Vinařský obzor 12/2011

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 12, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Povinná prohlášení Výběr klonů Kvalita filtrace K barikovým sudům

Cross-Flow for Wine FCW 20 Dvoumodulový poloautomatický filtr s integrovanou CIP stanicí • Obousměrný cirkulační tok a zpětný proplach • Integrovaná CIP stanice s ohřevem • Filtrace tichých i šumivých vín při vyšším přetlaku • Možnost sterilizace louhem až do pH 13 • 100% odolnost membrány vůči alkoholu • 10 let záruka na technologii • Špičková technologie od domácího výrobce

Kvalita vína bez kompromisů

Významná úspora času a nákladů

Nabízíme filtrační zkoušky přímo u zákazníka včetně pronájmu zařízení Rádi vám poskytneme detailní informace na telefonu +420 518 372 134

VINOENVI 2012

Veletrh SIMEI

Aplikace Sommelier v iPhone

strana 596

strana 604

strana 613

strana 634

Obsah 12/2011

Svatomartinské v Senátu

591 Obsah Editorial 592 Richard Stávek: K řezu, nejoblíbenějšímu článku a jiným Spolkové informace 594 Martin Půček: Vánoční rekapitulování Vinařské aktivity 596 Martin Půček: Svatomartinské víno opět v Senátu Právní předpisy 598 Rostislav Gruna: Povinná prohlášení v oblasti vinohradnictví a vinařství

600 604 606 609 610

Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Výběr klonů do nových výsadeb révy vinné VINOENVI 2011 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Blauburger Traktor Antonio Carraro TRH 9800 zvolen „Traktorem roku 2012 – Best of Specialized“ Patrik Burg: Porovnání pracnosti řezu při využití stroje pro předřez

613 626 628 629 630 635

Vinařské aktivity Ondra Kopička: Veletrh SIMEI – Enovitis 2011 na prahu měnícího se světa Richard Stávek: Ministr Bendl diskutoval s vinaři ProWein 2012 – do dalšího skvělého ročníku Ještě k Biofachu a ekologickému zemědělství Jaroslav Hladík: Svatomartinský festival otevřených sklepů na Znojemsku Helena Baker: Dámy vína a Lady Wine Club

Sklepní hospodářství 617 František Bílek: Co je kvalita filtrace?

620 Pavel Pavloušek: Rotundon, nová sloučenina ovlivňující vůni a chuť vína 622 Jan Stávek: Možnosti barikových sudů Vinařská povídka 631 Václav Fiala: Jak jsem stříhal vinohrad na Pálavě… (V zimní čas) Vinařství v zahraničí 632 Martin Křístek: Návštěva u vinaře: Bodega F. Schatz aneb Za Frankovkou do Málagy Vinařský marketing 634 Česká a moravská vína přes iPhone díky nové aplikaci Sommelier Vinařská historie 636 Parlamentní rozprava o vinařství z roku 1929 636 Drahomír Míša: Historické vinařské události a osobnosti – říjnová, listopadová a prosincová výročí Enogastronomie 638 Pavla Burešová: Ryby v gastronomii 639 Milan Magni: Štědrovečerní večeře u vinařova stolu jinak

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

MJLZ

Ŕ 4WB[

VC

WJ

OB

W

VC

MJLZ

Ŕ 4WB[

OB

J

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

592

Vinařský obzor (12/2011)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 12, ročník 104 (2011) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980, 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980, 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (gala@oenogala.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (fantomme@seznam.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla je 67 Kč, dvojčísla 7/8 110 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2012 V redakci — 1 číslo 49 Kč, dvojčíslo 7/8 84 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 15. 12. 2011 Toto číslo vychází 21. 12. 2011 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © V. Šálek

Editorial

K řezu, nejoblíbenějšímu článku a jiným Nejprve chci vás, čtenáře Vinařského obzoru, co nejsrdečněji pozvat na tradiční setkání vinohradníků u Soutěže v řezu révy vinné, jež se za spolupořadatelství společností BS-vinařské potřeby a Chateau Bzenec uskuteční již podruhé v areálu firmy jmenované jako druhé. Soutěžící a ostatní vinohradníci, kteří se přijdou podívat na soutěž samotnou, zhlédnou novinky z oblasti vinohradnické techniky a přijdou se dozvědět nové trendy v oboru, se sejdou 2. 3. 2012, a to od osmé hodiny ranní, kdy v místě započne prezence soutěžících. O podrobnostech k soutěži, přesnějším harmonogramu a případně doprovodných programech budeme informovat v lednovém a únorovém čísle VO. Držíte v rukou poslední číslo tohoto časopisu v letošním roce. Shrnutí toho, s čím jste se letos na 648 stranách Vinařského obzoru setkali, necháme na vás. Můžete je provést například e-mailem či SMS zprávou na redakční telefon 773 838 685 s uvedením, který článek vás v roce 2011 nejvíce zaujal a proč, případně články kterého autora. Na jaře bychom anketu vyhodnotili a nejoblíbenější autory zveřejnili na tomto místě. Předem díky za hojnost reakcí!

Již několikrát jsme ve Vinařském obzoru psali o takových Soutěž v řezu 2011 – vítěz Marek Pšovský z Prušánek vinařských tématech, jako je např. architektura, krajina, případně architektura vinařské krajiny. Jedním z témat, které bude mít hned několik dílů, budou terénní úpravy terasováním ve viničních tratích.

Jde o poměrně aktuální problematiku, která je blízká nejen v případě probíhajících terasování či pouze pozemkových úprav v takových lokalitách, ale také v současné době, kdy se po několika desítkách let ozývají první vážnější problémy s již stávajícími terasami.

Podařilo se nám oslovit doc. M. Dumbrovského, s kterým byste se tedy měli na stránkách VO v roce 2012 několikrát setkat u tematiky teras.

Když už jsme na těch viničních svazích, neopomenu sdělit, že devastace další z viničních tratí (viz VO 7–8/2010) úspěšně započala také v trati Bočky v Němčičkách. Vinice nad zahájenou výstavbou satelitního městečka lokalizovaného za sběrný dvůr, fotovoltaickou elektrárnu a areál ZD (tedy naprosto nenavazující na intravilán obce, opravdu typický satelit) pustnou, protože developerská mánie má zachvátit i část svahů. Kam se poděl zdravý selský rozum? Těžko říct. Kam šly všechny ty podpory na propagaci vinařství a sliby zemědělcům o pomoci řešení jejich problémů? Jednou z deviz Evropy je to, že zatím máme dostatek zemědělské půdy na uživení populace. Té se například v Asii nedostává, a tak tam již masivně skupují půdy v Africe. Možná, že nastanou časy, kdy i nám v Evropě, zejména lokálně, bude orná půda dobrých bonit chybět. Údaje statistiky, že v České republice denně zmizí plocha orné půdy o rozloze několika fotbalových hřišť pro účely zástavby, jsou doslova alarmující. Stačí se podívat kolem Vinice ve svazích pustnou, orná půda mizí pod nánosem betonu a asfaltu…konečné řešení velkých měst na různá nesmyslná problémů zemědělců? logistická centra, zábavní parky a podobné zbytečnosti.

Ale dost lamentování alespoň v tuto dobu. Šťastné a veselé!

Richard Stávek

Předplatné / Z redakční pošty / Inzerce

Vinařský obzor (12/2011) 593

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2012 » 569 Kč / 25 €

Z vinařů plynaři?

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2012 ve volném prodeji » 67 Kč / 2,70 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2012 pro předplatitele » 49 Kč / 1,98 € Cena letního dvojčísla 2012 ve volném prodeji » 110 Kč / 4,27 € Cena letního dvojčísla 2012 pro předplatitele » 84 Kč / 3,85 € Jako předplatitel ušetříte » 206 Kč / 7,62 € za rok.

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2012 od začátku roku 2012 (1/2012) na dva roky — do 12/2013 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč) 2009 (50 Kč)

2004 (30 Kč) 2010 (50 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) 2009 (595 Kč) 2010 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

(à 50 Kč)

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

Nedávno prolétla tiskem zpráva o tom, že kolem rakouského Poysdorfu, tedy v kraji vinic, které mnoho jihomoravských vinařů dobře zná, byla pod vinicemi objevena obří ložiska plynu. Podle slov společnosti OMV, jež prováděla průzkumné vrty, jsou zde zásoby, které by mohly být těženy po dobu přibližně 30 let.

OMV bude hledat technické řešení, které by umožnilo plyn získat. Nejde totiž o klasické ložiško, ale tzv. břidlicový plyn, který se získává poněkud nešetrnou chemickou cestou, a i technická řešení těžby jsou složitější než u klasické těžby. Například se musí provést daleko více vrtů, dolů se kromě chemických látek uvolňujících plyn pak vstřikuje pod tlakem i písek a další komponenty. Nebezpčí při tomto způsobu hrozí například zejména spodním a povrchovým vodám. Například v USA, kde již taková těžba břidlicových plynů probíhá, byly zaznamenány stopy tohoto plynu ve vodě ve vodovodním řádu. Těžit břidlicový plyn se chystají také v Německu a Polsku. V Evropě celkově se nacházejí značná ložiska tohoto původu, geologové odhadují jejich velikost na 60 let současné spotřeby. V Česku se pak průzkumné práce chystají v okolí Berouna, na Trutnovsku, pozadu tradičně nezůstává ani jih Moravy, kde MND Karla Komárka avizuje průzkumné vrty mezi Mikulovem a Kyjovem. (vo)

inzerce©

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

– Nabízíme etiketovací poloautomat Model Maruška 90-60-90

Adresa plátce

– Možnost lepení přední i zadní etikety – Maximálně jednoduchá obsluha

Jméno, firma _________________________________________________________________________________

– Rychlost až 1 000 etiket za hodinu

Adresa _______________________________________________________________________________________

– Prodejní cena 29 990 Kč bez DPH

Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________

– Záruka 2 roky, servis zajištěn

IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 www.pemag.cz

594

Vinařský obzor (12/2011)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Vánoční rekapitulování Rok se s rokem sešel a Vánoce máme na krku. Říká se, že Vánoce jsou tak příjemné, jaké si je člověk udělá.

Předpokládám, že shon a nervy necháme za dveřmi, a v tom poklidu u plápolajícího krbu máme možnost rekapitulace toho, co se v tomto roce událo.

V lednu jsme měli možnost ochutnat historicky prvního šampiona Národní soutěže vín. Je třeba uznat, že Veltlínské zelené ze Zámeckého vinařství Bzenec bylo opravdu úspěšným vínem a na všech akcích, kde se objevilo, bylo také velmi rychle ve skleničkách a hrdlech. V průběhu roku opět probíhala diskuse k Národní soutěži vín a ta byla následně včleněna do vlastního Salonu vín.

Soutěž se bude v následujícím roce prezentovat pod názvem Salon vín – národní soutěž vín České republiky. Únor byl ve znamení intenzivní práce.

Jednak v plné míře započal řez révy vinné, na půdě Svazu probíhaly ve spolupráci s pořádající agenturou přípravy vyhlášení Vinařství roku. V únoru také začaly nepokoje v africké Libyi a vlastně též počátek konce onoho nebožtíka, který se nazýval plukovník. Že vydrží tak dlouho, jsme asi nepředpokládali. V únoru také započal legislativní proces novely vinařského zákona, kdy jej vláda odeslala do Parlamentu. Na vinicích v Bzenci proběhla soutěž v řezu révy vinné.

Březen byl na události přímo plodný. Firma Bohemia Sekt se stala Vinařstvím roku, v Japonsku po silném zemětřesení bouchla jaderná elektrárna Fukušima. Vinařský zákon prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Jarem vonící duben byl plný očekávání.

Kolem 5.–10. dubna začala rašit réva vinná.

Vinařství Volařík a Laďa Musil získali za svá vína svůj Wimbledon. Ve Svazu vinařů proběhla valná hromada. Probíhala intenzivní příprava pozměňovacích návrhů pro vinařský zákon. Úspěchem budiž společná dohoda všech zainteresovaných stran.

Květen opět ukázal, kdo na světě vládne.

Jarní mrazíky 3. května v Čechách předčasně posbíraly pro letošní rok tak slibnou úro-

du. Svaz započal ihned jednat o případné pomoci ve smyslu bezúročných půjček na nákup hroznů. Letošní Růžové CZ opět odstartovalo. Zemědělský výbor PS PČR projednal vinařský zákon a přijal pozměňovací návrhy tak, jak jsme se dohodli a potřebovali. Na české poměry nevídané, ale jak vidět, možné.

Již v plně letním červnu tato jednání pokračovala a stát pomohl poškozeným vinařům přesně po česku. Navýšil dotační prostředky na vybudování kapkové závlahy.

Děkujeme. Ve sněmovně byla projednána a schválena novela zákona. Takovou rychlostí to nikdy nebylo.

V době dovolených, tedy v červenci a srpnu, zákon nejprve bez průtahů a diskuse projednal Senát a následně v srpnu podepsal prezident. Zákon byl publikován ve Sbírce 30. 8., tedy úplně na poslední chvíli, s platností od 1. září.

Počátkem září přišli vinaři s návrhy, co by se v zákoně mělo ještě změnit. Musím k tomu říct, že jde o standardní situaci. Tak snad příště se ozvou dříve. Začala také sklizeň a vinaři jenom „chrochtali blahem“. Zlaté slunce nepřestalo svítit téměř do konce října. Na půdě naší slavné a pomalu se rozpadající Unie se hojně diskutovalo o otázce, zda Řecku dáme, či nedáme. Ale i kdybychom dvakrát dali, tak kolébka demokracie to má dle mého názoru sečtené. Říjen byl ve znamení schvalování rozpočtu Vinařského fondu. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům vlivem nízké sklizně v roce 2010 byla diskuse velmi intenzivní. V Evropě se přesunula diskuse také k Itálii. Vinaři naplnili sudy až po okraj kvalitním vínem. Tolik hroznů a za takovou cenu. Pokud půjde prodej, budou se radovat jak vinaři, tak vinohradníci. Ministři z jed-

notlivých stran padají jako hrušky. I zemědělství bylo postiženo změnou.

Listopad byl provázen diskusí o rozpadu eurozóny, který je pravděpodobně již jen otázkou času. Také kýžené reformy podepsal prezident a může se začít šetřit. Jsem pro. Teď již stačí jen přestat krást ve velkém. Naštěstí vše zahaluje letošní kvalitní Svatomartinské víno. Dva miliony lahví uvedených na trh jsou opravdu úspěchem.

V aktuálním prosinci potvrzuje Svaz předpoklady kvalitní a množstevně vynikající sklizně, která převýšila desetiletý průměr. Asi již dvoustý Summit ministrů opět nic nevyřešil. „Krach Evropy nebyl nikdy blíže,“ sdělil národům Sarkozy. Tak uvidíme. Možná v příštím roce budeme psát: V červnu 2012 vyhlásilo Řecko bankrot a tiskne drachmy…, srpen 2012 byl černým měsícem Itálie…, v říjnu 2012 se definitivně rozpadla eurozóna. V předvánočním prosinci 2012 byl dokončen tisk všech potřebných marek, franků, lir a peset. Česká koruna se kupuje za 10 „bývaloeur“.

Doufejme, že scénář bude pozitivní a budeme si i v roce 2012 moct popřát příjemné prožití svátků vánočních, klid, pohodu a zdraví u skleničky moravského vína, tak jako v tomto roce.

Nejvýhodnější pojištění zemědělských rizik PŘÍNOSY SPOLUPRÁCE

Ɍ Nabídka všech druhů pojištění Ɍ Nejlepší cena, garance kvality Ɍ Široký rozsah pojistného krytí Ɍ Rychlé řešení škod Ɍ Nabídky od všech pojišťoven

POSKYTOVANÉ SLUŽBY

Ɍ Zhodnocení stávající pojistné ochrany a identifikace úspor Návrh optimálního pojistného programu Ɍ Ɍ Nezávislé jednání s pojistiteli duální péče Ɍ Stálá individuální

aše rizika Chráníme v í cenu! za nejlepš

Kontakt: Ing. Petra Škopová, MBA obchodní ředitelka RENOMIA AGRO mobil: 723 398 788 petra.skopova@renomiaagro.cz Ing. Josef Kříž ředitel likvidace a metodiky RENOMIA AGRO mobil: 606 735 211 josef.kriz@renomiaagro.cz

Ing. Jiří Havelka ředitel RENOMIA AGRO mobil: 603 884 471 jiri.havelka@renomiaagro.cz

www.renomianet.cz www.renomiaagro.cz

Partner Agrární komory ČR

596

Vinařský obzor (12/2011)

Vinařské aktivity / Inzerce

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Svatomartinské víno opět v Senátu

Jirovský ze SZIFu seznámil přítomné s několika čísly ohledně čerpání podpory v rámci restrukturalizace vinic a investic v roce 2011. Ing. Jiří Sedlo, CSc., hovořil za Svaz vinařů České republiky. Informoval o předběžném odhadu sklizně, která se očekává ve výši 750 tis. hl vína (cca 6,6 t/ha), při průměrné ceně 16,5 Kč/kg. Vzpomenul velmi nízkou sklizeň ve vinařské oblasti Čechy díky jarním mrazíkům. SV ČR požadoval po MZe pomoc při řešení této situace, avšak dosud neúspěšně. Po výměně ministra a vedení MZe se již vinaři v Čechách pravděpo-

SPOLEČNOST VALTICKÉ VINNÉ TRHY ve Valticích děkuje všem vinařům-podnikatelům a vinařským obchodním společnostem za aktivní účast na

44. Valtických vinných trzích 2011 ve Valticích přeje všem vinařům v České republice dobrý vstup do nového vinařského roku 2012 a zve aktivní vinaře-podnikatele a vinařské obchodní společnosti k účasti na

45. ročníku Valtických vinných trhů 2012 ve dnech 11. a 12. května ve Valticích

Informace o Valtických vinných trzích v roce 2012: Výkonný výbor Společnosti Valtické vinné trhy rozhodl o termínech 45. ročníku Valtických vinných trhů takto: Přihlášky k účasti na VVT 2012 i ostatní potřebné informace bude možno získat na: www.vvtvaltice.cz – přihlášení bude možné jen on-line!

Odběr vzorků vín se uskuteční ve dnech 20., 21. a 22. března 2012 ve Španělské konírně valtického zámku.

Degustace vín odbornými komisemi pro 45. ročník Valtických vinných trhů bude ve dnech 17., 18., 19. a 20. dubna 2012 v degustačním sále NVC na zámku ve Valticích.

Výstavní dny pro veřejnost budou v pátek, 11. května a v sobotu 12. května 2012 ve výstavním areálu valtického zámku.

inzerce©

Úvodem jednání přivítal přítomné Ing. Jan Hajda. Panelovou diskusi zahájil ústřední ředitel SZPI Ing. Jakub Šebesta, který vzpomenul problematiku novelizovaného zákona o vinohradnictví a vinařů. Požádal senátora Hajdu o legislativní pomoc při řešení a zabránění vzniku fiktivních firem, přes které se provádějí podvody při dovozech vín. Senátor Hajda k tomuto problému svolá schůzku zainteresovaných stran. Ing. Antonín Králíček hovořil o průběhu novelizace zákona a v pozitivním smyslu připomenul shodu všech zúčastněných stran. Ing. Miloš

Foto archiv autora

Již tradičně zavítalo Svatomartinské víno do Senátu Parlamentu České republiky. Dne 15. 11. 2011 byla akce zahájena panelovou diskusí v Zaháňském salonku na pozvání předsedy výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Ing. Jana Hajdy. Diskuse se zúčastnili zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva financí ČR, Státní zemědělské potravinářské inspekce, Státního zemědělského Generálního ředitelství cel, Svazu vinařů ČR, Vinařského fondu ČR.

Vinařský obzor (12/2011) 597

inzerce©

Foto archiv autora

Vinařské aktivity / Inzerce

– Přírodní korkové zátky Schiesser (AMORIM Group Portugalsko) – Špičková kvalita pro dlouhodobou archivaci – V nabídce 9 druhů korků – Vlastní potisk již od 1 000 ks – Nabídka ekonomických cenových řešení

daných lahví na trh je jistě úspěchem, stejně tak 135 vinařů účastnících se projektu.

Mgr. Karel Mojžíš z Generálního ředitelství cel ve stručnosti informoval o datech z celní správy o dovozech vína. V současné době nevidí celní správa žádné problémy při dovozu vína a situaci monitoruje. Ing. Blanka Mattauschová, ředitelka Odboru nepřímých daní na Ministerstvu financí informovala, že ministerstvo nemá v plánu na roky 2012 a 2013 zavedení nenulové sazby spotřební daně z tichého vína.

Po skončení panelové diskuse se účastníci přesunuli do Hlavního sálu Valdštějnského paláce, kde byla pro přítomné a následně příchozí připravena degustace vybraných 100 Svatomartinských vín. Přítomné úvodem pozdravili místopředseda Senátu Ing. Zdenek Škromach, senátor Ing. Jan Hajda a jménem Vinařského fondu Ing. Jaroslav Machovec. Večera se zúčastnil nám všem známý velvyslanec státu Izrael Yaakov Levy, který si mladá vína velmi pochvaloval. Přítomna byla také řada senátorů, významných představitelů z ministerstev, lékařské odborné veřejnosti a vinařům Foto archiv autora

Foto archiv autora

dobně ničeho nedočkají. Zajímavá čísla poskytnul ČSÚ ve věci dovozu hroznů, moštů a vína do ČR v měsíci září. Dovoz se meziročně o asi 50 % zvýšil, zajímavostí je dovoz více než tisíce tun hroznů z Makedonie, za průměrnou cenu 8,40 Kč/kg. Makedonie je země mimo EU a jak známo, z těchto hroznů je výroba vína zakázána. Obdobně je tomu u hroznové šťávy, které se dovezlo asi 8 000 tun. Hroznová šťáva (na rozdíl od hroznového moštu) se může dále používat bez použití alkoholového kvašení. V EU je sklizeň stabilní, na úrovní loňského roku. Asi o 12 % je sklizeň nižší v Itálii. Lepší je situace ve střední Evropě. Stejně jako ČR, požaduje COPA/COGECA a AREV rychlé rozhodnutí o prodloužení existence výsadbových práv i po období 2015/2018.

Rychlé rozhodnutí je nutné z toho důvodu, aby si vinaři mohli naplánovat obnovu vinic. EU také připravuje nové nařízení pro bio víno. Nynější návrh redukuje obsah SO2 o 30 mg.l-1. Vše se dělí ještě podle obsahu zbytkového cukru. Ing. Jaroslav Machovec podal informaci o aktuálním ročníku Svatomartinského vína. Dva miliony do-

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 Mobil: 777 284 831, www.pemag.cz

známých úředníků. Přítomným zahrál společně s cimbálovou muzikou Jožka Šmukař, který večer zahájil novou písničkou o svatém Martinovi. Reakce publika byla různá, snad je třeba ji vícekrát slyšet. Pozvaná veřejnost mohla vína ochutnávat do deseti hodin. Dle reakcí pozvaných můžeme konstatovat, že se letošní ročník opravdu podařil, a můžeme očekávat vysoce kvalitní vína ročníku 2011.

598

Vinařský obzor (12/2011)

Právní předpisy

Povinná prohlášení v oblasti vinohradnictví a vinařství Dne 1. září 2011 nabyla účinnosti novela zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a kromě dalších změn rozšířila okruh povinných osob pro podávání prohlášení o sklizni, prohlášení o produkci, prohlášení o nákupu a prohlášení o zásobách. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) je jedním z orgánů dozoru nad dodržováním povinností stanovených předpisy Evropské unie a zákonem o vinohradnictví a vinařství. Do jeho kompetencí spadá vedení Registru vinic a potažmo i evidence povinných prohlášení. Touto činností se zabývá konkrétně Oddělení registru vinic.

Plnění povinností podávání povinných prohlášení bylo zákonem o vinohradnictví a vinařství vyžadováno po dotčených vinohradnících a vinařích. Novelou se k těmto skupinám přidali i obchodníci s moštovými hrozny a každý, kdo v kalendářním

roce nakoupil rmut, mošt nebo víno. Tato problematika je uvedena v § 29 zákona.

Plnění povinností podávat prohlášení bylo a je nejen zákonnou povinností, ale i jednou z podmínek pro úspěšné vyřízení žádosti o podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic a také na prémii za vyklučení vinice.

Prohlášení o produkci se nově stává zásadním pro příjmy Vinařského fondu.

Dle § 35 odst. (2) zákona se toto prohlášení stává základem pro stanovení výše odvodu za příslušný kalendářní rok. Sledovanou hodnotou bude objem vyrobeného vína celkem vykázaný v Prohlášení o produkci podle § 29 odst. 4 ke dni 31. prosince předcho-

zího kalendářního roku, jehož množství bude sníženo o 10 % technologických ztrát.

Z výše uvedeného tedy plyne, že plnění povinností podávání prohlášení, včetně úplnosti a přesnosti, bude pro ÚKZÚZ a Vinařský fond prioritně vyžadováno.

Neplnění bude posuzováno jako dopuštění se správního deliktu.

Dle zákona zveřejní Ministerstvo zemědělství vzor prohlášení o sklizni, vzor prohlášení o produkci, vzor prohlášení o nákupu a vzor prohlášení o zásobách na svých internetových stránkách. ÚKZÚZ formuláře taktéž zveřejní na svých internetových stránkách www.ukzuz.cz.

Legislativa řeší, kdo má podávat prohlášení a jaké Hlavními předpisy Evropské unie jsou nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. Na úrovni národní legislativy je to zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů. ÚKZÚZ – Oddělení registru vinic vytvořilo k uvedené problematice neoficiální Vodítko – Povinnosti vinohradníků, vinařů, obchodníků s hrozny, rmutem, moštem a vínem, obchodních zprostředkovatelů a dovozců. Dále byl sepsán Návod na podávání prohlášení s vysvětlivkami k vyplňování prohlášení. Tyto dokumenty jsou k dispozici na webových stránkách ÚKZÚZ v oddílu Trvalé kultury J Registrace J vinic.

Termíny podávání prohlášení uvádí § 29 odst. (1)–(5) zákona (1) Prohlášení o sklizni obsahuje údaje o výsledcích sklizně ke dni 31. prosince téhož vinařského roku a podává se do 15. ledna vinařského roku.

(2) Prohlášení o sklizni podává rovněž obchodník s moštovými hrozny.

(3) Prohlášení o sklizni nemusí podávat osoba, která veškerou svou produkci zpracovává na víno nebo si ji nechává zpracovat na víno.

(4) Prohlášení o produkci obsahuje údaje o produkci ke dni 31. prosince téhož vinařského roku a podává se do 15. ledna vinařského roku.

(5) Každý, kdo v kalendářním roce nakoupil rmut, mošt nebo víno, je povinen odevzdat do 15. ledna následujícího roku prohlášení o nákupu ke dni 31. prosince za celý předcházející kalendářní rok.

Z důvodu co nejlepší informovanosti vinařů a vinohradníků o jejich zákonných povinnostech vydává ÚKZÚZ – Oddělení registru vinic, ve spolupráci a za podpory společnosti CCV Informační systémy, Kalendář pro vinohradníky a vinaře, který bude zveřejněn v elektronické podobě na webových stránkách ÚKZÚZ v oddílu Trvalé kultury J Registrace J vinic. Tisková podoba bude zasílána stejně jako v roce 2010 také prostřednictvím Vinařského fondu. Prodej a distribuci kalendáře bude tentokrát zajišťovat Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické, Valtice, Sobotní 116 – prodejna Rolnička, www.svis.cz.

Kam a jak se má podávat prohlášení, je řešeno zákonem a příslušnými předpisy Je však nutno zdůraznit, že doručením se rozumí termín, kdy již musí být prohlášení doručeno na ÚKZÚZ – Oddělení registru vinic, Oblekovice 16, Znojmo 671 81, nikoli datum podání na poště. Při podání přes

Portál farmáře je čas odeslání totožný s doručením, což je nesporná výhoda.

Preferovaným a nejjednodušším způsobem podání zůstává podání prostřednictvím Portálu farmáře – na www.eagri.cz, kdy po přihlášení (zadáte uživatelské jméno a heslo, které získáte na nejbližší Agentuře pro zemědělství a venkov) kliknete na tlačítko „Registr vinic“, vyberete „Elektronická podání prohlášení“, vyplníte formulář a již jen stačí kliknout na tlačítko „odeslat prohlášení“.

Předchozí formuláře již nelze použít i z toho důvodu, že neplní požadavky předpisů Evropské unie a národní legislativy.

Proto je nutné podávat povinná prohlášení na nových formulářích, které již ÚKZÚZ nedistribuuje v tištěné podobě.

Jako další způsob získání a podání formulářů umožňujeme stažení z internetových stránek Ministerstva zemědělství www.eagri.cz, případně ÚKZÚZ www.ukzuz.cz, formulář vytisknout, popřípadě vyplnit a vytisknout, podepsat a poštou zaslat na adresu Oddělení registru vinic uvedenou v záhlaví formuláře.

Získat aktuální informace je nyní snadnější ÚKZÚZ rozesílá na známé e-mailové adresy elektronicky hlavní informace subjektům vedeným v Registru vinic, vinařským obcím, Agenturám pro zemědělství a venkov, odborným svazům, vinařským institucím, spolkům a jiným známým subjektům, s žádostí o předání informací co nejširšímu okruhu osob v oblasti vinohradnictví a vinařství.

Informace dále poskytuje na webových stránkách ÚKZÚZ, Ministerstvo zemědělství ČR na Portálu farmáře, Svaz vinařů ČR, Národní vinařské centrum, Vinařský fond a další profesní organizace a subjekty.

Pokud chcete být informováni o novinkách nejen v povinnostech vinařů a vinohradníků, nabízí ÚKZÚZ na stránkách www.ukzuz.cz po jednoduché registraci vaší e-mailové adresy, v oddíle „Novinky e-mailem“, veškeré informace vydávané ÚKZÚZ. Tyto informace jsou vždy aktuální a v souladu s legislativou.

Příloha: Příklady zařazení vín a moštu dle nového nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a č. 607/2009 platných od 1. 8. 2009 do nově označovaných kategorií (CHOP, CHZO aj.), zejména pro podávání povinného prohlášení o sklizni, prohlášení o produkci, prohlášení o nákupu a prohlášení o zásobách.

Jedná se zejména o tyto názvy: – nové označování: víno s CHOP (s chráněným označením původu) Do této kategorie patří např.: jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem, jakostní šumivé s. o., jakostní perlivé, jakostní likérové, VOC – vína originální certifikace.

Vinařský obzor (12/2011) 599

inzerce©

Právní předpisy / Inzerce

– Nabízíme exkluzívně německé špičkové syntetické zátky SYNCOR® – Nejlepší světový těsnící uzávěr pro dlouhodobou archivaci – Vítěz německých testů v minimálním úniku SO2 a CO2 – Rozměry 38 × 22, 42 × 22, v nabídce také sektové zátky

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 www.pemag.cz

– nové označování: víno s CHZO (s chráněným zeměpisným označením) Do této kategorie patří např.: zemské víno (moštové odrůdy zapsané ve Státní odrůdové knize + odrůdy určené pouze pro výrobu zemského vína).

– nové označování: odrůdové víno bez CHOP/CHZO Do této kategorie patří např.: odrůdové víno, perlivé, šumivé, likérové (i směsi, kupáže s uvedením názvu odrůdy) – dříve stolní víno.

– nové označování: víno bez CHOP/CHZO Do této kategorie patří např.: víno perlivé, šumivé, likérové (bez uvedení odrůdy) – dříve stolní víno.

– nové označování: ostatní Do této kategorie patří např.: mladé víno v procesu kvašení, šumivé víno dosycené CO2, perlivé víno dosycené CO2.

– nové označování: ostatní hroznový mošt Do této kategorie patří např.: částečně zkvašený hroznový mošt z hroznů, burčák. ÚKZÚZ – Oddělení registru vinic Ing. Gruna Rostislav – vedoucí oddělení

600

Vinařský obzor (12/2011)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Výběr klonů do nových výsadeb révy vinné Réva vinná se v přirozených podmínkách přizpůsobuje podmínkám prostředí. Díky tomu dochází k fenotypovým změnám, které vedou ke vzniku mnoha klonů. Klon je vegetativně rozmnožené potomstvo určité rostliny.

1 Hrozen odrůdy Rulandské šedé

tou pH, obsahem a složením aromatických a fenolických látek. Každý klon představuje odlišné parametry, včetně aromatického charakteru klonu nebo i obsahu antokyanů a struktury tříslovin. Velmi často se proto může stát, že jestliže je výsadba tvořená pouze jedním klonem, nepodaří se získat Foto archiv autora

typ vína. Požadavky na klony se odchylují od minulosti, kdy byl rozhodující výnos a cukernatost.

Současná klonová selekce se ubírá několika hlavními směry. Rozhodující pro kvalitu klonů je vzájemný vztah mezi výnosem, cukernatostí, obsahem kyselin, hodno-

Foto archiv autora

Staré odrůdy révy vinné vykazují výrazné fenotypové rozdíly a vytvářejí velký počet morfologicky odlišných klonů. Příkladem může být Chrupka, Ryzlink rýnský nebo Rulandské modré. Historie klonové selekce sahá až do období Římanů. Římský spisovatel Columella ve spisech naznačuje pravidelné vizuální hodnocení keřů a hromadnou selekci podle kvalitativních vlastností.

Nedílnou součástí klonové selekce je fytosanitární kontrola a selekce. Napadení virovými chorobami totiž může výrazně ovlivňovat kvalitativní a kvantitativní vlastnosti.

Fenotypové vlastnosti jednotlivých odrůd mohou být ovlivňovány přirozenými mutacemi, které mohou umožnit vznik nových klonů, nebo dokonce odrůd. Mutace postihují nejčastěji barvu bobule a morfologické vlastnosti révového keře, např. odrůdy Rulandské modré, Rulandské šedé a Rulandské bílé (obrázek 1).

Konkrétní cíl klonové selekce závisí na odrůdě, využití odrůdy a požadavcích na

2 Rulandské modré – klasický klon

3 Rulandské modré – klon s volným uspořádáním bobulí

víno, které by bylo komplexním představitelem dané odrůdy. Tato skutečnost je proto velmi nebezpečná. Hrozny ve vinici potom mohou být kvalitně vyzrálé po stránce cukrů, kyselin a hodnoty pH, ale ve vůni a chuti nepředstavují požadovaný typ vína.

Není proto vhodné vysazovat do výsadby pouze jeden klon. Ideální pro pěstitele je vždy směs více klonů. Každý klon je možné charakterizovat po stránce výnosové, kvalitativních parametrů a senzorických vlastností vína. Na základě takto získaných poznatků je vhodné vybrat danou kombinaci klonů. Ideální je kombinace alespoň tří klonů ve výsadbě. Klony je však vhodné vysazovat do samostatných bloků, protože každý klon může mít i jiné nároky na ošetřování. Některý klon může vyžadovat intenzivnější zelené práce, jiný naopak intenzivní ochranu proti hnilobám. Ideálním příkladem jsou klony Rulandského modrého – Pinot noir.

U Rulandského modrého se klonová selekce ubírá směrem ke zvýšení odolnosti

hroznů proti šedé hnilobě hroznů révy. Zejména klonová selekce v Německu vytvořila několik typů klonů, které disponují vyšší odolností k hnilobám. Někdy je to však na úkor typu vína Rulandského modrého, kdy se zejména v barvě, vůni a chuti odchylují od Rulandského modrého, na které je zvyklý spotřebitel. Na tomto případě je proto možné ukázat obrovský význam kombinace klonů v jedné výsadbě.

Typickým představitelem klasických klonů Rulandského modrého jsou klony francouzské a moravské (obrázek 2).

V České republice jsou registrované klony ze ŠSV v Polešovicích s označením PO-20 a PO-22. Francouzských klonů je velké množství a informace o nich je možné získat na www.entav.com nebo v katalogu francouzských klonů. Nejznámější jsou francouzské klony s označením 115, 112, 113, 777, 667. Všechny tyto klony mají společný hustý hrozen s velmi hustě uspořádanými bobulemi. Takové hrozny jsou potom citlivé na napadení šedou hnilobou. Na dru-

Velký vinařský slovník kolektiv autorů, 396 stran + 36 stran barevné přílohy, váz., formát 200 × 225 mm, cena 590 Kč, ISBN 978-80-86031-70-5 Publikace navazuje na koncepci předchozího Vinařského slovníku, který se setkal s velmi příznivým přijetím a vyšel v několika vydáních. Také tento nový slovník plní funkci slovníku výkladového (v češtině) i jazykového (němčina, angličtina, francouzština). Příslušná hesla jsou však inovována a podstatně se zvýšil jejich počet. Výběr hesel i výklad reagují na nejnovější poznatky ve vinohradnictví, ochraně a pěstování révy vinné i rozšiřování nových technologií při výrobě vín a na naše i evropské právní normy, kterými je působení v oboru vymezeno. Slovník poskytuje relativně ucelený přehled o vývoji a stavu oboru u nás a základní informace o vinařství ve světě. V reakci na vzrůstající zájem a znalosti obchodníků a milovníků vína byla oproti minulému slovníku posílena i hesla týkající se zatřiďování vín, posuzování jejich kvality a konzumace.

618 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Foto archiv autora

Vinařský obzor (12/2011) 601

Foto archiv autora

Vinohradnictví

4 Rulandské modré – klon s volným uspořádáním bobulí v hroznu

hé straně jsou typickým představitelem odrůdy Rulandské modré – Pinot noir. Vína jsou cihlové barvy. Aroma vína je výrazně ovocné s tóny sladkovišní a švestek a s jemným podtónem lesního ovoce. Chuť a aroma jsou doplněny příjemnou kořenitostí. Právě kvůli charakteru vína by měl být v každé výsadbě Rulandského modrého zastoupen alespoň jeden kompaktní klon.

Prvním typem klonů s vyšší odolností k hnilobám jsou klony s volným uspořádáním bobulí v hroznu. Hrozny mají delší třapinu a stopečky bobulí a díky tomu jsou volnější. U některých klonů jsou bobule mírně oválné.

Typickým představitelem tohoto typu klonů jsou klony Mariafeld. V roce 1930 objevil Otto Huber ve vinařství Mariafeld ve Švýcarsku klony Rulandského modrého s volně uspořádanými hrozny. V roce 1950 byly potom ve Wädenswilu založeny pokusné výsadby těchto klonů a klony byly označeny jako Mariafeld. Klony Mariafeld vyžadují kvalitní vyzrálost hroznů a především jednoletého dřeva. Mají pouze střední až nižší zimovzdornost. Mají vysoký výnos a značně velké bobule. Nevýhodnou jsou také vyšší kyseliny, a proto jsou určené především do kvalitních poloh, kde dobře vyzrají.

V německé klonové selekci je možné najít několik tzv. M-klonů, tzn. klonů typu Mariafeld.

M-typy klonů Rulandského modrého mají aromatické spektrum odlišné od klasických klonů. Výrazné jsou především tóny kyselých višní a výrazné kyseliny.

Do skupiny klonů s volným uspořádáním bobulí v hroznu patří také Gm-klony. Tyto klony pochází z Forschungsanstalt Geisenheim. Do této skupiny patří klony 1-1 Gm, 1-3 Gm, 1-6 Gm, 1-9 Gm. Na rozdíl od M-typů jsou tyto geisenheimské klony typickým představitelem odrůdy. Ve víně jsou výraz-

602

Vinařský obzor (12/2011)

Vinohradnictví / Inzerce

Tabulka 1 M-klony Rulandského modrého z německé klonové selekce Původ

Klony

LVWO Weinsberg

M1, M 847, M 898, M 242, M 819

Stattliches Weinbauinstitut Freiburg

12 L, 13 L

Rebschule Steinmann

St 173

Tabulka 2 Charakteristika klonů Gewürztraminer podle www.entav.com

Má bujnější růst a lepší kvalitu vína než klon 47.

1076

Má nízkou plodnost a volnější hrozen. Dosahuje vysoké cukernatosti. Růst je slabší než u 47.

1077

Má vyšší kvalitu vína než klon 47.

1078

Má zajímavý poměr mezi cukrem a kyselinou. V typu a kvalitě vína je podobný klonu 47.

1079

Bujně rostoucí, poskytuje kvalitní vína.

5 Klon s malými bobulemi v hroznu

inzerce©

Charakteristika

1075

Foto archiv autora

Klon

né tóny švestek, třešní a sladkovišní. Kyselina je nižší. Mají rubínovou barvu vína (obrázky 3 a 4).

Dalším typem klonů jsou klony s malými bobulemi (obrázek 5). V hroznu je vysoký podíl malých bobulí a tím je hrozen volnější. Vína však mají vyšší barvu díky příznivému poměru mezi slupkou a dužninou.

Do této skupiny patří klony z Freiburgu (FR 1801, FR 1802 a FR 1803), ale především klony z Geisenheimu (20-13 Gm, 20-19 Gm, 20-16 Gm, 20-20 Gm). Víno se odlišuje od klasického typu Rulandského modrého. Má intenzivní barvu. Ve vůni a chuti jsou výrazné ovocné tóny černého rybízu a lesních plodů. U klonů z Geisenheimu dominuje černý rybíz, ostružiny, sladkovišně a kořenité tóny pepře a hřebíčku.

Poslední skupiny jsou klony se vzpřímeně rostoucími letorosty (obrázek 6). Rulandské modré je známé svým rozložitým růstem letorostů. Rozložitý růst letorostů klade zvýšené nároky na zelené práce.

Tyto klony mají naopak vzpřímený růst letorostů a velmi dobře vrůstají do drátěnky.

Mají také nižší tvorbu zálistků. Dobré mikroklima keře potom zvyšuje odolnost hroznů k hnilobám. Hrozny bývají velmi dobře osluněné, a mají proto i nižší obsah kyseliny jablečné. Do této skupiny patří klony z Francie (583), Geisenheimu (2-6 Gm, 2-2 Gm, 29 Gm) a Freiburgu (FR 1701 až FR 1708).

U klonů se vzpřímeným růstem letorostů

POSEZÓNNÍ SLEVY Využijte již nyní našich zimních slev pro dodávky vinařské technologie WOTTLE pro rok 2012 včetně nabídky výhodného financování s úrokem 1% p.a.

HM, s.r.o.

Na Pískách 3903/5 695 01 Hodonín +420 518 374 231

www.hmhodonin.cz

Podobně je tomu i v Německu, kde jsou nejvýznamnějšími představiteli odrůdy klony z Freiburgu. Klon FR 46-106 se zařazuje mezi Gewürztraminer a klon FR 46107 naopak mezi Tramín červený.

Z oblastí blízkých České republice je Tramín rozšířený především v Alsasku. Na INRA v Colmaru bylo v roce 2003 registrováno pět nových klonů Gewürztraminer.

Klony byly srovnávány s nejrozšířenějším francouzským klonem 47. Označení nových klonů je 1075, 1076, 1077, 1078, 1079. Z pohledu výnosu se většina klonů zařazuje do skupiny se středním výnosem, pouze klon 1076 má výnos nízký. Při hodnocení architektury hroznu je u klonů 1075, 1077, 1078, 1079 podobná klonu 47 a obsahuje asi 70 bobulí v hroznu. Klony 1075, 1078 a 1079 mají bujnější růst letorostů, a jsou proto vhodné do podmínek, kde se projevuje stres způsobený suchem. Z pohledu kvality disponuje klon 1076 sice vysokou cukernatostí hroznů, ale také vysokou hodnotou pH. Pro aromatické odrůdy není vysoké pH vhodné z pohledu kvality. Při vysokém pH totiž nedochází k optimálnímu uvolňování aromatických látek a vína jsou méně výrazně aromatická, plochá a krátká, v případě Tramínu často nahořklá.

Z pohledu optimální aromatické struktury vína je proto u Tramínu daleko vyšší potřeba kombinace více klonů do jedné výsadby, právě na základě senzorických vlastností vína.

6 Klon se vzpřímeným růstem letorostů

Použitá literatura SCHNEIDER, CH., ARNOLD, G., ONIMUS, CH., 2008: Une gamme diversifiée de clones agréés pour le gewurztraminer. Les Vins d´Alsace, 12, 18–22.

SCHMID, J., MANTY, F., LINDNER, B., 2009: Geisenheimer Rebsorten und Klone. Geisenheimer Berichte 67.

Na VINITALY se v roce 2012 představí i vína z biodynamického hospodářství Ve dnech 25. až 28. března 2012 se v areálu veronského výstaviště společnosti Veronafiere uskuteční další ročník jedné z největších mezinárodních přehlídek vín veletrh VINITALY. Jednou z letošních novinek této události je prezentace vín producentů, kteří ve svých vinicích a sklepech aplikují biodynamické principy. Tato speciální přehlídka v rámci VINITALY proběhne v prvním patře haly Palaexpo. Organizátoři oznámili, že jim stovky domácích i zahraničních producentů v této zóně potvrdili účast. Z toho je patrné, že i tak velké akce, jako je zřejmě vůbec nejrozsáhlejší přehlídka vín VINITALY, byly požadavky trhu a obchodníků, tedy zejména samotných návštěvníků veletrhu, nuceny se přizpůsobit aktuálním trendům.

Organizátoři sice zkrátili délku trvání veletrhu, která byla v minulých ročnících i týden, avšak oproti tomu slíbili, že celá akce bude více orientovaná na byznys sféru, HORECA segment a profesionály z oboru. Zejména část cateringu bude letos na veletrhu preferována. Z průzkumu, který organizátoři provedli mezi 300 předními cateringovými společnostmi, vyplývá, že 46 % z nich již navštívilo VINITALY, přičemž 88 % z nich má z veletrhu vynikající dojem. Mezi důvody pak vyjmenovávají získání nových kontaktů (výborné pro 53 %, optimální pro 31 %), přiblížení obchodních dohod (48 % a 9 %), porozumění trendům na trhu (46 % a 23 %).

Součástí veletrhu bude též množství doprovodných programů, mezi kterými nebudou chybět semináře, diskuzní fóra a degustace. A také i v roce 2012 bude souběžně s VINITALY probíhat výstava ENOLITECH, kde si na své přijdou vinohradníci, vinaři a výrobci olivového oleje. VINITALY v roce 2011 přitáhl více než 156 tisíc hostů (z toho 48 tisíc ze zahraničí, což byl nárůst oproti roku 2010 +3 %) ze 110 zemí světa (ponejvíce Německo, dále USA, UK, Švýcarsko, Francie, Rakousko, země střední a východní Evropy a nemalý byl podíl návštěvníků také z Ruska, Číny a Hongkongu). (rs) Foto Veronafiere

Foto archiv autora

Foto archiv autora

jsou výrazné tóny lesních ostružin, mandlí, s jemnou strukturou tříslovin. Víno má opět vyšší barvu než klasický typ Rulandského modrého.

Z uvedených informací vyplývá proto zcela zřetelně opodstatněná podmínka směsi klonů ve výsadbách révy vinné.

Další velmi zajímavou odrůdou z pohledu klonové selekce je Tramín. V názvosloví odrůd je možné se setkat s termíny Tramín červený a Tramín kořenný (Gewürztraminer). Klonová variabilita Tramínu je proto velmi vysoká. Obrázek 7 ukazuje klon, který by se dal přiřadit spíše k Tramínu červenému. Již v bobulích je patrná výrazná ovocná chuť s tóny liči, banánu a ananasu a s květinovými tóny jasmínu a růže. Naopak klon na obrázku 8 je spíše představitelem Gewürztraminer, kde je již v bobuli nižší ovocnost, ale výraznější plnost a kořenitost.

Vinařský obzor (12/2011) 603

Foto Veronafiere

Foto archiv autora

Vinohradnictví / Zprávy

7 Tramín – ovocný hrozen

8 Tramín – kořenitý hrozen

»

Více informací na www.vinitaly.com

604

Vinařský obzor (12/2011)

Vinohradnictví

VINOENVI 2011

Dr. Wilfried Hartl, Bioforschung Austria, Vídeň: Dynamika pohybu živin v půdě ozeleněných vinic Dr. Wilfried Hartl přednesl na úvod konference VINOENVI 2011 přednášku o dynamickém konceptu výživy rostlin, která je vhodná zejména pro organické a integrované zemědělství. Hlavním rozdílem oproti konvenčnímu chápání výživy rostlin, kde je základem množství živin na hektar a jejich doplňování, je důraz kladen na schopnost půd s živinami dynamicky pracovat – tedy je sorbovat, zabudovávat do zásobních forem a naopak je uvolňovat do rostlinám přístupných forem v optimálním množství ve vhodných termínech. Z tohoto pohledu je pro rostliny i zemědělce výhodnější nízký obsah okamžitě přístupných živin, který je ale rychle doplňován ze zásobních forem.

Tento přístup zlepšuje rovnováhu prvků ve výživě rostlin a zároveň omezuje ztráty živin (zejména N).

Dr. Wilfried Hartl, Bioforschung Austria, Vídeň: Možnosti zlepšení výživy révy v integrovaném a ekologickém vinohradnictví V návaznosti na dynamický koncept výživy rostlin je jedním z hlavních cílů při zkvalitňování půdních vlastností zlepšení dynamiky živin v půdě. Tyto procesy je možné v půdě „trénovat“. Dr. Hartl zmínil možnosti, které vinohradník v tomto ohledu má, a připojil fotodokumentaci kořenových systémů révy v podmínkách, kde se takto s půdou pracuje.

Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Svaz Ekovín, Brno: Typy ozelenění vinic, funkce a vhodnost jednotlivých komponentů bylinných směsí Ing. Milan Hluchý ve své přednášce shrnul, jaké funkce mají jednotlivé typy ozelenění vinic. Pomocí volby správné směsi bylin pro ozelenění meziřadí nebo i příkmenného pásu je možné řešit řadu problémů našich půd. Hlouběji kořenící rostliny prokypřují svým kořenovým systémem půdu a zároveň ji stabilizují a chrání proti utužení a erozi. Bujněji rostoucí rostliny je možné využít pro zvýšení množství organické hmoty v půdě. Správnou volbu směsi rostlin je ale nutné volit se znalostí pod-

Foto Támás Koros

Ve dnech 2. a 3. listopadu 2011 se v Mikulově uskutečnil již pátý ročník mezinárodní odborné konference VINOENVI, zaměřené na ekologické postupy ve vinařství. Projekt, který byl zahájen již v roce 2007, je realizován za finanční podpory z prostředků operačního programu Přeshraniční spolupráce v koordinaci s partnery z Rakouska, Maďarska a Slovenska. Letošního ročníku se opět zúčastnilo několik desítek zvídavých vinohradníků a vinařů z Moravy i Čech.

Zde nyní přinášíme stručný výtah z jednotlivých přednášek.

Uwe Hoffmann a Milan Hluchý při přednášce

mínek stanoviště a vlastností jednotlivých druhů.

Dr. Uwe Hofmann, Eco-Consult, Německo: Zakládání a správná péče o bylinné porosty vinic Dr. Hofmann referoval o pracovních postupech při zakládání funkčního ozelenění a o možnostech obhospodařování v průběhu vegetace. Dynamické systémy ozelenění, se kterými se v průběhu roku cílevědomě pracuje, kladou nároky na mechanizační vybavení, ale hlavně na porozumění významu jednotlivých agrotechnických zásahů v bylinném porostu. Dr. Hofmann uvedl příklady vhodných strojů a vysvětlil šířeji efekty jednotlivých agrotechnických zásahů. Téma vzbudilo debatu zejména ohledně kypření půd. Dr. Hofmann uvedl, že půdu je především třeba stabilizovat, ne pouze periodicky mechanizovaně kypřit.

Ing. Květuše Hejátková, Zera, Náměšť nad Oslavou: Kompostování a vliv kompostů na kvalitu půdy Ing. Hejátková shrnula problematiku biodegradabilních materiálů, jejich kompostování a následné využití pro zvyšování kvality zemědělské půdy. Značné množství biodegradabilních odpadů vzniká při údržbě veřejné zeleně (až 70 % odpadů obcí). Zde se nabí-

zí možnost spolupráce zemědělců s obcemi při zpracovávání tohoto odpadu na kvalitní organické hnojivo – kompost. Ing. Hejátková nastínila i ekonomické i technologické aspekty kompostování v zemědělském podniku.

Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., MZLU, Zahradnická fakulta Lednice: Zvyšování retenční schopnosti půd aplikací kompostů Doc. Ing. Pavel Zemánek přednesl výsledky pokusných aplikací vysokých dávek kompostu, ve kterých byl sledován vliv na retenční schopnost půd. V obou dvou pokusných variantách (50 t.ha–1 a 100 t.ha–1) bylo zjištěno zvýšení retenční kapacity půd.

Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., MZLU, Zahradnická fakulta Lednice: Stroje na údržbu ozeleněných vinic Doc. Ing. Patrik Burg ve své přednášce informoval o současných možnostech mechanizace pro údržbu ozeleněných meziřadí. Uvedl také charakteristiky výkonnosti i ekonomické náročnosti jednotlivých typů zařízení.

Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Ing. Petr Marcinčák, Ing. Petr Otřísal, Ekovín, Brno: Vyhodnocení průběhu vlhkosti půdy pod zatravněnými a kultivovanými příkmennými pásy

V rámci projektu ECOWIN byly ve vinicích Ing. Petra Marcinčáka a firmy Gotberg založeny pokusy s různými variantami funkčních směsí bylin pro ozelenění meziřadí i příkménného pásu vinic. Ing. Milan Hluchý přednesl dvouleté výsledky sledování půdní vlhkosti v takto osetých vinicích. Zatímco v loňském deštivém roce nebylo možné hodnotit případné vláhové deficity v ozeleněných vinicích, rok 2011 již ukázal první slibné výsledky. V půdním horizontu 0–30 cm sice došlo v některých variantách pokusů k poklesu půdní vlhkosti na úroveň blízkou bodu vadnutí, v hlubších horizontech – 30 až 60 cm a 60 a více cm se však tento deficit neprojevil. V těchto hlubších horizontech byla půdní vlhkost ozeleněných variant srovnatelná s variantou černého úhoru, dokonce i ve vinicích s osetým příkmenným pásem.

Lze tedy konstatovat, že v podmínkách tohoto roku nepůsobily použité směsi bylin pro ozelenění z hlediska vláhy problémy.

Dr. Uwe Hofmann, Eco-Consult, Německo: Vliv kvetoucí bylinné vegetace na faunu vinic Dr. Uwe Hofmann hovořil o pozitivním vlivu bohatě kvetoucích směsí pro ozelenění vinic na výskyt užitečných organismů ve vinicích. Téma podepřel výsledky německých pokusů, které jasně ukazují, že ekologické hospodaření v kombinaci s výsevem takových směsí je cestou ke stabilizaci ekosystému vinic z hlediska užitečné fauny. V takovýchto vinicích se vyskytuje.

Dr. Uwe Hofmann, Eco-Consult, Německo: Aktuální vývoj ekologického vinohradnictví ve světě Dr. Hofmann ve své druhé přednášce shrnul vývoj ekologického vinohradnictví ve světe a blíže se zaměřil zejména na Evropu.

V posledních čtyřech letech se podíl Evropy na celkové ploše ekologických vinic na světe zvýšil z 55 % (2007) na 86,4 % (2010).

Velký nárůst v Ervopě zaznamenalo Španělsko, kde se plochy ekologických vinic zvýšily v meziročí 2003–2008 zhruba dvojnásobně na 33 856 ha. Nárůst na úroveň 20 % zaznamenala i Francie, v roce 2008 zde bylo 28 190 ha ekologických vinic. Největší procentní nárůst byl v České republice, kde se plocha zvýšila z původních 16 ha (2003) na zhruba 800 ha (2010).

Ing. Markéta Broklová, Ing. Štěpán Hluchý, Biocont Laboratory, Brno: Vyhodnocení účinnosti ekologické ochrany vinic v ČR v roce 2011 Ing. Štěpán Hluchý přednesl analýzu infekčních tlaků hlavních chorob révy vinné v roce 2011 a zaznělo také srovnání účinnosti letošní ekologické a integrované ochrany révy. Tyto dva systémy ochrany byly srovnávány na čtyřech lokalitách, vždy na stejné odrůdě ve shodných podmínkách.

Zatímco proti plísni révy ošetřovali vinaři po loňských zkušenostech velmi svědomitě a na obou variantách byly výsledky shodně velmi dobré, na některých chemicky ošetřovaných vinicích se výrazně projevilo pozdní napadení padlím na hroznech. Tento výsledek ochrany se v průměru opakuje v posledních třech letech, a tak se zdá, že se na Moravě naučili vinaři velmi dobře využívat nástroje ekologické ochrany révy.

Bc. Roland Tamašek, IProvin, Rúbaň: Vyhodnocení účinnosti ekologické ochrany vinic na Slovensku v roce 2011

Foto Támás Koros

Ing. Jan Gallas, MZe Praha: Aktuální informace k vývoji legislativy ekologického vinohradnictví a vinařství Ing. Jan Gallas z MZe referoval o změnách v legislativní úpravě ekologického zemědělství a také o probíhajících jednáních k přípravě legislativního rámce výroby a označování biovín.

Vinařský obzor (12/2011) 605

Foto R. Stávek

Vinohradnictví

Vinaři se v rámci projektu Ecowin loni účastnili i několikadenní odborné exkurze v Rakousku

S podobným tématem, jako bylo předcházející, vystoupil Bc. Roland Tamašek, který hovořil o výsledcích a zkušenostech s ekologickou ochranou rostlin na Slovensku.

Zejména ve Strekovské oblasti byly velké problémy s padlím révy a na některých sledovaných vinicích bylo tímto patogenem v podstatě zničeno 70 % hroznů. Zvláště v těchto problematických podmínkách měl systém ochrany založený na ekologických přípravcích lepší výsledek. Napadeno bylo 41 % hroznů, ale na rozdíl od varianty IP velmi slabě – na úrovni 5 % bobulí.

Ing. L. Kakalíková, CSc., IProvin, Rúbaň: Fusaria a Petriho onemocnění révy – symptomy, diagnostika, bionomie, ochrana Ing. Kakalíková přednesla problematiku Petriho choroby a Fusarií na révě vinné. Na Slovensku jde o poměrně diskutovaná témata, uvádí se řada případů, kdy tyto choroby likvidují zejména mladé výsadby. Na konci této přednášky se strhla poměrně bouřlivá diskuse. Ing. Petr Ackermann se ohradil proti použitým metodikám a interpretaci výsledků.

Michal Mlejnek, Gotberg: Zkušenosti s ekologickým vinařstvím Ředitel vinařství Gotberg Michal Mlejnek představil koncept tohoto moderního vinařství, kde se snaží celkovým přístupem ve vinicích i ve sklepě vyrábět autentická vína z Popic. Ve vinařství Gotberg věří, že právě kombinace ekologického hospodaření ve vinicích a šetrného, moderního zpracování ve sklepě je cestou, jak taková vína vyrábět.

Vinohradník Ing. Petr Otřísal prošel letošním rokem ve vinicích podniku a podělil se o několikaleté zkušenosti firmy s hospodařením v režimu ekologického zemědělství.

Na konferenci VINOENVI o přestávkách spontánně vznikaly debatní kroužky

(sh+vo)

606

Vinařský obzor (12/2011)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Blauburger

Foto P. Pavloušek

Blauburger je modrá moštová odrůda, která se u vinohradníků v České republice objevuje od 90. let 20. století. Nyní je možné tuto odrůdu využívat v České republice pro výrobu jakostních vín. Blauburger je odrůda, která byla vyšlechtěna na Vyšším spolkovém výukovém a výzkumném ústavu pro ovocnictví a vinohradnictví v Klosterneuburgu. Vznikla jako kříženec odrůd Modrý Portugal × Frankovka.

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je velmi jemně ochmýřený se slabým antokyanovým zbarvením. List je středně velký až velký. Listová čepel je troj- až pětilaločnatá s výraznějšími horními výkrojky. Povrch listové čepele je slabě zvlněný. Spodní strana listové čepele je slabě ochlupená. Barva listu je tmavozelená. Řapíkový výkrojek je nejčastěji překrytý s průsvitem nebo velmi mírně otevřený, ve tvaru písmene V. Hrozen je středně velký až velký. U základu třapiny je rozvětvený.

Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až hustší. Bobule je středně velká, tmavomodrá až černá, s voskovitě ojíněnou slupkou. Chuť dužniny je jemná, neutrální.

Blauburger – hrozen

Pěstitelské vlastnosti Blauburger je odrůda středně náročná na stanoviště. Je možné ji pěstovat ve všech vinařských podoblastech v Čechách i na Moravě. Ideální pro pěstování jsou však středně kvalitní až dobré polohy. Jako každá modrá odrůda vyžaduje velmi dobré oslunění keřů. Ve kvalitních „terroir“ poskytuje i velmi dobrou až vynikající kvalitu vína.

Požadavky na půdní podmínky jsou nižší.

Odrůda snáší sušší stanoviště stejně jako vápenaté půdy. Sušší půdní podmínky mohou být příznivé pro vývoj kvality modrých hroznů, zejména po stránce antokyanových barviv a tříslovin.

Blauburger dozrává koncem září, případně na začátku října. Odolnost odrůdy k zimním mrazům je dobrá až střední, v závislosti na lokalitě. Odolnost k plísni révy je střední. Odolnost k padlí révy je nízká až velmi nízká. Ochraně proti padlí révy je třeba věnovat velkou pozornost. Padlí révy může výrazně napadat listy i hrozny. Odrůda má rovněž střední až nižší odolnost k napadení hroznů šedou hnilobou. Je citlivá na fyziologické vadnutí třapiny. V některých lokalitách se objevilo i vadnutí hroznů.

Blauburger – skupinka hroznů

Blauburger – keř

Blauburger – list

Doporučované zatížení pro Blauburger je 4–6 oček na m2 pro produkci přívlastkových vín a 6–8 oček na m2 pro výrobu jakostních vín. U Blauburgeru je možné regulovat zatížení pouze při zimním řezu. Většinou není potřebná regulace násady hroznů během vegetace. Pouze při velmi vysokém zatížení je vhodná regulace násady systémem půlení hroznů.

Vhodné jsou dostatečně vzdušné pěstitelské tvary. Na středním vedení by měla být šířka meziřadí minimálně 2 m, vhodnější je pěstování v širších sponech.

U Blauburgeru je vhodná sklizeň hroznů především na základě kombinace parametrů cukernatosti, obsahu titrovatelných kyselin a hodnoty pH. Velmi důležitý je také zdravotní stav hroznů.

inzerce©

U Blauburgeru jsou velmi důležité včas a kvalitně provedené zelené práce. Odstranění zálistků v zóně hroznů a odlistění v zóně hroznů výrazně zhorší podmínky pro rozvoj padlí révy. Tento zásah je proto velmi důležitou součástí nepřímé ochrany proti houbovým chorobám. Odlistění zóny hroznů může pozitivně působit na vývoj antokyanových barviv a tříslovin.

Foto P. Pavloušek

Vinařský obzor (12/2011) 607

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví / Inzerce

Systém řízeného kvašení a chlazení vína

POSEZÓNNÍ SLEVY Využijte nabídky posezónních slev při objednávce do 31.12.2011 Společnost F-control, se zabývá dodávkou a montáží systému řízeného kvašení vinařských provozů, klimatizací prostor, instalací vyvíjení dusíku a jejich rozvodů, vzduchotechnikou - odsávání Co2

F-control s.r.o.

Na Pískách 5 695 01 Hodonín tel.: +420 774 620 456

www.fcontrol.cz

Vinohradnictví / Inzerce

Enologické vlastnosti Blauburger obvykle dosahuje dobré fenolické zralosti hroznů, zejména při pozdějších termínech sklizně. Dobře vyzrálé hrozny jsou proto vhodné pro dlouhodobou maceraci hroznů, za podmínek mikrooxidace.

Takto vyrobené víno je vhodné pro zrání v dřevěných sudech a rovněž v sudech „barrique“.

Blauburger je také vhodný pro produkci vín s výrazným ovocným aroma a vysokou barvou. Taková vína lze vyrobit též z hroznů v jakostním stupni. Většinou se volí technologie kratší macerace (okolo sedmi dnů) anebo kombinace výroby vína teplou cestou a velmi krátké následné macerace (2 až 3 dny).

U obou technologií je nezbytná jablečno-mléčná fermentace. Odrůda má vyšší hodnotu pH. Vysoké hodnotě pH je třeba věnovat velkou pozornost, protože taková vína jsou velmi citlivá na mikrobiální kontaminaci a rozvoj negativních mléčných nebo octových bakterií.

Blauburger – vrchol letorostu

Blauburger – hrozen

inzerce©

Kvalita vína a využití odrůdy Víno z odrůdy Blauburger je možné vyrábět jako odrůdová vína nebo ji využívat jako velmi kvalitní součást cuvée.

Víno má poměrně vysokou, velmi příjemnou, tmavočervenou barvu. Aroma je výrazné s tóny višní a třešní. Chuť je jemně sametová, tříslovitá. Víno je extraktivní.

Foto P. Pavloušek

Vinařský obzor (12/2011)

Foto P. Pavloušek

608

PEKASS Milovice 775 599 655 PEKASS Nový Jičín 777 755 161 PEKASS Příbram 777 730 863 PEKASS Rakovník 775 599 668 PEKASS Roudnice n/L. 777 730 880 PEKASS Rychnov n/K. 775 850 020 PEKASS Vlašim 775 850 369 UNIMARCO Zádveřice 577 901 158

PEKASS a.s.

Přátelství 987 104 00 Praha 10 - Uhříněves tel.: +420 272 705 789 fax: +420 272 705 910 e-mail: radek.masek@pekass.eu

www.pekass.eu

Vinohradnictví

Vinařský obzor (12/2011) 609

Traktor Antonio Carraro TRH 9800 zvolen „Traktorem roku 2012 – Best of Specialized“ Mezinárodní porota, složená z 20 novinářů nejvýznamnějších evropských časopisů zemědělské mechanizace, zvolila traktor Antonio Carraro TRH 9800 jako „Traktor roku 2012 – Best of Specialized“.

Porota brala při hlasování v úvahu následující funkce: motor, převodovka, standardní palubní elektronika, hydraulika, komfort kabiny, inovativní technické parametry, design, poměr výkonu a ceny a volitelné prvky.

Toto ocenění je dalším potvrzením faktu, že stroje od Antonio Carraro jsou spojením technologie, talentu a inovace. Traktor TRH 9800 je multifunkční, reverzibilní traktor se stejnými koly, který je vybaven plynule elektronicky řízenou převodovkou.

Motor je vybaven čtyřmi válci, má 87 koní, 3 300 ccm a elektronicky řízené vstřikování paliva. Úplný elektronický systém může kontrolovat rychlost, zrychlení a otáčky motoru. Traktory mohou být vybaveny elektronickým proporcionálním joystickem pro ovládání hydraulického zařízení systému. Jízdní komfort pro obsluhu je maximální. TRH 9800 může být vybaven novou „Comfort Super“ kabinou, která je zúžená pro snadnější práci pod stromy a na kopcích. Výrobce poskytuje ke stroji mnoho volitelných prvků – sedadlo, ochrannou čelní mřížku bull-bar, hydropneumatické odpružení zvedacího systému, závaží, kola, kabinu, hydraulické systémy atd. a nabízí vynikající poměr ceny a výkonu.

Společnost PEKASS, a. s., je výhradním dovozcem traktorů Antonio Carraro do České republiky a kromě vlastního prodeje strojů zajišťuje záruční a pozáruční servis a prodej náhradních dílů a na vybrané stroje i prodloužené záruky. Za zmínku stojí také jedinečná služba PEKASS assistance. (vo)

610

Vinařský obzor (12/2011)

Vinohradnictví

Patrik Burg Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici

Porovnání pracnosti řezu při využití stroje pro předřez

Foto P. Burg

Řez révy vinné patří v zimním a předjarním období k charakteristickým pracovním operacím s poměrně vysokou pracností. Ta se v závislosti na řadě faktorů, mezi než patří hlavně zapracovanost obsluhy, kvalita použitého nářadí, odrůda, podnož, spon výsadby a typ vedení aj., pohybuje na úrovni 70–130 h.ha-1. Vysoký podíl pracnosti při řezu se odráží v celkových nákladech na produkci hroznů. Ve vyspělých vinohradnických státech Evropy, ale bežně již také v podmínkách ČR činí náklady na jeden ostříhaný keř 0,08–0,12 eura. V závislosti na sponu výsadby, a tedy i celkovém počtu keřů se pak náklady na ruční řez pohybují na úrovni 250–450 euro.ha-1.

Foto P. Burg

Snahy vedoucí ke snižování potřeby ruční práce a nákladů při řezu vedou k vývoji nových technických zařízení, označovaných jako stroje pro předřez.

Principem předřezu (obr. 1) je odřezání částí všech prýtů v nastavené výšce a jejich pořezání na kousky dlouhé 50–120 mm.

Segmenty rozřezaného réví padají na povrch meziřadí, kde podléhají postupnému rozkladu. Nejnovější trendy kombinují tento zásah s následným sběrem réví využitelného pro energetické účely.

Keře jsou po provedení předřezu standardně dopracovány ručně nůžkami. Snížení pracnosti je významné zejména v odstranění namáhavého vytahování réví z opěrné konstrukce, u porostů s bujným vzrůstem a s větším množstvím úponků může činit až 30 % celkového času pro tuto operaci. Při řezu na čípky (Francie), kdy se mechanizo-

2 Princip mechanizovaného předřezu (a – řez na tažně, b – řez na čípky)

2 Traktorový nesený stroj pro předřez

vaným předřezem odstraňuje 70–80 % révového keře, je úspora výrazně vyšší.

Jednotlivé typy strojů se liší především konstrukcí pracovního ústrojí. Nejrozšířenější je využití dvojice svisle uložených protiběžných řezných válců složených z pilových kotoučů. Využívají se také dvojice kotoučů osazených po obvodu trojúhelníkovými noži, kterými je réví stříháno, propracovaná řešení mají po obvodu nože se spirálovitým ostřím pohybující se v pevných protiostřích pro dosažení kvalit-

ního řezu. Pro zjednodušení konstrukce se někdy kombinuje řezný válec s válcem naváděcím, který réví přivádí k řezným kotoučům. Válce jsou naváděny na révovou stěnu, jejich rozevření v prostoru sloupků je řešeno pomocí mechanicko-hydraulických, elektrohydraulických nebo optických systémů. Vedle tohoto řešení jsou vyvíjeny i systémy konstrukčně podstatně jednodušší, které mechanicky uvolňují réví z drátěnky v horní části keře při jeho současném odstřižení pomocí žací lišty.

Vinařský obzor (12/2011) 611

inzerce©

Vinohradnictví / Inzerce

Graf 1 Srovnání pracnosti při ručním řezu a mechanizovaném předřezu s ručním dopracováním

–22,5 %

140

129 –24,5 %

120

Pracnost (h. ha–1)

–20,0 % 100

100

–22,6 % –11,3 %

80

–8,8 %

80

83,3

100

–15,1 % –14,0 %

88,9 81,6

81,6

72,7

75,5

70,2 64,5

63,5

60

108,1

64,5

–20,7 % 61,5

57,9

48,8

40 20 0 NB

VZ

SG

Trč

ZW

An

Dom

Ner

SV

Odrůda, způsob řezu Ruční řez

Mechanizovaný předřez

Stroje pro předřez jsou konstruovány jako traktorové, čelně nebo bočně nesené na sloupku (obr. 2). Zařízení se vyznačují větší hmotností řezných válců, a proto si u bočně nesených strojů často vynucují protizávaží na levé straně traktoru. Využívají se také adaptéry pro předřez nesené na

3 Adaptér pro předřez nesený na multifunkčním portálovém nosiči

4 Stroj pro předřez, typ OSTRATICKÝ

multifunkčních portálových nosičích umístěné v pracovním prostoru portálu (obr. 3).

Soupravy pro předřez mohou dosahovat pracovní rychlosti 5,0–8,0 km.h-1, dosahovaná výkonnost činí 0,30–0,50 ha.h-1. Ceny uváděných strojů se s ohledem na konstrukční náročnost pohybují v rozmezí 3 500–16 000 eur.

Na Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity bylo prováděno porovnání pracnosti (h.ha-1) dosahované při ručním řezu s využitím standardních nůžek a pracnosti při využití mechanizovaného předřezu s ručním dopracováním u révy vinné.

Experimentální měření byla prováděna při řezu čtyř bílých (Sauvignon – SG, Tramín červený – Trč, Veltlínské zelené – VZ, Neuburské – NB) a pěti modrých (Neronet – Ner, André – An, Svatovavřinecké – SV, Zweigeltrebe – ZW, Dornfelder – Dorn) moštových odrůd v pěstitelských podmínkách jižní Moravy. Pro mechanizovaný předřez byla využita strojní souprava tvořená traktorem SAME S75 s bočně neseným strojem pro předřez od firmy OSTRATICKÝ (obr. 4).

V grafu 1 je uvedeno srovnání hodnocených odrůd z hlediska pracnosti při provedení ručního řezu a pracnosti při využití mechanizovaného předřezu s ručním dopracováním.

5

Z výsledných hodnot vyplývá, že při provádění mechanizovaného předřezu s následným ručním dopracováním je možné dosáhnout snížení pracnosti o 8–24 %.

Nejvyšší úspora je patrná u bílých i modrých moštových odrůd s vysokým počtem úponků a bujným růstem, jako je např. Sauvignon, Tramín červený, Neronet a Svatovavřinecké.

U ostatních odrůd se střední až nižší intenzitou růstu a menším počtem úponků, jako je např. Veltlínské zelené aj., je snížení pracnosti nižší a činí cca 8–14 %. I přesto má velký význam snížení fyzické námahy spojené s vytahováním réví z dvojdrátí vinice při provedení mechanizovaného předřezu.

6

Inzerce / Zprávy

inzerce©

Vinařský obzor (12/2011)

inzerce©

612

Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava 49 Slovenská republika, www.mandy.sk

Nerezové nádoby na víno – otvorené od 12 l – 2 700 l Nerezové cisterny uzavreté od 700 l – 5 000 l Vinifikátory Hydro-lisy a pneumatické lisy

Podívejte se na ni…

JE DOKONALÁ!

NEJŠIRŠÍ NABÍDKA KORKOVÝCH ZÁTEK

ne r part ních t i k v al í n v

založeno 1855

Korek Jelínek spol. s r. o.

Member of Jelinek Cork Group www.korek.cz

Vladimír Trávník âeditel divize víno, Mut³nice mob.: ͽͽͻ ͽͻͿ ͽͶͽ vladimir.travnik@jelinek.cz

Možnosť platby aj v Kč !

Mlynko-odstopkovače Drevené sudy a barikové sudy Potreby pre vinárov Nerezové sitá

Ponúkame Vám kvalitné výrobky za dobré ceny! tel. / fax: +421/2/6477 4937 mobil: +421/903/829216, +421/903/829217 e-mail: mandy@mandy.sk www.mandy.sk

Zprávy

léta nedokázaly účinně preventivně působit proti podvodným způsobům ve vinařství. Proto byla v roce 1986 ustanovena společnost Weinmarketing Servicegesellschaft (AWMB), v jejímž čele se za 25 let vystřídali Wolgang Lusak, Engelbert Prassl, Walter Kutscher a Bertold Salomon. Poslední roky, a nutno říct úspěšně, vede AWMB malý velký muž Willi Klinger. „Naše práce je často doslova gerilový marketing,“ tvrdí obrazně Klinger

„Nové rakouské císařství?“ zněl název článku známé vinařské autorky a kritičky z britských ostrovů Jancis Robinson v jednom z únorových vydání Financial Times, v kterém mimo jiné upozorňovala na vítězná tažení rakouských bílých vín a ptala se, zda svět je, či není připraven na rakouská vína červená. Kdo by si tuto situaci vůbec mohl i ve své nejbujnější fantazii připustit před celým čtvrtstoletím, kdy byla na vrcholu rakouská glykolová aféra?

Rakouští vinaři dostali tvrdý políček a není daleko od pravdy tvrzení, že byli doslova na kolenou. Situace vyžadovala rázné odražení ode dna a jedním z kroků nutných pro znovuzrození rakouského vinařství bylo tehdy založení zcela nové organizace, která by systematicky a dlouhodobě pracovala na budování image rakouských vín nejen na domácím trhu, ale i v zahraničí. Do té doby u našich jižních sousedů fungovaly již dvě (Österreichische Weinwerbung v letech 1952 až 1968 a Österreichischer Weinwirtschaftsfonds v letech 1969 až 1986), ale jejich aktivity za dlouhá

Foto archiv autora

25 let vinařského marketingu v Rakousku

Willi Klinger

a dodává: „To znamená, že v málo lidech se staráme o velký počet vinařů, a co je důležité, že je svými nápady a realizacemi umíme často příjemně překvapit. A to je zásadní pro malou vinařskou zemi, jako je Rakousko, obzláště pokud marketing děláme v zahraničí. Pro naši práci je velmi důležité mít přehled o posledních trendech, o vývoji na trhu, být v kontaktu s lidmi a zároveň nepřestat být autentický a kreativní.“

Nejdražší láhev bílého vína na světě Château d’Yquem ročníku 1811 se stala nejvíce oceněnou lahví bílého vína na světe. Zápis do Guinessovy knihy rekordů si vysloužila poté, co ji The Antique Wine Company v londýnském hotelu Ritz v červenci vydražila za 75 000 liber šterlinků.

Novým majitelem se stal Christian Vanneque, známý sommelier a sběratel. Láhev koupil a vystavil si ji ve svojí nové restauraci SIP Sunset Grill na indonézském ostrově Bali.

Prý si ji otevře a vychutná již brzy, a to při příležitosti 50. výročí svojí profesionální práce s vínem.

Château d’Yquem 1811 patří k největším klenotům v historii Bordeaux vůbec. Robert Parker i americký Wine Spectator udělili vínu shodně 100 bodů. Na světě už existuje pouze 10 lahví tohoto vína, přičemž původně jich bylo vyrobeno přibližně 3 000. Většina z nich byla tehdy vyvezena do Ruska. Výjimečným je i ročník 1811. Do historie se zapsal jako takzvaný kometový, protože v tomto roce byla ze Země 260 dní pozorovatelná Flaugerguesova kometa, nazývaná též Velkou kometou roku 1811. (vo)

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (12/2011) 613

Veletrh SIMEI – Enovitis 2011 na prahu měnícího se světa

Foto O. Kopička

Třebaže ze 700 vystavovatelů je 500 firem italských, publikum je relativně mezinárodní. Letos navíc vše probíhalo s mnohem silnějším zřetelem k asijskému trhu. Pro čínskou delegaci byla dokonce připravena zvláštní sekce v zázemí a byli zajištěni tlumočníci. Přítomnost asijských obchodníků jako by se takřka přes noc stala normálem, stejně jako prezentační materiály velkých firem, které ve svém portfoliu přímo upozorňují na spolupráci (hlavně) s čínským trhem a v katalozích zviditelňují úspěšné dodávky technologií do nově vznikajících a rychle rostoucích asijských provozů.

Italská pohostinnost se však týká všech návštěvníků. V jedné z hal funguje vinný bar, kde jsou zdarma k ochutnání připravena vína více než 60 vinařství. Často se přitom nejedná o levné záležitosti – proudem tu tečou supertoskánská vína, Barola nebo Barbaresca. Připraven je rovněž bar s olivovými oleji, kde své extra panenské produkty nabízí přes 30 firem. Na obou místech si

Kyvný kónický tank od společnosti F2

Foto O. Kopička

Mezinárodní veletrh vinařských technologií Enovitis a výstavu balicích a lahvovacích strojů SIMEI v italském Milánu je jednou z největších akcí svého druhu v Evropě. Tematicky sahá od mikrobiologických preparátů po viniční stroje, od kvasných nádob po automatizované linky. Přehlídka SIMEI je obroční, letos proběhla po dvacáté čtvrté a poprvé se konala v roce 1963. Enovitis se letos konala po osmé. Víno v rámci SIMEI – Enovitis hraje sice hlavní roli, zdatně mu však sekunduje olivový olej a místo je tu obecně pro sycené i nesycené nápoje všeho druhu.

Celkový pohled na jednu z výstavních hal milánského veletrhu

návštěvník může prochutnat, co uzná za zajímavé, případně se svěřit do péče odborníkům, kteří ho provedou vzorky jako řízenou degustací.

Přes mezinárodní charakter veletrhu se hodí jistá jazyková vybavenost. Angličtina představuje pro většinu Italů návrat do školního trápení a jejich slovní zásoba se omezuje na „yes“ a „no“. Propagační materiály a prospekty firem z valné většiny také s mezinárodním publikem nepočítají. Novinářům z celého světa ale zajišťuje dokonalý servis tisková kancelář pořadatele a v angličtině jsou připraveny veškeré tematické tiskové zprávy, statistiky a hodnocení.

Kilometry v oslepení Kdo chce na SIMEI a Enovitis vyrazit, ten by si měl kromě jazyků připravit především pohodlnou obuv.

Rozsah výstavních prostor Rho – Fieramilano je poměrně impozantní, takže prohlédnout si pořádně byť jen jejich část je záležitost spíše dní než hodin. Navzdory tomu, že uvnitř hal nemá návštěvník nárok na přiro-

Vinařský obzor (12/2011)

Vinařské aktivity

Foto O. Kopička

614

sudy, které tvoří většinu poptávky. 0´wine je luxusní záležitost, něco jako když si pořídíte Ferrari. Pravda, není tak drahý, ale skoro,“ usmívá se Gigandet. Opravdu jen skoro.

Zrání vína v 25hl 0´wine vyjde ambiciózní vinaře na zhruba 1 000 eur za hektolitr. „Pokud má někdo krásný sklep a rád do něj vodí lidi, je pro něj tohle to pravé,“ uzavírá Gigandet. „A vínu je tam dobře.“

Výkonná etiketovačka od firmy P.E. LABELLERS

Víno zrozené z vejce Drobným doplňkem celé přehlídky jsou firmy pracující s různými variacemi na myšlenku návratu k terroir. Kromě sudů se narůstající popularitě těší i vajíčka. Burgundská společnost Nomblot tu už před dvěma lety předvedla své betonové vejčité vinifikátory, jejichž velikostní i tvarové nuance neustále rozšiřují. „Vinaři jako třeba Nicolas Joly si jsou vědomi toho, jak je důležitý tvar nádoby na vývoj a zrání vína. My uvažujeme podobně, a proto chceme vinařům nabídnout tvary, kde je vínu přirozeně, a dokonale tak odrazí terroir, ze kterého pochází. A právě beton nám přijde jako jedno z nejlepších řešení,“ popisuje vejčité fermentery Eric Leclere ze společnosti Bonna Sabla, která betonová vajíčka prodává. Pro české a moravské vina-

ře se možná beton stane jednou z překážek.

Hmotnost vejce totiž úměrně vzdálenosti od burgundské centrály firmy prodražuje dopravu. Přitom nejmenší prodávaný kousek má kapacitu 6,7 hektolitru a váží skoro 1,5 tuny.

I tak ale nejde o nejdražší nádobu na víno, kterou zde bylo možné vidět. K betonovým vajíčkům totiž letos kolegové z bednářství François Fréres přidali i vejce dřevěné. „Tohle je první model,“ říká pyšně o projektu 0´wine ředitel obchodního oddělení Max Gigandet. „Dokončili jsme ho teprve minulý týden a tady ho představujeme veřejnosti vůbec poprvé.“ Přestože jsou na svůj nový model patřičně hrdí, neplánují žádnou masovou výrobu: „Plánujeme vyrobit tak pět kusů ročně, víc bychom ani nezvládli, protože v hlavní sezóně máme co dělat, abychom stíhali vyrábět klasické

Foto O. Kopička

zené světlo, už od vchodu se můžete připravit na oslnivou podívanou. Záplava všudypřítomného nasvíceného nerezu dosahuje tak intenzivní blyštivosti, že po východu do jasného dne jako by cosi potemnělo. Nerezové tanky všech velikostí a tvarů představují asi polovinu veškerého sortimentu části věnované vinařským technologiím. V těsném závěsu se drží stejně blyštivá filtrační a chladicí technika. Celá jedna hala je pak věnována balicím a lahvovacím technologiím. Tady jsou k vidění plno- i poloautomatické linky, etiketovací stroje, myčky, sterilizátory a hory uzávěrů všeho druhu.

Pro vinaře je ale výstava určena jen z části. Exponáty jsou totiž do značné míry polotovary nebo materiály určené pro další výrobu či pro stavbu sklepů. Sem patří nerezová šroubení, výpustní kohouty, těsnění, odtokové kanálky, technologie pro řízení teploty sklepů, tanků nebo sudů. Řadu zákazníků tak tvoří specializované firmy, které se zabývají stavbou sklepů na míru nebo opravami a repasováním technologií.

Něco velkého Přestože Itálie momentálně žije pobídkami EU na klučení vinic a letošní sklizní se co do objemu vrací do roku 1948, množství vinařských firem, které svou velikostí přesahují všechna vinařství Čech a Moravy, je pořád obrovské. Jen z toho důvodu se zde mohou uživit výrobci stále větších tanků a sudů, výkonnějších filtrů a rychlejších lahvovacích a balicích linek. Společnost Garbellotto tu tak představila celou novou divizi, nazvanou příznačně Divisioni Grandi Capacità, která se orientuje na dubové sudy a fermentery o velikostech od 250 do 1000 hektolitrů. Podle obchodního ředitele je řada určena převážně na ocet, ale objednávají si z ní i vinaři. U takovýchto kapacit pak u všech výrobců bez výjimky platí, že dle přání zákazníka může být provedena řada úprav tak, aby výrobek plnil přesně tu funkci, kterou od něj odběratel žádá. „Pokud si zákazník přeje udělat z některého sudu fermenter na červené víno, není to problém. Podle přání můžeme do sudu zapracovat nerezová dvířka, přidat napevno zabudované topné a chladicí desky. Možné je cokoliv,“ vysvětluje politiku firemní pružnosti obchodní ředitel firmy.

Zajímavou novinku z oblasti nerezu uvedla i firma F2. Jejím nejnovějším počinem (není ještě ani na webu) je model INVERSO, kónický nerezový tank, který je zavěšený na speciální hrazdě a může být

Většině prostor vévodil nasvícený nerez

Vinařský obzor (12/2011) 615

Foto O. Kopička

Vinařské aktivity / Inzerce

otáčen o 360 °. Otáčení je regulováno pomocí počítače; vinař si může celý proces naprogramovat, a to jak co do intenzity náklonů, tak co do jejich počtu a frekvence.

Kromě důkladného promíchávání rmutu při výrobě červených vín se tak takovýto fermenter dá využít i pro modifikovanou kachetinskou metodu, kterou pro výrobu zajímavých vín používá například Miloš Michlovský.

Něco menšího Pro vinaře, kteří nemají pro tyto obří tanky užití, jsou pak určeny dubové fermentery ve speciálních ložiskách, které umožnují jejich bezproblémové otáčení. Ty nabízí například společnost Kit Evolution. K dalším výrobkům této firmy patří i dubové nebo nerezové uzavřené nádrže s vlastním programovatelným čerpadlem a možností automatického řízení skrápění matolinového klobouku – dobrá volba pro ty, kdo si chtějí připlatit za možnost nemuset tahat po sklepě v mokru těžké hadice.

Specializované téma pak tvoří ukládání jednotlivých nádob pro zrání. S dobrým nápadem na toto téma přišla firma Fratelli Mallin, která nabízí kovový, libovolně rozšiřovatelný systém na uložení barikových sudů. Díky vtipné vlnité konstrukci má kaž-

Systém pro ukládání barrikových sudů od Fratelli Mallin

dý sud své místo, kam dokonale zapadne, a přikupováním dalších dílů se tak ze systému dají vytvářet celé stěny. Kromě výhody úspory prostoru je zajímavé i umístění sudů na pryžových kolečkách, usnadňujících jejich pohyb.

Své portfolio menších sudů zde představila společnost Fratelli Romualdi. Firma je zajímavá tím, že se neomezuje pouze na klasický dub, ale používá různé typy dřev k různým účelům. „Samozřejmě, že zákazníci nejčastěji chtějí dub, ale protože ostatní

Vinařské aktivity

Foto O. Kopička

Vinařský obzor (12/2011)

Foto O. Kopička

616

Betonové vajíčko od firmy Nomblot o obsahu 6,7 hl

typy dřev nikdo moc nenabízí, chceme tuhle mezeru na trhu zaplnit,“ vysvětluje zástupce společnosti. „V minulosti bylo třeba celé Chianti postaveno na kaštanových sudech. Dneska se k tomu někteří vinaři vrací.

Máme tu ale i malé soudky z třešně. Třešeň zase chtějí někteří vinaři pro sladká vína, hodně se také používá na zrání balzamika a pálenek. Nebráníme se ale práci s jakýmkoli dřevem, ani jakýmkoli obsahům. Klidně vám uděláme dvoulitrový sud z hlohu, když si to budete přát.“ Quo vadis, italská ekonomiko?

Navzdory růstu počtu návštěvníků i vystavovatelů oproti předchozímu ročníku je celá výstava jakoby prodchnuta zvláštní atmosférou očekávání velkého pádu. Italská ekonomika vzbuzuje dojem podivně nakloněného balvanu nad vysokou propastí, což

Dřevěné vajíčko 0´wine od François Fréres o obsahu 25 hl

se zatím asi nejsilněji projevuje v tématech doprovodných seminářů. Tam, kde v minulých letech vévodila témata jako „Přirozené vinaření pro udržitelnost vinic“ nebo „Skutečný odraz půdy ve víně“, dnes najdeme spíše „Jak vnímá asijský zákazník evropská vína“ nebo „Možnost adjustace aromatického profilu vína dle požadavků trhu“.

Obchodníci a výrobci se evidentně snaží připravit na některý z katastrofických scénářů, které pravděpodobně dříve nebo později přijdou.

Vzhledem ke zkušenostem z minulého propadu se většina hráčů na trhu obává daleko razantnějších ztrát. Padne-li řecká ekonomika, bude Itálie spolu se Španělskem další zemí na řadě a případný návrat k liře by znamenal těžkou ránu pro exportní sektor. Od dob poslední krize se totiž ještě čísla ani nestačila vrátit do předkrizových hod-

not, a to navzdory růstu exportu technologií o více než 250 milionu eur minulý rok.

Právě tento propad, ze kterého se dosud firmy nevzpamatovaly, se týkal zejména exportu. V roce 2009 představoval vývoz pouhé dvě třetiny hodnot z předchozího roku a letošní slabý nárůst o 4,5% ještě ani nezahojil finanční rány většiny společností.

Obrovskou výjimkou je na všech frontách zájem Asie. Tam letos navzdory strmému propadu jinde vyvezly italské specializované firmy na vinohradnickou techniku o neuvěřitelných 67 % více než loni.

Kruh obchodních námluv s Asií se tedy uzavírá. Dluhová krize, která se nám zdá všudypřítomná, požírá ve skutečnosti jen euroamerickou společnost, zatímco hvězda Asie stoupá strmě vzhůru. Pokud se obchodníci z Bordeaux ještě před deseti lety shovívavě usmívali na čínské návštěvy na francouzských châteaux, letos už se neusmívá nikdo. Všichni se hluboce klaní.

Ondra Kopička Důležitá čísla

Láhve všech tvarů a velikostí nabízela řada výrobců

SIMEI – Enovitis 24. ročník, resp. 8. ročník 22.–26. 11. 2011 výstavní plocha: přes 80 000 m2 počet návštěvníků: více než 50 000, přes 700 vystavovatelů z 25 zemí, z toho 500 z Itálie zúčastněné země: Austrálie, Belgie, Bulharsko, Čína, Chile, Finsko, Francie, Jihoafrická republika, Maďarsko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Spojené státy, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie.

Objem ročního exportu Itálie v oblasti sklepních technologií: přes 1,6 miliard eur.

Roční obrat exportu Itálie v oblasti vinohradnických technologií: téměř 1 miliarda eur Pořadatelem přehlídek je Italská vinařská jednota (Unione Italiana Vini – UIV), nejstarší a nejreprezentativnější Italská organizace zastupující vinaře a vinohradníky, založená v roce 1895 v Miláně.

Sklepní hospodářství

Vinařský obzor (12/2011) 617

Co je kvalita filtrace?

Obecné pravidlo říká, že výkon filtru (míněno výsledná čistota a množství vyfiltrovaného vína) závisí na typu použitého filtračního zařízení, jeho filtrační ploše, účinnosti použitého filtračního prostředku a jeho dávkování, množství zákalotvorných látek ve vstupním víně, rychlosti průtoku, tlakové ztrátě a správnosti prováděných úkonů personálem. Velmi zjednodušeně jde tedy o to, že výsledná kvalita vína vychází nejen z typu filtru, ale také ze správnosti jeho použití (neboť ke každé aplikaci je nutno přistupovat rozdílně). Je také důležité si uvědomit, že ne každým filtračním procesem dosáhneme stejného výsledku. Při výběru filtru je důležité se zaměřit na více hledisek. Kromě ceny nebo velikosti filtru je také podstatné zohlednit, v jakém stavu chceme víno filtrovat.

Membránový svíčkový filtr Pokud chceme například filtrovat víno, které má být vzápětí lahvováno, je nejvhodnější sáhnout po membránovém svíčkovém filtru (dále FMS). Dosáhneme tak naprosté mikrobiologické čistoty, lépe řečeno stability.

Všechny ostatní filtry jsou na nižším stupni účinnosti. Ovšem k takové filtraci můžeme zodpovědně přistoupit pouze s takovým vínem, které bylo již školeno, případně velmi účinně přefiltrováno jiným typem filtru, jenž zásadně snížil množství zákalotvorných látek na minimum. V opačném případě sice můžeme získat mikrobiologicky čisté víno, ale jeho množství za FMS nebude zřejmě velké a membrána bude ucpaná. To prodlužuje čas a zvyšuje náklady.

Deskový filtr Ve výše uvedeném případě bychom pro předfiltraci zvolili deskový filtr (dále FD).

Ani zde ale nezapomínejme na správné postupy, pravidla filtrace a především volbu vhodných desek (vzhledem ke stavu zákalu vína a jeho vyčiření). Výběr je rozhodující zvláště u velmi mladých nehotových vín.

Neméně důležitý je i faktor maximálního průtoku a tlaku pro daný typ vložek – desek (kvůli zamezení průchodu většího množství kvasinek). Dalšími nutnostmi jsou průtokoměr a tlakoměr, neboť bez nich může-

Foto archiv autora

Pojem „kvalita filtrace vína“ je velmi široký ve svém obsahu jednotlivých konkrétních parametrů. Asi nejběžnější představou každého vinaře o vyfiltrovaném víně je, že by mělo být čisté. Jaká čistota je ale uvažovaná? Mělo by být čisté odvisle od jeho připravenosti k filtraci a předpokládaného následného kroku jeho zpracování. To znamená, že ne každý filtrační proces bude mít stejný výsledek. A také ke každé jednotlivé aplikaci budeme muset přistupovat rozdílně.

Průtokoměr a manometr u deskového filtru

me jen stěží předpokládat úspěch. Vložená investice do takových kontrolních prvků se tak jistě vyplatí.

Přestože je FD nejběžnějším typem filtru, zkušení vinaři vědí, že i přes nejostřejší desky může projít koloidní zákal, aniž by se desky zneprůchodnily. Tento defekt je o to problémovější, že k němu dochází po neurčitém čase filtrace. Je to způsobeno zahlcením desky, následkem čehož je její propouštění – což opticky nezpozorujeme. Proto je samozřejmostí častý odběr vzorků vzorkovacím ventilem. Pokud nezareagujeme včas, celá vyfiltrovaná šarže je znehodnocena.

Křemelinový filtr (sítový a svíčkový) U křemelinové filtrace máme již větší možnosti zachytit i vyšší míru zákalu s malými náklady. Účinnost je daná především typem zvolené křemeliny – nejen zrnitostí, ale i její kvalitou. Ne každá křemelina na trhu má stejné parametry účinnosti a zachycovací kapacity. Také tomu mohou odpovídat i nákupní ceny. Je dobré si tento parametr prověřit u odborníků na filtraci. Pokud vinař uplatňuje křemelinovou filtraci pouze jako hrubou, nemusí si příliš lámat hlavu s typem křemeliny ani filtru. Chce-li ovšem využít této výkonné aplikace efektivně ve všech jejích přednostech, pak by měl být při výbě-

ru znalý problematiky jak křemelin, tak i jejich podpůrných nosičů ve filtru samotném.

Sítový křemelinový filtr (dále FKT) nemůže dosáhnout stejně dobrých výsledků čistoty filtrátu jako křemelinový filtr svíčkový (dále FKS), kde jsou nosiče úplně jiné konstrukční úrovně, tím pádem jiné účinnosti a životnosti. Zde je třeba klást důraz i na výběr typu zařízení. Pořizovací cena dokonalejšího konstrukčního provedení je následně vyvážena finančními úsporami v nákupu filtračního prostředku a servisu. Výhodou je, že není třeba používat další zařízení pro předfiltraci. Pouze garanční koncová filtrace opět náleží FMS membráně.

Srovnání filtrů Stejně jako u FD, tak i filtrů křemelinových je velmi důležité dodržovat doporučené parametry průtoku tak, abychom opravdu účinně filtrovali, a ne pouze „cedili“! Avšak jedinečnou výhodou u FKS (ne u FKT) oproti FD je rozdíl ve vlivu tlakového nárůstu během filtrace křemelinou. Při zvyšujícím se tlaku zůstává úroveň účinnosti filtru FKS ve vyhovující normě. Přítomný tlakoměr nám slouží v průběhu filtrace především ke kontrole a určení míry dávkování křemeliny pro dosažení co největšího zfiltrovaného objemu, což je jedna z dalších velkých předností FKS. Crossflow filtry Crossflow filtry neboli membránové filtry s křížovým tokem (dále FCW) jsou stroje, kterým jednoznačně patří budoucnost ve světě filtrace. Dokazuje to jejich stále rostoucí obliba u vinařů. FCW bravurně zvládá filtraci zdravých vyškolených vín, ale umí pomoci i v případě napadení vína chorobami způsobenými mikroorganismy. Jeho vysoká účinnost zde zasáhne silným kurativním efektem. „Cross“ přináší vinařům opravdové usnadnění práce. Je totiž nejvíce imunní k nutnosti dodržování patřičných procesních parametrů – vztaženo ke kvalitě filtrátu. Jeho vlastní integrovaný filtrační prostředek – kapilární membrána – má pouze jednu trvalou porezitu (respektive zachycovací schopnost). Ta se pohybuje v rozmezí 0,20 až 0,45 mikrometru. To znamená, že

Vinařský obzor (12/2011)

Sklepní hospodářství / Zprávy

Foto archiv autora

618

19. ročník mezinárodní soutěže vín Grand Prix Vinex 2012 – informace pro vinaře Proč se účastnit soutěže Grand Prix Vinex?

• Grand Prix Vinex je tradiční prestižní mezinárodní soutěž vín, konaná při příležitosti mezinárodního vinařského veletrhu Vinex v Brně v České republice.

• Vína budou hodnocena mezinárodní komisí renomovaných degustátorů. Hodnocení vín bude probíhat na platformě nového počítačového systému pro hodnocení vín, který byl vyvinut Národním vinařským centrem.

• Každý přihlašovatel obdrží detailní hodnocení svého vína, včetně profilu mohutnosti vína a aromatického profilu.

• Medaile budou udělovány dle dosaženého bodového hodnocení – bronzová medaile min.

80 bodů, stříbrná medaile min. 84 bodů, zlatá medaile min. 88 bodů, velká zlatá medaile min. 92 bodů. Organizátor se zavazuje neudělit více než 30 % medailí vzhledem k celkovému počtu přihlášených vín. Toto kritérium bude aplikováno v rámci jednotlivých kategorií.

• Dále bude vyhodnocen „Champion“, vítězové kategorií, nejlépe hodnocená kolekce vín a národní vítězové pro země, které přihlásily min. 10 vín.

• Soutěž je určena pro vína ročníku 2010 a starší.

Co vám přinese ocenění v soutěži Grand Prix Vinex?

• Uvedení v katalogu soutěže a prezentace vašeho vína na mezinárodním veletrhu Vinex (pro vína s hodnocením 80 bodů a více) • Zvýšení prestiže vašeho vína u obchodníků s vínem a vinařské veřejnosti.

• Možnost označit láhve příslušným oceněním a možnost reprodukce medaile či ocenění ve vašich propagačních materiálech.

• Medializace ocenění u mediálních partnerů a v PR aktivitách souvisejících se soutěží i veletrhem Vinex.

Jak se přihlásit do soutěže?

• Veškeré informace k soutěži jsou uvedeny na webové stránce www.grand-prix-vinex.cz a www.vinarskecentrum.cz.

• Přihlašování probíhá online na adrese www.vinarskecentrum.cz/registrace-vin.

• Termín přihlášení vín: nejpozději do 25. ledna 2012.

• Termín doručení vzorků: vzorky budou přebírány od 23. do 26. ledna 2012.

• Místo pro doručení vzorků: Národní vinařské centrum, o. p. s., Zámek 1, 691 42 Valtice, Česká republika

Základní schéma filtrace ve vinařství

je to poměrně ostrá přepážka s velmi účinnou filtrační schopností (jako výše zmiňovaná koncová garanční svíčková membrána).

Navíc má možnost se regenerovat pomocí cirkulačního vnitřního oplachu či zpětného proplachu samotným filtrátem nebo vodou či chemikáliemi. Oproti ostatním filtrům můžeme filtrovat víno s crossem téměř ve všech stadiích jeho vývoje a přitom vždy získáme filtrát s dobrou výslednou kvalitou. Tento fakt staví FCW do přední linie účinnosti používaných filtrů ve vinařském procesu. Jestliže jsem uvedl, že FCW nepotřebuje tolik dbát procesních parametrů, tak to platí především pro čistotu vína před filtrací (připravenost) i po filtraci (čirost a mikrobiologické zatížení), a to v jednom filtračním stupni. Avšak omezení existují ve zvoleném průtoku, kde je také třeba udržovat optimální úroveň, aby objem vyfiltrovaného vína byl v jednom filtračním cyklu co největší. FCW s malou filtrační plochou nelze provozovat s neadekvátně velkým aktuálním výkonem, neboť nárůst tlakového odporu je pak příliš strmý a cyklus velmi krátký, i s ohledem na samočisticí schopnost, která je pak o to více omezená. I když FCW pracuje s absolutními hodnotami účinnosti, přesto je pravidlem, že i po této filtraci je jako garance zase zařazena do procesu standardní mikrosvíčková membrána. FCW může být poškozený nebo nedokonale vydezinfikovaný. To je prostě zákon!

Jak si „cross“ stojí oproti zavedeným typům filtrů?

FCW se skvěle hodí také na filtraci moštů.

Ostatně je na prvním místě v žebříčku úspěšnosti zvládnutého procesu. Těžko se představuje filtrace moštu před fermentací na FD. S křemelinovým filtrem je tato praxe již schůdnější. Dává nám navíc možnost volby ostrosti – účinnosti. Je zde ale vyšší spotřeba křemeliny. FCW to zvládne s dosažením vynikající čistoty filtrátu. Pouze rychlost filtrace se může zásadně lišit. To platí i pro filtraci vín za účelem zastavení jejich kvasu pro zachování hladiny cukru nebo alkoholu. Je-li víno silně zatížené koloidními látkami, což bývá poměrně často, probíhá filtrace s FCW pomalu, a naopak. Vždy je dobré mošty a dokvášející vína zabezpečit odkalením a čiřením v rámci možností.

Ať si již zvolíte jakýkoliv filtr, jeho výsledek je mimo výše uvedené souvislosti také závislý na jeho vlastní čistotě. Sanitace, regenerace a dezinfekce jsou nutnou a neodmyslitelnou součástí kvality filtrace. Mnohdy se v některých vinařstvích nachází zařízení pro filtraci v tak žalostném stavu, že laboratorní rozbor ukazuje mikrobiologické nálezy před filtrem nižší než na výstupu z něho! To by se nemělo stávat.

O tom, jak se dá takovým nálezům předejít, si napíšeme příště.

František Bílek ředitel společnosti Bílek Filtry, s. r. o. a odborník na filtrace

620

Vinařský obzor (12/2011)

Sklepní hospodářství

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Rotundon, nová sloučenina ovlivňující vůni a chuť vína

Caputi aj. (2011) zjistili u odrůdy Vespolina, že vyšší koncentraci rotundonu v hroznech je možné najít v chladnějších ročnících a na chladnějších stanovištích.

Zkoumali také rakouské klony Veltlínského zeleného a zjistili, že různé klony akumulují různé koncentrace rotundonu. Klon A1-2 obsahoval 0,86 µg/kg hroznů, klon A1-3 koncentraci 0,54 µg/kg hroznů a klon A1-5 koncentraci 1,91 µg/kg hroznů. Klony Veltlínského zeleného je proto možné rozlišit právě na základě obsahu této sloučeniny.

V bobulích se rotundon nachází téměř výhradně ve slupce. V průběhu zpracování hroznů se ze slupek uvolní pouze velmi malý podíl sloučeniny. K uvolňování rotundonu z bobulí dochází už při mletí nebo drcení bobulí. K obohacení vína o „pepřovité“ aroma potom může výrazněji docházet při maceraci hroznů.

Foto archiv autora

Foto archiv autora

V poslední době poutá vysokou pozornost vinařů sloučenina, která patří mezi sesquiterpeny – rotundon. Sesquiterpeny jsou sloučeniny, které mohou způsobovat dřevité, květinové, svěží a kořeninové tóny ve vůni a chuti. Rotundon je sloučenina zodpovědná za „pepřovité“ aroma v hroznech, vínech, léčivých a kořeninových rostlinách.

Tato sloučenina je spojená s nejrozšířenějším kořením v celosvětovém měřítku, a to s pepřem černým (Piper nigrum).

U hroznů a vína byla tato sloučenina objevena u odrůdy Shiraz (Syrah) a dále u odrůd Mourvedre, Schioppettino, Vespolina a také u Veltlínského zeleného. A právě výskyt u Veltlínského zeleného je velmi významný pro pěstitele révy vinné a výrobce vína v České republice.

Prahová hodnota senzorického vnímání rotundonu v červeném víně je 16 ng/l a ve vodě potom 8 ng/l.

Foto archiv autora

Monoterpeny jsou velmi známou skupinou aromatických látek, která se vyskytuje zejména u „muškátových“ odrůd.

Svůj původ mají především v hroznech, ve slupkách bobulí a mohou se velmi dobře používat pro rozlišení odrůd révy vinné.

Shiraz – keř

Mattivi aj. (2011) analyzovali 17 vín Veltlínského zeleného z Rakouska. Šestnáct z nich obsahovalo rotundon v koncentraci vyšší, než je prahová hodnota pro červená vína (16 ng/l). Průměrná koncentrace rotundonu byla 53 ng/l. Prahová hodnota u bílých vín je pravděpodobně stejná nebo nižší než u červených vín.

Tyto zjištěné poznatky mohou být využitelné u vinařů v České republice. U Veltlínského zeleného se často mluví o „pepřovité“ vůni a chuti a světový vinařský výzkum podal vysvětlení. Jestliže je cílem vinaře zvýraznit toto aroma, byla naznačena také vhodná technologie zpracování hroznů.

Použitá literatura

Shiraz – hrozen

Veltlínské zelené – hrozen

CAPUTI, L., CARLIN, S., GHIGLIENO, I., STEFANINI, M., VALENTI, L., VRHOVSEK, U., MATTIVI, F., 2011: Relationship of Changes in Rotundone Content during Grape Ripening and Winemaking to Manipulation of the “Peppery” Character of Wine. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 59, 5565–5571.

MATTIVI, F., CAPUTI, L., CARLIN, S., NANNI, D., VALENTI, L., EDER, R., VRHOVSEK, U., 2011: The sesquiterpene rotundone is an impact aroma in Grüner Veltliner and other peppery wines. 16. Internationalen Oenologischen Symposium Bozen, Itálie, 15.–18. 5. 2011.

622

Vinařský obzor (12/2011)

Sklepní hospodářství

Jan Stávek Ústav posklizňové technologie, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Možnosti barikových sudů

Historie První sudy vytesané z kmene stromů se začaly vyrábět zhruba 1000 let př. n. l. a byly zřejmě nápadem Keltů. Teprve později, asi roku 50 př. n. l. si je osvojili Římané a rozšířili dál do světa. Důvodem pro výběr tohoto typu nádoby byl prvotně fakt, že je s touto nádobou pro jednoho muže snadná manipulace a také přeprava. Pozitivní účinky na vývin vína, aromatickou bohatost, optickou čistotu a barvu byly známé také jistě už v dřívějších dobách. V 50. letech 20. st. začaly dřevěné sudy postupně nahrazovat velkoobjemové inertní nádrže, a to zejména díky ekonomickému hledisku a z důvodu snadnější sanitace a předcházení mikrobiologickým chybám (plísně, těkavé kyseliny). V dnešní době se v některých provozech dá mluvit o renesanci v používání sudů. Jejich rozšíření ovšem souvisí také se zdokonalováním technik plnění, doplňování, ošetřování a sanitace a také se změnou požadavků trhu. V dnešní době se dřevěné sudy používají pouze pro zrání vín střední a vyšší kvality a termínem sud se už ve světě zřídka kdy myslí jiný objem než cca 225 litrů, což je u nás označováno právě jako barrique nebo barikový sud. Toto označení je u nás také často spojováno s velmi výrazným aroma čokolády, kávy, kakaa, hřebíčku, kokosu, vanilky, karamelu, kdoulí, švestek, pražených ořechů, mandlí, topinek, kouřovosti, sušeného ovoce, lékořice, tabáku, skořice nebo medu.

Druhy dubu pro výrobu barikových sudů Ve Francii jsou čtyři hlavní oblasti těžby dřeva na barikové sudy: Limousin, Centre (Allier, Troncais, Nevers), Bourgogne, Vosges.

Dřevo z Vosges a ze střední Francie, především z oblastí Allier, je jemnozrnné, protože stromy rostou na chudších jílovitokřemičitých půdách v hustých vysokých lesích a jejich letokruhy jsou blízko u sebe. V této zalesněné oblasti je nejzastoupenější dub

Foto archiv autora

Definice Vyhláška č. 323 z roku 2004 v § 9 definuje užívání slova barrique takto: „Víno lze označit slovem ‚barrique‘, pokud víno zrálo nejméně 3 měsíce v dubovém sudu o objemu větším než 210 litrů a menším než 250 litrů, který nebyl používán pro výrobu vína déle než 36 měsíců. Toto označení lze doplnit údajem o době zrání vína v měsících nebo rocích.“ Tato definice je jednoduchá, výstižná, ale zároveň benevolentní, přestože používání barikových sudů představuje celkem složitou problematiku.

Skladování fortifikovaného vína Marsala na Sicílii ve vinařství Florio

zimní Quercus petraea a Quercus sessilis.

Jemnozrnný dub obsahuje vyšší koncentrace aromatických laktonů. V nižších nadmořských výškách (oblast Limousin) se nachází v ojedinělých porostech nebo solitérně dub letní Quercus robur či Quercus pedunculata, který je hrubozrnný, letokruhy má od sebe vzdálenější, protože roste na jílovitých až žulových půdách v nižších porostech, a proto se více rozpíná do šířky. Neobsahuje takové množství aromatických látek, ale je bohatší na třísloviny. Střednězrnný dub z Burgundska není příliš taninový. Jemnozrnné duby z ostatních částí Evropy, především z Ruska, Litvy, Slovinska, Rumunska, Ukrajiny, Slovenska, Řecka nebo Maďarska, také dávají dobré barikové sudy, a to nejen výše uvedené druhy, ale také například Quercus farnetto. Mají podobné složení jako dřevo ve střední části Francie. Americký dub bílý – Quercus alba – je velmi aromatický.

Je zřídka kdy používaný pro zrání ušlechtilých vín, protože vysoká koncentrace oktalaktonů v něm přebíjí aromatický charakter původního vína. Nejčastějšími americkými státy, ve kterých probíhá těžba dřeva pro

výrobu barikových sudů, jsou Kalifornie, Minnesota, Pensylvánie, Virginie a Missouri. Kvalita použitého dřeva nezávisí jen na oblasti, ve které strom roste, ale také na stáří stromu nebo jeho orientaci.

Výroba bariků Stromy na výrobu barikového dřeva se poráží v době, kdy obsahují nejméně mízy. Ta by totiž mohla zvyšovat hořkost vína. Vytěžené dřevo je zpracováno buďto štípáním, nebo řezáním, přičemž proces štípání je považován za jemnější, protože štěpy probíhají rovnoběžně s cévními svazky. Nedochází tak k uvolňování hořkých látek dřeva z narušených cév. Připravené desky jsou vysušovány buďto technicky, nebo přirozeně. Přirozenou cestou je dřevo sušeno minimálně 24 měsíců (21 mm silné desky) nebo 36 měsíců (28 mm silné desky). Během sušení a zrání dřeva dochází k oxidaci některých kyselých a hořkých látek, a tudíž ke zjemňování výrazu dřevitosti. Uměle se dřevo vysušuje při 40 až 60 °C po dobu pouze 1 měsíce, přičemž během takto krátkého intervalu dojde k nižšímu odbourání hořkých látek.

Sklepní hospodářství

Zrání v barikových sudech Nové nezasířené sudy se jednoduše vypláchnou studenou vodou a před použitím nechají pár minut vysušit. Použité sudy, které se prázdné ošetřují oxidem siřičitým, musí být 48 hodin před plněním naplněny vodou, aby se tohoto plynu zbavily. Jinak by totiž mohly v případě kvašení moštu v tomto sudu vznikat reduktivní přípachy, jako je například sirka (H2S).

Stoprocentní zrání v barikových sudech snesou pouze vína nejvyšší kvality. U vín střední kvality se doporučuje nechat část vyzrávat v nových sudech a část v použitých sudech nebo inertních nádobách. Ideální po-

Extrakce látek z dubového dřeva Vedle elagitaninů se ze dřeva barikového sudu do vína vylouhují další sloučeniny, především ligniny (guaiacyl, syringyl), lignany a triterpeny. Uvolňují se také kumariny.

Extrahovaný lignin zvyšuje koncentraci fenolických látek (především gallové kyseliny) cca o 50 mg/l a způsobuje ve víně zvýšení kyselosti (gallovou kyselinou), zvýšení hořkosti (kumariny a jejich glykosidy) a astringence (elagitaniny). S dubovým dřevem v průběhu zrání vína souvisí dva fenomény: jednak zvyšování hořkosti a astringence vína pomocí látek vylouhovaných ze dřeva a jednak zjemnění těchto a „vinných“ taninů, ze kterých vznikají různé kondenzované polymery. Značí to tedy, že pro daný druh vína je nutné zvolit optimální sud (původ, typ, příprava, technologie), ve kterém budou probíhat zrací reakce správným směrem. Z dubového dřeva se mohou vylouhovat také polysacharidy, především hemicelulóza, která pozitivně ovlivňuje komplexnost chuti vína.

Z dubového dřeva se ale především vylouhovávají látky, které ovlivňují vůni vína, respektive je snadnější barikový sud identifikovat ve vůni vína. Jedná se například o aroma hřebíčku (těkavý fenol – eugenol), dubu a vanilky (fenolické aldehydy – vanilin a syringaldehyd), negativně dřevitého aroma ze špatně vysušeného dřeva (nonenal, dekanal, oktanal) a dále například aroma kokosu, zeleného vlašského ořechu, kůže (různé izomery oktalaktonů). Na obsah výše uvedených látek má vliv původ dřeva, stejně jako jeho sušení a zpracování. Vypalování dřeva potom formuje furanové deriváty, fenoly a fenylketony.

Za hlavní látky zodpovědné za aroma vín skladovaných v dřevěných sudech jsou považovány těkavé fenoly, beta-methyl-gama-oktalaktony a fenolické aldehydy. Těkavé fenoly, například eugenol, dodává kouřové a kořenité aroma, vanilin zase aroma vanilky, cis- a trans-methyl-gama-oktalaktony jsou zodpovědné za kokosové aroma. Furanové aldehydy mají spečené aroma, ale je-

Mikrooxidace Je těžké určit, jaké množství kyslíku je pro dané víno nejpřínosnější. Pokusy přidávání kyslíku do modelových vín v inertních nádobách totiž neuvažují se spotřebou kyslíku elagitaniny (castalagin, vescalagin, roburiny) z dubového dřeva. Většina autorů uvádí, že množství rozpuštěného kyslíku ve víně během veškerých operací ve výrobě se pohybuje od 100 do 200 mg/l. Mikrooxidace v barikovém sudu je díky jeho objemu optimální a není potřeba ji příliš zvyšovat, aby nedocházelo k oxidativním tónům, vzhledem k dlouhodobému zrání vína. Uvažuje se, že přes póry dřeva projde pouze 16 % kyslíku, dalších 63 % mezerami mezi dýhami a celých 21 % přes ne úplně těsnící dřevěnou zátku. Proto se na uzavření sudu nejčastěji používají silikonové zátky, které téměř stoprocentně těsní a navíc jsou snadno sa-

Barikové sudy o objemu 350 litrů slouží na zrání fortifikovaného vína Madeira ve firmě Justino Henriques

Foto archiv autora

Typy barikových sudů Typ barrique bordeaux má vždy objem 225 litrů (r. 1865 bylo ve Francii vydáno nařízení ustavující tento objem). Síla dužin je užší, a to 22 mm, proto se také jedná o lehčí sudy s průměrnou váhou kolem 42 kg. Typy burgundské jsou s tlustšími dužinami (28 mm) a jsou nižší (tvarově buclatější) s váhou kolem 50 kg. Jejich objem většinou bývá kolem 228 l. Barikové sudy na Loiře jsou objemnější – 232 litrů. Exportní sudy se vyrábí různého objemu, od standardních 225 litrů přes 300, 350 (typ cognac), 400 až po 600 litrů.

Někdy se také mluví o tzv. double barrique (450 l) a dalších násobcích barikových sudů.

Většinou zde platí pravidlo, že čím je sud objemnější, tím má silnější dužiny.

nitovatelné, což je důležité zejména kvůli vysokému riziku rozvoje nežádoucích octových bakterií.

měr kupáže se poté vytváří před lahvováním vína. Víno by v barikovém sudu mělo vyzrávat minimálně šest měsíců, aby došlo k optimálnímu vybalancování, a to především pokud zraje v nových baricích, které v prvních týdnech zrání uvolňují spíše svíravé látky. Čím je sud starší, tím je vyšší riziko kontaminace octovými bakteriemi a zároveň vrstva vinného kamene znemožňuje mikrooxidaci. Při správném ošetřování se ovšem sudy mohou používat pro zrání klasických „nebarikových“ vín i po zákonem stanovené tříleté době.

Velkou výhodou zrání vína v barikovém sudu je rychlejší čištění vína, a to především díky malému objemu sudu a optimální míře přísunu kyslíku. Během vývinu aroma vína zrajícího v barikovém sudu se odehrávají také reakce stabilizující barvu a čistotu, stejně jako reakce fenolických struktur (zjemňování tříslovin). V prvních měsících zrání dochází k zintenzivňování barvy, a to díky reakcím anthokyaninů s taniny v prostředí přirozené mikrooxidace, pro niž je právě objem kolem 225 litrů optimální. Bylo zjištěno, že po 10 měsících zrání vína v barikovém sudu byla intenzita barvy vína analyticky i znatelně opticky vyšší než u stejného vína, které zrálo ve velkoobjemové nádobě.

Víno z bariku bylo zároveň chuťově jemnější ve smyslu kulatosti.

Foto archiv autora

Po vysušení dřeva na správnou vlhkost se v bednářství shromáždí dýhy po 18 až 25 kusech a rozloží se do obručí. Následují operace zahřívání, vlhčení a vypalování. Během zahřívání a vlhčení dochází k plasticitě ligninu a tím se dýha ohýbá do požadovaného tvaru. Sudy, většinou otevřené z obou stran, se zahřívají 20 až 30 minut s postupným nárůstem teploty cca 7 °C/minutu. Na konci ohýbání je teplota cca 200 °C. Druhá operace – vypalování – dává sudu konečný tvar a hlavně ovlivňuje jeho strukturu a látkové složení. Způsob vypalování hraje významnou roli v projevení se aroma vína zrajícího ve vypáleném barikovém sudu. Záleží především na zdroji ohně (dřevo, plyn, elektřina), jestli je dno sudu uzavřené, na homogennosti záhřevu, konečné teplotě, délce záhřevu (risk, že dřevo začne vytvářet puchýřky). Stejně jako při přípravě steaků v restauraci, i při vypalování sudů existují tři stupně. Light je vypalování během 5 minut, přičemž teplota se pohybuje mezi 120 až 150 °C, medium vypálení znamená cca 10 minut při 200 °C (dřevo se vypálí do hloubky 2 mm) a heavy vypalování probíhá déle než 15 minut při teplotě 230 °C (vznikají tak trhlinky a dřevo je vypálené až do 4 mm). Lehce vypálené dřevo dává aroma připomínající spíše praženost a vanilku, stejně jako kouřovost a kořenitost. S přibývajícím heavy vypálením přibývá kokosového aroma a komplexního aroma připomínajícího spálenost a praženost.

Vinařský obzor (12/2011) 623

Skladování barikových sudů v jednom patře pro lepší obsluhu sudů; vinařství Miolo, Brazílie

Vinařský obzor (12/2011)

Sklepní hospodářství

Bílá bariková vína Zrání v barikovém sudu není možné použít pro všechny typy bílých vín. Užívá se především pro vína, která toto zrání a pomalý vývin lahvově zralého buketu snesou.

Pro výrobu bílých barikových vín se nejčastěji používají pinotové odrůdy (Rulandské bílé, Chardonnay), ale například také Ryzlink rýnský. Na některých světových trzích je dřevité aroma vína vyžadováno. Pro uspokojení této současné (a doufejme dočasné) poptávky je dostačující používat obyčejná, málo aromatická vína. Dřevité aroma z barikového sudu nahradí aromatickou nedostatečnost vína. Taková vína se ovšem často dále nevyvíjí a je vhodné je konzumovat jako mladá.

Pro kvašení jsou barikové sudy ukládány do prostor s teplotou kolem 16 °C a jsou plněny před nebo na začátku kvašení. Je výhodné nechávat 10 % prostoru nad hladinou pro eventuální zvýšení objemu a pěny během kvašení. Bílá vína kvašená v barikových sudech mají slabší výraz dřevitého aroma než stejná vína, která zrála ve stejných sudech až po dokvašení. Tento jev je připisován redukci vanilinu kvasinkami na vanilalkohol, který je nearomatický. Furanové aldehydy jsou také redukovány na méně výrazné alkoholy. Zrání na kvasnicích po dokvašení v dřevěném sudu též ovlivňuje kvalitu aroma bílých vín, přičemž dřevěné aroma je lépe zakomponováno v případě, že víno zraje na veškerých vzniklých kvasnicích.

Kvasinky jsou totiž schopny fixovat a transformovat aromatické látky, které jsou uvolňovány ze dřeva. Pozdní barikování a eliminace kvasničních sedimentů před zráním vede k produkci dřevitějších vín. Na výrobu bílých barikových vín se používají jemnozrnná dřeva, především z oblasti Allier. Bílá vína z Limousinského dubu mají sytější barvu a taninový charakter.

Sladká vína a barik Skladování sladkých vín v barikových sudech se nedoporučuje. Kvůli přírodnímu materiálu, který se hůře sanituje než například nerezová nádrž, může mnohem snadněji docházet k druhotnému kvašení vín, která obsahují vyšší zbytek cukru. Na stěnách dřevěných nádob se totiž tvoří vrstva vinného kamene, pod kterou (nebo v mezerách) mohou zůstávat zbytky kvasnic. Častým zdrojem kontaminace je také nesprávně udržovaná zátka sudu. Jakmile dojde k poklesu hladiny volného oxidu siřičitého ve víně, což je u menších dřevěných sudů mnohem dříve než například v neprodyšné nádrži, kvasinky dostávají prostor pro svoji aktivitu. Druhotné kvašení má pak negativní účinky nejen na zvyšující se obsah alkoholu, ale také na aromatiku vína, která poté působí oxidativním a unaveným dojmem. V barikových sudech je proto možné skladovat pouze vína s vyšším obsahem alkoholu, u kterých je zaručeno, že k rozvoji nežádoucích mikroorganismů nedojde. Jedná se například o všechna fortifikovaná (dolihovaná) vína nebo například i vyšší výběry, které prokvasily do vysokého procenta alkoholu.

Foto R. Stávek

Foto MUDr. K. Kamarádová

Závěr Umem technologa není jen vyrobit dobré základní víno, ale také odhadnout, které víno je vhodné pro zrání v barikových sudech, a nechat jej vyzrávat tak, aby dřevité a ostatní aroma barikového sudu nepřebilo základní charakteristiky vína. Ne každé víno totiž vyzrávání v tomto sudu snese. Někteří vinaři nechávají svá vína vyzrávat záměrně pouze v použitých barikových sudech tak, aby zabezpečili pouze pozvolnou mikrooxidaci bez vlivu výrazně aromatických taninů. Takto se nechávají vyzrávat typicky výrazně ovocitá červená vína nebo vína fortifikovaná, u kterých je nutná harmonizace dodané brandy s hroznovým moštem. Používání alternativ barikových sudů není povoleno v některých vinařských státech, například ve francouzských regionech AOC. Možná bychom se u nejjakostnějších nebo regionálně originálních vín měli také nechat inspirovat.

Náhražky barikových sudů Vzhledem ke zvyšující se poptávce po barikových vínech byly před několika lety vyvinuty alternativy, které umožnily poskytnout vínu aroma podobné barikovému. Jednalo se především o použití dřevěných hoblin, bobů a odštěpků různé zrnitosti (chips) nebo dubových desek, a to ožehnutých v podobných stupních jako povrch barikových sudů. Do praxe byla zavedena i prášková, nebo dokonce tekutá forma. Tekutá forma představuje extrakt z vypalovaného dubu,

Rosé vína z bariku Skladování rosé vín v barikových sudech se příliš nedoporučuje, protože v našich oblastech je za typické rosé víno považováno intenzivně ovocné, spíše s jednodušším než komplexním aroma a hlavně víno s nižším obsahem taninů. Občas se na soutěžích ale

Nabídkové vzorky různých typů dubových „chipsů“

většinou amerického, a do vína se jí dodává dle potřeby od 1 do 2 %, zatímco dubových chipsů se doporučuje přidávat od 1 do 5 g/l s délkou macerace od několika dní po několik týdnů. Stejně jako barikové sudy, i dubové chipsy se dodávají v provedení nevypalované, light, medium, medium+ a heavy a to z různých druhů dubu a v několika zrnitostních velikostech jako např. fine (6 mm), medium (10 mm), large (30 mm). Je třeba si ovšem uvědomit, že používání těchto preparátů nemá stejný organoleptický dopad jako při zrání vína v barikových sudech. Přestože je extrakce díky velkému povrchu rychlá a intenzivní, většinou poskytne pouze mohutné dřevité aroma, ale vínu chybí finesa a komplexnost. Vína, která zrají v inertních nádobách s použitím těchto náhražek, je nutné ošetřit exogenní mikrooxidací, což je poměrně složitý proces vyžadující značné teoretické a senzorické poznatky.

vyskytnou rosé vína, která v barikovém sudu zrála. Jejich osobitost a originální charakter ovšem ve většině případů zůstávají nepochopeny a víno získává nízké hodnocení. Pro výrobu jednoduchých, lehce vanilkových rosé vín je doporučováno použití dubových desek, a to buďto do odkaleného moštu, nebo předtím než je zastaveno kvašení. Z rosé vín se do barikových sudů hodí spíše tělnatější vína s vyšším zbytkem cukru nebo vína vyráběná přirozenou cestou, jako například zajímavě zralá rosé z vinařství Strohmeier ze Štýrska.

jich práh vnímání je mnohem vyšší než koncentrace běžně se vyskytující ve víně.

Literatura Chatonnet, P., Dubourdieu, D. and Boidron, J. N. (1992) Sci. Aliments 12 (4), 666–685 Ribéreau-Gayon, P., Glories, Y., Maujean, A., Dubourdieu, D. Handbook of Enology. Volume 2.

Chichester: John Wiley and Sons, 2000.

Propagační materiály firmy Seguin-Moreau www.protea-france.com Propagační materiály firmy Nadalie Propagační materiály firmy Demptos

Foto R. Stávek

624

Nabídka různých druhů chipsů na vinařském veletrhu evokuje atmosféru cukrářství

Nabídka různých druhů chipsů na vinařském veletrhu evokuje atmosféru cukrářství

626

Vinařský obzor (12/2011)

Vinařské aktivity

Ministr Bendl diskutoval s vinaři

Úvodem hosty přivítal mikulovský starosta Rostislav Koštial a poté předal slovo novosedelskému vinaři Ing. Petru Marcinčákovi, který průběh následujícího podvečerního setkání moderoval. Ten požádal vinaře, aby byli k ministru Bendlovi shovívaví pro dobu jeho čerstvosti ve funkci. Pan Bendl však takovou výhodu odmítl: „Dobu hájení nemám, začal jsem hned konkrétně pracovat. Hodně jsem se teď věnoval tématu společná zemědělská politika, všemu tomu, co na nás Evropská unie chystá. Hodně jsem se též věnoval aktuálním problémům kolem pozemkových úprav, sloučení Pozemkových úřadů s Pozemkovým fondem.

Zabýval jsem se problematikou citlivých komodit, mezi něž můžeme řadit drůbež, vepřové, škrob či chmel. Domnívám se, že víno mezi tyto ‚problémové‘ komodity nepatří.

Tvrdím to s tím vědomím, že víno tvoří nejvýznamnější část zemědělské výroby právě zde, v Jihomoravském kraji. Spíše však než bych vám, zde přítomným zemědělcům, vyprávěl o svojí denní práci a o ministerstvu, bych raději naslouchal vám a reagoval na vaše problémy a aktuální připomínky.“ Společná zemědělská politika podle Bendla brzy skoncuje. Absolvoval množství debat okolo jednotných plateb na plochu, plateb SAPS a TOP-UP, přídavků z českých zdrojů k evropským penězům a domnívá se, že tyto subvence vůbec neberou v potaz produkci a jsou zaměřeny jen na výměru obdělávané půdy. Přestože Bendlův předchůdce a ministr financí podle Bendlových slov slíbili, že platby TOP-UP na tento rok pro zemědělce budou (asi 1,2 mld. Kč, z toho 400 mil. Kč je dispozici a 800 mil. Kč by se muselo někde najít), situace není nijak růžová. Schodek státního rozpočtu je už nyní o 8 mld. Kč větší, než se předpokládalo. Bendl se v Mikulově vinařům zavázal, že udělá všechno pro to, aby byl slib dodržen. „Podle mého dosavadního jednání v Bruselu je očekávatelné, že Evropská unie bude chtít odejít od dosavadních plateb na plochu obdělávané půdy k systému podpor přes produkci. Náš stát bude zřejmě prosazovat určité přechodné období k tomuto systému – zatím na to však nikdo moc neslyší. Z dosavadních jednání na úrovni Evropské unie,

Foto R. Stávek

V polovině listopadu se pod záštitou mikulovské radnice a za moderování Petra Marcinčáka sešla u debatního stolu v prostorách mikulovské radnice skupinka zemědělců z Břeclavska (zejména vinařů), aby položili aktuální otázky čerstvému ministrovi zemědělství Petru Bendlovi a podebatovali s ním o tématech, která je zajímají či aktuálně pálí.

Petr Marcinčák a Petr Bendl

z nichž některá by šla označit doslova za bitvy, mám velký pocit beznaděje, to ale asi k Evropě v této vypjaté době patří,“ řekl vinařům v Mikulově Bendl. Na slova o změně v systému plateb místo plochy na produkci reagoval moderátor diskuze a zároveň jeden největších vinařů obhospodařujících své vinice ekologicky, Petr Marcinčák: „Tyto úvahy jistě vycházejí ze snahy najít cestu, jak na dotacích vyplatit méně, což je dnes pochopitelné. Neubráním se ale otázkám, zda jde o cestu správnou – pokud totiž budeme motivovat k subvencím výší produkce, dojde k ještě vyššímu zatížení půdy, která je už dnes doslova vybičovávána k nejvyšším možným výkonům, což je na hranici udržitelnosti. Je otázkou, zda se budou tyto změny týkat jen obecných plateb SAPS a TOP-UP, nebo i podpor v současném systému agroenviromentálních opatření, kde je v současné době integrovaná a ekologická produkce. Produkce zejména v systému trvalých kultur je z logiky věci vždy menší, doslovně řečeno musí být o něco malinko menší.“

Jedna z klíčových otázek, které jsou podle Bendlových slov řešeny na úrovni ministrů zemědělství členských zemí, je snaha EK přinutit evropské zemědělce uvést přibližně 7 % orné půdy do klidu (přestat ji využívat, aniž by však ztratila statut, zemědělské půdy – pozn. aut.), což by v tuzemských poměrech představovalo asi 250 tisíc ha (Francie asi 3,5 mil. ha). Další z evropských požadavků je „ozelenění“ 30 % půdy, přesněji aplikace některého z postupu blízkého přírodě. S oběma těmito požadavky ze strany EU české Ministerstvo zemědělství dle Bendlových slov zásadně nesouhlasí a není samo. Zejména Němci a Britové odmítají takováto řešení. „Samotní představitelé Evropské unie však nejsou v těchto postojích zcela beze změny, zaznamenal jsem i v tomto jistý posun,“ uvedl Bendl a dále uvažoval: „Je jisté, že i nadále zde bude záměr ze strany Evropské unie zavést konkrétní opatření směřující k ekologii. Například alespoň převedení těch avizovaných sedmi procent orné půdy do ekologie. My

Vinařské aktivity

požadujeme, aby tato ‚ozeleňující‘ opatření byla dobrovolná, a to zejména v podhorských oblastech a oblastech se sníženými podmínkami, kde výhled na běžnou hektarovou produkci nebude vysoký. Já jsem v tomto ohledu optimista – myslím, že požadovaných sedm procent půdy do klidu bude sníženo nebo zcela zmizí anebo zde bude nějaká obezlička, jak to půjde obejít, a co se týče ozelenění, s představiteli nevládní organizace COPA/COGECA jsem již jednal a předběžně nám slíbili, že také budou podporovat snížení avizovaného čísla.“ Jako optimistické vidí Bendl navýšení podpor do oblasti produkce sladkovodních ryb, které je nutné z hlediska toho, že produkce mořských ryb bude kvůli klesajícím možnostem mořského rybolovu klesat a přitom poptávka po rybách roste. Česká republika patři k tradičním producentům sladkovodních ryb a rybnikářství zde má historickou tradici. S tímto tématem je podle Bendla spojena i problematika podzemních vod – dlouhodobě je zaznamenáván pokles hladiny spodních vod, což je v našem klimatu z dlouhodobého hlediska docela zásadní otázka, zejména z pohledu státní strategie soběstačnosti.* Debata se starosty a zemědělci, kterou na setkání slíbil ministr Bendl, by měla nalézt opatření, jež by pomohla udržet vodu v krajině. Jako formy opatření Bendl uvedl výstavbu přehrad, revitalizaci rybníků a výstavbu nových vodních ploch s tím, že se mu za jeho krátkou dobu působení v čele rezortu podařilo zvýšit roční dotaci na rybníky z 30 mil. Kč na 70. Připomenul také problém s erozí půdy – domnívá se, že někdy je tato situace vinou špatné agrotechniky, někdy však může být vinou přívalových dešťů. Bude se proto hledat podpora pro nové technologie obhospodařující půdu šetrněji a zajišťovat monitoring těch plodin, které jsou z hlediska eroze problematické, jako je např. kukuřice, cukrová řepa apod. Sekundoval mu starosta Koštial, který připomněl, že právě Komplexní pozemkové úpravy, které v katastrech mnoha obcí probíhají nebo

čekají na zahájení, také mimo jiné řeší otázku erozí zaváděním interakčních prvků do krajiny (parcely remízků, mezí, větrolamů, vodotečí apod. – pozn. aut.) a ze státních prostředků jsou hrazeny právě realizace těchto prvků společných zařízení. Ministr Bendl poté doplnil, že stát má zájem na tom, aby pozemkové úpravy (PÚ) proběhly v pokud možno co nejvíce obcích, a tudíž je i podle možností podporuje. Největší komplikací průběhu PÚ je podle Bendla rychlost, která je dána jejich častou složitostí a komplikovaným vyjednáváním s majiteli, zejména v případě některých sporů.

Zazněly také otázky od účastníků. První připomínka obsahovala upozornění, že pokud dojde k radikálnímu snížení plateb TOP-UP, dojde tím ke snížení podpor do živočišné výroby a tím pádem k dalšímu snížení rentability její produkce, což může vést k další likvidaci stád. Situace bez chlévské mrvy bude nahrávat ke zvýšení podílu používání umělých hnojiv, což dále sníží už tak pokleslou kvalitu půdy.

K Programu rozvoji venkova (PRV) zazněla otázka, zda vůbec budou tyto tituly podpor příští rok vypsány. Bendl sdělil, že právě to je jeden z mála okruhů, kterému se vláda snaží v dnešní složité době pomoct. Budou sem přesouvány i prostředky z prodeje pozemků u Pozemkového fondu. Maximální podpora půjde směrem k lokální potravinové produkci, mimo jiné též k podpoře označení KLASA, k podpoře farmářských trhů a prodeje ze dvora. Podpory by se mělo dostat též rozvoji agroturistiky, kde však svou roli musí hrát i podpora obce a kraje.

Kriticky se k nastavení kritérií PRV v letošním roce vyjádřil Petr Marcinčák: „Pane ministře, letos a i loni si nikdo z vinařů na tyto podpory z PRV doslova nesáhl. V letošním roce přibylo kritérium vlastnění ochranné známky chráněného původu – např. právě KLASA – kam by mohla spadat i nově vzniklá VOC vína. A zde si samozřejmě ohřívám polívečku nejen jako představitel VOC Mikulov, ale i jako vinař produkují-

MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest.

Atlas je formátu 230 × 300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (12/2011) 627

*) Zde si autor článku dovolí nesouhlasit s tvrzením ministra, že jde zejména o změnu klimatu a distribuce srážek. Nejde jen o změnu klimatu, které globálně nastávají, ale jde o problém často lokální. Vždyť pokles hladiny spodních vod patrný např. v domácích studních není otázkou posledních např. pěti let, ale jde o dlouhodobější problém, který začal právě rozvojem urbanizace venkova, plošnou zástavbou, odvodňováním polí, mokřadů, asfaltováním, betonováním ploch, sváděním dešťových srážek do kanalizace apod. Prvním signálem již za dob mládí našich dědů mohlo být vysychání pramenů právě povrchových vod, kvůli kterému se pak hromadněji začaly hloubit studny. Vodu v krajině nejlépe neudržíme tak, že tzv. revitalizujeme vodní toky a budujeme tzv. retenční nádrže na spádovém konci území. Nejlepším řešením je srážkovou vodu nechat na mnoha místech přirozeně vsáknout do půdy, do země.

Je-li vybetonováno, vyasfaltováno a zastřešeno, jde to hůře a navíc je třeba tu vodu, která se nevsákne, někam rychle odvést. A právě to je ten úbytek, který, hromadí-li se roky a desetiletí, se nakonec projeví poklesem hladiny spodních vod, postupným vysýcháním krajiny (to se např. projeví druhou změnou, ať už kvalitativní nebo kvantitativní, fauny a flóry) a v krajním případě její dezertifikací čili přeměnou v aridní charakter území a nakonec možná až poušť (uvědomme si, jak kvetoucí bylo za dob Babylonu a Mezopotámie území dnešního Iráku!). Navrhovaná opatření, kterými jsou podle Bendla výstavba přehrad, revitalizace rybníků či výstavba nových vodních ploch, však nejsou sama o sobě z výše zmíněných důvodů systémovým řešením.

cí VOC vína. A VOC víno nebylo pro splnění těchto kritérií PRV uznáno žádnému VOC vinaři. Sice jsme o tomto problému na ministerstvu jednali a byl nám přislíben přezkum, každopádně ale již nyní není jisté, jestli se kýženého výsledku dobereme – potravináři díky štědře nastaveným preferenčním kritériím vyčerpali všechny dostupné prostředky. Přitom víno stále není považováno za potravinu, což by se dle mého názoru mělo změnit. A regionalita?

Vždyť v případě vína jde o pomalu nejregionálnější produkt s jasným a dohledatelným původem. Pokud by se podařilo do tohoto balíčku něco přisypat, ta čára, nad kterou jsme se jako vinaři nedostali, by klesla níž a podpory by pro mnohé nás již byly dosažitelné.“ Dále zazněly také dotazy kolem výsadbových práv po roce 2013. Na to za ministra zareagoval Petr Marcinčák: „Nemyslím, že je to aktuální otázka. I další evropské svazy a organizace mají shodný názor, že je žádoucí klučit, obnovovat a např. přesouvat vinice do svahů, ale zvyšovat plochu výsadeb, to není obecným požadavkem, možná spíše sporadicky individuálním. A neodpovídá tomu ani poptávka. S výsadbovými právy se obchoduje, takže kdo má zájem, může si je koupit za tržní cenu.“

Richard Stávek

628

Vinařský obzor (12/2011)

Vinařské aktivity

ProWein 2012 – do dalšího skvělého ročníku

Foto archiv autora

Brány se pro celý vinařský obor otevřou ve dnech 4. až 6. března 2012 a nabídnou vskutku různobarevnou směsici témat točících se okolo vína a destilátů. Po dlouholetých zkušenostech jak od vystavovatelů, tak od návštěvníků lze bez nadsázky říct, že ProWein je optimální obchodní platformou pro obchod vínem a destiláty na mezinárodní úrovni. V kombinaci s pestrým doprovodným programem, centrální degustační zónou a úspěšnou show delikates Wine´s best friends ProWein představuje hodnotné tipy, zdroje inspirací, nápadů a konceptů generujících zisk nejenom pro gastronomii a catering.

Messe Düsseldorf, organizátor veletrhu ProWein, pružně zareagoval na rostoucí poptávku napříč všemi národnostmi vystavovatelů a v roce 2012 otevře jeden pavilon navíc. Rostoucí poptávka ze strany vystavovatelů pouze potvrdila vedoucí pozici veletrhu ProWein mezi špičkou světových vinařských událostí každého roku. Je to i proto, že ProWein tolik přitahuje právě ty lídry, kteří jsou považováni za tahouny v trendech a inovacích a zde mají možnost se potkat a vyměňovat si informace navzájem.

Centrální degustační zóna byla organizátory přesunuta do nově přibyvší haly 7.1 hned u vchodu Sever. Segment biovín, který poslední léta znatelně narostl, bude mimo jiné představen právě zde v koncentrované podobě odbornými svazy (EKOVIN, Demeter, Fepeco /Španělsko/, FNIVAB /Francie/) a obchodníky zaměřenými na biovína (Naturian, Peter Riegel, VIVOLOVIN aj.). „Jsme potěšeni, že biovínům se dostává čím

Foto archiv autora

Mezinárodní veletrh ProWein, který se vždy na přelomu zimy a jara odehrává v německém Düsseldorfu, patří mezi absolutní špičku v oboru, zejména co se týče kvality. V roce 2011 se veletrhu zúčastnilo celkem 3 630 vystavujících společností z 50 států světa a jejich expozice přišlo zhlédnout neuvěřitelných 39 000 návštěvníků-profesionálů, což je 7% nárůst oproti roku 2009.

dál větší podpory, která je jistě více než zasloužená,“ říká Ralph Dejas, ředitel společnosti ECOVIN a dodává: „Vína z ekologicky dopěstovaných hroznů představují neopomenutelný a zejména neustále se rozvíjející podíl vinařského trhu. Návštěvníci tak budou mít příležitost vstřebat ucelené informace o vývoji oboru biovín.“ Organizátoři očekávají pro rok 2012 více než 3 700 vystavovatelů, kteří nabídnou skutečně ucelený přehled o tom, co se v oboru děje a co je nového. Dodavatelé z padesátky zemí světa, kde budou zahrnuti i skuteční „vinařští exoti“, se představí čtyřiceti tisícovkám odborných návštěvníků veletrhu.

Tradičně nejsilněji budou zastoupena domácí německá vína, v těsném závěsu bude následovat produkce z Francie, Itálie, Španělska, Rakouska a Portugalska, nebudou chybět například Brazílie či Indie. Stánek z České republiky bude organizován pod záštitou Národního vinařského centra a za podpory Vinařského fondu a opět nabídne produkci několika tuzemských vinařství.

Tzv. vína z Nového světa budou prezentována projektem „Down2Earth“ (Argentina, Chile, Nový Zéland a JAR), který návštěvníkům nabídne kromě množství nových informací a ochutnávek. Velmi očekávanou událostí je i tematické zaměření centrální degustační zóny – pro rok 2012 bude vybráno 1 000 regionálně typických vín bílých, růžových a červených, která podle odrůd a míst původu odráží typický charakter.

Organizátoři se pro rok 2012 rozkročili opravdu do široka – doprovodný program ve formě seminářů a ochutnávek bude zahrnovat takřka 300 drobných či větších akcí na nejrůznější vinná témata, která budou vedena a koordinována prověřenými a na slovo vzatými odborníky z řad sommelierů, odborných žurnalistů a vedoucích manažerů odvětví.

Podrobnosti k programům jednotlivých akcí budete moct nalézt na webu www.prowein.com v únoru 2012 a taktéž se zde budete moct předběžně registrovat. (vo)

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (12/2011) 629

Ještě k Biofachu a k ekologickému zemědělství Některé informace o Mezinárodním biopotravinářském veletrhu jsme uvedli již v minulém čísle VO. Na tomto místě se vrátíme k tematice ekologického zemědělství očima diskuze, která proběhla na tiskové konferenci k veletrhu Biofach v listopadu v Praze.

Pohled Ing. Jiřího Urbana z ÚKZÚZ, který zde má na starosti právě otázky ekologického zemědělství: Veletrh Biofach považuji za klíčový v oblasti ekologického zemědělství a produkce biopotravin. Kromě obchodních jednání nebo např. ochutnávek bioproduktů se zde účastníci mohou zúčastnit množství odborných seminářů a diskuzí. Připravuje se také seminář o střední a východní Evropě. Biofach je skutečně komplexní akce, které je nutno se účastnit i formou národního stánku, jejž zde každoročně připravuje Ministerstvo zemědělství.

A jaká je vazba Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského na ekologické zemědělství? ÚKZÚZ je dozorovým orgánem, který vykonává státní úřední kontrolu v ekologickém zemědělství. Ekologické zemědělství v České republice patří co do poměru k celkové výměře orné půdy k největším v Evropě – půda obhospodařovaná ekologicky zaujímá v tuzemsku již 11,4 %. Bohužel zatím není tento segment zemědělství chápán jako nezanedbatelný ze strany odborníků a politiků. Jediný, kdo jej už bere vážně, jsou spotřebitelé. A to je nejdůležitější.

Největší plochu v EZ u nás zaujímají trvalé travní porosty. Nemalé číslo dělají i sady – je jich přes 6 000 ha, což je více než v Německu. Jednoznačně nejproduktivnějším oborem je ekologické vinohradnictví – zde je zhodnocení ve formě výsledného produktu skutečně nejvyšší. Jedinou nevýhodou je zatím fakt, že dohoda na úrovni EK o označování biovín, přesněji vín z ekologicky vypěstovaných hroznů, nebyla doposud dotažena do zdárného konce a to producenty poněkud demotivuje.

Co se týče trhu, nejvíce biopotravin nakoupí spotřebitelé ve specializovaných maloobchodech. Celkový podíl biopotravin na trhu roste a je předpoklad, že by se mohl do roku 2015 až zdvojnásobit.

Co se týče označení biopotravin, tak ona asi nejznámější biozebra garantuje pouze původ v ekologickém zemědělství. Není zárukou ani lokální ani tuzemské produkce, označuje se tak i dovezené a tady např. zabalené zboží.

Samotná kontrola ekologického zemědělství je důležitá i proto, že do systému plynou určité podpůrné prostředky, ať už to jsou dotace, nebo úhrada propagačních kampaní. Spotřebitel potřebuje mít jistotu, že systém je nezávisle garantován, a právě pro tento účel jsou zde kontroly. V celé EU jsou kontroly ekologických zemědělců podřízeny předpisům o úředních kontrolách, což činí systém poměrně přísným, ale přitom důvěryhodným, a to je dobrý signál pro spotřebitele. Možná právě i proto spotřeba biopotravin na jednoho obyvatele trvale roste. Kontrolní mechanismus je v České republice pojištěn tím, že kromě certifikační organizace, u které je biozemědělec registrován, je tu ještě nezávislá státní kontrola, která může být v určitých případech i neohlášená. ÚKZÚZ vykonává kontrolu vždy u 5 % podniků, zapsaných v ekologickém zemědělství, zejména u těch, které jsou registrovány jako příjemci dotací. Naši kontroloři mají přístup do všech databází, nejenom do LPIS, ale též do registru dotací atd. Kontrol se vždy účastní dva inspektoři pro lepší dokazovatelnost případných přestupků. ÚKZÚZ má také možnost použití exaktních metod, jakými jsou odběry vzorků a jejich analýzy. V případě, že se prokáže použití cizorodé látky, analýzy platí zemědělec, v opačném případě ÚKZÚZ . Také se provádí analýzy na přítomnost mykotoxinů v hotových výrobcích na trhu. Ekologickému vinohradnictví jsme se věnovali zejména ve vinicích, o nichž víme, že ochrana na klasických evropských odrůdách a na takovém, např. zastíněném místě někde v kotlině, kde sedají mlhy, nemusí být úplně ideální. Zajímaly nás také vinice, které nejsou příliš odděleny od konvenčních vinic a kde mohou být zejména krajní řádky kontaminovány úlety postřiků od souseda. Situace na Moravě není v sezóně úplně ideální – když se ošetřují konvenční vinice, létají zbytky postřiků doslova všude a často se může stát, že i vinice v ekologickém režimu může být nezaviněně kontaminována poletujícími kapénkami pesticidů. Považuji to spíše za problém metodiky, jak sledovat pohyb těchto úletů

i s ohledem na ochranu životního prostředí jako takového.

Situace není v tomto ještě zcela vyjasněna a zemědělci zjevně čekají, že stát stanoví jasnější pravidla. Obecně je ale ochrana v ekologickém vinohradnictví zvládnuta výborně, na rozdíl od ovocných sadů, kde je zařazení do ekologického systému často otázkou dotační, ale ne už tolik produkční.

Richard Stávek, Vinařský obzor: Plocha oficiálně obhospodařovaných vinic se pomalu, ale jistě blíží číslu 1000 ha, což nás řadí mezi přední evropské země v poměru ekologických vinic vůči celkové ploše vinic. V současné době je do tohoto systému šetrného k přírodě zapojeno přes 50 vinohradníků. Co se týče označení vín, před dvěma lety nastala kvůli rozdílným názorům na síru a jiným drobnostem patová situace a doposud není možné na láhev vína z ekologicky vypěstovaných hroznů dát slovo „biovíno“, což je docela absurdní, pokud si uvědomíme, kolik se do EU hrne biovín z blízkých či vzdálenějších třetích zemí a přitom o garanci biokvality by se mohlo polemizovat. Pronikají však informace, že se spěje k dohodě a blýská se na budoucí lepší časy.

Naďa Lichte, ProVeletry Praha: Získávat vystavovatele z České republiky pro veletrh BioFach není až tak snadná záležitost. Nutno konstatovat, že nám v náboru hodně pomáhá fakt, že se veletrhu pravidelně účastní naše národní prezentace stánkem Ministerstva zemědělství, a také úzká spolupráce se svazem Pro-bio. Koncept je v současné době takový, že MZe organizuje stánek, kde jsou zastoupeny zejména tuzemské firmy z řad bioproducentů.

Finanční spoluúčast takových spoluvystavovatelů je pak samozřejmostí. Svůj vliv na nižší účast má i jistě to, že většina tuzemské produkce biopotravin se konzumuje na tuzemském trhu, a tak producenti zatím nejsou tolik tlačeni poohlížet se po vývozu. To se ale může s přibývajícím počtem výrobců změnit. (rs)

630

Vinařský obzor (12/2011)

Vinařské aktivity

Svatomartinský festival otevřených sklepů na Znojemsku Letošní podzim ve Znojemské vinařské podoblasti byl velice rušný s celou řadou větších či menších vinařských akcí.

Jednou z největších byl listopadový Festival otevřených sklepů s podtitulem Svatý Martin na Znojemsku (www.otevrenesklepy.cz), který pořádala Nadace partnerství (www.nadacepartnerstvi.cz). v kategorii Sauvignon blanc, získal dvojitou zlatou medaili, a stal se tak nejlepším vínem z ČR v soutěži. Vůbec toto vinařství produkující ročně asi 70 000 litrů vína za 10 let existence získalo značné renomé na tuzemských i mezinárodních soutěžích a především mezi naší vínomilnou veřejností.

Chvalovická sklepní ulička rozložená pod viniční tratí Dívčí hora měla letos premiéru, která se vinařům nepochybně podařila.

Otevřeli své většinou rozsáhlé sklepy s dobrými a zajímavými víny. Například z nabídky 12 vín Vinařství Waldberg Vrbovec, s. r. o. (www.vino-waldberg.cz), se líbil polosuchý VOC Sauvignon 2010 z viniční trati U Sklepů v Dyjákovičkách, stejně jako suché VOC Veltlínské zelené 2010 s nádhernou svěží vůní z viniční trati Waldberg ve Vrbovci. Z mladých vín byl velice příjemný Modrý Portugal Waldberg Nouveau 2011. Vinařství Lahofer, a. s. (www.lahofer.cz), se prezentovalo svými víny v mateřském sídle v Dobšicích a ve Chvalovicích byla nabízena k ochutnání vína bývalého vinařství EKO Hnízdo, jehož vinice, chvalovický sklep a zbylé zásoby vína obhospodařuje od letošního roku právě Vinařství Lahofer, a. s. Lahve byly ještě označeny etiketou dřívějšího vinařství (8 vzorků), ale od nové sezony to bude již pouze pod etiketou Vinařství Lahofer. Chutnalo nám suché Rulandské šedé 2010 a dobrý byl polosladký Mladý Lahofer 2011 (MT a MM), který nabízeli zde a pochopitelně v Dobšicích.

Vinný sklep rodiny Zábojníkovy patří malému rodinnému vinařství, obhospodařujícímu asi půl hektaru vinic ve viniční trati Nad Sklepem s roční produkcí do 10 000 l. Festivalovým návštěvníkům nabídli k ochutnání 10 vzorků. Dobré bylo Veltlínské zelené 2010 jakostní a zejména Dornfelder 209 jaFoto archiv autora

Foto archiv autora

Za tři roky existence podobných akcí, které tato nadace organizuje, to byl v pořadí již osmý Festival otevřených sklepů a nutno říci že opět velice vydařený. V dubnu 2010 byl Festival otevřených sklepů poprvé na Znojemsku. Nabízela a ochutnávala se vína ve více než třiceti sklepích v Dobšicích, Znojmě, Novém Šaldorfu, Sedlešovicích, Hnanicích a Šatově. Registrační místo bylo na nádvoří v areálu Louckého kláštera ve Znojmě, letos ve velkém sále konírny. Letos při vstupu do sálu spatřili návštěvníci stovky zelených beden vystlaných slámou s rozprostřenými 6 000 kg hroznů Rulandského šedého z vynikající viniční trati U Tří dubů ve Stošíkovicích, připravenými Znovínem Znojmo, a. s., pro slámové víno. Po registraci, obdržení skleničky a balíčku s dokonalým tištěným Průvodcem festivalu bylo možné nastoupit do autobusů a odjet na první ochutnávky do sklepů. Kyvadlová doprava jezdila přibližně ve dvacetiminutových intervalech celý den ve dvou okruzích do vinařských obcí Dobšice (3 vinařství), Nový Šaldorf (15 vinařství), Znojmo (2 vinařství), Chvalovice (5 vinařství), Šatov (6 vinařství). Letošní novinkou v poznávání vinařství, jejich vín a sklepů byla pro většinu účastníků nepříliš známá sklepní ulička ve Chvalovicích s nádhernými kopanými sklepy v mohutných vrstvách písku.

V Louckém klášteře se prezentovali výbornými víny známý Znovín Znojmo, a. s., se sídlem v Šatově (www.znovin.cz) nabízející k ochutnání 11 vín včetně VOC Znojmo a Vinařství Líbal z Horních Dunajovic (www.vinolibal.cz). Marek Líbal rovněž nabídl 11 vín k degustaci včetně skvělého Sauvignonu 2010 VOC, který se stal absolutním vítězem na prestižní soutěži IWC San Francisco 2011

Bílý sklep rodiny Adámkovy – Chvalovice

Vinný sklep rodiny Zábojníkovy – Chvalovice

kostní. Kousek opodál je s rozsáhlým parádním podzemím Bílý sklep rodiny Adámkovy (www.bilysklep.cz). Obhospodařují integrovaným způsobem téměř 2 ha vinic v trati U Svatého Urbana a dělají převážně selská vína, roční produkce je asi 7 000 lahví. Zájemci měli možnost se projít krásným sklepním bludištěm a cestou ochutnávat archivní vzorky Ryzlinku vlašského 2002 a 2007 nebo nahoře v lisovně dalších 11 vzorků.

Vládla tu velice příjemná rodinná atmosféra. Není možné zde vyjmenovat všechna vinařství, i když by si to jejich majitelé jistě zasloužili.

V Šatově jsme navštívili příjemné prostředí Vinařství Roman Polák, s. r. o. (www.romanpolak.cz), s možností ochutnání 11 vzorků. Chutnalo nám svěží Sylvánské zelené 2010, Ryzlink rýnský 2010 a Grand Cuvée 2007 Modrý Portugal. A také výborný chleba se sádlem a škvarky. Prohlédli jsme si pěkný sklep s řadou archivních boxů. Hospodaří na 2 ha vinic a část hroznů nakupuje ve Znojemské a Velkopavlovické vinařské podoblasti. Roční produkce se pohybuje kolem 14 000 lahví. Naše letošní festivalové putování jsme navečer zakončili v Novém Šaldorfu, kde bylo otevřeno nejvíc sklepů a nabízeno množství různých opékaných pochutin, jejichž vůně se linula široko daleko. Neodolali jsme lákavé vůni a po několika pohárcích výborného Rulandského šedého 2009 z vinařství E.MI.VINO – Emilie Blahušková (www.emivino.cz) jsme další degustace nechali na druhý den – na neděli.

Během dvou dnů mělo přes 1 200 převážně mladých návštěvníků možnost ochutnat z výběru 300 vzorků vín nejenom mladých a Svatomartinských, ale téměř všechna VOC a pochopitelně i vína starších ročníků včetně archivních. Mohli navštívit opět 30 sklepů a obdivovat mnohá sklepní bludiště. Věhlas této vinařské akce se dostal i za hranice naší republiky, protože bylo slyšet mezi návštěvníky slovenštinu, němčinu, angličtinu a polštinu. Pořadatelé dobře zvládli celou akci a Festival otevřených sklepů se nepochybně zařadil mezi stálice vinařských akcí u nás. Příští Festival otevřených sklepů bude opět na jaře v dubnu 2012 s podtitulem Jaro v Podluží.

Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice

Vinařská povídka

Vinařský obzor (12/2011) 631

Jak jsem stříhal vinohrad na Pálavě…

(V zimní čas) Tak zimní čas a doba je tu zase a také Vánoce tu budou, než se nadějeme. Zatímco víno ve sklepích pomalu začíná zrát po tak krásném vinařském roce a až moc suchém podzimu, začínají už vinaři myslet opět na úrodu ve vinicích v roce příštím. No, řekněte, kdo by se už netěšil na jaro, na sluníčko, na kterém si můžete i trošku ohřát kosti.

Tak i náš stařeček. Jen co zastavím na malém parkovišti, už ho vidím. Je tam. A neska je ešče v kraťasech, tak to podzimní slunko má ešče grády. Sedí na svém místě před vinařstvím v malebné dědince na Pálavě, na rantlu předzahrádky na kusu polystyrénu, aby ho ten bílé kameň netlačil a bylo teplo ze všech stran. Vedle sebe má položenu hůlku, bréličky na nosu a něco si čte. „To je dneska krásně, zdravím vás, stařečku, jak se vede?“ „Pozdrav Bůh, ale dívám se na tu věž, už je tolik hodin a počta eščě nešla, tak nevím, co se to neska stalo,“ odpovídá stařeček celý nervózní, že nemůže študovat svoje noviny. „Vezu a vracim vám ten jubilejní sborník Od Hradské cesty.“ „Ale to sis mohl ešče nechat.“ Stařeček je už dlouho vdovec a taky čtenář, pořád dokola pročítá sborníky Od Hradské cesty, které mu připomínají jeho mládí v Silničné (dnešní součásti Žarošic) na Kyjovsku na jižní Moravě. „A jak jste se dostal až sem,“ ptám se. „Ale to je na dlóhý povídání, tenkrát sme sem přišli pod Pálavu na Mikulovsko s matkou a sourozenci, protože sme se po válce nedostali do Ameriky. V Americe už byly naše tety ze strany rodiny vod stařenky z Archlebova, které se tam dostaly už rok před Titanikem (Titanik se potopil v r. 1912, pozn. autora).

A po válce po pětaštyricátým, to byla bída, napsal sem tetičce Lény do Ameriky, chceli sme tam, ale nejak z toho sešlo a najednó sme byli tu. Z toho si ešče pamatuju, jak tetička Lény mně odepsala, že tak pěkně anglicky ji dlóho nikdo nenapsal. Pak sme už obdělávali pole a vinohrady tady na Pálavě. No a pak sem byl taky na vojně a v dubnu devětaštyricátým sem byl na propustku doma. Bratr povídá, poď mně pomoct stříhat vinohrad; napřed sme trochu vochutnali vínka a šli stříhat. Jarní sluníčko svítilo a to pak udělalo svý, že sem si trošku podříml mezi hlavama. A v tom šlo kolem pěkný děvče – pak to byla moja nevěsta Mařenka Šuláková. Ale to stříhání vinohradu mělo ešče dohru, přetáhl sem propustku. Jak sem přijel do kasáren, kamarád mně povídá: ‚Máš

jít ke kapitánovi do kanceláře, to bude vostrý!‘ Tak sem šel a štábní kapitán Kulaščík Karol povídá: ‚Chlape, kdes byl tak dlouho?‘ ‚Pomáhal sem stříhat bratrovi vinohrad.‘ ‚Vy máte vinohrad? Tak tady máš propustku na sobotu a nedělu a dovezeš mně víno!‘ Vyjdu z kanceláře a kamarád na mě: ‚Tak koliks teho vyfasoval?‘ ‚Ale dostal sem propustku na sobotu nedělu, jedu znovu domů,‘ tak jen nevěřícně krótil hlavou. Tak skončila ta anabáza stříhání vinohradu, no, vlastně neskončila, pokračovalo to dál hlavně s mojí nevěstou Mařenkou Šulákovou, jejich rodina sem přišla ze Vsetínska z Halenkova. Po vojně v padesátým roku sme pak měli nejprvá svatbu na úřadě v Dolních Dunajovicích a za tři neděle v kostele tady, to už sme pak byli dovopravdy svoji. No a tak sme všecko, dobrý i zlý, celý pěkný život tu prožili, kde se nám narodilo pět dětí, tři děvčata a dva kluci. Tak to mělo být, možná až tady se daly dohromady ty dvě správný poloviny, jedna slovácká vod Kyjova a jedna valašská vod Vsetína. A všecko je pryč… Uteklo to jak ty mračna nad Pálavou,“ ukončil povídání stařeček a jeho dobrácké oči se nějak dlouze zadívaly na hodiny na věži kostela.

Do jara je ještě daleko, a už se těším taky na stařečka, jak sedí na svém místě před vinařstvím. Ale i zimní měsíce (především) nám mohou přinést řadu příjemných zážitků při vínku. Takže napřed jasné Vánoce, dobré víno i ovoce a nezapomeňte se dívat na Boží narození, jak to píše Augusta Šebestová v Lidských dokumentech: „Na Boží narození se dívají vinohradníci na hrubej k oltáři na pana farářa. Esli ho slunko osvítí, bude moc vína.“ Vysvětlivky k povídce: – po válce po pětaštyřicátým – Ještě před válkou za první republiky se dělila moravská viniční oblast na dvě části od sebe poněkud odlišné – část slováckou a část německou. Moravské Slovácko tvořilo jednu část, od Bzence přes Uherské Hradiště, Kyjov, Hodonín, Břeclav, další těžiště

slováckého vinařství leží v pásu obcí kolem dráhy Zaječí–Mutěnice (dále např. Čejkovice, Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Bořetice, Kobylí, Němčičky, obce, které už tenkrát produkovaly část červených vín). Německá část byla větší a sahala od Hustopečí přes Mikulov až ke Znojmu. Vinaři a sedláci, Němci a Češi, se potkávali pravidelně na trzích v okresních městech i jinde, mnohé pole, vinice i obce spolu sousedily. Po válce po odsunu německého obyvatelstva bylo pohraničí osídleno obyvatelstvem z vnitrozemí a hranice byla zanedlouho na čtyřicet let uzavřena. Až po roce 1989 se zase otevírá. Cesty, které dříve strážila hraniční policie, jsou dnes součástí mezinárodní turistické sítě a národních parků. Příroda těsně u hranic, protože to byla čtyřicet let oblast nikoho, zůstala téměř nedotčena. Návštěvníci ze sousedících zemí využívají příležitost ke krátkým i pracovním výjezdům i k mezinárodní spolupráci v projektech EU a výraz „sousední země“ tak dostal opět svůj původní rozměr.

– Od Hradské cesty – Historicko-vlastivědný kroužek Žarošice vydává u různých příležitostí sborníky pod tímto názvem.

Hradská cesta vedla přes Chřiby kolem Žarošic a odpradávna spojovala významná místa střední Evropy. Tak např. už na začátku 14. století se na území osady Silničná nacházelo významné poutní místo. Poutníci přicházeli s prosbami a díky za Pannou Marií mezi vinicemi. Po roku 1322 byla královnou Eliškou Rejčkou kostelu věnována gotická socha Panenky Marie s Ježíškem. Původní poutní místo, tzv. rezidence Staré Matky Boží na Viniční hoře, byla v dnešní osadě Silničná a zanikla po zrušení Josefem II. v r. 1782. Tato socha později nazývaná Starou Matkou Boží Žarošickou byla přenesena do nedalekého kostela sv. Anny v Žarošicích a navázala na každoroční poutě.

Václav Fiala

632

Vinařský obzor (12/2011)

Vinařství v zahraničí

Martin Křístek

Návštěva u vinaře: Bodega F. Schatz aneb Za Frankovkou do Málagy

Foto archiv autora

„Ve Španělsku začínají jen dvě věci přesně: Býčí zápasy a siesta.“ Těmito slovy omluvil pozdní příchod všech přítomných majitel vinařství Friedrich Schatz, žijící v Andalusii déle než čtvrt století. Jeho rod pochází z jižního Tyrolska (severní Itálie) a genealogické záznamy sahají po třicetiletou válku (starší se pro plenění kostelů nezachovaly). V roce 1641 přesídlili předkové do Württembergu (jižní Německo). Vínu se věnoval již pradědeček, rodiče dali přednost květinářství. Friedrich Schatz se roku 1982 rozhodl založit vinařství ve Finca Sanguijuela (600 m n. m.) nedaleko Rondy (10 km). Poblíž existovala malá vinice produkující stolní hrozny, víno zde před čtvrt stoletím nevyráběl nikdo.

Vinohrad v pahorkatině Serrania de Ronda, obklopené pohořími Sierra de Grazalema (provincie Cádiz) a Sierra de las Nieves (provincie Málaga), je chráněn před silnými větry z východu i ze západu, garantován je dostatek vláhy (roční srážkový úhrn 300 až 800 mm) a příznivé mikroklima (horké dny, chladné noci). Břehy Afriky jsou přitom vzdáleny jen pár desítek kilometrů. Vliv Atlantiku je naštěstí výrazný, a tak zavlažování není potřeba, i když prší jen v zimě (resp. od října do května), zato vydatně. Teploty v létě během dne přesahují +35 °C, v noci klesají k +12 °C. Zimní teploty kolísají od +20 °C ve dne k –15 °C v noci. Vinice stojí na mírném jižním svahu. Půda je vzdušná a permea-

Foto archiv autora

Historicky bylo v oblasti Málagy až 130 tisíc hektarů vinic. Také okolní svahy turisty vyhledávaného vnitrozemského městečka Ronda (100 km od Málagy, mj. nejstarší býčí aréna ve Španělsku) pokrývaly vinohrady. Místní hrozny však nebyly surovinou pro světoznámá fortifikovaná, převážně sladká malažská vína, nýbrž zdrojem levného destilátu určeného dělníkům na stavbě Suezského průplavu. Po završení stavebních prací poptávka dramaticky poklesla a zkázu vinic v Rondě dokonala révokazová kalamita. V celé oblasti Málagy přežívala v roce 2000 méně než desítka vinařství. Situace se v poslední dekádě změnila k lepšímu. Současná plocha vinic dosahuje 3000 hektarů a v samotné Rondě (750 m n. m.) bylo vysazeno 250 hektarů. Z celkového počtu asi 40 vinařství (DO Málaga a DO Sierras de Málaga) sídlí polovina v okolí Rondy.

bilní (60 % písek, 20 % jíl, 20 % vápenec), podloží tvoří štěrk a pískovec. „Je zde přirozený vodní stres, málo chorob, proto jsem zvolil Rondu,“ vysvětluje Friedrich Schatz.

Vinici vysadil mimo DO (Denominaciones de Origen), listina povolených odrůd vznikla až v roce 2001, ale Lemberger (Frankovka) a Muscat-Trollinger (Muškát hamburský) nejsou povoleny dodnes. Etikety vín Rosado (Muškát hamburský) a Acinipo (Frankovka) proto neuvádějí odrůdu ani ročník (lze jej vyčíst z čísla šarže). Mediálně slavným následovníkem Friedricha Schatze se stal o desetiletí později princ Alfonso de Hohenlohe, který založil vinohrad (15 ha) u vesničky Los Prados v Cortijo de las Monjas. Do roku 2000 vzniklo dalšího půl tuctu vinařství, po přelomu století se počet zdvojnásobil. V roce 2001 bylo ustanoveno DO Sierras de Málaga, které je řízeno stejným Consejo Regulador jako DO Málaga (existuje ještě DO Pasas de Málaga pro produkci hrozinek z odrůdy Moscatel de Málaga). Člení se na pět podoblastí: Axarquía, Montes, Norte, Costa Occidental, Serranía de Ronda. Na etiketě může být uvedena pouze posledně jmenovaná.

Friedrichu Schatzovi přijíždí každoročně na několik měsíců na výpomoc z Německa otec. Sami dva společně obdělávají vi-

po lisování a viniční kaly se vracejí půdě. „Je to přirozený koloběh,“ říkají. Používají pouze organická hnojiva (ovčí lejno, guano). Na podzim mezi řádky vysévají směs luštěnin (boby, hrách) a jetele, které na jaře zaorávají (zelené hnojivo a jako bonus ochrana vůči vodní erozi).

Sklizeň je ruční a redukovaná (1 až 1,5 kg na keř), transport do lisovny rychlý (čtvrt hodiny) a šetrný (bedničky o objemu 20 kg).

Při výrobě bílých vín lisují celé hrozny po krátké maceraci (0 až 24 hodin) a kvašení probíhá v nerezových tancích. Modré hrozny fermentují po odzrnění a pomletí za ručního ponořování matolinového klobouku 1 až 4 týdny v otevřených kádích ze sklolaminátu, případně je po 2- až 5denní maceraci lisují na starém ocelovém nepneumatickém lisu a dále zpracují na růžová vína. Teplotu kvašení regulují pomocí hadic s cirkulujícím chladicím médiem. Dávají přednost naturálním neselektovaným kmenům kvasinek: „Vína jsou senzoricky bohatší, i za cenu vyššího zasíření.“ Malolaktickou fermentaci startují zvýšením teploty (stačí zatopit v peci na chleba) a podrobují jí vína červená, ale také bílá a růžová: „Preferujeme vína hladká, kyselinek máme dost.“ V barikových sudech ze Slovinska, Španělska, Rumunska, Německa a USA (Ohio) školí jak vína červená (12 až 18 měsíců), tak vína bílá (6 až 12 měsíců). Nový barikový sud použijí nejvýše dvakrát. Veškerá vína ponechávají 2 až 6 měsíců na jemných kvasničných kalech (sur-lie a batonáž). Bílá vína procházejí před Foto archiv autora

Foto archiv autora

nohrad (3 ha, spon 2 × 1 m) a vyrábějí šest druhů vína z devíti odrůd. Překvapivě vsadili na Frankovku, dále na Pinot noir, Petit Verdot, Chardonnay a Muškát hamburský. V jejich domovině oblíbené Trolínské neuspělo (cukernatost znamenitá, ale málo kyselin), po čase jej vyklučili a nahradili již osvědčenou Frankovkou. Doplňkem je několik keřů německého novošlechtění Cabernet Mitos (slouží jako barvířka) a autochtonních andaluských kultivarů, jejichž výsadba paradoxně není dle regulí DO Sierras de Málaga legální: Tintilla de Rota ze Sanlúcaru de Barrameda, Romé z Málagy (díky vyššímu obsahu kyselin ideální jako rosé), Blasco (velmi plodná odrůda) a Melonera, jejíž zelenobílé pruhované bobule evokují Jihoevropanům melouny (Středoevropanům angrešt). Hustota výsadby je na španělské poměry vysoká (5 000 keřů na hektar). Žádný velký problém ve vinici otec se synem nepociťují a tvrdí: „Nejsou špatné roky, jen špatní vinohradníci.“ Plísňové choroby (oidium a peronospora) škodí minimálně. Ochranné sítě proti ptactvu používali dříve, nyní ne: „Ptáci celý rok pomáhají proti škůdcům, tak mají právo na sto kilogramů hroznů.“ Cizopasníky odpuzuje také tymián a jiné aromatické byliny. Jako ochrana postačuje síra a měď, česnekový extrakt, Bacillus thurigensis, feromony, fenyklový olej, přeslička apod. Jedná se o první biodynamický vinohrad v provincii Málaga. Produkce hroznů i vína podléhá kontrole CAAE (Andaluský výbor pro organické zemědělství). Zbytky

Vinařský obzor (12/2011) 633

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Vinařství v zahraničí

lahvováním deskovou filtrací, červená pouze pravidelně stáčejí (každé 3 až 4 měsíce). Samozřejmostí je síření před lahvováním. Korky nakupují v provincii Cádiz. Celková produkce činí 15 000 lahví ročně (70 % červená, 25 % bílá, 5 % rosé).

Rosé 2010 (100% Muškát hamburský, 7 měsíců zrání v barriques, sur-lie, 13 obj. % alk., 15 €) – velmi světle rubínová barva s fialovými odlesky, aroma malin s muškátovými tóny, na patře plnější se svěží kyselinkou, jemnou a perzistentní vanilkově-ostružinovou dochutí, ***½ Chardonnay 2010 (7 měsíců zrání v barriques, sur-lie, 13 obj. % alk., 21 €) – světle žlutá barva, v mnohavrstevné vůni hruška máslovka, šťavnatá švestka, mango i jasmín, trocha vanilky a kokosu, v chuti plné, harmonické, smetanové a dlouhé, ****½ Pinot Noir 2006 (12 měsíců zrání v barriques, sur-lie, 13 obj. % alk., 25 €) – temně rubínová barva, výrazné aroma fíků a rozinek, čokoláda se špetkou pepře, přiměřeně tělnaté a svěží, v dochuti povidla, tóny podhoubí i tlejícího listí, **** Finca Sanguijuela 2006 (26% Tempranillo, 26% Syrah, 24% Cabernet Sauvignon, 24% Merlot, 14 obj. % alk., 26 €) – granátová barva, vůně černorybízové marmelády, středně plné, harmonické, dlouze doznívající, *** Petit Verdot 2006 (12 měsíců zrání v barriques, 14 obj. % alk.) – temně rubínová barva, jemné tóny eukalyptu, kůže i čokolády, velmi plné a mladistvě svěží s mohutnou taninovou strukturou, ***½ Acinipo 2003 (100% Frankovka, 16 měsíců zrání v barriques, sur-lie, 13 obj. % alk., 19 €) – rubínová barva s cihlovými odlesky, skořicová vůně s tóny višní a cedrového dřeva, na patře mohutné, lehce animální, šťavnaté, sametové a nekonečně dlouhé, ****½ Pozn.: Acinipo je bývalý římský amfiteátr u Ronda, kdysi významné římské sídlo s ražbou vlastních mincí, na nichž byl vyobrazen mj. hrozen, měsíc a anýz (omylem bývá považován za slunce).

634

Vinařský obzor (12/2011)

Vinařský marketing

Česká a moravská vína přes iPhone díky nové aplikaci Sommelier Od pátku 11. 11. 2011 je všem milovníkům moravských a českých vín k dispozici nová aplikace Sommelier pro chytré telefony iPhone. Stane se tak při příležitosti Dne vinařů a Svatomartinských vín. Jedná se o vůbec první aplikaci tohoto druhu v češtině, která je praktickým rádcem pro výběr a snoubení moravských a českých vín, letošní Svatomartinská vína nevyjímaje. Veškeré informace o aplikaci, která je ke stažení zcela zdarma, naleznete na www.sommelierapp.cz.

Všechna vína jako na dlani – kdykoli a kdekoli Sommelier má jednoznačnou ambici stát se užitečnou aplikací a každodenním pomocníkem při nákupu či konzumaci vína pro všechny milovníky kvalitních moravských a českých vín. Uživatelé této aplikace, na jejímž vzniku se podíleli špičkoví čeští sommelieři, tak budou mít neustále po ruce chytrého rádce při výběru, servírování i volbě vína k jídlu a jídla k vínu včetně detailních popisů odrůd vín pěstovaných na Moravě a v Čechách. Zdaleka se však nejedná

o pouhou charakteristiku odrůd vín. Aplikace se zaměřuje rovněž na jejich optimální kombinaci s jídly nebo doporučený způsob stolování. „Očekáváme, že tento obsáhlý a rozsahem komplexní průvodce moravskými a českými víny, kterého máte s sebou při běžném rodinném nákupu jídla v kapse po ruce, bude velmi stahovanou aplikací nejen pro lidi z oboru gastronomie, ale zejména pro běžně nakupující rodiny,“ říká Ing. Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu, který je iniciátorem vzniku a vlastníkem aplikace.

Jeho slova potvrzuje RNDr. Jan Škerle ze společnosti CCV Informační systémy, která je technologickým dodavatelem aplikace pro Vinařský fond: „Právě na běžné spotřebitele bylo zadání aplikace směrováno, a to jak z hlediska ovládání aplikace, tak i vhodnou mírou náročnosti informací k dobrému porozumění. Vyhledávat tak lze jak výběrem vína, tak i na základě pokrmu – například co je vhodné k dezertům, drůbeži, masu, salátům, těstovinám či zvěřině.“ Jednoduchá a přehledná cesta ke správnému vínu i pokrmu Kromě úvodní obrazovky v designu značky Vína z Moravy, vína z Čech obsahuje aplikace samotného průvodce, kdy uživatel kromě

možností textového vyhledávání prochází aplikací cestou dotykového posouvání dvěma základními postupy – pokud jde nakupovat víno, tak přes výběr a charakteristiku vín až k doporučeným pokrmům pro snoubení s danou odrůdou vína, anebo chystá-li se uživatel k večeři, pak jej průvodce přes výběr pokrmu směruje k doporučení na kombinaci jídla se správným moravským a českým vínem. Průvodce také odkazuje na přehled všech Svatomartinských vín. Jednou z dalších funkcí, která uživatelům ulehčuje práci s aplikací, jsou možnosti zvětšených obrazových náhledů. „Není překvapením, že jsme zvolili cestu standardního objektového prostředí pro vývoj aplikací pro iPhone, ale zajímavé je na tomto projektu spíše skloubení spolupráce tří světů – našeho technologického se světem obchodu a s odborníky na enologii a gastronomii, což vyústilo ve vzornou spolupráci realizačního týmu, která dala vzniknout velmi užitečné aplikaci s dalším potenciálem rozvoje,“ dodává RNDr. Jan Škerle z CCV Informační systémy. Dalšími dodavateli, kteří se svou odborností podíleli na realizaci projektu, byla agentura Comtech, Vinařský institut a Inflex. (vo)

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (12/2011) 635

Dámy vína a Lady Wine Club Foto H. Baker

O spolku „Dámy vína“ jsem na stránkách Vinařského obzoru psala v letošním dubnovém čísle, kdy dvacet dam přijalo pozvání manželů Železných na mimořádný večírek v jejich soukromé galerii českého moderního umění s prezentací vinařství Tanzberg.

byly za čestné členky přijaty rovněž mezzosopranistka Edita Randová a tři String Ladies – Eliška Dvorská, Adéla Pecková a Kateřina Zíková, které měly na večírku svá vystoupení. Ochutnávku vín z Vinařství Kovacs z Novosedel přijel řídit sám majitel vinařství Miroslav Kovacs. První vzorek, Ryzlink vlašský 2009 ve výběru, se podával jako welcome drink a během řízené degustace bylo představeno dalších pět vzorků plus jedno víno – Sauvignon 2009 z obce Nový Přerov, podávané k večeři. Na rozdíl od „Dam vína“ a tzv. profesionálek, však při řízené degustaci byť pouhých pěti vzorků (což je zřejmě maximum pro udržení pozornosti „neprofesionálek“) členky „Lady Wine“ klubu při prezentaci dost hlučí, což musí vinaře poněkud znervózňovat... Během večera je pak jedno víno, které dostalo u přítomných nejvíce hlasů, vyhlášeno šampionem a získává nálepku „Lady Wine Doporučuje“.

„Lady Wine Club“ pořádá akce každé dva měsíce, a to pokaždé v jiné restauraci nejen v Praze (jednou to bylo dokonce v Lanškrouně a plánuje se expanze i na Slovensko!). Koncem října byla šťastnou volbou vinotéka s restaurací Zlatý had Vlastimila Svatého v Praze na Újezdě a poslední setkání roku se plánuje na 8. prosince v zatím nejmenovaném restaurantu. „Lady Wine Club“ rovněž provozuje své internetové stránky www.ladywine.eu a vydává vlastní časopis – Lady Wine Revue – magazín pro ženy o víně a trendech zdravého životního stylu, jehož šéfredaktorem je Jiří Zoufal – viz ukázku.

Foto H. Baker

Helena Baker

Foto H. Baker

Další, v pořadí druhé setkání spolku „Dámy vína“ v tomto roce proběhlo ve staroměstské restauraci Monarch v Kolkovně, kam majitelka Šárka Tvrdíková pozvala nejen naše „Dámy“ v čele s Ivou Janžurovou, ale i své hosty, aby jim předvedla výtečnou kuchyni, kterou v tomto vinném restaurantu vytváří Miroslav Kalina, jenž má dlouholetou praxi ve Francii, dokonce i v michelinských restauracích. Z jeho kreací si připomeňme sýrové špízy, zvěřinový guláš a tzv. ďábla v sedle (opilá švestka zabalená do prosciutta)…

Vinařský dům v Dubňanech zajistil pestrou ochutnávku vín, kterou vedl sám majitel – vinař, novinář a moderátor Rádia Dyje Zbyněk Kopeček, který zde všem zúčastněným představil průřez svou produkcí v podobě 15 vzorků. Přítomná byla i celá jeho rodina: manželka Eva s dcerou Katkou, které Zbyňkovi pomáhaly při degustaci zakončené bohatou tombolou, a syn Zbyněk (t. č. studující konzervatoř v Bánské Bystrici, kde se věnuje hře na cimbál), který sem přijel i s celou cimbálovou kapelou Ligniťan z Dubňan. O tom, jak se akce vydařila, svědčilo zaplněné sklepení pod restaurantem až do půlnoci!

Spolek „Dámy vína“ si ovšem nelze plést s podobnou asociací, jejímiž členkami jsou rovněž pouze ženy, a to „Lady Wine Club“. Zásadní rozdíl mezi oběma „kluby“ je ten, že členkami spolku „Dámy vína“ jsou pouze ty ženy, jež jsou zakladatelkami spolku na akci pozvány a které se vínem více či méně profesionálně zabývají, zatímco členkou „Lady Wine“ klubu se může stát kterákoli žena, jež si o členství požádá a řádně je zaplatí nebo je pozvána prezidentkou klubu Jitkou Vysekalovou či jejím zástupcem Jiřím Zoufalem přijmout diplom jako čestná členka, což se na nedávné akci tohoto spolku přihodilo mně a Bettině Lobkowicz v restaurantu U Básníka pánve na pražských Vinohradech. Spolu s námi

636

Vinařský obzor (12/2011)

Historické vinařské události a osobnosti – říjnová, listopadová a prosincová výročí JUDr. Bedřich kníže z Lobkovic se narodil v Praze 10. října 1881. Po studiích na gymnáziu v Praze vystudoval práva na české univerzitě, kde promoval v roce 1907. Krátce vykonával právní praxi a po smrti svého otce Jiřího se ujal správy zděděných statků, nejrozsáhlejšího viničního hospodářství v Království českém, tj. 56 ha. Od roku 1909 byl předsedou Vinařského spolku pro Království české a členem výboru Říšského spolku vinařského ve Vídni. Víno, které bylo vyráběno v zámeckých sklepích, mělo mezinárodní věhlas.

Začal též s kvašením moštu Burgundského (Rulandského) modrého, lisovaného bez nakvášení v láhvích, a pojmenoval je Chateau Mělník, Mělnické šampaňské. Získal na mnoha mezinárodních výstavách zlaté medaile a mělnická vína si udržela trvale velký věhlas doma i v zahraničí.

VO 1911, roč. 5, č. 2, str. 30 V říjnu 1921 oslavil 60. narozeniny spisovatel a vinař Alois Mrštík, správce školy v Divákách.

VO 1921, r. 15, č. 17, str. 134 Ing. Josef Křápek oslavil 9. října 1991 svých 60 let věku. Po studiích na Reálném gymnáziu ve Strážnici studoval na VŠZ zahradnickém směru v Lednici, kterou ukončil v r. 1955. Pak byl zaměstnán ve Vinařských závodech v Bzenci, kde dosáhl v r. 1991 funkce výrobně-technického náměstka ředitele. Během svého zaměstnání podal několik zlepšovacích návrhů, byl aktivním funkcionářem ČOZS a velmi prospěšný pro drobné vinaře.

Vinohrad, 1991, roč. 29 (84), č. 11, str. 165 Ustavující valná hromada absolventů Vinařsko-ovocnické školy na Mělníce byla 5. listopadu 1911.

VO 1911, roč. 5, č. 9, str. 161 a č. 10, str. 176 Šestého listopadu byla ustavující schůze výboru Ústředního svazu vinařů Československa. Předsedou byl zvolen Rudolf Malík ze Žarošic, náměstky Karel Pietschmann z Mělníka a Albert Stummer ze Znojma, MUDr. Pavel Blaho z Bratislavy a István Polchy z Berehova. Jednatelem zvolen Jindřich Fořt z Prahy a pokladníkem Jan Prosser z Dolních Beřkovic.

VO 1921, roč. 15, č. 18, str. 138 Místopředseda ČMVVU Ing. Ivan Váňa se dožil 25. listopadu 2001 60 let. Po studiu na mělnické škole absolvoval VŠZ fakultu agronomickou v Praze v r. 1964, pak si ještě rozšířil studium při zaměstnání o studium genetiky a šlechtění. Po krátkém zaměstnání ve Vražkově přešel na státní statek Most, středisko Chrámce, kde založil na rekultivované půdě přes 100 ha sadů a 116 ha vinic. V roce 1996 celé středisko privatizoval a s členy své rodiny výrobu rozšířil o „košer víno“.

VO 2001, roč. 94, č. 11, str. 465 V roce 1931 se začal na Moravě velmi zvyšovat zájem o vinařství a spolkovou činnost. Koncem roku 19 vinařských besídek s 716 členy. Nejvíce členů měla besídka ve Vracově (78), ve Velkých Pavlovicích (72) a Polešovicích (65). Byl však i další zájem o zakládání vinařských besídek v obcích.

VO 1931, roč. 25, č. 12, str. 237 V redakci Vinařského obzoru byla zřízena vinařská knihovna, v níž od ledna 2002 bude možno si zapůjčit naše i zahraniční časopisy a knihy.

VO 2001, roč. 94, č. 12, str. 488 Podle uvedených pramenů sestavil Ing. Drahomír Míša

Vinařská historie

Parlamentní rozprava o vinařství z roku 1929 Místopředseda Slavíček (zvoní): Dále je k slovu přihlášen p. posl. Zajiček. Uděluji mu slovo.

Posl. Zajiček (německy): Pánové! V oblasti dnešní Československé republiky v posledních letech vinařství neobyčejně pokleslo. Na Moravě měli jsme r. 1904 vinic 11 655 ha, a o 20 let později, r. 1924, bylo jich již toliko 4 663 ha. Jest to tedy pokles o skoro 60 %. V pětiletí 1919 až 1924 ztratili jsme 32 % vinic. Přes to máme na jižní Moravě v několika okresech ještě značně veliké plochy viniční, na př. v mikulovském soudním okresu přes 1 500, v hustopečském kolem 600, ve znojemském okresu přes 700, v jaroslavickém okresu přes 300 ha. Příčiny tohoto ohromného poklesu dlužno hledati ve spoustách, které natropil révokaz, pak v ohromných mrazech, které zničily nejen sklizeň toho roku, nýbrž mnohdy také již sklizeň roku příštího. Nepříznivě působily samozřejmě i mimořádně vysoké daně. Největším však nepřítelem dnešních vinařů jest zátopa domácího trhu cizozemským vínem.

Víno se u nás zdaňuje nadmíru vysoko. Povážíte-li, že po převratu, kdy u pěstitele stál litr vína asi 15 korun, se platilo 80 haléřů daně nápojové, 40 haléřů daně z obratu a 20 haléřů zemské dávky, dnes však vinař dostane za své víno podstatně méně, avšak musí platiti tytéž daňové sazby, pak nahlédnete, že požadavky vinařů, aby tato daň byla podstatně snížena, jsou zcela oprávněné. Jdeme však ještě dále a pravíme: Tato daň měla by býti zcela zrušena. Jest nám ovšem jasno, že by tím získalo i víno cizozemské. Musila by se tedy tato výhoda stanoviti jen pro vína domácí. Jak jsou jednotlivá ustanovení protismyslná, chci ilustrovati na malém příkladu: Jestliže vinař, který ve sklepě nemá vůbec loňských zásob, vyrobí 201 l vína, nutno mu kondolovati, ježto musí těchto 201 l plně zdaniti. Vyrobil-li však na př. jenom 199 l, možno mu gratulovati, poněvadž nemusí toto množství zdaniti. Žádáme, aby bylo při nejmenším uvolněno pro každého vinaře tak zvané víno pro domácnost do 200 l. Produkuje-li vinař sám víno a chce-li z něho dáti něco své čeledi, aby vysoce zdanil také ještě toto víno, které pije sám nebo jeho čeleď.

Poukazuji na jednohlasný návrh koaličních stran, přijatý v zasedání 7. března t. r., kdy bylo ustanoveno, aby byl podán iniciativní návrh, že těchto 200 l vína pro domácnost pro každého vinaře má býti úplně osvobozeno od daně. Očekáváme, že vláda toto usnesení schválí a provede v době nejkratší.

V posledním čase úřady zavedly takovou praksi, že chtějí přiznati nezdaněný nápoj pro domácnost vždy jen jediné osobě, která má víno ve sklepě uloženo. Nepřihází se však řídce, že v jednom a témže vinném sklepě má víno uloženo více osob. Zastáváme stanovisko, že všechny tyto osoby mají míti právo, aby mohly této výhody zákona pro sebe použíti.

Daň z piva vynesla r. 1927 státu 250 mil.

Kč, více než bylo preliminováno. R. 1928 – celkové číslice nejsou ještě známy – bylo přijato ještě více. Vůči tomu stojí daň z vína s částkou 35 mil. Kč. Myslím, že by mohl býti tento schodek, i kdyby byla daň z vína úplně odstraněna, kompensován značně vyšším výnosem, který ročně přináší daň z piva.

V Jugoslavii platí tato zásada: Víno, zůstávající ve sklepě, jest nezdaněné, zdaniti jest jenom víno, které jde ven a prodá se. V Rakousku, kde přec daň z vína nebyla vysoká, byla daň z vína na návrh tamních křesťansko-sociálních poslanců snížena o plných 50 %. V Německé říši odstranil německý říšský sněm jednomyslně, tedy i hlasy sociálních demokratů, daň z vína úplně, vynášející ročně mnoho set milionů Kč.

Porovnáme-li postavení našich vinařů s vinaři v Rakousku a Německu, musíme uznati, že naši vinaři jsou plným právem naprosto nespokojeni.

Naprosto jsme srozuměni s požadavkem vinařů stran snížení procent výtratních, stran ještě přísnějšího trestání všech, kdož falšují víno; podporujeme úplně požadavek, aby bylo spotřebiteli dovoleno nakupovati již od 20 litrů přímo u výrobce. V posledních týdnech vzrušila vinaře v naší domovině, v jižní Moravě, pověst, že ministerstvo financí zamýšlí od vinařů požadovati, aby složili daně za celé množství ihned po sklizni. Vidíme však u nás, na jižní Moravě, že sedláci musí již na jaře dělati dluhy a že až přijde podzim, chtějí aspoň částečně dluhy splatiti. Měli-li by nyní na podzim předem platiti tisíce korun daní, daní za víno, které snad prodají teprve ve 4 až 5 letech, mělo by to za následek, že by zadlužení sedláků ještě více vzrostlo. V ministerstvu financí mně bylo řečeno, že ministerstvo financí to nezamýšlí, a doufáme, že tento slib jest správný.

Zdroj: NS RČS 1925–1929 | Poslanecká sněmovna – stenoprotokoly | 199. schůze (obsah, přílohy) | Pátek 24. května 1929

Vinařský obzor (12/2011) 637

Sluncem slazené, nocí kořeněné.

Webová stránka moravských a českých vín

. informace pro vinaře (akce VF, přihlášky na soutěže…) . monitoring tisku . komplexní kalendář vinařských akcí . interaktivní vinařská mapa

. adresář vinařů, vinoték . historie a fakta . víno a turistika . víno a zdraví

inzerce©

inzerce©

inzerce©

Inzerce

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru

Řádková inzerce

AGROKOMP, s. r. o.

Štefánikova 14

900 01 Modra

421 336 475 502

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 V. Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 V. Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

M&Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2

949 01 Nitra

421 908 800 237

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 206, 734 409 224

Vinařské potřeby, spol. s. r. o.

Nár. hrdinů 22

690 02 Břeclav

519 321 235

Vinařský dům KOBERN, s. r. o.

Hodonínská 306

696 03 Dubňany

777 901 761

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Prodám 2 ks nerezové nádrže na víno a 600 l, oválného tvaru, bez plovoucího víka, cena dohodou. Tel: 607 203 679, po 15. hod.

KOUPÍM LIS NA HROZNY. HYDRAULICKÝ ASI NA 5q NEBO VODNÍ MENŠÍ. TEL.: 606 528 679

PRODÁM V DOBRÉM STAVU SEKAČKU ZA TRAKTOR + NÁHRADNÍ DÍLY, TYP AŽR 178, R. V. 1992.

CENA DOHODOU, PŘI RYCHLÉM JEDNÁNÍ MOŽNÁ SLEVA. TEL.: 723 914 715

Prodám vinný sklep v Kobylí s možností bydlení.

Cena dohodou. Tel.: 602 369 385

Prodám akátové kůly a použité betonové sloupky – do vinice i na plot.Tel.: 775 197 443

inzerce©

www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz

638

Vinařský obzor (12/2011)

Enogastronomie

Ryby v gastronomii

Význam ryb v našem stravování je pro mnohé z nás zřejmý, a i když se dnes v našem stravování objevují o málo častěji, jejich spotřeba stále zaostává za světovým průměrem. Podle dostupných statistických údajů uvedených na webových stránkách MZE se na domácím trhu zvýšila spotřeba čerstvých sladkovodních ryb (v prodeji živých) o 8 %, celkově o 700 t. Průměrná roční spotřeba v roce 2010 činila 1,37 kg na osobu, tedy o 0,05 kg více oproti roku předešlému. Málokdo si však uvědomuje, že ryby lze upravovat velmi rozmanitě na mnoho způsobů.

Výsledky pak mohou být příjemným překvapením. Mnoho tuzemských konzumentů začíná a zároveň končí s pojídáním ryb u tradičního vánočního kapra. Možná, že to v nás přetrvává z minulosti, kdy lidé neměli možnost konzumovat ryby běžně, a pokud ano, pak jen v okolí vodních ploch a na mořském pobřeží. Dnes je tomu jinak a čerstvé ryby jsou pro nás dostupné téměř po celý rok.

Jak poznáme kvalitní a čerstvou rybu?

Hlavními znaky jsou jasné vyčnívající oči, nezabahněné šupiny, žábry musí být sytě červené, maso je při zkoušce prstem pružné. Dlouho zabitá ryba má kalné oči, měkkou kůži, šupiny se odlupují a zapáchá. Čerstvé ryby je vhodné ihned zpracovat, odmění se nám výbornou kvalitní vůní i chutí.

Pokud nakupujeme porcované ryby, pak by měly také jednotlivé filety vonět. Zmrazené ryby musejí být ihned po rozmrazení zpracovány, jinak rychle podléhají zkáze. Podle posledních výzkumů bychom měli konzumovat rybu minimálně jednou týdně, abychom se vyhnuli některým cévním nemocem a předcházeli výskytu rakoviny trávicího traktu. Mezi hlavní tržní druhy sladkovodních ryb řadíme lososovité, např.: pstruh obecný, potoční a duhový, hlavatka, lipan, siven, štika, candát, sumec. Dále jsou to kapr a lín. A třetí skupinu tvoří karas, bolen, mřenka, cejn. Je prokázáno, že náš kapr (zejména díky zásobě tuku) obsahuje stejně jako mořské ryby omega-3-nenasycené mastné kyseliny.

Mořské ryby, které mají vysoký podíl biologických látek, omega-3-mastných kyselin, jodu, minerálních látek, vitaminů a jsou lehce stravitelné, můžeme nakupovat čer-

Foto archiv autorky

Ryby v kombinaci s vínem byly ve výživě našich předků velmi ceněné již dávné v minulosti. Důkazem je písemně zachovaná sbírka, která je svou originalitou inspirativní ještě dnes. Autoři trefně popisují kulinářská doporučení: „Jez ryby měkké veliké, drobné pak tvrdé všeliké, štika, okoun, mřeň, bělice, kapr, ježdík, pstruh, lín. Více však platýs a lipan zdravé ryby, dobré, bývají bez chyby.“ Rady se týkaly také kulinářské úpravy ryb a používání přírodního koření v podobě dostupných bylinek a vína: „I toho také pilně šetř, že šalvěj, dobré víno, pepř, k tomu petržel, česnek, sůl výborně sluší na tvůj stůl.“ (Jireček, Hermenegild, 1827, str. 63).

Mořský vlk na talíři

stvé, ale také solené, mrazené, uzené a sušené. V našich podmínkách se nejčastěji konzumuje mořský losos, makrela, mořský okoun, tuňák, sleď, treska, ale oblibu si postupně získává i kambala, parma, pražma, mořský ďas a mořská štika. Mořské ryby můžeme podávat čerstvé – bez tepelného zpracování – v podobě sushi, sashimi, carpaccia apod. Můžeme je však také připravit na mnoho způsobů, a to všemi klasickými úpravami od vaření až po smažení. Mezi moderní a zdravé tepelné úpravy patří vaření v páře nebo v tekutině, např. ve víně. Tyto úpravy původem z Francie nazýváme pošírování, brasírování – česky dušení, a patří mezi lahodné tepelné úpravy ryb. Rybu můžeme pošírovat např. i doma atraktivně, v papilotě (alobalu nebo pečicím papíru). Stále jsou oblíbené ryby pečené a grilované.

Vaření ryb Ryby vaříme vcelku nebo v jednotlivých porcích. Vkládáme je do horké osolené, případně okyselené vody nebo do zeleninového vývaru (z kořenové zeleniny). Nesmíme je prudce vařit, ale pouze je udržujeme pod bodem varu (tzv. táhnutí). Ideální teplota pro úpravu ryb je 70 °C. Štika, candát a losos se vaří asi 10–12 minut. Kapra vaříme 15–18 minut. Malé ryby jsou uvařené tehdy, když jim vypadnou oči. Velké ryby vyzkoušíme píchnutím špejlí ke hřbetní kosti. Na vaření ryb vcelku používáme rybí várku. Je to speciální vanička s dírkovanou vložkou.

Ryba se v některých případech přivazuje nití za hlavu a ocas. Po uvaření sloupneme z ryby kůži a vykostíme ji. Vařené maso konzumujeme buď se studenými omáčkami

na bázi majonézy, nebo s teplou zeleninou, brambory a jemným bílým vínem.

Kapr na modro Kapra očistíme a omyjeme, rozdělíme na poloviny, které nasekáme na řezy (asi 150 g porce). Očistíme kořenovou zeleninu a nakrájíme na nudličky, přidáme oloupanou cibuli, vložíme do vroucí vody, osolíme, ochutíme divokým kořením a krátce povaříme spolu s vínem nebo octem. Stáhneme teplotu, do této várky vložíme rybu a vaříme táhnutím asi 16–18 minut. Vyjmeme ji opatrně lopatkou na ryby, klademe na horký talíř a servírujeme po podlití vývarem. Poté můžeme pro zjemnění přelít rozehřátým máslem. Přílohou mohou být vařené či pečené brambory a teplá zelenina.

Dušení ryb (pošírování, brasírování) Porce větších ryb dusíme na másle, spolu se zeleninou (cibule, česnek, kořenová zelenina, houby) a různým kořením jako např. bobkový list, nové koření, pepř. Dušené ryby jsou velmi dobré, použijeme-li na dušení víno a také např. čerstvé bylinky jako tymián nebo šalvěj, případně rozmarýn nebo levanduli.

Pečení ryb Ryby pečeme v troubě na pekáči, na pánvi, na grilu apod. V troubě je vhodné péct větší nebo nadívané ryby. Rybu je vhodné obalit v mouce a před pečením v troubě lehce opéct na pánvi, poté ji opatrně vložit s pečicí nádobou do trouby a podle velikosti pomalu dopéct. Doporučení: Před pečením je vhodné nakládat rybu v marinádě připravené z olivového oleje, citronu, vína, koření, soli a bylinek.

Smažení ryb Jednotlivé porce ryb v podobě filátek nebo podkov pokapeme citronem a osolíme (můžeme nechat krátce odležet v chladu).

Obalíme je v trojobalu (rozšlehané vejce, mouka, strouhanka) nebo v těstíčku (rozšlehaná mouka s vejci). Poté krátce smažíme na pánvi po obou stranách v horkém tuku (sádlo nebo olej). Doporučení: Do těstíčka je vhodné přidat trošku vína nebo piva, bylinky, případně koření.

Enogastronomie

Ryby a víno Víno volíme jednak podle druhu ryb a také podle úpravy a přílohy. K vařeným rybám se bude výborně hodit víno z bílých odrůd jemnějšího stylu, např. Sylvánské nebo Neuburské, Veltlínské červené rané. K dušeným rybám je vhodné volit např. plnější Vlašský ryzlink nebo Veltlínské zelené, ale také víno z bílých burgundských odrůd. Pečený pstruh je vynikající s typickým Müllerem Thurgau.

Lehká šťavnatá a ovocitá vína se snoubí s pikantní úpravou tučnějších ryb: např. kapr po burgundsku (na červeném víně), ale také tuňák. Uzené a smažené ryby vhodně doplní svěží a řízný Sauvignon, Pálava, ale též Rulandské šedé. Například pečená makrela se šťouchanými brambory a pečeným tomatem výborně chutnala s bílým pikantním Vlašským ryzlinkem 2009, ale také se dobře snoubila s Modrým Portugalem 2009. Na závěr několik vyzkoušených kombinací rybích lahůdek s vínem: Kaviár s máslem a čerstvým pečivem – šumivá vína, Champagne, Cremant, ale i Chardonnay a pikantní Ryzlinky. Krevety opečené na olivovém oleji s česnekem – Vlašský ryzlink, ale i moderní styly ovocitých bílých vín, suché šumivé víno. Sushi a sashimi z jemných ryb – Sauvignon, Tramín, Muškát (všechna suchá, mladší a řízná). Sushi a sashimi z tučných a uzených ryb – Rulandské modré, André (středně plné, vyzrálé). Například vánoční rybí polévku dobře doplní pikantní rosé. K chlebíčkům, kanapkám či k chuťovkám z ryb můžeme podávat i pikantní a řízná mladá vína.

Na závěr jeden důležitý poznatek, že dobré víno se hodí ke každému dobrému jídlu.

Přeji vám všem hodně dobrých spojení vína s pokrmy, aby různé životní nuance a proměny byly stejně příjemné jako česká a moravská vína, která budeme pít.

Ing. Pavla Burešová, VŠH v Praze Zdroje SVĚTOVÁ, L., DERRÉ, D. Mořská (nejen) kuchařka.

Smart Press Praha: 2007. ISBN 978-80-87049-10-5 FRANCO, M. A G. Italská rybí kuchařka. Pragma Praha: 1994. ISBN 80-7205-913-0 JIREČEK, HERMENEGILD. Veselé čtení: ze spisů českých starověkých i novověkých v jednu sbírku shledal a spojil / Voksa z Plesu. (V Olomouci: 1827– 1909)

Štědrovečerní večeře u vinařova stolu jinak Podle všech anket je naším nejoblíbenějším štědrovečerním pokrmem již od padesátých let smažený kapr v trojobalu s bramborovým salátem. Přiznám se, že pro mě je ta česká vánoční „klasika“ poněkud stereotypní.

Protože ze zkušenosti vím, že takových jako já je víc – soudím tak z pravidelně se opakujících dotazů, které se v předvánočním čase množí – dovoluji si navrhnout kompromisní řešení: tradici rybího pokrmu na štědrovečerním stole bych doporučil zachovat, ale bramborový salát (ve většině rodin připravovaný s majonézou) bych s ohledem na kalorie rozhodně trochu upravil. Pro ty, kteří rádi zkouší v kuchyni něco nového, jsem vybral z rodinného kulinářského archivu dva zajímavé, navzájem se skvěle doplňující recepty. Věřím, že tato modifikace české vánoční tradice těm zvídavějším milovníkům dobrého jídla a pití udělá radost a originální chuťová kombinace čerstvých, do křupava usmažených rybích řezů s dobře vychlazeným bramborovým salátem, ve kterém hraje důležitou roli osvěžující červená řepa s jemným česnekovým espritem, tuzemské gourmety zaujme. K takto komponované slavnostní večeři se samozřejmě nejlépe hodí bílá ovocitá vína, naštěstí máme na Moravě z čeho vybírat. Co takhle zkusit Ryzlink vlašský, Müller-Thurgau nebo Neuburské? Štědrovečerní večeře v jejich společnosti bude zcela jistě zážitkem.

KAPŘÍ ŘÍZKY PODLE BABIČKY rodinný recept

přem. Necháme v chladu asi 2 hodiny odležet, potom obalíme ze všech stran v mouce a zvolna smažíme do křupava na oleji. Servírujeme ihned.

BRAMBOROVÝ SALÁT S ČERVENOU ŘEPOU rodinný recept Suroviny pro 4–6 osob 0,5 kg salátových brambor, 0,5 kg červené řepy, 1 menší cibule, 5 menších sladkokyselých okurek, 1 malý stroužek česneku, bílý vinný ocet, slunečnicový olej, čerstvá nať kadeřavé petrželky, zelený pepř, sůl Postup Brambory a řepu vaříme každé zvlášť. Mezitím si připravíme podle chuti zálivku z oleje, octa a soli, česnek utřeme se solí, cibuli nakrájíme na kolečka, nadrobno nasekáme okurky a v hmoždíři podrtíme hrst kuliček zeleného pepře. Vše dobře promícháme v míse. Ještě teplé brambory a řepu oloupeme a nakrájíme na hrubší kostičky, přidáme je do mísy a znovu vše zlehka promícháme.

Salát necháme uležet asi hodinu v chladu, před podáváním jej ozdobíme zelenovu petrželkou.

Milan Magni

Suroviny pro 6 osob Šest plátků – podkov cca 2,5 cm vysokých z dvoukilového kapra, hladká mouka, citronová šťáva, olej na smažení, černý pepř, sůl Postup Z vykuchaného a očištěného kapra odřízneme hlavu a zadní část i s ocasem (řez vedeme tam, kde končí žebra). Odřízneme také hřbetní, prsní a břišní ploutve. Zbylou část nakrájíme na podkovy; páteř, pokud nejde překrojit, rozsekneme sekáčkem. Plátky kapra pokapeme citronovou šťávou, osolíme a posypeme čerstvě mletým černým pe-

zdroj: www.trebonskykapr.cz

Podávání ryb K rybám, jako je kapr, pstruh a další, které obsahují kosti, je vhodné servírovat rybí příbor. Ten se vyznačuje čtyřzubou vidličkou a plochým lopatkovitým tupým nožem, který je zakončen špičkou na oddělování masa od kostí (jemné a křehké rybí maso nekrájíme). Nezbytné je založit na stůl talíř na odložení kostí. Vařené ryby lze servírovat v rybí várce (vaničce). Ryba se společně s přílohou a citronem podává na masovém, oválném nebo speciálně tvarovaném talíři, vkusně naaranžovaná.

Vinařský obzor (12/2011) 639

Ilustrační foto

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu 1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce

6 Kč 145 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům)

VÍNO NA ZDRAVÍ O alkoholu, jak se vstřebává, tráví a vylučuje – Počátky alkoholu a pití vína – Víno v lékařství – Vliv střídmého pití alkoholu na vznik a průběh různých nemocí – Celková úmrtnost a délka života u konzumentů alkoholu – Souhrn příznivých účinků alkoholu na zdravotní stav – Malá dávka alkoholu a jak často pít – Který alkoholický nápoj je pro zdravé srdce a cévy nejlepší – Mechanismus příznivého působení alkoholu – Snížení výskytu a úmrtnosti na srdeční a cévní choroby – Alkohol je buněčný jed – Pití vína a tělesná hmotnost – Nejvhodnější doba pro pití vína – Pití vína a ostatních alkoholických nápojů v české republice v Evropě – Závěrečná kapitola 239 Kč MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest.

Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč VAZBA ROČNÍKU 1999 VAZBA ROČNÍKU 2000 VAZBA ROČNÍKU 2001 VAZBA ROČNÍKU 2002 VAZBA ROČNÍKU 2003 VAZBA ROČNÍKU 2004 VAZBA ROČNÍKU 2005 VAZBA ROČNÍKU 2006 VAZBA ROČNÍKU 2007 VAZBA ROČNÍKU 2008 VAZBA ROČNÍKU 2009 VAZBA ROČNÍKU 2010 (v černé deskové vazbě s raženým písmem)

292 Kč 292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 565 Kč 595 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

42 Kč 79 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

Velký vinařský slovník Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

618 Kč 94 Kč 94 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Filosofie vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

Výroba vína u malovinařů – 2. aktualizované a rozšířené vydání

149 Kč

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání

450 Kč

Vinohradnická mechanizace – Zemánek P., Burg P.

190 Kč

Víno a vinařství v dějinách islámu

340 Kč

Po cestách ke špičkovému vínu

149 Kč

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné

150 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Vinařský obzor (12/2011) 641

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem Adresa redakce a vydavatele: SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, www.vinarskyobzor.cz • Šéfredaktor: Ing. Martin Půček • Editor: Ing. Richard Stávek • Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), Ing. Petr Ackermann, CSc., doc. Ing. Josef Balík, Ph.D., doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Ing. Aleš Gala, Lubomír Glos, Ing. Tomáš Javůrek, Ing. Antonín Králíček, Ing. Pavel Krška, Mgr. Lukáš Lukáš, Ing. Bronislav Pavelka, doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc., Ing. Martin Půček, Ing. Jiří Sedlo, CSc., Bc. Milan Sedláček, Ing. Richard Stávek, Ing. Marek Špalek

Abecední seznam autorů a článků ročníku 2011 Abramson Samuel Víno a jeho duchovní i zdravotní význam v židovské tradici . . . . . . . . . 408 (VO č. 7, 8) Ackermann Petr Výskyt chorob a škůdců révy a průběh ochrany vinic v roce 2010 . . . . . . 10 Baker Helena Francouzská návštěva na Moravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Degustace „Nosey Parker“ podruhé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Hodnocení pro soutěž „Česká biopotravina roku“ . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Rytíř Železný a 20 dam vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 Vinařství Baloun získalo v Monaku Prix Special Producteurs 2011 plus čtyři zlaté a tři stříbrné medaile . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260 Víno a delikatesy 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260 Postřehy odjinud: vinařství Sicílie a některá srovnání s ČR . . . . . . . . . . 268 Lucembursko – malá země, velká vína. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322 Ženy a vína světa v Monaku – bodoval Baloun . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324 Concours Mondial de Bruxelles 2011 – Lucembursko . . . . . . . . . . . . . . 325 Vinexpo – Bordeaux 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 458 MUNDUS vini 2011 – Der Grosse Internationale Weinpreis . . . . . . . . . 520 Světové emoce: Merlot a Cabernety v Bergamu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555 Jedna velká zlatá pro Slovinsko a dvě zlaté do slovenského Pezinoku! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555 Vinařství Radomil Baloun z Velkých Pavlovic opět v Bergamu obhájilo každoroční ocenění Premio della Stampa . . . . . . . . . . . . . . . . . 555 Dámy vína a Lady Wine Club . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 635 Baker John Francouzská návštěva na Moravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Degustace „Nosey Parker“ podruhé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Víno a delikatesy 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260 Lucembursko – malá země, velká vína. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322 Vinexpo – Bordeaux 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 458 Světové emoce: Merlot a Cabernety v Bergamu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555 Jedna velká zlatá pro Slovinsko a dvě zlaté do slovenského Pezinoku! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555 Vinařství Radomil Baloun z Velkých Pavlovic opět v Bergamu obhájilo každoroční ocenění Premio della Stampa . . . . . . . . . . . . . . . . . 555 Balík Josef Profil mohutnosti a aromatu – nová dimenze vyhodnocení kvality a charakteru vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Téma měsíce: Zpracování hroznů a úprava moštu . . . . . . . . . . . . . . . . .

Téma měsíce: Řízené kvašení a postupy zpracování hroznů pro výrobu červených a růžových vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Poznatky z pilotního projektu proškolování degustátorů vín . . . . . . . .

(VO č. 1)

(VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12)

(VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 9) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11)

262 446

(VO č. 5) (VO č. 9)

498 516

(VO č. 10) (VO č. 10)

Květnové snoubení od bílého k rosé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Červnová harmonie vín a pokrmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Letní gastronomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Enogastronomické září . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Současné styly vín v gastronomii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Listopad je ve znamení mladých vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ryby v gastronomii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

258 (VO č. 5) 332 (VO č. 6) 414 (VO č. 7, 8) 470 (VO č. 9) 526 (VO č. 10) 578 (VO č. 11) 638 (VO č. 12)

Burg Patrik Čerpadla využívaná ve vinařství – IV. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 (VO č. 1) Zařízení pro odstopkování hroznů a separaci bobulí (1.) . . . . . . . . . . . . 86 (VO č. 2) Trendy v konstrukci zařízení pro odstopkování hroznů a separaci bobulí (2.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 (VO č. 3) Technická zařízení pro výrobu červených vín (1. díl) . . . . . . . . . . . . . . . 187 (VO č. 4) Technická zařízení pro výrobu červených vín (2. díl) . . . . . . . . . . . . . . 250 (VO č. 5) Návrat ke kořenům: den speciální vinohradnické techniky . . . . . . . . . . 302 (VO č. 6) Zařízení pro regulaci teploty a vlhkosti ve vinařských provozech . . . . . 310 (VO č. 6) Zařízení pro teplotní regulaci nádob ve vinařských provozech . . . . . . . 380 (VO č. 7, 8) Technické prostředky pro mytí a čištění vinařských provozů a zařízení – 1. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 444 (VO č. 9) Technické prostředky pro mytí a čištění vinařských provozů a zařízení – 2. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 506 (VO č. 10) Technické prostředky pro mytí a čištění vinařských provozů a zařízení – 3. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 556 (VO č. 11) Porovnání pracnosti řezu při využití stroje pro předřez . . . . . . . . . . . . . 611 (VO č. 12) Colledani Věra Už nebudú víc ty časy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 464

(VO č. 9)

Čepička Jaromír XXII. přehlídka vín Znojemské vinařské podoblasti 2011 – Znojemský košt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

(VO č. 3)

Čeřovský Jan Nové Vinařství a sbírka v podobě Cuvée Fénix 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Prague Food Festival 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324

(VO č. 2) (VO č. 6)

Divišová Eva Opatření obecné povahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 483

(VO č. 10)

Dleštíková Adriana Novinka v lisech na našem trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190

(VO č. 4)

Dvořák Ivo Mistrovství Evropy sommelierů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

(VO č. 1)

Dvořák Roman Pásové nosiče nářadí NIKO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 362 (VO č. 7, 8)

Baroň Mojmír Jak těkavá je těkavost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Kvalitativní srovnání vín z oblasti severní Itálie a jižní Moravy . . . . . . . 306 Biologické odbourání kyselin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 510

(VO č. 1) (VO č. 6) (VO č. 10)

Bílek František Co je kvalita filtrace? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 617

(VO č. 12)

Bosak Wojciech Tradiční gruzínské vinařské technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

(VO č. 4)

Fiala Václav Ruda. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Sklep . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Byli to i Římané? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 Jak se došlo až k terroir . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 Kačer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276 Před vinobraním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 467 Jak jsem stříhal vinohrad na Pálavě… (V zimní čas). . . . . . . . . . . . . . . . 631

Burešová Pavla Principy enogastronomie II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Společenská etiketa u stolu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Masopust . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 Od Velikonoc k jarní enogastronomii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196

(VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 4)

Flajšingerová Ivana Od historie po současnost ve šlechtění révy vinné v ČR na odolnost k biotickým faktorům (1. díl) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 334 (VO č. 6) Od historie po současnost ve šlechtění révy vinné v ČR na odolnost k biotickým faktorům (2. díl) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 358 (VO č. 7, 8)

(VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 9) (VO č. 12)

642

Vinařský obzor (12/2011)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Foffová Zuzana Toskánsko na dlani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

(VO č. 2)

Gala Aleš Možnosti kmene vinných kvasinek Saccharomyces cerevisiae . . . . . . . 318

(VO č. 6)

Glos Lubomír Přeštěpování keřů na stanovišti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Příprava půdy pro výsadbu vinice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184

(VO č. 2) (VO č. 4)

Gondáš Petr Podpora a propagace vinařské turistiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393 (VO č. 7, 8) Kalendář vinařských akcí 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 521 (VO č. 10) Gruna Rostislav Vinaři – jednoduché podání povinného prohlášení! . . . . . . . . . . . . . . . . 353 (VO č. 7, 8) Povinná prohlášení v oblasti vinohradnictví a vinařství . . . . . . . . . . . . . 598 (VO č. 12) Habrovanský Zdeněk Jaký byl rok 2010 na Šlechtitelské stanici v Polešovicích . . . . . . . . . . . . . . 8 Hanák Karel Proti peronospoře v ekologickém vinohradnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Hladík Jaroslav Rajská zahrada ve Znojmě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Konference o vinařské turistice ve Znojmě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úspěšný projekt „Přeshraniční spolupráce s Rakouskem“ . . . . . . . . . . .

Podruhé za znojemským veltlínem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Svatomartinský festival otevřených sklepů na Znojemsku . . . . . . . . . . .

(VO č. 1)

(VO č. 2)

102 (VO č. 2) 154 (VO č. 3) 405 (VO č. 7, 8) 406 (VO č. 7, 8) 630 (VO č. 12)

Hlaváček Milan Zatřiďování vín v komisi SZPI po 1. září 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 484

(VO č. 10)

Hluchý Milan Víno Envi 2011 Mikulov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 430

(VO č. 9)

Hrabec Martin Salone del Gusto a Terra Madre 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Hrouda Vladimír „Sud za sudem“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

Chalupa Jan Viněty s logem zajíce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

(VO č. 1)

Jelen Pavel Degustační systém podle FIJEV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194

(VO č. 4)

Khafizová Asyia Nová registrovaná odrůda Savilon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 (VO č. 4) Víno kachetinského typu z odrůdy Malverina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 382 (VO č. 7, 8) Kočan Michal Prachatice a enogastronomické přehlídky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271

(VO č. 5)

Kopička Ondra Veletrh SIMEI – Enovitis 2011 na prahu měnícího se světa . . . . . . . . . . 613

(VO č. 12)

(VO č. 3) (VO č. 5) (VO č. 10)

216 (VO č. 4) 266 (VO č. 5) 327 (VO č. 6) 400 (VO č. 7, 8) 460 (VO č. 9) 574 (VO č. 11) 632 (VO č. 12)

Kulík Přemysl Návrat ke kořenům: den speciální vinohradnické techniky . . . . . . . . . . 302

Lampíř Lubomír Sádek hostil PIWI tematiku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472

(VO č. 9)

Law Jack Recenze: Kapesní/Vreckový atlas vinařství/vinárstiev Čech, Moravy a Slovenska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

(VO č. 3)

Libicher Jaroslav Balíkův výpočet podvojného odkyselování vína ve vzorcích . . . . . . . . . 388 (VO č. 7, 8) Vzorce pro Balíkův výpočet rozšířeného podvojného odkyselování vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 440 (VO č. 9) Litschmann Tomáš Přehled povětrnosti v Moravské vinařské oblasti v roce 2010 . . . . . . . . . 78

(VO č. 2)

Maděřič Jan Habánské sklepy ve Velkých Bílovicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222

(VO č. 4)

Maděřičová Zlata Polští filantropové chutnali moravská vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

(VO č. 3)

Magni Milan Svěcení vína na Podluží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

34. regionální výstava vín v Brně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Za pivem do Prahy a za vínem do Žernosek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Vinařský letní salát s kozím sýrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Vinařovi pstruzi na roštu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Martinská husa zase jinak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Výstava vín Slovácké podoblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Jablečný závin (štrúdl) podle babičky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Štědrovečerní večeře u vinařova stolu jinak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

107 (VO č. 2) 137 (VO č. 3) 326 (VO č. 6) 415 (VO č. 7, 8) 471 (VO č. 9) 514 (VO č. 10) 577 (VO č. 11) 579 (VO č. 11) 639 (VO č. 12)

Mach František Výstava vín Vitis Aurea 2011 v Modre . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272

(VO č. 5)

Machovec Jaroslav Změny v systému odvodů do Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 489

(VO č. 10)

Maršálek Jindřich Mikulčice, dostaveníčko nejen u vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 275

(VO č. 5)

Mehofer Martin Proti peronospoře v ekologickém vinohradnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

(VO č. 2)

(VO č. 3)

(VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 9)

Křístek Martin VI. ročník Československé vinařské ligy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Cuvée 2011 Ostrava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Vinoforum 2011 Krynica-Zdroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2011: VINOFORUM podvacáté . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Po stopách vinařů-polárníků: Údolí Visly a Mazurská jezera . . . . . . . .

Po stopách vinařů-polárníků: Bělorusko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Návštěva u vinaře: Bodega F. Schatz aneb Za Frankovkou do Málagy .

(VO č. 3) (VO č. 6)

(VO č. 1)

Hubáčková Marta Ovplyvní slabšie vyzretie letorastov prezimovanie viniča? . . . . . . . . . . . 22 O rašení oček trochu jinak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Budňany a Karlštejn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425

Krška Pavel Grand Prix Vinex 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 Profil mohutnosti a aromatu – nová dimenze vyhodnocení kvality a charakteru vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 262 Poznatky z pilotního projektu proškolování degustátorů vín . . . . . . . . 516

Kumšta Michal Organické kyseliny v hroznech ročníku 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Kvalitativní srovnání vín z oblasti severní Itálie a jižní Moravy . . . . . . . 306

(VO č. 6)

Michlovský Miloš Nová registrovaná odrůda Savilon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 (VO č. 4) O kvalitě vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 (VO č. 4) Víno kachetinského typu z odrůdy Malverina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 382 (VO č. 7, 8) Mikeš Ondřej Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2011 (expertní skupina Technologie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314

(VO č. 6)

Míša Drahomír Historické události a osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 (VO č. 2) Historické události a osobnosti – březnová výročí . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 (VO č. 4) Historické události a osobnosti – dubnová a květnová výročí . . . . . . . . 278 (VO č. 5) Historické události a osobnosti – červnová výročí . . . . . . . . . . . . . . . . . 335 (VO č. 6) Historické události a osobnosti našeho vinařství – červencová a srpnová výročí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 411 (VO č. 7, 8) Vinařské historické události a osobnosti – výročí v září . . . . . . . . . . . . . 469 (VO č. 9) Historické vinařské události a osobnosti – říjnová, listopadová a prosincová výročí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 636 (VO č. 12) Muška František Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2011 v České republice a Slovenské republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

(VO č. 3)

Nádeníček Jaroslav Věrnost vinařské tradici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

(VO č. 2)

Nádvorníková Šárka Veletrh Protein 2011 v Düsseldorfu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203

(VO č. 4)

Navrátil Pavel Ještě než začnou košty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 Pátý ročník Galerie rulandských vín v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472

(VO č. 3) (VO č. 9)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Nazarčuk Libor Mistrovství republiky v sekání sektů 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 (VO č. 7, 8) Nezhodová Soňa Lidové stavitelství a ornament na hanáckém Slovácku: od tradičních forem ke komerční estetizaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 522 Lidové stavitelství a ornament na hanáckém Slovácku: Od tradičních forem ke komerční estetizaci – 2. díl . . . . . . . . . . . . . . . . 566

(VO č. 10) (VO č. 11)

Odehnalová Dana Marketing červených českých vín a příležitosti pro zvýšení jejich prodeje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 396 (VO č. 7, 8) Okleštěk Luděk Trend nárůstu využití elektronické komunikace vinařů s Registrem vinic pokračuje i letos . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 564

(VO č. 11)

Ondrák Miloš Legenda: Proč se víno nazývá vínem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412 (VO č. 7, 8) Otáhal Jan 44. VVT: přes šest tisíc návštěvníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 267 Fenomén Rulandské aneb Proč nemáme Burgundské? . . . . . . . . . . . . . 552

(VO č. 5) (VO č. 11)

Otřísal Jaromír Zemřel pan Miroslav Otřísal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280

(VO č. 5)

Pavelka Bronislav Ověřování hroznů révy vinné z ročníku 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 492

(VO č. 10)

Pavloušek Pavel Praktické poznatky k odrůdě Vitra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 (VO č. 1) Réva vinná patří na svahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 (VO č. 1) Praktické poznatky k odrůdě Julski biser . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 (VO č. 2) Vlastnosti některých nových podnoží pro révu vinnou . . . . . . . . . . . . . 122 (VO č. 3) Praktické poznatky k odrůdě Kofranka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 (VO č. 3) Praktické poznatky k odrůdě Nativa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 (VO č. 4) Praktické poznatky k odrůdě Erilon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 (VO č. 5) Praktické poznatky k odrůdě Jakubské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296 (VO č. 6) XVII. kolokvium Mezinárodní pracovní skupiny pro ošetřování půdy a management kvality ve vinohradnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 300 (VO č. 6) Výživa a hnojení révy vinné – základ moderního vinohradnictví . . . . . 304 (VO č. 6) Praktické poznatky k odrůdě Acolon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 350 (VO č. 7, 8) Kategorizace „terroir“ na příkladu Ryzlinku rýnského . . . . . . . . . . . . . . 354 (VO č. 7, 8) Praktické poznatky k odrůdě Cabernet Dorsa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 428 (VO č. 9) Jsou pro révu vinnou významné listy? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 432 (VO č. 9) Práce ve vinici v měsíci září . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437 (VO č. 9) Praktické poznatky k odrůdě Rinot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 490 (VO č. 10) Pracovní operace a postřehy z vinice na měsíc říjen . . . . . . . . . . . . . . . . 496 (VO č. 10) Praktické poznatky k odrůdě Savilon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 546 (VO č. 11) Vinohradník po vinobraní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 548 (VO č. 11) Sotolon a zrání bílých vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 554 (VO č. 11) Výběr klonů do nových výsadeb révy vinné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 600 (VO č. 12) Praktické poznatky k odrůdě Blauburger . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 604 (VO č. 12) Rotundon, nová sloučenina ovlivňující vůni a chuť vína. . . . . . . . . . . . . 620 (VO č. 12) Petrásek Václav Práva (vino)horenská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 (VO č. 3) Vinohrady a sklepy v Bořeticích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 402 (VO č. 7, 8) Půček Martin Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 (VO č. 1) Vinařství roku 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 (VO č. 2) Národní soutěž vín, soutěž Svazu vinařů České republiky . . . . . . . . . . . 94 (VO č. 2) Pelmel ze světa vinařského . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 (VO č. 3) Středoevropské vinařské fórum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 (VO č. 4) Výsadbová práva zas a znova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234 (VO č. 5) XIX. valné shromáždění AREV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 (VO č. 5) Valná hromada Svazu vinařů České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 (VO č. 5) Jarní mrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290 (VO č. 6) (Ne)vinařské téma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 (VO č. 7, 8) „Obyčejná“ exkurze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 352 (VO č. 7, 8) Obrázky některých stolních odrůd ze šlechtění O. Korpáse . . . . . . . . . . 422 (VO č. 9) Novela vinařského zákona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 426 (VO č. 9) Výborný ročník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 482 (VO č. 10) Mezinárodní představenstvo AREV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 486 (VO č. 10) Fenomén Svatomartinského vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 538 (VO č. 11) Zasedání Rady evropských vinařských odborníků (CEPV) – Epernay 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540 (VO č. 11) Svatomartinské v Hustopečích 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 563 (VO č. 11) Svatomartinské víno opět v Senátu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 596 (VO č. 12)

Vinařský obzor (12/2011) 643

Radvan Jaroslav Jak stařečka Pánbu potrestál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 515 Jak sa v nebi lúčili ze starým rokem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 580

(VO č. 10) (VO č. 11)

Richter Miloslav 140 let od založení vinice na Kněží hoře v Loděnici . . . . . . . . . . . . . . . . 581

(VO č. 11)

Ročková Nikol Informace o kontrolách Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

(VO č. 2)

Sedlo Jiří Rok 2010 je již minulostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 (VO č. 1) Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 (VO č. 1) Jednání Mezinárodního představenstva AREV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 (VO č. 2) Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA a poradní skupiny „Víno“ při Komisi v Bruselu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 (VO č. 3) Seminář „Reforma politiky evropské podpory prodeje zemědělských produktů“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 (VO č. 4) Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2010 . . . . . . . . . . . . 212 (VO č. 4) Jednání pracovní skupiny AREV pro úpravu SOT s vínem po r. 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235 (VO č. 5) XIX. valné shromáždění AREV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 (VO č. 5) Vinařství ve světě v roce 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 (VO č. 5) Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA . . . . . . . . . . . . . . 292 (VO č. 6) Dlouhodobý vývoj spotřeby vína v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 328 (VO č. 6) Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA 11. 7. 2011, Brusel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 348 (VO č. 7, 8) Informace ze zasedání Senátu PČR ve dnech 20.–22. 7. 2011 . . . . . . . . 352 (VO č. 7, 8) Materiály zátek lahví vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 (VO č. 9) Zahraniční obchod České republiky s vínem ve vinařském roce 2010/2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455 (VO č. 9) Mezinárodní představenstvo AREV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 486 (VO č. 10) Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA a jednání poradní skupiny „Víno“ při Komisi EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 542 (VO č. 11) Senka Miroslav Otvorené pivnice na Malokarpatskej vinnej ceste . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

(VO č. 1)

Singer Milan 5. ročník Žernoseckého koštu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337

(VO č. 6)

Stárková Hana Kvalitativní srovnání vín z oblasti severní Itálie a jižní Moravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306

(VO č. 6)

Stávek Jan Hořké, či trpké zdá se? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kongres OIV 2011 v Portu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

První zatřiďování vín VOC Modré hory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Možnosti barikových sudů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

142 (VO č. 3) 349 (VO č. 7, 8) 384 (VO č. 7, 8) 622 (VO č. 12)

Stávek Richard Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Intervitis Vinna: EU a její vinařská politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Berthoud – stálice v postřikovací technice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Lůno lahví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Od vinět a internetu do provozu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Čím „horší půda“, tím hlouběji rigolovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Prague Wine Week 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Vinaři na veletrhu Regiontour . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Soutěž v řezu révy vinné 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Sauvignon Forum 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Josef Vozdecký: půlstoletí věrnosti vínu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 O sektech s Josefem Švédou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232 V HM otevřeli dveře. Pro stovky vinařů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248 Profesor Jan Lužný jubilantem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288 Mrazivá katastrofa v Čechách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 294 SIMEI a Enovitis 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319 Suzanne Vega zahraje u Balouna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 344 Finalista Vinařství roku 2010: Znovín Znojmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 S Jakubem Šebestou o IceWine du Monde . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 398 Seminář „Sklepy, búdy, presúzy – kudy dál?“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 401 Roste nové vinařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 419 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 424 Projekt EKOWIN pokračuje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434

(VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9)

644

Vinařský obzor (12/2011)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

100 let společnosti VULCASCOT, partnera vinařů . . . . . . . . . . . . . . . . .

Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Biofach 2012 Norimberk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ministr Bendl diskutoval s vinaři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ProWein 2012 – do dalšího skvělého ročníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ještě k Biofachu a ekologickému zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

450 480 536 544 571 592 626 628 629

Svoboda Lukáš Drahá měď do vinohradu je s příchodem Flowbrixu již minulostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 Šebestová Marie Už nebudú víc ty časy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 464 Šimeček Petr Jediným světovým držitelem licence pro používání motivů Alfonse Muchy je Soare sekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 573 Špalek Marek Používání nových dubových sudů na jižní Moravě a v Čechách . . . . . .

Velké víno podle Petra Ptáčka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Velké víno podle Miloše Michlovského . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Velké víno podle Pavla Vajčnera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Velké víno podle prof. Viléma Krause . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Patří velké víno do dřeva? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12)

Tkáčiková Barbara Hořké, či trpké zdá se? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

(VO č. 3)

Tománek Alois Zemřel Ing. Jan Knopf . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 411 (VO č. 7, 8) Trojak Bogdan Prvních devět vín s označením VOC Modré hory . . . . . . . . . . . . . . . . . . 385 (VO č. 7, 8) Večeřa Pavel Informace k Podmínkám o poskytnutí podpory Vinařským fondem pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 572

(VO č. 11)

Vrbík Zdeněk Adam Michna z Otradovic a víno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276

(VO č. 5)

(VO č. 5)

(VO č. 9)

(VO č. 11)

366 368 370 373 375 376

(VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8)

Šťastný David Nevídaný úspěch v Paříži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151

(VO č. 3)

Zemánek Pavel Čerpadla využívaná ve vinařství – IV. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 (VO č. 1) Zařízení pro odstopkování hroznů a separaci bobulí (1.) . . . . . . . . . . . . 86 (VO č. 2) Trendy v konstrukci zařízení pro odstopkování hroznů a separaci bobulí (2.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 (VO č. 3) Technická zařízení pro výrobu červených vín (1. díl) . . . . . . . . . . . . . . . 187 (VO č. 4) Technická zařízení pro výrobu červených vín (2. díl) . . . . . . . . . . . . . . 250 (VO č. 5) Zařízení pro regulaci teploty a vlhkosti ve vinařských provozech . . . . . 310 (VO č. 6) Zařízení pro teplotní regulaci nádob ve vinařských provozech . . . . . . . 380 (VO č. 7, 8) Technické prostředky pro mytí a čištění vinařských provozů a zařízení – 1. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 444 (VO č. 9) Technické prostředky pro mytí a čištění vinařských provozů a zařízení – 2. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 506 (VO č. 10) Technické prostředky pro mytí a čištění vinařských provozů a zařízení – 3. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 556 (VO č. 11)

Předmětový seznam článků ročníku 2011 Z redakční pošty „Sud za sudem“ (V. Hrouda) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 Budňany a Karlštejn (M. Hubáčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425

(VO č. 3) (VO č. 9)

Spolkové informace Rok 2010 je již minulostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Vinařství roku 2010 (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Pelmel ze světa vinařského (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Středoevropské vinařské fórum (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 Výsadbová práva zas a znova (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234 Valná hromada Svazu vinařů České republiky (M. Půček) . . . . . . . . . . . 240 Jarní mrazy (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290 (Ne)vinařské téma (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 Novela vinařského zákona (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 426 Výborný ročník… (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 482 Fenomén Svatomartinského vína (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 538 Vánoční rekapitulování (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 594

(VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

Česká republika a Evropská unie Jednání Mezinárodního představenstva AREV (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . 64 Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA a poradní skupiny „Víno“ při Komisi v Bruselu (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 Seminář „Reforma politiky evropské podpory prodeje zemědělských produktů“ (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 Jednání pracovní skupiny AREV pro úpravu SOT s vínem po r. 2013 (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235 XIX. valné shromáždění AREV (J. Sedlo, M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA (J. Sedlo) . . . . . . 292 Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA 11. 7. 2011, Brusel (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 348 Mezinárodní představenstvo AREV (J. Sedlo, M. Půček) . . . . . . . . . . . . . 486 Zasedání Rady evropských vinařských odborníků (CEPV) – Epernay 2011 (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540 Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA a jednání poradní skupiny „Víno“ při Komisi EU (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 542 Vinohradnictví Jaký byl rok 2010 na Šlechtitelské stanici v Polešovivích?

(Z. Habrovanský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Výskyt chorob a škůdců révy a průběh ochrany vinic v roce 2010 (P. Ackermann) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Intervitis Vinna: EU a její vinařská politika (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . 15 Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2010 (J. Sedlo, M. Půček) . . . . . . . 16 Praktické poznatky k odrůdě Vitra (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Ovplyvní slabšie vyzretie letorastov prezimovanie viniča?

(M. Hubáčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Réva vinná patří na svahy (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Berthoud – stálice v postřikovací technice (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . 28 Jak těkavá je těkavost (M. Baroň) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

(VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11)

(VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1)

Proti peronospoře v ekologickém vinohradnictví (K. Hanák, M. Mehofer) 66 O rašení oček trochu jinak (M. Hubáčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Praktické poznatky k odrůdě Julski biser (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . 72 Přeštěpování keřů na stanovišti (L. Glos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Přehled povětrnosti v Moravské vinařské oblasti v roce 2010 (T. Litschmann) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Čím „horší půda“, tím hlouběji rigolovat (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Vlastnosti některých nových podnoží pro révu vinnou (P. Pavloušek) . . 122 Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2011 v České republice a Slovenské republice (F. Muška) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Praktické poznatky k odrůdě Kofranka (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . 126 Soutěž v řezu révy vinné 2011 (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 V Chateau Bzenec jezdí Berthoud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Nová registrovaná odrůda Savilon (M. Michlovský, A. Khafizova) . . . . . 178 Praktické poznatky k odrůdě Nativa (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 Příprava půdy pro výsadbu vinice (L. Glos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 Praktické poznatky k odrůdě Erilon (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 Drahá měď do vinohradu je s příchodem Flowbrixu již minulostí (L. Svoboda) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 Intervitis Vienna 2011. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 V HM otevřeli dveře. Pro stovky vinařů (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 248 Mrazivá katastrofa v Čechách (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 294 Praktické poznatky k odrůdě Jakubské (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . 296 Dny otevřených dveří ve firmě HM Hodonín přinesly řadu novinek pro vinaře a vinohradníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298 XVII. kolokvium Mezinárodní pracovní skupiny pro ošetřování půdy a management kvality ve vinohradnictví (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . 300 Návrat ke kořenům: den speciální vinohradnické techniky (P. Burg, P. Kulík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 302 Výživa a hnojení révy vinné – základ moderního vinohradnictví (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304 Praktické poznatky k odrůdě Acolon (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . 350 „Obyčejná“ exkurze (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 352 Vinaři – jednoduché podání povinného prohlášení! (R. Gruna) . . . . . . . 353 Kategorizace „terroir“ na příkladu Ryzlinku rýnského (P. Pavloušek) . . 354 Od historie po současnost ve šlechtění révy vinné v ČR na odolnost k biotickým faktorům (2. díl) (I. Flajšingerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 358 Pásové nosiče nářadí NIKO (R. Dvořák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 362 Den vinohradu Agrotec 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 364 Obrázky některých stolních odrůd ze šlechtění O. Korpáse (M. Půček) . 422 Praktické poznatky k odrůdě Cabernet Dorsa (P. Pavloušek) . . . . . . . . . 428 Víno Envi 2011 Mikulov (M. Hluchý) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 430 Jsou pro révu vinnou významné listy? (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . 432 Projekt EKOWIN pokračuje (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434 Práce ve vinici v měsíci září (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437 Národní soutěž vín – Slovácko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 442 Změny v systému odvodů do Vinařského fondu (J. Machovec) . . . . . . . 489 Praktické poznatky k odrůdě Rinot (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 490 Ověřování hroznů révy vinné z ročníku 2010 (B. Pavelka) . . . . . . . . . . . 492

(VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Pracovní operace a postřehy z vinice na měsíc říjen (P. Pavloušek) . . . . 496 Praktické poznatky k odrůdě Savilon (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . 546 Vinohradník po vinobraní (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 548 Fenomén Rulandské aneb Proč nemáme Burgundské? (J. Otáhal) . . . . 552 Výběr klonů do nových výsadeb révy vinné (P. Pavloušek) . . . . . . . . . .6000 VINOENVI 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 604 Praktické poznatky k odrůdě Blauburger (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . 606 Traktor Antonio Carraro TRH 9800 zvolen „Traktorem roku 2012 – Best of Specialized“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 609 Porovnání pracnosti řezu při využití stroje pro předřez (P. Burg) . . . . . . 611 Vinařská technologie Lůno lahví (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Čerpadla využívaná ve vinařství – IV. díl (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . 34 Seminář o mikrobiologické filtraci vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Zařízení pro odstopkování hroznů a separaci bobulí (1.)

(P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Organické kyseliny v hroznech ročníku 2010 (M. Kumšta) . . . . . . . . . . . 132 Trendy v konstrukci zařízení pro odstopkování hroznů a separaci bobulí (2.) (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Technická zařízení pro výrobu červených vín (1. díl) . . . . . . . . . . . . . . . . 187 Novinka v lisech na našem trhu (A. Dleštíková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 Technická zařízení pro výrobu červených vín (2.díl) (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250 Enologická novinka v oblasti užití sudů ve vinařství . . . . . . . . . . . . . . . . 254 Kvalitativní srovnání vín z oblasti severní Itálie a jižní Moravy (M. Baroň, H. Stárková, M. Kumšta) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306 Zařízení pro regulaci teploty a vlhkosti ve vinařských provozech (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 310 Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2011 (expertní skupina Technologie) (O. Mikeš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314 Možnosti kmene vinných kvasinek Saccharomyces cerevisiae (A. Gala) 318 SIMEI a Enovitis 2011 (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319 Nová řada generátorů dusíku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 365 Zařízení pro teplotní regulaci nádob ve vinařských provozech (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 380 Víno kachetinského typu z odrůdy Malverina (A. Khafizová, M. Michlovský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 382 První zatřiďování vín VOC Modré hory (J. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 384 Balíkův výpočet podvojného odkyselování vína ve vzorcích (J. Libicher) 388

(VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO Č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12)

(VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8)

Vinařství v zahraničí Otvorené pivnice na Malokarpatskej vínnej ceste (M. Senka) . . . . . . . . . . 49 (VO č. 1) Salone del Gusto a Terra Madre 2010 (M. Hrabec) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 (VO č. 1) Toskánsko na dlani (Z. Foffová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 (VO č. 2) Tradiční gruzínské vinařské technologie (W. Bosak) . . . . . . . . . . . . . . . . 197 (VO č. 4) Postřehy odjinud: vinařství Sicílie a některá srovnání s ČR (H. Baker) . 268 (VO č. 5) Vinařství ve světě v roce 2010 (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 (VO č. 5) Lucembursko – malá země, velká vína. . . (J. Law, H. Baker) . . . . . . . . . 322 (VO č. 6) Vinexpo – Bordeaux 2011 (H. a J. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 458 (VO č. 9) Po stopách vinařů-polárníků: Údolí Visly a Mazurská jezera (M. Křístek) 460 (VO č. 9)) Po stopách vinařů-polárníků: Bělorusko (M. Křístek) . . . . . . . . . . . . . . . 574 (VO č. 11) Návštěva u vinaře: Bodega F. Schatz aneb Za Frankovkou do Málagy (M. Křístek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 634 (VO č. 12) Vinařská historie Věrnost vinařské tradici (J. Nádeníček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Historické události a osobnosti (D. Míša) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Byli to Římané? (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Práva (vino)horenská (V. Petrásek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 Jak se došlo až k terroir (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 Historické události a osobnosti – březnová výročí (D. Míša) . . . . . . . . . . 221 Habánské sklepy ve Velkých Bílovicích (M. Maděřič) . . . . . . . . . . . . . . . 222 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 Adam Michna z Otradovic a víno (Z. Vrbík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277 Historické události a osobnosti – dubnová a květnová výročí . . . . . . . . . 278 Od historie po současnost ve šlechtění révy vinné v ČR na odolnost k biotickým faktorům (1. díl) (I. Flajšingerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 334 Historické události a osobnosti – červnová výročí (D. Míša) . . . . . . . . . . 335 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338 Víno a jeho duchovní i zdravotní význam v židovské tradici (S. Abramson) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 408 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 410 Historické události a osobnosti našeho vinařství – červencová a srpnová výročí (D. Míša) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 411 Legenda: Proč se víno nazývá vínem (M. Ondrák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 468 Vinařské historické události a osobnosti – výročí v září (D. Míša) . . . . . 469 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 528 140 let od založení vinice na Kněží hoře v Loděnici (M. Richter) . . . . . . 581 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 584

(VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11)

Vinařský obzor (12/2011) 645

Parlamentní rozprava o vinařství z roku 1929 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 636 (VO č. 12) Historické vinařské události a osobnosti – říjnová, listopadová a prosincová výročí (D. Míša) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 636 (VO č. 12) Hodnocení vín Grand Prix Vinex 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Národní soutěž vín, soutěž Svazu vinařů České republiky (M Půček) . . . 94 Degustace „Nosey Parker“ podruhé (H. a J. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Hořké, či trpké zdá se? (J. Stávek, B. Tkáčiková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 Hodnocení pro soutěž „Česká biopotravina roku“ (H. Baker) . . . . . . . . . 146 Ještě než začnou košty (P. Navrátil) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 Grand Prix Vinex 2011 (P. Krška) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 Sauvignon Forum 2011 (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Degustační systém podle FIJEV (P. Jelen) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 VI. ročník Československé vinařské ligy (M. Křístek) . . . . . . . . . . . . . . . . 216 Profil mohutnosti a aromatu – nová dimenze vyhodnocení kvality a charakteru vína (P. Krška, J. Balík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 262 Cuvée 2011 Ostrava (M. Křístek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266 44. VVT: přes šest tisíc návštěvníků (J. Otáhal) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 267 Ženy a vína světa v Monaku – bodoval Baloun (H. Baker) . . . . . . . . . . . 324 Concours Mondial de Bruxelles 2011 – Lucembursko (H. Baker) . . . . . . 325 S Jakubem Šebestou o IceWine du Monde (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . 398 2011: VINOFORUM podvacáté (M. Křístek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 400 Poznatky z pilotního projektu proškolování degustátorů vín (J. Balík, P. Krška) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 516 MUNDUS vini 2011 – Der Grosse Internationale Weinpreis (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 520 Vinařské aktivity Francouzská návštěva na Moravě (H. a J. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Prague Wine Week 2011 (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Vinaři na veletrhu Regiontour (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Svěcení vína na Podluží (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Novinky na veletrhu INTERVITIS VIENNA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Salon vín ČR 2011 otevřen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 Veletrh Protein 2011 v Düsseldorfu (Š. Nádvorníková) . . . . . . . . . . . . . . 203 Víno a delikatesy 2011 (J. a H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260 Prachatice a enogastronomické přehlídky (M. Kočan) . . . . . . . . . . . . . . 271 Výstava vín Vitis Aurea 2011 v Modre (F. Mach) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 Na kole vinohrady Uherskohradišťska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 Prague Food Festival 2011 (J. Čeřovský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324 Seminář „Sklepy, búdy, presúzy – kudy dál?“ (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . 401 Vinohrady a sklepy v Bořeticích (V. Petrásek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 402 Úspěšný projekt „Přeshraniční spolupráce s Rakouskem“ (J. Hladík) . . 405 Podruhé za znojemským veltlínem (J. Hladík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 406 Mistrovství republiky v sekání sektů 2011 (L. Nazarčuk) . . . . . . . . . . . . 416 Roste nové vinařství (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 419 První WineWellness v Česku bude v Hustopečích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 513 Svatomartinské v Brně 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 562 Svatomartinské v Hustopečích 2011 (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 563 Biofach 2012 Norimberk (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 571 První Jiná vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 587 Svatomartinské víno opět v Senátu (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 596 Veletrh SIMEI – Enovitis 2011 na prahu měnícího se světa (O. Kopička) 613 Ministr Bendl diskutoval s vinaři (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 626 ProWein 2012 – do dalšího skvělého ročníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 628 Svatomartinský festival otevřených sklepů na Znojemsku (J. Hladík) . . 630 Dámy vína a Lady Wine Club (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 635 Vinařský fond Informace o jednání Rady Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Informace o jednání Rady Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238 Informace z VF – Pokyny k podávání žádostí o podporu . . . . . . . . . . . . . 330 Vinařský fond a podpory prezentací v roce 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 Informace o jednání Rady Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481 Informace k Podmínkám o poskytnutí podpory Vinařským fondem pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2012 (P. Večeřa) . . . . . . . . . . . 572 Informace o jednání Rady Vinařského fondu dne 19. 10. 2011 . . . . . . . . 583 Enogastronomie Principy enogastronomie II (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Společenská etiketa u stolu (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Masopust (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 Od Velikonoc k jarní enogastronomii (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 Květnové snoubení od bílého k rosé (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 Červnová harmonie vín a pokrmů (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 332 Letní gastronomie (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 414 Vinařský letní salát s kozím sýrem (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 415 Enogastronomické září (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 Vinařovi pstruzi na roštu (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 471 Martinská husa zase jinak (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514 Současné styly vín v gastronomii (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 526 Listopad je ve znamení mladých vín (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 578 Jablečný závin (štrúdl) podle babičky (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 579

(VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 10) (VO č. 10)

(VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12)

(VO č. 2) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11)

(VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11)

646

Vinařský obzor (12/2011)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Ryby v gastronomii (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 638 (VO č. 12) Štědrovečerní večeře u vinařova stolu jinak (M. Mágni) . . . . . . . . . . . . . 639 (VO č. 12) Editorial Nový web, VO1, novinky aj. (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Veletržní informační směska (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Dobré jarní zprávy (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Moravské vinařství proniklo do vesmíru (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Bilovská slípka snesla vajíčko (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232 EKOWIN úspěšně pokračuje (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288 Stavím, stavíš, stavíme. . . . (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 344 Září vaří (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 424 V Miláně bude opět SIMEI (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 480 Vínem proti alkoholismu (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 536 K řezu, nejoblíbenějšímu článku a jiným (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . 592

(VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

Povídka Ruda… (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 (VO č. 1) Sklep (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 (VO č. 2) Kačer (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276 (VO č. 5) Před vinobraním (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 467 (VO č. 9) Jak stařečka Pánbu potrestál (J. Radvan) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 515 (VO č. 10) Jak sa v nebi lúčili ze starým rokem (J. Radvan) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 580 (VO č. 11) Jak jsem stříhal vinohrad na Pálavě… (V zimní čas) (V. Fiala) . . . . . . . . 631 (VO č. 12) Rozhovor COOP Mikulov a její firemní společenská odpovědnost na jihu Moravy . 40 Josef Vozdecký: půlstoletí věrnosti vínu (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . 206 O sektech s Josefem Švédou (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210

(VO č. 1) (VO č. 4) (VO č. 4)

Portrét Viněty s logem zajíce (J. Chalupa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 (VO č. 1) Od vinět a internetu do provozu (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 (VO č. 1) Finalista Vinařství roku 2010 – Vladimír Tetur z Velkých Bílovic . . . . . . 256 (VO č. 5) Finalista Vinařství roku 2010 – Moravín Valtice – rok poté . . . . . . . . . . . 320 (VO č. 6) Finalista Vinařství roku 2010: Znovín Znojmo (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . 390 (VO č. 7, 8) Vinařský marketing Nové Vinařství a sbírka v podobě Cuvée Fénix 2010 (J. Čeřovský) . . . . . 102 (VO č. 2) Konference o vinařské turistice ve Znojmě (J. Hladík) . . . . . . . . . . . . . . . 154 (VO č. 3) Vinařství roku 2010: Bohemia Sekt, a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 (VO č. 4) Podpora a propagace vinařské turistiky (P. Gondáš) . . . . . . . . . . . . . . . . 393 (VO č. 7, 8) Česká a moravská vína přes iPhone díky nové aplikaci Sommelier . . . . . 634 (VO č. 12) Reportáž Rajská zahrada ve Znojmě (J. Hladík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Zprávy Mistrovství Evropy sommelierů (I. Dvořák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Informace o kontrolách Vinařského fondu (N. Ročková) . . . . . . . . . . . . . . 97 Polští filantropové chutnali moravská vína (Z. Maděřičová) . . . . . . . . . . 117 34. regionální výstava vín v Brně (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Valtické vinné trhy 2011 – informace pro vinaře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 Nevídaný úspěch v Paříži (D. Šťastný) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 XXII. přehlídka vín Znojemské vinařské podoblasti 2011 – Znojemský košt (J. Čepička) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 Rytíř Železný a 20 dam vína (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 Kouzlo zemědělské techniky v kresbách studentů (S. Stávková) . . . . . . 233 Vinařství Baloun získalo v Monaku Prix Special Producteurs 2011 plus čtyři zlaté a tři stříbrné medaile (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260 A TASTE OF EUROPE („Chuť Evropy“) (S. Stávková) . . . . . . . . . . . . . . . 264 Skoupilův Tramín oblastním šampionem (S. Stávková) . . . . . . . . . . . . . 271 Mikulčice, dostaveníčko nejen u vína (J. Maršálek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 275 Sauvignon du Monde 2011 (S. Stávková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289 Suzanne Vega zahraje u Balouna (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321 IceWine du Monde (S. Stávková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324 Vinoforum 2011 Krynica-Zdroj (M. Křístek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 327 5. ročník Žernoseckého koštu (M. Singer) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337 Informace ze zasedání Senátu PČR ve dnech 20.–22. 7. 2011 (J. Sedlo) 352 2010: Vetropack prodal více skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 Korkový průmysl se vrací s výzkumnými programy . . . . . . . . . . . . . . . . . 431 Šampionem Mikulovska je Šebestův RV 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 432 Kroupy v Rakousku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 459 Mladé rakouské vinařky se svlékly pro kalendář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 459 Seznam vinařských důvěrníků pro rok 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 463 Kalendář vinařských akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 469 Sádek hostil PIWI tematiku (L. Lampíř) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472 Pátý ročník Galerie rulandských vín v ČR (P. Navrátil) . . . . . . . . . . . . . . 472 Napa Valley za 30 let „nevhodné“ pro pěstování prémiového vína (E. Moskodauz) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 504 Nejbližší vinařské akce v Hustopečích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514 Svatomartinské košty pořádané Vinařským fondem . . . . . . . . . . . . . . . . 514 Kalendář vinařských akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 519 Světové emoce: Merlot a Cabernety v Bergamu (H. Baker) . . . . . . . . . . 555

Jedna velká zlatá pro Slovinsko a dvě zlaté do slovenského Pezinoku!

(H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555 Vinařství Radomil Baloun z Velkých Pavlovic opět v Bergamu obhájilo každoroční ocenění Premio della Stampa . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555 Jediným světovým držitelem licence pro používání motivů Alfonse Muchy je Soare sekt (P. Šimeček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 573 Výstava vín Slovácké podoblasti (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 577

(VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11)

Recenze Recenze: Kapesní/Vreckový atlas vinařství/vinárstiev Čech, Moravy a Slovenska (J. Law) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 (VO č. 3) Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . 544 (VO č. 11) Na volné téma O kvalitě vína (M. Michlovský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200

(VO č. 4)

Obchod vínem Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2010 (J. Sedlo) . . . . 212 (VO č. 4) Dlouhodobý vývoj spotřeby vína v ČR (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 328 (VO č. 6) Marketing červených českých vín a příležitosti pro zvýšení jejich prodeje (D. Odehnalová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 396 (VO č. 7, 8) Zahraniční obchod České republiky s vínem ve vinařském roce 2010/2011 (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455 (VO č. 9) Společenská kronika Profesor Jan Lužný jubilantem (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280 (VO č. 5) Zemřel pan Miroslav Otřísal (J. Otřísal) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280 (VO č. 5) Zemřel Ing. Jan Knopf (A. Tománek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 411 (VO č. 7, 8) Místopis Za pivem do Prahy a za vínem do Žernosek (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . 326

(VO č. 6)

Zprávy z OIV Kongres OIV 2011 v Portu (J. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 (VO č. 7, 8) TÉMA Používání nových dubových sudů na jižní Moravě a v Čechách (M. Špalek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366 Velké víno podle Petra Ptáčka (M. Špalek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368 Velké víno podle Miloše Michlovského (M. Špalek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 370 K čemu dochází během vypalování sudů? (S. Stávková) . . . . . . . . . . . . . 372 Velké víno podle Pavla Vajčnera (M. Špalek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 373 Zajímavosti ze světa bednářství a sudů (S. Stávková) . . . . . . . . . . . . . . . 375 Velké víno podle prof. Viléma Krause (M. Špalek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 375 Patří velké víno do dřeva? (M. Špalek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 376

(VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8)

(VO č. 2) Polemika Prvních devět vín s označením VOC Modré hory (B. Trojak) . . . . . . . . . 385 (VO č. 7, 8) (VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11)

Sklepní hospodářství Vzorce pro Balíkův výpočet rozšířeného podvojného odkyselování vína (J. Libicher) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 440 Technické prostředky pro mytí a čištění vinařských provozů a zařízení – 1. díl (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .444 Téma měsíce – Zpracování hroznů a úprava moštu (J. Balík) . . . . . . . . . 446 100 let společnosti VULCASCOT, partnera vinařů (R. Stávek) . . . . . . . . 450 Materiály zátek lahví vína (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 Téma měsíce: Řízené kvašení a postupy zpracování hroznů pro výrobu červených a růžových vín (J. Balík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 498 Spolehlivost a tradice jdou ruku v ruce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 502 Technické prostředky pro mytí a čištění vinařských provozů a zařízení – 2. díl (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 506 Biologické odbourávání kyselin (M. Baroň) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 510 Sotolon a zrání bílých vín (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 554 Technické prostředky pro mytí a čištění vinařských provozů a zařízení – 3. díl (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 556 Novinka na trhu uzávěrů lahví – korky DIAM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 559 Co je kvalita filtrace? (F. Bílek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 617 Rotundon, nová sloučenina ovlivňující vůni a chuť vína (P. Pavloušek) . 620 Možnosti barikových sudů (J. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 622

(VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12)

Vinařská architektura Už nebudú víc ty časy… (V. Colledani, M. Šebestová) . . . . . . . . . . . . . . . 464 (VO č. 9) Lidové stavitelství a ornament na hanáckém Slovácku: od tradičních forem ke komerční estetizaci (S. Nezhodová) . . . . . . . . . . 522 (VO č. 10) Lidové stavitelství a ornament na hanáckém Slovácku: Od tradičních forem ke komerční estetizaci – 2. díl (S. Nezhodová) . . . . 566 (VO č. 11) Právní předpisy Opatření obecné povahy – přikyselování (E. Divišová) . . . . . . . . . . . . . . 483 Zatřiďování vín v komisi SZPI po 1. září 2011 (M. Hlaváček) . . . . . . . . . 484 Trend nárůstu využití elektronické komunikace vinařů s Registrem vinic pokračuje i letos (L. Okleštěk) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 564 Povinná prohlášení v oblasti vinohradnictví a vinařství (R. Gruna) . . . . 598

(VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

Inzerce/ Zprávy

Chybí vám některé z nich?

Vinařský obzor (12/2011) 647

Informace z Vinařského fondu

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 1, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

číslo 2, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

číslo 3, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Choroby a škůdci v roce 2010

Rigolace

Odrůda Kofranka

Statistika sklizně 2010

Proti peronospoře v biovinicích

Soutěž v řezu révy vinné

Těkavost vína

Přeštěpování keřů na stanovišti

Kyseliny v hroznech 2010

Principy enogastronomie

Prague Wine Week

Grand Prix Vinex 2011

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 4, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

číslo 5, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

číslo 6, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Foto archiv autora

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

Jednání Rady Vinařského fondu: Dne 30. listopadu proběhlo poslední jednání Rady Vinařského fondu v letošním roce. Rada schválila seznam podporovaných mezinárodních soutěží vín pro rok 2012: Vinalies Internationales, Concours Mondial Bruxelles, Muvina, Decanter, MUNDUSvini, AWC Vienna, Vinoforum, The San Francisco International Wine Competition, Sélections mondiales des vins. Rada dále rozhodla o zrušení rozhodnutí o poskytnutí podpory z termínu podávání žádostí 1. 7.–15. 8. 2010, které nebyly v termínu vyúčtovány. První jednání roku 2012 je naplánováno na 26. 1.

Informace k žádostem o podporu: Od 1. ledna je možno podávat žádosti o podporu z Vinařského fondu. Pokyny k podávání žádostí byly zveřejněny v minulém čísle Vinařského obzoru. Kompletní informace najdete na www.vinarskyfond.cz v části Podpory. Dotazy pište na vecera@vinarskyfond.cz, volejte 541 652 479 nebo 606 602 587 (Pavel Večeřa).

Informace k odvodům splatným k 25. 1. 2012: Informace k novele vinařského zákona, která mění systém odvodů do Vinařského fondu, jsme zveřejnili v říjnovém čísle VO. K 25. 1. 2012 je třeba zaplatit odvod za všechna vína ročníků 2010 a starších, ze kterých doposud odvod nebyl učiněn. Dotazy směrujte na dolansky@vinarskyfond.cz, telefon 541 652 473 nebo 606 601 847 (Ctibor Dolanský).

Vinařství roku 2010

Bilovská slípka

Návrat ke kořenům

Odrůda Savilon

Odrůda Erilon

Mrazová katastrofa

Zařízení pro výrobu červených vín

Novinka z oblasti sudů na víno

Výživa révy

Jak se došlo až k terroir

Profil mohutnosti a aromatu vína

Zasedání OIV

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 7–8, ročník 104/2011 • cena 106 Kč (předplatné 80 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

číslo 9, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

číslo 10, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

I v letošním roce pořádal Vinařský fond Svatomartinský košt v Bratislavě. Ochutnávat přišlo na 1500 návštěvníků a dohromady vypili více než 900 litrů mladého Svatomartinského vína. Letos vinaři vyrobili dohromady více než dva miliony lahví Svatomartinských vín.

Svatomartinská vína v Kyjově

Novela vinařského zákona

Přikyselování

Odrůda Acolon

Projekt EKOWIN pokračuje

Odrůda Rinot

Povinné prohlášení o zásobách

Zpracování hroznů a úprava moštů

Technika pro mytí a čištění

IceWine du Monde

Zahraniční obchod s vínem

Lidové stavitelství ve vinařství

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

Pokud ano, neváhejte nás kontaktovat.

Od každého čísla zakládáme několik desítek kusů pro potřeby těch, kdo si náš časopis zakládají.

Vinařský obzor Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel.: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz

číslo 11, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Vychutne ejte si nový ročník mlaadých Svatomartinských vín. e je již 11. 11. 2011 od 11 hod.

Otvíráme

COPA/COGECA Odrůda Savilon

voda vhodná k vínu

Sotolon a zrání bílých vín 140 let vinice Kněží hora v Loděnici www.svatomartinskevino.cz

Foto archiv autora

Jaká vína do sudů?

Město Kyjov a Kyjovská vinotéka na Svatoborské již tradičně 11. 11. v 11 hodin a 11 minut pořádají Otevírání Svatomartinských vín. Letos se organizátorům podařilo sehnat rekordní počet vzorků.

Celkem 13 vinařských firem dodalo k ochutnávce 40 vzorků Svatomartinských vín. Více než 200 milovníků vína se sešlo na nádvoří Informačního centra a určitě nelitovali. Počasí bylo nádherné, stejně jako zdarma nabízená vína – mladá, šťavnatá, většinou s pikantní kyselinkou a nádherným buketem. Byla jakousi předzvěstí toho, jaká budou vína z letošního ročníku, který byl pro vinaře velmi příznivý. Většinou nadprůměrná úroda a velmi dlouhé a teplé babí léto, hodně sluníčka i na podzim a vysoká cukernatost hroznů při sklizni. To všechno dohromady dává předpoklad, že vína z ročníku 2011 budou kvalitní, bude jich dostatek a budou velmi pitelná.

Pavel Navrátil

28. mezinárodní vinařský veletrh

25. mezinárodní veletrh zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování 6. mezinárodní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství

17. mezinárodní potravinářský veletrh

28. 2.– 2 . 3 . 2 0 1 2 , B r n o – V ý s t a v i š t ě So u b ě ž n ě s e k o n á :

27. mezinárodní veletrh obalů a obalové techniky

Veletrhy Brno, a.s.

Výstaviště 1 647 00 Brno tel.: +420 541 152 806 fax: +420 541 153 067 salima@bvv.cz www.salima.eu