Vinařský obzor 1-2/2007 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

www.pekass-cr.cz Firma PEKASS, a.s., jejíž ústředí sídlí v Praze-Uhříněvsi, působí na českém trhu již 15 rokem. Je dovozní a prodejní společností, má sedm prodejních středisek plošně rozmístěných ve středočeském regionu a na Moravě a úzce spolupracuje s dalšími prodejci v krajích České republiky. Od roku 1999 rozšířil PEKASS svůj program o prodej a servis komunální techniky. Také v tomto sektoru techniky se PEKASS orientuje na renomované výrobce. Jsou to zejména Antonio Carraro – výrobce speciálních sadových a viničních traktorů, Berti – známé svými mulčovači do sadů, vinic i ostatních ploch, Carbogreen – technika pro obnovu a zakládání travních porostů v meziřadích, Gandini – štěpkovače a drtiče větví a dřevní hmoty, Falconero – paletizační vidle a všechno uzavírá široký sortiment přídavných strojů pro všechny možnosti pracovního nasazení. PEKASS je výhradním dovozcem strojů uvedených značek do ČR. Podmínky k prodeji a servisu komunální techniky měl PEKASS vytvořeny již dřívě vybudovaným dobrým technickým zázemím, zásobováním náhradními díly a personálem s dostatečnými zkušenostmi.

PEKASS, a.s., Přátelství 987, 104 00 Praha 10-Uhříněves tel.: 272 705 789, fax: 272 705 910, e-mail: masek@pekass-cr.cz

(1–2/2007)

Vážení čtenáři, co popřát našemu oslavenci? Stovka let od zahájení kontinuálního vycházení aktuálních témat mapujících problémy viničního hospodářství a sklepní technologie je už pěkné výročí. Když se tak ohlédneme těch sto let zpět a zalistujeme právě prvními čísly Vinařského obzoru, zjistíme, že vinaři řešili mnoho problémů, které nejsou příliš vzdáleny našim. Samozřejmě že svět se rapidně změnil, proběhly dvě světové války a jedna studená, o nesmírném pokroku na vědeckotechnologické úrovni ani nemluvě (ne vždy je však takový pokrok přínosný, že...) – snad jen autoři sci-fi kdysi předpokládali, že dnes budeme sledovat přímým přenosem bombardování ve válkou zmítané zemi, že si zatelefonujeme s kamarádem přímo z vinice a nebo že budeme nabízet svá lahvová vína celému světu přes internet. Samotné pravdy ve vinařství, sama podstata vína, se ale až tak nezměnily. Važme si toho, že v Evropě máme tak prastarou a zachovalou vinařskou tradici, vycházejme z ní a upozorňujme na ni. V tom tzv. Novém světě nic takového vinařského nemají a jejich vína staví na technologické uniformitě a nešetrném hospodaření s krajinou. Evropská po tisíciletí zemědělská krajina je celek, který nemá na planetě srovnání. A právě v době globalizace a celoplanetárního „kupážování všeho se vším“ se můžeme spolu se svými sousedy odlišit a postavit na této jediněčnosti obchodní strategie. Planetě jako celku, tedy ve smyslu ekosystému, je možná pojem současné globalizace úplně lhostejný. Bereme-li totiž v úvahu Zemi jako jeden celek, jsou pomyslnými bariérami snad jen oceány, a to jen pokud se to netýká atmosféry a koloběhu vody. V konečném důsledku tedy vzato, zněčišťuje-li někdo ovzduší např. v USA, má to bezesporu posléze neblahý důsledek i na obyvatelstvo Andamanského souostroví, neboť globální změny klimatu, jejichž jsme již nyní svědky, se budou v budoucnu týkat každého z nás. Možná i proto se budete průběžně ve stém ročníku časopisu dočítat nejenom o aktuálních otázkách vinařství nebo o historii, ale také jsme například zařadili seriál zpravující o tématech rostlinné produkce a jejím vlivu na ekosystém a naopak. Vinařskému obzoru tedy do dalších let popřejme dostatek kvalitních příspěvků, spokojené čtenáře a konstruktivní kritiku. Ta je potřeba vždy. NA ZDRAVÍ! Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial................................................................................................................................. 3 Z redakční pošty............................................................................................................................................. 4 Spolkové informace Jiří Sedlo: Vinařství 100 let od vydání prvního Vinařského obzoru........................................................ 6 Informace z činnosti SV ČR............................................................................................................................ 6 Informace z Moravínu..................................................................................................................................... 7 Informace z Cechu českých vinařů................................................................................................................. 8 Vinařská legislativa Jan Horešovský: Zaplatí stát za neoprávněně vybranou daň?.................................................................... 9 Drago Sukalovský: Portál farmáře: Víno a internet? Pěkné spojení!......................................................... 10 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Pracovní operace ve vinici a vinném sklepě – řez révy vinné....................................11 Petr Hynek: Vinaři neztratili nervy, ledové víno bude.............................................................................13 Pavel Pavloušek: Odrůda měsíce – Rulandské šedé............................................................................14 Věra Holleinová: Choroby révy způsobené viry a fytoplazmami.............................................................19 Patrik Burg: Novinky z vinohradnické mechanizace na mezinárodním veletrhu EIMA BOLOGNA 2006................................................................................................................ 21 Tomáš Litschmann: Povětrnostní podmínky v roce 2006........................................................................ 23 Martin Půček, Jiří Sedlo: Sklizeň moštových hroznů 2006....................................................................... 40 Ekologie Lubomír Nátr: Réva vinná, příroda a planeta Země................................................................................. 26 Mojmír Vlašín: Vinice Šobes v NP Podyjí – její hadi a ještěrky.............................................................. 30 Vinařská technologie Erich Minárik: Z histórie vínnych kvasiniek............................................................................................ 28 HOBRA – Školník staví svou činnost především na kvalitě................................................................. 33 Stanovení popela ve víně konduktometricky......................................................................................... 35 Erich Minárik: Stimulácia malolaktickej fermentácie vína biosorbentom............................................ 37 Aleš Gala: Ještě k odrůdě Sauvignon Blanc technologicky..................................................................... 38 Erich Minárik: Autolýza a autofágia vínnych kvasiniek pri alkoholovej fermentácii a zrení vína..... 39 Obchod vínem Zprávy.......................................................................................................................................................... 51 Pavel Pavloušek: Dokážeme využít „terroir“ v marketingu českých a moravských vín?.................... 52 Milan Magni: Česká a moravská úspěšná vína – Veltlínské zelené 2005 od Miroslava Mikulici..... 54 Vinařské aktivity Jana Herzánová: Žehnání vína má prastaré kořeny.................................................................................. 29 Petr Hynek: Projekt „Valtice – hlavní město vína” pokračuje, Městský sklep již navštívilo přes šest tisíc lidí.......................................................................................................................... 44 Bogdan Trojak: Projekt Staré hory............................................................................................................. 45 Ivan Váňa: Prezident republiky sklízel hrozny v Mostě......................................................................... 71 Zprávy Kalendář vinařských akcí pro únor a březen 2007............................................................................... 46 Zprávy z domova i ze světa........................................................................................................................74 Vinařství v zahraničí Helena a John Baker: Bordeaux blends v Itálii........................................................................................... 46 Jan Stávek: O problémech moldavského vinařství................................................................................... 48 Lech Malysz: Klub Wina v Krakowě ochutnával nová vína.................................................................... 55 Pavel Kopřiva: Cognac je jednou z nejušlechtilejších vínovic................................................................. 69 Martin Křístek: Po stopách dánských vín.................................................................................................. 72 Česká republika v Evropské unii Jiří Sedlo: Jednání o víně v Bruselu ve dnech 5. a 6. 12. 2006............................................................... 57 Portrét Miroslav Říha: Malovinaři z Čech – Podřipské a roudnické zastavení.................................................. 59 Vinařská historie Vilém Kraus: Sto let nadějí, zklamání i vítězství...................................................................................... 53 Jaroslav Hladík: Vinařská tradice městysu Prosiměřice.......................................................................... 60 Reportáž Erik Hubáček: Putování po žižkovských šencích aneb jak je to stím BLAUBURGEREM.................... 67 Petr Hynek: Malíř Miloš Mlha Uhrin tvoří a vystavuje ve sklepě......................................................... 68 Mezinárodní přehlídka vín 5 kontinentů v Hustopečích...................................................................... 70 Recenze Bogdan Trojak: Pohostinná Morava, vinaři, sklepy, sklípky, pohoštění............................................... 73 Společenská kronika Vilém Kraus: Usměvavý padesátník Pavel Vajčner...................................................................................74

(1–2/2007)

Vinařský obzor číslo 1–2, ročník 100 (2007) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 59 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 99 Kč (včetně 5% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 40 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 73 Kč (včetně 5% DPH)/celý ročník 466 Kč (včetně 5% DPH)/ Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3 e-mail: predplatne@abompkapa.sk tel. 02/444 588 21, 16; fax: 02/444 588 19 zelená linka: 0800 188 826 Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 18. 1. 2007 Toto číslo vychází 25. 1. 2007 ISSN: 1212–7884

ERRATA VO 11 Ve Vinařském obzoru č. 11/2006 v článku „V Liběchově za Podešvovým tajemstvím“ jsem zapomněl při udávání sponu na jednu nulu a uvedl nesmyslný údaj 80 x 3000 mm. Všem čtenářům a VO se tímto omlouvám. Je to správně 800 x 3000 mm nebo chcete-li 80 x 300 cm. (Erik Hubáček) Na straně 537 je v odstavci uvedeno, že odrůda Pola raší ve 2. dekádě června. Správně mělo být uvedeno, že ve druhé dekádě dubna. (red) VO 12 Odrůda révy vinné Rubinet byla zapsána do Státní odrůdové knihy v roce 2005, nikoli 2004, jak bylo uvedeno na straně 577. Taktéž místo registrace není Lednice, jak je uvedeno v článku na straně 600, ale Mělník. Na straně 624 je překlep v prostředním sloupci v třetím odstavci (¼ ha = 25 ha), pochopitelně má být uvedeno „¼ ha = 25 a“. (red)

* Vážená redakce, chci se pokusit o přeočkování keřů révy vinné, ale nevím, jaká by byla perspektivní odrůda, kde by jako podnož byl Modrý Portugal. Mám menší vinohrad na Roudnicku, který chci obnovit nejen novými sazenicemi, ale pokusit se o přeočkování, jak o něm psal Oldřich Řezáč ve VO 1/2005. Oldřich Hodboď Pokusím se na Váš dotaz odpovědět v krátkosti. Můžete se pokusit očkovat do kmínků odrůdy Modrý Portugal. Sám jsem tento způsob několikrát zkoušel přibližně s 50% ujatelností rostlin. Možná by bylo zajímavější roubování tvrdým „dřevitým“ roubem do zeleného výhonu. Při čištění kmínků si ponechat nejsilnější výhon v růstu, vyvázat ho ke stávajícímu keři a koncem května až začátkem června ho tvrdým roubem do rozštěpu přeroubovat. Podrobný popis tohoto způsobu je v publikaci „Pěstování révy vinné v zahradách“ (k dostání v redakčním zásilkovém obchodu vinařské literatury – pozn. red.). Pavel Pavloušek

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

* Regulátor teploty pri kvasení Ak chceme vo vínach udržať viac aromatických látok, je potrebné regulovať teplotu pri kvasení, aby nám aromatické látky pri búrli-

vom kvasení spolu s CO2 neunikli. Priemyselné regulátory sú pre malovinárov drahé. Keďže pracujem ako elektronik a zároveň som aj vinohradník a vinár, rozhodol som sa urobiť si vlastný regulátor pre túto potrebu. Tento regulátor môže regulovať teplotu v troch nádobách a v každej nezávisle. Regulátor udržuje teplotu v rozsahu danom dolnou a hornou teplotnou medzou. Tieto si nastavuje vinár podla potreby. Regulácia prebieha v dvoch režimoch – chladenie a ohrievanie. Chladenie sa využije pri kvasení, keď potrebujeme znížniť teplotu kvasenia.

Keď nám teplota kvasiaceho rmutu prekročí hornú medzu, zapnesa čerpadlo a to nám začne preháňať chladičom umiestneným v kvasnej nádobe studenú vodu. Vypína sa keď teplota kvasenia klesne pod dolnú medzu. Ohrievanie sa využije napr. pri jablčno-mliečnej fermentácii (JMF), keď mladé víno je v sklepoch už chladné a potrebujeme ho zohriať, aby mohli mliečne baktérie pracovať. Keď nám teplota vína klesne pod dolnú medzu, zapne sa ohrievač umiestnený v nádobe s vínom a vypína sa po dosiahnutí hornej medze. Snímače teploty sú umiestnené v potravinárskych hadičkách, aby nemohli do vína preniesť škodlivé látky. Na obrázku sú ukážky. s pozdravom Igor Hurban, igor.hurban@pobox.sk

* Zdeněk Sedlák (12. 8. 1955–24. 11. 2006) Neštěstí skutečně nechodí po horách, ale po dobrých lidech... Když jsme večer v pátek 24. 11. 2006 poslouchali na stanici Rádio Beat vzpomínku na britského rockového zpěváka a milovníka koček Freddieho Mercuryho, který zemřel před 15 lety, netušili jsme, že náš kamarád, vinař, vinohradník, „tree surgeon”, horolezec, rovněž milovník koček a psů, již také není mezi živými. Zdeněk Sedlák, charizmatická osobnost konárovického vinařství Na Vinici, čestný a poctivý člověk, ten den tragicky zahynul

(1–2/2007)

při vykonávání výškových prací. Bylo mu pouze 51 let – nebylo to ostatně dlouho, co jsme ve vší slávě oslavili jeho padesátku! Jsme přesvědčeni, že nejen nám, ale i všem pravidel-

ným účastníkům eno-gastronomických sympózií „Gustibus” v Konárovicích, Berouně, Chodouni, Hlohovci či v Alsasku, Burgundsku a jinde, bude jeho persona s přehršlí vtipných

bonmotů moc chybět. Čest jeho památce, neboť takových skvělých lidí se u nás příliš mnoho nerodí! Helena & John Baker

(1–2/2007)

Vinařství 100 let od vydání prvního Vinařského obzoru

Informace ze SV ČR

Minulé číslo tohoto časopisu završilo 100 let jeho vydávání. Tímto vydáním tedy začíná druhá stovka let. Stejně jako celé vinařství i časopis zažil během uplynulých sta let vzestupy a pády. K hlavním mezníkům pro Vinařský obzor patřily obě světové války, rozpad Rakousko-Uherska a vznik Československa, vznik Ústředního svazu vinařů československých a následné převedení časopisu z Moravského zemského svazu vinařů pod tento svaz, zákaz činnosti profesních svazů a s tím související zastavení vydávání časopisu tehdejším nastupujícím režimem v roce 1948, převod časopisu pod jinými názvy z Brna do Prahy a pak Bratislavy, obnovení vydávání časopisu v roce 1991 pod hlavičkou Moravínu, rozpad Československa a nakonec převod z Moravínu na Svaz vinařů ČR. Obdobně vinařství na území ČR prožívalo své vzestupy a pády, jsou všem všeobecně známy z vyprávění předků, publikací a vlastní zkušenosti. Poslední zásadní změnou pravidel byl vstup ČR do EU před více než dvěma lety. Po několikaleté přípravě jsme přistoupili na pravidla západnější části Evropy a opět, na nějaké snad delší období, jsme se oprostili od podporování zájmů, které jsou dohodnuty ještě před východem slunce u nás. Ale ani ta západní část Evropy nás nepřijímala z dobročinnosti, šlo o rozšíření vlivu sféry zájmů a o rozšíření spotřebitelského trhu. Ve věci vinařství bylo dohodnuto přistoupení k EU jen za takových podmínek, které byly pro celou ČR přijatelné. To znamená, byla zvažována každá požadovaná výjimka a reakce na ni ze strany tehdejší EU. Co bylo zváženo ze strany ČR jako příliš drahé (například vinařská zóna A), bylo opuštěno a nebo se našla jiná cesta řešení (výsadba vinic před vstupem). Na druhou stranu zase ještě dnes nejsme členy s veškerými právy (například svoboda pohybu osob se nás netýká, nemůžeme se svobodně rozhodnout, ve které zemi chceme pracovat). Zkrátka šlo o tvrdé jednání, kde obě strany hájily své zájmy. Ve vinařství jsme se museli přizpůsobit tržnímu řádu EU z roku 1999, na jehož vznik jsme neměli žádný vliv a který byl ČR předložen formou „ber, nebo nech ležet“. Asi to jinak ani nešlo. Ale všeho do času, tržní řád v EU má „průměrnou životnost“ asi deset let. Proto Komise EU již celý rok 2006 připravovala jeho reformu. Nechci být na druhou stranu přílišným optimistou, jako jeden z menších států evropské pětadvacítky toho sami moc neprosadíme. Z mého pohledu byla minulá reforma z roku 1999 lepší než tržní řád z roku 1988, a proto doufám, že přínosem bude i současná reforma. Jednání jsou zatím velmi tvrdá, na kompromisu se nedokáží shodnout ani všechny evropské profesní organizace. Zkrátka zájmy jihu jsou jiné než zájmy severu, zájmy průmyslových podniků jiné než zájmy zemědělských producentů hroznů a zájmy vinařských družstev jiné než zájmy rodinných podniků. Jedinou cestou je ale nalezení kompromisu, žádný z uvedených zájmů sám nezvítězí a že jde o hodně, je jasné. Jde o vinařství přibližně druhého desetiletí tohoto století. Zatím je naplánováno, že během ledna 2007 ještě znovu projednají svá stanoviska evropské profesní organizace, koncem ledna se k návrhu reformy vyjádří Evropský parlament. Následovat bude zpracování návrhu legislativního textu Komisí, ten by měl být odevzdán Radě a Parlamentu začátkem léta. Během konce roku 2007 a začátku roku 2008 bude probíhat schvalovací proces a reálná účinnost nového nařízení padá v úvahu nejdříve od počátku vinařského roku 2008/2009, nebo spíše v roce 2009. Jako vinaři z ČR máme dva hlavní zájmy na reformě – ponechání možnosti zvyšování cukernatosti moštů sacharózou a spravedlivé přerozdělení vinařského rozpočtu EU jednotlivým členským státům. Mimoto máme řadu méně významných zájmů, k jejichž prosazení ale bude nutná podpora jiných členských států. Rok 2007 bude tedy nejenom rokem oslavy 100 let existence Vinařského obzoru, ale i přípravy na budoucnost. A platí to plně i v národním měřítku. Narozdíl od Rakouska, Česko nezvládlo přechod ze stávajícího programu HRDP na EAFRD, není to vinou vinařů, ti tím budou jenom poškozeni. Jde zde především o integrovanou produkci, o níž jsme už od konce roku 2005 intenzivně jednali s ministerstvem, ale výsledek všech těchto jednání nás nemůže plně uspokojit, byť probíhala na nejvyšší úrovni. Platí zde „nikdo ti nemůže dát tolik, co ti mohu slíbit“. Zase jsme nedosáhli srovnatelných podmínek s našimi jižními sousedy. Narozdíl od nich přijde nový program EAFRD a s ním i vyšší sazby pro IP až v roce 2008 (přihlášky na podzim tohoto roku, plnění závazků od roku 2008 a výplata náhrad za vyšší náklady v roce 2009). O srovnatelné částce není vůbec řeč, zřejmě do roku 2015 zůstaneme v pozici diskriminovaných, naše vláda nemá zájem na srovnání podmínek s našimi konkurenty. Přesto doufám, že to bude pro vinaře dobrý rok, nejenom vynikající sklizní, ale že se nám všem podaří vytvořit dobrý legislativní rámec v rámci EU pro příští desetiletí. Přeji nám to do nového roku všem! Jiří Sedlo

n 30. 11. 2006 se tajemník SV ČR účastnil jednání oborové rady při Ministerstvu zemědělství. Rada na svém jednání odsouhlasila základní strukturu jednotlivých kvalifikačních úrovní v rámci zemědělství. Vinohradnictví a vinařství bylo sloučeno pod jeden obor a kompetenčně bylo převedeno pod obor zemědělské výroby. n V pátek 1. 12. 2006 se předseda s tajemníkem, senátorem Ing. J. Hajdou a ředitelem OAK Břeclav Ing. L. Sečkářem účastnili připomínkového řízení k novele nařízení vlády pro restrukturalizaci vinic. Novela zavádí podstatné další zjednodušení podávání žádosti a administraci. Požadovaný program na konečné vzdání se vinohradnictví na základě sdělení MZe bude zaveden samostatným nařízením vlády s předpokladem schválení do konce března 2007. n Ve dnech 5. a 6. 12. byl předseda svazu přítomen jednání pracovní skupiny pro víno při COPA/COGECA a poradní skupiny pro víno při Evropské komisi v Bruselu. Podrobnosti jsou uvnitř tohoto výtisku. n Dne 7. 12. se účastnil šéfredaktor VO na pozvání společnosti KOLBY, a. s., degustace s uvedením vín ročníku 2004 na trh. n 8. 12. se v rámci výstavy „O VÍNĚ“ v Národním zemědělském muzeu uskutečnil Den Vinařského obzoru za účasti pracovníků redakce. n 11. 12. se předseda a tajemník zúčastnili večera pořádaného vyslancem pro zemědělství Rakouského velvyslanectví Dr. Hancvenclem. Akce se z rakouské strany mimo jiné zúčastnili prezident a tajemník Svazu vinařů a vedoucí oddělení pro víno, z české strany byla přítomna ministryně zemědělství MVDr. Vicenová, první náměstek doc. Doucha, CSc., vedoucí oddělení pro víno Ing. Králíček a řada dalších. n 13. 12. 2006 se předseda s tajemníkem účastnili zasedání pracovní skupiny AREV pro reformu SOT s vínem ve Štrasburku. Na jednání byla představena procedura schvalování reformy a dohodnut společný postup AREVu. Podrobnosti jsou uvnitř tohoto čísla. n V pátek 15. 12. se uskutečnilo jednání správní rady NVC Valtice. Byla diskutována další činnost a výsledek hospodaření za rok 2006, který je kladný. Stávající expozice Salonu se uzavře koncem ledna, nový ročník bude otevřen začátkem března. n 18. 12. 2006 proběhlo jednání Komoditní rady pro víno při AK ČR. KR projednala aktuální problematiku v oboru zejména pro-

(1–2/2007)

blematiku integrované produkce a reformy SOT s vínem. n V úterý 19. 12. 2006 uspořádal Vinařský fond, Svaz vinařů České republiky a Národní vinařské centrum společenské poděkování a setkání s novináři píšícími o víně. Neformálním způsobem zde bylo předáno ode všech institucí poděkování za spolupráci a také stručně prodiskutovány další směry spolupráce následující.

n Ve středu 20. 12. 2006 proběhlo jednání Správní rady NVC. Tato vzala na vědomí informaci o činnosti v roce 2006 a náplň činnosti v roce 2007. Projednala také předběžnou uzávěrku hospodaření v roce 2006. Odpoledne proběhlo zasedání Redakční rady VO, kde byla diskutována poslední vydání časopisu, projednávala se náplň čísel nejbližších a také připravovaná konference k 100 letům VO. Představili se

Informace z Moravínu

V dopolední odborné části si účastníci vyslechli přednášky na téma Reforma trhu s vínem v EU a ČR (Ing. J. Sedlo, CSc., SV ČR), Informace z Vinařského fondu a NVC – strategie podpory vinařství (Ing. J. Machovec, VF; Ing. M. Babisz, NVC Valtice) a přednášku na téma Restrukturalizace vinic (Ing. A. Jeglová, SZIF Brno). Odpolední část valné hromady byla ryze pracovní, hosty a přítomné členy přivítal předseda svazu Libor Nazarčuk, jako host krátce vystoupila ředitelka SViŠ Valtice Ing. I. Machovcová a informovala přítomné o situaci a novinkách na vinařské škole. Pro mnohé bylo novinkou rozhodnutí Ing. J. Otáhala, CSc. odejít koncem roku 2006 do důchodu a vzdát se své funkce a práce ve výboru. Pan Nazarčuk poděkoval nejen jménem členů výboru Ing. Otáhlovi za dlouholetou práci pro Moravín a oznámil přítomným, že se funkce výkonného tajemníka ujala paní Seidlová. Vzhledem k tomu, že byla tato valná hromada volební, byli představeni členové, kteří se rozhodli kandidovat do výboru Moravínu a jednomyslně byli v průběhu schůze zvoleni. Ve výboru bude pracovat p. L. Nazarčuk, p. Ing. Becková, p. Vl. Seidlová, Ing. Holánek, Ing. Musil,

Z redakční pošty DOTAZ Vážená redakce, v tisku proběhla začátkem druhé dekády ledna zpráva o tom, jak vinaři v Němčičkách lisovali slámové víno z Ryzlinku vlašského, kterého koncem října sklidili pro tyto účely 300 kg, a uvádějí výlisnost 140 litrů moštu při 32 °NM. Zdá se mi, že taková výtěžnost není přece možná. Jak to tedy je? R.S., Brno

také dva nové členové Redakční rady, Ing. Patrik Burg, Ph.D., z Ústavu zahradnické techniky ZF MZLU Brno v Břeclavi a Ing. Pavel Krška z Národního vinařského centra. n Ve čtvrtek 4. 1. 2007 se šéfredaktor zúčastnil besedy s redaktorkou Zdenkou Dufkovou o 100. výročí založení Vinařského obzoru ve vysílání Českého rozhlasu Brno v pořadu Rendez-vous. (jmr)

Ing. Osička, p. Hubáček, p. Fiala a p. D. Míša ml., který přijal nabídku pracovat ve výboru a byl přítomnými zvolen. Ing. Otáhal zhodnotil stávající situaci Moravínu, přednesl výsledky hospodaření za rok 2006 a valná hromada pokračovala obvyklým programem, byla přednesena revizní zpráva, zprávy komisí, návrh rozpočtu. Účastníci byli seznámeni s návrhem plánu činnosti na r. 2007: Leden: Tradiční semináře – vinohradnický a vinařský 29. 1.–1. 2., areál PATRIA Kobylí, a. s. Únor/březen: Série seminářů na aktuální téma – přednáškový sál NVC Valtice: čtvrtek 8. 2. – 15.30 hod. řez révy vinné; středa 14. 2. – 15.30 hod. degustační minimum – úvod do umění degustace (L. Nazarčuk); čtvrtek 22. 2. – 15.30 hod. výroba slámových vín – Fa. Marcinčák; čtvrtek 1. 3. – 15.30 hod. – vinařská technologie – vady vín – Ing. A. Becková; čtvrtek 15. 3. – 15.30 hod. – degustační minimum v praxi – Nové Vinařství. Dle zájmu se uskuteční odborný vinařský vzdělávací zájezd – návštěva veletrhu PRO WEIN Düsseldorf, předběžný termín 16.–19. 3. 2007 – 3–4 dny. Duben: Jednodenní odborný zájezd do vinařských oblastí Rakouska/ 15.–18. 4. VINOVA Vídeň. Květen: 27. 5. – jednodenní zájezd na Weinparade Poysdorf; červen: v týdnu od 11. 6. do 17. 6. 3–4denní zájezd Slovinsko. Červenec: Vinohradnický aktiv k ochraně révy vinné (Ing. L. Musil).

Srpen: V týdnu od 27. 8. do 1. 9. 3–4denní zájezd Slovensko/Maďarsko – Tokaj. Září: Čtvrtek 6. 9. – 15.30 hod. seminář na téma „Svatomartinské víno“. Listopad/prosinec: Seminář na aktuální téma – přednáškový sál NVC ve Valticích, 1denní odborný zájezd do vinařských oblastí Slovenska. Na jednotlivé akce se členové Moravínu i ostatní zájemci mohou přihlásit obvyklým způsobem, podrobnosti o akcích budou zveřejněny na www.moravinvaltice.cz. V bohaté diskuzi byly vzneseny různé návrhy týkající se činnosti Moravínu v budoucnu: Ing. Míša st. navrhl poučit se z historie a uvažovat o zakládání vinařských družstev; Ing. Čepička poukázal na legislativu v Rakousku – převedení části evidence na obecní úřady a její zjednodušení pro vinaře; p. Langr navrhl změnu Moravínu na marketingovou, popř. obchodní společnost obchodující víno svých členů; prof. Vilém Kraus – Moravín byl od počátku organizací poskytující a prostředkující informace, organizací, která vzdělává. Špatná situace vinařů není vinou Moravínu, ale toho, že se neumíme v rychle se měnící situaci orientovat. Z bohaté diskuze vyplynuly obavy o postavení a náplni Moravínu a drobných vinařů, pozitivně je hodnocen přínos Moravínu k informovanosti a odbornému vzdělávání vinařské veřejnosti. Členové požadují po výboru Moravínu aktivně bojovat za malé vinaře, podporovat větší možnosti prezentace jejich vín (např. Salon vín), zjednodušení legislativy a hledání nových možností pro zapojení nastupující mladé vinařské generace. Zapsala Vladimíra Seidlová

ODPOVĚĎ Jednoduchým propočtem zjistíte, že výlisnost činí fantastických 46,6 %! V tom případě musely mít hrozny při sklizni cukernatost cca 28 °NM, tedy ten odpočinek byl jen jaksi „pro formu“. Dále, lhůta pro slámové, resp. jeho ležení, je tři měsíce. Pokud to lisovali dejme tomu 15. ledna, musely by být hrozny posbírány 15. října nebo dříve, což zase vylučuje takovou výlisnost spojenou s relativně dobrou cukernatostí. Je zde tedy možné trojí vysvětlení: 1. Hroznů bylo na začátku o trochu více, vy-

chází to na cca 500 kg – velmi pravděpodobná varianta 2. Cukernatost byla špatně změřena – moštoměr je přece jenom hustoměr. Stačí trochu spór Botrytis cinerea, prachu ze slámy a hned jde cukernatost nahoru – též velice pravděpodobné vysvětlení. 3. Kombinace obou výše uvedených faktorů. Nejobjektivnější ovšem bude vylákat pod nějakou bohulibou záminkou cca 3 dcl vína a nechat udělat rozbor na alkohol a zbytkový cukr, tam se ukáže pravda. Oldřich Drápal ml., Sonberk Pouzdřany

MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice V pátek 12. ledna 2007 se v areálu SviŠ Valtice konala tradiční valná hromada za účasti 138 členů Moravínu, svazu moravských vinařů, jehož členskou základnu tvoří k 1. lednu 2007 celkem 373 řádných členů.

(1–2/2007)

Jednání pracovní skupiny AREV k reformě trhu s vínem ve Štrasburku 13. 12. 2006 Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR

Úvodem předsedající vysvětlil důvod a cíle této pracovní skupiny. Mimo viceprezidenta se jednání zúčastnil generální tajemník H. Dorfmann (I) a ředitel D. Janin (F). Dále byli přítomni zástupci Alsaska (F), Česka, Champagne (F), La Rioja (E), Piemont (I) a Něměcka. Zástupce Portugalska se omluvil. Přizvaným hostem byl poslanec Evropského parlamentu ze Sicílie G. Castiglione, který bude v parlamentu zpravodajem pro reformu trhu s vínem. Předsedající vyzval zástupce jednotlivých regionů, aby se vyjádřili k pozici AREV k reformě, která byla formulována na jednání v Brně. Zástupci Alsaska, Česka, Champagne a Německa s protokolem souhlasili bez výhrad. Zástupce regionu La Rioja konstatoval, že bychom jako AREV měli jít ještě dále a navrhnout přibližný objem finančních prostředků

pro jednotlivá opatření. Jeho vize je taková, že by postupně měly klesat prostředky na destilaci a souběžně s tím nabíhat prostředky na nová opatření. Pozitivní byl i jeho názor, že přidělování prostředků jednotlivým regionům nemůže probíhat na základě historické skutečnosti, ale prostředky musí být přidělovány na jednotlivé projekty. Zástupce z Piemont měl mandát hovořit za celou Itálii. Klučení vinic považuje za poslední možné řešení, přednost dává restrukturalizaci. Negativní byl jeho názor, že trh vínem by neměl být regulován klučením, ale zabráněním užití sacharózy, s čímž nemůžeme souhlasit. Nepoužívání sacharózy nesníží produkci vína v EU. Následovala diskuze, ze které vyplynulo, že oproti dosavadnímu stavu, kdy 2/3 finančních prostředků proudí do přímé regulace trhu

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

a jen 1/3 do restrukturalizace vinic a propagace vína, by tomu mělo být v budoucnu opačně. Dále bylo konstatováno, že je třeba získat konkrétní údaje o tom, kolik cukru se v kterém regionu používá. Itálie je vedena cílem nahrazení cukru rektifikovaným moštovým koncentrátem, na jehož výrobu se již nyní některé podniky specializují. Na závěr proběhla diskuze s poslancem EP G. Castiglionem. Bylo patrné, že celou problematiku trhu s vínem a jeho reformu dobře ovládá. Jasně se vyjádřil proti možnosti uvádění názvu odrůdy a ročníku u stolních vín, krizová destilace by měla být užívána jen v případě skutečné krize, ne každoročně jako dosud. Prostředky takto uspořené by měly být vloženy do marketingu vína.

190,-

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, formát 12 x 18,8 cm, vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Informace z Cechu českých vinařů Níže uvádíme zprávy z jednání předsednictva a výkonného výboru CČV ze dne 9. ledna 2007, které se uskutečnilo na pracovišti České zemědělské univerzity v Mělníku-Chloumku. Jednání řídil předseda Ing. Ivan Váňa. Společenský večer – dne 23. února 2007 se od 19.00 hod. v restauraci „U Koruny české“ v Mělníku-Chloumku uskuteční společenský večer pro členy CČV a všechny příznivce kvalitního českého vína. Informace Bc. Štěpán Weitosch a p. Vojtěch Kušina.

Valná hromada – dne 23. března 2007 se na SZŠ Mělník uskuteční Valná hromada členů CČV. Pozvánky budou rozeslány elektronickou i klasickou formou. Vinařské Litoměřice – CČV je již tradičně odborným garantem této soutěžní výstavy. P. Jan Podrábský (Zámecké vinařství Roudnice n. Labem) zpracovává statut soutěže a je ředitelem degustace soutěžních vín. Samotná výstava proběhne ve dnech 13. a 14. dubna t. r. v Kulturním domě Litoměřice. Hlavním organizátorem je Ortopedické centrum, s. r. o., Ústí nad Labem.

Zájezd do Daruvaru (Chorvatsko) – ve dnech 31. 5 až 3. 6. 2007 pořádá CČV zájezd k vinařům do Daruvaru. Podrobný program bude zveřejněn v následujícím vydání VO a na www.cechcv.cz. Informace podá Bc. Štěpán Weitosch. 100 let Vinařského obzoru – za předsednictvo CČV se zúčastní místopředseda Jiří Čábelka a dále čestný předseda CČV a dlouholetý člen redakční rady časopisu Vítězslav Hubáček. Stanislav Rudolfský, tajemník CČV

(1–2/2007)

Zaplatí stát za neoprávněně vybranou daň? Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

To rozhodně máte a těch nároků je dokonce více. Velmi rád slyším, že se někdo rozhodl nenechat své tažení proti státní zvůli na půl cesty a chce to dotáhnout do úplného konce a dostat vše, co mu náleží. Jak níže vysvětlím, Vaše rozhodnutí je mimořádně cenné. Za to, abyste dosáhl úspěchu v obraně proti státu (tedy navrácení stavu do jakéhosi bodu „0“), jste jistě zaplatil nemalé prostředky za daňového poradce či advokáta a rozhodl jste se získat i tyto prostředky zpět. K tomu Vám gratuluji. Jestliže bylo rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno, vznikl Vám v prvé řadě přeplatek ve výši neoprávněně sebrané daně. O tento přeplatek požádejte (jakkoli je od státu neobyčejně drzé takovémuto podnětu předepisovat formu žádosti) a bude Vám vrácen. Dále máte nárok na to, aby Vám stát prostřednictvím finančního úřadu uhradil úrok, který Vám za neoprávněně exekuované prostředky náleží (na tento úrok máte nárok ze zákona, ale upozorňuji Vás, že pokud o něj rovněž nepožádáte, nikdo Vám ho sám neuhradí). Tento úrok, který se podle zákona odvíjí od reposazby stanovené Českou národní bankou,

činí v současnosti asi 16 nebo 17 % za rok. Pokud se ve Vašem případě jedná o úhradu zmíněných úroků za delší období, jak uvádíte, pak úrok může činit vcelku slušnou sumu peněz, tak si to nenechte ujít. Taktéž máte nárok na vrácení případně zaplaceného (vymoženého) penále. Tím však zdaleka Vaše možnosti nekončí. To podstatné, co byste měl udělat, je požadovat po státu náhradu škody za nesprávné rozhodnutí podle zákona č. 82/1998 Sb. (škodou je ve Vašem případě úhrada za právní pomoc, ušlý zisk, ušlý úrok a další možné peněžní i nepeněžní újmy, např. újma ze ztráty dobré pověsti vleklými spory se státem, újma vzniklá z narušení domovní svobody při neoprávněném vstupu kontrolorů do obydlí při nezákonné daňové kontrole atd.). Tato právní možnost je u nás praxí naprosto chybně masově opomíjena a ujišťuji Vás, že stát na to spoléhá a také se podle toho jeho úředníci chovají. Jistě jste už mockrát slyšel, že někdo v USA vysoudil miliony dolarů za škodu, která mu vznikla v souvislosti s nějakým poškozením. V takovém prostředí si každý dá velký pozor, aby někoho nepoškodil a neignoroval jeho práva. Není to tedy žádná exotická vymoženost, ale výraz vyspělosti společnosti. Uplatňování nároků na náhrady u způsobených škod je nedílnou součástí vyspělého právního státu a míra, v jaké k tomu skutečně dochází, je výborným ukazatelem sebevědomí (právního vědomí) ob-

Výroba vína u malovinařů Autor: Pavel Pavloušek; 108 stran, ISBN: 80-247-1247-4

čanů. Je přitom jasné, že na poli veřejné správy má uplatnění nároku na náhradu škody naprosto nezastupitelný pedagogický efekt. Bohužel jsme ale potomky rakousko-uherského modelu vztahu (bezmocného) občana ke (všemocnému) státu, a jsme proto mnozí bázliví již z výchovy. Jestliže ale necháme úředníky dělat si s námi co chtějí a nebudeme je za mocenské příkoří trestat, nemáme si co stěžovat, že nám to kdykoli příště zase spočítají. To se netýká jen finančních a celních úřadů, ale jistě i stavebních a jiných správních úřadů, různých inspekcí, policie atd. Je tedy třeba vidět, jak nekonečný rozdíl je mezi bezzubou stížností na nějakého úředníka a regresní náhradou, kterou tento úředník musí zaplatit ze svého (zákon k tomu říká: „Nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách…, pokud škodu způsobily.“). Nárok na náhradu škody uplatňujete u ústředního orgánu, což je v případě daní Ministerstvo financí. Pokud tento úřad nárok sám neuzná, obrátíte se s žalobou na soud, který Váš nárok posoudí, tj. posoudí, jak jste nárok prokázal. Pokud bude vše v pořádku, dostanete své peníze zpět. Přeji Vám mnoho štěstí.

119 Kč (vč. 5% DPH)

Praktická příručka pro všechny pěstitele vinné révy, kteří vlastní menší vinohrad a víno si vyrábí často jen pro svoje osobní potěšení, ale někdy postupně přejdou na profesionální úroveň. Shrnuje nejnovější informace z vinařské vědy, která se neustále vyvíjí. Malí vinaři se v první části knížky dozví podstatné informace týkající se všech fází procesu výroby vína. Ve druhé části pak krok za krokem všechny důležité zásady moderní technologie výroby bílých a červených vín. Autorem knihy je náš přední vinařský odborník, známý např. jako pravidelný přispěvatel časopisů Zahrádkář a Vinařský obzor, jehož profesionálně podané rady umožní zájemcům vyrobit kvalitní vína. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2007)

Víno a internet? Pěkné spojení! Moderní informační technologie šetří čas a peníze i vinařům

Stohy papírů? Nikoliv – u Templářů dva notebooky! S první administrativní povinností se všichni dodavatelé i zpracovatelé hroznů setkají již u výkupu. Zákon totiž říká, že pro výrobu jakostních vín je možno použít pouze hrozny z registrovaných vinic. Je tedy nutno doložit, že vykupované hrozny pocházejí z registrované vinice a v této vinici je registrována i daná odrůda a též zda nebyl překročen povolený hektarový výnos. Pro dodavatele to v praxi znamená pořídit si výpis z registru vinic a jeho kopii odevzdat. Pro výkupce pak stohy papírů a nutnost jejich archivace. Letošní výkup ovšem zaznamenal jednu výjimku – Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo. Zde totiž celou administrativu ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) zvládli za pomocí dvou notebooků připojených k internetu. Údaje dodavatelů o původu hroznů tak bylo možné okamžitě ověřit s pomocí aplikace Portál farmáře v Registru vinic. „On-line ověřování původu hroznů nám i našim dodavatelům přineslo aktuální informace, ušetřilo čas a nervy,“ říká Ing. Pavel Pastorek, ředitel Templářských sklepů Čejkovice. „Navíc máme jistotu, že všechny údaje byly platné, a nehrozí nám tedy případné ztráty, ke kterým by mohlo dojít vinou nesprávných údajů,“ dodává. V případě Templářských sklepů přitom rozhodně nešlo o maličkost. V letošním roce totiž vykoupili na 3 miliony kilogramů hroznů a počet provedených výkupů se zastavil na 2 a půl tisících! „Jsem přesvědčen, že tento způ-

sob kontroly bude zajímavý i pro ostatní, především větší zpracovatele hroznů,“ tvrdí Ing. Pastorek. Společnost Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo, není zrovna nutné zvláště představovat, vína s jejich nezaměnitelným červeným templářským křížem jsou nápadná v regálech supermarketů i nepřehlédnutelná v nabídce gastronomických zařízení. „Doteď jsme investovali především do moderních zpracovatelských a výrobních technologií a marketingu, nyní zdá se přišel čas investovat i do technologií informačních,“ dodává Ing. Pastorek. Pro kontrolu v Registru vinic bylo nutné vyvinout speciální software. Čejkovickým ho dodala firma PROG – SOFT Plzeň. Vlastní kontrola se odehrávala přes webový Portál farmáře. Ten umožňuje sdružený přístup k registrům a databázím, které vede Ministerstvo zemědělství a další specializované státní orgány. Pro Ministerstvo zemědělství a ÚKZÚZ ho vytvořila brněnská společnost CCV. U kontroly původu to nekončí Zdá se, že právě vinařství může být průkopníkem ve využívání informačních technologií ke komunikaci se státní správou. Přes Portál farmáře je možno vstupovat do registrů vinic a zjišťovat v nich aktuální údaje, které jsou zde vedeny. Jde o rozlohu vinice, umístění vinice, odrůdy (počty hlav a rok výsadby) a navíc také archiv všech žádostí o změny ve vinici. Každý z vinařů a vinohradníků si tak může zkontrolovat, zda údaje, které jsou o něm vedeny, jsou správné. To je důležité zvláště v případě žádostí o dotace, ve kterých se musí uvádět přesné informace, např. o počtu hlav či roku výsadby. Tyto údaje Státní zemědělský intervenční fond ověřuje a pokud jsou v žádosti o dotace jiné údaje než v registrech, nemusí dotaci udělit. Navíc možnost získat potřebné údaje on-line znamená, že není nutno hledat v papírech či žádat o výpisy na příslušných úřadech – tedy méně starostí a běhání. Na místě není ani oba-

va ze zneužití přístupu k databázím. „Přístup k těmto údajům je samozřejmě umožněn pouze oprávněným osobám,“ vysvětluje RNDr. Jan Škerle ze společnosti CCV. Bezpečnost údajů před neoprávněným vstupem je zajištěna pomocí přístupového jména a hesla. O jeho přidělení může každý zájemce požádat na místně příslušné pobočce Zemědělské agentury. Od počátku letošního roku je totiž možno elektronicky podávat i další prohlášení, která předepisuje zákon. „Jde o prohlášení o produkci a sklizni, dále prohlášení o zahájení, přerušení a ukončení výroby a také prohlášení o zásobách,“ říká RNDr. Škerle. K podání těchto prohlášení je podle zákona nutno si vyřídit ještě elektronický podpis, přesněji tzv. kvalifikovaný certifikát. To je možné například prostřednictvím České pošty. „Předpokládáme, že i tuto možnost elektronické komunikace využijeme,“ říká ředitel Templářských sklepů Pavel Pastorek. „Očekáváme od toho zjednodušení naší administrativy a úsporu času i nákladů,“ dodává.

Užitečné odkazy Portál farmáře: www.farmar.eu Ministerstvo zemědělství: www.mze.cz/vino Elektronický podpis (Česká pošta): http://qca. postsignum.cz Agrární komora: www.agrocr.cz Potravinářská komora: www.foodnet.cz Portál veřejné správy: http://portal.gov.cz Státní rostlinolékařská správa: www.srs.cz Státní zemědělský intervenční fond: www.szif. cz Státní zemědělská a potravinářská inspekce: www.szpi.gov.cz Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský: www.ukzuz.cz Ústřední pozemkový úřad: www.upu.cz Drago Sukalovský

(1–2/2007)

Pracovní operace ve vinici a vinném sklepě – řez révy vinné Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Řez révy vinné je u každého pěstitele révy vinné jednou z nejvýznamnějších pracovních operací, které se cyklicky provádí ve vinici. Již při plánování řezu si je třeba uvědomit, že se jedná o jeden ze zásadních kroků, který spolurozhoduje o kvalitě hroznů. Při řezu révy vinné je třeba disponovat znalostmi z morfologie a fyziologie révového keře, které jsou nezbytným předpokladem pro správné pochopení úlohy řezu révy vinné v managementu kvality ve vinohradnictví. Tyto zákonitosti formulovali Winkler a kol. (1974) ve své publikaci „General Viticulture“, která je dodnes považována za jednu ze základních učebnic vinohradnictví: 1) Řezem snižujeme objem révového keře díky odstranění oček a živin uložených v letorostech. Řez proto vede k minimální potřebě povolit révovému keři plnou zralost plodů. Objem neboli kapacita révového keře je určována počtem, velikostí a kvalitou listů a délkou doby, během které jsou aktivní. 2) Nadměrný a neodpovídající řez může snižovat objem révového keře pro několik let. Keře, které mají velmi velkou násadu plodů, rostou méně bujně nežli keře s nižší násadou plodů.

3) Objem révového keře se pohybuje přímo úměrně s počtem výhonů, které se vytváří na keři. Celková aktivní listová plocha určuje kapacitu révového keře. 4) Intenzita růstu výhonů a révového keře je proměnlivá s počtem výhonů a množstvím hroznů. Zvýšené zatížení plody a výhony brzdí prodlužovací růst výhonů a produkci listů v průběhu vývoje plodů. Středně intenzivní růst výhonů je nejvíce slučitelný s plodností révového keře. 5) Plodnost révového keře se mění s bujností růstu révového keře. 6) Tloušťka letorostu je dobrý indikátor kapacity plodnosti u révového keře. 7) Optimální kapacita se odvolává na maximální zatížení plodů na keři, při kterém mohou hrozny úplně dozrát v normálních pěstitelských podmínkách. Přeplozené keře oddalují dozrávání a snižují kvalitu bobule. Vinice, která se bude řídit správným managementem nebo chceme-li řízením kvality ve vinohradnictví, by měla při zimním řezu dostat základní směr. Každý pěstitel révy vinné by měl detailně znát svoji vinici a zároveň by měl znát svoje představy o kvalitě hroznů, které bude chtít na podzim sklízet. Zatížení keřů plodnými očky by mělo u správně pěstované vinice odpovídat požadované kvalitě hroznů pro výrobu vína. Již při řezu se musíme vyhnout nesnázím, že nebudou producenti hroznů schopni prodat odpovídajícím způsobem svoje hrozny nebo že

Správné tvarování a ohýbání vodorvného tažně

se nám nepodaří dosáhnout požadované kvality nebo se naopak dostaneme do vyšších jakostních kategorií – výběrových kategorií, které potom často neumíme zpracovat díky nedostatečnému technologickému zařízení. Při řezu si proto musíme uvědomit, že určujeme množství sklizně a zároveň máme v době vegetace další možnost množství tohoto výnosu regulovat. Slouží nám k tomu více variant regulace násady hroznů v době vegetace, které je potom třeba aplikovat. Při řezu proto nemusíme zvolit absolutně přesný počet oček, který by měl odpovídat zamyšlené kvalitě. Musíme si uvědomit, že regulace násady hroznů v době vegetace je vlastně další nepřímou možností řezu, kterou můžeme reagovat na průběh počasí v daném ročníku. Taková kombinace v závislosti na počasí potom napomáhá dosažení představované kvality. Velmi významné je při řezu zohledňovat intenzitu růstu keřů. Velmi bujně rostoucí keře v době vegetace jsou často spojeny s nízkou kvalitou hroznů. Taková vinice je potom více citlivá na napadení houbovými chorobami, vytváří se velké bobule a husté hrozny a hrozny jsou méně osluněné, což snižuje kvalitu antokyaninových barviv v hroznech a negativně ovlivňuje složení aromatických látek. Tyto řádky je třeba brát jako varování před keři s velmi nízkým zatížením, třeba 6–8 oček. Při řezu si musíme uvědomit, že chceme docílit především vyrovnané intenzity růstu révového keře.

Jednou z možností je i řez na kordon

(1–2/2007)

Intenzitu růstu révového keře můžeme regulovat rovněž pomocí zimního řezu révy vinné. Velmi významné je rovněž zopakování některých obecných zásad, které se týkají zimního řezu révy vinné: l Dřevo, které vybíráme při řezu jako plodné, by nemělo být poškozeno houbovými chorobami a škůdci. Poškození může způsobovat zejména padlí révy a šedá hniloba. Významné je především napadení šedou hnilobou. Měli bychom se rovněž vyvarovat použití dřeva, které je mechanicky poškozené, např. krupobitím. l Jednoleté dřevo, které vybíráme při řezu jako plodné, musí být dobře vyzrálé a tloušťky 7–10 mm. Dobře vyzrálé dřevo je většinou hnědé s barevným odrůdovým rozdílem. Plodné dřevo výše uvedené tloušťky vykazuje dobré rašení, vysokou plodnost a dobrou mrazuodolnost. Dřevo této tloušťky se rovněž dobře ohýbá do požadovaného tvaru. Velmi silné dřevo má naopak většinou nižší mrazuodolnost, velmi špatně se ohýbá a často se při této operaci zlomí. l Plodné dřevo má být co nejlépe umístěno na keři. Mělo by se nacházet co nejblíže kmínku (starého dřeva). Roztahování keřů do šířky a oddalování plodného dřeva od kmínků není vhodné. Rovný zdravý kmínek bez velkých řezných ran velmi příznivě ovlivňuje zásobení keře živinami, má příznivý vliv na plodnost keře a mrazuodolnost. Otázka zatížení u konkrétních odrůd byla ve Vinařském obzoru již mnohokrát publikována. Doporučované zatížení se obecně pohybuje na třech úrovních: nízké zatížení (4–6 oček na m2), střední zatížení (6–8 oček na m2) a vysoké zatížení (8–10 oček na m2). Zatížení by se však nemělo vztahovat k odrůdám a lze říci, že odrůda Ryzlink rýnský by měla mít doporučované zatížení 6–8 oček na m2. U volby zatížení rozhoduje především kvalita hroznů, kterou chci dopěstovat, tzn. pro jaký typ vína potřebuji hrozny. Další, co rozhoduje o zatížení, je kvalita stanoviště, klonový materiál, kdy mohou být v závislosti na klonu rozdíly i ve velikosti a tím i hmotnosti hroznů. Zatížení u Ryzlinku rýnského se potom může pohybovat v rozsahu 4–6 oček na m2, ale i 8–10 oček na m2, chceme-li dopěstovat hrozny pouze pro jakostní víno.

Keř révy vinné, který není v rovnováze – velmi bujný růst

Ideální plodné dřevo

Příliš silné plodné dřevo

Každá odrůda má svoje doporučované zatížení, ale management kvality teprve určí konečné zatížení, které budeme aplikovat při řezu. Řez révy vinné je třeba vždy provádět kvalitně. Jestliže provádíme ruční řez, je třeba používat kvalitní nůžky a pilku. Stále častěji se objevují i při řezu révy vinné mechanizační prostředky. Je třeba si uvědomit, že výběru mechanizačního prostředku pro řez nebo předřez je třeba uzpůsobit i konstrukci drátěnky a uspořádání výsadby.

(1–2/2007)

Vinaři neztratili nervy, ledové víno bude K tradičním producentům ledového vína patří například Petr Marcinčák z firmy Víno Marcinčák Mikulov. „Čekali jsme dlouho, ale dočkali jsme se. Ve čtvrtek 27. prosince jsme sklidili osmdesát metráků Ryzlinku vlašského. Mráz sice uhodil jedenkrát i před tímto termínem, ale to nás trochu zaskočilo, takže jsme nesbírali. Naštěstí přišel znovu. To už jsme byli připraveni a dvacet lidí úrodu na pěti hektarech během krátké doby sklidilo,“ říká Petr Marcinčák. Hrozny sklízeli při cukernatosti 36 °NM z trati U Božích muk v katastru obce Novosedly. Loni firma sklízela již začátkem prosince, ale i kdyby mráz měl přijít až v lednu, Petr Marcinčák ne-

ztrácí nervy. „Nervy mám jako ze železa. Zatím nejpozději jsme sklízeli 4. ledna, ale i kdyby to mělo být ještě později, počkám si na to,“ potvrzuje. Kvalitu vína si zatím netroufá odhadovat: „Mošt byl pěkný, ale teprve začíná kvasit, takže na hodnocení je ještě brzy. Počkejte si až po prokvašení,“ slibuje. Asi šest hektarů pro výrobu ledového vína si držela firma RÉVA plus, s. r. o., Rakvice. „Patříme k největším prodejcům ledového vína v republice. Jen za prosinec jsme prodali asi šest tisíc lahví ledového vína,“ konstatuje jeden z majitelů firmy Zdeněk Šilinek. I tady sledovali předpověď počasí velmi pečlivě. „Hned jak uhodily mrazy, šli jsme do toho naplno. I když jsme využili oba termíny, kdy přišel mráz, ještě nám přes dva hektary zůstaly,“ dodává spolumajitel firmy Bronislav Průdek. O tom, že leden má být jedním z nejteplejších za poslední desítky let, samozřejmě slyšel. „Hrozny jsou zatím zdravé, ale vzhledem k tomu, že další mrazy mají přijít až v únoru, zvažujeme, že posbíráme zbytek aspoň na výběr z bobulí a výběr z cibéb,“ plánuje Bronislav Průdek. A na jaké ledové víno z produkTak ideální sklizně, jako v předvánočním čase v roce ce firmy RÉVA plus, s. r. o., se 1999 v popůlnočních hodinách za teploty –13°C v No- tedy můžeme těšit? Ročník 2006 vém Šaldorfě – Sedlešovicích ve vinici Petra Ilgnera, se budou zastupovat celkem čtyři vinohradníci v tom posledním vinobraní asi nedočkají. odrůdy, a to Ryzlink vlašský, RuFoto Richard Stávek landské bílé, Tramín a André.

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-4-7, cca 68 stran, formát A5

Také Zemědělské družstvo Sedlec patří k tradičním producentům ledového vína. I oni se dočkali prvních mrazů. Na ploše 1,2 ha na Sedlecku sklidili asi osmadvacet metráků Ryzlinku vlašského o cukernatosti 38 °NM. „Letošní ledové bude trochu odlišné než ta předchozí. Je to dáno tím, že tady už nešlo ani tak o mráz, ale bobule byly již značně seschlé, takže by se to mělo odrazit ve specifické chuti a vůni. Nechejme se překvapit,” těší se Ctirad Králík, sklepmistr ZD Sedlec. Také společnost Vinofrukt Dolní Dunajovice počítala se sběrem hroznů na ledové víno, ale nakonec, pár dní před příchodem mrazů, se zde rozhodli nečekat a posbírali hrozny pro výběr z bobulí a výběr z cibéb. To sommelier Libor Nazarčuk ze Staré Břeclavi si na Mráz(e) nemůže stěžovat. Pracuje totiž v rodinném vinařství svého tchána Josefa Mráze ze Staré Břeclavi a právě Mráz se zde zásadním způsobem podílí na výrobě vín… Na ledové víno přesto letos nedošlo. Petr Hynek Ledové víno Stejně jako ostatní vína s přívlastkem je lze vyrábět pouze po ověření cukernatosti SZPI. Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě alespoň -7 °C a získaný mošt musí vykazovat alespoň 27 °NM cukernatosti. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstane část vody nevylisována v hroznech ve formě ledových krystalů. Ledová vína bývají velmi extraktivní, sladká a jsou poměrně vzácná, a proto drahá.

160,(vã. 5% DPH)

Kvalita vína je v˘sledkem míry vyuÏití potenciálu hroznÛ a ztrát pfii zpracování. Ani u vín ‰piãkové kvality to není jiné. PÛvodním impulzem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2007)

Odrůda měsíce – RULANDSKÉ ŠEDÉ Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je hustě plstnatý. List je středně velký, okrouhlý, širší než delší, s puchýřnatým a zvlněným povrchem listové čepele. Čepel je mírně trojlaločnatá, s mělkými postranními výkrojky. Řapíkový výkrojek je úzce otevřený, ve tvaru písmene V. Hrozen je malý, válcovitě-kuželovitý, u základu třapiny s malým křidélkem. Uspořádání bobulí v hroznu je husté. Bobule je malá, kulatá, šedočervená až šedomodročervená. V ročnících s velmi intenzivním osluněním je barva slupky téměř modrá. Slupka je středně pevná. Jednoleté dřevo je hnědé, čárkované a tečkované. Pěstitelské vlastnosti Rulandské šedé dozrává koncem září až v první polovině října. Rulandské šedé má střední až vyšší požadavky na polohu. Velmi vhodné jsou teplé jižní a jihozápadní svahy, případně terasy. Rulandské šedé má rádo hluboké a výživné půdy. Velmi vhodné jsou hlinité půdy, na nichž se tvoří větší množství extraktivních látek. Velmi dobře snáší rovněž vyšší obsah aktivního vápna v půdě. Na sprašových půdách, dobře zásobených vláhou, bývá možnost pozdních sběrů. Nejsou vhodné půdy kamenité a písčité. Rulandské šedé má dobrou odolnost k zimním mrazům. Odolnost k houbovým chorobám

lze obecně označit za střední. Odolnost k plísni révy je střední až dobrá. O něco více náchylná může být tato odrůda k napadení padlím révy. Ochraně proti těmto houbovým chorobám je třeba věnovat velkou pozornost. Rulandské šedé má střední až nižší odolnost k šedé hnilobě révy. Ve velmi dobrých lokalitách může být doporučované zatížení 8–10 oček na m2, v lokalitách s horšími podmínkami je potom vhodné zatížení 6–8 oček na m2. Rulandské šedé většinou nepožaduje regulaci násady hroznů v době vegetace. Většinou postačuje regulace násady zimním řezem. V rámci zelených prací se zaměřujeme především na vylamování zálistků v zóně hroznů. Tento zásah umožňuje provzdušnění keře a může sloužit jako nepřímá ochrana proti padlí révy a šedé hnilobě. Na dobře výživných půdách lze doporučit rovněž podnož Kober 125 AA. Tato podnož je doporučována vzhledem k velmi pozitivnímu působení na kvalitu hroznů. Ve většině ostatních případů a na dobře výživných půdách jsou vhodné podnože SO 4 a Teleki 5C. Enologické vlastnosti Rulandské šedé můžeme zpracovávat na jakostní vína. Většinou se tak děje v ročnících nebo vinicích, kde se negativně rozvíjí hniloby na hroznech. Rulandské šedé je však odrůda vhodná především pro produkci přívlastkových vín. Technologii zpracování hroznů musíme přizpůsobit zbarvení slupky. Při slupkách, kde hrozí extrakce většího množství barviv a narůžovělé zbar-

Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

vení vína, volíme velmi šetrné lisování hroznů. Je vhodné použít i lisování celých hroznů. Při tomto lisování jsou slupky neporušené a uvolňuje se z nich méně barviv. Cílem technologie je vyrobit plná, extraktivní vína a tomuto uzpůsobujeme i odkalení moštů. Není vhodné ostré odkalení moštů. Vína potom často bývají tenká, bez chuťové plnosti. Vybereme rovněž vhodný kmen kvasinek, který nám zabezpečí vývoj čistého aromatického projevu vína a uchování chuťové plnosti. Vhodnými teplotami pro kvašení je 18–22°C. Mošty z odrůdy Rulandské modré mají často velmi vysokou cukernatost. Při technologii zpracování takových hroznů je třeba myslet na sladění aroma vína, kyseliny a zbytkového cukru. Je vhodné ponechání obsahu zbytkového cukru, který zvýrazní chuťový dojem. Je třeba, aby na tento zásah měli výrobci vína přirozeně vybavení. Využití odrůdy a kvalita vína Rulandské šedé je možné využít pro výrobu jakostních vín. Častěji se však z této odrůdy vyrábí přívlastková vína ve všech jejich kategoriích. Víno je velmi vhodné k archivaci. Rulandské šedé se vyznačuje chuťovou plností a extraktivností. Víno má výrazně ovocně-květinové aroma s typickou chlebovinkou, která umocňuje chuťový zážitek z vína. Ve výběrových kategoriích je vhodný malý zbytek cukru, který podpoří chuťový zážitek.

Fotografie k článku jsou na protější straně

790 Kč (vč. 5% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2007)

Hrozen Rulandského šedého Foto Richard Stávek

Mutace na keři Rulandského šedého Foto Pavel Pavloušek

Rulandské šedé – vrchol letorostu Foto Pavel Pavloušek List Rulandského šedého Foto Pavel Pavloušek

Hrozny Rulandského šedého

Foto Richard Stávek

Keř Rulandského šedého Foto Richard Stávek

PROFESIONÁLNÍ PROPOJENÍ TECHNOLOGIÍ

Bílek Filtry s.r.o.

Filtry kapalin a plynù

Mikrofiltrace s øízeným prùtokem • zvýšení úrovnì mikrobiální stability vína • zamezení prudkým zmìnám prùtoku a tlaku v prùbìhu filtrace pøi plnìní v závislosti na aktuálním výkonu plnièe

Manuální plnièka lahví EF 4 s profesionálními parametry • elektronické øízení a evidence • 1 až 3 stupòové vystøikování (sterilizace) vnitøní plochy a atmosféry láhve • vytláèení vzduchu z lahví dusíkem • plnìní bez pøístupu vzduchu a kontaminace • možnost plnìní dvou druhù vín nebo typù lahví souèasnì • plnìní i šumivých a sycených vín a nápojù • výkon 300 až 500 lahví/hod • možnost osazení zátkovaèkou

Josefov 135, PSÈ 696 21 CZ e-mail: info@filtrace.com

Perfektní sanitace s CIP stanicí

• pro aplikaci u filtraèních zaøízení plnièù a zásobních tankù

• regulace ohøevu a hydraulického výkonu • pøedfiltrace sanitaèní a sterilizaèní vody

tel: +420 518 372 134 fax: +420 518 372 134

www.filtrace.com

(1–2/2007)

Malotraktor JM–240 Výkon 20Hp, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení. G R O U P

ST 4 ZÁTKY PRO NEJNÁROâNùJ·Í

spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

Cena 199 990,– Kč

možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

(1–2/2007)

Fotografie k článku „Choroby révy způsobené viry a fytoplazmami“

Roncet révy GFLV – lemování žilek

Roncet révy GFLV – srůstání letorostů

Mozaika huseníku ArMV – dvojité uzly

Mozaika huseníku ArMV – ostré zoubky na listech, barevné anomálie

Svinutka – nedostatečný vývin bobulí, zelený lem kolem žil na listech

Stolbur phytoplasma – ohraničené červenání interkostálních polí listu

Svinutka na podnoži K1 – zelený lem kolem žil, podvinutí okrajů čepele listu

Stolbur phytoplasma – nestejnoměrně vyzrálé réví

(1–2/2007)

Choroby révy způsobené viry a fytoplazmami Ing. Věra Holleinová, Zahradnická fakulta MZLU – ústav Mendeleum, Lednice

Testování je prováděno na dřevinných indikátorech nebo jinými mezinárodně uznávanými metodami, jako jsou například laboratorní serologická metoda ELISA a molekulární metoda RT-PCR. V České republice provádějí testování révy na přítomnost virů laboratoře Ústředního kontrolního ústavu zemědělského, Státní rostlinolékařské správy, Zahradnické fakulty MZLU – technický izolát Lednice a další autorizované laboratoře. Rostlinné viry jsou nebuněčné částice, schopné života a rozmnožování jen v hostitelské buňce. Jsou to nitrobuněční parazité. Příznaky virových onemocnění révy bývají často mylně přisuzovány vlivům výživy, počasí a ročnímu období. Někdy bývají naopak těmito vlivy zastřeny a potlačeny. Například přehnojení dusíkem a tropické teploty komplikují nejen vizuální diagnostiku, ale i laboratorní detekci (viz VO č. 4, 99/2006). Roncet – vějířovitost GFLV (Grapevine fanleaf virus) – má více kmenů: typický roncet, žlutou mozaiku, lemování žilek a další (obr. 1), (Vanek, 1980). Příznaky jsou různé – srůstání letorostů (obr. 2), vidličnatost, otevřený stopkový úhel u listů, vějířovité stažení žilnatiny (pozor na záměnu s poškozením herbicidy), světlé skvrny v mezižilním pletivu, panašování až žloutnutí, deformace listu, krátkočlánkovitost (nezaměnit s poškozením hálčivci a třásněnkami), slabý růst, sprchání a hráškovatění bobulí. Snižuje plodnost a životnost keřů. Podle kmene viru může dojít k rychlému odumírání keře nebo k víceletému krnění. Krátká internodia, svazčitost, křivolaký („cik-cak“) růst nejsou všeobecně specifické pro roncet. Mohou být vyvolány i dalšími viry nebo jinými příčinami, např. nedostatkem bóru. Přenos je možný pouze hlísticemi (Xiphinema index, X. italiae) (Bovey a kol., 1980) a srůstem nemocné rostliny se zdravou (štěpování).

Nepřenáší se při řezu a zelených pracích vzhledem k obsahu inhibičních látek v listech. Tyto látky inaktivují labilní virus, (Vanek, 1980). Mozaika huseníku ArMV (Arabis mosaic virus) má často latentní výskyt, proto bývá neúčinná vizuální selekce. Příznaky připomínají roncet. Na listech se vyskytuje rozšířený stopkový úhel, vějířovité stažení žilnatiny, asymetrie čepele, ostré ozubení (obr. 3) – nezaměnit s nedostatkem zinku. Někdy jsou listy malé žlutozeleně zbarvené. U Ryzlinku rýnského, kde byl prokázán pouze ArMV, bylo pozorováno totální zežloutnutí listů a květenství a intenzivní červené zbarvení letorostů. Na Chrupce se projevilo silné sprchání, zkrácená internodia, dvojité uzly (obr. 4), (Bovey a kol., 1980). Dalšími projevy bývají pozdní rašení, tenké výhony, celkově slabší až zakrslý růst keře, který může vést k úhynu rostliny během tuhé zimy. Přenos hlísticemi Xiphinema diversicadatum – dýkovec evropský, ale nikoliv X. index, (Bovey a kol., 1980). Latentní skvrnitost GFkV (Grapevine fleck virus) – škodlivost je těžko objektivně hodnotitelná vzhledem k latenci. Podle pokusů dochází už ve školce k rapidnímu snížení růstu výhonů a odumírání štěpů. Kratší výhony na napadených jedincích jsou patrné z dálky. U Chrupky byl pozorován slabý růst, nevýrazná chuť, snížená cukernatost. Často se vyskytuje v kombinaci s dalšími virovými chorobami. Na Slovensku bylo kolem r. 1980, kdy byly testovány nově uznané klony, napadeno 100 % Mülleru-Thurgau, 50 % Tramínu červeného, 43 % Frankovky modré, 33 % Burgundského modrého, (Vanek, 1980). Na indikačních rostlinách V. rupestris du Lot cv. St. George vznikají skvrny jako zesvětlení žilek třetího řádu se současným svinováním listových čepelí směrem nahoru. Virus je možné eliminovat termoterapií. Je rozšířen na velkém počtu odrůd i podnoží na celém světě. Přenašeč není dosud znám, (Bovey a kol., 1980). Rozšiřuje se štěpováním. Svinutka GLRV (Grapevine leafroll virus) má dosud 9 známých typů, (Gugerli, 2003). V EU a ČR je povinné testování na typ 1 a 3.

Je považována za nejškodlivější virovou chorobu. Způsobuje opožděné rašení, snížení úrodnosti (obr. 5) až totální neplodnost, snížení cukernatosti, horší vybarvení bobulí, zpožděné zrání, předčasné zbarvení listů a jejich opad postupující od paty keře. Listy modrých odrůd červenají a zůstává zelený lem podél žil 1. a 2. řádu (nezaměnit s nedostatkem hořčíku), podvinují se (obr. 6). Čepel se stává křehkou a později nekrotizuje. U bílých odrůd mezižilní pletivo předčasně žloutne. Svinutka typu 1 (GLRaV-1) způsobuje výrazné svinování okrajů listů a světle červené zbarvení čepelí, zatímco svinutka typu 3 (GLRaV-3) se projevuje středně silným svinováním a intenzivně červeným až purpurovým zbarvením listů (Zimmermann, 1990). Svinutka se často vyskytuje latentně. Na amerických podnožích (kromě V. riparia) je hůře vizuálně pozorovatelná a laboratorní testování rozmnožovacího materiálu by mělo být samozřejmostí, (Martelli, 1993). GLRaV-1 je kromě vegetativního množení rozšiřována červci Parthenolecanium corni – puklice švestková, Heliococcus bohemicus – červec český a Phenacoccus aceris – červec javorový, (Sforza, et al., 2000; Kůdela, Kocourek a kol., 2002). GLRaV-3 přenášejí červci Pseudococcus longispinus – červec paprsčitý a Planococcus ficus, (Rosciglione and Gugerli, 1989; Tanne, Ben Dov and Raccah, 1989; Kůdela, Kocourek a kol., 2002). Svinutka může být zaměněna s příznaky korkovatění kůry (corky bark), které patří do komplexu virových onemocnění způsobujících degeneraci dřeva. Zatímco u svinutek zůstává zelený pás kolem žil, u korkovatění kůry se listy barví do červena včetně žilek. Také může nastat záměna příznaků se škodami způsobenými fytotoxickým účinkem pesticidů, dále s příznaky nedostatku hořčíku, draslíku a bóru a rovněž s příznaky fytoplazem, jako jsou Flavescence dorée – zlaté žloutnutí révy a Bois noir – černé dřevo, (Bovey a kol., 1980). Fytoplazmy, označované do roku 1994 jako „mykoplazmám podobné organismy – MLO“, jsou parazité větší než viry, ale menší než bak-

(1–2/2007)

terie. Nemají pevnou buněčnou stěnu, pouze pružnou membránu. Jejich taxonomie není dosud ustálena. Jsou začleněny do 14–20 skupin, (Kůdela a Kocourek, 2002). Nacházejí se ve floému nemocných rostlin. Výše uvedené fytoplazmy patří mezi žloutenky révy, které kromě růstových anomálií snižují vitalitu rostlin, množství a kvalitu sklizně. V hroznech je vysoký obsah kyselin a nízký obsah cukrů. Černé dřevo (Bois noir – dále jen BN) patří do skupiny stolburu (Stolbur phytoplasma), stejně jako podobné onemocnění, Vergilbungskrankheit (VK), diagnostikované v Německu, (Boudon-Padieu, 1998). Listy bílých odrůd žloutnou podél žilek – může dojít k záměně s lemováním žilek (kmen roncetu). Čepele se svinují směrem dolů, mají kovový lesk, jsou křehké a lámavé. U modrých odrůd dochází k ostře ohraničenému červenání jednotlivých interkostálních (mezižilních) polí (obr. 7) a posléze k jejich nekrotizaci. Dřevo vyzrává nestejnoměrně (obr. 8). Na nedostatečně vyzrálých výhonech se objevují charakteristické tmavé bradavice. Internodia mohou být krátká, klikatě („cik-cak“) uspořádaná. Hrozny vadnou, (Bovey, 1980). Přenašeč Hyalesthes obsoletus (žilnatka vironosná), který se vyskytuje hlavně v teplém klimatu na územích kolem Středozemního moře, byl nalezen v minulých letech i na jižní Moravě a v Polabí, (Hluchý, Lauterer, 2006) Zlaté žloutnutí (Flavescence doreé) – příznaky na révě jsou velmi podobné BN a VK, ale nepatří do skupiny stolburu, nýbrž do skupiny žloutenek jilmu (Elm yellows phytoplasma), (Daire et al., 1993). Projevuje se zežloutnutím listů, jejich svinováním, převislým až zakrnělým růstem špatně vyzrávajících letorostů. Podnože SO 4, Fercal, 110 R a 3309 C jsou k FD tolerantní, a tím se stávají zdravým přenašečem na citlivé odrůdy Vitis vinifera, (Caudwell et al., 1994). Přenašeč, křísek Scaphoideus titanus, nebyl dosud v ČR nalezen, (Lauterer, 2006 – ústní sdělení). Fytoplazma žloutnutí jilmu byla mimo jiné detekována na révě v Německu, na území, kde se S. titanus nevyskytuje, (Maixner et al., 1995). Problematika fytoplazem na révě začíná být v naší zemi aktuální. Jednak je jejich detekce molekulárními metodami dostupnější než dří-

ve, a jednak byly ve vinohradnických oblastech v posledních letech vysazeny sazenice pocházející ze zemí, kde jsou BN a FD velmi rozšířeny. Onemocnění způsobená na révě fytoplazmami a viry jsou neléčitelná a je jen otázkou času, kdy rostliny uhynou nebo se rozhodnete pro jejich vyklučení kvůli nízké plodnosti. Máte-li podezření, že jste do nových vinic vysadili sazenice, které vykazovaly během vegetace některé z popsaných příznaků, neváhejte a co nejrychleji je nechejte otestovat, zvláště pokud rozmnožovací materiál pochází z dovozu. Na základě laboratorních pozitivních výsledků a vyjádření Státní rostlinolékařské správy můžete nemocné rostliny reklamovat. Je třeba tak učinit nejlépe do jednoho roku až dvou let od výsadby, aby nemohlo být argumentováno tím, že rostliny byly nakaženy ve vinici po výsadbě. Literatura 1. Bovey, R., Gärtel, W., Hewitt, W. B., Martelli, G. P., Vuitenez, A. (1980): Virus and Virus-like Diseases of Grapevines. Colour Atlas of Symptoms. Editions Payot Lausanne – La Maison Rustique Paris – Verlag Eugen Ulmer Stuttgart: 181. 2. Boudon-Padieu, E. (1998): Grapevine phytoplasmas. First Internet Conference on Phytopathogenic Mollicutes. (on-line: cit. 2006–12–7). http://web.uniud.it/phytoplasma//pap/boud8290.html 3. Caudwell, A., Larrue, J., Tassart, V., Boidron, R., Grenan, S., Leguay, M., Bernard, P. (1994): Caractére porteur de la Flavescence dorée chez les vignes porte-greffes en particulier le 3309 C et le Fercal. Agronomie, 14: 83–94. 4. Daire, X., Clair, D., Larrue, J., Boudon-Padieu, E., Caudwell, A. (1993): Diversity among Mycoplasma-like organisms inducing grapevine yellows in France. Vitis, 32: 159–163. 5. Gugerli, P. (2003): Grapevine leafroll and related viruses. Extended abstracts 14th Meeting of the ICVG, Locorotondo (Bari), Italy, 12–17 September, 25–31. 6. Hluchý, M., Lauterer, P. (2006): Vinařský obzor, 99: 361–362. 7. Kůdela, V., Kocourek, F. a kol. (2002): Seznam škodlivých organismů rostlin. Agrospoj, s. r. o., Praha. 342.

8. Maixner, M., Ahrens, U., Seemüller, E. (1995): Detection of the German grapevine yellows (Vergilbungskrankheit) MLO in grapevine, alternative hosts and a vector by a specific PCR procedure. Europ. J. Plant Pathology, 101: 241–250. 9. Martelli, G. P. (1993): Graft-transmissible diseases of grapevines Handbook for detection and diagnosis. (on-line) FAO, (cit. 2006–01–25). http://w w w.fao.org/docrep/T0675E/T0675E08.htm. ISBN 92-51 03245-9. 10. Pathirana, R., McKenzie, M. J. (2005): A modified green-grafting technique for large-scale virus indexing of grapevine (Vitis vinifera L.). Scientia Horticulturae, 107 (1): 97–102. 11. Rosciglione, B., Gugerli, P. (1989): Transmission of grapevine leafroll disease and associated closterovirus to healthy grapevine by the mealybug Planococcus ficus. Phytoparasitica, 17: 63. 12. Sforza, R., Komar, V., Greif, C. (2000): New scale insect vectors of grapevine closteroviruses. In: Extended Abstracts 13th Meeting of the ICVG, University of Adelaide and CSIRO, Adelaide Australia, 12–17 March 2000, 14. 13. Tanne, E., Ben Dov, Y., Raccah, B. (1989): Transmission of closterovirus-like particles by mealybugs (Pseudococcidae) in Israel. In: Tanne, E. (ed), Proceedings 9th Meeting of ICVG, Kiryat Anavim, Israel, 1987, 71–73. 14. Vanek, G. (1980): Epidemiológia, diagnostika a liečenie vírusových chorôb viniča. Polygrafia vedeckej literatúry a časopisov SAV, Bratislava. 275. 15. Weber, E., Golino, D. A., Rowhani, A. (1993): Practical Winery Vineyard (march/ /april): 21–25. 16. Zimmermann, D. (1990): La maladie de I’enroulement de la vigne: caractérisation de quatre particules virales de type closterovirus à l‚ aide d‚ anticorps polyclonaux et monoclnaux. Ph.D. thesis. Univ. Louis Pasteur, Strasbourg. 256. Foto č. 1–8 na straně 18: V. Holleinová

(1–2/2007)

Novinky z vinohradnické mechanizace na mezinárodním veletrhu EIMA BOLOGNA 2006 Ing. Patrik Burg, Ph.D. MZLU Brno, ZF Lednice, Ústav zahradnické techniky Břeclav

– –

Expozice veletrhu byla tématicky rozčleněna zejména na tyto kategorie: – Energetické prostředky (traktory a dopravní prostředky) – Nářadí a stroje pro chemickou ochranu rostlin (postřikovače, rosiče, herbicidní rámy, knotové aplikátory herbicidů atd.) Stroje pro sklizeň zeleniny, ovoce a révy vinné Technika pro přepravu, manipulaci a zpracování zahradnických produktů (mlýnkoodstopkovače, lisy, filtrační a plnicí zařízení atd.) Závlahové systémy Stroje pro údržbu okrasných a komunálních ploch (ruční nářadí, žací stroje, mulčovače, křovinořezy, plotostřihy apod.)

Z oblasti vinohradnické mechanizace byl zastoupen celý sortiment nářadí a strojů pro provádění jednotlivých pracovních operací, z nichž za zmínku stojí např. pneumatické a elektrické nůžky, stroje pro mechanizovaný předřez, balení réví, stavbu opěrné konstrukce, zpracování

půdy (rigolační, rotační a rýčové pluhy), kultivaci meziřadí a příkmenných pásů (kypřiče, výkyvné sekce, hloubkové kypřiče), hnojení (rozmetadla kompostu, organických a minerálních hnojiv), zelené práce (ometače kmínků, zvedače letorostů, osečkovací lišty, defoliátory), chemickou ochranu, a nechyběly ani multifunkční portálové nosiče vybavené nejčastěji adaptéry pro plně mechanizovanou sklizeň hroznů. Společné znaky, které se odrážely v konstrukci a provedení předváděných strojů, kladly důraz zejména na ochranu životního prostředí, bezpečnost práce a ergonomiku. Širokému spektru ručního nářadí, jako jsou např. zahradní nůžky, pilky, vázací kleště, vévodily elektrické (obr. 1) a pneumatické nůžky. Jednotliví výrobci PELLENC, CAMPAGNOLA, VOLPI, FALCON aj. zde představili zejména nové ergonomicky řešené rukojeti a materiály snižující nejen hmotnost vlastních nůžek, ale např. také baterií pro pohon elektrických nůžek (běžně 1,2–1,5 kg). Vedle strojů pro mechanizovaný předřez zaujaly v kategorii vinohradnické mechanizace návěsné sběrací lisy (obr. 2) umožňující sběr réví z meziřadí vinic a jeho svinutí do válcovitých balíků (příčný průměr balíku je cca 0,50 až 0,60 m), nebo slisování do balíků kvadratického tvaru (o rozměrech 1,00 × 0,50 × 0,50 m). Vzniklé balíky mohou být přepásány motou-

Ekologické zemûdûlství

zem, PE-folií, příp. síťovým rukávcem, a využity pro energetické účely – pálení v kotlích. Z výrobců těchto strojů, kteří zde prezentovali své výrobky, lze uvést např. CAEB, LERDA, ABBRIATA, ARBOR a další. Tyto stroje naznačují trend v energetickém využití odpadního dřeva. Další zajímavou novinkou byl nepochybně jamkovač firmy REVO. Tento stroj byl předveden hned ve dvojím provedení, a to jako ruční (jednomužný), motorový jamkovač (obr. 3) nebo jako jamkovač nesený na traktoru na hydraulicky ovládaném rameni. Toto provedení může být navíc doplněno o manipulátor s dvojicí pohyblivých čelistí umožňujících uchopení sloupků a jejich usazení do předem připravené jamky (obr. 4). Toto zařízení nabízí multifunkční využití při výsadbě sazenice révy vinné, stavbě opěrné konstrukce (hloubení jam pro sloupky i krajové kotvy), příp. při stavbě oplocení. Pracovní orgán tohoto stroje tvoří kovový trn kruhového nebo čtvercového průřezu na konci zahrocený o délce 0,6–1,0 m. Trn je nasazen v pracovní hlavě, která využívá principu příklepu. Pohon je u ručního provedení řešen od vlastního spalovacího motoru, u traktorového provedení od hydrauliky traktoru (nesený typ). Předností zařízení je možnost využití i v těžších a kamenitých půdách, kde nelze běžně využívat motorové vrtáky.

280,(vã. 5% DPH)

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2007)

Trendy v ošetření meziřadí utuženého průjezdy techniky ukázaly například rotační kypřiče doplněné 3–4 kypřicími dláty rozrušujícími zhutnělé podbrázdí zejména v kolejových stopách. U hloubkových kypřičů převládaly varianty s pevnými čepelemi radlic doplněné o zásobníky hnojiva. V expozici nechyběly ani rýčové pluhy, které stále ještě nepatří v našich podmínkách k běžnému vybavení vinohradnických provozů. Jedná se o pluhy speciální konstrukce, s nuceně poháněnými pracovními orgány ve tvaru rýče (obr. 5). Tyto stroje jsou poháněny mechanicky od vývodového hřídele traktoru a při své práci imitují ruční rytí. Vyznačují se velmi kvalitním zpracováním půdy v meziřadí vinice při současném zachování potřebné půdní struktury. Současně lze jimi zapravovat organická či minerální hnojiva, případně i zelené hnojení. Výsledná struktura půdy po zásahu vykazuje dostatečné prokypření, dobré zasakovací podmínky pro zimní vláhu a minimální erozní ohrožení. Inovační řešení představila v této kategorii strojů firma GRAMEGNA. Rýčový pluh je obdobně jako ostatní typy nesen vzadu na traktoru a je vybaven stranově posuvným rámem. Pracovní ústrojí je tvořeno třemi rýči, které jsou však orientovány napříč řádku (obr. 6). Stroj pak umožňuje nejen zpracovávat oblast příkmenného pásu mezi jednotlivými keři, ale může být využit např. také při úplném odstraňování porostu. Po najetí do blízkosti keře zajistí pluh prokypření půdy v jeho blízkosti společně s oddělením kořenů, a usnadní tak vytažení starého keře. Ze sklizňové techniky byl představen široký sortiment sklízecích van s různou nosností a stupněm vybavení. Nechyběly ani traktorové kontejnery na vysokozdvižných nástavbách traktorů. Vedle širokého sortimentu samojízdných sklízečů hroznů (NEW HOLLAND, ERO, PELLENC, PULCINELLI, GREGOIRE, TANESINI) byly k vidění také vysokozdvižné adaptéry s otočným držákem kontejnerů (obr. 7). Tato zařízení jsou určena k přepravě a vyprazdňování velkoobjemových plastových beden, které jsou stále častěji využívány u moderních sklizňových technologií. Závěrem lze říci, že díky dokonalé organizaci, příjemnému prostředí a především širokému spektru nejmodernějších technologií a nové techniky z oblasti zemědělské a zahradnické mechanizace byl veletrh EIMA 2006 skutečnou lahůdkou, kde si každý zainteresovaný návštěvník mohl přijít na své. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. 1G46082 „Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné“. foto archiv autora

Obr. 1: Elektrické nůžky (VOLPI)

Obr. 2: Sběrací lis na réví (LERDA)

Obr. 3: Ruční motorový jamkovač (REVO)

Obr. 4: Jamkovač nesený na hydraulicky ovládaném rameni (REVO)

Obr. 5: Detail pracovního orgánu – rýče (SELVATICI)

Obr. 6: Rýčový pluh (GRAMEGNA)

Obr. 7: Vysokozdvižný adaptér s otočným držákem kontejnerů (OLMI)

(1–2/2007)

Povětrnostní podmínky v roce 2006 RNDr. Tomáš Litschmann, Velké Bílovice

Vracov

Velké Pavlovice

Velké Bílovice

Těšetice

Strážnice

Staré Město u U.H.

Perná

Ořechov

Olbramovice

Moravský Žižkov

Milotice

Kuchařovice

Kostice

Kobylí

Jaroslavice

Hodonice

Dyjákovice

Dolní Věstonice

Čejč

Buchlovice

Brod. n.D.

Brno - Tuřany

Brno - Jundrov

Boleradice -15,0 -16,0 -17,0

teplota [oC]

-18,0 -19,0 -20,0

-20,2-20,1

-20,5 -20,5 -21,0 -22,0 -21,7 -21,0

-21,0

-20,2

-21,0

-20,4

-21,0

-20,8 -21,1-20,9

-21,0

-21,8

-23,0

-22,6-22,6

-24,0

-22,6-22,6 -23,0

-24,2

-25,0

-22,6

-24,2

Průměrné týdenní teploty v roce 2006 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 týden

0,0

Teplota vzduchu K doplnění úvodu si lze na obr. 1 prohlédnout minimální teploty ve dnech 23.–24. ledna na některých lokalitách, vybavených meteorologickými stanicemi. Pohybovaly se na všech místech pod -20 oC, méně mrzlo na Znojemsku a Brněnsku, směrem k východu se teploty mírně snižovaly a nejnižší byly zaznamenány v severovýchodní části moravské oblasti ve Strážnici a v Buchlovicích. K popisu teplotních poměrů v roce 2006 můžeme použít hned několik charakteristik, které nám pomohou podat poměrně ucelený pohled a posoudit, do jaké míry se teplota vzduchu mohla promítnout do celkového výsledku. Nej-

Minimální teploty vzduchu ve dnech 23. - 24. 1 2006

teplota vzduchu [oC]

Pokusíme se v následujícím příspěvku podat podrobnější pohled na průběh základních meteorologických prvků v moravské vinařské oblasti. V jejich popisu se budeme opírat především o podklady ČHMÚ v Brně, při hodnocení některých výrazných extrémů i o údaje dalších stanic, umístěných v zemědělských podnicích anebo u soukromých pěstitelů. Ačkoliv máme k dispozici údaje z více stanic této oblasti, v některých případech jsou průběhy klimatických charakteristik natolik podobné, že by se grafy staly obtížně čitelnými, a proto jsou zobrazeny pouze lokality s typickým průběhem pro širší oblast.

-5,0 -10,0 -15,0

Víno z nebe na zem

299,-

Nicolas Joly je ve svûtû vína znám˘ zavedením biodynamiky ve svém prestiÏním vinafiství Coulée de Serrant uÏ v roce (vã. 5% DPH) 1984. V novû redigovaném a roz‰ífieném vydání knihy, která se stala jiÏ klasikou vinafiské literatury, odhaluje nûkterá tajemství svého vinafiského umûní. Díky této knize a velkému poãtu pofiádan˘ch pfiedná‰ek pfiispívá autor k popularizaci biodynamiky. Má stále více zastáncÛ jak mezi milovníky dobr˘ch vín, tak mezi samotn˘mi vinafii. Pomocí citliv˘ch postupÛ umoÏÀuje biodynamika vrátit vínu osobitost viniãní tratû a opût dát v˘znam oznaãení A. O. C. (appellation d'origine contrôlée). „âím více se budeme vzdalovat zákonÛm Ïivota, tím více budeme závislí na umûl˘ch náhraÏkách, které jsme pÛvodnû nepotfiebovali ani k o‰etfiování vinice ani k zvelebování vína,“ uvádí autor. V fieãi pfiístupné i nezasvûcenému odhaluje Nicolas Joly originalitu tohoto zpÛsobu vinohradnictví, které zdárnû a úspû‰nû praktikuje. Nezamûfiuje se pouze na posílení pÛvodní formy Ïivota v pÛdû dodáváním Ïivoãi‰n˘ch a rostlinn˘ch látek, ale také na vyuÏití rÛzn˘ch biodynamick˘ch preparátÛ, pomáhajících rostlinû vstfiebávat svûtlo a teplo (zlep‰it její fotosyntézu). Inspiruje se my‰lenkami vizionáfie Rudolfa Steinera, autora popisujícího pÛdu jako poslední meziãlánek pfied citliv˘m, ménû hmatateln˘m svûtem, nacházejícím se v atmosféfie. Zab˘vá se rovnûÏ rolí astronomie, protoÏe biodynamika povaÏuje pÛdu za zrcadlov˘ odraz kosmu.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2007)

Odchylky průměrných týdenních teplot od normálu v roce 2006 10,0 8,0 6,0

týden

2,0

0,0

odchylka teplot [oC]

4,0

-2,0 -4,0 -6,0 -8,0 -10,0 -12,0

Nejnižší teploty naměřené v jednotlivých týdnech v roce 2006 20,0 15,0 10,0

týden

0,0

teplota [oC]

5,0

-5,0 -10,0

698 Kuchařovice 723 Brno-Tuřany, let. 755 Strážnice

-15,0 -20,0 -25,0 -30,0

Vývoj sum denních efektivních teplot nad 10

C v roce 2006

1600 1400 1200

698 Kuchařovice 754 Staré Město u U.H. 755 Strážnice

suma ef. teplot [oC]

prve si na obr. 2 všimneme průběhu průměrné týdenní teploty. Je zde pouze jedna křivka, reprezentující stanici Velké Pavlovice, neboť všechny ostatní stanice vykazovaly velmi podobný průběh. Již na první pohled nás na tomto obrázku zaujme nejprve výrazný pokles v lednu, způsobený již popsaným vpádem studeného vzduchu, naopak nejtepleji bylo poslední týden v červenci. Pokles teplot bylo možno zaznamenat ještě na přelomu května a června, během tohoto období se vyskytly rovněž i déletrvající vydatnější deště. Stejné týdenní teploty, avšak vyjádřeny ve vztahu k dlouhodobému normálu, jsou na obr. 3. Největší záporná odchylka se vyskytla právě v poslední dekádě ledna, v dalším průběhu vegetačního období se střídaly týdny s kladnými i zápornými odchylkami a ačkoliv to některým pěstitelům, zvyklým již spíše na předchozí extrémně teplé roky, ani nepřišlo, týdny s kladnými odchylkami přece jen i v roce 2006 mírně převažovaly. Nadnormální teploty panovaly od poloviny června až do konce července, po mírném ochlazení v srpnu pak pokračovalo již opět teplotně nadnormální období „babího léta“, kdy průměrná teplota za měsíce září až listopad byla doposud nejvyšší nejméně od roku 1961. Z průběhu minimálních teplot na obr. 4 je zřejmé, že poslední mrazy se vyskytly na počátku dubna a od této chvíle panovalo bezmrazové období až do poloviny října a pak následovalo ještě výraznější ochlazení na jeho konci, bohužel pro sklizeň ledového vína teploty stále ještě nebyly příznivé a nezvykle teplé počasí se vyskytovalo i v průběhu prosince. Charakteristiku teplotních poměrů v průběhu vegetačního období je možno doplnit o průběh sum teplot, které v sobě zahrnují celkové množství akumulovaného tepla za delší časové období a jsou poměrně v dobrém kauzálním vztahu i k množství přijatého slunečního záření. Nejprve si všimneme průběhu sumy efektivních teplot nad 10 oC, která je standardním výstupem zemědělských informací ČHMÚ a může zaznamenat detailněji systematické odchylky v teplotách, které nejsou v týdenních průměrech příliš patrné. Z obr. 5 vidíme, že k překročení desetistupňové teplotní hranice došlo v 15., na chladnějších stanicích až v 16. týdnu, a naopak od 43. týdne se teplota většinou již pohybovala pod touto hranicí. Celková suma se dostala na hodnotu 1212 oC ve Strážnici a 1436 oC ve Velkých Pavlovicích. Více než absolutní hodnoty nás zde však může zaujmout vzájemná poloha jednotlivých křivek, z níž je patrno, že k nejteplejším oblastem u nás i v roce 2006 patřila oblast Velkých Pavlovic a Dyjákovic (nejsou zakresleny, průběh křivek byl téměř totožný), zatímco Strážnice dosáhla nejnižší sumy těchto teplot. Zbývající lokality se nacházely mezi těmito dvěma krajními polohami. Představu o srovnání teplotních poměrů v roce 2006 s rokem předcházejícím může poskytnout obr. 6 s odchylkami sum efektivních

1000

723 Brno-Tuřany, let. 725 Velké Pavlovice

800 600 400 200 0 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 týden

Rozdíl sum ef. teplot nad 10

C v roce 2006 a 2005

200,0

150,0

suma ef. teplot [oC]

696 698 723 725

Dyjákovice Kuchařovice Brno-Tuřany, let. Velké Pavlovice

100,0

50,0

0,0 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 týden -50,0

-100,0

(1–2/2007)

Sumy aktivních teplot nad 10 st. C k 31.12. v jednotlivých letech

3338

3428

3199 3127

3113 3075 2998 2926 3204 3200 3303 3150 3070 3051 3150 3263

2771 2880 2925 2935

3100 3000 3204 2801

2671

2585

2535

2700

2915 2801 2982 3027 2842

2686

2664

2900

2832

2897

suma C

3100

2964

3183 3059 3116 3024

3155

3300

3182

3500

3159 3168

3434

3700

2500 2300

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1977

1975

1973

1971

1969

1967

1965

1963

1961

2100

Kumulativní úhrny srážek v roce 2006 od 1.1. 700

600

755 Strážnice 696 Dyjákovice

500

754 Staré Město u U.H.

srážky [mm]

723 Brno-Tuřany, let. 725 Velké Pavlovice

400

729 Brod nad Dyjí 698 Kuchařovice

300

200

100

0 týden

Odchylky kumulativních úhrnů srážek od normálu pro jednotlivé stanice v roce 2006 250,0 725 Velké Pavlovice 698 Kuchařovice 754 Staré Město u U.H. 723 Brno-Tuřany, let. 755 Strážnice

150,0

100,0

50,0

0,0

týden

-50,0 1

odchylka srážek [mm]

200,0

teplot. Vidíme, že přibližně do poloviny května byly sumy teplot vyšší než v roce předcházejícím, pak nastalo mírné ochlazení, avšak již od počátku července sumy teplot dosahovaly vyšších hodnot než v roce 2005 a konec vegetačního období skončil s rozdíly od 110 do 163 oC. Další doplnění informací o tom, kam zařadit rok 2006 z hlediska teplotních podmínek, je na obr. 7. Zde máme zaznamenány denní hodnoty sum aktivních teplot nad 10 oC pro oblast Lednice na Moravě od r. 1961 až do současnosti. Ročník 2006 patřil k těm stále ještě nadprůměrným, nemůže sice soupeřit s teplotními poměry takových ročníků, jako byly 2000 anebo 2003, vidíme však, že i nadále teplejší ročníky zatím ještě stále převažují a pomáhají vinařům k dosahování lepší kvality jejich produktů. Srážkové poměry V roce 2006 se střídala velmi vodná období s periodami se skromnými úhrny srážek. Vydatnější srážkové úhrny se vyskytovaly především na jaře a pak v první polovině srpna a vyvolaly poměrně silné tlaky houbových chorob nejen na révě, ale i na dalších plodinách. Z kumulativních úhrnů srážek, znázorněných na obr. 8, lze poměrně snadno stanovit období, v nichž pršelo, stejně tak jako i celkové množství srážek v jednotlivých obdobích roku. Voda z tající sněhové pokrývky, která se udržela i v nížinných oblastech prakticky po celou loňskou zimu, a poměrně vydatné úhrny v květnu a na počátku června vytvořily dostatečnou zásobu vláhy i v hlubších vrstvách půdy, kterou mohly rostliny využívat i v následujícím období s nižšími úhrny až do počátku srpna, kdy další vydatné deště doplnily úbytek půdní vláhy a zajistily dostatečný přísun vody keřům v období její největší potřeby. Současně to sice vyvolalo další zvýšený infekční tlak houbových chorob, při jejich úspěšném zvládnutí však počasí dopřálo pěstitelům výjimečně dlouhé období téměř beze srážek prakticky od počátku září až do konce listopadu. Vyjádřeno v absolutním množství, nejvíce srážek spadlo v roce 2006 v Brně-Tuřanech a v Brodě nad Dyjí, přes 600 mm, nejméně, kolem 450 mm, ve Velkých Pavlovicích. Paradoxem srážkového režimu roku 2006 zůstane, že přestože byl podzim téměř beze srážek, byly naplněny dlouhodobé normály pro jednotlivé stanice a jako celek lze tento rok řadit k průměrným až mírně nadprůměrným. Lze to vypozorovat na vzájemném srovnání srážek s dlouhodobým normálem, tak jak je na obr. 9, z nějž lze vyčíst, že až na již zmíněné Velké Pavlovice se po celý rok pohybovaly kumulativní úhrny nad normálem. Růst odchylek na tomto grafu znamená, že srážek je více, než činí normál pro příslušný týden, naopak jejich snižování signalizuje sušší období. Konec roku skončil pro většinu stanic s přebytkem do 70 mm oproti normálu, pouze stanice Brno-Tuřany jich zaznamenala o 168 mm více, než je normál.

(1–2/2007)

Réva vinná, příroda a planeta Země Prof. Ing. Lubomír Nátr, DrSc., Katedra fyziologie rostlin PřF UK Praha

Nikdo z dnešních čtenářů tohoto časopisu nemohl číst jeho první ročníky. Réva vinná jako druh byla téměř stejná, jako je dnes. Ale všichni určitě vědí, že způsob obdělávání vinohradů a také přípravy vína byly velmi odlišné. Za těch 100 let se změnilo mnoho dalších věcí, které byly patrně tím hlavním podnětem pro změny, k nimž došlo při pěstování révy i produkci vína. Vinohradníkům ubyla namáhavá dřina. Technologie se nesmírně proměnily. Počet těch úplně běžných konzumentů vína, ale i jeho znalců, silně vzrostl. Vůbec charakter ovocnářství a celého zemědělství se změnil způsobem, který by si zasloužil podrobnější připomenutí. Velká část lidstva zvýšila svou životní úroveň způsobem tehdy zcela nepředstavitelným. Ale pokračující migrace lidí do městských aglomerací je zároveň oddělila od každodenního vztahu k přírodě a jejím celoročním proměnám. Také tento pohled bychom si mohli připomenout podrobněji. Mimo jiné proto, že závislost lidstva na přírodě se vůbec nesnížila. Především technologicky vyspělé společnosti jsou mnohem zranitelnější, než byla dřívější společenství s mnohem nižší životní úrovní. I na tento aspekt často zapomínáme. A co vlastně bylo a nadále je oním „hybatelem“ ženoucím změny ke stále větším rychlostem? Domnívám se, že počet lidí na naší planetě a jejich či vlastně naše naprosto nezřízená touha mít stále víc. Jádro problému je patrno z grafů na obr. 1 a 2. Počet obyvatel Země se v posledním stole-

tí zvyšoval mimořádnou rychlostí. Vždyť stále ještě i v současné době ročně přibude přes 60 milionů lidí. A navíc: dávných několik milionů lidí se zásadním způsobem lišilo od těch stávajících. Nikoliv podobou a základními fyzickými vlastnostmi, ale svými požadavky, svou spotřebou, svými trvale se zvyšujícími nároky. A tak současné lidstvo je pro přírodu naší planety mnohem větší zátěží, než by odpovídalo jen poměru mezi dávnými 10 miliony a stávajícími 6,5 miliardami. Změny postihly také přírodu. Kdo si dnes v ruchu malých i větších měst připomene, že bez rostlin bychom neměli kyslík pro svůj život? Bez rostlin by koloběh vody vypadal úplně jinak, než jak jej dnes využíváme. Bez rostlin ztratí půdy svou úrodnost. Globální koloběh základních živin by se nejprve zhroutil, a pak by si našel novou rovnováhu atd. Naši prapředci byli nesporně každodenně spjati s přírodou a jejími proměnami. S rozvojem pěstování rostlin a chovem dobytka se dostupnost potravin natolik zvýšila, že se začal zvyšovat počet lidí. A nárůst počtu obyvatel se stal naprosto nebývalým od počátku tzv. průmyslové revoluce v 19. století. A jak se tedy změnila naše závislost na přírodě? Všimněme si obrázku č. 3. Příroda v tom nejširším smyslu, v oceánech i na pevninách, vytvářela na Zemi podmínky pro život v jeho dnešní podobě: fotosyntéza rostlin zajistila nejen zásoby fosilních paliv, ale také veškerou biomasu pro výživu „nezelených organismů“, tedy i člověka. Zároveň obohatila atmosféru o kyslík, jehož množství neustále obnovuje. Výpar z oceánů i transpirace rostlin vracejí do atmosféry srážky a zajišťují globální cyklus vody se všemi jeho nenahraditelnými (čištění vody, vsakování do půdy atp.)

Pûstujeme révu vinnou

i člověku méně příjemnými (záplavy) dopady. Nespočitatelné množství tisíců druhů organismů udržuje úrodnost půdy a likvidaci odpadu. Vytvářený oxid uhličitý je rostlinami využíván ke stále se obnovující produkci organických látek, jimiž je všem živým tvorům zpřístupňována energie slunečního záření. To všechno bylo, je a bude základem i naší existence. Proto se oprávněně mluví o „službách ekosystémů“ a množících se pokusech hodnotu těchto služeb vyjádřit i finančně. K těmto přírodním procesům lidstvo postupně přidávalo stále větší podíl své práce vyjádřené v obrázku hrubým domácím produktem (HDP). A to vše zvyšuje počet obyvatel k dnešním 6 a půl miliardám. Tyto miliardy lidí potřebují prostor pro sebe, svou rekreaci, svou infrastrukturu, svůj blahobyt. Musí se proto omezovat prostor pro ostatní organismy. Jenže na jejich bytí a činnosti sami také závisíme. Je v obrázku č. 3 nějaká zásadní chyba? Pokud naznačené souvislosti odpovídají skutečnosti, tak jaké je řešení? Mohou ale problémy připomenuté v předchozím odstavci vůbec zajímat čtenáře tak odborného časopisu, jakým je Vinařský obzor? Vím, že čtenáři zde hledají především odborné rady, stanoviska a informace vztahující se k té spoustě otázek, s nimiž se setkávají v celém přesložitém procesu začínajícím přípravou půdy pro výsadbu a následné udržování vinohradu a končícím spokojeným vychutnáním vlastního vína, ale také zaslouženým finančním zhodnocením výsledků své práce. Mohou takto zaměstnané čtenáře, oprávněně a cílevědomě hledající poučení pro své aktivity neoddělitelně spojené s vínem, zajímat obecnější otázky rostlin, přírody a planety?

(Vilém Kraus Jr., Vilém Kraus)

98,(vã. 5% DPH)

Autofii vycházejí vstfiíc rostoucímu zájmu o pûstování révy vinné z fiad ‰iroké vefiejnosti, oslovují ty, kdo vinafiství chtûjí jako koníãek, neví, jak na to, a zatím vydané publikace jsou pro nû moc odborné. Na základû údajÛ z posledního desetiletí sestavili pfiehledn˘ a vlastními zku‰enostmi podloÏen˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ. KníÏku jistû pfiivítají jak drobní vinafii hospodafiící na plo‰e 5-10 arÛ, ktefií révu zpracovávají na vinn˘ mo‰t pro vlastní spotfiebu, tak i drobní pûstitelé-zahrádkáfii, ktefií pûstují révu pro radost i uÏitek na své zahradû a plody pak vyuÏívají k pfiímé konzumaci. Dovíme se nejen jak rozmnoÏovat révu, zakládat vinice, jak révu tvarovat a fiezat, o v˘Ïivû a hnojení, obdûlávání pÛdy, o ochranû révy, o pfiehledu odrÛd zapsan˘ch ve Státní odrÛdové knize, ale najdeme tu i rady, co je v‰echno nutné udûlat, aby se nám réva pûknû pnula po pergole na zahradû nebo popínala zeì domku ãi chaty a produkovala i ‰Èavnaté zdravé plody. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2007)

Představuji si, že většinu čtenářů tohoto časopisu občas třeba při práci na vinohradu nebo i posezení ve vinném sklípku napadne, jak se jeho révy dotýká a bude dotýkat změna koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, o níž se stále častěji dovídá i v novinách či televizi. A současně nelze oddělit otázku, jestli je to vůbec pravda a proč by se právě nyní měla koncentrace CO2 zvyšovat. Nebo stále zmiňované změny globálního klimatu: proč by k nim vůbec mělo docházet? Ale těch námětů a otázek je mnohem více. Například: Réva vinná je bezesporu výjimečná rostlina. Může se jí nějak dotknout ona klesající biodiverzita, o níž lze také skoro každodenně číst? Je pochopitelné, že se stále pokračujícím růstem počtu obyvatel na Zemi se musejí likvidovat přirozené porosty. Může nám to vadit? Nebo to je pouze přehnaná péče některých podivínů, kteří jsou ochotni kdykoliv, kdekoliv a jakkoliv doslova bojovat za záchranu tu vyder, tam žab či jiných organismů? A vůbec, nemá lidstvo už dostatečně vyvinuté technologie, které mu umožní doslova nezávisle na přírodě vytvářet pro svoje společnosti umělý svět, ať už železný, betonový nebo umělohmotný? Jiný příklad: obyvatelé Evropy a Severní Ameriky jsou vesměs konfrontováni s problémy nadbytečné produkce potravin. V nepochopitelném protikladu k této naší zkušenosti jsou údaje Organizace pro zemědělství a výživu Organizace spojených národů (FAO), podle nichž na zeměkouli hladoví asi 800 milionů lidí, tedy tolik, kolik odpovídá osmdesátinásobku počtu obyvatel naší republiky! Je to důsledek hospodářské nespravedlnosti nebo skutečně naše planeta nedovede vyprodukovat více potravin? Dovolím si zde naznačit jeden příklad. Jedná se o projekt, který považuji za mnohem důležitější pro lidstvo, než jsou projekty letů na pla-

nety Sluneční soustavy. Je to projekt, který si klade za cíl zcela zásadním způsobem změnit vlastnosti jednoho druhu kulturních rostlin – rýže. Uvedu velmi stručný popis tohoto projektu a jeho význam. Pokusím se zároveň naznačit jeho mimořádnou obtížnost. Mezi nejdůležitější plodiny světa patří rýže, kukuřice a pšenice. Jejich roční produkce jsou podobné a činí řádově téměř 600 milionů tun zrna. Speciální postavení rýže je dáno navíc tím, že přes 90 % ploch rýže je v Asii, kde tvoří nenahraditelný zdroj výživy, a to zejména pro chudší obyvatele. V průběhu druhé poloviny minulého století se výnosy této plodiny zvyšovaly tempem, které bylo srovnatelné s růstem počtu obyvatel. V současné době se však stále častěji prokazuje, že výnosy dosahují takové úrovně, kterou se nedaří dále překonat. Z mnoha rozborů vyplývá, že dalšího zvýšení výnosů rýže lze dosáhnout pouze zásadním zvýšením rychlosti fotosyntézy. Co to znamená? Rýže patří k tzv. rostlinám typu C3, které na rozdíl od rostlin C4 (například kukuřice nebo cukrová třtina) mají o plnou třetinu až polovinu nižší rychlost fotosyntézy. Tu můžeme v tomto stručném přehledu chápat také jako rychlost produkce biomasy rostlin. Vyšší výkonnost rostlin typu C4 je spojena s celou řadou rozdílů zahrnujících jak anatomickou stavbu listů, tak i mnoho fyziologických a biochemických procesů. Tyto dva typy rostlin se skutečně liší v celé řadě znaků. A v čem tkví podstata projektu, který považuji za nanejvýš ušlechtilý a intelektuálně zcela jedinečný v historii vědy i zemědělství? Pomůže lépe uživit miliony lidí! Konsorcium institucí a odborníků z celého světa připravuje jednotlivé kroky projektu, jehož řešením by stávající vysoce produktivní formy rýže získaly vlastnosti rostlin C4. To by zákonitě umožnilo zvýšení výnosů, a to při relativně nevýznamném zvýšení dávek dusíkatých hnojiv a vody.

Obr. 1. Počty obyvatel Země v uplynulých 2 tisíciletích

Možná čtenáře tohoto časopisu zase napadne, proč by takové téma mělo zajímat i jeho, který spotřebuje minimum rýže a má dost starostí s vlastními vinicemi. Opět si myslím, že důvodů, proč by nás všechny také tato obecnější či zdánlivě vzdálenější témata měla zajímat, je celá řada. Alespoň jeden: globalizace se stala pojmem, na který můžeme být alergičtí. To však nic nemění na skutečnosti, že povrch planety, na níž žijeme, se jakoby zmenšil. Kamkoliv na Zemi se dostaneme během několika hodin. Finanční problémy Japonska se promítají i ve zhodnocení české koruny. Situace v malinké vzdálené a na ropu bohaté zemičce se promítne v tom, kolik platíme i my ve střední Evropě za litr benzinu. Úspěch teroristického útoku kdekoliv na zeměkouli se projeví omezením našeho pohybu atd. Ale také hospodářský růst dvou nejlidnatějších států světa, Číny a Indie, mění skladbu potravin jejich obyvatel: od rostlinných přecházejí k živočišným produktům. Ale ty potřebují mnohem více obilí, takže jeho celosvětová dostupnost klesá a ceny rostou. Budeme tedy pít méně vína, protože více peněz vydáme na základní potraviny? Uvědomuji si, že nynější moje úvaha je hodně zkratkovitá. Lze jí mnohé vytknout. Ale čtenáře prosím, aby si sami zkusili vybavit všechny ty nemilé a hororové zprávy ze světa, jimiž nás media zaplavují. Jsme prostě nejen vinaři a občané této republiky, ale také občané Evropské unie se všemi jejími klady i nedostatky. A jsme členy lidské komunity, kteří musejí nést i ty důsledky nešťastných či zlých skutků příslušníků svého lidského rodu, za které jinak nenesou žádnou odpovědnost. A proto si myslím, že nás všechny musejí zajímat otázky přesahující jen každodenní praxi naší vlastní lokality. V době změn globálního klimatu, ústupu ledovců, zvýšené frekvence vln veder, dlouhých

Obr. 2. Počet obyvatel v uplynulém století. Znázorněny jsou roky, kdy byly dosaženy jednotlivé miliardy lidstva

(1–2/2007)

období sucha nebo záplav, ale také stále rostoucího počtu obyvatel a zvyšující se migrace bychom se měli orientovat v tomto stále rychleji se měnícím světě se stále větším přehledem. Nemyslím, že všichni máme podrobně rozumět všem naznačeným změnám a jevům. Ale každý z nás je odpovědný za konkrétní politiku ve své obci či městě. Všichni neseme spoluodpovědnost za rozhodování naší vlády. Chceme uchovat určitý druh žab i za cenu horší silniční komunikace? Budeme podporovat rozšiřování jaderných elektráren? Je konvenční zemědělství škůdcem lidstva nebo jsou ekologické formy zemědělství jen nedomyšleným ideologickým hnutím? Občan této planety v 21. století bude muset věnovat naznačeným i dalším otázkám více pozornosti, pokud se má na budoucím osudu lidstva kvalifikovaně spolupodepsat. Pojem trvalé udržitelnosti opravdu ne-

smí být jen další mlhavou vějičkou, ale symbolizuje osudovost křižovatky, k níž se lidstvo blíží. A není málo moudrých lidí na celém světě, kteří se domnívají, že už je stejně pozdě. Planeta Země podle mnohých přemýšlivých mužů a žen nemá jiné východisko, než prostě lidský rod ze svého povrchu vymazat, má-li život v té nejobecnější podobě přežít. (Poznámka redakce: Téma klimatických změn a jejich vlivu na rostlinou produkci bude tématem celoročního seriálu, kte- Obr. 3. Schematické znázornění významu přírodních rý bude pro redakci VO připra- ekosystémů pro utváření podmínek příznivých pro život. vovat L. Nátr.) Podrobnosti jsou uvedeny v textu.

Z histórie vínnych kvasiniek Novšia história vínnych kvasiniek sa môže možno zhruba rozdeliť do týchto etáp: 1. Obdobie do 18. storočia nášho letopočtu, 2. Obdobie po 18. storočí do objavenia svetelného mikroskopu a 3. Obdobie 19. storočia charakterizované epochou Louisa Pasteura s následným 20. storočím siahajúce až do našich čias. Dejiny vínnych kvasiniek do 18. storočia Ak odhliadneme od staroveku, z ktorého nemáme písomné dôkazy, treba uviesť vitalistické vízie Stahla o alkoholovom kvasení muštu, ktorého teória sa skutočne udržala až do vynálezu svetelného mikroskopu Antonie Leeuvenhoekom začiatkom 18. storočia, čo prispelo kk lepšiemu ponímaniu pôvodcov alkoholového kvasenia a k ukončeniu vitalistickej teórie Stahla. Dejiny vínnych kvasiniek 18. a 19. storočia Už v roku 1803 Leeuvenhoekove objavy viedli k objasneniu kvasiniek ako pôvodcov alkoholového kvasenia. Ako príklad uveďme vedcov de la Toura, Kützinga, Schwanna a najmä Meyena. Posledného považujeme za prvého systematika kvasiniek, ktorý prvý vínne kvasinky označil a zaradil do rodu Saccharomyces – cukorných húb. Práce Louisa Pasteura môžeme označiť za geniálne. Dielo „Étude sur le Vin“ a „Étude uur

la Biére“ patria k skvostom vinárstva a pivovarníctva z roku 1866 a k základom modernej výroby vína a piva. Pasteur vyvrátil dovtedajšie teórie chemického vysvetlenia alkoholovej fermentácie Liebigom, ktorý neuznával úlohu kvasiniek pri alkoholovom kvasení. Počiatky 20. storočia Hansen patrí určite k vynálezcom a propagátorom čistých kultúr pivovarských kvasiniek. Wortmann a Müller – Thurgau boli pioniermi čistých kultúr vínnych kvasiniek, čo vo vinárstve znamenal ústup od spontánnej fermentácie, ktorá však mala aj mnohých kritikov, čo spomalilo nástup tejto revoločnej epochy vo vinárstve. Praktické dosahy sa plne začali uskutočňovať o niečo neskôr. Hilgard a Cruess z kalifornskej univerzity sa zaslúžili o založenie prvej zbierky čistých kultúr vínnych kvasiniek. Vaugham upozornil na problematiku kazenia hroznových vín „divými“ kontaminačnými druhmi kvasiniek. Cruess v roku 1915 založil aj prvú ekologickú štúdiu vínnych kvasiniek vyskytujúcich sa na hrozne a vo vinohradoch Kalifornie. V Európe po Wortmannovi v Geisenheime Krömer a Schmitthenner ako prví zaviedli dekontamináciu vína odzárodkovacou filtráciou – Entkeimungsfiltration (EK – filtráciou). Castor a Guymon sa zaoberali identifikáciou vínnych kvasiniek a baktérií vína. Študovali kinetiku fermentácie a objasnili tvorbu vyšších alkoho-

lov (pribudlín) z aminokyselín, ktoré označili za prekurzorov vyšších alkoholov. Neskôr Thoukis a Amerine z amerického Davisu v Kalifornii doplnili, že sa vyššie alkoholy netvoria iba z aminokyselín podľa teórie Ehrlicha, ale vznikajú aj metabolizmom vánnych kvasiniek z glukózy a fruktózy. Ingraham a Guymon dokázali, že vyššie alkoholy sa tvoria rôznymi metabolickými dráhami vínnych kvasiniek. Niehaus objasnil pôvod a funkciu apikulátnych kvasiniek Kloeckera apiculata na hrozne a v mušte. Winge a Laustsen v roku 1938 pripravili krížením kvasiniek prvé hybridy kvasiniek, čím rozšírili paletu významných kmeňov vínnych kvasiniek. Priekopníkmi riadenej alkoholovej fermentácie boli Američania Castor a Amerine z kalifornskej univerzity v Davise. Ozrejmili a podrobne osvetlili problematiku a faktory, ktoré pozitívne ovplyvňujú nielen rýchlosť fermentácie, ale aj smerovanie ich aktívity pri prehľbení kvasenia. V spolupráci s Kunkeeom a Oughom vyzdvihli význam a vplyv pH, obsahu sacharidov, titrovateľných kyselín, obsahu dusíkatých látok a teploty na priebeh alkoholovej fermentácie. Aj v Európe došlo k veľkému pokroku vo výskume vínnych kvasiniek. Schanderl v Geisenheime prispel novými poznatkami v roku 1945 modernej systematike, fyziológii a biochémii vínnych kvasiniek prítomných na primárnych a sekundárnych stanovištiach vo vinohradoch a na výrob-

(1–2/2007)

nom zariadení vínnych pivníc. Venoval se aj fyziológii kvasiniek typu sherry. Treba zdôrazniť, že obdobie po 2. svetovej vojne bolo charakterizované vzplanutím vedecko – výskumnej činnosti nielen v Európe, ale aj v zámorí. Historicky záslužné práce v oblasti systematicky kvasiniek majú zaiste holandskí bádatelia Lodderová a Kreger van Rijová, ktoré v Delfte prikročili k objasneniu postavenia kvasiniek aj vo vinárstve, pivovarníctve, liehovarníctve a v medicíne. Castelli, Cantarelli a Capriotti v Taliansku zistili v rokoch 1952–1957 významné vzťahy medzi klimatickými podmienkami a ekologickým prostredím na jednej strane a spoločenstvom kvasiniek na strane druhej v rôznych vinohradníckych oblastiach sveta. Potvrdili, že sa spontánnej fermentácie muštu v prvej fáze kvasenia zúčastňujú málo významné a výkonné Kloeckera apiculata a Candida (Metschnikowia) pulcherrima, ktoré inicíujú fermentačný štart, keď potom iniciatívu alkoholovej fermentácie po dosiahnutí 3 – 4 % obj. alkoholu preberajú výkonnejšie Saccharomyces cerevisiae a pri dokvášaní S. bayanus. Z 50. a 60. rokov sú známe významné práce francúzskych enológov z Univerzity v Bordeaux, kde Ribéreau – Gayon, Peynaud a Domercquová potvrdili vedúcu úlohu a význam S. cerevisiae pri výrobe vína. Objasnili dovtedy málo známe fyziologické a biochemické prejavy tohoto druhu kvasiniek. Ribéreau – Gayon sa zaslúžil o opis dôležitých druhov sprievodných kvasiniek a kvasinkových mikroorganizmov počas spontánnej fermentácie muštu. Paralelne prebiehal výskum v Kalifor-

nii (Kunkee, Amerine). Možnosti stabilizácie vín so zvyškom sacharidov kyselinou sorbovou a dietylesterom kyseliny pyrouhličitej vystriedali pomerne rýchle fyzikálne postupy EK a membránovou filtráciou, čo zaručilo odstránenie kontaminačných kvasiniek z vína s veľkou istotou. Celý rad enológov, vinárskych mikrobiológov (Dittrich, Kunkee) a ďalší sa venovali príčinami a dôsledkami chorôb vína vyvolávaných kvasinkami (birza, vláčkovatenie, kvasničné zákaly). Würdig a Schlotter zistili v 60. rokoch, že niektoré kmene vínnych kvasiniek produkujú významnejšie množstvo sulfitov (siričitanov) zo síranov ako výsledok nedokonalej enzýmovej reakcie redukcie síranov až na sírniky. T. Wikén a Schaeffer v Delfte zistili, že za anaeróbnych podmienok fermentácie vínne kvasinky brzdí tzv. Pasteurov efekt. Renkine poukázal na význam aplikácie upútaných vínnych kvasiniek pri výrobe šumivých vín. Zaujímavé práce uverejnil Dittrich v Geisenheime v roku 1977, keď osvetlil otázku väzbovosti SO2 na rôzne metabolity a medziprodukty alkoholovej fermentácie, napríklad na acetaldehyd, čo umožnilo znížiť aplikácie oxidu siričitého do muštu a vína. Aplikáciu „tekutých“ zákvasov vystriedali veľmi rýchle aktívne suché vínne kvasinky (ASVK), čo prispelo k racionálnym postupom využívania čistých kultúr vo vinárstve. Viedlo to aj k zníženiu možnosti kontaminácií, k urýchleniu fermentácie, dlhšej skladovateľnosti ASVK, skráteniu času prípravy zákvasov, atď. Umožnilo sa cielené používanie ASVK, ktorej široká paleta na trhu je toho zárukou.

V druhej polovici 20. storočia sa zosilnil tlak na zníženie používania chemických prostriedkov, najmä SO2, pri ošetrovaní a školení muštu a vína. Podarilo sa to hlavne zavedením fyzikálnych postupov minimalizácie zákalov spôsobených kvasinkami a baktériami. Veľkú zásluhu na tom malo a má O. I. V. a jej odborné grémiá. Veľký pokrok sa dosiahol všeobecne na úseku mikrobiológie muštov a vín, čo umožnili aj výsledky výskumov v oblasti ekológie, taxonómie, fyziológie a biochémie vínnych kvasiniek. Tendencie riadenej fermentácie, zavedenie prísnejších spôsobov kontroly vína, aseptického fľašovania vín apod., signalizujú trend budúceho vývoja vinárskej mikrobiológie všeobecne, a mikrobiológie vínnych kvasiniek osobitne aj v budúcnosti. Literatúra M. A. Amerine, H. Phaff: Bibliography of Publications by the Faculty Staff and Students of the University of California 1976–1980 on Grapes, Wines and Selected Subjects. Berkeley – Los Angeles – London 1986 H. H. Dittrich: Mikrobiologie des Weines. Vyd. E. Ulmer, Stuttgart 1977 A. Kocková – Kratochvílová et al.: Forty Years of Activity of Czech and Slovak Yeast Research (1990–1999). Vyd. Veda SAV 1999, s. 121 R. E. Kunkee: Thousand Years of Wine Microbiology with Emphasis on the last Hudred Years. Symposium „Grape Wine Centannial“ (U. C. Davis) 76, 1980, s. 76–78 Erich Minárik

Žehnání vína má prastaré kořeny

Víno podle Bible Ježíš ustanovil za jeden z neušlechtilejší z nápojů, vykonával s ním zázraky a při poslední večeři jej podával apoštolům proměněné ve svou krev. Všichni, nejenom vinaři, znalci a milovníci vína, by si tohoto nápoje měli velmi vážit a ctít ho. To znamená, že se má i s láskou ve správné míře pít. Dne 27. prosince pak pravidelně probíhá v mnoha moravských vinařských obcích a městech žehnání tohoto lahodného moku – vína. Tato každoroční událost se stále více utvrzuje a rozšiřuje po světě, a proto také v Čechách se lidé mohou napít požehnaného vína. A proč tato událost probíhá zrovna v povánočním čase? Na 27. prosinec připadá podle kalendáře svátek svatého Jana Evangelisty. Podle jedné z legend podali nepřátelé sv. Janovi číši s otráveným vínem. Apoštol ji po-

žehnal a víno bez úhony vypil. Proto se dává toho dne světit víno. Zprávy o tomto zvyku existují již z 12. století. Ve středověku bylo zvykem žehnat a pít víno ke cti sv. Jana i při jiných příležitostech, např. při zahájení pouti do Svaté země, před odchodem do války atd. Přípitky na sv. Jana převzala také renesanční pijácká bratrstva. Na venkově lidé věřili, že víno vypité v den svátku sv. Jana ochrání před hadím uštknutím. Nynější žehnání vína v tento den připomíná tohoto světce, zpestřuje a oceňuje vinařům jejich práci. Samotné žehnání provádí kněz, jáhen či laik a koná se přímo v kostele při mši svaté, nebo častěji v kulturních domech, sokolovnách a jiných společenských prostorách. Po úvodu se většinou přečte úryvek z evangelia a pronese se žehnací modlitba. Když se požehnané víno podává k pi-

tí, může se podle staré tradice říci: „Pij lásku svatého Jana.“ V mnoha obcích se tato akce pojímá jako kulturní událost spojená s koštem. Začátek bývá navečer a konec se protáhne do pozdních nočních hodin. V Čejkovicích přinesli vinaři k požehnání velké množství letošních mladých vín, ale nezapomněli ani na starší ročníky. Žehnání vedl místní farář Grzegorz Zych a k navození té správné atmosféry zpíval mužácký sbor Révokaz. Také ve Velkých Bílovicích si celou akci zpestřili, ovšem za cenu vstupného, připraveným občerstvením a k dobré náladě vyhrávala cimbálová muzika Guráš. Žehnání se dále dočkali například v Hovoranech, Šitbořicích, Polešovicích, Bořeticích, ale také třeba v chrámě sv. Augustina v Brně. Jana Herzánová, Čejkovice

(1–2/2007)

Vinice Šobes v NP Podyjí – její hadi a ještěrky RNDr. Mojmír Vlašín, ZO ČSOP Veronica, Brno

Za své vynikající vlastnosti vděčí šobeské víno právě ideální poloze vinice na slunném jižním svahu, chráněném ze severozápadu i severovýchodu proti větru. Zvláštní význam má i kamenitá, kyselá půda na rulovém podkladě, která přes den nasává sluneční teplo a v noci je zase intenzivně vyzařuje. Zdejší mikroklima se podobá například podmínkám v údolí řeky Rhôny nebo Rýna. Stáří vinic je kolem 30 let, v odrůdách Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Rulandské modré a Pálava. Vinice je skryta před civilizací, na každém kroku máte pocit, že kráčíte historií. První vinice zde údajně založili už římští legionáři. Historické prameny uvádějí, že počátky vinařství zde sahají až do druhého století našeho letopočtu. V této době zde římská legie císaře Marca Aurelia založila první vinice. Velký rozvoj vinařství potom pokračoval v období Velkomoravské říše, kdy kníže Svatopluk nechal dovézt révu z Rakouska a Uher a začal cílevědomě zakládat nové vinice. Šobes není výjimečný jen svojí historií a vínem, je to také jedna z neznámějších lokalit na ochranu plazů. Nemusíte se bát – setkat se zde sice můžete se všemi čtyřmi druhy našich užovek, ale zmiji (našeho jediného jedovatého hada) se zde nalézt nepodařilo. Na lokalitě se

také běžně vyskytují dva druhy ještěrek i slepýš. Výskyt všech čtyř druhů užovek na jedné lokalitě je skutečná rarita, se kterou se můžete v České republice setkat právě jenom zde. Poměrně málo hojná je zde užovka obojková, která jinak patří k běžným hadům. Častěji se můžete setkat s užovkou hladkou a také s užovkou podplamatou. Nejvzácnějším obyvatelem zdejší vinice však je užovka stromová (Zamenis longissimus). Možná, že dřívější české pojmenování užovka Aeskulapova vystihovalo tohoto hada lépe. Starý lékařský symbol – hada ovinutého kolem hole boha Aeskulapa – zná skoro každý, málokdo však ví, že tímto hadem byla s největší pravděpodobností právě užovka stromová. Je to svalnatý, ale přitom štíhlý a velice mrštný had. Šupiny má hladké a lesklé a oči mají velkou kulatou zřítelnici, typickou pro hady s denní aktivitou. Zbarvení je značně proměnlivé – přechází od hnědé přes olivově zelenou až po černou barvu. Svojí délkou se přibližuje až ke dvoumetrové hranici, což z něj činí nejdelšího hada nejen u nás, ale i v celé střední Evropě. Na našem území obývá pouze několik izolovaných lokalit, Národní park Podyjí patří mezi ně. Užovka stromová je obyvatel především jižních osluněných strání lesostepního charakteru. V oblibě má křovinaté biotopy na okrajích lesů, svahy porostlé křovinami a solitérními stromy, zarostlé skalnaté oblasti. Může se však také vyskytovat i ve starých opuštěných lomech, na vinicích, železničních náspech, kamenných zídkách, v zarostlých příkopech apod. Nevyhýbá se však ani málo frekventovaným hospodář-

Jak a proã postavit vinn˘ sklep

ským či polorozpadlým opuštěným budovám, jako jsou stodoly, kůlny a půdy. Díky uspořádání břišních šupin umí skvěle šplhat, takže i po zdánlivě hladkém kmeni dokáže elegantně vylézt až do samého vrcholu stromu. Samice kladou vajíčka od poloviny června a v červenci, mláďata se obvykle líhnou v září. Užovka stromová je v ČR zařazena mezi kriticky ohrožené druhy, neboť se jedná o jednoho z nejvzácnějších a nejvíce ohrožených plazů u nás. Na lokalitě Šobes probíhá také vědecký výzkum tohoto hada organizovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny. V průběhu pěti let zde bylo označeno a znovu vypuštěno do terénu 235 jedinců. K vzácným a zajímavým obyvatelům Šobesu paří také ještěrka zelená (Lacerta viridis). Je to teplomilný druh, vyskytující se u nás jen v nejteplejších oblastech středních a severozápadních Čech a jižní Moravy. Je obyvatelem především nižších poloh, většina lokalit se nachází ve výškovém rozmezí 200–350 m n. m. (nejvýše položenou lokalitou v ČR je vrch Děvín – 548 m n. m.). Stejně jako užovka stromová obývá i ještěrka zelená přednostně biotopy lesostepního charakteru. Vyhledává teplá, vlhká, ale prosluněná údolí či kaňony, např. zarostlé skalnaté břehy potoků a řek, okolí křovinatých cest, okraje teplých lesů, zarostlé skály, opuštěné lomy, chráněné pastviny, vinice apod. Ještěrky zimují od října do dubna v děrách, skalních rozsedlinách či v kamenných zídkách. Po opuštění zimoviště a prvním svleku se dospělí samci zbarvují nádherně sytě zeleně a jejich hrdlo získává různý odstín modré. V době páře-

199,-

Zajímavá a rozhodnû inspirující kníÏka nejen o tom, jak postavit vinn˘ sklep, ale i jak archivovat víno atd. Pﬁeklad z angliãtiny.

(vã. 5% DPH)

První polovina knihy je vûnována pfieváÏnû stavebním záleÏitostem. Pojednává o konstrukci sklepa, o izolaãních materiálech, pozitivních a negativních vlivech prostupu tepla a vlhkosti... Druhá ãást knihy je vûnována v˘bûru a nákupu vína, otázkám jeho skladování, vedení sklepní knihy, v˘bûru pomÛcek ke správnému podávání vína, pofiádání fiízen˘ch degustací... Navíc obsahuje konkrétní vína z âeské republiky vhodná k archivaci, jejich charakteristiku a pfiedpoklad jejich v˘voje v láhvi v prÛbûhu dal‰ích 5 let. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2007)

ní žijí samec a samice několik týdnů společně, starší mohutní samci sdílejí společný prostor se dvěma až třemi samicemi. Mladí, čerstvě dospělí samci obvykle nemají své stálé území, ale přebíhají mezi teritorii usazených zvířat se snahou pářit se s jakoukoliv samicí. Většinou jsou však neúspěšní, protože je domácí samec vyžene. V červnu kladou samice do vyhrabaných jamek 5–20 vajíček, z nichž se většinou v srpnu líhnou malé hnědožluté ještěrky. K jejich úplnému vybarvení dochází, až když dosáhnou pohlavní zralosti.

Na vinici si můžete všimnout kamenných zídek, skládaných z kamenů bez pojiva, tzv. „na sucho“. Takové zídky poskytují ještěrkám i hadům bezpečné útočiště. Zídky jsou vhodným místem i pro výskyt ještěrek i hadů celou sezonu, zejména pak v období páření. Některé druhy je mohou využívat i pro kladení vajíček či mláďat nebo zimování. Jedinou vážnou vadou na kráse bylo masivní používání pesticidů v osmdesátých letech. Pro udržení optimálního stavu biotopu je vhodné ve vinici omezit použití chemických přípravků a nejhodnotnějším se

jeví právě přechod vinice do režimu ekologického vinařství, které zahájil uživatel a majoritní vlastník vinice Znovín, a. s. Kromě toho je nezbytné udržovat suché zídky bez vegetace, aby vyhovovaly plazům. Tuto péči v dohodě s Národním parkem Podyjí a majitelem vinice zajišťuje Český svaz ochránců přírody – ZO Veronica Brno. Na údržbu biotopu přispělo Ministerstvo životního prostředí a nadace Veronica. Fota užovky stromové Blanka Mikátová, fota ještěrky zelené Milena Antonovičová

Užovka stromová na vinici Šobes

Užovka stromová na stromě

Ještěrka zelená ulovila kobylku, foceno na vinici Špigle v Němčičkách

HOBRA PŘEDSTAVUJE CANDEFILT – HMV filtrační svíčky se skládanou PES (hydrofilní polyethersulfonovou) membránou jsou specificky určené ke koncové, mikrobiologicky účinné filtraci vína. Svíčky jsou dodávány ve všech běžně používaných délkách a provedeních. Svíčky CANDEFILT – HMV charakterizují následující vlastnosti: – vysoce asymetrická polyethersulfonová membrána plně zadržující bakterie – polyesterové odvodňovací vrstvy na vstupu i výstupu – všechny použité materiály jsou chemicky a biologicky inertní – plně regenerovatelné a sanitovatelné – jednoduše testovatelná tlaková odolnost (integrita) – absolutní zádržnosti 0,45 m (filtrace bílého vína) a 0,65 m (filtrace červeného vína) Potřebujete-li více informací nebo chcete objednat, obraťte se na naše prodejce nebo kontaktujte Hobru přímo.

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

(1–2/2007)

HOBRA – Školník staví svou činnost především na kvalitě O tom, že kvalita je na prvním místě, přesvědčuje již příjezd na tovární dvůr. Upravené prostředí, čisté fasády, pořádek. První dojem vám nedává napovědět, zda jste v Čechách, v Německu nebo Británii. HOBRA dnes již dávno nedodává své výrobky jen tuzemským a slovenským vinařům, ale distribuuje je vinařským podnikům v zemích jako Bulharsko, Německo, USA, Rakousko, Švýcarsko, Ukrajina, Rumunsko, Maďarsko a mnohé další. Vedle vína je deskami HOBRAFILT filtrována například i skotská whisky, řecké ouzo, turecké džusy a spousta dalších nápojů. Vedle nápojového průmyslu i z oblastí chemického, biotechnologického či farmaceutického průmyslu. Zkrátka HOBRA se stala specialistou na produktové filtrace s mezinárodní působností. Ve vstupní hale se koneckonců můžete dočíst, co HOBRA chce: „NAŠE POSLÁNÍ – HOBRA je mezinárodně respektovaná, na úspěch orientovaná společnost. Naše aktivity jsou zaměřeny na špičková řešení v oblastech filtrace a separace a vysokoteplotních a žárovzdorných izolací. Využíváním našich produktů čistíme a chráníme naši planetu. Naše práce nás baví a spolupráce s námi baví naše partnery.“ Když jsme hovořili se zástupcem firmy Vojtěchem Školníkem, představitelem marketingu a prodeje, a ptali se ho, jak toho dosahují, odkázal nás okamžitě na vizi firmy, která má naplňovat citované poslání. „Vize má pět pilířů: zákazníky a partnery, s nimiž chceme budo-

vat dlouhodobé loajální vztahy a pečovat o to, aby i díky nám mohli být úspěšní, lidi – tedy zaměstnance, bez jejichž přínosů a spokojenosti bychom se neobešli, rentabilitu – tedy zvyšování hodnoty firmy, produkty – tedy výrobky, služby a řešení na špičkové úrovni a posledním pilířem je odpovědný, etický a morální přístup ke svému okolí.“ O tom, že se HOBRA snaží tuto vizi naplňovat, se můžete přesvědčit na každém kroku. Od naší poslední návštěvy firma investovala mnoho prostředků do svých provozů a do znalostí. Pod přívalem informací ani nevíme, kde začít. Pokusíme se vám tyto novinky zprostředkovat. Výzkum a vývoj „Bez znalostí aplikací našich filtračních desek nemůžeme nabízet komplexní řešení filtrací,“ vysvětluje Vojtěch Školník, když nás provádí laboratořemi. Laboratoře byly vybaveny nejmodernější technikou na analýzu vnitřních prostředí filtračních desek a přesnou analytiku filtrovaných produktů. Firma dnes zaměstnává v širším vývojovém týmu již sedm lidí, podílí se na výzkumných projektech společně s univerzitními pracovišti. Nerezová filtrační zařízení Ke komplexitě řešení filtrace přispívá i nově vybudovaná výrobní kapacita pro výrobu nerezových filtračních zařízení. Filozofie vysokých kvalitativních standardů vedla k vybavení výroby prvotřídními zařízeními, jako jsou svá-

Technologické zařízení Hobracol, Candecol, Orbicol

řecí a brousící automaty a další potřebné stroje. Sortiment filtračních zařízení sahá od klasických deskových filtrů, filtrů (housingů) pro filtrační svíčky či modulových filtrů (housingů) až ke speciálním zařízením vyráběným na zakázku. Kvalitativní standardy dovolily začít vyrábět i zařízení do ostře sledovaného farmaceutického průmyslu. Velkým úkolem se ukázalo skloubení špičkové kvality výrobku s ohledem na jeho bezvadnou konstrukci a využitelnost (u deskových filtrů například minimální úkapy) s cenou. Rozhodnutím preferovat právě kvalitu vznikla řada zařízení, která svou spolehlivostí přesahují standard. Za kvalitu je však třeba trochu připlatit. V Broumově jsou přesvědčeni, že zákazníci to nakonec ocení. „Loňským úspěchem byl prodej velkého deskového filtru HOBRACOL 600/II s hydraulickým stahováním a automatickou regulací tlaku významnému výrobci nápojů na Ukrajině nebo dodávky modulového řešení filtrace s kolonou dvou filtrů ORBICOL do významné firmy v Litvě. Tyto speciality doplňují standardní prodejní úspěchy na tomto poli. Část úspěchu je zajišťována úzkou spoluprácí oddělení vývoje, aplikačních a prodejních specialistů a oddělení konstrukce zařízení,“ uvádí praktický prodejní úspěch Jaroslav Dostál, firemní specialista v oboru filtrace. Procesy pod kontrolou Celý proces výroby filtrační desky s broumovským logem je pod neustálým dohledem. „Suroviny, které používáme při výrobě, jsou

Kontrolní stanoviště ve výrobě

(1–2/2007)

podrobně sledovány a evidovány a celý výrobní proces je zaznamenáván,“ tvrdí Vojtěch Školník a dodává: „Náš systém má nastaveny kontrolní mechanismy, které jsou neustále spuštěny a reagují na jakékoliv změny. My se snažíme problémům především předcházet a odstraňovat jejich příčiny.“ Člověku procházejícímu výrobou prakticky bez lidí nezbývá než přijmout toto tvrzení jako fakt. Celou papírenskou linku na výrobu filtračních desek dlouhou bezmála 60 metrů ovládá jeden člověk, na kterého bliká několik počítačových obrazovek. „Podstatnou změnou procesu výroby filtračních desek byla změna způsobu sušení. Lehký topný olej nahradil zemní plyn, který byl do Broumova přiveden v roce 2002. Investicí jsme dosáhli snížení energetické náročnosti naší výroby, což má významný vliv na životní prostředí. Toto úsporné opatření bylo podpořeno i z fondů EU a nám realizované úspory dovolují dále investovat do zvyšování kvality,“ informuje dále Vojtěch Školník. Ke zvyšování kvality vnitřních procesů ve firmě významně přispěla i investice do přebudování skladu hotových výrobků na regálový systém. „To nám významně zvýšilo kapacitu skladu, umožnilo elektronicky sledovat konkrétní umístění a velmi flexibilně reagovat na distribuční potřeby,“ dostáváme další informace do pana Školníka. Důležité jsou i kontrolní postupy, se kterými nás již seznamuje Jaroslav Dostál. „Kontrola je několikastupňová a prakticky neustálá. Systém řízení kvality by ani nedovolil nic jiného. Jsme zvyklí na vysoké kvalitativní požadavky z farmaceutického nebo automobilového průmyslu se vším, co s tím souvisí.“ Testy vlastností výrobků jsou realizovány na měřicích automatech, vidíme vizuální kontrolu i všudypřítomné kontrolní formuláře. Také se změnil proces zásobování výroby vodou. Jako každá papírna spotřebuje HO-

Balení desek HOBRAFILT do balíčků

BRA značné množství vody. „Vypouštíme vodu v lepší kondici, než jakou odebíráme, je to pro nás velmi důležité právě s ohledem na náš odpovědný přístup k životnímu prostředí. Jsme také samozřejmě pod přísnou kontrolou, vždyť vyrábíme v chráněné krajinné oblasti,“ říká Vojtěch Školník a ukazuje na rekonstruovaný vodní rezervoár vybavený přepážkami pro neustálý pohyb zadržované vody. „Naše vnitřní pravidla jsou velmi náročná a necháváme si je certifikovat externími specialisty,“ říká Jaroslav Dostál. „Vedle ISO 9001 a ISO 14001 je pro nás důležitý certifikát společnosti AIB International, který je udělován potravinářským provozům a dokládá naplňování vysokých standardů v oblasti bezpečnosti potravin,“ dodává. Standardy AIB jsou v něčem podobné standardům HACCP. „Získání tohoto certifikátu bylo pro nás – nepotravináře – velmi náročné.“ Ale dozvídáme se, že firma nelituje vložených prostředků, protože je tím schopna dokázat důraz na kvalitu – koneckonců filtrační desky se následně v potravinářském průmyslu používají. Rozšiřování nabídky produktů a služeb vede k možnosti nabízet komplexní služby „Svíčková filtrace je z našeho pohledu jakýmsi doplněním filtračního procesu často v kombinaci s našimi filtračními deskami. Intenzivně, kromě právě filtračních desek HOBRAFILT, je nabízíme také pro použití ve vinařství, jako pojistnou filtraci před lahvováním. Takto jsme to prezentovali také na veletrhu VINEX v roce 2006. Filtrační svíčky dodáváme pod názvem CANDEFILT a jsme schopni nabídnout jak typ pro finální filtraci s vysoce účinnou polyethersulfonovou membránou bezpečně zachycující bakterie, tak i typy pro hrubší druhy filtrace. Nezanedbáváme ani vývoj směrem k modulové filtraci. Proto vyrábíme a dodáváme i modulový systém filtrace pod označením ORBIFILT, což jsou samostatné filtrační moduly složené z čoček obsahující filtrační desky. Nabídku doplňují nerezový housing ORBICOL pro filtrační moduly a CANDECOL pro svíčky. Nyní například bude náš zákazník testovat modulový filtrační systém podle našeho návrhu, tedy uzavřenou filtraci s deskami jako médiem, které partnerovi nahrazuje současnou nevyhovující technologii. Tedy přicházíme a nabízíme skutečná řešení filtrace,“ tvrdí Vojtěch Školník.

Sklad hotových výrobků HOBRA a české a slovenské vinařství Firma HOBRA – Školník dodává nejenom významným vinařům a výrobcům ostatních alkoholických nápojů a distributorům (BS vinařské potřeby, Jaroslav Bureš Velké Pavlovice, Vincoop Mikulov a Vínum Znojmo) u nás, ale také distributorům na Slovensku (Agrokomp Modra, Vin.Tech Pezinok, Vinservice Viničky, Kolor Plus Humenné). HOBRA je též od prvopočátku každoročně hlavním partnerem Národního salonu vín. Spolupracuje také s ústavem vinařství ZF MZLU Brno v Lednici na Moravě. Zajímavost na konec Jaroslav Dostál nám při debatě o prodejních úspěších uvedl příklad, jak globální svět může ovlivňovat prodej a výrobu české firmy: „Vzhledem k tomu, že významná většina naší dnešní produkce jde na export, je nutné se maximálně věnovat udržování a zvyšování kvality a pečovat o marketing. Mluvíme-li o exportu, není bez zajímavosti, jak také mohou být naše obchodní aktivity ovlivněny. Na začátku loňského roku Rusko bezodkladně vypovědělo dovoz moldavských vín do země z důvodu jejich kvality a také zjištění, že dodávky přesahují desetinásobně rozlohu vinohradů v Moldávii! V tom samém období kvůli všeobecně známým politickým důvodům Rusko přerušilo také odběr vín z Gruzie. V obou zemích jsme tak okamžitě ztratili veškeré objemy prodeje a co je horší – i možnost růstu. Nezbývá nám než věřit, že se situace brzy změní a my se na oba trhy s úspěchem vrátíme.“ (vo)

(1–2/2007)

Stanovení popela ve víně konduktometricky Z kationů je nejvíce zastoupen draslík, jehož průměrné množství ve víně, případně v moštu, se pohybuje okolo 1000 mg.l1 . Potom následuje hořčík zastoupený v desetkrát menším množství a konečně ve velmi malých množstvích vápník a sodík. U železa a mědi se jejich množství v průběhu zpracovaní hroznů a ošetřování vína trojnásobně až čtyřnásobně zvyšuje. Třebaže v moštu se železo nachází v množství 2 až 5 mg.l1, ve víně jeho množství dosahuje až 20 mg.l-1 . Obsah popela ve víně patří mezi základní požadavky na fyzikální a chemické vlastnosti vinařských produktů. Popel je tvořen nespalitelným podílem vína (minerálními látkami – kationy a aniony, které se nacházejí ve víně ve formě solí). Do vína se minerální látky dostávají primárně z půdy a sekundárně kontaminací při výrobě vína. V současnosti se na zjištění obsahu popela používá metoda spalovaní odparku vína v muflové peci. Tato metoda je jednoduchá, ale časově náročná. V této diplomové práci se posluchač snažil prokázat závislost mezi obsahem popela ve víně a elektrickou vodivostí vína. A tím vyzkoušet možnost náhrady této klasické metody spalování za konduktometrickou, měřící elektrickou vodivost, která je velmi jednoduchá a časově minimálně náročná. Během kvašení dochází ke změně složení moštu. Obsah některých látek se snižuje nebo dojde k úplnému odstranění, naopak vznikají nové žádoucí, ale i nežádoucí produkty chemických a především biochemických pochodů. Koncentrace minerálních látek se během kvašení a dalších technologických postupů významně mění. Minerální látky nebo též popeloviny se nacházejí v moštech v množstvích od 3 do 5 g.l1. Mošty z jižních vinařských států mají až 10 g.l1 a víc

minerálních látek. V suchých ročnících bývá obsah těchto látek nižší, v ročnících s dostatkem vody je tomu naopak. V průměru se množství popela ve víně pohybuje v rozmezí 1,5–3,0 g.l1. Červené víno v porovnání s bílými či růžovými obsahuje více minerálních látek, což souvisí s rozdílnou technologií fermentace (Laho et al., 1970). Ve vínech bývá dosáhnuto významných rozdílů v obsahu minerálních látek v závislosti na způsobu zpracovaní hroznů, úpravě moštu a při použití různých technologií jeho výroby (Musil, Menšík, 1980). Množství popelovin se liší podle odrůdy a stupně zralosti, druhu půdy, průběhu počasí a hnojení (Steidl, 2002). Obsah popela v samotoku a moštu 1. a 2. lisování (Laho et al., 1970) Druh muštu Popel v g/l Odrůda samotok 2,44 Ryzlink vlašský mošt z 1. lisování 2,56 mošt z 2. lisování 3,08 samotok 2,76 Tramín mošt z 1. lisování 3,38 mošt z 2. lisování 4,14 Princip: Popel je definován jako souhrn látek zůstavajících po úplném spálení (oxidaci organického materiálu) odparku vína při teplotě 500 až 550 °C na platinové misce. Spálením se všechny přítomné kationy vína (kromě amonného) převedou do podoby uhličitanů nebo jiných bezvodých anorganických solí.

Naměřené hodnoty ve všech sledovaných vínech č. vzorku

Popel (g.l1 )

Vodivost (mS.cm1 )

Teplota (°C)

Bezcukerný extrakt (g.l1 )

Kategorie

Druh

2,72

2,82

19,9

21,5

jakostní

č.

1,57

1,97

19,8

17,3

stolní

1,81

1,95

19,8

16,9

známkové

2,17

2,47

19,9

20,8

stolní

č.

3,18

3,60

19,8

27,5

známkové

č.

2,24

2,44

19,8

21,4

stolní

č.

1,55

2,34

19,7

17,5

jakostní

2,09

2,31

19,7

18,9

jakostní

č.

1,59

2,07

19,5

19,9

jakostní

č.

1,91

2,05

19,7

18,9

stolní

č.

1,62

2,24

19,5

18,0

jakostní

1,74

2,05

19,7

17,8

jakostní

b. č.

1,87

2,65

19,5

18,5

jakostní

2,44

2,80

19,6

24,2

stolní

2,68

3,20

19,5

22,6

jakostní

č.

2,17

2,25

19,6

23,7

jakostní

č.

1,54

2,10

19,5

29,2

výběr z hr.

1,84

2,15

19,7

17,5

stolní

1,86

2,02

19,5

30,2

výběr z hr.

2,96

3,06

19,6

26,0

stolní

č.

1,55

2,17

19,5

19,0

jakostní

2,86

2,77

19,7

26,2

stolní

č. b.

1,23

1,90

19,5

15,7

jakostní

1,54

1,81

19,5

17,0

stolní

2,12

3,15

19,5

20,6

jakostní

č.

1,58

1,75

19,6

17,6

stolní

1,97

2,16

19,5

20,4

jakostní

č.

1,72

2,10

19,5

16,7

jakostní

1,52

2,14

19,5

16,6

jakostní

1,72

2,11

19,5

17,9

stolní

2,29

3,00

19,5

23,2

jakostní

č.

1,61

1,95

19,5

20,5

stolní

1,83

2,60

19,5

22,1

jakostní

1,40

1,60

19,5

18,6

stolní

č.

2,91

3,36

19,5

27,9

jakostní

č.

2,27

2,63

19,5

21,2

pozd. sběr

b. č.

1,84

2,31

19,5

20,6

stolní

č.

2,45

2,75

19,5

21,9

jakostní

2,33

2,63

19,5

24,5

známkové

č.

2,06

2,54

19,5

20,6

stolní

č.

1,47

1,96

20,0

17,8

stolní

1,43

2,00

19,5

16,3

stolní

2,05

2,50

19,9

19,7

stolní

č.

2,58

2,72

19,5

22,5

jakostní

č.

(1–2/2007)

Konduktometrie je analytická metoda, při které se analyt stanovuje na základě měření elektrické vodivosti. Měrná (specifická) vodivost (konduktivita) vodných roztoků vyjadřuje míru schopnosti těchto roztoků vést elektrický proud. Tato schopnost závisí na přítomnosti ionů, jejich celkové koncentraci, mocenství a teplotě (www.elektrochemia.sk, 2005). Na elektrické vodivosti roztoku se více či méně podílejí všechny látky v analyzovaném roztoku a příspěvky jednotlivých látek není možné rozlišit. Konduktometrie je proto neselektivní analytická metoda, poskytující informace o totálním obsahu látek v analyzovaném roztoku. Principiální rozdíl proti ostatním elektroanalytickým metodám spočívá v tom, že stanovení analytu v elektrochemickém článku není založeno na elektrochemické reakci (oxidaci či redukci) na rozhraní elektroda/roztok, ale na měření vlastností celého objemu roztoku mezi elektrodami; tato metoda je proto nazývána metodou elektrometrickou, narozdíl od metod ostatních, elektrochemických (Opekár, 2005). Roztok elektrolytu, ve kterém se nacházejí volné ionty, je vodičem elektrického proudu. Narozdíl od kovových vodičů, které vedou elektrický proud pohybem elektronů a označují se jako vodiče prvého druhu, roztoky elektrolytů vedou elektrický proud pohybem ionů (kationů a anionů) v roztoku. Tyto vodiče nazýváme vodiči druhého druhu, kde γ je měrná vodivost (specifická vodivost) nebo též konduktivita. V soustavě SI se měrná vodivost vyjadřuje v jednotkách S.m –1. Cílem bylo zjistit, zda mezi naměřenými hodnotami obsahu popela a elektrické vodivosti vína existuje závislost. K hodnocení závislosti obsahu popela a elektrické vodivosti ve víně bylo použito metody Pearsonova korelace. Koeficient korelace byl 0,8784, tzn. že byla prokázána velká závislost (těsnost) pro danou skupinu vín. Regresní rovnice: y = 0,839.x + 0,714 a hodnota spolehlivosti R 2 = 0,7715. Vína byla rozdělena do 9 skupin, podle barvy a kategorie vína. Popel vína byl dobře korelovatelný s elektrickou vodivostí vína. Korelační koeficient pro všechna vína byl 0,8784, čemuž odpovídá podle literatury velká závislost. Po rozdělení vín do skupin sice dosáhly dvě sku-

piny (stolní a známková vína; červená vína stolní a známková) vín větší závislosti, ale ostatních šest skupin (bílá vína; červená vína; jakostní a jakostní vína s přívlastkem; bílá vína stolní a známková; bílá vína jakostní a jakostní s přívlastkem; červená vína jakostní a jakostní s přívlastkem) mělo závislost nižší než skupina všech vín. Z uvedeného vyplývá, že nemá smysl vína při měření elektrické vodivosti rozdělovat do skupin podle barvy a kategorie. Literatura: LAHO, L., MINÁRIK, E., NAVARA, A.: Chemie, mikrobiologie a analytika vína, příroda, Bratislava, 1970 OPEKAR, F.: Konduktometrie – učební texty UK v Praze, www.mujweb.atlas.cz, 2005, (staženo 25. 3. 2005) STÁVKOVÁ, J. , DUFEK, J.: Biometrika, MZLU – Brno, 2000 STEIDL, R.: Sklepní hospodářství, Národní salon vín, Valtice, 2002, ISBN: 80-903201-0-4 Jaromír Veverka Z diplomových prací ZF Lednice Diplomant: Bc. Pavol Čulen Vedoucí diplomové práce: Ing. Jaromír Veverka

Stimulácia malolaktickej fermentácie vína biosorbentom? Alkoholová fermentácia vína kvasinkami Saccharomyces cerevisiae sa preparátom BSK zintenzívni a urýchli, čoho výsledkom býva okrem vyššieho obsahu alkoholu aj nižšia hladina prchavých kyselín. Testovali sme, či BSK môže priaznivo ovplyvniť aj degradáciu kyseliny L-jablčnej počas malolaktickej fermentácie čistou kultúrou Oenococcus oeni (predtým označenej Leuconostoc oeni). Použili sme dva rozdielne kmene: 1. Uvaferm (výrobca Lallemand, Montréal, Québec, Canada) a kmeň Viniflora oenos (výrobca Christian Hansen, Copenhagen, Dánsko). Preparát Uvaferm sa do vína inokuluje po reaktivácii podľa pokynov výrobcu. Kmeň Viniflora oenos sa do vína inokuluje bez reaktivácie bezprostredne po ukončení alkoholovej fermen-

tácie buď pred stáčkou, kým víno je ešte na kvasniciach, alebo po stočení vína z kalov. Podobne sme postupovali aj s kmeňom Uvaferm. V oboch prípadoch sa inokulovalo 8 mg/L baktérií. Koncentrácia buniek vo víne bola potom 5x1011 v 1 ml vína. Preparát BSK Bios 24 dodala Chemicko – technologická fakulta Technickej univerzity v Bratislave. Odporúčaná dávka bola 300 mg/L vína. Inokulácia a prídavok BSK sa uskutočnili súčasne. Pokusné varianty 1. Kontrolné víno bez inokulácie Oenococcus oeni a BSK 2. Viniflora oenos (inokulácia pred stočením vína)

(1–2/2007)

3. Viniflora oenos (inokulácia po stočení vína) 4. Viniflora oenos (inokulácia pred stočením s BSK) 5. Viniflora oenos (inokulácia po stočení s BSK) 6. Uvaferm (inokulácia pred stočením vína) 7. Uvaferm (inokulácia po stočení vína) 8. Uvaferm (inokulácia pred stočením vína s BSK) 9. Uvaferm (inokulácia po stočení vína s BSK) V tabuľke 1 sa uvádzajú výsledky obsahu kyseliny L-jablčnej a kyseliny L-mliečnej vo víne po 3 a 5 týždňoch od inokulácie.

Pokusný variant

Kyselina L-jablčná g/L

Kyselina L-mliečna g/L

2,96

2,80

0,46

0,61

1,43

0,33

1,96

1,85

2,72

2,58

0,43

0,23

1,08

0,21

1,40

2,07

2,71

2,61

0,45

0,54

2,76

2,75

0,46

0,66

2,72

1,67

0,40

0,63

2,72

2,75

0,42

0,66

2,69

2,72

0,49

0,90

I – po 3 týždňoch II – po 5 týždňoch Mimoriadne vysoké bolo odbúranie kyseliny L-jablčnej kmeňom Viniflora oenos (variant 2 a 4), kde došlo k 87,8 % degradácii. Podobne vo variante 4 klesol obsah kyseliny L-jablčnej dokonca o 92,4 %. Je zjavné, že aplikáciou BSK došlo iba k miernemu zvýšeniu aktivity malolaktických baktérií. Najväčší vplyv na vysokú výkonnosť mliečnych baktérií má zrejme kmeň a inokulácia vína, kým toto je ešte nakvasniciach, teda pred stočením vína z kvasničných kalov. Aktivácia malolaktických baktérií sa zvyšuje produktami autolýzy kvasníc, t. j. vitamínmi a rastovými faktormi mliečných baktérií. Degradácia kyseliny L-jablčnej kmeňom Uvaferm prebiehala podstatne slabšie (variant 6 a 9) bez ohľadu na inokuláciu vína na kvasniciach alebo po stočení. Ani BSK neprinieslo podstatnejšie odbúranie kyseliny L-jablčnej. Ukázalo sa, že výkonnosť degradácie závisí v prvom rade od kmeňa malolaktickej fermentácie, ale do istej miery aj od spôsobu inokulácie Oenococcus oeni. Treba dodať, že víno kontrolné bez inokulácie O.

Problémy kva‰ení vín

oeni prakticky nevykazovalo za 3 až 5 týždňov degradáciu kyseliny L-jablčnej. Zvýšenie hladiny kyseliny L-mliečnej vo víne išlo recipročne s odbúraním kyseliny L-jablčnej: vo víne variantu 2. Tu bol jeho obsah 1,85 g/L, vo víne variantu 4–2,01 g/L. V obidvoch prípadoch sa víno inokulovalo tesne po dokvasení, kým ešte bolo na kvasniciach. BSK očividne neovplyvnilo teda degradáciu kyseliny L-jablčnej. Z týchto pokusov zjavne vyplýva, že bunkové steny majú priaznivý vplyv na aktivitu vínnych kvasiniek, oveľa skromnejší až žiadny na mliečne baktérie O. oeni. Obsah kyseliny vínnej 3,35–3,70 g/L a obsah kyseliny octovej (0,16– 0,25 g/L) sa malolaktickou fermentáciou prakticky neovplyvňoval, čo sme konštatovali v rôznych iných pokusoch. Praktické dôsledky riadenej malolaktickej fermentácie Bakteriálne odbúranie kyseliny L-jablčnej čistou kultúrou Viniflora oenos (Oenococcus oeni) je najefektívnejšie, ak sa nerevitalizovaný kmeň inokuluje priamo do vína tesne po skončení alkoholovej fermentácie, keď je víno ešte na kvasniciach, teda pred stočením kvasničných kalov. Bunkové steny kvasiniek intenzitu a priebeh malolaktickej fermentácie prakticky neovplyvňujú. Hlavný dôraz na úspešnú degradáciu kyseliny L-jablčnej sa prisudzuje výberu kmeňa mliečnych baktérií. Samozrejme dôležité sú aj podmienky malolaktickej fermentácie: pH vína 3,1 – 3,2 alebo vyššie, teplota aspoň 15–20 °C a nízka hladina veľného oxidu siričitého max. do 20 mg/L. Súhrn Na rozdiel od alkoholovej fermentácie bunkové steny kvasiniek intenzitu malolaktickej fermentácie prakticky nezvyšujú. Optimálne podmienky pre degradáciu kyseliny L-jablčnej vína sa uvádzajú. Odporúča sa riadená malolaktická fermentácia čistou kultúrou Oenococcus oeni. Literatúra S. Lafon – Lafourcade, C. Geneix, P. Ribéreau – Gayon: Connaissances de la Vigne et du Vin 18, 1985, s. 111–125 E. Minárik: Mitteilungen Klosterneuburg 36, 1986, s. 194–197 E. Minárik, O. Jungová: Vinohrad 32, 1994, s. 42–43 Erich Minárik

PODPOŘTE NÁS – KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ! 160,-

(vã. 5% DPH) Autor: Robert Steidl • ISBN 80-903201-3-9, cca 74 stran, formát A5 Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinami, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀováním následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. V první ãásti jsou analyzovány vinohradnické faktory (zásobení révy Ïivinami, obdûlávání pÛdy, o‰etfiování révy), vãetnû faktorÛ sklizÀov˘ch a v návaznosti na to problémy kva‰ení. Pfiedãasné zastavení kvasného procesu pfiedstavuje ztrátu na kvalitû. Odstranûní kvasné poruchy vyÏaduje zv˘‰enou pracnost a náklady. Pfiíãinou mohou b˘t rÛzné dÛvody, které nejsou vÏdy na první pohled patrné. Teprve kdyÏ se projeví, lze je cílevûdomû fie‰it. Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi jak problémy s kva‰ením posuzovat a odstraÀovat, popfiípadû jak jim pfiedcházet.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2007)

Ještě k odrůdě Sauvignon Blanc technologicky Tato odrůda je velice citlivá na klimatické podmínky. Nejpitelnější moderní Sauvignon Blanc by se dal charakterizovat jako víno, jemuž vévodí bohaté aroma se směsicí vůní a chutí kopřiv, papriky, listů rajčat, chřestu, grepů, angreštů, zimostrázu, mučenky a jiné. Samozřejmě nesmí chybět delikátní, křehká kyselinka. Obecně by se dala aromatika Sauvignonu rozdělit na ‚zelenou‘, kam se řadí aroma papriky, kopřiv, listů rajčat a chřestu, a ‚tropickou‘, jako např. aroma grepů, angreštů, broskví a mučenky [1]. Charakteristika ‚zeleného‘ aroma: tvorba ve vinici Charakter ‚zeleného‘ aroma je tvořen především sloučeninami zvanými methoxypyraziny, což jsou dusíkaté heterocyklické sloučeniny. Tyto sloučeniny jsou tvořeny samotnými rostlinami jako doprovodné produkty metabolismu aminokyselin, a jsou tedy přímo původem z hroznu. Nejdůležitějšími metoxypyraziny vín odrůdy Sauvignon Blanc jsou 3-isobutyl-2-methoxypyrazin (IBMP), který představuje aroma kopřiv, zeleného pepře, papriky a chřestu, a 3-isopropyl-2-methoxypyrazin (IPMP), který dává vínu zemité aroma [1, 2]. Když vezmeme v potaz velmi nízký práh vnímání (2 ng/l), tak je hned jasné, proč mají tyto látky tak zřetelný vliv na aromatiku Sauvignonu. Kupříkladu koncentrace IBMP v Sauvignonu z Francie se pohybuje od 5 do 40 ng/l, z Nového

Zélandu od 10 do 35 ng/l a z Austrálie zhruba od 2 do 15 ng/l [1]. Jak už bylo uvedeno, methoxypyraziny jsou velmi citlivé na klimatické podmínky a sluneční svit. V chladnějších klimatických podmínkách se v hroznech vyskytuje více methoxypyrazinů než v podmínkách teplejšího klimatu a většího slunečního osvitu. Takže hrozny odrůdy Sauvignon Blanc z Nového Zélandu obsahují více methoxypyrazinů než hrozny z Austrálie, a proto se zde v období jejich dozrávání co nejméně odkrývají, aby nedošlo ke ztrátě fotocitlivých methoxypyrazinů. Proto je práce s keřem Sauvignonu velmi silnou zbraní při tvorbě kvalitního vína této odrůdy [1]. Charakteristika ‚tropického‘ aroma: tvorby ve vinici a ve vinařství Charakter ‚tropického‘ aroma vína odrůdy Savignon má původ především v těkavých thiolech a jejich esterech vznikajících v průběhu kvašení. Nejdůležitějšími prchavými thioly jsou 4-merkapto-4-methylpentan-2-on (4MMP), 3-merkaptohexan-1-ol (3MH) a 3-merkaptohexylacetát (3MHA). Obecně, sirné sloučeniny zvané thioly jsou ve vinařství známy jako původci senzorických poruch vína, ale tato skupina výše zmíněných thiolů způsobuje příjemné ovocné aroma. 4MMP patří mezi extrémně aromatické merkaptopentanony, práh vnímání je již od hladiny 0,8 ng/l, a tato sloučenina evokuje vůni dřeva zimostrázu, listu čiroku či plodu mučenky. Koncentrace 4MMP se ve vínech s typickým charakterem odrůdy Sauvignon Blanc může vyšplhat až ke 40 ng/l. 3MHA a 3MH se ve víně aromaticky projevují jako vůně mučenky, grepů, angreštu a guavy. Prahová koncent-

Sklepní hospodáﬁství

race vnímání je pro 3MH 60 ng/l a pro 3MHA 4 ng/l, ale ve vínech se objevují v mnohem vyšších koncentracích. Například u vín z Francie (Bordeaux, Sancerre) se 4MMP vyskytuje v koncentracích od 4 d 24 ng/l, 3MH od 733 do 12822 ng/l a 3MHA od 212 do 724 ng/l. Při nadměrných koncentracích těchto látek může aromatický profil vína připomínat i aroma kočičí moči. S narůstající dobou zrání vín odrůdy Sauvignon Blanc dochází k nevratné přeměně 3MHA na 3MH a následné postupné konverzi 3MH na nearomatický produkt, což se rovná ztrátě typického aroma [1, 2]. Narozdíl od methoxypyrazinů se skupina výše zmíněných prchavých thiolů nevyskytuje v hroznech, ale vzniká až během fermentace. Výzkumy dokázaly, že 4MMP a 3MH se netvoří v metabolismu kvasinek de novo, ale existují v hroznech v aromaticky neaktivních, neprchavých vazebných formách s cysteinem (Cys-4MMP a Cys-3MH). [1] Je možné množství těchto prekurzorů aroma Sauvignonu ovlivnit již ve vinici kontrolovaným deficitním množství vody nebo množstvím dusíku v podobě živin v období zrání hroznu, což je dosti problematické [3], ale stíněním hroznů nebo naopak jejich částečným odlistěním, prací s keřem a načasováním sklizně je možno pozitivně ovlivnit množství těchto látek v hroznech. Ale v dnešní technologii Sauvignonu je velmi důležitá práce ve vinařství od samotného sběru až po průběh kvašení. Právě těmito kroky se z kvalitního hroznu dá vytvořit Sauvignon Blanc plný aromatiky, jehož základem je směsice zelených tónů v kombinaci s tóny tropickými. Základem je jednak uchování velice citlivé aromatiky, která se degraduje při kontaktu se vzdušným kyslíkem, a jednak kon-

450,-

Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní techno- (vã. 5% DPH) logii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína, je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlujícími aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2007)

trolovaná přeměna aromaticky neaktivních látek (Cys-4MMP, Cys-3MH) na látky aktivní. V prvním případě mluvíme o reduktivní nebo až striktně reduktivní technologii, která je pro aromatické odrůdy typu Sauvignon vhodná [4]. Modelace aroma thiolů kvašením Hlavní funkcí vinných kvasinek během kvašení je dostatečně rychlá a více či méně kompletní přeměna cukrů na alkohol, CO2 a senzoricky významné látky bez vzniku pachů. V našem případě je to i funkce, kdy ze senzoricky neaktivních látek (Cys-4MMP, Cys-3MH) vznikají za působení specifického enzymu β-lyázy, resp. C-S lyázy (Carbon-Sulfur lyase) [1]. Donedávna tato přeměna, vyjádřena procentuálně, hraničila s hodnotou do 5 %. V současnosti je jedním z mnoha nástrojů jak profilovat aromatiku Sauvignonu výběr kvasinek, které disponují určitými vlastnostmi za-

kládajícími se na aktivitě β-lyázy. Těchto kvasinek je v dnešní době nepřeberné množství. V průběhu kvašení se chovají rozdílně co se týče výše zmíněných přeměn aroma, a je pouze na technologovi, jaký postup a podmínky zvolí. Podle australské studie je vhodné míchání několika typů vín odrůdy Sauvignon, které byly vyrobeny odlišnými způsoby technologie – jak prací ve vinici, tak prací přímo ve vinařství [1]. Na uvolnění aromaticky aktivních thiolů Sauvignonu z jejich neaktivních prekurzorů se též podílí přítomnost kyseliny askorbové [5] a enzymů v ústech při samotné degustaci [6] a teplota zvolená v průběhu fermentace [1]. Citace: 1. J. H. Swiegers, I. L. Francis, M. J. Herderich a I. S. Pretorius: Meeting comsumer consumer expectations through managment in vineyard and winery, the choice of yeast offers great potential

to adjust the aroma of Sauvignon Blanc, AWIR Report, 2006 2. P. Ribéreau-Gayon, Y. Glories, A. Maujean, D. Dubourdieu: Handbook of Enology, Volume 2, 196–201, 1998 3. Peyrot des Gachons, C.; van Leeuwin, C.; Tominaga, T.; Soyer, J-P.; Gaudillère, J-P.; Dubourdieu, D. (2005): Influence of water and nitrogen deficit on fruit ripening and aroma potential of Vitis vinifera L. cv. Sauvignon Blanc in field conditions. J. Sci. Food Agric. 85: 73–85. 4. C. Ardilouze: Reductive vinifications and must extraction, Internet Journal of Viticulture and Enology, 2005 5. Darriet, Ph.: L‘arome et les précurseurs d‘arome du Sauvignon. Thése de Doctorat, Univerité de Bordeaux II., 1993 6. Peynaud, E.: La Gout du Vin. Dunod, Paris, 1980

Autolýza a autofágia vínnych kvasiniek pri alkoholovej fermentácii a zrení vína Počas vyzrievania kvasinky postupne odumierajú a autolyzujú. Účinok autolýzy kvasiniek na senzorické vlastnosti šumivého vínaje veľmi významný. Väčšina účinkov autolýzy sa týka zlepšenia arómy, chuti a peniacej schopnosti sektu. Podobne sa postupuje aj pri tichých vínach zrejúcich na kvasniciach (metóda „sur lies“). Autolýza koreluje s produktmi proteolytickej degradácia kvasničných buniek (Leroy et al., Moreno – Arribas et al., 2000). Produkty uvoľňované do vína živými a autolyzovanými bunkami kvasiniek sú takisto významné pre kvalitu tichých vín, najmä ak zrejú na kvasniciach (Feuillat 2002). Doterajšie štúdie autolýzy boli zamerané na pochopenie mechanizmu zapojeného do procesu autolýzy za enologických a všeobecne technologických podmienok. Najväčšiu pozornosť venovali výskumníci zlúčeninám uvoľňovaných počas autolýzy do vína (Perrot et al, 2002). Väčšina dostupných informácií pochádza z pokusov uskutočnených za podmienok pomerne vzdialených od priemyselnej výroby vína (Herrnawan et al., 1995). Väčšina pokusov sa robia s aktívnymi suchými vínnymi kvasinkami (ASVK), i keď vieme, že sa kvasinky chovajú inak ako ASVK, pri priamej autolýze v natívnom stave alebo pri alkoholovej fermentácii. Hoci známych štúdií o autolýze kvasiniek za enologických podmienok je pomerne malé, poukazuje sa v nich na porušenie štruktúr vnútri kvasničných buniek s následným uvoľňovaním hydrolytických enzýmov z vakuol ako kritický stupeň

hydrolýzy kvasiniek počas zrenia vína (Fornairon-Bonnefond et. al., 2002). Ani jedna práca sa však nezmieňuje pri autolýze kvasiniek za enologických podmienok o autofágii – procesu výmeny látok cez membránu kvasničných buniek a o obnove syntézy proteínov, ku ktorej dochádza dôsledkom hladovania buniek. Cobollero et al., (2005) osvetľuje, podrobne popisuje autofágiu Saccharomyces cerevisiae v spojitosti s biosyntézou leucínovej aminopeptidázy. Skutočnosť, že autofágia za enologických podmienok neopísali možno vysvetliť takto: 1. väčšina štúdií sa zaoberala uvoľňovaním zlúčenín z kvasničnej bunky do vína, 2. štúdie sa zamerali skôr zo zmenou štruktúry buniek pri autolýze a 3. autofágia nebola ťažiskom týchto výskumov, ktorá spočíva práve na objasnenie vzniku nových proteínov v bunke a úlohou vnútrobunkovej proteinázy a pri alkoholovej fermentácii a autofágii kvasničných buniek za podmienok hladovania buniek, ktoré tu hrá kľúčovú úlohu. Najnovšie štúdie španielských autorov (Cobollero et al., 2005) poukazujú na skutočnosť, že prakticky už na druhý deň alkoholovej fermentácie dochádza k autofágii vínnych kvasiniek, ktorá sa stupňuje s vyčerpávaním sacharidov a neskôr zmenšuje. Medzi aktivitou proteinázy A a úmrtnosťou kvasničných buniek je korelácia. Najväčšia proteolytická aktivita nastáva zrejme pri vyčerpaní sacharidov ako odpoveď na začiatok autofágie kvasiniek indukovanej hladujúcimi bunkami vínnych kvasiniek. Zníženie aktivity protei-

názy A je výsledkom jej inktivácie kombinovanej odumretia kvasničných buniek dôsledkom predlžovania hladovania. Podčiarkuje sa, že autofágia kvasiniek prebieha pri výrobe tichých vín a pri sekundárnej fermentácii šumivých vín. Záver Na rozdiel od starších poznatkov a publikácií sa novšie zistilo, že k autofágii dochádza za enologických podmienok pri výrobe tichých vín a počas sekundárnej fermentácie pri výrobe šumivých vín. Je potrebné vziať do úvahy tento fenomén aj pri zrení vína na kvasniciach (metóda „sur lies“). Gény pôsobiace pri autofágii predstavujú budúci cieľ genetického inžinierstva kmeňov vínnych kvasiniek pri sekundárnom kvasení sektu. Autofágia sa môže urýchliť zvýraznením expresie niektorých génov za kontroly príslušných promótorov. Literatúra E. Cebollero et al.: Biotechnology Progress 21, 2005, s. 614–616 M. Feuillat: American Journal of Enology and Viticulture 54, 2002, s. 211–213 I. Herrnawan et al.: Journal of Industrial Microbiology 14, 1995, s. 440–450 H. J. Leroy et al.: American Journal of Enology and Viticulture 41, 1990, s. 21–28 V. Morreno-Arribas et al.: Food Chemistry 70, 2000, s. 309–317 L. Perrot et al.: Journal of Industrial Microbiology and Biotechnology 20, 2002, s. 134–139 Erich Minárik

(1–2/2007)

Sklizeň moštových hroznů v roce 2006 Ing. Martin Půček, Ing. Jiří Sedlo, CSc., Svaz vinařů České republiky

l Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 3,7 t/ /ha (o 0,7 t/ha méně než v předcházejícím roce a o 1,8 t/ha méně, než činí desetiletý průměr, tj. o 33 %), přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 0,2 t/ha do 13,2 t/ha. Výnos se tak blíží ročníku 1995 a nižší od té doby byl jen v roce 1997, kdy byly rovněž mrazové škody. l Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 21,2 °NM (o 1,7 °NM více než v předcházejícím roce a o 2,6 °NM více, než je desetiletý průměr), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 19,0 do 24,9 °NM. Od roku 1995, odkdy SV ČR tento údaj sleduje, nebylo tak vysoké průměrné cukernatosti hroznů dosaženo. l Průměrná cena moštových hroznů se pohybovala kolem 13,50 Kč/ /kg (o 2,20 Kč/kg více než v předcházejícím roce, přibližně stejně jako v roce 2004 a o 1,30 Kč/kg méně než v roce 2003), průměr jednotlivých sledovaných podniků činil 9,10 až 30,00 Kč/kg. Zvýšení ceny bylo dáno vyšší cukernatostí hroznů, nižším výnosem a extrémně nízkou cenou v minulém roce. V ČR tak byly sklizeny moštové hrozny v hodnotě 0,9 miliardy Kč. l Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v ČR tvořil 36 % (což je o 3 % více než v roce 2005 a souvisí to s nárůstem plochy plodných vinic). l Výnos modrých hroznů činil 3,9 t/ha a bílých hroznů 3,6 t/ha. Tento rozdíl souvisí s nižším průměrným věkem porostů s modrými odrůdami. Cukernatost byla vyšší asi o 1 °NM u bílých odrůd, průměrná cena modrých a bílých hroznů se lišila asi o 1,80 Kč/kg ve prospěch modrých. Výše uvedené údaje vychází z výsledků výběrového šetření, kdy l 90 podniků sklidilo 15 509 tun hroznů, z toho 5 584 t modrých (36 %), při průměrné cukernatosti 21,4 °NM, l 40 podniků prodalo 8 764 tun hroznů, z toho 3 171 t modrých (36 %), při průměrné cukernatosti 21,3 °NM a průměrné prodejní ceně 13,60 Kč/kg, l 49 podniků nakoupilo 17 422 tun hroznů, z toho 7 515 t modrých (43 %) při průměrné cukernatosti 20,9 °NM a průměrné nákupní ceně 13,50 Kč/kg. Ve vinařské oblasti Čechy bylo ve 2 vinařských podoblastech dislokováno 6 sledovaných členských podniků s celkovou plochou plodných vinic 208 ha (29 % plochy vinic regionu) a byly zjištěny následující výsledky sklizně moštových hroznů: l Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 4,3 t/ha, přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 3,5 do 7,2 t/ha. l Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 20,6 °NM, průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 19,5 do 22,1 °NM. l Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v oblasti tvořil 43 %.

l Sledované podniky samy zpracovávaly vypěstované hrozny, prodej hroznů tvořil jen 1 % objemu sklizně a nákup asi 15 %. Hrozny (modré) byly prodávány za 15,00 Kč/kg a nakupovány v průměru za 25,70 Kč/kg. Při nákupu se jednalo z 68 % o modré hrozny. Ve vinařské oblasti Morava bylo sledováno 92 členských podniků ve všech vinařských podoblastech s celkovou plochou plodných vinic 3 935 ha (24 % plochy plodných vinic oblasti) a byly zjištěny stejné výsledky sklizně moštových hroznů jako v celé ČR. Uvedený soubor 98 podniků je rozmístěn ve všech vinařských podoblastech ČR. Tyto podniky zahrnují všechny formy vlastnictví (akciové společnosti, zemědělská družstva, společnosti s ručením omezeným a fyzické osoby) a všechny velikostní skupiny. Plocha plodných vinic jednotlivých sledovaných podniků se pohybovala od 0 do 386 ha, sklizeň od 0 do 1 599 tun, prodej hroznů od 0 do 1 298 tun a nákup hroznů od 0 do 3 644 tun. Při ochraně hroznů proti špačkům využilo z 89 podniků s vinicemi 26 podniků vyhlášky o odchylném postupu (ochranná střelba), 66 podniků využilo jiných metod a 18 podniků ochranu vůbec neprovádělo. Naopak kombinaci obou způsobů využilo 21 sledovaných podniků. Podíl využití jednotlivých metod na ploše vinic vyplývá z následujícího grafu:

Vyhláška o odchylném postupu byla využita na 57 % plochy vinic, jiné metody na 89 % a bez ochrany zůstalo 7 % plochy vinic v ČR. Struktura podniků: Z celého souboru 98 podniků se zabývalo pouze 5 podniků současně pěstováním révy vinné, prodejem i nákupem hroznů, z nich pouze u 2 podniků byly všechny tyto činnosti významné pro jeho podnikání. Tento soubor podniků sklidil ze 172 ha vinic (4 %) 803 t hroznů, z toho 27 t prodal a 400 t hroznů zakoupil. Dosáhl průměrného výnosu hroznů 5,0 t/ha při průměrné cukernatosti 21,7 °NM, hrozny prodával při průměrné cukernatosti o 1,5 °NM vyšší, než nakupoval. Průměrná prodejní cena činila 17,00 Kč/kg, nákupní cena pak 13,10 Kč/kg. Podíl modrých hroznů činil u sklizených hroznů 39 %, u prodaných 68 % a u nakoupených 37 %.

(1–2/2007)

Rok 2006 byl pro tento typ podniků z hlediska produkce hroznů rentabilní. Pěstováním révy vinné za účelem prodeje hroznů a vlastním zpracováním max. 10 % sklizně se zabývalo 22 podniků (23 %) hospodařících na 1 288 ha vinic (33 % sledované plochy), ze kterých sklidily 5 239 t hroznů, z nichž 5 176 t prodaly při průměrné cukernatosti 21,0 °NM. Průměrný výnos hroznů činil 4,0 t/ha, průměrná prodejní cena hroznů odpovídala prodejní ceně v celé ČR. Podíl modrých hroznů na sklizni i prodeji činil 41 %. Jde o skupinu pěstitelů orientovaných na prodej hroznů. Naprostá většina z nich pracuje na základě dlouhodobějších smluv s odběrateli hroznů, průměr smluvně předem dohodnutého množství se pohybuje kolem 75 %. Tato skupina podniků v roce 2006 nepokryla vynaložené náklady. Pěstování révy vinné a současnému zpracování všech hroznů sklizených ve vlastním podniku (bez nákupu a prodeje hroznů) se věnovalo z uvedeného souboru 17 podniků s 210 ha vinic (5 % celkové plochy sledovaných vinic), z nichž celkem sklidily 589 t hroznů při průměrném výnosu 2,8 t/ha a průměrné cukernatosti 23,0 °NM. Modré hrozny se na celkové sklizni podílely 32 %. Jde o skupinu pěstitelů orientovaných výhradně na zpracování vlastních hroznů, která neupřednostňuje vysoký výnos hroznů, ale prodej konečného produktu – vína. Často je výnos hroznů během vegetace ještě záměrně snižován s cílem zvýšení kvality. Rentabilitu vinohradnictví nelze ze získaných údajů objektivně vyjádřit z důvodu prodeje finálních výrobků. Pěstování révy vinné, zpracování všech hroznů sklizených ve vlastním podniku a případnému nákupu hroznů do 30 % objemu vlastní sklizně se věnovalo z uvedeného souboru 42 podniků s 752 ha vinic (19 % celkové plochy sledovaných vinic), z nichž celkem sklidily 2 218 t hroznů při průměrném výnosu 3,0 t/ha a průměrné cukernatosti 21,9 °NM. Modré hrozny se na celkové sklizni podílely 31 %. Platí zde obdobné závěry jako u předcházející skupiny. Nakupujících podniků (vlastní sklizeň do 10 % a bez prodeje hroznů) bylo ve sledovaném souboru 15. Tyto podniky obhospodařovaly 36 ha vinic, ze kterých sklidily 97 t hroznů, z toho 36 % modrých. Jejich průměrná cukernatost činila 22,6 °NM a průměrný výnos byl jen 2,7 t/ha. Nakoupily 15 570 t hroznů (89 % veškerého nákupu hroznů), z toho modrých 42 %. Průměrná cukernatost hroznů nakoupených těmito podniky činila necelých 21 °NM s průměrnou cenou 13,40 Kč/kg. Modré hrozny nakoupily při cukernatosti 20,2 °NM za průměrnou cenu 14,70 Kč/kg. Podíl smluvně předem zajištěných hroznů tvořil přibližně 90 % nakoupeného objemu. Pro tuto skupinu podniků je vlastní vinohradnictví spíše prestižní záležitostí než činností orientovanou k dosažení zisku.

Závěr Z výsledků šetření vyplývá, že v českém vinařském regionu je vyšší podíl produkce žádaných modrých hroznů (43 %), producenti hroznů tyto přímo zpracovávají na víno, což je v souladu s běžnou situací v EU. V roce 2006 bylo dosaženo v Čechách o 16 % vyššího výnosu hroznů než na Moravě. Průměrná cukernatost hroznů sklizených v posledních deseti letech činí 18,7 °NM. Ne náhodou vykazuje průměrná cukernatost hroznů od roku 1995 trvale narůstající trend. Podle výše uvedené průměrné ceny hroznů a průměrného výnosu hroznů v ČR bylo v roce 2006 dosaženo ve vinohradnictví ČR 35 % ztráty (v roce 2005 byla ztráta stejně vysoká, v roce 2004 ztráta 5 % a v roce 2004 byl zisk 10 %). Od roku 1999 trvale narůstá podíl modrých odrůd na celkové sklizni, nyní již přesahuje 36 % a tento trend bude v příštích minimálně dvou letech pokračovat:

Ceny hroznů oproti roku 2005 stouply, ale toto zvýšení odpovídalo vyšší cukernatosti a bylo vykoupeno nižším výnosem. Snížil se i rozdíl mezi bílými a modrými hrozny na nejnižší stav od roku 2002:

(1–2/2007)

Při zjišťování příčin, co vede k rozhodnutí z uvedené ¼ plochy vinic prodat hrozny či je zpracovat ve vlastním podniku, vyšlo najevo, že během uvedených 7 let existuje trend zvyšování prodeje hroznů (přibližně z 50 na 60 %), dále že podíl prodeje hroznů se snižuje s rostoucím výnosem a stejně tak i s rostoucí cukernatostí. Naopak změny prodejní ceny hroznů neznamenají změnu podílu prodaných hroznů, tzn. že cena je stanovována či během sklizně upravována tak, aby v každém roce byla přibližně stejná motivace hrozny prodat.

Z hlediska určení plochy vinic ČR je polovina plochy využívána k pěstování hroznů za účelem prodeje zpracovatelským podnikům. Vinice určené záměrně k produkci vína přímo pěstitelem tvoří v ČR ¼ plochy. Zbývající plocha je „volná“, tvoří asi ¼ výměry vinic ČR a využívá se podle řady faktorů k oběma předcházejícím účelům. Pěstitel se rozhoduje podle principu nabídky a poptávky v každém roce, jak s hrozny naloží.

V grafu je uveden průměrný výnos za celou ČR v daném roce a nejnižší a nejvyšší průměrný podnikový výnos v rámci souboru sledovaných podniků.

V grafu je uvedena průměrná cukernatost za celou ČR v daném roce a nejnižší a nejvyšší průměrná podniková cukernatost v rámci souboru sledovaných podniků.

Podíl v jednotlivých letech:

Informace z Vinařského fondu Vzhledem k častým dotazům upřesňuji některé informace k žádostem o podporu v článku v prosincovém Vinařském obzoru. Pokud se účastníte některých těchto výstav: Vinařské Litoměřice, Víno a destiláty, Holiday World, Madi Travel Market, International Wine and Spirits Fair Londýn, Polagra Food Poznaň, můžete požádat o podporu Vinařský fond. Na každou výstavu, které se účastníte, je třeba podat samostatnou žádost. Výše podpory je stanovena na max. 50 % nákladů na pronájem stánku nebo účastnické poplatky. Podmínkou získání podpory (kromě prezentace moravských/českých vín) je zaslání žádosti do 15. února. Žádost musí obsahovat: formulář, čestné prohlášení (ke stažení na www.vinarskyfond.cz – sekce Podpory), vaši identifikaci (např. kopie živnostenského listu), doklad o vedení účtu (např. kopie smlouvy o bankovním účtu). Dále uveďte stručně název a cíl žádosti, způsob dosažení cíle, náklady na dosažení cíle, předpokládané přínosy z realizované žádosti. S dotazy se obracejte na tel.: 541 652 479, e-mail: vecera@vinarskyfond.cz. Mgr. Pavel Večeřa, Vinařský fond

(1–2/2007)

Josefský košt v Kyjově Vinařský spolek při ČZS Kyjov pořádá v sobotu 17. března 2007 výstavu vín z Kyjova a sousedních obcí tradičně nazvanou „Josefský košt“. Výstava se koná v prostorách MKS v Kyjově od 14.00 hod. Krojovaná obsluha při cimbálové muzice nabídne vzorky vín, které budou hodnoceny 10. března 2007. Průvodcem návštěvníka bude katalog výstavy z toho nejlepšího, co vinaři z Kyjova a okolí vyrobili. Kulturní prostředí a pohodlí při ochutnávce vín je zajištěno stolovou úpravou a nabídkou občerstvení. Zájemcům můžeme rezervovat místa u stolů, případně podat další informace na telefonu 777 756 468. Blažej Zajíc

V jubilejním 40. ročníku Valtických vinných trhů budou 2 CHAMPIONI! Výkonný výbor společnosti Valtické vinné trhy rozhodl na svém listopadovém zasedání o tom, že v jubilejním 40. ročníku Valtických vinných trhů budou vybráni dva Championi VVT 2007, a to Champion pro bílá vína a Champion pro červená vína. K tomuto rozhodnutí přišli organizátoři proto, že obliba červených, ale postupně i růžových vín v České republice stále stoupá a také zastoupení modrých odrůd ve výsadbách se zvyšuje. V roce 2005 struktura plochy vinic v České republice zahrnovala 2/3 vinic s bílými moštovými odrůdami a 1/3 vinic s modrými moštovými odrůdami; během posledních čtyř let se v nových vinohradech zvyšuje zastoupení modrých odrůd (přes 50 %), zatímco v rámci všech vinic České republiky je to 29%. Protože Champion se v souladu se Statutem VVT vybírá z odrůdových vín a jejich směsí, stáli dosud členové této hodnotitelské komise před problémem vybrat nejlepší víno z bílých, růžových a červených vzorků, což při počtu cca 22 vín dělalo určité problémy. Letos se výběr 2 Championů jistě usnadní a bude spravedlivější, neboť se odstraní individuální rozhodování o tom, zda dát přednost vínu bílému nebo červenému. Jan Otáhal

Projekt rozvoje a podpory vinařské turistiky na Moravě NVC Valtice spolu s VF ČR realizují v letošním roce rozsáhlý program podpory tuzemského vinařství, jehož součástí je též Projekt rozvoje a podpory vinařské turistiky na Moravě. Cílem je vytvoření komplexní databáze služeb vinařské turistiky a jejich ucelená propagace v České republice i zahraničí. V rámci projektu realizuje NVC komplexní mapování nabídky služeb pro turisty a na jeho základě připravuje vydání propagačních letáků, katalogu, map a průvodce po vinařské Moravě a vinných sklepech. Všem vinařům, provozovatelům prezentačních vinných sklepů, vinoték ve vinařských oblastech a provozovatelům muzeí vinařství a vinařských zajímavostí se nabízí možnost zapojit se do projektu, a využít tak možnost propagace na internetu a v připravovaném průvodci, který bude distribuován na veletrzích cestovního ruchu, cestovních kancelářích, v knihkupectvích a vinotékách. Do průvodce budou zařazena právě ta vinařství a vinné sklepy, která se zaregistrují na webových stránkách www.vinazmoravy.cz. Nedávno byly na veletrhu Regiontour dokončeny a veřejnosti představeny propagační tiskoviny nazvané „Krajem vína“. Souběžně s přípravou tiskovin probíhá zmíněné mapování vinných sklepů, kde je možné posedět, degustovat víno nebo zakoupit víno přímo u vinaře. Vše prostřednictvím jednoduchého formuláře na webových stránkách www.vinazmoravy.cz v sekci „Víno a turistika“. Formulář se skládá ze základních údajů o vinařství a v druhé části jsou položky pro uvedení služeb pro veřejnost. Na projektu spolupracují vinařské spolky, obce a turistická informační centra. Formulář je možné vyplnit i tam. Vinaři mohou též kon-

taktovat NVC telefonicky a formulář vyplnit s Ing. Michalem Solaříkem, který projekt řídí (telefon: 519 352 072). Další o projektu: Michal Solařík buď elektronicky na adrese: michal. solarik@vinarskecentrum.cz, nebo telefonicky: 519 352 072, mobil: 602 470 261. (vo)

Vincúr v Modre v roku 2007 Spolok Vincúr a jeho slovutní členovia na známosť dávajú, že každú sobotu o 18. hod. ochutnávku svojich znamenitých vín vo Vinotéke na Štúrovej 84 v Modre poriadajú: Artúr Soldán (27. 1.), Juraj Štiglic (3. 2.), Dni mladých vín u Richtára (10. 2., Vinohradnícky dom u Richtára), Fašiangy v Modre – Pravá modranská zabíjačka (17. 2., nádvorie Štúrova č. 84 a vinotéka), Vladimír Huttera (24. 2.), Igor Rariga (3. 3.), Miloslav Sodoma (10. 3.), Vinohradnícka spoločnosť Modra, a. s. (17. 3.), VITIS AUREA 2007 – Výstava vín (24. 3., Kultúrny dom Ľ. Štúra), Jaroslav Rychel (31. 3.), Miroslav Dudo (7. 4.), Vinohradnícka spoločnosť Modra, a. s. (14. 4.), Ján a René Pretzelmayer (21. 4.), Pavel Soldán (28. 4.), POCHOD Z PIVNICE DO PIVNICE (1. 5.), Vincent Jakubec (5. 5.), FESTIVAL MLADÝCH VÍN NA NÁMESTÍ (12. 5.), Jozef Kmeťo (19. 5.), Artúr Soldán (26. 5.), OCHUTNÁVKA VÍN NA KRÁĽOVEJ (27. 5., Kultúrny dom Kráľová), Juraj Štiglic (2. 6.), Vladimír Huttera (9. 6.), DEŇ MODRANSKÝCH PIVNÍC (16. 6.), Miloslav Sodoma (23. 6.), Igor Rariga (30. 6.). Ochutnávky vín sú verejné. Príďte ochutnať naše vína! Kontakt mobilní tel.: 00421-904-910105, 00421-903-128327, 00421-905-128787. (vo)

BIOFACH letos vinařům udělí medaile Tradiční celosvětová přehlídka biopotravin norimberský Biofach se letos uskuteční ve dnech 15. až 18. února. Celkem se na soutěž biovín, která je v rámci veletrhu pořádána, přihlásilo letos 1 129 vín od 294 vinařů ze 13 zemí. Poslední listopadový víkend zhodnotila odborná 43členná komise všechny přihlášené vzorky a udělila 10 velkých zlatých, 66 zlatých a 151 stříbrných medailí. U bílých vín převládaly ročníky 2004 a 2005, u červených pak 2003. Na samotném veletrhu budou moci návštěvníci též ochutnat vína tichá i šumivá od více než 300 biovinařů, čímž se veletrh řadí mezi největší přehlídku organických vín na světě. Kromě již tradičních producentů z Francie, Německa a Španělska sem přijedou biovinaři z Argentiny, Chile, Řecka, Rakouska, Turecka nebo také Maďarska. Na veletrhu budou zastoupeni také obchodníci a distributoři biovín. Organizátoři si pochvalují téměř 50% nárůst zájmu vinařů na Biofachu prezentovat svá vína. Letošní hodnocení vín pro soutěž BIOFACH WINE AWARD mělo několik zcela nových kvalitativních aspektů. Degustátoři rozdělení na skupinky po třech hodnotili každý vzorek několikrát. Původním záměrem bylo ohodnotit typičnost odrůdy a původu. Typičností byly v tomto případě míněny podobnost buketu, struktury kyselin nebo vyváženost minerality, sladkosti a alkoholu. Je jisté, že v letošním ročníku bylo nutné z důvodů těchto inovativních postupů klást velký požadavek na kvalifikovanost degustační poroty. Letos poprvé také utvořili další soutěžní kategorii: speciální vína, kam spadají vína z odrůd z mezidruhového křížení, u nás běžně označovaná jako rezistenty. Zajímavostí bylo hodnocení u červených vín – ta byla hodnocena jednak v řádné době degustace, a pak podruhé s 12hodinovým odstupem, aby se „rozdýchala“. Více informací na www.biofach.com, výsledky soutěže jsou na www. bioweinpreis.de. (rs)

(1–2/2007)

Projekt „Valtice – hlavní město vína” pokračuje, Městský sklep již navštívilo přes šest tisíc lidí

Nové vinařské akce Projekt vychází z historie a vinařských tradic města Valtice, odkud se již za Lichtenštejnů vozilo víno na panské dvory v Praze, Brně, ve Vídni a na řadu dalších míst. Valtice byly rezidencí rodu Lichtenštejnů a dnes zde sídlí řada institucí národního významu. Národní vinařské centrum, jediná vinařská škola v republice Střední odborná škola vinařská, Vinařská akademie Valtice, Moravín… Právě tyto skutečnosti vedly k záměru vytvořit projekt, jenž by prezentoval Valtice jako hlavní město vína. Poprvé se takto Valtice představily na loňském mezinárodním vinařském veletrhu Vinex v Brně, dalším logickým krokem byl vznik městského sklepa, který dosud Valtice postrádaly. Milan Sedláček se jako manažer zodpovědný za propagaci značky Valtice – hlavní město vína podílel na přípravě řady nových vinařských akcí, jako byly loni např. Dny otevřených sklepů, třídenní Vinařské slavnosti v jízdárně valtického zámku, Týden valtických burčáků, Vinobraní Střední odborné školy vinařské se přesunulo na náměstí atd. „Kvůli těmto aktivitám jsme založili Cech valtických vinařů, který má dnes asi pětačtyřicet členů a jsou do něj zapojováni kromě vinařů i majitelé ubytovacích kapacit, hotelů, restaurací a další. Vinařská turistika potřebuje široké zázemí, a to si lidé začínají postupně uvědomovat a spojují své síly,“ vysvětluje Milan Sedláček. Městský sklep Městský sklep byl slavnostně otevřen 5. května 2006 při příležitosti akce Valtické vinné trhy. „Nevyužitý sklep nabídla městu k pronájmu firma Soare ke konci dubna, na úpravu vchodu a hlavní místnosti jsme měli necelých

Historický sklep je asi tři sta let starý

čtrnáct dní. Ještě půl hodiny před otevřením sklepa jsem tady běhal v montérkách…,” vzpomíná Milan Sedláček. Sklep má sloužit především k propagaci valtických vinařů a vín. Dnes je zde dvanáct výrobců zhruba s pětasedmdesáti vzorky vín. „Záměr se ukázal jako správný, zákazníci si nesmírně pochvalují, že si na jednom místě mohou koupit vína několika místních vinařů, aniž by museli obíhat jednotlivé sklepy a shánět vinaře. Navíc to nejsou žádná marketová vína,” konstatuje Milan Sedláček. „Sklep navíc funguje i jako takový menší mezisklad. Majitelé vinoték si sem jezdí pro kartonová balení vín a pochvalují si rovněž, že zde mají vše pohromadě, aniž by museli objíždět jednotlivá vinařství,” dodává. Od října až do prosince sklep využívaly nejrůznější firmy pro posezení se zaměstnanci, s rautem, cimbálkou a balíčky vín. „Střídal se tady autobus za autobusem, museli jsme odmítat. Je pozitivní, že řada firem se o nás dozvěděla tak, že nás v létě jejich lidé navštívili jako cyklisté na Vinařské stezce, takže se sem chtěli na podzim vrátit i s celým podnikem,” pochvaluje si manažer. „Mnoho cyklistů sem chodilo s bločkem, dělali si poznámky a po týdnu stráveném na kole po okolí přijeli autem, měli sepsané požadavky, naložili víno a odjeli,” dodává Milan Sedláček. Městský sklep za loňský rok navštívilo asi šest tisíc lidí. Valtické podzemí V současné době se pracuje na zvětšení prostor asi tři sta let starého Městského skle-

Manažer projektu Milan Sedláček zprovoznil Městský sklep a podílel se na založení nových vinařských akcí

pa a funkční propojení se sklepy sousedními. „Vznikne tak jakési Valtické podzemí. Sklepy budou navzájem odděleny jen mříží a zámkem a při různých vinařských akcích se navzájem propojí, což bude turisticky určitě atraktivní. Sklepy ve Valticích byly ostatně propojené i v minulosti, vinaři se tak navzájem navštěvovali, takže je to svým způsobem návrat k tradicím,” vysvětluje manažer Milan Sedláček. Valtice jako VOC Název „Valtice – hlavní město vína” by měl existovat také v podobě VOC (víno originální certifikace). „V současnosti se však čeká, až to umožní legislativa. My jsme na to připraveni a v okamžiku, kdy to zákon umožní, chceme umožnit její používání na lahvích valtických výrobců vín,“ konstatuje manažer. Údržba vinařské stezky Součástí projektu byla také údržba Vinařské naučné stezky Valtice v délce cca 5 km. Ta vede zčásti po cestách využívaných v minulosti pohraniční stráží, které jsou dnes značně zarostlé. „Zatím se nám podařilo vyčistit asi dvě stě metrů, ale jsou to převážně trnité křoviny, takže budeme muset využít nějaké techniky, abychom tyto dřeviny zlikvidovali. Hned na jaře chceme s údržbou stezky opět začít a počítám, že bychom mohli letos zvládnout třetinu až polovinu pětikilometrového okruhu,” věří Milan Sedláček. V letošním roce počítá také se zkvalitněním všech akcí, které loni vznikly, do budoucna by měly být vinařské akce koordinovány pod hlavičkou celého Lednicko-valtického areálu. Petr Hynek Fota autor

Valtické podzemí bude pro turisty určitě atraktivní zastávkou

(1–2/2007)

Projekt „Staré hory“ Myšlenka soustředit na jednom místě vína z početných moravských STARÝCH HOR vznikla zcela přirozeně během četných cest moravskou vinařskou krajinou, v níž tvoří tyto značně strmé svahy nepřehlédnutelné a mnohdy doslova dramatické dominanty viničních scenérií. Již ze samotného označení „stará hora“ je zřejmé, že takto pojmenovaná trať bylo osázena révou vinnou dříve než ostatní vinorodé stráně v okruhu vinařské obce. Název „Staré hory“ je dále možno pokládat za určitý doklad toho, že na těchto místech již ve středověku tvořily vinohrady rozsáhlejší, soustředěné celky obdělávané větším počtem vinohradníků. Na území Čech se s označením „stará hora“ či „staré hory“ vůbec nesetkáme – je to dáno především tím, že zde vždy byly vesměs solitérní vinice pojmenované po jednom vlastníkovi, potažmo po názvu jeho viniční usedlosti. Vinařství v Čechám tedy nikdy nenabylo povahy vpravdě lidové či rodinné, jak tomu bylo a dodnes je na Moravě. „Staré hory“ bychom proto měli považovat za jedny z nejcennějších míst moravské vinařské krajiny, které charakterizují a doslova zhmotňují povahu vín z této jedinečné oblasti. „Staré hory“ by měly být vnímány jako symboly starobylosti a nezdolné životnosti moravského vinařství. Zde, ve „starých horách“ po staletí dozrávaly hrozny nejrůznějších, mnohdy dnes již zapomenutých odrůd. Je příznačné a poetické, že některým z nich se říkávalo „starosvětské“. Výstava vín ze „starých hor“ je koncipována jako dlouhodobější veřejná ochutnávka. Jednotlivé vzorky z celé Moravy budou soustředěny v prostorách enotéky Zájezeří v Bořeticích. Vína budou vystavena ve stojanech opatřených podrobným popisem geologických, pedologic-

kých a dalších poměrů dané lokality. Počet vzorků bude z logistických a dalších organizačních důvodů omezen na 50 nejzajímavějších vín ze „starých hor“. Návštěvníkům však budou k dispozici materiály se seznamem všech vinařských tratí tohoto jména. Je nutné zdůraznit, že tento soupis „starých hor“ nekopíruje názvy zakotvené v platné legislativě. V nedávné minulosti totiž došlo ke scelování tratí, které bylo často nevhodné. Sousedící trati byly mnohde pojmenovány podle největší z nich, aniž by se respektovala po staletí užívaná označení, kterými naši předci vyjadřovali odlišnost a pestrou rozrůzněnost viničních svahů bez ohledu na jejich ma-

Dějiny vinařství na Moravě

(Sborník příspěvků z konference uspořádané ve dnech 16. až 17. září 2004 ve Slavkově u Brna)

lou výměru. Zmíněné „toponymické zjednodušovaní“ vinařské krajiny lze přirovnat ke ztrátě biodiverzity v rámci ekosystému. Tímto ochuzováním o pojmenovanou, skloňovanou a zemědělsky vzdělávanou krajinu se stále více vzdalujeme tradičnímu vinohradnictví, k němuž se paradoxně tak často hlásíme. Je třeba si uvědomit, že toto vinohradnictví bylo vždy založeno na úzkém sepětí s místem, s jeho dokonalou znalostí, jež souvisí s oním benediktýnským Stabilitas Loci – setrváváním na místě. A to je také jeden z hlavních důvodů, kterým byl projekt Staré hory motivován. Upozornit veřejnost na nerozlučné a dlouhodobé spojení mnoha generací vinohradníků z jedním místem, které se pozitivně a nezaměnitelně obráží ve víně. Především z takového vpravdě intimního sepětí člověka a místa může vzniknout tolik skloňovaný terroir. Výstava vín z moravských „starých hor“ je první svého druhu. Tato veřejná ochutnávka není pouhou tematickou výstavou – kritérium, které bylo zvoleno, je totiž zcela originální. Součástí výstavy bude expozice fotografických portrétů nejstarších aktivních moravských vinařů. Termín zahájení výstavy vín ze „starých hor“ je stanoven na druhou polovinu května 2007 a v příštím čísle VO bude upřesněn. Vinaři, kteří by měli zájem participovat na výstavě vzorky svých vín, mohou již nyní kontaktovat organizátory na telefonním čísle 602 48 30 88 nebo e-mailu trojak@silesnet.cz, kde se dozvědí podrobnosti. Budeme vděčni za váš zájem a podporu. Bogdan Trojak MEDIÁLNÍM PARTNEREM PROJEKTU JE VINAŘSKÝ OBZOR

400 Kč (vč. 5% DPH)

Pěstování révy vinné (Historie, autentičnost, kvalita a mezinárodní význam moravských vín – Réva v geologii – Historická klimatologie a réva – Vinařství brněnských měšťanů do Bílé hory – Vinice na klobouckém statku v 17. století aj.) Vinařské spolky a organizace Obchod vínem a konzumace (Víno v Jihlavě v předbělohorské době – Spor o vinný desátek – Dovoz cizích vín do Mikulova koncem 17. stol. aj.) Vinařské školství (Vývoj vinařského školství v Čechách a na Moravě – Výuka vinařství na VŠZ v Brně – Vinařské školství na okrese Břeclav) Znaky, pečetě a stavební památky (Vinařské motivy v komunální heraldice – Réva vinná ve znacích a pečetích českého Slezka aj.)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2007)

Kalendář vinařských akcí pro únor a březen 2007 DATUM

Hodnocení vín (týká se koštů)

27. 1. 2007 29. 1.–1. 2. 2007 3. 2. 2007 6. 2. 2007 17. 2. 2007

24. 2. 2007

MÍSTO

Okus Kurdějovských a přespolních vín

28. 1. 2007

17. 2. 2007 18. 2. 2007 18. 2. 2007

VÝSTAVA

Vinohradnické a vinařské semináře Výstava vín v Křepicích Tematický vzdělávací seminář II. Putování po sklípcích Dobšic O víně při víně

10. 2. 2007

Kudlovice Velké Němčice 30. jubilejní jihomoravská výstava vín v Brně

2. 3. 2007

Vinum Juvenale 2006

3. 3. 2007 3. 3. 2007 3. 3. 2007 10. 3. 2007 16.–17. 3. 2007

Vinařský ples s výstavou vín Traplice Výstava vín Týnec Svatobořice-Mistřín Znovínský košt vín

17. 3. 2007

Jubilejní výstava vín

17. 3. 2007 11. 3. 2007 Krumvíř 17. 3. 2007 Modrá 17. 3. 2007 Popovice 17. 3. 2007 Zlechov 18. 3. 2007 Vážany 31. 3. 2007 Ze sklepa do sklepa – Velké Bílovice 31. 3. 2007 Místní výstava vín v Šardicích Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací.

Kurdějov, za místním hostincem v obecním historickém sklepě areál Patria Kobylí, a.s. Kulturní dům Národní dům vína, Praha Dobšice u Znojma Sokolovna – Hlavní 1, Velké Pavlovice Kulturní dům Kulturní dům Kongresové centrum BVV, Výstaviště 1,m Brno Kongresový sál IH Voroněž, Brno Kulturní dům, Němčičky Tělocvična ZŠ Týnec, kulturní dům Loucký klášter, Znojmo V renovované Sokolovně, Tyršova ul., Židlochovice Kulturní dům Dům zahrádkářů Kulturní dům Sál AGRO a. s. Kulturní dům Velké Bílovice Obecní hala u Orla

HOD + KONTAKT

tel.: 724 916 004, sve@hustopece-city.cz tel.: 606 100 434, valtice.moravin@tiscali.cz 14.00 hod., hodnocení ve 13.00 hod. tel.: 774 108 027, info@narodnidumvina.cz tel.: 602 149 445, info@vinohort.cz tel.: 774 364 012, z.karber@seznam.cz 10.00 hod. 9.30 hod., hodnocení ve 13.00 hod. tel.: 541 142 623, forejt@fme.vutbr.cz tel.: 545 234 507, info@mika.cz tel.: 774 430 739, stavjan@centrum.cz 10.00 hod. 13.00 hod., savac@seznam.cz 14.00 hod. tel.: 515 266 620, info@znovin.cz mobil 721 796 090, p.wendsche@unbr.cz 14.00 hod., hodnocení 9.30 hod. 17.00 hod. 17.00 hod. 14.00 hod. 13.00 hod. mail: info@velkebilovice.com tel.: 602 146 935, F.Foretnik@seznam.cz

Bordeaux blends v Itálii

Organizátoři akce Emozioni dal Mondo – profesor Luigi Odello, vedoucí katedry senzorických analýz na univerzitě v Brescii, a prezident Consorzia Tutela Valcalepio, hrabě Bonaventura Grumelli Pedrocca – pozvali zahraniční novináře píšící o víně, kteří se sešli spolu s italskými enology a degustátory z Centra Studi Assaggiatori, aby ohodnotili více než stovku přihlášených vzorků. V letošním roce se tato soutěž znovu konala na výstavišti Feria-Bergamo, a to ve dnech 19.–21. října 2006. Conzorzio Tutela Valcalepio bylo založeno v roce 1977 za účelem podpory a propagace místních vín, jejichž produkce činí 1,5 milionů lahví ročně. Produkují se zde pouze čtyři druhy vín: Valcalepio Bianco, Valcalepio Rosso, Valcalepio Rosso Riserva a Valcalepio Moscato Passi-

to, všechna nesoucí označení DOC. Pro výrobu bílých vín se pěstují odrůdy Chardonnay, Pinot Grigio a Pinot Bianco, pro výrobu červených vín již zmíněné kultivary Cabernet Sauvignon a Merlot, zatímco polosuché bobule zvané passito z odrůdy Moscato di Scanzo, také zvané Metera (což je subvarieta odrůdy Moscato), dávají rustikální červené víno stylu slámových vín zvané Moscato Passito, které se produkuje pouze ve velmi omezeném množství. Vyznačuje se teplým, mahagonovým rouchem s aroma evokujícím koření, exotické ovoce a dohořívající dřevo v krbu, zatímco v chuti je úžasně opulentní, nádherně strukturované, suché a nekonečně dlouhé. Tato čtyři vína byla ostatně výhradním doprovodem místní gastronomie podávané během soutěže.

Pět degustačních komisí složených z 50 degustátorů, mezi nimiž byli profesionálové z Itálie, Francie, Španělska, Peru, Maďarska, Německa, Řecka, Švýcarska a České republiky, udělilo v soutěži Emozioni dal Mondo 2006 dvě velké zlaté medaile vínům Serafo 2003 z vinařství Tallarini a Donna Marta z Tenuta le Mojole 2003, obě IGT Bergamasca, 26 zlatých a 12 stříbrných medailí. Zlatými medailemi se mohou kromě lombardských, tridentských, toskánských a sicilských vín pyšnit také řecké Kali Gi firmy Evangelos Tsantali a švýcarské Vigna d‘Antan, zatímco vína Tabernero z Peru a Laurenti z Malty získala speciální cenu novinářů organizace F.I.J.E.V. Bohužel do konkurzu nebyla prozatím přihlášena žádná vína z ČR. Doufejme, že se tak stane příštím rokem. Helena a John Baker

(1–2/2007)

Změna názvu vinařské společnosti Přední vinohradnická a vinařská firma Znojemska První Znojemská Vinařská – a.s. Znojmo na své valné hromadě akcionářů rozhodla o změně názvu společnosti. Po zaregistrování v obchodním rejstříku bude nový název společnosti VINAŘSTVÍ Lahofer, a.s., Dobšice. Společnost byla založena v roce 1999 ve Znojmě, v současnosti má 85 ha vinic, převážně vysazených po roce 2000 vysoce kvalitními odrůdami pro znojemskou vinařskou podoblast. Vinice se nachází ve vinařských obcích Dobšice a Dyje ve známých viničních tratích U Hájku a Babičák. Společnost dobudovala v roce 2006 areál sklepního hospodářství v Dobšicích – Vinný dvůr pro zpracování hroznů, výrobu a distribuci vín s celkovou kapacitou 1 mil. litrů. (JČ) Enologický kroužek oslavoval Enologický kroužek studentů ZF MZLU Brno v Lednici oslavoval dvanáctý prosincový den své páté výročí založení. Předvojem mu bylo jakési neformální studentské sdružení nepravidelně se scházející v letech 1995 až 1998. Současní posluchači magisterského a inženýrského studia a postgraduální studenti se scházejí pravidelně a tematicky, aby mohli senzoricky hodnotit přinesené vzorky a posléze o nich debatovat. Někdo by si mohl říci, že „studenti zase chlastají“, ale zdaleka tomu tak není, i když po příjemném večeru mezi pár desítkami vín se někdy i z posluchárny písně linou… Ledničtí studenti si tentokrát dopřáli a jako téma olfaktorických analýz si Mezi své spolužáky přišla také poslu- zvolili „bublinky“ – ano, chačka Claudia Tretinová z Modry, kte- mezi téměř patnácti vzorrá je známá svým sommeliérským umě- ky byla asi dvě perlivá vína, ním sabráže. A tak hrdla několika sektů jinak byla hodnocena vína po švihnutí její šavle z okna jen létala. šumivá, která své méně ušlechtilé kolegy lehce předčila. Mezi vzorky byly zastoupeny známé značky jako je např. Znovín Classic, Mucha Sekt, Cuvée Charmat a Sekt Pálfy, ale nechyběly zde ani zahraniční vzorky značek J. R. CHENET nebo EXTRA TOSO. Bezesporu

zajímavostí pro posluchače byly ročníkové sekty Špigle blanc 2000 a Špigle rosé 2004 z mikroprodukce sabrážovaný přímo z kvasničních kalů. Text a foto Richard Stávek V podhůří Šumavy vinařit lze a živoucím dokladem toho je českobudějovický zápasník a nadšený šumavský vinohradník František Pirnos. Článek o jeho pěstitelských zkušenostech ve Vinařském obzoru č. 5 loňského ročníku vzbudil po přečtení na tváři nejednoho moravského pěstitele úsměv. Vždyť vysadit vinici o 30 odrůdách v téměř pěti stovkách keřů a to dva kilometry od Litvínovic, kde byla v roce 1939 naměřena vůbec nejnižší teplota zaznamenaná na území Československa -39 °C, na dohled od Kletě a v nadmořské výšce 520 m. n. m., může jen nezdolný optimista a nebojácný dobrodruh. Však bývalý zápasník a současný trenér mladých se jen tak nevzdává. „Letos (vinici jsme navštívili loni na konci srpna – pozn. red.) je to špatné – zimní mrazy byly kruté a projevily se negativně i na takových houževnatcích, jako je Krystal a Prim – keře sice vyrašily, ale pak se růst zastavil a odešlo to“, líčí trable ročníku 2006 František Pirnos a dodává: „Vinařím tu už 25 let, ale takovou škodu jsem tu ještě neměl.“

František Pirnos se vedle vinařství zabývá také rybnikářstvím. Na snímku pod obloukem svých keřů. Začínal zde s klasickými odrůdami ze skupiny Rulandských, zkoušel také Muškát moravský či Ryzlink rýnský. Dnes má ale více než polovinu keřů obnovenu a ověřuje zde interspecifické a mrazuvzdorné odrůdy. „Musel jsem vyhodit také Bianku nebo například Orion, protože zde nedozrával. Postavil jsem si zde skleník a alespoň v něm některé středně pozdní odrůdy dozrají. Dokonce v něm mohu zatopit,“ líčí nadšený pěstitel. (rs)

řádková inzerce l Prodáme certifikované sazenice révy vinné cv. PR, TČ, PAL, MM, FR, RŠ, SWG, CH, z dovozu Německo, Itálie za výhodnou cenu. Tel.: 774 987 778 l Provádím filtraci vína vysoce výkonným křemelinovým filtrem. Koupím vlečku za TK. Tel.: 606 909 079 l Perspektivní vinařský podnik Nové Vinařství, a.s. působící v Drnholci na Mikulovsku hledá schopného pracovníka pro sklepní hospodářství. Praxe podmínkou. Tel: 606 647 811 l Prodám mlýnkoodzrňovač na hrozny tovární výroby, elektrický na 380 V. Cena dohodou. Info na tel.: 602 172 334

l Koupím vinařskou literaturu z předválečného období, i časopisy. Tel.: 775 197 443 l Prodám křemelinový filtr nerezový 0,35 m2, horizontální síta. Tel.: 602 57 93 96 l Kyjovská investiční, a. s. nabízí k odprodeji vybavení býv. Vinařských závodů Kyjov, zejm. lisy, stáčecí linku, kalolis, nerezové nádrže, čerpadla a k pronájmu nebo odprodeji nemovitosti v Kyjově, zejm. vinné sklepy. Tel.: 736 239 312, 602 298 566 l Prodám nepoužívaný nesený secí stroj, záběr 125 cm vhodný do vinice. Telefon 777 271 865 l Prodám nevyužité zařízení: Příjmová vana na hrozny nerezová, čtyřjehlová vakuová plnička

ENOLMASTER + filtrační nádoba na tři svíčky, čerpadlo na celé hrozny a rmut ELIPOMPA 100 (oliva) s variátorem otáček. Ceny dohodou. Kontakt: 519 415 332, 777 271 865 l Koupím pozemek v trati Zázmoníky (Bořetice). Tel.: 775 197 443 l Prodáme větší množství sazenic odrůd Pálava a André. Tel.: 777 284 831 l Koupím mulčovač do vinice, záběr 1–1,2 m. Tel.: 777 707 229 l Koupím výsadbové právo do 1 ha. Tel.: 777 135 395 l Koupím staré traktory i náhradní díly před r. 1960. Zn. LANZ, EICHER, ZETOR 25, URSUS. Foto mailem: JendaKrojc@seznam.cz

(1–2/2007)

O problémech moldavského vinařství Ing. Jan Stávek, Bc. Alena Šmídová; Zahradnická fakulta v Lednici, MZLU Brno

Žádná jiná země, kam se moldavská vína dováží, takto závažné obvinění nevznesla. Řada výrobců vín, kteří byli stoprocentně odkázáni na vývoz do Ruska, kvůli tomuto problému krachuje. Nejdůležitější vinařská země bývalého SSSR stojí nyní před velkým mezníkem nejen ve vinařství a vinohradnictví, ale i v celém národním hospodářství, protože vinařství zde představuje až 40 % národního produktu. Vinohradnictví Ačkoli je Moldavská republika svou rozlohou v porovnání s naší republikou téměř poloviční, její vinice zabírají desetkrát větší plochu než naše vinařské oblasti. Nachází se zde 162 000 ha vinic. Moldavané jsou na produkci hroznů a vína zcela závislí. V roce 1954 byly pro pěstování hroznů uznány čtyři zóny: Balti, Codru, Cahul a Dniester, přičemž nejkvalitnější oblastí je právě Cahul, která je všeobecně označována jako „Malé Burgundsko“ (leží také na 47° s. š. jako zmiňovaná francouzská oblast). Půdní typ zde tvoří velmi úrodná černozem. Vinice na jihu mají, díky četným kopcům a teplotě (nachází se blízko Černého moře), vynikající podmínky pro pěstování révy vinné. Sortiment v moldavských vinicích tvoří převážně moderní evropské odrůdy (až 70 %), jako je Cabernet Sauvignon, Merlot, Pinot Noir, Pinot Blanc, Sauvignon, ale také určitá část odrůd kavkazských a domácích. Používání odrůd hybridních je pro výrobu vín zakázáno, to ale neplatí pro rozšířené odrůdy Isabella a Lidia, které jsou zde jako jednoodrůdová sladká vína velmi oblíbena. Výnos z moldavských vinic je průměrně jen 4,5 t/ha (což je způsobeno až polovinou zpustlých vinic).

Vinařství Na etiketách moldavských vín se můžeme setkat např. s označením 9–11 % obj. alk. nebo 50 až 70 g.l-1 zbytkového cukru. Naši konzumenti jsou zvyklí orientovat se ve výběru vín podle německého nebo francouzského systému, částečně benevolentní moldavský způsob značení na někoho může působit mírně nepřehledně. Moldávie je velmi známá produkcí vín sladkých – dolihovaných. Pro snazší orientaci mezi tamními víny uvádíme jejich rozdělení dle obsahu cukru ve víně: Suchá: do 50 g.l-1 Sladká: 50 až 120 g.l-1 Polodezertní: 120 až 160 g.l-1 Dezertní: 160 g.l-1 až 210 g.l-1 Likérová: nad 210 g.l-1 Výše uvedená sladká vína mají vždy kolem 16 až 18 % obj. alkoholu. Fenoménem moldavského vinařství je dezertní víno Kagor. Jde o intenzivně červené víno o obsahu 160 g.l-1 zbytkového cukru a 16 % obj. alkoholu. Na jeho výrobu se používají zásadně hrozny odrůdy Cabernet Sauvignon o cukernatosti minimálně 20 °NM. Rmut se přečerpá do vinifikátorů a zahřeje na 75 °C minimálně na 2 hodiny (aby se uvolnila barviva), pak se zchladí na 30 až 25 °C (což po aplikaci kvasinek umožní rozběhnutí kvašení). Po proběhnutí kvašení na 2 až 3 % obj. alk. (záleží na obsahu cukru, při vyšší cukernatosti prokvašuje mošt na vyšší procento alkoholu) se lisuje a fortifikuje alkoholem o koncentraci 96 % obj., přičemž není podmínkou, aby alkohol byl vinného původu. Problémy odbytu V Moldávii je přes 200 větších výrobců, kteří dováželi svá vína do Ruska. V dnešní době téměř polovina z nich krachuje nebo přestala vyrábět, neboť nemají odbytiště; moldavský trh pro ně není významný, protože zde existuje spousta malých vinařů-samozásobitelů. Zapovězený vývoz do Ruska teď nahrazují trhy v Japonsku, ČR, Polsku, Slovensku, Velké Británii, USA a v Německu. Flexibilnější výrobci okamžitě převedli své firmy do sousedního Rumunska a okolních států, odkud už je převoz do Ruska povolen. Na druhou stranu z jistých zdrojů vyplynulo, že se někteří obchodníci z Ruska poptávají po likérových vínech z ostatních evrop-

ských států. Pozitivem současné nelehké situace v moldavském vinařství může být fakt, že se zřejmě prosadí jen výrobci kvalitních vín. Cesta po vinicích a sklepích Blíže k moldavským výrobcům jsme se mohli dostat díky dvěma dovozcům do České republiky, a to především díky společnosti Alianta interwine a Loteks. Milesti Mici První den ráno přijela pro naši čtyřčlennou výpravu k hotelu dvě BMW ze společnosti Alianta interwine. Připojili jsme se tedy k majitelům firmy, finančnímu řediteli a hlavnímu enologovi a vyjeli jsme vstříc první z exkurzí a sice návštěvě společnosti Milesti Mici. Tato společnost, která je jednou ze dvou státních vinařských firem, vlastní největší sklepy na světě, zapsané do Guinessovy knihy rekordů. Jejich délka činí neuvěřitelných 220 km, přičemž aktivně pro skladování vína je využíváno „jen“ asi 57 km. Sklepní prostory byly vytvořeny na místě bývalých štol po těžbě vápence, sloužícího ke stavbě města Kišiněv (ten je od tohoto místa vzdálen necelých 10 km). Nejníže položená část sklepů se nachází v hloubce 80 m pod zemí. Šířka sklepů je dostatečná pro bezproblémové projetí automobilu. Některá místa jsou dokonce tak prostorná, že by se zde otočil i automobil nákladní. Ulicemi nesoucími názvy jednotlivých odrůd (např. Sauvignon, Fateasca, Cabernet) jsme dorazili až do prostor určených pro zrání archivních lahví. Zrají zde vína od roku 1969, kdy byla společnost založena. Je fascinující procházet se v těchto uličkách plných boxů se dvěma miliony zaprášených lahví suchých, sladkých i šumivých moldavských rarit. Ostatní skladovací kapacitu sklepa tvořilo 1 300 dřevěných sudů, většinou o objemu 6 až 12 tisíc litrů, ve kterých víno zraje rok až osm let při stálé teplotě 14 °C a relativní vlhkosti 85 %. Součástí sklepů jsou také honosné degustační prostory, kde pro nás byla připravena velmi stylová řízená degustace s noblesní tabulí, moldavskou folklorní živou hudbou (akordeon a housle) a tradiční kuchyní. Mimojiné bylo připraveno národní moldavské jídlo, tzn. kukuřičná kaše s brynzou, grilovanou zeleninou a restovaným vepřovým masem.

(1–2/2007)

Alianta vin Druhý den nás majitel společnosti Alianta vin zavezl do své výrobny a ukázal nám investice firmy do moderních technologií. Při příjezdu do areálu starých polorozbořených budov se nám nechtělo věřit, že se zde vůbec někde renovuje, natož vyrábí, ale brzy nás o tom přesvědčilo vybavení velkokapacitní lisovny, ve které byly nově zabudované mlýnky, dopravníky a lisy od renomované italské firmy Della Toffola. Modernizace zde probíhá i na úseku finalizace vín. Je zde lahvovací linka na studené plnění s antibakteriálními lampami a možností vstřiku CO2 nad hladinu vína. Bezesporu zajímavou inovací bylo plnění do obalů „PET and Pack“ (PET lahev v kartonu) a „Bag and box“ (Aluminiový sáček v kartonu). Skladovací kapacitu závodu představují převážně ocelové tanky o kapacitě až 25 000 litrů, které jsou situovány v několika nadzemních halách a sklepích a jsou spojeny skleněnými vínovody až 500 metrů dlouhými. Při exkurzi provozem a konzultaci s firemním enologem jsme pochopili, proč prezident Moldávie preferuje vína právě z produkce této společnosti. Kvalitu vín jsme měli možnost zhodnotit při firemní degustaci, které se vedle hlavního enologa účastnili také technologové jednotlivých sekcí (bílá, červená, dezertní vína). Během degustace bylo možné kromě klasických suchých odrůdových a některých likérových a dezertních vín ochutnat také skvosty jako například Rulandské šedé (rosé) ročník 1973 nebo Muškát hamburský ročník 1963. Celá škála vzorků byla zajímavá, s velmi pestrou paletou chutí i vůní. Firma byla založena v roce 1994, skoupením a sloučením tří vinařských závodů. Zpracovává 5 600 tun hroznů, které byly vypěstovány na jejich vinicích (mají 100 ha vinohradů), ale i nakoupeny po celé Moldávii a dovezeny v kontejnerech ke zpracování až do závodu. Vína zdejší produkce se honosí medailemi z moldavských, ukrajinských a ruských výstav. Prodejnost vín je také podpořena velmi nápaditou a výraznou adjustáží, na kterou je firma Alianta vin (protože vlastní také společnost na výrobu lahví) specialista. Firemní designér navr-

Značená uliční síť v největších sklepích na světě

V Moldávii je možné kromě obdělávaných vinic spatřit často i vinice zpustlé

ke zrání na sever do centrální oblasti – Cricovy (odlišně od Portského – tedy ke zrání do vnitrozemí). Narozdíl od firmy Milesti Micci nebo Alianta vin, které jsou typickými zástupci pravých moldavských vinařských firem, firma Acorex působí výrazně západně. Vize, plánování i jednání zástupců firem bylo na úrovni manažerů, se kterými se lze setkat například ve společnostech vyrábějících španělské Sherry nebo italskou Marsalu. Podívali jsme se do vinic a výroby (kde už probíhala kampaň – 1. 9. 2006) na jihu země i přímo do firmy v Cricově, kde je skladováno 90 % vyprodukovaných vín. Celá technologie, od mlýnků až po nerezové zrací tanky nebo sudy barrique, byla vybudována v hygienicky perfektně ošetřovaných halách, kde byly patrné značné investice. Firma si dokonce zve enology ze západu, aby jim pomohli vyrábět vína více evropsky, pro zvýšení úspěšnosti u západoevropských konzumentů. Zajímavý rozdíl mezi názory a vlivy dvou technologů na jednu zpracovanou surovinu bylo možno postihnout při degustaci, kdy nám byli předloženy dva vzorky odrůdy Sauvignon, jeden travnatě-kopřivovo-květnatě-bezový – vyráběný za konzultací s francouzským enologem – a druhý intenzivně angreštově-černorybízový, kterému udal styl italský enolog.

Acorex Firma Acorex byla založena v roce 2000 (což je zde obecně bráno jako přednost, protože je to po době působení ruského vlivu), sídlí ve městě Cricova, které je výrobou vín velmi proslulé. Stejně jako řada ostatních vinařských firem vlastní Acorex zpracovatelské závody na jihu země (nachází se zde většina vinic), odkud se hotová vína převáží na konci roku sklizně

Závěr Důležitost vinařství pro moldavský lid je opravdu patrná. I přesto, že se jedná o relativně malou zemi, funguje zde několik významných odborných vinařských škol a univerzit, z nichž nejznámější je Technická univerzita v Kišiněvě nebo tříletá vyšší odborná škola ve Stauceni, která vyrábí svá odrůdová vína a jejímž programem prošla většina vinařských technologů v zemi. Významnou osobností, po níž je pojmenována řada institucí, náměstí nebo ulic, je Stefan cel Mare (Štěpán Veliký, moldavský kníže od r. 1457), který osvobodil zemi od Turků a zásadní měrou se zasloužil o rozvoj a podporu vinohradnictví v této zemi. Co bude ale s moldavským vinařstvím dál? Fota z archivu autorů

Spletité uličky největšího archivu na světě s dvěma miliony lahví starých vín

Vinice firmy Alianta vin na běžné černozemi

huje tvary lahví s různým pískováním, potisky, imitací hliněných nádob nebo fosforeskujícími barvami přímo pro daný segment trhu a zákazníků. V České republice se z produkce této firmy ročně prodá 140 000 lahví, přičemž nejprodávanější je Kagor a dezertní Muškát.

Firma COMPO spol. s r.o., a její dodavatelé dûkují sv˘m zákazníkÛm za projevenou pﬁízeÀ v roce 2006 a tû‰í se na spolupráci v dal‰ích letech

Know-how a pﬁípravky na o‰etﬁení mo‰tÛ a vín

Etiketovací stroje

Korkové zátky

Stroje a zaﬁízení pro sklepní hospodáﬁství

Aromata a barviva

Korkové zátky

COSTRUZIONE MACCHINE ENOLOGICHE

Stroje pro sklepní hospodáﬁství

NOMACORC ® Pístová ãerpadla

Lahvovací linky

Syntetické zátky

Lahvovací linky

Hroznové koncentráty

Stroje na nasazování, smr‰Èování a zavalování záklopek

Ml˘nkoodzrÀovaãe a lisy

Záklopky na láhve

STOCKINGER Dubové sudy „barrique“

COMPO spol. s r.o, Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290, e-mail: info@compo.cz

(1–2/2007)

Italská a australská vína těží z boomu spotřeby v USA Dvě studie prezentované minulý týden ukázaly, že kalifornská vína mají v zahraničních vínech konkurenty na vlastním trhu. Naštěstí spotřeba vín v USA prudce roste. První studie, prezentovaná na Culinary Institute of America v San Helena (Kalifornie), prováděná konzultanty Meryll Lynch, ukazuje, že tržní podíl kalifornských vín v maloobchodu v USA se rozpadá. Kalifornie, která držela 90% tržní podíl, už drží jen 74 %! Pokud vezmeme nákupy v supermarketech, tržní podíl kalifornských vín je 71,4 % (-0,7 % v r. 2005), zatímco australská vína mají tržní podíl rovnající se 7,7 %, čili +0,7 % v r. 2005. Druhá studie z iniciativy Wine Market Council of Californie (který sdružuje všechny kalifornské výrobce a všechna kalifornská vinařství), prováděná Merill Research ze San Mateo, ukazuje, že americké spotřebitele přitahuje chuť italských vín a dobrý poměr kvality a ceny australských vín. V r. 2005 dosáhla spotřeba vín v USA rekordních hodnot 21,87 mil. hl (243 mil. kartonů). Toto zrychlení spotřeby je důsledkem chování mladých dospělých (do 28 let), kteří konzumují víno několikrát týdně (party, společenské akce, restaurace apod.). Tyto mladé dospělé přitahují zahraniční vína (Španělsko, Argentina, Itálie, Francie) a spíše vína červená. Spotřebitele přitahuje typ chuti, ale také poměr kvality a ceny, který zvýhodňuje vína australská. Slavného australského vína Yellow Tail se prodalo 7,5 mil. beden v r. 2005, t. j. přibližně 90 mil. lahví. Průměrná prodejní cena Yellow Tail byla v r. 2005 6,2 USD, zatímco americká vína, vyrobená u Kendall Jackson, se prodávala za 11,52 dolarů, od Fortune Brands za 10,70 (Geyser Peak) a od Beringer Blass za 6,76. Američtí výrobci připouštějí, že jejich vína mají konkurenci, ale připravují se na výrobu levnějších vín. Členy Wine Market Council znepokojují především příliš vysoké ceny vín v restauracích, zvlášť vín rozlévaných. „Není žádný důvod, aby restaurace nenabízely rozlévaná vína mezi 2 a 2,5 dolaru,“ tvrdí Fred Franzia, spolumajitel Bronco Wine Co, známý tím, že zpopularizoval láhev vína za dva dolary (Two Buck Chuck).

Itálie: Tři velké vinařské regiony vytvořily společný projekt Tři velké vinařské regiony Itálie – Chianti, Veneto a Asti – se poprvé rozhodly spojit ke společnému vývoji projektu, nazvanému «Vinařská oblast». Cílem projektu je společný rozvoj a modernizace tohoto výrobního odvětví. Zároveň se na národní, ale hlavně mezinárodní úrovni spustila kampaň, propagující vína těchto tří oblastí. Celkové investice budou v řádu 50 mil. euro. Projekt byl schválen ministerskou komisí. 118 podniků už využilo investiční program. Pro Giovanniho Alemanna, italského ministra zemědělství, «toto seskupení tří velkých vinařských oblastí, aby lépe čelily globalizaci trhu, má zásadní význam, protože umožňuje zlepšit propagaci italských vín, a zároveň zajišťuje spotřebiteli co největší výběr.»

Čína: COFCO se obrací k luxusním vínům Cofco International, filiálka skupiny Cofco, čínské jedničky v obchodu s obilím, olejem a potravinami, investuje 10 mil. euro do vytvoření vinařského podniku v joint-venture s Shandong Longhua Company, která bude držet 45 % akcií. Toto vinařství, se sídlem v Yantai v provincii Shandong na východě Číny, se bude věnovat výrobě vín vysoké kvality, stále žádanějších na čínském trhu, zvlášť mezi mladými zákazníky z měst. Tento nový podnik, nazvaný COFCO Navavally Jundung Vineyard co Ltd, znamená změnu strategie čínské skupiny, která doposud vyráběla vína nižší kvality pod názvem Great Wall Wine. Čínský trh s vínem je ovládán čtyřmi velkými lokálními značkami vín, které tvoří 60 % trhu: Changyu (19,3 %), Great Wall (17,3 %), Tonghua (14,2 %) a Dynasty (10,5 %).

Řada červených vín pro muže Kalifornské vinařství Ray’s Station uvádí na trh řadu červených vín, určených výlučně pro mužskou klientelu. Pod značkou «Hearty Wines for men» (jadrná vína pro muže) se vinařství chystá uvést dvě červená vína, Merlot a Cabernet-Sauvignon, která mají zachutnat mužným spotřebitelům, milovníkům lovu a rybaření. Na etiketě bude cválající hřebec. Řada nebude obsahovat žádné bílé víno, «to je víno pro ženy», ujišťuje Ray’s Station, ani Pinot Noir «považovaný za příliš lehký a jemný pro tuto cílovou skupinu». Robert Smiley, profesor managmentu a vinařský expert na Kalifornské univerzitě, se domnívá, že je to dobrý nápad: «Spotřebitelé si mohou vybírat mezi stovkami značek. Tato diferenciace podle pohlaví není špatná strategie jak jim pomoct vybrat».

Australští dovozci hledají unikátní vína „Hledáme unikátní vína, která nejsme schopní napodobit nebo najít u nás doma ještě lepší.“ Tato vize Alana Nelsona, dovozce zahraničních vín do Austrálie, dobře odráží situaci na trhu importovaných vín v Austrálii, který zaznamenal nárůst vín ze Champagne, která jsou nepochybně nejlepším příkladem vín nemajících obdobu, zatímco složitá bude budoucnost chilského Cabernet Sauvignonu nebo řeckého Chardonnay, tedy vín snadno napodobitelných. Importovaná vína jsou obvykle ve vyšších cenových skupinách, vzhledem ke svému unikátnímu charakteru. Nejlepší nákup evropských vín se Alanu Nelsonovi zdařil s kolekcí alsaských vín z Trimbachu, velmi typických a aromatických, prodávaných od 15 do 25 eur za láhev. Další z faktorů ovlivňujících výběr australských importérů je kapsule se závitem, která umožňuje, aby vína dorazila v nejlepších podmínkách. „V posledních 12 měsících jsem tvrdě pracoval na tom, aby 80 % našich importovaných vín bylo uzavřeno kapsulemi se závitem, protože mnohem lépe odolávají oxidaci během přepravy,“ říká Campbell Stoot, vedoucí dovozu firmy Dan Murphy. Jeho největším objemem importo-

Gruzie: Ruská investice do vinařství Ruská společnost Vinikon (Moskva) zakoupila vinařství Varketili, nabízené v rámci privatizace. Podle ruské tiskové agentury RIA Novosti byl podnik oceněn na 590 000 € a zástupci Vinikon nabídli 615 000 € za jeho veškerý kapitál. Kupující je podle kupní smlouvy povinen minimálně tři roky udržovat v podniku výrobu vína. Podnik Varketili s plochou 13 000 m2 se nachází v Tbilisi a je považován za jeden z nejmodernějších v celém odvětví. Vyrábí vína a koncentrované mošty. Podle vitisphere.com (akm)

vaných vín je chilský Sauvignon blanc (8 000 beden) a rosé z Anjou od Pascala Delaunaye (5 000 beden). Spotřeba vína ve Španělsku znovu klesá V r. 2004 spotřeba vín lehce vzrostla ve srovnání s předešlým rokem. Bohužel, v r. 2005 se vnitřní španělský trh opět zmenšil (-4,4 %). Pokles spotřeby je silný při konzumaci mimo domov (-5,9 %), slabší je v obchodech s potravinami (-2,3 %). V r. 2005 byla spotřeba vín ve Španělsku 11 446 mil. hl, z čehož 41,2 % se spotřebovalo v domácnosti a 58,8 % mimo domov. Španělští spotřebitelé spotřebují čím dál méně stolního vína (pokles o 5,1 % v domácnosti a o 14,6 % v pohostinství) a také čím dál více vín s chráněným původem (+7,8 %). Spotřeba šumivých vín a vín de Cava vzrostla o 4,6 %, zvlášť při konzumaci mimo domov. Španělští pozorovatelé vysvětlují pokles spotřeby «změnou spotřebitelských zvyklostí, kdy spotřebitelé konzumují menší množství, ale vyhledávají stále lepší kvalitu» a «kampaněmi proti alkoholu za volantem». Španělé vypili 26,74 l vína na obyvatele v r. 2005, proti 28,36 l v r. 2004.

ŘÁDKOVÁ INZERCE SOUKROMÁ NEKOMERČNÍ LETOS OPĚT ZDARMA! TEL./FAX/ZÁZN.: 519 348 980

(1–2/2007)

Dokážeme správně využít „terroir“ v marketingu českých a moravských vín? Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Moderní globalizovaný vinařský svět už dávno nepovažuje za terroir pouze označení vlivu geologických a půdních podmínek na kvalitu vína. Nepovažuje za terroir ani vliv klimatických podmínek na lokalitu. Moderní terroir musí spojovat vše, co charakterizuje danou lokalitu, vliv sponu výsadby, pěstitelského tvaru, ošetřování vinice v průběhu vegetačního období, výběr odrůdy a klonového materiálu, který bude vhodný pro danou lokalitu. Souhrnně lze potom říci, že moderní terroir představují všechny činitele, které ovlivňují charakter vína vyrobeného z dané lokality. Víno, o kterém můžeme zodpovědně prohlásit, že nese znaky terroir, musí nést ve svém charakteru odraz lokality, charakteristik vinice a agrotechnických zásahů ve vinici. Víno musí být výrazné nejenom ve svých senzorických vlastnostech, ale i v analytických parametrech, které mohou být odrazem lokality. Velký vliv na vína, která nesou odraz daného terroir, má i technologie zpracování hroznů a výroba vína. Výroba takového vína musí být co nejvíce „přírodní“, tzn. pokud používáme enzymy, ušlechtilé kmeny kvasinek, enologické taniny a mnoho dalších vymožeností moderní enologie, nelze o takovém víně prohlásit, že má znaky svého terroir. Takové víno nese spíše znaky technologa, který toto víno vyrábí, což je něco úplně jiného. Vynikající terroir je často charakterizováno tím, že odrůda v této lokalitě dozrává do vynikající kvality dříve, nežli stejná odrůda na jiných vinicích. Kvalitu takových hroznů lze především charakterizovat stabilní cukernatostí, respektive potencionálním obsahem alkoholu, které pravidelně dosahuje, a vynikající aromatickou a fenolickou zralostí hroznů. Převedu-li tuto teorii do praxe, tak např. Ryzlink rýnský z vynikajícího terroir budu schopen sklízet kolem 10. října ve vynikající zralosti, a nikoliv 1. listopadu. Víno by mělo být vyrobeno přírodním způsobem s využitím spontánního kvašení a bez přídavku dalších látek, které mohou ovlivňovat chuť a charakter vína. Při spontánním kvašení totiž v moštu působí „ne-sacharomycetní“ kva-

sinky, které dokáží uvolňovat aromatické látky z bobulí, a tím pádem není třeba enzymů. Odrazem terroir je rovněž složení mikroflóry vinice, které zásadním způsobem působí na kvalitu vína. Technologii výroby řídíme potom většinou pouze regulací teploty, abychom docílili vývoje optimální kvality produktu. Vývoj aromatických látek u vín ze spontánního kvašení je podstatně pomalejší, protože dochází k přeměnám aromatických prekurzorů v bobulích na vyšší alkoholy a estery, které potom vypovídají o aromatickém charakteru vína. U červených vín bude vynikající terroir charakterizováno především vynikající fenolickou zralostí, tzn. vysokým obsahem antokyaninovým barviv a velmi dobrou vyzrálostí taninů. Zároveň je vhodné se zamyslet, jestli může být vliv terroir dobře patrný v ledových nebo slámových vínech. Osobně si myslím, že ne, protože k výrobě těchto vín musíme využívat mnoho technologických kroků, abychom umožnili výrobu takového vína, a tyto technologické kroky nemusí být vždy identické. Nehledě na to, že tato vína se nevyrábí ve vinařských podnicích každoročně. Vliv terroir na kvalitu vína je patrně nejlépe rozpoznatelný v kabinetních vínech, vínech v kategorii pozdního sběru a výběru z hroznů. V těchto kategoriích vín je totiž dobře identifikovatelná skutečná aromatická a fenolická zralost hroznů. Jak potom taková terroir ve vinařských oblastech v České republice hledat? V našem případě je optimální začít u vyrobených vín. Každý výrobce by měl být schopen o svých vínech říci, v kterém případě využíval maximálně moderních technologií zpracování hroznů a ve kterých svých vínech využíval skutečného charakteru lokality. Jelikož se tomuto tématu dlouhodobě věnuji, vím, že existuje mnoho vinařů, kteří jsou schopni tuto jedinečnost ve svých vínech odhalit a odpovídajícím způsobem potom přistupovat k hroznům ve vinici, ošetřování vinice a technologii zpracování hroznů. Na základě zjištění o jedinečném senzorickém a analytickém projevu je třeba přistupovat

k přesnému popisu lokality. Znaky, které se dříve využívaly k popisu stanoviště, jsou v případě terroir nahrazeny novými koeficienty, které vznikly na základě dlouhodobého vědeckého zkoumání, a plně dokáží postihnout skutečný charakter terroir. V této oblasti zaznamenala vinařská věda velký pokrok a těchto poznatků je třeba maximálně využít ve prospěch všech vinařů. Označování vín charakterem terroir se nesmí v žádném případě stát masovou záležitostí. Jestli k tomu tímto způsobem přistoupíme, zahodíme další velmi významný nástroj marketingu. Někdo může namítnout – jaký je vztah mezi „VOC“ a terroir? Ve vědeckém světě je známé rozdělení terroir oblasti až po terroir jednotlivé vinice. VOC lze proto považovat za terroir oblasti nebo podoblasti, ale měli bychom se z důvodu obchodu držet označení VOC. Svým způsobem v obchodu a marketingu bychom si měli magické slovo terroir zachovat pro vína, která jsou jedinečná svým původem z určité lokality. Jak to bude s projevem terroir u jednotlivých odrůd? Z vlastního pozorování si utvořím závěr, že většinou je tento charakter patrný v tradičních odrůdách nebo domácích novošlechtěních. Takže ideálním příkladem vín s charakterem terroir je Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Veltlínské zelené, Pálava, Modrý Portugal, Frankovka, Rulandské modré, André… Velmi obtížné může být hledání vín s charakterem terroir u Cabernet Sauvignonu, Merlotu apod. Z analytických parametrů je rovněž velmi významné rozpoznání terroir. Už jenom hodnoty extraktu vypovídají o kvalitě a charakteru takových vín. Dále jsou to hodnoty glycerolu, fenolických látek, aromatických látek. Chtěl bych znovu touto cestou vyzvat, aby se vytvořila pracovní skupina, která bude přistupovat k terroir skutečně na základě nejnovějších poznatků vědy a ve prospěch všech vinařů. Jestliže se tomuto tématu nebudeme věnovat společně a na základě exaktních vědeckých výsledků, ztratili jsme všichni další důležitý nástroj marketingu našich vín.

(1–2/2007)

Sto let nadějí, zklamání i vítězství Prof. Ing. Vilém Kraus, Csc.

Spolu s révokazem se objevila ve vinicích i „ruda“, jak se kdysi označovalo „spálení“ listů révy plísní révovou nebo padlím. Osvědčené vinohradnické polohy zely prázdnotou a v prvním čísle z 24. ledna 1907 nově zrozeného časopisu, kterému redakce přisoudila přiléhavý název „Vinařský obzor“, vyzýval jeho redaktor Antonín Markant moravské rolníky-vinaře: „Nechť není hospodáře-vinaře na Moravě, který by Vinařský obzor neodebíral.“ Markant viděl v časopise... …dobrého rádce ku zlepšení našeho těžkého, však vzácného stavu vinařského, pro nynější převrat vinařský na Moravě tak důležitého, že nesmí scházet v žádném viničním hospodářství. Tehdejší buditelé odborného uvědomění vinařů věděli dobře, že nestačí jen živé slovo pronesené na schůzích v obecních hospodách nebo ve viničních búdách, ale že je zapotřebí svěřit tolik nových a nezvyklých opatření stránkám časopisu, který by všichni přijali za svého odborného rádce, spolehli se na něj a bude-li dobře uschován, zůstane jim rádcem povždy. A Vinařský obzor se tím rádcem brzy stal. Nejen rádcem, ale i veřejnou tribunou odborných i organizačních záležitostí. Vinařský obzor sloužil při první rekonstrukci moravských vinic. Ta probíhala při postupné přeměně vinic pravokořenných na vinice štěpované na podnože odolné proti révokazu. Přemě-

na se neobešla bez zdlouhavého hledání podnoží vhodných nejen do půdních podmínek moravských viničních tratí, ale majících současně i dobrou afinitu s ušlechtilými odrůdami révy, tehdy nově rozšiřovaného sortimentu, v němž se začaly více prosazovat odrůdy k produkci kvalitnějších vín. Výnosy zůstávaly při 2 100 kg hroznů na hektar nízké, ruční práci doplňoval koňský potah. Vinařský obzor sloužil i při druhé rekonstrukci moravských vinic, která probíhala po druhé světové válce a byla zaměřena na velkovýrobní způsoby pěstování révy na vysokém vedení, na zjednodušení a další zkvalitnění sortimentu odrůd. Ustálil se pro tehdejší poměry vhodný výběr odrůd dávajících pravidelné a dobré sklizně – Müller-Thurgau, Ryzlink vlašský a Veltlínské zelené. Jejich plocha zabírala polovinu plochy vinic. Jedna čtvrtina patřila odrůdám vhodným pro vysokou jakost vín bílých – Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a šedé, Sauvignon, Tramín. A jedna čtvrtina plochy byla věnována odrůdám modrým – Svatovavřinecké, Frankovka, Modrý Portugal a pro vysokou kvalitu Rulandské modré. Začala se zkoušet novošlechtění – Zweigeltrebe, André. Průměrné celomoravské výnosy nebývale stouply na 6 700 kg hroznů z hektaru a mechanizace podstatně ulehčila vinařovu dřinu. Vinařský obzor slouží i dnes při třetí rekonstrukci moravských vinic zaměřené na zvýraznění podílu odrůd dávajících nejkvalitnější vína a odrůd modrých. Z nich bylo vysázeno nejvíce Ryzlinku rýnského, Frankovky, Rulandského modrého i šedého, Sauvignonu, Zweigeltrebe, Svatovavřineckého, Chardonnay a Tramínu.

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

MEDIÁLNÍM PARTNREM PROJEKTU JE

Ve vinicích se prosazuje Guyotův řez na jeden tažeň a probírka méně vhodných hroznů. Moravské vinařství se postupně rozvíjelo ze svažitého území starých hor. Na nich naši předkové kdysi vycítili horký dech sluncem rozpálených jižních strání, kořenitou vůni suchomilných porostů i vůni kypřené půdy. Do těch míst se tak často vraceli k těžké práci i ke krátkému odpočinku. Tam se těšili z každého, milostí přírody darovaného hrozníčku. Z těch svahů starých hor snášeli v dřevěných putnách úrodu, aby její desátý díl poskytli mnohdy cizácké šlechtě. V přítmí krátkých i delších sklepů vychovávali odedávna naše moravská vína, která byla a jsou přitažlivá pro tu zemitost viničních svahů, pro tu snadnou pitelnost krášlenou svěžestí projevu, pro tu jadrnost oslovení, pro tu zralou kyselinu, pro tu harmonii pocitu, která se vždy projeví po nějaké chvíli rozjímání nad všemi dojmy ze zářivosti jemných barev v pohárku i nad jemnými vůněmi vína každé z našich odrůd. To dědictví našich starých hor nesmíme nikdy zanedbat, ale přiblížit je všem, kdož mají rádi víno, aby spolu s námi cítili poselství naší země, naší vinařské krajiny, našich vinorodých svahů a zamilovali si tu rozmanitost našich vín v jednotě jejich projevu.

290,(vã. 5% DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pﬁeklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2007)

Česká a moravská úspěšná vína: Veltlínské zelené 2005 od Miroslava Mikulici

V okolí Velkých Pavlovic, na půdách převážně hlubších, jílovitých, s příměsí slínu a slepence (ždánský flyš) se výborně daří modrým odrůdám, vyhlášené jsou bořetické portugaly, velkopavlovická Frankovka, nově si získávají renomé cabernety a Merloty. I když je tato krajina srdcem produkce červených vín na Moravě, najdou se tady občas i zajímavá bílá vína – především z takových odrůd, které vyžadují hlubší půdy s dostatečnou schopností udržet vodu. Právě takové viniční tratě se nacházejí v mírně zvlněné pahorkatině v blízkém okolí Velkých Pavlovic a z nich jedna z nejvyhlášenějších jsou Išperky, na kterých najdeme mj. i staré výsadby odrůdy Veltlínského zeleného. Vinohradník a vinař Miroslav Mikulica zde obhospodařuje kolem 25 arů vinic, které má pronajaty od pavlovického družstva. Je to homogenní výsadba veltlínu ze 70. let na velkoplošné terase, zřejmě se jedná o několik různých klonů vč. některých, podle aromatiky výsledného vína, archetypálně muškatelových. Staré keře bylo nutné upravit řezem a vůbec, jak říká M. Mikulica, tyto staré hlavy vyžadují speciální péči. Zato se réva odvděčila kvalitou: v roce 2005 byly z této trati sklizeny kvalitní hrozny (zhruba 1,40 kg na hlavu), z nich bylo vylisováno něco přes 600 litrů moštu a pozdně sběrové víno se už před Vánoci začalo jevit více než nadějně. Upoutalo už tehdy delikátním buketem, ve kterém se prolínala svěžest lipového květu s pikantně ovocitými tóny. Jistou rafinovanost (až záhadnost) aroma si tento excelentní veltlínek díky zvýšené péči vinaře zachoval dodnes; sám jsem na otevřené scéně byl svědkem polemiky, někteří kolegové by dali ruku do

ohně za to, že hrozny pochází ze smíšené výsadby, usuzovalo se na jistý podíl Sauvignonu, jiní v něm nacházejí něco najburkového, vyskytl se i názor, že takto se projevuje stará burgunda. Po konzultaci s autorem tohoto noblesního vína a také na základě vlastní zkušenosti se odvažuji tvrdit, že to, co nás u tohoto vzorku tak osloví a, přiznejme se, i lehce znejistí, je právě dnes už takřka zapomenutý autentický výraz určitého typu veltlínů, které naši předkové označovali jako Muškatel. Také je potřeba vzít v úvahu, že vína z takto starých keřů mají mimořádně vyvinutý kořenový systém, takže doslova berou z hloubky a jistá salinita a minerálnost zde bývá pravidlem. Škoda, že tyto staré muškatelové klony najdeme pouze okrajově ve starých výsadbách, o to víc potěší, že ještě dnes máme možnost se setkat s tak typickým představitelem „vína našich pradědů“. Velkou radost vyvolávají ale také jeho ocenění z posledního roku: Stříbrná medaile ze Znojemské galerie veltlínů, Stříbrná medaile na Foru moravicu, Zlatá Hustopečská pečeť. A já dodávám, že ač se neumístilo na první pozici, bylo velice dobře hodnoceno i na letošní Česko-slovenské lize, kde vzbudilo nemalý a opodstatněný zájem bodujících. Nezbývá než popřát tomuto vínu, aby mu jeho sofistikovaná energie ještě chvíli vydržela, abychom my, přátelé autentických moravských vín, měli možnost se s ním ještě nějaký ten čas těšit. Na závěr si dovolím otevřeně položit otázku: Kolik ho ve sklepě u Mikuliců ještě zbývá? No, už teď se těšíme na ročník 2006.

Charakteristiky: Barva – světle zelenožlutá s elegantním šedým reflexem na menisku Vůně – svěží, jemná, ale široce rozvitá, s čitelnými názvuky květů střemchy, lípy a akátu Chuť – rafinovaná, harmonicky vybalancovaná (krásná kyselinka), v aromatu najdeme ovocité tóny (reveň, angrešt, žluté ovoce), které jsou ve finále báječně akcelerovány nahořklými mandlemi, v dochuti vyzní překvapivě řízná pepřovinka. Při vší subtilnosti, až jisté našlechtěnosti, je to víno plného těla, dostatečně extraktivní, s přiměřeným obsahem hořčinek a přiměřeně dlouhou perzistencí. Veltlínské zelené 2005, jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr – suché. Miroslav Mikulica, Hlavní 116, Velké Pavlovice, www.vinarstvimikulica.cz Milan Magni

(1–2/2007)

Klub Wina v Krakowě ochutnával nová vína. Moravská uspěla!

Na ochutnávku byli totiž připravení zástupci Francie, Maďarska i Česka, přesněji Moravy. Naše mlsné jazyky už byly patřičně nažhaveny a šéfovi Klubu Wina panu Januszowi Korneckému nezbylo, než zahájit večer výše uvedeným zvoláním... ...a já jsem dodal: „Svatomartinské je zde!!!“ Jak se vítá nové víno maďarsky, jsme se nedověděli. A tak první na řadu přicházejí vína vinařství Józsefa Simona z Egeru. Toto vinařství obhospodařuje vinohrady na 24 ha, vinice jsou situovány na svazích vulkanických kopců ve výšce 220–300 m n. m. na tufitické půdě. Průměrný výnos je 5–12 t/ha podle odrůdy. Jsou reprezentovány odrůdy Cabernet Sauvignon, Kékfrankos, Pinot Noir, Oportó, Merlot, Cabernet Franc, Kadarka, Syrah, Pinot Blanc, Királyleányka, Leányka, Sauvignon Blanc, Zefir, Zengó, Viogner, Cserszegi Fűszeres. Dobrý terroir vytváří podmínky pro výrobu špičkových vín, která zrají ve sklepech vytesaných v tufitické hornině, také v sudech typu barrique a větších. Nejlepší firemní bílá i červená vína z výjimečných ročníků jsou uváděna na trh pod názvem „Don Simon“. Od Józsefa Simona jsme ochutnali dva vzorky mladého letošního vína, které jsou v Maďarsku označovány jako Ujbor: Ujbor 2006 Csersegi Fűszeres, bílé, suché**** – kříženec Irsay Oliver x Tramín. Víno velmi připomínalo právě Tramín, pěkně aromatické, ale poněkud lehčí, buket i chuť po exotickém ovoci, lehce muškátové i kořenité, středně extraktivní, kyselinky příjemné, nižší. Svěží a příjemné šťavnaté víno, lehce perlivé. Podle ohlasu z publika všem chutnalo a já se k tomuto názoru jen připojuji. Ujbor 2006 Portugieser, červené, su-ché* – maďarský mladý Modrý Portugal asi všechny zklamal. Dosti kalné, zvláštní buket nepřipomínal svěží mladé víno, jako bych pil víno s dodatkem švestkového kompotu. Nechutnalo ani mně, ani většině přítomných. Tak tady jsem byl vyloženě zklamán. Raději si dopřeji zralá červená vína pana Simona, která jsou opravdu výborná a možno je směle všem doporučit. Dále přichází naše „Svatomartinské 2006“, které je reprezentováno vínem produkce Vinařství Škrobák v Čejkovicích. Jsem trochu nervózní, jak asi obstojí víno, které jsem „dova-

lil“ do Krakowa na tu slávu, ale snad můj kolega Láďa vybral to nejlepší, když Svatomartinské sháněl pro tuto prezentaci přímo u výrobců (mimochodem: během shánění vína narazil i na vyloženě nepodařená Svatomartinská, která však z jemu neznámých příčin obdržela certifikát pro tento rok). Vinařství pana Stanislava Škrobáka obhospodařuje 8 ha vinic na vynikajících tratích v okolí Čejkovic, které rodí špičková moravská vínka odrůd Ryzlink vlašský, Műller Thurgau, Irsay Oliver, Muškát Moravský, Muškát Ottonel, Sylvánské zelené, Tramín, Sauvignon, Chardonay, Aurelius, z modrých odrůd pak Zweigeltrebe, Frankovka, Modrý Portugal, Alibernet, Rulandské modré, Dornfelder. Všechny hrozny si zpracovávají sami ve svém sklepě a vyrábějí široký sortiment vín s důrazem na vína přívlastková i speciální vína – ledová, slámová, botrytická, portská. Svatomartinské 2006 Modrý Portugal, moravské mladé zemské víno, suché***** –

barva červenofialová, víno je pěkně čisté, jiskrné, na mladé víno dělá docela pěkné slzičky a mosty na skle. Po kontrole vína nosem se uklidňuji – buket vína je radostný, svěží, náležitě ovocně-květnatý, převládají maliny, ostružiny. Taky v chuti vínko pohladí a navozuje velmi dobrý pocit z prvního letošního vína. Chutnám dál – víno je hebké, příjemně pitelné, třísloviny i kyselinky jsou pěkně ve shodě, nic nevyskakuje, nic nevadí. Mám velkou radost, že toto Svatomartinské určitě obstojí, i kdyby Beaujolais Nouveau, které na nás ještě čekalo, bylo bůhvíjak dobré. Nenápadně koukám po mých sousedech u stolu, vychytávám jejich poznámky ohledně tohoto vína a slyším jen a jen pochvalná slova – „to wino z Moraw jest faktycznie bardzo dobre!“ Takže – Morava opět zabodovala za hranicemi a pan Škrobák se určitě, podle ohlasů z publika, dočká zvýšené návštěvnosti z Polska! A teď již přecházíme k onomu opěvovanému, ale i různě komentovanému Beaujolaise

Šéf Klubu Wina Janusz Kornecki přednáší o prezentovaných vínech

(1–2/2007)

Šéf je evidentně spokojen s průběhem večera Nouveau, které je zde reprezentováno vínem produkce vinařství Le Domaine du Pere Guillot. Vinařství Le Domaine du Pere Guillot – to je hlavně dlouholetá vinařská tradice, dbalost o chuť vína a nejvyšší možnou jakost vyráběných vín. Vinice vinařství rodiny Guillot se rozkládají ve dvou vinařských regionech Francie, a to: – region Beaujolais, zde je 25 ha (A. O. C. Morgon). Ze zde pěstované odrůdy Gamey Noir se dělají vína Beaujolais, Beaujolais Village, Régnié, Juliénas, Chiroubles, Morgon, Brouilly, Moulin a Vent, Mâcon Villages a Mâcon Saint Veran. – region údolí Rhôny, zde 50 ha (A. O. C. Costiéres de Nîmes). Z odrůd Syrah, Grenache, Mourverdre a Cinsault vznikají vína Costiére de Nîmes (červené a růžové), Costiéres de Nîmes Comte de Turenne, Costiére de Nîmes Chateau Grand Bourry, Vin du Pays du Grand Rouge, Collection Plaisir Cabernet Sauvignon, Syrah-Grenache. Samotný region Beaujolais je oblast mezi Macon a Lyonem s 22 tis. ha vinohradů s roční produkcí kolem 1,3 mil. hl vína, hlavně červeného. Velká půdní různorodost způsobuje, že z jediné odrůdy Gamey Noir se zde získávají vína o široké škále vlastností. V jižní části, na hlinitých půdách s obsahem vápníku, se rodí vína lehká, ovocitá, která se nejlépe pijí jako mladá. To je ono proslulé Beaujolais Nouveau. V severní části oblasti je podloží vinohradů tvořeno krystalickými horninami a rodí se zde vína Beaujolais

Villages, zde se taky rozkládá i 10 cru s podkladem tvořeným žulami, porfyry a břidlicemi. Tyto vinice dávají vína bohatá a ušlechtilá v chuti i v buketu. Z těchto vinohradů se mladá vína typu Beaujolais Nouveau neprodukují. Co jsme tedy z produkce vinařství Le Domaine du Pere Guillot ochutnali: Beaujolais Nouveau 2006*** – barva vína není příliš intenzivní, ale krásně rubínově fialová, víno je pěkně čisté, netvoří tak zřetelné mosty a slzy, jako naše prezentované moravské víno. Vůně je dost bohatá, příjemně ovocná. V chuti je lehčí, příjemné, ovocité, se zharmonizovanými kyselinkami i tříslovinami. Obojí je nepříliš výrazné. Ve vínu cítím aroma ovocných bonbonů a ovocné bublinové žvýkačky. Ta dvě poslední aroma mi trochu vadí, ale jsou dosti charakteristická pro vína tohoto typu. Je to dobré, příjemné mladé víno, ale popravdě nijak zvlášť mě neoslnilo. Podle nejrůznějších komentářů jsem nakonec ani žádný zázrak nečekal. Po degustaci Janusz pokládá všem otázku: „Tak které s prezentovaných mladých vín vám chutnalo nejvíc?“ A zaznívá jednoznačná odpověď: „Svatomartinské.“ Jsem potěšen!!! Na řadu přicházejí vyzrálá vína vinařství Le Domaine du Pere Guillot: Beaujolais 2004***** – pěkné červené víno, je vidět, že i barva je intenzivnější, hlubší. Vůně je krásně ovocná – ostružinový kompot, švestková povidla, s lehkým kouřově-kořenitým nádechem, totéž se objevuje v chuti. Pěkně harmonické, velmi dobře pitelné. Dochuť je dost dlouhá, příjemná. Víno, které dokáže uspokojit.

Autor článku kontroluje buket vína

Beaujolais Villages 2002**** – trochu podobné tomu předešlému, ve vůni i v chuti se navíc objevují živočišné a minerální tóny. Někomu zmíněná živočišnost vadí, někdo ji má za přednost. Předešlé mi chutnalo o malinko víc. Julienas 2004**** – plné, bohaté červené víno z vinic Cru Beaujolais. Vše jak má být, snad jen pro mě trochu nezvyklý a i poněkud rušivý akcent „bonparů“. Morgon 2003***** – další víno z vinic Cru Beaujolais. S blížícím se finále večera roste kvalita. Toto už je skutečně krásné červené víno, které dokáže promluvit ke svému konzumentovi svou ušlechtilostí, plností, harmonií, hloubkou barvy, hutností. Moulin a Vent 2004***** – Toto víno z vinic Cru Beaujolais je opravdu špičkové, osloví barvou, ušlechtilostí vůní i chutí, velmi vyvážené, delikátní, sametové. Vše je jak má být, snad nikdo v něm neshledal nějakou vadu, naopak každý objevoval jen přednosti tohoto vína. Je to jednoznačný vítěz večera – takže finále jak má být!!! Večer to byl vydařený a já odcházel spokojený s vědomím, že moravské víno se v této konkurenci neztratilo, ba naopak všechny své konkurenty v dané kategorii předčilo. A o tom, že moravská vína začínají polské milce vína zajímat, svědčí i to, že účastníci večera s nadšením přivítali mou nabídku k uspořádání výjezdu za poznáním moravských vín. Lech Małysz, e-mail: LechM@seznam.cz foto archiv autora

(1–2/2007)

Jednání o víně v Bruselu ve dnech 5. a 6. 12. 2006 Pracovní skupina „Víno“ při COPA/COGECA Datum: 5. 12. 2006, 14.30 hod. Místo: Brusel, sídlo COPA/COGECA Účastníci za ČR: Ing. Jiří Sedlo, CSc. (Svaz vinařů ČR) Jednání proběhlo od 14.30 do 18.10 hod. za řízení předsedy J. L. Pitona (F), bylo zaměřeno především na připravovanou reformu trhu s vínem. Úvodem předseda konstatoval, že prezidium vrátilo sporné otázky reformy zpět k jednoznačnému vyjádření pracovní skupiny. Jde o následující 3 body: l vytvoření kategorie stolního vína s uváděním členského státu, odrůdy a ročníku, l možnost zvyšování cukernatosti moštu použitím sacharózy, l pravidla pro opatření k řízení trhu – rozdělení na opatření Společenství a národní opatření. Pak vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s tím, že se dnes pokusíme zaujmout společné stanovisko k těmto třem bodům. Místo jasných odpovědí nastala asi hodinová rozvláčná diskuze, ze které nevyplynuly žádné závěry, každý v tom viděl hodně otevřených problémů. Například Španělé se bojí „spravedlivého“ rozdělení rozpočtu mezi členské státy, neví, jak se bude rozdělovat. Nyní plyne značná část na řešení problémů stolního vína a stolní víno má o tyto prostředky přijít? Předseda německého svazu vinařů připomenul, že už v minulosti jsme se dohodli na spravedlivém rozdělení rozpočtu dle plochy vinic. Po ukončení neplodné debaty navrhl předseda přejít ke konkrétním problémovým otázkám a návrhům řešení: 1. Sacharóza – původní text byl příliš obecný, diplomaticky formulovaný. Proto navrhuje konkretizaci v některé z následujících podob: a) Zachování stávajícího stavu, což znamená stažení původního návrhu Komise, ponechání sacharózy a současně vyplácení podpor na použití zahuštěného moštu v takové výši, aby byl vyrovnán cenový rozdíl oproti sacharóze. b) Nezavrhnout zvyšování cukernatosti sacharózou. c) Nezaujímat žádné stanovisko k návrhu Komise v tomto bodu. Následovala obsáhlá 50minutová diskuze, ze které vyplývají následující postoje členských států: Španělsko – je pro variantu a), ale za podmínky, že rozpočet na jednotlivé země bude rozdělen jako dosud, ne podle plochy vinic. Itálie – na zahuštěný mošt požadují vyšší podporu než dosud, jinak jsou proti sacharóze. Mají ale obavu, aby podpory nezůstaly na stávající úrovni z důvodu dohod v rámci WTO. Proto nesouhlasí s variantou a) ani b) a za přijatelnou považují variantu c). Francie – je pro kompromis v rámci celé pozice C/C, sacharóze bylo věnováno příliš času, proto nelze-li dosáhnout kompromisu, je pro návrh c). Německo, Rakousko, Česko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Lucembursko – jsou pro zachování stávajících možností zvyšování cukernatosti a pro to, aby se upravila podpora tak, aby žádná z možných metod nebyla zvýhodněna. Po přestávce předseda shrnul dosavadní výsledek diskuze v tom duchu, že tentokrát opět nedospějeme k jednotnému stanovisku. Proto sekretariát rozešle návrh pozice v několika jazycích, na který bude moci každý reagovat do 8. 1. 2007.

Na to Italové reagovali, že není o čem diskutovat, celý bod by se měl vypustit. Naopak Němci se jasně vyjádřili za severní část (po projednání s výše uvedenými státy), že škrtnout tento bod nepadá v úvahu, má-li mít C/C jednotnou pozici k reformě. Španělé podpořili vypuštění tohoto bodu. Předseda pak po celkem sedmdesátiminutové diskuzi k tomuto bodu zopakoval svůj závěr. 2. Stolní víno s uváděním členského státu, odrůdy a ročníku Posledně v této věci bylo dosaženo kompromisu se souhlasem téměř všech, ale proti návrhu textu pak řada zástupců protestovala. Asi byly nepřesnosti v překladech, určitě ve francouzském. Předseda zopakoval: podle našeho posledního návrhu by členské státy měly možnost vytvořit jedno stolní víno označené názvem státu, odrůdou a ročníkem, Komise by pak takové víno autorizovala. Zájem na takovém vínu má Španělsko a nově i Francie. V diskuzi se jednoznačně pro takovou možnost vyjadřovali jen zástupci Španělska, zástupci Itálie a Francie neměli jednotný názor, poměrně neutrální byl i zástupce Lucemburska. Naopak zástupci Německa, Rakouska, Česka, Slovenska a Slovinska byli proti označování stolního vína odrůdou a ročníkem. Poznámka: Působilo to na mne dojmem, že Španělé, když zjistili, že stolní víno nebude už tak finančně dotováno, chtějí smazat rozdíl mezi stolním a jakostním vínem na minimum, a tím zvýšit ceny stolního vína na úkor vína jakostního, kterého mají podstatně méně. Bod byl ukončen po půlhodinové diskuzi bez závěru. 3. Pravidla pro opatření k řízení trhu – rozdělení na opatření Společenství a národní opatření Předseda: Navrhujeme rozdělit opatření EU/národní s tím, že jde o možnost, nikoliv o jediné řešení. Jde jenom o to, že neříkáme pouze, jak to nelze, ale navrhujeme i příklad. Itálie a Španělsko jsou proti seznamu opatření EU/národní. Lucembursko má problém s rozdělením podle „objektivních kritérií“. Kolik % bude na úrovni EU a kolik na národní úrovni? Německo, Lucembursko, Rakousko, Česko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko – řešíme detaily, ale podstatné je, zda se dohodneme na užití sacharózy, nebo ne. Nejde o to, zda 2 či 3 body jsou diskutabilní, ale zásadní je, zda budeme souhlasit se stanoviskem C/C jako celkem, nebo s ním souhlasit nebudeme. A souhlasit nemůžeme v případě zákazu užití sacharózy. Závěr předsedy: Konečné stanovisko vytvoříme na základě komunikace prostřednictvím e-mailů.

Poradní skupina „Víno“ při Komisi EU Datum: 6. 12. 2006, 9.30 až 13.00 hod. Místo: Brusel, DG Agri Účastníci za ČR: Ing. Jiří Sedlo, CSc. (Svaz vinařů ČR) Průběh jednání: 1. Schválení místopředsedy – po delší době byly předloženy dva návrhy – zástupce zaměstnanců v zemědělství pan Pensabene (E), který je členem této skupiny už od roku 1984, a zástupce spotřebitelů pan Szar-

(1–2/2007)

kany (H), který se delší dobu angažuje i v pracovní skupině víno a zdraví při OIV. Následovalo hlasování řádných expertů, kde 5 hlasů bylo pro pana Pensabene a 21 hlasů pro pana Szarkany. Místopředsedou byl zvolen pan Szarkany (H), což předseda okomentoval slovy, že ho těší, že se místopředsedou stal zástupce spotřebitelů. 2. Přijetí protokolu z minulého jednání – bez výhrad. 3. Reforma trhu s vínem Informace ze strany DG Agri – pan Mildon: Koncem února by se měl k reformě vyjádřit Evropský parlament, Komise by měla zveřejnit text reformy před prázdninami, tj. v červnu 2007. Reálný termín platnosti reformy je rok 2008 až 2009. V zásadě lze konstatovat, že poradní skupina je proti dovozu moštů ze 3. zemí a proti převodu prostředků z osy I do osy II. Důležité je i působení na spotřebitele, což vyžaduje podporu nejenom politickou, ale i finanční. Celá diskuze o reformě by se dle názoru skupiny měla co nejdříve uzavřít. Španělsko zastává názor, že část prostředků z destilace vína by mohla být přesunuta na podporu užití RMK a současně by nemělo být podmínkou kofinancování z členského státu. Zástupce Rakouska poukázal na skutečnost, že destilaci využívají země, které nepoužívají sacharózu, tj. užití sacharózy není spojeno s nadbytkem vína v EU. 4. Situace na trhu s vínem v EU (DG Agri) Ve vinařském roce 2005/2006 bylo destilováno následující množství vína podle států: Francie 3 mil. hl, Itálie 2,6 mil. hl, Řecko 0,5 mil. hl, Španělsko 0,5 mil. hl a Portugalsko 0,2 mil. hl. Pro rok 2006/2007 požaduje na destilaci z rozpočtu EU Francie 79 mil. €, Itálie 54 mil. €, Řecko 12 mil. €, Španělsko 16 mil. € a Portugalsko 4 mil. €. V letech 2002/2003 a 2003/2004 krizová destilace nebyla prováděna. Sklizeň hroznů 2006 v EU je přibližně ve výši dlouhodobého průměru. Ceny stolního vína: V Itálii jsou od počátku roku 2006 stabilní a velmi nízké – červené za 0,30 €/l a bílé za 0,25 €/l, ve Francii trvá od roku 2004 pokles cen, nyní je červené i bílé za 0,35 €/l a ve Španělsku jsou od roku 2003 ceny stabilní, červené za 0,33 €/l a bílé za 0,25 €/l. V posledním roce výrazně narostl vývoz stolního vína z EU, vývoz španělského stolního vína se za poslední dva roky téměř zdvojnásobil. 5. Bilaterální dohody EU (DG Trade) l Austrálie – probíhají jednání o nové dohodě, týkala by se především nových známek a ochrany značení původu. Nahradí dohodu z roku 1994. l USA – 10. 3. 2006 vstoupila v platnost dohoda uzavřená po dvacetiletém jednání. Nyní probíhá druhá fáze jednání, týká se především ochrany geografického původu a enologických praktik. Požadavek je také na dodržování metod OIV. F. Castellucci (generální tajemník OIV): Je těžké požadovat plnění členských závazků po organizaci, která není členem. Platí to jak pro USA, tak pro Komisi. l Kanada – dohoda platí od 1. 7. 2006. Kanada tradičně používá označení Rioja pro nápoj z prášku a vody. Dále se jedná o obchodních známkách. Projednává se i diskriminace ze strany Kanady vůči dovozům z EU, které jsou zatíženy vyšší spotřební daní oproti domácí produkci. Jde o porušení dohod WTO. Kanada je přitom pro EU důležitý trh. Reakce členů poradní skupiny: Máme potíže při exportu do Ruska s novými daněmi, týká se to jen některých exportérů, jiných ne. Diskriminace vzhledem ke spotřební dani je i v Indii – reakce Komise: Máme pravidelná jednání s Indií a budeme to řešit začátkem roku 2007.

6. Sdělení Komise ke strategii prevence škod z alkoholu (DG Sanco) Byla zveřejněna strategie Komise, která je zaměřena na zamezení nadměrné konzumace alkoholu. Předpokládá se zapracování do národních předpisů podle jednotlivých druhů alkoholu. Ze zpracované studie vyplývá, že nejvyšší riziko úmrtí způsobuje vysoký tlak, vysoký obsah cholesterolu, pak tabák a teprve pak alkohol. Spotřeba alkoholu v EU klesá, ale zvyšuje se jeho nadměrná konzumace v některých případech a dále u mládeže a u žen. Alkohol není řešen stejně jako tabák. Každá cigareta je škodlivá, což neplatí o přiměřeném množství alkoholu. Zde je třeba zabránit jen zneužívání alkoholu. Reakce členů skupiny: l Ve Francii již musí být na etiketě vína piktogram, který upozorňuje, že víno není vhodné pro těhotné ženy. Pokud se nezavede jednotný systém pro všechny členské státy, bude si každý stát určovat vlastní předpisy a povede to k překážkám volného trhu v EU. l Komise jde špatným směrem, zákazy a odstrašující příklady na obalech nic nevyřeší. Ukázalo se to na příkladu cigaret, kdy se po zavedení varování na obalech jejich spotřeba zvýšila. 7. Změna minimální sazby spotřební daně u alkoholu (DG Tax) Regulace je řízena 2 směrnicemi – od roku 1992. Minimální sazba pro víno se dosud rovná nule. Počátkem roku 2005 byla vedena diskuze o zavedení spotřební daně z vína, 12 členských států bylo proti, ale podpořily Komisi ve věci zvýšení o inflaci (za posledních 10 let) o 31 %. To by znamenalo pro víno zvýšení z nuly opět na nulu (0 x 31 %). Komise to takto předložila začátkem listopadu 2006, ale Německo, Česko a další státy to blokovaly. Nové členské státy navrhly počítat inflaci jen během doby jejich členství, tj. 2004 až 2006, tedy 4,6 %. Kompromisní návrh finského předsednictví se sazbou zvýšení spotřební daně o 4,5 % nebyl přijat, protože Česko s ním nesouhlasilo. Takže se nic nemění, Komise má znovu předložit studii ke spotřebním daním během roku 2007. 8. Regulace materiálů přicházejících do styku s potravinami (DG Sanco) V podstatě jde o obaly a výrobní či plnící zařízení. Existuje pouze rámcová směrnice, neexistuje žádné nařízení. To znamená, že každý členský stát má vlastní předpisy. Obecně platí, že takový materiál nesmí měnit složení produktu, ani jeho vůni či chuť. Jsou vysoké požadavky na recyklovatelnost. Příští jednání skupiny by mělo být 21. 3. 2007. Zápis je zpracován z písemných poznámek a zvukového záznamu, oficiální zápis zatím nebyl zveřejněn C/C ani Komisí. Jiří Sedlo, Svaz vinařů České republiky

INZERCE TÉTO PLOCHY BUDE STÁT V PŘÍŠTÍM ČÍSLE ČASOPISU JEN 2 000 KČ, TAK NEVÁHEJTE! TEL./FAX/ZÁZN.: 519 348 980

(1–2/2007)

Malovinaři z Čech Podřipské zastavení Asi jeden kilometr před Roudnicí ve směru od Mělníka se nachází veliká zahrádkářská osada Krásné hory-myší dírka. Je to oáza klidu nejen obyvatel Roudnice nad Labem, ale i Pražanů. Pozemky nejsou nijak malé, dosahují i desítky arů, což je vhodné pro vysázení ovocného sadu nebo vinice. Tento nápad měli i pan Petr Michalec a Antonín Došek, kteří zde vinaří. Na původní ovocné zahradě po patřičné rekultivaci pan Michalec v letech 1974 až 1975 začal vysazovat vinohrad. Prvními odrůdami byly Müller-Thurgau, Chrupka bílá a růžová, Rulandské bílé a Modrý Portugal. Později následovalo Rulandské šedé a Zweigeltrebe. Celkový počet keřů se blí-

Antonín Došek začal vinařit před sedmnácti lety, řádově deset let před nástupem do důchodu. Jeho vinařské a vinohradnické začátky probíhaly pod dohledem doc. Viléma Krause a Petra Michalce. Nyní obhospodařuje na 800 keřů révy vinné v odrůdovém složení Müller-Thurgau, Muškát Moravský, Hibernal, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Jeho vína vyráběná selským způsobem mají svůj rukopis, odlišují se trochu v chutích od vín Petra Michalce. Vše je však dáno tím, jak si ten či onen vinař s víny ve sklepě „pohraje“. Na to, aby malovinaři měli stejná vína, bohudík žádný recept není, vše jsou originály v některých případech i ve „zkumavkovém“ množství, a v tom je to krásné. Pan Došek vinaří z velké lásky ke každému keři a i ke každému demižonu svého vína přistupuje s tou největší úctou. Letošní úrodu si pochvaluje – průměrná cukernatost byla pěkných 20 stupňů NM.

Roudnické zastavení

Petr Michalec ží k šestistům. S Petrem se znám více než dvacet let, úzce spolupracujeme ve vinařství i vinohradnictví, často řešíme problémy ochrany révy vinné či práce s hotovými víny ve sklepě. Jeho vína jsou trošičku jiná než vína na Mělnicku, je to dáno zdejším půdním složením, které nemá opukové podloží, ale jde o hlinitopísčitou půdu. Vinice je dobře situována, celodenně osluněna a ze severozápadní strany chráněna sousedními pozemky. „Milerka“ zde mívá neobvykle dosti kyselin s jemným buketem přezrálé broskve. Rulandské bílé je typické zlatavou barvou a při delším ležení na láhvi získává charakteristický buket čerstvého chleba. Modré odrůdy mívají na svou jemnost zvláště u Modrého Portugalu dosti tříslovin, ale to vše nahrazuje typická ovocitost a chuť červeného ovoce u Zweigeltrebe. Pan Michalec má v pronájmu ještě dvě vinice, jedna se nachází v Židlochovicích, což je obec čtyři kilometry za Roudnicí nad Labem, a ta druhá je u Liběchova. Průměrná cukernatost letošních sklizní dosáhla 22 stupňů NM. Vína vyrábí klasickým selským způsobem ve skleněných demižonech. Druhým vinařem v Krásných horách je pan Antonín Došek. Je to soused Petra Michalce.

Pojedete-li z náměstí v Roudnici nad Labem směrem na Litoměřice a kousek za mostem odbočíte vpravo, přijedete do obce Kyškovice. Kyškovice leží na pravém břehu Labe, kromě chmelnic zde narazíte i na vinice, které jsou proslavené keři Sylvánského zeleného. Pár kilometrů proti toku Labe se zvedají Kochovické stráně Brzáneckých vinic, je to ojedinělá lokalita, kde vinice kopírují mírný pravo-

Antonín Došek a Miroslav Krejza

točivý oblouk Labe v jeho těsném sousedství, a tím jsou chráněny před severozápadními větry. Slunce se tu za podpory vodní hladiny Labe opírá téměř po celý den a vinice dostávají pěkných cukrů, opukové podloží se rozpálí a vyzařuje teplo dlouho v letních nocích. Jedním z veteránů malovinařů, který je věrný více než dvacet let vinici na Kochovické stráni, je Miroslav Krejza. Vinaří tu s největší pílí a láskou ke své tisícovce keřů révy vinné. Sylvánské zelené zde roste v počtu 400 keřů a Modrý Portugal v 600 keřích. Pan Krejza je dlouholetým členem ČSZ, který si tuto vinici pronajal a rozdělil mezi členy, kteří měli o vinaření zájem. Moc jich tenkrát nebylo – nakonec tu zůstali jenom čtyři. Sylvánské bylo vedeno na hlavu, po nutné podsadbě chybějících keřů se pan Krejza rozhodl vše pěstovat na středním vedení s úměrným zatížením ke stáří vinice, které dosahuje téměř šedesáti let. Vína z této vinice mají pěkný odrůdový charakter podložený jemnou kyselinkou a travnatým nádechem u Sylvánského zeleného. Modrý Portugal mívá klasickou modrofialovou barvu s chutí po červeném ovoci a s tóny borůvkové marmelády. Víno vyrábí pan Krejza z veliké záliby pro potřebu své rodiny, nepoužívá kromě nezbytné síry žádných přísad, jeho vína jsou svěží, víceméně jde o selské víno. Letošní úroda byla pěkná s cukernatostí kolem 22 stupňů NM a v prvotřídním zdravotním stavu. Miroslav Říha Fota autor

(1–2/2007)

Vinařská tradice městysu Prosiměřice

Vinařská obec Městys Prosiměřice Ta je vyplněná nejmladšími písčito-hlinitými povodňovými usazeninami a říčními štěrkopísky. Na povrchu nejrozšířenější pokryv představují spraše s černozemním horizontem. Pod spraší jsou místy uloženy polohy štěrkopískových teras se zbytky rezavých půd typu fereto z velmi teplých období pleistocénu. Vzhledem k půdním i klimatickým podmínkám se tu v minulosti vinařství dařilo stejně dobře, jako v blízkých okolních vinařských obcích proslulých pověstnými viničními tratěmi, z nichž mnohé jsou velmi staré, jako například v Horních Dunajovicích (viniční trati Frédy, Stará hora), Tvořihrázi (viniční trať Na Vinici), Lechovicích (viniční trať U Zámku), Kyjovicích (viniční trať Špičák), Těšeticích (viniční trati Stará vinice, Nad Královskou), Stošíkovicích (viniční trať U Tří dubů), Oleksovicích (viniční trať Rusteny, U Lipky) atd. První písemná zmínka o obci je z 19. září 1226, kdy král Otakar I. při zakládání města Znojma požádal opata kláštera v Louce, aby mu vyměnil vesnici Kulchov za faru a kostel v Prosiměřicích. Z toho vyplývá, že vesnice je mnohem starší. Obec vznikla na staré obchodní ces-

psán česky, mimo jiné se v něm píše: „Petr Jankovský z Vlašimě a na Plavči, Kyjovským, Prosiměřickým a jiným povolil, aby si novou horu vinohradní nad Kyjovicemi blíže k hájku Skřínka směli vysaditi, osvobodiv je zároveň na 6 let všech vinařských desátků a platů.“ (Poznámka: patrně se jedná o dnešní polohu skvělé viniční trati Špičák.) V rušných létech třicetileté války, ničení, rabování a plenění byly dříve pracně obdělávané, pečlivě udržované a vysazované vinice patřící Prosiměřicím a Bohunicím (od prosince 1945 součást Prosiměřic) zcela zničeny. V roce 1675 se v listinách uvádí 178 měr zpustlých a zničených vinic. V následujících letech není ve známých listinách o vinařství žádná zmínka. Je to i tím, že listiny byly psány německy a po roce 1945 byly zcela zničeny, nebo ukryty či odvezeny odsunutými německými obyvateli Prosiměřice. V roce 1996 byla při opravě kostela objevena v cibuli kostelní věže sv. Jiljí skříňka s množstvím německy psaných listin s velmi cennými informacemi. V některých z nich jsou údaje i o vinohradnictví. V nejstarší listině psané starostou obce z roku 1839, se vyjmenovávají jednotlivé roky s hodnocením kvality vína. „Od roku 1800 do r. 1839 se zde pěstovaly odrůdy vína, dávající úrodu: R. 1802 – velmi dobré víno R. 1808 – dobré R. 1811 – tak dobré, jaké se málokdy urodí. Velmi silné a alkoholické.

tě spojující Znojmo přes Moravský Krumlov s Brnem. V dalších staletích se měnili majitelé ze známých šlechtických rodů z Čech i Moravy stejně často, jako majetnické poměry a soudní pře, dary jednotlivých polí a domů. V Prosiměřicích, stejně jako v ostatních obcích dnešní Znojemské vinařské podoblasti, měli na zakládání vinic a vinohradnictví většinou zásadní vliv premonstráti z Louckého kláštera. V roce 1540 byly Prosiměřice povýšeny králem Ferdinandem I. na městečko s mnoha privilegii. Podívám-li se do starých listin z našeho pohledu vinařské historie, první zpráva je z roku 1544, kdy Jan Sezema Zajímač z Kunštátu osvobodil poddané v Prosiměřicích od všech robot a dovolil obci svobodný vinný výčep. Další dokument je z roku 1562 a originál listiny je Viniční trať Vinohrady v Prosiměřicích

(1–2/2007)

R. 1812 – byl všeobecně nejúrodnější ročník snad v celé Evropě, a to po dlouhých létech. R. 1819 – dobré R. 1822 – velmi dobré R. 1827 – dobré R. 1830 – dobré R. 1834 – tak znamenité, že se jako stolní víno po 5 let nepoužívalo. Ve své kvalitě předčilo ročník 1811. V létech 1805, 1813, 1816, 1817, 1821 téměř nebyly žádné hrozny a to málo neuzrálo.“ V další listině z roku 1893 starosta Bohunic píše: „Od roku 1890 do 1893 byly naše vinice napadeny perenosporou. To společně způsobilo, že se od roku 1890 nepěstovalo skoro žádné víno.“ V další pamětní listině ze 6. 7. 1926 píše Franz Lang, rolník z Bohunic (dnes součást Prosiměřic), tajemník a kronikář: „Tyto sušší roky však byly všechny úrodné na víno. V letech 1901, 1907, 1908, 1911, 1917 a 1921 víno narostlo velmi ohnivé, přesto však byly vinice stále menší a méně početné. Ničivě působila perenospora, révokaz a kadeřavost. Ty snižovaly rok od roku sklizeň vína. Proti nemoci byly prováděny od května do července 3x až 4x postřiky listů modrou skalicí s vápnem. Pomáhá to, ale ne vždy. Révokaz sídlí v kořenech a špatně se hubí, zanikají celé vinice. Proti kadeřavosti se provádějí postřiky Solbarem. Protože je každoročně stále méně vína, šíří se náhrada umělým vínem vyráběným z mláta (ze slupek a trestí), jablek nebo rybízu. V roce 1923 byly vysázeny první vinice s novou kulturou (s americkou podnoží). Já jsem osázel půl míry, 1 000 kusů na Křížovém vrchu. Schillerwein Adalbert 1 000 kusů na malém poli a Ferdinand Rothmüller 600 kusů. Roku 1926 vysázel Edmund Zwieb 1 000 kusů na menším poli, všechno pěkně rostlo. Přírodní víno podléhá dani, za 1 litr se platí 1,40 Kč.“ V následujících desetiletích se vinařilo v obci většinou na malých vinicích v rámci tehdejších možností. Protože se Prosiměřice koncem sedmdesátých let minulého století staly součás-

Sklepní ulička v Prosiměřicích tí tehdejšího velkého JZD Mír Práče, veškerá sklizeň z vinic o ploše 64,4 ha se zpracovávala v družstevním sklepě (spodní část bývalého zámeckého sklepa) v Lechovicích. Bohužel na přelomu osmdesátých a devadesátých let byly vinohrady v Prosiměřicích (vlevo nad obcí nad sklepní uličkou ve směru na Znojmo) vytrhány a zlikvidovány a na jejich místě se pěstuje obilí a různé okopaniny. Kdy se budovaly sklepy v obci, není nijak přesně doloženo. Ale nepochybně jsou staré asi 120–130 let. Sklepní ulička je v hlubokém úvoze, kterým kdysi snad procházela cesta do Znojma. Dnes vede silnice pár metrů nad úvozem zarostlým akáty. V pískovcovém břehu je vykopáno celkem 17 sklepů, navenek většinou nepříliš udržovaných, některé z nich majitelé již opravují. Zdaleka ne ve všech je ovšem víno. Další sklepy jsou přilehlou součástí starých domů v centru obce. Je škoda, že obec ležící na Znojemské vinařské cyklistické stezce nemá v sezoně otevřený sklípek s možností ochutnání místních vín. Současný obsáhlý program 36 obcí včetně Prosiměřic, sdružených v Dobrovolném svazku vi-

Vinafisk˘ slovník + CD-ROM • kniha + CD-ROM: 336 stran textu s mnoÏstvím fotografií, kreseb a schémat, 32 stran barevn˘ch pfiíloh • ojedinûlá publikace nemající v ãeské vinafiské literatufie obdoby • celé verze z mnoÏstvím fotografií v multimediální podobû na CD-ROM, kter˘ je souãástí • rejstfiík ãesko-nûmecko-anglicko-francouzsk˘ • slovníãek pojmÛ pro sommeliery

nařských obcí Daníž Hnanice, se ale snaží různými projekty podchytit zájem obcí, vinařů a zkvalitnit propagaci v rámci vinařské turistiky i v místech okrajových, ne tak atraktivních jako jsou známé vinařské obce a viniční trati pod Znojmem. V roce 2000 vysadil vinař Josef Tvarůžek se svými šesti společníky sazenice odrůd révy vinné, kterým se tu vždy dařilo, tedy Veltlínské zelené, Müller-Thurgau, Pálava, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Sauvignon a z červených Frankovka, na zcela nové viniční trati Vinohrad o rozloze 1,38 ha. Ukázkově obdělávaná a udržovaná trať leží na kopci na pravé straně silnice v polovině cesty z městysu Prosiměřice do vinařské obce Těšetice ve směru na Znojmo. Některé vinařské obce v okolí Prosiměřic mají svoji dřívější slávu za sebou a upadly téměř v zapomnění (jejich zařazení mezi vinařské obce je snad jen symbolické díky tradici), nebo jsou jen tak na „okraji“ vinařství, jiné méně či více úspěšně pokračují ve své mnohdy velice dlouhé a slavné tradici. Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice Fota archiv autora

490,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2007)

Rozjeďte se... zařízení a stroje na leasing Nedostatek volných finančních prostředků je poměrně častým problémem zemědělských podniků a farmářů. Pro tyto případy je nejvíce využívaným řešením pořízení nového stroje, zařízení či kompletní technologie pomocí leasingu. Hlavní výhodou leasingu oproti jiným formám financování je jeho rychlost, administrativní nenáročnost a široká variabilita použití. V neposlední řadě leasing přináší i nemalé daňové úspory, protože předmět financování odepisuje leasingová společnost ve zrychleném režimu. Samozřejmostí je výhodné pojištění hrazené ve splátkách, což šetří zákazníkům časovou hodnotu peněz. Leasing má v České republice dlouhou tradici a nabídka leasingových společností pro potřeby zemědělců je široká. Největší českou leasingovou společností je ČSOB Leasing, který financuje veškeré nové i použité stroje, zařízení a technologie v oblasti zemědělství, nejčastěji traktory, přívěsnou a taženou techniku, samochodnou techniku a manipulační techniku. Nejrozšířenějším a nejčastěji používaným produktem je finanční leasing. Jedná se o pronájem movité věci, po jehož skončení přechází předmět leasingu za symbolickou kupní cenu do vlastnictví nájemce. ČSOB Leasing nabízí finanční leasing také ve specifické formě – tzv.

zpětný leasing. Cílem této operace je okamžité uvolnění finančních prostředků pro zákazníka a rozložení jeho výdajů na delší období. Stále více je českými podniky využíván také operativní leasing, což je pronájem movitých věcí zejména v komoditě dopravní techniky, kdy financovaný předmět po skončení leasingu zůstává leasingové společnosti. Operativní leasing může být uzavřen na podstatně kratší dobu než finanční leasing, což umožňuje zákazníkům pružnější obnovu vozového či strojového parku. ČSOB Leasing nabízí variantu operativního leasingu bez služeb nebo variantu Full service leasing, což je operativní leasing, při kterém je zákazníkovi kromě pojištění poskytnuta řada dalších volitelných služeb. ČSOB Leasing nabízí zákazníkům kromě leasingu také úvěr pro spotřebitele a podnikatele HitKredit, jehož hlavní výhodou je skutečnost, že se předmět stává ihned majetkem zákazníka. HitKredit je vhodný také pro firmy, obce, dopravní podniky, rozpočtové organizace, družstva a další subjekty, které mají možnost čerpat prostředky z dotačních programů, jejichž poskytnutí je vázáno na vlastnictví financovaného předmětu. Samotný proces uzavření leasingové nebo úvěrové smlouvy na zemědělskou techniku je

Vinaři brněnské oblasti Vás srdečně zvou na 30. jubilejní jihomoravskou výstavu vín spojenou s ochutnávkou, která se uskuteční v sobotu 24. února 2007 od 9.00 do 19.00 hodin v Kongresovém centru brněnského Výstaviště. Jeden výstavní vzorek představuje tři láhve 0,75 litru. Příjem vzorků bude od 12. do 15. února 2007 na Jugoslávské ul. č. 80 v Černých Polích vždy od 10.00 do 17.00 hodin (tel.: 545 215 451). Hodnocení vín proběhne v sobotu 17. února 2007 od 9.00 hodin v menze MZLU, Kohoutova 3, Brno (tramvaj číslo 5 – konečná stanice Štefánikova čtvrť, odtud 100 m směrem na Husovice) Více informací www.vinobrno.eu Více než polovina kontrolovaných lahví s vínem v Německu obsahovala méně vína, než kolik bylo uvedeno na etiketě. Bylo odebráno 8 500 vzorků od 1 700 výrobců. W 7/3/JS Nový prezident OIV Na 4. zasedání generálního shromáždění OIV v Logroňo (Španělsko) byl zvolen novým prezidentem Peter Hayes z Austrálie. Vystřídá tak ve funkci prof. Reinera Witkowskiho z Německa na příští 3 roky. Nový pre-

u ČSOB Leasing z pohledu zákazníka rychlý a efektivní. Zákazník si vybere předmět, prodejce (či přímo pobočka ČSOB Leasing) připraví optimální variantu splátek a odešle požadované doklady a žádost zákazníka o financování do ČSOB Leasing. Po schválení žádosti zákazník podepíše smlouvu, zaplatí zálohu a převezme předmět financování. Celková doba vyřízení žádosti o financování zpravidla nepřesahuje 24 hodin. Rozsah podkladů předkládaných zákazníkem je obvyklý pro běžné poskytnutí finančních prostředků a je závislý na konkrétní komoditě, složené akontaci, ceně předmětu a na tom, zda se jedná o předmět nový nebo použitý. Pro obor zemědělství je specifický sezonní příjem, který odpovídá zemědělským pracím během roku. V případě požadavku zákazníka je ČSOB Leasing schopen nabídnout zákazníkovi individuální splátkový kalendář, který zohledňuje sezonní výkyvy v jeho příjmech. ČSOB Leasing je dlouhodobě jedničkou českého leasingového trhu a opakovaně potvrzuje, že je nejvyhledávanější finanční institucí v oblasti financování movitostí. Úspěch společnosti je založen na úplné produktové nabídce, spolehlivém zákaznickém servisu a znalosti potřeb zákazníků. (komerční prezentace)

zident pracoval v poslední době jako poradce pro vinařství, předtím byl zaměstnán u největších australských fabrik na víno. DDW 11/1/JS Svaz vinařů Německa se nakonec po dlouhé diskuzi rozhodl v červenci neumožnit aplikaci čipsů ve vínech s přívlastkem. Zákaz bude samozřejmě platit jen pro vína produkovaná v Německu, obecně vína z EU budou ošetřena nařízením, které tuto praxi umožní. Členský stát ale může pro svá vína přijmout přísnější pravidla. DDW 15/1/JS Austrálie: Vláda slibuje pomoc vinařskému průmyslu Federální vláda slíbila pomoc ve výši téměř 400 000 € na podporu vinařství a produkce čerstvého i sušeného ovoce, které všechny čelí značnému poklesu výroby. Ministr zemědělství, Peter MacGauran, to oznámil na setkání s výrobci. Zároveň ale řekl, že každé z těchto odvětví bude muset hledat řešení svých vlastních problémů. „Očekáváme nápady. Jsme připraveni pomoci finančně odvětví, aby identifikovalo své problémy a našlo řešení: vše, co pomůže diferencovat naše výrobky od výrobků našich konkurentů ve světovém měřítku.“ Podle vitisphere.com (akm)

(1–2/2007)

Bakalářské a diplomové s tématikou vinohradnické mechanizace Ing. Patrik Burg, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF Lednice Jednotliví řešitelé postihli široký okruh aktuálních problémů z dané oblasti. Všechny práce uváděné v následujícím přehledu byly úspěšně obhájeny před komisemi pro státní závěrečné zkoušky v rámci studijního programu Zahradnické inženýrství oboru Zahradnictví a Zpracování zahradnických produktů. Bakalářské práce Bc. Monika Pálková vypracovala práci na téma Charakteristika opěrných konstrukcí vinic a sadů a mechanizačních prostředků pro jejich výstavbu. Cílem bakalářské práce bylo vytvoření přehledu používaných opěrných konstrukcí u nás a ve světě s důrazem na druhy sloupků, použitý materiál, jeho vlastnosti (životnost, pevnost, pružnost), způsob instalace a pořizovací ceny. Práce byla doplněna o přehled strojů používaných při stavbě jednotlivých typů opěrných konstrukcí (vrtáky, zatloukače, zatlačovače). Získané informace pak byly využity pro variantní modelové výpočty potřeby materiálu a stanovení investičních nákladů na stavbu opěrného systému ve vinicích. U první varianty (s použitím ocelových sloupků, drátu Bezinal a napínání pomocí rychlospojek GRIPPLE) byly stanoveny materiálové náklady na 1 hektar vinice ve výši cca 156 tisíc Kč. Provozní náklady na mechanizaci a náklady na ruční práci při stavbě opěrné konstrukce byly vyčísleny částkou cca 51 tisíc Kč. Pro druhou variantu (s použitím dřevěných sloupků, pozinkovaného drátu a klasických napínáků) byly vypočteny materiálové náklady ve výši cca 151 tisíc Kč, provozní náklady na mechanizaci a náklady na ruční práci byly stanoveny ve výši cca 53 tisíc Kč.ha-1. Bc. Olga Skokanitschová zpracovala v práci s tématikou Řešení variant přepravy a manipulace při sklizňových operacích ve vinohradnictví přehled jednotlivých způsobů manipulace, přepravy sklizeného produktu a mechanizačních prostředků nasazovaných při částečně a plně mechanizované sklizni hroznů (např. sklízecí vany, traktorové přívěsy, polní lisy, sklízeče hroznů atd.). Přehled mechanizačních prostředků doplnila o jejich základní technicko-ekonomické parametry. V závěru práce posluchačka zpracovala modelové návrhy na vybavení dvou podniků rozdílné velikosti (10 a 80 ha) potřebnou technikou. Pro vinohradnický podnik do 10 ha byla navržena částečně me-

chanizovaná sklizeň s využitím sklízecí vany. Pro podnik do 80 ha pak byly navrženy dvě varianty sklizňových postupů, a to částečně mechanizovaná sklizeň s využitím sklízecích van a plně mechanizovaná sklizeň s nasazením návěsného sklízeče hroznů. Problematikou využití mechanizačních prostředků při defoliaci ve vinicích se ve stejnojmenné práci zabýval Bc. Jiří Čermák. Posluchač přehledně zpracoval z tuzemských i zahraničních literárních rešerší hlavní zásady pro provádění ručního a mechanizovaného odlistění s důrazem na dosažení vysoké kvality produkce. Současně pojednal o hlavním významu odlistění, které sehrává nezastupitelnou roli při ochraně vinné révy před houbovými chorobami a umožňuje snížení spotřeby chemických ochranných prostředků. Práci doplnil o přehled, popis a základní technicko-ekonomické údaje nejběžnějších typů defoliátorů využívaných ve vinohradnických oblastech ve světě i v České republice. Oblasti „zelených prací” se zaměřením na osečkování vinic se v práci Problematika využití mechanizačních prostředků při osečkování vinic věnoval Bc. Jan Novotný. Posluchač detailně zpracoval přehled dostupných informací o mechanizačních prostředcích využívaných při této pracovní operaci. Pomocí Metodiky měření časových snímků provedl v podmínkách Čejkovic sledování dvou konstrukčně odlišných typů osečkovačů – s protiběžnými lištami a s vrtulovými noži, které hodnotil z hlediska provozních charakteristik (kvalita řezu, poruchovost, poškození porostu, dosahovaná výkonnost). Získané výsledky využil k sestavení bodového systému pro celkové hodnocení kvality práce strojů při osečkování, který bude využívat v letošním roce při další etapě hodnocení. Diplomové práce Sklizňovým operacím prováděným s využitím návěsného (ERO LS Traction agregovaný s traktorem Zetor 7341 ) a samojízdného sklízeče hroznů (New Holland-Braud SB-58) se v práci Hodnocení mechanizované sklizně hroznů věnoval Ing. Pavel Novák. Posluchač se v experimentálních pozorováních zaměřil především na vyčíslení ztrát způsobených propadem bobulí na zem a jejich nesklizením po průjezdu sklízeče. Získané výsledky v obou případech vypovídají o vysoké

Diplomanti mimo jiné zkoumali vybavenost zahradnických podniků traktory. Foto z archivu Ústavu zahradnické techniky šetrnosti pracovních ústrojí jak vůči samotným hroznům – podíl celých hroznů a bobulí se pohyboval v rozmezí 76–93,5 % z celkového objemu sklizeného produktu – tak také k rostlinám a opěrné konstrukci – podíl příměsí (listy, části letorostů, úlomky sloupků apod.) se pohyboval na úrovni 2 %. Uváděnou problematiku posluchač nadále rozpracovává v prezenční formě doktorského studia. Statistickému šetření prováděnému u podniků fyzických a právnických osob v regionech Břeclav, Hodonín a Znojmo se v práci na téma Průzkum vybavenosti zahradnických podniků traktory věnoval Ing. Peter Krajčík. Cílem práce bylo pojednat o současném stavu pěstitelů (vinic a sadů) v ČR z hlediska jejich vybavenosti traktory. Výsledky šetření dokladují pozvolný trend v obnově zemědělské techniky. Průměrný věk traktorů se pohybuje kolem 10 let, u řady pěstitelů převládají traktory s výkonem motoru nad 49 kW, s pohonem obou náprav. Roční využití traktorů se v průměru pohybuje na úrovni 700 hodin. I přes otevření trhu a dovoz zahraničních traktorů jsou v podmínkách ČR i nadále nejrozšířenější značkou traktory ZETOR.

(1–2/2007) IVIF_CMVVU_92,5x252.ai

31.10.2006

9:55:37 Uhr

JEN PRO ODBORNÉ NÁVŠTĚVNÍKY

Kdo chce investovat, informuje se zde

Düsseldorf, Německo

18. – 20. 3. 2007 Mezinárodní odborný veletrh vín a lihovin

Pokud chcete získat rozsáhlý přehled o veškerých součástech moderní výroby vína a šumivého vína, jste na INTERVITIS INTERFRUCTA zcela správně. INTERVITIS INTERFRUCTA je přední veletrh se zaměřením na technologii vína, ovoce a ovocných šťáv a mezinárodní fórum pro hospodářství a vědu. Na 600 vystavovatelů z celého světa zde představí inovace z oblastí • • • • •

techniky pěstování vinné révy a ovoce sklizně a zpracování vinařství lahvování a balení odbytu a organizace

Uvidíme se ve Stuttgartu.

INTERVITIS INTERFRUCTA

Mezinárodní veletrh technologií vína, ovoce a ovocných šťáv

22. – 26.4.2007 Messe Stuttgart

Česko-Nĕmecká Obchodní a Průmyslová Komora Tereza Eliášová Tel.: 0221490325, Fax: 0221490332 messe-stuttgart@dtihk.cz

www.intervitis-interfructa.de

Prvotřídní volba: ProWein 2007 Pro Vaše rozhodnutí nabízíme optimální veletržní platformu s více než 3.000 vystavovateli z 46 zemí. Pro vše co hledáte: ProWein Vám ukáže cestu k úspěchu. Registrujte se prosím již dnes jako odborní návštěvníci a objednejte si vstupenky pohodlně přes internet – a se slevou. Atraktivní cestovní balíčky doplňují Online-nabídku ProWein. www.prowein.de

(1–2/2007)

Inz_sir_190x136_vino

17.1.2007

10:52

Stránka 1

Rozjeďte to s námi! Finanční leasing – Operativní leasing – Úvěr – Pojištění

• zemědělské stroje a dopravní technika • nepravidelné splácení, odklady splátek • rychlé vyřízení smlouvy

• minimum dokladů • výhodné pojištění

ČSOB Leasing, a.s., pobočka Brno, Milady Horákové 6, 602 00 Brno tel.: 545 566 453–6, fax: 545 566 207

www.csobleasing.cz Infolinka: 800 150 150

(1–2/2007)

Krátká zpráva o vinařství na ostrově Pico Réva se zde pěstuje v prasklinách na černém vulkanickém podloží přímo na lávových polích. Mikroklima v oblasti Lajido of Criacao Velha zaujalo už v 16. století mnichy z řádu františkánů a karmelitánů. Přes krátkodobý výpadek způsobený fyloxerou se pěstování vín stalo pevnou součástí místní kultury. Vinice ohraničené malými kamenitými ploty jsou orientovány směrem východ-západ. Až metr vysoké kamenité zídky chrání keře před větry vanoucími z blízkého moře. Odrůda Verdelho zde dává znamenitá aromatická vína. Červená vína z Cooperativa Vitivinicola označená na etiketě jako Terras de Lava (alk. 13,5) chutnala po čokoládě. Degustace cuvée odrůd Caberbet Sauvignon, Cabernet Franc a Syrah byl opravdu příjemný zážitek. Blízkost moře a vulkanické podloží propůjčují vínům minerální charakter. Místní obyvatelé tradičně popíjejí také bílá fortifikovaná vína. Na kulinářské speciality na Azorských ostrovech narazíte všude. Pro kuchaře je prý snadné vařit, protože všechny ingredience jsou velmi kvalitní a dostupné. Ovoce je zde mimořádně vyzrálé, exotické koření roste na místních

Vinař na ostrově Terceira

zahrádkách a ryby jsou vždy absolutně čerstvé. Jedním z mých průvodců byl Luis M. Silva, profesor historie a gurmán. K vonícímu kotlíku husté rybí polévky jsme popíjeli vino tinto a přikusovali teplý bílý chléb. Tento typický pokrm námořníků se nazývá alcatra a je připraven z vybraných kousků těch nejlepších ryb. Podávání červeného vína k rybám je zde běžné a dobře se snoubí s kořením, které se používá při jejich přípravě. Tradičním zákuskem je medově sladký ananas. Zelené Azorské ostrovy mají příjemné klima po celý rok a kromě několika málo středisek nejsou přetíženy turistickým ruchem. Ředitel místní státní vinařské agentury Pico Island Vineyard Culture Fernando Oliveira, který mě provázel místními vinicemi, poskytne zájemcům o místní vinařství další informace. Zájemci jej mohou kontaktovat na adrese Gabinete Tecnico da Vinha, Rua Conselheiro Terra Pinhero, Madalena, Pico, Azores a e-mailu gabinete.vinha@azores.gov.pt PhDr. Vladimír Moskvan Fota archiv autora

Fernando Oliveira

Azorská viniční búda sloužící na uložení nářadí

Dominanta oblasti – moderní budova vinařského minimuzea přímo uprostřed vinic

Starobylé studny jsou stále používány, na ostrovech je velký problém s vodou

Vinaři neustále opravují zídky, silný vítr je neustále porušuje

Zdejší vinice jsou v seznamu památek UNESCO, v pozadí nejvyšší hora ostrova Pico stejného jména

(1–2/2007)

Putování po žižkovských šencích aneb jak je to s tím BLAUBURGEREM?!

V prvních pěti vinných obneumím zavřít dveře od hajzchůdcích a vinotékách se toho lu“. Nepomohl ani argument, moc zajímavého nepřihodilo že dveře před mým vstupem na a kromě několika zakoupených WC byly taktéž nedovřené. Tolahví bych jinak ani neměl o čem hle nepříjemné faux-pas dokopsát. Vše začalo až při vstupu do nale pobavilo přítomné štamvinotéky, jejíž majitel se specialigasty. Z této ušmudlané knajpy zuje výhradně na vína z Bzenecmě můj průvodce Míla zavedl ka a okolí, neboť z těchto koutů do prapodivné stáčírny a vinopochází jeho manželka. Ten den téky tak trochu na slovo skounaléval k ochutnávce pozdněsběpého prodejce. Nabídka sudorové dobré Chardonnay z Polešových vín přesahovala 70 druhů, vic. Vzbudil jsem u majitele vela tak si zákazník mohl hned vykou nevoli, když jsem mu sdělil, Hrozen odrůdy Blauburger brat ze 7 Cabernetů, 6 Müllerů, že má víno divoký, mladistvý, 4 Merlotů či 4 Frankovek apod. kopřivový tón, pro něj zjevně nepřípustný. Bylo Vína byla stáčena v ochranné dusíkové atmosféře proto moudřejší porozhlédnout se raději po rea každý druh měl svou pípu. Z tak přepestré nagálech, kde mně padly do oka dvě láhve. A tak bídky bylo velmi těžké něco si vybrat. Nakonec se na mě při placení přestal sebevědomý pán na jsme ochutnali jediný zastoupený vzorek z rosé. chvíli mračit, ovšem jen do okamžiku, kdy nám V druhé místnosti mě kromě lahvového sortimenpřed odchodem nabídl na rozloučenou s velkou tu zaujaly prázdné 5litrové baňky ze skla vhodné pompou jinak strohou a prázdnou „svatomartinna sudovku. Na můj dotaz, kde je majitel sehnal, skou Frankovku“. Nestačil jsem majiteli ani doříct odpověděl stručně: „V Itálii.“ Ptám se podruhé, svůj negativní názor a už nás rozčílený prodejce kde přesně, a on opakoval: „V Itálii.“ Tak to si vykázal s vinotéky. „Tak tady jsem byl asi napotedy popovídáme, napadlo mě. Škodolibě jsem se sled,“ pomyslel jsem si. To však můj kolega netutedy zeptal potřetí: „Ze severu nebo z jihu?“ Opašil, jaký osud ho potká na oplátku na další štaci. koval: „V Itálii.“ To už se nedalo vydržet bez výV další vinné prodejně ho zaujala etiketa se strobuchu smíchu. Jen stěží se nám ho podařilo zamem jedné vinařské firmy z Dubňan. Tvrdil mi, držet, než jsme opustili bohatý vinný kiosek. „To že podobnou etiketu používá taktéž vinařská spose povedlo,“ slzel jsem smíchy. „A kam mě zavelečnost ze Španělska, to prý viděl v jedné z knih, deš teď, Mílo? Docela mě to začíná bavit!“ Nekterou má doma o víně. K velké radosti po chviltušil jsem, že příští zastavení ve vinotéce nedalece zjistil, že kniha je v nabídce v sortimentu vinoko Vinohradské ulice přeroste v emotivní slovní téky, a tak slušně a směle požádal majitele, jestli přestřelku. Můj společník mě předem upozornil, by mu ji nepůjčil k nahlédnutí. Dočkal se však cyže asi 55letý „pan domácí“ je prý pěkný poděs. nické a arogantní odpovědi: „Co bych vám ji půjKaždého zákazníka rád poučuje o víně. Vždy má čoval, stejně si ji nekoupíte, akorát mi ji ošaháve všem pravdu, ať se s ním raději nepouštím do te a upatláte!“ Překvapený Míla suše poděkoval debaty. Na to jsem suše odvětil: „Neboj, kamaráza ochotu a nezbylo nám nic než jít o dům dál. de, o víně něco vím a určitě si s panem domácím V nedalekém šenku nebo chcete-li nálevně sudoshodneme.“ Pár minut nato jsem se přesvědčil vých vín jsme si chtěli v klidu popovídat a dát si o opaku. I když zpočátku to vypadalo slibně. Po sklenku kloudného moku. Avšak už zakouřené vstupu do suterénu obchůdku mi už na schodech prostředí na dojmu nepřidalo, zvláště když mnou neuniklo, že má šenkýř v nabídce taktéž sudový degustovaný vzorek sladkého vlašáku mně připoBLAUBURGER. Pochvalně jsem mu sdělil, že je mněl časy, kdy se takto víno upravovalo pro Prasnad jediný v Praze, kdo ho má v sudovce. Hrdě žáky. Využil jsem možnosti jít alespoň na toaletu se pochlubil dodavatelem a sdělil mi, že se ho via při cestě zpět jsem dveře záchodku jen přivřel. nař chystá příštím rokem také lahvovat. Na moji Toho si všimla tamní vkusná a kyprá postarší uklíotázku jak ale bude víno prezentovat na etiketě, zečka, která mě hned na celý lokál titulovala „hokdyž odrůda zatím u nás není uznána k výrobě javadem a nevychovaným dobytkem, že za sebou kostního vína a že by ji musel prodávat pouze jako

stolní víno bez udání názvu odrůdy (v té době ještě neexistovala kategorie zemských vín), na mě náhle vychrlil: „Člověče, co to tady plácáte? Jak není uznaná? Není snad zapsaná ve Státní odrůdové knize.“ Odpovídám: „Však to je to samé, pouze z mých úst hovorově řečeno.“ Vykřikl: „Ne, plácáte nesmysly!“ Otočil se k Richterovi a spustil: „Co mi to sem vodíte za lidi, to mám tak rád, když mě někdo poučuje v mém podniku – zvlášť takový diletant.“ To už mně bylo jasné, že pán je velký znalec a názory jiných prostě brát nebude. Usrkl jsem si z jinak dobrého BLAUBURGERU, který nám rozohněný šenkýř stihl ještě před slovní přestřelkou nalít. Podíval jsem se na něj a odvětil mu: „Vidím, že máte skvělé vystupování a svých hostů si náležitě vážíte, to se sem určitě zase vrátím.“ To už měl pan domácí v obličeji rudou barvu a hudroval jak krocan: „Kdybych řekl, že tady ten hnědý regál je modrý, tak bude modrý! Já jsem tady doma a nikdo mně do ničeho kecat nebude. Říkat a dělat si zde můžu co chci, vy tupče!“ To už ve mně začala vařit krev, začínaly se mi pozvolna plašit ruce a nechtěl jsem jen pomyslet, co by s arogantním chlapíkem mohla udělat moje víc než metráková robustnější postava, ale ovládl jsem a jen odsekl: „Bezpochyby vás všude doporučím, jste jednička.“ To už vinárníkovi ruply nervy a vytrhl mně skleničku vína z ruky a nekompromisně mě k mému údivu vyháněl ven z podniku. Než jsem se stačil vzpamatovat, zařval: „Víte vůbec, z jakého křížení je BLAUBURGER?“ Znechuceně odpovídám: „Frankovka s Portugalem vyšlechtěná v Rakousku.“ Nasupený znalec rázně a hrdě opravil: „Nevíte nic. Je to Portugal s Frankovkou vyšlechtěný doktorem Zweigeltem v Klostenburgu, vy diletante!“ To už jsem raději z pudu sebezáchovy opustil lokál a počkal na svého přítele, jenž se marně snažil s vinárníkem zachránit situaci. V poslední vinárně se nám již nic nepřihodilo, avšak já si od té doby přesně pamatuji, jak je to s tím BLAUBURGEM. Erik Hubáček, Praha (Pozn. red.: Blauburger sice není zapsán ve Státní odrůdové knize, tudíž není povoleno z něj dělat víno jakostní, nicméně je uveden na seznamu odrůd, z kterých je možno připravovat víno zemské, a tudíž i uvádět název „Blauburger“ na vinětu je možné.)

(1–2/2007)

Malíř Miloš Mlha Uhrin tvoří a vystavuje ve sklepě Považuješ se spíše za malujícího vinaře nebo za vinařícího malíře? Rozhodně jsem spíš malíř. Víno je určitý doplněk, je to pro mne koníček, často je zdrojem inspirace nebo vytvoření dobré nálady, nejen mojí, ale i návštěvníků galerie. Víno dělám hlavně pro sebe a své přátele. Pomáhají mi s tím ovšem ještě rodiče a bratr. Prioritou pro mne rozhodně je malování. Kdy a jak vznikl nápad udělat v lisovně sklepa galerii? Letos v červnu to bude už pět let, kdy jsem tady uspořádal svoji autorskou výstavu při příle-

Malíř Miloš Mlha Uhrin mezi obrazy ve své Galerii Sklep. Foto: Petr Hynek

žitosti místních hodových oslav. A právě v průběhu té výstavy mne napadla myšlenka, proč zde neudělat galerii. Kamarádi a přátelé mne v tom utvrdili, a tak ty obrazy už tady zůstaly. Samozřejmě je postupně obměňuji. Lisovna ale zůstala funkční? Samozřejmě. Jen historický lis už je tady jako dekorace, i když si ještě pamatuji, že na něm děda lisovával. Na podzim se tady v této místnosti samozřejmě hlavně zpracovávají hrozny. Jak jsi se vlastně dostal k malování? Mám písmomalířskou školu, kterou jsem studoval na Středním odborném učilišti v Hustopečích, a prakticky už od té doby tíhnu k malování. Pár let jsem se věnoval fotografování, prošel jsem amatérským filmem, ale pořád mne lákaly kresby, grafiky, olej… Focení a písmomalířství dnes dělám jen okrajově, hlavní je to malování. A k vinaření jsi přišel kdy? To je v podstatě dědictví otců. U nás se víno vždy dělalo, máme svůj vinohrad, asi třináct set hlav. Z červených Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon, Svatovavřinecké a běžné bílé odrůdy jako Müller Thurgau, Neuburské a podobně. Nedělám víno na prodej, takže žádné výběry. Všechno klasickým způsobem, žádné novoty. Jak říkám, je to hlavně pro mě a pro mé přátele, návštěvníky galerie. Tvůj sklep leží přímo na vinařské stezce, zastavuje se tu hodně cyklistů? A koupí si občas nějaký obraz? Určitě. Od jara do podzimu je tady pořád někdo. Hlavně když jsou burčá-

Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné

ky. Nedělám tu žádné degustace ani rauty, tím ať se živí někdo jiný. Tady se cyklisté zastavují kvůli obrázkům, což je pro ně svým způsobem také zajímavé – galerií ve vinném sklepě moc není, pokud vím. A samozřejmě se tu při víně prodávají i obrázky. Kolikrát tu popíjíme s chlapama, ženské se mezitím prohrabují v grafikách a najednou přijdou, že si jich vybraly hned několik. Mám tady samozřejmě i levnější věci, nezasklené, které si mohou hned odvézt i na kole. Kolik lidí se v tvé Galerii Sklep ročně vystřídá? Nikdy jsem to nepočítal, ale určitě to jsou stovky. Jen když je tady tradiční podzimní akce Burčák Cup, která běží už asi třináct let, se mi tady vystřídá sto padesát až dvě stě lidí za víkend. Řada z nich jsou už moji dobří známí z celé republiky, kteří se sem pravidelně a rádi vracejí. Díky za rozhovor. Petr Hynek Fota autor

Občas se umělec věnuje i jiné tvůrčí činnosti než malování. Také tyto výtvory zdobí jeho Galerii Sklep. Foto: Petr Hynek

330 Kč (vč. 5% DPH)

Autor: M. Hluchý, P. Ackermann, M. Zacharda, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek; ISBN 80-901874-2-1, stran 428 z ochrana ovocných dřevin a révy vinné v systému integrované produkce z charakteristiky jednotlivých chorob a škůdců s kvalitními barevnými fotografiemi na křídovém papíře z užitečné organismy v sadech a vinicích a význam zachování biodiverzity z adresář odborných institucí a rejstřík odborných termínů z počet stran: více než 400 Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2007)

Cognac je jednou z nejušlechtilejších vínovic

Víno z Champagne měli norští obchodníci v oblibě, rozvoji obchodu ale bránila jeho neskladnost. Rozhodli se proto zmenšit objem vína destilováním a „koncentrát“ v cíli opět ředili na víno. Při transportu byl destilát z praktických důvodů uložen v dubových sudech a objev vynikajících kvalit způsobených zráním netrval dlouho. Koncentrovaný destilát se stal záhy žádanějším než původní komodita. Dalším významným milníkem bylo objevení dvojité destilace, kterou v 16. století začal používat rytíř Jacques de la Croix-Maron. Podle legendy jej inspiroval sen, ve kterém se mu zjevil Satan žádající jeho duši. Když odmítnul, Satan chtěl duši dvakrát převařit a v tom okamžiku se rytíř probudil. Sen si vyložil jako návod k získání duše cognacu. Později se nejvýznamnějšími obchodníky s cognacem stali Holanďané a hlavním odbytištěm Anglie. Dnes je cognac exportován do většiny zemí světa. Mimo Francii cestuje 97 procent produkce. Největším odběratelem jsou USA následované Japonskem. Celkový objem produkce destilátů oblasti Cognac je 250 milionů lahví ročně. O místě zrodu Cognac je vinný destilát, který je produkován a zpracováván výhradně v okolí městeček Jarnac, Segonzac a Cognac v západní Francii. Plocha asi 80 000 hektarů vinic regionu Charente-Maritime, která opravňuje k užívání názvu cognac, je na severu ohraničena městem La Rochelle, z jihu řekou Charente a ze západu břehy Atlantického oceánu. Region je rozdělen na pět oblastí podle skladby půdy a klimatických podmínek: Grande-Champagne, Petite-Champagne, Borderies, Fins Bois a Bons Bois. Jednotlivé oblasti se takřka prstencovitě obepínají. Srdce území je tvořeno oblastí Grande-Champagne (13 800 ha), kde se nachází nejprestižnější vinice celého regionu. Unikátní složení křído-vápencových půd (které jsou zároveň známým nalezištěm fosilií) a spojení vlivů oceánského a kontinentálního klimatu propůjčuje révě z Grande-Champagne jedinečné vlastnosti. Zejména se jedná o schopnost mimořádně dlouhého sudového zrání, v případě některých druhů cognacu jde o desítky let. Zráním dochází k posílení a kultivaci charakteristického aro-

ma. Dodává nápoji neopakovatelně „dlouhou“ květinovou a ovocnou vůni. Petite-Champagne se rozkládá na jižní straně centrální oblasti na převážně vápencových půdách. Produkce z Petite-Champagne se svým aroma blíží kvalitě destilátů z Grande-Champagne, buket je však považován za „kratší“. Zbývající tři oblasti dávají vzniknout vynikajícímu a snadno rozlišitelnému cognacu, kombinace půdních a klimatických faktorů již však není tak ojedinělá. O révě V oblasti Champagne se pěstují tři odrůdy révy vinné vhodné pro destilaci. Nejrozšířenější odrůdou je Ugni blanc, která se pěstuje na devadesáti procentech území. Přibližně devět procent pokrývá odrůda Colombard a zbylé jedno procento (cca 300 ha) je osazeno tradiční odrůdou Folle Blanche. Právě réva Folle Blanche stála u zrodu cognacu a před rokem 1870 bylo 99 % vinic v regionu osazeno právě touto odrůdou. Za jejím ústupem stála epidemie fyloxéry, okem sotva viditelné mšičky, která napadla listy a kořenový systém révy, což vedlo k postupnému úhynu rostliny. V sedmdesátých letech 19. století se tak produkce cognacu ocitla ve vážné krizi, kterou se podařilo vyřešit přechodem na systém štěpování na odolnou americkou podložku. Folle Blanche je stále považováno za révu, s níž lze dosáhnout nejhodnotnějších výsledků, avšak z praktických a ekonomických důvodů většina producentů upřednostňuje odolnější odrůdy poskytující jistotu sklizně. Cognac z Folle Blanche tak zůstává doménou specialistů a tradicionalistů. O destilaci Alchymie správné destilace a následných výrobních procesů (zejména asembláže) jsou pro výslednou chuť a vůni nápoje neméně rozhodující než kvalita výchozí suroviny – vína. Výrobní postupy od sklizně až po lahvování byly za stovky let experimentování zdokonaleny do té míry, že nyní jsou u všech producentů téměř totožné a pouze drobné nuance odlišující jednotlivé „maison de cognac“ zůstávají tajemstvím svých sklepmistrů. Ideální dobou pro sběr hroznu je říjen. Ihned po sběru je réva zpracována pneumatickým lisem a získaný vinný mošt je ponechán ke kvašení včetně svých sedlin. Přibližně po třech

týdnech dosahuje míra vykvašeného alkoholu osmi procent, což je ideální hodnota pro destilaci. Destilační nádoby jsou výhradně měděné. Tento kov neovlivňuje chuť a má příznivé katalyzační účinky. Vinný kvas je v destilačním kotli ohříván otevřeným ohněm a uvolňuje alkoholové a éterové páry. Sublimující substance putují speciálně tvarovaným potrubím, tzv. „labutím krkem“, do chladící komory a následně do kondenzační spirály, odkud jsou už v kapalné formě sbírány pro druhou destilaci. K dosažení žádoucího objemu alkoholu v nápoji při zachování jeho charakteristického rostlinného aroma je nezbytné tepelný cyklus opakovat dvakrát. Produktem první fáze destilace, která trvá osm až deset hodin, je kalná tekutina zvaná „brouillis“ s obsahem alkoholu mezi 24 a 30 procenty. V druhé, tzv. „skutečné“ fázi destilace je „brouillis“ podrobeno dalšímu, asi dvanáctihodinovému tepelnému cyklu. Výsledkem je čirá tekutina, tzv. „srdce“ (coeur), s obsahem alkoholu mezi 68 a 72 procenty. K získání jednoho litru „coeur“ připraveného k zrání je potřeba redestilovat devět litrů „brouillis“. Tímto způsobem jsou extrahovány nejaromatičtější složky původní suroviny. Destilát dosahuje zralosti v dubových sudech. Jejich výroba podléhá přísným standardům a opírá se o tradiční znalost místních bednářů. Klíčová je zejména volba vhodného materiálu a bezchybná povrchová úprava. Ke stavbě se používá dřevo stoletých dubů z několika oblastí ve střední Francii. Zrající destilát uvolňuje alkohol, proto se používá dřevin s ideální porézností, která dovolí „odejít“ sublimujícím složkám. Vnitřní povrch sudu je opracován žárem ohně a vodou. Zrání a asembláž Barvu, chuť i aroma cognac získává až zráním. Vysoce alkoholické „coeur“ je ponecháno v dubových sudech o objemu 270 až 450 litrů po dobu minimálně čtyř let. Znalci však považují cognac do 14 let stáří za „adolescenta“ a skutečné zralosti nápoj dosahuje po 25 až 30 letech. Zráním dochází k odpařování a tím i ke ztrátě objemu a snižování obsahu alkoholu. Každý rok zrání představuje úbytek asi dvě procenta objemu. Postupný úbytek nestálých složek báze zvyšuje podíl aromatických substan-

(1–2/2007)

cí, které tvoří, spolu s typickou vůní dubového dřeva, buket zralého cognacu. Úbytku se přezdívá „andělská daň“ a v oblasti Cognac představuje ztrátu asi 27 milionů lahví každý rok. Proces zrání cognacu končí jeho stočením do skleněné láhve, k čemuž dojde při poklesu obsahu alkoholu na 40 procent. Individuální chuť a buket každé značky i druhu cognacu je dána nejen druhem révy a jemnými odlišnostmi jejího zpracování, ale především procedurou asembláže. Cognac je jen výjimečně nabízen jako jednodruhový destilát. Klasický cognac je spojením (asembláží) vínovic několika odrůd, ročníků, zralosti a oblastí původu tak, aby výsledkem byla plná a harmonická chuť a silný, vyvážený buket. Výběr jednotlivých složek a jejich vzájemný poměr je dán součinem několika faktorů. Technika asembláže vychází z tradičního vědění předávaného mezi generacemi. Z části jde o čirou alchymii, ale rozhodující roli hraje individuální styl sklepmistra. Ten po mnoha letech tréninku určuje, jak má každý druh dozrát, kdy je připraven ke stočení a v jaké fázi zrání a v jakém poměru jsou jednotlivé druhy smíchány. Proces asembláže je rozprostřen do celého období zrání. Sklepmistr nepoužívá žádné exaktní metody, vše závisí na jeho trénovaných smyslech, čichu a chuti, úsudku a talentu. Je to odbornost sklepmistra, která představuje hodnotu každé palírny.

Značení lahví Viněty cognacu měly vždy funkci nejen informační, ale i estetickou. To ostatně platí i pro výtvarně propracované lahve a karafy, které ve výjimečných případech představují stejnou hodnotu jako jejich obsah. Na každé lahvi je povinně uvedena kapacita, místo produkce nebo lahvování a také stáří a ročník. Stáří asemblážových cognaců udává věk nejmladšího ze spojených destilátů. Oblíbené druhy cognacu nesou chráněné názvy indikující místo produkce a minimální dobu zrání nápoje. Označení V.S. (Very Special), Sélection, de Luxe nebo „***” indikuje minimální dobu zrání čtyři a půl roku. V.S.O.P. (Very Superior Old Pales) či Réserve určují dobu zrání od čtyř a půl do šesti a půl let. Napoléon, Impérial, Hors d’âge, Vieille Réserve, X.O. nebo „very old“ jsou označení Cognaců alespoň šesti a půlletých. Geografické označení původu destilátu vychází z místopisných názvů. Jak degustovat? Předpisové pití cognacu je malý obřad s nezbytnými rituály. Jejich dodržování není projevem snobismu, naopak, umožňuje docenit práci sklepmistra, která by měla být korunována prožitkem všemi smysly. Pro cognac je nejpřirozenější pokojová teplota, zkušený degustátor proto sklenici nedrží v dlani, ale za stopku. Oko znalce zkoumá tři vi-

zuální aspekty nápoje – průhlednost, barvu a viskozitu. Destilát nesmí být kalný a vykazovat přítomnost sedimentu. Vůni degustátor zkoumá nejprve ze vzdálenosti několika centimetrů nad okrajem sklenky a poté se seznámí i s těžšími aromatičtějšími složkami přiložením sklenice až k nosu. Krouživými pohyby míchaný nápoj uvolňuje stále nové vůně a milovník cognacu si toto potěšení dopřeje několikrát. Znalec nikdy nevypije sklenici najednou, ale ani jen plaše nesmáčí rty. Plný doušek (1 až 2 ml) nejprve podrží v ústech, aby se tělo připravilo na přijetí silného nápoje, a poté jej „poválí“ v přední části ústní dutiny. Hledá rovnováhu jemnosti, kyselosti a hořkosti při zachování těla destilátu, jeho plnosti, síly, vazkosti a ostrosti. Druhý doušek zaplaví celá ústa a nechá vyniknout celou paletu chutí méně prchavých složek buketu. Cognac s dobou zrání až padesát let měli příležitost okusit hosté řízené degustace produktů francouzské firmy Godet, která se konala vloni v restauraci hotelu Slovan v Brně. Degustaci fundovaným výkladem doprovodil zástupce rodinné firmy s tradicí sahající až do šestnáctého století, pan Jean Eduard Godet. Přestože do České republiky přijíždí pan Godet prezentovat své výrobky již několik let, v Brně se podobné akce účastnil poprvé. Setkání přátel špičkové vínovice z oblasti Cognac připravila firma Eurowines, s. r. o. Pavel Kopřiva

Mezinárodní přehlídka vín 5 kontinentů v Hustopečích Tak organizačně náročnou mezinárodní akci nelze zajišťovat ani jedenkrát za pět let, a tudíž hlavně vinaři, kteří se přehlídky nezúčastnili, mají zřejmě čeho litovat. Bohatá a různorodá nabídka věhlasných odrůd se jen málokdy sejde pod jednou střechou. Na zhodnocení celé akce jsme se zeptali jednoho z organizátorů přehlídky, vedoucího Stálé vinařské expozice v Hustopečích U Synků pana Radka Sedláčka: Jak dlouho jste tuto nákladnou akci připravovali?

Foto D. Humpolíková

Akci připravoval organizační výbor třinácti lidí. Vína jsme osobně sváželi z blízkých i vzdálených koutů světa a tu nejdelší cestu do Hustopečí absolvovala vína z Číny, Nového Zélandu, Afriky a Ameriky. Ve srovnání s jinými akcemi byla mezinárodní přehlídka vín náročná hlavně finančně a časově. Největší zásluhy na zorganizování této akce měli ing. Jiří Teplý a JUDr. Miroslav Hrabal. Která vína na výstavě byla podle Vašeho názoru nejlepší? To se nedá určit. Třeba Ryzlink rýnský s Alsaska nebo Moselské oblasti, Porýní patřily k těm nejlepším. Alsaské tramíny též hledaly těžko přemožitele, ale zato Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Sauvignon a Neuburg patřily k naší dominantě. Z červených vín se určitě nemusíme stydět za skvělé André, ale samozřejmě Rulandské modré z Francie jen těžko hledalo konkurenta. Je opravdu velmi málo oblastí, kde se dá vypěstovat zmíněné červené víno v takové kvalitě jako ve Francii.

Jaká byla odezva z řad odborníků-vinařů? Vinaři, ale také návštěvníci přehlídky – milovníci vína – hodnotili tuto akci jako jednu z nejlepších. Neznám u nás podobnou výstavu s ochutnávkou, kde by mohl návštěvník za 350 Kč ochutnat 375 vzorků vín z celého světa a porovnat je bezprostředně s víny naší provenience. Vystavovala zde prestižní vinařství zařazená mezi nejlepší padesátku na světě. Škoda, že se akce zúčastnilo pouze 420 lidí. Počítali jsme s mnohem větší účastí. Jak hodnotíte vína z Moravy ve srovnání se světovými víny, která byla na přehlídce k ochutnání? Na této akci si každý návštěvník mohl udělat obraz našich vín a porovnat s víny z celého světa. Musím s potěšením konstatovat, že naše vína jsou kvalitativně srovnatelná se světovými víny a v celkovém skóre obstála. Děkuji za rozhovor. Jarmila Hájková

(1–2/2007)

Prezident republiky sklízel hrozny v Mostě Letos na vinici dozrály první hrozny. Primátor statutárního města Mostu ing. Vladimír Bártl pozval pana prezidenta na vinobraní a na návštěvu hospice, židovského hřbitova a hippodromu. Pan prezident a jeho choť jsou v Mostě vždy spokojeni – vychází krásné počasí, radostně je vítají obyčejní lidé. Most a Mostecko jsou hezčí, než čekali. Krajina Českého středohoří je malebná. Na vinici prezident republiky obdivoval změnu pralesa na krásnou vinici, růst révy vinné na terasách a pěkné vyzrálé hrozny (Ryzlink rýnský 21,5°NM a Chardonnay 22,5°NM). Paní Livie řekla: „Nikdy jsem nevěřila, že tu něco vyroste.“ U opravené kapličky jsem pana prezidenta a paní Livii přivítal slovy, že mají mnoho přátel mezi moravskými a českými vinaři. Článek Richarda Stávka ve Vinařském obzoru č. 5, ročník 97/2004 o návštěvě prezidenta republiky na vinicích v Mostě vzbudil velkou pozornost. Paní Helena Glosová mi tehdy ve Valticích řekla: „Vy nemusíte mít medaile, máte prezidenta.“ Z rozhovoru na vinici vyplynulo, že paní Livie ochutnává víno ráda, pan prezident méně, ale zlepšuje se (jako sportovec prý pije více pivo). Vzácné hosty jsem informoval o špičkové kvalitě českých a moravských vín a o hezkých vztazích mezi moravskými a českými vinaři.

Navzájem si přejeme vše dobré a nepomlouváme se. Víno z Nebeské vinice u černé borovice (název je historický, z Hněvína se vyváželo víno „Himmelwein“ do Saska a mohutné borovice černé z původního porostu jsme zachovali) bude v budoucnu víno košer. Podle židovské tradice se musí úroda prvních tří let nechat božímu ptactvu. Bylo mi líto 3. rok nesklízet a řekl jsem rabínovi Ezru Levingerovi z Jezuzaléma, že chci víno prodat a peníze dát na dobročinné účely. Zamyslel se a řekl: „To můžeš“. Proto tržby za první víno z vinice na Hněvíně odevzdáme méně šťastným spoluobčanům. První láhev vína obdrží prezident republiky. Paní Livie řekla, že další lahve koupí. Věřím, že letošní víno z Nebeské vinice u černé borovice brzy prodáme a všichni, kteří mají rádi víno a mají trochu úroveň, si víno koupí a podpoří mostecký hospic, nemocnici, nemocné malé děti apod. Víno to bude památné, první po více než 200 letech. Po návštěvě prezidenta republiky a pani Livie jsem nabyl dojmu, že si rádi v Mostě odpočinuli od pracovního vytížení a setkali se s milými lidmi. Ing. Ivan Váňa, vinař v Mostě Fota Ladislav Šeiner starší, fotoatelier Kamera

Malá fotoreportáž o tom, jak se prezident ČR na 1 hodinu stal vinařem:

Prezident Václav Klaus sklízí hrozny ze „svého keře“ na vinici Livia

Malé pohoštění na vrcholu vinice. Vzadu opravená kaplička (zdarma od mosteckých podnikatelů, kteří mají rádi víno).

Při loučení nechyběly květiny pro paní Livii

(1–2/2007)

Po stopách dánských vín MUDr. Martin Křístek, Petřvald

Na vinice můžeme narazit na pobřeží Jutska, Zaelandu, Lollandu a Bornholmu. Nejrozšířenější je mrazuvzdorná modrá odrůda s podílem V. amurensis Rondo (Zarja severa x Sv), vyšlechtěná prof. Vilémem Krausem, která i v podmínkách mezních vinařských oblastí dává vysoce zabarvená červená vína. Z modrých odrůd se v Dánsku ještě vyskytuje geilweilerhofský Regent (/SZ x MT/ x Chambourcin) a původem alsaský interspecifický Léon Millot (/V.riparia x V.rupestris/ x Ryzlink zlatý). Z odrůd s bílými hrozny ve výsadbách najdeme Madlenku ranou (Malingre Précoce x Madlenka královská), Ortegu (MT x Sieger), Čabaňskou perlu (Bronnertraube x MO), mrazuvzdorné německé kultivary Orion (Optima x Villard blanc) a Phoenix (Bacchus x Villard blanc), raná novošlechtění Solaris (Merzling x Gm 6493) a Sieger (Madlenka raná x TČ), a také u nás známý Kerner (Trolínské x RR). Evropská unie oficiálně uznala Dánsko za vinařskou zemi 1. srpna 2000. Vinohradnictví se v té době věnovalo 15 až 20 nadšenců nepřipravených uvést svá vína na trh. Deník Copenhagen Post psal, že objem produkce bude příliš malý na pravidelné zásobování trhu. Předseda Dánské vinařské asociace Jens Michael Gundersen přesto věřil, že během několika

let budou dánská vína nejen exkluzivní turistickou atrakcí, ale i kultovní záležitostí. Vzhledem k výrazné variabilitě ročníků současně žádal Evropskou komisi o povolení uvádět na etiketě rok sklizně a název odrůdy. Dánská vína (2 000 lahví) se poprvé na pultech vinoték objevila v roce 2002. O tři roky později dosáhla roční produkce 12 vinařství 15 000 lahví a v horizontu pěti let předpokládá Dánská vinařská asociace registraci 50 vinařství, která budou na trh dodávat 200 000 lahví vína ročně. Mezinárodní premiéru absolvovala dánská vína v listopadu 2004 na prezentaci dánského velvyslanectví v Paříži. Diplomatům, významným obchodníkům, novinářům i veřejnosti bylo tehdy představeno také 7 medailistů každoročního konkurzu dánských vín, pořádaného pod záštitou Dánské asociace sommelierů. Nejvyšší ocenění, stříbrnou medaili, získalo poněkud překvapivě červené víno Nordlund ze stejnojmenného vinohradu, který na jižním předměstí Kodaně v Avedøre vysadil v roce 1993 Jens Michael Gundersen. Nynější předseda Dánské vinařské asociace založil o 6 let později s Torbenem Andreasenem firmu Dansk Vincenter a společně obhospodařovali 10 000 keřů asi 200 odrůd révy vinné. Ale jen z několika kultivarů vyrobili víno, které by odpovídalo jejich představám. Na trh uvedli právě až červené víno mimořádného ročníku 2002, kdy vyzrálost hroznů dosáhla téměř potenciálních 14 % obj. alkoholu. Dnes vyrábějí výhradně červená cuvée (Rondo, Léon Millot, Regent a Castel) s převahou odrůdy Rondo (7 000 keřů). Sa-

mozřejmostí je malolaktická fermentace a zrání v barikovém sudu, vína nejsou filtrována a ideálem vinařů je přírodní víno, bez nutnosti chaptalizace (avšak v průměrném ročníku dosahuje vyzrálost dánských hroznů jen potenciálních 10 % obj. alkoholu). Letos už vinařství realizovalo dodávku 200 lahví vína do Francie a přestože se cena 0,7 l láhve leckdy blíží 500 DKK, očekává Jens Michael Gundersen další růst poptávky. Nordlund 2004 – temně rubínová barva, výrazná vůně ostružin, jemné kávové tóny, středně plné, v chuti švestky i trnky, vyšší kyselinka, dlouhá perzistence. Rondo z typického dánského ročníku (málo slunečního svitu, nízká suma aktivních teplot) s přirozenou redukcí sklizně (vyrobeno dva tisíce 0,375 l lahví) a po roce zrání v barikovém sudu. Tři bronzové medaile obdrželo jutské vinařství Skærsøgaard, které jako historicky prv-

(1–2/2007)

ní dodalo dánská vína na trh. Vinohrad o rozloze 3,2 ha založil u jezera Skærsø manažér farmaceutické firmy Sven Moesgaard. Šesti tisícům keřů dominují (70 %) odrůdy s modrými hrozny: Rondo, Regent a Léon Millot; ostatní (30 %) produkují hrozny bílé: Madlenka raná, Čabaňská perla a Orion. Výrobní sortiment zahrnuje bílé, červené, růžové, šumivé i dezertní víno. Vlajko-

vou lodí vinařské firmy je šumivé víno Dons, nazvané podle vesnice, v níž vinařství sídlí. Dánští sommelieři pravidelně vysoce oceňují také zdejší mladá červená vína, podobná Beaujolais. Většina produkce míří do špičkových dánských restaurací, a tak přímo ve vinařství může návštěvník zakoupit nejvýše 2 láhve na osobu. Sven Moesgaard nepředpokládá, že by s očekávaným růs-

tem produkce přesahovala i v budoucnu průměrná cena dánských vín hranici 200 DKK, a zůstává skeptikem, co se týče rentability dánského vinohradnictví. Současně však věří v zachování alespoň současné úrovně dánských vín. Literatura: Vinavl.dk, Dansk-vin.dk, Nordlundvin.dk Foto: Dansk Vincenter

Pohostinná Morava, vinaři, sklepy, sklípky, pohoštění… Odhlédnu-li od toho, zda se vůbec dá „zviditelňovat zvýšený zájem“, stejně mi zní citovaná věta jako otřepané klišé. Nebudu však škarohlíd, třeba mě obsah knihy příjemně překvapí. Hned na následující dvoustraně najdu zamyšlení europoslance Vladimíra Železného. S mnoha jeho názory, které v textu prezentuje, musím souhlasit, jen si nejsem jistý, jestli je tento navýsost kontroverzní člověk vhodným „patronem“ publikace. Velice rozporuplně působí i další kapitolka nadepsaná Víno a gastronomie. Nic proti pravidlům kombinací jídla s vínem. Horší je to, když se v textu opakovaně hovoří o vínu „Chabli“. A nakonec to nejméně pochopitelné – v příspěvku jsou doporučována téměř výhradně zahraniční vína! Čtenář knihy Pohostinná Morava je poněkud zmaten… Hlavní část publikace je rozdělena do kapitol podle moravských vinařských podoblastí. Po prolistování několika stránek zjišťuji, že se nejedná o knihu v pravém slova smyslu. Je to spíš hromada reklamních letáků v knižní vazbě. A co je horší, texty letáků zřejmě nebyly nijak korigovány, vyskytují se zde totiž desítky pravopisných, stylistických i faktografických chyb,

nemluvě o nejrůznějších překlepech. Jeden příklad za všechny: „Tato blast svou strukturou patří mezi sedm výjimečných světových oblastí, produkujících víno na špičkové úrovni.“ (Mluví se o Mikulovské podoblasti, v jediné větě je překlep, stylistická neohrabanost, gramatická chyba i faktografické zmatenice.) Pak mě už ani nepřekvapí, když se hovoří např. o výrobcích „bílých odrůd vín“… V tiráži je sice uveden autor grafické úpravy, kniha však postrádá jakoukoli jednotící výtvarnou či typografickou linku. Velcí čeští typografové Hlavsa nebo Muzika by zaplakali. Typografie je nejenom nevkusná, ale i nepraktická. Texty vysázené bílým písmem na světlém podkladu jsou leckdy jen stěží čitelné. Knihu jsem poctivě prošel stránku po stránce. Celkový dojem je jedním slovem nedobrý. Přičítám to především diletantskému přístupu vydavatelů. I kdyby „kniha“ vyšla jako pouhý reklamní katalog zdarma distribuovaný např. v informačních centrech, stejně by působila poloamatérským dojmem. Autoři publikace však zdůrazňují, že ji distribuují prezidentské kanceláři, ambasádám, ministerstvům etc., a zajišťují tak pro vinaře významné zvýšení prestiže. Tak

nevím a ještě jednou se s autory knihy ptám, proč vlastně tato kniha vznikla? Bogdan Trojak Pohostinná Morava, vinaři, sklepy, sklípky, pohoštění… Vydavatel: Kompakt, spol. s r. o., 2006 Připravili: Ivan a Růžena Zuzákovi Grafická úprava: Ondřej Hruška Foto: archiv redakce

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

• standardní rozmûr 960 x 660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a po- od 75,(vã. 5% DPH) doblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategoriza- Pfii vût‰ím odbûru ce vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice je moÏnost slev! vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Mapa bude k dispozici téÏ v laminované verzi k zavû‰ení na zeì nebo neskládané v roli. Termín distribuce a ceny budou aktuálnû sdûleny ve VO. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2007)

Usměvavý padesátník

Pavel se narodil 14. 12. 1956 a po svém otci, známém vinařském odborníkovi a nadšeném hudebníkovi, zdědil nejen příchylnost k vinařství, ale i ten úsměvný pohled na svět. Snad právě pro svou letoru si našel cestu k tomu, aby kolem sebe dovedl sdružit kolektiv spolupracovníků nadšených pro budování Znovínu a pro povznesení a propagaci vinařství na Znojemsku, které leží poněkud stranou od ostatních vinařských oblastí jižní Moravy. V roce 1976 ukončil studium na Střední zemědělské technické škole, obor zahradnický ve Znojmě, a započal se studiem na Zahradnické fakultě MZLU v Lednici, kde ukončil inženýrské studium v roce 1981 a získal titul ing. Znojmu a Znojemsku zůstal věrný. Po dvou letech praxe

se stal 1. 8. 1983 technologem Moravských vinařských závodů, k. p. Mikulov, závod Znojmo, kde byl v roce 1985 pověřen vedením závodu. Ve stejném podniku oslavil své narozeniny v roce 1993 jako generální ředitel a. s. ZNOVÍN ZNOJMO a po třinácti úspěšných letech slavil svou padesátku ve stejné funkci i v roce 2006. Listuji katalogem, který nese název „Katalog služeb a informací“, a kladu důraz na slovo SLUŽEB. Kolektiv pracovníků podniku vedený generálním ředitelem Ing. Pavlem Vajčnerem pochopil velmi záhy, že k získání zákazníka nestačí jen ceník vín a propagace podniku. Brzy se přesvědčili o tom, že zákazníka musí vychovávat a že je účelné spojovat výchovu s činností, která dovede klientovi nabídnout i něco jiného nežli svůj výrobek. A nabídli to, co bylo pro odlehlé Znojemsko nejdůležitější – poznávání jeho krás spojených současně s putováním po jeho vinicích nebo po archivních sklepích. Nehleděli na to, že intenzivní propagace Znojemska slouží i jejich konkurentům, ale dovedli spojit krajinu s poznáváním stanoviště vinic, odkud nakupují každoročně úrodu a z hroznů vytvoří vína z určité, zákazní-

XXIII. setkání přátel vín v Ostravě Dne 23. listopadu hodnotili v ostravském hotelu Atom členové a hosté sdružení K.A.H.A.N. vína odrůdy Cabernet Sauvignon. Mezi 19 nominovanými vzorky získal pomyslnou zlatou medaili chilský Marques de Casa Concha 2004 (Concha y Toro) (90 b.). Nejlépe hodnocenými moravskými víny a stříbrnými medailisty se staly Cabernet Sauvignon 2005 p. s. (Horák) (85 b.) a Cabernet Sauvignon 2004 (Glosová) (85 b.). Diplom za bronzovou medaili získal Cabernet Sauvignon 2003 p. s. (VS Valtice) (82,5 b.), chilská Frontera 2004 (Concha y Toro) (82,5 b.), Cabernet Sauvignon 2005 p. s. (Botur) (82 b.), Cabernet Sauvignon 2003 v. z h. (Znovín) (82 b.) a vítěz loňského Vinovita Zagreb Cabernet Sauvignon 2002 (Valenta) ze Slovenska (81 b.). Překvapivě až na dalších místech se umístil Cabernet Sauvignon 2005 p. s. (Baloun) (80,5 b.) a vítěz Salonu červených vín 2006 Cabernet Sauvignon 2003 p.s. (Tetur) (80,5 b.). Naopak nejhůře hodnocen byl Cabernet Sauvignon 2004 (Neoklas) (70 b.) a Cabernet Sauvignon 2002 v. z h. (Krist) (60,5 b.). (mk) ProWein 2007 Düsseldorf ve znamení ryzlinků Mezinárodní odborný veletrh vín a lihovin ProWein se bude konat v Düsseldorfu ve dnech 18.–20. března 2007. Zúčastní se ho 2 900 vy-

kem poznané lokality. Založili svůj Terroir Club a nadchli vnímavé milovníky vína nejen k poznávání tajemných spojení mezi přírodou a odrůdou révy, ale také i k poznání procesů tohoto spojení při zrání lahvových vín. Je to možné studovat v archivních sklepích Znovínu, ale hlavně v rozlehlém privátním archivu vín v Šatově, který umožňuje zrání vín v optimálním prostředí vinného sklepa i těm, kdo vlastní jen městský byt. Kromě toho se snaží otupit nedůvěru k vínům větších podniků i tvorbou malých partií vín ze zašlých odrůd nebo málo známých lokalit Znojemska ve svém sklepě v Jaroslavicích. Zvláště vítám skutečnost, že dovedli dát podceňované odrůdě Veltlínské zelené nový profil a udělat z ní hlavní odrůdu Znojemska, kde se popelka stává kněžnou. Dlouho by se dalo listovat katalogem a sledovat nejen úspěchy vín v různých soutěžích, ale seznamovat se s názory lékařů, umělců, sportovců i sommelierů na víno vůbec, a na znojemské zvláště. Ještě dlouho by bylo možné prohlížet, hodnotit a inspirovat se stránkami naplněnými desítkami informací o víně, vinařích a o Znojemsku. Katalog, vydávaný dvakrát ročně, je význačným příspěvkem k aktuální literatuře naší doby a stává se, milý Pavle, zrcadlem úsilovné činnosti Tvé i celého kolektivu nadšených spolupracovníků. Další úspěchy i dlouhá léta ve zdraví přeje Tobě i celému kolektivu Znovínu prof. Vilém Kraus, Lednice

stavovatelů z více než 40 zemí a očekává se návštěva více než 30 000 odborných návštěvníků z rovněž více než 40 zemí. V Düsseldorfu budou zastoupeny téměř všechny vinařské země a regiony světa, vedle tradičních vinařských zemí Evropy také silní exportéři z Ameriky, Afriky, Austrálie a Nového Zélandu. Prezentovat se zde budou jak globální hráči, tak i exkluzivní menší vinaři a výrobci lihovin. Veletrh ProWein zaznamenal za 14 let své existence bouřlivý rozvoj. Při své premiéře v roce 1994 odstartoval s pouhými 321 vystavovateli z osmi zemí a 1 517 návštěvníky. Během krátké doby se ProWein stal veletrhem, který z hlediska kvantity i kvality pro vinařský a lihovarský průmysl představuje jedničku na trhu. Podstatou úspěchu veletrhu je jeho roční periodicita, důsledná registrace odborných návštěvníků, kompaktní nabídka světových značek a profil nabídky vín optimálně střižený na míru návštěvníkům. Největším lákadlem veletrhu ProWein jsou mezinárodní ochutnávky, jejichž forma nemá ve světě obdoby. V centrální zóně ochutnávek se prezentuje a ochutnává na tisíc různých vín pocházejících z celého světa. Tématické zaměření ochutnávek se každý rok mění, při letošním veletrhu ProWein se v oboru bílého vína soustředí pozornost především na ryz-

(1–2/2007)

link a stylově příbuzná bílá vína. Na celém světě roste poptávka po bílých vínech typu německého ryzlinku. Trend ke svěžím, delikátním vínům s příjemnou a stabilní kyselinkou se nemění, a právě proto je ryzlink v mezinárodním měřítku vyhledávaným vínem. Ochutnávka umožní odborným návštěvníkům vytvořit si ucelený obrázek o důležitém segmentu trhu s vínem a současně si atraktivním způsobem porovnat různé styly ryzlinků a stylově příbuzných vín. Druhým tematickým blokem ochutnávací zóny budou kupáže v segmentu červených vín. Veletrhu ProWein 2007 se zúčastní již podruhé za sebou Národní vinařské centrum České republiky s expozicemi Bohemia Sektu Starý Plzenec, Moravských vinařských závodů Bzenec, Soare Sektu Jablonec nad Nisou a Spielbergu CZ ze Žarošic. Kromě těchto českých firem bude na veletrhu v samostatné expozici zastoupen i Detesk, s. r. o., Železný Brod s nápojovým a dekoračním sklem. Organizátora veletrhu – veletržní společnost Messe Düsseldorf – zastupují na území Česka a Slovenska Veletrhy Brno, a. s., které odborným návštěvníkům nabízejí v předprodeji zlevněné vstupenky za české koruny na adrese: Veletrhy Brno, a. s. – odbor zahraničního zastoupení, Marie Horáková, Výstaviště 1, 647 00 Brno, tel.: 541 152 533, fax: 541 153 051, e-mail: mhorakova@bvv.cz. Je možná i objednávka vstupenek on-line přímo u Messe Düsseldorf s platbou v EURO na adrese: www.prowein.de. Při obou těchto způsobech jsou vstupenky levnější než při nákupu u pokladen veletrhu. (vo) Italská vína v pražském hotelu Marriott již počtvrté Ve čtvrtek 7. prosince se v pražském hotelu Marriott sešlo na degustaci, pořádané místní pobočkou ICE a Italským institutem pro vína a potraviny, více než 300 milovníků italských vín a nově i sýrů. Od 14 do 19 hodin měli možnost ochutnat vybraná italská vína od 10 vyhlášených vinařských firem z Toskánska, Piemonte, Soave, Friuli a jiných slavných vinařských oblastí Itálie, své sýry přijeli do Prahy předvést 4 výrobci mj. až ze Sardinie. Z nabídky 52 vzorků tichých bílých, červených i růžových vín byl největší zájem samozřejmě o slavné Chianti a Barolo, podle neprostupnosti houfu před pultem si zasloužila ocenění také vína ze Soave (Amarone!) a překvapením nejenom pro mě byla také červená vína z Friuli. Pokud bychom měli někoho z velice vyrovnané desítky vinařských domů vyzdvihnout, určitě by to byl právě furlánský FANTINEL – jejich červené Gheppio (poštolka) DOC 2000 z autochtonní odrůdy Refosco bylo báječně sametové a elegantní, aroma lesního ovoce se harmonicky pojilo s podtónem dřeva a pečených kaštanů. Skvělé bylo, stejně jako minulý rok, červené Morellino di Scansano DOC 2004 od BIONDI SANTI z Toskánska – jestliže loni překvapilo svojí svěžestí a ovocitostí, letos už se jeho výraz přechýlil k lahvově nazrálému charakteru. Stylovým doplňkem degustace v Marriottu byly sýry: kromě gorgonzoly late i naturale zde byla zauzená mozzarella di buffala, parmigiano reggiano, ale gourmetskou bombou byl více než dva roky starý pecorino stagionato od sardinského výrobce F.LLI PINA SPA. Servírován byl z bloku, jemně štípaný, a jeho výrazná a zároveň sofistikovaně lahodná chuť s aroma horských bylinek a minerálních solí byla více než skvělým pandánem k ovocitým vínům ze Soave (Soave classico DOC 2005, F.LLI TEDESCHI) hned u vedlejšího pultu. Co tato adventní degustace italských vín ukázala? Především velmi zajímavě se jevila bílá vína, byla až na výjimky živá, reduktivní a svým stylem se blížila naší středoevropské produkci. Ale i červená italská vína velice zaujala; dominovala ovocitost, alkoholu je méně a pozorný degustátor jistě zaznamenal odklon od razantního barikování. Milan Magni Snoubení vín a pokrmů v Novém Poddvorově Ačkoliv patří Nový Poddvorov mezi nejmenší moravské vinařské obce, zdejší vinaři komplexem malosti rozhodně netrpí. Dobrým příkladem snah zaměřených na propagaci a snazší odbyt novopoddvorovských vín je každoroční den otevřených sklepů anebo obchodní sdružení místních

vinařů Císařův vinohrad. Nepřehlédnutelnými vinařskými osobnostmi jsou pak bezesporu otec a syn Sůkalovi, členové úspěšného podlužáckého spolku Bonus Eventus. A právě Milan Sůkal ml. byl 22. prosince 2006 hlavním iniciátorem prvního novopoddvorovského setkání místních i přespolních vinařů zacíleného na vhodné kombinace vín a pokrmů. Hned na začátku večera organizátoři hovořili o nezastupitelné roli vína v rámci gastronomie a zároveň zdůraznili skutečnost, že je u nás víno až příliš často vnímáno jako svrchovaný solitér, nebo se naopak kombinuje s jídlem nešťastně či nahodile. Mluvilo se také o obecné bezradnosti samotných vinařů, kteří ke svým vínům mnohdy nedokáží doporučit vhodné pokrmy. A právě to byl jeden z hlavních důvodů tohoto večerního enogastronomického diskurzu – zúčastnění vinaři se snažili skloubit donesená vína s jednotlivými chody vpravdě opulentního menu a třeba i polemizovat s obecnými enogastronomickými doporučeními. (Příště by jistě neškodilo přizvat profesionálního sommeliera, aby mohl účastníkům setkání fundovaně vysvětlit odůvodněnost některých ustálených spojení.) Debata, která se nad jednotlivými kombinacemi rozvinula, byla skutečně živá a názory některých vinařů dosti vyhraněné. Za extrémní (a nutno říci zcela ojedinělý) soud je nutno považovat prohlášení, že by se víno mělo pít zásadně bez doprovodu jakéhokoli jídla.

Vinaři otec a syn Vašíčkovi z Prušánek Podobná enogastronomická setkání by se měla v Novém Poddvorově konat pravidelně jedenkrát za měsíc. Příští večer bude zaměřen na snoubení moravských vín s tuzemskými sýry. Bogdan Trojak, Nový Poddvorov Slavnost oskoruší – slavnost největšího ovocného stromu Evropy „Proč právě oskoruše může mít svoji slavnost? Protože je to nepřehlédnutelný užitečný velikán mezi ovocnými stromy a kdo si ji zamiluje, žije v jejím stínu až do smrti.“ Tak s tímto motem bude probíhat VI. ročník oslavující Strom Slovácka. V KD Tvarožná Lhota u Strážnice dne 10. února 2007 bude celý večer věnován oskoruším, vzácnému obřímu stromu Slovácka. Místo konání není náhodné – akce proběhne přímo v oblasti největšího rozšíření oskeruší – na jihu CHKO Bílé Karpaty v obci Tvarožná Lhota vzdálené 4 km od Strážnice. Akce má v programu od 12.00 hodin představení fenoménu oskoruší jako vzácného a typického stromu Slovácka. Přednášky a postery budou letos věnovány oskorušovým nej: v růstu stromů, v plodnosti, v léčivých účincích i v kvalitách dřeva, prostor bude dán i dlaším vzácným ovocným dřevinám. Na akci bude opět rozšířen spolek „Nositelé oskorušové tradice” a budou pasováni další zástupci obcí Slovácka. Bude slavnostně představen III. ročníku soutěže „Oskoruše nejkrásnější”,

(1–2/2007)

kde bude vybírat veřejnost „Královnu oskoruší 2007“. Návštěvníci mohou navštívit i nedaleké Muzeum oskoruší a obejmout některý z obřích stomů na oskorušové stezce. Degustaci vzorků oskorušových pálenek letos doplní i destiláty deseti dalších ovocných druhů, ale i degustace sušených a zavařených plodů a kuchařských receptů z oskoruší. Program bude probíhat ve stylově vyzdobeném sále KD za doprovodu cimbálové muziky Michala Miltáka, zpěvu sólistů a mužského sboru z Tvarožné Lhoty, Lipova a Bořetic. Jako vždy bude zajištěno občerstvení včetně zabijačkových specialit, tombola a samozřejmě poradna a prodej stromků oskoruší a dalších vzácných dřevin – dřínů, moruší či klokočí. Vstupné lidové – 30 Kč. Kdo má zájem představit své výrobky z oskoruší či oskorušovic, ať se ozve pořadatelům do 15. 1. 2007. Jako pozvánku přijměte pár zajímavostí o oskoruších. Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) je mohutný a krajinářsky velmi dekorativní strom z čeledi Rosaceae. Oskeruše roste zvláště v jihovýchodní Evropě i Severní Africe. Nikde ve svém areálu rozšíření nevytváří souvislé porosty a roste roztroušeně ve světlých lesích. Oskerušová nej: Strom oskeruše je nejstarší a nejplodnější ovocný strom. I 300letý strom plodí přes tunu ovoce. Je to nejmohutnější druh jeřábu s největšími plody. Oskorušové dřevo je nejtvrdší z evropských dřevin. U nás na Strážnicku rostou největší oskeruše na světě. Jejich síla přejde i do vás! „Romantici sází růže, správní chlapi oskoruše.“ Mgr. Vít Hrdoušek a Josef Durna Jubilejní výstava vín v Židlochovicích se uskuteční při příležitosti 50. výročí vstupu Vinařské besídky do Českého zahrádkářského svazu a 770. výročí od první písemné zmínky o Židlo-

ÚKZÚZ Brno – Odbor trvalých kultur přijme pracovníka pro pozici

Vedoucí oddělení registru vinic pracoviště Znojmo-Oblekovice

Kvalifikační požadavky l VŠ zemědělského, nejlépe zahradnického směru l odborná znalost a orientace ve vinařské a vinohradnické problematice ČR a EU l vysoké pracovní nasazení,manažerské znalosti a zkušenosti l praxe s vedením kolektivu, flexibilita, samostatnost,zodpovědnost l znalost min. 1 světového jazyka a práce s PC l řidičský průkaz sk. B. Nabídky s profesním životopisem zasílejte na adresu: ÚKZÚZ Brno, OTK, Hroznová 2, 656 06 Brno nebo e-mailem na: eliska.sevelova@ukzuz.cz do 28. 2. 2007 – „nástup od 1. 4. 2007“

VINIUM a.s., Hlavní 666, Velké Pavlovice 691 06 přijme do pracovního poměru:

„VEDOUCÍ LABORANT“

po zapracování a prokázání znalostí „VEDOUCÍ LABORATOŘE“ Požadavky: l VŠ vinařského, potravinářského nebo chemického zaměření l SŠ téhož zaměření s min. 3 letou praxí l znalost procesu (technologického postupu) výroby vína l předchozí praxe v obdobné pozici-výhodou l samostatnost, odpovědnost, flexibilita, Náplň práce: l řízení a koordinace chodu podnikové laboratoře, činnosti zajišťování jakosti l vstupní, mezioperační a výstupní kontrola výrobků l laboratorní rozbory (chemické a mikrobiologické) dle aktuálních standardních operačních postupů l metrologická služba l vytváří, zavádí a udržuje procesy v rámci akreditace podnikové laboratoře dle požadovaných norem ISO 17025 Bližší informace na tel. čísle: Ing. Jiří Lexa, 519 403 199, Ing. Václav Rusnok Své nabídky spolu s strukturovaným profesním životopisem zasílejte na výše uvedenou adresu, nebo na email: jiri.lexa@vinium.cz , nejpozději do 9. 2. 2007. Nabízíme: – zajímavou práci ve významné vinařské společnosti, zajímvé ohodnocení, profesní postup; – nástup dle dohody.

chovicích, a to dne 17. 3. 2007 od 9.00 v Sokolovně v Židlochovicích. Výstava probíhá ve dvou sekcích: – Tradiční výstava drobných regionálních pěstitelů (hodnocení vzorků dne 11. 3. 2007 v kulturním domě v Židlochovicích) a – Jubilejní výstava českých a moravských producentů Bohaté občerstvení bude zajištěno, proběhne řízená degustace, také doprovodná historická výstava. Vstupné bude činit 270 Kč, katalog je v ceně, konzumace vína též. Organizátoři zvou výrobce vín a pěstitele révy k účasti na profesionální výstavě. Kontakt: Jan Šotnar, tel. 547 234 075, mobil 721 796 090 nebo e-mailem na p.wendsche@unbr.cz. (red) Informace o Valtických vinných trzích v roce 2007 Jubilejní 40. ročník Valtických vinných trhů se uskuteční v pátek 11. května a v sobotu 12. května 2007. Přihlášky k účasti na VVT 2007 i ostatní potřebné informace bude možno získat na www.vvtvaltice.cz. Odběr vzorků vín bude ve dnech 14., 15. a 16. března 2007 ve Španělské konírně valtického zámku. Degustace přihlášených vzorků vín odbornými komisemi se uskuteční ve dnech 10., 11., 12. a 13. dubna 2007 v prostorách Národního vinařského centra na zámku ve Valticích podle schváleného Statutu. Společnost Valtické vinné trhy ve Valticích zve aktivní vinaře – podnikatele a vinařské obchodní společnosti – k účasti na jubilejním 40. ročníku Valtických vinných trhů 2007 do Valtic. Jan Otáhal

!!! AKČNÍ NABÍDKA !!!

KUMULUS WG 25 kg balení 1 kg = 50 Kč bez DPH množstevní slevy Vinařský dvůr Valtice, Malá Strana 198, Marouš Zdeněk, tel. 606 606 077 mailto: vinarskydvur@valtice.cz

VINAŘSTVÍ STAPLETON-SPRINGER PŘIJME OBCHODNÍHO ZÁSTUPCE Nabízíme: dobré platové podmínky, zajímavé a perspektivní zaměstnání. Požadujeme: oraganizační a komunikační schopnosti, samostatnost, flexibilitu, loajalitu, ŘP skupiny B, znalost PC a AJ výhodou. Praxe v oboru vítána. Kontakt: Jaroslav Springer, info@stapleton-springer.cz, +420 606 710 485.

VINIUM a.s., Hlavní 666, Velké Pavlovice 691 06 přijme do pracovního poměru:

„MISTR VÝROBY VÍN“

Požadavky: l VŠ vzdělání – odborného zaměření – vinařství, vinohradnictví l Znalost technologických postupů při zpracování a výrobě vína l Praxe není podmínkou l IT, PC – práce s Microsoft Excel, Microsoft Office l Komunikační a organizační schopnosti l Komunikativní znalost AJ nebo NJ l Řidičské průkaz „B“

Náplň práce: l Připravuje vína pro lahvovnu, odpovídá za jejich správné značení a odpovídající kvalitu l Spolupodílí se na sestavování plánu výroby l Přebírá nakupovaná vína, odpovídá za jejich správné zařazení a zpravuje veškeré související dokumenty, tak aby odpovídaly Vinařskému zákonu a nařízení ES l Zpravuje a aktualizuje vnitropodnikové normy, aby odpovídali Vinařskému zákonu a nařízení ES l podílí se na organizaci vnitropodnikových komisí l zajišťuje řízené degustace pro klíčové zákazníky Bližší informace na tel. čísle: Ing. Jiří Lexa, 519 403 199, Ing. Václav Rusnok, 519 403 149 Své nabídky spolu s strukturovaným profesním životopisem zasílejte na výše uvedenou adresu, nebo na email: jiri.lexa@vinium.cz, nejpozději do 16. 2. 2007. Nabízíme: – zajímavou práci ve významné vinařské společnosti, zajímavé ohodnocení, profesní postup – nástup: dle dohody

Nabídka Vinaﬁského obzoru Zásilkov˘ obchod vinaﬁsk˘ch publikací Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 520,00 560,00

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2006 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.

Ekologické zemûdûlství

Moderní pﬁíprava ãerveného vína

Pﬁeklad moderní publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Rennera. Obsahuje moderní pohled na v˘robu ãerveného vína, od vinohradnick˘ch aspektÛ aÏ ke stáãení do láhví. Kã 168,00

Dûjiny vinaﬁství na Moravû

(Sborník pfiíspûvkÛ z konference uspofiádané ve dnech 16. aÏ 17. záfií 2004 ve Slavkovû u Brna) • Pûstování révy vinné (Historie, autentiãnost, kvalita a mezinárodní v˘znam moravsk˘ch vín – Réva v geologii – Historická klimatologie a réva – Vinafiství brnûnsk˘ch mû‰ÈanÛ do Bílé hory – Vinice na klobouckém statku v 17. století aj.) • Vinafiské spolky a organizace • Obchod vínem a konzumace (Víno v Jihlavû v pfiedbûlohorské dobû – Spor o vinn˘ desátek – Dovoz cizích vín do Mikulova koncem 17. stol. aj.) • Vinafiské ‰kolství (V˘voj vinafiského ‰kolství v âechách a na Moravû – V˘uka vinafiství na V·Z v Brnû – Vinafiské ‰kolství na okrese Bfieclav) • Znaky, peãetû a stavební památky (Vinafiské motivy v komunální heraldice – Réva vinná ve znacích a peãetích ãeského Slezska aj.) Kã 400,00

Ampelografia Slovenska

(Ing. Dorota Pospí‰ilová a kol.) • systematika ãeledû • ampelografie • ampelografické metody • rajonizace révy • podnoÏová réva (odrÛdy pÛvodní a odrÛdy z kfiíÏení) • u‰lechtilá réva (registrované odrÛdy, odrÛdy v minulosti pûstované, odrÛdy z novo‰lechtûní, odrÛdy interspecifického kfiíÏení). 368 stran, formát v˘pravné publikace, desítky barevn˘ch fotografií, tabulek. Vinafisk˘ obzor je v˘hradním prodejcem této knihy v âesku. Kã 790,00

Vady vína (rozpoznání, pﬁedcházení, odstranûní)

Autor: Reinhard Eder a kol. JelikoÏ je pro vinafie usilujícího o nejvy‰‰í kvalitu neÏádoucí v˘skyt vín postiÏen˘ch nedostatky, vín vadn˘ch a nemocn˘ch jak osobnû, tak i finanãnû silnou zátûÏí, popisují se v této knize pfiíãiny nedostatkÛ, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a moÏnosti jejich prevence a odstraÀování. Publikace je urãena nejen pro odbornou vinafiskou vefiejnost, ale také pro v‰echny milovníky vína, ktefií chtûjí prohloubit své znalosti v tomto oboru. Vína ze zavadl˘ch hroznÛ • Mrazová pfiíchuÈ • Hnilobn˘ tón • Vady související s tfiíslovinami • Vady kva‰ení • Nedostateãná barva ãerveného vína • Pelargóniov˘ tón • Cizí tóny • PachuÈ po SO2 • Sirka • Netypické tóny stárnutí • Tón po aldehydu, kfiís, oxidáza • Octovatûní • Tón po kyselinû mléãné • Biogenní aminy – Vláãkovatûní – My‰ina • Brettanomyces • Vady pfii ãifiení • PachuÈ po plísni • Zbarvení bíl˘ch vín do rÛÏova - „pink effect" • PachuÈ po korku • Krystalické sraÏeniny • Kovová pfiíchuÈ • Biologické pfiíãiny zákalÛ • Bílkovinné zákaly Kã 290,00

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Cesta ke ‰piãkovému vínu

Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. Kã 160,00

VÍNO - pomocník pﬁi poznávání ãeského a moravského vína

8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00

Ostatní nabídka: Pûstování révy vinné v zahradách Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D.

Kã 249,00

V˘roba vína u malovinaﬁÛ Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D.

Kã 119,00

Sklepy - opravy a rekonstrukce Michael Balík, Jiﬁí Star˘

Kã 99,00

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty

Kã 90,00

Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dfievin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00 Vinafisk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejstfiík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek

Kã 490,00

Vinaﬁství – návody do laboratorních cviãení Ing. Josef Balík Kã 150,00 S˘r je bratr vína III – Milan Magni

Kã 150,00

Pestujeme viniã – Ján Braun a Ga‰par Vanek

Kã 419,00

Historie vinaﬁství na Moravû (komplet 3 publikací) Kateﬁina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00 Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Jak úspû‰nû prodávat víno Otto Schätzel, Frank Doka, Klaudia Mahlendorf-Schäfer

Kã 290,00

(Pﬁi vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

Vinaﬁsk˘ marketing – Franz Gosch

Kã 199,00

Problémy kva‰ení vín

Zrání vína v sudech barrique dipl. Ing. Robert Steidl, Georg Leindl

Kã 168,00

Sklepní hospodáﬁství dipl. Ing. Robert Steidl

Kã 450,00

Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. Kã 160,00

Pûstujeme révu vinnou“ V. a V. Krausovi Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Kã 98,00

(1–2/2007)

Harmonogram vydávání Vinařského obzoru v roce 2007 číslo vydání VO 3/2007 VO 4/2007 VO 5/2007 VO 6/2007 VO 7–8/2007 VO 9/2007 VO 10/2007 VO 11/2007 VO 12/2007

redakční uzávěrka čt 15. 2. 2007 po 12. 3. 2007 út 10. 4. 2007 pá 11. 5. 2007 po 11. 6. 2007 pá 10. 8. 2007 po 10. 9. 2007 čt 11. 10. 2007 po 12. 11. 2007

expedice z tiskárny po 5. 3. 2007 pá 6. 4. 2007 pá 4. 5. 2007 st 6. 6. 2007 pá 13. 7. 2007 pá 7. 9. 2007 pá 5. 10. 2007 st 7. 11. 2007 pá 7. 12. 2007

Zakládáte si starší vydání Vinařského obzoru? Chybí vám některý z nich? ãíslo 4, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

ãíslo 5, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

ãíslo 6, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Valtické vinné trhy se ve svém 37. roãníku uskuteãnily ve dnech 7. a 8. kvûtna 2004 v prostorách valtického Zámku. Kromû pfiedání diplomÛ a ochutnávání vín hostily napfi. prezentaci nového loga Jihomoravského kraje hejtmanem Juránkem a nebo pfiedstavení biograficko-cestopisné knihy Antonína Koneãného.

V˘znam „terroir“ v ãeském a moravském vinohradnictví a vinaﬁství

Vinaﬁsk˘ zákon schválen v Poslanecké snûmovnû

12. valné shromáÏdûní a 17. mezinárodní rada AREV v portugalském Portu

Testování viróz v technickém izolátu v Lednici pomÛÏe prodeji sazenic v Evropské unii

Prezentace jihomoravsk˘ch vín v Evropském parlamentu

EuropaForum Stuttgart 2004

Îiviny vinn˘ch kvasinek pﬁi v˘robû ãerven˘ch vín

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Vydává Svaz vinaﬁÛ âeské republiky | www.svcr.cz

Za ãesk˘mi vinaﬁi v chorvatském Daruvaru

Polysacharidy vína Vinaﬁské problémy pﬁed padesáti roky Strategick˘ marketing - dokonãení Pol‰tí „vinohradníci-polárníci“ Concours Mondial de Bruxelles Po stopách ãínsk˘ch vín a mnoho dal‰ích zajímavostí

9 771212 788000

Vydává Svaz vinaﬁÛ âeské republiky | www.svcr.cz

Z historie v˘roby ‰umivého vína ve Francii

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Kategorizace viniãních tratí Jihomoravského a Zlínského kraje

9 771212 788000

Ohlédnutí za leto‰ním Vinexem

O kvasinkách trochu jinak

9 771212 788000

Vinaﬁská historie: Robert TvarÛÏek – moravsk˘ vinaﬁsk˘ historik

Anthokyaniny v ãerveném vínû

Budoucnost vín originální certifikace v ãeském a moravském vinohradnictví a vinaﬁství

O tvorbû cen u vinaﬁÛ

Vinalies Internationales v PaﬁíÏi

Vznik sirky a moÏnosti její prevence

Noria, nová slovenská bílá odrÛda

Vinaﬁsk˘ marketing: Motivace kupujících, segmentace trhu

Polemika k zásadám a podmínkám pro hodnocení vín na prestiÏních soutûÏích vín

Zasedání stálé skupiny pro víno pﬁi Komisi ES a Pracovní skupina Víno pﬁi COPACOGECA

Obsah olova a kadmia v hroznech a ve vínech

9 771212 788000

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

Struktura, kulatost a barva ãerveného vína Australané plní víno do plechovek

Poznámky a doporuãení k ochranû proti houbov˘m chorobám révy v roce 2004

9 771212 788000

Jak zmûﬁit sud Manoproteiny buÀkov˘ch stûn kvasinek a jejich vliv na stabilitu vína

Národní salon vín 2003/2004

Stresové podmínky ve vinicích a moÏnosti jak s nimi bojovat a jak jim pﬁedcházet

37. roãník Valtick˘ch vinn˘ch trhÛ 2004 má ‰ampiona

Polemika na téma nového vinaﬁského zákona

9 771212 788000

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Obdivuji lopotnou práci vinafie Váni, fiekl prezident Václav Klaus, kdyÏ se vystoupal po pfiíkr˘ch stfiedovûk˘ch viniãních terasách kopce Hnûvína v Mostû, zhlédl vinafiovo dílo a sám také symbolicky zasadil kefi révy vinné, u ãehoÏ prohlásil, Ïe uÏ byl pfiítomen lecãeho, ale vinici je‰tû nezakládal.

9 771212 788000

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Vinafisk˘ veletrh VINEX se letos po dvouleté pfiestávce v prvním bfieznovém t˘dnu uskuteãnil v obou kfiídlech pavilonu A na brnûnském V˘stavi‰ti. Prudk˘ nárÛst v˘stavní plochy, poãtu vystavovatelÛ a také náv‰tûvníkÛ potvrdil, Ïe VINEX je jednoznaãnû nejv˘znamnûj‰ím vinafisk˘m podujetím v zemi.

9 771212 788000

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Pokud ano, neostýchejte se nás oslovit. Máme k dispozici ročníky 1999 až 2006 jak jednotlivě, tak v deskové vazbě. VINAŘSKÝ OBZOR, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 V. Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz