Vinařský obzor 11/2010

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 11, ročník 103/2010 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Chráněné označení původu vín COPA/COGECA Typy uzávěrů vín Nové Nové vinařství

526

Vinařský obzor (11/2010)

Inzerce

Obávaná prognóza: Mrazivá zima!

Myslete na svou úrodu již dnes Předchozí zima byla obzvlášť tuhá a její sílu pocítili mnozí jihomoravští vinaři. Obzvláště na Břeclavsku a Znojemsku, kdy teplota dosahovala až mínus dvacet šest stupňů Celsia.

A právě nízké teploty mohou na vinohradech napáchat velké škody, a to nejen v zimě, ale i v době rašení. Mráz patří vedle krupobití k nejobávanějším rizikům. Vinobraní poznamenaná zimními nebo jarními mrazy si vinaři bolestně dlouho pamatují.

Nahradit chybějící část úrody je pak velice těžké a finančně náročné.

Odolnost révy proti mrazu lze pozitivně ovlivnit jednak výběrem vhodného stanoviště a pěstovaných odrůd, správnou agrotechnikou, harmonickým

hnojením či úměrným zatížením úrodou.

Tyto faktory však nemusí být dostačující.

Počasí je nevyzpytatelné a proto se v dnešní době mezi účinnou a vhodnou ochranu řadí pojištění, které alespoň eliminuje riziko ztráty úrody a vynaložených finančních prostředků.

Ing. Pavel Bíza, tel.: 739 455 394, e-mail: biza@agrapojistovna.cz

Vyplní se předpověď s nejhorším scénářem, že nás čeká největší zima za 1000 let? Ozbrojte se pojistným štítem Agra pojišťovny a čekejte zimu připraveni!

POZOR! Lhůta pro uzavření pojištění proti mrazu končí 30. listopadu!

Kontaktujte oblastního vedoucího - rád Vám připraví zajímavou nabídku.

Agra pojišťovna, organizační složka Österreichische Hagelversicherung –VVaG organizační složka, Střešovická 748/48, 162 00 Praha 6 tel: 233 312 836, fax: 233 312 839, e-mail: agra@agrapojistovna.cz

... a sklízíte jistotu

Poznatky k odrůdě Olšava

strana 532

strana 536

Obsah 11/2010

Vyplňování povinných hlášení

Typy uzávěrů vín strany 552–554

527 Obsah Editorial 528 Richard Stávek: Wine-bloggeři všech zemí, spojte se!

Spolkové informace 530 Martin Půček: Jak jsme si obohatili sklizeň 531 Národní soutěž vín 2011 531 Informace z jednání Rady Vinařského fondu

Vinohradnictví 536 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Olšava 538 Traktory Fendt – značka kvality

FQ

MJLZ

Ŕ 4WB[

VC

WJ

Vinařské aktivity 559 Možnosti propagace vinařských akcí na internetu

Ŕ 4WB[

MJLZ

Vinařství v zahraničí 567 III. Strekovský pivničný festival 570 Martin Křístek: V. Konvent polských vinařů

Vinařská historie 575 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Zprávy 558 Kalendář vinařských akcí 561 Projekt LGL

W

VC

Hodnocení vín 566 Helena Baker: Institute of Masters of Wine v Praze

Informace z Vinařského fondu 534 Téma podpor z Vinařského fondu

Z redakční pošty 558 Jan Otáhal: „Blbý rok“ moravského vinaře

ĕ

Enogastronomie 564 Pavla Burešová: Vědecká – molekulární – gastronomie a víno

Recenze 568 Miloslav Richter: Opravdu dobré rady?

569 Richard Stávek: Ano, opravdu dobré

Vinařská technologie 548 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Čerpadla využívaná ve vinařství – II. díl 550 Pavel Pavloušek: Zrání vína na jemných kvasničných kalech 552 Marek Špalek: Vrtat, či nevrtat?

553 Aleš Gala: Korek vs. šroubovací uzávěr 554 Ivo Dvořák: Typy uzávěrů vín z pohledu sommeliera 555 Aleš Gala: Metody odkyselení moštu a vína 556 Mojmír Baroň: Omyly, mýty a polopravdy ve světě enologie (1.) – kyselina askorbová

OB

strana 570

Právní předpisy 532 Rostislav Gruna: Vodítko k vyplňování povinných prohlášení pro vinaře, vinohradníky a obchodníky s vínem 535 Chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení vín a lihovin

Česká republika v Evropské unii 540 Jiří Sedlo: Jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA 19. října a poradní skupiny Víno při Komisi EU 20. října v Bruselu

ī ÈFTL¥ S

Konvent polských vinařů

Reportáž 560 Richard Stávek: Vinařství 2× Nové

OB

J

Vinařský marketing 562 Dana Odehnalová, Pavel Krška: Sedm způsobů, jak zvýšit zisk nejen vinařské firmy pomocí marketingových aktivit

Vinařská povídka 572 Václav Fiala: Jaký sud, takové víno…

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

528

Vinařský obzor (11/2010)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 11, ročník 103 (2010) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (gala@oenogala.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2011 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 4. 11. 2010 Toto číslo vychází 11. 11. 2010 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © Richard Stávek

Editorial

Wine-bloggeři všech zemí, spojte se!

Parafráze sloganu, který zdobil titulní listy socialistického Rudého práva, je možná na tomto místě hodně nadnesená, faktem ovšem je, že metropole našich jižních sousedů se na sklonku října stala mekkou těch, kdo mají hlavní slovo ve světě vína na internetu: vinařských bloggerů.

To, že si internetoví psavci vybrali zrovna Vídeň, bylo pro rakouské kolegy výbornou marketingovou výhodou, protože město a vlastně i celé vinařské Rakousko proniklo do světa prostřednictvím blogů a ostatních prostředků sociálních komunikací, jako je např. Facebook, Twitter apod. Schönbrunnský palác nabídl ve dnech 22. až 26. října vhodné stylové prostředí dvěma stovkám účastníků celoevropské konference vinařských bloggerů (EWBC). Organizátoři přijali pozvání Rakouské agentury pro vinařský marketing (AWMB), jakési obdoby našeho Národního vinařského centra či Vinařského fondu. Událost organizačně zaštiťovaly společnosti Catavino Marketing a The Wine Conversation.

V tomto roce již 3. ročník EWBC se poprvé uskutečnil mimo Iberský poloostrov. Mezi vinařskými bloggery ovšem nechyběli ani vinařští novináři, marketingoví specialisté velkých vinařských firem či obchodních řetezců anebo také odborníci na sociální sféru. Všichni společně pak diskutovali poslední trendy v oblasti vína a internetu. Mezi jednotlivými semináři a diskuzemi probíhaly tematické ochutnávky rakouských vín. Po skončení konference pak měla řada účastníků možnost přijmout pozvání za poznáním rakouských vinařských oblastí. Jak uvedl Willi Klinger, ředitel AWMB, rakouští vinaři se mezi evropskými vinařskými bloggery cítili velmi dobře. „Strávili jsme spolu spoustu inspirativních okamžiků během sérií diskuzí a degustací. Wine-bloggerská scéna je vesměs mladá a řízná – podobně jako rakouská vína,“ uvedl doslova.

Dokážu si představit, že za pár let se podobné podujetí může klidně odehrát mezi našimi vinicemi. To, že se reportáže z našich vinic objeví v zápiscích nejsledovanějších blogů, vhodně doplní dílčí úspěchy tuzemských vín na scéně mezinárodních soutěží.

A jak je to vlastně s tuzemskou wine-bloggerskou scénou? Dalo by se říci, že blogy lze dělit na dvě skupiny: na psané těmi, kdo víno vyrábějí (ano, blogem je v pravém slova smyslu mnohdy i často doplňovaná sekce aktualit některých vinařství), a na psané těmi, kdo víno od těch prvních kupují anebo jinak spotřebovávají. Těch je asi nejvíce a jsou těmi „bloggerštějšími“ blogy.

Mezi první vlaštovky nezávislé scény lze řadit skupinku vínomilců, kteří již od roku 2001 provozují www.ovine.cz, kde se nachází největší databáze vinět a také precizní přehled vinařských map s přeskreslením tratí. One-man-show, každopádně ale hodně precizní, kultivovanou a vyváženou, nabízí www.jizni-svah.cz, který občas zabrousí do enogastronomie. Jeden z autorů ovine.cz provozoval dočasně provizorní blog na adrese http://peejee.blog.cz, kde je možné i dnes zhlédnout všechny dosavadní příspěvky. Zajímavým fenoménem je vinograf.cz, který nyní běží v trojúhelníku pražských malostranských aktivit Hotel Pinot–Vinný bar Vínograf–Vinný sklep Lustermannský, každopádně jeho původní zakladatel se odštěpil a založil si nový blog: www.winepunk.cz. Mezi nestory wine-bloggerů-vínomilců se řadí take pan Sklenička: http:// vins.blog.cz. Několikrát týdně aktualizuje své vinařské zápisky též Tomáš na http://vinny.blog. cz nebo například Vinný Pavouk (www.vinnypavouk.cz).

Z první skupiny blogů si pamatuji na pionýrské začátky v rámci serveru www.dobrezpravy.cz, kde jsem někdy v roce 2000–2001 vedl rubriku „Rok ve vinici“ a fotil a popisoval jednotlivé viniční práce od zimy do zimy. Mezi prvními vinařstvími, která takto pravidelně informovala své zákazníky prostřednictvím blogu, bylo Vinařství Springer; nyní jsou v rámci aktualit více méně na mnoha vinařských webových prezentacích.

Už jste si založili svůj vlastní blog vinaře či vínomilce? Možností je spousta a jsou zdarma – například takový www.blog.cz je intuitivní a velmi uživatelsky jednoduchý. Já to zkusím též, podělíme se pak o zkušenosti.

Richard Stávek, http://stawek.blog.cz/

Blog – deník nebo občasný zápisník poznámek, postřehů či reportáží podle možností i s fotografickým materiálem, který jeho autor tvoří ve virtuálním prostředí internetu. Může být skrytý, nepřístupný komukoliv, nebo přístupný jen okruhu lidí, kterým to blogger povolí, anebo je veřejně přístupný zcela všem. A právě předměty moderních trendů, mezi které patří i víno, mohou mít mezi bloggery značnou popularitu, a vznikají tak frekventovaně sledované komunity bloggerů.

Blogger – autor blogu

Předplatné / Zprávy

Vinařský obzor (11/2010) 529

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2011 » 528 Kč / 23 €

V Decanteru o moravských vínech

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 ve volném prodeji » 63 Kč / 2,60 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 pro předplatitele » 46 Kč / 1,95 € Cena zimního/letního dvojčísla 2011 ve volném prodeji » 106 Kč / 4,10 € Cena zimního/letního dvojčísla 2011 pro předplatitele » 80 Kč / 3,70 € Jako předplatitel ušetříte » 188 Kč / 6 € za rok.

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2011 od začátku roku 2011 (1/2011) na dva roky — do 12/2012 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč) 2009 (50 Kč)

2004 (30 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) 2009 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Adresa plátce

Prestižní mezinárodní časopis píšící o víně, který původně vycházel pro britský trh a nyní má už i několik jazykových mutací, asi netřeba nikomu pohybujícímu se ve světě vína představovat. Jeho říjnové vydání vyšlo tematicky zaměřené k mezinárodnímu konkurzu vín Decanter World Wine Awards 2010, na kterém získala moravská vína množství ocenění a v decanterovském speciálu se jim dostalo odpovídajícího místa. Do České republiky tak putují dvě národní ceny Regional Trophy za nejlepší bílé suché víno pro Sonberk za Ryzlink rýnský 2008 a za nejlepší přírodně sladké víno do Znovínu za Ryzlink rýnský, ledové víno 2008.

Fakta ze soutěže i komentáře britských redaktorů ukazují, že vína z České republiky jsou již stálicí a jasně v oblasti střední a východní Evropy dominují. Celkem se totiž podařilo tuzemským vínům získat 59 ocenění ze 73 přihlášených vín, tedy ještě o 28 více než loni. Obě dvě zmíněná úspěšná vinařství získala ještě i další ocenění: Sonberk stříbro za RŠ 07 a bronz za RŠ 08 a TČ 08 slámové, Znovín pak zlato za TČ 09 a bronz za Chenin blanc 09 a RŠ 07. Celkem naši vinaři obdrželi dvě Regional Trophy, dvě zlaté medaile, šest stříbrných, 18 bronzových a 31 doporučení. O hodnotě získaných ocenění na této prestižní soutěži bezesporu vypovídá i skutečnost, že konkurzu se zúčastnilo 10 983 vín od vinařů z 98 zemí světa.

Mezi oceněnými jsou tyto společnosti: BOHEMIA SEKT, Habánské sklepy, Vinselekt Michlovský, Krist Tomáš, Nové vinařství, Petr Skoupil Winery, Reisten, Spielberg, Vladimír Tetur, Josef Dufek, Vinařství Kovacs, Vinařství Pavlov, Vinařství U Kapličky, Vinařství Volařík, Vinné sklepy Lechovice, Víno Mikulov, Vinohrad a ZD Sedlec. (ss)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

»

Více podrobností na www.wineofczechrepublic.cz

530

Vinařský obzor (11/2010)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů

Jak jsme si obohatili sklizeň Domnívám se, že můžeme s klidem říci, že ročník 2010 je již v „bečkách“. Ještěže se naše produkční technologie posunula dále a ve většině výrobních provozů nahradily nerezové nádoby tradičně používané sudy, neboť po letošním roce by jich polovina určitě seschla. Bohužel s přírodou nic neuděláme, a tak se musíme smířit s tím, že našeho vína bude skutečně málo. Zdálo by se, že když už s přírodou nehneme, tak máme páky na „úředního šimla“.

Mohli bychom jej namířit tím správným směrem, aby nám alespoň tam pomohl, pokud k tomu má pravomoc. Omyl jest pravdou. „Povím vám příběh,“ …ehm, nechal jsem se svést jednou písní, i když vlastně o určitý typ války, která je v písni popisována, jde. Válka evropská. Všichni víme, jak letošní rok probíhal, a ještě počátkem září se řada z nás strachovala z cukernatosti v tomto roce.

Pro takové roky, jako byl tento, je v nařízení Rady (ES) 1234/2007 formulka, kterou lze v letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami využít a obrátit se na Evropskou komisi s žádostí o povolení vyšší hodnoty, o kterou je možno zvýšit přirozený obsah alkoholu sacharózou. Česká republika tak učinila. Svaz tento požadavek na ministerstvo zaslal 14. září, po dohodě s kolegy v Rakousku, Slovensku, Německu a Maďarsku. Ministerstvo požadavek zaslalo Evropské komisi 17. září. Tím počala úřední procedura, která, aby byla účinná, měla být rozhodnuta nejpozději do konce měsíce září, kdy začínalo v ČR vinobraní. Samo sebou si Komise vyžádala klimatická a fenologická data z ČR. V normálním státním zřízení by jeden úřad požádal druhý a toto stanovisko si vyžádal a také obdržel. Tedy ministerstvo zemědělství osloví Hydrometeorologický ústav, který těmito údaji disponuje, a ten je ministerstvu předá. To bychom ovšem nesměli být v České republice, kde je vše jinak.

Bylo nutné u Ústavu objednat a uhradit příslušná data. Raději tuto skutečnost nebudeme kolegům v Rakousku ani vyprávět, neboť by na nás hleděli jako „nevěřící Tomášové“. Na druhou stranu bych chtěl tímto poděkovat doc. Pavlouškovi z naší alma mater v Lednici, který se k věci postavil velmi vstřícně a požadovaná fenologická data poskytnul. MZe pak odeslalo doplňující data do Bruselu a čekali jsme na rozhodnutí, které mělo padnout alespoň 13. 10. v Bruselu.

Nepadlo. Komise si vyžádala další doplňující údaje, a tak jsme čekali na další týden. Komise vítězoslavně rozhodla 19. 10., tedy do měsíce od žádosti. Ostatně přesně tak, jak má uvedeno v onom nařízení, kde se hovoří

o tom, že Komise by měla dát stanovisko do jednoho měsíce. Celý kruh se uzavřel. A sice „vlk se nažral a koza zůstala celá“. Komise slavnostně a vlastně vůbec poprvé v tomto tisíciletí využila tohoto článku a povolila vyšší hodnotu při zvýšení přirozeného obsahu alkoholu a vinař si opět musel poradit svou cestou.

Na tomto úplně hloupém a vlastně velmi marginálním příkladu vidíme opět funkčnost, nebo vlastně nefunkčnost zřízení, do kterého jsme vlezli. Při představě, že takových výjimek se uděluje ve všech resortech poměrně slušná řada, se mi opět začíná dělat nevolno. Nebylo by přece nic jednoduššího, než takové pravomoci přenechat členským státům, ať si samy rozhodnou. Občas říkám, že nemožné věci plníme ihned a zázraky do tří dnů, a myslím, že taková hloupost, jako je zvýšení alkoholu o 0,5 obj. %, je takovou marginalitou, která spadá do kategorie „nemožného“. Dle mého názoru nemůže tímto systémem Evropa v budoucnu fungovat. A jestli bude, tak bude do sebe tak zakomplexovaná a zamotaná, že se stane nekonkurenceschopnou a akční asijské národy nám ukážou, jak se to má dělat.

Aktuálním problémem je v současné době také restrukturalizace vinic. Evropská Komise publikovala v Úředním věstníku nařízení Komise (ES) 772/2010, kterým se novelizuje nařízení Komise (ES) č. 555/2008, jímž se podstatně mění přístup ke kontrole při restrukturalizaci vinic. Věnujte prosím pozornost těmto řádkům, abyste nepřišli o případné peníze na restrukturalizaci.

Novela nařízení Komise zavádí status kontrol jednak při udělování práva na opětovnou výsadbu a následně při restrukturalizaci. Při udělení práva na opětovnou výsadbu je nutno nejprve ze strany SZIF provést fyzickou kontrolu o tom, zda klučená vinice skutečně existuje, a následně druhou kontrolu po jejím vyklučení. Obdobný způsob musí být proveden při vlastní restuktura-

lizaci, tedy před zahájením a po ukončení opatření. Po telefonické konzultaci s pracovníky SZIFu nám bylo sděleno, že při nesplnění těchto požadavků bude SZIF přistupovat k žádostem tak, že je bude zamítat, pokud nebude splněna podmínka kontrol. Vzhledem k tomu, že SZIF vykládá onen předpis tak, že potřebuje mít vše uvedeno v nařízení vlády (tedy termíny a postupy při provádění kontrol), a vlastní nařízení hovoří úplně jinak, bude pravděpodobně nutná jeho velmi rychlá novela. Otázkou je, jakým způsobem bude danou problematiku vykládat Ministerstvo zemědělství. Za tímto účelem proběhla pracovní schůzka (MZe+SZIF+SV ČR) dne 4. 11., kde se daná problematika řešila. SZIF přislíbil řešení problematiky s tím, že co nejdříve bude vydána výzva vinařům, aby SZIFu oznámili záměr klučení. Na základě tohoto oznámení bude provedena kontrola dle možností na místě, resp., administrativní kontrola v Registru vinic, se kterou budou vinaři včas seznámeni.

Avšak vzhledem k tomu, že nejsou jasná stanoviska, jakým způsobem se bude postupovat, je třeba zajistit, aby nedošlo k vyklučení vinic dříve, než proběhne kontrola ze strany SZIFu. Tato skutečnost je obdobná při provádění restrukturalizace, neboť stávající nařízení vlády je v přímém rozporu s novelou nařízení Komise. Proto, pokud se chystáte zahájit restrukturalizaci, vyčkejte do doby, než budou známy informace, a vinice neklučte, nebo nezahajujte výsadbu, neboť se tím připravíte o prostředky z rozpočtu EU. Jakmile budou známy další informace, budeme vás touto cestou informovat.

Spolkové informace

Vinařský obzor (11/2010) 531

Informace z jednání Rady Vinařského fondu dne 19. října Dne 19. října proběhlo letošní osmé zasedání Rady Vinařského fondu. Rada se zabývala těmito záležitostmi:

– Návrh systému podpory podoblastních soutěží vín předložený Svazem vinařů.

Rada jej vzala na vědomí s tím, že bude dopracován a předložen na některém z dalších zasedání.

– Rozpočet Fondu na rok 2011 – výše jednotlivých kapitol bude ještě diskutována.

Upravený návrh bude předložen na dalším zasedání.

– Návrh projektu podpory vinařské turistiky realizovaný Národním vinařským centrem a financovaný Vinařským fondem (tisk propagačních materiálů Krajem vína, certifikace turistických cílů, medializace).

– Podmínky pro poskytnutí podpory Vinařským fondem. Rada provedla částečné úpravy a schválila podmínky pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2011. Úplné znění podmínek bude zveřejněno na webu Vinařského fondu, tematické okruhy také v listopadovém čísle Vinařského obzoru.

– Zrušení rozhodnutí o poskytnutí podpory z termínu podávání žádostí 1. 7.–15. 8.

2009, která nebyla v termínu řádně vyúčtována.

– Marketingová podpora přehlídky vín Prague Wine Week.

– Změna rozhodnutí o poskytnutí podpory pana Zdeňka Podhůrského.

– Schválení záměru prezentace vín v Číně tamním obchodníkům do konce roku 2010. Vinaři budou osloveni s nabídkou účasti.

Poslední zasedání v roce 2010 proběhne 30. listopadu, tentokrát společně s Dozorčí radou.

– Projekt Festivalu otevřených sklepů 2011 společnosti Partnerství.

NÁRODNÍ SOUTĚŽ VÍN 2011 Výzva Svazu vinařů České republiky Svaz vinařů České republiky, jako vlastník Národní soutěže vín a koordinátor jejích nominačních předkol v jednotlivých vinařských podoblastech, tímto vyzývá případné zájemce o organizaci nominačního předkola v příslušné vinařské podoblasti, aby se přihlásili na adresu Svazu vinařů České republiky. Po shromáždění jednotlivých návrhů z podoblastí bude představenstvem SV ČR v listopadovém termínu rozhodnuto o organizátorech v příštím roce.

Národní soutěž vín je nově vytvořenou soutěží Svazu vinařů České republiky. Jde také o soutěž, jejíž výsledky slouží k výběru vín do Salonu vín České republiky v následujícím roce. Národní soutěž vín má svá nominační předkola v jednotlivých vinařských podoblastech. Tato předkola mohou být organizována vždy v měsících květen–září příslušného roku. Z těchto kol se dle plochy vinic nominují vína do 1. kola Národní soutěže vín, jehož hodnocení proběhne vždy na přelomu listopadu a prosince stejného roku. V tomto předkole se hodnotí maximálně 900 nominovaných vín, z nichž 200 postupuje do 2. kola soutěže. Vína budou hodnocena v Praze, a to vždy v průběhu měsíce ledna. Národní soutěž vín bude mít svého Championa a vítěze jednotlivých kategorií.

Na základě stanovených pravidel počtů pro jednotlivé podoblasti bude vybráno 100 vín z ohodnocených 200 vín ve 2. kole a tato budou prezentována v následujícím ročníku Salonu vín České republiky. Salon bude složen z vín dle plochy vinic podoblastí, a to konkrétně 80 vín, která budou takto rozdělena mezi nejúspěšnější vína. Zbývající počet vín se zbytkovým cukrem nad 12 g/l, růžových vín a sektů bude do Salonu umístěno dle absolutního bodového hodnocení.

Podrobnosti k celému systému jsou uvedeny přímo ve statutech jednotlivých nominačních předkol a statutu vlastní Národní soutěže vín. Případní žadatelé o organizaci nominačního předkola se tímto vyzývají, aby své žádosti zaslali na adresu Svazu vinařů České republiky, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, a to nejpozději do 11. 11. 2010.

Vinařský obzor (11/2010)

Zprávy Dobročinná aukce moravských vín Nadace VIA ve spolupráci s Jihomoravskou komunitní nadací uspořádá 22. listopadu v pražském hotelu Marriott již 4. ročník Dobročinné aukce vín. O tom, že se oběma nadacím podařilo vytvořit skvělou filantropickou tradici na té nejvyšší úrovni, svědčí i zájem vinařů darovat opravdu to nejlepší, co jejich sklepy po léta schovávají. Mezi víny předních moravských vinařů nechybí skvosty z produkce Radomila Balouna, Josefa Mráze či Jiřího Šmeráka.

Opravdovou lahůdkou však bude archivní rakouské víno z roku 1936, jehož poslední láhev ze svého sklepa věnoval právě Radek Baloun, který tři láhve tohoto Sauvignonu zakoupil v Rakousku již v roce 1996. V tomto roce totiž oslavili jeho otec a Václav Havel šedesáté narozeniny a vinař pro oba hledal vhodný dárek a tím se stal právě tento Sauvignon. Prezident obě darované láhve otevřel hned na oslavě, kde byly i vypity, vinařův otec láhev uložil do archivu. Radka pak po letech napadlo podpořit prestiž aukce právě věnováním tohoto vzácného vína, a tím pomoci získat do regionu další finance na rozvoj občanské společnosti na jihu Moravy.

Během večera bude hostům k ochutnávce nabídnuta řada výborných moravských vín a také pokrmy připravené týmem pod vedením šéfkuchaře hotelu Prague Marriott. Proběhne rovněž tzv. tichá aukce, kde budou zájemci moci získat zajímavé tematické předměty, poukázky k nevšedním zážitkům a další překvapení. V loňském roce to byl např. umělecký šperk, projížďka lodí, nejnovější model telefonu Nokia, obraz, soška, večeře pro dva, láhev Champagne aj.

Na akci se setkáte s více než dvěma stovkami milovníků vína, top managerů velkých firem, členů diplomatických sborů, médií, osobností veřejného života, kteří budou v aukci zápolit o dražená vína. Loni činil výtěžek z aukce 460 tis. Kč a putoval na podporu grantů pro neziskové aktivity. Vstupenky na aukci je možno získat na adrese: marta.paduchova@nadacevia.cz nebo tez teefonicky: 233 113 370. (ss)

Zprávy / Právní předpisy / Inzerce

Vodítko k vyplňování povinných prohlášení pro vinaře, vinohradníky a obchodníky s vínem Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Oddělení registru vinic, upozorňuje, že se blíží termíny podávání Prohlášení o sklizni a Prohlášení o produkci. Pro oba typy je shodný termín dodání do 15. ledna 2011 a uvádí se v nich stav k 31. prosinci 2010.

Kdo a kdy má prohlášení podávat, je pro pěstitele každoroční dilema. Ve spleti zákonů, nařízení a vyhlášek není jednoduchá orientace. Navíc k možným změnám v podání prohlášení dochází v případě, že se v následujícím vinařském roce změní pěstitelská držba vinic, nebo tentýž subjekt může v jednom roce prodávat hrozny a v dalším roce z veškerých sklizených hroznů vyrábět víno, nebo výrobu a prodej kombinovat.

Naší snahou je ulehčit rozhodování v tom, jaké prohlášení podat. Výsledkem je vznik vodítka – informativního letáku s názvem Povinnost vinohradníků a vinařů podávat prohlášení. Jsou zde graficky uve-

deny případy, která prohlášení podávat ve vztahu k ploše vinic, prodeji hroznů, výrobě produktů a také obchodování s vínem.

Mohou se však vyskytnout další, již méně četné případy, které by však vodítku ubraly na přehlednosti.

Preferovaným a již osvědčeným způsobem podání je podání prostřednictvím Portálu eAGRI – resortní portál Ministerstva zemědělství na www.eagri. cz, nebo přímo www.registrvinic.cz. Po vyhledání stránky Portál farmáře, respektive Registr vinic, a po přihlášení (zadáte uživatelské jméno a heslo, které získáte na nejbližší Agentuře pro zemědělství a venkov) vyberete Elektronická podání prohlášení, vyplníte formulář a již jen stačí kliknout na tlačítko Odeslat prohlášení. Takto svou povinnost splníte nejjednodušším způsobem. ÚKZÚZ – ORV Znojmo-Oblekovice Ing. Gruna Rostislav – vedoucí oddělení

»

Další informace najdete na www.ukzuz.cz, případně nás kontaktujte na tel. čísle 515 304 120.

město hustopeče vás zve

OSLAVA SVATOMARTINSKÝCH VÍN A HUSÍ slavnostní fanfáry z oken radnice sv. Martin na bílém koni slavnostní uvítání čestných hostí ochutnávka svatomartinských vín a husí stan na náměstí - otevřen od 10.00 hod. mázhausy v přilehlých ulicích cimbálová muzika

1

SOBOTA 13. 11. V 11 HOD. A 11 MIN. DUKELSKÉ NÁMĚSTÍ

inzerce©

532

534

Vinařský obzor (11/2010)

Informace z Vinařského fondu

Témata podpor z Vinařského fondu Vinařský fond v souladu s ust. § 1 odst. 3 vyhlášky č. 97/2006 Sb. vyhlašuje, že budou poskytovány následující podpory pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2011.

1.

Podpora účasti na výstavách Vinex, Vinařské Litoměřice, Víno&destiláty, London International Wine Fair 2011 2. Podpora úhrady nákladů na konání výstav, soutěží a přehlídek vín 3. Podpora úhrady nákladů na konání seminářů, školení a konferencí s vinařskou tematikou 4. Podpora úhrady nákladů na konání akcí vinařské turistiky (křty/svěcení vína, otevřené sklepy, vinobraní a ostatní prop. akce) 5. Podpora úhrady nákladů na vydání tištěných materiálů vinařských sdružení, obcí/mikroregionů o místním vinařství, vinařích 6. Podpora úhrady nákladů na poradenské služby pro přípravu žádostí o povolení přiznávat označení vína originální certifikace Blíže k jednotlivým tematickým okruhům: 1. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor účastníkům přehlídek, soutěží a výstav vín konaných v roce 2011 Podpora se týká účasti na výstavách: Vinex, Vinařské Litoměřice, Víno&destiláty, London International Wine Fair. Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor, max. však 50 000 Kč.

2. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem prostor pro konání přehlídek, soutěží a výstav vín a jejich propagaci konaných v roce 2011 Bližší podmínky poskytnutí podpory na jednotlivé typy výstav: Místní výstavy: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 10 000 Kč.

Výstavy regionální (výstavy přesahující svým významem rámec vinařské podoblasti): – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy a propagačních materiálech

– umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání výstavy – propagace výstavy v médiích Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 50 000 Kč.

Nominační výstavy (nominační výstavy do Salonu vín ČR, 4 v jednotlivých vinařských podoblastech Moravy a 1 ve vinařské oblasti Čechy): – schválení Svazem vinařů ČR – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy a propagačních materiálech – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání výstavy – zabezpečení výzdoby a vytvoření důstojného prostředí včetně chlazení vystavovaných vín a zabezpečení široké medializace a reklamy zvoucí na tuto akci Výše podpory: max. do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 100 000 Kč.

Výstavy s celorepublikovým významem: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy a propagačních materiálech – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání výstavy – zabezpečení výzdoby a vytvoření důstojného prostředí včetně chlazení vystavovaných vín a zabezpečení široké medializace a reklamy zvoucí na tuto akci Výše podpory: max. do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 200 000 Kč.

3. Podpora úhrady nákladů na konání seminářů, školení a konferencí s vinařskou tematikou konaných v roce 2011.

Součástí žádosti musí být přesný rozpis náplně semináře/školení/konference a konkrétní cílová skupina. Výše podpory: do 80 % nákladů na pronájem prostor pro konání akce, výrobu podkladových materiálů a odměny přednášejícím a pomocnému personálu,

a) maximálně však 30 000 Kč pro vzdělávací semináře a školení pro odbornou i laickou veřejnost b) maximálně však 100 000 Kč pro odborné konference celostátního významu nebo cyklus seminářů/školení – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v podkladových materiálech k akci – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce 4. Podpora úhrady nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci akcí na rozvoj vinařské turistiky, a to akcí typu „svěcení, křty vína“, „otevřené sklepy“, slavnosti vinobraní a podobných akcí konaných v roce 2011.

Bližší podmínky poskytnutí podpory na jednotlivé typy akcí: Křty, svěcení vína: – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci Výše podpory je stanovena do 90 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, maximálně však 5 000 Kč.

Otevřené sklepy: – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci – umístění poutačů či bannerů s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce Výše podpory je stanovena do 50 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně: – 100 000 Kč pro akce konané v obci s více než 300 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 25 – 50 000 Kč pro akce konané v obci s více než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 10 – 20 000 Kč pro akce konané v obci s méně než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů minimálně 5

Informace z Vinařského fondu / Právní předpisy

Slavnosti vinobraní, zarážení hory apod.: – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci – umístění poutačů či bannerů s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce Výše podpory je stanovena do 50 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně: – 750 000 Kč pro vinobraní s celostátním významem – 100 000 Kč pro vinobraní v obcích s více než 300 ha registrovaných vinic nebo obcích, kdy význam slavnosti vinobraní přesahuje vinařskou podoblast – 20 000 Kč pro vinobraní v ostatních obcích Ostatní akce spojené s propagací vinařství: – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci – umístění poutačů či bannerů s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce Výše podpory je stanovena do 50 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně 20 000 Kč.

5. Podpora úhrady nákladů na autorské honoráře a výrobu tištěných materiálů, a to propagační tiskoviny vinařských sdružení, vinařských obcí (mikroregionů) obsahující informace o vinařské tradici a současnosti obce/regionu, vinařích zde působících a dalších záležitostech spojených s vínem. Výše podpory může dosáhnout až 50 % nákladů spojených s výrobou tiskovin, maximálně však 20 000 Kč. Podmínkou poskytnutí podpory je umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře vydání publikace Vinařským fondem.

6. Podpora úhrady nákladů na poradenské služby pro přípravu žádostí o povolení přiznávat označení vína originální certifikace.

Výše podpory může dosáhnout až 80 % nákladů vynaložených na poradenské služby, maximálně však 100 000 Kč. Kromě podmínek vymezených zákonem, vyhláškou a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit další kritérium, a to vydání rozhodnutí o povolení přiznávat označení vína originální certifikace Ministerstvem zemědělství. Úplné Podmínky pro poskytnutí podpory Vinařským fondem pro termín podávání žádostí o podporu 1. 1.–15. 2. 2011 najdete na www.vinarskyfond.cz v části Podpory.

Vinařský obzor (11/2010) 535

Chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení vín a lihovin Problematika chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení vín a lihovin není na evropské úrovni jednotně řešena v rámci legislativy pro chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení zemědělských produktů a potravin. Oblast ochrany označení původu a zeměpisného označení je na evropské úrovni upravena specifickými předpisy pro jednotlivé komodity (viz níže).

Základním právním předpisem, který upravuje podmínky, za nichž lze získat v České republice ochranu označení původu nebo ochranu zeměpisného označení, je zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a změně zákona o ochraně spotřebitele.

V rámci reformy SOT s vínem a sjednocování jednotlivých SOT pod všezahrnující nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a zejména na nátlak jižních vinařských států byla i pro víno přijata základní právní úprava značení formou chráněného označení původu a chráněného zeměpisného označení v Evropské unii. Obdobně jako u vín bylo přijato nařízení Rady (ES) č. 110/2008, které upravuje mj. ochranu zeměpisného označení lihovin.

Z výše uvedených důvodů je vhodné blíže specifikovat postup využití chráněného označení původu a chráněného zeměpisného označení vín a lihovin v České republice, včetně konkrétních orgánů, které se zabývají tímto procesem.

U vín a lihovin je proces získání ochrany obdobný jako u potravin a zemědělských produktů, tj. lze využít zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a změně zákona o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon“), s tím, že u vín a lihovin je zároveň třeba dodržet podmínky stanovené přímo aplikovatelným komunitárním předpisem, tj. nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 (vína) a nařízením Rady (ES) č. 110/2008 (lihoviny). Žádost o zápis do Rejstříku označení původu nebo zeměpisných označení vedené-

ho Evropskou komisí se podává u vín podle Hlavy VII zákona s tím, že obsah žádosti bude věcně předložen podle článku 118c nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. Řízení o podané žádosti se provádí podle Hlavy VII zákona a v souladu s ustanoveními bodů 1. až 4. článku 118f nařízení Rady (ES) č. 1234/ /2007 a článků 2 až 8 nařízení Komise (ES) č. 607/2009. Žádost o zápis do Rejstříku označení původu nebo zeměpisných označení vedeného Evropskou komisí se podává u lihovin podle Hlavy VII zákona a v souladu s článkem 17 nařízení Rady (ES) č. 110/2008. Žádost se podává u Úřadu průmyslového vlastnictví. Před podáním žádosti se doporučuje konzultovat její obsah s odborníky Ministerstva zemědělství.

V případě, že žádost splňuje všechny podmínky stanovené výše uvedenými právními předpisy, je možné ji postoupit Evropské komisi, která o žádosti rozhodne v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 a nařízením Komise (ES) č. 607/2009 (u vín) nebo v souladu s nařízením Rady (ES) č. 110/2008 (u lihovin).

Za ministerstvo zemědělství zpracovali: Ing. Antonín Králíček, vedoucí oddělení pro víno Ing. Martin Štěpánek, vedoucí oddělení potravin rostlinného původu Mgr. Michael Hrnčíř, vedoucí oddělení průmyslově právní ochrany a kvalifikačních standardů

Pozn. redakce: Výše uvedený článek je velmi odborným a právníky připraveným textem. Uvědomujeme si, že pro běžného čtenáře jde o obecný a poměrně nesrozumitelný text. Daná problematika není jednoduchá a i my, jako Svaz vinařů České republiky, získáváme stále nové informace o novém systému CHZO/CHOP vín, jak doma, tak ze zkušeností od kolegů v zahraničí. Danou problematikou se budou zabývat semináře, které proběhnou ve Valticích v Národním vinařském centru ve dnech 25. 11. a 26. 11. Budeme se snažit sesbírat maximum informací pro vás a v některém z dalších čísel Vinařského obzoru Vám je zprostředkovat tak, aby Vám byly srozumitelně doplněny.

536

Vinařský obzor (11/2010)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Olšava

Foto P. Pavloušek

Olšava je odrůda pocházející z domácího šlechtění révy vinné, která vznikla křížením odrůd ‘Kossuth Lajos’ × ‘Boskolena’ na šlechtitelské stanici v Polešovicích. Šlechtitelem odrůdy byl Ing. Václav Křivánek. Odrůda má všechny předpoklady pro případné velkovýrobní pěstování. V současnosti je rozšířena zejména u malopěstitelů a zahrádkářů.

Odrůda Olšava je právně chráněná.

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je zelenkavý, jemně ochlupený. List je středně velký, výrazně laločnatý. Řapíkový výkrojek je otevřený, u báze řapíku ostrý. Hrozen je velký, většinou válcovitého tvaru, někdy mírně kuželovitý, řidší. Bobule je kulatá až mírně oválná.

V plné zralosti má modročervenou barvu.

Slupka je rozplývavá. Dužnina je masitá, šťavnatá, harmonicky nakyslá. Jednoleté dřevo je středně silné až slabší, s delšími internodii. Má šedohnědou barvu.

Foto P. Pavloušek

Pěstitelské vlastnosti Olšava je vhodná pro pěstování ve všech vinařských podoblastech na Moravě. Pro velkovýrobní pěstování jsou vhodné svahovité pozemky, ve kterých se minimálně vyskytují kritické mrazové teploty. Velmi vhodné jsou hlinitopísčité a hlinité půdy s dostateč-

1 Olšava – hrozen

2 Olšava – hrozen

3 Olšava – keř

4 Olšava – keř

kvalitního vybarvení a sklizně špičkových hroznů.

Do půdních podmínek s dostatečnou vlhkostí je vhodná podnož Teleki 5 C. Pro spraše a hlinité půdy můžeme doporučit podnož Kober 5 BB. Na těžké slínovité půdy se hodí podnož Kober 125 AA.

révy je střední. Husté hrozny a deštivé podzimní počasí mohou negativně ovlivňovat kvalitu hroznů ve vztahu k hnilobám.

Doporučované zatížení je 4–6 oček na m2. Odrůdu Olšava lze pěstovat nejčastěji na vedení s řezem na dva tažně nebo na různých modifikacích pergol. Keře je nutné nepřetěžovat. Lze používat různé způsoby vedení, zvolené podle umístění keře.

U všech způsobů vedení je vhodné odstraňování zálistků. Zejména při pěstování na pergolách je třeba provést regulaci násady, aby se vytvořily kvalitní hrozny. Regulace násady hroznů v době vegetace velmi pozitivně přispívá ke kvalitě hroznů. Odlistění zóny hroznů je pozitivní z pohledu velmi

6 Olšava – vrchol letorostu

Foto P. Pavloušek

Využití odrůdy Olšava je typická stolní odrůda vhodná do našich vinohradnických oblastí. Díky velmi přitažlivému hroznu a modré barvě bobulí je odrůda oblíbená. Jedná se o velmi kvalitní stolní odrůdu po vzhledových i chuťových stránkách. Odrůda je vhodná pro velkovýrobní pěstování.

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

nou vláhou. V případě pěstování na sušších půdách je vhodná kapková závlaha. Zahrádkářsky ji lze pěstovat i v nevinařských oblastech s delším vegetačním obdobím.

Olšava má střední až dobrou odolnost k zimním mrazům. Jarními mrazy nebývá tato odrůda příliš poškozována.

Hrozny odrůdy Olšava je možné sklízet probírkou v polovině září.

Odolnost k houbovým chorobám je střední až nízká. Odolnost odrůdy k plísni révy je střední až nižší. Odolnost odrůdy k padlí révy je nižší. Ochraně proti padlí révy je třeba věnovat velkou pozornost. Velmi nebezpečné může být zejména napadení hroznů padlím révy. Odolnost proti šedé hnilobě

5 Olšava – pupen

Foto P. Pavloušek

Vinařský obzor (11/2010) 537

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

7 Olšava – list

538

Vinařský obzor (11/2010)

Vinohradnictví

Traktory Fendt – značka kvality

Fendt 200 Vario 200 V Vario – klasický úzký viniční traktor s maximalním obutím 24 palců – výkony: od 70–110 PS – pro úzké nářadí od šířky 1,5 m do 2,2 m; svojí malou šířkou může být traktor vhodný i do komunální sféry – úzké rozměry – vnější max. šířka 107 cm – alternativa – s širokou přední nápravou pro optimální obratnost – možnost použití: od šířek 1,8 m až do max.

2,5 m

Foto R. Stávek

Odborná debata nad vypracovaným interiérem, na snímku konzultant L. Pánek (vlevo) se zvídavým zákazníkem

Traktor Fendt řady 800 Vario při rigolaci u firmy Vinselekt Michlovský v trati Pod Majákem Foto R. Stávek

Brzdy: U modelů Vario 207 V/F a 208 V/F si zákazník může vybrat jen verzi s pohonem

zadních kol. Pro rychlé a bezpečné zastavení jsou traktory vybaveny účinnou brzdou všech kol. Přední kola jsou bržděna pomocí bubnových brzd. Všechny ostatní modely jsou vybaveny pohonem všech kol. Kabina: Kónusovým uložením kabiny a jejím oddělením od trupu traktoru došlo k podstatenému snížení průniku hluku do kabiny.

Nízkou hladinu hluku podporují také např. dobře odhlučněná kabina, vodou chlazený motor s kultivovaným během při nízkých jmenovitých otáčkách. Ovládání: Křížová páka nabízí citlivé ovládání 1. a 2. okruhu. Ventily 3 a 5 se ovládají pomocí tří lineárních kláves, které jsou umístěny v dosahu ruky na konci opěrky. Vybavení Profi splní jakýkoliv požadavek a přání obsluhy, dokonale se hodí pro profesionální využití a používání v náročných podmínkách. Spotřeba: Možnosti úspor paliva, které nabízí vylepšená převodovka, jsou zřetelné a dokázané. Uživatel ušetří drahocenný pracovní čas až o 10 %, protože za stejný čas dokáže zpracovat větší plochu, na kterou potřebuje menší množství pohonných hmot. Spotřeba paliva je také optimalizována dokonalým sladěním motoru a převodovky pomocí systému TMS. (rs)

Viniční Fendt používá ve svých vinicích při vinobraní Ing. František Mádl Foto R. Stávek

Mezi moravskými vinohrady už samozřejmě několik viničních speciálů jezdí, takže i jejich kolegové mají o značce e jejích přednostech povědomí. Mnozí si jistě kladli otázku, zda už tak vybavená předchozí verze může dojít nějakých dalších vylepšení. Ano, může, a přesvědčili se o tom vinohradníci, kteří navštívili den předváděcí techniky, jenž se uskutečnil na sklonku srpna ve velkobílovických vinicích. O největších přednostech nové řady, jako jsou hospodárnost, jízdní vlastnosti a ovládání, ale nejen o nich, se přesvědčili všichni ti, kteří si o novinkách vyslechli nejprve teoreticky od přítomných ochotných konzultantů a pak mohli stroje i projet.

Přehledová tabulka jednotlivých typů traktorů řady Fendt 200 Vario FENDT 207 V/F* 51 kW 70 PS FENDT 208 V/F* 59 kW 80 PS FENDT 209 V/F/P* 67 kW 90 PS FENDT 210 V/F/P* 73 kW 100 PS FENDT 211 V/F/P* 81 kW 110 PS

Foto R. Stávek

Značka FENDT má mezi zemědělci zvučné jméno, viniční speciály jsou pak oprávněně považovány za „mercedesy“ mezi „viničáky“. Jejich dlouhá a bohatá historie, značná spolehlivost, zajímavá úspornost a vysoká zůstatková cena – to vše jsou významná plus při rozhodování o pořízení nového stroje.

200 F Vario – středně široký speciální traktor s komfortní širokou kabinou a pneumatikami až 28 palců – výkony 70–110 PS – možnost použití: meziřadí 1,9 až 3 m, vhodný také pro vinice se širokými rozestupy keřů; ovocnářské a sadařské podniky, také provozy ve sklenících – vnější šířka od 1,32 m 200 P Vario – široký speciální traktor – široký rozchod a velká kabina – zvýšení komfortu a bezpečnosti – výkony od 90–110 PS – vhodné použití pro ovocnářské a vinařské podniky, které využívají široké řádky – šířka řádku od 2,2 do 5 m – vnější šířka od 1,68 m

Předváděcí akce zejména viničních traktorů Fendt ve vinicích Velkých Bílovic

inzerceŠ

inzerceŠ

TAKÉ ZDE MĹŽĹ˝E BĂ?T PĹ˜Ă?Ĺ TÄš VAĹ E REKLAMA REKLAMA VE VINAĹ˜SKÉM OBZORU PĹ˜INĂ Ĺ Ă?

OVOCE! TEL./FAX: 519 348 980

inzerceŠ

E-MAIL: info@vinarskyobzor.cz

3URGHMQt VWĹ?HGLVND RCG-Agromex, s.r.o., $26 0RGOHWLFH Ĺ?tĂżDQ\ X 3UDK\ WHO ID[ H PDLO SURGHM#UFJ DJURPH[ F], â—? RCG-Agromex 3O]eĹ ĂŽ 0\sOLQND, WHO â—? RCG-Agromex ĂžesNp %XGÄšMoYLFe, WHO , ID[ , â—? RCG-Agromex 0orDYD, 6ODYNRY X %UQD, WHO , ZZZ UFJ DJURPH[ F]

540

Vinařský obzor (11/2010)

Česká republika v Evropské unii

Jiří Sedlo Svaz vinařů ČR

Jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA 19. října a poradní skupiny Víno při Komisi EU 20. října v Bruselu Pracovní skupina Víno při COPA/COGECA Po schválení zápisu z minulého zasedání následovalo „kolečko okolo stolu“ o situaci vinařství v jednotlivých členských státech:

Francie: Sklizeň bude vyšší než minulý rok asi o 2 %. Ceny červených stolních vín stoupají (nyní kolem 50 eur/hl), u bílých během roku 2010 stále klesají (nyní 37 eur/hl). Mírně vzestupný trend cen je patrný u vín CHOP a červených CHZO, bílá vína CHZO v ceně stagnují. Zásoby vína jsou asi o 2 % nižší oproti předcházejícímu roku. Dovoz vína se zvýšil v objemu o 2 %, ale v hodnotě o 5 % poklesl.

Itálie: Vlivem klimatických podmínek a provedeného klučení nižší sklizeň asi o 11 % oproti minulému roku i pětiletému průměru. Ceny všech druhů vín si udržují stálou a nízkou úroveň. Sudové víno bez původu se pohybuje cenově nad 2 eur/ oalk./hl (6 Kč/l), víno s CHZO nad 2,50 eur/ oalk./ /hl (7,50 Kč/l) a víno s CHOP okolo 6 eur/ /o alk./hl (18 Kč/l). Červená vína jsou dražší. Existují poměrně velké zásoby z minulých let, zvýšil se dovoz a taky asi o 5 % vývoz vína. Španělsko: Sklizeň ještě probíhá, bude přibližně o 4 % vyšší než v minulém roce a o 3 % nižší v porovnání s pětiletým průměrem. Cena vína bez chráněného původu poklesla na nejnižší úroveň za posledních 15 let. Množství exportovaného vína se zvýšilo, finanční hodnota stagnuje. Zvětšila se produkce hroznové šťávy jako alternativního nápoje místo vína. Negativně se projevila krize v Rusku. Řada vinařských podniků končí.

Slovinsko: Předpokládaná sklizeň bude asi o 25 % nižší oproti minulému roku, přesto cena hroznů meziročně klesla. Cena červeného vína bez původu poklesla o 50 % na 45 eur/hl, bílého jen o 5 % na 65 eur/hl.

Naopak cena červeného vína s CHZO se

zvýšila o 1/3 na 145 eur/hl a bílého o 15 % na 100 eur/hl. Obdobný nárůst cen zaznamenalo i víno s CHOP – červené téměř o 60 % na 270 eur/hl a bílé o 15 % na 205 eur/hl. Dovoz vína se snížil asi o 5 % v objemu a 15 % v hodnotě, vývoz v objemu narostl o 20 %, avšak ve finančním vyjádření poklesl o 5 %. Bilance dovozu a vývozu je téměř vyvážená. Řecko: Letošní sklizeň bude o 8 % menší ve srovnání s minulým rokem a o 20 % menší oproti pětiletému průměru. Cena všech kategorií vín se zvýšila o necelých 10 %. Asi 80 % produkce vína se spotřebuje v zemi, zbytek se vyváží. Spotřeba vína mírně klesla. Zavedené klučení vinic se neosvědčilo jako prostředek stabilizace trhu s vínem.

Rakousko: Sklizeň bude asi o 30 % nižší ve srovnání s již podprůměrnou sklizní minulého roku, ale kvalita bude vysoká. Cena hroznů stoupá až k hodnotě 1 euro/kg.

Ceny všech kategorií vín mají mírně stoupající tendenci. Bílá vína jsou dražší než červená. Běžné samozásobení tuzemským vínem z 80 % se z letošní sklizně nepodaří zajistit, zvýší se dovoz levných vín. V roce 2009 se zvýšil export vína v objemu i jeho hodnotě, zatímco import poklesl.

Slovensko: Sklizeň přibližně o 60 % nižší v porovnání s minulým rokem, zásoby jsou nízké. Přitom i ceny vína jsou nízké. Červená vína mají vyšší cenu oproti bílým. Předpokládá se vyšší dovoz vína. Česko: Oproti dlouhodobému průměru sklizeň o 50 % nižší, ceny hroznů stouply až k 1 euro/kg. Na trhu s vínem se vyšší ceny hroznů a jejich menší množství zatím v cenách neodrazily.

Lucembursko: Rovněž nižší sklizeň, ale jenom o 15 %. Ceny vína jsou stabilní, zemské sudové víno kolem 170 eur/hl, CHOP přes 300 eur/hl, ceny červeného jsou vyšší než bílého. Dovoz vína v roce 2009 se mírně snížil, export naopak zvýšil.

Německo: Sklizeň se předpokládá asi o 20 % nižší oproti minulému roku a o 25 % nižší ve srovnání s pětiletým průměrem.

Ceny sudového vína se zvýšily asi o 25 %.

V supermarketech se zvýšila cena přibližně o 0,30 eura/l. Vyšší ceny jsou u červených vín. Objem dovozu vína se v roce 2009 zvýšil o 4 % při stejné ceně, množství vývozu se snížilo o 3 % při snížení hodnoty o 7 %.

Portugalsko: Letošní sklizeň je asi o 10 % vyšší oproti minulému roku a je na úrovni pětiletého průměru. Velmi nízké ceny hroznů – kolem 0,15 eura/kg. Dovoz vína se meziročně zvýšil v objemových jednotkách o 10 %, ale poklesl ve finanční hodnotě o 7 %. Export se snížil v objemu (o 20 %) i v hodnotě (o 5 %).

Maďarsko (dle souhrnů C/C, EK a diskuse se zástupcem v poradní skupině): Sklizeň je o 30 % nižší proti minulému roku. Ceny hroznů se zvýšily. Ceny vína jsou zatím téměř konstantní. V důsledku klučení vinic se snížil produkční potenciál tak výrazně, že se Maďarsko stane letos a v dalších letech spíše dovozcem vína než jeho vývozcem.

Bulharsko (dle údajů EK): Sklizeň bude o 14 % vyšší ve srovnání s minulým rokem a o 12 % nižší oproti pětiletému průměru.

Celková sklizeň přesáhne 1 400 tis. hl (téměř čtyřnásobek sklizně ČR).

Kypr (dle údajů EK): Sklizeň bude o 25 % nižší ve srovnání s minulým rokem a o 15 %

Česká republika v Evropské unii / Inzerce

nižší oproti pětiletému průměru. Celkem se sklidí asi 110 tis. hl (třetina sklizně ČR).

Jednání pokračovalo dalším bodem – poznatky z fungování SOT s vínem. Úvodem předseda sdělil, že při sekretariátu C/C bylo zřízeno jedno místo na trvalý úvazek pro sledování trhu s jednotlivými zemědělskými komoditami, mezi nimi i s vínem. V diskusi bylo konstatováno, že chybí pravidelné sledování trhu s vínem v rámci EU, ale i v rámci světa. Statistiky sice existují, ale obsahují jen data z poměrně dávné minulosti, nepoužitelná pro přítomnost a už vůbec ne pro odhad budoucnosti. Existuje nebezpečí, že si aktuální data bude zjišťovat jen obchodní sféra v neprospěch producentů. Spotřebitelské ceny vína na rozdíl od producentských neklesají. Ve Francii vznikl zákon o cenách, kde se sleduje vztah producent hroznů – producent vína – obchodník. Návrh v rámci reformy SOT s vínem zrušit po roce 2015 registr vinic je nesmyslný, vedl by k chaosu a k větším přebytkům vína v rámci EU, které by bylo nutné za značné finanční prostředky z trhu stáhnout. Jinak by to vedlo k sociálním nepokojům ve více regionech.

Poslední bod tohoto jednání byl diskutován už vícekrát – předem byla zaslána již 4. varianta návrhu za víno k SZP po roce 2013. Španělé by rádi viděli v materiá-

lu zavedení finanční podpory na rektifikovaný moštový koncentrát z prostředků EU, mimo národní balíčky, tedy ukrojit předem z toho, co se bude pro víno rozdělovat státům, protože pro sektor tu částku nikdo nenavýší. S tím mimo Italů nikdo nesouhlasil.

Přesto se jim po diskusi v pracovní skupině podařilo spolu s Italy „uhrát“ vypuštění celého bodu o podporách různým formám moštu. Je to spojeno s možností užití cukru pro zvýšení cukernatosti, takže připravovaný materiál C/C by se celé této problematiky neměl dotýkat. Italové přišli s návrhem zrušení povinnosti zapisovat každé ošetření vína SO2 do sklepní evidence (dle nařízení Komise č. 436/2009). Protože existují limity pro víno stejně jako pro ostatní potraviny, které se týkají až konzumace, má tento návrh opodstatnění. Je věcí každého producenta vína, jak se s tím vypořádá, podstatné je výsledné množství obsahu SO2 ve víně při uvedení na trh. Evidence jednotlivých přídavků SO2 během zpracování zbytečně zvyšuje administrativní zatížení producenta. Proto s tím všichni souhlasili.

Jiné zásadní změny dokumentu nebyly navrženy, prakticky všichni souhlasili se stávajícím zněním. Bylo jen konstatováno, • že není jisté, zda Komise svůj návrh nové SZP zveřejní 17. 11. 2010,

Vinařský obzor (11/2010) 541

• že nejdříve by měl být zveřejněn rozpočet pro zemědělství, kde se očekává o 15 % méně prostředků, následně příděl pro víno a teprve pak opatření v sektoru, • že v navrženém dokumentu chybí provázanost na celkovou SZP, ale to souvisí s předcházející odrážkou.

Poradní skupina Víno při Komisi EU Jednání zahájil předseda skupiny Alejandro Garcia-Gasco (ES).

K trhu s vínem byly prezentovány informace z předcházejícího jednání C/C. Shrnuto – střední Evropa má nižší sklizeň, Itálie rovněž, především Sicílie. Stav zásob je poměrně vysoký, proto ceny vína neklesají.

Padl i názor, že jde dlouhodobě o produkty laboratoří, rostliny révy jsou přešlechtěné a málo odolné, výnosy pak značně kolísají. Diskuse se točila kolem prioritní potřeby trvalého sledování vývoje trhu s vínem.

V současnosti nikdo nezná důsledky nové SOT s vínem. Neznáme ještě stavy zásob k 31. 7. 2010. Například ve Španělsku poklesla cena vína v gastronomii meziročně o 35 %. Na Sicílii se výrazně klučily vinice a byla zavedena „zelená sklizeň“, což vedlo ke značné redukci produkovaných hroznů, ale na cenách hroznů se to neprojevilo.

542

Vinařský obzor (11/2010)

V Portugalsku se zvýšil import vína, zvláště stolního, ze Španělska kupují víno za 0,22 eura/l. Obávají se situace po roce 2013, kdy skončí podpora na RMK (rektifikovaný moštový koncentrát). V Řecku poklesla cena hroznů, někteří vinaři ani nesklízeli. Všechna tato data nikdo neshromažďuje, nepracuje s nimi v reálném čase. Statistické informace, byť sebevíce vědecké, přichází pozdě. V USA a Austrálii mají aktuální data, mohou si z nich vytvářet relevantní prognózy. Ve Francii se o to taky podle nového zákona pokouší. Ve Francii jsou vyšší ceny za stolní víno ne proto, že by bylo lepší, ale proto, že producenti jsou jinak organizováni než ve Španělsku či Itálii. Snížená produkce v Německu je nahrazena dovozem, o cenách rozhodují supermarkety. Prodávají si svá známková vína, která obsahují různým podílem německé víno nebo víno z dovozu. V Německu spotřeba vína velmi mírně klesla, ceny hroznů stouply, ale cena vína z těchto hroznů ne. Také se zvyšuje množství vína, od kterého se začíná sledovat převoz (prodej) mezi státy uvnitř EU. To zkresluje statistiky. Tím zůstává přesun čím dál většího množství vína neevidován. Do toho je rozhodnutí Komise o uvádění odrůdy a ročníku na etiketě stolního vína posuzováno jako špatné. Například v Itálii se odrůdová vína (stolní) nechytila, konzumenti se řídí místem původu.

Komise předpokládá produkci vína v EU ze sklizně 2010 ve výši 165,5 mil. hl. Je to naprosto nejnižší roční produkce během posledních deseti let. Většinový podíl připadá na vína s CHOP, následují vína ostatní a asi ¼ je vyhrazena pro víno s CHZO. Ceny stolního červeného sudového vína jsou poslední rok poměrně stabilní ve Francii a Itálii, ve Španělsku během posledního půlroku značně klesly. Cena sudového červeného stolního vína z Francie se pohybuje kolem 11 Kč/l, italské začíná na 7 Kč/l a španělské kolem 6,30 Kč/l. Ceny bílého stolního sudového vína meziročně klesly a francouzské se přiblížilo cenou italskému. Francouzské bílé je k mání za 9 Kč/l, italské za 7,50 Kč/l a španělské za 5 Kč/l.

Česká republika v Evropské unii

Obecně platí, že se snížila produkce, hrozny jsou dražší, to ale nemělo vliv na cenu vína. Víno se místo produkce z vyklučených a dotovaných vinic doveze ze třetích zemí.

Proto se cena vína nezvyšuje. Prostředky vynaložené na klučení nebyly smysluplně investovány.

K nové SOT s vínem bylo jen ze strany Komise konstatováno, že se data a analýzy opírají o OIV a data získaná z členských států EU. Generální ředitel OIV F. Castellucci oznámil, že novým členem OIV se letos stala Bosna a Hercegovina a že příští kongres v roce 2011 bude v portugalském Portu. Jinak k tomuto bodu nebyla žádná diskuse.

Programy podpor 2009 – v 18 členských státech bylo rozděleno celkem 794 milionů eur, z toho 43,7 % na restrukturalizaci, 37,5 % na destilaci, 11,3 % na podporu produkce zahuštěného moštu, 4,7 % na podporu odbytu vína ve třetích zemích a 2,5 % na investice. Nově zavedlo zelenou sklizeň Slovinsko a Maďarsko destilaci.

• Restrukturalizaci nejvíce využily Itálie (82,8 mil. eur), Španělsko (57,9 mil. eur), Francie (55,5 mil. eur) a Rumunsko (41,7 mil. eur).

• Destilaci na potravinářský alkohol využily nejvíce Španělsko (100 mil. eur) a Itálie (43,4 mil. eur).

• V čerpání prostředků podle států na podporu odbytu vína ve třetích zemích vede Francie (53 %), následuje Španělsko (20 %) a Itálie (14 %).

Předseda pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA požadoval rozšíření tohoto programu i na trh uvnitř EU. Komise se tím bude zabývat.

• Podpor na pojištění sklizně bylo nejvíce čerpáno ve Francii (980 tis. eur), Bulharsku (525 tis. eur) a Rumunsku (323 tis. eur).

• Během tří let (2008/9–2010/11) bylo v EU vyklučeno 177 tisíc ha vinic (odpovídá ploše vinic Německa + Rakouska + Česka + Slovenska) za náhradu ve výši 1,074 miliardy eur. Zájem byl přitom dvojnásobný oproti finančním možnostem.

Ampelografia Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií a tabulek

828 Kč (včetně DPH)

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Zástupce Španělska konstatoval, že Španělsko se obětovalo a vyklučilo nejvíce vinic, ale teď bude problém s využitím této půdy. Mělo by se podle něj nyní nějak pomoci těm, kteří vyklučili vinice. Výzva zůstala bez jakéhokoliv ohlasu.

Závěr k tomuto bodu: Zavedení národních obálek s možností výběru programu podpory je podstatnou předností reformy.

Bohužel jen polovina prostředků je čerpána na zlepšení struktury do budoucna, druhá polovina stále končí při řešení problémů daného roku.

Klučení si vyžádalo ohromné finanční prostředky a minulo se účelem, jak ukazuje situace na trhu s vínem (ceny vína) i po vyklučení tak velké plochy vinic.

Potravinový řetězec v EU. Nejdříve byla předvedena prezentace a po ní následovala diskuse. Zajímavé byly např. údaje o podílech jednotlivých částí potravinového řetězce na celkové ceně. Z průměrného potravinářského produktu získal v roce 1995 zemědělec 31 % ceny, dalších 31 % ceny získal potravinářský průmysl, 11 % velkoobchod a 27 % maloobchod. V roce 2005 zemědělec už dostal jenom 24 % ceny, potravinářský průmysl 33 %, velkoobchod 13 % a maloobchod 30 %. Ceny jednotlivých částí řetězce na sebe nenavazují nebo navazují s velkým zpožděním, takže se nestihnou do následující změny ani projevit. Při poklesu ceny zemědělské komodity cena z ní získané potraviny ještě asi půl roku roste a spotřebitelská cena pak roste ještě další půlrok.

V diskusi bylo reagováno na pokus Komise srovnávat mléko s vínem. Bylo jasně konstatováno, že trh s mlékem se chová úplně jinak než trh s vínem. Víno je zbytný produkt a nepodléhá zkáze. Liberalizace trhu je možná u základních potravin, ne u vína.

Zrušení výsadbových práv by výrazně ohrozilo trh s vínem. Příkladem je klučení, které i přes tak velký rozsah nepomohlo zvýšit cenu vína prostřednictvím jeho snížené nabídky.

Bilaterální dohody EU. Z časových důvodů byla krátce prezentována jen dohoda s USA, které považují tradiční názvy za odporující dohodám TRIPPs a WTO. Mají svoji vlastní definici pro tradiční názvy a podle ní se již některé chrání. Dochází k podvodům i ze strany evropských firem exportujících do USA. Například bylo exportováno francouzské víno pod názvem Pinot noir, přitom o pinot nešlo. Nebo jiným příkladem bylo ledové víno z Katalánie (Španělsko).

Bylo navrženo zaměřit se mimo USA, Kanadu apod. i na Brazílii. Je to země s velkým spotřebitelským potenciálem.

Alergeny ve víně a jejich značení. Bylo oznámeno, že do 30. 6. 2012 byla prodloužena výjimka na možnost neuvádět albumin a kasein na etiketě vína. Do té doby má být dokončena studie o jejich obsahu ve víně.

ZÁRUKA ČISTOTY - CIP ŘEŠENÍ OD BÍLEK FILTRY Cesta k profesionálnímu vinařství ZARUČUJE HYGIENU A BEZPEČNOST ìê Zvyšuje úroveň čistoty provozu a snižuje riziko biologické infekce výrobního procesu ìê Sanitace koncových filtračních svíček je nezbytným procesem pro udržení garance vysoké kvality produktu ìê Připraví mikrobiologicky čistou vodu pro výplachy lahví ìê Eliminuje riziko kontaktu chemikálií s vínem ìê Čistota lisů tanků, filtrů, potrubí, tanků a plničů

ZVYŠUJE ÚČINNOST A ŽIVOTNOST CHEMIE Zvyšuje účinnost sanitačních prostředků udržováním optimální teploty a zároveň tím šetří náklady na energie Snižuje časové proluky mezi výrobou a čištěním. Čištění pomocí CIP je mnohem rychlejší než ruční Regenerací prodlužuje životnost koncových filtračních svíček Prodlužuje účinnnost a životnost chemických prostředků pomocí filtrace

ZAJIŠTUJE ČISTOTU TANKŮ ìê Vytvoření mikrobiologicky bezinfekčního čistého prostředí pro udržení trvalé stability vína při zrání ìê Vymývání kvasničných kalů ìê Vymývání vinného kamene ìê Sterilizace tanku - odstranění infekce

Kontaktujte nás a my vám zdarma vypracujeme nabídku sanitace ušité na míru pro váš provoz!

Bílek Filtry s.r.o., 696 21, Josefov 135 Tel./Fax + 420 518 372 134 www.filtrace.com

10let záruka

544

Vinařský obzor (11/2010)

Vinařská technologie

Kvalitní technologie na postupu

Na názor k moderním zpracovatelským linkám jsme se zeptali Ing. Františka Hnidáka, jednatele společnosti HM, s. r. o., Hodonín. Tato firma je známým dodavatelem vinařských technologií, které patří ke špičce ve svém oboru. „V posledních letech se markantně projevuje snaha o nákupy moderních technologií se značným příklonem k šetrnému zpracování hroznů. S tím je nezbytně spojen zájem nejen o ohleduplný transport hroznů a rmutu, ale i o minimalizaci manipulací s hrozny,“ říká Ing. Hnidák. „Naše firma má zjednodušenou situaci při nabídkách šetrných technologií. V České a Slovenské republice jsme výhradními zástupci firmy Wottle, dlouholetého výrobce vinařských zařízení a strojů. Tento výrobce je nejen zkušený, ale hlavní je, že chápe potřeby vinařů. Firma Wottle má progresivní vývoj, dobré know-how a potřeby vinařů zcela respektuje. Proto i získání ocenění Zlatá Salima na letošní výstavě Vinex za pneumatický lis Wottle bylo zcela opodstatněné.“ „Každá vinařská firma je specifická a její technologická vybavenost vždy vyžaduje individuální přístup. Zákazníkovi je proto předloženo velmi široké spektrum možností technických řešení,“ pokračuje Ing. Hnidák. „Proto je veškerý sortiment nabízených strojů zaměřen jak na osvědčené typy a systémy, tak i na nejnovější typy s ohledem na maximální šetrnost k surovině a s důrazem na vysokou ekonomičnost. V tomto duchu řešíme i vybavení celých provozů na klíč a dokážeme se přizpůsobit všem zadaným podmínkám.“ Chtěli jsme se sami přesvědčit na vlastní oči o těchto slovech a vydali jsme se do dvou vinařství, která využívají techniku Wottle. Rádi jsme přijali pozvání i ke třem rakouským vinařům, protože nás zajímalo, jak technologie řeší u nich.

V Čejkovicích na nádvoří Templářských sklepů, a. s., nás přivítal ředitel firmy Ing. Pavel Pastorek. „V roce 2009 jsme zpracovali v našich provozech 6 500 tun hroznů. Toto množství chceme stále zvyšovat, a proto naše provozy postupně vybavujeme novými technologiemi pro zvýšení kapacity a hlavně pro zvyšování kvality našich vín.

Foto archiv autora

Další vinařský rok je téměř za námi a vinaři začínají hodnotit letošní vinobraní z různých hledisek. Již z vývoje počasí mnozí předpokládali negativní dopad na vegetaci vinné révy. Výsledkem byla sice velmi nízká úroda hroznů, ale díky malé úrodě a průběhu počasí na podzim se podařilo vypěstovat hrozny ve výborné kvalitě. O to více se vinaři i vinařské firmy soustředili na co nejkvalitnější a nejefektivnější zpracování veškeré vyprodukované i získané suroviny.

Jedním z faktorů docílení kvality vyráběných vín je sofistikovaná příjmová část každého provozu, včetně navazující technologie lisování získaného rmutu vinařskými lisy.

Templářské sklepy Čejkovice

Na základě dobrých zkušeností se službami HM Hodonín a firmy Wottle z předchozích let jsme letos provedli další velkou rekonstrukci na našich provozech. Na provozu TS jsme kompletně přestavěli příjmovou část a doplnili lisovnu o další pneumatický lis,“ říká Ing. Pastorek a pokračuje: „S technologií Wottle jsme velmi spokojeni.

Zpracováváme hrozny jak z ručního sběru, tak i z kombajnové sklizně. Mlýnkoodzrňovače bez problémů tuto rozmanitost zvládají a spolu s jejich příslovečnou šetrností ke zpracování mají významný podíl na kvalitě zpracování. V současné době máme již čtyři příjmové vany, osazené velkokapacitními mlýnkoodzrňovači, a pět pneumatických lisů Wottle s objemy 5 000 až 10 000 litrů.

Nutno dodat, že poslední dva lisy, včetně doplňujících konstrukcí, byly kompletovány přímo v lisovně, neboť přístupové cesty do tohoto objektu jsou omezené. Spolu s nově instalovanými dopravníky třapin a matolin na našich provozech tvoří sladěný a efektivní celek.

Na spolupráci s HM Hodonín si ceníme především toho, že jednou z hlavních priorit této firmy je starost o zákazníka. Nejen

prodat stroj, ale i poskytovat perfektní servis, včetně zajištění náhradních dílů. Disponuje servisním týmem, který je připraven poskytnout pomoc 24 hodin denně. V případě potřeby se vždy podílí i servis výrobce. Je to důležité zejména v době sklizně, kdy je pro sklepmistry i personál každá hodina cenná a každé zpoždění je velkou organizační i finanční ztrátou.“ Za další vinařskou firmou jsme se vydali do Svätého Juru. Vinné pivnice Svätý Jur, s. r. o., jsou dnes kvalitou svých vín pojmem.

Tři zástupci v Národnom salone vín SR jsou toho důkazem. V současné době budují nový provoz s plánovanou kapacitou 150 000 litrů, kde budou zpracovávat svou produkci hroznů z 15 ha obhospodařovaných vinohradů, další potřebné množství hroznů budou nakupovat. Firma dbá zásadně na čistotu odrůd s využitím dostupné technologie menšího vinařství. Prodává jen přívlastková vína, výjimečně jakostní (při scelování odrůdových vín). Lisují celé hrozny ihned po sklizni, a i když mají nižší výtěžnost moštu, výsledkem jsou svěží, aromatická odrůdová vína. Vinařství se také intenzivně zaměřuje na vinnou turistiku.

hroznů, s nimiž se hrozny vyklopí přímo do vyklápěcí násypky mlýnkoodzrňovače A3-400K. Přes objemové čerpadlo se po zpracování dostanou do nádob na rmut. Potom se naplní vinařský pneumatický lis TPN 3000. Kvašení následně probíhá v tancích z ušlechtilé oceli. Úspěch nám dává za pravdu: každoroční vyznamenání SALON, několik medailí na soutěži Austrian Wine Challenge ve Vídni, Poysdorfer Stadtwein 2009, nejvyšší ocenění ve vinařském průvodci bílých vín ÖZG…,“ říká Helmut Taubenschuss.

Tento špičkový vinař dále tvrdí: „Se zpracováním strojů jsme velmi spokojeni. Jsou spolehlivé, je zachována kvalita hroznů dovezených z vinic a odráží se v našem víně.

Spolupráci s firmou Wottle mohu označit za velmi konstruktivní. Služby a zákaznický servis fungují výborně, přičemž k tomu přispívá také výhoda, že má firma sídlo hned v sousedství. A to samozřejmě vychází vstříc našemu programu – VÍNA PRO POŽITKÁŘE.“ Také poslední navštívený vinařský podnik v západním Štýrsku naše očekávání svou specifikou nezklamal. Zde bije již po staletí srdce odrůdy Schilcher. Vinařství Langmann vulgo Lex pěstuje jednu z nejlepších odrůd. Od roku 1746 je rodinným podnikem, na statku nyní žijí a pracují tři generace. Stefan Langmann nese odpovědnost za chod podniku.

S fundovanými znalostmi a vášní pro víno se vinař a sklepmistr opírá o zkušenosti svých rodičů a své odborné znalosti jednou předá také svým dětem. Vinice charakterizují různé půdní struktury. Při hledání minerálů a živin kořeny vinných keřů, které v nadmořské výšce až 590 metrů pronikají hluboko do půdy a jsou ovlivňovány milion let starými horninovými vrstvami a o ně-

Foto archiv autora

Taubenschussovi ve svých vinicích

co chladnějším klimatem. Půda a klima těchto tratí totiž přednostně určuje kvalitu vín Langmann. Geografické polohy vinic, ochrana před studeným větrem, orientace a sklon svahu ovlivňují mikroklima vinice často tak intenzivně, že na několika stovkách metrů rostou rozdílné kvality a také dodávají vínům nezaměnitelný charakter.

Takto skvělá vína Langmann vynikají přídavkem minerálů a brilantní finesou. Především modrý Wildbacher, který je znám po celém světě jako Schilcher, představuje nejdůležitější životní podstatu západního Štýrska.

Stefan Langmann říká: „Dal jsem si proto za úkol, abych optimálně využíval své nejlepší trati, a proto jsem vybral pro každou polohu tu nejvhodnější odrůdu. O kvalitě vína nerozhoduje jen přirozený obsah cukru a fyziologická zralost hroznů, ale také terroir vinic a řemeslná zručnost.“ Touto filozofií o terroir propůjčuje svým vínům velmi vysokou kvalitu, vlastní charakter a charisma, čehož mnoho ostatních produktů nemůže využít. To je to krásné a jedinečné na mnoha kapkách vín Langmann.

To, že si nejen vína Stefana Langmanna zasluhují respekt a uznání, se ukazuje na novém vinném sklepě. Požaduje maximální funkčnost a účelnost, které slouží jen jednomu: vinifikaci velkých vín a výrobě sektů té nejvyšší kvality. S moderní sklepní technologií, jako např. komponentami mlýnkoodrzňovače A3-400K a lisů od Wottle TPG 5000 s high-tech kvalitou a chladicím pláštěm a utěsněním, se cenné sesbírané hrozny nejprve šetrně vylisují, teplotně řízené tanky z ušlechtilé oceli zaručují perfektní průběh kvašení a zrání tak, aby se ve víně optimálně zachovaly primární ovocné znaky hroznů.

Langmannovi ve vinicích Foto archiv autora

Taubenschussovi z Poysdorfu Foto archiv autora

„Jsme rozvíjející se firma, která zvažuje každou investici. Žádný neuvážený nákup stroje si nemůžeme dovolit. Přitom pro kvalitní zpracování hroznů dobrou technologii potřebujeme. Budujeme nový provoz a na parametrech nakupovaných strojů si dáváme záležet,“ komentuje situaci firmy jednatel Mgr. Peter Chowaniec. „Při volbě řešení jsme se rozhodli pro nabídku firmy HM Hodonín. Pro náš záměr nového provozu nám nabídla komplexní řešení, které nám vyhovuje,“ doplňuje druhý společník firmy Juraj Krajčírovič. „Firma HM nám umožnila výměnu našeho původního lisu Wottle za lis stejné značky s větším objemem, protože nám již kapacitně nestačil.

Pneumatický lis od firmy Wottle byl vynikající volbou. Jeho kvalita, spolehlivost, bezproblémová úroveň lisovacího procesu, snadné čistění a sanitace je spolu s dobrou surovinou a šetrnou dopravou prvním předpokladem výroby kvalitního vína. Navíc náš uzavřený lis velmi často využíváme i k naležení rmutu a lze říci, že díky snížení množství polyfenolů se kvalita našeho vína po zavedení nové technologie posunula o třídu výše.

Velmi originálním řešením naší příjmové linky je i nový pásový dopravník hroznů, který zabezpečuje tu nejšetrnější dopravu hroznů do našeho lisu. Dopravník disponuje velkou násypkou, která umožňuje příjem hroznů nejen z přepravních traktorových návěsů, ale i z bigboxů. Navíc firma Wottle navrhla konstrukci tohoto dopravníku velmi originálně, protože je multifunkční a lze ho využít bezprostředně i k vynášení matolin z lisu do přistaveného kontejneru. Tímto řešením jsme ušetřili náklady na pořízení dalšího stroje, které můžeme využít pro nákup jiné potřebné technologie.“ S přáním mnoha úspěchů v dalším působení firmy Vinné pivnice Svätý Jur, s. r. o., jsme se rozloučili a naše další cesta k novým technologiím nás zavedla do sousedního Rakouska. Začali jsme v blízkém Poyssdorfu ve vinařství Taubenschuss. Toto rodinné vinařství s dlouhou tradicí vzniklo již v roce 1670 a navazuje na dobré zkušenosti mnoha generací.

V současné době vedou provoz manželé Monika a Helmut Taubenschussovi se značnou pomocí obou synů Markuse a Thomase. Na 15 hektarech vinic jsou pěstovány jen vybrané odrůdy hroznů (Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Ryzlink, Rulandské bílé, Muškát žlutý, Tramín a Zweigeltrebe), které mají díky poloze, vlastnostem půdy a příhodnému mikroklimatu excelentní kvalitu.

Prémiová vinice v oblasti je zakládacím členem vinařského sdružení Premium Weingüter Weinviertel.

Zpracování hroznů se zde provádí výhradně pomocí přístrojů od firmy Wottle, která se nachází v bezprostředním sousedství. „Zpracování hroznů se provádí co nejšetrněji. Hrozny jsou dovezeny na sklízečích

Vinařský obzor (11/2010) 545

Foto archiv autora

Vinařská technologie

Vinař Langmann přebírá ocenění rakouského Salonu vín

Vinařský obzor (11/2010)

Vinařská technologie / Inzerce

Foto archiv autora

546

„Červená vína u nás dosahují skutečně vynikajících vlastností díky zrání v malých francouzských dubových sudech. Technologie firmy Wottle jde s dobou. Lis s možností chlazení při kvašení v lisu přispívá k našemu úspěchu. Vlastně byla spolupráce se společností Wottle během celého plánování i vývoje lisovny mimořádně příjemná. Stroje pracují perfektně. Také zákaznický servis a služby jsou v pořádku. Chceme naši odrůdu Schilcher každoročně lahvovat v té nejvyšší kvalitě se všemi vlastnostmi, se všemi variacemi – od suchých přes sametová až sladká, s mnoha extrakty a pregnantními ovocnými znaky. Se společností Wottle se nám to podaří.“ Naše putování za novými a na míru šitými šetrnými technologiemi Wottle byla velmi příjemná a přínosná. Pochopili jsme, že individuálním propracováním specifického technického řešení dosáhne vinař nejvhodnější varianty pro svůj provoz. Výsledkem je jeho spokojenost. A když je navíc tímto řešením dosaženo i úspory nákladů při fungujícím zákaznickém servisu, pak je spokojenost dvojnásobná.

inzerce©

Vinařství Langmann – technologická část

inzerce©

Kontakt: HM, s. r. o.

Na Pískách 5, 695 01 Hodonín č. p. 3903 Tel./fax: +420 518 374 231 e-mail: hm@hmhodonin.cz

Propustím jen čistotu Vinařský obzor (11/2010) 547

BS vinařské potřeby s.r s.r.o.

www.vinarskepotreby.cz Ing. Petr Klásek filtrace klasek@vinarskepotreby.cz +420 519 346 236 +420 737 310 759

Filtrace na míru – každý sklep chce svoje. A vy chcete to nejlepší za přijatelné peníze. Příslušná zařízení si můžete vybrat a poradit se v našich prodejnách. Pokud si budete přát, mohu přijet za Vámi a filtrační zařízení doporučit na místě podle Vašich požadavků a představ. Jako bonus přidám stručnou instruktáž...

Obecně můžeme rozdělit filtry na deskové, naplavovací křemelinové, tangenciální crossflow a svíčkové mikrofiltry: Desková (vložková) filtrace Tato metoda je poměrně levná a nenáročná na obsluhu. Při dodržování doporučených tlaků od výrobce a správného postupu lze získat z tohoto filtru standardně čisté víno. Filtry v nerezovém provedení mají velmi dlouhou životnost.

Křemelinová filtrace Dříve se tyto filtry používaly především pro hrubou filtraci.

Se správně zvoleným typem křemeliny mohou ale směle konkurovat deskové filtraci. Křemelina je výborný přírodní inertní materiál s vynikajícími filtračními vlastnostmi. Její schopnosti byly v minulosti limitovány technickou nedokonalostí filtračních zařízení. Dnes patří nejmodernější křemelinové filtry ke špičce ve filtrační technice.

Křemelina je levnější varianta než desky, ale před samotnou mikrofiltrací spojenou s lahvováním bych doporučil předfiltrovat víno hrubšími sterilními deskami...

Tangenciální – crossflow filtry Membránová filtrace, při které současně s odfiltrováním čirého moštu dochází k odplavení pevných částic, které by jinak

velmi rychle ucpaly póry membrány. Vhodné jak pro mošty tak silně zakalená vína ihned po dokvašení.

Svíčková filtrace – mikrofiltry pro jemnou filtraci Výhodou těchto zařízení je uzavřená filtrace bez přístupu vzduchu, beze ztrát, jednoduché a rychlé nasazení svíček a jejich regenerovatelnost. Lze použít jak pro bílá vína (svíčky s filtrací 0,45 mikronů), tak pro červená vína (svíčky s filtrací 0,65 mikronů), popřípadě i pro vína s vysokým zbytkovým cukrem (svíčky s filtrací 0,2 mikronů).

Mikrofiltry jsou nezbytnou pomůckou pro dokonale čisté víno před lahvováním. Mohou být ve spojení s plničkou lahví. Mohu Vám doporučit osvědčený mikrobiální filtr TANDEM ENOL-MATIC určený pro provoz s plničkou Enolmatic (filtrační médium - mikrovložky 10“, mikronáž 5 - 0,25 mikronů).

Před tímto filtrem by víno mělo pochopitelně projít sterilní deskovou filtrací.

Každá filtrace víno tak trochu „očeše“, ale bez ní to nejde. Pokud chceme víno lahvovat a zajistit jeho stabilitu, filtraci se neubráníme. Jde o to vybrat si to správné zařízení a dodržovat výrobcem doporučené pracovní tlaky, jak u deskových, tak u svíčkových filtrů.

Přijďte nás navštívit v síti prodejen BS vinařské potřeby s.r.o.

Velké Bílovice - Čejkovská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Velké Bílovice - Žižkovská, po-pá 800 až 1700 Mikulov - K vápence, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Znojmo - Brněnská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Brno - Svitavská, po-pá 900 až 1800

548

Vinařský obzor (11/2010)

Vinařská technologie

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Čerpadla využívaná ve vinařství – II. díl

Foto P. Burg

1 Schéma činnosti lopatkového čerpadla

mohou být s výhodou využita i pro dávkování křemeliny, případně dalších druhů kapalin s přítomností pevných částic (suspenzí), jež u jiných typů čerpadel způsobují rychlé opotřebení, a snižují tak jejich účinnost a životnost.

Princip činnosti těchto čerpadel spočívá ve změně velikosti pracovní komory průhybem pružné membrány (obr. 3). Ta je uchycena k vnitřním stěnám pracovní komory a je současně spojena pomocí ojnice s klikovým ústrojím. Z důvodů malých průhybů membrány se konstrukce vyznačuje velkým poměrem délky ojnice k poloměru kliky.

Membrána je nejčastěji vyrobena z chemicky stabilního materiálu (např. odolný plast, teflon). Pracovní část komory je uzavřena pomocí dvojice ventilů, které střídavě uzavírají sací a výtlačnou část. Při sání dopravované kapaliny dojde nejprve k otevření sacího ventilu a prohnutí membrány tak, že se objem pracovní komory zvětší. Vzniklým podtlakem tak dojde k nasátí dopravované kapaliny. Při zpětném pohybu membrány do vnitřního prostoru pracovní komory dojde k uzavření sacího ventilu. Vzniklým přetlakem dojde k vytlačení nasátého objemu kapaliny přes otevřený výtlačný ventil.

Membránová čerpadla mají samonasávací schopnost. Nejnovější konstrukce čerpadel bývají doplněny o zařízení pro kontrolu dávky (počítadlo zdvihů), zařízení pro indikaci protržení membrány, vzdušník apod.

Výkonnost se u čerpadel této konstrukce běžně pohybuje kolem 1 000–5 000 l.h-1, u vysoce výkonných typů (zpravidla dvoučinných) čerpadel dosahuje až 60 000 l.h-1.

Pracovní tlak se nejčastěji pohybuje kolem 0,3–0,5 MPa. Pořizovací ceny se u těchto čerpadel pohybují přibližně kolem 50 000 až 100 000 Kč. Šneková čerpadla (obr. 4) nacházejí univerzální využití při transportu rmutu,

2 Membránové čerpadlo Foto nabídkový prospekt

Lopatková čerpadla jsou vedle standardních rmutových čerpadel s pryžovým rotorem využívána ve vinařských provozech také pro dopravu rmutu. Představují poměrně náročnou konstrukci, kdy je v pracovní komoře čerpadla uložen axiální rotor se čtyřmi kruhovými lopatkami. Při rotaci se každá z lopatek postupně pootáčí až o 90°. Při nasávání rmutu je lopatka postavena hranou proti vstupujícímu materiálu, postupně se otáčí a uzavírá výtlačný prostor. Na výtlaku po posunu rmutu do výtlačného potrubí se opět pootáčí do výchozí polohy (obr. 1). Počet otáček rotoru se pohybuje v rozmezí 100–200 za minutu. Jedná se o čerpadla se samonasávací schopností, s možností chodu bez zaplnění pracovní komory. U čerpadel s menší velikostí pracovní komory se výkonnost pohybuje v rozmezí 500–5 000 l.h-1. Existují však i vysoce výkonná lopatková čerpadla s výkonností až 140 000 l.h-1. Orientační pořizovací cena se pohybuje kolem 30 000–80 000 Kč.

Velkou předností membránových čerpadel (obr. 2, 2a) je možnost dopravy i malého množství kapalin, šetrnost a jednoduchá konstrukce. V technologických zařízeních využívaných ve vinařských provozech jsou často využívána k dopravě moštů i rmutu,

Foto nabídkový prospekt

Čerpadla nacházejí uplatnění jak v příjmové části zpracovatelských linek ve vinařství, kde jsou využívána pro dopravu rmutu, tak také v části finalizační při dopravě moštu, stáčení a filtraci vína. Druhý díl příspěvku se tentokrát zabývá popisem konstrukčního řešení lopatkových, membránových a šnekových čerpadel.

2a Membránové čerpadlo

moštu i vína. Posun dopravované suroviny zabezpečuje šroubovitý jednočinný rotor umístněný v pracovní komoře (statoru), který se otáčí, a zajišťuje tak průběžnou dopravu, proto se tato čerpadla označují jako vřetenová nebo šroubová. Rotor je vyroben z nerezové oceli (obr. 5), u některých typů čerpadel může být pochromován nebo opatřen keramickou vrstvou. Stator válco-

Vinařský obzor (11/2010) 549

Foto nabídkový prospekt

Foto P. Burg

Vinařská technologie

Foto nabídkový prospekt

4 Šnekové čerpadlo

3 Schéma činnosti membránového čerpadla

spojkou. U moderních čerpadel se používá flexibilní hřídel. Čerpadla novější konstrukce bývají vybavena automatickou pojistkou proti chodu naprázdno, jsou uložena na jednoduchém podvozku, vybavena kabelovou cívkou apod. Výkonnost čerpadla je dána zejména počtem otáček rotoru, které jsou regulovány u velkých čerpadel pomocí převodovky. Nejčastěji se výkonnost pohybuje v rozmezí 1 500–6 000 l.h-1. Výkonné konstrukce čerpadel mohou dosahovat výkonnosti až 200 000 l.h-1. Pracovní tlak se

nejčastěji pohybuje kolem 0,6–5,0 MPa. Pořizovací ceny dosahují v závislosti na konkrétním typu 30 000–150 000 Kč.

Ve vinařských provozech jsou čerpadla zpravidla zálohována, volba typu a výkonových parametrů čerpadla je dána technologickými požadavky provozu, které vycházejí ze zpracovatelské kapacity. U čerpadel je kladen důraz na samonasávací schopnost, snadné čištění, spolehlivý provoz a dobré servisní podmínky.

Foto P. Burg

vého tvaru s vyprofilovanou vnitřní plochou ve tvaru závitu je vyroben z pryže.

Obě části mohou být v případě poškození snadno nahrazeny. Čerpadla jsou charakteristická tím, že v pracovním prostoru nedochází k promíchávání a stlačování suroviny. Vyznačují se proto šetrností, tichým chodem s rovnoměrným průtokem bez pulzací. Rotor může pracovat i při vyšších otáčkách.

Při transportu je dopravovaný materiál posouván šroubovitým rotorem od sacího otvoru k výtlačné straně čerpadla. Kapalina přitéká přes nasávací rotor do vnitřní části pracovní komory, kde vyplňuje mezery v závitech. Stoupání závitové plochy statoru je dvojnásobné v porovnání se stoupáním závitů vřetene. Mezery se pootočením rotoru uzavírají účinkem záběru vřetene.

Kapalina je v takto uzavřených prostorech posouvána přímočaře k výtlačné straně komory. Ve výtlačné straně komory vystupují závity rotoru ze záběru a zmenšováním závitové mezery dochází k výtlaku kapaliny.

Jednotlivé fáze polohy vřetene ve statoru a změnu objemu pracovního prostoru znázorňuje obr. 6.

Jedná se o konstrukčně jednoduchá čerpadla, provozně vysoce spolehlivá, se samonasávací schopností. Jsou však citlivá na chod naprázdno. Výsledná výkonnost čerpadla je vedle počtu otáček rotoru ovlivněna také jeho délkou a stoupáním. Předností vřetenových čerpadel je schopnost čerpat kapaliny s širokým spektrem viskozity, např. kaly s různou hustotou, případně pasty. Citlivým článkem je spojovací hřídel s kardanovým kloubem nebo s pryžovou

5 Detail rotoru šnekového čerpadla

6 Schéma činnosti šnekového čerpadla

550

Vinařský obzor (11/2010)

Vinařská technologie

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Zrání vína na jemných kvasničných kalech I když podstata této technologie výroby vína je již velmi stará, zaznamenává v tomto období výraznou renesanci mezi vinaři na celém světě. Moderní vinařská věda a výzkum vnesly do této technologie inovační přístupy a dnes ji vinaři využívají při výrobě bílých a červených vín.

V průběhu zrání vína na jemných kvasničných kalech dochází k autolýze kvasinek. Autolýzu je možné charakterizovat jako enzymatickou degradaci buněk kvasinek, která začíná ihned po úhynu kvasinek po skončení alkoholového kvašení. Autolýza kvasinek probíhá velmi pomalu a může trvat i několik let. V průběhu autolýzy kvasinek dochází k rozkladu buněčných membrán kvasinek a uvolňování sloučenin obsažených v těchto membránách. Do vína se uvolňují sloučeniny, které ovlivňují sen-

zorické vlastnosti a přispívají ke komplexnosti vína. Také velké množství aromatických látek je uvolňováno během autolýzy.

Výsledkem autolýzy je uvolňování celé řady sloučenin: mannoproteinů, polysacharidů, glykoproteidů, peptidů, aminokyselin, vitaminů, mastných kyselin a těkavých sloučenin.

Polysacharidy hrají důležitou úlohu v technologii výroby vína. Ovlivňují chuťové vlastnosti vína, především plnost, kulatost, úpravu taninů a aromatických látek.

Foto P. Pavloušek

Ve víně se mohou vyskytovat dva typy kalů, které charakterizuje DELTEIL (2002). a) Těžké nebo hrubé kaly – jsou částice, které sedimentují v moštu nebo víně během 24 hodin. Těžké kaly mohou tvořit části hroznů a bobulí, aglomeráty vinanů, kvasinek, barviv a taninů, částice, které vznikají reakcí mezi proteiny a polysacharidy.

Těžké kaly mohou být zdrojem negativních aromatických a chuťových tónů. Vytváří vazbu s SO2, a tím snižují účinnost volného SO2. Mohou být zdrojem negativně působících bakterií a kvasinek. b)Jemné kaly – jsou částice, které jsou stále rozptýlené v moštu nebo víně i po 24 hodinách sedimentace. Jemné kvasničné kaly jsou velmi důležitým zdrojem polysacharidů, aminokyselin, nukleových kyselin a esterů.

Nejpoužívanějším způsobem je výroba vína na jemných kvasničných kalech.

Zrání vína na jemných kvasničných kalech: – Zlepšuje stabilitu vína.

– Podporuje růst mléčných bakterií a zlepšuje podmínky pro průběh jablečno-mléčné fermentace. Mléčné bakterie jsou schopné hydrolyzovat mannoproteiny, a tím získávat živiny.

– Zvyšuje hodnotu extraktu.

– Zvyšuje obsah dusíkatých látek ve víně.

– Mannoproteiny kvasinek mohou reagovat s antokyaniny a taniny. Tato reakce zvyšuje stabilitu barvy, snižuje tříslovité chutě a zjemňuje taniny.

– Polysacharidy hrají významnou úlohu ve stabilizaci bílkovin.

– Omezuje vypadávání vinného kamene.

Mošty bílých odrůd mohou kvasit i zrát na jemných kalech v sudech

což pozitivně ovlivňuje kvalitu vína. V průběhu tohoto procesu dochází k autolýze kvasinek a zvyšuje se extrakce makromolekul do vína.

Sedimentovaný kvasničný kal, se kterým se v průběhu zrání vína nemíchá, představuje ale riziko pro kvalitu vína. Sedimentované kvasniční kaly, které se nemíchají, mohou vést k tvorbě sirnatých sloučenin, jež jsou původcem „sirkových tónů“, a také k oxidaci vína. Větší objem jemných kalů podporuje aktivitu kvasinek Brettanomyces, které negativně ovlivňují kvalitu vína. Rovněž mléčné bakterie mohou metabolizovat kyselinu citronovou a tvořit větší obsah těkavých kyselin. Vína, u nichž se nepracuje s kvasničným kalem, je třeba velmi rychle stočit z kvasničného kalu.

Zrání vína na jemných kvasničných kalech je důležité při zrání vína v sudech. Především v „barikových“ sudech dochází díky vzájemnému působení sudu a kvasničných kalů k harmonizaci aromatických látek, které pochází ze sudu. Tato technologie je proto vhodná pro bílá i červená vína.

Profil aromatických látek je bohatší u bílého vína, které kvasilo a zraje v sudu, než u vína, jež kvasí v tanku a teprve později zraje v sudu. Kvasinky mohou totiž vázat negativní aromatické látky a harmonizovat tím chuť vína. U takových vín potom nejsou dominantní „tóny dřeva“.

Kvasinky mají také silné reduktivní vlastnosti. Zrání vína na kvasničných kalech chrání víno proti oxidaci. Neaplikuje se proto oxid siřičitý. Živé kvasinky mají schopnost přijímat kyslík bez toho, že by došlo k ovlivnění látek obsažených ve víně. Tuto vlastnost si udržují i po dobu několika mě-

Foto P. Pavloušek

Významné polysacharidy mají svůj původ v hroznech a buněčných stěnách kvasinek.

Uvolňování polysacharidů je možné podpořit endogenními nebo exogenně dodanými enzymy. Buněčné stěny kvasinek obsahují mannoproteiny a mannany. Mannoproteiny představují 25–50 % hmotnosti sušiny buněčných stěn kvasinek. Ve víně existují dvě skupiny mannoproteinů. První skupina se uvolňuje z buněčných stěn kvasinek v průběhu jejich autolýzy díky činnosti β-1,3 glukanáz. Druhá skupina je uvolňována kvasinkami během jejich aktivního růstu v moštu v průběhu alkoholového kvašení.

Mannoproteiny uvolňované během autolýzy kvasinek mohou vzájemně působit s fenolickými sloučeninami, zlepšovat stabilitu barvy a zjemňovat tříslovitost vína. Kombinace zrání červeného vína na jemných kalech v dřevěných sudech je pozitivní pro vývoj červených vín.

Velmi důležité je míchání jemným kvasničným kalem. Tato technologie je nejefektivnější v dřevěných sudech. V tanku nebo demižonu je vhodná kombinace s mikrooxidací. Mikrooxidace anebo dýchání vína přes sud neutralizuje případné sirnaté vůně, které mohou při autolýze kvasinek vznikat. Pro míchání jsou vhodné týdenní intervaly po dobu 6–12 měsíců.

Zrání vína na kvasničných kalech za současného míchání kvasničných kalů je známé jako „battonage“. Batonnage představuje pravidelné míchání kalových částic, aby byly neustále rozptýlené ve víně. Pouze v takovém stavu plní kvasniční kaly svoje pozitivní funkce. Frekvence míchání závisí na rychlosti sedimentace. Battonage umožňuje homogenizaci vína a kalových částic,

Vinařský obzor (11/2010) 551

Foto P. Pavloušek

Vinařská technologie

Dřevěné vinifikátory jsou vhodné pro zrání vína na jemných kvasničných kalech

síců. Už jemný zákal koloidních částic ve víně má reduktivní, antioxidační působení. Oxidační procesy ve víně velmi významně ovlivňují dusíkaté látky, které se uvolňují při autolýze kvasinek z čerstvých kvasničných kalů. Jemné kvasniční kaly dodávají dusíkaté látky do vína a tyto mají silný reduktivní účinek. Glutathion hraje velmi významnou úlohu při stabilizaci aroma v bílých vínech.

Ve víně většinou proběhne také jablečno-mléčná fermentace díky nízké hladině oxidu siřičitého a příznivým podmínkám dusíkaté výživy pro mléčné bakterie.

Každé víno má jiný potenciál zrání na kvasnicích. Doba se může pohybovat mezi 6 a 12 měsíci v závislosti na typu a kvalitě vína. Víno je třeba pravidelně kontrolovat, zda se chuťové vlastnosti rozvíjí pozitivním směrem. V opačném případě je třeba víno ihned stočit z kvasničných kalů a aplikovat oxid siřičitý.

Tato technologie by se dala označit za využití čistě přírodních postupů v moderním vinařství. Je proto vhodná pro výrobu vín s charakterem terroir nebo vín z ekologické produkce, kde se klade důraz na přirozené postupy.

Další nové informace o technologiích výroby vín je možné najít ve 2., přepracovaném a doplněném vydání publikace „Výroba vína u malovinařů“, která právě vychází v nakladatelství GRADA. Literatura

Zanedbaná údržba sudů není vhodným přístupem k této technologii

DELTEIL, D., 2002: Working with lees: key elements to wine maturing. Australian Grapegrower and Winemaker, 30 th. Technical Issue. www.delteilconsultant.com

552

Vinařský obzor (11/2010)

Vinařská technologie

Marek Špalek Nové Vinařství, a. s.

Vrtat, či nevrtat? aneb Patří vývrtka do starého železa?

Když pominu šroubové uzávěry staré generace na dezertních vínech či neskutečně vulgární plastové záklopky, kterými byla převlečena hrdla „litrovek“ a které měly za cíl pouze to, aby se do vína nenaprášilo – takové láhve musely stále stát, jinak hrozilo vytečení vína – tak v roce 1988, kdy jsem nastoupil studium na Vinařské škole ve Valticích, byl znám v podstatě pouze korkový uzávěr na víno. Pravda, korková zátka nebyla vždy kvalitní (často šlo pouze malé zátky z malých kousků slepené lepidlem), ale byla to korková zátka, která se vytahovala vývrtkou a v lepších podnicích s patřičnou noblesou.

ručují. Používá se tedy spíše na vína rychlejší spotřeby.

Dalším vynálezem byly zátky hliníkové, šroubové. Paradoxně je vymyslela francouzská firma z oblasti Bordeaux! Stejně jako předchozí zátky mají tyto uzávěry také své „mouchy“. Mezi ty největší patří pocit laciné minerální vody, který u milovníků vína vyvolávají. Avšak největšími odpůrci této novinky nejsou koncoví zákazníci, nýbrž právě sommelieři, kteří přicházejí o velkou příležitost předvést své dovednosti s vývrtkou u stolu zákazníka ve své restauraci. Někteří se dokonce bojí s takovým vínem předstoupit před objednávajícího, poněvadž by nedokázali čelit eventuálním dotazům, co že je to za uzávěr. Mezi sommeliery však existují i v naší zemi světlé výjimky, které tyto uzávěry milují a dokáží si otevírání šroubů u stolu patřičně užít! Mezi pozitiva těchto uzávěrů patří velmi dobrá těsnost (dlouhé uchování svěžího charakteru bílého či růžového vína), nulová šance poškození vína příchutí po korku, velmi snadné otevření či opětovné uzavření bez použitích dalších pomůcek a v neposlední řadě též možnost dlouholeté archivace vín, Foto archiv autora

Foto archiv autora

Avšak devadesátá léta přinesla velkou technickou revoluci i do těchto stojatých a velmi konzervativních vod lidského konání, čímž vinaření bezpochyby jest. Vše zapříčinila prudce stoupající produkce lahvových vín na celém světě a nedostatečná produkce kůry korkových dubů, které rostou pouze ve Středomoří a jejichž pěstování je během na velmi dlouhou trať /vždyť první sklizeň kůry lze provádět až 42 let (!) od výsadby a další každých sedm let, přičemž první sklizeň se na korkové zátky nepoužívá!/.

Převis poptávky nad nabídkou začal být tak velký, že člověk musel přemýšlet nad náhradou.

Prvními byly zátky syntetické. Mají spoustu výhod, ale též stinné stránky. Mezi výhody patří to, že se jich dá vyrobit jakékoliv množství, nikdy neznehodnotí víno příchutí po korku a hlavně se vytahují „sommeliersky“ pomocí vývrtky. Nevýhodou bývá občas všeobecně odmítavý vztah zákazníka k plastu, ze kterého je zátka vyrobena. Často jsou též zmiňovány ekologické dopady takových zátek. Diskutabilní je schopnost zátky udržet víno v dobrém stavu při archivaci. Většinou to vinaři nedopo-

Šroubovací uzávěry

Technická korková zátka

která pro svůj život nepotřebují kyslík. Láhve se dají archivovat i vestoje…

Posledním a nejnovějším výdobytkem moderní doby je skleněný uzávěr. Jedná se asi o šest let starý německý patent. Tyto zátky jsou co do akceptace zákazníky a sommeliery jednoznačně na špici! Sklo je vnímáno jako ušlechtilý materiál, velmi pozitivně, a vzhledově je to nepřekonatelný uzávěr.

Sommelieři ho doslova milují, zákazníci též! Opět nemůže dojít ke kontaminaci zatuchlými tóny z korku. Otevírá se také bez vývrtky a opětovné uzavření je velmi snadné. U těchto zátek je zajímavé sledovat, že sommelierům ztráta práce s vývrtkou nevadí. Většímu rozšíření na trhu s vínem brání vysoká cena, těžká dostupnost (pouze jeden výrobce na světě), složitá aplikace při lahvování a pochybnosti o dokonalé těsnosti. Vinaři tedy i u této zátky doporučují poměrně rychlou konzumaci.

A co říci závěrem? Sommelieři nemusí zoufat. Korková zátka tu vždy byla, je a bude. Bude se však časem používat opravdu jen na vína, která to nezbytně potřebují pro svůj život, pro své zrání. Pod ostatními uzávěry by se víno buď udusilo, či naopak zvětralo. Korek je tedy především u červených vín, která obsahují vyšší množství tříslovin, naprosto nenahraditelný.

Avšak u vín, která to k životu vůbec nepotřebují a u kterých se dosud korková zátka používá pouze proto, aby byl zákazník spokojený a zbytečně se ničemu nepodivoval, se ve velmi brzké době dočkáme velkého nástupu právě alternativních, plastových, šroubových či skleněných uzávěrů.

Mnozí sommelieři tuto realitu již zaregistrovali, naučili se nové zátky velmi atraktivně otevírat a dokazují nám, že pracovat u stolu bez vývrtky taky nemusí být zas tak špatné…

Vinařská technologie

Vinařský obzor (11/2010) 553

Aleš Gala OENOGALA, s. r. o.

Korek vs. šroubovací uzávěr ly – hlavně TCA (2,4,6-trichloranisol). To byl asi první impuls, proč se začalo přemýšlet o alternativách korku. Obecně se uvádí, že 5–15 % korků bývá s korkovou pachutí.

• Minimální kontakt či propustnost pro vzdušný kyslík, i když již v dnešní době existují výrobci, kteří deklarují materiál výstelky uzávěru, jenž omezeně propouští kyslík. Jde samozřejmě o to, jaké víno pod uzávěr jde. Obecně se uvádí, že šoubovací uzávěry jsou na vína pro rychlou spotřebu, ale tímto způsobem se dají uchovávat i vína na zrání. Já osobně jsem pil víno, které bylo 6 let pod „šroubem“, a jevilo se velmi dobře. Dokonce podle experimentu AWRI (Australian Wine Research Institute) na prvních vínech zpod šroubovacího uzávěru ze 70. let minulého století jsou vína i po 40 letech relativně v kondici (jedno z nejstarších vín je 1966 Mercurey, které i po této době vykazuje znatelnou svěžest a strukturu). Další pokus dělal Michel Laroche na svých Chablis Grand Cru i ve spolupráci s AWRI s 11 typy uzávěrů po 5 letech zrání. „Šrouby“ vyšly senzoricky nejlépe.

• Uchování ovocitých a svěžích tónů vína po delší dobu. S tím je spojena i menší spotřeba SO2 k uchování antioxidační schopnosti nalahvovaného vína.

Sklepní hospodářství Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodářství od zpracování hroznů až po marketing vína, je založena na současných technologických poznatcích a moderních přístupech při výrobě vína. Vychází z rakouských zvyklostí a právních předpisů, ovšem text je doplněn poznámkami vysvětlujícími aplikace příslušných témat na naše podmínky.

472 Kč (včetně DPH)

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Foto archiv autora

Po téměr třech měsících strávených se spoustou nejen novozélandských vinařů a po ochutnávkách spousty vín pod „šroubem“, ale i korkem, jsem měl možnost prakticky posoudit, co je na čem pravdy. Tenkrát se užití šroubových uzávěrů u novozélandských vín mohlo pohybovat kolem 65–70 % produkce.

Začátkem tohoto roku se má cesta opakovala a samozřejmě mě mimo jiné také zajímalo, jak se situace vyvíjí i v této oblasti. Při ochutnávkách vín jsem již nenarazil na ŽÁDNÉ víno pod korkem. Později jsem také četl statistiku, kde k roku 2010 již více než 90 % vinařství používá šroubovací uzávěry na většině vín. Proč tomu tak je? I po tom jsem se pídil.

Důvodů je několik. Prvním z nich je ten, že Nový Zéland si používání šroubovacích uzávěrů vzal za své. V roce 2001 tam vznikla organizace, která sdružuje a podporuje marketingově vinaře užívající tyto uzávěry a nyní vznikla i její odnož, která už sahá i mimo hranice Nového Zélandu a působí celosvětově, takže i naši vinaři se mohou registrovat.

Dalším důvodem je vhodnost vín pro uchování v požadované kondici delší dobu – ať bílé či červené víno. Ty obecné důvody, které všichni uživatelé uvádí jako kladné jsou následující: • Prvním z nich je bezpochyby čistota vína bez možných reziduí, která se z korku mohou uvolnit. Jsou to především haloaniso-

Foto archiv autora

Již před několika lety jsem v článku o své vinařské stáži na Novém Zélandu v krátkosti psal o novozélandském fenoménu zvaném „screwcaps“, tedy šroubovací uzávěry. Tehdy jsem na Nový Zéland přijel jako neznalec dané tematiky, resp. s tím, že jsem u nás vyslechl spoustu negativních názorů na tento typ uzávěru.

• Další výhodou může být skladovatelnost.

Víno s korkem musí být uloženo v horizontální poloze, aby byl korek v kontaktu s vínem, kdežto u „šroubu“ je to jedno.

• V neposlední řadě je také výhodou možnost recyklovat materiál, ze kterého jsou „šrouby“ vyrobeny.

Tím samozřejmě nechci hanit klasický korek, ale každý materiál má své výhody a někdy i nevýhody. Klasický kvalitní korek má spoustu pozitivních vlastností a pro určitá vína se bude používat vždy a také k nim neodmyslitelně patří. Vždy však u uzávěrů platí, že je třeba si rozmyslet, jaké víno pod jaký uzávěr má jít, a taky proto musí splňovat určité aspekty a musí být k tomu směřováno. Vždycky existují dva úhly pohledu na danou věc a i zde je tomu tak, ale občas jde také o fámy a nepodložené informace. Vše je nejlépe si prakticky vyzkoušet a zde se není čeho bát spíše naopak.

Myslím si, že náš trh je zbytečně moc konzervativní, protože šroubový uzávěr je z technologického hlediska jedním z nejlepších uzávěrů, který dlouho uchovává víno ve skvělé kondici, jen k němu musí být technologicky připraveno.

554

Vinařský obzor (11/2010)

Vinařská technologie

Typy uzávěrů vín z pohledu sommeliera Typ uzávěru lahve vína je pro sommeliera důležitý zejména ze dvou hledisek – 1. servis vína, 2. možnost dlouhodobějšího uložení vína. Pro servis je důležitý takový uzávěr, který dobře chrání víno, nerozdrolí se při vytahování z lahve a beze studu ho můžeme prezentovat hostům.

Korek a korkové zátky Jen těžko se v gastronomii uplatňují vína bez kvalitního korku, který je vyroben z jednoho kusu kůry dubu korkového. Tyto uzávěry jsou reprezentativní a usnadňují sommelierům prezentaci vína. U hostů pak navozují přirozenou důvěru ve víno a pocit, že „platí“ za skutečnou kvalitu. Navíc servis vín s celokorkovou zátkou je tradičně součástí všech vzdělávacích sommelierských systémů.

Relativně akceptovatelné jsou i uzávěry z korkového granulátu (aglomerátu) s celokorkovými ploškami. Vína s těmito uzávěry by však měla spadat do kategorie vín určených k rychlejší spotřebě, tedy ne na dlouhé ležení. Mladší ročníky servírovaných vín je velmi dobrá argumentace, pokud se host bude ptát na kvalitu zátky.

Uzávěry z drceného a znovu lisovaného korku bez plošek jsou krajním řešením pro dobrou gastronomii. Víceméně se tato vína budou pohybovat v segmentu základních vín pro nižší gastronomii. Šroubovací uzávěry Hosté si již celkem zvykli i na šroubovací uzávěry, tzv. Screw Cap, které bez problému akceptují u vín z „Nového světa“, zejména Nového Zélandu, Austrálie či amerického kontinentu. Zejména v domácnosti jsou tato vína velmi vítána kvůli jednoduchému otevření a pak snadnému uzavření lahve v případě, že si chci uchovat zbytek vína na druhý den. V gastronomii se tato vína servírují obdobně jako vína s korkem a záleží pouze na sommelierovi, zdali dokáže zvolit správnou komunikaci a zdůvodnění právě tohoto typu uzávěru. Tradiční argumentací jsou fakta o velmi kvalitní produkci vín z Nového Zélandu, který produkuje přes 95 % svých vín právě s tímto uzávěrem. Gastronomií jsou šroubovací uzávěry celkem bez problémů akceptovány.

Syntetické uzávěry Syntetika je velký problém nejen pro sommeliery, ale velmi často i pro konzumen-

ty a milovníky vína. S přidanou gastronomickou marží se jen velmi těžko realizují vína, která mají tento uzávěr. Host se většinou necítí dobře, pokud si objedná lahev za několik stovek korun a sommelier mu na prezentaci předloží „kus tvrzeného silikonu“. Velký problém znamenají různé výrazné a křiklavé barvy těchto uzávěrů, které do střední a vyšší gastronomie zkrátka nepatří – tedy pokud se restaurace nejmenuje Extravagance. Vzpomínám si i na poměrně ostré reakce hostů, kteří byli zvyklí na své víno s korkovým uzávěrem, a výrobce bez varování změnil uzávěr na „syntetiku“.

Bohužel, ani výzkumy podložená argumentace, že se jedná o uzávěr, který víno velmi dobře ochrání před oxidací, není příliš účinná. Většina klientů se stále nenaučila vnímat syntetické uzávěry jako výhodu pro víno.

Skleněné uzávěry Plánovaná revoluce v uzávěrech se nekonala a přes počáteční fascinaci některých výrobců vín se tento uzávěr masově nerozšířil. V gastronomii je tento uzávěr tolerován, jako neutrální materiál, který vzbudí zvědavost některých klientů a v podstatě se k vínu chová inertně. Bez problémů ho akcep-

tuje i klientela, která upřednostňuje mladá, svěží vína, jež nemusí zrát, a tudíž se podávají velmi mladá.

Servis vín z velmi starých ročníků Poměrně často se dostávám k servisu vín, jež jsou i několik desítek let uložena a nebyla nikdy rekorkována. U těchto vín je velké riziko rozdrolení nebo přetržení korku, a tak jsme hledali cestu, jak nejlépe a nejbezpečněji tato vína otevřít. Po vyzkoušení mnoha typů sommelierských nožů, a dokonce i planžetového (amerického) otvíráku, jsme nakonec našli optimální řešení v dlouhé spirále, kterou jsme provrtali korek naskrz a jedním tahem ho vytáhli, většinou bez porušení.

Mezi nejdůležitější funkce sommeliera patří správný výběr vín do restaurace, jejich servis a snoubení s pokrmy. Při výběru vín se bude dobrý sommelier řídit především kvalitou, cenou, ale i vhodností vín k pokrmům daného typu restaurace. Komplikovanost servisu vína bude odpovídat úrovni restaurace, ale vždy musí být zachovány základní principy prezentace vína a jeho servisu. Kvalitní uzávěr významně pomůže důstojné prezentaci vína.

Ivo Dvořák

Vinařský marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5 Překlad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinařském marketingu, jeho zákonitostech, složitostech a významu s velkým zaměřením na praxi. „Podle poznatku, že doba od uvedení produktu na trh až po jeho vymizení trvá zhruba tři roky, by měla tato kniha být především v souvislosti s kulturou stolování velkou realizační pomůckou při všech strategických marketingových opatřeních pro žáky a studenty, ale hlavně pak pro praktické vinaře. Všechny oblasti průzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velkým zaměřením na praxi.“ (z předmluvy autora).

209 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařská technologie

Vinařský obzor (11/2010) 555

Aleš Gala OENOGALA, s. r. o.

Metody odkyselení moštu a vína Vinařství v našich zeměpisných šířkách chystá v posledních letech extrémní podmínky, na které je třeba reagovat zvýšenou pozorností a citem při práci nejen ve vinici, ale také následně ve sklepním hospodářství. Letošní rok je toho jasným příkladem a průběh počasí a klimatických podmínek nám připravil materiál, který disponuje vysokými hodnotami kyselin. Jak s nimi pracovat? Jaké jsou metody jejich redukce?

V severních oblastech, jako je Česká republika, se obecně koncentrace kyselin pohybují výše než u vín ze zemí na jih od nás. Letošní ročník byl, dá se říct, abnormální, a proto je toto téma v posledních týdnech tak hojně diskutované. Jaké máme vůbec možnosti zredukování senzorické i analytické kyselosti? Základní rozdělení by bylo do tří skupin: biologické, mechanické a chemické odkyselení.

BIOLOGICKÉ SNÍŽENÍ KYSELIN 1. Vinohradnické praktiky – ve vinici můžeme jednotlivými vinohradnickými kroky připravit surovinu, která vykazuje menší hodnoty kyselin v moštu a víně.

Příkladem jednotlivých praktik je už výběr lokality vinice před výsadbou, výběr klonového materiálu a podnože, způsob výsadby atd. Opatření, která následují po výsadbě, jsou především „zelené“ práce – citlivé odlistění a redukce hroznů na keři.

2. Metabolismus kvasinek – některé kvasinkové kmeny metabolizují během fermentace kyselinu jablečnou na CO2 a ethanol. Takto můžeme snížit kyselinu jablečnou o 10–50 %. Kmen, jehož metabolismus pracuje tímto způsobem, je Schizosaccharomyces pombe, 71B. 3. Karbonická macerace – fermentace celých hroznů pod atmosférou CO2. Koncentrace kyseliny jablečné se tímto krokem snižuje o 50 % s nárůstem hodnoty pH asi o 0,25 jednotek. Tím se znatelně sníží senzorická kyselost výsledného vína.

4. Jablečno-mléčná fermentace JMF – neboli biologické odbourání kyselin.

Tento proces probíhá v metabolismu mléčných bakterií a po chemické stránce se jedná o dekarboxylaci kyseliny jablečné za tvorby uvolňujícího se CO2

a kyseliny mléčné. Z jednoho gramu kyseliny jablečné vznikne 0,67 g kyseliny mléčné a 0,33 g CO2. Na JMF se využívají kmeny Lactobacillus a Oenococcus, které jsou přítomny v moštu a víně. Většina bakterií metabolizuje kyselinu jablečnou od pH 3,1, proto je nutno podmínky před samotným odbouráváním pečlivě sledovat a případně upravit, aby proces vůbec nastartoval. Je nutné sledovat i další vlastnosti moštu a k fermentaci je přizpůsovit. Tím jsou myšleny především teplota, koncentrace SO2 a cukru. S tím je spjata analytická kontrola průběhu, aby nedocházelo k defektům senzoriky (pH, organické kyseliny, těkavé kyseliny, alkohol, zbytkový cukr, SO2). Odbouráním kyseliny jablečné se myslí snížení její koncentrace na hodnotu asi 0,1 g/l, aby nedocházelo k metabolizaci i kyseliny citronové, a nenastávalo tak narušení senzoric-

kých vlastností vína a zvyšování hodnoty kyseliny octové, která tímto způsobem vzniká. Důležitým krokem je také načasování JMF. Pokud očkujeme komerčně prodávaným materiálem, většinou buď spolu s kvasinkovým kmenem, respektive součinně s alkoholovou fermentací či v průběhu alkoholového kvašení, nebo až po skončení alkoholové fermentace. Vše z důrazem na kontrolu výše zmíněných parametrů, hlavně SO2, na který jsou bakterie vysoce citlivé. Přeměnou kyseliny jablečné na mléčnou dochází ke zvýšení hodnoty pH, což má za následek také částečnou barevnou změnu k sytějším tónům a při správných podmínkách JMF i zlepšení senzorických vlastností vína. Další výhodou je větší mikrobiální stabilita výsledného vína, protože vzniká kyselina mléčná, která má konzervační vlastnosti.

Moderní příprava červeného vína Autor: Robert Steidl; ISBN: 80-903201-7-1, 72 stran, formát A5 Překlad moderní odborné publikace rakouských odborníků R. Steidla a W. Rennera. Obsahuje moderní pohled na výrobu červeného vína, od vinohradnických aspektů přes princip výroby červeného vína, ošetřování rmutu, řízení a kontroly kvašení, zrání vína, čiření, filtrace až ke stáčení do lahví.

176 Kč (včetně DPH)

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

556

Vinařský obzor (11/2010)

MECHANICKÉ ODKYSELENÍ 1. Míchání vín – redukci či zvýšení jakéhokoliv parametru ve víně je možno provést smícháním dvou či více vín s rozdílnými parametry, a docílít tak požadovaného výsledku po všech stránkách. Vše se provádí jednoduše na základě koncentrace upravovaných parametrů a množství vína respektive na základě směsného pravidla.

CHEMICKÉ ODKYSELENÍ MOŠTŮ A VÍN 1. Odstranění kyselin studenou cestou – vypadáváním solí oganických kyselin (vinan draselný, vinan vápenatý), může dojít k redukci celkových kyselin ve víně i moštu. Aby redukce proběhla správně a kontrolovaně, musí být tento technologický krok prováděn za určitých podmínek. Nejčastějším způsobem je zchlazení na 0 °C a za stálého míchání a„zaočkováním‘‘vínanebomoštuvinanem (2–6 g/l) dojde během 24 hodin k vypadnutí vinného kamene. Hodnota pH ovlivňuje vypadnutí vinného kamene – max. do 3,7 jednotek pH. 2. Odstranění kyselin přídavkem uhličitanů – neutralizace přídavkem uhličitanu vápenatého, uhličitanu draselného nebo hydrogenuhličitanu draselného. Neutralizuje pouze kyselinu vinnou, a ne jablečnou, a je možno korigovat kyselinu velmi přesně a i v minimálních mezích.

Obecně platí, že 0,67 g snižuje kyselinu vinnou o 1 g/l, tím hodnota pH stoupne asi o 0,1 jednotky. Pro zvýšení efektivity je lépe tento krok spojit se snížením teploty a „zaočkováním“ přídavkem vinanu. Tím samým způsobem se využívá i redukce kyseliny vinné pomocí K 2CO3 a KHCO3. Použití těchto dvou uhličitanů je vhodné pro snížení kyseliny vinné o 2–3 g/l.

Použití podvojného odkyselení skýtá jak redukce kyseliny vinné, tak kyseliny jablečné. Provádí se při odstraňování většího množství celkových kyselin, a způsobem odkyselení 20–40 % celkového množství moštu nebo vína, zvýšení pH na hodnotu minimálně 4,5, kdy dochází k vypadnutí i solí kyseliny jablečné a toto množství se následně vrací zpět do celé partie vína v poměru, abychom dostali požadovaný výsledek. Všechny kroky odkyselení nutno hlídat analyticky, spočítat předpokládaná množství k odkyselení a provádět po předchozích zkouškách na vzorku moštů a vín. Hodnoty v upraveném bílém moštu by neměly být nižší než rozmezí celkových kyselin 8–11 g/l, pH maximálně do 3,4 s přihlédnutím k dalšímu vývoji a operacím s vínem. Pokud chemicky odkyselujeme hotové víno, nemělo by se odkyselení provádět později než 3 měsíce před filtrací a plněním do lahví.

Vinařská technologie

Mojmír Baroň

Omyly, mýty a polopravdy ve světě enologie (1.) – kyselina askorbová V enologii existuje značné množství témat spadajících do kategorie kontroverzních. Řada z nich vyvolává polemiku především z důvodů rozdílných úhlů pohledů a rozdílných zkušeností v dané problematice. To, že díky neuvěřitelnému množství ovlivňujících faktorů není ve vinařství nic absolutní, je jedna ze základních myšlenek sloužících k uvažování správným směrem a prohlubování dosavadních znalostí.

Fenomén používání kyseliny askorbové Kyselina askorbová (AA – ascorbic acid, vitamin C) je již dlouho používána ve vinařském průmyslu jako anti-oxidant; důvodem je schopnost rychle odstranit molekulární kyslík (O2) v moštu nebo víně. Tato reakce mezi AA a O2 se koná téměř 1700krát rychleji než mezi oxidem siřičitým (SO2) a O2.

SO2 téměř nereaguje přímo s O2, ale místo toho reaguje hlavně s peroxidem vodíku (H2O2), který je tvořen díky oxidaci fenolických komponentů. Během tohoto procesu jsou především deriváty kyseliny skořicové, jako jsou kávová a kaftárová, enzymaticky oxidovány na jejich odpovídající chinony, což má za následek hnědnutí šťáv vystavených O2. Ve víně je situace obdobná, ale oxidace probíhá díky inhibici oxidačních enzymů alkoholem chemicky, což je mnohem pomalejší proces.

AA se vyskytuje v hroznech v nízkých koncentracích a rychle oxiduje při jejich zpracování. Může být však do moštu nebo vína přidána. AA může snížit oxidované chinony zpět na fenol, ale jako vedlejší produkty této reakce vznikají dehydro-askorbová kyselina a H2O2 (obr. 1). Vznik H2O2, dosti silného oxidantu, znamená, že určité množství volného SO2 s ním musí ve víně reagovat, aby nedošlo k další oxidaci. Tím-

to způsobem je volný SO2 ve víně spotřebováván.

Někteří technologové tvrdí, že přídavek AA přispívá ve výsledku k ovocnějšímu projevu vína, zatímco jiní zjistili, že zvyšuje potenciál vína pro oxidaci. Ve skutečnosti AA zpočátku brání oxidaci, ale následně ji za určitých podmínek podporuje. V umělých médiích, podobných vínu, bylo zjištěno, že oxidační proces pomocí AA se dělí na dvě fáze. První z nich je totální oxidace AA, která je absorbována ve viditelném světle spektra (jako žlutá barva), zatímco druhý krok generuje oxidační produkty s malou nebo žádnou barvou.

Ve víně, v přítomnosti katechinů, má časem přídavek AA za následek výraznější žlutohnědou barvu. Zpočátku, po přídavku AA, se v porovnání s kontrolním vínem bez přídavku žlutohnědá barva snižuje. Avšak během druhé fáze, když se koncentrace AA začne snižovat, to má za následek výraznější žlutohnědé zbarvení vína. Samozřejmě vyšší dávky AA prodlužují první fázi, ale nakonec nutně vyústí v ještě výraznější žlutouhnědou barvu a s tím oxidaci vína. Zdá se tedy, že AA prochází dvěma fázemi, zpočátku působí jako anti-oxidant, avšak později, po snížení její koncentrace v médiu, jako pro-oxidant.

Přítomnost SO2, spolu s AA, ve víně prodlouží počáteční fázi, avšak na úkor rapidní

Vinařská technologie

Vinařský obzor (11/2010) 557

má za následek spokojeného a nic netušícího výrobce odesílajícího vzorky ke „komisi“ na SZPI, odkud se mu k jeho velké nevoli vzorky vrátí nebo jsou sestupněny, což je v konečném důsledku varianta nepříjemná pro všechny strany. Současně je to logická odpověď na časté disproporce mezi senzorickým vjemem a čísly z rozborů. Naštěstí jsou stále nejlepším analyzátorem vína lidské smysly.

Možná je fenomén používání kyseliny askorbové odpovědí na rychlý rozpad některých typů vín. Naopak existují data o skladování vín s přídavkem AA po dobu i pěti let bez větších problémů s oxidací. Otázkou zůstává, zda si antioxidační schopnost kyseliny askorbové svou daň jednoho dne stejně nevybere.

Literatura

1 Oxidace a redukce fenolických sloučenin ve víně za přítomnosti kyseliny askorbové

spotřeby SO2. Například poměr 70:32 mg/l AA:SO2 prodlouží za oxidačních podmínek počáteční fázi až o čtyři dny, ale koncentrace SO2 je značně snížena – 100% snížení ve srovnání s 43%, kdy nebyla přidána žádná AA. 43% snížení volného SO2 bylo zapříčiněno hlavně vznikem H2O2 během oxidace katechinů. Chemicky vzato by měl 1 mol SO2 reagovat s 1 molem AA, ale bylo zjištěno, že poměr je vlastně 1,7:1. Což znamená, že SO2 není schopen, na rozdíl od všeobecného přesvědčení, zredukovat kyselinu dehydro-askorbovou zpět na AA. Prakticky, pokud se 100 mg/l AA přidá do vína a časem zcela zreaguje s O2, 62 mg/l SO2 je nutné na zredukování oxidačních produktů AA v poměru 1:1,7, místo 36 mg/l v poměru 1:1, jak bylo myšleno. AA reaguje s molekulou O2 v poměru 1:1. To znamená, že když víno přijme 3,5 mg/l O2, řekněme během stáčení, bude tento kyslík reagovat s 20 mg/ l AA a následné oxidační produkty sníží koncentraci SO2 o 12 mg/l. Tohoto poměru bylo dosaženo v umělém médiu podobném vínu. Tímto způsobem budou probíhat i reakce ve víně s vyšší koncentrací fenolických látek a adekvátně pomaleji ve víně s nižším obsahem fenolických látek.

Je tedy zřejmé, že za určitých podmínek může AA v nízkých koncentracích akcelerovat oxidaci. Především používání AA bě-

hem výroby, kdy bude víno v kontaktu se vzduchem, je značně diskutabilní a jedná se o dvousečnou zbraň. Dále přídavek AA při plnění do láhví by měl být přehodnocen, zejména v případech, kdy se může již malé množství O2 dostat do vína. A konečně dávkování nižší koncentrace SO2 do vín při použití AA se nezdá jako šťastné řešení. Pokud je AA přidávána, naopak bude víno potřebovat časem ještě více SO2. Další výzkum je však nezbytný, aby potvrdil, zda se přechod AA z anti- k pro-oxidantu opravdu odehrává i v reálném víně.

V kontextu používání AA by jistě bylo dobré upozornit ještě na jeden, v tomto případě nevyvrátitelný problém. A sice problém analytický. Jelikož se drtivá většina rozborů na obsah SO2 ve víně uskutečňuje metodou jodometrické titrace, je nutné si osvětlit, že AA je látka redukující jód. Tudíž například při běžném stanovení volného SO2 ve víně je výsledná hodnota uměle navýšena o hodnotu AA a látek redukujících jód (tzv. reduktonů). Pokud není metoda doplněna o další rozbor sloužící k odpočtu těchto látek, dostane se jako výsledek neadekvátní koncentrace volného SO2 ve víně.

Může se potom velice snadno stát, že místo opravdové koncentrace volného SO2 ve víně 20 mg/l je naměřena hodnota 40 mg/l (z toho 20 mg/l tvoří AA a reduktony), což

Boulton, R.B.; Singleton, V.L.; Bisson, L.F.; and Kunkee, R.E. 1996. Principles and practices of winemaking. Ed. Boulton R. B. Chapman & Hall, New York, NY. Bradshaw, M.P.; Scollary, G.R.; and Prenzler, P.D. 2001. Ascorbic acid-induced browning of (+)catechin in a model wine system. Journal of Agricultural and Food Chemistry 49, 934–939.

Bradshaw, M.P.; Scollary, G.R.; and Prenzler, P.D. 2003. Defining the ascorbic acid crossover from anti-oxidant to pro-oxidant in a model wine matrix containing (+)-catechin. Journal of Agricultural and Food Chemistry 51, 4126–4132.

Bradshaw, M.P.; Scollary, G.R.; and Prenzler, P.D. 2004. Examination of the sulfur dioxide-ascorbic acid anti-oxidant system in a model white wine matrix. Journal of the Science of Food and Agriculture 84, 318–324.

Cheynier, V. and Ricardo da Silva, J.M. 1991a. Oxidation of grape procyanidins in model solutions containing trans-caffeoyltartaric acid and polyphenol oxidase. Journal of Agricultural and Food Chemistry 39, 1047–1049.

Cheynier, V.; Souquet, J.M.; Samson, A.; and Moutounet, M. 1991b. Hyperoxidation: influence of various oxygen supply levels on oxidation kinetics of phenolic compounds and wine quality.

Vitis 30, 107–115.

Danilewicz, J.C. 2003. Review of reaction mechanisms of oxygen and proposed intermediate reduction products in wine: central role of iron and copper. American Journal of Enology and Viticulture 54, 73–85.

Drinkine, J.; Glories, Y.; and Saucier, C. 2005. (+)Catechin-aldehyde condensations: competition between acetaldehyde and glyoxylic acid. Journal of Agricultural and Food Chemistry 53, 7552– 7558.

Du Toit, W.J. 2003. Winemaking with rotten grapes: it can be a headache. Wynboer 161, 81– 83.

Hsieh, Y.H.P.; and Hsieh, Y.P. 1997. Valence state of iron in the presence of ascorbic acid and ethylenediaminetetraacetic acid. Journal of Agricultural and Food Chemistry 35, 1126–1129.

Peng, Z.; Duncan, B.; Pocock, K.F.; and Sefton, M.A. 1998. The effect of ascorbic acid on oxidative browning of white wines and model wines.

Australian Journal of Grape and Wine Research 4, 127–35.

Skouroumounis, G.K.; Kwiatkowski, M.J.; Francis, I.L.; et al. 2005. The influence of ascorbic acid on the composition, colour and flavour properties of a Riesling and a wooded Chardonnay wine during five years storage. Australian Journal of Grape and Wine Research 11, 355–368.

558

Vinařský obzor (11/2010)

Z redakční pošty / Zprávy

„Blbý rok“ moravského vinaře Ing. Richard Stávek píše ve svém editorialu o krádeži hroznů dokonce za pomoci mechanizovaného sklízeče. Pravda, stalo se to ve Francii, kde je podstatně více vinic a mechanizovaný sběr hroznů také více rozšířený, a rovněž demokracie tady funguje déle, ale moravský vinař se letošního roku už musí obávat.

I na Moravě se v minulosti kradly hrozny, ale jen pomocí ručního sběru – je to docela lehce proveditelné, sousedi se na vinici už téměř neznají a na vinobraní ještě přijedou všelijací brigádníci; no a v posledních letech se už hrozny prodávají přímo na vinici, a auta tak projíždějí vinicemi bez toho, že by to někoho vzrušovalo. Nakonec i když je někdo při sklizni cizích hroznů přistižen, jedná se zpravidla jenom o přestupek a ještě se musí majitel vinice bát, že ho zloději zmlátí. To naši předkové byli jinačí pašáci, podle horenského práva nechali zloději hroznů utnout ruku nebo i „ztratil hrdlo“. Ale to bylo ještě za feudalismu, dnes není potrestán ani zloděj milionů korun. A tak jsem se s odstupem času smířil s tím, že mi nějaký znalec místních poměrů ukradl v Čejkovicích na vinici hned za hřbitovem asi 300 kg Rulandského šedého za pouhých šest tisíc korun – vždyť zrovna v té době zjistili v chebském muzeu krádež archiválií za miliony. Jenom mně naštvalo, že

si v klidu vybíral ty největší hrozny a provokativně nesklidil i ty střapečky, inu byl to jistě odborník.

Krádeží hroznů byl vlastně dovršen ten letošní – řečeno slovy exprezidenta Václava Havla – blbý rok. Začal tím, že na jaře se v Čejkovicích zvýšila hladina spodních vod a v dubnu se objevila v mém vinném sklepě studánka. Než byla voda vyvedena do kanalizace, vypukla peronosporová epidemie a jako mnoho jiných moravských vinařů (navíc do Čejkovic dojíždím) jsem zmeškal a podcenil první ochranný postřik. Po odkvětu už jsem byl ve střehu, nasadil dražší systemické přípravky a vinici od další pohromy uchránil. Bylo třeba sedm postřiků a ten osmý proti hnilobě koncem srpna předznamenal ještě obstojné množství zdravých hroznů. Zajímavé bylo, že letos byl větší výskyt peronospory na větrném kopci (modré odrůdy) než v málo vzdušné dolině. K tomu všemu jsem se nevyhnul nepříjemné operaci a rehabilitoval

při sklizni, ale útěchou se stala téměř poloviční sklizeň hroznů proti loňské skutečnosti; mnozí místní a zdraví malí vinaři neměli ani to. Akorát ta krádež rulandského způsobila, že na vinici za hřbitovem, kde pěstoval révu vinnou můj děd i táta, už nebudu mít při další sklizni potřebný klid a jistotu.

Nakonec myslím, že nebudu sám. Letošní malá sklizeň hroznů zásadně narušila několikaletou jistotu vinařů a pošramotila rentabilitu pěstování révy vinné. Zvýšené náklady na postřiky a zelené práce nevykompenzovaly ani zdaleka o pár korun vyšší výkupní ceny hroznů. Tak budeme zřejmě v příštím roce nacházet opuštěné vinice, které už teď marně nabízejí jejich znechucení majitelé k odprodeji – dokonce i jenom za cenu pozemku.

A nevím, jestli můžeme doufat v povzdech výše citovaného autora editorialu, že klesne poptávka po kradených hroznech…

Ing. Jan Otáhal, Valtice

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

11. 11. 2010

Svatomratinské 2010

Lidické náměstí, Ústí nad Labem

Ortopedické centrum, s. r. o., 475 534 077, 739 630 748, michalec@ortopedicke-centrum.cz

11. 11. 2010

Svěcení svatomartinských a mladých vín

Židlochovice

senkyrik@zidlochovice.cz

11. 11. 2010

Tradiční košt Svatomartinského vína v Brně

náměstí Svobody

Vinařský fond 541 652 479, info@vinarskyfond.cz

11. 11. 2010

Košt Svatomartinských vín v Moravské Vinotéce – Brno

Moravská Vinotéka, Mojmírovo nám. 26

Jakub Adámek 777 787 830, mv@moravska-vinoteka.cz

11. 11. 2010

Otevírání Svatomartinských vín Kyjov

Informační centrum, Svatoborská 26

Mgr. Pavel Navrátil 602 937 871, pa.navratil@mukyjov.cz

11. 11. 2010

Slavnost Svatomartinských vín

sál rastaurace U Janů, Karlštejn

739 474 485

11. 11. 2010

Svatomartinská vína na zámku v Čejkovicích

Zámek Čejkovice

Čtvrtečníci – sdružení vinařů 777 269 406, info@vinozcejkovic.cz

13.–14. 11. 2010

Letenská husa a Košt Svatomartinského vína

Národní zemědělské muzeum Praha

Mgr. Lubomír Maršík 220 308 382, lubomir.marsik@nzm.cz

13. 11. 2010

Svatomartinské otevřené sklepy

Velké Pavlovice

Luboš Zborovský 602 966 611, info@vinozvelkychpavlo vic.cz

13. 11. 2010

Putování za mladým vínem 2010

Areál sklepů pod Kravíma horama, Bořetice

Václav Petrásek – 606 608 948

13. 11. 2010

Svatomartinské svěcení vín Velké Němčice

Kulturní dům

Jaromír Richter ml. – vystavavin@seznam.cz

13. 11. 2010

Svatomartinská vína, svěcení vína

koná se v Obecní hale U Orla, Šardice

Mendelův vinařský spolek Šardice 607 845 576, nesporova@sardice.cz

13. 11. 2010

Svatomartinská ochutnávka mladých vín

Sokolovna, Hovorany

Stanislav Šimeček 605 870 249, vino.simecek@tiscali.cz

13. 11. 2010

Slavnost Svatomartinských vín a husí

Dukelské nám. a okolí, Hustopeče

Martina Ondrová 519 411 401, kultura@volny-cas.cz

20. 11. 2010

Vítání mladého vína

Sál kulturního domu, Křepice

ČZS Křepice – 602 745 876

25. 11. 2010

Nové předpisy ve vinohradnictví a vinařství

přednáškový sál Národního vinařského centra, Zámek 1

Alena Bačová 519 352 072, seminare@vinarskecentrum.cz

26. 11. 2010

Ochutnávka mladých vín v Kobylí

Hasička v Kobylí

Vinaři z Kobylí – PTomcalova@seznam.cz

26. 11. 2010

Nové předpisy ve vinohradnictví a vinařství

přednáškový sál Národního vinařského centra, Zámek 1

Alena Bačová 519 352 072, seminare@vinarskecentrum.cz

27. 11. 2010

Hustopeče – světový duel vín

hotel Centro, Husova ul., Hustopeče

Ing. Jiří Teplý 519 441 027, vinarstvi@hustopece-city.cz

27. 11. 2010

Hustopečský šohajský košt mladých vín na Fialce

Smetanova 90/7

Zdeněk Sedláček 739 410 924, zs.nejml@seznam.cz

3. 12. 2010

Mikulášský košt

Dolní Dunajovice

ČZS ZO Dolní Dunajovice 723 085 279, zahradkari. dunajovice@seznam.cz

4. 12. 2010

Košt archivních vín Valtice

víceúčelová hala Vinařské školy na Střelecké ul.

Martin Štěpánek 777 618 783, stepanek.valtice@centrum.cz

27. 12. 2010

Svěcení vína v Kobylí

Kobylí

www.kobyli.cz

29. 12. 2010

Svěcení mladých vín

Vranovice

Drahomír Dofek 739 051 137, d.dofek@seznam.cz

31. 12. 2010

Silvestr 2010 ve Slováckém sklepě v Němčičkách

Slovácký sklep v Němčičkách

Stávek Lukáš 603 534 595, info@slovackysklep.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (11/2010) 559

Možnosti propagace vinařských akcí na internetu Národní vinařské centrum, o. p. s., vyzývá majitele vinařských zařízení a pořadatele vinařských akcí k zadání aktuálních informací na národní webovou stránku www.vinazmoravy.cz – www.vinazcech.cz.

2) Pomocí jednoduchého vyhledávání (obr. č. 1) své zařízení jednoduše vyhledáte v adresářích.

Pokud zjistíte jakékoliv nesrovnalosti či se rozhodnete záznam zařízení rozšířit o další informace (např. logo zařízení, fotografie atd.), proveďte to prosím takto: 3) Srolujete myší až na konec stránky pod celý záznam zařízení a zmáčkněte tlačítko Editovat tento objekt.

4) Následně buď doplníte chybějící údaje, nebo opravíte nesprávné či nahrajete logo nebo fotografie.

5) V dalším kroku vyplníte údaje do pole na konci záznamu Údaje o zadavateli údajů a zmáčknete tlačítko Odeslat.

Pozor, následuje ještě jedno odeslání po kontrole záznamu!!!

1 Vyhledávání

znamu editace. Po opravě celé opět odešlete na schválení.

Vinařskou akci do kalendáře přidáte takto: 1) Nejprve v online kalendáři na webu www.vinazmoravy.cz zkontrolujte, jestli akci již nezadal někdo jiný, aby se záznamy nezdvojovaly.

2) Pokud ne, zadejte pečlivě vaši akci přes webový formulář na hlavní stránce www.vinazmoravy.cz: klikněte na záložku v menu Akce, výstavy, pak na Kalendář vinařských akcí a následně na zelené tlačítko Přidej vlastní akci (obr. č. 2).

Děkujeme za spolupráci, Národní vinařské centrum, o. p. s.

Ing. Petr Gondáš, manažer projektu

»

Kontakty: Národní vinařské centrum, o. p. s., Zámek 1, 691 42 Valtice, tel./fax: +420 519 352 072, mobil: +420 602 470 261, e-mail: petr.gondas@vinarskecentrum.cz, narodni@vinarskecentrum.cz

Foto P. Gondáš

Po prvním odeslání následuje ještě kontrola náhledu celého záznamu i s úpravami, pokud budete s výsledkem spokojeni, klikněte na pole Odeslat na schválení, a když vás napadne ještě další informace, o kterou byste se rádi podělili s vinařskými turisty, klikněte na pole Opravit údaje; obě tato políčka se nacházejí nad náhledem zá-

Foto P. Gondáš

Právě v těchto dnech probíhají práce a přípravy na materiálech edice Krajem vína 2011, která obsahuje dva turistické vinařské průvodce: „To nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě“ a „To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách“, dvě mapy vinařských oblastí Morava a Čechy, čtyři mapy vinařských podoblastí a kalendář vinařských akcí. Národní vinařské centrum klade velký důraz na aktuálnost, obsahovost a správnost informací, které jsou prostřednictvím této edice šířeny. Vyzývá proto majitele vinařství, vinných sklepů a vinoték k aktualizaci jejich záznamů v adresáři vinařů (kontaktů, adres, šířky a hloubky nabízeného sortimentu a služeb, fotografií a dalších informací) na webu www.vinazmoravy.cz – www.vinazcech.cz a pořadatele vinařských akcí k zadání těchto podniků do elektronické verze kalendáře na téže webové stránce, ze které jsou veškeré informace následně importovány do tištěné verze kalendáře a již zmíněných materiálů edice Krajem vína.

Vinařské zařízení zeditujete následujícím způsobem: 1) Kliknete na hlavní stránce www.vinazmoravy.cz nebo www.vinazcech.cz na záložku menu Oblasti a vinaři a v ní Adresář vinařů.

2 Přidej vlastní akci

560

Vinařský obzor (11/2010)

Reportáž

Vinařství 2× Nové

Nové Nové Vinařství

ce, který nám vše dodal jak včas, tak za dobrou cenu,“ svěřil se Vinařskému obzoru Marek Špalek.

Drnholečtí si i v náporu stavby nového provozu natolik pospíšili, že již dokonce připravují Svatomartinské – od 11. listopadu budou v prodeji dvě vína: Svatovavřinecké klaret a Svatovavřinecké rosé. Letošním hlavním projektem ale bude Cuvée Fénix, jež bude vyrobeno ze všech čtrnácti odrůd, Foto R. Stávek

zavět. Zjistili jsme pak, že nerezavějící ocel při teplotě nad 750 °C mění vlastnosti, a to, co bylo předtím nerezavějící, může po vystavení takovým teplotám rezavět. Ale nejenom to – jak polyuretan hořel, hmota stékala úplně všude a nádrže byly tak zaneřáděny, že jejich obnova byla ve většině případů prakticky nemožná. Ze všeho také čpěl neskutečný puch. Nádrže šly proto do starého železa.

Naštěstí jsme narazili na flexibilního výrob-

Foto R. Stávek

Po měsíce probíhalo důkladné policejní vyšetřování, které však bylo bezvýsledné a policie případ odložila; pachatel neznámý. Mezitím společnost nelenila, spáleniště bylo zlikvidováno a na základech bývalé budovy byla postavena nová, vcelku odolnější. „Vše jsme postavili ve stejných rozměrech a půdorysu, takže šlo v podstatě o opravu. Pokud bychom uvažovali o kompozičně jiné variantě, muselo by se řešit nové stavební povolení se všemi náležitostmi včetně kolaudace a to bychom do vinobraní asi nestihli,“ vysvětluje Marek Špalek, ředitel Nového Vinařství, při prohlídce areálu a dodává: „Asi největším rozdílem je to, co není vlastně vůbec viditelné – místo izolační polyuretanové pěny jsme použili variantu minerální čedičové vaty, která je sice nákladnější, těžší a méně izolující, ale na druhou stranu zase nehořlavá.“ Uvnitř budovy se přece jen některé věci změnily – některé dispozice prostor a pár věcí, o nichž za prvního nového provozu zjistili, že by je udělali jinak. Klimatizovaný sklad hotových výrobků je nyní na dvou místech. Ve skladu mají vína, která zůstala – ta, co byla ve skladu v Těšeticích. Tanková hala se musela bohužel pořizovat celá znovu: „Když hoří polyuretanová pěna, teplota může přesáhnout i 1 000 °C, a nerezové nádrže začaly několik týdnů po požáru re-

Foto R. Stávek

Málokdo asi letos ve zprávách přehlédl to tragické, co se v květnu událo v areálu ještě doslova novotou se blyštícího objektu Nového Vinařství. V době, kdy ředitel byl na zahraniční dovolené a hlavní technolog v pracovní neschopnosti, neznámý žhář založil devastující požár, při němž byly prakticky veškeré výrobní prostory zcela zničeny.

Detail odolné minerální čedičové vaty

Provizorní adjustáž na starším stroji zapůjčeném firmou Miloše Michlovského. Nová linka má přijít v polovině listopadu.

Vinařský obzor (11/2010) 561

Foto R. Stávek

Reportáž / Zprávy

které Nové Vinařství pěstuje. „Bylo jasné, že prostředky z pojistného nemusí být na výstavbu nových prostor dostatečné a hlavně nemusejí přijít včas, tak jsme přišli s ideou, že by nám v této věci mohli pomoct i ti, kteří si nakoupí naše letošní víno s několikaměsíčním předstihem – krabici šesti lahví Cuvée Fénix (cena do konce října 1 200 Kč, do konce července 1 320 Kč a do konce srpna, kdy bude prodej ukončen, 1 440 Kč). Seznam našich přátel, kteří nás takto podpořili, jsme umístili na náš web a 20 z nich, kteří nakoupí nejvíce lahví Cuvée Fénix, bude uvedeno na tabuli cti v nové budově Nového Vinařství,“ svěřil se v závěru naší návštěvy Marek Špalek.

Nové Nové Vinařství má otevřeno pondělí až sobota od 9 do 12 hodin a od 13 do 18 hodin, a to až do 22. 12.

Richard Stávek

Pódium vpravo tu původně nebylo. Nyní je pod ním druhý klimatizovaný sklad a dále podzemní tanková hala.

Foto R. Stávek

Více aktuálních informací najdete na www. novevinarstvi.cz

Foto R. Stávek

»

Foto R. Stávek

Nové nerezové tanky dodala velmi flexibilně valtická firma Mauting, sdělil M. Špalek

Sklizeň už začala. Na snímku přivezli hrozny Rulandského šedého.

Projekt L–G–L

Nový, ještě nerozbalený lis Wilmes. Čekali na něj, lisovat proto museli začít na starším kousku, který výrobce dodal provizorně.

U kolébky zrodu projektu L–G–L stojí trojlístek vinařských společností Nové vinařství – Reisten – Staré vinařství. Za zkratkou LGL se skrývají počáteční písmena anglických názvů LIME = vápenec, GRANITE = žula a LOESS = spraš. Každé ze tří vinařství leží v jiném koutě vinorodé jižní Moravy a každé z nich obhospodařuje vinice na jiném geologickém podloží. Vinice vinařství Reisten v Pavlově jsou na vápencových půdách Pálavy (dává vína mohutnější, plnější, s vyšší mineralitou), vinice Starého vinařství v Novém Šaldorfu rostou na žulovém podloží jihovýchodních svahů Kraví hory (zde vznikají písčito-hlinité až písčito-kamenité půdy, které jsou výhřevné a dodávají vínům jemnou kořenitost) a vinice Nového vinařství v Drnholci se nacházejí na sprašovém podloží Dyjsko-svrateckého úvalu (sprašová podloží dávají lehčí a křupavá vína s pikantní kyselinkou). Společnosti spojuje stejná filozofie pěstování révy vinné, výroby vína a kultury prodeje. Spojily se mimo jiné proto, aby nabídly milovníkům vín pestrou paletu různých odrůd z různých terroir. Společný marketingový postup nabízí milovníkům vína kromě jiného ochutnávku vín ve všech třech vinařstvích a po jejím absolvování také členství v klubu LGL. (ss) »

Více informací získáte na www.l-g-l.cz

562

Vinařský obzor (11/2010)

Vinařský marketing

Dana Odehnalová Pavel Krška

Sedm způsobů, jak zvýšit zisk nejen vinařské firmy pomocí marketingových aktivit Ze stále sílícího tlaku na vyhodnocování efektivity vynaložených prostředků vyplývá pro firmy nutnost koordinovat marketingové aktivity a současně využívat jejich synergický efekt. Úspěšné firmy pohlíží na tyto prostředky jako na investice, nikoliv pouze jako na výdaje. Možností, jak zvýšit zisk firmy, je celá řada. My se zaměříme na některé z nich, které považujeme za důležité.

Patří mezi ně následující doporučení: 1. vytvořme dobrou marketingovou strategii, 2. s našimi produkty buďme všude tam, kde je zákazník, 3. zákazníkům poskytujme naše produkty s důrazem na kvalitu a co nejvyšší přidanou hodnotu, 4. při komunikaci se zákazníkem využívejme integrovanou marketingovou komunikaci, 5. provádějme akvizice potenciálních zákazníků s cílem zvýšení jejich konverze na nové zákazníky, 6. používejme nástroje k zajištění stoupající retence stávajících zákazníků, 7. mějme na paměti, že motivace a spokojenost našich zaměstnanců přináší i spokojenost našich zákazníků.

1. Vytvořme dobrou marketingovou strategii Vytvoření dobré marketingové strategie v souladu s vývojem trhu je základem úspěšného marketingu firmy. Jak na strategický marketing ve vaší firmě? Prvním krokem k vytvoření odpovídající marketingové strategie je stanovení cílů pro oblasti marketingu. Ty musí vycházet z nadřazených cílů firmy a naplňovat je. Při jejich stanovení je potřeba mít na paměti, že námi stanovované cíle mají být SMART. Oč jde? Smart znamená v angličtině chytrý, z toho vyplývá název pro tento přístup. Jednotlivá písmena této zkratky jsou začátečními písmeny „vlastností“, které mají správně nadefinované cíle mít: S vyjadřuje „stimulating“, což znamená, že cíle musí stimulovat k dosažení co nejlepších výsledků, M vyjadřuje „measurable“, tj. dosažení či nedosažení cíle by mělo být měřitelné,

A vyjadřuje slovo „acceptable“, tj. skutečnost, že by cíle měly být akceptovatelné pro všechny důležité zájmové skupiny, nejen například pro vlastníky firmy, management, ale i pro zaměstnance a další, R („realistic“), tj. reálné, dosažitelné, T („timed“), tj. určené v čase.

Všechny uvedené vlastnosti jsou pro správné stanovení cílů důležité, přesto je dobré mít na paměti především dvě z nich – měřitelnost a časový horizont. Strategické cíle by měly být jednoznačně měřitelné proto, aby bylo možno následně vyhodnotit, zda se firmě podařilo strategii naplnit. Nadefinování měřitelných cílů nemusí být v některých případech snadné a ještě komplikovanější může být jejich skutečné vyhodnocování. Někdy je už při definování měřitelných cílů třeba zvažovat, do jaké míry je měření navrhovaného marketingového nebo jiného cíle časově, ale často i nákladově pro firmu reálné. Typickým příkladem je marketingový cíl budování určitého procenta povědomí o firmě nebo produktu v cílové skupině zákazníků. Bude mít naše firma na to, aby toto měření pravidelně nakupovala od externí agentury? Je potřeba také dobře zvážit, zda nebudou nakonec náklady na zjištění povědomí převyšovat efekty, které ze sledování tohoto marketingového cíle budeme mít.

Proces, v jehož průběhu se z marketingových strategií a plánů stávají marketingové akce, které směřují k naplnění strategických marketingových cílů, se označuje jako implementace.

V ní je třeba odpovědět na otázky: KDO je za realizaci odpovědný?

KOLIK to bude stát?

KDY se to bude dělat?

Důležitá je také odpověď na otázku: JAK se to bude dělat?

Výdaje na marketing a především na marketingovou komunikaci tvoří často nemalou část ročního rozpočtu firmy. Proto je velice důležité zvolit správnou formu komunikace pro vybranou cílovou skupinu zákazníků s cílem zaujmout ji.

Plnění marketingových strategií a plánů je třeba důsledně kontrolovat a vyhodnocovat a nebát se plán v případě potřeby upravit. Nedopusťte, aby se plán stal kusem papíru, kterým se nikdo neřídí. Z výše uvedeného mohou vyplývat pro firmy následující otázky: Vytyčuje si firma správné cíle a používá správná kritéria hodnocení efektivity marketingové strategie a marketingového plánu?

Jaká je marketingová produktivita firmy?

Je marketingový rozpočet firmy dostatečný ve vztahu k plánovanému získání tržního podílu firmy na daném trhu nebo tržním segmentu? Může vést pouhé zvýšení rozpočtu k násobnému růstu tržního podílu firmy?

Jaká je míra udržení (retence) zákazníků firmy? Proč dochází k jejímu poklesu? Co je důvodem odchodu zákazníků?

Kdy může být pro firmu odchod zákazníka přínosem?

Jakou pozornost věnuje firma stávajícím a novým zákazníkům?

Jakým způsobem hodnotí firma spokojenost zákazníků a k čemu jí slouží získané výsledky hodnocení?

Jak ovlivňuje kvalita produktů (výrobků nebo služeb) jejich prodejní cenu? U kterých hlavních zainteresovaných skupin měří firma úroveň spokojenosti a jakých metod hodnocení používá? U jakých dalších zainteresovaných skupin může měřit

Vinařský marketing

3. Zákazníkům poskytujme naše produkty s důrazem na kvalitu a co nejvyšší přidanou hodnotu Výdaje na tuto marketingovou komunikaci jsou u jednotlivých společností různě vysoké. Často tvoří nemalou část ročního rozpočtu.

Proto je stále důležitější, jak se rozhodnout co nejefektivněji a zvolit tu správnou formu komunikace pro vybranou cílovou skupinu a zaujmout ji. Současně je důležitým kritériem možnost vyhodnocení zpětné vazby a měřitelnost návratnosti vynaložených prostředků. Jak k tomu můžeme přistoupit? Nejdříve ze všeho je důležité si promyslet, co o zákazníkovi všechno víme, kde o něm získáme více informací a jak s ním budeme komunikovat.

Který zákazník je pro naši firmu přínosnější, nový, nebo ten stávající? Co je dobré mít na paměti: poznejme zákazníka, segmentujme cílovou skupinu zákazníků i na internetu, komunikujme se zákazníkem, navštěvujme zákazníka, motivujme zákazníka k nákupu, získávejme od zákazníka zpětnou vazbu, jak je spokojen, ptejme se ho, co potřebuje, a uspokojujme jeho potřeby, nabízejme zákazníkovi nejen to, co potřebuje, ale predikujme a nabízejme mu i další zboží, dávejme mu něco navíc.

ketingové komunikace. Jak firma určí, jakou kombinaci komunikačních nástrojů má použít? Každý komunikační nástroj komunikačního mixu má své výhody, jedinečné charakteristiky a náklady. Jejich výběr ovlivňuje mnoho faktorů. Koncepce integrované marketingové komunikace jejich koordinovanou kombinací volí pro firmu ten nejefektivnější komunikační mix. Současně firmy hledají cesty finančních úspor. To vede k nahrazování nákladnějších nástrojů komunikačního mixu cenově dostupnějšími při srovnatelném výsledku. Obecně se nejen v České republice projevuje trend rostoucího významu přímého marketingu jako samostatného komunikačního kanálu i jako součásti komunikačního mixu integrovaného marketingu. Jaké jsou hlavní výhody integrované marketingové komunikace pro firmy? Přínosem může být zvýšení reakce a zisku firmy.

V současné době, kdy stále častěji hovoříme ve firmách o trendu používání integrované marketingové komunikace, jsou firmy nuceny se zamýšlet, jakým způsobem tuto strategii vnější komunikace do firmy implementovat a jakými cestami překonat bariéry jejího zavedení. Oč se může jednat?

Jednou z bariér může být velká specializace zaměstnanců v oblasti marketingové komunikace firmy, kteří různé nástroje komunikačního mixu řídí odděleně, a to samostatně nebo v rámci různých firemních útvarů.

Další bariérou může být vnitrofiremní konkurence mezi těmito jednotlivci nebo jednotlivými firemními útvary. Nejsou-li všechny komunikační aktivity firmy soustředěny do jednoho útvaru (nebo jednotlivce), může být bariérou i nedostatečná interní komunikace, nekomplexnost plánování a koordinace jednotlivých aktivit.

V neposlední řadě je pro firmu často důležité rozhodnutí, jakým způsobem bude firma marketing zajišťovat, zda vlastními personálními zdroji, nebo prostřednictvím jednoho či více zprostředkovatelů (outsourcovat), případně zvolí kombinaci obou možností (i když má firma interní marketingové oddělení, nemusí dokázat realizaci všech aktivit zajistit).

Ať se však firma rozhodne pro jakoukoliv možnost, měla by mít na paměti, že musí určit toho, kdo za marketing ve firmě nese odpovědnost.

4. Při komunikaci se zákazníkem využívejme integrovanou marketingovou komunikaci Prohlubující se znalosti a technické možnosti nám i našim zákazníkům dávají možnost lépe vyhodnocovat údaje o chování spotřebitelů. V době, kdy roste význam segmentace cílových skupin, které jsou mnohem menší, je tak možné nabídku lépe přizpůsobit očekávání spotřebitelů.

S tím souvisí i rozdělení finančních prostředků firem mezi jednotlivé kanály mar-

5. Provádějme akvizice potenciálních zákazníků s cílem zvýšení jejich konverze na nové zákazníky Zde si odpovězme na otázky: Proč potřebujeme nové zákazníky?

Jak bouráme bariéry mezi námi a zákazníkem a vyvoláme u zákazníka zájem? Čím zákazníka získáme a motivujeme k prvnímu nákupu?

Jak z nového zákazníka uděláme stálého?

Ptejme se nového zákazníka na jeho spo-

firma úroveň spokojenosti a s jakým přínosem?

2. S našimi produkty buďme všude tam, kde je zákazník Současně je důležité učinit vše pro to, aby nás zákazník mohl co nejsnadněji najít. Pojďme se podívat na 4 osvědčené věci, které fungují: zaujměme zákazníka – získejme jeho pozornost, neobjevujme již objevené – nechávejme se inspirovat, kopírujme to dobré nebo v případě, že se rozhodneme vytvořit něco sami, svěřme to raději odborníkovi, motivujme zákazníka – zákazník musí mít chuť jít do toho s námi, vytvořme přidanou hodnotu pro zákazníka vůči ostatním – zákazník musí mít důvod, proč do toho jít.

Vinařský obzor (11/2010) 563

kojenost nejen po jeho prvním nákupu nebo realizaci první služby. Hledejme a předvídejme, co ještě může potřebovat.

6. Používejme nástroje k zajištění stoupající retence (udržení) našich stávajících zákazníků Při budování dlouhodobých oboustranně výhodných vztahů se firmám vyplácí na zákazníky pohlížet jako na rovnocenné partnery.

U odchodů zákazníků analyzujme příčiny jejich odchodu a následně hledejme způsoby jejich eliminace.

Nezapomínejme na proces tvorby, neustálého posilování a dalšího rozšiřování vztahů se zákazníky a dalšími zainteresovanými osobami (např. zprostředkovatel, distributor).

Poskytujme zákazníkům dlouhodobé hodnoty.

Vytvářejme se zákazníky stabilní a oboustranně výhodné partnerské vztahy.

7. Mějme na paměti, že motivace a spokojenost našich zaměstnanců přináší i spokojenost našich zákazníků Důležitým rozhodnutím je pro firmu skutečnost, zda její marketing zůstane v rukou vlastního zaměstnance, nebo bude spolupracovat s marketingovou agenturou.

V každém případě však nezapomínejme, že: získání, udržení, kontinuální školení a vzdělávání dobrých zaměstnanců a jejich spokojenost je základním předpokladem pro získání, udržení a dlouhodobou spokojenost zákazníka a stále kvalitnější uspokojování jeho potřeb ze strany firmy, pozitivní motivace zaměstnanců je nezbytná při zlepšování kvality produktů, služeb a marketingových procesů, pro budování dlouhodobých vztahů se zákazníky je velmi důležitá týmová spolupráce ve firmě.

Základem úspěšného marketingu je naplánování dobré marketingové strategie.

Pro dnešní progresivní firmu je typické řízení marketingu vedoucí k plnění stanovených marketingových cílů v souladu s cíli celé společnosti. Moderní úspěšné firmy jsou orientovány na zákazníka a mají snahu mu vždy poskytnout přidanou hodnotu. Mezi hlavní priority by také mělo patřit zlepšování kvality produktu, služeb a marketingových procesů. V řadě firem však stále ještě převažuje roztříštěnost aktivit marketingu, jejich vzájemná nekonzistentnost až protichůdnost.

Důsledkem jsou pak zbytečně vysoké marketingové náklady. Zavedení strategického řízení marketingu (a nejen marketingu) zvyšuje pravděpodobnost úspěšnosti firmy z dlouhodobého hlediska stejně jako zvýšení její konkurenceschopnosti. Nezanedbatelným přínosem je i úspora prostředků vložených do marketingu na straně jedné a zvýšení celkové efektivity marketingových aktivit na straně druhé.

564

Vinařský obzor (11/2010)

Enogastronomie

Vědecká – molekulární – gastronomie a víno Ačkoliv se nám může jevit název molekulární gastronomie podivný, je vhodné si uvědomit, že na bázi chemických a fyzikálních procesů kulinářství skutečně funguje. V žádném případě se nedá říci, že věda zabývající se jevy okolo kuchyňského zpracování potravin je novinkou. Již naši předkové, před více než 2 000 let, zaznamenali, že fermentované maso je lehčeji stravitelné než čerstvé.

Foto P. Burešová

Molekulární gastronomie vznikla v 80. letech ve Francii jako mezioborová nauka na rozhraní mezi potravinářskou chemií a praktickou gastronomií. Zákonitosti receptů začali společně zkoumat chemik Hervé This a fyzik Nicholas Kurti. Vzápětí se však do rozvoje této nové disciplíny zapojila řada špičkových šéfkuchařů v Paříži, Londýně i jiných zemích. Molekulární gastronomie má podle prof. M. Raaba, který ji vyučuje na Vysoké škole hotelové, dvě tváře. Ta první se snaží vědecky popsat a objasnit složité fyzikálně-chemické děje při kuchyňské přípravě potravin, ta druhá objevuje netradiční kuchařské postupy, při nichž experimentuje s přípravou zcela nových pokrmů a neobvyklou kombinací chutí a vůní. Vědce zajímají děje, ke kterým dochází při kuchyňské úpravě potravin, a jejich změny. Jednotlivé potraviny v průběhu zpracování mění své vlastnosti. Příkladem je tepelná úprava – jiné vlastnosti bude mít pokrm vařený, pečený, smažený apod.

Pokrmy mění svou konzistenci i mícháním a šleháním. Své vlastnosti mění jednotlivé potraviny a nápoje i při zchlazení. V této souvislosti je nutno zmínit některé záko-

Pokrm

nitosti a postupy, které jsou v gastronomii běžně využívány, ačkoliv si neuvědomujeme, že jde o využívání vědeckých poznatků v praxi. Příkladem mohou být důvody, proč solit vodu v okamžiku počátku varu – pokud ji osolíme před bodem varu, zpomalíme proces a prodlouží se doba vaření. Proč solíme luštěniny až po změknutí? Nebo dalším příkladem je příprava chutného hovězího vývaru – všichni vědí, že maso musí vložit do studené vody a pomalu zahřívat tak, aby pustilo více chutných látek v podobě šťáv do vody. Naopak maso vložené rovnou do vroucí vody zůstane uvnitř šťavnaté a je daleko chutnější. Všichni kuchaři tyto procesy ovládají již z doby pozdního středověku, ale novým rozměrem je vědecké opodstatnění zmíněných a mnoha dalších technologických procesů. Vědci říkají, že se fyzikálně ani chemicky nic neliší. Klasickým příkladem pro využití vědecké gastronomie v praxi je příprava vajec. Je vědecky dokázáno, že vejce je nejkvalitněji uvařeno při 65˚C, kdy se bílek srazí a žloutek zůstává tekutý.

Vlastnosti pokrmů – hlavně pevnost v tlaku, tuhost, křehkost, ale i vůně a teplota, jsou

podstatné pro chuťový dojem jednotlivých pokrmů, ale i nápojů. Jinak chutnají kuličky kaviáru, jinak květnový křupavý chřest nebo šťavnaté sousto hovězího steaku. Stejné je to s nápoji – rozdílně vnímáme v ústech lehké tiché bílé víno, jinak na nás působí šimrání perliček šumivého vína na jazyku a odlišně také vnímáme drsnou tříslovinu v mladším Svatovavřineckém. Dalším příkladem je pivo, jehož kvalitu ovlivňuje výčepní, který dodržuje hygienu a správně pracuje s pivní technikou. Výsledkem by mělo být skutečně lahodné a dokonalé pivo, které „má říz“. Dokonalý gurmán dokáže svými vyvinutými smysly rozeznávat drobné chuťové nuance. Velmi intenzivně můžeme vnímat různé vůně, kterých je na tisíce.

Pomocí obdivuhodného uspořádání smyslových a nervových buněk jsme schopni jednotlivá aroma rozeznávat. V lepším případě máme vůně a pachy spojené s určitými zážitky, a pokud si je umíme uvědomit, spojit a správně pojmenovat, můžeme si je pamatovat po dlouhou dobu. Tuto schopnost mají odborní degustátoři a hodnotitelé vín, kávy, čajů a dnes i vody. Jejich schopností je rozlišovat například mnoho různých vzorků a kategorií, z rozličných regionů a ročníků celého světa.

Způsob přípravy pokrmů je důležitější, než by se na první pohled zdálo. Věda je základem pro vhodné technologie, které mohou přinášet kontrasty v konzistenci a zároveň působí na vlastnosti pokrmů i nápojů. Správná teplota využívaná při zpracování, ale také při podávání pokrmů a nápojů, může pozitivně přispět ke zvýšení kvality, avšak při nesprávné teplotě také negativně ovlivní výslednou chuť. Kvalitu ovlivňuje i design, tvar a materiál nádob použitých na přípravu pokrmů1, ale i pro servis (talířů, misek, sklenic), jež mohou podpořit smyslové vnímání. V neposlední řadě se vědecká gastronomie zaobírá řešením znepokojujících jevů, které provázejí naši populaci. Jmenujme např. obezitu, diabetes, zvyšující se podíl lidí žijících ve městech a s tím spojené nové nároky na životní prostředí, zdravý životní styl a zdravé potraviny.

Vzhledem k uvedeným problémům hledají

Foto P. Burešová

Enogastronomie / Zprávy

Dezert

vědci způsoby, jak si zdravé potraviny chutně a atraktivně připravit. Pokrmy vnímáme našimi smysly a máme na to již po staletí nastaven mozek. Jak bychom vnímali potravu, kdyby to byla jen tekutina?

Co je vlastně molekulární gastronomie?

Je to jen snobismus pro vybrané lidi, kteří jsou ochotni zaplatit vysoké částky za kuličky vytvořené a zchlazené tekutým dusíkem, případně nápoje v podobě gelu? Nebo je to užitečná věc, která přináší kuchařům obrovské možnosti v podobě nových technologií a technik? Jak se budou připravovat potraviny v budoucnosti? Nutno říci, že věda skutečně proniká do každého oboru a to dokazují stále nové výrobky, ale i technologie, které nám nabízí současný trh. Kuchař před 30 lety by určitě nevěřil vlastním očím, kdyby viděl to, co dokáže vyrobit např. konvektomat a multifunkční technologie. Vaření je skutečná věda, která bude vyžadovat vzdělané a přizpůsobivé pracovníky s chutí vzdělávat se, s cílem kvalitního a chutného vaření.

V praxi jsme vyzkoušeli unikátní kulinářskou prezentaci, kde bylo možno porovnat současně obě roviny vědecké gastronomie i molekulárního vaření. Degustační menu ve formě miniaturních Amuse Bouche (malé a atraktivní degustační porce pokrmů) zahájil welcome cocktail zelené barvy pod ná-

zvem Mojito s espumou Coca-Cola, kterým byli nadšeni přítomní mistři barmanského umění. Složení bylo stejné jako původní receptura Mojita – pouze konzistence gelu mohla některé přítomné zaskočit.

Kukuřičné baby kuřátko nadívané bažantem připravované ve vakuu s teplým wasabi želé a vinným bonbonem bylo exkluzivní svým designem a výborně chutnalo. Zde bylo nutné překonat kontrast wasabi a jemného masa, což se podařilo pomocí Tramínu červeného 07, výběr z hroznů, z Horních Dunajovic. Na závěr předvedl šéfkuchař přípravu pokrmů s tekutým dusíkem, pomocí něhož vytvořil na talíři nok z tradiční svíčkové na smetaně, který doplnil jeřabinový kaviár. Výborně se snoubil s Frankovkou v pozdním sběru z Velkých Pavlovic. Posledním chodem byla zmrzlina z olivového oleje s čokoládou a cappuccino makaronem, která skvěle vypadala i chutnala a dobře se pojila se Šalerem červeným 2008.

Pavla Burešová, Praha 1

Příkladem negativního působení na pokrmy může být použití kovových měchaček do teflonové nádoby. Stejně tak plastové nádobky ve spojení se surovinami a pokrmy.

Filosofie vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosofie vína a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit…

222 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (11/2010) 565

XV. výstava hroznů Slezska Patnáctý ročník výstavy hroznů Slezska se uskutečnil ve dnech 17.–19. září ve Velkých Hošticích.

Strastiplnost ročníku 2010 charakterizoval pro Vinařský obzor jeden z hlavních organizátorů Ing. Josef Teuer: „Letošní rok nebyl v naší části Slezska nijak příznivý. Koncem ledna udeřily mrazy –24 °C a některé odrůdy měly poškozené pupeny. Celý květen byl mimořádně chladný a deštivý až do 5. června. I poté byl červen abnormálně deštivý, ale teplý. Bylo to v době, kdy začínala nakvétat réva. Ta jednak nebyla opylena, jednak se na květenství objevila peronospora, a proto nastal propad květenství. Třetí pohroma se odehrála v první polovině srpna, kdy se za teplého a vlhkého počasí velmi rychle šířila peronospora, později i padlí révové. Neošetřené vinice byly velmi citelně poškozeny těmito chorobami. Za této situace jsme zvažovali, zda vůbec zajistíme vzorky hroznů na výstavu. Nakonec se podařilo zajistit 242 vzorků v 72 odrůdách. Vystavovalo 54 pěstitelů z Krnovska, Opavska, Ostravska i polské Ratiboře.“ Hodnotitelská komise ve složení Josef Lampa (předseda ÚR ČZS Opava), Petr Arbter (ZO Kravaře) a Günter Sukač (ZO Bobrovníky) udělila první místo Reinholdu Philippovi (ZO Darkovice), který představil 15 vzorků hroznů révy vinné. Druhé místo obsadil Vilibald Bartoš (ZO Kozmice) s 13 vzorky, třetí byl Daniel Plaček (ZO Píšť) a čtvrté místo patřilo Karlu Paškovi (ZO Bolatice). Komise ocenila rovněž jednotlivé zahrádkářské organizace, a to v následujícím pořadí: 1. místo ZO Velké Hoštice (vystavovalo 22 pěstitelů se 75 vzorky), 2. místo ZO Píšť, 3. místo ZO Bobrovníky a 4. místo PZD Ratiboř (Polsko).

MUDr. Martin Křístek Za Svatomartinským vínem a husou do Hustopečí Svátek svatého Martina bývá s napětím očekáván nejen kvůli pranostice o bílém koni, ale v posledních letech se znovu velmi často spojuje s tradicí otvírání prvních lahví vína pocházejícího z podzimní sklizně. A pokud se mladé Svatomartinské víno vyvede, znamená to, že bude kvalitní celý ročník. Nejinak tomu je i v Hustopečích – městě dobrého vína.

A tak se opět můžeme všichni setkat v sobotu 13. listopadu na hustopečském náměstí na Slavnosti Svatomartinských vín a husí. Náměstí bude vévodit velký stan, ve kterém se bude od 10 hodin nabízet velmi pestrá škála mladých vín z vinařství ze širokého okolí. K tomu připočítejte i možnost ochutnat křehoučkou pečenou husu s knedlíkem a zelím, které se podle tradice musí podlévat vínem. Tuto nabídku pak doplňují otevřené mázhausy a vinné sklepy v přilehlých ulicích, kde je opět pestrá nabídka vín a husí. A abyste se v tom správně orientovali a neztratili se v té široké nabídce, dostanete mapku s katalogem vín.

Přesně v 11 hodin a 11 minut zazní z radnice fanfáry a na náměstí přijede kostýmovaný průvod s dětmi a Sněhovou královnou, kterému samozřejmě vévodí sv. Martin, jinak podle legendy římský voják. Jeho atributem je meč, plášť a taky ona pověstná husa. Ten si před radnicí podle tradice připije mladým vínem se starostou, perkmistrem a čestnými hosty slavností. Těmi jsou mimo jiné i mistryně světa v krasojízdě Martina Štěpánková, automobilový závodník Martin Rada nebo jednatel Svazu vinařů Martin Půček. A pak už se všichni nerušeně vrhnou do degustace vín a konzumace husí.

Nalákal jsem vás? Tak si tedy nezpomeňte do kalendáře zapsat větu: Za Svatomartinským vínem a husou pojedeme tentokrát v sobotu 13. listopadu do Hustopečí. (had)

566

Vinařský obzor (11/2010)

Hodnocení vín

Institute of Masters of Wine v Praze Nedávno do České republiky přijeli další dva mistři vína: odstupující prezident výše zmíněného institutu Rakušan Dr. Josef Schuller MW a jeho nástupkyně, nově zvolená předsedkyně, Jihoafričanka Lynne Sherriff MW. Na semináři Master Class, který se konal 30. září v hotelu Crowne Plaza, představili přibližně 70 účastníkům Institute of Masters of Wine (viz také článek Vinařský obzor ročník 109 č. 9/2009) a rakouskou Weinakademie v Rustu, která s IMW v Londýně spolupracuje a jejímž ředitelem je již výše zmíněný Dr. Schuller.

Součástí této prezentace byla také anonymní degustace 12 vzorků v podobě ukázkové praktické zkoušky MW (Master of Wine), během níž bylo všem přítomným vysvětleno, že pouhá, byť správná identifikace odrůdy je nedostatečnou odpovědí. Vskutku, zběžný pohled na formulář testu záhy odhalí, že kandidát má k dispozici pro hodnocení 12 vzorků 15 stran formátu A4 a 2 hodiny 15 minut k jejich popsání. Otázky byly následující: 1. Vzorky 1–6 jsou odrůdová vína z 2 různých odrůd révy vinné a z 5 různých zemí.

A) Určete první odrůdu (15 bodů) B) Určete druhou odrůdu (15 bodů) C) Určete původ každého vína (8 bodů) D) Určete kvalitu a potenciál každého vína (7 bodů) 2. Vzorky 7–9 mají společnou jednu základní odrůdu.

A) Komentujte odrůdové složení všech 3 vín (24 bodů) Poté u každého vína: B) Určete jeho původ C) Jaká je jeho kvalita vzhledem k regionu jeho původu (8 bodů) 3. Vzorky 10–12 jsou sladká vína z různých regionů, která nemají společnou žádnou odrůdu.

A) S ohledem na odrůdovou skladbu určete původ každého vína (8 bodů) B) Jaká je kvalita každého vína vzhledem k regionu jeho původu (7 bodů) C) Popište způsob výroby jednotlivých vín (7 bodů) D) Určete obsah zbytkového cukru každého vína v g/l (3 body) Co vlastně titul MW obnáší? Jedna z definic Master of Wine zní: mezinárodně uznávaný expert zabývající se vědou, uměním a obchodem s víny, který degustuje jako detektiv a obhajuje svá tvrzení jako právník. Podmínkou přijetí na dvouleté studium zakončené zkouškou MW, kterou každoročně absolvuje pouhých 5–10 % uchazečů (za 55 let existence IWM získalo titul MW pouze 289 kandidátů), je Diplom WSET (Wine & Spirit Education Trust) z Londýna nebo Rustu (popř. titul Weinakademiker nebo AIWS, jež smí používat pouze členové Institutu of Wine

& Spirits, kteří jsou zárověň držiteli Diplomu WSET).

Weinakademie Österreich již několik let nabízí kurzy WSET Diploma v německém jazyce a počínaje rokem 2011 bude možné v Rustu studovat i v angličtině, čímž se uchazečům z ČR, a ze střední Evropy vůbec, toto studium výrazně zpřístupní.

Závěrem tohoto velmi přínosného Master Classu nabídl Christian Dworan, zástupce rakouské instituce Wein aus Österreich, dvěma potenciálním studentům rakouské Weinakademie z ČR stipendium v plné výši kurzovného (cena kurzu WSET Diploma je 4 980 eur, což v přepočtu v současné době činí zhruba 125 000 Kč).

Ovšem ti účastníci, kteří se museli spolehnout na sluchátka simultánního překladu do češtiny (Master Class totiž proběhl v anglickém jazyce), byli ochuzeni o mnoho zajímavých informací, jež tento seminář nabízel v originále. Navíc se hned v úvodu tlumočnice ztratila v překladu, kdy neporozuměla názvu místa, kde zkoušky IMW probíhají. Jsou to mj. Londýn, Sydney a údolí Napa v Kalifornii (angl. Napa Valley) a nikoliv Napoli (což je italský název Neapole)... A když už si opravdu nevěděla rady, jak degustační poznámky interpretovat, nabídla audienci toto: „…ehm, vlastnosti rizlingu [sic]… jakýsi kerosínový charakter v druhém roce… ehm, nemáme na to výrazy, abychom to roz-

lišili…“ Čtenář zajisté uzná, že nesprávná interpretace zásadních fakt by pro potenciálního kandidáta na titul MW mohla být katastrofální. Časopis VínoRevue, který tento seminář pro Institute of Masters of Wine a Weinakademie Österreich spolupořádal, měl takovému detailu věnovat větší pozornost.

Helena Baker, AIWS Pozn.: Klíč k degustovaným vínům 1.

Chardonnay Lama 2008, Burgenland – Weingut Esterházy (Rakousko) 2. Chardonnay 2007, Napa Valley – Mondavi (USA) 3. Chardonnay Private Bin East Coast 2009 – Villa Maria (Nový Zéland) 4. Riesling Spätlese 2009, Rheingau – Schloss Vollrads (Německo) 5. Riesling Smaragd Singerriedel 2009, Wachau – Domäne Wachau (Rakousko) 6. Ryzlink rýnský VOC Znojmo 2009, Morava – Vinařství rodiny Špalkovy (ČR) 7. Cabernet Sauvignon Max Reserva 2008 – Viña Errázuriz (Chile) 8. Solaia 2006 – Antinori (Itálie) 9. Essence de Dourthe 2005, Bordeaux – Dourthe (Francie) 10. Tokaji Aszú Bendecs Dűlő 6 puttonyos – Patricius (Maďarsko) 11. Icewine Riesling 2007, Niagara Peninsula – Inniskillin (Kanada) 12. Château Suduiraut 2005, Sauternes (Francie)

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné Autoři: P. Burg, P. Zemánek – ISBN 978-80-904511-0-0, cca 70 stran, formát 210 × 210 mm Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví. Chemická ochrana vinic – aplikace ochranných látek ve vinicích – mechanizační prostředky pro ochranu vinic – rozptylovače–trysky – seřízení strojů – technické požadavky – příprava kapaliny, plnění a čištění stroje – technologické linky na ochranu vinic – tabulky příkladů výpočtů nákladů na ošetření různými variantami velikosti strojů a výkonnosti traktorů

150 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařství v zahraničí

Vinařský obzor (11/2010) 567

III. Strekovský pivničný festival

lúče. Ako nám povedal predseda družstva Tomás Kasnyik na festivale sa predstavilo celkom 48 vinárov, z toho bolo 27 domácich strekovských vinárov, 21 bolo pozvaných vinárov zo Slovenska, Česka, Maďarska, Slovinska, Srbska, Rumunska a Bulharska. Festival sa konal v príjemnom prostredí medzi vinohradmi, kde sa stánky s vínom domácich výrobcov striedali so stánkami pozvaných vinárov. Návštevníci mohli napríklad ochutnať i vína od Cháteau Béla, J&J Ostrožovič z Veľkej Tŕni na Tokaji, Víno-Masaryk s.r.o. zo Skalice, Víno Mrva & Stanko z Trnavy, Víno Dious z Horných Orešian, VVD Vinohradnícke vinárske družstvo z Dvorov nad Žitavou a ďalšie vína.

Organizátori podujatia vytvorili z domácich vinárov komisiu, ktorá vyhodnotila prihlásené domáce vína, stanovila poradie charakteristických strekovských vín.

Zo 167 prihlásených vzoriek odporučila návštevníkom do pozornosti Modrý Portugal 2009 a Devín – Botrytis 2008 z pivnice Strekov 1075 a Rizling vlašský Vinárstvo Cháteau Marco. Víno Devín je najosvedčenejší strekovský novošľachtenec, z výni-

Foto archiv autora

Strekovské vŕšky sú prvými kopčekmi Pohronskej pahorkatiny, ktoré sa opierajú o Podunajskú nížinu. Pod vinohradmi sú rôznorodé vodné plochy a potok, ktorý napája močariny. Takto sa vytvára jedinečná a neopakovateľná mikroklíma. Sú tu výborné predpoklady na vznik ušľachtilej plesne, ktorá umožňuje výrobu sladkých botrytických vín.

K tomu prirátajme priaznivé poveternostné podmienky, ale hlavne mikroklíma a pôdne zloženie. To všetko dáva vínam zo Strekova neobyčajný a nezameniteľný charakter. Samotný festival prebieha priamo vo vinohradoch nad obcou. V tom je jeho neopakovateľné čaro a aj hodnota. Všade cítiť snahu miestnych vinárov predviesť sa v čo možno najlepšom svetle. Človek tu priamo vo viniciach so skvelým miestnym vínkom v pohári nevdojak porozumie obsahu pojmu terroir.

Organizátori podujatia Poľnohospodárske družstvo Strekov pripravili pre návštevníkov zo širokého okolia bohatý program plný chuti a zážitkov, medzi strekovskými vinohradmi, ktoré sú bohaté na slnečné

Mladí vinári Tibor Malecskay a Zsolt Suto ponúkali kvalitné strekovské vína

Foto archiv autora

Dňa 24. Júla sa konal neďaleko Štúrova v SR III. Strekovský pivničný festival. Vyzdobená obec a stánky vo vinohradoch vítali návštevníkov festivalu. V rámci programu festivalu sa uskutočnila ráno svätá omša v miestnom kostole.

Slávnostného otvorenia festivalu sa zúčastnil i minister pôdohospodárstva SR Zsold Simon, ktorý pozdravil účastníkov festivalu.

Ochutnávka vín sa uskutočnila v Strekove priamo vo vinohradoch

močného ročníka 2008 je vhodný najmä pre slávnostné chvíle. Organizátori pripravili pre návštevníkov i ochutnávky miestnych gastronomických špecialít a vystúpenie folklórnych súborov.

Organizátori sú radi, že na festivale sa prezentovali viacerí mladí talentovaní vinári.

Za vinárstvom Strekov 1075 stoja tiež mladí, zapálení vinári Tibor Melecskay a Zsolt Suto. Ich cieľom je produkovať tradicionálne – prírode verné vína. Chcú v praxi dokázať, že kvalita sa rodí v úzkej väzbe človeka s autentickou prírodou, pri dokonalej vinohradníckej práci, v prirodzenom zrení vína bez vylúčenia prídavných preparátov. Veria v bohatosť strekovského terroir a pomáhajú domácim odrodám, aby v najkrajšej podobe ukázali svoju pravú strekovskú tvár. Mladí vinári už majú mnoho priaznivcov a verných klientov ďaleko za chotárom. Množstvo návštevníkov, ktorí obliehali ich stánok a trpezlivo čakali na to „svoje“ vínko potvrdzuje správnosť tejto cesty.

Strekovský festival bol ukážkou spolupráce miestnych vinárov a obecnej samosprávy pri rozvoji regiónu na báze vidieckej turistiky a agroturistiky.

František Mach, MODRA

568

Vinařský obzor (11/2010)

Recenze

Opravdu dobré rady?

Nakladatelství Mladá fronta přispělo na hromádku knih o víně novinkou. Publikaci s názvem Dobré rady milovníka vína napsal bývalý ředitel TV Nova Vladimír Železný. Pěkné ilustrace vytvořil Jiří Slíva.

Přiznám se, že jsem si tuto knihu koupil kvůli jedné větě. Při čtení jsem samozřejmě našel řadu dalších zajímavých informací ze světa vína. Autor hned v úvodu přiznává, že není degustátor ani sommelier. Má však v oboru značné zkušenosti a znalosti. Jsem jen trochu poučený laik a s panem Železným se nemohu srovnávat. Přesto mi však dovolte, abych s některými „dobrými radami“ nesouhlasil.

Co čteme na etiketě? (str. 76) V této kapitole autor kritizuje, že naše vinařství převzalo německý systém třídění vín.

Hlavním kritériem je obsah cukru v hroznech (resp. v moštu) před kvašením. Vína jsou pak označena jako stolní, zemská, jakostní odrůdová, jakostní odrůdová s přívlastkem atd. Právě přívlastková vína jsou podrobena největší kritice. Souhlasím s tím, že přívlastková vína jsou někdy zbytečně opěvována.

Jak můžeme poznat na výstavách vín, jsou často „obyčejná“ vína hodnocena lépe. Na etiketě přívlastkového vína najdeme obvykle název odrůdy a ročník. O původu hroznů vypovídá jméno vinařské obce a viniční trati. Dalším údajem je např. obsah zbytkového cukru (vyjádřeno slovem nebo i číslem), dále obsah alkoholu, někdy i kyselin. Objevuje se také datum sklizně, popř. lahvování.

Domnívám se, že takto se konzument dozví o obsahu lahve dost.

Pan Železný však o našich přívlastkových vínech píše na str. 82: „Může to být velmi špatné a odbyté víno, z mizerné polohy, z nevhodné půdy, víno s mnoha technologickými chybami /!/, ale protože ten rok zrovna více svítilo slunce, pyšní se na etiketě vysokým přívlastkem, tedy vysokou známkou kvality.“ Pane Železný, nemůže to být velmi špatné a odbyté víno. Přívlastková vína procházejí schvalovacím řízením v komisi Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Stačí nahlédnout do Situační a výhledové zprávy – obor réva vinná a víno, kterou každoročně vydává Ministerstvo zemědělství.

Zpráva z dubna 2010 uvádí mj., že 222 moravských (a 5 českých) vín přihlášených do kategorie pozdní sběr bylo „sestupněno“ mezi odrůdová jakostní vína. Dále 63 moravských (a 0 českých) bylo přeřazeno z pozdních sběrů mezi stolní vína. Pak ještě 30 moravských vzorků bylo zcela vyřazeno.

Mezi kandidáty na přívlastek výběr z hroznů se našlo 55 moravských vín (a 1 české),

která sestoupila mezi odrůdová jakostní vína a 10 moravských vín skončilo mezi stolními. Osm vzorků bylo zcela vyřazeno. Jak je vidět, přívlastky vínům neudělují vinaři sami. To by snad pan PhDr. Železný (mj. bývalý místopředseda Výboru pro víno a vinohradnictví Evropského parlamentu) mohl vědět. Krátce řečeno – u nás už o pěstování révy vinné a o výrobě vína také trochu něco víme. Máme dost zkušených vinařů a sklepmistrů, kteří špatné víno nevyrábějí – výjimky se samozřejmě najdou.

Na francouzské etiketě se obvykle nedovíme, z jakých odrůd je víno vyrobeno, nezjistíme nic o zralosti hroznů a o sklizni, nic o zbytkovém cukru. Přečteme si, že je zaručen původ vína (tj. oblast, v lepším případě přímo obec a vinice). Klasifikace vinic např. v oblasti Bordeaux je značně složitá, ale vlastně neříká nic o tom, co je v lahvi.

Jaké asi bude víno s klasifikací Cru bourgeois, Cru Classé nebo Premier Cru, Premier Grand Cru Classé. A co třeba Grand Cru, Grand Cru Classé, kterážto označení získaly vinice od císaře pána v roce 1855? Chraň nás Pán Bůh před francouzským chaosem.

Klasifikace vinic, po které volá pan Železný, u nás proběhla (jen podle mých jistě neúplných znalostí) několikrát – 1948 (Blaha), 1959 (Dohnal), 1962 (Kišoň a Hanák), 1974 (Hubáček). Zjišťovaly se přírodní podmínky: orientace vinice k jihu, teploty, srážky, složení a typ půdy apod. Vinice pak byly zařazeny do I. nebo II. bonity. Jiná věc je, že výsledky tohoto průzkumu nebyly využity při označení vín na etiketě.

Víno se dělá na vinici (str. 113) Pořekadlo – víno se dělá na vinici – je dost nepřesné. Za lepší považuji: Odrůda je matkou vína, půda a poloha je otcem vína, ročník je jeho osudem. Těch činitelů, které ovlivňují kvalitu vína, je prostě víc. K popisu našich typických odrůd révy vinné autor dodává, že zmiňuje jen ty hlavní. Domnívám se však, že by si pár slov zasloužily odrůdy vyšlechtěné u nás: Muškát moravský, Aurelius, Pálava, Laurot, Neronet /!/ aj.

Další dobré rady (str. 113–114) pocházejí opět z Francie: „Francouzský systém vlastně říká tomu, kdo víno pije – co je ti, člověče, do toho, z jakých hroznů namíchal sklepmistr tohle víno? Prošlo to kontrolou v apelaci?

Prošlo! Měla ta vinice cru? Měla! Chutná ti to? Chutná! Tak co se ptáš po odrůdě?“

K otázce uvádění odrůd révy vinné na etiketě mám jednoduchý příběh. Jedna naše vinařská firma vyrobila vloni víno, které mělo na etiketě následující název: Cuvée Irsay Oliver a Muškát moravský. Když jsem si tento název přečetl, měl jsem okamžitě jasno, jaké víno v lahvi bude. Ihned jsem se rozhodl, že to je správné víno pro kolegyni, které jsem slíbil opatřit láhev pro jakýsi dámský večírek. Věděl jsem také ihned, že toto víno nemohu nabídnout kamarádovi, který má nejraději ryzlinky a přímo nenávidí vína muškátového typu. Teď si představme, co bych se dozvěděl, kdyby výrobce zmíněného vína použil název např. Polabský pohár. Zrovna tohle bych se od francouzských vinařů neučil. Někdo možná rád kupuje zajíce v pytli. Já ne. Mimochodem – stalo se teď trochu módou vybírat vína k jídlu. Říká se tomu snoubení vín s pokrmy. Co s čím chcete snoubit, když na etiketě nezjistíme, co je v láhvi?

Morava a také trochu Čechy, žádné Slezsko (str. 203) A nyní se konečně dostávám ke kapitole, v níž je ona věta, která rozhodla, že si knihu koupím (str. 206): „Mimochodem, často se mne ptáte, proč stále mluvím jen o moravských vínech. Protože vína z Čech téměř nejsou.“ V první chvíli jsem se zasmál a řekl jsem si, jak autor vtipně použil nadsázku. Čekal jsem, že bude následovat pár vět o vinařství v Čechách. Ke slovu však přichází otřepaná statistika, o tom, že přes 97 % viničních ploch v České republice je na Moravě, zbylá 3 % jsou v Čechách. Jinak řečeno – dvě moravské obce mají větší viniční plochu než celé Čechy dohromady. Pak ještě pár slov o tom, že Karel IV. nebyl první, kdo k nám přivezl révu vinnou – to už většinou všichni víme.

Chápu, že záměrem autora nebylo napsat kompletní evropskou vinařskou encyklopedii. Vybral si různá témata ze světa vína a o nich psal. Chce-li někdo v České republice dávat rady kolem vína, pak nemůže pominout vinařskou oblast Čechy. Může podrobit česká vína přísné kritice, ale neměl by je ignorovat. Nezáleží na množství obdělávaných hektarů vinic ani na hektolitrech vyrobeného vína.

Miloslav Richter, Praha

Recenze

Vinařský obzor (11/2010) 569

Ano, opravdu dobré Jak již napovídá nadpis výše, níže půjde o text navazující na recenzi M. Richtera na knížku z produkce nakladatelství MF „Dobré rady milovníka vína“. Jakkoli je totiž autor knihy Dr. Vladimír Železný kontroverzní a polemickou osobností, jedná se publikaci, která by neměla chybět v knihovně žádného milovníka vína.

Vladimír Železný si na několika místech knihy dovoluje napsat to, co si myslí spousta lidí z oboru, ale málokdo si dovolí to vyslovit nebo nedejbože se pod to podepsat. A tak pochopitelně knižní dílko vyvolává přirozenou polemiku; někdy oprávněnou, jindy je důvodem jen špatné pochopení řečeného, totiž napsaného. Autor by se pak jinak nepodivoval nad značením francouzských vín – rozhodně se nejedná o chaos, pokud není uvedena odrůda, stupeň vyzrání či hladina zbytkového cukru: francouzští vinaři předpokládají osvíceného konzumenta, který alespoň ví, že bílé víno z Chablis bude (pokud není uvedeno jinak) Chardonnay, červené z Maconnais zase typický Pinot noir a nebo že v AOC Bordeaux bude ve směsce něco Cabernetů, třebas Merlot, a bude vždy suchá a cukernatost byla vždy dostatečná natolik, aby víno mělo kýžených 12 až 13,5 % alk. Ke zmiňovaným klasifikacím by se hodilo snad jen doplnit, že dalším tuzemským projektem, který nebyl dotažen do zdárného konce, byla kategorizace viničních tratí, okolo které se angažoval před zhruba deseti lety Ing. Čepička – zde proběhla jen částečně a doposud kvanta kvalitních a pracně posbíraných dat leží bůhvíkde a nemohou tak svojí troškou přispět k odborné práci při tvorbě rodících se apelačních systémů. K poznámce Miroslava Richtera na téma „Víno se dělá na vinici (str. 113)“ – Vladimír Železný jistě má povědomí o našich původních odrůdách jako je MM, Aur, Pál anebo Ner, v souvislosti s jeho vzletným psaním nad věcí je to z jeho perspektivy bezesporu poměrně marginální záležitost vzhledem k Veltlínům ze Znojemska, Vlašákům z Pálavy a nebo Frankovkám Hustopečské pahorkatiny. Ze závěru textu předešlého článku je patrné, že pana Richtera asi nejvíce podnítila k recenzi poměrně strohá a dalo by se říci až přehlížející zmínka o vínech z Čech, v porovnání s moravskými, v Železného knize. Richter doslova uvádí: „Nezáleží na množství obdělávaných hektarů vinic ani na hektolitrech vyrobeného vína.“ Diskutujeme-li o kvalitě konkrétního vína, tak bezesporu nezáleží. Ve všech ostatních aspektech ale ano; vždyť podívejme se na poměrné zastoupení představitelů vinařů ve vinařských institucích, poměrné věnování prostoru v propagačních materiálech a spoustu jiných věcí – všude dominuje Morava a vzhledem k množství produkce je to jistě správně. Kvalita je jiná, též měři-

telná věc, a samozřejmě s ní souvisí. Ale nepleťme, jak se říká, koše s baňama.

Je škoda, že autor předchozího článku vyjmenovává jen ty části Železného textů, s nimiž se ihned pouští do polemiky, která bohužel vyznívá spíše defenzivně. V knize totiž dle mého názoru převažují kladné aspekty, zejména z oblasti vína jako kulturního nápoje se značným kontextuálním přesahem. To, že ony „dobré rady milovníka vína“ mnohdy poučují, už vyplývá z autorovy osobnosti, která je výrazně sebejistá, trochu sebestředná, nadprůměrně inteligentní, značně výřečná a vel-

mi sečtělá. Na vysoce erudovaný vinařský text to sice nestačí, ale jím si kniha nedělá ambice být. Některé texty z ní vycházely jako vinné sloupky snad s týdenní periodicitou v jednom deníku. Svému názvu ale dopovídá poměrně přesně. Ti z milovníků vín, kteří si večer v pohodlí domova a u sedmičky dobrého vína rádi přečtou nějakou literaturu zasvěcenou vínu, z níž si rozšíří své vinařské obzory, jistě po knize sáhnou. Vždyť kupříkladu taková stať o vhodné době k otevření vína, o teplotě podávání vína, o sklenicích či samotném ochutnávání osvětí mnohé začínající i pokročilejší milovníky vína. Několik statí v některých svých částech také kromě tuzemska zabrousí informačně i do vinařského světa, což je jedině dobře. Rozsah a hloubka cizozemských statí ukazují na to, že ačkoli je autor zakladatel vinařské firmy na Moravě, mnohé zahraničí má projeto a přechutnáno asi lépe než jednotlivé moravské podoblasti. Ovšem parketa, ve které Železný exceluje, je víno a jeho pojetí v křesťanské a židovské kultuře – dvě závěrečné kapitoly lehce upomínají na kdysi v polovině 20. století vydanou knihu „Réva a víno v Bibli“, která je doplněna o postřehy z judaistické kultury. Dalo by se pomalu hádat, že autor má téma rozpracováno a jednou přijde na knihkupecký pult samostatná kniha zabývající se tímto tématem…

Vladimír Železný je poutavý vypravěč. Jindy suchopárné téma podává šťavnatě a s potřebnou dávkou spádu. Někoho uchvátí a strhne, jiný se naštve, že je poučován o něčem, co ví lépe sám. Nebojím se ale, že své čtenáře si kniha nenajde.

Richard Stávek

MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest.

Atlas je formátu 230 × 300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

570

Vinařský obzor (11/2010)

Vinařství v zahraničí

V. Konvent polských vinařů

Foto archiv autora

Ve dnech 25.–26. června hostilo Auditorium Maximum Jagellonské univerzity v Krakově pátý ročník Konventu polských vinařů. Pořadateli byly Polski Instytut Winorośli i Wina (PIWiW) a Magazyn Wino. Program prvního dne vyplnila volná degustace vín osobně prezentovaných vinaři a předsednictvem komentovaný výběr nejzajímavějších vzorků. Druhý den následovala exkurze do univerzitní Winnicy Nad Dworskim Potokiem, jednoho z mála polských vinařství, jehož vína jsou oficiálně dostupná na polském trhu (Regent 2009 byl oceněn bronzovou medailí Vinofora 2010 Ostrava).

Konventu se zúčastnilo 56 vinařství, která představila 84 vín (42 bílých, 34 červených, 5 likérových, 2 šumivá a 1 perlivé).

Dle odhadů PIWiW (Polský institut révy a vína) dosahuje plocha vinic v Polsku až 1 000 ha. Účastníky konventu lze rozdělit do tří skupin: 1. Vinaři – zahrádkáři, vyrábějící víno pro vlastní potřebu; 2. Malovinaři, zaměřující se na lokální turistický ruch (řada z nich proto na konventu chyběla); 3. Státem registrovaná vinařství, jejichž produkci lze zakoupit v obchodní síti (t. č. 8 vinařství).

Foto archiv autora

Polska centralna i północna Vinice jsou ostrůvkovitě rozesety po celém Polsku, včetně pobřeží Baltu a Mazurských jezer. Jižně od Varšavy nad řekou Pilicí stál ještě v 50. letech 20. století největší polský vinohrad (60 ha). Centrální a severní Polsko zastupovala na konventu trojice vinařů (celková plocha vinic jen 0,5 ha). Bohužel chyběla Winnica Kolonia Rusek, jejíž Ron-

Konvent polských vinařů

do 2006 bylo (dle autora článku) nejlepším červeným vínem loňského konventu.

Winnice Jaworek Pinot Gris

Region zielonogórski Zelená Hora je další oblastí, kde se Poláci krátce po II. světové válce snažili o produkci hroznů (po vzoru odsunutých Němců). Již loni, kdy ostatním regionům vládla rezistentní novošlechtění, byl na konventu k ochutnání zelenohorský Műller Thurgau, Pinot Blanc, Zweigeltrebe či Alibernet.

Ovšem kvalita vín byla i vlivem nepříznivého ročníku nedostatečná. O to více překvapila letošní kolekce. Zelenou Horu reprezentovalo 5 vinařství (16,1 ha). Lukasz Chrostowski (Winnica Dębogóra 7 ha, Winnica Equus 0,4 ha) vyrobil nejlepší červená vína konventu: Dębogóra Rondo 2008 (třešně, vanilka, plné, dlouhé a čisté), Equus Rondo 2008 (vůně jitrocelového sirupu, vyzrálost, sametová dochuť). Winnica Pałac Mierzęcin (6,7 ha), která se pod vedením v Kalifornii školeného enologa Piotra Stopczyńského (ex Winnice Jaworek) připravuje vstoupit na polský trh, nabídla velmi slušné Chardonnay 2009 (aro-

ma hrušky máslovky, středně plné, pikantní kyselinka) a Regent 2009 (plnost, vyšší alkohol, zrání ve dřevě). Naopak zklamáním byla vína Winnicy Pod Lubuskim Słońcem (1 ha), jejíž cuvée Rondo/Regent/Cabernet Cortis 2008 loni ocenil i prof. Vilém Kraus.

Region dolnośląski Dolní Slezsko nabízí nejlepší klimatické podmínky pro pěstování révy vinné v Polsku. Tento potenciál zatím není plně zužitkován. Konventu se zúčastnilo 6 vinařství (34,1 ha). V loňském roce kvalitou i rozlohou v Polsku bezkonkurenční první komerční vinařství Winnice Jaworek (23 ha) udrželo vysoko nastavenou laťku: Riesling 2009 (zelené jablko, mineralita, svěží kyselinka), Traminer 2009 (vůně pivoněk, plnost, kořenitost) a konečně nejlepší bílé víno konventu Pinot Gris 2009 (pomerančově medové s dobrou strukturou a harmonií). S velkým ohlasem se setkalo cuvée Cabernetu Sauvignon (20 %) a Cabernetu Cortis (80 %) nazvané Cabernet S. 2009 (pinotová barva, paprikově kopřivové tóny, štíhlé tělo), které představila Winnica Poraj–Paczków

Vinařský obzor (11/2010) 571

Foto archiv autora

Vinařství v zahraničí

(5 ha). Ke konzumentům vstřícnější však jistě bylo Rondo 2009 (vůně třešní, šťavnaté, středně plné) Winnicy Wzgórz Trzebnickich (3,4 ha).

Region Małopolskiego Przełomu Wisły (MPW) V Malopolském údolí Visly byly vinice zakládány od středověku. Mezi I. a II. světovou válkou vzkvétala spolupráce MPW a Podolí (kolébka polského vinařství, nyní součást Ukrajiny). Jarními povodněmi zdevastované, jindy malebné údolí bylo na konventu zastoupeno jediným vinařstvím (0,4 ha). Připomeňme tedy alespoň loni úspěšný Hibernal 2008 Winnice Solaris.

Region sandomierski Poprvé samostatně (dříve v rámci Podkarpatí) se prezentovala oblast Sandoměřské kotliny Visly. Přítomna byla čtyři vinařství (5 ha). Dominovala osvědčená vína (Seyval Blanc 2006 byl nejlepším bílým vínem loňského konventu) Winnicy Płochockich (2 ha), která jsou již dostupná v polských vinotékách a e-shopech. Očekávání naplnil v prvé řadě Seyval Blanc 2009 (mohutný, vyvážený, tóny zralých citrusů) a doslova podpultové rosé Romare 2009 (cuvée Rondo/Maréchal Foch). Rozčarováním naproti tomu byla téměř nepitelná vína Winnice Zbrodzice Nobile Verbum (2,1 ha), dalšího z nemnoha státem registrovaných vinařství.

Region śląski Slezský region byl na konventu vůbec poprvé. Reprezentován byl trojicí vinařů (1,5 ha). O rozruch se postarala Winnica Kępa Wiślicka (0,3 ha) a jedno ze dvou prvních polských šumivých vín vyrobených tradiční technologií (délka ležení na kalech pouhé tři měsíce) cuvée Sibera (80 %), Muskat Odeski (20 %) Wino musujące 2008 (lehké, ovocité, výraznější kyselinka).

Foto archiv autora

Region małopolski Malopolsko je v současnosti nejrychleji se rozvíjející polský vinařský region. Např. u bielanského kláštera byla nedávno založena Winnica Srebrna Góra, druhá největší v Polsku (12,2 ha). Na konvent se přihlásilo

Konvent polských vinařů

Jutrzenka

17 vinařství (21,2 ha). Jedním z překvapení byla vína panenské sklizně (Seyval Blanc 2009, Rondo 2009) debutující Winnice nad Dobrą Wodą (0,3 ha). Solidní vzorky představili tradiční účastníci konventu Winnica Comte (0,6 ha; Devín 2008, Dornfelder 2008) a Winnica Zadora (0,2 ha; Rondo 2008). Z řady vín Winnicy Nad Dworskim Potokiem (3,3 ha), která míří na polský trh (Hibernal, Bianca, Aurora, Rondo aj.), nečekaně zaujal Muscat 2009 (svěží, kořenitý, jemně muškátový).

Region podkarpacki Podkarpatí je zásluhou neúnavného Romana Myśliwieca (řada publikací, révová školka, novošlechtění Jutrzenka) nejrozvinutějším vinařským regionem. Konventu se zúčastnilo 15 vinařství (10,1 ha). Pozornost poutal polský Pinot Noir 2009 (třešňové a chlorofylové tóny, štíhlé tělo, vyšší kyselinka) Winnicy Maria Anna (2 ha).

Winnica Spotkaniówka (1 ha) nabídla vyrovnanou kolekci Bianca 2009 (kořenitá, perzistentní), Hibernal 2009 (tóny broskví, plnější) a Rondo 2009 (vůně višní, šťavna-

té). Oceňován byl také Regent 2008 Winnicy Mieszko (0,2 ha). Polskou stálicí (založeno 1982) je nositel historicky první medaile z vinařské soutěže (stříbro Vinoforum 2009 Trenčín) Winnica Golesz (2 ha). Vedle úspěšných likérových vín Jutrzenka (Pinot Blanc × Seyval Blanc) 2009, Hibernal 2009, Elmer (Swenson Red) 2008 a Fronther (Frontenac/Heridan) 2009 prezentovala Seyval Blanc 2009 (ovocitost, tóny zeleného jablka) a Regent 2009 (živočišný, rustikální).

O něco slabší než před rokem byla vína Winnicy Jasiel (0,8 ha). Nejlépe obstála Bianca 2008 (svěží víno s neutrální vůní) a Muscat 2008 (suchý, květinové aroma).

Závěr Pátý konvent už nepřipomínal setkání vinařů-zahrádkářů. Průměrná plocha vinic stoupla na 1,5 ha. Přibylo klasických odrůd Vitis vinifera (Pinot Gris, Riesling, Traminer, Zweigeltrebe, Pinot Noir) a nová generace rezistentních novošlechtění (Solaris, Johanniter, Cabernet Cortis), ubylo tradičních „severských“ kultivarů (Sibera, Bianca, Maréchal Foch, Léon Millot). I zásluhou příznivého ročníku 2009 byla kvalita vín zřetelně vyšší (dobrá vína se loni dala spočítat na prstech). Přírodních nedocukřených vín bylo dokonce více než chaptalizovaných (nadměrné užití řepného cukru bylo na loňském konventu často kritizováno). Premiéru mají za sebou polská šumivá vína, nicméně stále scházejí vína růžová (což je vysvětlováno zájmem konzumentů o vína červená). Ceny polských vín jsou zatím vysoké (300 až 450 Kč). Odpovídají poměru nabídky (20 000–30 000 lahví) a poptávky (38 500 000 obyvatel).

MUDr. Martin Křístek

572

Vinařský obzor (11/2010)

Vinařská povídka

Jaký sud, takové víno…

A za dědinou, hle, jen tam za vrbou se bělá druhá ves. Je na světlém výsluní pod táhlým vrškem. Zeleň vinohradů stéká z něho a stele se pod temné koruny slív a ořechů. Je dlouhá ta ves, také tak bílá, také tak čistá, ale tam není slyšet vrzání koleček, tam nezašumí křídla holubí, pes se tam ani neomží. Tichá a smutná je ta dědinka jak židovský hřbitov.

To jsou presúzy – jedno z nejtajemnějších míst úrodnějších krajin Slovácka. Na podzim se tam mačká víno a v zimě…

Tam, docela v hlubině – dole, sídlí jeho duch. V chladu tmavého sklepení dříme zabedněná, dunící ta řada nádob buď prázdných, anebo ještě plných jeho síly a života.

Do jednoho z těch presúzů – do té černé tmy – šel stařeček Pavlica… tak nějak ve své známé črtě „Stařečkův poslední soud“ popisuje vinné sklípky a poslední stařečkovu cestu do sklepa na konci 19. století spisovatel Alois Mrštík. Sklípky a jejich atmosféra jsou si podobné v každé době…

Strýc Domin vzal do ruky koštýř, jemně uchopil dlaní zátku a opatrně natahoval z krajní troječky, jak říkal svému oblíbenému soudku. Víno v koštýři se pomalu táhlo, bublalo, až perlilo do zlatavé barvy. Chlapi okolo čekali, až jim strýc naplní koštovačky, které nedočkavě třímali ve svých dlaních. Ale strýc pomalounku pokračoval ve svém, dalo by se říci až posvátném úkonu, pozvedl koštýř, podíval se přes něj znalecky proti světlu a teprve potom rozléval vínko do sklenic. „Tak, chlapi, letošní Veltlín zelené, mladé vínko, teprv pomalu si sedá, ečše je na kvasnicích, kyselinky musijó pryč, šak víte, jaké to bél letos rok. Takové vinařské rok nepamatuju, a to vinařím už skoro šedesát roků. Tolik vody, příznivé jen pro choroby, žádný tropický dny a podzim taky nic moc. Ale nekemu to přeci vyšlo, kdo bél připravené, letos to belo na vinařskó maturitu. Ba jó, je to tak, vono taky každé rok je jinačí,“ přidal se strýc Karel. „Ale jak sem vám říkal minule, sud dělá víno, to už říkávali naši děda, a každé rok tam dávám tó samó odrůdu, tak to snaď ty sódky trochu vylepšíjó, vono se to vínko musí taky, jak se říká, vyškolit, tak jak my, vydéchat v sudu a pak teprv do skla nebo neska aji do nerezu,“ odpovídá Domin, když táhl už Ryzlink z jiného soudku. „To už víte, že tady v temto sklepě má každá bečka svoju historiju, svůj život, jako my,“ dodal strýc. „A esipak víš, kdo třeba dělal tady tu trojku?“ vstoupil do debaty strýc Vávra. „Pod-

le mě to néni rukopis bednářskýho mistra Bedřicha, ten má u sódků bříška pěkně prohlý jak luk, to se hneď pozná, jací só to krasavci. A taky čelo má poskládaný vodorovně a mívá tam vyřezaný tři króžky, takové ornament. A tato bečka má čelo poskládaný svisle, tak to néni Bedřichova práca.“ „A víš, žes to uhádl, tak skládal čela jen staré pán bednář Zelené, béval v Křepické. Ale to vy, mlaďoši, nemůžete pamatovat. Tady vidíte, že ta trojka už je pořádně stará a pořád háže dobrý vínko! A podle této dvojky vím, jak to utíká, to není ani možný, pořídila mně ju moja, když jsme se vzali a spolu vysadili první vinohrad, hned ve druhým roce, takže podle ní vím, jak to dlóho spolu táhnem. A tato štverka, ta bela za pár roků po ní. To stréc Miklica, Jurčík mu říkali, dyž už na stáří těžko obdělával vinohrad, tak si vyhříval kolena jedno letní vodpoledne před vratama a volal na mně, když sem jel ulicó na kole, zastav!, zastav!! Mám tady pro tebe štverku, na mně už je teď na stáří moc velká. A to víte, jak to belo, když sme mladí všecko pořizovali. Peněz nikdá nazbyt, tak sem to vymluvil, že si ju vemu až příští vinařskó sezónu. A vod této doby sem pomalu musel Miklicuj barák málem objíždět; stréc Jurčík místo vodpovědi na pozdrav na mně volal: ‚Tak co, kdy si vodvezeš tó štverku?‘ A tak našla domov tady v temto sklepě. Ta je ešče z dubového dřeva, pak začala taky móda hagacovéch sudů.

Pravda, neska se hodně přešlo u bíléch vín na nerez. Ale tak dobrýho Vavřinečka bych nikdá bez dřeva neměl,“ vyznal se strýc Domin, když táhl poslední koštýř červeného a láskyplným pohledem přejel vyrovnaný řádek nadouvajících se dřevěných krasavců. „Tak, tak, ve zdravým sudu může bét jen zdravý víno a špatná bečka, víno břečka, to už říkávali naši děda,“ neopomněl dodat strýc Karel.

Vysvětlivky k povídce: Črta „Stařečkův poslední soud“ od Aloise Mrštíka vychází z místa jeho působení – učitelování v Rakvicích. Tato črta a jiné

povídky z kraje jižní Moravy vyšly již v několikerém vydání pod názvem „Moravské obrázky“.

Velikost sudů ve sklepech a jejich počet vždy vyjadřovaly rozsah vinařského hospodaření. Základní mírou, která se používá dodnes u drobných vinařů, je vědro-objem 56,6 litrů. Ostatní velikosti jsou jeho zlomkem nebo násobkem a vžily se jako moravské lidové názvy sudů. Nejmenší je čtvrtvědro (čtvrtnica) a půlvědro (půlka), větší než vědro je sud dvouvěderní (dvojka), třívěderní (trojka) a další (čtverka, pětítka – paterka, šesterka, sedmerka, osmerka, devaterka). Desaterka = bečka – 10 věder – 565 litrů. Velcí vinaři mívali i dvanáctivěderní sudy. Setkal jsem se např. na Mikulovsku (možná i v jiných regionech), s tím, že pod pojmem dvojka, trojka atd. uvažují hovorově vinaři násobek jednoho hl = 100 litrů místo vědra, pak dvojka je sud 200 l, trojka 300 l atd. (ovšem ve vinařské literatuře jsem se nikde způsob takového vyjadřování míry sudů nenašel.)

Příklady sudů podle různých zemí a krajů: (prakticky se jedná o staré jednotky objemu používané především na víno a kapaliny, jednotky se mohou lišit podle užívání v různých zemích, např. Pipa od 390 l až po 570 l).

1 Wedra (Rumunsko) .................12,74 litrů 1 vědro (uherské) ...............................54,14 1 vědro (rakouské=moravské) ........56,6 1 Barilla (Italie, Řecko) ....................... 64,4 1 Ohm (Rheinpfalz) ............................. 100 1 Gönczský sud (Tokaj) ........................ 136 1 Ohm (Švýcarsko) .............................. 150 1 Barrique (Francie) ............................ 225 1 vědro (Würtemberg) ......................... 300 1 Pipa (Španělsko – Valencie) ............ 485,1 1 startin (Steiermark) ....................... 565,8 1 Fuder (Švýcarsko) ............................. 640 1 Fuhrfass (Ostmark) ................ 700 až 800 1 Fuder (Mosela)................................ 1000 1 Fuder (Badensko) ............................ 1500

Václav Fiala, Velké Němčice

Vinařský obzor (11/2010) 573

Místa distribuce Vinařského obzoru

Řádková inzerce

BS vinařské potřeby, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 236

Prodám sazenice révy vinné, široký výběr odrůd.

Moštové, stolní i rezistentní. Velké Bílovice, tel.: 608 670 068.

BS vinařské potřeby, Čejkovská 35, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 238 BS vinařské potřeby, Svitavská 15, 614 00 Brno, 545 216 311 BS vinařské potřeby, K Vápence 3203/10, 692 01 Mikulov, 519 500 516

Koupím kameninovou nádobu na víno.

Nabídněte. tel.: 602 582 589.

BS vinařské potřeby, Dobšická 2296/4, 669 02 Znojmo, 515 260 600 Bureš Jaroslav, Ořechová 1, 691 06 Velké Pavlovice, 519 428 733 Bureš Jaroslav, Na Hlavní 276, 691 08 Bořetice, 519 430 515 Bureš Jaroslav, Krumvíř 14, 691 73 Krumvíř, 519 419 006 M&Š Vinárske potreby, s. r. o., Dľhá 2, 949 01 Nitra, 421 908 800 237 NEREZ Blučina, Návrší 483, 664 56 Blučina, 547 235 111

TAKÉ ZDE MŮŽE BÝT VÁŠ INZERÁT

ROSENBERG TECHNIC, s. r. o., Brněnská 10/58, 693 01 Hustopeče, 608 889 967 Štěpánová Eva, Březí 20, 691 81 Březí, 519 514 259, 602 734 499 Vinařské potřeby, spol. s r. o., Národních hrdinů 22, 690 02 Břeclav, 519 321 235 Vinařský dům KOBERN, s. r. o., Hodonínská 306, 696 03 Dubňany, 777 901 761 Vincoop Mikulov, Brněnská 32, 692 01 Mikulov, 519 510 691

Tel.: 519 348 980 E-mail: info@vinarskyobzor.cz

inzerce©

inzerce©

inzerce©

inzerce©

Inzerce

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína

42 Kč

Vinohradnické stavby na Moravě

618 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč

Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

79 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům)

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

VINOHRADNICKÁ MECHNIZACE – STROJE PRO CHEMICKOU OCHRANU RÉVY VINNÉ Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví.

70 stran, formát 210 × 210 mm 150 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest.

Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč VAZBY ROČNÍKU 1999 VAZBY ROČNÍKU 2000 VAZBY ROČNÍKU 2001 VAZBY ROČNÍKU 2002 VAZBY ROČNÍKU 2003 VAZBY ROČNÍKU 2004 VAZBY ROČNÍKU 2005 VAZBY ROČNÍKU 2006 VAZBY ROČNÍKU 2007 VAZBY ROČNÍKU 2008 VAZBY ROČNÍKU 2009

292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 595 Kč 595 Kč

Velký vinařský slovník

618 Kč

Nové šľachtenie viniča na Slovensku

355 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

94 Kč 94 Kč

Vinařství – návody do laboratorních cvičení

157 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Přehled odrůd 2007

100 Kč

Filosofie vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

Encyklopedie révy vinné

828 Kč

(v černé deskové vazbě s raženým písmem)

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Vinařská historie

Vinařský obzor (11/2010) 575

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Členem zemské vinařské komise moravské byl za český odbor zem. rady mor. zvolen Tomáš Martinec, rolník v Čejkovicích.

V prvních letech byl volen býv. zem. poslanec dr. Václ. Perek, po něm dr. Frant. Drbal z Klobouk. Členství v zem. révové komisi jest velmi důležité pro rozvoj českého vinařství moravského, každý český člen musí býti dobře obeznámen s poměry českého vinařství, zvláště když v révokazové komisi máme my čeští vinaři menšinu.

Valná hromada »Vinařského spolku pro království české« konala se 9. října o 11. hod. dop. na II. čes. zahr. ovocn. výstavě v Praze za velké účasti členstva a hostů. Schůzi byli přítomni zejména obětavý protektor spolku J. J. Ferdinand princ z Lobkovic, nejv. zem. maršálek král. Č., zástupce něm. odboru dr. Ant. Bauer, statkář s Podsedic, zem. insp. Fr. Sitenský, purkmistr dr. Valina z Mělníka, cís. rada dr. G. Jahn, ředitel K. Fořt z Mělníka, řed.

J. Buňat z Troje, měst. r. Fr. Zavřel, vrch. m. zahr. a předseda výst. výboru L. Batěk z Kr. Vinohrad a mnozí jiní. Valnou hromadu zahájil předseda J. J. Bedřich kníže z Lobkovicz; v úvodě vzpomenul zemřelých členů a s radostí připomenul vzrůst členstva. Jménem předsednictva výstavního uvítal přítomné L. Batěk. Nejv. zem. maršálek princ Ferdinand z Lobkovic upozornil vřele na shodu členstva českého i německého. Výroční jednatelská i pokladní zpráva byly schváleny. Za čestného člena zvolen hrabě Arnošt Sylva-Tarouca, dopisujícími členy cís. rada dr. K. Viškovský, tajemník čes. odboru zem. rady a zem. poslanec v Praze, J. Buňat, ředitel pom. ústavu v Troji, Leop. Batěk, vrch. měst. zahradník a předseda ústř. sp. zahr. na Kr. Vinohradech, a Alois V. Horňanský, jednatel z. vin. sp. a učitel ve V. Pavlovicích na Moravě. O rakouském vinařském sjezdu pojednal ředitel K. Fořt.

Mezi volnými návrhy proneseno bylo přání, aby v přažském radničním sklepě byla čepována česká domácí vína. Na to konán společný oběd při slavnostní náladě a přátelské shodě. Delegátem za spolek do čes. odboru zeměd. rady byl zvolen na místě zemřelého delegáta cís. rady V. Vávry purkmistr města Mělníka dr. Valina.

O vinařství moravských Slováků a přilehlého území Horáků projednal v něm. vinařském časopise »Allg. Weinzeitung« (č. 41. a 45. 1910) Ant. Markant, st. sklep. inspektor v Praze. A. Markant po 10 let působil na Moravě jako vinařský asistent a komisař, nabyl za tu dobu z vlastního názoru boha-

tých zkušeností, jež podává tu v článku, jenž má za účel podati správný obraz slováckého a horáckého (vlastně podhoráckého) vinařství na Moravě.

Výčepní daň na Moravě má býti zavedena, aby tak získán byl větší obnos ku sanování zemských financí. Dle projektu zemské vlády má tato daň vynésti 7 mil. K ročně. Nejvíce má být postižen výčep kořalky. Jednotlivé sazby mají být stanoveny následovně: 1. Z pálených lihových nápojů z hektolitru čistého alkoholu, který jest v nich obsažen: a) ve výčepu od 30–90 K, b) v prodeji na drobno od 20–69 K, c) v drobném obchodě od 12–36 K. 2. Z vína, polovína, umělého vína, ovocného vína, ovocného moštu, medoviny a medových nápojů z hektolitru: a) ve výčepu od 5–15 K, b) v prodeji na drobno od 3–9 K, c) v drobném obchodu od 1–6 K. 3. Z piva z hektolitru: a) ve výčepu od 40–80 hal., b) v drobném obchodu od 20– 40 h. Podobná daň výčepní zavedena jest již v Haliči.

Vinařské kursy z vinohradního a sklepního hospodářství v počtu as 10–12 uspořádá v době zimní (v lednu a únoru 1911) vinařský komisariát v Hodoníně v českých obcích vinařských na Moravě. Kursy ty budou většinou jednodenní. Našim vinařům a i hostinským naskytuje se velmi vhodná příležitost poučiti se o nejnovějších způsobech ošetřování révy na vinici i vína ve sklepě. Kursy tyto jsou velmi důležité, zvláště v oněch obcích, jež mají vinice révokazem napadeny, aby vinaři nabyli poučení a názoru, jak musejí ošetřovati staré domácí vinice i révokazem napadené, aby je delší ještě dobu udrželi v nosnosti, a jak zakládati nové vinice štěpované. Vyzýváme všechny vinaře, jimž záleží, aby své vinice udrželi, aby kursů se hojně súčastnili. Nejíti na kurs proto, že letos nemají vína, jest lichou, falešnou výmluvou, naopak právě jíti, aby získaným poučením zlepšili ošetřování vinice a tím zvětšili si výnos vinice.

Víno dražší. Dle sdělení, rozeslaného svazem moravských obchodníků vínem, zemským svazem vinařů a velkoobchodníků vínem v král. Českém jakož i svazem rakouských obchodníků vínem stouply následkem špatné letoší úrody ceny vín do ohromné výše, kteréžto zvýšení při jednotlivých druzích až i 30 proc. obnáší. Vinou toho je hlavně letošní velice špatná úroda, kteráž kromě nepatrné části jižních Tyrol v celém Rakousku velice byla citelna, jakož i okolnost, že zá-

soby z dřívějších let téměř úplně jsou spotřebovány.

Kursy ze sklepního hospodářství jsou velmi důležity nejen pro výrobce (producenta), tedy vinaře, ale i pro obchodníky vínem, hlavně hostinské, kteří obzvláště musí rozuměti, jak zacházeti s vínem, neboť jsou vlastně sprostředkovateli vína mezi výrobci (producenty) a spotřebiteli (konsumenty).

Hostinský, který neumí zacházeti s vínem, udělá často z toho nejlepšího vína to nejhorší. K hostinskému, který umí dobře zacházeti s vínem, hrnou se hosté na »dobré víno«.

K tomu účelu pořádají se dnes i kursy pro vinárníky, obchodníky vínem a hlavně hostinské. Kursy tyto pořádají hlavně c. k. vinařské inspektoráty v jednotlivých vinařských zemích obyčejně v době zimní po 3 nebo i více dnech. Tak na př. v Kraňsku ohlašují se takové kursy pro vinaře i pro hostinské při státním vzorném sklepě v Rudolfově, jež řídí c. k. vin. inspektor Boh. Skalický.

Zdroj: Vinařský obzor č. 11, roč. 1910 Stav vinic v Rakousku koncem r. 1910 Stav vinic v Rakousku koncem r. 1910 dle zprávy c. k. ministerstva orby: V říjnu panovalo ve všech zemích jasné podnebí, teplota všeobecně pravidelná, dešťové srážky skrovné. Následkem stálého slunečného podzimního počasí zlepšila se jakost moštu mnohonásobně a z většiny jest lepší než loni. Po stránce množství sklizeň uspokojila jen v oněch málo územích, v nichž ruda (peronospora) a kaziplod (Oidium) byly potírány s úspěchem.

Všeobecně jest letošní rok počítán v Rakousku za neúrodný. Vyzrávání réví, jež neutrpělo rudou a krupobitím, pokročilo dostatečně; réví v četných vinicích, jež list již v dřívějších měsících ztratily, dosud řádně nezhnědlo, takže s obavou se očekává přezimování. V D. Rakousích a na Moravě musí se letos věnovati pozornost zvláště okopčení révy na zimu proti mrazům. Následkem škod peronosporou a krupobitím bude v příštím jaře nedostatek podložek z americké révy a zdravých vrubů na šlechtění. Úhrnný výsledek sklizně vína jest neuspokojivý, na množství jest neúrodný rok, na jakost »slabě prostřední«. Úroda vína byla v jednotlivých vinařských zemích: D. Rakousy – velmi špatná (5); německé Tyroly – nadprostřední (2) až podprostřední (4); italské Tyroly (Trentino) – podprostřední (4); střední Štyrsko – podprostřední (4) až velmi špatná (5); v dolním Štyrsku – prostřední (3) až velmi špatná (5); Kraňsko – podprostřední (4) až velmi špatná (5); Přímoří – podprostřední (4) až velmi špatná (5); Dalmácie – prostřední (3) až velmi špatná (5); Morava – velmi špatná (5); Čechy – velmi špatná (5) až podprostřední (4); východní Halič a Bukovina – podprostřední (4). Nejlepší úroda byla v něm. Tyrolsku a pak v Dalmácii a v Dolním Štyrsku, nejšpatnější na Moravě a v Dol. Rakousích.

Olšava – hrozen a list, foto k článku na str. 536