Vinařský obzor 7-8/2010

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 7–8, ročník 103/2010 • cena 106 Kč (předplatné 80 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Vinařský ráj otevřen Na SZPI i ÚKZÚZ elektronicky Ozelenění vinic Význam teploty kvašení

ZÁRUKA ČISTOTY - CIP ŘEŠENÍ OD BÍLEK FILTRY Cesta k profesionálnímu vinařství ZARUČUJE HYGIENU A BEZPEČNOST ìê Zvyšuje úroveň čistoty provozu a snižuje riziko biologické infekce výrobního procesu ìê Sanitace koncových filtračních svíček je nezbytným procesem pro udržení garance vysoké kvality produktu ìê Připraví mikrobiologicky čistou vodu pro výplachy lahví ìê Eliminuje riziko kontaktu chemikálií s vínem ìê Čistota lisů tanků, filtrů, potrubí, tanků a plničů

ZVYŠUJE ÚČINNOST A ŽIVOTNOST CHEMIE Zvyšuje účinnost sanitačních prostředků udržováním optimální teploty a zároveň tím šetří náklady na energie Snižuje časové proluky mezi výrobou a čištěním. Čištění pomocí CIP je mnohem rychlejší než ruční Regenerací prodlužuje životnost koncových filtračních svíček Prodlužuje účinnnost a životnost chemických prostředků pomocí filtrace

ZAJIŠTUJE ČISTOTU TANKŮ ìê Vytvoření mikrobiologicky bezinfekčního čistého prostředí pro udržení trvalé stability vína při zrání ìê Vymývání kvasničných kalů ìê Vymývání vinného kamene ìê Sterilizace tanku - odstranění infekce

Kontaktujte nás a my vám zdarma vypracujeme nabídku sanitace ušité na míru pro váš provoz!

Bílek Filtry s.r.o., 696 21, Josefov 135 Tel./Fax + 420 518 372 134 www.filtrace.com

10let záruka

Podávání povinného prohlášení elektronicky

Odrůda Aurelius strana 346

Asimilovatelný dusík v moštech

Letní menu strana 381

strana 372

Obsah 7–8/2010

strana 344

331 Obsah Editorial 332 Richard Stávek: Letní směs Spolkové informace 334 Martin Půček: Dočasný konec biovína v Evropě Česká republika v Evropské unii 335 Jiří Sedlo, Martin Půček: XVIII. valné shromáždění AREV v Poreči (Istrie) 378 Jiří Sedlo: Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA, Brusel, 9. 7. 2010 Česká republika a OIV 338 Simona Hrabětová: Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2010 Právní předpisy 341 Rostislav Gruna: Vinaři – jednoduché podání povinného prohlášení!

344 Žádáte o zatřídění vína? Nově elektronicky Informace z Vinařského fondu 343 Informace z Vinařského fondu Vinohradnictví 346 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Aurelius 350 Patrik Burg: Den vinohradnické a komunální techniky firmy PEKASS 352 Pavel Pavloušek: Ozelenění vinic v podmínkách České republiky 355 Petr Ackermann: Možnosti použití přípravků na bázi mědi a síry v ekologickém vinařství 356 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Hodnocení velikosti listové plochy u moštových odrůd révy vinné 360 Pavel Pavloušek: Zralost modrých hroznů ve vztahu k typu vína 362 Vinohradnická mechanizace ve Valticích 364 Lubomír Glos: Nové stolní odrůdy Vinařská technologie 368 František Bílek: Dovětek k „Trialogu o filtraci“ 369 Josef Balík: Význam teploty kvašení v technologii bílých a červených vín 372 Mojmír Baroň: Obsah asimilovatelného dusíku v moštech z jižní Moravy

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

MJLZ

Ŕ 4WB[

VC

WJ

OB

MJLZ

Ŕ 4WB[

W

VC

Vinařské aktivity 380 Mistrovství přineslo čtyři české rekordy 390 Vinařský ráj otevřel 393 Jaromír Čepička: Tradiční znojemská výstava vín – Znojemský košt Enogastronomie 381 Pavla Burešová: Letní menu

OB

J

Portrét 383 Finalista soutěže Vinařství roku: Sonberk, a. s.

Obchod vínem 394 Helena Baker: Poznatky z mezinárodních veletrhů London International Wine Fair, Londýn versus VieVinum, Vídeň 396 Pavel Krška: 30. ročník mezinárodního veletrhu London International Wine Fair Vinařství v zahraničí 397 Slávnosť vína na MVC Vinařský místopis 394 Jaroslav Hladík: 115 let od založení Šlechtitelské vinařské stanice ve Znojmě Zprávy 401 Kalendář vinařských akcí Společenská kronika 402 Zdeněk Vachůn, Boris Krška: 100 let od narození profesora Vávry Vinařská historie 403 Marta Hubáčková: Réva vinná a vinné lisy v historickém centru Prahy 406 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Vinařská povídka 408 Václav Fiala: Na frédě Vinařství a krajina 386 Richard Stávek: Proměny vinařské krajiny – kam až to zajde?

Polemika 388 Jak je to u nás s červeným?

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

332

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 7–8, ročník 103 (2010) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (ackerman@rsr.cz) Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (agala@seznam.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Jana Vašíčková (jana@ujenoura.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: drugin@tiscali.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2010 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 20. 7. 2010 Toto číslo vychází 27. 7. 2010 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace.

Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © Richard Stávek

Editorial

Letní směs Nebojte, po čtvrté si bio jako hlavní téma nedám. Nicméně na úvod si neodpustím upozornit na moc šikovnou knížečku – Kodex dobrého ekologického vinohradnictví a výroby vína – viz obrázek. Jedná se o překlad hlavních tezí vyplývajících z projektu Orwine, který se zabýval sladěním předpisů v ekologickém zemědělství. Jde o balík velmi zásadních a veskrze praktických informací jak z oblasti managementu vinic, tak i s tematikou sklepního hospodářství. Publikaci vydal Ekovín, o. s., je zdarma a k dispozici (e-mailem: krivankova@ekovin.cz) jsou podle posledních informací ještě nějaké desítky kusů.

Držíte v ruce letní dvojčíslo. Směsice témat je i tentokrát velice přepestrá. O list dál se dočtete o EU-peripetiích okolo značení biovín, následovat bude série článků týkající se právních předpisů či dění v orgánech evropských a světových vinařských organizací – AREV a OIV. Vím, některé z vás tato problemtika až tolik neinteresuje. Mohu vás ale ubezpečit, že objektivně je neméně důležitá a informačně hodnotná ve stejné míře jako následující kapitolky o vinohradnictví, sklepním hospodářství a jiném.

Z pěstitelské tematiky ve VO 7–8 najdete kromě další „odrůdy měsíce“ (tentokrát Aurelius) poměrně stěžejní příspěvek z pera P. Pavlouška o ozelenění vinic v České republice. Nechybí ani stať o vinohradnické mechanizaci (str. 350) nebo též téma ochrany vinic – používání měďnatých prostředků v ekologickém vinohradnictví.

Hodnocením velikosti listové plochy u moštových odrůd révy vinné se zabývají ve svém článku autoři Burg a Zemánek. Lubomír Glos našim čtenářům zase sděluje praktické poznatky z pěstování nových stolních odrůd révy vinné.

Sklepní hospodářství se obloukem vrací ve dvou příspěvcích k problematice filtrace. J. Balík zase vysvětluje význam teploty kvašení v technologii bílých a červených vín. Příspěvek M. Baroně v poměrně nové formě představuje téma obsahu asimilovatelného dusíku v moštech z jižní Moravy – jde o nový redakční a autorský počin – chceme do každého čísla zařadit článek ve formě vyšší odborné až „vědecké“ statě, který by byl autorům započítáván a jistý kredit by pak přidal i našemu časopisu.

Listujme dále: Tematika vinařských aktivit je zastoupena mistrovstvím v sekání sektů, reportáží z nově otevřené prodejny vinařských potřeb, vinařskými akcemi ve Znojmě.

Pokračujeme též enogastronomickou rubrikou, představujeme dalšího finalistu ocenění Vinařství roku – společnost Sonberk. V rubrice „Obchod vínem“ se dvěma příspěvky vracíme k londýnskému mezinárodnímu veletrhu vín a lihovin. Nebude chybět ani vinařský místopis či tradiční kapitolky z vinařské historie, tentokrát např. o vinařských motivech v architektuře staré Prahy.

Na závěr si neodpustím ještě jednu noticku. Když jsem tak pročítal monitoring tisku týkající se vinařství, byl jsem překvapen, kolik média citovala vinaře, kteří tvrdili, že letos to bez té nejtvrdší, systémové chemie ve vinicích nešlo jinak. Tato prohlášení nejsou zcela úplně fér vůči biovinařům, z nichž většina situaci zvládla i bez těchto syntetických fungicidů dobře, v některých případech ba ještě lépe. Z uvedených citací by totiž mohl snadno laik dovodit, že vlastně biovinaři, pokud letos sklidí, museli stříkat chemií. A to není pravda. A jestli se nějaký vykuk najde, namátkové kontroly, které byly vyhlášeny již v loňském roce, jej odhalí.

Podobná prohlášení jsou medvědí službou a Pandořinou skříňkou stejně jako prohlášení na adresu kvality odrůd pro výrobu červených vín původem z Moravy, jímž se jako tématem zabývá polemická anketa mezi vinaři na str. 388.

Richard Stávek

Předplatné / Zprávy

Vinařský obzor (7–8/2010) 333

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2010 » 528 Kč / 23 €

Rakouská Vinařská akademie nabízí WSET

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2010 ve volném prodeji » 63 Kč / 2,60 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2010 pro předplatitele » 46 Kč / 1,95 € Cena zimního/letního dvojčísla 2010 ve volném prodeji » 106 Kč / 4,10 € Cena zimního/letního dvojčísla 2010 pro předplatitele » 80 Kč / 3,70 € Jako předplatitel ušetříte » 188 Kč / 6 € za rok.

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________

V Rustu, městečku na břehu Neziderského jezera, sídlí rakouská Vinařská akademie (VA).

Tato organizace, propagující kulturu vína u našich jižních sousedů, představila během vídeňského veletrhu svou aktuální nabídku.

ročníku 2010 od začátku roku 2010 (1/2010) na dva roky — do 12/2011 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč)

2004 (30 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________

Od letošního roku budou kurzy v Rustu probíhat též v angličtině. Účastníci vzdělávacích cyklů budou mít díky umístění v Rustu v srdci vinařského Bugenlandu kromě jiného výbornou příležitost se vedle vinařské teorie seznámit s vinohradnictvím a vinařstvím též prakticky. VA je neziskovou organizací a byla založena před 20 lety. Nyní je největší vzdělávací institucí okolo vína v kontinentální Evropě. Ročně její kurzy navštěvuje až 20 tisíc milovníků vín.

Aktuální novinkou představenou na VIEvinum ve Vídni byl nadstavbový kurz WINES AND SPIRITS INTERNATIONAL. V osnovách kurzu nejsou opomenuty významné vinařské regiony, různé styly vín, jako jsou šumivá či fortifikovaná vína nebo destiláty. Studentům je v průběhu kurzu vštěpována schopnost kriticky porozumět vínům a umět je zhodnotit. Úroveň této kvalifikace je mezinárodně definována a je doporučena pro celé spektrum profesionálů kolotoče okolo vína: obchod vínem, gastronomie, management vinařských firem a výroba vína. Kurz byl vyhlášen jako pobytový, přičemž pozdní odpoledne a večery mají být věnovány workshopům, návštěvám vinic a vinařství a vzdělávacím ochutnávkám. Úspěšní absolventi těchto kurzů se pak mohou přímo přihlásit na WSET Diploma, což je mezinárodně známý stupeň vzdělání v oblasti obchodu vínem. Rakouská vinařská akademie je partnerem British Wine and Spirit Education Trust od roku 1993 a nabízí kurzy vedoucí k získání uznávaného WSET i v němčině. Zcela první takový kurz, ale v angličině, bude hostit rakouský Rust od 10. května 2011.

Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Dr. Josef Schuller, generální ředitel Rakouské vinařské akademie a zejména sám propagátor a znalec vín, v současné době též předseda Instutu Masters of Wine, k tomu uvádí: „Tato inovace ve vinařském vzdělávání nám umožní nabídnout všem zájemcům o vinařské vzdělání širší profesionální škálu – přes novinku WSET postupně až k metě nejvyšší: Master of Wine.

A to vše, u nás, v Rustu“.

Nejbližší termíny kurzů: PODZIM: 11.–15. 10. a 11.–14. 11., celkem 9 dní

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________

JARO: 14.–18. 3. a 4.–7. 4., celkem 9 dní.

Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________

(ss)

IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________ »

Více informací na www.weinakademie.at

334

Vinařský obzor (7–8/2010)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů ČR

Dočasný konec biovína v Evropě Jsem přesvědčen, že současný průběh vinařské sezóny zejména ve spojení s extrémně kritickým tlakem peronospory vám směruje myšlenky jinam než na stránky Vinařského obzoru, ale přece jen je čas dovolených a je třeba v rámci zápalu boje zaměřit se jiným směrem. Tyto stránky našeho časopisu jsou jistým prostorem pro odreagování.

Myslím, že téma peronospora je téma číslo 1 mezi vinaři, a již nyní je jasné, že způsobí asi 20% propad sklizně, což je určitě významnou hospodářskou škodou. Škodou, která nebyla způsobena úmyslným jednáním vinařů, ale třetím faktorem. Srážkami. Extrémně vysoké množství srážek v měsíci květnu způsobilo vytvoření mimořádně vhodných podmínek pro rozvoj plísně révové a silný infekční tlak v období květu a po něm způsobil viditelné škody. Dle mého názoru jde o zásah vyšší moci. Jestliže někde zasáhne vyšší moc, nastává zcela jiný režim, a to ve všech oblastech našeho žití. Jestliže vichřice shodí strom na dům a vedle stojí jiný strom, který hrozí pádem a může způsobit ještě větší škodu, tak nikdo z nás nečeká na to, až dostane povolení jej skácet, ale strom pořeže, aby případné další škodě zabránil. Úplně stejně je tomu v zemědělství.

Jestliže je kritická situace s chorobami révy a je jasné, že použití 6 ošetření proti peronospoře nezajistí ochranu révy a neprovedení dalšího ošetření by způsobilo hospodářské škody, je třeba ošetření sedmé nebo osmé.

Vliv vyšší moci v souvislosti s nesplněním závazků nařízení vlády k integrované produkci révy vinné tuto klauzuli také obsahuje a dle mého názoru je plně aplikovatelné právě na letošní kritický peronosporový rok. Je nyní na vinaři, aby prokázal vyšší moc, díky které musel překročit dávku 2 kg mědi na hektar, resp. aplikoval 7. nebo 8. postřik. Svaz vinařů České republiky projednal celou záležitost na představenstvu a podal za pěstitele žádost ministerstvu o akceptaci zásahu vyšší moci a v důsledku toho zvýšení limitu čisté mědi na hektar a rok na 3 kg a použití 8 postřiků. Pevně věřím, že ministerstvo se k žádosti postaví čelem a pěstitelům vyhoví tak, aby mohli legálně zachránit sklizeň. Budeme vás o dalším průběhu informovat.

„Husto“ není jen v Česku. Vaří to i v Evropské unii. Domnívám se, že Evropská komise opět zatopila pod kotlem. Komu jinému než vinařům. Evropský komisař pro zemědělství oznámil, že Komise stahuje svůj návrh nařízení, kterým se měla stanovit pravidla pro sklepní zpracování biovína. Toto nařízení má za sebou již poměrně velkou historii.

V Bruselu se diskutuje již 2 roky. První diskuse začaly na téma, zda vůbec má mít biovíno své vlastní nařízení, nebo má být biovíno regulováno SOT s vínem. Zvítězil „bruselský šiml“, který se domnívá, že biovíno je něco jiného než víno. Já si to nemyslím.

Souběžně s těmito diskusemi byl z veřejných peněz financován projekt OrWine s celkovým rozpočtem 1,69 mil. €, který měl za úkol nalézt nejvhodnější postupy produkce biovína. Bohužel se celý projekt ubral cestou bruselskou a téměř veškerá diskuse se motala kolem výše oxidu siřičitého v biovíně a v projektu bylo prokázáno to, co Komise chtěla. Produkce biovína je možná i s poloviční dávkou síry. Text nařízení byl zpracován a následně oponován na různých fórech. Nakonec se dospělo k rozumnému kompromisu až na jeden bod. Redukce oxidu siřičitého v biovíně. Komise navrhovala silnou redukci až na 50 % oproti konvenčnímu vínu. Ostře proti tomuto návrhu vystupovaly severní vinařské státy EU vedené Německem (Česko bylo také v této skupině a je na místě poděkovat zástupcům ministerstva), které argumentovaly, že není důvod k nějaké redukci. I tak jsou limity síry ve víně již na hraničních hodnotách. Následně vyrukovala Francie s kompromisním návrhem na redukci kolem 30 % oproti vínu. Vše již vypadalo, že výsledek vyjednávání bude kompromisem, který sníží obsah síry asi o 30 mg/l pro biovíno, avšak Komise udělala krok, se kterým nikdo ne-

počítal. Kompromis členských států ignorovala a s cílem prosadit mnohem razantnější řešení celý návrh stáhla. Sdělila, že se k biovínu vrátí nejdříve za 3 roky. V této situaci jde o problematický krok, neboť zůstává v platnosti stávající značení a biovíno, jak bychom mu chtěli říkat, můžeme značit pouze jako „víno vyrobené z ekologicky pěstovaných hroznů“. Vzhledem k obrovské konkurenci na trhu zcela jistě problém.

Jediné, co nám zbývá, je opět pláč v očích.

Když si člověk představí obrovské množství jednání, která proběhla v Bruselu, ale nejen tam, a ta hromada eur za letenky, cestovné, hotelovné a nevím co ještě, je situace velmi tristní. Nevím, jestli by si podnikatel dovolil takto hospodařit se svými prostředky, resp. prostředky akcionářů. Asi by takové vedení společnosti bylo neprodleně odvoláno.

Máme však my tuto možnost?

Česká republika v Evropské unii

Vinařský obzor (7–8/2010) 335

Jiří Sedlo Martin Půček Svaz vinařů ČR

XVIII. valné shromáždění AREV v Poreči (Istrie) Jednání začalo zasedáním CEPV (Rada evropských vinařských odborníků) 27. května za vedení předsedy CEPV C. Rossa (I) a účasti generálního tajemníka AREV J.-P. Angerse (F). Na programu bylo projednání a případné úpravy návrhu rezoluce pro valné shromáždění AREV následující den. Bylo dohodnuto, že oproti původnímu návrhu musí rezoluce obsahovat jasný požadavek na zachování výsadbových práv i po roce 2018 a zachování registru vinic.

Dále je nutno požadovat zrušení možnosti uvádět odrůdu a ročník u jednoduchých (dříve stolních) vín.

V pátek 28. května bylo zahájeno valné shromáždění AREV. Po úvodním projevu starosty Poreče E. Štifaniče prezident AREV J.-P. Bachy hovořil o úloze AREV, krizi na trhu s vínem a oznámil, že dalších 5 regionů má zájem o členství v AREV. Nyní má AREV 70 členských regionů. Dále promluvil předseda CEPV C. Rosso o spolupráci s jinými organizacemi, o odlišnosti AREV od COPA/COGECA, o nutnosti zřízení pracoviště, které by sledovalo trh s vínem v Evropě. Zmínil i problémy se sazbami cla u vína (Anglie a Commonwealth), nejednotné výši povoleného obsahu alkoholu v krvi řidičů apod. Následovalo vystoupení zástupce chorvatského ministerstva zemědělství, který hovořil o autochtonních odrůdách v zemi. Uvedl rovněž, že více vína dováží, než vyváží, a že upravují národní předpisy podmínkám EU, koncem tohoto roku zavedou registr vinic. Na závěr tohoto bloku si vzal slovo prezident regionu Istrie I. Jakovčič. Přivítal účastníky jednání v bývalém hlavním městě regionu. Zdůraznil, že ještě před 15 lety v restauracích Istrie rozlišovali jenom bílé a červené víno, ale od té doby se mnohé změnilo. Hodně se naučili od okolních států. Dnes by mělo být za nové členy AREV přijato dalších 5 regionů bývalé Jugoslávie.

Následovalo jednání mezinárodní rady AREV. Nejdříve byl všemi hlasy přijat předem zaslaný protokol z minulého jednání (Evora 2009). Pak přednesl generální tajemník J.-P. Angers zprávu o činnosti AREV za rok 2009. Uvedl v ní mimo jiné, že sekretariát organizace se přesunul z Bordeaux do

Champagne, což výrazně přispělo k operativnosti a zjednodušení práce. K důležitým činnostem patřilo připomínkování evropských předpisů. Za pozitivní lze považovat i skutečnost, že nový komisař EU pro zemědělství pracoval v minulosti i v rámci AREV, má vinařské vzdělání. Nyní zahrnuje AREV 70 vinařských regionů, brzy jich bude více. Úzce spolupracujeme s Výborem regionů, jsme pozorovatelem v OIV. Je nutno zdůraznit, že AREV má výrazně odlišné stanovisko k biovínu oproti Komisi. Následovalo zasedání valného shromáždění představením nových uchazečů o členství v AREV. Jako první se prezentoval region Mostar (Bosna a Hercegovina), důraz byl

kladen na autochtonní odrůdy, zvláště bílou Žilavku a modrou Platinu. Celková plocha vinic v regionu činí 5 690 ha. Častá je závlaha vinic. Druhým prezentovaným regionem byla Vojvodina (Srbsko). V tomto vinařském regionu žijí 2 mil. obyvatel, obdělávající 11 tisíc ha vinic. Opět byly představeny autochtonní odrůdy a novošlechtění. Mají mimo jiné odrůdu Panonia a Morava. Vinařství se studuje na univerzitě Novi Sad. Jako třetí region byla představena Dalmácie (Chorvatsko), jde o prostor na severu od Trogiru a na jihu končí ostrovem Hvar. K nejznámějším odrůdám patří modrá odrůda Plavac maly. Zástupci regionu Zadar (Chorvatsko) přišli pozdě a region

Vinařem v Africe i leckde jinde Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, rok vydání 2004 Antonín Konečný, náš přední vinařský odborník, bilancuje ve své první samostatné knížce svůj bohatý život spojený s vinnou révou a s vínem jako ušlechtilým mokem. Seznamuje čtenáře mimo jiné i s tím, proč se stal vinařem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinařil v Etiopii, Alžírsku, Bulharsku, Albánii či Maďarsku, ba i s tím, jak tráví svůj zkušenostmi nabitý život v malé moravské vesnici dnes. Čtivé a poutavé vyprávění doprovází mimořádná fotografická příloha. Kniha je určena pro všechny milovníky čtenářsky vděčných biografií.

199 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (7–8/2010)

Česká republika v Evropské unii

Foto archiv autorů

336

1 Předsednictvo CEPV

Foto archiv autorů

nebyl prezentován. Posledním představeným regionem byl Dubrovník (Chorvatsko) nacházející se od poloostrova Pelješac po jižní hranice země. Je to první chorvatský region s chráněným označením původu, které se týká odrůdy Plavac maly v geografické oblasti Dingač na polostrově Pelješac. K dalším autochtonním odrůdám patří Malvasia a Pošip. Závěrem bylo všemi odsouhlaseno přijetí těchto regionů za členy AREV. Jednání pokračovalo mezinárodní radou AREV. Auditor představil finanční bilanci za rok 2009 se ziskem 51 tis. eur. Byl

2 Z jednání plenárního zasedání AREV

přijat nový zaměstnanec pro vinařskou turistiku, zvýšily se i náklady na provoz sekretariátu. Auditor potvrdil pozitivní finanční vývoj odpovídající předpisům. Nato byla zpráva všemi hlasy přijata. Návrh rozpočtu pro rok 2010 představil generální tajemník J.-P. Angers. Tento návrh byl rovněž odsouhlasen bez připomínek. Následovala volba prezidenta AREV, stávající prezident a jediný kandidát J.-P. Bachy byl zvolen všemi hlasy.

Obdobně proběhla volba místopředsedy a tajemníků AREV mezinárodním před-

stavenstvem (= potvrzení stávajících).

Druhým místopředsedou byl zvolen J. Vogel (F), 1. místopředsedu a předsedu CEPV nedávno volil CEPV, generálním tajemníkem J.-P. Angers a jeho zástupcem D. Janin.

Dále pokračovalo jednání valného shromáždění vystoupením nově zvoleného prezidenta AREV a pak tiskové mluvčí A. Catalao komisaře pro zemědělství (EU) D. Ciolos. V dlouhé zdravici mnoho podstatného neřekla. Zdůraznila, že do sektoru vína se vkládá stále více prostředků z EU, v roce 2013 to budou 2 miliardy eur.

Je nutné provést úpravy, Komise zpracovává strategii „Europa 2020“. V následné diskusi vystoupilo několik diskutujících.

Například zástupce Alsaska vyslovil názor, že ten, kdo provádí reformu, jí musí rozumět a znát historii včetně toho, proč nebylo v minulosti něco přijato. Zástupce Dolního Rakouska požadoval zrušit možnost označení jednoduchého vína odrůdou a ročníkem, zástupce Bádenska zase ponechání existence výsadbových práv a možnost ponechání tradičních označení vína, ne nařídit používání nesmyslného nového označení. Region Duero požadoval možnost použití podpor EU i na podporu odbytu vína uvnitř EU, ne jenom ve třetích zemích. V reakci na diskutující zástupkyně Komise zdůraznila, že reformu 2008 neprováděla Komise, ale Rada, tedy samotné členské státy. Podstatou bylo umožnit evropským producentům stejné podmínky, jaké mají vinaři na jiných kontinentech.

To se týká například uvádění odrůdy a ročníku. Ale cílem bylo i zjednodušení značení pro spotřebitele, sjednocení značení u všech potravin. Víno konzumuje stále více žen a mladých lidí a pro ně je stávající systém značení příliš komplikovaný.

Jednání pokračovalo krátkým představením vinařství regionu Istrie, které provedl I. Matoševič, předseda Svazu vinařů Istrie.

Uvedl, že v době Rakousko-Uherska měla Istrie větší plochu vinic než nyní. Dříve vinaři produkovali „domácí“ víno a víno na prodej. Domácí se spotřebovávalo v podniku, šlo o nižší kvalitu. Ve druhé polovině 90. let minulého století se vinaři zaměřili na propojení s turismem. Slunce – moře – víno – olivový olej. Stávající prezident regionu I. Jankovič tehdy absolvoval sommelierský kurz v Itálii a trvale podporuje rozvoj vinařství. Obliba vinařství je u mladých lidí vysoká. Pořádají každoroční mezinárodní soutěž vín odrůdy Malvasia, letos byl 17. ročník. V posledních letech stát podporoval vinohradnictví, výsadbu nových vinic.

V současnosti je na Istrii přibližně 5 tisíc ha vinic. Celkem 60 % plochy tvoří Malvasia (Veltlínské červené rané), další značně zastoupené odrůdy jsou modré Teran a Merlot. Chorvatsko dováží 7× více vína, než vyváží. Svaz má celkem 106 členů, naprostou většinu tvoří malá rodinná vinařství.

Zřizují státní agenturu pro marketing vína.

V sobotu 29. května se od 9.30 hodin uskutečnila odborná exkurze do tří vinařství na Istrii

Prvním byla firma Agrolaguna Poreč, kterou vlastní soukromá osoba a mimo vinařství se zabývá pěstováním oliv a v živočišné produkci především výrobou ovčího sýra. Obhospodařuje 520 ha vinic, převažují odrůdy Malvasia, Teran, Merlot, Cabernet Sauvignon. Roční produkce vína činí 6 milionů litrů. Vinice jsou na rovině, přístup je z udržovaných asfaltových silnic, po kterých jezdí cykloturisté.

Druhým podnikem bylo Vinařství Kabola na severozápadě poloostrova. Rodinné vinařství (od r. 1891, třetí generace) se sídlem uprostřed svažitých vinic ve starém, nedávno rekonstruovaném kamenném objektu obdělává 20 ha vinic. Pěstované odrůdy: Malvasia, Muškát, Merlot, Teran, Cabernet Sauvignon. Malvasii produkuje ve čtyřech řadách, rmut vína Malvasia Amfora je ponechán rok ve větší amfoře. Vlastní i restauraci. Před vstupem do vinařství je pergola a posezení, pergolu obepíná Isabela (Vitis labrusca).

Zakončení exkurze bylo ve Vinařství Matoševič ve Sv. Lovreči (východně od Poreče). Menší vinařství předsedy Svazu vinařů Istriie, které se snaží o produkci vysoce kvalitních vín z plochy asi 8 hektarů vinic přibližně 270–300 metrů nad mořem, pře-

3 Z jednání plenárního zasedání AREV

vážně na svazích se sklonem 25–30 %. Po degustaci bylo všeobecně konstatováno, že kvalitu vín je možné v budoucnu stále zlepšovat. Vinařství je zapojeno v systému certifikace Istrijských vín. Systém funguje na základě vytvoření pětičlenné komise složené z vinohradníků, vinařů a obchodníků, jíž vinaři adresují v měsíci květnu požadavek na uznání sklizně daného roku. V průběhu sezóny tato komise provede kontrolu ve vinicích. Následuje druhá kontrola ve vinařství spojená s degustací přihlášených vín a následně komise rozhodne o udělení cer-

tifikátu na omezené množství, dle přihlášené produkce. Označení lahví probíhá číslovanou známkou. Třetí kontrola probíhá namátkově na trhu, odběrem lahví a jejich senzorickou a laboratorní analýzou. Při procesu certifikace je odmítnuto cca 20 % produkce.

V neděli 30. května probíhala od 10 do 18 hodin akce „Den otevřených sklepů Istrie“, ale to už jsme byli na cestě domů.

Foto archiv autorů

Na závěr tohoto bloku byly předány certifikáty kvality 26 vinařům produkujícím víno odrůdy Malvasia.

Poslední blok zahájil Y. Dietrich (Alsasko) informací o stavu jednání o předpisu ES pro biovíno. Sporné je především maximální množství SO2 v biovíně. Hovořil o potřebě kompromisu, ale jinak se nic proti poslednímu jednání COPA/COGECA nezměnilo, tj. Německo trvá na své původní pozici.

Jednání pokračovalo informací P. Pickarda (Rhone-Alpes) o enoturistice a certifikaci vinařství. Mimo jednání jsme dohodli možnou spolupráci s Dolním Rakouskem v enoturistice. Úplně posledním bodem jednání bylo přijetí rezoluce. J.–P. Angers přečetl návrh textu připravený CEPV den předtím.

Pozměňovacích návrhů bylo více, většinou šlo jen o slovíčka ve francouzském textu.

Zásadní byl návrh Chorvatska, aby sice byla vyžadována výsadbová práva i nadále, ale aby se nevztahovala na autochtonní odrůdy. S tím samozřejmě téměř nikdo nesouhlasil, ale navrhovatel se toho nechtěl vzdát ani po vysvětlení, že Chorvatska se to stejně netýká, dokud nebude členem EU. Nakonec všichni souhlasili s německým návrhem, že se tím bude zabývat příští zasedání AREV, ale nebude to součástí projednávané rezoluce. Všemi hlasy přijatá rezoluce (český překlad) tvoří přílohu této zprávy.

Jednání v 18 hodin ukončil prezident AREV J.-P. Bachy.

Vinařský obzor (7–8/2010) 337

Foto archiv autorů

Česká republika v Evropské unii

4 Vinařství Kabola, sever Istrijského poloostrova

338

Vinařský obzor (7–8/2010)

Česká republika a OIV

Simona Hrabětová Ministerstvo zemědělství – oddělení pro víno

Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2010 (pokračování) Zasedání expertních skupin OIV se konají vždy v březnu; zasedání Vědecko-technického výboru a jeho struktur, stejně jako Výkonného výboru, se konají pravidelně dvakrát v roce, a to vždy v březnu a v říjnu. Tento článek volně navazuje na článek Ing. Ondřeje Mikeše, který byl uveřejněn ve Vinařském obzoru č. 6 z tohoto roku.

Expertní skupina DROCON pro právo a informace spotřebiteli zasedala ve dnech 17.–18. března. Úvodem se uskutečnila volba nového předsednictva skupiny: Prezidentem skupiny je P. Rocca ze Španělska, zástupcem prezidenta je P. Molpel z Francie a vědeckým sekretářem byl zvolen W. Haupt (dřívější předseda skupiny). ČR nenavrhovala žádného kandidáta.

Nosným tématem pracovní části byla Dealkoholizovaná a částečně dealkoholizovaná vína. Jde o nesnadné téma, na kterém se členské státy OIV (dále jen „ČS“) nemohou prozatím shodnout. Po dlouhé diskusi proti sobě stojí dva názory: a) Produkt je víno se zanedbatelným, resp. sníženým množstvím alkoholu. b) Produkt je kvašený nápoj z hroznů révy vinné. Státy se nemohou shodnout, zda nealkoholizované či částečně nealkoholizované víno lze označit názvem „víno“, jestliže v Mezinárodním kodexu enologických praktik je popsáno víno jako „alkoholický nápoj“, tj. obsahující nejméně 8,5 % alkoholu, nebo zdali nejde o nový výrobek. Dále byla diskuse obrácena směrem ke spotřebiteli.

Některé ČS jsou přesvědčeny, že spotřebitel nebude reagovat pružně na nový výrobek s dlouhým názvem, naproti tomu bude mnohem pohotověji a vstřícněji reagovat na název „víno“, byť i bez alkoholu. ČS nezaujaly jednotné stanovisko ani k obsahu alkoholu pro jednotlivé kategorie, zazněl tedy návrh předat dokument Vědecké komisi II pro enologii ke zpracování technického podkladu před dalším řešením

v pracovní skupině pro právo a informace spotřebiteli.

Dále se práce expertní skupiny zaměřila na diskusi k navrhovaným směrnicím: ECO-DROREG-03-287 Přírodně sladká vína – ČS se znovu nedokázaly shodnout na řešení limitu pro obsah alkoholu. Nařízení (ES) povoluje obsah alkoholu 4,5 % obj. a rezoluce OIV-OENO 6/03 pro ledová vína 5,5 % obj. Zazněl návrh, že by pro normu OIV měla být určující právě jen norma OIV (viz Ledová vína). Na doporučení předsedy je rezoluce předána k technickému řešení Vědecké komisi II pro enologii.

ECO-DROREG-03-288 Nápoje na bázi vína – zaznělo, že výrobek musí obsahovat alespoň 50 % vína, resp. speciálního vína, a v dalších 50 % lze použít ostatní vinné produkty. Rumunsko a Austrálie jsou proti použití moštu v případě těchto nápojů. Některé státy poukázaly též na nevhodné nastavení limitu pro obsah alkoholu. Návrhem je 4,5–7 % alkoholu. Předseda expertní skupiny připustil, že návrhy budou znovu rozeslány ČS OIV k připomínkám.

ECO/DROCON/09/395 Aromatizovaná vína – text návrhu, který se rozšiřuje v textu o užití moštu a alkoholu vinného původu, byl schválen a rezoluce postupuje do etapy 4 schvalování.

ECO-DROCON/09/396 a ECO-DROCON/ 09/397 Harmonizace označování vín (odrůdou a ročníkem) – byly zapracovány připomínky ČS sdělené písemně v rámci připomínkování textů návrhů v prosinci 2009. Některé ČS připustily, že takovýto

způsob označování všech vín bez ohledu na jakost může v budoucnosti vést k devalvaci vína. Návrh byl přesto postoupen do etapy 4 schvalování.

Na návrh Argentiny a Brazílie jsou rezoluce 396 a 397 přeposlány rovnou CST (Vědecko-technickému výboru), a pokud ten je schválí, budou v rámci zrychlené procedury přijímány valným shromážděním v etapě 7 letos v Gruzii.

CII/TECNO/09/415 Modifikace definice „polosuchá vína“ – text rezoluce byl upraven a předán pro doplnění aktualizovaných technických limitů zpět Vědecké komisi II pro enologii.

ECO/DROCON/09/398 Účinná informace spotřebiteli – navrhovaný text vzbudil silnou opozici u Švédska, které soudí, že by se legislativa pro víno měla blížit potravinářským standardům. Použití symbolů by nemělo nahrazovat text. Návrh byl upraven dle švédského doporučení a doporučení Itálie.

ECO/DROCON/09/399 Harmonizace standardu značení – piktogramy – po dlouhé diskusi byl návrh upraven, resp. doplněn o další odstavec, ve kterém se klade důraz na výzkum v této oblasti, nejširší informovanost a zachování značení povinných údajů slovně. Mohou být přiřazeny symboly, ale tyto nesmí nahrazovat slovní popis.

ECO/DROCON/09/400 Ocet vinohradnicko-vinařského původu – provedeny jen drobné úpravy zpřesňující stávající text.

Předáno dalšímu schvalování v etapě 4.

nou gramatiku v případě psaní slova český a o nedostatečné uvedení označení zemských vín: české zemské víno a moravské zemské víno. ČS OIV byly dále informovány o práci ad hoc skupiny pro biotechnologie. Bylo konstatováno, že, kromě vědeckých pokusů, se prozatím vína z GMO révy vinné neprodukují ani se k výrobě vín nepoužívají GMO mikroorganismy. Začíná se pracovat na definici GMO révy vinné. Tuto skupinu bude aktivovat Vědecko-technický výbor, prozatím se k účasti na její práci hlásí: Brazílie, Německo, Francie, Argentina, Itálie, Portugalsko a nadnárodní společnost FIVS. Do příštího setkání na podzim t. r. bude připraven návrh konceptu pravidel na udržitelný rozvoj s přihlédnutím k bezpečnosti práce v sektoru vinohradnicko-vinařském, který bude určen k diskusi.

Dne 18. března odpoledne se uskutečnilo jednání Vědecké komise III pro právo a ekonomiku. Tato komise je nově vedena: John Barker (Nový Zéland – předseda), Jean-Luc Dairien (Francie – místopředseda), vědecký sekretář Wolfgang Haupt (Německo).

Komise potvrdila nově zvolené funkcionáře a shrnula práci všech svých expertních skupin:

inzerce©

ECO/DROCON/09/401 Vinný ocet – provedeny jen drobné úpravy zpřesňující stávající text. Zůstává hodnota 4 % obj. alkoholu, jako nejnižší možná hladina přítomného etanolu v produktu. Max. kyselost je vyjádřena 60 g/l kys. octové. Předáno další etapě 4.

Dále se expertní skupina věnovala fenoménu Organická produkce. Byl předložen návrh na definici organické produkce, který stanoví, že organické vinohradnictví a vinařství je systém, který: zahrnuje udržitelné zdraví půd a ekosystémů, podporuje biodiverzitu a ochranu přírodních zdrojů, zvýhodňuje užívání ekologických procesů a cyklů, minimalizuje nebo vylučuje externí zásahy a umělé/nepřírodní vstupy a vylučuje použití GMO. Poslední bod zpochybňuje Austrálie a dává příklad, že mnohé GMO vznikají, aby se vyrovnaly s měnícími se extrémními výkyvy počasí a aby prokázaly rezistenci vůči chorobám. Definice nenahrazuje principy IFOAM. ČS OIV byly informovány o probíhající revizi údajů databáze chráněných značení na webu OIV a byly vyzvány ke spolupráci na této revizi. ČR upozornila OIV na některé nedostatky v seznamu pro ČR, přičemž tyto chyby byly písemně sděleny e-mailem na sekretariát OIV. Jednalo se o nespráv-

Vinařský obzor (7–8/2010) 339

Právo a komunikace spotřebiteli: Paul Rocca (Španělsko, předseda), Georges-Pierre Malpel (Francie, místopředseda), Wolfgang Haupt (Německo, vědecký sekretář). Bylo konstatováno, že se skupina zabývala návrhy 11 rezolucí, z nichž jedna byla pozdržena, dvě předány do zrychlené procedury schvalování a zbytek převeden do etapy schvalování 4. Rezoluce pro přírodně sladká vína byla postoupena zpět expertní skupině pro technologie kvůli stanovení limitu obsahu alkoholu. Dále bylo konstatováno, že bude docházet k úpravám databáze OIV o chráněných značeních. Pokračovat bude práce na stanovení definice pro dealkoholizovaná a částečně dealkoholizovaná vína.

Ekonomika a situační analýzy: Tony Battaglene (Austrálie), Peter Botos (Maďarsko), Antonio Seccia (Itálie). Bylo konstatováno, že se skupina nezabývala žádnými rezolucemi a žádné nenavrhuje. Předmětem práce je nově odhad ekonomického dopadu použití GMO v sektoru révy a vína, dále ekonomické zhodnocení klimatických změn na sektor révy a vína. Situační analýzy poskytly Brazílie, DE, Argentina, IT a NZ. Obchod a spotřeba: Eugenio Pomarici (Itálie), Guillermo Garcia (Argentina). Sledují sociální otázky ve vztahu k výrobě v sektoru vinohradnicko-vinařském, pokrývání

inzerce©

Česká republika a OIV / Inzerce

340

Vinařský obzor (7–8/2010)

spotřeby vína a mezinárodní obchod – pohyb zboží. Hotoví se k průzkumu trhu před zavedením „GMO“ vína. Německo doporučilo zabývat se též otázkou organických vín a Španělsko otázkou premiérových vín.

Training: Hervé Hannin (Francie), Armando Tonioni (Argentina), Conrad Briguet (Švýcarsko). Skupina se soustředí na harmonizaci veškerých dostupných pravidel pro hodnocení vín, školení degustátorů.

Skupina připravuje též návrhy na materiály OIV k poskytování grantů a odborných stáží.

Lihoviny vinohradnicko-vinařského původu: Aziz Allam (Francie), Jasna Čačic (Chorvatsko). Skupina projednává návrhy dvou rezolucí – na označování alkoholu vinohradnicko-vinařského původu a na definici likérů vinohradnicko-vinařského původu.

Vědecká komise III pro právo a ekonomiku se dále usnesla, že biotechnologie, organická produkce, dealkoholizace, výrobní ceny a udržitelný sektor musí být diskutovány ve Vědecko-technickém výboru a poté bude určeno, která skupina připraví návrh příslušné rezoluce.

Zasedání Vědeckého výboru se uskutečnilo v pátek 19. března.

Prezidentem je Yves Bénard (Francie), 1. zástupcem Peter Hayes (Austrálie), 2. zástupcem Francois Murisier (Francie) a sekretářem F. Castellucci (Itálie).

Vědecký výbor sdružuje prezidenta a viceprezidenty OIV, a dále předsedy jednotlivých vědeckých komisí, subkomisí a expertních skupin, místopředsedy a vědecké sekretáře vědeckých komisí a subkomisí a bývalé prezidenty OIV s přetrvávajícím statusem. Jde tedy o úzce specializovaný „mozek“ OIV, který se zabývá řešením sporných či nejednoznačných otázek, řešených jednotlivými vědeckými komisemi, jež potřebují odstup či nadhled. Vědecko-technický výbor připravuje vyjádření pro politický

Vazba ročníku 1999 Vazba ročníku 2000 Vazba ročníku 2001 Vazba ročníku 2002 Vazba ročníku 2003 Vazba ročníku 2004 Vazba ročníku 2005 Vazba ročníku 2006 Vazba ročníku 2007 Vazba ročníku 2008

Česká republika a OIV

orgán OIV, kterým je Řídící výbor, jenž zasedá vždy den po Vědecko-technickém výboru. Protože ČR nemá zastoupení v CST, požádala generálního ředitele OIV o účast na tomto zasedání, aby měla možnost pochopit a posoudit způsob jednání a přípravy témat pro Řídící výbor, kterého se ČR účastní pravidelně. Tato účast jí byla umožněna v roli pozorovatele bez možnosti diskuse.

Avšak postoj ČR povzbudil vedení OIV k tomu, aby na zasedání Vědecko-technického výboru prosadilo povolení účasti nečlenů Vědecko-technického výboru na jeho zasedáních, byť i jen v úloze pozorovatele, s nadějí, že se tak zviditelní práce tohoto výboru a stane se transparentní pro ty ČS, které ve Vědecko-technickém výboru až dosud nemají/neměly své zástupce. Během jednání byly prodiskutovány výsledky jednání vědeckých komisí I–IV (Záznam z jednání vědecké komise III – viz výše), zpráva o činnosti generálního ředitele a prezidenta OIV, byla rozpoutána debata k možnosti zavedení vědecky impaktovaného časopisu OIV, což by jistě zvýšilo zájem přispěvovatelů.

V sobotu 20. března se konalo zasedání Řídícího výboru OIV. Zasedání se účastnilo 33 ČS OIV z celkového počtu 43. V souvislosti s tím bylo oznámeno, že Tunisko a Ukrajina již 5 let neplatí příspěvky, a jsou tudíž na základě jednacího řádu OIV vyloučeny z organizace. Naopak o řádné členství projevila zájem Indie a o členství v roli pozorovatele projevila zájem Mezinárodní nezisková asociace OENOPPIA, sdružující strany produkující či vyvíjející enologické produkty. ČS byly seznámeny se zprávou o hospodaření, ze které vyplynulo, že z roku 2009 zůstává zůstatek 60 187 eur, který bude použit pravděpodobně na stáže a granty OIV (to bude připraveno k hlasování na Valném shromáždění). Ze zprávy též vyplynulo, že ČR již zaplatila svůj pravidelný příspěvek

Kč 292 (vč. DPH) Kč 333 (vč. DPH) Kč 333 (vč. DPH) Kč 383 (vč. DPH) Kč 424 (vč. DPH) Kč 454 (vč. DPH) Kč 494 (vč. DPH) Kč 524 (vč. DPH) Kč 565 (vč. DPH) Kč 595 (vč. DPH)

Vinařský obzor ročníky 1999–2008 v černé deskové vazbě se zlatým písmem. »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

19 600 eur, který se v posledních třech letech nemění. Dále bylo konstatováno, že v době březnového zasedání bylo vybráno zatím 88 % poplatků.

Ve zprávě o činnosti, přednesené generálním ředitelem OIV, zaznělo: Ředitelství OIV zve do svého centra nové ambasadory ČS OIV, kteří plní své poslání v Paříži, přičemž jsou v rámci návštěvy OIV seznámeni s činností této organizace i se smyslem práce předmětné země pro OIV. Dále zaznělo, že generální ředitel OIV v rámci svých misí navštívil v roce 2009 následující státy: Francii, Itálii, Španělsko, Portugalsko, Německo, Lucembursko, Velkou Británii, Švédsko, Belgii, Českou republiku, Chile, Argentinu, Uruguay, Brazílii, Rusko, Ukrajinu, Gruzii, Chorvatsko, Černou Horu, Maroko, Libyi a Izrael. Z potenciálně zainteresovaných zemí vykonal misi v Číně, Québeku (Kanada), Polsku, Uzbekistánu, Íránu, Ázerbájdžánu a Sýrii.

Dále bylo oznámeno, že se pracuje na zdokonalení webu tak, aby bylo možné vést elektronickou diskusi k připravovaným rezolucím OIV. Aktivity OIV byly zmnoženy o zahájení spolupráce s EFSA, tj. Evropským úřadem pro potraviny (především v otázce alergenů). Byla upravena pravidla pro mezinárodní soutěže vína a lihovin, dále pravidla pro budování vztahu s jinými organizacemi a pravidla pro udělování cen OIV. Řídící výbor byl seznámen se závěry jednání Vědecko-technického výboru (viz výše v textu): Byly oznámeny sestavy návrhů rezolucí v etapě 3 a 5 a též rezoluce určené z etapy 3 pro rychlou proceduru. Řídící výbor byl dále zpraven o povaze diskuse k biotechnologiím, organické produkci, udržitelnému rozvoji vinohradnicko-vinařského sektoru. Všechny tyto aktivity bude třeba označit a popsat v chystaných návrzích rezolucí. Byla akceptována informace vědecké komise IV, zabývající se alergeny ve víně, a informace o potřebě značení alergenů na etiketách vín. S tím souvisí dovybavení laboratoří ELISA soupravami na zjišťování přítomnosti alergenů v produktu. Bylo navrženo, aby se přistoupilo k mezinárodnímu systému Agentura VITIS-VEA, která shromažďuje mezinárodní vědecké publikace z oboru, a aby se tak též publikace OIV staly renomovaným zdrojem vědeckého poznání.

Na závěr byly oznámeny mezinárodní akce, kterým OIV pokytne v roce 2010 záštitu: 14 mezinárodním soutěžím a 5 sympoziím a konferencím.

Byli oznámeni a ve funkcích potvrzeni nově zvolení kandidáti (viz www.oiv.int).

Dále bylo oznámeno, že XXXIII. Světový kongres a 8. valné shromáždění OIV se uskuteční v Tbilisi v Gruzii v termínu 20.– 27. června 2010.

Právní předpisy

Vinařský obzor (7–8/2010) 341

Vinaři – jednoduché podání povinného prohlášení!

Stejně jako v minulém roce se blíží termín konce hospodářského vinařského roku 2009/2010. Kalendářní termín 31. 7. 2010 je spojen s podáváním povinného hlášení, a to konkrétně Prohlášení o zásobách, které se každoročně zpracovává ke dni 31. července a musí být doručeno do 10. září téhož kalendářního roku.

Prohlášení o zásobách Do zákonných činností Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, Oddělení registru vinic (dále jen ÚKZÚZ – ORV) patří evidence sklizně hroznů, produkce výrobků z hroznů révy vinné a stavu zásob u vinařů a vinohradníků. Plnění těchto povinností dotčenými vinaři a vinohradníky je nejen zákonnou povinností, ale i jednou z podmínek pro úspěšné vyřízení žádosti o podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic (nejen v roce podání žádosti) a také na prémii za vyklučení vinice.

Povinnost podání prohlášení příslušných osob je i v případě, že stav zásob je nulový.

Je tedy nutné uvést číslo 0 ( nula ) k příslušnému druhu výrobku, který byl v provozovně v hospodářském vinařském roce 2009/ /2010.

Dle nařízení Komise (ES) č. 436/2009 platné od 1. 8. 2009 podává uvedené prohlášení fyzická nebo právnická osoba či seskupení těchto osob, s výjimkou soukromých spotřebitelů a maloobchodníků, o zásobách hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu a vína, které drží k 31. červenci.

Neúplné a nepřesné podání Aplikovanou novinkou přejatou z předpisů (ES) je i posuzování neúplnosti a nepřesnosti podávaných prohlášení, a to nejen pro potřeby žádání o podpory. ÚKZÚZ – ORV stanovil specifikaci těchto pojmů a za neúplné a nepřesné údaje považuje v Prohlášení o zásobách: – neuvedení alespoň jednoho z identifikátorů subjektu podávajícího prohlášení (ID SZR, IČ nebo RČ), – neuvedení množství příslušného druhu výrobku v souladu s evidenční knihou, – neoznačení výrobce či obchodníka, – nepodepsání podávaného prohlášení v souladu se stanoveným způsobem podepisování.

342

Vinařský obzor (7–8/2010)

Určení odrůdy, ročníku a původu podle „chemického otisku prstů“ V Chile na Technické univerzitě spolupracující s německým Max-Planck-Institutem se podařilo v pokusu se čtyřmi modrými odrůdami (Cabernet Sauvignon, Carmenére, Merlot, Syrah), čtyřmi místy původu a třemi ročníky vín (2004– 2006) od více producentů na základě chemické analýzy jasně stanovit odrůdu a ročník, aniž by byly předem známy. Stalo se tak díky tomu, že tyto čtyři odrůdy vykazují jen malé množství stejných látek (9 %). Přibližně 30 % složení tvoří látky, které lze využít jako biomarkery pro určení odrůdy. Zbývajících zhruba 60 % jsou látky, které se vyskytují ve více, ale ne všech sledovaných odrůdách. Z posuzovaných výše uvedených znaků rozšířených ještě o kvalitu byly největší rozdíly (= nejjednodušší stanovení) u odrůdy, ale poměrně spolehlivě bylo možné určit i původ a ročník. Určení kvality již bylo sporadické a konkrétního producenta prakticky nemožné, velmi záviselo na použité technologii zpracování.

Der Deutsche Weinbau, 8. 6. 2010/JS

V Rakousku začala sezona pro krupobití V dolnorakouském okrese Gänserndorf poškodilo silné krupobití 22. a 25. května 2010 také révu. Jinak bylo značně poškozeno obilí, řepka a zelenina. Na přibližně 6 tisících hektarů zemědělské půdy došlo ke škodám přesahujícím 2 miliony Eur. Der Winzer, 27.5./JS

V Rakousku je povoleno uvádět na etiketu odrůdu jen u jakostního a zemského vína, nově v případě vína bez CHOP či CHZO i u dalších 7 odrůd. Jde o bílé odrůdy Bronner, Muscaris, Cabernet blanc, Souvignier gris, Johanniter a modré odrůdy Regent a Cabernet Jura, ze kterých však nelze získávat jakostní či zemské víno.

Der Winzer 17. 6./JS

V jižní Falci poničilo krupobití 9. a 10. června 3 200 ha vinic. Krupobití v této části jihozápadu Německa způsobilo škody za 25 až 30 milionů Eur. Totálně zničena byla úroda na 1 500 ha vinic, 1 000 ha sadů a zeleniny a 4 000 ha zeleniny bylo zaplaveno. S výpadkem části úrody musí počítat vinaři hospodařící na 1 plochy Deutsche Weinstrasse.

Der Deutsche Weinbau 14. 6./JS

V Německu je nejoblíbenějším uzávěrem pro víno v láhvi korek Vyplývá to ze studie, kterou zadal svaz portugalských producentů korku ve spolupráci s německým svazem producentů korku. Zjišťování oblíbenosti zátek provedla universita v Mannheimu s výsledkem, že 57 % dotázaných upřednostňuje přírodní korek. Šroubovací uzávěr upřednostňuje 27 % spotřebitelů, 17 % plastové zátky a jen 6 % zátky skleněné. I z hlediska znalosti daného uzávěru dopadl korek nejlépe 100%, následoval šroubovací uzávěr (93 %), plastové zátky (87 %) a skleněné zátky znalo pouze 25 % respondentů. 55 % dotázaných preferovalo německé víno, následovala vína italská, francouzská a španělská. Mimo zásadních faktorů rozhodujících o koupi daného vína jako je odrůda, obsah zbytkového cukru a původ je pro 45 % spotřebitelů významný druh uzávěru.

Z těch, co preferují přírodní korek je polovina ochotna připlatit za cenu vína až 5 %.

Der Deutsche Weinbau 28. 6./JS

Zprávy / Právní předpisy

Při podání prohlášení přes Portál farmáře a uvedení příslušného druhu výrobku nemusíte mít obavu z neúplného a nepřesného podání.

Termíny a jednoduché podání Prohlášení o zásobách musí být doručeno do 10. září téhož kalendářního roku. Doručením se rozumí termín, kdy již musí být prohlášení doručeno na ÚKZÚZ – ORV, Oblekovice 16, Znojmo 671 81, nikoli však datum podání na poště.

Dřívější zelenobílé formuláře již pro rok 2010 nelze použít i z toho důvodu, že neplní požadavky nařízení (ES), jimiž je ČR plně vázána. Proto je nutné podávat povinná prohlášení na nových formulářích, které však již ÚKZÚZ – ORV nebude distribuovat v tištěné podobě.

Preferovaným a již osvědčeným způsobem podání je zmíněný způsob podání prostřednictvím Portálu eAGRI – resortní portál Ministerstva zemědělství na www. eagri.cz nebo www.mze.cz. Po vyhledání stránky kliknete na Portál farmáře a po přihlášení (zadáte uživatelské jméno a heslo, které získáte na nejbližší Agentuře pro zemědělství a venkov) kliknete na tlačítko Registr vinic v aplikaci pro přihlášené a vyberete Elektronická podání prohlášení, vyplníte formulář a pak již jen stačí kliknout na tlačítko Odeslat prohlášení. Takto svou povinnost splníte nejjednodušším způsobem.

Až jako další způsob získání a podání formulářů doporučujeme následující možnosti: – na www.eagri.cz nebo www.mze.cz zvolit Portál farmáře a dále v odkazu Registr vinic – formuláře k podání, formulář vytisknout, popřípadě vyplnit a vytisknout, podepsat a poštou zaslat na adresu uvedenou v záhlaví formuláře; – na www.ukzuz.cz – oddíl Trvalé kultury – Registrace vinic, Formuláře ke stažení, formulář vytisknout, podepsat a poštou zaslat na adresu Oddělení registru vinic uvedenou v záhlaví formuláře.

Další informace ÚKZÚZ – ORV bude v srpnu rozesílat elektronicky hlavní informace vinařům a vinohradníkům, vinařským obcím, agenturám pro zemědělství a venkov, odborným svazům, vinařským institucím, spolkům a jiným známým subjektům, s žádostí o předání informací co nejširšímu okruhu vinařů a vinohradníků.

Pokud chcete být vždy aktuálně informováni o novinkách nejen v povinnostech vinařů a vinohradníků, nabízí ÚKZÚZ na stránkách www.ukzuz.cz, po jednoduché registraci vaší e-mailové adresy v oddíle Novinky e-mailem, veškeré informace vydávané ÚKZÚZ. Tyto informace jsou vždy v souladu s legislativou. ÚKZÚZ – ORV Znojmo-Oblekovice Rostislav Gruna – vedoucí oddělení Příloha: Příklady zařazení vín a moštu dle nového NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 436/2009 a č. 607/2009 platných od 1. 8. 2009 do nově označovaných kategorií (CHOP, CHZO aj.), zejména pro podávání povinného Prohlášení o zásobách, o produkci, o sklizni.

Jedná se zejména o tyto názvy: – nové označování: víno s CHOP (s chráněným označením původu), do této kategorie patří např.: jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem, jakostní šumivé s. o., jakostní perlivé, jakostní likérové, VOC – nové označování: víno s CHZO (s chráněným zeměpisným označením), do této kategorie patří např.: zemské víno (odrůdy v SOK + odrůdy určené pouze pro výrobu zemského vína) – nové označování: odrůdové víno bez CHOP/ /CHZO, do této kategorie patří např.: odrůdové víno, perlivé, šumivé, likérové (i směsi, kupáže s uvedením názvu odrůdy) – dříve stolní víno – nové označování: víno bez CHOP/CHZO, do této kategorie patří např.: víno perlivé, šumivé, likérové (bez uvedení odrůdy) – dříve stolní víno – nové označování: ostatní, do této kategorie patří např.: mladé víno v procesu kvašení, šumivé víno dosycené CO2, perlivé víno dosycené CO2 – nové označování: ostatní hroznový mošt, do této kategorie patří např.: částečně zkvašený hroznový mošt z hroznů, burčák

Vinohradnické stavby na Moravě Autorky: Jitka Matuzsková, Věra Kovářů, 2004 Publikace atraktivním způsobem seznamuje čtenáře nejen se zajímavými lidovými stavbami, které se jakýmkoli způsobem váží k pěstování hroznů a výrobě vína. Její autorky, obě etnografky, se lidovému stavitelství věnují profesionálně již několik desítek let a poutavě přibližují čtenáři atmosféru vinařských oblastí na jižní Moravě, zvyky a obyčeje, minulost i současnost výroby vína u nás, stav vinařských památek a jejich ochranu a údržbu. Kromě více než 600 fotografiíí obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravských vinařských stezkách a poster s mapou vinařských stezek.

618 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Informace z Vinařského fondu / Zprávy

Informace z Vinařského fondu Od 1. července až do 15. srpna přijímá Vinařský fond opět žádosti o podporu dle vyhlášky č. 97/2006 Sb. Podmínky pro poskytnutí podpory najdete na www.vinarskyfond.cz v části Podpory. Oproti minulému termínu v nich došlo k několika změnám, a to především:

– Žadatel předkládá doklad k bankovnímu účtu až při samotném vyúčtování projektu, nikoliv v okamžiku podání žádosti (tato změna vychází z častých případů, kdy žadatel změnil v průběhu realizace projektu účet).

– V případě, že je žádost neúplná, obdrží žadatel výzvu k doplnění žádosti, na jejíž vyřízení má nyní sedm, nikoliv deset dní (vychází z faktu, že většina subjektů posílá žádosti Fondu v poslední možný termín, a při využití max. možné lhůty k doplnění žadatelem má Rada Fondu omezený prostor k jejímu projednání).

– V případě neúplného vyúčtování podpory má nyní žadatel delší časovou lhůtu k jeho doplnění (14 dní ode dne doručení výzvy k doplnění).

2.

Podpora konání výstav a soutěží vín.

3.

Podpora konání školení, seminářů a konferencí s vinařskou tematikou.

4.

Podpora konání vinařských akcí typu vinobraní, otevřené sklepy, svěcení vína a další.

5.

Podpora vydání propagačních tiskovin vinařských sdružení, obcí.

6.

Podpora na poradenské služby při zakládání VOC.

Na závěr základní pokyny k podávání žádostí: 1.

– Bylo zrušeno omezení, které stanovilo možnost požádat o podporu max. jedné místní výstavy v obci, resp. jednoho školení/semináře pro vinaře v jednotlivých obcích v kalendářním roce.

– Nově je v příloze (seznamu tematických okruhů a výstav) specifikována podpora propagačních akcí s vinařskou tematikou, které nespadají do vymezených okruhů jako „vinobraní“/„zarážení hory“, „otevřené sklepy“ či „křty“/„svěcení“ vína, ale týkají se vína a vinařství (např. jiné kulturní akce propagující víno).

Přehled tematických okruhů (podrobněji viz květnový VO a webové stránky Fondu): 1.

Podpora účasti na výstavách HongKong International Wine & Spirits 2010 a Go/ /Regiontour 2011, Holiday World 2011.

Termín – žádosti se podávají v termínu 1. 7.–15. 8. Vzhledem k tomu, že 15. srpen připadá na neděli, je dle zákona a správního řádu posledním možným dnem podání žádosti pondělí 16.

8. (tzn. že v případě odeslání poštou akceptujeme žádosti s razítkem odeslání 16. 8.).

2. Forma podání – elektronicky datovou schránkou/osobně/poštou. Žádosti nelze poslat pouze e-mailem.

3.

Obsah žádosti – formulář vč. čestného prohlášení, projekt v písemné a elektronické podobě (v písemné formě není třeba předkládat v případě zaslání žádosti datovou schránkou), doklad o žadateli (kopie ŽL, výpisu z rejstříku, stanov apod.).

Kontaktní osoba: Pavel Večeřa, tel. 541 652 479, mobil: 606 602 587, e-mail: vecera@vinarskyfond.cz

Vinařský obzor (7–8/2010) 343

Vinařský marketing v Rakousku

Rakousko vydává na marketing vína prostřednictvím Weinmarketingservice GmbH ročně přibližně 7,4 mil. eur. Celkem 46 % z toho platí vinaři a 54 % spolkový stát a země. O marketing vína v této organizaci pečuje 23 zaměstnanců, přičemž se nezabývají výběrem finančních prostředků, ten zajišťuje jiná organizace v rámci celého zemědělství – AMA. V gastronomii se podává více než 80 % rakouského vína a necelých 20 % vína ze zahraničí.

Domácnosti konzumují rakouské víno asi ze 75 %, to znamená, že v obchodech s potravinami včetně nákupu přímo od vinařů Rakušané nakupují 55 % tuzemského vína. Pro konzumaci v domácnostech nakupují necelých 30 % veškerého vína přímo u vinařů (v době vstupu do EU v roce 1995 to bylo ještě 50 %), v obchodech s potravinami necelých 55 % (1995: 35 %) a na ostatní místa (vinotéky, benzinky) zbývá mírně přes 15 % (1995: 15 %). Na nákupech v obchodech s potravinami se podílí červené víno necelými 60 % a od roku 2003, kdy dosáhl vrcholu (cca 62 %), klesá.

Export vína v celkovém objemu oproti roku 2003 výrazně poklesl a činí nyní asi 600 tis. hl (přibližně objem naší roční produkce vína).

Avšak ve finančním vyjádření od roku 1986 (diethylenglykol) trvale narůstá a v roce 2008 bylo exportováno víno již za více než 110 milionů eur (o něco méně, než činila hodnota našeho veškerého dovozu vína). Nejvíce vína je vyváženo do Německa a jeho objem i cena trvale narůstá.

Objemem je na druhém místě ČR, ale toto množství se rok od roku snižuje. Zato hodnota je přibližně stabilní, jsme však až na 4. místě za Švýcarskem a USA. U obou těchto zemí narůstá každoročně objem i hodnota. Polsko je pro Rakousko 8. největší exportní zemí v hodnotovém vyjádření a vyvezli tam 5,4 tis. hl za 1,3 mil. eur. (ČR do Polska vyvezla 3,4 tis. hl za 18 mil. Kč.)

Dvě třetiny exportu rakouského vína tvoří lahvové víno.

V roce 2008 byl nadále sponzorován každodenní televizní pořad „Jaro/léto/podzim/doba zimy (vinařů)“ o tuzemském vínu. Obdobně tomu bylo s pořadem „Země a lidé“. Sponzorován byl i každodenní pořad o vaření „Právě vaříme s Andim a Alexem“, kde byla několikrát týdně prezentována vína ze Salonu vín.

Finančně i organizačně byla podpořena návštěva 585 osobám ze zahraničí (novináři, dovozci, sommelieři), mezi nimi bylo i z ČR 20 dovozců a 27 sommelierů. Hlavní práce v zahraničí je ale zaměřena na tištěná média. Byly tak hrazeny články či reklamy v novinách a časopisech v Anglii, Austrálii, Belgii, ČR (Imperial Life, Hotel Revue), Dánsku, Finsku, Holandsku, Izraeli, Japonsku, Kanadě, Koreji, Norsku, Rusku, Švédsku, Švýcarsku, na Ukrajině a v USA. V Anglii, Finsku, Kanadě, Německu, Švýcarsku a USA vyšly články od místních novinářů o rakouském vinařství v tamních médiích.

W1/2/JS

344

Vinařský obzor (7–8/2010)

Právní předpisy

Žádáte o zatřídění vína?

Nově elektronicky Vinaři využívají nově zjednodušené možnosti elektronického podání pro zatřídění vína na SZPI bez nutnosti elektronického podpisu. Současně byla pro český trh výrazně posílena hodnota informací spojených se zatříděním vína nedávným zprovozněním portálu Původvína.cz (www.puvodvina.cz), kde si spotřebitelská veřejnost může ověřit každou takto zatříděnou láhev.

Kolem zatřídění vína se točí velká část marketingu a obchodu s vínem, proto je pro vinaře tento krok před uvedením vína na trh důležitý. Nebudeme ovšem citovat vinařský zákon ani opakovat průzkumy spotřebitelského chování, ale raději se pojďme zaměřit na to, jakým způsobem co nejlépe zvládnout potřebnou administrativu ve spojení s čerstvými novinkami v této oblasti.

Vinaři nechtějí komplikovat život Nově lze v Registru vinic používat ke komunikaci se Státní zemědělskou potravinářskou inspekcí (SZPI) formuláře pro podávání žádostí o zatřídění vína. Pro podání žádosti o zatřídění vína není potřeba elektronický podpis. To je určitě dobrá zpráva pro méně zdatné uživatele počítačů, pokud vezmeme v úvahu, že 40 % vinařů se domnívá, že proces získání a obnovy elektronického podpisu je pro ně příliš složitý, jak uvádí průzkum společnosti CCV Informační systémy, technologického dodavatele Registru vinic a Portálu farmáře. Pro identifikaci uživatele tak postačí přihlašovací jméno a heslo vinaře, tedy identifikační údaje, které slouží již dnes velké části vinařů pro přístup do zabezpečené části Portálu farmáře na webu eAgri. Získání přístupu je bezplatné a trvalé. Portál navíc nabízí další zjednodušení komunikace nejen se SZPI, takže vyřízení tohoto přístupu přes příslušnou zemědělskou agenturu se určitě do další práce vyplatí, jak potvrzuje Rostislav Gruna: „Vinaři se počítačů nebojí. V roce 2009 bylo až 30% všech povinných prohlášení do Registru vinic už podáno elektronicky. Věřím, že toto číslo bude nadále narůstat,“ říká vedoucí oddělení Registru vinic ÚKZÚZ. „Kdo z vinařů by si rád nezjednodušil administrativu? Neznám takového. Pak skutečně oceníte, že celé papírování s úřadem můžete

Sedmero důvodů, proč elektronicky 1. V kontaktu s úřadem vás neomezují žádné fronty ani úřední hodiny, můžete podávat kdykoli, o víkendu nebo v noci.

2. Na Portálu farmáře máte možnost kdykoli dohledat, že vaše povinnost byla splněna.

3. Formulář si můžete vytisknout, kdykoli jej potřebujete.

4. Elektronické podání je bezpečnější cesta, neriskujete ztrátu dokumentu poštou.

5. Šetříte práci sobě i pracovníkům úřadu o zbytečné papírování.

6. Šetříte peníze na poštovném, čas i papír.

7. Možnost podávat elektronicky využijete také při dalších prohlášeních.

zvládnout kdykoli z pohodlí domácnosti nebo kanceláře. Je dobře, že to jde snadno bez elektronického podpisu. Pro zatřídění svého vína podáváme žádosti elektronicky také z časových důvodů,“ říká Miloš Michlovský, jehož společnost Vinselekt Michlovský se zaměřuje na produkci širokého sortimentu vysoce jakostních vín, a s úsměvem dodává: „Přiznám se, že sám spíše počítače nemám rád, ale to samozřejmě neplatí tam, kde nám ušetří práci a starosti.“ V podobném duchu se vyjádřil také Štěpán Bilíček, ekonomický náměstek Znovínu Znojmo: „Ve využívání elektronických podání je patrný vstřícný postoj státní správy směrem k výrobcům vína a je dobře, že nově máme možnost takto komunikovat se SPZI také v zatřídění našich vín, proto jsme tuto možnost okamžitě využili.“

Jak konkrétně postupovat?

Po přihlášení do Registru vinic (www.registrvinic.cz) v menu vybrat „Žádosti o zatřídění vína“ a pro novou žádost kliknout na odkaz „Žádost o zatřídění“. Pak již jen vyplnit a tlačítkem „Odeslat žádost o zatřídění“ poslat na SZPI a vybranou laboratoř.

Laboratoř následně k žádosti vydává Protokoly o zkoušce, které je možné v Registru vinic na eAgri prohlížet.

Jak vyplývá ze zprávy SZPI, úřad přímo doporučuje elektronické vyplnění a odeslání formuláře, protože znamená nejen významné úspory času a práce na straně vinaře, ale i na straně úřadu. Pro vinařskou veřejnost navíc nabízí možnosti zaškolení, v rámci něhož zdůrazňuje výše uvedené sedmero výhod elektronického podání.

Právní předpisy

Vinařský obzor (7–8/2010) 345

Zprávy

Spotřebitel si zatřídění zkontroluje Druhou velmi významnou novinkou v této oblasti je fakt, že informace o všech zatříděných vínech jsou od dubna letošního roku veřejně dostupné pro marketing a obchodování s vínem. Při příležitosti Dne vín z ČR na 13. mezinárodním nápojovém veletrhu pro gastronomii Víno&Destiláty představilo Ministerstvo zemědělství ČR portál www.puvodvina.cz (nebo také www.zatridenivina.cz). Na této webové adrese si mohou všichni běžní konzumenti vína ověřit kvalitu a původ tuzemských zatříděných vín.

Právě pro koncového spotřebitele nese Registr vinic jasnou a srozumitelnou informaci – existuje totiž možnost si zde kdykoli online ověřit, zda informace na etiketě vína, které koupil, skutečně kvalitou a původem souhlasí, tedy zda se jedná o zatříděné víno certifikované SZPI nebo zatříděné privátními subjekty, kterým Ministerstvo zemědělství povolilo přiznávat označení VOC. Formulář na www.puvodvina.cz umožňuje online hledání v parametrech, jako jsou zejména ročník hledaného vína (je možné zadat rok 2008 a mladší) a odrůda vína (stačí zadat jen část názvu odrůdy).

Dalšími hledanými vlastnostmi vína mohou být: certifikace (možnost vybrat organizaci, která víno certifikovala), evidenční číslo jakosti, kód zatřídění, výrobce vína, číslo šarže výrobce, vinařská oblast a vinařská podoblast.

Ať již se spotřebitel rozhodne dané víno ověřit podle jakýchkoli parametrů, výsledek by měl být vždy stejný a měl by potvrdit nebo vyvrátit původ a kvalitu příslušné láhve vína. Pro každého, kdo má přístup k internetu, je tak nyní k dispozici rychlý a jednoduchý nástroj, který umožňuje zkontrolovat – počínaje rokem 2008 – doslova každou láhev moravského a českého

vína, jejichž výrobci podle zákona zažádali o zatřídění svého vína, a přináší tak jejich konzumentům jistotu kvality. „Jsem přesvědčen, že takový projekt bude velmi užitečný také pro výrobce vína, a my jej velmi vítáme. Nejde přece jen o ochranu spotřebitele, ale je to také dobrá součást marketingu ke kvalitě vína našich domácích výrobců,“ vysvětluje Štěpán Bilíček a pokračuje: „Plánujeme také napojení našeho internetového obchodu na tento portál. Vždyť není náhodou, že nám meziročně roste o 25 % poptávka po víně prostřednictvím internetu, a tohle je vítaný způsob, jak zákazníkům jednoduše přiblížit dostupné informace o původu a parametrech zatříděných vín,“ dodává ekonomický náměstek Znovínu Znojmo.

Tuzemští vinaři na absolutní špičce v ochraně spotřebitele v Evropské unii Legislativa Evropské unie stanovila společné parametry ochrany společného trhu, ale v českém případě se spuštěním projektu dostáváme na špici v ochraně kvality tuzemské produkce. Jedná se totiž o první podobný projekt ochrany spotřebitele realizovaný v zemích Evropské unie. Ministerstvo zemědělství spolupracuje na portálu zatřídění vín se společností CCV Informační systémy. Spotřebitelé doma i ve světě se nyní mohou navíc spolehnout na původ a kvalitu tuzemských vín, která byla zatříděna podle zákona o vinohradnictví a vinařství. „Díky Registru vinic může každý spotřebitel svůj zážitek z vína umocnit vědomím jistoty, že hrozny uvedené odrůdy pochází z míst, která jsou na etiketách uvedena,“ řekl ministr zemědělství Jakub Šebesta a dodal: „Ochrana spotřebitele je pro nás velmi důležitá, a proto jsme tuto službu připravili.“ Petr Ondrášek technologický konzultant

Etiketa na láhvi německého vína Jedním z požadavků předpisů ES je uvádění země původu. Pro jakostní víno se používá nejčastěji údaj „Německé jakostní víno“, ale lze užít i „Víno z Německa“ nebo „Produkce z Německa“. Povolena je i anglická verze „Produce of Germany“. Povinný je název vinařské oblasti.

V případě vína s přívlastkem se uvádí „Německé víno s přívlastkem“ doplněné o příslušný přívlastek, např. „Německé víno s přívlastkem Pfalz – pozdní sběr“. Zemské víno bude označeno „Německé falcké zemské víno“ nebo „Německé zemské víno Porýní“. Údajem „Německé víno“ se označuje tuzemské víno, které není označeno podle výše uvedených možností. Údaj „Plněno vinohradníkem“, „Vinařství“, „Vinař“, „Plněno producentem“ apod. není přípustný na etiketě s údajem „Německé víno“ s uvedením či neuvedením ročníku anebo odrůdy. U ostatních kategorií vína, pokud splňuje jiná ustanovení zákona, to možné je.

Velikost písma: Název a adresa stáčírny mohou být uvedeny na přední etiketě pouze tehdy, jestliže velikost jejich písma není větší než polovina velikosti písma názvu zeměpisné jednotky, pokud název a adresa obsahují název vinařské oblasti nebo podoblasti.

Nově je nutné uvádět barvu vína, v případě, že jde o růžové víno, klaret apod. Alergeny, číslo úřední zkoušky a nepovinné údaje (ročník, odrůda, slovní vyjádření zbytku cukru, zvláštnosti zpracování a zrání, menší zeměpisná jednotka než předepsaná a přitom povolená) je možné uvádět na zadní etiketě.

Der Deutsche Weinbau 23. 4./JS Sklizeň hroznů 2009 v Rakousku Podle Statistik Austria se v Rakousku snížila plocha plodných vinic meziročně o 1 % na 45,1 tis. ha. Meziroční pokles výnosu hroznů činil 21 % a při srovnání s pětiletým průměrem to bylo −9 %. Problémové bylo kvetení révy (sprchávání) a škody způsobené průběhem počasí v létě. K nejvíce poškozeným patřilo Štýrsko a Vídeň. Druhá polovina léta přispěla k vysoké kvalitě hroznů. Zásoby vína k 31. 7. byly meziročně o 15 % vyšší, oproti pětiletému průměru jen o 12 % vyšší. Oproti jakostnímu a zemskému vínu byly vyšší zásoby stolního vína.

Der Winzer 5. 3. 2010/JS Austrálie se potýká s přebytkem vína Australští vinaři se pokoušejí řešit přebytek vína na domácím trhu levným exportem. Podíl exportu sudového vína se v roce 2009 zvýšil o 13 % na 39 %. Tím se zvýšil objem exportu o 9 % na 7,6 mil. hl. Průměrná vývozní cena se snížila o 16 % na necelá 2 eura/l.

Der Winzer 11. 3. 2010/JS Spotřeba vína v Číně se zvyšuje Jako menší model slouží Hongkong, kde se během 4 let zvýšila spotřeba vína o 76 % na současných 3,6 l/osoba. Jedním z důvodů tohoto nárůstu bylo i zrušení spotřební daně z vína před dvěma lety. Každá třetí spotřebovaná láhev vína pochází z Francie. V porovnání let 2004–2008 se v celé Asii zvýšila spotřeba vína o více než 50 %.

Der Winzer 11. 3. 2010/JS

346

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Praktické poznatky k odrůdě Aurelius

Foto J. Halady

Aurelius je odrůda révy vinné, která byla vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné. Autory odrůdy jsou J. Veverka a F. Zatloukal. Vznikla křížením odrůd Neuburské × Ryzlink rýnský 45/18. Odrůda je právně chráněná.

Odrůda byla zapsána do Státní odrůdové knihy v roce 1983. Je rozšířena v pěstování v České republice a na Slovensku. V České republice se Aurelius pěstuje na celkové ploše asi 48,5 ha. Největší výsadby odrůdy jsou v podoblasti Mikulovské, kde se pěstuje na ploše 21,1 ha.

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je hustě, bíle plstnatý. Mladé lístky mají jemně bronzově zbarvený okraj. List je středně velký až velký, tmavozeleně zbarvený. Listová čepel je pětiúhelníkovitého tvaru a poměrně výrazně pětilaločnatá. Řapíkový výkrojek je mírně otevřený až překrytý. Spodní strana listové čepele je středně hustě plstnatá.

Hrozen je středně velký, u základu třapiny většinou rozvětvený v křidélka. Hrozen je hustý až velmi hustý. Tvar hroznu je kuželovitý. Bobule je malá až středně velká, kulatá. Zbarvení bobule je zelenožluté, na osluněné straně hroznu potom zlatavé. Dužnina je šťavnatá. Chuť je jemně aromatická, harmonická. Jednoleté dřevo je světle hnědé, v uzlech potom tmavší.

Pěstitelské vlastnosti Odrůda dozrává v průběhu října. Je vhodná pro výrobu přívlastkových vín, proto se sklizeň řídí kvalitou hroznů ve vinici. Termín sklizně závisí i na zdravotním stavu hroznů.

Aurelius má rád velmi kvalitní vinohradnické polohy, podobně jako Ryzlink rýnský. Kvalitní stanoviště se odvděčí rovněž produkcí kvalitních hroznů. Ideální polohou jsou svahovité pozemky s jižní nebo jihovýchodní expozicí, s dokonalým příjmem slunečního záření. Na půdu má tato odrůda nižší požadavky. Méně vhodné jsou hluboké, výživné a vlhké půdy, které podporují růst révy vinné a tvorbu hustých až velmi hustých hroznů, které jsou potom často napadené houbovými chorobami. Vhodné jsou půdy chudší a sušší, kamenité, štěrkovité, sprašovité nebo písčité.

1 Aurelius – hrozen a list

3 Aurelius – hrozen

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

středně bujně rostoucí podnože – SO4 a Teleki 5 C, z bujně rostoucích podnoží potom Kober 125 AA, který může podporovat kvalitu hroznů a Craciunel 2.

Aurelius velmi dobře zvyšuje cukernatost a hrozny se sklízí v přívlastkových kategoriích. Dalšími, velmi významnými parametry sklizně jsou obsah kyselin v bobulích a vlastní aromatická zralost bobulí. Hrozny je vhodné sklízet dříve nežli se objeví hnědnutí slupky. To může být znakem tvorby nepříjemných aromatických látek, které ovlivňují jinak květinové a ovocné aroma této odrůdy.

Sklizeň hroznů proto musí být v souladu cukernatosti, optimální aromatické zralosti a minimálního napadení hnilobami. Hrozny mohou být často napadeny ušlechtilou

le potřebná regulace násady hroznů v době vegetace.

Velmi důležité v agrotechnice jsou všechny zelené práce, které podporují vzdušnost révového keře, a tím působí i jako nepřímá ochrana proti houbovým chorobám. Velmi důležité je rovnoměrné zastrčení letorostů do dvojdrátí. Velmi důležité je rovněž včasné vylamování zálistků v zóně hroznů. To nemusí být vždy spojeno s odlistěním zóny hroznů. Odlistění zóny hroznů se aplikuje podle průběhu počasí, avšak je vhodné je provádět co nejdříve, aby se minimalizovalo napadení hnilobami.

U odrůdy Aurelius se objevuje horší afinita s podnožovými odrůdami. Je spojena s nižší výtěžností sazenic při roubování a pěstování v révové školce. Vhodné jsou

Odolnost k zimním mrazům je dobrá.

Proti plísni révy je odolnost střední a vyžaduje běžnou ochranu. Odolnost k padlí révy je nižší, zejména za vysokého infekčního tlaku této choroby. Odolnost k šedé hnilobě je střední až nižší. Závisí na hustotě uspořádání hroznu, kdy husté hrozny bývají často napadeny šedou hnilobou. Velkou pozornost ochraně proti hnilobám je třeba věnovat již od doby kvetení révy vinné.

V suchých a teplých podzimech mohou být hrozny odrůdy Aurelius napadeny ušlechtilou formou šedé hniloby, která pozitivně ovlivňuje kvalitu hroznů a vína.

Aurelius je možné pěstovat na vedení s řezem na jeden dlouhý nebo dva kratší tažně.

Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6–8 oček na m2. U této odrůdy není obvyk-

5 Aurelius – list

4 Aurelius – keř

6 Aurelius – pupen

Foto P. Pavloušek

2 Aurelius – hrozen

Vinařský obzor (7–8/2010) 347

Foto P. Pavloušek

Foto R. Stávek

Vinohradnictví

7 Aurelius – vrchol letorostu

Vinařský obzor (7–8/2010)

šedou hnilobou, což je naopak znakem vyšší kvality.

Enologické vlastnosti Prvotním předpokladem této odrůdy s hustými hrozny a tenkou slupkou je vynikající zdravotní stav. Negativně působí rovněž nabodání hmyzem, které se u této odrůdy může objevovat. Může být zárodkem výskytu negativně působících octových a mléčných bakterií. Hrozny by měly být udržovány v chladu v průběhu transportu z vinice ke zpracování.

K výraznějšímu uvolnění aromatických látek ze slupky je možné využívat metody krátkodobé macerace hroznů. Zde je opět zásadní dodržení nižších teplot macerace a zabezpečení, aby nedocházelo k přehřátí hroznů. Macerace může napomoci uvolnění pozitivních aromatických látek a zlepšení plnosti chuti. U hroznů se silně nahnědlou slupkou však může při maceraci docházet k uvolňování hořkých látek a tvorbě těkavých fenolických látek, které mohou naopak chuť vína ovlivňovat negativně.

Předpokladem kvalitního vína je odkalení moštů, kdy je možné zbavit se negativních látek spojených s houbovými chorobami na hroznech. Chladným kvašením

Vinohradnictví / Inzerce

ní harmonické hladiny zbytkového cukru v těchto vínech a neusilovat o prokvašení „do sucha“. Tomu je třeba přizpůsobit i výběr kvasinek.

U hroznů napadených ušlechtilou šedou hnilobou je třeba věnovat velkou pozornost sledování průběhu kvašení. Je třeba především zabezpečit plynulý průběh kvašení pomocí řízení teploty a výživy pro kvasinky.

Foto P. Pavloušek

348

8 Aurelius – hrozen

získáme výrazně aromatická vína s menší plností v chuti. U odrůdy Aurelius se však očekávají plná a výrazná vína, a proto se při kvašení používají teploty 18–22 °C. Při kvalitě hroznů ve výběrových kategoriích je velmi vhodné usilovat o zachová-

Kvalita vína Aurelius je odrůda určená především pro výrobu přívlastkových a velmi často i výběrových kategorií. Poskytuje vína typu Ryzlinku rýnského. Vína jsou však výrazněji aromatická s větším zastoupením květinových tónů a s podtónem zralého domácího ovoce (jablko, hruška, meruňka, broskev). Harmonický poměr mezi zbytkovým cukrem a ostatními chuťovými vlastnostmi podtrhuje vysokou kvalitu vín z odrůdy Aurelius.

Literatura Pavloušek, P., 2007: Encyklopedie révy vinné.

Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704.

Odrůdové pohlednice opět v nabídce!

V redakční nabídce zásilkového obchodu odborné vinařské literatury a publikací Vinařského obzoru jsou opět oblíbené pohlednice odrůd révy vinné. Úspěšný projekt odrůdových pohlednic v šestnácti druzích je tentokrát rozšířen o dalších celkem 9 odrůd. Komplet kresebných vyobrazení více než dvou tuctů pěstovaných tuzemských hroznů doprovází popisný text o odrůdě a víně z ní. 25 druhů po jedné pohlednici nabízíme ve vkusné a praktické kartonkové složce.

Pohlednice opět najdou uplatnění nejenom v klasickém poštovním použití (dnes, v době všeobjímající elektronické komunikace tolik vzácném, ba exkluzivním!), ale i v osvětové činnosti a propagaci našeho vinařství. Jak jsme se dozvěděli z ohlasů z vydání v roce 1999 a 2007, vinaři a vinotékáři často používali tento komplet pohlednic i jako dárky pro své klienty nebo soubor měli zařazen v nabídce svých obchodů, používali je též na ilustrativní výzdobu svých degustačních místností. Tato forma osvěty je ve vyspělých vinařských zemích již desetiletí běžná a oblíbená. Též bezesporu u nás přispívá svým douškem k šíření vinařské osvěty.

Komplety 25 odrůdových pohlednic s popisy je možné si objednávat či přímo osobně zakoupit v redakci Vinařského obzoru. Distribuce též probíhá v prodejnách vinařských potřeb. Prodejcům a množstevním odběratelům poskytujeme individuální slevy.

Odrůdy vychází v těchto druzích: Aurelius • Frankovka • Chardonnay • Irsai Oliver • Kerner • Malverina • Merlot • Modrý Portugal Müller Thurgau • Muškát moravský • Muškát Ottonel • Neuburské • Pálava • Rulandské bílé Rulandské modré • Rulandské šedé • Ryzlink rýnský • Ryzlink vlašský • Sauvignon • Svatovavřinecké Sylvánské zelené • Tramín červený • Veltlínské červené rané • Veltlínské zelené • Zweigeltrebe

Objednávky a bližší informace: Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

Požadavky na kvalitu produkovaných hroznů se neustále zvyšují, a proto je kvalitní fungicidní ochrana vinohradů tím základním předpokladem a naprosto nezbytným prvkem úspěšného pěstování každého vinohradníka.

V loňském roce byl infekční tlak plísně révové na poměrně nízké úrovni. V letošním pěstitelském roce by se situace vzhledem k současnému průběhu počasí měla výrazně otočit. Extrémní úhrny srážek v měsíci květnu, následované velmi vysokými teplotami nad 30 °C v první polovině června, často doplněné večerními přeháňkami, výrazně urychlují inkubační dobu patogena (při teplotě 22–26 °C 4 dny). Na mnoha lokalitách již byly zjištěny primární výskyty plísně révové a byla signalizována potřeba oštření proti plísni révové. Průběh počasí tohoto roku výrazně nahrává použití nového přípravku Pergado F, který se vyznačuje řadou unikátních vlastností, jež pomohou udržet pěstiteli vinohrad ve výborné kondici pro zachování zdravého listového aparátu a vytvoření dobrého předpokladu pro vysoký výnos a kvalitu hroznů.

Přípravek Pergado F je nový, dvousložkový fungicid s velmi vysokou účinností proti plísni révové. Díky unikátní technologii LOK+FLO je prakticky nesmývatelný a zajišťuje velmi intenzivní ochranu vinohradu. Obsahuje zcela novou účinnou látku mandipropamid a praxí prověřenou účinnou látku folpet, které se vzájemně doplňují a posilují účinek.

Co vlastně technologie LOK+FLO znamená? Po rovnoměrném rozprostření účinné látky na povrchu listu dojde k velmi pevné vazbě s voskovou vrstvičkou listu (LOK) a jejímu následnému pronikání do pletiva listu (FLO) až na jeho spodní stranu, tzv. translaminární účinnost. Díky této technologii je přípravek vysoce odolný vůči dešťovým srážkám. Jakmile dojde k zaschnutí postřikové směsi na povrchu rostliny, stává se přípravek prakticky nesmývatelným. Účinná látka mandipropamid se vyznačuje preventivním a částečným kurativním účinkem. Preventivní účinek spočívá v inhibici klíčení spór, čímž zabraňuje průniku patogena do pletiva hostitele. Kurativní účinek spočívá v inhibici růstu mycelia, tvorbě haustorií a redukci sporulace (antisporulační účinek).

A proč je přípravek Pergado F specialistou na ochranu hroznů? Díky již zmiňované technologii LOK+FLO se rychle zabuduje do vrstvičky na povrchu bobulí, a tím je chrání zvenku. Postupně proniká do slupky a dále dovnitř bobulí, čímž je chrání i zevnitř. Pergado F má právě na základě těchto

vlastností vysokou účinnost nejen na listech, ale i na hroznech.

Doporučení pro aplikaci: Přípravek Pergado F je registrován na ochranu moštových hroznů proti plísni révové. Ošetřuje se preventivně dle signalizace nebo za vhodných podmínek pro šíření patogena.

Ošetření se zpravidla zahajuje před počátkem kvetení (nebo při zralosti oospor). Do počátku kvetení (do BBCH 61) použijte dávku 1,25 kg/ha a dávku aplikační kapaliny do 500 l/ha (min. koncentrace 0,25 %). Od počátku kvetení (od BBCH 61) použijte dávku 2,0–2,5 kg/ha a dávku aplikační kapaliny do 1 000 l/ha (min. koncentrace 0,2–0,25 %).

Spodní hranice doporučeného rozmezí dávky se použije při nižším ohrožení porostu a při kratším intervalu mezi ošetřeními.

Poslední ošetření by mělo být provedeno do počátku zrání: bobule se začínají vybarvovat (BBCH 81). V révě je možné aplikovat celkem 3 ošetření přípravkem PERGADO F v intervalech 10–12 dní. Optimální termín aplikace pro zajištění maximální ochrany hroznů je v období: bobule velikosti broku (BBCH 73) až bobule velikosti hrachu (BBCH 75).

Zkušenosti ze zahraničí: Vysoká účinnost přípravku Pergado F se osvědčila i v zahraničí. Ve Švýcarsku byl uveden na trh na podzim roku 2007 a hned následující sezó-

na 2008 byla ve znamení silného infekčního tlaku peronospory na révě a napadení se objevilo na vinicích velice brzy. A právě fungicidní přípravek Pergado F se díky své excelentní odolnosti vůči dešti a spolehlivé ochraně listů a hroznů stal nejvíce prodávaným fungicidním přípravkem proti peronospoře z nabídky společnosti Syngenta.

Další úspěchy slavil fungicid Pergado F ve městě Stein v Německu. V roce 2008 se zde konalo představení přípravku za hojné účasti vinařských a zelinářkých odborníků z Německa a Itálie a byla zde přítomna i řada italských novinářů. Prezentace přípravku zahrnovala laboratorní pokusy, kde byla účastníkům názorně ukázána a vysvětlena translaminární účinnost účinné látky mandipropamid proti plísni révové a její vynikající odolnost vůči dešti. V Rakousku je přípravek Pergado F používán od roku 2006 (první země, kde byl přípravek zaregistrován) a u našich slovenských sousedů od roku 2009. Pergado F se stalo bežnou součástí fungicidních sledů proti peronospoře v řadě vinařských velmocí. Věřím, že dosáhne velké obliby i u tuzemských pěstitelů vinné révy již v této sezóně.

Ing. Petr Kabelka, Syngenta Czech, s. r. o.

Pohled na švýcarské vinice ošetřené přípravkem Pergado F.

inzerce©

Pergado F – specialista na ochranu hroznů proti peronospoře

350

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinohradnictví

Patrik Burg Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita Brno

Den vinohradnické a komunální techniky firmy PEKASS Dne 11. června uspořádala firma PEKASS v obci Perné, ve vinicích firmy Michlovský, Den vinohradnické a komunální techniky spojený s představením a praktickými ukázkami novinek z oblasti mechanizace. Expozice byla zaměřena především na sortiment malotrakorů a traktorů značky ANTONIO CARRARO. Vedle traktorů se v širokém sortimentu předváděných výrobků objevily např. také mulčovače, rosiče, hloubkové kypřiče a řada dalších mechanizačních prostředků.

Foto archiv autora

Foto archiv autora

čtyř kol, jsou standardně vybaveny zadním tříbodovým závěsem a vývodovým hřídelem pro pohon přípojného nářadí. Díky své šířce 1,1 m a 1,3 m a ostatním technickým para-

První traktor je vybaven dieselovým motorem o výkonu 18 kW, druhý motorem o výkonu 28 kW. Oba malotraktory disponují řiditelnou přední nápravou a pohonem všech

Foto archiv autora

1 Malotraktor ANTONIO CARRARO typ MACH 4

4 Mulčovač HERMES HM 202 s dvojicí vyžínacích sekcí

2 Detail pásového podvozku (typ delta)

3 Traktor ANTONIO CARRARO typ TRG 10400

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Jednoznačně největší zájem všech účastníků této předváděcí akce vzbudil malotraktor italské firmy ANTONIO CARRARO s typovým označením MACH 4. Jedná se o konstrukčně nový univerzální malotraktor určený do vinic, sadů a školkařských provozů.

Traktor byl poprvé představen na veletrhu EIMA 2008 v italské Bologni pod označením „Dream Tractor“ (v překladu „traktor snů“).

Model MACH 4 byl představen také na veletrhu INTERVITIS-INTERFRUCTA 2010 v německém Stuttgartu. Traktor MACH 4 představuje v současnosti špičkový model v sérii traktorů dodávaných tímto italským výrobcem. Traktor s futuristicky řešenou karoserií je vybaven 4válcovým turbo-dieselovým motorem o objemu 3 300 cm3 a výkonu 60 kW. Konstrukčně je řešen jako lámavý typ, vybavený čtveřicí pásových podvozků typu delta. Toto řešení podvozku nabízí řadu předností a odlišuje nový model od všech běžných typů pásových malotraktorů. Dostatečně velká styčná plocha pryžových pásů umožňuje dobré záběrové podmínky a snížení účinků kontaktních tlaků na půdu. Traktor se spolehlivě pohybuje na nerovných i extrémně svažitých pozemcích se sklonem až 60 % (30 °). Dobré stabilitě napomáhá rovněž nízko umístěné těžiště. Stroj je ve standardní výbavě opatřen ochranným bezpečnostním rámem pro pohyb na svahu. Může však být na přání zákazníka vybaven také kabinou. Další ochranný prvek tvoří čelní nárazník, který chrání motor proti poškození. Traktor disponuje otočným řízením a je vybaven multifunkčním joystickem pro ovládání přípojného nářadí. Při jízdě na zpevněných plochách je traktor schopný dosáhnout rychlosti až 40 km za hodinu.

Z ostatních předvedených strojů byly představeny dvounápravové malotraktory s kolovým podvozkem ANTONIO CARRARO typ TIGRE 3200 a typ COUNTRY 4400.

5 Vyvážecí návěs

inzerce© Foto archiv autora

6 Trávníkový malotraktor CROSSJET AC 92-20

metrům jsou stroje vhodné především pro menší vinohradnické provozy s vyšším podílem zúžených výsadeb.

Standardní traktory zastupoval traktor ANTONIO CARRARO typ TRG 10400 (obr. 3), který reprezentuje novou výrobní řadu traktorů ERGIT 100. Tento typ s přetlakovou kabinou je vybavený čtyřválcovým dieselovým motorem o výkonu 70 kW, řiditelnou přední nápravou a pohonem všech čtyř kol. Svou konstrukcí a počtem vnějších hydraulických vývodů umístněných čelně i vzadu umožňuje připojení širokého spektra mechanizačních prostředků.

Vedle traktorů byly předvedeny i další stroje. Pro údržbu zatravněného meziřadí a příkmnenného pásu vinic byl představen mulčovač HERMES HM 202 (obr. 4). Jedná se o mulčovač s vertikální osou rotace se třemi rotory s celkovým pracovním záběrem 1,55 m. Stroj je doplněn dvěma výkyvnými vyžínacími sekcemi, každá s pracovním záběrem 0,5 m. Toto řešení umožňuje v technologiích celoplošného zatravnění nebo zatravnění ob jeden řádek mulčovat meziřadí včetně příkmenných pásů jedním průjezdem. Pohon pracovních ústrojí je řešen od vývodového hřídele traktoru. Pracovní výšku lze nastavit pomocí opěrného válce.

Pro sklizňové operace ve vinohradnictví i ovocnictví byl předveden vyvážecí návěs. Na jeho ložnou plochu lze pomocí terénního vysokozdvižného vozíku nebo traktoru s vidlemi umístnit 3–4 velkoobjemové bedny. Výškový posun ložné plochy návěsu je zabezpečován pomocí hydrauliky.

Předvádění se neomezilo pouze na vinohradnickou techniku, z oblasti strojů využitelných především v komunální oblasti byl představen trávníkový malotraktor CROSSJET AC 92-20 (obr. 6). Stroj je vybaven motorem BRIGGS & STRATTON o výkonu 14 kW. Pracovní ústrojí tvoří mezinápravově uchycený masivní mulčovací nůž s pracovním záběrem 0,9 m. Mimořádnou stabilitu stroje při pohybu na svažitých pozemcích zabezpečuje široký rozchod kol společně s nízko umístěným těžištěm. Vedle mulčování extenzivních travních ploch lze tento stroj doplnit o řadu dalších adaptérů (např. sněhová radlice) a využít ho i při dalších pracovních operacích spojených např. s údržbou zpevněných ploch.

Pro možnost účelného využití odpadní dřevní hmoty byl představen mobilní štěpkovač JMB 521 MDX, poháněný tříválcovým dieselovým motorem o výkonu 20 kW. Stroj je vybaven diskovým dvounožovým štěpkovacím ústrojím, rozměry vkládacího hrdla jsou 110 × 115 mm, příčný průměr zpracovávaného dřeva uváděný výrobcem je 5–150 mm, velikost vzniklé dřevní štěpky 10–30 mm. Tyto stroje nacházejí uplatnění tam, kde je odpadní réví či dřevo ovocných výsadeb po řezu vyhrnováno a využíváno ke štěpkování.

Předvádění strojů v Perné potvrdilo, že zejména italská firma ANTONIO CARRARO představuje špičku v oblasti vinohradnických malotraktorů a že i další výrobky nabízené firmou PEKASS mohou nacházet široké uplatnění jak ve vinohradnictví, tak v komunální oblasti.

352

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Mendelova univerzita v Brně

Ozelenění vinic v podmínkách České republiky Ozelenění nebo zatravnění je dnes součástí téměř každé vinice v České republice. V této souvislosti je však vhodnější používat termín ozelenění než zatravnění. Jestliže se totiž používá termín zatravnění, lze předpokládat, že se mluví pouze o různých druzích trav neboli lipnicovitých (Poaceae). Pod termínem ozelenění si je možné naopak představit druhově bohaté spektrum rostlin, které vytváří pokryv půdy ve vinici.

Foto archiv autora

V době, kdy se ozelenění vinic rozšířilo do České republiky, se nejčastěji využíval způsob trvalého přirozeného ozelenění. Stále častěji se vyskytující periody sucha však vyžadují změnu pohledu i na ozelenění vinic.

Ke každé vinici a ozelenění je třeba přistupovat zcela individuálně ve vztahu k obsahu humusu v půdě, struktuře půdy, půdnímu druhu, pórovitosti půdy, vododržnosti půdy, použité podnoži a odrůdě a také stáří vinice.

Primárním předpokladem dobře aplikovaného ozelenění vinice je kvalitně zapěstovaný kořenový systém révy (obrázek 1). Kořenový systém má za úkol upevňovat rostlinu v půdě a zabezpečovat příjem vody a živin pro révu vinnou. Za tímto účelem musí být dobře vytvořené vedlejší kořeny v horizontu

1 Dobře vytvořený kořenový systém

Tabulka 1 Rozdělení půd podle obsahu humusu podle Spring aj. (2003) Obsah hlinitých částic v půdě v %

Nedostatečný

Průměrný

Dostatečný

Vysoký

Velmi vysoký

< než 10 (lehké)

< 0,8

0,8–1,1

1,2–1,5

1,6–2,0

> 2,0

10–30 (střední)

< 1,2

1,2–1,7

1,8–2,3

2,4–3,0

> 3,0

> než 30 (těžké)

< 2,0

2,0–2,4

2,5–3,0

3,1–3,5

> 3,5

30–60 cm a dále hlavní kořeny, které sahají do hloubky mnoha metrů. Kořenový systém by měl v prvních letech po výsadbě dobře prokořenit celý půdní profil, aby byl odolný k výkyvům ve vztahu k suchu a nemožnosti příjmu živin.

Kořeny jsou důležitý zásobní orgán, který réva vinná využívá při stresových situacích.

Jestliže není schopná přijímat vodu a živiny z půdy, mobilizuje zásobní látky uložené v kořenech. Je proto třeba odpovídajícím způsobem o kořenový systém pečovat. Časté hluboké zpracování půdy oslabuje výrazně révový keř a časté mělké zpracování půdy vede k tomu, že se v horní vrstvě půdy nevytváří kořenový systém. Hloubkové kypření je proto třeba aplikovat cíleně a minimálně v tříletých intervalech.

Dalším zásadním momentem při výběru vhodného ozelenění je obsah humusu v půdě. Organická hnojiva a humus obsažený v půdě mají pozitivní vliv na strukturu a mikrobiální aktivitu půdy. Pozitivně ovlivňují provzdušnění půdy, vodní hospodářství v půdě, dostupnost živin. Díky mineralizaci dochází k uvolňování živin, které jsou dostupné pro révu vinnou.

Organická hmota v půdě není nikdy v úplně konečném stavu, ale neustále se mění v závislosti na hnojení a ošetřování půdy.

V půdě je organická hmota představovaná především humusem.

Organická hmota v půdě se díky své koloidní struktuře významně podílí na sorpčních schopnostech půdy ve vztahu k organickým a anorganickým látkám v půdě.

Organická hmota v půdě má rovněž pozitivní vliv na zakořeňování révy v nových výsadbách. Organická hmota v půdě má velký význam pro výživu révy vinné dusíkem. U půd s dobrým obsahem humusu je na první pohled patrná vynikající struktura půdy (obrázek 2).

Pod termínem „humus“ se v širším pohledu rozumí celkový komplex všech organických látek v půdě, které vznikají biochemickými procesy odbourávání a přeměny (Schaller, 2004).

Vyšší obsah humusu v půdě snižuje nebezpečí zhutnění půdy. Nízký obsah humusu působí naopak a zhutnění zvyšuje.

Půdy s nedostatečným obsahem humusu nepředstavují dobré podmínky pro pěstování révy vinné. V takových půdách dochází poměrně lehce k vymývání dusíku, v půdách je nízká biologická aktivita a velmi obtížně se pracuje s ozeleněním vinic.

Podle obsahu humusu je možné půdy rozdělovat následujícím způsobem podle Spring aj. (2003).

2 Půda s dobrou strukturou a dostatkem humusu

3 Silné poškození půdy erozí způsobené vodou

Dodávka nebo upravení obsahu humusu je možné s využitím zapracování ořezaného réví, listů a zbytků po zpracování hroznů do půdy, v případě ozeleněné vinice časté mulčování ozelenění, v případě kultivované vinice minimalizace kypření a také hnojení organickými hnojivy.

Obsah humusu je proto základním pro použití vhodného typu ozelenění vinice. Dalším důležitým faktorem je dostupnost vody pro révu vinnou. Réva vinná získává vodu potřebnou pro svůj vývoj především z půdy. Hlavní množství vody v půdě pochází ze srážek. Také vyšší obsah humusu zlepšuje vododržnost půdy. Teoreticky může při zvýšení obsahu humusu o 1 % zadržet půda až o 20 l vody více.

Minimální množství srážek pro aplikaci nějakého způsobu ozelenění je minimálně 300 mm srážek za období květen – říjen.

Ziegler (2004) v této souvislosti uvádí, že každý typ ozelenění vinice spotřebovává určitý podíl vody. U ozelenění je třeba počítat se spotřebou vody 50-90 mm. Celkově potom spotřebovává vinice při celoplošném ozelenění asi 700 mm srážek.

Důležitým úkolem ozelenění je omezení eroze, která je nebezpečná především na svahovitých pozemcích (obrázek 3).

Je proto zcela jednoznačné, že největší konkurence mezi révou vinnou a ozeleněním je při trvalém ozelenění s vysokým podílem travních druhů (obrázek 5). Tento typ ozelenění představuje velmi výrazné protierozní opatření a umožňuje díky kompaktnímu travnímu porostu omezovat zhutnění půdy. Ani to však není možné

Foto archiv autora

5 Zatravnění = ochrana proti erozi

jí však dominovat druhy trav, které potlačí ostatní vegetaci.

Cestou, jak aplikovat ozelenění příznivé pro révu i půdu ve vinici, jsou cílené výsevy různých směsí ozeleňovacích rostlin, jak ukazuje obrázek 11.

Cestu do budoucna pro ozelenění vinic představuje cílené využití bobovitých (Fabaceae). Na kořenech bobovitých žijí v symbióze hlízkové bakterie, které mají schopnost poutat vzdušný dusík. Dochází tím k obohacení těchto rostlin a následně půdy o dusík. Po mulčování a mineralizaci částí rostlin dochází k uvolňování dusíku, který může přijímat réva vinná. Jestliže je v půdě nedostatek dusíku, zintenzivňují hlízkové bakterie svoji činnost. Jsou vlastně nejpřirozenější „továrnou na dusík“.

Bobovité jsou také velmi vhodné pro zlepšení struktury půdy, protože dokáží půdu hluboce prokořeňovat. Ozelenění s využitím těchto rostlin je v protikladu k ozelenění s vysokým podílem druhů trav. Podílí se velmi účinně na zvyšování obsahu humusu v půdě.

Foto archiv autora

bez práce s ozeleněním. Obrázek 7 ukazuje strukturu půdy pod trvalým ozeleněním, které existuje asi 15 let bez jakéhokoliv zásahu. Půda je zde evidentně silně zhutnělá, což je vidět i na stavbě kořenového systému. I s trvalým ozeleněním je proto třeba pracovat, rozrušovat, kypřit anebo cyklicky obměňovat mezi jednotlivými meziřadími.

Obrázek 8 ukazuje obrázek s velmi častým způsobem ozelenění, tzn. trvalé ozelenění přes řádek, a pravidelnou cyklickou výměnou.

Trvalé ozelenění potřebuje především odpovídající množství srážek a dostatečný obsahu humusu. Obsah humusu má být proto nejméně 1,5 %. Konkurence o vodu mezi révou vinnou a ozeleněním se eliminuje častým mulčováním meziřadí (obrázek 10).

Vysoký podíl trav se selektuje v ozeleněních, která vznikají přirozeným ozeleněním vinic s vegetací původní na stanovišti. Časté mulčování v prvních letech po založení eliminuje úporné plevele, jako jsou laskavec, ježatka kuří noha, merlík atd. Začína-

Foto archiv autora

7 Silné utužení půdy ve vinici s trvalým ozeleněním

Vinařský obzor (7–8/2010) 353

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Vinohradnictví

8 Ozelenění vinice s vysokým podílem trav

Vinohradnictví

Foto archiv autora

Vinařský obzor (7–8/2010)

Foto archiv autora

354

Foto archiv autora

11 Výsev kombinované směsi v meziřadí

12 Ozelení s využitím trav s určitým podílem leguminóz

10 Časté mulčování je důležité při péči o ozelenění

Literatura SCHALLER, K., 2004: Humuseffekte – im Weinbau verkannt. Geisenheimer Berichte Band 53, s. 169– 203.

SPRING, J.L., RYSER, J.P., SCHWARZ, J.J., BASLER, P., BERTSCHINGER, L., HÄSELI, A., 2003: Grundlagen für die Düngung der Reben. FAW Wädenswil.

ZIEGLER, B., 2004: Witterung und Böden entscheiden über die Bewässerungsbedürftigkeit, str. 7–14.

In: REUTHER, H., REBHOLZ, F., ZIEGLER, B., EDER, J., SOMONIS, A., TREIS, F., RUPP, D., PRIOR, B., BALMER, M., 2004: Bewässerung. Meininger Verlag.

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Foto archiv autora

13 Kombinace ozelenění postaveného na travách a výsevu jetelovin do středu meziřadí

lená hmota zapraví do půdy v závislosti na vlhkosti půdy v jarním období.

Ozelenění patří do našich vinic. Musí se využívat takovým způsobem, aby bylo oboustranně prospěšné pro révu vinnou a půdu ve vinici. Při takovém optimalizovaném využití pozitivně působí na kvalitu vinice a hroznů.

stresové působení sucha a umožňuje dobré zásobování révy vinné vodou a živinami.

Vhodným způsobem ozelenění v obtížných lokalitách, které neumožňují plné využití předchozích typů, je „sezónní ozelenění“.

Sezónní ozelenění neboli také ozelenění „přes zimu“ by mělo být aplikováno v každé vinici, neboť pozitivní vliv je výraznější nežli vliv negativní.

Tento typ ozelenění chrání povrch půdy přes zimu, snižuje vymývání dusíku z půdy přes zimu, snižuje mineralizaci dusíku na podzim a v zimě. Zapravení do půdy na jaře naopak podporuje mineralizaci zelené hmoty a zásobování živinami. Meziřadí s černým úhorem je proto vhodné začátkem srpna spontánně ozelenit anebo koncem srpna až začátkem září oset ozimou směsí, např. obilovinami (obrázek 18), respektive rostlinami s rychlou tvorbou zelené hmoty.

Sezónní ozelenění umožňuje také dobrý pohyb mechanizačních prostředků ve vinici již v době vinobraní. Na jaře se potom ze-

Některé víceleté bobovité – vojtěška, jetel červený, jetel bílý a další – spotřebovávají více vody, a je proto třeba je častěji mulčovat.

Tento typ ozelenění je možné aplikovat do vinice několika způsoby. První možností je výsev určitého podílu jetelovin do monokultury trav ve vinici (obrázek 12). Druhou možností je kombinace ozelenění jetelovinami v jedné řadě a trvalého travnatého ozelenění ve druhé řadě (obrázek 13). Obrázek 15 potom již ukazuje cílené výsevy směsí jetelovin do vinice.

Zkušenosti s tímto způsobem ozelenění ukazují, že při dobrém nastartování mineralizace v půdě je možné zcela eliminovat hnojení minerálním dusíkem do půdy, bez toho, že by docházelo k výraznému ovlivnění stavu dusíkatých látek v rostlině révy a hroznech. Tento typ ozelenění splňuje protierozní opatření a umožňuje také dobrý pohyb mechanizace ve vinici.

Ošetřování půdy ve vinici musí být realizováno způsobem, který minimalizuje

15 Ozelenění jetelovinami

18 Sezónní ozelenění s výsevem obilovin

Vinohradnictví

Vinařský obzor (7–8/2010) 355

Petr Ackermann Ekovín Brno

Možnosti použití přípravků na bázi mědi a síry v ekologickém vinařství

ODPOVĚĎ: Ekologická produkce využívá k ochraně proti škodlivým organismům (choroby, živočišní škůdci, plevele) přednostně správné agrotechnické postupy, odolnost odrůd, přirozené nepřátele škodlivých organismů a mechanické či fyzikální metody. Použití přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin je přísně regulováno a musí být v souladu s platnou evropskou i národní legislativou. V zemích Evropské unie mohou být používány jen účinné látky přípravků nebo pomocných prostředků na ochranu rostlin, které byly schváleny Komisí a byly zařazeny do přílohy č. II Nařízení komise (ES) č. 889/2008. Příloha v bodě 6 uvádí další látky tradičně používané v ekologickém zemědělství. Ve výčtu jsou zahrnuty také měď ve formě hydroxidu měďnatého, chlorid – oxidu měďnatého, síranu měďnatého, oxidu měďnatého a oktanoátu měďnatého, síra a polysulfid vápenatý.

Přípravky na bázi mědi, síry i polysulfidu vápenatého podléhají registraci podle zásad národní legislativy (zákon č. 326/2004 Sb. a vyhláška č. 329/2004 Sb.). Z toho vyplývá, že pokud jde o přípravky na bázi mědi, síry a polysulfidu vápenatého, mohou být v ekologickém zemědělství použity všechny přípravky uvedené v Seznamu registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin pro příslušný rok. Elektronická verze tohoto Seznamu zveřejněná na webových stránkách SRS uvádí jako další informaci pro uživatele i možnost použití přípravků v ekologickém zemědělství. Ze Seznamu vychází také praktická příručka Přípravky na ochranu rostlin registrované

v ČR, které je možno použít v ekologickém zemědělství (2. vydání, 2008), kterou vydal Bioinstitut Olomouc. Seznam je odsouhlasen kontrolními organizacemi ekologického zemědělství.

V současné době jsou v ČR registrovány (povoleny) pro použití proti plísni révy měďnaté fungicidy na bázi hydroxidu měďnatého (Champion 50 WP/50 % Cu, Funguran OH 50 WP/50 % Cu, Kocide 2000/35 % Cu), oxichloridu mědi (Cuprocaffaro/50 % Cu, Cuprocaffaro Micro 375 g Cu /kg, Flowbrix 380 g Cu/l, Kuprikol 50/50 % Cu, Kuprikol 250 SC/25% Cu) a síranu měďnatého (Cuproxat SC/190 g Cu/l, KeMiChem-Cu-Flo/190 g Cu/l), proti padlí révy přípravky na bázi síry (Kumulus WG, Sulikol K, Sulikol 750 SC) a proti hálčivci a vlnovníku révovému přípravky na bázi síry (Kumulus WG, Sulikol K) a polysulfidu vápenatého (Sulka). Proti šedé hnilobě hroznů je možno použít v ekologickém vinařství přípravek Solfobenton DC (oxid siřičitý). Kombinace mědi s organickými fungicidy nesmějí být v ekologickém vinařství použity.

Použití mědi je v ekologickém vinařství (Nařízení komise /ES/ č. 889/2008) limitováno 6 kg/ha/rok. Obsah mědi v registrovaných přípravcích je uveden za lomítkem u názvu přípravku. Z těchto důvodů jsou často v ekologickém vinařství upřednostňovány přípravky se speciální formulační úpravou, které zajistí srovnatelnou účinnost při nižších dávkách mědi. Jsou to především přípravky Cuprocaffaro Micro, Flowbrix a Kocide 2000. Optimální formulační úprava (menší částice, vysoce efektivní smáčedla a dispergenty) zajistí dokona-

Foto (ss)

DOTAZ: Vážená redakce, ač nejsem oficiálně registrovaný vinař, rozhodl jsem se praktikovat ve své vinici postupy a předpisy ekologického vinohradnictví. Prosím tímto o sdělení, např. i formou odpovědi ve Vinařském obzoru, které přípravky na bází mědi a síry je možné v tomto systému používat. Předem děkuji za odpověď.

Vinař Josef S., Velkopavlovicko

lé pokrytí ošetřovaných částí a lepší ulpění přípravku na povrchu rostlin. Nižší dávka mědi současně umožní v případě potřeby větší počet ošetření při respektování stanoveného limitu a obecně snižuje riziko pro životní prostředí. Při rozhodování o volbě přípravku však zůstává významným kritériem také ekonomika zásahu.

356

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinohradnictví

Patrik Burg Pavel Zemánek Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky

Hodnocení velikosti listové plochy u moštových odrůd révy vinné

fenofázích u různých odrůd na rozdílných stanovištích se zabývali také Welles (1990), Martens (1993), Leblanc (2002) a další.

Index listové plochy jako proměnnou veličinu reprezentující velikost listové plochy připadající na jednotku půdního povrchu (hodnota indexu 1,0 odpovídá 10 000 m2 listové plochy na jeden hektar vinice) definoval Jonckheere (2004). Tuto veličinu lze vypočítat jako součin celkové listové plochy připadající na jeden letorost, průměrného počtu letorostů na keř a počtu keřů na 1 ha vinice, podělený plochou 10 000 m2.

Siegfried, Höhn, Viret (2005) stanovili způsob výpočtu velikosti listové plochy jako součin hodnoty 10 000, počtu listů připadajících na 1 bm a průměrné velikosti listové plochy připadající na jeden list, podělený šířkou meziřadí (m).

Ve vinohradnických podmínkách České republiky nebyla doposud této problematice věnována žádoucí pozornost. V souvislostech s hodnocením dynamiky růstu se problematikou zabýval Kraus (1983). Vino-

Foto archiv autora

Ve vinohradnické praxi se hodnotí velikost listové plochy vztažené na jeden keř. Hodnoty jsou ovlivněny hlavně odrůdou, způsobem řezu, úrovní výživy a stářím keře. Údaje o velikosti listové plochy mohou být v jednotlivých fenofázích využívány pro stanovení potřebných dávek postřikové kapaliny (pokryvnost, prostupnost kapkového spektra) nebo pro určení rozsahu redukce listové plochy při odlistění zóny hroznů s ohledem na požadovaný výnos a kvalitu. Velikost listové plochy porovnávaná pro jednu odrůdu na různých stanovištích přináší údaje o úrovni agrotechniky (řez, zelené práce), o vitalitě porostu apod. Nepřímo může přinášet informace o zhoršování půdních podmínek na stanovišti (zhutnění, vlhkost, výživa) nebo o zhoršování zdravotního stavu keřů.

Hodnocením velikosti listové plochy se v minulosti zabýval např. Watson (1947), který jako první definoval index listové plochy (LAI-Leaf area index). Stanovením indexu listové plochy v jednotlivých

1 Přístroj pro měření velikosti listové plochy Leaf Area Metr CI-202

Foto archiv autora

V oblasti pěstování révy vinné sehrává klíčovou roli výsledná jakost sklízených hroznů. Ta může být ovlivněna celou řadou aspektů. Jedním z významných faktorů působících na množství a kvalitu sklízených hroznů je vedle růstu kořenového systému, vyzrávání dřeva, ukládání zásobních látek, zakládání květenství apod. také celková velikost listové plochy, která zásadním způsobem ovlivňuje dynamiku asimilace.

2 Přístroj při vlastním měření

hradnická praxe se v posledním období začíná stále v širším měřítku zajímat o vztahy velikosti listové plochy k uvedeným souvislostem. To je zřejmé i z pohledu uplatnění defoliace nebo redukce násady hroznů u dané odrůdy.

Příspěvek popisuje hodnocení velikosti listové plochy u vybraných moštových odrůd révy vinné připadající na jeden keř, resp. jeden hektar plodných vinic v podmínkách vinohradnických regionů jižní Moravy.

Pokusná pozorování a hodnocení probíhala v průběhu vegetace 2008 ve Velkopavlovické vinařské oblasti, ve vinicích v k. ú.

Rakvice, při odlistění odrůd Hibernal, Müller Thurgau, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Veltlínské zelené, André, Zweigeltrebe, Frankovka, Svatovavřinecké. Použitá podnož Kober 5 BB. Vinice byly zapěstovány na vysokém vedení s jedním tažněm (počet

Tabulka 1 Hodnocené odrůdy a termíny měření Termín měření Hodnocená odrůda

10. 6. 2008

23. 6. 2008

28. 7. 2008

kód

charakteristika růstové fáze

kód

charakteristika růstové fáze

kód

charakteristika růstové fáze

Hibernal

60

první květní čepičky se oddělují z květního lůžka

69

konec kvetení

79

10 dnů před zaměkáním

Müller Thurgau

62

začátek kvetení

69

5 dnů po konci kvetení

81

5 dnů po zaměkání

Ryzlink vlašský

60

první květní čepičky se oddělují z květního lůžka

69

konec kvetení

79

14 dnů před zaměkáním

Sauvignon

60

první květní čepičky se oddělují z květního lůžka

69

konec kvetení

81

začátek zaměkání

Veltlínské zelené

61

začátek kvetení

69

5 dnů po konci kvetení

81

5 dnů po zaměkání

André

60

první květní čepičky se oddělují z květního lůžka

69

konec kvetení

79

14 dnů před zaměkáním

Zweigeltrebe

61

začátek kvetení

69

3 dny po konci kvetení

81

začátek zaměkání

Frankovka

60

první květní čepičky se oddělují z květního lůžka

69

konec kvetení

79

14 dnů před zaměkáním

Svatovavřinecké

60

první květní čepičky se oddělují z květního lůžka

69

konec kvetení

81

začátek zaměkání

oček ponechaných na jednom tažni se pohyboval v rozmezí 8–10), spon výsadby byl 2,3 × 1,0 m, s opěrnou konstrukcí z ocelových sloupků o výšce 2,2 m. Vodicí drát byl uložen ve výšce 1,1 m. První dvojdrátí bylo uloženo ve výšce 1,30 m, druhé dvojdrátí 1,60 m a třetí 1,80 m nad povrchem terénu.

Stáří pokusné vinice je 7 let. V průběhu vegetace bylo provedeno osečkování letorostů ve výšce cca 0,2 m nad horním dvojdrátím.

Měření velikosti listové plochy bylo prováděno ve třech termínech, ve fenofázi začátku kvetení, konce kvetení a ve fenofázi vývoje plodů. Pro hodnocení růstových fází révy vinné byla použita mezinárodní Fenologická stupnice růstových fází révy vinné (BBCH). Přehled hodnocených odrůd, termínů měření a charakteristiku růstových fází uvádí tab. 1.

Pro měření velikosti listové plochy byla využita měřicí aparatura LFA (Leaf Area Metr CI-202). Jedná se o přenosné měřicí zařízení pracující na principu skeneru, které slouží pro měření plochy listů (obr. 1).

Přístroj provádí měření délky a šířky listů, další veličiny, jako např. plocha jsou automaticky vypočítávány v průběhu každého skenování (obr. 2, 3).

Při vlastním měření bylo náhodně vybráno 15 letorostů, které byly odstraněny z keřů hodnocených odrůd. U jednotlivých letorostů byla změřena jejich celková délka.

Velikost jednotlivých listů, příp. velikost listů u zálistků pak byla stanovena postupně od báze k vrcholu letorostu. Listy, jejichž

velikost byla větší než měřicí plocha přístroje, byly půleny, přičemž celková velikost byla vyjádřena součtem obou příslušných polovin. Naměřené hodnoty byly použity pro stanovení průměrné celkové plochy listů připadajících na jeden letorost a pro výpočet indexu listové plochy.

V tab. 1–tab. 3 jsou uvedeny průměrné hodnoty sledovaných znaků pro jednotlivé odrůdy a termíny hodnocení. Ze získaných hodnot byl proveden přepočet velikosti listové plochy připadající na keř révy vinné.

Získané výsledky měření ukazují, že ve stejných termínech existují mezi jednotlivými odrůdami zásadní rozdíly ve velikosti listové plochy. V termínu 10. 6. 2009 se velikost listové plochy pohybovala na úrovni 1,16–2,09 m2 na jeden keř, v termínu 23. 6. 2009 na úrovni 1,49–3,20 m2 na jeden keř a v termínu 28. 7. 2009 na úrovni 1,99 až 3,30 m2 na jeden keř. Z hlediska dynamiky růstu vypovídají hodnoty o pozvolnějším nárůstu listové plochy v počátečních fenofázích a rychlejším vývoji v období kvetení.

V tab. 5 jsou uvedeny výsledné hodnoty celkové velikosti listové plochy v m² na 1 ha a indexů listové plochy pro tři spony výsadby nejčastěji využívané v podmínkách jižní Moravy.

Eichhorn (1984) uvádí, že u révy vinné začíná hlavní růstová vlna na počátku června, přičemž do konce tohoto měsíce dosáhne listová plocha svého největšího rozvoje. Obdobně také Kraus (1994) uvádí, že se velikost listů zpočátku zvětšuje pozvol-

Vinařský obzor (7–8/2010) 357

ně, denně přibližně o 2–8 cm2, až do období maximální růstové intenzity, kdy se velikost čepele denně zvětšuje o 8–20 cm2.

V dalším období růst čepele poměrně rychle ustává.

Smith a Kliewer (1994) uvádí, že k největšímu rozvoji listové plochy dochází ve fenofázi kvetení, přičemž celková velikost může být ovlivněna podmínkami daného roku. Rozdíl ve velikosti listové plochy může být ve stejných fenofázích v jednotlivých letech až 30 %.

Siegfried, Höhn, Viret (2005) prováděli srovnatelná měření se stejným typem měřicí aparatury u čtyř odrůd révy vinné (Müller Thurgau, Rulandské modré, Ryzlink vlašský, Chasselas) na pěti stanovištích se srovnatelnými půdními i klimatickými podmínkami. Výsledky jejich měření potvrzují výrazné rozdíly ve velikosti listové plochy jak mezi jednotlivými odrůdami, tak také mezi jednotlivými stanovišti. Ve fenovázi prodlužovacího růstu nebyly rozdíly výrazné. Naopak největší rozdíly byly zaznamenány ve fenofázi kvetení, kdy se velikost listové plochy pohybovala v rozmezí 12 000–20 000 m2 na 1 hektar. Největší velikost listové plochy vyjádřená pomocí indexu listové plochy byla naměřena u odrůdy Müller Thurgau a dosáhla hodnoty 2,3 (23 000 m2.ha-1). Nejmenší velikost listové plochy byla naměřena u odrůdy Rulandské modré, u níž dosáhl index listové plochy hodnoty 1,2.

Kraus (1994) uvádí že se velikost listové plochy připadající na jeden keř pohybuje v rozmezí 5,61–6,28 m2, což při sponu 3 × 1 m představuje plochu 18 513–20 724 m2.

Velikost listové plochy představuje současně významný faktor z hlediska kvality hroznů. Pavloušek (2007) uvádí jako nejlepší poměr 11–12 cm2 listové plochy na 1 g hroznů. Znamená to, že při plánovaném výnosu 2,0–3,0 kg hroznů z jednoho keře by měla být velikost listové plochy 2,4–3,6 m2.

Z tohoto hlediska by listová plocha ve fenofázi dozrávání byla dostatečná u odrůd Foto archiv autora

Vinohradnictví

3 Odlistěný keř révy

358

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinohradnictví

Tabulka 2 Velikost listové plochy (termín 10. 6. 2008) Průměrná hodnota sledovaného znaku Hodnocená odrůda

Počet letorostů

Délka letorostu

Počet listů na letorostu

Velikost listu na letorostu

Počet zálistků na letorostu

Velikost listu na zálistku

Celková velikost listové plochy letorostu

Celková velikost listové plochy na 1 keř

Jednotka

[ks]

[mm]

[ks]

[mm2]

[ks]

[mm2]

[mm2]

[m2]

Hibernal

9

701

8

16 133

4

139

129620

1,17

Müller Thurgau

10

783

8

19 370

5

161

155765

1,56

Ryzlink vlašský

10

854

9

13 850

5

131

125305

1,25

Sauvignon

12

811

10

14 654

5

145

147265

1,77

Veltlínské zelené

10

630

7

16 669

4

143

117255

1,17

André

9

822

9

14 237

4

159

128769

1,16

Frankovka

9

920

8

20 719

4

191

166516

1,50

Svatovavřinecké

12

1140

11

14 120

6

164

156304

1,88

Zweigeltrebe

11

911

9

20 992

4

199

189724

2,09

Tabulka 3 Velikost listové plochy (termín 23. 6. 2008) Průměrná hodnota sledovaného znaku Hodnocená odrůda

Počet letorostů

Délka letorostu

Počet listů na letorostu

Velikost listu na letorostu

Počet zálistků na letorostu

Velikost listu na zálistku

Celková velikost listové plochy letorostu

Celková velikost listové plochy na 1 keř

Jednotka

[ks]

[mm]

[ks]

[mm2]

[ks]

[mm2]

[mm2]

[m2]

Hibernal

9

1 416

12

21 496

6

260

259 772

2,34

Müller Thurgau

10

1 368

13

22 540

7

448

294 812

2,95

Ryzlink vlašský

10

1 557

15

13 572

6

158

204 212

2,04

Sauvignon

12

1 087

13

14 309

12

355

189 212

2,27

Veltlínské zelené

10

1 028

9

16 537

6

195

149 418

1,49

André

9

1 384

13

17 666

5

266

231 520

2,08

Frankovka

9

1 440

10

24 983

6

320

251 430

2,26

Svatovavřinecké

12

1 756

16

15 035

8

240

241 280

2,90

Zweigeltrebe

11

1 452

13

22 211

7

343

290 801

3,20

Tabulka 4 Velikost listové plochy (termín 28. 7. 2008) Průměrná hodnota sledovaného znaku Hodnocená odrůda

Počet letorostů

Délka letorostu*

Počet listů na letorostu

Velikost listu na letorostu

Počet zálistků na letorostu

Velikost listu na zálistku

Celková velikost listové plochy letorostu

Celková velikost listové plochy na 1 keř

Jednotka

[ks]

[mm]

[ks]

[mm2]

[ks]

[mm2]

[mm2]

[m2]

Hibernal

9

1 290

11

25 795

9

540

288 605

2,60

Müller Thurgau

10

1 292

12

27 048

9

630

330 246

3,30

Ryzlink vlašský

10

1 270

12

16 286

8

463

199 136

1,99

Sauvignon

12

1 300

15

17 171

12

889

268 233

3,22

Veltlínské zelené

10

1 300

11

19 844

7

555

222 169

2,22

André

9

1 282

12

21 199

8

579

259 020

2,33

Frankovka

9

1 300

9

28 730

7

1011

265 647

2,39

Svatovavřinecké

12

1 300

11

18 042

10

999

208 452

2,50

Zweigeltrebe

11

1 299

11

24 036

7

876

270 528

2,98

Pozn.: Letorosty byly zakráceny na jednotnou délku 0,2 m nad horním dvojdrátím, celková výška listové stěny činila 1,3 m.

Vinohradnictví

Hibernal, Müller Thurgau, Sauvignon, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe. U odrůd Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Frankovka, André je podle hodnocení listová plocha menší. Z praktického hlediska to může znamenat např. skutečnost, že u první skupiny odrůd lze do technologického postupu zařadit operaci odlistění pro zvýšení kvality hroznů, zatímco u druhé skupiny by byla doporučena pro dosažení nejvyšší kvality spíše redukce výnosu. Výsledky mohou znamenat i podklady pro určení intenzity odlistění.

Uvedené skutečnosti naznačují, že hodnocení listové plochy může ve vinohradnické praxi napomáhat volbě agrotechnického zásahu s ohledem na požadovanou kvalitu hroznů. Význam hodnocení listové plochy nabude na významu zejména v ročnících s vysokou násadou hroznů, kdy je dosažení vyšší kvality zpravidla obtížné.

Vinařský obzor (7–8/2010) 359

Literatura EICHHORN, K. W., 1984: Entwicklung der Blattflächen der Rebe. Der Deutsche Weinbau 36, 1532–1537 JONCKHEERE, S., FLECK, K., NACKERTS, B., MUYS, P., COPPIN, M., 2004: Review of methods for in situ leaf area index determination. Part I. Theories, sensors and hemispherical photography, Agric. Forest Meteorol. 121, pp. 19–35 KRAUS, V., 1994: Vinohradnictví. Praha: VŠZ, 77 s. ISBN 80-213-0129-5 KRAUS, V., 1983: Biologické základy agrotechniky révy vinné. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

130 s.

LEBLANC, S. G., FERNANDES, R., CHEN, J. M., 2002: Recent advancements in optical field leaf area index, foliage heterogeneity, and foliage angular distribution measurements. In: Proceedings of IGARSS 2002, Toronto, Canada, 24–28 June.

MARTENS, S. N., USTIN, S. L., ROUSSEAU, R. A., 1993: Estimation of tree canopy leaf-area index by gap fraction analysis. For. Ecol. Manag. 61, 1–108 PAVLOUŠEK, P., 2007: Management kvality ve vinohradnictví. Habilitační práce, Lednice: ZF MZLU v Brně. s. 250 SIEGFRIED, W., HÖHN, H., VIRET, O. et al., 2005: Blattflächenbezogene Dosierung von Pflanzenschutzmiteln im Rebbau. Schweizerische Zeitschrift für Obst- und Weinbau 4/05(12), 13–16. ISBN 3-921156-35-1 SMITH, R. J., KLIEWER, W. M., 1994: Estimation of Thompson Seedless Grapevine Leaf Area. Department of Viticulture and Enology, University of California. Am. J. Enol. Vitic. 35:1:16–22 WATSON, D. J., 1947: Comparative physiological studies in the growth of field crops. I. Variation in net assimilation rate and leaf area between species and varieties, and within and between years. Ann. Bot. 11, 41–76.

WELLES, J. M., 1990: Some indirect methods of estimating canopy structure. Rem. Sens.Rev. 5, pp. 31–43

Tabulka 5 Výsledné hodnoty velikosti listové plochy a indexu listové plochy Termín 10. 6. 2008 Hodnocená odrůda

Počet keřů na 1 ha [ks]

Hibernal

4 000

Celková velikost listové plochy na 1 keř [m2]

Celková velikost listové plochy v [m².ha-1]

Index listové plochy (LAI)

5031

0,50

1,17

4680

0,47

3861

0,39

4 300

3 300 4 300 Müller Thurgau

Ryzlink vlašský

Sauvignon

Veltlínské zelené

4 000

1,56

10062

1,01

9360

0,94

7722

0,77

12685

1,27

11800

1,18

Celková velikost listové plochy na 1 keř [m2]

Celková velikost listové plochy v [m².ha-1] 11 180

1,12

2,60

10 400

1,04

8 580

0,86

14 190

1,42

13 200

1,32

3,30

Index listové plochy (LAI)

0,51

9735

0,97

10 890

1,09

5375

0,54

8772

0,88

8 557

0,86

5000

0,50

8160

0,82

7 960

0,80

4 000

1,25

2,04

1,99

3 300

4125

0,41

6732

0,67

6 567

0,66

4 300

7611

0,76

9761

0,98

13 846

1,38

4 000

1,77

2,27

3,22

7080

0,71

9080

0,91

12 880

1,29

3 300

5841

0,58

7491

0,75

10 626

1,06

4 300

5031

0,50

6407

0,64

9 546

0,95

5960

0,60

8 880

0,89

4917

0,49

7 326

0,73

8944

0,89

10 019

1,00

8320

0,83

9 320

0,93

6864

0,69

7 689

0,77

4 000

1,17

4 000

1,16

4 300

Zweigeltrebe

2,95

Index listové plochy (LAI)

5148

3 300

Svatovavřinecké

0,67 0,62

2,34

Celková velikost listové plochy v [m².ha-1]

3 300

4 300

Frankovka

6708 6240

Celková velikost listové plochy na 1 keř [m2]

Termín 28. 7. 2008

4 300

3 300

André

Termín 23. 6. 2008

4680

0,47

3861

0,39

4988

0,50

4640

0,46

3828

0,38

6450

0,65

6000

0,60

3 300

4950

4 300

8084 7520

0,75

4 000

4 000

1,50

1,88

1,49

2,08

9718

0,97

9040

0,90

0,50

7458

0,81

12470 11600

1,16

2,26

2,90

2,22

2,33

10 277

1,03

9 560

0,96

0,75

7 887

0,79

1,25

10 750

1,08

10 000

1,00

2,39

2,50

3 300

6204

0,62

9570

0,96

8 250

0,83

4 300

8987

0,90

13760

1,38

12 814

1,28

8360

0,84

6897

0,69

4 000 3 300

2,09

3,20

12800

1,28

10560

1,06

2,98

Pozn: Uvedený počet keřů byl vypočítán ze sponu výsadby a pohybuje se od 3 300 do 4 300 keřů na jeden hektar.

11 920

1,19

9 834

0,98

360

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Mendelova univerzita v Brně

Zralost modrých hroznů ve vztahu k typu vína

Současná praxe je orientovaná na produkci modrých hroznů co nejvyšší kvality, s vysokou cukernatostí, nízkým obsahem kyseliny jablečné, velmi dobrou fenolickou zralostí. Z takových hroznů je potom možné vyrobit plné, výrazné, červené víno určené pro dlouhodobé zrání v sudech. Co když ale trh v České republice taková červená vína nevyžaduje?

Potom je produkce spojena se zbytečně vysokými náklady, jak ve vinici (především ochrana proti šedé hnilobě), tak ve sklepě (především vyšší spotřeba energií daná dlouhým ležením vína ve sklepě). Není potom lepší vyrábět takové červené víno, o které má zákazník zájem, a tomu přizpůsobit sklizeň a technologii zpracování hroznů?

Ne všechny modré odrůdy, které se v České republice pěstují, dosahují vynikající fe-

Foto archiv autora

Poptávka po červených vínech z domácí produkce zažívá v posledním období stagnaci. Modré hrozny se proto využívají i pro výrobu růžových vín. Plochy modrých odrůd v České republice jsou příliš velké a stále se převážná část této produkce zpracovává na červená vína. Velmi důležité je proto najít typ červeného vína, který bude marketingově úspěšný. Zde je opět důležité propojení komunikace se zákazníky, ošetřování vinice a volba správné technologie pro výrobu určitého typu červeného vína.

Diagram 1 Vývoj bobule, antokyanů a taninů od kvetení do zralosti hroznů podle Kennedy, Robinson, Walker a Osmond (2007)

nolické zralosti hroznů. Dobrý pěstitel a výrobce vína by měl mít proto dokonalý přehled o biochemii a fyziologii zrání modrých hroznů a vědět, jak optimalizovat techno-

Moderní příprava červeného vína Autor: Robert Steidl; ISBN: 80-903201-7-1, 72 stran, formát A5 Překlad moderní odborné publikace rakouských odborníků R. Steidla a W. Rennera. Obsahuje moderní pohled na výrobu červeného vína, od vinohradnických aspektů přes princip výroby červeného vína, ošetřování rmutu, řízení a kontroly kvašení, zrání vína, čiření, filtrace až ke stáčení do lahví.

176 Kč (včetně DPH)

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

logii zpracování z pohledu typu a kvality vína.

Základem fenolické kvality modrých hroznů jsou antokyany a taniny (třísloviny). Obě tyto důležité skupiny látek mají různou funkci v bobulích a také odlišný vývoj. Antokyany odpovídají především za barvu červeného vína. Taniny zase určují chuťové vlastnosti červeného vína.

Z pohledu technologie zpracování hroznů je důležité umístění fenolických látek v jednotlivých částech bobule (obrázek 1). Antokyanová barviva se u většiny odrůd nachází především ve slupce. Pouze barvířky mají antokyany obsažené také v dužnině.

Taniny (třísloviny) ve víně se rozdělují na dvě skupiny. Hydrolyzovatelné taniny jsou tvořené kyselinami galovou a elagovou, s malým podílem hydroxyskořicových kyselin, které jsou vázány na glukózu. Hydrolyzovatelné taniny se uvolňují ze dřeva sudů a nemají svůj původ v hroznech. Kondenzované taniny jsou složené z flavan-3-

Vinohradnictví

Foto archiv autora

Vinařský obzor (7–8/2010) 361

-olů, jako jsou katechin a epikatechin. Kondenzované taniny se nachází v hroznech ve slupkách bobulí, semenech a třapinách.

Z pohledu technologie výroby vína jsou důležité taniny obsažené ve slupce a semenech, i když některé technologie jsou postavené také na extrakci třapin.

Rovněž vývoj antokyanů a taninů během zrání hroznů je rozdílný, jak ukazuje diagram podle Kennedy, Robinson, Walker a Osmond (2007).

Po kvetení probíhá především vývoj taninů, kdy dochází k jejich tvorbě v semenech a slupkách bobulí. Tvorba taninů ve slupkách je ukončena krátce před zaměkáním a tvorba taninů v semenech krátce po zaměkání. Dále probíhá zrání taninů. Naproti tomu tvorba antokyanů začíná v době zaměkání hroznů. Změny lze stručně charakterizovat takto:

Antokyany a taniny podléhají v průběhu výroby vína různým enzymatickým a chemickým změnám. Macerace je důležitým krokem při výrobě červených vín, který umožňuje uvolňování barviv a taninů do vína. Během výroby vína dochází ke vzniku polymerních sloučenin, které vznikají reakcí mezi antokyany a taniny. Uvolňování antokyanů a taninů ze slupek do vína je rychlejší než v případě taninů ze semen, jejichž uvolňování je spojeno se zvyšováním obsahu alkoholu.

Technologie výroby vína s použitím krátké macerace je proto vhodná pro hrozny s nízkou vyzrálostí taninů v semenech

1 Dornfelder – řez bobulí

a průměrnou vyzrálostí taninů ve slupkách.

Krátká macerace umožňuje uvolňování taninů ze slupek, ale nedochází k uvolňování taninů ze semen.

V podmínkách České republiky je vyzrálost taninů v semenech zásadní (obrázek 2). Řízení macerace se proto musí řídit podle vyzrálosti semen.

Technologie dlouhé macerace je potom vhodná pouze pro hrozny s dokonalou vyzrálostí antokyanů a taninů ve slupkách a semenech.

Řízení macerace je velmi důležité, aby došlo k optimalizaci fenolické kvality hroznů a délky macerace.

Literatura Kennedy, J., Robinson, S., Walker, M., Osmond, G., 2007: Grape and Wine Tannins: Production, Perfection, Perception. Practical Winery and Vineyard (5–6), 1–6.

Foto archiv autora

– Po zaměkání bobulí dochází ke zvyšování antokyaninů, které se postupně zvyšují až do dosažení zralosti hroznů. U přezrálých hroznů může obsah antokyanů postupně opět klesat. Pokles při přezrání je způsoben postupným praskáním buněčných stěn slupky. Také napadení hroznů hnilobami snižuje obsah antokyanů ve slupkách bobulí.

– Po zaměkání bobulí dochází ke zvyšování obsahu taninů ve slupce a snižuje se koncentrace taninů v semenech.

– U hroznů s nižší úrovní fenolické zralosti hroznů je nižší schopnost extrakce antokyanů a taninů ze slupek. V nevyzrálých semenech je naproti tomu vysoký podíl extrahovatelných taninů. Tyto taniny se potom při vyšším obsahu alkoholu velmi rychle uvolňují do vína.

– Méně vyzrálý hrozen má nízký podíl taninů ze slupek a vysoký podíl taninů ze semen. U kvalitně vyzrálých hroznů je tomu naopak.

– Základní chutí taninů jsou hořká a „astringentní“ (tříslovitá).

– Zralost hroznů má velký vliv na „astringentní“ chuť vína. Při vyšším stupni vyzrálosti hroznů se ve vínech projevuje nižší astringence. U nevyzrálých hroznů je naproti tomu astringence výrazná.

2 Fenolická zralost semen

362

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinohradnictví

Vinohradnická mechanizace ve Valticích

Goldoni Base 20

Foto archiv redakce

Ač předváděčka probíhala za slunečného dne, který následoval po několika týdnech rozmarného květnového deštivého počasí, sešlo se ve Valticích několik desítek studentů Střední vinařské školy a praktických vinohradníků. Organizátoři, kteří spolu již několik let spolupracují na poli viniční mechanizace, nabídli přítomným ke zhlédnutí několik typů a agregací traktorů, mulčovačů, rosičů či okopávaček. Jízdu v sadu (vinice nebylo ještě v tu dobu možno kvůli rozmarnému počasí navštívit) předvedly traktory Goldoni, Valdapana či Lindner, a to od úzkých viničních malotraktorů (u typu BASE 20 značky Goldoni šířka pouhých 80 cm! – viz snímek) přes větší viniční speciály až po větší traktory Lindner (nabídka motorů od výkonu 60–130 koní) nacházející široké zemědělské uplatnění zejména na horských svažitých pozemcích. „Firma Goldoni nabízí malotraktory od výkonu 5 koní, zde máte možnost vidět verzi Base 20, který je nejmenším profesionálním traktorem s konstrukční šířkou pouhých osmdesát centimetrů,“ uvedl přítomným hostům na akci Josef Koplík, zástupce firmy CIME-M, a pokračoval: „Má samozřejmě zadní vývodový hřídel se standardními otáčkami 540 ot./min. a také tzv. ekootáčky, což není u tohoto typu traktoru obvyklé. Navíc v agregaci s mulčovačem neztrácí výkon ani ve svahu, což je jistě zajímavé.“ Firma CIME-M Valtice z oblasti strojů pro ochranu révy vinné proti chorobám a škůdcům nabízí vinohradníkům na našem trhu italské rosiče IDEAL, tažené a nesené.

Prodag Zlín zastupuje na našem trhu slovinské značky AGROMEHANIKA a ZUPAN, které nabízejí rosiče a též mulčovače a hloubkové aplikátory INO. Rosiče ZUPAN uspokojí jak vinařství malá rozlohou vinic, tak i velkopěstitele – nabízejí objemy nádrží na aplikovanou tekutinu od 100litrovýc nesených až po 2000litrové tažené.

O mulčovačích a jejich agregaci s traktory na akci promluvil jednatel firmy pan Jan Hluchý: „Značka INO nabízí mulčova-

Foto archiv redakce

Jak jsme již s předstihem informovali ve VO v jarních měsících, počátkem června proběhlo ve Valticích za areálem Školního zemědělského statku praktické předvádění vinohradnické techniky. Organizátory akce byly vinohradníkům jistě známe společnosti CIME-M Valtice a Prodag Zlín.

Společnost Prodag Zlín našim vinohradníkům nabízí postřikovače a rosiče značky Agromehanika

Foto archiv redakce

Vinohradnictví / Zprávy

rý vůbec nepotřebuje traktor, který je vybavený rychlospojkami. Tlak oleje roztáčí dva hydromotory, z nichž jeden roztáčí rotor a druhý přímočarou pístnici, která ovládá pomocí čidla jeho pohyb a výkyv od keřů.“ K tomu dodal Josef Koplík: „Rád bych v návaznosti na předřečníka upozornil na

Vinařský obzor (7–8/2010) 363

stroj, který předváděný mulčovač INO nese.

Jde o traktor Goldoni, model Energy, který se vyrábí ve dvou výkonových mutacích: 60 a 80 koní. Takový traktor může být už plně vybaven klimatizací, hydraulikou vzadu i vpředu, čelním vývodovým hřídelem.“ (rs)

V přilehlých halách areálu byla možnost shlédnout další viniční techniku a stroje, které organizátoři vinohradníkům nabízejí

Zprávy

Stanovisko MZe ke značení vín z ekologicky vypěstovaných hroznů Jak je již uvedeno na jiném místě VO, Evropská komise stáhla návrh nových nařízení týkajících se biovín, těsně před schválením. Legislativní materiál, na nějž čekali biovinaři v celé Evropě již roky. V této souvislosti uspořádal EKOVÍN – Svaz ekologické a intergrované produkce informativní seminář pro své členy-biovinaře, kam pozval též zástupce odboru ekologického zemědělství Ing. Jana Gallase, kterého též znají čtenáři VO z interview zde již uveřejněného. Vinaři na schůzce, která byla mimochodem značně plodná i po stránce názorové, požádali zástupce MZ o sdělení oficiálního stanoviska MZe ČR k této aktuálně ožehavé problematice. V těchto dnech se k vinařům dostal materiál, z nehož vyjímáme: „V současné době lze biologem EU, biologem ČR (tzv. bio-zebra) a výrazem bio, eko nebo organic označovat pouze bioprodukty a biopotraviny vyrobené v souladu s pravidly nařízení Rady 834/2007 a nařízení Komise 889/2008, a dále v souladu se zákonem 242/2000Sb., o ekologickém zemědělství. Sklepní technologie výroby vína není v těchto předpisech obsažena, a víno tedy nemůže být takto v žádném případě označeno.

V tuto chvíli je možné na etiketu uvést větu ‚víno vyrobené z ekologicky pěstovaných hroznů‘, a to pouze v případě, že vinice, ze které hrozny pocházely, je již certifikována v režimu ekologického zemědělství, což výrobce vína doloží platným certifikátem jedné z kontrolních organizací EZ.

Ministerstvo zemědělství se bude snažit v co nejkratší době novelizovat zákon č. 242/2000Sb, a mimo jiné v něm zajistit možnost použití bio-zebry na těchto etiketách.“ Z uvedeného vyplývá, že evropští biovinaři stále ještě nemají na rozdíl od producentů ostatních potravin možnost legálně značit svá vína způsobem, na jehož podobě pracovali několik let a hledali kompromisy. Nezdá se, že by Evropská komise tímto úskokem odložení do budoucna pro vinaře důležitých právních předpisů odpovědně hájila jejich zájmy. A tuto domněnku potvrzují i informace, které zazněly na zmíněném semináři.

Richard Stávek Úspěch našich vín v USA Rok 2010 je pro moravská vína na mezinárodních soutěžích mimořádně úspěšný. Poslední triumf zaznamenala na jubilejním 30. ročníku prestižní International Wine Competion (IWC) v San Francisku, kde se jim podařilo získat 77 medailí ze 106 zaslaných vzorků. Účast našich vín proběhla za finanční podpory Vinařského fondu a organizačního zajištění Národního vinařského centra.

Letos hodnotily odborné komise International Wine Competition 3 897 vzorků vín od 1 290 vinařů ze 27 zemí celého světa. V silné konkurenci se moravským vínům podařilo získat 3 velké zlaté (Double Gold*), 3 zlaté, 32 stříbrných a 39 bronzových medailí. Mimořádný úspěch je i to, že byly oceněny téměř 3/4 našich zúčastněných vín.

Nejvíce se v San Francisku dařilo Vinařství Petr Skoupil, které již potřetí

získalo ocenění „Best of Nation“, tedy ocenění pro nejlepší vinařskou firmu z dané země. Vinařství Petr Skoupil bylo oceněno šesti stříbrnými (Muškát moravský, kabinetní víno 2009, Veltlínské zelené, kabinetní víno 2009, Frankovka, pozdní sběr 2008, Zweigeltrebe, pozdní sběr 2008, Svatovavřinecké, pozdní sběr 2008, Dornfelder, pozdní sběr 2008) a pěti bronzovými medailemi (Pálava, pozdní sběr 2009, Neuburské, kabinetní víno 2009, Irsai Oliver, kabinetní víno 2009, Tramín červený, pozdní sběr 2009, Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2009).

Jednu velkou zlatou (Bohemia Sekt Prestige Demi sec 2007) a 3 bronzové medaile (Bohemia Sekt Prestige Brut 2007 a 2008, LOUIS GIRARDOT Brut 2007) získala také společnost Bohemia Sekt, a. s. Vinné sklepy Valtice, a. s., si vezou jednu velkou zlatou (Veltlínské zelené, pozdní sběr 2009), jednu stříbrnou (Aurelius, výběr z hroznů 2007) a jednu bronzovou medaili (Veltlínské zelené, výběr z hroznů 2009) a ZNOVÍN Znojmo, a. s., jednu velkou zlatou (Ryzlink rýnský, ledové víno 2009) a jednu bronzovou (Viognier, výběr z bobulí 2009).

Je třeba upozornit také na 14 medailí pro naše červená vína, což zvláště na americkém kontinentě potvrzuje jejich rostoucí kvalitu. Na tři ocenění dosáhla také stále populárnější moravská rosé. IWC San Francisco je považováno za vstupní bránu na trh s vínem na americkém kontinentě a zároveň bývá označováno jako nejuznávanější mezinárodní vinařská soutěž na území USA. (ss)

inzerce©

če v záběrech od 115 cm do 270 cm. Zde předváděný mulčovač z řady ELITE má tu výhodu, že je vybaven kopírováním terénu po válci a celkovým hydraulickým posuvem. Rotor se dá osadit buďto kladivy, nebo Y-noži. Dnes budeme předvádět kladiva, která jsou vhodná nejen pro mulčování trávy, ale např. i pro ořezané réví či větve do průměru 5 cm. Podle volby lze tyto mulčovače dodat i s hydraulickým ramenem. Výhodou řady ELITE je též možnost připojení bočního hydralického disku. Je to set, kte-

364

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinohradnictví

Lubomír Glos Moravská Nová Ves

Nové stolní odrůdy

Foto archiv autora

Kromě nových moštových odrůd se také zabýváme šlechtěním odrůd stolních. Z nich vybíráme takové, které by mohly obohatit úzký sortiment stolních odrůd, dosud u nás pěstovaných. Snahou také je, aby se tyto nové odrůdy daly pěstovat i v méně příznivých klimatických podmínkách.

Foto archiv autora

Dalším směrem při šlechtění je zvýšení odolnosti proti houbovým chorobám a zvýšení mrazuodolnosti. Z velkého počtu křížení, která jsme provedli, se nám podařilo vybrat několik zajímavých. Po jejich rozmnožení a prověření pěstitelských vlastností jsme vybrali čtyři, která by mohla být vhodná pro další rozšíření a jejich využití.

Dále uvádíme popis vlastností jednotlivých nových odrůd:

2 Viola

1 Klára

Cuproxat Měďnatý fungicid proti plísni révové • tekutá formulace, snadná příprava postřikové kapaliny • vysoká jemnost částic - výborná pokryvnost a přilnavost • snížený obsah mědi oproti klasickým měďnatým přípravkům = nižší zátěž životního prostředí F&N Agro A Č Česká ká republika blik s.r.o.

Na Maninách 876/7, 170 00 Praha 7 tel.: 283 87 17 01, fax: 283 87 17 03 www.fnagro.cz

ní, podle podmínek a tlaku houbových chorob.

Viola Zráním se řadí k raným odrůdám. Vzrůst je bujnější, má delší internodia, a tím nedochází k zahušťování keřů. Réví dobře vyzrává, má dobrou mrazuodolnost. Modrá barva inzerce©

Klára Raná odrůda, keře jsou vzrůstné, nezahušťují se, má řídké olistění. Réví velmi dobře vyzrává a má dobrou mrazuodolnost. Hrozny jsou velmi atraktivní, po úplném vyzrání mají jantarově žlutou barvu a jsou chuťově velmi kvalitní. Má dobrou odolnost k houbovým chorobám. Většinou postačí 3–4 ošetře-

Foto archiv autora

Vinohradnictví / Zprávy

Vinařský obzor (7–8/2010) 365

Klára Dobra zrání

středně raná

Barva

bílá

Chuť

neutrální

Hrozen

velký

Bobule (g)

6–8

Odolnost k mrazu

dobrá

Odolnost k chorobám

velmi dobrá

Plodnost

velmi dobrá

Viola Dobra zrání

středně raná

Barva

modrá

Chuť

neutrální

žení evropských odrůd, vyžaduje pravidelnou ochranu proti houbových chorobám.

Hrozen

střední

Bobule (g)

6–8

Rosana Je středně zrající odrůda zajímavá zvláště svým zbarvením hroznů. Vzrůst keřů je střední, v lepších půdách bujnější. Réví dobře vyzrává, má dobrou mrazuodolnost.

Hrozny mají výraznou červenou barvu, která se ani po přezrání nemění do fialových tónů. Plodnost je střední, ale při vyšší násadě je vhodné provést redukci hroznů.

Odolnost k houbovým chorobám je střední, k udržení dobrého zdravotního stavu keřů vyžaduje 4–5 ošetření.

Rozmnožení a vyzkoušení každé nové odrůdy trvá několik let. Proto také bude nabídka sazenic těchto odrůd závislá na množství materiálu, který bude k dispozici.

Dohoda o množení těchto odrůd je se školkařskou firmou Kraus, Mělník.

Odolnost k mrazu

velmi dobrá

Odolnost k chorobám

velmi dobrá

Plodnost

velmi dobrá

3 Zuzka

hroznů se silným ojíněním bobulí je velmi lákavá. Výborná chuť dobře vyzrálých hroznů, jejich vzhled a velikost dávají této odrůdě velkou perspektivu. Na velkých tvarech bývá plodnost často velmi vysoká a je nutno provádět redukci hroznů. Pokud k tomu nepřistoupíme, kvalita silně klesá a také réví špatně vyzrává. Odolnost k houbovým chorobám je dobrá, postačí 3–4 ošetření.

Foto archiv autora

Zuzka Je možno ji zařadit mezi rané odrůdy. Keře v dobrých půdách rostou bujně, mají řidší olistění a nezahušťují se. Každoročně dochází k dobrému vyzrání réví, které má dobrou mrazuodolnost. Velikost hroznů i bobulí řadí tuto odrůdu mezi zajímavé rané stolní odrůdy. Plodnost bývá dosti vysoká, a proto je nutno provádět redukci hroznů, jinak kvalita i jejich velikost silně klesá. Vzhledem k tomu, že se jedná o kří-

Zuzka Dobra zrání

raná

Barva

bílá

Chuť

neutrální

Hrozen

velký

Bobule (g)

8–12

Odolnost k mrazu

dobrá

Odolnost k chorobám

malá

Plodnost

velmi dobrá

Rosana

4 Rosana

Dobra zrání (po Čabaňské perle)

–35 dnů

Barva

růžová

Chuť

neutrální

Hrozen (kg)

0,35–0,50

Bobule (g)

8–10

Odolnost k chorobám

střední

Plodnost

dobrá

Vzrůst

střední

366

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinařská technologie – komerční prezentace

Crossflow – zkušenosti vinařů

1 Roman Pätoprsty

O crossflow poprvé – Roman Pätoprsty, sklepmistr Víno Sýkora, s. r. o. „Samotná filtrace je v našem provozu jednorázová záležitost. Takže o nějakém drastickém strhávání vín nemůže být ani řeč.“ Jsme dynamicky se rozvíjející firma, hospodařící na 28 ha vinohradů převážně v integrované produkci. Větší část hroznů vykupujeme od smluvených dodavatelů. Ročně vyprodukujeme cca 500 000 l v poměru 65 % bílého vína a 35 % červeného vína. Odrůdovou skladbu máme širokou od známých, jako je VZ, RV, MT, MP, SVA, přes méně známé, jako jsou Dornfelder, Kerner, Regent, Rubinet, Hibernal. Jsme také obchodníci s vínem. Část vína vozíme z členských států EU. V minulosti jsme filtrovali na deskovém filtru, jak jsme rostli, dokoupili jsme křemelinový filtr. Ten byl nejen výhodnější v ekonomičtějším provozu, ale i šetrnější k vínu.

Avšak co se týká přípravy k filtraci (naplavování křemeliny), samotné filtrace (filtr se nesměl zavzdušnit) a čištění po filtraci, je to značně pracný a časově náročný provoz.

U filtru musela být neustále obsluha a při čistění filtru a ručním vybírání křemeliny bylo třeba dávat pozor, aby se křemelina nedostala do kanalizace. Z mnoha praktických důvodů nám přestal vyhovovat a roz-

hodli jsme se pro crossflow filtr, který není tak náročný na obsluhu, a navíc nemusíme manipulovat s jakýmkoliv filtračním materiálem. Nyní používáme už dva roky crossflow filtr Romfil RF2, od hodonínské společnosti HM, s. r. o., veškeré tyto práce nás nezdržují.

Postup při vlastní filtraci je velmi jednoduchý. Filtr připojím na tank s vínem, dále ho připojím na prázdný tank (100% vysanitovaný a vypařený) a nádobu pro odstřel kalů. Nastavím potřebný objem a pustím filtr. Nevadí mu, ani když si nasaje vzduch, protože se automaticky odvzdušňuje. Při delším chodu naprázdno, např. po dofiltrování tanku, se samočinně vypne. Další výhodou je sanitace. Když jdu filtrovat červené víno po víně bílém, stačí ho propláchnout vodou do 35 stupňů, případně 3% roztokem kyseliny citronové. Čistící cyklus probíhá 45 min. Když chci filtrovat po červeném víně bílé, sanituji i chemicky. Kompletní dvousložková chemická sanitace se všemi oplachy trvá 3 hodiny, spotřebujeme 180 l vody a chemii za 200 Kč.

Nesmím zapomenout dodat, že sanituji přibližně po 100 000 l přefiltrovaného vína.

Takže na 1 l vína vychází 0,002 Kč za chemii. Sanitace je poloautomatická, přidávám jenom chemii.

Samotná filtrace je v našem provozu jednorázová záležitost. Takže o nějakém drastickém strhávání vín nemůže být ani řeč.

Po dobu celé filtrace se tlak drží automaticky na 1,8 baru, neklesá ani nestoupá, jako je tomu u jiných filtrů, teplota vína se zvedne podle typu max. o 1,5 °C a nejdůležitější výhoda pro mě je, že všechna vína jsou vyfiltrovaná na 0,2 mikronu. Po filtraci jsou vína trochu rozbitá, ale do 14 dní jsou krásně uhlazená, mají svůj charakter, barevný odstín zůstává zachovaný.

Co se týká vín – která filtrovat na cross-flow a která ne – my filtrujeme všechna vína na cross-flow: sudová, lahvová (přívlastková všech kategorií) nebo stolní víno z EU. Dokonce mám zkušenosti s medovinou, která dokvášela, tzn. jemně perlila, měla 13 % alkoholu a 185 g zbytkového cukru, a touto filtrací jsem proces fermentace zastavil…

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Tangenciální – crossflow – filtrace se stala celosvětově nejrozšířenějším způsobem filtrování vína, která u většiny vín umožňuje ve vhodném čase jednoduchým filtračním procesem dosáhnout konečného výsledku s minimálním zásahem do charakteru vína. Víno pak nemusí procházet více stupni filtrace ani opakovaným hydraulickým namáháním. Nedůvěra tuzemských vinařů ke crossflow je již u většiny minulostí, a je tak možné přinést zkušenosti z provozu crossflow filtrů a filtrace moravských vín.

2 Ing. Jiří Lancman

O crossflow podruhé – Ing. Jiří Lancman, sklepmistr Vinařství Lahofer, a. s. „Každé víno musí být na daný typ filtrace připravené. Zkuste filtrovat víno po dokvašení přes sterilní desky – neuděláte nic…“ I pro crossflow filtr se víno musí připravit. Romfil RF2 od společnosti HM, s. r. o., máme teprve od března 2010, takže větší zkušenosti s ním ještě přijdou. Ročně produkujeme 180 tisíc lahví vína výhradně z vlastních vinohradů o rozloze 70 ha. Zbytek hroznů prodáváme našim odběratelům.

Zatím jsme „krosovali“ cca polovinu z celkové produkce, a to především sladších vín.

V budoucnu půjdou přes cross všechna bílá a růžová vína. Suchá červená vína totiž obvykle necháváme bez filtrace rok v nerezu, rok v sudu a rok v láhvi – speciálně Rulandské – než jde k zákazníkovi. Na cross půjdou jen ta s vyšším zbytkovým cukrem. Právě před dvěma dny jsme krosovali Rulandské modré výběr z hroznů, alkohol 14 %, zbytkový cukr 24 gramů. S výborným výsledkem (ano – poznámka autora). A právě díky crossflow jsme mohli změnit postup. Tentokrát jsme po nerezu krosovali a víno zůstane na láhvi dva roky. Vysoký zbytkový cukr by mohl při ležení v sudech dělat problémy. Tento zjednodušený postup znamená

Foto archiv autora

také menší zásah do charakteru vína. A názory, že cross ořezává víno, dávno neplatí.

Díky snížení filtračních tlaků, díky novým materiálům polypropylenových membrán oproti dřívějším keramickým, díky automatickému řízení a kontrole celého procesu se víno nepřehřívá ani neztrácí nic ze své aromatiky, barvy… Někteří vinaři říkají, že cross nikdy, ale vždyť ve finále jde víno stejně vždycky před lahvováním přes membránu, a výsledek? Žádná patrná změna. Kdyby membránová svíčka brala barvu nebo aroma, byla by přece hned ucpaná.

Bílá vína filtruji dvěma způsoby. Podle toho, jaký mám s vínem záměr. Pokud chci „veselé víno“ – aromatiku a svěžest, dávám ho rovnou na cross. Takže svatomartinské mladé víno jde na cross a pak hned na prodej. Druhý způsob – mám připravené stabilní, naležené víno a cross pak představuje první a poslední filtraci před lahvováním. Jednoznačná výhoda crossu je ta, že víno nemusím 3× pracně filtrovat a „rozbíjet“ čerpadlem a filtracemi. Obvzlášť u mladých vín je tento rozdíl zásadní. Navíc po crossflow je víno jemnější, protože největší vyvázané molekuly polyfenolů, které na sebe vážou síru a kyslík, umí cross částečně zredukovat.

Ve srovnání s ostatními typy filtrace dává crossflow nejčistší výsledek s nesrovnatelně menší námahou, pracností a největším výkonem. Říkám, že krosování je „čistá práce“.

A pokud mám víno dobře připravené, tak ať filtruji 1 500 l nebo 9 500 l, nakonec zůstane jen cca 10 l odpadu. Po přepnutí na interní cyklus se totiž filtr sám „dofiltruje“, tedy zredukuje zbytek odstřelů na minimum.

Zbývající čisté víno v modulech se pak vytlačí vzduchem do tanku ve stejné kvalitě.

Minimum ztrát a maximum aromatiky, extraktu. Takže z mého pohledu je cross především čistota, rychlost a šetrnost.

3 Petr Vydařilý

…a dotřetice – Petr Vydařilý, sklepmistr Spielberg CZ, spol. s r. o. „Pro mladá vína je crossflow jednoznačně pozitivum.“ V současnosti přistupuji k filtraci vína v podstatě třemi způsoby. Buď provedu hrubou filtraci, na kterou postačuje talířový křemeliňák, a později sterilně „krosuji“, nebo hrubou filtraci vynechám a víno jde ve správný čas rovnou na crossflow filtr. Třetí cesta je ta, že nefiltruji vůbec. Například červená vína nám zrají v sudech a snažíme se je dodávat na trh úplně bez filtrace. Crossflow filtr Romfil RF2 od HM, s. r. o., používáme od září 2009 a osvědčil se výborně například k zastavení kvašení vín s vyšším zbytkovým cukrem nebo při filtraci mladých vín, například muškát nebo müllerka, která měla jít brzo ke spotřebiteli. Ale ve finále jde přes cross většina bílých vín. Podle situace a vhodnosti můžu sterilně filtrovat po vyčiření, odpadá hrubá a střední filtrace. Crossflow filtr nevyžaduje nějakou zvláštní pozornost, může jet 6 hodin bez dozoru a vyfiltrovat 120 hl. Zatím jsem chemicky sanitoval jen jednou, a to po růžovém víně, jinak stačí proplach vodou, popřípadě 3% roztok kyseliny citronové. Při odstávce nechám filtr zaplavený v 5% roztoku kyseliny citronové třeba 2 týdny, na delší dobu v něm nechám vyfiltrované víno. Při naší produkci zhruba 200 tisíc litrů znamená crossflow významnou úsporu času i nákladů jak na filtrační materiál, který vlastně nepotřebujete, tak i na sanitaci, provoz. Ale jde především o kvalitu vína.

O crossflow filtrech Romfil Německá společnost Romfil GmbH vyrábí vysoce kvalitní Crossflow filtry pro vinařské provozy v mnoha variantách a vybaveních. Její odborníci stojí u vývoje crossflow systémů již více než 20 let.

Vinařský obzor (7–8/2010) 367

Foto archiv autora

Vinařská technologie – komerční prezentace

4 Mladé Svatomartinské (MT) po a před crossflow

Nejdůležitější částí filtru jsou jednotlivé filtrační moduly, které obsahují duté kapiláry Romfil Hyflux, speciálně vyvinuté pro víno. Jsou to polypropylenové symetrické membrány s vysokou regenerační schopností – většinou postačuje pouze proplach vodou. Oproti polyetersulfonovým materiálům mají o 30 % vyšší mechanickou odolnost. Důležitou vlastností je i možnost těsnějšího rozmístění pórů v membráně, čímž se dosáhne až o 15 % větší porozity – filtrační plochy, ve srovnání s polyetersulfonovým materiálem. Polypropylenové membrány vyhrávají i v porovnání s keramickými moduly: mají vyšší životnost, bezproblémové čištění, pracují s výrazně nižším filtračním tlakem do 1,8 baru, nezahřívají víno.

Moderní membránové crossflow filtry Romfil RF2 umožňují filtrovat i velmi malé objemy beze ztrát, při velmi snadné a rychlé obsluze. Automatický řídicí systém umožňuje snadný a téměř bezobslužný provoz, vyznačující se výjimečnou tichostí čerpadel i celého systému. Ve srovnání s ostatními typy filtrací přináší výhody ve všech směrech, počínaje šetrností k vínu, minimálními ztrátami (nevznikají ztráty produktu v usazeninách, křemelině nebo deskách), zaručenými mikrobiálními vlastnostmi vína od počátku do konce filtrace, nízkými náklady na filtraci, zkrácením výrobního procesu, snadností obsluhy (díky automatickému chodu není nutná přítomnost obsluhy a sledování průběhu filtrace, tlaků…), omezením možnosti chyby obsluhy až po schopnost snadné filtrace mladých vín nebo zastavení kvašení vín s vyšším zbytkovým cukrem. Je to jediný typ filtrace, který můžete během chodu bez obav kdykoliv vypnout a znovu spustit.

O šetrnosti a kvalitě crossflow filtrů Romfil nejlépe vypovídají nejen výsledky testů, ale především osobní zkušenosti samotných vinařů.

Tomáš Macák HM, s. r. o., Hodonín

368

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinařská technologie

František Bílek Bílek Filtry, s. r. o.

Dovětek k „Trialogu o filtraci“

Foto archiv autora

Jsem rád, že filtrace vín je dnes vnímána většinou vinařů mnohem zodpovědněji a přesněji, než tomu bylo před několika lety.

A to nejen proto, že je k dispozici dostatek filtračních zařízení a materiálů nejrůznějších konstrukcí a typů, ale také s ohledem na rozšířené odborné znalosti, které jsou vnášeny do procesu očišťování a zkrášlování vína.

Ano, filtrujeme především proto, abychom víno připravili jako nádherný nápoj, který potěší svým obsahem v chuti a vůni, ale také i očima je možno vnímat krásu. Postačí nám mírná opalescence, nebo máme rádi zářivou jiskrnost? Pro tu zmíněnou krásu je vhodné vzpomenout ještě třetí individualitu. Tou je sám konzument (konečný spotřebitel), jenž následně také rozhoduje o míře úspěšnosti toho kterého vína.

Z uvedeného vyplývá, že tu máme potřebu nahlédnout na víno a filtraci z mnoha úhlů, které jsou natolik dílčí a specifické, že nelze najít jeden nebo i několik málo univerzálních postupů a přitom sjednotit všechny individuality k absolutní spokojenosti. Buď-

me rádi, že tomu tak je. V opačném případě bychom se setkávali s daleko menší různorodostí vína v našich „chuťových kalíšcích“ a mohli bychom přijít o mnoho krásného právě v existující rozmanitosti přírody. Proto není ani jednoduché zodpovědně prohlásit kdykoliv a kdekoliv, zda filtrovat či nefiltrovat! I když, měli bychom si uvědomit, že fakticky bez filtrace to samo ani nejde. Nebo chceme mít v láhvi úplně všechno, co jsme přivezli z vinohradu? Viditelné i neviditelné? Dobré i špatné? Vždyť už lisování rmutu je v podstatě filtrací – oddělujeme hrubou, pevnou hmotu od jemnější, kapalné. Sedimentace a odkalování moštů je další separací zmíněných složek v menší míře. Čiřidla s principem rozdělování ve víně na kladné a záporné částice představují velmi razantní filtraci, a to zdaleka ne vždy jen s chtěným pozitivním vlivem. Pak tu máme kvasinky, bakterie, spolu s nimi také choroby, případně vady vína. Co z toho má vlastně ve víně zůstat a kdy má přijít pomoci filtrace, aby bylo víno plnohodnotné pro všechny? Chceme, nebo musíme něco

Foto archiv autora

Každý vinař, každý vinařský technolog je osobností a individualitou, která ovlivňuje vyráběné víno. Stejně tak každé víno je individuálním produktem přírody, který předurčuje konečný výsledek. Obě individuality přináší větší či menší úspěch ze spojení. To je pravda pevně stojící jako nepsaný zákon. To platí i při uplatňování filtrace.

odstranit? A budeme filtrovat na deskách, křemelině, na membránách? Oceníme v zápětí zbytkový podíl jemných kalů po hrubé křemelině, nebo zvolíme rovnou nejostřejší způsob crossflow? Kdo rozhodne? Bude to nakonec vždy vinař se svými znalostmi a chtěním dobrého výsledku. Ovšem je na něm, nakolik vyslechne i jiné hlasy, zda si nechá poradit v enologii, technologii nebo marketingu. Mohou být důležité i náhledy biologů, fyzioterapeutů či lékařů. Cesta pokus–omyl není asi nikomu neznámá, je však často zdlouhavá a někdy bolestná.

Jak bylo možné vyčíst v předešlých třech číslech VO z besedy o filtraci s panem Michlovským, který má jistě mnoho cenných zkušeností, ani v jeho firmě to nemají pokaždé jednoduché v určení, jaký filtr a ve které fázi výroby vína použít. Nezní to vždy v jeho „deseti vinařstvích“ jen tak, že „tento vlašák bude po vylisování určitě perfektní bez filtrace a toto chardonnay nedostane zlatou, pokud ho nezfiltrujeme ještě před dokvašením na crossu“. I tam musí neustále uváženě vyhodnocovat, který ze čtyř dalších přichystaných typů filtrů zvolit a kdy bude jejich nasazení optimální. V jiných renomovaných vinařstvích je proces zcela podobný. Účel filtrace různé formy a v rozdílné výrobní fázi je tu vždy k dosažení všestranně vyšší kvality vín pro daný vinařský cíl. Ten by měl být vždy zušlechťující!

Vinařská technologie

Vinařský obzor (7–8/2010) 369

Josef Balík Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Význam teploty kvašení v technologii bílých a červených vín Teplota, při které probíhá kvašení, představuje jeden z nejvýznamnějších faktorů alkoholové fermentace a vinař-technolog jejím řízením dokáže ovlivnit dynamiku i kvalitu tohoto zásadního procesu přeměny hroznů na víno.

Teplota neovlivňuje pouze rychlost růstu ušlechtilých kvasinek a jejich vitalitu, ale i tvorbu vedlejších produktů alkoholové fermentace, tedy senzorický charakter budoucího vína.

V moderní technologii, kdy hledáme, jak nejlépe využít potenciál vypěstovaných hroznů či vyrobit typ vína, který dokáže oslovit naše zákazníky, je na místě mluvit i o teplotách během předfermentačních operací. U bílých vín se jedná zejména o naležení rmutu před lisováním, které dnes prožívá renesanci.

Předfermentační macerace hroznů je schopna účinně měnit chuťový a aromatický profil bílých, růžových i červených vín.

Naležením se vytváří delší časový prostor pro uvolnění odrůdového aromatu, většího množství extraktivních složek, výživy pro kvasinky, ale i polyfenolů. Hlavními fyzikálními faktory celkového obsahu a skladby látek vyluhovaných ze slupek bobulí je právě teplota macerace a její čas. S délkou macerace a teplotou rmutu narůstá jak nebezpečí oxidace moštu prostřednictvím enzymatického působení polyfenoloxidáz, tak také vysoké rozbřednutí rmutu pektolytickými enzymy. Proto se musíme jakémukoli naležení vyhnout u nahnilé suroviny nebo u hroznů sklizených při vysoké teplotě bez možnosti jejich rychlého ochlazení. Není vhodné zcela vyloučit ošetření oxidem siřičitým, který má antioxidační účinky a brání rozvoji divokých kvasinek.

Bílá vína s nulovou macerací jsou často méně chuťově a aromaticky komplexní. Krátké (do 15 hodin) a chladné naležení (do 15 °C) omezuje svíravé a nahořklé vjemy nižším množstvím vyluhovaných taninů a zároveň podporuje vývoj ovocných tónů. U více než 24hodinového naležení hrozí bílým vínům hrubá fenolická chuť.

Velmi významné může být předfermentační naležení zejména aromatických odrůd, kdy je větší prostor pro enzymatické uvolnění aromatických terpenů ze svých, původně ve slupce vázaných glukozidů, i když pod 15 °C aktivita glukozidických i pektolytických enzymů silně klesá.

Při výrobě červených vín se využívá studené předfermentační naležení rmutu při 5–9 °C nebo chladná macerace při 11–15 °C. Účelem těchto ošetření je získat červená vína s vyššími koncentracemi aromatických a fenolických sloučenin ze slupky. Taniny ze semen hroznů se ve větší koncentraci uvolňují až pomocí vytvořeného alkoholu v průběhu kvašení. Studená a chladná macerace rmutu zvýrazňuje ve vyrobených červených vínech tóny ovocných bonbonů, ostružin nebo papriky.

Aplikace kapalného nebo pevného oxidu uhličitého (suchý led) na hrozny je postupem kryomacerace hroznů. Během mrznutí bobulí a následným zvýšením teploty dochází k porušení membrán buněk nejen slupek, ale i semen bobulí, a k vyššímu uvolnění anthokyaninů a taninů v dalších vinifikačních krocích. V některých případech však dochází ke zvyšování rostlinných (vegetálních) tónů ve víně, a to může a nemusí být pro daný typ vína přijatelné.

Uspokojivých výsledků s předfermentačním naležením bylo dosaženo zejména u Rulandského modrého při zisku lehčího a ovocnějšího typu vína. Pro růžová vína s intenzivně ovocným charakterem je doporučována spíše krátkodobá studená macerace hroznů naležením rmutu modrých hroznů při 5–10 °C v délce 7–12 hodin před lisováním.

Naopak termovinifikace (teplá cesta) krátkodobým ohřevem je způsob macerace modrých hroznů, kdy je rmut zahříván na 60–75 °C v zařízení s dvojitým pláštěm (duplikátorový ohřev párou nebo horkou vodou) a následně ochlazen. Cílem je rychlé popraskání buněčných membrán slupky zvýšenou teplotou a uvolňování barviv, které je dynamičtější než uvolňování ostatních polyfenolů, zejména ze semen bobulí. Výsledkem jsou vína s vysokou barevnou ka-

pacitou a nižší taninovou dochutí. Současně dochází i k inhibici polyfenoloxidáz, a tím k zabránění hnědnutí, zejména u hroznů poškozených šedou hnilobou. Zvýšení teploty v celém objemu musí být rychlé, protože k inaktivaci botrytidické lakkázy dojde až teplotou nad 60 °C, a do té doby se její negativní prooxidační činnost pomalým nárůstem teploty naopak zintenzivňuje. Po zchlazení na 25 °C a lisování je třeba mošt zakvasit čistou kulturou kvasinek.

Získá se mohutně vybarvené červené víno s významně nižším obsahem tříslovin a jiným složením aromatických látek ve srovnání s klasickou technologií výroby červených vín. Často se jak bílá, tak červená vína získaná předfermentační macerací používají při tvorbě cuvée, kdy se smíchávají s víny vyrobenými tradiční technologií.

Mezi postupy výroby červených vín, které urychlují a zintenzivňují macerační proces všech polyfenolů hroznů, patří expanzní extrakce (také označované jako flash maceration expansion, cellcracking aj.). Proces se vede ve speciálních zařízeních, umožňujících šetrný záhřev hroznů na 70–85 °C po dobu 5–10 minut a jejích následnou tlakovou expanzi ve vakuu, které vyvolá velmi dynamické uvolnění barviv do moštu z popraskaných bobulí a zchlazení rmutu na 30 °C. Odpařená a zkondenzovaná voda může být do rmutu vrácena nebo odstraněna. Rmut se následně lisuje a získaný mošt se zakvasí čistou kulturou kvasinek nebo se v některých případech podpoří další macerace taninů prokvášením rmutu a lisuje se až mladé víno. Výhodný je rychlý nárůst teplot nad 60 °C, kdy dojde k inaktivaci prakticky všech enzymů včetně lakkázy. Mnohdy však dojde vedle zisku vyšší barevnosti vína i k vyluhování vyššího podílu tříslovin nebo jiných senzoricky nežádoucích sloučenin. Tato negativní vlastnost vyrobených

Vinařský obzor (7–8/2010)

vín se projevuje zejména při intenzivní podpoře macerace slupek a semen bobulí méně vyzrálých hroznů.

Pro budoucí chuťový a aromatický profil bílých, červených i růžových vín je během jakékoli vinifikace podstatné, jak rychle začne vylisovaný mošt nebo rmut kvasit. Zcela optimální je, aby začal kvasit ihned na náš „povel“, a to zakvašením čistou kulturou kvasinek. V praxi jsou mošty či rmuty velmi studené a začátek viditelné fermentace (např. vývoj oxidu uhličitého) často vázne.

V tomto čase se ušlechtilé kvasinky adaptují na podmínky kvašení a trvá jim to tím déle, čím je materiál studenější. Mezitím už spontánní kvasinková mikroflóra jako Klockera apiculata, Candida stellata, Hansenula anomala aj. produkují kyselinu octovou a další složky nečistého aroma budoucích vín. Z těchto důvodů je zcela zásadní kontrola teploty moštů a rmutů před jejich zakvašením a případná úprava ohřevem na 20 °C. Čím dříve materiál začne kvasit, tím lépe pro budoucí kvalitu vína. Ušlechtilé kvasinky tak brzy vytvoří v kvasícím médiu dostatečné množství alkoholu (4 % obj.), které divokým kvasinkám zamezí v jejich množení a tvorbě senzoricky nečistých produktů. Zároveň je třeba neopomenout fakt, že původně suché kvasinky rehydratujeme při vyšších teplotách (např. 30 °C)

Vinařská technologie / Inzerce

a před jejich rozmícháním do celého objemu je třeba přiblížit teplotu přidávaných kvasinek a rozkvášeného moštu (max. rozdíl 5 °C). To znamená, že je vhodné zákvas postupně zchlazovat přídavky moštu a kvasinkám ponechat čas na adaptaci, než začnou produkovat oxid uhličitý. Například, jestliže zákvas, který má 25 °C, přidáme do moštu o teplotě 15 °C, hrozí, že se start kvašení opozdí až o několik dní.

Jakmile dojde k viditelné fermentaci v celém finálním objemu spojené s růstem teploty kvasícího materiálu, je potřeba přistoupit k řízenému chlazení. Přitom snižování teploty na požadovanou teplotu musí být vždy postupné, ne nárazové, aby kvasinky neutrpěly teplotní šok. Řízení teploty je třeba nastavit tak, aby nedošlo k větší změně teploty než 4 °C za hodinu, jinak hrozí riziko zastavení kvašení.

Volba teploty, na kterou budeme chladit mošt při výrobě bílých a růžových vín, rozhoduje o typu a charakteru budoucího vína.

Při teplotách 10–20 °C získáme svěžejší, ovocnější bílá vína s velmi čistým aromatickým projevem. Nižší teploty a rovnoměrný průběh kvašení podporují i vyšší zisk ethanolu z hlediska jeho menšího výparu během fermentace a nižší ztráty cenných aromatických látek s unikajícím oxidem uhličitým. Čím nižší teploty, tím intenzivnější ovocno-

-eterové až bonbonové tóny, při středně vysokých teplotách, více květinových a odrůdových aromat. Pod 15 °C je však pro kvašení vhodné použít speciální chladomilné kvasinky. Nejvíce esterů kyseliny octové se tvoří při teplotách 15 až 21 °C, zejména ethyl-acetát a propyl-acetát. Ty ovocnější estery vyšších alkoholů jako isoamyl-acetát (hruška, banán), isobutyl-acetát, hexyl-acetát (jablko, květiny) se přednostně tvoří při nižších teplotách. Vyšší teploty současně podporují tvorbu velmi aromatických esterů ethyl-butyrátu (ananas), ethyl-oktanoátu, oktyl-acetátu (pomeranč), 2-fenylethyl-acetátu (růže), ethyl-dekanoátu (květiny) aj. Teploty kvašení nad 20 °C podporují tvorbu vyšších alkoholů (isoamylalkohol, isobutylalkohol aj.), netěkavého glycerolu a širší škálu organických kyselin. Vysoké teploty kvašení nad 30 °C mohou být příčinou nenadálého zastavení kvašení ve spojitosti s narůstající koncentrací toxicky působícího etanolu a vyšších mastných kyselin (C8, oktanová, a C10, dekanová) na kvasinky. Narušení některých enzymatických reakcí a snížení permeability membrán kvasinek hrozí zejména ke konci kvašení, a proto je doporučováno během dokvašení udržovat teplotu na 20 °C. Účinek teploty na odrůdovou aromatiku není doposud zcela objasněn. Nebyly nainzerce©

370

Vinařská technologie

Tabulka 1 Vliv teploty na délku prodlení startu alkoholového kvašení Teplota

Prodlení

10–14 °C

5–6 dnů

17–18 °C

1–2 dny

20 °C

12–24 hodin

25 °C

do 12 hodin

lezeny jednoznačné rozdíly v odrůdovém aromatu při kvašení 18 °C a 23 °C. Charakter vůně silně ovlivňuje i produkce těkavých thiolů (merkaptanů). Některé z nich jsou příčinou pachových defektů vín, jiné přispívají pozitivně k aromatické pestrosti vín připomínající černý rybíz, grapefruit aj.

Vznikají činností kvasinek během kvasného procesu, ale doposud není jednoznačná role teploty fermentace na jejich tvorbu. Kvasné teploty pod 18 °C nejsou proto jistým prostředkem, jak zvýšit odrůdové aroma. Významnější se zdá předfermentační naležení rmutu a volba kmene kvasinek, kterých je s různými vlastnostmi na trhu celá řada.

V technologii červených vín jsou využívány vyšší teploty kvašení ve srovnání s výrobou vín bílých a růžových. Důvodem není zvýšení rychlosti alkoholové fermentace, ale se změnou fermentační teploty se dosahuje jiného typu vína s jiným chuťovým a aromatickým projevem. Nejčastěji jsou voleny teploty mezi 23 a 28 °C, ale ani zde neplatí univerzální pravidlo. Určitě bychom se měli vyvarovat teplot nad 30 °C, kde hrozí riziko nechtěného zastavení kvašení.

Koncentrace alkoholu, teplota a doba kontaktu pevných součástí hroznů s moštem (mladým vínem) jsou rozhodujícími činiteli macerace barevných anthokyaninů a taninů ze slupek, případně semen bobulí. Vyšší teploty během nakvášení rmutu mají vliv na intenzivnější extrakci barevných i nebarevných složek fenolů hroznů. U teplot vyšších než 25 °C je dosahováno nižší produkce některých ovocných esterů, vytváří se větší množství těkavých kyselin, vyšších alkoholů (isoamylalkohol, isobulylalkohol aj.) a glycerolu, který přispívá k vyšší plnosti vín.

Pro výrobu ovocnějších červených vín jsou využívány teploty kvašení do 24 °C. Čím nižší teplota kvašení, tím méně komplexního projevu mladého červeného vína.

Při nižších kvasných teplotách unikne spolu s oxidem uhličitým méně aromatických látek a více primárního aromatu zůstane ve víně. Pro cílenou výrobu vína se zracím potenciálem a mohutnějším taninovým charakterem je třeba využít i tříslovin obsažených v semenech vyzrálých modrých hroznů. Jejich vyšších extrakčních účinků se dosáhne vyšší teplotou fermentačního procesu a prodloužením stadia ležení

Vinařský obzor (7–8/2010) 371

Tabulka 2 Potřeba zahřívání a chlazení během vinifikace Technologické stadium

Ovládání teploty

studená macerace rmutu

chlazení na 5–9 °C

chladná macerace rmutu

chlazení na 11–15 °C

nastartování kvašení

ohřev na 20 °C

kvašení

chlazení na 10–29 °C podle typu vína

dokvášení (závěr kvašení)

ohřev na 20 °C

jablečno-mléčná fermentace

ohřev na 20–23 °C

čiření vín

ohřev nad 12 °C

Tabulka 3 Základní charakter vín v závislosti na teplotě kvašení Teplota kvašení

Bílá vína

12–15 °C

Předpoklad vysoké čistoty vůně a chuti, ovocno-esterový charakter, lehčí chuťový vjem

17–21 °C

Podpora ovocnosti, odrůdového charakteru, tvorby esterů a odpovídající plnosti

22–25 °C

Více glycerolu, vyšších alkoholů, fermentačních kyselin, předpoklad širšího aromatického a chuťového profilu

Teplota kvašení

Červená vína

do 24 °C

Podpora ovocnosti, odrůdovosti s průměrným až vyšším komplexním chuťovým dojmem

26–30 °C

Předpoklad tělnatějšího vína se složitější strukturou vůně i chutě

mladého vína na matolinách (1 až 4 týdny). Musí se však původně jednat o zdravé a velmi vyzrálé hrozny, jinak hrozí nestabilní barevnost, bylinný až dlouhodobě neharmonicky nahořklý charakter. Moderní vinifikační tanky jsou proto konstruovány tak, aby mohla být semena v požadovaném poměru již na počátku kvašení odstraněna.

Prodloužení ležení na slupkách a kvasničných kalech zvyšuje obsah taninů ze semen a mannoproteinů z kvasnic. Mladá červená vína s vyšším obsahem alkoholu a širší chuťovou mohutností mají vyšší potenciál pro zrání v barikových sudech.

Závěr • Teplota předfermentačního ležení rmutu a teplota kvašení významně ovlivňují tvorbu vedlejších produktů kvasného procesu a senzorický charakter vína.

• Řízené předfermentační naležení rmutu je cesta ke zvýšení komplexnosti zejména bílých vín.

• Teplota kvašení spolurozhoduje o výkonnosti a životaschopnosti ušlechtilé kultury kvasinek.

• Čím dříve mošt či rmut začne kvasit, tím lépe pro budoucí kvalitu vína.

• Při budování nové technologie s řízenou teplotou nesmíme zapomenout na možnost ohřevu, který je stejně důležitý jako možnost chlazení.

• Moderní technologické přístupy umožňují vyrobit různé typy vín podle sledovaného cíle. Správná volba a optimální aplikace představují vinařské mistrovství každého enologa.

Doporučená literatura Girard, B., Kopp, T. G., Reynolds, A. G. 1997: Influence of vinification treatments on aroma constituents and sensory descriptors of Pinot noir wines.

American Journal of Enology and Viticulture, 48(2), 198–206.

Molina, A. M., Swiegers, J. H., Varela, C., Pretorius, I. S., Agosin, E. 2007. Influence of wine fermentation temperature on the synthesis of yeast-derived volatile aroma compounds. Applied Microbiology and Biotechnology, 77(3), 675–687.

Swiegers, J. H, Capone, D. L., Pardon, K. H. 2007: Engineering volatile thiol release in Saccharomyces cerevisiae for improved wine aroma. Yeast, 24(7), 561–574.

Swiegers, J. H., Bartowsky, E. J., Henschke, P. A. 2005: Yeast and bacterial modulation of wine aroma and flavour. Australian Journal of Grape and Wine Research, 11(2), 139–173.

Charoenchai, C., Fleet, G. H., Henschke, P. A. 1998: Effects of temperature, pH, and sugar concentration on the growth rates and cell biomass of wine yeasts. American Journal of Enology and Viticulture, 49(3), 283–288.

Sacchi, K. L., Bisson, L. F., Adams, D. O. 2005: A review of the effect of winemaking techniques on phenolic extraction in red wines. American Journal of Enology and Viticulture, 56(3), 197–206.

372

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinařská technologie

Mojmír Baroň Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova universita v Brně

Obsah asimilovatelného dusíku v moštech z jižní Moravy Abstrakt Práce byla zaměřena na problematiku asimilovatelného dusíku v moštech z Mikulovské a Znojemské vinařské podoblasti, jeho utilizaci během fermentace a postfermentační produkty. Pro pokus byl vytvořen plán odběru vzorků v letech 2007 a 2008 obsahující varianty z různých vinařských podoblastí, s různým způsobem zatravnění meziřadí, dvojicí podnoží a odrůd.

Vzorky byly odebrány u moštů, kde byl měřen obsah amonných iontů a asimilovatelného dusíku, a mladých vín, kde byla sledována změna asimilovatelného dusíku a produkce kyseliny octové během fermentace. Výsledky byly hodnoceny jako celek bez ohledu na jednotlivé ovlivňující faktory.

Sloužily tak k monitorování obsahu asimilovatelného dusíku v moštech z jižní Moravy a k obecným závěrům, kde se potvrdilo, že tyto mošty obsahují vysoké množství amonných iontů a asimilovatelného dusíku, a nemají tudíž problémy s výživou kvasinek během fermentace. Taktéž průměrná produkce kyseliny octové ukazuje na bezproblémový průběh fermentace bez přídavku výživy u většiny moštů. Výsledky potvrdily univerzálnost, jednoduchost a dostatečnou přesnost formaldehydové titrace, jejíž aplikace v praxi by přinesla značné výhody technologům a je v závěru této práce vřele doporučována.

Klíčová slova: asimilovatelný dusík, utilizace dusíku kvasinkami, zpomalená a neúplná fermentace

me s nedostatkem asimilovatelného dusíku v prvé řadě u špatně vyzrálých hroznů, dále u stresovaných hroznů pocházejících z vinic nedostatečně hnojených dusíkem, či bylo-li během vegetace sucho nebo vysoké teploty. V těchto případech je nutné nedostatek asimilovatelného dusíku kompenzovat přídavkem živných solí do moštu, určených pro kvasinky, případně vitaminu B1 (tiaminu). Hrozny s vyšší cukernatostí potřebují přirozeně k řádnému prokvašení více dusíku.

ovlivňující finální produkt – víno. Některé z těchto látek nesou pozitivní charakter a jiné mohou být zdrojem organoleptických defektů.4 Nedostatek asimilovatelného dusíku v moštu je znám jako hlavní důvod zpomalené a neúplné fermentace5, 6 a produkce sirných sloučenin7, 8. Celkový obsah dusíku v moštu může dále postihnout aroma vína a ovlivnit produkci kyseliny octové9, biogenních aminů či vysoce karcinogenního ethylkarbamátu.10 V praxi se setkáváTabulka 1 Plán odběru vzorků v letech 2007 a 2008 Oblast

Zatravnění

Podnož

1

Odrůda RR

Kober 5BB 2

VZ S

3

RR SO 4

4

VZ M

5

RR Kober 5BB

6

VZ N

7

RR SO 4

Úvod Je známo, že obsah asimilovatelného dusíku moštu je závislý na hnojení, klimatických podmínkách, délce vyluhování slupek v moštu, ale také na odrůdě, ročníku, původu a v neposlední řadě na technologii vína.1, 2, 3 Mimo všechny tyto faktory z velké části závisí využití asimilovatelného dusíku na metabolismu kvasinek a podmínkách fermentace.

Na základě dostupnosti výživy a podmínek utilizace dusíku je kvasinkami produkováno velké množství látek značně

8

VZ

9

RR Kober 5BB

10

VZ S

11

RR SO 4

12

VZ Z RR

13 Kober 5BB 14

VZ N

15

RR SO 4

16

VZ

Vinařská technologie

Počet měření

Průměr

Int. spolehl.

Int. spolehl.

Medián

Minimum

Maximum

Sm. odch.

Tabulka 2 Statisticky zpracované výsledky ve zkoumaném období

NH4+

48

124,4

117,3

131,5

121,6

79,5

186,8

24,6

Asimilovatelný dusík

48

257,8

238,7

276,9

251,7

149,7

402,5

65,7

Proměnné

Obrázek 1 Rozdělení četností obsahu amonných iontů Histogram: NH4+ K-S d=,08323, p> .20; Lilliefors p> .20 Očekávané normální 22 20 18 16 Počet pozorování

Materiál a metody Materiál byl posbírán v letech 2007 a 2008 z Mikulovské a Znojemské vinařské podoblasti, střídavého a nezatravněného meziřadí, podnože Kober 5BB a SO 4, u odrůd Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené (tab. 1). Červeně zabarvené varianty se nepodařilo zajistit.

Hrozny byly odebrány z velkého počtu keřů pro zajištění objektivity. Následně byly ručně odstopkovány a rozmačkány.

Minimální hmotnost bobulí bez třapin činila 5 kg pro každou variantu. Po šetrném lisování na mechanickém lisu byl mošt sířen na 40 mg/l SO2 a odkalen spontánní sedimentací (12 hodin v chladu). Následovalo zamražení moštů na –18 °C. Po rozmražení byly odebrány první vzorky moštů (před fermentací).

Poté byly mošty přelity do nádob o objemu 2 l a očkovány čistou kulturou kvasinek BS univerzální bílé. Kvašení probíhalo při sklepní teplotě cca 12 °C. Odběry po fermentaci proběhly ve fázi ukončení produkce oxidu uhličitého.

Existuje velké množství analytických metod detekujících dusíkaté látky v moštech, ať už separátně či celkově. Většina z nich je však aparaturně náročná, a tudíž pro praxi těžko využitelná: patří sem například metody využívající NMR, HPLC, CZE. Jako vhodnější a dostupnější se ukazují metody využívající derivatizační činidla (ninhydrin, o-ftaldialdehyd) a následnou spektrofotometrickou detekci. Jako nejvyužitelnějšíanejjednoduššívšaklzestáleoznačit formaldehydovou titraci.

Protože aminokyseliny mají amfoterní povahu, není možné použít k jejich stanovení běžné acidometrické nebo alkalimetrické titrace. Aminoskupinu však lze zablokovat, např. reakcí s formaldehydem: 2 HCHO + NH2-CHR-COOH → 2(HO-CH2-)2 N-CHR-COOH (dimethylolaminoskupina).

Vinařský obzor (7–8/2010) 373

14 12 10 8 6 4 2 0 50

100

75

125

150

175

200

x <= hranice kategorie Obrázek 2 Rozdělení četností obsahu asimilovatelného dusíku Histogram: Asimilovaný dusík K-S d=,13488, p> .20; Lilliefors p<,05 Očekávané normální 20 18 16

Výsledky ASIMILOVATELNÝ DUSÍK V MOŠTECH V letech 2007 a 2008 bylo u moštů z vinařské oblasti Morava naměřeno 48 hodnot amonných iontů s průměrem 124,4 mg/l a 48 hodnot asimilovatelného dusíku (dále jen AN – Assimilable Nitrogen) s průměrem 257,8 mg/l.

14 Počet pozorování

Pak se plnou měrou uplatní kyselý charakter karboxylové skupiny. Takto modifikované aminokyseliny můžeme titrovat hydroxidy podobně jako např. kyselinu octovou. K tomuto stanovení je zapotřebí pouze byreta a titrační baňka, a je tak lehce proveditelné přímo v provozu. Formaldehydová metoda navíc současně detekuje část amonných iontů (80–120 %), které reagují s formaldehydem za vzniku hexamethylentetraaminu a příslušného množství oxoniových iontů. Výsledky tak činí skvělý odhad potenciálu zkvasitelnosti moštu.

12 10 8 6 4 2 0 100

150

200

250

300

350

400

450

x <= hranice kategorie

Tabulka 2 ukazuje dosažené výsledky obsahů amonných iontů a AN v moštech za zkoumané období bez ohledu na ročníky.

Obr. č. 1 ukazuje četnost obsahu amonných iontů u všech zkoumaných vzorků.

Nejvíce hodnot amonných iontů bylo naměřeno v intervalu 100–125 mg/l. Pod 70 mg/l amonných iontů neobsahoval žádný vzorek.

Obr. č. 2 ukazuje četnost obsahu AN u všech zkoumaných vzorků. Nejvíce hod-

PRODUKCE KYSELINY OCTOVÉ BĚHEM FERMENTACE V tabulce 4 jsou shrnuty výsledky 48 měření koncentrace kyseliny octové po fermentaci čili v mladém víně. Průměrná hodnota byla 215,8 mg/l. Následně je znázorněn bodový graf koncentrace amonných iontů a kyseliny octové. Byla nalezena negativní korelace mezi množstvím amonných iontů v moštech a produkcí kyseliny octové během fermentace (viz obrázek 5).

Proměnné

Int. spolehl.

Int. spolehl.

Medián

Minimum

Maximum

Sm. odch.

ZMĚNA ASIMILOVATELNÉHO DUSÍKU PŘED A PO FERMENTACI V tabulce 3 jsou shrnuty výsledky 48 měření změny AN před a po fermentaci čili spotřeby kvasinkami. Průměrná hodnota byla 162,6 mg/l. Následně je znázorněn histogram, kde se ukázala nejvyšší četnost v intervalu 150–200 mg/l (viz obrázek 3) a graf pozitivní korelace mezi spotřebou a množstvím AN v moštech (viz obrázek 4).

Tabulka 3 Statisticky zpracované výsledky spotřeby asimilovatelného dusíku kvasinkami

Průměr

not AN bylo naměřeno v intervalu 250 až 300 mg/l. Pod 200 mg/l obsahovalo 8 vzorků, 16,67 %. Naopak nad 300 mg/l to bylo taktéž 8, 16,67 %.

Vinařská technologie

N platných

Vinařský obzor (7–8/2010)

Asimilovatelný dusík

48

162,6

148,7

176,5

163,1

76,6

284,5

47,8

Obrázek 3 Rozdělení četností spotřeby asimilovatelného dusíku během fermentace Histogram: Spotřeba asimilovaného dusíku během fermentace K-S d=,09846, p> .20; Lilliefors p> .20 Očekávané normální 30

25 Počet pozorování

374

20

15

10

5

0 50

100

150

200

250

300

x <= hranice kategorie

Obrázek 4 Korelace mezi množstvím asimilovatelného dusíku před fermentací a jeho spotřebou během fermentace X: AN před N = 48 Průměr = 257,801667 Sm. odch. = 65,687577 Max. = 402,470000 Min. = 149,690000 Y: Spotřeba AN N = 48 Průměr = 162,603333 Sm. odch. = 47,756997 Max. = 284,460000 Min. = 76,590000

Bodový graf: Asimilovaný dusík před fermentací vs.

Spotřeba asimilovaného dusíku Spotřeba AN = -2,189 + ,63922 * AN před Korelace: r = ,87922

20 10 0 350 Spotřeba asimilovaného dusíku (mg/l)

Diskuse Jelikož na území České republiky nebyla provedena žádná měření zabývající se problematikou asimilovatelného dusíku (dále AN) a dusíkatých látek obecně, je nutné výsledky této práce diskutovat pouze v měřítku hodnot dosažených v jiných vinařských zemích. I v takových případech však jde o relativně málo prací.

V letech 2007 a 2008 bylo proměřeno 48 moštů z vinařské oblasti Morava. Bez ohledu na ovlivňující faktory činila průměrná hodnota amonných iontů 124,4 mg/l, což poukazuje na fakt, že mošty z vinařské oblasti Morava nemají bez přídavku výživy problém s iniciací a rychlostí fermentace.

Dle dostupných zdrojů11,12 jde o koncentraci vyšší, než je obvyklé. Nicméně se dá očekávat, že obsah amonných iontů v hroznech bude pro oblasti s chladnějším klimatem vyšší. Ve většině moštů se pohybovala tato koncentrace v rozmezí 100–125 mg/l. Pod kritických 75 mg/l, z hlediska iniciace fermentace, nebyl naměřen žádný vzorek.

Taktéž průměrná hodnota AN 257,8 mg/l se ukazuje v porovnání s optimem 190 až 200 mg/l jako dostačující i pro mošty s vyšší cukernatostí. Jeden vzorek vykazoval koncentraci pod 150 mg/l. Takový mošt je již nutné suplementovat před počátkem fermentace výživou. Naopak 8 moštů (16,67 %) vykazovalo množství dusíku vyšší než 300 mg/l, což může vést k vyšší produkci kyseliny octové během fermentace. Celkem 32 moštů (66,67 %) obsahovalo 200–300 mg/l AN, takové množství je možné považovat za více než dostačující pro zkvasitelnost moštů běžné cukernatosti i vyšších přívlastků.

300 250 200 150 100 50 0 50

100

150

200

250

300

350

400

450

Koncentrace asimilovaného dusíku před fermentací (mg/l)

500

0

10

20

95% hladina spolehlivosti

Vinařská technologie

Průměrná hodnota spotřeby AN kvasinkami činila 162,6 mg/l. Tato hodnota je vzhledem k cukernatostem moštů plně v souladu s jinými pracemi.11 Navíc se potvrdila nejvyšší četnost spotřeby v intervalu 150–200 mg/l, kde bylo naměřeno 25 hodnot (52 %).

Byla nalezena velice silná pozitivní korelace mezi množstvím AN před fermentací a jeho spotřebou (obrázek 4). Tato korelace v podstatě vypovídá o faktu, že pokud je v prostředí více AN, tak ho kvasinky využijí. Samozřejmě z toho plyne vyšší populace kvasinek v médiu, a tím i vyšší rychlost fermentace.12 Vztah mezi množstvím AN a produkcí kyseliny octové nebyl potvrzen (data neukázána). Především z důvodu nedostatku AN to však bylo možné předpokládat, jelikož ze všech měřených moštů obsahoval pouze jeden pod 150 mg/l AN. Kvasinky v podstatě nebyly vlivem nedostatku výživy ve stresovém prostředí, a neměly tudíž žádný důvod produkovat vyšší množství těkavých kyselin.

Naopak vyšší koncentrace AN zvýšily produkci kyseliny octové, avšak tato korelace nebyla dostatečně silná (korelační koeficient na hladině spol. 95 %, r = 0,193, data neukázána). Pro shodu těchto výsledků se zahraničními prameny13 by bylo nutné mít k dispozici širší interval koncentrací AN v moštech.

Stejně jako v případě práce Hernandez-Orte a kol.14 byla nalezena korelace mezi množstvím amonných iontů v moštu a produkcí kyseliny octové kvasinkami, viz obrázek 1. Potvrdilo se, že v případě vyšších koncentrací amonných iontů kvasinky produkují méně kyseliny octové. Vyšší množství amonných iontů v médiu totiž zkracuje „lag“ fázi fermentace, při které se vytváří značné množství kyseliny octové.

Shrnutí a doporučení pro praxi Vinařská oblast Morava vykazuje více než dostačující množství asimilovatelného dusíku a amonných iontů v moštech révy vin-

Proměnné

N platných

Průměr

Int. spolehl.

Int. spolehl.

Medián

Minimum

Maximum

Sm.odch.

Tabulka 4 Statisticky zpracovaná data produkce kyseliny octové během fermentace

Kyselina octová

48

215,8

201,0

230,6

216,5

135,0

307,0

50,88

Obrázek 5 Korelace mezi množstvím amonných iontů v moštu a produkcí kyseliny octové během fermentace X: NH4+ N = 48 Průměr = 124,395417 Sm. odch. = 24,57634 Max. = 186,801300 Min. = 79,5210000 Y: Kys. octová N = 48 Průměr = 215,812500 Sm. odch. = 50,87655 Max. = 307,014700 Min. = 134,960800

Bodový graf: NH4+ vs. Kys. octová Kys. octová = 313,13 - ,7823 * NH4+ Korelace: r = -,3779

20 10

Koncentrace kyseliny octové (mg/l)

0 360 340 320 300 280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 40

60

80

100

120

140

160

Koncentrace NH4+ (mg/l)

180

200

220

0

10

20

95% hladina spolehlivosti

Vinařský obzor (7–8/2010) 375

né. Z této práce lze vyvodit, že suplementace amonných solí není v drtivém počtu případů nutná. Riziko, v podobě organoleptických defektů vlivem nedostatku výživy, je však přes všechna data stále reálné.

Ideální metodou pro jednoduché, rychlé a dostatečně přesné měření nutričních látek v moštu je formaldehydová titrace, kterou by bylo vhodné rozšířit do všech větších i menších provozů. Především v kombinaci s pH-metrem lze během jednoho měření, v řádech několika minut stanovit tři hlavní parametry moštu: pH, veškeré titrovatelné kyseliny a množství asimilovatelného dusíku. Spolu se znalostí cukernatosti moštu pak lze přistupovat ke každé šarži individuálně, a mít tak lepší kontrolu nad technologií. Bezesporu by takové zavedení do praxe vyústilo i ve značné úspory nákladů na výživu kvasinek.

Abstract This work deals with the content of assimilable nitrogen in grape musts, its consumption by yeasts during fermentation and production of post-fermentation products (metabolites). Experiments were performed according to a sampling plan elaborated for years 2007 and 2008. Experimental variants involved wine samples originating from different South Moravian wine-growing subregions, different types of inter-row grass stand, and different combinations of rootstocks with varietal scions. Samples were taken not only from fermenting musts but also from young wine and the following parameters were estimated: content of ammonium ions, content of assimilable nitrogen, changes in the level of assimilable nitrogen, and production of acetic acid in the course of fermentation. The obtained results were evaluated as a whole, i.e. regardless to individual factors mentioned above. These data enabled to monitor contents of assimilable nitrogen in musts and to draw a general conclusion that these musts contain high concentrations of both ammonium ions and assimilable nitrogen so that there is no danger of having problems with the nutrition of yeasts in the course of fermentation.

Also the average production of acetic acid was low; this indicated that in the majority of must samples without added nutrients, the course of fermentation was smooth and trouble-free. The obtained results confirm that the method of formaldehyde titration is universal, simple and sufficiently accurate so that it can be recommended for oenological practice as a useful and efficient analytical tool.

Key words: assimilable nitrogen, yeasts nitrogen utilization, stuck and sluggish fermentation.

376

Vinařský obzor (7–8/2010)

Zprávy / Vinařská technologie

Literatura Teplota vzduchu se nyní nezvyšuje náhodně Tým klimatologů a historiků z rakouského ústavu pro meteorologii a geodynamiku se zabýval studiem klimatu v období před měřením teploty. Využili k tomu historické prameny o vinařství, především z archivů obcí, měst, farností a zvláště klášterů. Značně k tomu sloužil popis fenologických dat révy a enologická data v jednotlivých letech uplynulého půltisíciletí. Tyto údaje byly následně zpracovány statistickými metodami a převedeny do klimatologické podoby.

Ve druhé polovině sledovaného období bylo možné korigovat použitou metodu se skutečně naměřenými a zaznamenanými teplotními údaji. Byla potvrzena vysoká korelace mezi průměrnou teplotou v období květen až červenec a počátkem sklizně (samozřejmě ve vztahu k jednotlivé odrůdě).

Teplota a délka slunečního svitu v srpnu a září mají vliv na kvalitu vína, ne na počátek sklizně.

Korelační koeficient uvedených závislostí se snižuje ve druhé polovině 19. století, kdy došlo ke změně starých postupů pěstování révy.

Z hlediska desetiletého průměru průměrných měsíčních teplot v období květen až červenec vykazovalo v Dolním Rakousku období let 1530 až 1580 obdobné hodnoty jako období let 1970 až 2000, tedy nejvyšší teploty za posledních 500 let. V dalších dekádách po roce 1580 nastal pokles průměrné teploty, který kulminoval v období 1770 až 1780 a pak opět v 1910 až 1920. Pak se teplota během dvaceti let zvýšila asi o 1 °C a následovala stagnace až do počátku 70. let minulého století. Tehdy nastal zatím trvalý růst teploty rychlostí 2 °C/30 let. Změna teploty jedním směrem trvající 30 let se zatím během posledního půltisíciletí nevyskytovala a taky dosažená hodnota za období 1990 až 2000 je téměř o 1 °C vyšší v porovnání s obdobím let 1550 až 1560, kdy teplota v 16. století kulminovala. Proto se vědci domnívají, že tento „trvalý“ nárůst teploty v poslední době již není náhodný, ale má své příčiny.

Der Winzer 19. 4./JS

Sklizeň hroznů v roce 2009 v Německu Podle tamního statistického úřadu byla poslední sklizeň moštových hroznů o 7 % nižší oproti desetiletému průměru a ve srovnání s rokem 2008 byla nižší o 9 %. V každém případě se jednalo o kvalitativně špičkový ročník. 53 % objemu hroznů je určeno pro víno s přívlastkem, 43 % pro jakostní víno a zbývající 4 % pro víno zemské.

Der Deutsche Weinbau 21. 4./JS

1

Soufleros, E. H., Bouloumpasi, E., Tsarchopoulos, C., Biliaderis, C. G. 2003. Primary amino acid profiles of Greek white wines and their use in classification according to variety, origin and vintage. Food chemistry, vol. 80, pp. 261–273. ISSN 0308-8146.

2

Etiévant, P., Schlich, P., Bouvier, J. C. 1998. Varietal and Geographic Classification of French Red Wines in Terms of Elements, Amino Acids and Aromatic Alcohols. J. Sci. Food Agric, vol. 48, pp. 25–41.

3

Arvanitoyannis, I. S., Katsota, M. N., Psarra, E. P., Soufleros, E. H., Kallithraka, S. 2000 Application of quality control methods for assessingwine authenticity: Use of multivariate analysis (chemometrics). Trends Fd Sci. & Technol., 10, 321–336.

4

Spiropoulos, A., Tanaka, J., Flerianos, J., Bisson, L. F. 2000. Characterization of Hydrogen Sulfide Formation in Commercial and Natural Wine Isolates of Saccharomyces. Am. J. Enol. Vitic. 51:3: 233–248.

5

Boulton, R. B., Singleton, V. L., Bisson, L. F. & Kunkee, R. E. 1996. Principles and practices of winemaking.

New York: Chapman & Hall Enology Library Press, pp. 169–174.

6

Kunkee, R. E. 1991. Relationship between nitrogen content of must and sluggish fermentation. In Proceedings of the international symposium on nitrogen in grapes and wine. Seattle: J. M. Rantz Press., pp. 148–155.

7

Giudici, P., & Kunkee, R. E. 1994. The effect of nitrogen deficiency and sulfur-containing amino acids on the reduction of sulphate to hydrogen sulfide by wine yeasts. American Journal of Enology and Viticulture, 45, 107–112.

8

Henschke, P. A. & Jiranek, V. 1991. Hydrogen sulphide formation during fermentation: Effect if nitrogen composition in model grape must. In Proceedings of the international symposium on nitrogen in grapes and wine. Seattle: J. M. Rantz Press., pp. 172–184.

9

Bely, M., Rinaldi, A. & Dubourdieu, D. 2003 Influence of assimilable nitrogen on volatile acidity production by Saccharomyces cerevisiae during high Sugar Fermentation. J. Biosci Bioeng. 96(6):507–12.

10 Ough, C. S., Crowell, E. A. & Mooney, L. A. 1988. Formation of ethyl carbamate precursors during grape juice (Chardonnay) fermentation. I – Addition of amino acids, urea, and ammonium: effects of fortification on intracellular and extracellular precursors. American Journal of Enology and Viticulture, 39, 243– 249.

11

Dukes, B. C. & Butzke, C. E. 1998. Rapid determination of primary amino acid in grape juice using an ophthaldialdehyde/N-acetyl-Lcysteine spectrophotometric assay. American Journal of Enology and Viticulture, 49, 125–134.

12 Gump, B. H., Zoecklein, B. W., Fugelsang, K. C. & Whinton, R. S. 2002. Comparison of analytical methods for prediction of prefermentation nutritional status of grape juice. American Journal of Enology and Viticuture. 53(4): 325–329.

13 Vilanova, M., Ugliano, M., Varela, C., Siebert, T., Pretorius, I., Henschke, P. A. 2007. Assimilable nitrogen utilization and production of volatile and non-volatile compounds in chemically defined medium by Saccharomyces cerevisiae wine strains. Appl. Microbiol. Biotechnol. 77, 145–157.

14 Hernández-Orte, P., Bely, M., Cacho, J., Ferreira, V. 2006. Impact of ammonium additions on volatile acidity, ethanol, and aromatic compounds production by different Saccharomyces cerevisiae strains during fermentation in controlled synthetic media. Australian journal of grape and wine research, ISSN 13227130, Vol. 12, Nº 2, pags. 150–160.

Vady vína – rozpoznání – předcházení – odstranění

V Rakousku opět získává na oblibě Traubisoda Nápoj, který před osmdesáti lety vznikl v Dolním Rakousku, Traubisoda, a v 50. a 60. letech dosáhl svého vrcholu, se opět oživuje v pozměněné podobě. (Jeho obdobu u nás pamatujeme pod názvem Vinea, která byla dovážena ze Slovenska.) Od dubna 2010 bude v Rakousku nabízena „Traubisoda Rot“, která nebude obsahovat žádná umělá sladidla ani konzervační látky. Chuť získá z hroznů odrůdy Isabella.

Der Winzer 15.3.2010/JS

Autor: Reinhard Eder a kol., ISBN 80-903201-6-3, počet stran 263, formát A5 Jelikož je pro vinaře usilujícího o nejvyšší kvalitu nežádoucí výskyt vín postižených nedostatky, vín vadných a nemocných, jak osobně, tak i finančně silnou zátěží, popisují se v této knize příčiny nedostatků, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a možnosti jejich prevence a odstraňování. Publikace je určena nejen pro odbornou vinařskou veřejnost, ale také pro všechny milovníky vína, kteří chtějí prohloubit své znalosti v tomto oboru.

304 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Filtrujte víno levněji a šetrněji: Bílek FKS Filtrace pro vinařství

Litrů přefiltrovaného vína x 1000

Úspora nákladů ve srovnání s deskovou filtrací *Graf ukazuje úsporu nákladů na filtraci vína v reálném provozu. Výsledná úspora závisí na technologických postupech zpracování vína.

1OO 9O 8O 7O 6O 5O 4O 3O 2O 1O

2O

4O

6O

8O

1OO

12O

14O

16O

18O

2OO

Úspora nákladů v tisících Kč

Proč je filtrace pomocí křemeliny šetrnější? Šetrnost zaručuje velikost pórů křemeliny. Tyto póry, přes které víno během filtrace protéká, jsou natolik malé, že jsou schopny odseparovat většinu zákalotvorných částic (tzv. „pevné mechaniky“ od velikosti přibližně desetin mikrometrů), ale zároveň jsou natolik velké, aby ve víně zachovali žádoucí rozpuštěné látky ve formě molekul a iontů. Jinými slovy křemelinová filtrace je pouze mechanická filtrace na principu síta, která nepracuje s zeta potenciálem. Proto neničí „vnitřní náplň“ vína, coby určující hodnoty jeho organoleptického charakteru a bohatosti. Proto s filtrem FKS dosáhnete lepších výsledků, než s použitím některých jiných („ostřejších“) druhů filtračních materiálů, které mohou víno „strhat“.

snížená plnost, aroma, chuť a barva vysoké náklady za filtrační desky otevřený hydraulický systém – nebezpečí infekce zvenčí a ztrát odkapáváním Při překročení doporučeného tlaku riziko průniku nečistot do vína

Bílek Filtry s.r.o., 696 21, Josefov 135 Tel./Fax + 420 518 372 134 www.filtrace.com

zachovaná plnost a zvýrazněná aroma, chuť a barva filtrace pomocí křemeliny je 10 až 50x levnější uzavřený hydraulický systém = sanitovatelný systém Pevná ocelová svíčka zaručuje stejnou účinnost filtrace při jakémkoli tlaku

10let záruka

378

Vinařský obzor (7–8/2010)

Česká republika v Evropské unii

Jiří Sedlo Svaz vinařů ČR

Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA, Brusel, 9. 7. 2010 Po zahájení, schválení programu a zápisu z minulého zasedání předal předseda T. Coste slovo generálnímu tajemníkovi COPA/COGECA (Pekka Pesonen). Hovořil o SZP po roce 2013, roli C/C a specifikům sektoru vína.

C/C musí mít připravený definitivní materiál ke SZP po roce 2013 v listopadu až prosinci. V říjnu by měly být známy záměry Komise. V celém materiálu bude prostor pro víno jako i každý jiný sektor asi na dvě strany textu, v říjnu bychom to měli odevzdat sekretariátu C/C. Zdůraznil, že víno patří k největším zemědělským sektorům Evropy.

ných podniků (tím se odlišit od průmyslového vinařství mimo Evropu). Z toho vyplývá potřeba specifických opatření v sektoru.

Stávající mechanismy by se měly zdokonalovat, ne rušit.

Jednání dále pokračovalo již bez účasti generálního tajemníka C/C. Diskutovalo se o předem zaslaném návrhu materiálu „Příspěvek pracovní skupiny Víno k budoucnosti SZP po roce 2013 (zkrácený překlad viz přílohu). Postupně se k němu vyjadřovaly jednotlivé delegace, některé obšírně, jiné jasně, ale všechny dokument považovaly za dobrý. Zde uvádím jen zkráceně podstatné konkrétní návrhy úprav (tedy návrhy některých delegací, o ničem se nehlasovalo a vše bude teprve znovu předloženo): • Německo: Zlepšit redakční úpravu textu, zdůraznit požadavek na finanční prostředky.

• Francie: Zlepšit strukturu materiálu, stávající opat-

ření jsou různými státy využívána různě, zvýšit finance pro družstva. Zvýšit regulaci trhu, včetně regulace cen, podpořit zahuštěný mošt a rektifikovaný moštový koncentrát. inzerce©

Činnost pracovní skupiny Víno v oblasti přípravy materiálu C/C ke SZP musí být provázána s ostatními sektory (Mléko…) a dalšími skupinami jako Kvalita, Potravinový řetězec atd. Nemůžeme požadovat pouhé zvýšení cen, to nebude společností akceptováno, musíme zvyšovat kvalitu, a to u všech zemědělských produktů. Zpracovatelé získávají stále větší podíl přidané hodnoty na úkor zemědělců.

V následujících dotazech si mimo jiné Italka za COGECA stěžovala, že družstva nedostávají odpovídající prostředky, že je odčerpávají velké firmy. Na to generální tajemník odpověděl, že nelze zvýhodňovat družstva oproti jiným skupinám působícím v zemědělství. Španěl, rovněž za COGECA, hovořil o tom, že krize se dostavila do vinařství, některé země jsou zasaženy více než jiné.

Například ve Španělsku ceny už neumožňují přežití ve vinařství a pořád ještě klesají. Nesouhlasil s tím, že restrukturalizace řeší krizi, a nesouhlasil s některými (nejmenovanými) prohlášeními C/C. Reagoval na to místopředseda pracovní skupiny R. Nickenig (D) v tom smyslu, že předřečník by chtěl více finančních prostředků, ale zemědělský rozpočet se bude krátit. Proto se zeptal, jak vypadá příděl prostředků pro sektor vína a jak odpovídají naše požadavky v porovnání s ostatními zemědělskými sektory. Předseda pracovní skupiny potvrdil stěžejní význam těchto otázek. Generální tajemník C/C odpověděl, že nemůžeme pracovat s tím, že se bude snižovat rozpočet. Musíme požadovat vyšší a snížení současného podílu kofinancování. Musí se udržet první i druhý pilíř. Ve vinařství se musí zachovat evropská specifika, včetně rodin-

Česká republika v Evropské unii

• Španělsko: Zmírnit důsledky krize, opatření jsou regulační, ale jsou zapotřebí i opatření podpůrná.

• Itálie: Umožnit přesun finančních prostředků mezi jednotlivými lety. Podpořit destilaci vedlejších produktů (matoliny, vinné kaly). Zavést program pěstování alternativních plodin (fíky apod.).

• Řecko: Přeformulovat bod o omezení odrůd (č. 17), které mohou být uváděny na etiketě tak, aby se nedávala další zbytečná pravomoc Komisi.

Následně začal předseda formulovat závěr k tomuto bodu. Sekretariát pak materiál upraví a rozešle tak, aby v říjnu byla definitivní pozice. Německý zástupce ještě upozornil na nutnost vyhnutí se v německém překladu slovnímu spojení „regulace trhu“ a místo toho použít například „podpora trhu“ nebo „podpora producentů“.

Odpoledne jsem využil k návštěvě našeho Stálého zastoupení při EU, konkrétně Martina Hlaváčka a Petra Ježka. Důvodem bylo jednání Stálého výboru EK pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (DG SANCO) 12. 7., kde Německo v bodu „různé“ zamýšlelo vznést návrh na roční odložení povinného značení kaseinu jako alergenu na etiketě vína. O podporu jsem byl požádán (a je to i v našem zájmu) německým svazem vinařů 2. 7. a na dálku jsme to vzájemně řešili s MZe a Stálým zastoupením. Za ČR se jednání účastní Ministerstvo zdravotnictví, které ale k tomuto bodu má stanovisko MZe. Podle sdělení SM byl návrh v pondělí 12. 7. projednán s tím, že by šlo o odsunutí povinnosti značení kaseinu a albuminu jako alergenů o 12 nebo 18 měsíců. Návrh podpořila Itálie, Německo, Španělsko, Francie, Anglie a Česko. Bude se o tom ještě dále jednat.

Návrh materiálu „Příspěvek pracovní skupiny Víno k budoucnosti SZP po roce 2013“ (zkrácený překlad návrhu sekretariátu C/C pro jednání 9. 7. 2010)

4.

5.

6.

7.

8.

V oblasti podpory exportu do třetích zemí chybí koordinovaný evropský program. S tím souvisí i potřeba trvalého sledování trhu uvnitř EU a ve světě.

Podpora exportu by neměla běžet na základě max. tříletého programu jen pro určitého příjemce a třetí zemi. Měla by být dána možnost delší podpory.

Většina evropského vína se spotřebovává v EU. Proto by měl být podporován odbyt i na evropském trhu.

Chybějící předěl mezi investicemi podporovanými v rámci SOT s vínem a proti tomu v rámci druhého pilíře způsobuje členským státům značné potíže.

Proto je C/C pro vyjádření jasných hranic.

Je nutno vytvořit takový rozpočet SZP, který by umožnil přetékání prostředků do následujícího roku, v případě nevyčerpání v daném roce.

Rovnováha na trhu 9. Opatření jako řízení nabídky či výsadbová práva snižují přebytky, a tím přispívají k rovnováze trhu. Proto by měla být zachována, případně zavedena.

10. Stejně jako ostatní sektory zemědělství i vinařství vykazuje značnou nerovnováhu ve významu jednotlivých hráčů na trhu. Proti menším jednotlivým producentům stojí značně koncentrovaný obchod. Následkem je, že producenti a jejich družstva získají ceny, které neodpovídají nákladům, zvláště v době krize. Cestou je podpořit organizace producentů a zamezit řetězcům ve zneužívání jejich postavení.

11. Produkční organizace by měly umožnit přizpůsobení nabídky poptávce. K tomu je potřeba změnit právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže.

Zachování výsadbových práv 12. Výsadbová práva musí existovat i nadále. Jejich liberalizace by vedla k problé-

Vinařský obzor (7–8/2010) 379

13.

14.

15.

16.

mům při přizpůsobování nabídky poptávce a ke vzniku přebytků.

Liberalizace by měla značné negativní následky pro evropskou vinařskou krajinu. Nová výsadba by se z těžce obdělavatelných svahů přesouvala na úrodnou půdu nížin. Tím by mimo jiné i některé celé regiony ztratily svou atraktivitu (krajina, gastronomie, turismus).

Liberalizace by navíc zvýšila nerovnováhu v potravinovém řetězci na náklady producentů. Znamenalo by to přechod pomocí značných investic od zemědělského rodinného podniku, kde pěstitelé nebo jejich družstvo produkují víno, na model intenzivně hospodařícího podniku.

Výsadbová práva musí zůstat zachována pro všechny typy vína. Vína se zeměpisným označením a bez něj jsou vzájemně provázána, navíc u obou může být uveden ročník a odrůda, proto musí výsadbová práva platit pro oba typy vína.

Z pohledu C/C se musí systém převoditelnosti práv zjednodušit.

Zrušení odrůdových vín (bez zeměpisného označení) nebo omezení počtu odrůd, které mohou být uvedeny na etiketě 17. V současnosti mohou členské státy omezit seznam odrůd, které mohou být uvedeny na etiketě. Toto pravidlo je nutné přesunout na celou EU, aby existoval jediný seznam, v kterém se může spotřebitel orientovat.

Zjednodušení 18. Je nutné zjednodušení správních postupů, například pro malé podniky. Nutné je i zlepšení čtivosti předpisů pro víno.

V nařízení č. 1234/2007 se víno komplikovaně hledá.

Vylepšení stávajících opatření 1.

2.

3.

SOT zahrnuje pozitivní opatření zlepšující konkurenceschopnost evropských vín prostřednictvím opatření restrukturalizace, modernizace a podpory odbytu. Tato opatření by měla být zachována.

Protože však nejsou plně využitelná, navrhuje COPA-COGECA několik změn: Problematická situace v sektoru ztížená krizí neumožňuje zemědělcům a družstvům čerpat tyto podpory z důvodu potřeby kofinancování. Je proto nutné sektoru umožnit přístup k levnějšímu zapůjčení kapitálu.

Historie kounického vinohradnictví a vinařství Autor: Stanislav Liškutín a kol.

Staré vinařské dokumenty a písemnosti – Názvy polních tratí a vinohradních hor v Dolních Kounicích – Kounické horenské právo, komentář k němu – Počestné Bratrstvo vinařů a kopáčů – Svatogothardská vinařská tradice – Vinařství ve středověku, novověku a současnosti – Vinařství a MO ČZS; 191 stran; v roce 2008 vydalo Město Dolní Kounice. V ceně knihy je přiložené CD s celou knihou v elektronické podobě a množstvím bonusových obrazových materiálů.

262 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

380

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinařské aktivity

Mistrovství přineslo čtyři české rekordy Díky zkompletování hattricku se již nemůže v dalších ročnících zúčastnit jako soutěžící, ale zasedne v porotě. O prvenství v 6. ročníku Mezinárodního mistrovství České republiky v sekání sektů, které uspořádali moravští sommelieři pod patronací Asociace sommelierů ČR (AS ČR) již tradičně ve vinařském dvoře vinného sklepa U Jeňoura ve vyhlášené sklepní lokalitě Nechory u Prušánek na Hodonínsku, usilovalo 18 soutěžících z Česka a Slovenska. Oproti loňsku chyběli soutěžící z dalších zemí. „Když loni sommelieři z Francie a Koree poznali na vlastní kůži úroveň soutěže, přiznali, že ještě musí hodně trénovat. Podle nich se u nás seká první liga, ale oni jsou zatím na úrovni krajského přeboru, a proto skončili hluboko v poli poražených,“ vysvětlil trojnásobný sommelierský mistr ČR a jeden z organizátorů klání Libor Nazarčuk z Břeclavi.

Odborná porota pod vedením prezidenta AS ČR M. Pastyříka se shodla, že úroveň soutěžících byla nejvyšší v dosavadní historii tohoto specifického klání.

Atraktivnost soutěže zvýšil fakt, že její výsledky se započítávají do dlouhodobého hodnocení o Sommeliera roku ČR, na základě kterého bude vybrán reprezentant ČR pro sommelierské mistrovství světa i Evropy! I to přispělo k tomu, že se na jihu Moravy představila tuzemská sommelierská špička. To jen potvrzuje, že tato akce si vydobyla pozici největšího a nejdůležitějšího setkání sommelierů na Moravě.

Na druhém místě skončil Jaromír Málek z Valtic a třetí místo vybojoval Jakub Král, sommelier společnosti Merlot Grands Vins.

Titul nejlepší sommelierka putuje zásluhou Barbory Dolinajové na Slovensko.

Oběma vítězům předal hlavní cenu, originální šavli na sabráž s pozlacenou rukojetí, Ing. Jiří Horák z Pardubic. Milan Krejčí si rovněž odnesl ručně foukaný skleněný pohár z Moravských skláren Květná, šestilitrovou láhev Merlotu z Vinařství roku ČR 2009 Vinselektu Michlovský a mnoho dalších cen.

V hlasování diváků zvítězil nejstarší účastník soutěže čtyřiačtyřicetiletý Jaromír Málek alias Valtický sekáč.

Dalším vrcholem dne bylo vytvoření hned čtyř českých rekordů, které zaevidoval zástupce Agentury Dobrý den z Pelhřimo-

Foto archiv organizátorů

Milan Krejčí z Prahy reprezentující firmu Merlot d´Or vybojoval titul mistra České republiky v sekání sektů neboli sabráži (sabrage je francouzský výraz pro otevírání lahví sektu useknutím jejího hrdla). Podařilo se mu to již potřetí, a navázal tak na vítězství v letech 2007 a 2008, přičemž loni skončil druhý.

Kamil Prokeš právě usekl největší láhev

va. Jako první byl překonán loňský rekord v počtu lidí, kteří usekli během jedné minuty sekty postupně v řadě za sebou. Podařilo se to 34 účastníkům, což bylo o tři více než stávající rekord. Vedle soutěžících se na rekordu podíleli například i porotci a tuzemští výrobci sektů. Dalším rekordem bylo představení devítilitrové láhve sektu z vinařství Proqin Velké Něnčice, což je největší láhev sektu, kterou kdy kdo v České republice vyrobil. Z této jediné láhve ochutnalo sekt neuvěřitelných 206 lidí, což je další rekordní

zápis. Čtvrtý rekord nebyl původně v plánu. „Neuvažovali jsme o tom, že devítilitrovou láhev sektu budeme otevírat useknutím jejího hrdla. Obhájce titulu Kamil Prokeš však pokazil semifinále a nepostoupil mezi nejlepší, přesto chtěl ukázat svoje umění, a tak láhev označovanou jako Salmanazar, otevřel tím, že ji usekl hrdlo dvěma sekerami,“ prozradil Libor Nazarčuk, který coby spolupořadatel a moderátor akce stejně jako v předchozích ročnících nesoutěžil.

Součástí mistrovství byla také přehlídka šumivých vín vyrobených klasickou metodou kvašením v láhvi. V konkurenci 109 vzorků z 12 zemí tří kontinentů zvítězilo v hlasování odborné veřejnosti a sommelierů Champagne Louis Roederer brut premier před Champagne Mailly Grand Cru Réserve brut a ročníkovým šumivým vínem od Paula Cholleta Crémant de Bourgogne brut millésimé 2002.

Z tuzemských sektů se do první desítky prosadily růžový sekt Crémant de Vinselekt La Montagne Rosé extra brut z Vinselektu Michlovský Rakvice a také sekt Blanc de Noirs brut 2008 z Tanzbergu Mikulov. O třetí místo se mezi moravskými sekty podělily Sekt Jan Petrák Blanc de noir sec 2007 Magnum a Benedictus Tramin sekt extra sec z vinařství Proqin Velké Němčice Crémant. Alespoň jeden hlas obdrželo 68 sektů, což svědčí o vysoké kvalitě prezentovaných šumivých vín. (ms)

Oficiální pořadí Mezinárodního mistrovství ČR v sekání sektů 2010 pořadí 1.

Krejčí

Milan

Merlot d´Or Praha

2.

Málek

Jaromír

Valtice, „Valtický sekáč”

3.

Král

Jakub

Merlot Grands Vins, a. s.

finále

Zajíc

Zdeněk

Vinný archiv Galerie vín Le Bouchon Praha

finále

Jandl

Michal

Valachy Hotels

finále

Sláma

Petr

Restaurace Auberge de Escargotes Praha

finále

Sochora

Miroslav

Hotel Lanterna Velké Karlovice

Dolinajová

Barbora

Vinařský komplex Elesko v Modre, Slovensko

Málek

Jaromír

Valtice, „Valtický sekáč”

nejlepší sommelierka cena diváků

Enogastronomie

Vinařský obzor (7–8/2010) 381

Letní menu

Foto archiv autorky

Léto je období dovolených a mnozí z nás je spojujeme s příjemným odpočinkem na čerstvém vzduchu. Vhodným doplňkem jsou beze sporu letní lahůdky a nápoje konzumované v přírodě, např. při zahradní party. Část pokrmů v předloženém menu se bude výborně hodit na zahradu, kde je lze připravit, společně s přáteli, na grilovacím roštu.

Gastronomie a kultura stolování je odrazem tradičních i současných životních návyků, národní kultury a image každé země.

U nás se často zapomíná na využívání místních a tradičních surovin a na jejich spojení s ročním obdobím. Například v regionech, kde se nacházejí rybníky, budou na jídelním lístku prioritou ryby a v horských oblastech to mohou být určité druhy zvěřiny, případně skotu, ve vinařských oblastech budou převládat hrozny a víno jednak jako složka pokrmů a také jako doprovodný nápoj. Dále jsou uvedeny vybrané charakteristické suroviny pro současné – letní – období: žlutý a vodní meloun, cuketa, kukuřice, okurka, paprika, květák, brambory, rajče, špenát, angrešt, maliny, meruňky, rybíz, borůvky, ryby, majoránka, bazalka, česnekové výhonky… Pro stávající období jsem vybrala menu, které je jednoduché na přípravu, výborně se konzumuje ve společnosti přátel, skvěle chutná a je doprovázeno dobrými regionálními víny.

Menu • Carpaccio z lososa s listy ledového salátu • Cappuccino ze sladkého zeleného hrášku s čerstvou majoránkou • Grilovaný marinovaný steak s plněnými žampiony a petrželovými brambory • Domácí tvarohové knedlíky plněné meruňkami, sypané perníkem a tvarohem Carpaccio

Carpaccio z lososa s listy ledového salátu Ingredience: 350 g čerstvého lososa, 1 hlávkový salát, 1/2 červené a žluté papriky, šťáva z 1 citronu, malý svazek kopru, 4 lžíce olivového oleje, sůl, pepř (chutný a zdravý je čerstvý zázvor vylisovaný nebo strouhaný – namísto pepře).

Postup přípravy: Salát očistíme, omyjeme, osušíme a natrháme na kousky. Papriky omyjeme, očistíme a nakrájíme na malé kostičky. Lososa omyjeme, osušíme ubrouskem, nakrájíme na velice tenké plátky (toho

docílíme, pokud ho vložíme na hodinu do mrazáku a ztuhlého ho krájíme), pokapeme citronovou šťávou (tomu se říká studené vaření). Ty pokládáme vedle sebe ne mísu, obložíme hlávkovým salátem a nakrájenými paprikami. Posekaný kopr smícháme s olejem, osolíme, opepříme a rozprostřeme na připravené plátky lososa. Přílohou je čerstvá bageta nebo plátky opečeného chleba.

Ke carpacciu z lososa se výborně hodí kvalitní tuzemský suchý sekt, např. Crémant.

Z tichých vín bude losos skvěle ladit s minerálním, suchým, vyzrálým Ryzlinkem rýnským. Obě vína mohou posloužit zároveň jako aperitiv.

Cappuccino ze sladkého hrášku Ingredience: 300 g čerstvého vyloupaného hrášku, asi 3/4 litru vývaru z masa nebo zeleniny, 40 g hladké mouky, sůl, čerstvá majoránka, 2 stroužky česneku, petrželka.

Postup přípravy: Vyloupaný hrášek vložíme

382

Vinařský obzor (7–8/2010)

Enogastronomie / Zprávy

do vývaru a vaříme 15 minut. Poté rozmixujeme, osolíme, přidáme světlou jíšku, povaříme s utřeným česnekem. Před podáváním ještě jednou ponorným mixerem napěníme, nalijeme do větších kávových šálků a posypeme petrželkou.

notlivé plátky obalené ve směsi marinujeme asi 2 hodiny (lépe více hodin). Grilujeme 4 minuty po obou stranách na mřížce – případně opečeme na pánvi. Pozor při grilování na přímém ohni. Kousky spáleného nebo zuhelnatělého masa obsahují látky, jež způ-

Gastronomie a kultura stolování je odrazem tradičních i současných životních návyků, národní kultury a image každé země.

K nasládlé polévce s majoránkou výborně půjde šťavnatý, pikantní Vlašský ryzlink v kabinetním provedení, další alternativou je Frankovka rosé z Bzence.

Grilovaný marinovaný hovězí steak, plněné žampiony, petrželové brambory Ingredience: 600 g roštěnce, 1 lžíce soli, 1 lžička čerstvě mletého pepře, 1 lžička vylisovaného česneku, 4 lžíce rostlinného oleje, 2 polévkové lžíce vína. Snítky čerstvého rozmarýnu, tymiánu a petržele.

Postup přípravy: Plátek masa ukrojený přes vlákna, z hovězího roštěnce, lehce naklepeme (postačí pěstí), smícháme 1 lžíci soli, 1 lžičku čerstvě mletého pepře, 1 lžičku vylisovaného česneku, trošku teplé vody (teplá pomůže rozpustit sůl), 4 lžíce rostlinného oleje, 2 polévkové lžíce vína – stejné, které budeme podávat. Nasekáme snítky čerstvého rozmarýnu, tymiánu a petržele. Jed-

sobují mutaci bakterií a mohou zvyšovat tvorbu karcinogenů.

Grilované žampiony Ingredience: 250 g žampionů, 1 větší rajče, svazek bylinek, střední cibulka, 3 dkg tvrdého sýra, kousek másla.

Postup přípravy: Hlavičky zbavíme nožiček a naplníme směsí nasekané cibulky, bylinek, tomatů (pozor vydlabeme střed a zbytek nasekáme a použijeme), nahoru klademe kousky sýra, osolíme. Poté je vložíme na pečicí papír, zabalíme a pečeme asi 5 minut. Pokud bychom chtěli grilovat i brambory, je vhodné je připravit na gril zabalené do alobalu, dříve než budeme grilovat maso.

Grilované maso podáváme spolu s grilovanými žampiony a s uvařenými brambory, které promícháme s čerstvě nasekanou petrželkou.

Ke steakům s vysokým obsahem bílkovin se bude výborně hodit vyzrálejší červe-

né víno, např. Svatovavřinecké nebo André, vzhledem k příloze by chutnal i výraznější Pinot Noir.

Dezert: Tvarohové knedlíky s meruňkami sypané perníkem a strouhaným tvarohem Ingredience: 250 g měkkého tvarohu, 200 g hrubé mouky, 1 vejce, špetka soli, čerstvé meruňky, 100 g tvarohu na strouhání, 100 g strouhaného perníku, moučkový cukr dle chuti, rozehřáté máslo dle chuti.

Postup přípravy: Tvaroh, mouku a vejce spojíme v těsto, které rozválíme, vykrájíme malá kolečka, do kterých balíme malé kousky meruněk (lze i maliny, borůvky…). Mezi tím vaříme vodu, kterou osolíme, a do vroucí vkládáme knedlíčky (čím jsou menší, tím lépe se vyjímají na talíři). Vaříme podle velikosti 5–10 minut. Po vyjmutí ihned podáváme, sypeme perníkem, strouhaným tvarohem – ideální je část posypat perníkem a část tvarohem, zakápneme teplým máslem a zdobíme mátou.

Tvarohové knedlíky plněné meruňkami doplní Moravský muškát v pozdním sběru se zbytkovým cukrem, osobně bych volila suchý. Pro labužníky by bylo vhodnou kombinací i ušlechtilejší přírodně sladké víno v kategorii ledové nebo slámové. Menu doplní voda. Na závěr bude vhodné podat kvalitní kávu.

Pavla Burešová Praha

Zprávy

Ekonomicko-statistické hodnocení německých vinařských podniků v letech 2000/2001 až 2006/2007 • Průměrný počet pracovníků na podnik prodávající víno přímo konečnému spotřebiteli se vyvíjel různě podle úspěšnosti podniku na trhu. U středně úspěšných podniků se pohybuje průměrný počet pracovníků kolem pěti a během sledovaných 7 let se zvýšil o 5 %. Z 1/3 jde o příslušníky rodiny majitele, z 1/3 o stálé zaměstnance a z 1/3 o sezonní pracovníky. Špičkové podniky zaměstnávají nyní v průměru 6,2 pracovníka a na počátku sledovaného období to bylo jen 4,6 pracovní síly. Nárůst počtu je zajišťován prostřednictvím stálých zaměstnanců. Naopak u problémových podniků je trend opačný – počet pracovních sil klesá z 5,8 na 3,9, z toho 2 tvoří příslušníci rodiny majitele a jen 0,7 stálí zaměstnanci.

• Průměrná velikost středně úspěšného podniku se zvýšila z 11,5 na 13 ha vinic. U špičkových podniků byl nárůst ještě větší – z 13,9 na 17 ha vinic. Naopak u problémových podniků došlo k mírnému poklesu již tak relativně malé plochy vinic – z 9,7 na 9,2 ha.

• Průměrná hodnota majetku podniku se u středně úspěšných podniků zvýšila ze 744 tis. na 833 tis. eur, kdežto u špičkových podniků z 951 tis. na 1,212 mil. eur. Naopak u problémových podniků bylo zaznamenáno snížení hodnoty majetku z 655 tis. na 530 tis. eur.

• Roční zisk podniku se u středně úspěšných zvýšil z 66 tis. na 86 tis. eur. V případě špičkových podniků došlo k vyššímu nárůstu (vysokého) zisku – ze 142 tis. na 177 tis. eur. Nárůst je patrný i u problémových podniků – ze ztráty (−4 tis. eur) bylo dosaženo zisku 25 tis. eur. Zisk vyjádřený na jednotku plochy vinic se u průměrných podniků zvýšil z 5,4 tis. eur/ /ha na 6,7 tis. eur/ha. U špičkových podniků zůstal stabilní ve výši 9,4 tis. eur/ha a problémové podniky se dostaly z červených čísel – ze ztráty 630 eur/ha do zisku 3,2 tis. eur/ha. Z hlediska velikosti podniku byl dosažen nejvyšší zisk na jednotku plochy u podniků do 7,5 ha (7,6 tis. eur/ha), následovala kategorie 7,5 až 15 ha (7,3 tis. eur/ha) a u podniků nad 15 ha činil zisk 5,9 tis. eur/ha.

• Při hodnocení rentability je patrná závislost na velikostní skupině podniku. Nejnižší rentabilita (záporná) je u nejmenší skupiny pod-

•

•

•

•

niků, u prostřední skupiny osciluje kolem nuly a kladná je u podniků nad 15 ha.

Jiná čísla vychází u podniků prodávajících hrozny nebo sudové víno.

U průměrných podniků se zvýšil počet pracovních sil z 2,7 na 3,1, zatímco u nadprůměrných podniků jen z 2,8 na 2,9. V obou případech z toho tvoří 1,5 příslušníci rodiny majitele a jen 0,3 sezonní pracovní síly.

Průměrná plocha vinic na podnik se u průměrných podniků zvýšila z 10 na 12,5 ha, u nadprůměrných podniků pak z 11,6 na 14,3 ha.

Hodnota majetku podniku stoupla v obou kategoriích, v případě průměrných podniků z 383 tis. eur na 490 tis. eur a u kategorie nadprůměrných podniků ze 414 tis. eur na 543 tis. eur. Je zde patrný značný rozdíl v porovnání s podniky, které prodávají lahvové víno přímo spotřebiteli, což je logické.

Roční zisk se u průměrných podniků zvýšil ze 49 tisíc eur na 54 tisíc eur. V případě nadprůměrných podniků to bylo z 50 tisíc eur na 77 tisíc eur. Zisk na plochu vinic se u průměrných podniků mírně snížil ze 4,2 tis. na 4 tis. eur/ha, kdežto v kategorii nadprůměrných podniků došlo k navýšení – ze 3,8 tis. eur na 5,2 tis. eur/ha.

Podle jednotlivých německých vinařských oblastí • mají v průměru největší vinařské podniky: – z pohledu přepočtených pracovních sil Bádensko (7,3) a Falc (6,2), naopak nejmenší Mosel (2,9 – z toho 1,6 tvoří rodina majitele, 1 stálý zaměstnanec a 0,3 sezonní pracovní síla) – z pohledu plochy vinic na podnik Falc (17,7 ha) a Rheinhessen (15,9 ha), naopak nejmenší má Mosel (5,8 ha) a Württemberg (9 ha) – z hlediska vlastněného majetku Franky (1,03 mil. eur) a Bádensko (967 tis. eur), naopak nejmenší Mosel (346 tis. eur) • dosahují největšího průměrného zisku – za rok na podnik ve vinařských oblastech Rheingau (117 tis. eur) a Bádensko (108 tis. eur), naopak nejmenšího v oblastech Mosel (62 tis. eur) a Württemberg (75 tis. eur) – za rok na plochu vinic v oblastech Rheingau (11,7 tis. eur/ha) a Mosel (11,1 tis. eur/ha), naopak nejmenšího ve Falci (5 tis. eur/ha) a Francích (5,4 tis. eur/ /ha).

DDW10/3/JS

Portrét

Vinařský obzor (7–8/2010) 383

Finalista soutěže Vinařství roku: Sonberk, a. s.

Foto archiv redakce

Vinice Areál společnosti Sonberk, a. s., je situován tak šikovně, že samotné budovy sklepa, skladů a prezentačních prostor jsou zcela obklopeny vinicemi, kterých je celkem přibližně 40 hektarů. A jim šéfuje Ing. Roman Slouk. „Vinice dnes nejen mulčujeme, ale porost i válíme – zpočátku jsme to provedli, protože jsme nezvládali mulčovat, ale zkušenost to byla výborná, tak ji provádíme dále. Většina rostlin se poválením zláme a začne odspodu znovu obrůstat. Směs, kterou jsme osévali meziřadí, máme vlastního složení, podle našeho návrhu – domnívám se, že podobnou recepturu u nás zatm nikdo nemá – svazenka, vičenec a jetel inkarnát. V příkmenném pásu používáme herbicid, který je v integrované produkci, kde jsme zařazeni, povolen. Vinice začínají od včerejška kvést (12. 6. – pozn. red.).

Experimentujeme též s biologickou ochranou. Máme pětihektarovou parcelu, kde hospodaříme v ekologickém režimu. Domnívám se, že pokrok v ekologizaci vinic byl v posledních letech obrovský a největší díl v tomto ohledu patří Milanu Hluchému, jenž je s vi-

Roman Slouk

Foto archiv redakce

Se jménem Sonberk se laskavý čtenář již bezesporu setkal, a to nejenom na stránkách Vinařského obzoru. Před dvěma lety byl ve VO 7–8 tematicky zaměřeném na vinařskou architekturu a stavitelství podrobněji představen ojedinělý „sonberský“ projekt. Dnes se na tuto mladou, dynamicky se na (nejen) našem trhu prosazující vinařskou společnost podíváme z hlediska jejího úspěchu – finalistu soutěže Vinařství roku 2009.

Oldřich Drápal ml.

nohradníky, kteří takto hospodaří, v úzkém kontaktu. Musím říci, že zatím jsou tyto biovinice v lepší kondici než vinice z konvence i z IP. Naši biovinici máme v tomto režimu již třetím rokem a zatím jsme nezaznamenali větší problém. Na postřikovovou tekutinu používáme vlastní dešťovou, která stéká ze střechy, kde je měděná krytina, takže v legraci tvrdíme, že ušetříme za Kuprikol…

O úplném přechodu na bio zatím neuvažujeme, i když je hodně faktorů, které mluví pro – šerné přípravky, ozelenění, environmentální přístup atd.

V meziřadí, kde mechanizace vyjede koleje, každý rok v tomto pásu podrýváme, abychom tak minimalizovali utužení půdy.

Narážíme také na limit, co se týče času a mechanizace při zvládání některých agrotechnikých operací. Zdá se, že jeden traktor na 40 ha je málo. Dva by ovšem zase byly možná zbytečný luxus.

Přesto, že plot máme pár let starý, občas opravujeme – sem tam zavadí traktorista, sem tam se podhrabou zajíci.

U ovocného sadu, kde jsou meruňky a ořešáky, pěstujeme tzv. nostalgickou vinici. Zde

je úzký spon, vedení na hlavu, vše v prudkém svahu. Po výsadbě jsme zde navysoko mulčovali slámou, nyní už je rozetlelá. Vyvazujeme papírovým provázkem, který se snadno a spolehlivě rozpadne. Krásně to tu roste – ta svažitost udělá opravdu svoje.“ Sklep Ultramoderní sklepní hospodářství, kde se vkusně zasnoubila high-tech zařízení technologického rázu s prostorovou funkčností, jednoduchostí a přitom designovou sladěností – to je hájemství Oldřicha Drápala ml. „Zpracováváme výhradně vlastní surovinu, tedy z našeho čtyřicetihektarového areálu okolo sklepa. Síříme vína, až jsou čistá, dokud jsou kalná, vůbec nesíříme. Vyčištění nenecháváme spontánní, mladá vína filtrujeme po skončení kvašení přes cross-flow filtr. Každé víno je za svůj život až do láhve filtrováno jen dvakrát. Odpadají nám všelijaké ty hrubé, střední, jemnější a sterilní filtrace.

Poprvé filtrujeme víno po stáčkách. Někdo sice tvrdí, že cross-flow filtrace víno ‚oseká‘, já ale tvrdím, že je lépe vyfiltrovat víno jednou, třeba i razantněji, než je hnát přes hru-

384

Vinařský obzor (7–8/2010)

bou křemelinu, pak přes jemnou, nakonec přes desky. Podruhé filtrujeme víno až před lahvováním.

Náš provoz je vybaven od roku 2007, takže je relativně moderní. Co jsme doplňovali, je peristaltické čerpadlo, které používáme na mošty a vína. Rmut čerpat nemusíme – příjem hroznů a odstopkovač máme na patře, lis v přízemí, takže transport řeší gravitace. Jediné, co se čerpá, je ta trocha červeného vína.

Sklízíme ručně do malých přepravek, takže první kvalitativní selekce je již při sklizni.

Využíváme též třídicí stůl, kde přebereme listy, zbylé nezdravé hrozny či martiňáky, prostě co tam nepatří. Od lisu jde peristaltické čerpadlo do sedimentačních tanků. Máme možnost stáčet vína pod dusíkem, ale až tolik to nevyužíváme – občas je třeba, aby se víno i prodýchalo.

Co se týče sanitace, před plněním nerezových tanků dbáme na to, aby byl vnitřní povrch zbaven vinného kamene, na což používáme odpovídající přípravky. Linku čistíme před prvním lahvováním chemicky, pak mezi jednotlivými lahvováními jen parou. Generátor páry máme vlastní. Vinných mušek se zbavujeme rozmístěním mucholapek a speciálních lapacích přípravků. Hlavním faktorem je samozřejmě i běžná provozní čistota.

Ve sklepě máme též jednoduchou provozní laboratoř, kde si orientačně stanovujeme základní analytické hodnoty pro další pracovní postupy. Zátky používáme výhradně korkové, plastové jsme zkoušeli, ale zákazníky to nijak nezaujalo.“

„Naše strategie nenecílí zrovna směrem k účasti na veletrzích jako vystavovatelé. Soutěží se však samozřejmě účastníme. Ne všech, ne vždy a ne se všemi víny – pečlivě zvažujeme co, kdy a kam přihlásit. Vyzkoušeli jsme všechno možné – výsledkem je to, že vína řady Stříbrný Sonberk přihlašujeme na tuzemské soutěže, Velký Sonberk na mezinárodní do zahraničí a přírodně sladká vína na oboje podle konkrétního vína. V tuzemsku je to Vinoforum, Muvina a Grand Prix Vinex, Prague Wine Trophy a loni také poprvé Vinař roku; samozřejmě v rámci regionu dáváme vzorky do Hustopečí na výstavu. Přihlašovat všechno všude nemá smysl – jednak je třeba hospodárně nakládat s vínem a také samozřejmě s finančními prostředky. Ze zahraničních soutěží nevynecháme Decanter World Wine Award, CMB, Vinalies Paris, San Francisco a AWC Vienna. Jednoduše řečeno, na marketingové strategie se „díváme přes brýle obchodu“ – myslím si, že je to navzájem neoddělitelné.

Co se týče exportu, začínáme. První kontakt s vývozci skončil na tom, že jsme pro ně byli drazí – vývozci v základu obchodují vína v relacích 3–5 eur za láhev. My jsme výše.

Nedávno nás kontaktovali obchodníci, kteří jsou schopni naše vína obchodně realizovat v rozpětí 5 až 15 eur za láhev.

S turisty taky pracujeme – máme otevřeno pro pěší, cyklisty i motorizované, a to tři dny v týdnu a v sobotu.

Provozujeme samozřejmě atraktivní webové stránky, které nám usnadňují komunikaci s našimi zákazníky. Založili jsme též svůj profil na Facebooku, kterým oslovujeme zejméma mladší generaci našich příznivců. Již nyní po krátké době registrujeme 400 unikátních přístupů týdně. Cestu Facebooku považuji za druh komunikace s generací, která bude naše vína nakupovat za pět let. Tato ge-

Foto archiv redakce

Ochod Majitelé firmy dbají na důstojnou reprezentaci a moderní marketing. Možná i proto svěřili ve firmě tuto oblast Ing. Vladimíře Mrázové.

Portrét

Vladimíra Mrázová spolu s Ivou Janžurovou a Michalem Vieweghem při slavnostním otevření provozu firmy v roce 2008

nerace již nebude komunikovat standardním internetem.

Domnívám se, že to, že jsme se dostali až do semifinále Vinařství roku, je zasloužené.

Sonberk má svůj dlouhodobý a ucelený koncept, od kterého se odvíjí i ty nejdrobnější úkony. Statut i podmínky či bodová kritéria, podle kterých se hodnotilo, nám přijdou jako poměrně zajímavé a propracované, takže postup do semifinále nás těší ještě o to více. (vo)

Nejvýznamější ocenění vinařství Sonberk: Finalista soutěže Vinařství roku ’09, Vinařství roku Vínorevue Wine Trophy: champion ’07, 3. místo ’08, 2. místo ’09, finalista Design roku ’04 Nejvýznamější ocenění vín: VELKÝ SONBERK Ryzlink rýnský, pozdní sběr, 2008 – Regional Trophy World Wine Awards Decanter London ’10 for Middle and Eastern Europe – white dry over 10 L / stříbro AWC San Francisco ’10 Rulandské šedé, pozdní sběr 2008 – bronzová medaile World Wine Awards Decanter London ’10 / Dar Felippe Massovi – F1 od Ferrari Owners Club CZ Sauvignon, pozdní sběr, 2008 – stříbrná medaile VINALIES PARIS ’09 / stříbro AWC Wienna ’09 / bronzová medaile World Wine Awards Decanter London ’09 / stříbro MUVINA 09 / zlato VÍNOREVUE ’09 / bronzová medaile VINOFORUM ’10 Tramín, pozdní sběr, 2008 – zlatá medaile Royal wine Challenge Belegrad ’09 Pálava, výběr z hroznů, polosladké, 2008 – zlatá medaile SMV Quebec Canada ’10 / zlatá medaile Mondial Brusel ’10 / stříbro AWC San Francisco, stříbro Vinalies PARIS / stříbrná medaile VINOFORUM ’10 Pálava, výběr z hroznů, polosladké 2006/5 – zlatá medaile VINALIES PARIS ’08 / zlato VÍNOREVUE ’09 / Diplom AWC Wienna ’07 / nominace SALON ’07, ’08 / stříbrná medaile Vinalies Paris ’07 / stříbrná medaile World Wine Awards Decanter ’07 / diplom Wine Challenge London ’07 / vybráno pro slavnostní večeře eurokomisařů v lednu ’09 / předáno jako dárek Benediktovi XVI. při příležitosti návštěvy papeže v České republice VELKÝ SONBERK – VÍNA PŘÍRODNĚ SLADKÁ Sauvignon, výběr z bobulí, 2007 – Champion Sauvignonforum ’08 / zlatá medaile Mondial Brusel ’07 / stříbrná medaile AWC Wienna ’08 / stříbrná medaile Vinalies Paris ’09 / bronz World Winde Awards Decanter London ’09 / stříbro VÍNOREVUE ’09 Ryzlink rýnský, výběr z cibéb, 2007 – zlato VÍNOERVUE ’09, stříbro AWC Wienna ’09 / předáno jako dárek Benediktovi XVI. při příležitosti návštěvy papeže v České republice / stříbrná medaile World Wine Awards Decanter London ‘10 Rulandské šedé, výběr z cibéb, 2007 – stříbrná medaile World Wine Awards Decanter London ’10 a ’09 / zlato MUVINA / stříbro Vinalies Paris / stříbrná medaile IWC San Francisco / zlato VÍNOREVUE ’09 Sauvignon, vyběr z cibéb, 2006 – diplom MUNDUS Vini Německo ’07 / SALON ’07 ’08 / předáno jako dárek Benediktovi XVI. při příležitosti návštěvy papeže v České republice Rulandské šedé, slámové víno, 2004 – vicechampion MUVINA Prešov ’07 Tramín, slámové víno, 2008/4 – Double Gold Awc saN Francisco ’09 / zlatá medaile Mondial Brusel ’10 / Gold Vinalies Paris ’10 / Bronze World Wine Awards Decanter London ’10 / Diplom Wine Challenge London ’07 / stříbrná medaile Mondial Brusel ’07 / Salon vín ’08

Inzerce / Zprávy

Berendsen – nová výzva na trhu!

V březnu 2010 zahájila provoz průmyslová velkokapacitní prádelna firmy Berendsen ve Velkých Pavlovicích.

Zprávy

Státní inspekce v Maďarsku uzavřela na třicet dnů, počínaje 22. zářím 2009, podnik top-vinaře Bély Vincze v Egeru. Důvodem byl glycerin nalezený ve více jeho vínech. V jednom exportním Bikaveru 2007 bylo prokázáno množství 21,6 g/l glycerinu.

DDW 23/1/JS Nízký výnos hroznů v Saale-Unstrut v roce 2009: I v jedné z nejsevernějších evropských vinařských oblastí Evropy byla poslední sklizeň velmi nízká. Byla sklizena jen o něco více než polovina hroznů oproti roku 2008, ale při velmi vysoké kvalitě.

DDW 23/2/JS

Foto archiv společnosti Znovín

Foto archiv společnosti Znovín

Společnost Berendsen je evropská jednička na trhu v oblasti textilních služeb. Nabízí komplexní řešení v oblasti pracovních oděvů a rohoží.

Smyslem tohoto konceptu je poskytnout zákazníkům výrazné zefektivnění v oblasti správy, údržby a užívání pracovních oděvů a zvyšování úrovně čistoty prostřednictvím systému výměnných rohoží.

Ke spokojeným zákazníkům Berendsenu přibývá stále více společností, které pochopily, kam Berendsen míří a jaké výhody jim nabízené komplexní služby přináší. Berendsen je na tento zájem připraven a je schopen jej absorbovat, a to i urychlením plánované investice do rozšíření závodu.

Trend využívání outsourcingu pro nevýrobní činnosti se stále více rozšiřuje. Touto službou tak Berendsen vnáší nový prvek zmíněného produktu, a to stoprocentní fungování bez starostí na straně zákazníka. A co je nejdůležitější, že implementací komplexní služby může zákazník použít ušetřené finanční a lidské zdroje v plné výši na hlavní předmět svého podnikání. Zefek-

Vinařský obzor (7–8/2010) 385

V roce 2009 rakouský export zboží poklesl, ale export vína se meziročně zvýšil. Důvodem byla i vysoká sklizeň hroznů v roce 2008. Avšak sklizeň 2009 byla nejnižší za posledních deset let.

Krize se projevila na zvýšení podílu vína konzumovaného v domácnostech na úkor gastronomie. Přitom v gastronomii dominuje víno z Rakouska. Po letech se zastavilo snižování podílu vína z prodeje přímo ze sklepa, nyní činí 30 %.

V supermarketech se zvýšil podíl tuzemského vína na 65 %. Během posledních deseti let se tento podíl zvýšil o 8 %. V supermarketech vede tuzemské víno i mezi víny červenými. V roce 2009 se meziročně zvýšil objem vína vyvezeného do Německa o 8 % a jeho hodnota o 2,3 %.

Narostl i objem vína vyvezený do Švýcarska, přestože i tam se projevuje snižování ceny. Ta však ještě v průměru dosahuje 4,60 eur/l. Problémový byl v důsledku poklesu hodnoty dolaru export vína do USA. Ceny se výrazně snížily také u vývozů do Anglie a Ruska. Na schválení ministrem zemědělství čeká již sedmé DAC „Eisenberg” z jihu Burgenlandu. Jde o ovocité, minerálně kořenité víno odrůdy Frankovka.

Der Winzer 30. 12. 2009/JS Služeb společnosti Berendsen využívá i Znovín Znojmo

tivnění nákladů je jen jedna část těchto výhod, ale nelze opomenout ani dodržování potřebných, stále se vyvíjejících norem souvisejících s pracovními oděvy, odstranění skladových zásob a podporu image firmy sjednocením vzhledu zaměstnanců.

Situace v oblasti pronájmu a servisu hygienických rohoží je velmi podobná. I zde Berendsen využívá dlouholeté zkušenosti získané působením na evropských trzích.

Vzhledem k tomu, že čistota pracovního místa je u našich klientů stále větší prioritou, získává služba stále větší oblibu, a Berendsen tak proniká do nových segmentů.

Kontakt: Berendsen Textil Servis, s. r. o., Hodonínská 21/1115 691 06 Velké Pavlovice tel.: 519 500 420 fax: 519 500 421 e-mail: info@berendsen.cz Služeb společnosti Berendsen využívá i Znovín Znojmo

(komerční prezentace)

386

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinařství a krajina

Proměny vinařské krajiny – kam až to zajde?

Foto Richard Stávek

Vinařská krajina je kulturní krajina. Rolníci po staletí udržovali jakýsi krajinný ráz, nejen na svých viničkách protkaných ovocným stromovím, ale též na polích, která živila jejich rodiny. Vážili si půdy, ze které měli chleba i to obveselení vínem. Takzvaně „nehújali ze zemú“, věděli, že výměra obce je omezená a půda musí obyvatelstvo uživit.

Jenže časy se mění. Doba, kdy se dospělý chlap ošatil za tržbu z metráku pšenice od klobouku až po boty, je nenávratně pryč.

Diktát trhu tlačí na ceny a éra levných energetických fosilních vstupů do výroby čehokoli vrcholí. Na řadu přicházejí po nejúrodnějších rovinatých pozemcích kolem měst i viniční tratě známých a méně známých míst.

Bzenec Jistě jste si všimli, když jste přijížděli k Bzenci od Vracova, že vlevo, na svažitých jihozápadních stráních vyrůstaly v posledních letech inženýrské sítě v místech, kde se jistě po staletí rodila skvělá bzenecká lipka. Jde o viniční trať Novosády, rozkládající se nad sklepní uličkou podél silnice z města na Těmice. Nad sklepy bývaly vinice, nyní se tam do dáli „skví“ střechy již několika novostaveb. Co lahodí oku více? Co udržuje vnitřní rovnováhu v člověku? Přirozená krajina či kulturní zemědělská krajina, anebo do polí a viničních hor zabíhající městská a kýčovitá nepůvodní zástavba, která je na kilometry, ba i desítky kilometrů viditelná?

livě do místa zakomponovaných obytných zón, napadla i naše slovenské bratry v malokarpatské krajině. Blízkost hlavního města a vysokých kopců Malých Karpat způsobila, že kdysi slovutné tratě, které plodily slavnou račanskou Frankovku, či kopce nad Modrou, nad Limbachem, které, táhnoucí se souvisle od Bratislavy, byly jedním z nejdelších souvislých pásů vinic v Evropě vůbec, začínají být roztříštěny právě všelijakými výstavbami. „To se takto zjeví v Bratislavě zbohatlý mladík, často Východňar, který už věru nechce bydlet v bratislavském činžáku. On

chce na kopec, aby se na lidi díval seshora.

Developerská lobby zmanipuluje obecní zastupitelstvo, ti odhlasují, co je třeba, změní se územní plán, orná půda, která po staletí živila naše předky, ustoupí těžké stavební technice, betonu a asfaltu. Prostě je znatelné, že z původních dvou set německých rodin zůstalo po vysídlení pouhých sedm…

Za čtyřicet let si vztah k rodné hroudě nevypěstujete, to se rodí po generace. Místní tedy nemají problém s tím se snadno a navždy zbavovat půdy,“ komentuje developerské šílení v rodném Limbachu místní vinař Lubo Malatschek.

Foto Richard Stávek, září 2009

Limbach, Bratislava Developerská mánie, která je rakovinou krajiny a produkuje nádory ve formě satelitních městeček a různých, naprosto necit-

Letecký snímek části zastavěné viniční tratě Novosády v Bzenci

Pohled na mizející bzenecké vinice z cesty směr Vracov–Bzenec

Vinařský obzor (7–8/2010) 387

Foto Jan Hanzlík

Vinařství a krajina

Foto Richard Stávek

Kaplička sv. Antonína, místo jinak také nazývané „U Větřáka“, patří k vyhledávaným částem obce

mi, které mají blízko k zastupitelstvu obce, k nákupu půdy v těchto místech. Již letos probíhá další změna územního plánu, v níž je zahrnuto více než 5 hektarů orné půdy na místní poměry vysoké bonity. Lokalita zasahuje z jedné strany do viničních svahů a z dalších dvou stran do přírodně cenného území NATURA 2000. Kdo má zájem na převedení levně nabyté půdy na stavební parcely? Naši předkové si nedovolili tolik „hújat ze zemú“. Věděli, co má podstatu, a co je jen dočasné a bez skutečné hodnoty.

Vidina rychlých peněz a okamžitého zisku

Zástavba satelitního městečka u kapličky sv. Antonína Paduánského rozšířila intravilán obce i do vinic

zaslepuje. Devastace pole může proběhnout za několik málo týdnů. Tučná vrstva ornice, která živila desítky a stovky generací usedlíků, vzniká tisíce let. Žije-li člověk s vědomím, že ze země a jejích plodů se zrodil a povstal a jednou v jejím objetí znovu trvale spočine, měl by se k zemi náležitě uctivě chovat. I u vědomí, že denně je v České republice zastavěna betonem, asfaltem či zastřešena plocha orné půdy o výměře několika desítek fotbalových hřišť. Quo vadis, vinařská krajino?

Richard Stávek

Foto Richard Stávek

A 2× Němčičky…

Boží muka sv. Antonína Paduánského, U Větřáka, jak se místně říká – stával tu ještě počátkem 20. století větrný mlýn – jsou vizuálně známa i v široké veřejnosti. Zdaleka viditelná se ční na horizontu kopců nad Němčičkami. Také vidět je od nich daleko.

Například pohled odtud směrem k soutoku Dyje a Moravy, dále na Záhorí se siluetou Malých Karpat na obzoru, je naprosto famózní. Obklopené siluetou vinic pocestní vždy navečer se západem slunce vzhlíželi směrem k pálavským kopečkům, směrem k nimž se skvěly řádky vinic, koruny ovocných stromů a jeden osamělý křížek u polní cesty v trati Nová hora.

Skvostné výhledy však odešly jako severozápadní vítr. Část vinic Ryzlinku vlašského a orná půda jedné z nejvyšších bonit v katastru tak chudém na bonitní půdy od roku 2008 ustupuje zástavbě satelitního městečka. Němčičky, celá staletí vždy chráněné mezi údolími, vylezly na kopec.

Sotva U Větřáka stojí pár novostaveb, developerská hydra se chce nenasytně sápat po dalším kusu půdy u vinic. Trať Bočky patří ke zvučným jménům v oblasti vína.

V posledních několika letech došlo osoba-

Foto Richard Stávek

Viniční hory nad Limbachem zasíťované…

Viniční trať Bočky, dříve složená až ze tří: Bočky (nezterasované jižní svahy), Špigle (terasy vlevo k lesu), Kozinky (2 velkoplošné terasy ve středu snímku níže)

388

Vinařský obzor (7–8/2010)

Polemika

Jak je to u nás s červeným? Červnové číslo časopisu Wine&Degustation přineslo interview s Jiřím Hortem, jednatelem společnosti VINO HORT, s. r. o., ve kterém se mimo jiné zmiňuje o tom, že přestává dělat červená vína z moravských hroznů jako doposud a přesouvá jejich výrobu do Francie, na jižní Rhônu, z odrůd Syrah a Grenache.

Jiří Hort argumentuje tím, že věc není chybou vinařů, ale polohou Česka, že máme ovocitost, barevnost, ale ne tělnatost.

Jeho cílem je vytvořit červené víno s vysokou mocností v chuti. Vzhledem k tomu, že tyto názory vzbudily mezi vinaři polemiku a rozruch, oslovil jsem několik z nich, aby vyjádřili svůj názor k Jirkovým slovům.

A to nejenom proto, že je samozřejmě sám producentem vína, ale i proto, že je například členem Rady Vinařského fondu, který na mnoha úrovních tuzemská vína propaguje a na tuto propagaci vkládá nemalé prostředky jak vybrané od vinařů, tak z veřejných financí.

Jaroslav Springer, Bořetice: „Pokud bych přistoupil na logiku pana Horta, tak mi vyjde, že u nás nejdou vyrobit ani dobrá růžová vína. Před pár dny u mne byla skupinka Francouzů, letos už několikátá, a objednávali si s velkou chutí naše vína (Springer produkuje pouze červená vína – pozn. red.). Exportujeme také na britský trh a do USA a naše vína se setkávají s velkými ohlasy. Domnívám se, že záleží hodně na volbě odrůdy a samozřejmě na volbě tratě. Zaměřili jsme se, a myslím, že správně, na Pinot noir, v menším množství pak snad i na Frankovku či Svatovavřinecké. Problém některých vinařů bude i příliš široký odrůdový rozptyl. To myslím není dobrá cesta.

Výroba kvalitních červených vín má i další zásady – správnou volbu sponu a hustoty

počtu keřů na hektar, dále optimální určení data sklizně, hektarový výnos nebo i výnos na keř a jiné. Nejlepší červená vína nejsou ta z hroznů, které byly extrémně sladké, ale z těch, které byly vyváženě vyzrálé. A to umíme i u nás. A ne všude směrem na jih umějí tak dobrá červená vína, jaká umíme udělat u nás. Prostě tvrdit, že u nás červená nejdou, je doslova kravina a nesouhlasím s tím. Bohužel pan Hort není sám, kdo s tímto tématem dělá našim vínům mědvědí službu.“ Petr Skoupil, Velké Bílovice: „Prosím vás, neposlouchejme takové řeči, pan Hort ať si dělá, co chce. U nás umíme udělat červené víno takové kvality, že stejně kvalitní francouzské stojí dva- až třikrát více než moravské. Naše červená jsou velmi dobrá a za rozumnou cenu.

Ale rozumím tomuto názoru od člověka, který révu nepěstuje, takže neví. Když jen skupuje hrozny, jak by mohl udělat kvalitní červené víno, že? Kdo nemá v tomto ohledu vlastní vinice, měl by se v určitých momentech zdržet komentáře. Zeptal bych se jej, proč dělá Sauvignon, proč jej nevyrábí ve Francii, odkud pochází? A nebo veltlín v Rakousku? Myslím, že má problém s odbytem červených vín, proto vymýšlí takové hlouposti.“ Radomil Baloun, Velké Pavlovice: „Nesouhlasím s takovými tezemi. Pokud se řekne A, má se říct i B. Copak v Rakousku,

Moderní příprava červeného vína Autor: Robert Steidl; ISBN: 80-903201-7-1, 72 stran, formát A5 Překlad moderní odborné publikace rakouských odborníků R. Steidla a W. Rennera. Obsahuje moderní pohled na výrobu červeného vína, od vinohradnických aspektů přes princip výroby červeného vína, ošetřování rmutu, řízení a kontroly kvašení, zrání vína, čiření, filtrace až ke stáčení do lahví.

176 Kč (včetně DPH)

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Německu, Švýcarsku, některých oblastech Francie, ale i v Maďarsku či ostatních balkánských zemích, se nedá vyrobit dobré červené víno? Uvědomme si jednu věc – v Rakousku se prodávají červená vína za 7 až 10 eur a jsou to jakostní vína. Někdo si řekne – nechce se jim volat důvěrníka pro ověření cukernatosti, ale ono je to jinak. Dozraje to třeba do pozdního sběru, ale vinaři pak rmut stejně dosladí, aby dosáhli k 13,5 i 14 % alkoholu. Tím dosahují zdánlivé mohutnosti, která je však postavena jen na alkoholu, a vína se podobají jižním typům ze třetích zemí. Konzument by však za tuzemské jakostní červené připravené podobným způsobem a v podobné kvalitě sumu 7–10 eur nebyl ochoten dát. Podívejme se na kvalitu dvousetkorunových vín z Francie: je nevalná. Vína v této kategorii ze třetích zemí – Argentina, Austrálie – jsou příliš alkoholická a všechna na chlup podobná. A že by na ně měl člověk chuť každý den? To asi ne.

Pěstujeme a produkujeme Merlot – je to odrůda, která pravidelně každý rok u nás bez problému dosahuje cukernatosti 24 až 26. Merlotu v našich podmínkách si velmi cením, také Zweigeltrebe či Dornfelder dosahují pozdních sběrů velmi snadno.

Myslím si, že to tentokrát Jura s takovým názorem přepískl.“ Miloš Michlovský, Rakvice „Po takových slovech, brali-li bychom to z politického hlediska, by mělo následovat odvolání z vinařských orgánů, a to s okamžitou platností. Specifik, proč to bylo řečeno, je více. Jirka se rád předvádí a je rád zajímavým. Chci říct jedno: kdo umí dělat červené víno, udělá jej dobré i na Moravě.

A kdo neumí, ten se vymlouvá na to či ono.

Na Moravě má červené víno tradici, bylo za dob starých předků i v dobách mladších a odrůdy pro jeho výrobu se pěstovaly ještě na větší ploše, než je tomu dnes.

Nezahrával bych si s takovými velkoústými prohlášeními. Už několikerá prohlášení z úst některých mediálně známých vinných komentátorů, z nichž jeden dnes sedí dokonce ve vládě, našim červeným vínům ublížila. Takové ty řeči o málu sluníčka a podobně nejsou vůbec na ničem založeny. Mnozí z těchto chytráků si jistě vzpomenou na klání v pražském restaurantu Lví dvůr, na které jsem vyzval několik someli-

Polemika / Zprávy

érů, dovozců a předních pražských vínoznalců a kde se sešly dvě skupiny vína, po asi 12 vzorcích: Pinoty a kabernetové druhy. Morava versus Francie. Ze druhé skupinky tam stála i vína přes dva tisíce korun za láhev nebo premier cru. V degustační skupince jsem byl sám Moravák mezi dvacítkou světaznalců z Prahy, hodnotilo se anonymně. A výsledek? Přítomní byly velice překvapeni, neboť Morava např. v Pinotech obsadila 1., 3. a 5. místo, celkových tří vzorků, které byly dodány. Z kabernetů zvítězil nějaký Jihoameričan s alkoholem nejméně 14 %. K jídlu se pak hodnotitelé sápali po moravském pinotu, z Jihoameričana že prý by se brzo opili! Proč ale tedy takové víno preferují bodově, když není k pití?

V kabernetové skupince mimochodem Morava obsadila 3. a 4. místo. Od této události by si měli autoři prohlášení o nedostatku slunce pro naše červená vína dát pozor na to, co říkají. Pražští vyzyvatelé tehdy dali sázku, že kdo vyhraje, dostane se mu toho, co si bude přát. Vítězný Pinot byl z naší firmy, a tak jsem tehdy Radku Johnovi sdělil, že bych rád ochutnal láhev Romanée Conti (láhev tohoto vína stojí přes čtvrt milionu korun – pozn. red.). Od té doby se mi už nikdo neozval, tak nevím. A to pánové i slíbi-

li, že výsledky klání budou publikovány. Samozřejmě jsem o tom nikde nic nečetl.

Ale ještě technologickou zmínku k červeným vínům. Dnes špičková toskánská vinařství začínají používat termoflashovou technologii, aby ze slupky bobule dostala více ovocitosti a kyselinku. Čili něco, co je příznačné pro naše vína. Uvědomují si totiž, že bez těchto složek budou jejich vína brzy přehlcena živočišnými tóny. Podívejme se na ročníky 2005, 2006 či loňský 2009 – vynikající ročníky pro špičková červená vína na Moravě. Problém mnohých našich technologů je v tom, že na hrozny pužili postupy pro 2–3eurová vína – např. kvasili při nízkých teplotách, tedy nevyužili plně jejich potenciál, z hroznu do vína nepřešlo všechno, co bylo potřebné, zejména taniny.

Vyzdvihovat jako přednost to, že nemám vinice a můžu si vždy vybrat hrozny jen z těch nejlepších poloh, je čirý nesmysl.

Stejně tak prohlášení, že naše modré hrozny se nejlépe hodí pro růžová vína. Co to je za nesmysl? Jde o módní vlnu, která se za pár let přežene a bude zameteno. Růžová vína jsou polovína, ve většině případů nedožijí roku, a když ano, jde o přesířené věci, zejména u vín se zbytkovým cukrem.“

Vinařský obzor (7–8/2010) 389

Zprávy Jak na krupobití V Německu byla letos krupobitím poškozena plocha přesahující několik % plochy vinic státu, což má značný dopad na některé vinaře, zvláště ve Falci. Proto se i země jim snaží pomoci, přímo i nepřímo pomocí oddálení daní. Za nejdůležitější ale platí tři opatření – pojištění, sítě proti kroupám a jodid stříbrný. V Porýní-Falci je pojištěno proti krupobití asi 40 % plochy vinic.

Na pojištění je příspěvek v rámci restrukturalizace vinic ve výši 50 eur/ha. Účinné jsou i ochranné sítě, systém Whailex byl ve Falci použit na 45 parcelách, v Evropě celkem na délce 570 km. Kroupy poškodily jen hrozny, které vyčnívaly nad síť. Materiálové náklady při meziřadí 2m se pohybují kolem 13,5 tis. eur/ha, k tomu je nutno započítat instalaci ve výši 2,5 až 4 tis. eur/ha. V Bádensku-Würtembersku sází již 30 let na ochranu proti krupobití pomocí letadel, která do mraků rozptylují jodid stříbrný.

Ročně do této ochrany vkládají vinaři, spolková země a obce 200 tis. eur, což vystačí na 25 až 30 startů letadla. Hodnotí to asi tak, že plně tím zajištěni nejsou, ale je to lepší než nic. Dochází ke snížení intenzity krupobití, i když někteří se kloní k názoru, že je lepší zapálit v kostele svíčku.

DDW 1/13/JS

Richard Stávek

Odrůdové pohlednice opět v nabídce!

V redakční nabídce zásilkového obchodu odborné vinařské literatury a publikací Vinařského obzoru jsou opět oblíbené pohlednice odrůd révy vinné. Úspěšný projekt odrůdových pohlednic v šestnácti druzích je tentokrát rozšířen o dalších celkem 9 odrůd. Komplet kresebných vyobrazení více než dvou tuctů pěstovaných tuzemských hroznů doprovází popisný text o odrůdě a víně z ní. 25 druhů po jedné pohlednici nabízíme ve vkusné a praktické kartonkové složce.

Pohlednice opět najdou uplatnění nejenom v klasickém poštovním použití (dnes, v době všeobjímající elektronické komunikace tolik vzácném, ba exkluzivním!), ale i v osvětové činnosti a propagaci našeho vinařství. Jak jsme se dozvěděli z ohlasů z vydání v roce 1999 a 2007, vinaři a vinotékáři často používali tento komplet pohlednic i jako dárky pro své klienty nebo soubor měli zařazen v nabídce svých obchodů, používali je též na ilustrativní výzdobu svých degustačních místností. Tato forma osvěty je ve vyspělých vinařských zemích již desetiletí běžná a oblíbená. Též bezesporu u nás přispívá svým douškem k šíření vinařské osvěty.

Komplety 25 odrůdových pohlednic s popisy je možné si objednávat či přímo osobně zakoupit v redakci Vinařského obzoru. Distribuce též probíhá v prodejnách vinařských potřeb. Prodejcům a množstevním odběratelům poskytujeme individuální slevy.

Odrůdy vychází v těchto druzích: Aurelius • Frankovka • Chardonnay • Irsai Oliver • Kerner • Malverina • Merlot • Modrý Portugal Müller Thurgau • Muškát moravský • Muškát Ottonel • Neuburské • Pálava • Rulandské bílé Rulandské modré • Rulandské šedé • Ryzlink rýnský • Ryzlink vlašský • Sauvignon • Svatovavřinecké Sylvánské zelené • Tramín červený • Veltlínské červené rané • Veltlínské zelené • Zweigeltrebe

Objednávky a bližší informace: Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

390

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinařské aktivity

Vinařský ráj otevřel

Jan Žďárský

Jan Žďárský, sám vinař, měl před časem pocit, že nabídka pro vinaře ve východní části našeho vinařského rajonu není příliš velká, ceny jsou vysoké a flexibilita obchodníků nízká. A tak se rozhodl po diskuzi s lidmi z oboru o založení vlastního, zpočátku virtuálního obchodu. Velká flexibilita a rozumné ceny vedly ihned k masivnímu zájmu ze strany vinařů nejen na Uherskohradišťsku, ale též v ostatních vinařských podoblastech. Rozhodl se jít blíž k zákazníkovi.

Z Uherského Brodu se přesunul do Čejkovic. „Vinařský ráj se zaměřuje na prodej veškerých vinařských potřeb a technologií, se snahou zajištění komplexních, moderních a nejvýše kvalitních produktů usnadňujících práci vinařů, a to vše s nejníže nastavenými cenami pro zákazníkovu maximální spokojenost,“ uvedl při našem setkání Žďárský. Zmínil, že potřeba prodejního skladu byla již od začátku roku 2010 neoddiskutovatelná. I vzhledem k umístění „v centru dění“ padla volba na obec Čejkovice. V současné době je tedy nově otevřen již avizovaný prodejní sklad o rozloze 300 m2 v Čejkovicích (v areálu bývalého státního statku, směrem na Mutěnice, odbočka vpravo do dvora). „Vinařský ráj zákazníkům nabízí nejširší sortiment, a tudíž komplexní řešení pro malé, střední, ale i velké vinaře. Najdete u nás běžné zboží, jako jsou zátky, přípravky, postřiky apod., ale také mlýnkoodstopkovače, nerezové tanky a další náročnější vinařské technologie – pneumatické lisy, vinifikátory aj., u kterých jako jedna z mála českých firem umožňujeme zákazníkovi osobní prohlédnutí přímo na prodejně,“ dodává Jan Žďárský a pokračuje: „Mimo široký sortiment je naší hlavní prioritou nabídnout zákazníkovi vysoce kvalitní produkty

Foto archiv autora

za nejnižší ceny. V tomto ohledu nám pomáhají pečlivě zvolení zahraniční partneři, známí nejen svými moderními technologickými vlastnostmi výrobků, ale především svou vysokou flexibilitou, na základě níž jsou oproti konkurenci schopni řešit i větší zakázky, a to v krátkých termínech – například nerezové nádrže dodáváme i ve lhůtách 10 dnů, což dokáže málokdo. Osobně se s námi můžete setkat v naší prodejně v Čejkovicích nebo nás můžete navštívit na webových stránkách www.vinarskyraj.cz.“ Vinařský ráj se pohybuje nejenom na území České republiky, ale i v rámci evropských zemí, nově též na Slovensku, kde měl zákazníky již dříve. Nyní na základě spolupráce se slovenským partnerem chystá prodej i na slovenském trhu, takže vinaři-zákazníci nebudou muset jezdit desítky kilometrů do ČR, ale budou moci zboží zakoupit přímo na Slovensku v Pezinoku. A co vize do budoucna? „V naší společnosti je zákazník vždy na prvním místě a můžeme prozradit, že z tohoto důvodu připravujeme zákaznický věrnostní program. Také se hodláme naplno zaměřit na posunutí služeb spojených s prodejem a servisem na nejvyšší úroveň tak, aby měl zákazník vždy veškerý komfort. Také bych rád na tomto místě

Sudy Marchive

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Jak jste jistě zaregistrovali v reklamě, ať už tištěné či v obecních rozhlasech po vinařských obcích, již více než rok si můžete vybrat v dalším z řady obchodů s potřebami pro vinohradníky a vinaře – na sklonku června otevřená prodejna vinařských potřeb Vinařský ráj v Čejkovicích fungovala do této doby zejména virtuálně ve své internetové podobě.

Prestižní francouzké bednářství Marchive bylo založeno v roce 1949. Za půl století existence prošlo jeho sudy mnoho těch nejjemnějších vín. Také sám čas prověřil konzistenci kvality jeho sudů. V Marchive používají přírodní sušení dřeva. Preciznost a kvalita pracovních postupů při sušení dřeva se projeví vždy až za několik let, kdy dojde k očekávanému finálnímu okamžiku – snoubení kvality dřeva a kvality vín zákazníků-vinařů. Při sušení je třeba zachovávat především trpělivost – dřevo je např. systematicky skrápěno vodou, aby došlo k optimálnímu vyloužení nežádoucích, hořkých složek taninů. Co se týče vypalování, používají 4 stupně: LIGHT (dominuje složka ovocitosti, MEDIUM (ovocitost je vyvážená), MEDIUM+ (ovocitost je vhodně spojena s kořenitostí), HEAVY (dominuje kořenitost).

Marchive neprodukuje jen klasické barikové sudy (přičemž i v nich rozlišuje jemné rozdíly – Bordelaise Traditionelle, Bordelaise Export, Export standart, Export Bois Mince, Bourgogne Traditionelle, Bourgogne Export), ale též větší „foudres“ a „cuves“ o objemech 300, 350, 400, 500 a 600 l.

V Marchive vyrobili v historii největší dosud používaný dřevěný sud na víno o objemu 1 000 000 l.

V Česku a na Slovensku toto bednářství zastupuje Vinařský ráj.cz.

samozřejmě chtěl všechny pozvat do našeho nově otevřeného prodejního skladu, kde je pro začátek připravena řada slev,“ shrnul naše setkání Jan Žďárský, provozovatel vinařského obchodu Vinařskýráj.cz Do Vinařského ráje v Čejkovicích můžete zavítat každý den od 8 do 12 hod. a od 13 do 17 hod., v sobotu pak od 8 do 12 hod., po dohodě i jindy.

(vo) »

www.vinarskyraj.cz

Usnadním Vám práci BS vinařské potřeby s.r.o.

www.vinarskepotreby.cz Václav Frolich technologie frolich@vinarskepotreby.cz +420 519 346 236 +420 606 551 340

Dobré víno není samozřejmostí. Zdravé hrozny musí přijít do dobrého sklepa s kvalitní technologií. Co všechno by nemělo ve správném vinařství chybět a jak se orientovat při nákupu strojů a zařízení, to nám poradí Václav Frolich, prodejce vinařských technologií firmy BS VINAŘSKÉ POTŘEBY s.r.o.

1/ Mlýnky a lisy Čím bychom měli zpracovat sklizené hrozny? Na trhu je široký výběr mlýnků a mlýnkoodstopkovačů. Hobby vinařům bych doporučil klasický ruční mlýnek na káď, který ovšem hrozny jen pomele. Užitečnější je ruční mlýnkoodstopkovač - ten zbaví hrozen i třapin, takže do kádě padají jen čisté bobule. Pro větší vinaře bude vhodnější elektrický mlýnkoodstopkovač.

Jaký si vybrat lis? Existují lisy pro ruční i automatické lisování s médiem voda nebo vzduch. Klasický ruční lis je generacemi našich předků odzkoušený - šroub, přítlačná hlava, ráčna... U nás máme v nabídce od obsahu 9,5 do zhruba 220 litrů.

Minimální nárok na fyzickou práci obsluhy umožňuje hydrolis od obsahu 20 do 300 litrů. Vedle toho existují speciální lisy horizontální, rotační, pneumatické.

2/ Čerpadla Hrozny jsme pomleli a vylisovali. Jak dostat vylisovaný mošt do příslušných nádrží? Pro přepravu rmutu nebo čisté šťávy máme celou řadu čerpadel. Pro přepravu rmutu doporučuji jednoduchá čerpadla s pryžovým rotorem, s hadicí od průměru 40 mm, ideálně 60 mm a více. Čerpadlo lze na přání zákazníka vybavit ochranou proti chodu za sucha, vloženou převodovkou s plynulou regulací otáček a dalším příslušenstvím. Na přepravu čisté šťávy a vína jsou ideální odstředivá čerpadla pro různý průměr hadice a s různým výkonem.

3/ Plničky Jak dostaneme hotové víno do lahví? K tomuto účelu slouží plničky. Dobrou volbou je např. nerezová samospádová plnička s automatickou kontrolou hladiny zásobníku. Výkon je 500 - 600 láhví za hodinu. Nejprodávanější je poloautomatická vakuová plnička ENOL-MATIC, která naplní 300-350 láhví za hodinu. Tuto plničku zle dovybavit jedním až dvěma mikrofiltry. Ideálním nástrojem pro středně velké vinařské podniky je ENOLMASTER, nerezová poloautomatická vakuová plnička, která umožňuje rychlé stáčení do čtyř lahví současně a naplní 450-600 láhví za hodinu.

4/ Zátkovačky a etiketovačky Jaké existují zátkovačky? Ruční dvouramenná zátkovačka je vhodná pro rychlé a krátkodobější zátkování malého počtu lahví, pracuje na principu protlačení korku kónickou hlavou. Kapacita je 50 až 100 lahví za hodinu. Stojanovou zátkovačku pak doporučuji pro malosériové zátkování většiny standardizovaných lahví od 0,5 do 1 l. V nabídce máme samozřejmě i pneumatické a elektrické zátkovačky s vyšší kapacitou 450 až 500 lahví. Pak už jen zbývá láhev polepit etiketou a může do prodeje...

Z etiketovaček mohu nabídnout přenosnou poloautomatickou etiketovačku, která dokáže lepit přední i zadní etiketu z jedné cívky. Výkon je 500 až 900 lahví za hodinu, což je velmi slušné.

Přijďte nás navštívit v síti prodejen BS vinařské potřeby s.r.o.

Velké Bílovice - Čejkovská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Mikulov - K vápence, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Znojmo - Brněnská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Brno - Svitavská, po-pá 900 až 1800

392

Vinařský obzor (7–8/2010)

III. kolo projektu „Certifikace vinařské turistiky“ a zahájení pravidelných kontrol certifikovaných zařízení

Tisková zpráva V teplých červnových dnech se v jihočeských Prachaticích již po sedmé otevřely prostory památné renesanční radnice, aby přivítaly návštěvníky ojedinělé akce. V hlavním sále, ve sklepích a na nádvoří radnice se konala přehlídka a ochutnávka sýrů a vín pocházejících z Čech, Moravy a jedné mlékárny ze sousedního Bavorska.

Kombinace sýrů a vín je v naší evropské stravovací kultuře tradiční, a proto v jakékoliv roční době vítaná. Harmonie chutí, volba „správného“ vína ke zvolenému sýru není věcí odborného posouzení, ale hlavně individuální volby.

Každoročně se zvyšuje počet nově zúčastněných vinařství s jejich nejlepšími víny, kde nechybí ani vína výjimečná, jako jsou vína slámová, ledová apod. V letošním roce se přehlídky účastnilo na 30 vinařství se 120 vzorky. Během všech sedmi ročníků svá vína v našem městě Prachatice prezentovalo více než 100 vinařství z Moravy a Čech.

Ani mlékárny nezůstaly pozadu a předvedly svoji produkci. Vskutku se české sýry svojí kvalitou a výběrem mohou rovnat světovým specialitám. Návštěvník mohl ochutnat lehké nezrající sýry z kravského, kozího i ovčího mléka, tvrdé sýry typu ementál, ale i velké množství rozmanitých chutí sýrů zrajících a plísňových typu camembertu nebo rokfóru.

Všemožné použití sýrů v teplé i studené kuchyni předvedl pan Petr Stupka, který krájel, míchal, zapékal a nabízel k ochutnání pokrmy s použitím sýrů. Každému zájemci prozradil i své recepty a postupy při vaření.

Zajímavostí letošního slavnostního zahájení byla aukce archivních vín. Jako první víno se dražil Ryzlink vlašský, ročník 1983, z vinařství PATRIA, a. s., Kobylí na Moravě, a byl vydražen za 3 000 Kč. Jeho majitelem se stal náš host senátor Tomáš Jirsa. Jako druhé se dražilo francouzské víno, ročník 1985, a bylo vydraženo za 1 800 Kč. Výtě-

žek aukce byl předán řediteli prachatického hospice Mgr. Robertu Hunešovi na dostavbu Domova matky Vojtěchy. Jedná se o domov se zvláštním režimem pro osoby s různými druhy demencí, zejména Alzheimerovou chorobou.

Zájemci o podobnou přehlídku nemusí čekat na příští ročník, který se bude konat pod názvem 8. ročník národní přehlídky – sýry a víno, ve stejnou dobu v příštím roce. Mohou navštívit zářijovou přehlídku (10.–11. 9.), kde mohou víno ochutnat se specialitami rybími.

Přehlídka Ryby a víno se bude konat opět v prostorách prachatické radnice a vedle tradičně bohaté nabídky vín bude nabídnuta produkce pěti největších jihočeských rybářských podniků. Nebude opět chybět kuchyňská úprava rybích pochoutek ani zvláštní kuchařské postupy při přípravě rybího masa. Rybou číslo jedna je český kapr, dále lín, amur, štika, candát, úhoř a z lososovitých ryb pstruh duhový a siven.

Můžeme potvrdit, že se jedná (stejně jako přehlídka Sýry a víno) o skutečně největší enogastronomickou přehlídku tohoto druhu v České republice.

Využiji této možnosti a poděkuji všem zúčastněným vinařům za spolupráci a pomoc.

Vážení čtenáři Vinařského obzoru, přijměte pozvání na naši přehlídku, která má v našem městě i v naší republice již svoji několikaletou tradici.

Michal Kočan, ředitel přehlídek Foto archiv autora

Projekt si klade za cíl vybrat z nynější rozsáhlé databáze vinařství, vinných sklepů, vinoték, ubytování a vinařských restaurací ve vinařských oblastech subjekty, které splňují a garantují přísně požadované standardy. Návrh certifikace zpracovala Nadace Partnerství a Národní vinařské centrum podle vzorů systému hodnocení kvality služeb v různých vinařských regionech Evropy.

Certifikace byla zahájena v září roku 2008 a v současné době se certifikací pyšní na 103 adresách 157 zařízení ve výše zmíněných kategoriích. Úspěšně certifikovaným zařízením jsou nabízeny výhodné a nadstandardní podmínky prezentace na internetu a v tiskovinách vinařské turistiky „Krajem vína“, osobní doporučení realizátorů projektu pro novináře, cestovní kanceláře i turisty mající zájem o nevšední a příjemný zážitek ve vinařských oblastech. Certifikovaná zařízení jsou elitou služeb vinařské turistiky srovnatelnou se sousedními i vzdálenějšími vinařskými regiony Evropy. Spoluprací s těmito zařízeními je očekáváno výrazné zvýšení kvality, a tím i kultivace poskytovaných služeb návštěvníkům vinařské oblasti Morava i Čechy. Všechna certifikovaná zařízení jsou snadno k nalezení na národní webové prezentaci moravských a českých vín www.vinazmoravy.cz/certifikace – www.vinazcech.cz/certifikace.

Garance kvality a dodržování všech přísných kritérií je každoročně prověřováno oprávněnými kontrolory Národního vinařského centra a Nadace Partnerství. Kontrolováno je každé certifikované zařízení minimálně jednou ročně.

Na základě těchto kontrol byly od počátku certifikace odebrány certifikáty už čtyřem podnikajícím subjektům v šesti kategoriích. Kontroly jsou prováděny v letních měsících, kdy jsou certifikovaná zařízení turisty nejvíce využívána.

Více informací o certifikaci i výzvu k přihlášení do III. kola certifikace naleznete na stránce www.vinazmoravy.cz – www.vinazcech.cz. (nvc)

Vinařské aktivity

»

Více na www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz

Vinařské aktivity / Inzerce

Vinařský obzor (7–8/2010) 393

Tradiční znojemská výstava vín – Znojemský košt

Jednu z cen si odnesl i Miloš Michlovský

konzumentů o nabízených vínech prostřednictvím výstav vín, odborných časopisů, novin, deníků, televizních a rozhlasových pořadů, podporovaných Vinařským fondem. Šampionem výstavy se stal vzorek Tramín červený, ročník 2009, výběr z hroznů, ze společnosti Znovín Znojmo, a. s., která ještě získala cenu Šampiona přírodně sladkých vín za vzorek Rulandské šedé 2007, ledové víno, a cenu starosty města Znojma „Pečeť znojemských měšťanů“. Cenu „Nejlepší víno velkovýrobce“ za vzorek Müller Thurgau 2009, výběr z hroznů, získala společnost Ampelos ŠSV Znojmo, a. s. Cenu „Nej-

lepší víno drobného pěstitele“ získal vzorek Tramín červený 200, výběr z hroznů od Jarmily Doležalové ze Znojma. Cenu za nejlepší rakouské víno získal vzorek Zweigeltrebe 2008 od rodinné firmy Weingut Schleinzer z Unterretzbachu.

Oblastní přehlídka vín Znojemské vinařské podoblasti – Znojemský košt – je základní propagační akcí Sdružení znojemských vinařů a přispívá k dalšímu vzájemnému poznávání kvality a propagace znojemských vín.

Jaromír Čepička Sdružení znojemských vinařů Znojmo

Sdružení vinařů mikulovské vinařské podoblasti pořádá

Nominační předkolo Národní soutěže vín mikulovské vinařské podoblasti Výstava se koná ve dnech 10. a 11. září 2010 v Kongresovém sále hotelu Galant v Mikulově.

Sběr vzorků je ve dnech 16.–18.srpna v době od 7 do 15 hodin v Mikulově ve firmě WINBERG, Valtická 11.

Vzorek jsou 4 láhve á 0,75 l a 0,5 l a 6 lahví á 0,375 l a 0,2 l Poplatek za vzorek je 200 Kč Bližší informace najdete na

www.vinarskecentrum.cz

inzerce©

K hodnocení vzorků v deseti degustačních komisích bylo připraveno 442 vín, z toho bylo 322 vín bílých, 92 červených, 14 vzorků růžových, 32 vzorků v soutěži o Krále vín ZK 2008 odrůda Rulandské bílé a 12 vín v kategorii směsných a známkových vín o Pečeť znojemských měšťanů. Soutěže se zúčastnilo také 85 vzorků ze sousední rakouské vinařské oblasti Weinviertel. Znojemsko díky velmi pestré škále půd vyvinutých na dvou geologických jednotkách skýtá obrovskou škálu velmi rozmanitých a zajímavých typů vín. Nejvíce zastoupenými víny z odrůd bylo Veltlínské zelené – 51 vzorků, Sauvignon – 34 vzorků, Ryzlink rýnský – 34 vzorků, Ruladské bílé – 22 vzorků, Rulandské modré – 14 vzorků. Celkově se výstavy zúčastnilo 94 výrobců vín se 45 odrůdovými a 30 známkovými víny a kupážemi.

Vlastní výstava se uskutečnila 20. března ve Štukových sálech Louckého kláštera ve Znojmě. Letošní ročník výstavy byl především odrazem vynikajícího vinařského roku 2009 a 2008, z celkového počtu 403 vín bylo 237 vzorků vín s přívlastkem. Ročník 2009 na Znojemsku můžeme charakterizovat jako vynikající ročník s nízkým výnosem a vysokou cukernatostí hroznů, který poskytl krásná, charakteristická a extraktivní vína s výrazným odrůdovým charakterem s optimálním obsahem kyselin.

Pozitivně hodnotíme stále stoupající jakost produkovaných vín a stále se zvyšující úroveň adjustáže lahví, která se projevuje ve stále širší nabídce vín i ve vyšších kategoriích. Také postupně stoupá informovanost

Foto Ing. Jaroslav Tomášek

Každá vinařská oblast či podoblast má svoje přehlídky vín, na kterých má návštěvník možnost srovnat vína od jednotlivých producentů. Letošní ročník byl v pořadí již jednadvacátý.

394

Vinařský obzor (7–8/2010)

Obchod vínem

Helena Baker AIWS

Poznatky z mezinárodních veletrhů: London International Wine Fair, Londýn versus VieVinum, Vídeň

Zatímco londýnský veletrh (www.londonwinefair.com) je ryze mezinárodního charakteru, o vídeňském veletrhu (www.vievinum.com) by se dalo říci, že ačkoliv zde své výrobky kromě rakouských vinařů představuje i celá řada vystavovatelů ze zahraničí a letos navíc byl hlavním zahraničním partnerem region Tridentsko-Horní Adiže/Jižní Tyrolsko (Trentino-Alto Adige/Südtirol), podobně jako je Vinitaly veletrhem italských vín pro italské vinaře, je i VieVinum akcí, kde figurují převážně vína rakouská určená pro rakouského konzumenta, přesto jeho návštěvu vřele doporučuji.

VieVinum každé dva roky organizuje společnost M.A.C. Hofmann, ovšem rakouská kancelář založená za účelem propagace vín Rakouska na zahraničních trzích – Austrian Wine Marketing Board (dále jen AWMB) – je všudypřítomná, což by mohlo podobně inspirovat naše instituce, jako jsou Vinařský fond a Národní vinařské centrum nebo Svaz vinařů ČR, k navázání hlubší spolupráce s tuzemskými veletrhy vín na mezinárodní úrovni, jakým je například Vinex.

Nejenže se AWMB na veletrhu VieVinum čile angažuje a pokaždé pozve stovky novinářů, autorů píšících o víně a dovozců vín z celého světa, kterým zorganizuje veškeré cestovní záležitosti, včetně zajištění letenek, ubytování ve Vídni a doprovodného programu s gala večeřemi, ale na veletrhu rovněž zajišťuje plně funkční press centrum vybavené počítači, internetem, telefony, veškerými tištěnými materiály s kvalitními překlady do angličtiny (oficiálního jazyka pro zahraniční návštěvníky v průběhu celé akce) a občerstvením včetně obědů, které jinak návštěvníkům veletrhu nabízejí cateringové a restaurační firmy.

Přibližně dva měsíce před zahájením londýnského veletrhu LIWF rakouská kancelář

Foto archiv autorky

O veletrzích ProWein (Düsseldorf) a Vinitaly (Verona) se na stránkách Vinařského obzoru nedávno již psalo, porovnejme tedy dva další významné veletrhy, které se letos konaly v Londýně a ve Vídni: LIWF – London International Wine Fair (ve dnech 18. až 20. května ve výstavní hale ExCeL v londýnském Docklandu oslavil své 30. výročí) a VieVinum (proběhnul ve dnech 29. až 31. května ve vídeňském paláci Hofburg).

Londýnské výstaviště, dějiště LIWF

AWMB rozeslala několik tiskových zpráv týkajících se účasti rakouských vinařů na londýnském veletrhu vín. Jednou z nich byla zpráva o zvýšení prezentace Rakouska (na LIWF se letos prezentovalo 35 rakouských vinařství!), další pak oznámila čísla stánků – I 52 a I 60 (hned z druhé strany uličky, ve které se nacházela i expozice České republiky na stánku číslo I 72) a konečně kompletní program akcí, které byly pořádány po celou dobu konání veletrhu na kolektivním stánku Austria. Pro zajímavost, denně v 10.00 hodin zde probíhal seminář „Grüner Veltliner – an Austrian tour de force, presented by wine writer Darrel Joseph“, po kterém ná-

sledovala přednáška „Austria by the Glass presented by Riedel“.

Hned první den londýnského veletrhu, v úterý 18. května v 15.00 hodin, uvedl Darrel Joseph, Američan žijící ve Vídni, kde se zabývá publicistickou činností se specializací na vína střední Evropy, zejména Rakouska, na kolektivním stánku Austria (Rakousko) přednášku s názvem „Austria’s Remarkable Red Wines“. Na druhý den odpoledne pak řídil anonymní ochutnávku odrůdy Sauvignon původem z Francie (údolí Loiry), Nového Zélandu a samozřejmě z rakouského Štýrska, nazvanou „Steiermark – a Great Sauvignon Blanc Ter-

Žurnalista a komentátor degustace Darrel Joseph v týmu pracovníků rakouské vinařské marketingové agentury

Ve srovnání s rakouským stánkem na veletrhu LIWF v Londýně, sousedící expozice z České republiky byla poněkud tristní (viz foto). Zaprvé se tohoto veletrhu zúčastnila pouze dvě vinařství – uskupení Bohemia Sekt a Templářské sklepy, přestože Vinařský fond ČR spolu s Národním vinařským centrem zajišťují účast našich vinařských podniků a berou za ně na svá bedra veškeré výlohy spojené s dopravou, montáží a servisem stánku ve výši nejméně 650 000 Kč, přičemž samotní vinaři hradí jen zlomek těchto nákladů. A zadruhé sem nikoho nepřilákala žádná ochutnávka s odborným výkladem v angličtině (a nikoliv v „massabobštině“), jak tomu bylo u Rakušanů. Ta by zaručeně návštěvníkům lépe představila moravská vína, která stále ještě mnoho cizinců považuje za moldavská... Proč tedy nevyužít lépe všech možností, které se nabízejí, abychom nevypadali, tak jak tomu ostatně bylo v dobách minulých, jako chudý příbuzný Rakouska? Vždyť se nadarmo neříká, že když Mohamed nepřijde k hoře, musí hora přijít k Mohamedovi...! A to Rakušané v poslední době pochopili a zvládli velmi dobře (navzdory skandálu z roku 1985, jaký česká a moravská vína nikdy nepostihl).

Ačkoliv našim vinařům vystavování na vídeňském veletrhu z důvodu shora uvedeného nedoporučuji (stejně jako Marek Špalek nedoporučuje ve svém článku „Prowein Foto archiv autorky

Foto archiv autorky

roir!“. Darrel (s nímž se znám již několik let díky spolupráci na publikacích známé britské autorky Jancis Robinson) mne na svou řízenou degustaci pozval a já jsem ani na okamžik neváhala. Rakouský stánek praskal ve švech (viz foto) a všichni zúčastnění aktivně a se zájmem spolupracovali na odhalení štýrských exemplářů, které představovaly vždy jedno víno v každé ze tří sérií.

A že ostatní dvě vína v jednotlivých flightech nebyly žádné patoky, jsme se přesvědčili na závěr. Za zmínku stojí mj. Pur Sang 2007 (poslední ročník, který ještě vyrobil Didier Dagueneau, než záhy nato tragicky zahynul při leteckém neštěstí), Patrick de Ladoucette z Pouilly, Cloudy Bay a Dog Point z Marlborough, reprezentanti vinařství Henri Bourgeois, a to jak ze Sancerre, tak z jeho dceřiné společnosti na Novém Zélandu. Ze štýrských sauvignonů Darrel prezentoval vzorky z vinařství Walter Skoff (přezdívaného „Mr. Sauvignon“) z oblasti Südsteiermark a jeho krajanů, vinařství Hannes Sabathi a Manfred Tement. Při této velmi zajímavé srovnávací degustaci mne napadlo, proč by něco takového nemohl uspořádat stánek expozice České republiky, během čehož by podobně chytře představil světu moravská a česká vína z odrůd, jako jsou třeba Ryzlink vlašský, Muškát moravský nebo Neuburské, v porovnávací degustaci.

Na veletrzích vín v Londýně i ve Vídni pravidelně probíhají přednášky, které uvádějí Masters of Wine nebo renomovaní „wine writers“, zatímco na našich veletrzích se většinou prezentují „sommelieři“. A to mne přivádí k domněnce, že v této zemi v gastronomii stále ještě kraluje číšník, a to ještě 21 let po sametové revoluci!

Jediný rozdíl je v tom, že si neříká „vrchní“, nýbrž „sommelier“. Chápu, Česká republika nemá žádného Mastera of Wine a myslím si, že ještě dlouho mít nebude, i když nositelé titulu MW dnes existují už v Norsku, Finsku, Řecku, a dokonce v Maďarsku; i sousední Rakousko má k dnešnímu dni již dva tyto „mistry vína“ (a já už vím, kdo je třetím aspirantem...!). Není však důvod, proč by se role přednášejícího nemohli chopit někteří aktivní profesoři nebo kvalifikovaní lektoři v oboru vína či enologie. Anebo je to všechno jen o penězích a šoumenství?

Celkový pohled na stánek Česka v Londýně

Vinařský obzor (7–8/2010) 395

Foto archiv autorky

Obchod vínem

Ze stánku České republiky – zcela vpravo Tomáš Brůha, sommelier společnosti Bohemia Sekt

2010: o promarněných šancích našich vinařů“, Vinařský obzor č. 5/2010 na str.252, našim vinařům vystavovat na veletrhu Vinitaly), na londýnském veletrhu by se však definitivně prezentovat měli.

A co je ještě dále zarážející u obou veletrhů, je absence samotných návštěvníků z České republiky. Přestože Londýn není zrovna za humny (tak jako například Vídeň), dá se snadno a levně dostat z Brna na letiště Londýn-Stansted denně s nízkonákladovou leteckou společností Ryanair, která v době konání londýnského veletrhu učtovala za letenku základ 500 Kč (plus letištní a on-line registrační poplatky, které nepřevyšují ceny letenek z Prahy na londýnská letiště Stansted a Gatwick se společností easyJet, kde jsou veškeré poplatky již zahrnuty a se kterou jsem cestovala já). Ještě levnější je letecká společnost Wizzair, která převzala některé destinace zkrachovalé aerolinky SkyEurope a létá z Prahy na letiště Londýn-Luton. A pro zajímavost, autobus National Express, který spojuje letiště Stansted s nádražím Stratford nebo Liverpool Street, která se nacházejí poblíž výstavní haly ExCeL, stojí pouhých 8 liber!

Ovšem neúčast krajanů jako návštěvníků vídeňského veletrhu VieVinum neomlouvá.

Zpáteční jízdenka z Břeclavi do Vídně vyjde pro dvě osoby zhruba na 600 Kč ve speciální nabídce Českých drah. Přesto jsem žádné známé tváře z jižní Moravy v Hofburgu nepotkala. Naopak ze slovenské vinařské obce Čajkov sem každé dva roky přijíždí autobus plný vinařů, který organizuje chirurg Jaromír Muráni, mj. také vinař. Jeho kolegové-vinaři a spoluobčané Čajkova považují veletrh VieVinum za seriózní edukační záležitost, potřebnou k vlastní formaci a zdokonalování, neboť je tu stále něco nového k poznání.

Co dodat závěrem? Vinaři z Čech a Moravy, nenechte se zahanbit a vyrazte napříště za poznáním na zahraniční veletrhy – v současné době hospodářské krize je to určitě třeba!

396

Vinařský obzor (7–8/2010)

Obchod vínem

30. ročník mezinárodního veletrhu London International Wine Fair

LIWF je bezesporu jedím z nejvýznamnějších veletrhů s vínem na světě, svým významem zdaleka přesahuje pouze trh Velké Británie. Letos se jej účastnilo 13 693 návštěvníků, což je sice 1% pokles oproti loňskému roku, ale i tak lze toto číslo hodnotit vzhledem k pokračující hospodářské krizi a problémům s leteckou dopravou (sopečný mrak a stávka palubního personálu British Airways) jako úspěch.

Veletrhu se účastnily prakticky všechny světové vinařské země (nově například vína z Indie). Co se týče našich vinařských sousedů, tak s oficiální prezentací chybělo jen Slovensko; naopak nejen tradiční Německo či Rakousko, ale i Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko či Rumunsko se představovaly s velkými národními expozicemi s moderním pojetím a svěží grafikou.

Letos se veletrhu podruhé účastnila Česká republika s oficiální expozicí (separátně se některé firmy z ČR prezentovaly již dříve).

Stánek našich vín pod značkou „Vína z Moravy, vína z Čech“ organizovalo Národní vinařské centrum, o. p. s., za finanční podpory Vinařského fondu. Byla to již třetí oficiální expozice našich vín na zahraničních veletrzích v letošním roce (po Danubius Gastro v Bratislavě a Prowein v Düsseldorfu).

V loňském roce se prezentovaly na LIWF na stánku vín z ČR čtyři vinařské firmy, letos bohužel došlo k odřeknutí některých předběžných přihlášek a kromě centrálního infopultu o našich vínech, který zajišťovali pracovníci NVC a VF, se prezentovaly pouze dvě vinařské firmy – Bohemia Sekt a Templářské sklepy.

Obě firmy hodnotily organizační zajištění NVC a VF jako výborné. Organizátoři z NVC a VF již tradičně kompletně zabezpečují národní expozici, tedy objednávku plochy a souvisejících služeb, výstavbu stánku, dopravu a proclení vín a materiál atd. Vystavovatel zajistí jen dopravu svých vzorků a propagačních materiálů do Valtic a samozřejmě personální zajištění svého pultu. Za to platí jen zlomek z celkových nákladů na expozici.

Foto archiv autora

Ve dnech 18.–20. května se na londýnským výstavišti ExCeL konal již 30. ročník mezinárodního vinařského veletrhu London International Wine Fair, který probíhal paralelně s veletrhem destilátů Distil.

Prezentace nabídky vín Templářských sklepů Čejkovice v rámci stánku České republiky

Letos byla naše účast na LIWF podpořena také speciálním inzerátem v časopise Decanter a e-mailovou pozvánkou několika stovkám distributorů vín ve Velké Británii.

Obchodní úspěch je samozřejmě složitější. Výhodu mají firmy, které jsou na zahraničním trhu již etablovány a využijí veletrh nejen ke hledání nových distributorů, ale také k jednání a obnovování obchodních kontaktů se stávajícími partnery. Nalezení distributora ve Velké Británii a rozběhnutí nové distribuce samozřejmě není jednoduché. Také na LIWF se znovu ukázalo, jak je světový trh s vínem přesycen.

Je zřejmé, že pro obchodní úspěch nestačí pouhá účast na veletrhu, ale výrobce musí aktivně pracovat na zahraničním trhu jak před, tak po veletrhu, cíleně komunikovat s distributory, využívat dobré hodnocení svých vín na světových soutěžích vín atd.

Nyní se vyhodnocují možnosti a varianty prezentace na zahraničních veletrzích pro příští rok. Věřme, že pokud v příštím roce bude na LIWF opět národní expozice našich vín, tak se na ní budou prezentovat nejméně čtyři, optimálně šest či osm vinařských firem z ČR a bude možno rozšířit plochu národní expozice a využít ji také pro pořádání řízeních degustací a obecné představení našich vín, jako tomu již bylo na letošním Prowein v Düsseldorfu. Pokud by byl zájem vinařských firem stejný jako v letošním roce, zůstalo by pravděpodobně v roce 2011 jen u dvou oficiálních zahraničních expozic moravských a českých vín – na Danubius Gastro a na Prowein.

Pavel Krška Národní vinařské centrum

Vinařství v zahraničí

Vinařský obzor (7–8/2010) 397

Slávnosť vína na MVC V dňoch 21.–22. mája zorganizovalo Združenie Malokarpatská vínna cesta /ZMVC/ v spolupráci s Bratislavským, Trnavským samosprávnym krajom a Malokarpatským osvetovým strediskom v Modre už 4. ročník Otvorených pivníc na svätého Urbana. Slávnostne otvorenie podujatia sa uskutočnilo v piatok v záhradných priestoroch kaštieľa na Hornej ulici v Modre, kde sídli Z MVC. ší, ktorí tu vytvorili príjemné prostredie na ochutnávku vína. V pivničných priestoroch niekdajšej vinohradníckej stanice v Modre pri Hornej bráne ponúkal svoje vína Jaroslav Hubinský z Vinosad a v pivnici spolku VINCÚR Vincent Jakubec s manželkou, kde okrem vína ponúkali i keramické výrobky a lokše. Mladých ľudí na MVC zaujala i nová vinotéka PEREG v Modre, kde okrem hroznových vín ponúkali ovocné vína z čiernych ríbezlí v praktickom balení.

Pre návštevníkov otvorených pivníc bola príjemným zážitkom prehliadka zrekonštruovaného mlyna v Doľanoch, kde vinár Ervín Demovič ponúkal Veltlínske zelené a ďalšie vína v sto ročnej Veselej stodole.

Objekt starého mlyna získal v tomto roku ocenenie odbornej komisie za najkrajšie zrekonštruovaný objekt v Malokarpatskom regióne. V najsevernejšej časti MVC v obci Suchá nad Parnou vyrástlo moderné vinárstvo TERRA PARNA uprostred mladých vinohradov, kde návštevníkov zaujme monumentálna veža – pamiatka na mníchov z 19. storočia. Veža slúži ako pozorovateľňa i vodojem, dnes láka na pikniky s grilovaným mäsom, popíjaním vína najmä Rizling rýnsky, Rulandské šedé, Modrý Portugal a ďalšie vína. Posledná štácia na trase MVC bola v Trnave, kde sídli VÍNO Mrva & Stanko,

ktoré nedávno získalo svetový úspech Šampióna VINALES PARIS vo Francúzsku za Sauvignon 2009.

Zdá sa, že na MVC najrýchlejšie v kvalite vín napredujú vo Vinosadoch, kde mladí vinári ako Martin Pomfy, Juraj Zápražný, Richard Tóth, Juraj Vršek, Dávid Hubinský a ďalší získavajú ocenenia nielen na domácich, ale i zahraničných výstavách.

Degustačný stánok firmy MAVIN Martina Pomfyho na dvore vo Vinosadoch mi pripomínal včelí úľ. Schádzali sa tu predovšetkým mladí ľudia, ktorí chceli ochutnať atraktívne vína. O vinároch z Vinosad bude v budúcnosti odborná vinárska verejnosť veľa počuť.

V budúcom roku si Združenie Malokarpatská vínna cesta pripomenie už 15. výročie svojho založenia. Nadšenci z Modry pod vedením prvého predsedu ZMVC Ing. Františka Macha položili takto základy úspešnej regionálnej spolupráce vinárov a samosprávy v malokarpatskom regióne. Podujatie „Otvorené pivnice na MVC“ je v súčasnosti najúspešnejším agroturistickým projektom na Slovensku, ktorý si získava priaznivcov nielen na Slovensku, ale i v zahraničí.

J. Soukupová Modra Foto Ing. František Mach

Kaštieľ pôvodne slúžil ako sídlo Vinohradníckej školy v Modre, a tak stretnutie vinárov v týchto priestoroch dokumentuje i význam vzdelávania v tejto oblasti. Podujatia sa zúčastnil predseda BSK Pavol Frešo, podpredseda BSK Ivo Nesrovnal, podpredseda TSK Zdenko Čambal, predseda Združenia miest a obcí Malokarpatského regiónu, Alexander Achberger, primátor Modry Peter Majtán a ďalší predstavitelia miest a obcí ako i vinári z celého regiónu. Po slávnostnom príhovore bola do života uvedená ochranná známka pre nové regionálne víno pod názvom BIATEC. Od Bratislavy až po Trnavu bolo celkom otvorených rekordných 122 pivníc. Najviac otvorených pivníc bolo v Modre – hlavnom meste vína až 18, v Pezinku 16 a vo Vinosadoch 12. Viac ako 4000 návštevníkov dostalo od organizátorov vinársku výbavu vo forme pohárika, orientačnej mapy, vínneho preukazu a vrecúška na pohárik. Gazdinky vo väčšine pivníc na MVC pripravili pre návštevníkov i rôzne nátierky na chlieb, syry, pagáče, koláče, klobásky, osúchy, divinový guláš, alebo ďalšie špeciality k vínu. Návštevníkom sa pochopiteľne nedalo stihnúť všetky otvorené pivnice, vybrali si tie, ktoré ich oslovili už v minulosti. Skupinky degustátorov cestovali spoločne mikrobusom, a tak navštívili predovšetkým najznámejších vinárov v Modre, Pezinku, Trnave, Vinosadoch a ďalších mestách a obciach regiónu.

Návštevníkov Modry najviac zaujal Vinársky komplex ELESKO, ktorý okrem kráľovských vín ponúkal i ojedinelú prehliadku v Galérii moderného umenia, a to 120. obrazov originálov Andyho Warhola. Názov ELESKO pochádza od názvu hradu, ktorý strážil obchodnú cestu z Budína do Prahy.

Okrem malokarpatských vín tu ponúkali i tokajské víno, guláš z diviny a jelenie špeciality. Preplnený bol i Vinohradnícky dom U Šebov, kde svoje vína prezentoval CHATEAU Modra, ktorý už získal na domácich a medzinárodných výstavách vín najvyššie ocenenia. Okrem vín návštevníkov zaujal starobylý dom so starým vinárskym náradím, kde je umiestnený i šebovský rodostrom, ktorý má 400 ročné korene, siaha hlboko ako korene vínnej révy. Do pivnice starej mestskej radnice prišli prezentovať svoje víno viaceré modranské rodiny vinárov, členov spolku VINCÚR, Rariga, Ružek, Huttera a ďal-

Vinár Martin Pomfy z Vinosad osobne nalieval svoje ocenené vína návštevníkom vinárskych slávností

398

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinařský místopis

115 let od založení Šlechtitelské vinařské stanice ve Znojmě

Hlavním motivem založení nějakého systematického pracoviště, které by pomohlo našim vinařům zachránit jejich vinice před totálním zničením, byl kalamitní výskyt a šíření zhoubných nemocí na vinicích Evropy v průběhu let 1858–1895. Padlí (Oidium tuckerii), perenospora (Plasmopara viticola) a především mšice révokaz (Phylloxera vastatrix) si vynutily vyburcování odborné veřejnosti i příslušných úřadů k činnosti.

Révokaz způsobil nedozírné škody ve Francii, kdy například v departmentu Vaucluse zničil v roce 1869 přes 6 090 ha vinic (!) a o pět let později dalších 25 000 ha. V Rakousku se révokaz objevil v Klosterneuburgu na školních vinicích v roce1872, a když byl zjištěn první výskyt v roce 1890 v Šatově, začali vinaři ze Znojma a Mikulova rázně jednat. Žádali ustanovení veřejného vinařského zařízení, kde by byly zkoušeny způsoby k zastavení nebo zmírnění ničivého působení révokazu. Ze Znojma se vypravila delegace vinařů do Vídně na ministerstvo orby Dolnorakouské vlády a předložili smlouvu ze 4. 7. 1895 o možnosti zakoupení vhodné budovy s přilehlými vinicemi ve Znojmě na Loucké ulici nad nedalekým Louckým klášterem. Výsledkem úspěšného jednání delegace bylo oficiální zřízení „Císařsko-královské technické stanice pro potírání révokazu na Moravě“ ve Znojmě pro celou pohraniční vinohradnickou oblast.

O 10 let později byl název stanice upraven na „Císařsko-královský inspektorát vinařský ve Znojmě“.

Vykoupené svažité pozemky s vinicemi byly prastaré vinohrady založené oslavanským klášterem v roce 1225. Postupně byly obnovovány, ale bohužel v roce 1980 byly určeny jako stavební pozemky pro bytovou zástavbu a dnes tam stojí desítky řadových domků – na ulici Vinohrady. Tímto, snad neuváženým zásahem zanikla úžasná unikátní vinohradnická lokalita, na níž se pěstovala nepřerušovaně réva vinná více než 750 let!

Foto archiv autora

Letošní 4. červenec je docela významným výročím našeho vinařství. Před 115 lety, 4. července 1895, bylo založeno první a současně nejstarší vinařské šlechtitelské pracoviště na území naší republiky – Šlechtitelské stanice vinařské ve Znojmě.

Původní šlechtitelská stanice Znojmo

Tříhektarová základna na Loucké ulici se v následujících letech rozšiřovala. Ze Znojma se totiž zakládaly další révové školky ve Chvalovicích a Micmanicích (1897), Dolních Dunajovicích a Hustopečích (1898), Mikulově (1898–1900), Tasovicích a Hodonicích (1909), Strachoticích (1913) a Sedlešovicích (1920). Proti výše uvedeným škůdcům, kvůli kterým byla stanice založena, existovaly již v zahraničí dva osvědčené směry ochrany – především výsadba nových vinic hybridním materiálem získaným křížením botanických druhů odolných vůči révokazu s ušlechtilými odrůdami nebo výsadbou štěpovanými sazenicemi ušlechtilých evropských odrůd na podnožích americké révy odolné proti révokazu. Založili matečné vinice pro produkci podnoží stejně jako vzorové vinice se sortimentem odrůd evropské révy k zajištění dostatečného množství oček.

V těchto školkách byla sledována plodná i podnožová réva na odolnost vůči révokazu, vliv klimatických podmínek na výsadbu, nároky na půdu, adaptace a afinita štěpovanců, úrodnost, ovlivňování zrání a jakosti hroznů a vína. Byl vybudován stratifikační skleník a poté i vinný sklep. Zásluhou stanice a jejich šlechtitelů byla dokončena ve 20. letech minulého století obnova všech vinic výsadbami štěpovaných sazenic révy vinné. Na stanici se v letech 1896 až 1945 množilo dostatečné množství materiálu především pod vedením J. Jetschka, A. Stummera, C. Míši, J. Vobra, R. Ungera, F. Frimmela.

Kromě velmi obsáhlé práce v novošlechtění se zaměřili také na udržovací šlechtění ušlechtilých odrůd révy, jehož základy byly položeny vynikajícími šlechtiteli A. Stummerem a F. Frimmelem (spolupracovali s nimi C. Míša, H. Pohl) v roce 1921.

Foto archiv autora

Udržovací šlechtění se ve Znojmě (křížilo se také v Mikulově) provádí již nepřetržitě téměř 84 let, a patří tak k nejstarším pracovištím v ČR. Velmi úspěšná práce stanice byla přerušena v roce 1938 při obsazení Znojma nacistickým Německem. Všichni čeští zaměstnanci byli propuštěni a stanice přešla pod správu Výzkumného ústavu v Klosterneuburgu. V průběhu válečných let byly keře semenáčů-kříženců ve Znojmě a všechny klony z vinice ve Strachoticích odstraněny, odvezeny či zničeny, a tím také zničena dlouholetá šlechtitelská práce a celá staniční základna. Vedoucím šlechtitelem Zemských vinic a školek ve Znojmě byl v roce 1945 jmenován C. Míša, který prakticky začínal od základů. Po nezbytné obnově vinic a budovy už o rok později začíná s udržovacím šlechtěním 9 odrůd: VZ, SČ, MT, SZ, NG, TČ, CHČ, RV, BH. V roce 1950 bylo zahájeno novošlechtění a řada křížení. Selekce jednotlivých odrůd byly v rozmezí let 1955 až 1965 postupně uzavřeny.

V roce 1958 byl jmenován novým vedoucím Ing. M. Zbořil, který stanici vedl až do roku 1972. V tomto období došlo také k výměně pozemků ve Strachoticích za 8 ha ve Vrbovci, kde se vysadila podnožová réva a vybraný materiál 7 odrůd. Nástupcem úspěšného šlechtitele se stal samostatný šlechtitel M. Goldhammer, který mimo jiné pokračoval s 12 odrůdami v udržovacím šlechtění. V letech 1979–1981 se postupně rušilo a předávalo sídlo stanice s historickými vinohrady ve Znojmě a od roku 1983 byl celý půdní fond o rozloze 34,5 ha a Šlechtitelská stanice soustředěny ve vlastním oploceném areálu v katastru obce Vrbovec, podél silnice směřující ze Znojma k hraničnímu přechodu Hatě. V roce 1981

Nová vinotéka u silnice Znojmo-Hatě

převzal vedení stanice Ing. J. Ševčík, který na stanici pracoval od roku 1971. Šlechtění se věnoval Ing. J. Tomášek a v roce 1986 ukončil udržovací šlechtění odrůdy MT s uznanými čtyřmi klony. Ing. I. Ludvíková pod vedením Ing. V. Křivánka dělala individuální selekci odrůd Chrupka bílá a Chrupka červená. V roce 1992 byly uznány 4 klony Chrupky bílé a 5 klonů Chrupky červené.

Ing. Ševčík pracoval v udržovacím šlechtění a má spoluautorství na vyšlechtění několika klonů a odrůd révy vinné. Například v roce 2004 byla uznána nová odrůda Vrboska (kříženec Tramín červený × Čabaňská perla). Víno rok zrálo v sudech a do prodeje se poprvé dostalo v roce 2006. Vyšlechtěná byla šlechtiteli Ing. M. Zbořilem, Ing. J. Ševčíkem, Ing. J. Tomáškem, Ing. I. Ludvíkovou a Jiřím Hladíkem. Posledně jmenovaný byl od roku 1993 až do zprivatizování stanice ve druhé polovině 90. let minulého století vedoucím stanice, na níž pracoval od roku 1978.

Dnešní firma Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a. s., se sídlem ve Vrbovci (GPS: 48°48‘3.47“N, 16°4‘54.27“E) vznikla v roce 1999 privatizací původní stanice a úspěšně navázala na tradici nejstaršího šlechtitelského pracoviště u nás. Úspěšně se podílela a podílí na řadě uznaných nových klonů i odrůd (např. Veltlínské zelené atd.). S podrobnými výsledky šlechtění se může zájemce seznámit přímo na stanici či v odborné literatuře. Náplně práce stanice je široká, mimo udržovacího šlechtění 30 odrůd révy vinné a 5 odrůd podnožových rév se zabývají novošlechtěním moštových odrůd na ranost, cukernatost a rezistenci, produkcí oček, podnoží a sazenic, udržují genofond révy vinné ČR, signalizací chorob a škůdců v oblasti atd.

Vinařský obzor (7–8/2010) 399

Foto archiv autora

Vinařský místopis

Ing. Lukáš Kylián

V Ampelosu vysazují prostorové izoláty pro naše nejlepší ozdravené viruprosté původní klony téměř všech odrůd révy vinné zapsané ve Státní odrůdové knize. Spolupracují s našimi i zahraničními vinařskými odborníky.

Stanice má vlastní sklepní hospodářství, kde si ověřují výsledky své šlechtitelské činnosti. Celkový přehled oceněných vín a další informace jsou na webových stránkách stanice www.ampelos.cz. V září 2004 otevřela stanice Ampelos vlastní vinotéku na Moravské vinařské stezce ve vrbovecké sklepní uličce a v roce 2009 druhou vinotéku v centru města Znojma. Právě při příležitosti jedné z degustací vín Ampelosu ve vinotéce ve Znojmě jsem položil předsedovi představenstva společnosti Lukáši Kyliánovi několik otázek.

Dne 4. července letošního roku uplyne 115 let od založení prvního a současně nejstaršího vinařského šlechtitelského pracoviště na území naší republiky – Šlechtitelské stanice vinařské ve Znojmě. Jaký máte pocit být následníkem šlechtitelského pracoviště s takovou tradicí a historií?

Ten pocit je samozřejmě velmi zvláštní, obtížný, protože v dnešní době relativní výsledky práce, kterou děláme, nejsou tak využívány v praxi, jak tomu bývalo dříve. Nicméně si myslím, že ten čas zase přijde, a práce, kterou děláme, jak v klonové selekci i u některých novošlechtěnců, ať je to při ozdravování materiálů, které se dříve nedělalo, přinese své plody. Ale to je otázka několika let. Výsledky nepřijdou hned a člověk je bohužel neuvidí za rok, ale v horizontu možná 5–10 let. Určitý posun už je vidět samozřejmě v rostlinných materiálech při klonových selekcích v porostech, ale vše se soustřeďuje hlavně v novošlechtění a ozdravování.

400

Vinařský obzor (7–8/2010)

Tuzemská vína kralovala slovenské soutěži MUVINA Prešov Také v letošním roce se uskutečnil další ročník prestižní mezinárodní soutěže u našich východních sousedů, MUVINA Prešov. Vína z České republiky, která se zde letos účastnila za finanční a logistické podpory Vinařského fondu a Národního vinařského centra, zde získala značné množství ocenění. Čeští a moravští vinaři vyslali celkem 219 vzorků vína, z čehož celá třetina získala nějaké významné ocenění této soutěže. Získali tři ze sedmi šampionů a neuvěřitelných 61 z celkových 152 zlatých medailí. Trojici šampionů tvoří Vinařství Kovací za výběrové Chardonnay 2009, Vinařství Jana Čecha z Tvrdonic za ledové víno Sauvignon 2009 a Templářské sklepy Čejkovice za šumivé víno Sang Real sekt rosé demi sec classique.

Mezi další významná ocenění patří jistě čtyři z celkových dvanácti velkých zlatých medailí. Ty získaly Vinné sklepy Lechovice za Chardonnay pozdní sběr 2008, společnost Rajhradské klášterní za Müller Thurgau pozdní sběr sur lie 2009, Vinařství Richard Tichý z Hrušek za Pálavu výběr z hroznů 2008 a poslední velká zlatá medaile byla udělena již zmíněnému Chardonnay z Vinařství Kovací. Ale i ostatní naši vinaři si s nominovanými víny nevedli špatně: odvezli si 57 zlatých medialí a k tomu 73 čestných stříbrných medailí. Česká republika se tak s jistotou stala nejúspěšnější zúčastněnou zemí jak co do počtu všech ocenění, tak i v celkovém počtu medailí. Prešovského konkurzu vín se účastnila vína vinařů z Argentiny, Portugalska, Itálie, Německa, Bulharska, Maďarska, Slovinska a Slovenska. (ss) Moravská vína triumfovala v Londýně Londýn v květnových dnech znovu ožil vinařskými soutěžemi a veletrhy a moravští vinaři opět výrazně promluvili do tabulek vítězů. Největší a jedna z nejuznávanějších světových soutěží Decanter World Wine Awards dopadla pro naše vinaře a prestiž moravských vín na výbornou: domů si vezou 59 ocenění ze 73 přihlášených vín, což je o 28 více než loni. Po Vinalies Internationales, Vinitaly a Concours Mondial de Bruxelles je to další z triumfů umu našich vinařů na prestižní světové soutěži. Společnou prezentaci moravských vín zajistilo NVC Valtice za podpory Vinařského fondu.

Za Českou republiku se účastnilo 21 vinařských firem, ze kterých zabodovalo zejména vinařství Sonberk. Získalo Regional Trophy (Národní cenu za bílé víno) Ryzlink rýnský 2008 a k tomu jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Další Regional Trophy (Národní cenu za sladké víno) získala firma Znovín Znojmo, a. s., za Ryzlink rýnský ledové víno 2008, jednu zlatou si odvezla za Tramín červený výběr z bobulí 2009 a dále ještě získala dvě bronzové medaile a jedno doporučení. Zlatou medaili získala za svůj Tramín červený slámové víno 2007 také firma ZD Sedlec. Celkem tedy moravští vinaři obdrželi 59 ocenění, z toho dvě Národní ceny, dvě zlaté medaile, šest stříbrných, osmnáct bronzových a 31 doporučení.

Moravským a českým vínům se podařilo prosadit, přestože konkurence byla rekordní nejen co do mimořádně vysoké kvality soutěžních vzorků, ale i co do jejich počtu. O ocenění v soutěži se letos totiž ucházelo 10 983 vín vinařů z 98 zemí světa, což je více než dvojnásobek oproti situaci před sedmi lety, kdy soutěž začínala. Úspěch našich vinařů na této soutěži je důležitý zejména z hlediska jejich postavení na britském trhu. Po letošním excelentním navázání na loňské úspěchy lze očekávat, že se našim vinařům otevřou nové obchodní příležitosti a stávající kontrakty se ještě upevní.

Výsledky této soutěže byly vyhlášeny na významném mezinárodním vinařském veletrhu London International Wine Fair. Více o této události na jiném místě v tomto VO. (ss)

Zprávy / Vinařský místopis

Náplň práce stanice je velice široká. Jak byste shrnul dosavadní činnost Ampelosu?

Naše portfólio je opravdu obsáhlé. Produkce množitelských materiálů, ať jsou to podnože, očka, produkce sazenic, ozdravování, samozřejmě to souvisí s produkcí množitelského materiálu, prostorové izoláty, dále klonové selekce, udržovací šlechtění, novošlechtění, nově to budou registrační pokusy a produkce vína. Zde se soustřeďujeme na odrůdově čistá vína s tím, že některá vína jsou takové klonové kombinace jednotlivých odrůd. To je tak asi portfolio činnosti.

Jistě spolupracujete s různými ústavy, organizacemi u nás i v zahraničí. V čem spočívá vaše spolupráce a jak se odráží v činnosti a prosperitě firmy?

Obsah mezinárodní spolupráce je především v genetických zdrojích v rámci genofondu, potom je to v ozdravování a získávání zkušeností, jež se týkají rostlinného materiálu. Spolupracujeme s Němci, Italy, trochu také s Rakušany.

Máte také sklepní hospodářství. Vaše vína stále častěji získávají ocenění na našich i zahraničních výstavách. Můžete uvést, která vína považujete za jakousi vaši vlajkovou loď?

Ocenění opravdu začínáme sbírat stále víc, ale cennější je pro nás návrat zákazníků, kteří přicházejí i na doporučení. To je velice důležité. Vytváří se tak docela silná zpětná vazba. A naštěstí se stává, že pokud získáme nového zákazníka, tak nám zůstává nejenom kvůli dobrému vínu, ale i pro spolehlivost dodávek a servisu a dodržování smluvených podmínek. Vlajkovou lodí – je to těžké, ale určitě to jsou klasické odrůdy Sauvignon, Veltlínské zelené, Ryzlinky a také v posledních letech Neronet. Ten je velice zajímavou záležitostí. Ale u nás je přes 30 odrůd vín, které jdou v podstatě každoročně na trh. Některá jsou i ve více technologických postupech, kdy jedna odrůda je jako klaret, červené víno nebo i ledové. Takže variabilita se rozšiřuje díky technologickému zpracování dané odrůdy. Zpracováváme sice ne zcela celý sortiment, ale většinu zapsaných odrůd ve Státní odrůdové knize. Samozřejmě záleží na řadě okolností, například na klimatických podmínkách a poměrech daného roku. Ale máme takové stabilní jistoty, jako je třeba Hibernal nebo zmiňovaný Neronet, které jsou u zákazníků velmi oblíbené.

Máte dvě pěkné vinotéky, jedna je ve vrbovecké sklepní uličce a druhá ve Znojmě. Kde se mimo uvedená místa může zákazník s vašimi víny setkat?

Tak to jsou hlavně různá gastronomická zařízení, vinotéky v rámci celé republiky a samozřejmě velká část produkce je realizována přímým prodejem.

Jaké následky zanechala letošní zima na vašich vinicích?

Téměř žádné. Měli jsme prostě štěstí.

Mrazy tu byly velké, ale nijak nás nepoškodily, protože byly v relativně krátkém časovém intervalu. Asi je to i tím, že naše vinice nejsou v mrazových kotlinách.

Jaké je stáří a odrůdová skladba?

Když spočítáme různé rostlinné materiály a započítáme klony, novošlechtěnce, genofond atd., tak je skladba více než 1 300 různých materiálů. Kromě večerky a Cabernetu Moravia je u nás zastoupeno téměř vše, co je v odrůdové knize. Nepočítám ale nejnovější novošlechtěnce nebo zatříděné odrůdy.

Které nové odrůdy jsou podle vás do budoucna vhodné pro případnou výsadbu v naší Znojemské vinařské podoblasti?

Já se přiznám, že fandím spíš klasickým odrůdám, jako je například Veltlínské zelené, Ryzlinky či Sauvignon, které jsme také vysazovali, prostě klasické záležitosti. Měly by tyto odrůdy u nás být i z důvodu tradice.

Plány se nehodí příliš zveřejňovat, ale přece jenom máte nějakou vizi do budoucnosti, kterou můžete alespoň nastínit?

Můžu to říct stručně a jednoduše. Moje vize je taková, že když se řekne Ampelos, tak všichni budou vědět, co tato značka znamená a že je to solidní firma s kvalitním zázemím.

Děkuji za odpovědi. Věřme, že vize Lukáše Kyliána se plní a vyplní a šlechtitelská stanice bude dál úspěšně kráčet ve stopách své bohaté historie ku prospěchu našeho vinařství.

Jaroslav Hladík Prosiměřice Literatura Hladík, J., Hubatka, Z.: 100 let Šlechtitelské stanice ve Znojmě, Šlechtění révy vinné ve středoevropském regionu, Sborník referátů, 1995 Lužný, J.: Historie – šlechtění révy vinné v ČR, Sympozium k 80. výročí započetí udržovacího šlechtění révy ve Znojmě, Vrbovec 2001 Ludvíková, I., Rucki, V.: Nově registrované odrůdy révy vinné, Vinařský obzor, 1/2005 Ludvíková, I.: Historie a současnost udržovacího šlechtění révy ve Znojmě-Vrbovci, Sympozium k 80. výročí započetí udržovacího šlechtění révy ve Znojmě, Vrbovec 2001 Míša, S.: Cyril Míša a počátky šlechtění révy vinné ve Znojmě, Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě, 1966 Míša, D.: Cyril Míša a počátky šlechtění révy ve Znojmě, Šlechtění révy vinné ve středoevropském regionu, Sborník referátů, 1995 Řezníček, V., Salaš, P., Lužný J.: České osobnosti výzkumu a šlechtiletství okrasných, ovocných rostlin a révy vinné ve XX. Století, Mendelova ze-mědělská a lesnická univerzita v Brně, ZF Lednice na Moravě, 2002

»

O víně – www.ovine.cz

Zprávy

Vinařský obzor (7–8/2010) 401

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

3.–4. 8. 2010

Pardubický festival vína 2010

Hotel Euro, Pardubice

Pavel Morávek, 732 508 986, pavelmoravek@centrum.cz

6. 8. 2010

Letní ochutnávka vín na mlýně

areál mlýna Velké Němčice

Ing. Kamil Prokeš – kamil.prokes@proqin.cz

7. 8. 2010

Den vinařů Petrov

areál vinných sklepů Plže

Petr Klásek, 737 310 759, petr.klasek@tiscali.cz Kazderová – kazderova@vslechovice.cz

7. 8. 2010

Výlov sektů – Vranov nad Dyjí

Vranovská přehrada

8. 8. 2010

Svatovavřinecká neděle

kaplička sv. Floriana, Zaječí

ZO ČZS Zaječí – sklepukrcku@volny.cz

13.–14. 8. 2010

Bzenecká pouť – Galerie Ryzlinků rýnských

sklepení pod Sokolovnou

Kunc Miroslav, 602 751 081, podatelna@bzenec.cz

14. 8. 2010

Grand Prix Austerlitz 2010 – Moravská banka vín Brno

Zámek Slavkov – Austerlitz

Stanislav Šida, 602 515 861, stanislav.sida@bankavin.cz

14. 8. 2010

Den otevřených vinných sklepů

Areál vinných sklepů „Pod Bůdama“, Čejč

Josef Rylka, 606 823 135, zahradkari.cejc@seznam.cz

14. 8. 2010

4. ročník Galerie rulandských vín v ČR

Dům kultury, Kyjov

Mgr. Pavel Navrátil, 602 937 871, pa.navratil@mukyjov.cz

19. 8. 2010

Vinař roku 2010 – Prestižní nezávislá soutěž českých a moravských vín

Repezentativní prostory velkého sálu Paláce Žofín, Praha

Ing. Petr Marek, 777 872 488, info@vinarroku.cz

21. 8. 2010

Zarážání hory ve Vlkoši u Kyjova – IV. ročník

Vlkoš u Kyjova

Vardan Bohumil, 606 231 642, varbo@centrum.cz

21. 8. 2010

Víno a burčák z otevřených sklepů

Sklepní ulička u myslivecké chaty a v Těšických bůdách. Mikulčice

Stanislav Koneček, 607 765 507, mikulecti.vinari@email.cz

21. 8. 2010

Den otevřených sklepů spojený se Zarážením hory

Sklepní areál Hradištěk, Týnec u Břeclavi

Savara Petr, 602 356 080, savac@seznam.cz

21. 8. 2010

Zarážení hory Tvrdonice

areál TNS

Helešic Jaroslav, Paulík Miroslav, 723 970 705, 732 860 705, jarohe@seznam.cz Jiří Osička, 724 266 695, SupJiri@seznam.cz

27. 8. 2010

II. Hodové túlání po Pulgárských sklepech

Bulhary

27.–28. 8. 2010

Pardubický festival vína – 13. ročník

Zámek

Jiří Lejhanec, 777 270 165, lejhanec@czech–marketing.com

28. 8. 2010

Zarážení hory v Kobylí

Suchořádská Zmola

Obec Kobylí – 519 431 106

28. 8. 2010

Burčákobraní – Olbramovice u Mor. Krumlova

Farská zahrada, naproti kostelu

Jana Vyoralová, 603 171 542, vinariolbramovice@centrum.cz

28. 8. 2010

Zarážání hory s přehlídkou archivních vín

Sokolovna, Hovorany

Stanislav Šimeček, 605 870 249, vino.simecek@tiscali.cz

28. 8. 2010

Den otevřených sklepů Čejkovice

Sklepní uličky

Čtvrtečníci, 518 362 538, info@vinozcejkovic.cz

28. 8. 2010

Vinařský den Němčičky 2010

Němčičky (okr. Břeclav)

Stávek Lukáš, 603 534 595, info@slovackysklep.cz

29. 8. 2010

Hodová výstava vín Bulhary

Kulturní dům

Ing. Marie Dočkalová, 519 340 803, Hrozenek.Bulhary@seznam.cz

29. 8. 2010

Zarážání hory Šardice

Areál za starou školou

Mendelův vinařský spolek Šardice, 607 845 576, nesporova@sardice.cz

3.–4. 9. 2010

Velkopavlovické vinobraní

Velké Pavlovice

Město Velké Pavlovice, 519 428 149, infocentrum@velkepavlovice.cz

4. 9. 2010

Zarážení hory

Prušánky – Nechory

Vinaři z Prušánek, Ing. Luděk Košut, 728 676 326, 602 501 287, kultura@obecprusanky.cz

4. 9. 2010

Vinařské dny Mutěnice

přírodní areál Pod Bůdama

Anna Prčíková – annap@mutenice.cz

4. 9. 2010

Hornobojanovské vinobraní

areál obecní zahrady u koupaliště

Prokeš Zdeněk, 724 107 113, PROKESZDENEKHB@seznam.cz

4. 9. 2010

Historické slavnosti Rosa coeli

Masarykovo nám., Dolní Kounice

Přemysl Kos, 546 420 005, kic@dolnikounice.cz

8. 9. 2010

TOP 77 vín ČR XII. ročník

Hotel International, Husova 16, Brno 602 00

Dagmar Pavková / Dan Mádr 541 241 193, info@mama.cz

10.–11. 9. 2010

Valtické dýňobraní

Valtice

František Schulz, Milan Sedláček, 519 301 416, 733 535 810, frantisek.schulz@valtice.eu

10.–11. 9. 2010

Znojemské historické vinobraní

Městská památková rezervace a přilehlé okolí

Znojemská beseda, 515 300 240, tic@beseda.znojmo.cz

11. 9. 2010

Svátek vína Hodonín

Masarykovo náměstí

Mgr. Zdeněk Grombiřík, 518 309 410, dkhodonin@dkhodonin.cz

11. 9. 2010

Tour de burčák

Mikulovsko – vinařský okruh a naučná stezka Stará hora

Jan Grombíř, 606 162 167, jan.grombir@nap.cz

11. 9. 2010

Vinobraní na Kuksu

celý areál obce a Hospitalu

Stanislav Rudolfský, 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz

11. 9. 2010

Vinobraní Moravská Nová Ves

vinné sklepy Výmol, Zátiší

Městys Moravská Nová Ves, 519 342 202, podatelna@mnves.cz

11.–12. 9. 2010

Slavnosti vína

Klášter Kladruby

Helena Šrámková, 731 168 314, helena.sramkova@centrum.cz

17.–18. 9. 2010

Bzenecké krojované vinobraní

Centrum města, zámecký areál, sklep pod Sokolovnou, víchy

Město Bzenec, 518 306 411, podatelna@bzenec.cz

18. 9. 2010

Dunajovické vinobraní

Dolní Dunajovice

ČZS ZO Dolní Dunajovice, 723 085 279, zahradkari. dunajovice@seznam.cz

18. 9. 2010

7. ročník Vinařské stezky

Hotel Pavlov, Klentnická ulice 174

Hotel Pavlov, 519 324 246, recepce@hotelpavlov.cz

18. 9. 2010

Slavnost vinobraní

Vinné sklepy Nechory, Prušánky

Josef Hromek, 776 591 678, kultura@obecprusanky.cz

24.–25. 9. 2010

Vinobraní Litoměřice – Ostrovní festival

Mírové náměstí, Střelecký ostrov

MKZ Litoměřice – Věra Kmoníčková, 777 333 559, machon@dreamproduction.cz

25.–26. 9. 2010

Dny valtických burčáků

Valtice – jízdárna valtického zámku

Cech valtických vinařů, 720 484 884, cvv@centrum.cz

Vinobraní na návsi, na vinici a na statku

Náves v Praskolesích, vinice Johanka, statek Kočvary

Ing. Josef Hrdlička 737 683 587, vchladkova@volny.cz

25. 9. 2010 25. 9. 2010

Slavnosti burčáku v Židlochovicích

Robertova vila

Tomáš Šenkyřík – senkyrik@zidlochovice.cz

25.–26. 9. 2010

XIV. Karlštejnské vinobraní

Karlštejn

Helena Kolářová, 311 681 167, info@karlstejnskevinobrani.cz

28. 9. 2010

Hradecký koštýř

Hradec Králové

Pavel Doucek, 495 534 482, doucek@ic-hk.cz

30. 9.–2. 10. 2010

Burčákové slavnosti Hustopeče

Dukelské nám. a přilehlé okolí

Ondrová Martina, 519 411 401, kultura@volny-cas.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací.

Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

402

Vinařský obzor (7–8/2010)

Společenská kronika

100 let od narození profesora Vávry

Narodil se v Morkovicích v okrese Kroměříž. Na jeho odborné zaměření měla vliv zcela jistě jeho matka, dcera schönbrunského zahradníka, a také zahradnické prostředí Kroměříže s významnými osobnostmi, jako byli zahradníci Waller a Janda, v jejichž rodinách v době středoškolských studií v Kroměříži bydlel. V roce 1935 ukončil s vyznamenáním Vysokou školu zemědělskou v Brně. Absolvoval roční specializační stáž na Vysoké škole zemědělské v Bukurešti pod vedením profesorů ovocnictví (Dr. N. Constantinescu) a vinohradnictví (Dr. G. Constantinescu).

Na základě tohoto kontaktu se spolupodílel na introdukci podnože Craciunel 2.

Specializační praxi absolvoval v Jugoslávii na tisícihektarovém podniku Z. Turkoviče V Kutjevě, který byl v té době světovým „pojmem“. Po návratu byl volontérem u Ing. dr. K. Neorala, docenta ovocnictví a vinařství Vysoké školy zemědělské.

Od r. 1937 se stal zemským inspektorem ovocnictví v Brně. Nastalo období jeho intenzivní organizační a osvětové činnosti, činorodé práce ve prospěch ovocnářství, školkařství a ve prospěch odborného vzdělávání rolníků, zaměstnanců, učitelů a studentů odborných škol. V roce 1949 přešla tato zvelebovací činnost na krajské národní výbory. Jako krajský ovocnář a vinař se postaral o dostatečnou výrobu ovocných stromků tržních odrůd v ovocných školkách. Za jeho působení na krajském národním výboru bylo v Brněnském kraji během čtyř let vysazeno 4 000 ha ovocných sadů a přes 500 ha vinic.

Od roku 1951 se podílel již jako externí učitel na výuce ovocnictví na Vysoké škole zemědělské v Brně a v r. 1953 přešel na toto vysoké učení jako docent ovocnictví. Stal se vedoucím ústavu ovocnictví a později samostatné katedry ovocnictví. V roce 1967 byl jmenován prvním vysokoškolským profesorem ovocnictví v tehdejším Československu. Byl zároveň vedoucím kabinetu historie agronomické fakulty VŠZ v Brně.

Bádání v oblasti zemědělské a zahradnické historie bylo jeho velkou láskou. V době působení na Vysoké škole zemědělské v Brně zastával řadu vysokoškolských funkcí, byl členem vědecké rady a členem kolegia rektora. Mnoho let byl výkonným redaktorem sborníku Acta universitatis agriculturae a vědeckým redaktorem všech řad sborníků VŠZ v Brně. Po přechodu vysokého zahradnického učení do Lednice byl vedoucím zahradnické katedry a vedoucím ovocnického a přechodně i vinařského ústavu.

Bohatá byla jeho vědeckovýzkumná činnost, tak jak to vyžaduje poslání vysokoškolského učitele. Jeho vědecké práce byly zaměřeny na problémy fyziologické, množitelské, agrotechnické, ekologické, pomologické a ekonomické. Věnoval se intenzivně otázkám rajonizace ovocných druhů, zejména rajonizaci meruněk a broskvoní.

O výsledcích jeho vědecké činnosti svědčí publikované vědecké a vědeckopopulární články publikované v domácích a zahraničních sbornících a odborných časopisech.

Souborně jich bylo kolem jednoho tisíce.

Byl dlouholetým redaktorem časopisu Vinařský obzor, který byl od roku 1963 nazván Vinohrad, a redaktorem edice 10 svazků Zahradnických aktualit. Po dobu své odborné činnosti byl členem mnoha odborných komisí, vědeckých rad vysokých škol a výzkumných ústavů v České i Slovenské republice. Znalost několika světových a středoevropských jazyků mu umožňovala udržovat kontakty s vědeckými institucemi v zahraničí. Lektoroval a recenzoval řadu doktorských a habilitačních disertačních prací domácích i zahraničních výzkumných pracovníků a pedagogů odborných předmětů.

Přirozeně největší péči věnoval po celý život pedagogické činnosti. S mimořádnou citlivostí a lidským přístupem se věnoval svým studentům. Studenti ho vyhledávali i při řešení osobních záležitostí. Takový úzký kontakt umožňoval mimo jiné i relativně malý počet posluchačů zahradnické

Foto archiv autorů

Čas letí neuvěřitelnou rychlostí. Dne 8. srpna to bude sto let od narození významné osobnosti našeho i světového zahradnictví. Hlavní pole působnosti profesora Vávry bylo ovocnictví, ale značnou část svých aktivit věnoval také vinohradnictví.

Prof. Vávra

specializace (kolem 30 v jednom ročníku).

Dodnes na něj vzpomínají rádi a s úctou studenti nejen z České, ale i Slovenské republiky. Pěstoval vzájemnou česko-slovenskou pospolitost, rád navazoval a udržoval kontakty s mnoha kolegy tehdejšího bloku.

Profesor Vávra byl velmi plodným autorem mnoha obsáhlých publikací, vysokoškolských skript, odborných knih a monografií z ovocnictví, které se staly využívaným studijním fondem pro několik generací studentů a zájemců z řad ovocnářské veřejnosti. Každoročně vedl na 20 diplomových prací a byl školitelem několika vědeckých aspirantů.

Příslovečná byla jeho skromnost, pracovitost, houževnatost a dobrý vztah k spolupracovníkům. Všichni, kteří měli možnost být s profesorem Vávrou v odborném styku, a zejména ti, kteří s ním delší dobu bezprostředně spolupracovali, na něj vděčně vzpomínají.

Emeritní Prof. Ing. Zdeněk Vachůn, DrSc. Prof. Dr. Ing. Boris Krška, vedoucí ústavu ovocnictví Mendelovy univerzity

Vinařská historie

Vinařský obzor (7–8/2010) 403

Marta Hubáčková Praha

Réva vinná a vinné lisy v historickém centru Prahy

1 Štorchův dům na Staroměstském náměstí.

Svatý Václav na koni a z druhé strany okna keř vinice.

spojován s pověstí o tom, proč je domovním znamením zlatý prsten. Podle pověsti našel prsten, který ztratilo jedno ze staroměstských strašidel, a umístil ho na dům proto, že prsten byl ve středověku symbolem určité nadřazenosti a svým uzavřením kruhu chránil před zlou silou. Majitelem domu byl od r. 1480 Václav od Prstenu a je nanejvýš pravděpodobné, že domovní znamení je staršího data, než se říká v pověsti spojované s koštýřem vína.

Jen několik minut chůze mezi Staroměstským náměstím a Karlovým mostem se nachází největší historický areál po Pražském hradě – Klementinum. Jde o barokní stavbu postavenou F. M. Kaňkem. Součástí budovy jsou dva kostely, dvě kaple, hvězdárenská věž a barokní knihovní sál. Stavba byla ukončena v roce 1727. Nechal si ji postavit v té době nejmocnější a nejbohatší církevní řád – jezuité. Dnes je sídlem Národní knihovny České republiky. Stavba má několik nádvoří, ze kterých je nejkrásnější „Révové nádvoří“. Uprostřed stojí kamenná barokní kašna a kolem čtyř stran budovy je klášterní ambitová chodba. Zdi všech čtyř stran nádvoří jsou porostlé révou vinnou (planou formou), jako o tom svědčí přiložený obrázek ze začátku dubna (č. 3).

Rajská zahrada Pražského hradu a přilehlé palácové zahrady Rajská zahrada na jižním úbočí hradu byla vybudována v roce 1562 na navážce za vlády Rudolfa II. Po následujících válkách byla zdevastovaná a po rozpadu Rakousko-Uherska byla spolu s ostatními zahradami Pražského hradu zcela zrekonstruována.

Kousek od místa, na které vůdci stavů svrhli v roce 1618 z oken pražského hradu prohabsburské místodržící J. Bořitu z Martinic, V. Slavatu z Chlumu a písaře Fabricia (čímž

2 Dům u Zlatého prstenu (vlevo). Zlatý prsten vlevo nahoře na obrázku rohového historického domu.

Foto archiv autorky

Foto archiv autorky

Staroměstské náměstí a nejbližší okolí Přímo na Staroměstském náměstí stojí na místě původního gotického domu U Kamenné P. Marie (č. 552) budova, postavená v romantické novorenesanci pro Štorchovo nakladatelství. Říká se jí Štorchův dům.

Její fasáda je vyzdobená figurálními malbami malíře L. Nováka, podle návrhu Mikuláše Alše. Malby kromě jiného představují sv.

Václava na koni – hlavního patrona vinařů.

Po jeho levé straně je na fasádě domu vymalovaný vysoký keř révy vinné (obr. č. 1).

Jen několik desítek metrů od Týnského chrámu na Staroměstském náměstí se na konci Týnské uličky nachází dům nazývaný „U Zlatého prstenu“ (obr. č. 2). V 15. století tady bydlel oficiální koštýř vína, který je

Foto archiv autorky

V uplynulé zimě jsem na univerzitě třetího věku navštěvovala studijní obor „Pražská architektura“. Jako vinařka jsem si nemohla při následujících vycházkách za skvosty této architektury nevšímat, kde všude, zejména na Starém Městě a Hradčanech, se v různé podobě réva vinná vyskytuje. Pokud to bylo možné, pokusila jsem se také o fotografie.

3 Réva na zdi Révového nádvoří Klementina (foto v době jarního úklidu nádvoří).

byl dán podnět k rozpoutání českého stavovského povstání), nechal při této rekonstrukci architekt Josef Plečnik u zdi starého královského paláce vysadit čtyři keře révy vinné. Měly být připomínkou pro prezidenta republiky T. G. Masaryka, že ve středověku všude v těchto místech byly původně vysázené vinice. Dodnes tam tyto čtyři staré keře mezi přísavníkem, kterým je zeď obrostlá, můžeme vidět (obr. č. 4).

Réva vinná byla pěstovaná také v Královské zahradě Pražského hradu a to v době, kdy byla založena pro Ferdinanda I. v roce 1535. Při moji opakované procházce touto zahradou jsem v ní keře révy vinné již nenašla.

4 Dva ze čtyř keřů plané formy révy vinné vysazené při zdi starého královského paláce Pražského hradu na návrh architekta Josefa Plečnika pro prezidenta T. G. Masaryka v Rajské zahradě hradu

5 Keře révy vinné na opěrné konstrukci při zdi Ledeburské zahrady

Zahrada Valdštejnského paláce Naproti palácovým zahradám jen přes ulici stojí rozsáhlý areál Valdštejnského paláce. Byl vybudován v letech 1624–1630 na počátku pražského baroka pro kontroverzního císařského generalissima Albrechta z Valdštejna. Jeho rozsáhlá nádherná zahrada byla původně vybudována v italském stylu. Do dnešní podoby byla upravena architektem Vincíkem v r. 1955. Nad rybníkem na pravé straně zahrady jsou na vnitřní zdi budovy na konstrukci pokrývající celou vysokou zeď rozvedeny keře révy vinné (obr. č. 9).

V paláci bydlel až do roku 1945 rod synovce Albrechta z Valdštejna – Maxmilián z Valdštejna. Pak palác připadl jako konFoto archiv autorky

Foto archiv autorky

7 Réva vinná v Malé Fürstenberské zahradě.

6 Velká Pálffyho zahrada – keře se budou pnout po konstrukci

byla révou vinnou osazena zcela, a to na podzim minulého roku. Všechny uvedené zahrady dnes spravuje Pražská památková správa s výjimkou Velké Fürstenberské, která patří Magistrátu hl. města Praha. Na nedávné rekonstrukci těchto zahrad se finančně podílel také následník britského trůnu princ Charles. Při své nedávné návštěvě Prahy se na ně byl podívat a nechal se v nich vyfotografovat.

Fürstenberský palác, nad kterým byla v jedné zahradě vysazena vinice, dnes patří Polskému velvyslanectví. K jejímu plotu ve Valdštejnské ulici nosili nedávno Pražané i Poláci žijící v Praze svíčky a květy k uctění památky představitelů polského národa, kteří zahynuli při nedávné letecké katastrofě polského vládního letadla u Smolenska.

Přímo pod Rajskou zahradou Pražského hradu a zahradou Na Valech se nachází zahrady přilehlých paláců pod hradem. Byly vybudovány jako odpočinkové zahrady majitelů paláců v renesančním stylu italského typu.

Po dobytí Malé Strany Švédy v roce 1648 byly zpustošeny a při následné obnově dostaly barokní podobu. Od severu k jihu jsou to zahrady Ledeburská (obr. č. 5), Malá Pálffyho, Velká Pálffyho (obr. č. 6), Kolowratská, Malá Fürstenberská (obr. 7) a Velká Fürstenberská (obr. č. 8). Ve všech těchto zahradách byla v minulosti a je také i dnes vysazena réva vinná. V některých z nich jsem ji vyfotografovala a obrázky přiložila. Nová výsadba révy vinné se tam většinou provedla v posledních letech. Velká Fürstenberská Foto archiv autorky

Foto archiv autorky

Vinařská historie

Foto archiv autorky

Vinařský obzor (7–8/2010)

Foto archiv autorky

404

8 Za mříží Velká Fürstenberská zahrada – réva vysazena opět na podzim minulého roku

9 Zahrada Valdštejnského paláce – letorosty révy vinné se budou pnout po konstrukci na zdi budovy

Vinařský obzor (7–8/2010) 405

Foto archiv autorky

Foto archiv autorky

Vinařská historie

10 V tmavé budově u zdi zahrady býval kdysi vinný lis. Pod ní v Úvozu pod Strahovem nedávno vysázených několik řad révy vinné (vzpomínka na rozsáhlé vinice).

11 Nová výsadba vinice při vyhlídkové terase na Prahu pod Strahovským klášterem

vanou v minulém roce, osazenou keři révy vinné (obr. č. 11).

Přímo v objektu premonstrátského kláštera, v jeho bývalé hospodářské části, je nad starým vinným sklepem nedávno vybudovaná vinárna, která nese název „Peklo“, podle jména vinice, pod níž sklep stál. Zajímavý název v objektu kláštera, který i dnes slouží církevnímu řádu premonstrátů.

Blízko Pražského hradu byla před několika lety obnovena i středověká vinice sv.

Václava na Opyši. Traduje se, že sv. Václav na ní pracoval a víno z hroznů také sám vyráběl. Vinici zrekonstruovala Správa Pražského hradu a zpřístupnila veřejnosti. Také je z ní pěkná vyhlídka na Prahu. O této vinici jsem se již zmínila a její obrázek uveřejnila ve Vinařském obzoru v minulém roce.

fiskát československému státu, byly zde reprezentační prostory Ministerstva kultury ČSSR a úřadovny. V letech 1975–1977 byl nákladně restaurován a dnes zde sídlí Senát ČR.

Pod Petřínem u lanové dráhy Nedaleko Národního divadla je pod Petřínem krátká ulička „U Lanové dráhy“, které se taky říká Myší díra. V ní stojí dům „U Knoflíčků“, č. 412. Původně renesanční dům byl přestavěn na barokní, dokonce snad podle návrhu samotného Kiliána Ignáce Dientzenhofera, a to v první polovině 18. století.

Foto archiv autorky

Foto archiv autorky

Réva vinná pod Strahovským klášterem Na západní straně Pražského hradu stojí známý premonstrátský klášter, nazývaný Strahovský. Strahovský je od slova strahovati – strážit, a to přístup ke hradu z této strany. Pod klášterem, asi ve středu ohradní zdi bývalých zahrad kláštera v ulici Na Úvoze, stojí dům č. 157, bývalý vinný lis, kterému se říkalo dům „V Prese.“ Vznikl již před rokem 1553 na klášterní vinici s názvem Sekerovská. V domě jsou nad lisem ještě dvě podlaží s dodnes zachovanými malovanými stropy. Dům byl opraven a dnes slouží jako bytový. Lis se v domě nacházel až do roku 1857. Vedle něho a nad ním na strahovské stráni roste nedávno vysazená réva vinná (obr. č. 10). Několik desítek metrů nad ní je vyhlídková terasa s nádhernou vyhlídkou na hrad a na město. Terasa je ukončena zahrádkou nákladně vybudo-

12 Dům U Knoflíčků se starým lisem, dnes upravený na nástupní prostory lanovky na Petřín

13 Keře révy vinné vysazené na Vyšehradě

Dům sloužil jako vinný lis pro hrozny z vinic z Petřínských strání. Na kopii starého obrázku (č. 12) je lis ještě dobře viditelný.

Dům byl po roce 1934 a potom ještě v roce 1985 upraven pro nástupní prostory lanovky na Petřín. Lanovka na Petřín má jednu mezizastávku na Nebozízku. Nebozízek byl název viničného domku na petřínském svahu a existují záznamy o tom, že v domku býval příjemný hostinec. Před koncem 19. století ho koupila pražská obec a spojila jeho pozemky s okolními, aby na nich vybudovala ovocný sad.

Réva vinná na Vyšehradě Vyšehrad rovněž patří mezi nejpamátnější místa v Praze. Na konci 10. století ho obývala česká knížata z rodu Přemyslovců. Od roku 1869 je zde také pohřebiště významných osobností národa. I vyšehradské stráně bývaly v minulosti osázené vinicemi.

V Soběslavově ulici (1/14), kde je budova starého děkanství, býval v baroku malý domek, do kterého docházel vinař, který se staral o vyšehradské vinice, které zde nechal vysadit Vilém z Lestkova. Také na místě Starého proboštství (Štulcova 1/69) byla do roku 1623 viničná usedlost, která patřila Janu Kapounovi z Karlova náměstí. Ta, protože neměl potomky, propadla po jeho smrti státu a v roce 1722 byla na jejím místě postavena budova proboštství, dnes Staré proboštství.

Před třemi lety, na památku vinařské historie Vyšehradu, byla zde, blízko barokního opevnění, vysazena na několika místech réva vinná. Jeden z obrázku s jejími keři (č. 13) přikládám.

406

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinařská historie

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Stará slovácká vinice Jaké druhy stařeček pěstoval. Zmínili jsme se o lampartu a hyblinku. To nejsou již původní hlavy našich slováckých vinic. Ty zavedl minulý věk z lakoty, aby byla jen hojnost vinného moku, nepřihlížeje k jeho kvalitě.

»Nechť je jaké chce víno, jen když je; lepší nějaké než nijaké!« To jsou ty sobecké zásady, jimiž podnes náš rolník-vinař omlouvá svou chybu, když pěstuje ledajaký peň, jako Fraišták, strážnický a bůhví jaký Šryk. Ve staré slovácké vinici viděli jsme nejčastěji Ryzlink čili Lipku a její příbuzné jako Budinku čili drobnou Běl, pak Muškatel čili Veltlinské, Cinyfádl čili Sylvánské zelené, pak Ryvolu, o níž se tvrdilo, že dává silné víno. »Ryvola dělá z chlapa byvola.« Tyto a jiné druhy pěstovaly se na vinici v divoké směsi, neboť prý nezarodí-li jeden druh, tedy zarodí druhý, což ovšem bylo nesprávné, an každý druh vyžaduje své, ba i ty prchláky lépe by se oplodnily, kdyby byly vysázeny vedle sebe. Avšak tak za správné pokládal to náš dědek vysazovati vinice. Doba ukázala však, že mnohé ty druhy zanikly, vytlačeny jsouce jinými, a zůstavily na vinici mezery a že nejlépe měl, kdo sadil každý druh zvláště a kdo sadil Ryzlink, Veltlínské zelené a Sylvánské a žádné řídké kyseláky. Ty tři druhy podnes ovládají vinařské pole na Slovácku. V pozdějších dobách teprve rozšiřovaly se různé druhy: Burgundské, Portugalské, Chrupka čili Časlador, Ruland-

ské atd., a budiž jich kolikkoliv, jsem jist, že ony tři první nevytlačí. Vínečka cinifádlová a muškatelová podnes v lidových písních se opěvují a myslím, že plným právem ještě dlouho se opěvovati budou. Náš stařeček na vinici své všecky hlavy pojmenovati znal; neznal však jiného řezu révy než na čípek a oblouk. Když pak některé nerodily vinou jeho řezu, odsuzoval je slovy písma: »Neplodné vysekáno a na oheň vrženo budiž!« Novodobý vinař musí nezbytně věděti, který druh révy na krátko, který na dlouho řezati nutno; nedbá-li toho, utrácí nevědomostí svou a hubí vinici celou. Není pak ovšem divu, že moderní vinařství jeho nevede k cíli a že je odsuzuje na základě zkušenosti neblahé. Tím je však nedbalost a nevědomost jeho vinna a nikdo jiný. – Moderní vinař musí býti sečtelý a vzdělaný člověk a znalec životosprávy rostlin vůbec a révy zvláště.

Pak zrovna jako onen náš stařeček s každou hlavičkou na své vinici rozumně rozprávěti bude a onu mluvu jeho zajisté také pochopí, jej hojnou úrodou odmění. Šlechtěná réva zvláště ráda tak učiní, ježto ošetřování rozumného u větší míře vyžaduje. Je poněkud chybou, že sazenice americké čím dále více se

zkracují, takže jich koření skoro pod samým povrchem půdy vězí, ba někdy zvláště na stráních po dešti z ornice vyčnívá, a tudíž změnám povětrnosti velice vystaveno jest; přidruží-li se k této chybě nedostatek hnojení, které má poskytnouti vinici žádoucí teplotu, aby koření to nezmrzlo nebo se nezachládilo, a necháme-li krom toho na vinici podrůstati výhony z pláněte amerického, je na bíledni, že šlechtěnec na něm zanikne neb alespoň povážlivě utrpí.

Jen zvýšené péče o moderní (šlechtěné) vinice jest třeba a starý předsudek záhy u nás pomine. Pak i novým vinicím pokyne lepší budoucnost a vytrvají delší dobu.

Jen zvýšená péče o práci na vinici a pominou stesky, že réva nerodí, jak někdy rodila.

Pevný základ k dlouholetému trvání starých slováckých vinic kladli rozumní staří vinaři, a tak budou i rozumní a dbalí novodobí pracovníci na vinici šlechtěné nejlepší zárukou trvanlivosti a úrodnosti moderních vinic na milém našem Slovácku.

Karel Urbášek, nadučitel, Šardice »

Pramen: Vinařský obzor, str. 95–98, č. 5, roč. 1910

Dotazovna

Dotaz 38. (J. P. R.) Slyšel jsem, že jeden soused natřel si parafinem sudy a nádobí sklepní. Jest to prospěšné?

Odp. Parafínování čili natírání sudů a nádobí sklepního parafinem se doporučuje.

Musí se vzíti dokonale zápachu prostý, bílý parafín, rozpustný asi při 40 °C. Dostanete jej nejlépe koupiti v droguerii.

Dotaz 39. (J. R. K.) Mám ve vinici »šedý« hrozen. Co jest to za odrůdu?

Odp. Mohlo by to býti »Rulandské šedé«; až uzraje hrozen, pošlete hrozen s kouskem dřeva a listím k určení st. vinař. komisariátu do Hodonína, Planková ul. 21., jenž Vám ho určí.

Dotaz 40. Dostal jsem od známého láhev šampaňského vína mělnického. Co jest to za víno?

Odp. Ta láhev jest mělnické »Zámecké šampaňské« (Chateau Mělník), pocházejí-

cí ze sklepů knížete Jiřího z Lobkowicz na Mělníku (v zámku). Vyrábí se přesně dle francouzského způsobu kvašením v lahvích z nejjemnějšího mělnického zámeckého vína. Jest to z nejlepších rakouských vín šumivých a rovná se svou jakostí každému lepšímu pravému francouzskému.

Dotaz 41. (F. Š. J.) Mám kousek šlechtěné vinice bujně rostoucí, na 4. a 6. listě.

Portugalské m. nasadilo hojně, Chrupka bílá a červená nepatrně. Co jest toho příčinou?

Odp. Chrupky vůbec letos málo nasadily hroznů, poněvadž utrpěly více mrazy dubnovými než Portugalské modré, které poměrně všude více nasadilo.

Dotaz 42. (J. P. T.) Náš jeden kupec mi nabízel prášek »Grafol« ku postřikování; může se Grafol používati na stříkání místo modré skalice?

Odp. »Grafol« jest přípravek z mýdel, vyrobených z dehtových olejů z jisté továrny v Suchdolu v Čechách, nikdy nenahradí skalici, jako podobně celá řada přípravků (praeparatů) podobných z Německa doporučovaných. Stříkejte dále jen modrou skalicí.

Dotaz 43. (J. Šk. N. M.) Mám 5 keřů révových po zdi v zahrádce, které nikdy nenasadí žádných hroznů. Proč?

Odp. Při těch keřích asi bude tato vada: a) jsou nevhodné odrůdy pro Váš kraj, b) hlavní oka bezpochyby zmrzají, proto Vám vyženou z podoka a nasadí pak nepatrné hrozinky. Pojednání o vedení révy na zdi jest v č. 10 I. r. 1907 str. 206.

Dotaz 44. (F. M. V. M.) Mám dobrou nádobu, ale teče mi na 2 místech, chci ji zakytovati; jak se po domácku dělá kyt?

Odp. Kyt se připraví v domácnosti takto: I. Na povrch sudu: a) Vezme se dle váhy

Vinařský obzor (7–8/2010) 407

Vinařská historie

6 dílů čistého loje a 1 díl žlutého vosku, v hrnci se rozpustí a rozpuštěná směs se promíchá s tolik jemně vysitým dřevěným popelem, až se dá směs hnísti v kousky, které se dají uschovati na suchém a studeném místě delší dobu. Natírati tímto kytem se dají jen suché mezery a dírky. – b) Vezme se 5 dílů prachu z hašeného rozpadaného váp-

na se 6 díly čerstvého tvarohu, hněte se dohromady, pak se vody přidá dle potřeby, aby povstal tuhý kyt, který se musí hned upotřebiti na mokré mezery a dírky a potom stuhne tvrdě jako kámen. – c) Místo tvarohu béře se k prachu rozpadlého hašeného vápna tolik čerstvé hovězí krve, aby kyt dal se uhnísti v tuhé těsto, a hned se musí upotřebiti na

mokré dřevo. Po chvíli tvrdne. II. Na vnitřek sudu hotoví se kyt se síry a bílého vosku. Kousek sírového plátku roztaví se v čistém železném hrnku a přidá se něco bílého vosku, načež se hmota dobře promíchá a hned naleje na chybné místo uvnitř a nechá se zchladnutím ztvrdnouti. – O výrobě sklepařského kytu viz též č. 9. »V. O.« I. r. 1907.

Normální sortiment odrůd révy vinné pro Moravu a jeho patrné změny v nejbližších letech …Nebude tudíž úkol sestaviti v nejbližších letech přesný sortiment révy vinné pro moravské kraje tak těžký a složitý, jako byl pro pisatele v roce 1901, předpokládajíc, že zde budou odborníci, znající cenu dotyčných druhů pro celý kraj, jakož i vady a poměr ku amer. podložkám.

Vzhledem k tomu, že bude nutno rozdělit vinařskou Moravu na 2 hlavní skupiny (I. skupina dávající vína těžká, rázu rýnského, kdežto II. skupina produkuje vína lehčího rázu dolnorakouského), bude dosti obtížno stanoviti hlavní sadby pro tyto skupiny, jakož i ohraničiti dotyčné obvody skupiny I. (východní) a II. (západní).

Možno však již dnes tvrditi, že pásmo skupiny I. půjde směrem od Bohuslavic u Kyjova ke Zdánicím, přes Archlebov, Šardice, Mutěnice a Dolní Bojanovice k Mikulčicím, a bude tudíž ohraničovati téměř celý kraj »pravých Slováků«.

Počínaje od Žarošic ke Kloboukům, přes Krumpíř, Hovorny, Čejkovice, Bílovice, Žižkov, Hrušky, Rakvice, V. Pavlovice, Šakvice, Uherčice, dále okresy Židlochovsko, Slavkovsko, Brněnsko, Ivančicko, M. Krumlovsko a Znojemsko bude tvořiti uzavřený kruh skupiny II., v níž zároveň bude i veškeré vinorodé území německé na Moravě zahrnuto. V prvé skupině zůstane hlavní sadbou Ryzlink rýnský (Lipka) a bude nutno ho doplniti na základě úrody a jakosti během deseti let ve vzorných vinicích, získaných, některými odrůdami, a sice buď Sylvánským zeleným aneb Burgundským bílým, případně i Tramínem; Chrupka bílá i růžová (červená) zde patrně odpadnou a jen jako vedlejší sadba tu a tam se mohou pěstovati.

Ve skupině II., nepovede-li Veltlinské zelené (Muškatel zelený) jako šlechtěné k lepším výsledkům, nastoupí pro bílá vína na místo Veltlínského Sylvánské zelené jako hlavní sadba, Burgundské bílé jako sadba doplňovací, současně s Chrupkou bílou a růžovou jako sadby pro trh hroznový.

Pro červená vína bude rozhodujícím Portugalské modré a Frankovka (modrý Muškatel nyní zvaná), kterážto poslední musí býti šlechtěna jen z keřů úrodných, majících plné pěkné hrozny. Zvláštní odrůda mod-

rý Muškatel (nikoliv Frankovka) zasloužila by zejména na Hustopečsku a Ždánsku důkladného pozorování a zkoušek jako sadby doplňovací.

Burgundské modré, Jakubské a Svatovavřinecké patrně odpadnou, poněvadž prvé 2 odrůdy neuspokojují co do úrodnosti, třetí odrůda někdy zmrzne na jaře a dává na Moravě špatnější víno nežli portugalské.

Zvláštností jest, že tato odrůda v Čechách zejména kolem Dolních Beřkovic dává mnoho a dobrého vína. Na Moravě se dle posavadních zkušeností Svatovavřinecké neosvědčilo.

Z bílých odrůd Elblink, Ortlibské, Veltlínské červené, Vlašský ryzlink (tato odrůda až na nepatrné výjimky), Freištak, velká Běl a jiné méně cenné odrůdy odpadnou úplně.

Vinař bude odkázán jen na šlechtěnou révu, čímž založení i ošetřování vinice se zdraží, a musí tudíž vysazovati jen odrůdy takové, které dávají nejen dostatečnou úrodu, ale též dobré, v každém ohledu uspokojující víno. …

Musíme také pamatovati na to, že jen vysazováním cennější odrůdy může ten neb onen kraj vyniknout, avšak nesmíme specielně na Moravě přehlížeti, že zde konkuruje s vínem moravským nejen lacinější a také lehčí víno dolnorakouské, ale hlavně též laciná vína uherská a poslední dobu dalmatská a chorvatská; dále nesmíme přehlížeti, že jak na Moravě, tak zejména též v Čechách je ze 2/3 poptávka po víně laciném, a sice tak laciném, že soutěž pro vinaře moravského je zde téměř nemožná. Uvedu jen Uhry, kde možno skoupiti tisíce hl. obstojného vína za 30 K 1 hl a za 60 K již dobrá vína do obchodu přicházejí.

Bude tudíž rozhodnutí vinařské porady (ankety) pro tu neb onu odrůdu jako hlav-

ní sadby I. neb II. skupiny míti dalekosáhlý význam též pro obchod a případně i vývoz vína. Že vývoz vína z Moravy, zejména do Čech, Slezska a Haliče, byl dosud nepatrný, nespočívá jen ve špatném ošetřování vinic, a tudíž menší úrodě, nýbrž hlavně též v nerozumném hospodářství sklepním.

Nelze též přezírati námitky v Čechách, že víno moravské je kyselé (tato výtka je jen částečně pravdivá), i bude nutno specielně na Slovácku, tedy v skupině I., rozlišovati při zakládání nových vinic polohy výborně položené, polohy prostřední a polohy špatné a dle toho bude nutno voliti odrůdy.

Tak by měl na př. na Bzenecku, Blatnicku, v Polešovicích, Domaníně, Syrovíně, Strážnici, Mutěnicích, Dolních Bojanovicích, Kyjově, Vracově, Vlkoši, Ždánicích, Archlebově, Strážovicích, Stavěšicích, Bohuslavicích atd. jen v poloze výborné převládati Ryzlink rýnský, kdežto v poloze prostřední mělo by se sázeti Sylvánské zelené a pouze něco Ryzlinku rýn. nebo Burgundského bílého.

Ve špatných polohách jen Sylvánské zel. by se odporučovalo.

Ve skupině II. bude nutno voliti pro Frankovku, případně Burgundské bílé ty nejlepší polohy, kdežto Portugalské, Sylvánské zel. a Chrupky snesou polohy špatnější.

Zvláště však nechť mají vinaři moravští na paměti, že čím méně odrůd jest ve vinici zastoupeno, tím lépe, a že dnes vinice s prospěchem možno pěstovati jen v dobrých polohách. Trati nepříznivě pro révu položené osázejme raději stromovím!

ANT. MARKANT, st. sk. inspektor, Praha

»

Podle: Vinařský obzor č. 7, r. 1910, str. 118–121

408

Vinařský obzor (7–8/2010)

Vinařská povídka

Na frédě (Vinařská povídka) Dnes už možná málokdo ví, co toto pojmenování znamená, i když ve vinohradnických obcích je tento název dosud běžný. Fréd, frejd, frýd (z německého Einfriedung) je přerušení svahu – terasa po vrstevnici kolmo na svodnici viniční hory. Vytvořili je asi uměle naši předci při zakládání vinic ve středověku. Vytváří tak kaskádu (dá se říci velké terasy) na svazích viničních hor. Na frédu bývá většinou přirozený nálet, keře, křoviny, švestky, plané trnky i ovocné stromy, hlavně ořechy. Už z toho je zřejmé, že vinohrady se v minulosti nezakládaly náhodně. Vrchnost určovala půdu k vysázení, vyhledávala a nechala vyměřit vinohrady na vhodných pozemcích v tratích, které se dodnes nazývají viniční hory.

Nad frédem vede skoro vždy polní cesta. Na ní se obyčejně setkávají sousedé při práci ve vinicích, i když v dnešní době už nemají skoro čas. „Nevím, kam ti lidi tak porád spíchajó,“ povídal mně onehdy strýc Vávra, když jsme s chlapama nad frédem rokovali o pracech ve vinici a počasí a všem možném. „Zrovna včera sem jel z vinohradu, už se stmívalo a v jednem si ešče svítili světlama vod auta, aby to dodělali,“ povídá stařeček Omasta. „Jak kde, tuhle mně povídal stréc Karel, že pro stáří a nemoc nabízel vinohrad se sádkem k obdělání, zadarmo a nikdo se nepřihlásil, i když to belo měsíc na infokanále a taková velká obec. No jo, vzpomínám na nebožku babičku, jak říkávala opovrhovanýho a čem se pohrdá, teho si névíc važte!“ Ale dyž sme tady nad frédem, tak vám řeknu, jak sem tady jako kluk hlídal s dědem nad vinohradem kombajny. Belo to zrovna pod temto vořechem, to se ví, tenkrát ešče neměl takovó košató korunu, dyť už je to skoro šedesát roků. Hned pod frédem sme měli vinohrádek a pod něm v sádku zasetý a žňa na krku. V místním rozhlasu hlásili, že kombajny pojedó síct do této trati, aby si to občani pohlídali. Babička vyslala dědu a mě s ním, co s klukem vo prázdninách. Byl krásné letní červencové deň, došli sme zpocení a sedli na fréd pod vořech pěkně do chládku. Chvilku sme lelkovali, krajinu jak na dlani, a vyhlíželi kombajny. Děda vytáhl zpod lacla litrovku s červeným a lokl si, a kombajny nikde. „Dědy, mě už to tady nebaví, já pudu dom!“ „Seď!“ povídá děda a znovu si spokojeně přihnul. „Budu ti vykládat, dež sem bel malé kluk,“ a začal a při tom pomalu popíjel. Dovyprávěl, čepicu si dal pod hlavu a za chvilku spokojeně podřimoval. „Celé ten krasné deň sme proleželi a prospali tady nad vinohradem pod tem vořechem při hlídání kombajnů, keré nedojely. Vrátili sme se dom až k večeru, babička bela spokojena, že sme hlídali kombajny,

děda bel spokojené, jenom já sem bel nakrklé, že sem nemohl lítat s klukama. Je to jak včera, frédy só tu stejný, akorát do kopců většinó vede asfaltka. Jen ten vořech je věči a místama prosychá, pravda, tak jak my, vinohrady a vína só taky dobrý, možná lepši jak tenkrát. Ale ten véhled je furt stejné, při jasné vobloze můžeš vidět aji Brno,“ dokončil stařeček v náhlém tichu, které bylo narušováno jen hlukem nedaleké dálnice.

Vysvětlivky k povídce: fréd – frejd, frýd (z německého Einfriedung), je to příčné přerušení (menší příčný svah) po vrstevnici kolmo na svodnici viniční hory. Vytvořili je uměle naši předci při cíleném zakládání vinic. Vytváří tak kaskádu (dá se říci velké terasy) na svazích viničních hor. Frédy také rozdělují a tvoří hranice jednotlivých viničních tratí, uvádí se názvy např. Horní fréd, Spodní fréd. Na frédu bývá většinou přirozený nálet (živý plot), keře, křoviny, slívoně, plané trnky, stromy, ořechy atd. Fréd se významně po-

dílí na vodním a tepelném režimu viničních hor, které bývají většinou orientovány jižně a jihozápadně. V zimě chrání vinice před náhorními mrazivými větry, zadržuje navátý sníh, a vytváří tak jarní zásobu vláhy, v létě chrání před vodními přívaly (bouřky) a půdní erozí, chrání také před studenými i výsušnými větry a vytváří tepelnou kapsu. Nemalý význam má i pro vzhled a tvorbu krajiny, přirozený úkryt zvěře a ptáků, (flóru i faunu). Největším prohřeškem je likvidace, shrnutí frédu např. kvůli lehčím příjezdům techniky apod., kdy se vlastně naruší dosavadní systém.

Pozn.: Staří vinaři, kteří v minulosti museli nuceně odejít z těchto chráněných poloh jihozápadních svahů a vysadili vinice náhradou na přidělených pozemcích na náhorních rovinách, jak říkávali „na větrné hůrce“, stále vzpomínali a nedali dopustit na chráněné polohy na svazích pod frédem.

Václav Fiala Velké Němčice

VINOHRADNICKÁ MECHNIZACE – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné Autoři: P. Burg, P. Zemánek – ISBN 978-80-904511-0-0, cca 70 stran, formát 210 × 210 mm Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví. CHEMICKÁ OCHRANA VINIC – APLIKACE OCHRANNÝCH LÁTEK VE VINICÍCH – MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY PRO OCHRANU VINIC – ROZPTYLOVAČE–TRYSKY – SEŘÍZENÍ STROJŮ – TECHNICKÉ POŽADAVKY – PŘÍPRAVA KAPALINY, PLNĚNÍ A ČIŠTĚNÍ STROJE – TECHNOLOGICKÉ LINKY NA OCHRANU VINIC – TABULKY PŘÍKLADŮ VÝPOČTŮ NÁKLADŮ NA OŠETŘENÍ RŮZNÝMI VARIANTAMI VELIKOSTI STROJŮ A VÝKONNOSTI TRAKTORŮ

150 Kč (včetně DPH) V PRODEJI OD POLOVINY SRPNA 2010 »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (7–8/2010) 409

Místa distribuce Vinařského obzoru

Řádková inzerce

BS vinařské potřeby, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 236 BS vinařské potřeby, Čejkovská 35, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 238

Koupím jakékoliv dřevěné sudy. Tel.: 774 430 739.

BS vinařské potřeby, Svitavská 15, 614 00 Brno, 545 216 311 BS vinařské potřeby, K Vápence 3203/10, 692 01 Mikulov, 519 500 516 BS vinařské potřeby, Dobšická 2296/4, 669 02 Znojmo, 515 260 600 Bureš Jaroslav, Ořechová 1, 691 06 Velké Pavlovice, 519 428 733

Prodám otevřené keramické nádoby na víno o velikosti: 1 000 × 700 × 700 cm, 1 550 × 850 × 750 cm, 1 500 × 600 × 700 cm a kulatou nádobu o objemu 1 000 l. Odvoz vlastní! Cena dohodou!

Tel.: 724 127 343, mail: bocaslicht@gmail.com

Bureš Jaroslav, Na Hlavní 276, 691 08 Bořetice, 519 430 515 Bureš Jaroslav, Krumvíř 14, 691 73 Krumvíř, 519 419 006

Koupím kameninové nádoby na víno, objem 100–500 l. Nabídněte. Tel.: 602 582 589.

M&Š Vinárske potreby, s. r. o., Dľhá 2, 949 01 Nitra, 421 908 800 237 NEREZ Blučina, Návrší 483, 664 56 Blučina, 547 235 111 ROSENBERG TECHNIC, s. r. o., Brněnská 10/58, 693 01 Hustopeče, 608 889 967

Kdo daruje nebo levně prodá starší vinařskou literaturu – knihy, časopisy. Tel.: 775 197 443.

Štěpánová Eva, Březí 20, 691 81 Březí, 519 514 259, 602 734 499 Vinařské potřeby, spol. s r. o., Národních hrdinů 22, 690 02 Břeclav, 519 321 235 Vinařský dům KOBERN, s. r. o., Hodonínská 306, 696 03 Dubňany, 777 901 761 Vincoop Mikulov, Brněnská 32, 692 01 Mikulov, 519 510 691

Prodám namáčecí vanu vyhřívanou, myčku lahví, vystřikovačky. Cena dohodou. Tel.: 777 212 204.

inzerce©

inzerce©

inzerce©

inzerce©

Inzerce

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína

42 Kč

Vinohradnické stavby na Moravě

618 Kč

Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli) Problémy kvašení vín

79 Kč 168 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům)

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití.

V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství, a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 828 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest.

Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč VAZBY ROČNÍKU 1999 VAZBY ROČNÍKU 2000 VAZBY ROČNÍKU 2001 VAZBY ROČNÍKU 2002 VAZBY ROČNÍKU 2003 VAZBY ROČNÍKU 2004 VAZBY ROČNÍKU 2005 VAZBY ROČNÍKU 2006 VAZBY ROČNÍKU 2007 VAZBY ROČNÍKU 2008

292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 595 Kč

(v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Velký vinařský slovník

618 Kč

Nové šľachtenie viniča na Slovensku

355 Kč

Výroba vína u malovinařů

130 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

94 Kč 94 Kč

Vinařství – návody do laboratorních cvičení

157 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

Sklepní hospodářství

472 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Přehled odrůd 2007

100 Kč

Filosofie vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Ampelografia Slovenska

828 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

VINOHRADNICKÁ MECHNIZACE – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné

150 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Specialista na šedou hnilobu Fungicid vyšší třídy. excelentní účinek proti šedé hnilobě a příbuzným chorobám specifický mechanismus účinku dlouhodobá preventivní ochrana základ antirezistentní prevence krátká ochranná lhůta usnadnění sklizně jistota výnosu a kvality

... klíč ke kvalitě.

www.bayercropscience.cz