Vinařský obzor 10/2010 by Časopis Vinařský obzor

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 10, ročník 103/2010 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Bezsemenné odrůdy Vinařská čerpadla Na sudu záleží Zahraniční obchod vínem

MULTIFUNKČNÍ FILTR F3

10let záruka

Profesionální technika přizpůsobená menším šaržím vín Cena bez DPH

69 990 Kč

Filtrační element v ceně

PŘIZPŮSOBENO VAŠIM POTŘEBÁM

SANITACE A STERILIZACE VÝROBNÍHO PROCESU

F3 je unikátní víceúčelový systém 3 v1. Jeho předností je široká využitelnost ve vinařské praxi s roční produkcí do 20 000 litrů. Upřednostňujete-li kvalitu před kvantitou, pak ho nejvíce uplatníte právě Vy.

Jakýkoli kontakt vína s nečistotou vždy zvyšuje riziko znehodnocení Vaší práce. S připojenou vystřikovací hlavicí snadno zabezpečíte vysokou úroveň čistoty a sterility zařízení, se kterým víno přichází do styku. Jistě s ní oceníte pohodlné a důkladné vyplachování sudů a tanků.

VYSOCE ÚČINNÁ (KŘEMELINOVÁ) FILTRACE S MAXIMÁLNÍM DŮRAZEM NA ZACHOVÁNÍ A VYNIKNUTÍ PŘIROZENÉ CHARAKTERISTIKY VÍNA Originalita a jedinečnost je tím, co odlišuje vína špičková od průměrných. Proto si svíčková křemelinová filtrace získává stále větší oblibu u těch vinařů, kteří s kvalitou svých produktů míří opravdu vysoko a neméně důležitá je pro ně i úspora provozních nákladů. Křemelinová filtrace = dokonalejší a šetrnější náhrada deskových filtrů.

ABSOLUTNÍ MIKROBIOLOGICKÁ FILTRACE A STABILIZACE VÍNA Membránová mikrofiltrace je tím správným řešením, jak s jistotou dosáhnete dokonalé mikrobiologické čistoty Vašeho vína! Díky jednoduchému revolučnímu systému změny procesu, přejdete velmi rychle z jednoho typu filtrace na druhý.

SNADNÉ OVLÁDÁNÍ A ÚDRŽBA Zabudovaný průtokoměr a tlakoměr je pro Vás zárukou, že celý proces filtrace i sanitace máte pod kontrolou. S přiloženými provozními postupy úspěšně dosáhnete požadovaných výsledků.

3 PROCESY = 1 INVESTICE

Filtrace křemelinová Filtrace membránová Sanitace a sterilizace

Bílek Filtry s.r.o., 696 21 Josefov 135, Tel./Fax + 420 518 372 134, www.filtrace.com

Vinařská čerpadla

Na sudu záleží

Nosey Parker

strana 476

strana 486

strana 495

strany 511

Obsah 10/2010

Odrůda Arkadia

471

Obsah

Editorial 472 Richard Stávek: Editorial Spolkové informace 474 Martin Půček: Kolik a za kolik? Vinohradnictví 476 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Arkadia 480 Lubomír Glos: Nové bezsemenné stolní odrůdy Česká republika v Evropské unii 482 Jiří Sedlo, Martin Půček: Mainz (Porýní-Falc) – jednání k SOT s vínem, 2. mohučská rezoluce

486 488 490 492 495

Vinařská technologie Patrik Burg, Pavel Zemánek: Čerpadla využívaná ve vinařství – I.díl Používání polyaminosacharidů z hub ve vinařství Pavel Pavloušek: Možnosti využití jablečno-mléčné fermentace u vín ročníku 2010 Jan Stávek, Josef Balík: Význam kontroly teploty při viniﬁkaci rosé vín Richard Stávek: František Mádl: Na sudu záleží

Obchod vínem 496 Pavel Večeřa: Svatomartinské 2010 499 Jiří Sedlo: Zahraniční obchod s vínem České republiky ve vinařském roce 2009/2010 Enogastronomie 498 Pavla Burešová: Enogastronomie ve stylu mladých vín a tradičních pokrmů Vinařský marketing 502 Jana Stávková: Využití marketingu pro rozhodování zákazníka 504 Pavel Krška: Webové prezentace ve vinařství (2.) 506 Pavel Krška, Petr Gondáš: Úspěšně pokračuje projekt Certiﬁkace vinařské turistiky Vinařské aktivity 508 Helena Baker: Kruh přátel vína „Nosey Parker“ založen v Lednici 518 Jan Čeřovský: Nesoutěžní přehlídka „Jiná vína“ 518 Marek Babisz: Novinky v degustační expozici Salonu vín ČR 2010 Recenze 511 Vilém Kraus: Robert Parker: Wine Buyer’s Guide (recenze) Portrét 514 Pátý ﬁnalista Vinařství roku 2009 – Znovín Znojmo Vinařská historie 516 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… 517 Pavel Jelen: Kdo klučil hvozdy zdejší a sadil tady révu Vinařská povídka 519 Václav Fiala: Pantáta

ĕī

ÈFTL¥ S

MJLZ

Ŕ 4WB[

MJLZ

Ŕ 4WB[

ĕī

ÈFTL¥ S

Vinařský obzor (10/2010)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 10, ročník 103 (2010) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (ackerman@rsr.cz) Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (gala@oenogala.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Jana Vašíčková (jana@ujenoura.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Graﬁcká koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2010 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 5. 10. 2010 Toto číslo vychází 12. 10. 2010 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © Richard Stávek

Editorial

Hrozny jsou (nejen letos) žádaná komodita

Foto -ss-

472

O pravdivosti věty v nadpise přesvědčovala zpráva, která kolovala na počátku letošního vinobraní světovými mediálními agenturami. Co se vlastně stalo? Vinař z Villeneuve-les-Beziers, Roland Cavaille, přišel během jediné měsíčné noci o 300 metrických centů hroznů odrůdy Cabernet Sauvignon. Zloději se vloupali do jinak nepřístupné vinice a pomocí mechanizovaného sklízeče (kombajnu) obrali pěstitele o 30 tun úrody. Podle majitele je celková škoda jen na hroznech odhadována na 15 tis. eur. Zlodějů ani nemuselo být mnoho, klidně jen dva lidé – řidič kombajnu a řidič nákladního vozidla, které odvezlo lup. Šlo o zcela izolovanou vinici, několik kilometrů za obcí, schovanou u řeky. Svědek vypověděl, že z té strany slyšel nad ránem zvuky motorů. Policie zkoumá stopy, které zloději zanechali na místě. Podle jejich odhadu šlo o profesionály, kteří mají jistě hrozny již dávno prodané. Navíc existuje předpoklad, že šlo o lup na objednávku, podezření padá na ruskojazyčnou maﬁi, která v regionu operuje. Někteří komentátoři celou událost přirovnávají k akcím organizovaného zločinu a ke krádežím obrazů starých mistrů či antikvárních předmětů. Vinohradník se výdělku za letošní rok nedočká, neboť přestože měl vinici pojištěnu, plnění se nevztahuje na ztrátu úrody zcizením. Jen čekám, co zase a komu letos vyvedou zloději tuzemští. Ale nejspíš krádeží nebude tolik. Hroznů je poskrovnu, a tak by se v řádcích museli docela naběhat. Jenže zase šly ceny nahoru… Kdoví jak to bude. Tak snad jen doufat, že klesne poptávka po Cabernet Sauvignon kradených hroznech – kde nebude poptávka, ani nabídka se nezrodí. Naše vinice zažily v tomto ohledu už leccos, dokonce i ve sklepech se kradlo, mizela čerpadla, sudy, láhve a ostatní vybavení. Holt víno nejsou brambory… Každopádně to, že se zloději zaměřují i na hrozny, jak se stalo nyní ve Francii, svědčí o skutečnosti, že hrozny jako takové, tedy konkrétní odrůdy a z konkrétní vinice, mohou být poměrně výnosnou komoditou i na černém trhu. Image oboru to sice zhodnocuje, ale pěstitelům to přidělává jen starosti. Chtělo by to možná více solidarity a všímavosti mezi vinaři. Nic není snadné utajit, a kde není žalobce (případně svědek), není ani soudce. Vidím-li nepravost páchanou na kolegově majetku, není lhostejnost na místě. Richard Stávek

Předplatné / Zprávy

Vinařský obzor (10/2010) 473

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2010 » 528 Kč / 23 €

Informace o jednání Rady Vinařského fondu

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2010 ve volném prodeji » 63 Kč / 2,60 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2010 pro předplatitele » 46 Kč / 1,95 € Cena zimního/letního dvojčísla 2010 ve volném prodeji » 106 Kč / 4,10 € Cena zimního/letního dvojčísla 2010 pro předplatitele » 80 Kč / 3,70 € Jako předplatitel ušetříte » 188 Kč / 6 € za rok. Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2010 od začátku roku 2010 (1/2010) na dva roky — do 12/2011 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč)

2004 (30 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Dne 24. srpna proběhlo letošní šesté zasedání Rady Vinařského fondu. Rada Fondu: – schválila konečný návrh vizuálu kampaně Svatomartinské 2010 – projednala 22 žádostí o podporu podaných v termínu 1. 7.–15. 8. a u 19 z nich rozhodla o poskytnutí podpory (seznam žádostí na www.vinarskyfond.cz) – schválila záměr projektu stálé vinařské výstavy na Moravě a vyjádřila připravenost Fondu na spolupráci – schválila projekt Vinařství roku 2010 předložený Svazem vinařů ČR – schválila projekt aktivit veletrhu Vinex 2011 předložený Veletrhy Brno, a. s. – schválila realizaci prezentace a propagace moravských vín ve spolupráci s Jihomoravským krajem na těchto akcích: Jihomoravské dožínky, veletrh LIHGA v Lichtenštejnsku, veletrh Urbis–Invest v Brně

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Počet žádostí

Z toho podpořených

______ ks ____________________________________________________________________________________

Dne 7. září proběhlo letošní sedmé zasedání Rady Vinařského fondu. Rada Fondu projednala 98 žádostí o podporu (v následující tabulce najdete přehled všech žádostí o podporu podaných v termínu 1. 7.–15. 8., tj. včetně těch projednaných na srpnovém zasedání Rady):

Adresa plátce

Výstavy, soutěže, přehlídky

Jméno, firma _________________________________________________________________________________

Semináře, školení, konference

Adresa _______________________________________________________________________________________

Tiskoviny, audio, video, internet

Vinařská turistika, propagační akce

Tematické okruhy

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Účasti na výstavách

Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________

VOC Celkem

120

Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Rada se dále zabývala rozpočtem Fondu na příští rok a předběžně stanovila jeho celkovou výši na 70 milionů korun. Rada rozhodla o zrušení kapitoly Podpory regionálních akcí; tyto budou dále řešeny v rámci žádostí o poskytnutí podpory. Konkrétní naplnění jednotlivých kapitol rozpočtu bude dále diskutováno na příštím jednání, které je naplánováno na úterý 19. října. Na programu bude také projednání podmínek pro poskytnutí podpory Vinařským fondem pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2011. Pavel Večeřa, Vinařský fond

474

Vinařský obzor (10/2010)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů

Kolik a za kolik? Očekávaná doba sklizně je zde. Téměř všichni pláčou. Proč? Při pohledu na ceníky výkupců od zpracovatelů si člověk uvědomí, že psát takový ceník se musí jen s těžkým srdcem, a to v kontextu zejména s obrovskou cenovou konkurencí na trhu. To, co vidíme, tedy hrozny, jejichž cena začíná výjimečně na 13, ale spíše na 15 korunách za kilogram, si mnozí z nás jen obtížně pamatujeme. I když, podívám-li se do historie, tak obdobná cena hroznů nebyla zase tak dávno.

V roce 2003 jsme zaznamenali průměrnou cenu hroznů ve výši 14,9 Kč/kg, ale pozor, při průměrném výnosu 6,3 tun/hektar. Velmi podobný ročník z hlediska čísel byl však rok 1997. Tehdejší výnos se pohyboval na úrovni 3 tun/hektar při průměrné ceně hroznů 15 Kč/kg. Již nyní je jasné, že tato čísla budou pravděpodobně ročníkem 2010 překonána, a to na svá historická minima i maxima. Z pohledu vinohradníků jsou tyto letošní ceny hroznů jistě potěšitelným údajem, avšak při aktuálním propadu výnosu jde o velmi prodělečné podnikání. Náklady asi 100 000 Kč/ha vinice, v letošním roce ještě navýšené o minimálně 2–3 postřiky, navíc opět dostávají hrozny jako produkt vinohradnictví do velmi významné ztráty. Vezmeme-li to z pohledu zpracovatele, dostáváme obdobná čísla. Vzhledem k nedostatku hroznů se producenti předhánějí v přeplacení toho druhého, aby ten první vůbec nějaké hrozny do podniku dostal. To samozřejmě působí na cenu, a tak můžeme vidět běžně kvalitní hrozny začínající na zmíněných 15 Kč/kg a normálně se pohybující v rozpětí 20–25 Kč/kg. Položme si však otázku: Je výsledný produkt konkurenceschopný? Přepočtu-li cenu hroznů na získaný mošt, dostáváme se na cenu kolem 30– 40 Kč/litr, přičemž v této ceně nemáme započteny žádné přímé ani nepřímé náklady. Výsledná cena moravského vína se pak dostává asi na 50–70 Kč litr. S těmito čísly se musíme podívat do marketů. Nutně sem, neboť zde se obchoduje asi 70 % veškerého vinařského odbytu v ČR. A jestliže se 70 % celkové spotřeby musí dovézt z jižních krajů, kde není nějaký výrazný nedostatek vína, spíše naopak, nezbude nám nic jiného než zůstat v zaběhnuté cenové hladině. Existují možnosti, díky kterým bychom mohli cenu moravského vína zvýšit? Odpověď zní ANO. A je jich více.

• Nutnost odlišení produktu a jeho nedostatek – moravského vína je na trhu pouze 30 % celkové potřeby. Je zde tedy předpoklad jeho nedostatku. Ostatně zjištění SZPI jsou důkazem, že se někteří snaživci pokouší víno neznámého původu prodat jako víno moravské. Odlišení produktu je taktéž patrné. Máme zde vynikající a ve světě silně konkurenceschopná vína s nádherným aromatem, kořenitostí a celkovou harmonií. • Nutnost reklamy produktu – psát zde, že žádný produkt, který není propagován, nebude úspěšný, nemá smysl. I velmi známé Šampaňské víno reklamu v silné míře používá. Díky Vinařskému fondu ČR jsme i zde konkurenceschopní. Nesouhlasím s názorem, že reklamu si může každý podnik dělat sám pro svůj produkt. Tato skutečnost funguje v rámci spotřebního zboží, ale moravské víno je produkt, který spojuje všechny dohromady. Nejde totiž jen o víno jako takové, ale nabídka v sobě spojuje gastronomii, turismus, oddychový čas a zábavu. A propagace moravského vína je právě zaměřena obecným směrem, nikoliv na jednotlivý produkt. Bez propagace bychom zde neměli např. Svatomartinské víno, neměli bychom společnou podporu prodeje ve velkých řetězcích, ale také bychom zde neměli propojení cyklostezek s vinařskou turistikou, certiﬁkovaná zařízení vinařské turistiky, množství informační materiálů v různých jazykových mutacích, elektronické prezentace různých sdružení. Také bychom rozhodně neměli jméno v zahraničí na soutěžích, neboť díky podpoře se řada našich vín dostane do nejvzdálenějších koutů světa. A dost, je toho zkrátka dlouhý výčet. • Nutnost sdružování a vlastní kontroly – všem je jasné, že se současným personálním počtem nemůže SZPI uhlídat celý trh tak, aby se zde nevyskytovali jednotlivci,

kteří podvádějí, klamou spotřebitele či vymýšlejí, jakým způsobem zkazit zákazníkovi jeho příjemné chvíle s vínem. Legislativa nám umožňuje sdružování v interprofesních organizacích, které přebírají funkci státní kontroly a samy si rozhodují, které víno půjde na trh s příslušnou známkou a které nikoliv. Ano, hovořím o našem systému VOC. Zde jsme zaspali a není tu vůle k řešení. Ono řešení musí přijít zespodu. Původní záměr vytvořit jedno velké VOC Morava, které by bylo podpořeno výraznou reklamní kampaní, s následným rozvojem menších VOC, byl většinou vinařů odmítnut. Na druhou stranu nebyly zpracovány relevantní podklady jiného návrhu pro rozvoj VOC v ČR. Dle mého názoru jde o jediný systém, který nám do budoucna pomůže na obrovském evropském trhu přežít, a to tím, že se vinaři budou kontrolovat sami a nepustí mezi sebe někoho, kdo by jim kazil jméno. Z uvedeného vyplývá, že tyto tři základní body jsou cestou k úspěchu. Ano, pokud nám nebude přát počasí, neuděláme nic. Určitě přijdou roky, kdy výnosy hroznů budou větší, a tím také tlak na nižší ceny vína ještě silnější, a my máme jedinou cestu. Vyrobit produkt, kterého bude nedostatek, produkt, který bude podléhat silné kontrole, a tento produkt na trhu podpoříme masivní reklamní kampaní. Potom se můžeme těšit na ceny hroznů třeba až kolem 30 Kč/kg, které budou jak dostatečné pro vinohradníky, tak akceptovatelné pro producenty.

Zprávy / Inzerce

Vinařský obzor (10/2010) 475

Upozornění pro příjemce podpory na výsadbu/obnovu vinic z Vinařského fondu Příjemci podpory na výsadbu nebo obnovu vinice z roku 2004, kteří nepožádali o posunutí splátek návratné části této podpory, a nemají tedy podepsané nové rozhodnutí o posunutí splátek, jsou povinni do 31. října 2010 zaplatit první splátku z této podpory (výše částky i splátkový kalendář jsou uvedeny v uznání závazku, které je součástí rozhodnutí o poskytnutí podpory). Upozornění se týká i těch, kdo vysazovali v roce 2003 (tzn. že první splátku platili loni k 31. 10., letos tedy mají zaplatit druhou splátku). Níže najdete pokyny k platbě (všem byl zároveň zaslán informační e-mail, resp. dopis). POKYNY K PLATBĚ: Číslo účtu: Variabilní symbol: Speciﬁcký symbol:

27-582806217/0100 číslo rozhodnutí – to najdete v záhlaví rozhodnutí (pro příklad RV/48/03 má variabilní symbol 4803) IČ, příp. rodné číslo.

V případě jakýchkoliv dotazů nás kontaktujte: – telefonicky na 541 652 471–4 – e-mailem na info@vinarskyfond.cz

inzerce©

Pavel Večeřa, Vinařský fond

476

Vinařský obzor (10/2010)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Arkadia Odrůda Arkadia je typická stolní odrůda. Byla vyšlechtěna na Ukrajině, ve Výzkumném ústavu vinohradnickém a vinařském v Oděse. Vznikla křížením stolních odrůd Moldova × Cardinal. Na Ukrajině patří mezi velkovýrobně pěstované stolní odrůdy révy vinné. V našich pěstitelských podmínkách je určena především pro pěstování u malovinařů a zahrádkářů. Arkadia je první registrovaná stolní interspeciﬁcká odrůda v České republice.

Pěstitelské vlastnosti Arkadia je odrůda náročná na stanoviště. Vyžaduje proto dostatečně teplá a chráněná stanoviště. Nejvhodnější jsou slunné svahovité polohy nebo stanoviště exponovaná na jih a dobře chráněná před nebezpečným výskytem zimních mrazů. Odrůda je bujně rostoucí. Vyžaduje však hlinité nebo hlinitopísčité, vododržné půdy. Na takových půdách potom dochází k vývoji vzhledově velmi atraktivních hroznů. Suché půdy jsou nevhodné, dochází k vývoji méně kvalitních hroznů. Na suchých lokalitách je vhodná dobře řízená doplňková kapková závlaha. V okrajových nebo nevinařských oblastech je vhodná i pro pěstování ve sklenících. Zavlažování však ovlivňuje chuťovou kvalitu bobulí. Příliš intenzivní závlaha není pozitivní pro kvalitu hroznů. Dochází k vývoji velmi hustých hroznů, které jsou citlivé na rozvoj hnilob. Bobule přijímají velké množství vody a dochází tím ke zředění obsahových látek v bobulích. Chuť takových bobulí je potom fádní. Při pěstování ve sklenících na Zahradnické fakultě v Lednici se tato skutečnost výrazně projevuje. Keře ve

skleníku se velmi pravidelně zavlažují a na keřích se vytváří velmi atraktivní hrozny. Chuťová kvalita bobulí je však nízká. Závlahu je proto vhodné provádět úměrně vývoji keře a hroznů a výrazně ji nepřehánět. Rašení odrůdy je středně rané, ve druhé polovině dubna. Zaměkání nastupuje koncem července. Odrůda má rané dozrávání koncem srpna až začátkem září. Odolnost k zimním mrazům je střední až nízká. Jestliže ponecháváme na keřích vel-

mi vysokou násadu hroznů, může často docházet k silnému poškození zimními mrazy. Vhodné jsou proto pěstitelské tvary s větším množstvím starého dřeva, které zvyšuje mrazuodolnost. Arkadia patří mezi interspeciﬁcké odrůdy, tzn. odrůdy s vyšší odolností k houbovým chorobám. Vzhledem k ranému dozrávání nevyžaduje ochranu proti šedé hnilobě. V průběhu vegetačního období je však vhodné provádět 2–3 chemická ošetření Foto J. Halady

Ampelograﬁcká charakteristika Vrchol mladého letorostu je zelený, středně hustě ochlupený. List je středně velký až velký, tmavě zelený, trojlaločnatý až slabě pětilaločnatý, na okraji listu výrazně zoubkovaný. Povrch listové čepele je hladký. Hrozen je velký až velmi velký, u základu třapiny rozvětvený, rovnoměrně hustý. Bobule je velká, vejčitá, zelenožlutá, v plné zralosti až žlutá. Dužnina je pevná, silná, chrupkavá. Jednoleté dřevo je hnědé, v uzlech tmavohnědé až načervenalé.

1 Arkadia – hrozen a list

2 Arkadia – keř

Foto P. Pavloušek

Vinařský obzor (10/2010) 477

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

3 Arkadia – keř

dřevě. Tento tvar je vhodný pro zahrádkáře, kteří pěstují révu vinnou ve sklenících.

rech však musíme regulovat násadu hroznů, aby nedocházelo k přeplození. K rozvoji kvalitních hroznů je vhodné ponechat 1 hrozen na letorostu. V termínu asi 14–21 dnů po odkvětu je proto vhodné část hroznů odstranit, čímž se zabezpečí dobré podmínky pro rozvoj ostatních hroznů. Odrůdu lze pěstovat i na středním, případně vysokém vedení za stejných podmínek regulace plodnosti. Ve sklenících lze použít i pěstitelský tvar – Vertiko. Dobře plodí na krátkém plodném

Foto SS

Využití odrůdy: Arkadia je typická stolní odrůda, s hrozny určenými výhradně pro přímý konzum. Vzhledově atraktivní hrozny mohou sloužit i jako vhodná dekorace. Pokud nejsou keře přetěžovány, jsou hrozny velmi velké a atraktivní. Chrupkavá dužnina a jemně aromatická příchuť patří mezi nejlepší kvalitativní znaky stolních odrůd. Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

proti plísni révy a padlí révy. Jako vhodný termín pro chemické ošetření se ukazuje fenofáze po odkvětu a další ošetření je třeba řídit podle rozvoje houbových chorob. V dobrých mikroklimatických podmínkách ji lze pěstovat také bez jakékoliv chemické ochrany. Ve sklenících je opět třeba pečlivě kontrolovat napadení padlím révy. Doporučované zatížení je 4–6 oček na m2. Odrůda má ráda řez na dlouhé plodné dřevo. Arkadia je vhodná pro pěstování na velkých tvarech, pergolách. Při velkých tva-

Foto P. Pavloušek

6 Arkadia – hrozen

4 Arkadia – list

5 Arkadia – vrchol letorostu

7 Arkadia – pupen

VÍNO SI ŽÁDÁ SKLO. Emocionální, stálé, elegantní. Ušlechtilé víno je příslibem. Skleněný obal jej uchovává pro naše oči, nos, ústa i srdce. Udělejte ze svého vína umělecké dílo. Víno si žádá sklo. Sklo z Vetropacku.

Vetropack Moravia Glass, akciová společnost CZ-697 29 Kyjov, Tel.: +420 518 733 111, www.vetropack.cz

Zprávy

Návrat k sudům barrique větších objemů Již několik let je v bednářstvích v Itálii, ale nejen v ní, patrný vzestup objednávek sudů větších objemů, než je tradičních přibližně 225 litrů u klasických barikových sudů. Tyto naopak zaznamenávají pokles objednávek do výroby. Vinaři argumentují tím, že spotřebitel mění chuťové preference a již tolik nevyhledává vína s převahou intenzivních dřevitých tónů, ale inklinuje spíše k projevu odrůdy a ovocitosti. Mnozí výrobci se podle toho zařizují – sudy se používají vícekrát a zejména narůstá používání sudů větších objemů, obzvláště double-barrique (asi 550 l). Poptávka po sudech větších objemů byla jednu dobu dokonce taková, že vinaři z Chianti Classico čekali na svou objednávku i po mnoho měsíců. Zdroj: Decanter (ss)

V Alsasku vandalové zničili GMO révu Dne 15. srpna kolem páté hodiny ranní vtrhlo několik desítek militantních odpůrců geneticky modiﬁkova-

Vinařský obzor (10/2010) 479

inzerce©

Zprávy / Inzerce

ných organismů (GMO) do areálů vinařského výzkumného institutu INRA v Colmaru v Alsasku a na pokusných pozemcích zničilo přibližně 70 keřů GMO révy vinné. Události předcházel obdobný násilný čin v září loňského roku, kdy osamělý muž poničil keře révy částečně a bylo možno je následně přeštěpovat. „Tentokrát byli vandalové preciznější, keře zničili téměř úplně a obnova bude jen těžko možná. Škoda přesahuje 16 tisíc eur,“ upřesňuje Jean Masson, ředitel ﬁliálky INRA v Colmaru, poté, co podal žalobu, a dodává: „Tito lidé se domnívají, že takovým činem bojují proti milionům hektarů GMO plodin po celém světě, přitom ale jen zničí výzkumnou práci ﬁnancovanou z veřejných peněz.“ Podle vitisphere.com (ss)

Média v Německu V Německu se denně vydává přes 25 milionů výtisků časopisů (tzn. jeden pro tři obyvatele včetně dětí). Mimoto vysílá denně 145 televizí, které průměrný divák sleduje 207 minut. Internet je nyní sledován v průměru

120 minut, ale ještě v roce 2004 to bylo jen 13 minut. Internet se po celém světě rozšířil během dvaceti let jako nejrychlejší médium. Nejlepší budoucnost se předpovídá propojeným médiím, tj. takovým, která lze číst současně na papíru, v mobilu a na obrazovce počítače. Magazin – Deutschland 6/2009/JS

Kampaň pro australská vína v Číně S vládní podporou provádí australští vinaři kampaň za 2 miliony australských dolarů (35 milionů Kč) v Číně. Pro Čínu je Austrálie po Francii druhým největším vývozcem vína s podílem asi 20 % trhu. Problém je ale v tom, že jde o jednoduché levné víno. Cílem kampaně je zlepšit image australských vín, zvýšit jejich cenu, rozšířit nabízenou paletu vín a posunout je z obchodů do restaurací. Der Winzer 9. 7./JS

480

Vinařský obzor (10/2010)

Vinohradnictví

Lubomír Glos Moravská Nová Ves

Nové bezsemenné stolní odrůdy

Cicka

Foto archiv autora

Jarka

Hanka

Foto archiv autora

V poslední době se v prodejnách ovoce nabízí hrozny několika nových bezsemenných odrůd vysoké kvality, s různou dobou zrání. Ty jsou však pěstovány v mnohem teplejších klimatických podmínkách než u nás. Jde o odrůdy, které mají vysoké nároky na teplo a světlo, a proto od nich nelze očekávat dobré výsledky při pěstování v našich podmínkách. Další problém je, že většinou nesnáší větší zimní mrazy. Při šlechtění nových odrůd se zvýšenou odolností k houbovým chorobám a mrazu se nám podařilo získat několik velmi zajímavých bezsemenných odrůd. Dozrávají velmi raně až středně a některé se dají pěstovat i v méně vhodných podmínkách pro révu vinnou. Tyto nové odrůdy nedosahují velikosti bobulí hroznů k nám dovážených a prodávaných, ale chuťově jsou ve velmi dobré kvalitě. Jsou schopny vytvářet více cukru v bobulích a přitom si udržet dostatek kyselin. Tím nedochází k přezrávání a ztrátě harmonické chuti, jak se stává u některých stolních odrůd pěstovaných u nás. Proto je možné hrozny sklízet postupně po delší časové období. Dozrávání stolních odrůd se často velmi liší podle toho, v jakých klimatických podmínkách je pěstujeme. Z toho důvodu se nedá přesněji uvést jejich doba zralosti, která může být velmi rozdílná podle místa pěs-

Foto archiv autora

Anita

odkvětu. Všechny tyto zásahy vedou k vyšší kvalitě stolních hroznů. Odolnost k houbových chorobám u celé této skupiny nových odrůd je vyšší než u odrůd evropských. Při běžné ochraně nedochází k poškození hroznů ani listů. Při pěstování ve vinařských oblastech bude zapotřebí 3–5 postřiků, podle intenzity tlaku houbových chorob. V nevinařských oblastech postačí 2–4 ošetření a v některých místech pro houbové choroby nepříznivých bude možné některé z těchto odrůd pěstovat i bez chemického ošetření. Zájemce o tyto nové stolní odrůdy bude jistě nejvíce zajímat, kde je možné získat sazenice. Dohoda na množení je provedena se školkařskou ﬁrmou Kraus – Mělník. Je však nutno upozornit, že rozmnožování jde postupně, podle toho, jaké množství materiálu je k dispozici. Některé odrůdy v omezeném množství budou k dostání již v tomto roce, ostatní budou namnoženy v dalších letech.

tování. Aby bylo toto období přesnější, snažíme se v popisu nových odrůd uvádět, kolik dnů odrůda dozrává po Čabaňské perle, která je zatím nejranější odrůdou pěstovanou u nás. Menší rozdíly mohou vzniknout pouze podle zatížení keřů. Menší počet hroznů vede většinou k rychlejšímu dozrávání a vyšší kvalitě. Žádná z těchto odrůd není zvláště náročná na teplo a světlo a z toho důvodu také nedochází k většímu rozdílu v době jejich zralosti. Velikost hroznů se mezi jednotlivými odrůdami dosti liší. Velký vliv na to má způsob pěstování. Všeobecně se projevuje, že větší tvar keřů vede k podstatnému zvětšení hroznů. Z toho důvodu je vhodnější odrůdy s menším hroznem pěstovat na větších tvarech. Velký vliv na velikost má také dostatek vody, výživa, teplota a zatížení keřů. Tyto faktory velmi výrazně ovlivňují velikost bobulí. Jejich zvětšení se dá dosáhnout také prostřiháním hroznů 10–20 dnů po

Foto archiv autora

Stolní hrozny se stávají stále více žádaným ovocem. Velký vliv na to má, že již nejsou zbožím sezónním, ale v nabídce bývají celoročně. Velká část konzumentů však dává přednost hroznům bezsemenným. Proto se také šlechtění nových odrůd zaměřuje na získání takových, které nemají v bobulích semena.

Petra

Foto archiv autora

Vinařský obzor (10/2010) 481

Foto archiv autora

Vinohradnictví

Vlasta

Zlata

Zora

Anita

Cicka

Dobra zrání (po Čabaňské perle)

−4 dny

Dobra zrání (po Čabaňské perle)

−10 dnů

Barva

bílá

Barva

bílá

Barva

bílá

Chuť

neutrální

Chuť

neutrální

Chuť

neutrální

Hrozen (kg)

0,20–0,35

Hrozen (kg)

0,15–0,25

Hrozen (kg)

0,15–0,30

Bobule (g)

3–5

Bobule (g)

2,5–4

Bobule (g)

3–5

Odolnost k chorobám

střední

Odolnost k chorobám

dobrá

Odolnost k chorobám

dobrá

Plodnost

střední

Plodnost

střední

Plodnost

střední

Vzrůst

silnější

Vzrůst

střední

Vzrůst

bujný

Petra

Zlata

Vlasta

Dobra zrání (po Čabaňské perle)

−14 dnů

Dobra zrání (po Čabaňské perle)

−16 dnů

Dobra zrání (po Čabaňské perle)

−28 dnů

Barva

modrá

Barva

bílá

Barva

bílá

Chuť

neutrální

Chuť

neutrální

Chuť

neutrální

Hrozen (kg)

0,15–0,30

Hrozen (kg)

0,15–0,25

Hrozen (kg)

0,25–0,45

Bobule (g)

3–5

Bobule (g)

2,5–4

Bobule (g)

3,5–5

Odolnost k chorobám

dobrá

Odolnost k chorobám

velmi dobrá

Odolnost k chorobám

velmi dobrá

Plodnost

střední

Plodnost

střední

Plodnost

vysoká

Vzrůst

silnější

Vzrůst

silnější

Vzrůst

silnější

Jarka

Hanka

Dobra zrání (po Čabaňské perle)

−18 dnů

Dobra zrání (po Čabaňské perle)

−20 dnů

Barva

bílá

Barva

bílá

Chuť

neutrální

Chuť

neutrální

Hrozen (kg)

0,20–0,35

Hrozen (kg)

0,20–0,35

Bobule (g)

3,5–5

Bobule (g)

3–5

Odolnost k chorobám

dobrá

Odolnost k chorobám

dobrá

Plodnost

dobrá

Plodnost

dobrá

Vzrůst

slabší

Vzrůst

střední

KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ – PODPOŘÍTE NÁS

482

Vinařský obzor (10/2010)

Česká republika v Evropské unii

Jiří Sedlo Martin Půček Svaz vinařů ČR

Mainz (Porýní-Falc) – jednání k SOT s vínem, 2. mohučská rezoluce

V 10 hod. zahájil v konferenčním centru televize ZDF 2. mohučské setkání vinařů ministr hospodářství, zemědělství, dopravy a vinařství Porýní-Falce H. Hering. Přivítal přednášející a hosty, mezi nimi i náměstka ministra zemědělství ČR J. Chmiela a náměstka ministra zemědělství Rumunska M. Cosmu, poslance Evropského parlamentu Ch. Klass a H. Dorfmanna a všechny přítomné. Ve svém projevu se zaměřil mimo jiné na potřebu další existence výsadbových práv a rozhodování v regionech, ne centrálně v Bruselu. Předseda vlády Porýní-Falce K. Beck poté pohovořil o kvalitě vína, jeho ceně, významu regionů, potřebě vinařských fondů v Německu a o novém značení vína. Prvním zahraničním hostem byl ministr zemědělství sousedního regionu a státu – Lucemburska – R. Schneider. Sérii zdravic zakončila Královna vína Německa S. Christ. Místopředseda alsaského svazu vinařů Y. Dietrich představil alsaské vinařství po reformě. V Alsasku je celkem 119 vinařských obcí s 15 600 ha vinic, o které pečuje 4 800 podniků. Roční produkce vína činí přibližně 1 milion hl (letos méně) a obrat ve vinařství představuje 500 milionů eur, a tvoří tak 40 % veškeré zemědělské produkce na 4,5 % plochy zemědělské půdy. Důležitý je i turismus, Alsasko ročně navštíví asi 11 milionů turistů a polovina z nich se zajímá o víno. Existují tam čtyři chráněná označení původu (CHOP). Maximální výnos vína je od 55–61 hl/ha v případě Grand cru až po 80 hl/ha u běžného (CHOP) vína. Zemské ani stolní víno neprodukují. Alsasko má v národních předpisech vyjmenováno 11 odrůd, které nelze uvádět na etiketě vína bez CHOP či CHZO. Jsou zásadně proti uvolnění výsadbových práv. Francie využívá prostředky z EU v rámci národního balíčku SOT s vínem prostřednictvím čtyř programů – největší část je čerpána na restrukturalizaci vinic, dále je to

Foto archiv autorů

Na pozvání vlády Porýní-Falc a ve spolupráci s AREV se 16. září uskutečnilo 2. mohučské setkání zástupců vinařů z okolních regionů. První setkání proběhlo v roce 2007 před přijetím reformy SOT s vínem a nyní se hodnotily dopady reformy a navrhovaly se další kroky.

Druhé mohučské setkání; zleva: předseda vlády Porýní-Falc Kurt Beck, Norbert Weber, Romain Schneider (Lucembursko), Královna vína Sonja Christ, Jurai Chmiel (Česko), ministr vinařství Hendrik Hering, Mircea Cosma (Rumunsko)

podpora odbytu vína ve třetích zemích, destilace a podpora investic ve vinařství. S lucemburským vinařstvím účastníky seznámil R. Ley, ředitel výzkumného ústavu v Remich. Celkem 408 podniků obdělává 1 300 ha vinic. 62 % produkce vína země pochází z vinařského družstva Domaines de Vinsmoselle, 28 % uvádějí na trh sami vinaři a 10 % zpracovatelé bez vinic. V odrůdové skladbě tvoří téměř polovinu plochy vinic odrůdy rodiny Pinot. Nejčastější odrůdou je ale Rivaner (MT) s 29 %. Ryzlink rýnský zaujímá 13 % a Elbling 9 % (před 100 lety to bylo 90 %). Roční produkce vína činí přibližně 140 tis. hl (letos méně), z toho se 40 % vyváží. Asi 90 % vývozu vína směřuje do sousední Belgie. Spotřeba vína na hlavu v Lucembursku je nejvyšší v Evropě, 52 l na osobu, ale jen 14 l z toho je lu-

cemburské víno. Před dvaceti lety při stejné spotřebě činilo lucemburské víno polovinu. V současnosti v Lucembursku žije 500 tis. obyvatel a z toho polovina je jiné národnosti. Ti pak konzumují vína ze svých zemí. Finanční podpora EU v rámci SOT s vínem byla rozdělována prostřednictvím programů restrukturalizace a podpory užití rektiﬁkovaného moštového koncentrátu, nyní se namísto toho zavedla prémie na podnik podle plochy vinic. Program klučení vinic se prakticky nevyužívá. V každém případě jsou pro další zachování výsadbových práv. Ve značení využívají obdobu německého systému, ale mají mimo ledového vína i víno slámové. Minimální obsah alkoholu musí být 6,5 % obj. pro Elbling a Rivaner, 7,5 % pro ostatní odrůdy, maximální obsah alkoholu 15 % obj. Kontrolu vína dosud zajišťoval stát, ale při-

Česká republika v Evropské unii

¼ plochy vinic je zavlažována, to umožňuje již 50 let trvalý pokryv půdy. Roční produkce vína se pohybuje kolem 330 tis. hl. V provincii funguje 5 000 vinařství, z nich 70 % dodává hrozny do 12 vinařských družstev při dobrých cenách. Celkem 94 % produkce vína náleží k CHOP a 5 % tvoří zemské víno (CHZO). Změnil se poměr červeného a bílého vína. Před 20 lety zaujímala jenom odrůda Vernatsch 60 % plochy, nyní tvoří bílé odrůdy 51 % a modré 49 % plochy. Polovina produkce vína se spotřebuje v provincii, taky díky značnému zájmu turistů, následuje „export“ do Itálie (19 %). Vína dále vyváží do Německa (12 %), USA (9 %), Švýcarska a Rakouska. Z programů podpor EU v rámci SOT s vínem využívá Itálie téměř všechny, od roku 2011 to budou i investice do sklepního hospodářství. Asi 1/3 prostředků plyne do restrukturalizace vinic, téměř 22 % na podporu zvyšování cukernatosti moštu pomocí RMK a pak na několik druhů destilace. Letos byla poprvé vyzkoušena zelená sklizeň, která má nahradit destilaci. Asi polovina prostředků je vynakládána na opatření, která neřeší budoucnost – jejich působení je omezeno na daný rok. Nově se zavádí také pojištění sklizně a dobíhá destilace a podpora zvyšování cukernatosti moštu pomocí RMK. V Jižních Tyrolích je tomu jinak, využívají restrukturalizaci vinic, podporu odbytu vína ve třetích zemích, podporu zvyšování cukernatosti moštu RMK a od příštího roku podporu investic. Zájem o restrukturalizaci klesá, většina (změna odrůdové skladby) byla provedena již před patnácti lety. Není to prioritní opatření. Podporu odbytu vína využili v USA, vzhledem k menšímu rozsahu vinařství se nemohou orientovat na více zemí, ale uvítali by rozšíření tohoto opatře-

ní i na Společenství. Zrušení možnosti podpory zvyšování cukernatosti RMK od roku 2012 bude pro Itálii problém, asi bude požadovat prodloužení lhůty. Jižní Tyroly tuto podporu nezbytně nepotřebují a naopak vítají převod těchto prostředků do podpory investic. Výsadbová práva považují za zbytečnou byrokracii a chtějí je zrušit. Program klučení vinic se v J. Tyrolích nevyužívá. Jinak je tomu v Itálii, která bude mít zájem na dalším pokračování. Nové značení vína v J. T. nečiní problémy, mají již zavedena dvě CHOP a dvě CHZO (dvě zemská vína). Problémem pro celou Itálii bude potřeba zavedení soukromé certiﬁkace u chráněných označení, což bude znamenat další náklady. Označení vína bez CHOP a CHZO odrůdou je v Itálii povoleno pouze pro vyjmenovaných šest odrůd (Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon, Sauvignon, Chardonnay, Merlot, …) a tím je to vyřešeno i pro J. T. Maximální obsah alkoholu u vína DOC mají stanoven na 13,5 % obj. Úplně na závěr dopoledního jednání představil N. Weber, předseda německého svazu vinařů, situaci v Německu. Německo je v rámci světa plochou vinic na 17. místě, produkcí vína na 9. místě, spotřebou na 4. místě, vývozem (včetně reexportu) na 9. místě a dovozem na 1. místě. Z programů podpor EU v rámci SOT s vínem Německo využívá restrukturalizaci vinic, investice do sklepního hospodářství, podporu marketingu ve třetích zemích a pojištění sklizně. Restrukturalizace a investice běží dobře, u pojištění, ačkoliv je to správné opatření, nejsou ještě všichni přesvědčeni, že nejde jen o podporu pojišťoven. Podporu marketingu ve třetích zemích se daří využívat i na různá školení obchodníků a cesty zahraničních novinářů. Je ale poFoto archiv autorů

pravují přechod pod svaz vinařů. V souvislosti s tím připravují zavedení AOP. V marketingu se chtějí více zaměřit na ostatní národnosti žijící v Lucembursku a Belgii. Pokračoval R. Schmid z rakouského ministerstva zemědělství. V Rakousku je 45 000 ha vinic, o které pečuje 20 tisíc rodinných podniků, z toho asi polovina produkuje víno. Rakouská roční produkce vína činí přibližně 2,5 mil. hl, letos to bude určitě méně, a na stejné úrovni se pohybuje i spotřeba. Jenže 2/3 produkce tvoří bílé víno, takže se musí dovážet červené a vyvážet bílé víno. Asi 600 tis. hl se každoročně doveze a vyveze. Nejvíce vína se vyváží do Německa, ale poměrně dost i do Švýcarska, USA a ČR. Dováží se především červené víno z Itálie. Z programů podpor EU v rámci SOT Rakousko využívá celkem tři programy. Na investice ve sklepním hospodářství je z prostředků do roku 2013 určen největší podíl. Následuje restrukturalizace vinic a nejmenší část je určena na marketing ve třetích zemích. V podpoře exportu se zaměřují na dva pro ně nejdůležitější trhy mimo EU – Švýcarsko a USA. Z investic se zaměřili na přípravu červeného vína (kvasné nádoby), řízení kvašení, ﬁltraci, lahvování, prostory k prodeji vína a certiﬁkaci (ISO). Ostatní běží přes program rozvoje venkova. Využívají nejvyšší možnou sazbu – 40 % nákladů, ale současně je stanovena maximální výše na podnik. Restrukturalizace je rozdělena do řady podprogramů, včetně oprav teras apod., platby jsou na základě paušálních sazeb. Do roku 2013 jsou již vyčerpány veškeré prostředky, resp. jsou podány a schváleny žádosti a částečně i vyplaceny podpory na veškeré prostředky přidělené EU do roku 2013. Jsou proti ukončení existence výsadbových práv, zvláště v souvislosti s probíhající podporou klučení vinic. Ročně se takto navždy v Rakousku vyklučí asi 600 ha vinic, což na rakouskou produkci vína nemá vliv. Možnost uvedení odrůdy a ročníku pro víno bez CHOP a CHZO je pro Rakousko jen špatně stravitelná. V národní legislativě omezili možnost užití jen na odrůdy povolené pro jakostní vína, kterým stanovili podmínky velmi blízké zemským vínům. V minulém roce přijali nový vinařský zákon, kde zakázali na etiketě použití CHOP a CHZO tak, aby se navenek pro konzumenta nic nezměnilo. Podali už žádosti o ochranu názvů do Bruselu. Jinak mají již 7 DAC. Rakousko bude žádat o výjimku pro zvýšení cukernatosti moštu v roce 2010. V zákoně mají stanovenu maximální hranici obsahu alkoholu v případě CHOP a CHZO 13,5 % obj. pro bílé a 14,5 % obj. pro červené víno. Jako poslední ze zahraničních hostů vystoupil H. Scartezzini, ředitel správního úřadu pro ovoce a víno autonomních Jižních Tyrol (vláda J. T.). Plocha vinic činí 5 300 ha, z čehož 27 % plochy je na svazích přes 30 %. Jenom 14 % vinic se nachází v nadmořské výšce do 1 000 m. Přibližně

Vinařský obzor (10/2010) 483

Z jednání 2. mohučského setkání

484

Vinařský obzor (10/2010)

třeba tento program rozšířit i na Společenství. Export německého vína probíhá dobře do zemí Skandinávie, Nizozemí, Belgie a nově i do Polska. Tedy geograﬁcky blízkých zemí, které nemají vlastní produkci vína, a tam je nezbytné export marketingově podpořit. Ale naprostou prioritou je ponechání zákazu nových výsadeb vinic. Přece není možné vynaložit ohromné prostředky EU do klučení 1 milionu hektarů vinic a následně je divoce opět vysadit! Zde je nutné vytvořit během roku 2011 velký tlak na Evropský parlament, aby tomu zamezil. V případě značení německého vína musí na etiketě zůstat stávající označení jakosti (s výjimkou stolního vína) a místo původu. Zda na etiketě bude, nebo nebude uvedeno CHZO či CHOZ, není ještě rozhodnuto. V každém případě bude ve způsobu značení ponechána určitá volnost jednotlivým spolkovým zemím. V oblasti enologické je třeba zachovat v závislosti na vinařské zóně možnost zvýšení cukernatosti moštu sacharózou a možnost zvýšení či snížení obsahu kyselin. Obecně by se mělo o každé výjimce rozhodovat v regionu, kde jsou místní podmínky nejlépe známy, a ne v Bruselu. V Bruselu by se k tomu měla přijmout jen pravidla, podle kterých se bude rozhodovat. Ukázalo se to i na hlavní přednosti reformy – rozdělení prostředků jednotlivým státům, které s nimi nakládají podle pravidel stanovených Komisí, jak nejlépe dovedou. Jednou z hlavních chyb reformy bylo začlenění předpisů pro víno do všeobecných předpisů pro zemědělství. Po polední přestávce následovalo souběžné jednání ve třech pracovních skupinách a závěry se pak projednaly na plénu. Pracovní skupiny: • Regionální prognózy trhu a vývoj produkčního potenciálu • Označování produktů a enologické postupy • Národní programy podpor k zabezpečení konkurenceschopnosti vinařství V podvečer byly závěry všech tří skupin na plénu shrnuty a formulovány do textu rezoluce. Poté následovala prohlídka části televizního komplexu ZDF. Druhá mohučská rezoluce k evropské organizaci trhu s vínem (zkrácený překlad) Dne 16. září 2010 se v Mohuči na základě pozvání vládou Porýní-Falc shromáždilo 180 zástupců z oblasti politiky, vinařství a spotřebitelů z řady regionů Evropy na 2. mohučském setkání. Bylo konstatováno, že vinařské regiony nebyly ze strany Evropské komise zapojeny do přípravy reformy SOT s vínem z roku 2008. Proto v roce 2007 vznikla 1. mohučská rezoluce, aby v ní regiony vyjádřily svůj většinový názor. Ten byl pak z velké části akceptován.

Česká republika v Evropské unii

Komise musí do konce roku 2012 předložit zprávu o účinnosti reformy SOT s vínem z roku 2008. I když se tak dosud nestalo, má být do konce roku 2010 předložena zpráva o budoucnosti Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. Přitom jsou patrné snahy o přesunutí úpravy zeměpisného označení na etiketě a vůbec značení produktů do horizontálních právních předpisů. Účastníci 2. mohučského setkání podporují rozumná a dlouhodobě udržitelná rámcová evropská pravidla pro sektor vína. 1. Regionální prognózy trhu a vývoj produkčního potenciálu Účastníci konstatují, že i přes uskutečněnou reformu předpokládá DG AGRI přebytek vína v Evropě v roce 2015/2016 ve výši 5 % produkce. Oproti prognóze za celý evropský trh s vínem bude vývoj v jednotlivých regionech značně odlišný. Účastníci podporují: • prodloužení zákazu výsadby nových vinic, • mezipodnikovou dělbu práce a spolupráci mezi produkcí hroznů na straně jedné a produkcí a prodejem vína na straně druhé prostřednictvím zjednodušení právních předpisů, • posilování konkurenceschopnosti aktivní podporou strukturálních změn k udržitelným řetězcům od produkce hroznů po prodej vína s přiměřeným podílem všech stupňů na hospodářském výsledku (stejné zacházení), • veřejné předávání aktuálních informací o regionálních trzích pro různé hodnotové hladiny vinařských produktů, • udržení vinic na strmých svazích. 2. Značení produktů a enologické postupy Účastníci konstatují, že reformou byl nahrazen tradiční rozdíl mezi stolním vínem a jakostním vínem na straně jedné vínem bez zeměpisného údaje a vínem se zeměpisným údajem na straně druhé. Ve skupině vín bez zeměpisného údaje je povoleno uvedení odrůdy a ročníku. Vinařství evropských regionů je určeno charakteristickými půdními a klimatickými podmínkami. Tomu odpovídá členění do vinařských zón. Pro každou z nich jsou stanoveny přiměřené enologické postupy. Účastníci podporují: • označení srozumitelné spotřebiteli, • proﬁlování perspektivních menších zeměpisných jednotek, • aby nová zeměpisná označení původu nemusela splňovat minimální požadavky automaticky chráněných jakostních vín,

• pro ochranu regionálních klimatických rozdílů nezbytnost zachování vinařských zón EU, • aby se povolené enologické postupy řídily charakteristikou příslušné vinařské zóny, • zjednodušení povolování výjimek pro přikyselení, např. k tomu mohou být zmocněny země, • aby zůstalo zachováno tradiční zvyšování cukernatosti moštu pomocí sacharózy. 3. Národní programy podpor k zajištění konkurenceschopnosti vinařství Účastníci konstatují, že zavedení národních podpůrných programů v rámci reformy trhu s vínem v EU bylo důležitým krokem k posílení konkurenceschopnosti evropských vinařských podniků. Tyto programy umožňují cílené posílení nejslabších struktur v jednotlivých regionech, což při jednotných programech pro celou EU nebylo možné. Programy by měly pokračovat i po roce 2013, protože dosažení cílů reformy v tak krátké době není možné. Členským státům by měly být poskytnuty prostředky v dosavadní výši. Je důležité, aby opatření zůstala v 1. pilíři, jedině tak je zajištěno, že tato opatření budou využita i v hospodářsky slabších regionech. Účastníci podporují: • pro jednotlivé regiony další pokračování možnosti výběru podpůrných opatření ze stanoveného seznamu, jen by měl být tento seznam rozšířen, • aby opatření na podporu marketingu vína, která se dosud vztahovala jen na třetí země, byla rozšířena i na EU, • vinohradnictví na svazích, a proto by se měla zvýšit jeho konkurenceschopnost cílenou podporou; k tomu by měl vzniknout samostatný podpůrný program, • při provádění národních podpůrných programů maximální využití celého prostoru, který evropský rámec poskytuje. Současně by se zatížení správou systému mělo omezit na nezbytně nutnou mez. Závěr Účastníci 2. mohučského setkání žádají Evropskou komisi o zohlednění svých požadavků při sestavování zprávy ke společné zemědělské politice po roce 2013. Požadují po EK na základě principu subsidiarity větší účast vinařských regionů a větší zohlednění speciﬁckých regionálních přání. Žádají EK, aby při přípravě legislativních návrhů zohlednila požadavky 2. mohučského setkání do té míry, jak to umožňují evropská rámcová pravidla. Účastníci 2. mohučského setkání dále žádají poslance Evropského parlamentu a národních a regionálních parlamentů, aby podpořili reformní proces v duchu této rezoluce.

Vaše víno důkladně prověřím BS vinařské potřeby s.r.o.

www.vinarskepotreby.cz Ing. Hana Horáková laboratoř horakova@vinarskepotreby.cz +420 519 347 531

„Něco tomu vínu chybí! Má to nějakou vadu. Té síry je tam trochu moc...“ Tak to jsou věty, které každý vinař nerad slyší. A přitom stačí tak málo – udělat si rozbor ve vinařské laboratoři a hned víte, jak na tom jste. Někdy se zkrátka šetřit nevyplatí. Od loňského roku je vinařům k dispozici nová specializovaná laboratoř společnosti BS VINAŘSKÉ POTŘEBY s.r.o. ve Velkých Bílovicích. Kromě základních rozborů provádí laboratoř i některé speciální rozbory, které mohou vinařům v konečném důsledku ušetřit značné prostředky. Jak na to jsme se zeptali vedoucí laboratoře Ing. Hany Horákové. Rady za “pár desetikorun“ Na základě rozborů moštu jsme schopni doporučit vinařům odpovídající dávky výživy, která se v mnoha případech na začátku kvašení dodává zbytečně. Naše laboratoř pro letošní sezonu připravila akční ceny rozborů moštu. Vinaři si tak mohou doslova za pár desetikorun ověřit, jak moc je třeba přistupovat s výživou ke kvasinkám v moštu. Rozbor je doslova na počkání Než si vinař nakoupí v našem velkoskladu, má rozbor hotový a může jet domů s informacemi, které mu mohou ušetřit značné prostředky. Na základě analýzy doporučíme vinaři optimální dávky živin pro daný mošt. Ideální stav je, když donese k rozboru mošt již po odkalení. Pak jsme schopni ihned změřit zákal moštu a obsah asimilovatelného dusíku, podle kterých se stanoví dávka výživy.

Na výživě hodně záleží Ve světě se tato stanovení neberou na lehkou váhu. Stanovení správné výživy může mít rozhodující vliv na výslednou harmonii vína. V zásadě se jedná o čtyři varianty použití primární výživy na začátku fermentace, a to podle následující kombinace: vysoký zákal a nízká hodnota dusíku, vysoký zákal a vysoká hodnota dusíku, nízký zákal a nízká hodnota dusíku, nízký zákal a vysoká hodnota dusíku. V průběhu fermentace se již aplikuje standardní výživa. Další rozbory Mezi standardní rozbory velkobílovické laboratoře patří stanovení alkoholu, pH, titrovatelných a těkavých kyselin, oxidu siřičitého, redukujících cukrů, glukózy a fruktózy, extraktu a relativní hustoty . Přestože je laboratoř relativně nová, její vybavení umožňuje provádět i takové rozbory, jako jsou testy na organické kyseliny, testy bílkovinné stability s následným doporučením dávek čířících prostředků, test krystalické stability i test stability barviva u červených vín. Neméně důležitá je i poradenská činnost v oblasti sensorické analýzy s následným doporučením aplikace správných enologických přípravků. Přijďte nás navštívit v síti prodejen BS vinařské potřeby s.r.o. Velké Bílovice - Čejkovská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Mikulov - K vápence, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Znojmo - Brněnská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Brno - Svitavská, po-pá 900 až 1800

486

Vinařský obzor (10/2010)

Vinařská technologie

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Čerpadla využívaná ve vinařství – I. díl

Foto nabídkový prospekt

Čerpadla se liší svou konstrukcí a technickými parametry, které je předurčují k různým účelům. Podle konstrukčního řešení se rozdělují do dvou kategorií – čerpadla objemová a odstředivá. Mezi společné požadavky kladené na obě skupiny čerpadel patří: – omezení oxidace dopravované suroviny – při transportu rmutu omezení dalšího rozmělňování podrcených bobulí – zamezení zvyšování obsahu kalových částic a tříslovin – zamezení ztrát oxidu uhličitého a buketních látek – plynulý transport surovin bez pulzačních rázů – dostatečná výkonnost s ohledem na charakter prováděné operace a objem zpracovávané suroviny První díl je zaměřen na popis konstrukčního řešení objemových čerpadel pístových, rmutových a zubových. Mezi objemovými čerpadly jsou nejrozšířenější čerpadla pístová (obr. 1), která na-

1 Pístové čerpadlo

Foto P. Burg

Čerpadla představují nezbytné vybavení všech vinařských provozů. Jsou využívána při dopravních operacích spojených s transportem rmutu, moštu i vína. Z hlediska konstrukce musí být čerpadla řešena takovým způsobem, aby nedocházelo ke snížení kvality dopravované suroviny při zabezpečení odpovídající výkonnosti.

2 Schéma činnosti pístového čerpadla

cházejí široké uplatnění při čerpání rmutu, moštu i vína. Pracovní část čerpadla tvoří válec s pístem, jehož pohyb zabezpečuje prostřednictvím klikového ústrojí motor o výkonu 2–15 kW. Válec je opatřen kulovými nebo klapkovými ventily, které umožňují jeho střídavé otevírání a uzavírání. Pohybem pístu je vytvářen podtlak, jímž je přečerpávaná kapalina sacím potrubím nasáta do vnitřního prostoru válce. Prostor válce se uzavře sacím ventilem a následným zpětným pohybem pístu je kapalina přes výtlačný ventil přivedena do vzdušníku a dále do výtlačného potrubí (obr. 2). Vzdušník je zčásti naplněn vzduchem a umožňuje vyrovnávat výkyvy tlaku při vytlačování kapaliny. Objem přečerpávané kapaliny je ovlivněn především obje-

mem sacího prostoru, počtem otáček klikového mechanismu a konstrukcí čerpadla. Pro malé objemové průtoky jsou čerpadla řešena jako jednočinná s pracovním prostorem na jedné straně pístu. Pro větší průtoky jako dvojčinná s pracovním prostorem po obou stranách pístu, kdy je kapalina nasávána a vytlačována při obou zdvizích pístu. Výkonnost čerpadel může ovlivnit rovněž počet válců. Konstrukčně nejjednodušší čerpadla jsou řešena jako jednoválcová, u náročnějších konstrukcí jako dvou-, příp. víceválcová. Ve vinohradnických provozech se výkonnost pístových čerpadel pohybuje v rozmezí 1000–20 000 l.h-1. Výkonné konstrukce čerpadel mohou dosahovat výkonnost až 100 000 l.h-1. Pístová čerpadla jsou samonasávací a mohou být v provozu i bez přečerpávané kapa-

Vinařský obzor (10/2010) 487

Foto nabídkový prospekt

Foto P. Burg

Vinařská technologie

ní komora čerpadel je osazena sacím a výtlačným hrdlem s armaturami o průměru 40–100 mm. Rmutová čerpadla mají samonasávací schopnost, při chodu naprázdno však hrozí riziko poškození pryžového rotoru. Dosahovaná výkonnost se pohybuje v rozmezí 3 000–50 000 l.h-1 při transportu rmutu a 5 000–70 000 l.h-1 při transportu vína. Tyto typy čerpadel jsou v současné době dostupné i pro malovinaře, pořizovací ceny dosahují v závislosti na konkrétním typu 10 000–200 000 Kč. Zubová čerpadla (obr. 5) jsou přednostně určena pro dopravu zahuštěných kapalin s vyšší viskozitou, které však neobsahují pevné příměsi. Jsou konstrukčně jednoduchá a technologicky spolehlivá. Pracovní ústrojí tvoří dvojice ozubených kol umístněných v pracovní skříni. Jedno z ozubených kol je na hřídeli aktivně poháněno, druhé kolo se otáčí v záběru. Dopravovaná kapalina se nasává do pracovní komory čerpadla a dále je transportována mezerami mezi zuby po vnějším obvodu skříně (ni-

Foto nabídkový prospekt

liny. Při chodu čerpadla bez úplného zaplnění sacího potrubí však dochází k nasávání vzduchu, což může negativním způsobem ovlivnit zejména ﬁnální kvalitu suroviny (oxidace, pěnění). Rmutová čerpadla (obr. 3) jsou využívána především k dopravě rmutu a v některých případech také moštů a vína. Transport nehomogenní dopravované suroviny s podílem pevných částic zabezpečuje pryžový rotor hvězdicového tvaru umístněný excentricky ve vnitřním prostoru pracovní komory čerpadla. Lopatky rotoru dosedají rozšířenými konci na vnitřní stěnu komory a posunují dopravovanou surovinu směrem k výstupnímu otvoru (obr. 4). Počet otáček rotoru běžně dosahuje 200–600 za minutu, u některých čerpadel až 1 500 za minutu. Z těchto důvodů jsou konstrukce vybavovány převodem do pomala, u některých modelů je možné provádět regulaci počtu otáček pomocí frekvenčního měniče. Sací výkon čerpadla tak může být s ohledem na charakter dopravované suroviny regulován až o 80 %. Samozřejmostí je reverzní chod rotoru ovládaný třípolohovým vypínačem. Pohon čerpadla zabezpečuje elektromotor s výkonem 0,3–5,0 kW, přes převodovku nebo klínový řemen. Pracov-

4 Schéma činnosti rmutového čerpadla

5 Zubové čerpadlo

koliv tedy v místě záběru ozubených kol). Při průchodu se kapalina stlačuje, roste tlak na výtlačné straně pracovní skříně (obr. 6). Objem dopravované kapaliny je úměrný počtu zubů ozubených kol a velikosti jejich obvodové rychlosti. K pohonu se využívají elektromotory o výkonu 0,3–10 kW. Zubová čerpadla jsou charakteristická šetrným chodem bez tlakových rázů a pulzací. Výkonnost se u zubových čerpadel pohybuje v rozmezí 120–130 000 l.h-1. Orientační pořizovací cena se pohybuje kolem 8 000 až 90 000 Kč. Výběru čerpadla pro vinařský provoz je potřebné věnovat náležitou pozornost. Na trhu je dnes k dispozici velmi široký sortiment výrobků, které se liší svou funkcí a jsou určeny pro dopravu rmutu, moštu i hotového vína. Při výběru čerpadla vycházíme proto nejen z účelu, pro který čerpadlo pořizujeme, ale také z množství dopravovaného rmutu a vína. I u malovinařů se vyplácí pořízení alespoň dvou čerpadel, z nichž jedno je určeno pro „čistý“ provoz. Foto P. Burg

3 Rmutové čerpadlo

6 Schéma činnosti zubového čerpadla

Vinařský obzor (10/2010)

Používání polyaminosacharidů z hub ve vinařství Chitin a látky odvozené od chitinu hub a korýši jsou perspektivou pro použití v zemědělství, medicíně, potravinářském průmyslu a jiných odvětvích. Jejich použití je spojeno s netoxickou a vysokou emulgační a stabilizační schopností. Ve vinařství je již prokázána perspektivita použití chitinu při demetalizaci vín. Byl proveden průzkum možnosti použití chitosan-glukanového komplexu z podhoubí houby Aspergillus niger pro stabilizaci vín od polyfenolových zákalů. Byl hodnocen vliv chitosan-glukonového komplexu na výtěžnost fenolových látek z vín v souvislosti s koncentrací sorbentu a dobou kontaktu a také jeho vliv na odstín a intenzitu zabarvení vín. Studie prokázaly, že proces zachycení fenolických látek z vína se sorbentem v koncentraci 0,2 g/l probíhá intenzivněji první 3 hodiny (max. 30,2 %). Další kontakt vína a sorbentu je již neúčelný. Zvětšením koncentrace sorbentu spolehlivě vzrůstá výtěžnost fenolů z vín a dosahuje svého maxima při koncentraci 0,2 g/l. Další navýšení koncentrace sorbentu je neúčelné, protože může vést ke snižování zbarvení vína. Výtěžnost fenolů závisí také na základní koncentraci fenolických látek ve víně. Při porovnání výtěžnosti fenolů u odrůdových vín Cabernet Sauvignon a Malbec byla vyšší výtěžnost fenolických látek ve víně z odrůdy Malbec při vyšší základní koncentraci fenolů. Intenzita zbarvení vína se snižuje se zvětšením koncentrací sorbentu, odstín vína se mění nepatrně při koncentraci sorbentu 0,2–0,4 g/l. Degustační hodnocení šumivého vína odrůdy Chardonnay, stabilizovaného chitosan-glukonovým komplexem, ukázalo odpovídající pro tuto odrůdu čirost, aroma a chuť vína. Použítí chitosan-glukanového komplexu při stabilizaci vín zmenšuje koncentrace fenolických látek ve víně. Výtěžnost fenolů závisí na koncentraci sorbentu a na jejich základní koncentraci ve víně. Tento komplex nemá negativní vliv na optické a organoleptické vlastnosti vín.

Vinařská technologie / Zprávy / Inzerce

SIMEI 2011 Do svého diáře pro rok 2011 si rozhodně nezapomeňte zapsat ve dnech 22. až 26. listopadu těchto pět písmen: S-I-M-E-I. Ano, v těchto dnech proběhne v prostorách nového milánského výstaviště již 24. ročník největší a nejprestižnější světové veletržní přehlídky technologií pro enologii a nápojový průmysl. Spolu s ní se uskuteční též již tradičně její mladší a menší sestra – ENOVITIS – výstava mechanizačních prostředků a technologických řešení pro vinohradnictví a sadařství. Odborní návštěvníci z mnoha desítek zemí světa přijdou do pavilonů 9, 11, 13 a 15 zhlédnout novinky a inovace v oblasti zpracování, plnění a balení tekutých produktů od vína přes džusy a nealkoholické nápoje až po lihoviny, ale také např. olivový olej. Pořadatelé již začali s organizací a propagací veletrhu, neboť jejich snahou je nabídnout návštěvníkům co nejkompletnější a nejbohatší nabídku kontaktů a informací v oboru. Je jisté, že i následující ročník SIMEI nebude jen přehlídkou aktuální nabídky strojů a technologických řešení, ale též odhalí a srovná nejaktuálnější témata sektoru, a to během odborné konference, která se uskuteční souběžně s veletrhem. Jen pro zajímavost vyjmenujme některá témata konference v posledním ročníku

SIMEI: udržitelný rozvoj ve vinařství – principy a skutečnosti; šlechtění révy pro odolnost vůči chorobám a vliv na kvalitu moštu; mechanizace zelených prací – udržitelná volba; kvalita a bezpečnost hroznu a vína – skutečná nebo hypotetická rizika; environmentální udržitelnost ve vinici a sklepě. (ss) Foto archiv autora

488

Více informací na www.simei.it

Vinohradnická mechnizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné Autoři: P. Burg, P. Zemánek – ISBN 978-80-904511-0-0, cca 70 stran, formát 210 × 210 mm Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví. Chemická ochrana vinic – aplikace ochranných látek ve vinicích – mechanizační prostředky pro ochranu vinic – rozptylovače–trysky – seřízení strojů – technické požadavky – příprava kapaliny, plnění a čištění stroje – technologické linky na ochranu vinic – tabulky příkladů výpočtů nákladů na ošetření různými variantami velikosti strojů a výkonnosti traktorů

Podle uvedeného zdroje zpracovala Ing. Tatiana Říhová

150 Kč (včetně DPH) »

Pramen: Vinodelie i Vinogradarstvo, 2009, č. 6, s. 30–31

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Preparáty k výrobì vína • Preparáty k výrobì lihovin • Uzávìry Záklopky • Další potøeby (nejen) pro vinaøe

www.potrebyprovinare.cz Provozovna: 692 01 Klentnice 78, tel. 519 515 117, www.proneco.cz

Vinařská technologie – komerční prezentace

Vinařský obzor (10/2010) 489

Josef Uher: „Křemelina mě přesvědčila, že tak víno neočeše“ I přesto, že se Vinařství Uher řadí k těm mladším a menším, stihlo již dostat svá vína do Salonu vín a získat několik prestižních ocenění. Navíc Josef Uher, hlava tohoto rodinného podniku v srdci Lanžhota, byl jedním z prvních zájemců o koupi horké novinky roku 2009 – multifunkčního ﬁltru Bílek F3. Proto se nápad navštívit jeho vinařství ukázal jako výborná příležitost pro zprostředkování zkušeností s prací na již zmíněném ﬁltru od člověka, jemuž se daří a který je učebnicovým příkladem vinaře, pro něhož je F3 určen.

bídky zapůjčit si a vyzkoušet svíčkový křemelinový filtr FKS i s obsluhou filtračního technika. Během zápůjčky jsme souběžně filtrovali jak na křemelině, tak i na deskovém filtru a srovnávali výsledky. Při srovnání přefiltrovaného vína na hrubých deskách a křemelině byly rozdíly minimální, ale po nasazení ostřejších desek a ostřejší kře-

Jakým způsobem vyrobené víno distribuujete? Spoléháte na soukromou klientelu, nebo spolupracujete s gastronomií? Převážnou část našich odběratelů tvoří soukromá klientela, protože jsme malé vinařství a já nemám vůbec ambice se tlačit někam do supermarketů. Zbylá část produkce končí v restauracích, penzionech a vinotékách. Nyní přejděme k technologii. Proč jste si pořídil právě filtr Bílek F3 a jak zapadá do výrobních postupů vašeho vinařství? Úroveň filtrace u nás byla na trochu horší úrovni. Používali jsme pouze deskový filtr 40 × 40 a neměli nijak vyřešenou koncovou garanční filtraci před lahvováním. Z toho důvodu jsem loni navštívil firmu Bílek Filtry. Během konzultace jsem se mimo informací o koncové filtraci dozvěděl i o výhodách křemelinové filtrace. Využil jsem na-

meliny bylo možné sledovat výraznější zásah do vína u deskové filtrace. Nejmarkantnější rozdíl byl v barvě, kterou desky srazily o odstín dolů. Ale i celkový vjem z vína, jako aromatika a extrakt, jsem u deskového filtru vnímal jako daleko větší zásah do charakteristiky, než tomu bylo u křemeliny. Ale pokud vím, tak po zmiňovaných zkouškách jste si svíčkový křemelinák nekoupil… Ano, to je pravda. I přesto, že mě křemelina přesvědčila o tom, že víno tak neočeše, pro vinařství mé velikosti byl filtr FKS moc velký a F3 byl v té době ještě ve vývoji. V létě již byl v prodeji, tak jsem se přihlásil do programu podpory investic na ZSIF, a jak letos na jaře začala filtrační sezóna, F3 jsem si koupil. Deskový filtr už nepoužívám. Musím říct, že jsem firmě Bílek Filtry, myslím, udělal i dobrou reklamu, protože jsem ho doporučil dvěma svým známým, kteří už ho taky mají.

Foto archiv autora

Jaká je filozofie vašeho vinařství? Areál vinařství máte výstavní, proto předpokládám, že část vašich příjmů plyne i z turismu… Ano, během roku zde pořádáme nejrůznější vinařské akce. My nemáme velké výměry vinohradu, jsme menší vinařství, obděláváme zhruba 3 ha vinic. Naší snahou je dělat kvalitní přívlastková vína. Roční produkce se pohybuje kolem 10–15 tisíc litrů. Já se profesionálně vinaření nevěnuji dlouho a dnes lituji, že jsem nezačal dřív. Naši předci nikdy nebyli velcí vinaři, ale vinohrady měli vždycky. Hned po revoluci jsem začal hospodařit se zemědělskými plodinami a vinohrad musel na čas ustoupit. V roce 2001 jsme ho znovu začali vysazovat a v roce 2005 bylo na světě první oficiální lahvové víno našeho vinařství. O tři roky později se nám již podařil první větší úspěch, kdy se dvě naše vína dostala do Salonu vín.

Jak jste s F3 spokojený? Co byste na něm vyzdvihl? Má velmi jednoduché ovládání. Jednou jsem si přečetl návod k obsluze a už ho více nepotřebuji. Provoz ﬁltru je proti deskám také mnohem ekonomičtější. Ze začátku jsem se trochu bál, že mi F3 nebude stačit kapacitně, ale moje obavy byly zbytečné. I hůře připravená vína zvládá bez problémů. Já jsem s tím ﬁltrem spokojený a nemám k němu žádné výhrady.

(jb)

Josef Uher

Kontakt: Vinařství Josef Uher, Hrnčířská 1206/7, 691 51, Lanžhot tel.: +420 607 603 325 e-mail: vinarstvi.uher@seznam.cz www.vinarstvi-uher.wz.cz

490

Vinařský obzor (10/2010)

Vinařská technologie

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Možnosti využití jablečno-mléčné fermentace u vín ročníku 2010

První rozbory hroznů ročníku 2010 naznačují velmi vysoký obsah kyselin v hroznech bílých i modrých odrůd. Tyto rozbory (v prvním zářijovém týdnu) ukazovaly obsahy 10,5–20 g/l titrovatelných kyselin. Vzhledem k průběhu počasí lze předpokládat, že bude v hroznech vysoký obsah kyseliny jablečné. Jednou z možností, jak eliminovat vysoký obsah kyselin, je jablečno-mléčná fermentace. Lze předpokládat, že se bude provádět nejenom u červených vín, ale také u bílých a růžových. U červených vín je dobře známá a vinaři s ní mají bohaté zkušenosti. V poslední době se však častěji využívá JMF i u bílých vín, neboť existují postupy, které sníží obsah diacetylu a zachovají ovocnost bílých vín. Diacetyl je jednou z hlavních těkavých senzoricky aktivních sloučenin, které se tvoří během JMF. Diacetyl odpovídá za máselné tóny a tóny lískového oříšku typické pro JMF. Tvorba diacetylu je také selekčním kritériem při výběru kmenů mléčných bakterií. Senzoricky prahová hodnota diacetylu ve víně je 0,2–2,3 mg/l v závislosti na typu a složení vína. Množství diacetylu vyšší než 5–7 mg/l může negativně ovlivňovat senzorickou kvalitu vína. V současné vinařské praxi se proto doporučují tři možnosti inokulace bakterií. Doba inokulace může být velmi významná pro senzorickou kvalitu vína. Inokulaci mléčných bakterií lze proto provádět v těchto termínech: – Společná inokulace s kvasinkami před začátkem alkoholového kvašení. – Inokulace ihned po ukončení alkoholového kvašení. – Inokulace s využitím citrát-negativních bakterií. Většina výrobců vín prozatím provádí inokulaci selektovaných mléčných bakterií až po ukončení alkoholového kvašení.

Foto P. Pavloušek

Jablečno-mléčná fermentace (JMF) je enzymatická přeměna kyseliny L-jablečné na kyselinu L-mléčnou a oxid uhličitý (CO2) díky aktivitě mléčných bakterií. Kvalitně provedená JMF zlepšuje chuťovou plnost vína. Cílem JMF je především minimalizace chuťově méně příjemné kyseliny jablečné a její přeměna na jemnější a harmonickou kyselinu mléčnou a mikrobiální stabilizace vína.

1 Nezralý hrozen obsahuje vysoké množství kyselin

terií se provádí 24–48 hodin po inokulaci kvasinek do moštu. Vína, které projdou tyto dva procesy současně, se mohou okamžitě po ukončení alkoholového kvašení a JMF ošetřit oxidem siřičitým, což je pozitivní z pohledu ochrany před oxidací a mikrobiální kontaminací. Pozitivní zkušenosti se současnou inokulací jsou zejména u bílých vín. U bílých vín se zachovává výraznější intenzita odrůdového ovocného aroma a potlačují se máselné nebo mléčné vůně a chutě. Při tomto způsobu inokulace se totiž diacetyl přeměňuje na butandiol, který není v daných koncentracích senzoricky aktivní. Inokulace bakterií po ukončení alkoholového kvašení je závislá především na obsahu volného oxidu siřičitého v mladém víně, který v kombinaci s alkoholem může brzdit rozvoj mléčných bakterií. Pro rozvoj bakterií je třeba zabezpečit dostatečnou výživu, kterou je možné získat také autolýzou

Foto P. Pavloušek

Společná inokulace kvasinek a bakterií neovlivňuje negativně alkoholové kvašení, nezvyšuje hodnotu těkavých kyselin a snižuje délku trvání JMF. Společná inokulace kvasinek a bakterií je výhodná z pohledu lepší přístupnosti živin pro kvasinky a bakterie a lepšího přizpůsobení bakterií na zvyšující se obsah alkoholu. Je však třeba počítat s dodáním komplexní výživy pro kvasinky i bakterie. Napomáhá také chránit mošt a víno před rozvojem nežádoucích mikroorganismů, zejména kvasinek Brettanomyces, které se obvykle rozvijí v prostředí nízké hladiny volného SO2 mezi koncem alkoholového kvašení a začátkem JMF. Základem pro úspěšnou realizaci je vhodná kombinace kmenů kvasinek a bakterií. Tyto informace by měli vinaři získat u prodejců těchto přípravků. Při výběru nevhodné kombinace kvasinek a bakterií může docházet k poruchám kvašení. Inokulace bak-

Vinařský obzor (10/2010) 491

Foto P. Pavloušek

Vinařská technologie

3 Dřevěné viniﬁkátory se často využívají pro kvašení, JMF a následné zrání na jemných kvasničných kalech

kvasinek. Očkování bakteriemi do suchého vína po ukončení alkoholového kvašení snižuje riziko heterofermentativního odbourávání cukrů a tvorby těkavých kyselin. U vín se zbytkovým cukrem hrozí neustále určité riziko, že dojde k vyšší tvorbě těkavých kyselin. Při tomto postupu se však vytváří diacetyl, který může senzoricky ovlivňovat kvalitu vína. Tento postup je proto vhodnější pro červená vína. Schneider (2010) uvádí informace o nových kmenech bakterií, které jsou vhodné zejména pro bílá vína, neboť zachovávají odrůdový charakter a ovocnost vín. Tvorba diacetylu je úzce spojená s růstem mléčných bakterií a odbouráváním kyseliny jablečné. Odbourávání kyseliny citronové a z toho plynoucí tvorba diacetylu začíná pravděpodobně teprve tehdy, když je odbouraná asi polovina kyseliny jablečné. Zvýšení obsahu diacetylu je podporované vysokou koncentrací kyseliny citronové, nižší hodnotou pH, vysokou koncentrací alkoholu, nízkým počtem buněk bakterií anebo zasířením ihned po ukončení JMF. Možností, jak obsah diacetylu snížit, je současná inokulace kvasinek a bakterií, to znamená, že se mléčné bakterie a kvasinky přidávají ihned do moštu. Novou možností snížení tvorby diacetylu je použití citrát-negativních mléčných bakterií. Tato kultura určená k přímé inokulaci nemetabolizuje kyselinu citronovou. Tím nedochází k tvorbě diacetylu, acetoinu, 2,3-butandiolu a těkavých kyselin. Takovým citrát-negativním kmenem mléčných bakterií je např. VINIFLORA CiNE.

Literatura

2 Také hrozny napadené hnilobami mají vysoké kyseliny

SCHNEIDER, I., 2010: Der Biologische Säureabbau. Die Entwicklung geht weiter. Das Deutsche Weinmagazin. č. 18, str. 34–35.

492

Vinařský obzor (10/2010)

Vinařská technologie

Jan Stávek Josef Balík Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů, ZF Lednice, MENDELU Brno

Význam kontroly teploty při viniﬁkaci rosé vín Od komerčně zajímavého a úspěšného rosé vína se v dnešní době očekává intenzivní, čistá a ovocitá aromatika, která podpoří svěžest. V technologii rosé, ale i bílých vín, lze množství a kvalitu buketních látek ovlivnit různými technologickými kroky. Vedle výběru kmene ušlechtilých kvasinek, použití enzymů nebo některých přípravků na bázi taninů vážících aromatické látky lze pracovat také s teplotními podmínkami. Jejich kontrola je důležitá nejen ve fázi samotného kvašení, ale také při ostatních technologických operacích. Řízení teploty má rovněž velký vliv na barevný výraz vína, který je u rosé vín velmi důležitý. Teplota během macerace rmutu Z hlediska intenzity barvy rosé vína je nejvýznamnějším faktorem macerace slupek v moštu. Dochází při ní k vyluhování barviv ze slupek, které se předchozími operacemi, jako je drcení a odzrňování, uvolní jen v malé míře. Při maceraci se barvivo uvolňuje nejen díky narušení slupek při drcení, ale také činností enzymů, které jsou přirozeně přítomny. Enzymy mohou být také přidávány ve formě komerčně dostupných přípravků. Musí ovšem vykazovat značnou čistotu, protože pokud by preparát obsahoval část enzymů s β-glukosidasovou aktivitou, mohlo by dojít ke konverzi anthokyaninů v málo stálé aglykony, což by vedlo ke snížení barevnosti (Sacchi a kol., 2005). Z hlediska aktivity enzymů je důležitá také teplota macerace. Čím vyšší teplota, tím jsou enzymy aktivnější (v rozmezí od 10 do 30 °C) a tím více barviv se do moštu uvolní. Ribéreau-Gayon (2000) doporučuje jako ideální teplotu macerace pro získání silně aromatického vína bez vyššího obsahu polyfenolických látek teplotu

10 až 15 °C (v časovém intervalu 12 až 20 hodin a v inertní atmosféře). Na druhou stranu některými autory bývá doporučována tzv. kryomacerace nebo také supraextrakce, při které se celé hrozny zchladí na teploty od −2 do −3 °C. Po cca 20 hodinách dochází k rozmrznutí a lisování. Tento proces, při kterém se uvolní prekurzory aromatických látek, dostatečně nahrazuje maceraci slupky a získané mošty mají nižší obsah polyfenolů. Ať už se použijí technologie macerace slupek nebo kryomacerace, teplota při maceraci by měla být pod 15 °C, čímž se oddálí alkoholová fermentace a sníží aktivita oxidačních enzymů (Fuster, 2004). Teplota během kvašení Důležitým faktorem je také startovací teplota kvašení, která by neměla být nižší než 15 °C, tak aby došlo k co možná nejrychlejšímu nástupu kvašení a nízké degradaci barviv a prekurzorů aroma vlivem oxidace. Významným fenoménem při kvašení vína je ale vznikající teplo, kterým se kvasící mošt

Sklepní hospodářství Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodářství od zpracování hroznů až po marketing vína, je založena na současných technologických poznatcích a moderních přístupech při výrobě vína. Vychází z rakouských zvyklostí a právních předpisů, ovšem text je doplněn poznámkami vysvětlujícími aplikace příslušných témat na naše podmínky.

472 Kč (včetně DPH)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

ohřívá. To působí negativně nejen proto, že vzrůstá rychlost kvašení a vznikající oxid uhličitý s sebou strhává velké množství aromatických látek, ale také proto, že při vyšších teplotách může vznikat tzv. připečené aroma, způsobené vznikajícími látkami ze skupiny furanů a furfuralů. Teplota při kvašení růžového moštu by proto neměla přesáhnout 22 °C, jinak dochází ke snížení obsahu esterů produkovaných kvasinkami a ke zvýšené tvorbě vyšších alkoholů. Při klasické technologii, kdy mošty kvasí v malých sudech o objemu do 500 litrů, se kvasící médium zchlazuje dostatečně okolním vzduchem sklepa (8 až 12 °C). V případě objemnějších nádrží je nutné použít jiných technologií. Ty jsou většinou založeny buďto na chlazení protékající chladnou vodou (4 až 6 °C) nebo pomocí výměníků instalovaných uvnitř nádrže (desky, nerezové hadice) či jako vnější plášť. Ribéreau-Gayon (2000) nepovažuje zchlazování moštu při kvašení pod teplotu 18 °C za důležité, přičemž podle něj významnější roli v projevení se odrůdového aroma hrají předfermentační opatření a výběr kvasinek. Výběr teploty kvašení je na každém technologovi, který musí u daných hroznů, při použití daných kvasinek, zvolit optimální teplotu, při níž vzniká ideální soubor aromatických látek. V každém případě, pokud se v konečné fázi kvašení používají enzymy na zvýšení aromatiky, je vhodné teplotu kvašení mírně zvednout, aby byla aktivita enzymů vyšší. Teplota během zrání vína K významnému vývoji barvy rosé vín dochází také v době školení a zrání (několik měsíců po dokvašení). Obecně se barva spíše zintenzivňuje, což souvisí s kondenzačními a polymeračními reakcemi anthokyaninů, které vytvářejí stabilnější komplexy (Mo-

Vinařská technologie

nagas a kol., 2006). Pokud při těchto reakcích není teplota příliš vysoká, nezvyšuje se za účasti kyslíku jen intenzita červené, ale vznikají také namodralé nuance. Při vyšších teplotách ale dochází k degradaci anthokyaninů a ke vzniku nebarevných sloučenin (fenolických kyselin) (Ribéreau-Gayon, 2000). Pokud je teplota při zrání vyšší než 20 °C, může víno, zvláště v dřevěných sudech, i žloutnout (Steidl, 2002). Když vína zrají za vyšších teplot, barva většinou přechází do oranžova, tzn. že se projeví zvýšený podíl žluté. Tohoto jevu je často užíváno cíleně k předčasnému staření vín, například růžových, která mají nabývat odstínu cibulové slupky. Světlo, teplota a oxidace jsou chtěnými faktory také při výrobě „vins doux naturels“ (sladkých, fortiﬁkovaných vín) s „rancio“ (oxidativním) charakterem. Experiment Materiál: Pro studium vlivu teploty v průběhu viniﬁkace byly vybrány hrozny odrůdy Frankovka ročníku 2009, z vinařské obce Němčičky, viniční trati Veselý, a zpracovány ve vinařství Jan Stávek Němčičky. Cukernatost moštu byla 21,5 °NM, obsah kyselin 7,9 g.l-1, zpracovány byly stoprocentně zdravé hrozny. Rmut z hroznů byl rozdělen na dvě části, přičemž jedna část byla temperována při teplo-

tě 14 °C a druhá zchlazena na teplotu 5 °C. Doba macerace rmutu temperovaného při 14 °C byla 6 hodin, zchlazovaného na 5 °C 7,5 hodiny. Po maceraci byly rmuty lisovány pneumatickým lisem, do výlisnosti 65 %. Následovalo odkalení moštů prostou sedimentací po dobu 10 hodin a poté rozdělení každého z nich na dvě části a zakvašení stejnou kulturou kvasinek. První část každého moštu byla při kvašení temperována na 17 °C, druhá část zůstala bez kontroly teploty. Vína byla z kvasnic stáčena ihned po dokvašení a následně ošetřována stejnými školicími prostředky. Fr09/14/17 – macerace rmutu při teplotě 14 °C; teplota kvašení 17 °C Fr09/14/BK – macerace rmutu při teplotě 14 °C; teplota kvašení bez kontroly Fr09/5/17 – macerace rmutu při teplotě 5 °C; teplota kvašení 17 °C Fr09/5/BK – macerace rmutu při teplotě 5 °C; teplota kvašení bez kontroly Přístroj: Pro zchlazování rmutů a kvasících vín byly použity chladicí desky. Chlazení v nádržích při kvašení bylo zabezpečováno nerezovými trubkami. Obojí chladicí nástroje byly napojeny na termoregulační stanici.

Vinařský obzor (10/2010) 493

Výsledky: U vyškolených rosé vín byly měřeny základní barevné parametry. Bylo zjištěno, že vína z rmutu macerovaného při teplotě 14 °C vykazují vyšší intenzitu barvy a zároveň mají i vyšší obsah anthokyaninů (cca o 20 mg.l-1) i polyfenolů (cca o 40 mg.l-1), což je v souladu s doposud zjištěnými výsledky a se zkušenostmi z praxe. Vína z rmutů macerovaných při 5 °C vykazovala mírně vyšší odstín v barvě, tzn. vyšší podíl oranžové, což bylo zřejmě způsobeno nižším obsahem anthokyaninů, tudíž nižším výrazem červené barvy, nebo také faktem, že při nižším obsahu vymacerovaných anthokyaninů, respektive veškerých polyfenolů (přirozených antioxidantů), je víno náchylnější na oxidaci, tzn. posun do vyšších odstínů barvy. V obou případech vín kvašených při nekontrolované teplotě bylo dosaženo jak vyšší intenzity barvy, tak vyššího odstínu barvy. Vyšší byl také obsah polyfenolů. Vína byla zároveň hodnocena také senzoricky, a to panelem profesionálních degustátorů. Ti vyhodnotili jako nejlepší víno vzorek Fr09/14/17. Toto víno vynikalo především nejvyšší intenzitou aroma. Naopak nejméně intenzivní v aroma byl vzorek z chladné macerace a netemperovaného kvašení, a to zřejmě kvůli nízkému vy-

494

Vinařský obzor (10/2010)

Zprávy

Vinařská technologie / Zprávy

Tabulka 1 Analytické hodnocení rosé vín vyrobených při různých teplotách viniﬁkace (IB–intenzita barvy, OB – odstín barvy, L* – světlost barvy, a* – podíl červené barvy, b* – podíl žluté barvy, Ant – anthokyaniny, PF – polyfenoly) Víno

Slovácký košt také v Praze Výstavy vín (košty) se konají v celé naší vlasti, převážně však v jihomoravských vinařských oblastech. Pod pojmem Slovácký košt si představujeme výstavu kvalitních vín, cimbálovou muziku a zpěv našich slováckých písniček. Slovácký košt v Praze pořádá Slovácký krúžek Praha. Slovácký krúžek v Praze je sdružení rodáků, přátel a příznivců Moravského Slovácka. V současné době je ve Slováckém krúžku registrováno 300 členů. Pravidelně se setkávají jednou za měsíc (kromě léta) v kulturním domě GONG ve Vysočanech. Už tradičně pořádají v listopadu Slovácké hody, v prosinci Vánoční koledování, v únoru spolu s Valašským krúžkem a Hanáky Moravský ples, v dubnu Výstavu moravských a českých vín a v září vinobraní v Praze-Tróji a Strašnicích. Výstavy vín se zúčastňují velké vinařské ﬁrmy i drobní pěstitelé. Výstava je prezentační čili nebodovaná, nesoutěžní. Praha je velkým spotřebitelem vín, a proto je dobré se zde prezentovat. V roce 2010 se košt uskutečnil v sobotu 12. dubna ve 14.00 hod. v kulturním domě Barikádníků v Praze 10-Strašnicích. V roce 2011 se košt plánuje v měsíci dubnu. Přátelé dobré nálady a dobrého vína, sejdeme se na Slováckém koštu v Praze 2011. František Oslzlý, malovinař z Němčiček Ing. Jan Roháč, Ph.D., předseda výstavního výboru Kontakt: e-mail: slovackykruzek@seznam.cz, tel.: 777 285 587 Pensylvánie, USA – automat na prodej vína Automat na víno v jednom supermarketu nejdříve prověří vydechovaný vzduch a podle obličeje i stáří. Asi po třech minutách „přemýšlení“ se rozhodne buď vydat požadované víno, nebo požadavek zamítnout. Během tohoto času vyhodnocuje, zda klient není podnapilý či nezletilý. Zákazník zde má možnost výběru ze 700 různých druhů chlazených vín, jejichž charakteristika je v nabídce popsána podrobněji. Der Winzer 12. 8./JS

Ant (mg/l)

PF (mg/l)

Fr09/14/17

0,62

1,15

89,24

5,96

7,56

71,00

284,00

Fr09/14/BK

0,65

1,16

88,14

6,12

7,81

68,00

292,00

Fr09/5/17

0,28

1,28

93,61

4,01

8,17

47,00

245,00

Fr09/5/BK

0,31

1,34

92,56

4,28

8,54

52,00

246,00

Tabulka 2 Průměrné hodnoty senzorického posouzení vín vyrobených při různých teplotách viniﬁkace (IB – intenzita barvy, IA – intenzita aroma, AA – atraktivita aroma, PF – obsah polyfenolů, CH – celkové hodnocení vína) Víno

Fr09/14/17

6,07

8,23

7,59

3,15

87,56

Fr09/14/BK

6,19

5,18

4,15

4,52

75,72

Fr09/5/17

2,80

7,31

8,96

1,78

84,67

Fr09/5/BK

2,94

4,93

7,57

2,56

81,25

Foto archiv autorů

Předpokládaná sklizeň v Německu bude letos nižší Výnos hroznů bude nižší oproti minulému roku nejméně o 10 %. Vegetace je od počátku zpožděná asi o deset dnů, byly problémy s opylením květenství a pak byla značná plocha vinic poškozena krupobitím. Sklizeň se v každém případě o něco zpozdí. Der Deutsche Weinbau 18. 8./JS

1 Vyobrazení vín vyrobených při různých teplotních podmínkách viniﬁkace (zleva Fr09/14/17, Fr09/14/BK, Fr09/5/17, Fr09/5/BK)

luhování prekurzorů aromatických látek během macerace a také kvůli následnému úniku vyššího množství aroma během nekontrolované fermentace. Vína z netemperované fermentace vykazovala jak nižší intenzitu aroma, tak jeho nižší kvalitu, a zároveň se zdála být tříslovitější. Nejhůře hodnocený byl vzorek z teplejší macerace a nekontrolovaného kvašení, který vykazoval nejvyšší množství polyfenolů a byl také náchylnější k oxidaci.

Závěr: Řízení teploty viniﬁkace se opět ukázalo jako důležitý a nepostradatelný krok na cestě k výrobě špičkového vína, a to nejen u velkých výrobců, ale také u malovinařů. Zásadní se jeví věnovat pozornost teplotě a délce ležení hroznů, zabezpečit dostatečnou teplotu pro rychlý nástup fermentace a řídit teplotu během kvašení. Ve sledované studii se osvědčila teplota macerace rmutu 14 °C a teplota kvašení 17 °C. Literatura Ribéreau-Gayon, P., Glories, Y., Maujean, A., Dubourdieu, D. Handbook of Enology. Volume 2. Chichester: John Wiley and Sons, 2000. Steidl, R. Sklepní hospodářství. Valtice: Národní salon vín, 2002. 307 s. Monagas, M., Gómez–Cordovéz, C., Bartolomé, B. Evolution of the phenolic content of red wines from Vitis vinifera L. during ageing in bottle. Food chemistry, 2006, vol. 95, s. 405–412. Fuster, A. Obtention de vins rosés de qualité 2e partie: Process de viniﬁcation et qualité du vin. Revue des Oenologues, 2004, no. 113. s. 41–43. Sacchi, K. L., Bisson, L. F., Adams, O. D., A review of the effect of winemaking techniques on phenolic extraction in red wines, American Journal of Enology and Viticulture, 2005, vol 56, s. 197–206

Vinařská technologie

Vinařský obzor (10/2010) 495

František Mádl: Na sudu záleží Jaké byly vaše první zkušenosti s používáním dřevěných sudů? Tak samozřejmě jako jistě všichni jsme začínali se sudy vyrobenými u nás. Experimentoval jsem i s keramickými nádobami, ale zjistil jsem, že víno potřebuje zrát a kamenina v mnoha ohledech není dostatečná. Již v roce 1989 jsem se vybavil novými sudy – dubem i akátem. Plně spokojený jsem s tím ale nebyl. Když jsem pak měl v polovině 90. let možnost se poprvé dostat do Francie a zde přechutnat kvalitní vína vyzrálá v kvalitních sudech, zalíbil se mi tento charakter, který je, zejména u burgundských vín, tolik podobný našim vínům z odrůd Frankovka a Zweigeltrebe, a to přitom za minimálního používání síry. Také jako jedno z prvních vinařství jste začali u nás používat barikové sudy… Na sklonku 90. let jsem přivezl první použité barikové sudy, a to od vinařů, jejichž vína i provoz jsem poznal. První vína, která jsem do sudů dal, byla Zweigeltrebe a Frankovka. Od té doby pracuji zejména s těmito dvěma odrůdami, i když jsem samozřejmě odzkoušel i mnohé další, například výborný z bariku je též Alibernet, každopádně Frankovka a Zweigeltrebe se mi nejvíce osvědčily. Myslím si, že to bude souviset i použitým dřevem, na moravská červená se nejvíce hodí Allier a Nevers. Asi po dvouletém zkoušení použitých sudů jsme pořídili první nové sudy. Začali jsme sudy Berthomieu, ověřovali jsme také sudy ostatních značek, avšak k Berthomieu jsme se po dobrých zkušenostech vrátili. Jakou část vaší produkce tvoří barikovaná vína? Kvalitní sud je samozřejmě ﬁnančně náročná záležitost, proto jsme objem navyšovali postupně. Nyní jsme asi na 10 % produkce, přičemž máme celkem asi 100 barikových sudů a roční obrátku nových přibližně 25 kusů. A co bílá vína? Bílá vína jsem ověřoval hned od začátku, kdy jsem přivezl tři soudky po Sauvignonu. Začal jsem s dobou zrání 8–9 měsíců, víno mělo velmi dobrý ohlas, tak jsem pak přikoupil i nové sudy a do dneška z bílých vín používáme do barikových sudů zejména Sauvignon. Ideální poměr dle mého názoru je asi 50 % nových sudů a 50 % sudů použitých. Co se týče dřeva, tak zde doporučuji pouze Bertrange a Never; Allier je značně výrazný a adstringentní, na bílá vína se příliš

Foto R. Stávek

Není sud jako sud, na tom se shodneme asi bez rozdílu. Je evidentní, že používání dřevěných sudů zažívá v dnešní době renesanci. Jedním z těch, kteří mají s používáním barikových sudů dlouholeté zkušenosti, je i velkobílovický vinař František Mádl, kterému jsme položili několik otázek

František Mádl a jeho „bariky“

nehodí. Obecně by se dalo říci, že kdo hledá spíše výrazný, dřevitý typ s kávovými a praženými odstíny, měl by se zaměřit na dřevo Allier; kdo preferuje zase spíše pro moravská vína ovocitost a jemnost, nechť vyhledává sudy ze dřeva Bertrange a Never. Používáte klasické bariky o objemu těch přibližně 225 litrů, nebo máte i jiné objemy – např. dnes se občas již objevující doubl-barrique? Z 90 % používáme klasickou míru 225 litrů, máme dva sudy double-barrique a připravujeme k použití dalších pět. Je to i z úsporných důvodů, protože odpar z klasické míry a pracnost je poměrně značná. Jen pro představu – barikování děláme 12–18 měsíců a na těch 100 sudů padne při každé dolívce co 14 dní 60–70 litrů vína, podle počasí. Zkoušíme samozřejmě jak různé velikosti, tak i různé způsoby vypálení. Na červená vína tak používáme i z 50 % vína s vypálenými čely, vesměs střední vypálení. Na bílá vína požíváme jemné až střední vypálení, zásadně bez vypálených čel. Jaké jsou aspekty skladování barikových sudů s vínem? Máme samozřejmě samostatnou speciální místnost, barikování není jen o sudu, ale také o teplotě a vlhkosti prostředí, ve kterém se děje. Je to místnost, kde neklesá teplota pod 15 °C a nepřesahuje 20 °C. Co je důležité, sudy nesmí být v suchém prostředí, vlhkost musí být stálá v rozmezí 65–70 %. Může být vysoká vlhkost, která je obvyklá v klasických sklepech, na závadu? Je to na závadu, protože sud chytá plíseň, a tak jak víno prostupuje ven, tak i plíseň

může vstupovat do vína. Vůbec ideální barik je, když sud vypadá po třech letech používání jako nový – jen dřevo je mírně zašlé, ale ideál je bez ﬂeků po plísních či po potřísnění vínem, to se však opravdu málokdy podaří. Je nutné např. při teplotním nárůstu naopak místo dolívky víno odebírat? Ano, určitě ale bude stačit třeba malým koštýřem nebo pipetou odebrat zhruba deci vína. Souvisí to i s tím, že s nárůstem teploty dochází k jablečno-mléčnému kvašení, a tak objem zvyšuje i vyprodukovaný CO2. Co se týče uzavírání sudů – nedoporučuji zátky zarážet příliš natěsno a hluboko, protože v případě nárůstu tlaku v sudu unikajícím CO2 může dojít až k propouštění vína dřevem, zejména přes dýhy u čela. Jak s novými sudy děláte nějaké „zaviňování“? Jediné, co děláme, je to, že nový sud napustíme z třetiny vodou a postaví se na čelo, když po 4–5 hodinách neteče, postaví se na druhé a ověří se totéž. Žádná další opatření nejsou potřeba. Nějaké loužení vodou či čímkoli jiným může kvalitě jen ublížit. Když přivezeme čerstvé nové sudy, pouze vypláchneme vodou zbytky od popela či pilin a rozhodně nic nelouhujeme. Je třeba si uvědomit, že i voda je výborné rozpouštědlo. Kde zejména nacházíte s barikovanými víny uplatnění? Hlavně v gastronomii anebo v přímém prodeji ze dvora. Je zajímavé, že vinotéky o bariková vína příliš nestojí. Děkuji za rozhovor. Richard Stávek

496

Vinařský obzor (10/2010)

Obchod vínem

Svatomartinské 2010 Už šestým rokem pokračuje projekt Vinařského fondu na podporu prodeje mladých Svatomartinských vín. Letošní Svatomartinské přináší několik novinek.

Tou zásadní je doplnění sortimentu odrůd révy vinné, ze kterých se svatomartinská vína mohou vyrábět, o Muškát moravský (k této změně došlo na základě žádosti vinařů). Změnou je i forma hodnocení – to bude realizováno elektronicky na počítačích, dle stobodového systému. Samozřejmě proběhne řada akcí – tou hlavní bude již tradiční Svatomartinský košt v Brně, ve stejný den se uskuteční jeho obdoba v Bratislavě, kde navazujeme na loňský první ročník. Informace o Svatomartinském včetně akcí najdete na www.svatomartinskevino.cz, kalendář akcí také na www.vinazmoravy.cz. Níže najdete kompletní technické podmínky akce Svatomartinské 2010 pro vinaře.

Typ

Alkohol max. *)

Zbytkový cukr

Bílé

12,5 % obj.

Růžové, klaret

Červené

Senzorická charakteristika

Doporučená technologie

Suché **)

Zelenkavě-žlutá barva, svěží ovocité víno s příjemným charakterem primárního aroma ve vůni, vyvážený obsah kyselin a cukrů; možný mírný obsah CO2

Nejlépe řízené kvašení, nebo alespoň kvašení v menších nádobách k zabránění „uvařeného“ charakteru, odkalení, čistá kultura kvasinek

12,5 % obj.

Suché **)

Svěží, ovocitý charakter, růžová nebo cibulová barva, umírněný obsah tříslovin, příjemná kyselina; možný mírný obsah CO2

Krátké vyluhování rmutu (2–6 hod.) s okamžitým šetrným lisováním, případně samotok; nejlépe řízené kvašení, nebo alespoň kvašení v menších nádobách, odkalení, čistá kultura kvasinek

13,0 % obj.

Suché **)

Příjemná rubínová či granátová barva, svěží ovocitá či květinová vůně, chuť hebká, sametová, vyrovnaná, nerušená ostrou kyselinou; možný mírný obsah CO2

Karbonická macerace nebo klasické otevřené či uzavřené kvašení rmutu s následným biologickým odbouráním kyseliny jablečné.

*) Připouští se tolerance metody dle vinařského zákona, tj. +0,4 % **) Suché dle vinařského zákona (tj. až do 9 g/l zbytkového cukru při zachování podmínky rozdílu obsahu cukru a kyselin méně než 2 g/l).

Foto archiv autora

1. Analytické a senzorické standardy vín Jako „SVATOMARTINSKÉ“ se mohou vyrábět tři typy vín: a) bílé – odrůdy Müller-Thurgau, Veltlínské červené rané, Muškát moravský b) růžové, klaret – odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké c) červené – odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké Jednotlivý typ vína je možno vyrobit z každé uvedené odrůdy či z libovolné smě-

Závazné analytické a senzorické standardy

si (cuvée) uvedených dvou odrůd u každého typu. 2. Přihláška a dodání vzorků Přihláška obsahuje přesnou identiﬁkaci výrobce a jednotlivých vzorků. Poplatek za hodnocení jednoho vzorku vína činí 500 Kč plus DPH 20 %.

V roce 2007 přijel sv. Martin do Brna doslova na bílém koni…

3. Hodnocení Hodnocení vzorků bude provádět nezávislá komise z řad vinařských odborníků, sommelierů a uznávaných degustátorů. Všichni členové komise musí mít platné senzorické zkoušky SZPI nebo dle evropských norem ISO. Členy komise jmenuje vlastník známky „Svatomartinské“– Vinařský fond ČR. Hodnocení vzorků bude anonymní (co do označení vzorků). Členové komise budou znát typ (bílé / růžové, klaret / červené) a odrůdu (případně označení jako cuvée bez speciﬁkace poměru). Senzorické hodnocení proběhne na počítačích 100bo-

Foto archiv autora

Vinařský obzor (10/2010) 497

Foto archiv autora

Obchod vínem

Roku 2008 přálo v jihomoravské metropoli sluníčko

4. Označování láhví Láhve s vínem označeným jako „Svatomartinské“: a) musí být označeny etiketou, na které bude uvedeno společné logo „Svatomartinské 2010“. Vinař buď může zapracovat logo do své etikety v souladu s graﬁckým manuálem, který bude vydán majitelem značky, nebo bude moci použít společné etikety, na kterou si dotiskne variabilní údaje o víně a o svém vinařství. b) každá láhev „Svatomartinského“ musí mít společnou smršťovací záklopku s logem „Svatomartinské 2010“. Záklopky bude distribuovat Národní vinařské centrum, o. p. s. Záklopky budou prodávány bez obchodní přirážky, tj. pouze za nákupní cenu. Pavel Večeřa, Vinařský fond Foto archiv autora

dovým systémem, vyhodnocení výsledků bude mediánem, min. bodové hodnocení pro uvedení vína „Svatomartinské“ na trh bude 75 bodů. Pro opakování senzorického posouzení vzorku je min. bodové hodnocení 73 bodů. Pokud víno dosáhne bodového hodnocení pod 75 bodů i po opakovaném hodnocení, víno nelze povolit na trh pod označením „Svatomartinské víno 2010“. Výsledek hodnocení bude vinařům sdělen bezprostředně po ukončení hodnocení, resp. po dokončení technického zpracování výsledků. Zveřejněn bude pouze seznam vín s kladným výsledkem udělení známky – vína s negativním hodnocením nebudou publikována. Hodnocení proběhne v degustačním pracovišti Národního vinařského centra ve Valticích za dodržení zásad odborného nezávislého hodnocení vín.

Ukázky láhví Svatomartinského z roku 2007

Ani vydatný déšť neodradil loni zájemce o Svatomartinské na brněnském náměstí Svobody

498

Vinařský obzor (10/2010)

Enogastronomie

Enogastronomie ve stylu mladých vín a tradičních pokrmů (Svatomartinské menu)

Později, v 7. století byl 11. listopad vyhlášen svátkem. K datu 11. 11. byl stanoven odvod daní a desátků církvi. Lidé přinášeli v průvodu desetinu své úrody, obilí, ovoce, dobytek i drůbež ke zdanění. V České republice se slaví 11. listopad jako příchod zimy (svatý Martin přijíždí na bílém koni) a zejména na Moravě se peče tradiční pochoutka – martinská husa s lokší, případně s klasickými přílohami, a menu uzavírají martinské rohlíky a podkovy. Uplatňování principů sezónnosti v podzimní nabídce Současná gastronomie je ovlivněna společenskými, ekonomickými, zdravotními a globálními aspekty, ale prioritou je návrat k tradicím. Mezi hlavní znaky patří využití sezónních, čerstvých, místních produktů aranžovaných do jednoduchostí s cílem podpoření původního charakteru chuti. Pro každé roční období jsou charakteristické potraviny, které se vyskytovaly v jednotlivých regionech. Sezónní suroviny spojujeme jednak s ročním obdobím, ale mohou se lišit i regionálně. Pro období podzimu jsou charakteristické: bažant, králík, křepelka, srnčí, kachna, husa, hříbky, pórek, brokolice, zelí, kapusta, česnek, hrušky, jablka, brusinky, dýně, hroznové víno, kaštany, vlašské ořechy… Martinská tradice je důkazem správného využívání principů sezónnosti. Doporučuji vyzkoušené tradiční menu od mistra kuchaře Zbyňka Vinše. Konﬁtovaná husí játra zalitá husím sádlem, marinovaná ve víně na kousku čerstvého žitného chleba Očištěná a omytá husí játra nakrájíme na menší kousky, které marinujeme ve víně (stejné, jež bude podáváno jako doprovod k pokrmu). Namarinovaná játra konﬁtujeme (vaříme) v horkém husím sádle se šalotkou a rozmarýnem, které jsme odebírali při pečení husy (pozor, nesmí být přepálené). Přibližně po třiceti minutách (podle velikosti kousků) můžeme podávat. Jsou chutné teplé i vychladlé s rozmarýnem a s čerst-

Foto archiv autorky

Podzim je krásným obdobím, které je již po mnoho let spojeno se svatomartinským hodováním. Tradice oslav doprovázená koštováním mladého vína sahá do období vlády Císaře Josefa II., ale zvyklosti spojené s pečenou husí pochoutkou sahají do 4. století.

vým chlebem. Výborně se snoubí s mladým vínem např. z odrůdy Müller Thurgau, ale i s mladým růžovým Modrým Portugalem. Jemný dýňový krém s praženými semínky Suroviny: 300 g dýně, 300 g kuřecího masa, 50 g řapíkatého celeru a 50 g mrkve, sůl, bobkový list, nové koření, celý pepř., zakysaná smetana. Postup: Dýni omyjeme, očistíme a nakrájíme na kostky. Stejně tak připravíme zeleninu a maso. Vše včetně koření vložíme do vody tak, aby byly všechny suroviny ponořeny, osolíme a vaříme do měkka. Po uvaření vyjmeme koření a všechny suroviny rozmixujeme. Nakonec zdobíme předem opraženými dýňovými semínky. Ihned podáváme zakápnuté olivovým olejem a zakysanou smetanou. Přílohou je tyčinka z máslového listového těsta. Velmi dobře si pochutnáme spolu s mladým Veltlínským červeným raným. Svatomartinská husa Očištěnou a omytou husu nasolíme a můžeme posypat kmínem, vložíme do pekáče prsíčky dolů, podlijeme horkou vodou a pečeme v troubě vyhřáté na 180 °C. Během pečení odebíráme sádlo. Pokud je upečená do zlatova (asi po 1,5 hodině), obracíme ji a opět podléváme vodou, odebíráme sádlo a pečeme stejnou dobu. Podle chuti lze použít také rozmarýn, šalvěj nebo levanduli. Mohou se přidat hrušky a jablka zbavená jádřinců a péci společně. Příloha: Červené a bílé zelí, houskové knedlíky s bylinkami a se šunkou. Čerstvou pečeni z mladé husičky s červeným a bílým zelím, houskovými knedlíky s bylinkami a se šunkou výborně doplní vína: Mladé Svatovavřinecké a Modrý Portugal, a to jak v provedení růžového, tak i červeného. Svatomartinské rohlíčky Jsou spojeny s tradicí sv. Martina a dostávala jej čeleď opouštějící hospodáře na rozlou-

Mladá husička

čenou. Dostávali jej i koledníci, kteří slavili tento svátek koledováním. Suroviny: 450 g hladké mouky, ¼ l smetany, 250 g másla, špetka soli a polovina kypřícího prášku, ořechy nebo mák na plnění. Zpracujeme těsto a necháme hodinu odpočívat v chladničce. Těsto rozdělíme na 4 díly, které rozválíme na placku. Tu rozkrojíme na polovinu, pak na čtvrtiny, ze kterých vyrobíme 16 trojúhelníků. Jednotlivé pak plníme náplní dle chuti a rolujeme od širšího konce k užšímu. Pokládáme na plech s pečicím papírem a potřeme smetanou. Pečeme do zlatova nejlépe při 170 °C. Ještě teplé obalíme v moučkovém cukru s vanilkou. Maková náplň: Mletý mák smícháme s moučkovým cukrem, skořicí, přidáme 3 lžíce horké vody a lžíci rumu, promícháme. Ořechová náplň: Spojíme 5 cl horkého mléka, lžíci medu, 15 dkg strouhaných vlašských ořechů, asi 3 lžičky cukru, lžíci rumu. Svatomartinské rohlíčky plněné vlašskými ořechy se výborně harmonizují s mladým rosé z Modrého Portugalu, ale také s přírodně sladkými a aromatickými víny Pavla Burešová

Obchod vínem

Vinařský obzor (10/2010) 499

Jiří Sedlo Svaz vinařů ČR

Zahraniční obchod s vínem České republiky ve vinařském roce 2009/2010 Dovoz vína do ČR trvale narůstá. Zatímco u sudového vína je spíše stagnace, plně to platí od vstupu ČR do EU pro víno lahvové. U sudového vína jsou sice menší výkyvy v dováženém objemu, ale nekopírují množství u nás sklizených hroznů. V případě lahvového vína jsou meziroční odchylky minimální a trend je stále narůstající. V roce 2004/2005 bylo dovezeno 1,26 mil. hl vína, v roce 2009/2010 to již bylo 1,5 mil. hl. Zatímco lahvové víno se v roce 2004/2005 podílelo na celkovém objemu dovozu 36,5 %, v roce 2008/2009 to bylo již 49 % (viz graf 1).

Graf 1 Dovoz vína do ČR 900 R2 = 0.0138 800 R2 = 0.8566

Množství (tis. hl)

700 600 500 400 300 200 100 0 2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

Vinařský rok Sudové

Lahvové

Graf 2 Vývoz vína z ČR 140

R2 = 0.9124

120 Množství (tis. hl)

Ale roste i vývoz vína z ČR, a to jak lahvového, tak i sudového. Přesto se vývoz sudového vína zvyšuje mnohonásobně rychleji, což není právě v zájmu ČR. Výhodnější by byl export produktu s vyšší přidanou hodnotou. U lahvového vína je také menší pravděpodobnost pančování v dovážejícím státě, a tím znehodnocení značky vín z ČR. Pro trvalý růst exportu je pro nás tedy důležitější růst vývozu lahvového vína, a to i proto, že nemáme dostatek hroznů pro pokrytí tuzemské spotřeby vína. Za posledních 5 let od vstupu ČR do EU se zvýšil náš export lahvového vína na dvojnásobek. V relativním vyjádření poměru dovozu a vývozu tvořil náš objem exportu lahvového vína v roce 2004/2005 jen 8,5 % dovozu stejné komodity a za 5 let se tento poměr zvýšil na 10,7 %. U sudového vína je situace úplně jiná, ale jde o extenzivní směr expanze. Prakticky z nuly se po pěti letech vyváží přes 140 tis. hl sudového vína, tj. přibližně 25 % veškeré naší produkce nebo 18,5 % toho, co jako sudové víno dovezeme (graf 2). V posledních pěti letech se zvýšil náš export vína ze 40 tis. hl na 220 tis. hl., avšak právě v důsledku enormního nárůstu vývozu polotovaru – sudového vína. V roce 2009/2010 jsme vyvezli víno v objemu přibližně 39 % tuzemské produkce vína. V roce 2004/2005 jsme byli čistým dovozcem (dovoz – vývoz) 1,22 mil. hl vína a v roce 2009/2010 tento rozdíl činil 1,28 mil. hl. Mezitím se zvýšila naše produkce a taky spotřeba vína. Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech následující (v milionech Kč):

100 80

R2 = 0.8166

60 40 20 0 2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

Vinařský rok Sudové

Lahvové

2008/09

2009/10

500

Vinařský obzor (10/2010)

Obchod vínem

Rok

Dovoz

Vývoz

Rozdíl

2004/2005

−2603

144

−2459

2005/2006

−2379

156

−2223

2006/2007

−2498

233

−2265

2007/2008

−3273

367

−2906

2008/2009

−3150

392

−2758

2009/2010

3175

453

2722

Graf 3 Dovoz vína do ČR 600

Záporné saldo zahraničního obchodu ČR se tedy blíží 3 miliardám Kč ročně, i když v posledních dvou letech se zlepšuje. Hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou dovezeného sudového vína) se pak pohybuje přibližně mezi 5 a 6 miliardami Kč. Objem dovozu vína podle zemí se příliš nemění, značný nárůst je ale patrný v prvních letech po vstupu ČR do EU v případě Itálie a Slovenska. Naopak druhou pozici na našem trhu vyklidilo Rakousko, které v minulosti dodávalo především levné sudové víno. Zdvojnásobil se i dovoz vína z Chile a během pěti let se zvýšil o 50 % dovoz z Německa a Francie, ve všech těchto případech se dováží především lahvové víno (graf 3). Nejvíce ﬁnančních prostředků za dovezené víno v roce 2009/2010 skončilo opět v Itálii (asi 0,9 miliardy Kč) a pak následuje tradičně Francie (přibližně 0,5 miliardy Kč). Přitom z Francie se dováží asi desetina objemu vína v porovnání s Itálií. Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína vyplývá z grafu 4. Přibližně 90 % objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno z členských zemí EU. V roce 2009/2010 bylo ze Slovenska dovezeno 201 tis. hl a přitom celková sklizeň v roce 2009 tam byla ve výši pod 400 tis. hl. Sudového vína bylo dovezeno 763 tis. hl za 778 mil. Kč. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na grafu 5. Graf 4 Dovoz vína do ČR v roce 2009/2010 celkem (1,54 mil. hl)

Množství (tis. hl)

500 400 300 200 100 0 2004/05

Itálie

2005/06

Španělsko

Rakousko

2006/07

Slovensko

2007/08

2008/09

Maďarsko

2009/10

Francie

Necelá ½ pochází z Itálie, odkud se tak dováží přibližně stejný objem vína, jako je polovina naší roční produkce v posledních letech. Výrazně se však zvýšil objem vína ze Slovenska a Maďarska, zatímco podíl Itálie poklesl. Lahvového vína bylo dovezeno jen nepatrně méně, 737 tis. hl, avšak za výrazně vyšší cenu – 2,11 miliardy Kč. Z uvedené ﬁnanční hodnoty putovalo 0,52 miliardy Kč do Itálie a 0,36 miliardy Kč do Francie. Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně 69 Kč/l. Španělsko spolu s Itálií nám dodávají přes ½ objemu dováženého lahvového vína, na nečlenské státy EU zbývá 15 % a téměř 0,5 miliardy Kč (graf 6). Víno vyvážíme prakticky jen na Slovensko. Z 222 tis. hl exportovaného vína za 453 mil. Kč tam skončilo 205 tis. hl za 371 mil. Kč. Na druhém místě je Polsko s 5,4 tis. hl za 27 mil. Kč. Sudového vína bylo vyvezeno 141 tis. hl za 167 mil. Kč, z toho 140 tis. hl na Slovensko. O lahvové víno v množství 79 tis. hl za Graf 5 Dovoz sudového vína do ČR v roce 2009/2010 (763 tis. hl)

264 mil. Kč se podělilo především Slovensko (65 tis. hl) a Polsko (4,9 tis. hl). Vzájemné obchodní vztahy se Slovenskem v komoditě víno trvale narůstají, po vstupu do EU jsme první čtyři roky více vína dováželi než vyváželi. A narůstající dovoz byl kopírován růstem exportu. V roce 2008/2009 poprvé přesáhl vývoz import, ve vinařském roce 2009/2010 byla obchodní bilance měřená objemem vína vyrovnaná. Ve ﬁnančním vyjádření jsme dovezli víno za 267 mil. Kč a vyvezli za 371 mil. Kč. Důvodem je větší objem dovozu sudového a vývozu lahvového vína (graf 7). Zajímavým obchodním partnerem je pro nás také Polsko. Vývoz trvale roste, ale ve vinařském roce 2008/2009 jsme vyvezli jen 1/10 lahvového vína, zbytek tvořilo víno sudové. Takže i když se zvýšil objem vývozu, množství získaných ﬁnančních prostředků se snížilo. V roce 2009/2010 bylo vyvezeno z 90 % lahvové víno, a tak i když objem mírně poklesl, hodnota se zvýšila (graf 8).

Graf 6 Dovoz lahvového vína do ČR v roce 2009/2010 (737 tis. hl)

Ostatní 5 % Chile 2 % Ostatní 11 %

Rakousko 3 %

Německo 3 %

Ostatní 14 %

Španělsko 4 %

Chile 3 %

Chile 4 %

Španělsko 21 %

Francie 4 % Slovensko 5 %

Itálie 37 % Maďarsko 21 %

Španělsko 12 %

Itálie 44 % Německo 5 % Francie 7 %

Maďarsko 17 % Slovensko 13 %

Chile

Německo

Slovensko 21 %

Maďarsko 13 %

Itálie 31 %

Obchod vínem / Zprávy

Vinařský obzor (10/2010) 501

Graf 7 Obchod vínem se Slovenskem

200

R2 = 0.8518

Množství (tis. hl)

150 R2 = 0.9574

100

0 2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

Vývoz

Dovoz

Graf 8 Vývoz vína do Polska

30 R2 = 0.7478

Množství (tis. hl)

25 20 15

Hradecký pohár vína 2010 V pátek 3. září se pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje uskutečnil v pořadí již čtvrtý ročník mezinárodní soutěže vín „Hradecký pohár vína – Vinum Gradecense“. Tato významná soutěž východních Čech se jako každoročně konala v hotelu Černigov v Hradci Králové, avšak tentokrát v prostorách jeho kongresového sálu. Vzhledem k tomu, že je soutěž uznána Ministerstvem zemědělství ČR, členové odborných komisí mohou být pouze certifikovaní degustátoři s platnými zkouškami. Ti zde v průběhu dne ohodnotili kvalitu 340 vín z České republiky i z mnoha dalších zemí světa. Vedle šesti odborných komisí rovněž paralelně probíhalo i hodnocení komise laické, složené z degustátorů z řad veřejnosti. Ředitel soutěže JUDr. Petr Hůrka, Ph.D., závěrem soutěže oznámil, že výsledky budou oficiálně zveřejněny až po jejich odsouhlasení Ministerstvem zemědělství. Dle neoficiálních výsledků se absolutním šampionem soutěže stal Ryzlink rýnský pozdní sběr 2006 ze Školního statku Mělník. V kategorii bílých vín bylo jako nejlepší víno zvoleno Rulandské šedé z vinařství Weingut Allram z Rakouska. Nejlepším růžovým vínem se stalo Zweigeltrebe 2008 ledové víno z Českého vinařství Chrámce, zatímco titul nejlepšího červeného vína znovu obhájilo moldavské vinařství Château Vartely, tentokrát jeho Merlot. Vítězem nejlepší kolekce vín se stal slovenský vinař Roman Janoušek z Pezinku. Po něm následovaly kolekce uskupení Bohemia Sekt a Znovínu Znojmo se stejným počtem bodů. Hradecká veřejnost pak měla možnost soutěžní vzorky ochutnat na večerní galadegustaci, která se konala tentýž večer rovněž v prostorách hotelu Černigov, a na zámku Kuks týden poté proběhla v rámci vinobraní přehlídka nejlépe ohodnocených vín. Helena Baker

10 R2 = 0.8619 5 0 2004/05

Mil. Kč

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

Tis. hl

Vinařský marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5 Překlad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinařském marketingu, jeho zákonitostech, složitostech a významu s velkým zaměřením na praxi. „Podle poznatku, že doba od uvedení produktu na trh až po jeho vymizení trvá zhruba tři roky, by měla tato kniha být především v souvislosti s kulturou stolování velkou realizační pomůckou při všech strategických marketingových opatřeních pro žáky a studenty, ale hlavně pak pro praktické vinaře. Všechny oblasti průzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velkým zaměřením na praxi.“ (z předmluvy autora).

209 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Ing. Dalibor Šabata (1968–2010) Vinařství Na Vinici v Konárovicích u Kutné Hory postihla další pohroma: nejdříve v roce 2003 jeho sídlo lehlo popelem, v roce 2006 pak tragicky zahynul jeden z majitelů, konárovický rodák Zdeněk Sedlák (vintage 1954), po čemž následovaly vleklé majetkové spory, a letos 24. září náhle po delší nemoci zemřel druhý společník Dalibor Šabata, původem z jižní Moravy, který se zřejmě ze ztráty svého kamaráda nikdy nevzpamatoval. Zakladatelé vinařství Dalibor Šabata a Radek Hanek v roce 1990 vystudovali fakultu potravinářské a biochemické technologie a kvasná chemie se jim stala celoživotním posláním. Na slunných jižních svazích Konárovic, kde se réva vinná pěstovala od druhé poloviny 14. století až do počátku století dvacátého, začali v roce 1995 obnovovat vinice ve dvou historických viničních tratích Zadní zájezd a V Hájku. Na svahu zvaném Na Vinici vybudovali sklepní hospodářství a v roce 2000 založili vinařství. Za tuto obnovu tradice byli v témže roce navrženi na cenu Slow Food Award v italské Bologni, kde se probojovali do čtvrtﬁnále. Dalibore, čest Tvé památce! Vzpomínáme na mnohé krásné společné chvilky u vína a otevíráme láhev Pommard-Poutures vintage 1996 od burgundského vinaře Henriho, jenž Tě inspiroval a kterého jsi s námi počínaje tímto ročníkem pravidelně navštěvoval… Doufáme, že Tvým odchodem do vinařského nebe vinařství Na Vinici nezanikne! Helena a John Baker

502

Vinařský obzor (10/2010)

Vinařský marketing

Jana Stávková Ústav marketingu a obchodu, PEF MENDELU v Brně

Využití marketingu pro rozhodování zákazníka Situace na trhu s vínem se stejně jako na ostatních trzích neustále mění. Změna je v současné době jediná jistota. Stále více vystupují do popředí nejen otázky spojené s pěstováním révy vinné a výrobou vína, ale také otázky spojené s ekonomikou výroby. K tomu je nutné umět využít všech dostupných marketingových nástrojů.

Marketingové řízení firmy znamená, že veškeré úsilí je odvozeno od potřeby uspokojit zákazníka. Marketingové řízení předpokládá dostatek informací o makro prostředí, změnách přírodních, technologických, demografických, ekonomických a společensko-tržních, které, když poznáme jejich stav, vliv a trendy směru vývoje, můžeme dobře využít, a tím objevovat pro firmu šanci na trhu uspět. Obdobně je třeba poznat schopnosti vlastní firmy, její finanční a personální možnosti v daném okamžiku a s výhledem pro nejbližší období. Tyto vlivy prostředí můžeme poznat, využít jich, ale nemůžeme je změnit. Co můžeme měnit, je využití marketingových nástrojů, které významně ovlivňují úspěch firmy v konkurenčním prostředí. Těmito nástroji jsou vlastní produkt, cena, distribuce a komunikace. Produkt (výrobek) je to, co zákazník kupuje a co má uspokojit jeho potřeby a očekávání. Rozhodující jsou jeho užitkové vlastnosti a kvalita. Toto tzv. jádro produktu (odrůda, ročník, chuť, lokalita) je rozhodující pro vyjádření spokojenosti zákazníka. Pro koupi produktu je rozhodující také obal produktu (např. tvar lahve, etiketa aj.). Stanovení ceny produktu je rovněž marketingovým nástrojem. Cena vyjadřuje nejen firemní náklady, ale také význam a hodnotu, kterou produktu přisuzuje zákazník a která odpovídá výrobkové strategii firmy. Vzhledem k otevírání se trhu s vínem do rozdílných regionů nabývají na významu distribuční systémy a logistika. Významně ovlivňují ekonomickou úspěšnost firmy. Nástroje marketingové komunikace, jako reklama, podpora prodeje, vztahy s veřejností, osobní prodej a přímý marketing, jsou bezpodmínečnou podmínkou úspěchu firmy. Účinnost těchto nástrojů je závislá na

• informace • působení makroprostředí • hospodářské údaje o ﬁrmě

ZÁKAZNÍK

Mar. nástroje • cena • produkt • distribuce • propagace

1 Model chování a rozhodování spotřebitele

profesionalitě pracovníků, kteří je realizují. Schematicky popsané vazby marketingového řízení vyjadřuje obrázek 1. Stejně jako je důležité mít dostatek informací o makroprostředí a znalosti o schopnosti ﬁrmy, je také důležité poznat chování zákazníka a faktory, které jeho chování ovlivňují. Jejich rámcový pohled ukazuje schéma na obrázku 2. Schéma detailně ukazuje, jak se na nákupním chování zákazníka podílí faktory kulturní, sociální, osobní a psychologické. Jednotlivé vlivy jsou hierarchicky propojeny, tvoří pyramidu a na samém vrcholu je kupující a jeho rozhodnutí, které vzniklo jako součet všech více či méně působících vlivů. Podle P. Kotlera mají kulturní faktory nejširší a nejhlubší vliv na spotřebitelovo chování. Sociální skupina zahrnuje rozvrstvení společnosti do tzv. společenských vrstev. Společenské vrstvy mají několik charakteristik: lidé z jedné společenské vrstvy mají podobné jednání spíše než lidé ze dvou různých vrstev; člověk zastává podřízené nebo nadřízené místo podle toho, k jaké patří společenské vrstvě; sociální skupinu lze identiﬁkovat nejen podle jednoho znaku,

ale podle souboru znaků (vzdělání, příjem, povolání, jmění a názorová orientace); člověk se může během svého života volně pohybovat z jedné vrstvy do druhé. Možnost tohoto pohybu je dána mírou rozvrstvení v dané společnosti. Společenské vrstvy se také liší v preferenci značek, produktů, ve využití volného času, v životním stylu apod. Například vyšší vrstvy dávají přednost ve smyslu jádra produktu kvalitě vína, gastronomickému požitku, odrůdě, zatímco nižší vrstvy častěji preferují zábavu, uvolnění. Někteří obchodníci se ve smyslu lepšho zacílení marketingových nástrojů zaměřují pouze na určitou sociální skupinu. Sociální faktory tvoří referenční skupiny, rodina, role a statusy. Jsou takové skupiny, které člověka ovlivňují přímo nebo nepřímo. Pro obchodníka mají referenční skupiny význam takový, že vytvářejí tlak na přizpůsobení se, což může ovlivnit volbu produktu nebo značky. Silný vliv na volbu výrobku byl prokázán právě u alkoholických nápojů. Vliv referenčních skupin se také výrazně mění během životního cyklu výrobku. Rodina a příslušníci v ní tvoří nejvýznamnější primární referenční skupinu, která formuje jednání kupujícího. Dříve se pro jednotlivá

Vinařský marketing

pohlaví vyčleňovaly jednotlivé obstarávací činnosti a rozhodovací okruhy. Dnes však více záleží na tom, kdo z partnerů je dominantnější, resp. kdo má v rodině větší autoritu či odborné znalosti. Z marketingového hlediska tedy nelze zacílit marketingové aktivity pouze na ženy nebo na muže na ty oblasti, které by mohly být pro tato pohlaví speciﬁcké. Některé osobní faktory mají velkou vypovídací schopnost o nákupním chování zákazníka, jiné (např. osobnost a sebeuvědomění) mohou pro předvídání jeho chování fungovat se střídavými úspěchy. Mezi typické osobní faktory patří věk, povolání, životní styl, životní cyklus a ekonomické podmínky. Pro každou věkovou skupinu jsou typické jiné konzumní návyky. Celkově tedy můžeme říci, že se lidské potřeby během života mění. Spotřeba se také utváří podle životního cyklu rodiny. Kromě životního cyklu rodiny rozlišují vědci také tzv. psychologický životní cyklus. To znamená, že dospělý člověk prochází během svého života určitými přechody a transformacemi. Člověk může být ve své roli spokojený, ale později se může cítit nespokojen a chce nalézt nové uplatnění. Každá činnost člověka je plněna pod vlivem vnějších podnětů (stimulů) nebo pod vlivem vnitřních pohnutek (motivů), přičemž obojí může působit společně a vzájemně se posilovat. Soubor těchto faktorů tvoří faktory psychologické, mezi něž lze zařadit motivaci, postoje a vnímání. Pokud bychom chtěli hledat důvody motivace, musíme začít u potřeb člověka. Nejprve musíme potřeby rozlišit na biogenní, které jsou vyvolány fyzickou potřebou (hlad, žízeň, zima, nepohodlí), a psychogenní, jež jsou vnímány jako potřeba uznání, vážnosti, sounáležitost, seberealizace apod. Zvláště psychogenní potřeby se neprojevují okamžitě, potřeba musí

Graf 1 Důvody koupě vína (Zdroj: šetření PEF)

Vinařský obzor (10/2010) 503

• KUPUJÍCÍ Motivace Vnímání Zkušenost Přesvědčení Postoje

• PSYCHOLOGICKÉ

Věk Stupeň životního cyklu Povolání Ekonomické podmínky Životní styl a Osobnost

• OSOBNÍ

Referenční skupiny Rodina Role a statusy

• SOCIÁLNÍ

Kulturní Subkultura Společenská vrstva

• KULTURNÍ

2 Faktory nákupního rozhodování

tzv. dozrát neboli nabýt prahové hladiny intenzity. Teprve tehdy se stává potřeba motivem. Vedle potřeb jsou pro motivaci významné emoce, návyky, hodnoty, ideály apod. Literatura uvádí nepřeberné množství motivačních teorií. A. Maslow vytvořil pyramidu potřeb, jejíž základ tvoří fyziologické potřeby a dále k vrcholu stoupající potřeby bezpečnosti, společenské potřeby, potřeby uznání a na samém vrcholu stojí potřeby seberealizace. To, jak lidé vnímají produkt (jak moc jsou přesvědčeni o jeho kvalitách), je pro podniky velmi důležité, neboť to vyjadřuje vnímání o podniku ve společnosti (image). Když značka produktu hlásá, že je kvalitní, mohou to mít lidé podložené skutečnými výzkumy, názory ostat-

Graf 2 Důležitost faktoru (Zdroj: šetření PEF)

Jaké důvody vás vedou ke koupi vína?

ních anebo mohou věřit, že tomu tak je. Postoje zákazníků také velmi ovlivňují míru přijetí produktu zákazníkem, neboť se dají jen obtížně změnit. Poznání faktorů, které zákazníka ovlivňují, vede k jeho spokojenosti a je rozhodující pro úspěch firmy. Spokojený zákazník znamená věrnost firmě, značce, poskytuje kladné doporučení. Nespokojený zákazník v případě pasivní formy mění výrobek (značku, firmu), v případě aktivní formy nejdříve přestane výrobek kupovat, ale aktivně šíří negativní reference, stěžuje si, žádá náklady. K poznání zákazníků slouží různá marketingová šetření. Ukázka výsledků šetření prováděného studenty PEF v roce prezentují následující grafy.

Graf 3 Cena vína (Zdroj: šetření PEF)

Který z faktorů je pro vás nejdůležitější?

Jakou maximální cenu jste ochotni zaplatit za 0,7 l jakostního vína?

100 % 91 %

90 %

45 % 42 %

80 %

40 %

70 %

35 %

60 %

30 %

35 %

50 %

25 %

20 %

32 %

30 %

29 %

27 %

38 %

17 %

10 %

více než 300

250–300

150–200

doporučení od známých

výrobce

obal

kupuji ho jako doplněk k jídlu

5% kupuji ho jako dárek

zábava

zdravotní účinky

12 %

10 %

10 % 0%

15 %

reklama

20 %

13 %

100–150

15 %

50–100

30 %

do 50

31 %

cena

40 %

504

Vinařský obzor (10/2010)

Vinařský marketing

Pavel Krška Národní vinařské centrum

Webové prezentace ve vinařství (2.) (dokončení z minulého čísla) Internet a webové aplikace se staly fenoménem naší doby a platí to i v tak tradičním odvětví, jako je vinařství. V minulém čísle bylo popsáno, jaké by se měl vinař na internetu prezentovat, jak by jeho webová stránka měla vypadat a co by měla obsahovat. Tento díl se bude věnovat oficiální webové stránce našich vín a dalším webovým aplikacím, které může vinař využít. Oficiální webová stránka našich vín – www.wineofczechrepublic.cz Webová stránka pod doménou www.wineofczechrepublic.cz vznikla v roce 2003 jako projekt nakladatelství Radix, který byl vybrán a financován Vinařským fondem jako oficiální webová stránka našich vín. V roce 2004 byla stránka po dohodě převedena na Svaz vinařů ČR, který rozšířil její obsah a dal jí zcela nové technické řešení, které s modifikacemi a vylepšováními funguje prakticky dodnes. Později byla stránka převedena na Národní vinařské centrum, který ji spravuje za podpory Vinařského fondu. V roce 2009 prošla stránka zásadním grafickým redesignem, který vytvořila renomovaná brněnská webdesignerská firma Pecka Design a díky kterému se tento web umístil na skvělém druhém místě v kategorii Gastronomie a potravinářství v národní soutěži webových stránek WebTop100 (za jednou ze stránek plzeňského Prazdroje; před firmami Unilever, Jan Becher, Nestlé, Madeta, Budějovický Budvar, značkou Klasa atd.). Od roku 2005 začala stránka užívat také aliasové domény www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz, což souviselo s vytvořením obecných značek (značky) pro vína z našich vinařských oblastí. Stránka je obsahem zaměřená na několik cílových skupin – veřejnost, novináře, milovníky vinařské turistiky a vinaře (odborníky). Každá z těchto cílových skupin má svůj typ aktualit a své rychlé odkazy na hlavní stránce. Většina obsahu webu je ale společná. Tato webová stránka je pro vinaře jedním z hlavních zdrojů informací. Jsou to především sekce: • Aktuality pro odborníky (záměrně se nezobrazují na hlavní stránce, ale po kliknutí na odkaz Aktuality > Pro odborníky). Jsou zde uveřejňovány aktuální zprávy pro vinaře, jako jsou informace o soutěžích vín, možnostech prezenta-

www.wineofczechrepublic.cz

cí, informace z Vinařského fondu a další užitečné pro výrobce a obchodníky s vínem. Velmi doporučujeme vinařům tuto sekci pravidelně sledovat. Je také možné se přihlásit k automatickému odběru anoncí těchto novinek e-mailem v sekci Aktuality > Novinky e-mailem.

• Kalendář vinařských akcí, který je nejobsáhlejším kalendářem událostí, týkajících se vína, u nás. Každoročně je zde několik set vinařských akcí. Za několik let, které již kalendář funguje, se jej naučila veřejnost sledovat a hlavně – pořadatelé vinařských akcí (vinařské spolky, sta-

Vinařský marketing / Z redakční pošty

rostové i soukromí pořadatelé) se naučili své akce do kalendáře zadávat, což jejinak hlavní problém podobných online kalendářů. Důležité také je, že tento kalendář získává každoročně tištěnou podobu a je distribuován spolu s dalšími materiály edice „Krajem vína – vinařská turistika“, kterou vydává NVC za podpory VF. Od roku 2011 bude tištěná verze vycházet dokonce 2× ročně – na začátku roku a aktualizovaná na začátku turistické sezony. • Adresář vinařství, vinných sklepů a vinoték. Zde má nejen každý vinař (registrovaný u VF), ale i vinný sklep či vinotéka možnost bezplatné a poměrně obsáhlé prezentace, včetně přehledu programů pro turisty, malé fotogalerie a odkazu na interaktivní mapu. Doporučuji všem provozovatelům vinařství, vinných sklepů a vinoték kontrolu a případnou opravu či aktualizaci, případně přidání svého záznamu. Také tento adresář získává svou podobu v tištěné podobě, a to v průvodcích „Krajem vína“ pro vinařskou oblast Morava a vinařskou oblast Čechy. Držitelé certifikace vinařské turistiky mají navíc zvýrazněné označení logem certifikace. Součástí této sekce je také adresář vinařských obcí, vinařských zajímavostí a e-shopů s moravským a českým vínem. Stručný obsah dalších sekcí, určených především pro širokou veřejnost: • Historie a fakta (vývoj vinařství, přírodní podmínky, vinařská legislativa, statistiky, slovník) • O víně (rozdělení vín, odrůdy, výroba vína, ochutnávání a uchování vína, víno a jídlo, otázky a odpovědi, fotogalerie, soubory ke stažení) • Víno a turistika – obsáhlá sekce věnovaná vinařství a turistice. Obsahuje např. informace o projektu „Krajem vína“, popis vinařských tras, služby a cíle vinařské turistiky, informace o certifikaci služeb vinařské turistiky, vinařské turistické programy, putování krajinou…) • Víno a zdraví, Informace a odkazy o víně, Akce a výstavy, monitoring tisku, recepty atd. Další důležité informační zdroje pro vinaře na internetu • Vinařský fond – www.vinarskyfond.cz • Svaz vinařů ČR – www.svcr.cz • Národní vinařské centrum – www.vinarskecentrum.cz a www.salonvin.cz –

zde například v sekci „E-shop“ naleznete široký výběr vinařské literatury, obalových materiálů na víno, informačních a propagačních materiálů atd. • Moravín – svaz moravských vinařů – www.moravin.eu • Cech českých vinařů – www.cechcv.cz • Ekovín – svaz integrované produkce hroznů a vína – www.ekovin.cz • Státní zemědělská a potravinářská inspekce – www.szpi.gov.cz – přístupy ke kontrole > víno • Ministerstvo zemědělství ČR – dříve jednoduchý odkaz www.mze.cz/vino, dnes hledáte poněkud složitě na www. eagri.cz > Zemědělství > Rostlinné komodity > Réva vinná a víno. Součástí webu je i sekce, kde si můžete zkontrolovat zatřídění vín (odkazují na ni také domény www.puvodvina.cz a www.zatridenivina.cz). • Ústřední a kontrolní ústav zemědělský – www.ukzuz.cz (Trvalé kultury > Registrace > vinic) • Státní zemědělský intervenční fond – zde naleznete mimo jiné zajímavé statistiky o obchodu s vínem (Tržní informační systém > Zprávy o trhu > Víno a vinné hrozny) Další zajímavé odkazy naleznete na www.wineofczechrepublic.cz v sekci Informace a odkazy > Zajímavé odkazy. Další využití počítačů a internetu – hodnocení a soutěže vín Počítače a internet proniknuly i do tak speciﬁcké oblasti, jako jsou soutěže a hodnocení vín. Před cca 2 lety zprovoznilo Národní vinařské centrum systém pro přihlašování vín do soutěží a hodnocení vín (www. vinarskecentrum.cz > Pro vinaře). Pokud chce vinař přihlásit své víno do soutěže vín (nejen Salon vín ČR, ale i mnohé další soutěže vín u nás), vyplní údaje o své ﬁrmě a přihlášených online na této webové stránce. Napoprvé sice může chvíli trvat, než si vinař na systém zvykne, ale poté je vyplňování mnohdy rychlejší než u „papírové“ (myšleno včetně různých formulářů v Excelu, Wordu atd.) podoby. Ale co je hlavní – pořadatel akce dostane ze systému automatický export (seznam všech zadaných údajů) ve formě excelovské tabulky – absolutně odpadá ruční přepisování a s tím související ztráta času a chyby, které při přepisu nastávaly.

Vinařský obzor (10/2010) 505

Registrační systém pro soutěže vín

Na internetovou registraci do soutěží vín navázalo v loňském roce vybudování a naprogramování systému na hodnocení vín, které pořídilo a ﬁnancovalo Národní vinařské centrum. Systém představuje server, 20 počítačů pro hodnotitele (malé přenosné počítače, tzv. netbooky) a program (webová aplikace) vyvinutý speciálně „na klíč“ pro NVC. Tento systém zefektivnil a ulehčil hodnocení vín – hodnotitel se může soustředit jen na víno, a nemusí se zatěžovat počítáním výsledných hodnot stobodové tabulky. Navíc má předseda komise okamžitý přehled o hodnocení jednotlivých členů komise a po uzavření hodnocení jednotlivého vzorku má také každý hodnotitel ihned nejen zpětnou vazbu ve formě výsledku za komisi, ale i přehled hodnocení ostatních členů komise. Samozřejmostí je možnost okamžitého tisku výsledků ihned po ukončení hodnocení posledního vzorku, možnost různých tiskových sestav pro katalogy atd. Naše počáteční obava, že systém bude hůře ovladatelný pro starší hodnotitele, kteří nemají praxi s počítačem, se naštěstí nepotvrdila – za půl roku fungování systému nebyl jediný degustátor, který by měl s hodnocením na počítači vážný problém. Systém byl před nedávnem rozšířen o jazykové verze (němčinu a angličtinu) a nyní chystáme modul vyplňování aromatických „pavučinových“ grafů jako doplněk stobodové hodnoticí tabulky OIV.

Dopis redakci – Vinoforum 2010

Vážená redakce, nemohu nezareagovat na výtky vznesené v článku Vinoforum 2010 Ostrava (VO9). 1. Katalog slouží návštěvníkům výstavy nikoliv vinařům. Na akcích, které pořádá Klub ostravských vínobuditelů K.A.H.A.N. nejste svědky nedůstojného „boje o šampióna“

ani smutné skutečnosti, že v době vyhlášení výsledků není dohromady co ochutnávat. Každý návštěvník obdrží katalog vín přihlášených do soutěže, degustuje libovolné vzorky dle vlastního uvážení a teprve po oﬁciálním vyhlášení výsledků (např. v 19 hod.) obdrží tištěnou brožůrku s kompletními výsledky.

2. Diplomy, bohužel, nelze než souhlasit. Graﬁcké návrhy organizátorů minulých ročníků nebyly k dispozici, nikdo z nás není graﬁk ani písmomalíř a v dobré víře jsme věřili profesionálům. 3. Spolupráci se Svazem vinařů ČR jsme navrhli, abychom před zahraničními účastníky zdůvodnili o tře-

tinu nižší „startovné“ pro soutěžní vzorky z České republiky. (Smutným paradoxem je, že několik měsíců po soutěži mezi neplatiči ﬁgurují výlučně domácí vinaři.) (Na)zdraví MUDr. Martin Křístek

506

Vinařský marketing

Vinařský obzor (10/2010)

Úspěšně pokračuje projekt Certifikace vinařské turistiky Na půdě Národního vinařského centra ve Valticích proběhl seminář pro certifikovaná zařízení. Lektoři Juraj Flamik z Nadace Partnerství a Petr Gondáš z Národního vinařského centra představili zájemcům i stávajícím vlastníkům certifikace vinařské turistiky pravidla a povinnosti certifikovaných zařízení pro rok 2011, hodnocení zařízení, výhody plynoucí z certifikace i chyby a nedostatky, které vedly k odebrání či neudělení certifikátu.

prix Austerlitz, Promenáda červených vín. Nově musí vinařství nabízet obalový materiál k pohodlnému transportu nakoupeného vína a společně s certifikovaným vinným sklepem disponovat nabídkou minimálně 6 odrůd vín k prodeji či ochutnávce. Novým závazkem certifikované vinotéky je nabídka sommelierských potřeb, jako jsou vývrtka, drop stop, kýbl na led, tedy pomůcky, které slouží k dokonalému servisu jak tichých, tak šumivých vín. Restaurace s vínem v příští sezoně zase pozve své zákazníky minimálně jednou ročně na gastronomický banket, vrchol gastronomického zážitku skládající se z několikachodového menu. Kompletní kategorie a kritéria certifikace jsou k zaslání na e-mailu certifikace@vinarskecentrum.cz nebo v aktualitách pro odborníky na stránce www.vinazmoravy.cz, www.vinazcech.cz. V další části semináře představil Petr Gondáš výhody pro tato elitní zařízení vinařské turistiky. Certifikovaná zařízení mají realizátory projektu zajištěnu nadstan-

Na závěr semináře představili ještě realizátoři projektu koncept soutěže, kterou chystají pro návštěvníky webu www.vinazmoravy.cz, www.vinazcech.cz a která bude propagovat certifikovaná zařízení, soutěžící vzdělávat a obdarovávat hodnotnými cenami. Hlavní změny kritérií certifikace pro rok 2011, které opět posunou laťku v nabídce služeb vinařské turistiky, jsou následující. Certifikované vinařství musí uspět (minimálně diplom) na domácí vybrané soutěži a tento úspěch nesmí být starší 3 let. Seznam soutěží, které pro toto kritérium vybralo Národní vinařské centrum, je následující: Salon vín ČR, nominační předkola Národní soutěže vín, Cuvée, Perla vinic, Grand Prix Vinex, Prague Wine Tropy, Mělník město vína – Winefest, Jarovín Rosé, Vinum Juvenale, Top víno Slovácka, Král vín ČR, O hustopečskou pečeť, Vinařské Litoměřice, Festwine, O zlatý pohár Víno & Destiláty, Valtické vinné trhy, Gran

Graf 1 Rozložení certiﬁkovaných zařízení dle podoblastí VO České republiky 24 20

15 11 10

9 7

3 1

1 1

0 0 0

Podoblast

Vinařství

Vinný sklep

Vinotéka

Ubytování

Restaurace

0 0 Litoměřická

Mělnická

Slovácká

Mikulovská

Velkopavlovická

Znojemská

Počet certiﬁkovaných zařízení

Obrázek 1

dardní propagaci, která běží paralelně po několika osách. Na webové stránce www. vinazmoravy.cz, www.vinazcech.cz je to zvýrazněný zápis v adresáři vinařů označený logem certifikace a piktogramem kategorie, ve které je zařízení certifikováno (obr. 1). Stejné označení je i v interaktivní mapě, která na webu doplňuje záznam každého vinaře registrovaného na této stránce. Dále je zde sekce „Certifikace“ v záložce Víno a turistika, kde je možné certifikovaná zařízení filtrovat dle jednotlivých kategorií a dozvědět se kompletně o projektu Certifikace vinařské turistiky, o jeho poslání, pravidlech, výhodách. Další výsadou pro certifikovaná zařízení je zvýraznění v adresářích a texty o certifikaci ve vinařských průvodcích „To nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě“ (roční edice 20 000 ks) a „To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách“ (roční edice 7 000 ks), které vydává Národní vinařské centrum s financováním Vinařského fondu v rámci projektu Podpora a propagace vinařské turistiky na Moravě a v Čechách. Edice získala dvě významná ocenění na prestižní přehlídce národních propagačních materiálů Tourpropag v Písku (obr. 2). Materiály jsou distribuovány na veletrzích cestovního ruchu, vinařských veletrzích, akcích, pomocí turistických informačních center i vinařům samotným. Celý projekt provází zvýšená medializace jak v internetových, tak v tištěných médiích. Není tedy překvape-

ním, že se o certifikovaných zařízeních dočtou odběratelé periodik, jako jsou Instinkt, Blesk pro ženy, Vlasta, Koktejl, Překvapení, Květy a další, dá se říci nejčtenější měsíčníky či týdeníky v České republice. Třikrát už se spolupracovalo na prezentaci certifikovaných zařízení prostřednictvím České televize v regionálních zprávách a na internetovém portálu ČT24. Na certifikovaná zařízení je pohlíženo jako na elitní subjekty vinařské turistiky. Národní vinařské centrum i Nadace Partnerství dává těmto subjektům přednost při pořádání výletů s novináři a preferuje certifikovaná zařízení při nabídce turistických cílů koncovým zákazníkům. V neposlední řadě je propagací smaltová tabulka s logem vína z Moravy nebo vína z Čech s nápisem (v češtině i angličtině) Certifikace vinařské turistiky, piktogramem kategorie certifikace a webovým odkazem (obr. 3). Mluvilo se také o úspěšnosti jednotlivých žadatelů, o důvodech odejmutí či nepřidělení certifikátu a statistice úspěšnosti. Do dnešního dne přijalo Národní vinařské centrum 126 žádostí o certifikaci 197 zařízení v kategoriích vinařství, vinný sklep, vinotéka, vinařská restaurace a ubytování spojené s vínem. Kolegium hodnotitelů se rozhodlo přidělit certifikát 103 žadatelům v 157 kategoriích ve vinařských oblastech Morava a Čechy. Úspěšnost žadatelů je tedy nyní 80%. Nejčastější důvody odejmutí certifikátu nebo jeho neudělení jsou: • zařízení nepodnikalo dle platné právní legislativy ČR • přihlášené zařízení nebylo stavebně dokončeno (stavební práce v době certifikace, absence kolaudačního rozhodnutí, zařízení nemělo dodělanou fasádu) • zařízení nereagovalo na výzvu k odstranění zjištěných nedostatků • přihlášené zařízení nepatřilo do vinařských oblastí ČR

Vinařský obzor (10/2010) 507

Foto archiv autorů

Vinařský marketing

Obrázek 2

• provozovatel odmítl uhradit platbu za propagaci • zařízení ukončilo provoz • nejčastějším důvodem odmítnutí certifikace bylo, že zařízení ve srovnání s ostatními přihlášenými nevyhovuje podmínkám certifikace (vzhled a čistota zařízení, hygiena prostor, vzhled fasád a blízkého okolí atd.) Národní vinařské centrum také chystá soutěž, která bude vyhlášena a vyhodnocována v měsíční periodě počínaje říjnem roku 2010. Půjde o kvízové otázky pro milovníky a příznivce vinařské turistiky. Soutěž budou sponzorovat zejména certifikovaná zařízení vinařské turistiky kromě

prvního měsíce, který si vzala pod patronát Nadace Partnerství a její SVATOMARTINSKÝ FESTIVAL OTEVŘENÝCH SKLEPŮ (www.otevrenesklepy.cz), respektive nabídne soutěžícím volnou vstupenku pro dva výherce na víkend plný vína a kulinářských i kulturních zážitků. Sponzorem měsíce listopadu bude certiﬁkovaná vinotéka Salon vín ČR. Soutěž objevíte od 1. října 2010 na stránkách www.vinazmoravy.cz, www.vinazcech.cz, kde bude představena jako aktualita pro příznivce vinařské turistiky.

Ing. Pavel Krška, ředitel Ing. Petr Gondáš, projektový manažer Národní vinařské centrum, o. p. s.

Filosoﬁe vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosoﬁe vína a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit…

222 Kč (včetně DPH) Obrázek 3

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

508

Vinařský obzor (10/2010)

Vinařské aktivity

Kruh přátel vína „Nosey Parker“ založen v Lednici

Mezi přítomnými byli zejména ti, pro které je víno předmětem jejich profese: například Josef Svoboda, ředitel Habánských sklepů, „malý vinař“ František Mádl, obchodník vínem Aleš Macek, gastronom Petr Cibulka, moravský sommelier Libor Nazarčuk a v neposlední řadě profesor Vilém Kraus, nestor českého a moravského vinařství, kterému byl rovněž v průběhu večera předán certiﬁkát čestného členství v mezinárodní federaci vinařských publicistů F.I.J.E.V. se sídlem v Paříži. Docent Michlovský všem přítomným rozdal stručnou anotaci Parkerova veledíla spolu s recenzí profesora Krause a bodovacími tabulkami, vysvětlil Parkerův bodovací systém s jeho unikátní stobodovou stupnicí (viz níže) a nechal kolovat Parkerovu ročenku jak v anglickém originále, tak v jeho překladu do ruského jazyka. Profesor Kraus komentoval Parkerův kritický přístup k současnému obchodu vínem jako velmi cenný. Podle jeho názoru jsou popisy vín dokonalé a velmi sugestivní, avšak upotřebitelnost Parkerovy ročenky pro naše současné podmínky je velmi malá. Pro konzumenta našich, ale i drahých zahraničních vín je rozměr obsahu téměř nezvládnutelný a pro překlad do českého jazyka poněkud obtížný. Může to však být velmi zajímavá pomůcka pro obchodníky zahraničními víny, F&B managery a sommeliery význačných hotelů a restaurací, kteří většinou umí anglicky a mohou se dobře orientovat i v originále. Celkem 22 vzorků vín bylo ochutnáno a ohodnoceno anonymně, obvykle v sériích – ﬂightech od 1 až po 4 exempláře. Podle Parkerova stobodového systému byla vytvořena hodnoticí tabulka pro každého degustátora a pro každé víno. Šestnáct vzorků z oblastí Champagne, Burgundska, Bordeaux, Rhôny, Piemontu, Toskánska a Madridu bylo připraveno a seřazeno k degustaci. Mezi tato vína bylo zařazeno šest vín od přítomných vinařů ad hoc, jmenovitě

Foto Andreea Murgeanu

Dne 6. srpna se v salonku restaurantu Grand Moravia hotelu My Hotel v Lednici pod záštitou majitelky hotelu Michaely Cibulkové konala neobvyklá degustace: Miloš Michlovský v rámci oslav svého titulu „Vinselekt-Michlovský – Vinařství roku 2009“ pozval 15 hostů na ochutnávku vín, která americký kritik Robert M. Parker Jr. ohodnotil nejméně 90 i více body.

Autorka, která je zároveň delegátem F.I.J.E.V. pro Českou a Slovenskou republiku a členkou představenstva, předala během této prestižní degustace profesoru Vilému Krausovi certiﬁkát čestného členství v této mezinárodní organizaci

z vinařství Habánské sklepy, manželů Mádlových a Vinselekt-Michlovský (viz seznam níže). Všechna červená vína byla dekantována předem. V průběhu večera se podávalo několik chodů zážitkové gastronomie restaurantu Grand Moravia, které vládne Petr Cibulka se svým týmem kuchařů s Alexandrem Ludvíkem v čele. Kromě pršutu a variace francouzských sýrů jako degustačního sousta k prezentovaným vínům přicházely za sebou v pravidelných intervalech pokrmy v podobě grilované vepřové panenky, srnčích medailonků a plátků svíčkové, všech připravených perfektně à point, jak už je ostatně v tomto zařízení vysoké gastronomie zvykem. Při posledním takovém gastronomickém vstupu byl podán návrh na pravidelná setkání v této sestavě, a to řekněme alespoň dvakrát do roka, při kterých budou mít frekventanti možnost vzá-

jemně ochutnat podobné „špeky“ ze svých archivů. Pisatelka navrhla tomuto kroužku udělit název „Nosey Parker“, což volně přeloženo znamená nejen „nosatý Parker“, ale v britském slangu se takto všeobecně označuje zvědavá či zvídavá osoba... Tato slovní hříčka se Miloši Michlovskému velmi zalíbila, a tak byl založen Kruh přátel vína „Nosey Parker“. A kdože je oním významným vinařským fenoménem? Robert McDowell Parker Junior (zkráceně Robert M. Parker Jr.) se narodil v roce 1947 v Baltimore, ve státě Maryland, USA. Tento vystudovaný právník si začal v roce 1975 zakládat poznámky o vínech, která ochutnal, oznámkoval stobodovou stupnicí (ta je poněkud odlišná od stobodového systému, jaký o mnoho let později začala používat mezinárodní organizace O. I. V. se sídlem v Paříži – pozn. autorky) a záhy se odvážil své výsledky publiko-

Foto Andreea Murgeanu

Vinařské aktivity

Miloš Michlovský, držitel titulu „Vinařství roku 2009“

sílou života a smrti mezi nákupčími a prodejci vín, bývá neustále předmětem polemiky. Proč by se měl názor tohoto individua a opinion-leadera brát na vědomí více než naše vlastní názory? Netřeba se na to ptát, neboť se jednoduše řečeno jedná o obchod, a to o obchod ve velkém měřítku. Samotný Parker tento fenomén uznává, avšak nehodlá ve věci nic měnit. Parker má rád vína červená, těžká, opulentní, žvýkavá a alkoholická a jeho specialitou byla od samého prvopočátku vína z oblasti Bordeaux. Každoročně bez výjimky osobně navštíví tento region, aby v průběhu sezony „en primeur“ (zjara po sklizni) ochutnal tisíce vzorků vín přímo ze sudu. Během této „infanticidy“ Robert Parker, Jay Miller, Mark Squires, Kevin Zraly a ostatní kritikové, obchodníci s vínem a wine-writers ze všech končin světa posuzují spíš potenciál než charakteristické vlastnosti daných vín. Parkerův průvodce se stal tak důležitou pomůckou, že jsou nákupčí vín v USA nyní

Vinařský obzor (10/2010) 509

totálně závislí na jeho hodnocení. Avšak problém, který kritikové tohoto systému vidí, spočívá v tom, že udělená čísla jsou velmi precizní, což dává málo místa k manévrování. Mnozí pokládají Parkerův systém za tyranii, někteří jej naopak sledují nábožně, ba až fanaticky. Sběratelé vína Parkera milují, neboť případná pochybnost o jejich koupi zmizí a veškeré starosti jim spadnou z ramen, jakmile Parker vína ocení nejméně 90 body a jejich úspěch (a samozřejmě zisk) je zaručen! Samotní vinaři pochopitelně všeobecně očekávají Parkerovu návštěvu s jakousi nervozitou – vždyť veškeré jejich budoucí prodeje závisejí na pěti rapidních úkonech jednoho člověka, které se v angličtině zábavně popisují jako „pět S“ (swirl, sniff, sip, snort & spit), což volně přeloženo do českého jazyka znamená kroužení sklenkou, ovonění, usrknutí, vykloktání a vyplivnutí, přičemž posledně zmíněný úkon by se opravdu dal přirovnat k vylití výsledků jejich celoroční práce do kanálu... V minulosti se do-

Přehled degustovaných vín

vat. Věděl, že nikdo jiný neochutná stejná vína stejným způsobem jako on, a tak nebude v pozici, aby někdo vzal jeho hodnocení v potaz. Vsadil na neznalost konzumentů a zdánlivou preciznost aritmetických hodnot a vyhrál jackpot! Kouzlo tištěného slova pak vykonalo zbytek práce. V roce 1978 vznikl na základě přímého mailingu newsletter s názvem „The Baltimore-Washington Wine Advocate, který byl v následujícím roce zjednodušeně pojmenován „The Wine Advocate“ neboli „Vinařský advokát“. V té době měl tento plátek s dvouměsíční periodicitou již nějakých 500 předplatitelů. Dnes jich čítá přes 50 000 v 37 zemích světa! Američané se rádi nechávají vodit za nos a ještě raději si nechávají radit v tom, která vína kupovat, do jakých investovat a naopak jaká vína by mohla být pro ně plýtváním časem i penězi. Stejně jako v 60. a 70. letech měl divadelní kritik Clive Barnes z New York Times tak silný vliv na Broadwayi, kdy buď představení vyzdvihl, nebo „zabil“, má dnes Robert Parker podobný vliv na americký trh s vínem. Jak říká jeden newyorský majitel známého „liquor store“ obchodu v midtown Manhattan: „Jakmile tomu Parker dá přes 90 bodů, tak to víno neseženu, a naopak dostane-li pod 90 bodů, tak ho neprodám!“ Tyto dvouměsíční internetové reporty (předplatné činí 99 US dolarů ročně) a Ročenka mamutího rozsahu (přes 700 stran) jsou v současnosti „americkou biblí“ mnohého vínomilce. Navíc jsou každým coulem stejně vlivné, jako bývaly kdysi názory kritika divadelních produkcí Broadwaye, výše zmíněného pana Barnese. Avšak fakt, že jeden člověk může disponovat tak ohromnou

Název vína

Ročník

Hodnocení RP *)

NP**)

Egly-Ouriet, Grand Cru Brut Tradition Champagne

Meursault 1er Cru „Poruzot“, Henri Boillot

2006

90–95

89,33

Meursault 1er Cru „Poruzot“, Henri Boillot

2004

90–95

88,41

Pinot Noir p.s. Trkmansko, Habánské sklepy

2008

–

85,91

Zweigeltrebe/Pinot Noir cuvée, Habánské sklepy

2008

–

87,5

Pinot Noir Premier, VzH, Vinselekt

2005

–

Corton Grand Cru „Les Grands Lolières“, Domaine Bertagna

2005

91–93

89,5

„Arborina“ Langhe Rosso, Elio Altare

2005

88,91

„Asili“ Barbaresco, Ca‘ del Baio Barbaresco

2005

88,16

„Arborina“ Barolo, Elio Altare

2004

90,58

„Arborina“ Barolo, Elio Altare

2005

90,33

Brunello di Montalcino, Tenuta Il Poggione

2004

89,41

Sugarille Brunello di M., Pieve Santa Restituta, Angelo Gaja

2004

94,5

Sugarille Brunello di M., Pieve Santa Restituta, Angelo Gaja

2001

94,75

Zweigeltrebe, p.s. Trkmansko, Habánské sklepy

2008

–

85,83

Zweigeltrebe, barrique, F. a H. Mádlovi

2007

–

88,08

Tagonius Crianza, DO Madrid

2004

86,25

Frankovka Premier, VzH, Perná, Purmice, Vinselekt

2005

–

88,08

Côtes du Rhône, Delas Frères

2007

85,83

Châteauneuf-du-Pape Delas Frères

2006

87,58

Ch. Beaucastel, Châteauneuf-du-Pape, Domaine Perrin

2005

Ch. L’Angélus, St. Emilion Grand Cru Classé

1995

95,75

*) Robert M. Parker Jr. **) „Nosey Parker“ (průměrné hodnocení 14 degustátorů bez nejvyšší a nejnižší hodnoty)

Vinařský obzor (10/2010)

Vinařské aktivity

Foto Andreea Murgeanu

510

le“ pro ty, kdo nakupují a prodávají vína především z oblastí Bordeaux, Burgundska a Rhôny, a to zejména na trzích v USA. Vysněná představa, že v dohledné době bude možné najít mezi nejvýše ohodnocenými víny na těchto stránkách i vína z České republiky, zůstane bohužel utopií, a to z jednoho a prostého důvodu: minimální export a prezence našich vín na trzích Spojených států amerických znamená minimální zvídavost konzumentů, která se odráží v minimálním zájmu ze strany autorů o jejich zalistování do (nejen) Parkerových publikací. A to bude platit až do té doby, než Amerika objeví novou hračku, kterou si případně oblíbí...

Vína oceněná 90 a více body americkým vinařským kritikem Robertem Parkerem přehodnocovali v Grand Moravia restaurantu v Lednici naši přední vinařští profesionálové. Jejich bodování se od Parkera v mnohých případech příliš nelišilo…

fakt, jaký obrovský zájem o kvalitní vína (především v USA) tento systém vyvolal. To by se nikdy nemělo podcenit. Naopak, Robert M. Parker Jr. si za tento svůj počin zasluhuje velkou pochvalu! Rovněž si musíme uvědomit, že Parkerovo dílo není žádná encyklopedie. Není to ani průvodce světovými víny s doporučením těch nejlepších, nýbrž jednoduše „bib-

Tichá vína

Kategorie:

roþník:

vzorek þ.

HODNOCENÍ

50 bodĤ

Základ

Podpis pĜedsedy komise:

dobrý

vyhovující

nevyhovující

OKO (color)

vzhled a barva

NOS (odor)

aroma a buket

vyĜazeno

velmi dobrý

za každé zdravé a pitelné víno

Helena Baker

Podpis degustátora:

vynikající

Foto archiv Miloše Michlovského

konce škodolibě spekulovalo, že někteří vinaři připravují speciální „cuvée Parker“ – extraktivní, masitá, svalnatá vína, plná požitku a rozkoše, která tohoto významného amerického kritika tak oslní, že jim udělí očekávaný punc. Avšak kromě kritizování této „parkerizace“, jak se všeobecně fenomén Parker ve světě označuje, nesmíme zapomenout na

Parkerův bodovací systém: Víno automaticky obdrží 50 bodů jako základ či odměnu za účast. Za vzhled a barvu se pak přidává až 5 bodů, za vůni až 15 bodů, za chuť a dochuť až 20 bodů a za celkový dojem a potenciál pro další vývoj až 10 bodů. V Parkerově ročence je pak u každého vína uvedena ještě i přibližná cena za láhev, a to následovně: A = levná vína (pod 10 USD), B = vína za příznivé ceny (10–20 USD), C = drahá vína (20–35 USD), velmi drahá vína (36–60 USD), E = luxusní (60 až 100 USD), EE superluxusní (100 až 175 USD), EEE vyhledávaná vína a rarity za ceny dosahující stratosférických výšek (nad 175 USD).

VysvČtlivky: 95-100 bodĤ

význaþná, unikátní vína

90-94,9 bodĤ

vynikající vína

85-89,9 bodĤ

výborná vína

80-84,9 bodĤ

velmi dobrá vína

75-79,9 bodĤ

pĜíjemnČ pitelná vína

70-74,9 bodĤ

prĤmČrná vína

ménČ než 70 bodĤ

vína podprĤmČrná, nevýrazná, Ĝídká, neharmonická

Poznámky: PĜibližná cena za láhev 0,75l: A - levná vína, do 90 Kþ (do 3,50 €) B - mírné ceny 90-150,-Kþ (3,50-6 €) C - dražší až drahá vína 150-300,-Kþ (6-12 €)

ÚSTA (sapor)

chuĢ a doznívání chuti

D - drahá až velmi drahá vína 300-600,-Kþ (12-24 €) E - luxusní vína 600- 1.200,-Kþ (24-48 €)

OKO-NOS-ÚSTA

potenciál pro další

color-odor-sapor

vývoj a celkový dojem

MEZISOUýET

EE - superluxusní vína 1.200-2.500,-Kþ (48-100 €) EEE - rarity 2.500,-Kþ a více (100 € a více)

Modifikovaný 100 bodový systém R.Parkera Zpracoval: Doc.Ing.Miloš Michlovský, DrSc.

Hodnotící tabulka podle Parkerova stobodového systému

Body celkem:

Cenové zaĜazení (A-EEE)

Recenze

Vinařský obzor (10/2010) 511

Robert Parker: Wine Buyer’s Guide (recenze) V poměrně rozsáhlé publikaci autor popisuje cca 8 000 vín z Francie (Alsace, Bordeaux, Burgundy a Beaujolais, Champagne, Loire, Languedoc-Rousillon, Rhone, Provence, Bergerac), z Itálie (Piemont, Toscana), jen povšechně Německa a Rakouska, stručně ze Španělska a Portugalska. Dále se jedná o vína z USA (California, Kreton, Washington) a stručně Austrálie, Nového Zélandu, Argentiny a Chile.

Autor zdůrazňuje, že se jedná o příručku pro nákup vína, a žádnou encyklopedii, má současně určitý výchovný prvek. Vyhodnocuje nejznámější producenty vína, dodávající na trh stejnoměrnou jakost v uvedených oblastech. Kniha je organizována tak, že je napřed stručně charakterizována vinařská oblast, pak nákupní strategie v ní a potom přehled kvality jednotlivých ročníků v dané oblasti. Následuje stručná reference o nejlepších producentech a pak jsou uvedena vína každého z producentů, která jsou v dané době nabízena, a jejich popis po stránce organoleptického vyhodnocení s návrhem odpovídající bodové hodnoty podle 100bodového systému. Producenty vyhodnocuje v každé oblasti označením počtem hvězdiček. Pět hvězd = nadprůměrné, čtyři hvězdy = výborné, tři hvězdy = dobré a dvě hvězdy pokládá za průměrné. Nadprůměrné producenty pokládá za světovou špičku, protože stvoří vynikající vína nejen v nejlepších ročnících, ale i v průměrných a podprůměrných. Pokud se týká kvality vín v jednotlivých ročnících, upozorňuje na to, že jsou velké rozdíly mezi jednotlivými oblastmi. Jestliže byly nejlepší ročníky v Bordeaux 82, 89, 90, pak to nebylo po celé Evropě. A právě tak byly v Californii výborné všechny ročníky 1990–1997, ale to nebylo po celém světe. Parkerův 100bodový systém hodnotí vína takto: 90–100 bodů význačná vína; 80–89 bodů velmi dobrá vína, která jsou v rozmezí 85–89 výborná; 70–79 bodů průměrná vína, která jsou v rozmezí 75–79 bodů velmi příjemná. Pod 70 bodů jsou vína nevyrovnaná nebo řídká či neharmonická. Praxe bodování podle Parkera: Každé zdravé víno dostane jako základ 50 bodů. Za vzhled a barvu se přidává až 5 bodů. Za aroma a buket až 15 bodů, za chuť a odchod vína až 20 bodů a za celkový dojem a za potenciál pro další vývoj až 10 bodů. V knize je u každého vína uvedeno nejen bodové ohodnocení, ale současně i přibliž-

ná cena za láhev 0,75 l. Cena byla určována jako průměr z cen uváděných v různých časopisech s přihlédnutím k situaci v jednotlivých místech USA a samozřejmě v závislosti na ohodnocení bodovou stupnicí. Cenové rozdíly jsou následující: Vína označená písmenem A = levná pod 10 USD, B = mírné ceny 10–20 USD, C = drahá 20–35 USD, velmi drahá 36–60 USD, E = luxusní 60– 100 USD, EE = superluxusní 100–175 USD, EEE = rarity nad 175 USD. V dalších kapitolách o víně se Parker zmiňuje o nákupu vína a kriticky se dívá na dlouhodobé skladování lahvových vín, které se stalo v současné době velkou módou a které přináší velké zisky hlavně obchodníkům vínem. Přitom se ale ve většině vinařských oblastí Evropy pijí vína poměrně mladá, dokud nesou přitažlivou pečeť své svěžesti. Parker se zamýšlí nad tím, co přináší současná moderní technologie s dokonalými metodami stabilizace a velmi intenzivní, sterilní ﬁltrace vína. Extrémní snaha po úplné stabilitě vína zamezuje jeho přirozenému vývoji při stárnutí a nedá se tvrdit, že by takové víno mohlo být po deseti létech skladování lepší, nežli bylo v mladém stadiu. Následující kapitoly jsou věnovány servírování vína, kombinacím vína a jídla, kritickému hodnocení technologických postupů, které mohou vína ochudit o podstatné součásti jejich složení. Parker vidí největší umění světově uznávaných producentů vína v tom, že se snaží zachovávat integritu charakteru stanoviště vinice s odrůdovou identitou a personalitou jednotlivých ročníků. Věří, že kvalita se dá získat jen z menších úrod hroznů a při dokonalé zralosti hroznů. Jejich způsoby zpracování hroznů a školení vína jsou technicky jednoduché a minimální intervence do vývoje vína, neboť jsou toho názoru, že se víno musí udělat samo. Odmítají svlékat víno intenzivním čiřením a ostrou ﬁltrací před lahvováním. Mnoho výrobců se snaží stvořit víno co nejrychleji, aby dostali co nejdříve peníze. Ale

produkují vína neutrální a průměrná, protože se většinou snaží o vysoké výnosy nadbytečným hnojením a o snížení rizika předčasnou sklizní hroznů. Rychle vína vyškolí za pomoci odstředivek a jemných ﬁltrací a co nejdříve naláhvují. Dávají konzumentům neživá, stabilní vína, místo aby jim předkládali nápoj radosti. Takové násilné procesory ničí nejvíce vína odrůd Pinot noir a Chardonnay, do určité míry snášejí sterilní ﬁltrace Cabernet Sauvignon a Syrah. Parker silně kritizuje zastánce vysoce technického směru v technologii vína a prohlašuje za nestydaté prodávat taková vína za 20 USD. Kritizuje i Hugha Johnsona, jednoho z největších spisovatelů o víně, že takové technické pojetí výroby schvaluje. Kritizuje předražování vína v restauracích, kde je spotřebitel nucen zaplatit 200 až 500% přirážku, což ho odradí od konzumace vína k jídlu, a zatím by to měl restau-

512

Vinařský obzor (10/2010)

Foto archiv autora

Nejlepší čich měla letos opět žena Vítězem 2. mistrovství České republiky v rozeznávání vůní ve víně se letos v Mikulově stala Adéla Hoffmannová z Brna. Mistrovství pořada-

Foto archiv autora

telé už podruhé zařadili na program Pálavského vinobraní a stejně jako loni bylo otevřené pro soutěžící z řad návštěvníků vinobraní. Odvahu poměřit své síly v rozeznávání typických aromat obsažených ve víně našlo nakonec 391 z nich. Vítězka, milovnice vína, k samotnému vítězství v soutěži říká: „Ráda si večer dám sklenku dobrého vína. A baví mne si o něm povídat. Myslím, že přemýšlení o víně je jedním z důvodů, proč se mi dnes podařilo zvítězit.“ Mistrovství má za cíl nejen nalézt milovníky vína s nejvytříbenějším čichem, jimž se dostane zasloužených ovací, ale hlavně oslovit co nejvíce milovníků vína a ukázat jim, jaké bohatství vůní lze ve vínech objevit. Soutěžící a návštěvníci vinobraní si tak mohli zajímavou formou prověřit své schopnosti vnímání vůní obsažených ve víně a umění tyto vůně také správně určit. Vztah vína a jeho vůní je velmi úzký a je pro vnímání jedinečnosti toho kterého vína naprosto klíčový. Na širokém spektru vůní vína a jejich nekonečných kombinacích tak pořadatelé mistrovství ukázali jedinečnou rozmanitost moravských a českých vín, která nemá ve světě obdoby. Doslova každá vinice, každý svah dává naprosto unikátní vína, a konzumentům tak každý ročník nabízí nový materiál pro dobrodružné zkoumání neopakovatelných chutí a vůní vína. Na své si v neděli přišli i nejmenší návštěvníci vinobraní, pro které byla připravena soutěž v rozeznávání vůní a chutí Malý sommelier. Na rozdíl od svých dospělých kolegů děti testovaly nealkoholické nápoje. Čestnou cenu a diplom si odnesly všechny. Loňského premiérového mistrovství se zúčastnilo 365 osob, přičemž do předkol nastoupilo zkusit štěstí přes 1 000 zájemců. Vítězkou 1. Mistrovství České republiky v rozeznávání vůní ve víně se stala Marta Vítková z Mikulova, která se tentokrát umístila na druhém místě. (ss)

Recenze / Zprávy

ratér podporovat. Takové chování by měli konzumenti ignorovat a do takových restaurací nechodit. Kritizuje sběratele vína, kteří vína sbírají, dávají do vlastních archivů a jen se chlubí raritami, které nikdy neotevřou a spolu s přáteli neochutnají, stejně tak kritizuje ty, kdo nakupují víno jen proto, aby ho za nějaký čas s výdělkem prodávali. Kritizuje přepravu vína v horkých letních dnech v USA a vystavování lahvových vín dopravním otřesům a nadměrným teplotám, což vede ke zničení jakosti, za niž pak chtějí po zákazníkovi vysoké částky. Kritizuje spisovatele píšící o víně, kteří jsou úplatní a přijímají dary od producentů vína ve formě kartonů vína, ubytování u nich v podniku s nákladnými pokrmy a víny, provádění ve vinicích po upravených místech. Co pak může konzument očekávat za referování o podniku a víně? Ale začíná se uplatňovat i profesionální žurnalismus o víně striktními referencemi, jaké podává časopis The Wine Spectator. Parker sám je vydavatelem kritického časopisu The Wine Advocate a pokládá se za vinařského kritika, nikoliv jen spisovatele o víně. Úvodní část svých kritických pozorování končí Parker rozborem vlastností, které dělají víno „velkým vínem“. S dokonalými víny to je jako s dokonalými uměleckými díly, ať již výtvarnými nebo hudebními. Na jedné straně v nich najde zalíbení jen určitý počet lidí, kteří se jimi mohou duševně nadchnout, ale na druhé straně je uznávají za vynikající i lidé, kteří k nim nikdy to pravé vnitřní nadšení necítí. Velká vína vznikají ve zvláště příhodných ekologických podmínkách, při nízkých sklizních hroznů, které byly sklizeny v dokonalé zralosti. Vinař musí dovolit, aby se při tvorbě vína mohl prosadit terroir vinice, charakter odrůdy nebo směsi odrůd, musí se zaměřit na to, aby zpracováním hroznů a vína charakter nezničil zbytečnými manipulacemi. Musí dovolit vínu, aby se vytvářelo samo, a zříci se – high-tech metod a používat zasíření v minimální potřebné míře. Charakteristika velkých vín: Uspokojit chutí nejen patro, ale také lidský intelekt, což se projevuje hlavně u komplexních vín s mnohodimenzionální vůní i chutí. Velké víno musí mít schopnost poskytovat intenzivní aroma a chuť bez těžkosti, podobně jako jídla ve význačných restauracích vynikají čistotou chuti, vyváženosti aromatických i chuťových vjemů a jsou vysoce stravitelná. Velké víno musí mít schopnost zlepšovat své vlastnosti stárnutím, které ale vede jen k jejich přeformování výborného mladistvého stadia. Dobrý degustátor pozná, která z mladých vín byla vytvořena z velmi dobře vyzrálých plodů, a taková označí, že budou vhodná po naláhvování k dlouhodobému uskladnění. Takovým neuškodí ani 10–12 let ležení. Ne-

svědomití producenti, hlavně v nových zemích, uvádějí na etiketách mladých vín vytvořených z nedostatečně vyzrálých hroznů nápis „Will age“ – chce stárnout, ale z takových vín z nezralých hroznů nikdy nebude dobré víno. Správně by měl nápis znít „chce přežívat“. A konečně se velká vína rodí jen ve velkých a nadprůměrných ročnících, které jsou pro každou oblast v jiných termínech. Po tomto 40stránkovém úvodu následují popisy vyjmenovaných oblastí s popisy průběhu počasí za posledních cca 20 let se současným vyhodnocením, jaký vliv to mělo na kvalitu vín. Dále seznamy producentů s jejich oceněním hvězdičkami a eventuálním vyjmenováním nejlepších vín. Pak jsou popisovány jednotlivé vinařské zámky, domény, podniky s popisem položení vinic a případně s rozhovory, které autor vedl s majiteli či sklepmistry, aby ozřejmil výrobní filozofii podniku. Pak jsou uvedena jednotlivá nabízená vína ohodnocená podle 100bodové stupnice a podle cenového začlenění A–EEE. V popisu jednotlivých vín je Parker skutečným žonglérem ve výrazivu ohledně kvalit vína a jejich odůvodňování. Parkerova zkušenost je nesmírná, kritický přístup nepostrádá demokratický náhled. Objemný spis mající 1 703 stran je unikátním dílem ve vinařské literatuře, ale přes všechny jeho přednosti je dílem koncipovaným skutečně ve smyslu jeho názvu – příručka pro obchodníky vínem, a to jen pro velmi zkušené a světa znalé obchodníky vínem, kteří importují vína do USA nebo do Británie a soustřeďují se jen na několik odrůdových vín, jež jsou v současné době v módě. Nejméně jedna třetina knihy se týká vín z odrůd Chardonnay a Cabernet Sauvignon. Na obsahu knihy pracovala celá plejáda spolupracovníků, ale styl byl zachován podle hlavního autora. Celkové hodnocení: Parkerův kritický přístup k současnému obchodu vínem je velmi cenný. Popisy vín jsou dokonalé a velmi sugestivní. Upotřebitelnost pro naše současné podmínky je velmi malá. Pro konzumenta našich i drahých zahraničních vín je rozměr obsahu nezvládnutelný. Pro překladatele je dílo nesmírně obtížné, i kdyby byl dobrým vinařským odborníkem, protože by musel znát poměry v jednotlivých vinařských oblastech a ve světovém obchodu vínem. Dílo je zajímavé pro několik sommelierů význačných hotelů nebo restaurací a ti většinou umí anglicky a mohou se dobře orientovat i v originále. Zatím jsem nikde nezjistil překlad tohoto díla do jiných jazyků. Není naděje, že by se překlad knihy mohl vyplatit pro značný finanční náklad na její vydání. (Robert M. Parker, Jr.: Wine Buyer´s Guide, Fifth Edition 1999) Prof. Vilém Kraus

Inzerce

Vinařský obzor (10/2010) 513

Vino Envi Mikulov 2010 Svaz EKOVÍN pořádá v letošním roce již čtvrtý ročník mezinárodní odborné konference VINO ENVI, která je zaměřena na ekologické vinohradnictví a produkci biovína. Uskuteční se ve dnech 4. a 5. listopadu v prostorách zámku v Mikulově. Bližší informace naleznete na www.vinoenvi.cz. Program mezinárodní konference Víno Envi 2010 čtvrtek 4. 11. 2010 9.00 Oﬁciální zahájení 9.10 Význam biodiverzity Monitoring biodiverzity tří typů (konvenční, integrované, ekologické) JM vinic 2008–2010 Výsledky monitoringu vyšších rostlin jihomoravských vinic Výsledky monitoringu střevlíkovitých JM vinic 11.00 Výsledky monitoringu denních motýlů JM vinic

prof. RNDr. Z. Laštůvka, CSc., MZLU Brno Ing. M. Hluchý, Ph.D., Svaz EKOVÍN, o. s. Ing. S. Lvončík, SRS Brno Ing. Václav Křivan, ČSOP Jihlava Ing. M. Hluchý, Ph.D., Svaz EKOVÍN, o. s.

11.00 Přestávka 11.15 Výsledky monitoringu žížal JM vinic Výsledky monitoringu půdních roztočů JM vinic Výsledky monitoringu mnohonožek, stonožek a suchozemských stejnonožců JM vinic Vinohradnictví a ochrana přírody na území CHKO Pálava

RNDr. V. Pižl, CSc., Ústav půdní biologie BC AV CR, Č. Budějovice RNDr. J. Starý, CSc., Ústav půdní biologie BC AV CR, Č. Budějovice RNDr. K. Tajovský, CSc., Ústav půdní biologie BC AV CR, Č. Budějovice RNDr. J. Matuška, Bc. Jan Miklín, Správa CHKO Pálava, Mikulov

12.35 Oběd 14.00 Monitoring biodiverzity tří typů vinic v Porýní (konvenční, ekologické, biodynamické) 15.00 Svaz ekologických vinařů Ecovin – struktura, aktivity etc. 15.45 Biodynamické vinohradnictví – vinice, sklep a marketing

prof. Dr. R. Kauer, Univerzita Geisenheim R. Dejeas, Ecovin, BRD Ing. F. Weninger, Balf, Maďarsko, Rakousko

16.45 Ukončení odborné části programu 1. dne 19.00 Zahájení společenského večera pátek 5. 11.2010 8.00 Výsledky pokusů s různymi typy ozelenění vinic – Projekt ECOWIN 9.00 Výsledky realizace projektu VINOENVI a ECOWIN v jihomoravských vinicích 2009–2010 9.45 Polyfenoly a lipidické látky obsažené v hroznech 10.30 Výsledky realizace projektu VINOENVI a ECOWIN v jihomoravských vinicích 2009–2010

Dr. W. Hartl, Bioforschung Austria, Vídeň Dr. M. Hluchý, M. Broklová, Svaz Ekovín, o. s., Brno Ing. L. Kakalíková, CSc., Zvaz Iprovin Ing. Z. Tamašek, Zvaz Iprovin

10.45 Přestávka 11.00 Systém ochrany jihomoravských a dolnorakouských bio a IP vinic v roce 2010, analýza a srovnání výsledků ochrany před hlavními houbovými chorobami 12.00 Výsledky studie příčin fyziologické poruchy „vadnutí třapin odrůdy Zweigelt“ 12.45 Hlavní abionózy révy vinné 13.15 Ukončení konference, oběd

Ing. E. Kuehrer, Ing. M. Hluchý, Ph.D., wbS Krems/Donau, Svaz Ekovín, o. s., Brno Ing. E. Kuehrer, WBS Krems/Donau Ing. Petr Ackermann, CSc., Svaz Ekovín, o. s., Brno

514

Vinařský obzor (10/2010)

Portrét

Pátý ﬁnalista Vinařství roku 2009 – Znovín Znojmo

dopadl ve prospěch Znovínu, kdy soud rozhodl, že i když není doložitelné, že záměr obce Podmolí o prodeji pozemků byl řádně vyvěšen na úřední desce, jedná se o klasický případ vydržení – lhůta, po kterou je možno podávat námitky, uplynula po 10 letech a současné spory začaly vlastně až 12 let po realizaci převodu pozemků. Znovín též požádal o komplexní pozemkové úpravy, aby mohl provést důslednou obnovu vinic, obec Podmolí však celou věc blokuje. Stagnuje tak i rekonstrukce čtyř kamenných zídek, díky nimž se v šobesských vinicích zdržuje vzácná ještěrka zelená a užovka stromová. Výskyt těchto živočichů je předmětem četného bádání zoologů z brněnské ekologické organizace Veronica. Znovínské vinice v Havraníkách a Šobes jsou v režimu integrované produkce. Soutěže, konkurzy… Znovín se účastní historicky nejvíc soutěží v zahraničí, ale i těch významných tuzem-

Foto M. Matula

Šobes Znovín většinu hroznů, které zpracovává na svá vína, nakupuje od dlouhodobě smluvních partnerů (již od roku 1995 a z celkové výměry přibližně asi 900 ha), z nichž mnohým ﬁnančně přispěl na výsadbu oproti závazku dodávek hroznů. Mezi jeho viniční perlu patří známý Šobes, unikátní viniční lokalita v meandrech řeky Dyje v Národním parku Podyjí. Ještě ani nevychladla nedávno v médiích propíraná kauza o zpochybnění vlastnictví této jedenáctihektarové vinice. „Rozhodující část Šobesu má Znovín ve vlastnictví a zbytek je ošetřen nájemními smlouvami,“ říká v úvodu našeho setkání Pavel Vajčner a pokračuje: „Již v roce 1996 jsme koupili asi 6 ha pozemků na Šobesu od obce Podmolí a další pozemky od soukromých vlastníků. Od té doby se v Podmolí vystřídalo několik starostů a ten současný si zřejmě řekl, že Šobes je teď slavný a že by za něj mohli ještě něco dostat. Tak vidím počátek celých sporů.“ Spor nakonec

Vinice u obce Hnánice, kde Znovín realizoval výsadbu méně známých odrůd – Chenin blanc, Sauvignon šedý, Modrý Janek aj.

Foto archiv ﬁrmy Znovín

Pátým ﬁnalistou soutěže Vinařství roku, kterého představujeme, je společnost, s jejímž jménem se snad setkal nejen každý milovník vín, ale i každý vinař. Šatov je malá vesnička na Znojemsku u hranic s Rakouskem, ale sídlí v ní velká vinařská ﬁrma – Znovín Znojmo.

Budova bývalé vinařské ﬁrmy v areálu současného Znovínu v Šatově

ských. „Věříme zejména zahraničním soutěžím a konkurzům, protože se domníváme, že zde je větší nestrannost a případný úspěch na takovém klání má větší hodnotu. Podporujeme však svými vzorky i vybrané domácí,“ zmiňuje Pavel Vajčner a dodává s úsměvem: „Pravidelně zasíláme odrůdová vína na mistrovství světa odrůd, která probíhají ve Francii pod názvem Chardonnay nebo např. Muscat du Monde a na posledním „muškátovém“ klání jsme získali stříbrnou medaili na jakostní Muškát moravský, který prodáváme za 90 Kč.“ Seznam vybraných úspěchů znovínských vín ročníku 2009 představuje tabulka. Veletrhy a výstavy Co se týče tuzemských výstav, Znovín se pravidelně účastní jak Vinexu, tak pražského Víno a destiláty. „Jsou vinařské ﬁrmy, které si vybraly jen jeden z těchto veletrhů nebo zrušili účast na obou, my se ale domníváme, že naše účast je na těchto podujetích z hlediska marketingu důležitá. Ze zahraničních jsme se již několikrát účastnili přehlídky Sunday Times Wine Club,“ uvádí Pavel Vajčner.

Média Znovín má samozřejmě propracované webové stránky včetně e-shopu, se svými stálými odběrateli z řad milovníků vín potom pravidelně každoročně komunikuje prostřednictvím katalogu zboží a služeb v oblasti vinařské turistiky, který vychází v nákladu 25 000 kusů a má poměrně velkou prodejní sílu. „Domnívám se, že série úspěchů našich vín na zahraničních soutěžích je málo na proražení do povědomí zahraničních obchodníků vínem o tom, že u nás se také dělá dobré víno,“ míní Vajčner a upřesňuje: „Dlohoudobě prosazuji, aby Vinařský fond zaplatil speciální přílohu o našich vínech v časopise Decanter. Náklady se sice pohybují až kolem milionu korun, ale je to investice, která se rozhodně vyplatí. Teprve pak nás v mezinárodním měřítku začnou brát jako seriózní producentskou zemi. Je dobré úspěšně obsazovat soutěže v zahraničí, ale nestačí to. Decanter má váhu mezi obchodníky a sommeliery nejen v rámci Evropy, ale na celém světě.“ Velkou devizou znovínských aktivit je jejich propojení s turismem – spolupořádají již známý cyklozávod Znovín Cup, dále tradiční putování po archivních sklepech a vinicích a samozřejmě se též účastní dalších akcí v samotném Znojmě – Znojemského vinobraní či Znojemského hroznu.

Foto R. Stávek

Inovace a výzkum Mezi znovínské inovace patří obnova výsadeb netradičních odrůd – např. Modrý Janek, který nyní množí. Mezi inovace se dá počítat i rozjezd řady vín Lacerta viridis – ještěrka zelená – vín, která pocházejí z ekologicky čistých vinic. „Stáli jsme také u zrodu VOC Znojmo, kde jsme po jeho roz-

Jedna z technologických inovací – kryomacerační jednotka v Příměticích

Vinařský obzor (10/2010) 515

Foto V. Mádr

Portrét

Pavel Vajčner, osobnost neodmyslitelně spjatá se Znovínem

jezdu i nadále aktivní a podílíme se na jeho dalším směřování,“ tvrdí Pavel Vajčner. Z technologických inovací je třeba zmínit kryomaceraci rmutu v Příměticích. Co se týče výzkumu, spolupracuje Znovín s lednickou fakultou MZLU: „Loni jsme řešili u odrůdy Sauvignon látkové složení v době dozrávání. Chceme najít takové informace, které by nám mohly v případě práv látkového složení, resp. poměru látek pomoci stanovit optimální termín sklizně,“ vysvětluje Pavel Vajčner. Trh a Export Znovín se ve své obchodní politice orientuje především na tuzemský trh. Ve věci exportu vidí Pavel Vajčner v budoucnu jako zajímavý polský trh. Domnívá se ale, že situace tam ještě nenazrála a těch několik nárazových obchodů, které zde realizovali, se neobešlo bez poměrně zásadních problémů. Problémem je zatím relativně malá připravenost konzumentů a slabší marketingové zázemí. I proto je pro znovínské zajímavější tuzemský trh, kde znají spotřebitele, trh roste, distribuce je snažší, existují zde fungující komunikační kanály. Pro Moravu není cesta se objevit v polských řetězcích, zde mají obsazené pozice levná vína průměrné až podprůměrné kvality. Znovín Znojmo je známý především svým propracovaným turistickým programem a aktivitami pro své zákazníky, v čemž byl u nás zřejmě jedním z průkopníků. Aktuálním šlágrem těchto aktivit je znovínská varianta volnočasové aktivity „nordic walking“. Nabízejí turistům i vlastní hole, mají mapy tras, zpracované průvodce. (vo)

Úspěšná vína ročníku 2009 Chardonnay – pozdní sběr, 2009, číslo šarže 9030, Tvořihráz, Na Vinici • Stříbrná medaile na mezinárodní soutěži vín „CHARDONNAY DU MONDE 2010“ Chaintre (Francie) Chenin blanc – moravské zemské víno, 2009, číslo šarže 9056, Havraníky, Staré vinice • Stříbrná medaile na mezinárodní soutěži vín „WOMEN AND WINES OF THE WORLD 2010“ Monaco • Bronzová medaile v roce 2010 na soutěži vín pořádané prestižním vinařským časopisem DECANTER (Londýn) Kerner – výběr z bobulí, 2009, číslo šarže 9059, Hnanice, Knížecí vrch • Vítěz kategorie na soutěži mladých vín ročníku 2009 „VINUM JUVENALE 2009“ v Brně • Doporučení v roce 2010 na soutěži vín pořádané prestižním vinařským časopisem DECANTER (Londýn) Muškát moravský – jakostní, 2009, číslo šarže 9032, Tasovice, Staré vinohrady • Zlatá medaile na nejstarší soutěži vín v ČR „VALTICKÉ VINNÉ TRHY 2010“ • Stříbrná medaile na mezinárodní soutěži vín „MUSCATS DU MONDE 2010“ Chaintre (Francie) Muškát žlutý – moravské zemské víno, 2009, číslo šarže 9068, Chvalovice, Dívčí hora • Vítěz kategorie na soutěži mladých vín ročníku 2009 „VINUM JUVENALE 2009“ v Brně • Stříbrná medaile na mezinárodní soutěži vín „FESTWINE 2010“ Brno • Bronzová medaile na mezinárodní soutěži vín „MUSCATS DU MONDE 2010“ Chaintre (Francie) Rulandské modré – výběr z hroznů, 2009, číslo šarže 9086, Chvalovice, Dívčí vrch • Stříbrná medaile na mezinárodní soutěži vín „WOMEN AND WINES OF THE WORLD 2010“ Monaco Ryzlink rýnský – VOC ZNOJMO, 2009, číslo šarže 9050, Tasovice, Kamenný vrch • Zlatá medaile na mezinárodní soutěži vín „CHALLENGE INTERNATIONAL DU VIN 2010“ Bourg (Francie) Ryzlink rýnský – ledové víno, 2009, číslo šarže 9095, Stošíkovice na Louce, U Tří dubů • Velká zlatá medaile na světové soutěži vín „SAN FRANCISCO INTERNATIONAL WINE COMPETITION 2010“ USA • Zlatá medaile na mezinárodní soutěži vín „MUNDUS VINI 2010“ (Německo) Sauvignon – výběr z hroznů, 2009, číslo šarže 9063, Stošíkovice na Louce, U Tří dubů • Stříbrná medaile na mezinárodní soutěži vín „CONCOURS MONDIAL DU SAUVIGNON 2010“, Brusel, Belgie Tramín červený – výběr z bobulí, 2009, číslo šarže 9072, Vrbovec, Vinná hora • Zlatá medaile v roce 2010 na soutěži vín pořádané prestižním vinařským časopisem DECANTER (Londýn) Tramín červený – výběr z hroznů, 2009, číslo šarže 9074, Stošíkovice na Louce, U Tří dubů • Diplom na nejstarší soutěži vín v ČR „VALTICKÉ VINNÉ TRHY 2010“ • Zlatá medaile na mezinárodní soutěži vín „ROYAL WINE CHALLENGE 2010“ Praha • Bronzová medaile na mezinárodní soutěži vín „PARDUBICKÝ FESTIVAL VÍN 2010“ • Zlatá medaile na mezinárodní soutěži vín „GRAND PRIX AUSTERLITZ 2010“ Brno • Diplom na nejstarší soutěži vín v ČR „VALTICKÉ VINNÉ TRHY 2010“ Veltlínské zelené – VOC ZNOJMO, 2009, číslo šarže 9013, Miroslav, Weinperky • Stříbrná medaile na mezinárodní soutěži vín „VINOVITA 2010“ Zagreb (Chorvatsko) Viognier – moravské zemské víno 2009, číslo šarže 9060, Havraníky, Staré vinice • Bronzová medaile na světové soutěži vín „SAN FRANCISCO INTERNATIONAL WINE COMPETITION 2010“ USA Zweigeltrebe – pozdní sběr, 2009, číslo šarže 9042, Miroslav, U Vinohradu • Stříbrný pohár na mezinárodní soutěži vín „VÍNO A DESTILÁTY 2010“ v Praze • Stříbrná medaile na mezinárodní soutěži vín „PARDUBICKÝ FESTIVAL VÍN 2010“ Výčet úspěšných vín připravil Karel Matula, Znovín (výběr)

516

Psalo se ve vinařském obzoru před 100 lety…

Vinařský obzor (10/2010)

Vinařské práce v říjnu Na vinici V říjnu pravidelně se sbírá ve vinicích. Letos jest však smutná sbírka hroznová. Ve všech vinařských zemích naříkají vinaři. Bylo-li víno z r. 1908 »jubilejní« (dle dolnorakouských vinařů), jest letošní víno pravé »kometové«. Komety se letos tak mnozí lidé báli, a letošního vína »kometového« se střehne mnohý pití, zvláště kde vinohradnictví i sklepnictví méně pokročilým jest. Ročník 1910 bude nejhorším z posledních 10 roků. Jakostí a mnohostí jest r. 1910 mnohem horší než r. 1909 a 1902 (míní se na Moravě). Ve vinicích, v nichž se dřívější roky sbíralo na bečky, sebrali vinaři letošní úrodu hroznovou do putny. Deštivé počasí, peronospora, oidium, zaviječ hroznový a jiní škůdcové zničili úrodu hroznovou na dobro. Moravští vinaři sebrali většinou nepatrnou úrodu již v září; hrozny byly většinou nedozrálé; na mnohých místech se vůbec nesbíralo. Sebral-li sem tam některý vinař některé trochy hroznů, odkazujeme jej při lisování a dalším ošetřování na článek Čechův v III. r. »V. O.« č. 8. str. 130–132 »Jak bude třeba letos zaříditi vinobraní«. Hrozny letos na Moravě vůbec špatně vyzrají; podobně na mnoze i v jiných zemích vinařských. Bobule peronosporou postižené jsou jako broky. Rannější odrůdy zase hnijí. Letos odpadl naprosto prodej tabulových hroznů, neboť výběr jen trochu řádně vyvinutých hroznů na př. u Portugalského modrého, Chrupky bílé a červené, Veltlínského červeného atd. byl nemožný. Tvar a velikost hroznů, jakož i tvar a velikost jednotlivých bobulí jest bídný. Vinaři utrpí letos veliké škody. Bídný letošní rok nesmějí vinaři však považovati za takový, že s vinařením jsou u konce. Vinař tu musí při vinici počítati s víceletým průměrem úrody. Spočítá-li úrody za více let, přijde k výsledku, že se mu vinice vyplácí. Proto nesmí vinici ponechati osudu, když mu letos (a i loni) nedala úrody nedostatečné ku krytí nákladu a práce. Veškeré podzimní práce, které po vinobraní následují, musí vinař pečlivě provésti na své vinici. Po sbírce uvolní réví od kolí, aby réví lépe vyzrálo. Tyče se buď po starém způsobu vytahají a uloží do kozlíků, aneb zvláště impregnované kolí (napuštěné a natřené modrou skalicí, dehtem (térem), karbolinem, a. j.) ponechá se státi, neboť taháním a zno-

vu zatloukáním mnoho kolí se pokazí, poláme a vyžaduje to mnoho času a peněz. V říjnu se činí přípravy ku hnojení vinic. Chlévská mrva nebo kompost se může rozvážeti po vinici dle okolností, jestli jest ukončen vzrůst (vegetace) keře, i zarýti. Podobně se může hnojiti vinice strojenými hnojivy jako superfosfátem, Thomasovou struskou, kainitem. (O způsobu hnojení jsou četné články ve »V. O.«, na něž odkazujeme.) V říjnu se rigoluje (přehazuje) na nové vinice, při čemž slabší půdy se doporučují hnojiti buď chlévskou mrvou, nebo Thomasovou struskou. Dostačí na 50 cm rigolovati. Podobně v zahradě stačí hloubka příkopu na 50 cm. Rigolace rýčem jest lepší než pluhem. Štěpovaná réva ve školce musí býti zbavena plevele, doporučuje se, kde je to možno, aby se ponechala přes zimu do jara. Musí se ovšem tu štěpovaná réva zahoditi na 5–6 ok hlinou. Stav štěpované révy letos není uspokojivý. Již při vškolení révy uškodilo zrychlené révě nepříznivé počasí, nato peronospora, chladné a deštivé počasí, plevel, ponravy (jež někde vystoupily velmi silně) a jiní škůdcové poškodili letos valně řádný vývin šlechtěné révy. Žádný vinař, který hodlá štěpovati nebo domácí sázenice si vyrobiti, nesmí zapomenouti na výběr réví v tomto měsíci. Upozorňujeme stále každého měsíce na tento výběr réví, neboť na tomto výběru závisí příští úrodnost založené vinice z tohoto vybraného réví. Ve sklepě O lisování a ošetřování vína, jehož letos tak málo bude a malé starosti dá vinařům, projednávají články v předešlých ročnících »V. O.«, na něž laskavé čtenáře, pokud jich

potřebovati budou, odkazujeme. Ve sklepě se musí udržovati všude a ve všem největší čistota. Kdo chce cukrovati víno, musí o to žádati (podrobně na str. 90 ve »V. O.« III. r.); kdo hodlá pro domácnost »grúl« vyráběti, nesmí opomenouti to oznámiti (více ve »V. O.« III. r. str. 109). Dle okolností a potřeby přetáčejí se vína starší. Vinařské práce v listopadě Na vinici V listopadě pokračuje se v pracích již v říjnu započatých, aby byly skončeny, než zamrzne aneb napadne sníh. Réví dozrává, list opadává. Ve vinici nastává klid, vinice ukládá se k zimnímu spánku. Vybrané réví se vyřeže, ve svazky sváže a dobře uloží do písku na chladné a vzdušné, ne suché místo tmavé v nějaké místnosti. Staré vinice se klučí, špatné keře se vykopávají, pozemky na nové vinice se rigolují. Mladé vinice štěpované se dle místních poměrů a zkušeností okopčí nebo ponechají se volné. V tomto měsíci neopomeňme, kdo potřebuje štěpovanou révu, objednati si révu u c. k. vinařského komisariátu v Hodoníně (Plankova ulice 21). Ve sklepě Pilně se dohlíží na víno a dolévá se. Ve sklepě udržuje se ve všem čistota. Teplota 10–12 °C se udržuje. Ale časem síra se zapálí přes noc a veškeré otvory se ucpou. Ostatní práce ve sklepě konají se dle potřeby a okolnosti. Al. V. Horňanský, V. Pavlovice Vinařský obzor, r. 1910, č. 9, 153–154

Psalo se ve VO před 100 lety…

Nový vinný lis V krajích, v kterých vinařství rozumně a ve větším slohu se pěstuje, užívají vinaři ku lisování šťáv z hroznů lisů vodních č. hydraulických, poněvadž tyto nepoměrně větší a stejnoměrnější tlak způsobují než lisy jiné, a tak proto nejlépe se osvědčují. Lisy takové až do nedávna byly příliš drahé a vyžadovaly v lisovně velké

místo. Nyní však vyrábí továrna Frant. Eglé nást. v Oppenheimu na Rýně hydraulické lisy, mající úplně podobu lisů ručních pákových u nás zaváděných, které nejen že laciné jsou, ale i malé místo jako každý pákový lis vyžadují. Obyčejně lisy pákové všech soustav mohou pak levně v takový moderní lis upraveny býti. Zařízení moderního lisu, jak obrázky připojené naznačují, může se

státi buď připevněním zařízení tohoto na hořejším nebo na dolním konci šroubu košem procházejícího. Jest to válec s pístem, kterýžto píst tlakem vody do válce rourou přiváděné mnohonásobně zvýšený tlak na deštice, a tím na drť hroznovou (máč) způsobuje. Voda k lisu tomu přivádí se buď pumpou, nebo samočinně z vodovodu nebo z nádržky výše položené, a tak lis

i v noci, a to bez dohledu v chodu ponechám býti může. Pro letošní vinobraní stačí sice všeobecně lisy dosud u nás užívané, ale pro příště, až sklizeň značnější vinaři naši očekávati budou moci, stojí uvedené výhody lisu vodního, uvedenou ﬁrmou zlepšeného, za uváženou. Fr. Ondruj, řed. hosp. školy, Kyjov Vinařský obzor, č. 9, r. 1910, str. 160

Vinařská historie

Vinařský obzor (10/2010) 517

Kdo klučil hvozdy zdejší a sadil tady révu? Když si dáte práci a pročtete postupně veškerou v posledních desetiletích vydávanou běžně dostupnou literaturu o českém a moravském vinařství, s překvapením zjistíte, že dějepis zdejší tradice pěstování révy vinné běží v přerušovaných, nestejně silných dávkách.

Foto archiv společnosti Znovín Znojmo

Někde se začíná Římany, někde kněžnou Ludmilou, někde rovnou Karlem IV. Tomuto panovníkovi je vesměs věnováno místa nejvíce. Po Karlu IV. nastupuje třicetiletá válka a s ní úpadek, který trvá… révokaz ho prohlubuje… a někde je zastaven až s koncem druhé světové války, jinde se rovnou přeskočí do současnosti. Jakkoliv serióznější publikace z poslední doby přiznávají zásluhy za rozvoj vinařství i některým šlechtickým rodům a církevním řádům a objevují se i polozapomenutá jména význačných postav z konce 19. a první poloviny 20. století, pořád je takto vyprávěný příběh zdejšího vína plný zejících děr pokrytých tenkým ledem, na nějž není politicky korektní vstupovat, maximálně lehounce našlápnout. A jedna z nich je i o úloze německého obyvatelstva. Jsem ročník 1972, takže jsem nezažil první republiku ani válku na vlastní kůži, ale pamatuji se dobře na jednostranně vykládaný dějepis a jsem na to svým způsobem alergický, když se dějiny ukazují příliš pohádkově černobíle jako boj hodných proti zlým. Nevěřím, že všichni Němci a Rakušané byli fašisté a páchali samé zlo. A i kdyby toho špatného z několikasetletého soužití různých národností bylo hodně, nezavdává to důvod jejich přítomnost z dějin jihomoravských a severočeských obcí vymazat. Cítím tohle jako dluh historii vinařství, snažím se vlastními silami dopátrat nějakých živoucích detailů – jak asi lidé v převážně němec-

Němečtí vinaři v prvorepublikovém Šatově

ky mluvících obcích žili? Jak se lišily jejich zvyky od našich? Kam až sahá historie jejich rodů? Jakou úlohu pro ně hrála réva vinná a víno? Dělali si víno spíš pro sebe, nebo jeho věhlas překročil hranice jejich území? Není lehké se k podobným informacím dostat – to málo literatury z konce 19. a začátku 20. století je v archivních fondech v Brně a Olomouci pouze k prezenční zápůjčce, a to je z Prahy pro člověka příliš němčinou nevládnoucí velký problém. Našel jsem ale třeba ve zdigitalizovaných archivech parlamentních dokumentů interpelaci poslanců Pittingera a Hanreicha z roku 1922. Ta ukazuje problémy jihomoravských zemědělců čtyři roky po vzniku Československé republiky. Hranice nového státu v tu dobu ještě ani nebyla v některých místech přesně vymezena, byla ovšem pro zemědělské výrobky prakticky neprostupná: „Tak pohraniční styk byl neobyčejně ztížen a trýznění a obtěžování cestujících či pohraničního obyvatelstva pohraničními činiteli jest známo daleko za hranicemi státu (Břeclava, Hrušovany, Znojmo), ač v obchodní dohodě s Rakouskou republikou, sjednané v květnu t. r., byla slíbena dalekosáhlá ulehčení pohraničního styku. Poukazujeme na svévoli příslušných činitelů a úřadů, vydávajících povolení pro znalý pohraniční styk, dále že stále se odkládá konečné stanovení hranic a že tím vznikají nejisté hospodářské poměry pro postižená území a obce (Gerstenfeld); poukazujeme dále na zákaz vývo-

zu zvláštních zemědělských výrobků jižní Moravy jako ovoce, zeleniny, okurek, vína, čerstvého mléka, dobytka atd., jichž v jižní Moravě je přebytek a nelze jich odbýti pro velkou vzdálenost spotřebních středisek republiky (Praha, severočeské průmyslové a lázeňské území, ostravské uhelné území); vlastně jejich cena pro vysoké dopravní sazby jest tak silně stlačena, že musejí býti prodány pod výrobní cenou, aby je bylo vůbec možno odbýti, což se zřejmě ukazuje, porovná-li se jejich cena s obvyklými cenami v jiných krajinách.“ Poměrně vysoké daňové zatížení (pozemková daň, daň z majetku a z přírůstku na majetku a daň z vína placená ještě před jeho prodejem) tento stav ještě zhoršovalo: „Ač vláda k povznesení vinařství všeobecně (boj proti škůdcům, zřizování a zakládání státních vinic, laciná dodávka vinné révy, subvencování vzorných vinic atd.) činí jen velmi málo, ba skoro nic, na druhé straně čistě fiskální politikou pomohla stlačiti vinařství na nejnevýnosnější hospodářské odvětví.“ K tomu se přidala konkurence v podobě levných dovozů, kruté trestání vinařů ze strany finančních úřadů, „jakož i úplná nejasnost a stálá změna příslušných ustanovení“, celkový malý zájem státu vinařství nějak pomoci, každoroční povodně v povodí Dyje, kterou vláda není schopná regulacemi zkrotit, všeobecná hospodářská krize a nadhodnocená koruna, propouštění německy mluvících zaměstnanců ze státních služeb, zadávání státních zakázek jen českým firmám, dosazování vládních komisařů do německy mluvících obcí bez řádného vypsání voleb a hrozící zestátnění lesů. Z toho by vypadalo, že život tam v té době nebyl zrovna růžový a obtížné podmínky se pak snadno mohly stát živnou půdou pro každého extremistu přinášejícího rychlá, rázná a odplatná řešení. Není asi na místě soudit dějinné zvraty, ale pokud budeme mlčet o některých místech toho, co spoluutvářelo zdejší krajinu, ochuzujeme tím jen sami sebe, protože kraj bez historie, příběhů a vzpomínek je neutěšeně pustý a na pravý domov ne dost důvěrně známý. Pavel Jelen, Praha

518

Vinařský obzor (10/2010)

Vinařské aktivity / Zprávy

Novinky v degustační expozici Salonu vín ČR 2010

Foto archiv autora

Návštěvníkům byly zpřístupněny další zrekonstruované prostory expozice Salonu vín. Do nich byly umístěny boxy na víno, které je možné si pronajmout, a získat tak prostor pro uskladnění vín v optimálních podmínkách. Do těchto prostor bylo také nainstalováno nové degustační zařízení značky „By The Glass“ pro 16 druhů vín. Jedná se o speciální samoobslužné zařízení, které dávkuje vína z láhve přímo do skleničky bez nutnosti manipulace s láhvemi. Jednotlivé vzorky jsou naceněné a pro jejich výdej je nutné přiložit předplacenou elektronickou kartu. Tu je možné zakoupit na recepci, a to v hod-

notě 100 nebo 250 Kč. Následně je možné ochutnávat dle vlastního uvážení až do vyčerpání ﬁnančního limitu. V degustačním zařízení jsou umístěna vína ze speciálního sklepa jako ledová, slámová či výběry z bobulí nebo cibéb. Dále jsou zde čtyři vybraná vína z aktuální kolekce Salonu vín. Stejně jako v loňském roce byla i letos v průběhu léta kolekce Salonu vín ČR zpestřena devíti druhy mladých růžových vín úspěšných na tuzemských významných soutěžích. Tato prezentace volně navazovala na propagační kampaň „Růžové.cz“. Již v minulých dvou letech byla kolekce Salonu obohacena o podzimní prezentační akci mladých oceněných vín a sklidila veliký ohlas u návštěvníků expozice. Proto se i letos rozhodlo NVC v této prezentaci pokračovat. Aktuálně je v degustační expozici prezentováno nad rámec kolekce Salonu vín 11 mladých vín z ročníku 2009 a jedno víno z roku 2008, která získala významná ocenění na zahraničních prestižních soutěžích vín. Jedná se např. o vína oceněná Velkou zlatou medailí na soutěži IWC San

Foto archiv autora

Národní vinařské centrum připravilo pro podzimní návštěvníky degustační expozice Salonu vín ČR 2010 několik novinek.

Francisco, zlatými medailemi z Bruselu či Prešova a stříbrnými medailemi z Paříže a Montrealu. Nejvýznamnější ocenění, které zatím v letošním roce získalo víno z Čech nebo Moravy, je Regional Trophy Decanter London, a to pro Ryzlink rýnský pozdní sběr 2008, jenž je také součástí letošní prezentace. Návštěvníci mají jedinečnou možnost ochutnat tato vína v rámci tzv. volné degustace od začátku září až do konce roku 2010. Marek Babisz, Národní vinařské centrum

Zprávy

vyklými sklepními technologiemi, nejčastěji oxidativním stylem, bez síření, dlouhou dobu na kvasnicích v sudech a podobně. Právě tato vína mohla být pro konzumenty navyklé především na reduktivní a přímě ovocitá vína největším šokem, ale dle reakcí si leckterý ze vzorků dokázal příznivce snadno získat. Velmi zajímavé vzorky bylo možno okusit v kategorii „Cestami nových druhů“, zde šlo o vína z málo známých a v Odrůdové knize nezapsaných odrůd. Nové druhy, často rezistentní odrůdy, plynule přecházely do kategorie „Cestami odlehlými“, kde se nacházela vína z okrajových a nevinařských oblastí. Mimo tyto tři kategorie bylo možno okusit i několik dalších vzorků běžných biovín, ale k jejich prezentaci akce primárně sloužit neměla. Se vzrůstajícími zkušenostmi a znalostmi konzumentů vína v ČR logicky stoupá poptávka po vínech zajímavých, netradičních, odlišných od běžné produkce. A sami vinaři často hledají směry, kterými se mohou ubírat. Pevně věřím, že dobrovolné vstupné náklady na přehlídku Jiná vína pokrylo a akce

se uskuteční znovu. Při troše štěstí pro příští ročník opadne nedůvěra ze strany vinařů a své vzorky poskytnou mnozí další, kteří napoprvé odmítli. Leckdo má, krom své konvenční produkce, spoustu netypických zajímavostí a pokusů, ale bez odpovídajícího komentáře ve sklípku je nechce veřejně prezentovat, snad kvůli obavám, že si jimi zkazí jméno. Takováto akce je dokonalou příležitostí, kdy je mohou beze strachu představit širší skupině vinných nadšenců. A ostatně i účast samotných vinařů by nebyla od věci, s víny připravovanými netradičními postupy často nemají zkušenosti ani oni sami a mohou jim poskytnout cenné zkušenosti. Poděkování patří organizátorům ochutnávky, nadšeným propagátorům (nejen) domácího vinařství, Pavlu Jelenovi a Janu Schlindenbuchovi. A pak samozřejmě vinařstvím, která své vzorky poskytla – Petru Nejedlíkovi (Dobrá Vinice), Miloši Michlovskému (Vinselekt), Jaroslavu a Luboši Osičkovým, Miroslavu Říhovi, Richardu Stávkovi, Josefu Štverákovi, Jaroslavu Springe-

rovi (Stapleton-Springer), Ondrovi Kopičkovi, Jaroslavu Beckovi a Davidu Bartoníčkovi. Jan Čeřovský www.jizni-svah.cz Foto J. Čeřovský

Nesoutěžní přehlídka „Jiná vína“ O první zářijové neděli se na zahradě hotelu Grand v Řevnicích uskutečnil nultý zahřívací ročník osvětové nesoutěžní přehlídky Jiná vína. Na ochutnávce ohlášené jen s malým předstihem se sešlo přibližně 60 milovníků vína nejen z Prahy a okolí, mnohem více, než organizátoři očekávali. Čekalo je přibližně 25 vín, která tak či onak vybočují ze současného průměru, malé speciální a raritní šarže a různé běžně prakticky nedostupné zajímavosti. Každé víno mělo k dispozici svůj „rodný list“, který přehledně vysvětloval, co je na něm vlastně netradičního, u mnohých ovšem bylo na první přivonění jasné, že se o mainstream opravdu nejedná. Velmi často šlo o přírodní vína v tom pravém slova smyslu, bez zásahů moderních technologií, selektovaných kvasinek a enzymů, připravená z netradičních odrůd či míst původu. A právě takové byly i kategorie. Nejvíce vzorků se povedlo obsadit v té nazvané „Cestami neprošlapanými“, kde se představila vína vyrobená méně ob-

Jeden z organizátorů vínamilec Pavel Jelen, také sám mikrovinař, se sadou ochutnávaných vín

Vinařská povídka

Vinařský obzor (10/2010) 519

Pantáta (vinařská povídka) Vinařství a vinohradnictví se nikdy neobešlo a neobejde bez řemeslníků pracujících se dřevem. Mezi tato řemesla patřili dříve v hojném počtu především bednáři a řezbáři, jejichž sudy zdobí mnohé sklepy a sklípky, dále vesničtí tesaři, kteří vyráběli v minulosti dřevěné lisy, a také stolaři a truhláři, kteří zhotovovali zařízení do sklepů a lisoven, a tak se podíleli na nových výstavbách a případných opravách a rekonstrukcích těchto vinohradnických staveb. Při práci se používalo především tvrdé dřevo, dubové, akátové, modřínové. Dovednost mnohých vesnických řemeslníků přesahovala často rámec řemesla, zasahovala až do oblasti umělecké a projevovala se i snahou po výtvarném ztvárnění. Často museli vyrobit a opravit téměř všechno. Mezi takové patřil i pantáta Bém. Pantáta Bém byl místní stolař a truhlář. Pamatuji si jej v jeho čepici „masaryčce“ s celuloidovým štítkem, velkou tesařskou tužkou za uchem, velkými dioptrickými brýlemi s tmavou obroučkou a širokou modrou zástěrou. Byl to robustní zavalitý chlapík, na stáří už se těžce pohyboval při chůzi ze strany na stranu, už také nemohl na nohy a vše dotvrzoval svým hřmotným bujarým hlasem. Vážnosti jeho řemeslnického stavu přidávalo především oslovení pantáto, také jeho ženě se jinak neřeklo než panímáma a vše ještě podtrhoval jejich vzájemný vztah; s panímámou neměli žádných dětí, což ještě zdůrazňovalo mezi sousedy a dětmi jejich vážnost. Bydleli na svém domě a vzadu ve dvoře ve velké stodole byla stolařská dílna. Koho pantáta Bém uznával pro jeho osobní kvality, ten se od něj také někdy dočkal oslovení „pantáto!“, ale osloveným už muselo být tak nejméně kolem padesátky. Jako klukovi mně to často vrtalo hlavou, proč má to tajemné oslovení pantáta, když ostatní sousedy jsem oslovoval strýčku a tetičko. To jsem pochopil až mnohem později. Obnova vinohradnictví a vinařství v šedesátých letech minulého století ve vinařských obcích Moravy přináší současně i výstavby sklepů. Tak tomu bylo i v naší obci. Děda se švagrem začali stavět jak jinak než svépomocí vinný sklípek na místě starého stoletého domku – jehož část chtěli využít jako předsklepí-lisovnu i společenskou místnost. Dřevěná okna, okenice, dveře, vrata i ostatní chtěli vyrobit podle původních, aby nebyl narušen ráz staré vesnické architektury. Jenže stavební materiál (i dřevo) se tehdy také velmi těžce sháněl, dělalo se ze všeho, co bylo k dispozici. A tak děda jako vrstevník šel za pantátou Bémem, i když ani on si nedovolil mu tykat a vzájemně se oslovovali pantáto. Pantáta, když viděl ten výchozí materiál, tak jen lomil rukama. „Tak, pantáto, z teho já dělat nebudu,“ povídá dědovi (to mu bránila jeho řemeslnická čest). „Ale budete, musíte!“, překřikoval jej děda. „A nebudu!“, zapomněl jsem vám říct, že pantáta na stáří už také nedoslýchal. Stále vidím pantátu, jak se dohaduje s dědou

a za neustálého hřmotného pokřikování usazuje dubové dveře. Sklep byl v plné výstavbě a i bez dveří už v něm kvasilo nové víno. Vždy po práci na chvilku zasedli a chutnali, dali si pár koštovaček, rád jsem jako mladý poslouchal jejich debaty. Pantáta těžko vstával, i když nic neochutnal, natož potom, když ochutnali trošku víc. Schody do sklepa ještě nebyly hotovy a to si pantáta nejvíce pochvaloval, každý schod překonat dalo pantátovi velkou námahu. „Pantáto, ty schody tady neděléte, nechte tu ten sešup!“ říkal prosebně, což se bohužel nestalo a sešup k docenění nám přichází až nyní. V té době také začala éra kosmických letů. Pantáta, když se jednou po práci při vínečku rozjařil, tak začal zvesela na dědu: „Pantáto, doveďte sem mezi nás nejakó tó šestnáctiletó!!“ „To tak. A co vaša panímáma na to?“ „No, vono už se neska lítá do teho kosmu, ti Američani už se chystajó aji na Měsíc, tak sem si říkal, že bych panímámě kópil taky letenku, ale jen tam, zpáteční už bych jí nekópil a pak by to snad tak mohlo bét,“ šprýmoval pantáta. „No jo, ty doby už só dávno pryč, my už teď máme s panímámó vlastnoručně udělaný truhle a do každé už sem si aji lehl. Já sem si lehl do každé, keró sem udělal a co sem jich za život udělal. To byste nevěřili, pantáto! Můj po-

mocník Pavel mně zatlókl víko jen jedném malém hřebíkem a už se ven nedostanete, můžete dělat, co chcete, tak málo místa tam je, že se nemůžete pohnót,“ zvážněl pojednou pantáta Bém a podíval se k nově zavěšeným pootevřeným vchodovým dveřím, kterými pronikaly do sklepní temnoty paprsky stříbrného denního světla. Jako kdyby se chtěl vrátit někam zpátky do doby svého mládí a bylo najednou chvíli takové zvláštní ticho v té hlučné veselé společnosti. Pantáta stačil ještě dodělat hlavní práce ve sklepě. Zanedlouho potom krátce onemocněl a musela mu posloužit vlastnoručně vyrobená truhla. Jeho panímáma jej brzy následovala. Když někdy otevírám ty těžké dubové dveře, zavržou jako na pozdrav. Že by pantáta odněkud z toho kosmického nebe? Václav Fiala, Velké Němčice Vysvětlivky k povídce Sešup – u sklepů překlenutí výškového rozdílu mezi nadzemní částí a vlastním sklepem plní šikmá chodba zvaná „šíja“. Její délka závisí na hloubce sklepa, dno této chodby tvoří většinou schody nebo ve starých sklepech to byla udusaná hlína umožňující sesuv bez zábran (např. vykutálení sudů apod.), z toho pochází hovorově sešup.

Vinařem v Africe i leckde jinde Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, rok vydání 2004 Antonín Konečný, náš přední vinařský odborník, bilancuje ve své první samostatné knížce svůj bohatý život spojený s vinnou révou a s vínem jako ušlechtilým mokem. Seznamuje čtenáře mimo jiné i s tím, proč se stal vinařem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinařil v Etiopii, Alžírsku, Bulharsku, Albánii či Maďarsku, ba i s tím, jak tráví svůj zkušenostmi nabitý život v malé moravské vesnici dnes. Čtivé a poutavé vyprávění doprovází mimořádná fotograﬁcká příloha. Kniha je určena pro všechny milovníky čtenářsky vděčných biograﬁí.

199 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

520

Vinařský obzor (10/2010)

Zprávy

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

18.–22. 10. 2010

Kurz Sommelier

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

Ing. Martina Bartošová 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

23. 10. 2010

Vinobraní s posezením u cimbálu

Horní Věstonice

Ing. Moravčík Vladislav 519 517 668, hornivestonice@quick.cz

26. 10. 2010

Vyhlášení soutěže TOP 77 vín ČR 2010–2011

Hotel International, Husova 16, Brno 602 00

Dagmar Pavková 541 241 193, info@mama.cz

29.–31. 10. 2010

Vinařská akademie I – Kadet

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

Ing. Martina Bartošová 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

30. 10. 2010

Hustopeče – světový duel vín

hotel Centro, Husova ul., Hustopeče

Ing. Jiří Teplý 519 441 027, vinarstvi@hustopece-city.cz

6. 11. 2010

Mladá vína Moravská Nová Ves

Sklepní uličky Výmol, Zátiší

Vinařský spolek Moravská Nová Ves 777 561 535, ivanatomanova@seznam.cz

6. 11. 2010

Výstava archivních vín Vranovice

Sál restaurace U Fialů

Drahomír Dofek 739 051 137, d.dofek@seznam.cz

11. 11. 2010

Svatomratinské 2010

Lidické náměstí, Ústí nad Labem

ORTOPEDICKÉ CENTRUM s.r.o. 475 534 077, 739 630 748, michalec@ortopedicke-centrum.cz

11. 11. 2010

Svěcení Svatomartinských a mladých vín

Židlochovice

senkyrik@zidlochovice.cz

11. 11. 2010

Svatomartinská slavnost

Hotel Kraví hora, Bořetice

Hotel Kraví hora 519 430 090, hotel@kravihora.cz

11. 11. 2010

Kolínské Svatomartinské

Vinotéka U Zlaté štiky, Karlovo náměstí 7

Jan Žert 321 621 495, info@uzlatestiky.cz

11. 11. 2010

Tradiční košt Svatomartinského vína v Brně

náměstí Svobody

Vinařský fond 541 652 479, info@vinarskyfond.cz

11. 11. 2010

Otevírání Svatomartinských vín Kyjov

Informační centrum, Svatoborská 26

Mgr. Pavel Navrátil 602 937 871, pa.navratil@mukyjov.cz

13. 11. 2010

Svatomartinské posvícení na zámku Zbiroh

Zámek

Praga Mystica s.r.o. – info@pragamystica.cz

13. 11. 2010

Svatomartinské otevřené sklepy

Velké Pavlovice

Luboš Zborovský 602 966 611, info@vinozvelkychpavlovic.cz

13. 11. 2010

Svatomartinské svěcení vín Velké Němčice

Kulturní dům

Jaromír Richter ml. – vystavavin@seznam.cz

13. 11. 2010

Svatomartinská ochutnávka mladých vín

Sokolovna, Hovorany

Stanislav Šimeček 605 870 249, vino.simecek@tiscali.cz

13.–14. 11. 2010

Svatomartinský festival otevřených sklepů

Kyjov, Milotice, Vlkoš, Svatobořice-Mistřín, Bzenec, Ratíškovice

Juraj Flamik 606 763 117, juraj.ﬂamik@nap.cz

13. 11. 2010

Bzenecké Svatomartinské slavnosti

Náměstí, prostor u zámku, sklepení pod Sokolovnou

město Bzenec 518 306 411, podatelna@bzenec.cz

13. 11. 2010

Svěcení vína Valtice

Víceúčelová hala Vinařské školy na Střelecké ul.

Martin Štěpánek 777 618 783, stepanek.valtice@centrum.cz

19.–21. 11. 2010

Vinařská akademie II – Vinařství ČR

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

Ing. Martina Bartošová 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

19. 11. 2010

Mladá vína Nosislav 2010

Víceúčelový sál

Miroslav Hlaváček 602 770 065, info@elektro-hlavacek.cz

20. 11. 2010

Cisterciácká pečeť

Sklepy Stojanova gymnázia, Velehrad

Mgr. Petr Hudec 604 745 958, info@maticevelehradska.cz

27. 11. 2010

Gourmet menu v hotelu Kraví hora Bořetice

Hotel Kraví hora Bořetice

Proschek Aleš 519 430 090, 776 583 276, hotel@kravihora. cz

27. 11. 2010

Den otevřených sklepů v Pavlově

Pavlov u Mikulova

Vinařský spolek Vinitores Palaviensis – pavel@krska.com

28. 11. 2010

Svěcení vína

Uherčice (okr. Břeclav)

Šátek Jan – jan.sat@seznam.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz

Vinařský obzor (10/2010) 521

inzerce©

Inzerce

Místa distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 236 BS vinařské potřeby, Čejkovská 35, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 238 BS vinařské potřeby, Svitavská 15, 614 00 Brno, 545 216 311 BS vinařské potřeby, K Vápence 3203/10, 692 01 Mikulov, 519 500 516 BS vinařské potřeby, Dobšická 2296/4, 669 02 Znojmo, 515 260 600 Bureš Jaroslav, Ořechová 1, 691 06 Velké Pavlovice, 519 428 733 Bureš Jaroslav, Na Hlavní 276, 691 08 Bořetice, 519 430 515

TAKÉ ZDE MŮŽE BÝT VÁŠ INZERÁT

Bureš Jaroslav, Krumvíř 14, 691 73 Krumvíř, 519 419 006 M&Š Vinárske potreby, s. r. o., Dľhá 2, 949 01 Nitra, 421 908 800 237 NEREZ Blučina, Návrší 483, 664 56 Blučina, 547 235 111 ROSENBERG TECHNIC, s. r. o., Brněnská 10/58, 693 01 Hustopeče, 608 889 967 Štěpánová Eva, Březí 20, 691 81 Březí, 519 514 259, 602 734 499 Vinařské potřeby, spol. s r. o., Národních hrdinů 22, 690 02 Břeclav, 519 321 235 Vinařský dům KOBERN, s. r. o., Hodonínská 306, 696 03 Dubňany, 777 901 761 Vincoop Mikulov, Brněnská 32, 692 01 Mikulov, 519 510 691

Tel.: 519 348 980 E-mail: info@vinarskyobzor.cz

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína

42 Kč

Vinohradnické stavby na Moravě

618 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč

Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

79 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům)

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

VINOHRADNICKÁ MECHNIZACE – STROJE PRO CHEMICKOU OCHRANU RÉVY VINNÉ Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví. 70 stran, formát 210 × 210 mm 150 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest. Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 696 Kč VAZBY ROČNÍKU 1999 VAZBY ROČNÍKU 2000 VAZBY ROČNÍKU 2001 VAZBY ROČNÍKU 2002 VAZBY ROČNÍKU 2003 VAZBY ROČNÍKU 2004 VAZBY ROČNÍKU 2005 VAZBY ROČNÍKU 2006 VAZBY ROČNÍKU 2007 VAZBY ROČNÍKU 2008 VAZBY ROČNÍKU 2009

292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 595 Kč 595 Kč

Velký vinařský slovník

618 Kč

Nové šľachtenie viniča na Slovensku

355 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

94 Kč 94 Kč

Vinařství – návody do laboratorních cvičení

157 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Přehled odrůd 2007

100 Kč

Filosoﬁe vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

Encyklopedie révy vinné

828 Kč

(v černé deskové vazbě s raženým písmem)

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Vinařský obzor (10/2010) 523

inzerce©

Inzerce

INZERCE VE VINAŘSKÉM OBZORU PŘINÁŠÍ OVOCE

Arkadia – hrozen a list, foto k článku na str. 476