Vinařský obzor 6/2010

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 6, ročník 103/2010 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Moravíno Valtice inovuje Ochrana révy vinné Řízená mikrooxidace vína Poznatky z Nového Zélandu

Odrůda Kerner

Novinky z IVIF

Mikrooxidace vína

strana 278

strana 300

strana 305

Vzpomínka na F. Ferta

Obsah 6/2010

strana 316

271 Obsah Editorial 272 Richard Stávek: Pozor na pátou kolonu Spolkové informace 274 Martin Půček: Vinařství po reformě, ať žije nová reforma…

Právní předpisy 275 Ondřej Mikeš: Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2010

278 280 284 292 296 300

Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Kerner Patrik Burg: Mechanizační prostředky pro údržbu rostlinného pokryvu ve vinicích a nákladovost jejich provozu Václav Fiala: Ochrana révy vinné a aplikace přípravků Petr Ackermann: Rezistence houbových patogenů k fungicidům Pavel Pavloušek: Aktuální pohled na odlistění zóny hroznů pod vlivem klimatických změn Patrik Burg: Novinky z veletrhu Intervitis-Interfructa 2010

Vinařská technologie 303 Filtrovat, či nefiltrovat? (3.)

305 Poznatky z Vinexu: technologie mikrooxidace vína 306 Společnost COMPO oslavila 20 let existence Portrét 308 Finalista soutěže Vinařství roku: Moravíno Valtice Obchod vínem 310 Svátek růžových vín 1. května Zprávy 311 Kalendář vinařských akcí Česká republika v Evropské unii 312 Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA Vinařství v zahraničí 313 Miloš Vidlář: Hodnotitelem na Vinitaly 314 Aleš Gala: Poznatky z Nového Zélandu Vinařská historie 316 Josef Peřina: Vzpomínka na velkou vinařskou osobnost – 100 let od narození Františka Ferta 317 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Vinařská povídka 318 Jan Fiala: Patoky Vinařské aktivity 319 Helena Baker: Concours Mondial de Bruxelles 2010 – Palermo 320 Jaroslav Hladík: Apelační systém VOC Znojmo vstoupil do druhého roku 322 Jan Otáhal: 43. Valtické vinné trhy měly co nabídnout

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

MJLZ

Ŕ 4WB[

VC

WJ

OB

W

VC

MJLZ

Ŕ 4WB[

OB

J

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

272

Vinařský obzor (6/2010)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 6, ročník 103 (2010) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (ackerman@rsr.cz) Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (agala@seznam.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Jana Vašíčková (jana@ujenoura.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: drugin@tiscali.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2010 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 2. 6. 2010 Toto číslo vychází 6. 6. 2010 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace.

Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © Richard Stávek

Editorial

Pozor na pátou kolonu Potřetí po sobě se vracím k biotématu – jde totiž o věc veskrze aktuální, byť se týká hlavně těch, kteří bio vyrábějí, a částečně těch, kteří si ho kupují. Začátkem května proběhla totiž v jednom celostátním deníku a den poté pak v televizi zpráva o výsledcích kontrol reziduí pesticidů v biopotravinách. Co je na celé věci problematické, je způsob interpretace výsledků kontrol.

Novináři jsou často pod časovým, ale i ekonomickým tlakem, informace, z nichž vycházejí, si dostatečně neověřují, a za té skutečnosti, že neznají všechny specifické okolnosti, mohou být informace ventilované do médií značně zavádějící, jak se tomu stalo v tomto případě.

O co vlastně konkrétně šlo? V článku se objevila např. informace, že v Česku přibývá výrobců biopotravin bez oprávnění, což je samozřejmě nesmysl. Každý, kdo chce uvádět na trh biopotraviny, musí projít řádným systémem certifikace kontrolní organizací.

Dále bylo uvedeno: „Z 39 testovaných vzorků 10 nevyhovělo. Obsahovaly pesticidy. Tedy čtvrtina testovaných BIO potravin vůbec BIO potraviny nejsou.“ Jde o zavádějící spekulaci a snahu o senzačnost za každou cenu.

Faktem je, že ve zprávě SZPI, která o výsledcích kontroly informovala, není uvedeno, že by jediná z biopotravin obsahovala cizorodé látky ve větším množství, než je zákonem určený limit. To, že se nějakým způsobem do produktu dostaly byť jen stopy těchto látek, jistě způsobuje fakt, že pole v ekologickém zemědělství není nijak hermetcky uzavřeno vůči okolí a minimálnímu úletu např. z okolních zemědělských ploch není možné zcela 100% zabránit, takže v drtivé většině případů se byť i podlimitní kontaminace stane ne vinou ekozemědělce. Další nehoráznou spekulací je věta „byznys s biopotravinami je tak výnosný, že se některým nevyplatí dodržovat přísná pravidla a podvádějí“. Vůbec nechápu, co autora vedlo k tak nebývale úmyslnému očerňování biopotravin.

Vzhledem k závažnosti zkreslujících informací v médiích vydaly Ministerstvo zemědělství, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a také Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO vlastní prohlášení k celé věci. Zpráva MZe mimo jiné uvádí: „Biopotraviny, které obsahují řádově tisíciny z maximálních množství reziduí, která jsou povolena pro běžné potraviny, v žádném případě nepředstvují zdravotní riziko pro konzumenta!… …Formulace, které ve svých textech použila média, považujeme proto za velmi zkreslující a zavádějící.“ Velmi důležitým sdělením pro konzumenty je pak skutečnost, že většina zjištěných reziduí se našla v biopotravinách ze zahraničí, což samozřejmě zvyšuje důvěryhodnost tuzemského ekologického zemědělství. Štvavá kampaň proti biopotravinám se blízce dotýká i biovín, protože příště mohou žurnalisté brojit třeba i proti nim – patří k potravinám též. Je smutné, že naše média v tomto případě hlavně nafukovala tu malou část negativních informací, které si vybrala, a hlavně nebyly hlavní výsledky dostatečně komplexně vyloženy a vyhodnoceny.

Vždy se zatím při všech kontrolách a analýzách ukázalo, že biopotraviny bývají obecně méně zatížené chemikáliemi než konvenční produkce. Není zde tedy pouze efekt zdravotní pro konzumenta, ale též příspěvek k trvale udržitelnému zemědělství eliminací chemických vstupů v prvovýrobě. A i tento fakt by měl veřejně zaznít. Škoda, že dotyční žurnalisté jsou natolik zaneprázdněni, že se tématu nevěnují zevrubně a poctivě, zejména s ohledem na objektivní zájem čtenáře.

Richard Stávek

Předplatné / Zprávy

Vinařský obzor (6/2010) 273

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2010 » 528 Kč / 23 €

Nejlepším sommelierem světa se stal Gerard Basset

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2010 ve volném prodeji » 63 Kč / 2,60 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2010 pro předplatitele » 46 Kč / 1,95 € Cena zimního/letního dvojčísla 2010 ve volném prodeji » 106 Kč / 4,10 € Cena zimního/letního dvojčísla 2010 pro předplatitele » 80 Kč / 3,70 € Jako předplatitel ušetříte » 188 Kč / 6 € za rok.

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2010 od začátku roku 2010 (1/2010) na dva roky — do 12/2011 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč)

2004 (30 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________

Mezinárodní asociace sommelierů – ASI – pořádala oficiální Mistrovství světa sommelierů 2010. Ve spolupráci s Moët & Chandon se konala soutěž v Santiagu de Chile od 12. do 15. dubna. „Celkem 51 kandidátů se snažilo dobýt světový titul, který byl ve vlastnictví švédského sommeliera Andrease Larssona od roku 2007,“ řekl Ivo Dvořák, viceprezident Asociace sommelierů České republiky (AS ČR). Česko na podujetí zastupovali prezident AS ČR Martin Pastyřík a viceprezident Ivo Dvořák. Českým sommelierským kandidátem byl Tomáš Brůha ze společnosti Bohemia Sekt.

Vítězem náročného klání se stal Gerard Basset, zastupující Spojené království, který působí v hotelu TerraVina v New Forest nedaleko Southamptonu. Zvítězil před švýcarským sommelierem Paolem Bassem z Ceresio Vini Lugano a Francouzem ze známého hotelu Crillon v Paříži Davidem Biraudem. Druhý v pořadí Paolo Basso se může také pochlubit velkými úspěchy na mezinárodní scéně a jistě o něm ještě uslyšíme. Třetí David Biraud byl poprvé v mezinárodním finále, a i proto byl velmi spokojen se svým výkonem. Oba prohlásili, že je to pro ně velká motivace a výzva pro další mistrovství za tři roky v zemi vycházejícího slunce v roce 2013.

Ke své účasti řekl pár slov Tomáš Brůha, zastupující společnost Bohemia Sekt: Z mého pohledu jsem velmi rád, že jsem měl tu možnost reprezentovat Česko na tak zajímavém klání, jakým bezesporu Mistrovství světa sommelierů je. Byla to obrovská zkušenost. Kromě samotné soutěžní části pro nás sommeliery organizátoři připravili sérii tematických exkurzí po chilských vinařstvích a nutno podotknout, že si dali opravdu záležet, protože program byl velmi dobře připraven – během návštěv ve vinařstvích byla vkusně zapojena část enogastronomická, a měli jsme tak možnost poznat i chilskou kuchyni ve snoubení s chilskými víny. Samotná soutěž byla relativně těžká, dostali jsme zodpovědět 70 otázek v angličtině, teoretický test, degustace vín, lihovin a likérů a samozřejmě praktický servis, v tomto případě červeného vína, na který jsme měli bohužel jen asi dvě a půl minuty, což je ani ne polovina toho, co bývá k dispozici u nás. Co mě obzvláště zaujalo, byl fakt, že většina soutěžících kolegů byla ve středním věku, starších než já. Zdá se, že na mezinárodním poli hraje v našem oboru velkou úlohu nejenom odborná zkušenost, tedy sommelierská, ale zjevně též životní. Vítěz Gerard Basset se účastnil mistrovství světa kupříkladu již poněkolikáté. (rs)

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Foto archiv autora

Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

274

Vinařský obzor (6/2010)

Spolkové informace

Martin Půček šéfredaktor Vinařského obzoru

Vinařství po reformě, ať žije nová reforma…

Prší, prší, jen se leje…, alespoň měsíc květen ukázal rozmanitosti májového počasí. Tolik vody jsme neměli ve vinicích již delší dobu, na druhou stranu každý uzná, že je lepší srážková voda zde než v domech těch nešťastných, kterým se voda dostala až do postele. V květnu neškodila jen voda, ale také oheň. Nemá smysl tady rozvádět neštěstí jedné z významných a již zavedených firem na trhu, ale každý musí uznat, že takový požár nikomu dobré pohody na duši nepřidá.

V minulém čísle jsem se na tomto místě nadzvednul nad evropským finančním nepořádkem. Chtěl bych se omluvit, že jsem vás mystifikoval, některými čísly. Bohužel při psaní minulého úvodníku ještě nebylo rozhodnuto o uvolnění astronomických finančních částek, že ty, o kterých jsem zde psal, jsou nyní o jeden řád vyšší. Nevím, kam se celá Evropa žene, ale domnívám se, že do jednoho obrovského „průšvihu“, ze kterého se budou vzpamatovávat generace.

Koncem měsíce již také uplyne rok, kdy jsou na světě všechny důležité předpisy, zejména pravidla značení a enologických postupů. Tak jak severní vinařské státy kritizovaly některá rozhodnutí EU o umožnění značení vín bez původu odrůdou a ročníkem a ty jižní argumentovaly, že se jedná o dobrý krok, tak již nyní je vidět, že se jedná o jednoznačnou hloupost, kterou už podporuje pouze Evropská komise s některými výjimkami ve členských státech. Italští i španělští kolegové zjistili, že tlak na cenu vín s původem je velmi silný. Vína bez původu byla uměle povýšena na kvalitnější produkt a zákazník, ta nejdůležitější část celého řetězu, je zmaten. Na regálech vidí krásné láhve s krásnou etiketou, na které se vznáší honosný název odrůdy a ročníku, a uvnitř láhve se schovává patok hodný sotva vína ke svaření. Jak dál z celé situace?

Společná organizace trhu (SOT) s vínem má své termíny a v tomto platném znění je nastavena do roku 2015. Do konce roku 2012 má však Komise za úkol předložit zprávu, která zhodnotí zkušenosti s reformou a opatřeními v reformě schválenými.

Na posledním zasedání AREVu, které proběhlo v chorvatské Poreči a jehož podrobnosti naleznete v následujícím čísle, se začalo otevřeně hovořit o tom, že tato zpráva nesmí být pouze obyčejnou povinnou zprávou do šuplíku, ale také jistým návrhem, „jak reformovat schválenou reformu“. Do té doby je třeba všemi možnými způsoby přesvědčit Komisi a ujistit ji zejména, že: • Zavedení reformy bylo správným krokem, neboť se podařilo zajistit finanční prostředky pro restrukturalizace a investice s jasným přehledem na 7 let dopředu a zrušit podpory z rozpočtu EU na destilaci.

• Rozhodnutí o značení vín bez původu odrůdou a ročníkem bylo krokem zpět a krokem, který ohrožuje udržitelné evropské vinařství ve spojení s udržováním krajiny a podporou turistického ruchu.

• Rozhodnutí o liberalizaci výsadeb (zrušení Registru vinic) od roku 2016 je špatným krokem a povede k vratnému procesu zvýšení plochy vinic, kterou se podařilo za velké evropské peníze snížit.

• Je potřeba zachovat objem finančních prostředků, které každoročně do oboru plynou, i po roce 2015.

Tyto zásadní body by měly být součástí textu zprávy Komise, ale zároveň je nutné jejich promítnutí do právního textu, který bude novelizovat stávající platné nařízení SOT s vínem, a textu, jejž Evropská komise předloží Radě a Evropskému parlamentu.

Jsem si vědom, že půjde o nelehkou situaci, ale je nutné se o ni pokusit. Pokud se podaří některým lobbistickým skupinám zachovat

současný stav legislativy zejména ve smyslu liberalizace výsadeb, zcela jistě dojde k situaci, kdy členské státy znalé pravidel, jak „vycucat“ evropský rozpočet, navýší plochu svých vinic zpět na plochách, které již byly jednou vyklučeny. To vše na úkor smysluplně vynaložených financí do restrukturalizace a investic. Této hrozbě musíme čelit a společnými silami jí zabránit.

Právní předpisy

Vinařský obzor (6/2010) 275

Ing. Ondřej Mikeš SZPI

Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2010 Jako každý rok se i letos v březnu uskutečnil v Paříži čtrnáctidenní „maraton“ jednání expertních skupin OIV, kterých se zúčastnili zástupci ČR. Konkrétně bych na těchto stránkách stručně shrnul obsah jednání v subkomisi pro metody analýzy (SCMA), které se uskutečnilo ve dnech 16.–18. 3. a jehož výstupy, jak se domnívám, by mohly být užitečné nejen pro laboratoře provádějící úřední kontrolu vína, ale i pro další subjekty zabývající se výzkumem a analýzou v této oblasti.

Na jednání SCMA bylo během tří dnů diskutováno okolo 50 bodů k návrhům rezolucí OIV týkajícím se analytických metod vína, většinou na základě připomínek vznesených členskými státy v připomínkovacích etapách koncem předchozího roku. Účast na připomínkovacím procesu a na jednáních expertních skupin považuji za důležitou zejména z důvodu možnosti ovlivnit zdroje, ze kterých často čerpá vinařská legislativa EU. Ta se již v některých případech odkazuje na OIV přímo, jako se to stalo např. u metod rozboru vína na základě čl. 120g nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.

Pro zájemce bych rád připomenul, že mezinárodní metody rozboru vína jsou uvedeny v Kompendiu (Sborníku) mezinárodních metod rozboru vína a moštu, který je každoročně aktualizován a naleznete jej na stránkách OIV (www.oiv.int) v sekci „Publications“. Update pro rok 2010 však prozatím na těchto stránkách zveřejněn nebyl. Český právně nezávazný překlad metod rozboru konečně vyšel letos v Úředním věstníku (č. 43/1) v řadě C jako Sdělení Evropské komise a vyhledáte jej ve vyhledávači EUR-Lex (www.eur-lex.europa.eu).

Zasedání se uskutečnilo pod novým vedením prezidentky Blanche (Španělsko), vice-prezidenta Lehtonena (Finsko) a vědeckého tajemníka Barrose (Portugalsko).

Byly zopakovány rezoluce přijaté Valným shromážděním OIV v červnu 2009 v Záhřebu týkající se SCMA, jako např. stanovení 2,4,6-trichloranisolu (TCA) uvolnitelného z korkových zátek do vína, stanovení glutathionu v moštu a ve víně metodou CE-LIF, stanovení biogenních aminů v moštu a ve víně HPLC, metoda stanovení izotopového poměru 18O/16O vody ve víně nebo aktualizace metod Kompendia pro alkoholické nápoje vinohradnicko-vinařského pů-

vodu. Zejména bych však chtěl upozornit na rezoluci OIV-OENO 377-2009 rozřazující jednotlivé metody rozboru OIV do čtyř kategorií (typ I: kriteriální (jedinečná) metoda, typ II: referenční metoda, typ III: referenční záložní metoda, typ IV: provozní nezvalidovaná metoda) a na rezoluci OIV-OENO 387-2009, která pozměňuje metodu stanovení suchého, resp. bezcukerného extraktu zohledněním obsahu sacharózy ve vzorku vína. Poté, co bude zveřejněn Update 2010 metod rozboru OIV, dojde ke změně názvu metody „redukující cukry“ na „redukující látky“ (neboť touto metodou jsou ve víně stanovovány v podstatě všechny redukovatelné substance, a nikoliv jen cukry – glukóza a fruktóza) a měly by se začít u metody stanovení bezcukerného extraktu zohledňovat celkové cukry, tedy i případná sacharóza nebo možné provedení inverze. Veškeré rezoluce naleznete rovněž na stránkách OIV (www.oiv.int) v sekci „Resolutions“.

Níže uvádím výběr projednávaných rezolucí v etapě 6 a v etapě 4 připomínkování a zcela nové návrhy rezolucí, které budou v sedmi etapách teprve připomínkovány.

Veškeré zmiňované dokumenty a rezoluce jsou u mne k dispozici, případným zájemcům rád pomohu nebo na vyžádání dokumenty poskytnu.

Přehled návrhů rezolucí v etapě 6 1/ Metoda stanovení poměru izotopu 13 C/12C glycerolu ve víně metodou GC-C-IRMS a HPLC-IRMS. Metody vyvíjí Společné výzkumné středisko při Evropské komisi. Metody slouží pro zjištění přídavku glycerolu z určitých přírodních nebo syntetických zdrojů do vína, které nejsou zjistitelné stanovením 3-metoxypropan-1,2-diolu a cyklických diglycerolů (markery

syntetického glycerolu). Obě metody poskytují shodné výsledky, validovány byly zatím pouze interně.

2/ Multielementární analýza vína ICP/ /MS. Na připomínkách metody i mezinárodní validační studii se podílela i Národní referenční laboratoř ÚKZÚZ. Metoda spočívá v hromadném stanovení mikroelementů kovů (Al, Br, Cd, Cu, Fe, Pb, Na, Zn apod.) ve víně.

3/ Revize definice objemového obsahu alkoholu. Stávající definici objemového obsahu alkoholu (množství L etanolu ve 100 L vína při 20˚C) je navrhováno změnit na „množství L etanolu ve 100 L hydroalkoholického roztoku o stejné hustotě jako destilát tohoto vína, které bylo předem zneutralizováno, při 20˚C“, která je z vědeckého pohledu vhodnější. Změna je však problematická z pohledu právních předpisů a možných ekonomických (daňových) následků, proto bude dále diskutována.

4/ Stanovení lysozymu vysokoúčinnou kapilární elektroforézou (HPCE). Jedná se o metodu typu IV. Přídavek lysozymu do vína je v praktikách OIV povolen v množství 100–500 mg/L a jeho stanovení je možné provést v bílých a rosé vínech již schválenou metodou HPLC (rezoluce OENO 08/2007). Z důvodu jeho vazby na fenolické sloučeniny a vlivu degradace lysozymu v čase se však jedná o stanovení spíše zbytkového lysozymu, čímž se omezuje praktická využitelnost této metody.

5/ Příručka automatizovaných infračervených analyzátorů v enologii zahrnuje složení a princip měření analyzátorů NIR včetně metod využití (tj. stanovení

276

Vinařský obzor (6/2010)

alkoholu) a analyzátorů FTIR (Fourrierův transformovaný interferometr) včetně výčtu metod využití (tj. přímé metody: glukóza a fruktóza, kyselina jablečná, mléčná, vinná, glukonová, CO2 a glycerol; nepřímé metody: hustota, alkohol, celková kyselost, těkavé kyseliny, pH, α-aminodusík, amoniakální dusík; a biologické metody: index botrytidy v moštu, fermentační index, index octových bakterií, index OTA, stanovení OTA). Jelikož se jedná pouze o příručku, bude-li tento praktický dokument OIV odsouhlasen, bude publikován zvlášť mimo Sborník metod.

6/ Příručka automatizovaných kolorimetrických analyzátorů v enologii zahrnuje složení a princip měření analyzátorů v kontinuálním proudu včetně metod využití (tj. stanovení těkavých kyselin, kys. jablečné, mléčné, vinné, citronové, redukujících cukrů, glukózy a fruktózy, SO2).

Dále popis a princip měření sekvenčních analyzátorů včetně metod využití (tj. stanovení kys. octové, SO2, glukózy a fruktózy, kys. jablečné, mléčné, fenolických sloučenin, Fe, α-aminodusíku, amoniakálního dusíku). Dokument bude doplněn fluorimetrickým stanovením kyseliny citronové metodou DCC (dicyklokarbodim) a spektrofotometrickým stanovením chloridových iontů v kontinuálním proudu. Pokud bude tento dokument OIV přijat, bude rovněž publikován zvlášť mimo Sborník metod.

Přehled návrhů rezolucí v etapě 4 7/ Doplňující informace o stanovení ochratoxinu A v moštech a vínech HPLC-MS/MS. Jedná se o doplnění přijaté rezoluce OENO 16/2001 (stanovení OTA ve víně pomocí imunoafinitní kolony HPLC-MS/ MS s fluorometrickou detekcí) ve Sborníku metod. Metoda se totiž dlouhodobě jeví jako problematická s ohledem na imunoafinitu kolon, která se liší dle výrobců a kolon, a problematické použití metody na

Právní předpisy

mošty. Proto je do metody navrhováno přiložit detaily ke kritickým místům a metodu aplikace na mošty, zkvašené mošty a mladá vína.

8/ Metoda stanovení celulózové gumy v bílých vínech. Jedná se o metodu stanovení karboxymetylcelulózy (CMC) spektrofotometricky, kterou je od loňského roku (rezoluce OENO 2/2008) povoleno používat v bílých a šumivých vínech za účelem stabilizace proti vypadávání vinného kamene. Francie představila validaci této metody. Avšak zdá se, že metoda dává zatím falešně pozitivní výsledky, nicméně je zatím jedinou metodou stanovení CMC. 9/ Metoda stanovení velikosti dubových čipsů, které je možno používat na základě rezoluce OENO 3/2005 i dle evropských předpisů, kdy musí velikost odpovídat 95% záchytu na sítech s velikostí 2 mm. Metoda spočívá v použití konkrétní třídičky vzorků (vibračních sít) a váhy, na kterých se separují např. hnojiva od množství 0,5 kg. Jiné dosud zkoušené přístroje však zatím neodpovídaly požadavkům.

10/ Metoda stanovení síranů ve víně.

V loňském roce bylo v OIV iniciováno provedení revize limitů OIV na sírany ve víně a čl. státy byly obeslány s žádostí o poskytnutí dat. Údaje byly poskytnuty jen některými členskými státy, včetně ČR. Dle studie Německa se všechna analyzovaná vína pohybovala v limitu 0,06–1,6 g/L. Podle Argentiny dosahují vína starší 2 let hodnot 1,3–1,5 g/L, Portugalsko zjistilo u likérových vín starších 7 let hodnoty do 1,5 g/L. Itálie nastavila experimentální limity na 2 g/L a pro likérová vína typu Marsala na 5 g/L. V ČR byla studie provedena v laboratoři SZPI na vybraných vínech ze všech podoblastí a ve všech případech dosahovaly hodnoty maximálně poloviny základního limitu 1 g/L. Další státy dokončují zjišťová-

Vinařství – návody do laboratorních cvičení J. Balík Publikace primárně určená posluchačům ZF MZLU Brno může v nespolední řadě výborně sloužit také jako rukověť pracovníkům laboratoří, výrobním podnikům a obchodním organizacím zabývajícím se zkoušením a testováním vín a sledováním jejich látkového složení, stability a jakosti. Obsahuje zejména metodické postupy pro praktické provádění základního chemického rozboru moštů a vín a vybrané metody speciálních analýz jejich látkového složení.

157 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

ní dat, poté bude teprve provedeno vyhodnocení. Portugalsko prezentovalo metodu stanovení síranů kapilární elektroforézou – HPCE, která je selektivnější než gravimetrická metoda uvedená ve Sborníku metod a která umožňuje i souběžné stanovení dalších kyselin – vinné, jablečné, mléčné a glukonové. Avšak zdá se, že tuto metodu zatím nepoužívá mnoho laboratoří, tudíž není možná její mezinárodní validace postupy OIV. 11/ Revize vodítek pro validaci, kontrolu kvality a stanovení nejistoty metody v enologických analýzách. Dokument seskupuje a aktualizuje vodítka pro vnitřní kontrolu laboratoře, validaci a odhad nejistoty uvedená ve Sborníku OIV, např. princip validace (rezoluce OENO 7/1998), odhad LD a LQ (rezoluce OENO 7/2000) a Praktická vodítka pro validaci, kontrolu kvality, odhad nejistoty běžné enologické metody (rezoluce OENO 10/2005). Ačkoliv existují jednotná a platná pravidla pro validaci (norma ISO 17025), zvláštní dokument pro enologické analýzy by mohl být laboratořím provádějícím analýzu vína užitečný, musí však jít pouze o doporučená vodítka.

12/ Stanovení oxidačního potenciálu vína potenciometrickou titrací je metodou typu IV. Víno a fenolické látky jsou vystaveny hodnotám 0–100 mV – 300–400 mV oxidačně-redukčního potenciálu. Oxidačně-redukční potenciál se mění v průběhu stárnutí vína a změny se pravděpodobně vztahují ke změnám struktury taninů a barviv.

Metoda však není schopna pojmout reaktanty kyslíku >400 mV a nemá řádnou vypovídající schopnost, bude nutné ji dále diskutovat a provést její validaci.

13/ Aktualizace metody stanovení distribuce deuteria v ethanolu metodou NMR. Jedná se o očekávanou revizi metody provedenou Společným výzkumným střediskem při Evropské komisi sloužící k odhalení nepovoleného obohacení vín.

14/ Kritéria metod kvantifikace reziduí proteinů z čiřidel vína. Jedná se o návrh výkonnostních parametrů metody (LD, LQ, přesnost, výtěžnost, správnost apod.) pro metody stanovení reziduí proteinů z čiřidel v návaznosti na ustanovenou povinnost členských států EU od 1. 1. 2011 označovat použití potenciálně alergenních látek (vaječný bílek, mléčné bílkoviny) na etiketách vína. Při použití alergenních čiřidel nebude výrobce muset upozornění na alergen na etiketě uvést pouze v případě, že analyticky prokáže absenci reziduí alergenních proteinů. Pro stanovení je doporučeno použití imunochemických metod pro stanovení proteinů čiřicích látek ve víně použitím sendvičové nebo kompetitivní metody ELISA. Itálie prezentovala výsledky

Právní předpisy

svého projektu výzkumu metody stanovení kaseinátů ve víně pomocí kitů metodou ELISA, rovněž probíhá vývoj metody stanovení ovalbuminů za účelem vývoje jednoduchých a dostupných kitů použitelných pro vinaře na okamžité zjištění přítomnosti alergenů. Metodu je však nutno co nejdříve zvalidovat, výsledky naměřené ve víně validovanou metodou poskytnout Evropské komisi a následně EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) a pokusit se zabránit nebo alespoň oddálit aplikovatelnost evropských předpisů. Vývoj metodik je prováděn rovněž v Německu. V každém případě bude OIV po Evropské komisi požadovat alespoň posunutí termínu aplikace tohoto zjevně „nesmyslného“ požadavku evropského předpisu.

Nově prezentované návrhy rezolucí a informace 15/ Senzorická analýza hroznů, vína a dalších alkoholických nápojů vinohradnicko-vinařského původu. Byla prezentována zpráva pracovní skupiny Francie, Portugalska a Itálie zabývající se obecnými podmínkami senzorických testů, obecným popisem defektů (vad a nedostatků) vína a senzorickým hodnocením 2,4,6-trichloranisolu (TCA) ve vínech. Materiál definuje kritéria nezbytná pro vyhodnocení senzorického porušení vína a metodologii pro příslušné degustátory. Dokument obsahuje odkazy na normy a popisuje způsob školení degustátorů, týká se tichých bílých, červených a růžových vín s teoreticky možným použitím na šumivá vína a likérová vína.

Dokument obsahuje výčet jednotlivých vad a nedostatků vína v kategoriích vegetální, zaplísněný, octový, redukovaný, oxidovaný, živočišný, mléčný, předčasného zrání apod.

Přiložené tabulky obsahují přiřazení odpovídající sloučeniny k vybraným kategoriím vad a nedostatků, běžné rozsahy koncentrací a prahové hodnoty vnímání. Mnoho jednotlivých kategorií je prokazatelných chemicky, avšak zatím existují velké rozdíly mezi senzorickým a analytickým stanovením. Dokument je problematický, každý stát má jiný koncept senzorického hodnocení a jakostní profil vína, nelze tedy brát dokument závazně a mělo by se jednat pouze o jakási vodítka s příklady metod senzorického stanovení vybraných defektů.

16/ Metoda stanovení natamycinu ve víně. Německo prezentovalo informaci o případu zjištění antibiotika a antimykotika natamycinu (pimaricinu) kontrolou vín ze třetích zemí. Použitím metod HPLC-DAD nebo HPLC-MS/MS s přímým nástřikem byly zjištěny pozitivní záchyty ve vínech z Argentiny. Natamycin jako přídatná látka E235 působí proti růstu plísní a kvasinek, ve státech EU je většinou povolena jen k ošetření povrchu masných výrobků a sýrů. V některých třetích zemích (USA) bývá

použití v potravinách povoleno. Rakousko rovněž provedlo kontrolu zahraničních vín s pozitivním záchytem.

17/ Vyhodnocení různých metod stanovení antiradikálových a antioxidačních vlastností vína. Rakouskem byly stručně shrnuty způsoby stanovení použitím fyzikálních a biologických metod a metod použitím volného organického radikálu 1,1-difenyl-2-pikrylhydrazil (DPPH° – metoda „Trolox“) nebo použitím radikálu pomocí ABTS. Rakousko vytvoří dokument seskupující jednotlivé metody, který bude sloužit jako vodítko v případě stanovení antioxidační kapacity ve víně.

18/ Stanovení reziduí pesticidů metodou QuEChERS po extrakci. Francie prezentovala souhrn dvou metod GC-MS a LC-MS-MS QuEchERS (= Quick Easy Cheap Effective Rugged and Safe) schopných analyzovat různou škálu reziduí pesticidů používaných ve vinohradnictví. Metodu bude potřeba mezinárodně zvalidovat dle požadavků OIV na typ II. Dále byla představena metoda multireziduálního stanovení pesticidů SPME-GC-MS-MS a SBSE (Stir Bar Sorptive Extraction) – GC/MS. Metody byly již mezinárodně zvalidovány dle OIV s dobrými výsledky. Metoda SBSE/GC/MS je určena pro běžnou praxi, s nízkou spotřebou chemikálií a vzorku, nicméně nemůže posloužit tak jako referenční metoda QuEChERS. 19/ Revize metody stanovení hustoty a relativní hustoty vína uvedené ve Sborníku metod. Je navrhováno doplnění Sborníku o metodu typu I použitím elektronického hustoměru (frekvenční oscilátor) a revizi (doplnění) metody stanovení tohoto parametru hydrostatickými vahami.

20/ Zpráva ohledně metod odběrů vín a moštů určených k analýze. Dokument představený Francií vychází ze směrnice CAC/GL 50-2004 Codexu Alimentarius a ISO 2859-1:1999 (pravidla odběru pro účely kontroly) a ISO 3951:2005 (Postupy vzorkování pro účely inspekce). Jedná se spíše o vodítka umožňující zdůvodnit a zvládnout odběr vzorků vín nebo moštů určených pro senzorickou, chemicko-fyzikální a mikrobiologickou analýzu vín sudových, v bag-in-boxech, lahvovaných i uložených v barikových sudech.

21/ Diskuze týkající se zvýšeného obsahu mědi v některých likérových vínech a úpravy limitu OIV. Francie přednesla informace o studii na likérových vínech, u kterých neproběhla z větší části fermentace při jejich výrobě (tj. s přídavkem moštu).

To je případ např. Pineau de Charente, kde zhruba 10 % vzorků obsahovalo až 3 mg/L mědi (limit je 1 mg/L, průměrně vína obsa-

Vinařský obzor (6/2010) 277

hují kolem 0,4 mg/L). Použití ferokyanidu pro vyčiření vín je neekologické a škodí jejich image, použití PVI/PVP není dostupné.

Otázkou zůstává zatím nepovolené použití chitosanu nebo chitin-glukanového komplexu. Navrhují tedy zavedení výjimky v limitu na obsah mědi pro likérová vína.

22/ Dotazník k aplikaci metod OIV v kontrolních laboratořích. Z důvodu zjištění přehledu metod používaných v kontrolních laboratořích (popř. i soukromých a provozních) je navrhováno rozeslání dotazníku čl. státům, ve kterých by kontrolní laboratoře uvedly jimi používané metody, které nefigurují ve Sborníku metod OIV, a dále metody dle Sborníku, jež jsou používány tak, jak jsou v něm uvedeny, a ty, které jsou používány s určitými modifikacemi. Výsledkem této studie by měla být aktualizace (úprava a doplnění) metod v Kompendiu OIV. 23/ Zmínka o inverzi v případě metody stanovení suchého extraktu. Vyvstala diskuze ohledně používání termínu „inverze“ v dokumentech OIV, do konce letošního roku bude připraven dokument mapující použití tohoto termínu, měla by být zavedena jasná definice (postupu) a začleněna do metod (např. metody stanovení suchého extraktu).

24/ Metoda stanovení biogenních aminů HPLC-DAD. Metoda představená Francií doplňuje metodu HPLC-FLD přijatou OIV v roce 2009 typu II (OIV-OENO 3462009). Metoda je validovaná, bude typu III, použitelná pro laboratoře, které nemají fluorescenční detektor. Biogenní aminy jako biologicky aktivní škodlivé sloučeniny na centrální nervový systém a vaskulární systém jsou ve víně přirozeně přítomny (převážně vytvořeny jablečno-mléčnou fermentací dekarboxylací aminokyselin), ale většinou indikují mikrobiální kontaminaci a jejich limitování právními předpisy je předmětem současných diskuzí (některé země, např. Švýcarsko nebo Kanada, mají nastavený limit pro histamin 10 mg/L).

25/ Byla prezentována zpráva UOEF (Unie francouzských enologů) ohledně dlouhodobých výsledků mezilaboratorního porovnávání laboratoří v jednotlivých parametrech. Jedná se o sběr dat od roku 2006 s mezinárodní účastí laboratoří v parametrech: alkohol, hustota, celkový extrakt, celková kyselost, těkavé kyseliny, kyseliny jablečná, mléčná, vinná, redukující cukry, glukóza+fruktóza, SO2, prvky, pH a vlnové délky. OIV vyzývá všechny laboratoře k účasti na těchto testech, na základě jejich výsledků (stanovení reálné opakovatelnosti a reprodukovatelnosti) lze stanovit nebo upravit parametry jednotlivých metod ve Sborníku metod OIV.

278

Vinařský obzor (6/2010)

Vinohradnictví

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Kerner Kerner je německá odrůda révy vinné. Byla vyšlechtěna ve Státním výukovém a výzkumném ústavu pro vinohradnictví a ovocnictví ve Weinsbergu v roce 1929. Jedná se o křížence odrůd Trolínské × Ryzlink rýnský. Šlechtitelem je A. Herold. V České republice byla zapsána do Státní odrůdové knihy v roce 2001.

Pěstitelské vlastnosti I když se jedná o křížence s Ryzlinkem rýnským, nemá tato odrůda tak vysoké požadavky na stanoviště jako rodičovský Ryzlink rýnský. V České republice je možné tuto odrůdu pěstovat ve všech vinařských podoblastech. Stanoviště by mělo být velmi dobře osluněné a vzdušné. Není vhodná pro lokality, kde se příliš dlouho udržuje vlhkost vzhledem k zahuštěné listové ploše a k vyšší citlivosti na houbové choroby. Na půdy má Kerner nízké požadavky a velmi dobře roste a plodí prakticky ve všech půdních podmínkách při správně zvolené podnoži.

Kerner dozrává koncem září až začátkem října v závislosti na požadavcích na kvalitu hroznů a zdravotním stavu hroznů.

Odolnost k zimním mrazům je dobrá.

Kerner patří mezi odrůdy s vyšší citlivostí k houbovým chorobám. Odrůda je velmi citlivá na napadení padlím révy. Proti této chorobě je třeba velmi důsledná nepřímá ochrana a přímá ochrana. Odolnost k plísni révy je rovněž nízká. Velmi nebezpečné je napadení mladé listové plochy a rostoucích zálistků touto chorobou. Odrůda je rovněž citlivá na napadení šedou hnilobou.

Základním předpokladem kvalitní sklizně je udržování dostatečně vzdušného keře

a zároveň ochrana proti šedé hnilobě ve všech doporučovaných termínech. Kerner trpí rovněž fyziologickým vadnutím třapiny, kterému je třeba věnovat velkou pozornost, zejména aplikací mimokořenové-listové výživy.

Doporučované zatížení pro odrůdu Kerner je 6–8 oček na m2. Kerner potřebuje dostatečně vzdušný pěstitelský tvar. Vhodný by byl řez na dlouhý tažeň a spon výsadby alespoň 2,0 × 1,1 m. Vhodné by bylo rovněž vysoké vedení v širších sponech z důvodu dostatečně vzdušné výsadby.

Velmi významné jsou u Kerneru všechny operace, které se řadí mezi zelené. Velmi důležitý je již podlom a včasné zastrčení letorostů do dvojdrátí. Velký význam mají potom všechny zásahy, které vedou k provzdušnění zóny hroznů. Z toho je třeba zdůraznit především vylamování zálistků v zóně hroznů a důsledné udržování listové stěny v požadovaném tvaru. V zóně hroznů je potom dále možné zabývat se odlistěním hroznů v rozsahu 1–2 listy okolo hroznů, aby byl hrozen dobře osluněný a zároveň velmi dobře osychal. Zelené práce jsou rov-

Foto J. Halady

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je hustě bělavě ochlupený. List je středně velký, pětilaločnatý s výraznějšími výkrojky. Řapíkový výkrojek je otevřený do tvaru písmene V nebo lehce překrytý. Hrozen je středně velký, u základu třapiny rozvětvený v křidélka.

Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až husté. Bobule je kulatá, zelenožlutá, v plné zralosti narůžovělá. Chuť dužniny je jemně aromatická. Jednoleté dřevo hnědé, lehce načervenalé.

1 Kerner – hrozen a list

3 Kerner – hrozen

padlím révy anebo hnilobami, je třeba důkladné odkalení moštů, aby se minimalizoval přechod negativních chuťových tónů do vína.

Kerner má dobrý potenciál pro výrobu chuťově plných přívlastkových vín s jemným obsahem zbytkového cukru, který bude harmonicky sladěný s obsahem kyselin. U takové suroviny se musí pozorně vybírat kmen ušlechtilých kvasinek, abychom byli schopni pracovat se zbytkovým cukrem ve víně. Kvasinky, které mošt velmi rychle prokváší, téměř do nulového obsahu zbytkového cukru, jsou pro tento typ vína méně vhodné. Tento typ vína z odrůdy Kerner je velmi zajímavý a v Německu poměrně žádaný.

Dalším typem vína z odrůdy Kerner může být opět svěží a výrazně aromatické víno vyrobené z důkladně odkalených moštů a při chladném kvašení.

Foto P. Pavloušek

Enologické vlastnosti Kerner má potenciál poskytovat velmi zajímavá, aromatická vína ryzlinkového typu.

Prvotním předpokladem výroby kvalitního vína je vynikající zdravotní stav sklizených hroznů. V případě, že jsou hrozny napadené

Foto P. Pavloušek

Kerneru vyhovuje zpracování výlučně reduktivními technologiemi v nerezových nádobách. U typu vín, který vyzdvihuje aroma vína, je vhodné lahvování pod plastovou zátku.

Využití odrůdy a kvalita vína Vína z odrůdy Kerner mají mnohostranné využití. Lze je nabízet jednak jako odrůdová vína. Díky svému aromatickému projevu a svěží kyselině se velmi dobře hodí i jako partner pro „cuvée“.

Vína jsou aromatická s květinově-ovocným charakterem, svěží kyselinkou a plnou chutí.

Literatura Pavloušek, P., 2007: Encyklopedie révy vinné.

Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704

Foto P. Pavloušek

něž velmi významné z pohledu kvalitní aplikace fungicidů na hrozny a listy. Mírné odlistění zóny hroznů pozitivně působí na zdravotní stav hroznů, vybarvování slupky, a tím i aromatickou zralost hroznů.

Kerner většinou nevyžaduje regulaci násady hroznů v době vegetace. Zatížení postačuje regulovat pouze při zimním řezu.

Termín sklizně je většinou stanovený podle kombinace aromatické zralosti hroznů a cukernatosti hroznů. U Kerneru lze velmi dobře v průběhu dozrávání monitorovat změny aromatických látek v bobulích, a optimalizovat tak termín sklizně.

5 Kerner – list

4 Kerner – keř

6 Kerner – pupen

Foto P. Pavloušek

2 Kerner – hrozen

Vinařský obzor (6/2010) 279

Foto P. Pavloušek

Foto R. Stávek

Vinohradnictví

7 Kerner – vrchol letorostu

280

Vinařský obzor (6/2010)

Vinohradnictví

Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita

Mechanizační prostředky pro údržbu rostlinného pokryvu ve vinicích a nákladovost jejich provozu Rostlinný pokryv v oblasti meziřadí a přikmenného pásu vinic patří v posledních letech z různých hledisek k často diskutovaným otázkám. Uplatnění pěstitelských technologií s využitím zatravněného meziřadí představuje jednu ze základních podmínek systému integrovaného nebo biologického pěstování révy vinné. V současné době je v provozní praxi systém uplatňován ve dvou variantách – spontánní zaplevelení nebo výsev pro zatravnění nebo zelené hnojení.

Nejzastoupenější část těchto strojů je konstruována jako traktorové, nejčastěji nesené čelně nebo vzadu. Svými pracovními orgány (kladiva, nože) mulčují nadzemní části rostlin, rozmělňují je a rozprostírají podrcenou hmotu na povrchu pozemku. Pracovní záběr mulčovačů je dán šířkou meziřadí a pohybuje se nejčastěji v rozmezí od 0,8 do 2,6 m. Konstrukční řešení některých mulčovačů (drtičů) umožňuje navíc jejich využívání při drcení réví uloženého v meziřadí, podmínkou je použití drtících kladiv na rozdíl od mulčovacích nožů.

Pro údržbu rostlinného pokryvu v oblasti příkmenného pásu vinic jsou využívány

výkyvné vyžínací sekce (obr. 5), pracující s nožovým pracovním ústrojím při vertikální rotaci. Jsou uloženy na výkyvných, hydraulicky ovládaných ramenech ovládaných mechanickým prutovým hmatačem.

Na traktoru mohou být připojeny samostatně (čelně) nebo jsou agregovány společně s mulčovači (vzadu). Široká nabídka strojů různých konstrukcí umožňuje pěstiteli zajistit údržbu zatravněného meziřadí v potřebných agrotechnických lhůtách i v potřebné kvalitě. Efektivita prováděných zásahů však vychází z pěstitelských podmínek uživatele, které ovlivňují i volbu využívaného mulčovače. Vždy

Porost v meziřadí a příkmenném pásu vinic

Životnost

Charakter porostu

Technologický postup

Dlouhodobý

Přirozená rostlinná společenstva

Celoplošné zatravnění

Krátkodobý

Zatravnění ob jeden řádek Zatravnění, zelené hnojení Zatravnění meziřadí

Mechanická kultivace příkmenného pásu

Chemická kultivace příkmenného pásu 1 Kritéria pro klasifikaci rostlinných porostů ve vinicích

Foto archiv autora

Z agrotechnického hlediska umožňuje rostlinný pokryv v meziřadí vinic včasné provedení jednotlivých pracovních operací především chemické ochrany a sklizně i při zhoršených klimatických podmínkách bez rizika velkého utužení a poškození půdní struktury. Rovněž umožňuje dosáhnout vyšší pojezdovou rychlost nasazovaných mechanizačních prostředků, a tím i celkové zvýšení jejich výkonnosti včetně lepší kvality a účinnosti prováděných operací.

Z biologického hlediska přináší zazelenění půdního povrchu ve větší míře pozitivní účinky, které se v konečném důsledku promítají do vyšší aktivity půdního edafonu, rozvoje a udržení biodiverzity, ovlivnění vodního režimu půdy, mikroklimatu, zvýšení obsahu humusu, zlepšení koloběhu živin a omezení půdní eroze.

Při pěstování vinic v podmínkách ČR jsou standardně uplatňovány tři varianty technologií využívající celoplošného zatravnění, zatravnění ob jeden řádek a zatravnění meziřadí s mechanickou nebo chemickou kultivací příkmenných pásů. Základní kritéria pro klasifikaci rostlinných porostů v oblasti meziřadí a příkmenných pásů vinic uvádí obr. 1.

Stroje pro mulčování rostlinného pokryvu v meziřadí trvalých porostů jsou označovány jako mulčovače. Podle konstrukčního provedení pracovního ústrojí rozlišujeme stroje s vertikální (obr. 2) a horizontální (obr. 3) osou rotace.

Nejmenší kategorie těchto strojů, určených do zahuštěných výsadeb nebo na obtížně dostupné pozemky, jsou řešeny jako ručně vedené, vybavené vlastním spalovacím motorem (obr. 4).

Foto prospekt výrobce

Vinohradnictví

2 Mulčovač s pracovním ústrojím s vertikální osou rotace

nou sekcí OSTRATICKÝ; dosahovaná výkonnost 0,35–0,45 ha.h-1 a jednostranná výkyvná vyžínací sekce OSTRATICKÝ, dosahovaná výkonnost 0,30–0,50 ha.h-1. Samostatně byl hodnocen vedený mulčovač HURRICANE F-700 vybavený vlastním spalovacím motorem o výkonu 9,9 kW, dosahovaná výkonnost je 0,10–0,14 ha.h-1.

Energetická náročnost a výkonnost při provádění jednotlivých operací byly zjišťovány z přímých měření prováděných ÚZT ZF Lednice ve vinohradnických lokalitách Velkopavlovické vinařské podoblasti (katastrální území obcí Rakvice, Velké Bílovice, Velké Pavlovice).

Pro modelování nákladů bylo využito programu AGROTEKIS. Výsledkem jsou hodnoty provozních nákladů stroje a strojních souprav vyjádřené v Kč na 1 hodinu nasazení a na 1 hektar prováděné pracovní operace. Jejich objektivita je závislá na hodnotách vložených vstupních údajů.

Za nejdůležitější vstupní údaje výpočtů lze považovat pořizovací cenu traktoru včet-

ně pořizovacích cen přípojných strojů (mulčovače, vyžínací sekce) a pořizovací cenu vedeného mulčovače. Cenové relace odpovídají nabídkovým cenám z roku 2010.

V modelových výpočtech bylo uvažováno vždy roční nasazení traktoru 600 až 1 000 hod.rok-1. Tyto hodnoty odpovídají podniku obhospodařujícímu plochu o velikosti 10– 15 ha plodných vinic. Roční nasazení strojů bylo voleno s ohledem na jejich výkonnost v rozmezí 100–200 h.rok-1.

Výkonnosti strojů byly pro konkrétní typy zadávány na základě měření časových snímků třemi hodnotami. Střední hodnota představovala standardní úroveň výkonnosti, dolní hodnota reprezentovala zhoršené podmínky a horní hodnota odpovídala ideálním podmínkám.

U traktoru byla cena zadávána na úrovni 1 154 000 Kč, u mulčovače s pracovním ústrojím s horizontální osou rotace 79 600 Kč, u mulčovače s pracovním ústrojím s verikální osou rotace 47 000 Kč, u výkyvné vyžínací sekce 39 900 Kč, u mulčovače agregovaného s dvojicí vyžínacích sekcí 160 000 Kč a u vedeného mulčovače 85 000 Kč.

Cena nafty byla uvažována hodnotou 23 Kč.litr-1, benzinu (NATURAL 95) 25 Kč.litr-1. Doba odepisování byla u všech hodnocených strojů stanovena na úrovni 5 let.

Osobní náklady obsluhy (řidiče) nejsou ve výpočtech zahrnuty.

Výsledkem výpočtů jsou hodnoty provozních nákladů strojních souprav vyjádřené v Kč na 1 hodinu nasazení soupravy a v Kč na 1 hektar provedené operace, které jsou souhrnně uvedeny v tab. 1 až tab. 5. Pro konkrétní podmínky pěstitele lze z těchto hodnot vybrat vždy tu nákladovou položku, která je nejlépe respektuje. To umožňuje velmi objektivní stanovení nákladů. Minimální nákladová položka (údaj v tabulce podbarvený zeleně) odpovídá ideálním podmínkám a velké pěstitelské ploše, naopak maximální nákladová položka (údaj v tabulce podbarvený žlutě) odpovídá ztíženým podmínkám a malé pěstitelské ploše.

V tab. 1 jsou stanoveny náklady na vedený mulčovač HURRICANE F-700 vybavený vlastním spalovacím motorem. Jeho Foto prospekt výrobce

půjde o hledání souladu mezi šířkou meziřadí, pracovním záběrem stroje a výkonovými parametry traktoru, ale také o soulad mezi výkonností, pořizovací cenou stroje s velikostí ošetřované plochy.

Cílem příspěvku je posouzení nákladů na provoz strojů rozdílné konstrukce využívaných při údržbě rostlinného pokryvu v meziřadí a oblasti příkmenného pásu vinic.

Při hodnocení byl za energetický prostředek zvolen vinohradnický traktor NEW HOLLAND TN 75F (výkon motoru 56 kW).

Ostatní stroje (mulčovač s horizontální a vertikální osou rotace, mulčovač s oboustrannou vyžínací sekcí, vyžínací sekce) byly k tomuto traktoru agregovány. Hodnocen byl mulčovač s horizontální osou rotace AGRIMASTER L 1,75; dosahovaná výkonnost při mulčování rostlinného pokryvu je 0,5–0,7 ha.h-1, mulčovač s vertikální osou rotace OSTRATICKÝ HM 3; dosahovaná výkonnost 0,5–0,7 ha.h-1, mulčovač s horizontální osou rotace AGRIMASTER L 1,75 doplněný po obou stranách vyžínací výkyv-

Vinařský obzor (6/2010) 281

Tabulka 1 Hodnoty provozních nákladů – vedený mulčovač (výkon motoru 9,9 kW) Náklady – stroj celkem

Mulčovač HURRICANE F-700–9,9 kW (85 000 Kč) Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

PHM (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

100

182

35,2

6,0

150

121

35,2

200

91

35,2

Náklady (Kč.ha-1) Náklady (Kč.h-1)

0,10 ha.h-1

0,12 ha.h-1

0,14 ha.h-1

223,2

2232

1488

1116

8,0

164,2

1642

1095

821

10,0

136,2

1362

908

681

3 Mulčovač s pracovním ústrojím s horizontální osou rotace

282

Vinařský obzor (6/2010)

výkonnost dosahuje, především s ohledem na malý pracovní záběr a malou pojezdovou rychlost (kráčející obsluha), 0,10–0,14 ha.h-1. Ovlivňuje ji také reliéf terénu a stav porostu. Pro reálné nasazení tohoto typu mulčovače lze považovat za mezní plochu 5,0 hektarů, proto je i rozsah ročního nasazení poměrně nízký. Z tab. 1 vyplývá, že minimální nákladovost hodnoceného mulčovače činí 681 Kč.ha-1 a maximální 2 232 Kč.ha-1 (pro náročnější terén, menší rozsah obhospodařovaných ploch a nepříznivé podmínky). K hektarovému nákladu je potřeba připočíst cenu lidské práce. Při výkonnosti 0,12 ha.h-1 to znamená započítat téměř 8,5 hodiny práce obsluhy na 1 hektar s jeho hodinovou sazbou.

V tab. 2 jsou vypočítány náklady na soupravu traktor a mulčovač s horizontální osou rotace a pracovním záběrem 1,70 m.

Uvažovaná výkonnost 0,5–0,7 ha.h-1 je dána dobrou manévrovatelností a vyšší pracovní rychlostí soupravy. Z tabulky je zřejmé, že minimální náklady dosahují hodnoty 727 Kč.ha-1 a maximální hodnoty 1344 Kč.ha-1.

V tab. 3 jsou modelovány náklady na soupravu traktor a mulčovač s vertikální osou rotace o pracovním záběrem 1,70 m. Dosahovaná výkonnost 0,5–0,7 ha.h-1 vychází z přímých měření, která potvrdila i mírné snížení spotřeby pohonných hmot. Z tabulky je zřejmé, že minimální náklady dosahují hodnoty 677 Kč.ha-1 a maximální hodnoty 1 220 Kč.ha-1.

V tab. 4 jsou uvedeny nákladové položky i celkové náklady na samostatnou, čelně nesenou vyžínací sekci na stejném traktoru. Dosahovaná výkonnost 0,3–0,5 ha.h-1 je dána mimo jiné potřebou dvou průjezdů každým meziřadím (jednostranná sekce).

Z výsledků je zřejmé, že minimální náklady zde dosahují hodnoty 892 Kč.ha-1 a maximální hodnoty 1 923 Kč.ha-1.

Sestava mulčovače v kombinaci s oboustrannou vyžínací sekcí je optimální volbou pro technologie celoplošného zatravnění nebo zatravnění ob jeden řádek.

Meziřadí včetně příkmenného pásu je ošetřeno jedním průjezdem, a jak je zřejmé z tab. 5, znamená to příznivé hodnoty výkonnosti (0,35–0,45 ha.h-1) a mírné zvýšení spotřeby pohonných hmot. Z tabulky je zřejmé, že minimální náklady soupravy dosahují hodnoty 1 336 Kč.ha-1 a maximální hodnoty 2 369 Kč.ha-1.

Pro názornost jsou výsledky zpracovány v grafu 1, který znázorňuje srovnání provozních nákladů u hodnocených mechanizačních prostředků.

Zjištěné hodnoty výkonnosti sledovaných strojů v kontextu počtu mulčovacích zásahů dovolují stanovit reálný rozsah nasazení stroje. U prvního ze sledovaných (HURRICANE F-700) při využití ve vinohradnickém podniku o výměře 5,0 hektarů to bude při čtyřnásobném opakování operace 100 hodin za rok.

Vinohradnictví

Tabulka 2 Hodnoty provozních nákladů – traktorový nesený mulčovač (horizontální) Traktor NEW HOLLAND TN 75F–56 kW (1 154 000 Kč) Nasazení (h.rok-1)

600

800

1000

Mulčovač horizontální AGRIMASTER L 1,75 (79 600 Kč)

Nákl.

Ostat.

PHM pevné var.

(Kč.h-1) -1 (Kč.h ) (Kč.h-1) 324

243

194

101

101

101

Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

100

133

29

200

67

100

Náklady – souprava celkem Náklady (Kč.ha-1) Náklady (Kč.h-1)

0,50 ha.h-1

0,60 ha.h-1

0,70 ha.h-1

672

1344

1120

960

31

608

1216

1013

869

133

29

606

1212

1010

866

200

67

31

542

1084

903

774

100

133

29

573

1146

955

819

200

67

31

509

1018

848

727

85

100

116

Tabulka 3 Hodnoty provozních nákladů – traktorový nesený mulčovač (vertikální) Traktor NEW HOLLAND TN 75F–56 kW (1 154 000 Kč) Nasazení (h.rok-1)

600

800

1000

Mulčovač vertikální OSTRATICKÝ HM 3 – 1,70 (47 000 Kč)

Nákl.

Ostat.

PHM pevné var.

-1 (Kč.h ) (Kč.h-1) (Kč.h-1) 324

243

194

95

95

95

Náklady – souprava celkem Náklady (Kč.ha-1)

Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

Náklady (Kč.h-1)

100

79

27

200

39

100 200

0,50 ha.h-1

0,60 ha.h-1

0,70 ha.h-1

610

1220

1017

871

30

573

1146

955

819

79

27

544

1088

907

777

39

30

507

1014

845

724

85

100 100

79

27

511

1022

852

730

200

39

30

474

948

790

677

116

Tabulka 4 Hodnoty provozních nákladů – vyžínací sekce Traktor NEW HOLLAND TN 75F–56 kW (1 154 000 Kč) Nasazení (h.rok-1)

600

800

1000

Vyžínací sekce OSTRATICKÝ (39 900 Kč)

Nákl.

Ostat.

PHM pevné var.

-1 (Kč.h ) (Kč.h-1) (Kč.h-1) 324

243

194

84

84

84

Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

100

67

17

200

33

100

Náklady – souprava celkem Náklady (Kč.ha-1) Náklady (Kč.h-1)

0,30 ha.h-1

0,40 ha.h-1

0,50 ha.h-1

577

1923

1443

1154

19

545

1817

1363

1090

67

17

511

1703

1278

1022

200

33

19

479

1597

1198

958

100

67

17

478

1593

1195

956

200

33

19

446

1487

1115

892

85

100

116

Tabulka 5 Hodnoty provozních nákladů – mulčovač + oboustranná vyžínací sekce Traktor NEW HOLLAND TN 75F–56 kW (1 154 000 Kč) Nasazení (h.rok-1)

600

800

1000

Mulčovač horizontální + oboustranná vyžínací sekce (160 000 Kč)

Nákl.

Ostat.

PHM pevné var.

-1 (Kč.h ) (Kč.h-1) (Kč.h-1) 324

243

194

126

126

126

Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

100

267

77

200

134

100

Náklady – souprava celkem Náklady (Kč.ha-1) Náklady (Kč.h-1)

0,35 ha.h-1

0,40 ha.h-1

0,45 ha.h-1

829

2369

2073

1842

81

700

2000

1750

1556

267

77

763

2180

1908

1696

200

134

81

634

1811

1585

1409

100

267

77

730

2086

1825

1622

200

134

81

601

1717

1503

1336

85

100

116

Vinařský obzor (6/2010) 283

Foto archiv autora

Foto prospekt výrobce

Vinohradnictví / Inzerce

5 Vyžínací sekce

uvažovat s pětinásobným opakováním operace, přičemž lze zanedbat nižší výkonnost při drcení réví. Při využití mulčovače s horizontální osou rotace ve vinohradnickém podniku s výměrou 15 hektarů je reálné roční nasazení 150 hodin.

Stroje s horizontální osou rotace mají možnost výměny pracovních orgánů (mulčovací nože) za drticí kladiva. Díky této skutečnosti jsou využívány i pro drcení réví v meziřadí. Při stanovení reálného rozsahu ročního nasazení strojů tohoto typu lze

Graf 1 Min. a max. hodnoty provozních nákladů u hodnocených souprav vyjádřené v Kč.ha-1

Provozní náklady (Kč.ha-1)

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Vedený mulovač

Mulčovač s horizontální osou rotace

Mulčovač s vertikální osou rotace

Vyžínací sekce

Typ mechanizačního prostředku min.

max.

Cuproxat Měďnatý fungicid proti plísni révové • tekutá formulace, snadná příprava postřikové kapaliny • vysoká jemnost částic - výborná pokryvnost a přilnavost • snížený obsah mědi oproti klasickým měďnatým přípravkům = nižší zátěž životního prostředí F&N Agro A Č Česká ká republika blik s.r.o.

Na Maninách 876/7, 170 00 Praha 7 tel.: 283 87 17 01, fax: 283 87 17 03 www.fnagro.cz

Mulčovač s horizontální osou rotace a oboustr. vyžínací sekcí

Z výsledků dále vyplývá význam využívání kombinovaných agregací, v tomto případě mulčovače s oboustrannými vyžínacími sekcemi. Při provádění operace pomocí dvou samostatných strojů jsou náklady sečteny v rozmezí 1 619–3 267 Kč.ha-1. Sloučení obou operací při kombinované agragaci znamená sice navýšení pořizovacích nákladů o 40 000 Kč (cena jedné vyžínací sekce) i mírný nárůst spotřeby pohonných hmot, ale je vykompenzováno snížením nákladů na hodnotu 1 336–2 369 Kč.ha-1 (snížení o 18–28 %). Tyto skutečnosti jsou dlouhodobě sledovány, praktické aplikace v podmínkách ČR však většinou narážejí na nedostatek finančních investic. Uvedený příklad ve finančním objemu znamená úsporu cca 600 Kč.ha-1 při jednom zásahu. V podniku o výměře 15 ha činí celková úspora při pětinásobném opakování operace 45 000 Kč, což znamená pokrytí nákladů na pořízení vyžínací sekce v horizontu 1 roku využívání.

Pozn.: Uvedený příspěvek byl přednesen mj. na vinohradnické konferenci „Odraz vědy a výzkumu ve vinohradnické a vinařské praxi“ v Lednici 14. 5. 2010.

inzerce©

4 Ručně vedený mulčovač

284

Vinařský obzor (6/2010)

Vinohradnictví

Václav Fiala Velké Němčice

Ochrana révy vinné a aplikace přípravků Šetrná ochrana a pěstování révy vinné jak v běžné, tak v integrované i ekologické produkci si vyžaduje neustálé vzdělávání a seznamování vinařů s novinkami v tomto oboru. Jedním ze základních požadavků je důsledný systémový přístup k celé technologii pěstování révy vinné a zpracování při optimalizaci ekonomických a ekologických aspektů produkce.

Graf Prognostický graf podmínek pro výskyt plísně révy dle Šteberly, lokalita Nosislav, rok 2009

300 250 Srážky (mm)

200 150 100 50

28. 8.–3. 9.

21.–27. 8.

14.–20. 8.

7.–13. 8.

31. 7.–6. 8.

24.–30. 7.

17.–23. 7.

10.–16. 7.

3.–9. 7.

26. 6.–2. 7.

19.–25. 6.

12.–18. 6.

5.–11. 6.

29. 5.–4. 6.

22.–28. 5.

15.–21. 5.

8.–14. 5.

0 1.–7. 5.

A/ Z hlavních zásad pro pěstování a ochranu révy vinné Úvodem bych chtěl jen pro oživení uvést některé zásady pro pěstování révy vinné, které platí v systému integrované produkce (IP) a prakticky se z nich dá vycházet i při běžné ochraně révy vinné.

• Ošetřovat proti houbovým chorobám pouze na základě krátkodobé prognózy a signalizace nebo zohlednění podmínek pro výskyt a jejich šíření.

Zde se dá jednoduše vycházet např. z krátkodobé prognózy nebezpečí výskytu a signalizace termínu ošetření proti peronospoře – prognostického grafu SHMU Bratislava sledováním a zápisem kumulatitavních srážek (vždy za týden) od 1. května daného roku. Principem je porovnání křivky kumulatitivního úhrnu srážek s křivkou prognostického grafu vhodnosti podmínek pro výskyt peronospory. Důležité je sledovat místní srážky (jednoduchý srážkoměr) a týdenní vynášet do grafu (viz graf). Z úhrnu srážek se vytváří křivka, která podle výše srážek zasahuje v našem případě mezi křivku A (označená červeně) a křivku B. Při výstupu křivky úhrnu srážek nad křivku B je již doporučeno ošetřovat proti peronospoře, oblast mezi křivkami B a A je oblast riziková. Pokud přesahují úhrnné týdenní srážky nad křivku A, jedná se již o předpoklad pro kalamitní výskyt choroby. Pokud se úhrny (součty) týdenních srážek nedostanou v grafu nad křivku B, nehrozí nebezpečí choroby. Ještě místní podmínky porovnáváme s týdenními aktuálními zprávami GALATI vydávanými v systému IP. V praxi vycházíme vždy z konkrétních místních podmínek, v jiné trati nepříliš vzdálené (5 km) mohou být podmínky úplně jiné.

Závisí to na řadě faktorů – srážky, teploty, poloha vinice, odrůda atd. Lze tedy na základě signalizace a metod vyhodnocení

Týden Kumulat. srážky od 1. 5.

Křivka B

Křivka A

Úhrn srážek

Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci Více než 900 fotografií 37 autorů ze 7 zemí na 504 stranách. Choroby a škůdci jádrovin a peckovin, drobného a skořápkatého ovoce a révy: stručné popisy jejich škodlivosti a bionomie – prahy škodlivosti, prevence a přímá ochrana – fotografie typických příznaků poškození.

500 Kč (včetně DPH)

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinohradnictví

srážek, teplot a dalších faktorů vyhodnotit i riziko kalamitního výskytu? To zatím asi nemůžeme přesně vyhodnotit, ale kdo jiný než především sám vinař-pěstitel by měl znát místní podmínky výskytu chorob (kde se prvně objeví), kontrolovat vinici při vhodnosti podmínek výskytu a nebezpečí šíření, POZOR! • Ošetřovat proti živočišným škůdcům na základě vyhodnocení výskytu, včetně využití prahu hospodářské škodlivosti, přednostně využívat ekologicky vhodnější přípravky a ostatní prostředky ochrany rostlin V této oblasti se v praxi osvědčily feromony k matení samců obalečů, ovšem to je možné jen u ucelených větších ploch vinic. Tyto feromony jsme využili ve vinařství v tratích v k. ú. Březí–Ořechová hora. U dílčích vinic většinou proti 1. generaci obalečů neošetřujeme, tato generace nezpůsobuje významné škody, ošetření směřujeme převážně proti 2. generaci, kdy bobule napadené housenkami jsou pak vstupem pro infekci hniloby hroznů. V posledních teplých ročnících se vyskytuje i 3. generace obalečů v září. Zde se dá také vycházet ze systému biologické ochrany révy vinné a zpracovaného katalogu prostředků biologické ochrany rostlin (Biocont Laboratory).

• Respektovat zásady strategie řízení rezistence u problémových skupin pesticidů Sem patří hlavně používat přípravky především preventivně. Důležité je střídat přípravky s jiným mechanismem účinku, hlavně jejich skupiny (např. strobiluriny – max.

3×), pokud použijeme přípravky stejné skupiny, nezabráníme vzniku rezistence. Také je důležité limitovat počet ošetření, použít max. 2–3× během sezony, případně použít tank mix s přípravky s jiným mechanismem účinku.

• Dodržet ochranné lhůty podle Seznamu registrovaných přípravků pro ochranu rostlin U přípravků bývá vždy uvedena dávka na 1 ha nebo uvedenou jednotku a koncentra-

ce; poznámka: v seznamu registrovaných přípravků je u většiny přípravků uvedena jen dávka v kg nebo l/ha. Koncentrace je uváděna jen výjimečně, pokud je uvedena vztahuje se na 1 000 l/ha aplikační kapaliny – např. Kuprikol 50 (4 kg; 0,4 %). Délka ochranné lhůty (OL) je nejkratší přípustný interval mezi posledním ošetřením a sklizní plodiny pro konzum člověka nebo zvířat.

Zde jen poznámka (což se snad u vinařů nevyskytuje) – nezaměňovat OL s obdobím preventivního pokrytí přípravkem od provedeného ošetření do dalšího následujícího ošetření (postřiku).

• Vést záznamy o výsledcích prognózy a signalizace a provedených opatřeních (ošetřeních) Záznamy je možno provádět do předepsaných sešitů, které jsou k dispozici na okresních střediscích SRS, dále je možné je zaznamenávat také elektronicky na PC, což je výhodné především pro zaznamenávání srážek a vyhodnocování v grafu prognózy a signalizace.

V ochraně révy vinné je v systému IP také zakázáno: • používat pesticidy, které nejsou doporučeny pro IP (toxické k užitečným organismům, zejména T. pyri) • překročit počet přípustných ošetření proti houbovým chorobám (max. 6 proti padlí a 6 proti peronospoře); poznámka: v systému IP není stanoven limit počtu ošetření proti plísni šedé • použít prostředky k dezinfekci půdy včetně nematocidů • použít max. 2 kg čistého Cu (mědi) na ha/rok K použití měďnatých přípravků: V praxi lze buď snižovat dávku přípravku obsahujícího měď po účinnou mez, nebo omezit postřiky s přípravky obsahujícími měď. Musíme to vždy přepočítat na účinnou látku mědi v gramech na kg, z čehož si můžeme jednoduše stanovit počet ošetření s uvedeným přípravkem. V posledních letech běžně vystačili vinaři s 5 až 6 ošetřeními pro-

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií.

U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho.

Formát knihy: 225 mm × 297 mm, 320 str. plnobarevných.

828 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (6/2010) 285

Z historie ochrany révy O práci vinaře píše např. ve staré české vinařské literatuře „Vinařův rok“ vydané v r. 1941 tehdy známý odborník vinařský inspektor Bedřich Pštross.

Publikaci v předmluvě nazval Ing. Josef Blaha vinařským katechismem.

Vybíráme (z úvodu): Staré, ale vždy časové heslo: „V práci a vědění je naše spasení.“ …vinař musí totiž rozumět půdě a hnojení nejen jako rolník, musí být ale současně znalcem škůdců, aby dovedl správně a hlavně včas ochrániti svou révu před škůdci a chorobami, musí věnovati mimořádnou pozornost průběhu povětrnosti a konečně, zabývá-li se zpracováním hroznů, jak se na řádného vinaře patří a sluší, musí míti i notnou dávku znalostí chemických a sklepně hospodářských.

Po celý rok musí být vinař ve střehu, nic nesmí opomenouti, aby se vyvaroval ztrátám buď na množství sklizně nebo její jakosti.

K aplikaci postřiku: …nejdůležitější je, aby letorosty byly hustě, ale při tom jemně mlhovitě postřikány, spíše jako poprášeny, proto mějte stříkačky vždy pod silným tlakem. Zvláště pozorně nutno postříkati spodní stranu listů. Pro všechny postřiky budiž pevnou zásadou, že se každý řádek musí postříkati dvakrát, jednou z té druhé protější strany.

Při tom se poměrně rychle projde řádkem. Zavrhujeme naprosto „tančení“ kolem keře, které je dosud tak častým jevem; nedoporučujeme však také postřikování dvou řádků při jedné chůzi, tedy přehazování rozprašovače z jedné strany na druhou. Je to snad pohodlnější, rozhodně to však neprospěje důležitosti postřiku, Velmi často jsou při tom vynechávány celé keře.

(Pozn. autora: Pokrok a technika ve vinařství jde stále kupředu (např. tunelové postřikovače, víceúčelové stroje atd.), ale některé zásady určené zkušenostmi generacemi vinařů jsou platné i v dnešní době, což je nastíněno i v předchozích řádcích již před sedmdesáti lety. Vinaři odcházejí, zásady se nemění…)

Václav Fiala

ti houbovým chorobám, nepotkaly nás také kalamitní výskyty těchto chorob. Důležitá je především prevence a celý soubor preventivních pěstebních opatření, zelené práce včas, nepřehnojovat dusíkem, velkou roli hraje prognóza a signalizace, nové přípravky, vlastní aplikace postřiku a v neposlední řadě také vzdělávání vinaře. Můžeme někdy svádět vinu třeba na účinnost přípravku, ale chyba může být skryta v něčem zcela jiném.

Proto upozorňuji, že tyto poznatky odborníků a vinařů posbírané i na odborných seminářích mají pouze informační charakter.

Kdo jiný by měl znát vinici v místní lokalitě lépe než sám pěstitel?

B/ Některé poznámky k vlastní aplikaci • Co rozhoduje o úspěšnosti postřiku-ošetření a zda si zpracovat plán postřiků?

Je to především správné načasování – to znamená optimální termín zahájení ošetření, případně pak následující další ošetření zohledňující reálné ohrožení porostů. Vyplatí se mít zpracovaný plán postřiků, kde lze vycházet z různých variant, které zohledňují např. i variantu při silném infekč-

Vinařský obzor (6/2010)

ním tlaku choroby. Při sestavování plánu ošetření pak může pěstitel uvažovat s použitím různých přípravků, jak se mu osvědčily v praxi při podobné variantě a na určitých lokalitách, taktéž lze v plánu určitě uplatnit i ekomomickou stránku použití přípravku (účinnost kontra ekonomika v Kč/ha). To vše pak rozhoduje o správné volbě přípravku respektující jeho působení (kontaktní, hloubkové, systémové atd.) a také účinnost (preventivní, kurativní, eradiaktivní). Je zřejmé, že v praktickém použití přípravku pak musíme vycházet vždy z konkrétních místních podmínek pro vznik choroby (lokalita, počasí, volba přípravku atd.). Preventivně se ze zkušeností generací vinařů určitě doporučuje provést alespoň jeden postřik před květem a po odkvětu révy vinné.

Vše ostatní pak závisí na správné volbě vinaře, nemusíme zbytečně ošetřovat, pokud nejsou podmínky pro vznik choroby.

• Co tedy rozhoduje z hlediska účinnosti postřiku?

Určitě správná volba přípravku, dávka aplikační kapaliny, počasí v době ošetření a po ošetření také správná volba postřikovače. Rovněž je důležité správné seřízení a použití stroje-postřikovače-rosiče (trysky, správný tlak, nasměrování na listovou plochu ošetřované části révy a do zóny hroznů, pojezdová rychlost atd.).

Dávky přípravku jsou uváděny v kg nebo litrech na ha, případně koncentrace v % (např. 4 kg/ha = 0,4 %). Při výjimečném stanovení doporučeného dávkování v % je koncentrace udávána k dávce 1 000 l aplikační kapaliny na 1 ha. Snižujeme–li při rosení dávku aplikační kapaliny na ha, úměrně ke snížení zvyšujeme koncentraci tak, aby byla dodržena dávka přípravku na jednotku ošetřované plochy (1 000 l … 0,2 % = 2 kg/ha; 500 l … 0,4 % = 2 kg/ha). Při snižování aplikační kapaliny je rozhodující dávka přípravku v aplikační kapalině na jednotku plochy (ha), nikoliv koncentrace.

Při uváděném rozmezí dávek /např. Falcon 460 EC (0,3–0,4 l = 0,03–0,04 %)/ spodní hranici použijeme při nižším infekčním tlaku, horní při výjimečném kurativním či eradiaktivním zásahu. Snižovat dávku aplikační kapaliny můžeme také jen po určitou mez. Jako optimální dávka aplikační kapaliny se doporučuje 300–800 l/ha, záleží na nárůstu listové plochy a období růstové fáze.

• Můžeme někdy dávky přípravku redukovat?

Při stanovení dávky přípravku i aplikační kapaliny by měl být zohledněn nárůst listové plochy v průběhu vegetace. Tato doporučení jsou např. v Německu a pro IP v Rakousku. V období před květem (do růstové fáze BBCH 61), kdy je plocha do 50 % olistění, lze použít poloviční dávku přípravku; poznámka: dávka musí být upravena, max. 500 l/ha, a aplikační kapalinu je nutné směrovat do zóny hroznů. Vychází se ze

Vinohradnictví

Tabulka 1 Příklad dávkování v Německu u některých přípravků při zohlednění nárůstu listové plochy (možnosti redukce dávkování) Zákl. dávka

BBCH 61

BBCH 71

Dávka registrovaná v ČR/kg/l/ha

BBCH 75

Přípravek V kg nebo l/ha Discus

0,06

0,12

0,18

0,24

kresoxi methyl

0,2

Folpan 80WDG

0,4

0.8

1,2

1,6

folpet

1,25 až 2

Teldor 500 SC

0,4

0,8

1,2

1,6

fenhexamid

0,75 až 1

400 až 800

800

800

nad BBCH 75 max. 800

aplikační kapalina maximum l/ha minimum l/ha

200

200 až 300 300 až 400

nad BBCH 75 min. 400

Vysvětlivky k tabulce: Základní dávka je stanovena v kg nebo l/ha – období po vyrašení, ta se zvyšuje podle nárůstu listové plochy Do BBCH 61 (počátek kvetení) 1 až 2× BBCH 71 (nasazování hroznů) 2 až 3× BBCH 75 (velikost bobulí hrachu) 3 až 4× Dále 4× Z tabulky je zřejmé, že je u přípravků možno použít dávku přípravku sníženou o 50 % do fáze počátku kvetení. Možnost redukce dávky je nutno vždy zvážit při zohlednění porovnání plných registrovaných dávek.

Pozn.: zpracováno dle směrnic IP (vn)

základní dávky přípravku, která je stanovena pro období po vyrašení a pak jejího zvyšování s nárůstem podle zvětšování listové plochy. Příklad odstupňovaného dávkování registrovaného v Německu je uveden v tab. 1.

Praktické výsledky prokázaly, že při bezvadně seřízeném rosiči v optimálním režimu lze snížit dávku přípravku o 20 % bez rizika ovlivnění biologické účinnosti. Racionální snižování dávek doporučuje také obecná směrnice pro integrované produkce.

Nižší dávkování je rovněž ekologicky i ekonomicky výhodné. Základní aplikační technologií je rosení, optimální dávka aplikační kapaliny je cca 400 až 600 l/ha. Na druhé straně nesmí být v žádném případě překročena registrovaná dávka přípravku.

Od roku 2008 jsou i v ČR registrovány příravky na ochranu rostlin (fungicidy, akaricidy, insekticidy) ve dvou dávkách, které zohledňují olistění keřů. První poloviční dávka je určena k ošetření do počátku kvetení (BBCH 61), druhá od počátku kvetení (BBCH61).

• Ovlivňuje úspěšnost zásahu ošetření i počasí?

Dá se říci, že úspěšnost zásahu počasí ovlivňuje významně v době aplikace i po aplikaci. Je to zejména teplota, vlhkost a dešťové srážky. Teplota přímo ovlivňuje např. účinnost některých fungicidů, přípravků na bázi síry apod.

V teplém letním období provádíme ošetření zásadně ráno, večer nebo v noci, pokud jsou nižší teploty. Zejména při Foto archiv autora

286

1 Zádový motorový rosič, závislost šířky postřiku na rychlosti chůze a množství vody – nastavení dávkování

Vinohradnictví

vysokých teplotách a nízké vlhkosti vzduchu se může podstatně snižovat účinnost systémových a hloubkově působících přípravků a může to být i příčinou selhání zásahu.

C/ Postřikovací technika 1/ Zádové postřikovače Ty v praxi můžeme rozdělit na ruční a motorové, v poslední době i akumulátorové (zdroj aku baterie), podle objemu nádrže od 12 až do 20 litrů. V současné době je na trhu množství typů ve všech kategoriích od různých výrobců, od dovozu z Číny až po značkové výrobce. Při nákupu přihlížíme ke způsobu použití, výkonu, spolehlivosti, hmotnosti a případně dalším požadavkům. Používají se především na menší plochy u drobných vinařů. U ručního postřikovače je rozhodující především dostatečný tlak, který by měl být min. od 2 barů (200 kPa) a vyšší, dále správný výběr trysky. Zdrojem tlaku bývá pístové nebo membránové čerpadlo. Při jarním postřiku na dřevo proti škůdcům používáme nižší tlak a réví prakticky „umyjeme“ postřikovou kapalinou, naopak při letním ošetření používáme vyšší tlak a vytváříme mlhu-rosení.

Taktéž je dobré mít např. dva postřikovače, jeden na aplikaci přípravků pro přímou ochranu révy vinné proti chorobám a škůdcům a zvlášť postřikovač proti plevelům na herbicidy, kde se používá např. i herbicidní tryska s chráničem proti úletu.

Na trhu jsou také aplikační postřikovače mikro pro aplikaci neředěných herbicidů na bázi glyfosátu. Atomizér-postřikovací vyměnitelná hlavice je vybavena systémem řízeného postřiku (C.D.A. – Controllet Droplet Application), který zajišťuje tříštění aplikovaného přípravku v kapkách optimální hmotnosti (zabraňuje úletu a stékání přípravku). Postřikovací hlavice se liší podle způsobu použití (postřikový kužel – širší pruh, užší pruh). Tyto „aplikační hole mikro“ (ULV herbicidní aplikátory) se dají využít pro ruční aplikaci herbicidu v řadách.

Ruční zádové motorové rosiče nám zaručují vyšší výkon, možnost dávkování rozptylovaného postřiku a také vyšší dosah proudu postřiku až do 12 m. Množství výstupního vzduchu je až kolem 800 m3/h, rychlost vzduchu až 100 m/sec podle typu a druhu provedení. K některým dodává výrobce i zvláštní příslušenství, je jich celá řada, např. ofukovací sada, odsávací přístroj, poprašovací a posypací zařízení, takže je možnost přístrojem rozptylovat umělá hnojiva, travní semeno, a postřikovač tak může mít alternativní využití.

O snižování aplikační kapaliny a dodržení rozhodující dávky přípravku v aplikační kapalině na jednotku plochy (ha) se zmiňuji již v odstavci o účinnosti postřiku, což je důležité zvláště při použití zádových motorových rosičů. Uvádím příklad z firemních materiálů, jak se zjišťuje množství účinné látky na plochu, množství aplikační kapaliny a také zvolená rychlost pracovní chůze při určité pracovní šířce (viz graf).

Příklad: Zjištění množství přípravku na plochu 3 600 m2 při střední hodnotě 600 g/ /ha. Výpočet 1: (600 × 3 600) : 10 000 m2 = 216 gramů.

Zjištění množství vody pro postřik při zvoleném množství aplikační kapaliny 150 litrů/ha a velikosti plochy 3 600 m2. Výpočet 2: (1 50l × 3 600 m2) : 10 000 m2 =54 litrů.

Výsledek: Množství přípravku z výpočtu č. 1 (216 gramů) smíchané s množstvím vody určené k postřiku z výpočtu č. 2 (54 litrů) vytvoří potřebný roztok aplikační kapaliny.

Pomocí grafu (diagramu) lze pak zkontrolovat, jak bude při zvolené rychlosti chůze a pracovní šířce nastaveno dávkovací zařízení. Pokud se to nepodaří, musíme korigovat množství vody a tempo chůze.

Z grafu vychází tempo chůze při zvolené pracovní šířce 3 m asi 1 m/sec, což odpovídá rychlosti chůze asi 3,6 km/hod. Dá se říci, že optimální rychlost chůze při motorovém postřikovači je 3 až 4 km/hod. (viz graf).

Vinařský obzor (6/2010) 287

Pracovní postup – zásady při použití postřikovače 1/ Postřikové kapaliny, a zvláště to platí o směsích, připravujeme vždy až těsně před postřikem, připravujeme takové množství, které spotřebujeme.

2/ Postřikovač naplníme do poloviny vodou zásadně přes síto (příklad: chceme 300 litrů postřiku hotového, tak do nádrže naplníme 150 l čisté vody).

3/ Přípravek (pesticid) se rozmíchá v malém množství vody (v kbelíku) a tento se přelije do postřikovače napuštěného z poloviny vodou a zamíchá se. Pozor: nejprve se připravuje přípravek práškový a pak tekutý. POZOR! Přípravky a jejich koncentráty přidáváme do nádrže odděleně, nikdy je nemícháme předtím mezi sebou.

Při nalévání koncentrátu přípravku z kbelíku nikdy nesmí být kbelík nad úrovní ramen obsluhy.

4/ V případě přípravy a doplňování hnojiv (např.

VINOFERT) – postřik na list – se tento rozmíchá v menším objemu vody a tento roztok se přelije do předem připraveného roztoku pesticidů a polovičního objemu vody. Pamatuj!: Do roztoku Kuprikolu a jeho směsí (a přípravků obsahující měď) nikdy nepřidáváme listová hnojiva. Jinak se listová hnojiva snášejí se všemi pesticidy.

5/ Do takto vzniklého roztoku se dolije druhá polovina objemu vody. Vše se důkladně zamíchá.

6/ Nakonec do zhotovené postřikové kapaliny přidáme smáčedlo (např. i JAR, na 300 litrů stačí 1 dcl), (míchací zařízení je stále v chodu). A můžeme jet stříkat (nejlépe ráno nebo navečer za bezvětří, př. pozor na směr a rychlost větru), ne za největšího vedra. Z hlediska účinnosti rozhoduje: • dávka přípravku • dávka aplikační kapaliny • počasí v době ošetření a po něm, ošetření při vysokých teplotách výrazně snižuje účinnost zvláště systémových přípravků a může být příčinou selhání zásahu • úroveň a seřízení stroje, pojezdová rychlost by neměla překročit 6 km/hod.

7/ Po ukončení práce propláchnout všechny části rozvodu (dle vybavení aplikátoru, proplachovací vodu vypustíme na ošetřovaném pozemku), také opláchneme vnější část postřikovače.

8/ Postřikovače podléhají povinnému kontrolnímu testování 1× za 2 roky v tzv. testační stanici (SRS).

Velký vinařský slovník kolektiv autorů, 396 stran + 36 stran barevné přílohy, váz., formát 200 × 225 mm, cena 590 Kč, ISBN 978-80-86031-70-5 Publikace navazuje na koncepci předchozího Vinařského slovníku, který se setkal s velmi příznivým přijetím a vyšel v několika vydáních. Také tento nový slovník plní funkci slovníku výkladového (v češtině) i jazykového (němčina, angličtina, francouzština). Příslušná hesla jsou však inovována a podstatně se zvýšil jejich počet. Výběr hesel i výklad reagují na nejnovější poznatky ve vinohradnictví, ochraně a pěstování révy vinné i rozšiřování nových technologií při výrobě vín a na naše i evropské právní normy, kterými je působení v oboru vymezeno. Slovník poskytuje relativně ucelený přehled o vývoji a stavu oboru u nás a základní informace o vinařství ve světě. V reakci na vzrůstající zájem a znalosti obchodníků a milovníků vína byla oproti minulému slovníku posílena i hesla týkající se zatřiďování vín, posuzování jejich kvality a konzumace.

618 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

9/ Po sezoně je nutné provést důkladnou asanaci všech částí postřikovače.

DŮLEŽITÉ – POUŽITÍ OOPP: Obsluha s sebou musí mít min. 10 l čisté vody v nádobě, musí používat předepsané ochranné pomůcky (ústenku, oděv, brýle, ochranné rukavice, gumové holínky, čepice).

OPATŘENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S OBALY: Prázdné nesmí být použity pro žádný účel. Všechny druhy obalů po vyprázdnění důkladně vypláchnout (3× ruční vypláchnutí) s výjimkou papírových obalů.

Ošetřené obaly vrátit dodavateli přípravku, tzv. zpětný odběr.

Dle směrnic IP a zásad SRS, plánu ochrany, postupu míchání přípravků.

Zpracoval: Fiala Václav

288

Vinařský obzor (6/2010)

Postřikovače používáme vždy podle návodů výrobce. Při práci je nutno respektovat pokyny pro ochranu zdraví a techniku a bezpečnost práce, předepsané oblečení a výbavu. Důležité také je, aby postřikovač dobře „seděl“ na zádech, zvýšení pohodlí při nošení umožňuje např. zádový polštář a dokonalé (bederní) popruhy. To má bezesporu vliv i na správnou obsluhu postřikovače.

2/ Postřikovače a rosiče Jaké postřikovače a rosiče? Rozhodování o typu a výkonu nově pořizovaného postřikovače se většinou neodvíjí jen v závislosti na jeho pořizovací ceně. Významným kritériem je jeho předpokládané využití v konkrétních podmínkách a pro konkrétní účely.

Kalkulace pořizovacích a provozních podmínek s úsporami jak na pohonných hmotách, tak i na aplikovaných přípravcích, je dosti složitá.

Taktéž varialibita modelů postřikovačů je veliká. V posledních letech značně vzrostl také zájem o samojízdné rosiče, ty se hodí především pro velké plochy a pokud možno krátké přejezdy. Levnější návěsné nebo nesené zůstávají i za éry dražších a výkonnějších nosičů s adaptéry nadále lepším řešením v řadě podniků. Uplatňují se především v menších vinařstvích. Jsou vhodné i v hospodářstvích s horším prostupem terénu a užšími řádkami.

Rosiče do vinic a sadů slouží na chemickou ochranu rosením, tzn. postřikem kapkami o průměru 50–150 µm. Rosiče jsou konstruovány jako postřikovače doplněné ventilátorem. Proud vzduchu jednak dodatečně tříští kapky vzniklé v rozptylovači, jednak unáší tyto kapky aktivně do porostu. Ventilátory rosiče jsou buď odstředivé (u rosičů pro plošné nebo orientované rosení), nebo axiální (u rosičů pro clonové rosení). Pro usměrňování postřiku se používají deflektory – různé typy, např. i šikmo proti směru jízdy, JET deflektor pro sady apod.

Výhodou rosičů je menší spotřeba tekutiny a lepší účinnost.

Nesené rosiče se vyrábí v různých typech.

Obyčejně se dodávají modely od 200 do 1 000 litrů. Tažené rosiče se dodávají s většími nádržemi, a to od 600 až do 3 000 litrů.

Hlavní částí rosiče je vždy výkonné čerpadlo a u moderních rosičů (dle přání zákazníka) buď ruční řídicí jednotka, elektroovládání nebo i řídicí počítač, dále např. míchací tryska a další výbava. Používají se také pneumatické rosiče (pro více řad), tunelové rosiče, které šetří aplikační kapalinu. Účinnost postřiku závisí i na technických podmínkách aplikace, na dokonalém pokrytí a dostatečném objemu vzduchu při určité pojezdové rychlosti. Při provádění vlastní aplikace se nesmí závodit. Pojezdová rychlost u postřikovačů s výkonem ventilátoru do 40 000m3 se doporučuje 4 až 5 km/h, u ventilátorů kolem 80 000 m3/h kolem 8 km/h.

Vinohradnictví

Systém ekonomického hubení plevelů.

Novinkou je automatický systém selektivního postřiku WeedSeeker (čti vídsíkr). Jde o technologii využívající optické a počítačové systémy pro rozeznání umístění plevelů – zařízení detekuje chlorofyl pomocí senzorů na ramenech, na plevel stříká dle potřeby. Umožňuje to rychlost, přesnost, preciznost, snižuje náklady na chemikálie. Systém je možné připojit jak k traktorům, tak i malotraktorům.

Kontrolní testování postřikovačů. Postřikovače a rosiče podléhají pravidelnému kontrolnímu testování v takzvané testační stanici. Kontroluje se funkční způsobilost postřikovačů (mechanizačních prostředků) pro polní plodiny podle vyhlášky č. 147/ /2009. Většinou to provádí prodejní a servisní firmy, dle dohody i u zákazníka. Pokud jsou při testování postřikovače odhaleny závady, musí se navrhnout způsob jeho opravy tak, aby odpovídal všem normám a požadavkům státní rostlinolékařské správy.

Výsledkem testování (kontrola trysek, čerpadla, kalibrace počítače, seřízení atd.) není jen samotný protokol o funkční způsobilosti mechanizačního prostředku, ale také záruka, že postřikovač bude svoji úlohu plnit kvalitně a úsporně. Taktéž při provozu a obsluze polních postřikovačů a rosičů postupujeme dle návodu k obsluze a respektujeme provozní a bezpečnostní pokyny.

D/ Vzdělávání vinaře v ochraně révy vinné, literatura v praxi, informace Bez sebevzdělávání už to dnes ve vinařství není ani možné. Vinařství zasahuje do řady oborů. Vinař musí rozumět půdě, znát škůdce a choroby, také počasí rozhoduje a chemie, ta je všude, ať už se to týká ochrany révy, výživy, hnojení půdy nebo sklepního hospodářství. Pokud vinař nestíhá pro tvrdou práci a nezbývá mu čas na počítač (kde najde všechny potřebné informace), doporučuji z praxe alespoň literaturu, a sice do kapsy (knihovny). Je to brožovaná příručka „Metodiky ochrany zahradních plodin“, Ackermann a kol., nakladatelství Květ 2004, již IV., přepracované a rozšířené vydání, kde najdete vše potřebné nejen pro révu.

Tato praktická populární příručka si získala díky své přehlednosti a srozumitelnosti velkou oblibu a bohužel je vždy brzy po vydání rozebrána. Dočkala se i internetového vydání v r. 2009 (www.czsos.cz/metodiky), kde je možnost do ní nahlédnout. Taktéž ještě z praxe doporučuji malý sešit „Šetrná ochrana ovocných kultur“, Horák, Vyškov 2001, kde jsou choroby, škůdci, plevele, ochrana i ostatní popsány jednoduchým způsobem. Tyto dvě příručky plně postačují pro návod k ochraně, kde se dá najít vše potřebné. Je jasné, že nezachycují nové přípravky a ostatní novinky po datu vydání těchto odborných příruček, což je nutné zjistit v infomacích od distributorů, odborných časopisech na internetu apod. Další dob-

rou publikací je již II. vydání „Ochrany ovocných dřevin a révy v ekologické integrované produkci“, Hluchý a kol., Brno 2008. Je doplněna řadou barevných fotografií spektra chorob a škůdců i jejich změnami vzhledem k neustálému posunu teplomilnějších druhů směrem na sever. Dobré jsou také každoročně vydávané přehledy přípravků na ochranu rostlin od jednotlivých prodejců a v nich plány ochrany pro jednotlivé plodiny.

Odkazy na užitečné webové stránky v ochraně: www.agromanual.cz – vše o přípravcích na ochranu rostlin, odkazy na jednotlivé firmy dodávající přípravky, atlasy chorob, škůdců, plevelů www.galati.sk – pěstování a ochrana, ochranářský kalendář, program GALATI www.zahradkari.cz – odborné poradny, kalendárium, aktuální rady www.agrobio.cz – ochrana a výživa (maloodběr přípravků) www.siphv.artemon.cz – Svaz integrované produkce pěstování hroznů a vína (IP), Ekovín www.biocont.cz – biologická ochrana rostlin www.pro-bio.cz – Svaz ekologických zemědělců Z ostatních doporučených: www.eagri.cz – portál AGRI (farmáře) www.ukzuz.cz – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský www.srs.cz – poznámka: mimo jiné je zde seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin Na internetu se dá zjistit daleko víc informací, zde doporučuji některé weby, které souvisí s pěstováním a ochranou révy vinné, neuvádím žádný web o počasí, které má důležitý vliv na vývoj chorob a škůdců. Příbuzné odkazy na počasí jsou např. na webu integrované produkce.

Závěrem lze jen konstatovat, že vinař se musí učit rozumět révě vinné po celý život, dobré je, když na révu občas promluví, třeba se dočká i odpovědi…

Použitý graf je pro rok 2009 netypický, červen a červenec byly všeobecně srážkově vysoce nadnormální. Na všech námi sledovaných lokalitách včetně lokality Nosislav sady se křivka týdenních úhrnů srážek dostala po červnových srážkách do oblasti kalamitního výskytu.

Prameny a literatura Přednášky o ochraně révy vinné: Archiv VF Ackermann, Hluchý, Richter, 2007: Směrnice integrované produkce hroznů Ackermann a kolektiv, 2004: Metodiky ochrany zahradních plodin Horák, 2001: Šetrná ochrana ovocných kultur Zacha, 1969: Ochrana a výživa ovocných dřevin Pštross, 1941: Vinařův rok Firemní materiály od postřikovačů: Archiv VF

inzerce©

Vinařský obzor (6/2010) 289

inzerce©

inzerce©

Inzerce

Dlouhodobé působení proti peronospoře • praktické balení ve vodorozpustných sáčcích • systémový účinek • stimuluje přirozenou obranyschopnost • použitelný po celou vegetaci • vhodný pro tank mixy

www.bayercropscience.cz

290

Vinařský obzor (6/2010)

Vinohradnictví – komerční prezentace

Drahá měď do vinohradu je s příchodem Flowbrixu již minulostí Používání měďnatých přípravků se v posledních letech stalo poměrně nákladným opatřením, kdy jedno ošetření kvalitním měďnatým fungicidem zpravidla představovalo hektarový náklad přes 900 Kč. Používání mědi se tak stalo drahou záležitostí a řada pěstitelů začala z postřikových sledů měď vynechávat. Se zavedením nového měďnatého přípravku Flowbrix se drahá měď do vinohradu stala již minulostí.

Flowbrix – první měďnatý fungicid použitelný až 4× i v systémech integrované produkce s náklady na ošetření 1 ha do 705 Kč.

Přípravek Flowbrix obsahuje 660 g/l oxychloridu Cu (380 g/l Cu), jedná se o suspenzní koncentrát k ochraně révy vinné proti peronospoře a dalším chorobám. Tento fungicid patří do nové generace měďnatých přípravků (je vyráběn nanotechnologií), kde speciální tekutá formulace umožňuje jeho flexibilní dávkování v závislosti na množství vody, růstové fázi plodiny a infekčním tlaku chorob. Flowbrix lze díky originální formulaci používat v révě již od dávky 1,25 l/ha v 300 litrech vody/ /ha (475 g Cu/ha) při nákladech 353 Kč/ /ha. Toto nízké dávkování mědi umožňuje požití tohoto přípravku až 4 x během vegetace i v systémech integrované produkce révy vinné. Vysoká účinnost i při použití relativně malého množství přípravku je zajištěna díky nanotechnologii, která umožňuje vysoký podíl mimořádně jemných částic mědi (70 % je < 1 µ a 99 % částic < 2 µ) spolu s vysoce efektivními smáčedly a dispergenty v tekuté formulaci. Přípravek vykazuje vedlejší účinnost na červenou spálu révy, černou skvrnitost révy a černou hnilobu révy. Použití přípravku není ohroženo vznikem rezistence, a proto je možné jej použít v antirezistentních programech spolu se strobiluriny. Flowbrix je rovněž ideálním partnerem do směsí s přípravky, které neobsahují měď.

Fungicid Flowbrix působí kontaktně, preventivně a dále pozitivně ovlivňuje vyzrávání pletiv, čímž celkově zlepšuje odolnost ošetřovaných rostlin proti všem houbovým chorobám. Přípravek je registrovaný proti plísni révové (Plasmopara viticola).

Mechanismus účinku je založen na schopnosti oxichloridu Cu inhibovat klíčení spor patogena na povrchu všech ošetřených částí rostlin.

V révě vinné se přípravek Flowbrix používá v opakovaných aplikacích vždy preventivně. Přípravek je registrován v dávce 1,25–1,5 l/ha (300–500 l vody/ha) = 353–423 Kč/ha při použití do růstové fáze BBCH 61 (počátek kvetení). Při pozdějších

termínech aplikace je registrovaná dávka 2,5 l/ha (300–1000 l vody/ha) = 705 Kč/ /ha. Minimální koncentrace přípravku je 0,25 %. Spodní hranice doporučeného rozmezí dávkování je určena pro použití při menším ohrožení porostu a při kratším intervalu mezi jednotlivými ošetřeními.

Agrovital jako multifunkční smáčedlo se osvědčil do všech plodin včetně révy vinné.

Agrovital přidaný do postřiků s obsahem přípravků na ochranu rostlin a kapalných hnojiv vytváří na povrchu listů tenký elastický film, ve kterém jsou přípravky zachyceny a chráněny před vlivem prostředí, jako je např. déšť, UV záření, tepelný rozklad, hydrolýza, výpar, ztráty způsobené abrazí mezi listy apod. Kontaktní i systémové přípravky na povrchu rostlin jsou tak přímo chráněny před negativními podmínkami prostředí. U systémových přípravků ochranná vrstva Agrovitalu umožňuje pozvolné uvolňování účinné látky do rostliny, což zlepšuje jejich účinnost a snižuje fytotoxicitu způsobenou jejich rychlým průnikem a nahromaděním v pletivech rostlin.

K tomuto pozvolnému uvolňování dochází i díky delšímu ovlhčení povrchu listů prostřednictvím vrstvy Agrovitalu, který se po postřiku přímo naváže na voskovou vrstvičku rostliny, a mezi vrstvou Agrovitalu a voskovou vrstvičkou rostliny je přípravek udržován po dobu 2–3 hodin v tekutém stavu. Tento efekt je velice důležitý zejména v případech, kdy se přípravek aplikuje při vyšších teplotách a nízké relativní vlhkosti, kdy hrozí rychlé odpaření, případně stačení aplikační kapaliny z povrchu listů (např. síra má tendenci se odpařovat z povrchu listů při vyšších teplotách), a tím je znemožněno dostatečné pronikání některých přípravků do rostliny. Zároveň vrstvička Agrovitalu na povrchu listů zajišťuje dostatečnou ochranu přípravků na ochranu rostlin proti smyvu deštěm. Protože se do cca 20 minut po aplikaci Agrovitalu vlivem ÚV záření a vzduchu vytváří na povrchu ošetřených částí rostlin polopropustná membrána, silný déšť do 1 hodiny již nemá negativní vliv na účinnost přípravků

na ochranu rostlin. Na rozdíl od jiných komerčních smáčedel Agrovital nerozpouští voskovou vrstvičku na povrchu rostlin, a nezbavuje tak kulturní rostlinu přirozené ochranné bariéry proti podmínkám okolí.

Přídavek Agrovitalu rovněž zlepšuje vlastnosti aplikačních kapalin tím, že snižuje tvorbu kapek pod 100 µm, tzn. vodní mlhy, což se projevuje omezením úletu postřiku na necílové sousední plochy. Vhodné je tedy přidávat Agrovital do postřiků s herbicidy v blízkosti citlivých plodin, jako jsou vinice, sady a chmelnice, kde hrozí jejich poškození v důsledku úletu postřiku či jeho výparem.

Na prodloužení účinnosti kontaktních i systémových přípravků ve všech plodinách a trvalých kulturách doporučujeme míchat s Agrovitalem formou tank-mixů. U tank-mix kombinací s přípravky na ochranu rostlin v období bohatém na srážky déšť 1 hodinu po aplikaci nesníží jejich účinnost.

Dávkování Agrovitalu se řídí podle požadovaného efektu: – pro snížení úletu postřiku – koncentrace 0,03 % tj. 60 ml Agrovitalu v 200 l vody/ha (cena ošetření cca 37 Kč/ha), – pro snížení úletu a zlepšení smáčivosti postřikových kapalin, ochrana proti dešťovým přeháňkám – koncentrace 0,07 % tj. 0,14 l Agrovitalu v 200 l vody/ha (cena ošetření cca 87 Kč/ha), – k vytvoření filmu na povrchu listů – ochrana přípravků proti smyvu silným deštěm – koncentrace 0,14 % tj. 0,28 l Agrovitalu v 200 l vody/ha (cena ošetření cca 175 Kč/ha).

Zkušenosti s Agrovitalem ve vinohradech ukazují, že použití tohoto přípravku v postřikových sledech snižuje škody způsobené smyvem silným deštěm.

Rovněž uchycením listových hnojiv na povrchu listů Agrovitalem dochází k optimálnímu využití živin a jejich transferu v listech rostlin i v období suchého průběhu počasí. V období dešťů naopak Agrovital snižuje ztráty smyvem z povrchu listů a zabezpečuje ochranné krytí.

Lukáš Svoboda, AgroProtec, s. r. o.

Ochrana Ochra ana révy 2010

Stomp 400 SC Acrobat MZ Cabrio Top Discus Kumulus WG Mythos 30 SC Polyram WG NOVINKA Vivando Cascade 5 EC Nomolt 15 SC

Komplexní technologie BASF pro ochranu révy vinné proti škodlivým činitelům

www.agro.basf.cz

292

Vinařský obzor (6/2010)

Vinohradnictví

Petr Ackermann Ekovín Brno

Rezistence houbových patogenů k fungicidům O úspěšnosti fungicidního ošetření rozhoduje především včasné zahájení, přiměřená intenzita ochrany respektující vhodnost podmínek pro patogen a dispozici porostu (optimální volba přípravku pro danou situaci, interval), kvalita aplikace a počasí v době a po ošetření. Účinnost může být významně ovlivněna také rezistencí (změnou citlivosti) patogenu k fungicidu.

Rezistence je nejčastěji definována jako snížená účinnost fungicidu na populaci houby v důsledku jeho používání nebo jako dědičné přizpůsobení patogenu fungicidu, které vede ke ztrátě účinnosti. Jde tedy o reakci patogenu na opakované použití stejné nebo příbuzné rizikové účinné látky se stejným mechanismem působení. V podstatě jde o skutečnost, že patogen přestává být citlivý k účinné látce (ztráta účinnosti dříve citlivé populace) a rostlina přestává být dostatečně chráněna. Rezistence je problém především všech specificky (zpravidla jednobodově) v metabolismu patogenu působících účinných látek.

Rezistence může být buďto vrozená (přírodní), která představuje dědičně fixovanou odolnost (necitlivost) patogenu k fungicidní účinné látce (např. fenylamidy a amidy kyseliny karboxylové působí pouze proti peronosporomycetám, quinoliny a quinaloziny působí pouze proti padlím, DMI fungicidy nepůsobí na peronosporomycety apod.), nebo získaná následkem používání fungicidu (patogen byl původně k rizikové účinné látce citlivý). Pokud jde o rezistenci získanou, je třeba uvést termíny cross-rezistence a multiple-rezistence (multi-rezistence). Cross-rezistence (křížová rezistence) vyjadřuje situaci, kdy použití jedné fungicidní účinné látky současně buduje rezistenci k dalším účinným látkám se stejným mechanismem působení. Skupiny cross-rezistence jsou definovány a pěstitel by je měl znát a respektovat. Multiple-rezistence (vícenásobná rezistence) vyjadřuje situaci, kdy vznikne současně rezistence ke dvěma nebo více účinným látkám s různým mechanismem působení (např. rezistence plísně šedé k benzimidazolům a dikarboximidům). Příčinou jsou dvě na sobě nezávislé mutace, které vznikly při opakovaném použití přípravků z obou skupin fungicidů.

Rozhodujícími předpoklady pro vznik rezistence jsou: • přítomnost rezistentních jedinců v populaci patogenu • selekční tlak • specifické (převážně jednobodové) působení fungicidu V populacích patogenu dochází trvale k mutacím, při nichž vznikají také jedinci, kteří jsou v důsledku genetické odlišnosti odolní k určitému fungicidu. Rezistentní jedinci mohou v populaci existovat ještě před prvním použitím rizikového fungicidu.

Existence těchto odolných jedinců byla prokázána například u fenylamidů (plíseň révová), benzimidazolů a fenhexamidu (plíseň šedá) a dalších. Tito mutanti však mají většinou nižší životnost (fitness) a v populaci pouze přežívají nebo i zanikají. Později vznikají genetické změny působením rizikového fungicidu. Nejčastější jsou mutace.

Genetické změny umožňují také získání vyšší patogenity a životnosti (fitness).

Pokud se v populaci houby vyskytují nebo vzniknou jedinci se sníženou citlivostí k rizikové fungicidní účinné látce, způsobuje opakované použití této látky změny ve složení populace. Pod selekčním tlakem narůstá postupně podíl odolné části populace. Čím větší je selekční tlak (především doba a četnost použití rizikové účinné látky), tím větší je nebezpečí, že v populaci převládnou odolní jedinci a dojde k selhání fungicidu.

Problémy s kontrolou cílového patogenu se zpravidla projeví při výskytu 1 až 10 % odolných jedinců. Selekční tlak vytváří zpravidla nejen jedna riziková látka, ale i příbuzné účinné látky se stejným mechanismem působení (skupina cross-rezistence).

Většina novějších a nových účinných fungicidních látek působí specificky, převážně jednobodově v metabolismu patogenu, což vytváří významný předpoklad pro vznik rezistence (např. fenylamidy inhibují synté-

zu RNK, DMI fungicidy inhibují demetylaci v pozici 14-lanosterolu nebo 24-methylen dihydrolanosterolu, dikarboximidy narušují metabolismus lipidů a syntézu nukleových kyselin, QoI fungicidy blokují Qo místo cytochromu b, dochází k blokaci přenosu elektronů mezi cytochromem b a c1 a k zastavení produkce ATP). Zpravidla stačí, aby došlo k mutaci jediného genu, která zapříčiní změnu cílového místa působení fungicidu. Na rozdíl od těchto specificky působících účinných látek klasické fungicidy na bázi mědi a síry i organické fungicidy ze skupiny dithiokarbamátů (mancozeb, metiram, thiram) a ftalimidů (captan, folpet) působí vícebodově, kontaktně a preventivně, nejsou ohroženy rezistencí.

Dalšími faktory, které ovlivňují riziko vzniku rezistence, jsou způsob působení fungicidu a míra rizika patogenu. Riziko vzniku rezistence zvyšuje systémové působení fungicidu. Dispozici patogenu k rezistenci podporuje vysoká reprodukční schopnost, rychlý vývoj (více generací), pohlavní rozmnožování a variabilita patogenu (vysoce rizikový heterokariotický patogen je např. plíseň šedá). Významnou roli má početnost reprodukčních orgánů. Pokud je více spor vystaveno selekčnímu tlaku, je větší možnost vzniku mutací, které vedou ke změnám citlivosti. Při pohlavním rozmnožování může v důsledku kombinace znaků docházet snadněji ke vzniku rezistentních jedinců.

Pokud však již rezistentní jedinci existují, představuje větší riziko nepohlavní rozmnožování (identické potomstvo).

Pokud jde o vznik rezistence, může vzniknout mutací jednoho, případně dvou genů (monogenní rezistence) nebo mutací více genů (polygenní rezistence). Monogenní rezistence vzniká rychle a plošně. Rezistentní kmeny mají vysokou konkurenceschopnost (fitness). Může dojít k náhlému selhání fungicidu. Při vyloučení selekční-

Vinohradnictví

ho tlaku zůstává populace patogenu dlouho rezistentní a při opětovném použití rizikového fungicidu se rezistence rychle vrací na původní úroveň. Tento typ rezistence je znám např. u fenylamidů, QoI fungicidů a u dříve používaných benzimidazolů. Polygenní rezistence vzniká zpravidla postupnou mutací více genů. V populaci patogenu se vyskytují jedinci s různým stupněm odolnosti k fungicidu založené různými geny. Rezistentní kmeny mají malou konkurenceschopnost (fitness). Ke ztrátě účinnosti dochází postupně a pozvolna a při vyloučení selekčního tlaku rychle převládne citlivá část populace a rizikový fungicid se stává znovu účinným. Tento typ rezistence je znám např. u DMI fungicidů.

Rezistentní kmeny mohou mít podle charakteru vzniku rezistence vyšší nebo nižší životnost (fitness) než citlivá část populace.

Tato skutečnost významně ovlivňuje rychlost vzniku i stabilitu rezistence.

Mechanismus vzniku rezistence je vysvětlován změnou cílového místa působení, zvýšenou produkcí cílového proteinu, vývojem nové metabolické cesty, která překlene cílové místo, metabolickým rozkladem fungicidu nebo vyloučením fungicidu transportními proteiny. Nejčastější je změna cílového místa působení fungicidu.

Změny citlivosti fytopatogenních hub k fungicidům (rezistence) představují významný problém již od 60. let minulého století.

Pokud jde o patogeny révy, byla nejdříve prokázána rezistence plísně šedé k benzimidazolům (1970, pouhé 2 roky po zavedení).

V roce 1980 následovalo zjištění rezistence plísně révové k fenylaminům a v roce 1982 zjištění rezistence plísně šedé k dikarboximidům. Postupně byla prokázána rezistence patogenů révy také k dalším skupinám, resp. účinným látkám (DMI fungicidy – padlí révové, amidy kyseliny karboxylové a cymoxanil – plíseň révová, QoI fungicidy – plíseň révová, padlí révové). Charakter vzniku rezistence plísně révové ke strobilurinům (azoxystrobin) je typickým příkladem nezodpovědného doporučení pro použití přípravku (4× v průběhu vegetace a v bloku za sebou).

Ve vinohradnické oblasti Morava byla laboratorně potvrzena v závěru minulého století (1996–1999) rezistence plísně révové k fenylamidům (graf 1) a plísně šedé k dikarboximidům (graf 2). U každého patogenu bylo sledováno 30 lokalit a laboratorní testy byly prováděny standardními metodami FAO a EPPO (plíseň révová – inokulace plovoucích listových disků, plíseň šedá – radiální růst kolonií na agarových plotnách). Rezistence plísně révové k fenylamidům byla prokázána u 29 % vzorků (R), snížená citlivost u 38 % (R/S) vzorků, rezistence plísně šedé k dikarboximidům u 45 % (R) a snížená citlivost u 15 % (R/S) vzorků. V tomtéž období byl v polních pokusech zaznamenán významný pokles účinnosti

DMI fungicidů na padlí révy. V letech 2000 a 2001, krátce po plošném zavedení, byla na několika lokalitách laboratorním testem prokázána také rezistence plísně révové ke strobilurinům (azoxystrobin). Při organizačních změnách, které proběhly v roce 2004, byla činnost SRS na úseku sledování změn citlivosti škodlivých organismů ukončena. V průběhu následujících let mohlo dojít v důsledku regulovaného použití rizikových fungicidů k určitým změnám. Přesto však tyto výsledky jednoznačně prokazují nezbytnost monitoringu změn citlivosti patogenů.

Rezistencí ohrožené skupiny fungicidů (fungicidy) Hlavní skupiny cross-rezistence jsou uvedeny tučně. Pod názvem skupiny je vždy uvedena míra nebezpečí vzniku rezistence (dle FRAC).

Amidy kyseliny karboxylové (CAA fungicidy) (nízké až střední riziko vzniku rezistence) − dimethomorph (Acrobat MZ) − iprovalicarb (Melody Combi 65,3 WG) − mandipropamid (Pergado F) Anilinopyrimidiny (AP fungicidy) (střední riziko vzniku rezistence) − pyrimethanil (Mythos 30 SC) Benzamidy (nízké až střední riziko vzniku rezistence) − zoxamid (Electic) Dikarboximidy (střední až vysoké riziko vzniku rezistence) − iprodion (Rovral Flo) Fenylamidy (PA fungicidy) (vysoké riziko vzniku rezistence) − metalaxyl-M (Ridomil Gold MZ 68 WP, Ridomil Gold Plus 42,5 WP, Ridomil Gold MZ Pepite, Ridomil Gold Combi Pepite) − benalaxyl-M (Fantic F) Fosfonáty (velmi nízké riziko vzniku rezistence) − fosetyl-Al (Aliette Bordeaux, Profiler, Verita) Kyanoacetamid oximy (nízké až střední riziko vzniku rezistence) − cymoxanil (Curzate M, Curzate Gold WG) QiI fungicidy (střední až vysoké riziko vzniku rezistence) • cyanoimidazoly − cyazofamid (Mildicut) QoI fungicidy (vysoké riziko vzniku rezistence) • strobiluriny − azoxystrobin (Quadris, Quadris Max) − kresoxim-methyl (Discus) − trifloxystrobin (Zato 50 WG) − pyraclostrobin (Cabrio Top) • imidazoliny − fenamidon (Verita) • oxazolidinediony − famoxadon (Tanos 50 WG)

Vinařský obzor (6/2010) 293

Quinoliny, quinazoliny (střední rizko vzniku rezistence) − quinoxyfen (IQ-Crystal) − proquinazid (Talendo) Inhibitory biosyntézy sterolů – SBIs (skupiny I–III) Skupina I (DMI fungicidy) (střední riziko vzniku rezistence) • triazoly − flusilazol (Punch 10 EW) − myclobutanil (Talent) − penconazol (Topas 100 EC) − propiconazol (Bumper 25 EC, Tendency 25) − tetraconazol (Domark 10 EC, Emerald 10 EC) − tebuconazol (Falcon 460 EC) − triadimenol (Falcon 460 EC) Skupina II (aminy) (nízké až střední riziko vzniku rezistence) • spiroketalaminy − spiroxamin (Falcon 460 EC) Skupina III (hydroxyanilidy) (nízké až střední riziko vzniku rezistence) − fenhexamid (Teldor 500 SC) Vzhledem ke specifickému působení jsou rezistencí ohroženy také nové účinné látky fluopicolid (Profiler) ze skupiny acylpicolidů používaný proti plísni révy a metrafenon (Vivando) ze skupiny benzofenonů používaný proti padlí révy. Rezistence u těchto účinných látek nebyla doposud zjištěna a míra rizika vzniku rezistence není definována.

Jak postupovat při podezření na výskyt rezistence?

Především je třeba uvést, že nižší účinnost, případně i selhání fungicidního zásahu, může mít více příčin. Mohou to být nevhodný termín aplikace nebo nevhodně zvolený fungicid, nedostatečná intenzita ochrany za extrémního infekčního tlaku, nekvalitní aplikace apod. Všechny tyto možnosti je třeba posoudit a vyloučit. Pokud zůstává podezření na sníženou citlivost patogenu k rizikovému fungicidu, je třeba kontaktovat zástupce firmy, která je držitelem rozhodnutí o registraci, a dohodnout odběry vzorků pro laboratorní vyšetření citlivosti patogenu.

Omezení rizika vzniku rezistence Vzniku rezistence patogenu lze zabránit nebo ji oddálit souborem opatření, která omezují selekční tlak rizikového fungicidu a snižují riziko vzniku odolných mutantů. Jde o soubor obecně platných opatření a opatření, která jsou vázána na specifický vztah plodina–rizikový fungicid–patogen.

Tento soubor opatření je nejčastěji označován jako antirezistentní strategie.

Vznik rezistence významně omezuje použití a limituje životnost fungicidů. Přede-

294

Vinařský obzor (6/2010)

vším z těchto důvodů se zástupci hlavních výrobců fungicidů v roce 1981 dohodli na založení instituce FRAC (Fungicide Resistance Action Committee). V současné době má FRAC 4 pracovní skupiny (inhibitory biosyntézy sterolů, anilinopyrimidiny, amidy kyseliny karboxylové a QoI fungicidy) a 3 expertní fóra (fenylamidy, dikarboximidy a benzimidazoly). FRAC především sleduje výskyt změn citlivosti, organizuje výzkum v oblasti rezistence k fungicidům, vydává doporučení k omezení vzniku rezistence a zajišťuje odbornou informovanost.

Informace o FRAC lze nalézt na internetových stránkách FRAC: www.frac.info.

Základní opatření k oddálení vzniku rezistence: • regulace použití rizikového fungicidu (omezení selekčního tlaku) − dodržení maximálního doporučeného počtu ošeření v průběhu vegetace − střídání přípravků s různým mechanismem působení − použití kombinací dvou nebo více účinných látek s odlišným působením • dodržení zásad správného použití fungicidu • minimalizace použití rizikového fungicidu v systémech integrované ochrany rostlin

Vinohradnictví

s rizikovou účinnou látkou přichází méně jedinců patogenu), a tak oddaluje vznik rezistence. Partnerem v kombinacích jsou zpravidla preventivně, kontaktně a především vícebodově působící účinné látky (např. folpet, mancozeb, oxichlorid Cu).

U vysoce rizikových i u některých dalších skupin účinných látek (např. fenylamidy, amidy kyseliny karboxylové a postupně také QoI fungicidy) již pěstitel nemá k dispozici samostatné účinné látky, ale jen jejich kombinace (ready-mix kombinace).

Kombinace nejen snižují riziko vzniku rezistence, ale zpravidla i rozšiřují působení fungicidu na další patogeny, případně prodlužují účinnost. Použití tank-mix kombinací má u révy omezený prostor vzhledem k početným ready-mix kombinacím a je méně využíváno (např. proti padlí révy DMI fungicid + elementární síra). Obecně lze uvést, že z hlediska oddálení vzniku rezistence je efektivnější důsledné střídání než použití tank-mix kombinací. Kombinace mohou také maskovat sníženou citlivost patogenu, neboť partner rizikového

Graf 1 Sledování změn citlivosti plísně révové (Plasmopara viticola/Berk. et Curt. ex de Bary/Berl. ed de Toni) k fenylamidům (1996–1998) 40,00 35,00 30,00

38 % 33 % 29 %

(%)

25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 S

R/S

R

Vzorky Graf 2 Sledování změn citlivosti plísně šedé (Botryotinia fuckeliana/de Bary/Whetzel) k dicarboximidům (1996–1999) 45,00 45 %

40,00 35,00

40 %

30,00 25,00 (%)

Dosavadní zkušenosti prokazují, že vznik rezistence je vyvolán především opakovaným použitím stejné nebo příbuzné účinné látky se stejným mechanismem působení. Z tohoto pohledu lze za zásadní opatření k oddálení vzniku rezistence považovat limitovaný počet ošetření v průběhu vegetace. Povolený (ne doporučený) maximální počet ošetření v průběhu vegetace je v současné době součástí rozhodnutí o registraci přípravku na ochranu rostlin a musí být uveden i na etiketě přípravku. Pěstitel by měl plně respektovat toto omezení a zejména u těch fungicidů, u nichž byla u nás prokázána rezistence, i případná zpřísnění (např. fenylamidy nebo QoI fungicidy používat proti plísni révy maximálně 2× v průběhu vegetace). S omezením počtu použití v průběhu vegetace přímo souvisí doporučení střídat přípravky s různým mechanismem působení. V některých případech je tato povinnost uvedena již v rozhodnutí o registraci a musí být uvedena i na etiketě (např. Mildicut – použít maximálně 3×, po dvou ošetřeních přerušit sled použitím přípravku s odlišným působením). I toto omezení musí být dodržováno. Obecně platí, že střídání přípravků s různým mechanismem působení vždy omezuje, respektive oddaluje riziko vzniku rezistence.

Další významnou součástí antirezistentních strategií je použití rizikového fungicidu v kombinaci s odlišně působící účinnou látkou nebo látkami. Použití kombinací významně snižuje selekční tlak (do kontaktu

fungicidu, který je zpravidla použit v plně účinné dávce, zůstává účinný. V důsledku toho nemůže dojít při preventivním použití k úplnému selhání kombinovaného fungicidu. Tato skutečnost je jedním z důvodů, proč je třeba sledovat změny citlivosti patogenů.

Složitější je pohled na požadavek dodržovat doporučené dávkování, který je součástí většiny antirezistentních strategií. Tyto závislosti nejsou doposud dostatečně prozkoumány a jsou ovlivňovány fungicidem i typem rezistence. U monogenní rezistence může použití snížené dávky v důsledku nižší účinnosti zpomalit vznik rezistence, neboť může přežít také více citlivých jedinců, a je zpomalena selekce rezistentní části populace. U polygenní rezistence jsou názory velmi rozdílné. Při nižší dávce mohou přežít slabě rezistentní jedinci, které hubí plná dávka, a mohou dále mutovat k vyšší rezistenci. Na druhé straně i zde při nižší dávce zůstane zachován větší podíl citlivých jedinců, kteří při vyšší vitalitě omezují rozvoj rezistentní části populace. V každém případě nejde o jedno-

20,00 15,00 15 %

10,00 5,00 0,00 S

R/S Vzorky

R

Vinohradnictví / Inzerce

QoI fungicidy – Plasmopara viticola (Cabrio Top, Quadris, Quadris Max, Tanos, Verita) • dodržovat doporučení k použití • použít maximálně 3×, v IP maximálně 2× v průběhu vegetace a jen v kombinaci s účinnou látkou s odlišným působením (především ready-mix kombinace) • použít 1× nebo v bloku (2×) a sled ošetření přerušit přípravkem s odlišným působením • používat jen preventivně • minimalizovat použití v systému integrované ochrany rostlin QoI fungicidy – Uncinula necator (Cabrio Top, Discus, Quadris, Quadris Max, Zato 50 WG) • dodržovat doporučení k použití • použít maximálně 3×, v IP ma×imálně 2× v průběhu vegetace samostatně nebo v kombinaci s účinnou látkou s odlišným působením • při samostatném použití důsledně střídat s fungicidy s odlišným působením • při použití kombinací aplikovat maximálně 2×, poté sled přerušit přípravkem s odlišným působením. Pokud byla zjištěna rezistence, i kombinace důsledně střídat s fungicidy s odlišným působením.

• používat jen preventivně • minimalizovat použití v systému integrované ochrany rostlin

Tři mušketýři do Vašich vinic

Maximální ochrana nejen proti padlí dlouhodobé preventivní působení proti padlí vedlejší účinnost proti peronospoře, botrytidě, červené spále a černé hnilobě stále příznivá cena Zato 0,15 kg/ha = 765 Kč

Splněné požadavky vinařů

Talendo z

®

fungicid se špičkovou preventivní účinností proti padlí révy

Curzate M WP ®

z

dvousložkový fungicid proti plísni révy

Tanos 50 WG ®

z

moderní kombinovaný dvousložkový fungicid proti plísni révy s kurativním účinkem

Informace na telefonu: Jaroslav Demela - 724 321 105

www.bayercropscience.cz

DuPont CZ s.r.o.

Pekařská 14/628, 155 00 Praha 5 www.dupont.cz

inzerce©

slušná opatření i vyhodnocovat úspěšnost antirezistentních strategií.

Pokud jde o pěstitele, měl by dodržovat antirezistentní strategie a pravidelně sledovat a vyhodnocovat účinnost ochranných zásahů.

Specifická opatření k oddálení vzniku rezistence pro nejvíce ohrožené skupiny fungicidních účinných látek používaných k ochraně révy (dle FRAC).

Fenylamidy – Plasmopara viticola (typ Ridomil, Fantic F) • dodržovat doporučení k použití • používat jen v kombinaci s účinnou látkou s odlišným působením (ready-mix kombinace, především s folpetem, mancozebem a oxichloridem Cu) • použít maximálně 4×, v IP maximálně 2× v průběhu vegetace • střídat s přípravky s odlišným působením • používat preventivně (kurativně jen výjimečně po nepokryté infekci nebo infekční periodě) • nepřekročit mezi ošetřeními interval 14 dnů (ztráta účinnosti partnera) • používat především k časnějším ošetřením (systémové působení, intenzivní růst, možnost obnovy citlivé části populace) • minimalizovat použití v systému integrované ochrany rostlin

inzerce©

duchou závislost, ale o složitý a vyvíjející se vztah citlivé (nezasažení jedinci, imigranti z neošetřených sousedních porostů) a odolné části populace. Přítomnost citlivých jedinců zpomaluje průběh selekce k rezistenci. Obecně lze uvést, že riziko snížení dávky (pokud zajistí za dané situace požadovanou účinnost) není považováno z hlediska vzniku rezistence za významné. Naopak z hlediska selekce představuje použití nižší dávky nižší selekční tlak a pomalejší posun k rezistenci. Na druhé straně je třeba vzít v úvahu skutečnost, že použitá dávka by měla zajistit plnou účinnost i za extrémního ohrožení porostu.

Rizikové přípravky by měly být používány pouze preventivně. Kurativní i eradikativní použití zvyšuje riziko rezistence. Při těchto použitích je selekčnímu tlaku vystaveno více jedinců patogenu, což zvyšuje nebezpečí selekce rizikových mutantů. Z těchto důvodů by mělo být kurativní ošetření (zejména u plísně révy) využito jen ve zdůvodněných situacích (splnění podmínek infekce nebo infekční periody před plánovaným ošetřením).

Součástí antirezistentních strategií je také monitoring změn citlivosti. Jde o sběr lokálních populací patogenu a jejich testování na citlivost k rizikové fungicidní účinné látce. Monitoring umožňuje včas odhalit změny citlivosti populace a realizovat pří-

Vinařský obzor (6/2010) 295

296

Vinařský obzor (6/2010)

Vinohradnictví

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Aktuální pohled na odlistění zóny hroznů pod vlivem klimatických změn Klimatické změny a stále větší četnost ročníků s teplým počasím vede ke změnám pohledu na již tradiční operaci ve vinicích – odlistění zóny hroznů. V poslední době se v zahraniční odborné literatuře objevují názory, že odlistění zóny hroznů může být i prostředkem boje proti vysokému obsahu alkoholu. loty. Na bobulích poškozených slunečním úpalem se objevují slabě propadlé skvrny, hnědé, modré nebo až modrofialové barvy. (obrázek 1a nebo 1b). Poškozené bobule se postupně scvrkávají a usychají (obrázek 2).

Sluneční úpal poškozuje bobule nejvíce mezi nasazováním bobulí a zaměkáním. K silnému poškození dochází, jestliže je delší období chladného a deštivého počasí vystřídáno velmi horkým počasím s intenzivním slunečním zářením. K této prudké změně počasí došlo ve vinicích na Moravě okolo 10. 7. 2007. Důsledkem byl masivní výskyt slunečního úpalu, nejenom u bílých, ale také modrých odrůd. Na vzniku úpalu se podílí i silné UV záření. Silně odlistěné hrozny jsou poškozovány jako první. Poškozené hrozny mohou být následně napadeny také hnilobami. Bobule nebo části hroznů zničené slunečním úpalem mohou přenášet připáFoto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Vysoký obsah alkoholu se stává problémem bílých vín. Vychází se z teorie, že velikost osluněné listové plochy, ve které probíhá fotosyntéza, přímo ovlivňuje kvalitu hroznů vyjádřenou cukernatostí. Jestliže dojde k odstranění části listové plochy, dochází tím ke snížení fotosynteticky aktivní listové plochy a k nižší fotosyntetické aktivitě. Důsledkem je potom nižší cukernatost hroznů.

Nadměrné odlistění zóny hroznů a tím i vyšší exponovanost hroznů ke slunečnímu záření může vést k poškození hroznů a ovlivnění jejich kvality. V souvislosti s nadměrným osluněním se častěji objevují sluneční úpal, vyšší tvorba fenolických látek v hroznech a odpařování vody z hroznů.

Sluneční úpal je možné definovat jako poškození hroznu, které vzniká kombinací vysokého slunečního záření a vysoké tep-

1a Počáteční stadium slunečního úpalu

1b Počáteční stadium slunečního úpalu

lené a hořké chuťové tóny do vína. Selekce hroznů ve vinici není možná, neboť často je poškozeno pouze několik bobulí nebo část hroznů. Této skutečnosti je třeba přizpůsobit technologii výroby vína a vyhnout se technologickým postupům, které by podporovaly extrakci těchto látek do vína.

Hnědnutí slupky u bílých odrůd je znakem vyššího obsahu fenolických látek, zejména hydroxyskořicových kyselin.

Hydroxyskořicové kyseliny jsou uloženy v dužnině a slupce a jsou důležité zejména z pohledu reakce hnědnutí a tvorby těkavých fenolů (LICKER aj., 1999). U bílých odrůd se vytváří 4-vinylguajacol a 4-vinylphenol. Už v hroznech s výrazně zhnědnutou slupkou (obrázek 3) je možné pozorovat hořké a připálené tóny. Ovocné aroma charakteristické pro odrůdu je zastřené a nevýrazné. Dochází proto k výraznému snížení

2 Hrozen silně poškozený slunečním úpalem

3 Chardonay – výrazné hnědnutí slupky

4 Narůžovělá slupka u Ryzlinku rýnského

Je proto zcela zřejmé, že sluneční záření a teplota mají nejvýznamnější vliv na kvalitu hroznů a také nejvíce ovlivňují vývoj bobulí při odlisťování. Stupeň, o který teplota bobule překročí teplotu vzduchu, závisí na intenzitě exponovanosti hroznů, intenzitě slunečního záření, proudění větru, velikosti hroznu a bobulí, hustotě bobulí v hroznu a barvě bobule.

Teplota bobule může být o 10–15 °C vyšší než teplota vzduchu. Jakmile proto teploty vzduchu překročí 28–32 °C, lze předpokládat negativní vliv na kvalitu hroznů.

Nejvyšší teploty bobulí jsou u exponovaných hroznů na západní straně listových stěn, při směru řad sever–jih. Maximální sluneční záření se shoduje s maximální teplotou v odpoledních hodinách.

Důležitým faktorem pro vývoj kvalitativních parametrů hroznů je intenzita odstraněných listů, respektive počet odstraněných hlavních listů na letorostu. Vždy se musí začít odstraněním zálistků. Zálistky je vhodné

kových hroznů zvyšuje hořkost a hnědnutí moštu a vína.

U hroznů výrazně exponovaných ke slunci se často objevuje scvrkávání nebo zavadání bobulí způsobené především odpařováním vody z bobule (obrázek 6). Vadnutí je často spojeno s vyšším obsahem fenolických látek, vysokou cukernatostí a neharmonickým poměrem kyseliny vinné a jablečné.

V souvislosti se zráním bobulí je velmi zásadní skutečnost, kterou uvádí Schultz (2008). Přirozeně dosažitelný obsah cukrů v hroznech je limitovaný fyzikálně-chemickými faktory a také genetickou dispozicí odrůdy. Zdravé bobule proto mohou dosáhnout pouze obsah cukrů 200–250 g, což odpovídá hodnotám 87 °Oe (11,4–11,7 obj. % alkoholu) až 108 °Oe (14,3–14,7 obj. % alkoholu).

Tyto obsahy cukrů odpovídají osmotickému potenciálu 2,2–3,3 MPa a nemohou být překročeny, aniž by došlo k praskání bobule.

Další zvyšování cukernatosti je proto dáno změnami souvisejícími s obsahem vody.

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

aromatické zralosti hroznů, zvyšuje se nebezpečí hnědnutí moštů a výskytu výrazně hořkých tónů ve víně.

Mezi citlivé odrůdy patří Chardonnay, Ryzlink vlašský, Muškát moravský, Veltlínské zelené. Kvalita odlistění sehrává v tomto směru velký význam.

Jestliže se na slupce bobulí vytváří narůžovělé (obrázek 4) nebo lehce nahnědlé tečky (obrázek 5), je to naopak znakem dobré fyziologické zralosti hroznů a vysoké aromatické kvality. Takové stadium je tím nejsprávnějším okamžikem pro sklizeň. Často totiž může během několika dnů dojít ke zhnědnutí celé bobule a kvalita je ta tam.

Také zahraniční výzkumy potvrzují tyto skutečnosti. Greer a La Borde (2006) pozorovali, že viditelné příznaky slunečního úpalu o Chardonnay jsou spojené s poklesem hmotnosti bobule a se zvýšením cukernatosti a obsahu fenolických látek (1,5–2krát vyšší obsah kyseliny kaftarové a koutarové) a quercetinu (5krát vyšší). Vysoký podíl ta-

Vinařský obzor (6/2010) 297

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

5 Rulandské bílé – optimální aromatická zralost

6 Vadnutíí bobulí vlivem přehřátí

7 Ryzlink rýnský – nadměrné odlistění keře

8 Zweigeltrebe – ideální prosvětlení

odstranit pouze v zóně hroznů, kde výrazněji zahušťují keř. Zálistky nad hroznem se ponechávají a pouze zakracují při osečkování.

Jsou důležitým motorem tvorby cukrů a zásobních látek ve 2. polovině vegetačního období. Na základě mnoha rozborů hroznů je možné konstatovat, že odstranění zálistků po celé délce letorostu snižuje cukernatost.

Rovněž intenzivní odlistění, tzn. odstranění 4 a více listů na hlavním letorostu, má negativní vliv na tvorbu cukrů v hroznech.

Intenzivně odlistěný keř, který ukazuje obrázek 7, má sice vynikající aromatickou vyzrálost bobulí, ale cukernatost dosahovala pouze 19 °NM. Aromatická zralost hroznů není v přímém vztahu k cukernatosti. Neznamená to, že hrozen s vyšší cukernatostí má také velmi dobrou aromatickou zralost. Často je tomu právě naopak. V mnoha vinicích totiž dochází k rychlé akumulaci cukrů, a tím pádem nedochází k dokonalému vývoji aromatické zralosti hroznu. Hrozen pro svoji kvalitní aromatickou zralost potřebuje pozvolné vyzrávání.

V takových případech by mohl být prostor pro výraznější odlistění hroznů, avšak pouze u odrůd s vyšším obsahem kyselin.

Intenzivní oslunění totiž výrazně snižuje obsah kyseliny jablečné, a tím i celkové kyseliny v hroznech. S poklesem kyselin je spojeno zvýšení hodnoty pH moštu. Vysoká hodnota pH moštu opět negativně ovlivňuje kvalitu vína. K výraznému snižování obsahu kyseliny jablečné dochází u bílých i modrých hroznů. U některých modrých odrůd jsou potom kyseliny velmi nízké (3,5–5,0 g/ l) a pH velmi vysoké (3,6–4,0).

Vhodné je proto zvolit odstranění zálistků a maximálně 3 hlavních listů, pokud

10 Ryzlink rýnský – kvalitně provedené prosvětlení zóny hroznů

9 Dornfelder – ideální odlistění

zralost. Vždy je třeba brát v úvahu rizika slunečního úpalu a zvýšené tvorby fenolických látek.

U modrých odrůd odlistění pozitivně ovlivňuje tvorbu antokyaninů a vývoj a zralost taninů. Rozhodnutí o odlisťování je proto jednodušší než u bílých odrůd, kde může nesprávně provedené odlistění kvalitu hroznů poškodit výrazněji.

Odlistění zóny hroznů má také pozitivní vliv na zdravotní stav hroznů. Jelikož zlepšuje provzdušnění zóny hroznů, je jednou z možností nepřímé ochrany proti houbovým chorobám, zejména padlí révy a hnilobám. Zároveň také zlepšuje aplikaci přípravků na ochranu proti houbovým chorobám na hrozny.

Odlistění je možné provádět od konce kvetení až do doby sklizně hroznů. Znovu je však třeba zopakovat, že termín a intenzitu je nutné stanovit přímo ve vinici na základě růstových poměrů vinice, požadavků na kvalitu hroznů, průběhu počasí ve vegetačním období a vývoje jednotlivých fenofází ve vztahu k dlouhodobým průměrům.

je keř výrazně zahuštěný. Odstranění zálistků může u odrůd s méně hustou listovou plochou plně dostačovat. Obrázky 8, 9 a 10 ukazují kvalitně provedené odlistění nebo prosvětlení zóny hroznů, obrázky 10, 11 a 12 potom výrazně negativní odlistění.

Odlistění zóny hroznů může ovlivňovat tyto základní kvalitativní parametry: – tvorbu cukrů v pozitivním i negativním směru – tvorbu organických kyselin a hodnotu pH, zejména prostřednictvím kyseliny jablečné v pozitivním a negativním směru – tvorbu aromatických a fenolických látek v hroznech v pozitivním i negativním směru O odlistění keřů je třeba rozhodovat přímo ve vinici. Je třeba zohlednit směr řad a expozici ke slunečnímu záření. Odlistění se provádí především na té straně listové stěny, kam svítí „ranní slunce“. „Odpolední slunce“ má vysokou intenzitu a může kvalitu hroznů ovlivňovat negativně. Je proto vhodné kombinovat odlistění na jedné straně listové stěny a na druhé straně se omezit pouze na odstranění zálistků.

Je vhodné, aby na hrozny dopadalo rozptýlené sluneční záření, nikoliv přímé sluneční záření. Listy nad hrozny nebo i mezi hrozny proto mají velký význam a pomáhají vytvářet právě toto rozptýlené sluneční záření (viz obrázky 8, 9 a 10).

Termín odlistění je přímo závislý na odrůdě a vývoji počasí v určitém ročníku. Při volbě termínu je třeba zohlednit především obsah kyselin u odrůdy, který je geneticky daný, a požadavky pěstitele na aromatickou

Literatura Licker, J. L., Acree, T. E., Henick-Kling, T., 1999: „What is ‘Brett’ (Brettanomyces) flavor? A preliminary investigation,” In: Chemistry of Wine Flavor A. L. Waterhouse and S. E. Ebeler Eds. American Chemical Society Washington, DC 96–115.

Schultz, H. R., 2008: Alkoholmanagement im Weinbau. Niederschrift über die Tagung des Bundesausschusses für Weinforschung. Berlin 13.–15. 5. 2008, 59–65.

Greer, D., La Borde, D., 2006: Sunburn of grapes affects wine quality. Australian Grapegrower and Winemaker, 3, 21–23.

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Foto P. Pavloušek

Vinařský obzor (6/2010)

Foto P. Pavloušek

298

11 Zweigeltrebe – intenzivní odlsitění

12 Příliš intenzivní odlistění zóny hroznů

Vinohradnictví

Vinařský obzor (6/2010) 299

Invazivní slunéčko

Převzato z časopisu Zahrádkář 6/2010, str. 47, odpovídá rostlinolékař Jaroslav Rod

Foto Milan Hluchý

Jak je užitečné?

Jak již bylo napsáno, Harmonia pomáhá proti škůdcům v zemědělství, tak aby se nemusely často používat jedovaté insekticidy třeba na ovoce. Podobně hubí škůdce i naše původní druhy slunéček, jenže Harmonia je žravější a plodnější. Kromě toho se rozmnožuje dlouho do podzimu. Ještě začátkem října, je-li dost potravy a alespoň odpoledne teplé počasí, klade vajíčka, zatímco naše

Foto archiv autora

Protože má obrovskou rozmnožovací schopnost (samička naklade za svůj život až dva tisíce vajíček), začalo vytlačovat nejen naše původní druhy slunéček, ale živí se i larvami jiných slunéček, motýlů, zlatooček a dalšího hmyzu anebo zralým ovocem. Velkou pohromou jsou, a především v budoucnu asi budou, pro vinaře, protože při zpracování hroznů se nepříjemný pach slunéček dostává do vína a tím ho znehodnocují. Toto slunéčko je příkladem toho, že ani biologická ochrana nemusí být vždy bez závad. původní druhy už se dávno chystají k zimnímu spánku.

Ve velkých sadech u Netolic, stejně jako na Slánsku, u Přelouče, na Znojemsku a dál na Moravě se celoročně množí škodlivé mery. V tolerovatelném množství je udrží jedině dravý hmyz, pokud není vyhuben jedovatými postřiky. Užitečnost slunéčka spočívá pak zejména v jeho aktivitě dlouho do podzimu, takže vyhubí mery v době, kdy se samy už tak rychle nemnoží a kdy jiná slunéčka už spí v zimovištích. Hubení mšic na okrasných keřích a lípách v parcích

Foto archiv autora

Nově se šířící druh slunéčka má až 19 teček. Latinský název je Harmonia axyridis (český název ještě nemá). Vnější vzhled je značně variabilní – od žluté až po černou barvu, od žádné až po 19 teček. Toto slunéčko bylo v rámci biologického boje proti škůdcům rostlin (především mšicím) před několika málo lety vysazeno v Evropě. U nás bylo prakticky pozorováno poprvé v r. 2006 a v současnosti je na celém našem území.

je ovšem také užitečná činnost, neboť jinak by tyto rostliny byly nepěkně upatlané sladkou medovicí, kterou mšice vylučují.

Ale také škodí Přes všechnu krásu a užitečnost je Harmonia mezi entomology vnímána spíše negativně, jako nevítaný vetřelec. Může za to zejména její velká žravost a nevybíravost.

Kromě škodlivého hmyzu totiž ráda spořádá i vajíčka a larvy jiných slunéček a užitečných zlatooček. Setkají-li se dvě stejně velké larvy slunéček, obvykle zvítězí Harmonia a sežere larvu jiného slunéčka. V Americe je místy nejhojnějším druhem, potlačujíc původní druhy. Tak dochází k poklesu biodiverzity. V laboratorních pokusech jsme zjistili, že jedině larvy zlatoočky nad larvami Harmonie vítězí.

Harmonii neradi vidí vinaři. Ona se totiž, pokud není dostatek mšic, krmí i sladkou šťávou z bobulí révy. Zůstane pak zalezlá v hroznech a je vylisována do moštu. Výsledné víno není pak tak chutné. Všechna slunéčka jsou totiž proti svým nepřátelům (jako třeba ptákům, ale nikoli proti jiným slunéčkům) chráněna obsahem hořkých alkaloidů a páchnoucích metoxypyrazinů.

Do třetice je Harmonia nepříjemná všem lidem, kteří bydlí v cestě jejího hledání zimoviště. Potkat jedno hezké slunéčko na balkoně je prima. Mít v pokoji padesát slunéček, která se všude pletou a při neopatrném dotyku vypouštějí žlutou kapku jedovaté tekutiny, je dost nepříjemný zážitek.

Převzato z materiálů Jihočeské univerzity ČB Vybral Václav Fiala

300

Vinařský obzor (6/2010)

Vinohradnictví

Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Mendelova univerzita, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky

Novinky z veletrhu Intervitis-Interfructa 2010 Ve dnech 24.–28. března se v německém Stuttgartu konal jeden z nejvýznamnějších technologických veletrhů INTERVITIS-INTERFRUCTA 2010 zaměřený na především na vinohradnickou a ovocnářskou mechanizaci a na techniku pro vinařství. Vedle těchto tradičních oblastí zde bylo možné navštívit expozice věnované navazující problematice, tj. marketingu, designu, vinařské osvětě apod. Tato prestižní akce pořádaná ve tříletých cyklech byla letos poprvé uspořádána v areálu nového výstaviště ve Stuttgartu, které patří bezesporu k nejmodernějším v Evropě.

Vystavované výrobky (exponáty) byly posuzovány hodnotící komisí a nejlepší z nich získaly ocenění stříbrnou nebo zlatou medailí, případně mimořádným oceněním za inovaci – výrobek roku 2010. Z obsáhlého množství vystavovaných exponátů je v následující části uveden výběr oceněných výrobků a zajímavostí: Patrný byl především trend v oblasti snižování pracnosti při řezu révy vinné. Vystavovány byly nejnovější typy nůžek s elektrickým i pneumatickým způsobem pohonu.

Výrazně vzrostl počet výrobců uvádějících na trh stroje pro mechanizovaný předřez.

Za pozornost stojí nově nabízené stroje pro vytahování réví, které umožňují další snižování pracnosti řezu a orientují se na řešení vytahování ostřiženého réví z dvojdrátí opěrné konstrukce. Tato činnost je fyzicky i časově velmi náročná a její pracnost se

v současnosti u plodných vinic pohybuje na úrovni 40–60 h.ha–1.

Stroje pro vytahování réví (obr. 2) jsou řešeny jako traktorové nesené v jednořádkovém provedení, vzácněji jako oboustranné.

Pracovní ústrojí tvoří dvojice kol opatřených standardními pneumatikami, které k sobě po obvodu přiléhají. Jejich osa rotace je mírně vychýlená od vertikálního směru. Kola jsou nesena nad horním dvojdrátím podél ošetřovaného řádku na nosném rámu nebo konzole. Rám umožňuje výškový i stranový posun pracovního ústrojí při navádění.

Tyto stroje umožňují vytahování předem odstřižených prýtů (příp. celých oblouků) vtahovaných mezi dvojici pneumatikových kol. Podmínkou je správné zakrácení letorostů již v průběhu předcházející vegetace ve výšce minimálně 150–200 mm nad horním dvojdrátím. Tato délka postačuje k zachyce-

ní konců prutů a jejich vytažení. Vytažené réví dopadá na povrch meziřadí. Nejnovější systémy jsou doplněny o drticí ústrojí uchycené nad dvojicí pneumatik, které vytažené réví drtí na malé segmenty. Drticí ústrojí tvoří rotor s noži nebo kladívky. Pohon dvojice kol i drticího ústrojí je zabezpečen pomocí hydromotorů. Výkonnost se u těchto strojů nabízených např. firmou Collard pohybuje na úrovni 0,5–0,7 ha.h–1.

Aktuální oblastí zůstává i nadále kultivace půdy v meziřadí a oblasti příkmenného pásu vinic. Ocenění získala nová výkyvná sekce Radius X a kultivátor Teractiv od firmy Clemens. Výkyvná sekce je vybavena novým typem hmatače a je možné k ní připojit široký sortiment pracovních orgánu v podobě standardního plochého nože, rotačního kypřiče s vertikální i horizontální osou rotace, mulčovače nebo přiorávací či odorávací Foto archiv autora

Na letošním ročníku výstavy prezentovalo své výrobky více než 600 předních výrobců z celého světa. O velkém zájmu o tuto akci svědčí téměř 40 000 návštěvníků z 63 zemí světa. Jednotlivé expozice byly rozmístněny do 5 výstavních hal (obr. 1) včetně venkovních ploch a byly tematicky rozčleněny na kategorie: – pěstitelské a sklizňové technologie (mechanizační prostředky pro zakládání nových výsadeb, kultivační zásahy a chemická ochrana a sklizňové operace včetně manipulace a dopravy) – zpracování a řízení procesů (lisy, čerpadla, filtrační technika, nádoby, regulační technika, čisticí technika aj.)

– plnicí a balicí techniky (plnicí linky, zátkovací automaty, uzávěry, depaletizátory, balicí technika aj.)

– marketing a organizace (architektura ve vinařství, prodej a prezentace výrobků, poskytování služeb, logistika apod.)

1 Výstavní hala s expozicí

Vinařský obzor (6/2010) 301

Foto prospekt výrobce

2 Stroj pro vytahování réví

3 Naváděcí systém Vine Scout

V expozici byla k vidění rovněž celá řada multifunkčních portálových nosičů nářadí včetně adaptérů pro provádění jednotlivých pracovních operací. Ocenění v této kategorii strojů získal nosič Multirows vyvinutý ve spolupráci mezi firmou Clemens a Alma.

Inovací je u tohoto nosiče pohyblivé uchycení kabiny s možností stranového i výškového posunu. Při provádění chemické ochrany se tak celá kabina může posunout směrem dopředu a do uvolněného prostoru je možné uchytit zásobní nádrž s objemem až 3 000 litrů. Posun kabiny je možný i u ostatních pracovních operací s ohledem na jejich charakter vyžadující dobrý výhled obsluhy. Další předností nového nosiče je stavitelný rám doplněný o paralelogramové uchycení, na který je možné uchytit 2 kultivátory a 4 výkyvné sekce pro provádění kultivačních zásahů ve dvou meziřadích.

V oblasti vinohradnické mechanizace byl patrný trend k vyšší nabídce strojů pro snižování pracnosti jednotlivých operací (zvedání letorostů, víceřádkové stroje apod.) a současně trend k využívání odpadního dřeva z vinic k energetickým účelům (drtiče se zásobníky, lisy na réví). Z kolekce strojů pro zpracování půdy bylo možné odvodit i rostoucí trendy na kvalitní podzimní zpracování půdy s využitím rotačních a rýčových pluhů, které přispívají ke snížení rizika eroze.

Z technologického hlediska je kladen rostoucí důraz na kvalitu sklizených hroznů a na stanovení vhodného termínu sklizně. Nové řešení v této oblasti nabízí spektrometr Spectron k určování vyzrálosti hroznů (obr. 4). Toto zařízení představila jako novinku firma Pellenc. Mobilní zařízení umožFoto archiv autora

Foto prospekt výrobce

radlice. Kultivátor Teractiv je svojí konstrukcí uzpůsoben zejména pro práci na těžkých půdách s příměsí skeletu. Celé zařízení je tvořeno masivním rámem s možností nastavení potřebného pracovního záběru podle sponu výsadby. Rám je uchycen pomocí paralelogramu k zadnímu závěsu traktoru, což umožňuje důsledné dodržení nastavené pracovní hloubky i v členitém terénu. Na rámu jsou pomocí slupic s pojistným zařízením Non–stopp uchyceny radlice, provedené pro snadné zahlubování do zpracovávané půdy.

Velký zájem vzbudil u návštěvníků mikropočítačový řídicí a naváděcí systém Vine Scout (obr. 3). Toto zařízení zabezpečuje řízení traktoru při jeho průjezdu meziřadím.

S rostoucími požadavky na kvalitu a efektivitu prováděných operací lze očekávat budoucí zavádění a využívání podobných systémů i ve vinohradnické praxi. Celé zařízení je konstruováno jako traktorové čelně nesené, uchycené pomocí speciálního sloupku k čelnímu závěsu traktoru. K horní části sloupku je upevněn 3D kamerový systém napojený na multifunkční mikroprocesorovou jednotku s dotykovým ovládáním, která je umístěna v kabině traktoru. Celé zařízení je napojeno na hydraulický systém ovládající natáčení přední řiditelné nápravy traktoru. Veškerá činnost traktoristy se tak může soustředit pouze na ovládání přípojných strojů. Význam tohoto systému roste zejména při dvouřádkovém provádění operací, případně při práci ve večerních hodinách.

Po vyjetí soupravy z meziřadí ošetřované vinice upozorní systém pomocí akustického signálu obsluhu na požadavek převzetí řízení traktoru.

4 Spektrometr Spectron

ňuje stanovit nedestruktivním způsobem cukernatost, obsah kyselin a vody, u modrých odrůd obsah antokyanů. Měření se provádí přiložením měřící hlavy přístroje k hroznům, hodnoty naměřené integrovaným spektrometrem se bezprostředně zobrazuji na displeji přístroje. Přístroj má kompaktní, ergonomicky dobře řešenou konstrukci se snadným ovládáním, napájení je pomocí lithium-iontové baterie. Do paměti přístroje lze uložit více než 1 000 naměřených údajů.

V oblasti sklepního hospodářství zaujalo zajímavé řešení umožňující šetrné uložení skleněných lahví do plastových prolisů Vinplast (obr. 5). Díky standardizovaným rozměrům jednotlivých prolisů, které odpovídají velikosti dřevěných europalet, umožňuje celý systém úsporu skladovacích kapacit a šetrný transport. Na jednu paletu lze umístnit několik vrstev prolisů, které jsou schopné pojmout až 1 000 lahví o objemu 0,75 l. V porovnání se standardními klecovými boxy je toto řešení finančně méně náročné a nachází uplatnění u malých a středních vinařství.

V sortimentu vystavovaných strojů se dále objevila také řada novinek z oblasti lisů, filtračních a příjmových zařízení včetně optických zařízení pro třídění bobulí apod.

Kromě vinohradnické a vinařské techniky bylo možné zhlédnout expozice věnované vinařským stavbám, jejich designu a architektonickému řešení včetně nezbytných interiérových doplňků (obr. 6). Také v této oblasti byli nejlepší z vystavovatelů oceněni komisí složenou ze zástupců komory architektů.

Závěrem lze říci, že díky dokonalé organizaci, příjemnému prostředí a především širokému spektru nejmodernějších technologií a nové techniky z oblasti vinohradnické a ovocnické produkce byl veletrh Intervitis– Interfructa 2010 díky svému specializovanému zaměření skutečně výjimečnou akcí.

Kontaktní adresa Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice Foto archiv autora

Foto prospekt výrobce

Vinohradnictví

5 Prolisy Vinplast

6 Expozice s interiérovými doplňky

inzerceŠ

inzerceŠ

Vinařská technologie

Vinařský obzor (6/2010) 303

Trialog: Filtrovat, či nefiltrovat? (3.)

Ve třetím a posledním díle se vrátíme k „filtrační“ debatě, jakémsi trialogu, který jsme začali v dubnovém čísle Vinařského obzoru a pokračovali v květnovém. Takže Miloš Michlovský, František Bílek a Richard Stávek potřetí.

Vy jste tato vína, pane Bílku, pil před i po filtraci?

FB: Ano. Cross-flow filtrace byla v případě těchto vín tak ostrým zásahem z hlediska hydrodynamické zátěže, zejména s ohledem na proběhnutou vzdálenost v zařízení, otázku zahřátí snad už pomineme, že charakter vína byl diametrálně odlišný.

MM: Tak v tom případě mi objasněte, jakou jinou filtrací než cross-flow chcete v tomto stupni dokvášení zastavit? Protože aby víno nedokvasilo, nesmí tam být kvasinky, je nutno eliminovat též látky, z nichž kvasinky žijí.

FB: Podle mne je to otázka úrovně, kolik po té které filtraci zůstane kvasničních buněk ve víně. Cross-flow filtr, když je dobrý, tak práci odvede opravdu stoprocentně. Pokud to samé budeme chtít udělat s křemelinou, výsledek shodný nebude. Je zde ovšem

také možnost přefiltrovat na křemelině ještě jednou…

Nechtěl jsem zpochybňovat práci na cross-flow filtru. Naopak – je to jediná technologie, která to umí najednou. Vzhledem k výrobní kapacitě středních a menších vinařských firem, jichž je u nás převaha, si troufám tvrdit, že není ekonomické, aby si tyto firmy pořizovaly cross-flow filtr. Mínil jsem to spíše tak, že menší vinaři mohou pro tyto účely alternativně použít dobrý křemelinový filtr – ovšem za předpokladu, že víno bude dobře podchlazené.

Máte vlastní zkušenosti s filtrací dokvášejícího vína na křemelinovém filtru? Kolik vína jste takto nafiltrovali na jedno naplavení?

FB: Myslím, že je potřeba rozlišovat filtrované médium, hodně záleží na stavu, v jakém se právě nachází filtrované víno. Každopádně takto jsme vyfiltrovali řádově tisíce litrů vína. Je tu však i alternativa vyfiltrování takového vína na kolalisu za pomoci perlitu.

MM: Ano, o používání naplavování perlitu na vakuový kalolis nebo filtr typu Strasburger mámě nějaké informace od kolegů-vinařů; co je však občas trápí po filtraci, je to, že perlit bývá těsně po filtraci poněkud cítit.

My, pokud pracujeme s perlitem, máme jej pouze jako nosnou hmotu – na něj pak naplavíme samotnou křemelinu.

FB: Je to jistě otázka druhu a kvality perlitu. Navíc zmíněný Strasburger má více než dvojnásobný výkon, míněno v parametrech filtrační plochy a rozmezí pracovního tlaku, oproti běžným křemelinovým filtrům. Jinak

je to principiálně stejný postup jako u ostatních křemelinových filtrů.

MM: Jistě, Strasburger si výkon drží. Vraťme se ale na začátek, opravdu bych úspěšnou filtraci dokvášejícího vína rád viděl na vlastní oči. A pokud bude dobře fungovat, rád si takové zařízení na menší partie vín pořídím.

Zkoušeli jsme už různé kombinace, ale vyfiltrovalo se vždy zanedbatelné množství.

FB: Domnívám se, že je to i otázka filtrační plochy. U vás máte 3,5 m2, majitel zmíněného filtru Strasburger disponuje filtrační plochou 7 m2. Nevýhodou u vakuových filtrů je, že mohou pracovat s podtlakem pouze 0,5–0,6 atm, pak už víc nenasají. Pokud vezmeme v úvahu přetlakový kalolis ve stejné pracovní ploše, který může jít nahoru s daleko větším tlakem, vyfiltrovaná kubatura může být vícenásobná.

Pánové, nějaké shrnutí? Faktem asi bude, že pokud hrozny přezrají, kromě scelení se zde před nechtěným provašením na vyšší alkoholovou úroveň nabízí právě „zaražení“ vína a jeho ponechání se zbytkovým cukrem… Každopádně, myslíte tedy – filtrovat, či nefiltrovat?

MM: Těžká otázka. Kdybych měl své víno pít jen já sám, tak nefiltrovat. Ale je to složitější. Živí mě prodej vína a tento můj názor na víno většina konzumentů nesdílí. A jestliže jim chci víno prodat, musím se přizpůsobit. Já osobně ale preferuji zdravotní výstup vína, proto upřednostním nefiltrované víno před vizuální elegancí. Realita je ale zatím taková, jaká je, proto nám nezbývá než 80–85 % vína, které jde do prodeje, filtrovat.

Foto archiv autora

Diskutovali jsme o filtraci ještě dokvášejícího média – mladého vína.

FB: Ano, zastavení dokvášení filtrací, tedy přerušení fermentace, je možné. Je to v každém případě vždy obtížná filtrace. Víno je dynamicky velmi zatěžované. Je velmi složité pro každou filtrační soustavu, aby filtrace proběhla úspěšně.

MM: Filtrace dokvášejícího vína je i z mého praktického pohledu řady zkušeností značný oříšek. Vína, která mají ještě 40 až 50 gramů zbytkového cukru, i pokud je podchladíme, zasíříme a třeba i vyfiltrujeme na cross-flow filtru, stejně dále „dobrnkávají“. A dle našeho názoru je na tento stav vín a právě cross-flow filtrace nejšetrnější. Podchlazení je v tomto případě podmínkou – víno se při této filtraci může zahřívat.

FB: Máme u vinařů zkušenost, že filtraci dokvášejícího vína lze úspěšně provést i na jiných typech filtrů. Pokud se mladé dokvášející víno razantně zchladí, lze tuto filtraci provést i na křemelinovém filtru.

MM: V tom případě jste k nám zváni ve vinobraní, abyste nám se svým filtrem a vašimi specialisty takto, jak popisujete, vyfiltrovali víno. My to jinak než na cross-flow filtraci neumíme.

FB: Máme zkušenost z několika vinařství, kdy takto mladá, dokvášející vína potřebovali zastavit, aby tam zůstal zbytek cukru, a po cross-flow filtraci z mladých, nadějných vín zůstaly doslova fádní vodičky. Sklepmistři byli z výsledku nešťastní – jejich očekávání byla zcela jiná.

Účastníci debatního trialogu – František Bílek, Miloš Michlovský, Richard Stávek a mošty z odrůdy Lena

Vinařský obzor (6/2010)

Vinařská technologie / Inzerce

A pan Bílek?

FB: Moje odpověď je v podstatě podporující předešlou. Je evidentní, že bez filtrace to dnes všeobecně nejde a filtrovat se ještě nějaký čas bude. Ovšem platí, že my v každém případě hledáme ty nejšetrnější způsoby, aby byly zároveň i ekonomické, aby se daly přiřadit k trendům, které zde naznačil pan Michlovský, totiž aby si víno z hroznu odneslo co nejvíce zdraví prospěšných látek. Cílem ovšem také je, aby víno bylo nakonec pitelné, chtěné a zdravé i z hlediska stability, kterou jsme tady už zmínili.

Vrátím se ještě k tématu cross-flow filtrace. Zazněla tu výměna názorů, ze které by mohlo vyplývat, že oponuji této technologii filtrace. V žádném případě ji neodsuzuji, cross-flow filtry sice naše společnost nevyrábí, ale nabízíme je. Chctěl jsem polemikou upozornit na rozšířenou zcestnost řady mladých vinařských firem, které filtrují stále a všechna vína cross-flow filtru a ještě je jim jedno kdy. A to není správné, proto proti tomu vystupuji. Nerozlišují, co je to za víno, kam jde, výsledkem jsou jednotvárná vína.

Je to jejich rozhodnutí.

MM: Ohledně vín filtrovaných na cross-flow filtrech mi dala hodně cesta na veletrh Intervitis-Interfructa ve Stuttgartu na sklonku 90. let. Byla zde srovnávací degustační zóna vín filtrovaných 14 dní po dokva-

šení, měsíc po dokvašení, 6 týdnů a myslím dva měsíce. Není možné na mladém víně organolepticky poznat, že víno bylo filtrováno croos-flow filtrem. Dá se rozpoznat v tom, že je zcela čisté, že nemá nic postranního.

V mnoha ohledech jsme ve věcech filtrace vína doslova tlačeni ke zdi. Je-li žádoucí trend vývoje spotřeby vína udržet, pak je nutno z vína filtrací odstraňovat onen balast, který je ovšem vínu přirozený. Tedy připravujeme vlastně takto vína nepřirozená, technická, zaměřená na expresivitu. Jsme tak bohužel nakalibrovaní.

FB: Já bych se ještě vrátil k otázce možností eliminace reziduí pesticidů z mladých vín. Je jisté, že většina z těchto látek znečišťujících víno vypadne z vína statickou sedimentací při odkalování. Další z metod, jak podpořit odstranění těchto nežádoucích látek z vína, je právě filtrace. Pokud přichází s hroznem velké množství těchto znečišťujících látek, mohou se objevit ve víně i přes dnes už vcelku běžné odkalování a i přes proběhlou fermentaci a zde dále působit negativně na senzorický projev vína. Pokud si je vinař vědom, že zatažení moštu a mladého vína z hroznů zde je, měl by zajistit odkalení, potažmo filtraci.

Je známo, že například vyšší dávky sirnatých přípravků umí připravit mladému vínu, pokud přejdou do moštu, problémy

při kvašení. Dnes, kdy je návrat ke klasické dvojici v postřicích „síra+měď“, je to obzvlášť aktuální. Jak se díváte na měď, pane Michlovský?

MM: Měď má pozitivní vliv na mikroflóru a nutno také připomenout to, co věděli už naši předkové, že vína z hroznů ošetřovaných měďnatými preparáty nemívají problém se sirkou. To ovšem platilo u vín, která nebyla uzavřená, a byly jiné požadavky na senzoriku. Při dnešní mánii po vonných thiolech, kde je měď doslovným vrahem, je postavení mědi poněkud jiné. Pokud zbytková měď umí eliminovat sirku, je spolehlivým likvidátorem i tzv. sauvignonového aroma.

Jižněji položené vinařské regiony Evropy, zejména v aridní zóně, znají měď i jako prostředek retardace růstu, protože se jí během sezóny kumuluje na rostlině dost. Používají ji zejména na nízkých tvarech, aby keře tolik nerostly, aby nefazochovaly a vinohradníci nemuseli tolik ožínat. Na Novém Zélandě se mědi doslova bojí a používají téměř výhradně systémové fungicidy.

Pánové, myslím, že tematiku debaty jsme naplnili dostatečně. Děkuji vám oběma za názory.

Otázky pokládal a trialog moderoval Richard Stávek

inzerce©

304

FUNGICID

Fantic F

NOVINKA!

®

Dvojitou silou proti plísni révové

Obsahuje

dvě účinné látky s různým mechanismem účinku: benalaxyl-M a folpet

Moderní

formulace – mikrogranulát, jednoduchá manipulace

Registrován

proti plísni révové, má silný vedlejší účinek i na bílou a šedou hnilobu

Jednoduché

dávkování – koncentrace 0,2 %

Možno

aplikovat v systémech integrované ochrany a produkce

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304, tel.: 257 830 137-8, www.agroaliance.cz

S VÁMI, PRO VÁS...

Vinařská technologie

Vinařský obzor (6/2010) 305

Poznatky z Vinexu: technologie mikrooxidace vína

Foto R. Stávek

Jednou z novinek nabízených vinařům byla na poměrně neotřelém stánku velkobílovické společnosti BS Vinařské potřeby kromě jiného technologie řízené mikrooxidace vína.

Technologii snačky Parsec již ve světě znají. U nás se jejich zástupcem a dodavatelem moderní inovace ve vinařském provozu, zařízením pro mikrooxidaci vína, stala společnost BS Vinařské potřeby. S jejím poradcem Ing. Milošem Vidlářem jsme si o mikrooxidaci popovídali.

Foto R. Stávek

Výrobky francouzko-italské firmy Parsec jsou známy již i u nás – z reakcí vinařů i u nás je zřejmé, že její pověst dorazila také k nám. Vaše společnost BS Vinařské potřeby se stala jejím hlavním tuzemským zástupcem. Popište pro čtenáře Vinařského obzoru specifika mikrooxidačního zařízení.

MB: Neoddiskutovatelnou výhodou je volitelné dávkování kyslíku do média. A to jak v režimu makro-, tak i mikrooxidace. Zvolíte si i velikost tanku – ta je podle vyjádření výrobce možná od 250 l do 80 tisíc litrů, nádoby, do které se zařízení spustí, a to na libovolně dlouhou dobu. Je to vlastně automatický systém, kde všechna zmíněná vstupní data zadám a zařízení pak již pracuje samo.

Doporučujeme dávkovat méně, protože kyslíku se dá ještě vždy přidat. Opačně už by to bylo horší. Naše doporučení tvrdí, že opti-

1 Detail mikrooxidačního zařízení, které se umísťuje do vína

2 Ing. Mliš Vidlář ze společnosti BS-vinařské potřeby

mální množství kyslíku je od 0,5 mg na litr a měsíc do 6 mg na litr a měsíc – to je mikrooxidace. V případě makrooxidace jde o to samé množství, ale na litr a den. Ale je nutné stanovit hodnoty některých látek ve víně – na to zde navazujeme naší laboratoří, kde potřebný rozbor zajistíme a s vinařem pak konzultujeme další postupy.

Jak dlouho probíhá aplikace daného množství?

To je diskutabilní. Každopádně aplikovat kyslík je možno již od fermentace a dokvášení. Kyslík se aplikjue jak na červená, tak i bílá vína. Během fermanetace je kyslík důležitý pro jeho správný průběh, u červených vín se pak používá během dokvášení na stabilizaci barviv a dále při ležení na polymerzaci taninu. Aplikované množství velmi záleží na konkrétním víně. Vždy je třeba zohlednit hladinů barviv, antokyanů a polyfenolů a celkovou strukturu vína. Vlastní zařízení je velmi přesné a snadno nastavitelné, vinař si proto přesně určí, kolik kyslíku jeho víno dostane. Navíc je zde možnost instalovat do nádob s vínem různé druhy difuzorů – jiný typ se instaluje do bariko-

vých sudů, jiný do velkoobjemových tanků z nerezu.

Jak vychází finančně provoz?

V podstatě zanedbatelný, pouze náklady na výměnu kyslíkové bomby, což zajišťují firmy, které se zabývají výrobou a prodejem technických plynů. Uvedu příklad – firma produkující několik stovek tisíc litrů vína vystačí s jednou malou bombou o hmotnosti náplně 10 až 15 kg více než dva roky. Zařízení potřebuje pouze zapojení na 230 V. Spotřeba energie je minimální.

Jaké máte na zařízení reference?

MB: Máme samozřejmě s vinaři u nás již nějaké zkušenosti zhruba 2–3 roky zpět.

Výrobce garantuje, že vývoj nových inovativních řešení a sledování provozních zkoušek probíhá ve spolupráci s výzkumnými pracovišti předních univerzit obou zmíněných zemí.

Zde na veletrhu Vinex prezentujeme zařízení, které je schopno zároveň pracovat na pěti tancích. Jeho pořizovací cena je asi 6 tisíc eur.

Richard Stávek

306

Vinařský obzor (6/2010)

Vinařská technologie

Společnost COMPO oslavila 20 let existence

Foto R. Stávek

Významná firma dodávající tuzemským vinařům techniku, materiály a technologie pro sklepní hospodářství, společnost COMPO, spol. s r. o., jejímž zakladatelem je Ing. Ján Zezula, oslavila v letošním roce 20 let od svého působení na tuzemském trhu. Pozvala své významné odběratele na celodenní seminář v komplexu hotelových domů Vinař a Adina v Kurdějově.

Od dopoledních hodin probíhaly semináře a diskuze s technologickou tematikou věnující se např. filtraci, ale též používání přípravků do vína, lahvování a vinifikaci v barikových sudech. V pozdních odpoledních hodinách se pak uskutečnila degustace několika desítek vín přinesených vinaři, na jejichž výrobě se právě podílela jako dodavatel technologie společnost COMPO. Večer se pak uskutečnila společná večeře vinařů a společenský večer u cimbálové muziky.

Při této příležitosti jsme položili Ing. Jánu Zezulovi několik otázek.

Pane Zezulo, vaše společnost působí mezi tuzemskými vinaři nepřetržitě už 20 let. Měl jste za tu dobu jistě dobrou příležitost sledovat vývoj vinařství a možnost se vlastně i podílet na jeho vývoji dodáváním inovačních technologií. Jak se na těch 20 let díváte „ve zpětném zrcátku“? České a moravské vinařství ušlo nejen za těch 20 let, ale zejména za poslední léta, velký kus cesty kupředu. Určitě lze ledacos oprávněně kritizovat a napravovat, ale naše vinařství vcelku udělalo velký pokrok. Kolik vzniklo vinařství, jak jsou vybavená, jak se změnila technologie, jak se o víně píše, kolik soutěží probíhá. Naši vinaři se zúčastňují zahraničních soutěží, vítězí tam, získávají medaile. Jak se víno propaguje, učíme se kloubit pokrmy s vínem. Podívejte, kolik je cyklostezek vinařskými kraji, jak se rozvíjí vinařská turistika. Porovnejme to s tím, co bylo před 20 lety. Nebetyčný rozdíl. Obrovsky vzrostla kvalita vína – tedy ne že by nebylo co zlepšovat. Potěšilo by mne ale, kdyby si vinaři na některé věci okolo vína takzvaně udělali více času. Je to přece jejich víno, je v jejich zájmu, aby o něj bylo správně pečováno. Na výběr vstupů do vína jako produktu by měl být čas vždy.

Určitě je to též otázka informací…

Někdy mi též přijde, že někteří se brání zlepšování, nebo se dokonce brání dozvědět se něco nového. A nejedná se jen o zaměstnance firem, ale bohužel někdy i o jejich vlastníky. Časový prostor na srovnání kvalit a pečlivý výběr by měl být na místě vždy.

1 Ing. Zezula (vpravo) překládá přednášku pana Stockingera, rakouského bednáře

Obecně jsem ale optimista. Mezi vinaři se najde dost tzv. srdcařů, kteří zasvětí oboru celé své nitro, a to je první předpoklad pokroku. Já tyto vinaře obdivuji. Bojují za víno i bez ohledu na firmu, ve které pracují anebo kterou vlastní, a jde jim o něco víc než jen o ekonomický profit vlastní firmy. Nechci, aby to znělo jako fráze, což tak v dnešní době znít může, ale je opravdu rozdíl, když se něco dělá srdcem. A když někdo vínu rozumí a dělá jej ještě srdcem, to mám radost.

Co myslíte, že tyto srdcaře motivuje k poněkud altruistickým aktivitám?

Domnívám se, že ti lidé to musí mít v sobě. A oni se nebojí být otevření, protože si věří, vědí, že jsou dobří.

Jak byste shrnul dnešní odborné semináře?

Jedním ze stěžejních témat byla filtrace vína. Bylo třeba reagovat na některé mýty okolo tématu, které nejenom, že se přenáší ústně, ale dokonce se o nich i píše. Další bod, který se může zdát na první pohled triviální, je otázka použití zátek. Například naše společnost zastupuje firmu produkující korkové zátky a zároveň také firmu, která vyrábí syntetické zátky. Obě dvě mají, po-

kud jde o výběr vhodných zátek, stejná doporučení. Vinař zná víno, ví, jaké ho chce mít, ví, jak se má vyvíjet, a podle toho by se měl rozhodnout, jakou zátku použije. Příjemným překvapením pak pro mne je, když náš zákazník např. věnuje pečlivě výběru zátek čas – nechá si zaslat jejich normy, tyto normy pak zavede do své kontrolní praxe.

Zátky si sami váží, přeměřují je, testují na TCA. Že by vinaři tolik spoléhali na dodavatele?

U nás se prostě vychází z toho, že sklárna nám řekne, že vnitřní průměr hrdla je 18,5 mm. Kdo dělá vstupní kontrolu, aby ověřoval, zda nové láhve na paletě mají vnitřní průměr skutečně 18,5 mm? Myslím, že málokdo. Výrobce jak lahví, tak zátek by měl jasně deklarovat a doložit, jaká je láhev či zátka a jejich parametry. A neměla by být taková kontrola jednorázová, měla by se odehrávat průběžně s dalšími navážkami materiálu. Může se stát, že dodávaný materiál bude mít po půlroce jiné rozměry. Během prezentace jsem nahlas vyslovil spíše takovou řečnickou otázku: „Kdo kontroluje tloušťku plechu dodaných nerezových tanků, kdo přeměří filtrační plochu vakuových či jiných filtrů, kdo si ověří, zda je zaříze-

Vinařská technologie / Zprávy

Zeptám se ještě na tematiku filtrace, protože jsou jí protkána poslední čísla VO… co konkrétně se tu dnes z filtrace projednávalo?

Zdůrazňujeme význam filtračního materiálu a jeho kvality. Filtr, jako přístroj, je jen jakýmsi nosičem. I když rozdíly mezi jednotlivými typy filtrů, pochopitelně, existují. Jeden z mýtů, o nichž jsem se zmínil na začátku, spočívá v tvrzení, že z křemelinových naplavovacích filtrů uniká křemelina. Faktem je, že se to u tzv. „talířových“ filtrů stává. Určité druhy křemelinových filtrů musí totiž používat materiál na první náplav např. na bázi celulózy, jehož vedlejším efektem je omezení úniku křemeliny. U tzv. talířových křemelinových filtrů se tento první náplav dělat nemusí, a to kromě použití velmi jemné křemeliny. Pokud se tento první náplav neprovede u jemné křemeliny, k úniku křemeliny dochází.

Není to však konstrukční vada talířového naplavovacího filtru, ale problém odpovídající obsluhy. Účastníkům dnešního semináře jsme popsali vývoj křemelinových filtrů od svíčkových až k naplavovacím, kdy se talířové naplavovací filtry používaly jako horizontální. Dnes je řazení naplavovacích talířů vertikální. Vysvětlovali jsme vinařům, proč k tomuto vývoji ve filtrech došlo a proč se přecházelo od jednoho typu k druhému.

Co z dalších témat vinaře zaujalo?

Dalším zajímavým tématem byla prezentace přístroje na neinvazivní nedestruktivní měření kyslíku v lahvích. Ač jsme tuto prezentaci prováděli ve spolupráci s výrobcem syntetických zátek, nebylo záměrem tvrdit, že jedině zátka XY je nejlepší a žádná jiná. Vyplynula z toho jedna věc – je důležité kontrolovat množství kyslíku, které vstupuje do vína při lahvování. Nabídli jsme vinařům ochutnávku stejného vína pod různými zátkami – bylo patrné, že pod jednou bylo svěžejší než pod druhou – a v tom spatřuji hlavní efekt, umět hledat varianty a zkoušet.

A víno, které účastníci semináře ochutnávali, bylo připraveno některým z tuzemských vinařů?

Ne, šlo o vzorky připravené na nadnárodní úrovni. Náš dodavatel spojil výzkumnou skupinu, jejíž součástí jsou významné výzkumné vinařské instituce od Evropy přes Austrálii, jižní Afriku a obě Ameriky, a ve spolupráci s nimi se zmíněný výzkum dělal.

Cílem bylo poukázat, že vliv na vývoj vína nemá jen odrůda, ročník nebo terroir, ale též uzávěr láhve a hlavně proces lahvování. Domnívám se, že prezentace zmíněného

přístroje byla pro řadu vinařů značně podnětná.

Dalším zajímavým tématem byl vliv původu dřeva u barikových sudů na organoleptické vlastnosti červeného vína. Je obecně známo, že francouzský sud (dřevo) má dobrou pověst. Ověřuje ale někdo, zda je skutečně z francouzského dřeva, a je vždy víno z francouzského dubu to nejlepší? Porovnávali jsme jedno víno, které zrálo v sudech ze dřeva různého původu (2× francouzské dřevo, 1× falcké, 1× slavonské).

Zajímavé bylo, že při anonymní ochutnávce získalo víno z jednoho francouzského sudu minimální podporu, z druhého naopak nejvyšší. Velmi však zaujala i vína ze slavonského a falckého dubu. Chtěli jsme vidět, jaká je odezva na jednotlivá dřeva – po čase ochutnávky zopakujeme a vyhodnotíme.

Jaké jsou vaše další poznatky z vývoje oboru?

Trošku odbočím. Obecně mě trápí, že se v dnešní době pohybujeme doslova ve virtuálním světě a klameme sami sebe. Jedna věc je mediální obraz, druhá věc je podstata. Mezi tím bývá značný rozdíl. Pokud je to povoleno, ať se do potravin přidává voda, želatina a nevím, co ještě, ale já chci znát pravdu a taky chci mít možnost si koupit i zboží bez těchto přísad. Chci věřit, že vinařství tomuto širokému trendu v potravinářství zatím odolává.

Chtěl jsem tím hlavně říci, že jako spotřebitel chci znát hlavně pravdu. Nelíbí se mi, když se vše dělá jen levnější, hezčí na pohled apod. Jako spotřebitel nechci být klamán.

Děkuji za rozhovor.

V Čejkovicích se dražila vína

O aktivitách Jihomoravské komunitní nadace (JMKN) jsme na stránkách vinařského obzoru již informovali. V pátek 16. dubna se pod její patronací a za podpory ČSOB uskutečnila v prostorách Čejkovického zámku Dobročinná aukce 32 kolekcí vín od celkem 22 moravských vinařů, kteří darováním svých vín pro tuto benefiční akci již poněkolikáté podpořili rozvoj komunitního života v jihomoravském kraji.

Nejvýše vystoupala kolekce vín od domácího vinařství – Templářských sklepů Čejkovice. Za archívní vzorky Ryzlink vlašský 1983 a Müller Thurgau 1988 dal dražící s číslem 334 celkem 8 000 Kč. V závěsu s utrženými 6 500 Kč bylo víno Radomila Balouna – Ryzlink rýnský 2000, který získal v roce 2001 stříbrnou medaili na mezinárodním konkurzu vín ve slovenském Prešově. Třetím nejúspěšnějším vinařem byl pan Kořínek z Hnánic, který dal do dražby kolekci 3 lahví (Chardonnay 2008 p. s., Veltlínské zelené 2008 p. s., Sauvignon 2006) a utržilo se za ni 5 000 Kč.

Během večera, kde se sešli významní zákazníci ČSOB a další pozvaní hosté, se celkem vybralo za vydražená vína téměř 102 000 Kč. „Zvláštní poděkování patří paní Ing. Ondrové a Skotálkové z Československé obchodní banky, panu Červenkovi z Čejkovického zámku, panu Ing. Zíkovi z Dorothea, vinaři panu Samsonovi, našim dárcům vinařům a všem ostatním, bez kterých by nebylo možné tuto mimořádnou událost uskutečnit,“ sdělila paní Zlata Maděřičová, ředitelka JMKN. Výtěžek z aukce bude použit na vyhlášení další grantové výzvy zaměřené na mladé žadatele do 26 let a jeho cílem bude podpořit komunitní život v Jihomoravském kraji. (vo)

(rs)

Pohled zákazníka-vinaře Během ochutnávky vín při semináři k 20 letům existence firmy COMPO jsme oslovili také jednoho z dlouholetých zákazníků společnosti, jednatele vinařství Habánské sklepy, které spadá do uskupení Bohemia Sekt, Ing. Josefa Svobodu: „Se společností COMPO spolupracujeme minimálně 15 let. Naučili jsme se od nich používat a úspěšně aplikujeme přípravky zejména na výrobu červených vín, které se u nás osvědčily a fungují. Asi nejzásadnější věc, kterou máme prostřednictvím společnosti COMPO, je celá chladicí jednotka Cadalpe, jež nám vyrábí chlad při kvašení, a to v celém sklepě. Je to jedna velká centrální jednotka, na kterou stále něco připojujeme, a stále stačí, což nás příjemně překvapuje.

Je to zařízení, které pracuje velmi spolehlivě, a doslova řeknu, že o něm ani nevíme, že jej máme – na začátku vinobraní se zapne, po skončení se vypne, kromě průběžného servisu o ní nevíme. Výhodou spolupráce s firmou COMPO je též jejich dobrý servis, stálý konsignační sklad ve Velkých Bílovicích a vysoká flexibilita pana Trávníčka – sobota-neděle, ráno-večer-v noci, kdykoli cokoli, vždy je na skladě, a my u nás tím nemusíme tvořit nadměrné skladové zásoby. A to je věc, která nám vyhovuje, a jsme spokojeni.“ (rs)

Foto archiv autora

ní skutečně dodáno v provedení nerez AISI 314 apod.?“ Ač tato otázka zůstala bez odpovědi, na tvářích zúčastněných se odpověď vyčíst dala.

Vinařský obzor (6/2010) 307

308

Vinařský obzor (6/2010)

Portrét

Finalista soutěže Vinařství roku: Moravíno Valtice

1 Ing. Ludvík Budín, Moravíno Valtice

jsou zakvašovány. Další prostory pro vývoj mladých vín se nacházejí o několik metrů níže, a tak mladá vína mohou být kaskádovitě přečerpávána i šetrně samospádem.

Zajímavou technologickou inovací jsou nové typy vinifikátorů, které si nechali vyrobit dle vlastních požadavků a nyní je tes-

tují v porovnání s klasikými běžnými vinifikátory na červená vína. Princip spočívá v možnosti odstřelení peciček z kvasícího rmutu. Dno má kónický tvar. Spodním širokohrdlým ventilem jsou vypuštěny do kádě sedimentované pecičky, které jsou při podchlazení těžší a snadněji sedimentují. Mošt je následně zcezen a vrácen zpět do vinifikátoru. Je možno tak oddělit až 60 % peciček ze rmutu. „V našich podmínkách obsahují hrozny modrých odrůd i 50 % nevyzrálých peciček, které je zbytečné macerovat. Jejich odstranění při začátku fermentace se mi tedy jeví jako velmi vhodné, i na základě získaných zkušeností. Považuji tuto metodu výroby červeného vína jako inovativní zejména s ohledem na nevyrovnanost ročníků a kvality hroznů v případě běžných červených jakostních vín,“ poděluje se se čtenáři Vinařského obzoru vinař Budín. Na ověřování tohoto zlepšení výroby červených vín spolupracuje Moravíno s Ústavem vinohradnictví a vinařství ZF Mendelovy univerzity v Lednici.

Výběrová červená vína zrají v dubových sudech od korutanské bednářské firmy Foto archiv autora

Pan Budín po svém působení ve vinařském podniku v Mikulově záhy po roce 1989 přešel na soukromé podnikání. Nejprve se soustředil na zpracování hroznů výkupem od smluvních dodavatelů a v posledních letech se též začal věnovat vinohradnické činnosti. Nyní obhospodařuje asi 15 hektarů vinic v systému integrované produkce vlastních a pronajatých. „V blízké době chceme vysadit dalších asi 10 hektarů vinic s odrůdovým složením Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené či Rulandské šedé,“ říká Ludvík Budín. Nakupované hrozny taktéž pocházá výhradně z domácí suroviny.

Když přijedete do sídla společnosti, které se nachází v rekonstruovaných i nově postavených zemědělských budovách kousek za Valticemi směrem na Mikulov, nejprve se ocitnete v expedičním a skladovém zázemí firmy. „U nás je to takové cash and carry,“ tvrdí s nadsázkou Ludvík Budín a dále vysvětluje: „Naši zákazníci, kteří u nás nakupují, jsou zvyklí přijet pro vína, jež berou po kartonech, a tak procházejí naším skladem a přímo z palet si vybírají kartony těch vín, pro která si přijeli, anebo těch, která je zaujmou na ochutnávce u nás v prezentační místnosti.“ Všechny prostory firmy, skladové i výrobní, jsou plně klimatizovány. Výrobní proces začíná u příjmové vany, která má kromě digitální váhy i poněkud inovační řešení. Aby nemusely být hrozny nešetrně šnekovým dopravnikem dopravovány do mlýnkoodstopkovače, objednali si u firmy Wottle systém umožňující zvednutí vany do takové výše, aby její výstupní otvor byl ve výši násypky do mlýnku. Podle Budína patří totiž tubus z vany do mlýnku k nejvíce kritickým místům v procesu zpracování hroznů právě kvůli nešetrnému drcení a šlehání hroznů a peciček v nich – mošt stéká zpět do vany a značně oxiduje. Z mlýnkoodstopkovače pak jde již odstopkaný rmut šetrným peristaltickým čerpadlem do pneumatického lisu. Mošty se po přečerpání do kvasírny chladí v klasickém systému dvouplášťových nerezových tanků, sedimentují a postupně

Foto archiv autora

Společnost Moravíno Valtice, s. r. o., byla letos jedním z pětice finalistů klání o ocenění titulem Vinařství roku. Tato vinařská firma, jejímž jediným majitelem a zakladatelem je známý valtický vinař Ing. Ludvík Budín, patří objemem své produkce mezi středně velké vinařské firmy – ročně nalahvuje přibližně 250 tis. lahví jakostních vín s přívlastkem.

2 Prezentační prostory firmy slouží pro turisty i stálé zákazníky. Firma je využívá zejména při příležitosti akcí otevřených sklepů apod.

Vinařský obzor (6/2010) 309

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Portrét

4 Vinifikátor s kónickým dnem, který umí až z 60 % „odstřelovat“ pecičky ze rmutu

3 Ludvík Budín (vlevo) pomáhá nakládat víno svým spokojeným zákazníkům

Pauscha, které si nechali dělat na zakázku.

Sudy jsou v objemech od klasikých barikových 225 l až po několikatisícilitrové objemy.

Dřevo pochází ze Slovinska z dubu zimního.

Vína jsou před lahvování sterilně filtrována nejprve na deskovém filtru a pak na svíčce. Lahvovací linka před naplněním nových lahví vínem naplní láhev dusíkem, aby nedošlo ke styku lahvovaného vína s kyslíkem. Lahvovaná vína pak čekají 2–3 měsíce na expedici. „Na nic netlačíme, necháváme vínu jeho přirozený vývoj. Často mne fascinuje, jak nazrále chutnají mladá vína na některých degustacích. Co se nimi musí dít, aby chutnala tak vyvinutě na svůj mladý věk?“ ptá se vinař Budín a dále dodává: „Nepoužíváme žádné přípravky na rychlé vyčištění vína. Dáváme prostor přiroze-

né sedimentaci. Nefiltrujeme vína dříve než v březnu. Je to otázka celkového přístupu.

I z tohoto důvodu nepřipravujeme Svatomartinské.

Moravíno Valtice se dlouhodobě účastní řady nejvýznamnějších tuzemských soutěží vín a získává na nich opakovaně ocenění (jejich seznam je v samostatné tabulce).

Co se týče účasti na veletrzích a výstavách, tam je situace poněkud jiná. „Veletrhů se jako vystavovatelé neúčastníme. Nemáme problém s odbytem, naši odběratelé nás znají, a tak považuji náklady na stánek na veletrhu, které se mohou vyšplhat v našem případě i na 100 tis. korun, za nepřiměřené ekonomickému efektu. Navíc nás na takových prezentacích zastupují naši obchodníci. O zahraničí ani neuvažujeme, protože se

soustřeďujeme na tuzemský trh,“ prozradil Vinařskému obzoru Ludvík Budín.

Z mediálních výstupů vinařství lze zmínit časté ohlasy v odborném tisku o jejich úspěších a bezesporu vlastní www prezentaci s e-shopem. „Pozitivně hodnotím všechny podpůrné akce na konzumaci vín – i společenský večer při udělování ocenění Vinařství roku byl dobrou propagací vín, nejen finalistů, ale též ostatních vinařů, kteří se prezentovali formou pochůzkové ochutnávky vín ze Salonu vín,“ dodal Ludvík Budín.

V blízké budoucnosti chystá firma výstavbu nových skladových prostor a modernizaci parkoviště pro zákazníky a také úpravu fasády čela budov vinařství. (vo) Úspěchy vín ročníku 2008 firmy Moravíno Valtice

Foto archiv autora

Frankovka p. s.:

5 „Klasická čerpadla nasávají i vzduch a to není pro rmut dobré, protože je vlastně probubláván. Proto používáme výhradně peristaltická čerpadla, která jsou šetrná,“ vysvětluje Ludvík Budín.

Salon vín 2010, 1. místo v kategorii GPV Chardonnay p. s.: Salon vín ČR 2010 Chardonnay p. s. bar.: zlatá medaile Weinparade Poysdorf Müller Thurgau p. s.: Salon vín 2010 Modrý Portugal p. s.: zlatá medaile Weinparade Poysdorf Pálava v. h.: stříbrná mediale IWC San Francisco Rulandské bílé p. s.: Salon vín 2010, Král vín***** Rulandské modré, v. h.: zlatá medaile Weinparade Poysdorf 2010 Rulandské šedé p. s.: zlatá medaile Weinparade Poysdorf 2009 Ryzlink rýnský v. h.: Salon vín ČR 2010, zlatá medaile Weinparade Poysdorf 2009, diplom VVT Svatovavřinecké p. s. bar.: zlatá medaile Weinparade Poysdorf 2010, diplom GPV Tramín červený v. h.: Champion VVT 2009

310

Vinařský obzor (6/2010)

Obchod vínem

Svátek růžových vín 1. května

kával návštěvník pět „degustačních tolarů“, které jej opravňovaly k ochutnání právě 5 vzorků vín. Další tolary si, přirozeně, mohl zakoupit. Část nákladů vinařů na prezentaci se jim tak vracela zpět. Pozitivní vliv této změny se projevil i v tom, že stánky nezůstávaly v neproniknutelném obležení, a ochutnat tak mohl skutečně každý příchozí.

Podobně jako v minulém roce, i letos se moravští a čeští vinaři snažili prezentovat další možnosti využití růžových vín. Kdo ochutnal míchané drinky připravené na bázi růžových tichých vín nebo sektů, muFoto omnimedia

Foto omnimedia

Součástí prezentace je kromě komunikační kampaně realizované formou klasické inzerce, public relations a internetových projektů také zaměření na konkrétní představení růžových vín jejich spotřebitelům. Projekt tak doplňuje formující se tradice Svátku růžových vín, jehož smyslem je poskytnout potenciálním zákazníkům možnost ochutnat růžová vína v zajímavém prostředí a setkat se při tom s jejich konkrétními výrobci.

Svátek růžových vín proběhl opět po roce ve dnech 1. a 2. května na Svatováclavské vinici v Praze. Předpověď počasí nebyla právě příznivá. Vinaři však byli připraveni přivítat návštěvníky Svatováclavské vinice i v tzv. „mokré“ variantě. Jak se ale ukázalo, využít stanů a pergol nakonec nebylo třeba. Praha se překvapivě probudila do slunečného májového rána, a tak když se začali kolem desáté hodiny ranní objevovat první milovníci růžových vín, nebe bylo bez mráčků a nic nebránilo tomu, aby si jak návštěvníci, tak vinaři sami Svátek růžových vín patřičně užili.

Svatováclavskou vinici moravská a česká růžová vína pro následující dva dny skutečně doslova ovládla. Pohled od Filozofické fakulty a Čechova mostu vzhůru k Hradu byl impozantně orámován růžovými dekoracemi. Pozornost kolemjdoucích přitahovaly i davy lidí, které kolem Villy Richter proudily.

Oproti minulému roku, kdy měli návštěvníci Svátku růžových vín po zakoupení vstupenky možnost degustovat vzorky vín zdarma, došlo k několika změnám. Tou asi nejdůležitější bylo, že v ceně vstupenky zís-

Foto omnimedia

Foto omnimedia

Moravští a čeští vinaři se snaží prostřednictvím Vinařského fondu rozšířit oblasti prezentace moravských a českých vín. Už v minulém roce byl zahájen pilotní projekt marketingové podpory růžových vín. Vychází ze snahy najít protiváhu ke Svatomartinským vínům v jarních měsících roku a zároveň pomoci odbytu vín vyrobených z modrých odrůd.

sel uznat, že jde sice o nezvyklou, nicméně nadmíru zajímavou formu konzumace stále populárnějších „roséček“.

Jako doplněk ochutnávky byl připraven i originální doprovodný program. Každý z návštěvníků měl možnost seznámit se na stánku Vůně vína s typickými aromaty růžových vín. Expozice přitom přitáhla pozornost jak návštěvníků, tak i samotných vinařů. Celý program podbarvovala příjemná hudba jazzové kapely, každou hodinu byl z řad návštěvníků losován vítěz tomboly.

Svátek růžových vín na Svatováclavské vinici se prostě vydařil. Dalším místem, kde bude možné se s prezentací růžových vín setkat, bude 5. června zámecký areál v Mikulově. (pr) Svátek růžových vín statisticky Kdy? 1. a 2. 5. 2010, Svatováclavská vinice a Villa Richter Kdo? 25 vinařství a 2 000 návštěvníků Co? 100 vzorků růžových vín a 800 koktejlů z růžových vín

Zprávy

Vinařský obzor (6/2010) 311

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

3.–5. 7. 2010

Víno v oranžovém

Velké Pavlovice

Lubomír Zborovský 602 966 611, info@vinozvelkychpavlovic.cz

3. 7. 2010

Vinařská 50 – Author Znovín Cup

Šatov

Vala Jan 602 346 500, valajan@centrum.cz

3.–4. 7. 2010

Pohanské vinné slavnosti

Olbramovice u Moravského Krumlova

PhDr. Jiří Marek 604 216 654, vino-marek@seznam.cz

3. 7. 2010

Den otevřených sklepů

Terezín, okr. Hodonín

Hradil Zdeněk 773 553 327, zd.hradil@tiscali.cz

3. 7. 2010

Víno v růžích

Radějov

Mrkva Ladislav 731 571 618, vinovruzich@email.cz

3. 7. 2010

Den otevřených sklepů

Horní a Dolní Věstonice

Ing. Moravčík Vladislav 519 517 668, horni-vestonice@quick.cz

3. 7. 2010

Blatnickými vinohrady na kole

Blatnice pod Svatým Antonínkem

Tomáš Rumíšek 721 714 865, info@vinariblatnice.cz

3. 7. 2010

VII. Den otevřených sklepů Hrušky

Hrušky u Břeclavi

Ing. Richard Tichý 603 932 443, richard.tichy@bonuseventus.cz

4. 7. 2010

Kolem–Horem–Dolem

Velké Pavlovice

Karel Reichman 602 504 991, reichman@moraviapharm.cz

5. 7. 2010

Sedlecký Festival

Sedlec u Mikulova

Ctirad Králík 777 719 110, zdsedlec@tiscali.cz

5. 7. 2010

Den otevřených sklepů

Moravská Nová Ves

Vinařský spolek M. N. V. 777 561 535, ivanatomanova@seznam.cz

9.–25. 7. 2010

Hudební festival Znojmo 2010

Znojmo

Jiří Ludvík 777 176 854, j.ludvik@hudbaznojmo.cz

17. 7. 2010

Den otevřených sklepů v Hovoranech

Hovorany

Stanislav Šimeček 605 870 249, vino.simecek@tiscali.cz

30.–31. 7. 2010

Valtické vinařské slavnosti

Valtice

Cech valtických vinařů – 720 484 884

31. 7. 2010

Šardické sklepy dokořán

Šardice

Mendelův vinařský spolek Šardice 607 845 576

31. 7. 2010

Sedlecké repete

Sedlec

Ctirad Králík 777 719 110, zdsedlec@tiscali.cz

3.–4. 8. 2010

Pardubický festival vína 2010

Hotel Euro, Pardubice

Pavel Morávek 732 508 986, pavelmoravek@centrum.cz

7. 8. 2010

Den vinařů Petrov

Areál vinných sklepů Plže

Petr Klásek 737 310 759, petr.klasek@tiscali.cz

7. 8. 2010

Výlov sektů – Vranov nad Dyjí

Vranovská přehrada

Kazderová – kazderova@vslechovice.cz

13.–14. 8. 2010

Bzenecká pouť – Galerie Ryzlinků rýnských

Sklepení pod Sokolovnou

Kunc Miroslav 602 751 081, podatelna@bzenec.cz

14. 8. 2010

Grand Prix Austerlitz 2010 – Moravská banka vín Brno

Zámek Slavkov – Austerlitz

Stanislav Šida 602 515 861, stanislav.sida@bankavin.cz

14. 8. 2010

Sedlecké Finále

Areál ZD Sedlec u Mikulova

Ctirad Králík 777 719 110, zdsedlec@tiscali.cz

14. 8. 2010

Den otevřených vinných sklepů

Areál vinných sklepů „Pod Bůdama”, Čejč

Josef Rylka 606 823 135, zahradkari.cejc@seznam.cz

14. 8. 2010

4. ročník Galerie rulandských vín v ČR

Dům kultury, Kyjov

Mgr. Pavel Navrátil 602 937 871, pa.navratil@mukyjov.cz

19. 8. 2010

Vinař roku 2010 – prestižní nezávislá soutěž českých a moravských vín

Repezentativní prostory velkého sálu Paláce Žofín, Praha

Ing. Petr Marek 777 872 488, info@vinarroku.cz

21. 8. 2010

Letní setkání u vína

Amfiteátr na Hájku, Bošovice, okr. Vyškov

Vidlák Rostislav 604 150 952, vidlakr@seznam.cz

21. 8. 2010

Zarážání hory ve Vlkoši u Kyjova – IV. ročník

Vlkoš u Kyjova

Vardan Bohumil 606 231 642, varbo@centrum.cz

21. 8. 2010

Víno a burčák z otevřených sklepů

Sklepní ulička u myslivecké chaty a v Těšických bůdách. Mikulčice

Stanislav Koneček 607 765 507, mikulecti.vinari@email.cz

21. 8. 2010

Den otevřených sklepů spojený se zarážením hory

Sklepní areál Hradištěk, Týnec u Břeclavi

Savara Petr 602 356 080, savac@seznam.cz

21. 8. 2010

Zarážení hory Tvrdonice

Areál TNS

Helešic Jaroslav, Paulík Miroslav 723 970 705, 732 860 705, jarohe@seznam.cz

27.–29. 8. 2010

Vinařská akademie I – Kadet

Učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

Ing. Martina Bartošová 519 352 083, vin.akad@telecom.cz

27. 8. 2010

II. Hodové túlání po Pulgárských sklepech

Bulhary

Jiří Osička 724 266 695, SupJiri@seznam.cz

27.–28. 8. 2010

Pardubický festival vína – 13. ročník

Zámek

Jiří Lejhanec 777 270 165, lejhanec@czech-marketing.com

28. 8. 2010

Zarážení hory v Kobylí

Suchořádská Zmola

Obec Kobylí – 519 431 106

28. 8. 2010

Burčákobraní – Olbramovice u Mor. Krumlova

Farská zahrada, naproti kostelu.

Jana Vyoralová 603 171 542, vinariolbramovice@centrum.cz

28. 8. 2010

Zarážání hory s přehlídkou archivních vín

Sokolovna, Hovorany

Stanislav Šimeček 605 870 249, vino.simecek@tiscali.cz

28. 8. 2010

Den otevřených sklepů Čejkovice

Sklepní uličky

Čtvrtečníci 518 362 538, info@vinozcejkovic.cz

29. 8. 2010

Hodová výstava vín Bulhary

Kulturní dům

Ing. Marie Dočkalová 519 340 803, Hrozenek.Bulhary@seznam.cz

29. 8. 2010

Zarážání hory Šardice

Areál za starou školou

Mendelův vinařský spolek Šardice 607 845 576, nesporova@sardice.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací.

Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

312

Vinařský obzor (6/2010)

Zprávy

Den otevřených sklepů v Novém Poddvorově Poddvorovští vinaři zvou všechny milovníky vín do vinařské obce Nový Poddvorov na již šestý ročník Dne otevřených sklepů. Cílem této akce je provést příznivce a milovníky vína po vinných sklepech v Novém Poddvorově a umožnit jim ochutnat přímo od vinařů jejich produkci a vychutnat jedinečnou atmosféru vinných sklepů a pohostinnosti místních vinařů. Zejména v malých sklepních hospodářstvích, kde má vinař ke každému sudu osobní vztah, lze vyrábět víno, které je jedinečné – každý dobrý sklepmistr má totiž svůj nezaměnitelný rukopis. Dne 19. června bude od 10 hodin otevřeno 10 vinných sklepů: vinařství Jaromír Hnidák, vinařství Bonus Eventus – Milan Sůkal, Vinařské sdružení Císařův vinohrad – Vladimír Kašík – Václav Mrkva – Pavel Veselský, vinařství Tomáš Bařina, vinařství Vašíček, vinařství Krásná hora, vinařství Antonín Blažek a Ivo Padalík. K poslechu zahraje cimbálová muzika a také občerstvení organizátoři zajistí. Pořadatelé slíbili, že akce se bude konat za každého počasí. Více informací získáte na tel.

723 115 625 anebo www.vinohrad.info. (ss) Uplynulo 25 let od skandálu s vínem v Rakousku Názory na to, zda tento skandál sehrál negativní nebo pozitivní roli se liší. 23. dubna 1985 informovalo rakouské ministerstvo zemědělství o falšování vína dietylenglykolem ze strany řady rakouských vinařů. Důsledkem bylo v podstatě zastavení exportu vína. Je třeba přiznat, že dietylenglykol je několikanásobně méně toxický oproti monoetylenglykolu používaným v nemrznoucích směsích, s kterým byl v médiích srovnáván. Aplikované množství ve vínu nemohlo poškodit játra, ledviny ani mozek, ale pro média to bylo dobré téma. I tak však se jednalo o pančování vína, které poškodilo rakouské vinařství po celém světě. Miliony lahví s vínem musely být staženy z trhu. Například v Belgii bylo rakouské víno zakázáno a v Německu bylo velké množství vína zabaveno. Zajímavé přitom je, že podobné nebo ještě větší pančování proběhlo i v Itálii a Německu, ale s daleko menším zájmem médií a tím i s menšími následky. Tento skandál snížil cenu rakouského vína a následně ukončil činnost řady drobných vinařů. Změna struktury vinařských podniků vedla k jejich posílení.

Zareagovala i vláda a vydala nejpřísnější vinařský zákon světa. Každá láhev jakostního vína byla opatřena v řadě za sebou číslovanou páskou.

Nyní vyváží Rakousko více vína než před rokem 1985 a tamní vinařství má ve světě dobrý zvuk.

Ale přeci jen, zadarmo to nebylo.

Der Winzer 22. 4./JS Nejsevernější německá vinice V Severním moři na ostrově Sylt (u hranic s Dánskem) byly v květnu 2009 vysazeny první keře nové komerční vinice. Teploty a sluneční svit by měly pro získávání dostatečně kvalitních hroznů postačovat, z obavy před vysokými srážkami a vlhkostí se vinař rozhodl pro interspecifické odrůdy Solaris, Johanniter a Muscaris. Očekává, že první víno uvede na trh po sklizni 2011.

W5.6.2009/JS

Zprávy / Česká republika v Evropské unii

Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA Jednání proběhlo v době 20. května od 10.00 do 16.40 hod. v sídle sekretariátu COPA/COGECA za řízení předsedy Thierryho Costa (F). Po schválení zápisu z minulého zasedání se pokračovalo formou „kolečka okolo stolu“ o situaci čerpání podpor v rámci SOT v jednotlivých členských státech.

Francie: Mají problémy s tokem financí, obávají se, že objem přidělený pro letošní rok nestihnou do 15. října vyčerpat. Projevil se velký zájem o investice. Poskytují prostředky i na podporu odbytu vína ve třetích zemích, ale podmínkou je kofinancování ze strany vinařů, a s tím jsou nyní v krizi problémy.

Itálie: Obdobné potíže, k tomu problémy u investic s Programem rozvoje venkova. Španělsko: Národní vyhláška byla v roce 2009 vydána pozdě, nestihli využít všechny přidělené prostředky. Mají potíže s destilací vína. O podporu odbytu vína ve třetích zemích je velký zájem, ale je na to přiděleno málo prostředků.

Slovensko: Prostředky se čerpají, ale rozsah oboru se zužuje, plocha obdělávaných vinic už klesla pod 10 tisíc hektarů. Česko: V rámci přidělených prostředků jsme se rozhodli pro čerpání jen na program restrukturalizace a investic, na ostatní jako podpora odbytu ve třetích zemích nebo pojištění sklizně nezbyly finanční prostředky.

Rakousko: Stačili už „rozdat“ všechny finanční prostředky do roku 2013, tedy přislíbit je v jednotlivých letech. Letos tak ukončili podávání žádostí o podporu až do roku 2013.

Německo: Mají federální systém, kdy jsou prostředky děleny na jednotlivé spolkové země, které s nimi hospodaří. Obecně platí, že o restrukturalizaci je menší zájem, než se předpokládalo. Požadují rozšířit možnosti podpory odbytu vína nejenom na třetí země jako dosud, ale i uvnitř Společenství.

Následovala diskuse k situaci na trhu s vínem v EU. V posledních dvou letech byla nižší sklizeň, a přesto jsou problémy. Viníkem je i reforma trhu – možnost užití odrůdy a ročníku u jednoduchých vín. To by se mělo zrušit, vznikají kvůli tomu potíže v celé EU. V Itálii omezili možnost uvádění odrůdy u jednoduchých vín jen na 7 vyjmenovaných odrůd.

Spotřeba se mírně zvýšila, ale cena vína klesla. Exportované množství vína neklesá, ale cena ano. Ve Francii jsou potíže s bílým vínem, cena jednoduchého bílého sudového vína poklesla na 20 eur/hl. Ve Španělsku je rovněž extrémně nízká cena vína, probíhají demonstrace vinařů, export se začal pomalu zvyšovat, stejně jako spotřeba, která nedávno ještě klesala. V minulém roce bylo ve Španělsku v rámci programu klučení zrušeno 70 tisíc ha vinic, letos se předpokládá 60 tisíc ha.

Jinak letos spadl dostatek vody, což ve španělských podmínkách znamená předpoklad pro vysokou sklizeň hroznů. Reformou se mnohé deregulovalo, ale trh nefunguje, regulace je nutná. Očekává se, že hlavní problémy teprve přijdou při vyšší sklizni. Liberalizace znamenala pokles cen vína.

Ohledně výsadbových práv se všechny země shodly na tom, že by měla být zachována i po roce 2015/2018 nebo alespoň by měl být posunut termín jejich zrušení. Rakousko trvá na svém území na možnosti sázet vinice jen ve vymezených viničních tratích, ne obecně kdekoliv na orné půdě. Jinak se vinice přesunou z teras a svahů do rovin. Svažité vinice by měly být i finančně zvýhodněny, podporují turismus. Z nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 by měly být vyňaty předpisy pro víno. Alespoň bychom se o to měli pokusit, nejvyšší kontrolní úřad EU se k tomu vyjádřil v tom smyslu, že začlenění předpisů pro víno do výše uvedeného nařízení pro zemědělství nepřineslo ani zjednodušení, ani odbyrokratizování, jednoduše vinařům nepřineslo vůbec nic. Sekretariát C/C rozešle k této tematice dotazník členským státům tak, aby mohl být vyhodnocen před příštím jednáním pracovní skupiny 9. července.

V otázce kvality a slučování geografických údajů všichni podpořili již dřívější stanovisko C/C, tj. neslučovat údaje a ponechat víno samostatně. Důvodem je i to, že víno nelze jednoduše analyticky změřit, aby se zjistila jeho kvalita. Velkou část hodnoty vína tvoří jeho původ. Pokud bychom se omezili jen na měření obsahu alkoholu a jiných látek, byla by cena vína minimální.

V rámci bodu „různé“ byla podána informace o stavu projednávání předpisů pro biovíno. Návrh Komise značně redukující obsah síry v biovínu podpořilo jen několik států (Itálie, Dánsko, Slovinsko, Slovensko a Kypr). Většina členských států se přiklonila ke kompromisnímu návrhu Francie – údajně redukujícímu maximální obsah oxidu siřičitého v biovínu o 25 mg/l oproti konvenčnímu vínu. Německo trvá na stejné hranici pro biovíno jako pro konvenční víno, Rakousko je ochotno jednat o určitém kompromisu.

Příští jednání má proběhnout 1. a 2. 6. 2010 a Komise bude muset rozhodnout, o jakém návrhu nechá hlasovat.

Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR

Vinařství v zahraničí

Vinařský obzor (6/2010) 313

Miloš Vidlář: Hodnotitelem na Vinitaly

Foto archiv autora

Jak se člověk dostane k takovému prestižnímu hodnocení vín?

Na Vinitaly do italské Verony jsem se dostal díky Národnímu vinařskému centru ve Valticích, které mne oslovilo, a já jsem samozřejmě neváhal a tímto děkuji za nabídku. Byla to pro mne určitá výzva a zájem vidět na vlastní oči, jak probíhá hodnocení vín na takové prestižní mezinárodní výstavě. Kromě mne jela do Verony hodnotit ještě jedna zástupkyně českých médií.

Kdybyste měl porovnat hodnocení vín na Vinitaly a na výstavách u nás, v České republice. Jsou podstatné rozdíly? Řekl bych, že systém na Vinitaly je mnohem propracovanější. Ocenil jsem například rozdělení do bloků – tedy dvanáct vín, pak přestávka a dalších dvanáct nebo deset vín. Imponovalo mi především to, že jsme na stůl dostali všech deset nebo dvanáct vzorků zaráz spolu s bodovacími listinami, které se sbíraly až najednou, po hodnocení všech vzorků v bloku. Díky tomu, že vzorky byly dostatečné, mohl jsem se k nim i vracet a porovnávat a nedat vždy jen na první dojem, který nemusí být dogmatický. Za těch pět dnů hodnocení se mi stalo třikrát nebo čtyřikrát, že jsem opravil bodovací lístek.

Například některá červená vína nebo vína starší potřebují delší čas na otevření… Na výstavách v České republice obvykle odnášejí bodovací lístek hned po hodnocení vzorku, to nevidím jako dobré. Určitě bych doporučil blokový systém hodnocení vzorků. Subjektivní hodnocení se při něm stává objektivnějším.

Foto archiv autora

Jedním ze dvou českých soutěžních komisařů na hodnocení vín v italské Veroně na prestižním světovém veletrhu Vinitaly 2010 byl Ing. Miloš Vidlář ze společnosti BS Vinařské potřeby, s. r. o., z Velkých Bílovic. Česká republika zde získala celkem 23 diplomů a prestižní zvláštní cenu „Premio Speciale Vinitaly 2010“. Ing. Miloš Vidlář se s časopisem Vinařský obzor podělil o své zkušenosti a dojmy.

Jaké bylo složení jednotlivých komisí při hodnocení vín?

Na Vinitaly bylo celkem 21 komisí, tedy 105 degustátorů po pěti lidech, přičemž v každé komisi byli dva žurnalisté, dva italští technologové a jeden zahraniční.

Ačkoliv jsem novinář, musím se zeptat, zda dvě pětiny novinářů v každé komisi nebyly na úkor kvality hodnocení?

Určitě na některých bylo znát, že nemají objektivní zkušenosti, někteří hodnotili třeba podruhé v životě. Na druhé straně i pohled konzumenta je důležitý… Nicméně po hodnocení všech přihlášených vzorků se znovu hodnotilo dvacet nejlepších v každé kategorii, a to už jen v sedmi komisích po patnácti komisařích, opět v blocích po deseti vzorcích. Tady už bylo hodnocení určitě objektivnější.

Máte mnoho předchozích zkušeností s hodnocením vzorků. Byla ve Veroně jen samá špičková vína?

To se určitě říci nedá. V každém bloku deseti vzorků byla třeba tři nebo čtyři výborná vína, tři nebo čtyři průměrná a dvě až tři vína byla na hraně, kdy jsem jim musel

dát jen kolem sedmdesáti bodů nebo i méně. Tato vína se bohužel dostala až do hodnocení těch dvaceti nejlepších vzorků v každé kategorii, což podle mne mohlo ovlivnit právě laické hodnocení evropskými novináři. Na druhé straně chápu, že i publicita je důležitá.

Jak z vašeho pohledu uspěla česká a moravská vína v tak velké konkurenci? Řekl bych tomu úspěch na půli cesty, protože na rozdíl od dřívějších ročníků nedostala naše vína žádné medaile, ale jen diplomy. Což je ale také dobré ocenění v tak velké účasti.

Jaký je tedy váš celkový dojem z italské Vinitaly ve Veroně?

Jsem rád, že jsem tam mohl být a doporučil bych, abychom se častěji účastnili takových prestižních evropských soutěží a výstav a přenesli si to pozitivní i k nám do České republiky. Abychom sledovali vývoj v Evropě a nezůstali stát opodál.

Děkujeme za rozhovor. (hp)

314

Vinařský obzor (6/2010)

Vinařství v zahraničí

Ing. Aleš Gala Kobylí

Poznatky z Nového Zélandu Nový Zéland je překrásná země a bezpochyby vyrábí nádherná vína, především lahodný Sauvignon Blanc, a dost vinařů se snaží takový Sauvignon vyrobit, ale dá se říct, že bezvýsledně. Kombinace unikátních klimatických podmínek prospívavících aromatu s vhodným klonovým materiálem dává také unikátní vína. To bylo ale jen jedno z mnoho lákadel, které mě přivedlo zpět do jihozápadní části Pacifiku.

Burgougne, Provence), Itálie (Tuscany, Piemonte), Jihoafrická republika, Chile, Kalifornie, Anglie, Indie atd. Prostě ze všech koutů světa, všichni s bohatými zkušenostmi z vinařství, kteří prošli pečlivým výběrem majitele a technologů Indevinu, včetně mé osoby.

1 West press area – jedna z dvou lisoven bílých odrůd

ve špičce sklizně jsme zpracovávali 1 400 tun hroznů denně. Jelikož veškeré operace a práce byly prováděny pro klienty a neexistovalo udělat jakoukoliv chybu, tak veškeré operace byly s maximální pečlivostí kontrolovány tzv. supervisory (dozor, dohled) před i po započetí ať už po stránce senzorické a laboratorní, nebo po stránce nastavení či zapojení. Nic se nesputilo bez podpisu těchto osob a ani to nebylo možné, jelikož všechny ventily a uzávěry byly pod kódovaným zámkem, kde kód znal pouze supervisor.

Výroba v Indevinu Tentokrát jsem oproti minulé praxi volil práci v nadstandardně vybavené vnitropodnikové laboratoři. Tato práce maximálně naplnila mé očekávání. I když to byla tvrdá práce – 5 týdnů, 7 dní v týdnu, s 12hodinovou službou každý den a minimálním volnem – tak bylo kde čerpat kvantum zkušeností nejen v analýze vína, ale i v technologii a hygieně vína, řízení a bezpečnosti práce. Vinařství bylo velmi dobře vybaveno po všech stránkách a nastaveno tak, aby ve velmi krátké době a s vysokou kvalitou bylo zpracováno maximální množství hroznů. Nebudu zabíhat do podrobností, stačí když řeknu, že disponovalo 14 moderními lisy Vaslin-Bucher (50–60 hl), asi 350 nerezovými tanky, každý s chlazením a ohřevem, a největšími tanky o objemu 240 tisíc litrů, 5 vakuovými filtry (2,5–10 m2), kontinuální odstředivkou atd. Z toho plynulo, že

Laboratorní kontrola a podpora výroby Jak už jsem zmiňoval, má práce spočívala především v laboratorní kontrole. Dva týmy kolegů se staraly ve dvousměnném dvanáctihodinovém provozu o předsklizňovou kontrolu a kontrolu zpracování a výrobních procesů. Každý krok byl tedy podpořen příslušnou analýzou potřebnou pro rozhodování ve správnosti dalšího kroku. Např.: Předfermentační analýza bílého moštu se skládala ze stanovení volného a celkového SO2, pH, celkových kyselin, těkavých kyselin, YAN, NTU, Brix, Micro, což jsou nejdůležitější parametry pro bezproFoto archiv autora

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Rád bych navázal na svoji první stáž na Novém Zélandu v roce 2006. Oproti minulé sklizni v tomto dvouostrovním státě jsem si tentokrát vybral trochu netypické vinařství.

Vinařství INDEVIN, jak se jmenovalo, má kapacitu přes 2 miliony litrů a paradoxně pro svou značku nevyrábí ani litr vína. Proto všechny své technologické vymoženosti nabízí jako službu. Spolupracuje asi s 50 zákazníky, kteří disponují vinicemi, ale ne technologickým zázemím, nebo mají výrobu na Severním ostrově a vinice na Jižním.

Z toho plyne, že buď zpracovávali hrozny pouze na mošt a ten si odváželi k dalšímu zpracování do vlastních výrobních prostor, nebo proběhla kompletní výroba až k hotovému výrobku. Tento způsob výroby je pro naše podmínky nestandardní, ale na Novém Zélandu zcela pochopitelný. Není to na ostovech pouze jediné vinařství tohoto typu, ale spíše jde v této oblasti v dnešní situaci o běžný způsob zpracování. To byl také jeden z důvodů mého výběru této stáže z poměrně široké nabídky dalších vinařství. Dalším důvodem byla možnost setkat se s mladými lidmi se zkušenostmi z celého vinařského světa včetně věhlasných vinařských značek jako Penfolds a Rosemount z Austrálie, dále ze zemí jako Francie (Champagne, Anjou,

2 Z nočního odběru vzorků

3 Venkovní část tanků na fermentaci a skladování moštů a vín

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Vinařství v zahraničí / Zprávy

4 Fermentace Rulandského modrého v sudech

blémovou fermentaci. (Pozn. autora: YAN – yeast available nitrogen – využitelný dusík pro kvašení; NTU – jednotka zákalu; Brix – stupeň cukernatosti; Micro – kontrola mikroflóry). Z dalších standardních analýz: mikrobiologie zákvasu, fermentační analýzy (každodenní kontrola teploty, Brix, alkoholu), pravidelná kontrola SO2, pH, celkových kyselin, jednotlivých organických kyselin, těkavých kyselin, alkoholu – jednoduše vše, co může podlehnout jakýmkoliv změnám. Zde několikanásobně platí, že prevence je lepší než léčba, respektive, že léčba se nesmí vůbec připustit. Co se hotového vína týče, tak vzhledem k užívané technologii se završením šroubovacím uzávěrem se mezi nejčastější analýzy řadí stanovení CO2, DO (dissolved oxygen – rozpuštený kyslík), volný a celkový SO2. Na všechny parametry se užívají metody jednoduché k obsluze a hlavně rychlé.

Aktuální situace Nového Zélandu vzhledem k celosvětové situaci s vínem Aktuální, každodenně omílané téma je obecná situace s vínem na Novém Zélandu. Jak všichni dobře víme a částečně i pociťujeme, vše se odvíjí od poptávky. Jelikož ještě v roce 2006, kdy jsem byl na NZ naposled, byla obrovská euforie a poptávka po novozélandském Sauvignonu celosvětově. Z toho plynulo, že se hodně investovalo do výstaveb nových vinařských firem a do výsadeb vinic. Jelikož plocha výsadeb zde není ničím limitována, tak dříve či později musela zasáhnout neviditelná ruka trhu.

Ta situace právě nastala. Nevím, jestli klesla poptávka po jejich Sauvignonu, kterého mimochodem podle mého odhadu vyrábějí asi z 80 % celkové produkce, ale celkové množství momentálně vyráběné je již velice těžké udat na trhu s vínem. Bohužel nevýhodou pro Nový Zéland je to, že jsou tak

Vinařský obzor (6/2010) 315

Zprávy

5 Stanovení SO2 aspirační metodou

z 90 % odkázáni pouze na export především do Austrálie, USA, Velké Británie a Japonska, a to cenu vína dost prodražuje. Vinic je zde také hodně a nikdo už nedá do země ani jednu sazenici révy vinné, zanikla zde spousta školek révy, slyšel jsem i o pálení přebytku sazenic a mnoho sazenic připravených k výsadbě skončilo v půdě, jen aby se čekalo, co bude. Následkem toho byl pokles ceny hroznů o 50 %. I když to nevypadá příliš dobře, tak to má i svá pozitiva.

Vinaři se v konkurenčním boji soustřeďují více na kvalitu, takže se ukáže, kdo zvítězí – ti nejsilnější. A ti nejsilnější, aby se posunuli dál v konkurenčním „boji“ a odlišili se, tak začali sledovat nuance, které rozhodují o kvalitě Sauvignonu, a tím je výzkum. Měl jsem tu čest navštívit výzkumnou laboratoř vinařství Montana, což je největší z vinařství na NZ, a pohovořit s vedoucím výzkumu. Řeší ty nejaktuálnější otázky, které by všechny měly posunout vína dál – uchování aromatiky vín, skladování vín, nové produkty atd.

Finále I když jsem mluvil o nadstandardním vybavení laboratoře vinařství Indevin, tak jako každý vinař ví vzhledem k vývoji, že každá technologie se dá vylepšit a posunout dál, tak i zde jsme se po konzultaci s majitelem a hlavním technologem domluvili a na základě mého projektu se přistoupilo ke zjednodušení, zrychlení a hlavně šetření finančních prostředků nejenom v laboratoři.

Jednodušší zařízení na rutinní analýzy, ale hlavně projekt na propagaci kvasinkových kmenů, což bude spolupráce dlouhodobější, po odzkoušení v laboratorních podmínkách. Protože co je nejvíce žádoucí, je právě snižování nákladů. Proto buďme vděční za náš trh a našeho věrného českého zákazníka.

Změny v novém rakouském vinařském zákoně Protože vinařský zákon z roku 1999 byl již vícekrát novelizován, byl vydán zcela nový vinařský zákon, který nabyl účinnosti 8. 11. 2009.

Podle nařízení ES se rozlišuje víno s chráněným označením původu, víno s chráněným zeměpisným údajem a víno. Pro rakouské víno bez bližšího zeměpisného údaje, avšak s uvedením odrůdy, se nově stanovuje maximální možný výnos a ve vzhledu a chuti musí vykazovat typické vlastnosti uvedené odrůdy a být bez vad.

Naproti tomu víno bez uvedení odrůdy a ročníku (dříve stolní víno) může vykazovat menší vady, např. sirku.

Názvy odrůd obsahující zeměpisný údaj, jako např. Weißer Burgunder, Rheinriesling, Blaufränkisch atd., mohou být užity jen u vín s chráněným zeměpisným označením původu, aby se zamezilo klamání spotřebitele.

Víno bez bližšího označení původu může být uvedeno do oběhu s názvem odrůdy, jen pokud pochází výlučně z Rakouska (a ne ze směsi s vínem z jiného členského státu).

Zemské víno je v zákoně definováno jako víno s chráněným zeměpisným údajem. Musí pocházet výlučně z hroznů sklizených v uvedeném regionu (ne jen z 85 %). Na etiketě se však nemůže uvádět „víno s chráněným zeměpisným údajem“, ale pouze „zemské víno“ a název regionu.

Ani u jakostního vína není povoleno uvádět „víno s chráněným označením původu“, ale pouze „jakostní víno“. Může být plněno i do obalů Bag-in-Box. Pokud je ale ve skleněných lahvích a je určeno pro vnitřní trh, musí byt opatřeno páskou. Pozdní sběr nesmí být uváděn na trh před 1. lednem (dosud to bylo před 1. březnem).

Der Winzer 23.10./JS V Rakousku je malvidin nežádoucí V Rakousku se od 1. ledna 2009 zjišťuje při zatřiďování jakostního vína i obsah malvidinu.

Jeho množství nesmí překročit 15 mg/l, jinak je víno sestupněno do stolního vína. Jde o barvivo, které není toxické ani neovlivňuje vlastnosti vína z hlediska výživy ani chuti. Je využíváno pouze jako znak rozlišující víno z odrůd Vitis vinifera od kříženců s jinými druhy révy. V jižním Burgenlandu se ještě pěstují na malé ploše americké hybridy jako Isabella, Clinton nebo Noah. Z marketingových důvodů (zvláště v případě exportu) se chce zabránit přidávání vína z těchto, ale i některých jiných kříženců do jakostního vína. Stopy malvidinu lze zjistit i u odrůd Muscat bleu, Monarch, Regent, Rondo, Cabernet Cortis, Cabernet Carol. Naopak další odrůdy jako Medina, Rathay, Roesler a Seifert tyto stopy nevykazují. Neexistuje ani závislost mezi odolností odrůdy vůči houbovým chorobám a obsahem malvidinu. Existují metody pro stanovení již velmi malého podílu malvidinu (kolem 0,5 mg/l), ale v tak malém množství se může vyskytovat i ve vínech dalších modrých odrůd. Proto zatím OIV doporučuje hranici 15 mg/l a tuto nově přejalo i Rakousko.

W1/1/JS

316

Vinařský obzor (6/2010)

Vinařská historie

Vzpomínka na velkou vinařskou osobnost – 100 let od narození Františka Ferta Moje první setkání s panem Františkem Fertem se uskutečnilo v období vrcholného jara ročníku 1963 zásluhou kolegy Josefa Auera, vedoucího sklepního hospodářství statku Hrušovany nad Jevišovkou.

Neváhal mě navštěvovat v Drnholci na státním statku. Z této spolupráce za jeho dohledu vznikla mimo jiné první zlatá medaile z mezinárodního konkursu vín v Bratislavě 1964 za Rulandské bílé. To znamenalo velké povzbuzení i úspěch pro mne i statek Drnholec. „Pantáta“ byl přemýšlivý, tvrdě pracující člověk praktik, výzkumník a také filozof.

Mne jeho osobnost v některých oblastech ovlivnila na celý život.

Z pochůzek po vinicích si pamatuji jeho snahu při řezu révy na kordonech vysokého vedení odstranit problémy se zahuštěním keřů řezem na „stromeček“. To bylo vyvedení krátkých polotažňů do meziřadí. Tato jeho specialita při nedostatku zelených prací ulehčila zahuštěnému středu keře.

Rozhodující vliv pro mne měly degustace vín ve sklepě v Jaroslavicích. Stále si pamaFrantišek Fert, rodák z Horních Dunajovic (nar. 26. 5. 1910), vedl v šedesátých létech minulého století tenkrát obrovský komplex vinohradnictví a vinařství Státního statku Znojmo. Obhospodařování výměry 350 hektarů vinic především v oblasti hraničící s Rakouskem – tehdy tzv. „za dráty“ – vyžadovalo mnoho úsilí a kladlo nároky na agrotechnické a organizační schopnosti.

Pan Fert byl uznávaným, ale i respektovaným šéfem. Místní pracovníci a lidé z okolí mu říkali „pantáto“. V tomto oslovení bylo vždy možno vypozorovat úctu. Platilo to i v případě vstupu do vinic „za dráty“, kdy naše návštěvy byly vždy povoleny. Přání „pantáty“ vyhověli i rozhodující činitelé pohraniční stráže.

Silné dojmy z prvního setkání s Františkem Fertem podpořily naše přání v těchto vinařských školeních pokračovat. V následujícím období jsem se setkali ve Vrbovci a vinicích ještě několikrát a „pantáta“ se postupně projevil jako učitel pro mne, vinařského benjamínka.

tuji nádherná, především bílá vína z oblasti „Ječmeniště“ a „Lampelbergu“, kdy nás pantáta naučil poznávat „dýmovinku“ (zemitou minerální příchuť), pro mě celoživotně vysoce ceněnou vlastnost vín.

V období šedesátých let se hrozny sklízely většinou předčasně – rozhodující byla kvantita.

Pantáta byl tohoto „ušetřen“. Vinice za dráty byly limitovány pohraničním režimem, a tak byla sklizeň prodlužována i dlouho do listopadu.

Vlivem pozdní sklizně vznikala nádherná kořenitá, z některých tratí „dýmovinková“ vína plné dlouhé chuti medových tónů.

Nádherné Müllery, Veltlíny, Sylvány, Neuburské, Burgundské bílé, Savignony a Rýnský ryzlink. Sklízelo se okolo 50q/ha. Degustace začínaly často odrůdou Bouvierův hrozen a jako vzácnost byl podáván Se-

Vinařská historie

milon. Dodnes jsem nenašel závažnějšího konkurenta v kvalitě této odrůdy. Sklep v Jaroslavicích byl rozsáhlý, a tak degustace zabraly někdy celý den až do stavu bujného veselí. To už ale pantáta nesměl vidět.

Z tohoto období pramení můj dlouholetý obdiv ke Znojemské vinařské oblasti.

V době, kdy pan Fert odešel do důchodu, byl stále vinařsky činný, navštěvoval podniky,

akce a byl vždy vítanou, obdivovanou a ctěnou osobností. Několikrát jsme jej navštívili ve Vrbovci s profesorem Krausem a vinařsky prožili a profilozofovali degustace jeho vín.

Měl rád „Jubku“ (Jubilejní) a Scheurebe („Šojku“). Mistrovsky ovládal práci se želatinou. Jeho vína byla dlouhá a hladká.

V roce 2009 při setkání s jeho pokračovatelem Ing. Pavlem Filipovszkým nám bylo

Vinařský obzor (6/2010) 317

nabídnuto Veltlínské zelené 1969. Projevilo se jako hladké dlouhé víno teprve s mírnou esterifikací – obdivuhodné.

Při procházce po zemědělském dvoře jeho usedlosti jsem znovu uviděl keře révy s několika kmínky okolo 230–250 cm výšky, které „pantáta“ už v 70. letech řezal na jeden tažeň pro kmínek – velké poučení pro mne.

Mnohé mne naučil. To, co jsem od něj získal „na talíři“, bych jinak hledal dlouhá léta.

Pan Fert v posledních letech života častěji degustoval a filozofoval s místním farářem. Žádal od něj, aby mu v nebi vyprosil dopít vše, co bylo nalahvováno pod kantnýři v domácím sklepě. Jeho přání bohužel nebylo v důsledku nenadálého a předčasného odchodu vyslyšeno. V té době byl ještě schopen poskytnout odborné veřejnosti těžko ocenitelné zkušenosti.

Nikdy nezapomenu na jeho zářivý úsměv ve chvílích, kdy byl v pohodě a mezi svými vinaři.

Důstojnými nástupci jeho vinařské činnosti jsou dcera Ing. Olga Fertová Jungová – vědecká pracovnice Výzkumného vinohradnického a vinařského ústavu v Bratislavě – a vnuk Ing. Pavel Filipovszki – sklepmistr Vinařství Waldberg Vrbovec, s. r. o.

Ing. Josef Peřina, Dolní Dunajovice

Psalo se ve VO před 100 lety…

Zákon na ochranu přírodního vína

Poslední obchodní smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Itálií byla a jest dosud těžkou ránou pro vinařství italské, neboť nátlakem jak vinařů rakouských, tak zejména též uherských donuceny byly rozhodující kruhy vládní zvýšiti clo pro dovoz vína z Itálie na takovou míru, že italské víno nemůže nyní u nás konkurovati s víny na př. dalmatskými a uherskými.

Toto značné zvýšení cla mělo v zápětí za následek nejen zlepšení trhu vína v jižních zemích rakouských, ale hlavně též v Uhrách.

Téměř úplným uzavřením hranic vínu italskému následkem vysokého cla, obrací se nyní obchodníci s nákupem vína ze zemí severních, zejména z Čech, Haliče, Moravy a Slezska i Dolních Rakous ponejvíce do Uher, částečně též do Charvatska, Dalmácie, Přímoří, Tyrol a v poslední době též do Krajiny, odkud zejména výborná vína vipavská jsou u nás velmi oblíbená.

Vzhledem k stávajícímu čilému dovozu vína ze zemí uherských a charvatských do našich krajů, který v budoucnu bude ještě stoupati, jest nemalé důležitosti pro konsumenty, obchodníky i vinaře otázka, jaké záruky nám poskytují zákonná ustanovení o obchodu s vínem v Uhrách, tý-

kající se zejména přírodní jakosti vín uherských a charvatských. A tu dlužno konstatovati, že vláda uherská vydáním nového zákona o obchodu vínem (ku kterémuž vydání byla vázána úmluvou s vládou rakouskou) získala si v zájmu vinařství uherského značných zásluh, neboť vydala důkladná a přesná zákonná ustanovení na ochranu přírodního vína.

Nebude tudíž snad zbytečno, když se pokusím některé důležité předpisy uherského zákona o obchodu vínem zde objasniti. § 11. dovoluje různá vína zceliti, avšak smí se taková směs vína jen pod takovým názvem vinařského kraje prodávati, jehož charakter ve víně převládá (vyjma tokajského, které nutno vždy originální prodávati). Mimo obvod tokajský je sice dovoleno též tokajské s jiným vínem zceliti, avšak nesmí se takové víno za tokajské prodávati a nemá charakter tokajského v takovém zceleném víně převládati. § 18. uh. v. z. výslovně uvádí, že i tato vína tokajská musí býti vypěstována na pahrbcích tokajských a nikoliv na rovině. § 19. zapovídá vína neb mošty na rovině v oblasti tokajské vypěstovaná jakož i z ostatních krajů uherských nalévati na matoliny neb mláto vína tokajského, pocházejícícho z pahrbků tokajských. Smí se tudíž na mláto

neb matoliny tokajské nalévati zase jen víno aneb mošt tokajský na pahrbcích, nikoliv na rovině vypěstovaný.

Ve smyslu § 22. musí každý interessent množství doveženého vína cizího na základě certifikátu oznámiti obecnímu úřadu, který má množství doveženého vína vésti v evidenci. § 23. zakazuje vyvážeti z oblasti tokajské taková vína, která tam nebyla vypěstována.

Ve smyslu § 27. musí železniční stanice v oblasti tokajské došlé množství cizího vína (více jak 10 hl) jakož i hrozinek, cukru a syrupu (více jak 5 q) příslušnému úřadu státnímu oznámiti.

Z uvedeného možno seznati, že Maďaři velmi důkladně zatarasili cestu ku falšování tokajského. Jest ovšem otázkou, zdali tato nařízení budou se také zachovávati a ze strany úřadů uherských tak přísně kontrolovati, jak zákon žádá. §§ 30.–33. pojednává o výrobě petiotu a ztěžuje tuto výrobu ve značné míře.

Tak nesmí vinař upotřebiti ku výrobě petiotu matoliny starší tří dnů; matoliny smí se jen jednou vyluhovati, nikoliv dvakrát neb dokonce i třikrát.

Na matoliny smí se jen tolik vody nalíti, kolik obnáší čtvrtý díl vylisovaného moštu z dotyčného rmutu.

Vylisuje-li na př. vinař 20 hl moštu, smí v Uhrách na zbylé matoliny nalíti

nejvýše 5 hl vody a sice najednou, neboť druhé vyloužení není přípustno.

Ku výrobě petiotu je dovoleno v Uhrách upotřebiti pouze matoliny a vodu, nikoliv však cukr aniž látky, které lze při ošetřování vína a moštu ve smyslu § 2. v. z. použíti.

Petiot vykvašený, hotový, nesmí se již vodou zřediti.

Výroba petiotu jest pouze oněm majitelům vinic dovolena, kteří nemají větší plochu viniční než 4 kat. jitra, a musí se výroba petiotu díti jen z vlastní jejich úrody a pouze pro domácí potřebu. Vinaři, kteří se zabývají obchodem vína, moštu neb výčepem v malém, nesmějí petiot vůbec vyráběti, i když jejich plocha vinic je menší nežli 4 jitra. Žádný výrobce petiotu nesmí sobě více jak 20 hl ročně tohoto nápoje vyrobiti.

Prodej petiotu jest zakázán!

Producent, který zamýšlí petiot vyráběti, musí předem nejpozději v čase 48 hodin obecní úřad vyrozuměti, mnoho-li petiotu vyrobí, kdy a kde výroba se provede. Obecní úřad je oprávněn tuto výrobu kontrolovati.

Výroba petiotu za účelem vypálení na cognac neb vinnou kořalku jest i producentu zapovězena.

Antonín Markant, st. sklep. inspektor; Praha (Vinařský obzor č. 5, str. 89–95, r. 1910) (kráceno)

318

Vinařský obzor (6/2010)

Vinařská povídka / Zprávy / Inzerce

Patoky Tento příběh se udál v jedné vinařské obci, ve které byl také velmi agilní divadelní soubor. A ne ledajaký! Troufnul si i na náročné „kusy“ a zdobila jej mnohá ocenění. Jedna hra stíhala druhou.

strýcovi domů. Nebylo to daleko. Zaklepali a když jim tetička – jak se tady říká – otevřela, pěkně pozdravili a pokorně sdělili, že „jich strýc posílajú pro tři sedmičky toho božíhodového, že vy už víte, v kterej bečce je“.

Přání bylo rozkazem a za chvíli už chlapi upalovali do sokolovny a nenápadně se přidali k ostatním. Po nějaké době jeden z žertýřů sdělil společnosti, že dostal víno od Břeclavi a že je přinesl, aby ochutnali a porovnali. Rozlil víno a chutnali. Ve vhodnou chvíli jeden z „atentátníků“ pravil k již zmíněnému vinaři: „Tož strýcu, co tomu vínu, jako starý a dobrý vinař, říkáte?“ Strýc se postavil, rozkročil, ještě jednou provedl celý rituál koštování a potom, jako kdyby tuto roli hrál na přehlídce, zvučným hlasem sdělil svůj verdikt nad vínem. Bylo to jediné slovo: „Pa-to-ky.“ Dál už všechno probíhalo obvyklým směrem. Víno „patoky“ bylo nakonec shledá-

no velice dobrým i přes přísný soud starého koštéra.

Dobře ale bylo u „strýca“ doma. Ráno, protože se zkouška jako obvykle poněkud protáhla, mu tetička připomenula, aby nezapomněl dolít bečku, ze které natáhli víno, pro které včera poslal. Strýc se tak akorát stačil opřít o futra a rázem mu všechno došlo. Ztvrdly mu rysy. A protože je mimika pro herce důležitá, divadlo už nikdy nehrál.

Milosrdný čas všechno otupil, a když se náhodou stalo, že mu někdo z jeho vrstevníků příhodu připomenul, říkával: „Ti dorostenci pazgřiví si mysleli, že jsem svoje vínko nepoznal. To tak!“ My soudit nebudeme. Skutečností však zůstává, že od „strýca“ to památné slovo – patoky – už nikdo a nikdy neslyšel.

Ing. Jan Fiala, CSc., Brno

Zprávy

Oblíbenost různých druhů zátek v Rakousku a Německu Byla zpracována studie o oblíbenosti jednotlivých druhů uzávěrů lahví, celkem bylo dotázáno asi 700 vinařů a spotřebitelů v Rakousku a Německu. Nejlepší budoucnost má před sebou zřejmě prodloužený šroubovací uzávěr (A: 81 %, D: 90 %), následuje přírodní korek (A: 38 %, D: 34 %), krátký šroubovací uzávěr (A: 16 %, D: 20 %), plastový „korek“ (A: 13 %, D: 14 %), korunkový uzávěr (A: 9 %, D: 5 %) a nejmenší šanci dali dotazovaní skleněné zátce (A: 3 %, D: 0 %).

(A – Rakousko, B – Německo).

Dotázaní rakouští vinaři používají pro jakostní víno prodloužený šroubovací uzávěr ze 44 % a přírodní korek z 29 %. Naopak v Německu se nejčastěji pro jakostní víno používá přírodní korek. Korunkový uzávěr se používá především pro stolní a zemské víno. V Rakousku přibližně u 60 %, kdežto v Německu jen pro necelých 10 %. Zato v Německu je nejčastějším uzávěrem pro zemské víno šroubovací uzávěr (dlouhý ze 45 % a krátký ze 17 %). Korunkovému uzávěru se do budoucna moc šancí nedává.

Skleněná zátka je u konzumentů docela oblíbená, ale její nevýhodou je vysoká cena a časté stížnosti obchodníků z poškození při manipulaci ve skladech.

Zátky z drceného lepeného korku a plastové „korkové“ zátky byly vy-

hodnoceny jako nejhorší. Ale zde je zajímavé, že především u osob pod 40 let, ti starší na ně tak negativně nenahlíží.

W3/1/JS Celosvětová spotřeba vína se v roce 2009 snížila o 3 %. Podle OIV se spotřeba vína v důsledku krize snížila na 236,6 mil. hl. Pokles byl zvláště významný v Evropě. Export se výrazně snížil u Argentiny, USA, Španělska a Francie. Opačný trend byl zazna-

menán v případě Itálie, Chile a Austrálie.

Der Winzer 2.4./JS Zemětřesení v Chile zničilo více jak 12 % sklizně hroznů ročníku 2009.

Zemětřesení v Chile koncem února poškodilo sklepy s tanky a sudy s vínem, škody se odhadují na 1,25 mil. hl vína, asi 250 mil. USD. Na vinicích bylo zničeno před 12,9 % úrody hroznů.

Der Winzer 23.3./JS

Tak to je můj nový traktor, spolupracovali jsme na něm s armádou, nahoře má poklop s kulometným hnízdem na špačky… © Míra Šticha 2010

inzerce©

A jak to už v kraji vína bývá, po zkouškách se posedělo, pochutnalo, popilo. V tomto souboru hrával také jeden pán už důchodového věku. Herec byl dobrý, ale vinař renomovaný. A o něm to bude.

Starý pán měl totiž jednu vlastnost, která jej nectila a mnohým, zvláště pak postiženým, se vůbec nezamlouvala. Byl k vínu druhých až příliš kritický.

Jeho vlastní vína byla dobrá, moc dobrá, ale ostatní spoluherci je často nepopili. Pro tohoto akorátního pána buď nebylo ještě dost čisté, nebo je měl zrovna rozčeřené či ještě málo zaleželé nebo ještě nemělo svůj čas. To byly ty důvody.

Velká kritičnost „strýca“, jak jej mladší ve vší úctě oslovovali, pěkně dráždila pár mladých ženáčů ze souboru, a tak se rozhodli přezkoušet jej trochu na jeho vlastním víně.

Jak to provedli? Po jedné páteční zkoušce, kdy ostatní chystali jeviště sokolovny k posezení u vína, zaběhli tito mladí dobráci ke

Vinařské aktivity

Concours Mondial de Bruxelles 2010 – Palermo

Foto H. Baker

Tato soutěž poprvé spatřila světlo světa v roce 1994 v Brugách pod taktovkou Louise Havauxe, presidenta FIJEV a vydavatele belgického časopisu o víně „Vin – Wijn“. Přihlásilo se do ní na 860 vzorků vín a poté se pomalu rozrůstala do proporcí, jaké známe dnes, včetně soutěže destilátů. Poté se na několik let přestěhovala do Bruselu, než se stala putovní po celé Belgii – znovu Brugy, Namur, Antverpy, Lutych, Ostend… V roce 2006 se rozhodla zpevnit si svůj mezinárodní charakter a zamířila do Lisabonu – v té době převzal od Louise žezlo jeho syn Baudouin.

Pak v roce 2007 následoval Maastricht, v roce 2008 Bordeaux, vloni Valencie, letos Palermo a nyní již víme, že příštím rokem bude Concours Mondial de Bruxelles hostit město Luxembourg. Avšak navzdory tomuto putování si soutěž Concours Mondial de Bruxelles stále zachovává svoji „appellation d‘origine“, co se hlavního města Evropy týče.

Jak ve svém slavnostním projevu na zahájení sdělil všem přítomným prezident soutěže Baudouin Havaux, letošní rok byl pro Concours Mondial velmi problematický.

Vskutku ještě tři dny před jeho zahájením hrozilo díky chrlení islandské sopky Eyjafjallajökull, které mělo za následek uzavření vzdušného prostoru nad severní a střední Evropou, jeho zrušení či přinejmenším přesunutí termínu. V pondělí 19. dubna, kdy letiště v Ruzyni pomalu začalo obnovovat letecký provoz, přišlo konečně oznámení z Bruselu, že se soutěž bude konat v původně plánovaném termínu a většina z 250 pozvaných degustátorů z celého světa se skutečně dostavila. Výjimkou byli pouze John

1 Ve dvou sálech bývalého železničního depa probíhalo hodnocení 250 členů jury

Foto H. Baker

Dne 6. května byly na internetových stránkách www.concoursmondial.com, www.concoursmondial.be a www.concoursmondial.eu oficiálně vyhlášeny výsledky této prestižní soutěže vín, která proběhla ve dnech 23.–25. dubna v sicilském Palermu a do jejíhož 17. ročníku se letos přihlásilo bezmála 7 000 vzorků vín a destilátů, z toho 6 624 vín.

2 Concours Mondial medaille

Salvi MW a Cape Wine Master Sue van Wyjk, kteří se na cestě z Austrálie v Singapuru nemohli včas dostat do letadla, a polský kolega Mariusz Kapczyński, jenž pro změnu uvízl v Jihoafrické republice. Česká republika letos prostřednictvím Národního vinařského centra ve Valticích zaslala do Palerma rovných 100 vzorků vín, čímž se z loňské 12. příčky vyhoupla na 9. místo v počtu soutěžících vzorků. Z České republiky v hodnotící jury zasedli kromě pisatelky rovněž John Baker, Jan Stávek a Libor Ševčík.

Letos jsem znovu předsedala Jury č. 14, tentokrát složené z degustátorů z Itálie (3), Španělska (1), Portugalska (1) a Indie (1).

Měli jsme štěstí, že se celá jedna série z celkových 14 přidělených mojí komisi skládala z vín z Moravy vyšších přívlastků (výběr z hroznů), a tak medaile získané vinařstvími Livi Dubňany (zlatá), Kovacs (zlatá), Vinselekt Michlovský (stříbrná) a Vinné sklepy Valtice (stříbrná) byly uděleny právě touto komisí!

Celkem si vína z České republiky z Palerma přivezla 21 medailí, z toho osm zlatých. Nejvíce medailí získalo Vinařství Baloun z Velkých Pavlovic, a to čtyři zlaté a čtyři stříbrné.

Zlatem se mohou rovněž pochlubit vinařství Sonberk, Kovacs, Volařík a Livi a stříbrem Château Valtice (2), Vinselekt Michlovský (2), U Kapličky, Vinné sklepy Lechovice, Velkobílovická vína, Sonberk, Josef Valihrach a rodinné vinařství Springer.

Kompletní výsledky jsou k dispozici ke stažení na výše uvedených webových stránkách.

Helena Baker, AIWS

Vinařský obzor (6/2010) 319

4. ročník žernoseckého koštu Dne 15. května se v sále KD ve Velkých Žernosekách uskutečnil již 4. ročník žernoseckého koštu, výstavy vín z mikroregionu Porta Bohemica, pořádaný OÚ V. Žernoseky a mikroregionem Porta Bohemica za podpory VF ČR. I když počasí nebylo příjemné, návštěvnost byla příznivá a je zřejmé, že milovníci vína mají o tuto akci zájem.

Mikroregion Porta-Bohemica je složen z 10 obcí, v okolí skalní soutěsky u obce Velké Žernoseky, kterou vstupuje řeka Labe do Českého středohoří. Tradice vinohradnictví a vinařství v obcích mikroregionu sahá hluboko do středověku, v současné době jsou viniční tratě v katastrech obcí Velké a Malé Žernoseky, Žalhostice a Michalovice.

Po třech úspěšných minulých ročnících (a také přípravném 0. ročníku) se tato ryze místní výstava stává novou vinařskou tradicí s velikou návštěvností zejména z Litoměřic, Ústí nad Labem i z Prahy (dokonce vypraven zvláštní autobus).

Na Košt bylo možno dojet kyvadlovým turistickým vláčkem, lodí Porta Bohemica, přívozem přes Labe nebo dojít pěšky asi 20 minut z nádraží ČD. Letos přišlo na Košt asi 700 návštěvníků.

Vína vystavovalo 15 vinařů z mikroregionu a okolí, kteří nabídli návštěvníkům 70 vzorků.

Každý vystavovatel nabízel svá vína u samostatného stolku. Veřejné ochutnávce předcházelo odborné hodnocení vín a diskuse vinařů s hodnotiteli. Hodnocena byla jen vína malovinařů a zahrádkářů z Mikroregionu, kteří neuvádějí svá vína do prodeje. Čestným uznáním bylo odměněno 9 nejlepších vín: z obce Velké Žernoseky: MT2009 Ing. A. Svatoše, CSc., RR 2009 B. Málka a SvVav 2009 P. Málka, z obce Malé Žernoseky: RŠ 2008 JUDr. P. Bulína, z obce Žalhostice: RB 2007 J. Steklého, VZ 2008 doc.Ing. Z. Antoše a AUR 2009 a RB 2009 otce a syna Singerů.

Celkovým vítězem a šampionem malovinařů se stal Cabernet Moravia 2009 Pavla Málka, V. Žernoseky. Cenu pro vítěze připravilo Žernosecké vinařství, s. r. o.

Každý vinař obdržel Pamětní list na akci 4. ročníku. Úroveň vín se každým dalším Koštem lepší, hlavní zásluhu má na tom vedoucí hodnotitelů Ing. František Kupsa, jednatel Žernoseckého vinařství, s. r. o., svými radami a přísným hodnocením. O vína oceněných vinařů byl veliký zájem, v průběhu celého Koštu měli plné ruce práce s podáváním vzorků svých vín.

Organizátoři koštu nezapomněli také ocenit významné žernosecké vinaře-seniory, už 80letého Antonína Hrabkovského a v minulém roce zemřelého Martina Zálešáka.

Poděkování za dobrou přípravu akce patří opět hlavním organizátorům, především starostce Velkých Žernosek Ludmile Pafelové, dále Aleně Balcarové z mikroregionu Porta Bohemica, jejímu manželovi Jiřímu za pěkný katalog výstavy a Františku Kupsovi za odborné řízení Koštu a hodnocení vín, hodnotitelům, známým vinařským odborníkům, Ing. J. Podrábskému, V. Šuhájkovi, Ing. M. Láskovi a M. Ševicovi a samozřejmě všem dalším, kteří přispěli svou prací k průběhu Koštu. Poděkování patří také sponzorům: Nadační fond Kalich, loď Porta Bohemica 1 a 2, výletní vláček Litoměřice, Žernosecké Vinařství, s. r. o., Velké Žernoseky, TOP 09, Starostové a nezávislí.

Milan Singer, Žalhostice

320

Vinařský obzor (6/2010)

Vinařské aktivity

Apelační systém VOC Znojmo vstoupil do druhého roku

Veřejnost s napětím očekávala až do května, kdy proběhla ve Znojmě první veřejná prezentace, jaká vlastně budou vína s novým označením VOC Znojmo. Vybrané odrůdy bílých aromatických vín Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené, jsou typické pro Znojemskou vinařskou podoblast díky výjimečnému mikroklimatu a přírodním podmínkám. V teplé a suché oblasti v době zrání dochází vlivem Českomoravské vrchoviny k častému ochlazení. Právě střídání teplých slunečných dnů s chladnějšími nocemi částečně zpomaluje zrání hroznů, a tvoří se tak skvělé aromatické látky s typickou kořenitostí a plností. Rozmanité šíři vín napomáhá pestré půdní složení na vynikajících viničních tratích. Vína s novým označením byla velice příznivě přijata veřejností, zájem byl opravdu velký. První rok existence a vstup VOC Znojmo na náš trh se vydařil.

Počátkem dubna zasedala poprvé v letošním roce v Louckém klášteře ve Znojmě zatříďovací komise, která měla za úkol vybrat nová vína ročníku 2009 s certifikací VOC Znojmo a označená typickým páskem na hrdle láhve. Cílem této komise bylo vybrat a zatřídit podle přísných kritérií ta nejlepší a nejtypičtější vína, která naše vinařská podoblast nabízí. Hlavní podmínkou je, že vína s označením VOC Znojmo musí být výrazná a musí vykazovat typické senzorické vlastnosti dané oblasti. Hrozny pro výrobu vína musí mít nejméně 19 °NM. Hektarový výnos nesmí překročit 7 tun a sběr hroznů je uskutečňován pouze ručně. Hrozny musí pocházet pouze z vybraných uznaných viničních tratí. Vína smí být uzavřena pouze korkovým uzávěrem a školení vína nesmí probíhat metodou „barikování“, nesmí být vyrobena metodou dlouhodobého zrání na kvasničných kalech. Obsah alkoholu je omezen na maximálně 13,9 %, obsah bezcukerného extraktu maximálně 18 g/l a obsah cukru do 25 g/l.

Při příležitosti druhého roku existence VOC Znojmo a květnového Festivalu vína VOC Znojmo jsem položil novému předsedovi VOC Znojmo, o. s., panu Bc. Františku Koudelovi několik otázek.

1. Františku, znám tě téměř od dětství, nakonec jsi byl kdysi mým žákem a přiznám se, že s potěšením sleduji tvoji profesní dráhu. Jaké je tvoje současné povolání, jaký máš

Foto archiv autora

Apelační systém VOC Znojmo neboli víno originální certifikace vstoupil letos ve Znojemské vinařské podoblasti do druhého roku své existence. V roce 2009, kdy byla po několikaletém jednání apelace VOC schválena jako první v České republice, bylo ve VOC Znojmo, o.s. (www.vocznojmo.cz), sdruženo celkem 13 vinařství. Nyní již 15.

VOC Znojmo – 9. 5. 2009

vztah k vínu, vinařství a co to pro tebe znamená? Co považuješ za svůj dosavadní největší úspěch v této oblasti?

Jsem učitelem praktického vyučování a odborných předmětů (Stolničení a Sommelierství) u oborů Kuchař – číšník, Hotelnictví a turismus ve SOU a SOŠ, SČMSD Přímětická ve Znojmě. K vínu mám velice pozitivní vztah a zvláště pak k lidem okolo vína – vždy jsou to totiž fajn lidičky – je to nápoj společenský a práce v gastronomii a s lidmi mě ohromně baví. Víno je nedílnou součástí gastronomie, ta by měla jít cestou kvality a víno k tomu přispívá. Jako učitel praktického vyučování a odborných předmětů považuji za důležité, aby žáci porozuměli vínu a zážitkové gastronomii. Dalším mým zaměstnáním, nebo spíše posláním, je od loňského podzimu post předsedy VOC Znojmo, o. s. A co považuji za úspěch? Především ve VOC Znojmo se nám daří velice dobře komunikovat s médii (noviny, časopisy, rozhlas, TV, tiskovky), a tak se VOC Znojmo stále více objevuje jak v regionálních, tak v celorepublikových médiích. V sommelierství mně těší postup do semifinále soutěže sommelierů v Pardubicích a určitě i to, že se mohu účastnit oficiálního mistrovství Sommelier ČR. 2. Jsi novým představitelem VOC Znojmo.

Můžeš vysvětlit, proč a kdy došlo ke změně ve vedení VOC Znojmo a jak jsi stanul v čele VOC? Ke změně ve vedení VOC Znojmo došlo v září 2009. Byl jsem osloven představenstvem VOC Znojmo. S většinou vinařství jsem spolupracoval již v minulosti. Ve většině případů šlo o sommelierskou činnost.

Také jsme se potkávali na sommelierských soutěžích (buď profesionálních, kde jsem soutěžil já, nebo na juniorských, kde sou-

těžili moji žáci). Se všemi vinařstvími mám velice dobré vztahy a určitě je dokážu dobře prezentovat jako jeden celek VOC Znojmo, o. s.

3. Máme tu druhý rok prvního VOC v naší republice, jak bys zhodnotil na základě svých zkušeností a kolegů z VOC Znojmo ten rok uplynulý?

VOC jako takové má před sebou ještě dlouhou cestu – dejme tomu tak 5 let. Ale i přesto díky VOC Znojmo jako prvnímu apelačnímu systému v ČR se pomalu dostává apelační systém VOC do podvědomí široké veřejnosti, která vína vyhledává. Svědčí o tom ta skutečnost, že většina vín VOC Znojmo z prvního roku existence, celkem 150 000 lahví, je prodána. Byl to opravdu skvělý start především díky předchozímu vedení VOC Znojmo, pánům Jaroslavu Chaloupeckému z Vinařství Lahofer, Jiřímu Hortovi z Vino Hort a Pavlu Vajčnerovi ze Znovínu Znojmo. Tito pánové se především zasloužili o to, že VOC Znojmo vůbec vzniklo. Rozhodně jdeme správnou cestou a apelační systém VOC má v našich podmínkách budoucnost 4. Jak je vidět o vína VOC Znojmo je mezi zákazníky jistě velký zájem, ale jak je to s vinaři? Mají zájem vstoupit do VOC Znojmo a prezentovat svoje vína? Jaké jsou podmínky vstupu do VOC Znojmo? Kolik je vlastně členů VOC Znojmo, o. s.?

Vinaři o vstup do VOC Znojmo zájem mají, ovšem podmínky pro vstoupení a setrvání ve VOC Znojmo jsou velice přísné a ne každý je splňuje. Vždyť nám jde především o kvalitu a reprezentaci nejenom VOC Znojmo, protože opravdu reprezentujeme celou vinařskou podoblast Znojemska. Podmínky jsou uvedeny ve stanovách VOC Znojmo, ale i v zákoně o produkci hroznů révy vinné a výrobě vína.

V současné době je celkem 15 členů a další dvě vinařství projevila o vstup zájem. Současní členové VOC Znojmo jsou: Dobrá vinice, a. s., Ing. Josef Dobrovolný – Vinný sklep, Eko Hnízdo, s. r. o., Josef Kořínek, Jan Vaněk, Vinařství Lahofer, a. s., Vinařství Líbal, s. r. o., Vinařství rodiny Špalkovy, s. r. o., Vinařství Waldbegr Vrbovec s. r. o., Vinné sklepy Lechovice, spol. s r. o., Vino Hort, s. r. o., Zemědělské družstvo Hodonice – Tasovické vinařství, Znovín Znojmo, a. s., Vinařství Sádek, s. r. o., Vinice Hnanice, s. r. o.

Vinařské aktivity / Zprávy

5. Hodnocení a zařazování vín VOC Znojmo probíhá podle určitých regulí. Můžeš říci, jaké podmínky musí splňovat, kdo byl například letos členem hodnotící komise a jak se vůbec komise sestavuje?

Komise pro zatřiďování je vybrána a schválena valnou hromadou VOC Znojmo. Členy Komise jsou fyzické osoby z řad vinařských odborníků mající platné osvědčení o složení senzorické zkoušky prováděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (dále jen „SZPI“) nebo senzorické zkoušky podle Mezinárodní organizace pro normy (ISO), Deutsches Institut für Normung (DIN) nebo Österreichische Norm (ÖNORM). V současné době je členů splňujících všechny výše jmenované podmínky 16 a jejich seznam je předkládán i na Ministerstvo zemědělství.

Z tohoto počtu je vždy 7 členů vylosováno a tato 7členná komise pak vína hodnotí a zatřiďuje. Před samotným zatříděním se v 1. kole schází všichni členové VOC Znojmo, kteří přihlášená vína degustují a rozhodnou, která z nich půjdou do komise o zatřídění.

6. Teď trocha čísel. Jak dopadlo letošní hodnocení zařazovaných vín, jaká byla konkurence – jaké množství vín bylo přihlášeno a kolika vínům bylo přiznáno VOC Znojmo, kolik bylo vyřazeno? Zvýšil se oproti prvnímu ročníku počet Veltlínu zeleného, nebo stále převažuje značně rozšířený Sauvignon, jaký je počet vín jednotlivých odrůd pro letošní rok?

Během letošního roku proběhne celkem 4× zatřiďování vín VOC Znojmo. Letos bylo poprvé přihlášeno 33 vín a zatříděno bylo 18, což znamená, že 15 vín neprošlo. Pro letošní rok získalo v prvním zatřídění v dubnu celkem 8 vinařství zařazení vín VOC Znojmo: Vino Hort (2× Ryzlink rýnský, Sauvignon, Veltlínské zelené), Vinařství rodiny Špalkovy, s. r. o. (2× Ryzlink rýnský), Znovín Znojmo, a. s. (Sauvignon, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené), Vinařství Waldberg Vrbovec s. r. o.

(Veltlínské zelené, Sauvignon), Vinice Hnanice, s. r. o. (Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené), Vinařství Líbal, s. r. o. (Ryzlink rýnský), Jiří Kořínek (Veltlínské zelené, Sauvignon) a Vinařství Lahofer, a. s. (Veltlínské zelené).

7. Jak jistě víš, vinaři v sousedním Weinviertelu mají několikaletý náskok před naším VOC a mají velice dobré podmínky pro propagaci a marketing jejich Weinviertel DAC. V tomto směru jsou nám příkladem. Uvažujete nebo máte nějaké kontakty či spolupráci s nimi? V loňském roce byly první velké slavnosti VOC ve Znojmě. K masivní propagaci jsou zapotřebí značné finanční prostředky. Jak jste na tom s propagací a finančními prostředky letos, jaké akce připravujete ve Znojmě a případně v kterých dalších místech ČR? Známe podmínky kolegů v Rakousku s Weinviertel DAC. Máme podporu ze strany Vinařského fondu a pracujeme s prostředky vinařů, které odvádí jako členské příspěvky. Co se týká propagace, tak spolupracujeme s regionálními novináři a PR agenturou, celorepublikovými médii včetně rozhla-

su a TV. Naší nejvýznamnější akcí je Festival vína VOC Znojmo, který se koná vždy 8. května, nyní to bude na Horním náměstí ve Znojmě, kde poprvé mohou zájemci ochutnat nový ročník vín VOC 2009. Dále připravujeme Znojemskou galerii Veltlínů nebo i zajímavou akci na Znojemské historické vinobraní – ale o tom více až před vinobraním.

Nyní pracujeme na možnosti připravit festival v Praze. A připravujeme spoustu dalších akcí jako například v Janáčkově divadle v Brně, Festival otevřených sklepů atd.

8. Vím, že je to možná ještě předčasné, přece jenom vstupujeme teprve do druhého roku VOC, ale zaznamenalo naše VOC nějaké úspěchy na výstavách nebo soutěžích u nás nebo v zahraničí?

Ano, naše vína VOC získala několik pěkných ocenění. Přihlásili jsme VOC vína ročníku 2009 na mezinárodní soutěž vín Vinovita 2010 do Zagrebu v Chorvatsku a získali jsme tam stříbrnou medaili na Veltlínské zelené 2009/9013 VOC a bronzovou medaili za Sauvignon 2009/9064 VOC. Obě vína jsou ze Znovínu Znojmo, a. s. V soutěži o titul „Král vín 2009“ získal stříbrnou medaili Ryzlink rýnský VOC 2008, VINO HORT, č. šarže 27/ 08, a bronzovou medaili Sauvignon VOC 2008, Tasovické vinařství, č. šarže 802/2, a Sauvignon VOC 2008, Vinařství Lahofer, č. šarže 70.

9. Jaký je tvůj názor a co pro tebe znamená VOC, jaká je budoucnost VOC v našich podmínkách Znojemské vinařské podoblasti. Naše VOC Znojmo, jak se zatím jen proslýchá, budou následovat i další v jiných podoblastech – jaký máš na další VOC názor, co to přinese pro naše vinaře, vinařství?

Právě značka VOC – vína originální certifikace, dává spotřebiteli záruku skutečné kvality a jedinečnosti. Víno originální certifikace lépe propaguje a posiluje cíleným marketingem společnou prezentaci Znojemské vinařské podoblasti. Tento apelační systém má rozhodně budoucnost, protože se zviditelní to nejtypičtější, to nej, co naše Znojemská vinařská podoblast dává. VOC Znojmo je značka, která garantuje chuťově plná a aromatická vína z ověřených oblastí Znojemska. Jsou to nejtypičtější vína naší podoblasti – Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené.

Takže VOC je nepochybně příležitost i pro ostatní v ČR, jak vyzdvihnout to nejlepší ze svých podoblastí, zviditelnit ta nejtypičtější vína, která budou jednoznačnou zárukou kvality. Signály o tom, že další VOC je na cestě, již máme.

Františku, děkuji. Myslím, že můžeme popřát VOC Znojmo, o. s., do dalších let hodně úspěchů, skvělá vína a postupně zvyšující se zájem a počet vinařství o zařazení vín do apelačního systému VOC. A jistě budeme všichni s netrpělivostí očekávat vznik nových VOC i v jiných vinařských podoblastech.

Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice »

O víně – www.ovine.cz

Vinařský obzor (6/2010) 321

Zprávy Valtické podzemí opět přišlo s adlším marketinkovým tahákem – oživilo starou legendu řádu mnichů minoritů, a to v den tajemné filipojakubské noci. Rekonstruovaný labyrint chodeb, z nichž mnohé pamatují 13. století, je v současné době nejnavštěvovanějším místem vinařských Valtic. Loni tudy prošlo více než 40 tisíc turistů, předpoklad pro rok 2010 je až 70 000.

Mnišské řády minoritů a později též františkánů ve Valticích prokazatelně žily. A právě ony se zasloužily o založení vinařských tradic ve Valticích, na něž později úspěšně navázal šlechtický rod Lichtenštejnů. Společnost Valtické podzemí, za kterou stojí úspěšní zakladatelé společnosti Soare sekt Jindřich Sobota a Roman Žďárský, tak připravila pro letošní sezónu novinku – návštěvníky bude od nynějška provázet postava tajemného mnicha a bude připravovat celou řadu překvapení přesně v duchu zážitkového poznávání vína a zdejší historie. Od letoška se také spouští celoroční provoz Valtického podzemí. Společnost nezapomíná ani na benefiční aktivity – vzácná vína uchovávaná ve sklepním labyrintu jsou pravidelně dražena, letos dosáhl výtěžek z aukce vín 21 tis. Kč. Celkem již Valtičtí poslali na konto Karolínky Horské z Valtic 130 000 Kč.

Pro milovníky vín je také připravena možnost pořídit si vlastní kóji na uskladnění vín, která ve zdejším prostředí mají ideální atmosféru jak pro archivaci, tak pro pozdější konzumaci. Celkem je pro vinařské turisty připraveno k prohlídce až 760 metrů chodeb a letos bude zpřístupněno 50 metrů sektárny. Celkem se v jeden okamžik vejde do Valtického podzemí až 300 návštěvníků, pro než místní sklepiéři a kuchaři připraví občerstvení jak z vybraných vín, tak vybraných pokrmů. (ss) TOP Víno Slovácka 2010 je regionálním oceněním vína, které už třetím rokem vyhlašuje Okresní agrární komora pro okres Uh. Hradiště a Zemědělský svaz ČR, územní organizace v Uherském Hradišti. „Jde o regionální ocenění výrobku z odvětví zemědělství a potravinářství ve Zlínském kraji. Přihlásit se mohou vinaři Zlínského kraje a přilehlých obcí Blatnice pod Svatým Antonínkem a Blatnička. Vína musí být vyrobena z hroznů odrůd vinné révy mající původ na území ČR,“ vysvětluje Karla Malinová, ředitelka OAK v Uh. Hradišti.

TOP Víno Slovácka je soutěž uznaná Ministerstvem zemědělství České republiky a řídí se statutem, jehož podmínky musí přihlášená vína splňovat. První desítka vín dostane certifikát a medaily a toto bude moci využívat z marketinkového hlediska na obalu. Organizátoři chtějí zavedením značky TOP Víno Slovácka upozornit na kvalitu vín vyrobených na Slovácku.

Akci finančně podporuje Zlínský kraj a je čím dále více populární mezi veřejností. V hodnotící komisi soutěže zasedají certifikovaní degustátoři, kteří ve dnech 12. a 13. srpna vyberou nejlepší vína. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne letos 4. září v rámci polešovských vinařských slavností. Přihlášená vína do soutěže je nutno předat organizátorovi ve dnech 4. a 5. srpna od 8 do 16 hod. na určených svozových místech. Podrobnější informace včetně statutu soutěže budou včas zveřejněny na www.kis– zvzk.cz. (ss)

322

Vinařský obzor (6/2010)

Vinařské aktivity

43. Valtické vinné trhy měly co nabídnout

Zleva: A. Šťastný ze společnosti VVT s úspěšným J. Dufkem ze Svatobořic-Mistřína

daile, diplomy a ocenění vinařům, kteří na tomto ročníku se svými víny uspěli.

Součástí slavnostního zahájení byl také křest unikátní knihy o víně „Víno – na zdraví“, kterou společně napsala dvojice zkušených kardiologů prof. MUDr. Milan Šamánek a doc. MUDr. Zuzana Urbanová. Po přípitku ministra zemědělství Ing. Jakuba Šebesty následovalo pak již ochutnávání všech vín shromážděných v zámecké Jízdárně a ve Španělské konírně. Více než 700 vinařů a účastníků slavnostního zahájení mělo k dispozici všechna soutěžící vína a mohli si je až do 14.30 hodin samostatně i ve skupinkách soustředěně vychutnat. Pak už se výFoto V. Šálek

Cílená propagace vinných trhů ve Valticích již po řadu let přiláká k ochutnání největšího uceleného souboru odrůdových vín do Valtic 5–6 tisíc návštěvníků, jak vinařských odborníků, tak i milovníků dobrých vín, kteří se každoročně do Valtic těší a přijíždějí. Valtické vinné trhy jsou organizovány tradičně ve spolupráci se Střední vinařskou školou ve Valticích.

Celkem 151 vinařských firem a společností přivezlo letos do Valtic 911 vín, o nichž byli přesvědčení, že zabodují na 43. ročníku Valtických vinných trhů. Většina vín – celkem 670 – byla přihlášena online podle nového modelu vypracovaného v Národním vinařském centru právě pro velké soutěže vín. Zájem o Valtické vinné trhy mají vinaři z mnoha zemí, především z Rakouska (dodali letos 92 vín) a Slovenska (dodali 50 vín), ale soutěžila i vína ze Španělska (2 vína), Nového Zélandu (1 víno) nebo Jihoafrické republiky (3 vína) a Španělska (2 vína).

Výsledky soutěže jsou už známy. Nejvyšší tituly Champion VVT 2010 získalo ve finálové konkurenci sedmnácti bílých vín Veltlínské zelené, ročník 2009, pozdní sběr, z Vinařství Josef Dufek se sídlem Svatobořice-Mistřín, a z třinácti finálových červených vín porotce nejvíce zaujal Merlot, ročník 2009, výběr z hroznů, z Vinařství Jaroslav Beneš se sídlem v Hruškách. O tom, že ročník 2009 byl kvalitativně na výši, svědčí také velké zastoupení vín v kategorii 6 – vína se zbytkovým cukrem 12–45 g – těch dodali vinaři celkem 172.

Z více než 40 odrůd jsou u bílých nejvíce zastoupeny Veltlínské zelené (celkem 56 vín, a to i díky vinařům z Rakouska), Sauvignon (33 vín), Ryzlink rýnský (33 vín) a Rulandské bílé (30 vín). Z červených odrůd pak Rulandské modré (30 vín) a Zweigeltrebe (22 vín).

V pátek 7. května se již v 9 hodin uskutečnila za přítomnosti 35 zástupců tisku a televize „Tisková konference k Valtickým vinným trhům“.

V 10 hodin zahájil sbor vinařů-zpěváků písní „Vinohrady, vinohrady“ 43. ročník Valtických vinných trhů a byly předány me-

Foto V. Šálek

Ve dnech 7. a 8. května se uskutečnily v zámeckém areálu ve Valticích již 43. Valtické vinné trhy. Tato nejstarší, nejprestižnější a nejnavštěvovanější vinařská výstava se nachází každoročně v zámecké Jízdárně a ve Španělské konírně valtického zámku, kde mohou návštěvníci vychutnávat moravská, slovenská, rakouská a další vína za každého počasí v ideálním odborně připraveném prostoru – a protože letos se opět počasí vydařilo, bylo možné využít k degustaci vychlazených vín i venkovní prostory u zámecké Jízdárny a v Technickém dvoře.

stavní prostor zaplnil milovníky dobrých vín a vinařskou veřejností.

V 16 hodin proběhla dražba čtyř archivních Championů, jejíž výtěžek jde na humanitární účely.

V sobotu 8. května se již dopoledne zaplnil výstavní areál návštěvníky ze všech koutů České republiky, ale i ze Slovenska a z Rakouska.

Odpoledne byl zorganizován pokus o překonání loňského rekordu v „řetězovém přípitku jedním vínem na jednom místě“ – ale přesto, že se ve výstavním areálu nacházelo kolem tisícovky lidí, přiťuklo si letos o několik desítek návštěvníků méně – jenom 497.

Valtice – hlavní město vína – navštívilo i letos asi deset tisíc lidí a samotné Valtické vinné trhy kolem šesti tisíc. I letos se Valtice zhostily velmi dobře významné vinařské akce a nabídly za pěkného jarního počasí svým příznivcům jistě vše, co očekávali.

A tak se lze jenom těšit na další, již 44. ročník Valtických vinných trhů, který přichystá společnost Valtické vinné trhy ve dnech 6. a 7. května v roce 2011.

Ing. Jan Otáhal, Valtice

Informace ze SZIF / Inzerce

Vinařský obzor (6/2010) 323

Aktuální dotační tituly pro vinaře a vinohradníky V rámci PRV mají vinaři možnost čerpání dotace z následujících opatření:

Skvělá hudba pro Vaše vinice • nová WG formulace • systémová účinnost • široké spektrum chorob: peronospora, botrytida, bílá hniloba, červená spála, černá skvrnitost • preventivní, kurativní a eradikativní (antisporulační) působení proti peronospoře • ekonomické dávkování dle druhu choroby a vývojové fáze révy • zařazení v IP www.bayercropscience.cz

kterých je stanovena dotace, jsou 50 000 Kč na projekt, maximální výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 10 000 000 Kč na projekt.

– I.3.4 Využívání poradenských služeb, a to takových, které tematicky odpovídají předmětu činnosti žadatele. Způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou omezeny na maximálně 1 500 eur (cca. 40 tis. Kč) dle kurzu. V roce 2010 se budou žádosti podávat prostřednictvím Portálu farmáře. Žádosti o dotaci se přijímají na příslušném RO SZIF v termínech, které jsou vyhlašovány ministrem zemědělství minimálně

Tři mušketýři do Vašich vinic

Talendo z

®

fungicid se špičkovou preventivní účinností proti padlí révy

Curzate M WP ®

z

dvousložkový fungicid proti plísni révy

Tanos 50 WG ®

z

moderní kombinovaný dvousložkový fungicid proti plísni révy s kurativním účinkem

Informace na telefonu: Jaroslav Demela - 724 321 105 DuPont CZ s.r.o.

Pekařská 14/628, 155 00 Praha 5 www.dupont.cz

inzerce©

ze kterých je stanovena dotace na jeden projekt, činí od 100 tis. Kč do 30 mil. Kč (včetně).

– III.1.3 Podpora cestovního ruchu, a to na náklady na stavbu, modernizaci, rekonstrukci či přestavbu malokapacitního ubytovacího či stravovacího zařízení včetně vybavení a na tvorbu vinařských stezek: a) pěší trasy, vinařské stezky a hippostezky: minimální výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 50 000 Kč na projekt, maximální výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 1 500 000 Kč na projekt. b) ubytování, sport: minimální výdaje, ze

inzerce©

– I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků, a to v rámci výstavby a rekonstrukce vinic na nosné konstrukce. Maximální hodnota způsobilých výdajů pro rok 2010 činí 660 000 Kč/ha vinic. Částka způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace na jeden projekt, činí od 100 tis. Kč do 30 mil. Kč (včetně).

– I.1.3.1 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, a to na nákup zařízení přímo související s finální úpravou, balením a značením výrobků ve vztahu ke zvyšování kvality a na modernizaci zařízení na skladování surovin a výrobků. Částka způsobilých výdajů,

324

Vinařský obzor (6/2010)

Zprávy

Německo má novou definici termínu „Enolog“ Je vytvořena v souladu s Mezinárodní unií enologů a podle ní je enologem osoba s ukončeným akademickým vzděláním, která vykazuje vědecké a technické znalosti, jež úspěšně získala na některé uznané vysoké škole (univerzitě, odborné vysoké škole apod.). Enolog je schopen, za dodržení zákonných předpisů, provádět na svou odpovědnost následující funkce: 1. Převzít plnou odpovědnost za technologickou přípravu nápojů vinného původu a ručit za jejich kvalitu; 2. Analyzovat pomocí fyzikálních, chemických, mikrobiologických a organoleptických metod kvalitu vyrobených produktů a vyhodnocovat získané výsledky; 3. Vyhodnocovat vztahy mezi ekonomickou situací a prodejem produktu, podstatně rozvíjet tento prodej produktu a jeho uvádění na trh; 4. Rozumně využívat znalosti a informace získané během studia z vědeckých či technických zdrojů v oblasti vinohradnictví, vinařství a technologie nápojů, být připraven dále odpovědně pracovat v rámci technologického výzkumu a využívat jeho výsledků; 5. Spolupracovat na dalším vývoji technologií a výrobních provozů a se zodpovědností řídit nasazení potřebné techniky a materiálů; 6. Odpovědně vůči člověku a přírodě plánovat výsadbu vinic, provádět ji a dohlížet na péči o vinice.

Německé vysoké školy uznané Svazem německých enologů: • Vysoká odborná škola Wiesbaden, Fachbereich Geisenheim (od 1. 9. 2009 Vysoká škola RheinMain), studijní obor.

– Vinohradnictví a enologie (Dipl.-Ing. a bakalář) – Technologie nápojů (Dipl. Ing. a bakalář) – Mezinárodní sklepní hospodářství (bakalář) • Vysoká škola Heilbronn – Ekonomika vinařství (bakalář) • Univerzita Gießen / Výzkumný ústav Geisenheim / Vysoká odborná škola Wiesbaden (Ph.D.) • Univerzita Hohenheim (Ph.D.) • Evropský doktorát „Vinifera“ Montpellier / Geisenheim et.al. (PhD.) • Spojení Vysoké odborné školy Ludwigshafen / DLR Neustadt, (bakalář), zatím bez absolventů DDW10 a 12/4/JS Prodej šampaňského již opět narůstá Po výrazném poklesu prodeje v roce 2009 se zdá, že vliv krize už oslabuje. V minulém roce poklesl objem prodeje šampaňského oproti roku 2008 o 9 %. V letošním prvním čtvrtletí byl oproti stejnému období roku 2009 zaznamenán nárůst prodeje o 17 %. Přitom největší vzestup vykazoval prodej mimo Evropu, nadprůměrně vzrostl i prodej v rámci EU, ale v samotné Francii se prodalo jen o 5 % více.

Der Winzer 30. 4./JS

Informace ze SZIF / Zprávy

4 týdny předem, a to formou tiskové informace zveřejněné na internetových stránkách MZE nebo SZIF. Doba letošního příjmu pro opatření I.1.3.1.+ III.1.3. trvá od 14. 6. do 30. 6., pro opatření I.1.1.1 obvykle bývá v měsíci únoru. Nezbytnou součástí Žádosti o dotaci je vypracovaný projekt (mimo I.3.4) předložený se všemi povinnými a nepovinnými přílohami, jejichž úplný výčet je zveřejněn v Pravidlech, která jsou k dispozici pro žadatele na uvedených internetových stránkách. Žádost o dotaci předkládá žadatel na RO SZIF osobně nebo prostřednictvím zmocněného zástupce. Způsobilé výdaje je zapotřebí realizovat až v době od zaregistrování Žádosti o dotaci do data předložení Žádosti o proplacení (mimo výdajů souvisejících s přípravou projektu – viz Pravidla). Informační linka 222 871 871 nebo na stránkách www.szif.cz – program rozvoje venkova (osa I. a osa III.).

Dalším aktuálním dotačním titulem pro vinaře je podpora na investice: – Pořízení nového lisu na hrozny; – Pořízení nového filtru na víno; – Pořízení nové speciální kvasné nádoby pro získávání červeného vína s aktivním zařízením k potápění matolinového klobouku (dále jen „Speciální kvasná nádoba“).

Podpora je vyplácena jen na pořízení nového zařízení, přičemž se nesmí jednat o jednoduché investice na obnovu. Pořízením nového zařízení musí dojít ke zvýšení celkové výkonnosti podniku. Žadatel musí investici provést a doručit RO SZIF doklady o její úhradě (prostá kopie daňového dokladu, zjednodušeného daňového dokladu nebo dokladu při pořízení zboží z jiného členského státu a prostá kopie výpisu z účtu nebo prostá kopie příjmového, eventuálně výdajového pokladního dokladu) nejpozději do 30. dubna 2011 (fyzicky musí být doklady na RO SZIF nejpozději 30. 4. 2011). Žádost o podporu lze podat na zařízení pořízená nejdéle 12 měsíců před termínem pro podání žádosti (tzn. od 31. 8. 2009 do 30. 4. 2011).

Dle současného znění nařízení vlády č. 245/2004 Sb. lze podporu na investice poskytnout jen žadateli, který za 3 hospodářské roky předcházející podání žádosti podal prohlášení o sklizni nebo prohlášení o produkci a prohlášení o zásobách podle zákona o vinohradnictví a vinařství, pokud k tomu měl zákonnou povinnost. Přibližně v červenci 2010 ale bude nařízení vlády č. 245/2004 Sb. novelizováno a s největší pravděpodobností se výše uvedená podmínka omezí na běžný hospodářský rok a rok tomuto roku předcházející (tzn. pro žádosti roku 2010 se daná podmínka bude vztahovat na prohlášení za rok 2009 a 2010). Žadatel musí být k 31. 8. 2010 registrován u ÚKZÚZ (Registr vinic) jako výrobce vína,

tzn. musí mít podáno „Prohlášení o zahájení výroby produktů“.

V žádosti musí žadatel uvést popis pořízeného zařízení a jeho přínos ke zvýšení celkové výkonnosti podniku a místo (včetně čísla popisného), kde se bude zařízení nacházet. V případě výměny původního zařízení za nové musí žadatel v žádosti uvést popis původního zařízení, včetně technických parametrů, a místo (včetně čísla popisného), kde se původní zařízení nachází.

Výměnu původního zařízení lze začít provádět až po provedení kontroly ověřující stav původního zařízení.

Součástí žádosti o podporu na investice je i prohlášení, že žadatel splňuje podmínky jako SME (mikropodnik, malý a střední podnik podle podmínek uvedených v článku 103u nařízení Rady /ES/ č. 1234/2007, v platném znění) ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES. Podnik se nesmí nalézat v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (sdělení Komise 2004/C 244/02).

Podpora se vyplácí až po ověření, že byla uvedená investice pořízena a činí nejvýše 50 % způsobilých nákladů, zároveň však nejvýše 2 miliony Kč podle předpisu Evropských společenství v regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle Konvergence nebo nejvýše 40 % pořizovací ceny a zároveň nejvýše 2 miliony Kč v jiných regionech.

Fond podle § 8d odstavce 6 nařízení vlády č. 245/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, poměrně sníží výši podpory, pokud souhrn všech nároků ze žádostí o podporu překročí výši přidělených finančních prostředků z rozpočtu EU. Žádost o podporu na investice podává žadatel Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na RO SZIF: – V Brně, Kotlářská 53, 602 00 – tel.: 541 614 147 (Alexandra Jeglová), 541 614 141 (Kamila Staňková), 541 614 176 (Eliška Švábíková), – V Praze, Slezská 7, 120 56 Praha 2, tel.: 227 010 411 (Jana Tučková), – V Ústí nad Labem, Masarykova 19/275, 403 40 – tel.: 475 651 237 (Jiří Vejdělek).

Na formuláři vydaném SZIF, který si žadatel může vyzvednout na RO SZIF nebo stáhnout společně s příručkou na www. szif.cz (záložka „Společná organizace trhu“, „Rostlinná výroba“, „Víno/Vinice“, „Investice“). Žádost o podporu na investice pro hospodářský rok 2010/2011 musí být na RO SZIF doručena nejpozději 31. 8. 2010 (tzn. k tomuto datu musí být fyzicky přítomna na RO SZIF).

Ing. Eliška Švábíková, Ing. Alexandra Jeglová, SZIF Brno

Vinařský obzor (6/2010) 325

inzerce©

inzerce©

inzerce©

Inzerce

Místa distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 236 BS vinařské potřeby, Čejkovská 35, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 238 BS vinařské potřeby, Svitavská 15, 614 00 Brno, 545 216 311 BS vinařské potřeby, K Vápence 3203/10, 692 01 Mikulov, 519 500 516 BS vinařské potřeby, Dobšická 2296/4, 669 02 Znojmo, 515 260 600 Bureš Jaroslav, Ořechová 1, 691 06 Velké Pavlovice, 519 428 733 Bureš Jaroslav, Na Hlavní 276, 691 08 Bořetice, 519 430 515

TAKÉ ZDE MŮŽE BÝT VÁŠ INZERÁT

Bureš Jaroslav, Krumvíř 14, 691 73 Krumvíř, 519 419 006 M&Š Vinárske potreby, s. r. o., Dľhá 2, 949 01 Nitra, 421 908 800 237 NEREZ Blučina, Návrší 483, 664 56 Blučina, 547 235 111 ROSENBERG TECHNIC, s. r. o., Brněnská 10/58, 693 01 Hustopeče, 608 889 967 Štěpánová Eva, Březí 20, 691 81 Březí, 519 514 259, 602 734 499 Vinařské potřeby, spol. s r. o., Národních hrdinů 22, 690 02 Břeclav, 519 321 235 Vinařský dům KOBERN, s. r. o., Hodonínská 306, 696 03 Dubňany, 777 901 761 Vincoop Mikulov, Brněnská 32, 692 01 Mikulov, 519 510 691

Tel.: 519 348 980 E-mail: info@vinarskyobzor.cz

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína

42 Kč

Vinohradnické stavby na Moravě

618 Kč

Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli) Problémy kvašení vín

79 Kč 168 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům) ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití.

V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství, a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 828 Kč MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest.

Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč VAZBY ROČNÍKU 1999 VAZBY ROČNÍKU 2000 VAZBY ROČNÍKU 2001 VAZBY ROČNÍKU 2002 VAZBY ROČNÍKU 2003 VAZBY ROČNÍKU 2004 VAZBY ROČNÍKU 2005 VAZBY ROČNÍKU 2006 VAZBY ROČNÍKU 2007 VAZBY ROČNÍKU 2008

292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 595 Kč

(v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

Velký vinařský slovník

618 Kč

Nové šľachtenie viniča na Slovensku

355 Kč

Výroba vína u malovinařů

130 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

94 Kč 94 Kč

Vinařství – návody do laboratorních cvičení

157 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

Sklepní hospodářství

472 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Přehled odrůd 2007

100 Kč

Filosofie vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Ampelografia Slovenska

828 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

16. června 2010 Best Western Premier Hotel International Brno, Husova 16 PROGRAM KONFERENCE: 9.00–9.30 hod. | REGISTRACE ÚČASTNÍKŮ 9.30–13.00 hod. | DOPOLEDNÍ PROGRAM KONFERENCE moderátor: Ing. Pavel Krška – ředitel Národního vinařského centra, o.p.s. úvodní slovo: Ing. Milan Venclík – předseda Rady Vinařského fondu MVDr. Dana Odehnalová, MBA – generální ředitelka 5P Agency, spol. s r.o., lektorka B.I.B.S. a.s. doc. Ing. Miloslav Keřkovský, CSc., MBA, rektor B.I.B.S., a.s.

• Ekonomické aspekty strategického marketingu Ing. Alena Hanzelková, Ph.D., MBA, ředitelka pro akademické záležitosti B.I.B.S. • Strategické řízení marketingu ve firmách v České republice – výsledky průzkumu Bedřich Snášel, MSc., jednatel BooK s. r. o., lektor B.I.B.S., a.s.

• Marketing v rukou externího odborníka nebo Vašeho zaměstnance?

Ing. Pavel Svobodník, MBA, jednatel Brno Consultig Group, lektor B.I.B.S., a.s.

• Důležitost správné obchodní komunikace při prodeji vína MVDr. Dana Odehnalová, MBA, generální ředitelka 5P Agency, lektorka B.I.B.S., a.s.

• Způsoby budování loajality zákazníka a její význam při prodeji vína

13.00–14.00 hod. | OBĚD S DEGUSTACÍ NOVÉHO ROČNÍKU VÍN SALONU VÍN ČR A VERNISÁŽÍ SONI ČERMÁKOVÉ „OŽIVENÉ KAMENY S VINAŘSKOU TEMATIKOU“ 14.00–17.30 hod. | ODPOLEDNÍ PROGRAM KONFERENCE Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra • Webové prezentace ve vinařství Jiří Heřman, Key Account Manager Senior, Seznam.cz • Podpora prodeje vína a vinařství na internetu prof. Ing. Jana Stávková, CSc., děkanka Provozně-ekonomická fakulta MZLU Brno • Výzkumy spotřebitelského chování a jejich úloha v marketingu vína Ivo Dvořák, viceprezident Asociace sommelierů ČR • Marketing vína v gastronomii Ing. Martin Fousek, Ph.D., marketingový ředitel, BOHEMIA SEKT, a.s.

• Trendy vývoje trhu s vínem v ČR MVDr. Dana Odehnalová, MBA, generální ředitelka 5P Agency, lektorka B.I.B.S., a.s., Ing. Pavel Krška – ředitel Národního vinařského centra, o.p.s.

• Jak zvýšit zisk nejen vinařské firmy pomocí marketingových aktivit?

(Praktický rádce co v marketingu funguje a proč)

ZÁVĚR KONFERENCE

Přihlásit se můžete na http://www.vinarskecentrum.cz/kurzy-a-seminare.html Pořádá:

Projekt s podporou Vinařského fondu

Mediální partneři konference: LEADING CZECH WINE MAGAZINE

Partneři konference: