Vinařský obzor 10/2008

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)

Vinafisk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinafisk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín.

Uvnitfi ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

(10/2008)

450

Nìkteré svíèky nám pøináší pøíjemné chvíle...

dubové SUDY-BARRIQUE

Pravá francouzská kvalita

Sudy jsou vyrábeny z francouzského dreva “ALLIER, NEVERS, TRONCAIS, VOSGES, LIMOUSIN”.

Možné vypálení sudu, tzv. toasting: Lehké (LT) Strední (MT), Stredne težké (MT+) Težké (HT) Francouzské dubové sudy v nejširším sortimentu.

225l (ruzné modely) 300l 400l 500l

...jiné výbornou chu ...

Preparáty pro výrobu vína enzymy kvasinky

bakterie taniny

pravá francouzská kvalita z Epernay - srdce vinařství

Prírodní

Aglomerované 1+1 a další

korkové zátky

Koextrudované plastové zátky

...nebo dávají jiskru.

Ale jenom tato svíèka FKS vám navíc zachová pùvodní charakteristiku vašeho vína.

syntetické Z ÁT K Y

Technologie, která uchovává Vaše vína...

Filtr køemelinový svíèkový FKS - král mezi filtry DOKONALÁ FILTRACE

10

zár

Nezanechává pachuť korku

•

Nepouští barvu

•

Oxidace vín pod kontrolou

světový výrobce syntetických extrudovaných zátek

ku

www.filtrace.com

•

Přední

kù

ro

a svíè

u ka n

„Jednoduše lepší zátka“

spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

(10/2008)

451

Obsah Redakce

Z redakční pošty..............................................................................................................................................452

Vinařského obzoru

Spolkové informace Martin Půček: Restrukturalizace podle nové SOT s vínem..........................................................................454 Informace z činnosti SV ČR.............................................................................................................................454

hledá externí spolupracovníky na bázi:

Právní předpisy a daně Jan Horešovský: Informace k nároku na odpočet DPH při zahájení vytýkacího řízení..............................455

– redakční – nové autory (odborných i popularizačních příspěvků a reportáží)

Vinařská technologie Erich Minárik: Niektoré faktory akosti vína zrejúcich v dubových barikoch.............................................464 Aleš Gala: Novinky mezi diagnostickými přístroji v technologii vína........................................................465 HOBRA-Školník – ještě blíže zákazníkům..................................................................................................467 Pavel Pavloušek: Význam kyslíku ve vinařství..............................................................................................468

Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Několik praktických poznámek k odrůdě Auxerrois......................................................456 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Možnosti využití réví z vinic pro energetické účely.......................................457 Seznam vinařských důvěrníků pro rok 2008 – aktualizace.......................................................................463 VINITECH BORDEAUX – Další mezinárodní odvětvové setkání..............................................................463

Přečetli jsme za vás..........................................................................................................................................470

– obchodní (propagace a prodej předplatného i inzerce ve vinařských regionech, ale i mimo ně) Nabízíme marketingovou podporu, . zajímavé ohodnocení a dlouhodobou spolupráci.

Více informací na tel.: 602 582 689 nebo e-mail: info@vinarskyobzor.cz

Rozhovor Hovory MM (8.): o vinohradnictví a o hodnocení vín................................................................................471 Jaromír Hladík: Vinařské aktivity společnosti AGRA Horní Dunajovice, a. s.............................................475 Vinařství v zahraničí Intervitis Vienna 2008..................................................................................................................................476 Richard Stávek: Předsedou Institutu MASTER of WINE je Rakušan...........................................................478 Québec: Střídmost chutná mnohem víc......................................................................................................478 Ekologické zemědělství: Šetrné k přírodě, prospěšné pro Evropu...........................................................479 Vinařské aktivity Kalendář vinařských akcí.............................................................................................................................480 Pavel Krška: O projektu certifikace zařízení vinařské turistiky..................................................................481 Erik Hubáček: Modřanská vína ve Lvím dvoře.............................................................................................482 Shrnutí závěrů Bioakademie 2008...............................................................................................................483 Ve Velkých Bílovicích vznikne replika habánského domu........................................................................490 V Polešovicích o TOP Víno Slovácka 2008.................................................................................................499 Hodnocení vín Helena Baker: Co je to „hrušková kapka“?...................................................................................................480 Obchod vínem Čeští vinaři překvapili na veletrhu v Hongkongu znalce z celého světa..................................................484 V oblasti výstav vín vládne chaos, říká Lubomír Glos................................................................................485 Helena Baker: MUNDUSvini 2008.................................................................................................................486 Svatomartinské 2008 – informace pro vinaře.............................................................................................491 Vinařský místopis Václav Kovář: Vinařství na Moravskobudějovicku........................................................................................492 Vinařská historie Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety..............................................................................................493 Radek Sotolář: Patroni vinařů (5.) – sv. Václav..............................................................................................494 Vilém Kraus: Začátky výroby růžových vín a klaretů na území ČR.............................................................496 Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – výročí v říjnu 2008.......................496

452

(10/2008)

Vinařský obzor číslo 10, ročník 101 (2008) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Ri­chard Stávek . (e-mail: ri­chard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zde­něk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (ma­cho­vec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz).

Doc. Ing. Edu­ard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sed­lo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. .

Vychází měsíčně. .

Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH).

Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břec­lav, .

MediaPrint&Kappa, sou­kro­mí distributoři.

Předplatné 2008: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, . Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bí­lo­vi­ce, . tel./fax: 519 348 980, . e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 6. 10. 2008 Toto číslo vychází 11. 10. 2008 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být ko­pí­ro­vá­na či jinak dále šířena bez sou­hla­su vy­da­va­te­le. Redakce ne­od­po­ví­ dá za obsah in­zer­ce a ko­merč­ní pre­zen­ta­ce. Redakce si vyhrazuje právo na otištění pří­spěv­ků či ko­re­spon­den­ce došlých do redakce, pokud není pře­dem do­hod­nu­to ji­nak, a na jejich běžnou úpravu.

Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

* Demokracie malého vinaře O těch skutečně malých vinařích vím z minulosti i současnosti mnohé, však jsem také jeden z nich. Ty „zakuklené taky malé vinaře“, co mají po katastru několik vinic, sleduji zpovzdálí a myslím si své. Konečně ale nastalo období, kdy se malí vinaři – ale hlavně jejich víceméně samozvaní lídři – přizpůsobili naší i evropské demokracii, nedělají revolty a neprotestují, nýbrž pěstují révu vinnou a v relativním poklidu prodávají hrozny a víno. Jen občas něco malého vinaře vytočí, tak jako letos i mě. Všeobecně se už od období nasazení hroznů hovoří o mimořádně velké letošní úrodě. Taky jsem toho názoru a dělal jsem vše potřebné pro podporu této skutečnosti. V důchodu mám dostatek času vinici pečlivě ošetřovat, a tak jsem na své 10arové vinici ve společném bloku statkové vinice vylamoval a přetrhával. Za společné obdělávání i ochranu jsem již na jaře uhradil požadovanou částku a těšil se na bohatou sklizeň.

Jenže peronospora, která nadělala letos škody po celé Evropě (osobně jsem to viděl na odborné exkurzi v Jižním Tyrolsku), nevynechala ani moji viničku. Ale při podrobném zkoumání mi přišlo, že cca 70 % zničených hroznů má na svědomí nedůslednost a neodbornost těch, kteří dostali předem zaplaceno – přitom využívali moderní traktor i postřikovač, jen ten lidský faktor zůstal kdesi schován za demokratickou neodpovědností.

Paradoxně srovnávám dnes svou vinici v Čejkovicích, kam jsem musel zajíždět kvůli ošetřování, ale využíval jsem své poznatky z odborných přednášek (především každoroční školení ochranářské organizované MORAVÍNEM) a Ing. Petrem Ackermannem) a sledoval „Situační zprávy“, aplikoval včas účinné ochranné přípravky, měl vzdušné keře, a to jen při využití zádového postřikovače – stříkal jsem celkem 6×. Bohužel, právě ty vinohradníky, kteří nejvíce žehrají na zničenou úrodu a svádí to na neúčinné přípravky a vše kolem, jsem nikdy na žádném odborném školení neviděl a pochybuji, že jsou připojeni na internet. A tuto skutečně objektivní demokracii pro velké i malé, pro hloupé i zkušené, pro lajdáky i zodpovědné, tu tedy v plném rozsahu vnímám a uznávám.

Také po přečtení Vinařského obzoru číslo 9 mě napadlo, jak se redakce snaží o demokratickou vyváženost odborného časopisu. První mi padlo do oka vypadlé hlášení „Prohlášení o zásobách“, vložené pro každý případ, aby i malý vinař byl v obraze a občas se probral z poklidného sebejistého podřimování. Vždyť již na str. 403 je opravdu zevrubně a vyčerpávajícím způsobem informován – samozřejmě s citací příslušné vyhlášky – o tom, že vyplnit a odeslat přiložené i další vyjmenovaná hlášení musí každý, kdo pěstuje hrozny na

ploše 10 arů a větší a tyto zpracovává byť jen pro svou spotřebu nebo potřebu vlastní rodiny. Ale jsem stejně na pochybách o správném znění této povinnosti – jestliže „Prohlášení o produkci“ nemusí vyplnit a odeslat malý vinař, který nechce vést evidenci a vyrobí méně než 1 000 litrů vína, proč by pak měl vyplnit a odeslat „Prohlášení o zásobách“, zvláště když už rodina vše stačila k 31. 7. vypít? Možná právě proto, že by chtěl usilovat tak jako já o získání dotace, a jak se říká v závěru – včasné odevzdání řádně vyplněných tiskopisů je jednou z podmínek – tak je pro jistotu třeba zřejmě odevzdat co nejvíce vyplněných tiskopisů.

Jakmile demokraticky mi pak zněla v uších slova Josefa Ševčíka, když na Radiu Dyje v pořadu Vinařský magazín promlouval k posluchačům mimo jiné také na téma pomoci malým vinařům. Chodí na řadu seminářů, a tak se mu v Hustopečích líbilo, když europoslanec Vladimír Železný agitoval, „že by chtěl, aby vinař na Moravě zaplatil tzv. symbolickou daň a obdržel kolek, který by vylepil na dveře od sklepa a financi tam nesmí, obdobně jako známky na dálnici…a také aby starostové obcí se zasadili za to, aby vinaři získali nějaký průkaz od hygieniků, aby mohli servírovat návštěvníkům víno…zkrátka, mělo by se něco pro ty mladé vinaře dělat a snažit se je podporovat…“ – ještě tyto i další zajímavé myšlenky jsou rozvinuty panem Ševčíkem v článku na str. 432–3. Jenom si myslím, že nějak zapomíná na to, že jsme v Evropské unii, a tam jaksi malí vinaři-nepodnikatelé už dávno právě i vlivem platné legislativy skončili a nějakých 20–30 000 našich malých vinařů je nezajímá. Právě sliby neuskutečnitelného způsobují malým vinařům již téměř dvě desítky let největší zklamání. Nakonec podrobným prostudováním rozhovoru šéfredaktora s panem Železným v tomtéž čísle Vinařského obzoru si lze mnohé domyslet.

Važme si té opravdu uskutečnitelné demokracie a hlavně se podle toho ve vinohradnické a vinařské praxi chovejme. Pak bude i ten vinařský folklor na Moravě zachován ještě po několik generací vinohradníků a vinařů.

Ing. Jan Otáhal, CSc., Valtice

* Vážená redakce, na str. 431 čísla 9 uvedl autor článku „Svět růžových vín“ poznámku vztahující se k tzv. „anglickým bonbonům“, které údajně nedovedli vysvětlit ani H. a J. Baker. Bohužel si nevzpomínáme, že by se nás někdy Milan Magni na ně otázal. Pokud by se však byl zeptal, dostalo by se mu zajisté odpovědi, že „bon-bons anglais“ (fr.) neboli „boiled sweets“ (UK eng.) či „hard sugar candy“ (US eng.) je

(10/2008)

něco, čemu se u nás říká „bon pari“. Viz také „hruškovou kapku“, o které píši malou úvahu na jiném místě tohoto čísla.

Zároveň bychom rádi poopravili některé pravopisné chyby a nepřesnosti ve výše uvedeném článku: šampaňské Ruinart (ne Rui-

nard), klobásky merguez (ne mergues) a „slavná rybí polévka bardatte“, jež vůbec neexistuje. Bardatte je totiž plněná kapusta králičí fáší, která se pomalu dusí v tlakovém hrnci s mrkví, a ne rybí polévka typu bouillabaisse, jak je v článku uvedeno (zde naopak

453

stály za zmínku např. toskánské cacciucco, ligurský ciuppin nebo portugalská caldeirada!). Sporné výrazy jsou rovněž ragout [sic] a taboulet – proč ne ragú a tabulé hezky česky?

Helena a John Baker, Praha

454

(10/2008)

Restrukturalizace podle nové SOT s vínem Vzhledem k tomu, že se neustále množí dotazy ve věci problematiky programů restrukturalizace, považuji za nutné se k tomuto vyjádřit a také podat, resp. jen zopakovat některé informace, které byly na této stránce opakovány již několikrát.

Tak jak víme, loni byla přijata reforma SOT s vínem a letos k ní bylo vydáno základní nařízení Rady (ES) 479/2008, které mimo jiné řeší také programy podpor. Na základě tohoto nařízení vydala Evropská komise prováděcí předpis, podle kterého musejí členské státy požádat Evropskou komisi, aby jednotlivé programy dle článků podpory schválila. Bohužel Komise vydala tento předpis způsobem, se kterým se těžko můžu ztotožnit, ale EU takto funguje. Nařízení je. z 27. 6., ale bylo zveřejněno 30. 6. s platností od 3. 7. 2008 s tím, že článek týkající se předložení návrhu podpor Evropské komisi platí od data zveřejnění, tj. od 30. 6. 2008. ČR, tak jako ostatní státy, musela na tento předpis reagovat tak, aby do 30. 6. podala do Bruselu návrhy programů podpor. ČR tento termín splnila. Ale každý pochopí, že připravit programy, zkonzultovat je v rámci členského státu netrvá 3 dny. Komise má na rozhodnutí 3 měsíce do 8. 10. 2008, dokdy případně může sdělit, s čím nesouhlasí. Po opravě návrhu podpor ČR bude mít Evropská komise další dva měsíce na posuzování naší opravy. Rakousku např. Evropská komise již písemně jejich návrh neodsouhlasila a požaduje opravu.

Nařízení rady (ES) 479/2008 zavádí také mimo jiné systém klučení vinic a každý členský stát musí podle tohoto nařízení tento program spustit s tím, že vydá příslušnou legislativu. Tak se také stalo v ČR tím, že byla provedena ve zkráceném legislativním procesu novela nařízení vlády č. 245/2004 Sb., která musela dle hlavního nařízení Rady (ES) 479/2008 zrušit stávající systémy podpory (sice jsou kompatibilní s novou SOT, avšak nejsou ještě schváleny Komisí) a zavést program klučení. Jakmile Komise ČR programy schválí, neprodleně bude provedena další novela našeho nařízení vlády č. 245/2004, které opět zavede programy podpory, podle schválených v Bruselu.

Na základě výše uvedeného vidíme, jak chaotickým způsobem Evropská unie postupuje při reformách.

Zde chci tímto hájit naše MZe, které za celý proces absolutně nemůže a vše je na Evropské komisi. Veškeré termíny byly dodrženy ve velmi šibeničních lhůtách. Celá reforma je uspěchaná a rozhodně měla začít startovat o jeden rok později tak, aby bylo možné vše připravit.

Nyní vyvstává otázka, jak se konkrétně chovat podle různých variant žádostí o restrukturalizaci. l Pokud někdo podal projekt v hospodářském roce 2007/2008, ukončil opatření a podal žádost o finance do 27. 2. 2008, měl by mít již rozhodnutí SZIF, a pokud je kladné, tak i peníze na účtu (pokud tomu tak není, tak peníze rozhodně dostane do 15. 10. 2008, vč. příslušného navýšení). l Pokud někdo podal projekt pro hospodářský rok 2007/2008 s tím, že některá opatření prováděl ještě na jaře, nejpozději do 31. 7., tak bude jeho řízení žádosti o finance přerušeno s tím, že se musí vyčkat, jak se Komise vyjádří k naší žádosti s programy. Pokud se jedná o program restrukturalizace (klučení, změna odrůd, zvýšení počtu keřů apod.), tak může s největší pravděpodobností předpokládat, že peníze dostane, neboť se nepředpokládá, že Komise tyto programy zakáže, naopak. Problém může být u oplocenek, ochran před okusem apod. Ten zásadní problém zde je v tom, že ČR sice může vyplatit peníze podle staré SOT s vínem (1493/1999), ale ony programy podpory musí být v souladu s novou SOT s vínem podle (ES) 479/2008. Tedy až tak, jak budou schváleny. l Další variantou jsou ti, kteří žádali sice v hospodářském roce 2007/2008, ale žádost byla směrována do hospodářského roku 2008/2009 (například počátek klučení před změnou odrůd, ochrana před špačky apod.). Jsou zde jak varianty, že jste již dostali rozhodnutí o zařazení (to u těch dříve podaných), tak varianty těch, kteří ještě nedostali rozhodnutí. Tato veškerá rozhodnutí jsou „cárem papíru“. V tomto případě je třeba opět vyčkat na schválení Komise a následně požádat znovu. l Poslední variantou jsou nové žádosti pro hospodářský rok 2008/2009. Tento rok je již plně podle nové SOT s vínem a vlastně ještě není v ČR spuštěn, tedy nemá prozatím smysl o nic žádat. Jakékoliv opatření na podzim (klučení, změna odrůd,… včetně ochrany před špačky) je bezpředmětné. Jakmile Komise schválí naše programy podpory, budou také spuštěny programy podpory v ČR. Nově by mělo jít již jen o jednu společnou žádost (žádost o zařazení spojená s žádostí o podporu). (Podrobnosti, jak by mohly vypadat programy podpory, byly popsány ve Vinařském obzoru 04/2008).

Zde je nutné připomenout, že objem finančních prostředků je již schválen celou reformou SOT s vínem a na rok 2008/2009 nám bylo přiděleno 2 979 000 € a s touto částkou nelze pohybovat. Z toho důvodu bylo přistoupeno k tomu, že finance na ochrany před zvěří budou poskytovány, až jakmile nebude zájem o tituly restrukturalizace a investice.

V souvislosti s přidělenými financemi na hospodářský rok 2007/2008 (jednalo se o tu velkou sumu financí – 312 mil Kč), které se podařilo kompletně vyčerpat, ČR požádala o navýšení prostředků a naší žádosti bylo vyhověno téměř v plné výši. Nejnovější zpráva je, že ono navýšení činí cca 985 000 €. Tyto prostředky budou rozděleny jako příplatek všem, kteří již obdrželi finance z hospodářského roku 2007/2008.

Týká se to těch, kteří spadají pod první odrážku.

Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR n Ve dnech 26. až 29. 8. se šéfredaktor spolu se sklepmistrem Sonberku O. Drápalem účastnili mezinárodního sympozia WORLD SAUVIGNON CONGRESS v rakouském Grazu. Podrobnosti budou uvedeny v některém z následnujících čísel. n Ve středu 27. 8. jednala v Brně Rada Vinařského fondu. Bylo to mimořádné zasedání, jehož cílem bylo posoudit žádosti o projekty, které by už vzhledem k termínu realizace nebylo možné posuzovat na jednání Rady v řádném termínu. n Dne 28. 8. se sešli zástupci Vinařského fondu, Svazu vinařů České republiky, Národního vinařského centra, Zahradnické fakulty MZLU Lednice a Střední vinařské školy z Valtic za účelem porady nad vznikem Vinařského institutu, jako virtuální vzdělávací organizace, kterou se rozhodl VF podpořit. Prostřednictvím Institutu budou organizovány vzdělávací kurzy na různých úrovních pro různé cílové skupiny při zapojení stávajících organizací, které se vzděláváním zabývají. n 3. 9. proběhlo 2. jednání představenstva SV ČR, které se zabývalo především Vinařským fondem. K jednání byl přizván ředitel VF, který informoval přítomné o připravovaných akcích podporovaných VF a stručně seznámil s projekty pro následující rok. Tyto nemůžou být ještě prezentovány jako schválené, neboť je teprve bude projednávat nově jmenovaná Rada VF. n 4. 9. se šéfredaktor v Lednici zúčastnil workshopu s tématem genových zdrojů révy, který vedl doc. Pavloušek. n 9. 9. se tajemník SV ČR účastnil jednání Sektorové rady zemědělství, které bylo organizováno jako poslední zasedání v rámci evropského projektu ESF. Sektorová rada se usnesla, že bude pracovat dále i v mezidobí, před schválením pokračování projektu.

Na jednání byla prezentována vize fungování sektorových rad v budoucnu a byla podána informace o přípravě tzv. sektorových dohod.

Těm by měla předcházet důkladná analýza celého oboru zemědělství. Sektorová rada zemědělství se bude účastnit pilotního projektu tvorby sektorových dohod. n Ve středu 10. 9. proběhlo poslední zasedání Rady Vinařského fondu ve stávajícím složení. Byl posouzen zbytek žádostí o projekty podaný v roce 2008. Plán práce VF pro rok 2009 byl již ponechán k posouzení nové Radě, kterou by ministr měl jmenovat během konce září nebo první poloviny října 2008. n Dopoledne 12. 9. se předseda Svazu aktivně zúčastnil konference Kvalita morav-

(10/2008)

ských a českých vín a jejich budoucnost, která se uskutečnila na ZF MZLU v Lednici. n 16. 9. 2008 se předseda s tajemníkem účastnili slavnostního zahájení festivalu Znojmeský

hrozen 2008. Na zahájení přijeli, také rakouští kolegové – předseda Svazu vinařů Rakouska J. Pleil s jeho tajemníkem J. Glattem a také předsedou dolnorakouských vinařů F. Backknecht-

455

tem. V rámci setkání byla projednána řada aktuální společné problematiky, zejména v oblasti Investic dle nové společné organizace trhu s vínem.

(JS, MP, RS)

Informace k nároku na odpočet DPH při zahájení vytýkacího řízení Jan Horešovský, Praha

Především je potřeba říci, že aplikaci zákonů na poli správního práva (tj. ve vztahu státu a občanů nebo podnikatelských subjektů) mají primárně v rukách úřady, které vedou příslušná správní řízení (daňové řízení je zvláštní druh správního řízení). Tyto úřady si vykládají zákony po svém, přičemž kvalitu jejich aplikace ovlivňuje kvalifikovanost a erudice příslušných úředníků. Ta bývá z různých důvodů pramalá, a proto zásadní význam mají v těchto otázkách soudy – především pak Nejvyšší správní soud, jehož rolí je mj. sjednocovat judikaturu (tj. právní názory jednotlivých správních soudů vyslovené v jejich rozsudcích). Nejvyšší správní soud vydal nedávno rozhodnutí, kterým upravil (sjednotil, resp. upřesnil) výklad podmínek, za kterých může správce daně zahájit vytýkací řízení.

Vytýkací řízení zahajuje správce daně zásadně výzvou vydanou podle § 43 zákona č. 337/ 1992 Sb., má-li pochybnosti o správnosti, prav-

divosti, průkaznosti nebo úplnosti daňového přiznání. Tato výzva musí obsahovat pochybnosti, pro které byla vydána. A právě výklad toho, jak podrobně mají být tyto pochybnosti ve výzvě uvedeny, byl dosud kamenem úrazu.

Mnoho správců daně zahajovalo toto řízení libovolně, k čemuž jim stačilo sdělení, že „mají pochybnosti“ (aniž by uvedli jaké). Oblíbenou modifikací téhož bylo, že správce daně odkázal na příslušný řádek daňového přiznání a uvedl, že má pochybnosti o výši vykázaného nadměrného odpočtu. Málokdy se však stalo, aby správce daně zahájil vytýkací řízení s uvedením skutečného a konkrétního výčtu pochybností, které na základě vlastních předchozích zjištění získal. Docházelo tak v praxi k tomu, že správce daně povětšinou nejprve formálně zahájil vytýkací řízení tak, aby stihl třicetidenní lhůtu (což mělo za následek zadržení nadměrného odpočtu), a teprve poté (a v klidu – obvykle žádný spěch) začal prošetřovat, jestli je, či není vše v pořádku. Takový postup samozřejmě poškozoval kontrolované subjekty.

Soud k tomu nyní mj. řekl: „Existence pochybnosti správce daně o zákonem předepsaných skutečnostech je nutnou podmínkou pro

Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

zahájení vytýkacího řízení. V materiálním právním státě, v němž je vyloučena libovůle orgánů veřejné moci, musí být existence pochybnosti opřena o skutkové důvody, tj. o důvody objektivně existující a nespočívající toliko v úsudku a vůli příslušných pracovníků správce daně“ a dále „Pokud správce daně pochybnosti nemá (a místo nich má pouze pocit či dojem, že s daňovou povinností daňového subjektu není vše v pořádku, nebo dokonce nemá ani to a rozhodl se dotyčný daňový subjekt zkontrolovat preventivně či namátkově), nejsou dány podmínky pro zahájení vytýkacího řízení“.

V praxi bude napříště takto formulovaný princip znamenat, že správce daně bude muset provádět svou činnost mnohonásobně efektivněji, pokud tedy chce zahájit vytýkací řízení ve stanovené lhůtě (poté již nemůže), a jen pokud zjistí, že jsou důvodné pochybnosti. Jestliže přesto zahájí řízení bez uvedení konkrétních pochybností, pak se vystavuje reálnému riziku prohry v odvolacím řízení, resp. v následném řízení soudním, a také (a to hlavně) riziku uplatnění nároku na náhradu škody způsobené neoprávněným zadržením peněžních prostředků kontrolovaného subjektu.

820 Kč (vč. 9% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

456

(10/2008)

Několik praktických poznámek k odrůdě Auxerrois Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU Lednice Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je otevřený, žlutozelený, slabě bělavě ochlupený. List je středně velký, mělce trojlaločnatý. Řapíkový výkrojek je otevřený ve tvaru písmene V. List je podobný na odrůdu Rulandské bílé. Hrozen je malý až středně velký, středně hustý. Bobule je malá, světle žlutá, na osluněné straně nazlátlá, lehce podlouhlá.

Jednoleté dřevo je světle hnědé.

Pěstitelské vlastnosti Auxerrois patří mezi odrůdy středně náročné na polohu. Základním předpokladem jsou svahovité, dobře osluněné pozemky, které zabezpečí kvalitní vyzrálost hroznů. Z pohledu rozvoje aromatického charakteru nejsou vhodné vyloženě horké lokality.

Požadavky na půdní podmínky jsou o něco vyšší. Auxerrois méně snáší výrazně suché lokality a měli bychom se jim při výsadbě této odrůdy vyhnout. Optimální jsou dostatečně vododržné a živinami zásobované půdy. Na rozvoj aroma může zajímavě působit rovněž vápenaté podloží.

Auxerrois se sklízí v závislosti na požadovaném typu vína koncem září až začátkem října.

Odolnost k houbovým chorobám je střední.

Odrůda je více citlivá na padlí révy a o něco vyšší je odolnost k plísni révy. Odolnost k šedé hnilobě je střední. Za deštivého počasí v době dozrávání hroznů však může být napadení hroznů silnější.

Termín sklizně by měl být určený kombinací dosažené cukernatosti, obsahu kyselin v hroznech a aromatické zralosti hroznů.

Auxerrois, foto R. Stávek Auxerrois můžeme pěstovat při středním i vyšším zatížení, v závislosti na požadované kvalitě hroznů. Vhodným pěstitelským tvarem je střední nebo vysoké vedení s řezem na tažně.

Hrozen je menší, odrůda většinou nepřeplozuje, a proto nemá žádné zvláštní požadavky na regulaci násady hroznů ve vegetačním období.

Odlistění zóny hroznů je třeba provádět diferencovaně v závislosti na průběhu počasí v aktuálním ročníku. Při nevhodném nebo nadměrném odlistění bychom mohli podpořit nadměrný pokles kyselin a negativní rozvoj aromatického projevu odrůdy.

Podnožové odrůdy vybíráme na základě půdních podmínek lokality. Velmi zajímavou může být podnož Kober 125 AA.

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek

Enologické vlastnosti Se zpracováním hroznů této odrůdy nejsou v České republice žádné velké zkušenosti. Postup bude podobný jako u odrůdy Chardonnay s cílem zachování aromatického charakteru a získání chuťově lehčího vína. Optimální technologií by se mohlo zdát důsledné odkalení moštu a kvašení ušlechtilou kulturou kvasinek při nižších teplotách. Výsledným produktem by potom mohlo být svěží víno s výrazným aroma, určené k okamžité konzumaci.

Vhodnou technologií pro odrůdu Auxerrois by mohlo být zpracování hroznů s využitím metody „sur lie“, která opět zvýrazní aroma a zakulatí chuťový dojem z vína. Zde je třeba na základě senzorického hodnocení vína správně odhadnout stočení vína z kvasnic.

Využití odrůdy a kvalita vína I když je Auxerrois velmi starou odrůdou, v našich výsadbách je nová. Na základě prvních zkušeností se jí poměrně dobře daří v české vinařské oblasti, kde by mohla poskytovat zajímavá vína. Víno je ovocné ve vůni a plné v chuti.

Svěží kyselina velmi dobře dokresluje chuťový dojem z tohoto vína. Tato odrůda by mohla významně doplnit sortiment jakostních vín.

Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 97880-251-1704.

820 Kč (vč. 9% DPH)

Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití.

V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 mm x 297 mm, 320 str. plnobarevných Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(10/2008)

457

Možnosti využití réví z vinic pro energetické účely Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF MZLU v Brně

Ve prospěch sběru a spalování réví hovoří také fytopatologické důvody. Jedná se o možnost významného snížení výskytu škůdců a chorob, které jsou společně s révím z vinice odstraněny. Opodstatnění nenachází ani úvahy o ztrátách organické hmoty, která je v současnosti u většiny vinic využívajících zatravněné meziřadí plně kompenzována travním mulčem.

Z ekologického hlediska přináší spalování réví řadu předností. Dřevo neobsahuje síru a při řízeném spalování lze minimalizovat i množství oxidu uhelnatého.

Z uváděných důvodů se v posledních letech řada výrobců zaměřuje na vývoj technologií a strojů umožňujících využívání réví pro energetické účely.

Technologie využívají štěpkované réví, které je po vysušení pomocí automatických dávkovačů přiváděno ke kotli (Obr. 1). Využití pře-

vozných štěpkovačů s vlastním spalovacím motorem nebo traktorových nesených štěpkovačů, které drtí réví vyhrnuté na okraj vinice, se ukazuje jako málo efektivní. Moderní systémy jsou založeny na drcení réví v meziřadí vinice a jeho soustředění do přívěsu nebo do zásobníku.

Progresivnější technologii představuje lisování réví do balíků, které jsou po vysušení spalovány v upravených kotlích (Obr. 2). Kotle jsou upraveny tak, aby jejich vkládacím ústím prošel celý hranatý nebo válcový balík.

Stroje, které jsou v těchto technologiích využívány, je možné rozdělit do dvou kategorií: – drtiče-mulčovače umožňující sběr podrcené dřevní hmoty v meziřadí, – sběrací lisy umožňující sběr a lisování réví do balíků.

Drtiče-mulčovače umožňující sběr podrcené dřevní hmoty lze s ohledem na konstrukční řešení rozdělit do tří kategorií: – drtiče-mulčovače s výfukovým hrdlem, – drtiče-mulčovače se sběrným košem, – drtiče-mulčovače se sběrným vakem.

První kategorii představují drtiče-mulčovače s natáčecím výfukovým hrdlem (Obr. 3). Jedná se o přívěsné typy strojů umístěné na 4kolovém

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví

podvozku. Pracovní záběry strojů se pohybují v rozmezí 1,4–1,6 m, stroje vyžadují agregaci s traktorem o výkonu motoru 40–50 kW. Nabírání a posun dřevní hmoty uložené v meziřadí zajišťuje podávací válec nebo prstové sběrací ústrojí. Réví je přisouváno do další části stroje do prostoru ozubeného lámacího válce, kde je mechanicky předlámáno. Takto zpracované réví se dostává ke kladivovému drtiči, kde je rozmělněno na štěpky o délce 30–50 mm, které jsou proudem vzduchu od samostatného ventilátoru dopravovány do traktorového přívěsu. Ten je agregován za drtičem nebo projíždí sousedním meziřadím. Pracovní rychlost soupravy může dosahovat až 5 km.h-1. V závislosti na množství drcené dřevní hmoty se výkonnost soupravy pohybuje kolem 1,2 ha.h-1, což představuje výkonnost kolem 3 tun přirozeně vlhké štěpky za hodinu. Standardní traktorový přívěs se zvýšenými bočnicemi o objemu 8 m3 tak pojme podrcené réví z 1,3 hektaru a naplní se zhruba za 1 hodinu. Tyto stroje jsou na trhu nabízeny např. firmou PERUZZO (typ COBRA PIANURA 1400 a 1600) Další variantu představují návěsné typy drtičů-mulčovačů v zadní části opatřené sběrným košem (Obr. 4) o objemu 1,2–2,7 m3. Existují dnes i stroje s objemem zásobníku až do 7,0 m3..

90Kč ,93 (vč. (vã. 9% 5% DPH) DPH)

Autofii: ãoc. Ing. Pavel Zemánek, PhD., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

458

(10/2008)

S ohledem na hmotnost vlastního stroje (1,2– 2,5 t), která se dále navyšuje při zaplnění zásobníku, jsou jednotlivé konstrukční části stroje uchyceny na nosném rámu. Rám je v čelní části připojen k 3bodovému závěsu traktoru. V zadní části stroje je pak umístěna dvojice opěrných, výškově stavitelných kol, nebo jednonápravový podvozek. Pracovní záběry těchto strojů se pohybují v rozmezí 0,95–2,00 m.

V čelní časti drtiče bývá často umístěn výškově stavitelný hřeben, který usnadňuje nabírání odpadní dřevní hmoty při půdních nerovnostech a současně také zamezuje vniknutí případných kamenů k rotoru stroje.

Přísun réví k drtícímu ústrojí zajišťuje lámací válec s horizontální osou rotace, který je po obvodu opatřen pevnými prsty. Drtící ústrojí tvoří horizontálně uložený robustní rotor, na jehož obvodu jsou ve šroubovici umístěna kladívka. Jejich počet vychází z celkového pracovního záběru a pohybuje se nejčastěji v rozmezí 12–24. V pevném krytu stroje bývá uložen hřeben statoru vytvářející protiostří, který zvyšuje drtící účinek. Průměrná výstupní velikost révové štěpky se u těchto strojů pohybuje mezi 10 a 20 mm.

Pohon rotoru je odvozen od vývodového hřídele traktoru, přes úhlovou převodovku klínovými řemeny. Počet otáček rotoru dosahuje 2200 za minutu. Díky vysokým otáčkám vytváří rotor usměrněný proud vzduchu, který unáší podrcené réví do zásobníku. Tyto stroje vyžadují agregaci s traktorem o výkonu motoru minimálně 40 kW. Pracovní rychlost soupravy se pohybuje kolem 4,0–5,0 km.h-1, výkonnost kolem 0,6–1,0 ha.h-1.

Po naplnění zásobníků může být podrcená dřevní hmota vyprazdňována do kontejnerů, nebo traktorových přívěsů s klecovou nástavbou, které jsou umístěny na okraji pozemku.

Při přepravě dřevní štěpky na kratší vzdálenosti (do cca 3 km) mohou být tyto stroje využity také jako dopravní prostředky. Zvednutí a vyklopení zásobníku je zajištěno pomocí dvojice hydromotorů umístěných po stranách.

Tyto stroje jsou v současnosti vyráběny firmou omarv (typ Crosmec TE 190, CROSMEC TE 140 R), BERTI (typ PICKER P/C 100180), PERUZZO (typ COBRA COLLINA 1200 – 1600 a ELEPHANT 2000).

Další konstrukční řešení představuje drtič-mulčovač se sběrným vakem (Obr. 5). Z konstrukčního hlediska je drtič řešen obdobně, tj. lámacím válcem a kladivovým drtícím ústrojím. Pro zvýšení intenzity vzdušného proudu může být vybaven ventilátorem. Révová štěpka je usměrněna do výstupního kanálu, odkud padá do sběrného vaku.

Po naplnění vaku dojde ke spuštění pohyblivého rámu a uložení vaku v meziřadí vinice.

Vyvážení je zabezpečeno nejčastěji pomocí vysokozdvižného vozíku nebo traktoru s vidle-

mi, který vaky ukládá na ložnou plochu transportního prostředku.

Vak je zavěšen na pevné držáky pomocí čtveřice úchytů v horních rozích. Je vyroben z pevné prodyšné textilie. Vaky mohou být díky prodyšnosti využívány současně k uskladnění štěpky. Tomu je přizpůsoben kvadratický tvar vaku, což usnadňuje manipulaci, dopravu i uskladnění. Objem vaku se pohybuje kolem 1 m3, což odpovídá hmotnosti kolem 400 kg.

Tento stroj je na trhu nabízen např. firmou NOBILI (typy TRP-RT 120–175).

Sběrací lisy (Obr. 6) umožňují sběr réví z meziřadí vinic a jeho svinutí nebo stlačení do balíků. Z konstrukčního hlediska lze tyto lisy rozdělit do dvou kategorií: – svinovací lisy na válcové balíky, – komorové lisy na kvadratické balíky.

Z konstrukčního hlediska jsou tyto lisy tvořeny nosným rámem, jednonápravovým podvozkem, závěsem, sběracím ústrojím, pracovním a vázacím ústrojím. Pohon funkčních částí stroje je řešen od vývodového hřídele a hydrauliky traktoru.

Pracovní ústrojí tvoří u svinovacích lisů na válcové balíky svinovací komora. Ve svinovací komoře je po obvodu umístěno několik rotujících, podélně rýhovaných válců. Réví je uvnitř komory zpočátku formováno volně, takže jádro balíku není příliš utuženo. Teprve s postupným zaplňováním prostoru komory je jádro balíku obtáčeno více slisovanou vnější vrstvou réví, a proto hutnost balíku tak roste od vnitřní k vnější části. Po úplném vyplnění komory révím dojde k jeho fixaci prostřednictvím vázacího ústrojí a síťového rukávce.

Při využití těchto lisů vznikají válcové balíky s příčným průměrem 0,4–0,6 m a délkou od-

povídající pracovnímu záběru stroje. Výsledná hmotnost balíků je nastavitelná a činí v průměru 20–35 kg. Z 1 hektaru tak může vzniknout 70–120 balíků.

U komorových lisů na kvadratické balíky tvoří pracovní část lisovací komora. Lisování je uvnitř komory provedeno pomocí výkyvné pěchovací desky nebo pístu s přímočarým vratným pohybem. Vzniklé balíky jsou kvadratického tvaru, nejčastěji o rozměrech 1,00 × 0,50 × 0,50 m, s hmotností kolem 45–65 kg.

Z 1 hektaru je takto slisováno 40–55 balíků.

Tyto lisy vyžadují agregaci s traktorem o výkonu motoru minimálně 15 kW. Pracovní rychlost soupravy se pohybuje kolem 2,0–3,0 km.h-1,. výkonnost v závislosti na podmínkách nasazení kolem 0,3–0,5 ha.h-1. Balíky slisovaného réví jsou určeny pro spalování v kotlích.

Tyto stroje jsou v současnosti nabízeny firmami ARBOR (typ RS 170), CAEB (typ MP 400 S), LERDA (900 L), WELGER (RP 320), ABBRIATA. Zavádění těchto strojů a zařízení v našich provozech bude podmíněno především vývojem cen v oblasti fosilních paliv a energie. Uživatelé budou nuceni zvažovat nejenom náklady na pořízení stroje, ale také náklady na jeho provoz. Nelze opomíjet investice na výstavbu a provoz všech částí technologického zařízení umožňujícího efektivní spalování réví, tj. kromě vlastních strojů také skladovací prostory, kotle a zejména dávkovače pro dřevní štěpku nebo pro balíky.

Oponovaný příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QH 82242 „Technické prostředky pro sklizeň a zpracování odpadního dřeva z vinic“. foto – prospekty výrobců

Obr. 1: Technologie využívající štěpkované réví pro energetické účely

Vinohradnictví / Inzerce

Obr. 2: Technologie využívající balíky réví pro energetické účely

Obr. 3: Drtič-mulčovač s výfukovým hrdlem

Obr. 4: Drtič-mulčovač se sběrným košem

Obr. 5: Drtič-mulčovač se sběrným vakem

Obr. 6: Sběrací lis na réví

Zprostøedkování dovozu z Itálie

- vinohradnická technika - vinaøská technika - víno a vinné mošty Za výhodné ceny od osvìdèených partnerù Zdenìk Vrbík mobil: 724 105 145 e-mail: vrbik.zdenek@quick.cz

(10/2008)

459

460

(10/2008)

Sběrače révoví a větvoví od firmy Berti – model PICKER

PEKASS a.s., Přátelství 987, 104 00 Praha 10-Uhříněves tel.: 272 702 301, fax: 272 705 910, pekass@pekass.eu

JIŽ NYNÍ JE TŘEBA MYSLET NA PŘÍŠTÍ ÚRODU Novinka:

přesné informace o počasí

Sklizeň hroznů běží na plné obrátky, teploty klesají, zima již na sebe nenechá dlouho čekat.

A právě nízké teploty mohou na vinohradech napáchat velké škody.

Mráz patří vedle krupobití k nejobávanějším rizikům. Vinobraní poznamenaná zimními nebo jar-

ními mrazy si vinaři bolestně dlouho pamatují.

Nahradit chybějící část úrody je pak těžké a finančně náročné.

Proto se stále více vinařů proti těmto škodám pojišťuje. Zavolejte nám, nebo nám napište - rádi Vám připravíme zajímavou nabídku!

POZOR! Lhůta pro uzavření pojištění proti mrazu končí 30. listopadu!

Ing. Pavel Bíza tel. 739 455 394, e-mail: biza@agrapojistovna.cz

www.agrapojistovna.cz

Membránové filtry pro filtraci vína s absolutní účinností 0,22 µm, 0,45 µm, 0,65 µm.

Nerezová pouzdra sanitární kvality.

Cross-Flow keramická filtrace.

Jateční 32, 400 01 Ústí nad Labem, tel.: 475 603 875, fax: 475 603 874, e-mail: sales@ceskefiltry.cz, www.ceskefiltry.cz

462

(10/2008)

Láhve na víno by si měli vinaři objednávat s ročním předstihem...

Vinaři bohužel často nechávají objednávky láhví na poslední chvíli a pak jsou překvapeni, když jejich poptávka není uspokojena. O problematice výroby vinařských láhví jsme hovořili s Ing. Ladislavem Darmovzalem, vedoucím prodeje láhví společnosti VETROPACK MORAVIA GLASS, a. s., se sídlem v Kyjově, která je jedním z předních výrobců skleněných obalů v České republice.

Závazná objednávka má vždy přednost „Vzhledem ke složitostem výrobního procesu v naší společnosti, který není zaměřen pouze na produkci vinařských láhví, velmi doporučuji vinařům objednat si sklo minimálně s ročním předstihem. Tedy již v této době (na podzim) objednávat u svého dodavatele na příští sezonu,“ upozorňuje Ladislav Darmovzal. Společnost VETROPACK MORAVIA GLASS (VMG), a. s., počítá sice s určitými rezervami ve svých skladových kapacitách, ze kterých je možné uspokojit drobnější poptávky, ale větší objemy láhví je možné dodat pouze na základě včasných objednávek. „Každá solidní firma má dnes určitý podnikatelský plán s výhledem na další léta a měla by být schopna alespoň z osmdesáti procent odhadnout objemy produkce v následujícím roce a na základě toho učinit předběžnou objednávku u svého dodavatele láhví,“ radí Ladislav Darmovzal. „Akutní poptávku je možné realizovat i dovozem láhví ze zahraničí, ale tam si pak musí vinař připlatit. Tyto láhve jsou v porovnání s našimi zhruba o padesát procent dražší,“ konstatuje Ing. Miloš Balga, jednatel společnosti BS vinařské potřeby, s. r. o., která je zá-

stupcem firmy VMG, a. s., pro jižní Moravu. „Myslím si, že pro vinaře na jižní Moravě jsme dostupní, ale musíme navzájem respektovat své potřeby a možnosti, jinak to nejde. A bez dlouhodobého plánování to rozhodně nepůjde, podobně jako to nejde na západě,“ dodává Ladislav Darmovzal.

Miliony kusů skla Proč vlastně nelze řešit objednávky operativně tak, jak by si někteří vinaři přáli?

Výrobní proces má jasně definované postupy a každá změna znamená zastavení linky a s tím spojené ztráty. „Technologie a systém výroby nám neumožňují vyrábět láhve tak, jak by vinaři chtěli. V Kyjově ročně vyrábíme devět set milionů kusů skleněných výrobků a z devadesáti procent musíme rok dopředu vědět, co a v jakém sledu budeme na našich linkách produkovat. Provoz jede čtyřiadvacet hodin denně, tři sta šedesát pět dní v roce, včetně svátků a nedělí. Můžeme například operativně s tříměsíčním předstihem změnit plány produkce bílého skla, ale rozhodně to nejde u skla barevného, které je vinaři nejvíce žádáno. Každá změna v technologickém procesu trvá několik hodin až několik dní, kdy linka v podstatě stojí, a to jsou obrovské náklady navíc,“ popisuje složitosti výroby Ladislav Darmovzal.

Odchylky jsou v normě Vinaři v některých případech upozorňují na to, že láhve, které si objednali, mají různé odchylky ve velikostech a tvaru. I když se jedná jen o milimetry, mají pak problémy například při etiketování.

Samotný proces výroby lahví nám dává vysvětlení, proč nemohou být všechny láhve zcela identické. „Tavící teplota skla je 1 300 °C, při zchlazování je to stále ještě několik set stupňů. Pořád je to živý materiál, který pracuje. Máme samozřejmě dané parametry, pracujeme podle evropských norem, do kterých se musíme vejít, ale určitá tolerance tam vždycky je. Na druhé straně také záleží i na tom, jak mají vinaři seřízené etiketovací stroje, tam jsou

obvykle také rezervy,“ konstatuje Ladislav Darmovzal.

O výrobě skla A jak se vlastně dnes vyrábí sklo? Ručně foukané sklenice jsou už dávnou historií. Většinu operací vykonávají stroje řízené výpočetní technikou, takže lidská ruka se už skla téměř nedotkne. Výroba ve společnosti VETROPACK MORAVIA GLASS odpovídá především díky vysokým investicím světové špičce. K výrobě skla se používají přírodní suroviny jako sklářský písek, dolomit, vápenec, živec a dále soda, vyráběná z přírodní kuchyňské soli. Hlavní vstupní surovinou jsou však skleněné střepy, jejichž podíl může v případě zelené skloviny dosahovat bezmála 100 %. Sklářský kmen se po dopravnících přesunuje do tavicích sklářských van, v nichž se při teplotě 1 500 až 1 600 °C roztaví. Po dokonalém roztavení je žhavá sklovina z van přiváděna do tvarovacích strojů. Kapky žhavé skloviny, přesně odstřihnuté podle velikosti právě vyráběných láhví, jsou v předformách vytvarovány do hrubých prvotních tvarů. Teprve v konečných formách dostávají obaly svou definitivní podobu. Než výrobek opustí linku, projde ještě horkým pokovem pro zlepšení pevnosti: na jeho povrch je nastříkána organická sloučenina cínu. Aby do ruda rozpálené láhve či sklenice nepraskaly, jsou postupně ochlazovány v chladicích pecích, takže je opouštějí s teplotou mezi 100 až 200 °C. Petr Hynek Zastoupení firmy VETROPACK MORAVIA GLASS, a. s.:

(10/2008)

463

Seznam vinařských důvěrníků pro rok 2008 – aktualizace jméno a příjmení

adresa

oblast/podoblast

telefon

jméno a příjmení

adresa

oblast/podoblast

telefon

Ladislav Křivan Jiří Písař Ing. Viktor Luskač Josef Fibingr

Znojmo-Přímětice Vrbovec Znojmo Lednice

Morava/znojemská Morava/znojemská Morava/znojemská Morava/mikulovská

Stanislav Káňa

Rakvice

Jiří Pecůch

Čejkovice

Libuše Vajbarová

Velké Bílovice

Novosedly Valtice Iváň Valtice Dolní Dunajovice

Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská

Josef Beneš

Brumovice Mutěnice

Vladimír Bičan

Dolní Dunajovice

Morava/mikulovská

Ing. Zdeněk Klobáska Jan Ondráček Jaroslav Damborský

Morava/ velkopavlovická Morava/ velkopavlovická Morava/ velkopavlovická Morava/ velkopavlovická Morava/slovácká

608302059

Josef Kubiš Jan Grandič František Gracl Jiří Buršík Ing. Pavel Bravenec

Dubňany Prušánky

Morava/slovácká Morava/slovácká

Ing. Antonín Havelka František Zvonek Václav Volavka Vladimír Pfeffer

Sedlec

Morava/mikulovská

604537679 732826380 728076654 723453182, 519340332 723470280 728987256 519427795 519352392 724247336, 519517421 607268583, 519517238 519513344

Mikulov Dolní Dunajovice Pavlov

Kyjov Archlebov Blatnice pod Sv. Antonínkem Strážnice Polešovice

Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká

Miloš Středa Ing. Pavel Veverka

Pavlov Velké Pavlovice

Ivan Kuchař

Hustopeče

Miroslav Sedláček

Kobylí na Moravě

Lucie Michalicová

Velké Bílovice

Miloslav Hladký

Dolní Kounice

Morava/mikulovská 601549784 Morava/mikulovská 723744948 Morava/mikulovská 606362576, 519515487 Morava/mikulovská 608252360 Morava/ 603258436 velkopavlovická Morava/ 728636332 velkopavlovická Morava/ 519431219 velkopavlovická Morava/ 604418229 velkopavlovická Morava/ 737780721 velkopavlovická

Walter Brüch Ing. Josef Strmíska Václav Minařík

608725977 732953607, 518374183 518612095 518633537 721014314, 518331592 518332543 721450992, 572593195 731258250, 518385035 776807971 728401544 723638927, 518375356 731509041 605229545 605229536 605229569

Otakar Kolesík Vojtěch Náplava

Ludmila Indrůchová Bzenec

Morava/slovácká

Jaroslav Tuček Václav Mrkva Josef Mančík

Kostice Nový Poddvorov Hovorany

Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká

Ing. Martin Busta Leoš Dytrt Milan Podlesný Luděk Weis

SZPI Praha SZPI Tábor SZPI Tábor SZPI Ústí n. Labem

Čechy/mělnická Morava/znojemská Morava/znojemská Čechy/litoměřická

VINITECH BORDEAUX – Další mezinárodní odvětvové setkání

VINITECH pěstuje svoji odlišnost... a prezentuje živou ekonomickou sílu oboru „Svět výměn ve světě, který se mění“ má za cíl sjednotit nápady a řešení a dále je rozvinout.

Proto Vinitech sleduje svoji strategii vybudovanou na Fóru nápadů a na politice oživení, která se uplatňuje ve všech třech směrech výstavy: „VINAŘSKÉ“ odvětví nabízí sekci „Stavebnictví a architektura“. Segment „Vína, obrazy a předměty“ pak zase doplňuje osu „BALENÍ A UVÁDĚNÍ NA TRH“. Nalezneme zde produkty a služby určené k valorizaci a propagaci hotového výrobku. Segment věnovaný „VINAŘSTVÍ“ přivítá „vinařské pohostinství“, což je nový gastronomický prostor a místo pro výměny určené vinařům.

VINITECH nabízí světovou inovaci ve výstavní skříni: Trofeje na první straně Inovace jsou na veletrhu Vinitech představovány pod názvem „Perspektivy a inovace“. Jed-

Morava/slovácká Morava/slovácká

ná se o oddělené plochy, které budou určeny výhradně k vystavování posledních technologií a postupů. Návštěvníci zde rovněž naleznou všechny produkty, které získaly cenu v rámci udělování Trofejí Vinitech. Tyto trofeje jsou více než pouhou odměnou. Je nutné si uvědomit, že se jedná o skutečné uznání pro podniky, které pracují na zlepšení jakosti vín, lihovin a ochraně životního prostředí. Seznam vyznamenaných těmito trofejemi bude schválen porotou evropských technických a vědeckých odborníků a oznámen dne 10. září.

Doprovodný program je velmi bohatý, ale díky uzpůsobenému harmonogramu veřejnosti umožní jak účast na konferencích, tak i návštěvu výstavy.

Změřit vědecký a technický pokrok ve službách našich vín: taková je rovněž ambice počinu Vinitech, který nabízí kolokvium Mondiaviti, spoluorganizované ITV (Francouzský institut pro vinnou révu a víno) ve spolupráci s OIV (Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno) a Mezinárodní unií oenologů. Ve

728176586 605428889 736647184 518370685

Zdroj: SZPI Brno, oddělení pro víno

dnech 3. a 4. prosince se zde budou aktuálním otázkám věnovat nejlepší specialisté oboru.

Mezi diskutovaná témata budou například patřit: udržitelný rozvoj (příspěvek pěstitelů vinné révy…), trh s růžovými víny ve světě (sledování pěstování a výroby, marketing, balení…).

Vystavovatelé i návštěvníci budou mít rovněž možnost spojit návštěvu výstavy s pracovními návštěvami podniků a družstev (jako je Unie producentů, Družstvo Martillac), okouzlujících zámků (Malartic-Lagravière, Smith Haut-Lafitte, Lynch Bages, Pichon Longueville...) a závodů vybraných díky jejich obzvlášť inovativním technickým zařízením. Novinka: tyto návštěvy jsou spojeny s tématy a otázkami, jako je například postup zaměřený na kvalitu, práce na zpětné vysledovatelnosti, vířivé kádě, zpracování odpadu z pěstování vinné révy a výroby vína… Tato kombinace cesty – organizované návštěvy spolu s výstavou je hlavní specialitou Vinitechu.

Kontakt v ČR: Active Communication Tel.: 222 518 587 • email:info@francouzskeveletrhy.cz • www.vinitech-bordeaux.com

464

(10/2008)

Niektoré faktory akosti vína zrejúcich v dubových barikoch Počas vyzrievania býva víno v dubových sudoch – barikoch. Víno v barikoch je v styku s drevom a prechádza významnými modifikáciami v závislosti od typu vína a podmienok zrenia. Dubové drevo poskytuje vínu početné špecifické zlúčeniny, ktoré sa vytvárajú počas procesu toastovania (vypalovania) dreva.

Nakoľko dubové drevo barikov je porézne, zrejúce vína prechádzajú procesom spojeným s tzv. „podmienkami nízkej oxidácie“. Víno môže nadobudnúť komplexné arómy, stabilizovať svoju farbu a spontánne sa vyčíriť (Jackson 1994).

Extrakcia prchavých (tekavých) zlúčenín z dubových barikov záleží hlavne na množstve zlúčenín extrahovateľné, od času kontaktu vína s dubovým drevom a od zloženia vína. Zlúčeniny extrahované z barikov podliehajú transformácii najmä mikrobiologickým, čím sa s časom zmenia. (Spillman et al 1998).

Zlúčeniny vína sa sorpciou dreva barikov a kvasníc menia, majú vplyv na prchavé substancie vína. Etylfenoly vznikajú vo víne, ak sa rozmnožujú divé kvasinky a používajú už použité bariky. Nežiadúcu vôňu vína. Tieto zlúčeniny majú väčšinou mikrobiologický pôvod, spôsobujú ich Brettanomyces a ich sporulačná forma Dekkera. Vznikajú dekarboxyláciou kyseliny škoricovej. (Chatonnet et al.

1992).

Vsúčasnosti z dôvodov vysokých nákladov hľadajú alternatívy barikov pri zrení vína v snahe vytvoriť podmienky ako pri klasickom zrení pomocou dubových čipov (Garde-Cerdán 2006). Táto nová technika pozostáva s pridaním dubových čipov do vína s kombináciou

mikrooxygenácie. Simuluje to pomalú oxidáciu vína počas zrenia vína v barikoch. Túto novú technológiu možno zaradiť do týchto smerov: 1) uvažuje sa vplyv zloženia vína na extrakciu prchavých zlúčenín z dreva, 2) vplyv zloženia dubového dreva na akosť vína, 3) vplyv času zrenia a skladovania na zloženie prchavých látok vína, 4) tvorba etylfenolov vo víne počas zrenia v barikoch a iných prchavých zlúčenín drevom a kvasnicami.

Vplyv zloženia vína na extrakciu prchavých zlúčenín Puech (1987) zistil, že z dubového dreva Quercus sessilis sa extrahujú fenolové aldehydy intenzívnejšie hydroalkoholovým médiom ako alkoholom. Garde-Cerdán et al. (2006) uviedli, že aj odroda vína ovplyvňuje extrakčný proces množstvom vytváraných prchavých zlúčenín z dubového dreva v priebehu zrenia vína v závislosti od hladiny alkoholu a pH. Koncentrácia alkoholu zvyšuje extrakciu prchavých zlúčenín z vína.

Aj oxid siričitý môže ovplyvniť zloženie zrejúceho vína v bariku karboxylovými skupinami dubového dreva. Reakciami s 5-hydroxymetylfurfuralom (5-HMF), vanilínom, syringaldehydom sa oneskoruje ich voľný výskyt. SO2 sa však nenadväzuje s 5-HMF a furfuralom, nakoľko ich karbonylová skupina je menej aktívna ako uvedené zložky.

Zloženie dubového dreva Zloženie dubového dreva závisí hlavne na druhu duba a jeho geografickom pôvode, na sušení, toastovaní dreva a na počte použitia bari-

Zrání vína v sudech barrique

ku. Quercus alba, Q. sessilis a Q. robur sa už tradične používajú na zrenie alkoholových nápojov. Prvé dva druhy duba sa používajú hlavne na zrenie vína, kým Q. ruber na vyzrievanie koňaku.

Dubové drevo predstavuje širokú variabilitu, pretože zloženie sa mení v závislosti na geografickom pôvode; z týchto dôvodov by sa debnárstva mali zamerať a vyberať dubové drevo podľa druhu duba, a kombinácie druh – pôvod duba (Doussot et al. 2000).

Jediné zovšeobecnenie je, že americký biely dub poskytuje vínu väčšie množstvo cis-laktónu ako európske duby, pomer cis/trans laktónov možno používať na rozlíšenie vín vyzretých v barikoch amerického pôvodu duba od vín vyzretých v barikoch francúzskeho dubového dreva.

Počet použitia barikov je ďalším faktorom, ktorý určuje zloženie dubového dreva. S počtom používania barikov sa podstatne znižuje množstvo extrahovateľných substancií (Garde-Cerdán et al. 2006).

Ide najmä o furfurol a prchavé fenoly. Laktóny sa s počtom použitia barikov vyskytujú v barikových vínach aj naďalej.

Vplyv dĺžky času skladovania vína v bariku na obsah prchavých zlúčenín Najlepším kritériom optimálneho času zrenia (skladovania) vína v barikových sudoch je množstvo extrahovaných zlúčenín z dubového dreva barikov a senzorické vlastnosti vína. Koncentrácia zložiek extrahovaných z dreva duba do vína určuje jednak čas a rýchlosť extrakcie.

174 Kč,168 (vč. 9% DPH)

(vã. 5% DPH) Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-1-2, cca 72 stran, formát A5 Pfieklad moderní odborné publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a Georga Leindla. Obsahuje popis dfieva pro v˘robu sudÛ barrique, v˘roby sudÛ, postupy pfii zrání, pfiípravu vína a péãi o sudy barrique.

Nezbytná publikace pro kaÏdého vinafie, kter˘ se chce v˘robou vín v sudech barrique serióznû zab˘vat.

Zrání vína v sudech barrique je dnes v‰eobecnû akceptovanou metodou. Jako jedna z fiady moÏností vinifikace pfiedává vínu charakteristické aroma. Aby bylo dosaÏenou optimálního v˘sledku, jsou k dispozici komplexní moÏnosti v˘bûru dfieva, zpracování a skladování vína, které v‰ak vyÏadují vysokou míru zku‰eností. Poznání základÛ o volbû vhodného dfieva, prÛbûhu reakcí ve vínû a rozhodujících faktorech o zrání je dÛleÏité pro optimální vyzrání pfiíslu‰ného vína. Kniha si klade za cíl podpofiit vinafie pfii pfiedcházení vadám vína a pfii pfiijímání správn˘ch rozhodnutí.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(10/2008)

Extrahované látky sa transformujú ďalšími biochemickými reakciami.

Furánové aldehydy sa s časom redukujú počas zrenia na príslušné alkoholy, ktoré sa potom transformujú na etylové estery. Počas 6 mesiacov je extrakcia aldehydov a alkoholov rýchlejšia ako konverzia. Pri ďalšom zrení sa extrakcia zrýchľuje, takže ale aldehydov z dreva sa zníži a naopak biokonverzia na alkoholy sa zvýši. 5-HMF a furfural po 12 mesiacoch zrenia dosahujú ich maximum, potom ich hladina vo víne postupne klesá. Ich hladina už nedosahuje prah zmyslového vnemu.

Fenolové aldehydy sa môžu redukovať aj mikrobiologicky na alkoholy. Z fenolových aldehydov je vanilín najdôležitejší; poskytuje vínu najviac arómy pre veľmi nízky prah zmyslového vnemu. Pri krátkom zrení vína práve vanilín poskytuje najviac arómy, nakoľko sa extrahuje najrýchlejšie z dubového dreva do vína. Ukázalo sa: poskytuje korenitosť a toastový charakter.

Zvyčajne však neprekročia prah chuťového vnemu prchavé alkoholy.

Tvorba etylfenolov počas zrenia vína Etylfenoly – 4-etylfenol a 4-etylguajakol produkujú kontaminačné kvasinky Brettanomyces/Dekkera z fenolových kyselín hrozna.

Vyskytujú sa vo väčšom množstve vo vínach z viackrát použitých barikov.

Aj v nových barikoch sa etylfenoly môžu vyskytovať avšak v podstatne menšej koncentrácii okolo 42 µg/L, etylguajakol okolo 8 µg/L. Po 15 mesačnom skladovaní zistili až 275 µg/ L etylfenolu a 55 µg/L etylguajakolu. Etylfenoly sa častejšie vyskytujú vo vínach s nižšou koncentráciou alkoholu. Vyššie hladiny alkoholu

spomaľujú tvorbu etylfenolov, ktoré by sa mohli zistiť zmyslovými orgánmi. Etylfenoly môžu negatívne ovplyvniť kvalitu vína.

Vodou a vodnou parou nemožno eliminovať tieto škodlivé kvasinky z dúžok barikov. Brettanomyces/Dekkera možno odstrániť iba silnejšími prostriedkami (oxid siričitý, dimetyldikarbonát).

Používanie nových technológií na zrenie vína Používanie dubových barikov na zrenie vína znamená vysoké náklady pre vinársky závod.

Preto sa v posledných rokoch hľadajú alternatívy tradičnej metódy zrenia vín. V Európe metódy aplikácie dubových čipov nie sú všade legislatívne ešte povolené na zrenie vína. V ostatných častiach sveta už nebránia používaniu čipov prekážky.

Novšie zaviedli aplikáciu dubových čipov namiesto barikov v USA. Minimálne množstvo amerického alebo francúzskeho pôvodu je 5 až 14 g/L, aby sa dosiahla koncentrácia 90 µg cis-latónov. Pri 4 g/L čipov je chuť charakteru dubového dreva takmer nepostrehovateľná, pri 4 g/L je už nepríjemne príkra. Optimálna dávka je 7 g/L. Dubové čipy vyvolávajú potrebnú intenzitu charakteru vína vanilínu a kokosového orecha. Chuť a vôňa je porovnateľná s klasickým zrenia vína v barikoch.

Porovnávacie štúdie zrenia vína v barikoch s alternatívnou metódou aplikácie dubových čipov a dôžok: Ukázalo sa, že extrakcia vanilínu a prchavých fenolov dubovými čipami je na úrovni vína zrejúcich v klasických dubových barikoch. V USA novšie kombinujú aplikáciu dubových čipov s mikrooxygenáciou, čo simuluje situáciu vína v bariku pri zrení.

465

Záver Zrenie vína v dubových barikoch je komplexný proces, ktorý závisí na mnohých faktorov, ktoré sa ešte musia skúmať, napríklad sa musí objasniť vplyv zloženia vína na extrakciu zlúčenín dubového dreva. Bolo by tiež žiadúce objasniť, aký majú vplyv zlúčeniny alkoholovej fermentácie počas zrenia. Treba sa aj viac venovať rozdielom medzi klasickým zrením vína v barikoch a používaním dubových čipov a dúžok. Zaujímavé by bolo sledovať úkaz sorpcie látok z dreva a ako aj kvasnicami. Treba študovať optimálny čas zotrvania vína v bariku. Treba sa venovať aj štúdiu optimálnych senzorických vlastností barikových vín, bielych i červených.

Literatúra P. Chatonnet: Thèse. Université de Bordeaux II, Institut d´Oenologie 1991 P. Chatonnet et al.: Journal of the Science of Food and Agriculture 60, 1992, č. 2, s. 165–178 F. Dousset et al.: Analusis 28, 2000, č. 10, s. 960–965 T. Garde. Cerdán et al.: Trends in Food Science Technology 17, 2000, č. 6, s. 438–447 S. Jackson et al.: Oak and Cooprage Principles and Applications. Academic Press, New York 1994 M. S. Pérez-Coello et al.: Journal of Food Science and Technology 35, 2000, č. 1, s. 23– 32 J. L. Puech: American Journal of Enology and Viticulture 38, 1987, č. 3, s. 236–238 P. J. Spillman et al.: Australian Journal of Grape and Wine Research 4, 1998, č. 2, s. 67– 73 Erich Minárik

Novinky mezi diagnostickými přístroji v technologii vína Ing. Aleš Gala, VINOHRAD CZ, s. r. o., Horní Věstonice

Vývoj v kontrole kvality jde z těchto důvodů nezadržitelně kupředu a vznikají pro odvětví vína stále nová a nová zařízení, která jsou v první řadě přesná, ale také minimálně náročná na obsluhu, čas a v ne-

poslední řadě na finance. Dávno už neplatí, že pouze velká vinařství vlastní (a nejenom z finančních důvodů) vinařskou laboratoř a střední a menší vinaři kontrolují pouze volný, popřípadě vázaný oxid siřičitý a vše ostatní „měří“ senzoricky. Tento způsob kontroly není ideální a nedá se předcházet různým problémů, které se tak musí řešit, až už je pět minut po dvanácté.

Konkrétně bych se věnoval hlavně novinkám v přístrojové technice, které, jak už bylo

řečeno, šetří práci, čas a peníze. Časy analýz se zkracují – výstupy jsou téměř okamžité a preferuje se multifukčnost analýz, tj. že měříme několik parametrů najednou ve stejném čase. Tím se redukují i náklady na vzorek.

OenoFossTM Tento přístroj je revolučním zařízením v oblasti vína. Já ho nazývám „Perpetuum mobile“ ve vinařské diagnostice. A to z několika dů-

466

(10/2008)

vodů. V první řadě se jedná o menší a vylepšenou verzi WineScanuTM od firmy FOSS, který je znám na trhu jako jednička v profesionální diagnostice vína. OenoFossTM je jeho další generací a orientuje se hlavně na středně velká vinařství. V další řadě, a to především, stanovujete až sedm hlavních parametrů (pH, cukernatost, glukóza/fruktóza, celkové kyseliny, kyselina jablečná, ethanol, těkavé kyseliny, popřípadě barevnost) během dvou minut bez jakýchkoliv chemikálií, ředění a prací navíc. Za další není potřeba odborná obsluha – po krátkém školení si vinař veškeré rozbory dělá sám. Další výhodou je užití pouze 600 µl vzorku, kterým může být mošt z bobule, kvasící mošt nebo samotné víno. Nabízí také výborné skloubení s technologickými procesy a nahrazení kompletně vybavené laboratoře. Prostě jedna výhoda za druhou. Přístroj se vyrábí ve třech verzích: l OenoFossTMWine pro analyzu vína – 6 parametrů l OenoFossTM Flex pro analyzu vína a kvasícího moštu – 6 parametrů l OenoFossTMVersatile pro analýzu vína, kvasícího moštu – 6 parametrů – a hroznového moštu – 4 parametry.

K těmto verzím je možné dokoupit samostatný modul k měřění barevnosti, který pracuje při vlnových délkách 420, 520 a 620 nm. Ten je vhodný hlavně v technologii červených vín.

Přístroj se ovládá pomocí PC, ke kterému se dodává příslušný software.

Princip přístroje je FTIR (Fourier Transform Infrared – využítí celého infračervého spektra).

V České republice je již první přístroj v provozu, a to v jednom progresivním mikulovském vinařství.

MegaQuant TM Tento přístroj vylepšuje enzymatickou metodu, která v minulosti byla časově náročnější a problém tkvěl především v uchovávání potřebných enzymů. Zařízení funguje na principu spektrofotometrie a je s ním možné měřit kolem 20 parametrů, z nichž nejdůležitější a nejvyužívanější je meření kyselin jablečné, mléčné a citronové, asimilovatelného dusíku, glukózy, fruktózy, alkoholu, těkavých kyselin a mno-

hých dalších. Jedná se o finančně nenákladný přístroj, ke kterému se dokupují enzymatické kity na 50–100 stanovení, které jsou stabilizované a doba expirace je až dva roky. MegaQuant funguje jako spektrofotometr měřící absorbanci při vlnové délce 505 nm. Tento přístroj je vhodný k použití u bílých i červených vín ve všech krocích jejich výroby. K výrobě vín nejlepších kvalit a k minimalizaci potenciálních problémů výroby, jako jsou zastavená fermentace nebo infekce škodlivou mikroflórou by měla kontrola kvality začínat již před sklizní a pokračovat krok za krokem až po stáčení do lahví. Enzymatické bioanalýzy nabízejí přesnost měření široké škály analytů, které jsou pro vinaře důležité, za použití pouze jednoho malého přístroje jednoduchého na obsluhu. Víno a hroznový mošt jsou velice přizpůsobivé k enzymatickým analýzám. Jakožto s homogenními kapalinami se s nimi lehce manipuluje a v podstatě mohou být analyzovány bez jakýchkoliv úprav.

Automatické titrátory HANNA Automatické titrátory HI 84100 a HI 84102 se využívají při analýze vína, konkrétně ke stanovení volného a celkového oxidu siřičitého a ve druhém případě celkových kyselin. Tyto sestavy jsou ekonomicky výhodné a jednoduché na obsluhu. Titrace je prováděna pomocí jednoduchého a spolehlivého peristaltického čerpadla, které zajišťuje přesné dávkování a opakovatelnost. Přesnost zařízení je dána kalibrací čerpadla za pomocí standardů firmy HANNA. V přístroji jsou předprogramované analýzy pro měření volného a celkového oxidu siřičitého, resp. celkových kyselin. Stisknutím tlačítka START/ STOP přístroj automaticky spustí titraci až do bodu ekvivalence. Výsledek je zobrazen na displeji v jednotkách ppm až do doby následující titrace. Tyto aplikace se vyrábí i v provedení s iontově selektivní elektrodou, takže je třeba možné měřit i např. amoniakální dusík (výživa moštu před a v průběhu fermentace).

Multifunkční automatické titrátory HI 901 a HI 902 jsou kombinací jednotlivých titrátorů zmíněných výše s dalšími nadstavbami. Proto je možno provádět na jednom přístroji analýzy pH, volného a celkového SO2, redukujících cukrů, celkových kyselin, alkoholu, amonného dusíku, draslíku, popř. dalších iontů. Systém je vybavem vyměnitelným byretami s činidly ke

každé z titrací. Vše je jednoduché na obsluhu a doba analýz se pohybuje řádově v jednotkách minut. Výhodou je také nákup už hotových činidel či standardů ke každé analýze. Principiálně se jedná o potenciometrickou titraci.

Aspirační metoda stanovení SO2 Tato metoda se tak trochu vymyká komentovanému tématu, protože není ničím nová, ale v naší technologii je dosti opomenutá. Jedná se o stanovení SO2, které se ve světě bežně využívá v kombinaci s nově používanou reduktivní technologií vína. To proto, že na rozdíl od klasické Ripperovy titrační metody, která je obvyklá při naší výrobě, při stanovení neinterferuje kyselina askorbová (ta se využívá jako antioxidační činidlo – ochrana aromatiky). Metoda je přesnější, a proto odráží lépe skutečné množství SO2 přítomného ve vzorku. Další výhodou je využití při stanovení barevně sytých červených vín, kde barva nemá vůbec žádný vliv na vizuální detekci – SO2 je odseparováno do čirého roztoku. Je proto vhodnější.

Fota archiv autora

(10/2008)

467

HOBRA-Školník – ještě blíže zákazníkům Broumovská firma sice sídlí mimo vinařské oblasti, o to více se ale snaží být blíže zákazníkovi. „Je několik novinek, kterými se dále chceme přibližovat nejen našim odběratelům tradičním, ale i potenciálním. V této souvislosti pro nás také začal pracovat člověk vysokoškolsky erudovaný, absolvent vinařského oboru na ZF MZLU v Lednici, Ing. Martin Sopouch,“ vysvětluje obchodní ředitel společnosti Vojtěch Školník a doplňuje: „Jeho pracovní náplní není obchod jako takový, i když pokud má cestu ke klientovi a my víme, že potřebuje konkrétní náš výrobek, samozřejmě vyhovíme. Martin Sopouch u nás působí především jako technologický konzultant pro naše odběratele. Je stále v terénu, řeší s nimi problematiku filtrace a navazujících operací.“ Další novinkou Hobry jsou nové, již spuštěné webové stránky, které jsou uživatelsky příznivější oproti původní verzi a zákazník se na nich může lépe orientovat. Třetí novinkou broumovských jsou VS varianty filtračních zařízení, které se zatím velmi dobře osvědčují, což potvrzuje i stálý zájem mezi vinaři o ně. Jedná se zejména o svíčkové filtry Candecol, ale stranou zájmu nezůstávají ani klasické deskové filtry. „Pokud bychom mohli shrnout trendy v používání filtračních zařízení,“ říká technologický konzultant firmy Martin Sopouch, „lze konstatovat, že menší vinaři zůstávají věrni klasickým deskovým filtrům 20 × 20. Ti, co již zvětšili množství filtrovaného vína, používají filtry 40 × 40. Setkávám se též s častějším používáním tzv. reverzní desky, která umožňuje provést dvě filtrace dvěma různými deskami najednou, což snižuje jak počet operací prováděných s vínem, tak v důsledku i náklady. Aktuálním trendem je bezesporu to, že spousta vinařů si uvědomila důležitost technologického vybavení a začali klást důraz na mikrobiologickou čistotu vína a začínají se zajímat o membránovou filtraci, s čímž zase souvisí naše nabídka svíčkových filtrů Candecol a filtračních svíček a membrán Candefilt.“ Martina Sopoucha doplňuje Vojtěch Školník: „Sledujeme růst zájmu o mikrofiltraci. Konkrétní řešení je pak odvislé od velikosti produkce – velký vinař potřebuje velkou filtrační kolonu, střední využije náš Candecol a máme nabídku i pro ty nejmenší výrobce – domníváme

se, že rozšířené zařízení Enolmatic by zasluhovalo aspoň lepší filtrační svíčku, kterou jsme též schopni zákazníkovi nabídnout.“ Trend v kladení důrazu na stabilitu vína v láhvi po plnění je jednoznačný. Dříve se značná část vína prodala jako sudové víno, po lahvování dostane víno ale vyšší přidanou hodnotu a ztráty vzniklé nestabilitou jsou pak vyšší. Prevence správným filtrováním tak nabývá na významu. Nutno však podotknout, že víno, které nebylo dokonale zbaveno termolabilních bílkovin, ani sebelepší filtrace nezachrání.

Filtrační svíčky nabízí broumovští už více než dva roky. „V sortimentu máme jednak membránové svíčky pro sterilní filtraci před plněním a pak také svíčky předfiltrační hloubkové. Posledně jmenované však i podle našich technologických doporučení nemůžou suplovat kvalitní filtraci sterilními deskami,“ vysvětluje obchodní ředitel Vojtěch Školník a jeho kolega technolog-konzultant Martin Sopouch dodává: „Setkáváme se se základními chybami při filtraci – počínaje nedodržováním filtračních tlaků a konče správnou hygienou filtračních zařízení. Může pak docházet k tomu, že

filtrace nesplnila vinařova očekávání, když ale jdeme do důsledku, kde je chyba, přijdeme na to, že na straně vinaře právě nedodržováním některých zásad správné filtrace. Ony technologické zásady nekončí ale jen u filtrační jednotky – jde-li víno např. ještě do další nádoby nebo přes hadice, kde nejsou dodržena pravidla sanitace a hygieny, může i správná filtrace v tomto případě přijít vniveč. Co se týče filtračních tlaků, jednoznačně v informačních materiálech zdůrazňujeme, pro jaké desky a zařízení jsou vhodné jaké pracovní tlaky. U sterilních desek je záležitost tlaku o to důležitější, že právě na nich probíhá odlišný mechanismus filtrace než u standardních desek, jehož prostřednictvím jsou zachycovány i několikanásobně menší částečky, než jsou póry desky.“ A právě toto jsou informace, které nebyly dříve všeobecně známy. Tím, že HOBRA-Školník vysílá do terénu k vinařům kvalifikovaného poradce, tyto drobné technologické zádrhely u vinařů odhaluje a doporučuje další postupy technologických vylepšení. Na základě těchto zjištění také připravuje přehledný leták s výčtem těch nejdůležitějších bodů týkajících se jak deskové,

Zleva: Vojtěch Školník – marketing & prodej, Jarmila Plocková – logistika & nákup, Jaroslav Dostál – prodejní specialista, Radka Kmoníčková – manažer kvality a Martin Sopouch – prodejní specialista pro ČR a SR; foto archiv Hobra

468

(10/2008)

tak i svíčkové filtrace. Během příštích týdnů by měl být na pultech obchodů všech distributorů HOBRA výrobků k volnému odběru.

Broumovská firma nezahálí ani ve vylepšování výroby a zvyšování efektivity. Dle slov jejích zástupců se neustále zpřísňuje dohled a kontrolu jakosti při výrobě samotných filtračních materiálů a zařízení, precizní je též laboratorní kontrola a za poslední půlrok se jim podařilo výrazně zefektivnit výrobní proces, což je jistě značnou výhodou, zejména vezmeme-li v úvahu význam exportu do zahraničí a vývoj kurzu koruny v posledních měsících. Zefektivňování výroby lze samozřejmě uskutečňovat

za určitých podmínek, z nichž nejdůležitější bezesporu je, aby nebyla ohrožena stabilita kvality výrobků a jejich dodávek, například při kroku snižováním nákladů. Co se týče exportu, největším trhem a zároveň slibně se dynamicky vyvíjejícím jsou země bývalého Sovětského svazu a Rusko samotné. HOBRA-filtraci ale již dlouhá léta znají i jinde, např. v Chile, Argentině nebo třeba v Egyptě. V průmyslové filtraci se nejslibněji vyvíjí export do USA. HOBRA-Školník též nezanedbává své promo aktivity. Již od počátku je partnerem Salonu vín České republiky a také soutěže Vinař roku. Broumovští se domnívají, že je dobré

podporovat přehlídky nejúspěšnějších vín naší země, a chtějí být i tímto způsobem vinařům blíže. „Podpora nejlepších tuzemských vín pro nás znamená jakýsi zpětný benefit a rozhodně dává smysl i do budoucna,“ domnívá se Vojtěch Školník a dále se zamýšlí: „Máme množství významných obchodních partnerů jak na západ, tak na východ od naší země a vždy se při prezentaci nějakých tuzemských vín těmto partnerům setkáváme s pozitivním překvapením, jak kvalitní vína umí naši vinaři vyrobit. Ze středoevropského regionu je v zahraničí známé především Maďarsko, ale o to je pak kvalita našich vín větším překvapením.“ (vo)

Význam kyslíku ve vinařství Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Práce s kyslíkem je proto kritický faktor pro výrobce vína (VIDAL aj., 2008). Pro správnou práci s kyslíkem je důležité porozumění oxidačním procesům a jejich důsledkům pro složení vína.

Hrozny a víno přichází v průběhu svého zpracování neustále do styku s kyslíkem. Není prakticky možné zabezpečit, aby k jejich vzájemnému styku nedocházelo. Mošt přichází do styku s kyslíkem už během mletí a lisování hroznů.

Kyslík je rovněž velmi významný pro správný průběh kvašení. Je významným faktorem ovlivňujícím kinetiku alkoholového kvašení.

Jeho nedostatek během kvašení může být jedním z hlavních důvodů zastavení nebo zpomalení kvašení (ORTIZ–JULIEN, SABLAYROLLES, 2008).

DU TOIT aj. (2006) uvádí, jaké množství kyslíku přichází do vína při jednotlivých technologických operacích. Hodnoty uvádí tabulka 1.

Technologická operace Čerpání Přesun z nádoby do nádoby Filtrace Centrifugace Lahvování Zrání v sudech

Množství přijatého kyslíku 2 mg/l okolo 6 mg/l 4–7 mg/l okolo 8 mg/l 0,5–3 mg/l 20–45 mg/l/rok

Tabulka 1: Množství kyslíku, které přichází do vína při jednotlivých technologických operacích. Podle DU TOIT aj. (2006).

Hlavním substrátem pro kyslík v průběhu oxidačních reakcí v moštu a víně jsou fenolické látky.

Fenolické látky se dělí na ne-flavonoidy a flavonoidy. Ne-flavonoidy jsou velmi významné především u bílých vín. Jedná se o deriváty kyseliny hydroxybenzoové a hydroxyskořicové. U bílých odrůd se tyto sloučeniny vyskytují ve vyšších koncentracích už v moštech.

Přídavek kyslíku do bílých moštů a vín je ve většině případů nežádoucí. Pozitivní a negativní vliv kyslíku na kvalitu bílých vín závisí rovněž na typu vín. U typu svěžích vín s výraznou ovocností může kyslík působit negativně, protože může ovlivňovat ztrátu ovocného aroma. Vysoké obsahy kyslíku v bílých vínech mohou výrazně negativně ovlivňovat barvu, aroma a chuť bílých vín.

Negativní senzorické dopady oxidace bílých vín jsou uvedené v tabulce 2 podle DU TOIT aj. (2006).

Sloučenina furfural t–2–nonenal eugenol 5–M–furfural benzaldehyd hexenal phenylacetát methional TDN vitispiran

Senzorický projev dřevnatá, vařená zelenina vařená zelenina, dřevnatá vařená zelenina, dřevnatá dřevnatá vařená zelenina, dřevnatá pichlavý medový krmivo pro zvířata petrolej kafr, eukalyptus

Koncentrace (μg/l) 90,2 62,6 6,2 40,5 165 62,3 80–120 30–40 90 360

Tabulka 2: Negativní senzorické dopady oxidace bílých vín podle DU TOIT aj. (2006).

Velký význam však může mít kyslík především během kvašení bílých moštů, kde je přísun kyslíku velmi důležitý a pozitivně působí na dynamiku kvašení.

Velký význam pro oxidaci v bílých vínech má hodnota pH, obsah SO2 a teplota. Teplota a hodnota pH jsou významné pro oxidační procesy v moštu již po sklizni hroznů ve vinici a v průběhu transportu ke zpracování. Vyšší hodnoty pH a teplota jsou příznivé pro oxidační procesy v moštech odrůd pro výrobu bílých vín. Negativním dopadem je pak oxidativní hnědnutí, změna aromatických látek a možnost rozvoje negativních bakterií a kvasinek.

Fenolické látky v bílých moštech a vínech umožňují průběh oxidace.

Při výrobě bílých vín existuje několik technologických postupů, jak minimalizovat fenolické látky v moštu a víně a tím i substrát pro oxidaci.

Mezi tyto postupy patří šetrné a krátké lisování hroznů při nižších lisovacích tlacích. Způsobem minimalizace fenolických látek u bílých odrůd je rovněž hyperoxidace.

Větší množství fenolických látek se může uvolňovat při krátkodobé maceraci bílých hroznů za podmínek neřízené teploty, respektive maceraci hroznů ve vyšších teplotách. Fenolické látky je možné minimalizovat rovněž čiřením moštů. Další možností zabránění procesu oxidace je využití inertních plynů ve vinařství.

Oxidace je rovněž spojena se změnou barvy, což je velmi významné u bílých vín, kde může být barva nadměrným přístupem kyslíku negativně ovlivněna.

(10/2008)

Sklon moštů a vín k oxidaci je dále závislý na odrůdě, zralosti hroznů, konkrétním složení fenolických látek v době sklizně hroznů, zdravotním stavu hroznů, způsobu sklizně a zpracování hroznů. Každý mošt a víno je schopný absorbovat různé množství kyslíku, právě na základě výše uvedených faktorů.

Hrozny pro výrobu červených vín a červená vína mají výrazně vyšší obsah fenolických látek. Porovnání fenolického složení ukazuje tabulka 3.

Skupina fenolických látek Ne-flavonodiní fenoly Hydroxyskořicové kyseliny Hydroxybenzoové kyseliny Hydrolyzovatelné taniny (z dubu) Stilbeny (Resveratrol) Celkový obsah mg.l–1 Flavonoidy Monomerní flavanoly Proanthokyanidiny a kondenzované taniny Flavonoly Antokyaniny Další Celkový obsah mg.l–1 Fenoly celkově

Bílá vína Mladá Starší

Červená vína Mladá Starší

154 10

130 15

165 60

60 60

0

100

0

250

0,5 164,5

0,5 245,5

7 232

7 377

25

15

200

100

20

25

750

1 000

– – – 45 209,5

– – – 40 285,5

100 400 50 1 500 1 732

100 90 75 1 365 1 742

Tabulka 3: Obsah jednotlivých skupin fenolických látek v bílých a červených vínech podle WATERHOUSE (2002).

V technologii výroby červených vín je oxidace součástí technologických postupů. V červených vínech jsou důležitým substrátem ve vztahu k oxidaci především flavonoidy. Ze skupiny flavonoidů jsou významné antokyaniny, flavanoly a flavonoly.

Antokyaniny se u většiny modrých odrůd révy vinné vyskytují ve slupce. Antokyaniny jsou důležitou složkou kvality hroznů pro výrobu červených vín. Jejich obsah se začíná zvyšovat po vybarvování bobulí a jejich množství v hroznech závisí na odrůdě, půdních a klimatických podmínkách stanoviště a agrotechnických zásazích ve vinici. O obsahu antokyaninů v hroznech rozhoduje i termín sklizně, protože v pozdních fázích zrání bobulí, respektive přezrání bobulí, může jejich obsah rovněž začít klesat.

Změny obsahu antokyaninů a taninů v průběhu zrání hroznů ukazuje obrázek 1 podle (GLORIES, 1990 in RIBEREAU–GAYON aj., 2006).

Obrázek 1: Změny koncentrace antokyaninů a taninů během zrání hroznů (GLORIES, 1990 in RIBEREAU–GAYON aj., 2006).

Druhým partnerem do oxidačních reakcí ve víně jsou flavanoly, které je možné označit také termínem taniny.

ZOECKLEIN (2007a) definuje taniny jako velmi heterogenní skupinu fenolických sloučeniny, které se vyznačují tříslovitým a hořkým chuťo-

469

vým projevem, reakcí s chloridem železa a schopností tvořit vazby s bílkovinami.

Pro kvalitu hroznů a červených vín je velmi významná schopnost polymerizace. Polymerizace ovlivňuje barevné i chuťové vlastnosti červených vín.

Senzorické vlastnosti červených vín jsou v úzkém vztahu k fenolickému složení slupek a semen bobulí. Taniny ve slupkách a semenech mají stejné strukturální vlastnosti a zřetelné organoleptické vlastnosti. Během kvašení a zrání vína probíhají reakce mezi antokyaniny a taniny, které vedou k větší komplexnosti senzorických vlastností vína. Tyto reakce vedou ke změnám barvy a zvýšení její stability. Hořkost, tříslovitost a jejich vzájemná rovnováha jsou potom závislé na koncentraci a struktuře taninů a stupni jejich polymerizace (RISTIC, 2004).

Hlavním procesem, který využívá kyslík, je mikroxidace používaná především v technologii červených vín. Mikrooxidace je možné využít i při výrobě bílých vín k odstranění negativních aromatických projevů nebo regulace průběhu kvašení.

Důkaz o úloze kyslíku při výrobě červených vín je možné najít při porovnání stejného červeného vína, které zraje v dřevěném sudu a nerezovém tanku. Porovnávaná vína budou vykazovat zřetelné rozdíly v senzorických vlastnostech.

Mikrooxidaci je možné rovněž definovat jako řízené dávkování malých množství kyslíku do vína s cílem pozitivního působení na jeho kvalitu. Výhodou mikrooxidace je právě možnost kontroly tohoto procesu.

Stupeň vazby mezi antokyaniny a taniny je závislý na koncentraci těchto molekul ve víně. Antokyaniny a taniny se mohou vzájemně vázat dvěma způsoby v závislosti na koncentraci kyslíku. Za reduktivních podmínek dochází především k hydrolýze. Významnou je však reakce mezi antokyaniny a taniny v přitomnosti kyslíku – oxidativní polymerizace.

Acetaldehyd hraje velmi důležitou úlohu v tvorbě fenolických polymerů ve víně. Acetaldehyd vytváří produkt mezi antokyaniny a taniny pomocví tzv. mostu. K optimálnímu průběhu polymerizace je třeba přibližně stejné množství antokyaninů a taninů ve víně (ZOECKLEIN, 2007b).

Kyslík má rovněž velký význam pro rozvoj mikroorganismů. Octové bakterie velmi významně souvisí s managementem kyslíku ve vinařství.

Octové bakterie způsobují přeměnu ethanolu na kyselinu octovou, v důsledku čehož dochází ke zvýšení obsahu těkavých kyslin. Zvýšený přístup kyslíku do moštu, rmutu nebo i vína podporuje množení octových bakterií. Velmi významné zvýšení počtu octových bakterií bylo zjištěno při dodání 7,5 mg/l kyslíku do vína (DU TOIT aj., 2006).

Druhou významnou skupinou negativně působících mikroorganismů jsou kvasinky Brettanomyces. Tyto kvasinky jsou producenty těkavých fenolů, které mohou ve vysokých koncentracích negativně ovlivňovat kvalitu vína. Rovněž zde je zjištěno, že nadměrný přístup kyslíku ovlivňuje množení těchto kvasinek.

Využití kyslíku ve vinařství získává stále více na významu. Jeho správné využití závisí především na kvalitě hroznů, kvalitě sklizně hroznů a zvolenému typu vína a technologii zpracování hroznů.

Použitá literatura: DU TOIT, W. J., MARAIS, J., PRETORIUS, I. S., DU TOIT, M., 2006: Oxygen in Must and Wine: A review. South African Journal Enology and Viticulture, vol. 27, no. 1, str. 76–94.

ORTIZ–JULIEN, A., SABLAYROLLES, J. M., 2008: Wine Yeast Strain and Oxygen requirements. First International O2inWines Conference “Oxygen Management in Wines”. Book of Abstract, str. 18.

RIBÉREAU–GAYON, P., GLORIES, Y., MAUJEAN, A., DUBOURDIEU, D., 2006: Handbook of Enology. Volume 2 – The Chemistry of Wine: Stabilization and Treatments. ISBN: 978–0–470–01037–2, 450 pp.

RISTIC, R., 2004: A study of seed development and phenolic compounds in seeds, skins and wines of Vitis vinifera L. cv. Shiraz. A thesis submitted for a degree of Doctor of Philosophy. University of Adelaide, 209 pp.

470

(10/2008)

VIDAL, S., DIÉVAL, J. B., AAGAARD, O., 2008: Oxygen and oxidation measuring methods: an overview. First International O2inWines Conference “Oxygen Management in Wines”. Book of Abstract, str. 4.

WATERHOUSE, A. L., 2002: Wine Phenolics. Ann. N.Y.Acad.Sci. 957, 21–36.

ZOECKLEIN, B., 2007a: Grape and Wine color and tannins. Vineyard and Winery Management, 1–2, str. 61–68.

ZOECKLEIN, B., 2007b: Current theory and applications micro–oxygenation. Vineyard and Winery Management, 11–12, 24–33.

Sklizeň 2007 v Německu Byla o 14 % vyšší než v roce 2006. Průměrná sklizeň hroznů činila téměř 15 t/ha při průměrné cukernatosti 81 oOe (18,4 oNM). Bylo sklizeno necelých 6 % hroznů vhodných pro výrobu stolního vína, 50 % hroznů pro jakostní víno a 44 % hroznů vhodných pro víno s přívlastkem. 40 % sklizně tvořily modré hrozny a 60 % hrozny bílé.

Sklizeň 2007 v Rakousku byla o téměř 17 % vyšší než v roce 2006 a o 6 % vyšší než dlouhodobý průměr.

DDW/2/6/JS

Falšované Prosecco V letech 2000 až 2007 bylo podle italského kontrolního orgánu v Benátkách vyvezeno z Itálie do Německa 20 milionů litrů čilského vína, které bylo v Německu dále zpracováno. Toto víno bylo vyváženo pod označením Prosecco.

DDW/1/4/JS

Skupina Lesaffre reorganizuje prodej svých kvasinek určených vinařství Světový lídr ve výrobě kvasinek a kvasných produktů, skupina Lesaffre, se od r. 1972 věnuje vývoji Bio Springer po fúzi s Fould Springer, jehož klíčové výrobky, určené vinařství, pocházející ze Springer Oenologie a Red Star, posílily současnou nabídku výrobků Fermentis, strategické jednotky Lesaffre.

Tato reorganizace posiluje vůdčí postavení Lesaffre v oblasti potravinářských kvasinek směrem k vinařství, díky velmi dynamické technické a obchodní podpoře ze strany Fermentis. Fermentis také trvá na své politice inovací v kvasném průmyslu. Tato oblast je preferovaná majiteli skupiny, zvlášť po dikusích následujících po uvedení na severoamerický trh v r. 2007 kvasinek ML01, prvních kvasinek na bázi genticky modifikovaných organismů, schopných zkrátit čas alkoholického i jablečno-mléčného kvašení na pět dnů.

Podle vitisphere.com (ako)

Konjunktura: Růst cen vína se potvrzuje Podle posledních zpráv o konjunktuře od Viniflhor, urychlení množství obchodů od října umožnilo téměř srovnat zpomalení pozorované na začátku sezony. U červených vín a rosé obchod se zemským a stolním vínem dosáhl 1 116 mil. hl za 17 týdnů kampaně, což je pokles o pouhá.

3 % ve srovnání s loňským rokem. U bílého vína stoupla zemská vína (352 mil. hl) o 8 %, zatímco stolní vína (234 mil. hl) poklesla o 8 %.

Tendence k posílení je zřejmá u všech kategorií vína: je výraznější u bílých vín : +29 % u stolních vín a +19 % u zemských vín. Tyto ceny jsou srovnatelné s cenami vín z nové úrody. U červených vín a rosé je zvýšení cen také patrné: ceny stolních vín jsou vyšší. Tendence je víceméně stejná u zemských vín, s tím, že ceny za úrodu z r. 2007 jsou v průměru 53,91 €/hl proti 47,77 €/hl za všechny ročníky dohromady.

Podle vitisphere (ako)

Přečetli jsme za vás...

Pivovar sponzorem vinařské akce?

Zůstává rozum stát… : Městské části Praha 3 a Praha 2 nejsou schopny se domluvit, a tak v jeden termín v centru Prahy, co by kamenem dohodil od sebe, pořádaly hned dvě slavnosti „vinobraní“ – jedno na náměstí Jiřího z Poděbrad a druhé na náměstí Míru a v Havlíčkových sadech (Gröbovka). Generálním sponzorem druhé jmenované akce je Budweiser-Budvar.

Zdroj: www.pinot.cz, blog ze dne 9. 9.

2008 Ach jo…

Vliv slunéček na víno Slunéčko Harmonia axyridis osahuje ve své hemolymfě četné nechutné hořké a jedovaté látky. Jednou z nich je alkaloid harmonin (1,17-diaminooktadec-9-en), ale jsou tam i jiné dusíkaté látky, jako jsou pyraziny: 2-isopropyl3methoxypyrazin, 2-isobutyl-3methoxypyrazin, 2-sec-butyl-3-methoxypyrazin a 2,5-dimethyl-3-methoxypyrazin. Methoxypyraziny, jak je známo, jsou též nepatrně přítomny v jakostních vínech a podílejí se na jejich charakteristické vůni i chuti. Větší množství než ostatní odrůdy obsahují vína odrůdy Cabernet Sauvi-

gnon a právě na těchto ve větší míře jinak jedovatých substancích závisí, jak kvalitní bude ročník. A jsou roky, kdy se to třeba právě slunéčky na hroznech některých odrůd doslova jen hemží. Vezmeme-li v úvahu způsob zpracování, je jisté, že nelze zabránit „maceraci“ části tohoto hmyzu při naležení či nakvášení rmutu a přechodu methoxypyrazinů do moštu či vína.

Zdroj: Vesmír, 87, 572, 2008/9 Takže tato občasná příchuť v některých vínech nemusí být jen z nevyzrálého hroznu nebo špatným klonem či nevhodnou technologií… i malý brouček se umí podepsat…

Fikce na rádiu Impuls Reportérka rádia Impuls připravila „živou reportáž“ z Pálavského vinobraní v Mikulově.

Chybička se vloudila – rádio příspěvek odvysílalo o týden dříve, než byla samotná událost.

Ale hlavní bylo, že se tam lidem líbilo, burčák tekl proudem a na konci policisté odváděli opilce z náměstí.

Zdroj: www.pinot.cz, blog ze dne 9. 9. 2008 Konec dobrý, všechno dobré? Ne, povedená reportérka-kouzelnice dostala výpověď.

V Ostravě uvařili burčákové pivo „Zůstal nám vinný mošt a nevěděli jsme, co s ním. Pivo bude polotmavý ležák, jedenáctka, bude to asi nejdražší pivo, které jsme dosud uvařili,“ řekl sládek Václav Baron. Speciální pivo uvařené z burčáku odrůdy Modrý Portugal nabídne svým návštěvníkům počátkem listopadu Zámecký minipivovar v Ostravě-Zábřehu. Burčákové pivo je osmým speciálem, který během zhruba ročního působení minipivovaru vymyslel místní sládek. Devět set litrů vinného piva budou moci zájemci ochutnat od 9. listopadu.

Na jeho výrobu padlo 400 litrů červeného burčáku od vinaře Petra Skoupila z Velkých Bílovic na Břeclavsku, který vyhrál mezinárodní soutěž Vinař roku 2008. „Byla to nárazová, tajná akce, nikomu jsme to neřekli, protože jsme nevěděli, zda se to podaří,“ prozradil Břetislav Skoczek ze Zámku Zábřeh. U ovocné šťávy je totiž podle sládka problémem vysoký obsah kyselin, které by mohly zabít kvasnice. „Kvasnice ale přežily a normálně pracují,“ dodal Baron.

Zdroj: Hospodářské noviny, 26. 9. 2008 Tak jen doufám, že milovnící vín se naopak někdy nedočkají „pivního vína“…

Připravil a komentářem opatřil R. Stávek

(10/2008)

471

Hovory MM (8.): o vinohradnictví a o hodnocení vín Letošní ročník je v mnoha aspektech extrémní a je jisté, že bude patřit mezi prubířské kameny vinařova umění. Také z hlediska trhu s hrozny půjde bezesporu o rok zlomový – začnou naplno plodit masivní výsadby z roku 2004…

Ano, bude to zajímavé. Tak jako my zpracovatelé jsme se dříve doslova pídili po hroznech, dnes se situace obrátila – pěstitelé se předhánějí, kde budou první s hrozny a už nyní (v polovině července) jezdí a nabízejí úrodu. Dodavatelé z loňska nabízejí bílé odrůdy již nyní o 5 až 6 Kč na kile níže. Loni to bylo zhruba: kolik stupňů, tolik korun za kilo. Veltlíny, milery a vlašáky se dle mého odhadu dostanou pod deset korun.

Až tak? Jedná se ale ještě při těchto cenách o vinohradnickou rentabilitu?

Vycházím z toho, co už loni praktikovali velcí hráči na trhu – skupina Bohemia sekt atd. V rámci jakési kvality je potřeba udělat vidličku. To znamená, že musím přesně rozhodnout, co chci. Musím vědet, co mi udělají výběrové hrozny a také co je trh schopen absorbovat. Takže vezmu na jedné straně hrozny ve výnosu 5–6 tun z hektaru, pro určitý výběrový typ vína, pak ale také z výnosu 9 000 l moštu po hektaru a pracovat v rámci možnosti na kvalitě i u tohoto produktu, který už je na trhu rychloobrátkových vín konkurenceschopný.

A také i proto nám vozí dodavatelé hrozny ze vzdálenosti 1,5 hodiny traktorem. Ale to samozřejmě nic není, v Chile či v USA se vozí hrozny 250 i 300 km.

Záležitost cen v letošním vinobraní bude bezesporu zajímavá a zřejmě předurčí na několik dalších let směřování našeho vinohradnictví…

Ten výkup je ovšem i otázkou toho, co je na trhu prodejné, co trh vstřebá – možná se někteří budou divit, ale mezi nejhůře prodejnými odrůdami jsou Ryzlink vlašský a Neuburské, i když prvně jmenovaný se už začíná „otřepávat“… Zahajujeme v rámci marketingu naší firmy kampaň na podporu Neuburského, neboť se domnívám, že jeho snížené prodeje na trhu obecně pramenily také z malého povědomí o této odrůdě mezi konzumenty. Známé odrůdy jako Sauvignon nebo Tramín, ale i Müller nebo Veltlínské se naučili konzumenti poznávat, do některých budeme ale muset investovat osvětu, neboť by bylo škoda, aby tato odrůda vymizela z našich vinic. V minulosti to totiž

díky určité nevyhraněnosti Neuburského a jeho malé známosti někdy bylo i tak, že pokud se vinaři ve sklepě něco moc nepovedlo, udělal směs a lidem pak říkal, že to je Najburk, protože v této odrůdě se nikdo neorientoval. Tedy sami vinaři mají podíl na určitém, a já doufám, že pouze dočasném, úpadku Neuburského.

Zdá se tedy, že na tento problém bylo zaděláváno dlouhodobě. K tomu se v současnosti ovšem přidává problém tzv. krátkouzlovitosti, také „cikcakovatění“ se říká.

Zcela jistě. Prvním jeho problémem ale bylo před lety hráškovatění, resp. oplození, což se vyřešilo, domnívám se, že ani ne tak molybdenem, jako spíše hormonálně, tedy štěpováním na podnož SO4, která má více giberelinů ve vztahu k auxinům.

A jak to vidíte s tou aktuální krátkouzlovitostí? Nebude to spojené právě také s hormonálními záležitostmi přes podnož? Vím o několika vinicích Neuburského, které jsou pravokořené, a problém se zde neobjevil, přestože pár set metrů od nich tento problém na klasických štěpovaných je. Nebo například v rakouském Burgenlandu, kde Neuburské pěstují také, jsem se od vinařů dozvěděl, že tento problém tam, na rozdíl od Weinviertelu, vůbec neznají.

Já jsem k hypotetickým úvahám, mezi které patří i teorie krátkouzlovitosti, obvykle skeptický. Někteří odbornící chodí po vinicích a vynášejí soudy typu „tady je lemování žilek“, a jakmile zaprší, problém zde neexistuje. Vyžaduje to i chodit na kontroly porostů ve stejných fenofázích. Máme Ryzlink vlašský na vinici Purmice a skupinka rostlinolékařských expertů byla jako opařená, když jsme tam byli jednoho roku po deštích a v zápisech z minulých kotrol měli právě nálezy „lemování žilek“, a letos ani vidu.

Je to tedy otázka fyziologická.

A ke krátkouzlovitosti – byla nebo je přisuzována i odrůdě Aurelius. My obhospodařujeme vinici, kde je 40 let starý Aurelius, a tam tyto problémy nejsou.

Pokud by to tedy bylo infekční, tedy např. virové, objevilo by se to i zde.

Považuji tedy i tento problém za spíše fyziologickou záležitost. My se s ním u nás nesetkáváme a jeden z důvodů bude dle mého názoru i ten, že se snažíme o vyrovnanou výživu. Virové a tedy infekční to nemůže být, ze-

jména přihlédneme-li k tomu, že se to objevuje skokově, některé roky vůbec. Dalším opěrným bodem pro mou úvahu je to, že příznaky podobné oné „krátkouzlovitosti“ jsou u rostlin, které byly vystaveny působení herbicidů na bázi regulátorů růstu.

Vzhledem k tomu, že používání těchto látek v zemědělství je značně rozšířené, a tedy jsou během sezony ve stopových koncentracích prakticky všudypřítomné, je tedy v případě, že Neuburské je k těmto látkám citlivé, možné to, že jsou příčinou těchto problémů právě herbicidy?

Není to zcela vyloučeno. Jsou zaznamenány případy, kdy při polní aplikaci došlo ke vzniku vzdušného víru, který vynesl oblak postřikové kapaliny do vysoké výšky a tento spadl do vinice až o několik kilometrů dál ve směru větru.

Pohyby vzdušných mas, zvlášť setká-li se studená s teplou, jsou nepředvídatelné, zejména při vysokých teplotách.

Letošní rok je zajímavý i z hlediska houbových chorob. Byly zaznamenány situace, kdy fakticky ve stejné viniční trati na stejných odrůdách byl ve stejné dny vysoký infekční tlak oidia a také peronospory. V minulosti jsme se setkávali s expertními názory, že tlak obou těchto chorob současně být nemůže, nyní se tvrdí, že už se to několik desítek let nepamatuje…

Jaký je na to váš názor?

Tak za prvé si myslím, že vzhledem k vývoji letošních povětrnostních podmínek mohou infekčně tlačit oba patogeny. Za druhé: pamatuji si z vinohradnické praxe, a už také nějaký ten pátek, že povětšinou se ošetřovalo proti obému zároveň. Další věcí, kterou je třeba říci, je to, že jsme za posledních asi 10 let obnovili značnou část vinic, možná i polovinu, a máme tedy povětšinou mladé vinice. A ty, jak známo, nemusí mít tak silnou složku vlastní indukované rezistence. Dalším a neoddiskutovatelným faktem je to, že jsme zhustili spony – tedy patogen se v současných vinicích šíří lépe a snáz.

Pokud půjdeme ještě více zpět a spony budou ještě více hustější a zóna hroznů ještě níže, tedy jak tomu bývalo např. před 2. světovou válkou, ale i po ní, celkový infekční tlak bude bývat ještě silnější.

Je jisté, že změnou sponu se změnilo i mikroklima vinice. Hrozí zde podle vás situace, kdy budeme muset používat až

472

(10/2008)

třeba 12 ošetření, jako to dělají např. ve Francii?

To asi ne, těžko u nás někdo půjde do hustoty deseti a více tisíc jedinců na hektar.

Ojedinělé experimenty zde tedy možná budou, ale evidentně na to není u nás mechanizace ani tradice.

Je třeba zmínit ještě jednu věc: letos bylo tepleji, v určitém období spadl dostatek srážek, půdy jsou dobře zásobeny, tedy pletiva dobře rostou a jsou měkká – co víc si patogen může přát? Další věcí, a mnoho kolegů mi nevěří a myslí si, že si vymýšlím, je fakt, že indukovaná rezistence, tedy vlastní odolnost rostliny, je snížena loňskou vysokou úrodou a letošní velkou násadou. Kondice rostliny je pak oslabena a daleko menší tlak choroby může způsobit významné škody.

Letos ještě šlo v době tlaku násadu regulovat…

Ale to už je pozdě. Jednak je zde vliv regulace násady na cukernatost, který je nejúčinnější právě před zaměkáním, ale musíme vzít v úvahu také jakési vnitřní, navenek neviditelné mechanismy, biochemické. Rostlina už při pučení ví, že startuje například na 24 hroznů, a podle toho, když to řeknu zjednodušeně, nasazuje tempo. Regulace plodů před zaměkáním ovlivňuje i barviva, hlavně u modrých hroznů. Regulace je ovšem nejvýhodnější, provádí-li se vyváženě, včetně správného provedení zelených prací a vyrovnané výživy.

Dalo by se říci, že ideální regulace je zimní řez a pak když se do systému co nejméně vstupuje?

Ano. Potvrzuje mi to jedna z našich nejstarších vinic v Perné, kterou obhospodařujeme již 12 let. Zde, v hustějším sponu, na půdě s vysokým obsahem vápníku, ve srážkovém stínu masivu Pálavy, jsme za těch 12 nezaznamenali vysokou násadu – keře se tímto regulují samy.

A z toho pak vyplývá i fakt, že indukovaná rezistence těchto keřů je oproti jiným výsadbám, zejména těm mladším, větší. Problém s vysokou násadou opravdu nastává zejména v mladých výsadbách.

Vinice máte v katastrech několika obcí z rozdílnými půdními i mikroklimatickými podmínkami. Jak to prakticky řešíte po stránce prognózy a signalizace houbových chorob? Předpokládám, že neošetřujete paušálně.

To opravdu ne. Vždyť 1 postřik při naší výměře představuje šesticifernou částku. V sezoně procházím vinice nejméně 1x za dva dny a již máme vysledována místa, kde se mohou vyskytnout problémy jako první, a nebo rovněž víme, které odrůdy budou signalizovat problém.

Takže například víme, že letos „zlobí“ Rakvicko a Přítlucko, dokonce i Perná, kde zpravidla problémy nebývají, ale Nový Přerov, kde máme část našich výsadeb, je v pořádku. Přitom v současné době doslova hoří některé vinice i na Novosedelsku, ač jsou mnohde používány systémové prostředky. Tato problematika má několik zásadních bodů. Je zde otázka fyziologického vývoje rostliny a patogena – máte-li takovou plochu vinic, že osetření trvá několik dní, navíc jsou zde různé expozice, svažitosti, půdy atd., může se stát, že dojde ke zpoždění postřiku, třeba o pár hodin, a problém se pak táhne dál.

Druhou zásadní věcí je, že výrobci prostředků chemické ochrany uvádějí nižší dávky na hektar, aby se dostali do cen a lépe tak prodávali.

Proč je například u jednoho a téhož přípravku u nás doporučená dávka 0,4 kg na hektar, kdežto v Rakousku 0,6 a v Německu dokonce 0,8?

Dvojnásobný rozdíl je příliš. A pak když „hoří“ vinice, si na to naráz u stolu někteří rostlinolékařští odborníci vzpomenou.

Hovoří se také o rezistenci některých přípravků…

V tom nevidím problém – pokud by se jednalo o skutečnou aktivní rezistenci v pravém slova smyslu, měnila by se tím logicky i agresivita patogena. A k tomu zatím doufám nedochází. Spíše dochází k jakési návykovosti, kdy organismus přežívá vyšší koncentrace jedu… …třeba jako je tomu u kuřáků?

Ano, podobně. Problémem nových přípravků je, že se testují třeba jen 3 až 5 let, a to je málo – mohly to být roky, kdy tlak patogena byl nižší.

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004

Pak je přípravek povolen a přijde kritický rok, který ukáže to, že patogena nezvládne, tedy minimálně ve výrobcem doporučených dávkách.

Nakonec jsou rozhodující až polní podmínky.

Dalším faktorem indukované imunity, jak už jsem vzpomněl, je kondice keře. Je zajímavé, že réva má po tvrdé zimě sice nižší úrodu, ale kondičně je po ní na tom lépe než po měkké zimě.

Ale tam bude mít také vliv snížené množství přezimujícího patogena právě tou tvrdou zimou, ne?

Ano, určitě, minimálně u oidia to tak funguje. U těch, kteří přezimují v zemi, je dalším faktorem druh půdního pokryvu. A vždy je potřeba brát v úvahu další a další vedlejší, ale neméně důležité faktory. Tak jak se dříve hovořilo v případě révokazu jen o tom, jak saje na kořenech, dnes víme, že mnohem zásadnější v jeho případě jsou druhy patogenní půdní mikroflóry, která se vyskytuje v půdě vinice a která druhotně způsobí úhyn révokazem napadnutého keře. Imunní písky nejsou výhodné jen tím, že se v nich mšička révokaz hůře pohybuje. Nejvýznamnějším faktorem je zde to, že se v nich téměř nevyskytují právě ony patogenní mikroorganismy, tj. hlavně houby a bakterie.

Jaká je situace po stránce ochrany v révových školkách?

Ve škole jsme se učili, že školka vyžaduje 2 až 3 krát více ošetření než vinice, tedy ošetřuje se asi 1x týdně. Jenže dnes se situace posunuje do té roviny, že je nutné ošetřovat každé 2 až 3 dny. Kdo tak nečiní, nemá jistotu, že vyprodukuje zdravé sazenice v dostatečné kvalitě. Za sezonu tedy množitel aplikuje i 22–26 postřiků.

Od první sazenice se tedy jede vlastně paušálně. Vždy je něco za něco – při tomto zatížení postřiky je zde výtěžnost i 80 %, která by jinak nebyla myslitelná.

Pokud by bylo ale ošetřováno méně, zase by se ze školky vyprodukovaly ty nejodolnější sazenice.

To by ale nevycházelo ekonomicky, množitelský materiál by značně zdražil.

Nedostáváme se ale takto zajetím chemie do začarovaného kruhu?

590 ,613 Kč (vč.(vã.

9%5%DPH) DPH)

Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu.

Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(10/2008)

Možná ano, ale to nezměníme. Podobná situace je dnes prakticky v celém potravinářském sektoru – nadužívání chemie je úplně plošné.

Francouzské regiony, Bordeaux či Burgundsko, mají za zcela běžné 12–16 ošetření, což je až trojnásobek oproti našim zvyklostem.

Působil jste mimo jiné také na Kavkaze, jaká je situace tam?

V oblasti severního Kavkazu, severně od Soči – tedy již v oblasti subtropů, mají srážkový úhrn až 1 800 mm a ošetřují až 22× bordóskou jíchou. Už v době mého působení, tedy zhruba před těmi pětadvaceti lety, zde testovali všechny ty nové postřiky ze „Západu“. Vedle klasické bordóské jíchy neměly šanci – takto ošetřované keře byly holé, bez listů. O kousek vedle měli i 2 400 mm srážek. Proto zde ve velkých množstvích pěstují Vitis labrusca.

A s interspecifickými druhy zde neexperimentují?

Ani ne. Pokud jsou geny tolerance jen trochu „naředěny“, je to se zdravotním stavem o hodně horší.

Dobře. Vrátím se nyní ještě zpět k ochraně. Konkrétně mne zajímá, používáte-li některý ze známých systémů prognózy a signalzace ochrany révy – mezi nimi jsou v tuzemsku zřejmě nejpouživanější metody dle A. Mušky a program Galati Vitis.

Dříve jsme plně používali program Galati Vitis, náš současný agronom Luboš Kudelňák používá svůj modifikovaný systém založený na vlastním pozorování, zkušenostech a úsudku.

Samozřejmě že konzultuje, ale jen do jisté míry.

Oproti stavu před několika lety ošetřujeme. o 1–2 postřiky za sezonu méně, což je při našich výměrách za rok značná úspora.

Jak to letos vidíte s chemickou ochranou interspecifických odrůd?

V těchto vinicích jedeme v systému bioochrany, tedy s těmi přípravky, které používají i další přihlášení, tedy fenyklový olej, vodní sklo, bentonit aj. Ani bychom vlastně nemuseli, pokud bychom používali ty prostředky ochrany, které jsou povoleny v integrované produkci. Myslím si také, že letošní rok ukáže, že ani oněch šest postřiků povolených těmi bioprostředky v systému BIO není dostačující. Letos to na čisté Vitis vinifera bude těžké udržet. Takže buďto bude malá nebo žádná sklizeň a nebo bude třeba někde, jak se říká, ubrat. My, jako jedni z první čtveřice producentů biovín, máme právem strach o to, že někdo z těch nově přihlášených producentů do konce přechodného období situaci nezvládne a třeba věci udělá tak, jak by neměl, což by znamenalo ztrátu pověsti biovín, kterou jsme pracně po léta budovali. Doufejme ale, že tomu tak nebude.

Bioprodukci máte jen na interspecifických odrůdách, nebo i na „čisté vinifeře“?

Produkční biovinice máme jen s interspecifickými odrůdami, ale samozřejmě experimentujeme na určitých plochách i s odrůdami Vitis vinifera. Jakmile vyhodnotíme letošní rok, uvidíme, co dál. Já se však již nyní obávám, že zůstaneme u interspecifických.

V jednom z našich rozhovorů jste našim čtenářům prozradil, že v některých vinicích máte vysazeny smíšené výsadby – pásy Vitis vinifera a pásy interspecifických odrůd. Zde to letos vypadá jak?

Potvrdila se má domněnka a již předchozí zkušenost, že totiž konvenční odrůdy, i ty citlivější, mají v těchto výsadbách zajímavé výsledky – Ryzlink rýnský zde prospívá lépe než v jiných vinicích, kde je samostatně. Samozřejmě že hraje roli více faktorů – členitost terénu, proudění vzduchu atd. Pestrá mozaika několika odrůd je však jeden z nich a celkovému lepšímu stavu jistě významně pomáhá.

Jak vidíte situaci v mikroklimatu teras?

Zde bude hrát roli nejen stupeň jejich jakési otevřenosti do krajiny, ale též expozice, převážné proudění vzduchu atd. Pokud je stupeň vysychání vyšší než na nezterasovaném svahu, může to být pro terasu pozitivum. Pokud zde prodění vzduchu nebude bránit nějaký terénní zlom, je situace po této stránce na terasách jedině příznivá.

Naše čtenáře bezesporu nezajímá jen vinohradnické téma, rádi se zajisté seznámí s vašimi pohledy na problematiku hodnocení vín. Nedávno jsme spolu měli dlouhou telefonickou debatu ve věci hodnocení vín v redakčním testu růžových vín jednoho z našich předních deníků.

Ano, můj pohled na tyto aktivity zůstává nezměněn – domnívám se, že to, co v tomto případě koná redakce a také občasně se měnící kolektiv hodnotitelů pod vedením prof. Malíka, nedělá dobré jméno moravskému vinařství…

MF Dnes ale tyto testy dělá již mnoho let.

Však to není poprvé, co mám výtky – jenom nyní jsou možná hlasitější, protože jsem na to téma měl ostrou debatu i s prof. Malíkem.

Co přesně těmto aktivitám vytýkáte?

Jsem výzumník a považuji je od základů za metodicky mimořádně špatné. I právě proto mne překvapuje, že se prof. Malík pouští do jejich jakési garance. O jakou objektivitu a metodickou správnost jde, jestliže mezi Muškáty se téměř neobjeví poslední ročník a redakce vybere vína – ležáky v regálech tři nebo pět let staré?

V obou případech se s vámi ztotožňuji – na obou testech, jak růžových vín, tak muškátů, jsem byl a ihned po odkrytí vzorků jsem měl kritické připomínky ke způsobu výběru zejména ročníků, to považuji za zásadní chybu. A také je zajímavé, když měla být provedena sonda do trhu, proč do testu nebyly vybrány staré roční-

473

ky zahraničních rosé a ve výběru končila jen vína tuzemská?

Jsem přesvědčen o tom, že takový výběr je prováděn cíleně. Jsem přesvědčen o tom, že podobným způsobem si to nedovolí dělat žádný deník v žádné jiné evropské zemi.

To je silná kritika.

Nicméně si myslím, že oprávněná! Nedávno též vyšel ve stejném deníku rozhovor s jakýmsi počítačovým expertem, který začal z dlouhé chvíle dovážet francouzská vína. V článku byl představen jako vinařský odborník. Copak mám já nárok na to, jestliže užívám např. terénní vůz, se pasovat na automobilového experta a začít z čista jasna kvalifikovaně obchodovat s auty? Je to to samé. Ten rozhovor byl plný nesmyslů, které vyvstaly z neznalosti a nevzdělanosti. A takovýmto kvaziodborníkům je poskytována v deníku téměř stránka.

A ještě se vrátím k těm testům: komentáře k testovaným vínům a celé problematice psal zpočátku prof. Malík, ale pak to z pro mě nepochopitelných důvodů převzala paní redaktorka, která je za testy zodpovědná. Ptám se: proč to dál nedělá profesionál? Kde vzala paní redaktorka profesionalitu psát tyto texty, které vyžadují jistou odbornost? Pletením pojmů a dojmů je zákazník zbytečně maten.

Jaká je vaše představa, jak by měly takové redakční testy vín vypadat?

O metodice jsem již hovořil. Je nesprávná, způsob výběru vín by měl být změněn. Dále mám připomíky k výběru hodnotitelů. Domnívám se, že by zde neměli zasedat často rychlokvašení kvaziodborníci, kteří se ještě loni živili něčím úplně jiným. Hodnocení vín s tak velkým a celoplošným vlivem vyžaduje jistou odbornost, zkušenost a zejména zodpovědnost.

Měli by zde zasedat tedy převážně vinaři?

Ano, určitě. A měli by zde zasedat ti, kteří mají povědomí o tom, co má víno za sebou, co jej čeká a co mohlo být příčinou případného problému a také jaké dopady mohou mít výsledky těchto textů v kontextu fungování trhu.

Jaký je váš názor na testy vín v časopisech o víně? Pravidelně je uveřejňuje Víno Revue, Víno&Styl atd.

Poprvé jsem dal víno na test Chardonnay do Víno Revue, ale také naposled, přestože dopadlo dobře, a to poté, co jsem si přečetl komentář hodnotitelů. V testu totiž dostalo jedno ze Chablis asi 66 bodů a jeden z hodnotitelů to omlouvavě komentoval tak, že kdyby prý věděli, že to je Chablis, dali by mu svých 90. To je skandální!

Tyto aktivity již nebudu v tomto podporovat –. ani účastí vín, ani účastí na hodnocení. Jen se podívejme, kdo a kde a co hodnotí, a řekněme si, jaké s tím má asi zkušenosti, no a pak si o tom všem můžeme udělat obrázek.

Dobře, posuňme se nyní do kousek jiné roviny v tomto tématu, rád bych se vás za

474

(10/2008)

naše čtenáře zeptal na váš názor na hodnotící systémy používané na degustacích.

Jste jedním ze zakladajících členů Národního salonu, jezdíte na četná hodnocení vín jak u nás, tak i v zahraničí. V posledních 1 až 2 letech se začal i u nás objevovat systém hodnocení u kulatého stolu, kde se mezi hodnotiteli o víně diskutuje.

V čem spatřujete výhody či nevýhody tohoto způsobu? Nejde o návrat ke starým zvyklostem, které se ještě používají na některých místních degustacích, kdy se o víně debatuje u stolu a společně hodnotí?

Za úplně ideální, i z hlediska metodického, i když v praxi asi obtížně realizovatelný, považuji dvoukolový systém. Tedy první kolo by bylo systémem „každý sám“, nejlépe v „kukaních“, a druhé kolo by spočívalo v otevřené diskusi u jednoho stolu, nad těmi samými víny.

Tedy nejprve přísná anonymita slepé degustace, v dalším kole hodnocení otevřené, s debatou a slovním hodnocením mezi ostatními.

To ale není na hodnoceních vín, kde se sejdou stovky, ba tisíce vzorků, technicky a organizačně možné.

To je fakt, ale na těch nejvýznamnějších hodnoceních vín se už s podobným principem pracuje. A já věřím, že čas na tento vysoce expertní systém dozraje i u nás. Ostatně, debatovali jsme o tom již dříve. Moje představa zahrnuje dlouhodobý výběr jakési superkomise asi pětadvaceti elitních degustátorů, kteří budou prověřeni léty degustační práce, budou mít hluboké enologické zkušenosti a dále na sobě pracovat.

Některé zahraniční soutěže již mají systém vyhodnocování degustátorů, kde sledují jeho chyby a odchylky, a podle toho je zván na další ročníky. A překvapivě se ukazuje, na špici oné degustátorské elity se téměř výhradně objevují vinaři, jen velmi zřídka sommelieři. Nechci, aby

tato slova byla vnímána jako snaha o odstavení sommelierů či žurnalistů – pokud se dotyční budou účasnit procesu zrodu vína, tedy od moštu až do lahve, tedy budou víno během jeho vývoje ochutnávat až třeba 35x, pak v tom nevidím problém. Pak se nebude moci stát, že komise takových degustátorů vyhodnotí vysoce víno, které se za pár měsíců zcela zlomí, a nebo naopak, zhodí vzorek, který po čase vyroste do nebeských výšin. Pouze ten, kdo víno poznává od jeho zrodu až do lahve, může odhadnout, co už má hodnocené víno za sebou a také co před sebou, co od něj lze očekávat. Pouze tento přístup k degustaci považuji za seriózní. Pak se nebude moci stát, aby mnozí z nich měli u tehdy mladých vín ročníku 2003 plná ústa termínů „velké víno“ atp. v případech, kdy vína neměla hodnoty bezcukerného extraktu ani přes 18 až 20 gramů na litr! Stala se tehdy na chvilku velkými jen proto, že jako mladá se zdála pěkná.

Jak jste zde zmínil vyhodnocování degustátorů, podle mých informací již takové statistické vyhodnocování probíhá i u nás…

Ano, probíhá, ale domnívám se, že zatím bez řádného systému a snad i nějakých následků. Ono nemá smysl někde uveřejňovat, kdo pak prospěl a kdo ne, bude lépe takovou informaci každému sdělit osobně a o detailech se nešířit. Tyto prvky vyhodnocování se již zkoušely aplikovat na hodnocení GPV, používali jsme to na některém ročníku Sauvignon fóra a také na jednom ročníku honocení pro Salon vín.

Jak by měla taková evaluace hodnotitelů probíhat v praxi? Lidí, kteří mají platné senzorické zkoušky na hodnocení vín a mohou být členy komisí, jsou dle mého odhadu dnes už stovky.

No nebude to lehký oříšek, protože hodnotit statisticky správně takovou skupinu lidí a vyvo-

Při Potravinářské komoře vznikla Sekce pro biopotraviny Při Potravinářské komoře České republiky byla ustavena Sekce pro biopotraviny. Potravinářská komora tak reaguje na aktuální vývoj na trhu a hodlá tímto krokem podpořit růst výroby českých biopotravin. Předsedou Sekce pro biopotraviny byl zvolen Tom Václavík z marketingové agentury Green marketing. Český trh s biopotravinami se rychle rozvíjí a nabízí českým výrobcům významnou podnikatelskou příležitost. Ačkoli spotřebitelská poptávka rychle stoupá, nestačí ji domácí nabídka pokrývat. Velký podíl biopotravin pro český trh se saturuje z dovozu.

Tento negativní vývoj vedl Tomáše Václavíka, poradce v oblasti marketingu biopotravin, a prezidenta Potravinářské komory ČR pana Miroslava Tomana k zahájení diskuse o vhodnosti zřízení Sekce pro biopotraviny při Potravinářské komoře ČR. Cílem nově vytvořené sekce je především sjednotit potřeby a požadavky českých výrobců biopotravin a umožnit jim komunikovat „jedním společným hlasem“. Hlavními úkoly Sekce bude pomoc s odstraňováním

zovat nějaké závěry nebude vůbec jednoduché, jak časově, tak i metodicky. Následná superkomise, jak už jsem zminil, bude mít už své vlastní, samozřejmě ještě přísnější hodnocení.

Práce v degustačních komisích bývá vzhledem k počtu vzorků, časovému presu a nedostatku degustátorů často velmi náročná a i nevděčná.

Jistě, odpovědné vyhodnocení vína včetně následné diskuse k němu by mělo probíhat nejméně 10 minut. A praxe soutěží vín? Jedno- až dvouminutová záležitost.

Ale u velkých soutěží vín, kde je přihlášeno a je nutno ohodnotit mnoho stovek i několik tisíc vín, snad jiná praxe ani není možná.

Ale mohla by být. Pokrokem a první vlaštovkou je alespoň to, že vína jdou do hodnocení dvakrát. Co je však velkým nedostatkem těchto soutěží, je to, že jsou hodnocena na základě prvotního dojmu – u velkých vín, která se potřebují po otevření láhve několik hodin rozdýchávat, je takové hodnocení na první dojem hned po odzátkování takřka k ničemu.

Souhlasím, ale je v běžných podmínkách a u většiny soutěží reálné toto do hodnocení aplikovat?

Mělo by se na tom minimálně pracovat. Tak jak by měla vzniknout superkomise hodnotitelů, tak by měly vzniknout vysoce profesní soutěže s limitovaným počtem hodnotitelů a vín a tomu bychom měli dát patřičný význam. Důležitým momentem by měla být i výše poplatku, tak aby účast každý dobře zvážil, a pak i vítězná vína by neměla být jiná než skutečně velká. Prestiž soutěže a hodnocení vín neroste s tím, jaká gramáž a jaký lesk papíru se použije na mediální výstup.

Děkuji za rozhovor otázky pokládal Richard Stávek (pokračování)

překážek při výrobě českých biopotravin, prosazováním českých biopotravin na trhu, podpora marketingu a budování důvěry k českým biopotravinám.

Sekce pro biopotraviny hodlá postupně analyzovat existující problémy a překážky a navrhovat konkrétní řešení, vedoucí k většímu prodeji tuzemských biopotravin na našem maloobchodním trhu, včetně veřejného stravování a gastronomie.

Sekce pro biopotraviny by se ráda stala spojovacím článkem celého dodavatelského řetězce v oboru biopotravin, a proto její členové vyzývají všechny účastníky českého trhu s biopotravinami, od zemědělců až po maloobchodníky, ke spolupráci na aktivitách a opatřeních, které povedou ke zvyšování spotřeby v České republice vyprodukovaných a vyrobených biopotravin.

Mezi členy Sekce jsou největší čeští výrobci biopotravin, mimo jiné společnosti Amylon, Biopekárna Zemanka, Hamé, Mlékárna Valašské Meziříčí, Jizerské pekárny, Olma, TopBio a další. (vo)

(10/2008)

475

Vinařské aktivity společnosti AGRA Horní Dunajovice, a. s.

Na svazích v údolí Křepičky jsou obnaženy slídnaté ruly a krystalické vápence Moravika. Z třetihor tu jsou pozůstatky mocné polohy jemnozrnných a slídnatých písků a čtvrtohorní sprašové návěje. Právě zde jsou na okraji obce vyhloubené četné sklepy místních vinařů.

Díky tomuto bohatému a zajímavému geologickému podkladu se vytvořily optimální podmínky, které předkové vypozorovali a využili pro založení vinohradů. Pro zajímavost, na prestižní londýnské soutěži International Wine Challenge 2008 získal nedávno Tramín červený, výběr z hroznů, ročník 2007 vyrobený ve Znovínu Znojmo, právě z viniční trati Frédy bronzovou medaili.

Znalci a milovníci kvalitních vín pocházejících z obou známých terroirových viničních tratí Frédy a Stará hora možná ani netuší, že dnešním majitelem (ani největší odběratelé při představování uvedených tratí jej neuvádějí) těchto, ale i dalších viničních tratí v katastrálním území je akciová společnost AGRA Horní Dunajovice. Tato akciová společnost je mimo jiné členem Svazu vinařů České republiky a Svazu integrované produkce hroznů a vína.

Požádal jsem předsedy, představenstva akciové společnosti a ředitele pobočky v Želeticích pana Josefa Zwieba, aby představil společnost v souvislosti s jejími vinařskými aktivitami. Pan Zwieb odpověděl na několik položených otázek.

Můžete, pane řediteli, stručně představit společnost AGRA, Horní Dunajovice, a. s.?

AGRA Horní Dunajovice, a. s., hospodaří ve střední oblasti okresu Znojmo o výměře 3 200 ha. Vznikla v roce 2000 jako logické pokračování ZD Horní Dunajovice, ale není jeho právním, ale ekonomickým nástupcem. Zaměstnává celkem asi 100 pracovníků. Kromě klasické zemědělské výroby a dalších podnikatelských aktivit se AGRA zabývá i pěstováním révy vinné a v menší míře i zpracováním hroznů a výrobou vína. Na úseku viničního hospodářství pracuje 15 lidí.

Kolik ha vinic obhospodařujete, v jaké poloze a které považujete za nejlepší. V jakém stavu vinice jsou?

Révu vinnou pěstujeme na výměře 100 ha.

Vinice jsou lokalizovány na známých tratích

Kříž u viniční tratě Frédy v katastrálním území Horní Dunajovice – Domčice, Želetice a Tvořihráz. Celá výměra vinic je již řadu let začleněna do systému integrované produkce, jejímž cílem je citlivý přístup k životnímu prostředí a využití biologických metod ochrany révy. Nejznámějšími a nejlepšími lokalitami jsou právě viniční trati Stará hora a Frédy. Průměrné stáří vinic je 11 roků a odrůdová skladba zahrnuje 16 odrůd bílých i modrých.

K většinové sklizni používá AGRA kombajnový sklízeč hroznů francouzské výroby Gregoir, ale část vinic sklízíme stále ručně. Na 70 % vinic je zabudovaná kapková závlaha, která je hlavním intenzifikačním prvkem pěstování révy v této aridní oblasti. Část sklizně hroznů prodáváte Znovínu, a. s., jaká je s nimi spolupráce? Můžete alespoň přibližně sdělit, jaký byl ekonomický přínos sekce vinařství v roce 2007 v rámci společnosti a jakou vidíte budoucnost?

Konzumenti našich vín dobře znají víno z tratí Stará hora a Frédy převážně z katalogů Znovínu Znojmo, a. s. Je s nimi velmi dobrá spolupráce. Přispěli i nemalou finanční částkou na výsadbu některých odrůd, o které mají eminentní zájem. Jednalo se především o Pálavu a Tramín, ale

i některé další. S využitím dotační politiky státu a EU bylo v roce 2007 dosaženo kladného hospodářského výsledku na úseku vinic a věříme, že i do budoucna tomu tak bude. To proto, že hlavní stresový faktor, kterým je sucho, se daří eliminovat dodáním vody kapkovou závlahou spolu s příslušnou výživou révy.

Kromě prodeje hroznů vyrábíte také vlastní vína. V jakém množství? A pokud dáváte vína na výstavy, můžete se pochlubit nějakými úspěchy?

Výroba vína ve vlastním sklepním zařízení je pouze okrajovou záležitostí. Využívá se hlavně k reprezentačním účelům a v menší míře i k prodeji. Pravidelně se účastníme výstav vín ve znojemském regionu s velmi dobrými výsledky. Například v roce 2002 jsme získali titul šampiona (Ryzlink rýnský, 1993 archivní víno) na XIII. Přehlídce vín Znojemské vinařské oblasti Josefský košt a později řadu dalších prestižních ocenění. Víno se vyrábí klasickou technologií. O rozšíření vlastní výroby vín se neuvažuje. Celková roční kapacita výroby je přibližně 30 000 l vína v 15 odrůdách. Každý běžný zájemce si může zakoupit naše vína, jak mladá, lahvově zralá i archivní. Ceník je k nahlédnutí na internetu nebo přímo v kanceláři firmy.

Jste výrobce hroznů a prodejce révy vinné, jaký máte názor na vznik VOC Znojmo a co by to přineslo podle vás spotřebitelům a samozřejmě i vaší společnosti?

Vína ze Znojemské vinařské podoblasti, hlavně bílá, stále více dobývají trh. Jsou zde velmi zajímavé polohy jak z hlediska půdního, tak i klimatického. Jsme výrobci kvalitních hroznů z terroirových vinic první kategorie. Podporujeme vznik VOC Znojmo jako další nedostatkový článek v propagaci zdejší produkce a šíření Znojemské vinařské podoblasti do povědomí konzumentů.

Pane předsedo, děkuji za vaše odpovědi s přáním, aby se vaší společnosti dařilo a abychom se s vašimi víny z obou známých viničních tratí setkávali stále častěji.

Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice O víně – www.ovine.cz

476

(10/2008)

INTERVITIS Vienna 2008 „Využíváme tento mladý veletrh jako jednu z platforem komunikace s našimi zákazníky z řad vinařů, a to nejenom z Rakouska, ale také z Česka, Slovenska, Maďarska či zemí bývalé Jugoslávie,“ sdělil během veletrhu zástupce mezinárodní firmy specializující se na filtraci. Ostatně 5 364 návštěvníků z jednadvaceti zemí mluví samo za sebe. Odborníci na dubnové události mohli se svými stávajícími i potenciálními dodavateli konzultovat konkrétní problematiku, navazovat další obchodní vztahy a dělat strategická investiční rozhodnutí pro další rozvoj jejich aktivit. Na veletrhu vystavovalo oproti poslednímu ročníku veletrhu (2005: 167) celkem 198 vystavovatelů.

O kvalitně provedené bednářské výrobky je stabilní zájem. Přesvědčit se o tom mohli vystavovatelé a návštěvníci letošního podujetí INTERVITIS Vienna.

Foto R. Stávek

V rakouských vinicích se začínají prohánět terénní čtyřkolky – a nejde o zábavu nudících se pánů ve středním věku nebo zhýčkaných mladíků – nabízené stroje jsou plně profesionálně vybaveny pro práci ve vinici – jsou výkonné, mají adaptace na různá přídavná zařízení – od vlečky, přes kardanovou hřídel či hydrauliku, a jsou plně použitelná i v silničním provozu.

Foto R. Stávek Dle slov organizátorů byli takřka všichni vystavovatelé spokojeni s výsledky třídenního setkání profesionálů. Již nyní se pracuje na další edici, která se má uskutečnit v roce 2011. Organizátoři by se chtěli více marketingově soustředit na návštěvníky z jihovýchodní Evropy. Letošní novinkou bylo organizační zajištění a garance nad odbornými doprovodnými programy ze strany Svazu rakouských vinařů – proběhlo zde diskusní fórum, Vinohradnická konference a velkému zájmu návštěvníků se též těšila degustační zóna s více než 100 vzorky vín z výzkumných pokusů.

V porovnání s prvními dvěma ročníky INTERVITIS Vienna se ten letošní opět zvětšil a organizátoři pro rok 2011 očekávají další zájem jak ze strany vystavovatelů, tak návštěvníků. Podle statistiky cestovalo více než 40 % z návštěvníků ze vzdálenosti větší než 100 km a více než třetina byla ze zahraničí. Nejčastějšími návštěvníky po domácích rakouských vinařích byli profesionálové z Maďarska (24 %), České republiky (18 %, tedy zhruba každý pátý), Německa (16 %), Slovenska (9 %) a dále z Itálie, Slovinska, Chorvatska, Francie, Srbska a Černé Hory. Kromě těchto zemí zde byli také zaznamenáni návštěvníci například z Francie, Rumunska, Bulharska, Řecka, Španělska, Ukrajiny, Moldávie, Litvy aj.

Více než polovina z těch návštěvníků, kteří cestovali do Vídně s jistým investičním záměrem, zpět odjížděla s programem spokojena. 80 % návštěvníků shledalo nabídku vystavovatelů jako úplnou a vyčerpávající,.

94 % bylo spokojeno s informacemi a možnostmi kontaktů na veletrhu.

Návštěvníci se nejvíce zajímali o enologická témata (64 %), dále sklizňové a zpracovatelské technologie (44 %), plnění, uzavírání a balení (39 %), kultivační techniky (34 %) a téma prodeje a marketingu (18 %). Každý druhý návštěvník veletrhu se domnívá, že INTERVITIS Vienna se do budoucna může stát středoevropským lídrem v oblasti vinohradnictví a sadařství.

Každopádně drtivá většina vystavovatelů potvrdila, že jejich stánek navštívili zahraniční návštěvníci, 46 % z vystavovatelů hodnotí svoji účast

Degustační koutek nabídl srovnání více než stovky vín z mikrovinifikačních pokusů ponejvíce z vinařské školy v Klosterneuburgu. Za poplatek kolem 10 eur se zde návštěvníci veletrhu seznámili s odrůdovými pokusy podle různých agrotechnických operací, enologických praktik, ale také s biovíny.

Foto R. Stávek

(10/2008)

477

Italský výrobce prostřednictvím svého rakouského prodejce nabídl návštěvníkům praktické viniční sedací vozítko, které doposud známe z rovinatých vinic Francie. Předvedeno bylo v nerezovém provedení, s brzdou pro práci ve svahu, s praktickou odkládací prostorou pro pomůcky a nářadí a dobrým odpružením. Pojízdná vinohradnická „židlička“ není ani příliš težká, zvednete ji jednou rukou, a dá se jednoduše rozložit a odvézt v kufru i docela malého auta. Během veletrhu byla akční cena 350 eur. na veletrhu z hlediska obchodního úspěchu jako průměrnou, 30 % jako dobrou a 7 % jako výbornou, což je téměř 10% nárůst oproti poslednímu ročníku 2005. Jeden z vystavovatelů, Helmut Ledinegg (společnost Kögl GmbH, Rakousko), k veletrhu řekl: „Tento ročník veletrhu byl pro naši společnost velmi úspěšný, ještě více než před třemi lety. O námi nabízené

S NVC na mezinárodní veletrhy Vinařský fond ve spolupráci s Národním vinařským centrem, o. p. s., bude v první polovině roku 2009 realizovat společné expozice vinařů na dvou světových veletrzích – již počtvrté na německém Proweinu (29.–31. 3. 2009) a poprvé na londýnském veletrhu London International Wine Fair (12.–14. 5. 2009). Dále bude Vinařský fond spolu s NVC zajišťovat společnou prezentaci vinařů na veletrhu Enoexpo Krakow –.

viniční traktory Antonio Carraro byl mimořádný zájem.“ Také Iris Scharfenberger z vystavující německé společnosti se zaměřením na mechanizaci podotkla, že „Rakousko zjevně masivně investuje a celkově celá střední a východní evropa se mění ve smyslu přechodu od second-handových obchodů ke zcela novým technologiím a strojům. (rs)

Polsko (19.–21. 11. 2008) a Danubius Gastro Bratislava – Slovensko (22.–25. 1. 2009).

Fond ve spolupráci s Národním vinařským centrem zajišťuje kompletní realizaci stánku včetně zázemí, komunikaci s organizátory, dopravu vína.

Vinaři, kteří mají zájem zúčastnit se na národním stánku našich vín na některém z těchto veletrhů, nechť co nejdříve kontaktují VF (info@vinarskyfond.cz) nebo NVC (narodni@vinarskecentrum.cz).

Informace budou zveřejněny také na webové stránce www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz v sekci „Pro odborníky“. (pk) V Šardicích byly k vidění stovky vývrtek V Šardicích u Kyjova se v rámci místní jarní výstavy vín uskutečnila ojedinělá událost – část své unikátní sbírky vývrtek zde ve vyhrazených prostorách vystavil pan K. z Třebíče. „O popularitu příliš nesto-

jím, víte, má sbírka má poměrně vysokou hodnotu. Nejcennější exponáty se v současné době obchodují za desetitisíce, mám zde i téměř 200 let starý exemplář,“ uvedl nadšený sběratel, který svůj poklad vystavil šardickým ve spolupráci s Františkem Foretníkem. Vývrtky byly vystaveny v prosklených vitrínách a po oba dny koštu bedlivě hlídány. Pan K. má ve sbírce asi 400 patentů otevírání lahví, a jak uvedl, existuje jich celkem asi šest stovek. (rs) Foto R. Stávek

478

(10/2008)

Předsedou Institutu MASTER of WINE je Rakušan Zvolení J. Schullera není jen uznáním jeho odbornosti, profesionality a zásluh za dlouholetou osvětovou práci v oblasti vína, ale též potvrzením, že středoevropský region v kontextu globálního trhu vínem nezapadne. Při své nové práci bude Dr. Schuller podporován místopředsedkyní Institutu paní Lynne Sherriff, původem Jihoafričankou, která se později usadila v Londýně, a dámou, která dlouhé roky působí jako lektorka v rakouské Vinařské akademii. „Já jsem, stejně jako naše Vinařská akademie, dítě Rakouska. Troufám si říci, že vývoj rakouského vinařství v posledních 20 letech je malý zázrak,“ sdělil těsně po svém jmenování Dr. Schuller a dodal: „Moje zvolení je mimo jiné potvrzením toho, co IMW učinil před dvaceti lety – otevření se světu také pro ostatní vinařské experty na mezinárodní úrovni, ne jen přijímání ke studiu zájemce z britských ostrovů.“ Londýnský institut za 55 let své existence udělil titul „Master of Wine“ (MW) pouhým 278 lidem z celkem 23 zemí, kteří tak zakončili zpravidla několikaleté studium zaměřené na celou šíři

aspektů oboru vína a jsou považováni za vinařskou elitu. Josef Schuller se stal již v roce 1998 prvním Rakušanem, který získal titul MW. Kromě jiného, J. Schuller jako prezident rakouské Vinařské akademie v posledních letech intenzivně spolupracoval s anglickými WSET a Institut MW. Od roku 2005 byla dokonce část výukového programu IWM přednášena v rakouském Rustu za podpory rakouského Vinařského fondu.

IMW – Institut Master of Wine IMW byl založen v Londýně v roce 1955.

Od té doby mělo možnost tvrdost a přísnost jeho zkoušek pocítit více než 2 000 kandidátů na titul MW. Od roku 1991 probíhají závěrečné zkoušky pro udělení titulu MW v jeden den v Londýně, USA a Austrálii. Samotná zkouška sestává ze tří částí: 1., teoretická (čtyři 3hodinové písemné testy na téma vinohradnictví, sklepní hospodářství, obchod vínem a aktuální problematika oboru), 2., praktická (3 slepé ochutnávky dvanácti vín z celého světa, přičemž jsou zkoumána kritéria jako odrůda, původ, kvalita a styl), 3., disertační prá-

ce v rozsahu 10 000 slov na kandidátem volitelné téma z oblasti mezinárodního vinařství.

Kandidáti na titul MW se rekrutují ze všech oblastí vinařství. Většina z nich se pohybuje v obchodu na pozicích velkobchodníků, dovozců či exportérů a nebo také maloobchodníků, a to jak ze společností nadnárodních, tak i mezi menšími nezávislými firmami. Počet zájemců z řad samotných výrobců vína také roste, stejně jako zájemci z řad odborných novinářů, PR specialistů, zaměstnanců v pohostinství a ve vzdělávacích vinařských institucích.

V současné době IMW registruje 278 členů – držitelů titulu MW, a to v 23 různých zemích světa. Členství pro mezinárodní odbornou veřejnost bylo otevřeno v roce 1987 a od té doby mezi členy MW přibylo 93 odborníků ze zemí mimo UK. V současné době je naprostá většina studentů ze zahraničí a vzdělávací cykly jsou rozběhnuty nejenom v Londýně, ale již nyní také v Napa Valley v USA, v Melbourne v Austrálii, v rakouském Rustu a v Bordeaux.

Richard Stávek

Québec: Střídmost chutná mnohem víc

Právě v tom tkví potíž komunikace o alkoholu. Podle toho, jak kdo hodnotí alkohol a jeho konzumaci, může být dobrý, nebo špatný, přijatelný, nebo nepřijatelný.

Kanadský Québec se tomuto univerzálnímu pravidlu samozřejmě nijak nevymyká. Québečané odjakživa žili ve složitém a někdy protikladném vztahu s alkoholem. A jestliže naše společnost unikla vichřici prohibice, která se prohnala Severní Amerikou na začátku minulého století a vytvořila státní společnost, odpovědnou za prodej alkoholických nápojů, nezůstala ušetřena neoprohibicionistického hnutí, které se na různých místech stále znovu objevuje.

Ale i v tomto kontextu můžeme zahájit a vést pozitivní a rozumnou diskusi o alkoholu a způsobech jeho konzumace, a tím ovlivnit i veřejné mínění. Tento úkol si předsevzala společnost „Éduc´alcool“, která přišla se vzdělávacím a výchovným programem pro mládež i dospělé, ve-

doucím je k tomu, aby se při konzumaci alkoholu rozhodovali zodpovědně a poučeně.

Pozitivní filozofie, zaměřená na výběr Éduc´alcool hlásá rozumný přístup obyvatel k alkoholickým nápojům, přístup, který je také rozhodně pozitivní, ani represivní, ani pečovatelský, ani karatelský. Jeho heslo „Střídmost chutná mnohem víc“ v sobě obsahuje potěšení z konzumace. Organizace chce vychovávat spíše „dobré pijáky“ než „velké pijáky“. I když Éduc´alcool uznává, že mezi potěšením ze střídmého požívání a problémy s nadužíváním je často jen velmi malý prostor, upřednostňuje výchovné působení pomocí strategií zaměřených na různé veřejné cíle, usiluje o integraci zodpovědné konzumace alkoholu s naším způsobem života i s potěšením. Únik od skutečnosti není k ničemu. Alkohol je s lidstvem už více než 4 000 let, a podle všeho

s námi i dále zůstane. A s naším vztahem k alkoholu je to jako s každým vztahem k něčemu užitečnému, a zároveň nebezpečnému: součástí způsobu užití jsou i pravidla ochrany.

Vezměme například kuchyňské nože. Přes jejich objektivní nebezpečnost si rodiče dávají hodně práce, aby naučili své děti, jak s nimi zacházet.

Zbavit své děti této výchovné lekce by přineslo příliš mnoho nevýhod v budoucnosti. Výchovou pod přísným dohledem však dospěje dítě do věku, kdy mu jako projev důvěry nabídneme jeho první „rybičku“. Přesto se však každý někdy řízne, a stává se také, že někdo použije nůž jako vražedný nástroj.

Na rozdíl od nože je alkohol polyvalentní nástroj, který v našem životě plní nejrůznější funkce, a setkáváme se s ním u nejrůznějších činností.

Je to kontrastní produkt, libující si v protikladech: účastní se prakticky všech oslav, a mnoha násilností; účastní se všech náboženských obřadů, ale

(10/2008)

také všech pitek, při kterých ztrácejí někteří lidé svou důstojnost.

Mezi radostí a zákazem Ale pokud něco víme určitě, a léta prohibice to naučila občany USA, tak zákaz není žádné řešení.

Především proto, že není zdravé si nedopřát dovolené radosti. Pak také proto, že to není ani věrohodné, ani účinné. A nakonec i proto, že každý zákaz v sobě obsahuje své překročení.

Vnucení zákazu v oblasti konzumace alkoholu podněcuje snahu o jeho porušení a upřednostňuje kulturu opilství, zhoubnou a plnou pocitů viny, před kulturou uměřeného potěšení.

Výchovná snaha by měla sloužit ke zvládnutí alkoholu. Chceme-li jej však zvládnout, musíme jej poznat.

Jedině tak zbavíme alkohol mýtů a předsudků a přiznáme mu místo mezi lidskou činností, související většinou se společenskostí, uvolněním, chuťovým požitkem.

Jednoduše je třeba demytizovat alkohol, vysvětlovat jeho účinky, podporovat uměřenost a zodpovědnost, nacházet chuťové požitky spíše v kvalitě než v množství.

O alkoholu je obecně známo, že může být zdrojem potěšení za předpokladu, že je požíván

střídmě. Hodnotící soudy kladou důraz na způsob jeho použití. Nám se zdá důležité toto rozlišení mezi způsobem použití a samotnými alkoholickými nápoji a jasné výsledné konstatování, že alkohol sám o sobě není ani dobrý, ani špatný.

Kultura chuťového požitku a kultura opilství Vztah člověka k alkoholu není vepsán do jeho genů. Je to především záležitost kultury, a v diametrálně odlišných kulturách může následovat dva modely: kulturu ochutnávání a kulturu opilství. V prvním případě je důvodem ke konzumaci vyhledávání chuti konzumovaného produktu.

Pijeme proto pomaleji, abychom si vychutnali všechny nuance a chuťové odstíny. Bavíme se o nich, sdílíme své zkušenosti, dáváme si při ochutnávání na čas. A hlavně nepijeme příliš, protože přesycení snižuje chuťové požitky.

V druhém případě konzument vyhledává stav opilosti. Pije tedy rychle, hodně, až k intoxikaci, protože přesně o tu mu jde. Kvalita ho nezajímá. „Flaška není důležitá, hlavně aby se z ní dalo opít,“ říká staré francouzské rčení. Žádné hledání kvality, jediné, oč jde, je účinek.

Sama střídmost je výrazem kultury chuťového požitku. Není trestem, ale podmínkou požitku.

479

Konkrétní výsledky Lidé v organizaci Éduc´alcool upřímně věří, že jdou po dobré cestě. Toto přesvědčení čerpají z dlouholetého pozorování. Je podepřeno mnoha výzkumy, které říkají, že i přesto, že Québečané mají pověst požitkářů, přesto, že provinční legislativa týkající se prodeje a konzumace alkoholu je v Québeku nejmírnější, přesto, že alkohol je k dostání ve stovkách prodejen sedm dnů v týdnu, přesto, že jsou mládež i dospělí otevřeně vychováváni ke konzumaci a potěšení z ní, v Québeku je méně problémů s alkoholem než ve zbytku Kanady.

Québec skutečně vykazuje nejmenší podíl problémů spojených s alkoholem. Má největší procento konzumentů alkoholu v Kanadě a nejmenší procento problémů, spojených s nadužíváním.

Aniž by si Éduc´alcool připisoval výlučnou zásluhu na tomto výsledku, lze přinejmenším říci, že québecký přístup k výchově, k rozvíjení kultury chuťového požitku a prevence je účinný, a zároveň respektující práva osobnosti.

Protože nakonec, québecký vztah k alkoholu nejlépe vystihuje hodnoty, spojené s jeho požíváním: vyvážený požitek, což tak dobře vyjadřuje heslo Éduc´alcool: „Střídmost chutná mnohem víc.“ Zdroj: Revue des Oenologues, No. 127 (ako)

Ekologické zemědělství: Šetrné k přírodě, prospěšné pro Evropu

Kampaň se zaměřuje na zvyšování povědomí spotřebitelů a na propagaci ekologických produktů, zvláště také na mladé lidi a děti, aby se o ideu ekologického hospodaření zajímali i v budoucnosti. „Poptávka spotřebitelů po ekologických produktech roste a nabízí větší obchodní příležitosti pro všechny sektory potravinového zásobovacího řetězce. Zahájením této kampaně vyzývám všechny zájmové skupiny v sektoru ekologického zemědělství k prosazování myšlenky ekologie pomocí nového sloganu kampaně ´Ekologické zemědělství. Šetrné k přírodě, prospěšné pro vás´,“ vzkázala z Ženevy Mariann Fischer Boelová, evropská komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova.

V několika posledních letech došlo ke značnému nárůstu provozovatelů ekologického zemědělství – skupiny zahrnující farmáře, výrobce, zpracovatele a dovozce. V roce 2005 bylo v EU těchto provozovatelů celkem 182 305, což odpovídá nárůstu o 13,4 % oproti roku 2004.

V poslední době zažil evropský maloobchodní ekologický trh značný nárůst mezi 5 a 30 % ve

většině zemí, včetně nových členských států.

Zvyšující se zákaznická poptávka posiluje ekologický trh a poskytuje zemědělcům a zpracovatelům nové příležitosti.

Evropská komise zahájila kampaň a vyhlásila soutěž o vytvoření nového loga ekologického zemědělství na tiskové konferenci pořádané Evropskou komisí a Veletrhem venkova, což je zásadní zemědělská událost, která předvádí řadu aspektů venkovského světa. Tiskové konference se také zúčastnila belgická ministryně pro SME, živnostníky, zemědělství a vědu Sabine Laruelle, ministr zemědělství, venkova, životního prostředí a turismu pro oblast Walloon Benoit Lutgen a ministr a předseda vlámské vlády, pan Kris Peeters. Komise odhalila hlavní bod kampaně – nový vícejazyčný web pro ekologické zemědělství, www. organic-farming.europa.eu, obsahující elektronickou sadu nástrojů „toolbox“, která zdarma poskytne marketingové materiály na podporu ekologické produkce a zemědělství odborníkům v potravinářském a zemědělském sektoru.

Nová propagační kampaň Kampaň na podporu ekologického zemědělství vznikla na základě zastřešujícího přístupu, který slouží zájmům provozovatelů ekologického zemědělství v EU a umožňuje jim jeho aktivní propagaci. Evropská komise vytvořila tuto kampaň ve spolupráci s poradním výborem a skupinou národních odbporníků na propagaci ekologického zemědělství. Mezi národní odborníky patří zástupci z národních ministerstev zemědělství a také národní a mezinárodní organizace spolupracující s ekologickým zemědělstvím a produkcí. Kampaň je spouštěna v rámci struktury Evropského akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství {SEC(2004)739}. Tento akční plán stanoví 21 iniciativ pro rozvoj trhu s ekologickými potravinami a vylepšení standardů zvýšením efektivity a transparentnosti, a tím povede ke zvýšení důvěry spotřebitelů.

Další informace o kampani „Ekologické zemědělství. Šetrné k přírodě, prospěšné pro vás.“ a vizuální materiály a obrázky v tiskové kvalitě naleznete na stránkách www.organic-farming.europa.eu.

(10/2008)

480

Kalendář vinařských akcí DATUM

VÝSTAVA

MÍSTO

HOD + KONTAKT

11. 10. 2008

5. ročník Vinařská stezka

Hotel Pavlov – Pálava

Zdeněk Janeček +420 737 288 337, janecek@hotelpavlov.cz

11.–12. 10. 2008

Vinobraní na hradě Loket

hrad Loket

Šárka Žižková 352684648, kultura@hradloket.cz Květoslav Pašek 518 351 484, kvetospasek@seznam.cz Ing. Moravčík Vladislav 519 517 668, 724 808 619, horni-vestonice@quick.cz

11. 10. 2008

32. ročník Pochod slováckými vinohrady

Rohatec, Ratíškovice, Vacenovice, Milotice, Dubňany, Mutěnice

25. 10. 2008

Vinobraní s posezením u cimbálu

Sál Obecního úřadu, Horní Věstonice

25. 10. 2008

Košt mladých vín, Hotel Zámeček, Mikulov Hotel Zámeček Mikulov

Ing. Josef Ševčík 519 512 855, 602 749 909

1. 11. 2008

Mladá vína 2008

Sklepní uličky Výmol a Zátiší, Moravská Nová Ves

4.–7. 11.2008

Kurz SOMMELIER (I. část)

učebna Vinařské akademie Valtice, nám.

Svobody 2

Martina Havlíková 777 743 496, vin.akad@telecom.cz

8. 11. 2008

Cisterciácká pečeť – mezinárodní soutěž . a výstava mešních a košer vín

Velehrad, sklepy Stojanova gymnázia

Ing. Josef Vaculík 724 075 851, info@maticevelehradska.cz

8. 11. 2008

Ochutnávka mladých vín spojená s husími a kachními specialitami

Obecní hala U orla v Šardicích

František Foretník 602 146 935, nesporova@sardice.cz; f.foretnik@seznam.cz

8. 11. 2008

Výstava archivních vín s ochutnávkou

SÁL RESTAURACE „U Fialů” (u nádraží), Vranovice

Drahomír Dofek 739 051 137, d.dofek@seznam.cz, vinari.vranovice@seznam. cz

11. 11. 2008

Svatomartinské slavnosti ve SSRKH

Areál sklepů pod Kraví horou Bořetice

Jan Hempl 721 375 999, honzahempl@seznam.cz,info@republikakravihora.cz

Tomanová Ivana 777 561 535, ivanatomanova@seznam.cz

11.–30. 11. 2008

Slavnostní vítání Svatomartinských vín

střed města Hustopeče

Martina Ondrová, Radek Sedláček 724 916 004, 519 411 401, sve@hustopececity.cz, kultura@volny-cas.cz

11. 11. 2008

KŘEST SVATOMARTINSKÝCH VÍN

Masarykovo náměstí, Uherské Hradiště

Renáta Polišenská 572 525 525, mic@uherske-hradiste.cz

11.–16. 11. 2008

SVATOMARTINSKÁ VÍNA – Svatomartinské mlsy

Vinný restaurant yaxi Zlatý kopeček Čejkovice

René Bárta 774 929 429, info@yaxi.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz

Co je to „hrušková kapka“?

Helena Baker, Praha

Tým překladatelů české edice této encyklopedie, která u nás poprvé vyšla v roce 1993 (nakladatelství Gemini Bratislava) a jejíž texty mj. editoval slovenský expert, profesor Fedor Malík, přeložil „pear drops“ v kapitole o Beaujolais jako „hruškové aroma tvořené octanem ethylnatým“. Ovšem jsou tu ještě další edice českého překladu této encyklopedie od překladatele Viléma Berana, které vyšly o mnoho let později v nakladatelství Knižní klub. A jelikož v roce 1993 většina sommelierů v České republice ještě takříkajíc „tahala za sebou dřevěného kačera“, museli se o „hruškové kapce“ dočíst právě v těchto pozdějších edicích a tím do českého jazyka zavedli nový (a nesprávný) výraz.

A zde leží ten zakopaný pes. „Pear drops“ jsou totiž tvrdé anglické bonbony, a to v množném, nikoliv v jednotném čísle. „Hrušková kvapka“ ve slovenštině poukazuje na nápoj (viz odkazy níže) a „hrušková kvapka“ se na slovenských portálech připomíná u vín z odrůd Müller Thurgau a Dívčí hrozen, a nikoliv u modré odrůdy Gamay z oblasti Beaujolais (výjimkou je opět mylné tvrzení sommeliera, tentokrát slovenského). Mám ještě v živé paměti cucavé bonbony značky „Kyselý drops“, které jsem si jako dítě školou povinné vyrůstající v bývalé ČSSR kupovala za své kapesné. Z toho plyne, že „drops“ již tehdy (a správně!) znamenaly bonbony. Stačí si totiž několikrát ve vyhledávači Google odklepnout „hruškovou kapku“ i „hruškovou kvapku“ a jsme na stopě výrazu, který se v posledním desetiletí vloudil do degustátorského žargonu a který bezmyšlenkovitě čeští a slovenští sommelieři papouškují Ad nauseam. Pouze jediný český portál www.ovine.cz uvádí správně „pear drops“ jako ang-

lické bonbony a nikoliv „hruškovou kapku“ (autorem článku je Pavel Jelen, člen FIJEV), zatímco www.ireceptar.cz/receptar/rocnik2004.html 2/2004 po zadání „hrušková kapka“ poukáže na str. 24 na recept hruškového lízátka...

Následující odkazy jsou přímým důkazem toho, jak se stále noví a noví kompilátoři internetových vinařských slovníků a také sommelieři v České a Slovenské republice dopouštějí stejných chyb a předávají tyto nesmyslné bludy dále: http://gurmetklub.cz/vino-beaujolais-nouveau-st-arrive-2.html („Základními víny Beaujolais, která můžete ochutnat každý rok třetí čtvrtek v listopadu, jsou vína apelací Beaujolais AOC, Beaujolais Nouveau a Beaujolais Primeur AOC. Nečekejte od nich nic převratného, jsou to vína, která potěší svou mladistvou jiskrností a ovocnou svěžestí.

Tolik ceněné aroma hruškové kapky naleznete jen u vín těch kvalitních výrobců s dokonalým technologickým zázemím.“) http://www.vino-italiano.cz/informace/o-vinech/slovnik-pojmu-pismena-e-ch (Hrušková kapka degustační slovník Aroma typické pro červená vína vyrobená metodou kvašením pod tlakem oxidu uhličitého. Protože je tato metoda nejvíce užívaná pro výrobu Beaujolais Nouveau, pokládá se často toto aroma za typické pro odrůdu Gamay. Aroma je způsobeno vyšším obsahem octanu etylnatého.) http://www.hostovka.cz/clanek.php?clanek=76 Hrušková kapka – typická chuť vín Beaujolais Autor: Michael Klíma

(10/2008)

http://referaty-seminarky.cz/vinna-reva-a-vyroba-vina/ (Macerace oxidem uhličitým (Macération carbonique) „…Macerace CO2 produkuje lehká vína dobré barvy a měkké hroznové chuti s aróma „hruškové kapky“.“) http://kucharka.madness.sk/recept/862/hruskova-kvapka.php (recept) http://www.vinko.sk/modules.php?name=News&file=article&sid=749 (popis vína) Müller Thurgau 2007, akostné odrodové, suché, 11,5 % alk. „…So vzrastajúcou teplotou vo vôni pribúda zmes ovocia. Kúsok broskyne, kúsok jablka, nechýba ani hrušková kvapka!“ http://www.mvc.sk/topic.php?lang=sk&topic=articles&id=nadeje_ rocnika_2006

481

(Malokarpatská vínna cesta) Dievčie hrozno, bobuľový výber, Farba strednej intenzity, ešte stále so zeleným odleskom, ale s nástupom tónov slamovej farby. Po naliati do pohára sa šíri vôňa rozkvitnutého vinohradu.

Jemná, no dostatočne výrazná kvetinková vôňa s hruškovou kvapkou. http://vino.etrend.sk/encyklopedia/cervene-potrebuje-slnko/23168. html „…Modernou metódou je macerácia oxidom uhličitým, ktorej výsledkom sú ľahké, ovocné vína s chuťou, ktorú Francúzi označujú slovami hrušková kvapka…“ A jak reaguje vyhledávač Google na zadání „pear drops“?

Definici se dozvíte na odkaze: http://en.wikipedia.org/wiki/Pear_drop Takto „pear drops“ vyhlížejí: http://www.handycandy.co.uk/pear-drops-p-75.html Další informace o původu slov lze najít na: http://langweil.info/o-puvodu-slov/sladkosti-2.html

O projektu certifikace zařízení vinařské turistiky V prvních fázích projektu byly klíčovými aktivitami tvorba obsáhlé databáze vinařských subjektů, prezentace vinařské turistiky na webu www. vinazmoravy.cz – www.vinazcech.cz a tvor-. ba a distribuce českých i cizojazyčných tiskovin nosného produktu „KRAJEM VÍNA“ (mapy vinařské turistiky jednotlivých vinařských oblastí a podoblastí, turistický průvodce, image materiály, propagační letáčky, adresář vinařů, vinných sklepů a vinoték ve vinařských oblastech a kalendář vinařských akcí).

V nadcházejícím období projektu se budou realizátoři věnovat zejména certifikaci zařízení vinařské turistiky, reklamě a propagaci v tisku, pilotní instalaci informačních tabulí do vinařských podoblastí a samozřejmě další distribuci aktualizovaných materiálů produktu „KRAJEM VÍNA“ (kromě jiného aktualizovaný průvodce „To nejlepší z vinařské turistiky na jižní Mora-

vě,“ který bude spojen s adresářem vinařství, vinných sklepů a vinoték v této oblasti, a nový materiál „To nejlepší z vinařské turistiky ve vinařské oblasti Čechy“).

Certifikace objektů vinařské turistiky v této fázi bude navazovat na pilotní certifikaci, kterou provedla Nadace Partnerství v předchozím období projektu. Pro vznik jednotlivých certifikačních kritérií byl jako vzor použit systém certifikace vinařských zařízení rakouských sousedů a byly využity také zkušenosti s certifikací turistických zařízení pod značkou „Cyklisté vítáni“.

Cílem certifikace je vybrat z nynější rozsáhlé databáze vinařství, vinných sklepů a vinoték ve vinařských oblastech ty nejlepší, které splňují a garantují požadované certifikační standardy. Certifikované objekty budou označeny tabulkou certifikace a budou také nadstandard-

ně propagovány na webové stránce vinařské turistiky, v tiskovinách vydávaných v rámci projektu vinařské turistiky a budou také přednostně doporučovány zástupcům tisku a cestovních kanceláří při pořádání press a fam tripů. V této fázi projektu (do konce roku 2008) je cílem certifikovat 60–100 vinařství, vinoték a vinných sklepů a pilotně také několik vinařských restaurací a ubytování s vinařskou tematikou.

Více informací pro zájemce o certifikaci svého zařízení naleznete na stránkách www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz v sekci „Pro odborníky“, případně kontaktujte přímo osobu zodpovědnou za certifikaci: Ing. Petr Gondáš, odborný asistent, Národní vinařské centrum,. o. p. s., Valtice, e-mail: petr.gondas@vinarskecentrum.cz, tel./fax: +420 519 352 072, mobil: +420 602 470 261.

Pavel Krška

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky • standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí.

Mapa bude k dispozici téÏ v laminované verzi k zavû‰ení na zeì a nebo neskládané v roli. Termín distribuce a ceny budou aktuálnû sdûleny ve VO.

od

75,-

(vã. 5% DPH)

Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev!

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

482

(10/2008)

Modřanská vína ve Lvím dvoře Od té doby již uplynuly téměř 4 roky. Vinice zůstala na 40 let v pronájmu zahrádkářům a smělé plány radnice v koši. Nejstarší pražská viniční trať (počátek se datuje k roku 1178) tak dál na svých stráních plodí hrozny révy…

Koncem dubna 2008 jsem byl přizván na ochutnávku vín modřanských drobných vinařů-zahrádkářů konanou v luxusní restauraci Lví dvůr nedaleko Pražského hradu. Akci spolupořádal známý moderátor a milovník vína Jan Vala. Řízenou degustací pro menší uzavřenou společnost přítomné provázel nově zvolený předseda modřanských zahrádkářů Ing. Jiří Janatka. Sešlo se zde na 17 bílých, 2 růžové a 15 červených vzorků od pěti nadšenců. Kuriozitou koštu bylo jedno morušové víno. Ochutnávka to byla vskutku velmi zajímavá, neboť se zde sešlo několik vín různých ročníků od roku 2002 až po mladá vína ročníku 2007. Nejvíce byl zastoupen Ryzlink rýnský – 8 vzorků dodali 4 drobní vinaři. Z červených bylo nejpočetnější s 5 kousky Zweigeltrebe od 2 vystavovatelů. Na rozdíl od vysočanské Machálky, kde si sdružení nechává zpracovat společnou úrodu u jiného vinařského zdroje, si v Modřanech každý z 55 členů spolku opečovává svou část vinice sám a s úrodou si naloží podle svého.

Deset z nich si pak individuálně z hroznů vypěstovaných na vinici vyrábí víno. V současné době plodí na 2,5ha pozemku cca 6 000 keřů révy. Pěstuje se široká škála moštových i stolních odrůd. Nejpěstovanější je zde Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Tramín červený, Rulandské bílé či Muškát moravský, v červených Modrý Portugal, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké

a Rulandské modré. Partie vín se pohybují od 5 do max. 30 litrů, výjimečně to bylo 100 litrů od odrůdy. Protože jsou vína vinifikována klasickým selským způsobem, na přírodní bázi samovolným čistěním bez filtrace, jejich zenit, jak jsme se většinou během degustace shodli, se pohybuje převážně mezi 2 a 3 lety.

Nejvíce vín přinesl k posouzení Ing. Janatka. Pěstuje na vinici 200 keříků révy. Z jeho 10 vzorků zaujaly všechny Portugaly, také Zweigeltrebe a pozornost vzbudil Muškát moravský 2006. Stejné množství keříků opečovává Ing. Petr Tillmann, který jako jediný z modřanských vinařů svá vína filtruje. Od tohoto nadšence musím pochválit skvělý Rýnský ryzlink 2006. Působil výrazně, odrůdově čistě, měl říz a příjemný zbytkový cukr. Podle mého soudu zde byl nejlepším bílým vínem. Stejně jako pan Tillmann dodal ke koštu 5 vzorků pan Lubomír Antal. Také se stará o 200 hlav révy. Přítomné zaujal svou kabinetní Burgundou bílou, která vynikala mineralitou a zemitostí. Pozornost vzbudilo také jeho dezertní víno z plodů stromu moruše.

Nejmladším pěstitelem z modřanských zahrádkářů je 28letý právník David Syka. Na vinici obhospodařuje 330 keříků a přítomným představil 8 vín. Ohlas vzbudil výběrovým Tramínem 07 (25 °nm) – zejména chutnal panu Valovi. Mám-li být upřímný, daleko zajímavěji působilo Sykovo Burgundské modré v P.S. 2007.

Mělo příjemnou ovocitost a šťavnatost a hodnotil bych ho jako nejlepší červené na akci. Posledním, pátým vystavovatelem je bezmála pětatřicátník PhDr. Petr Kopřiva starající se na vinici

V popředí vpravo pan Ing. Janatka, naproti pan Vala (v restauraci Lví dvůr)

o 290 hlav. Nechal jsem si jej záměrněně nakonec. Předvedl přítomným 4 slušná vína. Příjemně překvapil mladým svěžím polosuchým Ryzlinkem rýnským a dobrým Cabernetem Moravia, který jako jediný pěstuje na vinici (možná i v Čechách?). Všechny přítomné však nejvíce zaujalo Petrovo vyprávění, jak po vinobraní probíhá vinifikace červených vín. „Máme pronajatý sklep na Praze 4 – Lhotce, ovšem k nám domů je to pár kilometrů. Já i moje manželka pracujeme do podvečera v bance, a tak nemáme možnost matoliny promíchávat přes den s moštem. Každé vinobraní si proto vozíme v nádobách rmut do našeho malého bytu o 50 m2. Bydlíme ve 3. patře bez výtahu a tak moje drobná hubená žena musí spolu se mnou vše pracně vynosit po schodech. V koupelně probíhá nakvašení. Protože má partnerka v noci častější potřebu navštěvovat toaletu, vždy jí kladu na srdce – než ulehneš, stav se v koupelně a mošt míchej.

Každým rokem se pak během kvašení ze rmutu vyrojí stovky vinných mušek, které pak obtěžují naše sousedy na patře. Pravidelně se nás ptají, kde se tady berou a jestli je máme také v bytě.

Krčíme rameny a divíme se s nimi. Kdyby však věděli…“ Zatím snad nic netuší…

Další úsměvnou příhodu přidal pan Janata: „V roce 2004 se mi podařilo sklidit krásné hrozny Modrého Portugalu v pozdním sběru. Vylisovaný mošt pak dokvášel v jednom ze skleněných demižonů u mě v garáži. Když jsem se jednoho dne vrátil z práce domů, skleněná nádoba byla prasklá a asi polovina moštu se rozlila po podlaze garáže. Přišlo mně to hrozně líto, a tak z pudu sebezáchovy jsem zbytky moku z jinak čisté podlahy hadrem vytřel a vyždímal do jiné nádoby. Víno časem dokvasilo a dalo se i pít!“ Věřte nebo ne, to víno pana Janatky bylo na ochutnávce stále dobře pitelné bez oxidace!

Tak, jak vidno, nebyla zde o zasmání nouze. Celá akce proběhla v naprosté pohodě, klidu a ke spokojenosti přizvaných hostů. Pan Janatka na závěr projevil přání o možné dosadbě plného stavu zaregistrované 2,5ha vinice. Část pozemku obhospodařují zahrádkáři pěstující zeleninu (tzv. ředkvičkáři), kterým zatím pěstování révy vinné nic neříká. Za zmínku stojí také zdejší neohrožená stepní flóra a fauna. Na vinici se vyskytuje asi 5 druhů sarančat, motýli otakárci. Zkrátka je dobře, že se o chod této nejstarší pražské vinice stará parta nadšenců, která zachovává její půvab a krásu.

Erik Hubáček, Praha

(10/2008)

483

Shrnutí závěrů Bioakademie 2008

Bylo upozorněno na nutnost komunikovat nebezpečí, která pro ekologické zemědělství představuje koexistence se systémem GM produkce. Na vědecké konferenci, která se letos stala poprvé součástí Bioakademie, odprezentovala řada evropských výzkumných institucí nejnovější výsledky svých výzkumů. „Ekologické zemědělství nemá ambice vyrábět potraviny pouze pro vyvolené, chce být plnohodnotným řešením klíčových problémů, jakými jsou klimatické změny, pokles biodiverzity či dostatek bezpečných potravin,“ řekl Urs Niggli, ředitel švýcarského výzkumného ústavu pro ekologické zemědělství FiBL, který na konferenci představil připravovaný projekt evropské technologické platformy pro vědu a výzkum v oblasti ekologického zemědělství. „Namísto šlechtění stále dokonalejších plodin se ekologické zemědělství zabývá zkvalitněním celého agroekosystému, upozornil na zásadní rozdíl v přístupu k problémům, jakými mohou být nedostatek vody či extrémní výkyvy klimatu. „Reálná koexistence GM plodin a ekologického zemědělství není možná,“ řekl Thomas Dosch, předseda německého svazu ekozemědělců Bioland a poukázal na nutnost aktivní informační osvěty tématu koexistence mezi zemědělci i odbornou veřejností. V diskuzi vystoupil se svými zkušenostmi Percy Schmeiser, nositel ceny Mahatma Gandhi Award 2000 a laureát al-

ternativní Nobelovy ceny za rok 2007 (Right Livehood Award) za ochranu biodiverzity a dlouhodobé hájení práv drobných farmářů.

V příspěvku o příčinách stagnace produkce biopotravin v České republice bylo poukázáno na přetrvávající problémy ekologického zemědělství, jakými jsou jeho nízká výkonnost, malá výměra orné půdy či nedostatečně řešený marketing. Bez zásadních změn v systému podpory nedojde k dosažení alespoň 60% podílu biopotravin vyrobených v České republice na celkové spotřebě biopotravin v ČR, kterou stanovuje Program MZe udržitelné spotřeby a výroby „Ekologické zemědělství a biopotraviny“ do roku 2010. „Sběr dat, jejich analýza, vyhodnocování a interpretace nejsou nyní nastaveny tak, aby umožňovaly objektivní hodnocení dosažených výsledků, a to hlavně v oblasti vytváření pracovních míst na venkově, rozvoje faremního zpracování či podpory rozvoje rodinných farem. Z tohoto důvodu dosud přijímaná opatření nevedou k žádoucím změnám,“ upozornil Roman Rozsypal z EPOS, Spolku poradců v ekologickém zemědělství.

K návrhům řešení konkrétních problémů by měla přispět systematická práce oborových organizací s ministerstvem zemědělství.

Na konferenci byla odprezentována nově přijatá implementační pravidla k Nařízení Rady 834/2007, které nabývá platnosti od 1.1. 2009.

Jednotné užívání evropského loga bude povin-

Hradecký pohár vína 2008 Šampionem druhého ročníku jediného mezinárodního konkurzu vín v Královéhradeckém kraji byl vyhlášen Ryzlink rýnský 2003 p. s. (Školní statek Mělník). Odborné a laické komise paralelně ohodnotily dne.

5. září celkem 274 vzorků vín. Zvláštní cenu pro nejlépe hodnocené víno odrůdy Rulandské modré si odnesl Pinot noir 2007 (Negev, Izrael), nejlépe hodnoceným bílým vínem se stala Pálava 2007 v. z h. (Vinařství U Kapličky), nejlépe hodnoceným červeným vínem Frankovka 2005 p. s. (Vinařství U Kapličky) a nejlepší kolekci vín představilo LIVI Dubňany. Prezidentem a odborným garantem soutěže, založené díky iniciativě královéhradeckého vínobuditele JUDr. Petra Hůrky, je tajemník Cechu českých vinařů Stanislav Rudolfský.

MUDr. Martin Křístek XXX. setkání ostravských vínobuditelů Dne 19. 8. bylo v beskydském hotelu Zlatý Orel posuzováno 20 vzorků vín odrůdy Rulandské bílé nominovaných amatérskými hodnotiteli

né až od 1. 7. 2010. S ohledem na novou legislativu bylo upozorněno na potřebu udržení integrity biopotravin ve vztahu k jejich základním hodnotám. Diskutovaným tématem byl postoj hnutí k problematice transportu biopotravin ze třetích zemí vs. jejich prokazatelný sociální přínos pro zemi výrobce. Účastníkům se představila nová obchodní odbytová společnost PRODEJ BIO, kterou založil Svaz PRO-BIO ve spolupráci s německým svazem Bioland.

Bioakademie se letos zúčastnilo přes 200 hostů z více než 20 zemí z celého světa. Akce proběhla pod záštitou IFOAM EU, Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva zemědělství ČR. Hlavními organizátory Bioakademie byl PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců a Bioinstitut ve spolupráci s BIO Austria, za odborné spolupráce FiBL a UP Olomouc. Finančně přispělo Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo zemědělství a lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouska a Ministerstvo zemědělství Slovenska. Hlavními sponzory byly společnosti „Ja! Natürlich Naturprodukte“ a Dolnorakouská pojišťovna.

Další informace: Karolína Dytrtová, karolina.dytrtova@bioinstitut.cz, mob.: 776 246 229 nebo PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Nemocniční 53, 787 01 Šumperk, tel.: 583 216 609

z klubu K.A.H.A.N. Šampionem se stalo Rulandské bílé 2006 p. s. (Moravíno, Valtice) (89 b.), diplom se zlatým oceněním patřil Rulandskému bílému 2006 p. s. (Klášterní vinné sklepy Litoměřice) (88 b.). Pomyslné stříbro získalo Rulandské bílé 2007 p. s. (Čebav, Tvrdonice) (87 b.), Rulandské bílé 2006 p. s. (Vinařství Krist, Milotice) (86,5 b.), Rulandské bílé 2005 v. z h. (Mikrosvín Mikulov) (86 b.), Rulandské bílé 2005 v. z b. (Znovín Znojmo) (85,5 b.) a německý Weissburgunder 2007 (Weingut Luetzkendorf, Bad Kösen) (85 b.). Nepřesvědčila vína archivní, např. Rulandské bílé 2002 p. s. (Modrý sklep, Nový Šaldorf) (76,5 b.), Rulandské bílé 2004 p. s. (Vinařství rodiny Špalkovy, Nový Šaldorf) (75,5 b.) a nejhůře hodnoceno bylo oxidativní Rulandské bílé 2006 kab. (Vinařství Rychtařík, Slaný–Kvíc) (71 b.). Do anonymního hodnocení byl zařazen zástupce geneticky blízké odrůdy: Auxerrois 2007 (Thüringer Weingut, Bad Sulza) (84 b.).

MUDr. Martin Křístek

484

(10/2008)

Čeští vinaři překvapili na veletrhu v Hongkongu znalce z celého světa V Hongkongu se ve dnech 14.–16. 8. konal nový veletrh Hong Kong International Wine Fair, který se stal první zásadní obchodní vinařskou událostí po vládou široce publikovaném odstranění cla na dovoz vína do Hongkongu z počátku letošního roku. Veletrh, jehož se zúčastnilo 240 vystavovatelů, byl silně propagován hongkongskou vládou a kvazistátní agenturou na podporu obchodu Hong Kong Trade Development Council (HKTDC).

Veletrhu vína se zúčastnili dva moravští producenti – Kolby, a. s., a Vinařství Petr Skoupil, kteří předvedli široký výběr bílých i červených vín, vč. ledového a slámového vína. V záplavě dlouhodobě přítomných značek, zejm. z Austrálie a Nového Zélandu, působila moravská vína jako zajímavý objev. Přítomní znalci neskrývali své překvapení nad kvalitou vín z ČR, o jejichž existenci dosud neměli v naprosté většině případů tušení. Řada z nich projevila zájem se při nejbližší cestě do Evropy s našimi víny více seznámit. Rovněž obchodníci a spotřebitelé (většinou na překvapivě vysoké úrovni) naše vína oceňovali. Také Tomáš Čepek z Vinařství Petr Skoupil si veletrh pochvaloval: „Lidé z celé Asie a světa byli při ochutnávce na našem stánku překvapeni, jak dobrá vína máme na Moravě.“ Pan Skoupil byl „příjemně potěšen perfektní až puntičkářskou organizací veletrhu“. Upozorňoval na rychlost registrací, úklidu či takřka „neviditelnou“ likvidaci případných nehod, např. rozbitých lahví. Jiří Seidl, vedoucí prodeje vína z Kolby, a. s., dodal, že partneři z veletrhu projevili veliký zájem také o nádherná dárková balení vín. Tato balení jsou, vedle prodeje vín, doplňkovou specialitou jeho firmy. Podle něj má vinařství rozjednána tři až čtyři možná

partnerství v Hongkongu. Během olympiády vinařství Kolby dodávalo víno do Českého domu při ambasádě v centru Pekingu, kde jej čeští zastupitelé během her rozdávali jako reprezentativní dárky. Na čínský trh se ale Kolby obchodně proniknout nechystá: „V Číně mají jiné dovozní nároky než v Hongkongu, který je otevřeným trhem bez cla a s jednoduššími dovozními podmínkami.“ Účast českých vystavovatelů podpořily Český konzulát v Hongkongu a pražská pobočka HKTDC, které zprostředkovaly informace a zajistili účast vinařů na mezinárodním veletrhu.

Konzulát koordinoval českou účast přímo na místě a představil se na veletrhu vlastním stánkem, kde prezentoval vzorky vín či propagační materiály zaslané českými producenty. „Podařilo se nám to hlavní, a sice upoutat pozornost a vzbudit zájem o kvalitní vína z České republiky. Věřím, že i příští ročník bude z naší strany podobně úspěšný,” hodnotí účast na veletrhu Roman Seidl, obchodní vicekonzul.

Obecně lze říci, že asijskému vkusu lépe vyhovovala bílá a spíše sladší česká vína (zvláště u žen zde mají velkou popularitu ledová vína), nicméně i další druhy byly hodnoceny pozitivně. Na základě uskutečněných jednání by se vína z ČR měla v blízké době objevit v některých obchodech, restauracích a hotelích v samotném Hongkongu (dosud byla na trhu pouze produkce Bohemia Sekt). Z hlediska objemu se pak hlavní příležitosti rýsují v kontinentální Číně a v dalších zemích regionu (Indie, Malajsie, Jižní Korea, Thajsko).

Vystavovatelé na Hong Kong International Wine Fair reprezentovali 25 zemí a regionů (Hongkong, ČLR, Austrálie, Brazílie, Bul-

Vinafiem v Africe i leckde jinde

harsko, ČR, Francie, Chile, Indie, Itálie, Japonsko, JAR, Jižní Korea, Kanada, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nový Zéland, Rakousko, Španělsko, Švýcarsko, Tchaj-wan, Ukrajina, USA, Velká Británie). Více než 30 doprovodných akcí zahrnovalo např. konference, semináře, ochutnávky, soutěže o nejlepší etiketu a nejpopulárnější víno mezi návštěvníky. Vedle producentů vína se prezentovali rovněž výrobci sklenic a dalších doplňků.

První dva dny veletrhu byly určeny pouze pro obchodníky (8 758 návštěvníků z 55 zemí), poslední den bylo otevřeno pro širokou veřejnost (10 096). Organizátor akce HKTDC provedl během veletrhu průzkum, z něhož vyplynulo, že přibližně 90 % nákupčích zde hledalo nové produkty a nové dodavatele. Spotřebitelé uvedli, že téměř 80 % z nich průměrně vynakládá na nákup jedné láhve vína 100–499 HKD (přibližně 200–1 000 Kč).

Rostoucí trend je patrný i u obchodu s českým a moravským vínem. V roce 2007 dosáhl export našeho vína do Asie, podle údajů ČSÚ, celkem 98 tis. USD (z toho Japonsko 40 tis. USD, Vietnam 35 tis. USD, ČLR 4 tis. USD, Hongkong 3 tis. USD). Naproti tomu se v první polovině roku 2008 jen do ČLR, která se v Asii stává hlavním trhem, vyvezlo víno již v hodnotě 27 tis. USD. Před několika týdny byl podle informací z českého regionálního tisku uzavřen zajímavý kontrakt s distributorem ze Šanghaje, další pozitivní vývoj lze očekávat v přímé návaznosti na výše zmíněný veletrh hned v několika asijských zemích.

Zdroj: Generální konzulát ČR v Hongkongu, HKTDC

197 Kč 190 ,(vč. 9% DPH)

Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií.

Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(10/2008)

485

V oblasti výstav vín vládne chaos, říká Lubomír Glos

Lubomír Glos, foto R. Stávek Existuje nějaký systém pro pořádání výstav vín v České republice?

Situace v oblasti vinařských výstav v České republice je v současnosti značně chaotická, chybí tu jakýkoliv řád. Už více než před rokem jsme o této záležitosti hovořili na představenstvu Svazu vinařů České republiky. Společně s doc. Milošem Michlovským jsme od svazu dostali za úkol připravit návrh systému výstav, popřípadě reorganizaci současného stavu, a dát tomu určitý řád. To jsme udělali, ale od té doby se nikdo touto záležitostí nezabýval. Všechno ještě zhoršuje Ministerstvo zemědělství České republiky. Nedovedu pochopit, proč se úředníci z ministerstva pletou do organizací výstav. Cožpak to není věc samotných vinařů? Hrabou se v takových maličkostech, jako zda je víno oceněné, zda je odrůda z vystaveného vína skutečně vysazená ve vinici nebo zda vinař hrozny nakoupil... To mi přijde až absurdní. Proč se raději nevěnují koncepci vinohradnictví a vinařství, jak by měli?

Můžete trochu představit váš návrh k systému výstav vín?

Návrh, který jsme předložili Svazu vinařů ČR společně s Milošem Michlovským, je poměrně jednoduchý. Místní výstavy vín ať si dělají místní organizace podle svého, pokud dodržují základní stanovené podmínky. Proč bychom jim měli mluvit například do bodovacího systému? Ať si vinaři zvolí takový systém bodování, na jaký jsou zvyklí. Zaměřit bychom se měli hlavně na nominační a národní výstavy.

Nominační výstavy totiž podle mne nesplňují účel, za jakým byly vytvořené. Jednak jsou nedostatečně obeslané, jednak málo navštěvované. Navrhli jsme uspořádat jednu celostátní výstavu s hodnocením vzorků do Salonu vín České republiky anebo zvolit volnější systém, jaký používají například vinaři v Maďarsku nebo Rakousku, kdy každá vinařská oblast (v Rakousku země) dle rozlohy vinic a produkce vína může přihlásit určitý počet vzorků vín. Tak jsou zastoupeny spravedlivě všechny oblasti, což v současné době není.

Nějaké další připomínky?

Za samozřejmost u hodnocení vín pro Salon vín ČR považujeme používání stobodového systému a to, že degustátoři musí mít alespoň degustátorské zkoušky. Navrhovaná celostátní výstava by se měla konat až na podzim, kdy jsou vína již „hotová“. Pokud se hodnotí vína na nominační výstavu již někdy v březnu, nemá to tu správnou vypovídající hodnotu a nesplňuje to účel nominační výstavy. Ještě bych chtěl zmínit naše další doporučení, které jsme předložili, což je opět dle rakouského a maďarského vzoru, vyhlašovat každoročně celostátní a svazem garantovanou soutěž o nejlepšího vinaře, a to v kategoriích podle velikosti podniku. Jsem přesvěd-

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

čen, že by to také kvalitativně pozvedlo úroveň našeho vinařství.

Výstavy jsou kšeft pro pořadatele, říká Jan Rajský z Moravské Nové Vsi Systém výstav a především praktiky některých pořadatelů se nelíbí ani dalšímu vinaři z Moravské Nové Vsi, Janu Rajskému. Kritizuje hlavně finanční požadavky. „Vinaři musí odevzdat šest lahví od každého vzorku, na některou výstavu i dvanáct, a navíc jsou ještě nuceni podepsat, že pořadateli prodají šest set lahví s třicetiprocentní slevou. S tím jsme se skutečně setkali. To se pak snadno podniká s vínem,“ stěžuje si Jan Rajský z Moravské Nové Vsi a pokračuje: „Například na jistou nominační výstavu jsme dávali dvanáct flašek od jednoho vzorku, sedm set korun bylo startovné, a když dostanete medaili, chtějí od vás vykoupit na výstavu obyčejné víno za sedmdesát, bobule a ledové za devadesát korun. A když je na výstavě ještě víno na bločky a za ledové a výběry jich dáváte víc, k tomu si zaplatíte katalog, skleničku a samozřejmě i ty bločky, tak je to celkově docela slušný byznys pro pořadatele. A to nemluvím o tom, že na to ještě berou dotace z Vinařského fondu. Organizátor soutěže vín v Pardubicích zase v propozicích sliboval, že nakoupí větší množství vína na medailových pozicích – když jsem však volal asi už potřetí, odbyl mne tím, že prý má plný sklep, a nakonec ode mne nic nekoupil. Na druhé straně se na některých oblastních a nominačních výstavách za celá léta nic nezměnilo, víno není ani v chladicích boxech, jak už je zvykem na mnoha místních výstavách vín,“ dodává Jan Rajský z Moravské Nové Vsi. (peh)

290Kč ,301 (vč. (vã.9% 5%DPH) DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pfieklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

486

(10/2008)

MUNDUSvini 2008 Soutěž v roce 2001 založila vinařská akademie MUNDUSvini a specializované německé nakladatelsví Meininger Verlag, v jehož čele stojí Christoph Meininger, ředitel, Michael Hornickel, vrchní degustátor, a profesor Ulrich Fischer.

Letos se jí zúčastnilo 5 343 vín z 41 zemí všech světadílů, což představuje 8,5% nárůst oproti minulému ročníku. V hodnotící jury zasedlo 280 expertů ze 44 zemí světa. Hodnotilo se v sedmičlenných komisích, které byly sestaveny z reprezentantů různých profesí, ať už samotných výrobců vín, obchodníků, dovozců, sommelierů či vinařských publicistů, lektorů a jiných propagátorů tohoto ušlechtilého nápoje.

1 389 zúčastněných vzorků (25,9 %) bylo z Německa, po němž následovaly tradiční vinařské země Itálie (16,8 %), Španělsko (16 %)

Záběr do sálu na jeden ze stolů porotců, foto Ralf Ziegler a Francie (10,2 %). S významným množstvím vzorků se prezentovalo rovněž Portugalsko, Rakousko, dále pak Austrálie a Jihoafrická republika. Nechyběly ani exotické země jako Thajsko, Izrael či Mexiko, dokonce i Nizozemsko přihlásilo do soutěže dva vzorky. Česká republika poslala do Neustadtu 49 vzorků vín, z čehož bylo 42 bílých a 7 červených. Nejvíce byla v soutěži zastoupena vína červená, a to 2 838 vzorky (53,1 %), bílých vín bylo 1 892 (35,4 %) a zbylých 613 vzorků byly sekty, růžová vína, sherry, portská a další likérová vína.

MUNDUSvini je soutěž vín uznaná mezinárodní organizací OIV (Organisation Internationale de la Vigne et du Vin) se sídlem v Paříži a je jednou z největších světových soutěží, které podlehají jejím přísným regulím. Každá porota, složená převážně z mezinárodních odborníků, jimž předsedá prezident (ve většině případů německé národnosti), hodnotí maximálně 45– 50 vzorků za den, a to podle 100bodové stupnice mezinárodní unie enologů UIOE. Na formuláři musí každý hodnotitel navíc vyplnit okénka týkající se individuálního dojmu: např. ky-

seliny, tělo, komplexnost a potenciál každého hodnoceného vzorku, popř. identifikovat jeho vadu, jako korek, oxidázu, myšinu, brettanomyces, těkavé kyseliny, síru atd. Podle nařízení OIV se smí udělit jen 30 % medailí, z toho na „velkou zlatou“ musí vzorek získat nad 95 bodů, na „zlatou“ přes 90 a na „stříbrnou“ pak přes 85 bodů.

Oproti ostatním světovým soutěžím vín MUNDUSvini uděluje navíc ještě ocenění Víno roku, Výrobce roku, Sortiment roku a Dovozce roku, a to následovně: 1. Nejlepší suché bílé víno roku (s obsahem zbytkového cukru 0–9 g/l) původem z: a) Německa b) Evropy c) ostatních světadílů 2. Nejlepší suché červené víno roku (s obsahem zbytkového cukru 0–9 g/l) původem z: a) Německa b) Evropy c) ostatních světadílů 3. Nejlepší víno roku se zbytkovým cukrem do 45 g/l 4. Nejlepší sladké nebo likérové víno roku se zbytkovým cukrem nad 45 g/l, včetně tokajských, portských a sherry 5. Nejlepší šumivé víno roku 6. Víno s maloobchodní cenou do EUR 7,00 (včetně DPH) A) Nejlepší suché červené víno roku (pod EUR 7,00) původem z: a) Německa b) Evropy c) ostatních světadílů

B) Nejlepší suché bílé víno roku (pod EUR 7,00) původem z: a) Německa b) Evropy c) ostatních světadílů 7. Víno s maloobchodní cenou nižší než EUR 4,00 (včetně DPH) A) Nejlepší suché červené víno roku (pod EUR 4,00) původem z: a) Německa b) Evropy c) ostatních světadílů B) Nejlepší suché bílé víno roku (pod EUR 4,00) původem z: a) Německa b) Evropy c) ostatních světadílů 8. Šumivé víno s maloobchodní cenou nižší než EUR 8,00 (včetně DPH) původem z: a) Německa b) Evropy 9. Výrobce roku (požadavkem jsou nejméně 3 vzorky v soutěži, z nichž dva musí být vína suchá a všechna byla ohodnocena nejméně 80 body) původem z: a) Německa b) Evropy c) ostatních světadílů 10. Sortiment roku / Dovozce roku (požadavkem je nejméně 20 vzorků v soutěži, z nichž alespoň 50 % získalo medaile) V sobotu 22. listopadu 2008 se dveře Saalbau v Neustadtu otevřou veřejnosti, která bude mít možnost všechna soutěžní vína ochutnat a obodovat.

Vína z České republiky oceněná v soutěži MUNDUSvini: Výrobce BOHEMIA SEKT, a. s.

Název vína/odrůda Louis Girardot brut, šumivé víno

Ročník 2003

Medaile Zlatá medaile

BOHEMIA SEKT, a. s.

Bohemia Sekt Prestige brut, šumivé víno

2004

Stříbrá medaile

BOHEMIA SEKT, a. s.

Bohemia Sekt Prestige demi sec, šumivé víno

2005

Stříbrá medaile

Sonberk, a. s

Ryzlink rýnský, pozdní sběr

2007

Stříbrá medaile

SPIELBERG CZ, s. r. o.

Ryzlink rýnský, pozdní sběr

2007

Stříbrá medaile

Vinné sklepy Lechovice, s. r. o.

Tramín červený, výběr z hroznů

2007

Zlatá medaile

Vinné sklepy Lechovice, s. r. o.

Chardonnay, výběr z bobulí

2007

Stříbrá medaile

Vinné sklepy Valtice, a. s.

Rulandské šedé, výběr z hroznů

2007

Stříbrá medaile

Víno Mikulov, spol. s r. o.

Vinařství Pavlov – Rulandské bílé

2007

Zlatá medaile

VINOHRAD CZ, s. r. o.

Müller Thurgau, kabinetní víno

2007

Stříbrá medaile

Vinselekt Michlovský, a. s.

Ryzlink rýnský Premier

2006

Stříbrá medaile

ZNOVÍN ZNOJMO, a. s.

Rulandské šedé, výběr z bobulí

2007

Zlatá medaile

Helena Baker, členka degustační jury č. 11 (29.–31. 8. ´08) a č. 26 (5.–7. 9. ´08)

(10/2008)

Malotraktor T–204 Výkon 20Hp, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.

Cena 179 990,– Kč

možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

Hlavní 288, 696 21 Prušánky.

Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

Kupujte u našich inzerentů – podpoříte Vinařský obzor!

Děkujeme!

CANDECOL VS zařízení pro filtrační svíčky k použití ve vinařství a nápojovém průmyslu SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o.

SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

487

488

(10/2008)

www.filtrace.com

Financujte tak, jak filtrujete... ...postupnì.

Ceny jsou uvedeny vèetnì DPH

FD 20

cena 11 948,- Kè Akontace 0% Splátky 10x 1308,- Kè Pøeplatíte 1132,- Kè

RPSN od 19%

CIP 2x120 l

cena 204 347,- Kè Akontace 40% Splátky 20x 6846,- Kè Pøeplatíte 14 312,- Kè RPSN od 12,46%

J & J Ostrožovič, Nižná 233, 076 82 Veľká Tŕňa, Slovenská republika 056 / 679 33 22, 0908 996 042 odbyt@ostrozovic.sk, www.ostrozovic.sk

FKS 1

cena 296 167,- Kè Akontace 40% Splátky 20x 9922,- Kè Pøeplatíte 20 740,- Kè

RPSN od 20,48%

Predám lineárnu plniacu linku BERTANI BAROC LV 1500 rok výroby 1998, s výkonom 800–1 200/hod., v perfektnom stave, s kompletnou technickou dokumentáciou. Plnenie, aplikácia inertného plynu, zátkovačka. Jednoduchá údržba, rýchle nastavenie podľa typu fľaše. Všetky ďalšie informácie na tel. 056/679 33 22. Cena: 430 000 Sk bez DPH

FMS 1x10”

cena 13 697,- Kè Akontace 20% Splátky 10x 1199,- Kè Pøeplatíte 1033,- Kè RPSN od 19%

Splátkový prodej ve spolupráci se spoleèností informace na www.filtrace.com

Rototank – kapacita 10 ton modrého hrozna, cena 90 000 Sk, originál výrobok Potravinárskych závodov Bratislava

(10/2008)

489

TECNOVAP Vyvíječe páry pro sterilizaci plnících a filtračních zařízení a sanitaci nerezových tanků.

Výhody

- široká nabídka různých modelů - výkon dle požadavku zákazníka - jednoduchá obsluha a manipulace - vysoký stupeň krytí IXP5 - patentovaný systém topných těles - kontinuální systém doplňování vody - robustní konstrukce - volitelné příslušenství

Bližší informace: O.K. SERVIS BioPro, s.r.o., Bořetická 2668/1, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice Tel.: 281 091 460, 841 111 114, Fax: 281 866 264, info@biopro.cz, www.biopro.cz vinarsky obzor 10-2008 final.indd 1

PRÁVĚ VYCHÁZÍ

5.9.2008 14:09:41

NOVÁ ENCYKLOPEDIE ČESKÉHO A MORAVSKÉHO VÍNA – 2. díl Autoři: Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm Právě vychází pokračování úspěšného prvního dílu, který zvítězil v soutěži světové vinařské literatury v kategorii Monografie a zvlášť odborné a propagační dílo.

Na stránkách druhého dílu autoři vstupují do sklepů a sledují zázračný proces, kdy se hrozny révy vinné přeměňují ve víno. Kapitoly zahrnují opět širokou škálu témat. První dvě kapitoly se podrobně věnují historii výroby vína a vývoji vinařské architektury. Milovníky turistiky zajisté potěší rozšíření o podkapitolu upozorňující čtenáře textově i obrazově na „pozoruhodné“ vinařské stavby jak v Čechách, tak na Moravě.

Následuje kapitola o složení vína popisující chtěné i nechtěné složky vína. Nejrozsáhlejší je pochopitelně kapitola o vzniku vína, podrobně a názorně seznamující s různými způsoby výroby tichých vín. Na ni navazuje v naší literatuře snad nejpodrobněji a názorně zpraco-

vaná kapitola o výrobě vín perlivých a šumivých.

Dále nechybí podrobný přehled nedostatků, vad či nemocí vín.

Podobně jako v prvním díle je také zde kapitola představující naše vinařské podoblasti s jejich dalšími odlišnostmi. Závěr knihy navazuje na obsah prvního dílu, patří souhrnnému pojednání o příznivých účincích vín zahrnujícímu nejnovější poznatky z domova i ze zahraničí. Nechybí ani dosud nejvíce ucelený přehled vinařských patronů včetně výběru těch nejzajímavějších pranostik.

Pro lepší porozumění je součástí knihy opět vinařský slovníček.

Knihu uzavírá několik podrobných rejstříků pro snazší a rychlejší vyhledávání.

Kniha byla vydána ve spolupráci s Vinařským fondem a Svazem vinařů České republiky.

312 celobarevných stran, na 1 000 barevných fotografií Křídový papír, pevná šitá vazba s přebalem Doporučená prodejní cena: 399 Kč Knihu je možné si objednat na dobírku, a to na e-mailové adrese info@pragamystica.cz nebo na poštovní adrese Praga Mystica, P. O. Box 370, 111 21 Praha 1.

490

(10/2008)

Ve Velkých Bílovicích vznikne replika habánského domu

Návrat k Habánům Projekt Habánský dům společně připravuje několik občanských sdružení a podnikatelů ve spolupráci s našimi i zahraničními odborníky ze zainteresovaných oborů a vysokoškolskými pedagogy. Hlavním iniciátorem a řešitelem projektu je občanské sdružení rodičů a dětí DOBROMYSL ve spolupráci s městem Velké Bílovice. „Habáni jsou poměrně opomíjení, ač ovlivnili mnohými inovacemi celý zdejší venkov. Z dnešního pohledu byli ve svých komunitách naprosto nezávislí na okolí, dokázali vyrobit a vypěstovat takřka vše. To je myslím model, z něhož by bylo možné dnes čerpat a inspirovat se. Navíc jsou dispozice habánských domů jako stvořené pro pořádání workshopů nebo školení větších skupin lidí,“ vysvětluje Bogdan Trojak ze sdružení DOBROMYSL. Velká komunita Novokřtěnců neboli Habánů působila na jižní Moravě v 16. a na začátku 17. století a zásadním způsobem ovlivnila hospodářské i kulturní dějiny Moravy. „Zdejší kraj byl blahodárným působením této pracovité a nesmírně tvůrčí skupiny značně obohacen. Máme za to, že nastala pravá doba, v níž by mohl obnovený habánský dům sloužit opět jako centrum tradiční ekologické výroby, udržitelného zemědělství a v neposlední řadě jako středisko enviromentálního vzdělávání dětí i jejich rodičů,“ pokračuje Bogdan Trojak. Habáni byli mimo jiné skvělí stavitelé. V roce 1545 postavili ve Velkých Bílovicích pro svou komunitu dvůr pro 300–450 členů. Projekt Habánský dům je pokusem o věrnou a funkční rekonstrukci hospodářského dvora komunity tehdejších Habánů.

Habáni jako skvělí vinaři Habáni byli vynikající vinařští odborníci. O tom svědčí i to, že vrchnost si je najímala na zakládání nových vinic a nechala je vinici pěstovat až do uvedení do plodnosti. Mnohé vinice také vlastnili. Každý člen komunity měl své zaměstnání a ve vinařství to byli kopáči vína, sklepníci, ale také vinopalníci. „Ano, Habáni nám zanechali velký odkaz. Byli velmi vzdělaní, ovládali řadu řemesel, zůstala po nich řada významných staveb a historických sklepů, velmi se zasloužili o rozvoj místního vinohradnictví a vinařství,“ souhlasí Josef Svoboda, ře-

ditel společnosti Habánské sklepy, spol. s r. o. z Velkých Bílovic. Habánské sklepy byly založeny právě Habány, a to roku 1614, v dobách největšího rozmachu vinařství na Moravě. Habáni byli skutečně vynikající vinaři. Zakládali vinice, budovali sklepy a zavedli na tehdejší dobu pokrokové způsoby ošetřování vinic. Jako výborní stavitelé postavili mnoho vinných sklepů.

V největším z nich dnes sídlí a vyrábí víno společnost stejného jména – Habánské sklepy. A je celkem logické, že bude participovat na projektu, který se snaží vyzdvihnout význam Habánů, žijících kdysi ve Velkých Bílovicích. „Jsem přesvědčen, že projekt Habánský dům oživí tuto významnou část historie, poukáže na jejich dědictví. Například nedaleko odtsud, na jihozápadním Slovensku, se konají dokonce Habánské slavnosti, proč by se něco podobného nemohlo konat tady? Jsem si jistý, že tento projekt oživí i turistickou nabídku ve Velkých Bílovicích, kam v posledních letech přijíždí stále více turistů z celé země i ze zahraničí,“ je přesvědčen Josef Svoboda.

Multifunkční centrum Habánský dům by měl v praxi fungovat jako multifunkční venkovské centrum s vlastním ekologickým hospodářským zázemím. Formou „Living History“ by měl být v první fázi realizován společný obytný objekt s dílnami, jídelnou a ložnicemi. „Moderní“ zázemí domu

by mělo být řešeno jako nízkoenergetické. Habánský dům by měl fungovat jako manufaktura vyrábějící vlastní regionální produkty řemeslného i zemědělského charakteru, na jejichž vzniku budou participovat také návštěvníci.

Ekonomickou soběstačnost by měly zajišťovat jednak pořádané kurzy, školení a workshopy, ale také vlastní „manufaktura“. Jejími hlavními produkty by se měly stát tzv. Habánské fajáns, ojedinělé rukodělné keramické výrobky, vypalované v rekonstruované habánské peci.

Její základy nedávno objevil nejvýznamnější znalec habánské problematiky Jiří Pajer. „Díky jeho objevu bychom měli být schopni vyrábět věrné kopie dobové produkce. Tento naprosto ojedinělý rukodělný produkt by se mohl stát znovu po několika staletích žádaným a výlučným výrobkem zhmotňujícím významné období dějin Hanáckého Slovácka,“ věří Bogdan Trojak.

Habánské bioprodukty a víno Habáni prosluli svojí pracovitostí a šetrným vztahem ke krajině a půdě. „Abychom tento přístup akcentovali, chtěli bychom ve spolupráci s Habánskými sklepy vyrábět dobovými postupy habánské víno, které bylo samozřejmě z našeho pohledu bio,“ říká Bogdan Trojak. Cílem „habánského“ hospodářství by měla být maximální soběstačnost – pro všechny aktivní návštěvníky i zaměstnance by mělo záze-

Studie Habánského domu, (c) archiv o.s.Doromysl

(10/2008)

mí poskytovat dostatek surovin pro společnou kuchyň včetně pekařských výrobků z chlebové pece a dalších.

Radnice projekt vítá Obecně prospěšnou společnost Habánský dvůr spoluzakládá velkobílovická radnice. „Schválili jsme sepsání zakladatelské listiny, byly navrženy statutární orgány a v současnosti se pracuje na ocenění majetku. Město Vel-

ké Bílovice do projektu přinese pozemky, spolek Dobromysl vlastní know-how, projektovou dokumentaci a organizační práci. Město se bude i finančně podílet na chodu projektu, očekáváme však i financování z různých grantů,“ říká starostka Velkých Bílovic Marie Vlková. Město si od projektu slibuje řadu přínosů. „Je to ukázka živé historie, prezentace umění starých Habánů... Jsme přesvědčeni, že je to nový prvek mezi turisticky atraktivními cíli Velkých Bílo-

491

vic, který bude pro město jednoznačným přínosem,“ věří starostka. Habánský dům by se měl stát, jak již bylo uvedeno, soběstačným podnikem, jehož celoroční chod by měli zajistit stálí zaměstnanci. Počítá se s vytvořením stálých pracovních míst a vedle toho s pomocí zaměstnanců sezonních a zaměstnanců na částečné úvazky (např. pro svobodné matky či ženy na mateřské).

Petr Hynek

Svatomartinské 2008 – informace pro vinaře Značka „Svatomartinské“ byla registrována v roce 1995 a od roku 2005 je majitelem značky Vinařský fond, který bude v letošním roce již počtvrté organizovat prodej pod novou grafickou značkou a za společné propagace podporované z prostředků Vinařského fondu. V roce 2005 se prodalo přes 150 tisíc lahví, v roce 2006 to bylo již cca 350 tisíc. V loňském roce se pak prodalo na 600 000 lahví vína označeného značkou „Svatomartinské“. Z tohoto pohledu je „Svatomartinské“ jednoznačně nejúspěšnější značkou mladých vín na našem trhu.

Značka je využitelná pro všechny registrované vinaře v ČR; samozřejmě za splnění podmínek daných Vinařským fondem. Pod značkou „Svatomartinské“ se budou moci prodávat tyto druhy a odrůdy vín: l bílé víno, odrůdy Müller Thurgau a Veltlínské červené rané – typová charakteristika: příjemné, vyrovnané, svěží ovocité víno, suché l růžové víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké – typová charakteristika: příjemné, dobře pitelné ovocité růžové víno, suché l červené víno, odrůdy: Modrý Portugal a Svatovavřinecké – typová charakteristika: hladké sametové víno, odbourané kyseliny, případně karbonická macerace, suché.

Každý typ může být vyráběn z uvedených odrůd – buď samostatné odrůdy, nebo cuvée těchto odrůd.

Před uvedením na trh bude každé víno posouzeno nezávislou komisí, která zhodnotí, zda senzorické parametry vína odpovídají požadované charakteristice. Hodnocení bude probíhat v degustačním pracovišti Národního vinařského centra. Podle počtu vzorků se předpokládá jmenování dvou komisí. Pro udělení známky se musí kladně vyslovit nadpoloviční počet členů komise. V případě, že v prvním hodnocení nebude víno schváleno pouze o jeden hlas, bude předloženo ještě k jednomu přehodnocení druhé komisi.

Pro vína, která budou degustační komisí schválena, bude vinař moci využívat společnou grafickou známku Svatomartinského. Vinaři budou moci použít grafickou známku na své etiketě (za předpokladu zachování grafického manuálu známky), nebo také využít společnou vzorovou etiketu.

Dalším spojujícím kritériem bude používání společných smršťovacích záklopek s grafickou značkou Svatomartinského. Vinaři budou platit pou-

ze poplatek za ohodnocení vína. Další poplatek za každou vyrobenou láhev se platit nebude. Vinaři budou muset pouze zakoupit jednotné záklopky na lahve za běžnou obchodní cenu.

Vinařský fond bude vkládat prostředky Fondu na společnou a efektivní propagaci této značky. Propagace bude spočívat jednak ve výrobě společných reklamních materiálů (nabídkové lístky na stoly, letáčky, postery do restaurací a vinoték), v propagační kampani v médiích a samozřejmě také na oficiální webové stránce našeho vinařství www.wineofczechrepublic.cz a www.svatomartinskevino.cz. Distribuce propagačních materiálů bude probíhat prostřednictvím vinařů vyrábějících „Svatomartinské“ a také na základě přímé komunikace s vinotékami.

První otevírání lahví nového „Svatomartinského“ bude probíhat jako každý rok 11. 11. v 11 hod. na slavnostní akci v Brně, v Ústí nad Labem, v Hustopečích atd. a samozřejmě ve vybraných vinotékách a restauracích po celé zemi.

Další informace pro vinaře budou zveřejňovány na stránce www.wineofczechrepublic.cz v sekci „Pro odborníky“. Zde bude v polovině záři k dispozici ke stažení přihláška, technické specifikace udělení licence, logomanuál atd. (pk)

492

(10/2008)

Vinařství na Moravskobudějovicku

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

201 205 327 403 383 383 370 412 409 369 255 402

38 34 26 27 32 31 35 41 34 33 33 37

31 53 76 37 41 40 97 75 195 79 26 27

přívlastková

ročníková

počet odrůd

počet vzorků

sporné případy, vyřazovala vadné vzorky a měla právo veta.

Degustovala se vína jakostní, odrůdová, přívlastková, ledová, ročníková a speciální ze všech vinařských oblastí jižní Moravy a pro zpestření byly dodány i vzorky z Čech a sousedního Rakouska.

Součástí ochutnávky vín pro veřejnost byla osvěta. Diskuse, přednášky a povídání s předními vinaři: prof. Vlastimilem Ficem z Vinopolu Santé Velké Bílovice, Vlastimilem Glosem z Mikulčic, Františkem Martínkem z Vnorov, Františkem Bízou z Vrbice, Antonínem Saletou z Višňového, Ing. Lubošem Lampířem ze Sádku, Michalem Dobešem z Bohušic a mnoha dalšími.

Pro ilustraci uvádím počty vzorků, odrůd, ročníkových a přívlastkových vín v jednotlivých letech.

ročník

Moravské Budějovice, díky několika nadšencům amatérům, však mají již svoji tradici ve zpracovávání hroznů révy vinné, které jsou dováženy z vinařských regionů jižní Moravy. Na počátku 70. let minulého století začali společně se zpracováním hroznů a výrobou vína Jan Buďa a Jan Nechvátal. V té době již také víno pro svoji potřebu vyráběl Karel Kyprý s otcem, Pavel Hušek, Marie Železná s otcem Janem Dospíšilem, Jaroslav Nestrojil, Karel Šplíchal,.

MUDr. Mirko Večeř a Antonín Tomek, který byl učitelem Janu Nechvátalovi a konzultantem výše jmenovaných. Jan Buďa, který nabýval zkušenosti u svého strýce v Břeclavi, a Jan Nechvátal získali řadu ocenění na výstavách a degustacích vín. Svojí prací ovlivnili další zpracovatele révy vinné – Luboše Říháčka, Karla Tříletého, Ing. Františka Večeřu a další.

Nejčastěji zpracovávanými odrůdami jsou Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Muškát moravský, Ryzlink rýnský, Pálava, Svatovavřinecké, Frankovka, Modrý Portugal. Hrozny pocházejí z vinic z okolí Břeclavi, Valtic, Chvalovic, Vrbovce, Jiřic a Hovoran.

V roce 1997 se z iniciativy Václava Kováře, tehdejšího ředitele Městského kulturního střediska v Moravských Budějovicích, uskutečnil.

I. ročník ochutnávky jihomoravských vín v Moravských Budějovicích. V průběhu let se z této ochutnávky stala odborníky uznávaná a respektovaná tradice překračující výrazně rámec regionu.

Ochutnávka se skládala ze dvou částí: odborné a veřejné. Odbornou částí byla degustace dovezených vzorků, jejich bodové ohodnocení a zaevidování do katalogu, který byl průvodcem pro laickou veřejnost při ochutnávce, jež se konala vždy týden po degustaci odborné.

Při odborné degustaci byly jednotlivým pětičlenným komisím předkládány vzorky zcela anonymní v unifikovaných, očíslovaných lahvích. V každé komisi byl určen předseda komise, který byl nejzkušenější s právem rozhodujícího hlasu. Jednotliví členové komise předkládali návrhy na bodové ohodnocení vzorků a předseda přidělil body. Celou odbornou degustaci řídil zkušený praktik a vinař, vedoucí ochutnávky, jmenovaný ředitelem MěKS. V letech 1997– 2004 to byl vždy pan František Martínek z Vnorov. Tento vedoucí měl k dispozici čtyřčlennou tzv. subkomisi složenou z nejzkušenějších atestovaných degustátorů. Tato subkomise řešila

1 14 23 41 67 26 81 159 159 149 161 255

Pod přímým vlivem těchto aktivit bylo založeno v roce 2001 v Moravských Budějovicích Sdružení vinařů jihozápadní Moravy se sídlem v Moravských Budějovicích. Zakládající členové se sešli 17. března 2001 při V. ročníku ochutnávky jihomoravských vín v Malém sále Městského kulturního střediska v Moravských Budějovicích v dopoledních hodinách a dohodli se na založení sdružení, na jeho názvu a sídle. Stanovy sdružení byly schváleny MV ČR. 9. května 2001. Zakládajícími členy byli: Michal Dobeš, Vladimír Mucha, Jan Buďa, Václav Kovář, Marie Němcová, Lubomír Říháček, Ing. To-

máš Svoboda, Tomáš Vorlíček, Ing. Jaroslav Havel a Ing. Jan Medňanský. Předsedou sdružení byl zvolen Michal Dobeš. Sdružení je dobrovolnou organizací pěstitelů révy vinné, výrobců vína, obchodníků vínem a ostatních subjektů se zájmem o činnost v oboru. Cílem sdružení je rozvíjet vinohradnictví a vinařství na jihozápadní Moravě, shromažďovat a rozšiřovat odborné a jiné poznatky v tomto oboru. Sdružení zastupuje a hájí odborné a společenské zájmy svých členů vůči vnějším subjektům v tuzemsku i v zahraničí. Pro potřebu svých členů organizuje odbornou činnost a poskytuje jim dohodnuté služby informační, organizační a ekonomické, pečuje o historické vinařské předměty a památky. Sdružení se aktivně podílí na přípravě ochutnávky vín.

Na rozhraní správních okresů Moravské Budějovice a Třebíč leží vinohrady pod Sádkem, kde sídlí a vyvíjí činnost Vinařství Sádek. Zakládajícími členy sdružení byli majitelé vinohradů na Sádku Michal Dobeš a Ing. Lubomír Lampíř, kteří v roce 1989 založili vinohrady na jižním svahu pod hradem Sádek na místě původních hraběcích vinic. Toto vinařství spadá ke Znojemské podoblasti a je členem Sdružení vín originální certifikace Znojmo a členem Sdružení znojemských vinařských obcí Daníž. Ve starší části vinohradu jsou vysazeny rezistentní odrůdy Merzling, Malverina a Hibernal, na základě čehož je vinařství zařazeno do sdružení pěstitelů těchto odrůd se sídlem v Ženevě. Ve vinohradu pod Sádkem bychom dále našli odrůdy Muškát moravský, Irsai Oliver, Neuburské, Műller Thurgau, Modrý Portugal, Aurelius, Sauvignon a Rulandské bílé. V současnosti obhospodařuje vinařství 3,35 ha vinic a vyrábí 140 hl vína.

Použitá literatura: Nová encyklopedie českého a moravského vína 1. díl, Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm, Dáša Krausová, vydala Praga Mystica 2005 Katalogy ochutnávky jihomoravských vín 1997–2008 vydané jako příležitostná publikace MěKS v Moravských Budějovicích Soukromá kronika 1. a 2. díl Ing. Lubomíra Lampíře Václav Kovář, Muzeum řemesel Moravské Budějovice

(10/2008)

493

Psalo se ve VO před 100 lety…

Vinařství v rakouské sněmovně poslanecké ve Vídni Posl. Šilinger z Moravy vřele ujal se moravského vinařství. Zdůrazňuje, že nejen D. Rakousy, ale též Morava potřebuje vydatné pomoci státní pro vinařství. Sousední moravské vinařství trpělo zrovna týmiž pohromami a škodami, jako dolnorakouské, tedy moravské vinařstvo zrovna v takové tísni jest, jako vinaři dolnorakouští. Zvláště české vinařství na Moravě potřebuje vydatné pomoci státní i zemské, by se napravila chyba z předešlých let. Dolnorakouské a štyrské vinařství poměrně k moravskému vinařství obdrželo šestkráte vyšší podporu státní. Proto podal český vinařský spolek moravský předešlý rok na zemský sněm memorandum, v němž své stesky a přání pro vinařství vyslovil a zemi i stát na to upozornil, že i na Moravě něco více pro vinařství učiniti se musí. Jen některá přání zvláště pro české vinařství se tu musí uvésti: 1. Čeští vinaři na Moravě stěžují si na velkou centralisaci v záležitostech vinařských.

Centralisace není dobrou ani v politických záležitostech, tím méně v hospodářských. Tu třeba zmíniti se o smlouvě země se státem v záležitostech vinařských a o podporách na vinařství. Zemské výbory v D. Rakousích a ve Štyrsku dobře a včasně pochopily, že mnohem lépe jest, když země veškeré záležitosti vinařské ve své ruce má, než když o každou věc by musily s vídeňskou vládou vyjednávati. Proto na Moravě bylo usneseno, že se smlouva země se státem zruší.

2. Uvésti dlužno jest též zkušenosti s povoláním půjček nezúročitelných. Chudobní vinaři byli vyzváni o půjčky žádati, aby vinice znovu vysaditi si mohli štěpovanou révou atd. Vinaři vše co nejmožněji udělali, aby podmínkám vyhověli, ale vyřízení půjčky nešlo, roky to zrovna trvá. Poukazuji na případ v interpelaci podané o vinařích v Čejkovicích, kteří 2 roky čekati musili. Zatím udělali si dluh, peníze si na vinici vypůjčili, úroky musili platiti, vyřízení půjčky nešlo. Osobně musil jsem zakročiti u místodržitelství, u okres. hejtmanství a konečně lidé přece ještě ničeho nedostanou. Ministerstvem bylo již sice slíbeno, že novým nařízením vyřizování půjček se urychlí, žádám proto, aby nařízení toto co nejdříve se uskutečnilo. Neboť je známo, že náš rolník je nedůvěřivý, a obětují-li se někteří v obci v této věci, aby dali dobrý příklad, a vysadí vinice dle požadavků zákona, čekají druzí, jak ty žádosti dopadnou. Když ale vidí, že ti obětaví dvě nebo i více let na půjčku čekají, pak jim přirozeně chuť zajde; takovým způsobem nelze vinařství podporovati.

3. Nestačí podporovat vinařství po stránce hmotné, nýbrž také starati se o vinařstvo po

stránce duševní, by vinařstvu dostalo se lepšího vzdělání čili vyškolení, t. j. aby vinařství vinaři tak se provozovalo, by skutečně se vyplácelo. Tu si přejeme, by pro české okresy vinařské na Moravě zrovna tolik se stalo, jako již se stalo nebo stane pro německé. Tyto mají již jednoroční praktickou školu vinařskou v Mikulově, kdežto české přes všechny žádosti dosud není. Jest tedy našim přáním, by také čeští vinaři dostali takovou školu, jakou mají již Němci v Mikulově.

4. Dále kladu na to velikou důležitost, by rolníci skutečně za vzorně vedené vinice dle možnosti byli odměňováni.

5. Ve vinařských okresích buďte kursy a přednášky pořádány, by vinařství se racionelně povzneslo. Víme dobře, že bylo řečeno při rakousko-uherském vyrovnání, že až dosud z Uher do zemí rakouských vína za 30 milionů kor. se dováží, jsem přesvědčen, že budou-li vláda i vinařské země vůči vinařství své povinnosti konati, že spotřebu vína v rakouských zemích můžeme domácím vínem krýti bez dovozu z Uher. Jest však potřeba, by stát i země skutečně vinařství podporovaly.

6. Pro moravské vinaře žádáme ustanovení instruktorů vinařských, 2 pro české a 2 pro německé okresy. Žádost o instruktory byla již zemí na ministerstvo podána, ale vysoká vláda odpověď dosud nedala. Tím způsobem nefedruje se ovšem vinařství.

To byly požadavky českých vinařů moravských všeobecně. Přejeme od srdce dolnorakouským vinařům státní podporu, přejeme si ale, by vysoká vláda nejen dolnorakouské vinařství na zřeteli měla, nýbrž také sousední moravské vinařství, jež od státu také vydatné podpory potřebuje. Doufám, až čeští poslanci s resolucí o podporu pro moravské vinařství přijdou, od německých a ode všech stran sněmovny tatáž blahovůle, která dolnorakouskému vinařství se dnes věnuje, bude též prokázána.

Na to přijat konec debaty a zvoleni generální řečníci pro meritorní debatu v příští den.

(Ostatek v příštím čísle).

Vinařský obzor, č. 7, r. 2/1908, str. 197–198 Vína z matolin Zákon o obchodu s vínem uvedený v platnost letošním rokem dovoluje v § 9 výrobu vína z matolin, pakli toto pro vlastní potřebu, t. j. pro rodinu, čeládku atp. se zhotovuje a pakli ohlášena byla výroba jeho obecnímu představenstvu s udáním množství vyrobeného vína.

Nečiní tu zákonodárce překážky ve výrobě tohoto levného a přitom zdravého nápoje pro domácnost producentovu, chce však čeliti zneužívání jeho v obchodu s vínem, a proto. v § 8 téhož zákona odst. a) zakazuje jeho výro-

bu za účelem prodeje a tresce ony vinaře, kteří víno matolinové vyrábí a prodávají, jako falšovatele dle § 20–23 zák. o potravinách.

Prováděcí nařízení z 22. listopadu 1907 uvádí bližší ustanovení, pokud se týče výroby vína matolinového pro domácnost, a praví, že v oznámení výroby, které se státi musí vždy do 31. ledna na obecní představenstvo, udáno býti má, pro jaký počet domácích lidí nebo dělníků během roku u producenta zaměstnaných víno to se vyrábí, dále že nádoby, v nichž víno matolinové se chová, poznačeny musí být znamením ležatého x a jménem.

Obecní představenstva mají sestavovati soupisy vín matolinových, které předkládati mají okresním hejtmanstvím (neb magistrátům) pro účely sklepní inspekce.

Víno z matolin jest vlastně „grul“ nebo t. zv. „petiôt“ – jediný nápoj našeho viničního dělnictva a levný a zdravý prostředek k paralyse moru kořalečního na Slovácku.

Ač nikde na Slovácku není známo, že by výroby „grulu“ zneužito bylo pro účely obchodní, vyráběl se u nás dost, a to vždy v té formě, která napřed již vylučovala jej z obchodu, neboť spočívala v tom, že ku př. na mláto z 1 hl moštu nalilo se as 70 litrů vody, po nakvašení.

1–2denním vylisovala se voda a nalila se na čerstvé mláto, druhé – po vylisování třeba i na třetí – až difusí docílen byl výtažek dosti silný.

Jenom v menšině případů užívalo se cukrování výtažků, nebo cukrové vody, a to ještě v míře nedostatečné.

Víno matolinové lze vyráběti jak z bílých, tak i červených matolin. U nás výroba červeného „grulu“ nemá významu, poněvadž výroba červených vín jest nepatrná a za to bylo by možno, byť i pro domácnost, vyráběti lepší bílá vína matolinová, než jak dosud se děje. Toho docílíme, když zdravé, čerstvé matoliny, ne příliš vylisované, v prvé řadě extrahujeme vodou a sice tak, aby vždy na mláto z 1 hl moštu přišlo (nejvíce) as 50 l vody.

Toto vyluhování čistou vodou má tu výhodu před nakvašováním vodou cukrovou, že získá se takto více kyselin a látek bílkovitých, jak státi by se mohlo v roztoku cukrem nasyceném.

Po 2–3denním vyluhování vylisuje se mláto a výtažek přesně odměří. Výtažek takový obsahuje obyčejně 2–4 ‰ kyseliny, 1–1½ % líhu a stopy cukru. V takovémto stavu nehodí se ovšem ku požívání, a proto nutno upraviti jej jak co do kyseliny, i co do cukru.

Kyselina doplňuje se technicky čistou kyselinou vinnou (ne citronovou, která je o polovinu dražší) a sice se jí přidá na každý hektolitr výtažku 30–40 dkg. Přidávání cukru (rozuměj třtinového, t. j. homolového) děje se dle toho, jak silné má býti víno matolinové. V úvahu však

494

(10/2008)

musíme vždy bráti cukr, resp. líh vyloužením z mláta získaný, který činí 2–3 %, jež se z celkové potřeby odpočítávají.

Slabá vína matolinová mívají 7 % silnější 9 % líhu.

Na vytvoření 1 %, t. j. jednoho litru (obj.) líhu v 1 hektolitru vína jest potřeba 1,75 kg cukru homolového, a tudíž na víno 7% 12,28 kg a 9% 15,8 kg cukru po odečtení shora uvedeného 1% líhu, 10,53 dkg na víno 7% a 14 kg na víno 9%.

Rozpuštění cukru státi se musí v moštu, nikdy však nemá být dán do sudu v kouscích a tam ponechán být ponenáhlému vlivu výtažku a kvasnic, poněvadž kvasnice utvoří kol cukru ulehlý obal, který rozpouštění jeho nedopouští. Ku povzbuzení kvašení přidávají se dále k výtažku čisté semenné kvasnice a asi 3 dkg výživných solí pro ně, ve formě fosforečnanu ammonatého nebo chloridu ammonatého.

Krátce řečeno, vyrobíme 9% víno matolinové, když do 82 litrů výtažku dáme 14 kg cukru, který jsme předtím rozpustili v 10 l výtažku (k 82 nepočítaných), a přidáme k témuž 30–40 dkg kyseliny vinné a 3 dkg norm. fosforečnanu ammonatého a možno-li čistých kultur kvasničných.

Kvašení, stáčení atd. provádí se jako u vína přirozeného – jen nutno výrobu oznámiti obecnímu úřadu a potom udati, kolik ho děláme a pro kolik lidí, a sud, v němž víno to kvasíme nebo chováme, poznačiti slovem „grul“ a X. Víno matolinové způsobem shora uvedeným zhotovené je nejen zdravý, ale i posilující nápoj, který lácí svojí (hektolitr nejlepšího skoro pravému vínu se rovnajícího grulu přijde as na 10 K, čili 1 l 10 hal.) umožňuje vinaři dopřáti ho dělníku a tím vyvarovati se otravy jeho kořalkou.

Varujeme však naše vinaře zneužívati výroby vína matolinového k účelům prodejním, neboť lze analyticky dosti bezpečně vína matolinová poznati, a proto prodej výrobku takového by se mohl hospodáři takovému zle vyplatiti.

Vinařský obzor, č. 8, r. 2/1908, str. 214–216 Dotazovna 24. J. K. Židlochovice. Jak rozpozná se při pití dělané víno od pravého a jakým způsobem se pravé od dělaného vína dokáže.

Odp.: 24. Jen laik má dovoleno tvrditi, že při pití rozezná pravé víno od falešného.

Odborník – nejedná-li se o očividný švindl s jménem „víno“ – definitivního úsudku nikdy nepronese, poněvadž, falšuje-li někdo víno, učiní to buď znatelně a to tak, že jsou všechny látky v harmonickém souladu sestaveny a víno od pravého jen analysticky, a to ještě velmi těžko jest k poznání – aneb neznalec – a pak výrobek bývá neladný, snadno poznatelný.

Záleží ovšem pak na tom, čím a jak bylo falšováno, poněvadž pojem »falšování« je velmi široký, neboť může se díti právě tak víny (provenience) jako vodou, cukrem, líhem, solemi barvivo udržujícími, látkami víno konservujícími, relativní hustotu způsobujícími, jako barvivými. Proto máme-li dáti striktní odpověď na to, lze-li ochutnáním poznati víno falšované od pravého, musí nám být i udán druh falšování – neboť jinak dala by se o tom napsati odpověď o 100 stránkách našeho listu.

Máme však přesvědčení, že nikdo nefalšuje tak, aby to působilo odpor nebo bylo to nedokonalé – nýbrž naopak – většina falšovaných vín vyznačuje se všemi vlastnostmi dobře školených vín.

Vinařský obzor, č. 8, r. 2/1908, str. 221–222

Patroni vinařů (5.) část – sv. Václav Ing. Radek Sotolář, Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice

Sv. VÁCLAV 28. září Patron: Čech; vinařů, sládků a jezdců.

Atributy: kopí s praporem, meč, štít se svatováclavskou orlicí * kolem roku 907; † 929 nebo 935 Stará Boleslav

Václav se narodil patrně v r. 907 ve Stochově u Kladna, jako syn přemyslovského knížete Vratislava I. (874–921) a jeho manželky Drahomíry (?–?)*. O jeho výchovu se pečlivě starala jeho babička Ludmila, která jej vedla ke zbožnosti a spravedlnosti, jež mu pak získaly velkou oblibu mezi chudými a utlačenými. Na svou dobu byl velmi vzdělaný, uměl psát slovansky, latinsky a řecky. Nejprve se učil slovanskému písmu, později na škole v Budči se naučil i latinsky a řecky. Svou vzdělaností (ve své době zcela výjimečnou) a zbožností převyšoval své okolí natolik, že tehdejší velmožové prý hořekovali: „Co si počneme s ním; ten, jenž měl být knížetem, je zkažen od kněží a je jako mnich.“ Zhojená sečná rána na jeho lebce však dokládá, že nebyl zbabělcem, který by se vyhýbal boji.

Po otcově smrti došlo v zemi k zápasu o moc, ačkoliv jeho podrobnosti jsou dodnes jen předmětem dohadů a spekulací, zdá se, že úzce souvisel s vývojem mezinárodní situace, kdy se moc přesouvala z bavorského vévodství na Sasko (od roku 895 bylo Bavorsko hlavní oporou českého knížectví a naopak Sasko bylo největ-

ším nepřítelem). I když měl Václav v té době patrně již patnáct let, stala se regentkou knížectví jeho matka Drahomíra, jež se rychle zbavila své tchýně Ludmily. Její moc byla tak velká, že ji to stálo život (15. 08. 921). Drahomíra však vládla jen krátce, roku 924 (či 922) se Václav dostal k moci a dal vykázat matku z Prahy na Budeč. Později jí byl její prohřešek (pravděpodobně šlo právě o násilné odstranění Ludmily) prominut a Drahomíra se směla vrátit ke knížecímu dvoru**. Je pravděpodobné, že žila v blízkosti svého syna Boleslava (asi 915–967 či 972) na jeho nově zbudovaném hradě v dnešní Staré Boleslavi.

Václav se ujal vlády nad velmi nestabilním územím, české knížectví stále nebylo sjednoceno, na jihovýchodě neustále hrozil vpád Maďarů a sasský vévoda Jindřich I. Ptáčník (asi 876– 936) si podrobil Bavorsko, když dobil Řezno (Regensburg) a v podstatě sjednotil Německo (921). V počátečním období své vlády si Václav údajně podmanil kouřimského knížete, uváděného jako Radslava (či Radislava) vojvodu Zlického. Již roku 895 uznala „knížata Čechů“ len-

(10/2008)

ní závislost na východofranské říši, jejíž místo postupně zaujalo Bavorsko v čele s vévodou Arnulfem Korutanským (asi 850–899). České knížectví se tak za vlády Václavova děda a otce Spytihněva I. i Vratislava I. orientovalo na bavorské vládce, v nichž byla spatřována opora nejprve proti Velkomoravské říši, později především proti Sasku. Sasští vévodové expandovali směrem na východ proti polabským Slovanům (již počátkem 10. stol. napadli Lužické Srby a rychle si je podmanili), proto představovali i pro Čechy vážné nebezpečí. Situace v říši se začala měnit po roce 919, kdy byl východofranským králem zvolen právě sasský vévoda Jindřich I. Ptáčník a brzy dosáhl uznání u dalších vévodů včetně Arnulfa Bavorského (vládl 907– 937), kterému přiznal řadu privilegií. Roku 928 sblížilo Arnulfa s Jindřichem i příměří uzavřené s Maďary. Nastala otázka, jak se bude dále vyvíjet vztah českého knížectví k říši. Kníže Václav jistě neměl v úmyslu přenést přátelské vztahy, které ho vázaly k Bavorsku, na Sasko. Zbylé vazby knížectví na říši se v té době začaly uvolňovat a Čechy se osamostatňovaly. To však nehodlal Jindřich připustit. Roku 929 vtrhla saská a bavorská vojska ze severu a jihozápadu do Čech. Útok i díky zrádnému Radslavovi nebyl očekáván, a tak útočící vojska pronikla celkem bez problémů až ku Praze. Václav si nepřál, aby jeho země byla vypleněná a vydrancovaná, a raději se podrobil. Výsledkem jednání bylo placení obvyklého tributu, který byl poplatkem za mír. Václav osobně ovšem díky tomu mohl začít s budováním vlastní politiky, která by upevnila pozici knížectví doma i v zahraničí. Jindřichovo uznání Václava za důležitého politického partnera k tomu bylo nezbytné. Důležitou složkou Václavovy vlády byla otázka církevní.

Václav mohl po upevnění vztahu s Jindřichem požádat o darování ostatků sv. Víta a pro tyto ostatky nechal Václav vystavět na Pražském hradě rotundu svatého Víta. Spojenectví českého knížectví a Saska bylo velmi labilní záležitostí, stejně jako byly zatím nepevné a nehotové oba státní útvary.

Doba Václavovy vlády je již od počátku charakteristická jeho podporou křesťanské církve a dalším upevňováním moci Přemyslovců nad českými zeměmi. Václavův politicko-náboženský směr, jeho orientace na Sasko a odklon od vazeb na Bavorsko se znelíbí Václavově politické opozici, jejímž představitelem je Václavův mladší bratr Boleslav (později Boleslav I. Ukrutný). Vzniká tak bratrský konflikt, který vyvrcholí pozváním Václava na svěcení kostela do Boleslavi (či slavnosti ku svátku svatých Kosmy a Damiána), kde je pak tento český kníže ráno 28. září 935 (starší literatura uvádí rok 929) zavražděn. Stalo se tak údajně, když šel na ranní mši. Hned nato Boleslav obsazuje se svojí družinou Pražský hrad a dává vyvraždit všechny Václavovy stoupence. Není pochyb o tom, že

mezi knížetem Václavem a jeho mladším bratrem Boleslavem probíhaly názorové spory. Ze srovnání vlády Václava a Boleslava je dosti patrná i odlišnost jejich koncepcí. Pokud Václav vojensky porazil některého z ostatních českých knížat, jeho území zcela neobsadil a spokojil se s formálním slibem závislosti, která často nebyla po odchodu knížecí družiny realizována (viz Zlického vévodu Radslava). Boleslav si přál pevně ovládnout celé Čechy, zbavit ostatní knížata vlády a dosadit na jejich území knížecí správce, kteří by vybírali od zdejšího obyvatelstva daně.

Za tyto prostředky by pak bylo možné vybudovat vojsko a zbavit se poplatné závislosti na Sasku. To vše Boleslav I. v době své vlády nakonec uskutečnil.

Co se týče Václavova osobního života, byl pravděpodobně ženatý (jméno manželky však dosud není známo) a měl podle legendy i syna Zbraslava. Manželka mu však syna neporodila, buď byla bezdětná, nebo se z tohoto svazku narodily pouze dcery. Údajného syna Zbraslava by tak Václav zřejmě zplodil se svojí souložnicí (Zbraslav musel být levobočkem).

Václav však zdaleka nevynikal jen jako politik a státník, proslul též svou zbožností, respektem k manuální práci, odporem proti otrokářství a popravám. Jako mučedník a patron země začal být uctíván bezprostředně po smrti. Jeho ostatky již sám Boleslav dává převézt do nového chrámu sv. Víta na Pražském hradě (údajně.

4. 3. 938), kde jsou uloženy dodnes, a v r. 972 byl v Proseku u Prahy postaven první kostel, zasvěcený sv. Václavovi. Od r. 992 je mu zasvěcen oltář v katedrále v Halbertstadtu a od začátku 14. století také v bazilice sv. Petra ve Vatikáně. Karel IV. si v r. 1346 vyžádal od papeže Klimenta VI. listinu, jíž byla nová královská koruna věnována zemskému patronu sv. Václavovi a z jeho lebky se snímala jen při nejvýznamnějších příležitostech, aby si ji mohl položit na hlavu stávající panovník jako její dočasný nositel. Velkým ctitelem sv. Václava byl mimo jiné i Mistr Jan Hus. Sv. Václav se tak stal symbolem české státnosti. Svátek sv. Václava je od r. 1670 v celosvětovém církevním kalendáři 28. září.

Sv. Václav však není jen patronem zemí českých, ale stal se (asi od 14. stol.) také patronem vinařů. Zřejmě proto, že okolo data jeho svátku dozrávaly hrozny na vinicích. Je také jediným z patronů, který révu pěstoval, sklízel hrozny i lisoval. Jeho babička sv. Ludmila dala založit jednu z prvních vinic nedaleko svého rodiště Pšova v Nedomicích u Mělníka a právě na této vinici se měl zaučovat tajům výroby vína i její vnuk sv. Václav. Z toho vznikla i svatováclavská vinařská tradice v Čechách a v pozdějších staletích býval sv. Václav označován jako supremus magister vinearum – nejvyšší perkmistr hor viničních (říká se, že roku 1650 se snesla pohroma v podobě krupobití a lidé hledali vhodného

495

ochránce, a tak se roku 1676 usnesením litoměřické obce stal tímto patronem svatý Václav). * Ani o Drahomíře (Dragomiře) toho příliš známo není. Pocházela nejspíše z významného polabského slovanského kmene Havolanů (či Stodoranů), jednoho z členů kmenového svazu Luticů (či Veletů). Havolané žili u řeky Havoly a Drahomíra tak patrně vyrůstala na jejich hlavním hradě Braniboru (Brennaburg).

Později byla svým otcem (či bratrem) provdána do Čech za knížete Vratislava I., s nímž Lutici udržovali přátelské vztahy. Kdy se tak stalo, je však opět tématem, o kterém by se dalo dlouze diskutovat. Mohlo to být už kolem roku 900 či dříve (pokud byla Drahomíra skutečně matkou i Václava), ale mohlo to být i později – kolem roku 915, kdy se Vratislav po smrti Spytihněva ujal v Čechách samostatné vlády (pak by byla matkou pouze Boleslava). Václav – prvorozený a ještě za života Vratislava určený jako následník trůnu – tedy mohl mít jinou matku než jeho bratr Boleslav. Tím by se daly částečně vysvětlit i jejich pozdější spory a také důvod, proč byl Václav v roce 921 zbaven Drahomírou vlády. ** Pravděpodobně již Ludmila byla nejspíše přívrženkyní bavorského Arnulfa, s nímž byl v přátelských vztazích její syn Vratislav, tím by se dalo lépe vysvětlit, proč tento bavorský vévoda (pravděpodobně v roce 922) dopomohl k trůnu i Ludmilinu vnukovi Václavovi, na nějž měla jeho babička silný vliv. Také se tím vysvětluje pozdější Václavovo chování, kdy (zřejmě poté, co byl Jindřichem i Arnulfem donucen uznat svrchovanost saského krále) odpustil Drahomíře její přílišnou ochotu k podřízení se saskému Jindřichu Ptáčníkovi a usmířil se s ní.

Tento postoj však zřejmě nesdílel Boleslav, takže krátce poté, co záchvat mrtvice upoutal Jindřicha Ptáčníka na lůžko, rozhodl se odstranit jak svého bratra Václava, tak matku Drahomíru, a poté vedl čtrnáctiletý boj o samostatnost s nově zvoleným saským králem Otou I. Literatura: viz VO 5/2008, r. 101, str. 252 řádková inzerce l Prodám plničku lahví 6 vývodů výroba Prudík Ladná nerezová za 12 000 Kč, kontakt Procházka Valtice 731 542 030, prochazka@valtickavina.cz, možno zaslat foto. l Nabízíme levně 3 nové nerez.nádrže (zcukřovací reaktor 20m3,ztekucovací reaktor 20 m3, nádrž sanitační 10m3),které výrobce vína z důvodu své platební neschopnosti neodebral.Výrobky jsou k odkoupení za poloviční cenu. Tel.: +420 606150081, 493655913, bezvoda@pentas.cz l Kdo daruje nebo levně prodá starou vinařskou literaturu, časopisy – nejlépe před 2. svět. válkou? tel.: 775 197 443

496

(10/2008)

Začátky výroby růžových vín a klaretů na území ČR Jistě to mohly být i některé z vyhynulých modrých kultivarů, které se tu přechodně usídlily. Větší zájem o červená vína se objevuje ve druhé polovině 16. století, kdy se červeným vínům přikládá větší význam ze zdravotních důvodů a kdy stoupla i cena červených vín. Zájem o výsadby modrých odrůd podporovala někde i šlechta tím, že se z modrých hroznů nevybíral povinný desátek. Vlastníci malých vinohradů se smíšenou výsadbou bílých i modrých odrůd neměli většinou vlastní lisy a byli nuceni lisovat drť ze svých hroznů na lisech obecních nebo na lisech větších majitelů vinic. Datum sběru hroznů si nemohl zvolit každý vinař sám, ale musel se řídit termínem ohlášeného otevření hory. Kdo měl dostatek pomocníků a potřebných nádob ke sběru hroznů, mohl sesbírat ve smíšené výsadbě odděleně modré a bílé hrozny, a tak vyrobit zvlášť bílé a červené víno. Ti, kteří byli odkázáni k lisování na cizích lisech, museli většinou dlouho čekat, než na ně dojde řada, a jejich drť ze směsi bílých i modrých hroznů dávala pochopitelně mošty zabarvené do růžova. Z vinic se smíšenou výsadbou odrůd bývalo na Moravě mnoho růžových vín nazývaných někde společným jménem „Moravín“. Píše o tom Tomáš Dohnal, bývalý vedoucí Výzkumné stanice vinařské v Karlštejně, ve Vinařském obzoru roč. 1973, č. 9, s. 211. Dohnal pocházel z Kyjova a zažil u svého dědy zpracovávání hroznů ze smíšené výsadby na „ryšák“, jak se tenkrát růžovým vínům lidově říkalo.

Výrobu růžového vína popisuje Josef Šimáček ve své knize Vinařství, vydané v Praze v r.

1888, takto: „Růžová vína povstanou kvašením moštu z bílých i modrých druhův bez slupek.

Bílá vína vzniknou kvašením moštu opatrně lisovaného obyčejně z bílých, ale také i červených a modrých druhův hroznů bez slupek.“ Dokladem výroby růžových vín v Čechách je dochovaný soupis vín ve sklepech Panství Velké Žernoseky, pořízený ke konci roku 1844. Soupis obsahuje nejen množství podle jednotlivých sudů, ale zároveň i kvalitu vína roztříděnou do tří tříd. Kromě jiných vín jsou v soupise uvedena i vína růžová pod německým názvem Schiller. Růžové víno I. jakosti bylo prodáváno po.

86 fl. za vědro, druhá jakost po 60 fl. za vědro a třetí jakost po 40 fl. za vědro. Po roce 1945, tedy za 100 let nato, kdy byly ve Velkých Žernosekách vytvořeny Státní vinné sklepy, se zde vyráběla opět růžová vína, a to z odrůd Pinot noir a Pinot gris pod názvem Burgundská směs růžová, zatříděná do I. A cenové skupiny po 20,5 Kč za láhev. V Čechách se růžovým vínům říkalo „růžák“, což dokládá původní etiketa z poloviny 19. století ze sklepů Panství Žernoseky.

O výrobě a vlastnostech Labínu pojednává stať uveřejněná v publikaci „Naše víno“ vydané Ústředním svazem československých vinařů v Brně r. 1935 nákladem instituce Národohospodářská propagace Československa: Již v letech 1855–1860 se pokoušel na Mělníce o výrobu sektu baron F. Svole, majitel mělnických vinic. Ve svých mladých letech cestoval po Francii a v oblasti Champagne poznal částečně výrobu šampaňského. Své pokusy se

sektem prováděl baron Svole ve sklepech bývalého hotelu Vykysalova. Jaké víno k tomu používal, není známo. Svou výrobu ale nezdokonalil a vyrobená vína do konzumu neuvedl. Teprve v roce 1900 začal nové pokusy s výrobou sektu vrchní ředitel lobkovického vinařství Karel.

Pietschmann. Poznal výrobní postup včetně výběru vhodných základních vín v Champagne a v roce 1904 uvedl prvních 889 lahví zdařilého sektu do prodeje.

Pro sekty výborné kvality použil základní víno získané lisováním celých hroznů odrůdy Pinot noir. Bílé víno z modrých hroznů burgundské odrůdy bylo na Mělníce nazýváno „Labín“. Již v roce 1876, kdy se poprvé zúčastnil „Vinařský spolek pro království české“ výstavy vín Rakousko-uherské monarchie v Mariboru, byl Labín zařazen mezi nejjemnější vína rakouská a vyznamenán první cenou.

Mělnický sekt vyrobený z Labínu byl pak vyznamenán na třech velkých výstavách (V Lipsku, Lutychu a ve Vídni v letech 1904, 1905, 1906) zlatými medailemi jakožto prvními cenami. V tehdejší době napsal známý rakouský znalec vín Antonio dal Piaz o mělnickém sektu do Vídeňských vinařských listů: „Na Mělníce jsou nejlepší podmínky pro výrobu šampaňského, totiž čistá sadba Burgundského modrého, velice podobná poloha a skoro stejný útvar půdy i hluboké skalní sklepy se stálou teplotou. Mělnický sekt je jedno z nejlepších vín šumivých a vyrovná se každému lepšímu francouzskému.“ Prof. Ing. Vilém Kraus,CSc.

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – výročí v říjnu 2008 19. října 1938 se dožívá 50 let vrchní zemědělský rada Jan Kynčl. Narodil se 19. října 1888.

Po studiích se postupně vypracoval až do funkce profesora Zemského pomologického ústavu v Praze-Troji, později v Brně-Bohunicích. V r.

1922 byl ustanoven referentem Ministerstva zemědělství pro ovocnicko-vinařské a zahradnické školy a od r. 1926 státním inspektorem těchto škol, byl místopředsedou státní zkušební komise.

Sepsal učebnici zahradnictví a je spoluautorem Zahradnického a ovocnicko-vinařského slovníku naučného. 1938, VO, roč. 32, č. 10, str. 239 Leopold Feuereisen, ředitel Lobkowiczkého vinařství a obchodní rada, se 21. října 1938 do-

žil 50 let. Narodil se v Brně, vystudoval v Klosterneuburgu a ihned po absolvování v r. 1909 nastoupil do služeb Lobkowiczkého vinařství.

Prvním jeho činem byla výstavba zámecké vinárny, která velmi oživila turistiku a pověst Mělníka.

1938, VO, roč. 32, č. 10, str. 140

V úterý 5. října 1948 zemřel předseda Sdružení vinařsko-ovocnických a zahradnických škol Ing. Jan Přibyl ve věku 38 let. Studoval na Pomologickém ústavu v Praze-Troji, pak na.

VOVaZŠ v Mělníku, studium ukončil v Praze, kde byl promován inženýrem.

1948, VO, roč. 41, č. 5–6, str. 78

Podle informací z novin byl stanoven kontingent vína, který pro zemi Moravskoslezskou byl 63 250 hektolitrů, z toho nejvíce pro okres Mikulov 27 500 hektolitrů. Kontingent byl určen vzhledem k nesplnění dodávek hroznů v roce 1948.

1948, VO, roč. 41, č. 5–6, str. 70

24. října 1948 se dožil 70 let Hubert Ofner, správce vinic v. v. v Blatnici pod Sv. Antoníčkem, zakladatel a dlouholetý funkcionář vinařské besídky v Blatnici, propagátor Blatnického Roháče.

1948, VO, roč. 41, č. 7–8, str. 100 Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša, Lednice

(10/2008)

Vinařský obzor můžete zakoupit v těchto prodejnách vinařských potřeb: BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Čejkovská 35

691 02 Velké Bílovice

519 346 238

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10 692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 259, 602 734 499

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Zámky a semena, Janíček nám. Míru 21 667 01 Židlochovice 602 506 537 Svatopluk Pokud vaše prodejna vinařských potřeb mezi výše uvedenými není a měli byste zájem si sem pro váš výtisk Vinařského obzoru chodit, sdělte nám to!

Vaše redakce – tel.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

497

řádková inzerce l Prodám vinný sklep v Boleradicích vhodný pouze k uskladnění vína, užitná plocha 95 m2, archív na cca 12 tis. lahví. Cena dohodou. Více informací na tel.: 732 373 615 l Prodám hydraulický vertikální lis WOTTLE O koše 90 cm, nerez misa. Tel.: 519 431 294, 732 717 755 l Prodám nepoužitý soudek 20 l, výr. Moravského bednářství. Cena dohodou. Tel.: 606 788 302 l Prodám vakuový kaolis C26 + novou výběvu. Tel.: 736 239 312 l Prodám čejkovický mulčovač, šířka 145 cm. Tel.: 731 542 034 l Koupím starší, ale udržované skleněné demijony se závitem. tel.: 775 197 443 l Prodám kameninové nádoby na víno. Obsah 500 lt. a 250 lt. Cena dohodou. Tel.: 777 309 291 l Prodám elektrickou zátkovačku lahví stav jako nová, pořízena nová 12. měsíc 2007, servis od Zama sudy pořizovací cena 75 000 + DPH, prodám za 55 000 + DPH.

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice

Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ

Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití.

V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY

autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

999 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Ampelografia Slovenska 820 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč Filosofie vína – Průvodce po Onom světě 220 Kč Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci 495 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

(10/2008)

499

V Polešovicích o TOP Víno Slovácka 2008 Proti loňsku, kdy zde slavnosti proběhly poprvé po 50 letech, přidala jejich významu soutěž TOP Víno Slovácka 2008. A velkému zájmu se kromě kulturního programu těšila i procházka Vinařskou uličkou s deseti otevřenými sklepy nabízejícími ochutnávku vín i čerstvého burčáku. „Soutěž TOP Víno Slovácka 2008, Zlínský kraj, se liší od jiných vinařských soutěží tím, že byla hodnocena vína pouze z poslední sklizně, ne starší ročníky, proto vyhodnocení proběhlo až v září. Soutěž je uznána Ministerstvem zemědělství a hodnotit mohli pouze hodnotitelé, kteří museli mít platný doklad o senzorické zkoušce. Oceněná vína budou moci být přímo na láhvi označena získanou medailí TOP Víno Slovácka 2008,“ uvedla ředitelka Okresní agrární komory ČR a Zemědělského svazu, územní organizace v Uherském Hradišti, Karla Malinová.

Do prvního ročníku byla přihlášena vína z hroznů révy vinné mající původ na území ČR, vyrobená na území Slovácka ve Zlínském kraji.

K hodnocení bylo předloženo 58 vzorků vín, 47 bílých a 11 vzorků červených vín. „Bylo oceněno 10 nejvýše hodnocených vín, tato obdržela certifikát a zlatou medaili TOP Víno Slovácka 2008. Věřím, že soutěž bude obohacením společenského života v regionu Slovácka a poslouží k propagaci kvalitních moravských vín a ocenění záslužné práce vinařů,“ řekla Karla Malinová.

Vinařům předali ocenění a pogratulovali náměstek ministra zemědělství Stanislav Kozák, hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš, prezident.

Agrární komory ČR Jan Veleba a předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský.

V areálu Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích, kam krojovaný průvod přišel z centra městysu, návštěvníci vinařských slavností vyslechli modlitbu vinaře, zatleskali vystoupení bohyň úrody z kroužku břišních tanečnic. Pak měly premiéru děti z folklorního kroužku Polešovjánek. Budoucí vinaři a vinařky předvedli „zarážení hory“ se vším, co k tomu patří a nic nezaostali za tím, co v loňském roce předvedli jejich tátové a dědové.

Spoustu legrace pak přineslo lisování hroznů, do něhož se nohama zapojila mladá děvčata, a čerstvá šťáva chutnala všem. Podvečer povedeného dne už patřil procházce Vinařskou uličkou, kde se nejen koštovalo, ale i povídalo a zpívalo dlouho do večera.

Jan Růžička Foto archiv autora

Deset vyhodnocených vín s nejvyšším počtem bodů, která získala certifikát TOP Víno Slovácka 2008: pořadí

odrůda

přihlašovatel

1.

2.

Chardonnay Rulandské bílé

3.

Chardonnay

4.

Cabernet Moravia

5.

Sauvignon

Míša Nikodém Míša Nikodém Šlechtitelská stanice vinařská Balíček Ondřej ABART, s. r. o., vinné sklepy

6.

Cabernet Sauvignon

Víno Blatel, a. s.

7.

Rulandské bílé

Víno Zlomek-Vávra

8.

9.

10.

Tramín červený Tramín červený Svatovavřinecké

Hruška Michal Vaďura Jaroslav Sovín, vinný sklep

místo, obec Polešovice Polešovice

počet bodů 87,2 86,0

Polešovice

85,7

Jalubí

85,2

Velehrad

84

Blatnice p. Sv. Ant. Boršice u Blatnice Jalubí Polešovice Boršice

84,0 83,7 83,5 83,5 83,2

V areálu ŠSV bylo veselo

Filosoe vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás

220 Kč (vč. 9% DPH)

Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze ze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka.

Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosofie vína a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mně donutili okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováním způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit… Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Fota k článku P. Pavlouška na str. 456

Auxerrois – hrozen, foto R. Stávek

Auxerrois – pupen, foto P. Pavloušek

Auxerrois – vrchol letorostu, foto P. Pavloušek

Auxerrois – hrozen, foto P. Pavloušek

Auxerrois – keř, celkový pohled, foto P. Pavloušek

Auxerrois – list, foto P. Pavloušek

Auxerrois – detail keře, celkový pohled, foto P. Pavloušek