Vinařský obzor 5/2010 by Časopis Vinařský obzor

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 5, ročník 103/2010 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Informace z CEPV při AREV Dřevní štěpka z réví Černý úhor ve vinicích Prowein 2010

Vinařský obzor (5/2010)

Inzerce

Společnost Agrotec, a. s. prodá starší multifunkční sklízeč hroznů

inzerce©

210

NEW HOLLAND Braud VL 620 + nástavbový rosič Berthoude 2 500 l Rok uvedení do provozu: 2006 Sklizeno: 380 ha Výkon motoru: 145 k Technický stav: Velmi dobrý, po celkové opravě Separátor bobulí Destemmer, kapacita zásobníků 2 × 1 600 l Cena: 2 396 000 Kč + DPH Kontakt: Ing. Jiljí Barouš Agrotec, a. s., Brněnská 74, 693 01 Hustopeče tel.: +420 602 703 520, fax: +420 519 402 194 e-mail: barous@agrotec.cz, www.agrotec.cz

Inzerce ve Vinařském obzoru přináší ovoce! tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

Maximální ochrana nejen proti padlí dlouhodobé preventivní působení proti padlí vedlejší účinnost proti peronospoře, botrytidě, červené spále a černé hnilobě stále příznivá cena Zato 0,15 kg/ha = 765 Kč

Splněné požadavky vinařů

www.bayercropscience.cz

Dřevní štěpka z réví

Obsah 5/2010

strana 225

Černý úhor ve vinicích

Filtrovat, či neﬁltrovat? (2.)

strana 232

strana 245

211 Obsah Editorial 212 Richard Stávek: BIO je trendem. Bio jede. Spolkové informace 214 Martin Půček: Evropský b…, ehm, nepořádek! Informace z MZe ČR 215 Dotace – důležité upozornění Z redakční pošty 215 Ohlas k nové interspeciﬁcké odrůdě Cerason až z nového Jičína 229 Ivan Váňa: Postřehy z vinařské praxe na Mostecku Informace z Vinařského fondu 216 Informace z Vinařského fondu Česká republika v Evropské unii 219 Jiří Sedlo, Martin Půček: Z jednání řídicího výboru CEPV při AREV Vinohradnictví 220 Tomáš Litschmann: Výskyt mrazíků v jarním období v Lednici 223 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Irsai Oliver 225 Patrik Burg: Dřevní štěpka z réví a její výhřevnost 230 Pavel Pavloušek: Význam osečkování pro výnos a kvalitu hroznů 232 Pavel Pavloušek: Černý úhor ve vinicích a jeho vliv na révu vinnou Právní předpisy 236 Zdeněk Koudelka: Košer a mešní víno Vinařská technologie 240 Jiří Drábek: Polyfenoly červeného vína reagují s estrogenovým receptorem alfa 242 Zpracování bílých odrůd révy vinné podle kachetinské technologie Rozhovor 245 Filtrovat, či neﬁltrovat? (2.) 250 S Janem Gallasem o systému kontrol ekologického vinohradnictví Portrét 247 Vinařství roku: Soustřeďujeme se na tuzemský trh

ĕī

ÈFTL¥ S

MJLZ

Ŕ 4WB[

MJLZ

Ŕ 4WB[

Zprávy 213 Již potřetí putuje prestižní ocenění Manažer roku do Čejkovic 249 Kalendář vinařských akcí 264 Vinoforum letos v Ostravě

Prowein 2010 strana 252

Obchod vínem 252 Marek Špalek: Prowein 2010: o promarněných šancích našich vinařů Enogastronomie 253 Jana Vašíčková: Předkrm dostává volnou vstupenku kdykoliv Vinařství v zahraničí 254 Helena Baker: Moldávie – země plná vína 256 František Mach: Výstava vín Vitis Aurea v Modre 257 Richard Stávek: BioFach 2010: BIO odolává krizi Vinařská historie 258 Radek Sotolář: Nádoby na zrání a přepravu vína ve starověku – sudy versus amfory 259 Psalo se ve VO před 100 lety… Vinařské aktivity 261 Jaroslav Hladík: Festival otevřených sklepů na Znojemsku 262 Veletrh London International Wine Fair (LIWF) potřicáté Vinařská povídka 263 Václav Fiala: Koňáci

ĕī

ÈFTL¥ S

212

Vinařský obzor (5/2010)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 5, ročník 103 (2010) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (ackerman@rsr.cz) Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (agala@seznam.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Jana Vašíčková (jana@ujenoura.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: drugin@tiscali.cz Graﬁcká koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 348 980 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2010 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 7. 5. 2010 Toto číslo vychází 12. 5. 2010 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © Jan Halady

Editorial

BIO je trendem. Bio jede. Nebývá obvyklé, abych se ve svém úvodním sloupku vracel dvakrát ke stejnému tématu – ale v tomto případě mi, shovívavý čtenáři, odpusť: BIO podruhé za sebou. Počátkem dubna se v Praze uskutečnil další ročník veletrhu BIOStyl. Předcházelo mu mezinárodní sympózium Biosummit, kde se sešli všichni ti, kteří se pohybují v dnes rychle se rozvíjejím oboru kolem biopotravin. Po celodenním maratonu konference proběhla společenská část události a kromě ochutnávky výtečných celkem 35 vzorků vín z ekologicky vypěstovaných hroznů (mimochodem mezi nejoblíbenějšími víny přehlídky skončil Michlovského Hibernal, šampion letošní soutěže Grand Prix Vinex, a alsaský Josmeyerův Pinot Gris) přítomní zhlédli i vyhlášení výsledků soutěže Česká biopotravina roku, kterou se stal švestkový džem od ﬁrmy Heliavita. Ale proč o tom píši? Tato soutěž má několik kategorií (pekárenské výrobky, mléčné výrobky, masné výrobky, nápoje, ovoce a zelenina, pochutiny.) a mám informace ze zdrojů blízkých pořadatelům, že se pravděpodobně pro příští rok připojí ještě jedna kategorie: biovína. Takže vinaři, kteří už máte za sebou přechodné období, připravte se! Z Biosummitu vyplynuly asi 3 nejdůležitější závěry: 1. Finanční krize, umocněná sociálními a ekologickými problémy a zvyšujícím se pocitem zodpovědnosti spotřebitelů, mění ekonomické a podnikatelské prostředí. 2. Spotřebitelé své peníze daleko více směřují k nákupům zboží, u kterého vnímají hodnoty přesahující jeho ﬁnanční cenu. U nakupovaného zboží očekávají transparentní původ, co nejšetrnější způsob výroby a vyčíslení ekologických, ekonomických a společenských dopadů výroby, obchodu a spotřeby. 3. Trh s bioprodukty a dalšími etickými výrobky má před sebou veliký potenciál růstu. Určité signály z těchto tří tezí vyplývají i pro tuzemské vinaře, kteří již produkují anebo v brzké době budou produkovat víno z biologicky dopěstovaných hroznů. Řečníci konference zmínili též skupinu spotřebitelů, která se označuje LOHAS (Lifestyle of health and sustainability – životní styl zdraví a udržitelnosti). Tito tzv. etičtí spotřebitelé nejsou ekonomickou, nýbrž informační elitou. Jsou velmi vzdělaní, od nakupovaného zboží očekávají naplnění svých životních hodnot. Je evidentní, že v brzké budoucnosti budou i další skupiny spotřebitelů vyžadovat průkazné a nezávislé hodnocení příspěvku výrobce a obchodníka k trvalé udržitelnosti, tedy k otázkám souvisejícím nejen s ekologií, ale také s ekonomickou a společenskou odpovědností. A úspěch pak budou mít naprosto transparentní, otevřené a etické společnosti, schopné svým zákazníkům srozumitelně sdělovat své hodnoty. Avšak abychom nebyli jen na Biosummitu – o tématu Bio se v tomto čísle Vinařského obzoru dočtete i na dalších místech – v reportáži z veletrhu BioFach, který se uskutečnil v únoru v německém Norimberku (viz též snímek na této straně) anebo v rozhovoru s Janem Gallasem z Ministerstva zemědělství z odboru ekologického zemědělství o jeho kontrolách. Druhé jmenované bude velmi důležité čtení pro ty, kteří jsou již v systému ekologického vinohradnictví zapojeni. Na co však asi nejvíce čekají nejen tuzemští, ale i evropští vinaři, je ustanovení enologických předpisů pro produkci biovín v rámci projektu Orwine. Boj jihu se severem o hladinu síření snad brzy ustane a i spotřebitel bude mít jasno, co je a co není biovíno. Zatím totiž celý tento pojem visí ve vakuu. Biovíno jedině pod biokorek – toť nabídka korkárny dodávající korky v biokvalitě

Richard Stávek

Předplatné / Zprávy

Vinařský obzor (5/2010) 213

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2010 » 528 Kč / 23 €

Již potřetí putuje prestižní ocenění Manažer roku do Čejkovic

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2010 ve volném prodeji » 63 Kč / 2,60 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2010 pro předplatitele » 46 Kč / 1,95 € Cena zimního/letního dvojčísla 2010 ve volném prodeji » 106 Kč / 4,10 € Cena zimního/letního dvojčísla 2010 pro předplatitele » 80 Kč / 3,70 € Jako předplatitel ušetříte » 188 Kč / 6 € za rok. Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2010 od začátku roku 2010 (1/2010) na dva roky — do 12/2011 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč)

2004 (30 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________

Dne 22. dubna byla na pražském Žofíně již po sedmnácté rozdána ocenění Manažer roku. Titul Vynikající manažer střední firmy 2009 získal Ing. Pavel Pastorek, generální ředitel vinařského družstva Templářské sklepy Čejkovice. Pavel Pastorek obdržel titul Manažer roku již potřetí. Loni získal titul Manažer roku v odvětví Služby pro veřejnost za rok 2008 a v roce 2004 byl oceněn v kategorii Vynikající manažer malé firmy do 50 zaměstnanců. Cílem soutěže, kterou každoročně vyhlašují Česká manažerská asociace, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, je vybrat manažerské osobnosti, které svým osobním přínosem výrazně pomohly k úspěchu své firmy a přispěly k rozvoji odvětví, v němž působí. Pavel Pastorek společně s Jaroslavem Martínkem z MZLU v Brně byli letos také jedinými oceněnými manažery z Moravy v TOP 10 Manažerů roku 2009. „Je to pro mě znamení, že práce, kterou dělám, není zbytečná, že ji vnímá i někdo další a oceňuje ji. Zároveň ji ale chápu i jako poděkování rodině za podporu a pochopení. A je to také výsledek celého týmu vedení společnosti,“ reagoval na ocenění Pavel Pastorek. Jedním z důvodů, proč byla opakovaně cena udělena právě do Čejkovic, jsou dlouhodobě vynikající hospodářské výsledky tohoto vinařského družstva, kterých je dosahováno i přes současnou hospodářskou krizi. „V dnešní době je jedním z nejdůležitějších faktorů rozvoje každé firmy vize a schopnost zaujmout nové zákazníky. Na to klademe velký důraz a myslím si, že se nám to úspěšně daří realizovat v praxi,“ dodává Pavel Pastorek. Úspěšnost Templářských sklepů Čejkovice potvrzují nejen hospodářské výsledky, originální image značky, rozvoj produktových řad, ale také kvalita samotných vín, která sbírají řadu ocenění. (tz)

Foto archiv autora

Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________ Ing. Pavel Pastorek

214

Vinařský obzor (5/2010)

Spolkové informace

Martin Půček šéfredaktor Vinařského obzoru

Evropský b…, ehm, nepořádek! Máme před sebou číslo časopisu měsíce května, na které jsme bezpochyby všichni čekali. Nikoliv tak přímo na konkrétní vydání časopisu, ale na to co se děje kolem. Réva vesele raší, sluníčko svítí a před sebou máme myšlenku teplého léta, myšlenku na to, jaký že bude ročník 2010. Dle informací z okolí to vypadá na slušnou násadu až na některé oblasti na Znojemsku, odkud jdou informace o někde velmi silné redukci oček zimními mrazy. Doufejme, že se jedná jen o místní poškození.

Obdobná situace očekávání je také na politické scéně. Květen je měsícem volebním. Konečně, řekne si každý. Neutichající, rok trvající volební kampaň již bezpochyby leze každému krkem a alespoň mne potěší, když na bilbordech u silnice uvidím reklamu na růžové víno místo neustálého pročítání nesmyslných a nic neříkajících hesel, ze kterých běžný smrtelník nepozná, která politická strana je jejich tvůrcem. Noviny se předhánějí v průzkumech, které jsou jedněmi zavrhovány jako nesmyslné, druhými pak opěvovány, jak se jim daří. Jakmile se situace otočí, tak jsou prvně poplivané průzkumy tím pravým ořechovým. Dle mého názoru si budeme v příštím čísle opět moci napsat, jak volby dopadly velmi těsně a nedej „Pane náš“, aby ustavování nové vlády probíhalo tempem hlemýždím. I my vinaři potřebujeme, aby legislativní proces probíhal dále a páni poslanci a senátoři byli schopni do konce roku schválit novelu vinařského zákona, kde bude, jak doufáme, ošetřena problematika nesmyslného značení novými názvy CHOP/CHZO, které nejen u nás nikdo nechce, přesto EU nám je nadiktovala. Jakmile jsem zmínil EU, tak jsem zde při psaní na židli nadskočil a nemůžu se nezmínit alespoň glosou o tom, co se zde děje. Podívám-li se zpět, mám osobně dobrý pocit z jediné záležitosti, kterou jsem udělal maximum pro to, abychom nevlezli tam, kam nemáme, za podmínek, které nám byly nabízeny. Nikdy jsem se netajil tím, že jsem hlasoval proti vstupu do EU za podmínek, které byly vyjednány. Uznávám, že nemáme jinou cestu než cestu integrace do EU,

ale výlučně za podmínek, které budou platit pro všechny stejně. A jak je tomu ve skutečnosti? Pominu-li situaci v zemědělství, kdy jeden hospodaří s jinou podporou než druhý, má jinak regulované podmínky na trhu než první, tak se postačí podívat do současného Řecka. Země slavné eurozóny, která má cca 12 mil. obyvatel, bude potřebovat pomoc ve výši 110 miliard eur! Jedná se alespoň o částku, která byla oznámena nyní. Zcela jistě bude zapotřebí částka vyšší. Dovede si vůbec někdo představit, že zemi chybí na ﬁnancování téměř tři rozpočty České republiky?! Zopakujme si. Jde o členský stát Evropské unie. Té stejné unie, které je členem Česká republika. Ta stejná Česká republika, kde chodí armáda kontrolorů s „GPSkou“ a v rámci dotací vyškrtává čtvereční „půlmetry“ za účelem správného vyplacení dotace. Ta stejná Česká republika, které EU vyškrtává z projektů řízky z pohoštění účastníkům seminářů. A to hovořím jen o zemědělství. Zde postačuje pouze tvrzení, že soudruzi, pravděpodobně z Řecka i z Bruselu, udělali někde chybu. Je nutno si taktéž uvědomit, že problém Řecka nebude pouze problémem Eurozóny, nýbrž všech členských států. Ona nutná půjčka bude určitě v rámci solidarity nařízena všem. Většinu nakonec zaplatí běžný občan či členský stát druhé kategorie. A to raději nepíši o Portugalsku, Španělsku a Itálii. Vím, že jsem se nechal unést poněkud jiným tématem, než má náš časopis, ale i zde vidíme, co je to za zřízení – Evropská unie, prostor volného trhu určený jen pro vyvolené.

Musíme se však na svět dívat optimistickým pohledem, neboť žijeme pouze jednou. Všechno zlé je k něčemu dobré a doufejme, že tato situace nakopne ony „evropské papuče“ k činnosti pro lidi smysluplné a také k zamyšlení, že nejen v Evropě nás bude neustále více a je potřeba s danou situací něco dělat. Třeba se dožijeme doby, kdy počítání řízků již nebude prioritou a bruselský úředník občas zvedne zadek za účelem kontroly smysluplné.

Informace z MZe ČR / Z redakční pošty / Inzerce

Vinařský obzor (5/2010) 215

Dotace – důležité upozornění Aktuální informace k podávání formuláře Jednotné žádosti ve vztahu k Restrukturalizaci a přeměně vinic a Prémii za vyklučení vinice do 15. května.

V souvislosti s reformou Společné organizace trhu s vínem v roce 2008 došlo ke změně některých podmínek souvisejících s podporami v oblasti vinařského sektoru. Mimo jiné musí žadatel, který obdržel podporu v rámci opatření Restrukturalizace a přeměna vinic a Prémie za vyklučení vinice, dodržovat v následujících třech letech podmínky podmíněnosti (Cross-compiance – CC). Povinnost vychází z čl. 103z nařízení Komise (ES) č. 1234/2007, v platném znění, přičemž žadatel musí dodržovat povinnosti v oblasti podmíněnosti od 1. ledna roku po kalendářním roce, ve kterém byla poskytnuta první platba. Dále je v čl. 103z nařízení Komise (ES) č. 1234/2007, v platném znění, stanovena povinnost dodržovat podmínky podmíněnosti tři roky od platby.

Současně je takový zemědělec v souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění, povinen podat formulář jednotné žádosti každý kalendářní rok, ve kterém se dané povinnosti uplatňují. Tudíž také každoročně po dobu tří let od obdržení platby. Je nutné zdůraznit, že pokud žadatel podává Jednotnou žádost (tzn. žádá na některé/á z opatření Jednotné žádosti o podporu), nemusí tento formulář podávat ještě jednou zvlášť v souvislosti s výše zmíněnou povinností. Ta se týká pouze těch žadatelů, kteří v předchozím roce obdrželi podporu v rámci opatření Restrukturalizace a přeměna vinic nebo Prémie za vyklučení vinice a v dalších letech nežádají o žádné opatření z Jednotné žádosti. Pro ty poté platí povinnost podávat formulář Jednotné žádosti tři

roky následující po roce, ve kterém obdrželi podporu na zmíněná opatření. Formulář Jednotné žádosti je nutné podat do 15. května 2010 na místně příslušné Agentuře pro zemědělství a venkov společně s deklarací všech půdních bloků/dílů. Pokud formulář Jednotné žádosti nebude v termínu do 15. května 2010 podán, uplatní Fond dle čl. 70 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 1234/2007, v platném znění, sankci v podobě snížení poskytnuté podpory o 1 % za každý pracovní den, o který bude Jednotná žádost podána po termínu. Maximální snížení nepřekročí 25 %. (mze)

Z redakční pošty

odrůdy Prim, Regent a Dornfelder. Mezi Mělnickými se objevily dva keře, které jsem nemohl přesně určit, tipoval jsem je na odrůdu Merlan. Po informaci z Vinařského obzoru dubnového čísla jsem mohl určit přesně, jedná se o odrůdu Cerason. Protože na Novojičínsku máme více dešťových srážek a Cerason je pozdní, má pomalé vyzrávání při mokrém podzimu. O to rychleji hromadí cukry při hezkém a slunečném počasí, jaké bylo v loňském roce.

Pro srovnání oproti poloranému modrému Regentu. Na začátku září 2009 byly bobule Cerasonu zelené, anebo už začaly chytat barvu, ale Regent byl už tmavě modrý s cukernatostí kolem 16° NM. Co se ale začalo dít malinko později, mne šokovalo. Cerason začal hromadit cukr tak rychle, že jsem to přirovnal k hromadění „SKOKEM“. Odrůdu Regent jsem sklízel 20. září při cukernatosti 20° NM a Cerason jsem přidal. Měl přes 18° NM. Mezi inter-

Cuproxat Měďnatý fungicid proti plísni révové • tekutá formulace, snadná příprava postřikové kapaliny • vysoká jemnost částic - výborná pokryvnost a přilnavost • snížený obsah mědi oproti klasickým měďnatým přípravkům = nižší zátěž životního prostředí F&N Agro A Č Česká ká republika blik s.r.o. Na Maninách 876/7, 170 00 Praha 7 tel.: 283 87 17 01, fax: 283 87 17 03 www.fnagro.cz

speciﬁckými odrůdami vyniká vysokou rezistencí vůči plísním, na první pohled vitální, zdravý keř s nádhernými hrozny. I když je to pozdní a u Nového Jičína méně vhodná odrůda, velmi jsem si ji oblíbil. A loni ani nesprchnul – vydržel v době květu dlouhotrvající deště, které nás potkaly.

Jaroslav Kuča, Nový Jičín – Libhošť 398

inzerce©

xOhlas k nové interspeciﬁcké odrůdě Cerason až z nového Jičína Jsem absolventem Zemědělské mistrovské školy vinohradnické ve Bzenci i absolventem dálkového studia vinařství ve Valticích v roce 1979. Na Novojičínsku pěstuji révu vinnou více než 15 let. Na jaře roku 2004 jsem rozšířil svých 60 keřů na 500, opřel jsem se o nové interspeciﬁcké odrůdy zakoupené v Mělníku u paní Krausové a vinici jsem zaregistroval. Z těchto jsem si oblíbil zejména

216

Vinařský obzor (5/2010)

Informace z Vinařského fondu

Informace z Vinařského fondu Dne 20. dubna proběhlo letošní čtvrté zasedání Rady Vinařského fondu. Nejdůležitějším bodem jednání bylo schválení Podmínek pro poskytnutí podpory Vinařským fondem pro termín podávání žádostí 1. 7.–15. 8. 2010.

Úplné znění podmínek najdete na www. vinarskyfond.cz v části Podpory; informace o tematických okruzích podpor viz níže. Jednou ze změn je mj. i skutečnost, že doklad k bankovnímu účtu bude žadatel předkládat až při vyúčtování projektu, nikoliv spolu s žádostí o podporu. Je to především z důvodu, že řada příjemců podpory změnila v době od vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory do vyúčtování číslo účtu. Rada Fondu dále: – schválila spolupráci s Vysokou školou hotelovou v rámci konference Hospitality & Tourism Summit 8.–10. 6. 2010 v Praze – akceptovala návrh spolupráce se společností Nielsen na odběr dat z moderního obchodu pro rok 2010 – vyslovila souhlas s pokračováním společné prezentace vinařů na veletrhu Danubius Gastro v roce 2011 – shodla se na nutnosti iniciovat jednání se Svazem vinařů a zainteresovaných institucí ohledně veletrhu Vinex v dalších letech – schválila návrh projektu medializace vinařské turistiky v roce 2010 zajišťovaný Národním vinařským centrem a PR agenturou Fondu – společností Omnimedia – vyslovila souhlas s doporučením Dozorčí rady na snížení částky určené na regionální vinařské akce v rámci rozpočtu na rok 2010, a to konkrétně Pálavského a Znojemského vinobraní, o 250 000 Kč na částku 750 000 Kč (viz Informace o jednání Rady Fondu 19. 1. 2010) – souhlasila s prezentací moravských vín v rámci akce Brno – město uprostřed Ev-

ropy... festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří – schválila žádost ČZS Prušánky na zajištění reklamy značky Vína z Moravy na nominační výstavě Slovácké vinařské podoblasti – vzala na vědomí záměr stálé vinařské expozice na zámku v Mikulově – schválila rozšíření projektu Růžové CZ o akci Gourmet Festival Mikulov v červnu 2010 Seznam tematických okruhů a výstav k Podmínkám pro poskytnutí podpory pro termín podávání žádostí 1. 7.–15. 8. 2010 (úplné znění Podmínek na www.vinarskyfond.cz) 1. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor účastníkům přehlídek, soutěží a výstav vín konaných v roce 2010 a 2011 dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. a) vyhlášky č. 97/2006 Sb., o předpokladech a způsobu podpory marketingu a prodeje produktů, podpory rozvoje turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství a podrobnostech o poskytování informací veřejnosti Vinařským fondem (dále jen „vyhláška“). Podpora se týká účasti na výstavách: HongKong International Wine & Spirits konané v roce 2010; a na těchto výstavách konaných v roce 2011: Go/Regiontour, Holiday World. Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor, max. však 50 000 Kč.

Ampelografia Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol. – systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií a tabulek

828 Kč (včetně DPH)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

2. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem prostor pro konání přehlídek, soutěží a výstav vín a jejich propagaci konaných v roce 2010 a 2011 dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. b) vyhlášky č. 97/2006 Sb. Bližší podmínky poskytnutí podpory na jednotlivé typy výstav: Místní výstavy: Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vyhláškou a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem (dále jen „Podmínky“) je nutno splnit tato další kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 10 000 Kč. Výstavy regionální (výstavy přesahující svým významem rámec vinařské podoblasti): Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je nutno splnit tato další kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy a propagačních materiálech – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání výstavy – propagace výstavy v médiích Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 50 000 Kč. Nominační výstavy (nominační výstavy do Salonu vín ČR, čtyři v jednotlivých vinařských podoblastech Moravy a jedna ve vinařské oblasti Čechy): Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je nutno splnit tato další kritéria: – schválení Svazem vinařů ČR

Informace z Vinařského fondu

– registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy a propagačních materiálech – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání výstavy – zabezpečení výzdoby a vytvoření důstojného prostředí včetně chlazení vystavovaných vín a zabezpečení široké medializace a reklamy zvoucí na tuto akci Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 100 000 Kč. Výstavy s celorepublikovým významem: Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je nutno splnit tato další kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy a propagačních materiálech – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání výstavy – zabezpečení výzdoby a vytvoření důstojného prostředí včetně chlazení vystavovaných vín a zabezpečení široké medializace a reklamy zvoucí na tuto akci Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 300 000 Kč. 3. Podpora úhrady nákladů na konání seminářů, školení a konferencí s vinařskou tematikou dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. d) vyhlášky č. 97/2006 Sb. konaných v roce 2010 a 2011. Součástí žádosti musí být přesný rozpis náplně semináře/školení/konference a konkrétní cílová skupina. Výše podpory: do 80 % nákladů na pronájem prostor pro konání semináře, výrobu podkladových materiálů a odměny přednášejícím a pomocnému personálu, a) maximálně však 5 000 Kč pro místní vzdělávací semináře a školení pro vinaře a vinohradníky pořádané v jednotlivých obcích b) maximálně však 50 000 Kč pro vzdělávací semináře a školení pro odbornou i laickou veřejnost, kdy charakter akce přesahuje vinařskou podoblast c) maximálně však 150 000 Kč pro odborné konference celostátního významu nebo cyklus seminářů/školení Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vi-

nařským fondem je nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v podkladových materiálech k akci – u bodu b) a c) umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce 4. Podpora úhrady nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci akcí na rozvoj vinařské turistiky dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. f) vyhlášky č. 97/2006 Sb., a to akcí typu „svěcení, křty vína“, „otevřené sklepy“ a slavnosti vinobraní konaných v roce 2010. Bližší podmínky poskytnutí podpory na jednotlivé typy akcí: Křty, svěcení vína: Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci Výše podpory je stanovena do 90 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, maximálně však 5 000 Kč. Otevřené sklepy: Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 Sb. a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vi-

Vinařský obzor (5/2010) 217

nařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci – umístění poutačů či bannerů s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce Výše podpory je stanovena do 50 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně: – 100 000 Kč pro akce konané v obci s více než 300 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 25 – 50 000 Kč pro akce konané v obci s více než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 10 – 20 000 Kč pro akce konané v obci s méně než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů minimálně 5 Slavnosti vinobraní, zarážení hory apod.: Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 Sb. a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci – umístění poutačů či bannerů s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce Výše podpory je stanovena do 50 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně: – 300 000 Kč pro vinobraní s celostátním významem – 100 000 Kč pro vinobraní v obcích s více než 300 ha registrovaných vinic nebo v obcích, kde význam slavnosti vinobraní přesahuje vinařskou podoblast – 20 000 Kč pro vinobraní v ostatních obcích Ostatní akce spojené s propagací vinařství: Kromě podmínek vymezených zákonem, vyhláškou a Podmínkami je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci

218

Vinařský obzor (5/2010)

– umístění poutačů či bannerů s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce Výše podpory je stanovena do 50 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně 20 000 Kč. 5. Podpora úhrady nákladů na autorské honoráře a výrobu tištěných materiálů dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. e) vyhlášky č. 97/2006 Sb., a to propagační tiskoviny vinařských sdružení, vinařských obcí (mikroregionů) obsahující informace o vinařské tradici a současnosti obce/regionu, o vinařích zde působících a dalších záležitostech spojených s vínem. Výše podpory může dosáhnout až 50 % nákladů spojených s výrobou tiskovin, maximálně však 20 000 Kč. Podmínkou poskytnutí podpory je umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře vydání publikace Vinařským fondem. 6. Podpora úhrady nákladů na poradenské služby pro přípravu žádostí o povolení přiznávat označení vína originální certiﬁkace dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. g) vyhlášky.

Informace z Vinařského fondu / Inzerce

Výše podpory může dosáhnout až 80 % nákladů vynaložených na poradenské služby, maximálně však 150 000 Kč. Kromě podmínek vymezených zákonem, vyhláškou a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit další kritérium, a to vydání rozhodnutí o povolení přiznávat označení vína originální certiﬁkace Ministerstvem zemědělství. Nový průzkum trhu na stránkách Vinařského fondu Nejnovější průzkum trhu, který pro Vinařský fond realizovala společnost FOCUS, Marketing & Social Research, byl zaměřen na znalost značek v portfoliu Vinařského fondu, tj. Vína z Moravy, vína z Čech, Svatomartinské a Růžové CZ. Průzkum je možno si stáhnout v registrované části na webu Vinařského fondu. Jako ukázku přinášíme dva grafy zobrazující znalost značky „Vína z Moravy, vína z Čech“, resp. zkušenost se Svatomartinským vínem. Růžové CZ 2010 Loni zahájený projekt na podporu prodeje tuzemských růžových vín letos pokračuje s novou kampaní a novým vizuálem se sloganem „Podlehněte růžovému pokušení“ (viz obr.). Kampaň byla zahá-

jena v měsíci březnu formou tiskové inzerce v odborných titulech, 13. 4. následovala tisková konference v Praze, ve dnech 1.–2. května pak proběhl Svátek růžových vín v prostředí Svatováclavské vinice a Villy Richter v areálu Pražského hradu, na červen (3.–6. 6.) je naplánován Mikulov Gourmet Festival, gastronomický festival zaměřený na kombinaci růžových vín a tradiční moravské kuchyně. Tzv. Léto s růžovými víny bude zaměřeno na koncového spotřebitele (tisk, billboardy, internet, POS materiály, PR aktivity, ochutnávky v retailu). Vzhledem k tomu, že hlavní cílovou skupinou je mladší věková skupina, budou pro komunikaci značky využity i moderní komunikační kanály, jako jsou stream.cz či Facebook. Součástí projektu Růžové CZ byla i gastronomická soutěž pořádaná Asociací kuchařů a cukrářů ČR. Cílem soutěže bylo vytvořit pokrmy vhodné k růžovým vínům s důrazem na dostupnost surovin. Finále soutěže proběhlo 10. dubna v Praze, vítězné pokrmy (předkrm, hlavní chod, dezert) byly představeny 1. května ve Ville Richter, mj. také ve formě „růžové kuchařky.“ »

Další informace na www.ruzove.cz

Česká republika v Evropské unii

Vinařský obzor (5/2010) 219

Ing. Jiří Sedlo, CSc. Ing. Martin Půček Svaz vinařů ČR

Z jednání řídicího výboru CEPV při AREV

Nejdříve se zástupci členských států vyjádřili k dokončené reformě trhu s vínem: J. Pleil (A) – proti liberalizaci výsadbových práv po roce 2015/2018, nutnost dalšího vedení registru vinic, obava z přesunu vinic ze svahů na roviny, program klučení je využíván jen málo. N. Weber (D) – obdobně nesouhlas s uvolněním výsadbových práv, obava z převodu orné půdy na vinice, program klučení v Německu nehraje žádnou roli. J. Sedlo (CZ) – výsadbová práva by měla zůstat zachována, program klučení prakticky není využíván. C. Charrére (I, Aosta) – region Val d´ Aosta je rovněž proti liberalizaci výsadbových práv. Nadále jsou pro restrukturalizaci, ne pro rozšiřování ploch. Musí zůstat vymezeny pozemky, na nichž lze zakládat vinice. Konečné stanovisko k liberalizaci výsadbových práv Itálie ještě nemá, to bude sděleno na plenárním zasedání v Poreči. A. Leonardy (L) – nesouhlas s liberalizací výsadbových práv, Lucembursko program klučení téměř nevyužívá. L. Vilhena (P) – Portugalsko klučení z části využilo, především v oblastech bez apelace. Za pozitivum reformy považují program restrukturalizace vinic. Požadavek zachování stávajícího systému výsadbových práv. Obava ze snahy Komise řídit registr vinic z Bruselu – členské státy musí předávat informace. Zde vidí nebezpečí především v nevinařských členských státech, které problematice nerozumí a prosazují liberalizaci. Nutno využít Výbor regionů a Evropský parlament. Dále bylo dohodnuto, že každý stát zašle CEPV své nejpodstatnější výhrady vůči realizované reformě. V rámci AREV proběhne modernizace textu Vinařské charty.

Foto archiv autorů

Zasedání řídicího výboru CEPV (Rada evropských vinařských odborníků) se uskutečnilo v novém objektu Messe Stuttgart během veletrhu INTERVITIS. Proběhlo v pátek 26. 3. v době od 11 do 13 hodin za řízení nového předsedy CEPV a současně 1. viceprezidenta AREV v jedné osobě, kterým je Ital z Piemont – Claudio Rosso.

Označení stolního vína odrůdou a ročníkem – reforma to umožňuje i u vína bez označení původu, zatímco kodex OIV jen pro víno s původem. Přitom se v předpisech ES uvádí, že směrodatné pro tyto předpisy je stanovisko OIV. AREV v této věci učiní písemný dotaz prezidenta na generálního ředitele OIV F. Castellucciho. Proběhla diskuse k budoucí zprávě hodnotící reformu ke konci roku 2012, kterou musí Komise zadat. Předseda CEPV navrhoval, aby AREV nechal zpracovat obdobnou vědeckou studii. Většina účastníků jednání tento návrh zamítla a doporučila prosazovat zájmy členů AREV v této věci politicky – v Radě ministrů a Evropském parlamentu. To je právě výhoda AREV, že jde o propo-

jení odborníků s politiky, na rozdíl od čistě profesních organizací jako je třeba COPA/ /COGECA nebo FIVS. Neméně důležitá byla diskuse ke vznikajícím enologickým předpisům pro biovíno. Rozhodnutí o konečném znění bylo o měsíc odloženo, proběhne asi koncem dubna. Největší spory jsou o maximální povolené množství síry v biovíně. Jižní státy v čele s Itálií prosazují výraznou redukci vůči konvenčnímu vínu, zatímco severní státy požadují pro oba druhy vína stejnou hranici. Předseda CEPV C. Rosso navrhnul ne úplně jednoznačně deﬁnovaný kompromis. V tom ho podpořil i tajemník AREV D. Janin a především místopředseda CEPV R. Baltenweck z Alsaska, který vysvětlil, že se na tom dohodli ve Francii. Obdobně jako v Evropě i ve Francii byl jiný názor severu a jihu. Nakonec se dohodli na redukci síry v biovíně oproti konvenčnímu vínu o 20 mg/l pro bílé víno a v červeném by obsah síry mohl vždy překračovat 100 mg/l. S tím zásadně nesouhlasil N. Weber a konstatoval, že za Německo musí trvat na původním stanovisku, na kterém se dohodli s jejich členským svazem Ecovin, tedy na stejných hodnotách u biovína jako pro víno konvenční. Jako podpůrný argument uvedl, že OIV nerozlišuje mezi „vínem“ a „biovínem“, podle předpisů ES pro víno se EU musí přizpůsobit. Žádný závěr v této věci nebyl učiněn, takže lze předpokládat, že AREV se k tomu nebude do příštího jednání vyjadřovat a vše zůstane na názorech regionů a především států. Před ukončením jednání byla ještě vzpomenuta problematika dovozu vína z některých třetích zemí do EU přes Anglii bez cla. Anglie má sjednánu výjimku pro své bývalé kolonie (Commonwealth), a to pak vysvětluje, proč se nejvíce vína ze třetích zemí dováží do EU přes Anglii. I tím by se mělo AREV zabývat na některém z příštích zasedání.

220

Vinařský obzor (5/2010)

Vinohradnictví

RNDr. Tomáš Litschmann AMET Velké Bílovice

Výskyt mrazíků v jarním období v Lednici Jarní mrazíky patří k faktorům, které zasahují výrazně do ekonomiky pěstování některých plodin v našem přechodném klimatu. Zejména se to týká trvalých kultur, u nichž nelze vhodným agrotechnickým opatřením oddálit kritickou fenofázi do bezmrazového období. Jsou to především ovocné stromy a z nich jsou pak nejvíce ohroženy druhy pocházející z oblastí s kontinentálním klimatem, kde je poměrně krátké přechodné období bez výraznějších vpádů studeného vzduchu. Mezi ně u nás patří především meruňky a broskvoně, v některých letech však nebývají ušetřeny ani jabloně, vinná réva apod.

V odborné i laické veřejnosti je u nás i v okolních státech v souvislosti s jarními mrazíky stále ještě poměrně pevně zakotvena tradice „ledových mužů“ jako poměrně kritického období, v němž hrozí vpády studeného vzduchu a je zvýšená pravděpodobnost výskytu mrazíků. Tato tradice je tak silná, že v kalendářích bez nějakého dalšího zvláštního významu se stále ještě vyskytují jména spojená s „ledovými muži“, jako je Pankrác, Servác a Bonifác, jak dokládá tabulka 1. Proč tomu tak je, lze těžko říci, neboť alespoň v České republice se v roce 2006 vyskytovalo pouze 16 osob se jménem Bonifác, méně než pět bylo Serváců a nositel jména Pankrác snad nebyl žádný. Ve zbývajících státech je situace podobná, lidí s těmito jmény je opravdu velmi poskrovnu. Floristé by určitě mohli vyprávět, jak obtížné je v tyto dny prodat někomu květinu k svátku. Kdykoliv některé z těchto jmen vyslovíme, každý si je u nás a určitě i v zahraničí spojí spíše s představou určitých

Tabulka 1 Výskyt jmen spojených s květnovým ochlazením v jednotlivých kalendářích Kalendář/datum

12. 5.

13. 5.

14. 5.

český

Pankrác

Servác

Bonifác

slovenský

Pankrác

Servác

Bonifác

Gerwazego

Bonifacego Bonifác

polský maďarský

Pongrác

Szervác

německý

Pankratius

Servatius

rakouský

Pankratius

Servatius

povětrnostních anomálií než s konkrétní osobou. Tradice „ledových mužů“ ve středoevropském prostoru je tak zakořeněna, že kdykoliv se od konce dubna jenom trochu ochladí, již se hovoří o tom, že přišli „zmrzlí“, ovšem s dodatkem, že přišli předčasně. V polovině května, pokud nedojde alespoň k malému ochlazení, si pak všichni oddychnou, že tentokrát nepřišli.

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné Autor: Pavel Pavloušek – ISBN 978-80-247-2787-5, cca 106 stran, formát A5 Historie a současnost pěstování a šlechtění • Nutriční hodnoty a význam hroznů • Zásady výběru stanoviště pro pěstování • Sazenice a přeroubování keřů • Odrůdy • Příprava půdy před výsadbou • Výsadba • Zimní řez • Pěstitelské tvary • Zapěstování pěstitelského tvaru • Zelené práce • Speciální agrotechnické zásahy • Výživa a hnojení • Závlaha • Choroby • Škůdci • Stanovení termínu sklizně stolních hroznů • Skladování stolních odrůd

150 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Pranostiky spojené se vpádem studeného vzduchu v polovině května patří k jedněm z nejstarších, první zmínky o „ledových svatých“ jsou již z počátku 15. století. Je nutno si uvědomit, že v tu dobu se datum stanovovalo podle Juliánského kalendáře, dvanáctý květen připadal tehdy na dnešní přibližně dvaadvacátý. Z klimatologického hlediska toto období patřilo k tzv. „malé době ledové“, poměrně výrazné chladné periodě, trvající od 14. do 19. století. Lze proto předpokládat, že v tomto období se květnové mrazy vyskytovaly dosti pravidelně i ve druhé dekádě, jak dokazují četné záznamy z kronik. I po změně kalendáře na Gregoriánský se podařilo německému klimatologovi G. Hellmannovi prokázat výskyt výrazných květnových ochlazení v první polovině 19. století s četností výskytu 50–60 %, tedy s dobou opakování každé dva roky. V tomto století malá doba ledová již pomalu doznívala a začalo se postupně oteplovat. V posledních letech bylo vypracováno několik studií, zabývajících se povětrnostními singularitami v průběhu celého roku. Jak vyplývá ze zpracování teplotních a srážkových údajů na třinácti místech naší repub-

Vinohradnictví

Graf 1 Poslední den výskytu min. teplot < −2 °C a suma AT5.5 k tomuto dni 1. 5. 21. 4. 400 11. 4. 1. 4.

300

22. 3. 200

suma AT5.5 (°C)

datum posledního dne výskytu

500

12. 3. 100 2. 3.

2007

2009

2005

2001

2003

1997

1999

1995

1991

1993

1987

1989

1985

1981

1983

1977

1979

1975

1971

1973

1967

1969

1965

1961

0 1963

20. 2.

poslední den s výskytem min. teploty < −2 °C suma AT5.5 od počátku roku do posledního dne s výskytem min. teploty < −2 °C

21. 5.

900

11. 5.

800 700

1. 5.

600 21. 4. 500 11. 4. 400 1. 4. 300 22. 3.

suma AT5.5 (°C)

datum posledního dne výskytu

Graf 2 Poslední den výskytu min. teplot < −1 °C a suma AT5.5 k tomuto dni

200

12. 3.

100

2009

2007

2005

2001

2003

1999

1997

1995

1991

1993

1989

1987

1985

1981

1983

1979

1977

1975

1971

1973

1969

1967

1965

1961

0 1963

2. 3.

poslední den s výskytem min. teploty < −1 °C suma AT5.5 od počátku roku do posledního dne s výskytem min. teploty < −1 °C Graf 3 Poslední den výskytu min. teplot < 0 °C a suma AT5.5 k tomuto dni 900

21. 5.

800 11. 5.

600

1. 5.

500 21. 4. 400 300

11. 4.

200 1. 4. 100

poslední den s výskytem min. teploty < 0 °C suma AT5.5 od počátku roku do posledního dne s výskytem min. teploty < 0 °C

2009

2007

2005

2001

2003

1999

1997

1995

1991

1993

1989

1987

1985

1981

1983

1979

1977

1975

1971

1973

1969

1967

1965

0 1961

22. 3.

suma AT5.5 (°C)

700

1963

datum posledního dne výskytu

liky za období 1961–2002 (Řezníčková, Brázdil, Tolasz, 2007), v období od 12. do 18. května v hodnocených letech lze statisticky prokázat výskyt spíše teplejšího a suššího počasí na celém území naší republiky. Není tak doloženo tvrzení, které uvádí Z. Vašků (2002), že se „ledoví muži“ projevují v současné době u nás jako „studení muži“, tj. pouze s ochlazením v 55–65 % případů a v 60–70 % případů jako „mokří muži“. K obdobnému závěru jako L. Řezníčková a kol. dochází i L. Malarzewski (Malarzewski, 2006) z katovické Slezské univerzity, který vyhodnotil meteorologické záznamy z Katovic za období 1951–2001. I jemu se podařilo detekovat v těchto záznamech teplejší osmidenní periodu od 12. do 19. května. V práci (Radová, Kyselý, 2008) jsou zpracovány údaje z pražského Klementina pro jednotlivá čtyřicetiletí od roku 1881 do roku 2000 a ze zjištěných výsledků vyplývá, že v prvních dvou obdobích nebylo možno detekovat kolem poloviny května žádnou singularitu, ve třetím období 1961 až 2000 lze pozorovat mírné zvýšení teplot ve dnech 11. a 13. května. Poslední výraznější výskyt teplot pod bodem mrazu v období „ledových mužů“ byl na našem území zaznamenán v roce 1978, kdy se 10. května do střední Evropy rozšířil hřeben vysokého tlaku vzduchu ze Skandinávie a po jeho předním okraji k nám začal pronikat studený kontinentální vzduch od severovýchodu. Po jeho stabilizaci následně 11. a 12. května poklesly teploty vzduchu v nižších polohách na −1 až −5 °C. Od tohoto roku, ač se to nezdá, již uplynulo více než třicet let, v nichž „ledoví muži“ vždy přišli o něco dříve. Někdy o deset dnů, jako v roce 2007, jindy třeba o dvacet, ale každoročně je určitý den, v němž mrzlo naposledy. Abychom podpořili tvrzení, že výskyt záporných teplot vzduchu v polovině května je v současné době v nížinách již velmi málo pravděpodobný, provedli jsme detailní zpracování minimálních teplot v jarním období v letech 1961–2009 pro meteorologickou stanici v Lednici, nalézající se na pozemcích Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Na grafech 1–3 jsou pro jednotlivé roky vyneseny dny s posledním výskytem minimální teploty vzduchu pod −2, −1 a 0 °C. Z těchto obrázků je zřejmé, že na přelomu 70. a 80. let se vyskytovaly roky s pozdějším výskytem jarních mrazů. Do tohoto období spadá jak již zmíněný rok 1978, tak i roky 1981 a 1982, kdy se teploty pod −2 °C vyskytly ještě začátkem května. V následujících letech se pak poslední mrazíky vyskytovaly většinou nejpozději ve druhé dubnové dekádě, výjimku představuje rok 2007, kdy mrazy přišly 2. května. Během těchto posledních téměř již padesáti let se teploty pod bodem mrazu vyskytly v době „ledových mužů“ opravdu jenom

Vinařský obzor (5/2010) 221

222

Vinařský obzor (5/2010)

Vinohradnictví

Tabulka 2 Pravděpodobnost výskytu záporných teplot v jednotlivých obdobích v květnu (v %) lokalita/období

1.–3. 5.

4.–7. 5.

8.–11. 5.

12.–15. 5.

16.–19. 5.

Lednice < 0 C

Lednice < −1 oC

Lednice < −2 oC

Švýcarsko < 0 C

v již zmíněném roce 1978, což je současně i poslední zaznamenaný výskyt mrazů. Z hlediska případného poškození vegetace jarními mrazíky není rozhodující pouze termín jejich výskytu, ale i současný výskyt fenofáze, v níž je plodina citlivá na poškození těmito nízkými teplotami. Pokud se v předjaří a na jaře vyskytuje chladnější počasí, vývoj plodin probíhá pomaleji, a proto i pozdější výskyt mrazíků nemusí mít takové následky na úrodě, jako když teplá zima přechází v teplé jaro, kdy pak i dřívější výskyt mrazů může mít katastrofální následky. Tuto skutečnost jsme se pokusili v našem zpracování zohlednit stanovením sumy denních aktivních teplot nad 5,5 °C od počátku roku k poslednímu dni s výskytem minimálních teplot pod −2, −1 a 0 °C. Na grafech 1–3 jsou proto vyneseny i hodnoty dosažených sum k jednotlivým datům. Z tohoto pohledu se výskyt mrazíků v roce 1981 dostavil v pokročilejší fenofázi než v období „ledových mužů“ v roce 1978. Nejvyšší suma AT u teplot −1 a 0 °C se však vyskytla v roce 2007, kdy mrazíky přišly 2. května po déletrvajícím teplejším období a zapříčinily výrazné výpadky v produkci ovoce nejen u nás, ale i v okolních zemích. Minimální teploty jsme podrobili dalšímu statistickému zpracování a pro každý den jsme vypočítali pravděpodobnost,

s jakou můžou klesnout pod 0, −1 a −2 °C. V tabulce uvádíme pravděpodobnosti výskytu záporných teplot pro tří- a čtyřdenní intervaly v květnu. V posledním řádku jsou pak tyto údaje pro Lednici porovnány s hodnotami uváděnými Spolkovým úřadem pro meteorologii a klimatologii ve Švýcarsku, bez bližšího určení lokality. Tyto údaje, byť o trochu vyšší než námi vypočítané, však shodně vypovídají o tom, že od počátku května pravděpodobnost výskytu záporných teplot klesá a nepozorujeme žádné zvýšení výskytu ve dnech 12.–15. 5., kdy by podle pranostik měla být jejich četnost vyšší. Pravděpodobnost výskytu např. 1 % znamená, že se teploty pod uvedenou hranicí vyskytnou z dlouhodobého hlediska jednou za 100 let, u 2 % je to 50 let apod. Z praktického hlediska nás nezajímají pouze pravděpodobnosti, s jakými se vyskytnou záporné teploty v daný den, ale je nutno brát v úvahu celé následující období. Pokud by byl nižší výskyt mrazů např. na začátku května a vyšší v jeho polovině, nižší výskyt na počátku by z hlediska vegetace něměl žádný přínos, poněvadž by k pomrznutí došlo v následujícím období. Vypočítali jsme proto tzv. kumulativní pravděpodobnosti, kdy se sečetly pravděpodobnosti výskytu určité teploty a nižší od zvoleného dne až do konce května, kdy již lze výskyt

Graf 4 Perioda opakování výskytu záporných teplot 2 m nad zemí od daného dne (Lednice, 1961–2009)

40 35 30 25

Literatura

20 15 10 5

0 °C

−1 °C

−2 °C

18. 5.

16. 5.

14. 5.

12. 5.

10. 5.

8. 5.

6. 5.

4. 5.

2. 5.

30. 4.

28. 4.

26. 4.

24. 4.

22. 4.

0 20. 4.

perioda opakování (roky)

mrazů pokládat za velmi nepravděpodobný. Vypočítané kumulativní pravděpodobnosti jsme převedli na periodu opakování, která nám říká, jak často lze během delšího časového období výskyt dané teploty očekávat. Na grafu 4 je vykreslena závislost mezi kalendářním dnem a periodou opakování pro jednotlivé teplotní hranice 0, −1 a −2 °C. Z takto zkonstruovaného grafu lze pak již snadno vyčíst, že 12. 5. se teploty pod 0 °C nevyskytují častěji než jednou za třicet let, teploty pod −1 °C se nevyskytnou ani jednou za 50 let. Nevidíme však na tomto grafu žádný zlom, který by se vyskytoval ve dnech 12.–14. 5. Ještě 3. 5. lze očekávat, že se jednou za 15 let vyskytnou teploty pod −1 °C, v následujících dnech se však doba opakování velmi rychle prodlužuje. Teploty pod −2 °C se již od počátku května vyskytují pouze jednou za 30 let a jejich výskyt v polovině tohoto měsíce by již bylo nutno považovat za zásah vyšší moci. Podobnou situaci lze očekávat na většině níže položených lokalit v naší republice, s výjimkou vyloženě mrazových kotlin, kde mohou být speciﬁcké mikroklimatické podmínky pro hromadění studeného vzduchu a výraznější pokles minimálních teplot oproti okolnímu terénu. V žádném případě však nelze na základě zpracovaného materiálu a s přihlédnutím k dalším studiím prokázat, že by období kolem svátků „ledových mužů“ představovalo nějaké zvýšené riziko výskytu záporných teplot oproti předcházejícím dnům, popřípadě že by těmito dny skokově končilo období s výskytem mrazů. Otevřenou pak zůstává otázka, proč se tato jména tří světců v kalendáři vyskytují i v současné době. V minulosti, kdy se většina obyvatelstva živila zemědělstvím, představoval kalendář jeden ze základních informačních zdrojů ohledně důležitých agrotechnických lhůt včetně odpozorovaných průběhů povětrnosti a nejrůznějších anomálií, ohrožujících zdárnou tvorbu výnosů. Doufejme však, že s rozvojem informačních technologií a s pořízením nového počítače NEC v ČHMÚ již tato nutnost pominula.

Malarzewski, L.: Singularities in annual course of temperature in Katowice. In.: Lapin, M., Matejka, F. (eds.) Bioklimatologické pracovné dní 2006 11.–14. septembra 2006, Strečno, ISBN 80-89186-12-2 Radová, M., Kyselý, J.: Temporal instability of temperature singularities in a long-term series at Prague-Klementinum. Theoretical and Applied Climatology, 95, 235–243 (2008) Řezníčková, L., Brázdil, R., Tolasz, R.: Meteorological singularities in the Czech Republic in the period 1961–2002. Theoretical and Applied Climatology, 88, 1979–1992 (2007) Vašků, Z.: Velký pranostikon. Academia, Praha 2002, 375 s., ISBN 80-200-0984-1

Vinohradnictví

Vinařský obzor (5/2010) 223

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Irsai Oliver Irsai Oliver je maďarská odrůda révy vinné. Vyšlechtil ji v roce 1930 Pál Kocsis na Výzkumném ústavu vinohradnickém a vinařském v Kecskemétu. Vznikla křížením odrůd Bratislavské bílé x Čabaňská perla. V Maďarsku se odrůda využívala také na další šlechtění. Rozšířená je především v Maďarsku, na Slovensku a v České republice. V České republice se odrůda Irsai Oliver pěstuje na ploše asi 71,5 ha.

Pěstitelské vlastnosti Odrůda se pěstuje prakticky ve všech vinařských podoblastech v České republice. Pěstuje se však i v okrajových vinařských lokalitách, a dokonce u drobných pěstitelů v podmínkách nevinařských oblastí. Nejsou vhodné vlhké lokality, které mohou být nebezpečné zejména z pohledu rozvoje hniloby při dozrávání hroznů. Velmi vhodné jsou záhřevné a propustné půdy. Podobně jako je tomu u většiny aromatických odrůd, nemá ráda pěstování na mělkých a suchých lokalitách. Na suchých půdách se může projevovat stres ze sucha, který negativně působí na kvalitu hroznů. Ideální jsou proto půdy hlinitopísčité s dobrým vodním hospodařením. Irsai Oliver patří mezi nejranější odrůdy, dozrává koncem srpna až začátkem září. Termín sklizně závisí rovněž na využití odrůdy. Při zpracování na burčák je termín sklizně ranější než pro sklizeň hroznů na výrobu vína. Odrůda má střední až dobrou odolnost k zimním mrazům. Také odolnost k jarním mrazíkům je střední. Odolnost k houbovým chorobám je všeobecně nižší. Odolnost k padlí révy a plísni révy je nízká a ochraně

k těmto houbovým chorobám je třeba věnovat velkou pozornost. Odolnost k šedé hnilobě révy je střední. Většinou se hrozny sklízí dříve, než začne hlavní období infekce hnilobami. Díky svému výraznému muškátovému aroma v bobulích bývá velmi často poškozována savým hmyzem. Brzy dozrávající hrozny jsou rovněž velmi atraktivní pro napadení ptactvem. Hrozny z odrůdy Irsai Oliver se většinou využívají k výrobě burčáku anebo jakostních

vín. Velmi zřídka se objevují v kategorii přívlastkových vín. I to jsou důvody nižší náročnosti na agrotechnické zásahy ve vinici. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6–8 oček na m2, případně 8–10 oček na m2 pro produkci jakostních vín a burčáku. Odrůdu lze pěstovat na rýnsko-hessenském vedení s řezem na tažně nebo i na jednoduchém závěsu. U drobných pěstitelů a zahrádkářů se pro pěstování využívají různé modiﬁkace pergol. U přetížených keřů na Foto J. Halady

Ampelograﬁcká charakteristika Vrchol mladého letorostu je zelenkavý. Mladé lístky jsou velmi lehce načervenalé. List je středně velký. Listová čepel je nejčastěji pětilaločnatá, se středně hlubokými výkrojky. Spodní strana listové čepele je hladká. Řapíkový výkrojek je otevřený, lyrovitý. Hrozen je středně velký až velký. Tvar je kuželovitý, dlouhý. U základu třapiny jsou vytvořena křidélka. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté. Bobule je středně velká, kulatá. Barva je zlatožlutá. Dužnina je středně pevná, muškátová. Slupka je pevná s voskovitým ojíněním. Jednoleté dřevo je hnědé, v uzlech intenzivněji hnědé.

1 Irsai Oliver – hrozen a list

2 Irsai Oliver – hrozny na keři

Foto P. Pavloušek

3 Irsai Oliver – hrozen

vhodná pro prodej v období listopad–květen. Pro uchování charakteru vína po dobu prodeje je vhodné použití plastových zátek, které se u vín podobného charakteru používají v celosvětovém měřítku.

Enologické vlastnosti Hrozny z odrůdy Irsai Oliver se používají pro výrobu burčáku. Hrozny pro tento účel se sklízí většinou koncem srpna a prodávají se jako částečně zkvašený mošt. Hrozny pro výrobu jakostních nebo přívlastkových vín se sklízí v září. Vhodným způsobem výroby je silně reduktivní technologie, která umožňuje zachování dostatečného obsahu kyselin ve víně a zvýraznění muškátového aromatu, způsobovaného monoterpeny. Vhodným způsobem je kvalitní odkalení, zakvašení čistou kulturou kvasinek určenou pro zvýraznění aroma a chladné kvašení. Takto vyrobená vína jsou potom

Využití odrůdy a kvalita vína Víno je aromatické s muškátovým aroma, které je velmi často doplněno jemnou kořenitostí. Víno má nižší obsah kyselin a je velmi svěží zejména v mladém stavu. Využívá se k výrobě burčáku, jako vhodný partner do „cuvée“ nebo k výrobě odrůdových vín. Většinou se využívá na výrobu jakostních vín. Literatura PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-2511704 Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

5 Irsai Oliver – list

4 Irsai Oliver – keř

ně tím ovlivnit kvalitu vína. Na odlistěných hroznech se objevuje také zhnědnutí slupky, které způsobuje změnu monoterpenů na látky, jež způsobují hořkou chuť ve víně.

pergolách se však snižuje kvalita hroznů při sklizni a zároveň i kvalita vyzrálosti jednoletého dřeva, a tím také mrazuodolnost keřů. Regulace úrody se provádí výhradně zimním řezem. U této odrůdy se neprovádí regulace násady hroznů v době vegetace. Regulace násady hroznů v době vegetace je ekonomicky nerentabilní. Podnožová odrůda se vybírá na základě půdních podmínek stanoviště. Dobře snáší pěstování na všech podnožových odrůdách – Kober 5 BB, Kober 125 AA, Craciunel 2, SO 4 a Teleki 5 C. V rámci zelených prací je důležité především včasné osečkování listové stěny a odstranění zálistků v zóně hroznů. Odstranění zálistků dostatečně prosvětlí zónu hroznů. Odlistění v zóně hroznů se neprovádí. Tento zásah by mohl způsobit nadměrné snížení obsahu kyselin, a negativ-

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

6 Irsai Oliver – očko

Foto P. Pavloušek

Vinařský obzor (5/2010)

Foto R. Stávek

224

7 Irsai Oliver – vrchol letorostu

Vinohradnictví

Vinařský obzor (5/2010) 225

Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF MENDELU v Brně

Dřevní štěpka z réví a její výhřevnost

1 Réví po zimním řezu v meziřadí vinice

1928:1999 a podle ČSN 44 1377:1978. Pro stanovení spalného tepla byl použit kalorimetr HAAKE FISONS HC 10. Při kalorimetrických zkouškách, provedených pro každou z hodnocených odrůd ve dvou opakováních, byly nejprve stanoveny hodnoty spalného tepla. Z těchto hodnot

Foto archiv autora

S ohledem na spon výsadeb, které se v podmínkách ČR pohybují nejčastěji v rozmezí 2,2–3,0 × 0,8–1,3 m může průměrný hektarový výnos réví činit 1,8–2,8 t.ha-1, což činí 1,5–2,0 t.ha-1 suchého materiálu (Obr. 1). Z celkové plochy vinic připadá cca 13 600 ha (74 %) na pěstitele s rozlohou v kategoriích 1–5 ha a nad 5 ha, u kterých je reálný předpoklad pro uplatnění technologií energetického využití réví. Celková roční bilance v produkci réví v ČR pak činí 24 000 až 38 000 t odpadního réví v čerstvém stavu. Výhřevnost réví může být zanedbatelně ovlivněna odrůdou, zejména však vlhkostí spalované hmoty. Při jarním řezu obsahuje réví značný podíl vlhkosti, což při jeho energetickém využití znamená nutnost dosoušení. Pro bilancování využitelného energetického potenciálu réví je nutné znát hodnoty výhřevnosti. V roce 2009 byla Ústavem zahradnické techniky ve spolupráci s experimentální agrolaboratoří VÚZT v.v.i., Praha-Ruzyně, prováděna pokusná měření s cílem stanovení vlhkosti, spalného tepla a výhřevnosti kalorimetrickou metodou u štěpky z réví různých odrůd révy vinné (Obr. 2). Réví z pěti odrůd révy vinné bylo odebráno v polovině března 2009 na stanovišti Velké Bílovice. Pro štěpkování bylo využito odpadní réví odrůd Müller Thurgau (MT), Veltlínské zelené (VZ), Sauvignon (SG), Ryzlink vlašský (RV), Muškát moravský (MOPR), Svatovavřinecké (SV) a Modrý Portugal (MP). Jednotlivé odrůdy se vzájemně odlišují habitem keře a produkcí odpadního réví. Prýty hodnocených odrůd se při odběru lišily vlhkostí a tvrdostí dřeva. Stanovení vlhkosti a sušiny ve zkoumaných vzorcích bylo realizováno standardním laboratorním postupem podle ČSN ISO

Foto archiv autora

Při zimním řezu vinic vzniká každoročně značné množství odpadního réví, které představuje odpadní dřevní hmotu využitelnou pro energetické účely. Charakter réví jako dřevní hmoty je přitom z hlediska energetického využití i zpracovatelnosti poměrně výhodný. Réví lze relativně snadno drtit, štěpkovat, případně lisovat do balíků stejných rozměrů. V jihomoravském regionu je navíc opodstatněnost tohoto využití posílena vysokou koncentrovaností pěstitelských ploch vinic.

2 Štěpka z réví – detail

byla následně výpočtem podle ČSN 44 1352 stanovena výhřevnost réví u jednotlivých hodnocených odrůd. Výsledný přehled průměrných naměřených hodnot spalného tepla a průměrných vypočítaných hodnot výhřevnosti uvádí Tab.1.

Tabulka 1 Průměrné hodnoty sledovaných parametrů Průměrné hodnoty Hodnocená odrůda

Vlhkost [%]

Spalné teplo [MJ.kg-1]

Výhřevnost [MJ.kg-1]

Svatovavřinecké (SV)

49,09

18,66

15,93

Ryzlink vlašský (RV)

41,97

18,65

16,10

Sauvignon (SG)

39,73

18,60

16,11

Veltlínské zelené (VZ)

40,82

18,73

16,21

Müller Thurgau (MT)

12,15

18,18

16,36

Muškát moravský (MOPR)

4,59

18,03

16,39

Modrý Portugal (MP)

12,71

18,47

16,64

226

Vinařský obzor (5/2010)

Vinohradnictví

V Grafech 1 a 2 jsou znázorněny hodnoty výhřevnosti a spalného tepla u réví z jednotlivých odrůd v závislosti na vlhkosti. Z hodnot uvedených v Tab. 1 vyplývá, že se výhřevnost zkoumaných vzorků pohybuje v rozmezí 15,93–16,64 MJ.kg-1. Nejvyšší hodnoty výhřevnosti byly stanoveny u odrůdy Modrý portugal (16,64 MJ.kg-1), Muškát moravský (16,39 MJ.kg-1) a Müller Thurgau (16,36 MJ.kg-1). U vzorků réví získaných z těchto odrůd byly současně stanoveny nejnižší hodnoty obsahu veškeré vody (12,71 %, 4,59 % a 12,15 %). Naopak nejnižší hodnoty výhřevnosti byly zjištěny u réví odrůd Svatovavřinecké (15,93 MJ.kg-1) a Ryzlink vlašský (16,10 MJ.kg-1) s obsahem veškeré vody 49,09 % a 41,97 %.

Získané hodnoty výhřevnosti dokazují celkovou energetickou hodnotu štěpky z réví, která je srovnatelná s výhřevností dřevní štěpky listnatých dřevin. Výsledky rovněž dokazují, že jedním z hlavních faktorů ovlivňujících hodnoty výhřevnosti je vlhkost, která se u réví v čerstvém stavu může pohybovat až na úrovni kolem 40–50 %. S rostoucím obsahem vody výhřevnost štěpky z réví klesá. Naproti tomu hodnota spalného tepla má s rostoucí vlhkostí mírně vzestupný průběh. To může být způsobeno dlouhodobým vysycháním při venkovním skladování za působení povětrnostních a biodegradabilních vlivů, čímž může dojít k degradaci některých energeticky vydatnějších složek. Z hlediska energetické-

Graf 1 Průměrné hodnoty vlhkosti, splaného tepla a výhřevnosti

ho využití jsou však tyto rozdíly zanedbatelné. Pro dosažení maximální výhřevnosti by se vlhkost štěpky u réví měla pohybovat kolem 10–15 %. Předběžné výsledky potvrzují, že nárůst vlhkosti u réví nad hodnotu 20 % vyvolává vyšší spotřebu paliva k dosažení stejného topného výkonu, a to o 30 až 50 %. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QH 82242 „Technické prostředky pro sklizeň a zpracování odpadního dřeva z vinic“. Kontaktní adresa: Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice

35 30 25

20 15 16

Obsah veškeré vody (%)

Výhřevnost (MJ.kg–1) Spalné teplo (MJ.kg–1)

40 18

Foto archiv autora

10 5 0 Modrý Portugal (MP)

Muškát moravský (MOPR)

Müller Thurgau (MT)

Veltlínské zelené (VZ)

Sauvignon (SG)

Ryzlink vlašský (RV)

Svatovavřinecké (SV)

Odrůda výhřevnost

spalné teplo

obsah veškeré vody

Graf 2 Závislost výhřevnosti a spalného tepla hodnocených vzorků na vlhkosti 20 19,5

3 Kalorimetr HAAKE FISONS HC 10

Foto archiv autora

Výhřevnost (MJ.kg–1) Spalné teplo (MJ.kg–1)

19 18,5 18 17,5 17 16,5 16 15,5 15 0

Obsah veškeré vody (%) výhřevnost

spalné teplo 4 Kalorimetr HAAKE FISONS HC 10

inzerce©

Vinařský obzor (5/2010) 227

inzerce©

Inzerce

Více nocí klidného spánku Profiler - vytrvalý proti peronospoře • nová účinná látka i chemická skupina • dlouhodobé působení • široké aplikační okno od květu do zaměkání • spolehlivá účinnost na listech i hroznech • bezproblémové použití i během kvetení révy

www.bayercropscience.cz

Inzerce

inzerce©

Vinařský obzor (5/2010)

Loni poprvé aplikoval RNDr. Habrovanský ze Šlechtitelské stanice vinnařské v Polešovicích HYCOL8-Z v postřicích společně s fungicidy při ošetření proti houbovým chorobám.Zde je jeho hodnocení:

„HYCOL8-Z jsem použil ve 3 dávkách po 5 l/ha. Výsledky předčily mé očekávání. Tak kvalitní ůrodu jsem už dlouho neměl. Mohu jen doporučit.“

Obsah živin a fyzikálněchemické vlastnosti přípravku: Sušina v % min. Celkový dusík v původním vzorku jako N v % min. Hořčík jako MgO v % min. Síra jako S v % min. Bór jako B v% Železo jako Fe v% Mangan jako Mn v% Měď jako Cu v% Zinek jako Zn v% Molybden jako Mo v % Hodnota pH

40,0 8,0 5,0 0,1 0,06 0,03 0,16 0,02 0,12 0,001 od 5,0 do 6,0

HYCOL8-Z

přípravek pro listovou výživu révy vinné

Základem kapalného hnojiva je roztok kolagenních aminokyselin, který má následující vlastnosti. Stopové prvky (Fe, Zn, Mn.) jsou vázány do biokomplexů s aminokyselinami, což zajišťuje efektivnější příjem i transport mikroelementů v rostlině. Přípravek je hygroskopický, má lepivé vlastnosti a vyniká silným smáčecím efektem. To předurčuje HYCOL pro společnou aplikaci s fungicidy a vede k synergickému efektu. Přítomný regulátor růstu zesiluje již tak významné antistresové vlastnosti. Viditelný green efekt - lepší dozrávání. Lepší zdravotní stav porostů. Dávkování: 3x až 4x v období po odkvětu do konečného dozrávání bobulí (od poloviny června do poloviny srpna), jednorázová dávka je 5 l/ha společně s fungicidy.

obsahuje kolagenní aminokyseliny a regulátor růstu

Další přípravky řady HYCOL8 s regulátorem růstu: HYCOL8-M určený pro výživu obilnin, brambor, cukrovky • HYCOL8-BN pro porosty olejnin • BIHOP, vysoký obsah Zn, do porostů chmele, případně máku • HYCOL8-BMgS, bór, hořčík, síra, dusík, přípravek do olejnin Všechny přípravky řady HYCOL8 se aplikují spolu s pesticidy.

Vyrábí SIGA a.s.Zlín, závod Otrokovice v balení 0,5l, 3,0 l, 20l, 600l, 800l, 1000 l Obchodní zástupce: Danuše Gajdošíková • GSM: 604 403 921 e-mail: d.gajdosikova@email.cz

Průměrný nárůst hmotnosti hroznů (2), hmotnosti hroznu na keř (3) a cukernatosti (4) v relativních procentech oproti neošetřeným keřům (1). Pokusy provedeny 2 roky po sobě na pozemcích Lednické fakulty.

inzerce©

228

Z redakční pošty

Vinařský obzor (5/2010) 229

Postřehy z vinařské praxe na Mostecku

Foto archiv autora

Dvojí porušení vinařských zásad nám vyšlo a) Na obnovené vinici na výsypce jsme vysadili Rulandské šedé na 4 ha vinice „Ivančina“ v roce 2005. První 2 roky bylo suché léto, byl dost velký úhyn sazenic a slabší růst. Pěstování bylo normální – 1. rok na 2 očka, 2. rok slabší keře na 2 očka, silnější na půl kmínku. Ve 3. a 4. roce se keře dopěstovaly a daly první sklizeň. Na vinici „Sv. Vojtěcha“ (3 ha, Chardonnay) byl již první rok 2008 vlhký a keře dorostly na 60 až 140 cm. Bylo mi líto řezat k zemi a ničit minulou práci – odstraněné fazochy, vyvázané kmínky. Zachovali jsme je, kde to šlo. Rok 2009 byl opět příznivý, ve 2. roce byla malá sklizeň a vinice vypadala jako tříletá. A to je na výsypce, kde réva vinná trpí suchem více než jin-

1 Na výsadbě několika keřů se v r. 2004 na Hněvíně podílel i Václav Klaus – na snímku se sazenicí révy

Foto R. Stávek

Chci se touto cestou podělit se čtenáři Vinařského obzoru o některé myšlenky ze své dlouholeté vinohradnické a vinařské praxe. Věřím, že budou zajímavou informací pro nejednoho vinaře na Moravě i v Čechách.

de. Nyní, ve 3. roce po výsadbě, je polovina keřů dopěstovaná, jsou naříznuté polotažně (5–6 oček) a bude poloviční sklizeň. b) V roce 2004 jsme obnovili staré terasové vinice na vrchu Hněvín a na Širokém vrchu v Mostě. Záznam o mosteckém vinařství je již z roku 1207. Terasy jsou strmé, čedičové. Století byly zarostlé v pralese (neudržovaný les z náletů). Po vyklučení stromů a křovin se odhalila celá krása práce předků – terasy, schody, cestičky, bazény na splavenou ornici – téměř technická památka. Podle všech vinařských zásad jsme měli plochu rigolovat ručně do 60 cm aspoň v pásech. To bylo nemožné. Udělali jsme jamky (většina v trávě), vysypali je kompostem (vše se nosilo na zádech) a vysadili. Sazenice se ujaly nad 90 % a krásně rostly. V suchu jsme zalévali. Dosadba v dalších letech však byla velká – na terasách je značné sucho. Když se kořeny révy dostaly na skálu, a tím k vodě – růst je krásný a bujný – neuvěřitelné: museli jsme tam 4× osečkovat. Úrodu a růst musíme krotit. Dvakrát jsme porušili vinařské zásady – a vyšlo nám to. Tím nenabádám vás ostatní k následování – k úspěchu musí být voda. Jednoduché a úspěšné vedení révy vinné Mostecké vinice jsme obnovili v roce 1967 v Chrámcích. Původní vedení bylo Moserovo (spon 3 × 1,2 m, řez na tažně). Na výsypce v Čepirozích, 35 ha, jsme révu vinnou vedli systémem Vertiko. Řez na čípky však přinášel menší sklizně, proto jsme čípky omezili a na vrcholu řezali 2 polotažně. Sklizeň i kvalita byly dobré, řez jednodušší. Část vinice na výsypce se však v roce 2002 „utrhla“ a sjela i s vinicí. Území 7 ha bylo obnoveno a my jsme zde vinici opět vysadili – ale ve sponu 3 × 0,8 m, aby na 1 ha bylo 4 000 kusů keřů. Snížili jsme kmínek na 120 cm.

2 Historická mostecká vinice pod vrchem Hněvín po rekultivaci v roce 2004

Řez je jednoduchý – 1 keř = 2 kmínky + 2 polotažně. Řez je snažší a rychlejší, plodné dřevo se nesmí překrývat. Sklizeň i kvalita nám vyhovuje. SO2 ve vínech proti kvalitě červených vín Zákon nám dovoluje mít v kabinetních bílých suchých vínech 200 mg/l veškerého SO2 a u červených vín 150 mg/l. Je to nesmysl. Bílá vína jsou zralá již v 1. roce a většinou se prodají. 200 mg je zbytečně moc. Červená vína kabinetní a pozdní sběr potřebují k dokonalosti nejméně 2 roky, lépe však 3 až 5 let ležení a zrání, z toho většinou na sudu (známý vinař Ing. J. Peřina dokonce tvrdil v tomto časopise, že vína ročníku 2003 nebo 2000 – již nevím – dozrají za 9 let!). Se 150 mg SO2 to žádné víno nedokáže. Proto se prodávají mladá, dosud nezralá vína, která nedosáhla své vrcholné kvality. Chce to změnit. Jistě nejsem sám. Ing. Ivan Váňa, vinař v Mostě

230

Vinařský obzor (5/2010)

Vinohradnictví

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Význam osečkování pro výnos a kvalitu hroznů

Cukernatost v hroznech je výsledkem fotosyntetické aktivity listů. V období intenzivního růstu letorostů je export asimilátů směřovaný především do vrcholové části letorostu. Transport asimilátů se dále mění v závislosti na fenologickém stadiu révy vinné a vlivu prostředí, zejména průběhu počasí. Průběh translokace asimilátů podle Kobleta (1969) ukazuje obrázek 1. Pochopení translokace asimilátů je důležité pro správné provádění zelených prací a produkci kvalitních hroznů. Do fenofáze kvetení jsou květenství prakticky nevýznamným příjemcem asimilátů. V tomto období dochází k formování listové stěny a k tomu révový keř využívá téměř všechny asimiláty vytvořené listovou plochou a dále zásobní látky uložené v dřevnatých částech keře. Osečkování je prvním zásahem, který může ovlivnit translokaci asimilátů, díky přerušení hlavní osy letorostu. Osečkování způsobuje změnu translokace asimilátů ve prospěch hroznů. U révy vinné platí také velmi důležitá zásada, že list zásobuje především tu část letorostu, se kterou je přímo spojený vodivými pletivy. List proto přednostně vyživuje hrozen na stejné straně letorostu, kde je umístěn list. Termín osečkování také velmi úzce souvisí s tvorbou kvalitní listové stěny. Optimální výška listové stěny Pro tvorbu vysoké listové stěny spotřebovává révový keř příliš mnoho energie a velké množství vytvořených asimilátů. Dochází rovněž k velkému odběru živin a vody z půdy. Díky příliš bujnému růstu letorostů může docházet ke snížení kvality hroznů na úkor tvorby zelené listové hmoty (obrázek 2). Zásobní látky v dřevnatých částech keře a kořenech jsou velmi důležité. Od rašení do kvetení jsou hlavním zdrojem živin, které zabezpečují především rašení a růst leto-

Foto archiv autora

Listová plocha révového keře má velký význam pro výnos hroznů, kvalitativní parametry hroznů, ale také pro tvorbu zásobních látek. Nejvýznamnějším fyziologickým pochodem, který v zelených částech keře probíhá, je fotosyntéza. A právě fotosyntéza je nejvýznamnější pro produkci kvalitních hroznů.

1 Translokace asimilátů podle Kobleta (1969)

rostů. Intenzita růstu letorostů je ovlivněná rovnováhou mezi zatížením keře a množstvím zásobních látek. Nedostatečné zásoby nebo neadekvátní, vysoké zatížení vede ke slabému růstu vinice. Naopak velké množství zásobních látek ve spojení s extrémně nízkým zatížením (např. 4–6 oček na keř) vede k bujnému růstu. Oba případy mohou vést k výraznému snížení kvality hroznů. V našich klimatických podmínkách je optimální výška listové stěny keře 1,2–1,4 m (obrázek 3). U vinic na vysokém vedení může být díky širšímu meziřadí tvarovaná i vyšší listová stěna (obrázek 4). Pro kvalitu hroz-

nů je důležitý poměr mezi listovou plochou na letorostu a hmotností hroznů. Optimální poměr mezi hmotností hroznu a velikostí listové plochy v našich klimatických podmínkách je 17–22 cm2/g. Pro kvalitní vývoj jednoho hroznu je třeba přibližně 6–8 hlavních listů. Tento poměr se v případě vysoké násady hroznů nebo vyšší hmotnosti jednotlivých hroznů upravuje regulací násady hroznů v průběhu vegetačního období. Petgen (2010) porovnával u odrůdy Ryzlink rýnský dvě možnosti velikosti listové stěny keřů, 1,40 m a 0,80 m. Výsledky uvádí následující tabulka.

Tabulka 1 Výška listové stěny

Výnos (kg/ar)

Cukernatost (°Oe)

Kyseliny (g/l)

Nízká listová stěna (0,80 m)

88,9

91,6

8,7

Vysoká listová stěna (1,40 m)

68,9

96,1

8,4

Foto archiv autora

Vinařský obzor (5/2010) 231

Foto archiv autora

Vinohradnictví

4 Listová stěna s maximálním množstvím osluněných listů na vysokém vedení

2 Příliš bujný růst letorostů

Literatura KOBLET, W, 1969: Wanderung von Assimilaten in Rebtrieben und Einﬂuss der Blattﬂäche auf Ertrag und Qualität der Trauben. Die Wein-Wissenschaft, 24, 277–319 PETGEN, M., 2010: Wie lässt sich der Zuckerertrag regulieren? Die Natur lenken … Das Deutsche Weinmagazin, 5/6, 20–25 Foto archiv autora

ších osečkováních by také nemělo docházet k zakracování hlavních letorostů, ale pouze zálistků. Osečkování před kvetením podporuje tvorbu výnosu hroznů a většinou vede k nižší kvalitě hroznů. Zlepšuje odkvět a násadu bobulí. Může proto docházet k tvorbě velmi hustých hroznů, a tím i k vyšší náchylnosti takových hroznů k napadení hnilobami. Po osečkování v tomto termínu využívají hrozny vyšší podíl asimilátů ve fázi, kdy dochází k intenzivnímu růstu bobule. Tento termín proto generuje tvorbu velkých bobulí, hustých hroznů a nižší kvality. Po odkvětu révy dochází v průběhu 20 až 30 dnů k intenzivnímu dělení buněk v pletivech bobule, a tím se rozhoduje i o potenciální velikosti bobule a výnosu. Pozdější termín osečkování, asi 20–30 dnů po kvetení, vede k tvorbě kvality. In-

Foto archiv autora

Osečkování jako prostředek manipulace s listovou plochou a tvorby kvality Osečkování, které vede k přerušení hlavní osy letorostu, je důležitým nástrojem v tvorbě výnosu a kvality hroznů. Po přerušení hlavní osy letorostu dochází ke zvýšené tvorbě zálistků. Zálistky představují novou, výkonnou listovou plochu s pozitivním působením na zrání hroznů a tvorbu cukrů (obrázek 5). Osečkování je také významným regulátorem spotřeby vody, protože velká listová plocha spotřebovává vyšší množství vody. Termín prvního osečkování je důležitý pro kvalitu hroznů. První osečkování má proběhnout blízko horního dvojdrátí. Smyslem je, aby se při dalších osečkováních nepodporovalo intenzivní prodlužování listové stěny nad 1,2–1,4 m. Při dal-

tenzivní růst bobulí se v této fází zpomaluje, takže nedochází k podporování tvorby výnosu díky translokovaným asimilátům, ale naopak k tvorbě kvality. Čím dříve se provede osečkování listové stěny, tím výrazněji se podporuje výnos. Čím později se provede osečkování, tím více se podporuje kvalita hroznů. Osečkování ale nejde posunovat na úkor výrazné spotřeby vody pro tvorbu zelené hmoty keře. Existuje také nebezpečí zastínění sousedních řad ve vinici, zhoršení oslunění listové ploty a snížení asimilace. Tyto teoretické poznatky se musí správně aplikovat na podmínky jednotlivých vinic, přičemž intenzita růstu letorostů je základní moment pro provedení osečkování. Osečkování je proto po podlomu druhou operací patřící mezi zelené práce, které rozhodují o kvalitě hroznů.

3 Optimální výška listové stěny

5 Zálistek

232

Vinařský obzor (5/2010)

Vinohradnictví

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Černý úhor ve vinicích a jeho vliv na révu vinnou

1 Celoplošný černý úhor

Foto archiv autora

Cílem ošetřování půdy ve vinici je: – udržovat a zlepšovat půdní strukturu; – minimalizovat zhutnění půdy; – udržovat dostatečný obsah humusu v půdě; – udržovat a podporovat rozvoj biologické aktivity půdy; – ošetřování půdy ve vinici musí být přizpůsobeno na podmínky stanoviště, odrůdu, pěstitelský tvar a požadovanou kvalitu hroznů. Jedním z tradičních způsobů ošetřování půdy ve vinici je celoplošný černý úhor (obrázek 1). Celoplošný černý úhor však z našich vinic postupně mizí, neboť si vinohradníci uvědomují jeho negativní stránky. Nejčastěji se však ve vinicích aplikuje systém ozelenění přes řádek, kdy se vždy v určité části vinice také pracuje s černým úhorem. Pravidelné mechanické zpracování půdy podporuje snižování obsahu humusu, vznik eroze a ztrátu živin, zhutnění půdy. Dále významně zhoršuje vodní hospodaření v půdě. Ošetřování půdy ve vinici v jarním a letním období musí směřovat k minimalizaci stresů způsobených suchem a nedostatkem živin, zejména dusíku. Celoplošný černý úhor však není vhodnou alternativou. Při ošetřování vinice černým úhorem je velmi nebezpečná možnost zhutnění půdy, které často generuje výskyt chlorózy (obrázky 2, 3). K silnému zhutnění dochází především na těžkých a vlhkých půdách. U takových půd se může vyskytovat i vyšší obsah vápna. V takových půdách dochází většinou k nedostatečnému provzdušnění a zvýšení obsahu CO2. Následkem je tvorba uhličitanů (HCO3–), které způsobují nedostupnost železa. V silně zhutnělých půdách dochází ke zhoršení růstu kořenového vlášení a především kořenových čepiček. Nastává tím oslabení rozvoje kořenového systému. Díky tomu může obtížně docházet k příjmu železa ko-

Foto archiv autora

Pohled na ošetřování půdy ve vinicích prochází v současnosti velmi dynamickými změnami. Většina vinohradníků v České republice hospodaří v systémech integrované anebo biologické produkce a to se odráží také v přístupu k ošetřování půdy ve vinicích. Druhým faktorem jsou zvyšující se pojezdy mechanizace díky snižování ruční práce při ošetřování révy vinné a maximalizaci využívání mechanizace.

2 Celoplošný černý úhor podporuje výskyt chlorózy

Foto archiv autora

Vinohradnictví / Inzerce

Vinařský obzor (5/2010) 233

Tabulka 1 Rozdělení pórů v půdě a využitelnost vody pro rostlinu podle Müller aj. (2008) Druh póru

Průměr (mm)

hrubé, široké

> 0,05

Využitelnost pro rostlinu krátkodobá

hrubé, úzké

0,05–0,01

využitelná pro rostlinu

střední

0,01–0,0002

využitelná pro rostlinu

jemné

< 0,0002

nevyužitelná pro rostlinu (mrtvá voda)

Tabulka 2 Vodní kapacita pro jednotlivé půdní druhy podle Müller aj. (2008)

řenovým systémem. Jelikož rozvoj chlorózy souvisí se zhutněním půdy a správným vývojem kořenového systému, je správná péče o půdu ve vinici v tomto směru prvořadá. Základem zhutnění půdy je i pojezd mechanizačních prostředků ve vinici v nevhodnou dobu, zpravidla za vlhka (obrázky 4, 5). Kola mechanizačních prostředků výrazným způsobem utužují jednotlivé půdní vrstvy. Dochází k narušování struktury půdy a velmi negativnímu ovlivnění pórovitosti půdy, která má velký vliv na rozvoj kořenového systému a příjem vody a živin. Póry v půdě umožňují růst kořenového systému a zároveň zásadním způsobem ovlivňují hospodaření s vodou v půdě. Hrubé póry jsou významné pro provzdušnění půdy a pro příjem vody během deštivých period. Střední póry obsahují převážnou část vody, která je dostupná pro rostlinu. Jemné póry obsahují nedostupnou, mrtvou vodu,

Mrtvá (nevyužitelná) voda

Celková voda (půdní kapacita)

písek

50–120

10–30

80–150

hlína

170–220

50–150

250–350

jíl

50–150

100–250

300–400

zhoršují růst kořenového systému a jsou pro rostlinu bezcenné. Tabulka 1 uvádí základní vlastnosti jednotlivých pórů v půdě. Pórovitost půdy velmi výrazně souvisí také s půdním druhem. Písčité, lehké půdy mají velmi nízkou vododržnost. Půdy s větším podílem hlinitých částic mají největší podíl středních pórů, které umožňují dobré provzdušnění půdy a vododržnost. V jílovitých půdách je naproti tomu vysoký podíl mrtvé vody. Tabulka 2 ukazuje vodní kapacitu pro jednotlivé půdní druhy. Celoplošný černý úhor vede proto k výraznému zhutnění půdy, a tím zhoršení půdní struktury. V případě svahovitých pozemků vede také velice často k silnému výskytu půdní eroze. Eroze spočívá v odnášení půdních částic vodou nebo větrem. Čím jsou

půdní částice menší a lehčí, tím jsou lehčeji odnášeny. Nejvyšší náchylnost na erozi se proto projevuje u půd s velmi jemnými půdními částicemi. Půdy s větším podílem jílovitých částic anebo také vyšším podílem humusu jsou odolnější k erozi. Černý úhor ve vinicích proto představuje vysoké riziko vzniku eroze. Ve vinicích se sklonem k výskytu eroze je proto vhodné aplikovat ozelenění anebo mulčování organickými materiály. Černý úhor má svoje místo pouze v nových výsadbách révy vinné (obrázek 6), a to pouze v oblastech s nedostatkem srážek nebo v suchých ročnících. Obrázek 7 ukazuje novou výsadbu s již ozeleněným meziřadím v podmínkách s dostatečným množstvím srážek. inzerce©

Voda dostupná pro rostlinu (využitelná vodní kapacita)

3 Detail na chlorotické keře ve vinici s celoplošným černým úhorem

Vinohradnictví

Foto archiv autora

Vinařský obzor (5/2010)

Foto archiv autora

234

7 Ozelenění v mladé výsadbě v Jižním Tyrolsku

Foto archiv autora

4 Silné zhutnění půdy ve vinici s černým úhorem

Foto archiv autora

5 Zhutnění půdy v pojezdových kolejích

Základem péče o půdy ve vinici jsou proto všechna opatření, která pomáhají udržovat a zlepšovat půdní strukturu ve vinici. Mezi taková opatření je možné zařadit: – Vyhnout se pohybu mechanizačních prostředků ve vinici za vlhkého počasí a při vlhké půdě. V neozeleněných meziřadích a zejména při celoplošném černém úhoru to může vést k výraznému zhutnění půdy. – Udržovat biologickou stabilitu půdy s využitím ozelenění meziřadí vinice. Typ ozelenění musí být přizpůsoben konkrétním podmínkám stanoviště. – Snažit se neustále udržovat dostatečný obsah humusu v půdě – obohacením půdy o organickou hmotu, pravidelným mulčováním ozelenění, mulčováním ořezaného réví přímo ve vinici, podporou rozvoje užitečných půdních mikroorganismů. – Při silném zhutnění půdy provést hloubkové prokypření. Hloubkové prokypření je dobré provádět při dostatečně oschlé půdě. Vhodné termíny jsou proto po sklizni hroznů, nejpozději však do konce května, kdy začíná růst nových kořenů. Vhodná je kombinace hloubkového prokypření, třeba jen se sezónním zatravněním, nebo i trvalým, aby nedošlo k opětovnému zhutnění půdy. Při hloubkovém kypření je možné provádět rovněž výživu minerálními hnojivy. Často používaným systémem obdělávání půdy je ozelenění přes řádek, kde se také pracuje s černým úhorem. Kromě výše uvedených zásad platí ještě jedna týkající se přerušení neproduktivního odpařování vody z půdy. Prokypření horní vrstvy půdy (4–6 cm) přerušuje kapilaritu půdních pórů, a tím omezuje neproduktivní ztrátu vody vypařováním. Hluboké zpracování půdy (> 15 cm) v letním období není vhodné, neboť naopak výrazně podporuje vypařování a ztrátu vody, snižování obsahu humusu a dusíku v půdě. Ve vinicích ošetřovaných černým úhorem je vhodné využívat alespoň „sezónní ozelenění“. Je proto vhodné buď koncem července až začátkem srpna nechat meziřadí spontánně ozelenit, nebo v polovině srpna až začátkem záři vyset zimní směsku. Literatura

6 Kultivované meziřadí v mladé výsadbě

Müller, E., Lipps, H.-P., Walg, O., 2008: Der Winter 1: Weinbau. Ulmer Verlag Stuttgart, 604 str.

16. června 2010 Best Western Premier Hotel International Brno, Husova 16 PROGRAM KONFERENCE: 9.00–9.30 hod. | REGISTRACE ÚČASTNÍKŮ 9.30–13.00 hod. | DOPOLEDNÍ PROGRAM KONFERENCE moderátor: Ing. Pavel Krška – ředitel Národního vinařského centra, o.p.s. úvodní slovo: Ing. Milan Venclík – předseda Rady Vinařského fondu MVDr. Dana Odehnalová, MBA – generální ředitelka 5P Agency, spol. s r.o., lektorka B.I.B.S. a.s. doc. Ing. Miloslav Keřkovský, CSc., MBA, rektor B.I.B.S., a.s. • Ekonomické aspekty strategického marketingu Ing. Alena Hanzelková, Ph.D., MBA, ředitelka pro akademické záležitosti B.I.B.S. • Strategické řízení marketingu ve firmách v České republice – výsledky průzkumu Bedřich Snášel, MSc., jednatel BooK s. r. o., lektor B.I.B.S., a.s. • Marketing v rukou externího odborníka nebo Vašeho zaměstnance? Ing. Pavel Svobodník, MBA, jednatel Brno Consultig Group, lektor B.I.B.S., a.s. • Důležitost správné obchodní komunikace při prodeji vína MVDr. Dana Odehnalová, MBA, generální ředitelka 5P Agency, lektorka B.I.B.S., a.s. • Způsoby budování loajality zákazníka a její význam při prodeji vína

13.00–14.00 hod. | OBĚD S DEGUSTACÍ NOVÉHO ROČNÍKU VÍN SALONU VÍN ČR A VERNISÁŽÍ SONI ČERMÁKOVÉ „OŽIVENÉ KAMENY S VINAŘSKOU TEMATIKOU“ 14.00–17.30 hod. | ODPOLEDNÍ PROGRAM KONFERENCE Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra • Webové prezentace ve vinařství Jiří Heřman, Key Account Manager Senior, Seznam.cz • Podpora prodeje vína a vinařství na internetu prof. Ing. Jana Stávková, CSc., děkanka Provozně-ekonomická fakulta MZLU Brno • Výzkumy spotřebitelského chování a jejich úloha v marketingu vína Ivo Dvořák, viceprezident Asociace sommelierů ČR • Marketing vína v gastronomii Ing. Martin Fousek, Ph.D., marketingový ředitel, BOHEMIA SEKT, a.s. • Trendy vývoje trhu s vínem v ČR MVDr. Dana Odehnalová, MBA, generální ředitelka 5P Agency, lektorka B.I.B.S., a.s., Ing. Pavel Krška – ředitel Národního vinařského centra, o.p.s. • Jak zvýšit zisk nejen vinařské firmy pomocí marketingových aktivit? (Praktický rádce co v marketingu funguje a proč)

ZÁVĚR KONFERENCE

Přihlásit se můžete na http://www.vinarskecentrum.cz/kurzy-a-seminare.html Pořádá:

Projekt s podporou Vinařského fondu

Mediální partneři konference: LEADING CZECH WINE MAGAZINE

Partneři konference:

236

Vinařský obzor (5/2010)

Právní předpisy

Zdeněk Koudelka1

Košer a mešní víno Vinařský zákon chrání zvláštní označení vín vyráběných pro účely církve nebo náboženské společnosti (dále jen církev). Na Moravě a v Čechách je to mešní víno a košer víno. Pro takové označení vína je nutný písemný souhlas příslušné církve. Který orgán církve má oprávnění udělovat souhlas, je plně na dané církvi. Nemusí jít o církevní orgán či církevního funkcionáře se sídlem na území Čech, Moravy a Slezska2. Neoprávněné označení je trestáno jako správní delikt s možností sankce až 4 000 000 Kč3. Příslušnou k udělení pokuty je Státní zemědělská a potravinářská inspekce4 v promlčecí subjektivní lhůtě 2 let a objektivní 5 let5.

V rámci Státní zemědělské a potravinářské inspekce rozhoduje o pokutě v prvním stupni příslušný územní inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Správní zvláštností je, že v oblasti vinařství má inspektorát v Brně územní působnost nejen obecně danou pro vyšší územní samosprávné celky Jihomoravského a Zlínského kraje6, ale celostátní pro určitá rozhodnutí stanovená zákonem.7 Tato zvláštnost v oblasti správního práva je důsledkem nutné specializace úředníků i materiální základny inspektorátu na problematiku vinařství, přičemž 96 % všech vinic v České republice je na Moravě v Jihomoravském a Zlínském kraji (okres Uherské Hradiště). Celostátní vinařskou působnost brněnského Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce však zákon nevztahuje na rozhodování o správních deliktech v označení mešního a košer vína, kde v prvním stupni vykonávají působnost všechny územní inspektoráty Státní zemědělské a potravinářské inspekce. O odvolání proti rozhodnutí územního inspektorátu rozhoduje Ústřední inspektorát v Brně8, případnou správní

Za připomínky děkuji jednateli Terra vinifera, s. r. o., PhDr. Robinu Böhnischovi, Jeho Milosti infulovanému 11. opatu Augustiniánského opatství sv. Tomáše na Starém Brně ThDr. Ing. Lukáši Evženu Martincovi, vinaři Českého vinařství Chrámce, s. r. o., Františku Váňovi a vinaři Vinařství Dvořáček LTM, s. r. o., Lubomíru Dvořáčkovi. Židovství má své centrum v Izraeli, kde sídlí hlavní rabináty aškenazský (pro židovské věřící pocházející z Evropy) i sefardský (pro židovské věřící ze Středomoří). V čele katolické církve je římský biskup – papež, který je řídící osobou s plným

žalobu lze podat ke Krajskému soudu v Brně. Oprávnění označení zvláštní kategorie vína pro účely církve mají církve státem uznané9. I když svobodu vyznání mají i náboženské skupiny jiné, státního dobrodiní se vzhledem k tomu, že nebyla provedena odluka církve od státu, mohou domáhat jen ty, které stát uznal. 1 Košer víno Košer víno je v židovském náboženství víno rituálně čisté, vyrobené postupem daným předpisy judaismu ověřenými rabínem. Různé autority na košer víno jsou různě respektovány podle náboženské orientace, existují veřejné autority i autority některých náboženských skupin. Je tedy možné, že vinařství má více certiﬁkátů různých autorit nebo naopak má certiﬁkaci jedné autority, která však není uznávána některým židovským náboženským hnutím (např. hnutí Chabad – příslušníci lubavičů). Ne každé košer víno musí být uznáváno všemi židovskými skupinami, ať již je jako košer označeno podle vinařského zákona nebo ne.

právem rozhodnutí v celé církvi. § 16 ods. 6 a § 39 ods. 1 pís. g) a ods. 6 pís. b) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. § 37 ods. 1 pís. b) a § 37 ods. 2 pís. c) zákona o vinohradnictví a vinařství. § 40 ods. 3 zákona o vinohradnictví a vinařství. § 1 ods. 2 pís. f) a § 1 ods. 6 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Výjimky z eneologických postupů ve vinařství a rozhodování o zatřídění vína jakostního a vyššího vyrobeného ve vinařské oblasti Morava i Čechy. § 12 ods. 8, § 26 ods. 7 a 9 zákona o vinařství a vinohradnictví.

Košer víno se užívá při bohoslužbě na konci večerní motlitby v synagoze k přivítání šabatu, ale je hlavně určeno k běžné spotřebě pro pravověrné židy10. Původně bylo víno jako úlitba součástí obětí Hospodinu, jak Hospodin přikazuje ve 3. knize Mojžíšově Leviticus: „V den, kdy za vás bude nabízet váš snopek podáváním, připravíte Hospodinu k zápalné oběti ročního beránka bez vady a k němu přídavnou oběť, dvě desetiny éfy bílé mouky zadělané olejem, jako ohnivou oběť Hospodinu v libou vůni. K tomu i úlitbu, čtvrtinu hlínu vína.“11 Třetí kniha Mojžíšova Leviticus obsahuje zákaz pití vína pro kněze před vstupem do stanu setkávání12: Hospodin promluvil k Áronovi: „Ty ani tvoji synové s tebou nesmíte pít víno nebo opojný nápoj, když budete vcházet do stanu setkávání, abyste nezemřeli. To je provždy nařízení pro vaše pokolení.“13 1.1 Pěstování vinné révy Na pracích ve vinohradu, včetně vinobraní se mohou podílet i nežidé. V samotné Svaté zemi – Izraeli – musí vinař pro pěstování hroznů na výrobu košer vína splňovat čtyři

Státní zemědělská a potravinářská inspekce je celostátním správním úřadem se sídlem v Brně. § 1 ods. 1 a 4, § 11c ods. 7 zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci. § 40 ods. 4 zákona o vinohradnictví a vinařství. Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Žid pro výrobu košer vína musí být pravověrný. Rozhodující je náboženství, ne národnost. Proto je zde žid uváděn jako příslušník židovského náboženství s malým ž. Nikoli jako označení národnosti s velkým Ž. Leviticus (Lv) kapitola 23, verš 12–13. Hlín (hin) byla míra o ob-

jemu 6 litrů. Obdobně ve 4. knize Mojžíšově Numeri 28, 14: Příslušná úlitba bude polovina hlínu vína na býčka, třetina hlínu na berana a čtvrtina hlínu na beránka. To bude zápalná oběť o novoluní, po všechny měsíce v roce. Hlín byla míra o objemu 6 litrů. Citace a odkazy na knihy Mojžíšovy dle ekumenického překladu Bible, Stuttgart 1984, 987 s. Svatyně se schránkou svědectví (archou úmluvy) zřízená při cestě z Egypta, předchůdce chrámu. Její stavbu a popis obsahuje 2. kniha Mojžíšova Exodus 36–40. Lv 10,8–9.

Právní předpisy

pravidla – orlach, šmita, kilai ha kerem, terumot a ma´aserot. Orlach – Pro výrobu košer vína nesmí být použita první sklizeň (panenská), kdy je vinný keř ještě bez dostatečně vyvinutého kořenového systému, což může mít vliv na kvalitu hroznů. Možné je užít sklizeň až ze čtvrtého roku. Proto se třetím rokem odstraňují z vinné révy poupata. Šmita – Vinici je nutné každý sedmý rok odpočinutí (šabatový rok) nechat ladem, jak je přikázáno v 3. knize Mojžíšově: „Šest let budeš osívat své pole, šest let budeš prořezávat svou vinici a shromažďovat z ní úrody, ale sedmého roku bude mít země slavnost odpočinutí, odpočinutí Hospodinova. Nebudeš osívat své pole ani prořezávat svou vinici. Co po tvé žni samo vyroste, nebudeš sklízet a hrozny z vinice, kterou jsi neobdělával, nebudeš sbírat. Země bude mít rok odpočinutí“.14 Rok odpočinutí se počítá u každé vinice individuálně podle jejího stáří. Ustanovení o roku odpočinutí některá izraelská vinařství obcházejí tím, že vinice na sedmý rok pronajmou nežidům a hrozny nakoupí. Kilai ha kerem – Zákaz mísení druhů. Při pěstování vína nesmí být ve vinici vysazeny jiné druhy ovoce než vinná réva. Terumot a ma’aserot – obřadní vylití 1 % vína na památku bývalého desátku15 a odvodu pro jeruzalémský Chrám. 1.2. Výroba vína Výroba vína začíná dovezením vinných hroznů ke zpracování a končí zašpuntováním vína v láhvi. Na výrobě moštu od přijmutí hroznů se musí podílet jen zbožní židé. Traktorista přivážející hrozny z vinice může být nežid, ale do drtiče je může vysypat jen pravověrný žid. Někteří rabíni vyžadují, aby i dovozce hroznů byl pravověrný žid či alespoň národnostní Žid. Na výrobě se nesmí podílet rituálně nečistí (např. ženy v období menstruace či po porodu)16. Přístroje a pomůcky (lis, nádoby) na výrobu košer vína musí být určeny jen na tuto výrobu, nelze je použít pro výrobu běžného vína. Pokud se ﬁnančně náročné přístroje používají na výrobu i nekošer vína (lis, stáčecí linka), musí projít speciálním čištěním před výrobou košer vína. Nesmí se užívat živočišné produkty (bílek, živočišná želatina)17, mohou se užívat jen košer produkty (v Izraeli se užívá rostlinná želatina).

Lv 25, 3–5. Obdobně je to předepsáno pro 50. rok – milostivé léto: „Padesátý rok vám bude létem milostivým. Nebudete v něm sít ani sklízet, co samo vyroste, ani sbírat hrozny z neobdělaných vinic.“ – Lv 25, 11. Ovšem dnes izraelské vinice nebývají tak staré. Pátá kniha Mojžíšova Deuteronomium 14, 23: Na místě, které si On vyvolí, aby tam přebývalo Jeho jméno, budeš jíst před Hospodinem, svým Bohem, desátky ze svého obilí, moštu

16 17

Vinařský obzor (5/2010) 237

Soubor tří publikací o historii vinařství na Moravě Prameny k dějinám vinařství na Moravě Autor: Kateřina Smutná a kol.; 235 stran, černobílá, brožovaná, 210 × 300 mm, rok vydání 2004 (Prodejné pouze jako soubor tří publikací spolu s „Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství“ a „Historie vinařství na Moravě – pohled do archivních pramenů“.) Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství (Výběrová bibliografie z knižních fondů jihomoravských archivů) Autor: Kateřina Smutná a kol.; 134 stran, černobílá, brožovaná, 148 × 210 mm, rok vydání 2004 (Prodejné pouze jako soubor tří publikací spolu s „Prameny k dějinám vinařství na Moravě“ a „Historie vinařství na Moravě – pohled do archivních pramenů“.) Historie vinařství na Moravě – Pohled do archivních pramenů Autor: Ivan Štarha; 30 stran, celobarevná, vazba V1, 210 × 300 mm, rok vydání 2004 (Prodejné pouze jako soubor tří publikací spolu s „Prameny k dějinám vinařství na Moravě“ a „Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství“.)

461 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

1.3 Druhy košer vína Košer víno je: – vařené víno (převařené) či pasterizované (jajin mevušal). Víno se převařovalo, jelikož nemohlo být užito pro jiné náboženské kulty okolo starého Izraele, a pravověrný žid věděl, že jej proto může pít. Vaření vína se uvádí jako pozůstatek dob prvního Chrámu nebo dob babylónského zajetí. Na oltář smělo jen víno, kterého se nedotkl nežid. V Babylónii se pilo víno hojně a zároveň bylo židovskou obětinou. Snahou židů bylo zabránit pití jejich rituálního vína nežidy a rovněž tomu, aby se na oltář dostalo nečisté víno. Na lahvích vařeného vína se užívá označení pro vařené víno (lo mevušal), dnes pasterizované (bleskově ohřáté) při 84–87 stupních Celsia. Může jej otevřít i nežid, aniž víno ztrácí košer kvalitu; – nevařené víno nebo nepasterizované (jajin lo mevušal). Nevařené víno se speciálně neoznačuje. S nevařeným vínem může, včetně otevření láhve, manipulovat jen pravověrný žid, jinak ztratí košer kvalitu. Pokud chce nežid uctít pravověrného žida vínem, zvolí vařené víno. Zvláštní je víno pro svátky pesach (šel Pésach či Passover) a víno mehadrin pro ultra ortodoxní židy. Na Moravě probíhá výroba nepasterizovaných košer vín ve Vinařství Dvořáček LTM, s. r. o., Mikulčice za dozoru brněnského rabína. V Čechách produkuje pasterizovaná košer vína České vinařství Chrámce,

a čerstvého oleje i prvorozených kusů svého skotu a bravu, aby ses učil bát Hospodina, svého Boha, po všechny dny. Lv 12, Lv 15. Josef Kotásek: Označení vín vyráběných pro bohoslužebné účely, Škola vína a vinařství, Masarykova univerzita Brno 2009, s. 22–23. Pro Římskokatolickou církev kánon (Kán.) 899 § 1 a Kán. 925 Kodexu kanonického práva, Praha 2004, s. 411 a 419, ISBN 80–7113–082–6.

s. r. o., za dohledu vrchního českého nebo pražského rabinátu. Dovoz košer vín z Izraele zajišťuje především ﬁrma Terra vinifera, s. r. o., Mladé Buky. 2 Mešní víno Mešní víno se užívá v rámci křesťanské mše svaté v části bohoslužby oběti, během níž dochází k přepodstatnění vína na krev Páně a následně slouží k svátému přijímání pod obojí způsobou nebo v případě nutnosti pouze pod způsobou vína18. Podle evangelia Matoušova Ježíš při své velikonoční poslední večeři s učedníky po snězení chleba: Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni, neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce.“19 V evangeliu Lukáše je nejprve podáván kalich, je dán pokyn, aby se večeře opakovala na Ježíšovu památku, a kalich je symbolem nové smlouvy s Bohem: Vzal kalich, vzdal díky a řekl: Vezměte a podávejte mezi sebou. Neboť vám pravím, že od této chvíle nebudu píti z plodu vinné révy, dokud nepřijde království Boží.“ Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.“20

Matouš kapitola 26, verš 27–29. Obdobně Marek 14, 23–25. Ovšem náboženský význam chleba a vína již ve starozákonních dobách dokládá uctění Abrama králem Malkísedekem v 1. knize Mojžíšově Genesis 14, 18: A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha Nejvyššího. Abram byl později přejmenován na Abrahama (Gn 17, 5). Lukáš Evžen Martinec: Bible a víno, Škola vína a vinařství, Brno 2009, s. 38–39. Zde i dále Starý

i Nový zákon citován dle ekumenického překladu Bible, Stuttgart 1984, 987 s. Lukáš 22, 17–20. Čtvrté evangelium Janovo se zmiňuje o velikonoční večeři Ježíše s jeho učedníky, ale ne o podávání chleba a vína jako těla a krve Ježíše. Je zmíněno umývání nohou učedníků Ježíšem a označení Jidáše Iškariotského za zrádce, když mu Ježíš podal omočenou skývu chleba. Viz Jan 13, 21–26.

238

Vinařský obzor (5/2010)

Právní předpisy

Slovo „mešní“ má původ ve slově mše, mešní víno je víno pro mši. Je plně na úvaze církve za jakých podmínek bude souhlas s označením vína za mešní udělovat a jak bude jejich splnění posuzovat. V případě církví katolických (římskokatolické i východních) jsou tyto podmínky stanoveny kanonickým právem21, podle nějž se musí jednat o víno přírodní (nedoslazované, nedobarvované, nearomatizované) z vinné révy a nezkažené. Obsah alkoholu není regulován, musí jít však jen o alkohol vzniklý zkvašením vlastního cukru v hroznech. Používá se víno červené či bílé, které dnes převažuje z praktických důvodů snadnějšího praní puriﬁkatoria (textilie, s níž se po eucharistii vytře kalich). Původně se více používalo červené víno, jež barvou odpovídá proměňované krvi Páně. Užití bílého vína povolil papež Sixtus IV. roku 147822. Dnes lze užít i růžové víno. Červené víno užívá pravoslavná církev. Původně mešní vína vyráběla především klášterní vinařství. Pokud je víno deklarováno jako mešní, ale kněz zjistí, že je zkažené (zoctovatělé, druhotné kvašení), nesmí jej použít k eucharistii. Za kvalitu vína určeného k eucharistii odpovídá kněz celebrující mši, který může užít víno, jež není označeno jako mešní, pokud je mu znám soulad jeho výroby s kanonickým právem. Při výrobě mešního vína se nesmí použít doslazování cukrem (lze užít zahuštěný hroznový mošt), enzymy, geneticky upravené kvasinky, přídavné látky na podporu kvašení, uhličitan vápenatý, kyselina sorbová či sorban draselný, aktivní uhlí a upravení pH chemicky (lze užít metodu jablečno-mléčné fermentace)23. Při mši se do mešního vína přidává malé množství vody, což navazuje na antickou středomořskou tradici, kdy se víno při konzumaci mísilo s vodou. Teoreticky by mohla nastat situace, že v rámci určitého náboženství udělí stejný název (mešní víno) různé církve různým vínům. V praxi k tomu u nás nedochází, protože s pojmem mešní víno pracuje jen katolická církev. Jiné křesťanské církve sice používají víno při mši, ale nikoli přesně vymezené mešní víno. Je pak na nich, zda uží-

Pro Římskokatolickou církev Kán. 924 § 3 Kodexu kanonického práva, Praha 2004, s. 419, ISBN 80-7113082-6, a liturgická instrukce Redemptionis sacramentum č. 50. Pro východní katolické církve Kán. 706 Kodexu kánonů Východních církví z 25. 10. 1990 vydaného papežem Janem Pavlem II. Kodex je účinný od 1. 10. 1991. http://de.wikipedia.org/wiki/ Messwein Ivo Nagy, František Čitbaj: Liturgické a omšové vína, Vinařský obzor 9/ 2009, s. 430, ISSN 1212-7884. V Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku existuje jednotná autokefální pravoslavná cír-

vají běžné víno, či víno označené jako mešní katolickou církví. České vinařství Chrámce, s. r. o., produkuje z vinice Hněvín v Mostě, pronajaté od pravoslavné církve, víno pro potřeby pravoslavné církve v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku24 v řadě Arcibiskupské se svolením pravoslavného pražského arcibiskupa Kryštofa25. V rámci katolické církve může souhlas s označením mešní víno udělit diecézní biskup jakožto místní církevní řídící osoba (místní ordinář). Za souhlasu diecézních biskupů tak může učinit i biskupská konference26. Ordinářem pro příslušníky řehole je i vyšší představený duchovenských řeholních společností papežského práva (generální představený, opat, provinciál) nebo apoštolského života papežského práva27. Ten, kdo udělil souhlas s výrobou mešního vína, může stanovit liturgický dozor. To je osoba znalá vinařství i kanonického práva, která u vinaře dozoruje zachování příslušných postupů a norem při výrobě mešního vína. Česká biskupská konference vyžaduje28, aby mešní víno vyrobené na území České a Moravské církevní provincie: – pocházelo z hroznů vypěstovaných na Moravě či v Čechách, – pocházelo z moštových odrůd povolených pro výrobu jakostních vín na území Moravy nebo Čech ve Státní odrůdové knize vedené Ústředním kontrolním a zkušebním úřadem zemědělským v Brně29, – aby hrozny měly nejméně 20˚ cukernatosti normalizovaného moštoměru. Jde tedy o přívlastková vína, byť tak nemusí být označena, a tudíž zatříděná Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí30. Nicméně je nutné oddělit předpisy kanonického práva a světského vinařského práva. Pro bohoslužebné účely lze užít každé víno, které vyhovuje kanonickému právu, tedy přírodní a nezkažené víno, byť nebude mít označení mešní víno dle vinařského zákona, přesto je mešním vínem. Každý duchovní celebrující mši musí užít mešní víno dle kanonického práva. Jen na knězi záleží, zda jde i o mešní víno označené dle vi-

kev českých zemí a Slovenska v čele s metropolitou, kterým je volen jeden z arcibiskupů. V Čechách existuje eparchie pražská v čele s arcibiskupem, na Moravě a ve Slezsku eparchie olomoucko–brněnská v čele s arcibiskupem. Na Slovensku eparchie prešovská v čele s arcibiskupem a eparchie michalovsko-košická v čele s biskupem. www.ceske–vinarstvi.cz/main. php?page=nabidka&id=10 Kán. 455 § 4 Kodexu kanonického práva. Opat územního opatství (exemptní opat, nullius) má postavení místního ordináře jako diecézní biskup pro všechny věřící v území opatství,

nařského zákona. Každé nezkažené mešní víno označené dle vinařského zákona je i mešním vínem podle kanonického práva, ale nikoli každé mešní víno podle kanonického práva musí být takto označeno dle vinařského zákona. 2.1 Spor o udělení označení mešní víno Je znám spor mezi Arcibiskupskými vinnými sklepy Kroměříž, spol. s r. o., a Olomouckým arcibiskupstvím. Tyto subjekty původně spolupracovaly. Olomoucké arcibiskupství bylo menšinovým společníkem společnosti a ta podnikala ve sklepích Arcibiskupského zámku v Kroměříži, kde olomoučtí biskupové vyráběli a skladovali víno již ve středověku. Společnost se svým názvem hlásila k arcibiskupství. Později však došlo k rozporu mezi společníky. Olomoucké arcibiskupství přestalo se společností spolupracovat, ta opustila Kroměříž a přenesla sídlo do Hovoran. V odvetu byla na základě návrhů většinového společníka zrušena účast menšinového společníka Olomouckého arcibiskupství ve společnosti soudním rozhodnutím31. Olomoucké arcibiskupství již roku 2001 založilo společnost Arcibiskupské sklepy Kroměříž, s. r. o., kde je většinovým společníkem a která pokračuje v tradici výroby vína v kroměřížských zámeckých sklepích. I zde pokračoval obchodní spor, když původní Arcibiskupské vinné sklepy úspěšně namítly proti nové společnosti s ručením omezeným zaměnitelnost názvu. Ta se přejmenovala roku 2002 nejprve na Arcibiskupské zámecké sklepy Kroměříž a v roce 2004 na Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž. Tedy Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž přes svůj název nespolupracují s Olomouckým arcibiskupstvím a nesídlí v Kroměříži. Požádaly však římskokatolickou církev o možnost užití názvu mešní víno, což Česká biskupská konference odmítla32. Naopak povolení má společnost Arcibiskupské zámecké víno. Neúspěšné Arcibiskupské vinné sklepy (dále žalobce) Českou biskupskou konferencí zažalovaly žalobou,

nejen pro členy svého řádu. Územní opatství není součástí diecéze. Na Moravě, ve Slezsku a v Čechách územní opatství není. Je to například benediktinské arciopatství sv. Martina v Pannonhalmě v Maďarsku. Kán. 134 § 1, Kán. 368 Kodexu kanonického práva. Jiří Prinz: Jaké je tajemství mešního vína?, Katolický týdeník 43/2009, ISSN 0862–5557. http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=6891 § 4 ods. 4 pís. d) zákona o vinohradnictví a vinařství. § 1 vyhlášky č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství. Zákon č. 219/

/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby. § 19 ods. 4 zákona o vinohradnictví a vinařství. Usnesení Krajského soudu v Ostravě z 21. 1. 2004, 29Cm 231/2001. Potvrzeno Vrchním soudem v Olomouci. Ve věci jednala biskupská konference, byť sídlo žadatele bylo od 20. 12. 2002 v Hovoranech v Brněnském biskupství a diecézní biskup jako místní ordinář mohl o žádosti rozhodnout sám. Dopis generálního sekretáře České biskupské konference z 27. 10. 2006 čj. 577/2006.

Právní předpisy

o které rozhodoval v rámci správního soudnictví Městský soud v Praze a následně Nejvyšší správní soud. Oba soudy potvrdily stanovisko církve33. Žalobce nesouhlasil s tím, že posouzení, zda konkrétní víno splňuje požadavky, aby bylo prohlášeno za mešní, spadá do vnitřní autonomie církve. Toto tvrzení je dle žalobce třeba měřit pohledem toho, že je ČR sekulárním státem, zvláště když se jedná o obchodní spor, kde je římskokatolické církvi jako jednomu z účastníků obchodní soutěže poskytována výhoda, když může omezit ostatním soutěžitelům přístup na trh regulací označování vína. Svoboda náboženského vyznání a autonomie církví má podle žalobce dopad pouze na správu jejich vnitřních poměrů, které žádným významným způsobem nezasahují navenek. V posuzovaném případě jde však o omezení volného obchodu osobám, které s církví nemají nic společného, navíc ve výsostně ateistické zemi34, kde je mešní víno předmětem obchodu a neslouží pouze realizaci náboženského ritu. Církev uvedla, že primárním a hlavním účelem mešního vína je jeho užití při liturgii církve římskokatolické, která jediná používá označení mešní víno. Musí se jednat o přírodní čisté víno získané z plodů vinné révy a nesmíšené s cizími látkami a zároveň musí být toto víno vyráběno výrobcem, o němž nemá církev pochybnost, že bude tento výrobní postup dodržovat. Dále uvedla, že pokud žalobce poukazuje, že se jedná o spor obchodní, tak nerespektuje účel správního soudnictví ani pravomoci státních orgánů ve vztahu k vnitřní autonomii církví. 2.2 Obchodní a ústavní hledisko Mešní a košer vína nejsou monopolně určena jen pro náboženské účely, ale užívají se k běžné spotřebě a označení má i tržní aspekt. Tedy mnoho výrobců vína může mít zájem o toto označení z důvodu zisku. Určení vína pro bohoslužbu je prioritní a nezáleží na tom, že vedle bohoslužby lze víno užít i k běžné konzumaci a dané označení jej může činit vyhledávaným na trhu vůči jiným vínům stejné materiální kvali-

Usnesení Městského soudu v Praze z 31. 5. 2007 sp. zn. 5 Ca 350/2006. Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. 1556 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sv. 5/2008 (2As 54/2007). Žádná z našich zemí (Morava, Slezsko, Čechy) není ateistická a nikdy nebyla. I když je v Čechách náboženské cítění slabší než na Moravě a ve Slezsku, náš stát nehlásá ateismus. Této ideologii poskytuje jen svobodu stejně jako náboženství. Jedinou ateistickou zemí byla na světě Albánie za totalitní vlády Envera Hod-

Vinařský obzor (5/2010) 239

VINITORIUM HISTORICUM (Vilém Kraus) Autor pro svou zatím poslední monograﬁi jistě prostudoval ohromné množství historických pramenů a cizojazyčné literatury. VINITORIUM HISTORICUM je mezi česky psanými vinařskými knihami unikátním počinem, mapujícím vývoj vinařství od samých historických starověkých počátků přes středověk až do současnosti. Profesor Kraus se podrobněji zaměřuje na jednotlivé osobnosti, které v historii nejvíce ovlivňovaly směřování vinařství. Z pohledu bezesporu jedné z nich, autor v poslední části knihy shrnuje to, čeho byl aktivně účasten v Čechách a zejména na Moravě ve druhé polovině 20. století. Jde o knihu, která by měla být v knihovně každého, kdo chce porozumět vinařské současnosti – tu můžeme plně vstřebat až s poznáním minulosti.

352 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

ty, ale bez daného označení. Souhlas církve s označením vína za mešní má prvotní funkci informace, že dané víno smí být při bohoslužbě užíváno. Na tomto hlavním náboženském poslání označení mešní či košer víno nic nemění prodejnost takového vína na trhu. V našem státě není provedena odluka státu a církve, avšak neexistuje žádná státní církev. Stát se neváže na žádnou ideologii, respektuje však náboženskou svobodu i ateismus. Rozhodně není státem ateistickým. Na církve přenáší i určité veřejnoprávní úkony (uzavírání manželství). Zákon neupravuje podmínky poskytnutí souhlasu s užitím označení mešní víno ze strany církve. Je v moci příslušné církve, který orgán určí k udělování souhlasu a jaké stanoví podmínky. Nikdo nemá ani při splnění stanovených podmínek nárok na získání tohoto označení a církev může žádost odmítnout i bez udání důvodů či na ni nereagovat, byť žadatel splní podmínky pro mešní víno dané kanonickým právem. To vychází z ústavní zásady, že církve spravují své záležitosti nezávisle na státu35. Ochranu autonomie církví již judikoval Ústavní soud i Nejvyšší správní soud, když konstatovaly, že státním orgánům nepřísluší posuzovat a zjišťovat, které osoby v církvi plní úlohu duchovních36. Autonomii církví rovněž potvrdil Ústavní soud, když zrušil část zákona o církvích37.

ži. Je zajímavé, že pojem ateistická země používá společnost, která se ve svém názvu hlásí k církevní instituci. Čl. 16 ods. 2 Listiny základních práv a svobod, republikace č. 2/1993 Sb. Usnesení č. 30/2000 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu (III. ÚS 136/2000). Rozsudek č. 966/2006 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (5As 25/2005). Nález č. 4/2003 Sb. (Pl. ÚS 6/02). Tento nález byl korigován nálezem 10/2008 Sb. (Pl. ÚS 2/06), který však nezpochybnil princip vnitřní

Označování za mešní či košer víno spadá do oblasti vnitřní autonomie církve. Rozhodnutí církve o udělení souhlasu s užitím pojmu mešní nebo košer víno není rozhodnutím správního orgánu o veřejném subjektivním právu a nepodléhá přezkumu ve správním soudnictví. Soudní přezkum udělování tohoto souhlasu by byl státní přezkum rozhodnutí církve o tom, které víno k bohoslužbě užívat, což je nepřípustné. 2.3 Žehnání vinohradu a vína Na Moravě a na Slovensku existuje tradice žehnání (benedikce) vinohradu a vína38. Žehnání určité věci je náboženský obřad, kterým se vyprošuje a zaslibuje Boží pomoc. Bůh uděluje požehnání tím, že člověka obdarovává svou nekonečnou dobrotou. Žehnání koná kněz nebo jáhen (diakon)39. Žehnání vinohradů se provádí 25. května na svátek sv. Urbana, jenž byl papežem v letech 222–230 a je patronem vinařů. Při žehnání se použije bílá liturgická barva a čte se část Evangelia podle Jana40. Žehnání vína se koná především 27. prosince v den svátku sv. Jana Evangelisty. Ten podle tradice požehnal nádobu s otráveným vínem, a zbavil tím jed účinku. Lze žehnat mešní i nemešní víno. Čte se část Prvního listu Janova41. Když se požehnané víno na svátek sv. Jana podává k pití, může se dle tradice říci: „Pij lásku svatého Jana.“42

autonomie církví. Občas se lze setkat s označením tohoto obřadu jako křest či svěcení vína. To jsou liturgicky nesprávná označení (křtí se jen člověk). Kán. 1169 § 2 Kodexu kanonického práva. Jan 15, 1–11 (Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař.). Požehnanie, Trnava 2009, s. 205–209. 1 Jan 4, 7–12 (Milujme se navzájem). Olomoucký Benedikcional vydaný Liturgickou komisí České biskupské konference připouští konání žehnání

vína laikem, což je v rozporu s Kán. 1169 § 2 Kodexu kanonického práva. Dnem účinnosti (první den adventu 27. 11. 1983) zrušil Kodex s jeho kánony odchylnou úpravu při liturgických obřadech (Kán. 2) a s Kodexem rozporné místní (partikulární) zákony katolické církve, pokud výslovně není stanoveno jinak (Kán. 6 § 1, 2˚). Slovenské Požehnanie uvádí možnost konání žehnání jen knězem nebo jáhnem (diakonem) v souladu s kodexem. Benedikcional, Olomouc 1994, s. 124. Požehnanie, Trnava 2009, s. 217.

240

Vinařský obzor (5/2010)

Zprávy

Krupobití zničilo úrodu hroznů ve Vídni Ve čtvrtek 23. 7. 2009 zničily kroupy přibližně 350 ha vinic ve Vídni, což je téměř polovina plochy vinic města. Škoda se blíží až 100 % a spolu se sady a zeleninou je vyčíslena na 4 miliony eur. W24.7.2009/JS Kokain ve vinařských lahvích Bulharští celníci objevili 714 litrů zkapalněného, vysoce koncentrovaného kokainu v lahvích mezi láhvemi s vínem. Zásilku objevili v přístavu Varna a pocházela z Bolívie. K nálezu přispěly informace od jejich amerických kolegů. W11.7.2009/JS DAC Leithaberg Rakousko se rozhodlo pro další nové DAC-víno. Bude se jmenovat „Leithaberg“ (Leitha = řeka, která tvořila pomyslnou hranici v Rakousko-Uhersku mezi Rakouskem a Uherskem. Bylo Předlitavsko a Zalitavsko, naše země a Rakousko patřily do Předlitavska, Slovensko a Maďarsko do Zalitavska) a bude se týkat oblasti okolo města Eisenstadt. Zatím se dokončují přípravy pro vznik. Červené víno musí být z odrůdy Frankovka, ale může jít i o směs s odrůdou Svatovavřinecké, Zweigeltrebe nebo Pinot noir. Bílé víno může být odrůdy Pinot blanc, Chardonnay, Neuburské a Veltlínské zelené, přičemž jejich směs bude povolena. Na trh bude moci být víno uváděno až po delším skladování, bílé po ročním a červené po dvouletém. W6.7.2009/JS Alergeny na vinětě Evropská komise posunula účinnost povinnosti uvádět na etiketě vína alergeny. Konkrétně jde o kasein, vaječný albumin a pšeničný protein. Tato povinnost začne platit nejdříve po 31. 12. 2010. Mezitím se provádí studie, které mají prokázat, že po provedeném čiření tyto látky ve víně nezůstávají nebo zůstávají jen v takových stopách, které nemohou způsobit alergie. Pokud se to prokáže, na etiketě vína by nemusely být uváděny žádné alergeny, zůstalo by se pouze u siřičitanů jako dosud. (js) Krupobití v Německu Úterý 26. 5. 2009 bylo označeno německou pojišťovnou Vereinigten Hagelversicherung za den s největšími škodami krupobitím v historii pojišťovny (180 let). Na jihu a jihovýchodě Německa byly zemědělcům způsobeny škody ve výši 100 milionů eur, z toho na speciálních kulturách 60 milionů eur. Jenom v Bavorsku a Bádensku-Würtembersku bylo nahlášeno 8,5 tis. případů škod. Nejvíce postiženou oblastí byl pás dlouhý asi 400 km od Kostnice až po Šumavu. Vinice v okolí Bodamského jezera jsou poškozeny asi z 85 %. Sítě určené ke snížení škod krupobitím byly celé potrhané, a tak nakonec celkové škody způsobené krupobitím jen zvýšily. DDW9.6.2009/JS

Vinařská technologie

Polyfenoly červeného vína reagují s estrogenovým receptorem alfa Klíčová slova: Cévní výstelka, estrogen, estrogenový receptor, polyfenol Ve Vinařském obzoru by bylo „nošením vývrtky do Salonu vín“ opakovat, že polyfenoly z vína snižují riziko kardiovaskulárních chorob. Dokonce už může leckterému čtenáři připadat, že je veškerý další výzkum ohledně blahodárných účinků pravidelného, ale umírněného pití vína zbytečný, protože vše důležité již bylo prokázáno. Navíc snahy nahradit sklenici vína tabletkami resveratrolu jsou nejen liché, ale i směšné. Přesto je stále co objevovat na molekulární úrovni působení jednotlivých složek vína, jak dosvědčuje následující zpráva.

Francouzští vědci z INSERMu (Chalopin, 2010) chtěli potvrdit domněnku, že molekulárním cílem polyfenolů-fytoestrogenů červeného vína, které uvolňují napětí výstelky cév a srdce, je estrogenový receptor alfa. Nakonec se jim to podařilo, ale podívejme se podrobněji na jednotlivé kroky jejich vědecké práce, protože má instruktivní kvality. 1) Tvorba hypotézy Ženy mají do menopauzy nižší riziko kardiovaskulárních chorob než muži a zároveň lze podáváním samičího hormonu 17-β-estradiolu u zvířat zabránit poruše látkové přeměny v tepenných stěnách s ukládáním neutrálních tukových látek do cévní stěny (ateromatóze) 17-β-estradiol chrání cévy. Molekulárními partnery estradiolu – receptory – jsou estrogenový receptor α a β, přičemž jen receptor α zprostředkovává účinek v kardiovaskulárním systému. Estradiol uvolňuje napětí cév pomocí oxidu dusnatého (cestou G-proteinu, ERK a fosfatidylinositol-3-kinázy, která aktivuje výstelkovou NO syntázu). Polyfenoly červeného vína mají podobnou chemickou strukturu jako estradiol Nemohl by vazodilatační účinek vína být způsoben reakcí vinného polyfenolu s estrogenovým receptorem alfa? 2) Design pokusu Pokud hypotéza platí, tak A) nepřítomnost estrogenového receptoru alfa (ERα) musí znamenat, že vinné polyfenoly nebudou výstelku cév relaxovat, B) polyfenol musí „zapadat“ do estrogenového receptoru jako klíč do zámku.

3) Výsledky pokusu A) Krevní výstelka myši, která má trvale vypnutý, „knockoutovaný“ gen pro estrogenový receptor α, nereaguje na podání vínového polyfenolu delfinidinu ani polyfenolického extraktu Provinols, na rozdíl od krevní výstelky standardní myši. Přitom dochází ke změněné reakci na serotonin a acetylcholin. Stejný účinek má dočasné vypnutí genu pro ERα technikou RNA silencing nebo použití fulvestrantu, antagonisty estrogenového receptoru. B) Vazba delfinidinu a aktivního místa ERα byla prokázána vazebným testem a počítačovým simulováním. 4) Závěr Estrogenový receptor alfa je klíčovým cílem vazby polyfenolů (zvláště delfinidinu) z červeného vína, která aktivuje molekulární fosforylační dráhu, zvyšuje produkci výstelkového oxidu dusnatého, a tím uvolňuje napětí cév. Nález bude snad v budoucnu možno využít nejen k prevenci, ale i k léčbě nemoci srdce a cév. doc. Mgr. Jiří Drábek, Ph.D. Laboratoř experimentální medicíny při Dětské klinice LF UP a FN Olomouc Puškinova 6, 77520 Olomouc

Literatura Chalopin, M., Tesse, A., Martinez, M. C., et al. Estrogen receptor alpha as a key target of red wine polyphenols action on the endothelium. PLoS. ONE., 2010, vol. 5, no. 1, p. e8554-e8554

Uzavřu s Vámi nejen obchod ale i Vaše láhve BS vinařské potřeby s.r.o.

www.vinarskepotreby.cz Robert Vyhoda uzávěry a zátky vyhoda@vinarskepotreby.cz +420 519 346 236 +420 775 352 532

Kvalitní zátky nebo uzávěry by měly být korunovací Vašeho vína při jeho cestě za zákazníkem, proto je dobré věnovat jejich výběru patřičnou péči a pozornost. KOREK – pro vyznavače klasiky: Mohu Vám nabídnout přírodní, dvouploškové a aglomerované (drcené) korkové zátky. Každá má svoje plusy i mínusy: Přírodní celokorková zátka: tradiční uzávěr, který přetrval staletí. Z hlediska organoleptických vlastností a ochrany před vnějšími vlivy je to ideální uzávěr pro kvalitnější vína na dlouhodobější ležení v láhvi. Dvouplošková korková zátka: jde o kombinaci aglomerovaného (drceného) korku s ploškami z přírodního korku na obou stranách zátky. Levnější řešení pro vína s doporučenou spotřebou do 5 let. Aglomerovaná zátka: cenově nejdostupnější korková zátka, vyrobená z drceného korku, kterou doporučuji obvykle pro stolní nebo jakostní vína se spotřebou do půl roku. Víno pod korkovou zátkou pokračuje přirozenou cestou ve svém zrání. Jedinou nevýhodou korkových zátek je možnost pachuti po korku (TCA). SYNTETICKÁ ZÁTKA – sázka na jistotu: Umělé zátky doporučuji pro vína se spotřebou do dvou let. Velkou výhodou je udržení svěžesti a ovocnosti nalahvovaných mladých vín. Do jednoho roku si víno udržuje své vlastnosti z doby lahvování, výrazně je nemění jako v případě korku. Nevylepší, nepokazí... Nevýhodou je klesání obsahu volné síry v lahvích a to po roce

a půl až dvou letech. Také proto doporučuji tyto zátky pro vína se spotřebou do dvou let. ŠROUBOVACÍ UZÁVĚRY – evoluce v uzávěrech vín: Jsou praktické, stabilní, udrží kvalitu vín. Poskytují hermetický uzávěr a jsou tak odolné vůči atmosférickým změnám, jsou inertní a eliminují jakoukoliv potenciální výměnu aroma mezi vínem a zátkou, pro bílá, růžová i červená vína s ovocným aroma jsou jedinečným technickým řešením, jak uchovat jejich chuť, svěžest a mládí a posléze zabezpečit plynulé zrání. Samozřejmostí je mít uzávěr s vlastním potiskem. Pro tyto zátky je však třeba speciálních láhví. Lahve na šroubovací uzávěry naše ﬁrma dodává ve spolupráci s výrobcem Vetropack Kyjov. Jsou v podobné cenové relaci jako klasické láhve. Nabízíme je formou výhodného balíčku se šroubovacími uzávěry. TERMOKAPSLE – perfektní ochrana a design: PVC kapsle (tepelně smrštitelné) – hodí se ke všem typům uzávěrů. Mohou být vyrobeny s perforací pro snadné odtrhnutí, s potiskem nebo s ražbou dle Vašeho přání. Kapsle zavalovací – vysoce kvalitní kapsle pro ušlechtilá a vzácná vína, kde je kladen důraz na design a prezentaci láhve.

Všechny tyto uzávěry a zátky můžete zakoupit v síti prodejen BS vinařské potřeby s.r.o. Velké Bílovice - Čejkovská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Mikulov - K vápence, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Znojmo - Brněnská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Brno - Svitavská, po-pá 900 až 1800

242

Vinařský obzor (5/2010)

Vinařská technologie

Zpracování bílých odrůd révy vinné podle kachetinské technologie Zachované historické památky materiální kultury Gruzie a také řada písemných zdrojů dokazují, že ještě do našeho letopočtu byl stupeň vývoje gruzínského vinařství dostatečně vysoký a víno bylo exportováno do Evropy. S ohledem na praktické zkušenosti získané staletími zde byly vynalezeny místní speciﬁcké technologie výroby jak šumivých, tak i tichých vín.

Zdejší šumivá vína mají větší historii ve výrobě než šampaňské. Počátky výroby jsou ve staré Kolchidě, kde byla vyráběna přírodní šumivá polosladká vína. Podle pověsti Homéra (10. století př. n. l.) byla v Kolchidě vyráběna jiskřivá a voňavá vína. Později vynikala svými vlastnostmi i šumivá vína vyráběná v Kartli a Imereti (Gruzie). Za dob carevny Tamary se v horách Vardzia vyráběly vinné džbány s dvojitými stěnami vzdáleně podobné dnešní termosce. Toto nádobí dovolovalo regulovat teplotu kvašení, což je jednou z hlavních podmínek výroby přírodních polosladkých vín. Dříve objevené empirické způsoby výroby šumivých vín se v současnosti staly základem technologií výroby gruzínských šumivých vín „Atenuri“, „Čchaveri“, „Aladasturi“ a dalších. Šumivá vína byla většinou zkvašována a uchovávána v hliněných džbánech (tzv. kvevri) ukrytých pod zemí a byla tím chráněna před kolísáním teplot. V tzv. kvevri byla také zkvašována gruzínská tichá vína. Speciﬁckou vlastností jejich výrobní technologie bylo kvašení rmutu bílých a modrých odrůd révy vinné dohromady s dužinou a třapinami a následná 3–4měsíční macerace. Během tohoto období ve víně probíhalo samočiření, a díky probíhajícím fyziko-chemickým procesům víno získávalo zvláštní organoleptické vlastnosti. Technologie výroby vína používaná ve východní Gruzii (Kacheti) předpokládá kvašení rmutu se všemi pevnými částmi hroznů. Jako surovina je zde použita bílá odrůda Rkaciteli a modrá odrůda Saperavi. V západních oblastech Gruzie se z imeretinských bílých odrůd Colikouri, Kra-

chuna, Cicka již léta vyrábějí vína podobná kachetinským. Kvašení rmutu probíhá bez třapin na předem fermentované, v přirozených podmínkách odlisované matolině (výlisku), přidávané ke rmutu v množství 4–6 %. Macerace trvá 2 měsíce, poté se víno čiří a stabilizuje se pro výrobu konzumního imeretinského vína „Dimi“ nebo známkového vína „Sviri“, které zraje v sudech 2 roky. Za použití podobné technologie se v mikrooblasti Kardanachi vyrábějí známkovaná vína „Rkaciteli“. Jak již bylo zmíněno výše, při výrobě stolních vín tradiční kachetinskou technologií se vykvašený rmut (mladé víno s vykvašeným rmutem) nechává do ledna následujícího roku. Následně se mladé víno odděluje od rmutu (pevných částí hroznů) a nechává se dozrávat ve džbánech uložených do země. Podle metod výroby kachetinských vín vypracovaných za poslední

roky se mladé víno oddělené od rmutu školí v dřevených (dubových) sudech. Dříve byl vyjadřován takový názor ohledně efektivity používání dřevených sudů při výrobě stolních vín, že školení v dřevených sudech je účelné používat při výrobě vín, která nejsou schopna vyvíjet svoje přirozené aroma během školení [1]. Školení v dubových sudech přidává vínu svéráznou dřevitou chuť a aroma. Gruzínská vína vyráběná z odrůd Saperavi (červená), Rkaciteli a Mcvane kachetinskyj (bílá) nepotřebují doplnění cizorodými aromaty, která nejsou v rámci evropského trhu moc ceněna. Vína školená v dubových sudech navíc obsahují aromatické a chuťové látky nehroznového původu, a s ohledem na přísný přístup nemohou být podobná vína zařazena do kategorie přírodních. Z našeho pohledu by taková vína měla být zařazena do skupiny aroma-

Problémy kvašení vín Autor: Robert Steidl • ISBN 80-903201-3-9, cca 74 stran, formát A5 Kniha se zabývá praktickými možnostmi řešení problémů při kvašení, jejich příčinami, možnostmi předcházení a případným odstraňováním následků nežádoucího kvašení. Díky kvalitnímu překladu bude jistě nezbytnou pomůckou českých a moravských vinařů.

168 Kč (včetně DPH)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařská technologie

tizovaných vín, při jejichž výrobě se připouští použítí látek nehroznového původu (sacharóza, etylový líh z potravinářských surovin, chuťové a aromatické látky). Podstata kachetinské technologie spočívá ve vyluhování slupky bobulí hroznů a v následujícím rozvinutí přirozeného aromatu zvláštního pro určité odrůdy jak modrých, tak bílých vín. Školení mladých vín vyrobených kachetinskou technologií v dřevených sudech odstraňuje jejich speciﬁcké organoleptické vlastnosti. V Gruzii se kachetinskou metodou vyrábějí převážně vína s kontrolovaným označením původu. S ohledem na Lisabonskou smlouvu se pod pojmem označení původu rozumí zeměpisný název země, oblasti nebo místa sloužící k označení, odkud pochází výrobek, jehož jakost anebo znaky jsou dány výlučně nebo podstatně zeměpisným prostředím, čítaje v tuto deﬁnici i činitele přírodní nebo lidské. K takovým místům v Gruzii patří např. oblasti Chvančkara, Kindzmarauli, Achašeni, Gudžaani, Cinandali a jiné. Výroba vín s kontrolovaným označením původu měla v Gruzii počátek v minulém století. Podobná vína se vyrábějí i kachetinskou metodou („Tibaani“, „Tilavi“ atd.). Jelikož je víno zdaňitelným výrobkem, daňové úřady kontrolují veškeré fáze zpracování hroznů révy vinné, počínaje vinobraním a konče ošetřením vína před lahvováním. V této souvislosti je přítomnost vědecky oprávněných norem výtěžku hotových výrobků a výrobních ztrát při zpracování hroznů révy vinné jednou z nejaktuálnějších otázek, která vyžaduje rychlé řešení. Za účelem stanovení uvedených technologických ukazatelů pro kachetinské typy bílých vín byla v gruzínském vědecko-výzkumném ústavu potravinářství provedena mnoholetá pravidelná zkoumání moštové odrůdy Rkaciteli z vinařských závodů Kardanach a Tibaan, které se zabývají výrobou kachetinských vín. Zkoumané části hroznů byly zpracovány na začátku, během a na konci vinobraní dle metodiky vypracované v VNIIViV „Magarač“ (Jalta, Krym). Pro kvašení rmutu byly použity džbány o objemu 112–298 dl (decilitr). Veškeré nutné manipulace v plném cyklu technologického procesu byly prováděny v souladu s platnou instrukcí, schválenou Ministerstvem potravinářského průmyslu Gruzie. Při kvašení rmutu byly použity selektované kmeny ušlechtilých kvasinek. Technologický postup zahrnuje vážení, naložení hroznů do zásobníku, jejich drcení a stáčení získaného rmutu do džbánů přes zvláštní odměrné nádrže o objemu 100 dl. V Tibaanském vinařském závodě bylo zpracováno 18,5 t hroznů a v Kardanachském vinařství bylo zpracováno 17,5 t hroznů. Množství mladého vína stočeného ze rmutu jako samotok bylo odměřováno za pomoci technické odměrky první třídy při teplotě 20 °C.

Vinařský obzor (5/2010) 243

Tabulka 1 Naloženo

Získáno Mladé víno, %

Název

t hroznů

Název

Množství mošt

zkvasitelný rmut

1 421,65 dl

96,7

82,3

631,5 dl

43,1

36,6

790,15 dl

53,8

45,7

Ztráty moštu

51,4 dl

3,5

2,98

Matoliny

2,46 dl

–

13,4

Materiálová bilance získávání mladého vína Rmut

18,42

Včetně: mošt pevná fáze

Mladé víno Včetně

1 727,3

15,96

samotok

1 469,42

2,46

lisovaný podíl

Materiálová bilance školení mladého vína Samotok Vylis. podíl

1 421,65 790,15

Samotok

617 dl

97,7

43,4

Vylisovaný podíl

700 dl

88,6

49,2

Kvasnicové kaly

102,0 dl

7,17

Ztráty

2,65 dl

0,186

Celková materiálová bilance zpracování hroznů Hrozny Rmut

–

18,55

Mladé víno

1 317 dl/ /13,11 t hroznů

70,68 % suroviny

1 727,3

18,42

Matoliny

–/2,46 t hroznů

13,3 % suroviny

Kvasnicové kaly

10,20 dl/ /1,079 t hroznů

5,81 % suroviny

–

10,21 % suroviny

Ztráty

Tabulka 2 Datum začátku pokusu 8. 9.

17. 9.

26. 9.

Celkem Střední ukazatele

Množství rmutu

Ztráty během zpracování hroznů

Řada/ /číslo džbánu

Hmotnost hroznů, kg

hustota, kg/m³

7/7

2 205

205,7

2 190,44

1 064,87

14,56

0,66

7/8

3 191

197,7

3 170,71

1 065,07

20,29

0,64

7/9

1 319

123,0

1 309,95

1 065,00

9,05

0,68

7/10

2 348

217,5

2 332,3

1 072,32

15,7

0,67

7/11

1 976

183,9

1 962,3

1 067,05

13,7

0,69

7/12

2 157

201,3

2 143,18

1 064,67

13,8

0,64

7/13

2 244

209,4

2 229,40

1 064,66

14,6

0,65

7/14

1 431

133,3

1 420,98

1 066,00

10,0

0,70

7/15

1 678

155,5

1 666,9

1 071,96

11,1

0,60

18 549

1727,3 1 066,6

0,66

244

Vinařská technologie

Vinařský obzor (5/2010)

Tabulka 3 Hotové výrobky

Mezi kolísání ukazatelů

Průměrně

Mladé víno, dl

70,0–72,0

71,0

Matoliny s třapinami, % hmotnosti

11,0–14,0

12,5

4,5–6,8

5,6

0,564–0,567

0,566

Kvasnicové kaly, % objemu Výtěžnost alkoholu z jednotky cukru, v ml

Tabulka 4 Mladé víno po stáčení Fyzikálně-chemické ukazatele

ze rmutu

Mošt

z kvasnicových kalů

ze samotoku

z vylisovaného podílu

ze samotoku

z vylisovaného podílu

–

0,22

0,17

Hustota, g/cm³

1 084,2

Cukernatost, %

19,4

Titrované kyseliny, g/l

6,15

6,05

6,1

6,0

5,8

Usazeniny, g/l

89,1

7,15

128,0

–

Alkohol, %

–

11,5

11,35

11,55

11,4

Těkavé kyseliny, g/l

–

0,66

0,89

0,7

0,9

–

3,5

3,4

3,45

3,5

1. 1.

1. 4.

Datum konání rozboru

Po skončení lisování rmutu v košových lisech bylo stanoveno množství vylisovaného mladého vína a byla zvážena zbývající matolina. Samotok a vylisované mladé víno bylo odděleno, přečerpáváno do džbánů a následně bylo ponecháno na školení do 1. dubna následujícího roku po vinobraní. Podle výsledků provedených výzkumů byly stanoveny následující parametry: – výtěžnost; – kvalita mladých vín a množství výrobního odpadu při zpracování bílých odrůd révy vinné kachetinskou metodou, konkrétně ztráty hroznů při jejich zpracování; – množství matolin; – ztráty moštu během alkoholového kvašení; – ztráty mladého vína od momentu zastavení kvašení do 1. dubna následujícího roku po vinobraní; – veškeré ztráty při výrobě suchých stolních mladých vín; – veškeré množství kvasničných kalů; – výtěžnost vína z 1 t hroznu (tab. 1). Doplňení zkoumaných vín školených ve džbánech do 1. dubna následujícího roku po vinobraní probíhalo víny stejné šarže. Během zpracování hroznů se v Tibaan-

ském vinařském závodě účtovaly ztráty (viz tab. 2). Jak již bylo uvedeno výše, speciﬁckou vlastností technologie výroby kachetinských vín je to, že vykvašený rmut ihned po zastavení procesu alkoholového kvašení (po doplnění džbánů mladým vínem ze stejné šarže) a hermetizaci džbánů je ponechán dozrát (školit) spolu s pevnými částmi hroznů do ledna následujícího roku

po vinobraní. Následně jsou džbány otevřeny, odděluje se samotok a podíl získaný lisováním rmutu. Každý podíl je následně školen samostatně ve stejných džbánech až do dubna následujícího roku po vinobraní a následně jsou mladá vína stáčena z kvasničných kalů a provádí se fyzikálně-chemický rozbor. Výtěžnost školeného samotoku byla 97,7 % z jeho počátečního obsahu ve džbánu, výtěžnost lisovaného podílu činila 88,6 %. Nízká výtěžnost lisovaného podílu je podmíněná velkým množstvím usazenin (130 g/l proti 6,6 g/l v samotoku), které se usadily během školení vína. Shrnutí uvedených výsledků výzkumu a údajů z literatury dané tematiky dovolují doporučit normy výtěžnosti hotových výrobků a výrobních ztrát v přepočtu na 1 t zpracovaných hroznů při výrobě vína kachetinského typu podle stavu k 1. dubnu následujícího roku po vinobraní (viz tab. 3). Výsledky fyzikálně-chemických rozborů mladých vín získaných po ukončení jejich školení na rmutu a ukazatele mladých vín po ukončení školení bez rmutu a stáčení z kvasničných kalů ukázaly, že z důvodu krátké doby školení se prakticky neodlišují (viz tab. 4).

Podle uvedeného zdroje zpracovala Ing. Tatiana Říhová

Literatura Bagaturiya N. Sh. Naturalnyje vina, soki i napitky. Technologija polučenija, pokazateli naturalnosti i metody indentiﬁkacii. – Tbilisi, Nakladatelství „Paragraf“, 2008

Pramen: Vinodelie i vinogradarstvo, 2009, č. 3, s. 44–45

Filosoﬁe vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosoﬁe vína a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit…

222 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Rozhovor

Vinařský obzor (5/2010) 245

Trialog: Filtrovat, či neﬁltrovat? (2.)

Hovořili jsme o používání ozónu ve vinařském provozu. Dle našich zjištění mnoho dalších vinařství, vedle vaší ﬁrmy, pane Michlovský, kde se používá ozónování, asi nebude… MM: Odhaduji, že budeme možná jediní, kdo ozón s úspěchem používají. Existuje zde v tuzemsku ve vinařských provozech množství plniček, které mohou plnit s použitím ozónu, ale nemáme informace o tom, že by si k nim někdo pořídil vyvýječ ozónu, jako máme my. A je logické, že bez něj je tato funkce plniček nevyužitá. Záležitost sanitace i pomocí ozónu je poněkud podceňována. Například v Moldávii, kde produkují miliony a miliony lahví, měli v tomto ohledu problém – je předpoklad, že voda používaná v moldavských sklepních hospodářstvích nebyla asi nejčistší a problém by byl na světě. Řešili to tím, že kupovali líh bez daně, a tímto vše čistili. Vratky například z Číny by je totiž přišly dost draho. FB: Účinnost lihu v této problematice mohu potvrdit – jsou s ním výtečné zkušenosti. Z hlediska potírání nežádoucích mikrobů je skutečně výborný. Alkohol není ani nijak destrukční tak jako jiné sanitační prostředky. Měl by být používán v koncentraci alespoň 35 %. Shnu-li to, podmínka dodržení čistoty, a teď mám na mysli zdravotní čistotu vína, je ta, že víno je třeba před plněním vyﬁltrovat na takovou hodnotu, aby tam mikrobiologické zůstatky žádné nebyly, a tuto hodnotu je úkolem vinaře podržet až po zátkování. A tady nastupuje několik externích vlivů, které je vinař ne vždy schopen ustát. V rámci provozní čistoty procesu zde nastupuje samozřejmě jako první výplachová voda, jež by měla následovat po nějakém sanitačním prostředku, který případnou biologii v láhvi zničí. A výplachová voda nemůže být logicky z kohoutku, protože ve většině případů je kontaminovaná. Dalším vlivným faktorem je atmosféra prostor, kde vinař lahvuje. Kolik těchto prostor je dnes atmosfericky oddělených od kvasných nebo zracích prostor. Opět je třeba si uvědomit, že i tady je onen neviditelný nepřítel, že i tady jsou kvasinky ve vznosu. Dále skladové prostory – pokud máme byť i drobné kolísá-

Foto archiv autora

V dubnovém čísle Vinařského obzoru jsme uvedli první část ﬁltrační debaty v jakési formě trialogu. Nyní text dokončujeme v jeho druhém díle. Věříme, že autorovy otázky a odpovědi Miloše Michlovského (MM) a Františka Bílka (FB) vzbudí podobné ohlasy jako první část.

1 Účastníci debatního trialogu – František Bílek, Miloš Michlovský, Richard Stávek

ní teplot, víno přes korek dýchá a kvasinka zvenčí se dostane do láhve i přes korek. MM: Nedívejme se na kvasinku jako na nepřítele. Kvasinka je geniální organismus nejenom v tom, jak dokáže z materie, kterou je mošt, udělat víno, ale že jej následně umí i „vyčiřit“ a „vyfiltrovat“. Větším problémem než kvasinky jsou bezesporu bakterie, konkrétně i ty jablečno-mléčného kvašení. Ale zpět ke kvasince a sterilitě – domnívám se, že prakticky není sterilních vín, a jsou-li, tak je jich jen velmi málo. Čím menší je obsah kvasinek u vín mladých, živých, tím lépe, protože ta vyžadují další vývoj. Vína nazrálá, hotová, naležená pak snesou i jejich vyšší obsah díky jiným obsaženým látkám, např. polyfenolovému komplexu, kde určitá jejich hladina má antibakteriální a fungistatické účinky. Tím, že si víno takzvaně sedne, se dá předpokládat, že dále snese určité mikrobní zatížení. Pane Michlovský, jak je to u vás s deskovou filtrací? MM: Jistě. Chci ovšem zdůraznit, že u deskových filtrů jsme vyměnili plastové komory za nerezové, i když to bylo finančně náročné. Nerez se z tohoto hlediska lépe sanituje, je trvanlivější. A co vaukové filtry? Někteří hovoří o výhodě jejich používání u přezrálých hroznů…

MM: Ano, s tím nelze než souhlasit. Např. u botrytických hroznů jde o problém s turbiditou moštu, kterou výrazně spraví právě vakuová filtrace. V některých případech tuto technologii používáme i u moštů, z nichž chceme připravit čerstvá, ovocitá vína – při vinobraní je shon a někdy není dostatek času na sedimentaci – odkalení. Kdo nechce příliš pracovat se sírou, může dnes použít i již se rozšiřující flotaci. Nakonec se části odfiltrované a neodfiltrované spojí v určitém vhodném poměru, aby právě turbidita dosáhla požadované úrovně. Nejsme malá firma a nemůžeme si dovolit většinu vín prodávat tak, jak se urodí – musíme dnes už i tak nějak programovat. Děláme si průzkumy u našich odběratelů, jaké jsou požadavky na trhu, jaká vína chtějí řetězce, jaký styl vín je požadován pro catering. V tomto je jistě dobrá, kvalitní a šetrná technologie neocenitelná… MM: Vše samozřejmě konzultujeme se spolupracujícími sommeliery. FB: Jak vidno, tak u vás filtrační technologie vstupují do procesu již od začátku – u moštů řízeným procesem – ať už to jsou kalolisy nebo vakuové filtry, rámové lisy, principů může být několik, ale účel je vždy stejný: naplánovat obsažnost budoucího vína podle konkrétní potřeby. Zde už je na zvážení každého vinaře, co chce vyrábět. Pane Michlovský, jak vidíte právě to určení charakteristiky budoucího vína? MM: Budu parafrázovat dnes již klasické rčení, že kvalita vína se dělá ve vinici – kvalita vína se podle mého názoru dělá zde v hlavě – prvně musím vědět, jaké víno chci, pak si podle toho vypěstuju hrozen a teprve následně na to aplikuji jednotlivé technologické prvky. Nelze něco odvézt z vinohradu, nasypat to do kádě a něco z toho bude. Tudy cesta nevede. Dnes se proto snažíme co nejvíce poznat révu jako rostlinu, její fyziologii, biochemii bobule, prostředí, ve kterém se rodí, a celkové spolupodílející se mechanismy – jak ve fermentačním, tak v postfermentačním vývoji. Následně na to můžeme tedy

Vinařský obzor (5/2010)

Foto archiv autora

246

2 Filtrace podle Miloše Michlovského

už dopředu vědět, kolik budeme mít kabinetů svěžejších nebo i esterovějších typů, kolik bude kořeněného nebo naopak medového. Rčení, že „kvalita se rodí ve vinohradě“, má v tomto ohledu ještě jeden nedostatek – my ten vinohrad musíme prvně vysadit na správném místě, osadit jej nejvhodnější možnou odrůdou a správným způsobem. Proto tvrdím, že na prvním místě je hlava a v ní myšlenka. Za nějakých okolností to rčení však vzniknout muselo. Jak si jinak vysvětlit, že je to „ve vinohradě“? Našim předkům se kvalita možná rodila ve vinohradě, protože oni měli systém vinařství nějak nastavený po dlouhé generace. Avšak i jejich praděda musel někdy přijít s nějakou vizí, kterou nějak aplikoval. My dnes často začínáme od píky. Z tohoto úhlu pohledu je to ale problematika celoživotní. Vždyť pokuď mám představu, že chci dělat víno ze starých vinic, a žádné nemám, nezbývá mi než čekat desetiletí. Vysadit tu správnou odrůdu na správném místě a pak už jen trpělivost a trpělivost. Určitou variantou by mohlo být třeba i na stránkách Vinařského obzoru několikrát diskutované přeštěpování… MM: To je také teoreticky možné řešení, ale je třeba si uvědomit, že musíme jít zcela mimo původní odrůdu, tedy až do podnože. Dalším faktem je to, že by zde byla několikaletá pauza – výpadek v kvalitní surovině, totiž disbalance v hladině hormonální aktivity v podzemním a nadzemním systému révy by byla tak silná, že bychom skutečně nemohli uvažovat o odpovídající kvalitě hroznů. Zeptám se teď na aktuální otázku reziduí postřiků – jak toto umí řešit ﬁltrace, umí-li to vůbec? FB: Filtrace jako taková samozřejmě pomáhá vínu nejen ve vizuální a mikrobiologické čistotě, ale dnes umí pomáhat

Rozhovor

i k tvorbě charakteru vína. Je to stejně jako u vinice – vinař se musí umět správně rozhodnout, kdy a kterou filtraci konkrétnímu vínu přiřadit, aby záměr nebo, chcete-li, vize byla dodržena až do konce – tedy do láhve. Tento trend a zároveň nové poslání filtrace, kdy se podílí na tvorbě charakteru vína, je zde teprve několik posledních let a nás, jako tým, který se tohoto procesu účastní, to samozřejmě těší. MM: Vzpomenu v tento moment rok 2008 v Novém Přerově, kde máme 15 hektarů vinic bílých odrůd. Byl pátek a cukernatost jsme naměřili 22 až 24 °NM. Přijdeme sklízet v pondělí a nestačíme věřit vlastním očím – celá plocha byla na hroznech pokryta botrytidou. Vliv měla zřejmě blízkost Dyje, záhřevná kamenitá půda. Jenže co teď s tím? Takové množství jsme ani nebyli schopni naráz zpracovat. Ta část, kterou jsme stihli na kalolisu očistit, se ukázala jako vína zralostní, bobulová výběrová, naopak tam, kde byl předpoklad negativ, a tam, kde jsme to již nestihli zpracovat na kalolisu nebo než jsme se vůbec dostali ke sklizni, bylo více kašovitosti ve rmutu, nepodařilo se mošt dostatčně sedimentovat, takže začala fermentace. Kvasilo to v hustotě džusu z čerstvých pomerančů – tak husté to bylo. U pár vín jsme tedy měli problémy s vysokou turbiditou, objevovaly se tóny praženého zelí, práce s kvasinkami byla velmi náročná. V ročníku 2009 bylo méně hroznů, a tak jsme díky našim technologiím potenciálně problematické mošty zvládli tak, že nyní nemáme víno, které by bylo z tohoto pohledu problematické. My při našich objemech si můžeme nákladná technologická zařízení dovolit, ovšem menší vinař musí umět těmto situacím předcházet a nedovolit, aby se v hroznech mohl vyskytnout potenciální problém. Pokud bychom tedy uvažovali o něčem novém ve vinařství, nějakých inovacích, myslíte si, že můžeme tvrdit, že je to právě větší rozšíření používání kalolisů? MM: Rozhodně ano. Výrobci by měli přijít s ještě menšími zařízeními, která by byla akceptována pro malé vinařské firmy a byla operativnější. Kalolisy nejsou důležité hlavně pro separaci kvasnic, ale podle mého názoru především pro práci s hustým moštem. FB: Kalolisy mohou pracovat i bez sekundárního filtračního prostředku, tedy jen s nějakou plachetkou jako přepážkou, anebo se pak dá použít hrubá křemelina nebo perlit. Takže jsme u další fáze – nemusí to být vždy vakuový křemelinový filtr, ale například i kalolisový křemelinový filtr. A rozhodně nazapomínejme na alespoň částečné odkalení pomocí chladu – sedimentaci, ovšem pokud je na to čas. MM: Jsou ovšem případy, kdy sedimenatce není možná – v některých moštech je to-

lik slizovitých částic, že si velké pevné částečky prostě nesednou. Vysoká turbidita je způsobena přítomností produktů botrytidy, hub a bakterií. Měli jsme vagonový sedimentační tank, kde se mošt vyčistil jen metr, pak bylo trochu kalného moštu a 2/3 byly doslova „hustisko“. Je zjevné, že kde nefunguje gravitační metoda, měl by nastoupit ostřejší způsob kalolisových zařízení, vakuových či rámových. MM: Ideální by bylo, kdyby to uměla uspokojivě vyřešit flotace. Až bude ročník, kdy budeme mít možnost s tímto více experimentovat, budeme věc dál zkoušet. Kalolisů se nebojme. Domnívám se, že je prospěšné je u moštů používat i v letech, která se nezdají být až tak problematická. Turbiditu moštů, která by měla být optimálně v rozmezí 130–250, bychom tak mohli s úspěchem regulovat. Pokud máme hodnoty do 100, při kvasu můžeme cítit hrušky, lak na nehty, ananas; při hodnotách kolem 500 a výše pak zaznamenáváme již zmíněné karbidy, pražené zelí a tak podobně. A to se týká i zdravých hroznů. Zmíním ještě téma filtrace při kvašení. Proč a jak filtrovat kvasící mošt či dokvášející víno? FB: Nedělá se to samozřejmě běžně, aby se do fermentace vstupovalo filtrací, ale jsou v provozu případy, kdy se tak děje anebo je to nutné. Vinař se prostě rozhodne v určité fázi probíhající procesy zastavit – ať už kvůli potřebě zachovat ve víně určitý zbytek nedokvašeného cukru nebo zastavit biologické odbourávání kyselin… MM: Omlouvám se, že vám vstupuju do řeči, ale jablečno-mléčné kvašení rozhodně doporučuji z technologického pohledu nezastavovat. Jakmile je jednou tento proces nastartován a předčasně ukončen, zůstanou ve víně mnohé meziprodukty a metabolity procesu a negativně ovlivňují senzoriku a způsobují i další potíže se sírou, stabilitou atd. Doporučuji část vína nechat zcela doběhnout, část vína nenechat tyto procesy vůbec nastartovat a pak tyto části ve vhodném poměru spojit. FB: Přesto jsme se u některých vinařů s těmito postupy setkali. Argumentovali i tím, že potom víno vyžaduje i menší síření. Samozřejmě filtrace v době fermentace nebo jejího doběhu je velmi technologicky náročný proces, neboť je zde velmi vysoké zatížení z hlediska nečistot, ať už jsou to samotné kvasinky, koloidy a další látky, obzvlášť pokud neproběhla filtrace moštu nebo ani jeho odkalení. (Dokončení příště)

Otázky pokládal a trialog moderoval Richard Stávek

Portrét

Vinařský obzor (5/2010) 247

Vinařství roku: Soustřeďujeme se na tuzemský trh

Foto R. Stávek

Jelikož naše čtenáře jistě zajímá, ve kterých disciplínách byli úspěšní vítěz a ﬁnalisté projektu Vinařství roku, sešli jsme se nejprve ve vítězném vinařství, společnosti Vinselekt Michlovský, a zeptali jsme se na jejich pohled na podrobnosti k získanému ocenění.

Prvních několik hodnoticích bodových kriterií podle Statutu soutěže zabírají hodnocené úspěchy na soutěžích vín a účasti na veletrzích. A na co v tomto ohledu klade společnost Michlovský důležitost? Soutěže „Rozhodně nedáváme vzorky vín na každou soutěž. Srovnáváme, hodnotíme její význam, náklady na účast a její dopad,“ tvrdí Miloš Michlosvký a pokračuje: „Strategie by v tomto ohledu měla být vyvážená – obsazujeme tedy nominační výstavy, samozřejmě Salon vín, VVT, Prague Wine Trophy, GPV – tedy soutěže, které jsou obchodníky dobře vnímány.“ Ze zahraničních se pak nevyhýbají konkurzům v Paříži, známým Bruselským sériím, AWC Vienna. Značka Michlovský se v oblasti soutěží nepohybuje jen se vzorky, ale též jako organizátor – příkladem je mezinárodní Sauvignonfórum. K tomu Michlovský dodává: „Rozhodl jsem se, že od letoška zavedu praxi, že kam budu dávat vzorky, nebudu jezdit hodnotit, a kam mě pozvou do komise, tam nedám vzorky.“ Je vidět, že je stále v něčem první. Statistika úspěšnosti v žebříčcích soutěží a počtu medailí hovoří jasně: ﬁrma patří k úspěšným. Mezi stovkou vín ročníků Salonu vín čtyři roky zpátky skončili více než úspěšně: 2007 (15 vín), 2008 (17 vín), 2009 (6 vín), 2010 (15 vín). Vcelku jasně hovoří i počty významných medailí z posledních let: Absolutní champion Terravino Israel 2008, 3× zlatá (1× Terravino, 2× Mundus vini), 17× stříbrná (11× AWC, 2× Terravino, 2× Vinalies, 1× Mundusvini, 1× CMB), 1× Champion (GPV). Veletrhy Vinex je pro Vinselekt prioritou, byť zejména z hlediska patriotismu a udržení vinařského výstavnictví na Moravě. Ostatní tuzemské veletrhy mají podle nich nesrovnatelně horší zázemí a nižší úroveň. „Nevidíme smysl v tom, obětovat víno žíznivému davu,“ uvádí Miloš Michlovský. V zahraničí se účastní veletrhu v Londýně (LWIF) nebo též Prowein v Düsseldorfu. K samot-

1 Miloš Michlovský

nému Prowein dodává: „Tuzemská prezentace mi v současné podobě přijde poněkud pasivní, s nedostatečnou aktivitou. Každopádně je to otázka k diskuzi v rámci strategie Národního vinařského centra a Vinařského fondu.“ Vinselekt také exportuje. Jde hlavně o Slovensko, export do dalších zemí je minimální a spíše nárazový – např. Belgie, Hongkong, Čína, Velká Británie a Německo. „Naše ﬁrma je brand v Česku, proto se soustřeďujeme na tuzemský trh. Zde máme nižší náklady na prodej a lepší zhodnocení. Export neodsuzuji, ale realizační ceny jsou pro výrobce mnohem méně výhodné,“ bilancuje Michlovský. IP, Bioprodukce Společnost obhospodařuje celkem 10 hektarů ekologických vinic, kde pěstují zejména interspeciﬁcké odrůdy. Všechny ostatní vinice jsou zařazeny v systému integrované produkce. Opatrně se Michlovský staví k bioprodukci v případě klasických evropských odrůd: „Integrovaná produkce je šetrná k přírodě, v běžných ročnících nám stačí

4–7 ošetření proti patogenům. Mohu však hovořit o bioprodukci, pokud jedu traktorem mezi řádky 12- až 18krát?“ zamýšlí se Michlovský a dodává: „Jde kromě jiného o utužení půdy, emise.“ Víno z ekologicky dopěstovaných hroznů musí být podle Michlovského v první řadě kvalitní. Bio není nálepka pro nepodařená vína. A dokázal to i jeho Hibernal, který se stal letos šampionem GP Vinex mezi konvenčními víny. Dobré víno potřebuje dokonalé vyzrálý, vyvinutý a zdravý hrozen. „V letech se silným infekčním tlakem je velmi obtížné, ne-li nemožné, toto zabezpečit na velkých plochách, byť i v kvalitních viničních tratích. Je velmi těžké 3 nebo 4 roky po sobě ukázat v tomto systému zdravý hrozen neobalený v krustě postřiků,“ uvádí v diskuzi Michlovský. Moderní technologie, inovace Velký důraz se klade na třídění kvality hroznů. Ve ﬁrmě proto sklízejí většinu vinic i nadvakrát. Tým sklizňových pracovníků je dobře vyškolen a funguje pod vedením zkušených a kvalitu přísně hlídajících

Vinařský obzor (5/2010)

předáků. Třídění je prováděno ručně přímo při sklizni. V některých nových, ale i starších výsadbách se pustili do zhuštění sponů. Mladé vinice sadí do sponu 120 × 80 s velmi nízko položenou drátěnkou. V několika starších 3m sponech se pustili do zhuštění výsadby přidáním dalšího řádku do meziřadí tak, aby byla následná šíře 150 cm. V těchto hustých výsadbách, kterým říkají „kindrvinohrad“ a kterých je nyní asi 10 hektarů (Perná, Bavory, Přítluky), se prohánějí pásový malotraktor NIKO a malotraktorový speciál Goldoni s šířkou do metru. „Vína odrůdy Pálava z těchto hustých sponů je dnes možno jednoznačně senzoricky odlišit od ostatních vín odrůdy, je to zcela jiné víno,“ usmívá se Michlovský. Vinselekt je u nás jediný, kdo používá v rámci sklepního hospodářství vyvíječ ozónu. „Jde o systém dokonalé sanitace. Používáme jej asi 5 let, a to na všechna vína, která jsou do láhve. Má nízké provozní náklady, jen je třeba pohlídat větrání prostor a odvod plynů. Ozón se sice za zlomky sekundy rozkládá opět na kyslík O2, ale bezpečnost práce musí být. Je to bezodpadová, čistá technologie,“ vysvětluje ozónování Miloš Michlovský. Dnes již několik ﬁrem experimentuje s kompostováním výlisků. Několikaletý provoz vlastní kompostárny, kde Michlovský beze zbytku zpracovává všechny výlisky, přinesl své ovoce. Pomocí speciálních žížal si připravuje kvalitní prostředek ke zvýšení biologické hodnoty, přirozené úrodnosti a obsahu organiky půd nejenom před výsadbou. Mezi inovace Vinselektu je třeba jistě započítat i moderní viniﬁkátory, ve kterých pracují se slupkou více, než je zatím u nás

Portrét

Foto archiv Vinselekt Michlovský, a. s.

248

obvyklé. Cílem je úprava výsledného aroma vína a také thiolových složek. Výzkum, šlechtění V této oblasti opravdu není co řešit. Vinselekt Michlovský má u nás ze šlechtitelských subjektů nejvíce uznaných i rozpracovaných odrůd. Výzkum se však neodvíjí jen ve vinici, ale i v praxi sklepního hospodářství. „Jako šlechtitel dnes podle ochutnání bobule vím, jaké bude z hroznů víno. Toto nakalibrování chuti je jak ve šlechtitelské, tak i vinařské práci velmi důležité,“ uvažuje vinař. Michlovský nezůstává pozadu a investuje značné prostředky jak finanční, tak i časové do předkladů a studia zahraniční literatury. Produkce z vlastní, domácí a zahraniční suroviny Ze zahraničí dováží firma hrozny či víno na zpracování jen okrajově. Jde především o surovinu na sudová vína o objemu do dvou vagonů. Těmito víny doplňují sudový program v případě, že jim ho nedostatečně pokryjí dotažky a filtráty. Z domácí suroviny polovinu zpracovávají z vlastních vinic a druhou polovinu od dlouhodobě smluvních partnerů. A nejde o práznou formulku – Miloš Michlovský osobně prohlíží nejen před sklizní kvalitu úrody, kterou odeberou. Média Na otázku práce s médii nám odpověděl obchodní ředitel společnosti Miroslav Majer: „Nejvíce spolupracujeme asi se Sommelier a Víno revue, kde se objevujeme jak v placené inzerci, tak v PR článcích. Méně a spíše pasivně se objevujeme v časopisech Víno

3 Moderní skladovací prostory ﬁrmy. Na snímku skupinka novinářů delegace FIJEV.

a styl nebo v nově vzniklém Wine and Degustation. Samozřejmě občas nás navštíví novináři i sami, nyní po ocenění byly nějaké rozhovory v České televizi. Provozujeme také vlastní web, který si sami redakčně spravujeme – zde uvádíme novinky, máme tu e-shop.“ Agroturistika Vinařská agroturistika je zatím asi jediná oblast, kde aktivity firmy dosud pokulhávají. Provozují sice v areálu firmy vlastní vinotéku, mají zde degustační místnost, kde se odehrávají řízené degustace, ale certifikace vinařské turistiky zatím chybí. Do ní plánují zapojit jak svoji rakvickou centrálu či přítlucký areál vinic u Majáku, tak jejich perenský provoz, kde by měly vzniknout průvodcovské okruhy.

Foto archiv Vinselekt Michlovský, a. s.

Ocenění Vinařství roku A jak je vnímáno Milošem Michlovským samotné ocenění? Zde je odpověď: Když už tady to ocenění bylo zavedeno, a to v hlubší, vertikálnější poloze, je třeba k němu přistupovat zodpovědně, a to zejména pokud jsme toto ocenění získali. Cítíme se zavázáni.

2 Viniční předák Miroslav Řežábek kontroluje průběh rigolace na přítluckých terasách

Shrnutí Plocha vinic podniku: 110 ha Produkce vína z vlastních hroznů: 2 610 hl (2009), průměr 2005–2009: 2 932 hl Plocha vinic v IP: 100,68 ha Plocha vinic BIO (8,12 ha + 1,2 ha v přechodném období) Celková produkce podniku: 4 597 hl (2009) Z toho prodej v lahvích: 84 % Produkce přívlastkových vín: 71 % Prudukce zemských vín: 1 % Dovoz vína z EU: 0 Dovoz vína ze třetích zemí: 13 000 lahví (Chile – z vlastních vinic) Vývoz vína do EU: 807 hl (vo)

Zprávy

Vinařský obzor (5/2010) 249

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

3.–6. 6. 2010

Vinoforum 2010 Ostrava

Ostrava-Zábřeh

MUDr. Martin Křístek, 603 240 661, martinkristek@cuvee.cz

5. 6. 2010

VI. Nominační soutěž vín Slovácké vinařské podoblasti

Kulturní dům, Prušánky

zač. v 10.00 hod., Ing. Luděk Košut, Ing. Přemysl Vašíček 728 676 326, 733 148 276, nechory@nechory.cz

5. 6. 2010

Festival vín Velké Němčice

Na Mlýně

Sdružení vinařů, Velké Němčice 777 080 589, 732 183 261

11. 6. 2010

Nominační výstava do Salonu vín ČR VO Čechy – Mělník 2010

Na Polabí 411, 276 01 Mělník

Vojtěch Kušina, 315 636 235, 606 633 591, statek@zas-me.cz

11.–12. 6. 2010

7. národní přehlídka – sýry a víno Prachatice

Historické centrum renesančního města Prachatice

Michal Kočan, 388 312 273, 608 973 318, kocan@nettel.cz

19. 6. 2010

Sklepy dokořán, Vlkoš u Kyjova – III.ročník

Vlkošské búdy, sklepní ulička

Vardan Bohumil, 606 231 642, 724 165 468, varbo@centrum.cz

25. 6.–5. 9. 2010

Léto otevřených sklepů v Pavlově

Vinné sklepy v Pavlově

Vinařský spolek Vinitores Palaviensis – pavel@krska.com

26. 6. 2010

Expedice krajem André

Hustopeče, Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbice

informační centrum Hustopeče a Velké Pavlovice, 519 412 909, 725 534 025, infocentrum@hustopece-city.cz

3.–5. 7. 2010

Víno v oranžovém

Velké Pavlovice

Lubomír Zborovský, 602 966 611, info@vinozvelkychpavlovic.cz

3. 7. 2010

Vinařská 50 – Author Znovín Cup

Šatov

Vala Jan, 602 346 500, valajan@centrum.cz

Pohanské vinné slavnosti

Olbramovice u Moravského Krumlova

PhDr. Jiří Marek, 604 216 654, vino-marek@seznam.cz

3.–4. 7. 2010 3. 7. 2010

Den otevřených sklepů

Terezín, okr. Hodonín

Hradil Zdeněk, 773 553 327, zd.hradil@tiscali.cz

3. 7. 2010

Víno v růžích

Radějov

Mrkva Ladislav, 731 571 618, vinovruzich@email.cz

3. 7. 2010

Den otevřených sklepů

Horní a Dolní Věstonice

Ing. Moravčík Vladislav, 519 517 668, horni-vestonice@quick.cz

3. 7. 2010

Blatnickými vinohrady na kole

Blatnice pod Svatým Antonínkem

Tomáš Rumíšek, 721 714 865, info@vinariblatnice.cz

3. 7. 2010

VII. Den otevřených sklepů Hrušky

Hrušky u Břeclavi

Ing. Richard Tichý, 603 932 443, richard.tichy@bonuseventus.cz

4. 7. 2010

Kolem-Horem-Dolem

Velké Pavlovice

Karel Reichman, 602 504 991, reichman@moraviapharm.cz

5. 7. 2010

Sedlecký festival

Sedlec u Mikulova

Ctirad Králík, 777 719 110, zdsedlec@tiscali.cz

5. 7. 2010

Den otevřených sklepů

Moravská Nová Ves

Vinařský spolek M. N. V., 777 561 535, ivanatomanova@seznam.cz

17. 7. 2010

Den otevřených sklepů v Hovoranech

Hovorany

Stanislav Šimeček, 605 870 249, vino.simecek@tiscali.cz

30.–31. 7. 2010

Valtické vinařské slavnosti

Valtice

Cech valtických vinařů – 720 484 884

31. 7. 2010

Šardické sklepy dokořán

Šardice

Mendelův vinařský spolek Šardice, 607 845 576, 603 603 603

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

Zprávy

Kraj kvetoucí révy Sdružení vinařů z Velkých Němčic a vinaři ze Starovic pořádají 5. 6. akci pod názvem Kraj kvetoucí révy. Začátek je stanoven na 9 hod. u radnice ve V. Němčicích, bude následovat bohatý program: putování po otevřených sklepech s dechovou hudbou Lácaranka, cyklotrasy kvetoucími vinicemi, doprovodný program – soutěž o hodnotné ceny, kyvadlová doprava zdarma, zahraje a zazpívá dětský soubor Trsokáček a mužácký sbor z Pohořelic. V rámci večerního programu, který začne v KD V. Němčice v 19 hod., se budou prezentovat vinařské ﬁrmy, zazpívá mužácký sbor Šatavan, zahraje CM Zdeňka Baťky a proběhne vyhodnocení soutěže. Občerstvení pořadatelé zajistí po celou dobu akce. Více informací na www.festivalvinvelkenemcice.cz. (vo) Ocenění Manažer roku obdržel vinař Dne 22. dubna byly již posedmnácté rozdány tituly Manažer roku. Za rok 2009 získal titul Vynikající manažer střední ﬁrmy generální ředitel vinařského družstva Templářské sklepy

Čejkovice Ing. Pavel Pastorek. Z této celostátní soutěže to je již třetí ocenění, kterého se Pastorkovi dostalo: v roce 2008 to bylo v kategorii služby pro veřejnost a v roce 2004 v kategorii malých ﬁrem do 50 zaměstnanců. (vo) Sud za sudem Vinařství a vinohradnictví Kvíc uspořádalo dne 27. 2. již potřetí akci spojenou s ochutnávkou vín ročníku 2009 s názvem „Sud za sudem“. Akce se i v době olympijských her účastnilo přes padesát zájemců o první ochutnávku mladých vín. Vzorky vín byly především z vinohradů v Kvíci, dva vzorky z vinohradů v Blahoticích (Rulandské bílé a modré) a jeden z vinohradu v Chlumčanech (Muller Thurgau). Návštěvníci měli možnost porovnat vzorky RB v pozdním sběru a RM v pozdním sběru ze dvou vinohradů. Celkem ochutnali 14 vzorků, kromě tradičních odrůd pěstovaných v Čechách, ale také odrůdy Neronet a Dornfelder. Na závěr degustace nechyběla medovina z Výzkumného ústavu včelařského Dol u Libčic. Rád bych touto cestou poděkoval Vinařství a vinohradnictví v Kvíci, man-

želům Petru Rychtaříkovi a Janě Isopové za možnost degustace mladých vín ročníku 2009. Vladimír Hrouda, Praha 35 medailí z Paříže získala tuzemská vína, která se prestižního konkurzu Vinalies International zúčastnila. V konečném součtu se mohou pochlubit skvělými 9 zlatými a 26 stříbrnými kovy. Celkem dvacet jedna komisí složených z předních světových enologů, odborných novinářů a sommelierů hodnotilo po celý týden 3 485 vzorků vín z celého světa, mezi nimiž nechybělo ani sto zástupců z České republiky. Společnou účast našich vín, včetně dopravy, organizačně zajišťovalo Národní vinařské centrum ve Valticích s podporou Vinařského fondu ČR. Moravská a česká vína v Paříži nakonec získala 9 zlatých a 26 stříbrných medailí, což v procentuální úspěšnosti řadí Českou republiku mezi nejúspěšnější vystavovatelské země celé výstavy. Nejcennějším kovem se mohou pochlubit Vinařství Baloun za Tramín červený 2009 a Hibernal 2009; Vinařství Springer za Sylvánské zelené, ledové víno 2001 a Cuvée Springer family reserve 2004; Znovín

Znojmo Ryzlink rýnský, ledové víno 2008; Tomáš Krist, Ryzlink rýnský pozdní sběr 2009; Moravské vinařské závody Bzenec, Tramín červený pozdní sběr 2008; Sonberk Tramín červený, slámové víno 2008 a Petr Skoupil Winery Müller Thurgau kabinetní víno 2009. (vo) Ve světě se pije stále více a lepšího vína Zvyšuje se světová produkce i spotřeba vína. V letech 2003 až 2007 se zvýšila produkce vína o 1,78 % na 255 mil. hl, pro období 2008 až 2012 se předpokládá nárůst o 3,8 % na 272 mil. hl. Více než polovina vína vzniká ve Francii, Itálii a Španělsku. Stoupnout má během let 2008 až 2012 i spotřeba, a sice o 6 % na 253 mil. hl. V roce 2007 Itálie poprvé předběhla Francii ve spotřebě vína, na třetím místě jsou Spojené státy, které pravděpodobně budou v roce 2012 na prvním místě. Ale značně se snaží i Rusko a Čína. Spotřeba v Rusku vzroste o 25 % a v Číně o 37 %. Od roku 2005 vydávají obyvatelé Anglie za víno více peněz než obyvatelé Francie. DDW9/1/JS

250

Vinařský obzor (5/2010)

Rozhovor

S Janem Gallasem o systému kontrol ekologického vinohradnictví

Pane Gallasi, můžete našim čtenářům přiblížit historii systému ekologického zemědělství? Systém kontrolující ekologické zemědělce v České republice běží již od roku 1993. Od roku 1999 začala systém kontroly spravovat pro MZe ČR jedna kontrolní organizace, v roce 2005 byly kontrolou pověřeny další dva kontrolní subjekty. Orgánem, který má od Evropské unie uděleno právo administrace ekologického zemědělství a jejich kontrol, je u nás právě Ministerstvo zemědělství… …jenže ekologicky hospodařících zemědělců je relativně hodně a MZe ČR absolutně nemá kapacitu, aby všechny potřebné kontroly mohlo provádět samo. Certifikací a s ní spojenými kontrolními činnostmi proto pověřuje tři výše zmíněné soukromé subjekty, které na základě smlouvy se zemědělcem tyto kontroly pro MZe zajišťují. Od roku 2010 vykonává kontroly u ekozemědělských subjektů navíc také Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Ten pro ministerstvo zajišťuje tzv. „úřední kontroly“ dle nařízení Evropské komise 882/2004, které jsou nově požadované nařízením Rady 834/2007. K zavedení povinnosti provádět kontroly přistoupila EK na základě zkušeností se soukromými kontrolními subjekty. Kontrolní organizace jsou soukromé subjekty mající smlouvu se zemědělcem, který organizaci platí za služby kontroly a certifikace – čili jsou ve vztahu firma–zákazník. To logicky může vést v některých případech k tomu, že kontrola není dostatečně důsledná, kontrolní organizace může přehlédnout některé problémy, což se v EU projevilo právě při zpětných kontrolách. A MZe tedy kontroluje zemědělce, nebo práci kontrolních organizací? MZe kontroluje organizace, které pověřilo kontrolní činností. Vyjíždíme zhruba 50krát ročně s inspektorem některé z kontrolních organizací. Při těchto „supervizích“ nekontrolujeme přímo zemědělce,

Foto archiv autora

Na stánku České republiky na veletrhu biopotravin BioFach v německém Norimberku jsme se setkali s Mgr. Janem Gallasem z oddělení ekologického zemědělství MZe ČR a pro naše čtenáře zajímající se o problematiku ekologického vinohranictví a jeho kontroly jsme položili několik otázek.

Mgr. Jan Gallas

ale práci daného inspektora – jestli ji dělá dobře. V některých případech se může jednat o selhání lidského faktoru – dotyčný inspektor například může některé pochybení přehlédnout nebo ho nerozpozná. V horším případě zemědělci chyby toleruje – a to samozřejmě není dobré. Kontrolní systémy jsou v Evropě velmi rozdílné a jsou dány historickým vývojem. I to byl jeden z důvodů zavedení „úředních kontrol“ v nových platných předpisech. U nás jsme změnu systému začali připravovat v roce 2009. Úředními kontrolami pověřený ÚKZÚZ by měl každý rok provést úřední kontrolu ekologického zemědělství zhruba na pěti procentech ekologických farem. Aby nedocházelo ke zbytečnému kontrolnímu zatížení zemědělců, budou tyto kontroly sloučeny s kontrolami SZIFu, které by stejně na těchto farmách proběhly. Tyto kontroly dosud zajišťovaly soukromé kontrolní organizace. Co konkrétně se bude při těchto úředních kontrolách prověřovat? Bude se prověřovat totéž, co by prověřovala kontrolní organizace. Kontroluje se stav pozemků, zdravotní stav trvalých porostů-vinic, jestli jsou pozemky obhospodařová-

ny dle zásad dobrého hospodaření, kontrolují se všechny sklady a budovy, které náleží k této ekologické farmě. Zjišťuje se, jakým způsobem je v provozních prostorách řešen provoz, aby nedocházelo ke kontaminaci sklizené úrody a zpracované suroviny, aby se zde nekřížil provoz konvenčního a ekologického zemědělství, zároveň se kontroluje, zda není ve skladu žádný v ekologickém zemědělství (EZ) nepovolený přípravek na ochranu rostlin nebo hnojiva, dále je kontrolováno účetnictví. Kde vinař tyto certifikáty získá? Prodejce či dodavatel těchto přípravků by měl tyto dokumenty předat automaticky se zbožím. A to je pro něj v účetnictví důkaz, že nakoupil věc, která je v pořádku. Jestli se naopak v účetnictví najde přípravek na ochranu rostlin, který není povolen v EZ, může to být podnětem k zahájení správní řízení. Pokud ÚKZÚZ shledá neshodu, podá námět na MZe na správní řízení a zároveň uvědomí kontrolní organizaci daného subjektu. Ta prošetří, zda bude subjektu případně odebrána certifikace. Co si od těchto kontrol slibujete? Jde nám zejména o kvalitnější dohled nad ekologickými zemědělci, ale také nad kontrolní organizací. Zjistíme-li totiž, že je na farmě nějaký dlouhodobý problém, pak je evidentní, že jej kontrolní organizace přehlížela. Podle jakého systému jsou vybírány kontrolované subjekty? Kontrolovaných subjektů by mělo být ročně 5 % a z části tuto skupinu (zhruba 3 %) bude navrhovat SZIF podle svých rizikových analýz a z části ÚKZÚZ, třeba i na základě doporučení ze strany MZe. Do rizikové skupiny jsou zařazeny například firmy, které provozují současně ekologické a konvenční zemědělství, či podniky, jež byly v minulosti účastníky správního řízení pro porušení pravidel EZ. Do jaké míry je akceptovatelný souběh ekologické a konvenční produkce?

Rozhovor

Reálně možné to samozřejmě je, i když to nevidíme rádi. Nesmí zde docházet k souběhu produkce stejného produktu, ať už živočišné nebo rostlinné výroby. U vinařství je třeba mít produkci rozdělenou pod jiným číslem hospodářství, zpracovatelská a výrobní technologie by měla být oddělena, a co se týče vín, neměla by být souběžně pěstována ani stejná odrůda. Možná se zvídavý čtenář zeptá – proč je v systému EZ tolik kontrol, není to nadbytečné? Není, odpověď je snadná – ekologičtí zemědělci jsou v systému dotací výrazně zvýhodňováni. Deklarace vyšší přidané hodnoty, která je s biopotravinami spojována, musí být podložena. Kontroly jsou ve všech státech EU. Ztráta důvěryhodnosti je jedním z největších rizik ekozemědělského systému, kontrola systému by měla být logicky v zájmu každého výrobce. Zmínil jste, že nějaké kontroly proběhly. Byla zjištěna nějaká pochybení? Loni jsme na přelomu září a října provedli namátkovou akci, kdy jsme kontrolovali náhodně vytipované vinaře, jednalo se o osm podniků. Byly odebrány vzorky pro potřeby analýzy. Zvolili jsme záměrně tento termín v době, kdy se běžně na kontroly nechodí. Odebíraly se vzorky hroznů přímo z vinice, v době vinobraní. Výsledkem kontrol bylo zjištění, že u jedné vinařské firmy bylo shledáno zásadní porušení předpisů, analyticky byla nalezena rezidua fungicidů a na místě vizuální důkazy o používání herbicidů. Všechny ostatní kontroly proběhly bez problémů a zjištění nedostatků. Pro nás to byl jeden z dalších podnětů, proč tyto namátkové a nenahlášené kontroly dělat, kontrolované firmy do poslední chvíle netušily, že přijdeme na kontrolu. Když jste zmínil, že u jedné z kontrolovaných firem jste zjistili použití nepovolených fungicidů a herbicidů, dá se předpokládat, že šlo o úmyslné porušení. Celá věc je ještě ve správním řízení, takže se k tomu nemohu více vyjadřovat.

Domnívám se, že je škoda, že kvůli selhání jedné ﬁrmy může být ohrožena pověst EZ systému i u dalších producentů. Ekologická rostlinná výroba je relativně náročná věc. Není to tak, jak si mnoho zemědělců myslí – že příroda se postará sama. Každý zemědělec by měl proto důkladně zvážit všechna pro a proti – zda do systému vstoupit. Na základě výzkumů, které máme k dispozici, má systém EZ ve vinohradnictví výrazně pozitivní vliv na ekosystém. Systém ochrany vinic musí být ovšem mnohem propracovanější, než požaduje konvenční způsob hospodaření. Odchylky a nekvalitně odvedená práce může nakonec vést k tomu, že pěstitel není schopen předpisům EZ dostát. Zeptám se ještě na jednu věc, a to je sousedství konvenční vinice… Co se týče nebezpečí úletu od souseda, je samozřejmě reálné. Ekologický zemědělec musí zorganizovat provoz tak, aby vše bylo zabezpečeno z hlediska předpisů. Trestní odpovědnost je ovšem na tom, kdo případný úlet konvenčního postřiku ze sousední parcely na pozemek ekologického zemědělce způsobí. Jinak řečeno – způsobí-li váš soused úlet postřiku svými polními pracemi na váš pozemek v ekologickém režimu, je to jeho trestněprávní odpovědnost. A týká se to nejenom přípravků na ochranu rostlin, ale i hnojiv. V případě, že by docházelo ke splavu z jeho pozemku na váš, můžete se obrátit na Státní rostlinolékařskou správu, která tyto věci řeší, a nebo na ÚKZÚZ. Ačkoliv je systém nastaven v neprospěch viníka, situace je komplikovaná především pro ekologického zemědělce – pokud budou rezidua nalezena na jeho plodinách, nejen, že je nebude moci uvést na trh jako bioprodukt, ale pozemek mu znovu „spadne“ v případě kontaminace půdy do přechodného období, což je o to nepříjemnější. Vymožení náhrady způsobených škod je již na dohodě a nebo na konání soudu. Děkuji za rozhovor. Otázky pokládal Richard Stávek

Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci Více než 900 fotograﬁí 37 autorů ze 7 zemí na 504 stranách. Choroby a škůdci jádrovin a peckovin, drobného a skořápkatého ovoce a révy: stručné popisy jejich škodlivosti a bionomie – prahy škodlivosti, prevence a přímá ochrana – fotograﬁe typických příznaků poškození.

500 Kč (včetně DPH)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (5/2010) 251

Zprávy Nominační soutěž vín Slovácka Obec Prušánky a ZO ČZS Prušánky pořádají VI. nominační výstavu vín Slovácké vinařské podoblasti. Akce se uskuteční 5. června v Prušánkách. Zahájení výstavy proběhne v 10 hodin v Kulturním domě. Cílem soutěže je nominace vín ze Slovácké vinařské podoblasti do prvního kola „Národní soutěže vín“ a následně do Salonu vín ČR. Tato výstava je podporována značkou „Vína z Moravy“. Svoz vzorků proběhne 10. 5., 11. 5. a 12. 5. do 17 hod. na OÚ Prušánky, ul. Hlavní 100, místní knihovna. Degustace vín se uskuteční ve středu 19. 5. od 9:00 v Kulturním domě v Prušánkách. Více informací získáte na e-mailu nechory@nechory.cz nebo na www. nechory.cz. (vo) Vinice v Německu v roce 2008 Celková plocha vinic činila 102 340 ha. Je to o 0,3 % více než před rokem, plodných bylo 99 744 ha a mladých 2 596 ha. Podíl bílých činil 64 %, a zvýšil se tak meziročně o 1 %. Nejčastější odrůdou je Ryzlink rýnský (22 %), následuje Müller Thurgau (14 %), Pinot noir (12 %), Dornfelder (8 %) a Sylvánské zelené (5 %). DDW10/1/JS Konec značení „Chateau“ pro vína z USA V březnu 2009 skončila platnost dohody z roku 2006 mezi EU a USA o přechodné možnosti používat název Chateau u výrobků z USA. S takto označenými víny z Ameriky se můžeme setkat, jen pokud byla uvedena do oběhu před 10. 3. 2009. W10.4.2009/JS Rakouská inspekce hodnotí i vína z Maďarska a Slovenska Někteří vinaři z Maďarska a Slovenska nechávají zatřídit svá vína v Rakousku, jak jim to umožňují předpisy ES. Důvodem předložení vzorku v Rakousku je kratší doba mezi odběrem vzorku a vydáním rozhodnutí oproti stavu v jejich státě. W2/1/JS Požáry v Austrálii ničí vinice Nejničivější požáry v historii Austrálie ničí celá vinařství, jejich plochy vinic. Mimoto se předpokládá, že obrovská vedra z února 2009 způsobí meziroční pokles úrody hroznů o přibližně 15 %. DDW4/1/JS Podvody s vínem v Německu V období od ledna 2005 do března 2007 záměrně klamavě deklarovalo jedno vinařství prodávané víno v celkovém objemu 105 tisíc litrů. U soudu si za to vinař „vysloužil“ osm měsíců odnětí svobody. DDW4/2/JS Víno a krize ve světě První projevy krize byly zaznamenány již v roce 2008. Oproti roku 2007 klesla celosvětová spotřeba vína o 2 mil. hl, především ve Francii, Itálii, Španělsku a Německu. Plocha vinic se snížila o 28 tisíc hektarů (v důsledku podpor EU na klučení). Přesto se produkce vína meziročně mírně zvýšila asi o 1 mil. hl, především ve Francii. OIV/JS Velmi nízké teploty v zimě v Německu V nejsevernější německé vinařské oblasti Saale-Unstrut poklesly teploty po vánocích 2008 v některých polohách až na −25 °C. Očekává se tam proto poškození oček u méně odolných odrůd. DDW3/1/JS

252

Vinařský obzor (5/2010)

Obchod vínem

Marek Špalek Nové Vinařství, a. s.

Prowein 2010: o promarněných šancích našich vinařů V úterý 23. března skončil v Düsseldorfu Mezinárodní veletrh vín a lihovin ProWein 2010. Za tři dny ho navštívilo 36 000 návštěvníků z celého světa a tento výsledek potvrdil naplnění průvodního sloganu marketingové kampaně letošního veletrhu: „To another great year“ – byl to opravdu vydařený ročník, kdy se letos na düsseldorfském výstavišti potkala rekordní návštěva odborníků s více než 3 300 producenty vín z 50 zemí. Zvlášť potěšujícím faktem byla zvýšená účast odborných návštěvníků ze zahraničí, každý třetí návštěvník veletrhu přijel do Düsseldorfu z ciziny. Zvýšily se především počty návštěvníků ze zemí střední a východní Evropy – k tomu přispěli významně i návštěvníci z České republiky a ze Slovenska – a dále pak návštěvníci z Číny a Japonska. „Žádný jiný veletrh nenabízí oboru vinařství a lihovin takové mezinárodní a odborné zázemí jako právě ProWein. Dobré výsledky letošního ročníku ukázaly, jak je právě pro obchod a gastronomii v této hospodářsky nelehké době důležité navazovat a udržovat kontakty a informovat se o světové nabídce vín. Veletrh ProWein má pro to ty nejlepší předpoklady,“ zhodnotil letošní ročník náměstek generálního ředitele Messe Düsseldorf Wilhelm Niedergöker. A návštěvníci to v průzkumech potvrdili, 97 % jich průběh veletrhu hodnotilo pozitivně. Tolik citace oﬁciálních zdrojů, ze kterých plyne, že veletrh ProWein je opravdu vinařským veletrhem světového významu. Ve východní a střední Evropě neexistuje lepší místo pro prezentaci vín. O tom není pochyb! Pochopili to již mnozí vinaři i obchodníci z těchto oblastí starého kontinentu. Když pominu tradiční bašty z domácího Německa či z Francie, Itálie, Španělska a Portugalska, nelze nevzpomenout výhradně rakouský pavilon číslo 7 s 340 vystavovateli! Samozřejmě nechyběli ani Švýcaři a Řekové. Avšak velmi důstojně se též prezentovali Gruzínci, Maďaři, Slovinci, Chorvati, Makedonci a samozřejmě i Češi a Moraváci. Jen bratři Slováci opět chyběli. Na veletrhu jich bylo hodně, ale pouze v roli hostů. Již několik let chápe důležitost tohoto veletrhu i Vinařský fond České republiky spolu s Národním vinařským centrem. A s ním to letos pochopily i čtyři vinařské podniky: Bohemia Sekt, Templářské sklepy, Petr Skoupil a Nové Vinařství. Česká republika má velmi

důstojný stánek, který by pojal přinejmenším dvanáct vystavovatelů. Stánek je velmi nákladnou investicí, na kterou skrze Vinařský fond přispívají všichni tuzemští vinaři, a je nesmírná škoda, že není plně využitý! Vinaři přitom hradí pouze zlomek nákladů a je jim poskytnut veškerý servis, o kterém se například Rakušanům ani nesnilo. Opravdu mám ze situace na tuzemském trhu čím dál smíšenější pocity a cítím, že je potřeba urychleně začít hledat trhy mimo naši malou rodnou zem. Import vína do republiky je čím dál agresivnější a my musíme světu oplácet stejnou mincí. Vždyť je starou pravdou, že kdo se uchýlí jen k obraně, prohraje. Zvítězí pouze ten, kdo sice vychází ze zajištěné obrany, ale současně velmi intenzivně útočí. Bez útoku ještě nikdo nikdy nevyhrál! Jsem přesvědčen, že vinař, jehož „výstav“ se blíží hranici 100 000 lahví, by měl každoročně alespoň jeden světový veletrh navštívit. A když jen jeden, tak bezpochyby ProWein. A kdo má chuť cestovat, tak ať navštíví dva či tři. Pak bych volil Velkou Británii, Skandinávii, Benelux či Dálný východ. V žádném případě bych nedoporučoval Veronu, Barcelonu či Bordeaux. Tam se jedná takřka výhradně o demonstraci síly místních vinařských titánů. Doporučuji: nebát se a vyrazit. Buď sám anebo v případě jazykové bariéry s někým. Bohatě stačí angličtina. A pak dobrou náladu, dobře naladěný exportní ceník, a úspěch by se měl dostavit. Na takový veletrh se musí jezdit vytrvale a každoročně. První rok se budete jen rozkoukávat. Jedno velmi pravdivé marketingové pravidlo praví, že jednou je nikdy! Dá se buď jet autem, ale je to únavné a auto k ničemu nepotřebujete. Nejlepší je letět a pak se pohybovat pomocí dokonale fungující veřejné dopravy, kterou můžete využívat na vystavovatelský průkaz po celou dobu

konání veletrhu zdarma. Všechno vám totiž přiveze i odveze nákladní auto vypravené Vinařským fondem. A navíc nebudete muset stát v ranních zácpách, které jsou, stejně jako všude jinde, na denním pořádku. A pak platit parkovné atd. Spát doporučuji v nějakém menším městě mimo Düsseldorf. Tam všude jezdí příměstské vlaky (také zadarmo) a nocleh seženete pod 100 eur za noc. V Düsseldorfu budete muset vytáhnout 130 eur a více. Pro Nové Vinařství má veletrh ProWein naprosto zásadní význam. Je to prezentace vedoucí nejen k oslovení stávajících či potenciálních importérů na zahraniční trhy, ale především k oslovení nejvýznamnějších obchodních partnerů v tuzemsku. Nové Vinařství se nezúčastňuje žádného tuzemského veletrhu a svého cíle oslovit nejvýznamnější tuzemské odběratele dosahuje právě na ProWeinu, kam tito přijíždí především za zahraničními víny a zastaví se samozřejmě i na českém stánku. V letošním roce nás kromě tuzemských zákazníků (pro které je mimochodem naše účast na ProWein jasným signálem o cílech společnosti) navštívili i stávající importéři z Finska, Německa, Slovenska a Nizozemí. A navíc potenciální importéři z Belgie, Polska, Španělska, Německa a Švédska. Závěr je jednoznačný: pro Nové Vinařství je účast na veletrhu ProWein velmi výhodnou ﬁnanční i časovou investicí a pro obchod naprostou nezbytností. Tímto bych chtěl vyzvat všechny vinaře v České republice, kteří to myslí se svým podnikáním vážně, aby se urychleně na tento veletrh přihlásili. Budu velmi rád, když se tam s mnohými z vás příští rok potkám. Příští ročník veletrhu ProWein se uskuteční v Düsseldorfu ve dnech 27.– 29. března 2011.

Enogastronomie

Vinařský obzor (5/2010) 253

Jana Vašíčková sommelier

Předkrm dostává zelenou

Foto archiv autorky

Ráda bych další pokračování volného seriálu o gastronomii věnovala předkrmům. Úvodní část každého menu je nejen prvním chodem oběda či večeře, ale hlavně možností šéfkuchaře, jak hosta navnadit a správně naladit k další konzumaci. Pod tímto výrazem si dovedeme představit malou pozornost v podobě krásně zdobené kanapky, lehký salát, výtečnou paštiku (často v kombinaci s dalšími surovinami – houby, sušené ovoce či zelenina, bylinky), ale také polévku nebo další teplé (např. zapékané) pokrmy.

Jak tedy předkrmy správně řadit a rozlišovat? Takzvaný malý pokrm – Amouse Bouche (čti amis buš) – je vlastně jedno sousto jídla, které se podává při úvodu menu či uvítání hostů společně s aperitivem. Tvůrce menu jej vybírá podle stylu hostiny, ročního období, skladby hostů a možností kuchyně tak, aby Amouse Bouche byl milým úvodníkem celé akce (od domácí škvarkové pomazánky s pažitkou na čerstvém chlebu přes bagetku s restovanými žampiony a kozím sýrem až po zapečenou kanapku s olivami či slaninou). Při skládání menu, které čítá více předkrmů, řadíme vždy studené předkrmy (namátkou křehký listový salát s uzeným nebo marinovaným lososem, masová terinka s čerstvou šalvějí v kabátku z listového těsta či „obyčejné“ vejce plněné koprovým dipem) před polévku (ať silný vývar, bramborový krém s opečeným jelítkem, dýňová polévka s chlebovými krutonky nebo hříbkové capuccino), za níž jsou servírovány teplé předkrmy (domácí špenátové ravioly, některý ze slaných koláčů quiche, zeleninový chod na způsob ratatouille nebo různé úpravy chřestu), do kterých můžeme lehce počítat i malé rybí a drůbeží pokrmy. Tipy pro vás Salát z polníčku se sázeným vejcem a křupavou slaninou Polníček a další druhy zelených salátů (např. rukola, ledový salát, čínské zelí…) smícháme s kousky sušených rajčat a dokřupava opraženou slaninou, zakápneme olivovým či jiným zastudena lisovaným olejem a vinným octem. Porce ozdobíme sázeným vejcem (další variantou je vařené křepelčí vajíčko) a zakysanou smetanou. Podáváme s bílým pečivem a máslem. Výborným společníkem tohoto předkrmu je mladý a dostatečně pevný Ryzlink vlašský v suché podobě nebo tělnaté rosé (např. Zweigeltrebe) s mírným zbytkem cukru, který podrží rozmanitost chutí pokrmu.

Podle druhu příležitosti a náročnosti menu vybíráme k jednotlivým chodům různé druhy vín. U jednoduchého oběda postačí správná volba jednoho vína, které nenaruší dojem žádného z chodů menu. Je zřejmé, že pokud předkrm stojí na startu stolování, výběr vín k němu se bude většinou pohybovat v rovině bílých, popř. růžových vín. Tak jako u degustace stojí lehké svěží víno před plnějším a vyzrálejším, u tvorby menu též postupujeme vzestupně (těžko by nás ohromil výtečný pstruh s jemnou omáčkou ze zelené petrželky a citronu servírovaný po

srnčím ragú na červeném víně…). Proto je třeba při výběru vína k předkrmům brát ohled na fakt, že hosty čekají další chody, při kterých linie plnosti a síly vjemu pokrmů bude stoupat. Těším se na dobu, kdy Amouse Bouche a doporučení předkrmu číšníkem bude v běžné restauraci naprostou samozřejmostí a my nebudeme odkázáni na šunkové rolky s křenem, „polévky dne“ nebo pikantní topinky… Jsem optimista – první vlaštovky už vylétly. Pěkné jaro.

254

Vinařský obzor (5/2010)

Vinařství v zahraničí

Helena Baker

Moldávie – země plná vína

Moldávie je z převážné většiny závislá na zemědělství. Jejím druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem – po lidských zdrojích (není totiž překvapující, že si Moldavané hledají práci jinde) – je víno. Tedy alespoň tomu tak bylo až do konce března 2006, kdy Rusko, největší odběratel moldavských vín (převážně sladkého, popřípadě polosladkého stylu, jako je např. Kagor, nebo hybridů Isabella a Lidia), plněných do ornamentálních lahví a opatřených kýčovitými etiketami, takřka přes noc uvrhlo moldavské vinařství do hluboké krize zrušením veškerého dovozu. Jako záminku uvedlo kontaminaci vína pesticidy a těžkými kovy, ačkoliv tento argument nebyl nikdy žádnou dokumentací podložen. Výsledkem byl bankrot 30 % vinařských podniků, kdy pouhá čtvrtina z celkového počtu cca 170 registrovaných moldavských vinařství byla v roce 2007 schopná zpracovávat hrozny, jejichž cena klesla na 0,15 eur/kg, a neprodaná vína ročníků 2005 a 2006 se hromadila v sudech a tancích. Nutno také dodat, že tuto mezeru na ruském trhu začala promptně vyplňovat vína podobných stylů pocházející z jiných částí Evropy, především ze Španělska. V roce 2007 konečně Rusko vyslalo do Moldávie své „inspektory“, kteří udělili povolení 21 moldavským vinařstvím k opětovnému vývozu vín do Ruska (ačkoliv úplné zrušení embarga nastalo až koncem listopadu 2009). Rok 2007 je také rokem vzniku cechu Moldovan Wine Guild, jehož členy je sedm nejprogresivnějších moldavských vinařství, která se zaměřují především na západní trhy. Jsou to: Acorex Wine Holding, Dionysos-Mereni, DK Intertrade, Château Vartely, Lion-Gri, Vinaria Purcari a Vinaria Bostavan. Prostřednictvím fondů US-AID vznikl rovněž projekt C.E.E.D. (Competitiveness, Enhancement & Enterprise Development), který asistuje moldavskému vinařskému průmyslu s novými technologiemi,

Foto archiv autorky

Tato nejchudší země Evropy je vsazená v podobě hroznu révy vinné do vnitrozemí mezi Rumunskem a Ukrajinou. Vinný hrozen v zobáku bílého čápa je také moldavským národním symbolem, jelikož legenda praví, že čápi zachránili místní obyvatele při obléhání pevnosti Soroca během tureckých válek od hladu a žízně tím, že je z nedaleké vinice zásobovali čerstvými hrozny.

1 Moderní vinařský provoz současnosti v kalifornském stylu

know-how, marketingem a propagací moldavských vín v zahraničí. Začátkem září 2009 vedoucí posledně zmíněného projektu Douglas Grifﬁth a jeho moldavský kolega Alin Rusu pozvali několik zahraničních autorů píšících o víně do této pohostinné země vína, aby jim ukázali některé špičkové podniky i nový směr, kterým se moldavské vinařství ubírá. Podzemní komplex Cricova Do vápencových skal gigantických sklepů poblíž Orhei, zřejmě kutali téměř 50 let trestanci z „gulagu“. Dodnes mají návštěvníci zakázáno fotografovat jejich „zaměstnankyně“ obsluhující degoržovací a lahvovací linku, která je umístěna hluboko uvnitř skály v temném, vlhkém (97–98 %) a chladném (11 °C) prostředí sklepení. Cricova se totiž specializuje na výrobu šumivých vín klasickou metodou. Nachází se zde také několik degustačních místností – každá s jiným dekorem a tematikou – např. kapitánský můstek, mořské dno, lidová jizba apod. V jedné z nich první sovětský kosmonaut Jurij Gagarin strávil 48 hodin, během kterých se oddával nejen vínům. Svědčí o tom jeho vzkaz napsaný kostrbatým písmem,

který visí zarámovaný na stěně a mimo jiné v něm stojí, že „je těžší opustit Cricovu než Zemi…“ V jiné části sklepení lze spatřit neskutečný archiv vzácných lahví – nechybí ani láhev Becherovky z roku 1902 – a tzv. Göringův archiv – zaprášenou sbírku lahví moselských, burgundských a bordeauxských vín z 30. let minulého století, ačkoliv o jeho autenticitě by se dnes pravděpodobně dalo spekulovat a polemizovat. Zdá se totiž vysoce nepravděpodobné, že by Rudoarmějci dokázali zachránit a posléze odevzdat ukrajinským a moldavským autoritám tak netknutý poklad, kterého se údajně zmocnili při „osvobozování“ Berlína koncem druhé světové války. Lion-Gri Tento masivní podnik, který vlastní pět výrobních center po celé Moldávii, dokázal nedávno vybudovat ve vápencové skále poblíž Cricovy téměř stejně rozsáhlé sklepy o rozloze 60 000 m2, zvané „Villa Sonic“, avšak stihli to relativně dříve: během pěti let a bez vězňů. Excentrická majitelka Nelly Sonic (která jako by z oka vypadla americké country and western hvězdě Dolly Parton) na nás čekala ve svém černém BMW

Foto archiv autorky

Vinařství v zahraničí

2 Padesátileté likérové víno z Gruzie obdrželo na konkurzu zlatou medaili

4×4, aby nám ukázala své království sektů a tichých vín, které je již téměř před dokončením a čeká na návštěvníky z Ruska i USA. Během oběda nám uspořádala řízenou degustaci celého svého sortimentu, který již několik let sbírá medaile na mezinárodních soutěžích vín ve světě, např. Concours Mondial de Bruxelles, International Wine Challenge či MundusVini, a zaměřuje se pouze na vývoz a západní trhy. A aby toho opravdu nebylo málo, odjeli jsme poté do její další provozovny, nacházející se zhruba 100 km jižněji, která se specializuje výhradně na brandy. Zde jsme v její degustační místnosti ochutnali další speciality, jako jsou ledová a likérová vína a zrající brandy ze sudu. Château Vartely Toto vinařství se svými 218 hektary je považováno za „malé“, ve srovnání s výše uvedenými kolosy. Enolog Arcadie Foshnea studoval v Německu a soustavně se snaží vylepšovat a rozšiřovat sortiment vín tohoto relativně nového vinařství. Do jejich portfolia zahrnuje mezinárodní odrůdy, jako jsou Ryzlink rýnský, Muškát Ottonel a Tramín, z nichž rovněž produkuje svá famózní ledová vína, a také Merlot a Pinot Noir pro neobvyklá vína růžová. Nás však nejvíce zaujala bílá vína z auchtochtonní odrůdy Feteasca Albă a červená reserva Cabernet Sauvignon. Etymologicky má název Vartely svůj původ ve „vartě“, což se do Moldávie dostalo ze západu od Karpat – údajně z Valašska. Ze Château Vartely je také nádherný výhled na Orhei a údolí řeky Răut. Kromě vinařství, sklepů, restauračních zařízení včetně vinotéky a degustačních místností se zde nacházejí také dvě tři budovy sloužící jako hotely s wellness centrem. Vinaria Purcari Oblast Purcari je pravděpodobně nejvýznamnější vinařskou oblastí Moldávie. Nachází se na jihovýchodě, na samotné hranici s Ukrajinou poblíž Černého moře, odkud je krásný pohled na dolní tok řeky Dněstr, zde nazývané Nistru. Ve vinicích vládne odrůda Rara Neagră, která se nachází pouze v této oblasti. Stejnojmenné vinařství založili již v roce 1827 dva vinaři z Francie,

3 Hrozen odrůdy Rara Neagra

resp. Německa, a jeho sklepy jsou nejstarší v zemi. Slavná vína jako Negru de Purcari a Roşu de Purcari byla oblíbená již na tabuli královny Viktorie a anglický královský dvůr byl až do roku 1937 jejich velkým odběratelem (ročník 1938, který již do Buckinghamského paláce po vypuknutí druhé světové války nebyl odeslán, je stále uložen v rozsáhlém podzemním sklepení). Dnešní Vinaria Purcari je od roku 2003 vinařství s 230 hektary vinic, svým vlastním bednářstvím, hotelem, tenisovými kurty, jezírky a dalšími atrakcemi, jaké lze spatřit v Kalifornii. Do jeho renovace jeho nynější majitel Victor Bostan (Bostavan Wineries) investoval 10 milionů eur, ale to malebné Purcari s barevnými domky najdete ve stejnojmenné vesnici přes údolí. Budete-li mít takové štěstí jako já, potkáte zde ortodoxního kněze, kterak se právě chystá posvětit bochník z polenty zvaný mamaligă pro místní vesničanky… Jelikož se nám během naší krátké návštěvy Moldávie bohužel nepodařilo navštívit všechna vinařství tohoto uskupení (ani nejrozsáhlejší sklepy vinařství Mileştii-Mici, které nejsou jeho členem), byla nám ve známém vinném restaurantu Symposium v centru Kišiněva představena v řízené degustaci vína zbývajících členů tohoto cechu moldavských vinařů. Tuto reportáž si lze přečíst na moldavských webových stránkách zde: http://allmoldova.com/en/project/expat-life/436.html. Chişinău Wine and Spirit Contest 2010 Poliproject Exhibitions, organizátor této soutěže vín a destilátů, spolu s C.E.E.D. mne nedávno pozvali do mezinárodní komise degustátorů, která uprostřed února zasedla v Sala Sarbatorii IEC „MoldExpo“ v Kišiněvě. Zúčastnila se jí vína (a destiláty) z 11 zemí: Ázerbájdžánu, České republiky, Francie, Gruzie, Kypru, Maďarska, Moldávie, Portugalska, Rumunska, Slovenské republiky a Ukrajiny. Letos se konal již 19. ročník, ale poprvé pod patronáží O.I.V. a za účasti jejích delegátů (generální ředitel Federico Castellucci, dr. Ignacio Sánchez Recarte, Angeliki Tsioli a prof. Reiner Wittkowski). Spolu se mnou byl do hod-

Vinařský obzor (5/2010) 255

notící jury pozván i můj polský kolega Mariusz Kapczyński, rovněž účastník výše uvedené mise novinářů za poznáním moldavského vinařství v měsíci září. Většina zahraničních degustátorů přiletěla do Kišiněva s jednodenním zpožděním z důvodů nepříznivého počasí, za kterého letiště nepřijímalo, a tak byla řada doprovodných programů, přednášek a seminářů zrušena a hodnocení přibližně 200 vzorků proběhlo pouze v neděli 14. února. V pondělí nám pak několik členů nově založené asociace Moldovan Small Wine Producers uspořádalo za účasti řady předních moldavských novinářů degustaci svých vín. Během oběda se opět v restaurantu Symposium sešli Costia Stratan (v současné době pravděpodobně nejslavnější enolog Moldavska s praxí ve Francii, Kalifornii a na Novém Zélandě, který přes týden pracuje jako hlavní technolog vinařství Dionysos-Mereni známém svým sortimentem „Carlevana“ a o víkendu se věnuje své vlastní miniprodukci ze 4 hektarů vinic, kterou lahvuje pod názvem „Equinox“), bratři Igor a Alexandru Luchianovi (značka „Et…Cetera“), Anatolie Iurco („Mezalimpe“) a Ion Luca, předseda asociace, který své vlastní víno teprve bude uvádět na trh. Další členové sdružení a jejich značky, o kterých bude jistě v budoucnu více slyšet, ale kteří v Symposiu chyběli, jsou Georghe Arpentin se svým „Pelicanul Negru“ a Oleg Boboc a jeho „Vinaria Nobilă“. Nezbývá tedy než připít těmto progresivním vinařům a jejich inovativním vínům na jdalší úspěchy v produkci moderních suchých vín s atraktivní adjustáží. Tak tedy: „Noroc!“, jak se říká v Moldávii… Česká republika byla v soutěži Chişinău Wine and Spirit Contest 2010 druhou nejúspěšnější zemí za hostitelskou Moldávií v počtu udělených medailí, kterých bylo celkem 13, z toho tři zlaté: – Drápal Oldřich st., Brno – Chardonnay slámové 2004 (zlatá); – Mádlová Hana, Velké Bílovice – Sauvignon 2008 (stříbrná); – Vinařství Bronislav Vajbar, Rakvice – Pálava 2009 (stříbrná) a Zweigeltrebe rosé 2009 (stříbrná); – Vinařství Pavel Binder, Rakvice – Tramín červený 2009 (zlatá), Pálava 2009 (stříbrná) a Zweigeltrebe rosé 2009 (stříbrná); – Vinařství U Kapličky, Zaječí – víno Dalibor Pinot blanc, 2008 (stříbrná), víno Dalibor Pálava 2009 (stříbrná) a Muškát moravský, mladé víno 2009 (stříbrná); – Vinselekt Michlovský, Rakvice – Ryzlink rýnský Private Selection 2008 (zlatá), Cabernet Sauvignon slámové víno Private Selection 2006 (stříbrná) a Pálava Private Selection 2009 (stříbrná). Kompletní výsledky soutěže jsou ke stažení na následujícím odkaze: http://vinmoldova.md/index.php?mod=content&id =2348.

256

Vinařský obzor (5/2010)

Výstava vín Vitis Aurea v Modre Koncom marca sa konal v Modre pri Bratislave na Slovensku 10. ročník medzinárodnej výstavy vín VITIS AUREA, ktorú organizoval Spolok vinohradníkov a vinárov VINCÚR z Modry v spolupráci s mestom Modra. Výstavy sa zúčastnilo 130 vystavovateľov z 11. krajín sveta – Slovenska, Českej republiky, Rakúska, Maďarska, Francúzska, Talianska, Argentíny, Južnej Afriky, Luxemburska, Uruguaj a Chile. Celkovo bolo prezentovaných 517 vzoriek vín, z toho 336 vzoriek bielych vín, 33 vzoriek rúžových a 148 vzoriek červených vín. Najviac zahraničných vín bolo z ČR a Rakúska. Vystavené vína hodnotilo pod vedením profesora vína Fedora Malíka celkom 11 odborných komisií, ktoré udelili 61 zlatých a 100 strieborných medailí, Šampióna za biele tiché suché vína získala spoločnosť VINS s.r.o. z Vinosad pri Modre za Devín 2009, šampióna biele tiché ostatné vína získal Vladimír POLÁČEK z Modry za Tramín červený r. 2009. Najvyššie ocenenie za rúžové víno získal MRVA & STANKO s.r.o. z Trnavy za Cabernet Sauvignon rose roč. 2009 a šampióna za červené vína získal JANOUŠEK s.r.o. Pezinok za Cabernet Sauvignon ročník 2009. Cenu Malokarpatskej turistickej informačnej kancelárie v Modre pre najúspešnejšieho zahraničného vystavovateľa získal už po druhýkrát vinár HIRTL z Poyzdorfu v Rakúsku, ktorý získal zlatú medailu za Veltlínske zelené 2009, Rizling vlašský 2009 a 3 strieborné medaily. Zlatú medailu ďalej získali vinári Weingut GASSNER z Jedenspeigen za Rizling vlašský roč. 2009 a PELZMANN z Bergu za Cuvee – Regis. VI. roč. 2005. Celkove bolo z Rakúska vystavených 30 vín od 15. vinárov. Vinári z ČR pripravili na výstavu vín VITIS AUREA celkom 76 vín od 17. vinárov. Najúspešnejším vystavovateľom z ČR bolo Vinárstvo Baloun z Veľkých Pavlovíc, ktorý získal zlatú medailu za Alibernet r. 2009, Tramín červený r. 2009 a 5 strieborných medailí. Zlaté medaile ďalej v Modre získali nasledovní vinári z ČR : Vinárstvo Bunža zo Bzenec, Vinárstvo Mikulica z Veľkých Pavlovíc, Vinárstvo Zaječí zo Zaječí, Rosenberg Winery z Nemčíc, Antonín Sedílek z Hustopeče a Sonberg a.s. Popice. Ako nám povedal predseda Spolku vinohradníkov a vinárov VINCÚR z Modry Vincent Jakubec, kvalita vín bola vysoká, v športovej hale vína ochutnalo viac ako 800 domácich a zahraničných návštevníkov.

Foto archiv autora

Ing. František Mach

Cenu prezidenta SR za najlepšiu kolekciu vín modranského vystavovateľa získal ŠTIGLIC – VZ Modra

Viac informácii na www.vincur.sk a www.tik.sk

Vinařství v zahraničí

Vinařství v Německu z ekonomického pohledu (podle Agrární zprávy 2009 Spolkového ministerstva zemědělství) Zpráva se týká výsledků hospodaření za rok 2007/2008 na základě statistického vyhodnocení účetnictví více než 600 vinařských rodinných podniků. Úvodem je třeba připomenout, že termín „zisk“ v Německu nezahrnuje u rodinných podniků náklady na mzdy majitele a členů rodiny a úroky z vloženého kapitálu.

Průměrný zisk podniků specializovaných na vinohradnictví v roce 2007/2008 vzrostl na 49 tisíc eur/podnik. V roce 2006/2007 to bylo 43,2 tis. eur a rok předtím jen 37,8 tis. eur/podnik. Takže během dvou let se zisk zvýšil o více než 11 tisíc eur. Tento zisk je používán právě na odměnu majitele a zaměstnaných členů rodiny a na úroky z vloženého kapitálu. Průměrný počet zaměstnaných členů rodiny činí 1,7 osoby a průměrný vlastní kapitál podniku je ve výši 405,8 tis. eur. Pokud se počítá úroková míra ve výši 3 %, zbývá na odměny 36,8 tis. eur. To při ročním pracovním nasazení ve výši 2 100 hodin odpovídá hrubé hodinové mzdě 10,32 eur. U vinohradnických podniků lahvujících víno narůstá zisk. V roce 2006/2007 narostl o téměř 10 tisíc eur na 52 tisíc a v roce 2007/2008 o 3 tisíce eur na 55 tisíc. Ale dobře vycházejí i podniky prodávající sudové víno. V roce 2006/2007 se jim zvýšil průměrný zisk z 37 tisíc eur na 44 tisíc a v roce 2007/2008 pak na 52 tisíc eur. Průměr snižují podniky dodávající hrozny družstvům, ale i u nich došlo k vzestupu v roce 2007/ /2008 z 28 tisíc na 37 tisíc po poklesu v roce 2006/2007 z 31 tisíc na 28 tisíc eur. Je to rozdíl ve výši 15 tisíc eur oproti podnikům prodávajícím sudové víno a tento rozdíl je dán především velikostí podniků dodávajících hrozny družstvům. Jejich průměrná velikost je jen 6,4 ha, kdežto prodejci sudového vína mají průměrnou velikost 10,3 ha a producenti lahvového vína 7,2 ha. Průměrný zisk na hektar vinohradu se zvýšil z 3 707 eur na 4 519 eur. Nejnižšího se dosahuje u podniků prodávajících sudové víno (3 398 eur/ha) a naopak nejvyššího u lahvujících podniků (6 278 eur/ha). Členové družstev dosáhli zisku 3 426 eur/ha. Ve skupině podniků prodávajících sudové víno bylo 3,7 % podniků ve ztrátě, u členů družstev to bylo 6,3 %.

Průměrné tržby z hektaru vinice činí 15 tisíc eur, průměrné tržby u lahvovaného vína pak 3,26 eur/l. V roce 2007/2008 činily hrubé investice na podnik 20,5 tis. eur, o rok dříve jen 15,5 tis. eur. Po redukci o odpisy vychází čisté investice 4 156 eur/podnik, zatímco před rokem to bylo -942 eur/podnik. To znamená, že v předcházejícím roce bylo méně investováno, než činily odpisy, ale v roce 2007/ /2008 se dluh plně smazal a vytvořila se i rezerva (vybavení se „omladilo“). V rámci EU se tak dostalo Německo na špici v tvorbě zisku na vinařský podnik. V rámci EU je pro termín „zisk“ používána jiná metodika oproti německé, takže data byla přepočítána, kdy odpisy byly odečteny od reprodukční ceny. Průměrný zisk v EU činí 21 tis. eur/podnik, před rokem to bylo ještě 22 tis. a v roce 2005/2006 23 tis. eur/podnik. Srovnání zisku vinařských podniků v některých členských státech EU (2006/2007): Stát

Zisk (tis. eur/podnik)

Německo

Francie

Lucembursko

Rakousko

Itálie

Španělsko

Řecko

Slovinsko

Maďarsko

Portugalsko

Kypr

Z článku Jürgen Oberhofer: AGRARBERICHT 2009: Gewinne steigen weiter, Der Deutsche Weinbau, 22/2009, s. 18–21 vybral J. Sedlo

Vinařství v zahraničí

Vinařský obzor (5/2010) 257

BioFach 2010: BIO odolává krizi

1 Česká republika a její vína byla na veletrhu zastoupena svazem Ekovín

Doslovnou celosvětovost BioFachu dokládá i to, že registrovaní účastníci byly z celkem 12 zemí světa; po samozřejmě nejzastoupenějším Německu byli nejčastějšími hosty na veletrhu odborníci z Rakouska, Francie, Itálie, Holandska, Polska a Švýcarska. Vystavovatelů se letos sešlo celkem 2 557, z čehož 2/3 byly ze zahraničí a celkově vystavovatelé pocházeli z 83 zemí světa. Německo reprezentovalo více než osm stovek výrobců, dále se tradičně představily Itálie, Francie, Španělsko, Rakousko a Holandsko. Diskuze a ruch ve veletržních expozicích během čtyř dní potvrdily, že trend růstu spotřeby biopotravin nebyl zasažen celosvětovou hospodářskou krizí a dále pokračuje. Mírné zpomalení růstu tak dává prostor pro

5 Rodný list vína byl tentokrát doplněn rovněž o organoleptické graﬁcké vyjádření vína

ninger Verlag. MUNDUSvini BioFach International Organic Wine Award, jak zní celým názvem nová soutěž vín, seskupila 622 biovín z 19 zemí (Česká republika letos bohužel chyběla – škoda!), z čehož bylo 390 červených, 213 bílých, 17 rosé a dva klarety. Bylo uděleno 220 medailí (5 velkých zlatých, 70 zlatých a 145 stříbrných). BioFach je klíčovým nejen evropským, ale spíše světovým podujetím v oblasti biopotravin, a tedy i vín. V přechodném období pro bioprodukci se již spolu s certiﬁkovanými v tuzemsku nachází několik desítek vinařských ﬁrem. Dá se tedy předpokládat, že společný důstojný vinařský stánek s naší vlajkou na sebe v Norimberku nenechá dlouho čekat.

Konkurz BIOvín I letos se na BioFachu potkali vinaři z celého světa. Vína z hroznů pocházejících z ekologicky obhospodařovaných vinic se nacházela na stánku celkem 269 vystavovatelů z 24 zemí. Nejvíce zastpoupena byla Itálie (78), následovalo Španělsko (49), Francie (37) a Rakousko (19). Vinař Leé Grifﬁn ze Stellar Winery (ZA) byl jejich účastí na BioFachu nadšen: „Naše účast měla velký ohlas. Potkali jsme zde přesně naši cílovou skupinu a množtsví nových zákazníků a také vedoucí pracovníky ze segmentu gastronomie, kam také směřujeme naše vína.“ Mezinárodní konkurz vín, konaný každoročně s BioFachem, se letos uskutečnil pod patronátem odborného vydavatelství Mei-

Richard Stávek Foto R. Stávek

Foto R. Stávek

2 Degustační samoobslužná zóna se soutěžními víny

Foto R. Stávek

vytváření a formulaci koncepcí pro biotrh v nejbližších obdobích. Podle slov vystavovatelů, a potvrzují to i průzkumy, stále více spotřebitelů se zajímá o okolnosti vzniku výrobků, jejicj kvalitu a hodnoty. Snad i proto bylo jedním z tematických hesel BioFachu „organic+fair“. Také doprovodné programy BioFachu slavily úspěch. Přes 8 000 návštěvníků se zůčastnilo některého z nich. A nebylo jich málo: 180. Celkem šest pro tyto účely sestavených fór nabídlo výměnu názorů a aktuálních informací z oboru se zřetelem k férovosti vzniku a udržitelnosti. Je nepopiratelné, že organizátoři veletrhu udělali za léta jeho vývoje ohromné množství práce na poli budování kontaktů s výrobci. Nebylo snadné udělat z BioFachu světovou jedničku mezi veletrhy s bioprodukty. Jak potvrdil výkoný ředitel IFOAM v Bonnu Markus Arbenz, i přes nepříznivou hospodářskou situaci ve světě organizátoři zaznamenali mezi odborníky na veletrhu množství inspirací, energie a optimismu.

3 Stánek České republiky si přijel prohlédnout i ministr zemědělství Jakub Šebesta (vlevo), na snímku za doprovodu svého náměstka pro ekologické zemědělství Jiřího Urbana

Foto R. Stávek

V únoru se v německém Norimberku uskutečnil další ročník celosvětově největší přehlídky biopotravin. Téměř 44 tisíc odborných návštěvníků, z čehož bylo 38 % ze zahraničí, se setkalo s vystavovateli, aby si vyměnili kontakty a informace a navázali těsnější obchodní styky. Součástí podujetí byla i samostatná vinařská hala.

4 Na stánku sdružení Demeter International prezentoval svá vína a výborný domácí speck Hans Czerny z rakouského Fels am Wagram

258

Vinařský obzor (5/2010)

Vinařská historie

Ing. Radek Sotolář Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice

Nádoby na zrání a přepravu vína ve starověku – sudy versus amfory Díky různým kulturám zpracovávajícím révové hrozny na víno známe různé nádoby na zrání a přepravu vína. Mezi nejznámější nádoby patřily amfory a sudy, oboje se dochovalo až do dnešních časů, přičemž právě sudy se dodnes využívají ve světě nejvíce. Hliněné nádoby na zrání vína nalezneme ještě mimo Řecka i v Gruzii (tzv. kvevri).

Mezi nejuniverzálnější starověké nádoby antiky patřily amfory. Slovo pochází z latinského výrazu amphora, odvozeného z řeckých výrazů amforeas nebo amﬁforeas. Měly obvykle dva úchyty (amﬁ) a podlouhlé hrdlo ( foreas), užší než zbytek nádoby. Amfory se poprvé objevily na libanonsko-syrském pobřeží okolo 15. století př. n. l., poté se rozšířily po celém antickém světě. Používaly se pro uchovávání a převážení vína, olivového oleje, zrní, ryb a dalšího zboží. Od doby starého Řecka se vyráběly v průmyslovém měřítku a ve Středomoří se používaly až do 7. století, kdy je začaly nejspíše nahrazovat dřevěné a kožené nádoby. První zprávy o skladování a dopravě vína v dřevěných sudech pocházejí prokazatelně již z 1. století před naším letopočtem. Vynález sudu je připisován Keltům, nejčastěji Allobrogům, keltskému kmeni obývajícímu údolí kolem řeky Isery. Allobrogové byl středně velký keltský kmen žijící na území jižní Francie. Jejich centrum bylo oppidum Vienna, na jehož místě dnes stojí francouzské město Vienne. Byli spojenci významného keltského kmene Arvernů, z něhož pocházel i slavný Vercingetorix, který se proslavil povstáním proti Římanům v roce 52 př. n. l. Spolu patřili k federaci keltských kmenů, které překročily Alpy a dobyly severní Itálii. V roce 122 př. n. l. však byly oba tyto kmeny poraženy Římany a přišly o část kmenového území. Jisté však je, že Keltové určitě sudy používali (a nejen na víno), a to většinou z dubového dřeva. Míní se, že víno si dopřávaly jen vyšší vrstvy, protože mezi tradiční keltské pití patří medovina a pivo (do piva se přidávaly i některé byliny jako např. kmín). Keltské kmeny obývající naše

území (Bójové a Volkové-Tektoságové) popíjely víno čisté nebo i ředěné, patrně i podle toho, odkud bylo přivezeno. Víno se dováželo v amforách, které si Keltové dávali i do hrobů (např. v Hradišti u Písku se tak nalezla celá vinná stolní souprava). Dlouho se používalo víno někde z oblastí dnešní jižní Francie, ale od 2. stol. př. n.l. se prosadilo spíše italské víno nebo víno z Balkánu. Vraťme se však zpět k sudům. Zajímavá je i poznámka řeka Herodota (asi 484 př. n. l. – 420 př. n. l.), když uvádí, že i na Blízkém východě obchodníci na řece Eufratu převáželi na lodích víno mimo jiné i v sudech z palmového dřeva. Dále Strabón (64–19 př. n. l.) ve svém díle Geographia popisuje dokonce „keltské dřevěné sudy větší než domy“. Také Ilyrové byli známí jako vývozci vína. Jejich území se rozkládalo na Balkánském poloostrově a Hérodotos označil

Ilyry ve svých Dějinách za sousedy Triballů, Dardánů a Makedoňanů. Ilyrové zaujímali významné postavení i později v římské říši. Byli výbornými mořeplavci, válečníky, léčiteli a také obávanými piráty, kteří brázdili vody Jaderského moře. Převáželi tak svoje vína v dřevěných sudech na různé trhy římské říše výměnou za kůže, dobytek, otroky a jiné zboží. Víme tedy, že Egypťané, Řekové a následně i Římané sudy nepoužívali. Přepravovali a skladovali víno v různých hliněných nádobách různých názvů a tvarů. Výška amfory se velmi různila. Největší amfory dosahovaly až 1,5 m, zatímco jiné měřily sotva 30 cm. Většina amfor měřila kolem 45 cm. U některých variant došlo do značné míry ke standardizaci – například vinná amfora pojala obvykle 39 litrů. Dohromady bylo rozpoznáno okolo 66 různých dru-

MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest. Atlas je formátu 230 × 300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařská historie

hů amfor. Některé amfory také sloužily jako dutá míra o objemu 26,2 litru. Snad nejzajímavější však byly štíhlé amfory zakončené špičkou. Dlouho se přesně nevědělo, proč byly amfory zakončeny špičatou nohou, která nedovolovala, aby byla nádoba postavena. Až nálezy v lodních vracích tuto skutečnost vysvětlily. Amfory byly v podpalubí ukládány ve vrstvách do písku. Druhá vrstva amfor se zapichovala do písku mezi nádoby první vrstvy, na ně přišla třetí vrstva a písek – a tak to šlo až do stropu podpalubí. Byla to elastická a kompaktní zátěž. Nebezpečí rozbití bylo minimální. Identiﬁkace vín v amforách byla usnadněna pečetí umístěnou na zátce. Bylo na ní vyznačeno jméno vinaře i jméno kupujícího. Na loď se tehdy vešlo 600 až 800 hl vína. Zrání vína a následně jeho skladování probíhalo naopak ve velkých širokých hliněných nádobách zvaných dolia. Ty byly zakryté operculem, který se ještě tradičně zapečetil smolou nebo voskem. Tyto nádoby se až po vršek zasunuly do vlhké pískové jámy. Výroba těchto velkých nádob a jejich přeprava jistě vyžadovala značné úsilí a ﬁnance, nemluvě o možném poškození či rozbití. To dřevěný sud takové omezení nemá. Velké sudy se totiž i dnes sestavují až na místě, a přepravují se tak jen jednotlivé stavební části – dužiny (tabulae) a obruče (circuli). Přesto se používání sudů u těchto národů dlouho neprosa-

zovalo. Patrně proto, že sudy v suchém podnebí kolem Středozemního moře se špatně udržovaly a vína vyrobená většinou z velkoplodých přímořských odrůd v sudu rychleji zestárla. Nejstarší známý dřevěný sud z 2. stol. n. l. se našel i spolu s dalšími římskými předměty v jezeře nedaleko Mohuče (Mainz) v Německu, podobně jako později spousta dalších, mnohem zachovalejších, z jiných lokalit v Německu, Francii či Anglii. Patrně nejstarší obrazové svědectví o sudech je možné spatřit na Trajánově sloupě z roku 113 n. l., kde římští vojáci nakládají vinné sudy na člun v některé z pevností na Dunaji. Tyto římské vinné sudy byly štíhlé a na obou koncích se zužovaly. To umožňovalo dobrou manipulaci a přepravu. Dnešní sudy jsou krátké a zavalité. Pěkné vyobrazení sudů ze středověku nalezneme např. na plánech benediktinského kláštera St. Gallen z první třetiny 9. století. Na plánu je zakreslen i vinný sklep (cellarium) s pěti velkými a devíti menšími sudy. Vyobrazení sudů z našich končin je opět patrné nejprve z klášterních spisů a z různých kronik, později z odborných traktátů o révě a zpracování hroznů a také z erbovních znaků cechů bednářských. Sudy již mají klasický tvar, liší se jen různou velikostí a objemem. Nikoho asi nepřekvapí, že soudek, sud nebo bečka jsou také staré české měrné jednotky užíva-

Vinařský obzor (5/2010) 259

né pro měření objemu kapalin (nejvíce vína a piva), ale také jiných sypkých produktů, jako např. kuchyňské soli. Přesná hodnota bečky není dosud známa, je odhadována na 70 až 100 litrů. Naproti tomu jeden soudek měl hodnotu jen asi 11,62 litru (tedy 6 pint). Dále se používaly i další, jako týnský sud o objemu 124 litrů (64 pint), svídnický sud o objemu 496 litrů (256 pint) nebo třeba žitavský sud o objemu 992 litrů (512 pint či 16 věder). Největší sud v ČR je k vidění na zámku v Mikulově. Tento renesanční sud byl vyroben v roce 1643 brněnským bednářem Christofem Spechtem, na zakázku majitele mikulovského panství Maximiliána z Dietrichsteina (1596–1655). Sud měří na délku 621 cm, průměr hlavy je 447 cm, průměr přes střed neboli břicho je 524 cm. Jeho obsah činí 101 400 litrů a hmotnost je 26 tun. Literatura Filip, J.: Keltové ve střední Evropě, Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1956 Chvojka, M., Skála, J.: Malý slovník jednotek měření, Mladá fronta, Praha 1982 Minárik, E.: Sudy na víno v staroveku a stredoveku, Vinohrad 1992 Regionální muzeum v Mikulově: Obří sud [on line]. URL:<http://www.rmm.cz/czech/ sud.html>, 2008 Encyklopedie Wikipedie: Amfory [on line]. URL: < http://www.wikipedie.cz/amfora.html>, 2009

Psalo se ve VO před 100 lety… Drobné zprávy

Rol. Vinařské družstvo v Dol. Bojanovicích konalo výroční valnou schůzi 27. února t. r. Zprávu přineseme příště. Poradní sbor pro záležitosti družstevní při českém odboru zemské rady v Brně navrhl tomuto družstvu dne 23. pros. 1909 státní subvenci 10 000 K. Mapa hospodářského průmyslu Moravy, sestavená prof. Jar. Součkem z Přerova, je přiložena k cennému národohospodářskému sborníku »Zemědělská politika« č. 6., VIII. roč. 1909. I vinařské kraje jsou na mapě poznačeny, ač chybí okres uh.-brodský, v nichž jsou též vinice, ač v menší ploše. Jinak jest mapa velmi názorná a přehledná. Révokaz byl zjištěn v německé obci Pouzdřanech u Mikulova. Velký ústřední (centrální) sklep pro státní a zemské révové školky české bude zřízen v Mutěnicích. Jest to úspěch vinařské výstavy hodonínské. V podzim 1909 dlel v Mutěnicích c. k. vládní rada vrchní říšský, inspektor vinařský Frant. Kurmann z Vídně spolu se st. vin. komisařem K. Votrubou z Hodonína na komisi. Německé školky mají takový sklep již ve Znojmě.

Rakouský říšský spolek pro vinařství ve Vídni obdržel schválení svých změněných stanov. Působí již 25 roků. Činnost jeho vztahuje se na veškeré země rakouské a i na Bosnu a Hercegovinu. Členové jsou čestní, zakládající (100 K), podporující (ročně 10 K), řádní (r. 2 K) a mimořádní (r. 5 K). Správa spolková sestává z předsedy, 5 místopředsedů a 42 členů výboru na 3 léta volených, z nichž každoročně třetina vystupuje. Spolek zřizuje odbočky všude tam, kde je nejméně 10 členů řádných, dále má důvěrníky v jednotlivých obcích vinařských. Veškeré vedení je německé. Vydává měsíčně pro členy zdarma »Mitteilungen«, vinařský kalendář (německý), různé brožury atd. Proti zamýšlené nové státní dani z vína agitace ve vinařských zemích, jako v Dolních Rakousích, Štyrsku, Kraňsku, Přímoří, Tyrolsku aj., neustává. Četná shromáždění vinařů resolucemi vyslovují se proti zavedení této nové daně z vína. Kraňský zemský sněm přijal pilný návrh proti této dani jednohlasně, podobně tyrolský, dolnorakouský aj. Zemská daň z vína na Moravě nebyla v posledním zasedání mor. sněmu projednávána, projedná se, až se dohod-

nou strany o sanaci. – Pozemek bývalé st. a zem. révové školky v Hustopečích, teď zrušené na tomto pozemku, bylo povoleno prodati. – Na sněmu byla přijata resoluce ve prospěch vinařství, zamítnuta byla resoluce, aby do zemských ústavů moravských kupovalo se jen moravské víno. Zemskou daň na víno mají Korutany, Vorarlberk a Salcbursko, a také tato zemská daň jeví škodlivé účinky na spotřebě vína v těch zemích, neboť spotřeba vína tu rok za rokem klesá, tím zase vinařské kraje, které jsou jen na pěstování vína odkázány, trpí, neboť zmenšuje se jim odbyt vína i hroznů. Ve Vorarlberku platí se z 1 hl vína 4 K zemské daně od 1. srpna 1908. Povinnost placení při odebírání časopisů. Dosud panovalo u lidí mínění, že ten, kdo obdržel časopis (např. náš »Vinařský Obzor«) na ukázku, dal si zasílati další čísla tím, že první číslo nevrátil (a při tom třeba písemně neobjednal), že časopis platiti nemusí. Případem takovým zabýval se správní soudní dvůr, jenž rozhodl, že ten, kdo si časopis ponechá, třeba ho neobjednal, musí zaň zaplatiti, neboť pro toho, komu se časopis na ukázku a další čísla zašle, nestává povinnosti, aby časopis přejímal. Přijetím časopisu souhlasí mlčky, že časopis bude ode-

bírati, a tím se zavazuje, že jej také zaplatí. Ze Štýrska. Sklizeň vína v r. 1909 byla celkem dobrá; v místech, v kterých se přebíraly hrozny zdravé od nezdravých, jest jakost vín všeobecně dobrá. Cena mladých vín byla od 24 do 30 h, obchod vínem byl celkem mdlý. Z Uher. Sklizeň vína v r. 1909 byla celkem slabá; zásoba vína starších ročníků jest dosti značná; průměrná cena mladých vín selských byla 24–26 h, ryšáku 23–26 h, odrůdových vín z velkostatků 28–36 h za l. Ovšem v různých místech cena se různí. Kolem Pětikostelí byla cena vín menší, kolem Prešpurku např. bílá vína mladá platila se 40–44 h, červená 36–40 h. Z Moravy. Povšechný stav vinic českých na Moravě přinesli jsme v článku st. vin. komisaře K. Votruby v č. 1. a 2. V. O. Réví přes zimu celkem dobře přezimovalo. Tak např. stav vinic kolem Pavlovic je dobrý. Žádáme čilejší naše vinaře o zprávy z jednotlivých míst. Stačí je napsati na dopisnici v tomto směru: Úroda v r. 1909, vyzrátí réví v podzim, přezimování, cena vín v podzim a teď z jara. Zprávu zašlete na redakci do Vel. Pavlovic. Podle VO č. 3/1910, str. 56–61

260

Vinařský obzor (5/2010)

Vinařská historie

Výběr a konservování tyčí viničných Opatření tyčí viničných dělá mnohému vinaři dosti starostí a možno říci, že je skutečně jednou z nejdůležitějších věcí v racionelním vinaření.

Tyčky viničné představují dosti slušný kapitál a jest snahou vinaře takto vložený kapitál zmenšiti na míru nejmenší. Ježto pak na počtu tyčí spořiti se nedá, bylo by možno snad hledati náhradu za ně vůbec, kterouž v našich poměrech jinde snad užívaný a odporučovaný drát nikdy neposkytne, aneb upotřebovati vždy jen tyčí zdravých, vhodných, které by se daly vhodným konservováním na dlouhou dobu k potřebě schopnými učiniti. V krajinách na lesy bohatých upotřebují se tyče získáné z kmenů mladých podrostů smrkových, jedlových a j. – jest tu celá řada stromoví, které dobré tyče poskytují. Ze silných kmenů vyráběných tyčí jest vždy dáti přednost tyčím štípaným před řezanými. – Tyče řezané lehce se lámou, nejsou tedy tak pevné, protože pletivo dřevní jest na mnoze přeřezáno. Co se týče konservování tyčí, jest snad nejrozšířenějí způsob impregnování karbolínem aneb dehtem (therem). Stane se pak také, že vína pocházející z vinice, v nichž takto konservovaného kolí bylo použito, mívá příchuť po kreosotu. Toto jest skutečně možným, byly-li do vinice čerstvě impregnované tyče použity. Proto budiž toho dbáno, aby karbolínem aneb therem

impregnované tyče nechaly se předem dobře uschnouti, neškodí nikdy, jsou-li impregnované tyčky půl i celý rok napřed připraveny a pod kůlnou ve vzdušných hranicích složeny. Velice dobrým prostředkem impregnování tyčí jest impregnování modrou skalicí. Vyžaduje však tento způsob jisté opatrnosti a bude se zdáti mnohému skalice modrá dosti drahým prostředkem. Hlavní podmínkou při konservování tímto způsobem jest, že tyče musí se nacházeti ještě ve stavu syrovém, tedy čerstvě nakácené dříví hodí se k tomu účelu nejlépe, aby proudění tekutin bylo ještě ve dřevě možným. Roztok připraví se 3%ní a tyče staví se spodním koncem do něho. Podle zelenavého zabarvení tyčí pozná se, kdy roztok celou tyčku podstoupil; tyče se vyndají a nechají se na chráněném místě ve vzdušných hranicích zcela vyschnouti. Toto vyschnutí jest nad míru důležitým, poněvadž, kdyby se takto impregnovaných tyček čerstvě použilo, kdy pory dřeva dosud nejsou zaschlé a skalice v dřevě dosud volně v roztoku se nalézá, ztratí se tato nastalým prouděním vody z tyče do země úplně a konservování nebylo nic platným. Naopak dobře vyschlé tyče jsou nadmíru dobře konservovány a drží se velice

dlouho zdravými. Zbylý roztok může se dále použíti, musí se ale přivésti na původní koncentrace. V specielně kvalitativním vinaření používá se zhusta tyčí sublimátem konservovaných, takže sdělení nějaké pachuti vínu jest naprosto vyloučeno. Toto konservování provádí se tlakem a ve vlastních k tomu zařízených závodech. Velice dobrým a všestranně odporučeným, levným, starým prostředkem jest opalování tyčí, jest však při tomto výkonu třeba opatrnosti a svědomitých lidí. Ku konci třeba podotknouti, že jest vždy užívati tyčí loupaných – hladkých. Má to ten účel, aby nebyl skýtán útulek přezimujícímu hmyzu, larvám, vajíčkům a jiným škůdcům. I lýkožrouti v odumřelé kůře tyček se usídlí a k rychlejší zkáze tyčí přispějí. Volba, příprava a konservování tyček jest tedy v rozumném hospodaření věcí velice důležitou a jest vždy třeba dobře mysliti a počínati, aby vynaložený kapitál nevyhazoval se marně. Eduard Hadrava, oenolog, Klosterneuburg »

Pramen: Vinařský obzor č. 4/1910, str. 73–74

Psalo se ve VO před 100 lety… Drobné zprávy

Na moravském sněmu v posledním zasedání podal poslanec J. Krčka zprávu, dle níž se rolníkům, jimž byly vinice révokazem zničeny, povoluje obnos 20 000 K jako zemská podpora na nezúročitelné půjčky na zakládání nových vinic. Sopka Etna na Sicilii v Itálii dne 23. března t. r. počala chrliti opět lávu a celou řadu vinic kolem ní na úbočí položených zničila. Vinařsko-sklepnické kursy pro národní učitelstvo pořádají se na vinařských školách v D. Rakousích. Připuštěni jsou národní učitelé z vinařských obcí; kurs je týden na jaře a týden v podzim, stipendia udílí dolnorakouský zemský výbor ve výši 30 až 60 K. Uherský zákon o obchodě vínem není příliš příznivě posuzován svazem uherských obchodnických spolků vínem, zvláště stěžují si na zave-

dení kontrolních knih; zákon je velmi nevýhodný nejen pro obchod, ale i pro výrobce, tak se tvrdí z kruhů vinařských obchodníků. – Naši slováčtí vinaři v Uhrách musí vésti maďarsky kontrolní knihy o víně. Vinařství ve Španělsku vykazovalo v r. 1907 1 367 455 ha s úrodou 31 715 665 q hroznů, tedy průměrně na 1 ha 2 276 kg (na 1 míru as 440 kg). Vinařské území rozpadá se v 13 přirozených vinařských krajů, víno jednotlivých krajů jest různé jakosti, převládá červené víno nad bílým. Desertní světová vína Xeres, Malaga a Manzanilla jsou z východní Andalusie. Nejvíce se vyveze těžkého, temně červeného vína z kraje východního přímoří ku scelování vín s jinými. Aby spotřeba obyčejného vína stoupla v zemi, zrušena byla zákonem v r. 1907 veškerá městská daň z vína v městech španělských. V roce 1908 vyvezlo se 1 290 655 hl obyčejného vína, 131 248 hl Malagy,

284 466 hl vína Xeres a 15 291 hl ostatního vína. Zemský spolek uherských vinařů v únoru t. r. jednal o četných dražbách vinic v některých krajích uherských, v nichž loňského roku byla neúroda, vinaři octli se v bídě a nejsou v stavu platiti své peněžní povinnosti. Spolek se usnesl požádati ministerstvo o zastavení dražeb a poskytnutí úvěru pro nuzné vinaře. K jarnímu hnojení. V poslední době věnuje rolnictvo zvýšený zájem hnojivům draselnatým, poněvadž seznává, že možno jimi zvýšiti velmi pozoruhodně sklizeň a zlepšiti jakost hospodářských plodin. Dosud však spotřeba drasla u nás neodpovídá skutečné spotřebě našich půd. Přihnojení draslem vyžadují nejen půdy písečné a rašelinné, ale i půdy lepší, které se hnojí vydatně dusíkem a kyselinou fosforečnou, neboť jejich přirozená zásoba drasla není v náležitém poměru

k ostatním živinám, a bez náležitého množství drasla v půdě nelze dosíci nejvyšších výnosů. Význačně mnoho drasla potřebuje řepa cukrová i krmná a brambory, takže při rozsáhlejším pěstování těchto plodin ani silným mrvením nenahradí se půdě ztráta drasla. Z jarních obilnin potřebuje nejvíce drasla ječmen, pak následuje žito a oves. K ječmeni třeba zvlášť důkladně hnojiti draslem, má-li se docíliti nejen vysokého výnosu, ale i dobrého, ku sladování zvláště způsobilého zrna. Také k luštěninám a jetelům je přihnojení touto živinou nutné. Pro jarní období hodí se výborně 40%ní sůl draselnatá; kainit doporučuje se na půdy lehčí v tom případě, možno-li jej zahrabati několik dní před výsevem. K bramborům však kainitu nedávejme, aby nepoškodil jejich klíčivost. Při použití drasla nesmí býti ovšem opomenuto také přihnojení kyselinou fosforečnou a dle potřeby dusíkem. Vinařský obzor č. 4/1910, str. 79–83

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (5/2010) 261

Festival otevřených sklepů na Znojemsku

Během nádherného slunečného sobotního dopoledne se zaregistrovalo před Louckým klášterem ve Znojmě několik stovek návštěvníků. V ceně vstupného obdrželi startovní balíček s velice pěkným katalogem s množstvím informací o vinařství, nabízených vínech a nezbytnou skleničku. Odtud je kyvadlová doprava převážela do jednotlivých vinařských obcí, které byly zapojeny do festivalu. Autobusy jezdily celý den podle jízdního řádu do Znojma (Znovín Znojmo, a. s., Vinné sklepy Lechovice, s. r. o, Vinařství Waldberg Vrbovec, s. r. o.), Dobšic (Vino Hort, s. r. o., Vinařství Lahofer, a. s., Vinný sklep Piálek), Hnanic (Vinařství Kořínek, Vinice – Hnanice, s. r. o., Vinný sklep u Hafana, Chvatík Pavel – Osada Havranů), Šatova (Vinařství Poppovi, Mádl Stanislav, Braun Radim, Rejta Pavel, Moravský sklípek, Vinařství Roman Polák, s. r. o., Soška Zbyněk) a Nového Šaldorfa (Koníček Rostislav, Vítek Josef, Váš sklep, Vojtek Mojmír, Vinařství Mottl, Dobrovolný Josef, Vinařství rodiny Špalkovy, Pavlíková Ludmila, Šmudla Karel, Modrý sklep Agrodružstvo Nový Šaldorf). Hlavním lákadlem víkendových návštěvníků byla vína skvělého ročníku 2009 a především typická vína Znojemské vinařské podoblasti Veltlínské zelené, Sauvignon, Ryzlink rýnský, ale samozřejmě i další, kterým se zde daří. Mimo téměř tří stovek nabízených vzorků vín různých odrůd i ročníků mohli návštěvníci v osmi sklepích také ochutnat vína VOC Znojmo. Otevřené sklepy byly očíslované a před každým z nich stál barevný panel s veškerými informacemi o vinaři, vinařství a nabízených vínech. Stejné texty měl každý návštěvník v již zmíněném katalogu, navíc s místem pro poznámky. Zajímavé bylo i to, že ne všichni, kteří otevřeli sklepy a nabízeli svá vína, byli profesionálními vinaři. Nevím, podle jakých kritérií vybírali pořadatelé sklepy a vína, ale ve většině případů měli dobrou ruku. Návštěvníky putování zcela jistě mimo dobrých vín upoutaly sklepy v Šatově. Stáří většiny sklepů je úctyhodné. Například sklep Vinařství Romana Poláka

Foto archiv autora

Za značného zájmu návštěvníků z různých koutů republiky proběhl druhý ročník vinařské akce „Festival otevřených sklepů (www.otevrenesklepy.cz ), který připravilo o víkendu 17.–18. dubna za podpory Vinařského fondu Partnerství, o. p. s., v pěti obcích Znojemské vinařské podoblasti.

Vinař Roman Polák ze Šatova při prezentaci svých vín při Festivalu

tvoří historický labyrint asi šesti chodeb vykopaných v pískovci už někdy v roce 1777. Sklep Radima Brauna je 300 m dlouhý opět s množstvím chodeb v pískovci s dochovanými letopočty z roku 1872 a 1880. Většina pískovcových sklepů je nádherná, ale bohužel málo využitá právě kvůli velké rozloze. Jen v některých jsou sudy, demižony či nerezové nádoby s vínem nebo archivní boxy. Udává se, že celková délka je několik kilometrů, a někde prý ještě nejsou ani pořádně prozkoumané. Některé jsou částečně nebo úplně vyzděné, většina je ale jenom vyhloubená v mohutných pískovcových vrstvách. V každém případě jsou to velice zajímavé a pro návštěvníky určitě atraktivní stavby svědčící o dávné vinařské tradici Šatova. Postupně se návštěvníci scházeli kolem dřevěného lisu na zelené louce v Novém Šaldorfě. Otevřené sklepy jsou více méně okolo, slunce nádherně pálilo, na louce ležely skupinky odpočívajících a možná i poněkud unavených putovníků se sklenkou vína v ruce, vyhrávala cimbálka a nikdo neřešil poletující islandský sopečný prach z obtížně vyslovitelného názvu sopky ani ve svěžím stavu, natož po předchozích degustacích ve sklípcích. Vůně opečených selat, klobás a uzeného se šířila kolem. Hladových krků se našlo nespočetně.

Podobná pohoda a atmosféra, ovšem v poněkud menší míře, byla i v Hnanicích, Dobšicích či ve Znojmě. Kromě putování po sklepích byly připraveny i desítky doprovodných akcí. Návštěvníky nepochybně zaujal rozsáhlý 400 let starý sklep vinařství Modrý sklep – Agrodružstva Nový Šaldorf. Příčné chodby, zákoutí, vše vyplněné sudy či nerezovými nádobami, vytvořilo pěknou podívanou i atmosféru konečně plného sklepa vína. Bonbonkem byla návštěva archivu v zadní části, kde ležela vína desítky let stará. Například pěkně zašlé lahve s tou pravou archivní sklepní patinou Tramínu červeného z roku 1968, Neuburgu z roku 1969 nebo Rulandského bílého z roku 1971 a 1977 atd. K vidění byly také nádherné staré kládové lisy například u Jaroslava Jägera z roku 1831 nebo ve sklepě Vinařství rodiny Špalkovy. Na internetových stránkách www.otevrenesklepy.cz, kde je i početná fotogalerie z putování, zhodnotil víkendovou akci ředitel festivalu Juraj Flamik: „Jsme rádi, že vše proběhlo přesně tak, jak bylo naplánováno, a zároveň nás těší stoupající zájem o festival. Projekt Festivalu otevřených sklepů vznikl jako odezva na rostoucí poptávku milovníků vína z celé republiky a i znojemský festival potvrdil to, že lidé z celého Česka mají o moravská vína obrovský zájem. Navíc je láká i možnost osobně se seznámit s vinaři.“ Podle informací se putování zúčastnilo asi 1 200 návštěvníků, což je zatím největší počet ze čtyř pořádaných putování. Festival otevřených sklepů v pěti vinařských obcích byl doposud největší akcí tohoto typu na Znojemsku. Navštívit vinařství v obcích vzdálených od sebe kilometry je docela náročné na celkovou organizaci, dopravu atd. Vše bylo dobře zorganizované, nabízela se pěkná vína, zajímavé sklepy, nádherné počasí, perfektní atmosféra, prostě výborná akce. Pokud budou i příští stejně vydařené jako tato u nás na Znojemsku, pak vřele doporučuji. Jaroslav Hladík

262

Vinařský obzor (5/2010)

Vinařské aktivity

Veletrh London International Wine Fair (LIWF) potřicáté

1 Wine Fair logo 2010

Výrobci, dovozci, distributoři, obchodníci, publicisté píšící o víně a destilátech, nakladatelé enogastronomické literatury, vinařské instituty a školicí centra, enologové a mistři vína, vinařští makléři a agenti, restauratéři a sommelieři, ti všichni, kteří sem přilétnou ze všech končin světa, se zde každoročně setkávají během nejméně jednoho dne, ale většinou po celou dobu trvání veletrhu, neboť je tu stále něco k vidění či ochutnávání. Navzdory hospodářské krizi si mnoho zahraničních vystavovatelů letos pronajalo větší výstavní plochu než obvykle, zejména země střední Evropy se svými celostátními expozicemi z Rakouska, Německa a Maďarska. Chorvatsko, které v Londýně bude vystavovat teprve podruhé, si objednalo třikrát větší plochu než vloni, a dokonce se předpokládá kolektivní účast několika vinařství z Ruska. Latinská Amerika bude mít rovněž mnohonásobně zvýšený počet stánků. Letos se již pošesté bude konat prezentace výběru TOP 100, který je jasným favoritem mezi návštěvníky veletrhu. Již druhým

Foto H. Baker

rokem členové jury zvané „Wine-Gang“ vybrali z tisíců vzorků 100 vín, která nejlépe reprezentují rozmanité sortimenty v různých cenových relacích, a to jak z Nového, tak i Starého světa. Všechna vína TOP 100 jsou vybrána na základě jejich jakosti, stylu a konzistence v poměru kvalita:cena, jež získala ohodnocení 85 a více bodů. Členové jury byli Master of Wine Tim Atkin, Tom Cannavan, Anthony Rose, Joanna Simon a Olly Smith. U příležitosti oslav k 30. výročí bude do TOP 100 letos zařazeno 30 šumivých vín, která budou návštěvníci moci chutnat po celou dobu konání veletrhu, a to v časech určených exkluzivně jak pro specializovaný tisk, tak pro nezávislé obchodníky s vínem a pro sommeliery. Světová asociace autorů píšících o víně, Circle of Wine Writers, má na programu celou sérii přednášek zvaných Masterclasses, které začnou hned v úterý 18. května v 10.00 hodin. Další semináře na programu veletrhu zahrnují „Vína z Chile“, „Vína z oblasti La Rioja“, „Rioja Alavesa – koléb-

3 Stánek České republiky na veletrhu v Londýně

Foto archiv autora

Ve dnech 18. až 20. května oslaví London International Wine Fair své 30. výročí. Tento veletrh patří mezi nejvýznamnější akce v mezinárodním vinařském kalendáři. Řadí se na absolutní špičku, co se týká vlivu na trhy s vínem a destiláty, a je určen výhradně profesionálům.

ka odrůdy Tempranillo“, „Vína z Oregonu“, „Pěstitelé z Nového Zélandu“, „Vína z Chorvatska“ a oslava 80. výročí vinařství Château Musar z Libanonu. Tento rok termín veletrhu LIWF vychází poprvé po 12 letech na tři po sobě jdoucí příznivé degustační dny v biodynamickém kalendáři, které nesou označení: Ovoce, List a Květ. Biodynamie je pravděpodobně nejvýznamnějším novým trendem v oboru vinohradnictví a vinařství. Ty tam jsou doby, kdy se na biodynamické principy pohlíželo jako na šarlatánství – nyní jsou adoptovány těmi nejrenomovanějšími osobnostmi ve světovém vinařství. (Na účast tuzemských vinařů v loňském a letošním roce na veletrhu přispěl Vinařský fond – pozn. red.) (hb)

2 Distil logo 2010

Více informací: www.londonwinefair.com

Vinařská povídka

Vinařský obzor (5/2010) 263

Václav Fiala

Koňáci Strýc a stařeček Staňa byl koňák. Měl na starosti svůj pár koní v místním družstvu a staral se především o práce prováděné koňským potahem od jara do podzimu, sem patřily i práce ve vinohradech. Pro úzké spony se koňmi obdělávaly hlavně záhumenkové a zahrádkářské vinice.

Teď už koně ve vinohradech skoro neuvidíme, je to už rarita, spíš je uvidíme na parkuru a při jezdeckém sportu anebo také při agroturistice za vínem na koni. Dříve se vinice přiorávaly na podzim, zjara odorávaly a během roku se ještě proplečkovaly, jak to bylo nutné. Také herbicidy ve vinicích se nepoužívaly v takovém množství, i když o tom by se dalo polemizovat. Systém integrované produkce a nové ekologické vinohradnictví dnes pomalu vrací vinohradnictví k plánovanému omezení herbicidů a pesticidů. Ale vraťme se ke strýci Staňovi. S oblibou o sobě říkával: „Já su poslední válečný dítě v dědině, narodil sem se v osumnáctým roku.“ Opratě a koně mu v rukou jen hráli, bič skoro nepoužíval, jen na frajerské práskání, jako by oznamoval, že jede. Takovou radost z každé vyorané brázdy nebo zaklopené u podzimního vinohradu jsem dosud nikde neviděl. Sedl si vždy na konci brázdy („na hóvratích“, jak říkával) na rukojeť vinohradského plůžku a znaleckým okem hospodáře se podíval, zda je brázda rovná a stejná a kopíruje řadu keřů ve vinici. O koně se staral také s láskou; když jeden musel stát, hned ho láskyplně přikryl dekou, kterou měl pro tyto účely po ruce. Venku za vsí, mezi kopci a na polích na kozlíku vozu byl ve svém živlu. Šinul si to s koňmi po silnicích mezi poli, placatou čepici měl do čela a přivřenýma, jak cigánskýma černýma očkama pod kšiltem hleděl ve velkém polokruhu dopředu, aby mu nic neušlo. Věděl, jak je který vinohrad ostříhaný, kdo je pozadu s prací ve vinohradě; všechny novinky pak probral se sousedy v Hlubokém sklepě při vínku po skončené šichtě. Jednou se stala taková věc, že strýc Staňa nám z nějakých příčin nemohl zjara odorat náš kousek záhumenkové vinice a současně pod ním v sádku vyorat járy na brambory. Místo něj přijel jiný koňák, jeho kolega strýc František. Strýc František byl velký čtenář a písmák. Strýc odoral vinohrad, za-

přáhl pár koní a začal vyorávat járy. Co čert nechtěl, byl s námi i můj starší švagr, absolvent přírodovědecké fakulty. To bylo něco pro strýce, járy ho přestaly zajímat. Začal s ním vést učené debaty, až skončili u původu světa, u vesmíru a teorií velkého třesku. „Nekdo nebo neco to přeci musí řídit,“ uzavřel debatu vítězoslavně poslední otázkou strýc František. „Vysvětli mně, jak je možný, že ta brazilská vosa nasadí vajíčka do těla teho pavóka Tarantule?“ A švagr byl v koncích. Zapomněl jsem vám sdělit, že aby mohli učeně debatovat, svěřil mně strýc pár koní do rukou, a tak jsem sám pomalu vyoral járy v celém sádku. To vše mělo dohru ještě na podzim. Tera na vyorání ještě nebyla, takže strýc Staňa nám jel vyorat brambory. Přijel pod sádek, podíval se znaleckým okem na křivé řádky brambor a první otázka zněla: „Kdo vám to dělal? Nebél to stréc Franta? Nedali ste mu vochutnat víc toho červenýho? To je na něho podobný.“ A po prvním vyoraném řádku: „No, herteplí tu máte, to je tak skoro z pytla dvanást, to sem letos ešče neviděl. Víte, jak se říká, čím lepši sedlák (pozn.: ono to pří-

sloví je jinak), tím věči herteple,“ a potutelně se usmíval. To víte, že jsem se nepřiznal, že mám křivé járy na svědomí, a nechal jsem to na strýci Františkovi. V neděli po skončeném týdnu koňáci vše probrali v Hlubokém sklepě při skleničce vína. Kdo zjara připravoval járy, to už si strýc Franta nepamatoval, tak to prozrazuji až teď. Strýc Staňa už se stejně nikdy nedoví, jak to vlastně doopravdy s těmi járy bylo. Mezitím dávno zmizeli z mé polní cesty koně a také koňáci. Klid v polích a vinicích už neruší jejich volání a práskání biče, jsou slyšet jen motory osobních aut, traktorů nebo hukot dálnice. Vysvětlivky k povídce: Tarantule – je druh z velké skupiny pavouků, tarantulí je na celém světě kolem 900 druhů. Žije pouze v teplých krajinách, živí se hmyzem jako naši pavouci. Dosahuje délky až 25 cm (podle druhu), dnes je velmi oblíbený i pro spoustu pěstitelů. Věnováno všem koňákům ve vinohradech.

Sklepní hospodářství Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodářství od zpracování hroznů až po marketing vína, je založena na současných technologických poznatcích a moderních přístupech při výrobě vína. Vychází z rakouských zvyklostí a právních předpisů, ovšem text je doplněn poznámkami vysvětlujícími aplikace příslušných témat na naše podmínky.

472 Kč (včetně DPH)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

264

Vinařský obzor (5/2010)

Zprávy

Vinoforum letos v Ostravě 3.–6. června 2010 Devatenáctý ročník mezinárodní soutěžní přehlídky vín Vinoforum navazuje na předcházející konkurzy, které se díky iniciativě někdejšího slovinského ministra zemědělství Jože Protnera a slovenského profesora enologie Fedora Malíka od r. 1991 konají v různých zemích středoevropského regionu. Vinoforum v minulosti opakovaně hostilo Slovinsko, Slovenská republika, Chorvatsko, Česká republika a Rakousko, v příštím roce do seznamu zemí přibude Polsko. Vinoforum si klade za cíl každoročně porovnávat kvalitu vín středoevropského regionu se zbytkem světa a dále šířit kulturu vína nejen v oblastech tradičně spjatých s jeho výrobou. Vinoforum 2010 zavítá do metropole Moravskoslezského kraje. vě, její návštěvníci tak rozhodně budou mít z čeho vybírat,“ připomíná za organizátory Martin Křístek. Informace pro vinaře a dovozce vín

le na hodnocení odbornou jury budou soutěžní vzorky paralelně posuzovány komisí veřejnosti a komisí FIJEV (Mezinárodní organizace novinářů píšících o víně). První červnový víkend (5.–6. 6.) budou všechna hodnocená vína představena veřejnosti při příležitosti slavnostního vyhlášení výsledků na výstavě vín v prostorách Clarion Congress Hotelu Ostrava (někdejší Hotel Atom). „Účast v soutěži není pro vinaře či dovozce podmínkou účasti na víkendové výsta-

Status soutěže a Přihláška vín zpřístupněny na http://www.vinoforum.cz Sběr vzorků probíhá ve dnech 10.–14. května 2010 Sběrné místo pro Českou republiku: Národní vinařské centrum, o. p. s., Zámek 1, Valtice, tel. +420 602 470 262. Vzorky lze případně zaslat na adresu zástupce organizátorů soutěže vín: Martin Křístek, Na Pořadí 1002, 735 41 Petřvald, tel. +420 603 240 661, e-mail: info@cuvee.cz

inzerce©

Vinoforum 2010 Ostrava pořádá za podpory Vinařského fondu České republiky a spolupráce s Clarion Congress Hotelem Ostrava, Svazem vinařů České republiky a Národním vinařským centrem Klub ostravských vínobuditelů K.A.H.A.N., známý mj. organizací ojedinělého konkurzu kupáží, asambláží a známkových vín Cuvée Ostrava, jehož letošní ročník proběhne v rámci Vinofora 2010 Ostrava. Počátkem června (3.–4. 6.) se na severu Moravy sejde v odborné jury několik desítek špičkových degustátorů nejen z Evropy, ale také ze zámoří. Česká republika bude v každé z odborných komisí zastoupena jedním zkušeným enologem. NezávisZprávy

Staré hory 2010 Letos v květnu se uskuteční další ročník celomoravské výstavy vín z tradičních poloh Stará hora a Staré hory. „Starých hor“ je na Moravě téměř stovka. Jsou to vesměs prvotřídní viniční svahy, na nichž se réva vinná pěstovala od středověku vytvářejíc základ pozdějších viničních tratí. „Staré hory“ bychom proto měli považovat za jedny z nejcennějších míst moravské vinařské krajiny, které charakterizují a doslova zhmotňují povahu vín z této jedinečné oblasti. „Staré hory“ by měly být vnímány jako symboly starobylosti a nezdolné životnosti moravského vinařství. Výstava vín ze „starých hor“ je organizována z iniciativy obce Hostějov u Osvětiman, kde loni sklidili první úrodu z nově osázené trati Stará hora. Veřejné ochutnávce bude předcházet několik přednášek spjatých s historií moravského vinařství. Akce se uskuteční v KD v Hostějově na Uherskohradišťsku, a to v sobotu 15. května.

Košt začíná ve 14.00 h, přednášková část od 11.00 h. (bt) Degustační zóna na VINEXu měla opět dobré ohlasy Téměř 1 500 milovníků vína si nenechalo ujít již třetí ročník Cenové srovnávací degustační zóny zorganizované na brněnském výstavišti v rámci mezinárodního vinařského veletrhu Vinex pořádaného spolu s ostatními potravinářskými veletrhy ve dnech 2.–5. března. Degustační zónu organizačně zajišťovalo Národní vinařské centrum, o.p.s., za ﬁnancování Vinařského fondu. Srdce každého návštěvníka degustační zóny muselo opět zajásat nad paletou prezentovaných vín, která čítala 254 vzorků od 63 tuzemských výrobců. Neocenitelnými a již tradičními průvodci zónou byly přehledné a vyčerpávající informace na stojáncích i v tištěných katalozích, které mnozí návštěvníci využívali k zapisování cenných poznámek.

Vinaři, kteří poskytli své vzorky vín, jistě budou spokojeni i s tím, že zóna nepřilákala jen obchodníky vínem, restauratéry a majitele vinoték, nýbrž i stávající či potenciální zájemce o víno, kteří zde mohli získat přehled o aktuální nabídce vín jednotlivých vinařů. Jako nespornou výhodu zóny označili návštěvníci možnost degustace vín dle vlastního výběru, navíc v individuálním tempu. Díky tomu se seznámili s produkcí známých i méně známých větších či menších vinařských ﬁrem, a to v rámci stanovených cenových zón. Ten, komu určitá vína zachutnala, mohl navštívit jejich výrobce přímo na veletrhu nebo si vybrané víno zakoupit v prodejní vinotéce umístěné v těsné blízkosti zóny. Letos degustační zónu navštívil rekordní počet účastníků, což svědčí o stále rostoucí oblibě moravských a českých vín a potřebě takovýchto projektů. (nvc)

Inzerce ve Vinařském obzoru přináší ovoce!

Vinařský obzor (5/2010) 265

Místa distribuce Vinařského obzoru

Řádková inzerce

BS vinařské potřeby, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 236 BS vinařské potřeby, Čejkovská 35, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 238 BS vinařské potřeby, Svitavská 15, 614 00 Brno, 545 216 311

Prodám nerezový mikrosvíčkový ﬁltr na víno 20“ (Nerez Blučina), rok starý, v záruce, cena dohodou. Tel.: 739 089 104.

BS vinařské potřeby, K Vápence 3203/10, 692 01 Mikulov, 519 500 516 BS vinařské potřeby, Dobšická 2296/4, 669 02 Znojmo, 515 260 600 Bureš Jaroslav, Ořechová 1, 691 06 Velké Pavlovice, 519 428 733

Přenechám právo na výsadbu nové vinice. Tel.: 720 391 036.

Bureš Jaroslav, Na Hlavní 276, 691 08 Bořetice, 519 430 515 Bureš Jaroslav, Krumvíř 14, 691 73 Krumvíř, 519 419 006 M&Š Vinárske potreby, s. r. o., Dľhá 2, 949 01 Nitra, 421 908 800 237 NEREZ Blučina, Návrší 483, 664 56 Blučina, 547 235 111

Koupím kameninové (keramické) nádoby na víno. Tel.: 775 197 443.

ROSENBERG TECHNIC, s. r. o., Brněnská 10/58, 693 01 Hustopeče, 608 889 967 Štěpánová Eva, Březí 20, 691 81 Březí, 519 514 259, 602 734 499 Vinařské potřeby, spol. s r. o., Národních hrdinů 22, 690 02 Břeclav, 519 321 235 Prodám letošní viniční kůzle. Tel.: 739 376 237 Vinařský dům KOBERN, s. r. o., Hodonínská 306, 696 03 Dubňany, 777 901 761 Vincoop Mikulov, Brněnská 32, 692 01 Mikulov, 519 510 691

inzerce©

Inzerce

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína

42 Kč

Vinohradnické stavby na Moravě

618 Kč

Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli) Problémy kvašení vín

79 Kč 168 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům) ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotograﬁí. U každé odrůdy naleznete její ampelograﬁckou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství, a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 828 Kč MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest. Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 696 Kč VAZBY ROČNÍKU 1999 VAZBY ROČNÍKU 2000 VAZBY ROČNÍKU 2001 VAZBY ROČNÍKU 2002 VAZBY ROČNÍKU 2003 VAZBY ROČNÍKU 2004 VAZBY ROČNÍKU 2005 VAZBY ROČNÍKU 2006 VAZBY ROČNÍKU 2007 VAZBY ROČNÍKU 2008

292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 595 Kč

(v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

Velký vinařský slovník

618 Kč

Nové šľachtenie viniča na Slovensku

355 Kč

Výroba vína u malovinařů

130 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

94 Kč 94 Kč

Vinařství – návody do laboratorních cvičení

157 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

Sklepní hospodářství

472 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Přehled odrůd 2007

100 Kč

Filosoﬁe vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Ampelograﬁa Slovenska

828 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Skvělá hudba pro Vaše vinice • nová WG formulace • systémová účinnost • široké spektrum chorob: peronospora, botrytida, bílá hniloba, červená spála, černá skvrnitost • preventivní, kurativní a eradikativní (antisporulační) působení proti peronospoře • ekonomické dávkování dle druhu choroby a vývojové fáze révy • zařazení v IP