Vinařský obzor 11/2008

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)

Vinafisk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinafisk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín.

Uvnitfi ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

(11/2008)

Redakce

Vinařského obzoru hledá externí spolupracovníky na bázi: – redakční – nové autory (odborných i popularizačních příspěvků a reportáží) – obchodní (propagace a prodej předplatného i inzerce ve vinařských regionech, ale i mimo ně) Nabízíme marketingovou podporu, . zajímavé ohodnocení a dlouhodobou spolupráci.

Více informací na tel.: 602 582 589 nebo e-mail: info@vinarskyobzor.cz

503

Obsah Obsah..............................................................................................................................................................503 Z redakční pošty..............................................................................................................................................504 Aktuálně Richard Stávek: Brno v březnu, či Praha v dubnu?.......................................................................................506 Spolkové informace Informace z činnosti SV ČR.............................................................................................................................506 Martin Půček: Restrukturalizace dle nové SOT s vínem – „Tragédyja škrk do rži“..................................507 Českomoravský svaz vinařských podniků..................................................................................................524 Vinohradnictví Patrik Burg: Diplomové práce s tematikou vinohradnické mechanizace...................................................508 Dorota Pospíšilová, Daniel Sekera, Rastislav Šimora: Dávno pestované odrody viniča na Slovensku.

1. časť........................................................................................................................................510 Vít Rucki, Klára Jordánová: Pěstujeme shodné odrůdy jako naši předkové?...............................................512 Řez révy – možné úspory.............................................................................................................................514 Pokud je sběrné středisko blízko, drcení réví se vyplatí...........................................................................519 Jan Otáhal: Ochrana révy vinné u malého vinaře........................................................................................521 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Malverina...........................................................................523 Právní předpisy a daně Jan Horešovský: Zvyšování a prohlubování kvalifikace: Co na to daně?.....................................................525 Vinařské aktivity Roman Lesa: Dotační možnosti pro vinaře v rámci Programu rozvoje venkova........................................525 Kalendář vinařských akcí.............................................................................................................................526 Richard Stávek: BioFach Norimberk 2009 – platforma pro obchod nejen biovín......................................533 Vinařská technologie Organoleptické závady moštů a hroznů způsobené hnilobou hroznů......................................................527 Marek Špalek, Lubor Skrýval: Nejen červené víno se dá vyrábět z modrých hroznů..................................527 Erich Minárik: Vplyv sírnych aminokyselín a glutationu na malolaktickú fermentáciu............................529 Petr Hynek: Vykupované hrozny mají letos nízkou cukernatost................................................................530 Praktické zkušenosti s novými postupy ve filtraci: vinaři Moravčíkovi....................................................531 Zamezení obohacování kyslíkem při zátkování šumivých vín..................................................................532 Vinařský místopis Jaromír Čepička: Největší vinařské obce Znojemska – Znojmo...................................................................535 Roman Slouk: Vinařský rok 2008 v okolí Hustopečí....................................................................................537 Lubomír Lampíř, František Muška: Vinařské centrum Sádek – návrat k terroir............................................538 Obchod vínem Petr Šimeček: Jaká vína se pila za první republiky?.....................................................................................543 Vinné etikety nejvyšší kvality......................................................................................................................544 Medailová žeň tuzemských vín ve Slovinsku.............................................................................................547 Soare sekt se stěhuje na Moravu.................................................................................................................547 Rozhovor Hovory MM (9.): O hodnocení vín II..........................................................................................................545 Vinařství v zahraničí Martin Křístek: Po stopách albánských vín...................................................................................................548 Vinařská historie Radek Sotolář: Patroni vinařů (6.) – sv. Martin.............................................................................................550 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety.............................................................................................551

504

(11/2008)

Vinařský obzor číslo 11, ročník 101 (2008) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Ri­chard Stávek . (e-mail: ri­chard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zde­něk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (ma­cho­vec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz).

Doc. Ing. Edu­ard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sed­lo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. .

Vychází měsíčně. .

Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH).

Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břec­lav, .

MediaPrint&Kappa, sou­kro­mí distributoři.

Předplatné 2008: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, . Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bí­lo­vi­ce, . tel./fax: 519 348 980, . e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 3. 11. 2008 Toto číslo vychází 10. 11. 2008 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být ko­pí­ro­vá­na či jinak dále šířena bez sou­hla­su vy­da­va­te­le. Redakce ne­od­po­ví­ dá za obsah in­zer­ce a ko­merč­ní pre­zen­ta­ce. Redakce si vyhrazuje právo na otištění pří­spěv­ků či ko­re­spon­den­ce došlých do redakce, pokud není pře­dem do­hod­nu­to ji­nak, a na jejich běžnou úpravu.

Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

* Reakce MF DNES na rozhovor s doc. Milošem Michlovským ve Vinařském obzoru 10/2008 Za osm let testování vín v MF DNES jsem vyslechla hodně kritiky ze strany tuzemských vinařů. Vím, že jim naše testy leží v žaludku.

Ukazují totiž, že jsou i jiná vína než ta, která sbírají medaile na zahraničních soutěžích.

Miloš Michlovský ale v rozhovoru kritiku přitvrdil, a dokonce nás obvinil, že za špatné výsledky testů může redakce, protože cíleně vybírá špatná vína. Uniklo mu zřejmě to podstatné – že test není soutěž. „Jsem přesvědčen, že podobným způsobem si to nedovolí dělat žádný deník v žádné jiné evropské zemi,“ říká v rozhovoru. Má pravdu, neznám žádný jiný deník, který by nemalou část svého rozpočtu věnoval na testování výrobků a služeb (netestujeme pouze vína) a riskoval tím, že přijde o inzerenta, jenž v testu nedopadne nejlépe.

Spotřebitelské testy (myslím tím ty skutečně nezávislé a objektivní, nikoliv pseudotesty, které se objevují v každém druhém časopise) publikují všude ve světě pouze spotřebitelské časopisy financované státem nebo z nejrůznějších evropských grantů. MF DNES je skutečně výjimkou, testuje už téměř 15 let. Jsme totiž přesvědčeni, že má smysl ukázat lidem, jak kvalitní (nebo nekvalitní) jsou výrobky, které si kupují.

V tom je právě rozdíl mezi testem a vinařskou soutěží. V soutěži se hodnotí ta nejlepší vína, do soutěže posílá vzorky vinař a za účast platí. Ve spotřebitelských testech MF DNES mezi sebou soutěží vína z obchodů, bez vědomí výrobců, a náklady hradí redakce.

Docent Michlovský napadá v rozhovoru výběr vzorků a kompetentnost poroty.

Naznačuje, že záměrně vybíráme do testu „regálové ležáky“ a náš výběr je cílený.

Neříká už, jaký cíl bychom tím měli sledovat.

Představuje si snad, že za tři bedýnky vína na redakční dýchánky necháme jednoho vyhrát a druhého potopíme? Jak bychom to asi udělali, vždyť vína hodnotí porotci, ne redaktoři. Nebo si myslí, že se cíleně snažíme uškodit moravskému vinařství (i takový názor už jsem slyšela)? To bychom asi nevyzdvihovali vinaře, kteří v testu vyhrají. Pokaždé je to někdo jiný.

Testy muškátů a růžových vín, o kterých mluví, skutečně nedopadly nejlépe, kromě vynikajících vín se v nich objevila i vína mizerné kvality, především starších ročníků. Taková vína se ale běžně prodávají.

Nepořídili jsme je v žádných výprodejích, ale v normálních hypermarketech a vinotékách. V tom totiž tkví hlavní princip spotřebitelských testů MF DNES – testujeme to, co kupují zákazníci.

Proč se v testu neobjevil poslední ročník muškátu? Jednoduše proto, že v obchodech není. Nové ročníky se začnou prodávat, až když se ty starší vyprodají.

Poradila bych panu Michlovskému i dalším kritikům, aby se šli někdy podívat do běžných obchodů, co a jak se v nich nabízí.

Místo aby udělali něco pro to, aby se vína ke spotřebiteli dostala v době, kdy jsou v nejlepší kondici, kritizují nás za to, že je zařazujeme do testu. Prodávat se ale mohou?

Vždy když se v minulosti objevily výhrady vůči našim testům, pozvala jsem kritiky k účasti v dalším kole – buď jako jeden z porotců, nebo alespoň jako pozorovatel.

S ničím se netajíme, ba naopak chceme, aby hodnocení bylo otevřené. Pravidelně zveme ředitele Bohemia Sektu Josefa Vozdeckého, dalšího velkého kritika našich testů, oslovili jsme i Vinařský fond, Svaz vinařů, ministerstvo zemědělství, zvali jsme i pana Michlovského... Doposud jsme byli vždy odmítnuti.

A k vlastní porotě? Nesouhlasím s názorem, že vína mohou hodnotit jen lidé, kteří ho vyrábějí, protože jen oni vědí, jak by mělo chutnat. To je stejné, jako kdybychom tvrdili, že kvalitu housek může posoudit jen pekař. Jsme si vědomi, že výběr poroty je hodně důležitý, proto se snažíme, aby v ní byli jak vinaři a enologové, tak sommelieři a novináři. Vždycky ale jen ti, kteří mají za sebou degustátorské zkoušky. I když dobře víme, že zkoušky nejsou zárukou, že degustátor bude hodnotit dobře. Proto má porota minimálně osm až deset členů.

A proč porotě předsedá profesor Fedor Malík? Vysvětlovala jsem to již mnohokrát – je enolog i vinař, vínu tedy rozumí dokonale po všech stránkách, má velké zkušenosti ze zahraničních soutěží, přehled o světové produkci (nehodnotíme jen vína česká), navíc přirozenou autoritu zkušeného degustátora. A že je Slovák, považujeme za přínos – má od české vinařské scény odstup.

Kritice neunikly ani komentáře k vínům. Jen pro upřesnění, není to hodnocení redaktorky, jak si myslí pan Michlovský (osobně víno nehodnotím, nejsem degustátor a nikdy jsem se do této role nestavěla), jsou to komentáře porotců. Každému vínu věnujeme dost času, hodnotíme ho nejen bodově, ale i slovně, o hodnocení se diskutuje a v případě sporů v komentáři končí většinový názor. To byl také důvod, proč jsme nedávno změnili systém (dříve psal komentáře profesor Malík, ale sám nebodoval), aby komentář lépe odrážel mínění celé poroty.

Na závěr si neodpustím osobní názor.

Pan Michlovský tvrdí, že MF DNES testy poškozuje dobré jméno moravského vinařství. Myslím si, že si ho poškozují

(11/2008)

vinaři sami – tím, že se nestarají o to, co se s jejich víny děje poté, co opustila jejich sklepy. Že si neohlídají, proč se ještě prodávají ročníky, které už měly být dávno

vypité. Že se nezajímají o to, jak se vína nabízejí v restauracích (viz náš poslední test rozlévaných vín). Věřím, že není jednoduché bojovat s řetězci a restauratéry, problém ale

505

nevyřeší tím, že zpochybní test, který na něj poukáže.

Hana Večerková, redaktorka MF DNES

506

(11/2008)

Brno v březnu, či Praha v dubnu?

Informace ze SV ČR

Nyní, na podzim, je již nejvyšší čas pro vystavovatele na významnějších vinařských veletrzích se zajímat o možnosti účasti na těchto akcích v příštím roce. Pro ty z vinařů, kteří již pravidelně vystavují, někdy vystavovali nebo o pořízení samostatného či společného stánku uvažují, jsou zde zřejmě dvě nejvýznamnější možnosti: Brno a Praha.

Veletrh VINEX přešel před několika lety na dvouletou periodicitu. Jeho absence využívala jeho pražská konkurence VÍNO A DESTILÁTY, která nepolevila a vinaře do Prahy lákala každoročně. Aktuální vývoj na trhu, vlastní data a zejména poptávka z řad vystavovatelů přiměly brněnskou společnost Veletrhy Brno, která patří do skupiny Messe Dusseldorf, aby letos na sklonku léta změnila původně avizované datum dalšího setkání na VINEXu z roku 2010 na rok 2009. Nejenom zájem menších a středních vinařů přesunout těžiště svých obchodních aktivit do prostor brněnského výstaviště, ale zejména příslib účasti velkých vinařských firem (Bohemia Sekt, Templářské sklepy, Znovín Znojmo, Vinné sklepy Valtice aj.) je již nyní náznakem renesance zájmu o přesun výstavních aktivit zpět z Prahy do Brna. Ale nepředbíhejme – zkusme shrnout některá data.

Pražská společnost VEGOPRAG, pořadatel veletrhu VÍNO A DESTILÁTY, ústy svého ředitele F. Veselého informovala, že výstavní plocha činila v roce 2008 celkem 6 400 m2, které si objednalo 279 vystavovatelů. Květnový pražský veletrh prý navštívilo 12 400 návštěvníků, kteří ochutnali vína z 24 zemí světa. 20 % z nich byli obchodníci vínem a 30 % lidé z gastronomie. Škoda, že VEGOPRAG neuvedla složení té druhé poloviny návštěvníků. Podle vlastního zjištění a názorů mnoha vyvstavovatelů byl jedním z důvodů nespokojenosti s letošním ročníkem právě ten fakt, že řady návštěvníků odborného veletrhu byly „zapleveleny“ množstvím široké veřejnosti, která věru nepřišla na stánky dělat vinařům obchody. Po této stránce, ač s menším číslem absolutní návštěvnické účasti, je na tom brněnský VINEX o mnoho lépe. Faktem zůstává, že Praha je pro většinu vinařů nejvýznamnější odbytiště. Je třeba ovšem dodat, že místo spotřeby se nemusí Ilustrativní foto R. Stávek nutně shodovat s místem obchodního jednání. Brněnské výstaviště má po stránce obslužnosti a zázemí neoddiskutovatelnou výhodu. S Prahou a Čechami je spojeno dálnicí D1 a z vinařských koutů Moravy to do Brna je do hodiny autem.

Výhodou Prahy je bezesporu to, že to mají k vinařům, kteří zde prezentují svoji produkci, blíže potenciální odběratelé, kterých je v Praze opravdu nepřeberně. Ovšem Brno na možnostech úspěšné obchodní vinařské prezentace zapracovalo. Organizátoři v březnu 2009 nabídnou vinařům modifikaci veletrhu zaměřeného čistě na víno, a to paralelně s veletrhy G+H – stejně jako množství jejich zákazníků se domnívají, že spojení gastronomie a vína je pro veletrh víc než výhodou. Oba veletrhy proběhnou na přísně odborné úrovni s praktickým vyloučením laické veřejnosti. Cílová skupina návštěvníků budou majitelé gastronomických zařízení, restaurací, vinoték, velko- a maloobchodů, hotelů či lázní.

Společnost Veletrhy Brno přislíbila, že ceny za plochu zůstanou srovnatelné jako v letošním roce.

Dále vyjednala podporu pro vystavující vinaře ze strany Vinařského fondu. Stejně jako letos se uskuteční projekt srovnávací degustační zóny, který měl jak mezi návštěvníky, tak mezi vystavovateli velký ohlas.

Organizátor opět uskuteční netradiční pojetí galavečera vinařů, který letos proběhl v přímo v prostorách pavilonu. Jeho součástí bude slavnostní vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže vín GRAND PRIX VINEX 2009. Důležitým bodem propagace veletrhu bude též silná mediální kampaň v různých médiích, především pak odborných. Kompletní servis mezi stánky vystavovatelů, mytí a výměna degustačních skleniček, odlivky, degustační občerstvení či pitný režim – to jsou v Brně již samozřejmosti.

Pracovníci společnosti Veletrhy Brno jsou připraveni pomoct s výběrem a oslovením potenciální klientely že zemí jako Rakousko, Polsko, Maďarsko, Rusko, Slovensko a pobaltské země. Další ze služeb organizátora vystavovatelům je zajištění dopravy pro návštěvníky z obchodně zajímavých teritorií a regionů – z Prahy, lázeňských center, turistických destinací a dalších vybraných míst. Odborní návštěvníci bezesporu uvítají možnost předregistrace na webových stránkách www.bvv.cz. Vystavovatelé zase s povděkem přijmou možnost zakoupení zvýhodněných firemních pozvánek pro zákazníky vystavovatelů.

Zkrátka důvodů, proč se rozhodnout pro Brno ať už jako návštěvník či jako vystavovatel, je opravdu víc než dost. Na shledanou v prostorách pavilonu A ve dnech 4. až 6. března 2009.

Richard Stávek, šéfredaktor

n 3. 10. proběhlo zasedání Správní rady Národního vinařského centra, o. p. s., která projednala aktuální finanční situaci organizace, jež se jeví jako velmi dobrá. Dále byla na pořadu jednání informace o aktuálním ročníku Salonu vín a organizační záležitosti. Šéfredaktor VO v Bratislavě jednal s vydavatelkou Z. Šuranskou o spolupráci se slovenským časopisem Vinič a víno. n V pondělí 6. 10. se tajemník SV ČR zúčastnil představenstva OAK Břeclav. Hlavním bodem jednání byla příprava protestní akce zemědělců, která je plánována na 13. 10. Vzhledem k různorodosti názorů členů představenstva bylo dohodnuto setkání celé členské základny OAK Břeclav.

Na jednání byla probrána aktuální problematika sklizně hroznů a vyhodnocena akce krajských dožínek konaných na brněnském výstavišti. n 8. 10. navštívila sídlo Svazu paní Jitka Seitlová, zástupkyně ombudsmana, se svým asistentem. Za Svaz se setkání účastnili J. Sedlo, J. Svoboda a M. Půček. Návštěva se týkala problematiky plašících děl ve vinicích, která ruší v některých obcích občany a tito podali podnět k prošetření na úřad Veřejného ochránce práv. Na jednání bylo dohodnuto, že SV ČR danou problematiku projedná na svém nejbližším představenstvu (13. 11.) a své stanovisko předá na úřad. n Odpoledne 8. 10. se tajemník účastnil setkání členské základny OAK Břeclav, konané v Bulharech. Na setkání byla dohodnuta konkrétní podoba protestních akcí zemědělců. Dle dohody v AK ČR budou vypraveny protestní kolony traktorových souprav, které budou zpomalovat provoz na silnicích. Jedna kolona bude jezdit mezi Mikulovem a Pohořelicemi, druhá kolona v okolí Hustopečí a třetí kolona bude směrována od Rakvic na Břeclav. n 9. 10. se předseda účastnil tiskové konference konané v Praze a tajemník tiskové konference konané v Brně. Obě akce byly organizovány Vinařským fondem společně s Národním vinařským centrem a SV ČR za účelem předání informací novinářům o letošním ročníku Svatomartinského vína a předání prvotních informací ze sklizně hroznů. Další tisková konference s tímto tématem se předpokládá za měsíc před 11. 11. n 10. 10. se předseda účastnil jednání vědecké rady zahradnické fakulty MZLU v Lednici.

Na programu jednání bylo schválení kombinované formy bakalářského studia (dálkové studium) v oboru vinohradnictví a vinařství. Podmínkou k přijetí ke studiu je roční praxe v oboru vinohradnictví a vinařství. Dalším bodem programu byl návrh na jmenování profesorem vedoucího ústavu ovocnictví doc. dr. Ing. Borise Kršky. n Proběhla mailová komunikace s europoslanci za účelem předání stanoviska SV ČR k připravovanému začlenění SOT s vínem do celé zemědělské SOT. SV ČR je ZÁSADNĚ proti, neboť půjde

(11/2008)

o obrovský nepřehledný dokument. Europoslanci odpovídají ve smyslu podpory našeho návrhu (někteří nechávají bez odpovědi). Frakce EPP-ED navrhnuly odložení hlasování a jeho posunutí až na listopadovou schůzi 17.–20. 11. 2008. Na základě žádosti SV ČR podá frakce IND/DEM (poslanec V. Železný a další) pozměňovací návrh, který bude obsahovat řešení tohoto problému. Probíhá komunikace s německými kolegy, kteří celou záležitost tlačí přes své poslance. Jestliže by se podařilo tento pozměňovací návrh prosadit, šlo by o rozdílné stanovisko Rady a Evropského parlamentu a Komise by musela tento fakt brát v úvahu. n Proběhla další mailová komunikace s europoslanci za účelem předání stanoviska SV ČR k připravovanému poměrně silnému omezení chemických látek v přípravcích na ochranu révy vinné.

Zpracováno na podnět společnosti Bayer a konzultováno se SRS Brno. Ohlas poslanců je obdobný viz výše.

n 15. 10. jednal šéfredaktor VO jménem Svazu v Brušperku s O. Malíkem, synem Rudolfa Malíka, prvorepublikového 22letého předsedy Ústředního svazu vinařů československých, o možnosti odkoupení portrétu jeho otce, který ztvárnil. v 30. letech akademický malíř J. Schneiderka. n 16. 10. proběhlo na Ministerstvu zemědělství jednání k dalšímu postupu CZ na vrácené programy podpory dle nové SOT s vínem. Jednání se účastnili za SV ČR předseda, místopředseda pro Moravu a tajemník. Více k tématu viz příspěvek M. Půčka v této rubrice. Šéfredaktor byl aktivně přítomen první sklizni v rámci projektu Edelspitz 1884 na vinici Kraví hora u znojemských Sedlešovic. Podrobnosti v reportáži v některém z příštích čísel. n 21. 10. proběhlo v sídle Svazu 3. zasedání Komise představenstva SV ČR pro Stanovy a Jednací řád. Komise dopracovala závěrečné znění Stanov a Jednacího řádu. Tento návrh bude postoupen

507

představenstvu, které jej projedná a po schválení následně předloží valné hromadě ke schválení. n 22. 10. jednal šéfredaktor VO na MZe v Praze s pracovníky oddělení pro víno o tématech další spolupráce a o postupu v případě sdělování informací. Diskutovalo se též o znovuzavedení rubriky zpráv z OIV, kde náš stát zastupuje pracovnice MZe odd. pro víno Ing. Simona Hrabětová. n 23. 10. přednesl tajemník SV ČR přednášku o situaci ve vinařství v ČR rakouským, německým a švýcarským školitelům o víně, které na Moravu přivedl současný nový předseda institutu Master of Wine dr. Josef Schuller. Následně měla celá skupina odborníků možnost ochutnat vína v Salonu vín ČR. n 24. 10. se tajemník SV ČR zúčastnil zasedání komise pro hodnocení Svatomartinských vín, které se konalo v Národním vinařském centru ve Valticích a komise schválila prvních 32 Svatomartinských vín.

(JS, MP, RS)

Restrukturalizace dle nové SOT s vínem – „Tragédyja škrk do rži“ Tak jak bylo psáno v minulém čísle, Česká republika předala Komisi návrhy programů dle článků 11 a 15 NR (ES) 479/2008.

Tedy restrukturalizaci a přeměnu vinic a investice.

Komise posuzovala tento návrh 3 měsíce, tedy maximálně možnou dobu, na jakou měla legislativní nárok, a poslední den, 8. října, zaslala zpět odpověď, kde návrh vrací ČR s nejasným a velmi povrchně postaveným argumentem, že Česká republika musí stanovit jednoznačnou hranici mezi programem rozvoje venkova (PRV) a SOT s vínem tak, aby nemohlo dojít k duálnímu financování jedné investice z obou programů. Zásadním problémem tedy je obava Komise, že by mohlo dojít k financování jediné investice ze SOT s vínem a z obdobných programů PRV I. 1. 1. Modernizace zemědělských podniků nebo I. 3. 1. Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů anebo také.

I. 3. 2. Zahájení činnosti mladých zemědělců.

Z mého pohledu si tuto skutečnost nedovedu představit vzhledem ke kontrolám SZIFu, které probíhají až do úrovně kontrola kontroly. Tedy česky řečeno, nadkontrola SZIFu kontroluje podkontrolu SZIFu, zda podkontrola správně vše zkontrolovala. Nakonec všechny kontroly SZIFu a chu-

dáka vinaře zkontroluje kontrola Komise z Bruselu. Při psaní tohoto textu mne napadají určité věty ze Švejka, ale nebudu to zde dále rozvádět.

Na základě výše uvedeného proběhlo jednání na Ministerstvu zemědělství za účelem porady k dalšímu postupu. Zástupcům Svazu byla sdělena velká rozladěnost pracovníků ministerstva postupem Komise. V případě reformy SOT s vínem se nyní jedná o první odpověď, která celou záležitost vrací členskému státu, ale například při reformě SOT ovoce a zeleniny Česká republika obdržela toto vrácení již po třetí a dosud nebylo ze strany Komise rozhodnuto. Je nutno připomenout, že tyto průtahy, a dle mého názoru obstrukce, ze strany Komise ohrožují vyčerpání přidělených financí pro hospodářský rok 2008/2009, které musejí být převedeny na účty příjemcům nejpozději do 15. 10. 2009. V opačném případě. o ně členský stát přijde! Na základě výše uvedeného jednání byl dohodnut postup, že ČR v programu investice vyjmenuje konkrétní stroje či zařízení, které budou podporovány ze SOT s vínem, tyto stroje a zařízení budou v pravidlech podpor programu rozvoje venkova uvedeny jako nefinancovatelné a poté bude celý návrh zaslán zpět Komisi jako odpověď. Je nutno podotknout, že od odpovědi ČR má Komise další 2 měsíce na svou reakci a konzultace. Dovolím si s určitostí konstatovat, že je využije v plné výši. Případné rozhodnutí bychom mohli obdržet koncem tohoto roku. Poté bude probíhat legislativní proces novely nařízení vlády, což znamená další min. 2 měsí-

ce. Tedy pokud vše dobře půjde (tzn. Komise programy schválí), je pravděpodobná platnost celé legislativy nejdříve v měsíci březnu. Je třeba si zde otevřeně přiznat, co nás čeká a nemine. Velmi se obávám, zda bude vůbec reálné čerpat prostředky na restrukturalizaci a přeměnu vinic na vinařský rok 2008/2009.

Rakousko a Německo má v současné době obdobný problém, tedy ten, že jim Komise materiál vrátila s obdobnými argumenty. Rakousko zaslalo komisařce M. F. Boelové protestní dopis a Německo v současné době zvažuje, zda se k němu připojí. Česká republika prozatím nic takového neplánuje a připravuje se na předsednictví EU. K práci Evropské komise je potřeba sdělit také další informace, které jsou veřejně dostupné. Tak jak jste byli informováni, ČR obdržela navýšení finančních prostředků na restrukturalizaci na hospodářský rok 2007/2008 ve výši cca 985 000 eur. Neustále šlo ze strany Komise o neoficiální informaci o výši této částky se sdělením, že oficiálně vše bude zveřejněno v Úředním věstníku.

Toto zveřejnění vyšlo dne 16. 10. 2008. V jiném předpisu se říká, že členský stát je povinen vyčerpat všechny přidělené finance do 15. 10. daného roku. Na obranu SZIFu je třeba konstatovat, že i přes tuto skutečnost se podařilo peníze vinařům zaslat a ČR tak mohla v hospodářském roce 2007/2008 využít celkem 11 883 827 eur. Přesto podívám-li se na termíny, s jakými Komise pracuje, si připadám jako v zemi, kde zítra znamená již včera.

Martin Půček, tajemník SV ČR

508

(11/2008)

Diplomové práce s tematikou vinohradnické mechanizace Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici

Aktuální tematice zaměřené na hodnocení půdního zhutnění se v diplomové práci s názvem Hodnocení penetračního odporu půdy v meziřadí vinic a sadů věnovala Bc. Anna Balounová.

Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení penetračního odporu půdy u rozdílných půdních druhů v zatravněném a kultivovaném meziřadí vinic a sadů. Měření půdního zhutnění byla prováděna s využitím kuželového penetrometru (Obr. 1) v katastrálním území Velké Bílovice. Výsledkem byly hodnoty penetračního odporu půdy pro zatravněné i kultivované meziřadí v oblasti kolejových stop, středu meziřadí a jako kontrolní bylo prováděno měření v ose řádků.

Z naměřených hodnot, které se běžně pohybovaly v rozmezí 2,6–3,8 MPa, vyplývá, že zejména v oblasti kolejových stop dochází k vysokému zhutnění půdy opakovanými přejezdy mechanizačních prostředků, jehož snížení významně nepřispívá ani zatravnění meziřadí.

Také další práce s názvem Hodnocení mechanizačních prostředků při kultivaci meziřadí a příkmenných pásů vinic, jejímž autorem je.

Bc. Jiří Podhajský, byla zaměřena na oblast půdního prostředí ve vinicích. Hlavním cílem této diplomové práce bylo sledování a hodnocení vybraných kategorií mechanizačních prostředků využívaných při kultivaci meziřadí a příkmenných pásů vinic z hlediska jejich účinnosti na likvidaci plevelných rostlin (Obr. 2) a posouzení dopadů jednotlivých zásahů na půdní strukturu charakterizovanou velikostí půdních agregátů (hrudovitostí).

V práci jsou shrnuty výsledky sledování a hodnocení 6 typů radličkových kultivátorů, 5 typů talířových podmítačů, 2 typů rotačních kypřičů a 7 typů výkyvných sekcí. Ze získaných hodnot vyplývá, že z pohledu vysoké účinnosti likvidace plevelných rostlin jsou nejvhodnější radličkové kultivátory. V jejich prospěch hovo-

ří i fakt, že na rozdíl od rotačních kypřičů a talířových podmítačů nedochází při jejich použití k vegetativnímu rozmnožování plevelů např. pomocí přeseknutých oddenků nebo jiných částí těchto rostlin. Za problematické lze považovat zejména jejich ucpávání při kultivaci pozemků se vzrostlejšími plevely.

Výsledky práce rovněž dokazují, že z pohledu vlivu na půdní strukturu je nejvhodnější střídavé používání talířových a radličkových kypřičů, díky kterému lze výrazně omezit nevýhody jednotlivých typů pracovních orgánů. Vzájemná kombinace těchto kultivačních zásahů přispívá kladně k zachování půdních agregátů větší velikosti, které jsou výhodnější z hlediska vláhových poměrů (Obr. 3). Autor provedl rovněž hodnocení jednotlivých typů mechanizačních prostředků z hlediska provozních nákladů. Z modelových výpočtů prováděných pomocí programu AGROTEKIS vyplývá, že se nej-

vyšší hodnoty provozních nákladů pohybují při nasazení rotačních kypřičů, naopak nejnižší při používání talířových podmítačů. Tento stav je zapříčiněn výší pořizovacích cen strojů, náklady na jejich opravy a údržbu, ale také dosahovanou výkonností a rozsahem ročního nasazení.

Sledováním a hodnocením vybraných typů osečkovacích lišt využívaných při osečkování vinic s důrazem na posouzení kvality jejich práce a ekonomiky provozu se ve své práci s názvem Hodnocení kvality práce u strojů pro osečkování vinic zabýval Bc. Jan Novotný.

Měření byla prováděna u 6 typů osečkovačů od různých výrobců na experimentální vinici zapěstované na vysokém vedení s jedním tažněm.

Celková výška opěrné konstrukce byla 2,2 m..

U souprav byla s využitím metodiky měření časových snímků hodnocena výkonnost. Z naměřených hodnot vyplývá, že se operativní výkonnost (W02) sledovaných souprav pohybova-

Obr. 1: Měření pomocí penetrometru

Obr. 2: Měření účinnosti likvidace plevelů po provedení kultivačního zásahu

(11/2008)

la v poměrně širokém rozmezí hodnot, které činily u osečkovače s protiběžnými lištami 0,25 ha.h-1 a u osečkovačů s vrtulovými noži 0,56 až 1,19 ha.h-1.

Vedle výkonnosti souprav bylo hodnoceno provedení zásahu s využitím bodové stupnice, která umožňuje posoudit kvalitu práce konkrétního stroje s důrazem na počet useknutých letorostů a kvalitu řezu. Při bodovém hodnocení kvality práce byl nejlépe hodnocen osečkovač s protiběžnými lištami, u kterého se suma bodů pohybovala na úrovni 911,6, zatímco. u vrtulových nožů se hodnoty pohybovaly v rozmezí 455,6–636,6. Získané výsledky dokazují, že je z pohledu kvality provedeného zásahu nejvýhodnější osečkovač s protiběžnými lištami. Tento konstrukční typ zabezpečuje vysokou kvalitu řezu a řezné plochy na vrcholcích letorostů jsou hladké bez roztřepení. Pracovní ústrojí nezpůsobuje velké rázy ani přenos vibrací na porost, takže je osečkování možné provádět i těsně před sklizní bez poškození hroznů.

Naproti tomu u osečkovačů s vrtulovými noži bývá letorost často mechanicky přeražen spíše než uříznut a jeho konec se roztřepí. Využi-

tí těchto strojů je pak z hlediska provozní praxe vhodné zejména v hustém porostu, kde nedochází k ucpávání pracovních orgánů.

Exploatační údaje zjištěné při sledování těchto strojů využil autor při modelových výpočtech provozních nákladů, které dále využil pro vyčíslení minimální plochy potřebné pro jejich efektivní nasazení. Získané výsledky vypovídají o efektivním provedení této operace již u podniků s výměrou 10 a více hektarů.

Sklizeň hroznů představuje v našich podmínkách stále ještě jednu z nejpracnějších pracovních operací, která je stále častěji řešena s využitím návěsných nebo samojízdných sklízečů. Jejich hodnocení se ve vinohradnických regionech jižní Moravy věnovala diplomantka Bc. Olga Skokanitschová, DiS. Hlavním cílem diplomové práce s názvem Hodnocení kvality práce strojů při plně mechanizované sklizni hroznů bylo sledování sklízečů hroznů v provozních podmínkách vinohradnických podniků s důrazem na kvalitu provedené práce vyjádřenou podílem ztrát způsobených propadem bobulí na zem a ztrát způsobených nesklizením hroznů (Obr. 4).

Obr. 3: Hodnocení půdní zrnitosti na laboratorních sítech

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví

509

Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že celkové ztráty z hektarového výnosu činily v průměru 5,9 %, z toho tvořily 4,5 % ztráty propadem bobulí na zem a 1,4 % ztráty způsobené nesklizením. Velmi kladně lze hodnotit sklizený produkt z hlediska jeho čistoty. Průměrný podíl cizích příměsí činil z celkového množství sklizeného produktu 0,9 %. Tento podíl byl tvořen především listy, řapíky a úlomky letorostů uvolněnými vlivem vibrací sklízecího ústrojí. V zanedbatelné míře se zde vyskytovaly části pomocného materiálu, který se ve vinohradnictví používá k fixaci, jednalo se o plastové provázky a spony.

Z výsledků hodnocení sklízečů hroznů z hlediska efektivity vyplývá, že se minimální plocha potřebná pro jejich nasazení pohybuje u návěsných sklízečů v rozmezí 38–50 ha.r-1 a u samojízdných sklízečů 68–93 ha.r-1. S ohledem na hodnoty průměrné výkonnosti to odpovídá celkovému rozsahu ročního nasazení 120 až 160 hodin u návěsných a 150–215 hodin u samojízdných sklízečů.

Obr. 4: Úsek pokusné vinice při měření sklizňových ztrát

90Kč ,93 (vč. (vã. 9% 5% DPH) DPH)

Autofii: ãoc. Ing. Pavel Zemánek, PhD., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

510

(11/2008)

Dávno pestované odrody viniča na Slovensku 1. Časť: Odrody Pospíšilová Dorota, Sekera Daniel, Šimora Rastislav Výskumná a šľachtiteľská stanica vinárska a vinohradnícka Modra, n. o., Modra, Dolná 20 Jedna z najstarších správ o odrodách viniča na Slovensku hovorí, že v roku 1439 poslali chorému kráľovi víno pod názvom Raffel, vyrobené z odrody Runcinula. Znamená to, že Runcinula sa už v Malokarpatskej oblasti musela pestovať pred touto udalosťou.

Matej Bél podáva zaujímavé svedectvo o odrodovom zložení svätojurských vinohradov na začiatku 18. storočia, podľa ktorého možno posúdiť aj sortiment celej vinohradníckej oblasti pod Malými Karpatmi.

Rozdeľuje odrody do 4 skupín akosti: Do prevej zaradil ako najkvalitnejšiu odrodu Viridula (Gruenlagler), z ktorej vyrábali vína zo samotoku. Podobala sa na šopronskú Tumidulu.

Druhú skupinu reprezentovali Cyrobotrusy (Cyrifandl) – zelený, červený a modrý. Do tejto skupiny boli ďalej zaradené odrody Frankula, Runcinula (Raffel), Melitula (Honigweinbeer) a Augusta (Augster).

V tretej skupine boli odrody: Grandikula (Grosslagler), Muškát červený, biely a zelený,Apia, Krassula biela a červená, Bavorské, Albula (Mehlweiss), Tumidula (Weisser Zapfen), Lombardské (Lamaport), Temiánové, Bumasti (Tramín) a Fosforové.

Konečne to bola štvrtá skupina s najväčším počtom odrôd, z ktorých Bél ako zástupcov uvádza Kozie cecky (Tvrdky), Obezuly (Schmerweinbeer), Kuspiduly (Spitzlager), Seirpuly, Krassuly, Hyppury (Rosschweif) a Dievčie hrozno (Jungferweinberl). Odrody tejto skupiny - zvyčajne veľmi plodné – sa používali pre výrobu vín vlastnej spotreby, kým vína na predaj sa vyrábali iba z odrôd vysokej kvality prvej a druhej skupiny.

Medzi najstaršie odrody pestované na našom území patrie dodnes pestované veľmi významné odrody – Rizling rýnsky, Silvánske, Veltlínske zelené, Frankovka a Burgundské modré.

Zaujímavý je osud rodiny Silvánskych v Limbachu. Tamojší nadšenec malokarpatského vinohradníctva, pán Luboš Malatschek, potomok starej limbašskej vinohradníckej rodiny s viac ako 300 ročnou tradíciou s úctou spomína na svoju babičku, ktorá ospevovala vínko z odrody Cirifandel. Tento názov sa pre rodinu Silvánskych zachoval dodnes. Pán Malatschek je však

toho názoru – a nie je to vylúčené – že súčasné Silvány, dovezené k nám ako vysoko prešľachtené klonovou selekciou z Nemecka, už nemajú tú vynikajúcu kvalitu a obsahové látky vo víne, ako pôvodné staré Cirifandle, alebo Cyrobotrusy, ako ich nazýva Matej Bél na začiatku 18.

Storočia. Čo do kvality je významný najmä Cyrobotrus červený ale, aj modrý vyznačujúci sa vysokou cukornatosťou. Všetky tieto pôvodne Cirifandle majú väčšie bobule ako dnes pestované Silvánske. Aj naše súčasné poznatky so Silvánskym červeným nasvedčujú tomu, že je kvalitnejšie ako Silvánske zelené, a predsa bolo vyradené z listiny registrovaných odrôd!

Naša dnešná Frankovka je pravdepodobne Frankula, ktorú Matej Bél spomína ako zaradenú odrodu do 2. akostnej triedy, hneď za najlepšou Viridulou.

Blaha (1952) vo svojej Československej ampelografii opisuje celý rad starých odrôd bielych. červených a modrých i stolových, ktoré sa na našom území pestovali ešte aj v prvej polovici 20. storočia.

Medzi zaniknutými odrodami muštovými bielymi Blaha opisuje Blatové biele (Sárfehér), Budínku (Drobná bieľ), Elbling, Ezerjó, Kamenoružiak biely (Koevedinka), Medovec, Ortliebske, Rakúske biele, Sémillon, Slankamenku, Tramín biely, Veltlínske červeno-biele a Veltlínske hnedé. Medzi biele stolové odrody začleňuje Čabianskú perlu, Damascenku, Ferdinand Lesseps (dodnes pestovaný a predávaný vo Francúzsku), Fosterov semenáč, Hodvábne zelené, Chrupku muškátovú (Muscat passatutti), Košútovo, Kráľovnú vinohradov, Lahnské skoré, Madlénku kráľovskú a skorú a Volské oko.

Dodnes sa z týchto stolových odrôd viniča v záhradkách pestujú Čabianská perla, Kráľovná vinohradov a Košútovo.

Z dávno pestovaných odrôd muštových červených a modrých Blaha opisuje Bakador červený, Červenošpičiak, Izablellu červenú, ako dosť rozšírený americký hybrid, ďalej Kamenoružiak červený a čierny, Kadarku modrú, Silvánske modré, Trolínske a Zierfahndler.

Pestrosť odrodového zloženia viniča bola aj dôsledkom národnostného zloženia obyvateľstva. Slovenský vinohradnícky juh (Podunaj-

sko) bolo a dodnes je obývané maďarským obyvateľstvom a podhorské vinohradnícke oblasti Karpát na severozápade Slovenska boli osídlené nemecky hovoriacimi obyvateľmi. Každá z týchto etnických skupín vinohradníkov preferovala sortiment viniča krajiny svojho pôvodu. Takto sa u nás rozšírilo mnoho nemeckých, rakúskych a maďarských odrôd. Importovali sa aj odrody talianské a najmä francúzske, medzi nimi aj priamoplodé hybridy prvej generácie tzv. frankoamerikány v súvislosti s fyloxérovou kalamitou. Tieto „ samorodáky“ môžeme dosiaľ stretnúť najmä na Záhorí, ale aj v iných oblastiach v pridomových dvorčekoch, kde zvyčajne tvoria pergoly, ktoré netreba ošetrovať proti chorobám a v horúcich letných dňoch poskytujú príjemný chládok. Stali sa neskôr východiskovým šľachtiteľským materiálom pre tzv. rezistentné alebo interšpecifické odrody, ktoré sa šľachtili najmä v bývalom ZSSR, ale aj v iných štátoch Európy najmä v 2. polovici 20. storočia a dnes sa vo veľkom množstve vynárajú ako nové odrody. Sú to hybridy druhej, tretej a štvrtej generácie.

Zmenu odrodovej skladby viniča v porovnaní s minulosťou mohla ovplyvniť aj klíma. Tento faktor pozorujeme aj v súčasnosti s nástupom otepľovania. Sme svedkami, že od zlomu tisícročia takmer každoročne dozrievajú do technologickej zrelosti aj neskoré odrody, ktoré boli predtým rizikové. Pozorujeme aj určitý príliv odrôd z južných stredozemských vinohradníckych oblastí (napr. Syrah), ktoré vyžadujú vo vegetačnom období viac tepla, ako poskytovali v minulosti naše vinohradnícke oblasti. Opačným faktorom klímy mohli byť veľmi tuhé zimné mrazy, ktoré niektoré odrody z pestovania vyradili.

V minulosti sa na Slovensku pestovalo oveľa viac odrôd viniča, ako je tomu dnes. Píše o tom Kahounová a Horná (1935). V Bratislave to bolo 86 odrôd, vo Vinosadoch 90, v Tesároch 60 odrôd. Pre komerčné ciele sa však pestoval nižší počet odrôd, ktoré pri nižšej úrodnosti zabezpečovali vyššiu kvalitu vín.

V Bratislave sa v 19. storočí pestovalo predovšetkým Veltlínske zelené. Novomestské a Čachtické červené víno pochádzalo z Bur-

(11/2008)

gundského modrého a z Frankovky (Kazimír, 1986). O bratislavské vína mali záujem králi a je známe, že Ľudovít Veľký si dal na svoju svadbu priviesť víno z Bratislavy a Mária Terézia predkladala vína Frankovky z Račišdorfu na kráľovských hostinách ako privilegovaný nápoj.

V Pezinku, na Cajle a vo Veľkom Tŕni tvorilo Silvánske zelené 40 % z plochy viníc, Lombardské 20 %, Muškátel zelený 10 %, Grosslager 10 % a zvyšných 20 % boli Melitula a iné odrody. Správy z 19. Storočia informujú, že na juhozápadnom Slovensku sa najviac pestovali Silvánske zelené a červené, Veltlínske zelené, červené a červeno-biele, Rizling vlašský a Dievčie hrozno.

Zo stolových odrôd to boli Chrupka biela a červená, Malingrovo a Čabianská perla, z modrých muštových odrôd Portugalské, Frankovka, Kadarka, Burgundské modré a Svätovavrinecké.

Málo informácií máme o odrodovom zložení viniča v 16. A 17. Storočí. Vinohradníci niektoré odrody označovali názvami obcí, čo sa u niektorých lokálnych odrôd traduje dodnes. Tak poznáme Bratislavské biele, Cetínske biele (Kadarka biela) alebo Krupinskú strieborčinu. Dnes sa len veľmi ťažko určuje, či sú to skutočné názvy odrôd alebo iba synonymá inej odrody.

Tokajský sortiment bol už v roku 1737 stanovený nariadením, ktoré určovalo nielen 21 lokalít, v ktorých sa tokajské víno mohlo dorábať, ale aj sortiment. Prevládal Furmint, sledovaný Gohérom (varieta Malvázie), Ballafant, Lipovolistové a Muškátel. V širšom okolí Tokajskej oblasti sa pestovala odroda Polyhos, úrodná, ale nižšej kvality.

Dnes o kvalite mnohých starých odrôd pochybujeme. Stratili však na význame aj politickými zmenami striedajúcich sa režimov, ktoré určovali ekonomiku poľnohospodárstva. Poznáme to aj z nedávnej minulosti, keď hlavným ukazovateľom výkonnosti odrôd bola ich úrodnosť, ktorá zabezpečovala výrobcom lepší zisk ako kvalita.

Aj odsun obyvateľstva z politických dôvodov z ich domovov ovplyvnil zloženie sortimentu pestovaných odrôd. Postupne sa vytrácala tradícia, ktorú vytvárali. Noví prisťahovalci odrody svojich predchodcov nepoznali, netrvali na ich zachovaní a radšej sa prispôsobovali aktuálnym trendom ekonomiky. Nesporný vplyv na zánik niektorých starých odrôd mali aj vojnové pomery. Zväčša to boli obdobia celkového hospodárskeho úpadku, teda aj vinohradníctva. Obnova bola pomalá a zväčša sa vytváralo zmenené odrodové zloženie viniča.

Veľký vplyv na zánik mnohých odrôd vyvolali zmeny agrotechniky, najmä sponov, ktoré usmernili vinohradníctvo k intenzívnemu a mechanizovanému obrábaniu vinohradov.

Mnohým odrodám vyššie nároky na jeden ker viniča pri širších sponoch nevyhovovali a udržali sa iba tie, ktoré vyššie zaťaženie krov úrodou hrozna znášali, neoslabovali sa v raste a nereagovali podstatným znížením kvality. Častou príčinou zániku starých odrôd bola aj ich nižšia výkonnosť spôsobená rôznymi chorobami, proti ktorým sa nebojovalo, napr. proti vírusom. Aj fyloxérová kalamita, ktorá na našom území prepukla okolo roku 1865, iste prispela k zániku

511

mnohých odrôd a to nielen u nás, ale aj v celej Európe.

Treba napokon aj priznať, že mnohé staré tradičné odrody pre kvalitatívnu produkciu skutočne nevyhovovali a neskôr sa v pestovaní udržali iba tie najlepšie. Oproti minulosti je však naša listina registrovaných odrôd značne zredukovaná a niektoré z tradičných odrôd by si v nej miesto zaslúžili. Medzi muštovým sú to Silvánske červené, Červenošpičiak, Modrý Janek a Zierfahndler, zo stolových Čabianská perla ako raritne najskoršia odroda viniča a Kráľovná vinohradov. Pravda, nové odrody, ktoré sa do listiny registrovaných odrôd zaraďujú a na ktoré sa kladú väčšie kvalitatívne nároky, naopak náš sortiment zasa obohacujú.

Staré odrody z vedeckého hľadiska tvoria dôležitú zložku génového bohatstva danej plodiny. To je dôvod, že sa aj viniču v súčasnosti vo vyspelých vinohradníckych krajinách z tohto hľadiska venuje zvýšená pozornosť.

Literatúra Bél, M. (1986): In: O svätojurskom víne,. s. 39–42. Bratislava, Obzor.

Blaha, J. (1952): Československá ampelografia, Bratislava, Oráč.

Horná, R. (1936): La viticulture e le vin a Bratislava. In: Bulletin International du Vin, 92.

Kahounová, E., Horná, R. (1935): O bratislavském vinařství. Bratislava.

Kazimír, Š. (1986): Pestovanie viniča a produkcia vína na Slovensku v minulosti. Bratislava, Vydavateľstvo SAV.

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – listopadová výročí 18. listopadu 1948 vyšla vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy, v níž jsou uvedeni oprávnění výkupci v Čechách a na Moravě.

Pěstitelé vinné révy jsou podle ní povinni na-

bídnout jim veškeré hrozny a víno do 15. prosince. Jakékoli jiné i bezúplatné dodávky vína jsou zakázány. Množství vyrobeného vína pro vlastní spotřebu musí být nahlášeno do

Hitler na etiketách vína Vinařství Lunardelli v Udine opět dává do oběhu víno s etiketou, na níž je vyobrazen Hitler, Mussolini a Himmler. Na podzim roku 2007 zakázal soud v Bolzanu uvedení 20 tisíc těchto etiket do oběhu, ale nadřízený soud toto rozhodnutí zrušil.

W/1/11/JS Sklizeň 2007 v Rakousku Celkem se získalo 2,4 mil. hl vína, z toho 54 % bílého a 46 % červeného. Stolní víno tvoří necelých 6 %, zemské 11 %, jakostní 75 %, víno s přívlastkem 3 % a 5 % je surovina pro šumivé a jiné víno. Je to nižší sklizeň než v roce 2006 a ještě nižší než v roce 2005.

W/1/12/JS Franz Fischler se stal prvním čestným vinařským akademikem Rakouska. Získal tento titul za svou práci odvedenou pro vinařství ve funk-

15. prosince Svazu zahradnicko-vinařskému.

1948, VO, roč. 41, č. 9–12, str. 116 Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša, Lednice

ci ministra zemědělství Rakouska a pak jako zemědělský komisař EU. Dr. Franz Fischler je současně senátorem Evropských rytířů vína.

W/2/12/JS Výstava hroznů Slezska Třináctý ročník ojedinělé soutěžní přehlídky se uskutečnil 12.–15. září v prostorách zámku největší slezské vinohradnické obce Velké Hoštice.

Stovka vinohradníků-zahrádkářů předvedla veřejnosti plody 96 odrůd, převážně stolních (např. Pola, Olšava, Vitra), ale i moštových (mj. Modrý Portugal, Rulandské šedé). Titulem nejlepšího pěstitele (37 odrůd) byl oceněn loni stříbrný Miroslav Přasličák (ZO ČZS Krnov-Chomýš), druhé místo získal Vilibald Rycman (ZO ČZS Píšť) a třetí byl Reinhold Philipp (ZO ČZS Darkovice). Největší kolekci (46 odrůd) představil Josef Teuer (ZO ČZS Velké Hoštice). (mk)

512

(11/2008)

Pěstujeme shodné odrůdy jako naši předkové?

Ing. Klára Jordánová Ing. Vít Rucki

Abychom si tyto otázky mohli zodpovědět, rozhodli jsme se provést zajímavý pokus.

Vybrali jsme známé odrůdy révy, které se prokazatelně pěstovaly na území České republiky ve 20. století a v současnosti jsou stále pěstovány vinohradnickou veřejností. Jedná se o Cabernet Sauvignon, Chrupku bílou, Ryzlink rýnský, Modrý Portugal, Muškát Ottonel, Rulandské modré, Rulandské šedé, Tramín červený, Veltlínské červené rané. U zmíněných odrůd jsme se zaměřili na některé důležité znaky hroznů a bobulí. Abychom získali co nejpodrobnější a nejpřesnější informace o jejich charakteristikách, použili jsme odborné ampelografické publikace, které se blíže věnují popisům odrůd révy, jsou vydané s delším časovým odstupem a odborně charakterizují dobu, ve které byly napsány. Jedná se o díla: FOŘT, J., DOHNAL, T. České ovoce. Díl V. Vinná réva. Praha, 1940; POSPÍŠILOVÁ, D. Ampelografia ČSSR. Bratislava, 1981; LUDVÍKOVÁ, L., SEDLO, J., ŠEVČÍK, J. Přehled odrůdy révy. Svaz vinařů ČR, 2004. První publikace podrobně popisuje odrůdy v první polovině dvacátého století a výsledkem jsou první registrace odrůd révy do Státní odrůdové knihy ČR v roce 1941. Druhá publikace souhrnně popisuje vlastnosti všech odrůd pěstovaných na území ČSSR v šedesátých a sedmdesátých letech. Třetí publikace shrnuje základní popis odrůd révy v ČR v současnosti, včetně nových registrovaných domácích a zahraničních odrůd. Pro srovnání byly k uvedeným odborným publikacím přidány výsledky dvouletého sledování určitých znaků u vybraných odrůd z genofondu vinice ve firmě Ampelos, ŠSV Znojmo, s. r. o. (v období 2006–2007). Vybrané ampelografické znaky byly převedeny do terminologie podle mezinárodního platného klasifikátoru OIV (International Office of the Vine and Wine, Paris, France; Mezinárodní úřad pro víno). Uvedený klasifikátor se využívá pro všechny moštové a stolní odrůdy révy, včetně podnoží a okrasných odrůd. Tento deskriptor se používá k identifikaci a popisu jednotlivých druhů nebo odrůd révy. Klasifikátor je používán v mezinárodním měřítku, v současnosti obsahuje více než 550 znaků, které charakterizují určitou odrůdu a její hospodářské vlastnosti.

Pro konkrétní popis jsme zvolili nejlépe identifikovatelné znaky u hroznu a bobule: 202 – velikost hroznu bez stopky, 204 – hustota hroznu, 206 – délka stopky hroznu, 220 – velikost bobule, 225 – barva bobule bez ojínění. Původní znak 303 (zaměkání bobulí) byl nahrazen dobou sklizňové zralosti, jelikož nebylo možné ho s určitostí identifikovat ve starších publikacích. Významné znaky jako réví, letorost nebo list jsme do

pokusu nezařadili, protože jsme nebyli schopni přesně určit charakteristiky jednotlivých znaků, případně v publikacích chyběly. V následujících tabulkách uvádíme jednotlivé projevy vybraných znaků u příslušných odrůd, včetně používaného názvosloví.

Tabulka č. 1: Sklizňová zralost České ovoce Díl V.

Ampelografie ČSSR

Přehled odrůd révy

Pokusná vinice

Cabernet Sauvignon

2/2 října

říjen

2/2 října

2/2 října

Chrupka bílá

2/2 září

září / říjen

2/2 září

2/2 září

Modrý Portugal

2/2 září

září

2/2 září

2/2 září

Muškát Ottonel

září / říjen

září / říjen

2/2 září

září / říjen

Rulandské modré

1/2 října

1/2 října

1/2 října

1/2 října

Rulandské šedé

1/2 října

říjen

1/2 října

říjen

Ryzlink rýnský

2/2 října

říjen / listopad

2/2 října

říjen / listopad

Tramín červený

1/2 října

1/2 října

2/2 října

říjen / listopad

září

1/2 září

září

Veltlínské červené rané 1/2 září

Tabulka č. 2: Velikost hroznu bez stopky Přehled České ovoce Ampelografie odrůd Díl V. ČSSR révy

Pokusná vinice

Cabernet Sauvignon

malá–střední

střední

střední

malá–střední

Chrupka bílá

střední–velká

střední

střední

střední

Modrý Portugal

střední–velká

střední

velká

střední–velká

Muškát Ottonel

malá–střední

střední

malá–střední

malá–střední

Rulandské modré

malá

malá

malá

malá–střední

Rulandské šedé

malá

malá

malá–střední

malá

Ryzlink rýnský

malá

malá–střední

malá–střední

malá

Tramín červený

malá

malá

malá

malá

Veltlínské červené rané

malá–střední

střední

střední–velká

malá–střední

Tabulka č. 3: Hustota hroznu České ovoce Ampelografie Díl V. ČSSR

Přehled odrůd révy

Pokusná vinice

Cabernet Sauvignon

střední

malá–střední

střední

střední

Chrupka bílá

střední–velká

malá

střední

střední

Modrý Portugal

střední–velká

střední–velká

střední

střední–velká

Muškát Ottonel

střední–velká

střední

střední

střední

Rulandské modré

velká

velká

velká

střední–velká

Rulandské šedé

velká

velmi velká

velká

velká

Ryzlink rýnský

střední–velká

velká–velmi velká

velká

střední–velká

Tramín červený

střední–velká

velmi velká

velká

střední–velká

střední

střední

střední–velká

Veltlínské červené rané střední

(11/2008)

Tabulka č. 4: Délka stopky hroznu Přehled České ovoce Ampelografie odrůd Díl V. ČSSR révy Cabernet Sauvignon střední

střední–krátká

Chrupka bílá

střední–dlouhá střední

střední

krátká

Pokusná vinice krátká střední–dlouhá

Modrý Portugal

krátká

krátká

krátká

krátká

Muškát Ottonel

krátká

krátká

krátká

krátká

Rulandské modré

krátká

krátká

krátká

velmi krátká– krátká

Rulandské šedé

velmi krátká– velmi krátká– krátká krátká

velmi krátká

velmi krátká– krátká

Ryzlink rýnský

velmi krátká– krátká krátká

krátká

velmi krátká– krátká

Tramín červený

krátká

krátká

krátká

krátká

Veltlínské červené rané

krátká

krátká

střední

krátká–střední

Tabulka č. 5: Velikost bobule České ovoce Díl V.

Ampelografie Přehled odrůd Pokusná ČSSR révy vinice

Cabernet Sauvignon malá

malá

malá–střední

malá

Chrupka bílá

střední–velká

střední

střední

střední

Modrý Portugal

střední

střední

střední

střední

Muškát Ottonel

střední

střední

střední

malá–střední

Rulandské modré

malá

malá

malá

malá

Rulandské šedé

malá–střední

malá

malá

malá–střední

Ryzlink rýnský

malá

malá–střední

malá

malá

Tramín červený

malá

malá–střední

malá

malá

Veltlínské červené rané

střední–velká

malá–střední

střední

malá–střední

Tabulka č. 6: Barva bobule bez ojínění

Cabernet Sauvignon

České ovoce Díl V.

Ampelografie ČSSR

Přehled odrůd Pokusná révy vinice

modročerná

modročerná

modročerná

modročerná

Chrupka bílá

žlutozelená

žlutozelená

žlutozelená

žlutozelená

Modrý Portugal

modročerná

modročerná

modročerná

modročerná

Muškát Ottonel

žlutozelená

žlutozelená

žlutozelená

žlutozelená

Rulandské modré

modročerná

modročerná

modročerná

modročerná

Rulandské šedé

šedočervená

šedočervená

šedočervená

šedočervená

Ryzlink rýnský

žlutozelená

žlutozelená

žlutozelená

žlutozelená

Tramín červený

červená

červená, šedočerv.

červená, šedočerv.

růžová

Veltlínské červené rané

růžová

růžová, červená

růžová

růžová

Vyhodnocení a stručný komentář k jednotlivým odrůdám: Cabernet Sauvignon: Moštová modrá odrůda s velmi malou proměnlivostí znaků. Sklizeň je pozdní a sklizňová zralost začíná v druhé polovině října. Velikost a hustota hroznu v závislosti na klonu bývá malá nebo malá až střední. Délka stopky je malá až střední. Bobule je modročerná a převážně malá.

Chrupka bílá: „Historická“ odrůda, byla v minulosti používána také pro výrobu vína, v současnosti se pěstuje převážně jako stolní odrůda, světově se využívá jako kontrolní srovnávací odrůda. Má vysokou proměnnost v závislosti na typu a klonu, ale splňuje podmínky jedné odrůdy.

Velikost hroznu a bobule je obvykle střední, bobule žlutozelená, ale ostatní znaky se mohou lišit: sklizeň – září až 1. polovina října; hustota hroznu – malá, malá–střední, střední, střední až velká; délka stopky – střední nebo střední až dlouhá.

Modrý Portugal: Moštová modrá odrůda s velmi malou proměnlivostí znaků, ale dříve v minulosti a v současnosti u některých drobných pěstitelů využívána jako stolní odrůda (pro velikost hroznu a vysoký výnos).

Sklizeň nastupuje obvykle ve druhé polovině září. Velikost hroznu střed-

513

ní, střední až velká, velká; hustota hroznu převážně střední až velká; délka stopky hroznu je krátká. Bobule je středně veliká a modročerná.

Muškát Ottonel: Moštová bílá odrůda, v minulosti využívaná jako stolní pro svoji jemnou muškátovou chuť – varibialita u velikosti hroznu podle klonu. Sklizňová zralost od konce září až do poloviny října. Hrozen malý nebo malý až střední, hustota hroznu převážně střední (za podmínky nesprchnutí bobulí), délka stopky je krátká. Bobule je většinou střední a žlutozelená.

Rulandské modré: Burgundská historická moštová modrá odrůda s téměř shodnými sledovanými znaky. Velikost hroznu je převážně malá, hustota hroznu je velká, délka stopky hroznu je krátká. Velikost bobule je malá a barva bobule je modročerná. Sklizňová zralost začíná v první polovině října, ale v některých případech „kultivary“ zaměkají a zrají raněji.** Rulandské šedé: Moštová bílá odrůda ze skupiny burgundských odrůd podobná odrůdám Rulandské bílé a Rulandské modré (hlavní rozlišovací znak je zbarvení bobule). Sklizeň začíná od první poloviny října.

Hrozen je převážně malý, hustota hroznu velká, případně velmi velká; délka stopky je obvykle velmi krátká až krátká. Bobule je malá nebo malá až střední, barva bobulí je šedočervená. Intenzita šedočerveného zbarvení bobulí je závislá na klonu dané odrůdy a klimatických podmínkách jednotlivých let.

Ryzlink rýnský: Významná moštová bílá odrůda s malou proměnlivostí. Odrůda je pozdní až velmi pozdní, sklizňová zralost začíná obvykle v druhé polovině října. Bobule je žlutozelená a malá. Proměnlivé znaky odrůdy dle klonu jsou: velikost hroznu – malá nebo malá až střední; hustota hroznu – střední až velká, velká nebo velká až velmi velká; délka stopky hroznu – velmi krátká až krátká nebo krátká.

Tramín červený: Historická moštová bílá odrůda s malou proměnlivostí. Sklizňová zralost je pozdní, sklizeň začíná od poloviny října až do listopadu. Velikost hroznu je malá, délka stopky je krátká. Hustota hroznu závisí opět na klonu a je střední až velká, velká, případně velmi velká. Zbarvení bobulí má různou intenzitu dle typu vzniku klonu, dále závisí na klimatických podmínkách jednotlivých let i náhledu pozorovatelů podle platné metodiky v dané době – intenzita zbarvení slupky bobule je určována v rozmezí od růžové přes červenou až do červenošedé.

Veltlínské červené rané: Původně stolní odrůda, v současnosti ji zařazujeme mezi moštové bílé. Odrůda je raná, sklizeň začíná v první polovině září. Nejvyšší proměnnost z popisovaných odrůd odpovídá v závislosti na typu a klonu, ale splňuje podmínky jedné odrůdy. Velikost hroznu je malá až střední, střední, střední až velká; hustota hroznu střední, případně velká; délka stopky je krátká, krátká až střední nebo střední. Velikost bobule je malá až střední, střední nebo střední až velká; barva bobule obvykle růžová.

V předchozích tabulkách a popisech jsme se zabývali projevy vybraných znaků. Většina sledovaných znaků patří mezi znaky kvantitavní, u kterých jsou možné blízké odchylky. Ty mohou být dány klonem odrůdy, zdravotním stavem, klimatickými a geografickými podmínkami, agrotechnikou, podnožemi, ale i subjektivním názorem pozorovatele. Například: znak velikosti bobule určité odrůdy je malý, ale kdekoliv ve světe může být také velmi malý až malý nebo malý až střední. Pokud se u odrůdy s malou velikostí bobule určí při posuzování jako střední až velká, velká nebo velmi velká, výsledek nebude platný a odrůda není totožná. Znaky kvalitativní v našem pozorování zastupuje pouze barva bobulí. Projevy kvalitativních znaků jsou obvykle výrazně odlišné, nemají přechodná stadia a jsou jasně identifikovatelné. V našem případě je částečně složité určit některé rozlišení typů zbarvení bobulí. Samozřejmě záleží na platném klasifikátoru v dané době a subjektivním pohledu pěstitele. Určitě však bobule Tramínu červeného nemohou být nikdy modročerné nebo žlutozelené, vždy budou zbarveny růžově-červeně-šedočerveně a pro určitou barvu se vždy budeme muset při popisu rozhodnout. Při sledování vybraných odrůd jsme se zaměřili jen na zlomek rozpoznávacích zna-

514

(11/2008)

ků. Pro lepší srovnání by bylo třeba sledovat další vybrané znaky u hroznů a bobulí, ale také další významné znaky révy (letorosty, vrcholky letorostů, mladé listy, dospělé listy, květenství, réví a úponky), včetně důležitých fenofází (rašení, kvetení, zaměkání). Známé „historické“ odrůdy budou vždy pomocí kombinací výrazných a průkazných znaků snadno identifikovatelné a budou sloužit jako srovnávací pro ostatní odrůdy. Závěrem můžeme konstatovat, že přes rozdílnost určitých znaků od-

růdy splňují podmínku stálosti a s největší pravděpodobností jsou shodné s odrůdami pěstovanými v minulosti na území ČR. **Pravděpodobně se může jednat o odrůdu Jakubské (Burgundské modré rané), v minulosti rozšířená a pěstovaná ve vinicích spolu s odrůdou Rulandské modré. V současné době jsou prováděny zkoušky a srovnávací testy ve zkušební vinici ÚKZÚZu za účelem zjištění rozdílných znaků.

Řez révy: možné úspory?

Výběr způsobu řezu je určující pro výnos a kvalitu příštích hroznů, ale také pro další práce sezony: mechanizaci prací, zelené práce. Má kulturní i historický význam, pramenící z mimořádné pestrosti způsobů řezu, které nacházíme ve světě jako výsledek imaginace a zkušeností mnoha generací vinařů. Řez je ale především důležitý svými náklady a nároky na pracovní sílu. U vinic, vysázených po 2,5 m s 350–400 hlavami na ha počítáme se 40–60 hod./ha práce. Je to práce v zásadě manuální, vyžadující kvalifikovanou pracovní sílu.

V posledních 30 letech mechanizace umožnila zvýšení produktivity, i když jen v minimální míře, nasazením mechanismů k předřezu a elektrických nebo pneumatických nůžek.

Tento pokrok pomohl snížit o 20 % podíl manuální práce, který ale i tak zůstává vysoký. Při optimálních 40 hod./ha manuální práce představuje řez 18–25 % ročních nákladů na ošetřování vinice a tvoří hlavní omezující faktor produktivity práce: pro jediného člověka je obtížné prořezat víc než 15 ha vinic ročně při dodržení správných postupů. Řez však může být téměř úplně zmechanizován. Princip spočívá ve vytvoření pravoúhlého, dokonale horizontálního kordonu, hlavy zůstanou navzájem spojeny v kordonu, na němž jsou tažně v zimě mechanicky seřezány. Tato technika, vypracovaná Clingelefferem a Mayem z CSIRO, byla převzata a zdokonalena v Evropě profesorem Intrierim z univerzity v Bologni. Z technického hlediska lze použít velmi jednoduché nástroje. Italové používají stříhací lamely (od firmy Tanesini), připojené na nosič, umožňující pohyb různým směrem, vertikálním i horizontálním, po obou stranách kordonu. Pokud je kordon dobře vytvořený a dokonale pravoúhlý, je možné řezat pravidelně a dosti přesně, na několik centimetrů, bez jakýchkoliv vodicích nástrojů. Ve Francii někteří vinaři vytvořili nástroje s otáčejícími se postranními disky a firma Pellenc uvedla na trh zaměřovač s použitím své techniky optické-

ho navádění, představený na posledním SITEVI v Montpellieru. Na řez jednoho hektaru je třeba 5–8 hodin podle požadované přesnosti.

Kromě některých starších parcel, málo silných, s vyššími výnosy, samotný mechanický řez neumožňuje dosáhnout cíleného výnosu. Je nutné ruční dokončení: je třeba vyčistit určitá nakopení čípků nebo zkrátit některé polotažně, které unikly nůžkám.

Není to řez v pravém slova smyslu: tento úkol nevyžaduje žádnou zvláštní technickou zručnost a je rychlý, 8–15 hod./ha. Stačí tedy 15–25 hod./ha (z čehož připadá 5–8 hod./ha na práci traktoru) na řez celé vinice, čili o 40 až 70 % méně než u klasického postupu, a celková roční úspora nákladů na ošetření činí 15–20 %.

Je možné řezat mechanicky starou vinici, napřed řezanou manuálně. Výkon je nižší vzhledem k nepravidelné tvorbě kordonu, což v prvních letech vyžaduje více času na manuální dokončení. Nepravidelnost kordonu a křehkost stávající opěrné konstrukce omezují rychlost postupu stroje. Je větší riziko poškození kvůli čípkům, vyrůstajícím ve všech směrech.

Je také možné vinici neřezat, podle principu „minimálního řezu“, vyvinutého P. Mayem. a P. Clingelefferem z Merbeinu (Austrálie) před téměř čtyřiceti lety. Když se vytvoří kordon, réva není řezána v zimě ani během vegetace (kromě lehkého postranního řezu, umožňujícího průjezd strojů).

Výsledkem je samoregulace révy. Síla se rychle zmenšuje: na jaře vyraší jen část oček uprostřed tažňů (rašení oček na spodu je utlumeno podle principu akrotonie). Růst tažňů se velmi rychle zastaví, mezi hráškovatěním a uzavřením hroznu. Většina tažňů dorůstá na méně než 1 m délky a 7 mm v průměru. Velikost hroznů a bobulí rychle klesá už od prvního roku. Plodnost oček v následujících letech progresivně klesá.

Po několika letech dosahuje vinice rovnováhy, s velkým počtem malých hroznů (50–60 g)

a velmi malých bobulí (méně než 0,6–0,7 g).

Nejen že odpadají práce s řezem, ale také většina zelených prací. Stačí jen hnojit, zajistit fytosanitární ochranu, ošetřovat půdu a… sbírat.

Výrobní náklady klesají o 30–40 %.

Použití mechanického nebo minimálního řezu má okamžité účinky na výnos. Ten se v průměru zvyšuje o 20–30 %. V prvních letech bývá zvýšení výnosu největší, hlavně u minimálního řezu. Dost přesně lze upravit výnos u mechanického řezu, v závislosti na přesnosti řezu a nutnosti manuálního dokončení. U minimálního řezu vídáme střídání, které může přinést značné výkyvy výnosu, zesílené ještě výkyvy počasí v jednotlivých letech.

Zvýšení výnosu je doprovázeno radikální změnou složek výnosu: počet bobulí na metr kordonu velice výrazně vzroste, zatímco váha střapců, a hlavně bobulí klesá.

Střapce jsou méně kompaktní, i přes zvýšenou nosnost, což je výhoda. Odpadají vedlejší střapce, což zvyšuje celkovou homogenitu střapce při sběru. Přes nižší obsah cukrů a antokyanů v bobuli menší rozměry bobulí zvyšují jejich koncentraci díky lepšímu poměru dužina/slupka. Zralost hroznu se zpomaluje (o 2–20 dnů), což může působit problémy u nejpozdnějších odrůd, jako je např. Cabernet Sauvignon.

Pokusy prováděné několik let v experimentálním vinařství ICV ukázaly, že z těchto vinic je možné získat kvalitní vína. Získané vzorky se vyznačují dosti ovocitým charakterem, s nižší, ale příjemnou tříslovinou, bez suchosti, což je styl vhodný k vínům nižší až střední kategorie.

Degustace často ukazuje minimální senzorické rozdíly oproti vínům z klasického kordonu, a v průměru přinášejí o 20% méně hroznů, pokud sledujeme tento cíl. Z mechanicky řezaných vinic na vhodných terroirech je dokonce možné vyrábět špičková vína.

Pramen: Revue des Oenologues, č. 127, duben 2008, s. 32–33 (ako)

Tramín červený – aktuální foto

Tramín červený – dobové vyobrazení

Veltlínské červené rané – Veltlínské červené rané – dobové vyobrazení aktuální foto

Ryzlink rýnský – aktuální foto

Ryzlink rýnský – dobové vyobrazení

Muškát Ottonel – aktuální foto

Rulandské šedé – aktuální foto

Rulandské modré – aktuální foto

Muškát Ottonel – dobové vyobrazení

Rulandské šedé – dobové vyobrazení

Rulandské modré – dobové vyobrazení

Cabernet Sauvignon – aktuální foto

Chrupka bílá – aktuální foto

Modrý Portugal – aktuální foto

Cabernet Sauvignon – dobové vyobrazení

Chrupka bílá – dobové vyobrazení

Modrý Portugal – dobové vyobrazení

(11/2008) 515

Fotografie k článku Pěstujeme shodné odrůdy jako naši předkové? ze str. 512

516

(11/2008)

Fotografie k článku na str. 523 – Praktické poznatky k odrůdě Malverina

Malverina – keř, foto P. Pavloušek

Malverina – keř, foto P. Pavloušek

Malverina – vrchol letorostu, foto P. Pavloušek

Malverina – list, foto P. Pavloušek

Malverina – hrozen, foto P. Pavloušek

Malverina – pupen, foto P. Pavloušek

518

(11/2008)

Sběrače révoví a větvoví od firmy Berti – model PICKER

PEKASS a.s., Přátelství 987, 104 00 Praha 10-Uhříněves tel.: 272 702 301, fax: 272 705 910, pekass@pekass.eu

(11/2008)

519

Pokud je sběrné středisko blízko, drcení réví se vyplatí Energetická otázka dnes představuje důležitou proměnu ve vývoji, ať už proto, že na používaných energetických zdrojích a na výrobních nákladech elektrické energie závisí stupeň konkurenceschopnosti hospodářství země, nebo proto, že už není možné neuvažovat udržitelnost životního prostředí.

Důležitý příspěvek k dosažení cílů Kjótského protokolu může představovat používání obnovitelných energetických zdrojů a zejména pak biomasy zemědělského původu.

Právě biomasa zemědělského původu kromě toho, že představuje platnou alternativu k fosilním palivům, přispívá též k ochraně životního prostředí a umožňuje vytvoření výrobních alternativ a nových podnikatelských možností v zemědělství s ohledem na zemědělskou reformu, která v poslední době penalizovala tradiční kultury.

Vedle specifických energetických kultur je nutné brát dostatečně v úvahu zemědělské podprodukty. Zejména odpady z prořezávání keřů révy představují biomasu k použití, která je v současné době drcena a zaorávána nebo pálena na okraji pole. Sběr tohoto produktu může probíhat tak, že je balen nebo drcen.

V prvním případě je využívána vyvinutější technologie pocházející ze sběru píce, zatímco ve druhém případě se existující stroje teprve uvádějí na trh.

Tento článek se vztahuje k analýze charakteristik fungování stroje na drcení a nakládání odpadu z prořezávání keřů testovaného na vinici.

Zkušební pozemky Experiment byl proveden na dvou pozemcích nacházejících se ve střední Itálii.

První z nich, který byl obhospodařován jako vinice, měl rozměry.

165 × 68 m, souvratě 7 m paralelní s kratší stranou pozemku a 2,5 m na druhé straně a sklon 5 % paralelní s delší stranou.

Byla pěstována odrůda Grechetto, a to na drátěnce se vzdáleností mezi řadami 2,5 m a 1 m v řádku, přičemž hustota porostu byla celkem 3926 rostlin na hektar. Následně po ročním prořezávání keřů bylo vytvořeno 13 zatravněných meziřadí o délce přibližně 151 m na 1 m šířky.

Drtička Zkoušky sběru byly provedeny pásovou drtičkou o výkonu 88,5 CV (65 kW), nakladačem drti Berti Picker/C 140 (tabulka 1), kolovým tažným vozidlem o výkonu 54,5 CV (40 kW), táhnoucím přívěs o kapacitě.

6 m3 pro přepravu a vyložení hmoty v podnikových sběrnách. Tyto sběrny se nacházejí přibližně 3 km od pozemků; pro každé pracoviště byli určeni 2 pracovníci. Pracovní stroj používaný pro obě dvě zkoušky byl zvolen samonosný – jednak pro zajištění správné vzdálenosti od země, a jednak pro vyvarování se veškerých rizik zvednutí tažného vozidla způsobeného vahou při plném naložení na vlastním stroji. Propojení mezi tažným vozidlem a pracovním strojem bylo zajištěno tříbodovým závěsem a vývodovým hřídelem. Dále bylo nutné provést připojení k hydraulickému obvodu pro zvedání kontejneru obsahujícího nadrcený materiál ve fázi jeho vyprazdňování. Pracovní stroj měl vepředu mechanismus „pick up“ se samomazným řetězovým převodem a automatickým napínáním řetězu, se zuby pro sběr takové formy a uspořádání, aby nedocházelo ke zve-

dání kamenů a země. Sebraný materiál byl následně odveden do drticí komory, kde ho kladívkový rotor drtil. Pohyb tohoto mechanismu vytvářel tok vzduchu, který tlačil materiál směrem vzhůru přes vedení a ten pak padal do kontejneru (korby). Kontejner měl kryt s otvory pro odloučení vzduchu a prachu.

Tabulka 1 – Charakteristiky stroje Berti/Pickem/C 140 Celková šířka (m)

1,63

Pracovní šířka (m)

1,4

Maximální délka (m)

2,11

Maximální výška (1,60)

1,60

Váha s koly (kg)

1.180

Maximální výška při vykládání (m)

2,0

Objem sběrače (m3)

2,10

Počet kladívek Příkon Vývodový hřídel (počet drážek)

12 54,5–60 (40–44) 6

Provedená měření Před provedením sběru bylo odebráno na každém pozemku 5 náhodných vzorků produktu a z jejich zvážení bylo možné zhodnotit hustotu na metr průjezdu.

Metodologie aplikovaná během zkoušek se týkala, pro každý průjezd, měření hlavních pracovních časů podle doporučení výboru Ciosta (Comité international d’organisation scientifique du travail en agriculture – francouzsky, Mezinárodní výbor vědecké organizace pro práci v zemědělství), zejména byly odečítány: skutečný čas, čas pro otáčení a čas pro vyprazdňování. Následně byly vypočítány rychlosti a pracovní kapacita stroje. Pro výpočet ztrát byly váženy přívěsy a byl proveden ruční sběr a vážení odpadu prořezávání, který zůstal na poli. Nakonec bylo odebráno 8 vzorků nadrceného výrobku vybraných náhodně během každé ze dvou zkoušek, z nichž 4 pro stanovení vlhkosti při sběru a 4 pro stanovení velikosti kusů materiálu. Zejména pro výpočet vlhkosti se vycházelo z normy UNI 9017/87; pro definování velikosti kousků materiálu byly stanoveny třídy délky a byla vyhodnocena procenta jednotlivých tříd ve vzorku.

Výpočet nákladů na pracovišti Za účelem zhodnocení výhodnosti sběru prořezaného materiálu byly kvantifikovány náklady na provoz na pracovišti podle následujících položek: l reintegrace (obnovení): (Vi − Vf)/n; l výnos: 0,5 × (Vi + Vf ) × r; l přikrytí: uvažoval se prostor, který zabírá stroj navýšený o 10 %, aby byl zohledněn prostor pro manipulaci, vynásobený 3 % hodnoty nové budovy o užitné výšce 4,5 m a náklady na výstavbu 160 eur/m2; l různé kvóty a pojištění: vypočítané v procentech (0,6 % pro drticí stroje a 0,25 % pro pracovní stroje) z nákupní ceny strojů; l pohonné hmoty: Pm × Cm × Cs × Cc; l mazací hmoty: uvažovala se průměrná spotřeba odpovídající 0,45 kg na 100 kg pohonné hmoty: 4,5/1 000 × Pm × Cm × Cs; l lidská práce: kvantifikovaná na 12,50 eur/hod.

(11/2008)

520

Byly uvažovány: Vi – počáteční hodnota; Vf – konečná hodnota;. n – doba trvání v letech; r – rádius dosahu; Pm – hnací síla; Cm – zatížení motoru; Cs – specifická spotřeba pohonné hmoty; Cc – cena pohonných hmot.

Výsledky pokusů Z 5 náhodných vzorků odebraných z odpadu prořezávání vinné révy a z následného vážení byla vypočtena průměrná hmotnost na 1 průjezd ve výši 0,79 kg/m. Aby se co nejvíce omezily prostoje při sběru, bylo rozhodnuto, s ohledem na rozměry a hustotu průjezdů a kapacitu sběrné korby (kontejneru) drtičky, vysypávat produkt každý třetí průjezd.

Během měření časů při sběru odpadu z prořezávání vinné révy (tabulka 2) se zjistil prostoj při čekání na přívěs, který předtím odejel do podnikového sběrného centra, kam byl produkt svážen. Proto bylo možné vypočítat průměrnou skutečnou rychlost 0,91 m/s (3,30 km/hod) a pracovní kapacitu 2,74 m2/s (0,99 ha/hod).

Celkem bylo sebráno 1 495 kg nadrceného materiálu s pracovní kapacitou 0,36 kg/s (1 296 kg/hod).

Ztráty na materiálu byly vypočítány ve výši 6,1 %. Ze vzorků nadrceného výrobku odebraných během sběru byla zjištěna průměrná vlhkost 37,7 %. Velikost kousků v produktu nebyla uniformní, bylo rozlišeno 6 tříd délky a bylo provedeno příslušné dělení.

Tabulka 2 – Pracovní časy 10 11 12 13

Prům.

Průjezd

Skutečný čas (s)

157 167 172 170 164 159 163 171 165 166 175 169 160

166

Čas na otočení (s)

54 60 55 57 62 56 75 60 66 59 64 64 35

59

Prostoje (s)

–

–

– 613 –

613

Čas na vysypání (s)

–

– 108 –

– 109 106

111

Časy

1

2

3

–

4

–

5

–

6

–

7

–

– 117 –

8

–

9

–

–

– 115 –

Vysypání výrobku bylo provedeno vždy po třech průjezdech. Prostoj byl dán čekáním přívěsu, který předtím odjel do podnikového sběrného centra, aby tam produkt vysypal.

Ekonomická analýza Ekonomická analýza pracovišť pro sběr a dopravu výrobků vykázala celkový provozní hodinový náklad 71,30 eur/hod. (tabulka 4). Tudíž pro drcení réví provozní kapacita odpovídající 1 296 kg/hod. ukazuje rovnost mezi náklady a zisky v souladu s nákupní cenou výrobku rovnající se 0,055 eur/kg (5,50 eur/q).

Ze získaných hodnot by měl být odečten náklad ve výši přibližně.

30 eur/ha pro drcení a zmulčování těchto zbytků v případě, že by se neprováděl jejich sběr. Když uvažujeme, že na vinici, na které byl pokus prováděn, se nacházelo přibližně 1 420 kg/ha odřezků, a když se odečte náklad na jejich rozdrcení a zahrabání (0,021 eur/kg ve výši 2,10 eur/q), získá se náklad na sběr ve výši 0,034 eur/kg (3,40 eur/q).

Tabulka 4 – Celkové provozní hodinové náklady Hodinové provozní náklady (eur/hod.)

Pásový tažný vůz připojený na pracovní stroj

28,20

Drticí a nakládací stroj

15,23

Traktor s gumovými koly s přívěsem

22,96

Přívěs Celkem

4,91

Na základě množství 2,64 kg/m odpadu z prořezávání vyplynulo, že je lépe postupovat nižší rychlostí, aby se předešlo případnému zahlcení, ke kterému právě v důsledku nižší rychlosti nedocházelo. Sebraný produkt měl podobnou vlhkost, průměrně 40 %. Tato hodnota je silně ovlivněna jednak tím, jaká je sezona, a jednak tím, jak dlouho produkt zůstane na poli. V obou případech, tedy pro oba dva zkušební pozemky, se sběr prováděl 10 dní od prořezávání.

Ztráty produktu ve fázi sběru byly nízké, takový výsledek evidentně souvisí s nízkou rychlostí postupu a s vlhkostí výrobku. Sušší produkt by pravděpodobně vykazoval vyšší ztráty. Pokud jde o velikost částí nadrceného réví, z analýzy 6 délkových tříd a s ohledem na následné vyžití pro spalování v kotli na štěpkovaný materiál je nutno provést určité úvahy.

Produkty s částicemi menších rozměrů, a tudíž menší váhy by vůbec nemusely začít hořet, protože by je odnesl primární vzduch, což by pak s sebou neslo ztráty.

Produkty s částicemi větších rozměrů by na druhé straně mohly působit problémy při dopravě podávacím šnekem do kotle, neboť by mohlo docházet k ucpávání. Naštěstí procento částic takové délky je pouze přibližně 10 % ze vzorku.

Analýza nákladů ukázala, že tržní cena pro obě dvě typologie produktu musí být vyšší než 3,40 eur/q. Nicméně není možné přesně kvantifikovat zisk, když není doposud dobře definován trh s odpadem po prořezávání.

Jako referenční je možné vzít v úvahu cenu štěpkovaného materiálu, která je průměrně 4,50 eur/q. Skromné zisky, které by pocházely ze sběru těchto produktů, nesmějí být interpretovány negativním způsobem: jedná se o zbytky zemědělské činnosti, které by jinak byly likvidovány jako plýtvání materiálem, navíc ještě za použití energie.

Jako významný se ukázal vliv prostojů z celkového času, způsobených čekáním na přívěs pro dopravu produktu, který v daném konkrétním případě odjížděl do sběrného střediska vzdáleného pouze 3 km od pozemku.

Proto vzhledem k vysoké rozkouskovanosti pozemků, která je charakteristická pro vinice, se jeví rozumné předpokládat, že se rozšíří drcení a sběr odpadu z prořezávání révy vinné, s tím, že budou využívány pro energetické účely výlučně v malých elektrárnách schopných zajistit si surovinu z blízkého okolí.

Pier Riccardo Porceddu Valentina Babucci Univerzita ve Perugi Sekce zemědělský věd a životního prostředí mecagr@unipg.i

71,30

Položka, která nejvíce ovlivňuje celkové hodinové náklady, je pásový tažný vůz připojený na pracovní stroj (28,20 eur/hod.)

Závěry Z provedených pokusů vyplývají některé důležité skutečnosti týkající se funkčních charakteristik stroje.

Práce byla provedena v rámci Projektu financovaného Ministerstvem vzdělávání, univerzity a výzkumu nazvaného „Studium drtiček (protahovaček) na výrobu energie z biomasy v Itálii“; národní koordinátor Giovanni Riva.

Bibliografie je k nahlédnutí na adrese: www.informatoreagrario.it/bancadati

(11/2008)

521

Ochrana révy vinné u malého vinaře Však také mnohdy svůj boj prohráli a dopadli jako mnozí pěstitelé letos – a to se doba v aplikaci i nasazení ochranných postřiků již dávno zásadně změnila. Znalosti o biologii škodlivých plísní, o způsobech ochrany proti nim i aplikační technika jsou dnes na takové úrovni, že lze hrozny uchránit, ale rozhodujícím faktorem zůstává člověk – vinohradník a jeho zkušenosti. To jsem si plně uvědomil na semináři k ochraně révy vinné 15. srpna v zasedačce na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích. MORAVÍN uskutečnil jednu z mála tradičních akcí, ale zato velmi důležitou. Několik desítek malých vinohradníků poslouchalo Ing. Petra Ackermanna a v diskusi si objasňovalo praktické poznatky z letošního kalamitního výskytu plísně révové na mnoha místech Moravy, ale podle doslechu i po celé střední Evropě. Chodím na zmiňovaný seminář již 10 let a pokaždé si uvědomím něco nového a upřesním metodiku své vlastní ochrany. Je stále obtížnější orientovat se v moderní ochraně, a zvláště pro ty vinohradníky, kteří nemají odborné vzdělání, čas nebo ani zájem nechat si poradit.

Rád bych aspoň zhruba shrnul zásadní problematiku ochrany révy vinné u malých vinařů v boji proti plísni révové a padlí révovému, jak se mi to jako malému vinohradníkovi (22 arů vinice v Čejkovicích v trati Novosády) jevilo v letošním roce.

1. Jaké informace lze využít zvenčí – kromě odborné literatury a odborných seminářů, kterých je ale čím dále méně, musí malý vinohradník v období vegetace využívat: a) „Situační zprávy ochrany révy vinné v moravských vinařských oblastech“ – vydává každý týden od zahájení ochrany Státní rostlinolékařská správa v Brně a letos vydala celkem 19 zpráv. Tyto jsou dostupné na webových strán-

kách nebo na vývěskách ve vinohradnických obcích. Obsahují poměrně obšírný popis výskytu nejdůležitějších chorob a škůdců révy vinné a ochrany proti nim. Je třeba ale pochopit, že jsou to plošné a globální informace pro celou oblast Moravy a v každé vinohradnické obci a mnohdy i v jednotlivých viničních tratích je třeba vycházet ještě z místní situace – stačí místní vydatná bouřka a vše je jinak. Mnohdy ve vinohradnických obcích postačí uvidět, že vyjel první traktor s postřikovačem, a záhy jich jedou desítky. b) odborné znalosti prodejců ve vinařských prodejnách – především pro malé vinohradníky jsou často jediným rádcem a naštěstí se dokážou už poměrně zdatně orientovat ve spoustě ochranných přípravků a většinou již nabídnout správně, případně s využitím návodu. c) roční plán ochrany révy vinné – bývá vydáván především výrobci nebo distributory ochranných přípravků a může posloužit jako základní návod pro méně zkušeného vinohradníka.

2. Volba ochranného přípravku – toto důležité rozhodnutí může zvládnout každý aspoň trochu poučený vinohradník s využitím nabídky, jak je výše uvedeno, a měl by udělat první nákup již na začátku vegetace. Přesto by měl mít základní znalosti, zda kupuje přípravek pro preventivní ochranu (jedná se převážně o přípravky kontaktní, neboli dotykové pro aplikaci ještě před výskytem choroby), nebo pro eradikativní léčbu (převážně přípravky působící systemicky, když už jsou příznaky choroby viditelné). Každý ochranný přípravek obsahuje účinnou látku a určitou vyznačenou koncentraci v přípravku a tak se začleňuje do příbuzné skupiny ochranných přípravků (to je důležité pro vznik tzv. rezistence, kdy přípravek ztrácí svou dřívější ochrannou účinnost), a proto je třeba dodržovat dopo-

MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek

ručení v návodech a přípravky během vegetace vhodně střídat.

3. Dodržení předepsané dávky ochranného přípravku – u každého balení je návod s důležitými údaji pro použití ochranného přípravku. Je zásadní rozdíl u velkého a malého balení: u velkých balení jsou uváděny kg nebo litry na 1 ha plochy (aplikace se provádí traktorovými postřikovači nebo rosiči); u malých balení je uvedena koncentrace ochranného přípravku v postřiku a množství přípravku na stanovené množství vody (např. IQ – CRYSTAL – proti padlí révové-. mu – dávkování 0,015 %, tj. 1,5 ml na 10 litrů vody – je třeba si ale uvědomit, že množství ochranného postřiku 10 litrů je vztaženo na 100 m2 plochy vinice, tudíž na 1 ha vinice je třeba použít 1 000 litrů ochranného postřiku s uvedenou koncentrací – ještě je možnost korigovat množství spotřebovaného postřiku podle sponu a hustoty keřů, podle růstové fáze, podle náchylnosti odrůdy a podle nástupu infekční periody.

Právě tady dělají malí vinohradníci nejčastěji chybná rozhodnutí: a) na malé vinici spotřebují neúměrně menší množství ochranného postřiku – dle výše uvedeného příkladu by měl malý vinohrad-

690 Kč (vč. 9% DPH)

Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest. Atlas je formátu 230×300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

522

(11/2008)

ník spotřebovat v období plné vegetace na 10 arů vinice 100 litrů ochranného postřiku, ale často je to podstatně méně. b) nedodrží předepsanou koncentraci ochranného postřiku – není dobré snižovat koncentraci „z úsporných důvodů“ ani neúměrně navyšovat (snad jen při použití rosiče a snížení celkového množství ochranného postřiku). c) technika při aplikaci ochrany – malý vinohradník využívá k ochraně révy vinné nejčastěji zádový motorový postřikovač, a právě samotná technika nebo způsob seřízení postřikovače často rozhodují o úspěchu, či pohromě. Metodika říká, že postřiková kapalina má být nanesena na všechny rostlinné části v dostatečném množství a zvláště u kontaktních přípravků až „do prvního skanutí“, tedy skápnutí postřiku z listů nebo hroznů. Důležité také je, aby keře révy vinné nebyly přehustěné, a proto je vhodné ihned po odkvětu provést první hrubé odlistění především kolem hroznů a určitě vždy po předcházejícím důkladném podlomu. Hrozny musí být totiž ošetřeny i z vnitřní strany. Pohyb pracovníka s postřikovačem na zádech po vinici by měl být úměrný požadované spotřebě postřiku a to si musí každý sám na své vinici vysledovat. Při každém postřiku (snad jen s výjimkou samostatné ochrany proti obalečům nebo šedé hnilobě) je třeba ošetřit celou zelenou stěnu, protože choroba napadá hrozny i listy a zdravé listy jsou nezbytné pro zrání hroznů i vyzrávání dřeva. d) rozlišení pojmů při ochraně – je třeba si osvojit několik základních výrazů, které se nacházejí v odborné literatuře a mluvě, ale také v návodech k použití přípravků: – fungicidní přípravek – ochranný přípravek proti houbovitým chorobám, kam patří také plíseň révová a padlí révové – infekční perioda – jedná se jednoduše řečeno o období, kdy se objeví první příznaky choroby – např. u plísně révové se objeví první „mastné skvrny“ na listech a podle stavu počasí, především teploty a srážek, trvá tato infekční perioda 3–4 dny; v této době musí být vinice ošetřena a lze použít kontaktní přípravky – infekční tlak – po skončení infekční periody, kdy se za příznivého počasí vytvoří dostatek

zárodků plísně a vinice nebyla dostatečně účinně ošetřena, nastává rozvoj choroby, a pokud ani v této době nedokážeme vinici správně ošetřit, infekční periody se podstatné zkrátí a nastane významné poškození listů nebo hroznů; v této situaci musí být použity nejúčinnější ochranné přípravky, především systemické – interval mezi ošetřeními – v období, kdy nehrozí žádné nebezpečí výskytu chorob, lze interval mezi preventivními ošetřeními zvětšit; naopak, když už existuje infekční tlak choroby, je třeba i doporučený interval u konkrétního přípravku zkrátit (u většiny přípravků se doporučuje 10–14 dnů) a zopakovat postřik nebo použít jiný, účinnější přípravek (většinou také dražší, ale tady se nevyplatí šetřit) – ochranná lhůta – je minimální interval ve dnech mezi posledním ošetřením konkretním přípravkem a sklizní ošetřené kultury – přesto, že je tato věta psaná v každém návodě k použití, plete si mnoho vinařů ochrannou lhůtu s intervalem mezi ošetřením – preventivní ochrana – nejlépe podle některé metodiky prováděná ochrana ještě před výskytem choroby, kdy se používají kontaktní (dotykové) přípravky a postříkány musí být všechny části vinného keře – eradikativní léčba – když už se choroba vyskytla a některé části keře jsou viditelně napadeny, používají se přípravky systemicky působící, nebo také kurativní přípravky (dostávají se do buněk a rostlinných šťáv a jsou rozváděny buď lokálně, nebo po celé rostlině) Mnoho vinohradníků letos před květem neprovedlo ochranný postřik proti chorobám, neboť vývoj počasí nebyl většinou příznivý pro jejich výskyt. Primární infekce plísně révové se objevily na většině území v období dokvétání pozdě kvetoucích odrůd ve třetí dekádě června a také já jsem provedl ochranný postřik 20. června v době, kdy ještě dokvétal RR. Infekční tlak plísně révové se naplno projevil počátkem července a peronospora napadla především stopky a stopečky na hroznech – bobule byly již velikosti hrášku, a tak toto napadení nebylo tak dobře pozorovatelné. Až později se u nedostatečně ošetřené vinice projevily patrné rozdíly v růstu

Vinafiem v Africe i leckde jinde

buď jednotlivých bobulí, nebo celých částí hroznů a tyto počaly vadnout, zasychat a při sklizni pak byly na keřích hrozny s několika zdravými bobulemi nebo částmi hroznů, výjimečně i celé zdravé hrozny, ale většinou jen seschlé hrozny v podobě „sušinek“.

Pro doplnění výše uvedu ještě vlastní prováděnou ochranu na mé vinici, kde jsem dosáhl dobrou a zdravou sklizeň přesto, že musím dojíždět až z Valtic, ale bedlivě sleduji vývoj počasí a „Situační zprávy…“, používám osvědčené, i když drahé ochranné přípravky a především dlouholeté praktické zkušenosti (na vinici mám vysázeno 7 odrůd: MT, RŠ, RR, MM, NG, MP a SV, spon 240 × 100, celkem 1 000 keřů): 1. postřik – před květem 5. 6. – Aliette Bordeaux, Folpan, Falcon – dávka 100 litrů 2. postřik – po odkvětu 20. 6. – Aliette Bordeaux, ZATO – dávka 150 litrů 3. postřik – bobule hrášek 5. 7. – Folpan, ZATO, Zolone – dávka 150 litrů 4. postřik – bobule hrách 16. 7. – Akrobat, Falcon, Sulikol – dávka 150 litrů 5. postřik – hrozny zapojené 27. 7. – Kuprikol, Sulikol, část ZATO, část Karathane – dávka 150 litrů 6. postřik – zaměkání 6. 8. – Champion, IQ Krystal, Mythos – dávka 150 litrů Kromě těchto šesti postřiků jsem provedl ještě předjarní postřik Sulkou a dva postřiky (20. 8. a RR ještě 10. 9.) proti plísni šedé.

Jsem přesvědčen, a ostatně výsledky sklizně to prokazují, že se réva vinná dá uchránit před chorobami a škůdci, že ochranné prostředky jsou účinné a dostupné a že lidský faktor – vinohradník a jeho znalosti a zkušenosti hrají v ochraně rozhodující roli.

Valtice, 4. října 2008.

Ing. Jan Otáhal, Valtice

197 Kč 190 ,(vč. 9% DPH)

Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií.

Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(11/2008)

523

Praktické poznatky k odrůdě Malverina Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Malverina vznikla křížením odrůd Merlan x Rakiš. V České republice je prozatím evidovaných 6,2 ha této odrůdy.

Ampelografická charakteristika Vrchol letorostu je zelený s velmi jemně načervenalým okrajem mladých lístků, bez ochlupení. List je středně velký, slabě trojlaločnatý. Rub listové čepele je holý. Hrozen je středně velký, válcovitě-kuželovitý, s křidélkem u základu třapiny. Bobule jsou středně velké, kulovité, zelenožluté, na osluněné straně hroznu výrazněji narůžovělé. Uspořádání bobulí v hroznu je husté. Chuť dužniny je neutrální.

Pěstitelské vlastnosti Malverina má na stanoviště střední až vyšší požadavky. Kvalitně zralé hrozny je možné získávat ve svahovitých polohách s velmi dobrým osluněním. Méně vhodné jsou vlhké polohy, kde se může častěji objevovat šedá hniloba. Méně vhodné jsou z tohoto důvodu i půdy příliš vlhké a výživné. Ideální jsou půdy hlinitopísčité nebo písčité. Velmi dobře snáší i vápenaté podloží.

Odolnost odrůdy k zimním mrazům je dobrá. Může být nižší právě v případě nevhodného stanoviště pro výsadbu nebo v případě vysoké násady hroznů na keřích.

Malverinu zařazujeme mezi odrůdy se zvýšenou odolností k houbovým chorobám. Odolnost k plísni révy vinné je dobrá. V průběhu vegetace dostačují v závislosti na klimatických podmínkách a infekčním tlaku 1–3 ochranná ošetření. V dobře vzdušných polohách je možné pěstovat tuto odrůdu i bez ochrany. Velkou pozornost je třeba věnovat především ochraně zálistků ve druhé polovině vegetace – srpen až září. Mladé listy na zálistcích jsou citlivější na napadení plísní révy vinné.

Odolnost listů i hroznů k padlí révy vinné je velmi dobrá. Listy a hrozny bývají napadány pouze při velmi silném tlaku této choroby.

Odolnost k šedé hnilobě a ostatním hnilobám je závislá na hustotě bobulí v hroznu. Vel-

mi husté hrozny jsou citlivější než hrozny řidší. Velmi husté hrozny se vytváří většinou na výživných nebo vlhkých půdách. V takových případech je třeba věnovat ochraně proti hnilobám pozornost již po kvetení a před uzavíráním hroznů. Volnější hrozny mají k hnilobám odolnost dobrou až velmi dobrou.

V závislosti na lokalitě, agrotechnických zásazích jako prostředcích nepřímé ochrany je možné minimalizovat fungicidní ochranu na 1–3 ochranné zásahy za vegetaci. Při pěstování je přirozeně možné využívat i biologické prostředky k ochraně rostlin. Ve vzdušných a méně vlhkých lokalitách a při kvalitně provedených agrotechnických zásazích je možné pěstování bez jakékoliv chemické ochrany v režimu biologické produkce.

Malverina dozrává v průběhu měsíce října.

Termín sklizně je rozdílný v závislosti na lokalitě, požadavcích na kvalitu hroznů a tím kvalitě vyzrálosti hroznů.

Doporučované zatížení pro výrobu jakostních vín je 6–8 oček na m2. Pro produkci přívlastkových vín je doporučované zatížení 4–6 oček na m2. Vhodný je řez na jeden plochý tažeň nebo dva kratší ploché tažně.

Zelené práce jsou velmi významné i jako možnost nepřímé ochrany proti houbovým chorobám. Zásadní je proto kvalitně provedený podlom a vylamování zálistků v zóně hroznů. Malverina má vyšší obsah kyselin. Je proto vhodné směřovat ke snížení obsahu kyseliny jablečné již ve vinici na keřích. Z tohoto důvodu je dobré provádět částečné odlistění zóny hroznů, které představuje odstranění 1–3 listů v zóně hroznů v termínech krátce po kvetení nebo okolo zaměkání bobulí.

V době vegetace je vhodné snížit násadu hroznů regulací na jeden hrozen na letorost v termínu těsně před nebo ihned po začátku zaměkání bobulí. V pokusech bylo sledováno rovněž půlení hroznů a aplikace kyseliny giberelové. Nejlepší výsledky však ukázalo odstranění celých hroznů a ponechání vždy 1 hroznu na letorostu.

Ke stanovení optimálního termínu sklizně je vhodné sledovat změny cukernatosti, kyselin, pH a aromatické zralosti bobulí. V průběhu dozrávání získávají bobule narůžovělé až lehce načervenalé zbarvení. Při chuťovém hodnoce-

ní bobulí je možné postřehnout i změny aromatického složení bobulí. Velkou pozornost je kromě aromatické zralosti třeba věnovat i optimálnímu obsahu kyselin. Obsah kyselin se často pohybuje mezi 10–12 g/l. Optimální jsou však hodnoty kolem 7–9 g/l.

Enologické vlastnosti Technologie výroby vína vychází z kvality hroznů. Na jižní Moravě se setkáváme nejčastěji s kvalitou v jakostním nebo kabinetním stupni. Na kvalitních lokalitách je možné dopěstovat i hrozny v pozdním sběru, případně výběru.

V závislosti na kvalitě hroznů se potom odlišuje i technologie zpracování.

V jakostním a kabinetním stupni by měla technologie výroby směřovat k získání lehčích vín s výrazným aroma a svěží kyselinkou. Za tímto účelem je vhodné intenzivnější odkalení moštů, využití čisté kultury kvasinek a kvašení při nižších teplotách. Při této technologii můžeme získat zajímavé ovocně-květinové aroma s lehkými skořicovými tóny.

U pozdních sběrů a výběrů je vhodné směřovat především k podpoření plnosti chuti a harmonii intenzivní chuti, vůně a jemné kyseliny.

Je proto vhodné volit pouze odstranění hrubého kalu a kvašení při obvyklých teplotách pro bílé mošty.

Kvalita vína a možnosti využití odrůdy Víno má zelenožlutou barvu. Ve vůni se objevují zajímavé tóny domácího ovoce – jablko, hruška, kdoule, doplňované výraznými květinovými podtóny. V chuti i vůni se objevují jemné kořenité tóny, z nichž nejvýrazněji vystupují skořicové tóny. Kyselina je svěží, někdy více výrazná.

Jak již bylo řečeno, je možné z této odrůdy vyrábět široké spektrum jakostních stupňů vín. Je vhodná pro cuvée s ostatními odrůdami pěstovanými v biovinohradnictví nebo jako odrůdové biovíno. Z Malveriny se vyrábí rovněž hroznové mošty, vyráběné z biologicky ošetřovaných vinic.

Fotografie odrůd najdete v barevné příloze na straně 516

524

(11/2008)

Českomoravský svaz vinařských podniků Svaz je dobrovolným společenstvím členů.

V zastoupení svých členů zajišťuje svaz nutný styk a vede jednání se zákonodárnými orgány, úřady státní správy, odbornými svazy, zemědělskými, potravinářskými, hospodářskými a obchodními sdruženími s působností v České republice. K podpoře, propagaci vinohradnictví, vinařství a k obhajobě svých cílů využívá práva petičního, vydává odborná stanoviska a dobrozdání. Spolupracuje se sdělovacími prostředky v zájmu rozvoje a propagace vinohradnictví a vinařství, v zájmu svých členů a v zájmu spotřebitelské veřejnosti. Členem svazu mohou být fyzické i právnické osoby, jejich činnost bezprostředně souvisí s vlastnictvím, řízením a provozováním vinařských podniků na území ČR. Členství v odborných svazech a uskupeních není překážkou členství ve svazu.

Protože se jedná o dobrovolné členství fyzických a právnických osob s různou formou vlastnictví, usnesení svazu má pro členy buď závaz-

ný, nebo doporučující charakter. Vstup nových členů musí být schválen valnou hromadou.

Dne 20. srpna 2008 se konala v sídle svazu ve Valticích řádná valná hromada. Na další tříleté období bylo potvrzeno stávající prezídium svazu v následujícím složení.

Prezident svazu: Ing. Antonín Šťastný, Vinné sklepy Valtice, a. s.

Viceprezidenti svazu: Ing. Pavel Vajčner, Znovín Znojmo, a. s., Ing. Josef Vozdecký, Bohemia Sekt, a. s.

Revizor účtů: Ing. Pavel Pastorek, Templářské sklepy Čejkovice Členské organizace svazu jsou významným subjektem na trhu. Dávají na trh 53 mil. litrů vína, to je 1/3 spotřeby v ČR, s tržbami přes 4 miliardy korun českých. Členské podniky vlastní 2000 ha vinic a štěpují 950 tisíc sazenic na importovaných bezvirózních podnožích s certifikací EU. Výroba sazenic prezentuje výsadbu 120–130 ha nových vinic.

Ing. Antonín Šťastný, prezident svazu

Kalendář vinařských akcí pro rok 2009 Národní vinařské centrum, o. p. s., připravuje Kalendář vinařských akcí pro rok 2009. Vyzývá pořadatele vinařských akcí, zejm. soutěží a výstav vín, koštů, ochutnávek, vinařských slavností atd., k zařazení do tohoto kalendáře. Kalendář vinařských akcí pro rok 2009 navazuje na podobný úspěšný kalendář, který byl vydán pro rok 2008, a je součástí tiskovin nazvaných Krajem vína, které Národní vinařské centrum vydává v rámci projektu podpory a propagace vinařské turistiky na Moravě a v Čechách.

Tyto tiskoviny vydává ve spolupráci s partnery projektu – Nadací Partnerství, Jihomoravským krajem a Centrálou cestovního ruchu jižní Moravy. Projekt je financován Vinařským fondem ČR. Kalendář bude následně distribuován zdarma na vinařských akcích, na kterých se podílí Národní vinařské centrum a Vinařský fond ČR (vinařské a potravinářské veletrhy, soutěže, výstavy, prezentační večery atd.). Rovněž bude distribuován v informačních centrech ve vinařských regionech atd. Tento kalendář má i svou internetovou obdobu na webových stránkách www.vinazmoravy.cz nebo www.vinazcech.cz. Pořadatelé mohou bezplatně přidat vinařskou akci pomocí jednoduchého formuláře, který je k dispozici na webových stránkách www.vinazmoravy.cz nebo www.vinazcech.cz. Aby akce mohla být přidána do tištěné podoby kalendáře, bylo třeba ji zadat do konce října 2008. Kalendář má na uvedených webových stránkách i on-line verzi, kam je možné akce přidávat průběžně v průběhu celého roku. (tz) Švýcarsko: Spotřeba alkoholu se zvyšuje Spotřeba alkoholu ve Švýcarsku se v porovnání s předešlým rokem zvyšuje. Za poslední rok došlo ke zvýšení o 0,2 litru čistého alkoholu na 8,8 litru čistého alkoholu na hlavu. Každý Švýcar bez rozdílu věku spotřebuje 39,3 litru vína, 57,4 litru piva a 4 litry tvrdého alkoholu. V roce 1981 spotřeboval každý Švýcar 11 litrů čistého alkoholu.

Zdroj: bielertagblatt.ch (vf)

Českomoravský svaz vinařských podniků – seznam členů: ZVOS Hustopeče, a. s.; Zemědělská, a. s., Čejkovice; Moravské vinařské závody Bzenec,. s. r. o.; Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská, a. s.; Vinné sklepy Valtice, a. s.; Znovín Znojmo, a. s.; Templářské sklepy Čejkovice; SOARE SEKT, a. s.; VINIUM Velké Pavlovice, a. s.; Patria Kobylí, a. s.; České vinařské závody, a. s.; Radomil Baloun.

Kontakt: ČESKOMORAVSKÝ SVAZ VINAŘSKÝCH PODNIKŮ Vinařská 1, 691 42 Valtice IČ: 49963279, DIČ: 298-49963279 č. účtu: 365242-651/0100 KB Břeclav Tel.: + 420 519 361 312 Fax: + 420 519 352 330 E-mail: stastny@vsvaltice.cz

V Hustopečích přivítají sv. Martina mladým vínem Hustopeče u Brna letos už poněkolikáté slavnostně přivítají první letošní víno. 15. listopadu přesně v 11 hodin 11 minut se v centru města rozezní fanfáry na počest oslav nového ročníku vína. Jelikož 11. listopadu, svátek svatého Martina, letos připadá na všední den, rozhodli se hustopečští vinaři tento významný den, kdy na trh přichází nové mladé víno, oslavit v sobotu 15. listopadu. Přesně v 11 hodin 11 minut přijede Martin na bílém koni s doprovodem, aby společně přivítali nový ročník vín – SVATOMARTINSKÉ 2008. Slavnostní vítání Svatomartinských vín s ochutnávkou pečených hus, které k tomuto svátku neodmyslitelně patří, proběhne ve stanu na Dukelském náměstí a v okolních mázhausech. Chybět nebude ani tradiční cimbálová muzika. Stokorunové vstupné bude zahrnovat 6 bloků na ochutnávku vína, katalog vín a skleničku. „Všichni přítomní Martinové a všechny přítomné Martiny obdrží od pořadatelů lahev Svatomartinského vína,“ říká místostarosta Hustopečí, Jiří Teplý.

Svatomartinské víno se v posledních letech dočkalo své renesance.

Mladé víno, které již čtvrtým rokem na sv. Martina vítáme, je předzvěstí toho, jak se vyvede celý ročník. Mladá Svatomartinská vína jsou vína svěží, ovocitá. Zrála sice pouhých několik týdnů, ale za tu dobu stačila získat svůj osobitý půvab a charakter. Vyrábí se bílá, růžová i červená, takže si každý může vybrat přesně to, které mu nejvíc chutná.

Svatomartinské je vyráběno z těchto odrůd: l bílé víno – odrůdy: Müller-Thurgau a Veltlínské červené rané; . je to příjemné, vyrovnané, svěží ovocité suché víno l růžové víno – odrůdy: Modrý Portugal a Svatovavřinecké;. jedná se o příjemné, dobře pitelné ovocité suché víno l červené víno – odrůdy: Modrý Portugal a Svatovavřinecké;. hladké sametové suché víno s odbouranými kyselinami a případnou karbonickou macerací (vo)

(11/2008)

525

Zvyšování a prohlubování kvalifikace: Co na to daně?

Jan Horešovský, Praha

Jedním z velmi zajímavých způsobů, jak daňově efektivně vynakládat prostředky, jsou investice do kvalifikace zaměstnanců. Týká se to vazeb na zákoník práce a mnozí podnikatelé (a to i malí vinaři) mají buď vlastní zaměstnance, nebo jsou sami zaměstnanci svých vlastních firem.

Zákoník práce v ustanovení § 227 říká, že zaměstnavatel je povinen pečovat o odborný rozvoj zaměstnanců. Péče o odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje mj. i prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace. Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Zvýšením kvalifikace se rozumí změ-

na hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření (tj. studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání).

Rozlišení těchto pojmů nabývá na významu také z daňového hlediska, to však velmi podstatně. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace totiž hradí zaměstnavatel. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů říká, že částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace, jsou od daně u zaměstnance osvobozeny. Ustanovení § 24 odst 2 písm. j bod 3 tohoto zákona říká, že daňově uznatelné jsou náklady zaměstnavatele spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečovanou jinými subjekty, s výjimkou nákladů vynaložených na zvýšení kvalifikace.

Je tedy zřejmé, že podnikatelský život přináší mnoho příležitostí, jak tato ustanovení vý-

hodně daňově využít, podmínkou je, že příslušné náklady hradí zaměstnanci zaměstnavatel (je to tedy nepeněžní plnění zaměstnanci). To se nepochybně týká například vyslání technologa do vinařství někam do zahraničí „na zkušenou“, účasti zaměstnanců na akcích spojených s konzumací (snoubení jídel a vín) i nejrůznějších odborných aktivit týkajících se zvyšování kvalifikace v oblasti vinařských technologií, výrobních metod a dalších akcí spojených s činností, kterou zaměstnavatel provádí. Pokud ve Vašem případě obhájíte, že zmíněná akce přinesla Vašemu zaměstnanci zlepšení jeho znalostí, které pak budete schopni využít ve Vašem podnikání, nevidím v tom problém.

Jen pro pořádek dodávám, že obdobný režim neplatí pro zvyšování kvalifikace, tj. tam kde by zaměstnanec získal zcela novou kvalifikaci (např. kdyby se ve Vašem případě z technologa stal i za přispění této akce lektor, který přednáší snoubení jídel a vín, popř. kuchař apod.).

Dotační možnosti pro vinaře v rámci Programu rozvoje venkova Program rozvoje venkova (dále jen PRV) na období 2007–2013 vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova a byl zpracován v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 a prováděcími pravidly uvedené normy. Zjednodušeně lze říci, že myšlenka PRV je spatřována zejména v multifunkčním a konkurenceschopném zemědělství s důrazem na podporu udržitelného rozvoje, na zvyšování kvality životního prostředí, které by mělo být základem dlouhodobého ekonomického růstu a poskytovat venkovu dostatečné podmínky k rozvoji služeb a dalších aktivit.

Přejděme ale ke konkrétním dotačním možnostem pro vinaře. Úvodem bych stručně popsal jednotlivé intervenční osy PRV a jejich cíle. Hovoříme tedy o čtyřech osách, I. osa má za cíl vytvořit silné a dynamické zemědělsko-potravinářské odvětví, II. osa multifunkční zemědělské a lesnické systémy prospěšné životnímu prostředí a krajině, osa III. vytváří různorodé pracovní příležitosti a podmínky pro atraktivní život na venkově a na závěr IV. osa (nazývaná též LEADER), která má za úkol iniciovat vytváření a rozvoj místních partnerství a využití vnitřního potenciálu venkova. Pro vinaře je zajímavá osa I. a osa III. V rámci jednotlivých opatření jsem vybral pouze nejzajímavější dotační možnosti (podopatření).

Osa I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Skupina opatření 1 (opatření na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací) Opatření 1 Modernizace zemědělských podniků Opatření 3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Skupina opatření 3 (opatření na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu) Opatření 2 Zahájení činnosti mladých zemědělců Osa III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Skupina opatření 1 (opatření k diverzifikaci hospodářství venkova) Opatření 3 Podpora cestovního ruchu Modernizace zemědělských podniků je určena zemědělským podnikatelům, kdy výše dotace může dosahovat 40–60 % způsobilých výdajů. Jedná se o investice do zemědělských staveb (výstavba či rekonstrukce skladovacích prostor pro ovoce, zeleninu atd.), o investice do techniky a technologií pro

526

(11/2008)

rostlinnou výrobu (technologie přípravy na skladování, technologie skladování), o investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové biomasy, do výstavby a rekonstrukce skleníků včetně nezbytných technologií a v neposlední řadě nosných konstrukcí trvalých kultur (vinohradnický materiál: sloupky, drát, kotvy, vázací potřeby, ochranná pletiva). Způsobilé výdaje na jeden projekt činí 100 tis.–30 mil. Kč a příjem žádostí bude probíhat v měsících únoru a březnu následujícího roku.

Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům je určeno zemědělcům a výrobcům potravin a může dosahovat max. výše 50% způsobilých výdajů.

K těmto způsobilým výdajům patří: l Stavební a technologické investice vedoucí ke zlepšení zpracování zemědělských a potravinářských produktů (mlýnky, odzrňovače, lisy, čerpadla, filtry, plničky, nádrže atd.) l Nákup zařízení souvisejících s balením, finální úpravou a značením výrobků (balicí stroje, etiketovací systémy atd.) l Investice v rámci monitorování kvality zemědělských a potravinářských produktů l Investice spojené se skladováním druhotných surovin vznikajících při zpracování (výstavba, modernizace, rekonstrukce skladu vína, včetně nezbytného zařízení – regály atd.) l Investice spojené s marketingem (zřízení webového portálu, vytvoření e-obchodu atd.) l Investice spojené se skladováním zpracovaných výrobků včetně expedičních skladů a nezbytných manipulačních ploch (výstavba, modernizace, rekonstrukce prostor, kde bude probíhat výroba vína atd.)

Způsobilé výdaje na jeden projekt činí 100 tis.–30 mil. Kč a příjem žádostí proběhne v červnu 2009.

Program Zahájení činnosti mladých zemědělců je určen mladým začínajícím zemědělcům, mladším 40 let, s min. zemědělskou kvalifikací,

zahajujícím činnost poprvé. Dotace jsou vypláceny ve dvou splátkách, v max. výši 1,1 mil. Kč. Způsobilé výdaje zahrnují např. stroje (i mobilní) pro zemědělskou výrobu, investice v rámci výroby osiv a sadby, nákup zemědělské půdy, nákup budov atd. Podmínky, které musí žadatel splnit, jsou uspořádané vlastnické/nájemní vztahy, po dobu 5 let musí žadatel dosahovat min. 45 % příjmů ze zemědělské prvovýroby, naplňovat ekonomické ukazatele finančního zdraví a dosahovat zisku nejméně 120 000 Kč ročně (v případě nedodržení následují sankce).

Podpora cestovního ruchu je určena zemědělcům, a to jak fyzickým, tak i právnickým osobám, a také nezemědělským podnikatelům či NNO v obcích do 2000 obyvatel. l Zařízení a služby v cestovním ruchu sloužící k veřejnému využití, např. výstavba zařízení pro pěší turistiku, budování a značení pěších cest, vinařských stezek (směrové tabule, informační panely, značky, odpočinková místa podél vinařských stezek), kdy dotace je v max. výši 90 % způsobilých výdajů (na jeden projekt činí 50 tis.–1,5 mil. Kč). l Nízkokapacitní ubytování, způsobilé výdaje mohou být rekonstrukce, modernizace, případně nová výstavba ubytovacích zařízení (do 60 lůžek), včetně stravování, výstavba zařízení, služeb pěší turistiky a nákup nezbytného vybavení pro výše uvedené aktivity. Způsobilé výdaje na jeden projekt činí 50 tis.–10 mil. Kč.

PRV nabízí velké možnosti všem potenciálním zájemcům, neboť jejich okruh je široký – zemědělští i nezemědělští podnikatelé (fyzické i právnické osoby), obce, sdružení obcí, neziskové organizace, místní akční skupiny atd. Metodické výklady jsou uveřejněny na internetových stránkách ministerstva zemědělství (www.mze.cz) v sekci Podpora z EU a národní dotace (EAFRD – Program rozvoje venkova). Další informace lze naleznout na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu (www. szif.cz).

Ing. Roman Lesa, Svaz vinařů ČR

Kalendář vinařských akcí DATUM 11.–16. 11. 2008 11. 11. 2008 11. 11. 2008 11.–16. 11. 2008 11. 11. 2008 11. 11. 2008 11.–15. 11. 2008 13. 11. 2008 14. 11. 2008 15. 11. 2008 15. 11. 2008 15. 11. 2008 15. 11. 2008

VÝSTAVA Svatomartinské slavnosti a Martinská husa . v Hotelu Kraví hora v Bořeticích Svatomartinské víno v Karlštejně Svatomartinské víno 2008 Ochutnávka Svatomartinských a mladých vín Křest svatomartinských vín SVATOMARTINSKÝ KOŠT V BRNĚ Svatomartinské v Kaplance v Blatné Svatomartinské víno 2008 Svěcení vína ročníku 2008 Svatomartinské slavnosti Mladá Svatomartinská vína na zámku Svatomartinské otevřené sklepy Bořetice Kateřinské chutnání vín

MÍSTO

HOD. + KONTAKT

Hotel Kraví hora Bořetice

Proschek Aleš 776583277, reditel@kravihora.cz

Restaurace U Janů, Karlštejn Lidické náměstí, Ústí nad Labem RED ROCK, Veleslavínská 45, Praha 6, Veleslavín Masarykovo náměstí, Uherské Hradiště náměstí Svobody v Brně od 11.00 Kaplanka, Na Příkopech 213 REPRE, Most Gajdošův sál v mikulovském zámku Sklepy pod Sokolovnou, Bzenec Zámek Slavkov u Brna Bořetice KD Strážnice

Janů Petr 311681210 Radim Michalec 739 630 748, michalec@ortopedicke-centrum.cz Petr Kukla 777 027 200, red@redrock.cz Renáta Polišenská 572 525 525, mic@uherske-hradiste.cz www.svatomartinskevino.cz ing. Milan Žíla 777 180 516, 776 341 066, milan.zila@vinozila.cz Radim Michalec 739 630 748, michalec@ortopedicke-centrum.cz Ing. Vojtěch Pazderka 519 510 005, dionysos@breclavsko.com Ing. Roman Ostrézí 518 306 413, tajemnik@bzenec.cz Mgr. Michaela Kavková 544 221 204, kavkova@zamek-slavkov.cz Václav Surman 519 430 103, obec@boretice.cz Tel.: 518334762, program@kd-straznice.cz Karolína Bártová, Věra Procingerová 519 428 149, 777 736 413, 774 364 009, infocentrum@velke-pavlovice.cz Mgr. Lubomír Maršík 220 308 382, lubomir.marsik@nzm.cz

15. 11. 2008

Svatomartinské otevřené sklepy 2008

Vinné sklípky ve Velkých Pavlovicích

15.–16. 11. 2008

Letenská husa 3. Svatomartinská ochutnávka mladých vín 2008 v Hovoranech

Národní zemědělské muzeum Praha 7-Letná

15. 11. 2008

v sále KD Hovorany

15. 11. 2008

Slavnostní vítání Svatomartinských vín

střed města Hustopeče

16. 11. 2008

Svěcení mladého vína ročníku 2008

Sokolovna Velké Pavlovice, Hlavní 1

16. 11. 2008 18. 11. 2008 21. 11. 2008 22. 11. 2008 22. 11. 2008 27. 11. 2008

Svěcení vína Svatomartinské víno 2008 Kateřinská výstava mladých vín Šohajský košt mladých vín v Hustopečích Svatomartinské svěcení vín Velké Němčice Konference Člověk a víno

KD v Uherčicích Cukrárna U Radnice, Litvínov Sokolovna, Rakvice „Fialka” Smetanova 7, Hustopeče Kulturní dům, Velké Němčice Augustiniánské opatství, Mendelovo muz., Brno

27. 11. 2008

Seminář SZV o nových odrůdách

Loucký klášter – velká galerie, Znojmo

Bronislav Grmolec 602 576 970, grmolec@neoklas.cz Martina Ondrová, Radek Sedláček 724 916 004, 519 411 401, sve@hustopece-city.cz, kultura@volny-cas.cz Karolína Bártová, Věra Procingerová 519 428 149, 777 736 413, 774 364 009, infocentrum@velke-pavlovice.cz Šátek Jan 603 963 588, jan.sat@seznam.cz Radim Michalec 739 630 748, michalec@ortopedicke-centrum.cz Michlovský Oldřich 519 350 835, info@vinorakvice.cz Zdeněk Sedláček 739410924, z.sedlacek@fiala-elektrosluzby.cz e-mail: vystavavin@seznam.cz Zdeněk Čížek cizek@skm.muni.cz Ing. Jaromír Čepička,CSc. 721 520 856; 515 226 032, Jaromir. cepicka@centrum.cz

Výcvik a výběr specializovaných expertů Ing. Marek Babisz 519 352 072, 602 470 262, marek.

27.–28. 11. 2008 posuzovatelů pro senzorickou analýzu vín Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice babisz@vinarskecentrum.cz podle ČSN ISO 8586-2 28.–29. 11. 2008 Promenáda červených vín – V. Pavlovice ´08 Sokolovna, Hlavní 1, Velké Pavlovice Ing. Z. Karber 774 364 012, z.karber@seznam.cz Výcvik a výběr specializovaných expertů Ing. Marek Babisz 519 352 072, 602 470 262, marek.

5. 12. 2008 posuzovatelů pro senzorickou analýzu vín Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice babisz@vinarskecentrum.cz podle ČSN ISO 8586-2 6. 12. 2008 Svatomartinská výstava vín v Klentnici Sál místního hostince v Klentnici Ing. Petr Gondáš 608383758, petr.gondas@seznam.cz 6. 12. 2008 Mikulášský košt archivních vín víceúčelová hala SOŠV, ul. Střelecká, Valtice tel.: 519 352 978, stepanek.valtice@centrum.cz Přehlídka archivních vín Českého Jaroslav Uher a Rudolf Poslušný 720 250 810, 608 902 725, 6. 12. 2008 sklep ČZS, Hustopeče zahrádkářského svazu Hustopeče vinarstvi@hustopece-city.cz 6. 12. 2008 Mikulášská řízená degustce špičkových vín Hotel Zámeček, Mikulov Ing. Josef Ševčík 602 749 909 Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

(11/2008)

527

Organoleptické závady moštů a hroznů způsobené hnilobou hroznů První zkoumaná vada, zemité tóny, byla připsána geosminu, sloučenině, jejíž pach připomíná vlhkou půdu a řepu. Sporadicky postihoval vína z různých francouzských vinařských oblastí v ročnících 1999, 2002, 2004 a 2006.

V dřívější studii (La Guerche et al., 2005a) byly představeny práce, které umožnily porozumět původu této sloučeniny a ukázat vliv, který má spolu s Botrytis cinerea rod Penicillium, reprezentovaný hlavně druhem Penicillium expansum, na genezi geosminu na révě (La Guerche et al., 2005b, 2006, 2007ab). Od té doby byly izolovány na révě další druhy rodu Penicillium, kromě Penicillium expansum také P. carneum. Kmeny patřící k druhům P. decumbens, P. islandicum, P. miczynskii, P. pinophilum, P. purpurogenum jsou sice vzácnější, ale také mohou vytvářet geosmin (La Guerche et al., 2006, 2007b). Je třeba zdůraznit také silný vliv Botrytis cinerea na rozvoj těchto druhů Penicillium spp. uvnitř hroznu. Autoři studie navrhli vinařům všechny ochranné metody, umožňující omezit tvorbu šedé plísně a zlepšit zdravotní stav sklizně, a tedy částečně omezit i zemité aroma (La Guerche et al., 2005a).

V poslední době se objevily v různých francouzských regionech další typy velice odlišných organoleptických závad. Tyto závady spočívaly v často velmi intenzivním zápachu žampionů ve vínech různých odrůd v Champagni a Alsasku. V Burgundsku byly v některých vínech odrůdy Pinot noir aromatické odchylky zemitého a kafrového typu, připomínající humus a někdy hořec. Byly zahájeny další výzkumy, aby byla odhalena povaha sloučenin, zodpovědných za tyto odchylky, poznán jejich biologický původ a podmínky, za jakých se projevují v révě.

Tato studie shrnuje nové poznatky, získané v posledních letech o této nové problematice.

Souhrn Nedávné výzkumy umožnily určit kromě geosminu další sloučeniny, zodpovědné za aromatické odchylky ve víně, zapáchajícím po čerstvých žampionech (1-nonén-3-on a 1-oktén3-on), a zaměřit se na oblasti zápachu a na doprovodné sloučeniny, s možným vlivem na zemité a kafrové odchylky u vín z Pinot noir.

Určení těchto sloučenin mohlo být provedeno jen díky použití technik plynové chromato-

grafie, spojené s olfaktometrií a spektrometrií, a také zhodnocením jejich podílu na aromatu pomocí senzorické analýzy.

Opět bylo možné konstatovat častý společný výskyt B. cinerea s různými oportunními plísněmi v hroznu a prokázat vliv mnoha z nich na tvorbu těkavých sloučenin, jako 1-nonén-3-onu.

Tato sloučenina také pomohla dokázat, že sloučeniny způsobující organoleptické odchylky houbového typu nejsou vždy nalezeny v hroznové šťávě. Je to nový fenomén, který ještě komplikuje odhalování možných důsledků hniloby hroznů.

Při řešení těchto různých organoleptických odchylek nejsou dostačující nápravná opatření ve sklepě, protože předpokládané enologické zásahy, hlavně ošetření aktivním uhlím, nezůstávají bez vlivu na kvalitu vín. Problematika změn aromatu se musí řešit především ve vinici. Podle současných znalostí u geosminu začíná prevence těchto problémů nutně omezením B. cinerea. Kromě toho se jeví nutná dobrá příprava sklizně, s pečlivým odstraňováním střapců, stižených nejrůznějšími plísněmi.

Pramen: Revue des Oenologues č. 129, říjen 2008, s. 9–13. (ako)

Nejen červené víno se dá vyrábět z modrých hroznů Ing. Marek Špalek, Ing. Lubor Skrýval, Nové vinařství

V letech 2002 a 2003 vysadila společnost Agro Měřín celkem 102 hektarů vinic, v nichž je celkem 14 odrůd. Třetina plochy je osázena modrými odrůdami (Svatovavřinecké, Frankovka, Rulandské modré, Cabernet Sauvignon,

Merlot). I když jsme si byli vědomi, že poptávka po moravském červeném vínu je stále aktuální, rozhodli jsme se vyzkoušet výrobu bílých vín z modrých hroznů, tak jak to dělají i někteří vinaři v Německu.

Domníváme se totiž, že kvalita červených moravských vín je obecně celkově nižší než kvalita červených vín, vyráběných v jižních státech, a to i přes veškerou snahu o aplikaci nejmodernějších poznatků vinařské technologie, o kterých před deseti lety málokdo z nás věděl a hlavně málokdo je měl možnost v praxi vyzkoušet.

Naopak vyšší podíl kyselin (a hlavně kyseliny jablečné) způsobuje jak známo svěžest, někdy až říznost bílých moravských vín, která i z tohoto

důvodu získávají ve světě uznání. I proto jsme se rozhodli vyrábět „Blanc de noir“ – aneb bílé z modrého (pozn. red.: doslovný překlad z francouzštiny zní „bílé z černého“ – ostatně dnes modré odrůdy jsou pamětníky stále nazývány „černé“, jak tomu mezi lidem tradičně bývalo po staletí. V mnoha státech Evropy doteď nazývají odrůdy pro výrobu červených vín „černými“ – Francie, Itálie, Španělsko aj.).

Naší snahou bylo, aby odstín barvy byl co nejsvětlejší a co nejvíce se blížil barvě vín vyráběných z bílých odrůd. Na druhé straně jsme nechtěli barvu „strhávat“ přidáváním velkých dávek aktivního uhlí nebo jiných přípravků, které jsou pro tuto příležitost vyráběny.

528

(11/2008)

Lis Wilmes Je všeobecně známo, že víno se tvoří zejména ve vinici. To platí i pro modré hrozny, určené k výrobě bílého nebo růžového vína.

Pouze z dostatečně vyzrálých, zdravých a nepoškozených hroznů lze vyrobit kvalitní víno.

A zdravé, vyzrálé hrozny lze vyrobit pouze na vinici, kde se dodržují základní principy pěstování révy vinné. V našich vinohradech je samozřejmostí 1 kmínek, 1 tažeň s maximálně 8 očky. Je jasné, že takto zatížený keř má velkou snahu vyprodukovat poměrně velké množství hroznů. Proto je velmi důležité, aby zelené práce byly prováděny včas a s největší pečlivostí, ale přitom nedocházelo k přílišnému oslunění hroznů, které může způsobovat vyšší obsah fenolických látek ve víně.

Vinice jsou „ob řádek“ zatravněny, pravidelně se provádí mulčování a kultivace. Černý úhor pod keři je udržován okopáváním pomocí výkyvné sekce. Herbicidní postřik se provádí pouze na jaře, kdy se při vhodném termínu a vhodném typu přípravku podstatně zabrzdí růst plevelů.

Chemická ochrana závisí na povětrnostních podmínkách, ale opět je kladen důraz na preventivní ošetření. Sice to v praxi znamená, že někdy by bylo možné ošetření vynechat, ale při velké rozloze vinic je prevence nezbytná. Ve všech vinicích jsou umístěny feromonové lapače, které podstatně snižují nebezpečí napadení obaleči, a je rovněž udržována populace dravého roztoče Typhlodromus pyri, pro minimalizaci výskytu savých škůdců.

Dalším důležitým faktorem je určení termínu sklizně hroznů. K dosud sledované cukernatosti se přidává i sledování kyselin a pH, neboť celkovou zralost je nutné brát v komplexním měřítku. Protože se v Novém vinařství vyrábí z modrých hroznů jak vína suchá, tak vína s vyšším obsahem zbytkového cukru, je sběr hroznů rozdělen a probíhá (v závislosti na počasí a na ročníku) od třetí dekády září až po konec první dekády listopadu.

Základem k tomu, aby se barevnost příliš nezvyšovala, je šetrný sběr hroznů, který zabraňuje porušení bobulí a tím i uvolňování barevných látek ze slupek hroznů, co nejkratší přeprava ke zpracování a následné rychlé zpracování celých hroznů. Sběr hroznů je prováděn ručně do kbelíků, které se přesýpají do bigboxů (velkoobjemové plastové bedny – pozn. red.), umístěných na speciálním přívěsu za úzkým viničním traktorem. Po naplnění bigboxů se tyto z přívěsu překládají na vlečku a odváží ke zpracování.

Lisování provádíme na pneumatickém lisu Wilmes, který má vhodnou konstrukci nasýpacího otvoru pro lisování celých hroznů (po vyjmutí zavíracích dvířek není nasýpací otvor přerušován žádnými výztuhami ani žebry). Hrozny jsou do lisu přesýpány pomocí elektrického vysokozdvižného vozíku s otočným zařízením. Při plnění lisu se přidává tekutý roztok síry v množství 5 mg/l moštu.

Lisování probíhá dle nastaveného programu, nazvaného „Champagne“, určeného k lisování

Přeprava hroznů v bigboxech

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-4-7, cca 68 stran, formát A5

celých hroznů. Jmenovitě používáme program CH 1, u něhož se po dobu 120 minut tlak postupně zvyšuje na 1,4 baru. Výlisnost se pohybuje okolo 45–50 %.

Do vylisovaného moštu jsou přidávány čiřicí přípravky, obsahující želatinu, kasein a silikáty a malé množství aktivního uhlí. Mošt se nechá sedimentovat v odkalovacím tanku do následujícího rána, kdy se stáčí z kalů a zakvašuje čistou kulturou kvasinek. Zároveň je přidána výživa pro kvasinky. Kvašení probíhá při teplotě 17 až 19 °C a postupně je doplňována výživa pro kvasinky. V druhé polovině kvašení je přidáván bentonit. Po dokvašení se tanky doplní, víno se nechá „uklidnit“ a následuje stáčka z hrubých kalů. Za dva dny se víno přisíří na hladinu 40 mg/l volné SO2 u suchých vín, respektive na 80 mg/l SO2 u vín s vyšším obsahem zbytkového cukru. Reduktivita zpracování a vývoje vín je podpořena zráním v nerezových nádobách a včasnou filtrací přes křemelinový filtr. Tím se odstraní i jemné kalové částice a víno si zachovává ovocný charakter.

Je nutné podotknout, že jednotlivé druhy vín se zpracovávají samostatně a výsledná kupáž se provádí až po „vyčistění“. Po zkupážování se vína dočiřují bentonitem a síří na 30 mg/l,. resp. 45 mg/l. Následuje stočení z bentonitu a filtrace přes křemelinu. V tomto stavu vína jsou pak v tancích přichystaná na lahvování.

Před lahvováním se vína přefiltrují přes deskový filtr a na plnící linku jdou přes svíčkový filtr, v němž jsou svíčky o velikosti pórů 0,2 mikrometrů.

Používáme pouze nové láhve, které se před plněním vystřikují filtrovanou vodou, zbytek vody se z lahví „vyfukuje“ filtrovaným vzduchem a vzduch se z láhve vytlačí kysličníkem uhličitým. Naplněné láhve se uzavírají šroubovacími nebo skleněnými uzávěry podle řady vín, do níž jsou vína určena, jsou skládány do drátěných skladovacích beden a uloženy do skladu. V něm je teplota pomocí klimatizace udržována na 11 °C. Etiketování se provádí po uklidnění vína po lahvování podle potřeby obchodního úseku.

166 Kč 160 ,(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH)

Kvalita vína je v˘sledkem míry vyuÏití potenciálu hroznÛ a ztrát pfii zpracování. Ani u vín ‰piãkové kvality to není jiné. PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují.

JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(11/2008)

Cuvée Travesti 2007 Jedná se o kupáž vín vyrobených z odrůd Svatovavřinecké a Frankovka.

Svatovavřinecké bylo sbíráno.

25. 9. 2007. Cukernatost hroznů byla 20 °NM, mošt měl pH 3,48 a obsahoval 8,4 g/l kyselin. Na zákvas byly použity kvasinky Uvaferm WAM, přidán aktivátor Goferm a výživa Fermaid. 2. 10. byl do kvasu přidán Bentolit Super v dávce 150 g/hl. 5. 10. byly tanky doplněny, 7. 10. proběhla stáčka z kalů a 9. 10. bylo víno dosířeno na hodnotu 40 mg/l.

Frankovka byla sklízena 16. 10. 2007 při cukernatosti 23 °NM. Mošt měl pH 3,51 a kyseliny 7,4 g/l. Byly použity kvasinky IOC BR 800 a jako výživa byl přidán Phosphates Complets.

22. 10. byl přidán Bentolit super (dávka 150 g/l)..

29. 10. byly tanky doplněny, 3. 11. proběhla stáčka z kalů a 5. 11. bylo víno dosířeno na 40 mg/l. 15. 11. proběhla křemelinová filtrace a 4. 12. kupáž obou vín v poměru 50:50, síra byla upravena opět na 40 mg/l.

21. 2. byla část vína nalahvována, zbytek vína postupně podle požadavků obchodního oddělení. Výsledné analytické hodnoty ve víně jsou: zbytkový cukr 3,9 g/l, kyseliny 5,9 g/l, bezcukerný extrakt 19,0 g/l, alkohol 11,5 %.

Cuvée Fantomme 2007 Kupáž byla vyrobena z vín Cabernet Sauvignon, Rulandské modré a Merlot.

Rulandské modré bylo sklízeno 16. 10. 2007 při cukernatosti 24,6 °NM. Mošt měl hodnoty pH 3,57 a 8,5 g/l kyselin. Kvasinky byly použity IOC BR 800, výživa Phosphates Complets.

21. 10. byl přidán bentonit a 24. 10. bylo kvašení zastaveno ochlazením na 4 °C, stočením a přisířením na hodnotu 80 mg/l.

529

Cabernet Sauvignon byl sklízen.

5. 11., Merlot 6. 11. Cukernatost hroznů činila u obou odrůd 24,2 °NM, v moštu bylo pH 3,42 a 8,2 g/l kyselin u Cabernetu, respektive 3,51 a 8,8 g/ l u Merlotu. Kvasinky IOC BR 800, výživa Phosphates Complets. 16.

11. přidán bentonit v dávce 150 g/l.

21. 11. zastaveno kvašení. Při první stáčce z kalů u Cabernetu a Merlotu dne 23. 11. byla provedena kupáž všech tří mladých vín a dosíření na hodnotu 80 mg/l.

5. 12. proběhla křemelinová filtrace. Analytické hodnoty: zbytkový cukr 30,3 g/l, kyseliny 8,3 g/l, bezcukerný extrakt 21,5 g/l a alkohol 11,4 %.

Obě uvedená vína jsou po nalahvování uzavřena progresivním šroubovým uzávěrem Screw-cap, který by měl posloužit k tomu, aby vína udržela svěžest po dlouhou dobu.

Vplyv sírnych aminokyselín a glutationu na malolaktickú fermentáciu

Je tiež známe, že sa zníži aj nežiadúca sírna pachuť, ktorá sa môže vyskytovať pred MLF (napríklad sírka). Prchavé sírne zlúčeniny, ktoré sa občas objavujú aj po MLF hrajú významnú úlohu v akosti mladých vín. Spôsobuje to vysoká prchavosť a reaktivita už vo veľmi malých koncentráciách Niektoré sírne zlúčeniny sú pre akosť vína potrebné, kým iné zodpovedajú za sírne pachute a pavône vína (po nahnilých vajciach, varenej kapuste, karfiole, spálenej gumy) atď. Spôsobujú ich H2S, metántiol, etántiol a pod. Niektoré tioly však prispievajú typickému vnemu odrôd hrozna ako Sauvignonu blanc, Chenin blanc, Scheurebe atď.

Tvorba prchavých sírnych zlúčenín je ovplyvnená a spojená anorganickými a organickými síru obsahujúcimi substanciami a pesticídmi používanými v ochrane viniča. Ďalšími faktormi sú hladina výživy viniča a metabolizmus vínnych kvasiniek, najmä počas alkoholovej fermentácie.

V posledných rokoch sa opäť objavujú pachute vína počas skladovania a fľašovania. Tieto pachute a pavôňe pochádzajú uvolnením prchavých a neprchavých prekurzorov ako je hydrolýza esterov kyseliny tiooctovej na tioly a kyselinu octovú. Záleží na chemickej rovnováhe. Pachuť preto môže vznikať resp. znovu sa obviť.

Treba zdôrazniť, že v porovnaní s esterom kyseliny tiooctovej majú merkaptány veľmi nízky prah chuťového vnemu: pre estery tiooctovej to

je > 40 mg/L, pre merkaptány < 2 mg/L. Merkaptány pôsobia už v stopách, keď vyvolávajú sírnu pachuť.

Príčinou zvýšenia pachuti redukovanými sírnymi zlúčeninami po MLF alebo počas skladovania vína môže byť zvýšenie pH, ktoré môžu zmeniť chemickú rovnováhu alebo vyvolať ďalšie chemické reakcie. Na druhej strane prídavok oxidu siričitého alebo kyseliny askorbovej môže redukovať disulfidy na aktívnejšie vôňové tioly. Diskutuje sa o mliečnych baktériach, ktoré by mohli byť príčinou vývinu sírnych pavôní vína.

Je dobre známe, že MB môžu metabolizovať sírne aminokyseliny metionin a že aromatické zlúčeniny ako metándiol, metional a metionol sa môžu vytvárať degradáciou týchto aminokyselín (Dias, Weiner 1998, Pripis-Nicolau et al.

2004). Väčšina týchto sírnych zlúčenín zodpovedá za chuť niektorých syrov.

Ako uviedli Rauhut et al. (2004) výskum sa nedávno zameral na vplyv metioninu, cysteínu a glutationu a ich kombinácií na rast Oenococcus oeni a trvania malolaktickej fermentácie.

Diskusia a záver Výskum dokázal, že prídavok niektorých sírnych aminokyselín najmä cysteínu, ale aj glutationu do vína po ukončení alkoholovej fermentácie napomáha vývinu malolaktických baktérií a MLF. Účinky takejto podpory mliečnych baktérií Oeno-

cocus oeni prípadne Lactobacillus sp. ovplyvňujú pozitívne aktivitu týchto mliečnych baktérií.

Veľmi záleží na prítomnosti využiteľných živín a rastových faktorov, ktoré poskytujú vínne kvasinky Sacharomyces cerevisiae počas alkoholovej fermentácie. Využívajú ich aj Oenococcus oeni. Na druhej strane záleží na reakcii skupín SH v cysteíne a glutatione.

Budúci výskum by sa mal preto zamerať na eventuálny vplyv na senzorické vlastnosti vína po prídavku sírnych aminokyselín alebo glutationu do vína a ako sa vyvíjajú aromatické komponenty pridaných substancií, nakoľko sa dokázalo, že kvalitatívne a kvantitatívne zloženie sírnych aminokyselín a glutationu sa počas MLF môže zmeniť (Rauhut et al. 2004).

Literatúra B. Dias, D. Weiner: Applied and Environmental Microbiology 64, 1998, s. 3320–3326 T. Henick-Kling: Malolactiv fementation. In: Wine Microbiology and Biotechnology, Harwood Academic Publishers 1993, s. 285–326 A. Lonvaud-Funel et al.: Journal of the Science of Food and Agriculture 44, 1998, s. 183–191 L. Pripis-Nicolau et al.: Journal of Applied Microbiology 96, 2004, s. 1176–1184 D. Rauhut et al.: Proceedings of the Entretiens Scientifiques Lallemand 12, 2004, s. 33–38 Erich Minárik

530

(11/2008)

Vykupované hrozny mají letos nízkou cukernatost Tak například ve výkupně hroznů na středisku akciové společnosti Vinium Velké Pavlovice dostali vinaři za odrůdu Rulandské šedé při cukernatosti 15,0–16,9 °NM pouhou pětikorunu za kilogram, při cukernatosti 17,0–17,9 °NM již jedenáct korun a při cukernatosti 18,0 °NM a více dokonce třináct korun. U klasického „vlašáku“ to bylo při cukernatosti 15,0–17,9 °NM šest korun a při cukernatosti 18,0 °NM a více si vinaři odvezli osm korun za kilo. Obdobná situace byla u modrých odrůd, obdobná situace byla i v dalších výkupnách hroznů soukromých společností. Za kvalitu se zkrátka připlácí, redukovaná sklizeň se vyplácí. „Obecně jsme letos s výkupem hroznů spokojeni, pokud jde o množství i kvalitu. S našimi dodavateli jsme totiž ve spojení, požadujeme redukovaný výnos a oni to musí akceptovat. Tohle se bohužel ještě nenaučili ti drobnější pěstitelé, kteří stále jedou na kvantitu.

Ale naše firma si zakládá na produkci kvalitních vín, a proto jednoznačně požadujeme kvalitu i po dodavatelích hroznů,“ uvedl například Miroslav Holešínský, technolog firmy Vinařství Baloun Velké Pavlovice. U bílých odrůd ve výkupu měly hrozny cukernatost v průměru dvaadvacet až čtyřiadvacet stupňů, u modrých o něco nižší, ale k 22. říjnu se tady s výkupem hroznů modrých odrůd teprve začínalo. „Ale i tady máme

první signály kvalitní sklizně,“ pochvaloval si Miroslav Holešínský.

Spokojeni byli také ve společnosti Víno Mikulov, a. s., i když čekali možná lepší kvalitu. „Vlhké počasí se trochu podepsalo na kvalitě, začaly se projevovat houbové choroby, ale není to nijak dramatické. Většina dodaných hroznů je akceptovatelná a hodí se ke zpracování na víno. Není to letos žádná katastrofa, víno bude dobré,“ konstatoval ředitel společnosti Víno Mikulov Ing. Jaroslav Hlaváč. Firma vykupuje od smluvních partnerů i drobnějších dodavatelů a na množství si rozhodně letos nemohla stěžovat. „Je to však v těchto dnech trochu náročnější na organizaci, hrozny se vozí v chladném stavu a musíme čekat, až se zahřejí v tlakových nádobách. Máme samozřejmě i tanky s ohřevem, které nám situaci ulehčují, ale i tak je to dost náročné,“ řekl Ing. Jaroslav Hlaváč. Pokud jde o cukernatost hroznů ve výkupu, pohybovala se u bílých odrůd obvykle mezi osmnácti až dvaadvaceti stupni. „Dá se říci, že je letos kvalita stabilnější než v jiné roky, kdy jsou výkyvy daleko větší,“ dodal Ing. Jaroslav Hlaváč.

Ve společnosti Vinium, a. s., Velké Pavlovice probíhal výkup dle podmínek, které si vinaři mohli přečíst i na webových stránkách firmy.

V době naší návštěvy byl pouze pozastaven na

několik dnů výkup modrých odrůd. „Je to jen z hlediska technologického – nestačíme zpracovávat takové množství hroznů naráz,“ vysvětlila Olga Moravcová, vedoucí úseku výroby společnosti Vinium, a. s., Velké Pavlovice. „Pokud jde o kvalitu, je letos obecně o něco nižší cukernatost, ale celkově jsou hrozny slušné, ve zdravém stavu. U modrých odrůd jsou letos výborné barvy,“ pochvalovala si Olga Moravcová. Firma vykupuje smluvně a nedařily se letos dodržet pouze dodávky nasmlouvaných přívlastkových vín z hlediska obecně nižší cukernatosti. „Ale nasmlouvaná množství většina dodavatelů plní,“ dodala Olga Moravcová.

Hrozny vykupovalo od drobnějších dodavatelů také rodinné vinařství bratří Zdeňka a Alexandra Hulatových z firmy Vinařství Hulata Němčičky. „Pokud jde o množství, tak letos je hroznů skutečně nadbytek. Vinaři se bohužel ještě nenaučili pěstovat menší množství hroznů na hlavě a jet tak na kvalitu. Naštěstí my vykupujeme pouze smluvně a u většiny našich dlouhodobých smluvních partnerů je vše již dle našich představ,“ řekl vinařskému obzoru Zdeněk Hulata. Také tady však měli trochu problémy s nižší cukernatostí. „Nejhorší situace byla u frankovky, kde byla cukernatost patnáct až šestnáct stupňů,“ uvedl Zdeněk Hulata. Áčkové odrůdy byly obecně lepší – většinou dosahovaly kvality pozdního sběru.

Ve vinařství Gotberg, a. s., na Hustopečsku počítali letos již s vlastní produkcí vína, ale kvůli stavebním pracím se výroba odkládá na příští rok a firma hrozny prodává vybraným vinařstvím. „Ano, počítali jsme už s vlastní výrobou vína v našem vinařství, ale stavební práce se protáhly, takže to letos ještě nestihneme,“ potvrdil Mgr. Miloš Černohorský z vinařství Gotberg. Společnost má nyní zhruba 43 hektarů vlastních vinic, ve finále by jich mělo být do šedesáti hektarů. Také tady mají oproti loňskému roku problémy s nižší cukernatostí. „Děláme organické zemědělství, hrozny jsou krásné na pohled, ale ty cukry už nedoženeme,“ řekl Miloš Černohorský. Podle něj se na celé situaci podepsaly i zhruba čtrnáctidenní mlhy. „Ale aspoň nebude letos nadbytek vín se zbytkovým cukrem, které stejně nemám rád,“ dodal s úsměvem Miloš Černohorský z firmy Gotberg.

Petr Hynek

(11/2008)

531

Praktické zkušenosti s novými postupy ve filtraci: vinaři Moravčíkovi Zakladatel firmy postupně předal firmu svým dvěma synům, Vladislavovi a Miroslavovi – absolventovi ZF MZLU v Lednici v oboru Vinohradnictví a vinařství. Nyní je celková rozloha cca 11 ha plodných a mladých vinic.

Region Pálava a charakteristika vína Tento region je typický svými půdními i klimatickými podmínkami. Vápencové podloží je základním prvkem ovlivňujícím půdu, která je v mnohých místech se značným obsahem skeletu a s vyšším obsahem jílovitých částic, v nižších polohách černozem. Klimatické podmínky jsou ovlivněny jak srážkovým stínem a mikroklimatem Pálavy, tak přítomností vodního díla Nové Mlýny. Jedná se o jedno z nejteplejších území v ČR s vysokým podílem slunečných dní. Vína jsou typická výraznou aromatikou květin a exotického ovoce, doplněná o vysokou mineralitu v chuti, mnohými specifikovanou až jako slanost.

Produkce Naprostá většina hroznů pro zpracování je z vlastních vinic, zhruba 10 % je dokupováno podle aktuálních požadavků trhu a kvality nabízených hroznů. Odrůdové složení našich vinohradů je pestré. Základními odrůdami je Ryzlink vlašský, Pálava, Sauvignon, Ryzlink rýnský, v budoucnu se plánuje výsadba odrůdy Aurelius. Celkově je vysazeno okolo 20 odrůd se zaměřením na bílé moštové odrůdy. Modré moštové odrůdy jako Cabernet Sauvignon, André, Svatovavřinecké nebo Cabernet Moravia a Merlot jsou jen doplňkem sortimentu.

Vývoj firmy z hlediska zpracovatelské technologie Do roku 2004 jsme vyráběli vína tradičními postupy, tedy kvašením v plastových nádobách a dřevěných sudech. Ročník 2004 byl zpracován metodou řízeného kvašení v nové nerezové technologii s použitím kulturních kmenů ASVK. S výstavbou nové haly určené ke školení vína, která je oddělena od kvasné haly, došlo v roce 2008 k další modernizaci s použitím nerezových nádob s plovoucím víkem. Dále byl pořízen nový pneumatický lis s uzavřeným systémem, svíčkový křemelinový filtr FKS a dokončena lahvovací linka s koncovou mikrofiltrací FMS a sanitační CIP stanicí.

šena samostatně, k číření byla používána pouze želatina, následný postup byl stejný jako u bílého vína, při plnění vakuovou plničkou Enolmatic.

Technologické postupy ve sklepě – současná vylepšená praxe

Filozofie vinařství, orientace na zákazníka Základním produktovým pilířem celé firmy jsou vysoce kvalitní vína, především jakostní s přívlastkem, s orientací na privátní klientelu, gastronomii a vybrané vinotéky.

Technologické postupy ve sklepě – minulá praxe Bílé víno Před zavedením nových současných technologií pro školení vína bylo základní operací číření želatinou pro odstranění hrubých tříslovitých látek polyfenolického charakteru, které mělo za následek snížení potřeby síření mladého vína a lepší filtrovatelnost vína po usazení kalových částic. Filtrace probíhala klasickým deskovým filtrem s použitím desek pro hrubou filtraci. Následně po určení nutnosti použití bentonitu došlo k číření proti bílkovinným zákalům a opětovné filtraci již zcela čistého vína přes filtrační desky jemné filtrace a těsně před lahvováním stabilního vína přes desky s mikrobiálním účinkem.

Lahvování vína bylo uskutečňováno pomocí vakuové plničky Enolmatic, u které však pro vysokou frekvenci nebyl používán koncový mikrofiltr. Následkem byla nedokonalá mikrobiologická stabilita vín. Od roku 2004 byl proces lahvování modifikován na systém přímého napojení deskového filtru k samospádové nerezové plničce, čímž byl proces lahvování zrychlen a procento „problémových“ lahví s mikrobiálním zákalem částečně pokleslo. Červené víno Vzhledem k menšímu objemu výroby červeného vína nebyla otázka školení a lahvování ře-

Bílé a růžové víno Nové technologické zázemí napomáhá méně razantnímu přístupu ke školení a filtraci vína. Použití svíčkového křemelinového filtru FKS je možné již k předfiltraci moštů (po jeho předcházejícím zchlazení a sedimentaci) při výrobě lehkých, svěžích vín, určených k rychlé spotřebě. Jeho hlavní předností je však rychlé a účinné odstranění zbytků kalových částic, čířicích přípravků a kvasinek z již hotového vína. První číření probíhá opět na bázi želatiny s následnou filtrací FKS na křemelině Celite Hyflo Supercel. Druhé číření je zaměřeno na bílkovinnou stabilitu s využitím bentonitů, které je následováno další filtrací na směsi křemelin. Výsledkem je stabilní víno připravené k lahvování. Těsně před lahvováním, vzhledem k různě dlouhé době zrání v nerezových nádobách a možnému nárustu biologické kontaminace, je použitá ještě ostrá filtrace FKS na křemelině Celite Filtercel z důvodu odstranění mikroorganismů. Zárukou mikrobiální stability vína v lahvích je koncová mikrofiltrace FMS na samostatné linii před samospádovou plničkou. Červené víno Technologie červených vín byla doplněna o možnost zrání v dřevěných sudech, následné ošetření želatinou se využívá dle potřeby. Filtrace je uskutečněna opět křemelinovým filtrem FKS. Po odbourání kyseliny jablečné následuje FKS s ostrou filtrací. Takto připravené víno je láhvováno opět na samospádové plničce s použitím mikrofiltrace FMS na samostatné linii na červené víno.

Výsledky dvou typů filtrace – zkušenosti Filtrační desky Při dřívějším používání filtračních desek různých výrobců docházelo k nežádoucím kvalitativním změnám vína, především ke sní-

532

(11/2008)

žení barevnosti, extraktu a aromatiky. Takové víno bylo nutno ponechat před expedicí delší dobu zrát v lahvi, aby alespoň částečně došlo ke zlepšení jeho celistvosti po předchozím rozbití. Vzhledem k naší orientaci na přívlastková vína s vyšším zbytkovým cukrem, se kterými máme velmi pěkné odbytové úspěchy, byla hlavním problémem nedostatečná stabilita vína a časté mikrobiální zákaly v lahvích.

Z uvedených důvodů bylo nutno změnit především sklepní technologie a postupy, s důrazem na uchování kvality vína. Problém byl konzultován s firmou Bílek Filtry, která doporučila šetrné řešení několika stupňů filtrace pomocí svíčkového křemelinového filtru FKS, jako náhrady deskového filtru. Byl proveden srovnávací test u filtrovaných vín na zaužívaném deskovém filtru a s použitím FKS. Srovnávací test dvou typů filtrace Z porovnání výsledků dvou typů filtrace u několika šarží a odrůd vína vynikla jed-

noznačně varianta použití křemelinové filtrace FKS. Po této zůstala zachována barva vína, která při použití deskového filtru vykazovala výraznou ztrátu. Dále po křemelině nedošlo ke snížení intenzity aromatických látek ani chuťového vjemu. Plnost vín i jejich odrůdový charakter zůstaly zachovány na stejné úrovni jako před filtrací. Bylo to pro nás překvapivé zjištění, které umožňuje kvalitativní posun nahoru.

Technologický postup ošetření vín ročníku 2007 Na základě těchto zkoušek bylo u nás rozhodnuto o výhradní filtraci na křemelinovém filtru FKS a vyřazení deskového filtru z provozu, s předpokládaným ušetřením jednoho stupně filtrace z důvodu dostatečně vysoké účinnosti doporučené křemeliny. V průběhu testu jsem vyzkoušeli i několik jiných typů křemelin, ale ne všechny vykazovaly tak perfektní výsledky.

Vize do budoucna Celková restrukturalizace našeho výrobního procesu bude mít plný vliv na ročník 2008.

Lze předpokládat, vzhledem k použití nerezového pneumatického lisu s uzavřeným systémem, nižší obsah polyfenolických látek v moštech a vínech, nižší kontakt moštu se vzduchem a následně možnost použití nižších dávek oxidu siřičitého v první fázi výroby. I nadále však bude možnost do některých partií aplikovat k číření želatinu, pro snížení vyššího obsahu tříslovin u bílých vín.

Důležitým krokem ve výrobě vína je bezesporu nový postup školení a především filtrace. Snížením počtu filtračních kroků provedených na FKS s následnou předlahvovací mikrobiální filtrací lze počítat s uchováním vyššího množství aromatických extraktivních látek.

Důležitým cílem našeho vinařství je omezení fyzikálního a chemického zatížení vín a uchování jejich původní přírodní podoby.

Vladislav a Miroslav Moravčíkovi

Zamezení obohacování kyslíkem při zátkování šumivých vín Oxidace také podporuje tvorbu aldehydů, ketonů, laktonů a esterů, které svým nízkým prahem vnímavosti ovlivňují aroma bílých vín už při nízkých koncentracích. Kromě toho uchování a stárnutí vína závisí ve velké míře na množství kyslíku přijatého v různých fázích výroby vína před lahvováním. I vývoj vína po lahvování je hluboce závislý na oxidačních jevech, které souvisí s pronikáním kyslíku přes zátku.

Dřívější práce ukázaly, že lahvování je jedním z nejkritičtějších momentů pro styk vína s kyslíkem během jeho výroby. U šumivých vín, a zvlášť u vín Champagne, bylo prokázáno, že kyslík proniká do prostoru hrdla láhve při operacích degoržování a dávkování, a to i přes vytlačení vzduchu pomocí CO2. Koncentrace kyslíku v šumivých vínech, měřená po ustanovení rovnováhy mezi plynným a tekutým skupenstvím, není konstantní, protože závisí na více faktorech: – intervalu uplynulém mezi ustálením hladiny v láhvi a zazátkováním; – principu fungování stroje na dolévání; – „nervozitě“ cuvée nebo jiných prvků, které mohou způsobit odplynění (částice rozpuštěné ve víně, nárazy láhve atd.); – zátce (pružnosti, opracování povrchu atd.); – procesu zazátkování (kadence, průměr zátky, hloubka zazátkování).

Během posledního stadia výroby šumivého vína (degoržování) je víno vystaveno velkému šoku z oxidace, z čehož pramení potřeba regulovat množství kyslíku přiváděného v tomto stadiu výrobního procesu. Nejběžnější používaná metoda regulace účinků tohoto obohacení vína kyslíkem během degoržování spočívá v přidání SO2, a to buď samotného, nebo spolu s kyselinou askorbovou. Při prokázané toxicitě SO2 je preventivní omezení množství kyslíku v okamžiku zazátkování láhve účinnou metodou

ke snížení dávek SO2, přidávaného do vína, aniž by to ovlivnilo chuťové kvality vína. Tato práce tedy popisuje nový systém degoržování a zazátkování šumivých vín, umožňující přísnou regulaci přísunu kyslíku do těchto vín. Zmíníme se i o vlivu tohoto nového postupu na organoleptické vlastnosti získaného vína.

Závěry – je možné regulovat přívod kyslíku do prostoru hrdla láhve během zazátkování regulací obsahu kyslíku v atmosféře na úrovni zátkovacího stroje; – po zazátkování je možné získat stejný vývoj vína v láhvi u celé partie; – používání SO2 ve fázi degoržování je možno omezit, což umožní zabránit vzniku sloučenin síry, zvlášť nepříjemných na senzorické úrovni, a také maximálně redukovat obsah SO2 (< 50 mg/l).

Následující pokusy budou mít tyto cíle: – Poznání potřeby kyslíku pro každé cuvée, tj. množství kyslíku nutné k tomu, aby víno dosáhlo optimální úrovně zralosti v okamžiku spotřeby; – Porozumění účinkům kyslíku vstupujícího během degoržování a mechanismům oxidace (vyrovnávací schopnost red-ox). Je dobře známo, že vystavení účinkům kyslíku nemá na určitá vína žádný vliv, nebo je dokonce mimořádně pozitivní, zatímco pro jiná vína je katastrofou.

Pramen: Revue des Oenologues č. 129, říjen 2008, s. 51–53 (ako)

(11/2008)

533

BioFach Norimberk 2009 – platforma pro obchod nejen biovín Společnost Norimberk Messe registruje po celém světě rostoucí zájem o segment biopotravin a zejména jejich prezentace, a tak ve světě pořádá na několika místech jakousi odnož norimberského klání. BioFach se tak dostal do Číny, Indie, Japonska a Severní i Jižní Ameriky.

Evropský trh biopotravin roste Obrat v potravinách jen v Německu dosáhl v posledním roce přes 5 miliard EUR. Zajímavá je situace v Dánsku. V této malé evropské zemi se obrat biopotravin zvýšil v roce 2007 meziročně o 33 %, což je na evropské poměry rekordní. V Dánsku je téměř 7 % všech prodaných potravin v kvalitě bio. Strmě narůstá též počet bioproducentů. Dánsko vede ze všech evrospkých zemí ve výdajích na biopotraviny – ročně to dělá na hlavu přes 80 EUR. Svaz Organic Denmark zastupuje celkem 3 000 členů.

Vinná hala 4A Vzhledem k narůstajícímu zájmu o biovíno se rozhodli organizátoři veletrhu pro soustředění všech významných biovín na BioFachu na jednom místě. Vínomilci se tak sejdou v hale 4A. A toto místo nebylo zvoleno náhodou – je zde více denního světla, což ocení ti, kteří přicházejí víno ochutnávat. Hala je prostornější, a tak odborní návštěvníci, kteří se letos přijdou seznámit s aktuální nabídkou mezinárodní škály biovín, vhodnější prostory zajisté uvítají. Vstupné na ochutnávky vín bude za příznivé ceny. Pořadatelé též slibují výhody pro vystavovatele.

V roce 2009 se očekává účast téměř tří tisícovek vystavovatelů a 46 000 návštěvníků z řad odborné veřejnosti. A očekávání v sortimentu,

Z degustační zóny v roce 2008. Foto Norimberk Messe stejně tak i v trendech, jsou velká. Letos v únoru vystavovalo v Norimberku svá biovína 347 vystavovatelů z celkem 23 zemí. Organizátoři avizovali, že odhadují nárůst výstavovaných vín o asi 10 %. Doprovodným programem, který jistě mnozí návštěvníci, ale i vystavovatelé uvítají, bude mezinárodní soutěž biovín s prezentační ochutnávkou. V roce 2007, kdy veletrh navštívili zástupci redakce, si v soutěži velmi úspěšně vedla dvě vína jednoho ze čtyř producentů biovín v České republice firmy VINSELEKT Michlovský..

Pořadatelé jsou si jisti, že stejně jako v minulých ročnících, tak i letos bude segment biovín jednou z nejatraktivnějších stránek veletrhu BioFach. Spolu s biovíny bude v hale 4A také segment olivových olejů z ekologického pěstování. Na olivovém baru budou moct vedle vín návštěvníci také ochutnat ty nejkvalitnější biooleje. Z dalších vinařských doprovodných programů veletrhu bude probíhat např. kongresový program s fórem a množstvím seminářů a přednášek. Kulinářské zážitky ve spojení špičkových biovín s nejkvalitnější biostravou zajistí slovutní enogastronomičtí experti v restauraci haly 4A.

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

Obchod biovínem na vzestupu Jak dodávají mnozí obchodníci s vínem, poptávka po tomto segmentu výrobků rok od roku roste, a to nejenom v maloobchodě, ale též v gastronomických zařízeních. Je jisté, že tento trvalý trend se postupně přesune i do našich končin.

A je pozitivní, že o produkci biovín se začlo zajímat už více vinařských firem. Během pár let se tak naši spotřebitelé dočkají mnohonásobně více lahví než z dosud cca 25 hektarů biovinic – mělo by jich být v řádu stovek.

O biovína tak projevili zájem vedle tradičních specializovaných prodejen zdravé výživy a později i vinoték také velkoobchody a obchodní řetězce a zavádějí své biokoutky. Ve velkých produkčních zemích (Itálie, Španělsko aj.) se v posledních letech směrem na biovinohradnictví dala i větší pěstitelská družstva a ostatní společenství výrobců, protože velkoobchodní a řetězcová poptávka žádá větší partie těchto vín a také nižší cenu.

V německých obchodech je proto možno biovína základní kvality nakoupit i do 3 EUR. Jedním z doprovodných jevů vývoje v segmentu biovín je též poptávka po výrobcích s konkrétním místem původu. Stále více spotřebitelů se zajímá o to, odkud výrobek, který si kupují, pochází. Poptávka roste také po výrobcích s označením „fair trade“ neboli férový obchod. Je to označení výrobků, při jejichž vzniku byla dodržena určitá pravidla zajišťující, že prvovýrobci a dodavatelé surovin, vůbec všichni pracovníci, kteří se podíleli na jeho vzniku, dostali odpovídající odměnu, odpovídající cenu za svou práci. Doposud se tak hlavně obchodují takové komodity jako káva, banány a čokoláda – do oblasti vína se dostává zatím velmi pomalu, a to zejména v JAR. Napa-

290Kč ,301 (vč. (vã.9% 5%DPH) DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pfieklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

534

(11/2008)

dá mě teď v souvislosti s letošními nízkými výkupními cenami hroznů myšlenka, aby se tuzemští velkozpracovatelé zapojili také do FAIR TRADE. Ano, vína z vykupovaných hroznů od malododavatelů by se tím prodražila, ale nálepka FAIR TRADE by byla pro spotřebitele garancí, že ani prvovýrobce nepřišel zkrátka, a bezesporu by se to pozitivně projevilo i na prodeji těchto vín.

Co se týče maloobchodních cen biovín, dle zjištění se možná překvapivě velmi dobře prodávají vína i kolem 10 EUR. Nejvíce vín je prodáno v ceně kolem 5 EUR, ale na trhu jsou i vína pod 3 EUR. Přibývá spotřebitelů, kteří akcpetují u biovín vyšší cenu za tuto kvalitu. A u tuzemských biovín – tedy německých – souhlasí i s cenou o 20 % vyšší v dané kvalitativní úrovni.

Biovíno v Německu Dle dat z průzkumu trhu s biovíny v Německu se ukazuje, že dominanci v obratu si drží jihoevropská vína, zejména z Itálie, Francie a Španělska. Z Itálie vedou značky jako Prosseco, Pinot Grigio nebo Merlot, z Francie je to Merlot či Cabernet Sauvignon a ze Španělska Tempranillo.

Z místních vinných jmen je to pak zejména tradiční Ryzlink, ale také Sylvaner, Müller Thurgau, Dornfelder, Spatburgunder a v poslední době roste poptávka po odrůdě Regent.

V roce 2009 budou nové předpisy pro bioprovozovny Bruselští úředníci připravují pro příští rok vyhlášení nových právních předpisů pro zpracovatelské provozy na výrobu vín v biokvalitě. Odborníci optimisticky předpokládají, že tyto předpisy se budou víceméně odvíjet od již stávajících směrnic svazů biovinařů, jako jsou Ecovin, Bioland, Naturland, Bio Austria, Bio Suisse nebo Nature et Progress. V úvahu připadají také snad i přísnější nové směrnice svazů Demeter či Bio-

dynamic. Na poslední 11. členské schůzi svazu biodynamických producentů Demeter International v Rakousku se usneslo 30 zástupců ze 17 zemí na minimálních kritériích pro certifikovaná biodynamická vína se známkou Demeter. Hlavním kritériem je pokud možno co nejpřírodnější proces vinfikace. S ohledem na celosvětové biodynamické vinohradnictví a na klimatické rozdíly byly přijaty úpravy ve věci síření a chaptalizace a byla definována pravidla regulace obsahu kyselin, což je jistě vzhledem k celkové přísnosti biodynamiků minimálně překvapující.

Více informací k veletrhu najdete na www.biofach.de, kde jsou informace také v angličtině, nebo můžete kontaktovat pražské zástupce veletrhu: PROveletrhy, s. r. o., Ing. Naďa Lichte, tel.: 220 511 974, e-mail: cesko@nuernbergmesse. com, www.proveletrhy.cz Richard Stávek

Druhé Vinobraní na Kuksu úspěšné

Na stánku vinařství ČEBAV bylo stále plno Třináctý zářijový den, v sobotu, kdy po celé zemi probíhalo několik podobných slavností (Mikulov, Znojmo, Roudnice aj.), bylo sice vě-

trné, ale krásné slunné počasí. Milovníci vína a lidových veselic se sjeli v hojném několikatisícovém počtu. Kuks je známý především jako perla raného českého baroka svým Hospitalem a plejádou Braunových soch. Čtenáři Vinařského obzoru však ví, a znovu to připomeneme, že Kuks je také vinařskou obcí, a to jedinou v Královehradeckém kraji. Od roku 2005 je zde totiž téměř půlhektarová vinice „Nad zámkem“, kde jsou kromě tradičních burgundských odrůd z rodiny pinotů také keře staré, kdysi v Čechách hojné odrůdy Brynšt čili Tramín bílý, jenž se dosud pěstuje např. ve Švýcarsku a nebo také ve francouzském regionu Jura pod místním názvem Savagnin.

Stejně jako loni, připravili organizátoři kromě bohatého kulturního doprovodného progra-

mu (největším lákadlem bylo bezesporu vystoupení houslového virtuosa Jaroslava Svěceného) také stánky lidových řemesel i vín s nabídkou jak tuzemských, tak zahraničních vín, burčák i částečně zkvašený hroznový mošt, vinné kaskádové schodiště, kde teklo pro všechny české bílé víno MT 2007 zdarma, projížďky na koních nebo let horkovzdušným balonem. V rámci Vinobraní proběhla pro několik desítek VIP hostů prezentace části soutěžních vín Hradeckého poháru vína s vyhlášením těch nejúspěšnějších na soutěži a předáním ocenění a také noblesní raut snoubení s víny Znovínu Znojmo. Vinobraní se uskutečnilo za přítomnosti hejtmana Královéhradeckého kraje Ing. Pavla Bradíka, biskupa Mons. Dominika Duky a za podpory Vinařského fondu. (vo)

Festival Frankovek v bratislavské Rači V polovině srpna se v bratislavské Rači uskutečnila mezinárodní soutěž vín odrůdy Frankovka modrá. Z téměř 150 vzorků vín Frankovky ze zemí středoevropského regionu odborné komise vybraly tyto vítěze: – kategorie červených vín suchých: šampion: Frankovka výber z hrozna 2006 (Mrva a Stanko), vicešampion: Tereziánska Frankovka akostné víno 2004 (Villa Vino Rača) – kategorie růžových vín: šampion: FM cuvée neskorý zber 2007 (VPS

pezinok), vicešampion: Frankovka jakostní víno 2007 (Trpělka a Oulehla Nové Bránice) – kategorie červených vín směsných (podíl FM alespoň 50 % a více): šampion: Cuvée 2007 (PD Mojmírovce), vicešampion: Cuvée 2007 (PD Vajnory) – kategorie přírodně sladkých vín (ledová, slámová): šampion: Frankovka ledové víno 2007 (Vinné sklepy Lechovice), vicešampion: Frankovka bobulový výběr 2007 (Villa Vino Rača) (rs)

Jeden z hodnotitelů soutěže, slovenský vinař Miroslav Petrech

(11/2008)

Nová konstrukce nádoby na víno Jedna nizozemská firma začala pod označením „KeyKeg“ vyrábět dvaceti- a třicetilitrové nádoby na víno, kdy vnější tvar je téměř koule z PET a uvnitř je vložen vak pro víno. Předností je, že vak zůstává „stále plný“, bez přístupu vzduchu, a vytvořením přetlaku vzduchu mezi vnější částí vaku a vnitřní částí kulového obalu lze víno pohodlně čepovat.

W/1/3/JS Francie: úroda v r. 2007 je nejnižší od r. 2000 Poslední statistiky SCEES (Agreste) odhadují úrodu v r. 2007 na 47,1 mil. hl. Úroda v r. 2007 je tedy nejnižší od vinobraní v r. 2000. Tento pokles výroby oproti pětiletému průměru se týká dvou typů výroby: – Produkce regionu Charente a zvlášť vín, určených na výrobu Cognacu (–2,3 mil. hl) – Produkce stolního vína (–2,3 mil. hl) se týká dvou regionů v Languedoc Roussillonu a v menší míře jihozápadu.

Dva důvody vysvětlují pokles produkce v Languedoc-Roussillonu: pokračující zmenšování plochy vinic (20 000 ha bylo nebo bude vyklučováno v r. 2007 a 2008) a důsledky sucha, zvlášť v Aude. U vinic západu (Charente a Gers) je pokles produkce způsoben klimatickými podmínkami (jarní deště a/nebo krupobití). Naopak v r. 2007, ale tendenci pozorujeme už od poloviny 90. let, roste produkce v severovýchodních regionech Francie (Champagne, Alsasko, Burgundsko). Oteplování země napomáhá pravidelné produkci těchto vinic. Podobný jev byl pozorován. i v Německu. Přes tento slabší rok je potenciál francouzské produkce stabilně kolem 51/53 mil. hl, pokud vezmeme deset posledních let. zdroj: vitisphere.com (ako) Nový Zéland: Žádný prodej alkoholu do 20 let Nový zákon o alkoholu, který přijal parlament zhruba před týdnem, vylučuje prodej alkoholu všem osobám mladším 20 let a zároveň všem řidičům. Porušení zákona bude trestáno úplným odnětím licence na prodej alkoholu.

Zároveň dochází k zavírání výprodejových prodejen s alkoholem bez jakékoliv další kompenzace.

Zdroj: Taranaki Daily News (vf)

535

Nový vzhled „Banderole“ v Rakousku Od poloviny května 2008 nabyla platnosti nová vyhláška ministerstva zemědělství, která upravuje vzhled a věcný obsah „Banderole“. Původně se jednalo o pásku, která byla lepena přes uzávěr láhve vína. Postupně začal převládat tisk na záklopce a nejnověji na šroubovacím uzávěru. Pásky byly průběžně číslovány, což se nyní změnilo. Rovněž se už na ní neuvádí objem láhve, ale zato se zavedla povinnost na „pásce“ uvádět číslo podniku, v němž proběhlo plnění. Dosavadní jediné firmě, která mohla prodávat „pásky“, přibylo několik dalších konkurentů.

W/1/5/JS USA: nové údaje na vinných láhvích?

Tax and Trade Bureau, americká federální agentura, zahájila konzultace s americkým vinařským průmyslem o otázce zveřejnění úplných nutričních informací na kontraetiketě vinných láhví. Reakce oslovených wine-makerů se pohybovala mezi opatrnou rezervou až otevřeným nepřátelstvím. „Tlak veřejnosti na povinné nutriční údaje přímo souvisí s problémy s nadváhou a obezitou, dotýkající se americké populace,“ vysvětluje Alicia Triplett, badatelka v oddělení výživy ESHA Research ze Salemu, firmy vytvářející software analýzy potravin pro potravinářský průmysl. „Spotřebitelé vyhledávají informace o nutričních kvalitách, zvlášť o obsahu glycidů, u všech potravin, a víno je jednou z nich. Je to proto, abychom zveřejnili obsah cukrů nebo kalorií u vína, které zatím chybí!“ Konzultace potrvají do 27. ledna 2009, potom TTB rozhodne, podle reakcí vinařského průmyslu, jestli bude dál pokračovat v projektu. zdroj: vitisphere.com (ako) Plechovky s vínem, které oznamují správnou teplotu ke konzumaci Na trhu se jako nový obal objevily hliníkové nádoby objemu 2 dcl s vínem pod obchodní známkou „Wild Pelican“. Obsahují bílé, růžové a červené víno z Francie, Španělska a Jižní Afriky. Zajímavý je na nich potisk.

Je částečně tvořen inkoustem senzibilním na teplotu, takže když se dosáhne správné teploty pro konzumaci, změní barvu.

W/2/6/JS

Největší vinařské obce Znojemska – Znojmo Ing. Jaromír Čepička, CSc. – SZV Znojmo

První osídlení královského města Znoj-. ma bylo v jeho části Hradiště na vrcholku ostrohu již v 9. století.

Největší slávy dosáhlo Hradiště v době Velkomoravské říše, kdy se stalo jejím důležitým centrem a pravděpodobně neslo jméno podobné dnešnímu Znojmu – Znojem. Po zániku Velkomoravské říše se starý Znojem na Hra-

dišti dostal do moci českých Přemyslovců a po vybudování nového hradu ve Znojmě osada postupně pozbývala svého mocenského významu.

Nově zde vznikalo náboženské centrum – Křižovnické proboštství sv. Hippolyta.

Znojmo bylo odjakživa světským, náboženským, kulturním a historickým centrem, což dokazuje velká řada kostelů, klášterů a významných staveb. Jedná se především o Rotundu. sv. Kateřiny, která pochází z první poloviny 11. století, Znojemský hrad (založen 1030), středověké opevnění města s Vídeňskou, Pražskou branou a Vlkovou věží, kostel sv. Mikuláše

(1190), kostel sv. Michala (1226), kostel sv. Kříže (1230), kostel sv. Jana Křtitele (1632), bazilika sv. Václava a Panny Marie (začátek 17. století) a kaple sv. Václava (17. století). Městu Znojmu vévodí gotická radniční věž z roku 1447.

V přilehlých částech Znojma jsou kostely v Příměticích – kostel sv. Markéty, kde žil Prokop Diviš, v Konicích kostel sv. Jakuba Většího (16. stol.), v Načeraticích kostel Panny Marie Bolestné (1804) a v Popicích kostel sv. Zikmunda (13. století). Pod starým městem je labyrint 27 km chodeb ve čtyřech patrech pod sebou, jež byly budovány od 13. do 17. století, sloužící nejdří-

536

(11/2008)

ve k uchování potravin, vína a piva, později pak k ukrytí lidí a jejich majetku.

Ke Znojmu patří monumentální komplex bývalého premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, založeného přemyslovským knížetem Konrádem Otou v roce 1190. Jeho opat Šebestián Freytág z Čepirohu se zasloužil o pěstování a nakládání okurek jako ochrany proti moru (16. století). Dalším známým převorem Louckého kláštera byl Prokop Diviš, který tam zkonstruoval elektrický hudební nástroj a posléze působil na faře v Přímětcích, kde roku 1754 vynalezl bleskosvod. V roce 1784 byly kláštery – Loucký, Klarisek a Františkánský zrušeny v rámci josefínských reforem a v Louckém klášteře na velmi dlouhou dobu našlo svůj domov vojsko, které tu bylo až do roku 1993. V přízemních prostorách a klášterních sklepích má dnes svoje návštěvnické centrum firma Znovín Znojmo, a. s.

V Příměticích je jeden z největších desátkových křižových sklepů v Evropě, založený nákladem Jezuitské koleje ve Znojmě v letech 1740–1756, o rozměrech 110 × 56 m, šířce chodby 9,5 m a výšce chodby 7,5 m. V roce 1936 odkoupilo desátkový křížový sklep z pozůstalosti posledního majitele hraběte Fraco den Tisci Vinařské družstvo Bzenec. V letech 1949–1952 vlastnilo Křížový sklep Ovocnářsko-vinařské družstvo ve Znojmě, které bylo dekretem prezidenta republiky znárodněno. Později byly nově zřízeny Česko-moravské vinařské závody a privatizací národního podniku Moravské vinařské závody Mikulov vznikla v roce 1992 společnost Znovín Znojmo, a. s.

Vzhledem k přírodním, terénním a půdním podmínkám bylo základní obživou obyvatel zemědělství a také pěstování révy vinné, třešní, meruněk, broskvoní a zeleniny. Počátky vinařství spadají do období Velkomoravské říše. Historicky největší plochy vinic byly ve městě na terasách a jižních svazích nad řekou Dyjí za panování králů Karla IV. a Vladislava Jagellonského. Císař Karel IV. dal roku 1375 městu Znojmu privilegium prodávat znojemské víno ve všech zemích České koruny pod podmínkou, že přepravované sudy s vínem budou označeny znojemskou obchodní markou.

Přemysl Otakar I. povýšil v roce 1226 Znojmo na královské město. V současnosti má 35 177 obyvatel. Pravidelně začátkem září se koná v historickém centru města Znojemské historické vinobraní, na které se přijede podívat několik desítek tisíc návštěvníků.

Jihovýchodně pod Znojmem se nachází soustava pahorků s členitým reliéfem, která je zařazena mezi evropsky významné lokality – Načeratický kopec s rozlohou 130,6 ha s výskytem teplomilných společenstev. Jeho jižní svahy pokrývají vinice ve viniční trati Načeratický kopec s celkovou výměrou 151 ha a s plochou 62 ha osázených vinic. Část území je zařazena

do režimu chráněného území Natura 2000. V této viniční trati má svoje vinice Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně, odrůdová zkušebna Znojmo-Oblekovice. Právě zde na vinicích ve viniční trati Načeratický kopec probíhají zkoušky nových odrůd révy vinné, jež přihlašují šlechtitelé z celé České republiky. Druhý odbor ÚKZÚZ Brno – Odbor trvalých kultur je správním úřadem ze zákona číslo 321/2004 Sb. O vinohradnictví a vinařství a vykonává činnost, vyplývající z tohoto zákona, spravuje registr vinic a viničních tratí v celé ČR. Na území města Znoj-. ma se nacházejí následující výrobci vína a vínotéky: Vinařství Guta fortuna – Vojtek Mojmír, Znojmo-Hradiště Vinný sklep Pod Kraví horou, Znojmo-Konice Vinařství KOŠR, Znojmo-Oblekovice, Vinný sklep Sealsfield, Znojmo-Popice Návštěvnické centrum Znovín Znojmo, a. s. –.

Znojmo, Loucký klášter Křížový sklep, Znovín Znojmo, a. s., Znojmo-Přímětice Hotel N – Vinotéka, Znojmo-Přímětice SOŠ a SOU Znojmo, Vinný sklep Znojmo Ve znojemských viničních tratích obhospodařují svoje vinice významní producenti hroznů a vína AGD Nový Šaldorf a Vinea Znojmo, s. r. o.

Charakteristika viničních tratí: Gránice, k. ú. Znojmo-město, I. kategorie, celková plocha 2,1 ha, z toho 0,5 ha vinice, terasy, nadmořská výška 282–306 m, průměrná svažitost 5–25 %, hlinito-písčitá půda s 8 % skeletu.

Hajden, k. ú. Znojmo-Louka, II. kategorie, celková plocha 4,3 ha, z toho 3,5 ha vinice, nadmořská výška 236–263 m, průměrná svažitost 4–12 %, hlinitá půda se skeletem, prostorový izolát révy.

Horní Leska, k. ú. Znojmo-město, II. kategorie, celková plocha 8,1 ha, z toho 3,8 ha vinic, nadmořská výška 280–298 m, svažitost 6 %, je zde vysázená naučná vinice SOŠ a SOU Znojmo.

Křivánky, k. ú. Znojmo-město, II. kategorie, celková plocha 8,2 ha, z toho 6,8 ha vinic, nadmořská výška 230–245 m; průměrná svažitost 6 %, lokalita je určena bytové zástavbě.

Třešňovka, Znojmo-Přímětice, II. kategorie, celková plocha 8,5 ha, z toho 8,2 ha vinic, nadmořská výška 328–332 m; průměrná svažitost 4 %, hlinito-písčitá půda s 5 % skeletu.

Lajny, k. ú. Znojmo-Hradiště, I. kategorie, celková plocha 40,2 ha, z toho 2,5 ha vinic, nadmořská výška 276–298 m; úzké terasy, průměrná svažitost 5–25 %, hlinito-písčitá, kamenitá půda.

Kraví hora, k. ú. Znojmo-Konice, I. kategorie, celková plocha 101,2 ha, z toho 62,3 ha vinic, nadmořská výška 260–298 m; průměrná svažitost 5–15 %, hlinito-písčitá půda s 10 % skeltu.

Pod lesem, k. ú. Znojmo-Popice, I. kategorie, celková plocha 55,9 ha, z toho 35,7 ha vinic, nadmořská výška 300–330 m, průměrná svažitost 4–10 %, písčito-hlinitá s 10 % skeletu.

Načeratický kopec – I. kategorie, celková plocha 150,8 ha, z toho 61,5 ha vinic, nadmořská výška 226–280 m, průměrná svažitost 2–15 %,. hlinito-písčitá s 12 % skeletu.

U všech viničních tratí tvoří geologický původ písčito-jílové zvětraliny na žulách a zvětraliny štěrkopískových teras Dyjského masivu, průměrná roční teplota 8,8–9,1 OC, sumy aktivních teplot 2 700–2 800 OC, příkon energetické bilance u jednotlivých tratí 161–175 KJ.cm-2 s ročními srážkami ve výši 500 mm.

Celková plocha viničních tratí ve vinařské obci Znojmo je 399,2 ha, z toho je 183,4 ha vinic u 174 pěstitelů.

Nejpěstovanější odrůdy: Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Chardonnay, Rulandské šedé, Ryzlink vlašský, Muškát moravský, Sauvignon, z modrých Svatovařinecké, Rulandské modré a Zweigeltrebe.

Další informace na: www.znojmocity.cz, www.znojmo.info, www.sklepniulicky.cz Foto: Ing. Jaroslav Tomášek – SZV Znojmo

(11/2008)

537

Vinařský rok 2008 v okolí Hustopečí Ing. Roman Slouk, vinohradník, Sonberk, a. s., Popice Stručná charakteristika roku 2008 Leden – bez významných mrazů a srážek Únor – nejvyšší mráz minus 12 stupňů, poměrně slunečný měsíc Březen – 1. 3. vichřice Emma, 18. 3. sněhová přeháňka, 25. 3. mráz minus 6 stupňů Duben – koncem měsíce až plus 21 stupňů Květen – první půle velmi teplá, 20. až 25. 5. deště, konec opět teplý Červen – koncem měsíce letní teploty Červenec – první a poslední týden letní, jinak časté střídání počasí Srpen – časté střídání počasí, problematické žně Září – začátek velmi teplý, od 13. 9. časté střídání počasí, pro révu méně vhodné Říjen – proměnlivé počasí, od 11. mlhavo, deště, počasí listopadové Průběh prací ve vinohradech Vyzrálé réví a teplá a na srážky chudá zima byly příčinou rychlého průběhu řezu. Navazující vyvazování letorostů bylo ukončeno s nástupem slzení révy koncem března. Réva rašila v poslední březnové dekádě. Růst letorostů probíhal za teplého a občas vlhkého počasí. Byl velmi rychlý. Kvetení nastalo první červnový týden. Zelené práce po odkvětu dělal každý vinař odlišně podle toho, jaké hrozny chtěl dopěstovat a kolik nákladů chtěl investovat. S tím úzce souvisí regulace násady hroznů, která byla v některých vinicích velmi důležitá. Mnoho vinařů

se nechalo ukolébat krásným růstem révy a poměrně příznivým počasím. Nikdo si 12. září nepřipustil tak výrazné ochlazení. Toto přišlo a trvalo do konce října. Rok 2008 bude rokem, kdy vinaři ukončili vinobraní v listopadu.

nech četné, někde nikoliv. Ale celkově byly škody na hroznech jimi způsobené menší než vloni.

Kroupy například poničily část vinic ve Velkých Pavlovicích v měsíci srpnu.

Zdravotní stav vinic, špačci a kroupy V minulých letech se vinaři mezi sebou předháněli, kdo má méně chemického ošetření ve vinici. To se již dlouho nebude opakovat. Kdo letos včas nezachytil nástup chorob révy, ten zřejmě nesklízel. Složitost roku asi nejlépe vystihuje nářek jednoho kolegy – na hroznu mám zleva padlí a zprava peronosporu. Příčin tohoto stavu bylo několik a nikdo již nezjistí, co přesně vedlo ke zničení úrody v tom kterém vinohradu. Mírná zima, přetížení vinice v minulých letech, nekvalitně provedené zelené práce, pozdní nástup ošetření, nevhodný pesticid nebo jeho malá dávka. Na Hustopečsku je celá řada vinařů, kteří zkouší biologické přípravky na ošetření vinic. A někteří to zkouší na 40 hektarech! Při poctivém přístupu k ošetření i toto v letošním roce zvládli. Součástí hodnocení biologického ošetření vinic Ing. Hluchým z Biocont Laboratory Brno byla anketa o postupech a zvyklostech pěstitelů při ochraně vinic. Výsledky byly někdy alarmující. Stále často platí – co vinař, to vědecký experimentátor. Neměl by tyto zkoušky provádět někdo jiný?

Když jsem seděl nad prognostickými grafy některých vinařských obcí s Ing. Antonínem Muškou z Brna, uvědomil jsem si, jak odlišné jsou srážky v jednotlivých obcích. A to i v obcích sousedních. To, co platilo na mém pracovišti v Popicích, již neplatilo v mé vinici v Šakvicích. Ta mně letos dala pořádně zabrat! Nálety špačků v letošním roce byly v některých regio-

Kvalita hroznů Díky horkému začátku měsíce září hrozny dozrály na slušnou startovací čáru. Na mém pracovišti jsme sklízeli Moravský muškát 8. září při cukernatosti 21 stupňů. Úroda byla přes 3 kg na keř. Pak postupně následovaly další odrůdy..

21. října nám zbývalo posbírat Rýnský ryzlink, sklizeň začala 25. října a cukernatost se pohybovala kolem 21 stupňů. Náklady na 1 kg hroznů firmy Sonberk převyšují výkupní ceny letošního roku. Mimo jiné je zvyšují kvalitně provedené zelené práce, které se na nákladech výrazně podepisují. Vinař, který hrozny prodává, však musel s náklady šetřit. Díky tomu cukernatost neměl příliš vysokou a musel se sklizní čekat. Říjnové mlhy a deště však kvalitě nepřidaly.

Výkupní ceny hroznů a nezájem vinařských podniků o hrozny vůbec se podepíší v následujících letech na vzhledu našich viničních tratí, kde mnohé vinice zůstanou ladem. Někteří lidé si pak nedají práci ani s jejich vyklučením. Ale co na to krajina?

Mladá výsadba pokusné biovinice s čerstvým nastláním slámou

Závěr A jaké vlastně bude letošní víno? Zajisté dobré! Bude v sobě mít vše to, co jsem se snažil v tomto článku zachytit, popsat, vzpomenout si. Vše, co réva vinná prožila v roce 2008. A díky umu našich sklepmistrů bude zvát k ochutnání. V sobotu po svátku sv. Martina na hustopečském náměstí i jinde si již každý milovník na tuto otázku najde první odpověď.

Fota R. Stávek

Vinice na Sonberku v květnu 2008

538

(11/2008)

Vinařské centrum Sádek – návrat k terroir Ing. Lubomír Lampíř, Ph.D.; Vinařství Sádek, Kojetice na Moravě Ing. František Muška, Ph.D.; SRS – SPOR Brno

Vinařství Sádek se nachází v katastru obce Kojetice na Moravě (bývalý okres Třebíč, nadmořská výška 420 m n. m.). Vinohrady jsou pod hradem Sádek chráněné ze tří stran lesem. Pro pěstování révy vinné jsou zde velmi dobré podmínky. Toto vinařství náleží do viniční trati „Pod Sádkem“ ve vinařské obci Kojetice na Moravě. a uzavírá Jaroměřickou kotlinu. Celá viniční trať má 20 ha, osázeno je 3,5 ha. Obec Kojetice na Moravě náleží k tzv. Jevišovické pahorkatině.

Uvedené vinařství se řadí do podoblasti Znojemská, oblast Morava. Obec Kojetice na Moravě, kde se nachází viniční trať Sádek, patří do „Sdružení vinařských obcí Znojemska“. Poloha jižní, průměrná roční teplota 8,0 stupňů, expozice jižní, střední svah.

První písemná zpráva o Sádku je z roku 1214.

V historii je znám pod německým názvem Ungersberg (Uherský hrad). Za jeden z nejvýznamnějších mezníků v historii tohoto hradu lze považovat rok 1312. Zdejší pán Jimram Ungersberg odmítl Jana Lucemburského uznat jako českého krále a zároveň napadal okolní vesnice (např. Rokytnici nad Rokytnou). Historické prameny uvádí, že král Jan vzal hradby útokem...

Ovšem historie uvádí i radostnější zprávy.

V Zemském archivu v Brně je k dispozici stará vojenská mapa z roku 1732, která je v němčině a jedná se prakticky o první zmapování sídel, terénů a polností v našem kraji. U Sádeckého dvo-

Ukázka vedení typu jho-jugum, pocházejícího od Římanů

ra jsou uvedeny rozsáhlé vinice, které v uvedené době měly větší rozlohu, než kterou zabíraly domy v Kojeticích. Postupem času ovšem vinohrady ustupovaly jiným plodinám a tato vinařská tradice byla téměř zapomenuta.

V roce 1987 se začala psát novodobá historie vinařství pod Sádkem. Bylo provedeno odstranění náletových dřevin (šípky, ořešáky atd.). Následně bylo provedeno zúrodnění pomocí luskovinoobilní směsky a rigolace. První výsadba byla provedena ve spolupráci se SZP Jižní Morava ve Velkých Bílovicích v roce 1989, kdy bylo vysázeno 334 keřů révy vinné. Jednalo se o rezistentní odrůdy EC-34, F6, F2, Junior aj. od šlechtitelů ze společnosti „Rezistant“ z Velkých Bílovic – Ing. Michlovského, Ing. Mádla, Ing. Sedla. a Vl. Peřiny. Následně uvádíme časový přehled výsadeb jednotlivých odrůd.

Další výsadba byla v roce 1992 v těsném sousedství původní, a to na pergolách, kdy byla vysazena odrůda Gročanka ze srbské Vojvodiny (150 ks). V roce 1995 bylo vysazeno 160 keřů odrůd Hibernal, Festivalnyj, Merzling pro ekologickou vinici.

Největší výsadba byla provedena v roce 1999, kdy bylo vysazeno 4 331 keřů 18 odrůd (Müller Thurgau, Irsai Oliver, Rulandské bílé, Chardonnay, Aurelius, Neuburské, Modrý Portugal, Malverina, Freiminer, Hibernal, Orion, Prima, Golubok, Demetra, Muškát Moravský, Hibia, Muškát Oděský). Následně v roce 2001 byly vysazeny pásy stolní odrůdy Arcadia kolem vinic (128 ks).

V roce 2003 byla vysazena stolní odrůda RW 10 z vinařského institutu v Eisenstadtu v Rakousku – země Burgenland a také Rulandské bílé. V roce 2004 byl vysazen „spodní velký vinohrad“ .

3 600 keřů s odrůdami Sauvignon, Rulandské šedé a Rulandské bílé. V tomto roce byl ještě vysazen vinohrad směrem k Babicím s odrůdou Rulandské bílé (661 hlav). Celkový počet keřů révy vinné je přibližně 12 500. Vedení je rýnsko-hesenské, střední.

V roce 2005 byla vysazena naučná vinařská stezka s celkem 40 odrůdami: Frankovka modrá, Dornfelder, Muškát ottonel, Blauburger, Rýnský Ryzlink, Cabernet Sauvignon, Rulandské bílé, Merlot, Chardonnay, Svatovavřinecké, Veltlínské zelené, Bianca, Rulandské modré, Rulandské šedé, Kerner, Petra, Ortlíbské žluté, Scheurebe, Malbec, Portugalské bílé, Damascenka, Čabaňská perla, Muškát žlutý, Kadarka modrá, Veltlínské červenobílé, Prauchtraube, Modrý Janek, Vitra, Kamenoružák bílý, Semillon, Malinger, Arkadia, Bouvie-

rův hrozen, Festivalnyj, Lagrein Dunkel, Královna vinohradu, Irsai Oliver, Prima, Agni, RW 10.

Návštěvník se může také seznámit se způsoby řezu a vedení révy vinné. Je zde ukázka 14 způsobů.

1. Dvouposchoďové vedení Thomery 2. Vertiko 3. Gobelet 4. Guyotův řez 5. Jednoramenný kordon 6. Jednoramenný kordon s řezem Sylvoz 7. JHO – Jugum 8. Pergola Trentina 9. Rýnsko-hesenské vedení 10. Srdcový řez 11. Šikmý kordon 12. Vedení GDC – Geneva Double Courtain 13. Vedení na hlavu 14. Vějířovitá palmeta Tato vinařská stezka byla pro veřejnost slavnostně otevřena 1. 6. 2007.

Jejím výchozím bodem jsou akátové pergoly typu „Trento“, na které je vyvedeno 40 různých odrůd révy. Množitelský materiál poskytly genobanky významných vinařských ústavů kontinentu. Všechny odrůdy jsou rodu Vitis a mnohé z nich jsou ojedinělé vzhledem ke svému dávnému původu, především z Proles pontica, a nacházejí se jen na několika málo místech světa (Damascenka, Muškát žlutý, Modrý Janek).

Jiné jsou většině vinařského světa běžně známy jako moštové odrůdy k výrobě vín (Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Cabernet Sauvignon).

Další z rodu Vitis jsou prezentovány nové odrůdy (Bianca, Festivalnyj) vhodné pro ekologické pěstování. Všechny odrůdy jsou barevně zobrazeny a popsány. Dále vinařská stezka pokračuje ukázkou různých typů řezu a vedení révy vinné, počínaje kordony a konče moderním dvouetážovým ženevským závěsem. Téměř dvoukilometrové putování zdejšími vinicemi je ukončeno degustací vín místních i vín z jiných oblastí naší Moravy. V letošním roce bude, uprostřed naučné vinařské stezky, za účasti velvyslankyně Číny v ČR otevřena i jedinečná „Zahrada čínských léčivých bylin“.

V roce 2007 proběhly oslavy 20 let vinařství na Sádku za účasti vedoucích pracovníků MZE, VF, Jihomoravského kraje a kraje Vysočina, Svazu vinařů, Vinařského obzoru a další odborné veřejnosti.

V současné době Ing. Lampíř spolupracuje s MZLÚ v Lednici – Ústavem vinařství a vinohradnictví v několika programech – od šlechtě-

(11/2008)

539

Lubomír Lampíř, sádecký vinař-průkopník

Moderní provoz sádeckého sklepa

Vinice pod hradem Sádek, pod lesem budova restaurace a sklepního hospodářství

ní až po stanovení komplexu polyfenolických látek ve vínech z konvenčího pěstování a z bioprodukce.

V letošním roce byla ukončena disertační práce, ve které se porovnávají dvě zcela odlišné vinařské lokality, a to Perná, vinice firmy Vinselekt Michlovský, a vinice na Sádku. Porovnání probíhalo z pohledu zdravotně důležitých látek ve víně a agrobiologických ukazatelů. S některými výsledky Vás seznámíme v následujících číslech Vinařského obzoru.

Součástí vinohradů jsou sklepy, kde se zpracovává 200 hektolitrů převážně bílého vína.

V areálu se nachází vinařské a kulturní centrum včetně hotelu, sklepů, udírny, restaurace a půj-

čovny kol. Toto centrum bylo postaveno v letech 2002–2003. O významu této stavby svědčí, že byla podpořena z programu SAPARD. V současné době zde „vyrostl“ nový vinný sklep pro 30 návštěvníků, popřípadě pro pobyt rodin s dětmi.

Vinařské centrum Sádek se stalo kulturním a společenským centrem našeho kraje. Postupně se provádí i revitalizace okolí Sádku včetně lesoparku, koupaliště s kurty je odsud vzdáleno asi 500 m.

Zajímavostí na Sádku je, že na jižních teplomilných stráních je vysazen i největší produkční sad broskví v této nadmořské výšce – odrůdy Red Haven a Diksired. Mimo jiné v roce 2006

byla zdejší lípa zvolena stromem roku. V roce 2006 nás navštívilo 17 000 turistů.

Během roku je zde pořádán vinařský ples, vinařské Velikonoce, Mezinárodní festival cimbálu, burčákové dny, svatováclavské hody, ochutnávky svatomartinských vín, týden martinské husy s mladým vínem a vinařský Silvestr. V prostorách hotelu je možnost uplatňovat i tzv. kongresovou turistiku. K dispozici jsou 2 místnosti po 60 lidech.

Zájemcům o vinařské centrum doporučujeme internetové stránky www.vinohrady-sadek. cz, na této adrese jsou kontakty pro objednání na vinařskou stezku a informace o programu.

Fota k článku R. Stávek

sobota 15. 11. v 11 hod., 11 min.

OSLAVA SVATOMARTINSKÝCH HUSTOPEČE

STAN NA NÁMĚSTÍ — otevřen od 10.00 hod.

MÁZHAUSY V PŘILEHLÝCH ULICÍCH PROGRAM :

VÍN A HUSÍ

slavnostní fanfáry z oken radnice, sv. Martin na bílém koni, slavnostní uvítání čestných hostí a všech přítomných vůbec, ochutnávání svatomartinských vín a husí

VSTUPNÉ: 100 Kč (sklenička, katalog vín s mapkou, 6 bločků na ochutnání prvních vín) HUDBA: cimbálová muzika Slovácko ml. se sólistou Jožkou Šmukařem Tento projekt se koná za podpory VF ČR

8 V sobotu 15. 11. přijďte na oběd na svatomartinskou husu zapíjenou svatomartinským vínem do Hustopečí.

Nejdokonalejší technologie vytváøí pøíroda.

Dokonalé síto...

Dokonalá filtrace. www.filtrace.com KØEMELINA Celite® Hrubá filtrace: Hyflo Supercel Jemná filtrace: Standard Supercel Ostrá filtrace: Filtercel VLASTNOSTI - s FKS zajiš uje vícestupòovou filtraci a umožòuje zcela nahradit deskové filtry zpùsobující ztráty na senzorických vlastnostech - vysoká úèinnost a kapacita filtrace - stabilita filtraèní pøepážky Køemelina - diatomit - je sypká nezpevnìná hornina z usazených schránek rozsivek. Fotografie rozsivky v elektronovém mikroskopu pøipomíná síto. Pro procesní filtraci je dùležitou vlastností tohoto “síta” jeho ® vysoká absorpèní schopnost. Americká køemelina Celite je považována za nejkvalitnìjší køemelinu. ® Vynikající výsledky testù køemeliny Celite na svíèkových filtrech FKS a zkušenosti z provozù tuto kvalitu dokazují. ® Spoleènost BÍLEK FILTRY v rámci komplexních služeb v oboru procesních filtrací nabízí køemelinu Celite k prodeji.

BARRIQUE DOREAU Tonnellerie Doreau - rodinná firma s tradicí založenou na dokonalé znalosti dřeva, vysoké kvalitě zpracování a dodržování pravidel klasické řemeslné výroby. Prvotřídní produkty společnosti jsou vyráběné ze štípaného dřeva z nejlepších dubů těžených ve francouzských lesích: Allier, Nevers, Vosges, Limousin.

Tradiční barikové sudy: 225 litrů až 500 litrů Vypálení: lehké, střední, střední+ a silné

Bližší informace a objednávky: O.K. SERVIS BioPro, s.r.o., Bořetická 2668/1, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice Tel.: 281 091 460, 841 111 114, Fax: 281 866 264, info@biopro.cz, www.biopro.cz vinarsky obzor 11-2008 final do tisku.indd 1

2.10.2008 8:58:23

inzerat_A5:inzerat_A5

6.10.2008

13:24

Stránka 1

HOBRACOL 200 VS celonerezový deskový filtr Technická specifikace: Velikost (plocha): Ocel: Vstup a výstup: Pracovní tlak: Max. teplota: Opěrné desky (nerez ocel): Naplavovací d. (nerez ocel): Těsnění: Stahování: Rozměr filtrační desky: Filtrační plocha / 1 deska:

I (max. 0,97 m2) 304 (1.4301) DN 15 4 bar 110°C 8 mm 8 mm, 25 mm silikon, viton manuální 200 x 200 mm 0,0324 m2

Nejdostupnější malý celonerezový deskový filtr u nás.

Cena již od 37.120 Kč bez DPH. Pro více informací kontaktujte naše prodejní specialisty nebo jděte na filtrace.hobra.cz.

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o.

SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

dubové SUDY-BARRIQUE

Pravá francouzská kvalita

Sudy jsou vyrábeny z francouzského dreva “ALLIER, NEVERS, TRONCAIS, VOSGES, LIMOUSIN”.

Možné vypálení sudu, tzv. toasting: Lehké (LT) Strední (MT), Stredne težké (MT+) Težké (HT) Francouzské dubové sudy v nejširším sortimentu.

225l (ruzné modely) 300l 400l 500l

Preparáty pro výrobu vína enzymy kvasinky

bakterie taniny

pravá francouzská kvalita z Epernay - srdce vinařství

Prírodní

Aglomerované 1+1 a další

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

korkové zátky

Koextrudované plastové zátky

Kupujte u našich inzerentů – podpoříte Vinařský obzor!

Děkujeme!

542

(11/2008)

(11/2008)

543

Jaká vína se pila za první republiky?

Petr Šimeček www.ovine.cz

Mezi uvedenými čtyřmi tisícovkami předválečných etiket (přesně jsem jich prohlédl 4 126 různých kusů) byla asi pětina takových, z nichž nelze určit, o jaké víno šlo. Myslím tím např. prosté označení odrůdy (Burgundské, velejemné Sylvánské,...) nebo označení ještě méně vypovídající (Červené stolní, Plnotučné krevní, ...). Naštěstí většina zkoumaných etiket nese informaci o původu vína – označení jako Gumpoldkirchenské, Limbašské nebo Érmellecké rozluštit umíme. Pravda, občas musí pomoci vševěd Google, např. v případě vína Banátský výběr. V případě zdánlivě prostého označení Blatenský výběr však nevím a etiketu zařazuji pouze jako domácí. Jde o severočeskou Horní Blatnou, nebo o jihočeské město Blatná, či snad o nějakou jihomoravskou vesničku?

Srovnával jsem poměrná čísla vín, vyrobených v RČs – Republice Československé – s víny, jež měla svůj původ v okolních zemích. Jak ukazuje přiložený kruhový graf, přes 35 % vín na předválečném trhu RČs bylo domácího pů-

vodu – tedy vína z českých, moravských, slovenských a také z „podkarpatoruských“ vinic, např. z oblasti kolem Beregova (část dnešní Ukrajiny nám tehdy patřila). Zbytek, tedy 65 % byla vína cizozemská. Myslím, že tento poměr není příliš vzdálen dnešním statistikám, nebo se pletu?

Celá čtvrtina tehdy prodávaných vín byla slovenského původu, což je jistě zajímavé zjištění. Věřím, že moderní slovenští vinaři by takové číslo jistě rádi viděli ve statistikách i dnes. Že mnohdy ani tak nezáleželo na správném názvu vína, svědčí etikety s označením např. víno Pezinské, Pezinocké ale i Pezinecké, nebo Limbašské, ale i Limbachské. Mimochodem je správně slovensky „víno jablčné“, nebo „víno jablkové“?

Dalšími velkými dodavateli vín byly vinice maďarské a oblasti bývalé Jugoslávie. Mezi zachovalými vinětami lze číst jména známých maďarských oblastí, poloh vinic a maďarských značek vín. Mnohdy si grafik nedělal s českým přepisem složitého jména velkou hlavu, jak můžeme vidět na ilustračních obrázcích zde u článku. Na etiketě „Uherské bílé víno“ je na obrázku dokonce znázorněna slovenská obec Modra. Jméno vína „Badacsony-Balatonfüreder riseling“ je naopak natištěno na původně německé etiketě z oblasti Mosel-Saar-Rüwer (zajímavá je také etiketa vína z Kavkazu, na níž je latinkou napsaná jeho ruská výslovnost).

Vysoký podíl vín chorvatských a srbských lze přičíst tomu, že v RČs se usadilo několik jihoslovanských obchodníků, kteří vlastnili na Balkánu vinice a u nás (především v Praze) úspěšně vybudovali svoje firmy. Šlo o firmy se jmény majitelů Videka, Dragičevič, Stanič, Franjo Malčič, Roko Bradanovič a další. Ač původem cizinci, byli to silní hráči na trhu vín první republiky. Asi 10 % vín tehdejší nabídky tvořila vína rakouská. Není se čemu divit, vždyť od zániku ra-

kousko-uherské monarchie uběhlo při začátku.

2. světové války teprve 20 let – prakticky stejně, kolik jsme my dnes vzdáleni od roku 1989.

Uvádím alespoň příklad etikety rakouského vína s počeštěným názvem „Blaufränkiš“.

Všechny tyto míchaniny původů vín a jazykové mixy svědčí o silné provázanosti tehdejších obchodních i spotřebitelských struktur, jistě volnějších než dnes. Platné zákony, předpisy a normy nás naopak mnohem více svazují – na etiketách je dnes nutno uvádět tolik údajů, jako nikdy předtím.

Malý podíl etiket, které by dokazovaly původ vín tradičně silných vinařských zemí, jako je Itálie (v předválečné RČs pouze 5 %), Francie (3 %) nebo Španělsko (méně než 0,5 %), je jistě dán také tím, že obchodníci dováželi z těchto zemí vína lahvovaná a označená původní etiketou výrobce – již bez dotisku jména dovozce či domácího distributora (i když i takové se zachovaly). Pochybuji ale, že vzhledem k omezeným možnostem dopravy té doby a konzervace potravin byly do RČs dováženy tanky či cisterny vína, které by pak bylo použito pro kupáže značkových vín. Proto se zdá, že těch několik stovek etiket, které jsem kvůli jejich obecnému označní (Desertní víno, Bílé jemné víno atd.) do dnes představené statistiky nezahrnul, by při znalosti složení těchto vín ještě zvýšilo podíl vín domácích nebo vín z nejbližších okolních zemí.

Vína z „Nového světa“ se k nám nedovážela prakticky vůbec, alespoň mám-li tak soudit z toho, že žádnou takovou předválečnou etiketu se stopou českého dovozce či distributora jsem zatím neviděl. Zajímavým faktem je naopak poměrně vysoký podíl vín maltosových, sladových malaga a jiných specialit (kondurangové, chininové, ovocné atd.), které ovšem dnešní statistika nezachycuje odděleně. Přesto jsem si orientační čísla zaznamenal a odhaduji, že jejich podíl na trhu RČs mohl dosahovat až 10%.

Tento článek a výsledky v něm zaznamenané jsou založeny na studiu sice úctyhodného počtu více než čtyřech tisícovek zachovalých etiket, ale nemůže být pochopitelně úplnou a už vůbec ne oficiální statistikou. Přibližné rozložení nám však jistě zobrazuje. Pro doplnění – malé výseče grafu bez popisky jsou malá procentní zastoupení pro země jako např. Německo, Rumunsko, Řecko nebo Alžírsko.

544

(11/2008)

Vinné etikety nejvyšší kvality

Dynamický rozvoj trhu obalových technologií a s ním spojené rostoucí požadavky a nároky na etiketu, její grafické zpracování a zušlechtění, stejně jako rostoucí nároky na flexibilitu dodavatele a komplexnost nabízených služeb nutí firmu podstoupit četné změny. Jejich cílem je zajistit prvotřídní a kompletní servis ve výrobě samolepicích etiket.

Protože pronajaté výrobní i administrativní prostory v Šumavské ulici v centru Brna, kde firma od roku 1993 působila, již nestačily

nárokům expandující společnosti, byla v roce 2007 vystavěna nová výrobní hala v průmyslové zóně města Kuřim. Zde S&K LABEL působí od ledna letošního roku. Přestěhování do nových výrobních prostor bylo následováno také rozsáhlými inovacemi výrobního parku společnosti. Byl pořízen UV flexotiskový stroj FA4 od společnosti Nilpeter, který umožňuje tisknout etikety v až desetibarevném provedení, a od července 2008 je součástí technologického parku společnosti S&K LABEL také nový digitální tiskový stroj HP Indigo press ws4500. Výroba etiket digitální technologií vhodně doplňuje hlavní flexotiskové produkční kapacity zvláště při výrobě menších sérií, řádově od stovek kusů.

Rozsáhlými investicemi do moderních tiskových i dokončovacích technologií se firma S&K LABEL stala všestranným dodavatelem samolepicích etiket. Kombinace flexotisku a digitálního tisku umožňuje rychlé dodávky velkých i malých sérií. Flexotisk vhodný pro větší objemy nabízí až desetibarevné provedení. Digitální technologie je vhodná pro tisk menších sérií, od stovek kusů, a její nespornou výhodou je možnost tisku tzv. proměnných dat, jinými slovy možnost zaměňovat textové, číselné i grafické údaje v rámci jedné výrobní dávky etiket. Obě dvě používané tiskové technologie umožňují zpracování široké škály samolepicích materiálů, od lesklých a matných papírů přes strukturované materiály až po materiály metalické a transparentní fólie, které se stávají v současné době trendem nejen v nápojovém průmyslu, ale také v segmentu vinných etiket. Častým ozdobným prvkem vinět je barevná, stříbrná či zlatá ražba. Díky modernímu strojnímu vybavení je společnost S&K LABEL schopna nabídnout aplikaci ražbové fólie technologií horké i studené ražby. Dalším krokem vstříc požadavkům zákazníků, a to zejména těch z řad menších vinařských společností, je termotransferová tis-

kárna, jejímž prostřednictvím je možné na grafické samolepicí etikety dotiskovat různé texty a číselné údaje, jako jsou odrůdy a šarže vín, a to v různých, i ve velmi malých množstvích, přesně dle požadavků zákazníka. Klientovi se tak nabízí možnost TTR dotisku přímo u výrobce etiket a odpadá nutnost pořizování vlastní termotransferové tiskárny.

Jediným a nejdůležitějším bodem, do kterého firma S&K LABEL soustřeďuje veškeré úsilí, je zákazník a jeho potřeby. Za základní předpoklad dosažení spokojenosti svých zákazníků a zároveň udržení pozice lídra trhu se samolepicími etiketami považuje odbornost, spolehlivost, serióznost a aktivitu všech svých zaměstnanců na straně jedné a nejmodernější a spolehlivé technologie na straně druhé.

S&K LABEL, spol. s r. o.

Blanenská 1860 664 34 Kuřim www.sklabel.cz Tel: +420 541 126 510

(11/2008)

545

Hovory MM (9.): O hodnocení vín II. (pokračování z minula) Zmínil jste, že cítíte potřebu vzniku skupiny elitních hodnotitelů vín, jakési superkomise. Přibližte prosím našim čtenářům vaši představu.

Ano, skutečně se domnívám, že doba pokročila a s množstvím rojících se soutěží vín, z nichž se mnohé bijí v prsa, že ony jsou ty nejlepší a používají termíny jako wimbledon, nejprestižnější, nejvýznamnější apod., se nutnost vzniku této superkomise jasně potvrzuje. Tato superkomise by například hodnotila významné celostátní soutěže, Salon vín (má-li zůstat významnou soutěží) a podobně.

Máme tomu rozumět tak, že verdikt takové superkomise by měl být vodítkem pro další národní či veškeré tuzemské soutěže?

Proč ne. Ale je nutno pečlivě vybrat členy takové komise a stanovit jim takové podmínky pro hodnocení, aby to bylo odpovídající. A nemusela by pracovat jen v tuzemsku. Členové této superkomise by mohli být z celého středoevropského regionu a pro něj tu v daných intencích pracovat. Na tom by se mohli domluvit vinařské svazy v těchto zemích. Dovedu si představit, že pro naši zemi, Slovensko, Rakousko a Maďarsko by taková skupina mohla pracovat a mohla by tak vzniknout jedna regionální soutěž, jakási středoevropská liga. A třeba ať zůstaneme u soutěže našich vín, ale zvěme i zahraniční degustátory – reflexe z venku je velmi důležitá. Ale nelze tím řešit veškerý

„soutěžní“ systém, opravdu jen celorepublikové soutěže, Salon vín a pak ještě onu středoevropskou ligu.

Nemyslíte si, že členové této skupinky degustátorů by byli zavaleni prací? Domnívám se totiž, že takto skutečně odpovědné hodnocení vyžaduje dostatek času a určitě by se neobešlo bez odměny pro tyto hodnotitele.

Samozřejmě, o něčem takovém není přece pochyb. Vybavuji si, že hned začátkem devadesátých let jsem byl požádán jednou zahraniční firmou o posuzování vín. Členům naší degustační skupiny platili od 300 do 600 USD za jeden den a vyplatilo se jim to. Dovedu si představit, že by členové této komise mohli být honorováni částkou 200 až 300 EUR na den bez úhrady nákladů na cestovné a ostatní a byli by zavázáni k opravdu odpovědnému posouzení několika desítek vín. Taková záležitost se dá bezesporu řešit částečně i sponzorsky, určitě by ale bylo nutné nastavit například vstupní poplatky tak, aby se v soutěži objevila jen skutečně seriózní – tj. velká vína. Ale to samozřejmě neruší ostatní hodnotitelský systém. Ten ať nejen pokračuje, ale ať se i vyvíjí v rámci obcí, podoblastí, se vším všudy – folklorem a tak podobně.

Proč stavět takový filtr?

Má to prostý důvod. Pokud je v sérii 20 vín prvních patnáct zcela průměrných, sobě stylově podobných a jako šestnácté přijde opravdu velké víno, běžně jej komise, složená i z „certifikovaných“ degustátorů, odstřelí, protože po patnácti vzorcích má jaksi nakalibrovaný jazyk.

VADY VÍNA

– rozpoznání – předcházení – odstranění

Jak byste krátce definoval vaši představu „velkého vína“?

Velkým vínem je víno, které se „nezboří“ za pár měsíců po hodnocení. Není to „mladík“, který prochází pubertou, byť je talentovaný. Jde o víno, které má už cosi za sebou – v pozitivním slova smyslu, ale přitom také ještě hodně před sebou. Musí to být víno z velkého ročníku a zpravidla v tomto duchu od renomovaného producenta a jiné. Samozřejmě to nezavírá dveře novým „objevům“, ale tento nový objev musí být dán seriózním výkonem se seriózním potenciálem a ne náhodnou štěstěnou.

V tom případě mám ale pocit, že právě většina vín, která soutěží na většině našich soutěží, jsou oni „mladíci“…

To je fakt. A právě mezi nimi je pro seriózní víno problém se prosadit. Seriózní soutěž vín by prakticky neměla hodnotit mladá vína do jednoho roku. Minimálně by měla mít oddělenou kategorii, lépa by ovšem bylo založit samostatnou soutěž velkých vín. Primární aromatika mladých vín a onen, v termínu dnes často používaném, infantilní projev ve formě limetek a grapefruitů snižuje možnost relevantně posoudit a vyhodnotit skutečně velká vína. Primární aromatika těchto vín při prvním dojmu doslova vyletí, kdežto buketnost velkých vín je vázána a často trvá u bílých až desítky minut a u červených i několik hodin, než se víno do optimální kondice „rozdýchá“.

Vše je to završeno absurdní situací, kdy se vítězi i těch dosud největších soutěží stávají vína s dominancí primární aromatiky, tj. oni mladí-

301 Kč (vč. 9% DPH)

Autor: Reinhard Eder a kol., ISBN 80-903201-6-3, Počet stran 263, formát A5 Jelikož je pro vinaře usilujícího o nejvyšší kvalitu nežádoucí výskyt vín postižených nedostatky, vín vadných a nemocných jak osobně, tak i finančně silnou zátěží, popisují se v této knize příčiny nedostatků, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a možnosti jejich prevence a odstraňování. Publikace je určena nejen pro odbornou vinařskou veřejnost, ale také pro všechny milovníky vína, kteří chtějí prohloubit své znalosti v tomto oboru.

Vína ze zavadlých hroznů – Mrazová příchuť – Hnilobný tón – Vady související s tříslovinami – Vady kvašení – Nedostatečná barva červeného vína – Pelargóniový tón – Cizí tóny – Pachuť po SO2 – Sirka – Netypické tóny stárnutí – Tón po aldehydu, křís, oxidáza – Octovatění – Tón po kyselině mléčné – Biogenní aminy – Vláčkovatění – Myšina – Brettanomyces – Vady při čiření – Pachuť po plísni – Zbarvení bílých vín do růžova – „pink effect“ – Pachuť po korku – Krystalické sraženiny – Kovová příchuť – Biologické příčiny zákalů – Bílkovinné zákaly

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

546

(11/2008)

ci, a přitom v seriózní, opravdu špičkové gastronomii se objeví vína jiná – právě ta velká.

Opravdu se domníváte, že naše soutěže vín jsou v tomto až natolik úzkoprsé, že nevyberou opravdu ta nejšpičkovější vína?

Ano, domnívám. Nakonec, zkusme si ukázat, které z těch soutěží dominují opravdu ta opravdicky velká vína. Nenajdeme ji. Všude jsou na předních místech jen vína mladá, vína infantility. Jistě, i taková vína je třeba vyrábět a prodávat, protože trh si je žádá a je to dobře, a vždy bude asi většina těchto vín. Na druhou stranu bychom měli mít aspoň jednu seriózní soutěž, která bude alternativou k těmto trendům. Vždyť vítězové (a vítězů není nikdy hodně) světových pohárů jsou zpravidla opravdu ti nejlepší, za čímž samozřejmě stojí několikaleté úsilí.

Povězme si nyní něco obecně o samotném hodnocení na soutěžích. Jak vidíte součinnost bodového a slovního hodnocení?

To je velice zásadní otázka. Na mnoha soutěžích, a i v testech různých tiskovin, by bylo seriózní, kdyby se výsledné slovní hodnocení vín nedělalo dohromady a anonymně, ale zcela samostatně a vždy třeba jedno víno od jednoho hodnotitele a ten by za slovní hodnocení byl odpovědný. Průměrovat do anonymního výsledku lze metodicky správně jen body z určitého počtu hodnot, ale rozhodně ne slovní hodnocení.

I při vyhodnocování výsledků ve šlechtění révy neděláme hodnocení generální, ale každý za sebe. Každé zprůměrování, sloučení několika slovních hodnocení do jednoho dá hodnocení umělé, neexistující.

Mezi hodnotiteli bývají v komisi často značné rozdíly. Jedni se drží spíše dole – jsou přísnější, jiní zase přestřelují nahoru, ale dle mých poznatků se většina drží kolem středu…

A to také není vůbec správně. Sám jsem několikrát navrhoval, aby ta střední hodnota „dobrá“, se celá proškrtla a hodnotitel ji raději nepoužíval. Ti, co jsou zase přísní, také nedělají vínům dobrou službu…

Od toho je ve vyhodnocení princip eliminace, aby si s nejnižšími a nejvyššími hodnotami poradil formou eliminace mezních hodnot.

K tomuto ještě dodám: kvalita hodnotitele se nepozná podle toho, jak nízko hodnotí, ale také naopak, zda dokáže využít bodovou škálu směrem nahoru. Proč se naši hodnotitelé bojí dávat bodová hodnocení přes devadesát? Venku je to naprosto běžné. U nás se stále držíme někde kolem osmdesáti bodů, a když se někdo přehoupne přes 90, je obvykle eliminován. Na co čekat? Když na to víno má, netřeba se rozpakovat, vyzvedněme je! V posledním desetiletí

se několikrát hovořilo o ročníku století, ale podívejme se, jaká byla průměrná bodová hodnocení i na těch nejvýznamnějších soutěžích! I na VVT dopadla vína z velkých ročníků docela průměrně. Tak kde je potom serióznost hodnocení? A bijí se v prsa: my jsme přísní, my jsme dobří, my jsme nejlepší! „Velikost“ hodnotitele je i v tom, že umí dávat vysoká hodnocení.

A to nemluvím o tom, že i ty velké a rádoby důležité soutěže hodnotí jak na běžícím páse.

Na vzorek máte kolem minuty a přichází další.

Takto to nejde. Mám-li mezi velkými víny vybrat ta nejlepší a ještě je slovně popsat, musím mít na každé víno 10 až 15 minut.

Asi nebude jednoduché dojít do situace, kdy třeba i v Salonu vín se budou objevovat hlavně ona velká vína, dle charakteristiky, kterou zmiňujete. Jsou přece evidentní tendence, aby se v Salonu objevila vína mladá – také proto, že starší jsou již prodaná – a svým umístěním v něm tak měla oproti jiným výhodu na trhu a tím byla lépe prodávána…

Chceme-li, aby Salon vín patřil k těm nejserióznějším soutěžím, tak vína-dorostenci tam nemají co dělat. Je velkou chybou hodnotitelů, že je tam delegují. Salon vín trvá rok a některá z těch vín ke konci vypadají úplně jinak než když ročník Salonu začínal, a to zpravidla k horšímu, a to o samotné naší nejvyšší soutěži ve výše uvedeném chápání nedělá dobrý obrázek. Anebo přenechme Salon vín populárním ročním vínům a pro vína s velkým potenciálem zvolme nový systém.

Neměl by se tedy filtr pro tuto záležitost už nějak nastavit v předkole Salonu – v nominačních soutěžích?

Asi by to stačilo zakotvit ve statutu Salonu.

Pokud jsou tlaky na to, aby do Salonu šla mladá vína, pak tam nepouštějme ta starší, protože se navzájem bijí. Byl bych však spíše pro to, aby se stanovil limit na určitý věk vína – ideální by bylo pouštět na tuto naši nejvyšší soutěž až vína dvouletá. Pokud budu nakalibrovaný na velká seriózní ročníková vína, odstřelím při hodnocení vína-mladíky. Když budu nakalibrovaný na Sauvignony typu novozélandských, neuspějí pak ty opravdu seriózní typy Sauvignonů.

Budu jedině rád, když se vývoj v hodnocení vín, a teď nemyslím jen u nás, ale dejme tomu v celém evropském regionu, nebude nechat amerikanizovat – tyto snahy, které se mnozí snaží prosazovat i třeba na úrovni OIV, mají tendenci vymazat terroir, vygumovat přívlastkový systém a zůstat jen u odrůdy. Řeknou pak: pijeme Chardonnay, má vypadat tak a tak.

Zvládne se ambaláž, pastva pro oči a víno, zcela bez původu, se stává anonymním globálním produktem, u kterého se o jeho původu už vůbec nehovoří a tím se víno stává více produktem technologie než produktem přírody.

A k tomu se přidá dobře zvládnutá mediální masáž a veřejnost, bohužel i ta odborná, má hned požadovaný názor a tím i požadavek.

A právě toto by se ve vinařství dít nemělo.

Braňme globalnímu zprůmyslnění vinařství a nezahrávejme si s termínem víno. Určitému zprůmyslnění se asi nevyhneme, ale ať se toto děje v mantinelech vinných nápojů, vylučme parazitování na termínu víno.

V USA začínají enologové do popředí prosazovat práci kvasinek, samozřejmě geneticky upravených za žádoucím cílem.

Tímto směrem snad jít nechceme. Pokud to necháme na kvasinkách, které udělají značnou část práce při vzniku vína, budeme pak moci vinařit i za Uralem, na Sibiři, z kde čeho, tedy tak, jak se dnes vaří pivo: průmyslově se upraví voda a už se vaří „plzeňské“ pivo..

Když těmto tendencím necháme volný průběh, naši potomci za dvě až tři generecae už nebudou vědět, jak chutná Chablis nebo jiné tradiční typické víno.

Nemusíme až do Chablis – ztráta původní tradice se projevila už třeba v nedalekém Tokaji – v polovině devadesátých let, kdy jsme oblast navštívili se skupinou spolužáků, jsme byli překvapeni, že tradiční oxidativní vinifikace a zejména zrání v oněch malých, asi 130litrových sudech je nahrazováno nerezovými tanky a reduktivními metodami výroby.

Pozor, zde je ale otázka, zda tokajské se vždy v historii připravovalo oxidativně, jak nás tomu učí ve škole. Mně Maďaři tvrdili, že ne.

Ale přes to všechno opravdu to pravé, které kralovalo na císařských stolech, bylo zpravidla to „z pod kožky“.

Ještě zpět k soutěžím a hodnocení. Na trhu jsou však vína, která jsou dle ceny považována za velmi úspěšná, a přesto nebyla nikdy na žádné soutěži.

Ano, vnímám tento trend, a to nejenom proto, že sami máme řadu vín, která já považuji za velká, a na soutěže je z principu prostě nedáváme. Bohužel faktem je, že pokud některá z těchto vín předložím k hodnocení s uvedením jejich přívlastku, obvykle dopadnou spíše průměrně. Když přívlastek neuvedu, excelují.

Závěrem k této tematice chci ještě dodat, že jestli my sami, představitelé vinařského cechu, si nebudeme umět to své hodnotitelské řemeslo obhájit, stane se to, co se již začíná objevovat, že prostě vznikne kategorie vín, jejichž medailičkou či nálepkou, a možná ještě prestižnější, bude NEHODNOCENO V ŽÁDNÉ SOUTĚŽI, myšleno, že do žádné soutěže nebylo ani přihlášeno.

Děkuji za rozhovor.

Otázky pokládal Richard Stávek

(11/2008)

547

Medailová žeň tuzemských vín ve Slovinsku Předcházející ročníky se konaly v Modre (Slovensko), Mariboru (Slovinsko), Grazu (Rakousko), Znojmě (Česká republika), Pezinoku (Slovensko), Prešově (Slovensko), Ptuji (Slovinsko), Lednicko-valtickém areálu (Česká republika), na ostrově Krk (Chorvatsko), v Praze (ČR) a Bratislavě (SR), Valticích (ČR) a Pardubicích (ČR).

Cílem soutěže „VINOFORUM“ je pozvednutí významu nejušlechtilejšího z nápojů – vína –. a porovnání vín z regionu střední Evropy s víny světovými, s jejich různorodými klimatickými a půdními podmínkami a vyrobenými použitím různých technologií.

Z našich vinařství získali: Zlaté medaile: l Střední odborná škola vinařská a SOUZ Valtice, Chardonnay, 2006 l Vinařství Valihrach, Merlot, 2006 l Znovín Znojmo, a. s., Rulandské šedé, 2007

Stříbrné medaile: l BOHEMIA SEKT, a. s., Bohemia Sekt Prestige Brut, 2004 l BOHEMIA SEKT, a. s., Bohemia Sekt Prestige Demi sec, 2005 l BOHEMIA SEKT, a. s., LOUIS GIRARDOT Brut, 2003 l Střední odborná škola vinařská a SOUZ Valtice, Müller Thurgau, pozdní sběr (spaetlese), 2007 l Tetur Vladimír, Chardonnay, výběr z hroznů (auslese), 2007 l Vinařství Kovacs, s. r. o., Rulandské bílé (Pinot blanc), 2007 l Vinařství Kovacs, s. r. o., Chardonnay, 2007 l Vinařství Valihrach, Cuvée, 2007 l Vinařství Valihrach, Ryzlink rýnský, 2006 l Znovín Znojmo, a. s., Tramín červené, 2005 l Znovín Znojmo, a. s., Tramín červené, 2007

Titul Championa jen o vlásek uniknul moravskému vinaři Josefu Valihrachovi, který získal ze čtyř přihlášených vín tři medaile; měl nejlépe hodnocená vína v kategorii bílých tichých vín a titul „Champion“ mu v „rozstřelu“ uniknul jen o vlásek. Byl také spolu s Ing. J. Kopečkem, Ing. P. Krškou a dr. M. Křístkem členem hodnotící komise. Championy soutěže se staly Děvín, 2007 od firmy Mavin ze Slovenska (kategorie bílých tichých vín); Lašsky Rizling 2006 od firmy Klet Bistrica ze Slovinska (kategorie vín bílých ostatních); Arguaza Crianza, 2005 od firmy Bodegas Arguaza Navaro ze Španělska (kategorie červených vín) a Penina Pullus, 2005 od firmy Ptujska Klet d.o.o. ze Slovinska (kategorie šumivých vín). (pv)

Soare sekt se stěhuje na Moravu Soare sekt, a. s., je mateřskou společností Vinařství Zaječí, což je „mladé“ vinařství v obci Zaječí u Velkých Pavlovic na jižní Moravě. V rámci tohoto vinařství je k dispozici dostatek výrobních kapacit pro přesun produkce z Jablonce nad Nisou. Areál projde několika stavebními úpravami, jak pro potřeby samotného zpracování vín, tak z hlediska vhodnosti pro vinařskou turistiku, která je v České republice na vzestupu. Trh s tichými a šumivými víny v ČR stále roste. Společnost Soare sekt je nyní významným producentem a distributorem těchto výrobků. Svoje postavení chce do budoucna posílit zejména v kategorii kvalitních produktů ve vyšší cenové kategorii. S tímto segmentem vín je dnes důležité spojovat původ a vhodné výrobní zázemí vinařské firmy. Přesun společnosti na Moravu je pro značkové produkty společnosti Soare sekt, a. s., důležitým krokem vpřed právě v této otázce. Společnost navíc spojí dva produkční areály, tudíž optimalizuje svoje výrobní náklady a zvýší ekonomickou efektivitu.

„Společnosti Soare sekt chceme dát „punc“ moravské vinařské firmy. Pro víno je velice důležitá nejen kvalita, která musí být samozřejmě na prvním místě, ale i původ, filosofie vinaře a spojení s tradičními vinařskými regiony, kde jsou pro vinnou révu příznivé podmínky,“ říká Ivo Kaňovský, obchodní ředitel společnosti Soare sekt, a. s., a dodává: „V současné situaci, kdy velmi rychle rostou ceny vstupů, je velice důležité zaměřit se na stránku nákladů a přesun firmy z Jablonce do Zaječí bude mít v tomto případě nezanedbatelný vliv.“ Přesun na Moravu se v první fázi týká produkční části firmy. Výroba produktů společnosti v areálu v Jablonci nad Nisou je plánována do 31. 12. 2008. Tento termín se však může posunout v závislosti na potřebách trhu, jež jsou tradičně největší právě v listopadu a prosinci. Administrativní oddělení bude v Jablonci nad Nisou fungovat do poloviny roku 2009. S postupným přesunem je spojeno mírné omezení pracovních příležitostí. Dotýká se celkem 24 zaměst-

nanců, kteří mohou pracovat ve společnosti do konce letošního roku. Určitá část zaměstnanců dostala pracovní nabídku i v novém působišti společnosti. Společnost Soare sekt, a. s., je druhým největším výrobcem šumivých vín v České republice a celkovým objemem produkce patří mezi nejvýznamnější tuzemské vinařské producenty. Své výrobky produkuje nejmodernějšími výrobními postupy, z nejlepších dostupných surovin a s vypracovaným systémem řízení kvality. Její produkty jsou s úspěchem prezentovány na významných kulturních a společenských událostech v ČR i v zahraničí, získávají ocenění na prestižních domácích i mezinárodních soutěžích vína. O dobré kvalitě svědčí i mnohá vítězství a dobrá umístění v nezávislých hodnoceních pořádaných nejčtenějšími periodiky v Čechách.

Vedle působení na českém trhu se prosazuje i na mnoha dalších obchodních teritoriích, zejména v zemích střední a východní Evropy. Nicméně s jejími výrobky je možné se setkat ve více než třiceti zemích celého světa. (tz)

548

(11/2008)

Po stopách albánských vín MUDr. Martin Křístek

Území Albánie (spolu s Jónskými ostrovy, Bosnou a Hercegovinou) je některými autory považováno za poslední evropské útočiště Vitis vinifera v době ledové. Podnebí je pěstování révy vinné dodnes příznivě nakloněno: dostatek slunečního svitu, průměrné teploty 25 °C v létě, 7 °C v zimě, srážkový úhrn až 2 000 mm/. /rok. Půdní podmínky jsou nesourodé, půdy jílovité i kamenité (77 % území tvoří pohoří Albánsko-řecké soustavy a Dinárské hory). Původní obyvatelé, Ilyrové, byli dle římských záznamů úspěšnými vinohradníky již v 8. století př. n. l. Počínaje 15. stoletím (začlenění do Osmanské říše) a konče rokem 1912 (vyhlášení nezávislosti) zasáhlo albánské vinařství období temna. Krátký vzestup ve 20. letech zabrzdilo v roce 1933 objevení se mšičky révokaza a na konci II. světové války zbylo jen 2 700 ha vinic. Za vlády komunistů došlo k obnově výsadeb, původní autochtonní kultivary (údajně až 600 odrůd) doplnily importované sazenice (Mavrud, Dimiat, Pamid, Prokupac, Merlot, Cabernet Sauvignon, Pinot Noir, Pinot Gris, Riesling, Aligoté, Tocai

Friulano, Muscat Blanc a Petits Grains, Trebbiano, Barbera, Rkaciteli, Saperavi) a rozloha vinohradů dosahovala k 20 000 ha (moštové odrůdy 14 000 ha). Na sklonku 50. let bylo za pomoci sovětských expertů vystavěno 24 zpracovatelských závodů (největším byla Rudá hvězda Drač), produkujících stolní hrozny, víno, rozinky a také raki pro domácí trh a brandy pro export. Technologické vybavení (betonové tanky) nebylo v následujících desetiletích (s výjimkou ojedinělých dovozů z Bulharska a Itálie) inovováno. Nejvíce vinic bylo před rokem 1990 v okolí Tirany a Skadarského jezera. Nezvládnutá privatizace vedla k jejich zanedbání či přímo vyklučení a současný stav není přesně zmapován. Vinařské oblasti bývají členěny dle nadmořské výšky (průměr albánského území 708 m n. m.) a dominujících skupin odrůd: do 400 m n. m. modré stolní odrůdy, 400–700 m n. m. stolní i moštové odrůdy, 700 –1 000 m n. m. bílé moštové odrůdy. Přesnější je rozdělení geomorfologické: nížina, tj. pobřeží Jaderského moře a severní část Albánie, okolí hlavního města Tirany (Tiranë), Drače (Durresi), Skadaru (Shkodër), Lezhë, Lushnjë, Fier, Vlorë a Delvinë; pahorkatina (Elbasan, Krujë, Gramsh, Berat, Përmet, Librazhd a Mirditë); vrchovina (Pogradec, Korçë a Peshkopi); hornatina (vinice jen izolovaně, oblast téměř neobydlená).

Křižovatka dvou vinařských oblastí (Shkoder, Shengjin)

Etiketa albánských vín – Kadarka od Skadarského jezera Nejdůležitějšími odrůdami (30 % plochy) jsou Shesh i Bardhe (Šešské bílé) a Shesh i Zi (Šešské černé), obě původem ze stejnojmenné vesnice (cca 15 km od Tirany). Varieta s modrými hrozny je považována za jednoho z rodičů Cabernetu (což dle albánských zdrojů potvrdila i genetická analýza). Z oblasti Skadarského jezera pochází modrá (známa je též bílá varianta) odrůda Kallmet, kterou zřejmě Ilyrové zavlekli do Panonské pánve, kde v současnosti zaujímá 17 % plochy maďarských vinic (Kadarka). Pěstuje se rovněž v severních regionech Bulharska (Gamza). Na jihu Albánie (kraj Vlorë, osídlený řeckou menšinou) přežívají vinice s modrými hrozny odrůdy Vlosh, původem od slaného jezera Nartes, tradičně vinifikované ve vína typu rancio. Poblíž makedonských a řeckých hranic (kraj Korçë, jihovýchod) se dosud vyskytují bílá a modrá mutace odrůdy Serine, přičemž modré variantě je místními vinaři přičítána (navzdory ampelografickým znakům) příbuznost se Syrah. Přehled znatelněji rozšířených autochtonních odrůd uzavírají E Bardhe a Pules (s bílými hrozny), Debine a E Zeze (s modrými hrozny). Ve výsadbách pochopitelně nechybějí mezinárodně známé kultivary, zejména Cabernet (Cabernet Sauvignon), Riesling (Ryzlink vlaš-

(11/2008)

Folklorní motiv – ženy v krojích připravují tradiční pokrm zabalený do révových listů ský!), Tokay (Furmint), Merlot a Shardoné (Chardonnay). Studiem původních albánských odrůd (dosud chybějící klonová selekce) se zabývá Vinařský výzkumný ústav, založený roku 1990 v Tiraně za účelem modernizace albánského vinařství. (Studia vinohradnictví završí každoročně 75 až 100 studentů, ovšem vinařství se žádná škola nevěnuje. Zemědělské univerzity sídlí v Tiraně, Vlorë a Korçë.)

Obvyklá velikost albánského vinohradu činí v důsledku privatizace pouze 0,4 až 1,2 ha.

Hustota výsadby je nejčastěji 3000 keřů/ha ve sponu 1,2 × 2,5 m. Používají se betonové sloupky a vodicí dráty ve výši 1,4 m a 1,8 m, jednoduchý nebo dvojitý Guyotův řez. Při průměrném stáří vinice 10 až 20 let není výjimkou, že místy chybí (z důvodů choroby, mrazového či jiného poškození) až 1/3 keřů. Ještě v 80. letech minulého století vyprodukovaly místní révové školky (360 ha) 25 milionů sazenic. Bohužel po privatizaci zemědělské půdy šlechtitelské stanice zanikly a vysoká cena importovaných sazenic donutila mnohé vinaře k pravokořenným výsadbám. Na přelomu století vznikající soukromé révové školky (30 ha) narážely na obtížnou dostupnost podnožové révy. Poptávka (roční obnova asi 350 ha vinic) převyšovala lokální nabídku (100 000 sazenic) a jen v roce 1999 bylo dovezeno 400 000 italských (certifikovaných) a 400 000 makedonských (necertifikovaných) sazenic. Nejčastěji užívanými podnožemi jsou Kober 5 BB, Paulsen 1103, Richter 110, Rugieri 140, případně SO4.

Oficiálně bylo v Albánii (údaje z roku 2000) registrováno 21 vinařství s kapacitou pro zpra-

cování 55 000 tun hroznů. Kromě toho v zemi působilo 15 až 20 neregistrovaných vinařů (kapacita max. 3 tuny), vyrábějících několik hektolitrů vína pro místní trhy. Dle statistiky ministerstva zemědělství převyšovala v roce 1999 výrobu vína (12 708 hl) produkce brandy nebo raki (27 009 hl). Navíc jen 5 000 tun zpracovaných hroznů pocházelo z Albánie (15 000 tun bylo dovezeno z Makedonie). Výkupní ceny za 1 kg se v závislosti na odrůdě a cukernatosti pohybovaly od 30 do 80 LEK (1 euro = 120 LEK). Vinohradnictví se stalo jedním z nejvýnosnějších zemědělských odvětví a zdravotní stav hroznů nebyl vzhledem k převisu poptávky nad nabídkou prioritou. Když prof. Vangjel Zigory, ředitel Vinařského výzkumného ústavu v Tiraně, podrobil v dubnu 2000 organoleptické analýze 60 místních červených a 31 bílých vín, shledal jako vyhovující pouze 10 % vzorků červených a 5 % bílých. Jako hlavní nedostatky uváděl vysokou hladinu těkavých kyselin, pachuť plísně, excesivní používání oxidu siřičitého, absenci malolaktické fermentace a kontroly teploty v průběhu alkoholového kvašení.

Obecné příčiny spatřoval v nadměrném objemu sklizně, špatném zdravotním stavu hroznů a nevyhovující hygieně sklepního hospodářství. Za velmi obtížnou považoval identifikaci odrůdy, z níž byla jednotlivá vína vyrobena: údaje na etiketách vesměs neodpovídaly obsahu lahví. (V zemi působí 36 vinařských inspektorů, dohlížejících na dodržování vinařského zákona. Ten je však nedokonalý a chybí laboratorní vybavení schopné prokázat existenci falzifikátů.) Běžnou praxí bylo dodání umělého barviva, smíchání několika ročníků či příměs hybridních hroznů. Problémem byly nevhodné skladovací podmínky, zvláště když místním vinařům vyrostla konkurence v podobě levných

Odrůda Shesh i Bardhe, zdroj Kantina Çobo

549

dovozů z Itálie, Makedonie a Bulharska, a ve skladech se hromadila neprodaná vína několika ročníků.

Albánská vína dnes jsou prakticky veškerá určena domácímu trhu. Ceny se pohybují od 80 do 800 LEK. Korky a etikety (albánštinu velmi často doplňují popisky v angličtině) jsou obvykle italské. Níže představená vína byla degustována v srpnu 2008 a jejich cena činila 500 LEK (cca 100 Kč)/0,7 l. Hodnotící stupnice : * nepitelné, ** pitelné, *** dobré, **** velmi dobré, ***** vynikající. Çobo Shesh I Bardhe 2007 – světle žlutá barva, vůně lučních květů, marcipánové tóny, plné, harmonické, v dochuti pálí (alk. 13 % obj.). Hodnocení: *** Çobo Shesh I Zi 2005 – granátová barva, ovocitá vůně, jahodový kompot, dřevité tóny, středně plné, svěží s hrubší tříslovinou, dlouhé. Hodnocení: *** Rodinné vinařství Çobo sídlí ve starobylém Beratu (Albánský Bělehrad) a produkuje 85 000 lahví ročně. Hrozny jsou 100% albánské a specialitou je autochtonní E Bardha e Berati (Bílý hrozen z Beratu), tradičně užívaný k výrobě rakije. Součástí prohlídky vinařství (angličtina, italština, albánština) je ochutnávka místních sýrů a oliv.

Syni I Zi Kallmet 2004 – temně rubínová barva, květinová až medová vůně, tóny včelího vosku, velmi plné, harmonické, dochuť sušených datlí. Hodnocení: **** Produkt zemědělského kraje Lezhë (strategicky významného díky železnici Skadar–Tirana) na severozápadu Albánie. Sídlem vinařství je jadranské letovisko Shëngjin.

Miqësia Shardoné 2006 – světle žlutá barva, jemná mandlová vůně, středně plné, pikantní kyselinka, oxidativní dochuť. Hodnocení: ** Typické džbánkové víno, vhodné snad k posezení s přáteli, avšak neodpovídající označení.

Vyrobeno v severní Albánii (oblast Shtoi) u Skadarského jezera a hranic Černé Hory.

Kantina e Pljave Sara Riesling – jantarová barva a hnědavý závoj, oxidázy ve vůni, neharmonické, zlomené. Hodnocení: * Víno bez označení ročníku (přesto za stejnou cenu jako předcházející), původem z městečka Fier a vinic nedaleko pobřeží Jaderského moře.

Literatura: Analysis of the Albanian Wine Industry (Vertumne International & Associés, 2001); Deutsches Weinbau-Jahrbuch (Sotiri, P., Isufi, E., 2002, 53 313–320); Nový brevíř o víně (Jindřich Hauft, 1989); Winepros.com.au; Wikipedia.org; Cobowinery.com Foto: Archiv autora, Kantina Çobo a Wikipedia.org

550

(11/2008)

Patroni vinařů (6.) – sv. Martin Ing. Radek Sotolář, Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice

Sv. MARTIN 11. listopad Patron: Szombathely či Buenos Aires, vojáků, jezdců, zbrojířů, krejčích,. mlynářů, hlasatelů, bednářů a vinařů Atributy: jezdec na koni s půleným pláštěm, žebrák u koně, husa * kolem roku 316 v Sabarii (dnes Szombathely); † 397 v Candes u Tours Martin se narodil v městečku Sabarii v římské provincii Horní Pannonie (dnešní Maďarsko), tři roky po vydání milánského ediktu, kdy církev byla na velkém vzestupu nejen počtem svých příslušníků, ale i svým vlivem v oblasti politické. Jeho otec, tribun římského vojska, i jeho matka byli pohané. Vzdělání získal a s křesťanstvím se seznámil v severoitalské Pavii. Když mu bylo dvanáct let, požádal proti vůli svých rodičů, aby byl přijat mezi katechumeny, nicméně pokřtěn byl až za šest roků. Ve svých patnácti letech byl proti své vůli přijat k císařskému jezdectvu (stal se dokonce také důstojníkem). Už tehdy oceňovali jeho druhové jeho skromnost a lásku k bližním.

Legenda říká, že jedné chladné noci v Amiens viděl promrzlého nahého žebráka. Martin

neváhal a svým mečem rozetnul svůj plášť na dvě poloviny, z nichž jednu podal žebrákovi.

Následující noci se mu zjevil Kristus, oděný právě do poloviny jeho pláště. Díky této události je vzýván na ochranu proti chudobě a tato událost měla za následek, že se dal pokřtít. O něco později, když mu bylo asi dvaadvacet let, byl z armády propuštěn. Poté odešel do Francie, konkrétně do Poitiers, kam ho přitahovala pověst biskupa Hilaria, který ho později vysvětil na exorcistu. Když byl Hilarius vypovězen na Východ, vrátil se Martin do rodné Panonie a obrátil na víru svou matku. Bylo to v době ariánských zmatků, kdy si ve své domovině vytrpěl nejedno příkoří. Odešel do Itálie a žil zprvu u Milána, později na ostrově v Janovském zálivu jako poustevník, ale po návratu Hilariově se vrátil do Poitiers. Nechtěl se však ani zde zříci své samoty a postavil si vně města poustevnickou celu, kam za ním později přicházeli jeho žáci a deset let žil jako poustevník. Vznikl tak klášter Ligugé, první ve střední Galii.

Roku 372 přijal Martin biskupský stolec v Tours. I po jmenování biskupem žil však nadále jako mnich ve své chatrči poblíž řeky Loiry, kde později vzniklo opatství Marmoutier.

Jeho misionářské cesty směřovaly k organizování prvních venkovských farností a k zakládání četných klášterů. Jeho působením se obrátilo na víru i mnoho předních osobností římské Galie, ale v posledních letech byl vystaven útokům méně horlivých nebo příliš světských biskupů. Církev byla v té době zahrnována dary od císaře i knížat a klérus si zvykl na pohodlí, pěkné oblékání i na první místo u stolu. Zákonitě se muselo zdát skandální, že jeden z biskupů vede život poustevníka, zříká se při bohoslužbě slavnostního trůnu a obléká se jako chudák. Zemřel v 81 letech roku 397 n. l. v Candes u Tours. Nad jeho hrobem byla postavena velká bazilika, která však byla zničena během francouzské revoluce.

Spojitost sv. Martina s vínem je zřejmá již tím, že byl biskupem ve francouzském městě Tour, kde se již v té době hojně réva pěstovala a dělalo se z ní víno i pro liturgické účely. Zvyk svěcení pokrmů i vína je v křesťanství dobře

Znovubudování novodobé tradice Svatomartinckých vín si vyžádalo i moderní pojetí designu loga znám. Svěcení mladého vína je poděkováním za dobré mladé víno, tedy za dobrou úrodu..

V tento den – 11. listopadu – se poprvé ochutnává letošní víno. Tato tradice však vznikla až v dobách, kdy vlastnili vinice feudálové a církev, najímali si vždy na období jednoho roku předáky, kteří se pak starali o vinici. A právě na sv. Martina byl den, kdy vlastníci ukončovali tuto službu, a pokud se předák osvědčil, tak službu prodlužovali na další rok. Často si s nimi také připili právě mladým vínem a uspořádali menší pohoštění.

V Čechách se slaví jeho svátek 11. listopadu jako počátek zimy (rčení svatý Martin přijíždí na bílém koni) a často se peče martinská husa či martinské rohlíky a podkovy. Ve Flandrech, jižních a severozápadních částech Holandska a některých oblastech Německa se tento svátek často slaví průvodem, ve kterém obvykle jede muž na koni představující sv. Martina. Je také velmi oblíbený v Latinské Americe, kde bývá často nazýván San Martín Caballero (kvůli svému častému zobrazování na koni). Bývá označován za ochránce dobré úrody na polích a vinicích.

Obrázek z archivu autora Literatura: viz VO č. 5, r. 2008/101, str. 252 Příště: sv. Urban

Svatomartinské 2008 V letošním roce počet lahví Svatomartinských vín dodaných na trh opět naroste. Komise pro ověření senzorické jakosti přihlášených vín se během dvou hodnotících dní vyjadřovala k 205 vzorkům od 83 vinařských firem. Celkem se o známku Svatomartinské ucházelo 79 vín bílých, 78 vín červených a 48 vzorků vín růžových. Nakonec sítem kvality prošlo jen 175 vzorků od 83 přihlašovatelů. Mezi úspěšnými přihlašovateli všech tří druhů Svatomartinského jsou (řazeno dle abececedy): Bohemia Sekt;

Botur Luděk, Strážnice; Kolaja Jiří, Ježov; Livi Dubňany; Neoklas Šardice; Plaček Jan; Dolní Kounice; Ravis Dubňany; Ravis Rakvice; Réva Rakvice; Jedlička a Novák, Bořetice; Šabata Vladimír, Rakvice; Šmerák Jiří, Hrušky; Templářské sklepy Čejkovice; Veverka Fr., Čejkovice; Vinařství Maděřič, M. Žižkov; Vinařství u Kapličky, Zaječí; Vinařství Zborovský, V. Pavlovice; VINIUM; Vinné sklepy Valtice; ZD Němčičky; Znovín Znojmo; ZVOS Hustopeče. (vo)

(11/2008)

551

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Vinařství na jubilejní všeobecné výstavě v Kroměříži Jsme rádi, že vymyká se rámci našeho časopisu referovati celkově o výstavě kroměřížské, neboť – snad bohužel – nepatříme k těm, kteří se řídí náladou – zejména ne strojenou.

Považujeme za nesprávné našemu lidu vytýkati – jen a jen jeho chyby – rozhodně však špatně na mínění a mravní nazírání jeho působiti musí, je-li t. zv. veřejným míněním mu sugerováno, že dokonalé jest to, co prosté nazírání takových jednoduchých lidí, takovým nevidí.

Nechceme ubírati na ceně kroměřížské výstavě, neboť doznati musíme, že mnohé cenné věci tu byly uloženy, ale objektivnost při referování o ní byla by lépe na místě bývala.

Jak otevřeně dovedli bychom mluviti o celé výstavě, tak přímé jsou i úsudky naše o vinařské expedici. Jak officielní katalog výstavní dosvědčuje, nebylo původně na exposici vinařskou vůbec pomýšleno a byla také skutečně pořízena až v poslední chvíli.

Krátký čas, jejž vinaři naši k obeslání mohli upotřebiti, byl dostatečným, aby obeslali výstavu v pravdě důstojně.

Ve vkusně upraveném oddělení rotundy umístěno bylo vystavených as 150 druhů vín v dokonale adjustovaných láhvích, diagramy, publikace atd.

Střed ponechán souborné výstavě malovinařů, strany ponechány byly jednak zemské rol. a vinařské škole ve Bzenci, jednak správám státních a zemských vzorových vinohradů.

Ze soukromých vystavovatelů vynikala hlavně exposice p. L. Skály ve Bzenci a p. Fialy v Břeclavě.

Ten, kdo měl příležitost sledovat postup zdokonalování se ve výstavnictví v Kyjově, v Kloboucích, v Brně, v Hodoníně a v Hradišti, byl zajisté naplněn radostí nad pokrokem, který aspoň v otázce té byl učiněn.

Jen jedno by se dalo vytknout, že vystavují se po většině vína neškolená, nehotová.

Doufejme, že při některé příští výstavě některý z producentů pochopí potřebu této nápravy a obešle výstavu víny nejen nejlepší kvality, jako dosud se dálo, ale i dokonale vyškolenými.

O následovníky nouze nebude – příklad táhne.

Posuzování vín vykonala 40členná jury dne 5. července t. r., výsledky posudků, každým jurorem zvlášť psané, dosud sestaveny nejsou, takže výsledek až dosud není nám znám.

K tomuto posuzování – ač provedeno bylo relativně, nestranně – dalo by se leccos vytýkati, hlavně ta okolnost, že tak velký sbor nebyl rozdělen na sekce dle krajů a že byla šmahem posuzována vína, jedno za druhým.

Poněvadž právě tak mohou být některá

z hustopečských vín nejlepší, jako je tomu u vín strážnických, blatnických, bzeneckých nebo kyjovských, bylo by správné rozdělit jury dle obvodů, zvláštním rázem se vyznamenávajících; vína tato samostatně posoudit a teprve v sekcích za nejlepší uznaná vína posuzovati v plenu při rozhodování o ceny prvé.

Doufejme, že již příští výstava opravy tyto přinese.

Opomenouti nemůžeme zmíniti se i o té okolnosti, že na výstavě byla zdarma čelnějším návštěvníkům – za účelem reklamy moravským vínům, podávána vína k ochutnání.

Celkem možno říci, že vinařství repraesentovalo se velmi pěkně.

O rozdělení cen, které na vystavená vína připadnou, podáme zprávu, jakmile nás dojde.

Vinařský obzor, str. 224–226, č. 8, r. 1908 Dopisy V Dol. Kounicích, 18. října 1908.

Od polovice září stálé slunečno bylo do dnes, jen jednou nevalným děštěm přerušeno. Počasí toto mělo blahodárný vliv na naše vinice, nebylo by jinak to množství hroznů, jimiž byla skoro každá hlava bohatě ověšena, tak dobře vyzrálo.

Letošní sklizeň nám několikráte nahradila loňskou neúrodu. Tato sklizeň se zapíše zlatými písmeny do kroniky vinařské. Nebyly vzácností hrozny frankovky vážící 40–50 dkg a bobulky byly velikosti třešně. Elvín, který je u nás značně rozšířen a velice nosný, překvapoval dokonalým vyzráním a pěkným vzhledem. Také rýzlink dosáhl od 10 let letos nejvíce sladkosti, což daly tušiti žluté do růžova předcházející bobulky hrozníčku. Vážilo bílé smíšená sadba 75°, frankovka 80° a rýzlink také 80° dle Oechsle. Nezdá se mně letos ten hustoměr směrodatným pro úsudek na jakost vína, protože se jeví mezi modrými a bílými hrozny co do množství sladkosti velký nepoměr; bývá vždy modré o 10° sladší bílého a budu moci později provedeným zjištěním lihu dle % objemu ten poměr určitěji stanoviti. Jedno je ale nezvratné, že jsme měli letos sklizeň výtečnou co do množství i co do jakosti. Sbíralo se 5. října; v dobrých polohách byly hrozny již úplně vyzrálé, ale v mnohých méně příznivých by bylo lépe tuto předsevzetí o týden později. Jednotlivá hlava Frankovky a Elvínu přinesla průměrně 1 kg hroznů a rýzlink, jehož mám as 900 hlav,.

0,57 kg hroznu. Některé vinice byly ku konci zachváceny vřetenatkou a byly vážným napomenutím upozorněny, aby včas a dostatečně postřikovány byly. Letošní hojná neočekávaná úroda přinutila mnohého z našich malých vinařů k nucenému prodeji hroznů a moštu za velmi nízkou cenu, což zavinil velký nedostatek nádob a jejich vysoké ceny.

Alex Ježek Vinařský obzor, str. 258, č. 9, r. 1908

Výstava vín na výstavě v Kroměříži Zdá se mi, že se nám moravským vinařům zrovna nechtělo na tuto výstavu s víny, ale v poslední chvíli se přece spolek rozhodl obeslati výstavu. Kolísavost tuto bylo též možno odbornému oku vinařskému dobře pozorovati a vycítiti.

Místečko v rotundě vykázané velmi vhodně se hodilo na skromný útulek, ač úprava byla drahá – výstavní!

Krátká doba – as 10 dnů – stačila na prosté oznámení v novinách, že se sešlo 153 vzorků vín od 37 vystavovatelů, pokud mi bylo možno vyšetřiti. Vína zasílána byla na výstavní výbor, jenž je ukládal do sklepa. Svolání soudcovského sboru na posouzení vín, jenž zvolen o 40 členech, bylo provedeno 5. června 1908 v ochutnávárně arcibiskupského pivovaru. Jury súčastnilo se 26 členů, z nichž 18 podalo mi svůj posudek.

Ochutnávání vedl řed. L. Dedek z Bzence a bylo dobře a vhodně obstaráno.

Předsedou jury byl místopředseda spolku dr. Fr. Drbal z Klobouk. Zápis vystavovatelů vedl L. Čech, redaktor t. l., druhý zápis podepsaný.

Předseda dr. Drbal přivítal přítomné, vyslovil potěšení nad hojnou a vzácnou účastí, uvedl dále účel, že se má tímto okusem upozorniti na výbornou jakost moravských vín, vítal jmenovitě četné přední osoby z Kroměříže a přál zdaru tomuto okusu. Nepřítomný předseda vinař. spolku J. Stancl z Uh. Hradiště pro nemoc blahopřál telegraficky z lázní. Red. L. Čech upozornil stručně na pravidla při ochutnávání. Předseda výstavního výboru purkmistr z Kroměříže dr. J. Pištěcký jménem výboru výstavního uvítal přítomné a přál všeho zdaru moravským vinařům.

Okresní hejtman V Galusek z Kroměříže pronáší pozdrav moravským vinařům konče úslovím, že „ve víně je vždy pravda“. Velmi chutným zákuskem, k ochutnání potřebným, z rozmanitých uzenin překvapila známá uzenářská firma Simon v Kroměříži.

Vína posuzována z celé Moravy v celku, což bylo na úkor jednotlivým krajům. První místo zaujaly rýnské rýzlinky, dále veltlinské zelené, sylvanské zelené atd. Výstavu obeslali: Zemské révové školky ve Vel. Pavlovicích, Kloboucích a Kyjově, rol.-vin. škola v Bzenci, L. Skála z Bzence, dr. Fr. Drbal z Klobouk; dále z D. Bojanovic: Vinařské družstvo, Topenčík J., Bílek J., Bohún J., Prát J., Výmyslický F.; z Vel. Pavlovic: M. Popelka, V. Štambachr, P. Straka, A. Horňanský, Fr. Štefka, V. Janošek; J. Hübner ze Štarviček, Ed. Janíček z Polešovic, Boh. Pospíšil z Brna, Bezděk Fr. z Uh. Hradiště, dr. J. Galusek z Kyjova, Fiala Jos. z Hodonína, Ježek Alex.. z D. Kounic, farář J. Bébar ze Syrovína; z Mutěnic: Fr. Kmenta, Jos. Sasínek, J. Podest L. Weinberger; T. Misák ze Želetic, Fr. Komenda ze Skalice, J. Chytil ze Stavěšic a j.

552

(11/2008)

Dle usnesení výborového nebudou se od spolku žádné ceny udíleti, nýbrž od výstavy budou ti odměněni, kteří na to reflektují. Tak nekonkurují o ceny dr. Drbal, dr. Galusek, dále révové školky ve V. Pavlovicích, Kloboucích a Kyjově a jiní. Protokol s vyjmutím nekonkurujících zaslán jest výstavnímu výboru v Kroměříži. Součet pro nejlepší víno obnášel 90, nedocílil nikdo.

Postupně obdrželi 1. Skála L. Bzenec 85½, 84, (rýzlink, sylvánské). 2. Rol.-vin. škola v Bzenci 82 (rýzlink). 3. Zemská rév. školka ve V. Pavlovicích 77½ (rýzlink r.), 67, 58. 4. Zem. rév. školka v Kyjově 76 (rýzlink), 73, 69½, 66. 5.–8. Vinařské družstvo v Dol. Boj., Topenčík, Bohún, Bílek, 74–73 na rýzlinky. 9. Popelka M. V. Pavlovice (veltlínské zel.). 10. Dr. Drbal (veltlinské a j.)

11. Pospíšil J. Brno, (veltlinské zel.) atd. Škoda však toho, že některá jinak výborná vína dopravou utrpěla, zkalila se, což litovati jest v zájmu vystavovatele. Jinak jsou pravdivá slova o vystavených vínech v čl. v předešlém čísle na str. 224. Kdo rád rýzlink, nechutná mu veltlínské, a kdo červené, není mu po chuti bílé. Zkrátka vína v seskupení hromadném nelze řádně posuzovati.

Al. V. Horňanský, jednatel Vinařský obzor, str. 280–281, č. 10, r. 1908 Frankovka Z četných červených druhů na Moravě pěstovaných jest bez odporu nejjemnější Frankovka.

Udav jméno „Frankovka“ vím, že v představách vinařů vynoří se celá řada nuancí Frankovky – tu „oprchavé“ tu „plné“, střihanolisté, celokrajné, řídko- či hustozrnné atp. – neboť jménem tímto následkem neúplného rozlišování ampelografického označuje se do našich vinic vtroušený Cabernet, či Carmenet, Merlòt, Gamay atp., jakož i celá řada buď degenerovaných nebo přizpůsobených rév druhům těmto podobných.

Jest možno nalézti i „Frankovku“ vlastní v dvou od sebe se lišících formách – při celkovém vzhledu keře úplně stejném – z nich však námi popisovaný a doporučený tvoří hrozny husté, velké, druhý – patrně degenerovaný, hrozny řídké – drobnozrnné.

Jak k nám zavedena byla, není známo, toliko je jisto, že jest sadbou zejména na Kloboucku a místy na Bzenecku, Kyjovsku a Hodonsku prastarou.

Patrně jest to sadba společná severovýchodnímu cípu Dolních Rakous i jihovýchodní Moravy.

Němci zovou Frankovku „Blaufränkisch“, u nás na mnoze „modrý hýblink“, „skalické modré“ nebo „skalické černé“.

Zdá se nám, že v Čechách druh tento není ve vinicích a že všeobecně přijatým u nás názvem „Frankovka“ označují druh jiný (Carmenet? Carmoisin?). Vzrůst keře jest o něco málo slabší Portugalského – a vzhledem je mu dosti podobno.

Réví však je štíhlejší, v základní barvě bělo-šedé – s nádechem karminovým – na sluneční straně slabě červeno-hnědě (cihlově) zarumněné, s kolénky téže barvy.

Očka jsou dosti vyvinuta, zašpičatělá, hnědými listeny krytá.

Listy jsou prostředně velké, celokrajné, kožovité, tenké, v základní barvě téměř světlo-hnědo-zelené, na podzim dlouho na keři vydrží, zabarvujíce se poznenáhlu v ohnivou červeň.

Ozubení je nepravidelné, téměř ostré, nestejně roztroušenými zuby velkými a malými.

Lalok řapíkový je ostrý – nálevkovitě otevřený.

Nervy jsou tenké, z počátku zelené, u staršího listu červené, řapík delší hlavního nervu, tenký, červenavý.

Vrcholky jsou hnědo-zelené, slabšího však lesku než u Portugalského.

Hrozen jest velikosti asi jako Portugalské – téměř téhož vzhledu, ale štíhlejší na delší poměrně tenké třapině. Poněvadž však není tak hustý jako portugalské, jsou bobule kulaté – o něco však menší, sytě modro-černé.

Pokožka je značně tuhá, barvivá, obsah pod pokožkou řídký, velmi sladký, k pecičkám masitý.

Zraje o týden později než Portugalské, vyniká nad něj pravidelnou úrodností, dobrým dozráváním, hojnou barvivostí a nesnadno hnije.

Maje dřevo daleko hustší než Portugalské, dobře vyzrává, takže, jak měl autor tohoto článku příležitost poznati, ani 20° mrazy mu neuškodily.

Soubor 3 publikací o historii vinařství na Moravě

Úrodu poskytuje velkou a pravidelnou (as 60 až 80 hl po ha).

Vytýkají mu mnozí, že prý nestejně odkvétá a poskytuje pak nestejné, řídké hrozny – výtka tato týkati se může degenerovaného keře Karmazínu neb Merlotu, za které Frankovka, již tuto popisujeme, bývá zaměňována.

Jest choulostivá na květ – ale jest to spíše ráz heterostylie – a již je-li vinice míchaná druhem jiným, ku př. burgundským nebo vlašským ryzlinkem – zjev tento se nám nedostavuje. Miluje půdy hluboké, teplé, na minerální látky bohaté, polohu chráněnější, ba i tak chráněnou, že jiné druhy tu trpí plísněním – neboť Frankovka velmi dobře vzdoruje vřetenatce a skoro všem ostatním plísním. Šlechtěná na americkou révu byla až dosud málo – poněvadž z neznámé příčiny byla opomíjena a dávána přednost druhům jiným – mnohdy ani z daleka se jí nerovnajícím.

Vzhledem k vlastnostem hodí se jí však velmi dobře za podložku Riparia X Rupestris, Riparia X Berlandieri a vůbec kříženci Riparie. Řez snese skoro každý – nejlépe ale rodí při řezu na korunku s čípky o 2–3 očkách s polotažní – nebo občas i s tažní. Častým celotažňováním se vysiluje. Žádá časté obnovování dříví – zmlazování.

Vína z Frankovky jsou nejjemnější červená vína moravská vůbec – ovšem musí být úplně čistá.

Vyznačují se krásnou tmavou, jiskrnou, fialově-červenou barvou, vzácnou souladností, chutí a vůní na skořici upomínající. Jsou značně trvalá – daleko trvalejší Burgundského nebo Portugalského. Mošty vykazují 18–22 % cukru,.

7–8 ‰ kyseliny.

Nejsem přívržencem pěstování červených vín na Moravě vůbec – vzhledem k nesprávnému s nimi zacházení – přec však vzhledem k poměrům moravským a vskutku vzácným vlastnostem tohoto druhu, který v poměry naše tak výtečně se hodí, možno Frankovku vinařům moravským nejvřeleji doporučiti ku sázení. Musí však voliti správnou a znáti keře matečné již v létě, aby výběr réví byl správný. Č.

Vinařský obzor, str. 268–270, č. 10, r. 1908 celková cena

461 Kč

Prameny k dějinám vinařství na Moravě Autor: Kateřina Smutná a kol.; 235 stran, černobílá, brožovaná, 210 x 300 mm, rok vydání 2004 Prodejné pouze jako soubor 3 publikací spolu s „Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství“ (vč. 9% DPH) a „Historie vinařství na Moravě – pohled do archivních pramenů“. ISBN: 80-239-3544-5 Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství (Výběrová bibliografie z knižních fondů jihomoravských archivů) Autor: Kateřina Smutná a kol., 134 stran, černobílá, brožovaná, 148 x 210 mm, rok vydání 2004 Prodejné pouze jako soubor 3 publikací spolu s „Prameny k dějinám vinařství na Moravě“ a „Historie vinařství na Moravě – pohled do archivních pramenů“. ISBN: 80-239-3460-0 Historie vinařství na Moravě – Pohled do archivních pramenů Autor: Ivan Štarha; 30 stran, celobarevná, vazba V1, 210 x 300 mm, Rok vydání 2004 Prodejné pouze jako soubor 3 publikací spolu s „Prameny k dějinám vinařství na Moravě“ a „Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství“.

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(11/2008)

Vinařský obzor můžete zakoupit v těchto prodejnách vinařských potřeb: BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Čejkovská 35

691 02 Velké Bílovice

519 346 238

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10 692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

Nerez Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 259, 602 734 499

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Zámky a semena, Janíček Svatopluk

nám. Míru 21

667 01 Židlochovice

602 506 537

Zamma Sudy

Hlavní 51

667 01 Vojkovice

547 231 758

Pokud vaše prodejna vinařských potřeb mezi výše uvedenými není a měli byste zájem si sem pro váš výtisk Vinařského obzoru chodit, sdělte nám to!

Vaše redakce – tel.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

553

řádková inzerce l Prodám elektrickou zátkovačku lahví stav jako nová, pořízena nová 12 měsíc 2007 servis od Zama sudy pořizovací cena 75 000 Kč + DPH, prodám za 55 000 Kč + DPH. Prodám plničku lahví 6 vývodů výroba Prudík Ladná nerezová za 12 000Kč. Kontakt: Procházka, Valtice, 731 542 030, prochazka@valtickavina.cz. Možno zaslat foto. l Kdo daruje nebo levně prodá starou vinařskou literaturu (knihy, časopisy, katalogy aj.). Tel.: 775 197 443 l Koupím 100–150l bečku. Zaviněnou na bílé víno. Stav pouze výborný. Cenu respektuji. Tel.: 732 148 540 l Koupím zachovalý dvouklínkozápadkový lis, pouze funkční, objem koše alespoň.

500 l. Tel.: 775 197 443

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice

Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ

Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití.

V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY

autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

999 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Ampelografia Slovenska 820 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč Filosofie vína – Průvodce po Onom světě 220 Kč Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci 495 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

(11/2008)

555

Není dub jako dub, není sud jako sud...

vejme se například do Tokajské oblasti...,“ říká Lubomír Glos.

Kvalita je vyzkoušená „Když kvalita, tak francouzský dub,“ shoduje se dnes většina předních producentů moravských vín. Dřevěné sudy Seguin-Moreau používají po zralé úvaze a testování takové ikony jihomoravského vinařství, jako je například Ing. Miloš Michlovský, Ing. František Mádl nebo Lubomír Glos. „Zkoušeli jsme dřevěné sudy od různých firem. Používali jsme sudy z Rakouska, Maďarska a od různých firem z Francie. Rozdíly jsou značné. Myslím si, že je opravdu nejdůležitější původ dřeva, a tady se nám nejvíce osvědčily sudy Seguin-Moreau,“ potvrzuje Lubomír Glos z Moravské Nové Vsi. Rozdíly jsou podle něj také v tom, zda sud má, nebo nemá vypálená čela. „Běžně se čela nevypalují, ale na základě požadavků je možné tuto službu objednat. My jsme v naší firmě vyzkoušeli oba typy a musím říci, že jsme dosáhli rozdílných výsledků. Po mých zkušenostech by byla asi ideální kupáž vín ze sudů s vypálenými a ze sudů s nevypálenými čely. Každý typ sudů totiž do vína přenáší určitou škálu tónů, barev a chutí,“ konstatuje Lubomír Glos. Dřevěné sudy Seguin-Moreau používá především pro červená vína, ale vyzkoušel je i s odrůdou Chardonnay, ovšem v kategoriích výběr z bobulí a výběr z hroznů. „I v tomto případě došlo k výraznému zlepšení kvality a chuti vína. U nás je produkce sladkých vín v barikových sudech zatím věcí neznámou, ale ze zkušeností ze zahraničí vím, že je to věc celkem běžná. Podí-

Chipsy sud nenahradí Některé vinařské firmy se snaží nahradit dřevěné sudy například přidáváním tzv. dubových chipsů nebo dubových desek do nerezových tanků, ale každému je jasné, že je to jen určitá náhražka. Obyčejný konzument rozdíl možná nepozná, ale fajnšmekr a znalec vín samozřejmě ví, že to rozhodně není to pravé ořechové, v tomto případě tedy spíše pravé dubové... Odborníci radí také nekupovat již použité dřevěné sudy. „Začínali jsme s použitými sudy, ale nikomu to nedoporučuji. Jednak jsou již macerované, a jednak nikdy nevíte, co v nich bylo a čím mohou být znehodnocené. Vinař si tak víno ve snaze zlepšit často naopak pokazí,“ říká Lubomír Glos. „Chtěl bych ještě dodat, že také nemá cenu naplnit sud dvakrát až třikrát do roka, aby se v něm macerovalo co nejvíce vína. Víno by v něm mělo ležet a zrát skutečně alespoň dvanáct měsíců. Nejde totiž jen o tu chuť dřeva, ale především o správné nazrání vína za redukovaného přístupu kyslíku, který skrze dřevo do vína přichází.

Všechno chce svůj čas. Doporučuji používat kvalitní dřevěné sudy pouze pro kvalitní vína. Protože pokud je víno nekvalitní, nepomůže mu ani sebelepší sud,“ dodává Lubomír Glos.

Na dubu záleží „Francouzský dub dodává vínu delikátnější aroma i chutě než naše středoev-

ropské duby. Půdní podmínky a klima se koncentrují ve dřevě, které potom předává vínu ty nejlepší vlastnosti,“ říká Ing. Miloš Balga, jednatel společnosti BS vinařské potřeby, s. r. o., která je distributorem sudů Seguin-Moreau pro ČR a SR. Jedna z největších továren na sudy v Evropě, s pobočkami po celém světě, byla pod jménem Seguin-Moreau vybudována v roce 1970 a její obrat je cca 90 000 sudů ročně. Speciálně vybírané duby pro účely vinařství, získávané především z lesů kontrolovaných Národním lesnickým úřadem, jsou tím hlavním, co ji odlišuje od ostatních firem. Je to podobné jako u révy vinné. Stejná odrůda v různých klimatických podmínkách při různých způsobech pěstování dává rozdílné víno. Důležité je především zpracování surového dřeva – sušení, kvalitní macerace, délka ležení a závěrečný výběr dřeva. Je to právě specifický postup výběru dubů z různých oblastí, který na rozdíl od jiných výrobců dřevěných sudů zaručuje producentům vín stabilní aroma a příchuti. A to je základní filozofie francouzského výrobce Seguin-Moreau, který sice nepatří k nejlevnějším, ale zaručuje standardní kvalitu.

Petr Hynek Zastoupení firmy Seguin-Moreau:

14. Mezinárodní vinařský veletrh 14th International Wine Fair

Kdy: 4.–6. 3. 2009 Kde: Brno – Výstaviště Hledáte nové možnosti zviditelnění Vaší společnosti?

Za účasti významných společností:

• Chcete se setkat s Vašimi potenciálními odběrateli ze sektoru gastronomie a nezávislého maloa velkoobchodu ČR a sousedních zemí?

• Rádi se inspirujete novými trendy na středoevropském trhu s vínem?

Poprvé konáno souběžně se 4. mezinárodním veletrhem gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G+H 2009.

Zúčastněte se a využijte jedinečného spojení špičkové gastronomie a krásných vín.

Přihláškovou dokumentaci a další informace naleznete na: www.bvv.cz/gh nebo na www.bvv.cz/vinex

Veletrhy Brno, a.s.

Výstaviště 1 647 00 Brno Czech Republic Tel.: +420 541 152 985 Fax: +420 541 153 067 e-mail: vinex@bvv.cz www.bvv.cz/vinex www.bvv.cz/gh