Vinařský obzor 5/2011

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 5, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Bilovská slípka Odrůda Erilon Novinka z oblasti sudů na víno Profil mohutnosti a aromatu vína

Právní informaÿní systém obsahuje: • Legislativa ýeské republiky • Judikatura ýeské republiky • Legislativa Evropské unie • Judikatura Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva • Literatura

Doplėky: • CODEXIS® NET Servis • CODEXIS® Link • CODEXIS® POINT • Právní kalkulaþka • Lexikon právních pojmĤ a formulí • Právnický, zejména latinský slovník

ATLAS CONSULTING w w w. a t l a s c o n s u l t i n g . c z klientskecentrum@atlas-software.cz

Enologická novinka

Finalista Vinařství roku 2010: Vladimír Tetur

Vinařství Sicílie

strana 246

strana 254

strana 256

strana 268

Obsah 5/2011

Intervitis Vienna 2011

231 Obsah Editorial 232 Richard Stávek: Bilovská slípka snesla vajíčko Spolkové informace 234 Martin Půček: Výsadbová práva zas a znova 240 Valná hromada Svazu vinařů České republiky Česká republika a Evropská unie 235 Jiří Sedlo: Jednání pracovní skupiny AREV pro úpravu SOT s vínem po r. 2013 236 Martin Půček, Jiří Sedlo: XIX. valné shromáždění AREV Informace z Vinařského fondu 238 Informace o jednání Rady Vinařského fondu Vinohradnictví 242 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Erilon 246 Intervitis Vienna 2011 248 V HM otevřeli dveře. Pro stovky vinařů Vinařská technologie 250 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Technická zařízení pro výrobu červených vín (2. díl) 254 Enologická novinka v oblasti užití sudů ve vinařství Portrét 256 Finalista Vinařství roku 2010: Vladimír Tetur z Velkých Bílovic Enogastronomie 258 Pavla Burešová: Květnové snoubení od bílého k rosé

260 271 272 272

Vinařské aktivity H. a J. Baker: Víno a delikatesy 2011 Prachatice a enogastronomické přehlídky Na kole vinohrady Uherskohradišťska František Mach: Výstava vín Vitis Aurea 2011 v Modre

Hodnocení vín 262 Josef Balík, Pavel Krška: Profil mohutnosti a aromatu – nová dimenze vyhodnocení kvality a charakteru vína 266 Martin Křístek: Cuvée 2011 Ostrava 267 Jan Otáhal: 44. VVT: přes šest tisíc návštěvníků

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

MJLZ

Ŕ 4WB[

VC

WJ

OB

Vinařství v zahraničí 268 Helena Baker: Postřehy odjinud: vinařství Sicílie a některá srovnání s ČR 270 Jiří Sedlo: Vinařství ve světě v roce 2010

W

VC

MJLZ

Ŕ 4WB[

Zprávy 274 Kalendář vinařských akcí 275 Mikulčice, dostaveníčko nejen u vína

Vinařská povídka 276 Václav Fiala: Kačer (Košty a folklor – vinařská povídka) Vinařská historie 276 Zdeněk Vrbík: Adam Michna z Otradovic a víno 277 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety (Různé zprávy) 278 Historické události a osobnosti – dubnová a květnová výročí Společenská kronika 280 Zemřel pan Miroslav Otřísal 280 Prof. Jan Lužný jubilantem

OB

J

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

232

Vinařský obzor (5/2011)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 5, ročník 104 (2011) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (gala@oenogala.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2011 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčíslo 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 18. 5. 2011 Toto číslo vychází 23. 5. 2011 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © Richard Stávek

Editorial

Bilovská slípka snesla vajíčko Konečně se Bilovští rozhoupali. V rámci vyhlášení výsledků podoblastního kola (podoblast Velkopavlovická) Národní soutěže vín 2011 v sobotu 14. května bylo vinařem Františkem Mádlem a hercem Václavem Postráneckým slavnostně odhaleno logo a představen projekt společné značky velkobílovických vinařů sdružených ve Spolku velkobílovických vinařů.

O nápadu zavedení značky „Bilovská slípka“ jsem zaslechl již před lety. František Mádl jej prezentoval jako ideu částečně recesistického odlišení se velkobílovických vín. „Na Podluží mají ‚slépku‘, my máme ‚slípku‘. To ‚í‘ náš region dost vymezuje oproti ‚é‘ na Podluží. Bílovští dokonce mají v některých obcích přezdívku ‚slípkaři‘ – i proto nás zaujala myšlenka Bilovské slípky,“ uvedl na pódiu vedle Václava Postráneckého František Mádl před slavnostním odhalením loga (viz titulní stránku).

Na vytvoření loga Slípky bylo vyhlášeno výběrové řízení. V soutěži uspělo Studio Kopecký, o čemž rozhodlo hlasování mezi členů Spolku velkobílovických vinařů. „Samozřejmě jsme měli určitou představu, jak má logo vypadat. Chtěli jsme hlavně dynamičnost,“ uvedl pro Vinařský obzor František Mádl a pokračoval: „Jako dominantní barvu jsme volili bordó, protože ta k naší obci, vyhlášené červenými víny, patří. Obojek má do zlatova, protože nelze samozřejmě opominout bílé Oldřích Drápal st. obklopen půvabnými ženami odrůdy, které jsou stěžejní.“ přebírá ocenění za vítěze v kategorii Nejen ve Velkých Bílovicích byl vinaři jako prezentující logo zvolen kur. Známý je např. černý toskánský nebo též alsaský kohout.

I vedle nich má Bilovská slípka své opodstatnění. Jak dále během sobotního podujetí sdělil zástupce velkobílovických vinařů jako pořadatelů, logo jim pomůže se výrazněji vymezit vůči obecnému vinnému pohárku v národních barvách. Navíc za ním stojí živá tradice a příběh.

Hlavním bodem dne bylo ale vyhlášení výsledků podoblastního kola Národní soutěže Ve Velkých Bílovicích bylo skutečně plno vín. Velkobílovičtí se pořádání regionální výstavy ujali po několika letech jejího konání ve Velkých Pavlovicích. A bylo to na snadě. „Zdá se, že účast na letošní podoblastní výstavě bude vyšší, než bývala v posledních letech,“ zamyslel se Františel Mádl při pohledu do sálu hned po úvodním vyhlášení a spokojeně konstatoval, že v sále je již z rána nejméně 200 lidí. Do soutěže bylo přihlášeno 436 vzorků vín celkem v 6 kategoriích (seznam kategorií a hlavní výsledky jsou uvedeny na str. 271), které ohodnotila 1. května padesátka degustátorů. „Jejich hodnocení se může podle přidělených bodů jevit jako příliš kritické, ale je třeba si uvědomit, že pouze 248 nejlépe hodnocených vín postoupí do druhého kola, kde se utkají s víny z ostatních vinařských podoblastí“, zamýšlí se František Mádl v úvodníku katalogu soutěže. Součástí doprovodného programu sobotního dne byly výstavky technologií a strojů partnerů soutěže – Agromex (traktory Fendt), Agrotec (traktory New Holland), Some (traktory Lamborgini a Same), Strom Praha (traktory John Deere), Malý vinař (sudy Berthomieu), Filtry Bílek (filtrace a sanitace), Agrozet Telnice (postřikovače UNIGREEN a traktory Antonio Carraro) aj.

Richard Stávek

Předplatné / Zprávy / Inzerce

Vinařský obzor (5/2011) 233

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2011 » 528 Kč / 23 €

Kouzlo zemědělské techniky v kresbách studentů

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 ve volném prodeji » 63 Kč / 2,60 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 pro předplatitele » 46 Kč / 1,95 € Cena letního dvojčísla 2011 ve volném prodeji » 106 Kč / 4,10 € Cena letního dvojčísla 2011 pro předplatitele » 80 Kč / 3,70 € Jako předplatitel ušetříte » 188 Kč / 6 € za rok.

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2011 od začátku roku 2011 (1/2011) na dva roky — do 12/2012 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč) 2009 (50 Kč)

2004 (30 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) 2009 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

Přímo ve stálé expozici historických traktorů a dalších zemědělských strojů, kterou představuje Národní zemědělské muzeum Praha pod názvem „JEDE TRAKTOR“, se ve dnech od 21. 4. do 12. 6. 2011 uskuteční jubilejní V. ročník výstavy kreseb posluchačů 2. ročníku studijního programu „Architektura a stavitelství“ Katedry architektury Stavební fakulty ČVUT v Praze.

Studenti-autoři zde již tradičně představí své práce, které vznikly přímo v expozicích a při výstavách Národního zemědělského muzea Praha v minulém roce. Jejich společným znakem je originální autorské vyjádření různých vystavených exponátů, především traktorů, ale i dalších zemědělských strojů a techniky. Co u mladých tvůrců nejvíce překvapí, je nápaditost, dobré ovládnutí techniky kresby, její detailní a precizní provedení.

Nejlepší práce studentů ČVUT v Praze vystavené v minulých letech již trvale zdobí některé muzejní expozice Národního zemědělského muzea a jeho mimopražských poboček.

Mediálními partnery akce jsou Český rozhlas 2 – PRAHA, Český rozhlas – REGION, GASTRO + HOTEL profi revue, KAM PO ČESKU, MYSLIVOST/Stráž myslivosti, PRESSWEB, REVUE 50plus, VideaPro.cz a ZEMĚDĚLEC. Více informací se dozvíte na tel. 233 376 012 (Mgr. Lubomír Maršík). (ss) inzerce©

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________

– Nabízíme poloautomatické uzavírací stroje na šroubové uzávěry 30 × 60 – Kapacita od 500 lahví za hodinu – Možnost elektrického nebo pneumatického pohonu – Hmotnost 60 kg

Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________

– Možnost krátkodobého pronájmu (od 1 dne)

IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 www.pemag.cz

234

Vinařský obzor (5/2011)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Výsadbová práva zas a znova V minulém úvodníku jsem vás ve stručnosti informoval o pohledu politiků z okolních zemí na aktuální dění společné organizace trhu s vínem v EU. Od minulého měsíce proběhla řada zajímavých setkání. Proto vám přináším další infromace.

Na Svaz se dostala stručná informace o jistě zajímavém setkání ve francouzském Senátu dne 4. dubna, kde byla řešena aktuální problematika pod názvem „Výsadbová práva a budoucnost evropské regulace v oblasti vinařství“. Tuto konferenci zahájil Bruno Le Maire, francouzský ministr zemědělství. Ve své řeči jednoznačně vystoupil proti uvažované liberalizaci výsadbových práv v roce 2016 a označil ji za „ekonomické šílenství“. Jako hlavní rizika liberalizace označil hrozící nadprodukci, destabilizaci trhu a snížení kvality vína.

Dále také citoval lednové oznámení prezidenta Sarkozyho a březnové prohlášení kancléřky Merkelové, ve kterých oba podpořili zachování výsadbových práv. Oznámil též pevný úmysl mobilizovat co největší počet členských států za účelem zaslání společného dopisu EK požadujícího zachování stávajícího neliberalizovaného režimu, s konečným cílem úplně zrušit navrhovanou normu o liberalizaci. Prezident Sarkozy formuloval zajímavou větu: „Evropa nesmí být naivní a musí regulovat zemědělství tam, kde je třeba, a chránit svůj vlastní trh.“ Ministr Le Maire dodal, že „USA, Čína ani Brazílie se nás nebudou ptát a budou se chránit“.

Zásadní argumenty, které ve francouzském Senátu zazněly: • riziko nadprodukce hroznů, opětovné osázení již vyklučené plochy; • pád cen; • riziko zmizení malých rodinných firem s následnými sociálními dopady; • ohrožení kvality znehodnocením úsilí mnoha generací vinařů; • určitá de/relokalizace může mít za následek poškození krajiny ve smyslu ohrožení tradiční vinařské turistiky; • industrializace vína a poškození jeho pověsti.

Určitou názorovou protiváhu a vůbec politiku Evropské komise hájil vedoucí oddělení Víno v EK Jesus Zorrilla, který zmínil například fakt, že ani jedna pěstitelská země nevyčerpala výsadbové kvóty a že existují velké rezervy (min. 15 mil. hl při průměrné produkci 53 hl/ha), a nedá se tedy příliš očekávat masivní vysazování vinic.

Zásadní argumenty Komise jsou: • systém výsadbových práv je sám o sobě příliš „donucovací“ a komplikovaný; • výsadbová práva zdražují produkci, penalizují pružnější a dynamické výrobce a snižují konkurenci; • třetí země tento systém neaplikují (pozn.: Austrálie o tom prý uvažuje); • liberalizace by vyřešila problém ilegálních vinic; • díky současné nadprodukci nehrozí riziko masivního vysazování; • jsou i jiné formy přiměřené regulace pro nastavení podmínek a dodržení potřebné kvality (například sledování výnosnosti, přísnější zadávací podmínky u vín s geografickým označením původu apod.).

V současné době je velmi pozitivní, že tábor přívrženců pro zachování výsadbových práv i po roce 2015 se neustále rozšiřuje.

Zásadní prohlášení dal italský ministr zemědělství Saverio Romano, který se proti liberalizaci postavil dne 7. 4. 2011. Pro nás důležité prohlášení přišlo také ze Španělska, kde se téměř všechny regiony (zejména ty důležité) postavily na stranu tohoto neustále se rozšiřujícího tábora přívrženců odporu návrhu Komise. Region La Rioja požádal oficiálním dopisem Sdružení evropských vinařských regionů AREV o podporu „neliberalizace“. Otázkou zůstává, kterou kartu španělské regiony hrají, neboť je velmi s podivem, že ještě před půl rokem byla

jejich prohlášení zcela opačná. A to jak představitelů státu, tak představitelů profesních organizací. Možná by mohlo napovědět nedávné plenární zasedání AREV ve španělském Toledu. Téměř všichni představitelé politiků i profesních sdružení ze Španělska zde vytáhli opačnou kartu, a to zákaz použití sacharózy při zvyšování cukernatosti moštů. Tento enologický postup, který má stoletou tradici v celé Evropě, vadí pouze Španělsku. Ostatní členské státy se vyjádřily jednoznačně proti s výjimkou nejasného stanoviska Itálie. Každopádně bychom byli velmi rádi, kdyby i naše Ministerstvo zemědělství vydalo prohlášení, kterým by se připojilo na stranu již silné koalice pro zachování výsadbových práv.

Ostatně toto stanovisko má MZe již od doby před reformou v roce 2008. Nyní by bylo nanejvýš vhodné toto stanovisko oficiálně prezentovat.

Obecný názor rozumně přemýšlejících lidí je, aby si každý členský stát nastavil takové podmínky, které mu pomohou vyrobit konkurenceschopné víno, a ne si vzájemně zakazovat, co by neměl dělat ten druhý. Jednou jsme všichni ve společné Evropě a budeme muset držet pospolu proti neustále narůstající konkurenci ze třetích zemí. V každém případě uvidíme, jakým směrem se bude tato problematika ubírat, a my vás budeme zajisté na těchto stránkách informovat.

Česká republika a Evropská unie / Inzerce

Vinařský obzor (5/2011) 235

Jiří Sedlo Svaz vinařů ČR, Velké Bílovice

Jednání pracovní skupiny AREV pro úpravu SOT s vínem po r. 2013 Jednání se uskutečnilo v budově Svazu regionů Francie za předsednictví generálního tajemníka J. P. Angerse. Během jednání přišel účastníky pozdravit i prezident AREV a předseda vlády regionu Champagne-Ardenne J. P. Bachy.

Zúčastnili se zástupci Alsaska, Champagne, Španělska, Itálie, Německa a Česka. tervenčními zásahy bank. Montaigne připomněl, že nelze jednoduše zkopírovat mléčné kvóty nebo cukr. Na celé území EU nelze rozšířit ani systém regulace v Champagne, kde dobře funguje, kde se dosahuje ceny hroznů kolem 5 €/kg a kde se cena půdy pohybuje kolem milionu €/ha. V La Rioja stálo v roce 1991 výsadbové právo 30 tisíc €/ha a hrozny 2 €/kg, nyní je to 15 tisíc €/ha a pod 1 €/kg hroznů. Na cenu výsadbového práva má vliv jak cena půdy, tak cena hroznů. S výjimkou nejvyhlášenějších regionů hrozí postupná přeměna nejlepších viničních poloh na stavební pozemky. K zachování rázu krajiny, udržení osídlení venkova a agroturismu je nutné tomu zabránit. Alsasko navštíví ročně 60 % turistů díky vinařství.

Zrušení výsadbových práv s sebou nese nežádoucí následky, které je nutné poměřit s očekávanými pozitivy. Například liberalizace bude znamenat přesun vinic ze svahů do produktivnějších rovin, zvýšení výnosů závlahou. Tím se na jednu stranu zvýší produktivita práce, na druhou stranu budou z tohoto prostoru vytlačeny polní plodiny a svahy po vinicích zůstanou neobdělané, výrazně se sníží zaměstnanost na venkově.

Argument, že práva brzdí rozvoj podniků, neobstojí. Například ve Francii dostávají mladí začínající vinaři výsadbová práva zdarma ze státní rezervy a ostatní si je mohou zakoupit za cenu do 2 000 €/ha, tedy při čtyřicetileté životnosti vinice zaplatí asi 50 € za hektar ročně. Pravda taky je, že třeba v Austrálii výsadbová práva nemají, ale regulaci provádí pomocí kvót na vodu, která je tam limitujícím faktorem.

Zrušení výsadbových práv povede k nárůstu plochy vinic v EU a tím ke zvýšení přebytků vína. Současně se znehodnotí prostředky vynaložené během posledních tří let na program klučení vinic.

Dosud byla na téma výsadbových práv v roce 2010 zpracována francouzská studie pro MZe. Jejím nedostatkem je, že hodnotí jen situaci ve Francii. V roce 2006 byla pro Evrop-

ský parlament vypracována zpráva k reformě trhu s vínem.

S prof. E. Montaignem bylo dohodnuto zadání studie za následujících podmínek: • bude se zabývat problematikou celé EU včetně spotřebitelských zemí • struktura studie bude vzájemně odsouhlasena do poloviny dubna 2011 • celá zpráva bude předána začátkem roku 2012 • celkové náklady nepřekročí 25 tisíc € inzerce©

Pracovní skupina vznikla z rozhodnutí mezinárodní rady AREV v lednu 2011. Jedinou projednávanou problematikou na zasedání byla studie, kterou AREV zamýšlí zadat. Jde o vliv reformy trhu s vínem na budoucnost vinařství, především s ohledem na nechtěnou liberalizaci výsadbových práv.

Vychází se z hodnocení dopadu studie z roku 2006 zpracované na zakázku pro EP. Tehdejší studie před reformou trhu měla stovky stran, byla přeložena jen do několika úředních jazyků EU a málokdo ji četl, včetně politiků, kterým byla určena před jejich rozhodováním. Proto se nyní AREV připravuje zadat studii zkušeným odborníkům. Bylo dohodnuto, že půjde o posouzení dopadů především zrušení výsadbových práv v rozhodujících vinařských regionech a dále u členů EU od roku 2004 a ve specifických oblastech (prudké svahy, ostrovy). Velké rozdíly jsou i mezi severem a jihem, například v Itálii se vinice přesouvají ze severu na jih, kde se na rovinách místo obilí pěstuje réva. Roli hraje i koncentrace – v La Rioja tvoří vinice 25 % zemědělské půdy. Velký rozdíl je taky mezi malým a velkým podnikem, podniky se přesouvají tam, kde je levnější pracovní síla. Výsadbová práva musí být vázána na konkrétní region.

Jak se zatím zdá, členské regiony AREV nechtějí zrušit výsadbová práva až na regiony Španělska. Zástupce Španělska požadoval ponechání práv jen v regionech CHOP a CHZO, v regionech bez ochrany je zrušit.

S tím ale nesouhlasí ostatní zástupci.

K dalšímu jednání byl přizván prof. Etiénne Montaigne z Montpellier. Přinesl určitou představu struktury studie. Pracuje ve vědecko-výzkumné organizaci CIHEAM-IAMM založené v roce 2000 a zaměstnávající asi 150 osob, z toho 60 výzkumníků a 30 doktorandů.

Od 50. let, kdy byla výsadbová práva jako první zavedena v roce 1953 ve Francii, přes 70. léta, kdy byla tato práva v roce 1978 zavedena v celé EHS, přešel obecně na potřebu regulace trhu. Zvláště v období krize je trh silně regulován, počínaje finančními toky, in-

– Nabízíme špičková lepidla na vinné etikety zn. FORBO – Německá kvalita od lídra evropského trhu v oboru – Lepidla na mokré i studené láhve – Lepidla na syntetické, škrobové, kaseinové i vodní bázi – Výborné ceny

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 www.pemag.cz

236

Vinařský obzor (5/2011)

Česká republika a Evropská unie

Jiří Sedlo Martin Půček Svaz vinařů ČR

XIX. valné shromáždění AREV

V zadání studie bylo doporučeno, aby AREV mělo podklad k rozhodování např. o další existenci výsadbových práv. Dále bylo konstatováno, že změna značení vína producenty poškodila, bývalá stolní vína se nyní tváří jako podstatně kvalitnější, ale změnilo se jen označení. To nás poškozuje ekonomicky. Zástupce Castilla-La Mancha připomněl, že v jejich regionu se nachází 500 tisíc ha vinic, jsou tak největším vinařským regionem světa a vinařství je u nich nejdůležitějším zemědělským oborem. Upozornil na ukončení podpory destilace vína, což považuje za negativní, i když reformu vnímá v celku jako pozitivní. Dále se vyjádřil ostře proti zvyšování cukernatosti moštu řepným cukrem. R. Baltenweck zase poukázal na umělé zavlažování vinic vodou a tím zvyšování výnosu hroznů. V rámci Evropy je třeba se dohodnout, a ne hledat na druhém regionu to, co by se mohlo zakázat. Kolem biovína se diskutovalo jen o obsahu síry, názory se různily. Závěrem vystoupil ukrajinský ministr zemědělství a krátce informoval o Ukrajině a Moldávii jako o novém trhu pro EU. Nabídl příští jednání na Ukrajině.

Od 17.30 hod. se uskutečnilo zasedání řídícího výboru CEPV. Účastnilo se celkem 10 členů (z 18 – po jednom za členský stát).

Jediným bodem programu byla volba prezidenta CEPV a viceprezidentů. R. Baltenweck úvodem sdělil, že předseda CEPV by mimo odbornosti měl mít zkušenosti z práce ve svazu vinařů, hovořit francouzsky, ale měl by přitom znát i další jazyky. Dále je nutné, aby byl mimo jakýkoliv politický tlak.

Jako jediný oficiální kandidát byl představen E. Ponzo za Itálii. N. Weber (D) navrhl dalšího kandidáta, A. Leonardyho (Lucembursko). Pak ještě Španělsko navrhlo mladšího zástupce vinařského svazu z hostícího regionu. Při tajné volbě získal A. Leonardy pět hlasů, Ital tři a Španěl dva hlasy. K úspěchu je třeba nadpoloviční většiny přítomných, tedy šest hlasů. Po krátké debatě o stanovách, a když nikdo z voleb neodstoupil, se uskutečnilo druhé kolo se dvěma kandi-

Foto M. Půček

Jednání začalo zasedáním CEPV (Rada evropských vinařských odborníků) 29. dubna v 16.00 hod. ve vojenském muzeu v Toledu (Castilla-La Mancha) za vedení zastupujícího předsedy CEPV R. Baltenwecka (Alsasko) a generálního tajemníka AREV J.-P. Angerse (F). Na programu bylo projednání zadání projektu k hodnocení reformy SOT s vínem, hodnocení současného stavu SOT s vínem a předpisy pro zpracování biovína.

Z návštěvy vinařského družstva Jesus del Perdón v Manzanares

dáty s nejvíce hlasy. A. Leonardy získal šest hlasů a stal se prezidentem, E. Ponzo obdržel čtyři hlasy. Závěrem bylo odsouhlaseno, že oba neúspěšní kandidáti se stanou viceprezidenty.

V sobotu 30. dubna bylo v 9.00 hod. ve stejné budově zahájeno celodenní jednání zasedáním mezinárodního představenstva AREV. Prezident J.-P. Bachy oznámil, že A. Leonardy se stal jako prezident CEPV 1. viceprezidentem AREV. Zástupcem generálního tajemníka AREV byl poté opět jmenován D. Janin.

Následovalo zahájení XIX. valného shromáždění AREV evropskou hymnou. Dále účastníky přivítal generální ředitel muzea generál A. I. Garcia a uvedl několik údajů k muzeu. Původně bylo v Madridu, je to nejnovější muzeum ve Španělsku vybavené poslední technologií. Je umístěno v dominantním objektu pevnosti Alcázar. Pak účastníky pozdravil starosta Toleda. Město je od roku 1986 zapsáno jako kulturní památka UNESCO. Je hlavním městem regi-

onu Castilla-La Mancha – největšího vinařského regionu světa. Následovala delší řeč prezidenta AREV, v níž přivítal všechny hosty a poděkoval bývalému prezidentovi CEPV C. Rossovi, který se jednání neúčastnil. Připomněl mimo jiné, že požadujeme zachování výsadbových práv. Hovořil o mezinárodní spolupráci, o nečlenských zemích EU, o Rusku, ale i o Maroku, Argentině, USA apod., o spolupráci s nimi. Uvítacím projevem pokračoval předseda vlády regionu Castilla-La Mancha. Zmínil se o nedostatku vláhy a z toho vyplývající potřebě závlahy. Vinice v regionu tvoří 6 % plochy půdy, 100 tisíc vinařů zaměstnává ještě dalších 40 tisíc osob. Jsou pro zachování výsadbových práv a zásadně proti používání cukru do moštu. Souhlasí se současnou SOT po reformě 2008.

Po přestávce s tiskovou konferencí pokračovalo jednání valného shromáždění povinnou částí podle statutu. Bez připomínek byla schválena zpráva z minulého valného shromáždění v Poreči. Zprávu o činnosti 2010 pak přednesl generální tajemník J.-P. An-

Nově zvolený viceprezident AREV a prezident CEPV Aly Leonardy (Lucembursko)

mělo být stejné. Použití cukru v moštu bylo umožněno v rámci kompromisu při reformě z roku 2008, cukr a kyseliny se musí posuzovat společně. Tento blok ukončil člen zemědělského výboru EP a bývalý generální tajemník AREV H. Dorfmann. Doplnil svou kolegyni jen o aktuální dění v zemědělském výboru. Vinařství by mělo čerpat více prostředků z druhého pilíře, pomůže k tomu i biovíno. Mění se předpisy pro značení původu všech zemědělských produktů, ale mimo vína. Předpisy se tím mají více sblížit. Diskutují se interprofesní organizace, bude se posilovat jejich pozice na úkor státu. CHOP a CHZO budou podporovány z veřejných prostředků i před soudy se třetími zeměmi (falšování, napodobeniny). Pravděpodobně se umožní podpora propagace vína i uvnitř Společenství. Tato možnost existuje již nyní, ale prostředky v porovnání s těmi, které jsou vynakládány na export, činí asi 1/3.

Prof. E. Montaigne následně představil návrh studie k důsledkům reformy na trh s vínem. Podrobnosti jsou uvedeny v zápise z jednání v Paříži 23. 2. 2011 (viz str. 235).

V diskusi dále vystoupili zástupci různých regionů. Ze strany Španělska byly prezentovány protichůdné názory na výsadbová práva, ale jednotný požadavek na zrušení možnosti zvýšení cukernatosti moštu sacharózou.

V neděli 1. května se od 9.00 do 18.00 hod. uskutečnila odborná exkurze do tří podniků regionu.

Foto M. Půček

Foto M. Půček

Společnost Felix Solix ve Valdepenas – 14 plnicích linek pod jednou střechou

Foto M. Půček

gers. Nyní má AREV celkem 75 členských regionů a pozorovatelů z 18 zemí Evropy, 6 oficiálních jazyků. Angers se výrazně zaměřil na rozšíření AREV na východ (Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina) a na pomoc při vstupu do EU. Zpráva byla schválena všemi hlasy. Následovala zpráva o hospodaření a zpráva auditora za rok 2010, došlo k výraznému ozdravení, vznikl rezervní zisk. Některé členské regiony ještě dluží členské příspěvky. Zprávy byly opět schváleny všemi hlasy.

Viceprezident J. Vogel pak přednesl návrh rozpočtu pro rok 2011. Stejným způsobem byl schválen a tím byla tato část ukončena.

Po obědě představil tamní vinařství ministr zemědělství regionu Castilla-La Mancha.

Bez toho, abychom opakovali výše uvedené, sdělil, že již restrukturalizovali 100 tis. ha vinic, zavádějí nová CHOP a CHZO, modernizují sklepy. Je to patrné na produkci svěžích, aromatických vín, která se dobře prodávají.

Využívají i programu národní podpory odbytu vína z regionu Castilla-La Mancha a samozřejmě také evropské podpory exportu do třetích zemí – zvláště do Číny, Kanady, USA a Ruska. Ročně vyváží přes 10 mil. hl vína, tedy 50 % své produkce, což v minulosti nikdy nebylo. Chtějí vyvážet i přidanou hodnotu, takže 20 % exportu je lahvové víno. Z exportu je 30 % orientováno do třetích zemí, ale chtějí to zvýšit na 50 %. Hodlají zavádět prodej hroznové šťávy jako nového nealkoholického nápoje, a tím odlehčit trhu s vínem. Předseda DO La Mancha pokračoval informacemi o této apelaci, která vznikla v roce 1930. DO má celkem 170 tis. ha vinic, 152 vinařských obcí, 200 tisíc sklepů, 7 mil. hl vína roční produkce. K hlavním bílým odrůdám patří Chardonnay, Moscatel, Verdejo, Sauvignon blanc, k modrým Garnacha a Moravia. Mají nedostatek vody. Požadují zachování výsadbových práv i po roce 2015. Část produkce pochází z vinařských družstev. Poslankyně EP a předsedkyně interskupiny vinařství, ovocnictví a zelinářství A. Lulling ve svém projevu uvedla, že interskupina vznikla v roce 1994 a v roce 2009 byla rozšířena o ovocnictví a zelinářství. Členové interskupiny se vyjádřili proti rušení výsadbových práv. Někteří extremističtí členové EP požadují na etiketě vína informaci, že konzumace alkoholu podporuje rakovinu. Oxid siřičitý, jeho množství, nesouvisí nijak s biovínem či konvenční produkcí, množství ve víně by

Filtr z podniku Mostinsa v Manzanares pro filtraci moštů – kapacita 1 mil. litrů/hod.!

Vinařský obzor (5/2011) 237

Foto M. Půček

Česká republika a Evropská unie

Dopady evropské legislativy na jejich tvůrce – J. P. Bachy – prezidenta AREV a Astrid Lulling – poslankyni EP

Prvním bylo vinařské družstvo „Jesus del Perdón“ v Manzanares (asi 100 km jihovýchodně od Toleda). Družstvo bylo založeno v roce 1954, nyní má 650 členů, 5 tisíc ha a zpracovává asi 53 tisíc tun hroznů. Je to první družstvo v La Mancha, které pracuje i v biokvalitě. V roce 1994 bylo poprvé zpracováno 6 tisíc tun biohroznů. Z celkové produkce družstva se 80 % vína vyváží v rámci EU i do třetích zemí, ale jen 4 miliony lahví, zbytek jako sudové. Většina lahvového vína se vyváží do Anglie. S podporou EU z roku 2007 bylo investováno do nové technologie.

Druhým byl podnik „Mostinsa“, rovněž v Manzanares. Zpracovává hrozny na hroznovou šťávu a zahuštěné mošty. Je to jediný podnik ve Španělsku, který při výrobě testuje možnost nepoužití síry v rámci projektu EU. Má tři provozovny s celkovou kapacitou 75 mil. litrů, z toho jeden v Chile s kapacitou 15 mil. litrů. Po vylisování probíhá filtrace (42 µm) a sterilizace (103 °C). Produkty jsou různě zahuštěné, viděli jsme skladovací nádoby s moštem o koncentraci 65 oBx, skladované při 8 oC. Vyrábí i organické džusy, taky odrůdové. Exportují nejvíce do Kanady, JAR, ale i v rámci EU. V Japonsku, dalších asijských zemích a Kanadě vyrábí ze zahuštěných moštů po zředění vodou legální cestou víno.

Zakončení exkurze bylo ve firmě Felix Solis ve Valdepenas, dalších asi 20 km na jih. Podnik vlastní čtyři bratři, každý má 25% podíl.

Vlastní 1 tisíc ha vinic, což stačí pokrýt přibližně 2 % celkové produkce. Roční produkce činí asi 3 mil. hl vína, hrozny na dlouhodobé smlouvy dodává 15 tisíc pěstitelů. Pracuje zde 450 zaměstnanců, vše je značně automatizované. Průměrná cena vykupovaných hroznů se pohybuje kolem 0,30 eur/kg, sleduje se 40 parametrů a podle toho jsou srážky nebo přirážky k ceně hroznů. Vína se produkují ve všech jakostních třídách. K tomu slouží i 60 tisíc sudů barrique a 14 lahvovacích linek. Celkem 52 % vína se exportuje, nejvíce do Číny, Francie, USA a ČR. Asi 60 % exportu zůstává v Evropě. Do ČR vyváží 10 mil. litrů, nejvíce do Vinařství Mutěnice.

238

Vinařský obzor (5/2011)

Informace z Vinařského fondu

Informace o jednání Rady Vinařského fondu Dne 20. dubna proběhlo čtvrté jednání Rady Vinařského fondu v letošním roce. Rada schválila nové podmínky pro poskytnutí podpory Vinařským fondem, platné pro termín podávání žádostí 1. 7.–15. 8. 2011. Jednou ze změn je i forma projektu, který se přikládá k žádosti. Vzor je zveřejněn na webových stránkách Fondu a lze jej vyplnit přímo v počítači. Plné znění podmínek je opět ke stažení na www.vinarskyfond.cz v části Podpory. Níže najdete seznam tematických okruhů, na které lze podpory žádat.

Rada dále jednala se zástupcem ÚKZÚZ ohledně užší spolupráce v oblasti poskytování údajů předkládaných vinaři ve formě pravidelných povinných hlášení, která jsou pak zdrojem možné kontroly daného subjektu. Rada také schválila záměr realizovat po čtyřech letech rozsáhlý průzkum trhu vínem – vinaři budou mít možnost na něm určitou formou participovat – o čemž budou včas informováni.

Další jednání Rady Vinařského fondu je plánováno na 22. června.

Seznam tematických okruhů pro podávání žádostí o podporu 1. 7.–15. 8. 2011 1. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor účastníkům přehlídek, soutěží a výstav vín konaných v roce 2012 dle ust. § 1 odst.

1 a 2 písm. a) vyhlášky.

Podpora se týká účasti na výstavách: Go/ /Regiontour, Holiday World. Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor, max. však 50 000 Kč.

(dále jen „Podmínky“) je nutno splnit tato další kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění log „Vína z Moravy, vína z Čech“ a Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 10 000 Kč.

– umístění log „Vína z Moravy, vína z Čech“ a Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy a propagačních materiálech – umístění bannerů/poutačů s logy „Vína z Moravy, vína z Čech“ a Vinařského fondu v prostorách konání výstavy – propagace výstavy v médiích Výše podpory do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 200 000 Kč.

Výstavy regionální (výstavy přesahující svým významem rámec vinařské podoblasti): Kromě podmínek vymezených zákonem, vyhláškou a Podmínkami je nutno splnit tato další kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění log „Vína z Moravy, vína z Čech“ a Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy a propagačních materiálech – umístění bannerů/poutačů s logy „Vína z Moravy, vína z Čech“ a Vinařského fon-

3. Podpora úhrady nákladů na konání seminářů, školení a konferencí s vinařskou tematikou dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. d) vyhlášky konaných v roce 2011 a do konce měsíce března roku 2012. Součástí žádosti musí být přesný rozpis náplně semináře/školení/konference a konkrétní cílová skupina. Výše podpory: do 80 % nákladů na pronájem prostor pro konání akce, výrobu podkladových materiálů a odměny přednášejícím a pomocnému personálu, a) maximálně však 10 000 Kč pro vzdělávací semináře a školení pro odbornou i laickou veřejnost b)maximálně však 50 000 Kč pro odborné konference celostátního významu nebo cyklus seminářů/školení Kromě podmínek vymezených zákonem, vyhláškou a Podmínkami je nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v podkladových materiálech k akci – umístění log „Vína z Moravy, vína z Čech“ a Vinařského fondu v prostorách konání akce

Rada schválila nové podmínky pro poskytnutí podpory Vinařským fondem, platné pro termín podávání žádostí 1. 7.–15. 8. 2011.

2. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem prostor pro konání přehlídek, soutěží a výstav vín a jejich propagaci konaných v roce 2012, a to do konce měsíce března, dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. b) vyhlášky.

Bližší podmínky poskytnutí podpory na jednotlivé typy výstav: Místní výstavy: Kromě podmínek vymezených zákonem, vyhláškou a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem

du v prostorách konání výstavy – propagace výstavy v médiích Výše podpory do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 50 000 Kč.

Výstavy s celorepublikovým významem: Kromě podmínek vymezených zákonem, vyhláškou a Podmínkami je nutno splnit tato další kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz

4. Podpora úhrady nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující

Informace z Vinařského fondu / Inzerce

a propagaci akcí na rozvoj vinařské turistiky dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. f) vyhlášky, a to akcí typu „otevřené sklepy“ a slavnosti vinobraní konaných v roce 2011.

Bližší podmínky poskytnutí podpory na jednotlivé typy akcí: Otevřené sklepy Kromě podmínek vymezených zákonem, vyhláškou a Podmínkami je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění log „Vína z Moravy, vína z Čech“ a Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci – umístění poutačů či bannerů s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce Výše podpory je stanovena do 50 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně: – 100 000 Kč pro akce konané v obci s více než 300 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 25 – 50 000 Kč pro akce konané v obci s více než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 10

– 20 000 Kč pro akce konané v obci s méně než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů minimálně 5 Slavnosti vinobraní Kromě podmínek vymezených zákonem, vyhláškou a Podmínkami je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění log „Vína z Moravy, vína z Čech“ a Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci – umístění poutačů či bannerů s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce Výše podpory je stanovena do 50 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně: – 200 000 Kč pro vinobraní v obcích s více než 300 ha registrovaných vinic nebo obcích, kde význam slavnosti vinobraní významně přesahuje vinařskou podoblast – 20 000 Kč pro vinobraní v ostatních obcích Ostatní akce spojené s propagací vinařství Kromě podmínek vymezených zákonem, vyhláškou a Podmínkami je pro poskytnu-

Vinařský obzor (5/2011) 239

tí podpory nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění log „Vína z Moravy, vína z Čech“ a Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci – umístění poutačů či bannerů s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce Výše podpory je stanovena do 50 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně 20 000 Kč.

5. Podpora úhrady nákladů na poradenské služby pro přípravu žádostí o povolení přiznávat označení vína originální certifikace dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. g) vyhlášky.

Výše podpory může dosáhnout až 80 % nákladů vynaložených na poradenské služby, maximálně však 30 000 Kč. Kromě podmínek vymezených zákonem, vyhláškou a Podmínkami je pro poskytnutí podpory nutno splnit další kritérium, a to vydání rozhodnutí o povolení přiznávat označení vína originální certifikace Ministerstvem zemědělství.

240

Vinařský obzor (5/2011)

Spolkové informace

Valná hromada Svazu vinařů České republiky

Plocha vinic v Evropské unii poklesla na 3,6 mil. ha, meziročně tedy o 60 tisíc ha. Jen necelá polovina vinic světa se nyní nachází na území EU. V ČR je i přes evropskou podporu klučení vinic stabilizovaná plocha na výměře přesahující 17 tisíc ha. V roce 2010 bylo dosaženo mimořádně nízkého průměrného výnosu hroznů, jen 3,2 t/ha, tedy asi poloviny dlouhodobého průměru. Stejně slabá nebo nižší sklizeň byla jen v letech 1997, 1987, 1986 a 1985. Z našich hroznů se tak v tomto vinařském roce získalo necelých 400 tis. hl vína, což je přibližně 20 % tuzemské spotřeby. Pro srovnání jen z Itálie bylo v roce 2010 dovezeno přes 600 tis. hl. Průměrná cena hroznů se po letech zase zvýšila, ale ani tak nemohla nahradit ztrátu poloviny výnosu hroznů. Cena 16,30 Kč/ kg je krásná, ale pouze při alespoň průměrném výnosu, doufejme proto, že tato částka vydrží i v nejbližších letech. Hodnota hroznů sklizených v ČR činila stejně jako v předchozím roce necelou miliardu korun, byla tedy asi o ½ miliardy Kč nižší oproti roku 2008. Tržní hodnotu konečného produktu – vína – z tuzemské suroviny ročníku 2010, která bude postupně uvedena na trh, lze předpokládat ve výši 2 miliard Kč.

Celkové množství nabízeného vína se na trhu v roce 2010 snížilo na úroveň před rokem 2007. Trvale narůstá export vína, který v minulém roce činil 40 % objemu v tuzemsku produkovaného vína. Dlouhodobě vyvážíme dražší víno, než jaké dovážíme.

V posledních letech se projevuje hospodářská krize na průměrné ceně obchodovaného vína, která klesá, zatímco objem je relativně stabilní. Problémem je, že vyvážíme ze 2/3 sudové víno a pouze z 1/3 víno lahvové. Naopak dovážíme stále větší množství lahvového vína, v roce 2010 poprvé množství dováženého lahvového vína předčilo množství vína sudového. Naše obchodní bilance se v posledních 4 letech každoročně blíží ztrátě ve výši 3 miliard Kč.

Zřejmě i nízká tuzemská produkce hroznů v posledních dvou letech vedla v některých případech k uvádění na trh vína, které bylo označeno jiným místem původu, než mělo být. U některých odrůd tak bylo na našem trhu výrazně více vína, než odpovídá jimi osázeným vinicím. Svaz vinařů

Foto archiv autora

Valnou hromadu konanou dne 5. dubna ve Velkých Bílovicích zahájil předseda Svazu vinařů České republiky Jiří Sedlo, přičemž úvodem požádal přítomné o minutu ticha za zemřelé kolegy z členských řád. Po úvodních formálních aktech přednesl předseda zprávu představenstva SV ČR za uplynulé období.

Z Valné hromady SV ČR

s takovým jednáním nesouhlasí a prosazuje dodržování vinařského zákona, na jehož tvorbě se také podílí.

Během uplynulého roku byla dokončena reforma trhu s vínem v EU. Měla být z hlediska předpisů zjednodušující, místo toho se projevila jako komplikující. Od 60. let minulého století se předpisy pod rouškou zdokonalování stále komplikovaly. Před reformou v rámci Agendy 2000 měla komodita víno samostatný základní předpis pro jakostní víno a samostatný základní předpis pro víno stolní, na které pak navazovala řada provádějících předpisů. Nařízením Rady (ES) č. 1493/1999 se předpisy pro víno skutečně zjednodušily, sloučily do jediného základního nařízení. Bohužel další reforma trhu s vínem po deseti letech byla krokem zpět.

V ČR byla v minulém roce připravována novela vinařského zákona, předpisu navazujícího na evropská nařízení. Novela vinařského zákona je nyní v Parlamentu a měla by snad nabýt účinnosti s novým vinařským rokem, tzn. 1. srpna 2011. Týká se hlavně značení vína.

Trh s vínem se reguluje nejenom právními předpisy, ale taky penězi. Zde pro nás reforma zafungovala dobře. Dřívější „úpra-

vy cen“, kdy se zlevnily lokomotivy a vše ostatní se zdražilo, byly nahrazeny pro nás vhodnými podporami. Myslím tím restrukturalizaci vinic a investice do podniků.

V minulosti jsme sice taky měli možnost využívat podpory na destilaci a podobně, ale mělo to pro nás asi stejný význam jako zlevnění lokomotiv. Dnes máme svůj balíček peněz, který si můžeme rozdělit skoro podle svých potřeb. Je v něm přibližně 100 milionů Kč. Mimoto máme ještě další podpory, evropské a národní, takže nakonec jsme někde u částky kolem 400 milionů Kč. Ano, je v tom i přibližně 35 milionů Kč, které prostřednictvím Vinařského fondu vkládáme jako vinaři sami. V každém případě máme dotaci na litr vína celkem v průměru kolem 6 Kč.

Jak již bylo řečeno, přibližně každých deset let probíhá reforma trhu s vínem. To je ale jenom součást problematiky zemědělství. S daleko delším intervalem se mění SZP. V každém případě se jedna z těchto velkých změn připravuje a měla by se uskutečnit od roku 2014, což není tak daleko.

V souvislosti s tím se diskutuje také o zrušení výsadbových práv. Každé uvolnění předpisů lidé zpravidla vnímají pozitivně. Většinou však nedohlédnou až na konec všech

Spolkové informace

následků. Policii jde taky zrušit, ale co pak?

U nás není problém s výsadbovými právy, v podstatě je ani nepotřebujeme. Avšak my nemáme problém s přebytkem vína. Jiné členské země EU ho mají. EU „investovala“ do likvidace vinic během posledních 3 let 27 miliard Kč. Dostali je vinaři, kteří se zavázali, že ukončí svoji činnost a tím odlehčí trhu. Pokud by bylo možné vinohrady volně vysazovat, byla by uvedená částka „vyvětrána oknem“. A nejde o drobné: srovnejme si 100 milionů Kč, které ročně dostáváme v rámci SOT s vínem z EU a 27 miliard Kč vložených do klučení vinic.

Mimo postupného plnění programu na toto volební období jsme se zabývali již 2. ročníkem soutěže Vinařství roku. Soutěž po zkušenostech získaných v prvním ročníku mírně změnila pravidla tak, že se dbalo na to, aby byly nominovány tři fyzické a tři právnické osoby. Nově se ocenil taky nejlepší novinář píšící pozitivně o víně, dále autor nejlepší knihy propagující víno a jednomu z nominovaných vinařství byla udělena cena veřejnosti.

Pro časovou náročnost námi organizovaných soutěží jsme tradiční soutěž vín Grand Prix Vinex úspěšně předali Národnímu vinařskému centru, které ji bude dále zdokonalovat. Koncem roku 2010 jsme vydali nový Přehled odrůd révy. Na internetových stránkách Svazu jsou v sekci pro členy uváděny aktuální informace, zápisy z představenstva a valné hromady a každý měsíc informace o obchodu s vínem. Jen sledovanost členskou základnou je nižší, než jsme očekávali. A je to škoda, protože naplnění stránek informacemi vyžaduje hodně času.

Požádali jsme o výjimečné zvýšení cukernatosti moštů ze sklizně 2010, Evropská komise nám, stejně jako ostatním okolním státům, vyhověla v listopadu.

Jednali jsme o možnosti snížit množství kontrol na místě u podpor na restrukturalizaci vinic a o možnosti využití starších práv na opětovnou výsadbu. Starší práva lze nadále využívat a zřejmě se kontroly na místě před vyklučením omezí jen na 5 % plochy,

zbývající část bude kontrolována administrativně s využitím informací z registru vinic.

Požadovali jsme náhradu pravidelných zkoušek pro zacházení s přípravky na ochranu rostlin prvotním složením zkoušky a následnými školeními v pravidelných intervalech. Letos, zatím přechodně, tato školení již probíhají.

Neopomněli jsme ani sledování snah o zavedení spotřební daně z vína, jak v EU, tak na národní úrovni.

Na počtu stálých zaměstnanců Svazu se nic nezměnilo, pracujeme pořád v počtu pěti osob, z toho asi polovina přepočtených osob se zabývá svazovou činností a druhá polovina časopisem. Dále pro Vinařský obzor pracuje na částečný úvazek na dohodu o provedení práce jazyková korektorka.

Od poslední valné hromady zasedalo představenstvo Svazu celkem 5×. Na jednání se probírala řada různých témat dotýkajících se vinařství a podle toho byli přizváni hosté. V současnosti má Svaz vinařů 77 členů-právnických osob, 113 členů-fyzických osob a 34 přidružených členů. Dále je členem Svazu 31 spolků a svazů s celkovým počtem 1 330 vinařů a máme 15 čestných členů. Členská základna SV ČR nyní obhospodařuje 1/3 plochy vinic ČR, produkuje 60 % tuzemského vína v hodnotě přesahující 1 miliardu Kč a přímo v oboru pracuje u členů 2 250 přepočtených osob. Zástupci Svazu se v minulém období zúčastnili 4× zasedání AREV, 5× jednání pracovní skupiny „víno“ při COPA/COGECA a 2× poradní skupiny „víno“ při Evropské komisi. Dále se účastní jednání AK ČR a PK ČR. Následně proběhla diskuse účastníků.

• Ing. L. Skopal připomenul, že PS PČR začala projednávat novelu zákona o vinohradnictví a vinařství. Dne 19. dubna proběhlo ve Valticích jednání vedení ZEV PS PČR společně se zástupci Svazu a MZe, ÚKZÚZ, kde ZEV vyslechl připomínky odborné veřejnosti. Následně proběhl ve sněmovně seminář. Pokud budou mít připomínky jednotlivců podporu Svazu, budou jistě zapracovány do zákona.

Problémy kvašení vín Autor: Robert Steidl • ISBN 80-903201-3-9, cca 74 stran, formát A5 Kniha se zabývá praktickými možnostmi řešení problémů při kvašení, jejich příčinami, možnostmi předcházení a případným odstraňováním následků nežádoucího kvašení. Díky kvalitnímu překladu bude jistě nezbytnou pomůckou českých a moravských vinařů.

168 Kč (včetně DPH)

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (5/2011) 241

• Ing. J. Hajda připomenul účastníkům, že v Senátu neočekává žádné prodlevy při projednávání a v případě kontroverzních témat je připraven udělat potřebné legislativní kroky. Vzpomenul také neustálou diskusi nad spotřební daní pro víno. Toto téma je vytahováno s jistou pravidelností a Hajda apeluje na všechny, aby se pokusili zamezit rozvinutí diskuse nad touto problematikou.

• Ing. L. Lampíř, Ph.D., se dotázal na aktuální plochu vinic, zda doznala za poslední rok nějaké významné změny.

Ing. Králíček odpověděl, že plocha je přibližně stejná jako v roce 2009. Ing. Gruna doplnil, že pokles činil za poslední rok asi 20 ha. Tedy šlo o nevýznamnou plochu.

• Ing. M. Špalek připomenul mimořádně úspěšný projekt Svatomartinského. Nyní je nutné zaměřit se více na export vína.

Ze strany VF by uvítal větší podporu exportu na zahraničních veletrzích typu PROWEIN. Ing. F. Mádl se dotázal přítomných, kdo chce exportovat. Z jeho pohledu je třeba se věnovat vnitřnímu trhu, osobně má velmi málo vína pro export.

Vše souvisí s rokem 2010 a nízkou sklizní.

• Mgr. Ing. Marek Šťastný poznamenal, že export není vše, a pokud jde prodej na domácím trhu, považuje za méně výhodné prodávat za nižší ceny na zahraničním trhu.

• Doc. Ing. M. Michlovský, DrSc., poznamenal, že zaměření např. jen na podporu růžových vín není vhodné. Je třeba neustále něco medializovat.

• Ing. J. Svoboda vzpomenul problematiku podvodů při dovozech vína. Hrozí zde krize důvěry v moravské víno (falšování, voda ve víně apod.). Neustálé propírání v tisku je negativum pro moravské víno jako celek. Existuje hodně dotazů, co s tím hodlá SV ČR dělat. SV ČR má málo možností, ale hlavním orgánem je SZPI, který nás kontroluje, a na druhou stranu bychom měli my, vinaři, podpořit SZPI v práci, kterou dělá.

• Ing. V. Bunža vzpomenul problematiku Evidenčních knih. Bylo by vhodné obnovit excelový program pro evidenci.

Ing. Půček odpověděl, že ten již neodpovídá legislativě. Ing. A. Králiček nabídl, že bude-li zájem, možná by bylo reálné naprogramovat tuto evidenční knihu přímo do Registru vinic a pomocí online přístupu ji spravovat. S tímto požadavkem je třeba se obrátit na SV ČR. Jistě nebude možné takové programování zaplatit pro úzkou skupinu vinařů.

• L. Glos navrhl úpravu zákona, která by podvodníkům s vínem zakázala jakékoliv další podnikání v oboru.

Ze zápisu z valné hromady redakčně upravil tajemník Svazu Martin Půček

242

Vinařský obzor (5/2011)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Erilon

Foto P. Pavloušek

Erilon je nová bílá moštová PIWI odrůda českého původu. Byla registrována 26. 1. 2011. Ochrana práv byla odrůdě udělena 9. 2. 2011. Udržovatelem a držitelem práv je subjekt 887 – prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. (www.ukzuz.cz).

Jedná se o křížence odrůd /(Frankovka × Cabernet franc 6/76) × Merlan/. Byla vyšlechtěna za spolupráce šlechtitelů VVS Resistant, mezi něž patří F. Mádl, M. Michlovský, V. Kraus, V. Peřina a L. Glos. Šlechtitelské označení odrůdy je L-3-9-25.

Ampelografická charakteristika List je středně velký až velký. Barva listové čepele je tmavozelená. List je trojlaločnatý a horní listové výkrojky jsou mělce vykrajované. Řapíkový výkrojek je otevřený, ve tvaru písmene V, nebo lehce překrytý.

Hrozen je středně velký až velký, dlouhý.

U základu je třapina vícekrát rozvětvená.

Tvar hroznu je válcovitý. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až husté. Bobule je středně velká až větší, kulatá. Osluněná strana bobule je zlatavá. Chuť je jemně aromatická.

Pěstitelské vlastnosti Erilon má střední až vyšší požadavky na stanoviště. Vhodné jsou záhřevné, dobře osluněné svahovité polohy. Nároky na půdu jsou nižší. Vhodnější jsou půdy méně hluboké, sušší. V takových půdách jsou hrozny pouze středně husté. Ve vododržných půdách vytváří odrůda hrozny s velmi hustým uspořádáním bobulí. Takové hrozny jsou potom citlivé na napadení šedou a octovou hnilobou.

Erilon dosahuje velmi dobré kvality hroznů, jak ukazuje porovnání s Ryzlinkem rýnským. Erilon dosahuje optimální cukernatosti pozdního sběru a harmonického obsahu kyselin, což je pozitivní pro kvalitu bílého vína.

Průměrné datum sklizně Erilonu je v Lednici na Moravě 8. října. Také profil organických kyselin je srovnatelný s Ryzlinkem rýnským. Obsah kyseliny jablečné je však vyšší než u většiny tradičních odrůd révy vinné. Odlistění zóny hroznů může pozitivně působit na snižování obsahu kyseliny jablečné.

Odolnost k zimním mrazům je dobrá.

Také odolnost k houbovým chorobám je možné označit za vysokou. Při dobře provedených zelených pracích je možné minima-

Erilon – keř Tabulka 1 Cukernatost (°NM)

Titrovatelné kyseliny (g.l-1)

pH

Rok Erilon

Ryzlink rýnský

Erilon

Ryzlink rýnský

Erilon

Ryzlink rýnský

2006

21,8

20,1

12,48

12,53

3,11

3,21

2008

20,8

21,2

9,36

11,37

3,23

3,03

2009

22,9

20,1

8,29

12,28

3,21

3,23

Průměr

21,8

20,4

10,04

11,80

3,18

3,13

Tabulka 2 Kyselina vinná (g/l)

Kyselina jablečná (g.l-1)

Poměr vinná/jablečná

Rok 2006

Erilon

Ryzlink rýnský

Erilon

Ryzlink rýnský

Erilon

Ryzlink rýnský

10,19

10,55

7,18

4,28

1,42

2,46

2008

7,80

7,69

3,91

6,43

1,99

1,20

2009

8,08

8,92

2,32

4,40

3,48

2,03

Průměr

8,69

9,05

4,47

5,04

2,30

1,90

Erilon – keř

Erilon – list

uspořádání bobulí v hroznu lze také docílit odlistěním zóny hroznů před kvetením (viz fotografie). Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 4–6 oček na m2. Vhodné je střední vedení s řezem na jeden plochý tažeň.

Erilon je typem „sauvignonové“ odrůdy.

Důležitá je proto aromatická zralost hroznů. Výraznější odlistění (1–3 listy) je proto zajímavé až před zaměkáním bobulí. Cílem odlistění je získat ovocnost, ale zachovat charakter methoxypyrazinů. Při dřívějších termínech odlistění jsou hrozny a víno výrazně ovocné.

Ideální kvalita pro sklizeň je pozdní sběr se svěží kyselinkou a výraznější aromatickou vyzrálostí hroznů.

žití enzymů či kvašení při nižších teplotách.

Jelikož se jedná o odrůdu podobnou Sauvignonu blanc, může být zajímavé vyzkoušení technologie chladné macerace, která pozitivně působí na uvolňování aromatických látek. Souhrnně lze říct, že technologie musí směřovat k zachování výrazného aromatického charakteru odrůdy.

V moderních technologiích výroby Sauvignonu blanc se nyní doporučuje zvýšená dávka kvasinek na začátku kvašení nebo kombinace více kmenů kvasinek. Může být zajímavé vyzkoušet tyto technologie i u Erilonu.

Využití odrůdy a kvalita vína Erilon je vhodný pro výrobu vín z ekologické produkce. Ideálním kvalitativním stupněm je kabinetní víno nebo pozdní sběr.

Může být vhodným partnerem do „ekologického“ cuvée.

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Enologické vlastnosti Erilon je vhodné zpracovávat v reduktivních podmínkách, které umožní zachování výrazného aroma. Dužnina má pevnější konzistenci, takže může být výhodné i pou-

Erilon – hrozen

Foto P. Pavloušek

lizovat ochranu proti houbovým chorobám.

Odolnost k plísni révy je velmi dobrá. Odolnost k padlí révy je dobrá. Při silném infekčním tlaku choroby může docházet ke slabému napadení listů.

Hlavním problémem je napadení šedou hnilobou. Nebezpečné je zejména u hustých hroznů. Erilon má husté olistění. Dobře a včas provedené zelené práce jsou prioritou.

Základem je odstranění zálistků a zahušťujících listů v zóně hroznů brzy po kvetení.

Takto provedené zelené práce provzdušňují keř a umožňují dobrou aplikaci ochrany proti šedé hnilobě. Vzhledem k požadavkům na aromatickou zralost však není vhodné intenzivnější odlistění v raném termínu.

Erilon je odrůda s vysokou násadou hroznů a velkým hroznem. Regulace násady hroznů může pozitivně zlepšovat kvalitu. Jelikož se jedná o odrůdu s dlouhým hroznem, je vhodné půlení hroznů, které umožní rozvolnění hroznu. Volnějšího

Erilon – hrozen

Foto P. Pavloušek

Vinařský obzor (5/2011) 243

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Erilon – hrozen

244

Vinařský obzor (5/2011)

Vinohradnictví / Inzerce

Drahá měď do vinohradu je s příchodem Flowbrixu již minulostí Používání měďnatých přípravků se v posledních letech stalo poměrně nákladným opatřením, kdy jedno ošetření kvalitním měďnatým fungicidem zpravidla představovalo hektarový náklad přes 950 Kč. Používání mědi se tak stalo nákladnou záležitostí a řada pěstitelů začala z postřikových sledů měď vynechávat. Se zavedením nového měďnatého přípravku Flowbrix se drahá měď do vinohradu stala již minulostí. Používání tohoto přípravku je rovněž v souladu s moderními trendy využívajícími nižší hektarové dávky mědi, jejichž cílem je snížení kontaminace půdy metalickou mědí.

Flowbrix – první měďnatý fungicid použitelný až 4× i v systémech integrované produkce s náklady na ošetření 1 ha do 723 Kč Přípravek Flowbrix obsahuje 660 g/l oxychloridu Cu (380 g/l Cu), jedná se o suspenzní koncentrát k ochraně révy vinné proti peronospoře a dalším chorobám. Tento fungicid patří do nové generace měďnatých přípravků (je vyráběn nanotechnologií), kde speciální tekutá formulace umožňuje jeho flexibilní dávkování v závislosti na množství vody, růstové fázi plodiny a infekčním tlaku chorob. Flowbrix lze díky originální formulaci používat v révě již od dávky 1,25 l/ha v 300 litrech vody/ ha (475 g Cu/ha) při nákladech 361 Kč/ha.

Toto nízké dávkování mědi umožňuje požití tohoto přípravku až 4× během vegetace i v systémech integrované produkce révy vinné a výrazně omezuje kontaminaci půdy metalickou mědí. Vysoká účinnost i při pou-

inzerceª

žití relativně malého množství přípravku je zajištěna díky výrobě účinné látky nanotechnologií, která umožňuje vysoký podíl mimořádně jemných částic mědi (70 % je < 1 µ a 99 % částic < 2 µ) spolu s vysoce efektivními smáčedly a dispergenty v tekuté formulaci. Přípravek vykazuje vedlejší účinnost na červenou spálu révy, černou skvrnitost révy a černou hnilobu révy. Použití přípravku není ohroženo vznikem rezistence, a proto je možné jej použít v antirezistentních programech spolu se strobiluriny. Flowbrix je rovněž ideálním partnerem do směsí s přípravky, které neobsahují měď.

Fungicid Flowbrix působí kontaktně, preventivně a dále pozitivně ovlivňuje vyzrávání pletiv, čímž celkově zlepšuje odolnost ošetřovaných rostlin proti všem houbovým chorobám. Přípravek je registrovaný proti plísni révové (Plasmopara viticola).

Mechanismus účinku je založen na schopnosti oxychloridu Cu inhibovat klíčení spor

patogena na povrchu všech ošetřených částí rostlin.

V révě vinné se přípravek Flowbrix používá v opakovaných aplikacích vždy preventivně. Přípravek je registrován v dávce 1,25–1,5 l/ha (300–500 l vody/ha) = 361– 434 Kč/ha při použití do růstové fáze BBCH 61 (počátek kvetení). Při pozdějších termínech aplikace je registrovaná dávka 2,5 l/ ha (300–1 000 l vody/ha) = 723 Kč/ha.

Minimální koncentrace přípravku je 0,25 %. Spodní hranice doporučeného rozmezí dávkování cca 400–500 g Cu/ha (1–1,25 l Flowbrix/ha) je určena pro použití při menším ohrožení porostu za suchého počasí bez deště, mlhy a při nízké relativní vzdušné vlhkosti do 40 % či při pozdním nástupu primární infekce plísně až po odkvětu, kdy jsou denní teploty vyšší než 30 °C nebo noční teploty nižší než 10 °C. Pokud však nastanou vlhké teplé podmínky s vysokým či déletrvajícím deštěm nebo vysokou rela-

tivní vzdušnou vlhkostí nad 95 %, s časnou primární infekcí plísní, denními teplotami pod 30 °C a nočními teplotami nad 20 °C, je potřeba použít vyšší dávku mědi v rozmezí 650–1 000 g/ha, tj. 1,7–2,5 l Flowbrix/ha.

Agrovital jako multifunkční pomocná látka se osvědčil do všech plodin včetně révy vinné Agrovital přidaný do postřiků s obsahem přípravků na ochranu rostlin a kapalných hnojiv vytváří na povrchu listů tenký elastický film, ve kterém jsou přípravky zachyceny a chráněny před vlivem prostředí, jako je např. déšť, UV záření, tepelný rozklad, hydrolýza, výpar, ztráty způsobené abrazí mezi listy apod. Kontaktní i systémové přípravky na povrchu rostlin jsou tak přímo chráněny před negativními podmínkami prostředí. U systémových přípravků umožňuje ochranná vrstva Agrovitalu pozvolné uvolňování účinné látky do rostlin, což zlepšuje její účinnost a snižuje fytotoxicitu způsobenou jejím rychlým průnikem a nahromaděním v pletivech rostlin. K tomuto pozvolnému uvolňování dochází i díky delšímu ovlhčení povrchu listů prostřednictvím vrstvy Agrovitalu, který se po postřiku přímo naváže na voskovou vrstvičku rostliny a mezi ním a voskovou vrstvičkou rostliny je udržován po dobu 2–3 hodin v tekutém stavu. Tento efekt je velice důležitý zejména v případech, kdy se přípravek aplikuje při vyšších teplotách a nízké relativní vlhkosti, kdy hrozí rychlé odpaření, případně stečení aplikační kapaliny z povrchu listů (např. síra má tendenci se odpařovat z povrchu listů při vyšších teplotách), a tím je znemožněno dostatečné pronikání některých přípravků do rostliny. Vrstvička Agrovitalu na povrchu listů zároveň zajišťuje dostatečnou ochranu přípravků proti smyvu deštěm. Protože se asi do 20 minut po aplikaci Agrovitalu vlivem ÚV záření a vzduchu vytváří na povrchu ošetřených

inzerceª

částí rostlin polopropustná membrána, silný déšť do hodiny již nemá negativní vliv na účinnost přípravků na ochranu rostlin. Na rozdíl od jiných komerčních smáčedel Agrovital nerozpouští voskovou vrstvičku na povrchu rostlin, a nezbavuje tak kulturní rostlinu přirozené ochranné bariéry proti podmínkám okolí.

Přídavek Agrovitalu rovněž zlepšuje vlastnosti aplikačních kapalin tím, že snižuje tvorbu kapek pod 100 µm, tzn. vodní mlhy, což se projevuje omezením úletu postřiku na necílové sousední plochy (tato vlastnost je registrována). Je tedy vhodné přidávat Agrovital do postřiků s herbicidy v blízkosti citlivých plodin, jako jsou vinice, sady a chmelnice, kde hrozí jejich poškození v důsledku úletu postřiku či jeho výparu.

Na prodloužení účinnosti kontaktních i systémových přípravků ve všech plodinách a trvalých kulturách je doporučujeme míchat s Agrovitalem formou tank-mixů. U tank-mix kombinací s přípravky na ochranu rostlin v období bohatém na srážky nesníží déšť hodinu po aplikaci jejich účinnost.

Dávkování Agrovitalu ve vinohradu se řídí podle požadovaného efektu: – pro snížení úletu postřiku – koncentrace 0,025 %, tj. 250 ml Agrovitalu v 1 000 l vody/ha (cena ošetření cca 163 Kč/ha), – pro snížení úletu a zlepšení smáčivosti postřikových kapalin, ochrana proti dešťovým přeháňkám – koncentrace 0,05 %, tj. 0,5 l Agrovitalu v 1 000 l vody/ha (cena ošetření cca 325 Kč/ha).

Zkušenosti s Agrovitalem ve vinohradech ukazují, že použití tohoto přípravku v postřikových sledech snižuje škody způsobené smyvem přípravků silným deštěm.

Rovněž uchycením listových hnojiv na povrchu listů Agrovitalem dochází k optimálnímu využití živin a jejich transferu

Vinařský obzor (5/2011) 245

inzerce©

Vinohradnictví / Inzerce

– Nabízíme plašiče ptáků zn. PURIVOX – Nejprodávanější plašiče v Německu a Rakousku – Jednoduchá obsluha – Nejlevnější provoz – Nepravidelné výstřely – Zajišťujeme baterie, náhradní díly, servis

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 www.pemag.cz

v listech rostlin i v období suchého počasí. V období dešťů naopak Agrovital snižuje ztráty smyvem z povrchu listů a zabezpečuje ochranné krytí.

Lukáš Svoboda, AgroProtec, s. r. o.

246

Vinařský obzor (5/2011)

Vinohradnictví

Intervitis Vienna 2011

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Intervitis Vienna překonal i optimistická očekávání pořadatelů – například zájem zahraničních vystavovatelů i účastníků narostl přibližně o 40 %. Je to důkazem, že veletrh se ve svém třetím vydání definitivně etabloval na poli odborných událostí středoevropského regionu. „I přes složitou situaci v blízkých zemích, kdy byla díky nepříznivým povětrnostním podmínkám úroda značně menší, to nebylo na účasti vystavovatelů a zájmu odborných návštěvníků vůbec poznat – naopak všechna čísla ukázala jasný růst,“ sdělil ve svém projevu na tiskové konferenci Ulrich Kromer von Bearle, výkoný ředitel Messe Stuttgart, která vídeňský veletrh zaštiťovala a organizovala spolu s rakouským a německým vinařským svazem.

Letošní veletrh obdržel od návštěvníků velmi pozitivní hodnocení – v pětistupňové škále pěkných 1,9. Vinaři přijeli z 18 různých zemí, aby zhlédli nabídku 189 vystavovatelů z 13 zemí (na stáncích byly zastoupeny výrobky dalších 52 společností) a podle hodnocení, které vystavili organizátorům, odjížděli jistě spokojeni. Za vystavovatele shrnul své dojmy výstižně Laurent Dubreuil (Laboratoires Dujardin-Salleron): „Intervitis Vienna je veletrh, který nelze v regionu střední Evropy opomíjet, a to zejména s ohledem na množství proběhlých investic v sektoru za posledních deset let.“ Již první den veletrhu, na zahájení v nedělní dopoledne, se ukázalo, že Intervitis bude opravdu přemosťující událostí regio-

Foto archiv autora

Více než 30% nárůst: přibližně 7 300 návštěvníků z Rakouska a sousedních zemí, technologická platforma a pomyslný most mezi východem a západem – to jsou teze shrnující další úspěch významného středoevropského odborného vinařského veletrhu pořádaného ve Vídni, který se uskutečnil v dubnu letošního roku.

nu; „Středoevropské vinařské fórum“, kde se sešli experti z osmi vinařských zemí za účasti maďarského ministra zemědělství Sándora Fazekase a jeho rakouského protějšku Nikiho Berlakoviche, kde se probírala témata a vyměňovaly zkušenosti s právě dobíhající SOT vínem, toho bylo jednoznačným důkazem. Z jednání vyplynula mimo jiné shoda, že je nutné zachovat výsadbová práva. Povolení bezhlavých výsadeb by bylo cestou, s kterou není většina vinařů v dotčených zemích ztotožněna. V pondělí následovala Vinohradnická konference Rakouska, kde byla jedním z hlavních bodů byla opět implementace SOT vínem v rakouských podmínkách.

Ve srovnání s ročníkem 2008 zaznamenal Intervitis značný nárůst zájmu jak z řad vystavovatelů, tak z řad návštěvníků, z nichž plných 40 % pocházelo ze zahraničí, což je číslo o 10 % vyšší než v roce 2008 a lze to přičíst mravenčím marketingovým aktivitám Messe Stuttgart v terénu a zajisté i spolupráci s velkými vystavovateli. Co do počtu odborných návštěvníků byla Česká republika v těsném závěsu za Maďarskem; následovalo Slovinsko, Slovensko, Německo, Chorvatsko, Itálie a Francie. Mezi návštěvníky převažovali ti, kteří jsou majiteli vinařských firem nebo se podílejí na rozhodování o nákupech a investicích. Každý druhý návštěvník byl na veletrhu pevně rozhodnut o investici, 40 % pak tuto možnost zvažovalo. (ss)

inzerceŠ

248

Vinařský obzor (5/2011)

Vinohradnictví

V HM otevřeli dveře.

Pro stovky vinařů

Aleš Gala z OenoGala, s. r. o., z Kobylí

Dvoudenní maraton přednášek, výměny názorů a zkušeností, otázek na připravené poradce z oblasti techniky a technologií pro vinohradnictví i sektor sklepního hospodářství si nenechalo ujít několik stovek vinohradníků a vinařů. Skutečně ojedinělé pojetí celé akce pozitivně zaujalo mnohé z nich, což bylo možné zjistit jak z rozhovorů s nimi, tak ze spokojených tváří odcházejících účastníků. V HM Hodonín dokonce letos oslovili několik firem, které měly v sortimentu něco, co by nabídkou obohatilo představovanou skupinu služeb a výrobků. Bylo tak možné zhlédnout např. nabídku kobylské společnosti OenoGala, s. r. o., jejíž zástupce Ing. Aleš Gala konzultoval se zájemci možnosti rychlých analýz vín díky přístrojům a setům, které představil. „Nabídku HM Hodonín jsem velmi uvítal, protože jsem čekal, že přijde spousta lidí z oboru. Zájem ze strany zákazníků byl skutečně velký. A náklady na akci minimální, což samozřejmě vždy potěší,“ komentoval svoji účast na akci v Hodoníně Aleš Gala. „Jedna z asi nejdůležitějších věcí je pro nás poznání, že naši hosté odcházejí z akce očividně spokojeni,“ konstatoval přímo na místě na závěr dvoudenního „veletrhu“ Ing. Tomáš Macák, specialista HM Hodonín, a pokračoval: „Všichni, s kým jsem mluvil, nás za zorga-

nizování akce velmi chválili. Dokonce ji srovnávali s Vinexem s tím, že je lepší než samotný Vinex, a to nás až zaskočilo. Podle jejich slov si mohou techniku a technologie více ‚osahat‘ a dozví se zde od členů našeho týmu více požadovaných informací. Velmi vyzdvihli také dopolední přednáškové bloky, kde vystoupilo několik přednášejících s aktuálními tématy jak ze segmentu pěstitelského, tak i zpracovatelského. Návštěvníci se dozvěděli více informací o našich produktech, o jejichž zakoupení uvažují, a mohli si také přímo na místě vyměnit zkušenosti s kolegy, kteří již takový výrobek používají. Představili jsme i několik úplných novinek, které se též těšily hojné pozornosti.“ Jednou ze zásadních novinek bylo bezesporu zařízení WINESCOUT na přesnou navigaci traktoru v meziřadí vinice, které pochází od společnosti Clemens Technologies.

Přístroj sleduje online řádky vinice a podle toho samo řídí traktor. „Optické senzory sledují linii řádku, informaci vyhodnocují a poté předávají signál traktoru, který je takto velmi přesně řízen,“ vysvětluje přímo u stroje Ing. Milan Janoštík, obchodní ředitel společnosti HM Hodonín, a pokračuje ve výkladu: „Winescout sleduje řádek deset metrů před sebou pod úhlem 65 ° a je nasměrován na zem. Pracuje jak ve vinici bez listů, tak ve vinici v sezóně hustě ozeleněné. Sleduje napravo

i nalevo zem a horní část řádku. Zaznamenaný signál je vyhodnocen v počítačové jednotce; pokud je zde pokyn, aby jel traktor přesně středem meziřadí, koriguje se podle toho samotné řízení i pojezd – pokud používám oboustranné nářadí. Jestliže je používáno jednostranné nářadí, je možné zařízení vyosit a jet přesně v takové vzdálenosti od řádku, jakou si nastavím.

Nejde o navigaci přes GPS, ale výhradně přes optický signál skutečnosti řádku.“ WINESCOUT byl v Hodoníně představen v České republice vůbec poprvé. Je kompatibilní s mnoha značkami viničních traktorů. Jediným požadavkem je, aby měl traktor hydraulicky řízenou přední nápravu.

Instalace proběhne přímo firmou HM Hodonín včetně zapojení elektroniky. Během dnů otevřených dveří proběhla i ukázka práce zařízení WINESCOUT – na volném prostranství byla instalovaná dráha, která svým vytyčením suplovala meziřadí vinice, a to dokonce se zakřivením, bez řízení by tedy daným úsekem žádný traktor sám neprojel. Traktor se zapojeným WINESCOUTEM však nezaváhal. Místo sledování prostoru vepředu se tak traktorista může věnovat kontrole pracovního zařízení za traktorem.

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Již několikátý ročník odborného setkání vinařů z řad stávajících i potenciálních zákazníků se uskutečnil v Hodoníně v areálu společnosti HM Hodonín, s. r. o.

WINESCOUT instalovaný na čele viničního traktoru DEUTZ-FAHR

Produktivitu práce traktorem ve vinici nelze samozřejmě zvyšovat rychlostí pojezdu, ale spíše prováděním více operací najednou.

Většina řidičů traktoru si stěžuje na obtížné podmínky při sledování jak toho, co má před sebou, tak také toho, co je vzadu. „A od toho je tady Winescout,“ tvrdí Ing. Janoštík a dodává: „Umožňuje obsluze traktoru sledovat klidně dva pracovní nástroje a ještě plně kontrolovat řízení, které je zásadní pro přesnou a spolehlivou práci mezi řádky. Nyní traktor řídí Winescout. Uživateli tak jednoznačně přinese zvýšení produktivity práce, a to i následným zvýšením pojezdové rychlosti. Winescout pracuje až do rychlosti 22 km/h, každopádně optimum je do 10 km/h.“ Cena zařízení se pohybuje na hladině 13 až 14 tisíc eur.

Návštěvníky zaujala novinka z oblasti sklepních technologií, a to polypropylenová membrána, nad níž mnozí z nich bádali, o co že vlastně jde. K zařízení se vyjádřil Ing. Tomáš Macák, specialista HM Hodonín na oblast sklepních technologií: „Membrána u tohoto filtračního zařízení má hydrofobní vlastnosti, což znamená, že neumožňuje průtok kapaliny, ale pouze průnik plynů. Zařízení, které vyrábí společnost Romfil, přední světový dodavatel filtračních technologií, se jmenuje GasCompactor a slouží zejména jako dávkovač plynů. Hlavní využití v podmínkách vinařství je ovlivňování hladiny CO2 ve víně, a to jak nahoru, tak dolů. U mladších bílých vín je žádoucí lehký zbytek CO2, který zdůrazňuje jejich svěžest a ovocitost. V případě potřeby dodání se tímto zařízením plyn do vína dosážuje velmi jemným, šetrným postupem průniku přes membránu. Je to rovnoměrně dávkování a CO2 se v takto ošetřených vínech velmi dobře zabuduje. Víno pak nemá žádný zvukový projev jako u šumivých vín, nešampanizuje ani neperlí, ale svěžest je díky

Kontrolní panel v kokpitu traktoru průběžně informuje o práci zařízení WINESCOUT

optimálnímu obsahu CO2 patrná. Jde o úplnou novinku nejen na našem trhu, takže reference z vinařských provozů jsou zatím velmi omezené. Již jednáme s několika tuzemskými výrobci o odzkoušení v testovacím provozu a poskytnutí cenných referencí na takto ošetřená vína.

Využití však zařízení najde i u červených vín – zde je CO2 ve většině případů nežádoucí, a tak lze jeho hladinu opět šetrně snížit na požadované optimum. Další zajímavou možnou funkcí zařízení je možnost snížení alkoholu ve víně.

V době, kdy může dojít k přezrání hroznů a alkohol ve víně prokvašeném do suchu atakuje hranici i 15 %, lze šetrně snížit jeho hranici až na optimálních 12,5–13 %. Vína jsou pak pitelnější, ne tolik alkoholická. Dealkoholizace funguje na principu molekulární výměny plynu přes membránu. Protékající víno je ohřáto kapilárou, uvnitř níž je voda o teplotě 45 °C, a vzápětí se z něj uvolňuje alkohol v plynném skupenství a ten už se takto dostane přes membránu. Odalkoholizuje se tak vždy jen část vína, která se vrátí k původnímu objemu partie, podle potřeby snížení alkoholu.“

Akce se vydařila nejen podle slov organizátorů, ale pochvalně se vyjádřili i návštěvníci. „Přijeli jsme jen na chvilku, nebyli jsme tu půlden, ale pojetí takové akce a s takovým přísunem informací z oboru je opravdu potěšitelné. Naše společnost bude do nově budovaného provozu pořizovat kompletní zpracovatelskou technologii včetně příjmové linky, chlazení, filtrace a plnění, takže tok informací o novinkách, o zkušenostech kolegů a samozřejmě vyjednávání o ceně jsou pro nás zásadní. Zatím to tak vychází, že hlavním dodavatelem bude právě firma HM Hodonín. Samozřejmě, že sledujeme i konkurenci a srovnáváme. Předpokládám, že firmy, které se zde prezentovaly, samozřejmě vykazují vysokou kvalitu nabízených služeb a výrobků, takže nyní je naše jednání hlavně v rovině cenových podmínek,“ sdělil Vinařskému obzoru Ing. Ondřej Konečný ze Šlechtitelské stanice vinařské ve Velkých Pavlovicích.

(rs)

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Vinařský obzor (5/2011) 249

Foto archiv autora

Vinohradnictví

Filtrační zařízení GasCompactor od firmy Romfil

Součástí podujetí byla i společenská část u sklenky vína, dobrého jídla a cimbálové muziky za družných hovorů s kolegy

250

Vinařský obzor (5/2011)

Vinařská technologie

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Technická zařízení pro výrobu červených vín (2. díl)

1 Vinifikátor z nerezové oceli

Plnění tanku je podle konstrukčního provedení umožněno přes výklopné víko umístněné v horním čele tanku nebo prostřednictvím přívodního potrubí přes plnicí ventil umístněný u dna tanku.

Vyprazdňování rmutu po dokvašení je možné také plně automatizovat a zabezpečit přes samostatný otvor opatřený víkem s mechanickým nebo pneumatickým způsobem otvírání. Vyprazdňování napomáhá kónicky tvarované nebo spádované dno (spád 5–35 %), často doplněné o šnekový dopravník.

Moderní konstrukce vinifikátorů mohou být doplněny o systém pro automatic-

ké odstranění vinných jader, která v průběhu fermentace sedimentují u dna. Pomocí sběrných lopatek jsou jádra shromažďována v zásobním prostoru a po otevření ventilu jsou pak z nádrže odstraněna. Takovým odstraněním jader z kalů během nakvášení lze snížit obsah tříslovin ve víně a současně zabránit extrakci bylinných a nezralých tónů.

Doplňkovou výbavu vinifikátorů představují kulové ventily, degustační ventil, revizní žebřík, stavoznak, vyhřívané dno atd.

Další výhody vinifikátorů představuje skutečnost, že vedle nakvášení nacházejí ještě i další uplatnění. Lze je využít např. při scezování vína, mimo zpracovatelskou sezónu jsou využívány jako ležácké tanky.

Jednotlivé konstrukční varianty vinifikátorů se dají rozlišit především podle způsobu promíchávání rmutu a způsobu skrápění matolinového klobouku. Intenzitu promíchávání lze řídit manuálně nebo automaticky. Lze tak zamezit nešetrnému roztírání slupek bobulí a jader.

Foto nabídkový prospekt výrobce

Známá jsou zařízení s mechanickým promícháváním jako např. VINIMATIC, VINOTOP, ROTOTANK, která byla popsána v 1.části tohoto příspěvku. Konstrukčně odlišná a v současnosti poměrně často využívaná jsou zařízení s cirkulací kvasícího moštu přes matolinový klobouk. Tato zařízení jsou v praxi označována jako vinifikátory.

Obecně se jedná o uzavřené, stojaté nádoby válcového tvaru o objemu 500–30 000 litrů, vyráběné z nerezové oceli (Obr. 1), nově také ze dřeva (Obr. 2). Oxid uhličitý uvolňovaný z kvasícího rmutu vytváří v takto uzavřených nádobách malý přetlak, který napomáhá udržení reduktivního prostředí. Přetlaku se současně využívá k řízení procesu.

Promíchávání rmutu, potápění nebo rozdružování matolinového klobouku a jeho skrápění kvasícím moštem může být zabezpečeno kontinuálně nebo v požadovaných intervalech v závislosti na celkovém konstrukčním provedení zařízení. Při skrápění dochází současně k okysličování rmutu, které příznivě ovlivňuje činnost kvasinek.

Kyslík rovněž napomáhá při polymeraci a stabilizaci červených barviv.

Vinifikátory jsou ve většině případů opatřeny duplikátorovým pláštěm, který umožňuje podle potřeby chlazení, případně ohřev kvasícího rmutu. Celý proces fermentace je pak možné plně automatizovat a řídit pomocí elektronické jednotky, která vyhodnocuje údaje z analogových teplotních snímačů umístněných ve vnitřním prostoru tanku.

Foto nabídkový prospekt výrobce

Moderní zařízení využívaná při výrobě červených vín vycházejí z nejnovějších vinařských poznatků respektujících řadu kritérií. Mezi hlavní požadavky patří vysoký stupeň automatizace výroby s minimalizací podílu lidské práce.

Stejný význam má také dokonalá extrakce barviv a aromatických látek, zabezpečení optimální teploty pro zdárný průběh kvašení. Důležité je rovněž šetrné promíchávání rmutu bez nadměrného rozmělnění slupek bobulí, které stěžuje následné lisování. Nešetrná manipulace vede zároveň k rozmačkání vinných jader, což se projeví vyšším obsahem tříslovin a narušením harmoničnosti vín. U řady zpracovatelských provozů sehrávají významnou roli také prostorové požadavky, které jsou dány půdorysnými rozměry a výškou zařízení i jejich celkovým objemem. Volba zařízení musí zohlednit také způsob snadného vyprazdňování a čištění.

2 Vinifikátor ze dřeva

3 Schéma vinifikátoru typu STANDARD

4 Schéma vinifikátoru typu TURBOTANK

5 Schéma vinifikátoru typu FERMENTMATIC

ka opatřena pomocným čerpadlem. Během odčerpávání moštu se matolinový klobouk v důsledku poklesu hladiny z části trhá a rozpadá, navíc je shora skrápěn rozstřikovaným moštem. Také zde zvyšuje intenzitu promíchávání rmutu vrtulový rotor u dna tanku.

Další variantu vinifikátoru s odlišným způsobem míchání rmutu představuje typ VOLVOTANK. Míchání zde zabezpečuje příčně umístěná kruhová klapka v horní polovině tanku (Obr. 6). Klapka vykonává podle potřeby pozvolný rotační pohyb, a zabezpečuje tak velmi intenzivní promíchávání celého obsahu opakovaným pono-

řením matolinového klobouku do moštu.

Rotor je navíc konstruován jako dvouplášťový s možností chlazení nebo ohřevu, což umožňuje optimální regulaci teploty v centrální části tanku.

Všeobecně je zastáván názor, že se vinifikátory uplatňují pouze ve velkých provozech. Výrobci ale nabízejí i vinifikátory, jejichž rozměry jsou uzpůsobeny potřebám menších zpracovatelských provozů. Tato zařízení umožňují zejména optimální využití prostoru. Tanky jsou vyráběny o větším průměru, u některých typů je vyšší než jejich celková výška. Díky tomu mají až o 50 % větší kapacitu nakvášeného rmutu a umožňují provoz již při 30% zaplnění objemu. Šetrné promíchávání zabezpečuje svislý válcový rotor v ose tanku opatřený po obvodu otočně uchycenými rozšířenými lopatkami (Obr. 7). Lopatky jsou umístěny ve třetině až polovině výšky tanku.

Foto P. Burg

Foto P. Burg

Konstrukčně nejjednodušší typy těchto zařízení označovaných jako STANDARD zabezpečují průběžné skrápění matolinového klobouku pomocí moštu, který je odsáván čerpadlem ze spodní části tanku (Obr. 3).

Potrubím přiváděný mošt je v horní části tanku rozstřikován pomocí rotační trysky nebo plechové nárazové desky. Tento proces lze uplatnit v průběhu celé fermentace.

Díky intenzivnímu skrápění dojde k dokonalému uvolňování barviv a buketních látek obsažených ve slupkách bobulí. Dostatečné promíchávání rmutu navíc zlepšuje vrtulový rotor umístněný u dna tanku.

Odlišný systém skrápění matolinového klobouku nabízí zařízení typu TURBOTANK (Obr. 4). Ve středové části vinifikátoru je umístněn válcový kanál, který je u horní části tanku po obvodu opatřen otvory. Středem kanálu prochází hřídel zakončená lopatkovým rotorem s pohonem od elektromotoru. Při zvedání matolinového klobouku roste tlak nad hladinou a tlakový snímač aktivuje lopatkový rotor. Mošt čerpaný rotorem prochází středovým kanálem a vytéká otvory v jeho horní části. Po přečerpání matolinový klobouk klesne pod hladinu a proces se opakuje.

Zařízení typu FERMENTMATIC (Obr. 5) patří k dalším konstrukcím vinifikátorů.

Jedná se obdobně jako u předešlých typů o stojaté nádoby, které jsou ve středové části opatřeny válcovým sítem. Díky velké kontaktní ploše umožňuje síto efektivní scezování moštu. Mošt je z vnitřního prostoru síta odčerpáván potrubím zaústěným v jeho spodní části a přečerpáván pomocí zabudovaného čerpadla do horní části tanku. Mošt je shora rozptylován přes rotační trysku. Pro lepší rozptyl bývá rotační trys-

Vinařský obzor (5/2011) 251

Foto P. Burg

Foto P. Burg

Foto P. Burg

Vinařská technologie

6 Schéma vinifikátoru typu VOLVOTANK

7 Schéma vinifikátoru se svislým válcovým rotorem a lopatkami

Vinařský obzor (5/2011)

Vinařská technologie

Foto P. Burg

Foto nabídkový prospekt výrobce

252

Vás zvou na seminář

Sklepy, búdy, presúzy – kudy dál? aneb Minulost, současnost a budoucnost areálů vinných sklepů

Témata: – obecná problematika ochrany sklepních areálů – sklepní areály na Hanáckém Slovácku – stavební technologie Kdy: 16. června 2011 v 10.00 hod.

Kde: Bořetice – hotel Kraví hora

8 Vinifikátor s míchadlem s pneumatickým pístem

Při míchání rmutu se ve vinařských provozech stále častěji začínají uplatňovat pneumatické prvky. Znamená to, že k promíchání rmutu a potápění matolinového klobouku je využíváno jednoho nebo dvou pneumatických pístů zakončených hrabicovými míchadly (Obr. 8). Režim míchání lze ovládat manuálně nebo automaticky s možností naprogramování intervalů a doby promíchávaní. Obr. 9 ukazuje schéma činnosti tohoto zařízení doplněného rotační tryskou v horní části.

Pro větší množství zpracovávané suroviny jsou vyvinuta zařízení typu PALITANK. Jedná se o dvojici válcových tanků propojených vzájemně potrubím. Při vytvoření ma-

Seminář je určen starostům, představitelům vinařských družstev a spolků a ostatním, kteří mají v této problematice rozhodující pravomoci. Účastnický poplatek 100 Kč bude splatný při prezenci Závazné přihlášky posílejte na adresu: Mgr. Soňa Nezhodová, Ph.D., Městské muzeum a galerie Hustopeče, Dukelské nám. 94/23, 693 01 Hustopeče e-mail: muzeum@hustopece-city.cz

9 Schéma vinifikátoru s míchadlem s pneumatickým pístem

Foto nabídkový prospekt výrobce

Motiv: Záchrana a ochrana sklepních areálů v rámci jejich regionální typologie a při zachování jejich původní funkce hospodářské a technické, s přihlédnutím k novým funkcím v 21. století

tolinového klobouku dojde z hlavního (většího) tanku pomocí čerpadla k odčerpání určitého množství moštu do pomocného (menšího) tanku. Nastane tak pokles klobouku, který je navíc rozdroben systémem pevných nerezových tyčí uložených radiálně ve vnitřním prostoru tanku (Obr. 10).

Odsátý mošt je potom zpětně přečerpáván a rozptylován na matolinový klobouk v horní části tanku.

Vinifikátory představují progresivní zařízení využívaná při výrobě červených vín.

Díky modernímu technickému řešení a vysokému stupni automatizace zabezpečují produkci vín nejvyšší kvality. Počet těchto zařízení ve vinařském provozu závisí na celkovém objemu zpracovávaných hroznů, odrůdové skladbě, prostorových a finančních možnostech. Pořizovací ceny vinifikátorů vycházejí z jejich celkové technické úrovně a objemu. U standardních typů se pohybují v rozmezí 50 000–450 000 Kč, u větších zařízení dodávaných na zakázku může být cena pochopitelně výrazně vyšší.

Z tuzemských výrobců lze uvést např. firmy KOVO PRUDÍK, UNICOM, KOVO JANČI, NEREZ BLUČINA aj., ze světových výrobců např. BECKER, DEFRANCESCHI, KOPF, MÖSCHLE, SPEIDEL aj.

Kontaktní adresa

10 Detail nerezových tyčí ve vnitřním prostoru tanku

Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice

Použitím předfiltrů Paker DH

snížíte náklady až několikanásobně

Srovnání životnosti koncových filtrů Pouze koncový filtr

Pouze koncový filtr

Pouze předfiltr

Koncový filtr chráněný předfiltrem

Kombinace filtrů

„Za ta léta, co dodáváme na trh filtrační elementy, se nám nejvíc osvědčily právě elementy Parker DH, a to jak životností, tak i spolehlivostí“

Filtrační elementy DH zakoupíte v sídle firmy Bílek Filtry, která je výhradním dodavatelem do českého a slovenského vinařství

Více informací vám rádi sdělíme na telefonu +420 518 372 134

254

Vinařský obzor (5/2011)

Vinařská technologie

Enologická novinka v oblasti užití sudů ve vinařství

A jak samotný systém OakScan konkrétně funguje? Každá dýha (sud je ve výsledku složen z přibližně 30 dýh) je oskenována a označena indexem, který odpovídá kategorizaci potenciálu taninů. Tento „polyfenolický index je vypočítán podle vzorce při použití údajů získaných ze systému OakScan® a udává obsah polyfenolů určitého dřeva indexem od 0 do 100. Tímto způsobem, vycházejíce ze stavu různých obsahů taninů v dýhách, získáme tři nové homogenní třídy.

OakScan® firmy Radoux nachází uplatnění při zajištění homogenity obsahu taninů v sudech, jakožto doplnění tradičního výběrového procesu. Vycházejíce z měření OakScan® se dýhy upraveného surového dřeva rozčlení podle polyfenolického indexu do 3 tříd. Sudy zhotovené z dýh určité třídy se klasifikují následovně: Třída 1 se skládá z dýžek s polyfenol-indexem nižším než 21. Tato třída je určena pro použití pro odrůdy vína, které jsou citlivé vůči vnášení/přijmu taninů ze dřeva.

Ve třídě 2 se nacházejí dýžky s hodnotou polyfenol-indexu mezi 21 a 56. V této třídě Foto archiv autora

Foto archiv autora

Dosud používané laboratorní metody pro měření těchto taninů zahrnovaly poměrně složitý a náročný proces analýz. Mohly být prováděny jen na náhodných vzorcích z celkového množství surových dužin.

S důležitou novinkou přišel významný výrobce dřevěných sudů pro zrání vín a lihovin, francouzská společnost Tonnellerie Radoux, ve spolupráci se společnostmi INRA, CEMEGREF, CIRAD a Ondalys. Radoux OakScanTM, systém, který byl pro tyto účely vyvinut, je určen pro rychlou analýzu obsahu taninů jednotlivých dužin sudu na bázi šetrné infračervené spektrometrie.

Mezi francouzskými vinaři je považován za jeden z nejvýznamnějších objevů v oboru za poslední desetiletí. Systém je první celosvětovou aplikací schopnou dát okamžitou precizní analýzu množství taninů v každé dužině dříve, než vstoupí do výrobního procesu. Výrobce, aby se utvrdil v přínosu této inovace pro kvalitu vína, pořádá četné slepé degustace a ty skutečně potvrzují předpoklad – zlepšení kvality vín z takto ošetřených sudů.

Foto archiv autora

Ve světě výroby vína asi nepřichází tolik novinek a v tak hustém sledu jako např. ve světě informačních technologií.

Každopádně se objevují a jednu ze zásadních z oblasti bednářství – tedy práce s dřevěnými sudy při výrobě vína – bezesporu uvítají nejen velká vinařství. S opakovaným použitím nového sudu dochází k postupným změnám v chemickém složení dýh dřeva sudů a k poklesu hladiny taninových složek dřeva.

se nachází většina naší produkce a je určena pro odrůdy vína s pevnou strukturou.

Tato selekce garantuje dosud nikdy nedosaženou homogenitu a reprodukovatelnost.

Ve třídě 3 se jedná o specifický výběr pro červená a bílá vína, která pro další rozvoj potřebují strukturovaný vnos/příjem taninů ze dřeva. Hodnota polyfenol-indexu je mezi 56 a 67.

Všechny dřevěné dýžky s polyfenol-indexem nad 67 se používají pro sudy, jejichž účelem je další „rozvoj“ destilátů a které garantují určitý minimální obsah taninů.

Tímto postupem, jako doplněk tradičních postupů výběru dřeva (původ, zrnění/ hustota ročních přírustků dřeva), umožňuje systém OakScan® firmy Radoux precizně zajistit, aby se sudy barrique, které byly v souladu se záměry enologa dodány, vyznačovaly homogenním obsahem ellagotaninů.

Ale Radoux nezůstává jen u zmíněného systému OakScan – nabízí svým zákazníkům další nadstandartní služby: optimalizující způsob vypalování dubového dřeva „Révelation“, který zajistí více tónu ze spektra ovocistosti, dále certifikát Bureau Veritas, potvrzující skutečný původ dřeva sudu, PEFC certifikát zajišťující, že původ dřeva je v lesích, kde se hospodaří trvale udržitelným způsobem přátelským přírodě, nebo též limitovanou edici sudů „X-Blend“ vysoce nadstandardní a nekompromisní kvality díky individuální a velmi pečlivé selekci dubového dřeva s mimořádně jemnou strukturou letokruhů, pocházejících výhradně z francouzských lesů. (vo)

Vinařský obzor (5/2011) 255

FUNGICID

Rovral

®

inzerce©

inzerce©

inzerce©

inzerce©

Inzerce

Aquaflo

… aby se plísni šedé ve Vašich porostech nedařilo NOVINKA

Nová, vysoce účinná formulace osvědčené účinné látky iprodione

Kontaktní fungicid s dlouholetými praktickými zkušenostmi

Dávkování 1,0 l/ha, maximálně 2x za sezónu

Krátké ochranné lhůty

Registrace do více než 20 plodin

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304 tel.: 257 830 137-8, www.agroaliance.cz

Skvělá hudba pro Vaše vinice • nová WG formulace • systémová účinnost • široké spektrum chorob: peronospora, botrytida, bílá hniloba, červená spála, černá skvrnitost • preventivní, kurativní a eradikativní (antisporulační) působení proti peronospoře • ekonomické dávkování dle druhu choroby a vývojové fáze révy • zařazení v IP S VÁMI, PRO VÁS...

www.bayercropscience.cz

256

Vinařský obzor (5/2011)

Portrét

Finalista Vinařství roku 2010 – Vladimír Tetur z Velkých Bílovic

Foto archiv autora

Jedním z finalistů soutěže Vinařství roku 2010 byl mezi fyzickými osobami i velkobílovický vinař Vladimír Tetur, který se do vinaření naplno pustil v roce 1992. A jak on vidí jejich vinařství?

Byla to taková klasika, jak už to tehdy chodilo – startovací poloha, nejenom u nás ve Velkých Bílovicích, byla pro všechny stejná: malý sklep, k tomu kousek vinohradu a spousta kamarádů lačných po víně. Jak přibývalo právě těchto kamarádů, tak jsme zvětšovali produkci, byl to takový pozvolný vývoj až do roku 1992, kdy jsme se do výroby vína vrhli naplno profesionálně. V roce 1993 jsme si postavili vinařský provoz ve sklepní části Velkých Bílovic, kde jsme hospodařili přibližně asi 10 let. Mezitím jsme se vyvinuli nejenom my, ale i požadavky trhu a nové technologie, tak jsme usoudili, že je potřeba nový provoz, a začali jsme pracovat na novém, v němž sídlíme do nynějška. Starý provoz byl ve svahu, bylo tam problematické cokoli dělat, a tak, protože se v roce 2000 na konci obce směrem k M. Žižkovu vyčlenila nová výrobní zóna, kde jsme měli pozemek, jsme se v roce 2003 pustili do stavby zcela nového, moderního provozu, kde je samozřejmostí pneumatický lis, vinofikátory na zpracování hroznů modrých odrůd, reduktivní technologie na výrobu bílých vín, chlazení výrobních a skladových prostor, automatická plnicí linka apod.

V současnosti pěstujeme révu na výměře 13 hektarů. Převážnou část hroznů nakupujeme od dlouhodobě smluvních partnerů. V posledních 6–7 letech jsme se zaměřili na zpracování hroznů s původem výhradně zde ve Velkých Bílovicích. Domnívám se totiž, že pokud firma sídlí v největší vinařské obci v republice, měla by přednostně zpracovávat to, co mu vinařská obec dává, a až teprve potom se ohlížet po něčem venku.

Vladimír Tetur

Skladovací prostory

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Vyráběná vína BÍLÉ: Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Irsai Oliver, Muškát Moravský, Neuburské, Tramín červený, Sauvignon, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Pálava, Chardonnay, Foto archiv autora

Vladimír Tetur při slavnostním večeru na Vinařství roku 2011

Ryzlink vlašský. ČERVENÉ: Modrý Portugal, Frankovka, André, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon, Rulandské modré, Neronet, Merlot, Dornfelder.

Ve vinicích pěstujeme velkou škálu odrůd – v podstatě od každé kousek. Někdo by řekl, že je to nepraktické, ale já potřebuji vědět, co se aktuálně děje ve vinohradě, a to zejména s ohledem na to, že ty samé odrůdy ve větším množství vykupujeme. Je paradox, že po stránce vinohradnické mechanizace jsme vybaveni na nejméně pětinásobek plochy vinic, takže by se dal náš

V obci je dostatečné množství vinic, které by uspokojily potřebu našeho vinařství. Většinu hroznů, tedy asi 4/5, dokupujeme. Vykupujeme podle odrůd a dodavatelů je docela hodně. Jsem poměrně konzervativní – lidé, kteří ke mně do výkupu vozili v začátcích, ke mně vozí pár beden hroznů i dnes – je to často málem přítěž, ale z jiného hlediska je to dodavatelská tradice a tu mi ctíme.

Tanková hala

Foto archiv autora

Portrét

Láhev archivního Ryzlinku vlašského

technický park označit jako až zbytečně luxusní. Zase to má ale výhodu, že v případě potřeby je vše včas a rychle hotovo.

O výsadbách dalších vinic zatím neuvažujeme. Cítím se být více vinařem než vinohradníkem, a tak to asi zůstane i do budoucna. Nemám ambice požírat svět, protože svět by mohl naopak požrat mě. Myslím, že takto nám to vyhovuje.

O modernizaci se snažím i ve vinicích a věnujeme značnou péči také údržbě okolí vinice – spoludotváření krajiny, vysekávání okolo cest k vinicím atd. Je příjemné, když se na mě vinohrad usmívá, když mě vítá. Na příčných svazích vinic máme zatravnění kombinováno s prořezáváním travního drnu a s hloubkovým kypřením, aby tam nedocházelo k odplavování a erozi půdy. Každá vinice vypadá samozřejmě tro-

chu jinak, protože se snažím obdělávat každou vinici tak, jak si zaslouží, jak zrovna potřebuje. Všechny vinice máme též zařazeny v systému integrované produkce.

Co se týče sklepa, tak v nových technologiích se vyžívám. Jsem původem strojního zaměření a preferuji, když za nás může pracovat technika – domnívám se totiž, že se tak brzy neunaví a je v tomto ohledu spolehlivější. Co jde uhlídat technikou, to se snažíme využít – od ovlhčování vzduchu v prostorách ležáckých sudů až ke kompletnímu chlazení všech výrobních prostor včetně skladových. Investice do vybavení nerezovými tanky jsem vždy řešil ve spolupráci s Františkem Prudíkem, který mi byl spolehlivým dodavatelem nádob a tanků a v mnoha případech jsme přišli i na některá zlepšení a inovace, jež jsme aplikovali při realizaci dodávky – například jsme vymysleli nádrž na odbourávání kyseliny jablečné s ohřevem u dna, ne v prostřední části nádoby.

Prostor pro spolupráci nacházím i s mladými budoucími vinaři – studenti vysoké školy v Lednici u mě v několika případech řešili diplomové práce na nejrůznější témata, např. odbourávání kyselin, podpora množení bakterií pro odbourávání nebo též analýza posledních fází odbourávání kyselin.

Máme čtyři zaměstnance – je to takový můj tlak na produktivitu ve firmě. Vysoká cena vína nemusí vždy znamenat vysokou kvalitu – často je to jen tím, že ve firmě jsou vysoké režie na výrobu vína a to je škoda.

Snažíme se v tomto ohledu optimalizovat.

Co se týče pracovní doby, jsem odjakživa ranní ptáče, takže jsem celoročně v práci od 5:15. Do devíti zvládneme s klukama ty nejnáročnější práce, později už se začnou trousit zákazníci a už není tolik času na soustředěnou činnost.

Pod naší značkou produkujeme lahvová jakostní a přívlastková vína, včetně vín zrajících v sudech barrique. Roční produkce činí 300–350 tisíc lahví. Zaměřujeme se na

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné Autoři: P. Burg, P. Zemánek – ISBN 978-80-904511-0-0, cca 70 stran, formát 210 × 210 mm Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví. Chemická ochrana vinic – aplikace ochranných látek ve vinicích – mechanizační prostředky pro ochranu vinic – rozptylovače–trysky – seřízení strojů – technické požadavky – příprava kapaliny, plnění a čištění stroje – technologické linky na ochranu vinic – tabulky příkladů výpočtů nákladů na ošetření různými variantami velikosti strojů a výkonnosti traktorů

Vinařský obzor (5/2011) 257

Úspěchy na soutěžích vín: Salon vín ČR 2010 – Chardonnay PS 2008, Irsai Oliver KAB 2008, Neburské JAK 2008 Salon vín ČR 2011 – Muškát moravský KAB 2009 Vinitaly Verona 2010 – Tramín červený VZH 2008 Terravino Izrael 2010 – Irsai Oliver KAB 2008 – zlato, Tramín červený VZH 2008 – stříbro, Muškát moravský KAB 2008 – stříbro VINOFORUM 2010 – Irsai Oliver KAB 2009 – bronz IWC San Francisco 2010 – Irsai Oliver KAB 2009 – bronz GP Austerlitz 2010 – Irsai Oliver KAB 2009 AWC Vienna 2010 – Irsai Oliver KAB 2009 – stříbro, Muškát moravský KAB 2009 – stříbro, Chardonnay, VZH 2009 – pečeť Vinalies Internationales 2011 Paříž – Irsai Olier KAB 2009 – stříbro Valtické vinné trhy 2011 – Irsai Oliver JAK 2010

oblíbená aromatická vína, jako je Muškát moravský a Irsai Oliver. Za vše hovoří jejich mnohá ocenění, která získala na Valtických vinných trzích, Grand Prix Vinex, Weinaparade, Muvině a na mnoha dalších místech v zahraničí, např. ve Slovinsku, v Kanadě, Izraeli, Londýně či Paříži. Naše značková vína dodáváme do vinoték a gastronomie originálně balená.

Provozujeme samozřejmě vlastní webové stránky na adrese www.vinarstvivladimirtetur.cz, kterým se věnuje silná polovina vedení naší firmy, a to moje žena. Spolupracujeme také s několika časopisy, inzerci si pečlivě vybíráme. Jsme rovněž členem místního sdružení Velkobílovičtí vinaři.

Samozřejmě, že neděláme víno jen podle našeho gusta. Občas je třeba také někam vyrazit a dát o sobě vědět. Veletrhů se však jako vystavovatel neúčastním, organizujeme spíše soukromé degustace, a to nejlépe u nás ve vinařství. Veletrhy mají podle mne příliš strojený a oficiální charakter, což nám příliš nevyhovuje. Podporujeme ovšem výstavy vín, a to jak místní, tak i oblastní či národní.

A do budoucna? Chci, aby naše vinařství patřilo vždy ke skupině vinařů, kteří dělají dobrá vína. Jak říká jeden můj kamarád a kolega vinař, není důležité něco vyhrát, ale spíše obhájit. Na pozici sklepmistra v našem vinařství chci zůstat, protože se nemůžu obejít bez každodenní práce, která je velmi tvořivá a inspirativní – na druhou stranu chci naše vinaství udržet v určitých mantinelech, protože by mne asi nebavilo dřít se od rána do večera, kdy by ani nebyl čas na koníčky nebo s dětmi na dovolenou. (vo)

150 Kč (včetně DPH) » »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Více informací na www.vinarstvivladimirtetur.cz

258

Vinařský obzor (5/2011)

Enogastronomie

Květnové snoubení od bílého k rosé

Klíčovým faktorem pro přípravu pokrmů je sezonnost – roční období, jež koresponduje s čerstvými a kvalitními místními potravinami. Charakteristickými surovinami pro jarní období jsou v našich podmínkách některé druhy zeleniny: fazole, hrách, jarní chřest, špenát, smrž pravý, okurky, květák, kedlubna, hlávkový salát, polníček, černý kořen, malta brambory, mrkev, žampiony, cibule, rajčata, rebarbora, řeřicha. Drůbež: kachna, pulárd, slepice, kuře, krocan, perlička. Jateční maso: mimo obvyklého jatečního masa také skopové, jehně, sele. Ovoce: jablka, hrušky, banány, pomeranče, melouny, jahody, grepy. K obecným zásadám si dovolím doplnit růžové víno, které se právě v optimistickém období s přicházejícími slunečními paprsky začíná pít.

Pro správné párování pokrmů s vínem je rozhodující finální chuť pokrmu. Víno zde hraje roli příjemné podpory vůně, textury i chuti. Nikdy by to nemělo být v diametrálním rozporu. Významný dopad na víno, ale i obráceně na pokrmy, má párování pouze tehdy, když délka trvání chuti nebo aroma svou intenzitou převyšuje běžnou normu.

Na základě přímo stanovených prvků a účinků vzájemného působení – vnímání pokrmů a vína – je užitečné rozdělit tyto atributy do tří základních kategorií: primární chuť jednotlivých komponentů, konzistence – textura, finální chuť. Tyto kategorie vzájemně nevylučují zachování původní chuti a jejich identických vlastností, spíše naopak, zvětšují schopnost rozlišování hlavní složky jídla a vína a také vzájemné kontrasty. Důležité je pak rozlišovat hierarchii všech kategorií. Pokrmy a vína představují vzájemné hodnocení parametrů, což může být využito ve škále chutí počínaje původní chutí použitých surovin charakterizujících autentičnost. Ty se přemění ve své konzistenci, vzhledu i chuti pomocí metody zpracování a následně jsou přene-

Foto archiv autorky

Pro rozkvetlé májové dny jsem připravila autentické barevné, rozmanité a lehké menu. Pokrmy i nápoje odrážejí sezonnost a tradici. Na příkladu předkrmu je prezentován přístup pro vytvoření harmonického spojení pokrmu s nápojem.

seny do finální úpravy, vůně i chuti hotového pokrmu. Spojení pokrmů s dobře vybranými víny v milé společnosti vytvoří jedinečné společensko-gastronomické zážitky.

Jarní menu Sauvignon, suchý, pozdní sběr 2008, Popice

Marinovaný chřest se šunkou na listu salátu

Pinot Noir, rosé, pozdní sběr 2009, Velké Bílovice

Pošírovaný losos s pomerančovou omáčkou a těstovinami

Svatovavřinecké rosé, pozdní sběr 2009, polosuché (Spielberg)

Jemný rebarborový koláč s drobenkou a jahodovým sorbetem

Výběr vína k předkrmu: Sauvignon, suché, pozdní sběr, 2008, Sonberk (oblast Morava – Mikulovsko) Hodnocení vína

Popis

Vzhled a barva

Zlatá se zelenkavými odlesky

10

Aroma – co cítíme čichem

Příjemné květnatosti až ovocné angreštové marmelády a broskví

8

Chuť v ústech

Chuť šťavnatá s příjemnou kyselinkou a ovocitosti

8

Celkový dojem

Příjemné harmonické víno ve vzájemné souhře chuti a vůně

9

Výsledné hodnocení

0–10bodů

Celkem 35 (ze 40 bodů)

Marinovaný chřest se šunkou na listu salátu (4 osoby) Ingredience: svazek čerstvého chřestu 12 ks, 15 ml olivového oleje extra virgine, 15 ml oceta Balsamico, 40 ml bílého vína, 12 tenkých plátků šunky, 4 listy salátu Příprava: Chřest povaříme pouze minutu v lehce osolené vodě, pak jej lehce marinujeme ve směsi ingrediencí (olej, ocet a víno) a nakonec středy chřestu zabalíme každý zvlášť do tenkých proužků šunky.

Podáváme se Sauvignonem.

Pošírovaný losos s pomerančovou omáčkou Ingredience: 4 filety z lososa, sůl. Na přípravu pomerančové omáčky potřebujeme: 1 lžičku másla, 4 šalotky (drobně nakrájené), 250 ml mléka, 2 lžíce pomerančové šťávy, 1 polévková lžíce kukuřičného škrobu, sůl a pepř.

Příprava: Předehřejeme troubu na 150 °C, do zapékací misky nalijeme vývar nebo vodu, vložíme lehce posolené filety z lososa a přikryjeme fólií. Pečeme asi 15 minut.

Příprava omáčky: V rendlíku rozehřejeme máslo a osmahneme šalotku po dobu 2 minut. Přidáme mléko a přivedeme k varu (rozmixujeme). V míse smícháme pomerančovou šťávu a kukuřičný škrob. Přidáme polovinu horkého mléka a dobře promícháme. Poté směs nalijeme do rendlíku a dusíme za stálého míchání, dokud omáčka nezhoustne (asi 5 minut). Dochutíme solí

Enogastronomie / Inzerce

Vinařský obzor (5/2011) 259

drobenkou. Pečeme asi 40 minut. Vlahý koláč posypeme cukrem.

Senzorické hodnocení marinovaného chřestu se šunkou na listu salátu Popis

0–10bodů

Vzhled a barva

Atraktivní vzhled v kombinaci bílé, zelené a růžové barvy

9

Aroma – co cítíme čichem

Příjemně podmanivá vůně po čerstvém chřestu a šunce podpořené vůní marinády

7

Chuť v ústech

Dokonalé spojení vůně, chuti chřestu a svěží slané a sladké šunky, vyvažuje jemná kyselost marinády

9

Celkový dojem

Jednoduchý pokrm, hezkého vzhledu, mimořádné kvality a chuti

10

Výsledné hodnocení

Celkem 35 (ze 40 bodů)

a čerstvě nadrceným pepřem. Ihned servírujeme s těstovinami.

Losos s jemnou bílou omáčkou s chutí po šalotce a pomeranči se bude dokonale snoubit s Pinot Noir, rosé, v kategorii pozdní sběr 2009, z Velkých Bílovic, s dobře laděnou kyselinou a cukrem s dotekem výrazné ovocitosti. Nezapomínejme proložit pokrmy a vína vodou, nejlépe z kohoutku.

Rebarborový koláč s drobenkou a jahodovým sorbetem Rebarbora – reveň (Rheum rhabarbarum) – je zelenina dozrávající začátkem května a používá se do konce června. Původ má v Tibetu, kde byla ceněna pro své léčivé účinky. Do Evropy přišla až počátkem 19. století. Rebarbora má značný význam ve vý-

živě díky vysokému obsahu vápníku, vitaminům C a B a dalším látkám. Blahodárně působí na krvetvorbu, nervovou soustavu a draslík podporuje činnost střev. Je vhodná pro přípravu lahodných jarních dezertů.

Ingredience: 250 g polohrubé mouky, 125 g másla, 180 ml mléka, 2 vejce, 125 g cukr krystal, kypřicí prášek do pečiva, 5 řapíků rebarbory, drobenka se skořicovým cukrem (2 lžíce másla, 3 lžíce hrubé mouky, 2 lžíce cukru a vanilkový cukr).

Postup: Z mouky, cukru, kypřicího prášku, mléka, másla a vajec zpracujeme těsto.

Předehřejeme troubu na 180 °C, plech vyložíme pečicím papírem. Poté na něj nalijeme těsto, jeho povrch poklademe kousky rebarbory (kterou jsme před zpracováním omyli a nakrájeli na 1cm kousky) a posypeme

Jahodový sorbet Ingredience: 200 g čerstvých jahod, lžíce moučkového cukru, šťáva ze čtvrtky citronu, pro zlepšení chuti lze přidat 1 lžíci likéru Cointreau.

Postup: Omyté, stopek zbavené jahody rozmixujeme. Několik si odložíme na dekoraci talíře. K jahodovému pyré přidáme cukr, citronovou šťávu a případně likér. Likér dodá chuť a zabrání tomu, aby krém v mrazničce zcela ztuhnul. Směs nalijeme do nádoby, lépe s víčkem. Uložíme do mrazničky a přibližně po hodině směs důkladně promícháme. Poté ještě zopakujeme. Vychlazený a namražený krém vložíme do skleniček či malých mističek a podáváme spolu s koláčem.

Vhodnou volbou vína k pikantnímu ovocnému dezertu bude Svatovavřinecké rosé, 2009, pozdní sběr, polosladké, které se krásně propojí s jahodovou pikantností vína.

Gastronomie a enogastronomie byla vždy v tradičních národech součástí kultury vedle filozofie, společenských věd, politiky apod. Pouze vhodným zpracováním za použití čerstvých a identických surovin můžeme dosáhnout kvality a pozitivního vlivu na naše fyzické i duševní zdraví.

Pavla Burešová, Praha

ZÁTKY GÜLTIG®

Společnost Heinrich Gültig Korkwarenfabrikation GmbH - začíná se svým úsilím tam, odkud její výrobky pocházejí - v Portugalsku. Výběr vhodného a kvalitního materiálu, stejně jako všechny následující kroky při výrobě zátek podléhají přísným kontrolám s cílem dosažení té nejvyšší kvality vyráběných zátek.

Zátky jsou vyráběny šetrně k životnímu prostředí v průběhu všech technologických operací. Řízená produkce je v souladu se systémem managementu kvality DIN EN ISO 9002 s maximální ochranou proti pachu a ovlivnění chuti a se zajištěním optimálních těsnících vlastností.

Můžete vybírat z následujících typů zátek a uzávěrů: • přírodní zátky • technické zátky • sektové zátky • syntetické zátky • šroubovací uzávěry Bližší informace o kompletní nabídce: O.K. SERVIS BioPro, s.r.o., Bořetická 2668/1, 193 00 Praha 9 Tel.:+420 281 091 460, 841 111 114 E-mail: info@oks.cz , www.biopro.cz

inzerce©

Hodnocení pokrmu

Vinařství Baloun získalo v Monaku Prix Special Producteurs 2011 plus čtyři zlaté a tři stříbrné medaile

Foto H. Baker

Ve dnech 27. až 29. dubna proběhl v monackém knížectví v pořadí již pátý ročník mezinárodní soutěže vín Femmes et Vins du Monde (Women and Wines of the World), druhý ročník Femmes et Spiritueux du Monde (Women and Spirits of the World) a třetí ročník mezinárodní soutěže Femmes et Grand Concours de Packaging, které se odehrály pod jednou střechou v hotelu hotelu Le Méridien Beach Plaza v Monte-Carlu.

Foto H. Baker

Jak názvy těchto soutěží napovídají, hodnotí na nich pouze ženy, jejichž „jury“ jsou rozděleny do pěti kategorií (collèges): Enologie (předsedkyně komise), Produkce, Distribuce-PR, Media-Formation a tzv. Découverte Grand Public Oenophile neboli milovnice vína z řad veřejnosti.

Přes 60 degustátorek 24 národností ohodnotilo přes 300 vzorků z 20 zemí světa a toto jsou výsledky jejich práce: Řecko získalo jednu diamantovou medaili za vynikající Muscat de Samos, 20 zlatých a 65 stříbrných medailí. Českou republiku letos zastupovala tři vinařství: Znovín Znojmo, Víno Dalibor – vinařství „U kapličky“, Zaječí, a Vinařství Baloun, Velké Pavlovice, přičemž posledně jmenované vinařství, které se zúčastnilo tohoto klání již popáté a pokaždé si ze soutěže odneslo nejméně jednu zlatou a několik stříbrných medailí, získalo od organizátorů speciální cenu za tento nepřetržitý úspěch. Letos zde byly Radomilu Balounovi uděleny dokonce čtyři zlaté a tři stříbrné medaile! Česká republika se se svým počtem 11 medailí umístila na čtvrtém místě za Francií, Itálií a Portugalskem. Šest zlatých, pět stříbrných a speciální ocenění pro Radomila Balouna představuje pro vinařství České republiky další fenomenální úspěch na mezinárodní vinařské scéně.

Helena Baker, Monte-Carlo, Monaco

»

Více informací a kompletní výsledky jsou na www.femmesetvinsdumonde.com.

Zprávy / Vinařské aktivity

Víno a delikatesy 2011 Ve dnech 26.–28. dubna proběhl na pražském Výstavišti v Holešovicích v pořadí již 14. ročník tohoto nápojového veletrhu.

První otázka, která návštěvníka okamžitě napadla již první den při příchodu, byla: „Jsme tu na správném místě?“ Kromě několika poutačů na výstavy pro lékaře totiž nic nenaznačovalo, že se zde koná jeden z nejvýznamnějších veletrhů vín v republice. Až přímo nad hlavním vchodem do budovy Průmyslového paláce byla umístěna pouze jedna jediná cedule nesměle vítající ojedinělé návštěvníky, kteří se sem kolem poledne onoho povelikonočního úterý trousili (viz foto v porovnání s podobným veletrhem vín v Londýně). Rovněž uvnitř převládal dojem, že je vystavovatelů méně než v předešlých letech, avšak letmý pohled po výstavní ploše potvrdil, co pořadatelé veletrhu, Vego Prag, hlasitě oznamovali, a to, že veškerá plocha byla vyprodána.

Další malá změna, které si málokdo všiml, byla následující: Ačkoliv název veletrhu a logo zůstává familiární, prohlédněte si pečlivěji titulní stranu katalogu. Místo slova „destiláty“ najednou spatříte „delikatesy“. A to konečně vysvětluje hlavní změnu v účasti vystavovatelů z gastronomického sektoru: Přibyly stánky se sýry a uzeninami, zatímco vinařů a dovozců významně ubylo. Nejmarkantnější byla absence uskupení Bohemia Sekt a předního dovozce Bacchus Vins et Champagne, kteří se rozhodli již neparticipovat. Na druhé straně Znovín Znojmo, Templářské Sklepy Čejkovice, Nové vinařství, Mikrosvín, ZD Sedlec, Zámecké vinařství Bzenec, Vinné sklepy Lechovice, Vinařství Krist, Josef Dufek, Lahofer a další zde nechyběli. Francouzská obchodní mise UBIFRANCE zaujímala velkou plochu uprostřed hlavní haly se stánky výrobců vín a delikates z celé Francie, zejména pak z Languedocu. Rovněž přítomné bylo Rakousko, Portugalsko a Itálie se svými četnými stánky. Největší výstavní plochu však zabrala společnost Soare a instituce financované z veřejných prostředků České republiky: Vinařský fond, Národní vinařské centrum a Ministerstvo zemědělství ČR (posledně jmenovaný orgán dokonce neměl ještě ani k dispozici Výroční zprávu, jak bývalo na tomto veletrhu zvykem v předešlých letech, na což si několik kolegů-novinářů hlasitě postěžovalo…).

Na světových veletrzích, jako jsou např.

ProWein Düsseldorf, LIWF a Distil Londýn nebo Vinexpo Bordeaux, bývá cílem poskytnout vystavovatelům prostor (tzv. meeting forum), a proto zpravidla bývá vstup pro návš-

Foto J. a H. Baker

Vinařský obzor (5/2011)

těvníky z tohoto oboru (trade only) po povinné registraci zdarma. Přirozeně, pro laického návštěvníka, který na veletrh „Víno a Delikatesy“ zaplatil mnohdy až plné vstupné ve výši 400 Kč, bude cíl návštěvy jiný.

Tímto se v podstatě pražský veletrh stává totálně odlišným a od vystavovatelů k vám často dolehne jejich lamentování o jiných zájmech návštěvníků tohoto veletrhu než o jejich produkty, zejména pak o jejich opilosti, hlučnosti, a dokonce i agresivitě, zejména ke konci dne (zde si je také nutno povšimnout, že na světových veletrzích končí výstavní den zpravidla v 18 hodin!).

Z gastronomického úhlu zde bylo mnoho nových stánků, kromě již zmíněných sýrů a uzenin také káva, čaj, pivo, čokoláda…, což částečně nahradilo větší absenci vín a destilátů a neúčast velkofirem. Zajímavým poznatkem je, že tento veletrh je nyní s poněkud ustupujícím Vinexem jediný v republice – co to však pro tuto zemi znamená? Víno, a to jak místní, tak dovozové, představuje v dnešní době veliký boom.

Možná, že na obchodní jednání ve velkém ještě nepřišla řada, avšak tradičních příjemných setkání s lidmi, kteří se ve víně pohybují a s nimiž se osobně znáte, není nikdy dost, avšak co se týká seriozního byznysu – nebylo by lépe to nechat na jindy a třeba se setkat někde v kanceláři?

John a Helena Baker, Praha Foto J. a H. Baker

260

Vinařský obzor (5/2011) 261

HOBRA radí Sterilní / mikrobiologicky účinná filtrace vína Doporučené typy filtračních desek HOBRAFILT jsou ST 3 N, ST 5 N, ST 7 N. Nejčastěji se používají: - pro mikrobiologicky účinnou filtraci před plněním vína do lahví - jako prokazatelně nejúčinnější předfiltrace před membránovou mikrofiltrací Maximální tlakový rozdíl je 1,2 baru.

Pro dosažení úplné mikrobiologické čistoty filtrovaného média doporučujeme zařadit za sterilní filtraci na filtračních deskách pojistnou membránovou mikrofiltrační svíčku CANDEFILT – HMV nebo HMVS.

Více nocí klidného spánku Hlavní partner salonu vín

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

Potřebujete poradit s filtrací - ptejte se u specialistů.

Volejte 733 530 205 nebo jděte na www.hobra.cz.

HOBRA - ŠKOLNÍK s.r.o.

Smetanova ul., 550 01 Broumov Česká republika Tel: +420 491 580 111 Fax: +420 491 580 140 E-mail: hobra@hobra.cz www.hobra.cz

Profiler - vytrvalý proti peronospoře • nová účinná látka i chemická skupina • dlouhodobé působení • široké aplikační okno od květu do zaměkání • spolehlivá účinnost na listech i hroznech • bezproblémové použití i během kvetení révy

www.bayercropscience.cz

262

Vinařský obzor (5/2011)

Hodnocení vín

Pavel Krška Národní vinařské centrum

Josef Balík Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Profil mohutnosti a aromatu – nová dimenze vyhodnocení kvality a charakteru vína Na soutěžích vín je tradičně používán některý z bodových systémů – na renomovaných soutěžích nejčastěji stobodový podle standardu OIV a Mezinárodní unie enologů; dále třeba starší dvacetibodový, jednodušší pětibodový či Vedelův penalizační systém. Účelem bodového ohodnocení vína je jednak seřazení vín podle umístění na soutěži, zařazení do bodového pásma pro případné udělení medaile či jiného ocenění a také bodové ohodnocení indikátorem kvality vína (samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že to je výsledek hodnocení dané komise na dané soutěži). Metodika hodnocení senzorických profilů vín a prezentace jejich výsledků představuje pro milovníky vín možnost lépe pochopit parametry posuzovaných vín, které utvářejí jejich kvalitu a charakter, a pro producenty soutěžních vzorků vytváří obsažnější zpětnou vazbu.

V poslední době se v zahraničí (např. na soutěži MUNDUSVINI, VINAGORA, VINO LJUBLJANA, v degustační zóně PROWEIN aj.) začaly používat další popisné systémy senzorického hodnocení, které umí mnohem podrobněji a plastičtěji vyjádřit nejen kvalitu, ale zejména charakter hodnoceného vína. Pomineme-li klasické slovní ohodnocení vína (které je při tradiční soutěži vína s mnoha vzorky a hodnotiteli a časovým limitem na vzorek prakticky nepoužitelné), je velmi dobrým nástrojem tzv. profil mohutnosti a aromatu vína. Výhodou takového profilu je relativně snadná možnost hromadného zpracování hodnocení u jednotlivých členů komise a zejména velmi přehledné zobrazení charakteru vína ve formě síťového grafu.

Takový graf či grafy je vhodné vložit do souhrnného „informačního listu vína“, který obsahuje další informace o víně, jako je odrůda či cuvée, výrobce, jakostní zařazení, ročník, původ, základní analytické hodnoty, případně také dosažené bodové hodnocení či udělenou medaili. Tuto metodiku hodnocení lze užít i na nesoutěžních přehlídkách vín, jako byla například letošní degustační zóna na Prowein.

Národní vinařské centrum, ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Lednice Mendelovy univerzity v Brně, se rozhodlo vytvořit vlastní systém grafického vyjádření charakteru vína. Tento způsob je technicky volitelnou součástí počítačového hodnoticího systému NVC, který umožňuje po ukončení soutěžního bodování každého vzorku

1 Vyplňování profilu mohutnosti vína

2 Vyplňování aromatického profilu vína (bílé víno)

Hodnocení vín

plynule přejít do obrazovky hodnocení organoleptických profilů vín. Po zvážení různých variant jsme se rozhodli rozdělit grafické vyjádření charakteru vína do dvou síťových grafů: • Profil mohutnosti a struktury vína, který obsahuje 6 deskriptorů • Aromatický profil vína, který obsahuje 13 deskriptorů Podrobný seznam jednotlivých deskriptorů je uveden ve screenshotech z hodnoticího systému NVC tak, jak jej vidí hodnotitel při „vyplňování“ jednotlivých parametrů formou posunutí ukazatele na úsečce.

Deskriptory profilu mohutnosti jsou stejné pro bílá, růžová i červená vína. Deskriptory aromatického profilu se pro bílá, růžová a červená vína liší a jsou uvedeny v následující tabulce.

Výsledný „informační list“ vína s pavučinovými grafy profilu mohutnosti a aromatu znázorňuje obr. 3.

Jak bylo zmíněno výše, podobný „informační list“ je již u některých soutěží a prezentací v zahraničí používán. Pro srovnání uvádíme informační list vína z degustační zóny „Prowein 2011“ v Düsseldorfu (obr.

4).

Je nesporné, že profil aromatu a mohutnosti vína podává nejen návštěvníkovi soutěže vín, ale také vinaři, který víno přihlásil, daleko širší a plastičtější popis vína než jen prostý počet bodů či udělená medaile.

Předností grafu s profilem mohutnosti je, že svým tvarem informuje, které vlastnosti jsou pro kvalitu vína rozhodující, a zároveň lze vyhodnotit plochu, kterou profil na diagramu vymezuje. Právě velikost a tvar této plochy vypovídá o celkové mohutnosti, bohatosti a struktuře vína. Na našem příkladovém obrázku získalo hodnocené víno 70 bodů (tzv. kvadratických bodů) z maximálního možného zisku 100 bodů – tedy plného a rovnoměrného vyplnění celého diagramu.

Vyplňování profilů aromatu a mohutnosti se podařilo dobře implementovat do systému NVC pro hodnocení vín. Na základě zkušeností ze zahraničních konkurzů vín je možné konstatovat, že čtyřminutový interval je pro zkušeného hodnotitele dostatečný jak pro část soutěžního bodování, tak pro vyplnění senzorického profilu vín. Tento systém byl průběžně zkoušen při proškolování degustátorů NVC (viz článek v dalším čísle VO) a „naostro“ použit při hodnocení soutěže Grand Prix Vinex a prezentaci vín v degustační zóně Vinexu 2011. Prezentovány však byly pouze profily mohutnosti vín, protože část hodnotitelů své degustátorské úkoly nezvládla a většina i vynikajících vín vypadala „jaksi bez jakéhokoli“ aromatického profilu. Hlavním problémem se zatím jeví nezkušenost hodnotitelů, kteří navíc mnohdy nejsou ochotni se nad vínem opravdu seriozně zamyslet a odpovědně vyplnit jednotlivé deskriptory.

Vinařský obzor (5/2011) 263

Tabulka 1 Deskriptory aromatického profilu pro různé typy vín (J. Balík, P. Krška, © Národní vinařské centrum, o. p. s.)

Bílá vína Deskriptor – název – CZ

Deskriptor – popis – CZ

B1

květnaté

květ lípy, pomerančovníku, jabloně, bezu, luční květy, růže

B2

tropické ovoce

banán, ananas, mango, liči, žlutý meloun

B3

cirusové ovoce

grapefruit, limeta, pomeranč, mandarinka

B4

jádrové ovoce

jablko, hruška

B5

peckové ovoce

broskev, meruňka, ryngle

B6

drobné ovoce

angrešt, bílý rybíz

B7

sušené a kandované ovoce

rozinky, datle

B8

karamelizované

med, biscuit, pražené oříšky, karamel

B9

bylinné

listy rybízu, kopřiva, tráva, zelené rajče, seno

B10

kořenité

bílý pepř, koření

B11

barikové

dřevité, pryskyřičné, cedr, vanilka, kokos, toast, káva, kouř

B12

laktátové

máslo, smetana

B13

jiné

minerální, pazourek, petrolej

Růžová vína a klarety R1

květnaté

růže, pivoňka, luční květy, kvet jabloně

R2

jádrové ovoce

hruška, jablko

R3

tropické ovoce

banán, ananas, mango, liči, žlutý meloun

R4

cirusové ovoce

grapefruit, limeta, pomeranč, mandarinka

R5

peckové ovoce

broskev, meruňka, třešeň, višeň, švestka

R6

drobné ovoce

jahoda, malina, červený rybíz, černý rybíz, ostružina, borůvka

R7

drobné tmavé ovoce

černý rybíz, ostružina, borůvka, bezinka

R8

vařené a sušené ovoce

kompot, rozinky, povidla

R9

karamelizované

med, biscuit, pražené oříšky, karamel

R10

bylinné

listy rybízu, kopřiva, tráva, máta, seno

R11

kořenité

koření, mletá paprika, skořice

R12

laktátové

máslo, smetana

R13

jiné

minerální, barikové

Červená vína C1

květnaté

růže, fialka, pivoňka, šeřík

C2

jádrové ovoce

hruška, jablko

C3

tropické ovoce

banán

C4

peckové ovoce

švestka, třešeň, višeň

C5

drobné světlé ovoce

jahoda, malina, červený rybíz

C6

drobné tmavé ovoce

černý rybíz, ostružina, borůvka, bezinka

C7

vařené a sušené ovoce

kompot, povidla, fíky

C8

karamelizované

karamel, čokoláda, med, pražený oříšek

C9

kořenité

mletá paprika, černý pepř, skořice

C10

bylinné čerstvé

paprika, list rybízu, makovice, máta

C11

bylinné sušené

seno, tabák, černé olivy

C12

barikové

dřevité, pryskyřičné, cedr, vanilka, kokos, toast, káva, kouř

C13

jiné

kůže, zvěřina, lanýž

metodika J. Balík, P. Krška, © Národní vinařské centrum, o. p. s.

Vinařský obzor (5/2011)

A TASTE OF EUROPE („Chuť Evropy“) Mezinárodní projekt A Taste of Europe („Chuť Evropy“) realizuje v letech 2005–2011 několik muzeí a institucí v Evropě. Vedoucím projektu je švédské Arbetets Museum (Museum of Work) sídlící v Norrköpingu, které přišlo s myšlenkou ukázat evropskou aktivitu v produkci potravin, jejich konzumaci, především prostřednictvím prezentace zkušeností zaměstnanců a odborníků v potravinářství i konzumentů samotných.

Projekt představuje zároveň v každém participujícím evropském státě, formou společné výstavy, historické i současné národní podobnosti i odlišnosti, ideje a reality, možnosti i obtížnosti. Zabývá se mj. důležitými otázkami spojenými s produkcí a konzumací potravin.

Každý partner se podílí na společné výstavě svými národními historickými perspektivami, a to z různých pohledů. Jednou z hlavních idejí projektu je právě spolupráce s různými společenskými skupinami a evropskými obyvateli. Projekt je z velké části hrazen z fondů Evropské unie.

Cíle projektu: 1. Vytvořit hodnotovou základnu na každé partnerské straně i kolektivně, která bude užitečná pro současný i budoucí výzkum. Všichni partneři se budou podílet na společné výstavě (zahájené ve švédském Museum of Work v Norrköpingu) sběrem zkušeností z rozhovorů, fotodokumentace a objektů.

2. Dalším cílem je získat více vědomostí z oblasti produkce a zpracovávání evropských potravin a jejich konzumace v současnosti i historii. Prostředkem k tomu má být celoevropská spolupráce na hlavní výstavě, která bude výzvou jak pro producenty, výzkumníky, státní a ekologické organizace, tak i pro veřejnost. Výstava bude obsahovat psané i vyprávěné příběhy, fotografie a objekty, ale také IT-zpracování, jejichž prostřednictvím se i veřejnost stane spolutvůrcem a přispěvatelem společné výstavy.

3. Třetím cílem projektu a výstavy je podnítit důležité otázky na produkci a konzumaci potravin v Evropě, čímž se výstava stane místem setkávání a diskusním fórem evropské veřejnosti, státních organizací a různých společenských organizací (pořádání seminářů, konferencí a veřejných diskusí k problematice, hostujících v každém partnerském muzeu).

Témata: Estonsko: brambory • Česká republika: pivo • Dánsko: vepřové maso • Finsko: chleba • Maďarsko: pšenice • Portugalsko: „středomořská strava“ • Skotsko: ryby • Slovinsko: med • Švédsko: mléko Partnerská muzea a jejich zástupci: The Worker‘s Museum (Dánsko – Copenhagen) – Jacob Bjerring–Hansen; Estonian National Museum (Estonsko – Tartu) – Terje Anepaio; Finnish Labour Museum Werstas (Finsko – Tampere) – Kalle Kalilo, Ulla Jaskari; Museum of Hungarian Agriculture (Maďarsko – Budapest) – Ágota Nagy, Sarolta Szatmári; Portimao‘s Museum (Portugalsko – Portimao) – José Gameiro; Museum of Work (Švédsko – Norrköping) – Maud Fjellman, Niklas Cserhalmi, Sofia Seifarth, Torsten Nilsson, Anders Lindh; National Museum of Agriculture Prague (Česká republika – Praha) – Roman Bortel; Scottish Fisheries Museum (Skotsko – Anstruther, Fife) – Simon Hayhow; Technical Museum of Slovenia (Slovinsko – Ljubljana) – Irena Marusic.

Web projektu: www.atasteofeurope.eu.

Národní zemědělské muzeum Praha se na tomto projektu podílí mj. vědeckým zhodnocením sbírkového fondu NZM v rámci výzkumného záměru Ministerstva zemědělství ČR č. 7507574101.

Tento projekt je podporován z programu Kultura Evropské unie. (ss)

Zprávy / Hodnocení vín

Mnoho hodnotitelů se drží kolem středních hodnot, a proto jsou výsledné profily mohutnosti a aromatu dosti podobné, přestože se klasifikují naprosto odlišná vína. NVC spolu se Zahradnickou fakultou vytváří ak-

tivity s cílem zaškolit degustátory pro tato náročnější hodnocení, kdy bude hodnotitel zodpovědný nejen za správné bodové hodnocení vína, ale také za kvalitní vyplnění jeho senzorického profilu.

Aromatický profil bílého vína

Profil mohutnosti a struktury hodnoceného vína plocha = 70 kvadratických bodů z max. 100 bodů

3 Vzorový informační list vína s uvedením profilu mohutnosti a aromatu vína © Národní vinařské centrum, o. p. s.

Foto archiv autorů

264

4 Informační list vína – degustační zóna Prowein 2011

Inzerce

Vinařský obzor (5/2011) 265

bez etikety jsem jako nahá

Kontaktujte nás:

266

Vinařský obzor (5/2011)

Hodnocení vín

Cuvée 2011 Ostrava Devátý ročník ojedinělé mezinárodní soutěže kupáží, asambláží a známkových vín uspořádal ve dnech 18. a 28. dubna Klub ostravských vínobuditelů K.A.H.A.N. ve spolupráci s Clarion Congress Hotelem Ostrava a Národním vinařským centrem se sídlem ve Valticích. Akce probíhá za podpory Vinařského fondu České republiky.

Odborným garantem a duchovním otcem jediné soutěžní přehlídky vín v Moravskoslezském kraji je guru českého a moravského vinařství prof. Vilém Kraus.

Moravští vinaři a dovozci vín ze zahraničí přihlásili do šesti soutěžních kategorií 102 soutěžních vzorků: 21 bílých vín suchých (kategorie A1), 12 bílých vín polosuchých a polosladkých (A2), 46 vín červených (B), 5 vín růžových (C), 12 vín šumivých (D), 6 vín likérových a sladkých (E). Celkem se do soutěže přihlásila vína 7 zemí: Česká republika (64 vín), Slovensko (17), Španělsko (14), Tunisko (3), Chile (2), Francie (1), Jižní Afrika (1). Vína, která splnila statut soutěže, byla dne 18. dubna 2011 hodnocena v degustačním sále Národního vinařského centra na Zámku Valtice. Hodnotilo se stobodovou stupnicí a pouze vína se ziskem nejméně 85 bodů byla oceněna zlatou medailí. Stříbrnou medailí mohla být oceněna vína mezi 82 až 84,99 body a medailí bronzovou vína se ziskem 80 až 81,99 bodů. Organizátoři se zavázali neudělit více medailí, než by odpovídalo 30 % z celkového počtu vín přihlášených do soutěže. Výsledky hodnocení odborné komise podléhají schválení Ministerstvem zemědělství České republiky.

Odborné komise pod vedením prof. Fedora Malíka a doc. Miloše Michlovského udělily 10 zlatých a 20 stříbrných medailí. Moravská vína byla honorována 4 zlatými a 10 stříbrnými medailemi. Mezi zahraničními účastníky uspěla především vína ze Slovenska (3 zlaté, 4 stříbrné), dále ze Španělska (2 zlaté, 3 stříbrné), Chile (1 zlatá, 1 stříbrná) a Tuniska (2 stříbrné). Medaile nezbyly na zástupce Francie a Jižní Afriky. Nejlepší kolekci vín představila Patria Kobylí, a. s., (1 zlatá, 2 stříbrné medaile).

Titulem šampiona bílých vín byla oceněna asambláž Rulandského šedého a Sauvignonu Moravíno Grand Cuvée 2009 pozdní sběr (Moravíno, s. r. o.) z Mikulovské vinařské podoblasti. Šampionem červených vín bylo vyhlášeno chilské cuvée Syrah, Cabernet Sauvignon, Merlot Tabalí Blends Reserva Especial 2007 (Tabalí/dovozce Heros Vino, s. r. o.) a cenu pro nejlépe hodnocené tuzemské červené víno získalo Patria Cuvée 2007 výběr z hroznů (Patria Kobylí, a. s.), vyrobené z Rulandského modrého a Cabernetu Sauvignon.

Vítězem kategorie bílých polosuchých a polosladkých vín se stalo Cuvée Klára 2010 moravské zemské (Víno Holec), kupáž Ryzlinku rýnského a Muškátu moravského z Dolních Dunajovic. Nejvýše hodnoceným růžovým vínem bylo španělské Capita Vidal Rosé Cuvée 2010 (Bodegas Capita Vidal, S. L./dovozce vinoteka.es, s. r. o.) z odrůd Syrah, Merlot a Garnacha. Vítězem kategorie šumivých vín bylo Grandioso Demi Sec 2006 jakostní šumivé víno s. o. (Vinné sklepy Valtice, a. s.), cuvée Chardonnay a Ryzlinku rýnského. Vítězem kategorie vína likérová a sladká bylo Tokaj Saturnia Cuvée 2009 slámové (J&J Ostrožovič) z Lipoviny a Muškátu žlutého.

Paralelně se soutěží vín Cuvée Ostrava byla již popáté udělena PRIX FIJEV CZ (Zvláštní cena Mezinárodní organizace novinářů a pisatelů o víně). Laureáty roku 2011 byly Cava Gran Reserva 2004 Fuchs de Vidal Cuvée Especial (Bodegas Capita Vidal, S. L./dovozce vinoteka.es, s. r. o.) a jihoafrický Bilton Sir Percy 2006 (Bilton Wines/dovozce Staba – Servis Anticor, spol. s r. o.).

Pomyslné medaile a tituly šampiónů udělovaly dne 28. dubna 2011 v Clarion Congress Hotelu Ostrava komise veřejnosti. Tyto výsledky nejsou uznány Ministerstvem zemědělství České republiky, avšak umožňují vinařům a dovozcům porovnat názory odborníků a laiků. Komise veřejnosti udělily 16 zlatých a 15 stříbrných medailí. Moravským vínům přiznaly 8 zlatých a 8 stříbrných medailí. Ve shodě s odbornou jury náležely tituly šampionů Grand Cuvée 2009 pozdní sběr (Moravíno, s. r. o.) a Tabalí Blends Reserva Especial 2007 (Tabalí/dovozce Heros

Vino, s. r. o.). Nejlépe hodnoceným tuzemským červeným vínem bylo dle názoru veřejnosti Moravíno Grand Cuvée 2009 pozdní sběr (Moravíno, s. r. o.), vyrobené z odrůd Cabernet Sauvignon a Svatovavřinecké. Vítěznými víny jednotlivých kategorií se staly Chardonnay/Veltlínské zelené 2010 pozdní sběr (Kosík vinařství – MUDr. Pavel Kosík), Capita Vidal Rosé Cuvée 2010 (Bodegas Capita Vidal, S. L./dovozce vinoteka.es, s. r. o.), Cava Gran Reserva 2004 Fuchs de Vidal Cuvée Especial (Bodegas Capita Vidal, S. L./ /dovozce vinoteka.es, s. r. o.) a Tokaj Saturnia Cuvée 2009 slámové (J&J Ostrožovič).

Zajímavostí bylo vyšší hodnocení šumivých vín (komise veřejnosti udělila tři zlaté medaile, odborná jury žádnou) a naopak nižší úspěšnost vín sladkých a likérových u komise veřejnosti.

Doprovodný program pro veřejnost v Clarion Congress Hotelu Ostrava zahájil prof. Fedor Malík řízenou degustací „Slovenská vína o páté“ v hotelovém restaurantu Benada. Současně byla v Kongresovém sále zpřístupněna výstava vín s volnou ochutnávkou soutěžních vzorků za doprovodu cimbálové muziky.

Slavnostní okamžik vyhlášení výsledků jediné mezinárodní soutěže vín na severu Moravy nastal v 19 hodin.

Zpestřením večera byl zahraniční host Marc Picon a jeho prezentace „Jak chutná Katalánsko“. Příjemným překvapením byl rostoucí zájem ostravské veřejnosti (rezervace byly naplněny již týden před začátkem akce), zklamáním nižší účast moravských vinařů (diplom si osobně převzal jediný zástupce Moravy) kontrastující s hojně zastoupenými dovozci zahraničních vín.

Neskromným cílem organizátorů Cuvée Ostrava je renesance dobrého jména kupáží v očích veřejnosti a návrat kvalitního cuvée na přední místa nabídky českých a moravských vinařů, podobně jako v jiných vinařsky vyspělých zemích. Slovy duchovního otce soutěže prof. Viléma Krause: „Není cuvée jako cuvée“.

M. Křístek »

Podrobnější informace na www.cuvee.cz

Hodnocení vín

Vinařský obzor (5/2011) 267

44. VVT: přes šest tisíc návštěvníků

Foto archiv autora

Již po čtyřiačtyřicáté se počátkem května konaly Valtické vinné trhy. Nejprestižnější, největší a na trh s vínem zaměřená soutěž vín z České republiky, ze Slovenska, z Rakouska i jiných vinařských zemí byla i letos výborem Společnosti Valtických vinných trhů dobře připravena a navíc přálo i počasí.

loš Michlovský – byla vydražena za rovných 4 000 Kč.

3. Neuburské, výběr z hroznů, 2000 – víno bylo Championem na 35. ročníku Valtických vinných trhů v roce 2002, víno pochází z Mikrosvínu Mikulov a bylo vydraženo za 3 400 Kč.

Jakub Šebesta a Antonín Šťastný předávají CHAMPIONA pro červená vína Ladislavu Musilovi

Sto čtyřicet vinařských firem a obchodních společností přivezlo do Valtic 830 vzorků vín (vloni to bylo 151 účastníků a 910 vín). Z České republiky je 683 vín, z Rakouska 91 vín a ze Slovenska 58 vín. Co do počtu vzorků dodaly nejvíc vín Vinné sklepy Valtice (37) a ZNOVÍN Znojmo (29), z menších vinařství Radek Baloun (19), LIVI Dubňany (17) a Josef Dufek (16); ze zahraničních vinařství pak Rudi Woditschka z Rakouska (30) a VÍNO Nitra ze Slovenska (15).

Nejvíce vzorků vín – 432 je mladých z ročníku 2010, ale také z ročníku 2009 (297); nejvíce jsou obsazené kategorie 1 – bílá odrůdová tichá vína do 12 g zbytkového cukru (297 vín) a kategorie 2 – červená odrůdová tichá vína (235 vín), ale také kategorie 6 – vína ze zbytkovým cukrem 12–45 g (143 vín).

V pátek 6. května se již v 9 hodin uskutečnila za přítomnosti 32 mediálních zástupců „Tisková konference k Valtickým vinným trhům“. Rozproudila se diskuse bohatá na dotazy k bodování na VVT, rozdělení vín do kategorií, náročnosti na „chuťovou paměť“ degustátorů apod.

V 10.15 hodin zahájil amatérský sbor vinařů-zpěváků pod řízením vinaře-básníka Ctirada Králíka písní „Vinohrady, vinohrady“ v zámecké Jízdárně 44. ročník Valtických vinných trhů.

Po přivítání členů čestného předsednictva VVT, kde se kromě jiných významných osobností sešli také ministr zemědělství ČR Ing. Ivan Fuksa a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, předal předseda Společnosti Valtických vinných trhů Ing. Antonín Šťastný medaile, diplomy a ocenění vinařům, kteří na tomto ročníku vinných trhů se svými víny uspěli. Po přípitku ministra zemědělství Ing. Ivana Fukse následovalo ochutnávání potravinových specialit a také všech vín, shromážděných v zámecké Jízdárně a ve Španělské konírně. Více než 650 vinařů a účastníků slavnostního zahájení mělo k dispozici všechna soutěžící vína, která mohli až do 14 hodin samostatně i ve skupinkách soustředěně vychutnat. Pak se výstavní prostor zaplnil tisícovkou zkušených návštěvníků, kteří ochutnávali vína podle již doma připraveného scénáře (katalog si stáhli z internetu).

V 16 hodin proběhla dražba archivních Championů, jejíž výtěžek jde na humanitární účely. Byla dražena tři vína: 1. Ryzlink vlašský, výběr z hroznů, 2003, byl Championem VVT v roce 2004, pochází ze Slovenska od Vinohradnické společnosti Modra a byl vydražen za 4 300 Kč.

2. Pálava, pozdní sběr, 2002, byla Championem VVT v roce 2003 a vyrobil ji Mi-

Všechna dražená vína zamířila ke sběrateli archivních vín Ing. Vladimíru Trochtovi z Opavy.

Protože počasí od rána vinným trhům ve Valticích přálo, využili organizátoři také venkovní prostory, kde mohli návštěvníci posedět pod velkými slunečníky. V zaplněné zámecké Jízdárně a Španělské konírně probíhala následně degustace vín až do pozdních nočních hodin.

V sobotu 7. května se výstavní areál již během dopoledne zaplnil návštěvníky ze všech koutů České republiky, ale i ze Slovenska a z Rakouska. Sobota patří spíše vinařským turistům, kteří přijíždějí do Valtic již po mnoho let, ale objevilo se i mnoho cyklistů.

Odpoledne se zcela zaplnil i Technický dvůr, kde bylo hodně stánků s občerstvením a zahrály avizované hudební skupiny. Před vstupem do výstavního areálu byl postaven modrý stan a ve 14 hodin odtud Český rozhlas 2 z Prahy vysílal živě reportáž z vinných trhů.

V 16 hodin byl zorganizován pokus o překonání předloňského rekordu v „řetězovém přípitku růžovým vínem na jednom místě“ – ale přesto, že se ve výstavním areálu v této době nacházelo až 2 000 lidí, přiťuklo si letos opět jako vloni o několik desítek návštěvníků méně – jenom 461 (rekord z roku 2009 je 532, vloni 497). Až do pozdních nočních hodin bylo za doprovodu cimbálových muzik co degustovat.

Valtice – hlavní město vína – navštívilo za pěkného slunečného počasí i letos kolem deseti tisíc lidí a samotné Valtické vinné trhy více než šest tisíc. Vinařské Valtice i Společnost Valtické vinné trhy se také letos velmi dobře zhostily významné vinařské akce a nabídly příznivcům dobrého vína jistě vše, co očekávali. A tak se lze jenom těšit na další, jubilejní 45. ročník Valtických vinných trhů, který přichystá Společnost Valtické vinné trhy ve dnech 11. a 12. května v roce 2012.

Ing. Jan Otáhal, propagace, SVVT Valtice

268

Vinařský obzor (5/2011)

Vinařství v zahraničí

Postřehy odjinud: vinařství Sicílie a některá srovnání s ČR

Sicílie získala jméno od svých prapůvodních obyvatel, domorodých kmenů Sicani a Siculi, přičemž její vinařská historie se začala psát ještě o jedno tisíciletí dříve než dějiny moravského vinařství. V 11. století před Kristem se na území dnešní Sicílie usadili Féničané, kteří sem přicestovali ze severní Afriky a jako zkušení zemědělci se okamžitě začali věnovat i vinohradnictví.

Révě vinné se vskutku na celém území jižní Itálie náramně dařilo, a tak když ho v 8. století před Kristem dobyli staří Řekové, aby zde založili nové kolonie, byli kvalitou místních vín z domorodých odrůd tak nadšeni, že tyto oblasti pojmenovali „Oenotria“ (Enotria) neboli „země vína“.

Od dob antických se poté na tomto největším ostrově Středomoří (mnohými pokládaném za kontinent) vystřídaly další kultury, např. římská a arabská, normanská i španělská, které zde všechny zanechaly svůj vliv, a tak se nelze divit, že je dnešní Sicílie směsicí všech těchto civilizací, které zde postupem času splynuly v jedné osobité fúzi.

Sicílie byla tradičně komerčně orientovaná, možná díky slavnému vínu Marsala, ale možná také vlivem neslavně proslulé mafie.

Je jednou z nejproduktivnějších italských vinařských oblastí, kterou z hlediska roční produkce vína teprve nedávno předstihl region Benátska (Veneto). Přestože kvalita nebyla historicky nikdy hlavním cílem a doposud se tu lahvuje jen mizivé procento z celkové produkce vín, kterou tvoří převážně sudové nebo cisternové víno vino sfuso, v poslední době se pozorost sicilských vinařů soustřeďuje na snižování produktivity a zvyšování kvality. Potenciál tohoto enigmatického ostrova je totiž skutečně obrovský a v současné době probíhají v sicilském vinařství dramatické změny.

Největším dilematem sicilských vinařů se dnes zdá být to, zda si získat reputaci založenou na tzv. „mezinárodních“ odrůdách, nebo si vytvořit image autochtonními kultivary. Zatímco na světových trzích nadá-

Foto H. Baker

Ačkoliv se réva vinná na Sicílii pěstuje od nepaměti, je moderní sicilské vinařství stejně mladé jako novodobé vinařství České republiky. Jak říká José Rallo, majitelka renomovaného sicilského vinařství Donnafugata a potomek několika generací mistrů fortifikovaného vína Marsala: „Sicilské vinařství má pouhých dvacet až třicet let trvání, tudíž se vinaři stále učí realizovat potenciál sicilských odrůd a teritorií. Diskuze týkající se autochtonních a mezinárodních kultivarů je dosud otevřená. Domorodé odrůdy jsou stále ještě velkou neznámou i z vědeckého hlediska, zatímco mezinárodní odrůdy se velmi dobře adaptují. Vinice nyní dosahují dospělosti a z jejich hroznů je možné vyrobit vína autentického sicilského a středomořského charakteru.“

Sicilský vinohradník

le excelují odrůdy Chardonnay a Cabernet Sauvignon, sicilští pěstitelé se stále snaží porozumět jim, nebo spíše tomu, jak se chovají v kupážích s domorodými odrůdami a jak se vyjadřují v různých oblastech ostrova. Asembláž typického modrého domorodého kultivaru Nero d‘Avola s více strukturovaným Cabernetem Sauvignonem nebo Merlotem nemusí být vždy úspěšná. Naopak scelení odrůd Nerello Mascalese a Nerello Cappuccio, která v DOC slavné sopky vytváří Etna Rosso, je vynikající, zatímco Frapato a Calabrese dávají první DOCG víno Sicílie – Cerasuolo di Vittoria.

Z bílých odrůd převládá Insolia, které se také říká Ansonica podle jejího toskánského názvu. Kromě ní se zde hojně pěstují odrůdy Carricante, Catarratto, Grecanico a Grillo. Malvasia, Zibibbo (což je vlastně Muškát alexandrijský) a Moscato di Pantelleria jsou populárními kultivary na ostrovech Lipari

a Eolie, kde dávají především vína typu passito, což je něco na způsob slámového vína.

Také Fiano, původem z Kampánie, si (díky vinařství Planeta) našlo na Sicílii své specifické místo. Z mezinárodních odrůd se pěstují Chardonnay, Merlot, Cabernet Sauvignon, Syrah, Cabernet Franc, Petit Verdot, Tannat a překvapivě Mondeuse, starý savojský kultivar (díky vinařství Cottanera), a dokonce i Müller Thurgau (díky vinařství Fazio).

A konečně je tu Marsala, která pochází z oblasti stejnojmenného města v provincii Trapani. Během posledních let se image Marsaly dostala znovu do povědomí konzumentů, po letech stagnace vlivem roztodivných koktejlů s přidáním různých příchutí, např. kávové či vaječné nebo základní řady určené do kuchyně. Víno Marsala dnes prožívá tzv. renesanci, neboť zákony DOC vztahující se na toto speciální víno byly pře-

Vinice pod Etnou

Ještě před přistáním na letišti Fontanarossa v Catanii letoun Alitalie majestátnou horu Etnu obletí a máte-li štěstí a sedíte na levoboku, uvidíte ji v celé kráse, kterak se nad ostrovem tyčí jako osamělý jedinečný monument – ze země totiž vyhlíží z každého úhlu vždy úplně jinak. Zdánlivě spící sopka neustále dýmá a k azurově modré obloze vypouští obláček kouře, který se vzápětí smísí s plujícími mráčky dekorujícími středomořskou oblohu.

Nejvyšší sopka Evropy dosahuje 3 330 metrů nadmořské výšky, rozkládá se na 1 600 čtverečních metrech a perimetru dlouhém 210 km. Na severu ji ohraničuje řeka Alcantara, meandrující četnými vulkanickými soutěskami, západ a jihozápad lemuje řeka Simeto, zatímco na východě se sopka naklání nad Jónským mořem. Stále pokuřující vrcholek Etny upozorňuje na sopečnou činnost, která se datuje od nepaměti. V průběhu občasných erupcí proud lávy vyvřívá ze stovek kráterů nacházejících se po celém jejím úpatí a zničí vše, co se mu postaví do cesty. Přestože některým místním obyvatelům chrlení žhavé lávy takřka pohltilo příbytky i s celým živobytím, začnou je budovat znovu „od píky“ a pozoruhodně vždy na stejném místě. Černé vyvřeliny všech možných velikostí a prapodivných tvarů jsou v této dramatické krajině pod Etnou všudypřítomné a mohou návštěvníkům mnohdy vyrazit dech. V jednom vinařství, které jsem navštívila, se ničivý tekoucí proud rudé řeky při posledním výbuchu v roce 1981 zastavil dokonce pouhé tři metry od jeho vinohradu. Tito lidé mají s majestátní horou, jež k nim v noci často promlouvá a kterou přirovnávají k „vzrušující ženě“, pevný až dojemný vztah a její vrtochy tolerují a plně respektují.

Sicilia En Primeur 2011 Podobně jako v Rakousku, kde již řadu let funguje perfektně sladěný tým Austria Wein Marketing Board, který spolupracuje se všemi vinaři Rakouska za účelem propagace jejich vín na mezinárodních trzích, je na Sicílii velice aktivní organizace Assovini Sicilia, jež každoročně pořádá prezentaci nového ročníku nazvanou Sicilia En Primeur, na kterou zve zahraniční profesionály.

Foto H. Baker

pracovány a v důsledku toho několik vinařských firem uvádí na trh vysoce ceněný sortiment. K nim se přidávají ti, kteří se věnují produkci famózního sladkého vína Moscato di Pantelleria a slámového vína Moscato Passito di Pantelleria na ostrově poblíž tuniského pobřeží a vzácné Malvasie z Liparských ostrovů Malvasia delle Lipari. Tyto „speciality“ by se daly směle přirovnat k našim vínům nejvyšších přívlastků, a to k vínům ledovým, slámovým či cibébovým, což jsou podobné lahůdky jako výše zmíněná dezertní vína Sicílie, která však netvoří základ celého vinařství, nýbrž pouze „třešničku na dortu“.

Ačkoliv je Sicílie oddělená od italské pevniny pouze úzkým Messinským průlivem, je zcela odlišná od ostatních regionů jižní Itálie. A stejně tak se liší i vinařská oblast Etny od ostatních vinařských podoblastí (a že je jich tu požehnaně: 22 zón DOC – Denominazione di Origine Controllata, a dokonce i jedna DOCG – Denominazione di Origine Controllata e Garantita. Etna je totiž skutečně „ostrov na ostrově“, jak mi potvrdil každý vinař, se kterým jsem se zde kdy setkala.

Jen samotná oblast Etny má své specifické domorodé odrůdy, jež se pěstují pouze zde, i klimatické a půdní podmínky, které jsou markantně odlišné od ostatní Sicílie. Podle profesora milánské univerzity Attilia Scienzy je „zbytek ostrova de facto území severoafrického Maghrebu, který se odtrhl od Afriky a putoval na sever směrem k Evropě…“ A tak ze dvou třetin tvoří tento trojúhelníkový ostrov africké podloží na západě, kde převládá extrémní africké podnebí, zatímco na východě ostrova, v oblasti Etny, je půdní podloží sopečného původu s chladnějším podnebím a vysokými srážkami.

Dr. Giuseppe Benanti, majitel stejnojmenného vinařství v této oblasti, dodává, že pod Etnou zpravidla začínají s vinobraním až poté, kdy jinde na Sicílii již mají dávno sklizeno. Jeho slova „Etna je unikátním vinohradnickým ostrovem“ neznamenají pouze jedinečné vulkanické půdní podmínky, ale i vysoké polohy (vinice se nacházejí až v 1200 m nadmořské výšky), mírnější klimatické podmínky a roční srážkový úhrn, který je třikrát vyšší než v ostatních částech Sicílie. To je však kompenzováno svahy s dobře propustnou půdou a vynikající drenáží, což zabraňuje nežádoucí stojaté vodě ve vinohradu, neboť jak slavný římský básník Virgilius již před více než 2 000 lety napsal ve své básni Georgica: „Bacchus amat colles – réva miluje kopce“ (a tudíž nemá ráda mokrá chodidla – poznámka autorky). Kombinace mikroklimatických podmínek s nadmořskou výškou, polohami vinic a půdním složením v oblasti Etny mají vliv na vegetační cyklus a zrání hroznů. Rovněž obrovské rozdíly mezi denními a nočními teplotami dávají vínům osobité aroma s koncentrací kyselin a cukrů, což vede k produktům vysoké kvality.

Vinařský obzor (5/2011) 269

Foto H. Baker

Vinařství v zahraničí

Tenutta di Fessina – vinice pod Etnou

Letošní, v pořadí již osmý ročník se konal v areálu komplexu Donnafugata Golf & Spa Resort, který se nachází v provincii Ragusa na jihu ostrova. Tato třídenní akce se odehrála ve dvou dějstvích: sto novinářů píšících o víně, kteří se sem sjeli ze všech koutů světa (od Kanady a USA až po Indii, Japonsko a Australasii), bylo rozděleno do skupin, z nichž každá navštívila členská vinařství buď v západní, nebo východní části ostrova. Obě skupiny se poté zúčastnily konferencí a několika prezentací vín, během nichž hlavní aktéři celé akce, Diego Planeta, současný prezident Assovini Sicilia, a univerzitní profesor Attilio Scienza, představili nová vína ročníku 2010 s důrazem na sicilské domorodé odrůdy.

Zahraniční účastníci tak měli možnost poznat osobně samotné tvůrce moderních sicilských vín, navštívit jejich vinařství, vypravit se do vinic, obeznámit se s výrobními postupy, ohodnotit sortiment, často i ve spojení se snoubením s typickými pokrmy tohoto individuálního ostrova unikátní krásy. Celá akce poté vyvrcholila v neděli v divadle Donnafugata ve staré čtvrti Ragusa-Ibla, zařazené na seznam národního dědictví UNESCO, kde proběhla živá diskuze mezi žurnalisty a samotnými vinaři.

Stejným způsobem, jako si rakouská vína za poslední dvě desetiletí zlepšila a nesrovnatelným způsobem zvýšila image na mezinárodních trzích, sicilská vína si dobývají pozici v zahraničí (a nutno dodat, že ještě nedávno byla kromě Marsaly ve světě známá pouze vína čtyř vinařství: Donnafugata, Regaleali, Rapitalà a Duca di Salaparuta). Domnívám se, že by měl podobný počin ze strany různých svazů, fondů a sdružení na podporu našich vinařů a zviditelnění jejich produkce na zahraničních trzích (kde se stále ještě setkáváme s pojmem „moldavská“ namísto „moravská“ vína) daleko lepší efekt než opakované pozvání (např. dnes již snad neexistující asociace V8) stále jednoho a většinou toho samého Mastera of Wine, jenž občas ohodnotí některá naše vína pro místní média, která se však na západ od Rozvadova v distribuci nikde nenajdou…

Helena Baker, AIWS

270

Vinařský obzor (5/2011)

Vinařství v zahraničí

Vinařství ve světě v roce 2010 Po světové hospodářské krizi v letech 2008 a 2009 se situace ve vinařství stabilizovala. Přesto se ale snížila plocha vinic i produkce vína.

zvýšil na 93 mil. hl (+6,7 %). Od roku 2000 došlo k jeho propadu jen v roce 2009 (87 mil. hl). Podíl vína, které je součástí mezinárodního obchodu, se již blíží 40 % veškeré produkce vína. Za dvacet let se tak podíl mezinárodně obchodovaného vína zdvojnásobil.

Hospodářská krize podpořila větší podíl sudového vína na mezinárodním obchodu s vínem. Nejlépe krizi odolávaly (podle změn v exportu vína) následující země: Chile, Itálie, Nový Zéland a pak Austrálie

a Německo. Mírněji postiženy byly Francie a Španělsko, více USA a JAR. Nízká produkce vína v roce 2010 vedla k napětí na trhu. To vytvářelo vhodnou situaci pro zvýšení cen stolního vína bez uvedení geografického údaje.

Podle dat OIV (březen 2011) zpracoval Jiří Sedlo, Svaz vinařů ČR, Velké Bílovice 13. 4. 2011

Plocha vinic světa 2010 – 7,55 mil. ha (EU 3,63 mil. ha); meziroční pokles (2010/2009) celkem 65 tis. ha Španělsko 14 % Ostatní 3. země 24 %

Francie 11 %

JAR 2 % Austrálie 2 % Chile 3 %

Itálie 11 %

Argentina 3 % Portugalsko 3 % Rumunsko 3 %

USA 5 % Čína 6 % Turecko 7 %

Řecko 2 % Německo 1 % Ostatní EU 3 %

Světová produkce a spotřeba vína

300 290 280 270 Víno v tis. hl

Plocha vinic se meziročně (2010/2009) snížila o 65 tisíc ha na 7,55 mil. ha., z toho o 64 tisíc ha (1,7 %) se v důsledku dotovaného klučení vinic snížila plocha v EU na 3,63 mil. ha. Největší pokles plochy vinic zaznamenalo Španělsko – 31 tis. ha (2,8 %), dále Itálie – 14 tis. ha (1,7 %) a Francie – 12 tis. ha. Plocha vinic EU se během let 2007 až 2010 snížila o 210 tisíc ha.

Plocha vinic mimo EU je v posledních třech letech stabilní (3,92 mil. ha). Výrazný růst je zaznamenán v Číně – ročně o 5 tisíc ha – a nyní tam plocha vinic vykazuje 490 tis. ha. V poslední době se zvýšila plocha i v Brazílii a trvale roste v Chile a Rusku.

Naopak se v posledním roce snížila v Austrálii a neustále klesá v Turecku.

Plocha vinic ve světě se v posledních třech letech trvale snižuje.

Nízká produkce vína v roce 2010. Celková světová produkce vína se pohybovala kolem 260 mil. hl a byla nižší ve srovnání s předcházejícím rokem o 4 %. Lze ji tak označit za nízkou, zvláště v EU. Produkce EU se 153 mil. hl patří spolu s ročníky 2007 a 2008 k nejnižším za posledních 15 let. Meziroční (2010/2009) pokles činí 10 mil. hl. Nízká sklizeň, která ovlivnila celkový stav v EU, byla v Německu, Itálii, Rakousku, Maďarsku a Rumunsku. Mírně nižší sklizeň byla i ve Francii a Španělsku. Naopak Portugalsko vykazovalo meziročně vyšší produkci asi o 900 tis. hl (15 %).

Nižší byla i produkce vína mimo EU. Nejnižší za poslední tři roky byla v JAR, Austrálii a Novém Zélandu. Meziročně nižší produkce vína byla i v USA, Chile, Brazílii a ve Švýcarsku. Výrazný meziroční nárůst produkce (+33 %) byl zaznamenán v Argentině.

Konec poklesu spotřeby vína. S přibližně 236 mil. hl se světová spotřeba vína začala po dvou letech snižování stabilizovat.

Tradiční vinařské země EU svoji spotřebu vína dále meziročně nesnižovaly. Výjimkou je Španělsko, kde byl zaznamenán další pokles spotřeby o 670 tis. hl (cca 6 %). Opačně je tomu v Anglii a České republice.

Z třetích zemí se nadále snižuje spotřeba vína v Argentině a naopak zvyšuje v Chile a Austrálii.

Světový obchod s vínem (objem vína, které bylo konzumováno mimo zemi původu = veškerý vývoz vína) v roce 2010 se

260 250 240 230 220 210 200 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 produkce

spotřeba

spotřeba + zpracování

Vinařské aktivity

Prachatice a enogastronomické přehlídky Město Prachatice se nachází na druhém konci republiky, daleko od „hlavního města vína“ moravských Valtic. V minulém roce oslavilo výročí – 1 000 let od časů založení Zlaté stezky, po které se do Čech dovážela sůl, jež pocházela především ze Solné komory, dnešního Rakouska. Po řece Innu se dopravovala loděmi do bavorského Pasova a odtud na hřbetech koní, takzvaných soumarů, přes hory Šumavy až do Prachatic, které měly právo obchodu se solí. Kromě soli se do Čech dováželo koření, drahé látky, jižní plody, a tedy i víno. Tolik k historii.

Prachatice jsou považovány za jedno z nejkrásnějších měst České republiky a jeden z nejpůvabnějších renesančních architektonických celků v Čechách i Evropě. Centrální budovou náměstí je renesanční radnice, postavená v šestnáctém století za účasti italských stavitelů na popud Viléma z Rožmberka, osvíceného vladaře a milovníka Prachatic.

Jsme potěšeni, že právě v prostorách této radnice můžeme každoročně pořádat enogastronomické přehlídky (v radničním sále, historickém sklepení a arkádách) a za to patří velké poděkování právě Městu Prachatice, které je zároveň naším generálním partnerem.

V letošním roce pořádáme již 8. ročník Národní přehlídky Sýry a víno (10.–11. 6.) a 6. ročník Enogastronomické přehlídky Ryby a víno (16.–17. 9.), nad kterými převzali záštitu ministr zemědělství Ing. Ivan Fuksa a hejtman Jihočeského kraje Mgr. Jiří Zimola. Účelem našich přehlídek není propagace vína jen jako běžného nápoje, ale jako nápoje kulturního a společenského, a doporučujeme jej především jako nápoj k pokrmům.

Uvádí se, že konzumace vína ve světě je z osmdesáti procent k jídlu a z dvaceti procent k běžné konzumaci. U nás je to přesně naopak, dvacet procent k jídlu a osmdesát procent k běžným příležitostem.

Pro někoho je možná úsměvné a nepochopitelné, že se stále snažíme a navíc v našem nevinařském kraji, dělat výchovu a osvětu v oblasti vinařské a stravovací kultury a kultury pití vína, ale jsem přesvědčen, že jdeme po správné cestě, i když je to cesta pro několik generací.

Naší další aktivitou jsou bohaté doprovodné programy, například semináře. Dne 23. března jsme ve spolupráci s Gymnáziem Prachatice uskutečnili v aule gymnázia za-

jímavý seminář na téma Víno a zdravý životní styl – trendy zdravé výživy“ s tématy: „Víno v dějinách“ PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D. – Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích „Harmonie jídla a vína“ – (kombinování vína s pokrmy) Michal Kočan – sommelier – ředitel enogastronomických přehlídek Sýry, ryby a víno v Prachaticích „Mastné kyseliny Omega – 3, Zdravý vývoj“ prof. MUDr. Jindřich Mourek, DrSc. – Univerzita Karlova Praha „Víno a sexuální a reprodukční zdraví“ – doc. MUDr. Radim Uzel, CSc. – známý sexuolog a ředitel Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu Semináře se zúčastnilo více než sto třicet návštěvníků, nejen z řad studentů a pedagogů, ale i široké veřejnosti z jižních Čech.

Cílem semináře nebyl marketing, ale především osvěta, výchova a seznámení posluchačů s moderními trendy zdravé výživy a vína jako nápoje zdravého životního stylu.

Využiji této možnosti a poděkuji všem, kteří nás v tomto snažení podporují, Ministerstvu zemědělství – oddělení pro víno, Vinařskému fondu ČR, Rybářskému sdružení ČR, ale i všem vinařům, mlékařům a rybářům, bez nichž by to skutečně nešlo. Jen několik čísel: dvanácti ročníků našich enogastronomických přehlídek se zúčastnilo celkem 95 vinařství z ČR, z toho 10 vinařství z České vinařské oblasti, 19 mlékáren, pět největších jihočeských rybářských podniků a Český rybářský svaz. Ještě jednou děkuji a přeji hodně slunce.

Michal Kočan ředitel přehlídek

Vinařský obzor (5/2011) 271

Příklad vývoje ceny vína v Německu Že je levnější koupit si u vinaře víno a vychutnat si ho doma na pohovce než zajít do restaurace, je jasné. Německý magazín Der Feinschmecker sledoval ceny v restauracích na příkladu vína z roku 2008, odrůdy Burgundské šedé, od konkrétního vinaře z Bádenska. Cenové rozpětí se pohybovalo mezi 20 a 37,50 eur/láhev. Rabat byl „jen“ 300 %, protože cena u vinaře byla 9,30 eur/láhev.

W12/1/JS

Skoupilův Tramín oblastním šampionem Odborná komise Národní soutěže vín – Velkopavlovické vinařské podoblasti vybrala Šampiona. Nejlepšího bodového hodnocení dosáhl Tramín červený, pozdní sběr 2010, z vinařství Petr Skoupil, který se zároveň stal vítězem kategorie bílých suchých a polosuchých vín. „Šampion Tramín červený Vinaře Petra Skoupila předčil ostatní příjemnou, plnou, a přitom jemnou vůní. V chuti je svěží, prospěl mu ročník. Je chuťově odlehčený, a přitom komplexní. Typická kořenitost odrůdy je téměř vzletná a až filigránsky jemná,“ Ing. František Mádl, pořadatel Národní soutěže vín – Velkopavlovické vinařské podoblasti. Šampion a vítězové kategorií: Kategorie A – bílá vína suchá a polosuchá • Šampion a vítěz kategorie: Tramín červený, pozdní sběr 2010 (č. šarže 1013), Petr Skoupil • 2. místo: Chardonnay, pozdní sběr 2010 (č. šarže 15/10), Vinařství Kubík • 3. místo: Rulandské bílé, pozdní sběr 2007 (č. šarže 1322), Vinselekt Michlovský, a. s.

Kategorie B – bílá polosladká • Vítěz kategorie: Hibernal, pozdní sběr 2010 (č. šarže 5), Jakub Šamšula Kategorie C – sladká vína • Vítěz kategorie: Rulandské šedé, slámové víno 2007 (č. šarže 0207), Oldřich Drápal Kategorie D – růžová vína • Vítěz kategorie: Zweigeltrebe, jakostní víno odrůdové 2010 (č. šarže 13–10), Sing Wine, s. r. o.

Kategorie E – červená vína • Vítěz kategorie: Frankovka, pozdní sběr 2009 (č. šarže 170–09), Patria Kobylí, a. s.

• 2. místo: Čertoraj, jakostní víno známkové 2009 (č. šarže 20–09), Vitis Moravia – Marek Štýbl • 3. místo: Rulandské modré, výběr z hroznů 2007 (č. šarže 65/07), Vinařství Plešingr, spol. s r. o.

Kategorie F – sekty s. o.

• Vítěz kategorie: Bohemia Sekt Prestige demi sec, jakostní šumivé víno s. o. 2008 (č. šarže 9037D), Bohemia Sekt, a. s.

Nejlepší kolekce: Oldřich Drápal, Brno Odborná komise na základě dosažených bodů také udělila 8 zlatých, 27 stříbrných a 86 bronzových medailí.

Do Národní soutěže vín – Velkopavlovické vinařské podoblasti přihlásilo 65 vinařských firem 436 vín. Do prvního už celostátního kola Národní soutěže vín postoupilo 248 nejlepších vín s původem ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. (ss)

»

www.syryrybyavino.cz

Výstava vín Vitis Aurea 2011 v Modre

V sobotu 26. marca sa uskutočnil 11. ročník medzinárodnej výstavy vín VITIS AUREA 2011 v Modre. Stovky vyznávačov kvalitných vín putovali do mesta Modra – hlavné mesto vína, kde sa konala verejná ochutnávka v športovej hale pri ZŠ Ľ. Štúra. Tentoraz v hale nepredvádzali svoj kumšt vynikajúci domáci hádzanári, ale organizátori zo Spolku vinohradníkov a vinárov VINCÚR v Modre, ktorí spolu s mestom Modra, pripravili výstavu vín pre širokú verejnosť.

Odborná ochutnávka prihlásených vín sa uskutočnila už začiatkom marca v priestoroch hotela SEBASTIAN v Modre. Starodávny vinohradnícky dom dostal v minulom roku nový šat, a tak jeho priestory boli dôstojným miestom pre prácu 48 degustátorov, ktorí hodnotili pod vedením profesora vína Fedora Malíka z Modry 326 vzoriek domácich i zahraničných vín. Degustátori mali ťažkú úlohu vybrať najkvalitnejšie vína, určiť šampiónov súťaže. Neboli to len slovenské vína, ale aj viac ako 50 zahraničných vín, predovšetkým z Českej republiky a Rakúska. Pri udeľovaní titulu „šampión“ hodnotitelia spravodlivo určili vínne skvosty pre jednotlivé kategórie vín. Tituly „šampión“ putujú do firmy Metroflóra s.r.o. Milotice v ČR, ale aj vinárovi Ostrožovičovi do Veľkej Tŕne na Tokaji. Potešiteľné je, že ďalší titul „šampión“ zostáva v Modre, získalo ho ELESKO a.s. a posledný šampión putoval známemu vinárovi Martinovi Pomfymu do liahne špičkových vín Vinosad. Organizátori v spolupráci s ďalšími inštitúciami odovzdali i ďalších osem ocenení v jednotlivých kategóriách. Cenu Malokarpatskej turistickej informačnej kancelárie v Modre pre najúspešnejšieho zahraničného vystavovateľa získala Metroflóra s.r.o. z Milotíc v ČR. Celkove organizátori udelili 34 zlatých a 62 strieborných diplomov pre zúčastnených vinárov. Ako nám prezradil jeden z organizátorov zo spolku VINCÚR Ing. Vladimír Sodoma, vína i napriek nepriaznivému vinárskemu roku 2010 sú kvalitné a obdivovatelia dobrých vín mali z čoho vyberať. Predseda spolku VINCÚR Vincent Jakubec spolu z Jurajom Štiglicom si dali záležať aby návštevníci mali počas ochutnávky pohodu a odchádzali z Modry spokojní, s obdivom nedocenenej ťažkej práce vinohradníkov a vinárov na Slovensku.

Na kole vinohrady Uherskohradišťska MIC Uh. Hradiště, MIC Uh. Brod a o. s. Kaunic uspořádaly v sobotu 16. dubna 5. ročník symbolického otevírání cyklostezek pro malé i velké cyklisty „Na kole vinohrady Uherskohradišťska“.

Od rána od půl deváté probíhala na Masarykově náměstí v Uh. Hradišti registrace účastníků, aby po slavnostním zahájení od 9:45 mohly pelotony turistů vyrazit na celkem pět připravených tras: 1. Stezka Blatnického Roháče (50 km, převýšení 130 m) 2. Stezka rulandského bílého (45 km, převýšení 100 m) 3. Stezka Muškátu moravského (40 km, převýšení 120 m) 4. Stezka velehradská (25 km, převýšení 70 m) 5. Stezka za Moravú (30 km, převýšení 50 m) Na každé z nich měli cyklisté bohatou možnost navštívit nejenom kulturní památky a přírodní pamětihodnosti, ale zejména několik desítek vinařů a jejich sklepů. Stovky cyklistů tak zavítaly do Blatnice, Boršic, Bzence, ale i Polešovic, Zlechova či Mařatic a dalších slováckých vinařských obcí.

Na hradišťském náměstí se pak odpoledne uskutečnil kulturní program ve formě vystoupení Národopisného souboru Včelaran z Topolné a dětského folklorního souboru Kalinka z Babic.

Vinařský obzor navštívil jedno z míst trasy Stezky Muškátu Moravského – faktické rodiště této původní odrůdy – Šlechtitelskou stanici vinařskou Polešovice. Trasa MM vedla takto: Uh. Hradiště – Kostelany nad Moravou – Nedakonice – Polešovice (Šlechtitelská stanice vinařská, Vinařství Vaďura, Vinařství Soják) – Vážany – Tučapy – Boršice (Vinný sklep Sovín, keramika Pavla Pelikánová) – Buchlovice (Víno Knopf + víno Černý dvůr ZŠ Buchlovice, sklep Dvořanů, Muzeum Podhradí) – Zlechov – Staré město (archeologická lokalita Na Špitálkách) – Uh. Hradiště.

Zdeněk Habrovanský vlastní certifikaci vinařské turistiky

Zdeněk Habrovanský, který vede současnou Šlechtitelskou stanici vinařskou, přichystal pro cykloturisty několik vzorků místních vín. „Máme tu kromě jiného Floriánku, nové šlechtění mezi Veltlínským červeným raným a Müller-Thurgau, kterou původně pod názvem Morava vyšlechtil Ing. Křivánek a do uznávacího řízení ji nyní přihlásil jeho vnuk pan Masařík. Je to odrůda, která dosahuje mimořádně vysokých vyzrálostí a je vhodná pro přípravu přírodně sladkých vín.

Zaujmou také bezesporu další, již suchá vína s říznou kyselinou,“ uvedl pro Vinařský obzor Habrovanský.

Nával na ochutnávku Muškátu moravského v jeho rodišti ŠSV Polešovice byl skutečně obrovský. Ostatně, zde svědectví cyklistů vínomilců: „Chutnal jsem tu celkem tři vína – Chardonnay, Muškát moravský a Floriánku – a byla výtečná. Jsem na této cyklostezce poprvé, každopádně vína z Polešovic znám a určitě se sem budu jako zákazník vracet,“ řekl pro VO cyklista Petr ze Zlína. (vo)

Foto F. Mach, Modra

Foto archiv autora

F. Mach, Modra

Vinařské aktivity

Foto archiv autora

Vinařský obzor (5/2011)

Ochutnávka vín v Športovej hale v Modre

Na kole vyžíznilo, jak dosvědčila Jana Habrovanská, která tatínkovi pomáhala s hašením žízně návštěvníků-cykloturistů

Foto archiv autora

272

Vedle vína stačil Z. Habrovanský prodat i nějaké sazenice révy

– – – – – – – – – –

Nerezové nádrže na víno a nápoje Vinifikátory Scedzovacie a nakvášacie nádrže Chladiace platne Hadicové chladič e Rúrkové výmenníky Systémy pre riadené kvasenie muštov Klimatizácia Zariadenia pre príjem a spracovanie hrozna Návrh technológie pre vinárske prevádzky s 3D vizualizáciou – Čerpadlá pre potravinársky priemysel

Dúbravská cesta c. 9 (areál SAV) 841 01 Bratislava Tel.: +421 2 5465 3495-6 Mob.: +421 903 653 234 Fax : +421 2 5477 6917 E-mail: idd@idd.sk http://www.idd.sk

274

Vinařský obzor (5/2011)

Zprávy

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

21. 5. 2011

Mikulovské vinné trhy

Hotel Zámeček Mikulov

Ing. Josef Ševčík – 602 749 909, hotel@zamecekmikulov.cz

21.–22. 5. 2011

XVI. Vinné trhy Čejkovice

Zámek Čejkovice

Obec Čejkovice, 518 362 602, podatelna@cejkovice.cz

21. 5. 2011

2. Rejvízské vinné slavnosti

Penzion Orlík, Zlaté Hory – Rejvíz

Aneta Serafimidisová – 777 302 088, penzionorlik@centrum.cz

21. 5. 2011

Putování po blatnických búdách

Blatnice pod Svatým Antonínkem

Ing. Ladislav Hanák – 518 331 225, 608 861 146, s.vyskocil@seznam.cz

21. 5. 2011

Zpívání pod Náklem

Areál vinařských sklepů Slavín, Ratíškovice

Tel.: 602 977 421, 720 235 383, osvet.beseda@seznam.cz

21. 5. 2011

Žernosecký košt

Kulturní dům Velké Žernoseky

Ludmila Pafelová – 602 496 918, ouzernoseky@iol.cz

26. 5. 2011

Základy vína III.

Vinograf, Míšeňská 8, Praha 1

Zuzka Veselá – 734 492 160, zuza@vinograf.cz

27.–29. 5. 2011

Kurz vinných vědomostí

Hotel Weiss Lechovice

Hana Weissová – 728 250 291, hotelweiss@tiscali.cz

27.–28. 5. 2011

Dny vína v Hradci Králové

Hotel Nové Adalbertinum

Tomáš Kleiber – 777 626 805, 605 861 313, kleiber@noveadalbertinum.cz

27.–29. 5. 2011

Vinařská akademie I – Kadet

učebna Vinařské akademie Valtice, nám.

Svobody 2

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

28. 5. 2011

Den otevřených sklepů Bořetice

areál sklepů pod Kraví horou

Václav Petrásek – 606 608 948, vaclav.petrasek@boretice.cz

28. 5. 2011

„Na hanácké Slovácko – za vínem, přírodou a divadlem“

Vinné sklepy Tihleňa, Boleradice

Petr Koráb – 739 089 104, sale@vinarstvikorab.cz

1. 6. 2011

Úvod do degustace vína

Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice

sl. Alena Bačová – 519 352 072, seminare@vinarskecentrum.cz

2.–5. 6. 2011

Mikulov Gourmet Festival

Mikulov

Ing. Petr Marcinčák – 736 489 351, petr@marcincak.cz

3.–4. 6. 2011

II. Putování za znojemským veltlínem

Znojemsko

Ing. Jaromír Čepička, CSc. – 721 520 856, cepicka.znojemskevinarstvi@sky.cz

3. 6. 2011

Srovnávací degustace

Vinotéka sv. Kryštofa – Pohádkový dům, Český Krumlov

Vondrouš Jan – 723 325 262, cafe.art@seznam.cz

3.–4. 6. 2011

Znojemské vinařské dny

Hotel Lahofer, Veselá 13, Znojmo

Filip Pitour – 608 881 692, filip.pitour@lahofer.cz

3. 6. 2011

Den otevřených dveří Křížového sklepa v Příměticích

Přímětice

Znovín Znojmo, a. s. – 606 712 231, znovin@znovin.cz

3.–5. 6. 2011

Vinařská akademie I – Kadet

učebna Vinařské akademie Valtice, nám.

Svobody 2

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

4. 6. 2011

Kraj kvetoucí révy

Velké Němčice – Starovice

Lukáš Polívka, Jaroslav Samson – 777 080 589, 777 673 601, lukas@polivkawinery.cz

4. 6. 2011

Do vinařství po Svratce

Vinařství Karel Válka Nosislav

M. Válková – 776 070 644, sklepmistr@karelvalka.cz

10.–11. 6. 2011

8. národní přehlídka – sýry a víno, Prachatice

Prachatice

Michal Kočan – 608 973 318, kocan@nettel.cz

11. 6. 2011

Víno, sýry a pečivo

Vinné sklepy Kutná Hora, klášter sv.

Voršily, Jiřího z Poděbrad 288, Kutná Hora

Hana Bendová – 736 536 489, vinokutnahora@seznam.cz

11. 6. 2011

Otevřené sklepy

Tvrdonice

Paulík Miroslav, Helešic Jaroslav – 732 860 705, 723 970 557, PaulinoM@seznam.cz

16.–19. 6. 2011

Česká chuťovka – festival chutí Čech, Moravy a Slezska

Staroměstské náměstí, Praha

Adam Weber – 602 893 049, weebr@sympex.cz

18. 6. 2011

Mníšecký festival vín 2011

Mníšek pod Brdy

Klub přátel dobrého vína Káji Maříka, o. s. – 777 765 261, josef.vitek@pikvitek.cz

18. 6. 2011

Sklepy dokořán Vlkoš u Kyjova, IV. ročník

Vlkoš

Ing. V. Bohumil – 606 231 642, varbo@centrum.cz

18.–19. 6. 2011

Valtice – Noc otevřených sklepů

Vinařské náměstíčko & Valtické podzemí, Vinařská ul., Valtice

Bc. Milan Sedláček – 723 600 423, 724 331 563, info@valtickepodzemi.cz

22. 6. 2011

Tramín červený – srovnávací degustace Praha – 22. 6. 2011

Sklípek Vaše Víno, Františka Křížka 26, 170 00 Praha 7-Holešovice

Tomáš Koubek – 737 067 202, vasevino@vasevino.cz

23. 6. 2011

Řízená degustace vín – Vinné sklepy Valtice

Partner centrum – vinný sklep, Hlinky 106, Brno

Stanislav Šida – 602 515 861, stanislav. sida@bankavin.cz

24. 6.–4. 9. 2011

Léto otevřených sklepů v Pavlově

Vinné sklepy v Pavlově u Mikulova

Spolek Vinitores Palaviensis – pavel@krska.com

25. 6. 2011

K Nechorám do sklepa

Prušánky

Ing. Luděk Košut – 728 676 326, nechory@nechory.cz

25. 6. 2011

Košt vín v přírodě

Kostelec

733 791 612, info@vesklepe.cz

25. 6. 2011

Den otevřených sklepů v Novém Poddvorově

Areál vinných sklepů v Novém Poddvorově

Vinařský spolek Nový Poddvorov – 606 938 261, j.hnidak@email.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven podle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

Zprávy / Inzerce

Vinařský obzor (5/2011) 275

Mikulčice, dostaveníčko nejen u vína

nejenom skvělých mikulčických vín a Běhu Velká Morava, ale také příležitostí k neformálnímu setkání a rozhovorům se svými obdivovateli a fanoušky.

V tomto případě se povídá nejen o bodovém hodnocení vín, ale také o sportovních výkonech, a provětráme si tak nejen plíce, ale také peněženky. Olympionici zcela nenápadně ochutnali vínko a někteří si za-

Foto archiv autora

Letos se konal již 37. ročník za velké pozornosti veřejnosti a sportovců od nejmladších až po dospělé v kategorii muži, ženy. Není to poprvé, co k této sportovní události do obce přijíždějí významní sportovci, členové Českého klubu olympioniků. V čele této družiny je Dana Zátopková, obklopená pravými sportovci, rytíři, Františkem Pospíšilem, bratry Svojanovskými, Josefem Hořavou, Karlem Engelem a dalšími.

Po skončení sportovní akce Běh Velké Moravy během dopoledne se v odpoledních hodinách otevírají dveře Kulturního domu, kde místní mladí „Mikulečtí vinaři“ připravují košt vína. Na přípravě si dávají záležet, vína jsou vystavena v chladicích pultech a boxech. Košt probíhá za podpory Vinařského fondu České republiky a právě na tuto stránku se nám na památku podepsali bývalí reprezentanti naší země. Svojí přítomností se tak olympionici stávají ozdobou

Foto archiv autora

Ve známé vinařské obci Mikulčice, kde se v areálu obce nachází Národní kulturní památka Slovanské hradiště, se každoročně na jaře koná k tomuto místu silniční Běh Velká Morava, pořádaný místním Atletickým klubem.

zpívali za doprovodu libých tónů cimbálky Přemka Líčeníka.

Pro návštěvníky domácí i z okolí se jedná o příjemně strávený den, vyplněný programem, který dává příležitost k setkáním milovníků vín a sportu a mnohdy poučením nejen o Moravském Slovácku.

Jindřich Maršálek

mediální partner akce

276

Vinařský obzor (5/2011)

Adam Michna z Otradovic a víno

Vinařská historie / Vinařská povídka

Kačer (Košty a folklor – vinařská povídka)

Český pozdně renesanční a raně barokní hudební skladatel a básník Adam Václav Michna z Otradovic (1600–1676), mimo jiné autor tří populárních souborů písní Česká mariánská muzika (1647), Loutna česká (1653) a Svatoroční muzika (1661), z nichž některé zlidověly (nejznámější je zřejmě píseň ze sbírky Česká mariánská muzika s původním názvem Vánoční noc, která zlidověla jako koleda pod názvem Chtíc, aby spal), začal po výhodném sňatku se Zuzanou Cimrmonovou, někdy po roce 1633, provozovat v Jindřichově Hradci vinný šenk.

Z objevených historických pramenů se zdá, že v období, kdy provozoval obchod s vínem, se Michnovi po materiální a finanční stránce dařilo nejlépe.

Další podrobnější informace bohužel nejsou známy. Bádání v městských knihách, hospodářských kalendářích a dalších archivních fondech je časově velmi náročné. Možná tyto historické materiály jednou odhalí další zajímavá zjištění o osobnosti renesančního všeuměla Adama Michny z Otradovic nejen pro historiky a muzikology, ale také pro vinaře.

Zdeněk Vrbík

Foto archiv autora

Zdroje: – Fürbach František: Adam Václav Michna z Otradovic a Jindřichův Hradec v 17. století. Hudební věda 2001, ročník XXXVIII, číslo 1–2 – http://cs.wikipedia.org/wiki/Adam_Michna_z_Otradovic – osobní elektronická korespondence s PeadDr. Františkem Fürbachem (Muzeum Jindřichohradecka)

Zápisy v hospodářských kalendářích z let 1640 až 1661 vypovídají, že bylo Michnovi – provozovateli šenku – „sázeno víno červený a bílý“. (SOkA Jindřichův Hradec, fond Archiv města, kniha 183–193). Se svolením Státního okresního archivu v Jindřichově Hradci.

Vinařská krajina a vinohradnictví jako výrobní odvětví odpradávna podmiňovaly životní styl vinařů. Hlavní váha viničního hospodaření na Moravě bývala z velké části v drobných a malorolnických hospodářstvích.

Svůj značný vliv na hospodaření a držbu vinic má vždy bezesporu i charakter doby.

Někteří z nás si ještě pamatují záhumenkové vinohrady, které výrazně odrážely úzký „vlastnický“ vztah vinařů k vinicím. Mnohý vinař se tenkrát raději zřekl záhumenkové orné půdy, jak až přímo úzkostlivě lpěl na svém vinohradě. Tak i život jihomoravských vinařů je v každé době v úzkém sepětí s ostatním obyvatelstvem. Ve vinohradnických obcích jižní Moravy se kultura a způsob života uplatňuje v už vžitém povědomí příslušnosti k etnografickému celku, v němž se vinařská obec nachází. Vinaři sem vnáší obyčejové cykly vinařských slavností; vinobraní, zarážení hory, svěcení vína, koštů, otevřených sklepů a jiných akcí. Mají i takový svůj „vinařský“ folklor, v jehož průpovídkách se zrcadlí lidová filozofie kolem révy a vína, životní zkušenosti a moudrost předků. A také to neopakovatelné kouzlo spojené s přátelským posezením u skleničky dobrého bílého nebo červeného. Ono bez vína to u nás ani nejde. Víno, vinaři a folklor (tak šohaji a děvčice) patří zkrátka nerozlučně k sobě! „Chlapi, ešče jednó přechutnáme teho Portugalu,“ říká strýc Domin a už se nadechuje a táhne do koštýře vínko, které v něm nabíhá v krásnou rubínovou barvu s kroužkem neposedné pěny, zatímco sousedé pomalu dopíjejí skleničky. „Su zvědavé, jak nám to tam u ‚Kačera‘ vobodovali, snad to tam uspělo, takové rok na červený jak předloňské bévá málokdy.“ „A kde u ‚Kačera‘?, diví se Vávra. „Ty nevíš, dyť je to skoro sósední dědina, košty tam zavedl právě ten Zdenek, jak se tam přiženil, přezdivajó mu Kačer, von se za to nijak nezlobí. Víš jak tó přezdívku dostal? Von to jednó vykládal, že ešče když bél malé kluk, tak dostal jako hračku krásnýho dřevěnýho kačera na kolečkách se zvonečkama, a dyž ho táhl, tak ty zvonečky pěkně cingaly. No a tak v tu nedělu vodpoledňa si člověk taky rád sedne na lavečku mezi zahrádky, a tak tam beli chlapi u sósedú, klábosili a popíjali vínko. Najednó cing, cing, zvonečky. Pré, už to zas má nekdo na kahánku, to idó velebné pán nekeho zavopatřovat. Ale kdepak, povídá sósed, to ten malé vod vedlivá si táhne kačera. A vod té doby mu to zvostalo, říkali mu Kačer. Ale von je taky zavalité, tako-

vé správné menší šohaj akorát, vočka jako trnky, jen mu hrajó pro každó čertovinu, nohy má jak kosárky a ty horňácký sedlácký vyzpívá zrovna tak vysoko jak ti chlapi z Velké. Holt folklor, to je jeho! Taky si pamatuju, jak jednó po bodování sem mu sháněl formanku k domovu. Co neska, to už só košty skoro v každé dědině na Moravě, nekeří už načínajó druhó padesátku za sebó.

Jak sme jeli, tak nekdo povídá: tady zas vyrústl nové barák. A von se votočí a nato: ‚Já sem mohl mít taky takové, ale já mám strašně rád košty a cimbálku, tak nemám čas stavjat nejakó stodolu. Já to mám uložený v tech koštech; jak to začne, nemožu vynechat, tak vod teho prvního lednovýho ajzlpoňáckýho v Brně až po ten poslední na jihu – květnový Valtický vinný trhy.‘ Taky jednó u nás na koště u cimbálky, jak u muziky, hlučno, chasa i přespolní, veselo až bóřlivo. Tak ten Zdenek dycky vyhópl jak stárek a hneď první před primáša a už začal nejakó to svó milovanó horňáckó. A tak to trvalo hezkó chvilku, až za mnó jeden mladé chasník došél a pré, strécu, řeknite mu neco, ať teho nechá, ať si možem zazpívat nejakó tu našu z tehoto regijónu. Ale Jeníko, to mosite sami, dyť ste chasníci, tak ho mosite nejak přezpívat, já vám radit nebudo.

Pravda, k bitce nedošlo, časy se mění a bévalá sláva už je taky pryč. A nevím, esi mu Kačer neřikali taky proto, že dyž jednó za mlada jako amatér pré zpíval s cimbálkó Jindry Hovorky, tak jeho vrcholný číslo belo, že vyverboval a skočil – zaplachtil jak kačer/z jevišča spadl jak kulička/mezi lidi. To mohl taky vokopírovat vod nejakýho jinýho stárka, ale zásluhu na vobnově koštu a folkloru v dědině mu holt nikdo vzít nemože,“ ukončil dlouhé povídání strýc Domin a skoro labužnicky si srkl Portugalu z koštovačky. „Tak co naňho říkáš?“ otočil se Domin na Vávru. „Na Kačera nebo na vínko? Na vobojí, to de spolu dohromady a bez teho by nebela ani jak říkajó, taková tradica a dobrý víno neska, ani folklór a takový košty teprvá. A taky to, že ti mladí to dělajó po nás a třeba podlevá svýho, dyť víš, jak to belo s nama a co to dá všecko práce, jak říkávali naši děda, že „víno je jak ta děvčica, mosíš sa starat po celé rok a nesmí sa spustit z očí“.“ Václav Fiala Velké Němčice

Vinařská historie

Vinařský obzor (5/2011) 277

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Vinařství na okresu Klobouckém u Brna Okres Kloboucký u Brna je většinou pahorkovitý. Pahorky ty počítají se k výběžkům Chřibů, které zde lid Ždánským lesem nazývá. Nejvyšší kopce nachází se u Klobouk 368 m a 346 m, pak u Bošovic 336 m, u Divák 300 m nad mořem. Čím dále jižněji, tím se kopce níží, tak že Brumovice a Krumvíř jsou také nejteplejší. Půda je hlinitá, místy písčitá i štěrkovitá, obsahuje dosti vápna a různých minerálních živin, tak že zde jak réva vinná, tak i ovocné stromy velmi dobře prospívají.

Podnebí jest následkem severovýchodně ležících značných kopců, které jaksi krutým a studeným větrům přístup zabraňují, a následkem rozsáhlých lesů mírné. Nejvyšší pozorovaná teplota obnášela něco přes 30 °R a nejnižší 17 °R. Pozdní mrazíky jarní dostavují se arciť skoro každý rok, málo kdy však působí citelnější škody. Leč výjimečné jaro roku 1910 dlouho zůstane v paměti, že nejen vinohrady namrzly, namrzl i silně ovocný květ, zejména meruňky, jabloně a třešně; následkem toho byla loni veliká neúroda jak vína, tak i ovoce.

Vinařství pěstuje se ve všech 13 obcích okresu Klobouckého. Nejvíce však hledí si vinařství v Kloboucích, Brumovicích, Krumvíři a Morkůvkách, pak v Šitbořicích, kdež se rodí také mnoho a velmi dobrého vína. Než i severněji položené obce produkují vína nadobyčejně dobrá. Zejména Těšanské červené (v němž Frankovka převládá) bývá barvy ohnivé, chuti líbezně kořenné a jakosti výtečné. A jak by také zdejší půda nerodila vína první jakosti, když kromě všech nejušlechtilejších druhů ovoce rostou a uzrávají zde též meruňky, mandle a jiné ovoce, které jen v teplých jižních krajinách se daří; ba i fíky (arciť na zimu teple slamou obalené) zde vyzrávají.

Proto také naše vinařství je prastaré. V dávno zašlých dobách provozovalo se v daleko větších rozměrech nežli dnes. To dokazují nejen názvy polních tratí »vinohrady, vinohrádky, hory, horky, Staré-Nové hory a t. p.«, nýbrž i rozsáhlé sklepy a staré presúzy, které všude jen vinařské obce prozrazují.

V okolí Klobouk kolují různé pověsti o t.zv. „Habánech“ (Novokřtěncích), kteří prý měli blíže Klobouk mlýn a u něho ohromný sklep s vínem. Habáni byli asi velmi dobří pěstitelé vína, proto měli tedy veliké zásoby vín, tak že i s vínem obchodovali. Těmto habánům patřil i největší sklep Kloboucký pod evangel. kostelem. Sklep patřil poslední dobou k velkostatku, nyní »Rolnické družstvo« jej koupilo. Zachovaly se nám dále staré záznamy, z nichž jsme se dočetli, že v r. 1282

panovala tu taková zima, že vinohrady pomrzly. V r. 1338 utrpěly vinohrady velice kobylkami, které prý z Uher přiletěly a vinohrady dohola ožraly. V r. 1641 byla opět taková zima, že vinohrady mrazem silně poškozeny byly.

V obecním archivu klobouckém uchovány jsou různé listiny, o vinohradnictví pojednávající. Tak roku 1504 obdrželi usedlíci kloboučtí od své vrchnosti, kláštera Zábrdovického, dovolení, aby směli v horách »Ostrá« a »Novosady« vinohrady zakládati. Za toto povolení měli majitelé těchto nových vinohradů platiti roční dávku 20 věder vína.

R. 1546 osázena trať k Morkůvkám vinicemi.

V listině z r. 1630 povoluje opět opat Zábrdovického kláštera občanům v Kloboucích, že mohou v trati »Kamenec« od Klobouk počínaje až po ves Krumvíř vinohrady založit.

Trať zvaná »Čáskovec«, kde dříve osada Čáskovice se nalézala (tato byla za tureckých v pádů shlazena), ležela po dlouhá léta ladem a pásly se na nivách těch ovce a dobytek. Zželelo se Klobouckým krásných těchto bez užitku ležících ploch a již r. 1660 vysadili zde nové vinohrady, což vysvítá z listiny ze dne 12. března 1660. Za toto oprávnění musili pak vinaři platiti své vrchnosti poplatek 1 tolar ze lhoty. Opět listina z roku 1696 zmiňuje se o vysázení hory »Fogla«; poplatek ze ¼ měřice vinohradu byl zde vyměřen na 15 grošů českých.

Z obecního účtu za r. 1798 viděti, že nejen vrchnost, ale i obec Klobouky brala desátek z vinohradů. Tento vypočítá se tam takto: V »Ostrých« bylo 161 achtelů, po 5 mázech dělá 20 věder vína.

V »Příčinách« bylo 102 achtely, po 5 mázech dělá 12 věder vína.

V »Novosadech« bylo 130 acht., po 5 mázech dělá 16 věder vína.

Přijato do obecního sklepa celkem 48 věder vína.

Z toho bylo odvedeno vrchnosti 20 věder.

Odprodáno 20 věder.

Dolívka, pak vypito o schůzích atd. 8 věder vína.

Z toho všeho vysvítá, že předkové naši byli velicí milovníci vinohradů a že si těchto hleděli více než my dnes. V tratích, kde druhdy vinice bujely, nenacházíte těchto více. Že tam kdysi réva rostla, prozrazují ovocné stromy, ponejvíce třešně. Naši předkové se zálibou sázeli do vinohradů též ovocné stromy, které arciť jakmile zmohutněly, vinice zhubily. Tu a tam nalezneme na mezi ještě starý staletý keř vinný, posledního to pamětníka kdysi tak rozšířeného a kvetoucího vinařství. Ještě před 10 lety nacházeli jsme v každé naší obci presúzy se sklepy vinnými. Presúzy ty nacházely se vždy na jedné straně obce pohromadě, ponejvíce pod vinicemi aneb aspoň poblíž těchto. Dnes až na skrovné výjimky vymizely. Vzrůstáním počtu obyvatelstva změněny presúzy poznenáhlu v obydlí, což již ostatně i jinde na Slovácku často pozorujeme.

Než přes to vše zabývá se dnes vinařením dosud jak rolník, tak i domkař, bohatý i nezámožný. Malý vinař má aspoň na 1 míru, zámožnější pak 5 i více měřic vinohradů.

Dlužno zde připomenouti, že před příchodem peronospory byl počet zdejších vinic mnohem vyšší a můžeme směle tvrditi, že následkem zhoubné působnosti »rudy« více jako 2/3 vinohradů našich zhynulo.

Jos. Ondra, Klobouky u Brna (redakčně kráceno)

Různé zprávy Jarní práce na vinicích na Moravě mohly býti letos v čas skončeny. V únoru méně zřezalo se vinic pro nepříznivé počasí jako v jiných letech. Za to v březnu rychle pokračovala práce. Začátek dubna byl chladný, střed a konec teplý. Pilně se v druhé polovici dubna štěpovalo, ač méně než minulá léta. Nedostatek zdravého réví na roubování byl citelný. Mnoho vinic bylo zapleveleno ptačincem (žabincem, kuřačkou). Mnoho vinic se letos vyklučilo, úbytek vinic nebylo lze nahraditi nedostatkem sazenic. Tak rok navštívil nás o sv. Marku mráz, jenž silně poškodil vinice.

Cena vína stoupla všude. Neúroda loňského roku vyčerpá zásoby z dřívějších let. Zásoba vína na Moravě jest až na sem tam výjimky velmi skrovná.

278

Vinařský obzor (5/2011)

Vinařská historie

Historické události a osobnosti – dubnová a květnová výročí V dubnu 1931 se Alois Václav Horňanský dožil 60 let. Přišel do Velkých Pavlovic ve svých 25 letech jako řídící učitel a plně se zapojil do ovocnářství, kde propagoval meruňku Velkopavlovickou, a do vinařství, kde vynikl v mnoha funkcích.

VO 1931, roč. 25, č. 4, str. 77 Ředitel mělnického vinařství Jan Prosser zemřel 27. dubna 1941 ve věku 86 let. Narozen ve Valticích, díky stipendiu od knížete Lichtensteina vystudoval školu v Klosterneuburgu, pak prodělal praxi v několika vinařských podnicích až u firmy Viktorin, později vinařství Lobkowitzů do roku 1932.

Byl čestným předsedou Vinařského spolku pro Mělník, Ústředního svazu vinařů a byl znám širokou odbornou činností.

VO 1941, roč. 35, č. 6, str. 101–107 Zemský pomologický ústav v Ruzyni, dříve v Troji v r. 1941 oslavil 70 let od založení původně štěpařské, vinařské a zelinářské školy. Ke školní budově byl přičleněn velký park, ovocné sady, vinice a vinařské sklepy.

VO 1941, roč. 35, č. 8, str. 157 Rudolf Glos z Moravské Nové Vsi se dne 11. dubna 1971 dožil 75 let. Byl velmi společensky činný, založil místní organizaci ČOZS, organizoval výstavy vín, odborné přednášky a byl též činný v kulturní oblasti.

Vinohrad 1971, roč. 64, č. 5, str. 88 Václav Vagunda se v dubnu 1971 dožil 70 let. Byl zakládající člen vinařského družstva. Vedle vinohradnictví a vinařství se věnoval bednářství a i v důchodu se věnoval zahrádkářské spolkové činnosti.

Vinohrad 1971, roč. 64, č. 7, str. 120 Znovín Šatov dosáhl vynikajícího úspěchu na mezinárodní výstavě vín, 12. Lon-

dýnského festivalu vín, kde získal zlatou medaili na Pálavu a i dalších 6 vín měl dobře ohodnoceno.

Vinohrad 1991, r. 84 (29), č. 6, 2. str. obálky Ing. Stanislav Vyskočil se dne 16. dubna 2001 dožil význačného životního jubilea. Po absolvování VŠZ, fakulty chemicko-technologické v Bratislavě byl zaměstnán na státním statku ve Veselí nad Moravou a od roku 1990 se věnuje v Blatnici pod sv. Antonínkem rodinnému vinařství. Zastupuje vinaře v ČMVVU. VO 2001, roč. 94, č. 4, str. 198 Ing. František Zatloukal se dožil 60. narozenin 18. dubna 2001. Po absolvování VŠZ, zahradnické fakulty v Lednici, se věnoval šlechtitelské práci v šlechtění klonů i novošlechtění. S Ing. Veverkou je spoluautorem odrůdy Aurelius. Po reorganizaci Osevy přešel na státní statek do Dolních Dunajovic. VO 2001, roč. 94, č. 4, str. 198 V sobotu 21. dubna 2001 byly slavnostně otevřeny Moravské vinařské stezky. Projekt byl realizován za podpory PHARE a slavnostní otevření bylo realizováno za účasti význačných politiků. K lepší orientaci byla vydána brožura a několik map.

VO 2001, roč. 94, č. 6, str. 275 Josef Lidmila, emeritní technický ředitel Vinné sklepy Praha Vinohrady, zemřel 8. května 1951. Byl čestným členem Sdružení absolventů vyšších ovocnicko-vinařských škol. Absolvoval vinařskou školu na Mělníce. Jeho touhou bylo věnovat se vinařské technologii, tak byl zaměstnán v Plzni, v Teplicích, pak na škole v Klosterneuburgu a konečně ve Vinných sklepích v Praze. Byla

Vinohradnické stavby na Moravě Autorky: Jitka Matuzsková, Věra Kovářů, 2004 Publikace atraktivním způsobem seznamuje čtenáře nejen se zajímavými lidovými stavbami, které se jakýmkoli způsobem váží k pěstování hroznů a výrobě vína. Její autorky, obě etnografky, se lidovému stavitelství věnují profesionálně již několik desítek let a poutavě přibližují čtenáři atmosféru vinařských oblastí na jižní Moravě, zvyky a obyčeje, minulost i současnost výroby vína u nás, stav vinařských památek a jejich ochranu a údržbu. Kromě více než 600 fotografiíí obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravských vinařských stezkách a poster s mapou vinařských stezek.

618 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

oceněna jeho práce v praxi i ve veřejné činnosti.

VO 1951, roč. 44, č. 7, str. 85 Ve Valticích se uskutečnily 7. až 9. května 1971 páté Valtické vinné trhy. Vystavovalo 60 vinařských podniků a 27 vinařů-zahrádkářů. Jako šampiony byly vyhodnoceny Ryzlink rýnský z JZD Popice a Neuburské z Velkých Pavlovic.

Vinohrad 1971, roč. 64, č. 7, str. 119 V Bratislavě 13.–14. května 1981 se hodnotila vína ze zkoušek kultivarů révy v celkovém počtu 207 vzorků. Nejvýše byly hodnoceny Irsay Oliver, Pálava a Sauvignon z bílých vín. Červená vína jako nejlepší byla vyhodnocena z Oblekovic, zejména André a Zweigeltrebe.

Vinohrad 1981, roč. 74, č. 9, str. 210 V pátek 19. května 2001 byl slavnostně otevřen Salon vín ve Valticích za účasti ministra zemědělství J. Fencla. Salon vín byl rekonstruován za přispění Evropské unie a Ministerstva zemědělství ČR. Návštěvníci zde mají možnost ochutnat nejlepší naše vína v počtu nejvíce 100 vzorků.

VO 2001 roč. 94, č. 6, str. 268 Ing. Vítězslav Hubáček se 26. května 2001 dožil 75 let. Po studiu postupně na všech stupních škol byl zaměstnán na Výzkumné stanici vinařské v Karlštejně. Věnoval se výzkumu podnoží, jejich afinitou a množením, boji proti plevelům, obhájil 17 závěrečných zpráv, uveřejnil na 200 odborných článků a je spoluautorem knih „Hrozny a víno“, „Vinařův rok“ a „Rukověť vinaře“. Od roku 1971 do roku 1992 byl vedoucím výzkumné stanice a byl zakládajícím členem Cechu českých vinařů a až do roku 1991 jeho předsedou, je čestným členem ČMVVU a byl členem vědecké rady KVUVV Bratislava.

VO 2001, roč. 94, č. 7–8, str. 343 Jan Lebloch 4. května 2001 oslavil 70 let.

Studoval na obchodní akademii, ale vzhledem ke zděděnému hospodářství byl v roce 1949 vyloučen a v r. 1952 nastoupil vojenskou službu v PTP, po propuštění byl postupně až mechanizátorem v JZD. Věnoval se vinařským spolkům, v ZO ČOZS byl 16 let předsedou a po roce 1993 byl zvolen předsedou revizní komise ČMVVU, kde působil do r. 2000 a pak byl jmenován čestným členem ČMVVU. VO 2001, roč. 94, č. 7–8, str. 342 Podle uvedených zdrojů vybral a sestavil Ing. Drahomír Míša, Lednice

8. června 2011 Best Western Premier Hotel International Brno, Husova 16 PROGRAM KONFERENCE: 9.00–9.30 hod. | REGISTRACE ÚČASTNÍKŮ 9.30–13.00 hod. | DOPOLEDNÍ PROGRAM KONFERENCE moderátor: úvodní slovo:

Ing. Pavel Krška – ředitel Národního vinařského centra, o.p.s.

Ing. Milan Venclík – předseda rady Vinařského fondu Ing. Zdeněk Juračka – prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR MVDr. Dana Odehnalová, MBA – ředitelka 5P Agency, spol s r.o., lektorka B.I.B.S. a.s. doc. Ing. Miloslav Keřkovský, CSc., MBA, rektor B.I.B.S., a.s.

• Ekonomické aspekty strategického řízení vinařství prof. Ing. Jana Stávková, CSc., děkanka Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně • Použití marketingových nástrojů při propagaci vína MVDr. Dana Odehnalová, MBA, ředitelka 5P Agency, lektorka B.I.B.S., a.s., Ing. Pavel Krška – ředitel Národního vinařského centra, o.p.s.

• Jak mohou naše marketingové aktivity ovlivnit spotřebitele při nákupu vína? doc. PhDr. Josef Dohnal, CSc., ředitel FONTES H • Volba správné obchodní komunikace při prodeji vína Ing. Roman Španiel, nezávislý konzultant a optimalizátor stránek pro vyhledávače • Využití internetu při prodeji a propagaci vína

13.00–14.00 hod. | OBĚD S DEGUSTACÍ NOVÉHO ROČNÍKU VÍN SALONU VÍN ČR A VÝSTAVOU SKLENĚNÝCH KARAF NA VÍNO RESVINIA A KVĚTIN CARMEN FLORA 14.00–17.30 hod. | ODPOLEDNÍ BLOK PŘEDNÁŠEK Ing. Radek Kameník, Key Account Director, COMTECH, spol. s r. o.

• Propagační aktivity značky Vína z Moravy, vína z Čech Roman Skotnica, ředitel FOCUS-Centrum pro sociální a marketingovou analýzu, spol. s r. o.

• Vývoj vnímání značky VMVČ optikou českého spotřebitele MVDr. Dana Odehnalová, MBA, ředitelka 5P Agency, lektorka B.I.B.S., a.s., prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky LF MU Brno • Marketing červených českých vín a příležitosti pro zvýšení jejich prodeje Ing. Dagmar Jelínková, předsedkyně představenstva ECONOMY RATING a.s.

• Zdravá ekonomika – základ podnikání Richard Süss, Wine advisor for gastronomy, MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o.

• Horeca víno – skrytý sortiment MVDr. Dana Odehnalová, MBA, ředitelka 5P Agency, lektorka B.I.B.S., a.s., Ing. Pavel Krška – ředitel Národního vinařského centra, o.p.s.

• Jak můžeme snížit náklady firmy pomocí marketingových aktivit?

ZÁVĚR KONFERENCE

Přihlásit se můžete na http://www.vinarskecentrum.cz/kurzy-a-seminare Pořádá:

Projekt s podporou Vinařského fondu

Hlavní partneři konference:

Partneři konference:

Mediální partneři konference:

280

Vinařský obzor (5/2011)

Profesor Jan Lužný jubilantem

Foto R. Stávek

V únoru tohoto roku se dožil významného životního jubilea 85 let prof. Ing. Jan Lužný, CSc., emeritní profesor Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Při této slavnostní příležitosti uspořádal Ústav šlechtění a množení rostlin pod vedením doc. dr. Ing. Petra Salaše česko-slovenský odborný seminář „Ceské a slovenské šlechtění a množení – historie, současnost a perspektivy“.

Jan Lužný se narodil na Slovensku, kde byl jeho otec zemědělským exertem a mladý Jan zde strávil mládí. Středoškolská studia zakončil maturitou v roce 1946, přičemž hned ten rok započal studium na VŠZ v Brně, odkud po absolutoriu odešel do výzkumné oblasti do specializace šlechtění. Od roku 1963 přednáší lednickým studentům, o dva roky později se habilitoval docentem šlechtění a genetiky zahradnických rostlin. Za svůj tvůrčí život sepsal desítky původních a vědeckých prací a velké množství odborných článků. Vedl diplomové práce a výzkumné úkoly. Přednášel jak v tuzemsku, tak v zahraničí, a byl členem několika vědeckých rad. I po odchodu do důchodu zůstal aktivně zapojen do vědecké šlechtitelské práce. Podrobně se zabývá mapováním historie zahradnictví v našich zemích.

Na odborném semináři dedikovaném prof. Lužnému se sešlo mnoho jeho kolegů a bývalých žáků. Realizaci semináře nezištně podpořily společnosti Petunia Černý Jaroměř, SEMO Smržice a Vinselekt Michlovský Rakvice a manželé Lužní z Hustopečí u Brna. Univerzitním edičním střediskem a redakční péčí Petra Salaše byl vydán též sborník referátů, který obsahuje nejen příspěvky, které zazněly na semináři, ale i příspěvky těch, kdo se bohužel nemohli zúčastnit.

Z příspěvků ve sborníku jmenujme úvodní dva z úst Petra Salaše a Běly Svitáčkové, které se zabývaly právě osobností prof. Lužného. Pozornosti zástupců vinařské veřejnosti jistě neunikly referáty Miloše Michlovského a Asiye Khafizove „Stručný pohled do historie pěstování révy vinné“ a „Šlechtitelská stanice vinařská Perná“.

Všem jistě známá autorka mnoha odrůd Dorota Pospíšilová přispěla s tématem „Minulosť a súčasnosť šĺachtenia viniča na Slovensku“.

Po semináři proběhla na jiném místě v Lednici společenská část setkání, kde se odehrály gratulace, neformální diskuze a samozřejmě další radosti nad pohárkem dobrého vína. Panu profesorovi přejeme hodně zdraví a elánu do další odborné činnosti v oboru.

Richard Stávek

Prof. Jan Lužný s rektorem Mendelovy univerzity prof. Jaroslavem Hluškem

Společenská kronika

Zemřel Pan Miroslav Otřísal Dne 15. dubna 2011 jsme se v obřadní síni krematoria v Hustopečích naposled rozloučili s panem Miroslavem Otřísalem, vinařem z Hustopečí.

Pan Miroslav Otřísal se narodil v Křepicích 7. dubna 1923 v rolnické rodině.

S pěstováním révy se začal seznamovat až během studia na gymnáziu v Hustopečích, když na svém hospodářství vysadili vinici. Po obsazení Sudet Němci a uzavření českých škol ukončil studium gymnázia. V zimních měsících pak navštěvoval Hospodářskou školu v Židlochovicích, kde se již zajímal o vinařství více. Během války zájem o vinohradnictví poněkud ustoupil do pozadí.

Před ukončením základní vojenské služby prodal jeho otec zavedenou usedlost v Křepicích a koupil hospodářství v Hustopečích, kam se rodina v roce 1947 přestěhovala a kde začali hospodařit. Když už se hospodářství rozvíjelo, přišel únor 1948, následovala kolektivizace a nucený vstup do JZD. Zde pak jezdil s koňmi, se kterými do družstva vstupoval. Vysazením vinice

na svém záhumenku zájem o vinařství obnovil.

Jezdil po výstavách vín v okolí, nejdříve pouze ze zájmu, později i jako degustátor.

Získané znalosti a zkušenosti se snažil neustále prohlubovat. Přihlásil se proto ke studiu na SZTŠ ve Valticích obor ovocnářství-vinařství, formou dálkového studia.

Po nástupu do prvního ročníku mu bylo studium na zásah Městského výboru KSČ v Hustopečích znemožněno. Za přispění ženského časopisu Vlasta, kam se s tímto problémem obrátil do nějaké ankety, mu bylo znovu umožněno zahájit studium. Školu úspěšně ukončil v roce 1965 maturitní zkouškou. Na zásah politické moci mu však byly sníženy známky z většiny předmětů. S nabytým vzděláním byl pak přece jen jmenován do funkce vedoucího vinic a sadů v JZD Hustopeče. Z počátku zastával souběžně i funkci sklepmistra. V té době družstvo obnovilo staré vinice a plochu vinic rozšířilo výsadbou nových.

Družstvo obhospodařovalo také meruňkové sady, které se obnovily a rozšířily. Největší vytížení však představovaly sklizňové práce, organizace sběru, zpracování a odbytu vypěstovaných produktů k cizím odběratelům, a to i mimo pracovní dobu a o sobotách a nedělích. Po sloučení družstev se pan Otřísal stal vedoucím vinic a sadů v celém novém komplexu a členem Moravínu. Vzhledem k novým podmínkám skončil s funkcí sklepmistra a nadále se věnoval pouze vinicím a sadům.

Za jeho působení se výměra vinic v družstvu rozšířila až na 100 hektarů. Bylo vysázeno taky několik hektarů meruňkový sadů. Neustále bojoval s vedením družstva za prosazení svých názorů a představ o směrování vinohradnictví a vinařství v družstvu, a to až do odchodu do penze v roce 1983.

V penzi se stále intenzivně věnoval vinohradnictví a vinařství, ale už jen ve své vinici a sklepě, až do vysokého věku. Zemřel v 88 letech.

Jaromír Otřísal

Vinařský obzor (5/2011) 281

Sluncem slazené, nocí kořeněné.

Webová stránka moravských a českých vín

. informace pro vinaře (akce VF, přihlášky na soutěže…) . monitoring tisku . komplexní kalendář vinařských akcí . interaktivní vinařská mapa

. adresář vinařů, vinoték . historie a fakta . víno a turistika . víno a zdraví

inzerce©

inzerce©

inzerce©

Inzerce

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru

Řádková inzerce

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Čejkovská 35

691 02 Velké Bílovice

519 346 238

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

M&Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2

949 01 Nitra

+421 908 800 237

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 259, 602 734 499

Vinařské potřeby, spol. s r. o.

Národních hrdinů 22

690 02 Břeclav

519 321 235

Vinařský dům KOBERN, s. r. o.

Hodonínská 306

696 03 Dubňany

777 901 761

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Prodám sazenice révy vinné, široký výběr odrůd.

Moštové, stolní i rezistentní. Velké Bílovice, tel.: 608 670 068 Koupím starší vinařskou literaturu nebo časopisy, do r. 1960. Tel.: 775 197 443 PRODEJ ZÁNOVNÍCH MALÝCH LISŮ NA HROZNY A SBĚRNÝCH VOZŮ. (1 ROK ZÁRUKA). TEL.: +420 606 556 188 O NEVYUŽITÝ HYDRAULICKÝ KLASICKÝ PRES MÁ ZÁJEM DŮCHODCE. ING. HERODEK OLDŘICH – 573 374 266 Ochrana vinic před špačky pomocí dravců, garance snížení ztrát o minimálně 90 %. Bližší informace na telefonu 739 457 257, nebo e-mail: i.Ondra@seznam.cz KOUPÍME SUDOVÁ VÍNA S PŘÍVLASTKEM – POZDNÍ SBĚR – VÝBĚR Z HROZNŮ – VÝBĚR Z BOBULÍ.

Mobil: 603 480 722, tel./fax: 519 511 360, e-mail: vino@vino-jiha.cz Prodám okopávačku do vinohradu, hydraulika.

Tel.: 606 909 079 Vinařský podnik v Rakúsku odpredá chladiaci agregát s doskovým výmenníkom a rezervoárom, nerezový dopravník na strapinu, mlynkoodzrňovac a čerpadlo DEMOISY s kapacitou 10t/h, plastové kadě s obsahom 200 l, drevené skladovacie boxy 120 × 80 cm. Všetky zariadenia sú vo vynikajúcom stave. Kontakt: Elena Carankova, telefon 00436646413618, e-mail fk@gobelsburg.at

inzerce©

www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína

42 Kč

Vinohradnické stavby na Moravě

618 Kč

Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

79 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

Velký vinařský slovník VINOHRADNICKÁ MECHNIZACE – STROJE PRO CHEMICKOU OCHRANU RÉVY VINNÉ Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví.

70 stran, formát 210 × 210 mm 150 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

618 Kč 94 Kč 94 Kč

Vinařství – návody do laboratorních cvičení

157 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest.

Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

VAZBA ROČNÍKU 1999 292 Kč VAZBA ROČNÍKU 2000 292 Kč VAZBA ROČNÍKU 2001 333 Kč VAZBA ROČNÍKU 2002 333 Kč VAZBA ROČNÍKU 2003 383 Kč VAZBA ROČNÍKU 2004 424 Kč VAZBA ROČNÍKU 2005 454 Kč VAZBA ROČNÍKU 2006 494 Kč VAZBA ROČNÍKU 2007 524 Kč VAZBA ROČNÍKU 2008 565 Kč VAZBA ROČNÍKU 2009 565 Kč VAZBA ROČNÍKU 2010 595 Kč (v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Citáty o víně

70 Kč

Přehled odrůd 2007

100 Kč

Filosofie vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

Encyklopedie révy vinné

828 Kč

Výroba vína u malovinařů – 2. aktualizované a rozšířené vydání

149 Kč

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání

450 Kč

Vinohradnická mechanizace – Zemánek P., Burg P.

290 Kč

Víno a vinařství v dějinách islámu

340 Kč

Po cestách ke špičkovému vínu

149 Kč

Víno – na zdraví

239 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Zatočím se škůdci ve Vaší vinici BS vinařské potřeby s.r.o.

www.vinarskepotreby.cz Josef Oslzlý ochrana vinic oslzly@vinarskepotreby.cz +420 519 346 238

„Kdo je připraven, není ohrožen,“ říká jedno moudré přísloví a v ochraně révy vinné to platí v plné míře.

Kdo v loňském roce zanedbal ochranu, doslova zaplakal nad výdělkem. Mít včas na skladě ochranné přípravky do vinice se zkrátka vyplatí. Co nakoupit pro jarní a letní postřiky, to nám poradí Josef Oslzlý ze společnosti BS VINAŘSKÉ POTŘEBY, s.r.o. Velké Bílovice.

Začínáme sírou První ochranou ve vinici, kterou bychom neměli zanedbat, je určitě jarní postřik proti přezimujícím škůdcům.

Jak asi každý vinař ví, na jaře začínáme ve vinohradu sírou. Přezimující škůdci jsou zákeřní a když proti nim nezakročíme, dokáží napáchat velké škody. Z přípravků, které letos prodáváme, doporučuji například Kumulus nebo Sulikol.

Na co se připravit v době hlavní vegetace S plísní révovou neboli peronosporou a padlím se už asi každý vinař setkal. A není to setkání příjemné... Rozsah preparátů proti nim je naštěstí velmi široký. Je možné zvolit před květem nesystémové, tedy kontaktní postřiky, popřípadě systémové preparáty, které jsou účinnější. Postřiků by mělo být několik, samozřejmě ve správný čas – obvykle ve fázi 5 až 6 listů, dále ve fázi před květem až v době květu, na konci kvetení a po odkvětu. Na peronosporu doporučuji z našich postřiků například Acrobat, Aliette Bordeaux, Mildicut, Melody combi, na padlí IQ-Crystal, Falcon, Zato, Discus.

Po odkvětu raději systémové přípravky Volba a opakování postřiku závisí na počasí a lokalitě,

někde může pršet více, vývoj nemusí být všude stejný.

Každopádně po odkvětu bych doporučil spíše systémové postřiky, které jsou sice dražší, ale mnohem účinnější, což je v této fázi důležité. Například loňskou novinku Mildicut lze použít v kombinaci s IQ Crystalem nebo přípravkem Falcon.

Přípravky se obvykle mohou kombinovat i s výživou, přihnojením. Chtěl bych dodat, že o jednotlivých přípravcích a jejich kombinaci se mohou vinaři informovat přímo v prodejnách vinařských potřeb, kde by měli obchodníci nové přípravky znát a doporučit konkrétní postřik i jeho dávkování a také správné načasování, i když to záleží spíše na vinařovi samotném a na stavu jeho vinice. Důležité je zmínit, že je vhodné postřiky střídat, a to jak v rámci sezony, tak v průběhu let, aby nedocházelo k rezistenci.

Na plevele jsou herbicidy V závislosti na podmínkách se stříká až třikrát za sezonu. Díky hnojivům se ale dají dávky herbicidů snížit, a tím ušetřit. Z tradičních přípravků mohu doporučit například Dominator, Roundup a Basta.

Potřebné přípravky pro ochranu Vašich vinic můžete zakoupit v síti prodejen BS vinařské potřeby s.r.o.

Velké Bílovice - Čejkovská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Mikulov - K vápence, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Znojmo - Brněnská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Brno - Svitavská, po-pá 900 až 1800

Preventivně. Kurativně. Eradikativně.

www.bayercropscience.cz