Vinařský obzor 11/2012

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 11, ročník 105/2012 • cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Svatomartinské 2012 Společně odvraťme hrozbu spotřební daně!

Pinot noir – cesta k velikosti (2.)

Víno a oxid siřičitý

Odrůda Sémillon

Réví jako palivo

Dobročinná aukce vín

strana 578

strana 544

strana 554

strana 575

Obsah 11/2012

Svatomartinské 2012

535 Obsah Edotirial 536 Richard Stávek: Listopadově Z redakční pošty 537 Pavel Vajčner: Opět mimořádný ročník

538 539 540 541 576

Spolkové informace Vinařství roku 2012 – aktuální informace Z činnosti Svazu vinařů FORD pro naše vinaře Renomia, užitečný partner SV ČR Společně odvraťme hrozbu spotřební daně!

Právní předpisy 542 Rostislav Gruna: Podávání povinných prohlášení vinohradníků, vinařů a obchodníků s moštovými hrozny k 31. 12. 2012

544 546 549 552 554 557 559

Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Praktické zkušenosti s odrůdou Semillon Pavel Jelen: Pinot noir, cesta k velikosti (2.) – klony a podnože Richard Stávek: Ještě k Pinot noir – Jak to vidí Lubomír Glos Jiří Sedlo: Příčiny a důsledky zvýšení obsahu cukru v hroznech z Kalifornie Pavel Zemánek, Patrik Burg: Réví z vinic jako energetické palivo Pavel Pavloušek: PIWI odrůdy vhodné pro ekologické vinohradnictví 347 ocenění na AWC Vienna

Informace z Vinařského fondu 561 Zpravodaj Vinařského fondu Vinařská technologie 569 Miloš Michlovský: Víno a oxid siřičitý Obchod vínem 571 Jiří Sedlo: Analýza ochoty spotřebitelů připlatit si za víno s nízkým obsahem oxidu siřičitého Vinařství v zahraničí 573 A. Soukupová, F. Mach: Obnova vinohradníckych domov v Modre 574 Helena Baker: Balounův Merlot obhájil znovu titul Premio della Stampa v Bergamu

Aktivity 575 Richard Stávek: Dobročinná aukce vín Nadace VIA opět úspěšnější 577 Vinné sklepy Františka Lotrinského a Ekocentrum Trkmanka 578 Svatomartinské 2012 579 Svatomartinské 2012 v Čejkovicích 579 Svätomartinský košt v Bratislavě 580 Milan Magni: Svatomartinský košt 2012 v Brně 581 Kubíčkovi: Prožitky milovníků vína aneb Šardice zase vyhrály Enogastronomie 581 Milan Magni: Na Martina nejen husa Polemika 582 Karel Novotný: Kam až necháme zajít moravské vinařství?

Zprávy 537 Osmadvacítka moravských vín ve vinařském michelinském průvodci 543 Jiří Sedlo: Ilegální výsadby vinic a selhání národní kontroly 553 Richard Stávek: Jiná vína 2012 570 Nejlepším sommeliérem ČR je Jakub Přibyl 583 Branko Černý: Historicky první Miss víno odlétá reprezentovat ČR do Číny na světové finále Miss tourism 588 Kalendář vinařských akcí 588 Nová prodejna vinařských potřeb Vinařská historie 584 Psalo se ve Vinařské obzoru před 100 lety…

586 Jaroslav Radvan: Jak stařeček zapomněli na Smrť Recenze 587 Richard Stávek: Zákon o vinohradnictví a vinařství – komentář

536

Vinařský obzor (11/2012)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 11, ročník 105 (2012) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) JUDr. Tibor Nyitray (tibor.nyitray@svcr.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (fantomme@seznam.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla je 67 Kč, dvojčísla 7/8 110 Kč (včetně 14% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2012 V redakci — 1 číslo 49 Kč, dvojčíslo 7/8 84 Kč (vč. 14% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 14% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel.: 773 838 685 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 22. 11. 2012 Toto číslo vychází 27. 11. 2012 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © Richard Stávek

Editorial

Listopadově Držíte v rukou předposlední číslo Vinařského obzoru ročníku 2012. Listopad je dobou, kdy začíná výběr předplatného pro další ročník. Uvnitř tohoto čísla tedy najdete složenku s pokyny pro jeho úhradu. Rozhodli jsme se, že pro rok 2013 zůstane výše předplatného stejná jako v tomto roce. Letos jsme přidali nová témata, také celkový počet stran celého ročníku zůstal na pěkných asi 650 stranách, a to přesto, že výrobní náklady i režijní ceny na produkci časopisu neúměrně rostou. Věřím, že budeme i nadále na stránkách Vinařského obzoru spojovat přispěvatele, čtenáře či inzerenty ve stávajícím rozsahu.

Jak je patrné již z titulní strany, listopadové vydání obsahuje jako hlavní téma Svatomartinské víno. To se za poslední léta stalo mezi spotřebiteli díky masivní marketingové podpoře ze strany Vinařského fondu určitým fenoménem a vinařům pomáhá zejména po ekonomické stránce formou zrychlení cash-flow. Každoročně 11. 11. se v 11 hodin otevírají první láhve a ťuká se novým vínem. Je však třeba si připomenout, že tentýž den se v zemích vítězných mocností dodržuje pieta za vojáky padlé v první světové válce. Můžeme tak vidět politické představitele USA, Francie či Británie při projevech s květem červeného máku jako symbolem úcty ke všem padlým, tedy i z řad poražených armád. Právě 11. listopadu 1918 totiž tato válka skončila.

Ale zpět k Vinařskému obzoru č. 11! Kromě již zmíněného Svatomartinského vína najdete na následujících stránkách opět pestrou směsici rozličných témat. Rubrika Spolkové informace nabídne zajímavé zprávy o výhodné nabídce partnerů Svazu vinařů pro jeho členy, která se týká zejména těch, kdo uvažují o obnově vozového parku (osobní či užitkové automobily) nebo si hodlají zřídit pojištění. Příspěvek Rostislava Gruny z ÚKZÚZ Oblekovice připomene podávání povinných prohlášení o sklizni a produkci za dané období. Nejvíce příspěvků najdete ve vinohradnické rubrice. O méně známé odrůdě Semillon se dočtete v příspěvku Pavla Pavlouška. Druhým pokračováním svého příspěvku o odrůdě Pinot noir oslovuje naše čtenáře Pavel Jelen. Na něj navazuje povídání s Lubomírem Glosem z Moravské Nové Vsi nejenom o Pinotu, ale i o zhuštěných výsadbách vinic. Z dalších témat vinohradníky jistě zaujme článek o využití réví k palivovým účelům nebo o odrůdách vhodných pro ekologické vinohradnictví. Technologickou tematiku reprezentuje v tomto vydání článek o oxidu siřičitém (publikace na totéž téma bude k dispozici v redakci VO od prvního prosincového týdne). Tematiku vinařských aktivit doplní kromě Svatomartinského vína rovněž reportáž z Dobročinné aukce vín a zpráva o nových projektech ve Velkých Pavlovicích.

Nad pochybením vinařů, které odhalila SZPI, se polemicky zamýšlí sklepmistr Karel Novotný z Vinařství Maňák v Žádovicích. Půvabným jazykem pojal vinařskou povídku, jakési odpočinkové čtivo našeho odborného měsíčníku, Jaroslav Radvan z Brna.

Letos nás čeká ještě jedno vydání VO, kde kromě tradičních i doplňujících témat najdete předmětový a autorský seznam článků ročníku 2012.

Richard Stávek

Předplatné / Zprávy

Vinařský obzor (11/2012) 537

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2013 » 569 Kč / 25 €

Opět mimořádný ročník

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2013 ve volném prodeji » 67 Kč / 2,70 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2013 pro předplatitele » 49 Kč / 1,98 € Cena letního dvojčísla 2013 ve volném prodeji » 110 Kč / 4,27 € Cena letního dvojčísla 2013 pro předplatitele » 84 Kč / 3,85 € Jako předplatitel ušetříte » 206 Kč / 7,62 € za rok.

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

 od čísla nejbližšího do čísla ______________  ročníku 2013  od začátku roku 2013 (1/2013) na dva roky — do 12/2014 i minulé ročníky jednotlivě  1999 (20 Kč)  2005 (37 Kč)

 2000 (20 Kč)  2006 (39 Kč)

 2001 (20 Kč)  2007 (45 Kč)

 2002 (30 Kč)  2008 (50 Kč)

 2003 (30 Kč)  2009 (50 Kč)

 2004 (30 Kč)  2010 (50 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě  1999 (292 Kč)  2000 (333 Kč)  2001 (333 Kč)  2002 (383 Kč)  2003 (424 Kč)  2004 (454 Kč)  2005 (494 Kč)  2006 (524 Kč)  2007 (565 Kč)  2008 (595 Kč)  2009 (595 Kč)  2010 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě)  7–8/1998

 9–10/1998

 11–12/1998

(à 50 Kč)

 další požadavky ____________________________________________________________________________

 platit budu složenkou

 platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

Na vinařský ročník 2012 budeme opět vzpomínat. Kvalita vína bude opravdu mimořádná. S množstvím to bude horší. V průměru bude o 40% hroznů méně než v také výborném ročníku 2011.

Co způsobilo nižší úrodu a vysokou kvalitu hroznů a následně vín?

Zimní i jarní mrazy si vzaly svou daň. Ukázalo se více, že vinice, které byly vysazeny v nevhodných polohách, tedy většinou na spodní části svahů nebo v údolích, trpěly zimními i jarními mrazy. Dá se říci, že snížily úrodu v průměru o 20 %. Dalších 20 % snížení úrody způsobilo obrovské sucho, které započalo ve vinorodých oblastech jižní Moravy prakticky už koncem roku 2011, pokračovalo celou zimu, jaro, léto i podzim roku 2012. Zvláště teplý a suchý květen způsobil urychlení vegetace révy a hrozny již v polovině září dosahovaly opravdu mimořádné cukernatosti. Průměrná cukernatost je téměř 22,5 °NM, tedy asi jako v roce 2006.

V průběhu vegetace se na hroznech révy nevyskytly prakticky žádné houbové choroby. (Nerostly ani houby v lese.) Přitom se v létě střídala jak teplá i studená období, tak teplé dny a studené noci. Toto střídání mělo vliv na pozitivní vývoj aromatických látek.

Tento teplý suchý ročník se dá porovnat s ročníkem 1947, kdy byla vysoká cukernatost hroznů, avšak velmi málo obilí. Což bylo i letos.

Některé odrůdy – Sauvignon, Chardonnay i Rulandské šedé – se musely sklízet už v září, aby cukru v hroznech nebylo zase příliš mnoho. Nevídáno. Máme se tedy na co těšit.

Ing. Pavel Vajčner, Znovín Znojmo

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Osmadvacítka moravských vín ve vinařském „michelinském“ průvodci Nejpádnější důkaz skutečnosti, že se moravská a česká vína nadobro usadila mezi světovou vinařskou extratřídou, potvrdili také profesionální degustátoři, kteří každoročně vybírají tisícovku nejlepších vín celého světa do prestižní publikace 1000 Vins du Monde (1000 vín světa). Letos se do výběru probojovalo 28 vín z České republiky. V proslulé publikaci hledají inspiraci milovníci kvalitního vína z celého světa, stejně jako nároční gurmáni listují proslulým michelinským průvodcem.

Naši vinaři vozí z prestižních zahraničních soutěží pravidelně cenné medaile, které jim udělují největší a nejpřísnější světoví znalci vína. Vedle medailí na lahvích mají teď milovníci vín z celého světa také příležitost seznámit se se špičkovou moravskou a českou produkcí přehledně v tištěné podobě. „Pro moravské a české vinaře je velkou ctí být součástí této prestižní publikace a zároveň je to příjemné ocenění jejich celoroční práce. Díky přítomnosti v 1000 Vins du Monde lze očekávat zvýšený zájem o tato vína a jejich vinařství jak na pultech zahraničních obchodů, tak ve vybraných restauracích, ale i ve sklepích, kam za nejlepšími světovými víny míří stále více turistů,“ komentoval mezinárodní úspěch našeho vinařství Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra.

Z osmadvaceti našich vín si největší pozornost komisařů a autorů výběru 1000 Vins du Monde vysloužili Tomáš Krist, který má v publikaci dokonce pět vín, dále Vinařství Horák se čtyřmi víny.

1000 Vins du Monde vychází v návaznosti na 18. ročník prestižní mezinárodní soutěže vín Vinalies Internationales, které se letos v Paříži zúčastnilo za finanční podpory Vinařského fondu a organizačního zajištění Národního vinařského centra 166 vzorků vín z České republiky.

Zdroj: NVC Valtice

538

Vinařský obzor (11/2012)

Spolkové informace

Výzva k přihlášení do soutěže o titul

Vinařství roku 2012 Vážení vinaři, dovolte mi, abych Vás tímto co nejsrdečněji pozval k účasti v soutěži o titul Vinařství roku 2012. Tato soutěž se za svou historii dostala již do 4. ročníku, ve kterém jsme přepracovali celý koncept účasti vinařských fyzických a právnických osob a také dojednali velmi výhodné podmínky Vaší prezentace se společností Interspar v případě Vaší nominace mezi šestici nejúspěšnějších. Dle statutu Vinařství roku 2012, který je nedílnou součástí celého projektu, Vám tímto dáváme možnost se do soutěže přihlásit. Pro úspěšné přihlášení Vás prosíme o vyplnění přiložené přihlášky a její zaslání na adresu v ní uvedenou, a to nejpozději do 30. 11. 2012, tak abychom mohli obratem rozeslat seznam přihlášených ve statutu vyjmenovaným nominovatelům.

Jménem Svazu vinařů České republiky

JUDr. Tibor Nyitray předseda Svazu vinařů ČR

Spolkové informace

Vinařský obzor (11/2012) 539

Informace ze Svazu vinařů České republiky  17. 10. se tajemník Svazu se účastnil pravidelného zasedání pracovní skupiny víno při COPA/COGECA v Bruselu. Na jednání se žhavě diskutovala sklizeň 2012, kdy celá Evropa s výjimkou Německa anoncuje nízký výnos. V rámci EU se jedná o nejnižší sklizeň za posledních 40 let. Třicetiprocentní propad např. hlásí Francie.

Hlavními důvodu poklesu výnosu jsou jarní mrazy napříč Evropou, sucho a poškození způsobená kroupami. Projednána byla také situace s výsadbovými právy.

V problematice nastal určitý posun, avšak Komise se stále brání tlaku vinařské Evropy na zachování stávajícího stavu.  18. 10. pak proběhlo jednání poradního výboru při Komisi, kde byli účastníci informováni o situaci na trhu s vínem, odkud jde jednoznačná informace o zvyšování ceny vína, které je v mnohých regionech již i vlastním vinařům nepříjemné, neboť se obávají reakce spotřebitelů. Komise informovala o stavu čerpání finančních prostředků vinařského rozpočtu za období 2009-2013. Z celkového rozpočtu 5,3 miliard € je k roku 2011 vyčerpáno 2,84 miliardy €, což v přepočtu na jednotlivé roky je úspěšnost 97 %. Nejvíce (42 %) finančních prostředků je čerpáno na restrukturalizaci vinic. Na destilaci (vedlejších produktů, krizovou a destilaci na alkohol) šlo celkem o 24,4 % finančních prostředků.

Komise také informovala o připravovaných dohodách o víně s Brazílií a Čínou.  22. 10. projednalo vedení Svazu možnosti organizace soutěže Sauvignon forum 2013. Tato proběhne pod hlavičkou Svazu s garancí Doc. Michlovského. Tato soutěž je první soutěží v ČR s garancí OIV.  25. 10. proběhlo jednání komise pro IP. Programy podpory se neustále dojednávají a pro relevantní dopočet finančních prostředků jsou na Svazu shromažďována data, která jsou dále poskytována MZe a ÚZEI. Bližší informace k programům podpor bychom mohli znát koncem listopadu.  29. 10. se tajemník Svazu společně s Ing. Martincem, Ing. Hluchým a Ing. Ackermannem účastnili jednání na MZe právě k programům IP.  31. 10 jednalo představenstvo Svazu vinařů ČR. Předseda informoval o průběhu a výsledcích jmenování Rady VF. Aktuální složení Rady je možno nalézt na stránkách Svazu případně na stránkách Vinařského fondu. Podle informací, které jsou, by nová Rada měla začít pracovat co nejdříve, a to svoláním ustavujícího zasedání, na kterém bude zvolen nový předseda a místopředseda Rady VF. Představenstvo bylo

taktéž informováno o situaci s návrhem na zavedení SPD na tiché víno. MF ČR má připravenu novelu zákona a vše projednáno ve vnitřním připomínkovém řízení.

Nyní se čeká na závěrečnou poradu vedení ministerstva a uvolnění tohoto textu do vnějšího připomínkového řízení. V souvislosti s nejasným vyřešením situace ohledně vládních balíčků v poslanecké sněmovně se pravděpodobně čeká, jak celá situace dopadne. Důležitým bodem jednání byla také informace komise pro integrovanou produkci. V současné době jsou zpracovány managementy a rozdíly v nákladech mezi konvenční a integrovanou produkcí a situace vůbec nehraje do rukou vinařům. Předpokládaná dotace od roku 2014 podle stávajících výpočtů vychází na úrovni 5–6 tis. Kč/ha vinice, což je 50 % krácení oproti stávajícímu stavu. Pro SV ČR je IP prioritou číslo jedna a nyní na počátku listopadu se budeme snažit vyargumentovat navýšení těchto prostředků. Představenstvo také projednalo podpory v rámci restrukturalizace vinic a investic od roku 2013/2014 (národní obálka „evropských vinařských peněz“). V současné době je nutno zpracovat nový program národních podpor, kde se nabízí zachování stávajícího stavu či pozměnění dotovatelných programů, resp. jiné směrování peněz do restrukturalizace a investic. Představenstvo pro tento účel vytvořilo pracovní komisi ve složení Ing. B. Svoboda – předseda, Ing. J. Svoboda, Ing. P. Mayer, Ing. H. Holánek, Ing. T. Martinec, Ing. P. Herko, která představenstvu pro následující jednání předloží ucelený návrh, který bude Svaz prosazovat. Projednán byl také konečný statut aktuálního ročníku soutěže o titul Vinařství roku 2012, který bude neprodleně vyhlášen. Aktuální ročník počítá s tím, že do soutěže bude nutno se přihlásit. Podrobnosti budou rozeslány zvláštní zprávou. Svaz také uzavřel novou smlouvu s organizátorem LOCOMOTION, která garantuje pořádání soutěže o titul Vinařství roku i v následujících letech. V bodu různé podal předseda komise pro enologické postupy zprávu ze zasedání, kde byly projednání dotazy SZPI na možnou změnu vinařského zákona. Představenstvo toto stanovisko schválilo a takto bude také SZPI odesláno. Představenstvo bylo také informováno z úst projektového managera M. Chlada o PR a marketingových aktivitách Svazu, které již byly uskutečněny, tak také byl schválen plán pro činnost v roce 2013. Z hlediska partnerství s komerčními subjekty je nyní před podpisem dvouletá smlouva o spolupráci se společností Ford.

 1. 11. se předseda účastnil odborné konference VINOENVI 2012 konané v Mikulově, organizované Ekovínem. Praktické informace z konference budete nacházet na stránkách následujících čísel VO.  Ve stejný den se tajemník Svazu účastnil hodnocení Svatomartinských vín v Národním vinařském centru ve Valticích.  5. 11. se předseda s tajemníkem a bývalým předsedou Svazu účastnili valné hromady rakouského Svazu vinařů ČR konané v Poysdorfu a následně slavnostního křtu mladého vína.  7. 11. se předseda s tajemníkem účastnili jednodenního zasedání AREVu, které se tentokráte konalo v Bruselu. Hlavním bodem jednání byly prohlášení politických představitelů důležitých vinařských regionů, které byly zformulovány do společného komuniké Evropské komisi a Evropskému parlamentu, ve kterém se jednoznačně odmítá liberalizace výsadbových práv od roku 2016. Jednotlivé regiony v tomto opatření vidí jednoznačné ohrožení veškeré kultury kolem vína, prostředek pro zvýšení nezaměstnanosti a úpadek regionů.  9. 11. proběhlo na MZe další kolo jednání k programům IP pro roky 2014-2020. Na jednání byli opět zástupci Svazu a Ekovínu. Situace v současné době nenahrává vinařům a částky dotací, o kterých je diskutováno jsou na velmi nízké úrovni. Budou probíhat další konzultace.  11. 11. se předseda účastnil slavností Svatomartinského vína na Náměstí Svobody v Brně a následně večer v Hotelu Internacional v Brně. Tajemník Svazu byl přítomen na oslavách v Hustopečích.  13. 11. se předseda účastnil výjezdního zasedání Zemědělského výboru PS PČR v Lipnici nad Sázavou. Při neformálním jednání zde projednal aktuální problematiku tížící vinaře, zejména v podobě hrozby zavedení nenulové sazby SPD na tiché víno.  14. 11. proběhlo další jednání komise pro IP, kde byl konzultován výpočet sazeb. Při jednání byly nalezeny relevantní možnosti navýšení sazeb dotací. Následně proběhlo také jednání nově vytvořené komise pro národní programy podpor. Komise stanovila návrhy priorit směrování finančních prostředků od roku 2013/2014. Tyto budou nyní konzultovány s MZe.  15. 11. přednesl předseda Svazu svůj příspěvek na semináři v Senátu, jehož tématem byla spotřební daň z tichého vína. Následně se i s tajemníkem účastnili oslavy Svatomartinských vín v reprezentačních prostorách Senátu.

Martin Půček

540

Vinařský obzor (11/2012)

Spolkové informace

FORD pro naše vinaře...

V minulém čísle Vinařského obzoru jsme Vás informovali, že je na spadnutí spolupráce s automobilkou FORD. Prvním, z potenciálních partnerů Svazu vinařů ČR v rámci nově pojaté strategie SV v oblasti marketingu. Finální jednání byla úspěšná a výsledkem je tak dvouletý kontrakt na spolupráci mezi oběma subjekty. Co to znamená pro SV a především, co to znamená pro naše členy?

S trochou nadsázky by se dalo říci, že jen samá pozitiva a jistoty. Budeme-li konkrétní, tak efekty zmíněné spolupráce dopadají na SV a svazové členy ve dvou základních rovinách.

Tou první je účast a podpora FORDU na vybraných akcích a událostech. Značka FORD tak v roce 2013 bude spojena s nominačními výstavami ve třech podoblastech, s celostátní konferencí SV, se Sauvignon forem, se Salonem vín – národní soutěží vín ČR, ale také s projekty našich členů přímo v jednotlivých vinařských oblastech – vinobraní, putování po sklepech, slavnosti atd.

V tomto ohledu jsme otevřeni dalším zajímavým a kvalitním aktivitám našich členů, kteří by o propojení s tímto programem partnerství měli zájem. Kontaktovat můžete za Svaz vinařů ČR: martin.chlad@svcr.cz.

Druhou rovinu spolupráce mezi SV ČR a společností FORD představuje exkluzivní nabídka vozů a servisních podmínek pro členy SV ČR. Od 1. 11. 2012 tak český importér FORDU připravil a pro všechny naše členy platí následující podmínky: Model vozu užitkový Transit

Zvýhodnění až 30%

Mondeo, S-Max, Galaxy

25%

Focus

24%

Connect

23%

Kuga, C-Max, Ranger

18%

Poznámka: • Exkluzivní podmínky jsou připraveny na celou modelovou řadu této automobilky.

• Podmínky budou průběžně aktualizovány v závislosti na obměnách modelové řady.

Informaci o této aktualitě obdrželi naši členové již tiskovou zprávou v první polovině měsíce listopadu. A i když se prakticky okamžitě ozvali první zájemci o bližší informace k nabídce FORDU, budeme naše členy se službami a aktualizovanou nabídkou našeho partnera seznamovat pravidelně. Ať již tiskovými zprávami na www.svcr.cz, mailem nebo ve Vinařském obzoru. Současně po dohodě s vybranými zástupci jednotlivých podoblastí budeme iniciovat osobní setkání mezi našimi členy a marketingovým partnerem SV ČR za účasti zástupce Svazu. Prostor

pro krátkou prezentaci a diskuzi o možnostech vzájemné užitečnosti v rámci pravidelného setkávání zástupců dané podoblasti, tak může být přínosný pro všechny strany.

Zvažujete-li tedy zakoupení vozu respektive vozů pro osobní či firemní účely, budeme potěšeni, když se vozy FORD, partnera

SV ČR stanou alternativou ve Vašem rozhodování.

Se svými dotazy a zájmem se obracejte na: SV ČR, Martin Chlad, martin.chlad@svcr.cz, +420 774 778 817 FORD, Karel Kostroň, kostron@fordcarent.cz, +420 775 775 205

Spolkové informace

Vinařský obzor (11/2012) 541

RENOMIA, užitečný partner SV ČR Svaz vinařů České republiky zorganizoval v posledních měsících ve spolupráci s pojišťovací makléřskou společností RENOMIA, a. s., výběrové řízení na pojistitele pro oblast pojištění zemědělských i ostatních rizik. Toto výběrové řízení mělo za cíl nabídnout členům Svazu výhodnější podmínky pojištění, než je možné dohodnout individuálním jednáním s pojišťovnami, a současně zajistit kvalitnější servis. Nyní jsou pro všechny členy Svazu připraveny exkluzivní podmínky pojištění, které je možné začít využívat.

V čem je tato nabídka výhodná a jaký je její přínos pro jednotlivé členy Svazu vinařů České republiky, přibližuje Ing. Ivo Krajíček, ředitel brněnské pobočky pojišťovací makléřské společnosti RENOMIA, a. s.

Na podzim tohoto roku byla zahájena spolupráce mezi Svazem vinařů České republiky a vaší společností. Jaké důvody k tomu vedly?

Pojištění je velmi odborná činnost a pojistný trh se neustále rozvíjí a mění. Výrazně se zvýšily nároky na odbornost a profesionalitu pojišťovacích poradců. V případech, kdy pojišťujete majetek v celkové hodnotě v řádech stovek milionů korun, je pomoc profesionála se zkušenostmi v oblasti pojištění nezbytná. Na trh pojištění plodin vstoupily v tomto roce další pojišťovny a je náročné se orientovat ve všech jejich nabídkách, umět je správně vyhodnotit a vybrat si optimální řešení.

Zjednodušeně by se dalo říct, že spolupráce mezi profesním sdružením zastupujícím většinu producentů a zpracovatelů vína v ČR a největším pojišťovacím makléřem vznikla proto, aby členové Svazu získali nejkvalitnější pojištění za výhodných cenových podmínek a mohli využívat profesionální služby v oblasti likvidace škod, risk managementu apod.

Co se vám konkrétně podařilo pro členy Svazu výhodného připravit?

Jsme přesvědčeni, že jsme vyjednali podmínky pojištění, které všem členům Svazu přinesou úsporu na pojistném při současném zlepšení rozsahu pojistného krytí. V oblasti zemědělských rizik nabízíme krytí rizika poškození či zničení porostů vinné révy, a to především z důvodu požáru, krupobití, zimního a jarního mrazu. Tato sezóna rozhodně ukázala, že mráz dokáže pěstitelům udělat skutečně velké vrásky. V oblasti nezemědělských rizik jsme se zaměřili na pojištění majetku proti živelním rizikům, odcizení a vandalismu, na pojištění strojního vybavení a techniky, elektroniky, přerušení provozu a pojištění vozidel. Ani v této oblasti se nedá za poslední léta hovořit o nějakém období klidu. Registrujeme řadu požárů, škod napáchaných krupobitím, krádeží, škod na zemědělské technice atd.

Lze vůbec zajistit nějakou univerzální nabídku pro všechny členy Svazu?

Svaz vinařů České republiky sdružuje různé druhy členů, nicméně pro oblast pojištění lze najít celou řadu společných prvků pro všechny. Pro menší a střední subjekty s obje-

mem majetku do sto milionů korun jsme vyjednali rámcovou pojistnou smlouvu, do které se každý subjekt bude moct od 1. 1. 2013 kdykoli přihlásit. Podle našeho průzkumu mezi členy Svazu může běžný člen ušetřit až 60 % ceny pojistného. U větších subjektů s majetkem přesahujícím sto milionů korun nelze pojištění vždy řešit rámcovou smlouvou, a budou proto uzavírány individuální pojistné smlouvy na základě předjednaných podmínek. U těchto případů bude třeba posoudit některé další pojistně-technické faktory, naše nabídka však bude velmi výhodná.

U pojištění vinné révy obsahuje naše nabídka rámcové podmínky, které patří na trhu vzhledem k ceně a nízké spoluúčasti mezi nejvýhodnější a jsou vhodné pro malé i velké pěstitele. U každého subjektu můžeme ještě pozitivně zohlednit dosavadní škodný průběh a nabídnout tak velmi konkurenční produkt a razantní úsporu nákladů na pojištění.

Pro mnohé vinaře, kteří dosud váhali, zda se jim pojištění vůbec vyplatí, může být příjemným překvapením, že lze vynikající krytí nabídnout prostřednictvím Svazu za zajímavou cenu.

Kde konkrétně se mohou členové Svazu s nabídkou seznámit a jak si mohou případně pojištění sjednat?

Bližší informace k pojištění budou brzy dostupné na internetových stránkách Svazu www.svcr.cz a každý člen bude informován také prostřednictvím e-mailu. Obracet se už nyní můžete na: martin.chlad@svcr. cz. Do konce roku zajistíme ještě i distribuci písemné brožury, kde se potenciální zájemci dočtou o všem, co je zajímá. Na zmíněných webových stránkách bude k dispozici i online kalkulačka, kde si bude moct každý předběžně spočítat cenové podmínky a kolik ušetří. Samozřejmě kromě výborné ceny obsahují podmínky pojistných smluv celou řadu výhodných smluvních ujednání a systém dalších bonusů apod. Samotné sjednání pojištění je jednoduché. Postačí vyplnit elektronicky či písemně přihlášku do pojištění a vše ostatní zajistí pracovníci RENOMIA. Jsme připraveni být ve všem jednotlivým členům Svazu nápomocni.

Jaké další služby můžete členům Svazu nabídnout?

Naší filozofií je především dlouhodobá spolupráce s každým klientem a tomu musí odpovídat kvalita a rozsah našich služeb.

Jen poctivou a profesionální prací si můžete vybudovat dobré jméno a působit na trhu bezmála dvacet let. Pojišťovací makléř musí umět rozpoznat rizika, která klientovi hrozí. Musí navrhnout jejich optimální krytí formou pojištění. Musí umět vyjednat nejlepší nabídku pojišťovny. Musí ji umět vyhodnotit v kontextu jiných nabídek a doporučit klientovi správné řešení. Musí ušít podmínky pojištění na míru. Musí o klienta pečovat a být mu nápomocen při vzniku škody atd. Těch „musí“ by se dala uvést ještě celá řada. Ve zkratce, každý člen Svazu získá uzavřením pojištění profesionálního partnera, který se o něho bude ve všech oblastech pojištění starat s maximální péčí.

Co chystáte do budoucna?

Naším úkolem je přicházet stále s novými nápady a řešeními. Rádi bychom se podíleli na vzniku několika novinek v pojištění plodin, jež na českém trhu běžně nejsou a kterými chceme nabídku pro členy Svazu obohatit. Nerad bych zde prezentoval prozatím rozpracované věci, ale myslím si, že se vinaři mohou těšit na velmi zajímavé projekty.

Budu rád, pokud dostaneme ve vašem časopise opět prostor a budeme moct dokumentovat výsledky naší práce na konkrétních případech.

Ing. Ivo Krajíček Ing. Ivo Krajíček je ředitelem pobočky Brno. Má třináctiletou praxi v oblasti pojišťovnictví a patří mezi přední odborníky v oblasti pojištění majetku a odpovědnosti za škodu. Kromě řízení týmu spolupracovníků patří mezi jeho činnosti péče o programová pojištění zájmových a profesních skupin.

Ing. Jiří Havelka Ing. Jiří Havelka je ředitelem divize RENOMIA AGRO. Devatenáct let působil v České pojišťovně na odborných i manažerských pozicích. Aktivně působil jak v oblasti risk managementu, likvidace pojistných událostí a zemědělského pojištění, tak v řadě významných profesních komor a organizací, a to nejen v České republice, ale také v zahraničí. Za zmínku stojí i jeho přednášková činnost na vysokých školách věnovaná problematice pojištění v zemědělství.

542

Vinařský obzor (11/2012)

Právní předpisy

Podávání povinných prohlášení vinohradníků, vinařů a obchodníků s moštovými hrozny k 31. 12. 2012

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) je jedním z orgánů dozoru nad dodržováním povinností stanovených předpisy Evropské unie a zákonem o vinohradnictví a vinařství. Do jeho zákonných činností patří vedení registru vinic včetně evidence povinných prohlášení. Touto činností se zabývá konkrétně Oddělení registru vinic ve Znojmě-Oblekovicích.

Podávání prohlášení je nejen zákonnou povinností, ale i jednou z podmínek pro čerpání podpor na restrukturalizaci a přeměnu vinic a investice.

Prohlášení o produkci je také základem pro příjmy Vinařského fondu. Podle § 35 odst. (2) zákona se toto prohlášení stává podkladem pro stanovení výše odvodu za příslušný kalendářní rok. V § 3 zákona, který vymezuje základní pojmy zákona, je uvedeno: Pro účely tohoto zákona se dále rozumí: víny poprvé uvedenými do oběhu pro účely odvodu do Vinařského fondu vína výrobce uvedená v prohlášení o produkci, jejichž množství je sníženo o 10 % technologických ztrát. Výše odvodu za víno poprvé uvedené do oběhu činí 0,50 Kč z každého litru všech druhů vín vyrobených na území ČR. Odvodová povinnost se nevztahuje na výrobce, kteří uvedou v kalendářním roce do oběhu víno v množství menším než 1 000 litrů.

Plnění povinnosti podávání dotčených prohlášení, včetně úplnosti a přesnosti, je tedy pro ÚKZÚZ a Vinařský fond prioritně vyžadováno. Neplnění je posuzováno jako dopuštění se správního deliktu.  Formulář prohlášení o sklizni a prohlášení o produkci je dán zákonem.

Vzory zveřejňuje Ministerstvo zemědělství ČR na svých internetových stránkách.

Dokument je také umístěn na internetových stránkách ÚKZÚZ – www.ukzuz.cz.  Kdo a jaké má podávat prohlášení, je řešeno legislativou ES a ČR. Mezi hlavní předpisy Evropské unie patří nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 v aktuálních zněních. Na úrovni národní je to zákon

Foto R. Stávek

Novelou zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), bylo s účinností od 1. 7. 2012 zrušeno prohlášení o nákupu. Povinnost aktuálního podávání prohlášení o sklizni a prohlášení o produkci platí i nadále.

Registr vinic – prohlášení o sklizni

č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů.

Referenti Oddělení registru vinic vytvořili k uvedené problematice neoficiální Vodítko – Povinnosti vinohradníků, vinařů, obchodníků s hrozny, rmutem, moštem a vínem, obchodních zprostředkovatelů a dovozců.

Dále byl sepsán Návod na podávání prohlášení s vysvětlivkami k vyplňování prohlášení. Tyto dokumenty jsou k dispozici na webových stránkách ÚKZÚZ www.ukzuz.cz v oddílu Trvalé kultury » Registrace » vinic.

• Termíny podávání prohlášení uvádí § 29 zákona.

(1) Prohlášení o sklizni obsahuje údaje o výsledcích sklizně ke dni 31. prosince téhož vinařského roku a podává se do 15. ledna vinařského roku.

(2) Prohlášení o sklizni podává rovněž obchodník s moštovými hrozny.

(3) Prohlášení o sklizni nemusí podávat osoba, která veškerou svou produkci zpracovává na víno nebo si ji nechává zpracovat na víno.

(4) Prohlášení o produkci obsahuje údaje o produkci ke dni 31. prosince téhož vinařského roku a podává se do 15. ledna vinařského roku.

Z důvodu co nejlepší informovanosti vinařů a vinohradníků o jejich zákonných povinnostech inicioval ÚKZÚZ – Oddělení registru vinic ve spolupráci a za podpory společnosti CCV Informační systémy Kalendář pro vinohradníky a vinaře 2013, který je zveřejněn v elektronické podobě na webových stránkách ÚKZÚZ v oddílu – Trvalé kultury » Registrace » vinic. Tisková podoba bude zasílána stejně jako v roce 2011 prostřednictvím Vinařského fondu. Prodej a distribuci tištěného kalendáře zajišťuje Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické, Valtice, Sobotní 116 – prodejna Rolnička, www.svis.cz.

Právní předpisy / Zprávy

 Doručení prohlášení.

Zdůrazňujeme, že doručením se rozumí termín, kdy již musí být prohlášení doručeno na ÚKZÚZ – Oddělení registru vinic, Oblekovice 16, Znojmo 671 81, nikoli datum podání na poště. Při podání pomocí Portálu farmáře je čas odeslání totožný s doručením, což je nesporná výhoda.

Preferovaným a nejjednodušším způsobem podání se stalo doručení prostřednictvím Portálu farmáře na www.eagri.cz. Po přihlášení (zadáte uživatelské jméno a heslo, které získáte na nejbližší Agentuře pro zemědělství a venkov) kliknete na tlačítko „Registr vinic“, vyberete „Elektronická podání prohlášení“, vyplníte formulář a již jen stačí kliknout na tlačítko „Odeslat prohlášení“ .

Jako další způsob získání a podání formulářů je možné stažení z internetových stránek Ministerstva zemědělství ČR www.eagri.cz, případně ÚKZÚZ – www.ukzuz.cz. Po vytištění a vypsání je nutné dokument podepsat a zaslat poštou, případně podat fyzicky, na adresu Oddělení registru vinic uvedenou v záhlaví formuláře.

Příloha: Příklady zařazení vín a moštu dle NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 436/2009 a č. 607/2009 platných od 1. 8. 2009 do označovaných kategorií (CHOP, CHZO aj.), zejména pro podávání povinného prohlášení o sklizni, prohlášení o produkci a prohlášení o zásobách.

 Pro aktuální informace je nutné uvádět konkrétní e-mailové adresy.

Referenti oddělení rozesílají také informace na známé e-mailové adresy subjektům vedeným v registru vinic. Identické informace se dále elektronicky zasílají vinařským obcím, Agenturám pro zemědělství a venkov, odborným svazům, vinařským institucím, spolkům a jiným známým subjektům s žádostí o předání informací co nejširšímu okruhu osob v oblasti vinohradnictví a vinařství.

Informace dále poskytuje na webových stránkách ÚKZÚZ, Ministerstvo zemědělství ČR na Portálu farmáře, Svaz vinařů ČR, Národní vinařské centrum, Vinařský fond, profesní a zájmové organizace a další subjekty.

Pokud chcete být informováni o novinkách v oblasti vinohradnictví, vinařství a další činnosti ÚKZÚZ, stačí se přihlásit na stránkách www.ukzuz.cz. Po jednoduché registraci vaší e-mailové adresy v oddíle „Novinky e-mailem“ obdržíte veškeré zajímavé informace vydávané ÚKZÚZ.

Odrůdové víno bez CHOP/CHZO: do této kategorie patří např. odrůdové víno, perlivé víno, šumivé víno, likérové víno, (i směsi, kupáže s uvedením názvu odrůdy) – dříve stolní víno.

Víno s CHOP (s chráněným označením původu): do této kategorie patří např. jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem, jakostní šumivé víno stanovené oblasti, jakostní perlivé víno, jakostní likérové víno, VOC – víno originální certifikace.

Víno s CHZO (s chráněným zeměpisným označením): do této kategorie patří např. zemské víno (moštové odrůdy zapsané ve Státní odrůdové knize ČR a odrůdových knihách členských států ES + odrůdy určené pouze pro výrobu zemského vína uvedené ve vyhlášce č. 323/2004 Sb.).

Víno bez CHOP/CHZO: do této kategorie patří např. víno, perlivé víno, šumivé víno, likérové víno (bez uvedení odrůdy) – dříve stolní víno.

Ostatní: do této kategorie patří např. mladé víno v procesu kvašení, šumivé víno dosycené CO2, perlivé víno dosycené CO2.

Ostatní hroznový mošt: do této kategorie patří např. částečně zkvašený hroznový mošt z hroznů, burčák.

ÚKZÚZ – Oddělení registru vinic Ing. Gruna Rostislav – vedoucí oddělení

Vinařem v Africe i leckde jinde Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, rok vydání 2004 Antonín Konečný, náš přední vinařský odborník, bilancuje ve své první samostatné knížce svůj bohatý život spojený s vinnou révou a s vínem jako ušlechtilým mokem. Seznamuje čtenáře mimo jiné i s tím, proč se stal vinařem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinařil v Etiopii, Alžírsku, Bulharsku, Albánii či Maďarsku, ba i s tím, jak tráví svůj zkušenostmi nabitý život v malé moravské vesnici dnes. Čtivé a poutavé vyprávění doprovází mimořádná fotografická příloha. Kniha je určena pro všechny milovníky čtenářsky vděčných biografií.

206 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (11/2012) 543

Ilegální výsadby vinic a selhání národní kontroly

Volně přeložil Jiří Sedlo z článku: Georgopoulos, T.: Plantations illégales et défaillance de contrôle national La réponse du juge de l’UE. Revue des Œnologues č. 145, 18. 09. 2012, s. 62.

Autor je programový ředitel „Víno a právo“ na univerzitě v Remeši. Zamýšlí se nad otázkami: Jaké jsou povinnosti členských států Evropské unie vzhledem ke komunitárním předpisům o výsadbových právech? Jak se prověřují ilegální výsadby? Jaké jsou sankce uvalené členskými státy za nedodržování výsadbových práv?

Rozhodnutí Soudního dvora EU z 31. ledna 2012 v kauze Španělska proti Komisi (T-206/08) umožňuje jednotný pohled na všechny členské státy a vinařské regiony.

I když se očekává liberalizace výsadbových práv (která není jistá), je rozhodnutí soudu zajímavé. Pro lepší pochopení situace krátce připomínáme, že v roce 2008 opravila Komise EU o 10 % dolů vinařský rozpočet Španělského království z garančního fondu EAGGF (soukromé skladování vína, destilace a skladování alkoholu, podpora jinému užití moštů, podpora exportu vína) pro fiskální rok 2003/2004.

Tím přišlo Španělsko o 55 milionů eur a důvodem byly křížové kontroly a odhalený nesoulad produkčního potenciálu se skutečností. Španělsko se obrátilo na Soudní dvůr EU, který dal za pravdu Komisi.

Podle soudu musí každý členský stát systematicky kontrolovat výsadby vinic ze svých národních prostředků a svými institucemi. Podle nařízení Rady (EHS) č. 2392/86 a navazujících předpisů je to možné pravidelným porovnáváním leteckých (satelitních) snímků parcel. Aktualizace snímků se musí provádět každých pět let. Soud Španělsku vytkl, že tyto kontroly nebyly pravidelně prováděny, a unikly tak evidenci ilegální výsadby. Dostatečně nebyly prováděny ani namátkové kontroly „na místě“.

Je to jasný návod k tomu, jak národní autority musí postupovat k nezbytné kontrole potenciálu vinic. Stav je dost jednoduchý pro Evropskou komisi, která nemusí dokazovat neprovádění dostatečných národních kontrol nebo nevěrohodnost předložených dat. Důkazní břemeno je na členském státu.

Konečně, a bez překvapení, soud odmítl španělské tvrzení, že korekce finančních prostředků v roce 2003/2004 byla neúměrná.

Soud se opřel o absenci systematické kontroly výsadeb po 1. září 1998. Závěr soudu z 31. ledna 2012: Není pochyb o tom, že národní kontrolní systém odpovídá za dodržování výsadbových práv.

544

Vinařský obzor (11/2012)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Semillon

Foto P. Pavloušek

Semillon je stará odrůda révy vinné francouzského původu. Ve Francii je původní pravděpodobně v oblasti Sauternes, odkud se ještě před révokazovou kalamitou rozšířila do Saint-Emilion. V současnosti se pěstuje také v zemích „Nového světa“. Výsadby odrůdy Semillon je možné najít také u vinařů v České republice.

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je hustě ochlupený, s jemně narůžovělým okrajem lístků.

Mladé listy jsou žlutozelené až jemně bronzové. List je středně velký až velký, většinou pětilaločnatý, se středně hlubokými výkrojky. Spodní strana listové čepele je slabě ochlupená. Řapíkový výkrojek je otevřený ve tvaru písmene U. Hrozen je středně velký až velký, u základu třapiny rozvětvený a ve spodní části válcovitý. Bobule je středně velká až velká, zelenožlutá. V pozdějších fázích zralosti je zlatožlutá. Uspořádání bobulí v hroznu je husté.

Pěstitelské vlastnosti Semillon vyžaduje pro pěstování kvalitní vinohradnická terroir. Je náročný především na mikroklima vinice a půdní podmínky. Semillon je odrůda citlivá na napadení hroznů hnilobami. Už při výběru stanoviště je třeba se zaměřit na vzdušné lokality s dobrým osycháním listové plochy a hroznů, tzn. dobře osluněné. Nejsou vhodné půdy s vysokou vodní jímavostí a výživné půdy. Takové půdy podporují vývoj hustých hroznů. Vhodné jsou spíše sušší půdy.

Růst odrůdy je středně bujný až bujný, v závislosti na podmínkách stanoviště. Odolnost k zimním mrazům je střední. Odolnost k plísni révy a padlí révy je nízká až střední. V závislosti na hustotě hroznu a počasí během zrání hroznů se může projevit významná citlivost na napadení šedou hnilobou hroznů révy.

V některých ročnících mohou být hrozny napadeny také ušlechtilou hnilobou hroznů a mohou se využívat pro výrobu sladkých vín.

Doporučované zatížení pro odrůdu Semillon je pro produkci přívlastkových vín 4–6 oček/m2. Při tomto zatížení je možné dopěstovat dobrou kvalitu i bez redukce násady hroznů během vegetace. Při vyšším zatížení je už díky značné velikosti hroznů třeba počítat s doplňkovou regulací násady hroznů.

Semillon – hrozen

Foto P. Pavloušek

Semillon – list

lin. V kabinetní kvalitě může být zajímavé také chladnější kvašení. V teplých ročnících je třeba monitorovat obsah kyselin. Naproti tomu u vín s vysokou cukernatostí je třeba optimalizovat obsah zbytkového cukru a zastavení kvašení. Vhodnou technologií může být také kvašení v dřevěných sudech a zrání na jemných kvasničních kalech.

v ročníku. Výsledky rozborů hroznů z vinic s odrůdou Semillon v České republice ukazují, že v ročnících s teplými a slunečnými podzimními měsíci mohou být problémy s kyselinami. Hrozny mají potom nízké titrovatelné kyseliny (5–6 g/l) a nízký až velmi nízký obsah kyseliny jablečné (dokonce nižší než 2 g/l). Sklizeň je potom třeba provádět podle obsahu kyselin většinou pouze v kvalitě kabinetního vína. Opakem jsou ročníky s nižší intenzitou slunečního záření, kdy jsou kyseliny vyšší, a dalo by se říct zcela optimální. Termín sklizně se potom pohybuje od poslední dekády září po první dekádu října.

Využití odrůdy a kvalita vína Ve vinicích v České republice je potřeba Semillon považovat za určitou specialitu, která může také charakterizovat kvalitu terroir. Obvyklá je výroba cuvée s odrůdou Sauvignon blanc.

Víno má aroma citrusových plodů, v chladných oblastech může být jemně trávovité. Semillon obsahuje také methoxypyraziny, i když nižší obsah než Sauvignon blanc. Chuť je plná, extraktivní. Kyselina je výrazná, svěží.

Enologické vlastnosti Semillon je vhodný pro výrobu svěžích vín s příjemným aromatickým a chuťovým charakterem. Technologie výroby se odvozuje od cukernatosti hroznů a obsahu kyseFoto P. Pavloušek

Vhodným pěstitelským tvarem je rýnsko-hessenské vedení nebo také kordonové tvary. Při kratším řezu na kordonech se mohou vytvářet menší hrozny vyšší kvality. Semillon má poměrně husté olistění keřů. Velmi důležitý je proto podlom, vylamování zálistků v zóně hroznů a odlistění zóny hroznů během vegetace. Odlistění zóny hroznů je důležité z pohledu dosažení kvalitní aromatické vyzrálosti hroznů a snížení napadení hroznů hnilobami. Všechny agrotechnické zásahy, které budou směřovat ke zlepšení mikroklimatu keře, jsou pozitivní.

Na sušších stanovištích se doporučuje především podnož Kober 125 AA, na půdách s dobrým vodním hospodařením a výživnějších je možné využívat středně bujně rostoucí podnože Teleki 5 C a SO4.

Při zrání hroznů je velmi důležité sledovat změnu kyselin. Obsah kyselin má velmi výraznou souvislost s průběhem počasí

Semillon – hrozen

Semillon – keř

Foto P. Pavloušek

Semillon – hrozen

Vinařský obzor (11/2012) 545

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Semillon – keř

546

Vinařský obzor (11/2012)

Vinohradnictví

Pinot noir – cesta k velikosti (2) – klony a podnože

Jelikož má tato klasická odrůda za sebou opravdu dlouhou historii, není divu, že v jejím průběhu vykázala poměrně značnou variabilitu v místě i čase, a to jak spontánní (v Burgundsku byl třeba relativně nedávno zpozorován keř, který z ničeho nic začal z výhonu plodit bílé hrozny, dnes jsou z něj namnoženy větší produkční výsadby u několika vinařů), tak usměrňovanou z hlediska cíleného výběru klonů určitých vlastností.

Pokud někdo chce mít v portfoliu NĚJAKÉ Rulandské modré, pak v podstatě stačí, když si NĚJAKÉ sazenice Rulandského modrého sežene. K mému překvapení to tak u nás je, jak mi odhalil Vilém Kraus ml., v 99 % případů. Prakticky nikoho nezajímá klon nebo podnož. Přitom právě na tom záleží naprosto fatálně.

Pinot Fin × Pinot Droit – v Burgundsku takto obecně odlišují příliš vysoce plodící výsadby (Droit) převážně z 50. let, kdy požadavky na kvantitu převažovaly nad kvalitou, dodnes je víno z nich řidší a méně delikátní v porovnání s Pinotem Fin – jediným pravým materiálem pro velká vína. V Burgundsku je stále ještě mnoho výsadeb velmi starých a pocházejí nikoliv z klonového materiálu, nýbrž jde o směs namnoženou z prapůvodních keřů bez klonálního výběru. V Burgundsku se nevede debata ani tak o tom, který klon je nejlepší, jako spíš, jestli vůbec klony.

(Upřímně řečeno, klony řeší spíš země, které tu původní za staletí vytvořenou diverzitu nikdy neměly nebo o ní vlastní nerozvážností přišly. Benjamin Lewin, Master of Wine, také uvádí, že největší rozdíly mezi klony jsou prý patrné v mladé vinici, a čím je starší a starší, bývá patrnější vliv geologie a mikroklimatu.) Řada vinařů těch nejzvučnějších jmen vidí v klonech jakousi unifikaci a ztrátu původní diverzity, takže při postupné etapovité obnově vinic (nebo spíše podsazování výpadků z výsadeb starých) roubují letorosty ze starých původních keřů tak, aby byly vyloučeny pouze ty nemocné a příliš plodné, aby byla zachována původní variabilita. Tomu se říká sélection massale. V Burgundsku jsou dokonce dvě asociace vinařů, které si kladou za cíl

Foto archiv www.traubenshow.cz

Do Čech dal odrůdu dovézt ve 14. století císař Karel IV., a později zde tvořila na 90 % plochy vinic! Kolem roku 1935 činil podíl Rulandského modrého 36 % z celkové plochy vinic. V roce 1994 to bylo 0,8 % plochy všech vinic ČR (tedy včetně moravských tratí), v roce 2004 pak 4 %, kdy byl průměrný věk porostů necelých šest let. Udržovateli odrůdy u nás jsou Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a. s.; Ing. Alois Tománek; Ing. Miloš Michlovský, CSc.; Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o., Polešovice; Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice, s. r. o.

Klonovou selekcí se zvýšily výnosy, dnes se pohybují kolem 10 t/ha.

Klon Gm 1_53b

udržet diverzitu a zachovat hlavně staré původní keře Pinot Fin. Ale zase jiná významná jména v Burgundsku klonové selekci věří, koneckonců zřejmě nejlepší současně dostupné klony Pinotu Noir pocházejí z nejlepších prastarých keřů na Clos de la Roche z výsadeb Domaine Ponsot. Stovkové klony byly vyselektovány v 70. letech, šestkou a sedmičkou začínající v letech osmdesátých. Dnes je v klonove selekci v Burgundsku a Champagne vybráno kolem osmi set různých klonů, samozřejmě se doporučuje vysazovat z nich směsi. K řadě z nich je obtížné dohledat konkrétní vlastnosti, ale k těm nejrozšířenějším a nejrespektovanějším patří: 115: Má kompaktní hrozny, neroste bujně, dělá dobře cukry i kyseliny, kvalitativně jeden z nejvýznamnějších klonů vůbec.

667: Je podobný 115 co do kvality a typu vína, má menší hrozny a raší později.

777: Má nejkratší vegetační dobu (zraje nejdříve – což možná nadchne vinaře u nás, v Burgundsku je to spíš považováno za minus, cení se delší, pomalé zrání), ale má sla-

bý růst a malý hrozen (malý výnos), neměl by růst v příliš úrodné půdě a být nepřiměřeně hnojen. Je na tom o něco hůře s kyselinami, ale zase lépe odolává botrytidě.

828: Byl vyvinut s důrazem na kvalitu, malé hrozny; vína charakterizuje komplexnost, hloubka, struktura tříslovin i barva.

Společnost Richter, která se věnuje výzkumu v oboru vinohradnictví v oblasti kolem Montpellier, dělí klony PN do tří skupin: produktivní, kvalitní a střední kategorie.

Do kategorie kvalitních klonů tak řadí 777 a 828 a do třídy střední klony 115 a 667.

Francouzské klony jsou považovány za klasické, s kompaktním válcovitým hroznem, dávající vína typická v barvě i aromaticko-chuťovém profilu. Benjamin Lewin s povzdechem konstatuje, že velikost bobulí i výnos v posledních desetiletích plíživě stoupají, a to samozřejmě mění charakter vín a posunuje hranice tzv. typičnosti.

Mezi klasické by se daly zařadit i geisenheimské klony 401 Gm, 402 Gm, 403 Gm, 404 Gm a 405 Gm, které svůj původ odvozují od prastarých výsadeb z okolí Kastenholzu, kam si sazenice nechali dovézt benediktinští mniši přímo z Burgundska. Na začátku 21. století se z konkrétních parcel vybral bezvirózní množitelský materiál. Klony jsou charakterizovány jako s malým kompaktním hroznem bez postranního křídla.

U vín je vyzdvihováno jejich osobité aroma.

Cílem této selekce je zavést tyto klony jako lokálně specifické pro údolí Ahru – nejkvalitnější německé oblasti na Pinot Noir (zde zvané Spätbutgunder).

V Geisenheimu nabízí podle nich klasické německé klony vhodné na vysoce kvalitní vína (18 Gm a 20 Gm), ovšem varují před vyšším rizikem botrytidy a větší pracností ohledně viničních prací. Taktéž nejsou vhodné do méně kvalitních poloh. Výnos těchto klonů je ale poměrně vysoký. Z geisenheimských klonů mají nejvyšší obsah kyselin.

Barva je klasická, rubínová, aromaticky jdou (podle jejich nabídkové knihy) nejvíce do papriky, sena, kouře, z ovoce švestky, třešně, červený rybíz.

Klon Gm 1-1

num lahvi) – víno mělo tmavší rubínovou barvu, zemitější vůni jahodového kompotu a pěknou zdravou neunavenou harmonickou chuť s páteří.

Další specialitou jsou klony se vzpřímeně rostoucími letorosty (normálně jsou rozložité, což klade nároky na zelené práce – předpokládám spíš na drátěnce). Mají též méně zálistků, což se vzpřímeným růstem nepochybně souvisí. Nižší je obsah kyseliny jablečné (kvůli lepšímu oslunění hroznů) v porovnání s klasickými klony, ale zase vyšší v porovnání s klony s volnějšími bobulemi. Jedná se o francouzský klon 583, geisenheimské 2-6 Gm, 2-2 Gm, 2-9 Gm, a freiburské FR 1701 až 1708. Podle textového popisu to jsou vína charakteristická vůněmi lesní ostružiny, mandle a jemnou strukturou tříslovin, vyšší barvou. Aromatická růžice ve stejné knize ukazuje kromě mandle, ostružiny i výraznější podíl třešní a hlavně švestky.

Výnos a obsah kyselin je u těch geisenheimských jen o málo nižší než u (geisenheimských) tradičních klonů.

V publikaci „In search of Pinot Noir“ uvádí Benjamin Lewin tento citát Alexandera Stodden z Weingut Jean Stodden: „Geisenheimské klony dávají cukr, ne chuť.“ O něco dále pak Lewin konstatuje: „Výnosy geisenheimských klonů jsou příliš vysoké pro kvalitní produkci, dokonce i když jsou keře už staré.“ Freiburské klony, i ty, o kterých ve Freiburgu tvrdí, že jsou původem francouzské, zrají sice později, ale vyžadují razantnější řez, aby se zkrotila jejich nadměrná plodnost. Od 90. let sázejí špičkoví němečtí vinaři z těchto důvodů zrcadlících nepříliš zdařilé dlouhodobé zkušenosti více na francouzské klony.

V ČR jsou registrovány klony PO-20 (udržovatelem tohoto klonu je ŠSV Velké Pavlovice, ŠSV Polešovice a Ing. Alois Tománek

Foto archiv www.traubenshow.cz

Ovšem geisenheimští šlechtitelé si spíš dali v určitém období práci se selekcí klonů s volnějším a větším hroznem – právě kvůli vylepšení pěstitelských vlastností, tj. hlavně kvůli snížení rizika botrytidy. Vznikly tzv. Gm-klony (Forschungsanstalt Geisenheim): 1-1 Gm, 1-3 Gm, 1-6 Gm, 1-9 Gm, 1-11 Gm, 1-44 Gm, 1-47 Gm, 1-53 Gm, 1-58 Gm, 1-81 Gm, 1-84 Gm, 1-86 Gm – Podle doc. Pavlouška jsou prý toto narozdíl od švýcarských klonů odrůdově typické klony (švestky, třešně, nižší kyselina, rubínová barva). Klasické klony ale mají kyseliny naopak více, samozřejmě z principu je u těchto klonů barva mnohem vyšší (kvůli delšímu zrání a lepšímu oslunění bobulí). Aromatický profil těchto klonů má mít i podle geisenheimských materiálů blíže ke klasickým klonům (které Geisenheim nabízí, nikoliv v porovnání s francouzskými), i když aromatická růžice ukazuje, že tyto klony mají v porovnání s těmi jejich klasickými poněkud větší ovocitější vyznění (švestka, třešeň) s mandlovějším nádechem. Z klonu 1-6 dělá Vilém Kraus tzv. Roučí malé – lehčí, přímočaré ovocné víno.

Historie těchto specifických klonů pinotu ovšem nezačíná v německém Geisenheimu: klony s volným uspořádáním bobulí (mohou mít i mírně oválné bobule) se začaly selektovat ve švýcarském vinařství Mariafeld. Otto Huber objevil v roce 1930 právě takové keře, od roku 1950 se začalo s jejich klonovým množením ve Wädenswilu, odtud se souhrnně tomuto typu říká wädensvilské. Mají vysoký výnos a velké bobule, velké hrozny, též více kyselin, vyžadují tedy pro dokonalké vyzrání ty nejlepší polohy. Z těchto klonů se pak v Německu vyvinuly tzv. M-klony dávající spíš vína do kyselých višní s výraznějšími kyselinami (tedy ne třešně, švestky a lesní plody, jako třeba francouzské).

V Geisenheimu dále nabízejí klony s menšími bobulemi. Mají vyšší barvu (kvůli příhodnějšímu poměru mezi slupkou a dužinou). Jedná se o klony 20-13 Gm, 2019 Gm, 20-16 Gm, 20-20 Gm a také klony z Freiburgu: FR 1801, 1802, 1803. Vína z těchto klonů jsou odlišná, netypická, velmi intenzivní barvy, vůně černého rybízu (velmi intenzivně), ostružin, třešní a lesních plodů. Gesienheimská navíc mají kořenitější aroma do pepře, hřebíčku, ale mají hodně i paprikových tónů. Výnos bývá spíše nižší, kyseliny i o něco více než u klasických. K tomuto druhu klonů patří zřejmě i ten z Weinsbergu WEM 242 – podle Viléma Krause ml. je to něco mezi klony s volným uspořádáním hroznů a tradičními klony, má méně kompaktní hrozen a více barviva. On má tento klon osazen na těch nejkvalitnějších polohách v Liběchově, na Klamovce, má ho i pan Matoušek ze Slaného, od něhož nakupují hrozny jak v Roudnici, tak v Žernosekách i někdy v Kutné Hoře. Vilém Kraus mi dával ochutnat z tohoto klonu ročník 2005, v té době tedy skoro sedm let starý (byl v mag-

Vinařský obzor (11/2012) 547

Foto archiv www.traubenshow.cz

Vinohradnictví

Klon Gm 20_13

– Boršice) a PO-22 (udržovatelem je Ing. Alois Tománek – Boršice). Byly vyselektovány na přelomu 70. a 80. let 20. století v Polešovicích. Jako zdroj pro selekci vybral Ing. Křivánek keře staré výsadby v Kudlovicích, které opravdu dávaly klasické válcové kompaktní hrozny. Z těchto keřů byli vybráni bezvirózní jedinci a ti dále museli splňovat určité normy cukernatosti a plodnosti (prý snad aspoň 8 t na hektar, což je při tehdejším sponu asi 2,3 kg/keř) na třech vybraných stanovištích na Moravě a Slovensku, kvalita vína se posuzovala jedenkrát. Podle Viléma Krause by to měly být klasické klony vyselektované na kvalitu; i on sám s nimi má plány a odebírá očka od moravského šlechtitele Tománka z Boršic u Buchlovic.

Nicméně z porovnávacích studií z několika stanovišť na Moravě a Slovensku lze vyčíst, že (zejména klon PO-22) dávají vína pro odrůdu velice typická, nicméně (zejména klon PO-20) jejich vyšší plodnost může být při produkci těch nejkvalitnějších vín na závadu. I v této zprávě se říká, že úrody (v přepočtu) nad dvě kila z keře mají za následek nižší kvalitu vína. Ovšem PO-20 dokáže dát na některých stanovištích i nad tři kila z keře. Zkoušky před uznáním klonů se prováděly na podnoži Kober 5BB, která je podle Jaspera Morrise pro produkci kvalitativně vysokých vín podřadná. Jinak podle informací od pana Tománka další selekce keřů Pinotu Noir probíhá, očka z klonů jako množitelský materiál od nich odebírají jak oba největší zdejší producenti sazenic (Vinařství Kraus a Vinofrukt Dolní Dunajovice), tak i několik vysloveně drobných prodejců sazenic. Zájem o tuto odrůdu je ale podle něj v posledních letech malý, víc než dva tisíce oček najednou neprodávají, takže si spíš myslí, že je to jen na podsadby, do

Vinařský obzor (11/2012)

Foto archiv www.traubenshow.cz

548

Klon Gm 20-19

záhumenkových vinic jako dva řádky další z mnoha odrůd nebo do zahrádek.

Je velká škoda, že se nedochovalo nic z původních mělnických výsadeb, protože jejich část zřejmě měla prapůvod až v době Karla IV. a výsadby byly v 19. století částečně osvěženy sazenicemi dovezenými opět přímo ze srdce Burgundska. Mělničtí navíc velice dlouho vzdorovali roubování na podnože, protože samozřejmě poznali, že to je na úkor kvality. Zdejšími keři ovšem byly právě ty málo plodící vysoce kvalitní klony, navíc v hustém sponu vedené na hlavu.

To všechno se jim stalo osudným, po válce bylo potřeba zvyšovat výnosy, mechanizovat, terasovat. Škoda, že se alespoň z těchto unikátních výsadeb nevybralo něco do klonové selekce. V této souvislosti jsem se doslechl, že na Mikulovsku se Jaromíru Galovi podařilo vypátrat staré keře mající původ v původních výsadbách po odsunutých Němcích. Jedná se o menší vinici v trati Pod Svatým kopečkem I., pod řadou sklepů v mikulovské ulici Zlámalova. Původně to snad před odsunem Němců bývala vinice (a k ní kdysi přináležející révová školka) Státní ovocnicko-vinařské školy, na které svého času učil Alber Stummer – významná postava našeho vinohradnictví a šlechtitelství. Množitelský materiál tam býval ještě v 50. letech 20. století, ale to už patřil Státnímu statku. Posledním majitelem byl pan Procházka, od kterého Jaromír Gala kupoval hrozny Pinotu Noir (je tam asi dva tisíce keřů, i Pinot Gris – Rulandské šedé) pro Tanzberg. Později si odebral z oněch starých keřů pinotu očka na svou vlastní novou výsadbu v perenské trati Hermesdorfen. Sazenice (tři tisíce keřů) už jsou staré pět let, tak snad se brzy s vínem odtud potkáme. Každopádně pan Procházka zemřel, vinice Pod Sv. kopečkem je nyní ve špatném stavu a není vyloučeno, že bude vyklučena, což by byla velká škoda.

Vinohradnictví

Ještě možná stojí za to zmínit, že v některých oblastech Burgundska se do směsných výsadeb používá i malá část odrůdy Pinot Beurot, což je lokální verze Pinotu Gris s šedými bobulemi, někteří vinaři v několika obcích stále vysazují malé procento kvůli jeho extrémní šťavnatosti. (Tam ale šťavnatosti nahrává vápencové podloží a zřejmě nenechávají hrozny tolik přezrát jako u nás, kde nezřídka bývá výsledkem hladké až ploché unavenější víno bez kyselin.)

Bližšími „bratříčky“ ušlechtilého Pinotu Noir jsou dále Pinot Liébault – mutace Pinotu Noir rozpoznaná botanicky ve výsadbách v okolí Gevrey-Chambertin začátkem 19. století. Vyselektoval ji a rozmnožoval Eugène Liébault, jehož potomci dnes vedou Domaine Tortochot. Pinot Liébault bývá pravidelně uváděn v encyklopediích jako povolená odrůda v Burgundsku, dokonce prý byla kvalita vín z něj považována za absolutní špičku. Faktem ale je, že je prý příliš citlivý na sprchání a vůbec všeobecně ještě mnohem choulostivější než klasický Pinot Noir, takže v Burgundsku z výsadeb postupně vypadl. A dále Pinot Meunier neboli po česku Mlynářka. Má jednu výhodu oproti Pinotu Noir: raší o týden později, což je výhoda v mrazových kotlinách na dně údolí, kde jinak mohou pozdně jarní mrazíky páchat škody. Jinak jsou v přímém porovnání vína z něj Pinotu Noir podobná, ale méně rafinovaná, jednoduše ovocná, zamlženější, více selská. Taky se všeobecně míní, že vína z Pinotu Meunier zrají příliš rychle, ale trochu to vyvrací šampaňská značka Krug, která tuto odrůdu ze speciálně vybraných parcel (s maximálním ohledem na terrior) hojně užívá a jejich lahve stárnou velice dobře. Dlužno dodat, že Meunier v Burgundsku povolen není, pěstuje se v Champagne, na Loiře, v Německu, USA. A ještě by stálo za to pohovořit o podnožích, ale samozřejmě v Burgundsku mají poněkud jiné možnosti, než se ustálily od dob socialismu u nás: Kober 5BB – Podle Jaspera Morrise je z hlediska kvality hroznů podřadný, je dobrý tak maximálně na podsazování výpadků.

41B – Kvůli toleranci k vápníku používána v Chablis pro Chardonnay.

161/49 – Odolný k vápníku, vzdušnému růstu, odolnosti k virům a nižším výnosům.

101/14 – Nemá moc ráda příliš vápenité půdy, o něco vitálnější než 3309B. 3309B – Dobrá na bohatší půdy v nižších částech svahů.

SO4 – Velmi propagována v 50. letech, nyní stejně tak rychle odmítána. Vyžaduje vydatné hnojení, zkracuje životnost keřů, hrozny velmi rychle přecházejí z nedozrálosti v přezrálost. Vína jsou pak těžká, plochá, s nízkou kyselinou. Podle Viléma Krause je tato podnož jedna z nejrozšířenějších v ČR, bývala doporučována pro odolnost vůči vyššímu obsahu vápníku, může mít ale problém v suchých letech. Podle něj

je to i bujná podnož, která příliš prodlužuje vegetativní růstovou část na úkor začátku vyzrávání hroznů, lze to částečně eliminovat silným odlistěním zóny hroznů z obou stran, ale může to mít zase jiné negativní dopady (viz názory na odlistění u burgundských vinařů).

Riparia Gloire – Potenciálně nejlepší podnož z hlediska kvality, ale nesnáší vápník v půdě; projevuje se tedy intenzivní snaha použít ji ke křížení, slibná je v tomto směru podnož 420A. Co se stáří keřů týče, tam se situace rovněž vyvíjela. I v Burgundsku bývala v dávnější minulosti období, kdy se více cenilo toho, že mladší keře dávaly poněkud řidší a pitelnější vína. Postupně se ale móda přiklonila na opačnou stranu a vyšší hodnotu držela vína hustší, koncentrovanější – a to je v úměrné k vyššímu stáří keřů. A nahrává tomu i agrotechnika: pokud se mladé výsadby (poněkud) více zatěžují, dříve se unaví a zestárnou, podobně tomu napomáhá i hustší spon (od fyloxery a plísňových kalamit kolem 10–12 tisíc keřů na hektar, dříve i o něco více) a nízké vedení. Dnes převládá na nízkém vedení Guyotův řez na tažeň (zavedený v 30. letech 20. století), ale řada významných vinařů se snaží zkrotit mladé keře a jejich plodnost řezem na dvouoké čípky na keřích tvarovaných na jedno- nebo dvojramenný kordon, z kterého přecházejí na guyot tak po dvaceti, třiceti letech stáří. Za staré keře, které už lze značit na etiketu, se považují zpravidla keře nad čtyřicet let; nezřídka šplhá průměrné stáří keřů na dané parcele do daleko vyšších čísel, lze nalézt i devadesátileté výsadby. Seriózní vinaři, aby nepoškodili jméno polohy, výsadby mladší dvaceti let sestupňují a prodávají pod jménem vesnice nebo Bourgogne AOC. Dost možná, že mnoho z výhrad proti pinotům z Nového světa (USA, Nový Zéland, Austrálie) jde na vrub příliš mladých výsadeb. Typicky z takových výsadeb pochází malá schopnost vína se stárnutím zlepšovat a menší přirozená koncentrovanost, což pak nutí vinaře dohánět to technologicky (i když těžko říci, co je zde příčina a co následek), zpravidla vyšší extrakcí; to ale není totéž – komplexitu vyššího řádu schopnou dalšího zajímavého vývoje nelze tak snadno imitovat.

(Pokračování příště) Pavel Jelen www.ovine.cz Literatura Pavloušek, P.: Výběr klonů do nových výsadeb révy vinné VO 12/2011.

Schmid, J.; Manty, F.; Lindner, B.: Geisenheimer Rebsorten und Klone Morris, J.: Inside Burgundy, BBR Press 2010 Lewin, B.: In search of Pinot Noir, Vendange Press 2011 http://winepunk.cz

Vinohradnictví

Vinařský obzor (11/2012) 549

Ještě k Pinot noir a nejenom k tomu aneb jak to vidí Lubomír Glos

Za Lubomírem Glosem jsme zajeli proto, že je jedním z těch, kteří se již před časem k tomuto způsobu pěstování uchýlili a nyní k němu mají spoustu zajímavých zkušeností.

Pane Glosi, jakého sponu je tato vaše vinice?

Vysazujeme ve sponu 220 centimetrů a to kvůli používané mechanizaci, tedy aby nám sem vjel traktor. Bylo by při naší výměře nehospodárné používat ve vinicích dvojí mechanizaci. V řádku činí vzdálenost keřů 51 centimetrů.

Co vás inspirovalo k tomuto počinu?

Nejde o žádnou novinku, vlastně děláme to, co už tu bylo dávno před námi. Když se podíváme do Burgundska, tam je běžné, že počet jedinců ve vinici je kolem deseti tisíc na hektar. Uvádí se, že před kalamitou révokazu to bylo i 30–40 tisíc keřů. A podobně to vypadalo u nás, jak mi při naší debatě potvrdil profesor Kraus To se zdá k neuvěření. Představme si totiž, že by se jednalo o čtvercový spon, jakože byl kdysi ne pravidelný, ale tzv. zmatečný, chaotický, jak by byly viniční operace organizovány na takovém prostoru v případě, že u keřů byly opěrné kůly?

Réva tak skutečně byla pěstována. Keře byly bez kolků, byly na hlavu a řezaly se na jeden dvouoký čípek. Vinice byly zatravněny a ručně srpem byly vyžínány. Uvádělo se, že 1 hektar takové, přes sezónu vyžínané vinice, uživí 1 krávu. Letorosty byly užínány, aby nevyrostly příliš vysoko a držely bez opory, a též se zkrmovaly.

V oblasti Beaujolais, zejména v kopcích a strmějších polohách, kde je značně kamenitá chudá výsušná půda, je takto pěstována odrůda Gamay. Tamní vinohradníci zkoušeli i jiné odrůdy, např. Pinot noir, ale v tak extrémních podmínkách prosperuje právě jen Gamay, které je právě pěstováno výše zmíněným způsobem bez opory.

To by ale znamenalo, že v takovém systému vedení není používána mechanizace…

Ano, opravdu jsme viděli, že vinohradníci například ošetřování postřikem prováděli

Foto R. Stávek

V poslední době se hojně diskutuje o vyšším počtu keřů révy na hektar. Nemám nyní na mysli nějaké navyšování resp. zahušťování z třímetrovky na dvoumetrovku alias navýšení z 3 tisíc keřů na 5 tis. keřů, ale spíše již extrémní záležitosti kolem deseti tisíc keřů na hektar.

zádovými rosiči. Nízké keře jsou řezány na 3 dvouoké čípky. Ale opět, ani v tomto případě se nejedná o nic nového či převratného, tamní vinaři jen po léta zůstali u osvědčených pěstebních postupů.

Stejně se ale domnívám, že při zakládání nových vinic se i naši předkové již snažili o nějaký řád. Zdánlivě chaotická výsadba se vlastně z původního sponu vyvinula překládáním keřů v zemi, překopáváním apod.

Ano, je logické to předpokládat. Při konzultaci této problematiky s Prof. Krausem jsme zjistili, že v dřívějších dobách se vysazovalo na tzv. loket a to v čtvercovém sponu. Je to asi 64 cm. Dnes je to těžko představitelné, takto husté výsadby. Ale uvědomme si, že v těch dobách zde nebyly přítomny dnes aktuální hlavní houbové choroby.

Asi už nedopátráme, jak přesně naši předkové v takovém systému pracovali ve vinicích.

Je zde několik určujících faktorů. Chaptalizaci ještě neznali, vlastně ji tehdy ani nepotřebovali, protože cukernatost hroznů rostoucích nízko nad zemí byla vždy do-

stačující. Systém nízkého zatížení a hustých sponů dával takovou přirozenou kvalitu hroznů, že vína z nich byla každoročně výtečná. Je třeba připomenout, že réva je obrovská liána a naši předkové z ní tímto způsobem udělali vlastně malý keříček.

V našem vinařství připravujeme výhradně přívlastková vína. Při redukci úrody formou zelené sklizně zůstává na zemi množství odřezaných hroznů. Stále jsem přemýšlel nad tím, jak tomuto plýtvání zamezit. Zkoušel jsem různé postupy až přišly zajímavé výsledky z těchto hustých výsadeb, kdy se provádí velmi krátký řez na čípky.

A v čem spočívá princip tohoto způsobu řezu a respektive pěstování vůbec?

Všiml jsem si, že první spodní očka vyrůstající na tažni mají menší hrozny. Třetí už má hrozny větší a i vyšší počet. Při tomto systému se mi tedy málokdy stane, že zde jsou tři hrozny na letorostu. Jsou maximálně po dvou a ještě o něco menší. Letorost z třetího očka oproti tomu dává hrozny tři, někdy i čtyři, pokud je vinice v dobré kondici. Při takto vysoké násadě při potřebě za-

Vinařský obzor (11/2012)

Vinohradnictví

Foto R. Stávek

550

chování redukce sklizně pracovní náklady na toto snížení úrody vyřezáváním hroznu neúměrně zvyšuje náklady na dopěstování hroznů. Réva spotřebuje již na založení a na vývoj každého hroznu množství asimilátů a živin, které by mohla využít jinak, takže počínání v rámci zelené sklizně na zem, se mi nyní po těchto zkušenostech jeví jako neefektivní. Domnívám se, že právě v zahraničí, kde se opět vrátili k nízkým tvarům a vyšším počtu keřů na hektar, také takto uvažovali.

Domníváte se tedy, že systém, který se v klasickém moderním vinohradnictví ponejvíce používá, tedy střední vedení, redukce zimním řezem, poctivý podlom a nakonec ještě zelená sklizeň, je už překonán?

Tak dramaticky bych to neviděl. Je třeba si říci, že stávající systém určitou kvalitu již dává, chcete-li ale jít v kvalitě ještě výše, je nutno se posunout dále. Prvním krokem je tedy rozložit ekonomicky únosnou sklizeň na vyšší počet keřů, tedy snížit zatížení jednoho keře, aby žádný nebyl přetížený, aby jejich zatížení bylo rovnoměrné.

Husté spony jsou dnes v některým místech na Moravě v nových výsadbách vidět opět…

Ano, všiml jsem si, jenže musíme se na věc dívat realisticky. Ono je pěkné jít s keřem níže, jenže co zvýšená pracnost nutností ohýbat se? Ne každý má desítky zahraničních pracovníků s nízkými náklady na pracovní sílu. Pracnost u nízkých tvarů v hustých sponech je pak obrovská.

Uvedu příklad. Jeden známý vinař na jih od našich hranic, má kromě vinic a sklepů i golfový areál u vinic a kousek od něj vysadil hektar vinice na hlavu. Klasické vedení s opěrným kůlem atd. Známe se, každý rok

tam jezdím a tak jsem se jej zeptal na otázku nákladů na výrobu vína z těchto keřů.

Ptal jsem se jej, kdo mu ta vína zaplatí. Odpověděl, že ti, kdo jezdí hrát golf. Zajímala mne též otázka mechanizace na takového hektarové vinici. Usmál se a odvedl mě k jakési viniční boudě, kde byla zaparkována terra. Tomu říká mechanizace? Samozřejmě, že takové nízké vedení jde obhospodařovat i profesionální mechanizací, ostatně známe portálové nosiče nářadí, poměrně běžné ve Francii, zejména v Burgundsku.

V jak staré výsadbě se nacházíme?

Je stará 4 roky. Cukernatosti mívá pěkné, vůbec s tím nejsou problémy. Horší je to s kyselinami. Tyto pozemky kdysi užívalo intenzivně JZD a evidentně půdu přehnojili draslíkem. Ten nyní způsobuje problémy s nízkými kyselinami v mladých vínech. Těsně před tím, než jsme tuto vinici vysadili, jsme vyklučili staré výsadby Muškátů, půdu trochu upravili, prokypřili – ale zásobní hnojení draslíkem jsme nedělali žádné. Na podzim se tedy ještě sklízelo a na jaře se už sadil nový vinohrad, druhým rokem jsme pak zaznamenali první ukázky hroznů. Když jsem husté výsadby viděl u Miloše Michlovského, nechal jsem se též inspirovat, ale stejně jsem si nakonec řekl, proč nejít v řádku s keři blíže k sobě. Minimální vzdálenost, na kterou je strojové sázení schopno vložit sazenice do země je 51 centimetrů.

Kolik hroznů míváte na keř a jaká bývá úroda v kilogramech?

Bývá tu asi 8 hroznů na jednom keři, což je asi do toho kilogramu. Když to přepočítám na hektar, není problém při tomto systému vedení, kdy se řeže jen na dvouoké čípky, vypěstovat až 9 t/hektar a to každoročně.

Zkusme se na to podívat také z jiného úhlu pohledu. Když jsem přemýšlel, jak modifikovat tvarování keře a drátěnky, uvědomil jsem si, že se musím držet jedné základní zásady a to, aby inovace usměrnila na keři co nejefektivněji pracovní výšku, např. i proto, aby se pracující nemusel tolik ohýbat, natahovat a činit jiné, často zbytečné úkony, které snižují produktivitu práce. Pokud se podíváme na tuto variantu vedení, vidíme, že zóna hroznů se pohybuje ve výšce 80-90 cm, což je ideální na většinu pracovních operací.

Jak se díváte na systémy, které jdou se zónou hroznů ještě níže, až k zemi?

Když jsme o tom poprvé debatovali s vinaři, poukazoval jsem na to, že je nutno se dobře obeznámit i s historií – zvědavci by se dočetli, že až tři úrody z deseti podlehly hnilobám způsobeným výkyvy počasí a nízko položenou zónou hroznů. Jsem přesvědčen, že v dnešní době se obrozující výsadby s nízko položenou zónou hroznů mohou mít do budoucna v tomto ohledu určitý problém. A tento problém se ukazuje i u novošlechtění.

A váš odstup vychází z nějakých vašich vlastních zjištění?

Ano. Tvrdím, že drátěnka či zóna hroznů by měla být nejméně 70 centimetrů vysoko.

Je třeba si uvědomit, že průvan vanoucí pod drátěnkou mezi řádky, je též pro vytvoření optimálního mikroklima a pro zdravotní stav hroznů velice důležitý. Jakmile se zóna sníží pod půl metru, dramaticky poklesne proudění vzduchu a zvyšuje se vlhkost mikroklimatu vinice a délka jejího ovlhčení.

A myslíte, že pokud je vinice ve svahu, tak to proudění bude i tak nedostatečné?

Domnívám se, že nezáleží na svahu. Tyto principy platí všude – někde víc, někde méně. Vycházím vlastní zkušenosti, kdy jsme pěstovali révu v různých pěstebních systémech. Když si například vybavím, co dělala odrůda Muller-Thurgau pěstována nahlavu…ve většině ročníků se hrozny sklízely zhnilé a nebo se vůbec nesklízely, protože už ležely na zemi. Milerka se uplatnila, až se vytáhla na drátěnku. Nebezpečí plísně šedé roste s klesající výškou zóny hroznů.

Už Lenz Moser před lety napsal, že pokud zvedne révu na kmínek, že se opozdí sklizeň, ale že na druhou stranu může sklízet o 14 dní později, než ti, co mají vedení nízko. Vyvedením do tvaru na hlavu vlastně zpomalí zrání.

Nízké vedení, pokud zajistí dřívější dozrání, by třeba mohlo zase napomoci současnému problému nízkých obsahů kyselin v moštech, ne?

Podle mého názoru je hlavní příčinou problémů s kyselinami vysoký obsah draslíku v půdě. Nakonec lze se o tom dočíst i v odborné literatuře, kde např. v případě odrůd Pinot noir, nelze dosáhnout nejvyšší kvality vína u hroznů, které vyrostly na pů-

dách s vysokým obsahem draslíku. Kvalitní Pinot noir se bez své hladiny kyselin neobejde. Již nyní sledujeme, že i naše Pinoty musíme v některých letech dokyselovat, abychom z nich získali kvalitní víno. Zajímavé v tomto ohledu je, že v lokalitách, kde je vysoký obsah vápníku v půdě, tento problém s kyselinami nebývá a to i přesto, že draslíku je tam také hodně.

Ano, kde je v půdě hodně vápníku, nachází se i více jílových koloidů, které váží draslík a ten není v takové míře vstřebáván révou a nezpůsobuje problémy s nízkými kyselinami.

Vzpomínám si na typický příklad, kdy za mého působení v Břeclavi jsme měli mladé vysazené vinice u rybníku Apollo, kde je hodně štěrkovitá půda s nízkým obsahem vápníku. Před rigolací pozemku pro výsadbu vinice zde mí předchůdci aplikovali 6070 metráků drasla po hektaru, ano, úrody zde byly sice ohromné, tuším Svatovavřinecké to bylo, později ještě pod závlahou, ale kyselina vinná v mladých vínech kompletně vypadávala díky vysokému obsahu draslíku. Dobré víno z takových hroznů prostě nešlo udělat. Sklízeli jsme například hrozny, které měli v moštu 13 promile kyselin, po vykvašení ovšem již jen 3,5.

Vraťme se nyní k vašemu systému zahuštěné výsadby v dvoumetrovém sponu. Pokud provádíte řez na dvouoké čípky, nemůže se stát, že časem se v zóně řezu utvoří vlastně jakási hlava? Stávající vinice v tomto systému vedení máte zatím mladé.

Snažím se najít na budoucí řez vždy dva od sebe směřující letorosty, tedy aby jeden čípek směřoval vlevo po drátěnce a jeden vpravo. Časem dojde pak k přirozenému vytvoření takových malých ramínek právě díky tomu, že se bude vždy řezat na očko jdoucí ven od středu keře.

Jsou případy, kdy je nutno ve vinici utlumit, a nebo také podpořit růst. Toto se dá ovlivňovat například zatravněním nebo hnojením. Provádíme zde na našich vinicích pokusy s různými druhy trav, zejména s různými odrůdami kostřav a lipnic.

Něco jsme povysévali samotné a něco ve směsi. Ověřujeme také možnost zatravnění příkmenného pásu, kde jsou vysety speciální druhy trav, které možno lehce retardovat herbicidem – pokud se tak učiní v malé koncentraci, tráva to ani nepozná a jen utlumí růst.

Sleduji, že velké řezné rány na starém dřevě zatíráte?

Ano, zatíráme je latexem. V dnešní době mohou být problémy přenosu různých chorob, tak se tomu snažíme předcházet.

Zmínil jste odrůdu Pinot noir. Ve Vinařském obzoru nyní vychází série článků k tématice této odrůdy. Jak vnímáte tuto problematiku?

U odrůdy Pinot noir hrají velmi významnou roli klony. My jsme například vysadi-

li tuto odrůdu v jedné vinici čtyřmi klony ze Švýcarska. Jeden z těch klonů připomíná ještě původní francouzské klony. Ostatní vycházejí z pozdějších selekcí a jsou výborné pro lehčí typ vín z této odrůdy a nebo pro pití jako mladá či růžová vína. Vylučuje to ale zase na druhou stranu jejich použití pro mohutnější typ vín. Švýcarské klony mají větší hrozen a mohutnější třapinu, zase jim ale chybí následná hustota, jak je zvykem u francouzských klonů.

Máte tedy praktické zkušenosti i s francouzskými klony?

Ano, pěstujeme klony 115, 113, 177 a 828. To jsou typické šiškovité pinoty, tedy myšleno co do tvaru hroznu. Klon 113 je doporučen i pro produkci šumivých vín.

Otázka klonů a jejich výběru při výsadbě vinice je poměrně důležitá. Již před asi 40 lety sem jezdil na pozvání profesora Krause přednášet doktor Becker z Geisenheimu a již tehdy zmiňoval pro nás tehdy ne tolik známou věc klonové selekce, která se v tomto případě týkala Ryzlinku. Uváděl, že mají vybráno několik klonů, z nichž připravují vína a ty posuzují. Zajímavé prý přitom byly rozdíly ve vínech z jednotlivých klonů.

Nejlepší víno ovšem připravili, když hrozny z několika klonů zpracovali dohromady.

Každý z těch klonů totiž vyniká v něčem jiném a nejlépe ty dobré vlastnosti vyniknou ve směsi. Tím, že se tedy použije více klonů, se víno přiblíží odrůdovému ideálu, jakémusi středu.

Domníváte se tedy, že klony jsou všespásné?

Zdaleka ne, například v Bordeaux, kde jsme navštívili několik špičkových vinařství, nám prozradili, že oni se dělají vlastní selekci množitelského materiálu ze stávajících vinic a tak nepotřebují vysazovat podle klonů, které někde nakoupí. Sledují kondici a kvalitu produkce jednotlivých keřů a vedou si o tom záznamy a špatné keře si pak označují, z nich pak už dále množit nebudou.

Provádějí tedy tzv. negativní selekci…

Ano, ale nejde o nic nového, vždyť něco podobného uplatňovali již naši předkové, když si množili révu sami. Obecně tedy je lepší vysazovat více klonů a čím více, tím lépe.

S negativní selekcí mám vlastní zkušenost u Veltlínského zeleného. Vybíral jsem špatné keře hodně přísně a po několika letech jsem se dostal až na 20-25% keřů, z kterých jsme následně dále množili. Nutno ale říci, že to byl veltlín z velkým V. Hodně známých vinohradníků jej poptávalo.

Kdy je podle vás rozhodující doba pro hodnocení keřů a jejich selekci?

Samozřejmě je nutno chodit a sledovat celoročně, ale nejdůležitější je doba vinobraní. Na listech je možno dobře pozorovat lemování žilek, projev viróz atd. – tímto způsobem lze časem získat tak výkonný materiál, že již není potřeba klonů.

Vinařský obzor (11/2012) 551

Faktem je, že třeba u takové Frankovky je až s podivem, co vinohradníci v posledních asi 15 letech vysazovali. Obrovské hrozny, jejichž bobule jsou až do konce října modrozelenkavé a hodí se tak pro lehčí typ růžových vín. Kde jsou klony původních, třeba i sprchavých Frankovek, z nichž naši předkové připravovali kvalitní, hutná, červená vína?

U Frankovky je tato věc dlouhodobým problémem. Zase zabrousím do svojí paměti – když jsem se vrátil z vojny, dostal jsem se do Skalice nedaleko Hodonína. V tamních vinicích, které byly tehdy ještě vesměs na hlavu, Frankovka naprosto převládala. Když jsme tam přišli v době rašení nebo v době květu, nestačili jsme se divit, jaká tam byla násada – doslova hrozen na hroznu jak trčely ven. Jaké však bylo překvapení při vinobraní – na keřích viselo pár oběšenců; třapina s patnácti bobulemi. Ale vína, ta psala. A takto vypadaly hrozny Frankovek vesměs všude, i na Velkopavlovicku. Ale právě tady kvůli této vlastnosti měla odrůda namále – někdy v šedesátých letech se ji spolu s Neuburským pokusil Ústřední výbor ČSZ vyřadit ze uznaného sortimentu. Později šlechtitelé vybírali jen to co nesprchalo a podle toho také Frankovky dnes stojí doslova za pendrek.

Děkuji za rozhovor.

Otázky pokládal Richard Stávek

Foto R. Stávek

Vinohradnictví

552

Vinařský obzor (11/2012)

Vinohradnictví

Příčiny a důsledky zvýšení obsahu cukru v hroznech z Kalifornie V posledních deseti až dvaceti letech se významně zvýšil obsah cukru v kalifornských hroznech a tím i obsah alkoholu ve vínech a nakonec i v sektech. Průměrná cukernatost hroznů v roce 1980 byla 21,4 °Brix (asi 20,7 °NM), o deset let později 21,8 °Bx (asi 21,3 °NM) a v roce 2008 23,3 °Bx (asi 23,1 °NM). Nárůst za necelých dvacet let je o 7 %. Obsah alkoholu ve vínech se ve stejném období rovněž zvýšil, o 9 %!

Poznámka překladatele: Konečným důsledkem, vzhledem k tomu, že EU vyváží nejvíce vína do USA, bylo zrušení kategorie stolního vína v EU. Dnes už mohou být všechna vína, za určitých podmínek, označena odrůdou a ročníkem.

Z obrázku je patrné, že hroznů bez názvu odrůdy na trhu v Kalifornii příliš není. Počátkem 80. let minulého století to byly především bílé odrůdy, po patnácti letech odrůdy modré a nyní se jejich podíl pohybuje jen kolem 5 %. Přitom cena těchto hroznů se docela „drží“, nyní kolem 14 Kč/kg.

Graf 1 Průměrná cukernatost hroznů v Kalifornii ve °Bx

24 23 22 21 20 19 1980

1985

1990

1995

2000

2005

Graf 2 Průměrný výnos a cukernatost hroznů v ČR 22 8,5 7,5

20

6,5

19 18

5,5

17 4,5 16 3,5

15

2,5

14 1995 Výnos

1997

1999 Cukernatost

2001

2003

2005

2007

2009

2011

Cukernatost (°NM)

21

Výnos hroznů (t/ha)

Vyšší cukernatost začala být patrná od konce 90. let minulého století a nárůst probíhá dodnes. Například u hroznů odrůdy Cabernet Sauvignon se zvýšila cukernatost za třicet let o 2 oNM. Plocha vinic v Kalifornii se zvýšila z 279 000 akrů (113 000 ha) v roce 1981 na 445 000 akrů (180 000 ha) v roce 2007, tedy o 60 %.

Průměrně cukernatost rostla v období 1980 až 2008 o 0,29 %, přičemž výrazněji u bílých odrůd. Za období 1990 až 2008 to bylo z 21,7 oBx (21,2 oNM) o 2,5 oBx, tedy o 11,5 %. Průměrný roční nárůst se pohyboval kolem 0,14 oNM. (Pro srovnání – stav v ČR – graf 2.)

Během posledních 17 let se v ČR zvyšovala cukernatost o 1,5 % ročně. Jde o kratší sledování než v případě Kalifornie, ale výsledek je obdobný v trendu růstu. Z hlediska trendu se (s výkyvy) zvýšila průměrná cukernatost hroznů o 4 oNM (0,24 oNM ročně), ale hlavní příčinou růstu zpočátku bylo zavedení vinařského zákona.

Do roku 1984 zaujímaly v Kalifornii bílé odrůdy přes 50 % plochy vinic. V roce 2007 již byly modré odrůdy vysázeny na 62 % plochy vinic Kalifornie. Přibližně 10 % plochy vinic je neplodných, je to dáno jejich životností kolem 30 let a začátkem plodnosti ve čtvrtém roku věku. Nemělo by se opomenout ani zamoření révokazem v 80. a 90. letech minulého století. Postupně se staly módními odrůdy Chardonnay, Cabernet Sauvignon, Zinfandel a Merlot.

Poznámka překladatele: V ČR tvořily v roce 1998 modré odrůdy 20 % plochy vinic, do roku 2007 jejich zastoupení stouplo na 38 % a od té doby pomalu klesá.

Nejčastějšími odrůdami jsou Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Svatovavřinecké, Frankovka, Ryzlink rýnský a vlašský. Nyní tvoří pouze 5 % plochy vinic neplodné vinohrady.

V roce 1985 bylo jen 19 % kalifornského stolního vína prodáváno pod názvem odrůdy, za 15 let to už bylo 71 % stolního vína.

Vinohradnictví / Zprávy

Vinařský obzor (11/2012) 553

1 000

20

800

15

600

10

400

5

200

0

Jiná vína 2012

0 1986

Modré hrozny

1991 Bílé hrozny

1996

2001

2006

Průměrná cena (dolary/t)

Graf 4 Ceny hroznů odrůd Cabernet Sauvignon a Chardonnay z různých oblastí Kalifornie v roce 2008 v dolarech/t

6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Napa Cabernet Sauvignon

Sonoma

Monterey

Delta

Kern

Chardonnay

I ve Spojených státech se ceny hroznů značně liší podle místa původu. Zatímco v Napa Valley byly hrozny Cabernetu Sauvignon v roce 2008 k mání téměř za 100 Kč/kg a hrozny Chardonnay téměř za 50 Kč/kg, v oblasti Kern byly prodávány jen za 6 Kč/kg. Výnos hroznů odrůdy Cabernet Sauvignon byl v tom stejném roce v průměru v Napa 2,4 t/akr (5,9 t/ha) a okolní regiony měly výnos jen o málo vyšší.

Vyšší obsah cukru v moštu způsobuje vyšší obsah alkoholu ve vínech a ten zase vytváří dojem vyššího obsahu zbytkového cukru. Vína s obsahem alkoholu nad 14 % obj. jsou v USA zdaněna vyšší sazbou. Sazba spotřební daně u vín do 14 % obj. alkoholu činí 1,07 $ za galon (5,80 Kč/l) a 1,57 $ za galon (8,50 Kč/l) u vín s obsahem alkoholu 14 až 21 %. U levnějších vín se požaduje nižší obsah alkoholu, právě kvůli sazbě daně, takže i hrozny se sklízí dříve. Je to taky jeden z důvodů, proč se v USA ve vínech uměle snižuje obsah alkoholu. Některé trendy jdou zdánlivě proti sobě, ale jsou podřízeny marketingu.

Ukázalo se, že zvýšení obsahu alkoholu není příliš způsobeno oteplováním, vyššími teplotami během vegetace, ale především

změnou technologií ve vinohradnictví včetně redukce výnosu.

Vinařské právo USA umožňuje odchylku v obsahu alkoholu uvedeném na etiketě oproti skutečnosti o ± 1,5 % obj. alk. při obsahu alkoholu do 14 % obj. a ± 1,0 % v případě vína s obsahem alkoholu nad 14 % obj. Tato možnost je často využívána z daňových i marketingových důvodů. Proto také monopolní dovozce kalifornského vína do Kanady provádí sám pravidelné rozbory dovážených vín. Vyplývá z nich, že se obsah alkoholu v období let 1990 až 2008 zvýšil o 0,3 % obj. při změně u bílého vína o 0,38 % a u červeného o 0,25 %.

To odpovídá zvýšení cukernatosti hroznů o 0,55 oNM.

Zpracoval Jiří Sedlo z článku: Alston, J. M., Fuller, K. B., Lapsley, J. T., Soleas, G.: Too Much of a Good Thing? Causes and Consequences of Increases in Sugar Content of California Wine Grapes. Journal of Wine Economics, Volume 6, č. 2, 2011, s. 135–159.

Jan Schlindenbuch, Pavel Jelen a Luboš Osička jsou trojicí, která stojí za organizací této nekonformní komorní výstavy vín, kde se sejdou jak lidé pracující s vínem profesně (novináři, sommeliéři, obchodníci, samotní vinaři), tak i jeho milovníci a nadšenci. V letošním ročníku se opět ochutnávaná vína nabízela ve třech skupinách: 1. Cestami neprošlapanými (vína vyrobená neobvyklými sklepními technologiemi) 2. Cestami jiných druhů (vína z málo známých a nebo neregistrovaných odrůd) 3. Cestami odlehlými (vína z okrajových a nevinařských oblastí) Loni se akce uskutečnila v Řevnicích, letos byla umístěna do důstojných prostor nádvoří Dobřichovického zámku. Zajímavou a pro všechny strany velmi užitečnou novinkou byly skleničky s potiskem a mírkou 1/8. Organizátoři také vyhověli naléhání milců vín pídících se po informacích a každému vínu tak připravili jeho rodný list, kde bylo zevrubně popsáno. Oproti loňskému ročníku však pořadatelé neumístili popisy vín před každou láhev na stole, ale vyčlenili pro rodné listy několik samostaných stolů, což bylo pro některé malinko chaotické. Ale kdo chtěl, našel a přečetl si. V horkou zářijovou sobotu by si pak možná některá vína zasloužila chlazení a rozhodně všechna vína v hrdle nálevku.

Milovníci vín se tu mohli setkat z víny nesířenými, nefiltrovanými, bílými macerovanými na slupkách mnoho měsíců, odrůdami málo známých jmen (Viognier, Ortliebské žluté, Cabernet Cortis, Baco noir nebo Bianca. Mnoho návštěvníků se také těšilo na těch několik vzorků z Královéhradecka nebo dokonce 4 vzorky vinaře od Přerova.

Jde o mimořádně cennou přehlídku v záplavě mainstreamu. Organizátorům patří dík, že tuto akci dělají ve volném čase bez nároku na odměnu nebo nedejbože zisk. A je rozhodně škoda, že se akce netěší větší podpoře vzorky ze strany samotných vinařů a nebo podpoře finanční z řad institucí přerozdělující vinařské prostředky na marketing.

Richard Stávek Foto dlouhan

1981

Cena ($/t)

V areálu dobřichovického zámku se druhou zářijovou neděli uskutečnil další ročník (vlastně druhý/třetí, protože nultý se nepočítá – aspoň tak tvrdí organizátoři) nesoutěžní přehlídky vín, která nese prostý název JINÁ VÍNA. Foto dlouhan

25

Cena v dolarech/t

% bez názvu odrůdy

Graf 3 Podíl hroznů bez názvu odrůdy a jejich průměrná cena

554

Vinařský obzor (11/2012)

Vinohradnictví

Pavel Zemánek Patrik Burg Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Réví z vinic jako energetické palivo Odpadní dřevo z vinic po zimním řezu představuje ve vinohradnických regionech nezanedbatelný zdroj suroviny vhodné pro energetické využití. V posledních letech roste snaha o využívání všech obnovitelných zdrojů energie a odpadní dřevo ve formě réví z vinic mezi ně právem patří.

Réví a dřevo z ovocných výsadeb představují stabilní zdroj dřevní hmoty. Charakter těchto dřevních odpadů umožňuje jeho relativně snadné drcení nebo lisování. Rozvoj technologií jeho zpracování pro energetické účely je v tradičních vinařských zemích patrný a odráží se zejména ve vývoji moderních strojních systémů a návazně také vhodných spalovacích zařízení. Moderní drtiče nebo lisy agregované s vinohradnickými traktory umožňují poměrně snadno získávat dřevní štěpku nebo balíky réví z vinic.

Plocha produkčních porostů vinic v ČR činí 18 000 ha. Výnos odpadního réví je výrazně ovlivněn sponem výsadby (počet keřů na 1 ha), odrůdou, vedením apod. a pohybuje se v rozmezí 1,8–2,5 t.ha-1. Využití tohoto energetického potenciálu závisí především na dostupnosti a efektivitě používaných technologií.

Cílem příspěvku je posouzení možností zavedení dvou variant technologií pro využití odpadního réví z vinic k energetickým

účelům a zhodnocení jejich provozních nákladů, stanovení bilance množství získané štěpky nebo balíků a energetického potenciálu včetně výkonu kotle.

Při návrhu zavedení technologií musí uživatel posuzovat řadu technických i ekonomických podkladů, na základě kterých provede rozhodnutí o použité technologii a technice.

Bilance množství odpadního dřeva a energetického potenciálu Součástí návrhu musí být stanovení bilance množství získané štěpky nebo balíků, energetického potenciálu a výkonu kotle. a) Stanovení produkce odpadního dřeva Při stanovení produkce odpadního dřeva je nutné vycházet z počtu keřů na pěstební ploše a z průměrného množství dřeva získaného z keře.

Produkce odpadního dřeva (G) je pak dána vztahem:

n

G=

 SQ i

i

(t)

i=1

kde: Si – pěstitelská plocha (ha) Qi – výnos odpadního dřeva (t.ha-1) n – počet pozemků s trvalými porosty (-)

Orientační hodnoty jsou uvedeny v tab. 1.

b) Stanovení energetického potenciálu z produkce odpadního dřeva, výkonu kotle Z celkové produkce odpadního dřeva lze na základě výhřevnosti určit energetický potenciál (E P).

Ep = G . H

(GJ)

kde: G – produkce odpadního dřeva (t) H – výhřevnost štěpky nebo balíků (GJ.t-1)

Tab. 1 Počet keřů a orientační produkce réví po řezu v závislosti na sponu výsadby spon výsadby vinice

počet keřů (ks.ha-1)

produkce réví (t.ha-1)

2,00 × 1,00

5 000

2,20–2,50

2,20 × 1,00

4 500

2,00–2,25

2,50 × 1,00

4 000

1,80–2,00

2,70 × 1,00

3 700

1,70–1,90

3,00 × 1,00

3 300

1,60–1,80

Výhřevnost odpadního dřeva je stanovena pro surovinu s vlhkostí 10–15 %. Její hodnoty pro vybrané produkty uvádí tab.2. c) Stanovení možného výkonu kotle Za předpokladu využití celého množství odpadního dřeva pro vytápění stavebního objektu lze také stanovit maximální výkon kotle (P) pro toto množství podle vztahu:

Tab. 2 Výhřevnost, objemová hmotnost a nároky na skladovací prostor u dřevní štěpky a balíků réví

Palivo

Výhřevnost (MJ.kg-1)

Objemová hmotnost (kg.m-3)

Dřevní štěpka

10

180–410

2,95

0,82

0,34

1,22

Réví – balíky

14

350–400

4,90

1,36

0,20

0,73

Réví – štěpka

14

400–450

5,80

1,63

0,17

0,61

Dřevo – brikety, pelety

21

600–1100

17,85

4,96

0,06

0,20

Energetický obsah (GJ.m-3)

Energetický obsah (MWh.m-3)

Skladovací prostor (m3.GJ-1)

Skladovací prostor (m3.MWh-1)

Ep.106 P = _________ d .h .3600

(kW)

kde: Ep – energetický potenciál získaného odpadního dřeva (GJ) d – počet dnů topné sezony v roce, běžně 200–230, při celoročním vytápění 365 h – počet hodin plného provozu kotle v průběhu dne, běžně 10–12 h

Vinohradnictví

(ha)

kde: d – počet dnů topné sezony v roce h – počet hodin plného provozu kotle v průběhu dne P – požadovaný výkon kotle (kW) Q – průměrný výnos odpadního dřeva (t.ha-1) H – výhřevnost štěpky nebo balíků (GJ.t-1) Návrh technického zajištění zvolené technologie V současné době se jako nejvýhodnější jeví především tyto technologické postupy: Technologický postup drcení réví do zásobníku s odvozem (obr. 1), při kterém se využívá nesených drtičů se zásobníkem o objemu 1,0–2,5 m3. Do zásobníku je ukládána vznikající dřevní štěpka; jeho vyprázdnění do transportního prostředku, nejčastěji traktorového přívěsu nebo návěsu s klecovou nástavbou, se provádí na okraji pozemku. Po naplnění přívěsu je štěpka odvezena. Objem zásobníků určuje celkovou hmotnost drtiče po jeho naplnění, která klade nároky na hydraulický závěs traktoru. Naproti tomu nesená konstrukce těchto strojů výrazně usnadňuje pohyb soupravy v meziřadí, otáčení i najíždění.

Při volbě transportního prostředku je nutno zohlednit výsypnou výšku drtiče a výšku korby dopravního prostředku.

Technologický postup se sběrem a lisováním réví do balíků (obr. 2) využívá svinovacích lisů pro sběr a svinování réví. Vznikají tak válcové balíky o průměru 0,40 m a délce 0,60 m s hmotností 30 kg. Ty jsou následně odváženy traktorem a přívěsem s klecovou nástavbou. Výhodou je nižší energetická náročnost operace, protože není nutné materiál drtit. Výhodou je také získání prodyšného balíku, který lze snadno sušit. Nevýhody technologie jsou zatím spatřovány především v náročnějších možnostech manipulace a dávkování balíků do kotlů.

Při výběru technologie a použitých strojů se vychází z obecných zásad tvorby strojních linek, kdy bude nejdůležitějším článkem linky drtič nebo lis. Jeho agregace s traktorem závisí především na energetických požadavcích, které jsou u drtiče výrazně větší než u lisu. U drtičů se zásobníkem je navíc důležité zohlednit také jeho hmotnost, která klade vyšší nároky na hydrauliku traktoru. S ohledem na pohyb soupravy v meziřadí je nutné zohlednit také šířku meziřadí a potřebný poloměr otáčení. Součástí návrhu linky je rovněž řešení dopravy získávaného produktu. Pro balíky lisovaného dřeva je nutné řešit také nakládku, u drtičů se zásob-

1 Drtič se zásobníkem

Foto archiv autorů

Foto archiv autorů

Z výše uvedeného vztahu lze také určit minimální pěstitelskou plochu pro požadovaný výkon kotle: d . h . 3600 . P S = ____________ Q . H . 106

Vinařský obzor (11/2012) 555

2 Lis pro sběr a svinování réví

Tab. 3 Provozní náklady pracovních operací pro variantu I – drcení do zásobníku s odvozem Technické prostředky pro zabezpečení operace

NEW HOLLAND TN 75V + drtič se sběrným košem PERUZZO – COBRA 1200

Osobní náklady obsluhy – řidič

NEW HOLLAND TN55V + traktorový přívěs 5–10 t

Výkonnost stroje nebo strojní soupravy (W04)

Spotřeba paliva

Provozní náklady

ha.h-1

t.h-1

l.h-1

l.ha-1

Kč.h-1

Kč.ha-1

0,6

1,5

8,0

13,3

1210

2020

0,8

2,0

8,6

10,7

1290

1610

1,0

2,5

9,2

9,2

1330

1330

0,6

136

226

0,8

136

170

1,0

136

136

3 km

3,0

7,5

5,0

1,7

520

172

5 km

2,0

5,0

5,0

2,5

520

260

8 km

1,4

3,5

5,0

3,6

520

370

3,0

136

45

2,0

136

68

1,4

136

97

Osobní náklady obsluhy – řidič

Tab. 4 Provozní náklady pracovních operací pro variantu II – Technologický postup se sběrem a lisováním réví do balíků včetně odvozu Technické prostředky pro zabezpečení operace

NEW HOLLAND TN 55V lis CAEB MP 400/S – 1230

Osobní náklady obsluhy – řidič

NEW HOLLAND TN55V + traktorový přívěs 5–10 t

Výkonnost stroje nebo strojní soupravy (W04)

Spotřeba paliva

Provozní náklady

ha.h-1

t.h-1

l.h-1

l.ha-1

Kč.h-1

Kč.ha-1

0,5

1,25

5,5

11,0

1305

2610

0,6

1,5

5,8

9,7

1290

2150

0,7

1,75

6,2

8,9

1275

1821

0,5

136

272

0,6

136

226

0,7

136

194

3 km

1,5

3,75

5,5

3,7

520

345

5 km

1,3

3,3

5,5

4,2

520

400

8 km

1,1

2,9

5,5

5,0

520

470

1,5

3,75

336

224

1,3

3,3

336

258

1,1

2,9

336

305

Osobní náklady obsluhy – řidič + 2 pracovníci pro nakládání (1 h)

níkem se volba dopravního prostředku řídí výsypnou výškou zásobníku.

Ekonomické hodnocení technologií Ekonomické hodnocení navržených technologií je zaměřeno především na stanovení provozních nákladů používaných souprav.

Ve výpočtech jsou zahrnuty pořizovací ceny strojů (odpisy), mzdy obsluhy, spotřeba pohonných hmot a další parametry zjišťované při nasazení souprav v podmínkách vinohradnických podniků v letech 2010 a 2011.

Pro hodnocené technologie byly modelovány provozní náklady v závislosti na rozsahu ročního nasazení, které vyjadřuje velikost pěstitelských ploch.

Pro modelování nákladů bylo využito programu AGROTEKIS. Výsledkem jsou hodnoty provozních nákladů strojních souprav vyjádřené v Kč na 1 hodinu nasazení a na 1 hektar operace. Součástí ekonomického hodnocení je i stanovení nákladů na dopravu, které je provedeno pro dopravní vzdálenosti 3 km, 5 km a 8 km.

Technicko-ekonomické údaje a vypočítané provozní náklady pro dvě sledované technologie jsou uvedeny v tab. 3 a tab. 4.

Výpočet nákladů na dopravu štěpky a balíků byl proveden pro každou variantu následovně: Varianta I: Výkonnost dopravní soupravy je stanovena z doby dvou cyklů: dovoz prázdného přívěsu a jízda zpět, odvoz plného přívěsu.

Přeprava na zadanou dopravní vzdálenost 3 km, 5 km a 8 km, odpojení a zapojení přívěsu, vyprazdňování přívěsu, zpětná jízda.

Z doby dopravního cyklu a z nosnosti použitého ložného prostředku je pak stanovena výkonnost dopravní soupravy. Např. pro vzdálenost 3 km je potřeba 40 minut, při nosnosti 5,0 t je výkonnost dopravní soupravy 7,50 t.h-1, při výnosu 2,5 t réví z 1 ha to znamená výkonnost 3,0 ha.h-1. Není zde logicky započítána doba plnění přívěsu (traktor je využit jinde).

Varianta II: Náklady na dopravu jsou vyčísleny podle výnosu réví z 1 ha; pro 2,5 t.ha-1 a hmotnosti balíku 30 kg je to asi 80 ks.ha-1 , přívěs o nosnosti 5 t pojme zhruba 160 kusů balíků. Nakládání traktorového přívěsu dvěma pracovníky – 60 minut, přeprava na zadanou dopravní vzdálenost 3km, 5km a 8 km, vyprazdňování přívěsu, zpětná jízda. Např. pro vzdálenost 8 km je potřeba 104 minut, při nosnosti 5,0 t je výkonnost dopravní soupravy 2,90 t.h-1, při výnosu 2,5 t réví z 1 ha to znamená výkonnost 1,1 ha.h-1.

Z údajů uvedených v tab. 3 a tab. 4 byly stanoveny celkové náklady v závislosti na výkonnosti a dopravní vzdálenosti. Porovnání těchto nákladů ukazují graf 1 a graf 2.

Při výpočtech nákladů pro jednotlivé soupravy byla rozdílnost pěstitelských podmínek

Vinohradnictví

Graf 1 Celkové náklady – Varianta I – drcení réví se sběrem v závislosti na výkonnosti soupravy a dopravní vzdálenosti Varianta I 3 000 Celkové náklady Kč/ha

Vinařský obzor (11/2012)

2 500 2 000

2 713

2 574

2 463

2 247

2 108

1 997

1 933

1 794

1 683 1 500 1 000 500 0 3 km

5 km

8 km

Dopravní vzdálenost Výkonnost 0,6 ha/h

Výkonnost 0,8 ha/h

Výkonnost 1 ha/h

Graf 2 Celkové náklady – Varianta II – lisování réví do balíků v závislosti na výkonnosti soupravy a dopravní vzdálenosti Varianta II 4 000 3 500 Celkové náklady Kč/ha

556

3 000

3 757 3 540

3 451

3 151

3 034

2 945

2 673

2 584

2 790

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 3 km

5 km

8 km

Dopravní vzdálenost Výkonnost 0,5 ha/h

Výkonnost 0,6 ha/h

vyjadřována různou výkonností. Soupravy pro drcení nebo lisování réví dosahují, podobně jako ostatní stroje ve vinohradnictví, různé výkonnosti zejména podle délky řad, podmínek pro otáčení a najíždění a podle svažitosti terénu. Krátké řady a horší terénní podmínky snižují výkonnost až o 20–30 %.

Z porovnání celkové výše nákladů u hodnocených variant je zřejmé, že při stejných dopravních vzdálenostech jsou nižší celkové náklady u varianty I. S ohledem na pořizovací ceny drtiče je však nutné zajistit jeho efektivní roční nasazení v rozsahu alespoň 100–150 hodin. Při volbě typu drtiče je často řešen objem zásobníku. Standardní modely s objemem 1,0–1,5 m3 poskytují při délce meziřadí 200–300 m velmi dobré možnosti naplnění jedním průjezdem. Objem zásobníku zde ovlivňuje provozní náklady pouze nepatrně, navíc modely s větším objemem (2,0–4,0 m3) vyžadují agregaci s traktory vyšších výkonových tříd. Obtížné otáčení a najíždění do meziřadí snižuje výhodu úspory pracovního času při vyprazdňování koše. Pro větší délky meziřadí a při vyšší produkci réví je pak nutné počítat s využitím

Výkonnost 0,7 ha/h

drtičů s výfukovým hrdlem, umožňujících plnění štěpky do přívěsu jedoucího ve vedlejším meziřadí.

Celkové náklady jsou ovlivněny i hodnotou dopravních nákladů, která bude dána použitým dopravním prostředkem a dopravní vzdáleností. U sledovaných technologií byly dopravní náklady na úrovni 300–450 Kč.t-1 při dopravních vzdálenostech 5–8 km.

Efektivita sledovaných souprav bude záviset především na tržní ceně štěpky jako hlavního získávaného produktu. Z předběžných propočtů, při ceně štěpky v rozmezí 900– 1500 Kč.t-1, lze usuzovat na možnost efektivního nasazení sledovaného drtiče již od 40 ha sklízené plochy, u lisu podle jeho pořizovací ceny asi od 50 ha sklízené plochy ročně.

Výsledky práce naznačují, že uvedené technologie mohou být dostupné i pro stávající střední a velké vinohradnické podniky v ČR. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QH 82242 „Technické prostředky pro sklizeň a zpracování odpadního dřeva z vinic“.

Vinohradnictví

Vinařský obzor (11/2012) 557

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

PIWI odrůdy českého původu vhodné pro ekologické vinohradnictví PIWI odrůdy jsou odrůdy révy vinné, které disponují určitým stupněm odolnosti proti houbovým chorobám. Termín PIWI vychází z německého „pilzwiderstandsfähige“ a nahrazuje tak termíny „přímoplodící hybridy“ nebo „interspecifické odrůdy“, které byly často spojovány s negativní kvalitou vína u prvních generací tohoto typu odrůd.

V mnoha evropských zemích jsou PIWI odrůdy základem ekologického vinohradnictví. Mezi významné pěstitele PIWI odrůd v Evropě patří Německo, Švýcarsko, Jižní Tyrolsko, ale také Rakousko, Maďarsko a Česká republika. Zájem o tento typ odrůd stoupá i ve Francii a v Itálii, kde probíhá šlechtění a zkoušení nových odrůd.

PIWI odrůdy disponují geneticky danou odolností k původcům plísně révy a padlí révy. Molekulární genetika vnesla do šlechtění nové poznatky. Došlo k objevení genů rezistence, které výrazně posunuly šlechtitelské postupy. Z pohledu českého šlechtění může být zajímavý gen Rpv3 (gen rezistence proti Plasmopara viticola), který byl prokázán u velmi širokého spektra odrůd a také donorů rezistence Villard blanc (SV 12375) a Seibel 13 666. Lze proto předpokládat, že tento gen vlastní také odrůdy z českého šlechtění. Úkolem současného šlechtění je však zajistit trvalou rezistenci proti houbovým chorobám. Hlavním cílem moderního šlechtění je zajištění rezistence proti původcům plísně révy, padlí révy, ale také méně významných chorob, kterými jsou např. červená spála révy nebo černá hniloba. Cíle získání trvalé rezistence se dosáhne pomocí pyramidizace více genů rezistence do jednoho genotypu.

Na základě těchto poznatků už nemusí být utopií získání tzv. ideální révy, o které mluvil Millardet na konci 19. století. Některé odrůdy vytvořené pomocí postupu pyramidizace genů se v krátké době objeví v pěstitelské praxi.

Do té doby je však k dispozici dostatek kvalitních odrůd révy vinné, z českého šlechtění, které jsou velmi vhodné pro pěstování révy vinné v podmínkách ekologického vinohradnictví.

Tabulka 1 ukazuje PIWI odrůdy révy vinné zapsané ve Státní odrůdové knize, v abecedním pořadí. U každé odrůdy jsou uvedeny subjekty, které jsou majiteli ochranných práv k odrůdám a udržovateli odrůd. Právě o těchto subjektů je možné získat infor-

mace o množitelském materiálu uvedených odrůd.

V následující části jsou uvedeny krátké popisy jednotlivých odrůd, které by měly napomoct v rozhodnutí pěstitelů, zda je vhodné tyto odrůdy pěstovat.

Tabulka 1 PIWI odrůdy révy vinné zapsané ve Státní odrůdové knize ČR. Zpracováno podle www.ukzuz.cz.

Odrůda

Udělení ochranných práv

Datum registrace odrůdy

Držitel ochranných práv (podle www.ukzuz.cz)

Udržovatel (podle www.ukzuz.cz)

Cerason

12. 4. 2011

14. 11. 2008

1183

1183

Erilon

2. 3. 2011

26. 1. 2011

887

887

Kofranka

2. 3. 2011

26. 1. 2011

887

887

Laurot

5. 10. 2005

22. 9. 2004

604

604

Malverina

13. 5. 2002

16. 7. 2001

604

604

Nativa

4. 9. 2010

8. 7. 2010

604

604

Rinot

27. 11. 2008

15. 11. 2008

604

604

Savilon

26. 2. 2011

31. 12. 2010

604

604

Sevar

–

19. 11. 2008

–

605, 749

Vesna

15. 8. 2012

15. 8. 2012

604

604

Kód subjektu

Jméno/název

604

Ing. Miloš Michlovský, CSc.

749

Ing. Alois Tománek

887

Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc.

1183

Vilém Kraus

Vinařský obzor (11/2012)

Cerason

Kofranka

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Foto P. Pavloušek

558

Malverina

Erilon Erilon je možné zařadit mezi odrůdy „sauvignonového typu“. Vhodné jsou chudší půdy, kde se vytváří řidší hrozny. Dozrává v 1. polovině října. Je vhodná regulace násady hroznů během vegetace. Odolnost k plísni révy a padlí révy je velmi dobrá. Víno je svěží, s výraznější ovocností a jemným kopřivovým tónem.

Laurot Laurot je velmi kvalitní PIWI odrůda révy vinné vhodná do prvotřídních terroir. Laurot dozrává v 1.–2. dekádě října. Odolnost k plísni révy a padlí révy je velmi vysoká.

Velmi pozitivně reaguje na regulaci násady hroznů během vegetace. Laurot je vhodný pro výrobu růžových a červených vín. Víno má mohutnou strukturu s výrazným ovocným aroma.

Nativa Nativa patří mezi PIWI odrůdy pro výrobu červených vín. Zraje koncem září až začátkem října. Požadavky na polohu jsou střední. Odolnost k plísni révy je střední, k padlí révy dobrá. Husté hrozny jsou středně citlivé k šedé hnilobě hroznů. Vhodné je odlistění zóny hroznů, ke zlepšení mikroklimatu keře. Vína jsou plná, extraktivní, s výrazným ovocným aroma.

Erilon

Laurot

Foto P. Pavloušek

Malverina Malverina je první PIWI odrůda révy vinné, která byla v České republice zapsána do Státní odrůdové knihy. Požadavky na půdu jsou nižší. Na chudších půdách se vytváří volnější hrozny, menší bobule a vyšší kvalita hroznů. Odolnost k houbovým chorobám je dobrá. Víno má výraznou kyselinku a ovocnost ve vůni a chuti. Využívá se také pro výrobu moštů.

Foto P. Pavloušek

Kofranka Kofranka je modrá moštová odrůda náročná na polohu. Dozrává v polovině října. Násada hroznů na keřích je velmi vysoká. Regulace násady hroznů je proto nezbytná pro dosažení kvalitní sklizně. Při plné násadě se dosahuje většinou kvality kabinetního vína.

Barva vína je vysoká, chuť vína je výrazně ovocná s tóny po třešních, višních a sušených švestkách.

Foto P. Pavloušek

Cerason Cerason je jedna z nejkvalitnějších PIWI odrůd pro výrobu červených vín v celoevropském měřítku. Vhodná jsou prvotřídní terroir, která zabezpečí kvalitní vyzrálost.

Zraje v 1.–2. dekádě října. Na regulaci násady hroznů reaguje výrazným vzestupem kvality. Odolnost k houbovým chorobám je velmi dobrá. Typ vína je silně evropský, s výraznou ovocností a harmonickou tříslovinou.

Nativa

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví / Zprávy

Vinařský obzor (11/2012) 559

347 ocenění na AWC Vienna Neuvěřitelných 347 ocenění přivezli moravští a čeští vinaři z rakouské metropole. Tam se letos již podeváté konala největší světová soutěž vín AWC Vienna. Naši vinaři předčili všechna očekávání a přivezli celkem 62 zlatých medailí, 194 stříbrných a 91 diplomů. Účast našich vinařů proběhla opět za finanční podpory Vinařského fondu a organizačního zajištění Národního vinařského centra.

Sevar

Sevar Sevar je mezi PIWI odrůdami révy vinné výraznou specialitou díky svému aromatickému charakteru ve vůni a chuti. Je velmi oblíbený u pěstitelů révy vinné. Je vhodný také pro pěstování v okrajových oblastech pěstování révy. Sevar dozrává v polovině září.

Odolnost k houbovým chorobám je dobrá.

Rinot Rinot je odrůda určená pro výrobu bílých vín.

Patří mezi ranější odrůdy. Požadavky na polohu jsou nižší až střední. Dozrává v 2.–3. dekádě září. Odolnost k houbovým chorobám je velmi dobrá. Chuť vína je jemná, s výraznou ovocností, podobná odrůdě Merzling. Oproti Merzlingu má však vyšší kyselinu, což je z pohledu kvality vína pozitivní. Je velmi vhodná i pro pěstování v okrajových oblastech.

Vesna Vesna je nejnovější PIWI odrůda révy vinné určená pro výrobu bílých vín. Požadavky na stanoviště jsou střední. Vesna dozrává koncem září až začátkem října. Odolnost k houbovým chorobám je velmi dobrá. Víno je plné, extraktivní, s příjemnou kyselinou a výraznou ovocností.

Savilon Savilon je jedna z nejkvalitnějších PIWI odrůd určených pro výrobu bílých vín. Požadavky na polohu jsou střední. I při vysoké násadě hroznů dosahuje vysoké kvality.

Odolnost k plísni révy, padlí révy i šedé hnilobě hroznů je velmi vysoká. Odlistění zóny hroznů pozitivně zlepšuje aromatickou kvalitu. Savilon je odrůda „sauvignonového typu, s výraznější ovocností a často s jemným kopřivovým podtónem.

Výběr PIWI odrůd z českého šlechtění révy vinné je velmi bohatý a umožňuje vybrat si vhodné odrůdy pro pěstování v podmínkách ekologického vinohradnictví.

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Foto archiv autora

Rinot

Mezi nejúspěšnější vinařské firmy patří vinařství Lahofer, a. s., ze Znojma, které získalo čtyři zlaté medaile, čtyři stříbrné a dva diplomy. Podobný úspěch zaznamenalo Vinařství U Kapličky, s. r. o., které dovezlo čtyři zlaté a pět stříbrných medailí. Vinařství Čech, s. r. o., přivezlo tři zlaté medaile, dvě stříbrné medaile a tři diplomy a Vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s., se může pochlubit třemi zlatými medailemi, třemi stříbrnými a jedním diplomem. Ve Vídni se našim vinařům tradičně velmi daří a díky účasti na největší soutěži vína na světě jejich zahraniční renomé roste.

AWC Vienna 2011

„Naše vína obstála v obrovské konkurenci a to vypovídá zejména o kvalitě a výjimečnosti ročníku 2011. Takové medialové žně jsou pro nás velkou radostí a zároveň motivací do další práce,“ komentoval úspěchy Jaroslav Chaloupecký z Vinařství Lahofer.

K úspěchu svého vinařství se vyjádřil také enolog a vinohradník Vinařství U Kapličky Dalibor Babáček: „Z této velmi prestižní soutěže si odvážíme čtyři zlaté medaile a pět medailí stříbrných. Nejvíce nás však těší fakt, že jsme přihlásili devět vín. Tudíž máme 100% úspěšnost a ještě větší radost z toho, že se nám podařilo zopakovat úplně přesně loňský výsledek, ovšem letos v mnohem větší konkurenci.“ AWC Vienna se řadí mezi prestižní zahraniční soutěže nejen pro velký počet vzorků, což znamená, že zde panuje opravdu velká konkurence, ale také pro přísné hodnocení. Zlatou medaili získá víno s hodnocením vyšším než 90 bodů ze 100. Letos soutěžilo neuvěřitelných 11 514 vzorků od 1 760 producentů celkem z 37 zemí. (nvc)

Savilon

Vesna

inzerce

inzerce

V nabídce také varianta BIO – jediná na trhu! • Uzávěr pro běžná BVS hrdla láhví • Pro tichá i perlivá vína • Vnitřní vložka skleněná nebo dřevěná (červená vína) • Špičkové těsnící vlastnosti • Vynikající senzorická neutralita • V nabídce dvě velikosti • Možnost uzavírání poloautomaty, ale i ručně Mimořádně vhodný uzávěr pro malé a střední vinaře, kteří se chtějí odlišit • Výrobky oceněny na INTERVITIS VIENNA a SIMEI Milano • Uzávěry mají veškeré atesty z německých státních zkušeben Výrobce Syncor® nabízí také špičkové syntetické korky s nejlepšími těsnícími vlastnostmi na trhu.

VÝROBKY NABÍZÍ EXKLUZIVNĚ PRO ČESKÝ TRH VÝHRADNÍ DOVOZCE PEMAG, spol. s r.o. , Gagarinova 1240/3, Mikulov, tel.: +420 519 510 756 www.pemag.cz

8/2012 Obsah

Nové složení Rady Vinařského fondu

Nové složení Rady Vinařského fondu

1

Svatomartinské 2012

1

Seznam výrobců svatomartinských vín 2012

2

Pozvánky na akce konané s podporou Fondu v listopadu a prosinci 2012

6

… a na závěr něco málo z historie Vinařského fondu – tentokrát rok 2009

6

Napsali o víně – září 2012

7

Svatomartinské 2012 – nej, nej, nej…

Je dohodnoceno! Celkem 380 svatomartinských vín letos nabídne 122 vinařů. Když se na Svatomartinské podíváme čistě statisticky, tak v něm letos najdeme 170 vín bílých, 111 červených a 99 růžových. Nejvyužívanější odrůdou pro výrobu svatomartinského vína je Svatovavřinecké – 109 vín (počítáme-li jeho „růžovou“ i „červenou“ variantu dohromady), následován Müller Thurgau (celkem 106 vín). Naprostá většina svatomartinských vín je jednoodrůdová, cuvée je zastoupeno 13x. Nejvíce vín nabízí vinařská podoblast velkopavlovická (168 vín), dále pak slovácká (112 vín), z Čech budete moci ochutnat celkem 10 vzorků. Nejvíce druhů mladých svatomartinských vín od jedné firmy je 9, nejmenší šarže je 100 lahví, největší pak 64 000 lahví.Nejčastěji vyrobili vinaři 1 000 lahví od jednoho druhu (35×).

Ale dost statistiky.

Podstatné je samotné víno a my vás zveme na jeho ochutnávku, ať už na Svatomartinský košt v Brně (viz str. 5), tak na akce po celé republice – jejich seznam najdete na www.svatomartinskevino.cz.

Dne 22. 10. jmenoval ministr zemědělství devět nových členů Rady Vinařského fondu.

Jejími členy nyní jsou: Ing. Ondřej Beránek, Ing. Hynek Holánek, JUDr. Miroslav Hrabal, Ing. Liana Hrabálková, JUDr. Jaroslav Javornický, Ing. BA Petr Marcinčák, JUDr. Tibor Nyitray, Ing. Martin Prudel, CSc., Stanislav Rudolfský Ing. Pavel Vajčner.

Jméno jedenáctého člena nominovaného z řad zastupitelů Jihomoravského kraje bude známo až po zasedání zastupitelstva JMK.

Aktuální info pro vinaře: Veškeré platby Vinařskému fondu můžete kromě stávajícího účtu u Komerční banky posílat i na účet u Unicredit Bank – číslo účtu je: 2107734089/2700.

Seznam výrobců svatomartinských vín 2012 BÍLÉ výrobce

název vína

oblast/podoblast

Agrofrukt Kamýk

Müller Thurgau

Čechy/Litoměřická

Aleš Valluch, Vinný sklep Fuzgrunty

Müller Thurgau

Morava/Mikulovská

Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, s.r.o

Muškát moravský

Morava/Slovácká

Baláž Jan

Müller Thurgau

Morava/Mikulovská

Bednaříková Helena

Veltlínské červené rané

Morava/Velkopavlovická

Bíza Petr

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

BOHEMIA SEKT, s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Mikulovská

BOHEMIA SEKT, s.r.o.

Muškát moravský

Morava/Mikulovská

Božena Maradová

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Božena Maradová

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Božena Maradová

Muškát moravský

Morava/Slovácká

Bronislav Grmolec

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Cícha Tomáš

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Česká zemědělská univerzita v Praze

Müller Thurgau

Čechy/Mělnická

České vinařství Chrámce s.r.o.

Müller Thurgau

Čechy/Litoměřická

Dufek Josef, Vinařství

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

ESTERKA Čejkovice s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Fojtík Zdeněk

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Gotberg a.s.

Muškát moravský

Morava/Mikulovská

HRABAL, s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Hradil Lukáš, Ing.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

1

BÍLÉ

Rodinné vinařství Košut s.r.o.

Müller Thurgau

Rodinné vinařství Košut s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Slovácká Morava/Slovácká

Rodinné vinařství Košut s.r.o.

Muškát moravský

Morava/Slovácká

S.O.Č. - Velké Bílovice, s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

S.O.Č. - Velké Bílovice, s.r.o.

Muškát moravský

Morava/Velkopavlovická Morava/Velkopavlovická

výrobce

název vína

oblast/podoblast

CHATEAU LEDNICE a.s.

Müller Thurgau

Morava/Mikulovská

ing. Luděk Botur

Müller Thurgau x Moravský muškát

Morava/Slovácká

Jan Lekavý

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

SEDLÁK, Rodinné vinařství

Müller Thurgau

Jindřich Opluštil

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Sing Wine s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Muškát moravský

Morava/Velkopavlovická

JIŘÍ HANZL-JIHA

Müller Thurgau

Morava/Mikulovská

Sing Wine s.r.o.

Jiří Radocha

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Sklep Maryša-Zemax Šitbořice a.s.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Kamil Michna

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Spěvák Milan

Muškát moravský

Morava/Velkopavlovická

Konečný Stanislav

Veltlínské červené rané

Morava/Velkopavlovická

SPIELBERG CZ, s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Muškát moravský

Morava/Velkopavlovická

Krist Tomáš

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

SYFANY spol. s.r.o.

Křížová Růžena

Veltlínské červené rané

Morava/Velkopavlovická

Šalša Václav, Vinařství

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Kubík, Vinařství

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Šalša Václav, Vinařství

Muškát moravský

Morava/Velkopavlovická

Libor Pavka

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Škrobák Stanislav

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

LIVI spol. s r.o.

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Škrobák Stanislav

Muškát moravský

Morava/Velkopavlovická

Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem s.r.o.

Müller Thurgau

Čechy/Litoměřická

Škrobák Stanislav

Veltlínské červené rané

Morava/Slovácká

Šmerák Jiří

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Lukáš Hlinecký

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Štěpán Maňák

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Maděřič Ludvík

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Templářské sklepy Čejkovice

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Mádlová Hana

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Templářské sklepy Čejkovice

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Mádlová Hana

Veltlínské červené rané

Morava/Velkopavlovická

Tetur Vladimír

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Marada Petr, Ing.

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Tetur Vladimír

Muškát moravský

Morava/Velkopavlovická

Marcinčák, Víno

Müller Thurgau

Morava/Mikulovská

Tichý Jaroslav

Müller Thurgau

Morava/Znojemská

Marcinčák, Víno

Müller Thurgau

Morava/Mikulovská

Tichý Richard, Ing.

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Marek Štýbl - Vitis Moravia

Müller Thurgau

Morava/Znojemská

Tichý Richard, Ing.

Muškát moravský

Morava/Slovácká

Milan Vydařelý

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Tomáš Bařina

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Miroslav Habřina

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Tomáš Bařina

Muškát moravský

Morava/Slovácká

MITOMA Vrbice s.r.o.

Veltlínské červené rané

Morava/Znojemská

Tomáš Bařina - sklep Na Bařině

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Moravčíkova vína z vinic pod Pálavou

Muškát moravský

Morava/Mikulovská

Uherek Jiří

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Moravčíkova vína z vinic pod Pálavou

Veltlínské červené rané

Morava/Mikulovská

Vaďura Jaroslav, Ing.

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Neoklas a.s.

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Vaďura Jaroslav, Ing.

Muškát moravský

Morava/Slovácká

Neoklas a.s.

Muškát moravský

Morava/Slovácká

Vaďura Jaroslav, Ing.

Veltlínské červené rané

Morava/Slovácká

Neoklas a.s.

Muškát moravský

Morava/Slovácká

Vajbar Bronislav

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Neoklas a.s.

Muškát moravský

Morava/Slovácká

Vajbar Bronislav

Muškát moravský

Morava/Velkopavlovická

PATRIA Kobylí a.s.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Vajbar Bronislav

Veltlínské červené rané

Morava/Velkopavlovická

PATRIA Kobylí a.s.

Muškát moravský

Morava/Velkopavlovická

Veverka František

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Pavlovín, spol. s r.o.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Veverka Libor

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Perla vín - Marie Rozková

Muškát moravský

Morava/Znojemská

Vinařství Žůrek

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Petr Mikulica

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Žůrek

Muškát moravský

Morava/Slovácká

Petr Mikulica

Muškát moravský

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Žůrek

Veltlínské červené rané

Morava/Slovácká

Plaček Jan, Ing.

Müller Thurgau

Morava/Znojemská

Vinařství Baloun

Müller Thurgau

Morava/Mikulovská

Plaček Jan, Ing.

Muškát moravský

Morava/Znojemská

Vinařství Baloun

Müller Thurgau

Morava/Mikulovská

Plaček Jan, Ing.

Veltlínské červené rané

Morava/Znojemská

Vinařství Halm s.r.o.

Muškát moravský

Morava/Velkopavlovická

Polivka winery

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Halm s.r.o.

Veltlínské červené rané

Morava/Velkopavlovická

Prátová Zuzana

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Vinařství Hnidák

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Prátová Zuzana

Muškát moravský

Morava/Znojemská

Vinařství Karel Válka

Muškát moravský

Morava/bez podoblasti

Prátová Zuzana

Veltlínské červené rané

Morava/Znojemská

Vinařství Líbal s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Znojemská

RAJHRADSKÉ KLÁŠTERNÍ s.r.o.

Veltlínské červené rané

Morava/Znojemská

Vinařství Omasta

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Ravis vinné sklepy Rakvice s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Omasta

Muškát moravský

Morava/Slovácká

Ravis vinné sklepy Rakvice s.r.o.

Veltlínské červené rané

Morava/Mikulovská

Vinařství Pastorek

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Reichman Karel

Muškát moravský

Morava/Velkopavlovická

VINAŘSTVÍ Plešingr, spol. s r.o.

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Réva Rakvice s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Přítluky s.r.o.

Muškát moravský

Morava/Mikulovská

Réva Rakvice s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Přítluky s.r.o.

Veltlínské červené rané

Morava/Mikulovská

Réva Rakvice s.r.o.

Muškát moravský

Morava/Slovácká

Vinařství Rozařín s.r.o.

Muškát moravský

Morava/Velkopavlovická

Réva Rakvice s.r.o.

Muškát moravský

Morava/Slovácká

VINAŘSTVÍ ŠABATA s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Réva Rakvice s.r.o.

Veltlínské červené rané

Morava/Mikulovská

Vinařství ŠOMAN

Morava/Mikulovská

Rodinné vinařství Jedlička & Novák, Bořetice a.s.

Cuvée bílé

Morava/Velkopavlovická

Muškát moravský x Muller Thurgau

2

BÍLÉ

Křížová Růžena

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Kubík, Vinařství

Modrý Portugal rosé

Morava/Velkopavlovická

Kubík, Vinařství

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

LIVI spol. s r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

Lukáš Hlinecký

Modrý Portugal rosé

Morava/Velkopavlovická

Maděřič Ludvík

Modrý Portugal rosé

Morava/Velkopavlovická

Mádlová Hana

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Marada Petr, Ing.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

Marek Štýbl - Vitis Moravia

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Milan Vydařelý

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Miroslav Habřina

Modrý Portugal rosé

Morava/Velkopavlovická

výrobce

název vína

oblast/podoblast

VINAŘSTVÍ ŠTĚPÁNEK, s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Vinařství U Kapličky

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Vinařství U Kapličky

Muškát moravský

Morava/Znojemská

Vinařství V & M Zborovský, v.o.s.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Vinařství V & M Zborovský, v.o.s.

Veltlínské červené rané

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Žarošice - Petr Svoboda

Veltlínské červené rané

Morava/Slovácká

VINIUM a.s.

Müller Thurgau

Morava/bez podoblasti

VINIUM a.s.

Müller Thurgau

Morava/bez podoblasti

Vinné sklepy Kutná Hora, s.r.o.

Müller Thurgau

Čechy/bez podoblasti

VINNÉ SKLEPY MARŠOVICE v.o.s.

Müller Thurgau

Morava/Znojemská

Moravčíkova vína z vinic pod Pálavou

Svatovavřinecké rosé

VINNÉ SKLEPY MARŠOVICE v.o.s.

Müller Thurgau

Morava/Znojemská

Neoklas a.s.

Svatovavřinecké rosé

VINNÉ SKLEPY MARŠOVICE v.o.s.

Veltlínské červené rané

Morava/Znojemská

Neoklas a.s.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

Vinné sklepy Roztoky s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Nové Vinařství, a.s.

Svatovavřinecké klaret

Morava/Mikulovská

Vinné sklepy Roztoky s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Nové Vinařství, a.s.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Mikulovská

Vinné sklepy Valtice, a.s.

Müller Thurgau

Morava/Mikulovská

PATRIA Kobylí a.s.

Modrý Portugal rosé

Morava/Velkopavlovická

Vinné sklepy Valtice, a.s.

Muškát moravský

Morava/Mikulovská

PATRIA Kobylí a.s.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Vinné sklepy Valtice, a.s.

Veltlínské červené rané

Morava/Mikulovská

Pavlovín, spol. s r.o.

Modrý Portugal rosé

Morava/Velkopavlovická

VÍNO BLATEL, a.s.

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Petr Mikulica

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

VÍNO BLATEL, a.s.

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Plaček Jan, Ing.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Znojemská

VÍNO BLATEL, a.s.

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Polivka winery

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

VÍNO HRUŠKA s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Prátová Zuzana

Modrý Portugal rosé

Morava/Slovácká

Víno Hřiba & Robek s.r.o.

Muškát moravský

Morava/Slovácká

RAJHRADSKÉ KLÁŠTERNÍ s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Znojemská

Víno Roseta

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Ravis vinné sklepy Rakvice s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Mikulovská

VÍNO SÝKORA, s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Ravis vinné sklepy Rakvice s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Mikulovská

Vinofol s.r.o.

Müller Thurgau

Morava/Mikulovská

Réva Rakvice s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Vinofol s.r.o.

Veltlínské červené rané

Morava/Mikulovská

Réva Rakvice s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

VINSELEKT MICHLOVSKÝ a.s.

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Rodinné vinařství Jedlička & Novák, Bořetice a.s.

Cuvée rosé

VINSELEKT MICHLOVSKÝ a.s.

Vitis spol. s r.o.

Muškát moravský

Morava/Slovácká

Rodinné vinařství Košut s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

S.O.Č. - Velké Bílovice, s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

SEDLÁK, Rodinné vinařství

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Sing Wine s.r.o.

Modrý Portugal rosé

Morava/Velkopavlovická

Sklep Maryša-Zemax Šitbořice a.s.

Modrý Portugal rosé

Morava/Velkopavlovická

Spěvák Milan

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Šalša Václav, Vinařství

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

Škrobák Martin, Ing.

Modrý Portugal rosé

Morava/Velkopavlovická

Šmerák Jiří

Cuvée rosé

Morava/Slovácká

Šmerák Jiří

Modrý Portugal rosé

Morava/Slovácká

Štěpán Maňák

Modrý Portugal rosé

Morava/Slovácká

Templářské sklepy Čejkovice

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Zapletal, Vinné sklepy

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

ZD Němčičky

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

ZD Sedlec

Müller Thurgau

Morava/Mikulovská

ZD Sedlec

Müller Thurgau

Morava/Mikulovská

Zdeněk Mezuliáník

Muškát moravský

Morava/Slovácká

Zemědělská a.s.Čejkovice

Müller Thurgau

Morava/Slovácká

ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.

Müller Thurgau

Morava/Velkopavlovická

Žernosecké vinařství s.r.o.

Müller Thurgau

Čechy/bez podoblasti

ROSÉ/KLARET výrobce

název vína

Morava/Velkopavlovická

Templářské sklepy Čejkovice

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Tetur Vladimír

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Morava/Znojemská

Tichý Jaroslav

Svatovavřinecké rosé

Morava/Znojemská

Tichý Richard, Ing.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

Tomáš Bařina

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

Tomáš Bařina - sklep Na Bařině

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Svatovavřinecké rosé

Bíza Petr

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

BOHEMIA SEKT, s.r.o.

Cuvée rosé

Morava/Mikulovská

BOHEMIA SEKT, s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Mikulovská

Bronislav Grmolec

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

České vinařství Chrámce s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Čechy/Litoměřická

Dufek Josef, Vinařství

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

ESTERKA Čejkovice s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

CHATEAU LEDNICE a.s.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Mikulovská

ing. Luděk Botur

Svatovavřinecké x Modrý Portugal rosé

Morava/Slovácká

Jiří Radocha

Modrý Portugal rosé

Konečný Stanislav

Modrý Portugal rosé Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

oblast/podoblast

AMPELOS, ŠLECHTITELSKÁ STANICE VINAŘSKÁ ZNOJMO,a.s.

Krist Tomáš

Morava/Mikulovská

Uherek Jiří

Modrý Portugal rosé

Morava/Slovácká

Vaďura Jaroslav, Ing.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

Vajbar Bronislav

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

VĚSTONICKÉ SKLEPY, s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Mikulovská

Veverka František

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Baloun

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Baloun

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Halm s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Omasta

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Morava/Slovácká

VINAŘSTVÍ Plešingr, spol. s r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

3

ROSÉ/KLARET výrobce

název vína

oblast/podoblast

Vinařství Přítluky s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Vinařství Soják,s.r.o.

VINAŘSTVÍ ŠABATA s.r.o.

Libor Pavka

Modrý Portugal

LIVI spol. s r.o.

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická Morava/Slovácká

Morava/Mikulovská

Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem s.r.o.

Modrý Portugal

Modrý Portugal rosé

Morava/Slovácká

Maděřič Ludvík

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Mádlová Hana

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Svatovavřinecké

Morava/Slovácká

Čechy/Litoměřická

Vinařství ŠOMAN

Svatovavřinecké rosé

Morava/Mikulovská

Marada Petr, Ing.

VINAŘSTVÍ ŠTĚPÁNEK, s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

Marek Suský

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

Vinařství U Kapličky

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Marek Štýbl - Vitis Moravia

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

Vinařství V & M Zborovský, v.o.s.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Milan Vydařelý

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Žarošice - Petr Svoboda

Modrý Portugal rosé

Morava/Slovácká

Miroslav Habřina

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

VINIUM a.s.

Svatovavřinecké rosé

Morava/bez podoblasti

MITOMA Vrbice s.r.o.

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

VINIUM a.s.

Svatovavřinecké rosé

Morava/bez podoblasti

Moravčíkova vína z vinic pod Pálavou

Modrý Portugal

Morava/Mikulovská

Vinné sklepy Kutná Hora, s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Čechy/bez podoblasti

Neoklas a.s.

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

Vinné sklepy Roztoky s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Neoklas a.s.

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

Vinné sklepy Roztoky s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Neoklas a.s.

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

Vinné sklepy Valtice, a.s.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Mikulovská

PATRIA Kobylí a.s.

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

VÍNO BLATEL, a.s.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

PATRIA Kobylí a.s.

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

VÍNO BLATEL, a.s.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

Pavlovín, spol. s r.o.

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

VÍNO BLATEL, a.s.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

Petr Mikulica

Víno Hřiba & Robek s.r.o.

Modrý Portugal rosé

Morava/Slovácká

Plaček Jan, Ing.

Svatovavřinecké

Morava/Znojemská

Víno Roseta

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

Polivka winery

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

VÍNO SÝKORA, s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Prátová Zuzana

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

Vinofol s.r.o.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Mikulovská

RAJHRADSKÉ KLÁŠTERNÍ s.r.o.

Modrý Portugal

Morava/Znojemská

Vitis spol. s r.o.

Modrý Portugal rosé

Morava/Slovácká

Ravis vinné sklepy Rakvice s.r.o.

Modrý Portugal

Morava/Mikulovská

Zapletal, Vinné sklepy

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Ravis vinné sklepy Rakvice s.r.o.

Modrý Portugal

Morava/Mikulovská

ZD Němčičky

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Ravis vinné sklepy Rakvice s.r.o.

Svatovavřinecké

Morava/Mikulovská

ZD Sedlec

Modrý Portugal rosé

Morava/Mikulovská

Ravis vinné sklepy Rakvice s.r.o.

Svatovavřinecké

Morava/Mikulovská

ZD Sedlec

Modrý Portugal rosé

Morava/Mikulovská

Réva Rakvice s.r.o.

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Zdeněk Mezuliáník

Svatovavřinecké rosé

Morava/Slovácká

Réva Rakvice s.r.o.

Modrý Portugal

ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Cuvée červené

ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.

Svatovavřinecké rosé

Morava/Velkopavlovická

Rodinné vinařství Jedlička & Novák, Bořetice a.s.

Rodinné vinařství Košut s.r.o.

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

S.O.Č. - Velké Bílovice, s.r.o.

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

SEDLÁK, Rodinné vinařství

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

oblast/podoblast

Spěvák Milan

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Morava/Mikulovská

SPIELBERG CZ, s.r.o.

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

Morava/Znojemská

SYFANY spol. s.r.o.

Cuvée červené

Morava/Velkopavlovická

Šalša Václav, Vinařství

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

ČERVENÉ výrobce

název vína

Morava/Velkopavlovická Morava/Velkopavlovická

Aleš Valluch, Vinný sklep Fuzgrunty

Svatovavřinecké

AMPELOS, ŠLECHTITELSKÁ STANICE VINAŘSKÁ ZNOJMO,a.s.

Modrý Portugal

Baláž Jan

Modrý Portugal

Morava/Mikulovská

Škrobák Martin, Ing.

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Bíza Petr

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Šmerák Jiří

Cuvée červené

Morava/Slovácká

BOHEMIA SEKT, s.r.o.

Cuvée červené

Morava/Mikulovská

Šmerák Jiří

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

BOHEMIA SEKT, s.r.o.

Svatovavřinecké

Morava/Mikulovská

Štěpán Maňák

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

Božena Maradová

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

Templářské sklepy Čejkovice

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Božena Maradová

Svatovavřinecké

Morava/Slovácká

Templářské sklepy Čejkovice

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Bronislav Grmolec

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

Tetur Vladimír

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Dufek Josef, Vinařství

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

Tichý Richard, Ing.

Svatovavřinecké

Morava/Slovácká

ESTERKA Čejkovice s.r.o.

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Tomáš Bařina

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

František Šťastný - firma Nerez

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

Vaďura Jaroslav, Ing.

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

HRABAL, s.r.o.

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Vajbar Bronislav

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Hradil Lukáš, Ing.

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

VĚSTONICKÉ SKLEPY, s.r.o.

Svatovavřinecké

Morava/Mikulovská

ing. Luděk Botur

Modrý Portugal x Svatovavřinecké

Morava/Slovácká

Veverka František

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Jindřich Opluštil

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Veverka Libor

Jiří Radocha

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Žůrek

Modrý Portugal

Morava/Mikulovská

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická Morava/Velkopavlovická

Kamil Michna

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Baloun

Konečný Stanislav

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Halm s.r.o.

Modrý Portugal

Krist Tomáš

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

Vinařství Karel Válka

Modrý Portugal

Morava/bez podoblasti

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Karel Válka

Svatovavřinecké

Morava/bez podoblasti

Kubík, Vinařství

Modrý Portugal

4

ČERVENÉ

VÍNO BLATEL, a.s.

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

VÍNO BLATEL, a.s.

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

VÍNO HRUŠKA s.r.o.

Svatovavřinecké

Morava/Slovácká

Víno Hřiba & Robek s.r.o.

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

VÍNO SÝKORA, s.r.o.

Svatovavřinecké x Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

výrobce

název vína

oblast/podoblast

Vinařství Omasta

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

Vinařství Pastorek

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

VINAŘSTVÍ Plešingr, spol. s r.o.

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

Vinařství Přítluky s.r.o.

Modrý Portugal

Morava/Mikulovská

Vinofol s.r.o.

Modrý Portugal

Morava/Mikulovská

Svatovavřinecké

Morava/Mikulovská

Vinařství Rozařín s.r.o.

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Vinofol s.r.o.

VINAŘSTVÍ ŠABATA s.r.o.

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

VINSELEKT MICHLOVSKÝ a.s.

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

VINAŘSTVÍ ŠTĚPÁNEK, s.r.o.

Svatovavřinecké

Morava/Slovácká

VINSELEKT MICHLOVSKÝ a.s.

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

Morava/Velkopavlovická

Vitis spol. s r.o.

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Vinařství V & M Zborovský, v.o.s.

Modrý Portugal

Vinařství V & M Zborovský, v.o.s.

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

Zapletal, Vinné sklepy

VINIUM a.s.

Svatovavřinecké

Morava/bez podoblasti

ZD Němčičky

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Čechy/bez podoblasti

ZD Sedlec

Modrý Portugal

Morava/Mikulovská

Modrý Portugal

Morava/Mikulovská

Vinné sklepy Kutná Hora, s.r.o.

Svatovavřinecké

Vinné sklepy Roztoky s.r.o.

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

ZD Sedlec

Vinné sklepy Roztoky s.r.o.

Svatovavřinecké

Morava/Velkopavlovická

Zdeněk Mezuliáník

Svatovavřinecké

Morava/Slovácká

Modrý Portugal

Morava/Velkopavlovická

Vinné sklepy Valtice, a.s.

Modrý Portugal

Morava/Mikulovská

Zemědělská a.s.Čejkovice

Vinné sklepy Valtice, a.s.

Svatovavřinecké

Morava/Mikulovská

ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.

Svatovavřinecké

Morava/Znojemská

VÍNO BLATEL, a.s.

Modrý Portugal

Morava/Slovácká

ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.

Svatovavřinecké

Morava/Znojemská

Pozvánka na Svatomartinský košt v Brně 11. 11.

5

Pozvánky na akce konané s podporou Fondu v listopadu a prosinci 2012 1.–2. 11.

11. 11.

11.–18. 11.

16. 11.

16.–17. 11.

17. 11.

17.–18. 11.

Mikulov

Vino Envi

Praha

Svatomartinské slavnosti a pečená husa 2012

Karlštejn

Slavnost svatomartinských vín

Slavkov u Brna

Svatomartinská a mladá vína s Moravskou bankou vín

Klimkovice

Svatomartinské hody

Kutná Hora

Svatomartinské hody v Kutné Hoře

Hovorany

Svatomartinská ochutnávka mladých vín

Hustopeče

Svatomartinské slavnosti

Čejkovice

Svatomartinská vína

Uh. Hradiště

Žehnání svatomartinského vína

V. Pavlovice

Svatomartinské otevřené sklepy

Český Krumlov

Svatomartinské víno 2012 v Českém Krumlově

Nosislav

Ochutnávka mladých vín

Valtice

Vinařská akademie II – Vinařství ČR „D“

Brno

Sametový košt vín

Trhové Sviny

Víno z Moravy do jižních Čech

V.Němčice

Martinské svěcení mladých vín

Hostětín

Výstava vín

Hustopeče

Festival otevřených sklepů, „Podzim na Hustopečsku“

Rakvice Starovice Zaječí Přítluky 21. 11.

23.–25. 11.

Brno

Člověk a víno

Valtice

Vinařská akademie II – Vinařství ČR „E“

25. 11.

V. Pavlovice

Svěcení mladých vín

1. 12.

V. Pavlovice

Promenáda červených vín

Hustopeče

Světový duel vín - Hustopeče 2012

Týnec

Ochutnávka mladých vín

Hlohovec

Svěcení vína

8. 12.

27. 12.

… a na závěr něco málo z historie Vinařského fondu – tentokrát rok 2009 V tomto roce byl zahájen projekt „Růžové CZ“, zaměřený na propagaci moravských a českých růžových vín Na základě novely vinařského zákona ze srpna 2008 zvolila Poslanecká sněmovna novou Dozorčí radu – počet členů se rozšířil z 5 na 7, předsedou se stal hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek Rada Fondu nastavila systém podpory regionálních akcí – v každé podoblasti bylo vytipováno několik aktivit, které pak byly podpořeny speciální PR kampaní Fond podpořil pokračování divácky úspěšného filmu z vinařského prostředí – 2Bobule, který se stal druhým nejnavštěvovanějším českým filmem roku Byla vypsána soutěž o návrh dle zákona o veřejných zakázkách na zajištění komunikační kampaně jednotlivých

značek Vinařského fondu na období do konce roku 2012.

Jako vítěze vybrala soutěžní porota společnost Comtech.

Tento rok si odbyl premiéru projekt Festival otevřených sklepů společnosti Partnerství, podporovaný VF První společný stánek vinařů na veletrhu London International Wine Fair Svatomartinské přesáhlo v pátém roce své existence magickou miliónovou hranici (myšlen počet lahví svatomartinského vína uvedeného na trh) – pro srovnání rakouská obdoba mladého vína Junger Österreicher dosáhla čísla milionu lahví mladého vína po deseti letech od jejího vzniku V roce 2009 se naplno rozjelo podávání výkazů odvodů přes portál farmáře … a příště rok 2010

6

© Vinařský fond, 2012. Jakékoliv náměty k obsahu Elektronického zpravodaje VF zasílejte na adresu zpravodaj@vinarskyfond.cz.

Připomínky k činnosti Vinařského fondu můžete zasílat na info@vinarskyfond.cz.

Pokud si přejete nadále odebírat Elektronický zpravodaj VF, registrujte se na stránkách www.vinarskyfond.cz.

Na těchto stránkách naleznete také další informace o struktuře a činnosti Vinařského fondu.

7

Cross-Flow for Wine FCW 10C Cross-flow filtr od Bílek Filtry - za stejné peníze o třídu vyšší výbava Když firma Bílek Filtry vstupovala do segmentu crossflow filtrů na víno, stanovila si jasný cíl. Dodat zákazníkovi za srovnatelnou cenu technicky vyspělejší filtr než nabízí konkurence.

Proto i nejmenší crossflow filtr od Bílka, s 10 metry filtrační plochy, obsahuje v základu většinu prvků, které nabízí konkurenční filtry vyšší třídy a za podstatně větší peníze.

Důraz na výkon a komfort obsluhy Přesto, že má FCW 10C velmi malé rozměry, je vybaven integrovanou CIP stanicí a 2 čerpadly – malým podávacím čerpadlem a větším cirkulačním. Oproti srovnatelně velkým konkurenčním filtrům, které jsou vybaveny pouze cirkulačním čerpadlem, je tak čištění membrány účinnější, což přináší vyšší filtrační výkon a filtrační kapacitu.

I když FCW 10C spadá do kategorie nejmenších manuálních crossflow filtrů, je plný hlídací elektroniky, která kromě bezpečnosti provozu hodně usnadňuje práci obsluze a zlepšuje kvalitu výsledků. Filtr se sám vypne, když zfiltruje všechno víno na vstupu. Stejně se zachová při překročení nastavené maximální teploty vína. Automaticky přeruší práci i v případě ucpání ochranných produktových předfiltrů. K dobrému ovládání filtru přispívá také hlídání průtoku a tlaků.

Vysoká ochrana proti poškození filtrační membrány

naprosto ucpat). Třetí předfiltr slouží pro přívod vody při proplachu a sanitaci. Navíc integrovaná CIP stanice s řízeným ohřevem eliminuje poškození modulu přívodem příliš horké vody z externího zdroje.

Jelikož je na crossflow filtru nejdražším komponentem filtrační membrána, věnovali konstruktéři velkou pozornost bezpečnostním prvkům právě na její ochranu. Filtr pracuje s větším průměrem a tloušťkou stěny filtračních kapilár, takže snese mnohem větší kalové zatížení a i životnost membrány je delší.

Záruka 10 let a okamžitý servis

Mimo to je filtr vybaven celkem 3 předfiltry. Dva produktové slouží jako ochrana před zanesením membrány hrubými nečistotami (například pecičky bobulí mohou kapiláry

Vinař má vždy jistotu nejrychlejšího dodání jakéhokoli náhradního dílu, protože výrobce - Bílek Filtry sídlí v srdci Moravy. Stejně jako u jiných zařízení je i zde poskytována bezkonkureční záruka 10 let.

Využijte nabídky filtrační zkoušky přímo u vás, včetně pronájmu filtru Rádi vám poskytneme detailní informace na telefonu +420 518 372 134

10let záruka

Vinařská technologie

Vinařský obzor (11/2012) 569

Miloš Michlovský Vinselekt Michlovský, a. s.

Víno a oxid siřičitý Již před čtyřmi tisíci lety používali oxid siřičitý v Egyptě k bělení tkanin. První použití v enologii je písemně doloženo od roku 1487 (královský pruský dekret), od roku 1765 se používala „holandská svíčka“ v Bordeaux. Na konci 18. a na začátku 19. století jsou již známé hlavní praktické důsledky SO2, jako je blokování fermentací, ochrana před nemocemi vína, prevence zákalů a prevence zvětralosti.

Od konce 19. a začátku 20. století je uváděno působení oxidu siřičitého na mikroorganismy, enzymy a první inaktivační mechanismy sloučenin. Před rokem 1910 byla známa většina metod síření – spalování sirných knotů, plyn, roztoky. Ještě před koncem 19. století vznikají první předpisy pro maximální možný obsah SO2 ve víně. V polovině 20. století byla prokázána specifická účinnost pouze „aktivního SO2“ neboli molekulárního SO2.

K hlavním důvodům, proč se oxid siřičitý ve víně používá, patří jeho působení:  Antioxidační  Proti oxidázám  Antiseptické  Zlepšující organoleptické vlastnosti vína Antioxidační účinky SO2 chrání vína před oxidací chemického původu, ale je bez účinku na ochranu moštů při jejich velmi rychlé oxidaci enzymatického původu. Reaguje s plynným nebo rozpuštěným kyslíkem a oxiduje se na sírany; tato reakce je katalyzována ionty železa nebo mědi. Působením oxidu siřičitého jsou účinně chráněny právě křehké sloučeniny – faktory kvality vína (antokyany, třísloviny, aromatické sloučeniny).

V červených vínech je nejdůležitější interakcí interakce mezi SO2 a polyfenoly. Vysvětluje tak dobrou technologickou účinnost malých koncentrací volného SO2 (například 10 až 20 mg/l), i když přísná ochrana vůči kyslíku by vyžadovala mimořádnou a nikdy nepoužívanou dávku 100 mg/l volného SO2.

Působení proti oxidázám Ochranné působení SO2 u moštů a vín pocházejících z nahnilých hroznů bylo jednou z prvních zjištěných aktivit této substance.

Oxid siřičitý inhibuje a snadno ničí současně oxidázu hroznu (tyrosinázu) a obtížněji oxidázu produkovanou plísní Botrytis cinerea – lakázu. SO2 tímto mechanismem chrání mošty před oxidací ještě před jejich fermentačním startem. Zabraňuje rovněž oxidáznímu zákalu bílých vín a červených vín

pocházejících z nahnilých hroznů. Za nepřítomnosti volného oxidu siřičitého se ve víně projevují specifické pachy acetaldehydu (etanalu) pocházejícího z alkoholové fermentace nebo z oxidace etanolu, pachy zvětralosti, velmi zralého jablka, oxidační pachy a obecně nepříjemné pachy pro víno vůbec. Toto specifické blokování etanalu a dalších těkavých aldehydů je nenahraditelné a nutné pro všechna vína s výjimkou „oxidativních“ vín, jako jsou sherry vína, vína z Jury apod.

Antiseptické účinky SO2 inhibuje rozvoj mikroorganismů. Účinky oxidu siřičitého se proti kvasinkám a bakteriím využívají už dávno za účelem zabránění kvasinkovým refermentacím a bakteriálním onemocněním vína. Oxid siřičitý ve formě H2SO3 (aktivní SO2) proniká rychle do buněk (asi do dvou minut) a v závislosti na případu (druh, stav organismu, koncentrace SO2 atd.) narušuje jejich rozvoj, růst, rozmnožování a vyvolává vznik sloučenin inaktivujících SO2 (acetaldehyd, ketokyseliny) nebo způsobuje smrt buňky. Zdá se, že SO2 blokuje růst bakterií, aniž by zničil jejich životaschopnost.

Jejich růst může opět začít v příznivějších podmínkách, například po stočení. Lze také pozorovat, že třísloviny zvyšují ochranu oxidem siřičitým proti narůstání těkavých kyselin. Účinnost oxidu siřičitého je větší na bakterie než na kvasinky. SO2 působí na buňky zvnějšku, reaguje s jejich živinami v prostředí a s jejich stěnami změnou jejich propustnosti a zevnitř reaguje s bílkovinami a enzymy.

Při malé dávce SO2 je jeho účinnost přechodná, velké dávky vyvolávají destrukci určité části původní mikrobiální populace. Účinnost dané dávky se zvyšuje snížením podílu původní populace, například filtrací. Během skladování působí proti všem mikroorganismům (kvasinky, mléčné bakterie a v menší míře octové bakterie) a zabraňuje tvorbě zákalů způsobovaných kvasinkami, refermentaci sladkých vín, rozvoji Brettanomyces a tvorbě etylfenolů, rozvoji mázdrových kvasinek (květ) a různým bakteriálním chorobám.

Organoleptické působení Tím, že oxid siřičitý váže acetaldehyd a další podobné produkty, chrání aroma vína, odstraňuje pachy zvětralosti, ale má vliv i na barvu a další organoleptické vlastnosti vína.

Oxid siřičitý a barva vína Odbarvující působení SO2 po tisíciletí prakticky používané pro oděvy je zřetelně názorné i v moštech a bílých či červených vínech. Toto působení je důsledkem chemické redukce hnědých sloučenin pocházejících z oxidací (například chinonů) anebo ze změn struktury antokyanů a tříslovin. Tyto změny jsou postupné, více nebo méně rychlé a reverzibilní – SO2 tu má roli „ochránce barvy“. Antokyany a SO2 – ve formě HSO3 – vytvářejí bezbarvou sloučeninu v rovnováze s živě zbarvenou formou a tvoří podle podílu SO2 a hodnoty pH barvu do fialova (sléz).

Jakmile se SO2 ztratí oxidací nebo sloučením s jinými, reaktivnějšími sloučeninami (nižší disociační konstanta vůči SO2), původní barva se vrací. Obvyklá je reakce s acetaldehydem vznikajícím z etanolu reakcí kyslíku s polyfenoly. SO2 reaguje na barvu nepřímo, blokuje nebo likviduje oxidázní aktivity, případně zabraňuje destrukci polyfenolů.

Zasíření sklizených hroznů ulehčuje a urychluje extrakci buněčných stěn bobulí a uvolňování antokyanů – polyfenolů z vakuol. Mošt a potom i víno jsou lépe zbarveny. Naopak nižší obsah „ochranných“ polyfenolů, mnohdy způsobený pouze nízkým obsahem volného oxidu siřičitého (pod 30 mg/l), způsobuje tzv. hnědnutí vína a jeho zvětralou chuť. „Pach po síře“ Oxid siřičitý má charakteristický pach nesprávně označovaný jako „pach po síře“, zatímco vlastní síra zapáchá jen velmi málo. Tento pach je přímo úměrný podílu SO2 vdechovaného se vzduchem. Jeho podíl je ve víně úměrný podílu kyseliny siřičité (H2SO3). Práh vnímání se odhaduje na 2 až 3 mg SO2 ve formě H2SO3/l vína. Praktický práh vnímání je nižší ve vínech se sla-

570

Vinařský obzor (11/2012)

Zprávy / Vinařská technologie

Oxid siřičitý celkem

Nejlepším sommelierem ČR je Jakub Přibyl

Foto archiv autora

Jakub Přibyl zvítězil v jubilejním 15. ročníku mistrovství ČR sommelierů „BOHEMIA SEKT TROPHÉE SOMMELIER ČR 2012“, který se konal ve čtvrtek 1. listopadu v pražském hotelu Crowne Plaza. Ve finále se letos nechali obsluhovat herci Petr Vágner a Jitka Čvančarová.

Bohemia Sekt Trophée je oficiální Mistrovství České republiky sommelierů a za 15 let existence prověřily poroty znalosti o víně a stolování, dovednosti při obsluze v restauraci a servisu vína stovek tuzemských sommelierů. Letošního klání se zúčastnilo dvacet špičkových sommelierů, z toho čtyři ženy.

Oproti minulým ročníkům nastala letos ve finálové části změna disciplín, finále bylo tak pro diváky ještě atraktivnější. Na základě výsledků základního kola postoupili do závěrečného fi-

a

c

Molekulární SO2

SO2 vázaný na další substance

SO2 volný (HSO3–)

nále tři nejlepší sommelieři – Jakub Přibyl z restaurace Kalina cuisine & vins, Klára Kollárová z wine baru Vinograf a David Král ze společnosti BOHEMIA SEKT. Před zraky publika a přísné poroty každý z finalistů obsluhoval hosty ve virtuální restauraci, herecký pár Jitku Čvančarovou a Petra Vágnera. Představil jim servírovaný sekt a nabídl s patřičným servisem doutník, následoval servis bílého a dekantace červeného vína, doporučení digestivu a kávy. Publikum v sále si svými odpověďmi a chováním nejvíce získal David Král, který se stal „Mistrem sympatie“.

V porotě letošního Bohemia Sekt Trophée zasedl Martin Pastyřík, prezident Asociace sommelierů ČR, Ing. Ondřej Beránek, ředitel společnosti BOHEMIA SEKT, Libor Nazarčuk, viceprezident Asociace sommelierů ČR, Ing. Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu ČR, Richard Süss, poradce pro výběr a nákup vín ve společnosti Makro, Tomáš Brůha, trojnásobný vítěz soutěže Bohemia Sekt Trophée a hlavní sommelier společnosti BOHEMIA SEKT, Ing. Karel Babka, profesor Hotelové školy Mariánské Lázně, Milan Nemrava, předseda krajské sekce Asociace hotelů a restaurací ČR, a Miroslav Jajcay, člen Asociace sommelierů Slovenska a několikanásobný vítěz sommelierských soutěží. Soutěží provázel zkušený sommelier, trojnásobný vítěz Bohemia Sekt Trophée a viceprezident Asociace sommelierů ČR Ivo Dvořák.

Mistrovství ČR sommelierů vyhlašuje společnost BOHEMIA SEKT ve spolupráci s Asociací sommelierů ČR. Tradičním partnerem klání je Vinařský fond a Asociace hotelů a restaurací; letošní ročník podpořilo Makro a mediálním partnerem bylo opět vydavatelství Economia. (bs)

SO2 vázaný

Schéma různých stavů oxidu siřičitého ve víně

bou aromatickou intenzitou, vyšší v červených vínech, nicméně velmi kolísavý podle jedinců (individuální citlivost, trénovanost) a psychického kontextu. Tento specifický nepříjemný pach je evidentní nevýhodou a tvoří rovněž jeden z nástrojů na omezení nadměrného používání síření.

Vítězové BOHEMIA SEKT TROPHÉE SOMMELIER ČR 2012

SO2 vázaný na acetaldehyd

b

Ochrana aroma Odrůdové aromatické složky typu tiolů jsou velmi citlivé na oxidaci a chrání se oxidací a rozkládají se hyperoxidací nebo se směsí chinonů pocházejících z oxidací fenolů. Antioxidační vlastnosti vysvětlují nutnost dostatečné koncentrace SO2 proti odbourávání řady aromatických nebo fenolových sloučenin citlivých vůči oxidaci.

Volný a vázaný SO2 Výše uvedené funkce plní jen „volný“ oxid siřičitý. Vázaná forma je ve víně jenom na obtíž a je třeba její podíl minimalizovat.

Graficky je problematika členění oxidu siřičitého ve víně vyjádřena schématem. Vlevo se nachází „aktivní SO2“, jehož odtržení (a) s HSO –3 je variabilní v závislosti na pH. Vpravo kyselina aldehydsírová (etanolsulfonová), která představuje část SO2 vázanou na acetaldehyd. Tato vazba je velmi stabilní a závisí na obsahu acetaldehydu.

Separace (c) je definitivní. Naopak separace (b) mezi volným oxidem siřičitým a oxidem siřičitým vázaným na další substance je variabilní, v závislosti na teplotě (t +/−) a na dávce volného SO2 se přesouvá v jednom, nebo druhém směru.

Oxid siřičitý má samozřejmě i negativní dopad na víno. Ve vyšších dávkách může být pro člověka toxický. Proto se lidstvo již dlouho snaží dávky SO2 ve víně omezit na takovou hodnotu, kdy jsou pokud možno jeho pozitivní funkce zachovány a škodlivost organismu ještě nehrozí. I tak patří víno k hlavním zdrojům sloučenin síry v rámci každodenního příjmu potravin.

Podle předpisů EU se v závislosti na druhu vína může maximální celkový SO2 pohybovat mezi 100 mg/l a 400 mg/l. Dolní mezní hranice platí pro červené biovíno s obsahem zbytkového cukru do 2 g/l, horní hranice pak pro konvenční speciální přírodně sladká vína – v podmínkách ČR pro výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové víno a slámové víno.

V praxi jsou suchá vína zpravidla dostatečně chráněna i při obsahu celkového oxidu siřičitého pod 100 mg/l, zatímco v případě přírodně sladkých vín nemusí k úplné jistotě postačovat ani 400 mg/l.

Proto je důležité dobře znát mechanismy působení SO2 ve víně a praktické možnosti umožňující snížit jeho celkový obsah.

Na pojednávané téma vyšla publikace Oxid siřičitý v enologii, která je k dostání v podniku Vinselekt Michlovský (vinselekt@vinselekt.com) a ve Svazu vinařů ČR. Literatura Blouin, J.: CR Journée technique du CIVB, Bordeaux 1995.

Chatonnet, P. : Nettoyage et désinfection appliqués aux contenants vinaires en bois destinés à la vinification et à l’élevage des vins. Partie 2/3: Nécessité, principes et méthode de désinfection du bois au contact du vin. Revue des oenologues et des techniques vitivinicoles et oenologiques, 2010, 37, č. 137, s. 38–43.

Immélé, A.: Les Grands vins sans sulfite. Vinedia, Mérignac 2011. 297 s. ISBN 978-2-954080-70-3.

Kolektiv: La maîtrise du sulfitage des moûts et des vins. Les cahiers itinéraires d’ITV France, No. 3, mai 2002, 20 s.

Nařízení Komise (ES) č. 606/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí.

Ribéreau-Gayon, J., Peynaud, E., Ribéreau-Gayon, P.: Sciences et Techniques du Vin, tome IV. Clarification et Stabilisation. Matériels et Installations. Dunod, Paris 1977.

Obchod vínem

Vinařský obzor (11/2012) 571

Analýza ochoty spotřebitelů připlatit si za víno s nízkým obsahem oxidu siřičitého Experimentu se v USA účastnilo 223 spotřebitelů vína, kteří posuzovali 36 vín různých cen a kvality. Vína byla označena jako organická (bio) a „bez přídavku sulfitů“. Výsledky ukazují, že primárním faktorem pro výběr vína je kvalita a cena, zatímco označení „bez přídavku sulfitů“ je až druhotným faktorem výběru. Průměrný spotřebitel byl ochoten připlatit si 0,64 $ za víno bez přídavku sulfitů, ale 34 % bylo ochotno platit navíc minimálně 1,23 $.

To ukazuje na potenciální specializovaný trh, na který je třeba zaměřit marketing.

Obr 1 Subjektivní příčiny bolestí hlavy po konzumaci vína 70 60 50 40 30 20 10 Ostatní

Tyraminy

Bílé víno

Taniny

Červené víno

Dehydratace

0 Sulfity

Spojené státy jsou největším trhem vína na světě s ročním maloobchodním obratem téměř 32 miliard dolarů. Produkce vína v USA trvale narůstá, vinařství se stává vysoce propracovaným průmyslovým oborem. Aby se menší producenti na trhu odlišili od průmyslové výroby, zaměřují se na přirozenější a trvale udržitelnou praxi, včetně minimalizace používání chemických konzervačních látek, jako je například oxid siřičitý. Všechna vína obsahují přirozené sulfity produkované kvasinkami, ale většinou v malém množství. Část obyvatelstva je na sulfity citlivá, způsobují jim různé zdravotní obtíže jako bolest hlavy, břicha, problémy s dýcháním. Taky se obsah sulfitů nad 10 mg/l musí uvádět na etiketě. Proto byl tento výzkum zaměřen na  záporné hodnocení sulfitů spotřebiteli,  kvantitativní stanovení ochoty připlatit si za nižší obsah sulfitů ve víně,  identifikování specifické skupiny, která dává při nákupu vína přednost nízkému obsahu sulfitů.

Byla zpracována řada studií, které hodnotí souvislost výběru daného vína v závislosti na známosti známky, vinařské oblasti, ceně, uvedení významné medaile atd. Například kvalitní medaile uvedená na etiketě méně až středně hodnotného vína výrazně zvyšuje jeho prodejnost, kdežto konzumenty drahých vín medaile neovlivňují. Zajímavé bylo taky zjištění, že informace o původu vína byla důležitější pro příležitostné konzumenty, zatímco věk vína upřednostňovali spotřebitelé s přehledem o víně, kteří se příliš nezajímali o vína nižší cenové kategorie. Taky bylo zjištěno, že konzumenti ve věku 18 až 30 let jsou nejvíce při výběru vína ovlivněni grafickou stránkou etikety, následuje slogan, odrůda a vinařská oblast.

Nižší obsah sulfitů ve víně byl v USA spojen s organickou (ekologickou) produkcí, pravděpodobně proto, že ekologičtí vinaři omezovali používání oxidu siřičitého ve víně. Rovněž marketingová literatura se zaměřovala na preference spotřebitelů vůči biovínu, nikoliv vůči alternativním postupům přípravy vína včetně vína „bez přídavku sulfitů“. Jedním z důvodů, proč biovíno zákazníky přitahuje, je skutečnost, že je šetrnější k životnímu prostředí. Část spotře-

bitelů je ochotna zaplatit vyšší cenu jako „oběť“ životnímu prostředí. Víno je všeobecně vnímáno jako zdraví prospěšné a biovíno či víno připravované přirozenými metodami zvlášť. Spotřebitelé biovín upřednostňují své přesvědčení o lepších zdravotních účincích spíše než kvalitu vína.

Spotřebitelé jsou ochotni si ze zdravotních důvodů připlatit 5,89 € za víno obohacené resveratrolem. Proto bylo zajímavé zjistit, jak je tomu s jejich ochotou připlatit si za víno bez přidaných sulfitů.

Vlastní průzkum byl proveden mezi 8. březnem 2012 a 31. březnem 2012 prostřednictvím maloobchodů s vínem, za vyplnění podrobného dotazníku obdržel spotřebitel poukaz na nákup vína v maloobchodě v hodnotě 20 $. Výběr byl prováděn z vín „konvenčních“ nebo „organických“ a u obou bylo alternativně přiřazeno „bez přídavku sulfitů“. Vína byla v následujících cenových kategoriích: 10 až 15 $, 20 až 25 $ a 30 až 35 $.

Celkem 34 % spotřebitelů oznámilo po umírněné konzumaci vína bolesti hlavy. Ale ne vždy dávají za příčinu sulfity, je tomu tak jen v 63 % zjištěných bolestí. V 58 % udávali konzumenti jako příčinu bolestí následné odvodnění (viz obr. 1). Aby výzkum nebyl zkreslen bolestí hlavy z kocoviny, jednalo se jen o mírnou spotřebu vína. Jako příčinu bolesti hlavy nikdo neuvedl biovíno. Je zají-

mavé, že červené víno je uváděno jako příčina bolesti hlavy několikanásobně častěji než víno bílé.

Ze sociologického hlediska tvořily 52 % spotřebitelů ženy a 48 % muži. Věkové složení rovněž odpovídalo běžným konzumentům vína, i když mírně převažovala věková skupina mezi padesáti a šedesáti lety. Podle vzdělání tvořili 2 % středoškoláci, 59 % bakaláři, 26 % magistři a 13 % doktoři.

Spotřebitelé v průměru ohodnotili nepřidávání sulfitů do vína na 0,64 $/láhev, což je přibližně polovina prémie, kterou jsou ochotni zaplatit za biovíno (1,22 $/láhev).

Předpokládají totiž, že ekologická produkce zahrnuje mimo jiná omezení i limitovaný přídavek sulfitů, což samozřejmě není pravda. V každém případě má ale zvýšení kvality vína výrazně větší vliv na ochotu připlatit si za láhev (+2,84 $/láhev) než za bioprodukci či nepřidávání SO2.

Jedinci, kteří měli bolesti hlavy po mírné spotřebě vína, byli ale ochotni připlatit v průměru 1,23 $/láhev vína bez dodaných sulfitů, zatímco u konzumentů bez bolestí hlavy byl průměr jen 0,33 $/láhev. Takže nakonec preferovali nepřidání SO2 do vína před biovínem.

Označení vína „bez přidání sulfitů“ znamená pro skupinu osob s bolestmi hlavy po umírněné konzumaci vína statisticky významný údaj pro zakoupení takového vína, kdežto u osob bez bolestí hlavy nebyla statistická významnost prokázána.

Pro nákup konkrétního vína je rozhodující jeho cena a kvalita. Ale u osob trpících bolestmi hlavy po konzumaci vína se zvyšuje pravděpodobnost zakoupení vína deklarovaného jako „bez přídavku sulfitů“ o 3,41 %, kdežto u osob bez těchto bolestí jen o 0,97 %. Toto označení zvyšuje pozornost spotřebitele, ale samo o sobě není důvodem pro zakoupení takového vína, zvláště pokud neodpovídá kvalita.

Zpracoval Jiří Sedlo podle článku „Appleby, Ch., Costanigro, M., Thilmany D., Menke, S.: Measuring Consumer Willingness to Pay for Low-Sulfite Wine: A Conjoint Analysis. AAWE WORKING PAPER No. 117, www.wine-economics.org, 36 s., srpen 2012. ISSN 2166-9112“.

Bevpor PH = 2 filtry v 1 Mikrosvíčka Bevpor PH má

až 3x delší životnost a ušetří až 50 % nákladů Není náhodou, že je mikrosvíčka Bevpor PH celosvětově nejprodávanější filtrační element od firmy Parker DH. Od běžných mikrosvíček se liší svojí filozofií. Jde o předfiltr a koncový filtr v jednom.

Kromě integrované předfiltrační vrstvy má také výrazně navýšenou filtrační plochu. Kombinace těchto vlastností zajišťuje vyšší průtočnost a kapacitu.

Dlouholeté zkušenosti prokazují 2x až 3x delší životnost oproti standardním mikrosvíčkám.

Cena za tento filtrační element je nepatrně vyšší, ale i tak ve výsledku přináší až 50 % úspory v nákladech na koncovou filtraci.

• až o 30 % větší filtrační plocha • integrovaný předfiltr • až 50% úspora nákladů na filtraci • standardní velikosti 10“, 20“, 30“

Tlakový nárůst

Srovnání filtračních elementů Běžná svíčka

Bevpor PH

Životnost

Bevpor PH je vhodný i pro plničky Enolmatic Filtrační elementy DH zakoupíte v sídle firmy Bílek Filtry, která je výhradním dodavatelem do českého a slovenského vinařství

Rádi vám poskytneme detailní informace o Bevpor PH na telefonu +420 518 372 134

Vinařství v zahraničí

Vinařský obzor (11/2012) 573

Obnova vinohradníckych domov v Modre

Vinohradnícky dom U Šebov v Modre má inštalovaný i tristoročný rodokmeň vinohradníckej rodiny

Hotel Sebastian v Modre

ný ako reštaurácia a predajňa vín „Pavúk“.

V objekte sa konajú rôzne umelecké výstavy, vystúpenia hudobných skupín, firemné podujatia a ďalšie spoločenské akcie.

V Modre za uplynulé dve desaťročia obnovili funkčnosť viacerých starých vinohradníckych domov. Prvým rekonštruovaným vinohradníckym domom bol Vinohradnícky dom U Šebov, kde sa v galérii „Merum“ uskutočňovalo viac ako stovka vernisáži umelecFoto F. Mach

rokov s využitím pôvodného stavebného materiálu kameňa, tehly a dreva. Všetky dodatočné prístavby a priečky boli v dome odstránené, čím sa dosiahol pôvodný stav objektu.

Pri rekonštrukcii podlahy bola objavená zasypaná studňa, ktorá bola vyčistená. Podobne zadné hospodárske priestory po odstránení priečok vytvorili rozsiahle priestory pre posedenie hostí nielen v objekte, ale i na nádvorí domu. Objekt je od roku 2007 využíva-

Foto F. Mach

Academia Istropolitana Nova zo Svätého Jura zorganizovala v tomto roku už tretí ročník súťaže Ocenenie za príkladnú obnovu domov v Malokarpatskom regióne. Do súťaže bolo nominovaných desať objektov súkromného i verejného charakteru z viacerých miest a obci Malokarpatského regiónu.

Najvyššie ocenenie udelila odborná porota za obnovu Kaplnky Panny Márie Snežnej z Modry, diplom za príkladnú obnovu, rozpracovanosť a dotiahnutie všetkých historických detailov získal Vinohradnícky dom U Šebov taktiež z Modry. Ocenené objekty takto rozšírili počet pozoruhodných zrekonštruovaných vinohradníckych domov v meste Modry. Návštevníci mesta obdivujú historický vzácnu obnovu vinohradníckych domov, ktoré už boli v minulých ročníkoch ocenené, a to napríklad vináreň U richtára, ale aj ďalšie domy, ako vináreň U pradeda, U Ľudvika, Sodomov dom pri Hornej bráne, hotel Sebastián, či Majolika a ďalšie objekty. V máji t. r. bol daný do užívania i zrekonštruovaný dom nového Múzea slovenskej keramickej plastiky na Kukučínovej ulici v Modre, ktorá takto bezprostredne nadväzuje na Galériu Ignáca Bizmayera.

Najväčším skvostom zrekonštruovaných starých vinohradníckych objektov v Modre je dom na námestí „U richtára“, ktorý bol najvyššie ocenený v prvom ročníku súťaže.

Podľa pamiatkového prieskumu pochádza z prelomu 16. a 17. storočia. Pri rekonštrukcii objavili na uličnej fasáde nápis s rokom 1592. Podľa prieskumu tu žil v roku 1612 modranský richtár Georgius Znämer, ktorý bol prosperujúcim vinohradníkom, o čom svedčia rozsiahle priestory na spracovanie hrozna. Pri rekonštrukcii terajší majitelia objektu, Alena a Július Kasa, postupovali pomalým tempom, objekt rekonštruovali viac

Foto F. Mach

Najznámejšou vinohradníckou oblasťou na Slovensku je Malokarpatská, ktorá siaha od Bratislavy cez Pezinok, Modru, Horné Orešany a zasahuje až do Skalice.

Nádvorie vinohradníckeho domu U Šebov

Vinařský obzor (11/2012)

kých výstav. Historický vinohradnícky dom má i malú atraktívnu záhradu so vzácnymi drevinami a dvor vyzdobený vinohradníckym náradím. V dome sa nachádzajú ďalšie vinohradnícke a vinárske exponáty, preše, mlynčeky na hrozno, sudy, vinohradnícky voz a ďalšie náradie. Návštevník si tu môže pozrieť i tristoročný rodokmeň rodiny Šebovcov znázornený na pestrofarebných keramických tabuľkách. Návštevníci majú možnosť ochutnať regionálne gastronomické špeciality, ale aj najkvalitnejšie ocenené vína z Chateau Modra.

Podobne i ďalší vinohradnícky dom „U Ludvíka“ poskytuje príjemné posedenie pri víne nielen v pivničných priestoroch, ale i v obytných klenbových miestnostiach starých vinohradníkov, či na nádvorí domu.

Dom pochádza z polovice 17. storočia. Široký výber ocenených vín od otca a syna Žofiakovcov je zárukou príjemného posedenia pri dobrom víne. Hneď v susedstve vyrástol rekonštruovaný historický objekt Hotel „Sebastian“, ktorý okrem chutnej gastronómie poskytuje i ubytovanie pre turistov. Príkladne je i zrekonštruovaná pivnica na námestí „U pradeda“, kde Michal Petrík súčasný viceprimátor mesta Modra prevádzkuje vináreň. Rekonštrukcia starého vinohradníckeho domu pokračuje ďalšími priestormi. Dom Ing. Vladimíra Sodomu pri Hornej bráne vytvára príjemné prostredie na Hornej ulici, kde súčasne firma Pereg v tomto roku rekonštruovala pivničné priestory bývalého pracoviska Výskumnej vinohradníckej a vinárskej stanice v Modre.

Pre rozvoj cestovného ruchu v Modre je významná i obnova rekreačnej oblasti Modry – Harmónie, kde sa nachádzajú desiatky rekreačných chát z prvej polovice 19. storočia.

V súčasnosti sú tieto objekty v schátralom stave, vyžadujú rozsiahle investície. Príkladom úspešnej rekonštrukcie rekreačných objektov je penzión Harmónia, kde sa vykonala nielen rekonštrukcia pôvodnej budovy, ale i oddychových vonkajších priestorov v atraktívnom lesnom prostredí. Podobne bol úspešne rekonštruovaný objekt Zochova chata pri Modre, kde vyrástlo rozsiahle kongresové centrum pre organizovanie firemných vzdelávacích podujatí v lone prírody s možnosťou turistiky do Malých Karpát.

Možno oprávnene očakávať, že podobne ako prvé tri ročníky súťaže o najlepšie obnovenú historickú budovu v malokarpatskom regióne, i ďalšie ročníky sa stretnú so záujmom obyvateľov regiónu a pomôže tak k obnove kultúrneho dedičstva našich predkov. Naplníme takto odkaz našich predkov, ktorý bol na priečelí starej majoliky v Modre a v súčasnosti na budove Hotela Majolika „Chráňme dedičstvo našich otcov“. Rekonštruované staré vinohradnícke domy v Modre a i na Malokarpatskej vínnej ceste budú popri dobrom víne lákať domácich i zahraničných turistov.

J. Soukupová, Modra

Vinařství v zahraničí

Balounův Merlot obhájil znovu titul Premio della Stampa v Bergamu Největší emoce 8. ročníku mezinárodní soutěže vín nazvané „Emozioni dal Mondo: Merlot e Cabernet Insieme“ (Světové emoce: Merlot a Cabernet společně) hovoří italsky a pochází z Trentina: Velkou zlatou medaili obrdžel Cabernet Sauvignon z vinařství Vivallis, s.c.a. (Rovereto – Trento – Itálie).

Ve dnech 18.–20. října proběhla osmá edice mezinárodní soutěže vín „Emozioni dal Mondo: Merlot e Cabernet Insieme“ (Světové emoce: Merlot a Cabernet společně) v lombardském Bergamu, srdci regionu Valcalepio DOC, jež je od roku 2005 hlavním městem bordeauxských odrůd. Letos se hodnocení konalo v Muzeu současného umění ALT, které vzniklo z bývalé cementárny v Alzano Lombardo na předměstí města Bergamo.

Tato soutěž je jednou z pouhých pěti vinařských soutěží Itálie (populace přes 50 milionů obyvatel), která je mezinárodního charakteru. Organizátorem je místní sdružení vinařů Consorzio Tutela Valcalepio, jehož patronem je O.I.V. – Organisation Internationale de la Vigne et du Vin, kterou letos reprezentoval Peter Hayes z Austrálie.

Prezident konsorcia Enrico Rota ve svém projevu během slavnostního zahájení zdůraznil následující: „Doufáme, že když jsme hodnoticím komisím dali příležitost degustovat soutěžní vína v tak silně emotivním prostředí, jakým je Muzeum ALT v Alzano Lombardo, přispěje to ke stále většímu emotivnímu průběhu celého hodnocení. Zorganizovat hodnocení soutěže v bývalých prostorách ItalCementi, které byly zrenovovány a otevřeny jako muzeum umění ALT, bylo naším záměrem především proto, abychom představili uměleckou sbírku rodiny Radici.“ Sergio Cantoni, ředitel konsorcia a asociace Vignaioli Bergamaschi, dodává: „Skutečně, letos jsme se rozhodli vyzdvihnout produktivitu tohoto regionu tím nejlepším způsobem – a tím je ukázat, že Bergamo nejen dává na trh excelentní vína a gastronomické produkty, ale že se specializuje i v jiných odvětvích průmyslu, například v produkci cementu.

A to je mimo jiné perfektním symbolem země dělníků a zemědělců, kteří nezapomínají na význam a důraz emocí.“ Soutěže se zúčastnilo 213 vzorků z 15 zemí. V sedmi hodnoticích komisích zasedlo 75 degustátorů z řad producentů, enologů a specializovaných novinářů na vinařskou problematiku, kteří přijeli z 30 zemí světa. Ti v soutěži udělili jednu velkou zlatou medaili, která putovala do vinařství Vivallis z Ro-

Foto H. Baker

574

Degustační komise

vereta (Trento) za jejich Cabernet Sauvignon 2006 Trentino DOC, 58 zlatých a 3 stříbrné medaile. V souladu s předpisy O.I.V., které povolují v soutěžích udělení pouze 30 % medailí, nebyly další stříbrné medaile vyhlášeny.

Kromě výše uvedených medailí má každá zúčastněná země možnost získat navíc ještě cenu novinářů za nejlepší víno z této země, již udělují pouze členové jury, kteří jsou zároveň novináři s vinařským zaměřením (podmínkou je získání nejméně 85 bodů v soutěži za relevantní vzorek). Vinařství Radomila Balouna z Velkých Pavlovic tak opět v Bergamu obhájilo titul Premio della Stampa, což byl další emotivní zážitek.

Stejně jako v minulých ročnících i letos proběhl servis vín v režii špičkových sommelierů z Lombardie. Perfektně oděni v tradičním černo-bílém, stříbrný tastevin na stříbrném řetězi kolem krku, předvedli tito profesionálové bezchybnou vysokou úroveň.

Dalším emotivním zážitkem byla Gala večeře pro 140 hostů, která se konala v Taverně Colleoni ve starém (Horním) městě Alta Città historického centra v Bergamu, což bylo perfektním vyvrcholením celé soutěže. Zahraniční hosté měli také možnost obdivovat zvonění městských zvonů na Piazza Vecchia, které tradičně úderem 22. hodiny upozorňovaly obyvatele, že městská brána se na noc zavírá.

Helena a John Baker Zdroj Tisková zpráva Consorzio Tutela Valcalepio »

Kompletní výsledky soutěže: www.emozionidalmondo.it

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (11/2012) 575

Dobročinná aukce vín Nadace VIA opět úspěšnější

Jihomoravská komunitní nadace vznikla v roce 2008 z iniciativy sdružení Echo Moravia a působí na území Břeclavska a Hodonínska. Podporuje kulturní, výchovné, ekologické, sportovní a další prospěšné projekty, které přinášejí prospěch místním obyvatelům a přispívají k rozvoji regionu. Podporuje činnost lidí, kterým není lhostejný osud místa, ve kterém žijí.

Richard Stávek

Foto R. Stávek Foto R. Stávek

Bruxelles 2011 a Concours International des Vins Lyon 2012) pak vystoupalo 1600 Kč na rekordních 15 000 Kč, což už nebylo ten večer překonáno za položku z řad vína. Vína, kterých bylo celkem 64 lahví, utržila pěkných 274 800 Kč a všem moravským vinařům, kteří tak podpořili tento projekt, patří velké uznání. Svůj podíl na úspěchu dražených vín měl i sommeliér Libor Nazarčuk, díky jehož komentáři ke každé z dražených vinných položek se ceny vyšplhaly tak vysoko. Výtěžek z aukce bude rozdělen na komunitní a veřejně prospěšné projekty. Ostatně, jak uvádí ředitel Nadace VIA Jiří Bárta: „Máme velkou radost z toho, že se nám již šestým rokem daří naší Dobročinnou aukcí oslovovat další firmy a jednotlivce, kteří rádi pomáhají. Výtěžek letošní aukce, který překonal naše očekávání, použijeme na pomoc těm lidem, kteří mají kuráž hájit veřejný zájem a postavit se liknavosti místních politiků a úředníků či korupčnímu jednání ve svém okolí (grantový program Rychlé granty). Díky výnosu aukce budeme také pokračovat s obnovou české filantropie, mj. s vydáváním čtvrtletníku Umění darovat a s kampaní za navýšení nadačního jmění Nadace VIA“.

Velký ohlas mezi zúčastněnými filantropy z řad zástupců předních firem a nebo i soukromých mecenášů vzbudily například signované fotografie topmodelek, vstupenky do Vily Tugenhadt, nebo vstupenky na zápas brankáře Petra Čecha a setkání s ním, za což nejúspěšnější zájemce zaplatil 50 000 Kč.

Mezi dražené zážitky patřily poukazy na degustační večeře v předních pražských restaurantech a nebo pobyty ve vinařství či na farmě.

Přiklepnuto!

Foto R. Stávek

Nadace VIA vznikla v roce 1997, aby navázala na činnost české pobočky americké nadace The Foundation for a Civil Society.

Dnes je Nadace VIA největším soukromým mecenášem komunitního rozvoje v ČR. Od svého vzniku v roce 1997 podpořila 3 000 místních projektů částkou přesahující 250 milionů korun, přičemž jen za loňský rok to bylo 169 projektů za 13,8 milionu korun. Investuje do životaschopnosti českých neziskovek: nabízí jim dlouhodobý program Akcelerátor – Akademie sociálního podnikání a v současné době připravuje zbrusu nový program Leadership Aid. Pomáhá také obnovovat zpřetrhané tradice českého dárcovství: udílí výroční Cenu VIA Bona, určenou smělým a inspirativním tuzemským filantropickým počinům, pořádá rovněž Dobročinnou aukci moravských vín, uměleckých předmětů a nevšedních zážitků.

Dražená vína moravských vinařů

Večer zahájali svými proslovy k přítomným filantropům Jiří Bárta z Nadace VIA a Zlata Maděřičová z JMKN

Jeden z velmi aktivních stolů v příhazování

Foto R. Stávek

A letošní aukce, krize.nekrize, byla opět úspěšnější, neboť vynesla částku letos poprvé přesahující milion korun – celkem se jak ve veřejné, tak v tiché dražbě pro filantropické účely utržilo úctyhodných 1 304 600 Kč.

Vedle několika desítek lahví vína od moravských vinařů, kteří tvoří neoddiskutovatelnou páteř celé akce, se aukce účastnily takové atraktivní položky jako např. socha chrámové tanečnice Alfa Olbrama Zoubka, šaty od návrhářky Kláry Nademlýnské, exkluzivní dovolená pro dva na ostrově Mauritius.

Z vín byl obecně obrovský zájem o kolekce vín Františka Mádla a nebo Josefa Valihracha. Například hned první dražební položka – kolekce 3 lahví F. Mádla se z vyvolávací ceny 1100 kč vyšplhala na pěkných 11 tis.

Kč, kolekce z Vinařství Valihrach z Krumvíře (Chardonnay, výběr z hroznů 2007, a Hibernal, Zemské Víno 2010, obě oceněny na světových výstavách – Concours Mondial de

Foto R. Stávek

V pondělí 19. 11. 2012 se v pražském hotelu Marriott uskutečnil již 7. ročník prestižní Dobročinné aukce, kterou organizuje Nadace VIA ve spolupráci s Jihomoravskou komunitní nadací z Moravské Nové Vsi, která celé akci dodává vinařský rozměr.

Přihazující s číslem 111 byly velmi činorodí

576

Vinařský obzor (11/2012)

Vinařské aktivity

Společně odvraťme hrozbu spotřební daně!

Vážení členové Svazu vinařů České republiky, vinaři, vinohradníci, obchodníci s vínem, zástupci vinařských obcí a další zúčastnění!

Již delší dobu probíhá debata kolem návrhu ministra financí na, ve vinařských státech Evropy zcela ojedinělou, změnu nulové sazby spotřební daně, a to na sazbu 10 Kč na litr tichého vína. Toto opatření, které by mělo vstoupit v platnost 1. ledna 2014, způsobí zdražení vína o uváděných 10 Kč, ale také o další položky. Jedná se o DPH, náklady spojené s vedením celních skladů, vedení nové administrativy, zvýšené personální náklady a podobně. Podle našich odhadů zvýšení až o 17 Kč na litr, což představuje zdražení vína až o 23 %.

Je téměř jisté, že režim správy, vybírání a kontroly spotřební daně bude prakticky shodný s tím, jak je v současnosti realizován u šumivých vín a lihu. To znamená:  povinnost zřídit celní (daňový) sklad se všemi dopady,  povinnost plátce složit správci daně zajištění daně – finanční prostředky nebo zástavu,  manipulaci s vínem nahlásit elektronickou cestou celnímu orgánu a přepravu finančně zajistit, nebo  vést příslušnou evidenci, provádět pravidelnou kalibraci nádob na výrobu vína, strpět kdykoli kontrolu ze strany celní správy.

ření na vinařskou komunitu, navazující odvětví, vinařské regiony. A ve stínu těchto nákladů vyčíslit výnosy, jaké se dají, respektive nedají očekávat pro státní rozpočet. Počítáme také s kvalifikovanou právní a daňovou oponenturou tohoto návrhu. A v neposlední řadě s PR podporou, abychom medializovali naše požadavky v co největší míře.

S výše uvedenými kroky jsou zcela logicky spojeny finanční výdaje. Odhadujeme je na částku kolem jednoho milionu korun.

Svaz vinařů ČR však takovými prostředky nedisponuje.

Proto vyzýváme Vás všechny, kteří se hrozbou zavedení spotřební daně cítíte být ohroženi, abyste přispěli finančními prostředky a podělili se s námi o náklady spojené s bojem proti tomuto opatření. Současně tak jasně dáme najevo, že jsme profesní skupina schopná spolupráce a že jsme v zásadních postojích jednotní.

Pokyny k platbě

 pro plátce je připravena Smlouva o poskytnutí finančních prostředků  poskytnuté částky budou shromážděny na zvláštním účtu  prostředky budou použity pouze na náklady spojené s výše uvedenými účely  o použití případného zůstatku rozhodne představenstvo SV ČR s ohledem na návrhy poskytovatelů  plátci budou průběžně zveřejňováni na webových stránkách SV ČR, www.svcr.cz  výše příspěvku je dobrovolná, minimálně však:  500 Kč od fyzických osob  1 000 Kč od právnických osob a vinařských sdružení Svoje platby, prosím, posílejte na zvláštní účet SV ČR v KB: č. ú.: 107-3396940237/0100

JUDr. Tibor Nyitray předseda Svazu vinařů České republiky

s uvedením jména a příjmení anebo názvu společnosti či sdružení a zároveň nás elektronickou zprávou zaslanou na svcr@svcr.cz informujte o provedené platbě. Následně bude se zájemci uzavřena Smlouva o poskytnutí finančních prostředků nebo Darovací smlouva.

Velké Bílovice, 15. 11. 2012

Zavedení nenulové sazby spotřební daně tvrdě dopadne na všechny pěstitele hroznů, výrobce vína, obchodníky vínem a potažmo i na navazující odvětví, která svoji činnost neodlučitelně spojují s vínem. Máme na mysli ubytovací zařízení, restaurace, vinařské obce, potažmo celé vinařské regiony.

Náš boj proti tomuto záměru již dospěl do fáze, kdy je nezbytné použít sofistikovanější argumenty a nástroje.

Za tímto účelem jsme uzavřeli smlouvu na zpracování kvalifikované „Analýzy dopadů zavedení nenulové sazby spotřební daně na tichá vína“ s poradenskou společností Ernst & Young Česká republika, která patří mezi nejuznávanější a nejrenomovanější v oboru, a to v celosvětovém měřítku. Smyslem je definitivně a v širších souvislostech kvantifikovat odhady dopadů tohoto opat-

Filosofie vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosofie vína a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit…

230 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (11/2012) 577

Ekocentrum Trkmanka a Vinné sklepy Františka Lotrinského

Pohled na zrekonstruované Ekocentrum Trkmanka ze dvora objektu

Slavnostního otevření a společné prohlídky ekocentra byli kromě zástupců města přítomni také politici – starosta Mikulova R. Koštial a poslanci Václav Mencl a Pavel Suchánek a také bývalý majitel a podporovatel projektu Lubomír Stoklásek.

O několik hodin později pak proběhl o suterén níže slavnostní akt otevření a společ-

Foto R. Stávek

„Nové prostory Ekocentra Trkmanka budou dalším nástrojem propagace našeho regionu. Město Velké Pavlovice založilo příspěvkovou organizaci, která s týmem svých zaměstnanců bude zajišťovat chod Ekocentra formou pořádání konferencí, seminářů, různých vzdělávacích kurzů a také škol v přírodě jak pro školy, tak i pro rodiče s dětmi“, uvedl ve svém zahajovacím proslovu Pavel Procházka, starosta Velkých Pavlovic.

Velkopavlovičtí původně plánovali jakousi formu environmentálního centra ve dvoře budovy zdravotního střediska. Tento projekt ve své době neuspěl, a byla to škoda, protože byl velmi dobře připraven. Začali tedy jednat s majitelem budovy historické Sýpky a Zámečku Lubomírem Stokláskem. Setkali se v tomto případě s pochopením a otevřenými dveřmi pro další jednání a tak se postupně pustili do přípravy velkorysého projektu rekonstrukce a přeměny na regionální ekocentrum.

Podle starostových slov následovalo poměrně hektické dvouměsíční období přípravy projektové dokumentace a vyřizování množství různých povolení a vyjádření. Nakonec vše dobře dopadlo – Státní fond životního prostředí žádost schválil a přislíbil poskytnout 90% částky z celkové sumy cca 40 miliónů korun, za které se měl projekt realizovat.

Foto R. Stávek

Poslední srpnový den se odehrály ve Velkých hned dvě významné události – byl otevřen zrekonstruovaný Zámeček, z něhož se stalo Ekocentrum Trkmanka a o pár hodin později v odpoledních hodinách byly slavnostně otevřeny zrekonstruované a nově vybudované prostory Vinných sklepů Františka Lotrinského navazující na suterénní prostory Ekocentra.

Slavnostní otevření Vinných sklepů Františka Lotrinského – zleva F. Kostrhun, P. Lacina, M. Osička, P. Procházka a L. Stoklásek

né prohlídky Viných sklepů Františka Lotrinského, což je projekt rekonstrukce a stavby podzemních prostor pod parčíkem přiléhajícím k ekocentru, jenž budou sloužit k propagaci vinařtví regionu. „Hodně jsme toho najezdili, po různých vinařských regionech a atrakcích a záviděli jsme vždy tam, kde měli nějaké pěkné obecní sklepy a podzemí. Tak jsme si řekli, proč by něco takového nemohlo vzniknout i u nás, ve Velkých Pavlovicích. Založili jsme proto akciovou společnost, kde je Město Velké Pavlovice spolupodílníkem a pustili se do realizace tohoto projektu zároveň s Ekocentrem. Jsem nyní rád, že můžeme oba objekty dnes otevřít takřka současně“, uvedl v uvítací řeči starosta města Pavel Procházka.

Slavnostního aktu a přestřižení pásky se účastnili také stavitel tohoto projektu Martin Osička z Velkých Bílovic, Lubomír Stoklásek, majitel Moravské Agry a Pavel Lacina za Český zahrádkářský svaz Velké Pavlovice.

Podle slov zmíněných v přednesech a nebo i v následných diskuzích, budou sklepní prostory sloužit k pořádání degustací, výstav a aukcí vín, nedílnou součástí jsou také prostory s boxy pro uložení archivních vín. (rs)

578

Vinařský obzor (11/2012)

Vinařské aktivity

Svatomartinské 2012 Vinařský fond zveřejnil první listopadový týden seznam vín, která letos získala značku Svatomartinské.

Najdete je na webové stránce vinazmoravy.cz. Celkem se na trh dostane 380 vín ze 122 vinařství, což představuje téměř 2,2 milionu lahví vína. Je to zhruba o 200 tisíc lahví víc než loni.

která sice zrála pouhých několik týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat osobitý charakter. Mají nižší obsah alkoholu, jsou to spíše vína suchá. Degustátorská kontrola je prověřuje ve dvou termínech, koncem října a začátkem listopadu.

První otevírání lahví nového Svatomartinského se uskutečnilo na svátek svatého Martina 11. listopadu v 11:00 na slavnostních akcích v Čechách a na Moravě. Hlavní akci organizoval Vinařský fond v centru Brna. Svatomartinská vína si získávají stále větší oblibu také v zahraničí, například na Slovensku, v Rakousku, Německu, nezřídka zamíří i do exotičtějších destinací.

Od 11. 11. půjde na trh rekordních 2,193 milionu lahví Svatomartinských vín. Je to zhruba o 200 tisíc více než loni. Značku letos získalo 380 vzorků od 122 vinařů a vinařských firem. Počet vzorků se mírně zvýšil, vinařských firem je zhruba stejně jako loni. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytl Vinařský fond.

Tradičně nejvíce dodají vinaři odrůdy Müller Thurgau se 106 víny. Z bílých vín doplní nabídku Svatomartinských ještě 39 Muškátů moravských a 22 vín odrůdy Veltlínské červené rané.

Svatovavřinecké vévodí růžovým vínům se 74 víny, zatímco u červených Svatovavřineckých mohou zájemci vybírat celkem z 35. Modrý Portugal dominuje mezi červenými se 70 víny a nabídku doplňuje Modrý Portugal rosé s 21 víny. Cuvée neboli směs více odrůd bude zastoupena 13 víny.

Celkem se o udělení značky Svatomartinské ucházelo 431 vzorků, přičemž pouze 12 % z nich v hodnocení neuspělo. „Za nízkým počtem vyřazených vzorků stojí příznivé léto a ty dva týdny času navíc na výrobu,“ uvedl hlavní sommelier Národního vinařského centra Marek Babisz. Podle něj také roste zkušenost vinařů s produkcí mladých vín. K hodnocení přihlašují vesměs jen velmi dobrá vína.

Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku, určená ke konzumaci po několik měsíců. Jsou to vína svěží a ovocitá,

Statistika Svatomartinských 2012: Název vína Počet vzorků Müller Thurgau 106 Muškát moravský 39 Veltlínské červené rané 22 Svatovavřinecké růžové 74 Modrý Portugal růžové 21 Svatovavřinecké 35 Modrý Portugal 70 Cuvée 13 Vinařská oblast Morava vyprodukovala 370 vzorků, Čechy potom 10.

Informace od VF o úrodě ročníku 2012 Vinaři bojovali s počasím, když jim živobytí ohrožovaly mrazy a sucho. Na vinohradech, které to vydržely, se urodil výjimečný ročník.

Jižní Morava – První půlrok se vinaři trápili, ale další měsíce jim to vynahradily.

Dlouhé a teplé léto hroznům přálo a letošní ročník proto bude výjimečně kvalitní. Lidé ho mohou ochutnat už 11. listopadu, kdy se otevřou první lahve letošního Svatomartinského.

Jihomoravští vinaři ještě v červnu očekávali tragickou úrodu. „Vinohrady zasáhly zimní i jarní mrazy a poté delší sucho. Bobule tak byly méně vodnaté. Léto bylo naštěstí dlouhé a teplé. Víno mohlo dostatečně dozrát a bude výborné,“ řekl však předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray.

Méně, ale lepší Oproti desetiletému průměru čekají letos vinaři asi o třetinu menší úrodu. Zatímco loni v České republice sklidili 670 tisíc hek-

tolitrů vína, letos to bude jen asi 450 až 490 tisíc hektolitrů. Sucho a mrazy postihly na jaře také jih Moravy. Sklepmistr Modrého sklepa v Novém Šaldorfu na Znojemsku Antonín Koníček se proto bojí o osud jihomoravských vinohradníků. „U nás je na vinici ztráta větší víc než o polovinu proti normálu. Pro ty, kteří se živí výhradně vinohradnictvím, znamená letošek existenční starosti. I když mají poloviční úrodu, nemohou si dovolit zdražit hrozny na dvojnásobek, protože by je neprodali,“ vysvětlil sklepmistr. Cena za kilo hroznů zůstane letos pravděpodobně stejná jako loni. „Průměrná cena byla loni na úrovni 17,3 korun za kilogram. Můžeme říct, že také letos se bude pohybovat kolem sedmnáctikorunové hranice,“ informoval tajemník Svazu vinařů Martin Půček. Škody na vinohradu počítá i Znovín Znojmo. „Víno zatím sklizeno nemáme, ale odhaduji, že úroda bude víc než o třetinu menší než loni,“ potvrdil ředitel společnosti Pavel Vajčner. Čeká však, že letošní ročník bude patřit k mimořádně vzácným. „Pokud jde o kvalitu, půjde o jeden z nejlepších v historii.

Cukernatost a vyzrálost hroznů je výborná, bude však menší výtěžnost. Z kilogramu hroznů se vyrobí méně vína,“ vysvětlil Vajčner.

Sklepmistr Koníček nechce dělat ukvapené závěry. Přesto doufá, že se letos milovníci vína mají na co těšit. „Myslím, že je ještě brzo soudit, protože všechna vína ještě nejsou dokvašená. Můžeme ale být optimističtí, hrozny byly letos dozrálé a dobře voněly. Jestli bude dobrý rok, řeknu na jaře, kdy víno v lahvích doopravdy dozraje,“ podotkl sklepmistr.

Generální ředitel Vinných sklepů Valtice Marek Šťastný je s letošní úrodou spokojený. „Na tu nepřízeň počasí, která nás postihla, to ještě dopadlo dobře. Normálně sklidíme tak 450 galonů, letos to bude asi o sedmdesát méně,“ řekl vinař. Čeká přitom, že letošní víno bude hutnější a plnější než loňské.

O kvalitě letošního ročníku nepochybuje ani Nyitray. „Z toho, co jsem už ochutnal, mohu soudit, že vína budou krásná, ovocná, s rozvinutým aroma, a především harmonická s vyváženým množstvím cukru, kyselinek a alkoholu,“ poznamenal předseda Svazu vinařů. (vf)

Vinařské aktivity

Svatomartinské 2012 v Čejkovicích „Nalej vína z teho džbána, pozval jsem si kamaráda, svatý Martine“ (úryvek textu čejkovské písně ke svatému Martinovi v podání místního mužáckého pěveckého sboru Révokaz)

Již počtvrté měli obyvatelé a návštěvníci Bratislavy možnost ochutnat moravská svatomartinská vína. Svatomartinský košt se již tradičně konal 11. 11. od 11 hodin a centrum slovenské metropole, konkrétně „Stará Tržnica“ uvítala téměř 1100 milovníků mladých, svatomartinských vín.

Foto archiv autora

Příjemné prostředí Staré tržnice se zaplnilo Bratislavany již před jedenáctou hodinou, aby si společně mohli připít na počest Svatomartinským vínům a celému ročníku 2012, symbolicky v 11 hodin a 11 minut. Košt organizovaný Vinařským fondem nabídl padesát vzorků svatomartinských vín. Pět vinařství zde představilo svá svatomartinská vína osobně a mnozí návštěvníci přivítali, že si je od nich mohli zakoupit.

Svatomartinský košt byl původně naplánován od 11 do 17 hodiny, ale pro velký zájem byl o hodinu prodloužen. Prostory Staré tržnice za tuto dobu navštívilo 1 071 platících návštěvníků. Ti za pět euro obdrželi sklenici s logem Svatomartinské, katalog a volnou ochutnávku. Dohromady vypili více než 900 litrů mladého vína.

Svatomartinské víno si nenechal ujít ani primátor hl. města Bratislavy pan Milan Ftáčník, pod jehož záštitou akce proběhla.

Celá akce se nesla v pozitivní atmosféře nakloněné moravským vinařům, podpořené cimbálovou muzikou Klaret. Zajímavostí bylo, že v pátek a sobotu, předcházející svatomartinské neděli, hostila Stará tržnice mladá slovenská vína, tzv. svätokatarínská vína. Značka Svätokatarínské víno vznikla v loňském roce a není tajemstvím, že inspirací byl právě úspěch Svatomartinského.

Ochutnávka v Čejkovicích

tomným starosta Čejkovic Pavel Novotný a dodal: „Přeji si, aby se vám naše čejkovická vína líbila, a to všech 54 od 28 vinařů.

Po 14. hodině, kdy ochutnávka zde na tvrzi končí, vám přeji dobrou chuť ke svatomartinské hostině.“ Nutno dodat, že svatomartinské menu se pro veřejnost podávalo v Čejkovicích hned na třech místech: v restauraci hotelu Zámek, ve vinárně Tepmlářských rytířů a v restauraci hotelu Albor.

Pozadu nezůstalo ani okresní město Hodonín – zde se na náměstí před radnicí odehrála iniciativa Sdružení Dolní Morava, která nabízela Svatomartinská vína z Podluží. Bylo možné zakoupit i husí speciality přímo ve stanu na náměstí anebo zajít o pár metrů dále do pohodlí restaurace pod radnicí.

Z hodonínského náměstí

Svätomartinský košt v Bratislavě

(rs)

Nikol Kaštanová, Vinařský fond Foto archiv autorky

Foto archiv autora

Již tradiční svatomartinský přípitek je krátce po jedenácté svoláván také na nádvoří tvrze v Čejkovicích. Díky tomu, že letos jedenáctý listopadový den připadl na neděli, tedy den klidu, sešlo se na místě činu daleko více místních, než je obvyklé. Dokonce by se dalo říci, že zástupy a davy byly v takové koncentraci, že to bylo až kontraproduktivní. V jiné roky, kdy první přípitek novým vínem navštíví spíše turisté, bývala slavnost ve všední den, ale tentokrát připadla na neděli, a tak zejména místní měli možnost zhlédnout slavnostní ceremoniál a za vstupné 150 Kč dostat skleničku a neomezeně ochutnávat více než tři desítky mladých vín. „Dnešní ročník je pátý v řadě, takže by se dalo říci, že jde již o jakousi tradici. A já věřím, že tato pěkná tradice bude dále pokračovat. Za několik okamžiků, poté, co zazní fanfáry, přijede na koni svatý Martin a přiveze mladé víno, které posvětí pan farář,“ uvedl ve svém uvítacím projevu k pří-

Vinařský obzor (11/2012) 579

580

Vinařský obzor (11/2012)

Vinařské aktivity

Svatomartinský košt 2012 v Brně

Na pódiu to zkouší osvědčený Jožka Šmukař, sluníčko dnes od rána spolupracuje a škarohlídům, kteří prorokovali slabší účast (je neděle!), kdosi z pořadatelů oponuje, že už to tady jednou v neděli bylo a lidé také přišli. Má pravdu, v 10.45 je již podle odhadu prodáno více než 600 skleniček. Ve stanech to už někteří nevydrželi a začínají nalévat a rázem je tu jedenáctá, ozývá se zpěv a na bílém koni přijíždí svatý Martin (v zastoupení jmenovce Martina Havelky) se svou krojovanou chasou. A pak to už jde ráz na ráz, na pódiu se objevují hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, předseda Svazu vinařů ČR Tibor Niytray a předseda Vinařského fondu ČR Jaroslav Machovec a po několika neformálních slovech se už otevírá první letošní láhev s logem sv. Martina na koni a křtí se plody vinorodé Moravy na vozíku pod pódiem.

Potlesk na otevřené scéně střídá muzika, Jožka je bavič par excellence, s publikem to umí a moravské lidové písničky rezonují – je vidět, že se usmívají i z počátku zachmuření aktivisté – moravisté, kteří se významně producírují ještě prostupným davem s moravskými vlajkami. V 11.30 je v obou stanech s víny už nesnesitelně přeplněno, dostat se k pultu je téměř nemožné, komu se to posléze podaří, je příjemně překvapen profesionalitou rozlévajících (zřejmě dobře proškolených). Celkem je letos k dispozici asi 150 vzorků od 100 vinařů a vinařských firem z celé ČR (nesmíme zapomenout pochválit vynikající Müller-Thurgau z Žernosek!), i když drtivá většina vzorků pochází samozřejmě z Moravy.

Dotazem u prodeje skleniček ve 12.00 zjišťuji, že mezi lidmi jich je už tisíc kusů, opatrné prognózy naznačují, že by to letos mohlo být s účastí dokonce lepší než loni.

Mezitím se prostor náměstí, vymezený stany a pódiem, zcela naplnil, zpívá se i pod pódiem, čtvrthodinové bloky hudby střídají moderované pasáže, Jožka komunikuje, losuje, obdarovává šťastné výherce lahvemi Svatomartinského, s velkým ohlasem se setkalo vyhodnocení soutěže Rádia Krokodýl o nejlepší kostým sv. Martina. Vítězem byl mladík ještě školou povinný, který k velkému pobavení přítomných sdělil na mikro-

Foto archiv autora

Je neděle 11. 11. kolem půl jedenácté dopoledne a na brněnském náměstí Svobody se vyvářejí hloučky lidí. Někteří se ukázněně staví do fronty na skleničku a tolary, za které si ve dvou stanech za chvíli zakoupí konečně tak toužebně očekávané Svatomartinské: ano, letošní ročník byl, jak se šušká mezi znalci, vynikající, a tak se už ve frontě o vínech živě diskutuje.

fon, že přijel z Hustopeče (sic), a tam, jak je známo, se děti kojí burčákem. Kolem 14. hodiny se na pódiu objevuje skupina Neřež, od prvních akordů je cítit, že tato sázka na osvědčený rock-folk-pop mainstream funguje stejně jako minulý a předminulý rok, a já konečně vyrážím v doprovodu C. Dolanského z Vinařského fondu ochutnávat to letošní Svatomartinské.

K pultům se skoro nelze prodrat, je zde doslova husto – na první pohled je evidentní, že největší zájem je tradičně o bílá a růžová vína, ale i ta červená mají docela ohlas – lidem chutná například báječně ovocité, svěží Svatovavřinecké od J. Plačka z Moravských Bránic, oslovil nás také Portugal ze znojemského Ampelosu, excelentní „večerku“ letos připravil F. Mádl z Velkých Bílovic a Práthovi z Josefova, ale asi největší pozornost vzbudil muškát malého rodinného vinařství T. Bařiny z Čejkovic, soudě podle toho, že byl vypit jako jeden z prvních a k velké žalosti autora těchto řádků na něj zbylo k ochutnání pouze homeopatické množství...

Těch vín, která nás upoutala, bylo samozřejmě mnohem více, za jiné lze snad vyzdvihnout Svatovavřinecké od M. Michlovského, Müller-Thurgau z Vinia (to je mj. krásný důkaz toho, že i velké firmy, jinak orientované spíše na kvantitu, umí připravit super partie), tlačenice byla velká u R. Tichého z Hrušek (také MT) a jak jsme si všimli, převážně dámy se shlukovaly kolem neuvěřitelně šťavnatého atraktivního rosé od M. Štýbla z Křepic (Sva).

A pak už byl najednou zábavy konec, kolem 16. hodiny se rychle šeří, náměstí je ale stále plné, kovovými žetony trochu rozhořčeně chřestí ti, kteří zaváhali a už si za ně nic nekoupí, ale žádné excesy tu vidět nejsou, ve skupinkách a na lavičkách se otvírají poslední včas zakoupené lahve, tramvaje už zase „Svoboďákem“ projíždějí, Neřež balí a VIP se pomalu přesouvají na raut do nedalekého hotelu Internacional. Tak letos bylo prý prodáno kolem pěti tisíc skleniček a to je skvělé, protože mladá, Svatomartinská vína opět zvítězila.

Milan Magni

Na Martina nejen husa

V poslední dekádě, kdy se naplno věnuji enogastronomii, jsem vypustil do světa odhadem dvacet receptů na úpravu husí a kachen, a to jak těch tradičních, kdy se v kuchyni pracuje s archetypálně prostými surovinami, jako jsou kromě husy, event. kachny jablíčka, sušené švestky, zelené bylinky a samozřejmě červené víno na podlévání, tak jejich nejrůznějších víceméně rafinovaných variací a také několik autorských receptů inspirovaných kulinářskou tradicí jiných evropských národů. Přiznám se bez mučení, že rozvíjet a donekonečna modifikovat těch několik základních technologických postupů mě už nebaví a otevřít šuplík exotické kuchyně nepovažuji za smysluplné. (Kouzlo naší svatomartinské husičky či kachničky spočívá především v osvědčené vazbě s červeným vínem, a co tedy doporučit k pikantní kachně po thajském způsobu, natož k čínským lakovaným kreacím?) A tak jsem letos v jedné diskusi s kolegy gourmety přišel s šokující tezí, že na Martina nemusí být na stole jenom husa!

To vzbudilo velký ohlas, ozývaly se pozoruhodné reakce: „…jasně, stačí půlka husy, taky může být kachna...“, ale když se situace uklidnila a já jsem barvitě popsal přípravu a hlavně báječnou chuť bramborových placek (někde zvaných lokše či přesňáky) s povidly a mákem, většina reptalů zmlkla, a vyžádala si dokonce recept; potěšila mě i pozitivní reakce několika přítomných vegetariánů, na které se bohužel v tomto čase příliš nehledí. Teď nezbývá, než očekávat ohlasy všech těch, kteří letos tímto velice tradičním pokrmem obohatí svoji svatomartinskou tabuli, a věřím, že pokud zvolí to pravé červené Svatomartinské, nejlépe z odrůdy Modrý Portugal, budou spokojeni.

A propos, abych nezapomněl na svoji oblíbenou mantru – pokud na Martina kromě bramborových placek bude na stole také husa nebo kachna, vyhněte se příloze v podobě zelí, a to v jakékoliv úpravě – zelí totiž spolehlivě zničí chuť každého vína, bez

Foto archiv autora

Ke svatomartinské tradici v našich zemích patří neodmyslitelně pěkná vypečená husička, o tom není pochyb, a k ní džbán mladého červeného vína.

Ale musí to tak být vždy a všude? Co doporučit těm, kteří si na masité dobroty příliš nepotrpí nebo jsou za ty roky někdy stereotypní svatomartinské gastronomie již syti nejrůznějších husích a kachních specialit včetně vyhlášených foie gras a paštik z husích jater? Naštěstí naše tradiční venkovská kuchyně nabízí i jiné recepty, které mohou slavnostní martinskou tabuli minimálně obohatit.

kterého si naše listopadové stolování nelze představit, i kdyby to bylo to nejlepší bordeaux! Dobrou chuť.

Bramborové placky (lokše, přesňáky) s povidly a mákem tradiční moravský recept Suroviny (pro 4–6 osob): 700 g vařených moučnatých brambor, 100 g hladké mouky, špetka soli, švestková povidla, 1 dl máku, dvě lžíce práškového cukru, máslo na potření Postup: Dvě hodiny předem uvaříme brambory, oloupeme je a na válu prolisujeme nebo nastrouháme a zpracujeme s moukou na těsto, to rozdělíme na osm kousků a každý vyválíme na placku o tloušťce cca 2–3 mm. Mák umeleme na středně hrubo a v misce smícháme s cukrem. Mezitím rozpálíme pánvičku (nejlépe teflonovou) a nasucho na ní placky pečeme z obou stran, až typicky „zpuchýřkovatí“. Ještě teplé je pomažeme máslem, poté potřeme povidly, posypeme mletým mákem smíchaným s cukrem, placky zavineme a okamžitě servírujeme.

Milan Magni

Vinařský obzor (11/2012) 581

Prožitky milovníků vína aneb Šardice zase vyhrály Protože se k nám včas nedonesly ty příšerné zprávy o znehodnocení vína jeho výrobci – vinaři /?/, vyrazili jsme o „martinském“ víkendu radostně na překoštovávání mladých vín. Měli jsme řidičku (Katko, díky), a tak jsme si mohli akcí naplánovat víc. Začínali jsme v sobotu 10. 11. v Šardicích na Svěcení vína a ochutnávce mladých vín a pokračovali jsme v neděli přesně v 11.11 hod v Hodoníně a potom v Hovoranech. Musím upozornit, že jsme opravdu milovníci vína a tyto akce nebyly naše první. Proto si myslím, že můžeme trochu hodnotit.

Asi bych krátce odbyla to, co se nám líbilo nejmíň. V Hodoníně sice stál velký stan, ale nabídka Svatomartinských byla umístěna podél kratší strany spolu s nabídkou voňavých husích specialit. Lidé se tam natěšeně tísnili už před „startovacím“ signálem, a i když moderátor upozorňoval, že se situace po zahájení zlepší, moc jsme mu nevěřili. Už si nepamatuju cenu skleničky, zato vím, že půldecinka mladého vína stála 15 Kč! Na zahájení jsme nečekali. Ale cestou k autu jsme míjeli vinotéku Sýkora. Byli jsme fakt naštvaní, ale tam jsme si náladu trochu spravili. Překoštovali jsme a vyhrál MT. Docela jsme zírali, kolik tam bylo lidí. Možná se jim na náměstí taky nelíbilo?

Díky www stránkám Vína z Moravy, … jsme věděli, že otvírají v 11.00 košt mladých vín i Hovoranech. Tak jsme tam vyrazili a nebyli jsme zklamaní. Vstupné bylo 100 Kč a konzumace podle katalogu neomezená. Navíc proběhl i kulturní program – děti byly skvělé a trochu vháněly slzy do očí. Pochopitelně jsme mohli zakoupit i husí „mlsky“. Nemohli jsme se zdržet dlouho, ale odjížděli jsme neradi.

A proč to zase vyhrály Šardice? Jezdíme tam pravidelně na košty i otevřené sklepy. NERADA bych to říkala příliš nahlas, mohlo by se tam díky mé pochvale objevit moc návštěvníků. To by se asi líbilo organizátorům, my návštěvníci ale hodnotíme tu „rodinnou“ atmosféru. Nikde jinde se necítíme tak opečovávaní a rozmazlovaní. Ráda bych vyjmenovala několik vinařství, ale byla by to dlouhá řada.

Letos v listopadu jsme v Šardicích hodnotili hodně pozitivně úroveň mladých vín (moc se těšíme, až některá dozrají, budou výborná!), nepředražené vstupné, katalog, skleničku s logem Svatomartinské víno – to v Hovoranech chybělo – a posléze i cimbálovou muziku, která prý hrála až do pozdního večera. Nepatří to sice do oblasti vína, ale porce husy v restauraci U Orla byla za dobrou cenu a chutná. Nezklamali nás už třetím rokem v řadě.

Závěrem můžeme jenom zalitovat, že na další šardickou akci budeme čekat až do května příštího roku.

Jarmila a Pavel Kubíčkovi Kateřina a Petr Navrátilovi Olomouc Foto archiv autorů

Enogastronomie / Zprávy

582

Vinařský obzor (11/2012)

Polemika

Karel Novotný Vinařský technolog, Žádovice

Kam až necháme dojít moravské vinařství?

Dovolte mi napsat několik poznámek, které se budou týkat dobrého jména moravského vinařství. Tak jako já si určitě i mnoho z vás – výrobců či konzumentů vín – všimlo v posledních dnech nepříliš chvályhodných informací o poctivosti moravských výrobců či prodejců vín.

V posledních měsících nikomu určitě neunikly každodenní mediální zprávy o metanolové aféře s tvrdým alkoholem. Čeká něco podobného i naše víno? Myslím, že něco tak rozsáhlého by moravské a české vinařství položilo na lopatky. Nějakou dobu už můžeme sledovat, že se kvalita jak výroby, tak hotového výrobku uzavřeného korkovou zátkou zlepšuje. Nenechme proto práci a úsilí zodpovědných výrobců znehodnotit a spadnout někam na dno. Špatně by se nám potom odráželo zpět.

V minulých dnech jsme se mohli v novinách (Příloha MF Dnes z 9. 11.) dočíst, s čím vším se naši konzumenti mohou na českém trhu setkat. Dozvídáme se, jak jsou vína distribuovaná na náš trh různě upravována. Nejmenším zlem odhaleným uvedenými kontrolami je asi deklarování dovezených vín za vína moravská. Další nedostatky už nejsou pro konečné zákazníky vůbec přijatelné. Myslím, že nikdo z nás by nechtěl platit a konzumovat vína s přídavkem vody, umělých barviv a v neposlední řadě také glycerolu. To už je až příliš troufalé, nemyslíte? A jak už jsem zmínil v předešlých řádcích, nenechme to zajít tak daleko, že už nebude cesty zpět.

Zamysleme se nad tím, zda je opravdu nutné takové klamání zákazníků. Špatné zprávy se šíří vždy rychleji než ty dobré. Zákazník nebude zkoumat „poctivost“ či „nepoctivost“ jednotlivých vinařů. Může se stát, že získá negativní názor na naše vína obecně.

Naše vína je potřeba propagovat tou správnou cestou a odměnou všem bude, že uvidíme stoupající roční průměrnou spotřebu vína na jednotlivce. Je opravdu nutné uvádět u sudových vín a někdy bohužel i lahvových, že jsou z Moravy, i když tomu tak není? Nebylo by férovější „přiznat barvu“ a určení původu značit a uvádět pravdivě? Vždyť všem z nás je dobře známo, že takové množství Pálav, Hibernalů, Rulandských šedých, Tramínů a Sauvignonů, jaké se prodá a vypije v sudové formě, není mož-

né z našich vinic ani vyprodukovat. Vzpomeňme, co v minulých letech udělalo s rakouským vinařstvím přidávání chemických látek do vína, a bojme se, co by udělala mediální masáž o nepoctivosti našich vinařů s odbytem jejich produkce.

Věřme, že naše vína budou i nadále v zahraničí a u nás bodovat a dělat dobré jméno nejen nám. A hlavně že to bude ta správná informace pro laickou veřejnost. A pro ty, kteří nejsou téhož mínění a i nadále budou vydělávat nemalé peníze na klamání spotřebitelů, by se měla nastavit jiná pravidla, např. ve smyslu omezení výrobní činnosti či neúčasti na národních soutěžích. Nedávejme byznys na první místo, preferujme raději kvalitu!

Frankovka Místo kontroly: Martin Mišťurik, Prostějov Moravské zemské víno, poloslané (sudové) Výrobce: Pavlovín, Velké Pavlovice

Falšovaná vína

Rulandské šedé Místo kontroly: RNDr. Radovan Kunc, Uh. Hradiště Moravské zemské víno (plastový kanistr) Výrobce: Tomáš Jurák, Nedakonice

„Moravská“ vína z dovozu Cabernet Sauvignon 2010 Místo kontroly: Leona Vlasáková Trutnov Odrůdové víno jakostní suché (0,75l láhev) Plněno ve vinařství V & M Zborovský, Velké Pavlovice Dornfelder 2010 Místo kontroly: K.V. Auto-Sprint Chválenice Jakostní víno s přívlastkem, pozdní sběr suché (0,75l láhev) Výrobce: Vinařství U Kapličky, Zaječí Chardonnay 2010 Místo kontroly: Vinné sklepy Vinoma, Jihlava Moravské zemské víno, suché (sudové) Výrobce: Vinné sklepy Vinoma, Jihlava Pálava 2010 Místo kontroly: Vinné sklepy Vinoma, Jihlava Moravské zemské víno polosuché (sudové) Výrobce: Vinné sklepy Vinoma, Jihlava

Modrý Portugal 2010 Místo kontroly: Adam velkoobchod, Štemberk Jakostní odrůdové víno (0,75l láhev) Výrobce: Šlechtitelská stanice vinařská Vel. Pavlovice Rulandské modré Místo kontroly: RNDr. Radovan Kunc, Uh. Hradiště Moravské zemské víno (plastový kanistr) Výrobce: Tomáš Jurák, Nedakonice

Modrý Portugal 2010 Místo kontroly: Lázně Luhačovice Jakostní víno s přívlastkem kabinetní víno, polosuché (0,75l láhev) Výrobce: JUDr. Blanka Ďurinová, Bzenec Rulandské šedé Místo kontroly: Tomáš Jurák, Nedakonice Moravské zemské víno (plastový kanistr) Výrobce: Tomáš Jurák, Nedakonice Přibarvená Cabernet Sauvignon Místo kontroly: Vrtal Jihlava Víno červené, suché (0,75l láhev) Výrobce: CZ27685551, Nádražní 835, Dubňany Modrý Portugal 2010 Místo kontroly: Mija CZ, Tábor

Polemika / Zprávy

Vinařský obzor (11/2012) 583

Zemské víno červené, suché (sudové) Výrobce: Radim Mikeska, Mikulov Překročeno maximální povolené množství kyseliny citronové Muškát moravský Místo kontroly: Květoslava Stuchlíková Moravské zemské víno suché (sudové) Výrobce: Josef Hlavinka, Dubňany Ředěná vodou Ryzlink vlašský 2009 Místo kontroly: Euroforge Zlín Jakostní víno s přívlastkem Výrobce: JZD Slušovice Rulandské šedé Místo kontroly: MVDr. Stanislav Svoboda, Havlíčkův Brod Moravské zemské víno suché, (sudové) Výrobce: Vinné sklepy Vinoma, Jihlava

Historicky první Miss víno odlétá reprezentovat ČR do Číny na světové finále Miss Tourism Půvabná milovnice vína a dobrého jídla, rodačka z Velkých Pavlovic Barbora Pleskačová, která se stala historicky první Miss víno, odletěla ve středu 14. 11. reprezentovat naši zemi na Miss Tourism Queen of the Year International – 2012 world final.

Foto archiv autora

Pálava Místo kontroly: Vinotéka Tišnov Moravské zemské víno, polosuché (sudové) Výrobce: Vinné sklepy Vinoma, Jihlava Veltínské zelené 2011 Místo kontroly: Petr Zajíček, Pelhřimov Moravské zemské víno bílé, polosuché (1l láhev) Výrobce: Víno Lípa, Mikulov Rulandské šedé Místo kontroly: Vinné sklepy Vinoma, Jihlava Moravské zemské víno suché (sudové) Výrobce: Vinné sklepy Vinoma, Jihlava Modrý Portugal Moravské zemské víno, suché (sudové) Veltlínské zelené Místo kontroly: Libor Nazarčuk Břeclav Moravské zemské víno, suché (sudové) Výrobce: Nečas, Průdek, Rakvice S přídavkem glycerolu Pálava Místo kontroly: Jana Sukdolová, Mar. Lázně Víno sladké (sudové) Výrobce: Tomáš Krist, Milotice Kníže Rohan Místo kontroly: Kaufland Karlovy Vary Červené víno (2l PET láhev) Výrobce: Vino Župa, Srbsko Dovozce: Total Import Praha Bílé víno (2l PET láhev) Místo kontroly: Globus Jenišov Výrobce: Vino Župa, Srbsko Dovozce: Total Import Praha Zdroj: SZPI a www.potravinynapranyri.cz

Akce se koná v čínském Nanjingu. Termín světového finále byl již dvakrát posunut, naposledy z důvodu sjezdu Čínské komunistické strany. Nyní se snad již definitivně můžeme těšit na to, jak mezi mnoha desítkami krásných dívek z celého světa zazáří naše domácí hvězda. „Na programu jsou výlety, setkání se sponzory, soustředění, focení i výuka. Před vlastním finále by mělo být několik předkol. Součástí prezentace je i kroj – pochopitelně že vezu velkopavlovický, ale mám zásadní starost s nadváhou v letadle i s tím, že se budu poprvé do kroje oblékat sama. Bojovat nebudeme jen o pět hlavních titulů, ale mnoho dalších speciálních cen, např. miss photogenic, miss body perfect, miss charm, miss personality, miss in national costume…“

Výhodou naší nové miss není jen krásný obličej a láska k vínu, ale i perfektní angličtina vybroušená zahraničními studiem.

V kroji se cítí velmi přirozeně, vždyť jej nosí od dětství na nejrůznější folklórní akce. Navíc paní Rájová ze Svatebního ráje ve Slavkově u Brna doplnila Bářin šatník o krásné reprezentativní šaty, které porotu jistě okouzlí.

Finálový večer by měl proběhnout 2. 12. a Bára Pleskačová přistane na Letišti Václava Havla 3. 12. večer. Přiveze sebou korunku světové miss? Kdo ví, ale určitě jí všichni budeme držet palce. Průběh celé soutěže budeme na dálku sledovat prostřednictvím missího deníčku, který pro nás bude Bára psát.

Branko Černý

584

Vinařský obzor (11/2012)

Vinařská historie

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Slovácké „búdy“ Vždycky jsem býval nadšen slováckými »búdami«. Ne, že bych byl zvláštním milovníkem těch zajímavých »knihoven« v nich uschovaných (ve mnohých byly »knihovny« ty, t. j. zásoby vína v sudech = knihách velmi chudé), ale proto, že jest v nich všude tolik milého půvabu, někdy tolik klidu a jindy tolik veselosti.

Nezapomenu nikdy na ten dojem překvapující, jaký na mne učinilo to město krásných, přepůvabně položených sklepů mařackých u Uh. Hradiště. Ty poznal jsem nejprvněji, hned jak jsem na Slovácko přišel r. 1884.

To ovšem byly městské »búdy«, plny výstavnosti a plny pohodlí. Zejména krásný byl sklep z 18. stol. druhdy velehradským cisterciákům, nyní stav. radovi Sedláčkovi patřící; ale také sklep páně Štanclův, útulný páně Protzkarův, ohromně velký páně Ganzwohlův a romantický, nad velkým žlebem vystavený a mechem na doškové střeše obrostlý páně Pražákův byly přepěkné.

A jak tam bývalo veselo! Nejenom o vinobraní, ale i na jaře a v létě odpoledne.

Při každém sklepě byla totiž po starém způsobu malá zahrádka, plna stinných stromů, plna ptačího zpěvu a lidského rozhovoru. Tam se jenom sedávalo v krásné přírodě bez vína; jen tak na čerstvém vzduchu!

A mařacké sklepy, za nimiž, jako z pravidla všudy, rozkládají se malebně vinohrádky, jsou do dnes stejně půvabny, nejpůvabnější na celém Slovácku.

Mohu o tom mluviti, neboť jsem prošel skorem všechny vinohrady na Slovácku, všechny »búdy«, všechny »sklépky«, všechny »presúzy«, všechny »plže« od spytinovských až po »Belegrady« bilovské (u Podivína), od damborských až po vlčnovské!

Někde jsou to jen vedle sebe stojící »plže«.

Plže slouly ještě v 17. stol. ty sklepy, které neměly nad sebou chaloupek. V předu je je-

nom »šíje«, neširoké to zpravidla předsklepí, kolem dveří často ozdobným štítem vykrášlená.

Za místem tím předsklepním, kde uloženy jsou zpravidla všelijaké sklepní potřeby: koštýře, svíčky, kladiva, zátky atd., často polička na sklenice a ostatní potřeby při »koštéřování«: tam teprv jest vlastní sklep, obyčejně dolů spadající, aby tam teplo letní nevnikalo, který bývá vykroužen, zřídka kdy vyzděn v pevné žlutnici (žluté cihlářské hlíně). Tam na kantnýřích jsou uloženy bečky s vínem. »Plže« pěkné jsou u Petrova při Strážnici a tam dosud také tak se jmenují zdejší sklepy, tedy »Plže«. Podobně pěkné »plže« jsou v samém Boršově u Kyjova, tu ovšem bez vinohrádků, kdež mají štíty většinou barokní, ano i v Kyjově.

Jinde jsou »plže« vzezření renaisančního, dveře jsou tu starožitnější, štít skoro žádný nebo rovný, na př. při cestě do Kelčan, Žádovic, u Žeravic.

Většinou jsou však na Slovácku pravé »búdy«, t. j. útulné a přivětivé chaloupky, slamou (dochem) kryté, kde dole jest vchod do předsklepí, jizbičce podobného, v němž se lépe – koštéřuje víno, tu a tam v předsklepí »presúz«, t. j. lisovna, a nahoře ve střeše velký schlopec – pro seno. Je tedy vlastně hořejší část senníkem! Zřídka tu bývá sýpka na obilí (Rakvice).

Přečasto bývá búd tolik, že tvoří jaksi zvláštní osadu, »osadu mrtvých«, jak jsem já dvojsmyslně říkával. Většinou totiž kolem búd vesnických nebývalo človíčka, leda o vinobraní bylo živěji. Ale tu a tam v neděli, často i v zimě (tu také i ve všední den), šouraly se podivné postavy k búdám a zmizely v nich. To byli hospodáři, kteří šli prohlédnout víno. A aby hospodyň na příliš dlouhé »prohlížení« nehubovala, nesli s sebou »sotůrek« podlouhlý. V tom byla láhev na víno červené, kterým hleděli hospodyň usmířiti.

Velký vinařský slovník kolektiv autorů, 396 stran + 36 stran barevné přílohy, váz., formát 200 × 225 mm, cena 590 Kč, ISBN 978-80-86031-70-5 Publikace navazuje na koncepci předchozího Vinařského slovníku, který se setkal s velmi příznivým přijetím a vyšel v několika vydáních. Také tento nový slovník plní funkci slovníku výkladového (v češtině) i jazykového (němčina, angličtina, francouzština). Příslušná hesla jsou však inovována a podstatně se zvýšil jejich počet. Výběr hesel i výklad reagují na nejnovější poznatky ve vinohradnictví, ochraně a pěstování révy vinné i rozšiřování nových technologií při výrobě vín a na naše i evropské právní normy, kterými je působení v oboru vymezeno. Slovník poskytuje relativně ucelený přehled o vývoji a stavu oboru u nás a základní informace o vinařství ve světě. V reakci na vzrůstající zájem a znalosti obchodníků a milovníků vína byla oproti minulému slovníku posílena i hesla týkající se zatřiďování vín, posuzování jejich kvality a konzumace.

641 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Někde ovšem nebylo červeného vína; však hospodyň uspokojila se i bílým, jen když viděla doboru vůli… Často před šijí sklepovou bývá lis či pres a tehdy je to místo předsklepí »presúz«.

Staré lisy uvidíme ještě ve sklepích mařackých, datované z let 1748, 1752, 1780.

Ještě ctihodnější lis jest ve farském sklepě tamže, pocházející ze století 17., způsobu úplně středověkého, jak vyobrazen v »Českém lidu« (roč. VII, str. 206) z r. 1582, a sice v gruntovní knize Uh. Brodské.

Při tomto netlačí totiž šroub shora dolů, jako při lisech ze stol. 18., šroub, který se otáčí zvláštními vratidly, nýbrž ohromná kláda dubová, která svou váhou jako páka jednoramenná přitlačuje hrozny v lisovadle a která na svém konci, jest jistě na čtyři sáhy dlouhá, ještě dolů je tlačena mlýnským kamenem, níž a níž po šroubovnici zapadajícím!

Podobné starodávné lisy viděl jsem jenom ještě ve sklepích tupeských nedaleko Buchlovic.

Pravé hustě skupené búdy jsou na přemnohých místech slováckých; někde poblíž dědiny, jako u D. Bojanovic, Mutěnic, Mařatic, jinde vzdáleněji, jako »sklépky« u Vlkoše, »Nechory« josefovské, »Belegrady« bilovské, »búdy« vlčnovské, kolem celého »Myšince« až na stranu brodskou se táhnoucí.*) Mnohé z těchto búd, které vystaveny jsou obyčejně z »vepřovic«, již se rozpadly: Réva »vykučována«, vinohrady pro slabý výnos přeměněny v zahrádky nebo pole.

Takové rozpadající se búdy viděti dosud při silnici k Velehradu.

Na jiných místech, kde sklepy byly blízko osady, přeměněny mnohé na domkařské chaloupky přestavěním a přistavěním.

Celá řada takových pěkných chaloupek ze sklepů vystavených je u Bohuslavic, u Hr. Blatnice, u Rakvic, u Mutěnic, D. Bojanovic, ba i v samém Kyjově staví se nad sklepy domky takové.

Tak často končí búdy slovácké a není to jejich špatnější skon či vlastně přeměna.

Smutnější to je, když se rozpadají, přeměňují ve zříceniny…

Pozn. Pěkné „búdy“ venkovské přinesl „Vinařský obzor“ od autora na str. 43. I. roč. (z Derfle) a městské sklepy v Mařaticích na str. 67.

Josef Klvaňa, ředitel c. k. r. gymn. v Kyjově Zdroj: Vinařský obzor r. 1912, č. 9, str. 179–181 *) Podobně sklepy pod „Kravími Horami“ u Bořetic na Hustopečsku. P. r.

inzerce

inzerce

HOBRA doporučuje TŘI KROKY KE SKVĚLÉMU MLADÉMU VÍNU: 1. Hrubá filtrace efektivně odstraní hrubé kaly a jiné nečistoty. Doporučené typy filtračních desek HOBRAFILT: S 100 N – S 30 N. 2. Jemná filtrace nejlépe zbaví víno jemných kalů, bakterií a kvasinek. Doporučené typy filtračních desek HOBRAFILT: S 20 N – S 10 N. 3. Mikrobiologicky účinná (sterilní) filtrace spolehlivě odstraní zárodky kvasinek, bakterií a ostatních mikroorganismů. Dokonale chrání membránové filtrační svíčky a zvyšuje jejich životnost.

Doporučené typy filtračních desek HOBRAFILT: ST 7 N – ST 5 N. Doporučené typy filtračních svíček CANDEFILT: HMV – 0,45 μ, 0,65 μ, případně pro těžko filtrovatelná vína unikátní typ Candefilt – HMVS.

T

ato plocha 1/4 strany může v prosincovém čísle Vinařského obzoru obsahovat i vaše poděkování vašim zákazníkům a PF přání.

Mimořádně ji nabízíme za 5 000 Kč.

Více informací na tel.: 602 582 589.

SPOLEHLIVÁ FILTRACE HLAVNÍ PARTNER SALONU VÍN ČR 2012

Najdete nás také na Facebooku: www.facebook.com/hobra.skolnik

Hobra - Školník s.r.o.

Smetanova ulice 550 01 Broumov Česká republika

T: +420 491 580 111 F: +420 491 580 140 E: hobra@hobra.cz W: www.hobra.cz

586

Vinařský obzor (11/2012)

Vinařská povídka

Jak stařeček zapomňeli na Smrť (a o tem, že dyž je víno, sú aj kamarádí) Prodávat burčák je kuplířství s nezletilými.

Onehdá sa velebný pán z kazateně nechali slyšet, že oni sú nic než dělník na vinici Páně. Co tem mysleli, nevím, nebo sem jich s motykú jakživ neviďél. Dyby tým dělníkem mňél nekdo byt, tož leda stařeček Pudáš.

Ten před vinobraním ve vinohradě aj spávali a na nic nedbali, že jich celú noc lízál volek. Šak nekeří ho možete ešče pamatovat, a dyby nebýl svět takový, jaký je, mohli tady byt mezi nama dovčilku, aj dyž by jim dnes moselo byt hodně přes sto rokú.

Jak je to možné? Velice lehko!

Dyž byli stařeček v rokách, kdy sa žádnému ešče umřít nechce, no hromadu jich už umřelo, zpomněla si Smrť aj na nich. Že to bylo na samé jaro, stařeček zrovna střihali vinohrad, a jak tak střihajú, střihajú, zdvihnú hlavu a co nevidijú: Protivá nim v peltni stójí Smrť!

– Tvůj čas nastal, pravila Smrť, no stařeček, kerý už byli takový, že sa lekli až na druhý týdeň, sa velice bránili: – Jakýpak čas, čas na vinohrad, to ja, dyť už to mělo byt dávno hotové, plače to až haňba, šak sa enem podívaj! A dyž to neudělám já, tož kdo?

– Když myslíš, odpověděla Smrť a nebylo jí. Stařeček vzali do ruky núžky a střihali daléj. Než sa dostali na konec grefta*), na Smrť načisto zapoměli.

Přešlo jaro, došlo léto. Stařeček si hleděli vinohrada, enem co je pravda. Kopali, smítali fazochy, vyvazovali réví ke kolkom, a že býl čas všelijaký, pilno stříkali. To sa jednú chystalo zrovna na búřku a stařeček honem do vinohrada. Namíchali skalice a včil kdo s keho – esli stačijú postříkat a esli to bude stačit přischnút, prv než to dýšč smyje. Měli

už zpolovice postříkané, zrovna u búdy nalili konvu, narovnajú sa a sakra – před nima stójí Smrť!

– Tvůj čas nastal, pravila Smrť, no stařeček, jak byli od huby, nedali sa a bránili seba aj vinohrad: – A stříkat bude kdo, dyť to zhoří! A nezdržuj mňa, dyž mám najvjac napilno!

– Když myslíš, odpověděla Smrť a nebylo jí. Stařeček si hodili konvu ze skalicú na hrb, a než došli na konec řádka, na Smrť načisto zapoměli.

Došél podzim a s podzimem vinobraní.

Stařeček popocházeli ve sklepě od bečičky k bečičce, od vědérka k vědérku a dohlížali, esli je všecko, jak má byt. Jak tak natahovali koštýř, zdvihnú hlavu a kdo to nestójí v uličce mezi kantnýřama, jak Smrť!

– Tvůj čas nastal, pravila Smrť, co jsi měl udělat, už jsi udělal. Sklidil jsi a sám dobře víš, že se svět bude točit i bez tebe!

Stařeček moseli uznat, že včil sa nemajú velice na nic vymlúvat. No odejit od hotového enem tak, to sa jim přeca nechtělo.

– Dyž nastál, tož nastál, no tumlovat sa snáď nemosíme. Celý život sem sa hóníl jak pes, tuml a nic než tuml, tož aspoň včil nepospíchajme – pokoštujem, aspoň uvidíme, jak sme s vinohradem aj vínem letos pochodili, dyž užs mně dala ten čas. Šak máme akorát burčák a to je enem jednú do roka!

A tož zvizitýrovali celý sklep, od bečky k bečce, z každéj koštýřem natahli a pokoštovali, burčák v prvéj řadě. Letošní miler už býl přešlý, a že jim řezák křivíl hubu, podívali sa, jaký býl v lúní, a zhodli sa, že letos by mohl byt aj lepší. Najburk s veltlínem sa jim zdáli byt ešče sladké, vlašák teprv, no neza-

Filosofie vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosofie vína a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit…

230 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

poměli sa podívat, jak sa vyvédly rok předtým a ešče předtým. No ze sylvánem sa zešli, ten býl akorát na špici! A tož si natahli fest do žbána a sedli si k temu hore v preschúzu ke stolu, popíjali, chváleli aj haňali a vykládali si o světě. Dyž býl žbánek prázdný, stařeček zaběhli do sklepa, natahli druhý, potom třetí a ten také nebýl poslední. Smrť sa co chvílu nechala slyšet, že dopijem, dáme si nalét a pudem, no seděla furt a pila jak neuvázaná. Čas utěkál, v dědině tlúkla púlnoc a milá Smrť, že konečně teda pudem. Zvihla sa z lavky, no nohy jí neslúžily a gecla sebú spátky. No trvala na tem, že pravdaže pudem, a zprubovala to eště jednú. No dopadlo to nastejno, jak ináč. Stařečka, kerý sa mezitem smířili s tem, že umřú, no včil viděli, že z teho nebude nic, chytla zlosť a hosť nehosť, otevřeli si na milú Smrť hubu, že teda buď pudem, nebo nepudem, a dyž nepudem, tož ať si ho nežádá a podruhé pro něho nechodí, nebo že bude zle!

A při tem aj ostalo. Stařeček vyvlekli milú Smrť před preschúz pod lipy aj s kosú a nechali ju tam. Ináč by ju moseli ve sklepě zamknút a doví, jak by to dopadlo, dyž by na světě Smrť nebyla. Pro dobrú vúlu jí ešče pravili, že dyž bude mnět cestu, nechť sa bezevšeckého staví, no ináč nic! A šli po svých dom spat.

Roky utěkaly, no stařeček byli pořád živý a zdravý, chutilo jim jest aj pit a práca jich těšila. Akorát smutno jim nekdy bývalo, dyž kamarádú ubývalo a oni ostali naposled sám. Jednú – už ani nevím proč – moseli jet do Brna. Bylo ledvá po žňách, no enem vylézli z nádraží, na každém rohu sa prodávál burčák. Burčák! Za stařečkových časú býl burčák enem pro vinařú, na predaj nic a vynést ho ze sklepa, no to moselo špatně dopadnút, nebo esli býl ve sklepě akorát, na druhý deň to nebylo k pití.

Esli nevíte, jak je to s burčákem, tož si pamatujte, že burčák je posvátný nápoj, kerý mosíte strážit, abyste ho nezmeškali. Nebo v burčáku mosí byt všeckého akorát – kysáním sa hroznový cukr přeměňuje na gajst, teda alkohól, no dávno sa ešče nepřeměníl všecek. No a potom sú tam kyselinky a taky kvasný plyn, jak v sódovce. Krom teho tam sú aj kvasnice, ty sú velice zdravé, a k čemu sú dobré, to poznáte až na druhý deň. Všeckého mosí byt tak akorát, podle vašéj huby. Chlapé sa držijú řezavějšího, no ženské a děcka majú radši sladké.

Vinařská povídka / Recenze

Šak u nás si děcka nosijú burčák aj do škole na svačinu, litr na hlavu. Pan učitel, kerý nebyli od nás, byli ešče mladý a hlavu měli plnú teho, co jim do ní natrúbili v učitelském ústavě, doběhli žalovat ke starostovi: A že rodičé zanedbávajú výchovu svých dětí a vedú jich k alkoholismu, dyť budú hlúpí! Starosta, kerý býl z gruntu, vinohradu mněli vjac jak měřicu, a co ten vypíl, to my bysme nepřeplavali, na něho pohlédl a pro klid duše mu pravíl: – Ale pane učitel, dyť my sme to také pili!

Lhál bych, dybych řekl, že stařeček ten prodávaný burčák neokoštovali. Okoštovali – a zhrozili sa! Pravda, nekerý mohl byt skorem z polovice aj z hroznú, no štych po zhnilých jabkách mňél každý a tá barva – jak lužovica! Nebo pořádný burčák mosí byt vjac bílý jak hnědý a mosí byt živý bublinkama. A dyž stařeček uviděli, jak na kerémsi rohu prodávál jakýsi švindléř burčák červený, moseli sa aj pokřižovat. Nebo červený burčák néni a byt nemože. Ono je to tak: Bílé víno, teda hrozny, sa najprv presujú a potom to kyše. Co sa z bečky upije, to býl burčák, a z teho ostatku – a to je skoro všecko, z teho bude víno. No u červeného je to naopak – kde máte jaký burčák, dyž to najprv kyše a teprva potem sa presuje? A presuje sa, až dyž je to skorem hotové, nebo víno by ináč nemělo barvu. Tú z tých modrých šlupek vytahne až ten gajst, co sa kysáním udělá z cukru. A krom teho modré hrozny tých kyselinek nemajú a tož to podlevá chuti ani nemože byt to pravé.

Enem jak stařeček vyřídili, co vyřídit mněli, sedli na vlak a jeli dom. Celú cestu rozmýšlali, kde ten svět spěje, a došli k přesvěčení, že ať má namířené, kde má namířené, tož bez nich a oni s tem nechcú mnět nic společného.

Doma, iďa kolem králíčích búdek, vidijú, že kerýsi králík tam leží nejaký našponovaný. Že zamlada nevypadali po hodech kolikrát o nic lepší, mysleli, že nemosí byt hneď tak zle, no jak sa otočili, vidijú – u králíkárně stójí Smrť! Honem sa s ňú uvítali jak starý známý, to aby zamluvili, že sa posledně nerozešli načisto v dobrém. A mezi řečú sa zmínili, esli by nevzala s tým králíkem jedným vrzem aj jich, dyž už je tady, nebo že přestávajú světu rozumět a že už jich nejak přestál bavit. Dyž si postěžovali, jakú zkušenosť udělali v Brně s burčákem, mosela aj Smrť uznat, že to tak dál nejde. A tož teda že pudú.

Pravdaže to ináč nešlo, než že sa najprv stavili ve sklepě. Ven vylézli až druhý deň k polednímu. Ludé jich viděli, jak šli spolem ke krchovu – drželi sa kolemvá krku, velice vyzpěvovali a cesta jim nebyla dosť široká.

Smrť – krom téj kose – nésla přes ruku přehozeného teho králíka a stařeček mněli sebú demijónek na cestu…

A tož včil stařeček najisto obhospodařujú v nebi tú vinicu Páně. Mosí to byt moc pěkná práca – žádný mráz, žádné krúpy, a ruda, múčnatka a kadeřavosť teprv. Akorát dvě věci mně nejsú jasné – jednak dyž majú na nebi vinohrad, kde tam majú jaký sklep?

Snáď že by si neco propachtovali tam dúle, no tam že je zaséj kolikrát moc teplo. Tož nevím. A to druhé je ptactvo nebeské – taková verbež přeca do nebe nepatří! Ledaže by to létalo za trest žrat k nám – temu bych býl aj nakloněný věřit, nebo kde by sa tady ty potvory každý rok z ničeho nic vzaly? Nebo dyž takové hejno špačkú sedne do vinohrada, do štvrť hodiny je práca za celý rok v řiti!

Vinařský obzor (11/2012) 587

Zákon o vinohradnictví a vinařství – komentář

Jaroslav Radvan (Brno, 10/2012)

Ve vinohradech sú grefty v řádkách a v nich réva. (Jan Herben: Brumovice) *)

Malý slovníček: Onehdá – nedávno; leda – jedině, nanejvýš; celú noc ho lízál volek – zdálo se mu to, protože mu bylo zima; dovčilku – doposud; na samé jaro – koncem zimy, v předjaří; v peltni – v meziřadí; plače to až haňba – réva pozdě sestříhaná silně roní mízu (kapka za kapkou); greft – řádek révových keřů; enem – jenom; smítat fazochy – vylamovat zálistky (letorosty, vyrážející za každým listem, silně zahušťují keře); stříkat – aplikovat ochranný postřik; namíchat skalicu – roztok síranu měďnatého; dýšč – déšt; nalít konvu – naplnit postřikovač; byt od huby – být hubatý, prostořeký; zhoří to – list napadený perenosporou uschne; hrb – hřbet, záda; vědérko – objem sudů se vyjadřuje v tzv. vědrech (55 l); koštýř – základ vybavení vinného sklepa (nechte si předvést na místě samém); kantnýř – lešení, na kterém spočívají sudy; tumlovat sa, tuml – pospíchat, spěch; burčák – nedokvašený hroznový mošt (ovšem s ideálním poměrem jednotlivých složek, je-li tomu tak, je burčák „na špici“, zmešká-li se, mění se v řezák); zvizitýrovat – provést inspekci; natahnút – nabrat vína koštýřem nebo hadičkou; miler, najburk, veltlín, vlašák, sylván – tradiční odrůdy bílého vína; jak sa vyvédly – jak se vydařily; zešli sa – shodli se; fest – pořádně; preschúz – lisovna; furt – stále a pořád; jak neuvázaná – rozuměj: bez omezení, přes míru; gecnút – plácnout sebou; otevřít si hubu – někomu vynadat; nežádaj si mňa – nepřej si mě (výhružka); dyž bude mnět cestu – když půjde kolem; naposled – nakonec; ledvá – sotva; podle vašéj huby – dle vaší chuti; řezavější burčák – ostřejší, oč méně cukru (vyniknou kyseliny), o to víc lihu; natrúbit – zde ve smyslu „vnutit názor“; grunt – selská (velká) usedlost; měřica – 1/5 ha; skorem – téměř; štych – pachuť; lužovica – močůvka; švindléř – podvodník; presovat – lisovat; kysat – kvasit (proces přeměny moštu ve víno); iďa – jdouce; našponovaný – natažený; jedným vrzem – najednou; ke krchovu – ke hřbitovu; demijónek – demižónek, tradiční skleněná proutím opletená nádoba na transport vína (až 25 l); ruda, múčnatka – perenospora, oidium; tam dúle – rozuměj: v pekle; byt nakloněný – být ochoten (uvěřit).

Ve specializovaném vydavatelství Wolter Kluwer vyšla v letošním roce cenná pomůcka pro tuzemské vinohradníky a vinaře – publikace komentující současné právní předpisy týkající se vinohradnictví a vinařství v České republice. Tým autorů (Tomáš Rada, Jana Tkáčiková, Onřej Kunc), zkušených a erudovaných odborníků na legislativu, se zhostil úkolu na dvou stovkách stran a v tvrdé deskové vazbě osvětlit a přiblížit často nejednoznačně znějící paragrafovou podobu tohoto zákona.

Kniha je strohá, ale tím přehledná – s ústředním tématem není možné pojit např. obrazovou dokumentaci apod. A tak v úvodu, hned za přehledně členěným obsahem, nalezne čtenář velmi užitečnou pomůcku – seznam použitých zkratek – a to jak v samotných citovaných odstavcích textu zákona, tak i v autory doplněných a vysvětlujících komentářích. V samotném závěru knihy najdete další z užitečných pomůcek pro častou práci s knihou a detailní studium – rejtřík, součást, která je tak často i v odborných knihách opomíjena nebo nekvalitně zpracována.

Kniha v péči redaktorů vydavatelství Wolter Kluwer je však zpracována pečlivě. Samotné citace zákona jsou tučně, za nimi vždy následuje text komentářů k jednotlivým odstavcům.

Menším písmem je pak v případě potřeby doplněna judikatura ke konkrétním případům. Mezi textem se pak nachází množství tabulek, které zvyšují přehlednost informací v knize.

Publikaci nelze než doporučit k pořízení do vinařovy knihovny. Učinit tak můžete např. osobně v redakci Vinařského obzoru, tamtéž e-mailem či telefonicky nebo v e-shopu na www. vinarskyobzor.cz. Cena je 360 Kč vč. DPH. Richard Stávek

Wolters Kluwer je jedním z předních světových vydavatelů a poskytovatelů informačních produktů a služeb. Soustředí se hlavně na trhy v oblasti zdravotnictví, daní, účetnictví, korporátních služeb, finančních služeb, práva a regulace, vzdělávání. Wolters Kluwer dosahuje ročních tržeb ve výši 3,4 miliardy eur (2003), zaměstnává více než osmnáct tisíc lidí po celém světě a své zastoupení má po celé Evropě, Severní Americe, v Asii a Pacifiku. Centrála Wolters Kluwer se nachází v Amsterodamu v Nizozemí.

Zdroj: www.wkcr.cz

588

Vinařský obzor (11/2012)

Zprávy

Nová prodejna vinařských potřeb

Společníci Petr Fiala, Radek Zlomek a Libor Zlomek symbolicky zahajují provoz nové prodejny přestřihnutím pásky

doucích plánech. Odpoledne proběhl odborný seminář za účasti zástupců zahraničních dodavatelů společnosti Lipera. V podvečer se zájemci mohli zúčastnit exkurze do vinařství Sonberk a Gotberg. Večer slavnost-

Foto archiv autora

„Naše společnost spolupracuje s vinaři již téměř deset let a stále užší kontakty vyústily v to, že jsme se rozhodli z dosavadního pronajatého skladu a distribučního místa v Hustopečích odejít do vlastního,“ uvedl při slavnostním otevření Libor Zlomek, jednatel společnosti, a dodal: „Ve Velkých Bílovicích jsme našli příhodné místo pro náš záměr a věříme, že pro vinaře vhodně doplníme možnost výběru na trhu vinařských potřeb. Slevy neposkytujeme, protože naše ceny jsou už od počátku nízké.“ Slavnostní den probíhal hned od rána, kdy byl nový objekt slavnostně otevřen. Dopoledne se ve školicí místnosti firmy uskutečnilo neformální setkání s představiteli firmy a se zástupci zahraničních dodavatelů, kdy se debatovalo o historii firmy a o bu-

Foto archiv autora

Velké Bílovice byly utvrzeny v tom, že jsou nejenom největší vinařskou obcí, ale i centrem vinařského dění obecně.

Vedle již dvacetiletí fungujícího zavedeného velkoskladu společnosti BS vinařské potřeby zde podobnou prodejnu s vlastními sklady a laboratoří v srpnu tohoto roku otevřela společnost Lipera z Boršic u Blatnice.

Interiér nové prodejny vinařských potřeb

ního dne se nesl ve společenském duchu – degustace mnoha vín, cimbálová muzika, grilování, losování tomboly, ohňostroj… (vo)

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

1. 12. 2012

Košt mladých vín

Šakvice

Filip Lutzký – 728 538 199, 777 204 451, lutzky.filip@seznam.cz

1. 12. 2012

Promenáda červených vín

Velké Pavlovice

Ing. Zdeněk Karber – 774 364 012, karber@velke-pavlovice.cz

7.–9. 12. 2012

Adventní víkend ve Valtickém Podzemí

Valtické Podzemí, Vinařská 34

Valtické Podzemí, s. r. o. – 723 600 423,724 331 563, info@valtickepodzemi.cz

7. 12. 2012

Mikulášský košt

Dolní Dunajovice

ČZS Dolní Dunajovice – 602 423 625, 723 085 279, zahradkari.dunajovice@seznam.cz

7. 12. 2012

Mikulášský košt mladých vín

Chodba v Domě umění, Masarykovo náměstí 11, Znojmo

Ing. Jaromír Čepička, CSc. – jaromir.cepicka@centrum.cz

7. 12. 2012

Nové předpisy ve vinohradnictví a vinařství

Mělník – Chloumek – Česká zemědělská univerzita

8. 12. 2012

Advent mezi sklepy v Moravské Nové Vsi

Sklepní ulička Výmol

Ivana Tomanová – 777 561 535, info@vinaricek.cz

8. 12. 2012

Ochutnávka mladých vín a zabijačkové speciality

Sklepní areál Hradíštěk, Týnec

Martin Jůva – 721 409 093, martinjuva@seznam.cz

8. 12. 2012

V. mikulášská výstava mladých vín v Klentnici

Klentnice

Ing. Petr Gondáš – 608 383 758, 602 470 261, petr.gondas@seznam.cz

8.–9. 12. 2012

VÁNOČNÍ FESTIVAL OTEVŘENÝCH SKLEPŮ

Sklepy restaurací, vináren a vinoték, Brno

Martin Gillár – 775 958 907, martin.gillar@nap.cz

26. 12. 2012

Svěcení vína

Tvrdonice

Paulík Miroslav, Helešic Jaroslav – 732 860 705, 723 970 557, PaulinoM@seznam.cz

27. 12. 2012

Svěcení vína

Kobylí

Obec Kobylí – starostka@kobyli.cz

28. 12. 2012

Vepřové hody na návsi s ochutnávkou vín

Horní Věstonice

Ing. Moravčík Vladislav – 724 808 619, horni-vestonice@quick.cz

28. 12. 2012

Žehnání mladých vín Jaroslavice u Znojma

Jaroslavice

Kudlík Dušan – 602 974 255, kudlik@jaroslavice.info

29. 12. 2012

9. ročník svěcení mladých vín s ochutnávkou

Přísnotice

Flodr Jan – 547 234 286, 728 183 700, milan.znovin@klikni.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven podle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

Vinařský obzor (11/2012) 589

Sluncem slazené, nocí kořeněné.

Webová stránka moravských a českých vín

. informace pro vinaře (akce VF, přihlášky na soutěže…) . monitoring tisku . komplexní kalendář vinařských akcí . interaktivní vinařská mapa

. adresář vinařů, vinoték . historie a fakta . víno a turistika . víno a zdraví

inzerce

inzerce

inzerce

Inzerce

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru

Řádková inzerce

AGROKOMP, s. r. o.

Štefánikova 14

900 01 Modra

421 336 475 502

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

M&Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2

949 01 Nitra

421 908 800 237

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 206, 734 409 224

Vinařský dům KOBERN, s. r. o.

Hodonínská 306

696 03 Dubňany

777 901 761

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

PRODEJ SAZENIC RÉVY VINNÉ. Osička Miroslav, Svárov 290, Velké Bílovice (naproti nákup. střediska „COOP“). Tel.: 608 670 068

Prodám horizontální dřevěný lis 700 l., cena 6 000 Kč. Dvě nerezové nádoby – obsah 2,5 tis. l.

Cena dohodou. Tel.: 607 642 562

inzerce

www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům)

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

182 Kč

Vady vína

315 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

206 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

43 Kč 81 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

64 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

42 Kč

VÍNO NA ZDRAVÍ O alkoholu, jak se vstřebává, tráví a vylučuje – Počátky alkoholu a pití vína – Víno v lékařství – Vliv střídmého pití alkoholu na vznik a průběh různých nemocí – Celková úmrtnost a délka života u konzumentů alkoholu – Souhrn příznivých účinků alkoholu na zdravotní stav – Malá dávka alkoholu a jak často pít – Který alkoholický nápoj je pro zdravé srdce a cévy nejlepší – Mechanismus příznivého působení alkoholu – Snížení výskytu a úmrtnosti na srdeční a cévní choroby – Alkohol je buněčný jed – Pití vína a tělesná hmotnost – Nejvhodnější doba pro pití vína – Pití vína a ostatních alkoholických nápojů v české republice v Evropě – Závěrečná kapitola 248 Kč

Velký vinařský slovník

Filosofie vína – Průvodce po Onom světě

230 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest.

Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

500 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

518 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

365 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

272 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

159 Kč

Trpké býti zdá se?

249 Kč

Výroba vína u malovinařů – 2. aktualizované a rozšířené vydání

159 Kč

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání

466 Kč

VAZBA ROČNÍKU 1999 VAZBA ROČNÍKU 2000 VAZBA ROČNÍKU 2001 VAZBA ROČNÍKU 2002 VAZBA ROČNÍKU 2003 VAZBA ROČNÍKU 2004 VAZBA ROČNÍKU 2005 VAZBA ROČNÍKU 2006 VAZBA ROČNÍKU 2007 VAZBA ROČNÍKU 2008 VAZBA ROČNÍKU 2009 VAZBA ROČNÍKU 2010 VAZBA ROČNÍKU 2011 (v černé deskové vazbě s raženým písmem)

292 Kč 292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 565 Kč 595 Kč 645 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

641 Kč 98 Kč 98 Kč

Vinařský marketing

216 Kč

Zrání vína v sudech barrique

182 Kč

Pěstujeme révu vinnou

129 Kč

Citáty o víně

Vinohradnická mechanizace – Zemánek P., Burg P.

72 Kč

90 Kč

Víno a vinařství v dějinách islámu

352 Kč

Po cestách ke špičkovému vínu

154 Kč

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné

156 Kč

Pěstování révy vinné – Moderní vinohradnictví

499 Kč

Setkání s vínem

219 Kč

Sklepy, búdy, presúzy

140 Kč

Z historie a současnosti vinařství v Moravské Nové Vsi

165 Kč

Zákon o vinohradnictví a vinařství – Komentář

360 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel. 773 838 685, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/e-shop/knihy

MOBILNÍ LINKA V BS PLNILA SVATOMATINSKÁ A MLADÁ VÍNA Ne každý vinaŐ si mŢže dovolit vlastní lahvovací linku. Pro malé vinaŐe, kteŐí linku nevlastní, se tu nabízí již pátým rokem služba plnĚní mobilní linkou. Letos poprvé se lahvovalo pŐímo v areálu spoleÿnosti ve Velkých Bílovicích.

Kvalita z Rakouska BS vinaŐské potŐeby nabízejí služby pojízdné plnící linky vinaŐŢm ve spolupráci s rakouskou Àrmou SALIZE z Kremže. Ta disponuje celkem tŐemi takovými vozy s kompletní výbavou a službu provozuje již pŐes dvacet let. RoÿnĚ takto naplní zhruba pĚt milionŢ lahví vína pro sto padesát až dvĚ stĚ zákazníkŢ v Dolním Rakousku, þR a na Slovensku. Firma SALIZE je souÿástí ŐetĚzce Lagerhaus se sídlem ve Vídni.

Umyje, naplní, uzavŐe Mobilní plnící linka na návĚsu pŐijede za vinaŐem a zajistí komplexní služby od mytí lahví, pŐes komplexní Àltraci, naplnĚní až po Ànální uzavŐení libovolnou zátkou a polepení etiketou. DoplŁkovou službou je balení do kartonŢ. Nová moderní linka, která byla pŐedstavena ve Velkých Bílovicích, umí sterilní Àltraci membránovou svíÿkou,

popŐípadĚ sterilizaci lahví ozónem, plnĚní probíhá šestnáctijehlovým systémem. UzavŐení je možné jak korkem, tak obĚma typy šroubových uzávĚrŢ (prŢmĚr 28 nebo 30 mm) nebo sklenĚnými uzávĚry. Souÿástí linky je i sušiÿka lahví, aby etikety dobŐe pŐilnuly. VolitelnĚ je možné „osvĚžit“ víno oxidem uhliÿitým.

Už od 200 litrŢ Linka od spoleÿnosti SALIZE plní objemy vína již od 200 litrŢ, takže je vhodná pro malé vinaŐe i pro Àrmy, které požadují plnĚní malých šarží vín. ZaŐízení umožŁuje plnĚní všech typŢ lahví do výšky 353 mm, samozŐejmostí je plnĚní menších lahví o objemu 0,2 l pro slámová a ledová vína. Linka je schopna naplnit za jeden den 16 až 17 tisíc lahví. Vozy jsou certiÀkovány pro evropský standard HACCP, moderní linku obsluhují dva pracovníci Àrmy SALIZE ve spolupráci s vinaŐem, který si jejich službu objednal.

Více informací o mobilní plnící lince získáte u Ing. Miloše VidláŐe, email vidlar@vinarskepotreby.cz

13 20 YE A R TH E F O VA N

Exkluzivně pro členy Svazu vinařů: 30% cenové zvýhodnění na užitkové vozy

TRANSIT Custom

Brno, Bělohorská 46

www.fordcarent.cz