Vinařský obzor č. 12/2009 by Časopis Vinařský obzor

2010: VYJDEME 10× NAPLNO V BARVĚ

(12/2009)

539

Objem expedovaného Svatomartinského byl letos rekordní Letošní Svatomartinské překonalo co do objemu nalahvovaného vína v distribuci všechna očekávání. Původní odhady produkce mezi čísly 900 000 až 1 000 000 byly překonány již asi týden po Sv. Martinovi a poslední odhad expedovaných lahví s mladým vínem je nejméně 1 100 000 kusů. A to ve statistice nejsou mladá vína, která nejsou označena společným logem a jsou adjustována „pouze“ jako mladá. Vývoj objemu produkce mladých vín a jejich spotřeba ukazuje, že marketingové podpůrné nástroje k tomuto produktu nalezly živnou půdu. Otázkou je konečná prodejní cena na pultě – ta má totiž se stoupajícím objemem produkce klesající tendenci.

Obsah Editorial.................................................................................................................................................................... 539 Z redakční pošty ....................................................................................................................................................... 540 Spolkové informace Jiří Sedlo: A zase ta spotřební daň z vína!.............................................................................................................. 542 Informace z činosti SV ČR ........................................................................................................................................ 542 Právní předpisy Rostislav Gruna: Nezapomeňte na povinná prohlášení! ........................................................................................ 543 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Význam podnožové odrůdy pro příjem minerálních látek z půdy ........................................... 544 Martin Křístek: Po stopách amerických rév – Vitis labrusca & varia .................................................................... 546 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Srovnání provozních nákladů při chemické ochraně vinic u standardního a dvouřádkového tunelového rosiče ...................................................................... 551 Tatiana Říhová: Vliv způsobů vedení, tvarování a řezu keřů révy vinné na její plodnost ................................... 552 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Domina ....................................................................................... 553 Vinařská technologie Ondřej Mikeš: Laboratoře pověřené k provádění rozborů za účelem hodnocení a zatříďování vín pro období 2009/2010 ..................................................................................................................... 554 Kvantiﬁkace Brettanomyces ve víně ..................................................................................................................... 555 Tatiana Říhová: Teoretické zásady k vývinu nových technologií výroby červených vín ..................................... 557 Tatiana Říhová: Odstranění hnědnutí vína biosorbenty ........................................................................................ 558 Mojmír Baroň: Asimilovatelný dusík v moštech révy vinné aneb sypat či nesypat... ......................................... 561 Zprávy Kalendář vinařských akcí ...................................................................................................................................... 558 Recenze Richard Stávek: Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné ............................................................................................ 563

V roce 2005, kdy poprvé Vinařský fond značku propagoval, šlo do distribuce asi 125 tisíc lahví. Nárůst je tedy evidentní – za pět sezon prakticky desetinásobný. Vlna zájmu o Svatomartinské se projevuje nejen na prodeji lahví, ale též na zájmu o konání doprovodných akcí, ochutnávek apod. Svatomartinské již tradičně soupeří o své zákazníky s mladým Beaujolais, které přichází pár dní po něm, třetí čtvrtek v listopadu. Poslední roky ukazují, že v prodeji jasně vítězí tuzemsko, a také několik proběhnuvších srovnávacích degustací mluví ve prospěch českých a moravských vín. Příspěvky ze svatomartinských akcí najdete uvnitř tohoto čísla. Richard Stávek

Vinařství v zahraničí BioFach 2010 – Biovína jsou vůči krizi rezistentní .............................................................................................. 563 Veletrh PROWEIN potvrzuje svoji vedoucí pozici ............................................................................................... 564 Intervitis-Interfructa – globální inovační fórum ................................................................................................... 564 Helena Baker: Emozioni dal Mondo aneb Bordeaux Blend v Bergamu ............................................................... 579 Vinařské aktivity Svatomartinský košt v Brně ................................................................................................................................... 567 Letenská Svatomartinská husa.............................................................................................................................. 567 Svätomartinské vína očarili mladosťou................................................................................................................. 567 Místo sněhu přivezl svatý Martin excelentní víno .............................................................................................. 568 Svatomartinské v Čejkovicích ............................................................................................................................... 568 Ondřej Kopička: Panelová diskuze na téma „České vinařství po zavedení jednotného trhu v EU“ .................. 569 Těšíme se na VINEX 2010 .................................................................................................................................... 570 Vinařská historie Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… .................................................................................................. 571 Historické události a osobnosti v minulém století – prosincová výročí ............................................................. 571 Radek Sotolář: Atributy vinařství ve znacích měst a obcí severní a střední Moravy ........................................... 572 Společenská rubrika Karel Vlašic: 60 let senátora Ing. Jana Hajdy ......................................................................................................... 580 Zdeněk Habrovanský: Bohumil Hajzler osmdesátiletý ........................................................................................... 580 Seznam autorů a článků ročníku 2009 ...................................................................................................................... 581

540

(12/2009)

Vinařský obzor číslo 12, ročník 102 (2009) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Martin Půček (e-mail: martin.pucek@svcr.cz) Editor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: marketa.novakova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (ackermann@srs.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874 (drugin@tiscali.cz) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Tisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2010: V redakci – 1 číslo 46 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 80 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 529 Kč (včetně 9% DPH) Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz

Svěcení vína ročníku 2009 v Mikulově Dne 13. listopadu 2009 se konalo v Gajdošově sále na zámku v Mikulově tradiční svěcení vína, které pořádá místní vinařský spolek Moravín Mikulov. I letos jsme se sešli v hojném počtu. Mezi zúčastněnými nechyběli vinaři z Mikulova a blízkého okolí, ale také milovníci vína z celé České republiky. Někteří přijeli na tuto akci poprvé a byli velice mile překvapeni jak prezentovanými mladými víny, tak reprezentačními prostorami mikulovského zámku. Mladá vína posvětili s pověřením kolegiátní kapituly u sv. Václava v Mikulově jeho důstojnost dr. Karel Janoušek a kněz pravoslavné církevní obce Mikulov Jerej Badelita Flaviu. Předseda místního vinařského spolku Moravín Mikulov Ing. Vojtěch Pazderka ve svém projevu zhodnotil letošní rok z pohledu vinaře. V kulturním programu vystoupila cimbálová muzika Kasanica pod vedením Věry Kunovové a básně o víně přednesla Heda Osičková. Přípitek mladým vínem odrůdy Müller Thurgau z produkce ZD Sedlec přednesl senátor Ing. Jan Hajda. Po té následovala degustace mladých vín, která přinesli samotní vinaři. A bylo co degustovat, vždyť vín se sešlo skoro stopadesát. Kdo měl chuť, mohl ochutnat svatomartinskou husu s nočky a červeným zelím z kuchyně hotelu MBZ M Mikulov. Tato akce by nemohla být konána bez podpory Regionálního muzea v Mikulově, ZD Sedlec a Vinařské-

ho fondu, kterým tímto děkujeme za dlouholetou spolupráci. Ing. Vojtěch Pazderka, Mikulov Svatomartinské „dobylo“ Jižní Afriku Při příležitosti dovolené v Jihoafrické republice s odjezdem magického data 11. 11. 2009, tedy na den Svatomartinského vína, jsme si nemohli nevzít do této sluncem vyhřáté země, kde je mladé víno ročníku 2009 již v plném prodeji, naše mladé Svatomartinské víno. Úvodem dovolené jsme navštívili čtyři vinařské farmy, Moreson, Lynx, Simonsig a Strandveld, kde jsme ochutnali místní vína, a protože nejezdíme s prázdnou, dali jsme vinařům ochutnat také mladé Svatomartinské víno odrůdy Müller Thurgau od společnosti Vinné sklepy Valtice, a. s., a Vinařství Marka Štýbla. Vína zde velmi chutnala a vinařům se moc líbil úspěšný nápad marketingové podpory. V rámci nevinařské části dovolené jsme víno ochutnali také my, a to na dvou téměř až mystických místech Jižní Afriky, a to Mysu dobré naděje (Cape of Good Hope) a také na, pro některé méně známém, Střelkovém mysu (Cape Agulhas), kde je nejjižnější místo celého afrického kontinentu a Indický oceán se zde mění na oceán Atlantický. Při té příležitosti nás napadlo vyzvat ostatní milovníky a přátele moravského vína, aby nám do redakce poslali své případné zážitky se Svatomartinským a poslali nám fotograﬁe z různých míst celého světa. Martin Půček, foto archiv autora

Materiály byly předány do tisku 3. 12. 2009 Toto číslo vychází 9. 12. 2009 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

řádková inzerce Kdo daruje nebo levně prodá starší vinařskou literaturu, časopisy? tel.: 775 197 443 Prodám sazenice révy vinné. Široký výběr odrůd. Tel.: 608 670 068 Koupím kameninovou (keramickou) nádobu. tel.: 775 197 43

(12/2009)

Ochrana ovocných dĭevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci

541

495 Kþ (vč. 9% DPH)

Více než 900 fotografií 37 autorů ze 7 zemí na 504 stranách. Choroby a škůdci jádrovin a peckovin, drobného a skořápkatého ovoce a révy: stručné popisy jejich škodlivosti a bionomie – prahy škodlivosti, prevence a přímá ochrana – fotografie typických příznaků poškození. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

542

(12/2009)

Zase ta spotřební daň z vína! Jak jste mohli v poslední době sledovat, opět byla žhavým tématem sazba spotřební daně z vína. Naštěstí protentokrát zůstalo nakonec vše jako dosud, ale podívejme se na celou věc zpětně včetně argumentů z různých stran. V roce 1992 činila spotřební daň z vína 7,80 Kč/l. Nutno poznamenat, že období 1990 až 1994 bylo obdobím úpadku vinohradnictví v ČR. Aby se změnil trend, usilovně se pracovalo na zavedení vinařského zákona. A taky byly v roce 1994 zavedeny dotace na výsadbu vinic, připravovalo se snížení sazby spotřební daně z vína. V roce 1995 nabyl účinnosti vinařský zákon a od 1. 1. 1996 byla snížena sazba spotřební daně z vína na 2,50 Kč/l. Od roku 1998 se pracovalo na zrušení spotřební daně z vína. Stát obtížně zdůvodňoval existenci daně, když současně chtěl deklarovat podporu oboru dotacemi. Na přelomu tisíciletí se již začínala blížit částka vybrané spotřební daně z vína částce potřebné na její výběr a na podporu vinohradnictví ČR. V polovině roku 2000 byla spotřební daň z tichého vína zrušena. Argumentovalo se i tím, že vinaři budou odvádět 1 Kč/l do Vinařského fondu. Ten však vznikl až v roce 2002 a od roku 2004 činí odvod do Vinařského fondu 0,50 Kč/l. Ale stejně tak to byla i příprava na vstup do EU. V té době se již vědělo, že v „blízké budoucnosti“ budeme přijati, ale nevědělo se kdy. A proto se muselo přizpůsobit celé vinařství co nejdříve podmínkám EU. Alespoň v tom, co nás zbytečně neomezovalo. Tolik k nedávné historii, a nyní k současnosti. V EU spotřební daň z vína existuje, ale v produkčních vinařských zemích má pro tiché víno nulovou sazbu. Jakmile by totiž některá členská země jako jediná zavedla nenulovou sazbu, vrazí sekeru do zad svým vinařům. Na jednotném trhu s vínem EU by je uvedla do nekonkurenceschopné pozice. Logiku by pak postrádal i stávající systém podpor sektoru vína v EU. Zaokrouhleně je každým rokem do sektoru „Evropskou unií“ vloženo přes 25 miliard Kč. Kde EU získává tyto prostředky? Samozřejmě od členských států. A spotřební daň je příjmem členského státu. Takže když se na to podíváme sektorově, každý členský stát zaplatí EU příspěvek na podporu evropského vinařství. EU stanoví jednotné podmínky čerpání pro všechny vinaře a současně stanoví limity každému vinařskému státu, kolik prostředků maximálně jeho vinaři obdrží. Opačným směrem by bylo stanovení jednotné sazby spotřební daně z vína pro všechny státy. Takže to, co vinaři dostali z EU, zase doma pěkně odevzdají. Skoro perpetuum mobile a ještě k tomu se přiživí výběrčí daní v jednotlivých státech (dokonce 2x – jednou při získávání odvodů pro stát do EU, podruhé při výběru spotřební daně doma), úředníci zajišťující komunikaci mezi státem a EU a úředníci v Bruselu a v členských státech zajišťující rozdělení ﬁnančních prostředků a jejich kontrolu. Ale má to několik háčků. Předně, kdyby činila jednotná sazba spotřební daně z vína 5 Kč/l, byl by roční příjem členských států 17 miliard Kč. A proč by měl konzument vína platit údržbu krajiny pro všechny obyvatele a zaměstnanost? V EU se nachází 3,8 milionu ha vinic, tedy 38 tisíc km2. To je plocha přibližně stejně velká, jakou v ČR zaujímá veškerá zemědělská půda. Z hlediska zaměstnanosti se to i s podpůrnými a přímo navazujícími činnostmi týká přibližně 30 milionů osob (na což by obyvatelé ČR zdaleka nestačili). Ale přesto jde o 49 % plochy vinic světa a především o kulturní dědictví Evropanů. Z výše uvedeného je patrné, že dnes není problém v rámci EU z ekonomického hlediska víno zatížit vysokou spotřební daní, tím zlikvidovat vinice a poslat asi 20 milionů přepočtených pracovníků hledat si jinou práci. To malé množství dále požadovaného vína se doveze z „nových vinařských zemí“. Ale vymizí kolorit a tvář krajiny bude záviset na tom, kolik prostředků EU vloží do její údržby. I když trvalé travní porosty toho moc nevyžadují, ale střídání pouze těchto a lesů příliš zajímavou krajinu nevytvoří. Spokojenost člověka je dána i prostředím, ve kterém žije. Proto budou zemědělské komodity včetně vína v nějaké formě v rámci EU v nejbližších desetiletích nadále podporovány. Takže abych přeletěl zpět z budoucích problémů z Bruselu domů, k našim současným problémům se spotřební daní z vína. V poslední době zazněly argumenty ze strany Českého svazu malých nezávislých pivovarů, že pivo je oproti vínu diskriminováno. Mrzelo mne, že člen Potravinářské komory ČR zastupující jednu komoditu napadá komoditu, kterou zastupuje v PK ČR jiný člen. Ale to je už v řešení. Pojem „diskriminace“ lze chápat vždy z různých úhlů. Mohl bych vyjmenovat řadu způsobů diskriminace vína oproti pivu, zvláště v minulých desetiletích. Omezím se jen na to, zda je diskriminací, že se z piva bude v ČR platit spotřební daň a z tichého vína ne. Podle mne to diskriminace není. Srovnávat nápoj podle toho, zda a kolik obsahuje alkoholu, mi připadá jako srovnávat auto a kolo (obě jsou dopravními prostředky) podle barvy. Například červená může více dráždit oči nebo černá je na silnicích špatně vidět! Ale víno snad nikdo, na rozdíl od piva, nepije na žízeň. Naopak je to pochutina jako cukrářské výrobky, čaj či káva. Avšak diskriminací by bylo, kdyby u nás na tiché víno byla zavedena spotřební daň a v jiných produkčních členských státech EU nikoliv. To by opravdu bylo likvidační. Naopak ohánět se diskriminací piva, když je to v restauracích zpravidla nejlevnější nápoj na jednotku množství, mi nepřipadá příliš seriózní. Snahu o přejmenování piva na víno asi nikdo nebral vážně. Vinaři ví, že z vody víno beztrestně nevyrobí. Ale i zde by to v případě úspěšného přejmenování dopadlo asi jinak, než autoři návrhu očekávali. Tiché víno má sice sazbu 0 Kč/l, avšak šumivé a perlivé 2 340 Kč/hl. Kam by asi bylo zařazeno pivovíno? Pokud se nemýlím, tak má pěnit. (Šumět? Nebo alespoň perlit?) Rozhodně bez oxidu uhličitého by bylo pro konzumenta drahé i bez spotřební daně. Na závěr bych chtěl vyjádřit svou víru v rozumnost politiků v EU i ČR (ta se projevila i na semináři v Senátu 12. 11.), a to v tom smyslu, že ČR nepřipustí spotřební daň z tichého vína do té doby, než bude stanovena minimální sazba v rámci EU, a v EU že nebude stanovena tato minimální sazba dříve, než se vzájemně posoudí systém podpor a daní uvnitř jednotlivých komodit, ale i mezi nimi. Jiří Sedlo, předseda SV ČR

Informace ze SV ČR Odpoledne 12. 11. se předseda SV ČR zúčastnil semináře v Senátu, který pořádal předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu senátor Jan Hajda. Tématem byl vývoj vinařství v ČR po vstupu do EU a spotřební daň z vína. Podrobnosti jsou uvnitř tohoto čísla. Večer pak jednal s náměstky ministrů ﬁnancí a zemědělství. Ve středu 18. 11. byl předseda Svazu pozván ministrem zemědělství Jakubem Šebestou na pracovní oběd s generálním ředitelem OIV Federicem Castelluccim. Byla to první oﬁciální návštěva představitele OIV v ČR. 19. 11. si předseda vyslechl přednášku generálního ředitele OIV Federica Castellucciho v Národním vinařském centru ve Valticích. Přednáška byla zaměřena na vývoj a stav vinařství ve světě. V pátek 20. 11. se předseda SV ČR zúčastnil zasedání vědecké rady Zahradnické fakulty v Lednici. Na programu jednání bylo mimo jiné řízení ke jmenování profesorem doc. RNDr. Miroslava Pidry, CSc., zahájení habilitačního řízení Ing. Josefa Balíka, CSc., a schválení vnitřních předpisů Interní grantové agentury Zahradnické fakulty. Ve čtvrtek 24. 11. provázel předseda Svazu delegaci španělských zemědělců. Po všeobecném úvodu o vinařství ČR se přesunuli do vinic ve Velkých Bílovicích, prohlédli si Templářské sklepy Čejkovice a nakonec navštívili Národní vinařské centrum ve Valticích.

(12/2009)

543

Nezapomeňte na povinná prohlášení!

Čím byly vyvolány změny? Nařízení komise (ES) č. 436/2009 a č. 607/ /2009 platné od 1. 8. 2009 ovlivnilo podávání všech povinných prohlášení. Jedná se o prohlášení o sklizni, produkci i o zásobách. Obecně je změna ve třech rovinách, které jsou zapracovány v nových formulářích. Za prvé – je to nové označování kategorií vín a moštu uvedené s příklady v příloze článku. Za druhé – evidence produkce a nákupu hroznů, včetně výrobků z hroznů, dle registračních čísel vinice. Za třetí – možnost změny termínů podávání, jež Česká republika využila a uvádí do života. Kdy a jak podávat prohlášení? Od 1. 8. 2009 jsou platné následující termíny pro jednotlivé typy prohlášení: Prohlášení o sklizni se každoročně zpracovává ke dni 31. prosince a musí být doručeno do 15. ledna roku následujícího. Prohlášení o produkci se každoročně zpracovává ke dni 31. prosince a musí být doručeno do 15. ledna roku následujícího. Prohlášení o zásobách se každoročně zpracovává ke dni 31. července a musí být doručeno do 10. září téhož roku. Doručením se rozumí termín, kdy již musí být prohlášení doručeno na ÚKZÚZ – ORV, Oblekovice 16, Znojmo 671 81, nikoli však datum podání na poště. Dřívější zelenobílé formuláře již pro rok 2009 nelze použít i z toho důvodu, že neplní požadavky nařízení (ES), jimiž je ČR plně vázána. Proto je nutné podávat povinná prohlášení na nových formulářích, které však již ÚKZÚZ – ORV nebude distribuovat v tištěné podobě. Preferovaným způsobem podání zůstává podání prostřednictvím Portálu farmáře – na www.farmar.eu, kdy po přihlášení (zadáte uživatelské jméno a heslo, které získáte na nejbližší Agentuře pro zemědělství a venkov) kliknete na tlačítko „Registr vinic“, vyberete „Elektronická podání prohlášení“, vyplníte formulář a již jen stačí kliknout na tlačítko „Odeslat pro-

Pokud chcete být informováni o novinkách nejen v povinnostech vinařů a vinohradníků, nabízí ÚKZÚZ na stránkách www.ukzuz.cz po jednoduché registraci vaší e-mailové adresy, v oddíle „Novinky emailem“, veškeré informace vydávané ÚKZÚZ. Tyto informace jsou vždy aktuální a v souladu s legislativou.

hlášení“. Takto svou povinnost splníte nejjednodušším způsobem. Až jako další způsob získání a podání formulářů doporučujeme následující možnosti: – na www.farmar.eu, ve veřejné části před heslem, v sekci Důležité manuály – Speciální registry, formulář vytisknout, popřípadě vyplnit a vytisknout, podepsat a poštou zaslat na adresu Oddělení registru vinic uvedenou v záhlaví formuláře. – na www.ukzuz.cz – oddíl Trvalé kultury – Registrace vinic, Formuláře ke stažení, formulář vytisknout, podepsat a poštou zaslat na adresu Oddělení registru vinic uvedenou v záhlaví formuláře. Kde lze získat aktuální informace? ÚKZÚZ – ORV rozeslal v srpnu, září a začátkem listopadu elektronicky hlavní informace vinařům a vinohradníkům, vinařským obcím, agenturám pro zemědělství a venkov, odborným svazům, vinařským institucím, spolkům a jiným známým subjektům, s žádostí o předání informací co nejširšímu okruhu vinařů a vinohradníků. Informace poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na svých webových stránkách (www.ukzuz.cz), Ministerstvo zemědělství ČR na Portálu farmáře (www. farmar.eu), Svaz vinařů ČR (www.svcr.cz), Národní vinařské centrum (www.vinarskecentrum.cz), Vinařský fond (www.vinarskyfond.cz) a jiné profesní organizace a subjekty.

Příloha Příklady zařazení vín a moštu dle nových NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 436/2009 a č. 607/2009 platných od 1. 8. 2009 do nově označovaných kategorií (CHOP, CHZO aj.), zejména pro podávání povinného Prohlášení o zásobách, produkci a sklizni. Jedná se zejména o tyto názvy: Nové označování: víno s CHOP (s chráněným označením původu). Do této kategorie patří např.: jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem, jakostní šumivé s. o., jakostní perlivé, jakostní likérové, VOC. Nové označování: víno s CHZO (s chráněným zeměpisným označením). Do této kategorie patří např.: zemské víno (odrůdy v SOK + odrůdy určené pouze pro výrobu zemského vína). Nové označování: odrůdové víno bez CHOP/CHZO. Do této kategorie patří např.: odrůdové víno, perlivé, šumivé, likérové (i směsi, kupáže s uvedením názvu odrůdy) – dříve stolní víno. Nové označování: víno bez CHOP/CHZO. Do této kategorie patří např.: víno, perlivé, šumivé, likérové (bez uvedení odrůdy) – dříve stolní víno. Nové označování: ostatní. Do této kategorie patří např.: mladé víno v procesu kvašení, šumivé víno dosycené CO2, perlivé víno dosycené CO2. Nové označování: ostatní hroznový mošt. Do této kategorie patří např.: částečně zkvašený hroznový mošt z hroznů, burčák. Ing. Rostislav Gruna, vedoucí oddělení, ÚKZÚZ – ORV Znojmo-Oblekovice

544

(12/2009)

Význam podnožové odrůdy pro příjem minerálních látek z půdy Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Podnože tvoří kořenový systém pro naštěpovanou ušlechtilou odrůdu a vytváří důležitou spojnici mezi půdou a naštěpovanou odrůdou. Architektura kořenového systému je u podnoží velmi důležitým faktorem. Schopnost pronikání kořenového systému do hlubších půdních vrstev je ovlivněna především dostupností vody (srážky, závlahová nebo spodní voda). Hloubka kořenového systému podnože je ovlivněna jejími genetickými faktory. Podnož má také významný vliv na hustotu kořenového systému. V této souvislosti uvádí SMART aj. (2006) skutečnost, že okolo 60 % kořenů se nachází do hloubky 60 cm. Dále naznačují, že hustota kořenového systému, kterou ovlivňuje podnož, má vliv také na naštěpovanou ušlechtilou odrůdu. Podnože je možné rozdělit na typ s „hlubokými kořeny“, které pronikají do hlubších vrstev půdy. Z původních botanických druhů je představitelem tohoto typu Vitis rupestris. Druhým typem jsou podnože mělce kořenící s horizontálně se rozvíjejícím kořenovým systémem, který je představovaný druhem Vitis riparia. Kořenový systém velmi úzce souvisí s příjmem živin. Zásobování minerálními látkami ovlivňuje vývoj a fyziologii révy vinné. S vyrovnanou minerální výživou je možné vyhnout se nadměrně bujnému růstu letorostů, listů a hroznů. Naopak nedostatek živin je pro révový keř velmi negativní. Cílem pěstitele révy vinné je udržovat keře v neustálé rovnováze. Bobule je významným příjemcem minerálních látek, které výrazně ovlivňují kvalitu vína. FARDOSSI aj. (1995) uvádí, že schopnost příjmu živin jednotlivými podnožemi a potřeba živin u různých ušlechtilých odrůd je odlišná. Na základě těchto skutečností může docházet k významnému posunu v koncentracích a poměrech minerálních látek, ale také ke změnám obsahu cukrů a kyselin v závislosti na kombinaci podnož-odrůda. Podnožová odrůda ovlivňuje výživu naštěpované ušlechtilé odrůdy a obsah kationů v listech (GARCIA aj., 2001). Réva vinná ke svému počátečnímu růstu po rašení využívá především živiny uložené v zásobních látkách keře ve dřevě a kořenech. K začátku významného příjmu živin z půdy dochází teprve mezi kvetením a zaměkáním bobulí. Mezi nejvýznamnější živiny u révy vinné, které působí na kvalitu hroznů, patří draslík (K), fosfor (P) a hořčík (Mg). SCHREIER aj. (2006) uvádí v souvislosti s těmito makroprvky následující skutečnosti. Koncentrace draslíku (K) v listových řapících klesá během vegetačního období. Koncentrace hořčíku (Mg) v listových řapících se naopak zvyšuje během vegetačního období a koncentrace fosforu (P) opět klesá. KLEIN aj. (2000) uvádí, že pokles obsahu K a P od kvetení do zrání v listových řapících a čepelích je dobrým indikátorem výživového stavu těchto dvou živin. Listové analýzy prováděné v mnoha pokusech po celém světě umožňují ukázat význam podnože pro příjem živin a odlišnost jednotlivých pod-

noží ve vztahu k příjmu jednotlivých živin. To je také cíl pokusu prováděného na Ústavu vinohradnictví a vinařství ve vinici „V Mendeleu“. Pokusnou odrůdou je modrá moštová PIWI odrůda Cerason, která se hodnotí na 7 podnožích, z nichž 5 podnoží je zapsaných ve Státní odrůdové knize a 2 podnože jsou nové. Listové analýzy se u této odrůdy prováděly v letech 2008 a 2009 vždy analýzou řapíků ve fenofázi kvetení a přibližně 10 dnů po začátku zaměkání bobulí. Jednotlivé diagramy ukazují průměrné hodnoty za dvouleté období, včetně vyznačení statisticky významných rozdílů. Draslík Draslík byl již jednou prezentovaný v podnožovém pokusu s odrůdou Hibernal a také výsledky u Cerasonu ukazují podobný trend. GARCIA aj. (2001) zjistili, že titrovatelné kyseliny v moštu se liší v závislosti na podnoži. Přísun K do bobulí způsobuje zvýšení hodnoty pH moštu. Existuje proto závislost mezi výživou révy draslíkem a obsahem kyselin v moštech a vínech. Draslík dále ovlivňuje chemickou a mikrobiální stabilitu moštů a vín, ovlivňuje charakter aromatických látek ve víně. Nedostatek draslíku způsobuje nevyrovnané dozrávání hroznů. Draslík se podílí na přesunu roztoků vodivými pletivy do bobule.

Diagram 1: Obsah draslíku (%) v listových řapících na 7 různých podnožích u odrůdy Cerason Obsah draslíku v listových řapících je vyšší u podnoží z křížení Berlandieri x Riparia (Kober 5 BB, Kober 125AA a Teleki 5C). Naopak nízký je u podnože Amos a křížence K1 x SO4. Nové podnože Börner a Craciunel 2 vykazují vyrovnaný obsah v obou termínech hodnocení. Byla sledována rovněž korelační závislost mezi obsahem draslíku v řapících a obsahem titrovatelných kyselin. Poměrně silná závislost byla prokázána mezi obsahem draslíku ve fenofází kvetení a obsahem titrovatelných kyselin v době sklizně. Jak již bylo v jednom z minulých článků uvedeno, dochází po zaměkání k výraznému přesunu draslíku do bobulí, což se nejvýrazněji projevilo u podnoží Amos a K1 x SO4, které měly také nejnižší obsah titrovatelných kyselin.

(12/2009)

545

Fosfor Kořenový systém révy pěstovaný s přiměřenou zásobou fosforu (P) má větší délku, objem a povrchovou plochu než réva pěstovaná pod nedostatkem fosforu (GRANT a MATTHEWS, 1996). Fosfor proto ovlivňuje tvorbu kořenového systému, kvetení révy, tvorbu plodů a semen. Je klíčovým prvkem pro zdraví rostliny, neboť je důležitou stavební součástí buněčných membrán. Při nedostatku se snižuje plodnost oček. Trvalý nedostatek může zvyšovat citlivost na padlí révy. Nedostatek dále zhoršuje kvašení moštů a negativně působí na průběh fotosyntézy.

Diagram 3: Obsah hořčíku (%) v listových řapících na 7 různých podnožích u odrůdy Cerason Snahou Ústavu vinohradnictví a vinařství je přinášet nové zkušenosti a výsledky pokusů pro pěstitelskou praxi. Hodnocení tří podnožových pokusů, které se realizují, bude postupně přinášet spoustu zajímavých poznatků o používání podnoží. Analýza schopnosti příjmu živin patří mezi nejvýznamnější. Stále častěji se bude možné ve výsadbách setkat i s německou podnoží Börner, a proto je zajímavé získat o ní co nejvíce praktických poznatků.

Diagram 2: Obsah fosforu (%) v listových řapících na 7 různých podnožích u odrůdy Cerason Z pohledu využití fosforu poskytuje zajímavé výsledky podnož Börner, která ve fenofázi kvetení převyšuje všechny běžně používané podnože. Z pohledu příjmu fosforu je mezi běžně používanými nejníže hodnocena Teleki 5 C, což potvrzují i některé zahraniční výsledky. Hořčík Hořčík je významnou stavební součástí chlorofylu a podílí se výrazným způsobem na kvalitě fotosyntézy. Podílí se také na tvorbě aminokyselin a bílkovin. Při jeho nedostatku nebo špatném poměru se objevuje fyziologické vadnutí třapiny. Podílí se na tvorbě buněčných stěn a slouží jako regulátor enzymatické aktivity. Při nedostatku mohou vznikat problémy s průběhem jablečno-mléčné fermentace. Statisticky průkazně nejnižší efektivitu příjmu hořčíku vykazuje Teleki 5C ve fenofázi kvetení. Dobrou podnoží mezi běžně používanými z pohledu využitelnosti hořčíku je Kober 125 AA, o které se často mluví jako o podnoži spojené s kvalitou hroznů.

Použitá literatura: FARDOSSI, A., BRANDES, W., MAYER, H., 1995: Einfluss verschiedener Unterlagssorten auf Wachstum, Nährstoffgehalt der Blätter und Mostqualität der Sorte Grüner Veltliner. Mitteilungen Klosterneuburg, 45, str. 3–15. GARCIA, M., GALLEGO, P., DAVEREDE, C., IBRAHIN, H., 2001: Effect of three rootstocks on Grapevine (Vitis vinifera L.) cv. Négrette, grown hydroponically: I. Potasium, Calcium and Magnesium Nutrition. South African Journal of Enology and Viticulture, (22) 2, str. 101–103. GRANT, R. S., MATTHEWS, M. A., 1996: The Influence of phosphorus availability and rootstock on root system characteristics, phosphorus uptake, phosphorus partitioning and growth efficiency. American Journal of Enology and Viticulture, (47) 4, str. 403–409. KLEIN, I., STRIME, M., FANBERSTEIN, L., MANI, Y., 2000: Irrigation and fertigation effects on phosphorus and potassium nutrition of wine grapes. Vitis, 2, str. 55–62. SCHREIER, R. P., SCAGEL, C. F., BAHAM, J., 2006: Nutrient Uptake and Distribution in Mature „Pinot noir“ Vineyard. HortScience, (41) 2, str. 336–345. SMART, D., SCHWASS, E., LAKSO, A., MORANO, L., 2006: Grapevine rooting patterns: A comprehensive analysis and review. American Journal of Enology and Viticulture, (57) 1, str. 89–104.

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek

820 Kþ (vč. 9% DPH)

Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 mm x 297 mm, 320 str. plnobarevných Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

546

(12/2009)

Po stopách amerických rév – Vitis labrusca & varia MUDr. Martin Křístek

Concord selektoval v roce 1849 mezi 22 000 semenáči Vitis labrusca Ephraim Wales Bull v městečku Concord (stát Massachusetts). Stejnojmenná odrůda je na rozdíl od amerických rév samosprašná, což předpokládá přítomnost genů Vitis vinifera. Vzhledem k jiným (mj. senzorickým) charakteristikám mezi předky s určitostí převládá Vitis labrusca. Dle některých autorů se jedná o přirozené opylení divoce rostoucí Vitis labrusca odrůdou Catawba (byla ve výsadbě E. W. Bulla). Temně modré až ﬁalově zbarvené „slip-skin“ bobule (při stisknutí prsty dužina snadno vyklouzne ze slupky) s vůní „liščiny“ (aroma přezrálých až nahnilých jahod) se využívají k výrobě vinného želé a bonbonů s příchutí hroznů (obojí běžně dostupné ve všech státech USA), jsou hlavním zdrojem červeného hroznového moštu (slouží některým církvím jako nealkoholická alternativa vína) a v menší míře jsou surovinou pro výrobu převážně sladkých červených košer vín. Roční produkce činí 400 000 tun (8 % celkové sklizně hroznů v USA). Hlavními pěstitelskými regiony jsou oblast Velkých jezer (zejm. státy New York, Pensylvánie, Michigan) a tichomořský severozápad (stát Washington). Méně rozšířenou modrou odrůdou s typickou vůní „liščiny“ a vyšším obsahem kyselin je Catawba. Genotypu náhodného semenáče ze Severní Karolíny (název podle řeky Catawba a stejnojmenného indiánského kmene) opět dominuje Vitis labrusca s menší účastí Vitis vinifera. O propagaci odrůdy, která se před 150 lety stala jednou z nejpopulárnějších v USA (prvním americkým šumivým vínem byla Catawba z Ohio), se počátkem 19. století zasloužil pionýr amerického vinohradnictví John Adlum. Dnes je kultivar využíván k produkci červeného vína, hroznového moštu, marmelády a vinného želé. Nejpěstovanější bílou odrůdou Severní Ameriky s výjimkou Kalifornie je Niagara. Její domovinou je Niagara County (stát New York),

kde C. L. Hoag a B. W. Clark zkřížili v roce 1868 Concord x Cassady (Vitis labrusca x Vitis vinifera). Novošlechtění se vedle zelenkavé barvy bobulí vyznačuje aromatickým proﬁlem zahrnujícím „liščinu“, jasmín, citrusy i petrolejové tóny. Využití nachází jako stolní hrozen (lokálně, špatně snáší transport), surovina pro výrobu bílého vína, marmelády a hlavní zdroj bílého hroznového moštu v USA. Nejvíce je rozšířena ve státech New York, Pensylvánie, Michigan, Ohio a Washington, pěstuje se také v Kanadě (Ontario) a Brazílii. Další kultivar využitelný k produkci bílého (příp. růžového) vína Delaware pochází údajně z vinice Josepha Bonaparta (bratr císaře Napoleona), který v roce 1812 přesídlil ze Španělska do New Jersey. Populární odrůdou se stal v 50. letech 19. století zásluhou George Campbella z Delaware County (Ohio). Rodičovské odrůdy nebyly identiﬁkovány, někteří autoři uvádějí křížení Vitis labrusca, Vitis vinifera a hybridu s podílem Vitis aestivalis. Nepochybný je zvláště významný příspěvek Vitis vinifera (absence obtěžující „liščiny“, nezbytnost štěpování, citlivost k peronospoře). Slupka bobulí je „slip-skin“, růžová až světle červená, vína jsou suchá, sladká, šumivá i ledová (zvláště ceněná). Oblíbená je vinaři severovýchodu (stát New York, Ohio) a středozápadu USA, jako stolní hrozen je populární v Japonsku. Hazlitt Red Cat New York Catawba/ /Baco Noir – malinově růžová barva, aroma jahodové zavařeniny, méně harmonické s vyšším zbytkovým cukrem (**). Hazlitt White Cat New York Niagara – světle žlutozelená barva, výrazná vůně lesních jahod, středně plné, polosladké s vyšší kyselinkou (**½). Severní Karolína Severní Karolína je v rámci USA 10. největším producentem hroznů a 12. největším výrobcem vína. V roce 2004 bylo z celkové plochy 445 ha vinic sklizeno 3 500 tun hroznů v hodnotě 3,4 milionů $ (hodnota vína 34 milionů $). „Bunch grapes“ (Vitis vinifera, Vitis labrusca a přímoplodné hybridy) jsou vysazovány v regionech Piedmont a podhůří Appalačských hor (vlhké podnebí Atlantské nížiny neto-

lerují pro náchylnost k Pierceově chorobě). Naopak Muscadine (Vitis rotundifolia) preferuje pobřežní Atlantskou nížinu a východní Piedmont (rezistentní vůči Pierceově chorobě, avšak málo mrazuvzdorná). Biltmore Estate Nejnavštěvovanější vinařství USA nestojí v Kalifornii, ale v městečku Asheville v Severní Karolíně. Historie Biltmore Estate je spjata s rodinou Vanderbilt: George Vanderbilt vybudoval soběstačnou zemědělskou usedlost (kravín, drůbežárna, farma, mlékárna), vnuk William a pravnuk Cecil uznávané rodinné vinařství. První vinici (přímoplodné hybridy) vysadili v roce 1971, později přibyla další (Chardonnay, Riesling, Viognier, Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon a Merlot) na břehu French Broad River (problémem byla bobří kolonie, využívající opěrné sloupky jako stavební materiál). Dalším logickým krokem byla přestavba mlékárny ve sklepní hospodářství s degustační místností a restaurací. Filozoﬁe vinařství, jehož nabídku dnes tvoří 40 vín, zní: „Nechme hovořit ovoce!“ Barikové sudy jsou využívány minimálně a šumivá vína jsou vyráběna tradiční metodou. V posledních letech bylo vinařství navštíveno až milionem zákazníků ročně. Biltmore Cabernet Sauvignon – granátová barva, vůně ostružin, černého rybízu, čokolády, harmonické, perzistentní s mohutnější taninovou strukturou (****). Biltmore American Riesling – světle slámově žlutá barva, tóny petroleje i jablkového kompotu, plné, polosuché a velmi dlouhé (***½). Nové Mexiko Nové Mexiko je nejstarším státem USA, na jehož území byla vysazena réva vinná ke komerčním účelům. O sto let dříve než v Kalifornii bylo na jihu údolí Rio Grande františkánskými mnichy roku 1662 vyrobeno mešní víno z odrůdy Mission (Vitis vinifera). V roce 1880 dosáhla plocha vinic 1275 ha, ale počátkem 20. století (1914) vinařství prakticky zaniklo (3 ha). Od počátku 80. let (162 ha) byla zahájena obnova a roku 1990 zaujímaly vinice 1 780 ha (tj. 26 500 hl vína). Potenciální plocha

(12/2009)

k dalším výsadbám činí 28 300 ha. Na jihu se dobře adaptovaly odrůdy Vitis vinifera, sever je územím amerických a francouzských přímoplodných hybridů. Podnebí Nového Mexika je příliš suché a horké, pěstování révy umožňuje důmyslný závlahový systém v povodí Rio Grande a lokalizace vinic ve vyšších nadmořských výškách, kde proﬁtují z nočního poklesu teplot o 20 °C. Gruet Winery V roce 1983 navštívil francouzský majitel vinařství Gruet et Fils (Champagne) skupinu krajanů, obdělávajících vinice 270 km jižně od Albuquerque. Velmi výhodná cena pozemků přiměla Gilberta Grueta k založení jedné z nejvýše položených vinic USA (1 310 m n. m.). Písečná a jílovitá půda spolu se srážkovým deﬁcitem údajně zaručují stálost sklizně bez nutnosti použití pesticidů. Veškeré technologické zařízení bylo dovezeno z Francie. Šumivá vína z odrůd Chardonnay a Pinot Noir jsou vyráběna klasickou metodou a zrají minimálně 24 měsíců. Objem roční produkce dosahuje půl milionu lahví, které jsou distribuovány do 47 států USA. Gruet Brut Blanc de Noirs – jemné perlení, velmi světle žlutá barva, biskvitová vůně s tóny venkovského dvorku, mohutné, svěží a dlouze doznívající (****). fota archiv autora a Wikipedia

Blanc de Noirs z Nového Mexika

Vitis labrusca (zdroj: Wikipedia)

547

American Riesling ze Severní Karolíny

Vitis labrusca na výstavě hroznů Slezska ve Velkých Hošticích

A nakonec jedna „liščí“ krajová specialita: Uhudler – stolní víno z jižního Burgenlandu

550

(12/2009)

Parametr

Jednotka

Traktor

Kulisový rosič

Standardní rosič

Typ stroje

–

SAME Dorado S 75

CAFFINI Drift Stopper 800

SCHLEZA 1000

Orientační pořizovací cena bez DPH

Kč

1 117 000

795 000

210 000

Doba odepisování

rok

Rozsah ročního nasazení

h.r –1

800–1 200

200–300

Průměrná výkonnost soupravy W04

ha.h–1

Průměrná pracovní rychlost

km.h–1

4,5

Spotřeba paliva – nafta

l.h–1

8,0

Cena paliva bez DPH

Kč.l–1

Osobní náklady obsluhy

Kč.h–1

135

1,8–2,0–2,3

0,8–1,0–1,2

Tab.1: Přehled vybraných technicko-ekonomických a exploatačních parametrů soupravy Tunelový rosič CAFFINI 800 (795 tis. Kč)

Traktor SAME Dorado S75 (1 117 tis. Kč)

Rozsah nasazení h.rok-1 800 1000 1200

Obr. 1, 2: Souprava SAME Dorado S 75 + CAFFINI Drift Stopper 800

Nákl. pevné Kč.h-1 296

PHM

Kč.h-1 231

188

231

157

Nákl. ost. variab. Kč.h-1 82 113

231

137

Rozsah nasazení -1

h.rok

Nákl. pevné Kč.h

Náklady – souprava celkem

Nákl. ost. variab.

-1

Kč.h

-1

Nákl. celkem Kč.h

-1

Nákl. celkem [Kč.ha-1] 1,8 ha.h

2,0 -1

ha.h

2,3 -1

ha.h-1

200

972

1641

911

821

713

300

648

1319

732

660

573

200

972

1564

868

782

680

300

648

1242

690

621

540

200

972

1557

865

779

677

300

648

1235

686

618

537

Tab. 2: Hodnoty nákladů u soupravy SAME Dorado S 75 + CAFFINI Drift Stopper 800 Standardní rosič SCHLEZA 1000 (210 tis. Kč)

Traktor SAME Dorado S75 (1 117 tis. Kč)

Rozsah nasazení h.rok-1 800 1000 1200

Nákl. pevné Kč.h-1 296

Nákl. ost. variab.

PHM

Kč.h-1 231

188 157

231 231

Kč.h-1 82 113 137

Rozsah nasazení -1

Nákl. pevné

h.rok

Kč.h

-1

Náklady – souprava celkem

Nákl. ost. variab. Kč.h

-1

Nákl. celkem Kč.h

-1

Nákl. celkem [Kč.ha-1] 0,8 ha.h

1,0 -1

ha.h

1,2 -1

ha.h-1

200

264

908

1135

908

757

300

171

882

1028

822

685 693

200

264

831

1039

831

300

171

745

931

745

621

200

264

824

1030

824

687

300

171

738

923

738

615

Tab.3: Hodnoty nákladů u soupravy SAME Dorado S 75 + SCHLEZA 1000

Graf 1: Střední hodnoty provozních nákladů u obou souprav vyjádřené v Kč.h –1

Graf 2: Střední hodnoty provozních nákladů u obou souprav vyjádřené v Kč.ha –1

(12/2009)

551

Srovnání provozních nákladů při chemické ochraně vinic u standardního a dvouřádkového tunelového rosiče Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky

Všechny snahy po zmírnění negativních dopadů chemické ochrany bezprostředně souvisejí se zdokonalováním technické úrovně aplikační techniky směřující ke zvyšování kvality prováděných zásahů. Vývojové trendy směřují do těchto oblastí: – zvýšení účinnosti aplikace přípravku (lepší pokryvnost, omezení ztrát úletem) – snížení dávek postřikové kapaliny Tunelové rosiče představují progresivní mechanizační prostředky, které uvedené trendy vystihují. Tyto stroje bývají nejčastěji řešeny jako traktorové návěsné nebo jako adaptéry k multifunkčním portálovým nosičům. Konstrukce strojů umožňuje dosáhnout vysoce účinnou aplikaci průnikem kapkového spektra z obou stran a omezit přitom úlet kapek postřikového spektra do okolního prostředí. Tunelové clony navíc zachycují volné kapky, které odvádí zpět do zásobní nádrže rosiče, takže snižují celkovou spotřebu postřikové kapaliny. Je-

jich dosavadní nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady. Cílem tohoto příspěvku je stanovení a porovnání provozních nákladů u nového typu tunelového rosiče CAFFINI Drift Stopper 800 a standardního typu jednořádkového rosiče. Na základě dosavadních výsledků ze sledování tunelových rosičů jsme se na Ústavu zahradnické techniky pokusili o stanovení výše provozních nákladů u sledované soupravy tvořené traktorem SAME Dorado S 75 agregovaného s dvouřádkovým tunelovým rosičem CAFFINI Drift Stopper 800 (Obr. 1, 2). Pro porovnání získaných hodnot byly navíc modelovány náklady pro tentýž traktor agregovaný se standardním návěsným typem rosiče SCHLEZA 1000. Pro výpočet nákladů bylo využito programu AGROTEKIS. Přehled nejdůležitějších vstupních údajů zadávaných pro potřeby výpočtů uvádí Tab. 1. Ve výpočtech bylo uvažováno s ročním nasazením u traktoru ve výši 800–1200 h.r–1, které odpovídá jeho využití v běžném vinohradnickému podniku (s plochou 10 ha plodných vinic). Pořizovací soupravy vycházejí z aktuálních ceníků platných pro rok 2009. U traktoru byla cena zadávána na úrovni 1 117 000 Kč, u tunelového rosiče 795 000 Kč a u standardního rosiče 210 000 Kč. Cena nafty byla uvažována hodnotou 23 Kč za 1 litr paliva. Doba odepisování byla stanovena pro traktor na úrovni 5 let, pro rosiče na úrovni 3 let. Osobní náklady řidiče byly zadávány ve výši 135

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostﬁedky pro vinohradnictví

Kč.h–1. Zjištěný čas potřebný na ošetření jednoho hektaru vinice činil s ohledem na otáčení soupravy, přejezdy a ostatní ztrátové časy: – u dvouřádkového tunelového rosiče CAFFINI cca 0,4–0,55 hodiny, což odpovídá výkonnosti 1,8–2,3 ha.h–1 – u standardního návěsného rosiče SCHLEZA cca 0,8–1,3 hodiny, což odpovídá výkonnosti 0,8–1,25 ha.h–1 Výsledkem výpočtů jsou hodnoty provozních nákladů strojních souprav vyjádřené v Kč na 1 hodinu nasazení soupravy a v Kč na 1 hektar provedené operace (Tab. 2 a Tab. 3). Graf 1 znázorňuje střední hodnoty provozních nákladů u obou hodnocených souprav vyjádřené v Kč.h–1 a Graf 2 hodnoty nákladů vyjádřené v Kč.ha–1 ošetřené plochy. Střední hodnoty jsou odečteny z Tab. 1 a Tab. 2. Z hodnot uvedených v Grafu 1 jsou patrné výrazně vyšší hodnoty hodinových provozních nákladů u soupravy tvořené SAME Dorado S 75 agregovaného s dvouřádkovým tunelovým rosičem CAFFINI než u stejného typu traktoru agregovaného se standardním typem rosiče. Tento stav je způsoben zejména výrazně vyšší pořizovací cenou tunelového rosiče, která se hlavní měrou promítá do hodnot provozních nákladů. Zcela odlišná je situace při porovnání provozních nákladů u obou rosičů vyjádřených na jednotku ošetřené plochy (1 hektar). Z výsledků měření vyplývá, že souprava s tunelovým rosičem

90Kþ ,93 (vč. (vã. 9% 5% DPH) DPH)

Autofii: ãoc. Ing. Pavel Zemánek, PhD., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

552

(12/2009)

dosahuje díky dvouřádkové aplikaci výrazně vyšší výkonnost. Díky tomu lze při zabezpečení dostatečného rozsahu nasazení u traktoru i tunelového rosiče snížit hodnoty nákladů na ošetření 1 hektaru vinice pod úroveň dosahovanou u standardní soupravy. Dosavadní výsledky naznačují, že rozsah efektivního nasazení pro dvouřádkový tunelový rosič sledovaného typu se bude pohybovat v hodnotách 160–200 hodin za rok. Výsledné hodnoty modelových výpočtů nákladovosti u dvou konstrukčně rozdílných typů rosičů (standardní a tunelový typ) dokazují možnost ekonomicky efektivního nasazení tunelového rosiče, a to i přes skutečnost, že má mnohonásobně vyšší pořizovací cenu. Ta je u konstrukčně nového typu stroje kompenzována vyšší výkonností, díky níž je možné realizovat včasné provedení chemického zásahu. Včasnost znamená v tomto případě provedení zásahu v krátkém časovém intervalu s využitím menšího po-

čtu strojů. Díky novému tunelovému řešení rosiče, které umožňuje zachycení a následnou recyklaci postřikové kapaliny, jež neulpěla na cílovém porostu, je nasazení těchto strojů spojeno s úsporou postřikové kapaliny zejména v raných vývojových fázích. Podle zahraničních zkušeností tak lze během vegetace dosáhnout snížení nákladů na chemické ochranné prostředky (obecně až 30 %). Tunelová konstrukce v neposlední řadě umožňuje aplikaci přípravku i za větrného počasí (rychlost proudění 5 m.s–1). Současně je zřejmé, že omezením úletu a současnou úsporou chemických ochranných látek lze dosáhnout minimální zátěže okolního prostředí. V současných tržních podmínkách lze jako hlavní překážku zamezující širšímu využívání těchto strojů v provozu vidět zejména mnohonásobně vyšší pořizovací cenu. Ta se pohybuje na úrovni dvoj- až trojnásobku ceny standardních typů rosičů. Konstrukce tunelového rosi-

če rovněž vyžaduje vyšší nároky na jeho údržbu a případné opravy. Zvýšené nároky jsou kladeny rovněž na provozní podmínky. Jedná se především o organizaci porostu (přímost řad, vyrovnaná výška opěrné konstrukce aj.), která může ovlivnit kvalitu zásahu a výkonnost soupravy. Výsledky ze sledovaní rovněž potvrzují význam dostatečného proškolení obsluhy (nastavení provozních parametrů rosiče, rychlost přestavení tunelových kulis apod.). Opomíjet nelze ani požadavek na dostatečnou šířku úvratí pro otáčení soupravy (min. 8,0 m). Díky rostoucím požadavkům na kvalitu zásahu, minimalizaci zátěže životního prostředí, dostatečnou výkonnost souprav a na snížení nákladů na provoz strojů a na nákup chemických ochranných prostředků lze také v podmínkách ČR očekávat postupné zavádění těchto tunelových rosičů zejména u středních a větších vinohradnických provozů.

Vliv způsobů vedení, tvarování a řezu keřů révy vinné na její plodnost Vědci z Všeruského vědeckovýzkumného ústavu vinohradnictví a vinařství Ya. I. Potapenko (Novočerkassk) zkoumali reakce interspeciﬁckých odrůd na různé způsoby vedení, tvarování a řez v rozmanitých podmínkách Donu a Kubáně. Výzkum byl proveden na odrůdách mezidruhového křížení: Saperavi severnyj, Vydviženec, Podarok Magaryča, Kunleaň, Cvětočnyj, Bianka, Kristall, Dunavsky lazur, Pervěnec Magaryča atd. Výsledky průzkumu ukazují, že odrůda Saperavi severnyj, pěstovaná na vysokém vedení podle Mosera, s volným visením letorostů a v podmínkách Dolního Pridonja, má nejvyšší plodnost (20,8–24,1 t/ha) při výškách kmenu kordonů 70, 100 a 130 cm. Další narůst kmenu (do 160 cm) vede k poklesu výnosu do 16,5 t/ha. Řez a zatížení keřů mají podobně velký vliv na plodnost révy. Např. na zavlažovaných vinicích levého břehu Donu odrůda Saperavi severnyj měla nejlepší výsledky při krátkém řezu na 2–4 očka a zatížení 16–32 oček/m2 (výnos – 23,5 t/ha, cukernatost – 18,3 °NM). V nezavlažovaných podmínkách pravého břehu Donu odrůdy Cvětočnyj a Kunleaň ukázaly lepší výsledky při řezu na 3–5 oček a zatížení 18–30 oček/m2

(Cvětočnyj – 18,6 t/ha při cukernatosti 18,6 °NM; Kunleaň – 15,5 t/ha a 17,3 °NM) nebo při řezu na 2–3 očka a zatížení 14–21 oček/m2 (Cvětočnyj – 20,8 t/ha při cukernatosti 17,9 °NM; Kunleaň – 17,0 t/ha a 16,1 °NM). Odrůda Vydviženec měla podobné výsledky. Nejvyšší výnos a cukernatost (18,4 t/ha a 18,1 °NM) ukázala při řezu na 2–3 očka a zatížení 12–18 oček/m2, při kterých intenzivněji narůstaly letorosty, díky čemuž se zvětšovala velikost hroznu a rychleji probíhala akumulace cukru v bobulích. V Rusku jsou nejvíce rozšířené vinice s klasickým vysokým vedením a vysazené ve sponu 3–3,5–4 × 2–2,5 m, což odpovídá požadavkům industriálních technologií. Ale při podobném způsobu vedení i u nejvíce mrazuodolné odrůdy Saperavi severnyj může v podmínkách úvalu řek Severní Donec a Don dojít až k úplné ztrátě úrody. Vědci pokračovali se svým výzkumem tímto směrem a zkoumali účinnost pěstování této odrůdy na vysokém kombinovaném vedení, u kterého se část keře ukrývá na zimu půdou, a také na dlouhotažňovém (tažeň s délkou 100–140 cm) vějířovitém vedení s ukrýváním celého keře na zimu. Výsledky ukazují,

že při kombinovaném vedení se střední výnos zvětšil o 50 % a při plném ukrývání keřů půdou na zimu se výnos zvětšil až o 95 %. V Martynovském okresu Rostovské oblasti vědci porovnávali výnosy odrůdy Stěpnjak při pěstování na vysokém vedení po typu dvouetážového ženevského závěsu ve sponu 4 × 2 m a na nízkém vedení na hlavu ve sponu 3 × 0,5 m s klasickým způsobem vedení ve sponu 3 × 1,5 m. Výsledky ukazují, že výnos odrůdy Stěpnjak při pěstování na zkoumaných způsobech vedení byl mnohem vetší (27–30 t/ha a 30–35 t/ha) než na klasickém vedení (14–16 t/ha). Podobné výsledky měly i odrůdy Bianka, Pervěnec Magaryča a Dunavsky lazur v podmínkách Těmrjulského okresu Krasnodarského kraje, kde byly vysazeny ve sponu 3–3,5 × 0,7 m a tvarované na hlavu. Jejich plodnost se zlepšila o 25–30 % ve srovnání se standardní technologií pěstování révy vinné. Pramen: Vinodelie i Vinogradarstvo, 2009, č. 1, s. 34–36 Podle uvedeného zdroje zpracovala Ing. Tatiana Říhová

(12/2009)

553

Praktické poznatky k odrůdě Domina Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je silně ochlupený, nazelenalý, s načervenalým okrajem mladých lístků. List je středně velký, troj- až pětilaločnatý. Řapíkový výkrojek je překrytý. Hrozen je středně velký, kuželovitý, u základu třapiny s křidélkem. Bobule jsou v hroznu hustě uspořádané. Bobule je menší až středně velká, kulatá. Dužnina je šťavnatá. Jednoleté dřevo je tmavohnědé. Pěstitelské vlastnosti Domina má pouze střední požadavky na podmínky stanoviště. Vhodné jsou však svahovité pozemky s dobrou expozicí ke slunci. Lze ji pěstovat ve všech vinařských podoblastech v České republice. Díky zrání koncem září bude uspokojivě dozrávat všude. Požadavky na půdní podmínky jsou střední, snáší dobře i sušší stanoviště. Odolnost k houbovým chorobám je střední až nižší. Jestliže se vytváří husté hrozny, je odrůda citlivější na výskyt hnilob v době dozrává-

ní hroznů. Domina může být postihována fyziologickým vadnutím třapiny. Domina má rovnoměrnou násadu hroznů. Je proto možné využívat i zatížení 6–8 oček na m2. Optimálním pěstitelským tvarem je střední vedení s řezem na tažně. Odrůda většinou nevyžaduje regulaci násady hroznů v době vegetace a postačuje pouze regulace zimním řezem. Pro kvalitní vývoj barviv a taninů je vhodné odlistění zóny hroznů. Odlistění pozitivně působí i na zdravotní stav hroznů. Odrůdu lze pěstovat na širokém spektru podnoží. Vhodné jsou podnože SO4, ale nikoliv do suchých podmínek stanoviště, a Kober 125 AA, která pozitivně působí na kvalitu hroznů. Sklizeň hroznů se určuje na základě cukernatosti a antokyaninové a taninové zralosti hroznů. Enologické vlastnosti Volba vhodné technologie výroby závisí na fenolické zralosti hroznů. Domina je vhodná pro svěží ovocná vína, u nichž nejsou tak vy-

Zákaz pití alkoholu je rozšířen i pro těhotné ženy Po USA a Francii zavádějí varování a zákaz alkoholu těhotným ženám také Austrálie, Anglie a Rusko. Austrálie: Poradní úřad v otázce alkoholu (Alcohol Advisory Council) prosadil na etiketách alkoholických nápojů upozornění o nebezpečí konzumace pro těhotné ženy. Prezident Asociace producentů novozélandských vín Stuart Smith ihned reagoval s tím, že tento návrh je přehnaný a že zákazníci jsou dostatečně dospělí, aby rozpoznali, za kterých okolností je dobré abstinovat. O projektu se bude diskutovat na květnovém setkání Food Standards Australia New Zealand. Velká Británie: „Anglickým ženám byl udělen formální zákaz pití v období těhotenství. Upozornění o nebezpečí alkoholu pro dítě a mat-

soké požadavky na fenolickou zralost hroznů. Pro vína s potenciálem delší macerace je důležitá optimální fenolická zralost, protože tato odrůda má výraznější tříslovinu. Kvalitativnímu stavu hroznů potom uzpůsobujeme rovněž délku macerace a celou technologii výroby. V technologii výroby vína je třeba využívat možnosti jablečno-mléčné fermentace, které zjemní chuťový dojem vína. Využití odrůdy a kvalita vína Jak již bylo dříve řečeno, není prozatím odrůda v České republice rozšířená. Využívá se pro výrobu odrůdových vín. Víno má tmavorubínovou barvu, výraznější tříslovinu s aromatem po vyzrálých višních. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704. Fota k článku jsou na zadní obálce.

ku bude nyní uvedené na všech etiketách tvrdého alkoholu stejně jako vína a piva. Pro otce žádný zákaz konzumace neplatí. Britští tvůrci legislativy ale upozorňují, že hrají důležitou roli v psychologické podpoře své partnerky, což pro ně znamená se nadále vyvarovat frází typu „sklenička šampaňského jako přípitek neuškodí“. Abychom vás uklidnili, vězte, že z výsledků kolektivní expertízy FAS (Fetal Alcohol Syndrome), provedené francouzským institutem Inserm před pár lety, vyplývá, že tři skleničky denně i v těhotenství neznamenají žádné riziko! Vyberte si… Podle Vitisphere.com (kc)

AmpelograÀa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

820 Kþ (vč. 9% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

554

(12/2009)

Laboratoře pověřené k provádění rozborů za účelem hodnocení a zatříďování vín pro období 2009/2010 Ing. Ondřej Mikeš – Referát laboratoří OKLC, Ústřední inspektorát SZPI

Na základě § 26 odst. 5 zákona č. 321/ /2004 Sb. má žadatel o zatřídění vína poté, co mu byl proveden úřední odběr vzorků, možnost zvolit pro rozbor svého vína laboratoř akreditovanou Českým institutem pro akreditaci, o. p. s. (ČIA), nebo laboratoř pověřenou SZPI k těmto rozborům. V případě laboratoří akreditovaných ČIA pro rozbory vína musí tato laboratoř zákazníkovi prokázat, že je akreditována na metody rozboru vína, které odpovídají požadavkům evropských „vinařských“ předpisů. Zmiňuji se o této skutečnosti proto, že nově bylo na základě čl. 120g nařízení Rady (ES) č. 491/2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, dáno členským státům za povinnost počínaje datem 1. 8. 2009 používat pro rozbor vína metody a pravidla doporučené Mezinárodní organizací pro révu a víno (O. I. V.). Laboratoře totiž mohou být akreditovány pro rozbor vín metodami, které nemusí požadavkům výše uvedeného nařízení odpovídat. Seznam akreditovaných laboratoří naleznete na adrese www.cai.cz. V případě laboratoří pověřených SZPI je provádění rozboru oﬁciálními metodami základním kritériem pro udělení pověření. Pověřená laboratoř je povinna mimo jiné úspěšně absolvovat mezilaboratorní testy pořádané každoročně SZPI a zejména respektovat řadu dalších požadavků uvedených v „Podmínkách pověření“ a v „Organizačním a jednacím řádu Komise SZPI pro hodnocení a zatříďování vína“. Laboratoř musí umožnit SZPI provést případný audit. Výsledky provedených rozborů bývají SZPI kontrolovány pomocí tzv. záložních vzorků žadatelů o zatřídění uložených na SZPI. Na období 1. 11. 2009–31. 12. 2010 bylo SZPI pověřeno šestnáct subjektů k provádění laboratorních rozborů za účelem hodnocení a zatříďování vína, viz níže. Seznam pověřených laboratoří, Podmínky pověření a Organizační a jednací řád Komise SZPI naleznete na stránkách www.szpi.gov.cz v podsekci „Přístupy ke kontrole – Víno“.

Jak již bylo v tomto časopise několikrát zmíněno, nařízením Komise (ES) č. 607/2009 ustanovujícím pravidla k CHZO a CHOP, tradičním výrazům, označování a obchodní úpravě vinařských produktů je výrobcům od data 1. 8. 2009 umožněno po přechodnou dobu označovat víno na etiketách ještě stávajícím způsobem, ale rovněž je umožněno označovat víno již novým způsobem v souladu s odpovídajícími předpisy. Podle čl. 64 a čl. 58 tohoto nařízení se však v případě nového způsobu označení slovní údaj o obsahu cukru na etiketě vyjádří jako suma glukózy a fruktózy, v případě šumivých vín sumou glukózy, fruktózy i případné sacharózy. SZPI za tímto účelem v současné době pověřila dvě akreditované laboratoře, které zajistí kompletní rozbor vína včetně stanovení glukózy a fruktózy (a případné sacharózy). Tyto laboratoře jsou uvedeny na seznamu pod číslem 7 a 8. Seznam laboratoří pověřených Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí k provádění laboratorních rozborů pro účely hodnocení a zatřiďování vína na období 1. 11. 2009–31. 12. 2010. 1. BOHEMIA SEKT, a. s., IČ 45358711, Smetanova 220, 332 02 Starý Plzenec, statutární zástupce: Ing. Josef Vozdecký (pro laboratoř se sídlem Smetanova 220, 332 02 Starý Plzenec). 2. BOHEMIA SEKT, a. s., IČ 45358711, Smetanova 220, 332 02 Starý Plzenec, statutární zástupce: Ing. Josef Vozdecký (pro laboratoř Vinařství Víno Mikulov se sídlem K Vápence 1675, 692 01 Mikulov). 3. PRONECO, s. r. o., IČ 46994645, 763 15 Březová 150, statutární zástupce: Ludvík Řemenovský (pro laboratoř se sídlem 692 01 Klentnice 78). 4. Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické Valtice, IČ 60680318, Sobotní 116, 691 42 Valtice, statut. zástupce: Ing. Ivana Machovcová (pro laboratoř se sídlem Sobotní 116, 691 42 Valtice). 5. RÉVA RAKVICE, s. r. o., IČ 60748966, Dolní 32, 691 03 Rakvice, statutární zástupce: Bronislav Průdek (pro laboratoř se sídlem Družstevní 854, 691 03 Rakvice). 6. Marie Houdková, IČ 68704461, Bzenecká 1000, 696 42 Vracov, statutární zástup-

ce: Marie Houdková (pro laboratoř se sídlem Zámecká 17, 696 81 Bzenec). 7. (A): Ludmila Salayová, IČ 41531671 Hřbitovní 1149, 691 02 Velké Bílovice, statutární zástupce: Ludmila Salayová (pro laboratoř se sídlem Hřbitovní 1149, 691 02 Velké Bílovice). 8. (A): Institut pro testování a certiﬁkaci, a. s., IČ: 47910381, tř. T. Bati 299, 764 21 Zlín-Louky, statut. zástupce: RNDr. Radomír Čevelík (pro laboratoř se sídlem tř. T. Bati 299, 764 21 Zlín-Louky). 9. Moravské vinařské závody Bzenec, s. r. o., IČ 47683295, Zámecká 1508, 696 81 Bzenec, statutární zástupce: Ing. Bořek Svoboda (pro laboratoř se sídlem Zámecká 1508, 696 81 Bzenec). 10. Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo, IČ 45475148, 696 15 Čejkovice 945, statutární zástupce: Ing. Pavel Pastorek (pro laboratoř se sídlem 696 15 Čejkovice 945). 11. Vinné sklepy Valtice, a. s., IČ 46346783, Vinařská 407, 691 42 Valtice, statut. zástupce: Mgr. Ing. Marek Šťastný (pro laboratoř se sídlem Vinařská 407, 691 42 Valtice). 12. VÍNO BLATEL, a. s., IČ 47917709, 696 71 Blatnice pod Sv. Antonínkem 855, statut. zástupce: Ing. Miroslav Olbrecht (pro laboratoř se sídlem 696 71 Blatnice pod Sv. Antonínkem 855). 13. Vinařství Mutěnice, s. r. o., IČ 25348701, Údolní 1174, 696 11 Mutěnice, statutární zástupce: Miroslav Jagoš (pro laboratoř se sídlem Údolní 1174, 696 11 Mutěnice). 14. VINSELEKT MICHLOVSKÝ a. s., IČ 26312999, Luční 858, 691 03 Rakvice St. zástupce: Doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc. (pro laboratoř se sídlem Luční 858, 691 03 Rakvice). 15. Ing. Alice Becková, IČ 69731900, Koněvova 10, 692 01 Mikulov, statutární zástupce: Ing. Alice Becková (pro laboratoř se sídlem Koněvova 10, 692 01 Mikulov). 16. (A): VINIUM, a. s., IČ 46900195, Hlavní 666, 691 06 Velké Pavlovice, statutární zástupce: Ing. Dušan Nevrtal (pro laboratoř se sídlem Hlavní 666, 691 06 Velké Pavlovice). Pozn.: Pod označením (A) jsou uvedeny laboratoře akreditované ČIA a zároveň pověřené SZPI k provádění laboratorních rozborů vína.

(12/2009)

555

Kvantifikace Brettanomyces ve víně Ekonomický dopad těchto vad má už deset let tendenci růst, a právem znepokojuje výrobce kvalitních vín. I když odrůda a způsob výroby vína hrají důležitou úlohu v obsahu prekurzorů těkavých fenolů, kyseliny p-kumarové a kyseliny ferulové, žádná odrůda není před nimi bezpečná. Kvasinky Brettanomyces se nacházejí na bobulích hroznů. Nachází se také často na sklepním nářadí a ukládají se v prostorách málo přístupných čištění. Tato kvasinka je schopná vstoupit do zvláštního metabolického stavu, nazývaného „životaschopná nekultivovatelná“ (VNC). V tomto případě jsou klasické mikrobiologické analýzy neschopné odhalit její přítomnost. Proto můžou být u vína, které bylo při zpracování hodnoceno jako bez Brettanomyces, nalezeny vady v láhvi. V tomto stadiu výroby je velmi užitečné mít metodu schopnou objevit Brettanomyces i ve stavu VNC. Tím spíše, že metoda je specifická pro Brettanomyces ve srovnání s ostatními kvasinkami a dává rychlé výsledky. Těmto kritériím dnes odpovídá jediná metoda, totiž specifičnosti: kvantitativní PCR, nazvaná PCRQ nebo PCR v reálném čase. PCR spočívá v hledání DNA charakteristické pro Brettanomyces bez ohledu na fyziologický stav kvasinek a rozmnožení vláken DNA počas následujících cyklů amplifikace. DNA je takto teoreticky v každém cyklu zdvojnásobena. Kvantifikace počáteční populace je provedena

užitím fluoreskujících molekul, které pomáhají sledovat zvyšování množství DNA. Je tedy možné kvantifikovat fluoreskující signál v okamžiku, kdy se diferencuje od šumu pozadí, a porovnat jej s počátečním množstvím DNA, tedy s Brettanomyces přítomnými ve víně. Naše studie ozřejmuje zájem na validaci všech analytických metod, aby přesně vyhodnotila jejich výkon. Přirozeně kontaminovaná vína obsahují další kmeny Brettanomyces, event. i dalších mikroorganismů, a mají své specifické biochemické vlastnosti. Je proto absolutně nutné validovat metodu na těchto vínech. V této etapě bylo analyzováno 43 vín zároveň klasickou mikrobiologickou metodou a PCRQ. Statistická analýza všech výsledků (McNemarův test a srovnání průměrných hodnot obou testů) ukazuje, že obě metody jsou rovnocenné. Čtyři vína vykazovala nepřítomnost kultury, ale analýza PCR odhalila přítomnost 8–98 Brettanomyces na ml. V tomto případě se může jednat o kvasinky, neschopné se množit v podmínkách mikrobiologické analýzy (VNC: životaschopné nekultivovatelné). Naopak tři vína vykázala pozitivní kultivaci 30–200 UFC/ml, ale PCR dala negativní výsledek (pozitivní interní kontrola ukázala, že se nejedná o falešnou negativitu). Nedostatečná specifičnost klasické metody může tyto tři případy vysvětlit, aniž by ji mohlo potvrdit mikroskopické pozorování kolonií.

V současnosti jedině metoda PCR je schopná rychle a specificky odhalit Brettanomyces, i ve stavu VNC. Všechno toto vysvětluje současné nadšení pro PCRQ. Nicméně je třeba připomenout, že jako každý přesný nástroj, i její použití vyžaduje přísné podmínky, jinak hrozí chybné výsledky. Naše práce zdůrazňuje absolutní nevyhnutnost zvládnutí všech etap přípravy vzorků, které by mohly vést ke ztrátě materiálu DNA, jakož i k jejímu zamaskování fixací na jiné molekuly. Stejně tak jsme mohli prokázat význam interního srovnávacího vzorku, který validuje analýzu. Ze všech těchto důvodů se nám zdá prvořadým přísné zhodnocení metod validací podle doporučení normalizačního orgánu, aby mohly být kvantitativní i kvalitativní výsledky považovány za spolehlivé. Laboratoře mohou v současnosti provádět analýzu Brettanomyces čtyřmi metodami: klasickou kultivační metodou, mikroskopickým pozorováním pomocí epifluorescence, cytometrií a PCRQ. Je důležité, abychom zde připomněli, že výběr metody se musí řídit časovým hlediskem a potřebou specifičnosti a citlivosti. Pokud se týká PCRQ, rychlý a citlivý charakter této metody, zvlášť s ohledem na „VNC“, ji činí zvlášť vhodnou ke kontrole vín v okamžiku lahvování. Pramen: Revue des Oenologues, č. 133, říjen 2009, s. 32–35 (ako)

Kontrola nakvášania rmutu modrých odrôd Sledovali najpriaznivejšie nakvášanie (maceráciu) modrých odrôd Cabernet a Merlot. Zdôrazňuje sa význam kapacity fenolov, denná kontrola farby rmutu, absorpcia polyfenolov, teploty nakvášania, riadenie oxigenácie a prídavku taninu. Najväčšiu pozornosť má stabilita farby a maceračná teplota. Podčiarkuje sa, že nakvášanie rmutu je najdôležitejšou časťou procesu výroby odrodových červených vín. Revue des Oenologues 2004, č. 110, s. 24–27 (em)

Termická inaktivácia škodlivých kvasiniek Brettanomyces Vyhodnotili rezistenciu pre vína škodlivých kvasinkových mikroorganizmov Brettanomyces sp., spôsobujú nepríjemnú pachuť vína (konský pot), tvorbu etylfenolu a etylguajakolu. Teploty 32–55 °C kvasinky zničia. Alkohol vína umocňuje letálny účinok na Brettanomyces. Účinnosť termickej inaktivácie v kontaminovaných vínach sa plne potvrdila v praktických podmienkach výroby vína. International Journal of Food Microbiology 104, 2005, s. 137–144 (em)

Revitalizácia aktívnych suchých vínnych kvasiniek Zdôrazňujú sa možnosti a význam revitalizácie (rehydratácie) ASVK pred použitím. Veľmi dôležitá je otázka zabezpečenia živín (dusíkaté zlúčeniny ako amónne soli, prípadne esenciálne aminokyseliny). Aj nenasýtené mastné kyseliny a steroly hrajú dôležitú úlohu pri aplikácii ASVK: sú to najvážnejšie faktory zabránenia vleklej prípadne predčasne zastavenej alkoholovej fermentácie. Fodd Microbiology 22, 2005, s. 380–385 (em)

Interakcie Saccharomyces cerevisiae – Oenococcus oeni Prehľad doterajších poznatkov o interakciách S. cerevisiae – O. oeni vo víne v svetovej literatúre poukazuje na príčiny, ktoré tieto významné vzájomné pôsobenia môžu vyvolávať. Inhibícia malolaktickej fermentácie (MLF), mliečnych baktérií a kvasiniek, ktoré vyvolávajú, sa pripisujú niektorým kmeňom S. cerevisiae. Sú však zriedkavejšie ako naopak stimulácie vínnymi kvasinkami, čo sa pripisuje poskytovaním rastových látok a živín autolýzou kvasiniek mliečnym baktériam. International Journal of Food Microbiology 93, 2004, č. 2, s. 141–154 (em)

556

(12/2009)

„Úsporu nákladů bych tipoval na více než 90 %,“ bilancuje nad filtrací s F3 vinař ze Šardic

konalá ﬁltrace pro naše vína nezbytná? To snad ví všichni a je jen na každém, jak se k tomu postaví, ale jak se říká – chytrému napověz,“ uzavírá diskuzi o ﬁltraci vinař z Jalubí.

Filtrační zařízení F3

Ve Vinařství Balíček-Hruška dobře znají výhody ﬁltru F3

Téma bylo jasné – jaká je vize jejich vinařství a jak do ní zapadá právě již zmiňovaný F3. Pro ty, kteří o něm ještě neslyšeli, jde o první kombinované ﬁltrační zařízení na víno, které zvládá 3 procesy – ﬁltraci svíčkovou křemelinovou (FKS), mikrobiologickou membránovou (FM) a v neposlední řadě také sanitaci (CIP), která v současnosti nabývá na důležitosti.

tato naše snaha nás vedla k tomu, porovnat různé technologie filtrování. Šlo nám o to, nalézt správný a šetrný způsob filtrace, ale také o to, aby její technologie vyhovovala našim výrobním kapacitám a nepřinášela zbytečnou finanční zátěž. Všechny tyto požadavky splnil filtr F3 od firmy Bílek. Přistupuje kvalitně, a přitom šetrně k vínům, ale i k nákladům. Dokáže sanitovat, a bez dokonalé čistoty velká vína nevyrobíme. Pořizovací cena sice převýší ceny běžných filtrů, ale samotný filtr svou multifunkčností dalece předčí běžné filtry a to nehledě na nižší náklady na filtrování. Také nutno dodat, že je víno po filtraci na F3 bohatší a pitelnější než po klasické deskové filtraci,“ vysvětluje pan Hruška, proč se nakonec rozhodl pro F3. „Je těžké vyzvednout nějakou funkci F3 nad ty ostatní. Všechny mají svoji důležitost při výrobě vín a jen jejich společná kombinace tvoří dokonalý celek. Co říci závěrem? Je úspěšná, do-

Vinařství Balíček-Hruška Vinařství Balíček-Hruška je menší rodinné vinařství, které vzniklo v roce 2005. Sídlí v obci Jalubí, ležící nedaleko Uherského Hradiště a poutního místa Velehrad. „Naším cílem bylo a je vyrábět vína vysoké kvality v menších partiích a širší odrůdové skladbě. Naše mladé vinařství se snaží skloubit moderní a tradiční technologie výroby vín tak, aby se docílila výrazná odrůdovost a čistota vůní a chutí,“ říká sám o svém podnikání pan Hruška. „Právě

Vinařství František Foretník Vinaření měl František Foretník od nepaměti v rodině. „Už stařeček vozíval do Hodonína dragúnom víno,“ vzpomíná vinař ze Šardic. Jeho vinařství hospodaří na 1,5 ha vlastních vinic v trati Padělky a část surovin nakupuje od vinohradníků z nejbližšího okolí. Jako jeden z mála vinařů má vinice v integrované produkci. „V dalších letech plánujeme výsadbu nových vinic se zajímavými odrůdami, které potěší svou kvalitou a jedinečností nejedny chuťové pohárky. K F3 mě přivedl zvyšující se prodej lahvového vína se zbytkovým cukrem, kde je potřeba mít větší jistotu stability a u kterého je kvalitní filtrace nezbytností. Díky F3 teď naše lahvovaná vína vyšší stabilitu mají. Také kvalitní hygiena je základ pro výrobu kvalitních a bezproblémových vín, proto je schopnost filtru sanitovat vynikající věc při regeneraci membránových svíček. Celkově na sanitaci vynakládáme nemalé prostředky, které se ale vrátí a projeví se na kvalitě vín. Jednou z nejsilnějších stránek filtru F3 jsou provozní náklady, úsporu bych tipoval na více než 90 %. Pokud bych měl na tomto filtru něco vypíchnout, pak je to absolutní čistota, jednoduchost práce a rychlá příprava. Filtrovat se dá i v obýváku a bude kolem vás čisto a sucho. Jedno zařízení, které zvládne 3 různé operace, mluví samo za sebe.“ (bf) Komerční prezentace

Osobnosti Vinařství Foretník

(12/2009)

557

Teoretické zásady k vývinu nových technologií výroby červených vín

Kvašení rmutu je klasický způsob výroby vysoce kvalitních červených vín. Za účelem dosažení optimálního vyluhování fenolických, aromatických a jiných látek ze slupky a z peciček by kvašení rmutu mělo probíhat při teplotě T = 28 až 30 °C. Při zpracování hroznů, které mají málo fenolických látek se může do rmutu přidat také dobře vyzrálá třapina (do 15 %). Na kvašení rmutu existují horizontální a vertikální nádrže, tzv. viniﬁkátory, které většinou mají regulaci teploty a možnost překrápění matolinového klobouku kvasicím moštem (tzv. remontáž). Během kvašení rmutu se nejvíce vyluhuji enotanin, který se účastní tvoření barvy a přidává jemnost chutě. Okysličování matolinového klobouku přispívá k tvorbě a akumulaci složitých esterů, které jsou základem buketu vína. Kvašení rmutu v podmínkách zvýšeného tlaku CO2 (do 30–40 kPa) se provádí ve speciálních kvasných nádobách, kde pohyb rmutu zajišťuje podávání CO2 barbotérem pod matolinový klobouk. Tímto způsobem lze vytvořit optimální podmínky pro vyluhování antokyanů a tříslovin, lze regulovat teplotu kvašení a také se dá vyloučit infekce. Tepelné zpracování drtě napomáhá k lepšímu zabarvení vína a provádí se třemi způsoby. První způsob zahrnuje ohřev drti (40 až 75 °C) a její maceraci (16 hod až 30 min.). Druhý způsob přepokládá nejdřív odtažení z drtě do 50 % moštu a následně nahřev zbylé drtě, její macerace a poté navrácení odtaženého moštu. Ten-

to způsob je výhodný z ekonomického hlediska a mladé víno dosahuje lepší kvality, nicméně nezajišťuje nejlepší vyluhování drti. Třetí způsob spočívá v tom, že dojde k ohřátí drti odtaženého moštu, ohřátého na 85 °C, a tím dojde k ohřevu na 60–70 °C a následuje 30–40minutová macerace drti. Při třetím způsobu zpracování dochází ke ztrátě intenzity barvy následkem působení oxidáz. Důležitými výhodami tepelného zpracování drti jsou vylučování náročného procesu kvašení rmutu, lehkost kontroly a regulace vyluhování antokyanů. Nedostatkem této metody je malé vyluhování tříslovin z peciček. Fermentace drti při výrobě červených vín zahrnuje kombinované působení na drť použitím pektolytických enzymů, síření, zahřívání drtí do 35 °C a krátkodobé macerace. Výsledkem je snadnější lisování, zvyšování extrakce aromatických látek a zlepšování stabilizace vín. Nejlepší macerační efekt ukazuje používání multienzymů při fermentaci drti, zahrnující hydrolytické, pektolytické, celulolytické enzymy (Trenolin Rouge, Trenoline Rot, Exarome). Tepelná macerace celých hroznů vykazuje lepší kvalitu červeného vína než u tepelné macerace drtě a provádí se např. ponořením na 3 až 5 min. do vařícího moštu nebo do vařící vody, zpracováním ostrou parou či horkým vzduchem a infračervenými paprsky. Tato metoda zajišťuje plazmolýzu buněk slupky a rychlou (během 5 až 15 min.) difuzi antokyanů a tříslovin ze slupky do moštu. Je však dost náročná a při nadměrném přehřátí dužniny bobulí přidává vínu uvaře-

Imobilizácia kvasiniek na hrozienkach pri výrobe suchých vín Sledovali možnosti imobilizácie vínnych kvasiniek na sušených hrozienkach. Namiesto materiálov tvoriacich gél (Ca-alginát, kyselina pektínová, deligniﬁkovaná celulóza) ako klasické nosiče imobilizovaných kvasničných buniek použili sušené hrozienka: tieto vykazujú dobrú stabilitu v imobilizačnom procese aj v riemyselnom meradle. Priniesli zvýšenú akosť suchého bieleho vína, nízku prchavú aciditu a minimálnu tvorbu aldehydov. Zvýšil sa aj obsah aromatických látok vína a ich trvanlivosť. Food Chemistry 27, 2004, č. 1, s. 11–15 (em) Nový vylepšený imobilizačný systém vínnych kvasiniek pri výrobe hroznových vín Vypracovali novú techniku indukcie prirodzenej imobilizácie Penicillium – Saccharomyces cerevisiae ako nosičov peletiek kvasiniek. Štúdium

né tóny, přispívá k inaktivaci pektolytických enzymů a jiných důležitých látek. Následkem toho mohou mít vína trvalý zákal. Racionálnějším způsobem tepelného zpracování hroznů je ohřev pouze slupky na 60 °C, při kterém se teplota dužniny bobulí prakticky nemění. Toho lze dosáhnout při použití ohřevu hroznů ostrou párou nebo horkým vzduchem během 15–20 min. Nedostatkem tohoto způsobu je relativně malý obsah fenolických látek v moštu při dobré barevnosti, a proto je lepší jeho kombinace s následujícím vyluhováním drtě. Výzkum ukázal, že v naturálních vínech závisí akumulace antokyanů jak na technologii výroby (kvašení, síření, fermentová katalýza), tak i na vlastnostech dané odrůdy a způsobu pěstování. Akumulace katechinů a taninů nejvíce ovlivňují odrůdové vlastnosti a podmínky pěstování, z technologických faktorů pak způsoby kvašení. Největší vliv na obsah biologicky aktivních látek ve víně má odrůda révy, místo pěstování a koncentrace SO2 při síření. Při výrobě fortiﬁkovaných vín má největší vliv na obsah fenolických látek ve víně tepelné zpracování drti, fermentová katalýza a odrůdové vlastnosti. Veškeré vyjmenované faktory by měly být zváženy při vypracování nových technologií výroby červených vín. Pramen: Vinodelie i Vinogradarstvo, 2009, č. 2, s. 5–7 Podle uvedeného zdroje zpracovala Ing. Tatiana Říhová

zahrnulo aj výskum aminokyselín a rôznych substancií vznikajúcich počas alkoholovej fermentácie muštu ako inertných nosičov. Tvorba kapsúl, fermentačné podmienky a analytické metódy ukazujú, že čas fermentácie sa urýchli a kvalita vína sa týmto postupom vylepší. Biotechnology Letters 27, 2005, s. 1421–1424 (em) Molekulárna detekcia a identifikácia Brettanomyces sp. vo víne Restrikčnou enzýmovou analýzou (PCR – RE) detekovali a určili škodlivé kvasinky Brettanomyces sp. vo víne. Nový spôsob určenia umožňuje rýchle a spolahlivé posúdenie zdravotného stavu vína. Tradičná klasická identiﬁkácia tejto kontaminácie vína trvá 5 až 14 dní, pretože spočíva na morfologických, biochemických a fyziologických vyšetreniach. Applied and Enviromental Microbiology 70, 2004, č. 3, s. 1347– 1355 (em)

558

(12/2009)

Odstranění hnědnutí vína biosorbenty K zabránění hnědnutí vína jsou nezbytné určité kroky při jeho výrobě, a to zejména omezování či úplné vyloučení kontaktu moštu nebo vína se vzdušným kyslíkem, třapinami a vegetativními orgány révy, které přispívají k obohacení vína (moštu) fenolickými látkami. Předejít této vadě lze použitím různých sorbentů a čiřidel (želatin, kasein, vyzina, PVPP a další), jejichž působením dochází k odstranění fenolických látek z vína, které mohou oxidovat. Poslední dobou probíhá aktivně výzkum sorbentů biologického původu, např. použití chitosanu ve stabilizaci vína nebo izolovaných buněčných stěn kvasinek, vypěstovaných na etanolu, které jsou vedlejším produktem výroby cytochromu C. S ohledem na možnost ošetřování vína biosorbenty byl v Moskevské státní univerzitě potravinářské výroby proveden výzkum s cílem prozkoumání odstranění hnědnutí vína biosorbenty na bázi houby Pleurotus ostreatus (hlíva ústřičná). Předmětem studie byly potravinářský biosorbent „Věševit“ (od ruského názvu hou-

by Pleurotus ostreatus – Věšenka) a vysušená a rozdrobená plodnice houby Pleurotus ostreatus. Pro srovnání byl použit přípravek představující izolované buněčné stěny pekařských kvasinek a PVPP (Polyvinylpolypyrrolidon). Vědci zkoumali efektivitu čiřidel přidávaných k bílému vínu s příznaky hnědnutí v koncentraci 1g/l při neustálém promíchávání během 1 hodiny a pokojové teplotě. Výsledkem bylo vymizení hnědavých tónů v odstínu barvy ve všech variantách, významný pokles zoxidovanosti a harmoničtější aroma a chuť. Výsledky rozborů vzorků ošetřeného vína na obsah fenolických látek ve všech variantách ukazují na podstatné snížení polymerních frakcí fenolů, a to ze 128 mg/l v kontrolním vzorku bez ošetřování na 36 mg/l s používáním přípravku Věševit, na 29 mg/l s používáním plodnice houby Pleurotus ostreatus a na 13 mg/l s používání PVPP. Také bylo u všech variant zaznamenáno snížení obsahu ﬂavonoidů, které patří k labilnějším frakcím fenolů a snadno se polymerizují na tmavě zabarvené produkty.

Průzkum na červeném víně ukázal, že používání biosorbentů (Věševit a PVPP) převážně snižuje obsah polymerních forem fenolických látek ve víně, v případě Věševitu na hodnotu 125 mg/l a u PVPP na 105 mg/l v porovnání s neošetřeným vínem – 290 mg/l. Používání Věševitu nemá velký vliv na obsah ﬂavonoidů, ale ošetřování vína PVPP snižuje jeho hodnotu na 50 mg/l. Čiření červeného vína Věševitem může ovlivnit intenzitu zabarvení vína ﬁalovým odstínem. Na obsah fenolických kyselin (gallová, kávová, vanilinová) ošetření Věševitem výrazný vliv nemá. Celkovým výsledkem průzkumu je velká efektivita použití přípravku Věševit jako sorbentu ve vinařství při ošetřování vína s příznaky hnědnutí, a to díky vysoké efektivitě působení spojené s nízkými vlastními náklady. Pramen: Vinodelie i Vinogradarstvo, 2009, č. 2, s. 32–34 Podle uvedeného zdroje zpracovala Ing. Tatiana Říhová

Kalendář vinařských akcí DATUM 17. 12. 2009 18. 12. 2009 26. 12. 2009 26. 12. 2009 26. 12. 2009 26. 12. 2009 27. 12. 2009 27. 12. 2009 27. 12. 2009 27. 12. 2009 31. 12. 2009 16. 1. 2010 18.–24. 1. 2010 26.–29. 1. 2010 29. 1. 2010 6. 2. 2010

AKCE Smyslové vnímání a hodnocení vín Vádemécum vína potřetí – 5. večer Místní výstava vín 2009 Svěcení mladých vín s ochutnávkou Svěcení vína 2009 Košt mladých vín Žehnání vína Svěcení vína Žehnání vína 2009 Svěcení mladých vín s ochutnávkou Vádemécum vína potřetí – 6. večer Kurdějovský okus vín Prague Wine Week Kurz sommelierů Vádemécum vína potřetí – 7. večer II. Reprezentační ples vinařů a přátel vína

MÍSTO

KONTAKT

Přednáškový sál NVC, Zámek 1, Valtice

Vladimíra Seidlová, 602 559 226, vseidlova@iol.cz

Znojemský vinný skllep, Horní náměstí 265/19

Linhart, 602 708 778, 515 261 872, j.linhart@quick.cz

Spolková budova ZOČSZ Židlochovice

Tomáš Šenkyřík – senkyrik@zidlochovicko.cz

Kulturní dům Přísnotice

Flodr Jan, 547 234 700, zk.zab@selfnet.cz

Sokolovna, Moravská Nová Ves Sokolovna, Starovice Myslivna na náměstí Osvoboditelů, Velké Bílovice Základní škola Kobylí – školní jídelna Čejkovice, okres Hodonín

Janulíková Martina, 519 342 202, podatelna@mnves.cz Josef Vrátil, 606 771 602, bohemia@canopusmorava.cz Ing. Jaroslav Osička – 519 346 415

Sál restaurace „U Fialů“ naproti nádraží ČD, Vranovice

Drahomír Dofek, 739 051 137, d.dofek@seznam.cz, vinari.vranovice@seznam.cz

Znojemský vinný skllep, Horní náměstí 265/19

Linhart, 602 708 778, 515 261 872, j.linhart@quick.cz

Obecní vinotéka, Kurdějov Praha Vysoká škola hotelová, Praha

Radek Sedláček, 724 916 004, sve@hustopece-city.cz Ing. Jindřich Dušek, 603 157 684, info@praguewine.cz Jan Žufan, 283 101 162, zufan@vsh.cz

Znojemský vinný sklep, Horní náměstí 265/19

Linhart, 602 708 778, 515 261 872, j.linhart@quick.cz

KD Zemědělské, a. s., Čejkovice

info@vinozcejkovic.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

(12/2009)

559

Laboratorní rozbory mohou ušetĭit tisíce ... Od letošního vinobraní je vinaĖĞm k dispozici nová specializovaná laboratoĖ spoleĀnosti BS VINAĕSKÉ POTĕEBY s.r.o. ve Velkých Bílovicích. KromĈ základních rozborĞ na alkohol, kyseliny, cukr, oxid siĖiĀitý nebo tĖeba extrakt, laboratoĖ provádí i nĈkteré speciální rozbory, které mohou vinaĖĞm v koneĀném dĞsledku ušetĖit znaĀné prostĖedky.

Aktuální jsou testy stability Základní rozbory velkobílovické laboratoře tvoří testy na skutečný alkohol, pH, titrovatelné kyseliny, těkavé kyseliny, netěkavé kyseliny, oxid siřičitý volný, oxid siřičitý veškerý, cukr, extrakt veškerý, extrakt bezcukerný, extrakt zbytkový, relativní hustotu. Přestože je laboratoř relativně nová, její vybavení umožňuje provádět i takové rozbory jako testy na organické kyseliny, stanovení obsahu dusíku s následným doporučením správné výživy, testy bílkovinné a krystalické stability, testy stability barviva i červených vín a mnohé další. Právě testy stability jsou v tomto období pro vinaře velmi aktuální. „Častokrát se setkávám s tím, že vinaři i přes používání taninů používají k ošetření červených vín zbytečně vysoké dávky bentonitu. Ve většině případů je ale jeho používání u červených vín zcela zbytečné. Mnohokrát se stává, že se ve víně vysráží něco, co vinaři považují za bílkovinu a hned sáhnou po bentonitu. Kdyby si ale nechali udělat rozbor, zjistí, že se jedná o nestabilní barvivo. My jim pak samozřejmě poradíme následný postup stabilizace barvy,“ vysvětluje Ing. Miloš Vidlář. Přípravků je celá řada, vždy však platí, že „bez rozboru je každá rada drahá“. „A naopak správná rada může vinaři ušetřit peníze za drahé přípravky. Často platí, že méně znamená více a my jsme tady od toho, abychom ve spolupráci s vinaři našli optimální řešení,“ konstatuje Ing. Miloš Vidlář, enolog BS vinařských potřeb. Jaký je roþník 2009 Letošní ročník byl pro vinaře mimořádně příznivý. Ne všichni si však dokáží

poradit s vysokou cukernatostí hroznů, jaká byla letos nejen u bílých, ale také u červených vín. „V mnoha případech bude nutné vína dočeřovat, u některých hroznů mohlo dojít k úžehu a vytvořily se polyfenolické látky, určitě je často problém s vyšší hodnotou pH, při cukernatosti hroznů 23 °NM a více jsou problémy s alkoholem nebo cukry. Aby bylo konečné víno harmonicky sladěné, nesmí se nic ponechat náhodě,“ varuje Ing. Miloš Vidlář. Většina vinařů s těmito faktory počítá ale jsou i takoví, kteří mají cukernatost pětadvacet stupňů a když dojde ke zpracování, už často nevědí, co s tím. „Častým problémem je právě vysoké pH nebo vysoký obsah alkoholu u vín, vyráběných z hroznů s vysokou cukernatostí,“ potvrzuje Ing. Hana Horáková, laborantka společnosti BS VINAŘSKÉ POTŘEBY s.r.o. I když je velkobílovická laboratoř otevřena teprve krátce, na nezájem vinařů o podrobné rozbory si rozhodně nemůže stěžovat. Na výživĊ záleží Jedním z méně častých testů u nás je stanovení dusíkatých látek a intenzity zákalu v moštu a následné doporučení odpovídající výživy. „Ve světě se tato stanovení neberou na lehkou váhu. Stanovení správné výživy může mít rozhodující vliv na výslednou harmonii vína,“ zdůrazňuje

Ing. Miloš Vidlář. V zásadě se jedná o čtyři varianty použití primární výživy na začátku fermentace, a to podle následující kombinace: vysoký zákal a nízká hodnota dusíku, vysoký zákal a vysoká hodnota dusíku, nízký zákal a nízká hodnota dusíku, nízký zákal a vysoká hodnota dusíku. V průběhu fermentace se již aplikuje standardní výživa. Laboratoř společnosti BS VINAŘSKÉ POTŘEBY s.r.o. zatím nemá oﬁciální akreditaci, o tu si může požádat až po půl roce činnosti. Nicméně všechny prováděné testy jsou v souladu s postupy akreditovaných laboratořích na nejmodernějších přístrojích, mezi které patří např. automatická destilační jednotka Gibertini, určená k destilaci vín, lihovin, parfémů a piv za účelem stanovení obsahu alkoholu a ve spojení s generátorem páry i těkavé acidity, dále automatický titrátor Metrohm se zobrazením průběhu titrační křivky, detekcí bodu ekvivalence a následným výpočtem hodnot, v neposlední řadě vybavení pro stanovení bílkovinné a krystalické stability atd.. Rozbory do 24 hodin Při příjmu vzorků na rozbor je s každou zakázkou vyplněn „příjmový list“, a to buď pracovníkem některé z prodejen BS nebo přímo v laboratoři. Je také možné stáhnout si jej z webových stránek www.vinarskepotreby.cz, kde je možné najít i ceník analytických rozborů. Po provedení analýzy je pro každý vzorek vystaven“protokol o analytickém rozboru“. Laboratoř výsledky rozborů archivuje. Vzorky se přijímají každý den od 8 do 16 hodin přímo v laboratoři (prodejní sklad BS) a nebo po osobní domluvě na některé z ﬁremních prodejen. Doba zpracování je závislá na momentálním vytížení laboratoře, ale obvykle jsou výsledky k dispozici ještě ten samý, nejpozději následující den po převzetí vzorků. Forma předání výsledků rozborů je po dohodě buď osobní, e-mailem nebo telefonicky. (p.r.) BS VINAēSKÉ POTēEBY Žižkovská 1230, Velké Bílovice www.vinarskepotreby.cz +420 519 346 236

V centru obchodu

INTERVITIS INTERFRUCTA Mezinárodní veletrh technologií vína, ovoce, ovocných šťáv a lihovin

Sklízejte úspěchy TECHNOLOGIE PĚSTOVÁNÍ A SKLIZNĚ

ZPRACOVÁNÍ A ŘÍZENÍ PROCESŮ

PŘIBLIŽNĚ 600 VYSTAVOVATELŮ Z 30 ZEMÍ

TECHNOLOGIE PLNĚNÍ A OBALŮ

MARKETING A ORGANIZACE

MEZINÁRODNÍ KONGRES

24.-28. BŘEZNA 2010 NOVÉ VÝSTAVIŠTĚ STUTTGART www.intervitis-interfructa.de www.dwv-online.de/kongress Kontakt: Česko-německá obchodní a průmyslová komora Lenka Výborna | Tel.: +420-221 490 345 | vyborna@dtihk.cz

V březnu 2010 se Německo stane

výstavištěm č. 1 pro mezinárodní obchod s vínem.

(12/2009)

561

Asimilovatelný dusík v moštech révy vinné aneb sypat či nesypat… Ing. Mojmír Baroň, Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, MZLU Brno

V posledních letech se stále častěji objevují práce a diskuse na téma asimilovatelného dusíku a jeho vlivu na fermentaci hroznových moštů. Ve světě je tato problematika v hojné míře řešena. U nás se až na minimum výjimek vědecké práce tímto problémem nezabývají. Dusíkaté látky uložené v bobulích jsou velmi důležité pro rozmnožování a vlastní činnost kvasinek. Kvasinky Saccharomyces cerevisiae, které při kvašení vždy převládají, mohou využít dusík ve formě aminokyselin či amonných iontů a odtud je odvozen všeobecně používaný termín „dusík asimilovatelný kvasinkami“. Nedostatek asimilovatelného dusíku v moštu je znám jako hlavní důvod zpomalené a neúplné fermentace (Boulton, R. B. a kol. 1996) a produkce sirných sloučenin (Giudici, P. a kol. 1994, Henschke, P. A. a kol. 1991). Celkový obsah dusíku v moštu může dále postihnout také aroma vína (Rapp, A. a kol. 1991) a ovlivnit produkci kyseliny octové či ethylkarbamátu (Ough, C. S. a kol. 1988). Produkce těchto látek je neslučitelná s kvalitou vína, respektive s jeho zdravotní nezávadností. V praxi se setkáváme s nedostatkem asimilovatelného dusíku v prvé řadě u špatně vyzrálých hroznů, dále u stresovaných hroznů pocházejících z vinic nedostatečně hnojených dusíkem, či bylo-li během vegetace sucho nebo vysoké teploty. V těchto případech je nutné nedostatek asimilovatelného dusíku kompenzovat přídavkem živných solí, případně vitaminu B1 (tiaminu). Ideální koncentrace asimilovatelného dusíku se pohybuje v rozmezí 180–200 mg/l, z čehož pro vhodný průběh fermentace je 60–90 mg/l amonných iontů. Přirozeně hrozny s vyšší cukernatostí potřebují k řádnému prokvašení asimilovatelného dusíku více. V posledních letech však téměř žádný technolog neuvažuje ve smyslu tradiční výroby vína a v rámci „nových a rychlých“ stylů vín dochází k většinou zbytečnému předávkování kvasících moštů výživou ve formě amonných solí. Málokdo si však uvědomuje dvousečnost téhle zbraně a v rámci hesla čím více tím lépe dochází k bezhlavému sypání draze koupených a dealery vřele doporučovaných přípravků. Přitom v drtivé většině je vše potřebné k výrobě vína z hlediska výživy kvasinek již obsaženo v materiálu přivezeném z vinohradu, potažmo v moštech z hroznů získaných, jak ukazují hodnoty naměřené v letech 2007 a 2008 u širokého spektra moštů z Velkopavlovicka a Mikulovska (viz. tab. 1). Dalším velice diskutabilním tématem je několikanásobné přidávání výživy během fermentace. Především ve fázi, kdy se v prostředí nachází vyšší množství alkoholu, se jedná o holý nesmysl, a dochází tak ke zbytečnému, negativnímu ovlivnění chuti vína. Etanol totiž silně limituje transport aminokyselin. Modiﬁkuje složení a vlastnosti fosfolipidů plazmatické membrány. Membrána se tak stává více permeabilní. Protony z prostředí masivně vnikají do cytoplazmy pomocí jednoduché difuze. ATP-aza v membráně musí rapidně navýšit svou aktivitu pro vyrovnání vnitrobuněčného pH. V okamžiku, kdy nastane tato situace, je symport aminokyselin zastaven. Jinak řečeno, na začátku fermentace a do doby, kdy je koncentrace etanolu nízká, mohou kvasinky rapidně asimilovat aminokyseliny a koncentrovat je do vakuol pro jejich pozdější využití. Ve fázi, kdy je v prostředí etanolu přirozeně více, již k asimilaci dusíku nedochází.

Tab. 1: Hodnoty měření asimilovatelného dusíku (AN) a cukernatosti (°Ref) v ročnících 2007 a 2008 u moštů révy vinné z různých lokalit. Ročník 2007

2008

Číslo vz.

°Ref

AN [mg/l]

276,29

19,5

269,74

19,5

201,12

293,40

276,86

280,21

258,14

276,08

18,5

157,89

242,38

18,5

145,46

23,5

273,11

243,80

23,5

253,62

230,52

411,29

19,5

295,69

369,15

19,5

277,91

19,5

179,16

257,13

19,5

157,29

239,26

390,35

393,03

373,54

379,13

21,5

181,13

22,5

230,79

22,5

158,07

22,5

223,52

226,07

24,5

295,24

°Ref

AN [mg/l] 229,08

204,13

24,5

261,82

172,25

22,5

231,85

158,68

23,5

205,19

22,5

291,95

19,5

345,36

22,5

256,83

19,5

322,01

251,17

254,47

234,19

239,16

Důsledků zbytečného přídavku amonných iontů do vín s dostatečnou zásobou asimilovatelného dusíku je několik. Za prvé při vyšší koncentraci asimilovatelného dusíku dochází k vyšší produkci těkavých látek (viz obr. 1) a za druhé kvasinky nemají důvod v plné míře utilizovat aminokyseliny, jež hrají roli prekurzorů vonných látek ve víně. Ke skládání buněčných stěn pak slouží pouze amonné ionty, čímž se výrobce ochuzuje o velmi zajímavou část buketu vína. Kvasinky deaminací aminokyselin mohou vylučovat keto-kyseliny. Vzniklé keto-kyseliny jsou dále po jejich dekarboxylaci převedeny na aldehydy a po následné redukci na alkoholy. Tento mechanismus, známý jako Ehrlichova reakce, vysvětluje vznik vyšších alkoholů a jejich etylesterů ve víně. Existuje tak seznam vyšších alkoholů (jejich esterů) a jejich korespondujících aminokyselin, jako možných prekurzorů. Fyziologická funkce vyšších alkoholů produkovaných kvasinkami není zcela jasná. Je mož-

562

(12/2009)

né, že jde pouze o zbytky metabolismu cukrů, detoxikační proces vnitrobuněčného média nebo způsob regulování metabolismu aminokyselin.

Obrázek 1: Vliv přídavku dusíku na obsah těkavých kyselin (Ribéreau-Gayon P. a kol. 2006) Další faktor ovlivňující vznik vyšších alkoholů je druh kvasinek. Jisté typy, jako je Hansenula anomala, jsou dlouho známé jako producent vyšších alkoholů, především v aerobních podmínkách (Guymon a kol. 1961). Nyní je již otázka produkce vyšších alkoholů kvasinkami omezena dokonce i při spontánní fermentaci. Ukázalo se, že S. bayanus (kromě uvarum) produkují prokazatelně větší množství fenyletanolu než S. cerevisiae, u kterých ve smyslu produkce vyšších alkoholů záleží také na druhu. S výjimkou fenyletanolu, který má ve vůni charakter růží, vyšší alkoholy nevoní příliš vábně. Většina, jako třeba isoamylalkohol, má těžký odér rozpouštědel. Avšak v případě jejich esterů je již situace zcela jiná. Estery mají výrazné květnaté vůně či vůně tropického ovoce. Tyto estery produkují kvasinky díky jejich esteriﬁkační aktivitě (řádově mg.l-1). Nejdůležitějším z těchto acetátů jsou isoamylacetát (banánové aroma) a fenyletylacetát (aroma růží). Etylestery středně dlouhých mastných kyselin sem také patří, ačkoli tvorba těchto esterů není spojena s metabolismem dusíku. Je známo, že obsah asimilovatelného dusíku je závislý na hnojení, klimatických podmínkách, na délce vyluhování slupek v moštu, ale také na odrůdě, ročníku, původu a v neposlední řadě na technologii výroby vína (Souﬂeros E. H. a kol. 2003, Arvanitoyannis I. S. a kol. 2000). Mimo všechny tyto faktory z velké části závisí obsah asimilovatelného dusíku na metabolismu kvasinek a podmínkách fermentace. Nejvíce zastoupené aminokyseliny u moštů jsou převážně arginin, alanin, prolin, glutamin a kyselina γ-aminomáselná (Etiévant P. a kol. 1998). V minulosti byla navržena řada metod na měření asimilovatelného dusíku. Je nutné podotknout, že jejich výsledky nejsou vždy jednoznačné a není dosud známo, která z metod je stoprocentně spolehlivá. Velice jednoduchou a poměrně přesnou metodou je formaldehydová titrace spojená

s potenciometrickou detekcí. Tato metoda je aparaturně nenáročná a má dosti nízkou spodní mez detekce (8,5 mg.l-1). Stále není vůbec jasné, jaké agrotechnické podmínky jsou optimální pro pěstování vinné révy během vegetačního období, která z podnoží je více či méně náročná na přísun dusíkatých hnojiv a sekundárně který druh kvasinek má potřebu většího množství dusíku, popřípadě které aminokyseliny jsou při fermentaci upřednostňovány. Literární zdroje: 1. Kraus, V., Kuttelvašer, Z., Vurm, B. Encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1997. 223 s. ISBN 80-7023-250-1. 2. Boulton, R. B., Singleton, V. L., Bisson, L. F. & Kunkee, R. E. (1996). Principles and practices of winemaking. New York: Chapman & Hall Enology Library Press, pp.169–174. 3. Giudici, P. & Kunkee, R. E. (1994). The effect of nitrogen deficiency and sulfur-containing amino acids on the reduction of sulphate to hydrogen sulfide by wine yeasts. American Journal of Enology and Viticulture, 45, 107–112. 4. Henschke, P. A. & Jiranek, V. (1991). Hydrogen sulphide formation during fermentation: Effect if nitrogen composition in model grape must. In Proceedings of the international symposium on nitrogen in grapes and wine (pp. 172–184). Seattle: J. M. Rantz Press. 5. Rapp, A. & Versini, G. (1991). Influence of nitrogen compounds in grapes or aroma compounds wines. In Proceedings of the international symposium on nitrogen in grapes and wine (pp. 156–164). Seattle: J. M. Rantz Press. 6. Ough, C. S., Crowell, E. A. & Mooney, L. A. (1988). Formation of ethyl carbamate precursors during grape juice (Chardonnay) fermentation. I – Addition of amino acids, urea, and ammonium: effects of fortification on intracellular and extracellular precursors. American Journal of Enology and Viticulture, 39, 243–249. 7. P. Ribéreau-Gayon, D. Dubourdieu, B. Donéche and A. Lonvaud (2006) Handbook of Enology Volume 1 The Microbiology of Wine and Vinifications 2nd Edition, 2006 John Wiley & Sons, Ltd ISBN: 0-470-01034-7 8. Guymon J. F., Ingraham J. L. and Crowell E. A., 1961, Arch. Biochem. Biophys., 95, 163–168. 9. Soufleros, E. H., Bouloumpasi, E., Tsarchopoulos, C., Biliaderis, C. G. Primary amino acid profiles of Greek white wines and their use in classification according to variety, origin and vintage. Food chemistry, 2003, vol. 80, pp. 261–273. ISSN 0308-8146. 10. Etiévant, P., Schlich, P., Bouvier, J. C. Varietal and Geographic Classification of French Red Wines in Terms of Elements, Amino Acids and Aromatic Alcohols. J. Sci. Food Agric, 1998. vol. 48, pp. 25–41. 11. Arvanitoyannis, I. S., Katsota, M. N., Psarra, E. P., Soufleros, E. H., Kallithraka, S. Application of quality controlmethods for assessingwine authenticity: Use of multivariate analysis (chemometrics). University of Thessaloniki, Greece, 2000.

PĊstujeme stolní odrĻdy révy vinné

149 Kþ (vč. 9% DPH)

autor: Pavel Pavloušek - ISBN 978-80-247-2787-5, cca 106 stran, formát A5 Historie a současnost pěstování a šlechtění z Nutriční hodnoty a význam hroznů z Zásady výběru stanoviště pro pěstování z Sazenice a přeroubování keřů z Odrůdy z Příprava půdy před výsadbou z Výsadba z Zimní řez z Pěstitelské tvary z Zapěstování pěstitelského tvaru z Zelené práce z Speciální agrotechnické zásahy z Výživa a hnojení z Závlaha z Choroby z Škůdci z Stanovení termínu sklizně stolních hroznů z Skladování stolních odrůd Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(12/2009)

563

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné Nakladatelství GRADA vydalo v letošním roce v edici Česká zahrada další Pavlouškovu knihu, která nese titul „Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné“. Útlá brožurka v lepené podobě již svým názvem předurčuje nosné téma, kterým se autor na více než 100 stranách zabývá. Ač je kniha primárně zjevně určena pro zahrádkáře a drobné pěstitele, najde zde i zkušený vinohradník pár kapitol, z nichž bude čerpat cenné poznatky nejen o stolních odrůdách. Zejména zajímavá je kapitola o révových sazenicích, přípravě pravokořených řízků nebo přeroubování keřů révy vinné anebo stať pod názvem „Nutriční hodnoty a význam hroznů ve výživě člověka. Agrotechnické kapitoly skutečně knize dominují. Vzhledem k tomu, že pěstění stolních odrůd v praktickém velkopěstebním vinohradnictví

nebyla v posledních zhruba 20 letech kladena adekvátní pozornost, bude Pavlouškovo dílo jistě i vhodným doplňkem vinařské knihovničky nejednoho agronoma vinohradnického provozu. Možná i rozšířenější mohly být kapitoly o ochraně před chorobami a škůdci anebo též velmi důležité téma pro stolní odrůdy – skladování – kterému je věnována pouhá stránka, což je nedostatečné. Autorovým slabším místem bývala kvalita fotograﬁí. Zde jsou pěčlivě vybrány a mají poměrně slušnou informativní hodnotu, až na jednu maličkost: jsou v mnoha případech příliš malé. Vyřešit tento problém by ale z hlediska obchodu znamenalo i dvojnásobou cenu publikace, zkrátka vždy je něco za něco, a proto i tak díky za ně. Zdařilá publikace však očividně postrádá pečlivější redakční práci, což ostatně bylo možné vypozorovat i na jiných publikacích z nakladatelství GRADA zabývajících se vínem. Drobné vady z oblasti typograﬁe a stylistiky aj. však rozhodně neohrozí více než dobrý dojem z této knížky, kterou je možné vřele doporučit. Richard Stávek

BioFach 2010 – Biovína jsou vůči krizi rezistentní

Organizátoři vyhlásili veletržní téma roku pod heslem „Organic+Fair“. Z kontextu se dá usuzovat, že půjde o tradiční témata bioproduktů se zaměřením na aktuální trend: fair trade neboli férový obchod. Potraviny, a dnes i na tuzemském trhu vína, která nesou označení FAIR TRADE, jsou zárukou, že prvovýrobce a pěstitel nebyl zpracovatelem a obchodníkem „oškubán“ a dostal za svoji práci dobrou cenu. BioFach 2010 nabídne stejně jako letos a v minulých letech největší přehlídku biovín na jednom místě. V hale 4A v posledním ročníku vystavovalo 318 výrobců z celkových 2 733, a zastupovalo tak segment biovín, který je rok od roku na vzestupu. Nejpočetněji byla zastoupena Itálie s 94 vystavovateli, dále domácí Německo (81), Španělsko (53), Francie (42) a Rakousko (16). Jako jinde, i v oblasti biovín panovala touto dobou před rokem jistá nervozita vzhledem k celosvětové krizi, nicméně výsledek předčil očekávání. Trh totiž mírně narostl. Je to důkazem, že nálada konzumentů biovín je stabilní a optimistická. Mírný pokles zaznamenal prodej biovín v gastronomických zařízeních, což je přičítáno tomu, že v době ekonomické recese se sprotřebitelé „stahují“ do soukromí a většinu vín spotřebovávají doma. Jedná se o výsledky z domácího německého

trhu, přičemž velmi důležitým důvodem dobrého stavu prodeje je i cena biovín na německém trhu. Přestože prognózy se mírně liší, shoda panuje v tom, že nárůst obratu biovín na německém trhu by měl být v druhém pololetí 2009 oproti roku loňskému o 10 %, což není rozhodně málo. Je to důkazem toho, že spotřebitelé biovín jsou věrnější a ochotnější zaplatit za bioprodukty o něco více než za výrobky konvenční. Zajímavý je nárůst poptávky po vínech s menším obsahem alkoholu. Velká je poptávka po biovínech ze Španělska, Itálie a Rakouska. Francouzská vína čelí jisté stagnaci, která může být způsobena určitým nárůstem prodejních cen. Podle barvy vede poptávka po červeném víně, narostl také zájem o růžová vína, zejména v nižší cenové kategorii. K pozitivním číslům biotrhu přispívá i vzrůstající počet bioobchodů. Zajímavá je situace v Rakousku: je evidentní zřetelný trend k vínům z ekologické produkce. Rakouští biovinaři jsou více než spokojeni: vývoz do Německa zaznamenal nárůst o 8 % a utěšeně roste také trh v Japonsku. Svaz Bio-Austria k tomuto konstatuje, že vysvětlení lze kromě jiného hledat také v návratu k poctivým, nefalšovaným produktům a neustávajícímu trendu k životnímu stylu, který spojuje poži-

tek a zodpovědnost. Průměrně začíná cena biovín na německém trhu na 4,99 EUR za láhev, což by mohlo motivovat další vinaře k přechodu na ekologické hospodářství. V roce 2009 končí mnoha vinařům v Rakousku přechodné období, takže počet biovín na trhu značně naroste. Také Francie zažívá rozmach biovín. Odbyt roste již několik let, ale poslední rok označují někteří optimisté za doslovný boom. Mnoho producentů má již prázdné sklepy a ceny jsou po dvou na množství relativně slabších ročnících vyšší, což ale spotřebitele vůbec neodrazuje, naopak. Itálie dává signál, že poptávka po biovínech v gastronomii pokulhává, přičemž specializovaný maloobchod se drží. Ve Španělsku je domácí poptávka po tamních biovínech malá, takže 90 % je nutné exportovat. Praktické informace k veletrhu BioFach: Otevírací doba výstaviště je pro návštěvníky 9 až 18 hod., v sobotu 20. 2. pak do 17 hod., ve čtvrtek se v prostorách veletrhu uskuteční od 18 do 21 hod. OrganicNight. Novinky z veletržního žurnálu jsou k dispozici na webu, stejně tak všechny detailní informace o veletrhu a případné kontakty pro předregistraci: www.biofach.com. Richard Stávek

564

(12/2009)

Veletrh PROWEIN potvrzuje svoji vedoucí pozici PROWEIN jako jeden z mála veletrhů v globálním měřítku nepocítil loni ani pokles zájmu vystavovatelů prezentovat se, a ani pokles návštěvnosti. Naopak, zaznamenal nárůst o neuvěřitelných 10 %, což je v časech globální krize jistě pozoruhodné. A tak je jisté, že všechny produkčně významné vinařské země budou i v roce 2010 na PROWEIN zastoupeny svým stánkem, a budou se tak moci setkávat s odbornými návštěvníky z řad obchodníků a profesionálů z gastronomie a vinoték z celého světa. Pořadatelé avizovali zájem více než tří tisícovek vystavovatelů z více než 40 zemí. Novinkou jistě bude společná prezentační kampaň Argentiny, Kalifornie, Chile, Nového Zélandu a JAR pod názvem „Nová světová vinařská aliance“,

přičemž na PROWEIN nabídnou společný program – semináře, dílny a ochutnávky a představení prominentních vinařů. Vedle vín nezůstanou pozadu ani destiláty – objeví se zde zejména malé palírny s gastronomickými službami. Dalšími novinkami ProWein 2010 jsou např. centrální ochutnávková zóna se zhruba tisícovkou zahraničních vín, to vše se zaměřením na témata, která jsou pro trh důležitá – zvláštní předváděcí akce „Wine’s best friends“, v jejíchž fasetách se odráží vábivý svět lahůdek, ale také řada atraktivních ochutnávek a excelentní večerní akce. Zajímavostí jistě bude série akcí pod heslem „ProWein goes city!“, kdy se po večerním uzavření bran areálu rozjedou speciální tematické akce do mnoha míst centra Düsseldorfu. Velmi praktickým počinem nadcházejícího ročníku veletrhu je bezesporu také to, že bez-

prostředně na něj navazuje mezinárodní odborný veletrh INTERVITIS/INTERFRUCTA, který se s tříletou periodicitou odehrává ve Stuttgartu, a tak se vystavovatelé z Düsseldorfu ze dne na den promění v návštěvníky areálu stuttgartského výstaviště. Praktické informace: Otevírací doba veletrhu PROWEIN: 9–18 hod. Místo konání: Výstaviště Düsseldorf (Messe D.), pavilony 3, 4, 5, 6, 7 a 7a, vchod sever a CCDjih. Vstupenky: Se slevou BVV Fair Travel (www. fairtravel.cz, Simona Řehoříková) – jednodenní 715 Kč, studenti odborných škol 605 Kč, permanentka na 3 dny 1 345 Kč, katalog 355 Kč, množstevní slevy. Více informací najdete na www.prowein.de. Richard Stávek

Intervitis-Interfructa – globální inovační fórum Pořadatelé se nechali slyšet, že v roce 2010 očekávají šest stovek vystavovatelů a více než 40 tisíc odborných návštěvníků. Pořadatelé obou předních světových veletrhů se dohodli a v roce 2010 poprvé skloubí harmonogram svých odborných podujetí. Mnozí, zejména zahraniční vinaři tak budou moci strávit v Německu pěkný týden – nejprve na PROWEIN a posléze na IV/ /IF ve Stuttgartu. Novinky veletrhu a aktuální informace představili během tiskové konference v novém stuttgartském veletržním areálu dr. Rudolf Nickenig, generální tajemník Německého svazu vinařů, a Ulrich Kromer, předseda představenstva Messe Stutgart. U. Kromer kromě jiného prohlásil, že přes trvající důsledky globální ekonomické recese předpokládají počet vystavovatelů i návštěvnost na úrovni roku 2007. Počet vystavovatelů a návštěvníků je v procentech 35 a 25, což dělá

IV/IF mezinárodně nejvýzmanějším veletrhem svého druhu na světě. Neopomenutelným středobodem březnového setkání bude bezesporu IV/IF Congress. Německý svaz vinařů, který ve spolupráci s dalšími odbornými institucemi a organizacemi ze sektoru ovocnářství a nealkoholických šťáv kongres pořádá, předpokládá, že se v přednáškových sálech sejde přibližně 1500 expertů ze všech pěti kontinentů světa. Hlavními tématy budou: stroje a zařízení pro agrotechniku a sklizeň hroznů a ovoce, zpracovatelské a kontrolní technologie pro hrozny a ovoce, plnící a balicí technologie a marketing a organizace. Dr. Nickenig předeslal, že lze očekávat představení množství technologických novinek v sektoru vinohradnictví a ovocnářství. Uvedl např. laserově řízené třídění hroznů, nové speciální traktory, pokročilé membránové technologie ve sklepním hospodářství nebo též alternativní obaly. Více než 100 přednášek odborníků, z nichž více než polovina bude ze zahraničí, bude možné si poslechnout v průběhu všech pěti dní. Přičemž budou rozděleny do jednotlivých sekcí tak, aby bylo možné navštívit též samotný ve-

letrh. Součástí odborného setkání bude rovněž 60. ročník Německého vinohradnického kongresu. Témata budou cílit na aktuální problematiku – kultivační techniky v době globálních změn klimatu, udržitelná produkce a jištění kvality, ekologické postupy, analýza vína, technologie skladování ovoce, produkce hroznů, vinařská turistika a vinařská architektura. Vzhledem k předpokládané účasti předních odborníků z praxe, výzkumu či školství lze i další ročník IV/IF charakterizovat jako jednu z nejvýznamnějších odborných událostí roku. V hale 7 budou prezentovány novinky a inovace oceněné v soutěži IV/IF Innovation Award, kterou zaštiťuje mezinárodní odborná porota. Organizátoři připravili ve spolupráci s agenturou Travelpoint možnost zajištění jakéhosi veletržního balíčku, kdy za jednu cenu obdrží návštěvník letenku z domova a zpět, dále vstup na oba veletrhy ProWein a IV/IF, letenku mezi Düsseldorfem a Stuttgartem, ubytování v hotelu a vstup na vybrané doprovodné programy. Kontakt na agenturu: messe@travelpoint.de. (ss)

(12/2009)

565

19. únor 2010: přijďte si zařezat!

Od 8 hod. bude zahájena prezence účastníků soutěže. Jako každý ročník, tak i v roce 2010 se bude zápolit v dvou soutěžních kategoriích

JUNIOR (žáci a studenti odborných škol a ostatní mládež do 26 let) a ELITE (ostatní). Soutěžit se bude o hodnotné ceny z oblasti vinohradnického nářadí a vybavení. Soutěžící se s sebou přinesou vlastní řezací nářadí (nůžky, pilka, pákové nůžky popř. brousek). Samotná soutěž jako tradičně bude spočívat v ořezání určitého počtu keřů za určitý časový úsek. Odborná komise bude pak hodnotit jak počet ořezaných keřů, tak i jeho čistotu a kvalitu. V místě se budou též prezentovat partnerské ﬁrmy dodávající potřeby a technologie pro vinohradníky. V den viničního setkání nabídne spoluorganizátor BS vinařské potřeby na vybrané

Vítěz posledního ročníku v kategorii ELITE Marek Pšopský z Prušánek vinohradnické nářadí zajímavé slevy. Počet soutěžících v každé kategorii je limitován do 30, takže žádáme vážné zájemce, aby své přihlášky zasílali včas na adresu: VINAŘSKÝ OBZOR, Žižkovská 1230, 691 07 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980 nebo e-mail: info@vinarskyobzor.cz (vo)

566

(12/2009)

Čejkovice – mladá generace čejkovických vinařů nalévá svá vína návštěvníkům, foto R. Stávek

Čejkovice – ne sníh, ale déšť vévodil svatomartinskému svátku, foto R. Stávek

Čejkovice – pravý svatomartinský přípitek, foto R. Stávek

Foto M. Magni

Prezentační stan Svatomartinských v Bratislavě, foto K. Furdíková

Na Svatomartinské s úsměvem – momentka z ochutnávacího stanu na náměstí Svobody v Brně, foto VF

Záběr na prostory konání slavností v Národním zemědělském muzeu v Praze – viz článek Letenská Svatomartinská husa, foto archiv NZM

(12/2009)

567

Svatomartinský košt v Brně Prší, je pošmourno, a dobrou náladu se zatím nějak nedaří naladit ani ostřílenému baviči Jožkovi Šmukařovi. Začíná se tvořit fronta na skleničku, za 120 Kč každý navíc obdrží katalog a rychle do jednoho ze dvou stanů k ohřívadlům, kde je u pultů s lahvemi zatím docela prázdno. V 11. hodin 11 minut se na pódiu objevují hejtman Jihomoravského kraje Mgr. M. Hašek s předsedou rady Vinařského fondu Ing. M. Venclíkem a po několika neformálních slovech se otevírá první letošní láhev s logem sv. Martina na koni. Potlesk na otevřené scéně, přípitek na pódiu i pod ním, sice stále prší, na brněnské náměstí se stékají praménky lidí ze všech ulic kolem, fronta na skleničku je už odhadem 5–6 metrů dlouhá – Jožka s kapelou hrají první sérii písniček v bodře lidovém rázu a zdá se, že se rozjasňuje obloha i tváře přítomných. V obou dvou stanech s víny je už nesnesitelně přeplněno, dostat se k pultu je téměř nemožné, komu se to po několikaminutovém úsilí podaří, je příjemně překvapen profesionalitou rozlévajících (zřejmě dobře proškolených), celkem je k dispozici něco kolem 150

vzorků od 100 vinařů a vinařských ﬁrem z celé ČR. Dotazem u prodeje skleniček ve 12 hod. zjišťuji, že se jich zatím prodalo 1 000 kusů, sice stále prší, ale opatrné prognózy naznačují, že by to letos mohlo být s účastí podobné jako loni, tj. 3 000 lidí a možná i více. Mezitím se prostor náměstí, vymezený stany a pódiem, plní deštníky, kdo natáhne krk a vystrčí hlavu trochu výše do prvního patra, uslyší písničky ze slavkovského bojiště, k muzice se přidávají hlasy z publika, nálada je hned jaksi uvolněnější. Čtvrhodinové bloky hudby střídají moderované pasáže, Jožka komunikuje, losuje, obdarovává šťastné výherce lahvemi Svatomartinského, kolem 13. hodiny pomalu přestává pršet a dle odhadu M. Sedláčka z agentury Comtech, která logisticky celou akci zajišťuje, je tady už více než 2 500 lidí! Překvapující, je vidět, že Brňané na „své“ Svatomartinské nedají dopustit a navzdory nepřízni počasí vyrazili do ulic. Nakonec byli odměněni i sluníčkem, jehož paprsky asi na sekundu mžouravě pronikly ocelově šedými mraky, ale to už se střídají stráže a na pódiu se objevuje sku-

pina Neřež. Jejich kultivovaný rock-pop-folkový mainstream nepochybně zaujal teď už radikálně omládlné publikum. Snad každou písničku si prozpěvují všichni společně (krásně vyzněly zvláště ty semaforské) a je konečně čas to Svatomartinské ochutnat. K pultům se nelze prodrat, je zde husto, proto s úlevou využívám pozvání Mgr. P. Večeři z Vinařského fondu a za zády prodávajících absolvuji rychlou orientační degustaci. Je vidět, že největší zájem je o bílá a růžová vína, nedivím se, ta červená jsou lehce podchlazená a jaksi v tomto počasí nevyniknou. Přesto prvním „vypitým“ vzorkem je Svatovavřinecké od M. Michlovského. A je tady pomalu 16. hodina, rychle se šeří, ale neprší, náměstí je stále plné, atmosféru koření hlouček moravistů, kteří rozvinuli prapor s moravskou orlicí, tramvaj cinká, Neřež balí, v hloučcích se zpívá, prodáno je prý 3 200 skleniček a to je, vzhledem k nepřízni počasí, jednoznačný úspěch. Dík za takřka bezchybnou organizaci patří Vinařskému fondu, stejně jako Svazu vinařů a Národnímu vinařském centru, letos to v Brně na „Svoboďáku“ klaplo. Milan Magni

Letenská Svatomartinská husa Již třetí ročník této slavnosti nabídl návštěvníkům každý den vždy od 10 do 17 hodin bohatý program, mj. volnou prohlídku všech expozic a výstav NZM Praha a také návštěvu Malé muzejní farmy, hlavně její živočišnou část představující chov králíků, slepic a ovcí. Volně přístupný dvůr muzea poskytl čtyřem tisícovkám návštěvníků v sobotu a více než třem tisícovkám v neděli mj. ochutnávky a prodej husích a pštrosích specialit, teplých lázeňských oplat-

ků, trdelníků, bramborových placek, cukrové vaty, medoviny, langošů apod. Program pro děti obstarávala hlavně lektorka muzea přímo ve výstavních prostorách expozice „Patřičný a hosté – O dřevě“, pro děti byly pořádány projížďky na ponících a malých koních a zprostředkován prodej sladkostí, nealkoholických nápojů i netradičních balonků. Ve vnitřních prostorách muzea se na několika místech uskutečnily oblíbené prezentace, ochutnávky a prodej vína

z produkce předních moravských a českých vinařů, jejichž součástí byl i výklad a řízená degustace Svatomartinských vín s účastí sommeliera a cimbálové hudby Alexandra Vrábela. Novinkou byla možnost zapůjčení skleniček proti vratné záloze 50 Kč. Slavnost nabídla i malé ukázky starých českých řemesel a uměleckých prací, práce papírových modelářů a předvádění historických traktorů a stabilních motorů ze sbírek NZM Čáslav. (lm)

Svätomartinské vína očarili mladosťou Aj keď počasie nebolo v tento významný deň príliš prajné, záujemcov o možnosť vybrať si z 50 vzoriek vín s logom Svätého Martina na bielom koni umiestnenom v červenom poli, to neodrádzalo. Novinársku obec o pripravovanej udalosti v predstihu informovali zástupcovia Vinár-

skeho fondu ČR, ktorý je držiteľom ochrannej značky Svätomartinské víno. Tradície takto nazývaného vína vraj pochádzajú z 18. storočia. Už za čias panovania cisára Jozefa II. sa nové víno začínalo nalievať na Svätého Martina. Lokálne sa táto tradícia zachovávala vo viacerých vinárskych oblastiach.

Aby víno z nového ročníka mohlo mať názov Svätomartinské, musí spĺňať niekoľko kritérií: Na jeho výrobu sú určené štyri odrody. Pri bielych vínach ide o Müller-Thurgau a Veltlínske červené skoré, pričom víno musí byť vyrovnané, príjemné, svieže, ovocné, suché. Na výrobu ružových vín a claretu možno použiť Svätovavrinecké a Modrý

568

(12/2009)

Portugal, charakterizovať ho má najmä ovocnosť. Z rovnakých odrôd musí byť vyrobené aj červené víno. V chuti musí byť hladké, zamatové, suché, pri výrobe sa môže uplatniť jablčno-mliečna fermentácia, prípadne karbonická macerácia. Pred uvedením na trh každé víno posudzuje degustačná komisia, zložená z nezávislých odborníkov, somelierov a uznávaných degustátorov. Tá zhodnotí, či senzorické parametre vína zodpovedajú požadovanej charakteristike, pričom o jeho odporúčaní rozhoduje nadpolovičná väčšina členov. Na ilustráciu, v roku 2007 uspelo zo 178 pri-

hlásených vzoriek 144, z toho 64 bielych, 26 ružových a 54 červených. O rok neskôr už komisia hodnotila 250 vzoriek vína, uspelo z nich 175. Tento rok prihlásilo 97 vinárstiev 253 vzoriek, z čoho bolo 85 bielych, 50 ružových a 90 červených. Degustačná komisia udelila značku Svätomartinské 211 vzorkám od 89 vinárov. V predaji by teda malo byť až 900 tisíc ﬂiaš. Cena vína by sa mala pohybovať v rozpätí 2,3–2,5 eura. Ľahké, svieže, ovocné vína s nižším obsahom alkoholu (okolo 12 % obj., nesmú prekročiť 13,5 % obj.) ktoré vyzrievali len niekoľko týž-

dňov a sú určené na rýchlu spotrebu (najneskôr do Veľkej noci), si na bratislavskom Hlavnom námestí získali priazeň slovenských konzumentov. K pôžitku z lahodnej mladosti nového moku, prispel aj bohatý kultúrny program. Producenti vína na milej slávnosti zdôrazňovali, že ak sa vydarí Svätomartinské, znamená to, že bude kvalitný celý ročník. Je sa teda na čo tešiť. Tohtoročné mladučké vína od našich susedov, označené zaujímavým logom oživujúcim tradíciu, príjemne prekvapili. Zdenka Šuranská

Místo sněhu přivezl svatý Martin excelentní víno O doprovod a zábavu se postarali ohniví muži a všude pobíhající dětská chasa rozdávající martinské koláčky a zabíjačkové pochoutky. Přestože sv. Martin dovolil pít mladé víno již ve středu 11. listopadu, přiťukl si symbolicky s perkmistrem města Hustopečí, a odstartoval tak již 4. ročník Svatomartinských slavností ve městě „dobrého vína“. Velký stan na náměstí praskal ve švech. Nejen zde, ale i v dalších sedmi mázhausech po celém městě mohli návštěvníci ochutnat opravdu reprezentativní výběr mladých vín. Ani ten nejpilnější milovník vín určitě nemohl zvládnout ochutnat více než sto padesát vzorků Svatomartinského vína z šesti desítek vinařství. I když by si při tom pochutnával na pečené huse se zelím a knedlíkem. Vždyť se také traduje, že nejlepší husa je právě na sv. Martina, zapíjená oním krásným, lehkým a ovocitým Svatomar-

tinským vínem. „Letošní vinařský ročník bude jeden z historicky nejlepších ročníků vůbec. Kvalita, buket a plnost tohoto mladého vína již dnes předurčují, že víno bude v letošním roce opravdu excelentní,“ zhodnotil Radek Sedláček,

vedoucí SVE v Hustopečích, kvalitu Svatomartinského vína. Svátek vinařů a zároveň i oslava mladého vína přilákaly do našeho města nejen milovníky typicky moravského moku, ale i řadu významných hostů. Jedním z nich byl senátor Jan Hajda, automobilový závodník Martin Rada či trojnásobná mistryně světa v krasojízdě Martina Štěpánková. Ti svou náklonnost a přízeň k dobrému vínu jen potvrdili. Bezmála 1 500 prodaných porcí pečené husy po celém městě, zapíjené mladým vínem, kterého byl dostatek až do pozdních hodin, potvrdilo oblíbenost této mladé tradice. Lahví vína bylo obdarováno také na sedm desítek návštěvníků nesoucích jméno Martin či Martina. Krásné slunečné počasí a uvolněná nálada protkaly sobotní den, který umožnil příjemná setkání lidí nad sklenkou dobrého vína. Kateřina Kopová

Svatomartinské v Čejkovicích A vskutku, počasí přineslo místo sněhu vytrvalý déšť, a tak kdo nebyl schován pod přístřešky ochutnávkových stanů, měl nad sebou deštník anebo moknul. Po starostově úvodním slovu vstupní branou přiklusal bělouš a na něm svatý Martin v červeném plášti, aby předal čejkovickým vinařům demižonek mladého vína, které přivezl. Čejkovičtí vinaři víno s povděkem převzali a ze soudku pak vesele čepovali

pro slavnostní svatomartinský přípitek. Ochutnávka byla zahájena – Čejkovičtí připravili ve stanových úkrytech celkem bezmála třicítku vzorků od čtrnácti místních vinařů (Zemědělská, a. s., Vinařství Lukáš Hlinecký, Sklep Na Bařině, Víno Sýkora, Vinařství Fojtík, Vinařství Vydařelý&Holomáč, Winery Esterka, Vinařství Bíza, Víno Škrobák, Vinařství Opluštil, Vinařství Konečný, Vinařství Veverka – František

a Tomáš, Víno Hradil, Templářské sklepy Čejkovice – vinařské družstvo). Po Čejkovicích bylo samozřejmě možné ochutnat svatomartinské menu – husu na různé způsoby – a to v hotelu Zámek Čejkovice, ve vinárně U Templářských rytířů, v hotelu Albor, ve Vinném restaurantu Zlatý Kopeček. Ochutnávání se pak z nádvoří Tvrze přesunulo do restaurací a sklepů. (rs)

(12/2009)

569

Panelová diskuze na téma „České vinařství po zavedení jednotného trhu v EU“ Setkání zorganizoval a moderoval předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Jan Hajda. Kromě předsedy Svazu vinařů Jiřího Sedla a ředitele Vinařského fondu Jaroslava Machovce zde zasedli i zástupci největších producentů vína u nás, senátorka za Hodonínsko Alena Venhodová, náměstek ministra financí Petr Chrenek, náměstek ministra zemědělství Stanislav Kozák a vedoucí oddělení pro víno MZe Antonín Králíček, ředitel SZIF Tomáš Révész a další. Jaký měla diskuze smysl? Šlo zejména o projednání dvou bodů. O referát náměstka ministra financí Petra Chrenka, jehož úkolem bylo promluvit o návrhu na změnu spotřební daně na víno, a o zprávu předsedy Svazu vinařů, která shrnovala současné vývojové trendy na domácím trhu s vínem. Z té vyplynuly zejména tři zásadní body: – v posledním roce poklesla průměrná cena k nám dováženého lahvového vína, – udržujeme si trvalý nárůst objemu nejen spotřeby vína, ale i jeho dovozu a vývozu, – ze statistik vyplývá, že vyvážíme přibližně 13 % toho, co dovezeme (objemově i finančně vyjádřeno). Právě statistiky a jejich hodnověrnost si vyžádaly značnou část koláče diskuzního časoprostoru. Spotřební daní na víno, respektive možností zavedení její nenulové sazby, se zabýval náměstek ministra financí Petr Chrenek. Dosavadní sazba 0 Kč/litr totiž dráždí hlavně zástupce pivovarníků, kteří ve víně a jeho narůstající oblibě spatřují konkurenci ke svému produktu a chápou zdanění piva jako diskriminaci. To však vinaři odmítají. „Když má někdo žízeň, dá si pivo nebo vodu,“ říká Jiří Sedlo. „Pokud má někdo chuť na alkohol, dá si kořalku. Víno a pivo si tedy konkurovat nemohou. Víno je pochutina a lze ji přirovnávat spíše k cukrářským výrobkům, kávě atd. než k pivu a tvrdému alkoholu. Potenciální diskriminaci chápeme spíš v rovině geopolitické. Protože nám jde především o blaho tuzemského vinařství, cítili bychom jako újmu stav, kdy bychom zavedli vyšší daň než v okolních vinařských zemích, tedy například v Německu nebo Rakousku.“ To potvrzuje i zástupce ministerstva financní Petr Chrenek: „Spotřební daň se platí tam, kde se zboží spotřebovává. To znamená, že stát sám vlastně diskriminuje svého občana. Přesto je těžké v dobách Janotova balíčku a hledání úspor

Zprava – T. Révész, J. Hajda a J. Sedlo a náhradních příjmů obhájit nulovou sazbu spotřební daně na víno.“ Fakt, že se nulu podařilo uhrát, znamená klid pro následující období, ale navždy vyhráno není, neboť na stole pořád zůstává otázka, zda výhledově bude víno spotřební daní zdaněno. „Vláda už dnes připravuje výhledový plán na deset let dopředu, který se touto otázkou zabývá. Obsahuje celou řadu návrhů na zdanění jednotlivých komodit. Docela vážně se například uvažuje o uvalení vyšší daně na potraviny zdraví škodlivé, potraviny s vyšším obsahem tuku atd.,“ doplňuje Petr Chrenek. Debata o výši spotřební daně na víno se tak v budoucnu objeví v kontextu otázky, zda danit například i nealkoholické nápoje, třeba Coca-colu… „Tato diskuze nás asi nemine,“ uzavírá Petr Chrenek: „Ve chvíli, kdy bude zavedena spotřební daň na všechny nealkoholické nápoje, se bude nulová daň na víno obhajovat jen velmi těžce.“ Na závěr náměstek ministra Petr Chrenek sdělil své přesvědčení, že si nedokáže představit uvalení spotřební daně na víno u nás před tím, než bude zavedena minimální povinná výše sazby pro všechny členské státy EU. Další body diskuze: Čerpání prostředku ze SZIFu. V uplynulém roce byl obrovský zájem o čerpání prostředků na restrukturalizaci vinic od SZIFu. Problémem bylo, že prostředky, kterých je omezené množství, jsou mezi vinaře rozdělovány podle počtu přihlášených. „Nemůžeme nařizovat vinařům, kolik žádostí podají. Můžeme ale podávat report o tom, kolik je podaných žádostí, což bude iformovat vinaře o tom, jaký objem pro-

středků ve fondu zbývá,“ říká předseda SV ČR. „Už v únoru by tedy třeba vinaři mohli vědět, na kolik peněz jsou podány žádosti.“ To ale naráží na problém přípravy sazenic a půdy. Pokud vinař investuje do úpravy půdy a sazenic, je mu únorový termín reportu k ničemu, protože už má například objednány sazenice. Ale i to lze řešit. Novela zákona o biovíně. EU v současné době dotuje vinaře podle toho, jakým způsobem hospodaří. V rámci snahy o šetrné obdělávání krajiny tedy dostávají nejvíce ti, kdo hospodaří plně bio, méně ti, kdo hospodaří v IP, a nejméně ti, kdo hospodaří konvenčně. Na tuto dotační politiku by měl navazovat i evropský předpis o biovínech, který by tuto komoditu upravoval nejen z hlediska vinohradnictví jako dosud, nýbrž nově i z hlediska sklepní technologie. „Předpis na téma biovíno letos ani v příštím roce přijat nebude,“ vysvětluje zástupce MZe Antonín Králíček. „Celý problém je ve velmi ranném stadiu a diskutuje se o něm v rámci EU. Shromažďujeme informace a průběžně se tímto tématem zabýváme, nicméně na vypracování nařízení ES je ještě velmi brzo.“ Chráněná označení. Do 31. 7. 2010 je nutno podat žádost k EU o registraci chráněných označení. To se týká například používání slov jako Château, klaret, sur-lie atd. Ondřej Kopička foto autor (Po skončení panelové diskuze následoval raut a ochutnávka Svatomartinských vín od všech 89 vinařů, které zajišťoval Vinařský fond – pozn. red.)

570

(12/2009)

Těšíme se na VINEX 2010 V době, která příliš nenahrává velkým investicím a kdy se i víno stává věcí zbytnou, bude nejen na pořadatelích, ale i na partnerech a vystavujících ﬁrmách, jakým způsobem předvedou odborné veřejnosti a svým obchodním partnerům kvalitu svých produktů. A nejen to, účast na tomto prestižním veletrhu se také jistě stane indikátorem síly a ﬁnanční stability vystavujících společností. V letošním roce už mnozí zaregistrovali, že vinařská část veletrhu se opět vrátila do jednoletého cyklu. Velmi pozitivní reakce, jak ze strany vinařů , tak návštěvníků, jasně ukázaly, že to bylo správné rozhodnutí. A tak jako se vhodnou variantou stalo spojení VINEXu s veletrhem G+H – tedy gastronomií, stejně úspěšné je i společné konání s komplexem potravinářských veletrhu SALIMA.

Správný veletrh je místem, kde odborný návštěvník nalezne na jednom místě širokou paletu nejlepších vín, získá nové informace a uzavře výhodné obchody. Místem, které na první pohled zrcadlí celkový obraz vinařského sektoru v ČR. Návštěvníci se budou moci těšit na tradiční vystavovatele, nové vinařské společnosti i zahraniční vinaře z Rakouska, Slovinska, Srbska a Francie. Mnohá zahraniční vína budou prezentovat i dovozci a velkoobchody. Veletrhu VINEX je vlastní velmi intenzivní spolupráce s Vinařským fondem České republiky a Svazem vinařů ČR. Důkazem je opětovné zařazení veletrhu do oﬁciálně podporovaných akcí VFČR. Návštěvníci jistě ocení, že stejně jako při G+H se na VINEXU v gesci Národního vinařského centra objeví degustační cenová srovnávací zóna, která usnadní výběr zejména profesionálním odběratelům. Opět se otevře Vinotéka VINEX s prodejem vín z degustační zóny. Společenským vrcholem veletrhu bude galavečer vinařů s účastí řady známých osobností, na kterém budou uděleny ceny 17. ročníku Grand PRIX VINEX 2010. S velkým úspěchem se také setkal způsob, jakým si pořadatelé poradili s pozváním a dopravou odborných návštěvníků. V rámci projektu Business vlak měli obchodníci s vínem a hoteliéři zajištěnou příjemnou cestu až do areálu brněnského výstaviště. Spolu s dopravou autobusy z celé ČR se tak na VINEXU objevilo velké množství odborníků a obchodníků s vínem. Pro VINEX 2010 pořadatelé tyto aktivity opět zopakují. V dnešním pojetí veletrhů je osobní styk mezi odborníky jak na straně návštěvníka, tak i vystavovatele nezbytností. Z tohoto pohledu je role veletrhů i do budoucna nezastupitelná. chvilka pozorování chování na stánku, popřípadě rozhovor s obsluhou vám o kultuře ﬁrmy mnohdy prozradí více než stohy výročních zpráv a analýz.

Pro vinaře je připraveno několik variant cenově nenáročných výstavních expozic. Samozřejmostí bude kvalitní degustační sklo, profesionální sanitace, zajištění obsluhy či překladatelský servis. Konkrétní nabídky pro vystavovatele jsou umístěny na webových stránkách www.vinex.eu a www.wineofczechrepublic.cz v sekci aktuality pro odborníky. Vinex je mimo jiné výjimečný i prezentací vinařských a vinohradnických technologií, které u mnoha podobných akcí prostor k prezentaci nemají. Právě jim bude patřit druhá část veletrhu. Návštěvníci zde získají přehled o nenovějších technologiích pro sklepní hospodářství a seznámí se s novinkami v zahradní technice. Veletrh VINEX také netrpělivě očekává město Brno a Jihomoravský kraj. Pokud je pro mnohé Jihomoravský kraj zajímavou turistickou destinací, pak se tak z velké části děje kvůli přívětivým lidem, krásné krajině a hlavně dobrému vínu. Ať už budete na veletrhu VINEX vystavovat, nebo jako odborník přijedete obchodovat – společně se uvidíme na brněnském výstavišti od 2. 3. do 5. 3. 2010. (dp) Více informací na www.bvv.cz/vinex nebo tel.: +420 541 152 745, fax: +420 541 153 067 a e-mail: dpelikan@bvv.cz. -pr-

(12/2009)

571

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Vinařská výstava moravských vín v Hodoníně Jako další čestné odměny za vína vystavená v Hodoníně uděleny byly čestné diplomy Zem. vin. spolku. Pro ušetření místa podává se seznam odměněných přehledně dle okresů a obcí dle katalogů. Státní a zemská révová školka v Kyjově, Čejkovicích, Kloboucích a Vel. Pavlovicích. Rolnicko-vinařská škola v Bzenci – Klobouky: Jos. Ondra, Dr. Fr. a Aug. Drbalovi, Racek Fr. – Krumpíř: Misák Jindř. – Želetice: Misák Tom. – D. Kounice: První mor. společnost pro nákup a prodej vína, Jína Old. – Kuchařovice: Mlejnek Jan. – Skalice: Komenda Fr. – Vel. Němčice: Broskva J., Fiala J., Šabata T. – N. Přerov: Slunský Fil. – Kobylí: Borovička Jos., Nejedlík V., Pátek T. – V. Pavlovice: Bálka Jar., Bednář J., Benda Jos., Cyprián Jos., Hlávka Vikt., Horáček Jan, Horňanský A., Kocmánek Stan., Kocmánek Št., Panic H., Pláteník Fr., Plhal Jos., Seďa Jos., Stejskal J., Straka P., Štefka Fr., Švásta P., Cihlář J., Valoušek Fr. – Němčičky: Bystřický V., Kopřiva Fr., Prokeš Fr., Veselý H. – Bořetice: Chrástek Jos. – Rakvice: Bednařík Fr., Kamenský Jan, Krčka Jos., Průdek V., Zach R. – Vrbice: Bíza Mat., Bízová R., Ostřížek T., Stanický J., Šimeček J. – Bilovice: Tihlařík J. – Žižkov: Hromek J., Michalica P. 40, Michalica P. 26, Valášek F. – D. Bojanovice: Bílek Jan 182, Bílek Jan 393, Bohůn Fr., Ištvánek M., Komosný M., Komosný P., Komosný Štěp., Kučera Fr., Kučera M., Lechner B., Líčeník J., Maršálek Fl., Mikuš P., Nesvadba Jos., Novák Fab., Pelikán A., Pařízek Fr., Pospíšil Fr., Pospíšil Pav., Pospíšil P., Prát Jos., Račický P., Šaran J., Topen-

čík Jos., Turek P., Vymyslický Fr. – Čejkovice: Tamborský Fr., Demela V., Hlinecký K., Hnidák J., Hnidák Kl., Hycl M., Hycl Tom., Konečný Is., Martinec Fr., Martinec Jakub, Martinec Jan, Martinec Jos., Mikulica M., Mikulica V., Opluštil Jos., Opluštil V., Otáhal Jos., Pecka Al., Planý J., Stávek F., Šardický Kl., Škrobák F. – Hodonín: Fiala Jos., Krejsa H., Ploskal Fr., Procházka Jar., Süssmayer J., »Kroužek vinařů« Mg.Ph. Jelínek K., Hlaváč F., Dornetzhuber J. – Josefov: Šupa J., Prát J., Lekavý M. – Mikulčice: Koneček I. – Nová Ves: Švec Fr. – Mutěnice: Čepil Ant., Čepil J., Dubina M., Ilčík Bart., Jarošek J., Jarošek P., Konečný J., Němec P., Sasínek J., Trávník Jos., Trávník V. – Těšice: Koneček V., Kudrna J., Lacka M., Parák J., Pecúch J., Rýlka Is. Šimčík M., Vavrys Fr. – V. Blatnice: Hruška J. – Domanin: Žalčík St. – Syrovín: Hubáček J. – Bzenec: Pochval P. – Stavěšice: Plšek P. – Vlkoš: Nenička Fr. – Vracov: Fridrich Fr., Fridrich J., Goliáš D., Pelichá V. – Újezd: Dvořan Al. – Nedakonice: Martiňák Ant. – Polešovice: Janíček Ed., Tesař T., Stässler B. – Žadovice: Drápal J. – Strážnice: Bergl J., Cikánek Fr., Hořák M., Hořák J., Hořák Fr., Hovůrka J., Machálek Fr., Můčka Fr., Můčka Jos., Můčka M., Kučera Jos., Sochor J., Vavřík Fr., Cundrla M., Kuča Jos. – F. V. Pleskot v Praze. A. V. H. Dotazovna K dotazu č. 38 z č. 8. Dobrá sýta odzrňovací dodává rovněž ﬁrma bratří Wilhelmové v Prostějově 21. (Viz insert na obálce.) H. 40. Kde dostanu koupiti šlechtěnou americkou révu? J. O. L. – E. B. V. – F. N. Rat.

41. Poraďte mi, který spisek o sklepnictví si mám koupiti, jsem začátečník v hostinství, s vínem neumím mnoho zacházeti. Pak zákon o obchodě s vínem. J. Skř. Kuk. 42. Kde dostanu koupiti rigolační pluh? J. G., Č 43. Mohu chovati včely ve své zahradě, kde mám na 10 arů vinici? Dr. B. J. 44. Chci si založiti vinici štěpovanou a sklep. Dostanu subvenci? J. K…k. 40. odp. U státního komisariátu vinařského v Hodoníně. Přečtěte si oznámení v č. 8., str. 140. Také se opakuje v dnešním čísle. Zem. vin. spolek nemá révy. H. 41. odp. Kupte si: Čech, Hospodářství sklepní, vydané u Jana Tomana knihkupce ve Žďáře na Moravě za 1 K. Dále: »Malý vinař«, obdržíte u Rud. Fencla v Hodoníně na Moravě za 50 h. Plakát zákona o obchodě vínem u Zem. vin. spolku ve V. Pavlovicích. H. 42. odp. Dopište ﬁrmě K. & R. Ježek v Blansku, tato ﬁrma je vyrábí v různé velikosti. H. 43. odp. Ano; bližší článek podán bude v příštích číslech od předního včelaře z vinařské obce. H. 44. odp. Není možno Vám dosíci subvence za Vašich poměrů. Vy, jako majetný člověk subvence nedostanete a pak u Vás by se minula užitkem. Založte si vinici svým nákladem a bude Vás jistě těšiti. Neměl bych Vám vlastně ani odpověděti, jelikož jste č. 1.–6. našeho listu přečetl a pak – vrátil. Radím Vám, abyste si nasadil bramborů do hrnců za okna, byste vše dobře pro sebe využitkoval. A. V. H.

Historické události a osobnosti v minulém století – prosincová výročí Ladislav Čech, který odešel jako odborný učitel do Žďáru, se vzdal funkce redaktora Vinařského obzoru. Redakci IV. ročníku převzal jednatel Zemského vinařského spolku pro Markrabství moravské Alois Václav Horňanský. 1910, VO, č. 1, str. 1

Koncem roku 1919 rozhodnuto o rozšíření Vinařsko-ovocnické školy na Mělníku na vyšší ovocnicko-vinařskou školu tříletou. Byl dán návrh na úpravu osnov. 1919, VO, č. 10, str. 121 a 1920, VO, č. 1, str. 2 a 6

Doporučeno zakládání vinařských besídek v obcích, kde je alespoň 10 vinařů v Zemském vinařském spolku. Přesné instrukce dodává jednatel ZVSM ve Velkých Pavlovicích A. V. Horňanský. Zřizování besídek je již uvedeno ve stanovách ZVSM z r. 1913. Do vinařských besídek mohou vstoupit i vinaři z okolních obcí, kde besídka ještě není. 1919, VO, č. 1, str. 12

6. prosince 1919 zemřel v Mutěnicích hostinský a vinař František Dopita, člen ZVSM, v jeho restauraci byly pravidelně pořádány různé schůze vinařských spolků a akce při návštěvách vinařů ve státní révové školce. 1920, VO, č. 1, str. 11 Ing. František Kynický, CSc., oslavil dne 23. prosince 1979 své 50. narozeniny. Po stu-

diích na Vinařské škole v Bzenci pokračoval ve studiu na Mělníce, po maturitě byl jako praktikant ve vinných sklepích v Hustopečích, pak ve vinařských závodech ve Velkých Bílovicích, od roku 1955 v provozu v Brně, kde zastával funkci vedoucího provozu, od roku 1969 byl ředitelem provozu MVZ ve Velkých Bílovicích a od roku 1971 byl ředitelem provozu ve Velkých Pavlovicích. Vysokou školu začal studovat v Praze a dokončil ji na VŠZ v Brně. 1980, Vinohrad č. 3, str. 70, pak 1989, č. 12, str. 286 Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša

572

(12/2009)

Atributy vinařství ve znacích měst a obcí severní a střední Moravy

Ve většině případů jde o přidání vinařského nože (kosíře) do znaku, nejčastěji při změně vlastníka či povýšení obce na město. Velmi významným pánem mnoha měst a obcí v časech pobělohorských byl právě kardinál František Ditrichštejn, který „svým“ městysům často vylepšoval znak o atributy svého rodového znaku – ony vinařské nože. Pro lepší názornost, kde všude tato města a obce nalezneme, použijeme současné členění našeho území na krajské územní celky. Mimo kraje Pražského, Středočeského, Ústeckého, Jihomoravského a Zlínského (i oba posledně jmenované kraje mají ve znaku hrozen), pak nejvíce takových znaků nalezneme v kraji Moravskoslezském, dále Olomouckém, a dokonce i v kraji Vysočina. Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku, z větší části ležící v Českém Slezsku a zbývající část zabírá severní Morava. Na území kraje se nacházejí čtyři euroregiony – Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko. Území kraje je vymezeno územími okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město. Vinohradnicko-vinařské atributy ve znaku nesou tyto obce a města: Budišov nad Budišovkou, Chuchelná, Lichnov (okr. Bruntál), Příbor, Řepiště, Uhlířov a Závada. Budišov nad Budišovkou (okres Opava) Blason (popis znaku): Štít dělený v horní třetině, která je kosmo zlatočerveně dělena a na ní je vpravo kolmo postaven vinařský nůž se zlatou rukojetí a vlevo zelené majuskulní písmeno F (strany se popisují, jako byste jste drželi štít v ruce), dolní větší část štítu je červeno-modře polcena, uprostřed je postavena stříbrná věž s viditelnými dvěma stranami, se čtyřmi stínkami, dvěma branami a nad nimi okny, přičemž v pravém okně je umístěno černé majuskulní písmeno M a v levém písmeno W. V pravém červeném poli jsou dva stříbrné kužely, v levém modrém poli zkřížená hornická kladívka se zlatými rukojeťmi. Vinařský nůž se do znaku města dostal díky Ditrichštejnům, podobně jako i v dalších městech regionu. V podstatě celý znak se skládá ze starého znaku Ditrichštejnů: zlato-červená vlaj-

ka a na ní vinařský nůž a F – po kardinálu Františku Ditrichštejnovi. Pod ním je bílá věž (Budišov měl hradby), v oknech věže dvě písmena M a W, podle Martina Waclava Olomouckého – probošta, díky kterému se stal Budišov městem. Na jedné straně jsou dvě hornická kladiva (kvůli okolní těžbě břidlice) a na druhé straně jsou dvě pyramidy, které pocházejí ze znaku Olomouckého arcibiskupství. Chuchelná (okres Opava) Blason: V červeném poli stříbrná mitra a na ní dva zelené letorosty révy, každý s jedním listem a jedním modrým hroznem. Chuchelná náležela od 17. století šlechtickému rodu Lichnovských z Voštic a správním střediskem jejich rozsáhlého panství byla až do roku 1945. Není proto divu, že pozdější obecní symbolika byla ovlivněna rodovým erbem Lichnovských (2 letorosty s hrozny a listy na štítu i v klenotu erbu). Znamení z původních pečetidel přešla v modiﬁkované podobě i do novodobé obecní symboliky. Autorem návrhů znaku a praporu, schválených rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 23 z 29. 3. 1995, je Miroslav Pavlů z Kelče. Lichnov (okres Bruntál) Blason: V modrém poli vinný hrozen se dvěma listy, z něhož vyrůstají na stoncích se dvěma lístky vpravo osmilistý květ, vlevo žalud, vše zlaté. Hrozen s listy ve znaku byl odvozen z erbu šlechtického rodu Lichnovských z Voštic. (Lichnovští z Voštic – již ve 14. stol. se připomínali jako vladycký rod v Horním Slezsku. Jejich potomci byli 31. 8. 1707 ve Vídni povýšeni do panského stavu, 5. 3. 1727 do říšského hraběcího stavu tamtéž a 30. 1. 1773 v Berlíně do pruského knížecího stavu, jehož platnost byla potvrzena i pro Rakouskou monarchii 4. 9. 1824 ve Vídni. Predikát „z Voštic“ odvozovali od původního sídla, vsi Voštice /Woszczyc v Polsku/ na panství Pština, kde se jejich hlavní rodová větev udržela do 17. stol. Příjmení pak odvozovali od vsi Lichnova na Bruntálsku, kterou získal do držby v r. 1494 Jan z Voštic. Původně měli v erbu na červeném štítě vedle sebe dva zelené stonky vinné révy po jednom listu a modrém hroznu.

31. 12. 1824 získali Lichnovští ve Vídni povolení užívat jména a znaku vymřelých hrabat „von Werdenberg“ a oslovení „Jasnost – Durchlaucht“ s dědičným členstvím v pruské panské sněmovně. V rodovém erbu jim pak přibyla na červeném poli stříbrná kostelní korouhev.) Znak byl obci udělen předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 6. 12. 1999. Příbor (okres Nový Jičín) Blason: V hlavě červeného štítu stojí vedle sebe tři stříbrné kužely hroty vzhůru, pod nimi jsou přes celý štít tři zlaté krokve nad sebou, přes ně postavené dva vinařské nože se zlatými střenkami a stříbrnými čepelemi, obrácenými ohnutými špicemi ven, na každé čepeli je černé písmeno F. Původním znakem Příbora byl erb pánů z Hückeswagenu, kteří město založili před rokem 1251. Jejich znakem byly údajně tři červené krokve ve stříbrném poli. V roce 1615 polepšil biskup olomoucký, kardinál František z Ditrichštejnu, znak města Příbora přidáním prvků znaku biskupství olomouckého a svého vlastního znaku: …„dáváme jim štít a na štítu v červeném poli uprostřed tři krokve žluté neboli zlaté barvy, vždy postupně jedna druhou převyšující, dva nože (vinařské) plavé neboli stříbrné barvy a střenky hřebíčkové barvy a na nich literu F jména našeho křtěného počáteční, navrchu pak tři kuželky taktéž plavé aneb stříbrné barvy jest…“. Řepiště (okres Frýdek-Místek) Blason: Modrý štít se stříbrnou prohnutou špicí. Vpravo zlatá řepa, vlevo zlatý vinný hrozen s listem, ve špici červený rak s klepety vzhůru. Řepiště bylo založeno zřejmě na konci 13. století v době kolonizace Těšínska Lužickými Srby. Víska se původně nazývala Barutov. Návrh znaku zpracoval Karel Müller, ředitel Zemského archivu v Opavě. Předseda poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Milan Uhde jej obci udělil dne 31. 1. 1996. Uhlířov (okres Opava) Blason: V červeném štítě stříbrný hrot provázený dvěma přivrácenými stříbrnými vinař-

(12/2009)

skými noži, v něm půl červené lilie přiléhající k polovině černého zvonu. Osudy obce byly po dlouhou dobu úzce spojeny se sousedním Slavkovem. Je pravděpodobné, že Uhlířov vznikl jako osada Slavkova. Tuto domněnku potvrzuje i skutečnost, že obec není na rozdíl od okolních vsí pojmenována po žádném zakladateli, stejně jako fakt, že zde do roku 1660 neexistovalo šlechtické sídlo. Název vsi je s největší pravděpodobností odvozen od uhlířů, kteří zde vyráběli dřevěné uhlí. První zachovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1389, kdy byla ves lénem olomouckého biskupství v tzv. keřkovském obvodu (vísku na delší dobu získal rod Vlků, konkr. Jan Vlk z Konecchlumí, který byl lenním hofrychtéřem olomouckého arcibiskupství). Odtud pak i bílý kužel vprostřed znaku. Závada (okres Opava) Blason: Ve zlatém štítě nad zelenou hradbou o třech stínkách tři pětičetné zelené listy vinné révy. Autor návrhu obecní symboliky Jan Tejkal zde skloubil vyjádření staré závadské tvrze pánů z Drahotuš (zelené hradby) s atributem sv. Urbana (révové listy), jemuž je zasvěcena zdejší kaple z přelomu 19. a 20. století. Znakem obce byl přijat rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 50 z 19. 5. 1998. Olomoucký kraj leží ve střední a severozápadní části Moravy (většina území), a také na severozápadě Českého Slezska (téměř celý okres Jeseník). Území kraje je vymezeno územími okresů Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk a Jeseník. Vinohradnicko-vinařské atributy ve znaku nesou tyto obce a města: Bílá Voda, Býškovice, Horní Nětčice, Horní Újezd, Hranice, Hrubčice, Osek nad Bečvou, Lhota, Paršovice, Radotín, Slatinky, Soběchleby a Týn nad Bečvou. Bílá Voda (okres Jeseník) Blason: Štít dělený. V horním, červeném poli jsou dva od sebe odvrácení stříbrní lososi, hlavami vzhůru a hřbety k sobě, kolem nich pak čtyři zlaté křížky. V dolním, modrém poli je zlatý hrozen se dvěma zelenými listy révy. Název obce Bílá Voda je odvozen z německého Weisswasser, podle vody zdejšího potoka. Bílá Voda jako ves s tímto názvem vznikla až značně pozdě, kolem roku 1532, ale je pravděpodobné, že šlo o nové osídlení na místě zpustlé vsi Wyssoka, doložené již koncem 13. století v okolí Reichensteinu (dnešní Zloty Stok). Po třicetileté válce získává obec hraběcí rod kladské větve Lichtenštejnů. Do historie Bílé Vody se nejvíce zapsal Jakub Arnošt Lichtenštejn (1690–1747), olomoucký kanovník a pozdější biskup, který se rozhodl založit v Bílé Vodě piaristickou kolej, v níž bylo zahájeno vyučování v roce 1727. Byla to první piaristická fundace v celém Slezsku.

573

Býškovice (okres Přerov) Blason: V zeleném štítě uprostřed stříbrný sloup mezi dvěma zlatými klasy, na středu sloupu položen rodový dietrichštejnský štítek – na koso půlený erb, pravé pole červené, levé zlaté, uprostřed dva stříbrné vinařské nože se zlatou rukojetí. Znak obce se objevuje již v roce 1752, kdy obdržely Býškovice typář, v jehož pečetním poli byl zobrazen sloup, nad ním dva vinařské (ditrichštejnské) nože ve vavřínovém věnci. Tento motiv použil také autor nového znaku, pan Miroslav Pavlů z Kelče.

ním. V obecném povědomí je rozšířena mylná domněnka, že na městském znaku je postava mnicha Jurika.

Horní Nětčice (okres Přerov) Blason: Štít dělený, v horní, zelené polovině ovečka se zlatými kopýtky, s hlavou vpravo hledící vlevo, nad hlavou zlatá aureola, pravá noha drží tyč s bílou vlajkou a červeným křížem. Dolní polovina opět dělená, červeno-žlutá, uprostřed zkřížené vinařské nože se zlatou rukojetí. Tinktura dolní poloviny znaku se dvěma vinařskými noži opět ukazuje na Ditrichštejny. Znak byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 23. 5. 1995.

Osek nad Bečvou (okres Přerov) Blason: Dělený štít, nahoře červeno-zlatě polcený, vpravo zkřížené vinohradnické nože se zlatými rukojeťmi, vlevo zkřížené orobince přirozené barvy, v dolním modrém poli zkřížené zlaté obilné klasy. Významným datem v historii obce byl 18. březen 1680, kdy kníže Ferdinand z Ditrichštejna přiznal obci pečeť. Ta byla rozdělena na tři pole. V horní, červené části dva křížem jeden na druhém ležící vinohradnické nože (odvozeno z erbu rodu Ditrichštejnů), nad nimi květy. Dolní část dělena, ve druhém, žlutém poli rybník s palachem a ve třetím poli role se stojícím obilím (odvozeno od zemědělského původu obce a nejrozšířenějších zaměstnání obyvatel). Historickou podobu obecní symboliky respektoval i heraldik Miroslav Pavlů, když v roce 1996 připravil nový návrh znaku a praporu obce.

Horní Újezd (okres Přerov) Blason: V modrém štítě stříbrný pták s rozevřenými křídly a zlatou zbrojí. Pravé křídlo kosmo, levé šikmo zlato-červeně dělené, na každém stříbrný vinařský nůž se zlatou rukojetí, hroty vně. V horní části tři stříbrné lilie. Vinařské nože a tinktura křídel opět prozrazují rodové atributy Ditrichštejnů, kteří obec získali po bitvě na Bílé hoře v roce 1622. Hranice (okres Přerov), kvůli názvu železniční stanice většinou nesprávně označované jako Hranice na Moravě. Blason: Zlatý štít s červenou prohnutou špicí, nahoře s knížecí korunou. Vpravo i vlevo vinařské nože se zlatou rukojetí a hroty vně, ve špici uprostřed stojící postava svatého Štěpána. Pod ní znak s červenobílou šachovnicí, nalevo znak bílého lva v červeném poli a napravo znak černé orlice ve zlatém poli. Znak Hranic pochází z konce 13. století. Vznikl přirozeným vývojem z petičních znamení na městských pečetích a je v podstatě kombinací vrchnostenských znaků. Základem městského znaku je postava sv. Štěpána, patrona kláštera Hradiště (Hradisko) u Olomouce po stranách znaku je černé orlice a bílý lev. Jan z Cimburka, přidal pod nohy svatého Štěpána znak svého rodu, štít s trojí řadou cimbuří nad sebou. Tento znak pak město užívalo na pečetích a na branách až do roku 1629. Olomoucký biskup kardinál František z Ditrichštejna přidal dva stříbrné nože, štít dosavadního erbu rozdělil špicí, na jejíž vrchol umístil knížecí korunu na zlatém poli. Cimbuří na štítku se znakem Cimburků nahradil červeným šachová-

Hrubčice (okres Prostějov) Blason: V modro-červeně děleném štítě nahoře kráčející zlatý lev s červenou zbrojí, dole zlatý, doleva zalomený obilný klas s jedním listem a pod ním položený stříbrný vinný list. List révy ve znaku je spojen s atributem sv. Urbana, jemuž je zasvěcen zdejší kostel (první zmínka o něm je z roku 1605). Nynější znak byl obci udělen 21. 1. 2002.

Lhota (okres Přerov) Blason: V zeleném štítě bílý jelen ve skoku, se zlatým parožím a kopyty, vyplazeným červeným jazykem. Uprostřed těla má položen rodový ditrichštejnský štítek – na koso půlený erb, pravé pole červené, levé zlaté, uprostřed dva stříbrné vinařské nože se zlatou rukojetí. Paršovice (okres Přerov) Blason: Štít dělený, horní pole je červené, dolní zelené barvy. Uprostřed je zlatý Gryf s hlavou doprava, v levém pařátu drží vinařský nůž hrotem k sobě. V roce 1752, kdy panství vlastnili Ditrichštejnové, byl zhotoven nejstarší obecní typář. Pečetnímu poli dominuje pták Noh (přesněji Gryf – půl orla, půl lva), který drží ve spárech vinařský nůž, převzatý z erbu Ditrichštejnů. Nůž byl i atributem sv. Bartoloměje, od kterého se usuzuje název obce. Název obce pochází pravděpodobně z mužského jména Bartoloměj – Bartoš, staročesky Pareš. Nabízí se vysvětlení původu názvu jako „obec lidu Bartošova (Parešova)“ – tedy původně Parešovice, zkráceno na Paršovice. Radotín (okres Přerov) Blason: Na žlutém (zlatém) štítě tyč a okolo ní keř révy se třemi modrými hrozny, po stra-

574

(12/2009)

nách nahoře dva červené květy se čtyřmi plátky a zlatým středem, dole červené vinařské nože s hroty ven. Původně měl Radotín jen pečeť se snopem a obilím. Kronika Kotkova poznamenává, že kníže pán všecko platil a roboty nežádal, neboť bohatství jeho pramenilo z rozsáhlých vinohradů kolem Mikulova a Puštorfu v Rakousku (Poysdorf) jižně od Mikulova. Za zmínku stojí i to, že jedny pozemky v Radotínském katastru se nazývají Vinohrady. Slatinky (okres Prostějov) Blason: Na červeném štítě dole a nahoře v rozích po jednom zlatém hroznu, mezi nimi tři stříbrné radlice. Vesnice Slatinky se rozkládá cca 15 km od města Olomouc, avšak patří do okresu Prostějov. Novodobý znak vycházející ze zemědělských tradic byl uznán v roce 1996. Týn nad Bečvou (okres Přerov) Blason: V bílém (stříbrném) štítě uprostřed purpurová orlice hledící vpravo, se zlatou zbrojí, na roztažených křídlech po jednom vinařském noži se zlatou rukojetí s hroty směřujícími ven ze znaku. Vinařské nože opět připomínají rod Ditrichštejnů, neboť panství i s nedalekým hradem Helfštýnem si po stavovském povstání a Bílé hoře vyprosil od císaře Ferdinanda II. jako konﬁskát právě kardinál František z Ditrichštejna (*22. 8. 1570 Madrid – †19. 9. 1636 Brno). Byl to biskup olomoucký (1599–1636) a jeden z nejvýznamnějších českých politiků 17. století. Pro své suverénní postavení na Moravě byl nazýván králem z Kroměříže nebo také králem moravským. Byl architektem rekatolizace Moravy a hlavním rádcem čtyř habsburských panovníků – Rudolfa II., Matyáše, Ferdinanda II. a Ferdinanda III. Jako správce světských statků se vyznačoval laskavým zacházením s poddanými a vášnivým odporem proti zvyšování robotních závazků. Soběchleby (Přerov) Blason: Štít dělený, v horním, modrém poli je stříbrná lilie, v dolním, červeném poli tři zlaté pecny chleba. Po stranách znaku jsou dva vinařské nože se zlatou rukojetí a s hroty směrem ven. Nynější znak vychází z historické pečetě z roku 1447, na které byl vyobrazen kulatý pecen znamenaný křížem a pod chlebem nůž. V roce 1752 dal rod Ditrichštejnů svým vsím nové pečetě. Tak došlo ke změně znaku obce, a to na tři pecny chleba a dva vinařské nože, jehož podoba se dochovala dodnes. Kraj Vysočina (původním názvem Jihlavský kraj) leží na pomezí Čech a Moravy a je jedním ze tří vnitrozemských krajů v Česku. Území kraje je vymezeno územími okresů Havlíčkův

Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. I zde se setkáme se znaky nesoucími vinařský atribut, a to vinařský nůž. Všechna tato níže jmenovaná města a obce opět nesou na svých znacích barvy (tinkturu) a znaky Ditrichštejnů. Jsou to: Křižánky, Nové Dvory, Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou, Vepřová a Vojnův Městec. Křižánky (okres Žďár nad Sázavou) Blason: V modrém štítě dva vinařské nože s hroty ven se zlatou rukojetí, přes ně velký zlatý kříž, jehož ramena jsou ukončena kroužky. Nad ním knížecí koruna, mezi ní a křížem vprostřed jsou po stranách menší, opět zlaté kříže. Obec se nyní skládá ze tří místních částí – Moravské Křižánky, České Křižánky a České Milovy. Obecní znak vznikl zejména z pečeti Moravských Křižánek (1749), kde ve znaku byl stejnoramenný kříž se čtyřmi menšími křížky mezi rameny. Autor návrhů nových obecních symbolů Křižánek však převzal jen tři kříže, symbolizující existenci tří územních celků na území dnešní obce. Doplňujícím motivem je svatováclavská čepice, připomínající knížata z Ditrichštejnu, stejně jako dva vinařské nože z jejich rodového erbu. Modrá barva štítu symbolizuje tok Svratky, rozdělující kdysi České a Moravské Křižánky.

Město v roce 1635 povýšeno na město, a získalo tak hlavní atributy svého znaku.

Nové Dvory (okres Žďár nad Sázavou) Blason: Na zeleném štítě stříbrný býk ve skoku s rudou zbrojí, nozdrami i jazykem. Mezi kopyty má položen rodový ditrichštejnský štítek – na koso půlený erb, pravé pole červené, levé zlaté, uprostřed dva stříbrné vinařské nože se zlatou rukojetí. Podle záznamu ve školských kronikách existoval kdysi dávno na řece Sázavě panský dvůr. Při velké povodni strhla dvůr voda a na nynějším místě bylo vystavěno několik nových domů. Odtud název Nové Dvory. První písemná zmínka o osadě Nové Dvory je z roku 1444. Rodový štítek s vinařskými noži v nohách býka patří opět Ditrichštejnům.

Vepřová (okres Žďár nad Sázavou) Blason: Ve zlatém štítě ze zeleného trojvrší se zkříženými stříbrnými vinařskými noži se zlatými rukojeťmi vyrůstá černý kanec se stříbrnými zuby, červenou zbrojí a jazykem. Vesnice, ležící 7 km SV od Přibyslavi, náležela již v 16. století k polenskému panství. Jméno osady ukazuje na místo, kde se prý chovalo mnoho vepřů, není však vyloučeno, že mohlo jít i o místo s velkým výskytem divočáků – tedy divokých vepřů. Tuto domněnku potvrzuje i obraz na nejstarší obecní pečeti Vepřové – divoký kanec. Součástí legendy je i motiv dvou vinařských nožů z erbu knížat z Ditrichštejna, dlouhodobých majitelů polenského panství. Figura divočáků byla uplatněna i v předkládaných návrzích obecních symbolů, zatímco trojvrší v patě štítu charakterizuje polohu vesnice a okolní krajinu, užité tinktury i motiv vinařských nožů byly přejaty z erbu knížat z Ditrichštejna.

Nové Město na Moravě (okres Žďár nad Sázavou) Blason: Štít kosmo zlatočerveně dělený; na zlatém poli nahoře knížecí koruna, vlevo vinařský nůž s hrotem vně; v červeném poli vpravo taktéž vinařský nůž, dole sedící zlatý lev s hlavou otočenou vlevo. Nové Město na Moravě bylo založeno okolo roku 1250 zakladatelem cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou Bočkem z Obřan. První písemná zpráva je z roku 1267, tehdy nesla založená osada název Bočkanov. Na listině krále Václava II. z roku 1293 je již nazývána Nova Civitas. Nejdůležitějšími vlastníky byli páni z Lipé, páni z Pernštejna, Vilém Dubský z Třebomyslic, Dietrichštejnové, Kratzerové a nakonec Nadační ústav šlechtičen „Mariánská škola“ v Brně. Za kardinála Františka z Ditrichštejna bylo Nové

Žďár nad Sázavou (okresní město) Blason: Štít čtvrcený. V prvním, zlato-červeně kosmo děleném poli dva stříbrné vinařské nože se zlatými střenkami, převýšené zlatou korunou. Ve druhém, modrém poli světlemodré šikmé břevno se třemi zlatými hvězdami, provázené nahoře černou orlicí se zlatou zbrojí a červeným jazykem, stříbrným perizoniem a na prsou s černo-stříbrně děleným štítkem se dvěma stříbrnými břevny v horní půli a dole provázené zlatým písmenem W. Třetí pole je polceno, vpravo v červeném poli 6 (4, 2) stříbrných kuželů, vlevo ve zlatém poli zkřížené černé šestisuké ostrve. Ve čtvrtém, stříbrném poli stojí vpravo studna s do poloviny vytaženým okovem přirozené barvy, vlevo ke studni přivrácená korunovaná Panna Marie v modré plachetce a červené sukni, držící na rukou po své pravé straně Jezule; postava je obklopena zlatými paprsky. Dne 11. 6. 1607 povýšil kníže František kardinál z Ditrichštejna Žďár nad Sázavou na město a polepšil mu tehdejší znak o vinařské nože ze svého znaku a o stříbrné kužele ze znaku olomouckého biskupství.

Vojnův Městec (okres Žďár nad Sázavou) Blason: V červeném štítě dvě křížem položené černé ostrve o šesti sukách, přes ně vodorovně položený vinařský nůž se zlatou rukojetí vpravo. Povýšení vsi na městečko lze datovat již do poloviny 14. století. Tehdy jej získal do dědičného nájmu Vojna ze Štětína. Rod Vojnů později přívlastkem „Vojnův“ dotvořil dnešní podobu názvu obce. Na vlastní znak si však Vojnův Městec musel počkat až do „novověku“. Teprve počátkem 17. století ho obdržel od opata kláštera Žďárského. A to v podobě: dvě ostrve o šesti

(12/2009)

sukách křížem položené na zlatém štítě. Takto však znak nezůstal dlouho. Kardinál František z Ditrichštejna jej polepšil přidáním nože ze svého erbu a změnou barvy štítu na červený. Vznikla současná podoba: dvě zkřížené ostrve a uprostřed vinařský nůž se zlatou rukojetí. To vše v červeném štítě. Literatura: Gebauer, J.: Lichnovští z Voštic, [online]. URL:<http://www.opavacity.cz/scripts/detail. php?id= 2519>, 2009 Jandová, N. Kosková, R.: Znaky obcí [online]. URL:<http://www.historie.hranet.cz/pdf/vesnice-hranicka-blok.pdf>, 2009

Heraldika, znaky měst a obcí [online]. URL: <http://www.wikipedie.cz>, 2009 Hukvaldská heraldická galerie [online]. URL: <http://www.hhg.cz/?znaky-mest-a-obci-cr,43 http://www.moravskoslezsky.kraj.cz/ encyklopedie/seznam.phtml?typ=206&menu=&nazev=&popis=&fulltext=&kraj=13&okres=&id_obce=&id_obce_2=&id_obce_ 3=&id_ulice=&id_nuts_2=&idm_obvodu =&id_m_casti=&id_t_oblasti=&id_uzemi=&id_ t_regionu=&od=0&limit=50&lg=&order_by=&user=24&session=58348551 Radek Sotolář

575

Budišov nad Budišovkou

Chuchelná

Lichnov

Příbor

Řepiště

Uhlířov

Závada

Bílá Voda

Býškovice

Horní Nětčice

Horní Újezd

Hranice

Hrubčice

Osek nad Bečvou

Lhota

Paršovice

Radotín

Slatinky

Týn nad Bečvou

Soběchleby

Křižánky

Nové Dvory

Nové Město na Moravě

Žďár nad Sázavou

Vepřová

Vojnův Městec

„Stále více vinařství preferuje při zušlechťování vína svíčkové křemelinové f iltr y Bílek FKS“ Co dělá filtry FKS od Bílka na trhu tak úspěšné? „ Jiný přístup - zaměřili jsme se výhradně na kvalitu vína a náklady na filtraci jsme snížili 10x “, říká nadšený inženýr z firmy Bílek. 1. „Reagujeme na dlouhodobé problémy vinařů se strhaným vínem, zápachem papíru a sedimenty křemeliny ve filtrátu. Právě proto vyrábíme svíčkové křemelinové filtry, které těmito problémy netrpí a z letitých zkušeností technologů víme, že jsou k vínu nejšetrnější“, dodává hlavní konstruktér z Bílek Filtry.

5. Navíc inženýry vyvinutý kompenzátor tlakových rázů vyrovnává výkyvy tlaku takovým způsobem, že i naplavená křemelina tvoří pevnou vrstvu (nehýbá se a nebortí) a zachycuje nečistoty s maximální účinností po celou dobu filtrace.

2. Použitím svíčkového křemeliňáku doslova vybrousíte charakteristiku a jedinečnost Vašeho vína. Výborně zvládá všechny stupně předfiltrace (filtraci hrubou, jemnou a ostrou) a bezprostředně po něm lze víno pustit na mikrosvíčkový filtr. Je také dobrou alternativou šetrného filtrování moštů.

6. Křemelina je 100% přírodní látka. Jde o odumřelou schránku řasy rozsivky, která se svou pórovitou strukturou chová jako přirozený filtr. Bez přidané chemie je tepelně zpracována na jemný prášek, který není třeba před filtrací proplachovat, prostě jen křemelinu naplavíte a filtrujete. V porovnání s ostatními způsoby je filtrace s křemelinou 10 až 50x levnější.

3. Jeho velkou předností je vysoká účinnost filtrace (schopnost zachycovat nečistoty), která výrazně zvyšuje životnost membránových mikrosvíček při sterilizační filtraci a tím přispívá k úspoře nákladů.

7. Protože je křemelina chemicky inertní, často svíčkový filtr využijete pro filtraci sanitačních prostředků, čímž jim prodloužíte životnost a zvýšíte jejich účinek.

4. Svíčka na kterou se křemelina naplavuje je takřka nezničitelná a při správném zacházení vydrží navěky. Díky pevné ocelové konstrukci je naprosto odolná proti tlakovým rázům, které zásadně ohrožují účinnost filtrace u všech typů filtru a které jsou příčinou úniku křemeliny do filtrátu ze sítových talířových filtrů.

8. Uzavřený hydraulický systém filtru zamezuje bakteriální infekci zvenčí a vylučuje ztráty vína způsobené odkapáváním jako je tomu u filtračních desek. 9. Oproti deskovým filtrům zvětšující se počet zachycených nečistot a tím rostoucí tlak v průběhu filtrování nemá sebemenší vliv na účinnost filtrace. Naopak s množstvím přefiltrova-

ného vína se zvětšuje filtrační plocha svíček, což ještě účinnost filtrace zvyšuje. 10. Všechny FKS jsou před instalací v provozu zkušebně naplaveny a protečou jimi tisíce litrů vody, které prověří požadovanou zachycovací schopnost svíček ještě před tím, než zákazník začne pracovat s vínem. 11. V ceně filtru je pečlivé zaškolení obsluhy, podrobný návod a záruční doba 10 let, která je na trhu nejdelší a kterou nabízí pouze firma Bílek filtry. 12. Těsná spolupráce s vinaři při vývoji a řemeslná malosériová výroba za pomoci nejnovějších technologií zaručuje vysokou kvalitu a spolehlivost zařízení garantující vynikající výsledky při zpracování vína. 13. Každý vinař má své vlastní postupy výroby, proto si firma Bílek zakládá na osobním a individuálním přístupu k zákazníkovi. Navštivte firmu osobně a přesvědčte se, zda je i pro Vás svíčkový křemelinák tím nejlepším řešením. Bílek Filtr y s.r.o. 696 21 Josefov 135 Tel. + 420 518 372 134 www.filtrace.com

Obal prodává. Je to nesporná pravda, kterou vám potvrdí nejeden marketér nebo obchodník. Můžeme se snažit odolávat reklamním kampaním a mediálním masážím týkajícím se nejrůznějších výrobků, ale očím zkrátka neporučíme. Ať už jsme v knihkupectví, parfumerii nebo zelenině, nápadité a zajímavé obaly zkrátka upoutávají naši pozornost. Každý z nás se nevědomky nechává ovlivnit designem a ze zcela stejných výrobků si vybere ten, který má zajímavější a poutavější obal. Ani prodej vína není v tomto ohledu výjimkou. Samozřejmě můžete namítnout, že nejdůležitější je obsah, tedy samotné víno, jeho chuť a kvalita, a bezesporu budete mít pravdu. Jen těžko by někdo opakovaně kupoval výrobek, který ho prostě nezaujal, nebo dokonce zklamal. Jak ale oslovit spotřebitele a upoutat jeho pozornost na první pohled, aby právě vaši láhev vína uchopil, koupil a rád se k vašemu vínu vracel? Zajímavou, nápaditou a kvalitní etiketou. Etiketa je dominantou obalu, nositelkou povinných, zákonem stanovených údajů, ale především mocným marketingovým nástrojem. Právě etiketa vypovídá o obsahu láhve a má tu moc zákazníka oslovit. Ať už jde o etiketu laděnou do klasického stylu, která má v zákazníkovi vzbuzovat jistotu, věrnost k tradici kvalitního vína, nebo o moderní etiketu s nápaditou grafikou, jejímž cílem je překvapit, zaujmout a upoutat originalitou. Proto stále více vinařů vsází na kvalitní samolepicí vinné etikety od společnosti S&K LABEL. Digitální tisková technologie, která je novinkou na trhu v České republice, je schopna vyjít vstříc vysokým nárokům, které jsou na vinné etikety kladeny. Kvalita tisku převyšuje tradiční tiskové technologie, potiskovat lze hladké i strukturované vinné samolepicí materiály, papíry a plasty s různými lepidly. Digitální tisk nabízí také širokou škálu možností zušlechtění etiket, jako je horká ražba metalickými i barevnými fóliemi, reliéfní embossing, který dodává etiketě plastický třetí rozměr, kombinace lesklého, matného a reliéfního laku, možnost použití speciálního laku určeného pro dotisk v termo-transferových tiskárnách apod. Nezanedbatelným přínosem digitálu je možnost tisku proměnných dat. V rámci jedné zakázky je možné tisknout etikety s růz-

nými texty, čímž je možné nahradit v mnoha případech ne příliš kvalitní a často barevně limitovaný TTR dotisk. Tisk proměnných dat je možné využít k tisku jednotlivých odrůd vína, ať již v černém nebo barevném provedení, k dotisku různých log firem a textů např. v rámci limitovaných dárkových balení. Digitální technologie na rozdíl od flexotisku a ofsetu nepoužívá tiskové desky, a tím šetří vaše vstupní náklady při pořízení etiket. Není nutné hradit polymery, které při výrobě tradiční tiskovou technologií (flexotisk, ofset) představují často nemalé výdaje. Firma S&K LABEL vám nabízí komplexní profesionální řešení produkce vinných etiket, od zpracování grafického návrhu přes vlastní tisk, který může být realizován jak digitální technologií, tak klasickým flexotiskem, až po speciální možnosti zušlechtění viněty. V nabídce má širokou škálu vinných materiálů: hladké, lesklé samolepicí papíry, strukturované materiály dávající vinětám starobylý vzhled, až po metalizované papíry a fólie využívané zejména u moderních grafik. V rámci zkvalitnění zákaznického servisu je možné etikety poptat prostřednictví formuláře umístěného na webových stránkách www.sklabel.cz. Etikety prodávají, dávají vašemu vínu tvář a jsou tím prvním prostředkem k upoutání zákazníkovy pozornosti. Proto se vyplácí vsadit na kvalitu. Váš partner pro tisk vinných etiket, společnost S&K LABEL S&K LABEL spol. s r. o. Blanenská 1860 664 34 Kuřim Tel.: +420 541 126 536 Fax: +420 541 126 599 E-mail: obchod@sklabel.cz www.sklabel.cz

POUR FÉLICITER 2010 SPOLE H LIVÁ FI LTRACE

HOBRA

ŠKOLN ÍK

Bonaventura Grumelli Pedrocca

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

Villa Medolago

(12/2009)

579

Emozioni dal Mondo aneb Bordeaux Blend v Bergamu

Region Lombardie produkuje sice méně vína než sousední oblasti Piemont, Benátsko a Emilia-Romagna, avšak v konzumaci vína se řadí na přední místo v Itálii. Jeho hlavní město, bankovní a módní centrum Milán, se může pochlubit velmi rozvinutým trhem s vínem, kde nejlepší milánské enoteche jsou Emporio Solci, Ronchi a Vino Vino. Lombardie (nazvaná podle kmene Longobardů, kteří se pyšnili dlouhými plnovousy, jenž na území severní Itálie vtrhl v 6. století přes Německo z Maďarska) je nejvýznamnějším výrobcem šumivých vín v Itálii. Hlavním centrem této produkce je Franciacorta, zatímco důležitým zdrojem pro dobře pitelná a poměrně levná červená vína je oblast Oltrepò Pavese. Pokud jde o vína bílá, je třeba rovněž vyzdvihnout oblast Lugana poblíž jezera Garda, která se vyznačuje bílými víny, jež jsou vyrobena z odrůdy Trebbiano di Lugana. V alpské oblasti Valtellina poblíž švýcarských hranic v okolí města Sondrio v údolí řeky Addy, známé již z dob starých Římanů, se pěstuje vzácná modrá odrůda Nebbiolo, zde nazývaná Chiavennasca, která dává vysoce ceněná červená vína, jež se svou ﬁnesou mohou rovnat slavným vínům Barolo a Barbaresco vyrobeným ze stejné odrůdy, avšak v sousedním Piemontu. Přísněji deﬁnované podoblasti Valtelliny – Grumello, Inferno, Sassella a Valgella – navíc spadají do kategorie Valtellina Superiore DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita). Vinice vinařské zóny Inferno, což v překladu znamená Peklo, jsou ze všech čtyř poloh nejstrmější. Avšak nejnovější vinařskou zónou Lombardie, která se v poslední době zapsala do vinařské mapy nejen Itálie, ale i celého světa, je Valcalepio DOC a málokdo ví, že se tato vinařská zóna nedávno stala domovem bordeauxských odrůd, právě díky mezinárodní soutěži Emozioni dal Mondo – Merlot e Cabernet insieme. Odrůdy Merlot a Cabernet Sauvignon byly poprvé v Itálii vysazeny v roce 1820 poblíž Marenga a o 165 let později, v roce 1985, tyto kultivary reprezentovaly pouhá 2 % veškeré výsadby révy vinné v Itálii, jelikož pro vína s označením DOC

(Denominazione di Origine Controllata) nebyly povoleny. Po změnách v italských vinařských zákonech, které v 90. letech minulého století zavedl tehdejší ministr zemědělství Giovanni Goria, čítá současný stav 44 500 ha z celkové výsadby, přičemž Merlot se stává šestou nejvysazovanější odrůdou v celé Itálii. Pod patronací a ostřížím zrakem mezinárodní organizace OIV (Organisation de la Vigne et du Vin) se sídlem v Paříži, která monitoruje veškeré dění okolo révy vinné a vín ve vinařských zemích světa, byla v roce 2005 vybrána právě oblast Valcalepio jako dějiště nové mezinárodní soutěže vín Emozioni dal Mondo – Merlot e Cabernet insieme. V praxi to znamená, že žádná jiná vinařská země světa již nebude moci uspořádat podobnou soutěž těchto dvou odrůd, ve vinařském světě běžně nazývaných „Bordeaux Blend“. Oblast vinařské zóny Valcalepio se rozkládá na úpatí pohoří obklopujícího město Bergamo, mezi řekou Addou a jezerem Iseo, a táhne se přibližně 70 km. V roce 1977 bylo za účelem podpory a propagace místních vín založeno Consorzio Tutela Valcalepio, jež má sídlo v městečku S.Paolo d’Argon a které sdružuje zdejší výrobce, jejichž produkce činí 1,5 milionu lahví ročně. Pod označením DOC Valcalepio se na trh uvádějí pouze čtyři druhy vín: Valcalepio Bianco, Valcalepio Rosso, Valcalepio Rosso Riserva a Valcalepio Moscato Passito. Pro výrobu bílých vín se zde pěstují odrůdy Chardonnay, Pinot Grigio a Pinot Bianco, zatímco pro červená vína pak již zmíněné kultivary Merlot a Cabernet Sauvignon. Polosuché bobule zvané passito z odrůd Moscato di Scanzo, zvané též Metera, a Moscato di Gandosso (jedná se o subvariety odrůdy Moscato speciﬁckého místa původu) dávají rustikální červené víno stylu slámových vín zvané Moscato Passito, jež se produkuje pouze ve velmi omezeném množství. Vyzna-

čuje se hřejivým, mahagonovým rouchem s aromatem evokujícím koření, exotické ovoce a dohořívající dřevo v krbu, zatímco v chuti je úžasně opulentní, nádherně strukturované, překvapivě suché a nekonečně dlouhé. A právě tyto čtyři styly vín, byť z různých vinařství, tvořily doprovod k pokrmům, podávaným v době konání pátého ročníku této velkolepé mezinárodní soutěže. Organizátoři celé akce, Consorzio Tutela Valcalepio, pozvali do Bergama čtyřicet profesionálních degustátorů, enologů, novinářů píšících o víně, lektorů a sommelierů, kteří spolu se svými italskými kolegy ohodnotili téměř 200 přihlášených vzorků. Prezident Consorzia, 85letý hrabě Buonaventura Grumelli Pedrocca, soutěž oﬁciálně zahájil během galavečeře v hotelu Antico Borgo La Muratella slavnostním projevem. Sedm odborných komisí mezinárodního konkurzu vín Emozioni dal Mondo, skládajících se z profesionálních degustátorů z Argentiny, Austrálie, Belgie, České republiky, Číny, Francie, Chile, Chorvatska, Itálie, Izraele, Japonska, Jižní Afriky, Kanady, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Polska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Srbska, Španělska, Švýcarska a Turecka, udělily celkem jednu velkou zlatou medaili Merlotu z ročníku 2006 Colli Apruntini z vinařství Marina Cvetic v oblasti Abruzzo a 58 zlatých medailí vínům pocházejícím ze všech končin světa (stříbrné medaile nebyly uděleny, aby počet oceněných vín podle regulí OIV nepřesáhl 30 %). Během dvoudenního programu bylo kromě hodnocení soutěžních vín pod vedením profesorů Luigiho Odella (Univerzita Brescia, Centro Studi Assaggiatori), Maria Fregoniho (OIV) a Alaina Bertranda (Univerzita Bordeaux, obor oenologie) na programu také vyhlášení ceny novinářů Premio della Stampa. V odborné jury totiž každoročně zasednou četní členové mezinárodní federace F.I.J.E.V. (Féderation Internationale des Journalistes et Ecrivains des Vins et Spiritueux), kteří vyberou z každé zúčastněné země jedno víno. Podmínkou je minimálních 85 bodů, které vybraný soutěžní vzorek získal v celkovém hodnocení. Již druhým rokem získala vína vinařství Radomila Balouna se sídlem ve Velkých Pavlovicích tuto prestižní cenu mezinárodních novinářů píšících o víně. Text: Helena Baker Foto: Consorzio Tutela Valcalepio a Helena Baker

580

(12/2009)

60 let senátora Ing. Jana Hajdy Po povinné školní docházce absolvoval středoškolské studium na gymnáziu v Hustopečích. Vysokoškolské studium ukončil úspěšně státní zkouškou na VŠZ v Brně. Po nástupu do praxe získával zkušenosti v řízení zemědělské výroby ve funkci pracovníka ekonomického úseku na OZS Břeclav. Díky neobvyklému pracovnímu nasazení a citlivému přístupu k lidem se brzo vypracoval až na funkci vedoucího tohoto úseku. Přesto mu ale plné uspokojení zjevně působila činnost v zemědělském provozu, proto v roce 1988 přijal funkci předsedy tehdejšího JZD Sedlec u Mikulova, kde působí jako předseda doposud. Funkci přijal prakticky v předvečer velkých společenských změn po roce 1989. A prá-

vě v tomto období se projevily jeho neobyčejné organizační vlohy a citlivost v práci s lidmi. S ohromující předvídavostí podřizoval výrobní zaměření podniku měnícím se tržním podmínkám a zaměřil celkem prosperující podnik na vinařskou specializaci, a to jak u pěstování révy, tak také vybudováním životaschopného sklepního hospodářství. A to vše v předstihu v době od roku 1989 do roku 1993, kdy moravskému vinařství hrozil zánik. Právě v té době, obklopen zanícenými technickými pracovníky, organizoval velkorysou výsadbu a obnovu vinic v transformovaném ZD Sedlec. Dnes na trhu uznávaná značka „Sedlecká vína“ je jedním z důkazů tvrdé a poctivé práce kolektivu vedeného Ing. Janem Hajdou. Závěrem je třeba se zmínit, že pracovní úspěchy jubilanta, ale také jeho čestnost, cílevědomost a jeho umění pracovat s lidmi, vedly k jeho zvolení do Senátu ČR, kde pracuje tak, jak to vždy uměl. Neprosazuje ani v této vysoké

funkci osobní a stranické zájmy, zúčastňuje se aktivně veřejného dění, pokud mu to čas dovolí na všech kulturních a společenských akcích v okrese Břeclav i mimo něj. Zvláště pak je aktivní v oblasti vinařství. Je členem rady Vinařského fondu ČR, komoditní rady při SZIF, komoditní rady pro víno v Agrární komoře ČR, spolupracuje velmi úzce s vedením Svazu vinařů ČR a dalšími vinařskými organizacemi, a funguje tak vlastně jako styčný bod mezi vinaři a vrcholnou politikou při prosazování jejich zájmů. Důkazem z poslední doby je zorganizování jednání vinařských orgánů a zástupců Ministerstva ﬁnancí ČR, kde byl úspěšně odražen útok pivovarníků a bylo dohodnuto, že spotřební daň na víno zatím nebude. Patří mu vděk za aktivní činnost ve prospěch celého českého zemědělství. Hodně zdraví a dalších úspěchů v organizátorské práci mu přejí spolupracovníci ze ZD Sedlec. Ing. Karel Vlašic

Bohumil Hajzler osmdesátiletý Před nástupem na šlechtitelskou stanici byl vedoucím ovocných školek v Polešovicích již od roku 1953. V roce 1956 dochází ke sloučení révové a ovocné školky. Oslavenec měl významný podíl na budování materiálně-technického zázemí stanice, již od roku 1956. Spolu se šlechtitelem Ing. Václavem Křivánkem působili pracovně jako nerozlučná dvojice a on sám byl ve stínu právě velikána Křivánka, avšak ekonomická a materiální zodpovědnost ležela na jeho bedrech. Šlechtitelská stanice prošla v historii organizačními změnami. Byla pracovištěm Mutěnic, pak pracovištěm ŠSP Rožnov pod Radhoštěm a od roku 1977 spolu se stanicemi V. Pavlovice , Znojmo a Perná tvořila šlechtitelskou základnu na jižní Moravě. Pod vedením pana Hajzle-

ra byla stanice předním vinařským pracovištěm v rámci celé republiky. Budování stanice od zděného domku roku 1922 začalo právě od roku 1956. Byl postaven staniční vinný sklep. V roce 1965 byla zahájena stavba šlechtitelského pracoviště se sociálním zařízením. Dále následovaly skleníky, dvoubytovka, laboratoř. Spolu s Ing. Křivánkem zahájili zkoušku plastičnosti klonů v různých ekologických podmínkách a založili pokusy od Čech po východ-

ní Slovensko. Rozběhlo se udržovací šlechtění a novošlechtění. Oslavenci byl připsán 10% podíl na všech novošlechtěních a desítky procent na selekci klonů. Ve svých osmdesáti je stále čilý a radou i praktickými skutky, např. formou řezu vinic, je nápomocný mnoha obyvatelům Polešovic. Do dalších let mu ze srdce přejeme pevné zdraví stálou svěžest a vitalitu. Zdeněk Habrovanský

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby Bureš Jaroslav Bureš Jaroslav Bureš Jaroslav NEREZ Blučina ROSENBERG TECHNIC s. r. o. Štěpánová Eva Vinařské potřeby, spol. s r. o. Vincoop Mikulov Zámky a semena, Janíček Svatopluk

Žižkovská 1230 Čejkovská 35 Svitavská 15 K Vápence 3203/10 Dobšická 2296/4 Ořechová 1 Na Hlavní 276 Krumvíř 14 Návrší 483 Brněnská 10/58 Březí 20 Národních hrdinů 22 Brněnská 32 nám. Míru 21

691 02 691 02 614 00 692 01 669 02 691 06 691 08 691 73 664 56 693 01 691 81 690 02 692 01 667 01

Velké Bílovice Velké Bílovice Brno Mikulov Znojmo Velké Pavlovice Bořetice Krumvíř Blučina Hustopeče Březí Břeclav Mikulov Židlochovice

519 346 236 519 346 238 545 216 311 519 500 516 515 260 600 519 428 733 519 430 515 519 419 006 547 235 111 608 889 967 519 514 259, 602 734 499 519 321 235 519 510 691 602 506 537

(12/2009)

581

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem Vydává Svaz vinařů České republiky Kontakt: Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek/Ing. Martin Půček Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda); Ing. Petr Ackermann, CSc.; Ing. Patrik Burg; Ing. Antonín Králíček; Ing. Pavel Krška; Ing. Jaroslav Machovec; Ing. Pavel Pavloušek; doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc.; Ing. Martin Půček; Ing. Jiří Sedlo, CSc.; Bc. Milan Sedláček; Ing. Jaromír Veverka

Abecední seznam autorů a článků ročníku 2009 Ackermann Petr Výskyt škodlivých činitelů, průběh ochrany v roce 2008 a některá doporučení pro rok 2009 ................................................................................................... 19 (VO č. 1, 2) Nová možnost ochrany proti různonožci trnkovému ...................................... 153 (VO č. 4) Několik poznámek k výskytu a ochraně proti plísni révy v roce 2008 ............. 200 (VO č. 5) Charakteristika fungicidních účinných látek používaných k ochraně proti plísni révy ............................................................................................. 264 (VO č. 6) Bábíková Petra Srovnání vybraných rosé vín z pohledu zdraví prospěšných látek obsažených ve víně .......................................................................................................... 272

(VO č. 6)

Červinka Jan Bilance živin v půdě po zapravení štěpky z révy vinné ................................... 322 (VO č. 7, 8) Čopíková Jana Poznatky s ověřováním Synerginu® E-Vital na révě vinné .............................. 158

(VO č. 4)

Čeřovský Jan Přehlídka českých vín ve Slaném ................................................................... 175

(VO č. 4)

Čitbaj František Liturgické a omšové vína ............................................................................... 430

(VO č. 9)

Badalíková Barbora Bilance živin v půdě po zapravení štěpky z révy vinné ................................... 322 (VO č. 7, 8)

Dvořan Pavel TOUR DE VINO podesáté ............................................................................. 470 (VO č. 10)

Baker Helena London International Wine Fair a Distil 2009 ................................................ 287 (VO č. 6) Mezinárodní soutěž Concours Mondial de Bruxelles letos hostila Valencie ..... 288 (VO č. 6) Master of Wine: Zkouška v roce 2009 ........................................................... 423 (VO č. 9) MUNDUSvini 2009 ...................................................................................... 477 (VO č. 10) Emozioni dal Mondo aneb Bordeaux Blend v Bergamu ................................... 579 (VO č. 12)

Dubenská Ivanka Nové vinařské předpisy Evropského společenství ........................................... 459 (VO č. 10)

Baker John Mezinárodní soutěž Concours Mondial de Bruxelles letos hostila Valencie ........................................................................................................ 288 Balík Josef Vliv skladovacích podmínek na barevnost a anthokyaninový proﬁl rosé vín ..... 223

(VO č. 6) (VO č. 5)

Baroň Mojmír Srovnání vybraných rosé vín z pohledu zdraví prospěšných látek obsažených ve víně .......................................................................................................... 272 (VO č. 6) Možnost rapidního zvýšení účinnosti oxidu siřičitého pomocí C8 a C10 mastných kyselin ........................................................................................... 509 (VO č. 11) Mojmír Baroň: Asimilovatelný dusík v moštech révy vinné aneb sypat či nesypat… ................................................................................................... 562 (VO č. 12)

Dudinská Dana Autochtónne kultúry kvasiniek vs. antioxidačná aktivita vína ......................... 275

(VO č. 6)

Durčanská Katarína Autochtónne kultúry kvasiniek vs. antioxidačná aktivita vína ......................... 275

(VO č. 6)

Fiala Tomáš Poznatky s ověřováním Synerginu® E-Vital na révě vinné .............................. 158

(VO č. 4)

Fiala Václav Křtiny ............................................................................................................. 76 Zaniklá obec Skorčice byla svědkem počátku zakládání vinic na Moravě ......... 184 Müllerka ....................................................................................................... 371 Něco z historie měření nejen vinohradů aneb když se řekne půlláník ............. 376 Začátky vinařství v našich zemích a kolonizace moravského vinařství ............. 479

(VO č. 1, 2) (VO č. 4) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 10)

Furdíková Katarína Autochtónne kultúry kvasiniek vs. antioxidačná aktivita vína ......................... 275 (VO č. 6) Jablčno-mliečna fermentácia .......................................................................... 337 (VO č. 7, 8) Botrytis cinerea v enológii ............................................................................. 416 (VO č. 9)

Bašta Jaroslav Fauna střevlíkovitých brouků (Coleoptera carabidae) ve vinohradech s různým režimem hospodaření v oblasti jižní Moravy ................................... 396

(VO č. 9)

Gruna Rostislav Nezapomeňte na povinná prohlášení .............................................................. 543 (VO č. 12)

Bednář Petr Vliv skladovacích podmínek na barevnost a anthokyaninový proﬁl rosé vín ..... 223

(VO č. 5)

Bílek František Čistota a ﬁltrace ............................................................................................ 113

(VO č. 3)

Habrovanský Zdeněk Sevar – nová odrůda révy vinné z Polešovic ..................................................... 33 (VO č. 1, 2) Za Václavem Křivánkem ................................................................................ 187 (VO č. 4) Bohumil Hajzler osmdesátiletý........................................................................ 580 (VO č. 12)

Burg Patrik Trendy ve vývoji vinohradnické mechanizace na mezinárodním veletrhu EIMA BOLOGNA 208 ...................................................................................... 8 Sledování pracnosti řezu vinice při využití elektrických nůžek ........................ 106 Význam a využití pásových malotraktorů ve vinohradnictví ............................ 109 Hodnocení provozních nákladů u pásového malotraktoru ............................... 151 Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 1. část ............... 157 Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 2. část ............... 213 Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 3. část ............... 266 Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 4. část ............... 313 Nové možnosti aplikace hnoje a kompostu ve vinicích, včetně problematiky jejich využití ................................................................................................. 324 Obor vinohradnicko-vinařský na Zahradnické fakultě v Lednici ...................... 365 Mechanizační prostředky pro školkařskou produkci sazenic révy vinné .......... 404 Trendy v oblasti vývoje a konstrukcí strojů pro chemickou ochranu vinic ........ 451 Výrobní a skladovací haly ve vinařské produkci .............................................. 506 Srovnání provozních nákladů při chemické ochraně vinic u standardního a dvouřádkového tunelového nosiče ............................................................... 551

(VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

Cerkal Radim Škody způsobené zajícem polním (Lepus europaeus) na révě vinné (Vitis vinifera) na území České republiky – historický přehled do roku 2005 ........................... 31 (VO č. 1, 2) Čepička Jaromír Mezinárodní konference o nových odrůdách révy ve Znojmě ......................... 268 (VO č. 6) Historie šlechtění vinné révy ve Znojmě ......................................................... 271 (VO č. 6) Týden retzského vína .................................................................................... 354 (VO č. 7, 8) Za Mojmírem Vychodilem ............................................................................. 380 (VO č. 7, 8)

Hanák Karel Ještě jednou o hodnocení vín .......................................................................... 128 Hluboký zmlazovací řez a fytoplazma ............................................................. 202

(VO č. 3) (VO č. 5)

Herko Pavel Poznatky s ověřováním Synerginu® E-Vital na révě vinné .............................. 158

(VO č. 4)

Hladík Jaroslav Na svatého Valentýna do sklepů v Dobšicích .................................................. 125 (VO č. 3) Zweigelt a moje oblíbené Zweigelt(rebe) ........................................................ 155 (VO č. 4) Jubilejní 40. výstava vín v Tasovicích ............................................................. 281 (VO č. 6) Nová vinotéka Ampelosu ve Znojmě .............................................................. 426 (VO č. 9) Odborná exkurze drobných vinařů ze Znojemska do Weinviertelu ................. 458 (VO č. 10) První rok VOC Znojmo a jak dál? .................................................................. 468 (VO č. 10) Hluchý Milan Vývoj a současnost ekologického vinohradnictví na jižní Moravě ...................... 35 (VO č. 1, 2) Výsledky studia biodiverzity různě obhospodařovaných typů vinic .................... 47 (VO č. 1, 2) Co je a co není povoleno při výrobě biovína? ................................................. 222 (VO č. 5) Projekt „Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví“ odstartoval ................... 493 (VO č. 11) Hrabálková Jiřina Nové vinařské předpisy Evropského společenství ........................................... 459 (VO č. 10) Hrabětová Simona Mezinárodní organizace pro révu a víno, vztah s Evropským společenstvím .... 254 (VO č. 6) Strategický plán OIV na období 2009–2012 ................................................... 308 (VO č. 7, 8) Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2009 ................................................. 444 (VO č. 10)

582

(12/2009)

Hubáček Erik V poddvorovskéj dolině, císařskej dedině, nám bylo při víně hej… ................. 358 (VO č. 7, 8) Hubáček Vítězslav Prechádzka po vinárskych pamiatkach v Prahe ............................................... 117

(VO č. 3)

Hubáčková Marta Modrý Janek, respektive Veltlínske modré ..................................................... 147 (VO č. 4) Jako je to s dvoma formami šedej hniloby? ..................................................... 210 (VO č. 5) Závislosť odolnosti očiek viniča proti mrazu na stave ich dormancie ............... 320 (VO č. 7, 8) Chocholatý David Mělník – město vína ..................................................................................... 307 (VO č. 7, 8) Jakl Alois Škody způsobené zajícem polním (Lepus europaeus) na révě vinné (Vitis vinifera) na území České republiky – historický přehled do roku 2005 ........................... 31 (VO č. 1, 2) Škody způsobené krupobitím na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006 .................................................................................... 153 (VO č. 4) Škody způsobené mrazem a nízkými teplotami na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006 .................................................................... 207 (VO č. 5) Jelen Pavel AD VIVUM sází na kvalitní vína z malých vinařství .......................................... 69 (VO č. 1, 2) Kašpar Jan SYMBIOS – metoda prevence korkových zátek před TCA .............................. 410

(VO č. 9)

Kimlin Debra-Jayne Jak ovlivní celosvětová finanční krize trh s vínem? ......................................... 344 (VO č. 7, 8) Kočan Michal Sýry, ryby a víno v Prachaticích podesáté ....................................................... 458 (VO č. 10) Konečný Antonín Zrání červeného vína na kalech ....................................................................... 61 Schopnost zpracování fruktózy vinnými kvasinkami ......................................... 62 Buněčné membrány kvasinek, nové nástroje k výrobě aromatických růžových vín ................................................................................................. 111 Řízený breeding aneb jak obnovit referenční kmen kvasinek nepřizpůsobený podmínkám moderní výroby vína .................................................................. 116 Revoluce v enologii: vinné kvasinky netvořící sírovodík (H2S) ......................... 116 Laserová tomografie aplikovaná na degustaci šampaňského a šumivých vín .............................................................................................. 165 Termovinifikace a kalnost: jaký mají vliv na ovocitý charakter? ....................... 166 Třísloviny a hobliny: zájem na stabilizaci barvy červených vín vzniklých termovinifikací .............................................................................................. 228 Přenosný optický snímač k určení fenolické zralosti vinných hroznů .............. 277 Faktory určující vliv dubových hoblin na senzorické vlastnosti ....................... 279 Ucelený přístup k „uhlíkové stopě“ ve světovém vinařství a vinohradnictví ............................................................................................ 282 Výživa révy a zlepšení organoleptických vlastností vína .................................. 330 Zrání vín: První zjištění výskytu určitých faktorů ............................................ 339 Když se pijáci rýžové pálenky zajímají o víno: Image vína ve Vietnamu ........... 371 Studie interakcí mezi Saccharomyces cerevisiae a Oenococcus oeni ................ 411 Třísky a dužinky u bílých vín a rosé – souhrn šesti let pokusů ......................... 414 Hliníkový šroubovací uzávěr .......................................................................... 471 Realizace synergie mezi enzymatickým preparátem a kvasinkami k posílení a stabilizaci barvy červených vin .................................................................... 505 Optimalizace extrakce a stabilizace polyfenolů ............................................... 510 Kvantifikace Brettanomyces ve víně ................................................................ 555

(VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2)

(VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12)

Kopová Kateřina Místo sněhu přivezl svatý Martin excelentní víno ........................................... 568 (VO č. 12)

Kovář Václav Škody způsobené krupobitím na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006 .................................................................................... 153 Škody způsobené mrazem a nízkými teplotami na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006 ..................................... 207 Kožnarová Věra Poznatky s ověřováním Synerginu® E-Vital na révě vinné .............................. 158

(VO č. 9)

(VO č. 4) (VO č. 5)

Křivan Václav Fauna střevlíkovitých brouků (Coleoptera carabidae) ve vinohradech s různým režimem hospodaření v oblasti jižní Moravy ................................... 396

(VO č. 9)

Kumšta Michal Srovnání vybraných rosé vín z pohledu zdraví prospěšných látek obsažených ve víně .............................................................................................................. 272

(VO č. 6)

Kvasnička František Poznatky s ověřováním Synerginu® E-Vital na révě vinné .............................. 158

(VO č. 4)

Lampíř Lubomír Škody způsobené zajícem polním (Lepus europaeus) na révě vinné (Vitis vinifera) na území České republiky – historický přehled do roku 2005 ........................... 31 (VO č. 1, 2) Škody způsobené krupobitím na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006 ..................................................................... 153 (VO č. 4) Škody způsobené mrazem a nízkými teplotami na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006 ..................................... 207 (VO č. 5) Liškutín Stanislav Svatogothardská vinařská tradice v Dolních Kounicích ................................... 123

(VO č. 3)

Litschmann Tomáš Povětrnostní podmínky v roce 2008 ................................................................ 11 (VO č. 1, 2) Lososová Zdeňka Vegetace biologických, integrovaných a konvenčních vinohradů na jižní Moravě ............................................................................................. 103

(VO č. 3)

Ludvíková Ivana Nové odrůdy révy zapsané do Státní odrůdové knihy ČR ................................ 351 (VO č. 7, 8) Lvončík Samuel Vegetace biologických, integrovaných a konvenčních vinohradů na jižní Moravě .103

(VO č. 3)

Magni Milan Svatomartinský košt v Brně ............................................................................ 567 (VO č. 12) Mach František Putovanie za vínom v Modre ......................................................................... 464 (VO č. 10) Malcová Alena Z činnosti Cechu českých vinařů ................................................................... 199 (VO č. 5) Den českých vín v Bruselu ............................................................................ 307 (VO č. 7, 8) Mělnické vinobraní ....................................................................................... 532 (VO č. 11) Malík Fedor Autochtónne kultúry kvasiniek vs. antioxidačná aktivita vína ......................... 275 (VO č. 6) Jablčno-mliečna fermentácia .......................................................................... 337 (VO č. 7, 8) Botrytis cinerea v enológii ............................................................................. 416 (VO č. 9) Malysz Lech Podkarpatské vinice ...................................................................................... 474 (VO č. 10) Maršík Lubomír Letenská Svatomartinská husa ........................................................................ 567 (VO č. 12) Matocha Jaroslav Ctirad Králík padesátiletý ............................................................................... 478 (VO č. 10) Matuszková Jitka K historii vinohradnických staveb na Moravě ................................................. 527 (VO č. 11) Mikeš Ondřej Strategický plán OIV na období 2009–2012 ................................................... 308 (VO č. 7, 8) Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2009 ................................................. 392 (VO č. 9) Nové vinařské předpisy Evropského společenství ........................................... 459 (VO č. 10) Laboratoře pověřené k provádění rozborů za účelem hodnocení a zatříďování vín pro období 2009–2010 ............................................................................. 554 (VO č. 12)

(VO č. 4)

Kraus Vilém Šlechtění révy vinné v Československu .......................................................... 327 (VO č. 7, 8) Krejčí Petra Vegetace biologických, integrovaných a konvenčních vinohradů na jižní Moravě ............................................................................................. 103

(VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12)

(VO č. 3)

Kopička Ondra Prague Wine Week 2009 ................................................................................. 73 (VO č. 1, 2) Kdo vyjde vítězně z krize? ............................................................................. 345 (VO č. 7, 8)

Koudelka Zdeněk Víno portské není tiché .................................................................................. 387

Křístek Martin Alkohol, životní styl a nádorová onemocnění ................................................. 364 Po stopách amerických rév – Muscadine ........................................................ 407 Vinoforum 2009 bylo v Trenčíně ................................................................... 431 Po stopách amerických rév – Florida hybrid bunch grapes .............................. 454 Po stopách amerických rév – Vitis aestivalis ................................................... 500 IV. Konvent polských vinařů .......................................................................... 517 14. Výstava hroznů Slezska ........................................................................... 532 Po stopách amerických rév – Vitis labrusca & varia .......................................... 546

(VO č. 3)

Krška Pavel Informace z Národního vinařského centra....................................................... 443 (VO č. 10) Svatomartinské 2009 – informace pro vinaře ................................................. 476 (VO č. 10) Salon vín České republiky 2010 .................................................................... 532 (VO č. 11)

Minárik Erich Nevýhody nekontrolovanej spontánnej malolaktickej fermentácie ..................... 61 (VO č. 1, 2) Zvláštnosť inaktivovaných kvasiniek mimo fermentácie .................................... 63 (VO č. 1, 2) Kožkotvorné kvasinky a ich vplyv na stabilitu vína ......................................... 111 (VO č. 3) Nový systém imobilizácie vínnych kvasiniek vo vinárstve? ............................. 166 (VO č. 4) Kategórie a typy chutí prírodných hroznových vín .......................................... 227 (VO č. 5) Žlté vína z východného Francúzska ............................................................... 278 (VO č. 6) Barik – súčasný a perspektívny stav ............................................................... 336 (VO č. 7, 8) Míša Drahomír Historické události a osobnosti v minulém století – významná výročí v lednu, únoru a březnu ................................................................................ 132

(VO č. 3)

(12/2009)

Historické události a osobnosti v minulém století – významná výročí v roce 2009 – dubnová a květnová výročí ...................................................... 236 Historické události a osobnosti v minulém století – výročí v červnu, červenci a srpnu .................................................................. 372 Historické události a osobnosti v minulém století. Devítky vinařského obzoru – výročí v září .................................................................................................. 427 Historické události a osobnosti v minulém století – říjnová výročí ................... 479 Historické události a osobnosti v minulém století – listopadová výročí ............ 531 Historické události a osobnosti v minulém století – prosincová výročí .............. 571

(VO č. 5) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

Muška František Škody způsobené zajícem polním (Lepus europaeus) na révě vinné (Vitis vinifera) na území České republiky – historický přehled do roku 2005 ........................... 31 (VO č. 1, 2) Upozornění na škody od chroustů a ponrav v roce 2009 ................................ 104 (VO č. 3) Škody způsobené krupobitím na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006 ..................................................................... 153 (VO č. 4) Škody způsobené mrazem a nízkými teplotami na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006 ...................................... 207 (VO č. 5) Z Mostu do Brna nemusí být vždy daleko ...................................................... 280 (VO č. 6) Nagy Ivo Liturgické a omšové vína ............................................................................... 430

(VO č. 9)

Nátr Lubomír Nejen réva vinná, bobule a víno… ................................................................... 26 (VO č. 1, 2) Navrátil Pavel Jiný pohled na hodnocení vín .......................................................................... 71 (VO č. 1, 2) 3. ročník Galerie rulandských vín v ČR zná vítěze ......................................... 426 (VO č. 9) Nečasová Michaela Poznatky s ověřováním Synerginu® E-Vital na révě vinné ............................... 158 Nezhodová Soňa Sklep Aurora v Hustopečích – památka na prvního českého starostu ............... 130 Ostrý Vladimír Víno a bezpečnost potravin ............................................................................ 114

(VO č. 4) (VO č. 3) (VO č. 3)

Otáhal Jan Vinařské výstavnictví na Moravě ...................................................................... 70 (VO č. 1, 2) Kolik hroznů v České republice sklízíme mechanizovaně? ................................ 96 (VO č. 3) 42. Valtické vinné trhy 2009 ......................................................................... 239 (VO č. 5) Valtické vinné trhy měly letos několik rekordů ............................................... 257 (VO č. 6)

583

Prášek Václav Ptáci na vinici ............................................................................................... 319 (VO č. 7, 8) Prokeš Kamil Sledování pracnosti řezu vinice při využití elektrických nůžek ........................ 106 Půček Martin Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2008 ................................................... 22 Restrukturalizace a investice ............................................................................ 90 16. ročník mezinárodní soutěže vín Grand Prix Vinex .................................... 127 Růžové víno podle Evropské komise .............................................................. 198 Rozmarné to počasí, volby a investice ............................................................ 250 Valná hromada Svazu vinařů České republiky ................................................ 251 Návrat k přirozenému vinařství ..................................................................... 306 Valné shromáždění a mezinárodní představenstvo AREV, jednání CEPV 18. až 20. 6. 2009, Evora (Portugalsko) ......................................................... 310 Reforma nabyla platnosti ............................................................................... 390 Systém soutěží vín v ČR ................................................................................ 442 Vinařství roku 2009 ...................................................................................... 490

(VO č. 3) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11)

Purchart Luboš Fauna střevlíkovitých brouků (Coleoptera carabidae) ve vinohradech s různým režimem hospodaření v oblasti jižní Moravy ................................... 396

(VO č. 9)

Rapka Peter Autochtónne kultúry kvasiniek vs. antioxidačná aktivita vína ......................... 275

(VO č. 6)

Riedle-Bauer M. Hluboký zmlazovací řez a fytoplazma ............................................................ 202

(VO č. 5)

Říhová Tatiana Vliv zatížení révových keřů očky na výnos a kvalitu hroznů ........................... 326 Vliv vinných kvasinek na proměnu některých ﬂavonolů hroznů během alkoholického kvašení ................................................................................... 328 Význam přípravku Emistim při převodu rostlin in vitro révy vinné do nesterilních podmínek .............................................................................. 398 Výzkum chemického složení výtažků z divoce rostoucích bobulí v Gruzii ....... 415 Kvalita vinných hroznů a ekologická bezpečnost vinařských produktů ............ 511 Vliv karbonické macerace na chemické složení mladých bílých vín ................. 511 Vliv způsobů vedení, tvarování a řezu keřů révy vinné na její plodnost ............ 552 Teoretické zásady k vývinu nových technologií výroby červených vín .............. 557 Odstranění následků hnědnutí vína používáním biosorbentů ........................... 558

(VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12)

Pavelková Irena Oxidativní stres kvasinek – úloha glutationu .................................................. 164 (VO č. 4) Nové poznatky o stresu mikroorganismů ....................................................... 335 (VO č. 7, 8)

Sedlo Jiří Bilancování roku 2008 ve vinařství ČR .............................................................. 6 Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2008 ................................................... 22 Z jednání pracovní skupiny AREV/CEPV pro trh s vínem ................................. 91 Jednání poradní skupiny „Víno“ při Evropské komisi ........................................ 92 Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA ................................... 144 Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2008 ............................... 177 Valné shromáždění a mezinárodní představenstvo AREV, jednání CEPV 18. až 20. 6. 2009, Evora (Portugalsko) ......................................................... 310 Jednání pracovní skupiny pro víno při COPA/COGECA dne 3. 6. 2009 v Bruselu ...................................................................................................... 312 Zahraniční obchod s vínem České republiky ve vinařském roce 2008/2009 ........................................................................................... 521 A zase ta spotřební daň z vína! ....................................................................... 542

Pavka Vít Zamyšlení nad dávkováním pesticidů ve vinicích ............................................ 146

(VO č. 4)

Seidlová Vladimíra Z valné hromady Moravínu ........................................................................... 143

(VO č. 4)

(VO č. 1, 2)

Singer Milan 3. ročník Žernoseckého koštu ........................................................................ 271

(VO č. 6)

Sláma Lubomír Cesty vína v Archeoskanzenu Modrá ............................................................. 279

(VO č. 6)

Papoušková Barbora Vliv skladovacích podmínek na barevnost a anthokyaninový proﬁl rosé vín ..... 223

(VO č. 5)

Pavelka Bronislav Hodnocení a zatřiďování vín v komisi Státní zemědělské a potravinářské inspekce ....................................................................................................... 221 (VO č. 5) Nové vinařské předpisy Evropského společenství ........................................... 459 (VO č. 10) Ověřování hroznů révy vinné sklizně 2008 .................................................... 501 (VO č. 11)

Pavloušek Pavel Praktické poznatky k odrůdě Lena ................................................................... 14 Senzorické hodnocení PIWI stolních odrůd vhodných pro velkovýrobní pěstování ........................................................................................................ 28 Marketing vína začíná ve vinici aneb optimalizace ošetřování vinic .................. 93 Praktické poznatky k odrůdě Veritas .............................................................. 108 Praktické poznatky k odrůdě Muškát Ottonel ................................................ 163 Podlom, druhá možnost regulace násady hroznů ............................................ 211 Praktické poznatky k odrůdě Zweigeltrebe ..................................................... 216 Bakterie a kvasinky negativně ovlivňující kvalitu vína ..................................... 224 Praktické poznatky k odrůdě Alibernet .......................................................... 258 Význam draslíku pro révu vinnou a víno ........................................................ 268 Praktické poznatky k odrůdě Neronet ............................................................ 314 Možnosti stanovení kvality hroznů ................................................................ 329 Marketingové výzkumy jsou velmi významné pro vinohradníky a vinaře ........ 343 Praktické poznatky k odrůdě Agni ................................................................. 403 Praktické poznatky k odrůdě Ariana .............................................................. 446 Geologie, půda, terroir a víno ........................................................................ 453 Antokyaniny, taniny a kvalita hroznů pro výrobu červených vín ..................... 462 Slovenská vinárska akadémia Pezinok – vzděláváním ke zvyšování konkurenceschopnosti vinohradnictví a vinařství ........................................... 476 Praktické poznatky k odrůdě Cabernet Moravia ............................................. 499 Využití mikrooxidace při výrobě červených vín .............................................. 504 Význam podnožové odrůdy pro příjem minerálních látek z půdy ..................... 544 Praktické poznatky k odrůdě Domina ............................................................. 553 Pazderka Vojtěch Mikulovský Moravín hodnotil ......................................................................... 91

(VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 3)

Postbiegl Eduard Růžová vína a biologická produkce v Rakousku ................................................ 42 (VO č. 1, 2)

(VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 11) (VO č. 12)

Sotolář Radek Srovnání vybraných rosé vín z pohledu zdraví prospěšných látek obsažených ve víně .......................................................................................................... 272 (VO č. 6) Znaky měst a obcí s vinohradnicko-vinařskou tematikou ................................ 373 (VO č. 7, 8) Atributy vinařství ve znacích měst a obcí severní a střední Moravy .................. 571 (VO č. 12) Stávek Jan Vliv skladovacích podmínek na barevnost a anthokyaninový proﬁl rosé vín ..... 223 Stávek Richard Editorial ............................................................................................................ 3 Na biodynamické besedě s Nicolasem Jolym .................................................... 43 Ekologické vinohradnictví z pohledu praxe: několik otázek a několik odpovědí několika vinařů ................................................................................ 45 Ekologické vinohradnictví z pohledu jižního souseda: Weingut Weninger, Burgenland ..................................................................................................... 55 Ekologické vinohradnictví z pohledu praxe: Abrlovi z Pavlova .......................... 57 Hovory LG (1.): Limit 2 kg mědi na hektar je málo ........................................... 59 Editorial .......................................................................................................... 87 Orwine ......................................................................................................... 139 Ne více enologů, ale vinařů ........................................................................... 142 Veletrh BIOFACH letos otevřel samostatný vinný pavilon ............................... 170 Hovory LG (2.): S fenyklovým olejem opatrně ................................................ 171 Růžové radovánky ......................................................................................... 173 Ženy-vinařky, přijeďte do Mikulova ................................................................ 173

(VO č. 5) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4)

584

(12/2009)

Spor o právo na informace z Vinařského fondu ............................................... 174 1558: Nejstarší česky psaná odborná vinařská kniha ....................................... 182 Povoleno první VOC ..................................................................................... 188 Editorial ........................................................................................................ 195 SZIF je jakási utajená pomoc, říká Stanislav Juránek ....................................... 229 Hovory LG – (3.): O pyrazinech, dotacích a viničních tratích ......................... 235 Sklepní ulička Těšické búdy ........................................................................... 242 Za Neuburským na kole v Boleradicích .......................................................... 333 Vinařský triatlon 2009 v Němčičkách ............................................................ 333 Za naše ﬁltry ručíme nejméně 10 let, říká František Bílek ............................... 412 Nová řada viničních traktorů se představila .................................................... 434 Hranice se posunují aneb vinaření na Valašsku ............................................... 438 Vinařství Kovacs uvede na trh vlastní odrůdové vínovice ................................ 483 Objem expedovaného Svatomartinského byl letos rekordní ............................. 539 Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné ................................................................ 563 BioFach 2010 – Biovína jsou vůči krizi rezistentní .......................................... 563 veletrh PROWEIN potvrzuje svoji vedoucí pozici ............................................ 564 Svatomartinské v Čejkovicích ......................................................................... 567 Panelová diskuze na téma „České vinařství po zavedení jednotného trhu v EU“ (O. Kopička) ........................................................................................ 569 Stávková Stanislava Písně žáků darebáků – o víně: Svár vody s vínem ............................................. 78 Písně žáků darebáků – o víně (2.) .................................................................. 129 SIMEI-ENOVITIS: obchod, vzdělávání a informace ........................................ 465 První Mezinárodní cena biovína MUNDUSvini BioFach ................................. 467 Vinaře zaujalo elektronické podávání povinných hlášení ................................. 471 Intervitis-Interfructa – globální inovační fórum ................................................ 564

(VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 12)

Sus Josef Poznatky s ověřováním Synerginu® E-Vital na révě vinné .............................. 158

(VO č. 4)

Šabata Václav Technologie vína z pohledu Šabatových ......................................................... 274

(VO č. 6)

Špalek Marek Export – šance pro naše vinařství ................................................................... 349 (VO č. 7, 8) Šuranská Zdenka Svätomartinské vína očarili mladosťou ............................................................ 567 (VO č. 12) Tomášek Jaroslav Mezinárodní konference o nových odrůdách révy ve Znojmě ......................... 268

(VO č. 6)

Trojak Bogdan Hovory LG (1.): Limit 2 kg mědi na hektar je málo ........................................... 59 (VO č. 1, 2) Festival Víno a Poezie ...................................................................................... 75 (VO č. 1, 2) Tyšer Luděk Poznatky s ověřováním Synerginu® E-Vital na révě vinné .............................. 158

(VO č. 4)

Vacek Ludmila In vino veritas ve wellness centrech a spa ...................................................... 471 (VO č. 10) Valach Milan Autochtónne kultúry kvasiniek vs. antioxidačná aktivita vína ......................... 275

(VO č. 6)

Vrbík Zdeněk Vinařské symboly ve staronovém obecním znaku Ladné ................................... 77 (VO č. 1, 2) Chevrolet a čerpadlo na víno ......................................................................... 428 (VO č. 9) Případová studie (yellow tail) ......................................................................... 519 (VO č. 11) Weber Petr Collegium Vinitorum boduje i na netradiční scéně ......................................... 429

(VO č. 9

Zahradníček Josef Poznatky s ověřováním Synerginu® E-Vital na révě vinné .............................. 158

(VO č. 4)

Zaplatílek Martin Spotřebitelské chování v segmentu vína a znalost značky „Vína z Moravy, vína z Čech“ na sklonku roku 2008 .............................................................. 355 (VO č. 7, 8) Zemánek Pavel Sledování pracnosti řezu vinice při využití elektrických nůžek ........................ 106 Význam a využití pásových malotraktorů ve vinohradnictví ............................ 109 Hodnocení provozních nákladů u pásového malotraktoru ............................... 151 Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 1. část ............... 157 Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 2. část ............... 213 Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 3. část ............... 266 Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 4. část................ 313 Nové možnosti aplikace hnoje a kompostu ve vinicích, včetně problematiky jejich využití ................................................................................................. 324 Obor vinohradnicko-vinařský na Zahradnické fakultě v Lednici ...................... 365 Mechanizační prostředky pro školkařskou produkci sazenic révy vinné .......... 404 Výrobní a skladovací haly ve vinařské produkci .............................................. 506 Srovnání provozních nákladů při chemické ochraně vinic u standardního a dvouřádkového tunelového nosiče ............................................................... 551

(VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 11) (VO č. 12)

Předmětový seznam článků ročníku 2009 Z redakční pošty Z redakční pošty................................................................................................ 4 Z redakční pošty.............................................................................................. 88 Z redakční pošty............................................................................................ 140 Z redakční pošty............................................................................................ 195 Z redakční pošty............................................................................................ 248 Z redakční pošty............................................................................................ 304 Z redakční pošty............................................................................................ 388 Z redakční pošty............................................................................................ 440 Z redakční pošty ........................................................................................... 488 Z redakční pošty.................................................................................................. Spolkové informace Bilancování roku 2008 ve vinařství ČR (J. Sedlo) .............................................. 6 Informace ze SV ČR ......................................................................................... 6 Restrukturalizace a investice (M. Půček) ....................................................... 90 Informace ze SV ČR ....................................................................................... 90 Termínový kalendář akcí CČV na rok 2009 ................................................... 91 Mikulovský Moravín hodnotil (V. Pazderka) .................................................. 91 Ne více enologů, ale vinařů (R. Stávek) ........................................................ 142 Informace ze SV ČR ..................................................................................... 142 Z valné hromady Moravínu (V. Seidlová) ..................................................... 143 Svaz IP se transformuje na EKOVÍN – Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína, o. s. ....................................................................... 144 Růžové víno podle Evropské komise (M. Půček) .......................................... 198 Informace ze SV ČR ..................................................................................... 198 Z činnosti Cechu českých vinařů (A. Malcová) ............................................ 199 Rozmarné to počasí, volby a investice (M. Půček) ........................................ 250 Informace ze SV ČR ..................................................................................... 250 Valná hromada Svazu vinařů České republiky (M. Půček) ........................... 251 Návrat k přirozenému vinařství (M. Půček) ................................................. 306 Informace ze SV ČR ..................................................................................... 306 Den českých vín v Bruselu (A. Malcová) ...................................................... 307 Mělník – město vína (D. Chocholatý) ........................................................... 307 Reforma nabyla platnosti (M. Půček) ............................................................ 390 Informace ze SV ČR ..................................................................................... 390 Systém soutěží vín v ČR (M. Půček) ............................................................. 442 Informace ze SV ČR ...................................................................................... 442 Vinařství roku 2009 (M. Půček) ................................................................... 490 Informace ze SV ČR ...................................................................................... 490 AREV má nového viceprezidenta................................................................... 491 A zase ta spotřební daň z vína! (J. Sedlo) ...................................................... 542 Informace ze SV ČR ...................................................................................... 542 Česká republika v Evropské unii Z jednání pracovní skupiny AREV/CEPV pro trh s vínem (J. Sedlo) ................ 91 Jednání poradní skupiny „Víno“ při Evropské komisi (J. Sedlo) ...................... 92

(VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 3) (VO č. 3)

Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA (J. Sedlo) .................. 144 (VO č. 4) Valné shromáždění a mezinárodní představenstvo AREV, jednání CEPV 18. až 20. 6. 2009, Evora (Portugalsko) (J. Sedlo, M. Půček) .........................310 (VO č. 7, 8) Jednání pracovní skupiny pro víno při COPA/COGECA dne 3. 6. 2009 v Bruselu (J. Sedlo) ....................................................................................... 312 (VO č. 7, 8) Vinohradnictví Trendy ve vývoji vinohradnické mechanizace na mezinárodním veletrhu EIMA BOLOGNA 2008 (P. Burg) ...................................................................... 8 Povětrnostní podmínky v roce 2008 (T. Litschmann) .................................... 11 Praktické poznatky k odrůdě Lena (P. Pavloušek) .......................................... 14 Výskyt škodlivých činitelů, průběh ochrany v roce 2008 a některá doporučení pro rok 2009 (P. Ackermann) ....................................... 19 Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2008 (J. Sedlo, M. Půček) ................. 22 Senzorické hodnocení PIWI stolních odrůd vhodných pro velkovýrobní pěstování (P. Pavloušek) ..................................................... 28 Škody způsobené zajícem polním (Lepus europaeus) na révě vinné (Vitis vinifera) na území České republiky – historický přehled do roku 2005 (L. Lampíř, F. Muška, A. Jakl, R. Cerkal) ........................................................ 31 Marketing vína začíná ve vinici aneb optimalizace ošetřování vinic (P. Pavloušek) ................................................................................................. 93 Kolik hroznů v České republice sklízíme mechanizovaně? (J. Otáhal) ........... 96 Vegetace biologických, integrovaných a konvenčních vinohradů na jižní Moravě (Z. Lososová, S. Lvončík, P. Krejčí) ...................................... 103 Upozornění na škody od chroustů a ponrav v roce 2009 (F. Muška) ............ 104 Sledování pracnosti řezu vinice při využití elektrických nůžek (P. Burg, P. Zemánek, K. Prokeš) .................................................................. 106 Praktické poznatky k odrůdě Veritas (P. Pavloušek) ..................................... 108 Význam a využití pásových malotraktorů ve vinohradnictví (P. Burg, P. Zemánek) ................................................................................... 109 Zamyšlení nad dávkováním pesticidů ve vinicích (V. Pavka) ........................ 146 Modrý Janek, respektive Veltlínske modré (R. Stávek) ................................. 147 Hodnocení provozních nákladů u pásového malotraktoru (P. Burg, P. Zemánek) ................................................................................... 151 Nová možnost ochrany proti různonožci trnkovému (P. Ackermann) .......... 153 Škody způsobené krupobitím na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006 (L. Lampíř, F. Muška, V. Kovář, A. Jakl) .... 153 Zweigelt a moje oblíbené Zweigelt(rebe) (J. Hladík) ...................................... 155 Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 1. část (P. Burg, P. Zemánek) ........................................................................ 157 Poznatky s ověřováním Synerginu® E-Vital na révě vinné (J. Zahradníček, V. Kožnarová, M. Nečasová, J. Sus, L. Tyšer, J. Čopíková, F. Kvasnička, T. Fiala, P. Herko) .................................................................... 158 Praktické poznatky k odrůdě Muškát Ottonel (P. Pavloušek) ....................... 163 Několik poznámek k výskytu a ochraně proti plísni révy v roce 2008 (P. Ackermann) ............................................................................................ 200 Hluboký zmlazovací řez a fytoplazma (K. Hanák, M. Riedle-Bauer) ............. 202

(VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5)

(12/2009)

Škody způsobené mrazem a nízkými teplotami na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006 (L. Lampíř, F. Muška, V. Kovář, A. Jakl) ........................................................ 207 Jako je to s dvoma formami šedej hniloby? (M. Hubáčková) ......................... 210 Podlom, druhá možnost regulace násady hroznů (P. Pavloušek) ....................211 Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 2. část (P. Burg, P. Zemánek) ....................................................................................213 Praktické poznatky k odrůdě Zweigeltrebe (P. Pavloušek) .............................216 Praktické poznatky k odrůdě Alibernet (P. Pavloušek) ................................. 258 Charakteristika fungicidních účinných látek používaných k ochraně proti plísni révy (P. Ackermann) ................................................................... 264 Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 3. část (P. Burg, P. Zemánek) ................................................................................... 266 Mezinárodní konference o nových odrůdách révy ve Znojmě (J. Čepička, J. Tomášek) ................................................................................ 268 Význam draslíku pro révu vinnou a víno (P. Pavloušek) ............................... 268 Historie šlechtění vinné révy ve Znojmě (J. Čepička) .................................... 271 Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 4. část (P. Burg, P. Zemánek) ....................................................................................313 Praktické poznatky k odrůdě Neronet (P. Pavloušek) ....................................314 Ptáci na vinici (V. Prášek) ..............................................................................319 Závislosť odolnosti očiek viniča proti mrazu na stave ich dormancie (M. Hubáčková) ............................................................................................ 320 Bilance živin v půdě po zapravení štěpky z révy vinné (B. Badalíková, J. Červinka) ......................................................................... 322 Nové možnosti aplikace hnoje a kompostu ve vinicích, včetně problematiky jejich využití (P. Burg, P. Zemánek) ............................................................... 324 Vliv zatížení révových keřů očky na výnos a kvalitu hroznů (T. Říhová) ..... 326 Šlechtění révy vinné v Československu (V. Kraus) ....................................... 327 Nové odrůdy révy zapsané do Státní odrůdové knihy ČR (I. Ludvíková) ...... 351 Fauna střevlíkovitých brouků (Coleoptera carabidae) ve vinohradech s různým režimem hospodaření v oblasti jižní Moravy (L. Purchart, J. Bašta, V. Křivan) .................................................................. 396 Význam přípravku Emistim při převodu rostlin in vitro révy vinné do nesterilních podmínek (T. Říhová) .......................................................... 398 Praktické poznatky k odrůdě Agni (P. Pavloušek) ........................................ 403 Mechanizační prostředky pro školkařskou produkci sazenic révy vinné (P. Burg, P. Zemánek) ................................................................................... 404 Po stopách amerických rév – Muscadine (M. Křístek) .................................. 407 Praktické poznatky k odrůdě Ariana (P. Pavloušek) ..................................... 446 Trendy v oblasti vývoje a konstrukcí strojů pro chemickou ochranu vinic (P. Burg) ....................................................................................................... 451 Geologie, půda, terroir a víno (P. Pavloušek) ................................................ 453 Po stopách amerických rév – Florida hybrid bunch grapes (M. Křístek) ....... 454 Projekt „Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví“ odstartoval (M. Hluchý) .................................................................................................. 493 Praktické poznatky k odrůdě Cabernet Moravia (P. Pavloušek) .................... 499 Po stopách amerických rév – Vitis aestivalis (M. Křístek) ............................. 500 Ověřování hroznů révy vinné sklizně 2008 (B. Pavelka) ............................. 501 Blíží se termín pro prohlášení o produkci a sklizni ...................................... 503 Význam podnožové odrůdy pro příjem minerálních látek z půdy (P. Pavloušek) ................................................................................................ 544 Po stopách amerických rév – Vitis labrusca & varia (M. Křístek) ................... 546 Srovnání provozních nákladů při chemické ochraně vinic u standardního a dvouřádkového tunelového nosiče (P. Burg. P. Zemánek) ........................... 551 Vliv způsobů vedení, tvarování a řezu keřů révy vinné na její plodnost (T. Říhová) .................................................................................................... 551 Praktické poznatky k odrůdě Domina (P. Pavloušek) .................................... 553 Vinařská technologie Zrání červeného vína na kalech (A. Konečný) ................................................ 61 Nevýhody nekontrolovanej spontánnej malolaktickej fermentácie (E. Minárik) ................................................................................................... 61 Schopnost zpracování fruktózy vinnými kvasinkami (A. Konečný) ............... 62 Zvláštnosť inaktivovaných kvasiniek mimo fermentácie (E. Minárik) ............ 63 Buněčné membrány kvasinek, nové nástroje k výrobě aromatických růžových vín (A. Konečný) ............................................................................111 Kožkotvorné kvasinky a ich vplyv na stabilitu vína (E. Minárik) ..................111 Čistota a filtrace (F. Bílek) .............................................................................113 Víno a bezpečnost potravin (V. Ostrý) ...........................................................114 Řízený breeding aneb jak obnovit referenční kmen kvasinek nepřizpůsobený podmínkám moderní výroby vína (A. Konečný) ..................116 Revoluce v enologii: vinné kvasinky netvořící sírovodík (H2S) (A. Konečný) .... 116 Oxidativní stres kvasinek – úloha glutationu (I. Pavelková) ......................... 164 Laserová tomografie aplikovaná na degustaci šampaňského a šumivých vín (A. konečný) ................................................................................................. 165 Nový systém imobilizácie vínnych kvasiniek vo vinárstve? (E. Minárik) ..... 166 Termovinifikace a kalnost: jaký mají vliv na ovocitý charakter? (A. Konečný) .. 166 Co je a co není povoleno při výrobě biovína? (M. Hluchý) ........................... 222 Vliv skladovacích podmínek na barevnost a anthokyaninový profil rosé vín (J. Stávek, B. Papoušková, P. Bednář, J. Balík) ............................................... 223 Bakterie a kvasinky negativně ovlivňující kvalitu vína (P. Pavloušek) .......... 224 Kategórie a typy chutí prírodných hroznových vín (E. Minárik) .................. 227 Třísloviny a hobliny: zájem na stabilizaci barvy červených vín vzniklých termovinifikací (A. Konečný) ........................................................................ 228 Srovnání vybraných rosé vín z pohledu zdraví prospěšných látek obsažených ve víně (M. Kumšta, R. Sotolář, P. Bábíková, M. Baroň) ............. 272 Technologie vína z pohledu Šabatových (V. Šabata) ..................................... 274 Autochtónne kultúry kvasiniek vs. antioxidačná aktivita vína (K. Furdíková, D. Dudinská, K. Durčanská, P. Rapta, M. Valach, F. Malík ml.) ................... 275 Přenosný optický snímač k určení fenolické zralosti vinných hroznů (A. Konečný) ................................................................................................ 277 Źlté vína z východného Francúzska (E. Minárik) ......................................... 278

(VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6)

Faktory určující vliv dubových hoblin na senzorické vlastnosti vín (A. konečný) ................................................................................................. 279 Vliv vinných kvasinek na proměnu některých ﬂavonolů hroznů během alkoholického kvašení (T. Říhová) ................................................................ 328 Možnosti stanovení kvality hroznů (P. Pavloušek) ....................................... 329 Výživa révy a zlepšení organoleptických vlastností vína (A. Konečný) ......... 330 Nové poznatky o stresu mikroorganismů (I. Pavelková) ............................... 335 Barik – súčasný a perspektívny stav (E. Minárik) ......................................... 336 Jablčno-mliečna fermentácia (K. Furdíková) ................................................. 337 Zrání vín: První zjištění výskytu určitých faktorů (A. Konečný) .................. 339 SYMBIOS – metoda prevence korkových zátek před TCA (J. Kašpar) ............410 Studie interakcí mezi Saccharomyces cerevisiae a Oenococcus oeni (A. Konečný) .................................................................................................411 Třísky a dužinky u bílých vín a rosé – souhrn šesti let pokusů (A. Konečný) .... 414 Výzkum chemického složení výtažků z divoce rostoucích bobulí v Gruzii (T. Říhová) ................................................................................................... 415 Botrytis cinerea v enológii (K. Furdíková, F. Malík) ......................................416 Antokyaniny, taniny a kvalita hroznů pro výrobu červených vín (P. Pavloušek) ............................................................................................... 462 Využití mikrooxidace při výrobě červených vín (P. Pavloušek) .................... 504 Realizace synergie mezi enzymatickým preparátem a kvasinkami k posílení a stabilizaci barvy červených vín (A. konečný) ............................. 505 Výrobní a skladovací haly ve vinařské produkci (P. Burg, P. Zemánek) ......... 506 Možnost rapidního zvýšení účinnosti oxidu siřičitého pomocí C8 a C10 mastných kyselin (M. Baroň) ....................................................................... 509 Optimalizace extrakce a stabilizace polyfenolů (A. Konečný) ...................... 510 Kvalita vinných hroznů a ekologická bezpečnost vinařských produktů (T. Říhová) ....................................................................................................511 Vliv karbonické macerace na chemické složení mladých bílých vín (T. Říhová) ... 511 Laboratoře pověřené k provádění rozborů za účelem hodnocení a zatříďování vín pro období 2009/2010 (O. Mikeš) ..................................... 554 Kvantiﬁkace Brettanomyces ve víně (A. Konečný) ......................................... 555 Teoretické zásady k vývinu nových technologií výroby červených vín (T. Říhová) .................................................................................................... 557 Odstranění následků hnědnutí vína používáním biosorbentů (T. Říhová) ..... 558 Asimilovatelný dusík v moštech révy vinné aneb sypat či nesypat… ............ 562 Ekologické vinohradnictví Sevar – nová odrůda révy vinné z Polešovic (Z. Habrovanský) ........................ 33 Vývoj a současnost ekologického vinohradnictví na jižní Moravě (M. Hluchý) ... 35 Růžová vína a biologická produkce v Rakousku (E. Postbiegel) ...................... 42 Na biodynamické besedě s Nicolasem Jolym (R. Stávek) ................................. 43 Ekologické vinohradnictví z pohledu praxe: několik otázek a několik odpovědí několika vinařů (R. Stávek) ............................................................. 45 Výsledky studia biodiverzity různě obhospodařovaných typů vinic (M. Hluchý) .................................................................................................... 47 Ekologické vinohradnictví z pohledu jižního souseda: Weingut Weninger, Burgenland (R. Stávek) ................................................................................... 55 Ekologické vinohradnictví z pohledu praxe: Abrlovi z Pavlova (R. Stávek) ..... 57 Zprávy z domova i ze světa Povoleno první VOC (R. Stávek) ................................................................... 188 Ucelený přístup k „uhlíkové stopě“ ve světovém vinařství a vinohradnictví (A. Konečný) ................................................................................................ 282 SIMEI-ENOVITIS: obchod, vzdělávání a informace ...................................... 465 Firma BAYER ocenila fotografy .................................................................... 466 Vinařské slavnosti v Polešovicích ................................................................. 467 První Mezinárodní cena biovína MUNDUSvini BioFach .............................. 467 Vinaře zaujalo elektronické podávání povinných hlášení ............................. 471 Hliníkový šroubovací uzávěr (A. Konečný) ................................................... 471 Salon vín České republiky 2010 (P. Krška) ................................................... 532 14. Výstava hroznů Slezska (M. Křístek) ...................................................... 532 Mělnické vinobraní (A. Malcová) ................................................................. 532 Vinařství v zahraničí Veletrh BIOFACH letos otevřel samostatný vinný pavilon (R. Stávek) ........... 170 Týden retzského vína (J. Čepička) ................................................................ 354 Master of Wine: Zkouška v roce 2009 (H. Baker) ......................................... 423 Odborná exkurze drobných vinařů ze Znojemska do Weinviertelu (J. Hladík) ..................................................................................................... 458 Putovanie za vínom v Modre (F. Mach) ....................................................... 464 Podkarpatské vinice (L. Malysz) .................................................................. 474 Slovenská vinárska akadémia Pezinok – vzděláváním ke zvyšování konkurenceschopnosti vinohradnictví a vinařství (P. Pavloušek) ................. 476 IV. Konvent polských vinařů (M. Křístek) .....................................................517 Emozioni dal Mondo aneb Bordeaux Blend v Bergamu (H. Baker) ................ 579

585

(VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 4) (VO č. 6) (VO č. 10) (VO č. 10 (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 4) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

Obchod vínem 16. ročník mezinárodní soutěže vín Grand Prix Vinex (M. Půček) .............. 127 (VO č. 3) Růžové radovánky (R. Stávek) ...................................................................... 173 (VO č. 4) Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2008 (J. Sedlo) ............. 177 (VO č. 4) London International Wine Fair a Distil 2009 (H. Baker) ............................. 287 (VO č. 6) Mezinárodní soutěž Concours Mondial de Bruxelles letos hostila Valencie (H. aj. Baker) ................................................................................................ 288 (VO č. 6) Radomil Baloun obhájil loňské zlato v Monte-Carlu (H. Baker) .................... 288 (VO č. 6) První rok VOC Znojmo a jak dál? (J. Hladík) ................................................ 468 (VO č. 10) Svatomartinské 2009 – informace pro vinaře (P. Krška) ............................... 476 (VO č. 10) MUNDUSvini 2009 (H. Baker) ..................................................................... 477 (VO č. 10) Svatomartinské 2009 ................................................................................... 512 (VO č. 11) Seznam Svatomartinských vín 2009 ............................................................ 515 (VO č. 11) Případová studie (yellow tail) (Z. Vrbík) ........................................................519 (VO č. 11) Zahraniční obchod s vínem České republiky ve vinařském roce 2008/2009 (J. Sedlo) ....................................................................................................... 521 (VO č. 11)

586

(12/2009)

Vinařská historie VI. sezení zemské vinařské komise v Brně 30. prosince 1908 .......................... 7 Vinařské symboly ve staronovém obecním znaku Ladné (Z. Vrbík) ................ 77 Písně žáků darebáků – o víně: Svár vody s vínem (S. Stávková) ..................... 78 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… (R. Stávek) ............................. 80 Sklep Aurora v Hustopečích – památka na prvního českého starostu (S. Nezhodová) ............................................................................................. 130 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… ............................................. 130 Historické události a osobnosti v minulém století – významná výročí v lednu, únoru a březnu (D. Míša) ............................................................... 132 1558: Nejstarší česky psaná odborná vinařská kniha (R. Stávek) .................. 182 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… ............................................. 183 Zaniklá obec Skorčice byla svědkem počátku zakládání vinic na Moravě (V. Fiala) ....................................................................................................... 184 Historické události a osobnosti v minulém století – významná výročí v roce 2009 – dubnová a květnová výročí (D. Míša) .................................... 236 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… ............................................. 237 45 let činnosti MORAVÍNU (J. Otáhal) ........................................................ 291 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… ............................................. 293 Historické události a osobnosti v minulém století – výročí v červnu, červenci a srpnu (D. Míša) ............................................................................ 372 Znaky měst a obcí s vinohradnicko-vinařskou tematikou (R. Sotolář) .......... 373 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… . ............................................ 375 Něco z historie měření nejen vinohradů aneb když se řekne půlláník (V. Fiala) ....................................................................................................... 376 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… ............................................. 427 Historické události a osobnosti v minulém století. Devítky vinařského obzoru – výročí v září (D. Míša) ................................................................... 427 Chevrolet a čerpadlo na víno (Z. Vrbík) ........................................................ 428 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… ............................................. 478 Historické události a osobnosti v minulém století – říjnová výročí (D. Míša) .... 479 Začátky vinařství v našich zemích a kolonizace moravského vinařství (V. Fiala) ....................................................................................................... 479 K historii vinohradnických staveb na Moravě (J. Matuszková) ..................... 527 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… ............................................. 531 Historické události a osobnosti v minulém století – listopadová výročí (D. Míša) ...................................................................................................... 531 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… .............................................. 571 Historické události a osobnosti v minulém století – prosincová výročí (D. Míša) ....................................................................................................... 571 Atributy vinařství ve znacích měst a obcí severní a střední Moravy (R. Sotolář) .................................................................................................... 572 Hodnocení vín SAUVIGNON FORUM 2008 ........................................................................... 46 Salon vín 2009: letos jen Morava ................................................................... 66 Vinařské výstavnictví na Moravě (J. Otáhal) .................................................. 70 Jiný pohled na hodnocení vín (P. Navrátil) ..................................................... 71 Hodnocení a zatřiďování vín v komisi Státní zemědělské a potravinářské inspekce (B. Pavelka) .................................................................................... 221 Cuvée 2009 .................................................................................................. 357 Vinařské aktivity Proběhla první část certiﬁkace služeb vinařské turistiky ............................... 64 VINEX se vrací do lichých let ......................................................................... 65 Kalendář vinařských akcí ............................................................................... 72 Prague Wine Week 2009 (O. Kopička) ........................................................... 73 Na svatého Valentýna do sklepů v Dobšicích (J. Hladík) ............................... 125 Informace o jednání Rady Vinařského fondu ................................................ 125 Kalendář vinařských akcí ............................................................................. 126 Ženy-vinařky, přijeďte do Mikulova (R. Stávek) ............................................ 173 Přehlídka českých vín ve Slaném (J. Čeřovský) .............................................175 Valtické vinné trhy měly letos několik rekordů (J. Otáhal) ........................... 257 3. ročník Žernoseckého koštu (M. Winter) ................................................... 271 Neuburské – tajemná odrůda moravských vinic .......................................... 277 Cesty vína v Archeoskanzenu Modrá (L. Sláma) .......................................... 279 Šaldorf, Kounice, Blatnice… (R. Stávek) ....................................................... 296 Za Neuburským na kole v Boleradicích (R. Stávek) ....................................... 333 Vinařský triatlon 2009 v Němčičkách (Richard Stávek) ............................... 333 Drinktec 2009 – technika a technologie pro nápojový průmysl ................... 363 Collegium Vinitorum boduje i na netradiční scéně (P. Weber) ...................... 429 Nová řada viničních traktorů se představila (R. Stávek) ............................... 434 Sýry, ryby a víno v Prachaticích podesáté (M. Kočan) .................................. 458 Seminář o vinařské turistice v NVC ............................................................. 461 In vino veritas ve wellness centrech a spa (L. Vacek) ................................... 471 BioFach 2010 – Biovína jsou vůči krizi rezistentní (R. Stávek) ...................... 563 PROWEIN potvrdil svoji vedoucí pozici (R. Stávek) ....................................... 564 Intervitis-Interfructa – globální inovační fórum (S. Stávková) ....................... 564 Svatomartinský košt v Brně (M. Magni) ........................................................ 567 Letenská Svatomartinská husa (L. Maršík) .................................................... 567 Svätomartinské vína očarili mladosťou (Z. Šuranská) .................................... 567 Místo sněhu přivezl svatý Martin excelentní víno (K. Kopová) ..................... 568 Svatomartinské v Čejkovicích (R. Stávek)...................................................... 568 Panelová diskuze na téma – „České vinařství po zavedení jednotného trhu v EU“ (O. Kopička) ........................................................................................ 569

(VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12)

Ekologie Nejen réva vinná, bobule a víno… (L. Nátr) ................................................... 26 (VO č. 1, 2) Víno a umění Festival Víno a poezie (B. Trojak) ................................................................... 75 (VO č. 1, 2) Písně žáků darebáků – o víně (2.) (S. Stávková) ........................................... 129 (VO č. 3) Povídka Křtiny (V. Fiala) .............................................................................................. 76 (VO č. 1, 2) Pod cyntlochem (V. Fiala) ............................................................................ 290 (VO č. 6) Müllerka (V. Fiala) ........................................................................................ 371 (VO č. 7, 8) Vinařský místopis Prechádzka po vinárskych pamiatkach v Prahe (V. Hubáček, M. Hubáčková) .. 117 (VO č. 3) Svatogothardská vinařská tradice v Dolních Kounicích (S. Liškutín) ............ 123 (VO č. 3) Sklepní ulička Těšické búdy (R. Stávek) ........................................................ 242 (VO č. 5) Z Mostu do Brna nemusí být vždy daleko (F. Muška) ................................... 280 (VO č. 6) Jubilejní 40. výstava vín v Tasovicích (J. Hladík) ........................................... 281 (VO č. 6) V poddvorovskéj dolině, císařskej dedině, nám bylo při víně hej… (E. Hubáček) ................................................................................................. 358 (VO č. 7, 8) TOUR DE VINO podesáté (P. Dvořan) .......................................................... 470 (VO č. 10) Polemika Ještě jednou o hodnocení vín (K. Hanák) ..................................................... 128

(VO č. 3)

Právo Spor o právo na informace z Vinařského fondu (R. Stávek) ............................174

(VO č. 4)

Společenská kronika Za Václavem Křivánkem (Z. Habrovanský) ................................................... 187 Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. – učitel, šlechtitel a kamarád moravských, českých i slovenských vinařů (M. Michlovský) ............................................. 295 Za Mojmírem Vychodilem (J. Čepička) ......................................................... 380 Ctirad Králík padesátiletý (J. Macocha) ........................................................ 478 60 let senátora Ing. Jana Hajdy (K. Vlašic) ..................................................... 580 Bohumil Hajzler osmdesátiletý (Z. Habrovanský) .......................................... 580

(VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 10) (VO č. 12) (VO č. 12)

SZIF Souhrnně o činnosti SZIF – 2004 až 2008 ................................................... 229

(VO č. 5)

(VO č. 4)

(VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 5) (VO č. 7, 8) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12)

Rozhovor Hovory MG (1.): Limit 2 kg mědi na hektar je málo (R. Stávek, B. Trojak) ...................................................................................... 59 (VO č. 1, 2) AD VIVUM sází na kvalitní vína z malých vinařství (P. Jelen) ....................... 69 (VO č. 1, 2) Hovory LG (2.): S fenyklovým olejem opatrně (R. Stávek) ............................ 171 (VO č. 4) SZIF je jakási utajená pomoc, říká Stanislav Juránek (R. Stávek) ................... 229 (VO č. 5) Hovory LG – (3.): O pyrazinech, dotacích a viničních tratích (R. Stávek) ..... 235 VO č. 5) Za naše ﬁltry ručíme nejméně 10 let, říká František Bílek (R. Stávek) ........... 412 (VO č. 9)

OIV Mezinárodní organizace pro révu a víno, vztah s Evropským společenstvím (S. Hrabětová) .............................................................................................. 254 (VO č. 6) Strategický plán OIV na období 2009–2012 (S. Hrabětová, O. Mikeš) ......... 308 (VO č. 7, 8) Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2009 (O. Mikeš) .............................. 392 (VO č. 9) Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2009 (S. Hrabětová) ........................ 444 (VO č. 10) Vinařský marketing Marketingové výzkumy jsou velmi významné pro vinohradníky a vinaře (P. Pavloušek) ............................................................................................... 343 Jak ovlivní celosvětová ﬁnanční krize trh s vínem? (D-J Kimlin) .................. 344 Kdo vyjde vítězně z krize? O. Kopička) ........................................................ 345 Export – šance pro naše vinařství (M. Špalek) .............................................. 349 Mezinárodní veletrh vín a destilátů Hongkong (I. Táborská) ....................... 350 Spotřebitelské chování v segmentu vína a znalost značky „Vína z Moravy, vína z Čech“ na sklonku roku 2008 (M. Zaplatílek) ...................................... 355 Přehled tuzemských vín úspěšných na mezinárodních konkurzech vín (S. Stávková) ................................................................................................. 360 Nová vinotéka Ampelosu ve Znojmě (J. Hladík) ........................................... 426 3. ročník Galerie rulandských vín v ČR zná vítěze (P. Navrátil) ................... 426 Právní předpisy Aktuálně k tématu: Podávání povinných prohlášení vinohradníky a vinaři ...... 357 Vinaři, podávejte prohlášení o zásobách (elektronicky) ................................ 391 Liturgické a omšové vína (I. Nagy, F. Čitbaj) ................................................ 430 Nové vinařské předpisy Evropského společenství (O. Mikeš, J. Hrabálková, B. Pavelka, I. Dubenská) .............................................................................. 459 Seznam vinařských důvěrníků pro rok 2009 ................................................ 461 Nezapomeňte na povinná prohlášení! (R. Gruna).......................................... 543

(VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 12)

Víno a zdraví Alkohol, životní styl a nádorová onemocnění (M. Křístek) ........................... 364 (VO č. 7, 8) Vinařské školství Obor ovocnicko-vinařský na Zahradnické fakultě v Lednici (P. Zemánek, P. Burg) ................................................................................... 365 (VO č. 7, 8) Portrét Hranice se posunují aneb vinaření na Valašsku ............................................ 438 (VO č. 10) Informace z VF Informace o jednání Rady Vinařského fondu ................................................ 443 (VO č. 10) Přehled tematických okruhů a výstav pro termín podávání žádostí o podporu z Vinařského fondu 1. 1.–15. 2. 2010 ........................................... 491 (VO č. 11) Informace o jednání Rady Vinařského fondu dne 20. 10. 2009 .................... 521 (VO č. 11) Informace z NVC Informace z Národního vinařského centra (P. Krška) ................................... 443 (VO č. 10) Reportáž Vinařství Kovacs uvede na trh vlastní odrůdové vínovice (R. Stávek) ........... 483 (VO č. 10) Recenze Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné (R. Stávek) ............................................ 563 (VO č. 12)

(12/2009)

587

Fotografie k článku Praktické poznatky k odrůdě Domina na str. 553

Domina – hrozen a list; foto J. Halady

Domina – keř; foto P. Pavloušek

Domina – list; foto P. Pavloušek

Domina – keř; foto P. Pavloušek

Domina – hrozen; foto P. Pavloušek

Domina – pupen; foto P. Pavloušek

Domina – vrchol letorostu; foto P. Pavloušek

15. mezinárodní vinařský veletrh

27. mezinárodní potravinářský veletrh

5. mezinárodní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství

24. mezinárodní veletrh zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování

26. mezinárodní veletrh obalů a obalových technologií

BIOPOTRAVINY

TRENDY 2010 – přehlídka trendových potravinářských výrobků se zaměřením na zdravý životní styl

2.-5. 3. 2010 Brno – Výstaviště www.salima.cz

Õäëäóñçø Áñíî« àò Õ òóàõè óo ° µ³¶ ¯¯ Áñíî Óäë¹ ª³±¯ ´³° °´± ¸·´ Åà÷¹ ª³±¯ ´³° °´² ¯µ¶ òàëèìà¿áõõâù öööòàëèìàâù