Vinařský obzor č. 11/2009 by Časopis Vinařský obzor

V centru obchodu

INTERVITIS INTERFRUCTA Mezinárodní veletrh technologií vína, ovoce, ovocných šťáv a lihovin

Sklízejte úspěchy TECHNOLOGIE PĚSTOVÁNÍ A SKLIZNĚ

ZPRACOVÁNÍ A ŘÍZENÍ PROCESŮ

PŘIBLIŽNĚ 600 VYSTAVOVATELŮ Z 30 ZEMÍ

TECHNOLOGIE PLNĚNÍ A OBALŮ

MARKETING A ORGANIZACE

MEZINÁRODNÍ KONGRES

24.-28. BŘEZNA 2010 NOVÉ VÝSTAVIŠTĚ STUTTGART www.intervitis-interfructa.de www.dwv-online.de/kongress Kontakt: Česko-německá obchodní a průmyslová komora Lenka Výborna | Tel.: +420-221 490 345 | vyborna@dtihk.cz

V březnu 2010 se Německo stane

výstavištěm č. 1 pro mezinárodní obchod s vínem.

Inzerce ve Vinařském obzoru přináší ovoce!

(11/2009)

487

Obsah Z redakční pošty ..................................................................................................................................................................................................... 488 Spolkové informace Martin Půček: Vinařství roku 2009....................................................................................................................................................................... 490 Informace ze SV ČR ................................................................................................................................................................................................ 490 AREV má nového viceprezidenta ....................................................................................................................................................................... 491 Informace z Vinařského fondu Přehled tematických okruhů a výstav pro termín podávání žádostí o podporu z Vinařského fondu 1. 1.–15. 2. 2010 .............................. 491 Informace o jednání Rady Vinařského fondu dne 20. 10. 2009 ...................................................................................................................... 521 Vinohradnictví Milan Hluchý: Projekt „Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví“ odstartoval .......................................................................................... 493 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Cabernet Moravia .................................................................................................................... 499 Martin Křístek: Po stopách amerických rév – Vitis aestivalis.............................................................................................................................. 500 Bronislav Pavelka: Ověřování hroznů révy vinné sklizně 2008 .......................................................................................................................... 501 Blíží se termín pro prohlášení o produkci a sklizni .......................................................................................................................................... 503 Vinařská technologie Pavel Pavloušek: Využití mikrooxidace při výrobě červených vín ...................................................................................................................... 504 Realizace synergie mezi enzymatickým preparátem a kvasinkami k posílení a stabilizaci barvy červených vín ........................................ 505 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Výrobní a skladovací haly ve vinařské produkci ................................................................................................... 506 Mojmír Baroň: Možnost rapidního zvýšení účinnosti oxidu siřičitého pomocí C8 a C10 mastných kyselin .................................................. 509 Optimalizace extrakce a stabilizace polyfenolů ................................................................................................................................................ 510 Kvalita vinných hroznů a ekologická bezpečnost vinařských produktů .......................................................................................................... 511 Vliv karbonické macerace na chemické složení mladých bílých vín............................................................................................................... 511 Obchod vínem Svatomartinské 2009 ........................................................................................................................................................................................... 512 Seznam Svatomartinských vín 2009 ................................................................................................................................................................... 515 Zdeněk Vrbík: Případová studie [yellow tail] ....................................................................................................................................................... 519 Jiří Sedlo: Zahraniční obchod s vínem České republiky ve vinařském roce 2008/2009 ................................................................................ 521 Vinařství v zahraničí Martin Křístek: IV. Konvent polských vinařů ....................................................................................................................................................... 517 Vinařská historie Jitka Matuzsková: K historii vinohradnických staveb na Moravě ....................................................................................................................... 527 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety..................................................................................................................................................... 531 Historické události a osobnosti v minulém století – listopadová výročí .......................................................................................................... 531 Zprávy Zprávy .................................................................................................................................................................................................................... 532 Kalendář vinařských akcí ......................................................................................................................................................................................... 532

488

(11/2009)

Vinařský obzor číslo 11, ročník 102 (2009) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Martin Půček (e-mail: martin.pucek@svcr.cz) Editor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: marketa.novakova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (drugin@tiscali.cz) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Tisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2010: V redakci – 1 číslo 46 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 80 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 529 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 5. 11. 2009 Toto číslo vychází 10. 11. 2009 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Vážená redakce, navštěvuji různé vinotéky a setkávám se se stáčením sudových vín do lahví z plastu PET. Prosím vás o informace ke stáčení, přepravě a balení vína, případně lihovin, do PETu ve srovnání se sklem, vlivu na senzorické vlastnosti apod. Možná jste na toto téma již publikovali, případně máte kontakt na osobnost z fakulty v Lednici, vinaře, který se touto problematikou zabývá. Jiří Škvařil Co se týká obalů PET, není nutné se bát nějakých zdravotních rizik. Snad jen je nutné dbát na mikrobiologickou čistotu (proto se burčák může prodávat jen v nových obalech). Pro víno mají jednu nevýhodu. Stěny PET obalů jsou prostupné (sice minimálně) pro kyslík a po skladování delší dobu víno více nazrává nebo může i oxidovat. Problematika PET, co se týká ftalátů, je oproti PVC nepodstatná. Skupiny ftálátů v plastových obalech: 1. Ftaláty v PVC Ftaláty jsou organické látky, soli kyseliny ftalové. Největší použití našly jako změkčovadla (plastiﬁkátory) umělých hmot (např. PVC – polyvinylchlorid). Jako změkčovadlo se nejčastěji používá di-2-ethylhexylftalát (DEHP). Množství ftalátů v potravinových obalech je dáno hygienickými předpisy (vyhláška č. 38/ /2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, se změnami 186/2003 Sb. a 207/

/2006 Sb. a č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let). Ftaláty se mohou z PVC obalů uvolňovat a pronikat do potravin a nápojů, protože jejich molekuly nejsou v materiálu vázány pevnou chemickou vazbou. Molekuly ftalátů jsou spíše rozpustné v tucích, to znamená, že se snáze vyluhují (rozpouštějí, pronikají) do poživatin obsahující tuky a oleje. 2. Polyetylentereftalát (PET) Další materiál s obsahem ftalátů je polyethylentereftalát (zkratka PET), ze kterého jsou vyráběny nápojové láhve – PETky. Polyethylentereftalát je organický polymer, skládající se z monomerů ethylenu a tereftalátu pospojovaných pevnou chemickou vazbou. Ftaláty tak do nápojů v PETlahvích nepronikají. Molekuly tereftalátu (odvozené od kyseliny tereftalové) jsou zabudovány do struktury makromolekuly a mohou se uvolnit až při rozpadu materiálu, např. na skládkách nebo při neodborném spalování (např. doma), proto je žádoucí použité láhve nepálit ani nevhazovat do kontejnerů na směsný odpad, který skončí na skládce, ale do kontejneru na separovaný odpad (PETláhve, popř. plasty), který je ještě určitým způsobem využit. Výsledným produktem recyklace již nejsou znovu nápojové láhve, ale např. syntetická textilní vlákna. literatura: www.ekoporadna.cz Jaromír Veverka

VINAŘSKÉ FÓRUM nestačí vám místo zde a chcete vést vinařskou diskuzi či nám a ostatním čtenářům sdělit váš názor více než 10× ročně na stránkách VO? Pak zkuste diskuzní fórum na našem webu www.vinarskyobzor.cz redakce

(11/2009)

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

489

197 Kþ 190 ,(vč. 9% DPH)

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

490

(11/2009)

Vinařství roku 2009

Informace ze SV ČR

A máme to doma. Myslím, že v perfektní kvalitě, i když ne v množství, které bychom si přáli. Jestliže původní předpoklad odhadu sklizně předznamenával velkou sklizeň, tak vlastní výsledek je odlišný. Onen nižší výnos je hlášen také z Evropy. Sousední Rakousko již podruhé snížilo odhad sklizně a poslední čísla hovoří o 30% snížení množství hroznů oproti roku 2008. Obdobně i Německo zaznamenalo méně hroznů, i když propad není tak velký. V každém případě přírodě poručit nemůžeme, a ono menší množství je vyváženo zmíněnou kvalitou. Zcela jistě si řada vinařů ponechala ještě něco na sladkou lahůdku, tak se můžeme jen těšit, kdy přijdou mrazy. Každopádně vinobraní proběhlo v dobré pohodě, při více než krásném počasí, a věřím, že na tento rok budeme dlouho vzpomínat. Svaz vinařů České republiky po celý rok 2009 projednával problematiku stavovského ocenění a svým usnesením se rozhodnul vyhlásit udělení titulu Vinařství roku s doplněním o letopočet. První ročník, a tedy první ocenění bude mít číslovku 2009. „Vinařství roku 2009“ je prvním ročníkem ocenění, které bude každoročně udělováno Svazem vinařů České republiky. Ocenění má za cíl každoročně vybrat nejlepší vinařskou ﬁrmu (fyzickou nebo právnickou osobu), která svým podnikáním v oboru vybočuje z řady ostatních vinařství v ČR. Cílem ocenění je také vybudit mezi vinaři soutěživého ducha a porovnat výsledky jejich činnosti v daném roce. Pravidla ocenění jsou dána statutem, který na svém jednání schválilo představenstvo Svazu vinařů České republiky. Soutěže se může účastnit vinařství – fyzická nebo právnická osoba, která je dle zákona plátcem do Vinařského fondu, avšak pouze na základě nominace od vyjmenovaných odborných institucí. Pro letošní rok byly jmenovány tyto instituce: Představenstvo SV ČR; Správní rada Národního vinařského centra, o. p. s.; Rada Vinařského fondu; Vinařská akademie Valtice; SVIŠV Valtice; Ústav vinohradnictví a vinařství ZF MZLU Brno v Lednici; Asociace someliérů České republiky; Asociace hotelů a restaurací ČR; Českomoravský svaz vinařských podniků; Ekovín; Sdružení šlechtitelů révy vinné; Moravín – Svaz moravských vinařů se sídlem ve Valticích; Cech českých vinařů; Představitelé odborného tisku (Víno revue, Sommelier, Horeca); Čestní členové SV ČR. Tyto instituce mohou nominovat dle jejich názoru vinařství, která se svou činností zasloužila o rozvoj oboru a vyhovují uvedeným kritériím. Svaz následně tyto nominace sečte dohromady, seřadí a získá pořadí pěti ﬁrem, které získaly nejvíce nominací. Komise stanovená ze členů představenstva následně těchto pět vinařství objede a ohodnotí dle daných pravidel a kritérií. Tato pravidla jsou dána statutem ocenění. Vítěz bude vybrán dle zisku bodových ohodnocení, která budou brát v úvahu úspěchy vinařství na tuzemských a zahraničních soutěžích, účast na veletrzích, zapojení vinařství do agroturistiky, zpracování výhradně vlastní a domácí produkce hroznů, hygienu podniku, stav vinic a další. Vyhlášení vítěze a udělení titulu Vinařství roku 2009 proběhne v březnu 2010 na akci, která se připravuje v souvislosti se Salonem vín České republiky za účasti významných osobností České republiky, tisku a samozřejmě vinařů. Součástí ocenění bude také udělení hodnotné plakety, která bude vyrobena v originále ve dvou vyhotoveních. Jednu obdrží vítězné vinařství a druhá bude instalována v Národním vinařském centru ve Valticích v Síni slávy vinařství České republiky, která se v souvislosti s tímto oceněním zřizuje. K celému ocenění je nutno podotknout, že vinařství, které titul získá, ho bude moci užívat v souvislosti se svým podnikáním bez časového omezení, avšak vždy s uvedením daného ročníku. Stejně tak při zneužití tohoto ocenění bude sankcionováno v případě zavádějícího označování. Jedno vinařství bude moci titul získat znovu nejdříve za 10 let od udělení posledního ocenění. Svaz vinařů pevně doufá, že titul vzbudí mezi vinaři soutěživého ducha a jako další část v celé pyramidě marketingu vína v ČR povede k další medializaci oboru, daného vinařství, nebo přímo konkrétní fyzické osoby. Další informace o ocenění jsou k nalezení na webu www.svcr.cz/vinarstvi-roku. Martin Půček, tajemník SV ČR

V pátek 25. 9. se předseda SV ČR zúčastnil slavnostního zasedání Vědecké rady ZF v Lednici. Jednání se uskutečnilo jako vzpomínkové při příležitosti devadesátileté existence univerzity. 29. 9. proběhlo jednání redakční rady časopisu Vinařský obzor. Jednalo se o výjezdní zasedání a konalo se na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích. Předseda redakční rady RNDr. Z. Habrovanský přítomným ukázal řadu novošlechtění a odrůd v době zralosti. RR projednala, mimo standardní program, své návrhy na rekonstrukci a doplnění členů, které prostřednictvím předsedy navrhne představenstvu SV ČR. 13. 10. se předseda účastnil tiskové konference v Praze a tajemník stejné akce v Brně. Tyto tiskové konference byly uspořádány Vinařským fondem ve spolupráci s NVC, o. p. s., a SV ČR za účelem informování veřejnosti o letošním Svatomartinském víně, průběhu sklizně a vyhlášení ocenění titulem Vinařství roku 2009. Ve středu 14. 10. se předseda zúčastnil obdobné akce v Bratislavě. Letos se totiž Svatomartinské poprvé rozšiřuje i na Slovensko. Ve dnech 14.–15. 10. se tajemník účastnil veletrhu Viteff ve francouzském měste Epernay, kde zároveň proběhlo jednání AREVu. Na jednání zasedalo představenstvo CEPV, které zvolilo svého nového prezidenta Claudia Rossa z Itálie. Pan Rosso je zároveň dle statutu organizace prvním viceprezidentem AREV. Blíže uvnitř čísla. 26. 10. projednali předseda s tajemníkem možnosti spolupráce s ﬁrmou CCV z Brna, která zajišťuje programování Registru vinic. 27. 10. proběhlo druhé jednání komise pro VOC. Členové komise znovu diskutovali problematiku vytvoření účinné ochrany produkce moravského vína a jeho značení a dospěli k názoru, že je třeba vše směrovat cestou celkové ochrany stávající kategorie jakostních vín a jakostních vín s přívlastkem. Dohodli se na závěrech rozpracovat variantu povinných „banderolí“ na láhev včetně ověřování všech jakostních vín a jakostních vín s přívlastkem důvěrníky SZPI. Tento návrh bude předložen představenstvu SV ČR k projednání. 29. 10. se tajemník účastnil druhého kola hodnocení vzorků pro zatřídění Svatomartinských vín, které proběhlo ve Valticích v NVC. Komise vybraly 211 Svatomartinských vín od 89 výrobců. Blíže uvnitř tohoto čísla. (js+mp)

(11/2009)

491

AREV má nového viceprezidenta Delegáti jednomyslně zvolili pana Claudia Rossa z Piemonte. Pan Rosso je předsedou sdružení vinařů Barolo, Barbaresco a Vini d´Alba a je nástupcem za dr. Reinhardta Mutha (Německo) a jeho předchůdce Pierra Perromata (Francie) ve funkci předsedy CEPV (Komora profesních zástupců) a zároveň automaticky prvním viceprezidentem AREV. Alsasan Raymond Baltenweck byl jednomyslně zvolen zástupcem Claudia Rossa. Jean-Paul Bachy, prezident AREV a prezident region Champagne Ardenne, ve svém blahopřejném projevu zdůraznil význam blízké spolupráce mezi představiteli regionů a jejich příslušnými politickými zástupci. Shrnul závěry AREVu k dokončení reformy SOT s vínem v EU a proběh-

nuvší diskusi k této liberalizaci trhu iniciované dánskou komisařkou Mariann Fischer Boel. Prezident znovu potvrdil absolutní nutnost komunikace nad plánovanou zprávou Komise v roce 2012, která má za úkol vyhodnotit úspěch programu klučení a potvrdit zrušení výsadbových práv. Podotkl, že regulace výsadeb je do budoucna v oboru nutná. Zdůraznil, že pro udržitelný rozvoj regionů, je nutné upevnění na trhu vůči evropskému nesmyslnému liberalismu, který je již dávno praktikován na jižní polokouli ve vinařských státech. V souvislosti s blížícím se jmenováním nových komisařů prezident jménem AREVu doufá, že nový komisař pro zemědělství bude pocházet ze členského „vinařského“ státu. (vo)

Zleva: Claudio Rosso (Piemonte), prezident CEPV a viceprezident AREV, Jean-Paul Bachy (Champagne-Ardene), prezident AREV

Přehled tematických okruhů a výstav pro termín podávání žádostí o podporu z Vinařského fondu 1. 1.–15. 2. 2010 1. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor účastníkům přehlídek, soutěží a výstav vín konaných v roce 2010 dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. a) vyhlášky č. 97/2006 Sb. Podpora se týká účasti na výstavách: Vinex, Vinařské Litoměřice, Víno a destiláty. Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor, max. však 50 000 Kč. 2. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem prostor pro konání přehlídek, soutěží a výstav vín a jejich propagaci konaných v roce 2010 dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. b) vyhlášky č. 97/2006 Sb. Bližší podmínky poskytnutí podpory na jednotlivé typy výstav: Místní výstavy: Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je nutno splnit tato další kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/ /www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 10 000 Kč. Podpora může být poskytnuta pouze na jednu výstavu tohoto typu v konkrétní obci v kalendářním roce. Výstavy regionální (výstavy přesahující svým významem rámec vinařské podoblasti): Kromě podmínek vymezených zákonem č.321/2004 Sb.,

vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je nutno splnit tato další kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/ /www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání výstavy – propagace výstavy v médiích Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 50 000 Kč. Podpora může být poskytnuta pouze na jednu výstavu tohoto typu v konkrétní obci v kalendářním roce. Nominační výstavy (nominační výstavy do Salonu vín ČR, čtyři v jednotlivých vinařských podoblastech Moravy a jedno ve vinařské oblasti Čechy): Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je nutno splnit tato další kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/ /www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání výstavy

492

(11/2009)

– zabezpečení výzdoby a vytvoření důstojného prostředí včetně chlazení vystavovaných vín a zabezpečení široké medializace a reklamy zvoucí na tuto akci Výše podpory: max. do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 100 000 Kč. Výstavy s celorepublikovým významem: Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je nutno splnit tato další kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/ /www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání výstavy – zabezpečení výzdoby a vytvoření důstojného prostředí včetně chlazení vystavovaných vín a zabezpečení široké medializace a reklamy zvoucí na tuto akci Výše podpory: max. do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 300 000 Kč. 3. Podpora úhrady nákladů na konání seminářů, školení a konferencí s vinařskou tematikou dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. d) vyhlášky č. 97/2006 Sb. konaných v roce 2009 a 2010. Součástí žádosti musí být přesný rozpis náplně semináře/školení/konference a konkrétní cílová skupina. Výše podpory: do 80 % nákladů na pronájem prostor pro konání semináře, výrobu podkladových materiálů a odměny přednášejícím a pomocnému personálu: a) maximálně však 5 000 Kč pro místní vzdělávací semináře a školení pro vinaře a vinohradníky pořádané v jednotlivých obcích; podpořena může být pouze jedna vzdělávací akce v obci v kalendářním roce b) maximálně však 50 000 Kč pro vzdělávací semináře a školení pro odbornou i laickou veřejnost, kdy charakter akce přesahuje vinařskou podoblast c) maximálně však 150 000 Kč pro odborné konference celostátního významu nebo cyklus seminářů/školení Kromě podmínek vymezených zákonem č.321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v podkladových materiálech k akci – u bodu b) a c) umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce 4. Podpora úhrady nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci akcí na rozvoj vinařské turistiky dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. f) vyhlášky č. 97/2006 Sb., a to akcí typu „svěcení, křty vína“, „otevřené sklepy“ a slavnosti vinobraní konaných v roce 2009 a 2010. Bližší podmínky poskytnutí podpory na jednotlivé typy akcí: Křty, svěcení vína: Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato další kritéria:

– registrace akce v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci Výše podpory je stanovena do 90 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, maximálně však 5 000 Kč. Otevřené sklepy: Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 Sb. a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci – umístění poutačů či bannerů s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce Výše podpory je stanovena do 50 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně: – 100 000 Kč pro akce konané v obci s více než 300 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 25 – 50 000 Kč pro akce konané v obci s více než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 10 – 20 000 Kč pro akce konané v obci s méně než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů minimálně 5 Vinobraní: Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 Sb. a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci – umístění poutačů či bannerů s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce Výše podpory je stanovena do 50 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně: – 300 000 Kč pro vinobraní s celostátním významem – 100 000 Kč pro vinobraní v obcích s více než 300 ha registrovaných vinic nebo obcích, kde význam slavnosti vinobraní přesahuje vinařskou podoblast – 20 000 Kč pro vinobraní v ostatních obcích 5. Podpora úhrady nákladů na autorské honoráře a výrobu tištěných materiálů dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. e) vyhlášky č. 97/2006 Sb., a to propagační tiskoviny vinařských obcí (mikroregionů) obsahující informace o vinařské tradici a současnosti obce/regionu, vinařích zde působících a dalších záležitostech spojených s vínem. Výše podpory může dosáhnout až 50 % nákladů spojených s výrobou tiskovin, maximálně však 20 000 Kč. Podmínkou poskytnutí podpory je umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře vydání publikace Vinařským fondem. (vf)

(11/2009)

493

Projekt „Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví“ odstartoval Ing. M. Hluchý, Ph.D., Svaz Ekovín

Autory projektu je z české strany dr. M. Hluchý, z rakouské strany pak dr. Wilfried Hartl. Jde o projekt, jehož cílem je minimálně evropsky nová myšlenka prolnutí zájmů špičkového zemědělství, v tomto případě vinohradnictví, se zájmy ochrany přírody na jednom území, to znamená ve vinicích. Na základě dosavadních výsledků ekologizace vinohradnictví u nás a v Rakousku se totiž ukazuje reálná možnost na jedné ploše jak produkce velmi kvalitních hroznů umožňujících výrobu skutečně velkých vín, tak významná podpora zachování biodiverzity jak zemědělské krajiny, tak přírodovědně nejcennějších zbytků původní krajiny chráněné v přírodních rezervacích. V červnu roku 2009 byl projekt přijat a jeho realizátoři začali s přípravnými pracemi. Základní premisou projektu je skutečnost, že vinice mají z hlediska ochrany přírody mimořádný potenciál. Protože jsou velmi často situovány v těsné blízkosti nejcennějších, chráněných zbytků přírodních ekosystémů, může aplikace „tvrdých“ technologií výrazně poškodit sousedící zbytky přírodních ekosystémů. Tento efekt je ještě dnes doložitelný například zbytky DDT v půdách Pálavských přírodních rezervací. Naopak v případě citlivé aplikace vhodného ozelenění vinic a vyloučení neselektivních pesticidů se vinice mohou nejen stát domovem mnoha ohrožených a vzácných druhů hmyzu a rostlin, ale mohou se znovu propojit jako jakési „mosty“, dnes vzájemně izolované zbytky přírodních ekosystémů. Izolace relativně malých populací ohrožených druhů rostlin a hmyzu na posledních zbytcích přírodních ekosystémů, představujících pro tyto druhy v „moři“ zemědělské krajiny jakési „ostrovy“, je jednou z významných příčin vymírání ohrožených druhů. Tak jako není z důvodu genetického driftu dlouhodobě životaschopná izolovaná populace několika desítek až set tygrů v národním parku uprostřed hustě obydlené krajiny na jihu Indie a je jen otázkou času, kdy v dů-

sledku vzájemného křížení relativně příbuzných jedinců zanikne, tak nejsou dlouhodobě životaschopné ani mnohé populace vzácných a ohrožených druhů našich rostlin a hmyzu v zoufale malých zbytcích přírodních ekosystémů, byť byly chráněny desítkami zákonů. Na modelové skupině denních motýlů bylo prokázáno (Hluchý M. a kol., 2008, Hluchý, M., Laštůvka, Z., Marek. et al., 2009), že v průběhu posledních sta let poklesl počet druhů denních motýlů na území dnešní CHKO Pálava z původních 145 druhů na 115 druhů. Z těchto 115 druhů je dalších asi 15 aktuálně ohroženo vymřením. V případech některých druhů je prokazatelné, že příčinou je právě izolovanost příliš malých populací na posledních zbytcích jihomoravských stepních lokalit, v řadě případů je vysoce pravděpodobné, že se na jejich vymření podílely i úlety pesticidů z vinic do přírodních rezervací. Naopak o vysokém potenciálu ekologicky obhospodařovaných vinic (a to jak integrovaně, tak ekologicky v úzkém slova smyslu) pro ochranu přírody svědčí výskyt asi 80 % druhů denních motýlů ve třech integrovaných a třech biovinicích, vezmeme-li za základ našich propočtů 67 druhů zjištěných na třech srovnávacích lesostepních plochách (Pouzdřanská step, Sv. kopeček u Mikulova, Ječmeniště), reprezentujících to nejzachovalejší z jihomoravské přírody. Projekt má čtyři základní části: 1. Tvorbu propagačních a vzdělávacích kurzů pro vinaře, pracovníky ochrany přírody, učitele, studenty, konzumenty vína aj. Tuto část zpracuje rakouský partner a nám ji po otestování předá. 2. Výzkumnou část, v jejímž rámci budou na třech jihomoravských a dvou vídeňských lokalitách budou založeny pokusy s různým ozeleněním vinic. 3. Třetí naplánovanou částí je praktické ozelenění optimálními směsmi osiv a náhrada insekticidů feromony na zhruba 800 ha jihomoravských vinic. 4. Čtvrtou částí projektu je pak optimalizace okolí vinic (úvratě, okolí plotů, polních cest atd.) Zmiňme detailněji alespoň druhou a třetí část projektu. V rámci experimentální části pro-

jektu je u nás plánováno ve třech vinicích s různými půdními podmínkami (Novosedly, Mikulov a Popice) experimentální osetí jak meziřadí, tak v některých variantách pokusů i prostoru pod keři révy vinné v různě starých vinicích vždy několika variantami bylinných směsí. Následně budou hodnoceny výživářské parametry jak v půdě, tak v rostlinách révy vinné, dále zde budeme testovat vlhkost v různých půdních horizontech a vhodnou agrotechniku. Průběžně bude hodnocen zdravotní stav révy vinné a v neposlední řadě budou z pokusných ploch sklizeny vzorky hroznů, u kterých bude detailně vyhodnocena jak jejich kvalita, tak kvalita z nich vyrobeného vína. Toto víno bude hodnoceno jak senzoricky, tak analyticky. V třetí části projektu orientované na praktickou ekologizaci zhruba 800 ha jihomoravských vinic v okolí přírodních rezervací půjde v první řadě o aplikaci poznatků získaných v oblasti optimálního ozelenění vinic do praxe. Základním prvkem této části projektu bude osetí vybraných vinic vhodnými směsmi bylin a náhrada aplikací chemických insekticidů aplikací feromonů, chránících vinice před škodlivými obaleči. Výběr bylinných druhů a jejich sestavování do směsí pro osetí jak experimentálních vinic, tak později dalších vinic, probíhá v úzké spolupráci s našimi rakouskými kolegy. Tím se dostáváme k dalšímu významnému prvku projektu, kterým je mezinárodní transfer know-how. Od našich rakouských kolegů a dalších zahraničních partnerů získáváme informace, které bychom jinak draze metodou pokusů a omylů získávali sami. V rámci transferu know-how již skupina našich řešitelů projektu a vinařů, v jejichž vinicích budou experimenty probíhat, navštívila dvě rakouská špičková ekologická vinařství, v jejichž vinicích jsou již 17 let uplatňovány v rámci bioprodukce různé způsoby ozelenění jak meziřadí, tak prostoru pod keři révy vinné. Při této návštěvě bylo mimořádně zajímavé srovnání různě ozeleněných vinic (střídavé ozelenění kombinované s černým úhorem, celoplošné ozelenění, přičemž meziřadí byla střídavě oseta různými směsmi bylin stejně jako prostor podkeří révy) se sousedními buď zatravněnými vinicemi, nebo vinicemi s plošným černým úhorem. Zajímavé bylo především srov-

494

(11/2009)

nání intenzity růstu révy a zdravotního stavu vinic, především z pohledu citlivosti révy k napadení plísní révy (peronosporou). To, že ozelenění vinic má výrazný vliv na napadení révy padlím a botrytidou, je dnes všeobecně známou skutečností. Ale vidět významné rozdíly v napadení peronosporou bylo pro nás novinkou. Mimořádně zajímavá byla rovněž návštěva ploch v okolí těchto vinic, kde se osvícení rakouští vinaři velmi dobře starali o kousky obecní půdy v okolí svých vinic. Na těchto vždy několik desítek arů velkých plochách byla krásná, bohatě diverziﬁkovaná stepní vegetace plná vzácného hmyzu. Vinaři si po pokosení této vegetace v různých termínech „osévají“ vinice primitivním způsobem, to znamená namulčováním pokoseného rostlinného materiálu do vinice. Tak poměrně efektivně zvyšují biodiverzitu viniční bylinné vegetace, aniž by museli nakupovat extrémně drahé, mnohdy také úplně nedostupné osivo vzácných druhů stepních rostlin. Samozřejmě i součástí tohoto projektu, tak jako všech předchozích projektů (Ekologizace vinic v CHKO Pálava 1994–1996, PHARE 2001–2002), bude monitoring změn biodiverzity vinic a jejich okolí. V rámci transferu know-how v tomto projektu také již v srpnu letošního roku proběhla velmi zajímavá studijní cesta našich vinařů do Maďarska. V příštím roce by analogicky měli účastníci projektu absolvovat studijní cestu po rakouských ekologických vinařstvích a v následujícím roce pak obdobnou cestu po německých, alsaských a švýcarských ekologických vinařstvích. Součástí přenosu informací vinařům bude i systém školení v pedologické problematice, v otázkách optimalizace výživy révy, botanické charakteristiky jednotlivých typů ozelenění, speciálních problémů ochrany vinic (křísi, stolbur, méně známé houbové choroby atd.) a funkční biodiverzity. Významnou součástí aplikační části projektu bude i náhrada neselektivních insekticidů feromonovým matením samců obalečů. Tato z ekologického hlediska bezkonkurenčně nejse-

lektivnější metoda ochrany vinic byla v posledních pěti letech u nás vycizelována, takže dnes je standardně na ploše větší než 2 000 ha dosahováno účinnosti mezi 99 % až 100 % při snížení nákladů na úroveň srovnatelnou s běžnou chemickou ochranou. Díky tomu, že se podařilo otestovat na větších plochách postupné snižování dávek feromonových odparníků až na úroveň 40 % počáteční dávky feromonových odparníků, je metoda nejen bezkonkurenčně nejúčinnější, ale ve srovnání s aplikacemi chemických insekticidů i cenově plně konkurenceschopná. Tyto technologické prvky budou naopak součástí transferu know-how od nás do Rakouska. Pokusme se na závěr shrnout praktický přínos projektu pro naše vinohradnictví Kromě přímé ekologizace (ozelenění vinic a náhrada insekticidů) na asi 800 ha vinic v blízkosti chráněných přírodních ploch bude jistě hlavním přínosem získání zkušeností s prací s bylinným porostem vinic. Tímto způsobem je totiž možno mělce kořenící révu přinutit konkurencí bylinného porostu kořenit hlouběji, v suchých periodách je možno pokosením, případně i částečným podříznutím bylinné vegetace omezit transpiraci vody z půdy, podporou mineralizace provzdušněním půdy podpořit uvolňování živin. U slabě rostoucích, starších vinic je možno přisetím bobovitých rostlin do meziřadí vinici „přihnojit“ a podpořit tak jejich růst, naopak u příliš bujně rostoucích vinic je možno konkurencí pod řadami ztlumit bujný růst révy atd. Pokud by se nám podařilo zvládnout práci s vegetací pod keři révy, byla by šance podstatně omezit negativní vliv agrotechnických zásahů poškozujících keře révy, což je bolestí většiny našich podniků. Tímto způsobem se zároveň podstatně zefektivní a posílí i celý systém ekologického vinohradnictví, což bude mít do budoucna zcela jistě význam i při čerpání dotací. Vzhledem ke skutečnosti, že nenarušená, zdravá a krásná příroda je a bude stále vyhledávanějším „zbožím“, jistě bude do budoucna možné využít pro marketing špičkových vín

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek

i skutečnost, že při jejich produkci ještě zcela mimořádným způsobem chráníme přírodu. Tato nová, marketingově zajímavá skutečnost se již dnes v některých firmách začíná uplatňovat. A abychom při hledání efektů pro vinaře nezapomněli na efekty ochranářské: Zcela jistě dojde k dalšímu zvýšení biodiverzity naší zemědělské krajiny, čímž, jak věřím, může zemědělství nabýt historicky novou funkci. Z role devastátora (a žel, tak tomu dodnes ve většině případů díky našim „moderním“ technologiím je) se dostaneme do role ochránce, aniž by nás to de facto cokoli stálo. Na druhou polovinu listopadu plánuje Svaz Ekovín svolat jak své členy, tak další zájemce o realizaci projektu, na jednání, kde bychom projednali finanční otázky spojené s řešením projektu a také konkrétní výběr ploch zapojených do projektu. Zájemci o spolupráci v této oblasti mohou již dnes kontaktovat realizátory projektu na e-mailové adrese hluchy@biocont. cz. Koncem března 2010 proběhne ve Stuttgartu současně výstava Vinitech a Německý vinařský kongres. Na Kongresu se bude několika referáty účastnit i náš Svaz a ve spolupráci s německými kolegy je dohodnuto společné jednání s výrobci vhodných secích strojů a vhodné techniky pro kosení, mulčování a další agrotechniku na veletrhu Vinitech. Bližší informace o těchto akcích budou rovněž připraveny na výše uvedeném listopadovém jednání. Těšíme se na spolupráci s vámi při dalším zajímavém posunu našeho vinohradnictví ke světové špičce. Literatura: Hluchý a kol., 2008: Výsledky monitoringu biodiverzity tří různě obhospodařovaných typů vinic a srovnávacích lesostepních ploch na jižní Moravě), záv. zpráva MZe ČR. Hluchý, M., Laštůvka, L., Hula. et al., 2009: Butterfly diversity of in vineyards with different management. Proceedings of 16th European congres of lepidopterology, Cluj, 2009.

820 Kþ (vč. 9% DPH)

Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 mm x 297 mm, 320 str. plnobarevných Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(11/2009)

495

JIŽ NYNÍ JE TŘEBA MYSLET NA PŘÍŠTÍ ÚRODU Sklizeň hroznů je z velké části za námi, teploty klesají, zima již na sebe nenechá dlouho čekat. A právě nízké teploty mohou na vinohradech napáchat velké škody. Mráz patří vedle krupobití k nejobávanějším rizikům. Vinobraní poznamenaná zimními nebo jarními mrazy si vinaři bolestně dlouho pamatují. Nahradit chybějící část úrody je pak velice těžké a finančně náročné. Odolnost révy proti mrazu může zkušený vinař pozitivně ovlivnit jednak výběrem vhodného stanoviště a pěstovaných odrůd, správnou agrotechnikou, harmonickým hnojením či úměrným zatížením úrodou. Ani to však, jak ukazuje historie a statistika, nemusí být dostačující. I když dosáhneme těmito opatřeními dobrého vyzrání dřeva, způsobují zimní mrazy velké škody, kdy dochází nejen k poškození oček jednoletého dřeva, ale i starého dřeva a kořenů. Stejně nebezpečné jsou pro naše severní vinohradnické oblasti i jarní mrazy, proti kterým neexistuje téměř žádná účinná, ekonomicky přijatelná ochrana a při kterých dochází k poškození mladých letorostů se základy květů a listů. Co ovlivnit vinař nemůže vůbec, je krupobití v průběhu vegetace. Proto se stále více vinařů proti těmto škodám pojišťuje. Zavolejte nám, nebo nám napište rádi Vám připravíme zajímavou nabídku! POZOR! Lhůta pro uzavření pojištění proti mrazu končí 30. listopadu! Ing. Pavel Bíza tel.: 739 455 394, e-mail: biza@agrapojistovna.cz

... a sklízíte jistotu

498

(11/2009)

Cabernet Moravia – hrozen, list; foto J. Halady

Cabernet Moravia – hrozen; foto P. Pavloušek

Cabernet Moravia – list; foto P. Pavloušek

Cabernet Moravia – vrchol letorostu; foto P. Pavloušek

Cabernet Moravia – pupen; foto P. Pavloušek

Cabernet Moravia – hrozen; foto P. Pavloušek

Cabernet Moravia – keř; foto P. Pavloušek

(11/2009)

499

Praktické poznatky k odrůdě Cabernet Moravia Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je silně ochlupený, načervenalý. Okraje mladých lístků jsou také načervenale zbarvené. List je velký, kruhovitého tvaru, tmavozelený. Listová čepel je troj- až pětilaločnatá s výraznějšími horními výkrojky. Řapíkový výkrojek je překrytý, s průsvitem. Hrozen je velký, kuželovitý, s křidélky u základu třapiny. Uspořádání bobulí v hroznu je většinou husté. Bobule je středně velká, modročerné barvy, voskovitě ojíněná. Dužnina bobule je šťavnatá. Jednoleté dřevo je tmavohnědé. Pěstitelské vlastnosti Cabernet Moravia vyžaduje pro dosažení dobré kvality velmi dobré vinohradnické polohy. V horších polohách poskytuje pouze hrozny na výrobu jakostního vína. Ideální jsou svahovité pozemky s intenzivním slunečním zářením a zároveň dostatečně záhřevné. Lokalita má velký význam pro vývoj optimálního chuťového a aromatického dojmu vína. Nemá ráda suché půdy. Půdy převlhčené však nejsou rovněž vhodné, protože podporují tvorbu velkých bobulí, velký výnos, který není v souladu s dobrou kvalitou hroznů. Hrozny v takových půdách hůře aromaticky vyzrávají. Půdy by měly být dostatečně záhřevné, hlinité a hlinitopísčité. Odrůda dozrává v říjnu, většinou v jeho 2. polovině. Sklizeň je však závislá na požadavcích na jakostní stupeň vína a vývoji aromatických a fenolických látek. Odolnost k houbovým chorobám je střední. Cabernet Moravia je citlivější na plíseň révy, o něco méně potom k padlí révy. Z pohledu dozrávání hroznů je velmi významná ochrana proti srpnové infekci plísní révy, která napadá zejména zálistky a snižuje tím asimilační plochu révového keře. Odolnost proti šedé hnilobě a ostatním hnilobám je dobrá. Z důvodu dlouhého a postupného dozrávání je nezbytná dobrá přímá i nepřímá ochrana proti hnilobám. Velmi významný je u Cabernetu Moravia zimní řez a zelené práce. Vhodným pěstitelským tvarem je střední vedení s nižším kmín-

kem (60–70 cm) a vodorovným tažněm. Podmínkou kvality je velmi dobře upevněná listová stěna s dobrou expozicí maximálního množství listů ke slunci. Jestliže chceme z odrůdy Cabernet Moravia produkovat dobrá jakostní a přívlastková vína je třeba při řezu zvolit nejnižší zatížení – 4–6 oček na m2, což představuje při běžně používaných sponech 8–12 oček na keř. Nižší zatížení není vhodné, neboť tím pouze velmi málo omezíme výnos. Z pohledu kvality je důležitý poměr mezi hmotností hroznu a listovou plochou na letorostu. Z toho vyplývá, že pro dosažení kvalitních hroznů je nezbytná regulace násady hroznů v době vegetace. Nízkým zatížením při zimním řezu se tento poměr nepodaří upravit. Při regulaci násady na každém letorostu ponecháme pouze jeden hrozen. Regulaci je vhodné provádět v době začátku vybarvování bobulí, kdy na keři ponecháme hrozen, který je více vybarvený. Možná je i regulace formou půlení hroznů, která může pozitivně ovlivňovat chuťové vlastnosti vína v oblasti taninů a aromatických látek. Vhodný termín je asi 30–40 dnů po kvetení. Odlistění zóny hroznů je základem pro správný vývoj aromatického charakteru vína. Představa trávovitých „kabernetů“ je chybná. Kvalitní „kabernetové“ víno by mělo mít dominantní ovocný charakter. Hlavním cílem odlistění zóny hroznů je minimalizace obsahu methoxypyrazinů v hroznech, minimalizace obsahu kyseliny jablečné a maximalizace obsahu barviv a jemných taninů. U Cabernetu Moravia je odlistění dvojnásob důležité, neboť v zastíněných hroznech výrazně převládají bylinné tóny. Při odlisťování musíme mít na mysli, že snížíme-li výrazně listovou plochu, vyvoláme nerovnováhu mezi hmotností hroznů a listovou plochou. Je proto vhodné odstranit pouze listy, které přímo zastiňují hrozny. Podnožovou odrůdu volíme na základě půdních podmínek stanoviště. Vhodnou podnoží by mohly být středně bujně rostoucí podnože, jako jsou SO4 a Teleki 5 C. Termín sklizně volíme na základě fenolické zralosti slupky a semen. Zbarvení semen se mění velmi pozvolna a ke hnědnutí semen dochází obvykle až ve druhé polovině října. Významným znakem zralosti hroznů je rovněž změna aromatických látek v bobulích z trávovitých na ovocné, které jsou při ochutnání bobulí

velmi dobře postřehnutelné. Cukernatost je důležitá z hlediska potenciálního obsahu alkoholu. Kvalitní přívlastkové víno by mělo mít obsah alkoholu kolem 13 obj. %. Enologické vlastnosti Technologie výroby vína velmi závisí na vzájemném vztahu mezi cukernatostí, aromatickými látkami v bobulích a fenolickou zralostí. Jedná-li se o výrobu jakostního vína, je většinou cílem dosáhnout vysoce barevného, jemně aromatického vína s hladkou kyselinkou a jemnými tříslovinkami. Při zpracování takové suroviny potom volíme většinou kratší dobu macerace (5–7 dnů) za optimálních teplotních podmínek (25–28 °C), kdy dochází k rychlé extrakci barviv a zároveň nižšímu uvolnění hrubých taninů. Často se potom používají enologické taniny, abychom zvýšili antioxidační stabilitu vína. Základem je neextrahovat do vína hrubé taniny a bylinné tóny. Sklízíme-li přívlastkové hrozny s optimální fenolickou zralostí, využíváme dlouhé macerace, často i 21 dnů a více. Při maceraci většinou dochází i k jablečno-mléčné fermentaci, čímž dochází ke zjemnění chuti a harmonizaci vůně vína. Víno vyrobené z takových hroznů je potom velmi vhodné pro ležení a zrání v sudech. Již v průběhu macerace je třeba vystavit surovinu makrooxidaci a následně mikrooxidovat právě v sudech. Sudy se mohou používat dubové, ale i vypalované sudy „barrique“. Obvykle je potom vhodné kupážování vín k vytvoření optimálního chuťového dojmu vína. Jak již bylo jednou řečeno, je u této odrůdy velmi významná správně zvolená technologie ve vztahu ke kvalitě sklizených hroznů. Dlouhá macerace u nevyzrálých hroznů nebo macerace za nízkých teplot v chladném sklepě může vést k hrubým, aromaticky nepříjemným, netypickým červeným vínům. Využití odrůdy a kvalita vína Cabernet Moravia se prosazuje pro výrobu odrůdových vín v jakostním i přívlastkovém stupni. „Kabernetový“ charakter odrůdy může být velmi zajímavým partnerem i pro „cuvée“. Je však opět třeba zdůraznit, že se musí jednat o dokonale vyzrálý, ovocný charakter vína, nikoliv o chybně propagovaný trávovitý charakter.

500

(11/2009)

Po stopách amerických rév – Vitis aestivalis MUDr. Martin Křístek

Divoce rostoucí réva se pnula po kmenech stromů do výšky více než deseti metrů. Bobule Vitis aestivalis jsou malé (5 až 14 mm), temně fialové až černé. Limitujícím faktorem pro komerční využití je nemožnost šíření pomocí řízků získaných v době vegetačního klidu. Alternativami jsou kladení rozvodů nebo množení tzv. zelenými řízky. Typická je také nízká tolerance k vápenitým půdám. Odrůdou s významným genetickým podílem Vitis aestivalis je Norton, nejdéle komerčně využívaný americký kultivar. Vyniká rezistencí k houbovým chorobám i révokazu, mrazuvzdorností (-30 °C) a vysokou přizpůsobivostí, jeho vína se vyznačují inkoustovou barvou, aromatickým profilem podobným Vitis vinifera (švestky, višně, bezinky, maliny, káva, čokoláda, pepř), nižší hladinou kyselin, pevnou taninovou strukturou, sametovou dochutí a dobrým zracím potenciálem. Norton (Norton´s Virginia, Norton´s Seedling, Norton´s Virginia Seedling) Odrůda je rozšířena na středozápadě USA a ve státech lemujících centrální část severoamerického pobřeží Atlantského oceánu. Obliba zde má až kultovní charakter (např. oficiální réva státu Missouri), a to jak mezi vinaři, tak mezi spotřebiteli. Jedná se pravděpodobně o křížení několika původních amerických rév s evropskou révou (odrůda je samosprašná): Vitis aestivalis x (Vitis labrusca x Vitis vinifera). Dr. Daniel Norborne Norton (1794–1842), lékař z Richmondu ve Virginii, nalezl ve své vinici v Magnolia Farm semenáč dnes již vymizelé americké odrůdy Bland. Z pozdějších analýz vyplynulo, že původcem samovolného opylení nebyl, jak se dr. Norton domníval, Pinot Meunier rostoucí v řádku vedle mateřské rostliny, ale divoká Vitis aestivalis. Nejasný zůstává původ kultivaru Bland, který koncem 18. století objevil Colonel Bland na východním pobřeží Virginie. Nejspíše šlo o nahodilý hybrid Vitis labrusca x Vitis vinifera (dle popisů připomína-

jící Chrupku), jelikož dával vína s tóny liščiny a jeho bobule byly bledě červené (odtud synonymum Pale Bland). Vitis labrusca má bobule temně ﬁalové až černé a příbuzenský vztah Vitis vinifera potvrzuje zelenožluté zbarvení bobulí u řady semenáčů vzešlých ze samoopylení odrůdy Norton. Po r. 1830 ovládl Norton, jakožto levná alternativa dovozu vín z Evropy, velmi rychle produkci vinařství východu a středozápadu USA. O 20 let později byla popsána odrůda Cynthiana, ampelograﬁcky odpovídající Nortonu, avšak s rozdílnou dobou zrání a odlišným charakterem vín. Recentní genetické studie prokázaly, že se jedná o identické kultivary. Cynthiana dává obecně lehčí a svěží světle červená vína s vůní malin, máty, kávy i černého rybízu, určená ke konzumaci do dvou let. Vinaři v Arkansasu vyrábějí z Cynthiany rovněž červená vína se zbytkovým cukrem, jejichž ceněným protějškem je Norton v portském stylu z Kansasu (existují také pokusy o obdobu italského Amarone). Jelikož postrádají typické aroma amerických rév (liščina, nahnilé jahody), jsou Norton/Cynthiana optimální surovinou k výrobě suchých vín. Již v r. 1873 získal ve Vídni zlatou medaili a titul „Nejlepší červené víno všech národů“ Norton z centra německých osadníků, městečka Hermann v Missouri. Henry Vizetelly, významný vinařský kritik, tehdy prohlásil, že Norton z Missouri bude jednou soupeřem největších evropských vín co do kvality i kvantity. V době, kdy vinice starého kontinentu devastovala mšička révokaz, spatřovali mnozí v Nortonu (vůči révokazu je imunní) spasitele evropského vinařství. Dvě desetiletí neúspěšných pokusů o výsadby ve Francii (netoleruje vápenité půdy) vedla k rychlému úpadku popularity. Prohibice na čas ochromila také vinařský průmysl v USA. Vinice s moštovými odrůdami byly klučeny, pouze k produkci hroznové šťávy a marmelád byl vysazován Concord (Vitis labrusca). Po zrušení prohibice vinařství východu USA již nikdy nedosáhlo úrovně Kalifornie. Dnes jsou Norton/Cynthiana v portfoliu přibližně 70 vinařství z Arkansasu, Georgie, Illinois, Indiany, Kansasu, Missouri, Nebrasky, Severní Karolíny, Oklahomy, Pensylvánie, Texasu, Kentucky, Iowy, Virginie a Západní Virginie. Největším propagátorem Nortonu je Hor-

Vitis aestivalis ton Vineyards (viz níže) poblíž Charlottesville ve Virginii. V domovském státě Nortonu je také největší vinice s touto odrůdou: Chrysalis Vineyards v Middleburgu (28 hektarů). Celkově větší výsadby jsou však na americkém středozápadě, zejména ve státě Missouri (na sklonku 19. století druhý největší producent vína v USA). Cynthiana z jihu Missouri a severozápadní části Arkansasu bývá nazývána „Cabernet of the Ozarks“. V r. 1998 přišli vědci z Missouri s tvrzením, že vína odrůdy Norton/Cynthiana obsahují dvakrát více resveratrolu než např. Cabernet Sauvignon. Průměrná cena vín v Missouri se v následujících letech ztrojnásobila až zečtyřnásobila a neklesá pod 20 $ (oproti tomu Horton Cellars ve Virginii nabízí Norton za konstantní cenu 12 $). Nabídka přesto nestačí poptávce a Norton/Cynthiana jsou z pultů vinařství středozápadu USA každoročně nejrychleji mizejícími víny. Virginia Vinohradnictví a vinařství není ve Virginii záležitostí posledních desetiletí. Divoká réva a hrozny zaujaly už osadníky Jamestown Island (od r. 1607 první stálá anglická kolonie na území USA). Frustrace z chuti původních rév a problémy s pěstováním evropských rév mnohé z nich odradily. V r. 1619 nařídila místní správa vlastníkům pozemků každoročně vysadit a udržovat deset keřů révy vinné. O čtyři roky později bylo nařízení rozšířeno na každého muže v rodině staršího dvaceti let a dvacet keřů révy vinné. Přizváni byli profesionální vinohradníci z Evropy, přesto ve Virginii vítězily tabákové plantáže. Poté, co Thomas Jefferson prosadil r. 1769 zákon na podporu vinařství, vznikla ve Virginii pokusná vinařská stanice, která však z nedostatku ﬁnancí zanedlouho zanikla.

(11/2009)

Místní vinohradníci dále bojovali s révokazem a houbovými chorobami. S příchodem 19. století vzdali pokusy s evropskou révou a akceptovali americké hybridy. Pařížská výstava v letech 1878 a 1900 dokonce jejich vína z přímoplodných hybridů ocenila medailemi. Zájem o vinohradnictví vzrostl opět až v 60. letech minulého století. V nových výsadbách zpočátku dominovaly francouzské přímoplodné hybridy, teprve po r. 1980 převážily odrůdy Vitis vinifera. V současnosti ve Virginii působí 42 vinařství a plocha osázená révou vinnou činí 567 hektarů. Horton Cellars Milovník vín Dennis Horton (původem z Missouri) založil r. 1983 malý vinohrad v Madison County. Byl si vědom, že zdejší vlhké a teplé klima favorizuje odrůdy se silnou slupkou a volnější strukturou hroznů. Jeho pozornost upoutal Viognier, vysadil také Marsanne, Mouvedre, Cabernet Franc, Syrah a několik dalších odrůd. Velkou výzvou se pro Dennise Hortona stalo znovuzrození Nortonu ve Virginii (kde na rozdíl od Missouri nepřečkal dobu pro-

hibice). Roku 1988 zakoupil Horton 22 hektarů půdy a založil Horton Vineyards (vedení „open lyra“, kapková závlaha). Panenskou sklizeň r. 1991 zpracoval v nedalekém Montdomaine Cellars a po úspěších v národních vinařských soutěžích zahájil výstavbu vlastního sklepního hospodářství. V r. 1993 se v Horton Cellars poprvé lisovaly hrozny a o rok později bylo jeho vinařství největším americkým producentem

501

Viognieru a rhônských odrůd. Dnes je považováno za nejlepší vinařství Virginie a je držitelem řady zlatých medailí z vinařských soutěží, např. v Dallasu, San Diegu a Atlantě. Horton Vineyards Norton 2006 – temně granátová až inkoustová barva, výrazné aroma borůvek, čokolády, tóny smetany, na patře středně plné, svěží, jemné třísloviny, v dochuti lesní jahody (****).

Norton

Ověřování hroznů révy vinné sklizně 2008 Ing. Bronislav Pavelka, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Brno

Ročník 2008 je historicky, co do množství ověřených hroznů, tím nejúspěšnějším, byl překonán i rekord z ročníku 2007. Přestože nebyl překonán rekord z roku 2006 v počtu provedených ověření – viz graf, celkem bylo ověřeno 29 463 681 kg hroznů. Oproti roku 2007 bylo ověřeno o 1 406 815 kg hroznů více, což je cca 5% nárůst. Při porovnání s ročníkem 2006, kdy bylo ověřeno 22 957 144 kg hroznů, se jedná o cca 28% nárůst. V ročníku 2008 bylo provedeno celkem 5 905 ověření hroznů. Je tedy zřejmé, že pokud se jedná o příznivý ročník, tak zájem vinařů produkovat jakostní vína s přívlastkem stále trvá. V roce 2008 bylo v jednotlivých vinařských podoblastech ověřeno celkem (uvedeno sestupně): Mikulovská 10 624 803 kg, Velkopavlovická 8 116 127 kg, Slovácká 5 884 469 kg, Zno-

jemská 4 254 922 kg, Litoměřická 414 076 kg, Mělnická 169 284 kg hroznů – viz tabulku. Pro porovnání bylo v roce 2007 v jednotlivých vinařských podoblastech ověřeno celkem (uvedeno sestupně): Mikulovská 9 486 002 kg, Velkopavlovická 7 691 000 kg, Slovácká 6 066 076 kg, Znojemská 3 958 106 kg, Litoměřická 569 539 kg, Mělnická 286 143 kg hroznů. V roce 2006 bylo ověřeno celkem (uvedeno sestupně): Velkopavlovická 6 964 446 kg, Mikulovská 6 460 964 kg, Slovácká 4 406 845 kg, Znojemská 4 368 098 kg, Litoměřická 504 430 kg, Mělnická 252 361 kg hroznů. Mikulovská vinařská podoblast, která v množství ověřených hroznů v roce 2007 předstihla podoblast Velkopavlovickou, letos obhájila své prvenství, a to překonáním hranice 10 milionů kilogramů ověřených hroznů. Mezi nejčastěji ověřované odrůdy ročníku 2008 patří zejména (uvedeno sestupně): Chardonnay, Rulandské šedé, Sauvignon, Tramín, Rulandské modré, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Frankovka, Müller Thurgau, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, Pálava, Cabernet Sauvignon a Muškát moravský.

Pro porovnání nejčastěji ověřované odrůdy ročníku 2007 byly zejména (uvedeno sestupně): Sauvignon, Rulandské modré, Chardonnay, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Tramín, Frankovka, Ryzlink vlašský, Müller Thurgau, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a Cabernet Sauvignon. V ročníku 2006 byly nejčastěji ověřovány odrůdy: Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Frankovka, Chardonnay, Müller Thurgau, Rulandské šedé, Rulandské modré, Ryzlink vlašský, Zweigeltrebe, Sauvignon, Rulandské bílé a Svatovavřinecké. Při sklizni byly také ověřovány hrozny napadené ušlechtilou plísní Botrytis cinerea P. Dle ustanovení vyhlášky č. 323/2004 Sb. v platném znění lze ověřit hrozny jako „botrytický sběr“, pokud je aspoň 30 % hroznů touto plísní napadeno. Celkem bylo v ročníku 2008 vystaveno 67 ověření. Pro srovnání v ročníku 2007 to bylo 58 ověření a v ročníku 2006 pouze 32 ověření. Nejčastěji ověřované botrytické hrozny byly u odrůdy Ryzlink vlašský, Rulandské šedé, Chardonnay a Ryzlink rýnský.

502

Odrůda Agni Celkem z Agni Alibernet Celkem z Alibernet André

Celkem z André Ariana Celkem z Ariana Aurelius

Celkem z Aurelius Cabernet Moravia Celkem z Cabernet Moravia Cabernet Sauvignon

Celkem z Cabernet Sauvignon Děvín

Celkem z Děvín Dornfelder Celkem z Dornfelder Frankovka

Celkem z Frankovka Hibernal Celkem z Hibernal Chardonnay

Celkem z Chardonnay Kerner Celkem z Kerner Laurot Celkem z Laurot Lena Celkem z Lena Malverina Celkem z Malverina Merlot

Celkem z Merlot Modrý Portugal

Celkem z Modrý Portugal Müller Thurgau Celkem z Müller Thurgau Muškát moravský

Celkem z Muškát moravský Muškát Ottonel Celkem z Muškát Ottonel Neronet Celkem z Neronet Neuburské

Celkem z Neuburské

(11/2009)

Druh přívlastku Pozdní sběr Kabinetní víno Slámové víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Ledové víno Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z cibéb Výběr z hroznů Pozdní sběr Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Výběr z cibéb Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Pozdní sběr Kabinetní víno Ledové víno Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Pozdní sběr Výběr z hroznů Pozdní sběr Pozdní sběr Kabinetní víno Pozdní sběr Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů

Množství 4060 6120 450 10630 24064 1168 1480 26712 46160 2505 168844 750 250 11091 229600 15410 620 16030 87484 1510 64724 2830 156548 22189 262207 4983 289379 55960 2900 526377 2790 400 250 107056 695733 40650 14470 170 6880 62170 10960 218754 400 230114 149107 4640 1255410 23355 550 68090 1501152 55051 730 11602 67383 63497 970 2352085 1740 7380 14946 329461 2770079 37611 22680 60291 14880 14880 1980 1980 6390 22140 28530 16850 241641 1900 152551 412942 29969 343483 520 23460 397432 493900 482161 18240 994301 179421 394431 820 16320 590992 24070 10120 2100 36290 15696 1000 4000 20696 115813 250726 1126 400 41802 409867

Počet 5 1 1 7 11 1 2 14 12 3 35 1 1 3 55 2 1 3 36 2 24 1 52 6 47 2 55 9 4 106 3 1 1 27 151 21 5 1 3 30 2 47 1 50 34 4 182 8 1 15 244 22 1 7 30 13 2 472 3 7 9 70 576 15 5 20 2 2 1 1 3 4 7 2 60 1 33 96 6 64 1 3 74 89 96 5 190 41 101 2 5 149 9 5 1 15 5 1 1 7 23 63 1 1 8 96

Pálava

Celkem z Pálava Rulandské bílé

Celkem z Rulandské bílé Rulandské modré

Celkem z Rulandské modré Rulandské šedé

Celkem z Rulandské šedé Ryzlink rýnský

Celkem z Ryzlink rýnský Ryzlink vlašský

Celkem z Ryzlink vlašský Sauvignon

Celkem ze Sauvignon Směs odrůd

Celkem ze Směs odrůd Svatovavřinecké

Celkem ze Svatovavřinecké Sylvánské zelené

Celkem ze Sylvánské zelené Tramín

Celkem z Tramín Tramín červený

Celkem z Tramín červený Veltlínské červené rané

Celkem z Veltlínské červené rané Veltlínské zelené

Celkem z Veltlínské zelené Veritas Celkem z Veritas Zweigeltrebe

Celkem z Zweigeltrebe Irsai Oliver Celkem z Irsai Oliver Rubinet Celkem z Rubinet Sevar Celkem ze Sevar Celkem

Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z cibéb Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Ledové víno Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Ledové víno Výběr z hroznů Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Výběr z hroznů Pozdní sběr Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Pozdní sběr Výběr z hroznů

9540 361950 2570 6963 248839 629862 94997 2900 1438256 800 6790 14795 155430 1713968 114097 1000 1711092 200 22180 2801 515630 2367000 68722 5900 2265961 29836 7450 574131 2952000 293975 6065 1806181 3240 6770 5890 119948 2242069 200768 16200 812814 41503 30020 88181 1189486 154620 510 2669190 1505 19281 346043 3191149 19422 52489 428 8340 80679 178553 799184 10500 21690 1009927 101425 224898 1020 7550 334893 3730 127016 2500 5360 44450 183056 55679 3800 1568687 8950 38912 10554 323636 2010218 50860 82233 11500 3000 147593 377149 10140 109805 8786 504 53932 560316 1800 2180 3980 151662 3500 621834 160 89380 866536 32038 12830 44868 1250 1250 1100 1100 2946381

2 83 2 6 61 154 22 3 258 2 3 5 25 318 21 1 309 1 5 1 104 442 14 2 412 11 3 125 567 64 4 311 2 2 1 28 412 57 8 144 12 11 22 254 32 1 451 2 7 73 566 12 31 1 3 47 35 122 2 6 165 20 61 2 3 86 2 26 1 2 8 39 11 2 290 5 15 5 85 413 13 17 1 1 32 80 9 170 4 1 11 275 1 2 3 42 1 124 1 12 180 7 7 14 2 2 1 1 5905

(11/2009)

Podoblast Litoměřická

Celkem z Litoměřická Mělnická

Celkem z Mělnická Mikulovská

Celkem z Mikulovská Slovácká

Celkem ze Slovácká Velkopavlovická

Druh přívlastku Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Výběr z hroznů

Celkem

Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno

Celkem 218505 3500 166711 25360 414076 51212 115372 200 2500 169284 879426 26080 8036749 40875 121153 55660 1464860 10624803 714790 16865 4411621 11994 42205 25621 661373 5884469 915268 15775 6379306 17841

18 1 27 2 48 18 39 1 2 60 187 9 1351 13 36 23 305 1924 177 19 1114 10 26 11 203 1560 233 17 1284 14

Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Celkem z Velkopavlovická Znojemská Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Celkem ze Znojemská Celkový součet

36016 500 751421 8116127 359802 15710 3293356 2680 2200 581174 4254922 29463681

503

20 2 204 1774 55 7 407 2 2 66 539 5905

Blíží se termín pro prohlášení o produkci a sklizni Pro ty, kdo mají tuto zákonnou povinnost, by určitě neměla zapadnout informace, že letošní rok přináší novinku ve zjednodušení elektronického podání přes Portál farmáře (www. farmar.eu), kdy odesílatel prohlášení ušetří čas s papírováním či cestou na úřad. Jak to letos dopadlo s prohlášením o zásobách? Tuzemští výrobci a obchodníci s vínem letos elektronicky zaevidovali většinu zásob vína elektronicky (konkrétně 649 622 hektolitrů zásob zaevidovaných elektronicky), zatímco pouze jedna čtvrtina zásob byla zaevidována z papírových formulářů. Úspěch tak slavil elektronický způsob podání, který využilo dvanáctkrát více vinařů než v loňském roce, naopak klasických papírových podání ubylo o 48%. Termín pro podání povinného prohlášení byl 10. září 2009 a kromě tradiční a již nepříliš vyhovující papírové formy jej bylo možno provést elektronicky už nově, tedy bez elektronického podpisu pouze na základě přihlašovacího jména a hesla, které zájemce získal v nejbližší Agentuře pro zemědělství a venkov.

O tom, že nezůstalo pouze u možnosti, ale nesporných výhod elektronického podání využili vinaři i ve skutečnosti, svědčí letošní aktuální čísla z registrů vinic. Celkový počet papírových podání oproti loňsku poklesl o 48 % a naopak počet elektronických podání vzrostl 11,8krát, jak uvádí zpráva tiskového oddělení společnosti CCV Informační systémy, která je technologickým dodavatelem registrů Ministerstva zemědělství. Důležitým aspektem rostoucí obliby elektronických podání je také eliminace rizika časového prodlení. Zákonem daným datem podání povinného prohlášení o produkci a sklizni se totiž rozumí datum dodání na ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský). Podáním elektronicky se vinaři vyhnou možnosti, že k doručení dojde po termínu podání, například zatouláním doporučeného dopisu odeslaného klasickou poštou. Co změna přináší? Prohlášení o zásobách, produkci a sklizni bylo možné podávat také v loňském roce elektronicky, ale pouze s elektronickým podpisem.

Nyní máte možnost jednoduše vyplnit formulář, tedy podat platné elektronické prohlášení bez nutnosti vyřizování elektronického podpisu. Pro identiﬁkaci uživatele postačí vaše přihlašovací jméno a heslo – tyto identiﬁkační údaje slouží již dnes řadě z vás pro přístup do zabezpečené části Portálu farmáře. Získání přístupu je bezplatné. Jak konkrétně postupovat? Jste-li osobou povinnou podat prohlášení, učiňte tak do termínu 10. prosince 2009, a to prostřednictvím Portálu farmáře na www. farmar.eu. Po přihlášení (zadáte login a heslo) stačí kliknout na tlačítko „Registr vinic“, vybrat „Elektronická podání prohlášení“, vyplnit formulář a již jen kliknout na tlačítko „Odeslat prohlášení“. Nemáte-li login a přístupové heslo na Portál farmáře, potom se nevyhnete jedné cestě – přístup na Portál farmáře si můžete bezplatně nechat zřídit na nejbližší Agentuře pro zemědělství a venkov. Jednou získané přístupové údaje není třeba každoročně obnovovat, budou vám stále sloužit do dalších let.

504

(11/2009)

Využití mikrooxidace při výrobě červených vín Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě e-mail: xpavlous@zf.mendelu.cz Mikrooxidace přirozeným způsobem probíhá i v dřevěných sudech. Řízená mikrooxidace vína v nerezových nádobách umožňuje přesné dávkování kyslíku, a to v přesném množství a přesném termínu, kdy to technologie výroby vína vyžaduje. Zrání vína v dřevěných sudech však na druhé straně umožňuje extrakci pozitivních látek ze dřeva. Kyslík ovlivňuje biologické a mikrobiální procesy v průběhu výroby vína a už Louis Pasteur vyslovil hypotézu, že je to právě kyslík, který vytváří kvalitní víno. Hlavní využití mikrooxidace je při výrobě červených vín. Využívá se však i při výrobě bílých vín, především k ovlivnění průběhu kvašení a aromatického charakteru bílých vín. Mikrooxidace významným způsobem ovlivňuje změny v organoleptických vlastnostech vína. PARISH aj. (2000) rozlišuje dvě základní fáze, které probíhají v průběhu mikrooxidace. Jedná se o strukturní fázi a harmonizační fázi (Obrázek 1). Ve strukturní fázi dochází k významným senzorickým změnám, dalo by se říci k horšímu. U červených vín se zvyšuje agresivita taninů, může klesat také aromatická intenzita a komplexnost vína. V harmonizační fázi potom dochází k zakulacení chuťových vlastností taninů, zlepšení aromatického charakteru vín (Obrázek 2), zkvalitnění textury a plnosti vína. Velkým rizikem je transfer nadměrného množství kyslíku do vína, jehož výsledkem je projev „oxidázy“ ve víně, který výrazným způsobem poškozuje kvalitu vína. Vlivem mikrooxidace dochází u červených vín ke spojení antokyaninů a taninů, čímž dochází ke stabilizaci barvy a zjemnění struktury taninů.

Obrázek 1

Barva mladých červených vín je tvořena především monomerními antokyaniny, které jsou nestabilní. Mikrooxidace přispívá ke stabilizaci barvy a změně barevného odstínu vína. Polymerní barviva, která se mohou vytvářet díky mikrooxidaci, jsou odolnější ke změnám pH vína a změnám obsahu oxidu siřičitého (SO2). Významná je rovněž změna taninů v procesu mikrooxidace. Významné je především dosažení chuťového projevu taninů a díky polymerizaci zjemnění nezralých, „tvrdých“ a „zelených“ taninů. Klíčové postavení v procesu mikrooxidace má acetaldehyd. Acetaldehyd vytváří produkty polymerizace mezi antokyaniny a taniny s využitím tzv. „acetaldehydového mostu“. Koncentrace fenolických látek ve víně je indikátorem pro množství přijatelného kyslíku, přičemž víno s vyšší koncentrací fenolických látek je schopné přijmout vyšší koncentrace kyslíku. Kyslík je možné dávkovat do vína v průběhu různých stadií výroby. Mikrooxidace se obvykle využívá v průběhu zrání vína po ukončené jablečno-mléčné fermentaci. Je však možné využívat mikrooxidaci i po ukončeném kvašení, před začátkem jablečno-mléčné fermentace. Je si však třeba vždy uvědomit rizika mikrooxidace. Velmi rizikovým momentem pro začátek mikrooxidace je fáze při neukončeném alkoholovém kvašení, kdy se ve víně vyskytuje vyšší obsah zbytkového cukru. Potom je velké riziko výskytu nežádoucích mikroorganismů, neboť jsou příznivé podmínky pro jejich rozvoj. Rizika mikrooxidace: – podpora rozvoje octových bakterií a zvýšení obsahu těkavých kyselin ve víně, – riziko vzniku chorob vína, např. činností kvasinek rodu Brettanomyces,

Obrázek 2

– projev oxidace v barvě, vůni a chuti vína při vysokém množství aplikovaného kyslíku, – extrémní polymerizace, kdy dochází k tvorbě „tvrdých“ taninů, a projev vysušujícího tříslovitého dojmu v ústech, snížení svěžesti vína a snížení barvy. Mikrooxidace není automaticky vhodná pro všechna červená vína. Nevhodná pro mikrooxidaci jsou vína s nízkým obsahem taninů a antokyaninů nebo také s vyšším obsahem taninů a nízkým obsahem antokyaninů. U druhého případu hrozí nebezpečí zesílení tříslovitosti a tvrdosti taninů, především díky nízkému obsahu antokyaninů. Optimální pro mikrooxidaci jsou vína s vysokým obsahem taninů a antokyaninů. Jsou to vína s potenciálem pro dlouhodobé zrání v sudech. Základní zásadou mikrooxidace je, aby množství kyslíku dodávaného do vína bylo nižší než množství kyslíku, které víno spotřebuje při chemických reakcích. Rychlé dávkování vysokých dávek kyslíku v průběhu zrání vína je nevhodné a vede k oxidaci a hnědnutí vína. Rozpustnost kyslíku a efektivnost mikrooxidace závisí také na teplotě. Při teplotě 25 °C je množství rozpustného kyslíku 7 mg O2/l, při teplotě 5 °C potom 10 mg O2/l. Teplota je proto dalším významným faktorem pro kvalitní průběh mikrooxidace. Teplota vína při mikrooxidaci by se proto měla pohybovat kolem 15 °C. Mikrooxidace dále vyžaduje nižší obsah oxidu siřičitého (kolem 20 mg/l volného oxidu siřičitého). Je však třeba vždy zohlednit možnost rozvoje negativních mikroorganismů.

(11/2009)

Termín Před jablečno-mléčnou fermentací Po jablečno-mléčné fermentaci

Množství kyslíku Délka v mg/l/ mikrooxidace /měsíc 15–65

2–4 týdny

0,15–6,5

1–6 měsíců

Tabulka 1: Termín mikrooxidace, množství kyslíku a délka mikrooxidace podle RIEGER (2000), ZOECKLEIN aj. (2002) a BIRD (2005).

RIEGER (2000), ZOECKLEIN aj. (2002) a BIRD (2005) doporučují hodnoty kyslíku pro mikrooxidace uvedené v tabulce 1. Posledním velmi důležitým momentem při mikrooxidaci je pravidelné senzorické hodnocení vína, při němž se musí vinař zaměřit především na změny barvy, změny chuťového projevu taninů a plnosti chuti vína. Použitá literatura: BIRD, D., 2005: Understanding Wine Tech. The Science of Wine explained. DBQA Publishing.

505

PARISH, M., WOLLAN, D., PAUL, R., 2000: Micro-oxygenation – A Review. Australian Grapegrower and Winemaker (438a), 47–50. RIEGER, T., 2000: Micro-oxygenation presents promise with potential peril for quality winemaking. Vineyard and Winery Management, 5/6, 83–88. ZOECKLEIN, B. W., CAREY, R., SULLIVAN, P., 2002: Current theory and applications of micro-oxygenation. Wine East, 30 (3), 28–34.

Realizace synergie mezi enzymatickým preparátem a kvasinkami k posílení a stabilizaci barvy červených vín

Přidání speciﬁckého enzymatického preparátu prostřednictvím jeho hlavní pektinázové aktivity dovoluje usnadnit rozpouštění barevných sloučenin, tříslovin a aromat. Kromě toho některé kvasinky rodu Saccharomyces cerevisiae svojí schopností pohlcování polyfenolů a svým enzymatickým potenciálem mohou přispět ke kvalitě zbarvení červeného vína. Díky získaným posledním poznatkům z chemie fenolických sloučenin mohl být vypracován nový postup ke zlepšení a stabilizaci barvy červených vín. Spočívá v synergii enzymatického preparátu a enologických kvasinek, kdy každý z nich má určité speciﬁcké a originální vlastnosti. Během alkoholového kvašení nastávají mezi kyselinami, vinylfenoly a antokyany početné reakce, vedoucí k syntéze složitých a stabilních pigmentů. Sem patří vinylpyranoantokyany (Fulcrand et al., 1996 a Schwartz et al., 2003) a portisiny (Olivera et al., 2007 ). Vinylpyranoantokyany jsou oranžové pigmenty, vzniklé reakcí mezi antokyanem a vinylfenolem nebo kyselinou skořicovou. Portisiny jsou modré pigmenty, vytvořené z karboxypyranoantokyanu (Fulcrand et al., 1998) a vinylfenolu nebo kyseliny skořicové. Ve světle těchto nových údajů lze konstatovat, že v případě výroby červeného vína i přes některé převzaté názory jsou kyselina skořicová a vinyly základními prvky tvorby některých zajímavých stabilních pigmentů, které mohou mít pozitivní účinek na výslednou kvalitu vína. Hlavním zdrojem ky-

seliny skořicové a vinylfenolů je deesterifikace kyseliny kutarové na kyselinu kumarovou prostřednictvím specifické aktivity cinnamylesterázy a její dekarboxylace na vinylfenol, katalyzovaný aktivitou cinnamát dekarboxylázy kvasinek Saccharomyces cerevisiae o charakteru nazvaném pof (Phenolic Off Flavour). Takže synergie těchto dvou enzymatických aktivit, obsažených jednak v enzymatickém preparátu, a jednak přítomných v kvasinkách, umožňuje posílení tvorby stabilních pigmentů. Cílem této studie je ověření úlohy této cinnamylesterázy a charakteru pof kvasinek, použitých k posílení a stabilizaci barvy. Materiály a metody Experimenty byly prováděny na víně orůdy Syrah z oblasti apelace Côtes-du-Rhône. Kvasinky použité v této studii byly vybrány DSM Food Specialities pro jejich schopnost vyjádřit charakter pof (phenolic off flavour): FermiRouge jej vyjadřuje málo (pof-), zatímco Fermicru XL jej vyjadřuje víc (pof +). Použitým enzymem byl Rapidase® Maxifruit. Tento enzymatický preparát na bázi pektinázy vykazuje značnou sekundární aktivitu typu cinnamylesterázy. Parametry enzymu a charakteru pof byly zkříženy tak, aby vytvořily čtyři podmínky, každá z podmínek byla provedena v triplikátu: – kvasinky s kmenem pof-, bez enzymu (referenční podmínka); – kvasinky s kmenem pof+ bez enzymu;

– kvasinky s kmenem pof– a 3 g enzymu/ /100 kg hroznů; – kvasinky s kmenem pof+ a 3 g enzymu/ /100 kg hroznů. Závěr Bylo konstatováno zvýšení barevné intenzity po přidání enzymatického preparátu od DSM Food Specialities (+11 % až +18 % oproti referenčnímu souboru), a to beze změny nuance. Tato barva je tvořena pigmenty stabilnějšími vůči SO2, mezi nimi vinylpyranoantokyany (oranžový pigment). Ty však nemohou zcela vysvětlit posílení barvy, protože by měly vliv na nuance. Molární součet ukazuje, že velké množství zreagované kyseliny kutarové nebylo zjištěno. Můžeme tedy předpokládat vytvoření dalších modrých a červených barevných sloučenin, vysvětlující toto zesílení barvy ve všech vlnových délkách. Např. portisiny, modré pigmenty, mohly být vytvořeny z karboxypyranoantokyanu a kyseliny kumarové anebo vinylfenolů. Anebo existuje ještě jiný způsob, polymerizací vinylfenolů mezi sebou a s antokyany, při níž se také tvoří modré pigmenty (Hélène Fulcrand, INRA, osobní sdělení, 2008). Analýza těchto sloučenin by mohla potvrdit tuto hypotézu. Pramen: Revue des Oenologues, č. 133, říjen 2009, s. 8–10. (ako)

506

(11/2009)

Výrobní a skladovací haly ve vinařské produkci Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky

Výrobní a skladovací haly (obr. 1) představují nejčastěji standardní montované stavby, zpravidla obdélníkového půdorysu o rozměrech vycházejících z požadavků investora. Dispoziční řešení vinařského provozu musí zahrnovat následující úseky: – příjem hroznů (příjmová vana, drtič, doprava), – zpracování hroznů (lisovna s nakvášecími tanky, viniﬁkátory, rototanky), – skladovací a ﬁnalizační zázemí (skladovací tanky, mycí a lahvovací linka aj.), – ostatní (sklad materiálů, degustační místnost, laboratoř, administrativní místnost, garáž). Uvedené úseky mohou být řešeny samostatnými, vzájemně propojenými halami, nebo mohou být začleněny v rámci jednoho stavebního objektu. Na obr. 2 je znázorněn příklad možného dispozičního řešení moderní vinařské haly zahrnující jednotlivé úseky výroby. Přípravné práce při výstavbě hal spočívají ve zpracování projektové dokumentace, která řeší technické a dispoziční řešení celého objektu. Jedná se především o dostatečné půdorysné rozměry s ohledem na zpracovatelskou kapacitu a použitou technologii, dále o dimenzování

nosné konstrukce, volbu vhodného typu opláštění s ohledem na zajištění požadovaných tepelně-izolačních vlastností, volbu stavebních materiálů pro podlahy, podhledy, stěny apod., dále zejména o požadavky na rozvody vody a elektřiny. Pracovní postupy, které jsou využívány při stavbě výrobních a skladovací hal, sestávají z několika charakteristických, vzájemně navazujících operací. Prvním krokem je vytyčení půdorysu objektu na stavebním pozemku. Následuje skrývka ornice a výkop základových pasů nebo základových patek. Zemina z vyhloubených rýh a jam může být využita jako násyp, přebytek musí být odvezen nebo dočasně uložen na deponii. Základové pasy nebo patky nejvíce ovlivňují bezpečnost a stabilitu celého objektu. Měly by proto být navrženy s ohledem na přípustné namáhání základové půdy a sesedání celé stavby. Šířka základových pasů se běžně pohybuje kolem 0,5–0,8 m, hloubka 0,8–1,0 m. Základové patky mají půdorysné rozměry 1,0 × 1,0 m a bývají zapuštěny do hloubky 1,0–1,2 m. Základové konstrukce bývají nejčastěji zhotoveny z prostého betonu, u málo únosných zemin lze provést vyztužení betonové konstrukce pomocí ocelových prutů nebo svařované síťoviny. Vlastní konstrukci haly tvoří nosné rámy z ocelových proﬁlů, které jsou vzájemně spojeny šroubovými spoji nebo svařeny (obr. 3). Nosné sloupy rámů jsou spojeny se základy chemickými kotevními šrouby nebo armovanými kotevními šrouby, které zabezpečují trvalé a pevné spojení. Rozpon rámů, který určuje výslednou šířku haly, je podle požadavků v rozmezí 10–30 m. Výška rámů bývá volena s ohledem na plánované využití haly a pohybuje se v rozmezí 4,0–7,0 m. Modulové konstrukce umož-

ňují montáž hal libovolné délky, s různě dlouhými kroky (0,3–2,0 m). Jednotlivé typy rámů je přitom možné kombinovat, a vytvářet tak tvarově i rozměrově rozmanité konstrukce, včetně skladovacích mezipater, administrativních vestaveb či přístaveb (obr. 4a, 4b). Nosníkové systémy umožňují použít na halách pultové nebo sedlové střechy se sklonem střešních rovin 6–25 %. Kompletní opláštění halového systému bývá řešeno stěnovými a střešními sendvičovými panely. Panely mají různou skladebnou šířku (běžně 1 m), délku (až 14 m) i tloušťku (od 20 do 250 mm) a jsou dodávány v délkách podle požadavků stavby. Panely jsou tvořeny izolačním jádrem nejčastěji z tvrzeného polyuretanu (obr. 5) nebo minerální vlny, uzavřeným ocelovými krycími vrstvami a po obvodu těsnicí páskou pro boční spoje. Krycí vrstvy jsou vyráběny ze žárově pozinkovaného ocelového plechu potaženého navíc slitinou zinku a hliníku. Výjimkou nejsou ani další varianty povrchových úprav, např. vrstvami polyesteru, plastisolu aj. Méně častěji se lze setkat také s krycími vrstvami z hliníkového, měděného nebo nerezového plechu. Obvodové stěny ze sendvičových panelů nezajišťují statickou stabilitu objektu, a proto bývají posuzovány jako požárně otevřené plochy. Z toho důvodu je nutné stanovit kolem celého

Obr. 1: Výrobní a skladovací hala ve vinařském provozu

Obr. 2: Příklad možného dispozičního řešení moderní vinařské haly

Obr. 3: Ocelové proﬁly spojené šroubovými spoji

(11/2009)

Obr. 4a, 4b: Montáž konstrukce haly objektu požárně nebezpečný prostor s odstupnou vzdáleností minimálně 3 m. Jednotlivé panely se vzájemně spojují pomocí speciálních zámků. K nosné konstrukci jsou připevňovány samořeznými nebo závitovými šrouby z nerezové oceli s těsnicí podložkou a kalotou pod hlavou. Typ a počet šroubů stanovuje v projektové dokumentaci statik. Specializované ﬁrmy zabývající se výrobou a distribucí panelů nabízí také doplňkové příslušenství. Jedná se o spojovací a těsnicí materiál, okapní prvky, klempířské výrobky pro oplechování a olištování, montážní pěnu a minerální vlnu pro vyplňování dutin a spár, tmely a lepidla, zaoblené nárožní panely, prosvětlovací střešní panely atd. Přístupnost haly bývá řešena jedno-, příp. dvoukřídlými vraty (obr. 6). Běžné je řešení s posuvnými či výsuvnými sekčními vraty, často se zabudovanými dveřmi. Jejich konstrukce vychází z požadavku na dobré tepelně-izolačními vlastnosti, vysokou pevnost, odolnost a snadnou manipulaci. Co se týká ostatních otvorů, využívají se výklopná okna pro prosvětlení a odvětrání, světlíky ve střešním plášti a mimo ně technologické otvory. Nedílnou součástí jsou větrací otvory a kanály vybavené aktivními ventilátory, v bočních stěnách je nutné pamatovat na zřízení uza-

víratelných otvorů pro umístění šnekových nebo pásových dopravníků zajišťujících technologickou dopravu. Při stavbě výrobních a skladovacích hal musí být řešeno rovněž jejich napojení na inženýrské sítě a přípojky (voda, kanalizace, elektrické napětí), dále odvětrání, případně klimatizování jednotlivých částí. Podlahy s protiskluzovou úpravou musí být vybaveny kyselinovzdornou, nejlépe keramickou dlažbou s vyspádováním do záchytných podlahových vpustí pomocí zapuštěných žlábků (obr. 7) napojených na splaškovou kanalizaci. Haly by měly být standardně vybaveny elektrorozvody o napětí 220 i 380 V s dostatečným počtem přípojek pro používané stroje, včetně osvětlení a vytápění, musí být řešeny ve vlhkotěsném provedení. Z hlediska legislativních nároků vyžaduje stavba výrobní a skladovací haly územní souhlas nebo stavební povolení, podle platného Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. U stavby pro zemědělství, která nepřesáhne 70 m2 půdorysné plochy a není vyšší než 5 m, postačí územní souhlas. U staveb překračujících tyto parametry je nutné stavební povolení. Projektová dokumentace obsahuje především průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, výkresovou dokumentaci zahrnující výkresy půdorysů (základy, 1 nadzemní podlaží, střechy), řez, pohled, situaci stavby s napojením na inženýrské sítě a dále zejména požárně bezpečnostní řešení stavby. Podle charakteru stavby mohou být vyžadovány další dokumentační podklady (skladba a konstrukce podlah, dokumentace přípojek, pasport nosné konstrukce). Rozsah potřebné projektové dokumentace závisí právě na

Obr. 5: Panely s izolačním jádrem – tvrzený polyuretan

Obr. 6: Vjezd do haly s dvoukřídlými vraty

507

skutečnosti, zda je pro stavbu nutné stavební povolení, nebo stačí územní souhlas. Je zřejmé, že projektová dokumentace nutná pro stavební povolení musí být zpracována v širším rozsahu. V rámci stavebního řízení se ke stavbě vyjadřují příslušné dotčené instituce, v každém případě obecní úřad, majitelé sousedních nemovitostí, správci inženýrských sítí, v odůvodněných případech hygiena (objekt umístěný v zástavbě znamená ohrožení hlukem a zápachem). Pro vlastní provedení stavby stanoví stavební úřad podmínky, podle nichž musí být stavba provedena podle ověřené projektové dokumentace, prováděním stavby nesmí dojít k výraznému zhoršování životních podmínek nejbližšího okolí stavby, musí být dodrženy požadavky obsažené ve stanovisku dotčených orgánů a správců inženýrských sítí, stavba bude provedena dle požárně bezpečnostního řešení (projednání plánované stavby s hasičským záchranným sborem), stavba bude označena štítkem „stavba povolena“ aj. Při provádění stavby je nutno dodržet předpisy týkající se bezpečnosti práce a technických zařízení, zejména vyhlášku č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích, a dbát o ochranu zdraví osob na staveništi. Porušení těchto předpisů může mít často i tragické následky. Po dokončení stavby bude provedena pracovníky stavebního úřadu závěrečná kontrolní prohlídka. U staveb většího rozsahu, které vyžadují stavební povolení, je nutné po jejich dokončení provést kolaudační řízení. Podmínkou kolaudačního řízení je doložení projektové dokumentace odpovídající skutečnému provedení stavby (tzn. zakreslení všech případných změn v projektu) a předložení potřebných revizních zpráv (revize elektroinstalace, plynoinstalace, komína, výtahu). Orientační úroveň nákladů na výstavbu 1 m3 obestavěného prostoru u výrobní a skladovací haly činí v současnosti cca 2 000–3 000 Kč a závisí především na použitých materiálech a konstrukčním řešení stavby. foto archiv autorů

Obr. 7: Montáž zapuštěných žlábků umístěných v podlaze haly

„Stále více vinařství preferuje při zušlechťování vína svíčkové křemelinové f iltr y Bílek FKS“ Co dělá filtry FKS od Bílka na trhu tak úspěšné? „ Jiný přístup - zaměřili jsme se výhradně na kvalitu vína a náklady na filtraci jsme snížili 10x “, říká nadšený inženýr z firmy Bílek. 1. „Reagujeme na dlouhodobé problémy vinařů se strhaným vínem, zápachem papíru a sedimenty křemeliny ve filtrátu. Právě proto vyrábíme svíčkové křemelinové filtry, které těmito problémy netrpí a z letitých zkušeností technologů víme, že jsou k vínu nejšetrnější“, dodává hlavní konstruktér z Bílek Filtry.

5. Navíc inženýry vyvinutý kompenzátor tlakových rázů vyrovnává výkyvy tlaku takovým způsobem, že i naplavená křemelina tvoří pevnou vrstvu (nehýbá se a nebortí) a zachycuje nečistoty s maximální účinností po celou dobu filtrace.

2. Použitím svíčkového křemeliňáku doslova vybrousíte charakteristiku a jedinečnost Vašeho vína. Výborně zvládá všechny stupně předfiltrace (filtraci hrubou, jemnou a ostrou) a bezprostředně po něm lze víno pustit na mikrosvíčkový filtr. Je také dobrou alternativou šetrného filtrování moštů.

6. Křemelina je 100% přírodní látka. Jde o odumřelou schránku řasy rozsivky, která se svou pórovitou strukturou chová jako přirozený filtr. Bez přidané chemie je tepelně zpracována na jemný prášek, který není třeba před filtrací proplachovat, prostě jen křemelinu naplavíte a filtrujete. V porovnání s ostatními způsoby je filtrace s křemelinou 10 až 50x levnější.

3. Jeho velkou předností je vysoká účinnost filtrace (schopnost zachycovat nečistoty), která výrazně zvyšuje životnost membránových mikrosvíček při sterilizační filtraci a tím přispívá k úspoře nákladů.

7. Protože je křemelina chemicky inertní, často svíčkový filtr využijete pro filtraci sanitačních prostředků, čímž jim prodloužíte životnost a zvýšíte jejich účinek.

4. Svíčka na kterou se křemelina naplavuje je takřka nezničitelná a při správném zacházení vydrží navěky. Díky pevné ocelové konstrukci je naprosto odolná proti tlakovým rázům, které zásadně ohrožují účinnost filtrace u všech typů filtru a které jsou příčinou úniku křemeliny do filtrátu ze sítových talířových filtrů.

8. Uzavřený hydraulický systém filtru zamezuje bakteriální infekci zvenčí a vylučuje ztráty vína způsobené odkapáváním jako je tomu u filtračních desek. 9. Oproti deskovým filtrům zvětšující se počet zachycených nečistot a tím rostoucí tlak v průběhu filtrování nemá sebemenší vliv na účinnost filtrace. Naopak s množstvím přefiltrova-

ného vína se zvětšuje filtrační plocha svíček, což ještě účinnost filtrace zvyšuje. 10. Všechny FKS jsou před instalací v provozu zkušebně naplaveny a protečou jimi tisíce litrů vody, které prověří požadovanou zachycovací schopnost svíček ještě před tím, než zákazník začne pracovat s vínem. 11. V ceně filtru je pečlivé zaškolení obsluhy, podrobný návod a záruční doba 10 let, která je na trhu nejdelší a kterou nabízí pouze firma Bílek filtry. 12. Těsná spolupráce s vinaři při vývoji a řemeslná malosériová výroba za pomoci nejnovějších technologií zaručuje vysokou kvalitu a spolehlivost zařízení garantující vynikající výsledky při zpracování vína. 13. Každý vinař má své vlastní postupy výroby, proto si firma Bílek zakládá na osobním a individuálním přístupu k zákazníkovi. Navštivte firmu osobně a přesvědčte se, zda je i pro Vás svíčkový křemelinák tím nejlepším řešením. Bílek Filtr y s.r.o. 696 21 Josefov 135 Tel. + 420 518 372 134 www.filtrace.com

(11/2009)

509

Možnost rapidního zvýšení účinnosti oxidu siřičitého pomocí C8 a C10 mastných kyselin Ing. Mojmír Baroň, Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, MZLU Brno V enologii byly studovány z důvodu jejich inhibičního vlivu na alkoholovou a malolaktickou fermentaci již před řadou let (Laure a kol. 1986; De Felice a kol., 1993). Některé vyšší mastné kyseliny (C16 a C18) aktivují kvašení. Naopak další mastné kyseliny s kratším řetězcem, zejména kyseliny C6, C8 a C10, mají fungicidní vlastnosti (Geneix a kol. 1983). Jsou tvořeny samotnými kvasinkami během alkoholové fermentace a mohou přispět k jejímu obtížnému dokončení či průběhu vůbec. Jejich zvýšené koncentrace velice často doprovází problémový průběh alkoholové fermentace. Tato vlastnost, v kombinaci s jejich kompletní zdravotní nezávadností, vedla k myšlence, že by mohly sloužit jako náhrada, či spíše doplněk použití oxidu siřičitého za účelem stabilizace vín. Nabízí se tak spousta možností jejich použití, ale celková koncentrace přidávaná do vína by neměla přesáhnout 10 mg/l. Tato koncentrace mastných kyselin má fungicidní účinek a doplňuje oxid siřičitý. Např. pro zastavení kvašení sladkého vína má 150 mg SO2 + 9 mg mastných kyselin na litr stejnou účinnost jako 250 mg SO2 na litr. Úspora a efektivita SO2 je významná. Mastné kyseliny je třeba přidat 24 hodin před sířením. Za těchto podmínek SO2 způsobí převážnou (ne-li úplnou) inaktivaci (Laure a kol. 1986). Velkou výhodou tohoto postupu je, že mastné kyseliny přidané do vína jsou absorbovány či asimilovány kvasinkami a jen malá část je esteriﬁkována. Ve skutečnosti studie porovnávající složení mastných kyselin a jejich esterů ve víně ošetřeném a neošetřeném mastnými kyselinami ukázala, že koncentrace zůstala v normálu 2,6–12,4 mg/l (mastných kyselin) a 0,2 až 0,81 mg/l (etylesterů), bez navýšení koncentrace jakýchkoli těkavých látek (Viegas a kol. 1989). Podíl mastných kyselin je eliminován ﬁxací na těla odumřelých kvasinek. Po takovém způsobu ošetření mohou být sladká vína konzervována volným SO2 o koncentraci 40 mg/l. Je třeba poznamenat, že mastné kyseliny jsou účinnější než kyselina sorbová, která neumožňuje pokles koncentrace SO2 používané pro zastavení fermentace. Tento inhibiční efekt inverzně koreluje s hodnotou pH v prostředí v rozmezí 5,4–3,0. Tento objev indukuje myšlenku, že inhibice je způsobena nedisociovanou formou molekul. Navíc bylo zjištěno, že dávky dostačující pro inhibici variují s druhem testovaných kvasinek. Např. Kluyveromyces

Sklepní hospodáﬁství

marxianus jsou méně senzitivní než Saccharomyces cerevisiae. Mechanismus této inhibice není ještě zcela prostudován. Nejpřijatelnější teorie hovoří o pasivní difuzi mastných kyselin skrze plazmatickou membránu kvasinek, kde jsou jako nedisociované molekuly rozpuštěny ve fosfolipidové vrstvě membrány a deaktivují další lipid-lipid a lipid-proteinové interakce, což vyústí ve fatální modifikaci speciálního uspořádání membrány. Taková modifikace pak znamená zvýšení permeability a následnou změnu v tvorbě enzymů a transportního systému. Takto postižená kvasinka není schopna dále konvertovat glukózu na etanol a následuje její úhyn. Ačkoli C10 je více toxická než C8, toxicita C10 je ve skutečnosti nižší, než bylo předpovídáno kvůli její rozpustnosti. Vysvětlení tohoto jevu říká, že látky rozpustné v tucích s velikostí větší než jistá, kritická délka řetězce mohou být považovány za méně rušivé pro membránu než malé molekuly. Navíc při nízkých koncentracích mají mastné kyseliny s delším řetězcem tendence k tvorbě sraženin (Lafon-Lafourcade a kol. 1984). Geneix a kol. (1983) prokázali, že kombinací přídavku C6, C8 a C10 při dávce 3mg/l každé z nich se dosáhne rapidního potlačení kvasinek. Kombinace je ve skutečnosti více toxická než stejný přídavek jakékoli kyseliny zvlášť. Ve čtyřech dnech poklesla koncentrace z 8 × 106 na 4 × 104 buněk na ml. A degradace cukrů byla absolutně zastavena. Až po několikatýdenním ponechání se populace kvasinek opět zvýšila a začala fermentovat. Toto prodlení ve funkčnosti kvasinek je pravděpodobně zapříčiněno jejich přizpůsobením a hlavně esterifikací mastných kyselin. Estery jsou známy tím, že mají daleko nižší inhibiční účinek než kyseliny, ze kterých jsou odvozeny. Od roku 2007 je této velice perspektivní metodě věnována pozornost také na Ústavu vinohradnictví a vinařství. Prozatímní výsledky jsou více než uspokojivé. Nejenže tato komplementární metoda použití oxidu siřičitého funguje spolehlivě, ale je možno jít se samotnou koncentrací SO2 až na minimální meze zajišťující spíše antioxidační než antiseptické účinky. Dále bylo prokázáno, že vína ošetřená tímto způsobem ve fázi dokvášení za účelem ponechání zbytkového cukru jsou v dalším průběhu svého ležení podstatně odolnější vůči rozkvasům a také dlouhodobě vyžadují daleko nižší přídavky SO2 (viz Tab. 1).

467 450Kþ ,(vč. 9% DPH)

Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní techno- (vã. 5% DPH) logii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína, je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlujícími aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

510

(11/2009)

Tab. 1: Vývoj volné SO2 ve vínech V1, V2 a V3 v čase Vína ošetřená C8 a C10 + 100 mg/l oxidu siřičitého

Vína neošetřená C8 a C10 + 150 mg/l oxidu siřičitého

V1[mg/l] V2[mg/l] V3[mg/l] V1[mg/l] V2[mg/l] V3[mg/l] 25.10.08

15.11.08

06.12.08

27.12.08

17.01.09

07.02.09

28.02.09

21.03.09

11.04.09

Pozn.: Hodnoty jsou měřeny jodometrickým stanovením bez odpočtu kys. askorbové a reduktonů. Tento jev je pravděpodobně důsledkem velice účinného snížení populace kvasinek při použití mastných kyselin spolu s SO2. Vína neošetřená tímto způsobem obsahují vyšší koncentraci kvasinek a ty potom asimilují SO2 ve snaze o dokvašení zbytkového cukru. Vína ročníku 2008 byla ve slepé degustaci zhodnocena skupinou degustátorů a vliv na organoleptický charakter byl potvrzen jako nezjistitelný. Vzhledem k aromatické intenzitě těchto kyselin a jejich esterů bylo nutné vyhodnotit organoleptický účinek ve vínech. Bylo nalezeno zvýšení obsahu čtyř hlavních mastných kyselin a jejich etyl esterů ve víně, ale nebyl pozorován nárůst ve výši přidaných kyselin. Velká část z nich byla stanovena na tělech kvasinek během zastavení fermentace a následně byly odstraněny při čištění vína (Laure a kol. 1986). Tento přístup vede ke zvýšení složky přirozeně existující ve víně o několik miligramů na litr.

Takovéto ošetření vína je velice výhodné a je jistě v mezích klasických operací ve vinařství jako oxidace, přídavek amonných solí, ohřev a chlazení apod. Byly provedeny četné senzorické analýzy. Tento přídavek není možné prohlásit za zcela bez účinku, ale za předpokladu, že dávka nepřesahuje 10 mg/l, je vliv na organoleptický charakter vína považován za nezjistitelný, případně spíše pozitivní (P. Ribéreau-Gayon a kol. 2006). V nynější době probíhá intenzivní výzkum možností použití kyseliny oktanové (C8) a kyseliny dekanové (C10) jako možné komplementární metody použití SO2 se zaměřením na nalezení nejvhodnějšího poměru jednotlivých složek a vysokou stabilitu takto ošetřených vín po dobu zrání v láhvi (viz bakalářskou práci: Lukáš Krasňanský – Komplementární metody k dávkování oxidu siřičitého). Literární zdroje: 1. Larue F., Murakami Y., Boidron J. N. and Fohr L. (1986) Conn. Vigne Vin, 20 (2), 87. 2. De Felice, M. et al., 1993, Free fatty acids inhibiting malolactic fermentation in wine. Note 1. Industria delle bevande, XXII, April, 126– 130. 3. Geneix C., Lafon-Lafourcade S. and Ribéreau-Gayon P. (1983) CR Acad. Sci., Série III, 296, 943. 4. Viegas et al., 1989. C. A. Viegas, M. F. Rosa, I. Sá-Correia and J. M. Novais, Inhibition of yeast growth by octanoic and decanoic acids produced during ethanolic fermentation. Appl. Environ. Microbiol. 55 (1989), pp. 21–28. 5. Lafon-Lafourcade, S. and Ribéreau-Gayon, P. (1984) Developments in the microbiology of wine production. In: Bushell, M. E. (ed.) Progress in Industrial Microbiology, 19. Elsevier, Amsterdam, pp. 1 45. 6. P. Ribéreau-Gayon, D. Dubourdieu, B. Donéche and A. Lonvaud (2006) Handbook of Enology Volume 1 The Microbiology of Wine and Viniﬁcations 2nd Edition, 2006 John Wiley & Sons, Ltd ISBN: 0-470-01034-7.

Optimalizace extrakce a stabilizace polyfenolů Odrůda hroznů a techniky výroby vína mají přímý dopad na koncentraci a složení antokyanů a tříslovin ve víně. Tyto sloučeniny ovlivňují barvu, stabilitu a kvalitu červených vín. Současný spotřebitelský vkus se orientuje na vína výrazná, ovocitá, hladká a kulatá. Tyto požadavky nás dnes vedou k výrobě vín aromatičtějších, barevnějších, bohatých na koloidy a polyfenoly, a zároveň omezujících chuťový vliv tříslovin, přesto nutných pro strukturu a stabilizaci vín. Cílem této studie, realizované ve dvou po sobě jdoucích letech (ročník 2007 a 2008), je optimalizace extrakce barvy, stability a složení polyfenolů pomocí synergie extrakčního enzymatického preparátu, pocházejícího z několika kmenů Aspergillus niger, vyrobeného polotuhým kvašením (SSF), a aktivované třísloviny z hroznových zrnek. Tato synergie enzym/tříslovina jasně a přímo souvisí s kvalitou vína ve smyslu aromatického výrazu, obsahu ﬂavonolů, antokyanů a jejich derivátů, které odpovídají za barvu vín. Vývoj barvy a polyfenolů byl zkoumán ve srovnání s tradičně používanými technikami. Byly aplikovány různé způsoby zpracování červených hroznů AOC „Bordeaux“, abychom srovnali účinnost a organoleptický zisk, který poskytuje společná aplikace enzymu a aktivované třísloviny z hroznových zrnek. Tato synergie en-

zym/tříslovina působí okamžitě na extrakci a stabilizaci barviva, jakož i na ochranu moštů a vín před oxidací. Výběr a výroba enzymu Endozym® Ruby Endozym® Ruby je tekutý enzymatický přípravek nové generace. Vybrané kmeny Aspergillus niger jsou vyrobeny pomocí polotuhého kvašení. Polotuhé kvašení „SSF“ Polotuhé kvašení spočívá v optimalizaci růstu mikroorganismů, „hlavně vláknitých hub“ na pevném substrátu bez volné vody. Metoda SSF ve srovnání s jinými poskytuje mnoho výhod, jako je nižší spotřeba energie, nižší spotřeba vody (současné ekologické problémy), a především umožňuje použití nerozpustných substrátů. Výroba metodou SSL je mnohem méně ovlivněna faktory ovlivňujícími růst a metabolismus mikroorganismů. Přítomnost izoenzymů polygalakturonázy (endo-PG), pektinelyáz (endo-PL) a sekundárních aktivit typu galaktanáz, arbanáz (endo) a dalších aktivit činí tyto preparáty zvlášť speciﬁckými a účinnými.

(11/2009)

Aplikace aktivované třísloviny ze semen Je to patentovaný preparát na bázi proantokyanidových tříslovin (semena bílých hroznů), na kterých byla realizována nukleoﬁlní adice s ethanalem za vzniku ethylového mostu, aby mohla být tříslovina přímo reaktivní s antokyany bez přísunu kyslíku. Speciﬁčnost tohoto preparátu umožňuje značnou a rychlou stabilizaci antokyanů, jakož i zjemnění vín polymerizací tříslovin s nízkou molekulární hmotností. Senzorické analýzy hotových vín v láhvi Endozym® Ruby posilňuje ovocitý charakter a tlumí animální tóny ve srovnávacím vzorku. V ústech tento preparát zlepšuje tučnost (?), rovnováhu a ještě výrazněji délku. Přidání kombinace Endozym® Ruby a Tanethyl® Effe přináší největší efekt. Pokud se týká aromatu, zvířecí tóny jsou citelně sníženy. Tato kombinace byla hodnocena jako strukturovanější. Synergický efekt těchto dvou produktů přináší strukturovanější vína s hutnějšími tříslovinami.

511

Analytické vlastnosti a senzorická analýza hotových vín v láhvi V okamžiku degustace byla vína provzdušněna, a srovnávací vzorek byl lehce zasířen, abychom omezili vliv tohoto parametru na naše výsledky. Konstatovali jsme ještě výraznější rozdíl v barvě, charakteristický pro velmi dobrou stabilizaci barvy s Tanethyl® Effe. Statistická analýza ukázala, že 68 % degustátorů dává přednost vzorku tříslovina + enzym a 32% kontrolnímu vzorku. Vzorek tříslovina + enzym vykazuje jednoznačně vyšší organoleptické kvality než ostatní vzorky. Zkoumání proﬁlu ukazuje velmi jasně účinek synergie (Endozym® Ruby a Tanethyl® Effe) na barvu. Nárůst struktury přidáním třísloviny zlepšuje chuťovou rovnováhu vína. Pokud se týká aromatu, lepší kvalita se vysvětluje výraznějšími ovocitými a kořenitými tóny. V ústech je výrazný rozdíl v tučnosti a struktuře tříslovin doprovázen citelným zlepšením rovnováhy, kvality tříslovin a snížením výsledné hořkosti a svíravosti. Lepší kvalita tříslovin a jejich polymerizace přináší výslednou hebkost v ústech. Pramen: Revue des Oenologues, č. 133, říjen 2009, s. 13–17 (ako)

Kvalita vinných hroznů a ekologická bezpečnost vinařských produktů Průzkum vlivu aplikace pesticidních přípravků při ochraně révy vinné na vyrobené víno probíhal na moštu odrůdy Cabernet Sauvignon. Pesticidní přípravky ze skupiny triazolů byly aplikovány na révu vinnou ve dvou variantách, s částečnou defoliací listí a bez ní a také bez aplikace pesticidu (kontrola). Rezidua pesticidů v čerstvém moštu byla stanovena pomocí kapilární elektroforézy (na přístroji „Kapeľ-105“) a plynové chromatograﬁe (na

přístroji „Kristall 2000M“). Podle studie byla rezidua pesticidů skupiny triazolů objevena v moštu u všech vzorků, a to i u kontrolního vzorku (0,002–0,004 mg/l), což naznačuje, že docházelo k používání pesticidů v této oblasti v předchozích letech. Největší množství rezidua pozorovali v experimentu s částečnou defoliací listů (0,017–0,022 mg/l). Nicméně i tato úroveň byla nižší, než je maximální povolená v Rusku.

Porovnání metod pro stanovení rezidua pesticidů ve vinném moštu ukázalo, že obě metody jsou dostatečně přesné a jejich výsledky jsou srovnatelné. Časová náročnost obou metod je však značně rozdílná a vyznívá výrazně pro metodu kapilární elektroforézy. Pramen: Vinodelie i Vinogradarstvo, 2009, č. 1, s. 5 Podle uvedeného zdroje zpracovala Ing. Tatiana Říhová

Vliv karbonické macerace na chemické složení mladých bílých vín Vědci z Novorossijského vinařství „Myschako“ zkoumali význam dodatečného přidání CO2 při karbonické maceraci odrůdy Karaburnu ve srovnání s tradiční technologií výroby vína. Experiment ukázal, že přidání CO2 při karbonické maceraci zvyšuje pokles obsahu kyseliny vinné (2,22 g/l při tradiční technologii a 1,77 g/l při karbonické maceraci s přidáním CO2), kyseliny octové (0,66 g/l a 0,12 g/l) a kyseliny jablečné (1,24 g/l a nenalezeno), ale také zvyšuje syntézu kyseliny citronové (0,25 g/l při tradiční technologii a 0,40 g/l při karbonické maceraci s přidáním CO2) a kyseliny jantarové (0,66 g/l a 1,66 g/l). Přidání CO2 při karbonické maceraci přispívá k zachovávání vitaminů ve víně, a to včetně biologicky aktivních látek z bo-

bulí hroznů. Např. obsah kyseliny askorbové ve víně vyrobeném technologií s přidáním CO2 se zvětšil prakticky dvojnásobně v porovnání s vínem, které bylo vyrobeno způsobem karbonické macerace bez přidání CO2 (0,58 mg/l proti 0,35 mg/l). Obsah kyseliny chlorogenové se zvětšil dvojnásobně (0,27 mg/l proti 0,13 mg/l) a obsah kyseliny nikotinové prakticky trojnásobně (0,28 mg/l proti 0,1 mg/l). Vědci také zkoumali optimální délku trvání karbonické macerace a zjišťovali její vliv na složení makromolekulárních sloučenin, které jsou zodpovědné za organoleptické vlastnosti a stabilitu mladých bílých vín. Výzkum probíhal na odrůdách Chardonnay a Pervenec Magaryča.

Výsledky ukazují, že akumulace látek, které ovlivňují organoleptické vlastnosti mladých vín, zejména fenolických látek (leucoanthocyaniny, katechiny) a polysacharidů, probíhá lineárně podle prodloužení délky karbonické macerace. Stejným lineárním způsobem dochází i ke snižování obsahu bílkovin. Optimální délka trvání karbonické macerace, která umožňuje maximální přírůstek obsahu potřebných makromolekulárních látek, je dle výzkumu odhadnuta na 6–7 dnů. V případě delšího trvání se intenzita akumulace již snižovala. Pramen: Vinodelie i Vinogradarstvo, 2009, č. 2, s. 26–27 Podle uvedeného zdroje zpracovala Ing. Tatiana Říhová

512

(11/2009)

Svatomartinské 2009 Od roku 2005 patří ochranná známka Svatomartinské® Vinařskému fondu, který ve spolupráci s Národním vinařským centrem do propagace pod společnou značkou začal investovat značné prostředky. A vinaři, dle statistik posledních ročníků, společné reklamní kampaně na podporu mladých vín využívají rok od roku více. Jen letos bylo schváleno do distribuce pod společnou značkou Svatomartinské 211 bílých, růžových a červených vín od celkem 89 vinařských podniků z Moravy a Čech. Již nyní je dle přihlášek výrobců evidentní, že na trh půjde nejméně 926 000 lahví mladého vína, a na základě vývoje v předchozích ročnících lze předpokládat, že toto číslo ještě naroste. Svatomartinské 2009 – celkový počet vín: 211 Bílé

Růžové

Červené

Svatomartinské 2009 – podle odrůd Müller Thurgau

Veltlínské červené rané

Modrý Portugal

Svatovavřinecké

Cuvée

Celkově bylo přihlášeno 97 vinařství se 253 vzorky vína. Svatomartinská vína jsou první mladá vína. Jedná se o vína svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých několik týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat svůj určitý osobitý charakter. Odhaduje se, že na trh letos doputuje až jeden milion lahví Svatomartinského vína. První otevírání lahví nového „Svatomartinského“ proběhne jako každý rok na Martina 11. listopadu na slavnostních akcích ve vinotékách a restauracích po celé zemi. Vinařský fond, který stojí za propagační kampaní „Svatomartinské“, pořádá největší svatomartinský košt v Brně na náměstí Svobody 11. 11. od 11 hodin. Akci bude moderovat Jožka Šmukař a pro veřejnou ochutnávku bude připravena stovka mladých vín. Hosté z řad svatomartinských vín chtivé veřejnosti se pak budou moci zúčastnit řady

zajímavých soutěží, které budou startovat každou půlhodinku. Chybět nebude ani cimbálová muzika, o hudební vystoupení se postará skupina Neřež. Velké degustace moravských a českých Svatomartinských vín se může zúčastnit každý po zakoupení degustační skleničky. Další Svatomartinské aktivity 11. listopadu Úplnou novinkou bude letos rozšíření svatomartinských oslav za hranice České republiky. V 11 hodin propukne košt mladého vína také na Hlav- Z hodnocení Svatomartinských vín, nom námestí v Bratislavě. foto VaŠ Akci organizuje Vinařský fond. Křest Svatomartinských vín proběhne také na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti. Více informací na www.uherske-hradiste.cz. Světit Svatomartinská a mladá vína budou i v Židlochovicích před kostelem Povýšení svatého Kříže. Více informací naleznete na www.zidlochovicko.cz. Příchod Svatomartinských vín bude slaven také v Ústí n. L., Mostě a Teplicích. Další termíny 11.–15. 11.: Svatomartinská vína 2009 – Svatomartinské mlsy, to je radost na Martina, husa a džbán vína – kulinářský týden spojený s přímým prodejem Svatomartinských vín z Čejkovic. Na nádvoří templářské tvrze, ve vinném restaurantu Zlatý kopeček, v restauraci Hotelu Zámek a ta-

VINITORIUM HISTORICUM (Vilém Kraus)

349 Kþ (vč. 9% DPH)

Autor pro svou zatím poslední monografii jistě prostudoval ohromné množství historických pramenů a cizojazyčné literatury. VINITORIUM HISTORICUM je mezi česky psanými vinařskými knihami unikátním počinem, mapujícím vývoj vinařství od samých historckých starověkých počátků, přes středověk až do současnosti. Profesor Kraus se podrobněji zaměřuje na jednotlivé osobnosti, které v historii nejvíce ovlivňovaly směřování vinařství. Z pohledu bezesporu jedné z nich, autor v poslední části knihy shrnuje to, čeho byl aktivně účasten v Čechách a zejména na Moravě v druhé polovině 20. století. Jde o knihu, která by neměla chybět v knihovně každého, kdo chce porozumět vinařské současnosti – tu můžeme plně vstřebat až s poznáním minulosti. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(11/2009)

ké ve Vinárně u Templářských rytířů v Čejkovicích mohou návštěvníci ochutnat a nakoupit místní mladá vína. Svatomartinská vína ve spojení se svatomartinským menu nabízejí čejkovické restaurace po celý týden, až do 15. listopadu. Více informací na www.vinozcejkovic.cz. 11.–14. 11.: Svatomartinská a mladá vína bude možné ochutnat i v rámci projektu Austerlitz ve slavkovském zámku. Více informací naleznete na www.bankavin.cz. 13. 11.: Prostorem pro svěcení vína ročníku 2009 se stane i mikulovský zámek. Kulturní program doplní degustace mla- Svatomartinské je na světě, foto dých vín a svatomartinská kach- VaŠ na. Více informací naleznete na www.moravinmikulov.eu. 14. 11.: Prezentace mladých vín, soutěž dětských cimbálových muzik a jarmark. To je Svatomartinská pouť – oslava mladého vína, která se uskuteční v prostorách Španělské konírny státního zámku Valtice. Více informací naleznete na www.radnice-valtice.cz. 14. 11.: V 11 hodin a 11 minut přijede na náměstí v Hustopečích průvod se sv. Martinem na bílém koni a zahájí tak ochutnávku vín a hus ve velkém stanu. Hrát bude cimbálová muzika, každý návštěvník obdrží orientační mapku s dalšími místy, kde se podává svatomartinské víno. Všichni Martinové a Martiny obdrží láhev vína. Více informací naleznete na www.hustopece-city.cz. 14. 11.: Bzenecké svatomartinské slavnosti 2009 budou zahájeny tažením tří vojsk tří císařů v čele s napoleonským vojskem. Následně se zahájí ochutnávka mladých vín. Na své si ale přijdou také příznivci ročníkových vín. K poslechu bude hrát cimbálová muzika. K těmto slavnostem neodmyslitelně patří dobrá jídla (husa, kachny, pečená kolena), která jsou podávána v ceně vstupného. Akce se koná ve sklepení pod Sokolovnou. 14. 11.: Druhý ročník prodejní ochutnávky mladých vín z Moravy a Čech v Plzeňském kraji s bohatým doprovodným programem a svatomartinskou husou. To je Svatomartinské posvícení na zámku Zbiroh. Více informací naleznete na www.zbiroh.com. 14. 11.: Výstavu mladých vín místních a okolních vinařů, posezení u cimbálové muziky a soutěž o nejlepší pečenou husu nabídne Košt mladých vín a svatomartinských hus v kulturním domě v Němčičkách. 14. 11.: První Svatomartinská vína ze Šardic a okolí budou moci návštěvníci spojit se svěcením vína. Více informací naleznete na www.sardice.cz. 14.–15. 11.: Tradiční jarmark a ukázky starých řemesel, ochutnávky a prodej vína a pochutin. To je Letenská husa a Košt Svatomartinského vína v Národním zemědělském muzeu na Praze 7. Více informací naleznete na www.nzm.cz. 12. 12.: Na druhý ročník Svatomartinské výstavy vín v Klentnici si místní vinaři připravili do sálu místního hostince cimbálovou muziku a velký výběr mladých vín. Svatomartinská husa Traduje se, že svatomartinské husy končí na pekáči za to, že kejháním vyzradily svatého Martina. Ten se ze skromnosti ukrýval ve chlévě před davem, jenž ho chtěl jmenovat svým biskupem. Sv. Martin proslul milosrdenstvím, jako římský voják rozřízl svůj kabátec, aby dal půlku žebrákovi.

513

Pro 4–6 osob: 1 husu, nejlépe o váze do 4 kg, sůl, kmín, horkou vodu na podlévání, 2 jablka, hrušky a švestky (slívy). Příprava: nasolení pár hodin až 1 den, 10 min., pečení 2–3 hod. Postup: 1. Troubu předehřejte na 200, horkovzdušnou na 180 stupňů. Připravenou husu vložte do pekáče prsíčky dolů. Podlijte horkou vodou (měla by sahat tak do čtvrtiny pekáče), větší a starší drůbež přiklopte druhým pekáčem a vložte do předehřáté trouby. Husu obložte jablky bez jádřinců, pár kousků vložte do břišní dutiny. Šťáva díky tomu získá jemnější a svěžejší chuť a bude hustší. 2. Během pečení vidličkou propichujte u tučnější husy kůži jednak mezi stehny a trupem, jednak mezi křídly a trupem, ale ne až do masa. Mělo by vytékat jenom sádlo, nikoli šťáva. Aby se sádlo nepřepalovalo, postupně ho odebírejte naběračkou do čisté porcelánové nádoby. Začněte, až když je sádlo dobře vyškvařené a čiré; do té doby husu znovu nepodlévejte. Tip: Snazší je vyjmout pekáč z trouby, počkat, až sádlo přestane vřít, a odebrat ho. Pak husu podlijte horkou vodou a vraťte do trouby. Během pečení ji občas přelévejte vyškvařeným sádlem. 3. Když je husa na hřbetě zlatá, otočte ji a pokračujte v pečení a sbírání sádla, dokud nebude upečená dozlatova; trvá to asi 1–1,5 hodiny. Na posledních 20 minut pečení přidejte hrušky a švestky. Měkkou husu pak vyndejte na mísu a překryjte alobalem. Z pekáče seberte zbylé sádlo a přilijte horkou vodu, aby bylo dost šťávy. Usazeniny ze dna a stěn odškrabte do šťávy a nechte chvíli povařit. 4. Husu naporcujte, vložte do pekáče a nechte ji v otevřené troubě ještě chvíli odpočinout. Při klasickém podávání s chlebem přelijte každou porci trochou šťávy; zbylou můžete podávat v omáčníku. Zdroj: Svatomartinská kuchařka, Vinařský fond 2009 (ss)

514

(11/2009)

Představení nové řady sklízečů hroznů GREGOIRE v Rakvicích „Vývoj nových modelových řad a nového separačního zařízení sledoval tři hlavní aspekty,“ řekl přítomným jednatel hodonínské společnosti HM, s. r. o., Ing. František Hnidák. „Šlo především o zvýšení kvality sbíraného produktu, spočívající v maximálním odstranění nečistot ze sklízených hroznů a zároveň v co nejšetrnějším zacházení s tímto produktem, tedy co nejmenším poškození bobulí, to vše při zachování výkonnosti. Druhým významným hlediskem bylo snížení provozních nákladů souvisejících s delší životností opotřebitelných dílů a úsporou pohonných hmot. Třetí, velice důležitou věcí, na kterou se zaměřili vývojoví pracovníci ﬁrmy Gregoire, byly pohodlí a komfort obsluhy. Nutno dodat, že požadovaná kritéria byla u nových modelů bezezbytku splněna.“ V Rakvicích byl představen, Michaelem Fettem ze společnosti GREGOIRE, nový tažený model G1 a nový samojízdný sklízeč G8 a nechyběl ani jeho předchůdce G107. Multifunkční model G8 je kompletně nový stroj, a to nejen s ohledem na design, ale především na jeho výbavu. Dále byl představen stávající model G107 vybaveý novým separačním zařízením Cleantech Vario. Modelová řada G107 je podle Ing. Františka Hnidáka nejprodávanějším samojízdným sklízečem jak u nás, tak i na Slovensku. Novinky na samojízdném sklízeči G8: – nová klimatizovaná kabina řidiče VISIO center umožňuje dokonalý výhled na všechny strany, samozřejmě prosklenou podlahou, která umožňuje vidět i na řádek vstupující do sklízecí komory – dvě kamery, umístěné na vstupu a na konci sklízecí komory – nový terminál VIEW master s širokou barevnou obrazovkou, kde jsou zobrazeny všechny funkce podstatné pro kontrolu sklízeče, a to jedním pohledem – nový joystick MULTI drive, integrovaný do loketní opěrky umožňující ovládání až trojnásobného množství funkcí – novou funkcí automatického rozpoznání přípojného nářadí – nové funkce pohonu AUTOspeed a AUTOdrive, zaměřené na úsporu nafty – nový šestiválcový motor Deutz o výkonu 160 koní Zásadní novinky na tažených sklízečích hroznů G1 a G2: – uchycení do tříbodového závěsu již ve standardu – nová multifunkční konzola s novým joystickem – hydraulické nastavení šířky sklízecí hlavy přímo z kabiny traktoru (doposud pouze u samojízdných sklízečů) – automatické vedení stroje v řádku; s nabízeným zařízením RSR lze sklízet také na vinicích s betonovými sloupky Nový systém separace Cleantech Vario byl namontován na dvou modelech G1 a G107. Účastníci setkání tak mohli porovnat výslednou práci

všech sklízečů. Již na první pohled bylo patrné, že Cleantech Vario představuje TOP kvalitu sklizně, v zásobníku obou sklízečů byly pouze bobule a trocha šťávy. Cleantech Vario je separační zařízení, jehož úkolem je šetrně odstranit případné nečistoty. (hm)

(11/2009)

Seznam Svatomartinských vín 2009 Firma

Typ

Odrůda

Šarže

Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

4/09

Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, s. r. o.

růžové

Cuvée MP + SVAV

7/09

Bařina Tomáš/Rudná

bílé

Müller Thurgau

2/09

Bařina Tomáš/Starý Poddvorov

červené

Modrý Portugal

03/09

Bíza Petr

bílé

Müller Thurgau

144

Bíza Petr

červené

Modrý Portugal

145

Firma

Typ

Odrůda

Šarže

MITOMA Vrbice, s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

2/09

MITOMA Vrbice, s. r. o.

bílé

Veltlínské červené rané

6/09

MITOMA Vrbice, s. r. o.

červené

Modrý Portugal

3/09

MITOMA Vrbice, s. r. o.

červené

Svatovavřinecké

4/09

MITOMA Vrbice, s. r. o.

růžové

Svatovavřinecké

5/09

Moravčík Miroslav

bílé

Veltlínské červené rané

1/09 3/09

BOHEMIA SEKT, a. s.

bílé

Müller Thurgau

9451

Moravčík Miroslav

červené

Modrý Portugal

BOHEMIA SEKT, a. s.

červené

Modrý Portugal

9465

Moravčík Miroslav

růžové

Svatovavřinecké

2/09

BOHEMIA SEKT, a. s.

růžové

Svatovavřinecké

9461

NEOKLAS, a. s.

bílé

Müller Thurgau

1/09

Botur Luděk

bílé

Müller Thurgau

04/09

NEOKLAS, a. s.

červené

Modrý Portugal

3/09

Botur Luděk

červené

Modrý Portugal

05/09

NEOKLAS, a. s.

růžové

Svatovavřinecké

2/09

Botur Luděk

růžové

Svatovavřinecké

07/09

Nové Vinařství

klaret

Svatovavřinecké

114

Drmola Jaroslav

bílé

Müller Thurgau

109

Nové Vinařství

růžové

Svatovavřinecké

113

Drmola Jaroslav

červené

Svatovavřinecké

209

Omasta Stanislav

bílé

Müller Thurgau

08-09 20-09

Esterka Vít

bílé

Müller Thurgau

1009

Omasta Stanislav

červené

Svatovavřinecké

Hlinecký Lukáš

bílé

Müller Thurgau

1/09

Opluštil Jindřich

červené

Modrý Portugal

02-09

Hrabal, s.r.o.

bílé

Müller Thurgau

PATRIA Kobylí, a. s.

bílé

Müller Thurgau

02/09

Hrabal, s.r.o.

červené

Modrý Portugal

PATRIA Kobylí, a. s.

červené

Modrý Portugal

03/09

Hradil Lukáš Ing.

bílé

Müller Thurgau

PATRIA Kobylí, a. s.

růžové

Modrý Portugal

01/09

Hradil Lukáš Ing.

červené

Modrý Portugal

Pavlovín, spol. s r. o.

bílé

Müller Thurgau

02-09

Hradil Lukáš Ing.

růžové

Svatovavřinecké

Pavlovín, spol. s r. o.

červené

Modrý Portugal

03-09

CHATEAU LEDNICE, s. r. o.

růžové

Svatovavřinecké

904

Plaček Jan Ing.

bílé

Müller Thurgau

Kolaja Jiří

bílé

Müller Thurgau

11-09

Plaček Jan Ing.

červené

Svatovavřinecké

Kolaja Jiří

bílé

Veltlínské červené rané

10-09

Plaček Jan Ing.

růžové

Svatovavřinecké

Polívka Lukáš

bílé

Müller Thurgau

01/09

Kolaja Jiří

červené

Modrý Portugal

14-09

Polívka Lukáš

červené

Svatovavřinecké

04/09

Kolaja Jiří

růžové

Svatovavřinecké

13-09

Popela Stanislav

červené

Modrý Portugal

3/09

Konečný Stanislav

bílé

Müller Thurgau

1/09

Prátová Zuzana

bílé

Müller Thurgau

01-09

Konečný Stanislav

červené

Modrý Portugal

2/09

Prátová Zuzana

červené

Modrý Portugal

03-09

Křížová Růžena

červené

Svatovavřinecké

913

Prátová Zuzana

růžové

Modrý Portugal

02-09

LIVI, spol. s r. o.

bílé

Müller Thurgau

09-1

Procházka Josef Ing.

bílé

Müller Thurgau

1/09

LIVI, spol. s r. o.

červené

Svatovavřinecké

09-2

Procházka Josef Ing.

červené

Svatovavřinecké

2/09

LIVI, spol. s r. o.

růžové

Svatovavřinecké

09-3

Ravis vinné sklepy Rakvice, s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

39121-9

Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice n.L., s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

N-10

Ravis vinné sklepy Rakvice, s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

39122-9

Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice n.L., s. r. o.

červené

Modrý Portugal

S-133

Ravis vinné sklepy Rakvice, s. r. o.

bílé

Veltlínské červené rané

49131-9

Ravis vinné sklepy Rakvice, s. r. o.

červené

Modrý Portugal

74122-9

Maděřič Ludvík

bílé

Müller Thurgau

901

Ravis vinné sklepy Rakvice, s. r. o.

červené

Svatovavřinecké

76121-9

Maděřič Ludvík

červené

Modrý Portugal

903

Ravis vinné sklepy Rakvice, s. r. o.

růžové

Svatovavřinecké

75121-9

Maděřič Ludvík

růžové

Svatovavřinecké

902

Ravis vinné sklepy Rakvice, s. r. o.

růžové

Svatovavřinecké

75122-9

Mádlová Hana

bílé

Müller Thurgau

0109

Réva Rakvice, s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

9119

Mádlová Hana

červené

Modrý Portugal

0309

Mádlová Hana

růžové

Svatovavřinecké

0209

Réva Rakvice, s. r. o.

bílé

Veltlínské červené rané

9199

Maňák Štěpán

bílé

Müller Thurgau

109

Réva Rakvice, s. r. o.

červené

Modrý Portugal

9589

Maňák Štěpán

červené

Svatovavřinecké

309

Réva Rakvice, s. r. o.

červené

Svatovavřinecké

9519

Maňák Štěpán

růžové

Svatovavřinecké

209

Réva Rakvice, s. r. o.

růžové

Svatovavřinecké

9512

Marada Petr

bílé

Veltlínské červené rané

01/09

Rodinné vinařství Jedlička & Novák

bílé

Müller Thurgau

01/09

Rodinné vinařství Jedlička & Novák

červené

Cuvée MP + SVAV

02/09

bílé

Veltlínské červené rané

VČRMART09

Rodinné vinařství Jedlička & Novák

růžové

Cuvée MP + SVAV

02A/09

S.O.Č. Velké Bílovice, s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

4/09

Marcinčák Petr Ing.

bílé

Veltlínské červené rané

VČRMARTIN09

S.O.Č. Velké Bílovice, s. r. o.

červené

Svatovavřinecké

7/09

Marcinčák Petr Ing.

červené

Svatovavřinecké

SVMARTIN09

S.O.Č. Velké Bílovice, s. r. o.

růžové

Svatovavřinecké

8/09

Marcinčák Petr Ing.

červené

Svatovavřinecké

SVMART09

Sedláček Luděk

bílé

Müller Thurgau

Mikulica Miroslav

bílé

Müller Thurgau

1/09

Sedláček Luděk

červené

Modrý Portugal

Mikulica Miroslav

růžové

Svatovavřinecké

2/09

Spielberg CZ, s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

901

515

516

(11/2009)

Firma

Typ

Odrůda

Šarže

Firma

Typ

Odrůda

Šarže

Strouhal Jan

bílé

Šabata Vladimír

bílé

Müller Thurgau

N1/09

Vinařství U Kapličky, s. r. o.

růžové

Modrý Portugal

30/09

Müller Thurgau

01/09

Vinařství V&M Zborovský, v. o. s.

bílé

0209

červené

Modrý Portugal

03/09

Veltlínské červené rané

Šabata Vladimír Šabata Vladimír

růžové

Svatovavřinecké

02/09

Vinařství V&M Zborovský, v. o. s.

červené

Modrý Portugal

0409

Vinařství V&M Zborovský, v. o. s.

růžové

Svatovavřinecké

0309

Šalša Václav

červené

Svatovavřinecké

02-09

Škrobák Stanislav

bílé

Müller Thurgau

256

Škrobák Stanislav Škrobák Stanislav

bílé

Müller Thurgau

255

bílé

Veltlínské červené rané

257

Škrobák Stanislav

červené

Modrý Portugal

258

Šmerák Jiří

bílé

Müller Thurgau

109

Šmerák Jiří

červené

Modrý Portugal

309

Šmerák Jiří

růžové

Modrý Portugal

209

Štýbl Marek

bílé

Müller Thurgau

109

Štýbl Marek

červené

Modrý Portugal

209

Templářské sklepy Čejkovice

bílé

Müller Thurgau

902

Templářské sklepy Čejkovice

růžové

Svatovavřinecké

904

Tetur Vladimír

bílé

Müller Thurgau

977

Tetur Vladimír

růžové

Modrý Portugal

999

Tichý Jaroslav

bílé

Müller Thurgau

0902

Tichý Richard Ing.

červené

Svatovavřinecké

02-09

Tichý Richard Ing.

růžové

Svatovavřinecké

01-09

Vajbar Bronislav

bílé

Müller Thurgau

0109

Vajbar Bronislav

červené

Modrý Portugal

0309

Vajbar Bronislav

růžové

Svatovavřinecké

0209

Vajbar Libor

bílé

Müller Thurgau

4-2009

Valerián Josef

bílé

Müller Thurgau

Valerián Josef

červené

Modrý Portugal

Věstonické sklepy, s. r. o.

červené

Svatovavřinecké

2/10

Věstonické sklepy, s. r. o.

růžové

Svatovavřinecké

1/10

Veverka František

bílé

Müller Thurgau

194

Veverka František

červené

Modrý Portugal

196

Veverka František

růžové

Svatovavřinecké

195

Veverka Libor

bílé

Müller Thurgau

2/09

Veverka Libor

červené

Modrý Portugal

1/09

Vinařství Cícha Jan

bílé

Veltlínské červené rané

001

Vinařství Cícha Jan

červené

Modrý Portugal

003

Vinařství Cícha Jan

růžové

Modrý Portugal

002

Vinařství Dufek Josef

bílé

Müller Thurgau

0109

Vinařství Dufek Josef

červené

Modrý Portugal

0309

Vinařství Dufek Josef

růžové

Svatovavřinecké

0209

Vinařství Fojtík Zdeněk

bílé

Müller Thurgau

01/09

Vinařství Halm, s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

01/09

Vinařství Halm, s. r. o.

bílé

Veltlínské červené rané

02/09

Vinařství Halm, s. r. o.

červené

Modrý Portugal

03/09

Vinařství Halm, s. r. o.

růžové

Svatovavřinecké

04/09

Vinařství Válka Karel

červené

Svatovavřinecké

903

Vinařství Zaječí, s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

2/09

Vinařství Zaječí, s. r. o.

červené

Svatovavřinecké

21/09

Vinařství Zaječí, s. r. o.

růžové

Svatovavřinecké

6/09

Vinařství Žarošice

bílé

Veltlínské červené rané

1/09

VINIUM, a. s.

bílé

Müller Thurgau

1/092

VINIUM, a. s.

červené

Svatovavřinecké

3/092

VINIUM, a. s.

růžové

Svatovavřinecké

2/092

Vinné sklepy Kutná Hora

bílé

Müller Thurgau

1/09

Vinné sklepy Kutná Hora

červené

Svatovavřinecké

5/09

Vinné sklepy Kutná Hora

růžové

Svatovavřinecké

2/09

Vinné sklepy Roztoky, s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

11809

Vinné sklepy Roztoky, s. r. o.

červené

Svatovavřinecké

11909

Vinné sklepy Valtice, a. s.

bílé

Müller Thurgau

600/09

Vinné sklepy Valtice, a. s.

bílé

Veltlínské červené rané

601/09

Vinné sklepy Valtice, a. s.

červené

Modrý Portugal

603/09

Vinné sklepy Valtice, a. s.

červené

Svatovavřinecké

604/09

Vinné sklepy Valtice, a. s.

růžové

Svatovavřinecké

602/09

Vinné sklepy Zapletal

červené

Modrý Portugal

15-09

Vinný sklep Pulgáry

červené

Svatovavřinecké

01/09

Víno Blatel, a. s.

bílé

Müller Thurgau

904

Víno Blatel, a. s.

růžové

Modrý Portugal

905

VÍNO SÝKORA, s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

01/09

VÍNO SÝKORA, s. r. o.

červené

Cuvée MP + SVAV

02/09

VÍNO SÝKORA, s. r. o.

růžové

Modrý Portugal

04/09

VÍNO SÝKORA, s. r. o.

růžové

Svatovavřinecké

03/09

Vinofol, s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

501

Vinofol, s. r. o.

červené

Modrý Portugal

504

Vinofol, s. r. o.

červené

Svatovavřinecké

503

Vinselekt Michlovský, a. s.

bílé

Müller Thurgau

1601

Vinselekt Michlovský, a.s.

červené

Svatovavřinecké

1602

VITIS, spol. s r. o.

bílé

Veltlínské červené rané

05-09

VITIS, spol. s r. o.

červené

Modrý Portugal

02-09

VITIS, spol. s r. o.

růžové

Svatovavřinecké

04-09

Vrba Jan Ing.

bílé

Müller Thurgau

904

Vrba Jan Ing.

červené

Modrý Portugal

905

Vydařelý Milan

bílé

Müller Thurgau

1229

Vydařelý Milan

červené

Svatovavřinecké

4129

ZD Němčičky

bílé

Müller Thurgau

01-09

ZD Němčičky

červené

Modrý Portugal

02-09

ZD Němčičky

růžové

Svatovavřinecké

04-09

Vinařství Kovacs, s. r. o.

bílé

Veltlínské červené rané

50/09

ZD Sedlec

bílé

Müller Thurgau

01/10

Vinařství Líbal, s. r. o.

červené

Svatovavřinecké

902

ZD Sedlec

červené

Modrý Portugal

03/09

Vinařství Plešingr, spol. s r. o.

bílé

Müller Thurgau

4/09

ZD Sedlec

růžové

Svatovavřinecké

02/10

Vinařství Plešingr, spol. s r. o.

červené

Svatovavřinecké

2/09

Zemědělská a. s. Čejkovice

bílé

Müller Thurgau

276

Vinařství Plešingr, spol. s r. o.

růžové

Svatovavřinecké

3/09

Zemědělská a. s. Čejkovice

červené

Modrý Portugal

277

Vinařství Šlancar, s. r. o.

červené

Svatovavřinecké

2/09

Znovín Znojmo, a. s.

bílé

Müller Thurgau

9001

Vinařství Šlancar, s. r. o.

růžové

Svatovavřinecké

1/09

Znovín Znojmo, a. s.

červené

Svatovavřinecké

9003

Vinařství U Kapličky, s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

7/09

Znovín Znojmo, a. s.

růžové

Svatovavřinecké

9002

Vinařství U Kapličky, s. r. o.

červené

Svatovavřinecké

2/09

Žernosecké vinařství, s. r. o.

bílé

Müller Thurgau

1/09

(11/2009)

517

IV. Konvent polských vinařů MUDr. Martin Křístek & PIWiW

Historicky prvního Konventu se ve Varšavě r. 2006 zúčastnilo 49 vinařů (majitelů 21 ha vinic), kteří prezentovali 30 vzorků vín (14 bílých, 16 červených). Letos se představilo 70 vinařů (80 ha) a 79 vín (43 bílých, 35 červených, 1 rosé). Dle údajů PIWiW (Polský institut révy a vína) dosáhla r. 2009 plocha vinic na území Polska celkem 500 ha. Od letošního roku lze v polské obchodní síti zakoupit vína prvních dvou místních producentů. Region podkarpacki (Podkarpatí) je nejrozvinutějším polským vinařským regionem. Navazuje na někdejší vinohradnickou tradici Podkarpatí i kdysi vzkvétající obchod s uherskými víny. Tento region se v posledním desetiletí stal hybnou silou polského vinařského obrození, a to zásluhou Romana Myśliwca, který již r. 1982 vysadil u městečka Jaślo vinici Golesz. Díky jeho zkušenostem se údolí Wisłoki a postupně celé Podkarpatské vojvodství stalo vinařským centrem, kde jsou od r. 2005 pořádány Mezinárodní dny vína, probíhá program školení Podkarpatské vinice (mj. za spolupráce s rakouským konzulátem) a vydána byla také příručka pro začínající vinaře „Uprawa winorośli i winiarsto w małym gospodarstwie na Podkarpaciu. Poradnik dla początkujących“ autora Wojciecha Bosaka. Z iniciativy Romana Myśliwca vzniklo r. 2006 Sdružení vinařů Podkarpatí, které dnes čítá 150 členů. Podkarpatí se člení do tří podoblastí: údolí Wisłoki (okolí Jasła a Dębicy), údolí Wisłoka (okolí Rzeszowa) a údolí Sanu (okolí Jarosławi a Przemyśla). Konventu se za region zúčastni-

lo 16 vinařů, představeno bylo 29 vín a k nejzajímavějším patřily tyto vzorky: Winnica Golesz Cuvée Americana 2007 (60 % Heridan/ /40 % Frontenac) a Muskat odeski 2008 (likérové víno aromatizované lipovým medem), Winnice Płochockich Seyval blanc 2006 (dle autora článku nejlepší bílé víno Konventu) a Winnica Jasieł Bianca 2008. Polska centralna i północna (Centrální a severní Polsko). Jednotlivé vinice jsou roztroušeny po celém Polsku, včetně pobřeží Baltu, vojvodství Pomořského, Kujavsko-pomořského, Varmijsko-mazurského, Podleského a Mazovského. V centrálním a severním Polsku však neexistují žádné souvislé výsadby, a to ani v oblastech s vinařskou tradicí, jako je údolí Pilicy či oblast Czersku na Visle, kde bylo z iniciativy Stanisława Madeja po II. světové válce osázeno révou vinnou 60 ha (což byla svého času největší polská vinice). Dnes jsou vinice na březích Pilicy obnovovány, místní vinaři se zatím celopolských Konventů neúčastní. Potenciálními vinařskými regiony, soudě dle historických záznamů, mohou být údolí Visly od Płocka do Toruně a okolí Varšavy. Centrální a severní Polsko reprezentovalo na Konventu 6 vinařů a jen 2 vína, z nichž více zaujalo Winnica Kolonia Rusek Rondo 2006 (dle autora článku nejlepší červené víno Konventu). Region dolnośląski (Dolní Slezsko) je oblastí s nejdelší vinařskou tradicí a nejlepšími podmínkami pro pěstování révy vinné (podnebí blízké střední Evropě) na území Polska. Ten-

Kalich hořkosti a prázdná krabice – plná vyhlášek prospěšných pro polské vinaře – ceny za největší právní absuridtu polského vinařství

to potenciál bohužel není plně využit, i když u Vratislavi leží největší polská vinice (24 ha): Winnica Jaworek. Na rozdíl od desítek miniaturních vinic východního a severního Polska jsou větší vinice (nad 1 ha) speciﬁkem západu a jihu země. V Dolním Slezsku je takových vinohradů několik, přesto ve srovnání s jinými polskými regiony je zde vinic relativně málo. Místní vinaři se jen v omezené míře objevují na Konventech polských vinařů, organizují ale celou řadu regionálních vinařských akcí. Za Dolní Slezsko se letošního Konventu zúčastnilo 8 vinařů, kteří svým kolegům představili 7 vín. Paradoxně teprve v kuloárech (po završení oﬁciální degustace) byla nabídnuta ta nejlepší (nejen dle názoru autora článku) polská vína současnosti: Winnica Jaworek Feniks 2008 (Phoenix/Elbling) a Pinot noir 2008 rosé, která byla také jako jedna z prvních dostupná v polských obchodech. Region zielonogórski (Zelená Hora) je vedle Warki nad Pilicí jedinou oblastí, kde Poláci krátce po II. světové válce (po vzoru původního německého obyvatelstva) usilovali o produkci hroznů. Dnes je Zelená Hora opět aktivním střediskem vinné kultury (Muzeum vína, Stezka vína a medu a od r. 2000 Zelenohorské vinné trhy) a oblastí s rostoucím počtem nově zakládaných vinic. V červnu 2006 vzniklo Zelenohorské vinařské sdružení a již od r. 2004 vychází časopis Winiarz Zielonogórski. Zelenou Horu na Konventu zastupovalo 8 vinařů a 11 vín. Na rozdíl od rezistentních kulti-

Winnica nad Dworskim Potokiem (Lazy, Malopolsko)

518

(11/2009)

varů dominujících v nabídce vinařů z ostatních polských regionů, mezi zelenohorskými vzorky převažovaly Műller Thurgau, Pinot Gris, Pinot Blanc, Zweigeltrebe, Alibernet či Dornfelder. Bohužel kvalita neodpovídala očekáváním, s jedinou výjimkou: Winnica Pod Lubuskiem Słońcem Cuvée 2008 (50 % Rondo/25 % Regent/ /25 % Cabernet Cortis). Region Małopolskiego Przełomu Wisły (Malopolské údolí Visly). Malebné údolí (70 km dlouhé, 1,5–3 km široké) s výjimečnými půdními a klimatickými poměry, kde byly vinice vysazovány již od středověku. Mezi I. a II. světovou válkou zdejší vinaři úzce spolupracovali s vinaři z Podolí (kolébka polského vinařství, nyní území Ukrajiny). V květnu 2008 bylo založeno Sdružení vinařů Malopolského údolí Visly. Dvacet členů vydává bulletin Winnice Małopolskiego Przełomu Wisły a na den sv. Urbana (23. 5.), patrona vinic a vinařů, pořádají Svátek vína na zámku v Janowcu. Konventu se zúčastnilo 11 vinařů regionu „MPW“, představili 13 vín a největšího ohlasu se dostalo vzorku Winnica Solaris Hibernal 2008. Region małopolski (Malopolsko) je v současnosti nejrychleji se rozvíjejícím vinařským regionem Polska. Opět se může opřít o vinařské tradice sahající do středověku. V Krakově sídlí nejdůležitější polská vinařská instituce Polski Instytut Winorośli i Wina, která mj. organizuje program školení Malopolské vinice (toho posledního se zúčastnilo 200 osob). Na projektu Malopolské vinné stezky se podílí 21 vinařství. Publikovány byly příručky „Winorośl i wino w małym gospodarstwie w Małopolsce“ a „Produkcja win gronowych w małym gospodarstwie w Małopolsce. Część pierwsza: poprawa jakości win białych“ autora Wojciecha Bosaka. V r. 2004 vzniklo Sdružení Malopolské vinné fórum, které má 80 členů. Na Konvent se přihlásilo 22 malopolských vinařů a 17 vín, mj. Winnica Nad Dworskim Potokiem Rondo 2008, produkt Uniwersytetu Jagiellońskiego, který byl také již uveden na polský trh. Cena za největší právní absurditu polského vinařství Po přijetí vinařského zákona v loňském roce se 20–25 vinařů rozhodlo podstoupit proces registrace vinic a vinařství za účelem možnosti uvedení vína na polský trh. Do letošního roku zbylo jen 4–5 zájemců, ostatní odradila přemíra byrokracie, kontrol, poplatků a také nepříznivý ročník 2008. Všechny podmínky dokázala splnit pouze trojice producentů: Winnica Jaworek, Winnica Zbrodzice a Winnica nad Dworskim Potokiem. Očekávaným bodem programu druhého dne Konventu byly nominace na Cenu za největší právní absurditu polského vinařství. V kon-

gresovém sále mj. zaznělo, že vinaři sice nemusejí budovat celní sklady, ale podléhají celnímu dozoru, celníci mají provádět kontrolu, avšak nevědí, co kontrolovat, poplatek za certifikaci nádoby na víno (450 PLN) může být vyšší než cena nádoby, dva celníci dohlížejí půl dne na lahvování 150 lahví vína (finanční absurdita), demižon není nádobou na víno, jelikož ta může být (dle současného znění zákona) pouze z nerezu či dřeva, sud nesmí mít objem 228 nebo 136 litrů, jelikož objem sudu musí být násobkem pěti, oficiálně nelze bojovat s oidiem (žádný přípravek není v Polsku registrován, firmy se registraci brání z důvodů velkých poplatků a malé poptávky, vinaři přípravky proti oidiu nakupují v okolních zemích, ty však nejsou registrovány v Polsku) atd. Někteří vinaři vzdali celý proces z časových důvodů: Výrobě vína

se věnují ve volném čase, vinohrad mnohdy nemají v místě bydliště a na kontroly úředníků potřebují den dovolené (kontrol je více než dovolené). Mezi úsměvné historky patří doporučení pracovnice místní hygieny umývat hrozny před sklizní vodou či převážet sklizené hrozny na vlečce kryté plachtou (to vše z důvodů obavy ze znečištění ptáky a hrozby ptačí chřipky). Jinému úředníkovi se nelíbil slovní popis vína na etiketě: „Vinař uvádí, že víno voní po černém rybízu, ale to přece nelze, vždyť je vyrobené z hroznů.“ Aroganci moci nejlépe vystihuje věta pronesená úředníkem při kontrole: „Já ti dokážu, že tady víno nevyrobíš!“ Za největší absurditu byla konečně považována skutečnost, že se některému z vinařů vůbec podařilo vyrobit víno v souladu s platnými předpisy…

Polským vinicím kralují rezistentní kultivary

Zámek Niepolomice nedaleko Krakova hostil IV. Konvent polských vinařů

(11/2009)

519

Případová studie [yellow tail]

Trh Spojených států amerických s ročním obratem kolem 20 miliard dolarů zaujímá třetí místo na světě z hlediska úhrnné spotřeby vína. Přesto, nebo spíše právě proto je zde obrovská konkurence. Největší tržní podíl mají kalifornská vína, která se na celkovém objemu prodeje podílejí dvěma třetinami. Nabídku domácích vín z Kalifornie rozšiřují vína ze států Oregon, Washington a New York. Domácím vínům ale tvrdě konkurují vína dovážená z Francie, Itálie a Španělska. Stále častěji míří na trh Spojených států také vína ze zemí jako Chile, Argentina a Austrálie. Intenzivní konkurence konsolidovala severoamerický trh s vínem tak, že osm největších firem produkuje více než 75 % vína a zhruba šestnáct dalších vinařských závodů dodává zbývajících 25 %. Na trhu je znát tlak na snižování cen vína. Menší, slabé a špatně řízené firmy postupně odpadávají. Základna spotřebitelů zůstává neměnná, a poptávka tak stagnuje. Na tento trh se rozhodlo vstoupit australské vinařství Casella Wines se svojí značkou [yellow tail] a příznačně s klokanem v logu. Firmu Casella Wines založili Filippo a Maria Casellovi, kteří přišli v roce 1957 do Austrálie z italské Sicílie, kde se rodina Casellových věnovala vinařství od první poloviny 19. století. Filippo rozpoznal potenciál regionu Riverina v Novém Jižním Walesu a v roce 1965 koupil farmu na okraji města Yenda. V roce 1969, poté co úspěšně prodával hrozny ze své farmy místním vinařům, usoudil, že je načase zasvětit novou, mladou generaci do tajemství výroby vína a předat jí své znalosti. Tak vzniklo nové vinařství. Dnes vinařství Casella zůstává stále rodinným podnikem, v němž pracuje již druhá a třetí generace, která se zasloužila o mimořádně úspěšnou historii tohoto vinařství. Ze skromných začátků se rodina Casellových stala největším australským exportérem vína. Analýza tržních pozic dvou velkých produktových kategorií vín do té doby přítomných na americkém trhu, tj. prémiová vína a stolní vína, ukázala, že všichni výrobci a dodavatelé prezentují vína v každé z obou jmenovaných kategorií velmi podobně. Hodnocenými kritérii byla cena, kvalita nejen vína, ale také prezentace, rozmanitost nabídky apod. Úplný přehled všech hodnocených kritérií je seřazen vzestupně od nejméně důležitého po nejdůležitější. Hierarchie kritérií je dána pohledem firmy Casella Wines, jež se rozhodla vytvořit na trhu Spojených států novou kategorii, která bude svojí tržní pozicí umístěna někde uprostřed mezi dvěma tradičními krajními kategoriemi – prémiových a stolních vín. Kritéria a jejich pořadí (vzestupně): 1. vybrané a vytříbené pojetí balení vína, etikety zobrazující získaná ocenění na vinařských soutěžích a užívání tajemné odborné vinařské terminologie, které mají zdůraznit, že výroba vína je jak uměním, tak i vědou1

2. marketingové kampaně v hromadných sdělovacích prostředcích, jejichž cílem je zaujmout pozornost spotřebitelů na přeplněném trhu a podnítit distributory a maloobchodníky, aby dávali přednost určitému vinařskému závodu 3. kvalita daná kvašením a zráním 4. věhlas vinařské trati a její tradice (odtud pak odkazy na vinařské usedlosti a zámecké vinice, na historickou tradici a rok založení vinařství) 5. komplexita a raﬁnovanost chuti vína, včetně uvádění takových prvků jako třísloviny a kvašení v dubových kádích či zrání v dubových sudech 6. rozmanitost nabídky vín pokrývající všechny odrůdy hroznů a uspokojující všechny chuťové požadavky spotřebitelů 7. cena 8. snadnost konzumace 9. snadnost výběru 10. zábava a dobrodružství Pro sestavení nové skladby prvků hodnot pro zákazníka byl vytvořen tzv. systémový rámec čtyř aktivních opatření (four actions framework), který vychází ze zásady, že k vytvoření nové, odlišné a na trhu perspektivní produktové kategorie a prolomení rozhodovacího dilematu zákazníka je zpravidla potřeba některé faktory (vlastnosti produktu) zcela odvrhnout (eliminate), některé omezit (reduce), jiné pozvednout (raise) a některé nové vytvořit (create grid). Vytvoření a splnění každého kritéria má své náklady a naopak potlačení některých kritérií přináší úsporu nákladů, což se nakonec projeví v ceně pro zákazníka, tedy ovlivní (v našem případě) sedmé kritérium. V případě vín značky [yellow tail] byla odvrhnuta anebo eliminována odborná vinařská terminologie a uvádění ocenění z vinařských soutěžních přehlídek na etiketě, dále zmínka o kvalitě dané kvašením a zráním a marketingové kampaně v hromadných sdělovacích prostředích. Omezena byla komplexita chuti vína, rozmanitost nabídky vín a zmínka o vinařských tratích a tradici vinařství na etiketě. Pozvednuta byla oproti levnějším stolním vínům cena a zapojení maloobchodního prostředí. Nově byly vytvořeny faktory snadnosti konzumace a výběru a s tím spojené zábavy a dobrodružství, kterým byla přiznána nejvyšší priorita. Důvodem pro omezení rozmanitosti nabídky a odvržení uvádění odborné vinařské terminologie na etiketách bylo to, že tato terminologie byla běžným konzumentům nesrozumitelná a výběr vína byl pro nezasvěceného natolik obtížný, že i po zakoupení zůstával průměrný zákazník v nejistotě, zda si vybral správně.2 Naopak nově byly vytvořeny požadavky na snadnou konzumaci a snadný výběr, protože lidé z ﬁrmy Casella Wines si správně povšimli, že většina Američanů odmítala pít víno proto, že pro ně bylo obtížné ocenit jeho komplexní chuť. Pivo a ovocné koktaily s obsahem alkoholu, kterým dávali přednost, byly sladší a jejich konzumace byla snadnější. Značka [yellow tail] přinesla zcela novou kombinaci vlastností vína, jež si okamžitě získalo zájem a pozornost široké základny konzumentů alkoholických nápojů. Jeho chuť byla měkčí a přístupnější jako chuť ovocných koktailů s obsahem alkoholu nebo jako chuť piva.

520

(11/2009)

vínem v balení 0,75 litru, a porazila tak i domácí kalifornské značky. V té době dosáhl souhrnný prodej vín [yellow tail] celkové výše 4,5 milionů kartonů za posledních 12 měsíců.

Kritéria a přidělené hodnoty úroveň kritéria kritérium [yellow tail]

stolní vína

prémiová vína

0,3

2,8

4,4

0,3

2,2

4,5

0,3

2,2

4,3

1,2

2,2

4,5

1,2

2,2

4,5

1,4

2,2

4,3

3,1

1,4

4,4

3,5

3,7

3,9

Pro zmapování odlišnosti tržních pozic dvou tradičních kategorií a nově vytvořené kategorie značky [yellow tail] byl sestaven graf s hodnocenými kritérii na vodorovné ose x a k jednotlivým kritériím přidělenými hodnotami na svislé ose y. Tento graf názorně ukazuje, že značka [yellow tail] se u nedůležitých kritérií pohybuje pod úrovní levných stolních vín a u posledního společného kritéria, ceny, se pohybuje mezi cenovou úrovní stolních vín a prémiových vín. Nově nastolená kritéria a důležité vlastnosti vín značky [yellow tail], tj. snadnost konzumace, snadnost výběru a zábava a dobrodružství, nejsou u stolních a prémiových vín vůbec zastoupeny. Co se týče předchozích společných kritérií, je trend u obou na trhu tradičních kategorií vín klesající3 (úroveň hodnot prémiových vín je téměř stabilní, ale i zde se jedná o mírně klesající trend – spojnice trendu svírá s osou y úhel přibližně 89,6°), zatímco trend hodnot důležitých kritérií u vín značky [yellow tail] stoupá. (Čím důležitější kritérium pro pozitivní vnímání vína zákazníkem, tím vyšší hodnota kritéria.) O správnosti volby nových, pro nákupní rozhodování zákazníka nejdůležitějších kritérií a vlastností vína, volby vzešlé ze studia poptávky po alkoholických nápojích na americkém trhu, svědčí dosažené obchodní výsledky: V rozmezí dvou let se značka [yellow tail] stala nejrychleji rostoucí značkou jak v historii australského vinařství, tak na americkém trhu s vínem, a zábavný a společenský nápoj [yellow tail] se stal jedničkou mezi víny dováženými do Spojených států, když za ním zaostala i vína z Francie a Itálie. V srpnu 2003, dva roky od okamžiku, kdy se v červenci roku 2001 víno se značkou [yellow tail] poprvé objevilo na pultech maloobchodů ve Spojených státech, se tato značka stala nejprodávanějším červeným

Značka [yellow tail] nesebrala prodej pouze přímým konkurentům, ale vytvořila také nový trh. Přitáhla na vinný trh dosavadní konzumenty piva a ovocných koktailů s obsahem alkoholu. Vstup vína australské značky [yellow tail] na americký trh dále způsobil to, že konzumenti stolních sudových vín přešli na vyšší úroveň spotřeby a začali kupovat víno lahvované, zatímco spotřebitelé, kteří dosud kupovali dražší značky vína, snížili své nároky a stali se konzumenty vína značky [yellow tail]. Došlo k tzv. seskupení poptávky. Na samém začátku tohoto úspěchu byla nezbytná správná marketingová analýza trhu a správný odhad jeho potřeb a možností. Zdeněk Vrbík Prameny a zdroje: – W. Chan Kim, Renée Mauborgne: Strategie modrého oceánu. Praha, Management Press 2005 – www.casellawine.com.au

Pozice hned prvního (tedy nejméně důležitého) kritéria popírá starou nepsanou marketingovou zásadu, že obal prodává a u alkoholických nápojů to platí dvojnásob. Zákazník v takové situaci prožívá tzv. cognitive dissonance – stavy pochybnosti o správnosti volby po zakoupení produktu. Lineární spojnice trendu byly odvozeny metodou nejmenších čtverců (lineární aproximací).

Vinaﬁsk˘ marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5

207 199Kþ ,(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH)

Pfieklad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinafiském marketingu, jeho zákonitostech, sloÏitostech a v˘znamu s velk˘m zamûfiením na praxi. „Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketingov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi" (z pfiedmluvy autora). ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(11/2009)

521

Informace o jednání Rady Vinařského fondu dne 20. 10. 2009 Rada schválila Podmínky pro poskytnutí podpory Vinařským fondem pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2010. Vinaři budou moci opět žádat o podporu účasti na výstavách Vinex, Vinařské Litoměřice a Víno&destiláty. Další tematické okruhy: podpora konání výstav a přehlídek vín, akcí vinařské turistiky, jako jsou např. otevřené sklepy či vinobraní, dále podpora konání seminářů, školení a konferencí s tematikou vinařství a podpora vydávání propagačních materiálů vinařských obcí či regionů. Podrobné znění jednotlivých tematických okruhů na jiném místě v tomto čísle Vinařského obzoru; úplné znění Podmínek najdete na www. vinarskyfond.cz v sekci Podpory. Rada dále projednala tyto záležitosti: – schválení pořadí určeného porotou výběrového řízení na komunikaci značky „Vína

z Moravy, vína z Čech“ v letech 2010–2012. Dle výroku poroty se na prvním místě umístila agentura Comtech, s. r. o. Porota vybírala celkem z pěti návrhů (celkem bylo podáno 8 návrhů; tři byly vyřazeny z důvodu nesplnění zadávacích podmínek). Výsledky výběrového řízení musí být ještě schváleny zadavatelem. – schválení prezentace na veletrhu London International Wine Fair 2010 (vinaři budou osloveni s nabídkou účasti), – schválení propagačních aktivit v rámci veletrhu Vinex (obdoba letošního ročníku), – podpora záměru projektu Vinařství rok.u Další plánované zasedání Rady Fondu se uskuteční 1. prosince – hlavním bodem programu bude projednání rozpočtu Fondu na rok 2010.

Důležité upozornění pro vinaře z Vinařského fondu Od 1. 11. 2009 je možno posílat výkazy o produkci a ploše vinic také prostřednictvím datové schránky. Tímto způsobem je také možno podávat žádosti o podporu. Samozřejmě zůstávají v platnosti další formy podání, ať již poštou či osobně v kanceláři Fondu. Připravuje se i rozšíření Portálu farmáře, předpokládáme, že již od nového roku budete moci podávat svá hlášení Vinařskému fondu tímto způsobem – o spuštění této služby vás budeme informovat prostřednictvím webu a Vinařského obzoru. (vf)

Zahraniční obchod s vínem České republiky ve vinařském roce 2008/2009 Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR

Ale roste i vývoz vína z ČR, a to jak lahvového, tak i sudového. Přesto se vývoz sudového vína zvyšuje mnohonásobně rychleji, což není právě v zájmu ČR. Výhodnější by byl export produktu s vyšší přidanou hodnotou. U lahvového vína je také menší pravděpodobnost pančování v dovážejícím státě, a tím znehodnocení značky vín z ČR. Pro trvalý růst exportu je pro nás tedy důležitější růst vývozu lahvového vína, a to i proto, že nemáme dostatek hroznů pro pokrytí tuzemské spotřeby vína. Za posledních pět let od vstupu ČR do EU se zvýšil náš export lahvového vína přibližně o 40 %. Ale v relativním vyjádření poměru dovozu a vývozu tvořil náš objem exportu lahvového vína v roce 2004/2005 jen 8,5 % dovozu stejné komodity a za pět let se tento poměr zvýšil pouze na 8,8 %. U sudového vína je situace úplně jiná, ale jde o extenzivní směr expanze. Prakticky z nuly se po pěti letech vyváží téměř 125 tis. hl sudového vína, tj. přibližně 15 % veškeré naší produkce nebo 16 % toho, co jako sudové víno dovezeme. V posledních pěti letech se zvýšil náš export vína ze 40 tis. hl na 180 tis. hl., avšak právě v důsledku enormního nárůstu vývozu polotovaru –

sudového vína. Vyvážíme tak přibližně 22 % tuzemské produkce vína. V roce 2004/2005 jsme byli čistým dovozcem (dovoz – vývoz) 1,22 mil. hl vína a v roce 2008/2009 stejně tak. Mezitím se zvýšila naše produkce a taky spotřeba vína. Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech následující (v milionech Kč): Rok

Dovoz

Vývoz

Rozdíl

2004/2005

-2603

144

-2459

2005/2006

-2379

156

-2223

2006/2007

-2498

233

-2265

2007/2008

-3273

367

-2906

2008/2009

-3150

392

-2758

Záporné saldo zahraničního obchodu ČR se tedy již blíží třem miliardám Kč ročně. Hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou dovezeného sudového vína) se pak pohybuje přibližně mezi 5 a 6 miliardami Kč. Objem dovozu vína podle zemí se příliš nemění, značný nárůst je ale patrný v prvních letech po vstupu ČR do EU v případě Itálie a Slovenska. Naopak druhou pozici na našem trhu vyklidilo Rakousko, kde šlo v minulosti především o levné sudové víno.

522

(11/2009)

Zdvojnásobil se i dovoz vína z Chile a během pěti let se zvýšil o 50 % dovoz z Německa a Francie, ve všech těchto případech se dováží především lahvové víno. Nejvíce ﬁnančních prostředků za dovezené víno v roce 2008/2009 skončilo v Itálii (asi 0,9 miliardy Kč) a pak následuje Francie (přibližně 0,5 miliardy Kč). Přitom z Francie se dováží asi desetina objemu vína v porovnání s Itálií. Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína je následující:

Přibližně 88 % objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno z členských zemí EU. V roce 2008/2009 bylo ze Slovenska dovezeno 156 tis. hl, a přitom sklizeň 2008 tam byla ve výši jen 360 tis. hl. Sudového vína bylo dovezeno 786 tis. hl za 889 mil. Kč. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na obrázku:

Sudového vína bylo vyvezeno 124 tis. hl za 142 mil. Kč, z toho 118 tis. hl na Slovensko a 6 tis. hl do Polska. O lahvové víno v množství 54 tis. hl za 212 mil. Kč se podělilo Slovensko (51 tis. hl), Maďarsko (0,7 tis. hl), Polsko a Bulharsko (po 0,6 tis. hl). Vzájemné obchodní vztahy se Slovenskem v komoditě víno trvale narůstají, po vstupu do EU jsme první čtyři roky více vínadováželi, než vyváželi. A narůstající dovoz byl kopírován růstem exportu. V roce 2008/ /2009 poprvé náš vývoz přesáhl import.

Zajímavé je také porovnání dovozu a vývozu vína v letech 2007 až 2009 podle jednotlivých měsíců se Slovenskem:

Dovážíme především sudové víno a lahvového více vyvážíme než ho dovezeme. Slovensko je naším největším odběratelem vína. Perspektivním obchodním partnerem je pro nás také Polsko. Vývoz trvale roste, ale v posledním vinařském roce jsme vyvezli jen 1/10 lahvového vína, zbytek tvořilo víno sudové. Takže i když se zvýšil objem vývozu, množství získaných ﬁnančních prostředků se snížilo.

Tak jako i v předcházejících letech přibližně polovina pochází z Itálie, odkud se tak dováží přibližně stejný objem vína, jako je polovina naší roční produkce v posledních letech. Výrazně se však zvýšil objem vína ze Slovenska. Lahvového vína bylo dovezeno méně, 613 tis. hl, avšak za vyšší cenu – 2,05 miliardy Kč. Z uvedené ﬁnanční hodnoty putovalo 0,4 miliardy Kč do Francie. Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně 71 Kč/l. Španělsko spolu s Itálií nám dodávají přes polovinu objemu dováženého lahvového vína, na nečlenské státy EU zbývá 19 % a přes 0,5 miliardy Kč. Víno vyvážíme prakticky jen na Slovensko. Ze 182 tis. hl exportovaného vína tam skončilo 171 tis. hl za 341 mil. Kč. Na druhém místě je Polsko se 7 tis. hl za 12 mil. Kč.

(11/2009)

523

524

(11/2009)

BARRIQUE DOREAU Tonnellerie Doreau - rodinná firma s tradicí založenou na dokonalé znalosti dřeva, vysoké kvalitě zpracování a dodržování pravidel klasické řemeslné výroby. Prvotřídní produkty společnosti jsou vyráběné ze štípaného dřeva z nejlepších dubů těžených ve francouzských lesích: Allier, Nevers, Vosges, Limousin. Tradiční barikové sudy: 225 litrů až 500 litrů Vypálení: lehké, střední, střední+ a silné

Bližší informace a objednávky: O.K. SERVIS BioPro, s.r.o., Bořetická 2668/1, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice Tel.: 281 091 460, 841 111 114, Fax: 281 866 264, info@biopro.cz, www.biopro.cz

(11/2009)

525

Sudy od Seguin Moreau zaruþují stabilní kvalitu Kam s ním? Tuto v podstatĈ ÀlosoÀckou otázku si rok co rok klade nejeden vinaĖ. A když je úroda tak kvalitní jako letos, zaslouží si i odpovídající uložení. SpoleĀnost BS VINAĕSKÉ POTĕEBY s.r.o. je jedním z dodavatelĞ dubových sudĞ francouzského výrobce Seguin Moreau, který patĖí k nejvyhlášenĈjším producentĞm na svĈtĈ. Mercedes vedle standarní nabídky, dalo by se Ėíci. O sudech Seguin Moreau a novinkách pro letošní sezonu jsme hovoĖili s Ing. Milošem Balgou, jednatelem spoleĀnosti BS VINAĕSKÉ POTĕEBY s.r.o. se sídlem ve Velkých Bílovicích. Barikové sudy od Àrmy Seguin Moreau patĭí spíše k tĊm dražším. Proþ by mĊli zákazníci dát pĭednost právĊ jim? Je to především použití francouzského dubu z různých oblastí Francie při výrobě sudů a takto je zaručena standardní kvalita bez nějakých nečekaných výchylek. Tento dub je vhodný pro většinu odrůd, určených pro ležení v barikovém sudu. Celý výrobní proces je jistou zárukou, že sud je prvotřídní kvality. Kombinace francouzského dubu s procesem zpracování, důslednou macerací a vícestupňovou kontrolou včetně TCA zaručuje výborné výsledky pro ležení vína, navíc velmi stabilní. V podstatě se můžete spolehnout na to, že budete mít pro určitou odrůdu stále stejnou příchuť. Pak už je to jen otázka daného ročníku, jaké bude výsledné víno. Ĭíká se, že do bariku by mĊlo pĭijít jen to nejlepší víno ze sklepa, je to pravda? Určitě. Ze špatného vína barikový sud dobré víno neudělá, spíše naopak může dojít k ještě větší disharmonii. Ale v případě dobrého vína může víno jenom získat. Vaše spoleþnost prodává barikové sudy Seguin Moreau již þtvrtým rokem. Kolik se jich asi prodalo? Prozatím je to více jak 300 sudů 225 l včetně 6ti sudů 50 hl a dvou tanků o objemu 60 hl. Jaké jsou odezvy ze strany zákazníkĻ na sudy Seguin Moreau? Byly také nĊjaké reklamace? Z převážné většiny máme jen kladné ohlasy. Samozřejmě ani značkový výrobek nezaručuje stoprocentní jakost, lidský faktor ve výrobě i tady hraje svoji roli. Nikdy jsme neobdrželi připomínky ke kvalitě dřeva a jeho vlivu na víno. V některých šaržích jsme však měli reklamace od zákazníků, kdy docházelo k protékání sudů. To je ale záležitost, která se dá rychle opravit a řešíme ji přímo na místě u zákazníka. Jinak nemáme na sudy Seguin Moreau prak-

ticky žádné negativní ohlasy a s trochou nadsázky se dá říci, že kdo tento sud koupil, ten neprohloupil. Na co by mĊl dbát zákazník pĭi výbĊru barikového sudu? Zásadní při výběru je určitě rozhodnutí, jaké víno přijde do barikového sudu. Pokud si není jistý výběrem, může přijít za námi a společně na základě popisu jeho odrůdové skladby vybereme nejvhodnější typy sudů. Vína lehčího a ovocitějšího typu vyžadují sudy s jemnějším dřevem a pálením než plná vína s mohutnější strukturou. MĻžete obecnĊ popsat sortiment dĭevĊných sudĻ Základním sortimentem jsou jistě dřevěné sudy z francouzského dubu o objemu 225 litrů s označením Bordeaux Export nebo Bordeaux Transport a sudy o objemu 228 litrů Bourgogne Export. Každý z těchto sudů může projít rozdílným typem pálení a macerace, takže například základní typ sudů Bordeaux Export můžeme nakoupit ve dvanácti různých modifikacích. Pokud jde o objem, sudy z francouzského dubu firma Seguin Moreau vyrábí také v objemech 265, 300, 320, 350, 500, 600 nebo 700 litrů, na přání zákazníka samozřejmě i velkoobjemové sudy a tanky o obsahu až do 600 hl. Vedle francouzského dubu má firma Seguin Moreau v nabídce také americký dub, který se vyznačuje větší aromatičností (čokoláda, karamel...), ale méně ovlivňuje strukturu - tělo vína. Zajímavostí těchto sudů je volitelné vnitřní

drážkování, které zvyšuje styčnou plochu s vínem až o 75 procent a to při minimálním navýšení ceny. V portfoliu je dále kavkazský a středoevropský dub. Pro vinaře mohou být zajímavé i tzv. kombinované sudy, kdy je tělo sudu vyrobeno z francouzského dubu a čela z amerického nebo naopak. Jaké novinky jsou pĭipraveny pro letošní sezonu? Jednou z novinek jsou barikové sudy o objemu 265 litrů, tedy o rovných 40 litrů větší, než typizované sudy od této firmy, jak je známe dosud. V tomto případě jde především o úsporu nákladů – ve větších sudech lze otočit větší objem vína za sezonu. I když jsou tyto větší bariky zhruba o 30 Euro dražší, vzhledem k většímu objemu jsou redukovány přímé náklady při zrání vína v sudech o 10 až 15 procent. Novým prvkem při výrobě barikových sudů tzv. Aquaflex. Ponořením do horké vody před ohýbáním a vypalováním bariků dochází k roztažení pórů ve dřevě a změně jeho vlastností, ovlivňujících následně i výslednou chuť a aroma vín. Ta by měla být méně cítit po dřevě a naopak by měla mít ve vůni více ovocitější charakter, v chuti pak nedochází k „rozbití“ charakteru vína, ale spíše vyvážení s menším obsahem surových tříslovin. (p.r.) Zastoupení firmy Seguin-Moreau: BS VINAēSKÉ POTēEBY Žižkovská 1230, Velké Bílovice www.vinarskepotreby.cz +420 519 346 236

526

(11/2009)

Fotografie k článku „K historii vinohradnických staveb na Moravě“

Velké Bílovice, okr. Břeclav, 1. vojenské mapování. Zdroj: 1st) Military Survey, Section No. 113, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna, © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně – www.geolab. cz, © Ministerstvo životního prostředí ČR – www.env.cz.

Velké Bílovice, okr. Břeclav, indikační skica, 1827. Zdroj: MZA.

Velké Bílovice, okr. Břeclav, sklep bez lisovny s přístřeškem. Zdroj: NPÚ úop v Brně.

Perná, okr. Břeclav, průčelí zemní lisovny je vyzděno z místního vápencového kamene. Zdroj: NPÚ úop v Brně.

Blatnice, okr. Hodonín, búdy pod Starou horou. Zdroj: NPÚ úop v Brně.

Vrbice, okr. Břeclav, sklep s patrovou lisovnou. Zdroj: NPÚ úop v Brně.

Pavlov, okr. Břeclav, lisovna s nadsklepním bytem je v průčelí datována letopočtem 1787. Zdroj: NPÚ úop v Brně.

(11/2009)

527

K historii vinohradnických staveb na Moravě

Zdrojem poznání jsou archiválie: horenské řády, horenské knihy, stavební povolení, účty a korespondence ve fondech jednotlivých panství a také staré katastrální mapy. Významnou pomůcku nabídl dnešním badatelům Moravský zemský archiv svým soupisem archiválií a bibliograﬁí k dějinám vinařství na Moravě.1 Kolik neznámých a nepoznaných pramenů však ještě odpočívá v přítmí depozitařů? V této souvislosti nelze neuvést nepublikovanou práci historika Rudolfa Hurta o vinařství na Břeclavsku, která je výsledkem jeho dlouholetého studia archivních pramenů a je uložena v Regionálním muzeu v Mikulově.2 Vinařská výroba vyžaduje dva funkčně odlišné prostory – lisovnu (preshúz, na Slovácku búda), v níž se zpracovávají hrozny, a sklep, kde se víno skladuje a zraje. Oba sahají svým původem do středověku, byť z této doby máme zprávy jen o sklepech klášterních a panských. Nejstarší písemné údaje o poddanských sklepech a lisovnách pocházejí až z 16. století.3 Sklepy byly v té době běžné v každé lokalitě s větší produkcí vína a z bezpečnostních důvodů ležely uvnitř obce nebo v její těsné blízkosti. Např. roku 1549 si Jan Šacl ve Starovicích vybudoval obydlí z pusté fary a u něj si zřídil vinné sklepy.4 Analogií s archeologickými výzkumy zaniklých středověkých vesnic lze usuzovat na vzhled sklepů přímo v domě: scházelo se do nich šikmou rampou z komory nebo ze síně.5 Tento konstrukční princip se nezměnil do současnosti, byť šikmina – šíje, potřebná pro překonání výškového rozdílu mezi povrchem a pod-

zemím, bývá nahrazena schodišťovými stupni. Rozlišovalo se tehdy mezi sklepy zaklenutými a sklepy vykrouženými v zemi, kterým se říkalo plže. Avšak obecním sklepům města Valtic se ještě koncem 16. století říkalo jámy a byly opatřeny dveřmi a zámkem.6 Sklep byl poměrně nákladný, proto méně majetní vinaři měli víno uskladněno u svých majetnějších sousedů. Tento způsob sklepního hospodaření se ostatně uchoval dodnes např. v Bzenci a okolí. Již citovaný Rudolf Hurt uvádí, že lisovny existovaly již v 13. století, a dokládá to skutečností, že česky mluvící vinaři přejali do své terminologie německý výraz pro lisovnu ve formě preshúz, „to jest v podobě, v jaké bylo toto slovo u Němců v době, kdy ještě nebyla provedena přehláska dlouhého ú v au”. 7 Na téma lisoven Hurt dále píše: „Jednou z nejstarších zpráv o lisovnách je zmínka o lisovně, kterou počátkem 15. století měl v Hustopečích tamní bednářský cech. Jak z tohoto příkladu vidět, byla lisovna ponejvíce zařízením společenským, sloužícím potřebám větší skupiny lidí, kteří za její použítí museli zaplatiti jistý poplatek.“8 Lisovny bývaly cechovní, obecní, panské, církevní aj. Protože se lisovna používala poměrně krátkou dobu, jen při vinobraní, zřizovali si drobní vinohradníci své vlastní lisovny mnohem později nežli sklepy. Jen větší a přespolní vinaři, především z řad měšťanů a šlechty, si budovali lisovny vlastní, např. v Bzenci vlastnili k roku 1614 domanínští občané 20 achtelů vinohradů a mnozí z nich zde měli i boudu.9 V Židlochovicích budovali brněnští měšťané na úpatí svých vinohradů kro-

Velké Bílovice, okr. Břeclav, indikační skica, 1902. Zdroj: MZA.

mě sklepů i patrové lisovny, v přízemí stával lis, v patře byl byt pro vincúra. Později si stavěli lisovny ve vinohradech podsedníci, dospělé děti, které nezdědily dům po rodičích, případně tyto sloužily jako výměnek.10 Vznikla tak nová sociální kategorie preshausníků neboli domkářů na lisovnách. Tyto stavby se nacházely v obci nebo v jejím těsném sousedství. Pravou dobu rozvoje selských sklepů a lisoven a vzniku sklepních areálů můžeme klást do 18. století v souvislosti se změnou ekonomických podmínek, s obnovou vinohradnictví zdecimovaného třicetiletou válkou a s větší vyspělostí selského vinařství.11 Vinaři začali zakládat nové sklepy pohromadě na vhodném místě na úpatí viničních hor. Jedním z důvodů, kromě zmíněných hospodářských, byl nedostatek nebo nevhodnost stavebního místa v obci. Majitelé panství budování sklepů podporovali, protože tak získávali novou činži. Důkaz o tom, že samostatné sklepy mimo intravilán obce byly ve větší míře budovány od 18. století, poskytnou dochované archivní prameny, např. roku 1727 povolil loucký opat Janu Langovi z Vrbovce (okr. Znojmo) vystavět vinný sklep mimo obec (MZA E 57/971), v roce 1740 povoluje loucký opat dokonce jedenácti sousedům z Chvalovic (okr. Znojmo) vykopat vinné sklepy mimo obec, ovšem bez práva šenku a za roční plat 15 kr. (MZA E 57/973, 473), povolení ke stavbě búdy v Blatnici (okr. Hodonín) pochází z archivních materiálů, vážících se k letům 1735–1738 (MZA E 31/476). Výstavbu lisoven mohla regulovat i horenská práva. Např. horenská práva Sobotovic z roku 1770 povolu-

Petrov, okr. Hodonín, podélný řez dvěma sklepy v Plžích. Zaměření z roku 1946. Zdroj: NPÚ úop v Brně.

528

(11/2009)

Mikulčice, okr. Hodonín, Kuběnova búda – sklep s přízemní, podélně orientovanou lisovnou v Těšických búdách, 1946. Zdroj: NPÚ úop v Brně. jí každému vinaři, že si pod svým vinohradem může postavit na šířku svého pozemku („jakž runy šíři ukazují”) preshaus.12 Nezanedbatelným zdrojem poznání jsou plány měst, panství a mapy, z nichž třeba jmenovat výsledky rozsáhlých kartograﬁckých akcí např. vojenského mapování rakouské monarchie a zejména soupisu stabilního katastru. Tyto prameny sice nevypovídají o podobě staveb, ale o umístění areálů na katastru obce a jejich postupném rozrůstání. Uveďme příklad Velkých Bílovic.: mapa I. vojenského mapování z šedesátých let 18. století nezachycuje žádné stavby v místě dnešních sklepů, mapa stabilního katastru z roku 1827 již ukazuje značné množství lisoven v lokalitě zvané Pod Předníma a Purinky, zatímco v nejznámější lokalitě Belegrady jen do dvaceti staveb. Mladší katastrální mapy dokládají bouřlivé rozrůstání všech zdejších sklepních areálů. Vzhled staveb Vzhled vinných sklepů je dán geologickou skladbou hornin. V usazeninách, v nichž se střídají vrstvy pískovců a jílovců, případně granitoidů, zůstávají mnohé plže i dnes v rostlém materiálu. Ty nejstarší odkazují na středověký původ svým hrotitým průřezem chodeb, kdežto sklepy prokazatelně vyhloubené v 18. století mají valený tvar chodby. V tomto ohledu je speciﬁcká oblast Pálavy, tvořená jurskými vápenci. Zde vinaři nezřídka využili trhlin a jeskyní k ukládání vína. V Pavlově (okr. Břeclav), kde je doložen lom na vápencový kámen k roku 1629, jsou základy klenby zdejších sklepů z tohoto materiálu. V pískovcové půdě na Znojemsku vznikaly spletité sklepní prostory. Jejich členitost je dána jednak množstvím pěstovaného vína a počtem rodinných příslušníků, kteří ve sklepě dostali svůj příděl a určený směr pro vyhloubení sklepa, jednak skutečností, že vykopaný písek se prodával jako stavební materiál. Tvárný materiál lákal k rozličnému výtvarnému využití. Oproti tomu jsou sklepy na Slovác-

Mikulčice, okr. Hodonín, Kuběnova búda, řez, zaměření z roku 1946. Zdroj: NPÚ úop v Brně.

ku, kde vždy existoval velký počet drobných vinařů, skrovnějších rozměrů a obvykle s jedinou podzemní chodbou. Celkově rozměry sklepů a lisoven na Slovácku vypovídají o tom, že se skutečně jednalo o drobné vinaře. Popisy staveb jsou v archivních materiálech vzácné. Blatnice se týká korespondence z přelomu let 1735 a 1736, z níž plyne, že zednický mistr Jan Kascha se zavázal vybudovat lisovnu s jednou místností a klenutým sklepem v délce 15 sáhů (cca 26 m) a šířce 5 sáhů 2 stop (cca 8,5 m). Na stavbu se použilo cca 10 000 ks cihel, stavební kámen, vápno, stavební dřevo, železo, písek, voda apod. v částce 495 zlatých 30 krejcarů včetně dělnických prací. Knížecí tesařský mistr z Uherského Ostrohu Václav Mechina (Wentzl Mechina) měl zajistit na novou lisovnu prkna, šindel, hřebíky, střešní latě, dřevo na střešní trámy a další práce jako položení podlah, zhotovení zárubní a dveří. Za dobře provedenou práci mu náležela odměna 80 zlatých rýnských. Tesařský materiál – dřevo na trámy a stavební součásti střechy, dřevo na dveře a okna, 6 000 ks šindele a velké množství šindelových hřebíků na pokrytí střechy – stál 90 zlatých a 51 krejcarů.13 Tento pramen se sice týká církevního sklepa, jeho popis však odpovídá nejrozšířenějšímu typu vinohradnické stavby v selském prostředí, ovšem až na tu šindelovou střechu. Selské lisovny byly kryty slámou. Na základě staveb, jejichž klenby nebo datace na průčelí vypovídají o původu z přelomu 16. a 17. století, můžeme soudit, že stavební princip lisovny poněkud zahloubené pod úroveň terénu se opakoval i u selských lisoven v pozdějším období. Ostatně tento stavební princip je doložen v celé oblasti hliněného domu. Lze se tedy přiklonit k Hurtovu tvrzení, že „zevnějšek lisovny býval často velmi prostý a nelišil se nikterak od běžného vzhledu selské chalupy.“14 Stavební materiál odpovídal běžně dostupnému zdroji v té které lokalitě. Tvořila jej přede-

vším hlína, ať ve formě nabíjeného zdiva nebo nepálených cihel, kámen a jako krytina se užívaly slaměné došky. Typy vinohradnických staveb Časem se vyvinulo několik typů těchto speciﬁckých hospodářských staveb podle toho, jakou přídavnou funkci měly plnit. Jejich klasiﬁkaci jako první přinesl Václav Frolec.15 1. Sklep bez lisovny Nejzákladnější vinohradnickou stavbou jsou samostatné sklepy – „plže“ nebo „plžiny“, vyhloubené ve žluté půdě zvané „sklepnica“ nebo v pískovci. V oblastech výskytu vápence a slepence se sklepy vysekávaly přímo v kamenném podloží nebo se pro ně využívaly přirozené pukliny a jeskyně. Vně se tento typ sklepa projevuje pouze bytelnými dveřmi nebo jednoduchým architektonicky řešeným průčelím. Pokročilejší formou je položení sedlové střechy na nízkou bedněnou nebo zděnou zídku před vchodem do sklepa. Téměř celé průčelí zabírá laťková branka a uzavírá tak chráněné předsklepí, vhodné pro ukládání nářadí a nádob. Často tento přístřešek býval jen provizoriem před tím, než se vinař dostal ke stavbě lisovny. Někde tento sklep s přístřeškem označují jako vikýř. Vyskytovaly se ve všech moravských vinařských lokalitách. 2. Sklepy se zemní lisovnou Podzemní lisovny představují většinou valeně zaklenutá předsklepí. Rub klenby byl zahrnut drnem, takže lisovna se projevuje jen architektonicky ztvárněným průčelím a dvěma větracími okénky po stranách bytelných dveří. Lisovny mohou být v úrovni terénu nebo častěji zahloubené pod něj. Vnitřní prostor tohoto typu lisovny dosahuje v některých oblastech překvapivě velkých rozměrů. Přes individuální přístup stavebníků se průčelí těchto lisoven vyznačují aplikováním barokních architektonických prvků, zvláště segmentových a volutových štítů. Vyskytují se po celé Moravě.

(11/2009)

Snad nejznámější areál se nachází v petrovských Plžích. Zdejší sklepy pravděpodobně sloužily nejen k uchovávání vína, nýbrž také dalších zemědělských výpěstků, neboť Petrov leží v nivě řeky Moravy s tak vysokou hladinou podzemních vod, že neumožňovala vznik sklepních prostor ve dvoře obytných usedlostí. Proto si místní obyvatelé budovali sklepy na jediném vyvýšeném místě v někdejším hliníku. Unikátní je půdorys lokality, kdy dva návesní prostory v rozdílných výškových úrovních a obestavěné do půlkruhu jsou spojeny úzkou uličkou. Od ústí této uličky se jižním směrem rozbíhají další dva řádky sklepů. Za nejstarší část považujeme podle doložených zpráv sklepy ve formě oboustranné zástavby s čísly 11–25 a některé další v jejich sousedství. Délka sklepů dosahuje patnácti a více metrů, šířka tří metrů, jejich klenba je z plochých kamenů. Sklep je spojen s povrchem úzkou šíjí, jejíž délka a strmost závisí na výškovém rozdílu mezi hloubkou sklepa a úrovní terénu; v Plžích se setkáváme se značnou variabilitou možných řešení a vzácností nejsou sklepy vyhloubené sice ve svahu, ale s podlahou v úrovni cesty, takže šíje zde plní roli předního sklepa nebo společenské místnosti. Lisovna je jediná nadzemní část, vně se projevuje architektonicky pojatým zděným průčelím, připomínajícím barokní tvarosloví. Lokalita Plžů je vesnickou památkovou rezervací. Jinou variantu představují sklepy ve Vracově, v lokalitě Baráky. Zdejší drobní pěstitelé révy neměli dostatečné prostředky, aby si pro úschovu vína pořídili vlastní sklep, proto se ve Vracově vyvinula instituce společných sklepů, kdy sklep vlastní několik spolumajitelů se stejnými podíly. Každý ze spoluvlastníků může svůj podíl nebo jeho část pronajímat dalším vinařům. Úseky jednotlivých uživatelů jsou obvykle vyznačeny sloupky na kantnýřích nebo rýhou na stěně. Typický vracovský sklep tvoří tunel dlouhý několik desítek metrů, k jehož přední části byla přizděna valeně klenutá lisovna čili búda. Lisovna je tak prostorná a vysoká, že je v ní místo nejen pro lis a vinařské nádoby, nýbrž také pro studnu a vestavěnou toaletu; od vlastního sklepa je oddělena průchodem ve zděné příčce. Sklep se táhne pod zemí několik desítek metrů a na jeho konci se ukrývá místní zvláštnost, společenská místnost, zvaná „besednica“ nebo příhodněji „klebetnica“. Jak její označení napovídá, vinaři se v ní scházejí k besedám a degustování vzorků v zimním období, proto je kromě stolů a lavic vybavena také kamínky. Stěny sklepa zdejší vinaři každoročně bílí vápnem, někdy s přídavkem Sava; jednak kvůli dezinfekci, jednak kvůli prosvětlení sklepních prostorů. Ušlechtilá černá plíseň Rhacodium celarea, která je regulátorem vzdušné vlhkosti a v jiných vinařských lokalitách oblíbeným ukazatelem dobrého sklepa, tady nemá místo.

3. Sklepy s přízemní lisovnou Stavby, v nichž se zpracovávají hrozny, se nazývají lisovny, jak již bylo zmíněno, na Slovácku se jim říká „búdy“, na Znojemsku a v Hanácko-slovácké oblasti „presúzy“, „preshúzy“, „presózy“. Místy se i na Slovácku označuje vnitřní prostor búdy jako „presovňa“. Přízemní lisovny se sklepem jsou samostatně stojící štítově, od 19. století i okapově orientované stavby s trámovým stropem a půdou sloužící k uskladnění sena. Šíjí, obvykle situovanou proti vchodu, je lisovna propojena s vinným sklepem. Původní stavby měly valbovou střechu a byly kryty doškem, stály proto ve vzdálenosti nejméně dvou metrů od sebe, aby v případě požáru oheň tak snadno nepřeskočil. Půda byla přístupná vikýřem s dřevěným schlopcem. Lisovna byla původně jednoprostorová, osvětlená pouze větracími otvory ve štítové stěně, později si do nich vinaři vestavovali malou odpočinkovou místnost zavnou izbétka nebo cimérka. Dochované staré lisovny mají trámový strop, ty prostornější podepřený ústředním dřevěným sloupem, který vedle funkce nosné a dekorační slouží jako věšák. Starší lisovny jsou zapuštěny pod úroveň terénu, takže se do nich sestupuje po několika schůdcích. Tento stavební princip, zajišťující stabilnější teplotu, byl na Slovácku běžný také u obytných stavení.16 Typ přízemních lisoven je rozšířen nejen po celém Slovácku, ale i v jiných vinařských oblastech Pomoraví a Podunají, vyznačuje se proto značnou variabilitou stavebního i výtvarného řešení. Zatímco na Slovácku mají „búdy“ skrovné rozměry (Nechory, Kelčany aj.), na Znojemsku jsou prostorné, aby se do nich vměstnal objemný kládový lis (Vrbovec, Havraníky). Búdy na Slovácku, především na Hodonínsku, se vyznačují přesahující střechou v průčelí, podepřenou dřevěnými sloupy – a tato obdoba zápraží skýtá vinaři příjemný, otevřený, přitom však zastíněný prostor pro práci i posezení a besedování s přáteli. (Několik takto zachovaných búd se nachází v Těšických búdách u Mikulčic.) Vchody do lisoven bývají na Slovácku chráněny výstupkem – žúdrem. 4. Sklepy s patrovou lisovnou Jsou dvojího typu, první přiznává rozvrstvení na patra členěním průčelí a svou hmotností, zatímco u druhého jde o dispoziční členění v interiéru. 4.1. Hanácko-slovácký typ Patrová lisovna je rozměrná, štítově nebo okapově orientovaná stavba, v přízemí je umístěn lis a vchází se z ní do sklepa. Strop lisovny bývá klenutý nebo trámový. Dřevěné schody v rohu lisovny vedou do patra, které slouží jako sýpka. Půdní prostor se využívá k uskladnění sena a ovoce a je přístupný ze sýpky nebo podávacím otvorem ve štítu. Tento typ byl stavěn v bezprostřední blízkosti vesnic. Jistě z praktických důvodů, aby byly

529

Veletiny, okr. Uherské Hradiště, búda bez sklepa. Zdroj: NPÚ úop v Brně. zemědělské produkty snadno dostupné a současně chráněnější před zloději, než by tomu bylo u staveb daleko za vesnicí. Časem splynuly intravilánem s obcí, jako je tomu např. v Čejkovicích, Velkých Pavlovicích, Němčičkách, Vrbici aj. Patrové lisovny „presúze“ stávaly také přímo v hunmech, jak dokládá několik posledních staveb v Bohuslavicích u Kyjova. 4.2. Blatnický typ s nadsklepní komůrkou Představuje ho přízemní, samostatně stojící, štítově orientovaná „búda“ s malým sklepem zabudovaným do jejího půdorysu. Vstup do lisovny je ve štítově stěně a je uzavřen masivními jednokřídlými dveřmi. Po stranách vchodu bývají nepravidelně umístěny jeden nebo dva malé obdélné větrací otvory, obdobné jsou také v bočních stěnách. Sněhobílá omítka kontrastuje s obrovnávkou, většinou šmolkově modrou.

Vlčnov, okr. Uherské Hradiště, půdorys búdy bez sklepa. Zdroj: NPÚ úop v Brně.

530

(11/2009)

Prušánky, okr. Hodonín, búda č. 18 v Nechorách, zaměření z roku 1965. Zdroj: NPÚ úop v Brně.

Blatnice, okr. Hodonín, interiér búdy s komůrkou v patře. Zdroj: NPÚ úop v Brně.

Sedlová střecha je u starších búd v průčelí předsazená a její štít je prkenný. Zadní štít je zděný nebo dřevěný omítaný. V době doškové krytiny byly střechy nepochybně valbové, jak tomu bylo také jinde. Jedinečnost blatnických búd se ukrývá uvnitř stavby, která sice navenek působí jako přízemní, uvnitř je však překvapivě patrová. Přední část búdy zaujímá lisovna, z níž se kratičkou, symetricky situovanou šíjí, většinou tvořenou jen několika schůdky, sestupuje do sklepa, obvykle zaklenutého z plochých kamenů z místních zdrojů. Schodištěm vedle vchodu do sklepa se vystupuje do patra, které zabírá prostor pouze nad sklepem, a které je tvořeno úzkou chodbou a jednou nebo dvěma komůrkami. Tyto místnosti sloužily k uskladnění ovoce, ukládání nářadí, také se však mohly využívat k bydlení nebo k posezení při víně. V takovém případě bylo v čelní stěně komůrky proraženo okno s výhledem do lisovny. Celý podstřešní prostor zaujímá půda na seno, přístupná dvířky ve štítu. Tento unikátní typ se vyskytuje v Blatnici pod Svatým Antonínkem, okr. Hodonín. Areál sklepů pod Starou horou je vesnickou památkovou rezervací.

sklepního a obytného provozu, lisovna a byt nejsou totiž navzájem propojeny. Dodnes se v Pavlově zachovalo několik staveb s dvěma různými majiteli – jeden vlastní sklep s lisovnou, druhý obytné prostory nad nimi.

5. Vyvýšené lisovny Využívaly členitosti terénu. Jejich průčelí nelícovalo s průčelím sklepa, nýbrž bylo zasunuto výše po svahu a volný prostor mezi nimi kryla střecha podepřená sloupky. Obě části stavby měly samostatné vchody. Výskyt tohoto typu je omezen na Uherskohradišťsko a Uherskobrodko, např. Havřice, Derﬂe nebo Mařatice. Dnes jsou v terénu vzácné. 6. Lisovna s nadsklepním bytem Tvoří jednu stavbu se společným průčelím. Nad lisovnou se sklepem je byt s jednou velkou obytnou místností v průčelí, černou kuchyní a komorou v zadní části. Tyto stavby sloužily jako výměnky, byty domkářů či jako ubytovny pro čeleď nebo vincúra, vinařského odborníka, který se přespolním majitelům staral o vinohrad. Vyskytovaly se na Brněnsku, nejvíce se jich zachovalo na Mikulovsku, ve vesnické památkové rezervaci v Pavlově. Podstatným znakem lisoven s nadsklepními byty je oddělení

8. Vinařské domy Vyskytují se na Moravě převážně v městském prostředí a jsou součástí intravilánu. Mohou být stavebním pojetím podobné lisovnám s nadsklepními byty, uvnitř jsou však propojeny schodištěm vedoucím ze síně nebo z komory do lisovny. Vinařské domy jsou dochovány např. ve Valticích nebo v Mikulově. 9. Lisovny a sklepy při domech Jsou zakomponovány do hospodářského křídla a vchází se do nich ze dvora. Vyskytují se v městském prostředí, na Brněnsku, Hustopečsku a na Znojemsku a příznačné jsou pro vinařskou oblast Malých Karpat na západním Slovensku. 10. Přízemní lisovny bez sklepa Budovaly se v oblastech s menší produkcí hroznů, na Uherskobrodsku v obcích Havřice, Vlčnov, Veletiny a okolí. Jsou to samostatně stojící přízemní dvouprostorové stavby obdélného půdorysu, štítem orientované ke komunikaci. Přední místnost je rozměrnější, převážně čtvercového nebo obdélného půdorysu, sloužila jako lisovna a sklad nářadí a vinařských nádob. Vchází se do ní jednokřídlovými dveřmi umístěnými symetricky ve štítové stěně. Zadní místnost zvaná komůrka je od lisovny oddělena příčkou a dveřmi proti hlavnímu vstupu. Zde se ukládalo víno na kantnýřích. Místnosti jsou plochostropé s trámovým stropem, jehož masivní centrální rošt pomáhá nést konstrukci střechy s předsazeným čelním štítem. Obě místnosti jsou osvětleny a větrány malým kruhovým nebo pravoúhlým otvorem prolomeným v protilehlých stěnách a v některých případech také malým pravoúhlým otvorem v nadpraží. Střechy byly ještě dlouho ve 20. století čtyřspádové, kryté došky a s podávacím otvorem zvaným schlopec v průčelí. Půdní prostor se využíval k uskladnění sena a píce. Přechod na tvrdou a těžkou pálenou krytinu s sebou nesl změnu

konstrukce krovu a nově si vyžádal podepření předsazeného štítu – kromě dosavadního centrálního trámu – přidanými sloupky. Přesahem střechy chráněné zápraží bývalo vydlážděno plochými kameny. Stěny byly budovány z dusané hlíny nebo z nepálených cihel a někdy byly v nároží zpevněny přízedními sloupky. Tento typ je zastoupen ve vesnických památkových rezervacích ve Veletinách a ve Vlčnově. Jitka Matuszková foto z archivu autorky

1 Kateřina SMUTNÁ (red.), Prameny k dějinám vinařství na Moravě. Tematický soupis z archivních fondů Moravského zemského archivu v Brně, Státních okresních archivů Brno-venkov se sídlem v Rajhradě, Břeclav se sídlem v Mikulově, Hodoním, Uherské Hradiště, Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna, Znojma a Archivu města Brna, Brno 2004. Srov. též Kateřina SMUTNÁ (red.), Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství. Výběrová bibliografie z knižních fondů jihomoravských archivů. Brno 2004. 132 s. 2 Rudolf HURT, Vinařství na Břeclavsku v minulosti. 1964, s. 188. Rukopis uložený v Regionálním muzeu v Mikulově, inv. č. 331. 3 Václav FROLEC, Vinohradnické stavby na Slovácku, Uherské Hradiště 1966, s. 14. Srov. týž: Tradiční vinařství na Moravě, Brno 1974, s. 78, 93. Srov. též Josef HANÁK, Paměti města Bzence, Bzenec (1919), s. 38. 4 Rudolf HURT, o. c., s. 191. 5 Rostislav NEKUDA, Zemědělská usedlost ve středověké vesnici na Moravě, Brno 2002, s. 70. 6 Rudolf HURT, o. c., s. 191. 7 Rudolf HURT, o. c., s. 188. 8 R. HURT, o. c., s. 188–189. 9 J. HANÁK, o. c., s. 81. 10 Jan BURK: Historie židlochovských domů a jejich držitelů za léta 1609–1791. Židlochovice 1936. 11 K rozvoji vinařství a zdokonalování sklepního hospodářství přispěli novokřtěnci vyhnaní roku 1622. 12 Antonín KRATOCHVÍL: Horenská práva dědiny Sobotovice na Židlochovsku. Časopis Matice moravské 34, 1910, s. 386. 13 MZA Brno, fond E 31– Jezuité Uherské Hradiště, inv. č. 476 kart. 1. Za zpracování tohoto materiálu děkuji Mgr. Evě Staňkové. 14 R. HURT, o. c., s. 190. 15 Václav FROLEC, Vinohradnické stavby na Slovácku, Uherské Hradiště 1966. 16 Soňa ŠVECOVÁ, Ľudové staviteľstvo v obci Kostice, Československá etnografie 8, 1960, č. 3, s. 273–294.

(11/2009)

531

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Křís na víně. (Šum – rosol.) (Spolu odpověď na dotaz č. 45.) Mezi chorobami vína u nás se vyskytujícími nejčastěji setkáváme se s křísovitostí. Křísovitostí nazýváme onu chorobu, při které víno, povlékajíc se mázdrovitým povlakem, ztrácí na své chuti a síle tak dalece, že může nastati úplné zničení vína, pak-li nebyly učiněny rázné ochranné kroky. Křísovitost tato objevuje se zejména u vín slabších, méně dokonale dokvašených, kyselejších. Mázdřitý povlak sýru podobný snadno na předměty do vína ponořené plne, a tím hlavně liší se od povlaku octového, který dotekem se tříští a víno při tom vydává známý zápach po octu. Víno křísovitostí napadené pokrývá se čím dále, tím silnější vrstvou povlaku, při tom ztrácí na síle i chuti, až konečně, ponecháno-li samo sobě, mění se v nakyslou, nechutnou kalnou vodu, kterou nelze již ve víno normální upraviti. Příčinou této nemoci je kvasinka křísová poněkud menší tvarem, však téměř kvasnici podobná, která tvoříc tělo (buňky) z látek dusíkatých ve víně obsažených vegetuje na úkor líhu tam se nacházejícího, z něhož tvoří kysličník uhličitý a vodu. Kvasnice této, jejíž cizí jmého jest »Mycoderma vini«, daří se zvláště ve vínech slabších, jakými bývají vína naše, zejména z ročníků špatnějších pocházející. Pak-li obsah líhu dosahuje 13 %, nepodléhá víno tak snadno nemoci této a musí předcházeti rozředění líhu absorpcí vody povstalé. Nejjistější předběžná ochrana vína před chorobou touto jest udržování nádob naprosto plných a čistých, neboť rozvoj kvasinky křísové díti se může toliko za přístupu vzduchu, a zamezíme-li jej, ubývá jedna z podmínek vývoje. Stane-li se, že víno jest již chorobou touto stí-

ženo, tu předně musíme býti opatrni, abychom nádobami neb náčiním stáčecím (kupř. násoskou-koštýřem) zárodky její do nádob druhých nezanášeli. Vývoj kvasinky ve víně již napadeném lze toliko omeziti, když nádobu dolejeme, křís z vína vyplavíme a očistíme a na povrch vína u zátky nalijeme něco líhu, jakož i zátku v líhu opereme – a neb víno impregnujeme kysličníkem uhličitým. Tato ochrana není však dostatečnou a lze jí doporučiti jen tam, kde okamžitě nelze důkladnější léčení předsevzíti. Radikální léčení spočívá v tom, že víno se dokonale zfiltruje. Filtrací odstraní se kvasinky křísové a víno jsouc jich zbaveno, při dostatečně plné nádobě a čistotě se zachová. Jest však případně i žádoucno, aby zfiltrované víno buď sceleno bylo s vínem silnějším aneb za účelem ochrany před vznikem nových kvasinek křísových opatřilo se as 1 % líhu (prosočistého). Též lze doporučiti přetáčení vína zfiltrovaného do nádob zasířených. Křísovitost, aspoň v prvopočátku, nemá podstatného vlivu na chuť vína, vždy však jeví se tyto slabším a zvětralejším, což pomine po léčení způsobem svrchu uvedeným. Víno, které bylo křísovitostí napadeno a filtrací případně i líhem léčeno, nelze ihned dáti do konsumu, nýbrž nutno za účelem úplného zcelení a oživení nechati jej asi čtrnáct dní až tři nedělě v klidu, stále ovšem dokonale doplněné. Redakce Vinařský obzor, r. 1909, č. 10, str. 168 až 172 Věstník spolkový Výborová schůze z. v. sp. v Kloboucích u Br. dne 17. října 1909. Přítomni: Stancl Jos., Dr. Fr. Drbal, Cigánek Fr., Janíček Ed., Hložánek Jos., Bohůn Jan, Hor-

ňanský Al. Omluveni: Bartušek J., Dedek L., Ondruj Fr. a Krčka J. 1. Schůzi zahájil přivítáním přítomných předseda Josef Stancl, zároveň poděkoval p. dru Drbalovi za pozvání do Klobouk. Protokol minulé schůze výborové byl schválen bez námitek. 2. Pořádek jednání mimořádné valné hromady byl stanoven (otištěn) na 1. straně v tomto čísle). 3. Účetní závěrka vinařské výstavy hodonské, již podal Jos. Hložánek, vyzněla schodkem na 150 K. Předloží se mimořádné valné hromadě v Břeclavě ku schválení. 4. Rozpočet vin. spolku pro rok 1910 a Vin. obzoru pro rok 1910 předložil jednatel, probrán a schválen. Rovněž schválen tisk zákona vinného. 5. K příští schůzi výborové předloží se závěrka V. obz. pro r. 1909. 6. Volné návrhy a dotazy: a) Výbor se usnesl jmenovati 6 členů dopisujících. b) Získati členy zakládající. c) Jmenovati důvěrníky. – Předseda Stancl a místopř. dr. Drbal podali výsledek zakročení svého stran zřízení vinařské školy v Kloboucích. – Po schůzi prohlédli si členové výboru vinný sklep Družstva klobouckého, dále st. a zem. révovou školku a sklep dr. Drbala, jenž jest hoden prohlídky a co vína v něm! Kloboucká vína překvapují svojí hodnotou a jakostí, ochutnáním jich na místě mnohý pozmění své mínění. Laskavostí pí. Aug. Drbalové byl výbor po prohlídce sklepů pohoštěn, zač se vřelý dík vzdává. Rovněž byly ukázány pozemky (již připravené!) pro příští vinařskou školu v Kloboucích, jež snad konečně již blíží se k uskutečnění. Al. V. Horňanský, jednatel Vinařský obzor, r. 1909, č. 9, str. 154 až 156

Historické události a osobnosti v minulém století – listopadová výročí Dr. Karel Neoral se 3. listopadu 1939 dožil 50 let. Vinařům byl velmi dobře znám jako přednosta vinařsko-ovocnické sekce Zemských výzkumných ústavů zemědělských v Brně a vynikající odborník. V listopadovém čísle uveřejněna řada gratulací od vinařských odborníků a funkcionářů z Moravy. 1939, VO, č. 11, str. 189–190 24. a 25. listopadu 1979 byl uskutečněn sjezd Českého zahrádkářského svazu, kde byla hodnocena též činnost ústřední vinařské komise za uplynulé období 1974–1979. Komise byla zřízena hned v r. 1957 po založení svazu, nejprve

jako ovocnářsko-vinařská. Prvním vedoucím byl prof. M. Vávra, následující období pak Josef Pelc a od r. 1974 dr. Zdeněk Ziegler. Za poslední období bylo uspořádáno celosvazové školení vinařů v Hodoníně, 2× školení degustátorů včetně zkoušek na Vinařské škole ve Valticích (1975 a 1977), v r. 1977 kurz pěstování révy vinné v Kutné Hoře a v roce 1979 celosvazová výstava vín ve Velkých Pavlovicích. Pro následující období byl zvolen vedoucím ústřední vinařské komise Ing. Drahomír Míša. 1980, Vinohrad č. 2, str. 35 Moravín, závodní pobočka ČSVTS při Regionálním muzeu v Mikulově, uspořádal ve dnech

15.–16. listopadu 1989 mezinárodní vědecko-technickou konferenci k výročí vzniku odrůdy Müller Thurgau. 1989, Vinohrad, č. 10, str. 234 V Zemědělské a. s. v Čejkovicích bylo 22. listopadu 1999 uspořádáno Sektfórum. Účastnilo se ho 38 vinařů a přednášel Jerome Barret z Oenologického institutu v Champagne Epernay. Odpoledne bylo předloženo k degustaci 28 sektů, které pan Barret ihned hodnotil. 2000, VO, č. 1, str. 25 Dle uvedených pramenů zpracoval Ing. Drahomír Míša

532

(11/2009)

Kalendář vinařských akcí DATUM 14. 11. 2009 14. 11. 2009 14. 11. 2009 14. 11. 2009 14. 11. 2009

AKCE Svatomartinské otevřené sklepy 2009 První ochutnávka mladých vín ze Šardic Košt mladých vín a svatomartinských hus Svatomartinská vína a husy Svatomartinské posvícení na zámku Zbiroh

14. 11. 2009

Svěcení vína

14. 11. 2009 14. 11. 2009 15. 11. 2009 20. 11. 2009 21. 11. 2009 21. 11. 2009 27.–28. 11. 2009

Bzenecké svatomartinské slavnosti 2009 Svatomartinská pouť – oslava mladého vína Svěcení vína Mladá vína Nosislav Hustopečský šohajský košt mladých vín na ﬁalce Cisterciácká pečeť Promenáda červených vín 2009 Velké Pavlovice

MÍSTO Velké Pavlovice Obecní hala U Orla v Šardicích Kulturní dům Němčičky Hustopeče u Brna zámek Zbiroh Národní zemědělské muzeum Praha, Kostelní 44, Praha 7-Letná vinný sklípek „U hroznu“ v areálu vinných sklepů „Pod Bůdama“ v Čejči víceúčelová hala SOŠV na ul. Střelecká, Valtice Sklepení pod Sokolovnou, Bzenec státní zámek Valtice – Španělská konírna Kulturní dům v Uherčicích Salonek v restauraci U Pavla, Nosislav Smetanova 90/7, Hustopeče sklepy Stojanova gymnázia na Velehradě Sokolovna Hlavní 1, Velké Pavlovice

14.–15. 11. 2009

Letenská husa a Košt Svatomartinského vína

14. 11. 2009

Svatomartinská ochutnávka mladých vín

28. 11. 2009

Světový festival vín Hustopeče 2009

hotel CENTRO, Husova ulice, Hustopeče

28. 11. 2009 28. 11. 2009

Den otevřených sklepů v Pavlově Žehnání vínu

Pavlov – vinné sklepy a vinotéka Kulturní dům Poštorná

4. 12. 2009

Mikulášský košt

Dům Dr. Karla Rennera, Dolní Dunajovice

KONTAKT Luboš Zborovský, 602 966 611, info@vinozvelkychpavlovic.cz František Foretník, 602 146 935, f.foretnik@seznam.cz Ing. Jan Stávek, 774 430 739, info@vinarsky-dvur.cz Martina Ondrová, 519 411 401, 775 095 523, kultura@volny-cas.cz Praga Mystica, s. r. o., info@pragamystica.cz Mgr. Lubomír Maršík, 220 308 382, lubomir.marsik@nzm.cz Josef Rylka, 606 823 135, zahradkari.cejc@seznam.cz Světlana Hanáková, 519 352 978, tic.info@radnice-valtice.cz Tel.: 518 306 410, podatelna@bzenec.cz Cech valtických vinařů, 519 352 978, tic.info@radnice-valtice.cz Šátek Jan, 603 963 588, jan.sat@seznam.cz Hlaváček M., 602 770 065, info@elektro-hlavacek.cz Zdeněk Sedláček, 739 410 924, zs.nejml@seznam.cz Mgr. Petr Hudec, 572 420 144, info@maticevelehradska.cz Ing. Zdeněk Karber, 774 364 012, 519 428 149, z.karber@seznam.cz Ing. Jiří Teplý, 602 706 803, 519 441 027, vinarstvi@hustopececity.cz pavel@krska.com Milan Studený, Karel Grandič, 724 979 558, konare@postorna.info ČZS ZO Dol. Dunajovice, 728 424 747, zahradkari. dunajovice@seznam.cz

víceúčelová hala SOŠV na ul. Střelecká, ValTIC Valtice, 519 352 978, tic.info@radnice-valtice.cz tice 12. 12. 2009 Domácí zabíjačka s ochutnávkou mladých vín Sklepní areál Hradištěk, Týnec u Břeclavi ZO ČZS, 602 356 080, savac@seznam.cz 12. 12. 2009 Mikulášská výstava vín v Klentnici Sál místního hostince v Klentnici Ing. Petr Gondáš, 608 383 758, petr.gondas@seznam.cz sklep Českého zahrádkářského svazu, ulice R. Poslušný, Ing. J. Tepý, J. Uher, 608 902 725, 602 706 803, 12. 12. 2009 Vánoční přehlídka archivních vín Na Hradbách, Hustopeče vinarstvi@hustopece-city.cz Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese http://www.wineofczechrepublic.cz

5. 12. 2009

Mikulášský košt archivních vín

Salon vín České republiky 2010 Národní vinařské centrum, o. p. s., v současné době zpracovává podklady z nominačních výstav do národní soutěže vín – Salonu vín ČR. Nominačními soutěžemi pro ročník 2010 jsou: Grand Prix Vinex 2009, Valtické vinné trhy 2009, Nominační výstavy podoblastí Mikulovské, Velkopavlovické, Znojemské a Slovácké 2009, Nominační výstava vinařské oblasti Čechy, soutěž vín Víno a Destiláty 2009 a Král vín ČR 2009. V nejbližší době dostanou vinaři, jejichž víno bylo nominováno, poštou výzvu a seznam nominovaných vín. Vína pro hodnocení dalšího ročníku Salonu vín se budou na základě on-line přihlášek svážet ve druhé polovině listopadu a začátkem prosince 2009. Upozorňujeme všechny vinaře, že pokud chtějí přihlásit víno do soutěže, musí být celá partie při odběru vzorků již naláhvována. Výběr vzorků proběhne pracovníkem NVC u vinaře namátkovým způsobem. V letošním roce se chystá několik novinek pro hodnocení vín Salonu vín ČR. První z novinek bude dvoukolový systém výběru vín a druhá novinka bude použita při vyhodnocení výsledků, kdy se bude používat medián jako vyhodnocovací metoda hodnocení členů komise. Další informace naleznou vinaři na www.vinarskecentrum.cz nebo www.wineofczechrepublic.cz v sekci Aktuality – pro odborníky. S případnými dotazy či žádostí o informace se vinaři mohou obracet na Ing. Marka Babisze, tel. +420 602 470 262 nebo e-mail: narodni@vinarskecentrum.cz. Pavel Krška 14. Výstava hroznů Slezska Dne 11.–14. září se v prostorách zámku Velké Hoštice konala již počtrnácté výstava hroznů Slezska. V největší vinohradnické obci Moravskoslezského kraje prezentovalo 21 organizací ČSZ celkem 316 vzorků 97 odrůd stolních, ale i moštových (např. Modrý Portugal, Muškát moravský). Nejčastěji byly zastoupeny hrozny odrůd Arkadia, Olšava, Ajvaz a Prim. Nejvýznamnějším pěstitelem je Ing. Josef Teuer z Velkých Hoštic (50 odrůd) a Miroslav Přasličák z Krnova-Chomýže (28 odrůd), jehož

hrozny byly vyhodnoceny na 1. místě. Stupně vítězů dále obsadili Rainhold Philips z Darkovic a Vilibald Bartoš z Kozmic. MUDr. Martin Křístek Mělnické vinobraní Ve dnech 18.–20. 9. se uskutečnilo tradiční Mělnické vinobraní na kterém se podílel také Cech českých vinařů. V pátek 18. 9. v 15.00 hodin zazněly fanfáry a rozezněly se zvony chrámu sv. Petra a Pavla. Přípitkem starosty města Mělník Mgr. Miroslava Neumanna s předsedou Cechu českých vinařů Jiřím Čábelkou byla slavnost Mělnického vinobraní zahájena. Slavnostního zahájení se zúčastnili také senátor za Mělnicko Jiří Nedoma a první náměstek ministra zdravotnictví Bc. Marek Šnajdr. Na šesti stáncích, které CČV zajistil pro své členy, mohli po celou dobu konání vinobraní návštěvníci ochutnávat vedle burčáku také vína typická pro vinařskou oblast Čechy. Každé dvě hodiny pak byla připravena zdarma ochutnávka dvou odrůd i s výkladem. V pátek večer proběhla v Regionálním muzeu přednáška o vinařství v Čechách, na které se účastníci dověděli zajímavosti z historie pěstovaní a výroby vína. Na sobotní odpoledne pak Cech připravil přednášku Historie vinařství na Mělnicku spojenou s ochutnávkou mělnických vín. Z historie Mělnického vinobraní: První vinařská slavnost se uskutečnila v roce 1878 k pětistému výročí úmrtí Karla IV. a tenkrát město dostalo darem od rytíře Jana z Neuburgu sochu Karla IV., kterou dnes najdete na vyhlídce za mělnickým zámkem. Podobná slavnost, ale pojatá již jako všelidová veselice, proběhla roku 1911. O jedenáct let později pak proběhla další vinařská slavnost, které se zúčastnil také T. G. Masaryk, a vznikla dnes již tradiční scéna příjezdu Karla IV. s družinou. Od roku 1933 se Mělnické vinobraní pořádá pravidelně (nekonalo se pouze během druhé světové války). V současnosti navštíví Mělník v průběhu vinobraní přibližně 30 000 až 50 000 návštěvníků a na své si přijde opravdu každý. Alena Malcová

(11/2009)

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru 691 02 Velké Bílovice 691 02 Velké Bílovice

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

BS vinařské potřeby

Čejkovská 35

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

ROSENBERG TECHNIC, s. r. o.

Brněnská 10/58

693 01 Hustopeče

608 889 967

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 259, 602 734 499

Vinařské potřeby, spol. s. r. o.

Národních hrdinů 22 690 02 Břeclav

519 321 235

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

519 510 691

Zámky a semena, Janíček Svatopluk nám. Míru 21

692 01 Mikulov

519 346 236 519 346 238

667 01 Židlochovice 602 506 537

533

řádková inzerce Prodám celonerezovou vlečku na hrozny FUHRMANN. Vyklápění přímo do mlýnku, obsah 25 metráků. Tel.: 606 430 420 Koupím kameninové (keramické) nádoby na víno. Pouze zachovalý stav. Nabídněte. Tel.: 775 197 443 Prodám mulčovač, výroba Čejkovice, pracovní záběr 120 cm, po repasi, cena 28 000 Kč. Tel.: 731 542 030 Prodám sazenice révy vinné. Široký výběr odrůd. Tel.: 608 670 068 Kdo daruje nebo levně prodá starou vinařskou literaturu a časopisy. Tel.: 775 197 443 Koupím použitou plastovou nádobu na víno s plovoucím víkem 500–700 l. Tel.: večer 606 138 595 Koupím starý sud: minimální výška 100 cm, minimální šíře sudového prkna 10 cm. Tel.: 603 807 746

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotograﬁí. U každé odrůdy naleznete její ampelograﬁckou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství, a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy historické aktuální geologické geochemické půdní hydrologické klimatické vegetační a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 690 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč VAZBY ROČNÍKU 2008 590 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

OSTATNÍ NABÍDKA: Moderní příprava červeného vína 174 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč Filosoﬁe vína – Průvodce po Onom světě 220 Kč Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci 495 Kč VINITORIUM HISTORICUM 349 Kč Historie kounického vinohradnictví a vinařství 260 Kč Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné 149 Kč Ampelograﬁa Slovenska 820 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

/ i i«Ä > iV À Õ

-«iV ? ÌÀ> Ì ÀÞ Ûß ` Ĉ\ iÜ > ` /Î"£" Îx «® Vi Û? Vi > Èää°äää ć Ã iÛ> nä°äää ć

iÜ > ` /{"{" nn «® Vi Û? Vi > £°ÓÓ °äää ć Ã iÛ> Óää°äää ć

Vi > « Ã iÛĈ xÓä°äää Ć

Vi > « Ã iÛĈ £°äÓ °äää Ć

Liâ *

Ì> ÌÞ > «À `i Vi\

³{Óä x£ {äÓ £ £

Liâ *

ē ,"/ >°Ã°] À ĉ Ã ? Ç{] ÕÃÌ «ići Ìi °\ x£ {äÓ £££] v>Ý\ x£ {äÓ £ {

ÜÜÜ°i>}À ÌiV°Vâ

6ÖÝå¢SPĒCHå åNAÝEåZÖLEÅITOST

Kompletní technologie plnění a etiketování MILANO - ITALY

Zveme Vás do pavilonu 24, stánek E02/G29 ve dnech 24. - 25. 11. 2009, s naší účastí

Kontakt: UNIMARCO a. s. • Zádveřice-Raková 426, 763 12 Zádveřice • tel./fax: +420 577 901 148 unimarco@unimarco.cz • www.unimarco.cz Autorizovaný dealer: HM, s. r. o. • Hodonín • tel.: +420 518 374 231 • www.hmhodonin.cz

MEZI SPOKOJENÉ UŽIVATELE PATŘÍ: ¡

Výhradní dovozce pro ČR

A. D.

1640

C HATEAU VALTICE

1907

1916

1936

1957

1974

1992

1994

1997

NECHTE SE PŘEKVAPIT!

2001

2007

2010