Vinařský obzor 11/2006

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)

Vinafisk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinafisk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín.

Uvnitfi ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

518

Vinařský obzor (11/2006)

Inzerce

Úèinné propojení technologií ØÍZENÁ FILTRACE Kontakt: Josefov 135, PSÈ 696 21, CZ tel: +420 518 372 134 tel: +420 518 372 075 fax: +420 518 373 091 info@filtrace.com

www.filtrace.com Zamezení prudkým impulzním zmìnám prùtoku a tlaku v prùbìhu filtrace pøi plnìní v závislosti na aktuálním výkonu plnièe.

PLNÌNÍ BEZ PØÍSTUPU VZDUCHU

KCE Á REDU K C I T S !

DRA E VÍNA OXIDAC

Široká možnost výbìru sestavení stroje dle Vašich požadavkù vystøikování odsávání vzduchu s inertním plynem pøed plnìním plnìní inertní plyn pøed uzavíráním uzavírání korkem uzavírání šroubovým uzávìrem, korunkou aj. uzávìry

PERFEKTNÍ SANITACE

Kontakt: Zádveøická 426, 763 11 Zlín tel./fax: +420 577 901 148

Výhradní dovozce, Váš dodavatel a servis

unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz

Vinařský obzor (11/2006)

519

Vážení čtenáři, původně jsem se chtěl pozastavit nad jakýmisi nepravostmi, které se odehrávají na poli změn evropské vinařské legislativy, ale nakonec se mi dostala do rukou velmi zajímavá kniha pojednávající o magii rostlin. Na tomto místě jsem již zmínil, že si libuji v rostlinopisných knihách a vždy se v nich pídím po zmínkách o révě.

A vskutku, réva má s magií nemálo společného.

Rituály provází lidské kultury od nepaměti.

Je doloženo, že lidé révu pěstovali ještě před dobou bronzovou. V těchto dávných dobách, kdy většina přírodních jevů byla vysvětlována pověrami založenými na osobní zkušenosti, bylo lidstvo mnohem vnímavější k vibracím přírody a jejím cyklům a zákonitostem. Stavělo na vlastních prožitcích a nikoliv na zprostředkované zkušenosti, jak je tomu bohužel ve většině věcí dnes. V těch časech pověr, magie a tajemna, kdy lidé ještě dokázali němně žasnout, už tehdy znali, pěstovali a hlavně používali révu. Léčebné účinky listů na zastavení krvácení nebo plodů proti anémii, neštovicím, neuralgii či nespavosti a nebo také astringentní účinky semen jsou známy, ale skutečnou lahůdkou je například doporučení potírat zažloutlé zuby ohořelými větvemi (nebylo specifikováno či jednoleté tažně nebo víceletá ramena), aby získaly opět bílou barvu.

Samotné pití vína má bezesporu i dnes magický vliv na osobnost – mění vědomí, uvolňuje zábrany, převládnou instinkty, někdy se prý uvolní až věštecké síly. Například při bohoslužebných obřadech mohlo tímto docházet u věřících k opojení, které je dovolovalo ovládat.

Schopnost ovládnutí skupiny věřících byla považována za božskou. Tehdejší učenci znali magické postupy přípravy čaje nebo též tinktury z bobulí. Tyto přípravky měly potlačit nadměrné prosazování obyčejné lidské vůle, a to ve prospěch vyšší „pravé vůle“, z níž se rodí nepoddajnost i dominance. Pomáhalo to negovat sobectví a dospět k pochopení principu vedoucího jako služebníka skupiny. Málokdy se v těch dobách připravovalo čisté víno, jak to známe dnes. Vína se tehdy a dle dobových dokumentů také ve středověku obohacovala o byliny a různá koření. Alkohol je výtečné rozpouštědlo mnoha látek, které mohou ovlivňovat mysl, a tak je nasnadě, že ono opojení nemuselo být jen alkoholového rázu.

Téma je to široké a tento sloupek limitovaný.

Tak snad jindy a jinde o magii vína více.

Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial....................................................................................................................519 Z redakční pošty................................................................................................................................ 520 Spolkové informace Martin Půček: Integrovaná produkce po ...cáté............................................................................ 522 Informace z činnosti SV ČR.............................................................................................................. 522 Informace z Moravínu....................................................................................................................... 523 Informace z Cechu českých vinařů................................................................................................... 523 Vinařská legislativa Jan Horešovský: Význam značení vína dle původu....................................................................... 524 Vedení vinařské a vinohradnické evidence na počítači............................................................ 536 Jiří Sedlo: Pracovní skupina Víno při COPACOGECA 4. října 2006.......................................... 540 Vinohradnictví Milan Hluchý: Výsledky matení samců obalečů feromony v roce 2006.................................... 529 Pavel Pavloušek: Odrůda měsíce – Pola.......................................................................................... 537 Petr Hynek: Výkupní ceny hroznů vinaře nepřekvapily............................................................. 538 Vít Rucki: Méně známé a relativně nové odrůdy révy vinné 3. – Agni, Ariana........................541 Vinařská technologie Erich Minárik: Účinný zákvas Oenococcus oeni – predpoklad úspešnej riadenej malolaktickej fermentácie............................................................................................... 545 Užití bentonitu nejen v oblasti nápojů......................................................................................... 546 Václav Šejcar, Irena Pavelková: Vitaminy, kvasinky, kvašení........................................................ 547 Erich Minárik: Vplyv zlúčenín dusíka hrozna a muštu na arómu a buket vína........................ 548 Jan Stávek, Josef Balík, Petr Bednář, Petr Barták, Karel Lemr: Reakce antokyanů – stabilizace a změny barvy vína........................................................................................................... 550 František Bílek: Mikrobiologické zákaly v lahvích aneb o filtraci, plnění a sanitaci – část II................................................................................................................................. 552 Gastronomie Klára Kollárová, Jan Horešovský: Vinné sklo pro potěchu zraku, vůně i ducha.......................... 553 Vinařské aktivity Jana Herzánová: Den otevřených sklepů v Čejkovicích............................................................... 554 Portrét Miroslav Říha: Malovinaři z Mělníka a jeho okolí....................................................................... 544 Erik Hubáček: V Liběchově za Podešvovým tajemstvím............................................................. 555 Vinařství v zahraničí Helena a John Baker: Poznatky z vinařské cesty do Portugalska – region Beiras...................... 557 Obchod vínem Martin Křístek: Budeme v roce 2015 používat korkové zátky?................................................... 562 Vinařská historie Jan Sladký: Z vinařské historie Kyjovska...................................................................................... 564 Bogdan Trojak: VINUM III. – lisy, druháky, síra.......................................................................... 567 Zprávy z domova i ze světa.................................................................................................................570 Nabídka VO........................................................................................................................................573

520

Vinařský obzor číslo 11, ročník 99 (2006) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Ri­chard Stávek (e-mail: ri­chard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: Ing. Vác­lav Švejcar, CSc. (předseda), (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) RNDr. Zde­něk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (ma­cho­vec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Edu­ard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sed­lo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630.

Vychází měsíčně.

Cena jed­no­ho čísla je 53 Kč (včetně 5% DPH).

Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břec­lav, MediaPrint&Kappa, sou­kro­mí distributoři.

Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5% DPH) /celý ročník 454 Kč (včetně 5% DPH)/ Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3 e-mail: predplatne@abompkapa.sk tel. 02/444 588 21, 16; fax: 02/444 588 19 zelená linka: 0800 188 826 Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bí­lo­vi­ce, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 31. 10. 2006 Toto číslo vychází 6. 11. 2006 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor

®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být ko­pí­ro­vá­na či jinak dále šířena bez sou­hla­su vy­da­va­te­le. Redakce ne­od­po­ví­ dá za obsah in­zer­ce a ko­merč­ní pre­zen­ta­ce. Redakce si vyhrazuje právo na otištění pří­spěv­ků či ko­re­spon­den­ce došlých do redakce, pokud není pře­dem do­hod­nu­to ji­nak, a na jejich běžnou úpravu.

* Dne 3. 10. 2006 uspořádal Spolek přátel vína a Conneco Chemicals Slovakia přehlídku slovenských vín v Praze v Míšenské ulici. Akce se účastnilo 23 vinařských firem a 62 vzorků vína. Tato ojedinělá degustace umožnila milovníkům vína nejen poznat slovenská vína, ale i rozšířit své znalosti o slovenských výrobcích. Návštěvníci měli možnost ochutnat kromě známých odrůd i odrůdy objevující se na trhu, jako jsou Děvín, Alibernet, Neronet, Domina, Dornfelder a Nitra. Myslím, že milovníci vína byli nejedním vzorkem překvapeni a strávili příjemné chvíle u vín ze Slovenska.

Rád bych touto cestou poděkoval Spolku přátel vína a Conneco Chemicals Slovakia za tuto akci a doufám, že bude možné se setkat se slovenskými víny nejen při výstavách, přehlídkách a soutěžích, ale i na vinařském trhu.

Vladimír Hrouda, Praha

* Vážená redakce, na koštech a nebo i při jiných příležitostech jsem se občas setkal s nejednotným označováním odrůd zkratkami, např.: Neuburské – NB, Ng, Neu; Tramín červený – Tč a dokonce Tram; Hibernal – H, Hb, Hib; Svatovavřinecké – Sv, SV, Sva, Svav; Dornfelder – Dor, Do, Dorn; Chardonnay – CHA, Cha, Char.

Do sortimentu přibyly rovněž některé nové odrůdy, např. Veritas, Vrboska, Laurot aj. Prosím proto o zveřejnění seznamu správných zkratek u nás pěstovaných odrůd révy vinné.

Díky! Čtenář z Podluží Před několika lety, v době uznání velké vlny nových odrůd, tehdejší ČMVVU jednala o používaných zkratkách a možnosti jejich ujednocení s ÚKZÚZ Znojmo-Oblekovice. Vinařský zákon zná a určuje pouze synonyma, a to jen u některých odrůd, ale značení pomocí zkratek není legislativně ošetřeno. Z tehdejšího jednání mezi ČMVVU a ÚKZÚZ vyplynul seznam doporučených zkratek – viz níže.

Richard Stávek Doporučující seznam zkratek odrůd révy vinné, zapsaných ve Státní odrůdové knize (v závorkách jsou uvedena synonyma):

Moštové bílé Aurelius – Au, Auxerrois – Ax, Děvín – De, Hibernal – Hi, Chardonnay – Ch, Irsai Oliver – IO, Kerner – Ke, Lena – Le, Malverina – Mal, Muškát moravský (Mopr) – MM, Muškát Ottonel (Muscat Ottonel) – MO, Müller Thurgau (Rivaner) – MT, Neuburské (Neuburger) – Ng, Pálava – Pa,

Rulandské bílé (Pinot blanc) – RB, Rulandské šedé (Pinot gris) – RŠ, Ryzlink rýnský (Rheinriesling, Riesling) – RR, Ryzlink vlašský (Welschriesling) – RV, Sauvignon (Sauvignon blanc) – Sg, Sylvánské zelené (Sylvánské, Grüner Silvaner) – SZ, Tramín červený (Tramín, Gewürztraminer) – TČ, Veltlínské červené ranné (Malvaniser, Malvasia) – VČR, Vetlínské zelené (Gruner Veltliner) – VZ, Veritas – Ve, Vrboska – Vr Moštové modré Agni – Ag, Alibernet – Al, André – An, Ariana – Ar, Cabernet Moravia – CM, Cabernet Sauvignon – CS, Domina – Do, Dornfelder – Dr, Frankovka (Blaufränkisch, Lemberger) – Fr, Laurot – La, Merlot – Me, Modrý Portugal (Blauer Portugieser, Portugieser Blau) – MP, Neronet – Ne, Rubinet – Ru, Rulandské modré (Pinot noir) – RM, Svatovavřinecké (Saint Laurent) – Sv, Zweigeltrebe – Zw Stolní odrůdy Arkadia – Ark, Diamant – Di, Chrupka bílá – CHB, Chupka červená – CHČ, Julski biser – JB, Olšava – Ol, Pannonia Kincse – PK, Pola – Po, Vitra – Vi Podnože Amos – Am, Kober 5 BB – K 5 BB, SO–4 – SO–4, Craciunel 2 – Cr 2, Teleki 5 C – T 5 C, 125 AA – 125 AA, LE–K/1 – K1

Když budete kupovat u našich inzerentů, podpoříte také Vinařský obzor.

Děkujeme za vaši důvěru.

Redakce

Vinařský obzor (11/2006)

521

522

Integrovaná produkce po ...cáté Informace Vinobraní skončilo a další kvalitní ročník je ve sklepě. Cukernatost dosahovala velkých výšin, ale množství již zcela určitě neodpovídalo původním představám. Je vidět, že loňská zima si s námi zahrála. V normální ekonomice by nízký výnos měl zcela jistě vliv na výrazně vyšší cenu hroznů.

U nás tomu tak bylo jen částečně a v mnoha případech velmi zvláštně. Že by bylo něco shnilého ve státě dánském? Nebo snad shnilejšího ve státě veledánském? V každém případě však cena hroznů není v letošním roce ten zásadní problém. Naopak množství ano. Jestliže počítáme dlouhodobý výnos ve výši 5,8 t/ha, tak v letošním roce bude rozhodně nižší minimálně o 30 %, ne-li o více. Rozhodně jsou lokality v ČR, kde si bečky na své zvlhčení ještě počkají.

Vzpomeňme však letmo průběh tohoto ročníku. Zimní mrazy klesající místně přes až pod –25 °C a následná nekonečná zima končící v polovině dubna. Réva rašila až v jeho samotném konci. Toto období bylo pro mnohé překvapením, neboť se množství vyrašených oček zdálo velmi nadějné. Následovala perioda velmi teplého počasí, kdy jsme se nestačili podivovat nad rychlostí narůstání letorostů. Květ révy byl v optimálním termínu, avšak s tak rychlým průběhem asi 4 dnů, že některé květy ani nestačily být opyleny, a důsledkem toho došlo na řadě lokalit ke sprchnutí květenství. Po odkvětu nastalo rychlé narůstání bobulí a vlivem horkých letních dnů réva předběhla dlouhodobý průměr. Srpen pak přinesl poměrně chladné a mírně deštivé počasí, které zajistilo normální průběh sklizně od poloviny září. Následný průběh počasí v září a říjnu byl nad očekávání výborný. Cukernatosti dosahovaly již od září velkých výšin, ovšem množstvím byl zklamán téměř každý. I ty černé odhady snížení sklizně v průměru o 20 % se ukázaly jako nepravdivé a dovolím si výše zmiňovaný propad jen zopakovat. Nyní již stačí jen otázka, jaké bude to letošní víno? To bych nechal k hodnocení na některé z příštích čísel. Z prvních degustací se však rozhodně shodneme nad velmi pěknou aromatickou skladbou a svěží kyselinou.

Chtěl bych se zde také pozastavit nad průběhem projednávání nového programu rozvoje venkova (EAFRD), který je nyní ve schvalovacím procesu v Bruselu. V průběhu tohoto roku proběhla nesčetná množství jednání jak s jednotlivými úředníky, tak také s hlavními představiteli MZe. Výsledkem všech jednání mělo být zajištění obdobných podmínek podpor v systému integrované produkce hroznů, tak jako je mají v sousedním Rakousku, tedy nejbližším konkurentovi ve vinařství. Vláda jej projednala tak, že sazba na 1 ha integrované produkce činí cca 15 100 Kč. Srovnáme-li sazby s kolegy v Rakousku, tak je pravdou, že tito mají o něco méně, tedy 400 €/ha, ale druhým dechem je nutno dodat, že mají další doplatky v závislosti na svažitostech pozemků jako protierozní opatření. Bereme-li v úvahu pozemek 0–25 %, tak se jedná o částku 125 €/ha. Vezmeme-li svažitost 25–40 %, tak se jedná o dalších 300 €/ha. Na pozemky se svažitostí nad 50 % mají možnost získat dalších 500 €/ha, tedy maximální možnou částku. Každý si jistě spočítá, kolik to je dohromady. Nemůžu se tedy ztotožnit s tímto postupem a návrhem a stejně tak se nemůžu ztotožnit s další skutečností. Tedy možnosti přechodu ze stávajícího systému (HRDP) na nový (EAFRD), a to i tím, že by v letošním roce neskončilo smluvně vázané pětileté období. Celou dobu nám bylo úředníky SZIFu sdělováno, že nebude možný přechod z jednoho programu na druhý před uplynutím 5 let. Jinak řečeno, ten, kdo se do systému přihlásil od roku např. 2005, bude muset dodržovat podmínky do roku 2009. Podíváme-li se do rakouského programu (ÖPUL 2007), vidíme různé varianty možného pokračování. Jednak možnost zachování stávajících podmínek, tedy financování dle současných pravidel, nebo předčasné ukončení a smluvní vazbu na další období v rámci již nového programu, a nebo klasické ukončení pětileté smlouvy v termínu a přihlášení se k novému programu. Zde jednoznačně vidíme rozdíl úředníků, kteří pracují ve prospěch zemědělců, a úředníků pracujících proti zájmům zemědělců. Zkrátka rakouský úředník si poradil po svém. Potřebujeme si platit takové osoby, které nehájí naše zájmy, ba naopak se snaží zajistit zemědělcům co nejméně finančních prostředků? Připadá mi to, že jsou odměňováni určitým pobídkovým způsobem, kdy čím víc korun ČR do Bruselu vrátí, tím lepší je jejich ohodnocení. Stejně tak nedokážu pochopit fakt, že se jedná o prostředky z 80 % hrazené ze strany Bruselu a jen zbývajících 20 % hradí náš stát. Doslova se tedy jedná o zanedbatelnou částku ze státního rozpočtu.

Nevidím zde jeden jediný důvod, proč bychom měli mít jiné podmínky. Svaz vinařů České republiky bude i nadále požadovat navýšení financí na obdobnou úroveň, neboť podnikání v tomto systému svázaném dotacemi není možné v případě, že si všichni nejsou rovni. Stejně tak bude požadovat obdobné technické podmínky provádění tohoto opatření. Vždyť vezmeme-li paradoxní situaci, kdy „hraniční čára“ ve Valticích–Schrattenbergu činí rozdíl několika tisíců korun a technologie hospodaření a výše nákladů je stejná, tak si opravdu každý musí připadat jako u nás v Kocourkově.

Martin Půček, tajemník SV ČR

ze SV ČR

n Odpoledne 21. 9. 2006 se uskutečnila ve Velkých Bílovicích komoditní rada pro víno při AK ČR. Protože šlo o první jednání, byly zvoleny orgány a hlavním bodem bylo projednání reformy trhu s vínem v EU. Komoditní rada podpořila stanovisko SV ČR k reformě. n V pátek 22. 9. jednala Správní rada NVC ve Valticích. K nejdůležitějším bodům programu patřila příprava na příští ročník Salonu vín. n V neděli 24. 9. se šéfredaktor VO účastnil prohlídky sortimentu vzorných vinic Ing. Malíka z Čejče. Podrobnosti uvnitř tohoto čísla. n 25. 9. 2006 proběhlo jednání redakční rady Vinařského obzoru. Byla projednány došlé příspěvky a hodnocena poslední vydaná čísla. V nástinu se též hovořilo o programu oslav výročí 100 let od vyjití prvního čísla Vinařského obzoru (24. ledna 1907). n 3. 10. jednal šéfredaktor VO v Broumově se zástupci firmy Hobra–Školník o pokračování spolupráce. n Ve středu 4. 10. se předseda Svazu zúčastnil celodenního jednání pracovní skupiny pro víno při COPA/COGECA v Bruselu. Jediným tématem byla reforma trhu s vínem, podrobnosti jsou uvnitř tohoto čísla. V polední přestávce se sešel s vedoucím úseku zemědělství a životního prostředí Stálého zastoupení Ing. Jiřím Šírem. Jednali o stanoviscích Svazu vinařů ČR, komoditní rady pro víno při AK ČR, AREV a C/C k reformě trhu s vínem. n V pátek 6. 10. byl předseda SV ČR přítomen jednání Vědecké rady ZF MZLU v Lednici. Proběhlo habitilační řízení Dr. Ing. D. Wilhelmové a byla otevřena diskuze k novému magisterskému studiu „Management a marketing produkce hroznů a vína“, ve které se bude do prosince tohoto roku pokračovat. n 10. 10. 2006 se zástupci SV ČR účastnili dalšího jednání společně s ovocnáři, zelináři a chmelaři v sídle České pojišťovny ve věci aktualizace produktu pojištění speciálních kultur. Následně ve dvoudenní exkurzi navštívili vinařský podnik v německém Bergtheimu u Würzburgu, kde shlédli mechanizovanou sklizeň minimálně řezaných vinic a načerpali další poznatky v rámci této technologie pěstování révy vinné. Cukernatost sklizených hroznů odrůdy Bacchus byla v době návštěvy 115° Oe (27° NM). n 13. 10. 2006 se předseda s tajemníkem účastnili semináře pořádaného ve valtickém Národním vinařském centru, kde se problematikou reformy společné organizace trhu s vínem v EU zabýval vedoucí úseku zemědělství a životního prostředí Stálého zastoupení ČR v Bruselu Ing. Jiří Šír, ředitelka odboru

Vinařský obzor (11/2006)

rostlinných komodit MZe Ing. Eva Divišová a vedoucí oddělení pro víno MZe Ing. Antonín Králíček. V následné diskuzi byly objasněny některé postoje MZe i SV ČR. n V úterý 17. 10. 2006 zasedala v Brně Rada Vinařského fondu. K hlavním bodům jednání patřilo projednání závěrů kontroly výsadeb vinic z let 2003 a 2004, kontroly plateb odvodů do VF, návrh rozdělení finančních podpor v roce 2007 a příprava k vyhlášení okruhů podpor projektů pro začátek roku 2007.

n 18. 10. 2006 se tajemník účastnil jednání výboru české vědecké zahradnické společnosti při ZF MZLU v Lednici. Na programu jednání byla příprava valné hromady a informace o připravovaných konferencích. Následně se předseda s tajemníkem účastnili prezentace moravských a českých vinařů na Slovensku. Prezentace s podporou Vinařského fondu proběhla v důstojných prostorách bratislavské Reduty za účasti 33 moravských a českých vinařských podniků. Zahájení se účastnil mimo jiné významné hosty také vel-

523

vyslanec České republiky JUDr. Vladimír Galuška a prof. Vilém Kraus. n Ve čtvrtek 19. 10. 2006 předseda s tajemníkem SV ČR jednali v Brně se zástupci MZe, ÚKZÚZ, SZPI a firmy CCV o nových formulářích hlášení podle vinařského zákona pro rok 2007 a další roky. SV ČR požadoval zjednodušení podle rakouského vzoru. S návrhem všichni zúčastnění souhlasili, MZe prověří reálné možnosti.

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice Zápis z výborové schůze MORAVÍNU ze dne 5. října 2006 1. Kontrola zápisu z minulé schůze – projednání návrhu odborných akcí a řešení dalších aktivit výboru a svazu je hlavním programem i tohoto jednání.

2. Projednání: a) jak dál v MORAVÍNU... – výbor navázal na předchozí jednání a po dalším projednání této problematiky bylo schváleno, že Ing. Otáhalovi bude prodloužen pracovní poměr o 1 měsíc do 31. 12. 2006. Funkci výkonného pracovníka převezme pak od 1. ledna 2007 p. Vladimíra Seidlová. Ing. Otáhal zajistí organizačně i fyzicky podzimní semináře a pomůže při zajišťování lednových seminářů – na dalším výboru bude projednán odborný program lednových seminářů a organizační zajištění. V jednání je také umístění kanceláře (smlouva o pronájmu kanceláře v areálu NVC na valtickém zámku vyprší 31. 12. 2006).

Výbor rozhodl, že: – valná hromada MORAVÍNU se uskuteční 12. ledna 2007 v sále Novostavby na SViŠ ve Valticích s obvyklým programem – vinohradnický seminář bude v areálu PATRIA Kobylí 29.–30. ledna 2007 – vinařský seminář bude v areálu PATRIA Kobylí 31. ledna – 1. února 2007 b) organizační zajištění konkrétních akcí

pro získání podpory z VF – Ing. Otáhal informoval výbor o přípravě podzimních seminářů, po krátké diskuzi byl odborný program schválen a Ing. Otáhal byl pověřen organizací těchto seminářů – program viz přílohu c) návrh na nový výbor – volby na VH 2007 – výbor rozhodl, že na příštím výboru bude jednáno se stávajícími členy výboru a bude sestaven návrh kandidátky nového výboru.

3. Ekonomické a organizační informace: ekonomická situace – v pokladně je 8 000 Kč, na účtu je 16 304 Kč; očekáváme na podzim dotaci od MZe ČR ve výši cca 50 000 Kč – činnost místopředsedy v mezidobí: – 25. srpna účast na semináři „Moderní postupy při výrobě vína“ – 5. září účast na konferenci ve Znojmě – 7. září účast na jednání předsednictva SV ČR – 14. září účast na semináři o novele vinařského zákona a novinkách u SZPI v Čejkovicích – dále byly průběžně vyřizovány běžné záležitosti svazu, styk s členy svazu a ostatními zájemci prostřednictvím telefonu a e-mailu 4. Diskuze a náměty členů výboru – členové výboru diskutovali o problémech svazu průběžně během jednání výboru, a tak další námět již nebyl zaznamenán.

5. Schválení nových členů: žádná přihláška.

Zapsal Ing. Jan Otáhal, CSc.

Informace z Cechu českých vinařů Nominační výstava českých vín v Kutné Hoře Cech českých vinařů a Vinné sklepy Kutná Hora byly pořadateli největší a nejprestižnější soutěžní výstavy vín z vinařské oblasti Čechy.

Výstava je to putovní a zároveň nominační pro Salon vín ČR. Pro Kutnou Horu, kutnohorské vinaře i zdejší milovníky vína je to velké ocenění.

Výstava českých vín se uskutečnila v Kutné Hoře poprvé. Dne 30. srpna se v Klášteře svatých Voršilek sešlo dvanáct profesionálních degustátorů, aby ohodnotili ve dvou komisích pod vedením

p. Podrábského a p. Kupsy všech sto soutěžních vín od dvaceti čtyř vinařských subjektů stobodovou škálou Mezinárodní unie enologů. Souběžně hodnotily i dvě laické komise pod odborným dohledem zkušených vinařů p. Šuhájka a p. Kušiny. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskutečnilo 22. září ve Vlašském dvoře a 23. září při příležitosti 14. ročníku Svatováclavských slavností ochutnala soutěžní vína včetně Championa výstavy nejširší veřejnost. Celkem bylo uděleno šestnáct Zlatých medailí a čtrnáct Stříbrných diplomů.

Championem se stalo víno Kerner 2005 botritický výběr vinaře Bc. Luďka Vondráka z Mělníka.

Pohár za nejlepší červené víno získalo Zámecké vinařství Roudnice nad Labem za víno Svatovavřinecké 2003 jakostní barrique a ocenění za nejlepší kolekci vín po zásluze Žernosecké vinařství, s. r. o., Velké Žernoseky. Mezi soutěžními víny byla i vína z Kutné Hory a tři zlaté medaile, které obdržela, jsou pro zdejší vinaře velikým úspěchem. Zájemce o podrobnější informace o akci a výsledky odkazujeme na www.vinokutnahora. cz.

Stanislav Rudolfský

524

Význam označení vína dle původu (aneb také VOC hezky česky) Jan Horešovský, Spolek přátel vín Míšenská, Praha

Označování zemědělských výrobků, ať už přírodních nebo zpracovaných, které čerpají svou autenticitu a typičnost z místa původu, má v některých zemích světa hlubokou tradici. Obzvláště u vín jižních evropských zemí (Itálie, Francie, Španělsko, Portugalsko) je tento systém známý, propracovaný a rozvinutý, což je nesporně způsobeno jak bohatostí tohoto produktu, tak celkovou oblibou vína jako alkoholického nápoje. Víno je v různých zemích ekonomicky různě důležitou komoditou, nicméně nejen ekonomický význam značení vín (založený na garanci důvěrného spojení vína a terroiru) si uvědomuje stále více jak Evropská unie, tak i některé státy, které dosud měly zaveden úplně odlišný způsob třídění a označování vín. Mezi takovými státy je i Česká republika, ale např. i Slovensko. Obě tyto země v nedávné minulosti nezávisle na sobě učinily vlastní legislativní pokus o zavedení kategorizace vín dle původu jako alternativu k stávajícímu třídění dle odrůd a cukernatosti moštu. Právní úpravy těchto zemí jsou však ve srovnání s vyspělými státy triviální, naprosto primitivní a zcela nefunkční. U nás je příslušná právní úprava účinná již od r. 2004 v podobě jediného stručného ustanovení vinařského zákona, který zavádí tzv. vína originální certifikace (VOC). Jak ovšem víme, žádné víno originální certifikace na trhu zatím nemáme. Proč je v České republice prakticky nemožné vyrobit a takto označit jakékoli víno, se pokusím vysvětlit v závěru tohoto textu, musím se však nejprve trochu zabývat tím, jak to funguje ve vinařsky vyspělých zemích.

Ochrana původu a značení vín ve Francii Začněme Francií, neboť ta má určitě nejznámější a také nejrozvinutější systém znače-

ní produktů dle původu – známé značení AOC (Apellation d’Origine Controlée). Výrobky, které se ucházejí o označení AOC (nejde jen o vína, ale též o sýry i jiné mléčné výrobky, ovoce atd.), se musejí podrobit procesu schválení zvláštní, k tomuto účelu zřízenou institucí, tzv.

INAO (Institut National des Appellations d’Origine), jakož i náročným analytickým a organoleptickým zkouškám. Systém je založen jako stále se vyvíjející organismus, v němž neustále vznikají nová AOC, stará mohou zanikat, a kdy mechanismus jejich vzniku zajišťuje garantovanou vysokou kvalitativní úroveň takto označených produktů.

Historie vzniku AOC Francouzský systém označování produktů dle místa původu nebyl stvořen uměle, má hluboké historické důvody. Pro pochopení významu tohoto způsobu označování vín pro vinařství jako obor lidské činnosti je dobré si historický vývoj francouzského AOC alespoň stručně zrekapitulovat a uvědomit. Proces schvalování nových výrobků s nárokem na označení AOC se ve Francii tříbil velmi dlouho, jde o vývoj po staletí. Muselo se čekat až na konec 19. století, kdy se úpravou pravidel pod vlivem stále intenzivnějšího rozvoje domácího i zahraničního obchodu (a především po takřka kompletní destrukci vinic phylloxerou v roce 1870), začala zaobírat i politická síla. Nejprve byly zákonem v r. 1905 vymezeny oblasti, u nichž bylo možno označovat zemědělské výrobky z nich vzešlé dle původu. Tento krok stále ještě nepomohl vyřešit tehdejší krizi vinařství: zavedený systém totiž neobsahoval žádné podmínky určující kvalitu a nebyl vypracován ani mechanismus, jak odolat nejrůznějším tlakům, a tedy zavádění účelových deformit systému. Z těchto důvodů ve Francii v r. 1911 a 1913 proběhly dokonce vinařské vzpoury. V reakci na nefunkčnost systému byly úkolem vymezování oblastí s označením původu pověřeny soudy, které měly určovat povolené „místní, spolehlivé a stá-

lé prostředky“. Tento krok byl ovšem rovněž neúspěšný. Celá vinařská Francie se pochopitelně vydala k soudu, kde se příslušné procedury staly nepřijatelně dlouhými, a než justice o dané otázce rozhodla, panovala v dané věci nejistota a zmatek. Rozhodnutí soudů se navíc inspirovala náhodnými vnuknutími soudců, a jejich nápady byly často velmi odlišné od stanovisek expertů. Omyly se tedy hromadily a majíce podobu rozhodnutí soudu, tedy fakticky podobu zákona, nemohly být nijak modifikovány. I tento způsob vymezování apelací tedy selhal.

Teprve po další, hlubší vinařské krizi v r. 1935, se zrodily a byly zakotveny apelace kontrolovaného původu (AOC), jak je známe dnes, které v sobě spojují řešení administrativních, právních a profesních aspektů celé problematiky.

Apelace kontrolovaného původu se od té doby jednoznačně odlišují právě na základě původu a produkt, který je využívá, musí nést typické zděděné charakteristiky vytvořené vlivem přírodních i lidských faktorů dané oblasti.

Pro úplnost historického exkurzu ještě dodávám, že v r. 1990 došlo ve Francii k rozšíření AOC na mlékárenské a zemědělsko-potravinářské výrobky. Ekonomický úspěch AOC vín a pálenek od roku 1935 totiž podnítil legislativu ke snaze rozšířit kompetence INAO na souhrn zemědělských a potravinářských přírodních nebo zpracovaných produktů. To nyní, kdy se uvnitř Evropské unie začíná debatovat o budoucnosti a rozvoji venkovských oblastí a regionů a o zhodnocování jejich produktů, pochopitelně nabývá na významu.

Cíl a účel označování AOC Francie tedy přirozeně investovala do dobrého jména svých producentů a jejich produktů nemalé úsilí, vyčlenila významné administrativní prostředky na zajištění a udržení těchto hodnot cestou zavedení sofistikovaného systému apelací. Jde v zásadě o přísná, naprosto funkční pravidla, spolehlivý systém kontroly a značení výrobků. Smysl těchto opatření je jas-

Vinařský obzor (11/2006)

ný: zavést srozumitelný systém orientace v široké škále produktů, kde cílem je především jejich kvalitativní stabilizace, profilace, a to nejdůležitější: prestiž a hladký odbyt. Dosahováno je toho cestou integrace prostředků v jednotlivých regionech, podporou nejlepších produktů a omezením tříštění sil v rámci konkurenčního boje uvnitř regionu, soustředěním se na hlavní produkční výhody regionu a potlačením neefektivních výrob. Tohoto jednoznačného cíle bylo popsanou cestou dosaženo a účel byl plněn. Ovšem, zároveň má dle mého názoru tento systém jako jediný i určitou nevýhodu, a to právě v tom záměrném přispění k omezení mnohosti. Je to ovšem daň, kterou Francie dobrovolně zaplatila za svůj jinak zjevný věhlas v oblasti vinařství, což je rozhodující.

Mechanismy a nástroje fungování systému AOC Význam a rozsah důležitosti, který Francie přikládá systému označování AOC, vyplývá v celé šíři z podoby fungování příslušných institucí a ze způsobu, jak jsou právně zakotveny. Proces navrhování a schvalování apelací je velmi zajímavý, inspirativní a určitě se k němu vrátím v nějakém dalším příspěvku. Zatím postačí konstatovat, že zákonem bylo uznávání AOC vloženo do rukou veřejného ústavu – INAO. Všimněme si tedy, že Francie zavedla důležitý mezistupeň mezi výrobci a státem, což je základním prvkem vyspělého apelačního systému.

Národní Institut pro určení původu – INAO (Institut National des Appellations d’Origine) je veřejný administrativní ústav fungující pod kuratelou francouzského ministerstva zemědělství. Funguje s rozpočtem 19 milionů euro, které pocházejí převážně z ministerských dotací a částečně z jiných příspěvků. INAO (cca 250 spolupracovníků v celé Francii) pomáhá výrobcům, kteří se zároveň účastní jejího chodu. Centrální středisko v Paříži a 26 poboček umístěných v srdcích geografických oblastí určeného původu usměrňují kroky nových žadatelů, připravují práci pro odborné komise a experty na delimitaci apelací, kontrolují dodržo-

vání podmínek výroby a celkový průběh žádostí o udělení práva označení AOC. Určení agenti pak zajišťují přípravu a exekuci usnesení orgánů INAO, aplikují tedy příslušná rozhodnutí. Pobočky jsou řízeny ředitelem, jmenovaným rozhodnutím ministra zemědělství. Ředitel INAO zajištuje provoz ústavu.

Národní výbor (Comité National) je usnášeníschopný orgán INAO, sněm s oprávněním hlasovat, který po složitém a náročném (několikaletém, až 10 let trvajícím) procesu, uznává zrození AOC a předkládá příslušným ministrům návrhy jejich ustanovení, které tito mohou buď přijmout, nebo odmítnout (je pozoruhodné, že takováto pravomoc není nikde jinde ve francouzském administrativním systému přítomna). Členové komise sestávají z profesionálních i dobrovolných odborníků.

Stálá rada (Conseil permanent) je orgán, který sestává z 24 členů a udržuje politiku INAO, obzvláště rozhoduje o ustavení rozpočtu a také zajišťuje povědomí a obranu pojetí určení původu (AO – Appellation d´Origine). Jeho odborní členové jsou vybráni z národních výborů, mezi nimi figurují jejich předsedové. Jsou nominováni na dva roky a president výboru se pravidelně mění.

Určení původu (AO) je hromadné právo a je založeno na silném zájmu výrobců. Toto právo je aplikováno prostřednictvím Sdružení na obranu AOC, které jedná s INAO o uznání apelací, o definici charakteristik produktu apelace, o podmínkách výroby a o způsobech kontroly procesů výroby, kteréžto charakteristiky mají kořeny ve zvycích daného regionu. V duchu zákona z roku 1935 totiž apelace spočívá na dobrovolnosti a disciplíně odborníků a na jejich silném a zodpovědném sdružení. Sdružení na obranu AOC je povinné a tvoří osu celého systému, je evolučním nástrojem AOC a také privilegovaným, neobejitelným a nepostradatelným mluvčím a prostředníkem mezi výrobci a INAO. Označování vín v Rakousku Ještě než se pustíme do úvah, jak se se značením vín dle místa původu vyrovnává Ev-

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

525

ropská unie i Česká republika, dovolím si exkurz do sousedního Rakouska, jako prototypu systému, který je pro nás patrně nejzajímavější inspirací, neboť zahrnuje oba, tradiční způsoby značení vín a má za sebou obdobný vývoj v této oblasti. Historicky se rakouský vinařský průmysl vždy orientoval na původ vína. Teprve v 50. letech minulého století Rakousko přešlo na německý model, který klasifikuje víno s ohledem na odrůdu a kvalitu hroznů vyplývající z obsahu cukru v moštu. Před šesti lety byla v Rakousku zahájena diskuze a práce na legislativních změnách s důrazem zaměřeným znovu na geografický původ, a tedy na návrat k myšlenkám historicky původního systému. A důvod té změny? Tlak plynoucí z národní i mezinárodní konkurence na trhu, kde mohou uspět jen vína s maximálně efektivní podporou odbytu a upevňování věhlasu. I v Rakousku tedy vznikl funkční systém založený na této myšlence. Byl zaveden systém geografického určení (DAC – zkratka pro Districtus Austriae Controllatus). Rozmanitost rakouské vinařské krajiny, která je (stejně jako u nás) charakterizována mnoha malými vinařskými regiony, širokou nabídkou odrůd (z nichž některé jsou ve světě zcela neznámé), velkým množstvím kvalitativních úrovní a především širokou nabídkou různých typů vín v jedné a té samé vinařské oblasti, dělá z rakouských vín náročnou komoditu nejen v exportu, ale i na domácím trhu, kde se v široké nabídce dobře orientují pouze vinařští experti (tato situace je stejná i u nás). Systém označování vín dle geografického původu spojený s jasně definovanou chutí těchto vín slibuje přesnější informaci pro konzumenta s cílem ulehčit rozhodování při nákupu. Díky modelu DAC je dnes možné charakterizovat regionálně typický a jasně definovaný styl vína produkovaný různými vinaři. Pro tuto výhodu se v Rakousku očekává dvojnásobné zvýšení vývozu lahvových vín. Rakousko tak vstupuje do marketingově zavedeného systému klasických vinařských zemí, jako je DOC v Itálii, AOC ve Francii a DO ve Španělsku, ve kterých se regionální názvy stávají značkou (Chianti, Rioja, Chablis) a kde odrůda je až na druhém místě.

290,(vã. 5% DPH)

(Autor prof. Otto Schätzel, pfieklad prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

526

Odrůdy totiž jsou, jak se ukázalo, nahraditelné, původ však nikoli.

Charakter DAC definují vinařské výbory V Rakousku tedy byla zvolena cesta, která je nepochybně vhodnou inspirací i pro Českou republiku: Rakousko se rozhodlo zavést druhý, paralelní způsob značení vín. Jde tedy o účelovou aplikaci odlišného systému značení. Inspirace Francií není náhodná a obdobně jako ve Francii existuje i zde mezistupeň mezi producenty vína a státem. Kvůli vytvoření DAC systému byly v Rakousku založeny Regionální vinařské výbory a jeden Národní vinařský výbor, který slouží jako administrativní filtr mezi usneseními regionálních vinařských výborů a Federálním ministerstvem zemědělství, lesů, prostředí a vody. K detailům procesu vzniku jednotlivých apelací v Rakousku i ve Francii se můžeme vrátit příště, neboť jde o mimořádně inspirativní systémy a informace.

Zmíněné výbory dostaly velkou odpovědnost vytvořit marketingové a produktové strategie s hlavním cílem formovat jasnou definici regionálního image a s ním spojené geograficky určené víno, které bude propagováno pod jménem definované vinařské oblasti s označením DAC. Výbory jsou interprofesionální, složené z reprezentantů hlavních odvětví vinařského průmyslu v daném regionu. Zastoupeny jsou nejen zájmy obchodníků, vinohradníků a vinařských podniků, ale také malovinařů, správců vinařských stezek atd. Složení členů regionálních vinařských výborů musí za každou cenu odrážet specifické rysy dané lokální části. To znamená, že počet členů vinařského průmyslu regionálního výboru musí být vyvážený s objemem aktuálně obchodovaného vína. Stejně tak se musí pracovat i s počtem vinohradníků, vinařů, obchodníků atd. Regionální vinařské výbory hrají nejdůležitější roli v rozhodovacím procesu a pracují zcela autonomně. Pouze rozhodnutí, která mají právní dopady, vyžadují svolení Národního vinařského výboru. Protože rozvíjet svůj potenciál je pro každý kraj životně nezbytné, mají všichni kompetentní členové vinařského odvětví povinnost účastnit se činnosti v regionálních výborech.

První rakouské DAC je na trhu teprve krátce. Více než 500 vinařů z největší rakouské vinařské oblasti sousedící s Vídní vyrábí vína s geografickým určením „Weinviertel DAC“. Všechna tato vína jsou vyrobena z autochtonní odrůdy Veltlínské zelené, která se pěstuje přibližně na polovině plochy vinic tohoto kraje. Vína musejí splňovat zákonné podmínky pro jakostní vína a navíc procházejí přísnou senzorickou kontrolou. Touto cestou je možné dosáhnout vysoké kvality a také splnit představy o přesně určeném regionálním a odrůdovém charakteru.

Weinviertel je tedy průkopník DAC a může slou-

žit jako model. Další vinařskou oblastí, která se chce do systému DAC zapojit, je Burgenland.

Zatím není jasné, jestli to bude obsáhlé a různorodé DAC s různými senzorickými typy vín, nebo jedno DAC s mnoha podoblastmi, z nichž každá bude mít svůj jasný styl. V druhém případě by se Burgenland stal velkou geograficky určenou oblastí, která by označovala všechny jakostní vína z regionu s upřesněním podoblasti jen na těch konkrétních vínech, která by chuťově odpovídala vymezenému charakteru dané podoblasti. Okolo tohoto problému probíhají neustále prudké diskuse ve všech vinařských regionech (obdobné otazníky, jaké vznikají v Rakousku u Burenlandu, tvoří u nás otázka plánovaného založení VOC Morava či případného VOC Čechy, které by mělo ze stejných důvodů podléhat široké a hlavně důkladné diskusi, např. veřejným předložením koncepce).

Evropský pohled na ochranu regionálních produktů Jedním z bezesporu největších problémů Evropy v oblasti vína je jeho nadprodukce, tedy nedostatečný odbyt. Tento problém i přes opatření přetrvává a EU se rozhodla přehodnotit svou politiku a regulační nástroje a v současnosti analyzuje situaci, aby zvolila optimální opatření v rámci tzv. společné zemědělské politiky a tzv. společné organizace trhu s vínem.

Stávající praxe destilace přebytečných stolních, ale i jakostních vín je diskutabilní a zřejmě neefektivní, neboť neřeší podstatu problému. Ve hře o budoucnost je i varianta absolutní deregulace a ponechání vývoje tržním principům, nebo částečná deregulace. Je však třeba si uvědomit, že EU je vedoucím producentem, spo-

třebitelem, vývozcem a dovozcem vína. Jakost evropského vína je přitom uznávána po celém světě, což je zásluhou staletí kvalitního vinařství členských států. Regulované (tj. nejen omezované, ale i podporované) vinohradnictví v Evropě vytváří hodnotnou a kulturní krajinu a umožňuje výnosné využívání půdy, která by jinak možná zůstala opuštěna – což jsou přínosy pro životní prostředí a infrastrukturu v regionech. Odvětví vína v EU tedy představuje důležitý obor s komplexním, nikoli jen s ekonomickým dopadem a není jednoduché zvolit správná opatření.

Označování vín etiketou hraje důležitou úlohu a změny v této oblasti jsou zřejmě nebytné. Nepřehledný způsob označování evropských vín etiketami je výsledkem složitého právního systému jednotlivých zemí sestávajícího ze směsice právních nástrojů, které rozdílně upravují různé druhy vín a některé údaje o nich v závislosti na výrobku. Faktem také je, že v posledních desetiletích došlo k nárůstu počtu jakostních vín a stolních vín se zeměpisným označením, což vede k dezorientaci spotřebitelů ve světě, oslabuje politiku zeměpisného označování v EU a přispívá ke zhoršování situace na trhu.

Nečlenské země EU často kritizují evropskou politiku označování vín, pokud jde o prodejní název, používání nepovinných označení, ochranu tvarů lahví, a kritizují i politiku týkající se používání tradičních výrazů. To jsou pro orgány EU inspirativní podněty a v této souvislosti by měl plánovaný přezkum pravidel označování vína etiketami brát v úvahu dopad dovozu ze třetích zemí a více zohledňovat mezinárodní závazky Evropského společenství. Nezávislá analýza naznačuje, že vhodná liberalizace enologických postupů v souladu s pravidly Mezinárodního úřadu pro révu a víno (OIV) a označování vína etiketami více zaměřené na spotřebitele by umožnily producentům vína v EU rozšíření odbytišť a stejně tak i zlepšení marketingu, čímž by se zvýšila jejich konkurenceschopnost na světových trzích a snížila strukturální nerovnováha. Znamená to tedy konec chráněných apelací, nebo naopak jejich rozvoj?

Je jasné, že jednotný, srozumitelný a jednoduchý systém značení je nejpřehlednější a vede k nejlepším výsledkům. Mohlo by se zdát, že stávající duální systém označování (zavedený nyní např. v Rakousku) je spíše komplikující. Přesto označování vín dále zřejmě půjde touto cestou, tj. upevněním dvou tříd vín v právních systémech členských zemí: víno bez zeměpisného označení a víno se zeměpisným ozna-

Vinařský obzor (11/2006)

čením. Vína se zeměpisným označením by se dále dělila na vína s chráněným zeměpisným označením a na vína s chráněným označením původu. Proto bude muset být v členských státech EU zdůrazněna potřeba důsledného zavádění registrace a ochrany zeměpisných označení. EU proto hodlá potvrdit, přizpůsobit, propagovat a rozšířit koncepci označování jakostních vín dle zeměpisného původu (jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí) po celém světě.

EU také hodlá jako nezbytnou součást fungujícího systému rozšířit úlohu tzv. mezioborových organizací (typu francouzské INAO), aby tyto instituce mohly kontrolovat a řídit jakost vína vyrobeného na jejich územích.

V rámci koncepce reformy politiky EU týkající se vína je tedy navrhována úprava předpisů pro označování vína etiketami vytvořením jednotného právního rámce vztahujícího se na veškeré druhy vína a náležitosti s nimi související.

Tento rámec by byl přizpůsoben jednoznačným potřebám spotřebitelů a lépe by se shodoval s politikou jakosti vína. Šlo by o odstranění rozdílů mezi pravidly označování vína se zeměpisným označením a bez zeměpisného označení, především usnadněním označování názvu odrůdy a ročníku sklizně na vínech bez zeměpisného označení, aby producenti vína z EU mohli uvádět na trh vína typu „Nového světa“ (tj. jediná odrůda révy), a zajistili si tak rovné podmínky se zahraniční konkurencí. Šlo by též o zachování a zlepšení systému tradičních výrazů, o přizpůsobení politiky ochranných známek, o změnu jazykových pravidel v odvětví vína pro zajištění větší pružnosti používání jazyků, o zajištění ochrany zdraví a spotřebitele a informování spotřebitelů o zdravotních aspektech, o poskytnutí veškerých informací o původu výrobku spotřebiteli prostřednictvím příslušných pravidel pro označování vína etiketami pro zajištění zpětné vysledovatelnosti a o umožnění poskytování informací o ekologických aspektech produkčních postupů spotřebitelům. Česká republika a VOC Jak jsem naznačil, naše pozice je obdobná situaci, v jaké se nacházelo ještě před několika lety Rakousko. Rakousko však, jak víme, si mnohem více váží svých vinařů, alespoň pokud jde o systém podpory prodeje vín. Kolikrát už každý z nás zůstal závistivě stát uprostřed nějaké naší tradiční expozice (např. Víno a destiláty) s pohledem na evidentně dotovanou, obří a svítící prezentaci rakouských vín? Rakousko si mnohem více (a dříve) uvědomilo, že jako relativ-

ně malá země nemůže nabídnout světu mnoho, o to více si však zjevně cení svých světově uplatnitelných hodnot. A mezi ně patří i umění jeho vinařů produkujících v relativně zajímavém geografickém prostoru kvalitní vína. Ze soutěží a z jiných příležitostí, které se nám všem občas nabízí, jsme již poznali, jaké skvosty zvládnou vyrobit rakouští vinaři, ale také víme, že začasté dokážeme stejně dobré věci i my. Máme obdobnou dispozici, nejen tu geografickou, máme i srovnatelnou roztříštěnost v zastoupení odrůd a z rozmanitého množství poloh generujeme vína s velkým rozptylem kvality. V duchu předchozích úvah se tedy nabízí nápad zavést systém značení vín podle místa původu.

Víno originální certifikace (VOC) V r. 2004 zavedl zákon č. 321/2004 Sb. novou kategorii vín, tak zvaná Vína Originální Certifikace („VOC“ – v původním návrhu šlo o zkratku označení Vína Ohodnocená Cechem). Tuto úpravu považuji z hlediska smyslu zavedení značení vín dle místa původu za zcela nefunkční a neaplikovatelnou, neboť jednak zcela postrádá základní prvky vyspělých apelačních systémů a jednak nemůže být dosaženo účelu a smyslu úpravy. VOC je v současnosti koncipováno tak, že producenti vína v regionech, kteří mají zájem označovat svá vína jako VOC, založí občanské sdružení a toto sdružení požádá MZe o udělení povolení přiznávat označení VOC svým členům. Po té, co sdružení k tomu dostane povolení, označuje svá vína touto značkou, pokud splní určité charakteristiky typické pro daný region. Toť vše. Žádné výbory, žádné komise, žádné exaktní vymezování regionálních charakteristik, nic. Vše je ponecháno na živelném vývoji, kdo si co řekne, tak to bude. Podrobným čtením zákona totiž dojde čtenář ke zdrcujícím závěrům. Za prvé, žádost podléhá standardnímu správnímu řízení, které

527

má své vymahatelné zásady, např. že správní orgán může činit jen to, co mu zákon dovolí a smí tak činit pouze způsobem, který zákon stanoví.

No a zákon nestanoví skoro nic. V části upravující VOC fakticky staví Ministerstvo do role pouhého registračního úřadu, neboť povinnosti vinařů, resp. jejich sdružení žádajícího o udělení oprávnění přiznávat označení VOC jsou zcela minimální a snadno splnitelné. A za druhé, zákonné povinnosti jsou pouze tyto: 1. víno musí být vyrobeno v jedné vinařské oblasti 2. výrobce takového vína musí být členem sdružení majícího povolení přiznávat označení VOC 3. víno odpovídá kvalitativním i smyslovým požadavkům dle standardní vyhlášky, mělo by se jen senzoricky odlišovat (není však řečeno od čeho) 4. víno splňuje podmínky uvedené v povolení vydaném MZe 5. území, ze kterého pocházejí hrozny pro VOC víno, musí být geograficky spojené 6. přílohou žádosti musí být pravidla sdružení pro zatřiďování VOC, charakteristiky vín VOC a též stanovy sdružení 7. v rozhodnutí o povolení ministerstvo stanoví podmínky, za nichž lze označení vína originální certifikace přiznávat, a podmínky jeho uvádění do oběhu Z pohledu plnění podmínek pro přiznání VOC si všimněme snad jen bodů 4, 6 a 7. Podmínky MZe obsažené v jeho rozhodnutí nemohou v zásadě překročit jeho pravomoci ani rozsah povinností, které udává zákon (rozuměj ustanovení § 23 vinařského zákona a prováděcí předpis, známá vyhláška 323/2004 Sb.), neboť pak by správní orgán jednal na základě libovůle, která je ve veřejném právu nepřípustná. Proto tyto podmínky nemohou být nijak rozšiřující, a tudíž nejsou pro žadatele-vinaře žádnou komplikací. Pokud jde o nutné přiložení stanov sdružení jakož i pravidel, podle kterých budou vína hodnocena, tyto dokumenty nemůže MZe ani komentovat, natož podle nich rozhodovat, neboť jsou plně v působnosti příslušného sdružení a zákon MZe nedává příslušná oprávnění je ovlivnit. Proto ani předložení těchto dokumentů nijak řízení o udělení povolení přiznávat označení VOC nekomplikuje.

Správní řízení o povolení přiznávat označení VOC je tedy z hlediska zákona triviální záležitostí (mimochodem, z tohoto pohledu se jeví zákonná jednoroční lhůta pro schválení žádosti jako zcela neadekvát-

528

ní a nepřijatelná. Tato lhůta totiž vůbec neplní funkci maximální desetileté lhůty u francouzského AOC).

Z uvedeného ovšem vyplývá, že VOC v České republice v podání vinařského zákona odráží naprostý omyl navrhovatelů i zákonodárce v chápání podstaty zavedení apelací a systému označování vín dle geografického původu.

Důvodová zpráva k tomuto zákonu u ustanovení § 23 (které je, jak jsem uvedl, jedinou „kompletní“ úpravou vín značených v ČR dle původu) uvádí, že jde o „možnost románského způsobu hodnocení a značení vín, kterážto právní úprava vychází ze zkušeností sousedního Rakouska, kde byl tento systém nově zaveden“.

Musím v reakci na toto přání navrhovatelů konstatovat, že záměr se nepovedl. Dále text důvodové zprávy uvádí, že „vzhledem k tomu, že jsou velmi malé zkušenosti se zaváděním tohoto systému ve střední Evropě (systém začal fungovat v roce 2003 v Rakousku), je nutné velmi pečlivě prověřit všechny podmínky a hlavně garance jednotlivých sdružení vinařů, aby nemohlo dojít k poškození spotřebitele. Z těchto důvodů je navrhovaná lhůta pro rozhodování o udělení povolení 1 rok. Tato lhůta je relativně krátká (ve Francii je minimální lhůta 10 let), ale předpokládáme, že ji dodržíme, protože již nyní se vinařská veřejnost na produkci VOC připravuje.“

vomocemi státu, přičemž splnění těchto požadavků by mělo na vinaře drtivý dopad. Po sdružení vinařů (jejichž zájem je výhradně prodávat a dobře prezentovat svá vína a kteří nikdy nechtěli pracovat v žádné instituci) nelze kvůli VOC chtít, aby se vybavili náročně materiálně (místnosti, hardwarové a softwarové vybavení s požadovanými vlastnostmi), personálně (komise, odpovědné osoby za chod komisí, předávání a pečetění vzorků) a organizačně (vnitřní mechanismy kontrolních orgánů, procesní postupy při rozhodování o VOC), aby byli schopni dostát různým naprosto neurčitě formulovaným požadavkům státu. Za těchto okolností, bohužel, žádné VOC v České republice nevznikne.

Do jisté míry chápu postoj i požadavky MZe, neboť to se snaží aplikovat standardní mechanismy apelačních uspořádání a označování vín zavedené ve vyspělých zemích, ale v takovém případě jako navrhovatel zákona mělo navrhnout kvalitní a propracovanou právní úpravu.

Ta stávající je naprosto nedostatečná a MZe nemůže ani nesmí ex post nahrazovat absenci mezičlánků v podobě regionálních výborů tím, že

Praxe zavádění VOC Jak jsem uvedl v úvodu, moje zkušenost se zaváděním VOC je osobní. Bohužel konstatuji, že práce je to smutná. Jednání na půdě MZe probíhala ve zcela neadekvátním postavení vinařů před státním orgánem, kdy zástupce MZe vyžadoval po vinařích splnění naprosto fantastických „povinností“, které ovšem žádný předpis ani zdaleka neukládá, ingeroval do vnitřních předpisů a dokumentů sdružení, určoval jejich obsah a nebyl schopen odpovědět, podle jakého ustanovení zákona postupuje. Tak například se MZe pokusilo přisoudit VOC sdružení roli obdobnou jako má Státní zemědělská a potravinářské inspekce jako kontrolního orgánu s pra-

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

veškeré pravomoci a povinnosti „navalí“ na výrobce samotné, když přitom ani nejsou naprosto vyjasněny formy a způsoby financování. Sdružení vinařů založené dle zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů má zcela jiné cíle a není jeho smyslem nahrazovat žádné státní ani státem posvěcené instituce. Požadavky, které klade v současnosti MZe na sdružení ucházející se o VOC tedy pravděpodobně skončí u soudu, rozhodně však nebude naplněn smysl zákona, resp. záměr zákonodárce. O podpoře tuzemského vinařství v tuhém konkurenčním boji v tuzemsku proti zahraničním vínům či na světových trzích nemůže být řeč vůbec.

Na závěr snad jen poznámka: slovenská právní úprava vín je na tom ještě hůř. Slovenský vinařský zákon nezavádí dokonce ani sdružení vinařů. Tam si každý vinař samostatně komunikuje s příslušným ministerstvem a je jeho věcí, zda splní nikde nespecifikovaná kritéria vín označených VOVP (Víno z Ohraničenej Vinohradníckej Plochy).

Zdroje http://www.winesfromaustria.com/edaten/fr_docu.html Austrian Wine 2005 http://www.inao.gouv.fr/public/home.php www.oiv.int Materiály a dokumenty orgánů EU (č. 10851/06 z 26. 6. 2006 a COM (2006) 319 23. 6. 2006) Malík, F.: 100 najlepších slovenských vín 2005, Vydavaťelstvo PT, Bratislava, 2005 (Za přípravu a překlad podkladů z INAO a AWMB jakož i za cenné konzultace a spolupráci při přípravě tohoto textu děkuji slečně Kláře Kollárové, sommeliérce.)

Etikety byly poskytnuty s laskavým svolením z archivu www.ovine.cz.

Kã 290,00

(vã. 5% DPH)

Kã 330,00

(vã. 5% DPH)

Kã 380,00

(vã. 5% DPH)

Kã 420,00

(vã. 5% DPH)

Kã 450,00

(vã. 5% DPH)

Kã 490,00

(vã. 5% DPH)

Kã 550,00 (vã. 5% DPH) Vinafisk˘ obzor roãníky 1999 – 2005 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (11/2006)

529

Výsledky matení samců obalečů feromony v roce 2006 Ing. Milan Hluchý Ph.D., Brno

Principem metody je „provonění“ celé vinice druhově specifickým pachem – feromonem, který normálně produkují panenské samice obalečů, a lákají tak k sobě samce. Pokud je celá vinice provoněna mnohonásobně vyšším množstvím feromonů uvolňovaných z umělých odparníků, samci samice nenajdou, ty zůstávají neoplodněny, a tak je přerušena reprodukce celé populace těchto škodlivých motýlů. Díky tomu, že feromony jsou druhově extrémně selektivní – zpravidla každý druh motýla má „svou vlastní“ kombinaci feromonů, dochází k blokování vývoje jen v případě cílových škůdců. Populace škůdců jsou navíc vystaveny tlaku užitečného hmyzu, který feromony není ovlivňován, a tak je množství škodlivých obalečů dále potlačováno.

Pro úplnost informace jen krátce zrekapituluji výsledky roku 2005. Při zhruba dvacetiprocentním napadení hroznů na neošetřených vinicích bylo na sedmi vinicích, kde byl použit Isonet L+ (formulace s 90 % feromonu obaleče mramorovaného a 10 % feromonu obaleče jednopásého), dosaženo 5× nulového napadení, 1× 4% napadení a 1× 8% napadení. Průměrné napadení ploch ošetřených Isonetem L+ bylo 1,3 %.

Na třech vinicích, kde byl použit Isonet LE (formulace s plnou dávkou feromonů obou druhů) bylo 1× zjištěno nulové napadení hroznů a 2× 2% napadení.

Zpětnou analýzou ošetření plochy, kde napadení dosáhlo 8 %, jsme zjistili, že příčinou uvedeného relativně vysokého napadení byla především pozdní aplikace feromonů. Aplikace se totiž prováděla až do začátku letu obalečů, což účinnost metody snižuje. K dosažení optimálního efektu již na motýly první generace je zapotřebí, aby feromonové odparníky byly ve vinici vyvěšeny alespoň týden, ale raději několik týdnů před začátkem letu prvních samců. Tak totiž dojde k „provonění“ celé vinice a feromony se naváží na voskové vrstvy kryjící listy a letoros-

ty, přičemž se feromony z těchto vrstev znovu uvolňují a zelené části rostlin fungují jako druhotné odparníky.

Rozsah využití feromonů v jihomoravských vinicích v roce 2006 V roce 2006 se pro využití této metody rozhodlo více než 50 vinařů a metoda matení samců byla využita na ploše zhruba 560 ha. Při zavádění této metody je pro zajištění optimální účinnosti potřebné především v prvním roce používání feromonů, kdy přesně neznáme úroveň předchozího napadení, kontrolovat úroveň napadení květenství housenkami jak první generace, tak druhé generace obalečů. Navíc jsme hodnotili zvlášť napadení okrajů vinic, kde je koncentrace feromonů nižší, a středů vinic. V mnoha vinicích jsme hodnotili i napadení jednotlivých odrůd. A pokud to bylo možné, hodnotili jsme pro srovnání i napadení jinak (biologicky, chemicky) ošetřených vinic.

Takto jsme v červnu během výskytu housenek 1. generace vyhodnotili napadení 159 vzorků po 200 květenstvích, tj. celkem 31 800 květenství. Během srpna jsme pak na jižní Moravě vyhodnotili 110 souborů po 100 hroznech, tzn. celkem 11 000 hroznů. Při hodnocení jsme rozlišovali mezi housenkami obaleče jednopásého a mramorovaného, ale všímali jsme si i sporadických výskytů housenek obaleče Sparganotis pilleriana, případně housenek jiných druhů motýlů, jako např. můry zelné, zavíječů apod.

Výsledky roku 2006 Pro rozhodování o potřebě případného korekčního zásahu je důležitá přesná znalost napadení květenství révy housenkami 1. generace obalečů. Pokud totiž dojde v období letu 2. generace k vyššímu výskytu motýlů, hrozí zvýšená frekvence setkání samců se samicemi na vzdálenost několika decimetrů, kdy se již motýli vzájemně vyhledávají i zrakem.

Kritickou hranicí je z tohoto pohledu úroveň 4% napadení květenství v 1. generaci. Při jejím překročení je vhodné provést korekční zásah selektivním insekticidem. Tato úroveň byla překročena z 82 hodnocených vinic v 11 případech na celkové ploše 52 ha. To je

na 9 % feromony ošetřené plochy. Téměř bez výjimky se jednalo o zvýšené napadení housenkami obaleče jednopásého, a to na plochách, kde byl použit přípravek Isonet L+ obsahující jen 10 % dávky feromonu tohoto obaleče. Na většině těchto ploch byl po vrcholu letu motýlů 2. generace proveden jeden korekční zásah selektivním biopreparátem Biobit. Analýza příčin vyššího napadení těchto 11 vinic housenkami 1. generace ukázala, že se buď jednalo o relativně menší vinice (plochy 4–6 ha) nacházející se mezi dalšími, feromony neošetřenými vinicemi, nebo šlo o vinice v předchozím roce velmi silně napadené.

Při „lámání chleba“, kterým bylo hodnocení napadení hroznů housenkami 2. generace, jsme zjistili nulové napadení na ploše 345 ha (62 % feromony ošetřených ploch), na 27 ha, tj. 13 % ploch, bylo napadení do 1 % hroznů, na 57 ha, tj. 10 % ploch, bylo napadení do 2,5 % hroznů, na 40 ha bylo zjištěno napadení do 4 % hroznů, na 36 ha, tj. 6 % ploch, bylo napadení do 7 % hroznů a v jedné vinici o ploše 10 ha bylo zjištěno napadení 16 % hroznů.

Průměrná úroveň napadení hroznů všech 560 ha vinic ošetřených v roce 2006 na jižní Moravě feromony činila 1,16 %.

Těchto výsledků bylo dosaženo v roce z hlediska obalečů podstatně problematičtějším, než byl nejen rok 2005, ale i mnoho roků předchozích. Letošní rok byl totiž díky relativně chladnějšímu a vlhčímu počasí v období vývoje housenek 1. generace v červnu a opět chladnějšímu a vlhčímu počasí v srpnu výrazně vhodný pro vývoj vlhkomilnějšího obaleče jednopásého. Housenky tohoto druhu jsme při konečném hodnocení napadení zjišťovali ve více než 90 % případů.

Ke vhodnějšímu počasí pro výskyt normálně relativně vzácnějšího obaleče jednopásého se ještě přidalo promrznutí révy v zimě, v důsledku čehož se dané množství obalečů zkoncentrovalo na menším množství hroznů. Důsledkem těchto faktů bylo napadení hroznů v neošetřovaných vinicích, které jsme jako kontrolní plochy hodnotili v okolí ploch ošetřených feromony na úrovni v průměru 35%, přičemž v několika vinicích bylo napadeno přes 50 % hroznů. „Botritidová katastrofa“ se na těchto plochách

530

nakonec nekonala jen v důsledku extrémně suchého a teplého září a začátku října.

Analýza poměrně rozsáhlého souboru dat zjištěných hodnocením napadení květenství a hroznů v celkem 82 vinicích jižní Moravy dává možnost ještě přesněji v příštích letech optimalizovat systém ochrany, tak aby s minimálními náklady bylo dosaženo co nejvyššího efektu. Ze závěrů, které jsme zjistili, uvedu alespoň ty nejdůležitější.

1) I v roce 2006 se, stejně jako v roce předchozím, potvrdila ve srovnání s chemickou ochranou řádově lepší účinnost feromonů. Jestliže průměrné napadení hroznů na všech plochách ošetřených feromony bylo 1,16 %, pak průměrné napadení ploch ošetřených selektivním biopreparátem Biobit bylo 6 % a průměrné napadení organofosfáty ošetřených ploch bylo 15 %. To vše při v průměru 35% napadení proti obalečům neošetřených vinic.

2) Potvrdila se informace, kterou jsme na začátku testování dostali od japonských kolegů, že účinnost základní dávky 500 odparníků/ha se zvyšuje se zvyšováním aplikované plochy až do rozlohy kolem 100 ha. V našem případě jsme na největší, souvisle aplikované ploše Isonetu L+ o ploše zhruba 140 ha v oblasti Novosedel a Nového Přerova zjistili s výjimkou okrajů vinic nulové napadení jak obalečem mramorovaným, tak obalečem jednopásým. Podobně bylo nulové napadení zjišťováno ve všech vinicích v oblasti Popic a Hustopečí, kde byly feromony aplikovány na celkové ploše 87 ha. Na těchto plochách bude v následujícím roce možné přistoupit ke snížení dávky feromonových odparníků o 15 % při zachování účinnosti blízké 100 %. Pokud se stejně dobrá účinnost bude opakovat, mělo by snižování jít během několika let až na úroveň 250 odparníků/ha, tj. 50 % dávky, případně i pod tuto hranici.

V takovémto velkoplošném potlačení obalečů je zřejmě budoucnost této metody, protože pak je metoda špičková nejen z hlediska vinohradnického a ekologického, ale i ekonomického.

3) Nejmenší plocha, na které bylo dosaženo výborného účinku feromonů, tj. nulového napadení, měla výměru 2,5 ha. Zde je však nutno dodat, že se v tomto případě jednalo o poměrně specifickou situaci. Šlo totiž o izolovanou vinici, která byla od ostatních ploch révy vinné oddělena lesem a ornou půdou, a tato vinice byla i v předchozích letech velmi dobře proti obalečům ošetřována.

4) Naopak poměrně vyšší napadení, zhruba na úrovni 2–4 %, bylo zjištěno na několika menších plochách (4–6 ha) obklopených obaleči silně napadenými vinicemi.

5) Mimořádně vysoké účinnosti i v problematických situacích bylo dosaženo kombinací feromonů a biopreparátu Biobit. Tam, kde jsme při kontrole napadení květenství housenkami

1. generace zjistili napadení od 4,5 do 23 %, byl aplikován korekční zásah Biobitem (jedno ošetření po vrcholu letu motýlů 2. generace). Na těchto plochách bylo ve 2. generaci zjištěno napadení od 0,5 do 2 %.

Z hlediska pochopení fungování metody a odborného poradenství je stejně cenná i analýza těch několika málo případů, kdy došlo k vyššímu napadení hroznů. Tyto situace byly zjištěny tam, kde bylo v předchozích letech extrémně vysoké napadení obalečem jednopásým, a přesto byla, především z finančních důvodů, použita pro tyto plochy méně vhodná formulace Isonet L+, tj. formulace obsahující jen 10 % feromonu obaleče jednopásého. V jednom případě byla navíc za této situace a na svažitém pozemku ještě snížena dávka odparníků na hektar o 20 %. Zde došlo k nejvyššímu napadení – 16 %.

A ještě jeden zajímavý výsledek z Maďarska. Na sever od Balatonu, v obci Balatonvilagos jsme s maďarskými kolegy hodnotili jedinou plochu, kde byly feromony použity na klasické zácloně. V první generaci byl vedle feromonů na kontrolní ploše použit organofosfát a napadení obou ploch housenkami 1. generace bylo shodné – zhruba 1,5 %. Ve druhé generaci kontrolní plocha ošetřena insekticidem nebyla. Při hodnocení jsme na 200 hroznech odebraných na feromony ošetřené ploše (6 ha) zjistili napadení 2 hroznů, tzn. 1 %. Na kontrolní ploše ošetřené v 1. generaci 1× organofosfátem bylo napadení 37 %. Podotýkám, že této záclony se asi lidská ruka během vegetace nedotkla. Vysvětlením je extrémně dobré fungování feromonů v přehuštěných keřích na zácloně, přičemž naopak zadušený prostor pod několika vrstvami listů zřejmě skýtá obalečům na botritidou již v průběhu vegetace napadených hroznech ideální podmínky k vývoji, když ještě předtím navíc došlo díky postřiku insekticidem k „vyčištění“ vinice od užitečného hmyzu. Ten na 200 m vzdálené absolutně neošetřované ploše potlačil výskyt obalečů na úroveň 16 %.

Význam dosažených výsledků Při interpretaci těchto výsledků bych si dovolil citovat údaje z pozoruhodného příspěvku Ing. Josefa Svobody „Kdy méně je někdy více“ (Vinařský obzor 7–8/2005, str. 374–375).

Ing. Svoboda zde uvádí a podrobně komentuje 60bodovou stupnici, podle které hodnotí kvalitu hroznů. Celkem je použito 19 kritérií, přičemž ještě dnes u nás často jako jediné kritérium používaná cukernatost je jen jedním z těchto 19 kritérií. A z celkem 60 bodů udílí autor za cukernatost jen 4 body.

Vůbec nejvíce – 16 body hodnotí zdravotní stav hroznů při sklizni. Konkrétně napadení botrytidou. Hrozny, z nichž je v době sklizně botrytidou napadeno více než 20 %, tato tabulka vylučuje, stejně jako hrozny, z nichž je více

než 10 % napadeno dalšími patogeny, jako peniciliem, octovým kvašením aj. Dalším z mála kritérií, podle kterého je navrženo i vyloučení hroznů ze zpracování na špičkové víno, je kromě oidia v hroznech i výskyt obalečů a „mokré hniloby“ ve více než 2 % hroznů již delší dobu před sklizní.

Myslím, že tato tabulka velmi dobře koresponduje s pohledem na kvalitu hroznů například ve Francii či v Německu, kde je botrytida obecně a ta, která napadá třapinu obzvlášť, považována za jednu z nejzávažnějších vad hroznů.

Znovu jsem si to uvědomil letos v září, když jsme s Dr. Uwe Hoffmanem hodnotili zdravotní stav vinic a hroznů na 10 jednohektarových plochách, kde jsme ověřovali účinnost systému fungicidní ochrany v biologickém systému pěstování evropské révy. Protože většina těchto vinic byla před obaleči chráněna buď feromony, nebo Biobitem, bylo na téměř všech plochách (s jedinou výjimkou) minimální napadení hroznů botrytidou. Dr. Hoffman se při pochůzkách po vinici vždy jen pro jistotu vinaře zeptal: „A tyto hrozny (napadené botrytidou) nebudete sklízet, že ne?“ Ve výše uvedených kontextech jsem si znovu uvědomil obrovský rozdíl mezi chápáními škodlivosti „shnilých hroznů“. A prosím, nejde jen o botrytidu, která je sice nejrozšířenější, ale rozhodně ne nejškodlivější. Jde i o penicilia, aspergily, octové kvašení a v některých letech a na některých lokalitách i o bílou hnilobu. O kolik jiný mají pohled „takévinaři“, kterým 50 % nahnilých hroznů nedělá problém, při sečkování na tažni nechají nad hroznem jen 2 listy, mírné napadení hroznů oidiem také není problém atd. atd..

Dalším velmi významným aspektem v souvislosti s ochranou před obaleči je i celková strategie antibotrytidní ochrany. I když letošní září bylo k vinařům nadmíru milosrdné, potvrdila se i letos na mnoha sledovaných plochách skutečnost, že na obaleči skutečně nenapadených plochách je možno intenzitu antibotrytidní ochrany o něco omezit, aniž by vinař šel do nepřiměřeného rizika. I z tohoto zorného úhlu má snížení průměrného napadení hroznů obaleči z úrovně 15–20 % na nulu až jedno procento jistě svůj význam.

Mnoho vinařů hospodařících na menších plochách projevilo o metodu matení samců zájem. Vzhledem k tomu, že tato metoda je vhodná spíše pro větší plochy vinic, je šance malých vinařů ve společném postupu. Již v tomto roce se tato spolupráce na několika lokalitách podařila s velmi dobrým výsledkem.

Na základě dosavadních jednání na MZe ČR předpokládáme, že se podaří zavádění této metody v ČR podpořit finančními dotacemi ze Strukturálních fondů EU, tak jako je tomu v jiných státech EU.

Vinařský obzor (11/2006)

1) Housenka obaleče jednopásého, který se v letošním chladnějším a vlhčím roce vyskytoval hojněji než v předchozích letech.

3) Letecký snímek cca 130 ha vinic u Novosedel a Nového Přerova. V hroznech zde bylo zjištěno 9× nulové napadení a na okraji 1× 1% napadení.

531

2) Historicky první skupina moravských vinařů, která u Drnholce pod vedením Ing. Josefa Peřiny ošetřila feromony ucelenou plochu 8 hektarů vinic. Ve Švýcarsku se takto na aplikaci feromonů na 7 000 ha vinic podílí 27 000 vinařů.

4) Celkový přehled napadení ve všech hodnocených vinicích.

Začínáme 11. listopadu Vychutnejte si svěžest našich mladých vín Ochutnávání mladých vín patří k tradičním rituálům milovníků vína, kteří se již nemohou dočkat, až pozvednou sklenici svěžího a jiskrného moku z nové úrody hroznů z našich vinic.

Tak jako v předešlých letech, podle dávné tradice, budou SVATOMARTINSKÁ mladá vína uvedena na trh jed-

notně 11. listopadu . V tento den bude oficiálně zahájen prodej letošních mladých Svatomartinských vín v mnoha vinotékách, restauracích a na dalších prodejních místech po celé naší zemi.

Prípravky na ošetrenie vína Vinárske potreby Drevené sudy Barikové sudy Vinifikátory Certifikované viničové sadenice

2006 SVATOMARTINSKÉ®

značka mladých moravských a českých vín

Přehled nabízených mladých vín a jejich výrobců naleznete na

www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz

Royal – Hudec Miroslav, Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava Tel./Fax: +421 (0)2/6477 4937, Mobil: 0903/829 216, 0903/829 217 E-mail: mhudec@stonline.sk

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA-ŠKOLNÍK s.r.o.

SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

Cena inzerátu této plochy Systémy pro sbûr a pfiepravu hroznÛ

• • • • •

snadná a rychlá manipulace optimální velikost obalu vysoká Ïivotnost díky robustní konstrukci objem od 3 do 670 litrÛ vyrobeno z HDPE nebo PP, vhodné pro pfiím˘ styk s potravinami • vhodné do vlhkého prostfiedí sklepÛ • moÏnost stohování, pfiíp. pouÏití víka

spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

je 2 500 Kč.

V příštím vydání časopisu může být vaše.

V případě opakování poskytujeme zajímavé slevy.

Tel./fax/zázn.: 519 348 980

Vinařský obzor (11/2006)

S českými vinaři do Alsaska Cech českých vinařů pořádá čtyřdenní poznávací zájezd do Alsaska (Francie). Zájezd se uskuteční v termínu 23. 11. až 26. 11. 2006 v ceně 7 500 Kč. Akci koordinují Stanislav Rudolfský (tajemník CČV a organizátor) a prof. Vilém Kraus (odborný výklad, tlumočení).

Program: Čt 23. 11. – odjezd v 5:00 z Hradce Králové, v 7:00 z Prahy (Florenc, ul. Křižíkova); odpoledne návštěva vinařství poblíž Stuttgardu (SRN); k večeru přejezd do Alsaska (F), kde je pro všechny tři noci ubytování ve městě Colmar (hotel v centru). Pá 24. 11. – Dambach-la-Ville (středověké městečko), vinařské centrum Bas-Rhin (severnější, méně známá oblast); Obernai (romantické městečko, vrch sv. Otýlie, patronky Alsasanů, keltská památka), možnost oběda servírovaného jeptiškami; návrat zpět do oblasti Haut-Rhin, vesnice Rorschwihr; celkem 2 degustace. So 25. 11. – Ruffach s malebnými studnami a kašnami, Riquewihr a Kayserberg (pohádková městečka starého Alsaska) – zde degustace u p. Dietricha (někdo vzpomene na jeho voňavý Gewürztraminer a bábovku); celkem 2 degustace. Ne 26. 11. – při zpáteční cestě návštěva města Würzburg ve vinařské oblasti Franky (věhlasný Silvaner), návrat do Prahy v podvečer, cca ve 20 hod.

Cena zahrnuje dopravu dálkovým autobusem, 3× ubytování v hotelu s polopenzí, 6× degustaci vína. Přihlášky podávejte u Stanislava Rudolfského do 10. 11. 2006, a to telefonicky (605 265 245) nebo e-mailem (rudolfsky@cechcv.cz). (vo) Hybridné vínne kvasinky Nedávno získal vinársky priemysel nový kmeň vínnych kvasiniek, ktorý vznikol krížením jedného z osvedčených kmeňov Saccharomyces cerevisiae s výkonným kmeňom toho istého druhu. Pracovne bol označený ako „Cross Evolution“. Hybrid kvasiniek je výborne adaptovaný a poskytuje svieže vína s ovocným charakterom. Tieto kvasinky budú k dispozícii po overovacách testoch vo veľkovýrobe vína v roku 2007.

Winemaking Update 2006, č. 2, s. 1 (em) V Praze „O VÍNU“ Výstava v prostorách Národního zemědělského muzea na Letné na ploše téměř šesti set čtverečních metrů nabízí široký pohled na historii a současnost českého a moravského vinařství. Autorský výstavní projekt poskytuje řadu zastavení u exponátů, textů, obrazů a fotografií, s finální prohlídkou stylizovaného vinného sklípku. Přímo ve výstavním prostoru mají návštěvníci možnost shlédnout i projekce tematických filmových a televizních dokumentů, prohlédnout si vinařský tisk a literaturu, případně ochutnat vína předních českých a moravských vinařů v rámci jejich prezentací, které jsou spojeny s degustací a prodejem. Aktuálně jsou známy tyto prezentace: Vinopol SANTÉ, Velké Bílovice: 1. až 3. 12.

Vinařství Adámek, Chválovice: 8. až 10. 12.

Vinařský obzor jako mediální partner výstavy se v pátek 8. 12. bude prezentovat v prostorách výstavy širokou nabídkou vinařských publikací a možností úhrady předplatného na rok 2007. Budou zde přítomni pracovníci redakce, připravení zodpovědět dotazy svých čtenářů. Více podrobností na straně 561 nebo v redakci VO. (vo) Svetový festival vína 2006 vo Viedni V palais Coburg usporiadali v apríli 2006 Svetový festival vína.

V rámci „Vinofóra“ predviedlo 60 vedúcich renomovaných medzinárodných producentov vína svoje špičkové produkty. V exkluzívnej časti festivalu aj najlepšie odrodové vína roč. 2005. K superlatívom patril napr.

Rosé de Meininger, aperitívne ružové víno z južného Tirolska s krásny lososovo–ružový produkt s vôňou po malinách a jahodách, Sauvi-

535

gnon blanc firmy Oppelmayer z Rakúska, s arómou citrusových plodov s typickou chuťou tohto druhu vína. Najvyššie ocenenie získal Muškát žltý firmy Temment z Rakúska, ktorý vynikal typickou vôňou i chuťou Muškátu. Festival sa bude konať ročne striedavo vo Viedni a v Bad Ragaz vo Švajčiarsku.

Format 2006, č. 7, s. 90–92 (em) Společná propagace vín a potravin? Ano, jistě!

Ekonomická mise Francouzského velvyslanectví v Praze a SOPEXA ve spolupráci s UBIFRANCE uspořádaly dne 2. října degustaci s tematikou francouzské gastronomie. Představila se třicítka producentů vín a téměř tucet výrobců kulinářských specialit, kteří nabídli k ochutnání typické francouzské produkty – např. tučná drůbeží játra (foie gras), uzeniny, sýry, med, čokoládu, olivy, ovocná pyré, ale také regionální hotová jídla. Všichni vystavovatelé byli po celý den k dispozici a mezi nimi a návštěvníky probíhaly živé diskuze. Právě spojení vína a gastronomie je velmi vhodným způsobem jak prezentovat nejen vína, ale i širší segment produkce potravin, které často mají původ ve stejném regionu jako víno. U nás zatím vinaři nesměle koketují se sýraři. Doufám, že se tato spolupráce při společné propagaci bude prohlubovat a nezůstane jen u sýrů.

Richard Stávek Nový sprievodca výroby vína Firma Lallemand publikovala o novej publikácii „Informačný sprievodca“, ktorý bude informovať vinárov a zamestnancov výrobcov vína o posledných výsledkoch výskumu a praxe a o možnostiach ich uplatnenia vo výrobnej praxi. Sprievodca bude k dispozícii počiatkom 2007 na adrese Lallemand, číslo faxu 0043/27344423. (em) Vinařství v Číně Časopis Der Deutsche Weinbau pořádal letos exkurzi pro vinaře do Číny. Zde jsou některé aktuální postřehy: Čína již předběhla plochou vinic USA a s 450 až 500 tisíci hektarů je na pátém místě na světě. Produkcí vína je ale až na 7. místě, protože významná část vinohradů je určena k produkci stolních hroznů a rozinek.

Spotřeba vína na hlavu se pohybuje kolem 0,3 l/rok a meziročně narůstá o 15 %. Přes 90 % spotřebovaného vína pochází z Číny, zbytek z Chile, Austrálie, Francie a Španělska. Víno je považováno za luxusní zboží a je relativně drahé. Láhev piva lze v restauraci zakoupit za 0,40 Eura, láhev vína za 20 až 30 Eur. Čím jde o starší ročník, tím je dražší. Ale stačí, když například 1 % vína v láhvi bude pocházet z ročníku 1995, a už se tento objeví na etiketě. Každý nový ročník se zpravidla řeže vínem staršího ročníku. Vinařský zákon už sice mají, ale kontrolní orgány ne. Půda patří státu. Každý zemědělec obdrží od obce 10 arů půdy, kterou může dále pronajmout. Za hrozny se platí 0,30 až 0,50 Eura/kg, ale část z toho se odvádí obci. Zpracovatelské podniky, kterých je v Číně asi 300, často žádné vlastní vinice nemají, hrozny nakupují. Asi polovina je jich v soukromých rukou, ale ty největší jsou státní.

Existují podniky se skladovací kapacitou 1 milion hektolitrů (asi dvouletá produkce ČR). Nejstarší vinařský podnik byl v Číně založen v roce 1892 a spoluzakládal ho první ředitel školy v Klosterneuburku A. Babo. V současnosti zpracovává hrozny ze 4 600 ha. Další podniky vznikaly počátkem minulého století a nynější vlna rozšiřování trvá již 20 let. Řada podniků je na bázi join-venture s francouzskými podniky. K nejčastějším odrůdám patří Cabernet Sauvignon, Merlot, Shiraz, Chardonnay a Ryzlink rýnský.

DDW6/1/JS

536

Vedení vinařské a vinohradnické evidence na počítači

Počítačový program eVin může významně pomoci nejen při přípravě Prohlášení o sklizni a Prohlášení o produkci zpracovávaných k 30. listopadu, ale také při vedení měsíčních záznamů o zásobách vína, při evidenci postřiků a při dalších záznamech souvisejících s vinohradnictvím a vinařstvím.

Dovolte mi tedy představit vám program eVin blíže. eVin je produkt systematicky řešící evidenci sklizně, zpracování, nákupu i prodeje včetně fakturace. Součástí programu jsou také elektronicky vedené karty nádob, šarží, látek a evidence vinic. Údaje pro Prohlášení o sklizni a Prohlášení o produkci jsou zpracovávány automaticky. S eVinem navíc získáváte kompletní historii produktů (zejména výrobní postup vína včetně tvorby vlastní šarže a přídavku látek do vína) a další výhody vyplývající ze samotného počítačového zpracování.

Samozřejmostí je provázání jednotlivých karet. Například při přetočení z jedné nádoby do druhé či při přidání látky do nádoby je změna zaznamenána automaticky na obou kartách.

Velkou výhodou eVinu je, že informace se do programu vkládají pouze jednou. To znamená, že například při prodeji vína z nádoby zaznamenáte pouze vlastní prodej a související změny na kartě nádoby, kartě šarží, v evidenci prodeje i změny v měsíčních záznamech o zásobách vína jsou provedeny automaticky.

Důležitou částí evidence je modul vinice, který umožňuje zaznamenávat například monitorování škůdců či chorob a v neposlední řadě také aplikaci postřiků. Na kartách látek jsou evidovány nejen postřikové látky včetně šarží, ale také vlastní postřiky, které mohou být složeny z více přípravků o různých koncentracích.

Program eVin si můžete vyzkoušet zdarma. Instalační soubory, ukázky programu, kompletní ceník a další informace naleznete na adrese www.vinservis.cz.

Během uplynulých několika týdnů jsem s mnohými z vás hovořil osobně nebo telefonicky. Nemálo z vás, abych tak řekl, „tlačil čas“.

eVin je možnost, jak čas začít šetřit. Jistěže na začátku musíte do systému potřebné údaje zadat, to ale uděláte vždy jen jednou. Prosincová prohlášení už za vás může zpracovat eVin. Neváhejte a začněte již letošní sklizní!

Ing. Pavel Šmerda, psSoft tel.: +420 606 711 810 e-mail: info@vinservis.cz Internet: www.vinservis.cz Mezi uživatele eVinu patří: Vinařství Jiří Hort ● První znojemská vinařská, a. s. ● Reichman & Reichman, vinice a vinné sklepy Velké Pavlovice ● Vinum Moravicum, a. s. ● a další.

Vinařský obzor (11/2006)

537

Odrůda měsíce – POLA Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Ampelografická charakteristika Vrchol letorostu je zelenkavý, jemně ochlupený, s načervenalým okrajem mladých lístků. List je středně velký, světle zelený, srdčitý. Listová čepel je výrazně pětilaločnatá. Hrozen je velký, středně hustý, velmi atraktivního vzhledu.

Třapina je u základu rozvětvená. Bobule je velká, krátce oválná až oválná, voskovitě ojíněná.

Barva bobule je červenomodrá. Chuť bobulí je neutrální, harmonická, v některých případech i jemně aromatická. Jednoleté dřevo je intenzivně hnědé, čárkované.

Pěstitelské vlastnosti Rašení odrůdy Pola nastává ve 2. dekádě června. Kvetení nastupuje v 1. až 2. dekádě června. Zaměkání bobulí nastupuje začátkem srpna. Pola je odrůda raněji dozrávající v polovině září.

Je vhodná pro pěstování ve všech vinařských oblastech ve venkovních podmínkách nebo i pro pěstování ve skleníkových podmínkách. Velmi vhodná jsou chráněná a dobře osluněná stanoviště. Na půdu má tato odrůda nižší nároky. Snáší i sušší stanoviště, ve kterých se však vytvoří menší hrozny. Vhodné jsou proto půdy dobře vyhnojené a dostatečně zásobované vodou. Půdy takového typu jsou hlinité a hlinitopísčité. Ve sklenících je dobrá doplňková závlaha. Ve velkovýrobním pěstování by měla být nezbytná kapková závlaha.

Pola má střední odolnost k zimním mrazům. Při mrazovém poškození dochází ke zničení hlavních oček, odrůda však vyraší z podoček a vytvoří i přesto dostatečnou úrodu.

Pola je citlivá na napadení plísní révy a padlím révy. Pro produkci kvalitních hroznů je třeba věnovat velkou pozornost ochraně révy vinné proti těmto chorobám. Nezbytné jsou přímé i nepřímé způsoby ochrany. Ve skleníkových podmínkách se musí věnovat velká pozornost především padlí révovému. Odolnost hroznů k poškození plísní šedou je dobrá.

Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 4–6 oček na m2. Odrůdu lze pěstovat na středním nebo vysokém vedení s řezem na tažně.

Možné jsou i pergoly, na kterých se opět musí pečlivě hlídat možnost přetěžování keřů. Odrůda má husté olistění, a růst zálistků je proto náročnější na zelené práce. Keř by se měl udržovat stále dostatečně vzdušný. Velmi významné je v tomto směru odlsitění zóny hroznů. Odstraňujeme 1–2 listy v zóně hroznů. Odlistění významně zlepšuje vybarvování plodů a kvalitní vyzrálost chuťových látek ve slupce. V případě vysoké násady plodů provádíme regulaci násady v době vegetace.

Podnože vybíráme podle půdních podmínek a podle zvoleného pěstitelského tvaru. Do velmi dobrých půd by se měly používat středně bujně rostoucí podnože, do horších půd se mohou použít i bujně rostoucí podnože.

ní odrůdu z pohledu vzhledového i chuťového.

Odrůdu by bylo vhodné využívat pro velkovýrobní pěstování.

Využití odrůdy Pola je typická stolní odrůda určená výhradně pro přímý konzum hroznů, velmi atraktivního vzhledu hroznu a velmi příjemných chuťových vlastností. Jedná se o velmi kvalitní stol-

Pfiehled odrÛd révy

60,(vã. 5% DPH)

• anal˘za stavu vinohradnictví v âR Pfii vût‰ím odbûru • popis jednotliv˘ch odrÛd s uvedením pÛvodu odrÛdy, odrÛdov˘ch znakÛ, je moÏnost slev! odolnosti chorobám, vhodnosti poloh a podnoÏe, vedením a fiezu, udrÏovatelÛ odrÛdy, charakteristiky vína • odrÛdy podnoÏové, mo‰tové i stolní, seznam odrÛd a klonÛ vãetnû jejich udrÏovatelÛ Na témûfi stovce stran najdete 50 barevn˘ch vyobrazení hroznÛ odrÛd znám˘ch i nedávno novû registrovan˘ch (Dornfelder, Auxerrois, Hibernal, Vrboska, Domina, Laurot, Rubinet) ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

538

Výkupní ceny hroznů vinaře nepřekvapily

Nižší sklizeň „Oproti loňskému roku jsou výkupní ceny jen o minimum vyšší, ale není to žádná sláva. Navíc je letos nižší sklizeň, a proto si většinu hroznů zpracujeme sami. Dřív jsme si třeba pronajali další vinice a část hroznů prodali do výkupu, dnes se to nevyplácí,“ konstatují dva vinaři z Mikulovska. Kvůli jarním mrazíkům letos část vinic pomrzla a úroda je oproti loňsku nižší na mnoha vinicích. „Zatím ještě sklízíme, ale vypadá to, že úroda z našich vinic bude zhruba o čtyřicet procent nižší než loni,“ konstatuje například ředitel akciové společnosti Patria Kobylí Ing. Josef Čačík. Také drobní vinaři v okolí sklidili méně, a tak pracovníci výkupu akciové společnosti Patria Kobylí měli většinou váhu prázdnou. „Proti loňsku šel výkup hroznů o padesát procent dolů,“ připouští Josef Čačík. Obdobně popisuje situaci Ing. Peter Fančovič, ředitel úseku výroby akciové společnosti Vinium Velké Pavlovice. „Loni

jsme vykoupili čtyři miliony kilogramů, letos jen 1,8 milionu. Většinu hroznů vykupujeme od našich smluvních dodavatelů, ale i tady byl asi poloviční výpadek. Ztráty budeme muset nahradit nákupem moštu a hotových vín,“ konstatuje Peter Fančovič. V těchto dnech už je prakticky sklizeno. „Dnes čekáme jen jednu vlečku, která přijede k večeru. Ani v minulých dnech to nebyla žádná sláva, čekali jsme vyšší zájem drobných vinařů o prodej hroznů,“ potvrdily pracovnice z výkupny akciové společnosti Vinium Velké Pavlovice. „Čekáme ještě na nějaký Tramín a Rulandské šedé, jinak už je sklizeno,“ dodává Peter Fančovič. Obdobná situace je i v dalších podnicích na jihu Moravy, kde je již výkup prakticky u konce.

Ani menší výkupny hroznů na tom nebyly lépe. „V roce 2004 jsme vykoupili sedmdesát vagonů, loni čtyřicet a letos jen necelých osmadvacet vagonů,“ srovnává Ivo Bukovský, který svůj soukromý výkup provozuje formou

Červená vína letošního ročníku mají výborný potenciál, shodují se vinaři.

Foto: Petr Hynek

služeb pro vinařské podniky. „Loni jsme měli kampaň asi šest týdnů, letos bylo za čtyři týdny zameteno,“ dodává smutně. Potvrzuje také extrémní zájem vinařů z Hradišťska, kde vinice pomrzly často kompletně. „Byli rádi za každé kilo hroznů,“ říká Ivo Bukovský.

Ani kilo cukru Na rozdíl od kvantity si letos vinaři především díky dlouhému a slunečnému podzimu nemohou vynachválit kvalitu hroznů. Díky vyšší cukernatosti tak mohli realizovat jejich prodej za lepší peníze. „Letos jsem zatím nepotřeboval ani deko cukru, úroda byla mimořádně kvalitní,“ pochvaluje si například vinař Karel Hlavenka z Poštorné. „Ano, s kvalitou jsme spokojeni, přívlastkových vín bude dostatek.

Na druhé straně nám budou chybět jakostní vína, která trh také požaduje. Budeme to muset řešit nákupem,“ konstatuje Ing. Peter Fančovič z akciové společnosti Vinium Velké Pavlovice. „Zejména červená vína letošního ročníku mají výborný potenciál,“ předpovídá Josef Čajík ze společnosti Patria Kobylí.

Ceny nic moc Kdo letos pěstoval hrozny jen pro prodej, moc na tom nevydělal. Ceny šly oproti loňsku nahoru jen zhruba o korunu, úroda však byla kvůli mrazům nižší. „Pro drobné vinohradníky to byl ztrátový rok. Aby se jim pěstování vyplatilo, musely by se hrozny vykupovat za dvacet korun kilo, a to dnes nikdo nedá,“ krčí rameny Ivo Bukovský z výkupny v Kobylí. Výkupní ceny se letos pohybovaly v rozmezí od pěti do osmnácti korun za kilogram, samozřejmě podle cukernatosti. Například v akciové společnosti Vinium Velké Pavlovice vykupovali ve 40. týdnu Veltlínské zelené při cukernatosti 15–15,9 oČNM za cenu 5 korun za kilogram (stejně jako u všech ostatních odrůd), při 16–18,9 oČNM za cenu 6 korun za kilogram a při 19 oČNM a výše byla cena 8 korun za kilogram. Nejvíce zde dostali vinaři za Frankovku, Rulandské modré a Cabernet Sauvignon, kde byla cena při 19 oČNM a výše 14 korun za kilogram, o korunu míň dostali za Tramín čer-

Vinařský obzor (11/2006)

Váhy ve výkupnách hroznů letos na podzim často neměly co vážit. Na snímku pracovnice výkupny akciové společnosti Vinium Velké Pavlovice.

Foto: Petr Hynek

539

Úroda byla letos kvůli jarním mrazům až o padesát procent nižší oproti loňsku, výkupní ceny vzrostly asi o korunu.

Foto: Petr Hynek řádková inzerce

vený. Akciová společnost PATRIA Kobylí vykupovala za podobné ceny, ale například v pátek 6. října nabízela za Rulandské modré cenu 18 Kč/kg.

Vinaři si mnohdy prodávají hrozny sami mezi sebou, podle kapacity svých sklepů. „Respektuji cenu v rozpětí od pěti do dvanácti korun za kilogram, samozřejmě podle kvality.

Obvykle platím stejnou cenu nebo o korunu vyšší, než by dostali vinaři ve výkupu,“ tvrdí například vinař Karel Hlavenka z Poštorné. Je jedním z vinařů, kteří sami vinice nevlastní, ale hrozny nakupují od pěstitelů s tím, že na ošetřování vinice i průběh sklizně sami dohlížejí v průběhu roku. „Když chci vyrábět kvalitní přívlastková vína, potřebuji samozřejmě jen kvalitní hrozny,“ říká Karel Hlavenka.

Drobní vinaři dávají přednost prodeji hroznů menším odběratelům nejen z často lepších realizačních cen, ale taky kvůli platbě v hotovosti „na ruku”. Velké podniky často dávají přednost platbě na fakturu, převodem na úcet a třeba akciová společnost Vinium Velké

Pavlovice na svých internetových stránkách uvádí, že peníze dostanou dodavatelé až ke konci roku.

Je pochopitelné, že pěstitelům se současná cenová politika výkupu hroznů příliš nezamlouvá.

Náklady rok od roku vzrůstají a realizační ceny jsou stejné nebo nižší. V některých případech tak již začínají vinaři přemýšlet o vytvoření odbytových družstev, podobně jako je již zakládají například ovocnáři v reakci na dovoz levných jablek ze zahraničí.

Byrokracie navíc Vrásky vinařům nedělaly jen nízké výkupní ceny, ale také nová byrokratická opatření. Na základě novely vinařského zákona musí totiž každý vinař při prodeji hroznů uvést své jméno, rodné číslo a registrační číslo vinice. Kromě občanky tak musel každý vinař přijít do výkupny hroznů ještě s dokladem o registraci vinice. (Tato skutečnost již platila od sklizně 2004 – pozn. red.)

Petr Hynek

Moderní příprava červeného vína

l Koupím malotraktor MT8 050 nebo MT8 150 – 32. Tel.: 777 598 222 l Prodám etiketovačky na lahve, přenosné.

1x na samolepky v pásu, 1x na lepidlo. Levně. Tel.: 519 346 549 l Kdo levně prodá starou káď na hrozny?

Pouze v dobrém stavu, objem alespoň 4 hl. tel.: 775 197 443 l Přijímáme objednávky na vypěstování sazenic révy vinné na podnoži SO4 nebo K 5 BB pro výsadbu Jaro 2008. Prodáme bezvirózní podnož SO4 Vánoce 2006. Tel.: 515 230 320, 737 721 765 l Prodám nádobu o obsahu 6 300 l, smaltovanou. Cena dohodou. Tel.: 732 530 263 l Perspektivní vinařský podnik Nové Vinařství, a.s. působící v Drnholci na Mikulovsku hledá schopného pracovníka pro sklepní hospodářství. Praxe podmínkou. Tel: 606 647 811 l Redakce Vinařského obzoru přijme darem či levně koupí starou vinařskou literaturu a časopisy. Tel./fax/zázn.: 519 348 980

168 Kč (vč. 5% DPH)

Autor: Robert Steidl; ISBN: 80-903201-7-1, stran: 72, formát A5 Překlad moderní odborné publikace rakouských odborníků R. Steidla a W. Rennera. Obsahuje moderní pohled na výrobu červeného vína od vinohradnických aspektů přes princip výroby červeného vína, ošetřování rmutu, řízení a kontroly kvašení, zrání vína, čiření, filtrace až ke stáčení do láhví.

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

540

Pracovní skupina „Víno“ při COPA/COGECA 4. října 2006 Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR

Hlavní body diskuse úvodem: Předseda Piton: Pozice C/C k reformě trhu s vínem EU je otevřený pracovní dokument, který se pak předá prezidiu C/C. Nemusíme mít vždy úplně stejný názor, ale musíme zaujmout silnou pozici.

Komise stále trvá na svém návrhu. Ale ve skutečnosti se musíme zaměřit na modernizaci oboru, a ne na klučení vinic. Komise také trvá na tom, aby se prostředky z pilíře I převedly do pilíře II, chce to mít stejné se všemi ostatními obory zemědělství. Nechce mít různé kontrolní mechanismy pro jednotlivé obory. S tím pracovní skupina nesouhlasí. Čtení návrhu pozice C/C a připomínky: 1. Klučení vinic C/C požaduje menší rozsah, závisí na regionu, zda bude klučení podporovat, financování z prostředků přidělených EU jednotlivým členským zemím. Systém může být zaveden až po vyklučení ilegálních výsadeb, a to bez náhrady.

Klučení by mělo být řízeno jednotlivými regiony a mělo by se týkat jen produkčních vinic, ne vinic přestárlých a zpustlých.

Portugalsko je zásadně proti klučení i v této podobě.

2. Liberalizace výsadbových práv Zde byl všeobecný souhlas, s tím aby se ponechal stávající stav s možností větší flexibility uvnitř členských států, a nikoliv liberalizace.

3. Národní finanční rámec Celkový rozpočet musí zůstat zachován.

Vlastní rozdělení členským státům bude politickým rozhodnutím. Asi půjde o kombinaci historie přidělování prostředků, plochy vinic a produkce. O váze jednotlivých položek bude rozhodnuto politicky. Většina zástupců ale byla pro klíč podle plochy vinic.

4. Zrušení nástrojů řízení trhu Je nutné přechodné období, řízení by mělo probíhat v rámci subsidiarity přímo z regionů.

5. Nové enologické postupy Ponechání odpovědnosti za schvalování nových postupů na Radě, nepřevádět na Komisi. Zachování tradičních postupů výroby vína v jednotlivých členských státech.

6. Zákaz zvyšování cukernatosti sacharózou a zrušení podpor pro zvyšování cukernatosti moštů S výjimkou Itálie lze konstatovat souhlas s tradičním způsobem zvyšování cukernatosti pomocí obou způsobů, a tyto by měly zůstat zachovány. Nejde o zachování stávajícího stavu, ale o uzpůsobení se novým podmínkám, tak aby oba způsoby byly nadále využívány, tj. více

Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

než dosud dotovat použití rektifikovaného moštového koncentrátu (RMK), protože cena cukru klesla.

Itálie požaduje ke konečnému stanovisku ještě čas k projednání.

Jinak všichni s kompromisem souhlasí. Zákaz užití sacharózy je naprosto nepřijatelný pro Česko, Německo, Rakousko a Slovensko.

7. Možnost povolení výroby vína z moštů ze třetích zemích a směsí vína z EU a třetích zemí C/C s tím nesouhlasí, trvá na zachování stávajícího stavu.

8. Liberalizace značení stolního vína C/C požaduje kompromis mezi návrhem Komise a stávajícím stavem, tj. jedno stolní víno na členský stát s označením odrůdy a ročníku bez geografického označení. V žádném případě nechce úplnou liberalizaci.

Itálie nemůže souhlasit ani nesouhlasit s návrhem kompromisu. Požádala proto, aby se tento bod neuzavíral a ještě o něm příště bylo diskutováno.

S původním návrhem Komise nesouhlasí Česko, Německo, Rakousko a Slovensko, naopak výraznou podporu má u Španělska.

9. Závěr Po dohodě s Itálií se zpracuje návrh závěrečného dokumentu, který se pak předá prezidiu C/C, mělo by to být co nejdříve.

790 Kč (vč. 5% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (11/2006)

541

Méně známé a relativně nové odrůdy révy vinné – (3.) Agni, Ariana Ing. Vít Rucki, ÚKZÚZ Brno, Stanice Oblekovice

AGNI Původ Odrůda byla vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici v Perné a na Šlechtitelské stanici vinařské Velké Pavlovice pod pracovním názvem (AN x IO) PE–11/47 kolektivem šlechtitelů Ing. Františkem Zatloukalem, Ing. Ludvíkem Michlovským a Janem Havlíkem. Odrůda vznikla křížením odrůd André x Irsai Oliver a cílem bylo získat ranou modrou odrůdu s jemným muškátovým aroma. Majitel a udržovatel odrůdy je Ing. Miloš Michlovský, CSc., Družstevní 818, 691 03 Rakvice. Odrůda byla zapsána do Státní odrůdové knihy ČR v roce 2001 a je v současnosti právně chráněna.

Popis odrůdy Rašení oček je rané až velmi rané. Réví žlutavě hnědé, eliptického příčného průřezu a žlábkovaté. Tvar vrcholu mladého letorostu je plně otevřený, hustota chloupků na vrcholku je řídká a intenzita anthokyanového zbarvení chloupků chybí nebo je velmi slabá. Barva vrchní strany čepele mladého listu je zelená s anthokyanovými skvrnami, příp. žlutozelená. Ve vrchní části letorostů jsou listy s anthokyanovým zbarvením, hustota chloupků mezi hlavními nervy na spodní straně čepele chybí nebo je velmi řídká a hustota štětinek na hlavních nervech na spodní straně čepele chybí nebo je velmi řídká. Postavení letorostů před vyvázáním je polovzpřímené, vzrůstnost letorostů v době květu je slabá. Barva dorsální strany internodií je zelená s červenými pruhy, barva ventrální strany internodií je zelená s červenými pruhy nebo zelená. Štětinky na nodech a internodiích chybí nebo jsou velmi řídké. Počet za sebou následujících úponků je méně než tři, charakteristický pro Vitis vinifera, délka úponků je krátká (průměr 13–15 cm). Květ oboupohlavní, s plně vyvinutými tyčinkami a plně vyvinutým pestíkem.

Velikost čepele dospělého listu je malá až střední (N1=12 cm, N2=10 cm, N3=8 cm), tvar čepele je okrouhlý, ale mohou se také vyskytovat listy tvaru pětiúhelníkovitého nebo srdcovitého. Profil čepele je ve tvaru slabého V a dospělý list má světlezelenou barvu. Dospělý list má střední puchýřovitost vrchní strany čepele, obvykle bez výrazných oboustranných laloků. Hloubka horních bočních výkrojů je velmi mělká a otevřená, někdy chybí. Řapíkový výkroj není ohraničený nervaturou, je ve tvaru U a má laloky široce nebo mírně otevřené. Délka zoubků je krátká až střední (4–7 mm), poměr délky ku šířce je malý a obě strany jsou konvexní, případně může být kombinace obou stran rovných a konvexních. Anthokyanové zbarvení hlavních nervů na vrchní straně čepele není, případně je velmi slabé. Hustota chloupků mezi hlavními nervy na spodní straně čepele není nebo je velmi řídká a hustota štětinek na hlavních nervech na spodní straně čepele není nebo je velmi řídká. Poměr délky řapíku ke střednímu nervu je střední.

Zaměkání bobulí je velmi rané až rané. Velikost hroznů bez stopky je malá (délka hroznu cca 13 cm, šířka hroznu cca 9–10 cm). Hrozen je obvykle hustý, bobule jsou v hroznu nepohyblivé, délka stopky hroznu je velmi krátká až krátká (15–35 mm) a lignifikace stopky je střední. Bobule jsou malé (délka bobule 10–14 mm, průměrná hmotnost bobule 1,7 g, obvykle 100–150 bobulí v hroznu), vyrovnané ve velikosti, mají kulatý tvar

profilu. Barva slupky bobule bez ojínění je sytě modročerná. Bobule mají uniformní zbarvení v celém hroznu a jsou středně až silně ojíněné, pupek je málo zřetelný. Délka stopeček bobulí je krátká. Oddělování bobule od stopky je relativně snadné, tloušťka slupky je tenká. Dužnina bobule je měkká, velmi šťavnatá, příjemné muškátové chuti bez anthokyanového zbarvení. V bobuli jsou přítomna vyvinutá a úplná semena.

Odolnost Odrůda je málo odolná proti plísni révové a středně odolná proti padlí. Především v nepříznivých klimatických podmínkách na nevhodných lokalitách se zvyšuje riziko škodlivosti plísní révovou, která napadá bobule a části hroznů koncem srpna a září. Agni je málo odolná vůči plísni šedé, která napadá uzavřené a husté hrozny v deštivém létě, ale vzhledem ke sklizňové ranosti odrůdy nepůsobí významné škody a nesnižuje kvalitu úrody. Příznaky plísně bílé a červené spály nebyly v posledních letech pozorovány. Významný výskyt svilušek nebyl pozorován. Odrůda je málo odolná proti napadení roztoči, zvláště v některých lokalitách hrozí silné poškození, proto je nutná zvýšená pozornost při preventivní ochraně proti roztočům.

Pěstitelské vlastnosti Agni patří mezi modré moštové odrůdy. Pro svoji muškátovou chuť bobulí, velmi rané zrání hroznů a vysokou sklizňovou plodnost má tato odrůda zvláštní netradiční postavení mezi modrými odrůdami révy pro výrobu červených vín. Odolnost proti poškození zimními a jarními mrazy je střední až vysoká, můžeme ji s úspěchem pěstovat ve vhodných lokalitách v okrajových vinohradnických oblastech. Agni velice brzy vstupuje do plodnosti. Odrůda je v období kvetení citlivá na srážky, které způsobují sprchávání bobulí, ale vzhledem k vysoké hustotě bobulí v hroznu není sprchávání patrné. Letorosty v některých letech hůře vyzrávají. Odrůda je vhodná do většiny hlinitých vlhčích půd, ale nedoporučuje se ji pěstovat v silně výsušných kamenitých nebo písčitých půdách, kde jsou hrozny velmi malé a nedosahují požadované kvality. Podnože volíme dle půdního typu, bohužel v současnosti nejsou v praxi známy výsledky na jednotlivých podnožích. Na podnoži Kober 5BB má pravidelnou sklizeň z vysokou cukernatostí a výnosem, je středně bujná, netrpí zakrslým růstem a relativně silně nesprchává. Na podnoži SO4 je také středně bujná, méně sprchává, ale v pozdější vegetační době po odkvětu ráda zahušťuje a vyžaduje důkladné provedení zelených prací. Odrůda nevyžaduje zvláštní způsob pěstování, vyzkoušené je střední vedení do 16 oček na m2 s vysokými sklizněmi, doporučuje se tvar jeden kmínek a jeden tažeň. V některých letech se doporučuje regulace velmi vysoké násady hroznů, aby bylo splněno omezení výnosu hroznů pro výrobu jakostních vín s přívlastkem.

V příznivých suchých ročnících dochází k cibébovatění bobulí. U hroznů je nutná zvýšená pozornost k vosám, ptákům i ostatním živočišným škůdcům, kteří s oblibou napadají aromatické bobule.

Sklizeň Odrůda je raná, sklizňová zralost hroznů začíná v polovině srpna a sklizeň v příznivých podmínkách může probíhat již na přelomu srpna a září. Do plodnosti vstupuje brzy po výsadbě, plodnost je vysoká a pravidelná, výnos hroznů zřídka klesá pod 3 kg.keř –1, osmiletá průměrná sklizeň hroznů z jednoho keře je 4,46 kg.keř–1. Odrůda dosahuje velmi vy-

542

Tabulka č. IV

pokračování tabulky IV.IV

Výsledky užitné hodnoty u odrůdy Agni

Tabulka č. IV.I Vegetační údaje sledovaný rok…2003 rok rašení výsadby

Agni Modrý Portugal Frankovka

1995 1995 1995

16.04.

19.04.

17.04.

délka veg. doby zralost opad

Agni Modrý Portugal Frankovka

sledovaný rok…2004 Agni Modrý Portugal Frankovka

Agni Modrý Portugal Frankovka

barva:

tmavočervená

tmavočervená

26.04.

28.04.

26.04.

30.05.

01.06.

01.06.

16.07.

31.07.

04.08.

27.08.

23.09.

02.10.

16.10.

16.10.

16.10.

rubínová

modročervená

vůně:

peckové ovoce

ovocná

ovocná

peckové ovoce

sprch. bobulí

vyzrál. poškození mrazem jiné hodnocení letor. zimní jarní

švestka

koření

malina

malina

růže

hřebíček

marmeláda

rašení

první list

1995 1995 1995

16.04.

18.04.

16.04.

08.06.

08.06.

09.06.

9 9 9

9 8 9

opad listí začátek konec

26.04.

28.04.

27.04.

28.06.

20.06.

19.06.

11.08.

27.08.

30.08.

29.09.

13.10.

01.11.

29.10.

05.11.

30.10.

sprch. bobulí

vyzrál. poškození mrazem jiné hodnocení letor. zimní jarní

7 9 9

rok výsadby

rašení

první list

1995 1995 1995

10.04.

15.04.

11.04.

8 9 9

8 9 9

opad listí začátek konec

27.04.

28.04.

29.04.

12.06.

13.06.

14.06.

05.08.

16.08.

22.08.

15.09.

05.10.

24.10.

06.11.

09.11.

08.11.

sprch. bobulí

vyzrál. poškození mrazem jiné hodnocení letor. zimní jarní

8 9 7

9 8 9

9 9 9

pl.révová pl.šedá

9 9 9

sledovaný rok…2004

padlí

Agni Modrý Portugal Frankovka

9 9 9

sledovaný rok…2005

padlí

Agni Modrý Portugal Frankovka

8 9 8

9 9 9

svilušky

roztoči

obaleči

škůdci

9 9 9

8 9 9

9 9 9

9 9 9

roztoči

obaleči

škůdci

5 6 7

9 9 9

9 9 9

roztoči

obaleči

škůdci

7 6 7

9 9 9

9 9 9

9 9 9

houbové choroby svilušky pl.révová pl.šedá pl. bílá čer.spála

9 7 9

9 8 9

9 7 8

9 9 9

9 9 8

9 9 9

houbové choroby svilušky pl.révová pl.šedá pl. bílá čer.spála

9 8 9

9 9 9

7 8 8

9 9 9

9 9 8

9 9 9

IV.III Technologické údaje odrůdy - sklizeň a degustace 08 sledovaný rok…2003 rok výnos cukern. kyseliny sledovaný rok 2003 Agni Modrý Portugal Frankovka

sledovaný rok…2004

Agni Modrý Portugal Frankovka

sledovaný rok…2005

Agni Modrý Portugal Frankovka

výsadby

kg.keř -1

1995 1995 1995

5,16 5,10 4,64 výnos

19,6 7,2 18,0 5,4 17,2 8,2 cukern. kyseliny

Agni Modrý Portugal Frankovka

kg.hl -1

g.litr -1

2,29 4,30 3,06 výnos

23,2 5,8 18,4 4,5 17,8 5,5 cukern. kyseliny

Agni Modrý Portugal Frankovka

rok -1 kg.hl -1 výsadby kg.keř

1995 1995 1995 rok výsadby

kg.keř -1

1995 1995 1995

4,98 4,94 4,48

rok 2004 2004 2004 2004 2004 2003 2003 2002 2002

původ ÚKZÚZ Ing. Jan Rucki ŠS Perná ŠS Perná ŠS Perná ÚKZÚZ ÚKZÚZ ÚKZÚZ ÚKZÚZ

kg.hl -1

g.litr -1

21,0 17,5 18,4

4,3 4,7 5,5

vzorek č. 15 barva:

tmavočervená

výrobce ÚKZÚZ Ing. Jan Rucki ŠS Perná ŠS Perná ŠS Perná ÚKZÚZ Ing. Jan Rucki ÚKZÚZ Ing. Jan Rucki

vzorek č. 16 tmavočervená

sledovaný rok 2004

g.litr -1

IV.IV Charakteristika degustovaných vín vzorek 15 16 17 18 19 20 21 22 23

body 20,1 18,6 20,8 20,6 21,5 20,6 18,6 19,3 19,6

sledovaný rok 2005

Agni Modrý Portugal Frankovka

chuť:

ležení při fermentaci na slupkách do XII. barrique - minimální použití síry teplá cesta teplá cesta

vzorek č. 17 tmavočervená

vzorek č. 18 modročervená

vzorek č. 19 modročervená

květinová

květinová

peckové ovoce

peckové ovoce

ovocná

muškátová

květinová

fialka

povidla

malina

růže

hořké mandle

vanilka

čokoláda

černý rybíz

muškátová

muškátová

ovocná

květinová

květinová

květinová

peckové ovoce

kandované ovoce

povidla

kávová

černý bez

povidla

dřevo

meruňka

kouř

višeň

kouř

kouř

květinová

sušené ovoce

květinová

výrazně dřevitá

černý bez

černý bez

celk. hodnocení: dobré

dobré

mladé

mladé

velmi dobré

dobré

peckové ovoce

peckové ovoce

švestka

švestka

švestka

květinová

květinová povidla

dobré

velmi dobré

velmi dobré

zralé

mladé

zralé

soké cukernatosti bobulí při vysoké násadě hroznů, osmiletý průměr je 20,9 oČNM. Je předurčena pro výrobu zajímavých muškátových nebo aromatických vín s přívlastkem dokonce i v nepříznivých letech, kdy ostatní odrůdy mají nízkou cukernatost.

Víno Víno z odrůdy Agni má velmi zajímavý charakter. Z odrůdy je možno vyrobit netradiční muškátová nebo aromatická červená vína, případně ji využít pro výrobu perlivých nebo dezertních vín. Víno je velmi dobré až výborné, má obvykle tmavočervenou nebo rubínovou barvu. Ve vůni najdeme tóny po peckovém ovoci, u mladých vín je charakteristické výrazné muškátové a květinové aroma. V odrůdovém víně můžeme najít různé druhy květinových a ovocných chutí, zvláště po peckovém ovoci, u starších vín je charakteristická chuť po švestkách. Je především určena pro výrobu vín s přívlastkem, bez zvláštních nároků na zpracování. Odrůda je vhodná po technologické stránce pro výrobu různých zajímavých typů vín, může se využít například pro výrobu netradičních růžových vín. Zajímavá vína můžeme získat různou délkou ležení rmutu na slupkách nebo při výrobě barriqovaných vín. Odrůda je velmi pitelná jako mladé víno, kde je výrazný muškátový nebo květinový buket. Odrůda mění při delším ležení v archivu odrůdový charakter, obvykle ztrácí svůj muškátový buket, ale víno zůstává harmonické, plné a velmi příjemné chuti.

ARIANA Původ 10 stanici v Perné pod pracovOdrůda byla vyšlechtěna na Šlechtitelské ním názvem (RRSV x ZW) PE–9/19 šlechtiteli Ing. Ludvíkem Michlovským a Ing. Františkem Zatloukalem. Odrůda vznikla křížením s mateřskou odrůdou PE 4905 (Ryzlink rýnský x Svatovavřinecké) a otcovskou odrůdou Zweigeltrebe. Majitel a udržovatel odrůdy je Ing. Miloš Michlovský, CSc., Družstevní 818, 691 03 Rakvice. Odrůda byla zapsána do Státní odrůdové knihy ČR v roce 2001 a je v současnosti právně chráněna.

tmavočervená

muškátová

ovocná

hodnoc.

0 - 25 19,3 18,1 18,9 hodnoc.

0 - 25 19,0 17,1 18,5 hodnoc.

0 - 25 18,5 18,0 18,6

poznámka teplá cesta 60% panenská sklizeň + 40% ÚKZÚZ

rubínová

vůně:

13.11.

15.11.

16.11.

pl. bílá čer.spála

9 9 9

peckové ovoce

mladé

sklizeň hroznů

217 214 219

světlá

švestka

celk. hodnocení: velmi dobré

9 9 9 zaměk. bobulí

22.06.

24.06.

26.06.

tmavočervená

peckové ovoce

15.11.

17.11.

15.11.

kvetení začátek konec

IV.II Odolnost odrůdy proti biologickým patogenům sledovaný rok…2003 houbové choroby padlí

chuť: sklizeň hroznů

01.07.

03.07.

07.07.

tmavočervená

skořice

9 9 9 zaměk. bobulí

213 213 213

Agni Modrý Portugal Frankovka

09.11.

10.11.

12.11.

kvetení začátek konec

166 178 198

128 173 196

vzorek č. 23

opad listí začátek konec

rok výsadby

Agni Modrý Portugal Frankovka

vzorek č. 22

sklizeň hroznů

8 9 9

délka veg. doby zralost opad

vzorek č. 21

zaměk. bobulí

207 205 209

Agni Modrý Portugal Frankovka

vzorek č. 20

kvetení začátek konec

133 157 168

délka veg. doby zralost opad

sledovaný rok…2005

první list

velmi dobré

mladé

nezralé

výborné

zralé

mladé

zralé

Popis odrůdy Rašení oček je rané. Réví je tmavě hnědé bez lenticel, žlábkované a eliptického průřezu. Tvar vrcholu mladého letorostu je plně otevřený, hustota chloupků na vrcholku je střední, intenzita anthokyanového zbarvení chloupků je silná. Barva vrchní strany čepele mladého listu je převážně zelená s anthokyanovými skvrnami nebo v některých případech světle měděnočervená. Hustota chloupků mezi hlavními nervy na spodní straně čepele je střední a hustota štětinek na hlavních nervech na spodní straně čepele je řídká až střední. Postavení letorostů před vyvázáním je vzpřímené. Barva dorsální strany a ventrální strany nodů a internodií

Vinařský obzor (11/2006)

je červená. Štětinky na internodiích chybí nebo jsou velmi řídké. Počet za sebou následujících úponků je méně než tři, charakteristický pro Vitis vinifera, délka úponků je střední (průměr 17–20 cm). Květ je oboupohlavní, s plně vyvinutými tyčinkami a plně vyvinutým pestíkem.

Velikost čepele dospělého listu je malá až střední (N1=11 cm, N2= 10cm, N3= 8cm), tvar čepele je převážně okrouhlý, ale mohou se také vyskytovat listy tvaru pětiúhelníkovitého. Profil čepele je ve tvaru V a dospělý list má zelenou barvu. Dospělý list má střední puchýřovitost vrchní strany čepele a je třílaločnatý. Hloubka horních bočních výkrojů je mělká až střední, jsou uzavřené a mají tvar U. Řapíkový výkroj není ohraničený nervaturou, je tvaru U a má laloky obvykle uzavřené. Délka zoubků je krátká (3–6 mm), poměr délky ku šířce je střední a obě strany jsou konvexní. Anthokyanové zbarvení hlavních nervů na vrchní straně čepele je střední. Hustota chloupků mezi hlavními nervy na spodní straně čepele je řídká a hustota štětinek na hlavních nervech spodní strany čepele je střední. Poměr délky řapíku ke střednímu nervu je střední.

Zaměkání bobulí je rané. Velikost hroznů bez stopky je střední (délka hroznu cca 16–20 cm, šířka hroznu cca 11–16 cm). Hrozen je středně hustý až hustý, stopečky nepohyblivé, ale bobule mírně pohyblivé. Délka stopky hroznu je střední (40–60 mm) a lignifikace stopky je slabá až střední. Bobule jsou malé až střední (délka bobule 12–17 mm, průměrná hmotnost bobule 3,0 g, obvykle okolo 150 bobulí v hroznu), vyrovnané ve velikosti, mají kulatý tvar, někdy bývají mírně zploštělé, kruhového průřezu, barva slupky bobule bez ojínění je modročerná. Bobule mají uniformní zbarvení v celém hroznu a jsou silně ojíněné, pupek je zřetelný. Délka stopeček bobulí je střední. Oddělování bobule od stopky je reTabulka č. V

Výsledky užitné hodnoty u odrůdy Ariana

Tabulka č. V.I Vegetační údaje sledovaný rok…2003 rok rašení výsadby

Ariana Modrý Portugal Frankovka

1995 1995 1995

19.04.

19.04.

17.04.

délka veg. doby zralost opad

Ariana Modrý Portugal Frankovka

sledovaný rok…2004 Ariana Modrý Portugal Frankovka

sledovaný rok…2005 Ariana Modrý Portugal Frankovka

zaměk. bobulí

sklizeň hroznů

opad listí začátek konec

28.04.

28.04.

26.04.

01.06.

01.06.

01.06.

03.10.

31.07.

04.08.

01.10.

23.09.

02.10.

20.10.

16.10.

16.10.

sprch. bobulí

vyzrál. poškození mrazem jiné hodnocení letor. zimní jarní

205 205 209

9 9 9

rok výsadby

rašení

první list

1995 1995 1995

23.04.

18.04.

16.04.

20.06.

20.06.

19.06.

23.08.

27.08.

30.08.

25.10.

13.10.

01.11.

02.11.

05.11.

30.10.

sprch. bobulí

vyzrál. poškození mrazem jiné hodnocení letor. zimní jarní

rok výsadby

rašení

první list

1995 1995 1995

13.04.

15.04.

11.04.

7 9 9

opad listí začátek konec

28.04.

28.04.

29.04.

12.06.

13.06.

14.06.

14.08.

16.08.

22.08.

03.10.

05.10.

24.10.

09.11.

09.11.

08.11.

sprch. bobulí

vyzrál. poškození mrazem jiné hodnocení letor. zimní jarní

9 8 9

8 9 9

padlí

sledovaný rok…2004

9 9 9 padlí

Ariana Modrý Portugal Frankovka

sledovaný rok…2005

9 7 9 padlí

Ariana Modrý Portugal Frankovka

9 8 9

pl.révová pl.šedá

9 9 9

9 9 9

9 9 9

7 7 8

9 9 9

9 9 8

9 9 9

5 8 8

9 9 9 11

9 9 8

9 9 9

Ariana Modrý Portugal Frankovka

3,53 4,30 3,06 výnos

17,4 6,0 18,4 4,5 17,8 5,5 cukern. kyseliny

Ariana Modrý Portugal Frankovka

1995 1995 1995

kg.hl -1

kg.hl -1

g.litr -1

18,2 17,5 18,4

5,0 4,7 5,5

3,98 4,94 4,48

vzorek 24 25 26 27 28

rok 2004 2004 2003 2004 2002

původ ÚKZÚZ ŠS Perná ÚKZÚZ ŠS Perná ÚKZÚZ

výrobce ÚKZÚZ ŠS Perná ÚKZÚZ ŠS Perná ÚKZÚZ

vzorek č. 25

sledovaný rok 2004

g.litr -1

body 17,0 18,6 19,9 19,4 18,0

sledovaný rok 2005

Ariana Modrý Portugal Frankovka

obaleči

škůdci

8 9 9

9 9 9

9 9 9

obaleči

škůdci

8 6 7

9 9 9

9 9 9

obaleči

škůdci

9 6 7

9 9 9

9 9 9

hodnoc.

0 - 25 18,4 18,1 18,9 hodnoc.

0 - 25 18,8 17,1 18,5 hodnoc.

0 - 25 18,3 18,0 18,6

poznámka teplá cesta barrique - bez použití síry teplá cesta teplá cesta

vzorek č. 26

vzorek č. 27

vzorek č. 28

barva:

rubínová

vůně:

peckové ovoce

peckové ovoce

peckové ovoce

peckové ovoce

peckové ovoce

třešeň

višeň

třešeň

švestka

švestka

tmavočervená

tmavočervená

rubínová

svilušky roztoči

9 9 9

18,2 7,1 18,0 5,4 17,2 8,2 cukern. kyseliny

rok -1 výsadby kg.keř

vzorek č. 24

houbové choroby svilušky roztoči pl.révová pl.šedá pl. bílá čer.spála

9 9 9

14.11.

15.11.

16.11.

9 9 8

houbové choroby svilušky roztoči pl.révová pl.šedá pl. bílá čer.spála

9 8 9

sledovaný rok…2005

1995 1995 1995

g.litr -1

3,71 5,10 4,64 výnos

rok -1 výsadby kg.keř

Ariana Modrý Portugal Frankovka

malina

pl. bílá čer.spála

9 9 9

1995 1995 1995

kg.hl -1

V.IV Charakteristika degustovaných vín sklizeň hroznů

7 9 7

V.III Technologické údaje odrůdy - sklizeň a degustace sledovaný rok…2003 rok výnos cukern. kyseliny sledovaný rok 2003

Ariana Modrý Portugal Frankovka

9 9 9 zaměk. bobulí

V.II Odolnost odrůdy proti biologickým patogenům sledovaný rok…2003 houbové choroby Ariana Modrý Portugal Frankovka

13.11.

17.11.

15.11.

kvetení začátek konec

24.06.

24.06.

26.06.

Pěstitelské vlastnosti Ariana patří mezi nové a v současné době málo známé modré moštové odrůdy. Odolnost proti poškození zimními mrazy je střední, jarní mrazy ji obvykle nepoškozují. Odrůdu můžeme s úspěchem pěstovat ve vhodných chráněných lokalitách v obou našich vinohradnických oblastech. Ariana brzy vstupuje do plodnosti. Odrůda je středně odolná proti srážkám v období kvetení, které způsobují sprchávání bobulí v hroznech.

Letorosty obvykle dobře vyzrávají. Je vhodná do většiny našich půd, kde pěstujeme révu, ale ve výsušných půdách jsou hrozny menší a řídké. U odrůdy se může vyskytnout zajímavý jev, kdy se v pozdější části života keře vyskytují bobule větší než v první fázi plodnosti. Podnože volíme dle půdního typu, bohužel v současnosti nejsou v praxi známy výsledky na jednotlivé podnože. Růst odrůdy je středně bujný, má vzpřímený růst letorostů s nízkou tvorbou zálistků, bez zvláštních nároků na vedení. Doporučuje se řezem regulovat úrodu hroznů. V některých letech při vysoké násadě hroznů je vhodná regulace pro snížení úrody a následné zvýšení cukernatosti.

sledovaný rok…2004

28.04.

28.04.

27.04.

9 9 9

Odolnost Odrůda je středně odolná proti plísni révové a středně odolná až odolná proti padlí. Jen v nepříznivých klimatických podmínkách se zvyšuje riziko napadení plísni révovou. Ariana je slabě odolná až středně odolná proti poškození plísní šedou, která napadá bobule v době zralosti v nepříznivých deštivých podmínkách. Příznaky plísně bílé a červené spály nebyly v posledních letech pozorovány. Významný výskyt svilušek nebyl pozorován. Odrůda je středně odolná proti napadení roztoči, kteří ji napadají v chladných a suchých letech.

Ariana Modrý Portugal Frankovka

9 9 9 opad listí začátek konec

04.07.

03.07.

07.07.

lativně snadné, tloušťka slupky je tenká. Dužnina bobule je mírně pevná, velmi šťavnatá, neutrální chuti bez anthokyanového zbarvení. V bobuli jsou přítomna vyvinutá a úplná semena.

-1 výsadby kg.keř

sklizeň hroznů

9 9 9

216 214 219

9 8 9

10.11.

10.11.

12.11.

zaměk. bobulí

204 213 213

173 173 196

9 9 9

09.06.

08.06.

09.06.

kvetení začátek konec

185 178 198

délka veg. doby zralost opad

Ariana Modrý Portugal Frankovka

kvetení začátek konec

165 157 168

délka veg. doby zralost opad

Ariana Modrý Portugal Frankovka

první list

543

chuť:

peckové ovoce

tmavočervená

rubínová

černá

dřevitá

slivoň

povidla

marmeláda

čokoláda

kouř

malina

kompot

povidla

borůvka

třešeň

peckové ovoce

peckové ovoce

povidla

třešeň

dřevo

třešeň

povidla

višeň

ostružina

mírně žíhané dřevo

dřevo

višeň

půda

marmeláda

čokoláda

půda

švestka

peckové ovoce

kdoule

višeň

čokoláda

pelargonie

kůže

višeň

celk. hodnocení: bez závad

dobré

dobré

velmi dobré

dobré

dobré

zralé

mladé

dobré

mladé

mladé

mladé

zralé

mladé

zralé

zralé na svém vrcholu

544

Sklizeň Odrůda je v našich podmínkách pozdní, sklizňová zralost hroznů začíná v polovině října. U odrůdy se nedoporučuje příliš pozdní sklizeň hroznů, poněvadž hrozí napadení plísní šedou a v bobulích se již netvoří sacharidy ani v příznivých podzimních podmínkách. Do plodnosti vstupuje relativně brzo. Úroda je vysoká, pravidelná, osmiletá průměrná sklizeň hroznů z jednoho keře je 4,65 kg.keř–1. Odrůda dosahuje přibližné cukernatosti bobulí jako u podobných moštových modrých odrůd, osmiletý průměr cukernatosti bobulí je 18,1 oČNM. Pro vyšší cukernatost je nutná nižší násada hroznů.

Víno Z odrůdy Ariana se vyrábí červené víno velmi dobré kvality. Víno má rubínovou nebo tmavočervenou barvu. Pro víno je charakteristická vůně po peckovém ovoci, často s nádechem po třešních nebo višních, u starších vín po švestkách, příp. povidlech. Odrůdové víno má chuť po peckovém ovoci, opět převážně po višních nebo třešních. Kvalita odrůdového vína je velmi dobrá, srovnatelná s odrůdami Svatovavřinecké nebo Zweigeltrebe. Starší ročníky vín jsou vyrovnané, harmonické, s jemným obsahem tříslovin. Odrůdu lze zpracovávat jako ostatní moštové modré odrůdy a je vhodná pro delší archivaci vín, kdy se obvykle zvyšuje kvalita. (příště bude článek dokončen posledním dílem – o odrůdě Rubinet)

Malovinaři z Mělníka a jeho okolí Rodina Kňourkova se přistěhovala v sedmdesátých letech do Mělníka. Pan Kňourek koupil starší rodinný domek v Mlazicích mezi vinicemi, po následné rekonstrukci, kterou domek potřeboval, se Kňourkovi pustili do vinaření. Na tuto činnost se všichni těšili, motivovalo je k tomu nejen krásné místo jejich domu s úžasným výhledem na Mělník, ale také pěkný opukový sklípek pod jejich domkem. V osmdesátých letech pan Kňourek začal vysazovat „milerku“ kolem domu, něco málo Chrupky bílé pro děcka a později založil vinici na mírném jižním svahu. S výsadbou mu pomáhala jeho dcera Kateřina Knorová se svým manželem Janem. Kateřina zároveň odborně dohlíží nad pracemi ve vinici i ve sklepě. Bratr Katky Michal se stará o chemickou ochranu a okopávku či sečení trávy kolem vinice. Odrůdová skladba byla vybrána po konzultaci s doc. Vilémem Krausem, který velmi ochotně a rád malovinařům poradil i poskytl sazenice révy vinné. Jedna z prvních odrůd, kterou Kňourkovi vysadili, byl Dornfelder, dále Svatovavřinecké, Rulandské modré, Modrý portugal, Ryzlink rýnský a Rulandské šedé, které je na vinici nejmladší. Keřů je na osm set. Vína

vyrábějí klasickým způsobem, nechávají prokvasit v kvasírně při stálé teplotě 17 OC a poté je stočí do sklípku pod domem, kde zrají ve skleněných demižonech. Po přirozeném vyčiření a vyčištění vína lahvují. Vína z této lokality dostávají onen charakteristický buket ovocitosti u modrých odrůd a jemné aroma kvetoucích lip s muškátovou vůní u bílých odrůd. Starší ročníky dostávají typický štych opuky s příjemnou olejovitou vazkostí. Vše je dáno geologickým složením zdejší půdy, polohou vinice a jejím úměrným zatížením.

Dalším malovinařem je pan Karel Nevrkla z Mělníka Mlazic. Jeho láska k vinicím se projevila už v dětství. Stejně jako domek Kňourků je i dům pana Nevrkly obklopen vinicemi, na kterých od mládí pracoval se svou matkou.

V rámci restitucí byla rodině Nevrklovy navrácena vinice v těsném sousedství vinice Kňourkových, na které dnes pan Nevrkla pracuje s tou největší péčí. Má téměř tisíc keřů odrůdy Müller Thurgau, stáří vinice je třicet let, vedení vertiko. U starších vinic je tento způsob vedení

Miroslav Kňourek s dcerou Kateřinou

Karel Nevrkla

dost nevýhodný, a proto je vinice postupně převáděna na klasické střední vedení. Pan Nevrkla vinaří ze záliby, dost často se svými sousedy probírá vědomosti a poznatky v této činnosti hlavně v prevenci různých chorob révy vinné či samotných vrtochů přírody. Jeho technologie zpracování hroznů a školení hotového vína je téměř totožná s jeho sousedy, vše spočívá na přírodě, která je k tomuto oboru nejblíže. Vykvašená vína zrají v opukovém sklepě pod rodným domem ve skleněných demižonech, a když přijde jejich doba a vinař určí jejich čas k lahvování, naplní se do lahví. Milerka pana Nevrkly dosahuje pěkné cukernatosti, která je dána nejen polohou jižního svahu, ale malým zatížením vinice, což se projeví v kvalitě vína. Víno z této lokality má typický muškátový buket s dozvukem přezrálé broskve a přitom svěží kyselinkou, což je vše rukopisem samotného vinaře.

Miroslav Říha Fota archiv autora

Vinařský obzor (11/2006)

545

Účinný zákvas Oenococcus oeni – predpoklad úspešnej riadenej malolaktickej fermentácie Doc. Ing. Erich Minárik, Bratislava

Prirodzené podmienky MLF na konverziu kyseliny L–jablčnej na kyselinu L–mliečnu sú viac– menej nepriaznivé.

V posledných rokoch sa enológovia snažia selektovať kmene malolaktických baktérií, ktoré by zabezpečili lepšie riadenie procesu MLF. Patrí sem aj príprava účinneho tekutého zákvasu O. oeni.

Inokulácia vína či muštu vysokou koncentráciou baktérií zaručuje možnosť posilniť a úspešne riadiť rýchly a úplný proces MLF. Inokulácie vína alebo muštu optimálnym množstvom buniek vyžaduje zabezpečiť optimálne podmienky na rozmnoženie malolaktických baktérií, ktoré optimalizujú rýchlosť ich rastu, bohatú tvorbu biomasy buniek a hladký priebeh metabiotického procesu MLF. Štúdiu využívania hexóz (glukózy, fruktózy) O. oeni sa doteraz opierali o pokusy bez riadenia optimálneho pH baktérií v zákvase (Salou et al. 1994). Doteraz sa ako zdroj uhlíka využívala výlučne glukóza na rast a pomnoženie O. oeni v zákvase. Ukázalo sa však, že baktérie najúčinnejšie využívajú fruktózu v zákvase, kde pôsobí ako akceptor elektrónov a má väčšinu v súčasnosti používaných kmeňov O. oeni najpriaznivejší vplyv.

Pri fermentácii sacharidov sa pH média znižuje. Znižuje sa aj vnútorné pH bakteriálnych buniek, čoho dôsledkom je vyššia potreba energie (adenozíntrifosfátu (ATP). Súčasne sa znížia

aj aktivity cytoplazmatických buniek využívania enzýmov. Preto sa odporúča pri príprave zákvasu vyššie pH (3,2–3,5) a používať do média ekvivalentný pomer glukózy a fruktózy (1:1).

Podrobnosti uvádza Beal et al. (1989).

Maicas et al. (1999) tiež zaznamenali dobrý rast O. oeni v médiu zákvasu, čo má priaznivý dopad aj na samotnú malolaktickú fermentáciu vína (tabuľka 1). Riadenú malolaktickú fermentáciu a jej význam podčiarkuje aj Minárik (2006).

Z uvedenej tabuľky jednoznačne vyplýva, že vyššie pH má priaznivý vplyv na aktivitu Oenococcus oeni nielen pri príprave zákvasu, ale aj pri samotnej malolaktickej fermentácii riadenej mliečnymi baktériami. Ukázalo sa tiež, že ešte pH 3,10 poskytuje relatívne dobré výsledky, no nie vo všetkých prípadoch. Výborné výsledky degradácie kyseliny L–jablčnej na kyselinu L– mliečnu možno docieliť aj pri pH 3,10, ak sa inokulácia O. oeni uskutoční na práve dokvasenom víne, pokiaľ je ešte na kvasniciach (vplyv rôznych vitamínov a rastových látok kvasníc) (Minárik, Jungová 1992).

K príprave zákvasu O. oeni ešte dodajme, že je veľmi dôležité v médiu kompenzovať časť glukózy fruktózy, čo zdôrazňujú Maicas et al.

(1999) a docieliť koncentráciu buniek mlečnych baktérií 107–108 /ml zákvasu.

V tabuľke 2 sa uvádzajú výsledky testov pri vysokej koncentrácii buniek O. oeni v zákvase i pri inokulácii vína pre malolaktickú fermentáciu. Vidieť, že najúčinnejšie odbúranie (degradáciu) kyseliny L–jablčnej sa dosiahlo pri koncentrácii buniek O. oeni 108 /ml vína, no aj

pH Množstvo odbúranej kyseliny L– jablčnej (%) po 3 týždňoch Počiatočné Konečné 34 3,10 3,18 16 3,10 3,12 71 3,50 3,57 40 3,50 3,57 77 3,10 3,20 44 3,10 3,17 97 3,50 3,54 86 3,50 3,74 Odbúranie kyseliny L–jablčnej pri rôznom pH vína

koncentrácia 107 /ml dosahuje dobré výsledky (varianty 3, 5, 8).

Súhrn Poukazuje sa na význam zloženia sacharidov v zákvase O. oeni, v ktorom by mal byť pomer glukózy a fruktózy 1:1. Fruktóza priaznivo ovplyvňuje kinetiku a rast biomasy mliečnych baktérií v porovnaní so samotnou glukózou. Priaznivý vplyv má aj zvýšená hladina pH. Samotný priebeh malolaktickej fermentácie vo víne možno zintenzívniť a urýchliť vysokou koncentráciou buniek O. oeni pri inokulácii vína (107–108 /ml) a pH vína (3,1–3,5). Malolaktická fermentácia vína by mala prebiehať pri teplote 15–20 °C a pri nízkej koncentrácii voľného oxidu siričitého (do 20–25 mg/L).

Literatúra C. Beal et al.: Applied Environmental Biotechnology 32, 1989, s. 148–154 G. Caspritz, F. Radler: Biological Chemistry 255, 1983, s. 4907–4910 E. Minárik: Vinařský obzor 99, 2006, 1–2, s. 35 E. Minárik, O. Jungová: Vinohrad 32, 1992, s. 82–83 S. Maicas et al.: Biotechnology Letters 21, 1999, s. 349–353 A. Ragout et al.: Journal of Applied Bacteriology 77, 1994, s. 388–391 A. Ramos et al.: Applied Environmental Biotechnology 61, 1995, s. 1303–1310 P. Salou et al.: Applied Environmental Biotechnology 60, 1994, s. 1459–1466

Počet buniek O. oeni vo víne Koncentrácia kyseliny L–jablčnej vo víne g/L (ml –1) východisková konečná 3,5 2,3 1 1,2 x 107 7 7,0 5,9 2 1,1 x 10 3,5 1,0 3 1,2 x 107 7,0 4,2 4 1,3 x 107 3,5 0,8 5 8,2 x 107 7,0 3,9 6 9,4 x 107 3,5 0,1 7 1,1 x 108 7 7,0 1,0 8 9,0 x 10 Vplyv koncentrácie buniek Oenococcus oeni na hladinu kyseliny L–jablčnej vo víne po malolaktickej fermentácii Variant

546

Užití bentonitu nejen v oblasti nápojů Původně nejznámější ložiska se nacházejí v USA, zvláště ve Wyomingu. Zde byl také dán název pro tento hliněný minerál, jehož první výskyt více jak před 100 lety objevil americký geolog Knight v blízkosti Fort Benton. V Evropě je bentonit těžen jak v oblastech Středozemního moře, tak i v jižním Bavorsku.

Těžba bentonitu Bentonit vznikl zvětráváním vulkanického popela. Tento popel se mohl uložit jen v údolích a nížinách, kde později zvětral a proměnil se v bentonit. Nenachází se často v žádné jednotné bentonitové formě výskytu, nýbrž mnohem více ve formě mnoha čoček různých velikostí. Explorace a odkrytí ložisek je tímto velmi ztíženo. Předem musí být provedena nejenom rozsáhlá zkoumání půdy, ale také vrtné zkoušky jsou analyzovány v laboratořích na použitelnost nalezeného bentonitu pro různé účely. Jenom kvalitně nejlepší a zvlášť čisté bentonity mohou být použity v oblasti výroby nápojů.

Takzvané technické bentonity nacházejí své použití v jiných oblastech. Těžbyschopné bentonitové vrstvy jsou v průměru vysoké jenom jeden až dva metry, během skrývky mohou činit více jak 25 metrů.

Využití bentonitu v různých oborech Technické – pro termostatické a plasticky tvořitelné zeminy (hlíny) v keramickém průmyslu – při stavebních pracích, ohledně úpravy techniky štěrbin stěn v metru a tunel. pracích – umožnění hloubkových vrtů díky vlastnosti thixotropie – zvýšení zadržování vody u písčitých a velmi propustných půd – pojivý prostředek při výrobě krmiv v granulátové formě – lapač pachů u chovu dobytka Pečlivě selektované nápojové bentonity – adsorbce bílkovin – částečně adsorpce tříslovin – vázání koloidních kalných látek – zesílené vločkování – výroba těžkých kalových částeček – zrychlená sedimentace – redukce zbytků postřikových prostředků – redukování biogenních aminů – čisté kvašení

Použití bentonitu ke stabilizování nápojů Bentonit se použivá v oblasti nápojů jak na čiření, tak na adsorpci bílkovin, a tím jako prevence pozdější tvorby bílkovinných kalů.

Působení na odkalení spočívá v tom, že do několika minut vznikají velké vločky. Vločkování bentonitu uzavírá jemné částice kalu. Tyto kalné látky jsou těžší, tudíž se usazují. Vedle stabilizace, díky eliminaci bílkovin, nastává také jistá adsorpce tříslovin. Ze zkušenosti víme, že při silném čiření špičkovými bentonity dochází také dále k redukování neutrálních koloidů, např. neutrálních polosacharidů, spojených se zvláštní stabilitou nápojů. Dále díky bentonitům mohou být sníženy biogenní aminy a také redukovány zbytky postřiků.

Spotřeba bentonitu může být u různých nápojů velmi rozdílná. V ovocné šťávě je důležité dávkování podle druhu ovoce. Přeneseno na přípravu vína se provádí variace rok od roku, ale také podle odrůdy a stálého místa rostliny.

Roky s nepatrnými srážkami, zvláště v pozdním létě a podzimu, vedou k větší spotřebě bentonitu. Vinice s plochami na kypřeném písku nebo křemičitých půdách, tak jako na rovných plochých půdách, mají většinou vyšší spotřebu bentonitu než vína z ploch na hlubokém podkladě nebo těžkých rozpustných půdách.

Rostliny uchovávají ve svých plodech bílkoviny jako rezervní látky, tedy jako nosiče jejich energie. Čím více je rostlina ve stresu, tím více rezervních látek uchovává. Tímto je objasněna vyšší spotřeba bentonitu v letech, která jsou chudá na srážky.

Proces bobtnání a předmáčení Jsou rozlišovány tři typy bentonitů, které ukazují při ošetření vína/ovocné šťávy rozdílné chování bobtnání.

1/ Nízce bobtnající vápenaté bentonity – k těm patří CA–granulát a Seporit PORE–TEC. Tyto bentonity mají následující vlastnosti: jednoduchou rozpustnost, rychlé bobtnání, pomalé čištění, malý sediment kalů v testovaném nápoji.

2/ Vysoce bobtnající sodné bentonity – k těm patří práškový bentonit SodiBent a jako granulát GranuBent PORE–TEC. Tyto bentonity mají dobré a rychlé účinky na čištění, v ošetřeném nápoji zůstává o něco více kalů.

3/ Středně bobtnající sodno-vápenaté bentonity, jako např. NaCalit PORE–TEC. Tyto technické parametry využívají uvedená kritéria

bodu 1. a 2. Vytváří tím pro jejich technické využití dobrý kompromis.

Každý bentonit se může teoreticky použít bez bobtnání. Aby mohla být plně využita účinnost, musí být bentonit předmáčen ve vodě.

Toto namáčení působí na vyšší odstup mezi silikátovými lamelami, a tím větší absorpční sílu a vyšší pohlcovací schopnost. Bobtnání může být pak urychleno vyšší teplotou vody, max.

60 OC. U vápenatých bentonitů se při bobtnání na dně nádoby zpravidla usazuje vodotěsný nabobtnaný bentonit. Vzniklá čistá voda nad touto vrstvou může být před použitím bentonitu odstraněna, aniž by došlo ke ztrátě účinku. Poměr nabobtnaného bentonitu k přebytku vody může být silně ovlivněn kvalitou vody. Při předmáčení sodno-vápenátých bentonitů, jako je NACalit PORE–TEC, je zvlášť žádoucí dobré a intenzivní míchání vzniklé suspenze. Ta se za normálních podmínek neusazuje. Toto bobtnání je pozitivně hodnoceno.

Předmáčení, zvláště v měkké vodě, probíhá podstatně lépe než v tvrdé vodě, protože v měkké je menší výskyt vápenatých iontů, a proto je předmáčení výhodou. Bentonit je hydroskopický, a podléhá tudíž pachovým a vhkostním vlivům. Před použitím by se měl bentonit v rozpuštěné formě vyzkoušet, aby byl nezávadný.

Rozlišování forem připravování K ošetření vína a ovocných šťáv nábízí firma Erbslöh bentonit ve třech různých formách: A/ Práškový bentonit – je hornicky vytěžen. Zemní vlhkost je mísením homogenizována, bentonit je sušen na cca 10 % zbytkové vlhkosti a jemně rozemlet.

B/ Zrnitý bentonit – sušená surovina se drtí na válcích a z této drtě jsou vybrána určitá zrna, která se často nesprávně označují jako „granuláty.“ C/ Granulový bentonit – výroba následuje z práškového bentonitu. Jemně rozemletý práškový bentonit je na talíři nebo v bubnu navlhčen vodou, vytvarován na malé kuličky a sušen na 5–10 % vlkosti. Bentonitový granulát má tímto nejvyšší stupeň kvality. Je snadno rozpustný a neobsahuje žádné rušivé hrubé částečky.

Více informací na www.proneco.cz zpracoval David Ochran (komerční prezentace)

Vinařský obzor (11/2006)

547

Vitaminy, kvasinky, kvašení Ing. Václav Švejcar, CSc., Ing. Irena Pavelková, Mutěnice

Dobře vyzrálé hrozny vždy obsahují určitá množství vitaminů, zvláště pak vitaminy skupiny B. Vitaminy při zpracování přecházejí lisováním z velké části do moštu. Část jich však zůstává nevyužita v matolinách. Je vhodné vědět, že vitaminy se aktivně zúčastňují fyzikálně-chemických a biochemických procesů při výrobě vína. Část se jich v průběhu těchto procesů spotřebuje, případně změní a naopak v průběhu dokvášení vína se může obsah některých vitaminů zvýšit.

Jedním z nejdůležitějších a hojně zastoupeným vitaminem je vitamin B1 – tiamin. Vyskytuje se především v dužnině bobule. Jeho obsah je značně proměnlivý. V moštech z bílých odrůd se jeho množství pohybuje od 150 do 300 mg.l-1 (Minárik, Navara 1986). U červených rmutů je tohoto vitaminu o něco více.

Během kvašení moštů a zrání vína část vitaminu B1 kvasinky spotřebují v rámci dekarboxylačních procesů, takže v bílých vínech bývá vitamin B1 v množství 120 až 150 mg.l-1 a v červených asi 150 až 200 mg.l-1. Vyšší koncentrace v červených vínech je dána několikadenním nakvášením, přičemž je vždy jeho extrakce vyšší z pevných částic matolin. Vína při delším ležení na kvasnicích vykazují vždy větší množství nejen vitaminu B1, ale i vitaminu B2 (riboflavin), který s ostatními vitaminy komplexu B spolupůsobí při kvašení vína.

Biochemická funkce vitaminu B1 spočívá především v tom, že se účastní během kvašení odbourávání kyseliny pyrohroznové (odbourávají se cukry) a kyseliny α-ketoglutarové.

Dostatečné množství vitaminu B1 je pro kvasinky a tím i pro kvašení moštů naprosto nezbytné. Protože jej oxid siřičitý rozkládá právě tak, jako botrytida, resp. její metabolity – snižu-

jí tedy jeho hladinu, je nutné a správné vitamin B1 přidávat na počátku alkoholového kvašení do moštu v určitém množství. Toto množství zajistí i v moštech silně napadených botrytidou plynulé, bezporuchové kvašení.

Další vitaminovou složkou buněk kvasinek je vitamin B6 – pyridoxin. Je odvozený od pyridínu a vyskytuje se ve třech aktivních formách, které se uplatňují při dekarboxylaci aminokyselin. Pyridoxin je nezbytný pro růst kvasinek, zvláště Saccharomyces cerevisiae a Saccharomyces carlbergensis, přičemž tato kvasinka potřebuje pyridoxin pouze tehdy, když je přítomen tiamin. Jinak je schopná si jej syntetizovat.

Biotin – vitamin H – byl objeven v roce 1936 jako růstová látka kvasinek. V moštech se nachází jen v malém množství – 1 až 10 mg.l-1 (v moštech bílých vín je jeho obsah menší než ve rmutu z červených hroznů). Ve vínech je jeho množství ještě nižší. Bylo prokázáno, že biotin stimuluje rychlost kvašení a oxidace sacharidů v buňkách, kde je ho nedostatek. V této činnosti je ho schopná nahradit kyselina asparagová (aminokyselina). Biotin samotný či ve spojení s kyselinou asparagovou vyvolává větší odezvy ve stimulaci glukozového metabolismu kvasinek než samotná kyselina asparagová... (Moat, Lichstein 1954, Ough, Kunkee 1967).

Nestálou a velmi hygroskopickou látkou je kyselina pantotenová. Její význam spočívá v tom, že se účastní výstavby koenzymu A a odbourávání cukrů a mastných kyselin. Má také výrazný vliv na růst především aerobně rostoucích kultur kvasinek a na některé lactobacily.

Zajímavé je také působení kyseliny listové (pteroylglutamové). Z hroznů přechází do moštů a dále do vína, kde se nachází ve volné formě (Farkaš 1973). Je kofaktorem v metabolismu některých jednouhlíkatých zbytků.

Velmi důležitým vitaminem ve vinařské technologii je vitamin C – kyselina askorbová.

Je vynikajícím redukčním prostředkem, který v tomto směru převyšuje redukční účinky kyseliny siřičité. Na rozdíl od kyseliny siřičité jí ovšem chybí jakýkoliv konzervační účinek.

Podle různých údajů čerstvý mošt obsahuje (v závislosti na odrůdě) až 40 mg.l-1 kyseliny askorbové. Během zpracování hroznů se její ob-

sah rychle snižuje v důsledku její oxidace, při které vzniká kyselina hydroxyaskorbová.

Skutečnost, že kyselina askorbová záměrně přidaná do vína zabraňuje neenzymatické oxidaci, lze využívat při snižování dávek SO2. Švejcar, Kynický (1974) uvádějí, že kyselina askorbová společně s malým množstvím SO2 působí velmi výrazně na kvalitu suchého lahvového vína. Zejména jej udržuje svěží, harmonické a v pěkné barvě. Autoři doporučují dávku oxidu siřičitého 20 mg.l-1 a 50, resp. 70 mg.l-1 kyseliny askorbové.

Malá množství vitaminů během kvašení mají za následek také větší tvorbu některých sirných složek vína, jejichž přítomnost ve víně lze vnímat jako nepříjemný zápach po zkažených vejcích, drážděním na sliznici apod. Například nedostatek jak vitaminů, tak požadovaných zdrojů dusíku vede k nadměrné tvorbě hydrogensulfidu (Linderholm, Bisson 2005).

Z uvedeného textu vyplývá, že vitaminy, zejména však vitamin B1 a vitamin C, jsou velmi důležitými faktory při přípravě vysoce jakostních vín.

Literatura: Farkaš, J.: Technológia a biochémia vína.

ALFA, Bratislava, 1973, 764 s.

Minárik, E., Navara, A.: Chémia a mikrobiológia vína. Príroda, Bratislava, 1986, 547 s. Švejcar, V., Kynický, F.: Kyselina askorbová ve vinařství. Acta universitatis agriculturae, Brno, XII, 1974, č. 2, s. 283–287.

Zehnálek, J.: Chemie a biochemie. Skriptum, Vysoká škola zemědělská, Brno, 1994, 165 s.

Moat, A. G., Lichstein H. C.: The Role of Biotin in Carbohydrate Metabolism of Saccharomyces cerevisiae. Dostupné z WWW: www. sciencedirect.com. Staženo 15. 10. 2006 Ough, C. S., Kunkee, R. E.: Fermentation Rates of Grape Juice – Biotin Content of Juice and Its Effect on Alcoholic Fermentation Rate. In.: Applied Microbiology. Svazek 16, č. 4, 1968. S. 572–576 Linderholm, A.L., Bisson, L.F.: Eliminating formation of hydrogen sulfide by Saccharomyces. Dostupné z WWW: http://www.practicalwinery.com/novdec05/novdec05p26.htm.

Staženo 15. 10. 2006

548

Vplyv zlúčenín dusíka hrozna a muštu na arómu a buket vína V súčasnosti poznáme viac ako 50 monoterpenových zlúčenín. Na základe 12 monoterpenových látok možno napríklad klasifikovať nemecké vína do troch skupín: 1. typu Riesling, 2. typu Muškát a 3. Silvánske – Burgundské biele (Rapp, Versini, 1996).

Aromatické zlúčeniny vytvárané počas kvasenia Hlavná časť chuti vína sa tvorí počas alkoholovej fermentácie. Vôňa hroznového muštu prekrývajú fermentačné produkty tvoriace chuť vína.

Okrem alkoholu, glycerolu, tiolov a vyšších alkoholov sa vytvárajú aj zlúčeniny, ako vyššie alkoholy, metabolizmom vínnych kvasiniek (najmä kyseliny, estery, aldehydy, ketóny a sírne zlúčeniny).

Väčšinu aldehydov možno zmyslove postrehnúť len v počiatočnej fáze kvasenia, potom sa zrejme zredukujú na alkoholy s výnimkou acetaldehydu vo víne, ktorý sa viaže na rôzne iné zlúčeniny. Aldehydy sa tvoria degradáciou uhlohydrátov (vanilín, škoricový aldehyd) alebo sa vytvárajú v priebehu vyzrievania vína.

Väčšinu ketónov možno nájsť v malom množstve vo vínach. Ich vplyv po stránke senzorickej je nepatrný (acetoín, acetón). Výnimkou môže byť acetoín, ktorý má maslovú príchuť. Môže sa profilovať pri malolaktickej fermentácii. Podobné vlastnosti má aj diacetyl.

Tvorba vyšších alkoholov vrátane 2 – fenylalkoholu pozorovať paralelne s tvorbou etanolu s výnimkou l – propanolu, ktorý vzniká len asi do polovice alkoholovej fermentácie.

Vznik vyšších alkoholov (pribudlín) pochádza z dekarboxylácie a redukcie α – karbónových kyselín, ktoré vznikajú buď transamináciou aminokyselín alebo degradáciou uhlovodíkov.

Obsah vyšších alkoholov je nad prahom vnemu. Pri koncentráciach pod 300 mg/L prispievajú pozitívne požadovanej komplexnosti vína, nad 400 mg/L pôsobia senzoricky negatívne.

Mastné kyseliny sa počas alkoholovej fermentácie vytvárajú skôr ako ich príslušné etylové estery. Len niektoré mastné kyseliny neprispievajú akosti vína. Patrí k nim kyselina octová, kyselina mliečna a kaprylová.

Ich koncentrácie sú zväčša pod prahom senzorického vnemu. Výnimkou je kyselina octová, ktorej prah postrehu je individuálny. Obsah celkových mastných kyselín C1 – C10 sa počas alkoholovej fermentácie zvyšuje, kým obsah mastných kyselín C16 – C18 sa zmenšuje.

Etylové estery mastných kyselín s rovným reťazcom a octany vyšších alkoholov patria k dominantným esterom vína. Tvoria sa počas alkoholovej fermentácie, syntetizujú ich vínne kvasinky.

Prchavé sírne zlúčeniny majú mimoriadny vplyv, zväčša negatívny, na arómu vína pre ich nízky prah vnímateľnosti. Vyslovene negatívny vplyv má sírovodík, ktorý má prah vnemu už od 1 µg/L. Intenzívne citlivo pôsobia aj ďalšie sírne zlúčeniny vo víne, napríklad tioly, tiolány, sulfidy a estery obsahujúce síru.

Prchavé fenoly vína vznikajú buď metabolizmom vínnych kvasiniek alebo baktérií, a to z kyseliny benzoovej alebo z kyseliny škoricovej hyd-

rolýzou vyšších fenolov a fenolových glykozidov. Napríklad prchavé fenoly, 4 – vinylguajakol a 4 – vinylfenol, môžu pochádzať z kyseliny p – kumárovej a kyseliny ferulovej enzýmovou alebo termálnou dekarboxyláciou. V Tramíne našli asi 1 mg/L týchto zlúčenín.

Zlúčeniny dusíka vznikajú počas výroby vína. Niektoré acetamidy vykazujú vo víne až 72 mg/L. Laktóny sú málo známe. Vznikajú počas fermentácie reakciou so 4 – oxomaslovou kyselinou alebo z kyseliny oxoglutárovej.

Gama – laktóny prispievajú celkovej aróme a buketu vína. Majú aj vplyv na chuť a vôňu vína. Tzv. „broskyňové“ laktóny sa môžu vyskytovať vo vínach, nie sú však pre celkovú arómu významné (Etievamt at al., 1983).

Terpenové zlúčeniny tvoria významnú časť hroznového buketu. Patria k sekundárnym zložkám rastlín, z ktorých začína biosyntéza s koenzýmom A. Aj mikroorganizmy sú schopné syntetizovať terpenové zlúčeniny (Hock et al., 1984). Tvorba terpénu pri S. cerevisiae sa nezistila.

Rapp a Versini (1996) podrobne rozvádzajú problematiku vplyvu rôznych faktorov na tvorbu aromatických zlúčenín vznikajúcich v priebehu alkoholovej fermentácie.

Aminokyseliny muštu Charakterizácia zloženia aminokyselín hroznového muštu a vína má veľký význam, pretože aminokyseliny predstavujú významný zdroj priamo asimilovateľného dusíka pre vínne kvasinky a sú aj prekurzormi v syntéze niektorých prchavých aromatických zlúčenín, napríklad pribudlín (vyšších alkoholov) počas alkoholovej fermentácie.

Od roku 1930, keď prvýkrát výsledky vtedajšieho bádania umožnili hlbšie načrieť do ich chemizmu, celý rad autorov sa začal podrobne zaoberať zložením aminokyselín hroznových bobúľ a muštov. Kliewer (1968) uvádza, že o 60 až 90 % obsahu dusíka je vo forme aminokyselín muštu.

Odrody hrozna sa od seba líšia najmä obsahom istých bežných aminokyselín. Napríklad Burgundské (Pinot) a Syrah vykazujú vyššie hladiny aminokyselín podobne ako odrody Stredomoria (Carignan, Cinsault a Grenache).

Všeobecne bývajú v prevahe arginin, glutamín, kyselina glutámová, treonin a serín. Predstavujú až 90 % obsahu celkových aminokyselín, v niektorých odrodách dokonca dominuje prolín do 90 %. Kolísanie obsahu a profilu aminokyselín v muštoch závisí od odrody, úrody hrozna, hustoty výsadby, hnojenia, zloženia pôdy, zrelosti hrozna, infekcie Botrytis cinerea, klimatických podmienok atď.

Obsah aminokyselín hroznových bobúľ sa zvyšuje s postupom zrenia hrozna, i keď dosť rozdielne; zníženie úrody hrozna zvyšuje obsah dusíka a hladinu voľných aminokyselín, najmä prolínu. Zvýšenie hustoty výsadieb značne zvyšuje koncentráciu aminokyselín v bobuliach.

Vinařský obzor (11/2006)

Vplyv hnojenia má veľký dopad na obsah aminokyselín muštu.

Vplyv hnojenia viniča dusíkom na obsah aminokyselín muštu (Ough, Bell 1983) Aminokyselina Alanin Valin Leucin Isoleucin Serín Treonin Asparagin Glutamín Prolin Arginin Celkový dusík

Hnojenie dusíkom (kg/ha) 0 112 61 165 15 32 25 47 13 23 26 64 19 68 42 84 219 437 311 627 314 1068 329 701

448 159 28 51 28 63 50 70 400 542 1083 737

Aminokyseliny sú uvedené v mg/L Obsah aminokyselín hroznových bobúľ sa zvyšuje s postupom zrenia hrozna. Infekcia hrozna hubou B. cinerea podstatnejšie znižuje hladinu aminokyselín hroznových bobúľ a muštu, čo vidieť v tabuľke 2.

Vplyv Botrytis cinerea na hladinu aminokyselín (v mg/L) v mušte (Rapp, Reuther, 1971) Aminokyselina Histidin Lysin Arginin Asparagín Treonin Serín Glutamín Prolin Alanin Isoleucin Fenylalanin ∑ aminokyselin (ø)

Castor Kontrola 23 870 53 126 352 112 46 658 30 30 2461

B. cinerea 14 10 78 24 10 35 74 18 45 3 10 348

Bakchus Kontrola 59 9 1190 34 80 248 43 52 125 42 72 2080

B. cinerea 66 391 33 30 154 179 116 12 25 1089

V tabuľke 3 sa uvádzajú hladiny prchavých zlúčenín prispievajúcich aróme vína odrody Chardonnay (tri ročníky 1986 – 1988) v závislosti od koncentrácie aminokyselín. Všetky údaje sú v mg/L.

Aminokyseliny muštov Chardonnay a prchavé zlúčeniny vín (mg/L) Aminokyselina Kyselina asparágová Treonin Serín Kyselina glutámová Glutamín Prolin Valin Isoleucin Fenylalanin Arginin

1986 67,9 73,4 114,6 91,2 323,7 693,1 24,7 12,3 25,2 243,5

1987 47,6 73,2 109,5 135,4 258,8 823,0 24,6 11,5 21,7 249,6

1988 49,8 77,8 106,3 130,9 227,6 614,3 29,4 16,9 29,8 278,8

Vyšší alkohol (zlúčenina) 1 - propanol 2 - metylisopropanol 2 - metylbutanol 1 - hexanol Benzylalkohol 2 - fenyletanol

1986 26,0 41,3 24,9 1,3 0,02 15,5

1987 19,7 40,4 20,9 1,8 0,04 18,5

1988 19,4 41,7 28,7 2,0 0,03 20,3

Súhrn Komponenty aróm majú svojím vyhradeným vplyvom veľký význam na čuchové, na chuťové orgány a na kvalitu vína. Podobne ako pri väčšine poživatín je aróma či buket vína podmienený viacerými jednotlivými zložkami vína. Treba rozoznať tieto fakty (Rapp, Versini 1996): 1. primárna aróma hrozna: zložky arómy tak ako sa vyskytujú v tkanice hrozna, 2. sekundárna aróma hrozna: aróma ktorá vzniká v priebehu spracovania hrozna (mletie, lisovanie, kontakt s rmutom, chemickými a enzýmovými procesmi, ako aj reakciami záhrevu), 3. kvasný buket: aromatické substancie vytvárajúce sa počas alkoholovej fermentácie, 4. zrecí buket vytvorený chemickými reakciami počas zrenia (starnutia) vína.

Monoterpeny tvoria základ buketu vína, ktorými možno určiť odrodu (primárna hroznová aróma). Môže sa preto využívať na charakterizáciu odrody. V súčasnosti poznáme viac ako 50 monoterpenov. Pomocou terpenov možno rozlíšiť pravé rieslingy od rizlingov, ktoré nepochádzajú z hrozna Rizlingu rýnského (napríklad Rizling vlašský). Podčiarkuje sa význam aminokyselín ako faktor budúceho buketu a arómy vína, ako prekurzorov vyšších alkoholov. Uvádza sa vplyv rôznych faktorov na ich množstvo v hrozne, muštoch a vínach.

Literatúra P. X. Petievant, S. N. Issanchom, C. L. Bayonove: Journal of the Science of Food and Agriculture 34, 1983, s. 497 – 504 R. Hock, I. Benda, P. Schreier: Zeitschrift für Lebensmittel – Untersuchung und Forschung 179, 1984, s. 450 – 452 W. M. Kliewer: American Journal of Enology and Viticulture 19, 1968, s. 166 – 174 C. S. Ougha, A. Bell: American Journal of Enology and Viticulture 31, 1980, s. 122 – 123 A. Rapp, K. H. Reuther: Vitis 10, 1971, s. 51 – 58 A. Rapp, G. Versini: Wein – Wissenschaft 51, 1996, s. 193 – 203 Doc. Ing. Erich Minárik, Bratislava

Nové šlachtenie viniča na Slovensku Ing. Dorota Pospíšilová, Ing. Ondrej Korpás, CSc.

549

339 Kč (vč. 5% DPH)

– teorie šlechtění révy (historie, biologie, dědičnost, křížení, variabilita a dědičnost, rezistence, uznávání nových odrůd, uplatnění nových odrůd) – popis kříženců (Vajnoranka, Modranka, Vihorlatka, Tatranec, Aromína, Hornád, Bodva, Rimava, Žitava, Negra, Kvarcit, Purpur, Ružín, Opál, Saturn, Topas, Kriváň, Zlatava, Smaragd aj.)

222 stran, desítky barevných fotografií, obrázků, schémat a grafů Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

550

Reakce antokyanů – stabilizace a změny barvy vína Jan Stávek1, Josef Balík1, Petr Bednář2, Petr Barták 2, Karel Lemr2 1 – Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů, ZF v Lednici, MZLU v Brně 2 – Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta, UP Olomouc

Změny barevné intenzity: K významnému vývoji červené barvy vín dochází v době školení (několik měsíců po dokvašení). Obecně se barva spíše zintenzivňuje, což souvisí s kondenzačními a polymeračními reakcemi antokyanů. Významnou úlohu mezi těmito procesy

hraje rovněž oxidace (aerace). (Steidl 2002, Es– Safi et al. 2002, Herderich et al. 2005) Následující text bude právě o vzniku kondenzovaných a polymerních barviv vína.

Pokud je vínu odepřen styk s kyslíkem, změna intenzity barvy je relativně nižší a někdy může dokonce dojít k jejímu poklesu. Ke zvýšení intenzity barvy při provzdušňování dochází i přesto, že analyticky zjištěný obsah antokyanů klesá. Je to proto, že vznikají nové barevnější sloučeniny. Ve víně tedy existují antokyany „volné“ a antokyany kondenzované (vázané i s taniny). Bylo zjištěno, že možný pokles obsahu antokyanů následující po aeraci postihuje hlavně volné formy. Koncentrace antokyanů sloučených s taniny zůstává stejná. Vývoj těchto kombinovaných forem vede také ke stabilizaci barvy. Tyto změny jsou označovány jako aerační zvyšování barvy. Je proto možné říci, že mladá červená vína je nutno dostatečně provzdušňovat. Vhodná aerace během stáčení může, do určité míry, nahradit spontánní oxidaci během zrání. Může ji nahradit také metoda mikrooxidace (probublávání kyslíku vínem), tím spíše pokud je spojena s monitorováním (kontrolováním) oxidačně-redukčního potenciálu. (Ribéreau–Gayon 1998) Během zrání vína vzniká určité množství acetaldehydu. Tato látka poměrně rychle kondenzuje s antokyanem za vzniku nového typu velmi intenzivních červených barviv. Tento proces byl potvrzen experimentem s umělými

Sklepní hospodáfiství

přídavky acetaldehydu do vína (nebo roztoků víno simulujících) (Es–Safi et al. 2002). Pokud při těchto reakcích není teplota příliš vysoká, nezvyšuje se za účasti kyslíku jen intenzita červené, ale vznikají také namodralé nuance. Při vyšších teplotách ale dochází k degradaci antokyanu a vzniku nebarevných sloučenin (fenolických kyselin). Mohou také reagovat s dikarbonylovými látkami za vzniku nebarevných sloučenin. (Ribéreau–Gayon 1998) Důležitá oxidace: Oxidace ve víně je buďto enzymatická, nebo chemická. Enzymatická hraje velmi negativní roli v případech, kdy se zpracovávají nevyzrálé nebo nezdravé hrozny. Zahajují ji enzymy, přítomné v těchto hroznech ve velkém množství (tyrosinasa – z nevyzrálých hroznů, laccasa – z nahnilých hroznů). Působením těchto enzymů dochází ke značnému poškození barvy.

Chemická oxidace je podporována příjmem kyslíku a dá se podstatně zpomalit přisířením mladého vína. Chemickou oxidací vzniká acetaldehyd, který následně vstupuje do některých kondenzačních reakcí stabilizujících barvu. Tento jev je tedy do určité míry pozitivní (Steidl 2002).

Polymerace: Obsah volných antokyanů během několika let ve víně značně klesne. Jak již bylo uvedeno, jejich molekuly jsou nestabilní a reagují s tani-

450,-

Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní techno- (vã. 5% DPH) logii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína, je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlujícími aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky.

• SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (11/2006)

ny, aby vytvořily stabilní sloučeniny ovlivňující barvu starších vín (Karna L. Sacchi et al. 2005).

Obsah taninů hraje v barvě starších vín významnou roli. Při stabilizačních reakcích není důležité jen prostředí média (teplota, oxidace), ale také poměr tanin/antokyan a druh taninu, který se při reakcích s antokyany slučuje. Barva nově vzniklých pigmentů se pohybuje od nafialovělé až po oranžovou.

Pro polymerizaci jsou důležité tyto komponenty: barviva (antokyany), třísloviny (flavonoidní polyfenoly – tanin), kyslík a acetaldehyd.

Reakce antokyanů ovlivňující barvu vína lze řadit do těchto skupin: 1. Přímá kondenzace: reakce antokyan – tanin. Při vysokém obsahu taninu probíhá intenzivní reakce, taniny reagují i mezi sebou, „snižuje se barva“ (spíše se ovšem mění její odstín) a vznikají hnědavěoranžové tóny. Velmi nízký obsah taninů znatelně snižuje výtěžek polymerační reakce, a velký podíl antokyanů tak proto zůstává v monomerní formě. Následkem toho je víno málo intenzivní v barvě a náchylnější na účinky oxidu siřičitého. Při správném poměru antokyanů a taninů (ideální 1:5) vzniká velký počet barevných barvivo-taninových kondenzačních produktů. Takto i bezbarvé polyfenoly výrazně přispívají k barvě (sekundární tvorba barvy).

2. Smíšená kondenzace: reakce taninů a antokyanů s acetaldehydem, vytvořeným z etanolu oxidací. Zformované pigmenty mají velký význam. Jde o nafialovělé produkty s rozličnými strukturami a stupni polymerace (dimery, trimery atd.). Druhým efektem kondenzace s taniny je také snížení hořkosti a svíravé chuti vína – při skladování mladého vína probíhá tato reakce za mírně oxidativních podmínek.

Antokyany mohou reagovat kondenzačně také mezi sebou. Dochází k takzvané kopigmentaci. Kopigmentace nevede ke vzniku nových sloučenin v pravém slova smyslu, ale molekuly pospolu drží vlivem slabých nekovalentních interakcí. Je zajímavé, že tyto slabé interakce výrazně stabilizují a zintenzivňují barvu. Tato reakce probíhá především v moštech z ohřívaného rmutu. Vznikající agregáty mají intenzivní barvu, ale alkohol produkovaný při kvašení tyto svazky dělí a dochází k běžné barevnosti vín. (Steidl 2002) Jak bylo řečeno, všechny výše uvedené reakce vytvářejí barvu od červené po fialovou, cihlovou a hnědo-oranžovou. Děje se tak za následujících fází výroby: 1. Během fermentace dochází k prvnímu typu reakcí antokyanů s taniny, kdy vznikají nejdříve bezbarvé sloučeniny. Víno pak získává intenzivnější barvu teprve během stáčení a malolaktické fermentace, kdy se vlivem oxidace tyto bezbarvé sloučeniny mění na červené. První krok – vyextrahování a průběh fermentace – má na obsah antokyanů zásadní

vliv (Romero–Cascales et al. 2005, Herderich et al. 2005).

2. Další reakce se mohou odehrávat během oxidace při zrání vína, buď použitím dubových sudů, které umožňují průnik kyslíku do vína, nebo díky stáčení, při kterém dochází ke značnému provzdušnění vín. Barva u těchto vín získává více červených až nafialovělých odstínů.

Zvyšování barevnosti se ovšem děje jen v dobře vyvážených, správně zrajících vínech. Na druhou stranu, pokud je aerace příliš silná, mohou se vyskytnout i reakce rozpadu antokyanů (přímá oxidační degradace barviv), tudíž úbytku barvy. Výsledek závisí na relativním zastoupení antokyanů a taninů.

3. Pokud zrání probíhá v plynotěsných nádobách, je aerace nedostatečná, reakce taninů s antokyany probíhá, ale barva se zvyšuje velmi pomalu a je pravděpodobné, že během léta získá žlutý nádech. Víno může žloutnout také v sudech, pokud je teplota nad 20 °C. Při této reakci dochází k termální degradaci malvidinu.

4. Během zrání vína v lahvích, kde se předpokládá jen mírná nebo žádná oxidace, barva vína přechází do cihlových a oranžových odstínů. Část červených barevných komplexů přechází na oranžové a zbytek může vypadnout v podobě sedimentu. Tento vývoj závisí na obsahu fenolů. (Ribéreau–Gayon 1998) Barva lahvového vína, které má vysoký obsah taninů z peciček, se vyvíjí rychle, protože tyto molekuly jsou vysoce reaktivní. Na druhou stranu vývoj barvy je pomalejší u vín, která obsahují vysoké množství nereaktivních taninů ze slupek.

Experiment: Změny barevných parametrů byly sledovány u lahvového vína odrůdy Frankovka, které bylo skladováno asi 45 měsíců v teplotním rozmezí 14–16 °C. Ve stanovených časových intervalech byly odebírány vzorky vín k analýze koncentrace monomerních antokyanů, veškerých polyfenolů, intenzity barvy, odstínu barvy, indexu chemického stáří červeného vína a podílu obsahu monomerních antokyanů na koncentraci veškerých polyfenolů.

Během téměř čtyřletého sledování vína se úbytek koncentrace monomerních antokyanů

551

blížil až k 70 % jejich původní hodnoty. Tento trend se projevil v postupném snižování intenzity barvy červeného vína i v nárůstu hodnoty odstínu barvy směrem k cihlovým tónům. Naopak index chemického stáří červeného vína svým nárůstem po celou dobu experimentu dokumentoval postupné zvyšování koncentrace polymerních a kopolymerních barevných forem antokyanů.

Závěr Výše byly popsány změny, které sice způsobují redukci obsahu antokyanů, ale vedou ke zvyšování barevnosti vína, protože vznikají nové, barevnější pigmenty, než byly původní antokyany. Na druhou stranu ovšem existují také reakce, spojené s úbytkem antokyanů a taninů, po kterých se intenzita barvy snižuje, respektive nabývá žluto-oranžových odstínů. K těmto reakcím dochází hlavně při vývoji lahvově zrajících červených vín (viz experiment).

Oxidace je sice ke stabilizaci barvy důležitá, ale pokud je velmi intenzivní, působí na antokyany negativně, pokud nejsou chráněny dostatečným množstvím taninů. Je proto vhodné neriskovat, oxidaci kontrolovat, a zabránit tak nechtěným oxidačním změnám. Na stabilitu barvy vína má významný vliv i teplota. Když vína zrají za vyšších teplot, barva většinou přechází do oranžova, tzn. že se projeví zvýšený podíl žluté.

Tohoto jevu je často užíváno cíleně k předčasnému staření vín, například růžových, která mají nabývat odstínu cibulové slupky. Světlo, teplota a oxidace jsou chtěnými faktory také při výrobě „vins doux naturels“ (sladkých, fortifikovaných vín) s „rancio“ (oxidativním) charakterem.

Ribéreau–Gayon, P., Glories, Y., Maujean, A., Dubourdieu, D. 2000. Handbook of Enology, Volume 2, John Wiley and Sons, Chichester, Chichester Steidl, R. 2002. Sklepní hospodářství, Národní salon vín, Valtice Karna L. Sacchi, Linda F. Bisson, Douglas O. Adams. 2005. A Review of the Effect of Winemaking Techniques on Phenolic Extraction in Red Wines, Am. Enol. Vitic. 197–206 Romero–Cascales, I., Ortega–Regules, A., López–Roca, J. M., Fernández–Fernández, J. I., Gómez–Plaza, E. 2005. Differen-

Změny vybraných charakteristik barevnosti v průběhu zrání vzorku červeného vína Čas (dny) 40 116 227 458 665 1362

Antokyany (mg.l-1) 406 386 343 272 228 122

Intenzita barvy

Odstín barvy

6,06 5,06 4,51 4,57 3,87 2,64

0,80 0,66 0,73 0,78 0,91 1,18

Polyfenoly (mg.l-1) 2173 2182 2201 2207 2069 1920

i = index chemického stáří červeného vína (Somers a Evans 1977) Y = podíl monomerních antokyanů na koncentraci veškerých polyfenolů

i (%) 21 13 22 29 34 51

Y (%) 18,7 17,7 15,6 12,3 11,0 6,4

552

ces in Anthocyanin Extractibility from Grapes to Wines According to Variety, Am. J. Enol. Vitic. 212–219 Somers, T.C., Evans, M.E. 1977. Spectral evaluation of young red wines: Anthocyanin equilibria, total phenolics, free and mole-

cular SO2, „Chemical Age“. J. Sci. Food. Agric., 28, 279–287 Es–Safi, N., Cheynier, V., Moutnounet, M., Role of Aldehydic Derivatives in the Condensation of Phenolic Compounds with Emphasis o nthe Sensorial Properties of Fruit–Derived

Foods, J. Agric. Food Chem., 2002, 50, 5571– 5585 Herderich, M. J., Smith, P. A., Analysis of grape and wine tannins: Methods, applications and challenges, Australian Journal of Grape and Wine Research, 2005, 11, 205–214

Mikrobiologické zákaly v lahvích aneb o filtraci, plnění a sanitaci – část II. (dokončení článku z VO 10) František Bílek, Josefov

Víno po výtoku z koncového membránového filtru, nebo ze zásobního tanku, proudí většinou do plniče spojovacím vedením. Ideální je ocelové potrubí, na rozdíl od pryžových či plastových hadic.

Toto potrubí by mělo obsahovat co nejmenší počet armaturních prvků. Tyto pak by měly být vyrobeny v takovém konstrukčním provedení, které neumožňuje skrytí mikroorganismů do té míry, že je problémem jejich odstranění při sanitaci a sterilizaci. Problematickými z tohoto hlediska bývají především kulové kohouty, obnažená závitová spojení či nekvalitní těsnicí materiály ve spojích a svary. Hadicové nátrubky, v případě použití hadic, jsou obzvlášť rizikovými prvky. Stejně jako samotné hadice vyžadují zvláštní péči při sterilizaci (vysokou teplotu). Doporučuje se co nejkratší cesta propojení filtru s plničem.

Plnič, coby průtočné a manipulační zařízení, je také příležitostí k případné kontaminaci vína.

Její úroveň je zcela odvislá od technologického,

konstrukčního a kvalitativního provedení plniče.

Existuje zde několik zásadních rizikových vlivů. Jedním z nich je styk vína se vzduchem, respektive s okolní infikovanou atmosférou prostoru, v němž plnění probíhá. Ke styku může dojít v zásobníku plniče i v samotné láhvi. Jedinečné řešení s vysokou zárukou ochrany poskytují plnící systémy bez přístupu vzduchu, jenž je vytěsňován inertním plynem . Zde se eliminuje jak kontaminace, tak i oxidace vína, což samo o sobě je velkým pozitivem. Pořizovací cena takových plničů je sice vyšší, ale určitě se vyplatí.

Další možná rizika vyplývají z příchozí infekce na styčných plochách vůbec či nedostatečně vysterilizovaných lahví a kontaminovaných zátek. Stejně tak mohou mít negativní vliv i kontaktní místa plnícího traktu s vínem, která nejsou konstrukčně vhodná – podobně jako u výše uvedeného propojovacího vedení. Dobrý technolog by měl znát taková kritická místa a měl by se jim vyhnout, pokud možno již při zvažování typu či značky plniče před jeho pořízením. Pokud při nákupu nebyl na toto brán zřetel, doporučuji evidentně kritická místa nalézt a buď je odstranit, nebo v pracovních postupech jejich vliv v maximální možné míře eliminovat. Což však nebývá vždy jednoduchou záležitostí!

Vinafiství - návody do laboratorních cviãení

V následujícím popisu se dostaneme, v rámci filtrace a plnění, do pracovní oblasti, která je pro uvedené procesy neodmyslitelnou součástí.

Je to sanitace a sterilizace. Dovolím si připomenout, že právě v této oblasti má řada vinařských firem ještě výrazné nedostatky. Vyplývají někdy z neznalosti problematiky, jindy z nerespektování pracovních postupů nebo z nízké technologické úrovně provozovaných zařízení či prostředků. Perfektní sanitace a sterilizace může umocnit výsledky dokonalé filtrace a plnění, nebo je může úplně zmařit! Jak dosáhnout vysoké účinnosti sanitace a sterilizace? Zde můžeme jasně uvést dvě otázky. Co chceme čistit, dezinfikovat, a čím to budeme provádět? Předmětem procesu první otázky jsou všechna technologická zařízení a zvláště jejich části, které přicházejí do kontaktu s vínem nebo s příslušnými médii (voda, plyny), a láhve. Zařízení, respektive jejich styčné plochy s vínem, by měla mít vysokou kvalitu povrchového zpracování (minimální drsnost) a co nejméně nesanitovatelných míst, tzv. sanitačních kapes, které se v opačném pohledu mohou projevit jako případné zdroje kontaminace, neboli infekční hnízda.

Stejná důležitost kvality povrchů je zde i z důvodů nutnosti dokonalého odstranění a zneut-

(J. Balík)

150,(vã. 5% DPH)

Publikace primárnû urãena posluchaãÛm ZF MZLU Brno mÛÏe také v nespolední fiadû v˘bornû slouÏit jako rukovûÈ pracovníkÛm laboratofií, v˘robním podnikÛm a obchodním organizacím zabývajícím se zkou‰ením a testováním vín a sledováním jejich látkového sloÏení, stability a jakosti. Obsahuje zejména metodické postupy pro praktické provádûní základního chemického rozboru mo‰tÛ a vín a vybrané metody speciálních anal˘z jejich látkového sloÏení. Zvlá‰tní pozornost je vûnována hodnocení hroznÛ a mo‰tÛ jak suroviny, zji‰Èování stability vína pfied lahvováním a postupÛm umoÏÀující správnou volbu technologick˘ch opatfiení zabezpeãujících jejich stabilitu. Mikrobiologická cviãení se zab˘vají zejména hodnocením aktivních su‰en˘ch vinn˘ch kvasinek a vyprodukovanou kvasniãní biomasou. V závûreãné ãásti je vûnována pozornost základním statistick˘m hodnocením získan˘ch dat a pfiípravû vybran˘ch odmûrn˘ch roztokÛ pouÏívan˘ch ve vinafiské analytice. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (11/2006)

ralizování chemikálií ze systému po ukončení sanitace. Každé zařízení vyžaduje vlastní pracovní postupy. Ty by měly být soustředěny a k dispozici v příslušných návodech k obsluze. Na trhu i v provozech existují jak filtrační, tak plnící zařízení dobře i hůře sanitovatelná.

Na základě tohoto faktu je třeba velmi důsledně stanovit následné způsoby sanitační práce.

Samotná láhev pro víno je mnohdy předmětem diskuze, zda ji vůbec sterilizovat a jakým způsobem. Tvrzení, že láhve přichází do plniče přímo ze zafóliované palety z hutě nebo z mycí linky, a tudíž jsou čisté, je krátkozraké a nepřípustné, má-li být láhvování stoprocentní s ohledem na bezinfekčnost!

Pod otázku čím a jak sanitovat spadají sanitační prostředky, příslušná zařízení a pracovní postupy. Od použitého sanitačního prostředku se odvíjí pracovní postup, v závislosti na typu a technickém provedení ošetřované technologie. Stejně tak případné sanitační zařízení bude mít určité dispozice a parametry.

Vyjmenovávat všechny dostupné chemické prostředky je nyní nedůležité. Těch je široká škála a bude vždy na odpovědné osobě, pro který se v daném provozu rozhodne. Nicméně je třeba uvést, že základním prostředkem je voda a pára. Chemikálie jsou pak přídavkem. I k přípravě sanitační, eventuálně sterilizační vody je nutné použít vhodné a kvalitní zařízení, ve kterém se tato v patřičném objemu naakumuluje, vyfiltruje, případně ohřeje na požadovanou teplotu.

K dispozici jsou sanitační stanice různých typů (kombinací) a výkonů (velikostí), včetně cent-

rálních, tzv. CIP stanic. Některé plniče jsou vybaveny vlastním integrovaným systémem sanitace a sterilizace.

V současné době je ve vinařských provozech slyšet polemiku o použití páry pro ošetřování plničů a filtrů v konfrontaci s vodou a chemickými prostředky.

Zkušenosti však ukazují, že pára je velmi dobrým sterilizačním dezinfekčním prostředkem, ovšem neumí základní sanitační, rozumí se čisticí proces! Tady je předřazeně nezastupitelná kapalina (voda, eventuálně s příměsí chemie pro intenzivnější reakci). Bez dostatečného proplachu před propařováním dochází k „připékání“ povlaků a zbytků zpracovávaných produktů, jež následně, v podobě inkoustů, mohou znečišťovat víno mechanicky nebo vizuálně, i když jsou biologicky neaktivní. Je všeobecně známo, že chemické prostředky umožňují použití studené vody pro sanitaci. Nevznikají tak energetické nároky na ohřev vody. Ovšem nutno zdůraznit, že zvýšená teplota použité vody radikálně podporuje účinnost její nebo aplikované chemikálie. Laboratorní testy jednoznačně prokazují vysokou účinnost samotné horké vody (95 °C) při sterilizaci zařízení. Je zde však požadavek na zvýšené energetické náklady na ohřev a zpětné rychlé zchlazení zařízení a delší operační časy. Moderní a vysoce účinnou sterilizační aplikací je studená voda sycená ozónem (trojmocným kyslíkem).

Důležitým faktorem vysoké účinnosti sanitace a sterilizace kapalinou je její optimální pohyb (hydrodynamika), neboli sanitační rychlost

553

daného média v ošetřovaném traktu! Rychlosti lze stanovit výpočtem pro uvažovaný systém s odkazem na použité čerpadlo sanitační stanice.

Koncové proplachy systémů vodou po ukončení sanitačních nebo sterilizačních procesů musí být prováděny vždy filtrovanou vodou!

Filtrace této vody je nekompromisně na stejné kvalitativní úrovni s láhvovaným vínem! To platí i pro vystřikovačky lahví, pokud je použitá voda jako konečná.

Závěrem bych rád připomenul, že uvedené procesy mají své zákonitosti a náležitosti, které mohou být v detailech i docela náročné na znalosti i schopnosti provozovatelů. Proto je určitě důležité konzultovat je se specialisty v daných procesních oblastech ještě před jejich realizací.

Některé nedostatky a z nich odvislé následky se mnohdy již nedají napravit nebo jen omezeně.

Výsledný produkt, tzn. mikrobiologicky stabilní víno v láhvi u zákazníka, je potom plnohodnotnou odměnou za péči, která byla ve výše popsaných procesech vynaložena.

Schéma účinného propojení procesů

Vinné sklo pro potěchu zraku, vůně i ducha Klára Kollárová, sommeliérka Jan Horešovský, Spolek přátel vína

Všechny tyto informace nám pomáhají při výběru toho správného vína. Když už ovšem vínu věnujeme takovou pozornost, nemělo by to skončit jen u pečlivého výběru láhve, ale měli bychom také věnovat náležitou pozornost servisu a konzumaci vína. Příprava přece nekon-

čí otevřením lahve a nalitím vína. Chceme-li si své víno vychutnat opravdu dobře, je nutné věnovat pozornost i skleničce, z které ho pijeme.

Stejně jako je to i v jiných oborech, i v tomto případě jsou sklenice dobré, horší a perfektní.

Základní parametry dobré sklenice na víno jsou nám, co máme rádi víno, celkem jasné: sklenka musí mít dostatečný obsah (abychom vínem mohli zatočit), dostatečně dlouhou nožku (abychom neohřívali dlaní či prsty její obsah) a musí být stabilní (abychom víno nevylili). To, že sklenka musí být čistá a bez jakéhokoliv zápachu, je absolutně nutná podmínka. Také všichni víme, že sklenka vhodná pro bílé víno je jiná než sklenka určená pro červené, portské nebo šumivé. Už méně ale víme, proč tomu tak je

a zda tvar kalichu má opravdu tak výrazný vliv na víno, jak lze někdy slyšet… Vždyť standardní sklenice doporučená OIV (Organisation international de vin et vigne) je stejná na všechny typy vín.

Návštěvou v obchodech zjistíme, že si můžeme koupit rozličné tvary sklenic a každý obchodník tvrdí, že ta jeho je samozřejmě nejlepší na všechno a že jen v ní si můžete své víno opravdu vychutnat. Věc je však složitější... Jak to tedy je?

Aroma vína má své chemické a fyzikální zákonitosti, ze kterých designéři sklenic čerpají.

Uvolňuje se mj. při styku s kyslíkem. Jednotlivé aromatické látky ale nejsou homogenní, molekuly těchto látek mají různou hmotnost, a proto

554

se ve sklenici udržují v různých vrstvách. Rozlišují se tři takové úrovně. Nejblíže k okraji sklenice jsou ta nejlehčí aroma – svěží květinová, pod nimi se usadí vrstva vůní bylin, sladkých a animálních tónů a ovoce. Úplně ve spod, těsně nad hladinou vína, jsou těžké vůně dřeva, tabáku, kůže, petroleje a zemité tóny. Když se sklenicí zatočíme, aroma se dočasně promísí, ale po chvíli se opět vrátí na své místo. Záleží tedy nejen na typu vína, ale i na použité skleničce, abychom ucítili bohatost škály vůní, kterou vybrané víno poskytuje. Například záleží na obsahu styčné plochy vína a vzduchu, takže starší a komplexnější nebo uzavřená vína potřebují větší sklenici. K uvolňování aromat přispívají také mikroskopické nerovnosti na stěně sklenky. Zvýšené tření o tyto nerovnosti při pohybu vína ve sklenici má opět za následek mohutnější uvolňování vůní. Na tomto principu pracují také tzv. sklenky pravdy, kde jsou různě navržené prohlubně a výčnělky, přičemž tyto nerovnosti, určené obvykle pro držení prsty, zároveň plní funkci zrychleného ohřívání vína ve sklenici, při kterém se aroma rychleji uvolňují (i ta negativní – odtud název „sklenka pravdy“).

Zajímavou roli ve vychutnávání vína má tvar okraje skleničky. V ústní dutině totiž cítíme různé vjemy na různých místech jazyka a dásní. Toho lze využít při konstrukci okraje sklenky, který pak způsobuje to, že si víno nalijeme na určitou konkrétní část jazyka nejdříve.

Chceme-li např. pít víno, které je velmi suché, i když jinak bohaté, měli bychom volit sklenici, která víno pustí spíše na střed jazyka, kde vynikne nejlépe celková harmonie a struktura vína. Pokud bychom ale takové víno vnímali nejdříve přední částí jazyka, pak by bylo toto víno vnímáno prvotně jako spíše strohé a nelákavé. Naopak, máme-li víno bílé s vyšším obsahem kyselin, je žádoucí, aby se dostalo nejdřív na špičku jazyka, kde jsou receptory citlivé na sladkost, čímž se zmírňuje případně negativní prvotní dojem kyselosti vína.

Na závěr bychom měli zmínit i vizuálně-estetickou stránku konzumace vína. Platí nepochybně, že krásné víno si krásnou sklenici zaslouží. Ideální je křišťálové, jednoduché sklo, které je jednak zcela funkční a jednak oku lahodící. Doporučujeme každému konzumentovi vína udělat si čas a připravit si dle možností domácí experiment. Ale pozor! Pravdou také je, že i v této oblasti funguje lidská psychika…

Výsledky jednoho z výzkumů s různými tvary sklenic ukazují, že nejlepší aroma mělo víno z té sklenky, která se testovaným objektům nejvíce líbila, a to bez ohledu na to, jaké z ní pili víno. To sice na první pohled poněkud degraduje výše popisované zákonitosti, nicméně tak je to v životě se vším… Člověk naštěstí není robot ani matematický model. Tak dobrou chuť s pěknou sklenicí dobře zvolenou pro vaše víno!

Fota archiv autorů

Tvar sklenice vhodný pro odrůdy cabernetového typu

Tvar sklenice vhodný pro Ryzlinky

Tvar sklenice doporučený pro destiláty

Den otevřených sklepů v Čejkovicích V sobotu 2. září se rozhodli někteří čejkovičtí vinaři otevřít pro veřejnost své sklepy. Jednalo se letos o druhý ročník již všeobecně známé akce zvané „Den otevřených sklepů“. A to jak v okolních obcích, tak i zde se z ní stává uznávaná a v širokém okolí vyhledávaná tradice.

Tento rok se do akce zapojil úctyhodný počet vinařů a vinařských firem. Celkem jich bylo 18, tedy o 3 více než loni. Pořádání se stejně jako v loňském roce ujalo sdružení čejkovických vinařů Čtvrtečníci, kteří se také už připojili k organizaci XI. Vinných trhů Čejkovice 2006.

Samotný Den otevřených sklepů začal v 10 hodin dopoledne slavnostním zahájením na nádvoří čejkovického zámku. Na pódiu se představili templáři v tradičních oblecích i s komturem, který měl za úkol celou akci povolit. Pan Jakub Šamšula ještě obdržel klíč, jako symbol k odemčení sklepů. Poté již bylo možné u vinařů a vinařských firem ochutnávat víno přímo v jejich sklepních hospodářstvích. Ve

vstupném, které činilo 350 Kč, byla zahrnuta sklenička, plánek s vyznačenými sklepy a vstup na večerní besedu u cimbálu.

Každé vinařství ve svých sklepních prostorách nabízelo k degustaci vystavená vína, u kterých nechyběl seznam s ceníkem. Zájemci si samozřejmě mohli koupit i celé lahve vín a v případě zájmu projít a prohlédnout každý otevřený sklep. Někteří vinaři, kteří už sklidili a stačili zpracovat nejranější odrůdy hroznů révy vinné, dokonce nabízeli i první letošní burčák. Většina vinařů přichystala pro hosty venkovní posezení s menším občerstvením. Větší pohoštění pak bylo možné zakoupit v zámecké restauraci či vinárně. Protože lidé v Čejkovicích mají sklepy na různých místech, tak k nim zajišťovali rozvoz svými koňskými kočáry pan Opluštil a pan Majzlík. Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo pořádaly každou půlhodinu prohlídku templářského sklepení i s odborným výkladem.

Pro krásné kulturní završení dne se směli hosté

od 20. hodiny pobavit při besedě u cimbálu na nádvoří čejkovického zámku s cimbálovou muzikou Morava.

Zájem o Den otevřených sklepů byl vskutku obrovský. Kromě domácích a přespolních přijeli také celé autobusové zájezdy z Čech (např. od Jihlavy, z Ostravy atd.). Nemalou část návštěvníků tvořili cyklisté putující po cyklistických vinařských stezkách. Celkový počet prodaných vstupenek se pak vyšplhal až na 500. „Takovou akci považuji za velice prospěšnou. Lidé znají naše vína z různých prodejen a vinoték, ale neznají ty prostory, kde se vyrábí. Je vidět, že je tohle opravdu zajímá, a nám vinařům to jistě prospěje hlavně v odbytu vína,“ říká vinař pan Stanislav Škrobák, který se také do akce Den otevřených sklepů zapojil. A má jistě pravdu, protože spokojenost obou stran byla vskutku znatelná.

Seznam vinařství: Víno Hradil, Vinařství Ilčík, Víno Veverka Libor, Vinařství Fojtík Zdeněk, Vinařství Hlinecký Lukáš, Vinařství Opluštil Jin-

Vinařský obzor (11/2006)

dřich, Vinařství Bíza, Vinařství Konečný Vlastimil a syn, Jakub Šamšula – vinný sklep pod zámkem, Zemědělská, a. s., Čejkovice, Templářské sklepy, vinařské družstvo Čejkovice, Vinařství Konečný Josef, Víno Sýkora, s. r. o., Ing. Michal Trávníček, Vinařství Vydařelý–Holomáč, Víno Škrobák, Vinařství Veverka, Vinařství Hřiba.

Na druhý den v neděli se konala mše svatá v místním kostele zasvěceném svaté Kunhutě jako poděkování Pánu Bohu za úrodu. Odpoledne v 15 hodin začal kulturní program pod širým nebem mezi poli za vinnými sklepy. Nejdříve hrála dechová hudba mladých muzikantů z Čejkovic Vinařinka, pak vystoupili místní divadelníci se scénkou „Zarážení hory“ a nakonec se sklenkou dobrého vína v ruce zpíval čejkovický mužácký sbor Révokaz.

Až na jednu vadu, kdy nějací vandalové poničili nově vymalovaný sklep zapojený též do akce Den otevřených sklepů, se první zářijový víkend i díky počasí, které bylo jako na objednávku, v Čejkovicích vydařil.

Jana Herzánová

555

Vinař Stanislav Škrobák provádí návštěvníky novým provozem firmy.

Foto archiv autorky

V Liběchově za Podešvovým tajemstvím

Však také za kabinetní Rulandské šedé 2005 získal vinař právem stříbrnou medaili. Na má slova uznání a chvály odpověděl, že vína jsou dílem přírody, vyráběna po selsku, bez číření, filtrace a chemické stabilizace. A tak po pár týdnech jsem se s manželkou rozjel podívat do Podešvovic liběchovské vinařské kuchyně...

Posledního dubnového dne nás přivítal ve svém domku a zavedl přes dvorek osázený několika keři révy do malého, ale útulného ve skále vytesaného sklípku, který si před lety zbudoval. Během ochutnávky pěkných vín se rozvyprávěl o svých vinařských počátcích. Pochází původně ze severomoravského Frenštátu pod Radhoštěm a k vinařině ho přiměl vlastní táta.

To bylo v 50. letech ve Štramberku, kde tehdy bydleli a na 2arové viničce pěstovali několik odrůd révy a víno z nich prý nebylo vůbec špatné.

Do Čech se dostal díky vojně, sloužil na Mělnicku u ženistů, kteří se tehdy podíleli na výstavbě mostu přes Labe. Po vojně v roce 1958 nastoupil v JZD Liběchov, avšak statku v té době nenáležely žádné vinice. A tak po pár letech odešel pracovat do nedaleké loděnice jako

truhlář. V 80. letech se stal členem spolku liběchovských zahrádkářů, kteří se začali společně s JZD Liběchov spolupodílet na obnově zdejších zchátralých a zanikajících viničních strání. Ať už to byla 3ha vinice Ferdinanda, kde sám obhospodařoval 17 arů vinohradu, či kostelní vinice nad jeho domkem. Jako člen spolku si pak mohl každoročně z této trati vzít hrozny na výrobu asi 200 litrů lahodného moku. Výbornou jakost zde prý mělo Rulandské modré, dnes se však o řádky kostelní trati opět nikdo nestará. Podobně dopadly i další liběchovské vinice, jimž hodně ublížila sametová revoluce, kdy byly tyto pozemky navráceny potomkům původních vlastníků, a ti nechali révu ze strání vyklučit či vinice totálně zchátrat. V roce 1990 zastihla nečekaně pana Podešvu srdeční příhoda, a tak se musel své části vinice vzdát. O čtyři roky později si však pronajímá 1,5 ha liběchovské trati SOUDNÝ, kterou obdělává dodnes. V současnosti se o 0,2 ha z této vinice stará jiný nájemce. Půda je zde členitá, převládá písek, hlína a opuka. Původní vedení keřů bylo na Vertiko, časem zaměněné na záclonu, která je v součas-

né době postupně nahrazována vysokým Rýnsko-hesenským vedením, s řezem převážně na 12 oček. Spon vinice je 80 × 3000 mm, obřádek je zatravňována. Převládají bílé odrůdy Ryzlink rýnský, Kerner, Rulandské šedé a bílé, Pálava a Tramín. Asi 5 % modrých odrůd je zastoupeno Svatovavřineckým a Zweigeltrebem. 20 % úrody si vinař ponechává, lisuje a školí z nich víno, které pokrývá rodinnou či místní spotřebu nejbližších přátel, zbytek hroznů je prodán okolním vinařům. Vinifikace probíhá na přírodní bázi, po sedimentaci a následném prokvašení probíhá samovolné vyčištění vína. Dle potřeby a zjemnění kyselin se mladé moky ponechávají delší dobu na kvasnicích, modré hrozny macerují a nakvášejí v kádích ve skleníku na dvorku.

Vše probíhá bez čiřidel a filtrace, pouze s nezbytným sířením. Výsledkem jsou voňavá, minerální, komplexní, úžasně svěží a zdravá vína, která jsou důkazem vinařova umu a poctivosti. Stejně jako u většiny mělnických vín, blahodárně působí díky minerálům z opuky na lidský organismus, kupříkladu korigují hladinu cukru v krvi či posilují vitalitu. To platí i o panu Pode-

556

Autor článku s vinařem švovi, přesto, že již dnes téměř 75letý pán prodělal v minulosti řadu zdravotních komplikací, těší se stále dobrému zdraví, optimismu a vitalitě. Rovněž to platí (snad se na mě neurazí) o jeho čilé a zdravé mysli plné 76leté paní a k velkému údivu s nimi ještě žije její 94letá maminka! Inu zdejší víno dělá divy! Je jen velkou škodou, že se z Podešvovic dětí nikdo nepotatil a nemá zájem o tvrdou, ale krásnou a tolik obdivovanou českou vinařskou řeholi. Vzpomněl si, že kdysi před lety se ptal profesora Krause v Lednici, jak stvořit co nejlepší víno? Dostalo se mu krátké a vkusné odpovědi: „Dělejte víno z hroznů!“ To tazatele trochu popudilo, avšak časem pochopil moudrou pointu...

Svá vína dělá poctivě a s láskou a důkazem toho jsou četná uznání z vinařských výstav v českém regionu, ba i u kolegů místních vinařů jsou jeho vína brána s velkým uznáním a respektem. Dokazuje to i fakt, že jeden zná-

mý mělnický vinař zamýšlel všechny jeho moky z ročníku 2005 skoupit... To mě vůbec nepřekvapilo, vždyť úrovní si o to přímo říkala. Rád bych se proto podělil s čtenáři alespoň o slovní dojmy z poutavé ochutnávky. Vína jsem hodnotil 5bodovým systémem podle kapesního průvodce Heleny Baker.

Ochutnávka ve skalním sklípku: 1. Rulandské šedé 2005 kabinet (21 °NM) slabší odstín šedozelenkavé barvy, výrazná vůně, květnatost, pomeranče. Chuť plná, úžasně čerstvá ovocitost pomerančů, citronu a citrusů. Velmi perzistentní, minerální a svěží víno. **** stříbro v Mělníku 2006 2. Rýnský Ryzlink 2005 pozdní sběr (22 °NM) samotok – zelenkavá barva, vůně mohutná, široká, rozkvetlé květy lípy a jasmínu, citrusy. Chuť lahodná, mazlavá, viskózní a buclatá, medově-ananasová, nekonečná, nasládlá a živá citronová dochuť. Famózní víno! ***** 3. Rulandské bílé 2005 kabinet (21 °NM) – barva slabší – šedavé odlesky, vůně typická pro oblast, minerály, opuka, připomíná nastrouhané zralé hrušky, téměř plná lahodná chuť, máselnost, lískový oříšek, perzistentní, velmi svěží víno. **** 4. KERNER pozdní sběr 2005 (22 °NM) – světle zelenkavá barva, čerstvá čistá hroznová vůně, chuť téměř plná, kulatěší, výrazně broskvová, středně dlouhá prašná dochuť. **** 5. PODEŠVOVA LUDMILA 2005 (cuveé ZWE, SVA, MP) (18 °NM) – barva malinová až cihlově červená, ve vůni šťavnatost přezrálých malin a jahod, střední plnost, víno lehčího typu, připomíná svým charakterem spíše povedené rosé, dominuje hravá kyselinka. *** ½ 6. PODEŠVOVO TAJEMSTVÍ 2005 (hroznová šťáva, dolihovaná a konzervovaná domá-

EU připravuje jednotný systém povolování přípravků na ochranu rostlin Mělo by to fungovat tak, že co bude povoleno v jednom členském státě, budou muset akceptovat všechny ostatní členské státy ve stejné klimatické zóně. Připraveno je rozdělení EU do tří klimatických zón – v první bude Dánsko, Estonsko, Litevsko, Lotyšsko, Finsko a Švédsko. Ve druhé Německo, Belgie, Česko, Irsko, Lucembursko, Maďarsko, Holandsko, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Slovensko a Anglie. A ve třetí zóně bude zbytek EU, tedy Španělsko, Řecko, Francie, Itálie, Kypr, Malta a Portugalsko.

DDW 11/2/JS inzerce

Vinař Jiří Podešva ve svém opukovém sklepě cí slivovicí) 15 % alkoholu – vlastní patent. Čerstvá vůně hroznů, výraznější vjem alkoholu, chuť velmi šťavnatá, řízná a opojná, velmi příjemná, likérová. ****1/2 V závěru tohoto příspěvku bych se rád obrátil na autora Lexikonu českého vinařství Pavla Doležala, aby všem vinařům, lidem či institucím, od kterých si zapůjčil historické materiály k napsání této knihy, zjevně vše navrátil, mezi čekatele patří i pan Podešva.

Erik Hubáček, Praha Fota archiv autora článku

První výsadba vinohradu s využitím satelitní navigace Vinařské družstvo „Deutsches Weintor“ ve Falci vysazovalo letos vinohrad s pomocí GPS. Výsadba byla rychlejší, zvláště při větších plochách.

Přesnost navádění se pohybovala kolem jednoho centimetru. Nejdříve se zadají souřadnice celého pozemku, pak si vinař stanoví pozici první rostliny a spon, směr řádků. Sazeč zpracuje data a pak je stroj naváděn přesně podle zadaných požadavků.

DDW 11/3/JS

Vinařský obzor (11/2006)

Jednotné označení bioproduktů pro celou EU? Rakousko si dalo za jeden z cílů svého předsednictví EU v prvním pololetí roku 2006 přijmout nové nařízení o ekologickém zemědělství. Ale již je jisté, že se to nezdaří. Německo vystoupilo proti povinnému logu EU pro bioprodukci. Důvodem je ztráta autentičnosti – německé bioprodukty by mohly být nahrazovány bioprodukty z jiných členských zemí. Německo si přitom vybudovalo docela silnou spotřebitelskou základnu pro bioprodukty.

DDW12/1/JS Genová manipulace ve vinařství Prof. Töpfer z ústavu pro šlechtění rostlin v Německu v Geilweilerhofu se domnívá, že většina organismů, u kterých proběhla genová manipulace, nabízí přednosti pro producenty, ale ne pro spotřebitele. Proto obyvatelstvo je tak málo ochotno akceptovat tuto techniku. Momentálně se intenzivně pracuje na zvýšení rezistence révy pomocí přenosu genů, ale první výsledky (odrůdy) nelze očekávat před rokem 2025. Hlavní výzkumy probíhají v Itálii a Francii, část i v Německu. U genově pozměněných mikroorganismů je věda dále. Například kvasinky s upravenými geny jsou již běžně v prodeji v USA, a sice jako nástroj k paralelnímu biologickému odbourání kyselin.

DDW 12/2/JS Tuhá zima na Ukrajině snížila výnos hroznů v roce 2006 Oproti dlouhodobému průměrnému výnosu se očekává jen 30 až 70 %. Ukrajina byla po Moldávii druhou nejdůležitější zemí SSSR v produkci vína, je známá oblastí Krym. V současnosti má necelých 100 tisíc hektarů vinohradů.

DDW 13/1/JS

557

Medzinárodné sympózium „Príspevok kvasiniek senzorike vína“ V dňoch 27. – 28. apríla 2006 sa v La Rioja v Španielsku konalo 13. sympózium Lallemand na téma „Udržanie typickosti a biodiverzity v kontexte globalizácie“. Zúčastnil sa väčší počet vinárskych mikrobiológov a praktikov z Európy a zámoria. K tejto aktuálnej modernej téme bolo prihlásených 9 referátov: J. M. Englinton a spol. (Auustrália): „Selekcia a potenciál austrálskych kvasiniek Saccharomyces bayanus na zvýšenie biodiverzity senzorických vlastností červených a bielych vín“ M. K. Grossman a spol. (Nemecko): „Rôzne koncepty vinifikácie s použitím výsledkov bádateľov v Geisenheime“ V. Ferreira (Španielsko): „Vplyv kvasiniek na odrodovú arómu vína“ M. Feuillat (Francúzsko): „Používanie kvasiniek v Bugundsku a iných regiónoch – Fermentácia a zrenie na kvasniciach“ S. Minguez (Španielsko): „Výsledky O. I. V. o použití enologických nástrojov vo vínach“ R. F. Bauer (JAR): „Vývin stratégie kmeňov vínnych kvasiniek: možnosti a obmedzenia“ M. Ugliano a spol. (Austrália): „Úloha kvasiniek v glykozidicky viazaných prchavých zlúčeninách počas výroby vína“ E. Valero a spol. (Francúzsko, Portugalsko): „Aplikácia a biodiverzita selektovaných kvasiniek“ E. J. Bartowsky a spol. (Austrália, Kanada, Francúzsko): „Pontenciál Saccharomyces cerevisiae pri zlepšení farby červených vín“ Na záver sympózia usporiadali „Round Table Discussion“ na tému „Dopad selektovaných prírodných kvasiniek na štýl a trhový odbyt vína“.

Moderátorom bol J. Wadseck, známy vinársky rozhlasový komentátor z Veľkej Británie. Podrobnejšie odcenelých aktuálnych referátoch a diskusii prinesieme v budúcich číslach Vinařského obzoru. Erich Minárik

Poznatky z vinařské cesty do Portugalska – region Beiras V okolí Lisabonu je to pak Lisboa a Vale do Tejo (Lisabon a údolí řeky Tejo), do které spadá úrodný kraj Ribatejo a poloostrov Setúbal. Jižně a jihovýchodně od hlavního města se nacházejí oblasti Alentejo a Algarve; první je nejsušším regionem země a druhý známý svými přímořskými letovisky Portimão, Albufeira, Faro, Lagos a Sagres. A pak je tu Beiras, region, který se táhne od Atlantického oceánu (Beira Litoral) ke španělským hranicím přes pohoří Serra da Estrela a Caramulo (Beira Alta) mezi údolími řek Douro a Tejo (Beira Baixa) a zahrnuje významná portugalská města, jako jsou Aveiro, Coimbra, Viseu, Guarda, Castelo Branco a významné vinařské oblasti Portugalska: Bairrada a Dão.

Srdcem tohoto nejhornatějšího regionu Portugalska je jedno z nejstarších univerzitních

měst Evropy – Coimbra – ležící na řece Mondego, kam vás dnes přibližně za dvě hodiny z nádraží Apolónia nebo Oriente v Lisabonu přiveze rychlovlak Pendolino. Avšak gastronomickým centrem regionu je bezesporu malé městečko Mealhada, které se vyznačuje jednou zvláštností. V tomto městě a jeho okolí se nacházejí desítky, ne-li stovky restaurantů, které se specializují na regionální delikatesu – malé rožněné selátko, nadívané česnekem a bylinkami a připravené na roštu, který je zpravidla umístěn jako střed pozornosti pro stolovníky uprostřed restaurace. Selátko se zpravida podává se speciální peprnou omáčkou a hlavní pointou tohoto pokrmu je křupavá kůžička opečená dozlatova a pod ní velmi měkké maso, které je tak křehké, že se „dá krájet talířem“, jak říkají místní oby-

vatelé. K tomu se podává místní šumivé vinho espumante, jako např. Vasco da Gama Reserva Brut método classico vyrobené z kupáže odrůd Maria Gomes a Bical.

Cestujete-li dnes autem po hlavní spojnici Lisabon–Porto, můžete tuto oblast minout, aniž byste si uvědomili, jaké eno-gastronomické zážitky vám unikly. Před vstupem Portugalska do EU se jezdilo po staré silnici, která vedla přímo městem Mealhada, kde jste si téměř na každém rohu mohli povšimnout nápisů Ha Leitão (leitão v portugalštině znamená selátko) a vybrat si tu restauraci, která vás přitahovala nejvíce. Největší turistickou atrakcí dodnes je „Pedro dos Leitões“, se soškami prasečí rodinky před vchodem, ale ta nejlépe připravená selátka se tradičně najdou dále od centra ve vnitrozemí.

558

Jedno takové gastronomické zařízení provozuje Carlos Pompeu v obci Malaposta poblíž Anadie, kam nás pozval Rui Ribeiro, obchodní ředitel vinařství Caves Arcos do Rei. Kromě tradiční speciality leitão zde lze ochutnat další regionální speciality, jako např. franguinho, což je malé kuřátko na grilu churrasco, nebo cabrito assado no forno (pečené kůzlátko v peci).

Rovněž nesmíme opominout tradiční portugalský národní pokrm, kterým je sušená slaná treska – bacalhau. Portugalská kuchyně se chlubí až závratnými 365 recepty na její úpravu. Jinými slovy: můžete si ji dát každý den v roce na jiný způsob. Carlos Pompeu ji připravuje s olivovým olejem, bramborem, cibulí, kořením a octem – bacalhau a lagareiro – nebo v troubě – bacalhau assado no forno. Další specialitou Coimbry je chanfana – jehněčí nebo kůzlečí na červeném víně Bairrada, které tradičně pekli pekaři v rozpálené peci na chléb.

Přímořské město Aveiro poblíž „stříbrného pobřeží“ Costa da Prata se naopak může chlubit specialitami z darů moře. Vynikající restaurace Clube da Vela postavená v typickém architektonickém stylu letoviska Costa Nova (s barevně pruhovanými fasádami) podává vynikající pokrm v kotlíku z malých úhořů a brambor zvaný caldeirada de enguias, na který sem jezdí návštěvníci ze široka daleka. Také speciální rizoto s plody moře arroz de mariscos, pečený hejk s bramborovým pyré pescada lusitana či pokrm z darů moře cataplana de tamboril připravovaný zvolna ve speciální nádobě s pokličkou (stejně jako marocký tajine i cataplana je arabského původu) stojí za ochutnání.

Po hodování přijde pudim, tedy dezerty, sýry, ovoce, fíky... Nejznámnější portugalský dezert je ovos moles (žloutkový dezert, doslova znamená „vejce na měkko“), který má svůj původ právě v Aveiru. Dalšími specialitami jsou vaječná roláda rolo de ovos, andělský dort bolo de anjo, vaječné dezerty natas do céu, toucinho do céu a barriga de freira. Všechny uvedené recepty jsou původně kreace jeptišek. Důvod je prostý: kláštery se vždy angažovaly v produkci vína a nejpopulárnějším prostředkem pro čiření vín je albumen neboli vaječný bílek. Proto tolik receptů na zužitkování přebytečných žloutků!

Ze sýrů se podávají populární queijo da serra, což je pikantní horský sýr z pohoří Serra da Estrela, ke kterému se tradičně podává marmeláda z kdoulí (marmeló je v portugalštině kdoule a odtud vlastně pochází i výraz marmeláda).

Vína z oblasti Beiras Region Beiras má dvě DOC oblasti – Bairrada a Dão – kromě své vlastní apelace pro regionální vína Vinhos Regionais.

Není jisté, zda Bairrada získala své jméno od výrazu „barra” (jíl) či „bairro” (osada). Co však jisté je, že se vyznačuje typickými červenými

jílovitými půdami a je zde mnoho vinařských obcí. V 18. století utrpěl tento region za vlády mocného portugalského premiéra Marquêse de Pombal, jenž se sice zasloužil o vymezení oblasti původu pro portská vína v regionu Douro, avšak na úkor sousední Bairrady, kde nařídil vyklučení vinic, aby se místní vína „nepančovala“ s víny portskými, a tím se neohrozil tehdy již lukrativní trh s Anglií. Révokaz přinesl zkázu do portugalských vinic na přelomu 19. a 20. století, poté nastala vlna označování hranic jednotlivých vinařských oblastí, kterou Barraida zmeškala. Bylo to až v roce 1979, kdy se podařilo pěstitelům a vinařům v této oblasti získat oficiální statut DOC. Více než 80 % vín Bairrady tvoří vína červená, která podle vinařského zákona musí obsahovat nejméně 50 % odrůdy Baga. Baga znamená v portugalštině „bobule”, což výstižně popisuje hrozny této odrůdy s malými bobulemi a silnou slupkou. Dává hutná červená vína s vysokým obsahem tříslovin, která potřebují dlouho zrát, a proto vína Bairrady nebyla nikdy příliš populární. Nedávno se však tato vína dostala znovu do popředí, díky přednímu portugalskému enologovi jménem Luis Pato, jenž je přirovnává k italskému Nebbiolu oblasti Piemonte, a tak se pomalu začínají těšit ze znovuobjevení a znovuzrození. Příznivé jsou především ceny, neboť starší (a skvělé) ročníky lze pořídit neuvěřitelně levně; dokonce i v restauracích můžete dostat láhev Barraidy-Garrafeiry (což je vlastně reserva vinaře, která zrála dle vinařských předpisů navíc ještě ve skle) za směšných 9–12 Euro.

Další typickou odrůdou této oblasti je Castelão, také nazývaná Periquita (Malý papoušek).

Jména portugalských autochtonních odrůd se vůbec vyznačují jistou dávkou poetičnosti.

Uznejte sami: Rabo de Ovelha (Ovčí ocas), Rabigato (Kočičí ocas), Olho de Lebre (Zaječí oko), Uva Cão (Psí réva), Esgana Cão (Psí škrtič), Borrado das Moscas (Muší trus), Pé do Rato (Krysí pacička), Poerinha (Malá zaprášená), Bastardo apod. Za zmínku stojí také kultivar Fernão Pires (česky Ferdinand Pires) typický pro oblast Ribatejo, který v regionu Bairrada náhle změní pohlaví a říká si Maria Gomes (Marie Gomesová...).

Také oblast Dão prožívá období renesance.

Tato vinařská oblast a DOC od roku 1908 (ačkoliv již v roce 1390 platila první pravidla na ochranu jejích vín) leží v povodí řek Mondego a Dão v hornaté oblasti (700 m n. m.) na žulovém podloží, kde se réva vinná pěstuje na rozloze 65 000 hektarů. Tradičně zde existovalo téměř 60 000 pěstitelů, kteří dohromady obdělávali přes 450 000 parcel/viničních tratí o průměrné rozloze 0,14 ha a kteří prodávali své hrozny do 10 existujících družstev. To se však v poslední době na podnět z Bruselu začalo měnit a drobní pěstitelé mají dnes právo vyrábět svá vlastní vína ze svých hroznů. Produkuje se

zhruba 80 % červených a 20 % bílých vín. Dvě třetiny jsou směsi vyrobené až z devíti autorizovaných odrůd, např. Tinta Pinheira, Alfrocheiro Preto nebo Tinta Roriz, avšak ta nejlepší vína jsou vyrobená z odrůd tradičně používaných k výrobě nejlepšího portského – Touriga Nacional a Touriga Franca.

Ve městě Anadia bylo nedávno zřízeno Muzeum vína, v jehož přilehlých budovách rovněž sídlí šlechtitelská stanice a vinařská škola Estação Vitivinicola. V jejich vinicích vědci a studenti neúnavně pracují na šlechtění nových klonů odrůdy Baga. Je zde stálá expozice archeologických nálezů z regionu Beiras, které se datují z dob antického Řecka, a speciální displej nazvaný viniscópio, fotografická expozice např. slupek hroznů různých odrůd a extraktů jejich vín za použití nejmodernější mikroskopické technologie DIC a rozsáhlá vinotéka, která zastupuje produkci všech vinařství tohoto regionu.

V Anadii rovněž sídlí vinařství Caves Arcos do Rei, jehož sortiment vín z oblastí Bairrada, Dão a sektů método classico je k dostání na našem trhu.

Palác Buçaco Žádná eno-gastronomická exkurze do regionu centrálního Portugalska by nebyla úplná bez návštěvy tohoto unikátního královského paláce, dnes pětihvězdičkového Buçaco Palace hotelu. Nachází se hluboko v lesích pohoří Serra do Buçaco (kde kdysi vévoda Wellington vyhrál další slavnou bitvu nad Napoleonem), na hranicích vinařských oblastí Dão a Bairrady, pár kilometrů od lázní Luso. Tento palác si nechal vystavět předposlední portugalský král, Carlos I., který byl však v roce 1908 ještě před dokončením této architektonicé fanatazie zastřelen. Jeho následník Manuel II. poté v zemi příliš dlouho nepobyl a z Portugalska se stala republika. Palác Buçaco byl až do roku 1917 prázdný, když si jej od státu pronajal Alexandre d’Almeida a začal provozovat luxusní hotel s vlastním vinařstvím, jehož vína byla určena pouze hostům, kterými byly převážně prominentní osoby a státní návštěvy. O čtyři generace později se zde toho mnoho nezměnilo: hotel je stále v rukou uskupení Alexandre d’Almeida, v jeho sklepeních se stále lahvuje víno, které se podává v hotelové restauraci hostům, a dokonce ani etiketa lahví vín se od roku 1917 nezměnila. Pokud budete mít štěstí a nahlédnete do archivu vín tohoto unikátního sklepa, uvidíte v něm staré ročníky, které jdou až do roku 1927 (viz foto). Je zde také menu, které bylo podáváno anglické královně Alžbětě II. a princi Filipovi, vévodovi z Edinburgu v roce 1957. Pro zajímavost, pili Madeiru Sercial z roku 1808 jako aperitiv, Bussaco bílé a Bussaco červené ročníků 1944 a 1945 a portské ročníku 1890.

Text a foto: Helena a John Baker

Vinařský obzor (11/2006)

Sklep Paláce Buçaco

Palác Buçaco

Expedice degoržovaných sektů k adjustáži

Sklepní dělník při práci

Ručně setřásané sekty Vasco da Gama

Detail archivních lahví sklepa Paláce Buçaco

Vinice Bairrady

Rui Ribeiro a Helena Moreira

559

560

Vinařský obzor (11/2006)

561

odborný časopis pro zájmy viničního a sklepního hospodářství a obchodu vínem si dovoluje pozvat všechny své čtenáře stávající i potenciální na svou prezentaci pod názvem

DEN VINAŘSKÉHO OBZORU která se uskuteční 8. prosince 2007 v rámci výstavy „O VÍNU“ v prostorách Národního zemědělského muzea v Praze na Letné (adresa: Kostelní 44, 170 00 Praha 7). Od 9.00 do 17.00 hod. zde budou přítomni pracovníci redakce, aby zodpověděli Vaše dotazy. K dostání zde bude široký sortiment odborných vinařských publikací ze zásilkového obchodu vinařské literatury. Bude zde též možnost uhradit předplatné časopisu pro rok 2007.

V případě, že s sebou vezmete kolegu, který doposud Vinařský obzor neodebíral, a bude mít o něj zájem, máte dvě možnosti: – obdržíte na Vaše a jeho předplatné uhrazené na místě speciální slevu 10 % nebo – při úhradě předplatného stávajícím čtenářem obdrží nový zájemce tzv. předplatné na zkoušku (dvě nejbližší čísla časopisu) a jedno poslední vydání zdarma Výstava je otevřena denně mimo pondělí 9,00 až 17,00 hod.

Více informací na www.nzm.cz, www.vinarskyobzor.cz

562

Budeme v roce 2015 používat korkové zátky?

V roce 2004 bylo na světě vyrobeno kolem 300 milionů hl vína a přibližně polovina byla nalahvována. Světový trh požadoval na sklonku roku 2005 19 miliard a 680 milionů uzávěrů: 13,11 miliard přírodních korků (65,9 %), 2,85 miliard technických korků (14,3 %), 2,48 miliard umělohmotných zátek (13,6 %) a 1,24 miliard šroubovacích uzávěrů (6,2 %).

Největším odbytištěm byla Francie (3,43 miliard uzávěrů, tj. 2,91 miliard přírodních korků, 420 milionů umělohmotných zátek a 109 milionů šroubovacích uzávěrů). Nejvíce šroubovacích uzávěrů spotřebovali australští vinaři (390 milionů), nejčastěji nalezneme šroubovací uzávěry na vínech (72 %) z Nového Zélandu (119 milionů).

Přírodní, technické a aglomerované korky jsou zaměřeny na tradiční spotřebitele. Bezkonkurenčním lídrem trhu je gigantická společnost Amorim. Sídlem korkařské lobby

je Evropa, zejména Španělsko a Portugalsko. Největšími producenty jsou země na pobřeží Středozemního moře v čele s Portugalskem, Itálií a Alžírskem. Lesy korkových dubů pokrývají na světě plochu 2,2 milionů ha. Roční produkce činí 15,96 miliard korkových zátek. Šroubovací uzávěry jsou vnímány jako součást moderního přístupu ke konzumaci vína. Osvojil si je nejprve tzv. Nový svět, později pronikly do tradičních vinařských zemí, kde stále častěji uzavírají mladá vína určená ke spotřebě „do roka a do dne“. Objem výroby vzrostl z 300 milionů (2003) k 1,24 miliardám (2005).

Zájmy producentů šroubovacích uzávěrů hájí International Screwcaps Initiative, organizace založená vinaři, což tomuto institutu dodává na vážnosti a důvěryhodnosti.

Umělohmotné extrudované nebo lisované zátky uspokojí konzervativce, kteří se nechtějí vzdát vytahování zátky z láhve, i moderní spotřebitele, které zajímá především spolehlivost a kvalita produktu. Někteří výrobci se snaží vzhledem zátek co nejvíce napodobit přírodní korek, jiní se naopak chtějí odlišit křiklavými barvami. Od premiéry před 10 lety stoupala výroba každý rok o 20 %. Přesto mohou brzy dosáhnout svého maximálního podílu na trhu.

Nevýhodou je mimo jiné neexistující lobby.

Bag-in-Box je odpovědí na otázku co s načatým vínem. Vakuové balení umožňuje až čtyřtýdenní uchování kvality. Velmi vhodné a praktické řešení pro restaurace (rozlévané víno po skleničkách), zahradní slavnost či piknik. Bag-in-Box byl v uplynulé dekádě nejrychleji se rozvíjejícím segmentem na trhu s obaly a nyní představuje 30 % objemu prodeje vína v USA a téměř 50 % v Austrálii.

Skleněné zátky si pozici na trhu stále budují. Nedochází ke kontaktu skla se sklem, jak by se mohlo zdát. Kontakt zátky s lahví zajišťuje O ring z etylenvinylacetátu, který umožňuje jistý stupeň permeability. Skleněné zátky pravděpodobně nebudou vhodné pro dlouhodobé zrání vín.

Ostatní alternativy („Víno v plechu“, Tetra Brik, ZORK) mají na trhu zanedbatelný podíl.

Představují úlitbu módním trendům a mladým konzumentům, nikoliv boji s trichloranisolem.

Který milovník vína by popíjel víno z plechovky jako Colu? Uzávěr ZORK alespoň zní jako cork (angl. korek), a to i při otevírání láhve.

Jaké jsou vyhlídky do budoucna a doporučení výrobcům? Přírodní korky – nestačí bránit tradiční image – brzy mohou být vyhrazeny jen vínům nejvyšší kvality. Umělohmotné zátky – měly by být měkčí než dnes, mnohdy je nemožné láhev znovu uzavřít. Šroubovací uzávěry – nebudou-li v očích konzumentů snižovat cenu vín, stanou se lídrem trhu. Tento trend může ovlivnit zdražení surovin k výrobě umělohmotných a šroubovacích uzávěrů. Cena přírodních korků bude patrně stabilní. Bag-in-Box – outsider, může hrát významnou roli v restauracích a vinných barech. Ostatní alternativy – příliš drahé a málo ověřené, mohou jen získat.

Zdroj: Skalli & Rein, Exclusive Wine Closure Report 2006: Will we still use cork in 2015? zpracoval MUDr. Martin Křístek fota archiv autora

Vinařský obzor (11/2006)

563

Nová encyklopedie českého a moravského vína získala prestižní ocenění na světové soutěži v Paříži

Můžete publikaci představit vlastními slovy?

Jde o všeobecnou publikaci, určenou hlavně milovníkům vína, vinařům a pěstitelům révy.

Kniha obsahuje popisy jednotlivých odrůd, nejen těch známých, ale i nových a zahraničních odrůd, jejichž vína se u nás na trhu také prodávají. Nyní pracujeme na druhém dílu, který bude zaměřen na technologii pěstování révy a výroby vína. Naším záměrem je, aby se o víně více mluvilo, aby se o něm více vědělo a aby se pilo s rozumem.

Jak dlouho jste na knize pracovali?

Včetně grafické úpravy a korektur asi rok.

Druhý díl měl vyjít původně ještě letos, ale protože toho všichni máme hodně, vyjde až v příštím roce.

Co byste řekl o kolektivu autorů?

Jsou to všechno lidé, kteří mají rádi víno a pracovali s nadšením na celém díle. Já jsem jediný, kdo se vinařství věnuje profesně. Je dobře, že knihu nepsali jen samí odborníci, protože je určena širokému spektru čtenářů a konzumentů vína. Publikace je proto psána jednoduchou a výstižnou formou bez přemíry cizích slov, kterým rozumějí jen odborníci. Kniha za-

ujala v Paříži určitě i svým komplexním přístupem.

Co pro vás znamená ocenění v Paříži?

Je to určitě uznání nejen pro nás, kolektiv autorů, a pro vydavatele, ale i pro celé naše vinařství. Vždyť mezi vinařskými zeměmi patříme k těm nejmenším. Ano, měli jsme z tohoto ocenění obrovskou radost. Institut O.I.V. vznikl v roce 1924 a o tři roky později už se začalo s oceňováním. Jeho knihovna proto dnes obsahuje obrovskou sbírku cenných svazků a teď je konečně mezi nimi i první česká publikace.

Slovenské knihy jsou tam již tři.

Jaké dojmy jste si přivezl z Paříže, kde jste byl spolu se Zuzanou Foffovou a Bohumilem Wurmem osobně přítomen předání ocenění?

Vše probíhalo v sídle institutu O.I.V. My jsme se shromáždili v zahradách za tímto sídlem, kde jsou vysazeny keře významných odrůd vinné révy z několika vinařských oblastí, jež profilují evropské vinařství. Z balkonu k nám promluvil šéf institutu Federico Castelluci, který vyjádřil dík za to, že se vydává takováto popularizující literatura o víně.

Diplom a plaketu jsme potom převzali z rukou prezidenta poroty O.I.V. a současně slovenského velvyslance J. E. Františka Lipky.

Večer jsme se setkali také se zástupcem našeho velvyslance, bavili jsme se o vínech, která se pijí na našem velvyslanectví v Paříži, a o našem vinařství.

Uvažuje se o jazykových mutacích?

Záleží to samozřejmě na vydavateli, ale pokud bude po tomto úspěchu v Paříži o knihu zájem i na mezinárodním Profesor Vilém Kraus ukazuje diplom a plaketu, jež dostal poli, určitě se pokusíme vydat kolektiv autorů v Paříži za publikaci Nová encyklopedie čes- ji také v jazykových mutacích.

Petr Hynek kého a moravského vína. Foto: Petr Hynek

O.I.V. hodnotí publikace o víně již od roku 1927 Mezinárodní institut révy vinné a vína O.I.V. (ORGANISATION INTERNATIONALE DE LA VIGNE ET DU VIN) vznikl v roce 1924 v Paříži. Od roku 1927 se zde hodnotí publikace, týkající se vinohradnictví, vína a vinařství.

U příležitosti letošního XIX. světového kongresu révy a vína zde bylo oceněno šest nových vinařských publikací.

Nová encyklopedie českého a moravského vína zvítězila v kategorii „Monografie a zvlášť odborné a propagační dílo“. Dostala se tak do společnosti publikací z vinařských velmocí, jakými jsou Francie, Španelsko či Itálie, které zvítězily v ostatních pěti kategoriích. U děl se hodnotí odborný přínos publikace a její originální obsah, tedy nové a osobní pohledy na problematiku. Publikace jsou hodnoceny řadou odborníků z celého světa (univerzitními profesory, novináři, vědci, historiky apod.) z oblasti vinohradnictví, vinařství, vinařské ekonomiky, vína a zdraví, ale také z oblasti historie, literatury a umění.

Ocenění bude představeno v Praze dne 9. listopadu v 17 hodin v Domě knihy na Václavském náměstí (Můstek) za účasti všech autorů. S autory si o víně bude povídat herec Jaroslav Dušek.

Vydavatelské termíny Vinařského obzoru pro rok 2007 číslo vydání

redakční uzávěrka

expedice z tiskárny

leden–únor – 1–2/2007

st 10. 1. 2007

pá 26. 1. 2007

březen – 3/2007

čt 15. 2. 2007

po 5. 3. 2007

duben – 4/2007

po 12. 3. 2007

pá 6. 4. 2007

květen – 5/2007

út 10. 4. 2007

pá 4. 5. 2007

červen – 6/2007

pá 11. 5. 2007

st 6. 6. 2007

červenec–srpen – 7–8/2007

po 11. 6. 2007

pá 13. 7. 2007

září – 9/2007

pá 10. 8. 2007

pá 7. 9. 2007

říjen – 10/2007

po 10. 9. 2007

pá 5. 10. 2007

listopad – 11/2007

čt 11. 10. 2007

st 7. 11. 2007

prosinec – 12/2007

po 12. 11. 2007

pá 7. 12. 2007

564

Z vinařské historie Kyjovska

Svahy, které se obtížně obdělávají, jsou osázeny ovocnými stromy nebo vinicemi. Sluncem prosvětlené vinice lemují široká údolí, směřující na jihozápad až k Pálavským vrchům a do údolí řeky Dyje. Při pohledu z vyvýšených kopců je zřejmá poklidná krajina Moravského Slovácka protkaná sítí potůčků, které ještě před nedávnem tvořily systém rybníků. Zvlněný terén má charakter podkovovitě zprohýbaných úbočí, pokrytých od severu pásy lesů. Ždánický les je součástí hornatých Chřibů a je vlastně nejzápadnějším výběžkem Bílých Karpat. Toto pásmo představuje pro jižní Moravu již od třetihor významný vodní a klimatický předěl a odděluje oblast rovinné Hané a jižní pahorkatou část Moravy. Ždánický les a Chřiby se zformovaly už v třetihorní době a členitý povrch se tektonickými vlivy rozmanitě vrásnil a tvořila se četná údolí s potůčky a rybníky. Tak se zformovala různě dlouhá údolí: ždánické, lovecké, uhřické, dambořické. Geologické profily podloží v těchto lokalitách jsou velmi pestré a mnohdy specifické. Z rozboru geologických vrstev a nálezů kamenů nebo živočišných a rostlinných zbytků si vytváříme představy o vývoji celé oblasti, složení podloží matečných hornin a odhadujeme úrodnost horních vrstev půdy.

V dávnověku byla tato oblast přibližně před 59 miliony lety dvakrát zaplavena mořem a podnebí v těchto lokalitách se výrazně měnilo od teplého až po tropické. Důkazy nacházíme ve složení nejspodnějších vrstev usazenin, písků a slínů typických pro střední údobí třetihor. Pro zdejší žleby je zvlášť charakteris-

tické uložení silných vrstev nepropustného podloží.

V celé oblasti se ve spodních pískovcových lokalitách nacházejí drobné valouny, oblázkový štěrk, mořské lastury, ojediněle i žraločí zuby, jako neklamný důkaz po zatopení mořem. Především ve třetihorách – miocénu – bylo v tomto kraji velmi teplé podnebí s rozmanitou tropickou vegetací a zvířenou. Po tomto období následovala mladší doba třetihorní – pliocén, kdy mořské vody postupně opadávaly, usazovaly nové vrstvy písku, slínu a štěrku. Právě v těchto vrstvách se nachází zbytky po lesnaté vegetaci a sloje hnědého uhlí (Dubňany). Ve vzdálenějších písčitých lokalitách jsou také vrstvy rašeliny, např. oblast kolem Bzence a Strážnice. Ojediněle se v třetihorních vrstvách uložených pod diluviální hlínou vyskytují ložiska hořlavých plynů, především metan a další uhlovodíky nebo dokonce nafta: Uhřice, Dambořice, Žarošice a ve Ždánickém lese. Pozdější návrat moře zaplavil celou Moravu i s vrcholky Karpat, tedy i Chřiby a Ždánický les. Klima se během třetihor měnilo od subtropického tepla v eocénu a postupným ochlazováním v mladších třetihorách pokračovalo až do pliocénu.

Pak nastal prudký pokles, který vedl k nástupu čtvrtohorního ledového ochlazení. V následujícím diluviu se na severní Moravě šířil ledovec. České a moravské hory tento mohutný ledovcový příkrov zastavily. Zalednění také netrvalo dlouho a bylo vystřídáno horkým a suchým podnebím stepním. Tehdy na ždánické oblasti převládalo horké léto, dlouhé a studené zimy s nedostatkem vláhy a v celé oblasti ubylo lesů.

Dějiny vinařství na Moravě

(Sborník příspěvků z konference uspořádané ve dnech 16. až 17. září 2004 ve Slavkově u Brna)

V dolinách a na pahorkatinách se šířily především traviny. Do těchto oblastí přicházela zvířena a rostlinstvo z jihovýchodu od břehů Černého moře (Pontské moře).

Tento stručný nástin geologicko-paleontologické historie by se měl čtenáři vybavit při pohledu na pás Ždánického lesa, stráně vinic a táhlá údolí úrodných polí. Vinice v těchto oblastech zabírají strmé stráně zalité sluncem, které již nemohou být využity pro pěstování náročných kulturních rostlin.

Kyjovsko ve vinohradnické současnosti Kyjovská vinařská oblast se řadí k menším vinařským oblastem jižní Moravy a nachází se v nadmořské výšce od 250 do 400 m pod Ždánickými lesy – Chřibů. Je zde zaregistrováno 30 vinařských obcí z 215 viničních tratí (rozkládá se na ploše 482,6 ha) a 390 pěstitelů (viz registr vinic UKZV OT Znojmo k 31. 12.

2003). V komentářích pro Ćeskou televizi pro seriál „Putování za vínem“, kde prof. Vilém Kraus prováděl po jednotlivých vinařských oblastech Čech a Moravy, se o Kyjovsku zmiňoval, že ho zastupují především vinařské obce Žarošice, Archlebov a Ždánice. Nejstarší historická zmínka o vinohradech a výrobě vína je z roku 1220.

Z vinařské historie Král Přemysl Otakar I. daroval Žarošice klášteru velehradskému a ustanovil, aby velehradští byli povinni dávat z vinohradů žarošických kostelu v Uhřicích bečku vína (CO d. dipl. Mor

400 Kč (vč. 5% DPH)

Pěstování révy vinné (Historie, autentičnost, kvalita a mezinárodní význam moravských vín – Réva v geologii – Historická klimatologie a réva – Vinařství brněnských měšťanů do Bílé hory – Vinice na klobouckém statku v 17. století aj.)

Vinařské spolky a organizace Obchod vínem a konzumace (Víno v Jihlavě v předbělohorské době – Spor o vinný desátek – Dovoz cizích vín do Mikulova koncem 17. stol. aj.)

Vinařské školství (Vývoj vinařského školství v Čechách a na Moravě – Výuka vinařství na VŠZ v Brně – Vinařské školství na okrese Břeclav) Znaky, pečetě a stavební památky (Vinařské motivy v komunální heraldice – Réva vinná ve znacích a pečetích českého Slezka aj.)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (11/2006)

1). Víno bylo odváděno uhřické faře až do roku 1250, kdy se klášter začal proti tomuto závazku bránit.

První zmínka o vinařství v Žarošicích je uvedena v listině vydané v Hodoníně roku 1220 za Přemysla Otakara I. (1197–1230), kde se uvádí, že na okolních svazích se již tehdy rozprostíraly rozsáhlé vinice. Víno stávalo i na stolech knížat, českých králů, opatů velehradského kláštera, kteří spravovali své poddané a zdejší rozsáhlé viniční hospodářství.

Vinařství kvetlo na Ždánsku již ve XIII. století. Uvádí to také Jakub Vrba ve své knize Ždánsko, z roku 1930. O vinařství a kvalitě vína z této oblasti svědčí zvláště staré zápisy. Často se cituje věta ze zeměpisného a dějepisného popisu Ždánsko na straně 162. Ale Archlebov byl znám v mnoha dobách nejvzácnějším vínem, a to z celé Moravy. V soupisu vinařských osad se před rokem 1620 uvádějí Archlebov, Ždánice, Žarošice, Lovčice, Dambořice a okolní obce, které tvoří jedno z kruhovitých pásem, chráněných od severu věncem lesa a jižní svahy jsou vystaveny hřejivým paprskům slunce. Skoro všechny staré pečeti okolních obcí mají ve znaku hrozen a kosíř. Uvádí se, že před padesáti lety bylo v těchto obcích ještě mnoho vinohradů a některé tratě byly více než staleté.

V klidných dobách prvních Lucemburků kraj vzkvétal. Z této doby pochází právo horenské (vinohradnické zákony) měst Ždánic a okolí (viz Turistický průvodce č. 41). Vrchnost dle tehdejších potřeb vydávala nebo schvalovala pro blaho svých poddaných osvědčená nařízení, např. pořádek vinohradní, cechovní atd.

Podle Wolného existovalo Ždánské horenské právo již v 16 stol. Bylo potvrzeno v roce 1528 Proškem ze Zástřizl. Podle tradice byly tu předváděny zvláštní lidové hry ukazující obsah horenského práva (Horenská kniha č. 10638).

Právo horenské čili vinohradní bylo zachováno ve Ždánicích z roku 1565, v Žarošicích 1652.

Po nepřátelském vpádu přišel Archlebov o důležité listiny svých práv horenské či vinohradní. Z poručení knížete r. 1623 bylo městečko Archlebov přiděleno k hornímu právu Ždánskému. Protože vinohradnictví pod vinohradním právem dobře prospívalo, přistoupily k nim se schválením vrchnosti jiné vinařské obce. Právo horenské trvalo na obou panstvích Ždánském a Žarošickém až do roku 1784, kdy Josef II. vydal všeobecné vinohradní nařízení pro Moravu.

Zmínka o archlebovských vinohradech pochází ze 14. stol. Největší výsadby v katastru obce byly v roce 1787, a to 265 ha. V důsledku vhodných poloh byly vysazovány v tratích Malény, Duboví, Růžena, Novosady, Hadinky, Nivky, Pod Starými horami, Vesady a Polních malénech. V 60. letech 19. století

se začalo ujímat pěstování révy vinné v hustém sponu na hlavu, řez se prováděl ve většině případech na 1–2oký čípek. Později se ujímalo pěstování révy vinné na široko, t.j. pruty révy vinné byly rozváděny od hlavy jako větve a vyvazovány na kolí. Žarošané byli první, kteří tento způsob začali zavádět do praxe. Proto se takovému pěstovaní révy vinné říkalo žarošský řez (viz prof. F. Konůpka – Vinohradnictví). Výtěžek vína sice vzrostl, ale na úkor jeho jakosti a trvání vinohradů.

V první polovině 19. stol. se ročně vyprodukovalo na Ždánském panství průměrně 1456 až 7200 hl, na Žarošském 500 až 1000 hl vína (viz. Ždánsko). Výborné ročníky na víno byly 1805, 1809, 1844, 1868, 1875, 1885, 1901, 1902 a 1910.

Mošt z hroznů se nepřislazoval, protože cukr byl drahý. V nepříznivých ročnících víno bylo kyselé a kazilo se. Víno se vyváželo do Prostějova, Olomouce, dráhou do Prahy až do Krakova. Obchod s vínem byl už v 16. stol. v rukou dambořských židů. Dříve se pěstovaly nejvíce tyto odrůdy révy vinné: Ryzlink, Heblink, Lampart, Tyrol, Muškatel, Šryk, Tapol, Cinifadl, Kozí cecky, Čabaňská perla, Burgund, Drek, Časlador – nově byl zaváděn Portugal, Ruland, Tramín a Italský ryzlink. Podle starých zápisů vína bylo hodně. Když se kráva napila pomestovaných hroznů (moštu) v kádi před sklepem, tak ji nikdo neodháněl (Paměti vinařství p. K. Jurek).

Podle vydaného německého zemědělského kalendáře r. 1836 přeloženého do češtiny, uloženého ve Ždánském muzeu, se píše o vinařské historii Kyjovska. Sedm hodin cesty od Brna směrem do Uher začínají Žarošské vinohrady, které se táhnou k Archlebovu. Vinohrady se svažují nejprve směrem východním k Ždánicím a pak jižním na Lovčice a Nenkovice až do Šardic. Ze všech těchto vinorodých tratí se počítají z Archlebova k nejlepším „výborným“, což se vysvětluje čistě jižní polohou chráněnou obklopujícím kotlem, neboť zde působí sluneční paprsky plnou intenzitou.

Rovněž příznivý vliv na vyzrálost hroznů má kamenitá půda na návrších kopců. V uvedené oblasti měl Dr. Augustin Svoboda meteorologickou stanici, která byl po roce 1945 přemístěna do Přerova. Bylo zjištěno, po mnoha letech pozorování, že tento kraj je na jihový-

565

chodě lemovaný Strážovským kopcem a na severu Ždánským lesem, je nejteplejším místem Moravy, ale také nejsušším. V uvedené lokalitě katastru obce Archlebov se nachází údolí Dolní Malény. V přilehlých oblastech sousedících s Malény v důsledku velmi vhodných mikroklimatických podmínek se již od nepaměti vyskytuje hmyz podobný kobylce luční, tzv. křís neboli také cikáda, lidově „crčák“, vědecky cikáda viniční (Tibecina hematodes). Je černé barvy, při složení křídel má 4 cm, v rozpětí až 8 cm. Tento hmyz se vyskytuje v době kvetení révy vinné, vydává pronikavé crčení. Vyskytuje se ve vinorodých oblastech Itálie, Jugoslávie, Řecka. V roce 1964 byl v době vegetace kvetení révy vinné v oblasti viniční oblasti „Malény“ odchycen živý exemplář cikáda viniční i s prázdnou kuklou. Byl přenesen na VŠZ v Brně, kde jsem studoval. Byl umístěn na katedře Zoologie – oddělení entomologie, do skříňky vedle již dříve odchyceného exempláře z lokality archlebských vinic „Malény“. Po přestěhování entomologických sbírek VŠZ se uvedený exemplář nachází v Moravském zemském muzeu v Brně-Slatině.

V pořadu ČS rozhlasu v roce 2000, k výročí 650 let městečka Archlebov, byl odvysílán pořad o historii a vinařství obce. V pořadu, kromě jiného, bylo vedoucím vinohradů uvedeno, že byla pozorována z výšky 1 m živá viniční cikáda. Snaha přenést cikády do jiných vinařských oblastí jižní Moravy se nesetkala s úspěchem.

Podle ústního podání, jakým způsobem se dostal uvedený blanokřídlý hmyz do zdejší oblasti, se vyprávějí dvě pověsti. Archlebský občan, se jako voják zúčastnil vojenského tažení do Itálie.

Po ukončení vojny, když se vracel do civilu, nařezal pruty révy vinné, zabalil i s hlínou, přinesl domů a vysadil do Malén. Podle druhého vyprávění si kněz z Lovčic nechal poslat sazenice z Itálie (bylo uvedeno v novinách). Podle názoru Moravského zemského muzea v Brně a Entomologického ústavu je také pravděpodobné, že se dostala do uvedené oblasti z Rakouska v důsledku toho, že velmi dobře létá.

O specifických příznivých půdních a klimatických podmínkách v archlebovské oblasti svědčí výskyt teplomilných druhů bylin, jako je hlaváček jarní, heřmánek přímořský, levandule, lilie zlatohlavá. V uvedené lokalitě se od nepaměti vyskytují vzácné stromy, jako je oškeruše, botanicky zařazená do čeledi jeřábovitých. Plody jsou malé hruškovitého tvaru, uspořádané v hroznech. Plody pro konzumaci jsou vhodné po dokonalém vyzrání a změknutí plodů. Po vysušení a rozemletí se používá jako náhrada máku (lidový název „pracharanda“). Po prokvašení plodů se vyrábí pálenka, která má léčivé dietetické účinky. V uvedené oblasti se

566

doposud nacházejí 4 mohutné stromy, dosahující stáří více než 200 let. Tyto stromy jsou označeny štítkem „strom chráněný státem“. Nejstarší pokácený strom (zjišťováno podle letokruhů na kmeni ) vykazoval přes 500 let. (Deník historie vinařství p. K. Jurek – uložený v památníku obce.)

pochází z roku 1805 a je uložen v památníku obce v Žarošicích. Šroubový lis z roku 1820, donedávna v používání (rok uveden na dubové kládě), je uložen v obci Archlebov.

V blízkosti vinařských tratí v obci Archlebov – Novosády u „Jára“ a Malény – jsou doposud velmi dobře udržovány 2 kapličky v polích.

V důsledku rozdílné nadmořské výšky a okrajové vinařské oblasti Kyjovska, jsou vhodné k pěstování odrůdy révy vinné Neuburské, Müller Thurgau, Moravský muškát, Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Frankovka. Daří se zde také velmi dobře odrůdám Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé. V letech 1973–80 byla prováděna výsadba ZD Žarošice v uvedené oblasti v celkové výměře cca 100 ha.

Hrozny byly dodávány z velké části na zpracování na víno pro MVZ Bzenec, lisovna Kyjov. Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, v důsledku vykazovaných dobrých znaků pro deklarovaný druh vína, byly skladovány odděleně a přednostně vybírány do sestavy vín Bzenecká Lipka, Zlatý hrozen a na výrobu šumivých vín.

Zmínka o archlebovských vinohradech pochází ze 14. století. Sklepy na víno byly dosti velké, přímo pod domem nebo postaveny mimo obytný dům.

Klenutí sklepů bylo vystavěno z pískovcových kamenů, které se těžily v blízkosti Archlebova u lesa na Skalce. Na lisování pomestovaných hroznů se používaly v předsklepí kládové, dřevěné lisy nebo lisy se šroubem zhotovené z oškerušového tvrdého dřeva. Nejstarší dochovaný lis na hrozny z obce Archlebov

U těchto kapliček byly dříve vybírány desátky hroznů vrchností. Povinnost vybírání desátků bylo zrušeno v roce 1848 zrušením roboty.

V roce 1899 byl nalezen v archlebském „Jaru“ kámen s Cyrilo–Metodějským křížem, který je zasazen do země před kapličkou.

Pověsti o kostelu Uhřickém (nejstarším v okolí), nalezeným Cyrilo-Metodějským kamenem v archlebském „Jaru“, dokazují, že v tomto kraji procházeli svatí bratři Soluňští. Jihovýchodní Morava velmi trpěla různými válečnými výpravami, a to v letech 1271 a 1273. V následujících letech 17. století, 1663–1684, se dostaly vpády Tatarů a Turků do blízkosti Archlebova a okolních osad.

Charakteristický pro tuto oblast je velký výskyt podzemních chodeb „lochy“, kde se lid

v čase husitských, tureckých a francouzských válek schovával. Nepříznivě ovlivnily celé dění oblasti v prosinci 1805 vojska tří císařů po bitvě u Slavkova, kdy přijela do Ždánic a okolí rakouská a francouzská vojska.

V listině obecního archivu se píše, že se v těch letech urodilo na Ždánsku mnoho vína a sklepy byly naplněny dobrým vínem. Francouzům musely být sklepy otevřeny ve dne i v noci, kdo přišel, ten pil, a co se nevypilo v nádobách, bylo vypuštěno. V některých sklepích víno i po kolena stálo. Francouzští dragouni pili ve Ždánicích napřed jen panské víno, pak farářovo a kaplanovo a potom se dali do vína patřícího úředníkům, loveckému a brumovskému faráři, kteří tu měli sklepy. Škoda jen na víně byla odhadnuta na 15 241 f, 44 kr.

V památníku obce Archlebov je uvedeno, že po vítězné bitvě u Slavkova se Napoleon dověděl o dobrém archlebovském víně Malínském.

Francouzská vojska se dlouhodobě ubytovala v okolí Žarošic, Archlebova a Ždánic. Důstojníci francouzské armády museli obstarávat víno ke konzumaci a ještě více vína odvezli. V muzeu ve Slavkově v historických zápisech je uvedeno, že Napoleon si nechal posílat víno bílé

Burgundské do Francie z Archlebovských vinohradů. Uvedené víno vykazovalo podobné senzorické znaky jako víno francouzské.

V upomínku na dodávky vína do Francie v paměti doposud žijících občanů je označení vína na etiketě, dodávaného do obchodní sítě JZD Žarošice, uveden název vína „Archlebovské Napoleonské“.

Ing. Jan Sladký, Brno Fota archiv autora

Vinařský obzor (11/2006)

567

VINUM III – lisy, druháky, síra Mgr. Bogdan Trojak, Bořetice

Římské lisy Jedno z přízvisk boha Dionýsa znělo Lénaios. Bylo odvozeno od slova lénos – vinný lis, znamenalo tedy „bůh vinného lisu“. Attické vinařské slavnosti Lénaje vrcholily na místě, kde byl podle legendy postaven první řecký vinný lis. Římskému lisu se nejčastěji říkalo torculum nebo torcular. Lisovna, torcularium, většinou sousedila s kuchyní a vinným sklepem. Slavný architekt Vitruvius doporučuje: Lisovna by měla být blízko kuchyně, kvůli pohodlnému lisování oleje z oliv; a poblíž vinného sklepa s veřejemi na sever, neboť jakýkoli jiný otvor, jimž by mohla dovnitř proniknout sluneční záře, způsobuje mdlost vína.

Hrozny byly často pouze šlapány v mělkých jímkách, které bývaly kamenné či zděné a leh-

Nejjednodušší římský lis – otrok působí celou svojí váhou na kládový systém, který pracuje tak, že těžká kláda tlačí na dřevěnou desku umístěnou na pytli plném hroznů. Není úplně jasné, co dělá na obrázku druhý otrok. Zdá se, že se snaží přivázat provaz ke spodnímu ohnutému sochoru.

Tyto provazy, zavěšené často nad lisy, ale většinou sloužily šlapačům hroznů k udržení rovnováhy. (Mozaika z 3. stol. po Kr., Saint-Roman-en-Gal, Francie)

ce se svažovaly směrem k terakotovým nádobám (řec. pithoi, lat. dolia). Ty mívaly obsah 10–11 hl a byly považovány za nejvhodnější pro fermentaci. Leckdy měly hrdla v úrovni dvora, mošt tedy vlastně kvasil pod zemí. Po fermentaci byly nádoby neprodyšně uzavřeny a utěsněny smolou nebo maltou. Mošt získaný šlapáním byl považován za nejkvalitnější, zatímco mošt vytlačený z prvních výlisků pomocí plátěného vaku (viz obrázek č. 1) nebo primitivním mechanickým lisem, byl vnímám jako podřadnější surovina, vhodná například k zvyšování barvy samotoku a vyšlapaného moštu.

Od samotoku k římskému druháku1 Poněkud vylepšený lis než ty, které byly popsány výše, vidíte na obrázku č. 2. Jak se na něm hrozny zpracovávaly? Zde je stručný popis jednotlivých fází: 1. Nejdřív se hrozny sypaly z košů (používaly se většinou koše z vrbového proutí) do vyzděných přihrádek nazývaných tabulata – v tomto případě jich bylo šest. Mošt, který vytekl z bobulí pukajících pod vlastní vahou, byl používán k výrobě sladkého, těžkého vína nejvyšší jakosti, jemuž se říkalo protropum. Protropum bylo téměř vždy světlé barvy, bez ohledu na to, zda byly zpracovávané hrozny modré či bíle. Připravovalo se totiž ze šťávy, která byla v kontaktu se slupkami jen velmi krátkou dobu. Ačkoli známe z římských dob i kvalitní vína červená, zejména ta z řeckého ostrova Thasos, představovala naprostou menšinu antické produkce.

2. Následně byly hrozny přemístěny do šlapací vany (forum vinarium), kde je dělníci, oděni pouze do bederních roušek zvaných subligaculum (stejné „spodky“ oblékali pomocníci žertvujících kněží během krvavých obětin), drtili bosýma nohama. Podobné vany zvané lagares se dodnes používají například v portugalském regionu Douro a jsou příkladem nesmírné životnosti latinských tradic. Drtiči hroznů chodili ve vaně střídavě dopředu a dozadu držíce se kolem ramen, aby neztratili rovnováhu, nebo se chytali podstropního trámu či provazů. Hrozny šlapali vždy alespoň dva dělníci, solitérní šlapání signalizovalo „pustotu a nouzi“ vinařova domu.

Pro rozptýlení dělníků, ale také kvůli koordinaci pohybů, vyhrávali u lisů hudebníci na

kostěné píšťalky (tibiae pares) a malé činely (scabella). Kromě instrumentální hudby zněly rovněž prosté písně, jejichž ukázku známe z díla řeckého básníka Anakreonta. Čerstvý mošt (mustum) vytekl z vany kamenným kanálkem do prostřední nádrže, k jejíž spodní části patří jímka na zachytávání kalů.

Pak byl mošt sveden pomocí hliněné trubky do jedné ze dvou hlouběji osazených nádrží (lacus musti). Každý lacus měl sedimentační systém sestávající z nádrže vysekané do kamenného lůžka, v jehož středu byl hlubší otvor ustící do spodní nádržky na kaly. Každý vinař (předpokládá se, že takto velký lis byl používán společně několika vinaři) byl zodpovědný za řádné stočení svého moštu do velkých nádob (dolia), v nichž probíhalo primární kvašení.

3. Jednou vylisované hrozny byly pak nahrnuty do válcovité kamenné komory (arca lapidum) vyhloubené ve středu šlapací vany. Arca lapidum tvořila spodní část mechanického lisu.

Horní část byla dřevěná deska se čtyřmi madly osazená na dřevěné šroubovici-vřetenu. Dělníci pomocí madel desku utahovali a lisovali tzv. mustum tortivum, z nějž se vyrábělo víno podřadnější kvality, v tomto případě samozřejmě často i červené či alespoň růžové. Většina tohoto vína „z druhého lisu“ končila v tavernách velkých měst nebo tvořila základ pro výrobu léčivých bylinných výluhů jako je tento: „Nalij tuto šťávu (mustum tortivum) do nové amfory a naplň ji až po okraj, přidej drobné snítky sušeného rozmarýnu, které jsi svázal lněným vláknem a nech spolu kvasit několik dnů.

Pak svazek bylin vyjmi, nádobu očisti a pečlivě uzavři… Po dvou měsících můžeš toto víno užívat jako lék.“ (Columella, O zemědělství) Ani matoliny z „druhého lisu“ se však nevyhazovaly. Nic nepřišlo nazmar. Připravovala se z nich tzv. lora neboli lorca, čili jakýsi římský druhák. Cato jeho výrobu popisuje následovně: „Každý den rozprostři čerstvé výlisky na konopnou prostírku, nebo si pro tento účel udělej síto. Šťávu vyšlapej do vysmolených nádob.

Dobře je utěsni. Tak získáš na zimu píci pro doPojem druhák zde nemá být chápán ve smyslu platných zákonů, správně by měl být použit termín matolinové víno.

1

568

bytek. Výlisky můžeš také postupně zalévat vodou, tímto způsobem získáš víno pro domácnost.“ Sofistikovanější návod na přípravu jakéhosi „druháku“ nalezneme u Catona na jiném místě: „Abys připravil víno pro zemědělské dělníky, které budou pít celou zimu, nalij do nádoby 10 quadrantalia moštu (zde šlo o mošt z namočených výlisků), přidej 2 quadrantalia ostrého octa, 2 quadrantalia sapy (mošt zahuštěný odparem; vařil se tak dlouho, dokud se nevyvařily circa 2/3 jeho objemu) a 50 quadrantalia čerstvé vody. Míchej palicí třikrát denně po dobu pěti dnů. Pak přidej 64 sextarii staré mořské vody (!), zakryj nádobu a po uplynutí deseti dnů ji neprodyšně utěsni. Toto víno ti vydrží do letního slunovratu; po slunovratu z něj budeš mít skělý, ostrý ocet.“ Lora se podobá nápoji zvanému posca, který měl mít údajně povzbuzující vlastnosti a byl podáván římským vojákům, když docházely příděly regulerního vína. Ostatně, víno z namočených výlisků se pilo v domácnostech vinařů po celý středověk a mnohde se tak děje do dnešních dnů. Tento „druhák“ však nikdy nesměl být prodáván! Ve Francii se druháku říká piquette, v Portugalsku água-pé, ve Španělsku aguachirle, v Německu a Rakousku Tresterwein nebo Haustrunk a v Itálii vino piccolo (odtud i moravské označení druháku pikula – souvisí s působením italských drážních dělníků v našem regionu, jimž byly tyto „pikule“ nabízeny).

Poláci, ač tradičně nevinaři, používají dokonce pro označení druháku a jakékoli „bryndy“ (nezaměňovat s brendy!) slovo lura, což je evidentně takřka nezkomolené latinské lora. Běžně se tam můžete setkat s úslovím: To je lura, a ne víno!

Lis, který jsme popsali výše, nebyl nijak důmyslný. Víme, že již mnohem dříve se v Itálii používaly sofistikovanější kládové a dokonce vřetenové lisy (posledně jmenované cca od poloviny 1. století po Kr.). Takové lisy si však nemohl dovolit každý. Šlapání a lisování probíhalo mnohdy přímo ve vinici v kamenných lisech, jimž se říkalo calcatorium a které jsou řecké provenience. Často byly vysekány v osamělých balvanech poblíž vinohradů nebo silnic. Zpravidla sestávaly ze dvou jímek, jež byly propojeny otvorem či štěrbinou. Hořejší jímka byla větší a měla obdélníkový tvar, zatímco spodní bývala půlkruhová nebo eliptická s prohlubní k zachycování moštu uprostřed. Během vinobraní byly hrozny šlapány v horní jímce, kde zůstávaly 24–48 hodin. Během této doby mošt odtekl do prohlubně ve spodní jímce. Pak byly výlisky nahrnuty k nejvyšší stěně horní jímky a stlačovány lisem, jehož vodicí šroub, usazený vně jímky, uváděl v chod těžkou dřevěnou kládu – ta vymačkala zbylý mošt. (Jednalo se vlastně o lis, který pracoval na principu jednozvratné páky, stejně

vlastně o předchůdce pozdějšího kládového lisu se závažím. Plinius doplňuje, že teprve v průběhu posledních 22 let byl tento lis upraven a zmenšen, takže se na něm dá lisovat pohodlně. Jeho výška byla redukována, vřeteno umístěno do středu lisovací jímky, celý tlak se soustředil na široké fošny, které spočívaly na hroznech (ty byly navíc zatíženy kamenným závažím). Vřetenový lis později stručně zmiňuje i Vitruvius: „Pokud používáš kládový, a nikoli vřetenový lis, potřebuješ místnost přinejmenším 40 stop dlouhou…“.

jako moravské kládové lisy, které se leckde používaly až do 19. století.)

Dříve než se rozšířil vodicí šroub, používal se k přitahování pohyblivé klády bubnový vrátek. Takový lis popisuje již Cato v 2. století před Kr. Jednalo se o kládový lis – páku. Tvořila jej vývýšená, obezděná, nehluboká jímka, jejíž dno se mírně svažovalo k odtokovému otvoru. Nad touto jímkou byl instalován vlastní lis, který se skládal z dlouhé horizontální klády zasuté na jednom konci do dřevěné stojky. Druhý konec klády procházel mezi dvěma stojkami, mezi nimiž byl osazen bubnový vrátek. Přední konec klády byl k tomuto vrátku přichycen pomocí provazu. Pomocí vrátku se přitahovala horizontální kláda, která tlačila na hrozny. Italští experimentální archeologové před pár lety takový lis postavili a dodnes na něm zpracovávají hrozny.

Nejmladším ze všech typů římských lisů byl lis vřetenový. Původně se používal k valchování sukna a říkalo se mu coclea. V prvním století po Kr. je však používán i vinaři. Plinius píše, že během posledního století (tzn. v 1. století př.

Kr.) vynalezli Řekové lis vybavený „spirálovými vřeteny“, jež přitahují kládu. Tímto vřetenem jsou provlečena madla, která z něj trčí jako paprsky hvězdy. Tento lis byl vybaven i závažím.

To ale ještě nebyl pravý vřetenový lis, jednalo se

Zapeklitá síra Jak již bylo řečeno, mošt kvasil nejčastěji v rozměrných, často zahloubených nádobách zvaných dolia. Po ukončení fermentace, která prý někdy trvala až 6 měsíců, bylo víno uchováváno ve vinném sklepě (cella vinaria) a v tzv. apothece, což byla místnost v horní části domu.

Na jaře po stočení se víno prodalo. Nejhlubší vrásky na čele způsobovaly antickým vinařům těkavé kyseliny a následné octovatění vín. Vysoký obsah kyseliny octové byl zapříčiněn především nevyhovujícím uzavíráním nádob a jejich neplností. Také teplota místností, v nichž se víno skladovalo, bývala příliš vysoká. Někteří současní autoři v textech pojednávajících o historii vinařství píší, že již antičtí Římané znali antioxidační a konzervační účinky síření, nebo je alespoň tušili a síru v nádobách určených pro víno spalovali. Pro taková tvrzení bohužel neexistuje žádný přesvědčivý důkaz a náš Gaius Viticola by nám určitě dal za informace týkající se síry pěkných pár tisíc sesterciů!

Tak jak to vlastně s onou čpící zázračnou látkou bylo? Ani Cato, ani Plinius, ani Columella výslovně síření nádob určených pro víno nezmiňují. Se škodlivými mikroorganismy (o nichž samozřejmě neměli tušení, octovatění říkali acor) bojují mnoha jinými způsoby, populární byly zejména pryskyřice (jejíž antibakteriální účin je znám) či bylinné preparáty. Většinou ale šlo o pouhé překrytí nepříjemných těkavých kyselin výraznými přísadami. Lucius Columella si uvědomoval, že časté otevírání nádob s vínem není žádoucí: „Od okamžiku, kdy poprvé uzavřeš nádobu, až do doby jarní rovnodennosti stačí vínu věnovat pozornost jednou za 36 dní…“. U stejného autora najdeme zajímavý návod na odstranění nepříjemného zápachu z vína: „Rozpal důkladně kus čisté střešní tašky. Až bude horká, pokryj ji pryskyřicí, zavěs na šňůru a opatrně ponoř na dno nádoby, kterou uzavři a nech být dva dny. Pokud se zápach ztratí, je vše v pořádku. Pokud ne, opakuj celý postup znova, dokud se smrdutosti nezbavíš.“ Cato sice ve svém díle síru zmiňuje, ale pouze jako jednu z ingrediencí pro výrobu tmelu na vyspravování hliněných nádob. Na jiném místě ji pak přidává do přípravku proti „housenkám“, jímž doporučuje potírat révový keř, což je

Vinařský obzor (11/2006)

možná jeden z nejstarších důkazů použití síry k ochraně rostlin.

Na základě literatury se usuzuje, že sířením konzervoval víno otec slavného lékaře Galena z Pergamu v polovině 2. století po Kr. Zcela jistě však nešlo o obecně rozšířenou praxi. O neznalosti síření svědčí i fakt, že vinaře středověku sužovaly stejné problémy, jako jejich antické předchůdce. Hrozny byly šlapány v dřevěných žlabech nebo kádích, následně lisovány a mošt přeléván pomocí věder do sudů, v nichž kvasil.

Málokteré víno však přežilo v sudech bez úhony víc než jeden rok. Octovatění a jiné choroby vína byly stále na denním pořádku. Téměř všude se proto pilo mladé víno. Koncem 15. století se však situace začala měnit. Přinejmenším v Německu, kde bylo roku 1487 vydáno nařízení povolující přidávání síry do vína. Procedura síření vypadala následovně: do prázdných sudů se zavěšovaly zapálené hobliny nasycené směsí práškové síry, bylin a kadidla. Tímto „zakaděním“ byly likvidovány nežádoucí mikroorganismy a víno navíc neoxidovalo (hnědnutí bylo totiž rovněž rozšířené). Není jasné, kdy se tento proces ujal v Čechách a na Moravě. Na základě odborného vinařského spisu Jana Hada z roku 1558 usuzuji, že se za termínem „kadidlo“, který používá v souvislosti s dezinfekcí sudů, se

569

Takovou katastrofu by si zřejmě náš přítel Gaius nedokázal představit ani v nejdivočejších snech. A ani jeho rádce Alkybiadés není škarohlíd. Za svitu Luny si raději črtá do písku schéma vřetenového lisu a usmívá se…

Tabulka římských objemových jednotek: modius = 8 a 2/3 litru quadrantal = cca 26 l congius = cca 3 a 1/4 litru sextarius = 54 cl

mohl skrývat výše popsaný německý preparát.

Sířilo se tedy u nás pravděpodobně již v druhé polovině 16. století. Zdůrazňuji slovo pravděpodobně, neboť například ve Francii se síření ujalo až o 150 let později. Zlatou dobu vinohradnictví a vinařství lze tedy na základě těchto úvah vymezit dvěma pomyslnými milníky: prvním z nich je objev účinků mírného síření, druhým chvíle, kdy byl do Evropy zavlečen révokaz a houbové choroby.

Literatura: Fleming, S.: Vinum. The Story of Roman Wine, 2001, Art Flair, USA Plinius Starší: Kapitoly o přírodě, 1974, Praha, Svoboda Vitruvius: Deset knih o architektuře, 1953, Praha, Stát. nakl. krásné lit., hudby a umění Robinson, J.: The Oxford Companion to Wine, 1999, Oxford University Press, New York Johnson, H.: The Story of Wine, 1989, London Cato: O zemědělství, 1959, Praha, Stát. nakl. polit. literatury Columella: De Re Rustica, Berlin, 1900 Had, Jan: Vinice v jakém položení býti má…, 1558, Praha

Kalendář vinařských akcí DATUM

VÝSTAVA

7. 11. 2006

TOP 77 vín České republiky 2006–2007

11. 11. 2006

Svatomartinská husa a mladá vína

11. 11. 2006

Svatomartinské slavnosti Slavnost a ochutnávka Svatomartinských Dukelské náměstí, Hustopeče vín v Hustopečích restaurant/bar, yaxi/zlatý Svatomartinská vína v Čejkovicích kopeček, Čejkovice

11. 11. 2006 11. 11. 2006 11. 11. 2006

Svatomartinské slavnosti

MÍSTO Praha 7 – Holešovice, Parkhotel Praha, Veletržní 20 RESTAURANT HLINKY, Hlinky 118, Brno Hotel Kraví hora Bořetice

Brno, Praha a celá ČR

Vinotéka Moravský sommelier, Břeclav Gajdošův sál na zámku 16. 11. 2006 Svěcení vína ročníku 2006 v Mikulově Vinařská akademie Valtice, nám.

17.–19. 11. 2006 Víkendový seminář o víně Svobody 2 VELETRŽNÍ PALÁC, PRAHA22.–24. 11. 2006 Víno a lidé 2006 -HOLEŠOVICE 23.–26. 11. 2006 Vinařský zájezd do Alsaska Praha – Alsasko a zpět GALERIE HLINKY, Hlinky 118, 23. 11. 2006 Řízená degustace vín – Vinařství Popela Brno Pavlov, vinné sklepy a obecní 25. 11. 2006 Den otevřených sklepů v Pavlově vinotéka hostinec „Na Rožku“, Břeclav25. 11. 2006 Žehnání mladému vínu -Poštorná Vinařská akademie Valtice, nám.

28. 11.–1. 12. 2006 Kurz SOMMELIER (I. část) Svobody 2 Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle volně dostupných informací.

11. 11. 2006

Svatomartinská vína v Břeclavi

HOD + KONTAKT tel.: 541241193, info@mama.cz, www.top77.cz tel.: 602 515861, http://www.bankavin.cz Tel.: 519 430 090, www.kravihora.cz tel.: 519411401, www.hustopece–city.cz tel.: 518 362 362, yaxi@yaxi.cz, www.yaxi.cz tel.: 519 352 072, narodni@vinarskecentrum. cz, www.wineofczechrepublic.cz tel.: 606 202 595, www.moravskysommelier.cz tel.: 519 510 005, dionysos@breclavsko.com tel.: 519 352 083, 777 743 496, www. vinarska–akademie.cz Lenka Havlíková, tel.: 545234507, info@mika. cz, www.mika.cz tel.: 605 265 245, www.cechcv.cz tel.: 602 515861, www.bankavin.cz tel.: 721 414 575, www.obec–pavlov.cz Karel Grandič, tel.: 519 333 521 tel.: 519 352 083, 777 743 496, www. vinarska–akademie.cz

570

Radost na Martina, husa a džbán vína Tak praví jihomoravské přísloví, které slaví vinaři v celé ČR, ale do povědomí široké veřejnosti vešlo teprve v loňském roce. Těmito mladými víny si přiťukávají vinaři poprvé v den svatého Martina, tedy 11. listopadu. „Vinařský fond se v minulém roce stal držitelem ochranné známky Svatomartinské. Tento krok znamenal významné rozšíření tradice ochutnávky a prodeje mladých vín z Moravy a Čech a jejich výroby větším počtem našich vinařů“ uvedl ředitel Vinařského fondu Ing. Jaroslav Machovec. Vína prodávaná pod označením „Svatomartinské“, zaznamenala nad očekávání velký úspěch – v ČR prodali vinaři zhruba 153 tisíc lahví. Letos se prozatím k registraci přihlásilo přes 50 producentů, což je téměř dvakrát více než v roce 2005. Anonymní hodnocení vzorků proběhne koncem října v Národním vinařském centru ve Valticích. Odbornou komisi tvoří experti z řad vinařských odborníků, obchodníků s vínem a uznávaných degustátorů. „Svatomartinské víno charakterizujeme jako příjemné mladé svěží víno s ovocitým nádechem a pod značkou Svatomartinské se mohou vyrábět čtyři odrůdy vína: Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Modrý Portugal a Svatovavřinecké,“ vysvětlil Ing. Pavel Krška. (pr) Ochutnávka vín z mikroregionu Porta-Bohemica Mikroregion Porta-Bohemica je složen z 10 obcí, a to Velké a Malé Žernoseky, Žalhostice, Píšťany, Libochovany, Kamýk, Michalovice, Malič, Miřejovice a Hlinná na Litoměřicku.

Tradice vinohradnictví a vinařství v obcích Velké a Malé Žernoseky, Žalhostice a Kamýk sahá hluboko do středověku, ale v současnosti je v povědomí veřejnosti jen známé Žernosecké vinařství. Z iniciativy zastupitelstva obce Velké Žernoseky vedeného starostkou paní Pafelovou a rozvojového centra mikroregionu se dne 9. září t. r. v dobře připravených prostorách kulturního domu Velké Žernoseky konal „0. ročník“ zatím neveřejné ochutnávky vín z obou Žernosek a Žalhostic. Svá vína předložilo 20 malovinařů a zahrádkářů a také 4 velcí nebo větší výrobci z mikroregionu, včetně Ing. Kupsy ze Žernoseckého vinařství, který posuzování vzorků vín profesionálně a s přehledem vedl. Ochutnávaná vína včetně vín drobných vinařů měla slušnou úroveň. Nejstarším přítomným vinařem byl nestor žernoseckého vinařství 76letý Martin Zálešák. Na závěr se přítomní vinaři shodli spolu s přítomnými starostkami obcí Velké Žernoseky L. Pafelovou, Žalhostice A. Vackovou a starostou Malých Žernosek Ing. P. Liškou a zástupcem mikroregionu paní Alenou Balcarovou, navázat na tuto akci příští rok ve Velkých Žernosekách veřejnou výstavou vín z mikroregionu, a oživit tak českou vinařskou tradici v přilehlých obcích.

Milan Singer, Žalhostice Dvě pozvánky na Znojemsko Sdružení znojemských vinařů Znojmo a Znojemský regionální rozvoj, o. p. s. Znojmo si Vás dovolují pozvat na setkání moravských a rakouských vinařů, které se koná v úterý 21. 11. 2006 ve 13 hod. v kongresovém sále Louckého kláštera ve Znojmě. Na programu je marketing a propagace vín v obou zemích, představení projektu Vítejte ve sklepních uličkách i systémy dotací ve vinohradnictví a IP hroznů. S přednáškami vystoupí Ing. P. Krška, Ing. J. Čepička, CSc., Ing. M. Kadlecová, K. Binder, Ing. E. Bláhová, Ing. W. Pollak, Mgr. E. Bussek.

Sdružení znojemských vinařů Znojmo si Vás dovoluje pozvat na degustaci mladých vín ročníku 2006, která se koná 7. 12. 2006 ve velkém sále Modrých sklepů v Novém Šaldorfu od 16 hod. Účastníci akce si dle svých možností donesou vzorek mladého vína ročníku 2006.

Jaromír Čepička Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – listopadová výročí Prof. Karel Votruba, vrchní odborový rada MZe, byl vyznamenán francouzskou vládou udělením komandérského kříže Mérite Agricole za zásluhy o mezinárodní spolupráci ve vinařství.

30, Vinařský obzor 1936, č. 12, str. 275.

3. listopadu 1926 se narodil ing. Karel Popovský, vinař a ekonom závodu MVZ ve Velkých Pavlovicích. 25, Vinohrad 1987, č. 3, str. 70.

Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša Mezinárodní dny vína Jaslo 2006 Ve dnech 2.–3. září se v městečku Jaslo, středisku polského Podkarpatí, uskutečnil první ročník Mezinárodních dnů vína. Součástí akce byla rovněž konference na téma Víno a turistika. „Mezinárodních dnů vína se zúčastnilo 17 vinařů z České republiky, Slovenska, Maďarska, Německa, Slovinska, Španělska a Rakouska. Návštěvníci mohli navíc zavítat k asi 30 výstavním stánkům s tradičními regionálními produkty, vinařskými potřebami a doplňky, etiketami apod. Výstavu doprovodilo vystoupení folklorních mládežnických souborů a premiéru měla i volba Královny vína Podkarpatí. Během dvou dnů výstavu navštívilo několik tisíc osob. Zahraniční vystavovatelé vyjádřili spokojenost s prodejem svých vín a projevili zájem účastnit se dalšího ročníku výstavy,“ říká guru polských vinařů Roman Mysliwiec a dodává: „Naši práci při šíření kultury vína chceme dále rozvíjet ve spolupráci Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska v oblasti vinařské turistiky. Usilujeme o budování vinařských stezek a k tomuto účelu bychom rádi získali prostředky z evropských fondů.“ Další informace na www.podkarpackiewinnice.pl. (mk) Odborný seminář o změnách právních předpisů Cech českých vinařů se sídlem v Mělníku spolu s MZe ČR a VOŠZa a SZaŠ v Mělníku srdečně zve všechny své členy a další zájemce z řad vinohradníků, vinařů a obchodníků s vínem na odborný seminář o změnách právních předpisů a o otázkách týkajících se značení vín v ČR. Seminář se bude konat v úterý 14. listopadu 2006 ve 13 hod. v aule Vyšší odborné školy zahradnické a Střední zahradnické školy v Mělníku. Přednášet bude Ing. Antonín Králíček, vedoucí oddělení pro víno Mze ČR. Seminář doporučujeme vaší pozornosti, protože zvláště změny značení jsou závažné a jejich nedodržování může být penalizováno. O jeho konání prosím laskavě informujte případné další zájemce z řad vinohradníků, vinařů a obchodníků s vínem, kteří nejsou členy Cechu. Vstup je volný.

Další informace podá Ing. Lída Svobodová, tel. 728 868 185. (vo) Eliminácia ochratoxínu A kmeňom vínnych kvasiniek Ochratoxín A (OTA) je toxín, ktorý produkujú niektoré vláknité huby (Aspergillus sp., Penicillium sp. ai). Európska únia a iné krajiny limitujú obsah tohoto zdraviu škodlivého toxínu v poživatinách vrátane vína. Jeho výskyt síce dominuje vo vínach stredomoria, vyskytuje sa však aj vo vínach západnej a strednej Európy. Zistilo sa, že niektoré kmene vínnych kvasiniek sú schopné znížiť hladinu OTA v muštoch a vínach metabolizmom adsorpcie. Aj väčšia biomasa kvasiniek redukuje OTA. Lallemand dokázal, že zníženie obsahu OTA podmieňuje určitý kmeň kvasiniek, napríklad kmeň ICV 080 Saccharomyces cerevisiae vykazuje najväčšiu schopnosť znížiť hladinu OTA zo 6 testovaných kmeňov kvasiniek. Teraz overujú, či sú kvasinky schopné prípadne OTA po dokvasení a zrení vína

Vinařský obzor (11/2006)

toxín opätovne uvoľňovať do vína. Predpokladá sa aj mliečne baktérie Oenococcus oeni môžu hrať istú úlohu pri degradácii OTA. Napríklad kmeň Lallevin 31 túto schopnosť vykazuje.

Lallemand Winemaking Update 2005, č. 2, s. 1 (em) Budou nové výsadby Rulandského šedého? Šlechtitel révy vinné, Ing. Tománek, napsal v roce 2005 ve VO číslo 4 velmi pěknou stať o téměř zapomenuté odrůdě Rulandského šedého.

Správně píše, že odrůda Rulandské šedé je výborná odrůda pro produkci vynikajících, plných, extraktivních vín a že si u vinohradníků a vinařů zaslouží větší pozornosti. Obdobné názory zřejmě mají i maďarští vinaři (Borászati Füzetek 2006/4). Na podporu rozšiřování této odrůdy, v Maďarsku zvané Szürkebarát, uspořádali 29. srpna t. r. v Badacsonyi výstavu této prestižní odrůdy. Na výstavě byly vzorky ze dvou regionů, kde se Rulandské šedé v největší míře pěstuje (celkem 75 vzorků). Porota složená z významných maďarských degustátorů udělila 1 velkou zlatou medaili, 15 zlatých, 50 stříbrných, 7 bronzových medailí a 1 diplom za účast.

Z následující diskuse vyplynulo, že odrůda Rulandské šedé je odrůda zasluhující větší rozšíření, protože poskytuje vynikající surovinu pro výrobu líbivých, lahodných, suchých vín, za předpokladu, že byla použita redukční technologie. Hrozny této odrůdy s vyšší cukernatostí, a to není téměř v žádném roce problém, mohou při odpovídající technologii poskytovat vína chuťově velmi blízká vínům tokajským. Jde zejména o získání velmi příjemné „chlebnatosti“ po delším ležení v láhvi. I když je ještě brzy hodnotit vína Rulandského šedého v našich jihomoravských podoblastech, lze říci, že vína budou dobrá. Jak množství, tak i kvalita hroznů byla např. ve Slovácké podoblasti velice dobrá, protože hrozny této odrůdy téměř nehnily a cukernatost byla vždy vyšší než 22 ONM. Správná technologie zvolená při zpracování může zajistit skutečně vynikající vína s přívlastkem. (Šv) Dynamická synergia kmeňa kvasiniek BM 4x4 Po viacročnom výskume Lallemand vyvinul kmeň kvasiniek BM 4x4 na základe dynamickej synergie série špecifických kmeňov kvasiniek, ktoré optimalizujú senzorický profil vína počas alkoholovej fermentácie.

571

Víno vykazuje guľatosť pocitu v ústach a stabilnú farbu, pričom sa zabezpečí konzistentná a úplná fermentácia aj za sťažených kvasných podmienok.

Lallemand Winemaking Update 2006, č. 1, s. 1 (em) Ekologické vinohradnictví v Rakousku V období let 1993 až 2004 se zvýšil počet biovinařů ze 73 na 467 a jimi obdělávaná plocha vinohradů se zvýšila z 200 ha na více než 1 650 ha.

Narůstá i počet vinařů hospodařících biodynamicky.

W3/1/JS Víno pomáhá zubní dásni Jak zjistili na univerzitě v Kanadě, polyfenoly obsažené ve víně působí protizánětlivě na dásně. Testování probíhalo na myších – vědci je infikovali příslušnými bakteriemi napadajícími dásně a nechali namnožit volné radikály škodící buňkám. Jejich počet byl značně redukován po výplachu tlamy polyfenoly z extraktu z červeného vína.

W4/1/JS Čo dokážu vínne kvasinky kmeň Enoferm T306 Kmeň bol selektovaný z kvasiaceho muštu v Austrálii. Má schopnosť extrahovať kvasné arómy (rastlinné, ovocné, ananásové), ktoré sú veľmi stabilné. Táto schopnosť kmeňa nielen že pomáha extrakcii aróm, ale aj aromatickej komplexnosti vína. Pre vynikajúcu kvalitu kvasníc, sú tieto vhodné na vyzrievanie vína (sur lies). Kmeň T306 kvasí dobre pri teplotách 10 až 30 °C. Toleruje do 14 % obj. alkoholu. Kvasinky odporúčajú pre fermentáciu muštu odrôd Riesling, Sauvignon, Semillon, Chardonnay, Colombard a Chenin blanc.

Lallemand Winemaking Update 2006, č.1, s. 1 (em) Omezení pro dovoz vína do Japonska Japonské ministerstvo zdravotnictví stanovilo seznam zemědělských chemikálií a jejich maximální obsah v potravinách. Seznam se značně liší od obdobného pro EU a platí od konce května 2006. Je to značná komplikace i pro vývozce vína z Evropy, protože musí analyticky prokázat, že víno tyto nepovolené látky nebo nepovolené množství neobsahuje.

DDW9/1/JS

Mezinárodní vinařské veletrhy ve světě Název Forum Vini 2006 Salon del Vino

Termín 10.–12. 11. 2006 21.–23. 11. 2006

Místo Mnichov Madrid Bento Gonçalves (Brazílie)

IIIe Concours international de vins du Brésil

7.–10. 11. 2006

Salon de Vin

22.–26. 11. 2006

Sofia

Taipei International Wine Expo

24.–27. 11. 2006

Taipei (Taiwan)

Wine for Asia 2006

2.–4. 11. 2006

Singapur

4e Salon Viti-Vini

18.–21. 10. 2006

Epernay

Salon des vins du monde

3.–4. 12. 2006

Paříž

Vinitech

28.–30. 11. 2006

Bordeaux

Mondiaviti

29.–30. 11. 2006

Bordeaux

Dionysud

7.–9. 11. 2006

Béziers

Confrontation Effervescents du Monde

9.–10. 11. 2006

Dijon

Vivez nature

17.–20. 11. 2006

Lyon

Bouquets de Vins

10.–12. 11. 2006

Valencie

Savim automne

17.–20. 11. 2006

Marseille

Kontakt Tel.: 49 89 272 948 20, info@forum-vini.de Tel.: 34 91 722 5300, infoifema@ifema.es, www.ifema.es Tel.: 55 54 3452 6289, enologia@enologia.org.br, www.enologie.org.br Tel.: 359 2 965 5286, bul-reklama@bulgarreklama.com, www.bulgarreklama.com Tel.: 886 2 2659 6000, service@ccie.com.tw, www.chanchao.com.tw Tel.: 65 6587 7196, enquiries@singex.com.sg, http://singexexhibitions.com.sg Tel.: 03 26 58 79 60, fax: 03 26 54 79 52 Tel.: 01 53 36 70 32, international.fairs@wanadoo.fr, www.wine-fairs.com Tel.: 05 56 11 99 13, vinitech@bordeaux-expo.com, www.vinitech-bordeaux.com Tel.: 05 56 11 99 00, mondiaviti@bordeaux-expo.com, www.vinitech-bordeaux.com Tel.: 04 67 80 9809, direction@beziers.cci.fr, www.dionysud.fr Tel.: 03 85 37 43 21, infos@effervescents-du-monde.com, www.effervescents-du-monde.com viveznat@club-internet.fr, www.vivez-nature.com Tel.: 0982 70 7099, bouquetsdevins@tourisme-valence.com, www. bouquetsdevins.com Tel.: 06 86 38 86 28, salonsavim@yahoo.fr

572

Vinařský obzor (10/2006)

Připravovaná změna spolkového vinařského zákona v Německu Změna má obsahovat několik bodů a byla připravena již v minulém roce, ale kvůli parlamentním volbám byla přesunuta na letošek. Prvním bodem je zvýšení odvodů do Vinařského fondu. Původní návrh zvýšení odvodů byl snížen, takže se odvody zvýší z 66 jen na 70 Eur na hektar.

Změna podléhá notifikaci Evropskou komisí.

Druhá důležitá změna se týká názvu vinařské oblasti. Původní název vinařské oblasti „Mosel-Saar-Ruwer“ se mění na vinařskou oblast „Mosel“, což by mělo nabýt platnosti v roce 2008.

Třetí změnou je náhrada označení „Qualitätswein mit Prädikat“ (jakostní víno s přívlastkem) označením „Prädikatswein“ (přívlastkové víno).

DDW/10/1/JS Tvorba sírovodíka vínnymi kvasinkami Podľa výsledkov bádania na Kalifornskej univerzite v Davise zistili, že nízka koncentrácia dusíka v mušte (napríklad 60 ppm) má za následok, že vínne kvasinky produkujú viac sírovodíka ako v muštoch s vyšším obsahom dusíka (napríklad 170 ppm). Kvasinky rozdeľujeme na nízkych, stredných a vysokých producentov sírovodíka. Dôležitý je však aj koncentrácia živín muštu.

Lallemand Winemaking Update 2005, č. 2, s. 1 (em) Vyšší sklizeň hroznů v roce 2006 v nových vinařských zemích Letošní sklizeň hroznů byla vyšší v Argentině, Chile i Jižní Africe.

V Argentině byla vyšší asi o 5 % oproti roku 2005 a o 9 % v porovnání s rokem 2004. V Chile byl překonán rekordní rok 2005 o 15 %, a bylo tak sklizeno 9 milionů hl moštu, což je dosud nejvíce v celé historii Chile.

V Jižní Africe se sklizeň meziročně zvýšila o necelých 7 %, přičemž sklizeň v roce 2005 patřila k těm slabším. V Austrálii byla sklizeň o 1 % nižší než v roce 2005.

DDW/10/2/JS Program na odstranění vinařské krize ve Francii Francouzský ministr zemědělství představil začátkem května program na odstranění krize. Z krátkodobého hlediska k tomu chce využít destilaci 4 mil. hl (osminásobná roční produkce ČR) s podporou EU a národní podporou. Významná je i podpora exportu ve výši 12 milionů Eur. Z hlediska dlouhodobější stability sektoru bude analyzován stav v jednotlivých regionech a budou následovat další opatření. K nim patří přímá finanční pomoc a prodloužení plateb sociálních dávek. Dále by měly být využity podpory při vstupu do podnikání v oboru, restrukturalizace a podpory při opuštění podnikání v oboru. Vinařská družstva budou podpořena v jejich koncentraci a restrukturalizaci. Finanční prostředky by se měly sčítat ze zdrojů evropských, národních a regionálních.

DDW/10/3/JS Vysazované odrůdy révy v Německu Během posledních čtyřiceti let došlo k výrazným změnám v odrůdové skladbě. Na přelomu 80. a 90. let se začal výrazně zvyšovat podíl modrých odrůd na úkor bílých. Zdá se, že tento trend se ve výsadbách láme až nyní. Müller Thurgau přestal být nejčastější odrůdou až v roce 1995, kdy byl nahrazen Ryzlinkem rýnským. Celých čtyřicet let klesal podíl Sylvánského zeleného, které ještě počátkem šedesátých let bylo nejrozšířenější odrůdou v Německu. Ke značným změnám došlo i v rámci modrých odrůd. Zatímco Modrý Portugal se přibližně drží na stabilní úrovni, několikrát se zvýšily plochy Pinot noir a od roku 1980 se výrazně rozšířila nová odrůda Dornfelder, která získala druhou pozici mezi modrými odrůdami.

DDW3/1/JS

Kapková závlaha v Německu Po delším sledování považují kapénkovou závlahu za smysluplnou teprve po druhé polovině července a v době sucha považují za vhodné týdenní dávky kolem 10 l/révu. Závlaha stabilizuje výnos a zvyšuje cukernatost hroznů. Je třeba ještě sledovat, zda tento přínos nahradí zvýšené náklady.

DDW5/1/JS Snížení dovozu vína z USA do Německa V prvních týdnech po podepsání bilaterální dohody o obchodu s vínem mezi EU a USA se snížil prodej vína z Kalifornie na 1/3. Bylo to v důsledku masivní kampaně v německých médiích, která představovala americké víno paušálně jako průmyslový výrobek podobný Coca-Cole, zatímco všechna evropská vína jako tradiční produkty.

W4/2/JS V Hamburku bylo prodáváno italské zemské víno jako mimořádně kvalitní DOCG Pod názvem Barbera d´Asti „Bricco dell´ Uccellone 2001“ bylo v hamburských restauracích prodáváno až za cenu 105 Eur za láhev jihoitalské zemské víno. Při razii to zjistila tamní policie jak u obchodníků, tak přímo v restauracích. Etiketa byla falzifikát. Víno bylo předáno ke zjištění původu institutu hygieny, který určil původ a to, že jeho cena se pohybuje do 5 Eur za láhev.

W4/3/JS

OZNÁMENÍ VINAŘSKÉHO FONDU Vinařský fond v souladu s ust. § 1 odst. 3 vyhlášky č.97/2006 Sb. vyhlašuje, že budou poskytovány následující podpory pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2007: 1. Podpora úhrady nákladů vynaložených na účastnické poplatky nebo pronájem výstavních prostor účastníkům přehlídek, soutěží a výstav vín dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. a) vyhlášky č. 97/2006 Sb. Bližší podmínky poskytnutí podpory na účast na výstavách, soutěžích a přehlídkách vín na www.vinarskyfond.cz.

2. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem prostor pro konání přehlídek, soutěží a výstav vín a jejich propagaci dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. b) vyhlášky č. 97/2006 Sb. Bližší podmínky poskytnutí podpory na jednotlivé typy výstav na www.vinarskyfond.cz.

3. Podpora úhrady nákladů na konání seminářů a školení dle ust. § 1 odst.

1 a 2 písm. d) vyhlášky č.97/2006 Sb. zaměřených na oblast gastronomie. Součástí žádosti musí být přesný rozpis náplně semináře/školení a konkrétní cílová skupina.

4. Podpora úhrady nákladů na autorské honoráře a výrobu třech různých publikací, a to o Velkopavlovické vinařské podoblasti, Slovácké vinařské podoblasti a vinařské oblasti Čechy (dle § 1 odst. 1 a 2 písm. e) vyhlášky č. 97/2006 Sb.). Publikace musí splňovat následující parametry: – obsah: informace o daném vinařském regionu, typických odrůdách, přehled všech registrovaných vinařů vyrábějících zde svá vína, možnosti turistiky – cílová skupina: turista, milovník vína – rozsah (orientačně počet stran), počet výtisků minimálně 1000 ks – podpora by měla být zohledněna v ceně publikace – jazykové mutace: kromě češtiny minimálně jedna další 5. Podpora úhrady nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci akcí na rozvoj vinařské turistiky, a to akcí typu „otevřených sklepů“ a „vinobraní“. Bližší podmínky pro poskytnutí podpory na jednotlivé typy akcí na www.vinarskyfond.cz.

Nabídka Vinafiského obzoru Zásilkov˘ obchod vinafisk˘ch publikací Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 550,00

Vinafisk˘ obzor roãníky 1999 – 2005 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.

Ekologické zemûdûlství

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol.

• základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

Kã 280,00

Moderní pfiíprava ãerveného vína

Pfieklad moderní publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Rennera.

Obsahuje moderní pohled na v˘robu ãerveného vína, od vinohradnick˘ch aspektÛ aÏ ke stáãení do láhví.

Kã 168,00

Dûjiny vinafiství na Moravû

(Sborník pfiíspûvkÛ z konference uspofiádané ve dnech 16. aÏ 17. záfií 2004 ve Slavkovû u Brna) • Pûstování révy vinné (Historie, autentiãnost, kvalita a mezinárodní v˘znam moravsk˘ch vín – Réva v geologii – Historická klimatologie a réva – Vinafiství brnûnsk˘ch mû‰ÈanÛ do Bílé hory – Vinice na klobouckém statku v 17. století aj.)

• Vinafiské spolky a organizace • Obchod vínem a konzumace (Víno v Jihlavû v pfiedbûlohorské dobû – Spor o vinn˘ desátek – Dovoz cizích vín do Mikulova koncem 17. stol. aj.) • Vinafiské ‰kolství (V˘voj vinafiského ‰kolství v âechách a na Moravû – V˘uka vinafiství na V·Z v Brnû – Vinafiské ‰kolství na okrese Bfieclav) • Znaky, peãetû a stavební památky (Vinafiské motivy v komunální heraldice – Réva vinná ve znacích a peãetích ãeského Slezska aj.)

Kã 400,00

Ampelografia Slovenska

(Ing. Dorota Pospí‰ilová a kol.)

• systematika ãeledû • ampelografie • ampelografické metody • rajonizace révy • podnoÏová réva (odrÛdy pÛvodní a odrÛdy z kfiíÏení) • u‰lechtilá réva (registrované odrÛdy, odrÛdy v minulosti pûstované, odrÛdy z novo‰lechtûní, odrÛdy interspecifického kfiíÏení).

368 stran, formát v˘pravné publikace, desítky barevn˘ch fotografií, tabulek.

Vinafisk˘ obzor je v˘hradním prodejcem této knihy v âesku.

Kã 790,00

Vady vína (rozpoznání, pfiedcházení, odstranûní)

Autor: Reinhard Eder a kol.

JelikoÏ je pro vinafie usilujícího o nejvy‰‰í kvalitu neÏádoucí v˘skyt vín postiÏen˘ch nedostatky, vín vadn˘ch a nemocn˘ch jak osobnû, tak i finanãnû silnou zátûÏí, popisují se v této knize pfiíãiny nedostatkÛ, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a moÏnosti jejich prevence a odstraÀování. Publikace je urãena nejen pro odbornou vinafiskou vefiejnost, ale také pro v‰echny milovníky vína, ktefií chtûjí prohloubit své znalosti v tomto oboru.

Vína ze zavadl˘ch hroznÛ • Mrazová pfiíchuÈ • Hnilobn˘ tón • Vady související s tfiíslovinami • Vady kva‰ení • Nedostateãná barva ãerveného vína • Pelargóniov˘ tón • Cizí tóny • PachuÈ po SO2 • Sirka • Netypické tóny stárnutí • Tón po aldehydu, kfiís, oxidáza • Octovatûní • Tón po kyselinû mléãné • Biogenní aminy – Vláãkovatûní – My‰ina • Brettanomyces • Vady pfii ãifiení • PachuÈ po plísni • Zbarvení bíl˘ch vín do rÛÏova - „pink effect" • PachuÈ po korku • Krystalické sraÏeniny • Kovová pfiíchuÈ • Biologické pfiíãiny zákalÛ • Bílkovinné zákaly Kã 290,00

Vinafiem v Africe i leckde jinde

Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií.

Kã 190,00

Cesta ke ‰piãkovému vínu

Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání.

Kã 160,00

VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína

8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína.

Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití.

Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek.

Kã 590,00

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky

• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí.

Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 Lamino Kã 300,00 (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

Problémy kva‰ení vín Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ.

Kã 160,00

Ostatní nabídka: Pûstování révy vinné v zahradách Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D.

Kã 249,00

V˘roba vína u malovinafiÛ Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D.

Kã 119,00

Nové ‰lachtenie viniãa na Slovensku Ing. Dorota Pospí‰ilová, Ing. Ondrej Korpás, CSc

Kã 339,00

Sklepy - opravy a rekonstrukce Michael Balík, Jifií Star˘

Kã 99,00

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty

Kã 90,00

Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dfievin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00 Vinafisk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejstfiík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek

Kã 490,00

Vinafiství – návody do laboratorních cviãení Ing. Josef Balík Kã 150,00 S˘r je bratr vína III – Milan Magni

Kã 150,00

Pestujeme viniã – Ján Braun a Ga‰par Vanek

Kã 419,00

Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací) Katefiina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00 Pfiehled odrÛd révy – kolektiv autorÛ

Kã 60,00

Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Smrt vinafiského krále – Václav Litavansk˘

Kã 139,00

Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Kã 70,00

Vinafisk˘ marketing Franz Gosch

Kã 199,00

Zrání vína v sudech barrique dipl. Ing. Robert Steidl, Georg Leindl

Kã 168,00

Sklepní hospodáfiství dipl. Ing. Robert Steidl

Kã 450,00

Pûstujeme révu vinnou“ V. a V. Krausovi Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinafisk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Kã 98,00

Vinařský obzor (11/2006)

Fotografie k článku V. Ruckého na str. 541

Agni

Agni

Agni

Agni

Ariana

Ariana

Ariana

575

micro box 74 rozměr: 80 x 60 cm výška: 74 cm hmotnost: 11 kg objem: 255 l

nosnost: 150 kg stohovací nosnost: 2000 kg láhev bordo 0,50 l - 220 ks láhev bordo 0,75 l - 162 ks

pro vaši zrající chuť...

Micro Boxy jsou vyrobeny z plastu HDPE s ochranou proti působení UV záření a poskytují záruky absolutně nejvyšší hygieny. Materiál HDPE má vysokou životnost, nevsakuje tekutiny a pachy a nepřenáší je proto na potraviny. Použitý materiál účinně zabraňuje vzniku plísní škodlivých pro jakýkoli přepravovaný výrobek.

Big Box Rozměr 1200 x 1000 x 790 mm 1200 x 1000 x 790 mm 1200 x 1000 x 760 mm 1200 x 1000 x 760 mm

Provedení plný, 3 lyžiny plný, 4 nohy děrovaný, 3 lyžiny děrovaný, 4 nohy

Hmotnost 39,5 kg 35,0 kg 39,5 kg 34,5 kg

Materiál HDPE HDPE HDPE HDPE

Objem 600 ltr.

600 ltr.

670 ltr.

670 ltr.

Nosnost 500 kg 500 kg 500 kg 500 kg

Big Box Rozměr 1200 x 800 x 790 mm 1200 x 800 x 790 mm

Provedení plný, 3 lyžiny plný, 4 nohy

Hmotnost 35,0 kg 29,5 kg

Materiál HDPE HDPE

Objem 535 ltr.

535 ltr.

Nosnost 600 kg 600 kg

Prodejce do 50-ti kusů: Žižkovská 1230 I 691 02 Velké Bílovice tel.: +420 519 346 236 fax: +420 519 347 314 email: info@bsvinapo.cz I www.bsvinapo.cz

Prodejce nad 50 kusů:

ObalPro s.r.o.

Brněnská 3497 l 695 01 Hodonín tel.: +420 518 343 700 fax: +420 518 345 001 www.obalpro.cz