ãíslo 2, roãník 97/2004
cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)
Vinafisk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem
Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinafisk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitfi ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.
Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES
Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz
V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína
9 771212 788000
a mnoho dal‰ích zajímavostí
Bílek Filtry s.r.o.
Filtry kapalin a plynù
ØÍZENÁ MIKRO-FILTRACE ENÍ Z pøi plnìní E M ZA
ÌNÁM M Z IVNÍM Z L U IMP LAKU T A OKU T Ù R P CE A R T L HU FI Ì B Ù V PR ÌNÍ N L P PØI STI O L S I V ZÁV KONU Ý V LNÍM Á U T K NA A E PLNIÈ
inzerat
Josefov 135, PSÈ 696 21 CZ 21.11.2006 9:25 Page 1 e-mail: info@filtrace.com
tel: +420 518 372 134 fax: +420 518 373 091
PŘEJEME VÁM KLIDNÉ VÁNOCE A ÚSPĚŠNÝ START DO NOVÉHO ROKU 2007 SPOLEHLIVÁ FILTRACE
HOBRA
ŠKOLNÍK
HOBRA-ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ
PERFEKTNÍ SANITACE s CIP stanicí
Vinařský obzor (12/2006)
579
Vážení čtenáři, jsem znepokojen tím, co se v průběhu listopadu odehrávalo na bruselské úrovni vě věci změny směrnice 92/84/EHS o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů. Má totiž dojít k tomu, že budou navýšeny minimální sazby pro alkohol (líh), meziprodukty a pivo o 31 % (tj. vyrovnání inflace v letech 1993–2005). Návrh změny směrnice Evropské komise vznikl na výzvu Rady ECOFIN v dubnu 2005 a na základě jednomyslného schválení Zprávy Evropské komise. Víno, dostalo v tomto případě výjimku, za což bychom mohli být rádi. Zjevně se to ale nelíbí našim představitelům Ministerstva financí, kteří spolu s Německem, dalším pivařským národem, se pokusili této úpravě zabránit, a to kromě jiného s těmi argumenty, že „víno nemůže být přece zvýhodňováno na úkor piva a jiných alkoholů“. Za tímto stojí bezesporu velmi mocná lobby pivovarnických gigantů; není se co divit – spotřeba piva totiž, narozdíl od vína, zdaleka neroste, spíše stagnuje a je očekáván pokles. Pivaři závidí vinařům už 15 let rostoucí spotřebu vína. Navíc vše se odehrává v době, kdy celorepublikově probíhá mohutná kampaň propagující tuzemská vína a to pivovary, zhusta v rukou nadnárodního kapitálu, nerady vidí. Ale není to samozřejmě jen otázka spotřeby jednoho z nápojů. Na celou konfrontaci je nutno se dívat v evropském kontextu. Naše evropská kultura je již několik tisíc let svou částí založena kromě jiného na kultuře vína, které je do jejich dějin a historie začleněno tak, jak žádný jiný nápoj. Dvojice „víno x pivo“ si dovolím přirovnat k „přírodnímu produktu a vodě“ – ano, vždyť kdo je aspoň trochu obeznámen s cyklem vzniku obou nápojů, ví, že přírodní víno vzniklo přirozeným procesem a vzešlo z půdy a cévními svazky rostliny až do plodů a pak prokvasilo. A pivo? Vždyť se vaří z vody! A to je další aspekt pivovarnictví – značná zátěž pro životní prostředí. Předvoj vinařství – prvovýrobní vinohradnictví – je ve své šetrné variantě například integrované produkce či bioprodukce kladným prvkem pro krajinu a neoddiskutovatelně přispívá k zaměstnanosti obyvatelstva. Argumentů ve prospěch vína je bezpočet. Nesouhlasím se stanoviskem a postojem našeho státu, resp. Ministerstva financí v této věci. Dojde-li k zablokování oné směrnice s argumenty proti vínu, můžeme bezesporu v brzké době očekávat snahy o evropsky celoplošné zavádění spotřební daně z vína. Richard Stávek
Redakce Vinařského obzoru přeje všem čtenářům pokojné prožití svátků Vánoc a úspěšný nový rok 2007
Obsah Richard Stávek: Editorial............................................................................................................................. 579 Z redakční pošty......................................................................................................................................... 580 Spolkové informace Martin Půček: Restrukturalizace vinic – změna správným směrem................................................... 582 Informace ze SV ČR.................................................................................................................................... 582 Informace z Moravínu................................................................................................................................. 583 Informace z CČV........................................................................................................................................ 583 Vinařská legislativa Pavel Večeřa: Informace z Vinařského fondu – Specifikace oblastí podpor pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2006........................................................................................... 584 Jan Horešovský: Proč VOC není jako AOC nebo DAC............................................................................ 585 Vinohradnictví Milan Sedláček: Mechanizační prostředky pro chemickou ochranu vinic a jejich posezonní údržba.......................................................................................................... 589 Pavel Pavloušek: Odrůda měsíce – Veltlínské červené rané.................................................................. 590 Milan Hluchý: Historie, současnost a snad i pohled do budoucnosti integrované vinohradnické produkce........................................................................................................... 595 Vít Rucki: Méně známé a relativně nové odrůdy révy vinné (4.) – Rubinet....................................... 600 Vinařská technologie Erich Minárik: Polysacharidy vína a ich vplyv na zhlukovanie (agregáciu) taninov semien hroznových bobúľ........................................................................................... 605 Pavel Pavloušek: Cukernatost, obsah kyselin a aromatická zralost. Který z nich je nejlepším znakem enologického potenciálu hroznů?........................................................ 606 Erich Minárik: Fruktofilné kvasinky a ich vplyv na sladké prírodné vína......................................... 609 Josef Balík: Vinařská témata v diplomových pracích..............................................................................610 Technologické zprávy............................................................................................................................... 611 Marie Kyseláková: rH faktor a SO2 v průběhu zrání vína........................................................................612 Obchod vínem Stručné zprávy ze světa........................................................................................................................... 602 Petr Hynek: Svatý Martin na koni nepřivezl sníh, ale víno...................................................................616 Helena Baker: Soutěže vín CMB Catad‘or Argentina 2006 & CMB Catad‘or Uruguay 2006..............618 Petr Hynek: Hustopeče mají svého vinařského místostarostu..............................................................618 Richard Stávek: Naše vína americkýma očima....................................................................................... 627 Rozhovor Petr Hynek: Budu za vinaře bojovat, říká nový senátor Jan Hajda........................................................615 Vinařství v zahraničí Stanovisko Německého svazu vinařů k reformě trhu s vínem v EU...................................................619 Hodnocení vín Richard Stávek: Úspěšná tuzemská vína – André 2005 pozdní sběr.................................................... 620 Vinařská historie Zdeněk Vrbík: Vynálezy ve světě vína..................................................................................................... 622 Bogdan Trojak: Vinum IV – Římský viniční statek................................................................................. 623 Vinařské aktivity Jaroslav Hladík: II. setkání vinařů Znojemska a Weinviertelu. 21. 11. 2006....................................... 626 Stanislav Rudolfský: Z aktivit Klubu přátel vína v Jaroměři................................................................... 633 Jana Herzánová: Svátek vína 2006 v Hodoníně....................................................................................... 634 Portrét Miroslav Říha: Malovinaři z Čech – Vojtěch Frundl a Jindřich Prajsner..............................................631 Společenská kronika František Kostrhun, Pavel Veverka: Vzpomínka na Ing. Josefa Veverku..................................................631 Jan Lužný: Za Václavem Švejcarem.......................................................................................................... 632 Nabídka Vinařského obzoru........................................................................................................................ 635 Abecední seznam autorů a článků a Předmětový seznam ročníku 2006..................................................... 637
580
Vinařský obzor (12/2006)
Vinařský obzor číslo 12, ročník 99 (2006) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5% DPH) /celý ročník 454 Kč (včetně 5% DPH)/ Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3 e-mail: predplatne@abompkapa.sk tel. 02/444 588 21, 16; fax: 02/444 588 19 zelená linka: 0800 188 826 Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz
* Vážená redakce, mění se u modrých hroznů z pozdějších sklizní vlivem působení nízkých teplot, případně mírných mrazíků do minus 2 až 4 °C obsah antokyanových složek a může být tímto také ovlivněna výsledná barva vína? čtenář K. C. Je známo, že nejvyšší obsah antokyaninů je ve slupkách bobulí při optimální zralosti hroznu. Bylo zjištěno, že při přezrávání jejich obsah klesá. Studie zaměřená přímo na vliv nízkých teplot na antokyaninové složení zatím ovšem nebyla provedena. Dá se ale předpokládat, že potenciální změna barvy totiž není jen otázkou nízkých teplot, ale také snižujícího se obsahu kyselin a především oxidace barviv. K té může dojít vlivem mrazových teplot při narušení bobule popraskáním. Dochází potom k oxidační degradaci antokyaninů, což vede ke snížení barevnosti výsledného vína a vývinu odstínu jeho barvy do hnědavěcihlových tónů. Z praktické zkušenosti vím (zjištěno při zamrazování vzorků moštů a červených vín na výzkum), že je vliv mrazových teplot na antokyaniny, pokud je zamezeno přístupu kyslíku, nepodstatný. Jan Stávek * Vážená redakce, cestou z Opavy jsem spatřil vtipný poutač, který zval na výstavu révových hroznů, a to v Kravařích. Akci uspořádali zahrádkáři z Velkých Hoštic ve dnech 16. až 18. září, a to pod záštitou ÚR-ČZS Opava a města Kravaře. Je to téměř neuvěřitelné, v jakém rozsahu je tu pěstována réva vinná, neboť v překrásně vyzdobeném prostředí jsem se setkal skoro se všemi sortami, které se pěstují na velkých plochách jižní Moravy, čehož částečným důkazem jsou obrázky z této výstavy. Oldřich Malík, Brušperk
* Vážená redakce, zakoupil jsem nový dubový sud, který ale nebyl vypalovaný. Jak jej zavínit? M. M., Brněnsko
Nové ležácké dubové sudy je nutné před naplněním navínit, aby se ze dřeva sudů nevyluhovaly do vína nepříjemně působící rozpustné látky. Sudy se naplní studenou vodou, tím se póry dřeva otevřou a dřevo se lépe vyluhuje. Plnění vodou a její vypouštění se dělá tak dlouho, až vytéká čistá voda bez příchutí. Menší sudy se pak naplní 1% roztokem kyseliny sírové nebo solné, který se po třech dnech vypustí, sudy se vypláchnou vodou a napustí 2% roztokem sody. který se ponechá několik dní. Tento proces se několikrát opakuje. Velké sudy se nenapouštějí, ale vytírají se napřed uvedenými studenými roztoky a pak teplými. Horké roztoky se pak v menším množství nalijí do sudu, sud se pevně uzavře a prokoulí. Přetlak v sudu po nalití horkého roztoku pomáhá vyluhovat z pórů nežádoucí látky. Pak se otevře zátkový otvor a pára se nechá odejít. Znova se pevně zavře a roztok se nechá vychladnout. Při chladnutí vznikne podtlak a z pórů se vysává. Proces se opakuje a nakonec se sud vypláchne studenou vodou. Po několikadenním zavodnění je možné připravit sudy pařením nízkotlakou i vysokotlakou párou, ale dřevo se nesmí přehřát. Musí se vždy přerušit, vypláchnout studenou vodou a znovu pařit sud otočený zátkovým otvorem dolů, aby výluh odtékal. Sudy „barrique“ se vyplachují jen studenou vodou. (Podle publikace „Vinařský slovník“)
Materiály byly předány do tisku 29. 11. 2006 Toto číslo vychází 6. 12. 2006 ISSN: 1212–7884
Vinařský obzor ®
Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.
Foto Oldřich Malík
Vinařský obzor (12/2006)
581
582
Restrukturalizace vinic – změna správným směrem Rok 2006 je téměř za námi. Zbývá se trošku poohlédnout nazpátek a hodnotit. Jaký že tedy byl? Nechám to na každém z vás, aby si připomenul své úspěchy či neúspěchy, věci příjemné, či věci nepříjemné. A také tak, jak se velmi rychle blíží rok 2007, je nutno si připomenout některé důležité momenty pro rok příští. Předně se v současné době připravuje novela nařízení vlády č. 245/2004 Sb. o provádění opatření SOT s vínem. Předpis nově zavádí program, ke kterému se původně ČR nepřipojila, a to podporu na konečné vzdání se vinohradnictví. Podrobnosti v tuto chvíli ještě nejsou k dispozici, avšak je jisté, že bude vycházet ze stávajících pravidel nařízení komise (ES) č. 1227/2001. Tedy, že platba za konečné vzdání se vinohradnictví bude vycházet z výnosu nebo produkční kapacity daného podniku. Program bude využitelný pro likvidaci starých, avšak obdělávaných vinic. Budou z něj vyloučeny vinice mladší než 15 let, tedy všechny, na jejichž výsadbu byla poskytnuta dotace. Předpokládáme, že tímto programem by mohlo v ČR dojít k výslednému snížení plochy nepřesahující 2 000 ha. Současně by tak mohlo do ČR přitéct asi 200 mil. Kč. Vyklučení za náhradu z prostředků EU je jediným možným zdrojem příjmu drobných pěstitelů, kteří (převážně z důvodu vysokého věku) chtějí vinohradnictví ukončit. Podmínkou však je, že budou klučit plochu minimálně o velikosti 10 arů. Druhými zájemci budou větší podniky se starými vinicemi, které si takto v letech 2007 a 2008 vyklučí přestárlé plochy, během následujících let provedou rekultivaci těchto ploch a po uvolnění výsadbových práv, které se do budoucna předpokládá, je opět osadí révou, případně odkoupí práva od drobných vinařů, kteří budou postupně redukovat svoji činnost, jak tomu bylo i v Rakousku. Podotýkám, že se nejedná o diskutovaný program masivního klučení vinic, v rámci připravované reformy SOT s vínem, který pravděpodobně nebude přijat v takové podobě, jak byl navržen, ale jde o využití stávajících možností. Tak jako paní ministryně Vicenová slibovala po nástupu do své funkce, tato novela také zjednodušuje přístup k finančním prostředkům. Pokud jde o žádost o zařazení do plánu restrukturalizace, tak zůstává termín vždy do 1. března kalendářního roku pro následující hospodářský rok. Tedy do března se můžou podávat žádosti pro hospodářský rok 2007/2008, včetně programu klučení. Avšak pozor, u následné žádosti o podporu se nově žádá do 2 měsíců od data ukončení dané činnosti uvedené v projektu. Nebude-li žádost podána do 2 měsíců, nebudou finanční prostředky vyplaceny, resp. budou, ale až následující rok z nového finančního balíku. Je to daň za urychlení výplaty peněz. Dále pak podstatné zjednodušení spočívá v odbourání povinnosti prokazovat náklady vynaložené na realizaci projektu, stačí pouze podpis čestného prohlášení o splnění všech podmínek stanovených předpisy ES. Vlastní vyplacení podpory proběhne nejpozději do 28. 2. kalendářního roku z prostředků přidělených v příslušném hospodářském roce. Poslední neméně důležitá skutečnost je, že již schválené, ale dosud nezaplacené projekty, bude možno vyplácet podle tohoto nového předpisu (jednoduše řečeno předpisu, který je výhodnější). Pokud jde o jednotlivé výše podpor, tak lze konstatovat, že jinou formulací právního textu dojde k navýšení finančních prostředků na jeden hektar. Zde byla tedy ve zjednodušené formě podána informace o tom, co je již téměř schváleno. Nyní bych se chtěl zmínit o tom, kam bude směřovat naše činnost v roce 2007. Jednak bude nutno intenzivněji pracovat na uzákonění odpuštění návratných finančních podpor Vinařského fondu, které byly poskytnuty pěstitelům v letech 2002–2004. Splácení půjček má začít pro vinaře rokem 2009. Jde celkem asi o 223 milionů Kč ze státního rozpočtu rozložených do 15 let. V průměru se jedná přibližně o 15 milionů Kč ročně, což je pro státní rozpočet částka zanedbatelná, avšak pro vinaře částka dosti zásadní. Opticky se může zdát, že jde o období velmi vzdálené, ale podstata je v tom, že již v roce 2009 musí vinaři začít splácet první finance. Aby odpuštění mělo smysl, musí být přijat příslušný zákon již během roku 2007. Domníváme se, že zde byly nestejné podmínky pro všechny vinaře, když někteří čerpali dotační prostředky od státu v plné výši a někteří z Vinařského fondu ve formě dotace a návratné podpory. Doufejme, že současní poslanci budou pamatovat na své přísliby a uvedený návrh podpoří. Druhým neméně důležitým objektem bude nutná novela zákona o vinohradnictví a vinařství ve smyslu potřebných změn pro vína VOC. Současný neutěšující stav pro povolování nových VOC je neprůchodný a nyní se rodí návrh, jakým způsobem tento systém změnit. Když se tvořil stávající zákon, který problematiku řeší velmi jednoduše, tak nikdo nepředpokládal, že bude systém zatížen výkladem zákona, který vznik VOC prakticky neumožňuje. Nejdůležitějším momentem však bude reforma SOT s vínem v EU. Musíme si všichni uvědomit, že to, co bude schváleno nyní, bude v ČR, ale také v celé EU, platit pro příštích minimálně 7 let! Je tedy nutno se na reformu zaměřit a pokusit se vyjednat maximum možného. Přeji trochu s předstihem příjemné vánoční svátky a hodně úspěchů v roce 2007. Martin Půček, tajemník SV ČR
Informace ze SV ČR n Ve dnech 26. až 30. 10. se šéfredaktor VO účastnil na pozvání italského organizátora mezinárodní akce Terra Madre v italském Turíně. Více o akci v dalším čísle. n 9. 11. se předseda s tajemníkem účastnili jednání sněmovny společenstev AK ČR, které proběhlo v Dobrovici u Mladé Boleslavi. Na jednání byla řešena aktuální problematika jednotlivých komodit v zemědělství a byly podány informace o případných protestních akcích pořádaných AK ČR. Následně si mohli účastníci prohlédnout nově otevřený lihovar na biolíh, který zde vyrábějí z cukrové řepy jako komoditu pro přimíchávání do paliva. Roční produkce je cca 850 tis. hl biolihu. n 13. 11. jednal šéfredaktor VO v redakci s autorkou K. Kollárovou o pokračování její diplomové práce na téma historie Vinařského obzoru. Část jejích dosavadních výsledků bude prezentována na odborné konferenci ke 100. výročí od vydání prvního čísla časopisu. n V úterý 14. 11. se předseda SV ČR zúčastnil jednání představenstva OAK Břeclav. K hlavním bodům patřila vážná situace v zemědělství a příprava na volby do orgánů krajské agrární komory. n 15. 11. jednali zástupci a členové Svazu s ministryní zemědělství MVDr. Milenou Vicenovou, poslanci a senátory o problematice vinohradnictví a vinařství v ČR. Projednány byly zejména výše plateb pro IP v následujícím programu EAFRD, zřízení nového programu konečného vzdání se vinohradnictví, nutná novela Vinařského zákona a problematika návratných podpor Vinařského fondu. Ministryně vyslechla problematiku oboru a přislíbila maximální pomoc. V současné době se největší měrou zajímá o reformu SOT s vínem. n Ve čtvrtek 16. 11. jednal šéfredaktor v Praze s B. Suchánkem z ČSOB Leasing o partnerství a podpoře připravované lednové odborné konference. n 21. 11. 2006 proběhlo jednání představenstva SV ČR, které se zabývalo aktuální problematikou v oboru, mimo jiné návrhy na změnu systému schvalování VOC. n Ve dnech 23. a 24. 11. navštívila ČR komisařka pro zemědělství EU Mariann Fischer Boel. Hlavním tématem jednání s paní komisařkou byla reforma SOT s vínem. Rozhovorů se účastnila ministryně MVDr. Milena Vicenová a předseda SV ČR.
Vinařský obzor (12/2006)
Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice Na výborové schůzi MORAVÍNU dne 7. listopadu 2006 bylo projednáno: a) organizační zajištění valné hromady MORAVÍNU – uskuteční se 12. ledna 2007 v sále Novostavby na SViŠ ve Valticích s obvyklým programem – dopoledne odborné přednášky, po obědě schůze včetně volby nového výboru a kontrolní komise,
b) odborné semináře v lednu roku 2007 – budou opět v areálu PATRIA Kobylí, vinohradnický seminář 29.–30. ledna, vinařský seminář 31. ledna–1. února; pozvánky s odborným programem budou poslány loňským účastníkům a na vyžádání, informace budou v lednu k dispozici v kanceláři MORAVÍNU a na www.moravinvaltice.cz,
Informace z Cechu českých vinařů Zprávy z jednání předsednictva a výkonného výboru CČV Jednání řídil místopředseda Jiří Čábelka. Dne 8. 12. 2006 se od 17.00 hod. na SZŠ Mělník uskuteční členská schůze a následně košt mladých vín. Programem schůze bude zpráva o činnosti za uplynulé období, zhodnocení sklizně ročníku 2006, termínový kalendář na r. 2007, informace o možnosti podání žádostí o podporu od VF a další aktuality. Cena bude
120 Kč včetně večeře a občerstvení při degustaci. CČV se tradičně zúčastňuje akce Pardubický festival vína – česká vína mají své obdivovatele, přesto na někoho působí velice exoticky. Je potřeba vína z Čech stále propagovat a seznamovat s nimi naše spoluobčany, konzumenty. Podzimní zájezd do Alsaska byl plně obsazen, na jaro 2007 připravuje zájezd do Chorvatského Daruvaru Bc. Štěpán Weitosch.
583
c) informace o přípravě podzimních seminářů – je přihlášeno cca 30 osob, odborná náplň je zajištěna, zájemci se mohou i v prosinci přihlásit i na jednotlivé semináře do naplnění kapacity přednáškového sálu – podrobnosti na www.moravinvaltice.cz, d) předání kanceláře a funkce – Ing. Otáhal podá potřebné informace p. Seidlové v úterý nebo ve čtvrtek po 12. 12. v kanceláři vždy po dohodě na časovém úseku, kancelář bude předána včetně inventury majetku 2.–5. ledna 2007. Ing. Jan Otáhal, CSc.
Různé: – byly nakoupeny degustační skleničky a nerezová ostřikovačka – byla projednána žádost o přijetí nového člena p. Petra Strečoka, doporučeno k přijetí – průběžně probíhají gratulace jubilujícím členům – vedení účetnictví – vzhledem k oddálení povinnosti vedení podvojného účetnictví pro občanská sdružení v r. 2007 nebude Cech prozatím najímat účetního. V Mělníku dne 14. listopadu 2006 zapsal Stanislav Rudolfský
Redakce Vinařského obzoru hledá
externí spolupracovníky
pro práci – dopisovatelskou (zpravodajství, konzultace i odborné články) – obchodní (prodej inzertní plochy, prodej předplatného aj.) Nabízíme možnost osobního růstu a individuální finanční ohodnocení dle odvedené práce. Vaše nabídky zasílejte písemně či mailem na adresu redakce: Vinařský obzor, P. O. Box 34, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz
Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.
790 Kč (vč. 5% DPH)
– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek
Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
584
Informace z Vinařského fondu Pro ty z vás, kteří mají přístup na internet, resp. používají e-mail, doporučujeme registraci na našich webových stránkách – jednak získáte přístup k mnoha informacím (jaké aktivity Fond finančně podpořil, zprávu z letos realizovaného průzkumu trhu a další), jednak si můžete objednat zasílání elektronického zpravodaje Vinařského fondu (je rozesílán prostřednictvím elektronické pošty 1x za měsíc). V tomto zpravodaji najdete informace o probíhající kampani propagující moravská a česká vína pod značkou „Vína z Moravy, vína z Čech“, zprávy ze zasedání Rady Vinařského fondu, aktuality o realizovaných aktivitách a spoustu dalších zajímavostí. V minulém čísle Vinařského obzoru byly zveřejněny oblasti podpor pro termín podávání žádostí v termínu od 1. 1. do 15. 2. 2007 (na našem webu v části „O Vinařském fondu – Podpory“) včetně podmínek pro jejich poskytnutí). V následujícím textu vás seznámíme s tím, jak má žádost o podporu vypadat a jak ji podat. Vzhledem k tomu, že tradičně nejvíce žádostí se týká realizací výstav, ukážeme si vše na tomto příkladu. Pořádáte-li například v dubnu místní výstavu vín (tradiční košt) a chcete získat příspěvek na její realizaci, je potřeba učinit tyto kroky: 1. Na www.vinarskyfond.cz (v části O Vinařském fondu – Podpory) je ke stažení formulář žádosti, kde vyplníte vaše kontaktní údaje a po-
depíšete čestné prohlášení. V položce č.13 formuláře uveďte výši podpory, kterou žádáte – tato nesmí překročit 50 % všech nákladů vynaložených na pronájem prostor pro konání přehlídky a propagaci výstavy – tzn. že pokud jsou celkové náklady na pronájem sálu, kde se výstava koná, a náklady na propagaci výstavy (plakáty, tisk apod.) 15 000 Kč, výše podpory je maximálně 50 %, tj. v tomto případě 7 500 Kč. Ostatní náklady (jako jsou skleničky, přípravné a úklidové práce atd.) nejsou dle vyhl. č.97/2006 Sb. (www.vinarskyfond.cz – Legislativa) hraditelné. Podpora se vyplácí po realizaci akce, na základě skutečně vynaložených nákladů. V položce č.14 formuláře uveďte odkaz na přísl. ust. vyhlášky – v případě pořádání výstav je to § 1 odst. 1 písm. b). 2. Samotný text žádosti (projekt) musí obsahovat následující body: – název a cíl žádosti – způsob dosažení cíle /kdy a kde se výstava pořádá, jak a kým bude zajištěna, účast vinařů atd./ – celkové náklady na dosažení cíle /rozepsat veškeré náklady na jednotlivé položky, jako jsou pronájem sálu, výroba a tisk katalogu, organizační zajištění a další/ – předpokládané příjmy /např. vstupné, poplatek za skleničku apod./ – předpokládané přínosy
– údaj o termínu realizace – výše podpory požadované nebo obdržené od jiných subjektů /pokud jste nežádali ani neobdrželi finanční příspěvek na realizaci výstavy, toto výslovně uveďte/ 3. K žádosti je potřeba předložit tyto doklady: – kopii živnostenského listu nebo výpisu z obchodního rejstříku nebo občanského průkazu – kopii smlouvy o bankovním účtu nebo potvrzení banky o vedení účtu (účet musí být veden na žadatele) 4. Kompletní žádost je třeba zaslat na adresu Fondu (Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno) od 1. 1. do 15. 2. 2007 (nejzazší datum odeslání je 15. 2.), příp. předat osobně v sídle Fondu. Text projektu je třeba předložit v elektronické podobě (nejlépe ve formátu „word“) – zaslat e-mailem na adresu info@vinarskyfond.cz, příp. spolu s žádostí v písemné podobě na disketě nebo CD. Pokud se stane, že vaše žádost není kompletní, obdržíte výzvu k doplnění s uvedením chybějících dokladů. Všechny žádosti projedná Rada Fondu do 30 dnů ode dne skončení termínu pro podávání žádostí, tj. do 15. 3.; všichni žadatelé pak budou o výsledku rozhodnutí písemně informováni. V případě, že na své otázky k poskytování podpor nenajdete odpověď na našich stránkách, neváhejte mě kontaktovat: tel./fax: 541 652 479, e-mail: vecera@vinarskyfond.cz. Za Vinařský fond Mgr. Pavel Večeřa
Specifikace oblastí podpor pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2006 Podmínky pro podporu úhrady nákladů vynaložených na účastnické poplatky nebo pronájem výstavních prostor účastníkům přehlídek, soutěží a výstav vín dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. a) vyhlášky č. 97/ /2006 Sb. Podpora se týká účasti na těchto výstavách konaných v roce 2007:
– Víno a destiláty, Vinařské Litoměřice, International Wine and Spirits Fair London, Polagra–Food Poznaň, GO a REGIONTOUR, HOLIDAY WORLD, MADI TRAVEL MARKET Kromě podmínek vymezených zákonem č.321/2004 Sb., vyhláškou č.97/2006 a Pravidly Rady pro poskytnutí podpory Vinařským
Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné
fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato kritéria: – účast na výstavě/přehlídce – prezentace moravských nebo českých vín – předložení vyúčtování skutečně vynaložených nákladů na pronájem prostor nebo účastnické poplatky. Výše podpory: do max. 50 % těchto nákladů
330 Kč (vč. 5% DPH)
Autor: M. Hluchý, P. Ackermann, M. Zacharda, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek; ISBN 80-901874-2-1, stran 428 z ochrana ovocných dřevin a révy vinné v systému integrované produkce z charakteristiky jednotlivých chorob a škůdců s kvalitními barevnými z fotografiemi na křídovém papíře z užitečné organismy v sadech a vinicích a význam zachování biodiverzity z adresář odborných institucí a rejstřík odborných termínů z počet stran: více než 400 Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
Vinařský obzor (12/2006)
Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem prostor pro konání přehlídek, soutěží a výstav vín a jejich propagaci dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. b) vyhlášky č. 97/2006 Sb. Podpora se týká výstav/přehlídek/soutěží vín místních, podoblastních a ostatních. Místní výstavy: Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Pravidly Rady pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ do katalogu výstavy – uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem Výše podpory: max. do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 10 000 Kč. Podoblastní (nominační) výstavy: Týká se 4 nominačních výstav v jednotlivých moravských vinařských podoblastech a 1 nominační výstavy ve vinařské oblasti Čechy. Kromě podmínek vymezených zákonem č.321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Pravidly Rady pro po-
skytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ do katalogu výstavy – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ v prostorách konání výstavy – uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem – propagace výstavy v médiích Výše podpory: max. do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 100 000 Kč. Výstavy ostatní: Výstavy, které typově nepatří do výše uvedených skupin a svým významem přesahují rámec vinařské podoblasti (bude upřesněno). Kromě podmínek vymezených zákonem č.321/2004 Sb., vyhláškou č.97/2006 a Pravidly Rady pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ do katalogu výstavy – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ v prostorách konání výstavy
585
– uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem – propagace výstavy v médiích Výše podpory: max. do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 300 000 Kč. Podpora úhrady nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci akcí na rozvoj vinařské turistiky, a to akcí typu „otevřených sklepů“ a „vinobraní“ Kromě podmínek vymezených zákonem č.321/2004 Sb., vyhláškou č.97/2006 a Pravidly Rady pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ do katalogu výstavy – umístění bannerů/poutačů „Vína z Moravy, vína z Čech“ v prostorách konání akce – uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem – propagace akce v médiích Výše podpory je stanovena na 30 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci, maximálně však 100 000 Kč.
Proč VOC není jako AOC nebo DAC? (aneb také VOC hezky česky II) Jan Horešovský, Spolek přátel vína Praha
V předchozím textu jsem nastínil základní vlastnosti francouzského AOC a rakouského DAC. Budu se tedy držet těchto pro naše zákonodárce velmi inspirativních systémů, abych ukázal, proč nemůže právní úprava VOC v praxi vůbec fungovat, či spíše proč nemůže plnit tu funkci, která se od ní čeká. AOC (APELLATION D’ORIGINE CONTROLÉE) Jak jsme si řekli, francouzské označení AOC identifikuje zemědělský výrobek, přírodní nebo zpracovaný, který čerpá svou autenticitu a ty-
pičnost z místa původu. Nejde jen o víno, ale i o další produkty. Toto označení garantuje úzké propojení výrobku a terroir, to znamení že daná geografická oblast je dobře vymezená svými geologickými, agronomickými, klimatickými a jinými vlastnostmi spolu s přesně stanovenými postupy aplikovanými člověkem, které jsou schopny využít to nejlepší z oněch charakteristických vlastností. Pojem terroir tedy spojuje přírodní a lidské vlivy a vyjadřuje, že výrobek, který z něj pochází, nemůže být reprodukován mimo určené území. Pojem AOC tedy chrání věhlas výrobku z dané lokality. Podmínky výroby takového produktu jsou výsledkem spojení kultury a historie: odrážejí lokální zvyky, které jsou spolehlivé a trvalé a které jsou pak formálně zachyceny a sepsány v příslušném nařízení pro danou apelaci. Řekli jsme si, že výrobky, které se ucházejí o AOC,
se proto musejí podrobit procesu schválení pod zodpovědností speciální instituce INAO (Institut National des Appellations d’Origine) a dále samozřejmě přísné analytické a organoleptické zkoušce. Produkty tedy mohou využívat AOC jen v případě, že „mají patřičně zajištěný všeobecný věhlas a jsou vyráběny některou z odsouhlasených procedur“. K tomu je však nutné zřídit a provozovat poměrně obsáhlý aparát mající dosti prostředků nejen finančních, ale také právních, organizačních a odborných, kterými by zajistil stabilitu a funkčnost celého systému. Každé AOC je tedy po složité schvalovací proceduře právně definováno nařízením na základě návrhu INAO. INAO – proč a jak fuguje Již jsme si řekli, že INAO (Národní institut pro určení původu) je veřejný administrativní
586
ústav umístěný pod kuratelu Ministerstva zemědělství Francie. Jde o důležitou instituci plnící funkci prostředníka mezi státem a zájmovými uskupeními a hospodařící s rozpočtem tvořeným převážně z dotací státu a příspěvků zájmových osob. INAO s pobočkami umístěnými ve všech geografických oblastech určeného původu tvoří komplexní aparát usměrňující postup nových žadatelů, připravující práci pro vyšetřovací komise a pro expertní skupiny, kontrolující dodržování podmínek výroby a celkový průběh žádostí o udělení práva užívat AOC. Chod INAO zajišťují jeho orgány, především Národní výbor – Comité Nationaux – což je sněm s oprávněním hlasovat, který fakticky uznává zrození AOC a předkládá příslušným ministrům návrhy jejich ustanovení, a dále tzv. Stálý výbor – Conseil Permanent – který sestává z 24 členů a udržuje politiku INAO, obzvláště rozhoduje o ustavení rozpočtu a zajišťuje povědomí a obranu pojetí určení původu (AO). Partnerem INAO a jeho nezbytným protipólem je Sdružení na obranu AOC, které jedná s INAO tak, aby vznikly texty, které uznají apelaci a které budou definovat charakteristiky produktu apelace, podmínky jeho výroby a způsoby kontroly procesů výroby. Požadavek přidělení místa původu (AOC) pochází primárně právě od výrobců z dané apelace spojených v tomto Sdružení na obranu AOC. Výrobek AOC čerpá svou specifičnost z nutných výrobních podmínek, které musí v prvé řadě perfektně splňovat sami výrobci. První etapou přiznání AOC je tedy podání žádosti u místní pobočky INAO sdružením daných výrobců. Na podporu své žádosti dokládá sdružení spis obsahující veškerou technickou, ekonomickou, historickou a právní dokumentaci, jež demonstruje spojení mezi produktem a jeho terroir, ustálené zvyky, které se k němu vztahují, originalitu, která z nich čerpá, a jeho věhlas. Žádost je po té prozkoumána INAO, které si na ní spolu s odborníky vytvoří první názor na základě obsahu spisu. Prvotní spolupráce mezi INAO a odborníky je tedy založena na obsahu spisu. Pokud spis obsahově splní základní minimální požadavky, je předložen Regionálnímu výboru (pokud existuje). Odtud putuje spis
misí, Národním výborem a sdružením (dostávají všechny zprávy komise) se rodí finální návrh nařízení o apelaci, které vytváří nové místo původu (AO), určuje jeho rozlohu a podmínky výroby. V okamžiku, kdy Národní výbor přijme konečnou zprávu vyšetřovací komise a uzná tak způsobilost výrobku k možnosti využívat kontrolované označení původu (AOC), prakticky promění projekt v uznání nové apelace.
spolu s názorem regionálního výboru ke kompetentnímu Národnímu výboru. Poté, co se seznámí se spisem, Národní výbor jmenuje ze svého středu vyšetřovací komisi, složenou z odborníků, kteří nesmí být v přízni s oblastí, která usiluje o uznání. Tato komise je pověřena vykonat důkladný rozbor žádosti a sepsat zprávu, na základě které se bude moci Národní výbor rozhodnout. Vyšetřovací komise se následně odebere do terénu, kde studuje výrobek, jeho geografickou působnost a odvětví, podmínky výroby vzhledem k ekonomickému, právnímu, sociologickému a technickému prostředí. Může také v rámci svého zkoumání rozhodnout o provedení hlubších vědeckých expertiz. Vyšetřovací komise sepíše zprávu Národnímu výboru. Na tomto podkladě může pak Národní výbor usoudit, zda výrobek dobře odpovídá definici AOC, nebo může podnítit další práci vyšetřovací komise, popř. může spis i zcela odmítnout. Jestliže se Národní výbor vysloví kladně, vyšetřovací komise pokračuje ve své práci společně se žadateli na upřesnění podmínek produkce apelace. Souběžně je povolána skupina externích odborných spolupracovníků INAO (geologové, pedologové, historici…), která má za úkol vymezit oblast výroby zkoumaného produktu. Uskutečňují se také veřejné ankety, které mají pomoci při vyměřování oblasti budoucí apelace. Právě z těchto výměn podkladů mezi Vyšetřovací ko-
Ohraničení oblastí Každé AOC se předně a povinně váže na existenci terroir; každý terroir je možné definovat jako samostatný systém, v němž se odehrávají složité interakce mezi souborem lidských faktorů (technických, zvyklostí…), zemědělskou výrobou a reálným prostředím. Terroir je odražen ve výrobku, kterému předává určitou originalitu, typičnost. INAO je tu proto, aby určovalo ohraničení místa produkce, které musí spočívat na přírodních podmínkách zapříčiněných souborem různých prvků charakterizujících jednu geografickou entitu, a to především na geologii, pedologii, klimatologii, topografii, přirozené flóře, hydrologické síti a na souboru lidských faktorů, to znamená na výrobních obyčejích a zvycích a na používání jmen. Metoda delimitace používaná INAO tedy musí brát v potaz složitou místní realitu a jedině důsledné pozorování těchto faktorů v daném místě umožňuje určit ta nejpřesnější kritéria pro delimitaci, která se mohou region od regionu lišit. Delimitace ohraničuje a materializuje části teritoria, uvnitř kterých je produkována apelace původu. Je definována souborem administrativních celků (départmenty, kantony, vesnice) nebo přírodními geografickými hranicemi. Národní výbor tedy jmenuje Vyšetřovací komisi, jež je pověřena prostudovat místo, které Sdružení obrany AOC pro apelaci žádá, a jejímž úkolem je určit základní principy delimitace. Komise je složena z profesionálů z Národního výboru, kterému se zodpovídá. Poté je založena Komise expertů, vybraných podle jejich vědeckých a technických kompetencí v disciplínách jako geologie, pedologie, agronomie, historie, enologie, sociologie, etnografie. Komise má za úkol upevnění nebo modifikaci hranic geografické oblasti a zón, které se týkají dané apelace. Tato komise nejprve určí objektivní kritéria pro ohraničení založené na obecných principech. Aplikace těchto kritérií umožní ustanovení základního projektu delimitace. Zpřesňující označovací práce pak probíhají ve dvou fázích: 1. schválení – projekt je dán ke schválení Národním výborem; 2. pokud jej tento schválí, nastoupí veřejné schvalování, které trvá 2 měsíce. Jedná se o místní informování o projektu delimitace prostřednictvím místního tisku a k uložení projektů na místních úřadech ve vybrané oblasti. Případné stížnosti obdržené během veřejného schvalování jsou prostudovány Komisí exper-
Vinařský obzor (12/2006)
tů a definitivní geografické oblasti a jejich zóny jsou pak navrženy Národnímu výboru, kterému je prezentuje Vyšetřovací komise. Jestliže Výbor delimitaci schválí, je pak toto rozhodnutí oficializováno vydáním dekretu o AOC.
administrativně i fyzicky prováděnými kontrolami přímo na místě. U téměř všech produktů apelace jsou dále kontrolovány podmínky výroby jejich testováním, které zahrnuje rozbory a senzorickou zkoušku, tj. zrak, čich a chuť.
Rozpoznání zvyků Nejde však jen o vymezení oblasti. Aby produkt získal označení AOC, musí být respektovány prvky tvořící kompletní podmínky výroby. Tyto prvky vychází ze zvyků a lokálních praktik a způsobují a předávají výrobku charakter apelace a především typické rysy zrozené z terroir. Právě společně sdílené zvyky tvoří základ spojení s terroir. Přiznání AOC se tedy děje na základě podmínek výroby založených na místních, spolehlivých a trvalých zvycích: místních, protože jsou společné a rozšířené v geografické oblasti definující terroir; spolehlivých, protože pečlivost musí být základem celé výroby; trvalých v čase, protože musí být stálé a neměnné. Pro utvoření AOC jsou lokální zvyky nevyhnutelnou podmínkou. Způsob výroby pak musí být popsán v dekretu o přidělení apelace.
DAC (DISTRICTUS AUSTRIAE CONTROLLATUS) V Rakousku je systém určování vín dle místa původu rovněž velmi sofistikovaný, přičemž základní kostru systému zde tvoří interprofesionální výbory. Stěžejní organizační podmínkou je pro ně jejich regionální charakter. Regionální vinařské výbory jsou složeny z reprezentantů hlavních odvětví vinařského průmyslu v daném regionu. Zastoupeny jsou v nich nejen zájmy obchodníků, vinohradníků a vinařských podniků, ale také malovinařů a dobře etablovaných vinařství. Společně jsou tyto osoby zodpovědné za plnění následujících úkolů: – analýza dané oblasti a zlepšení spolupráce v prodeji; to zahrnuje například všeobecná smluvní ujednání o dodávkách nebo provozní dohody, – tvorba marketingové strategie dle specifických potřeb regionu, na kterých se spolupracuje s „Austrian Wine Marketing Board“, jehož rozpočet slouží podstatnou měrou na podporu regionální propagace, – ustanovení označení D. A. C. a příprava vymezení pro kvalitu a charakteristiku typických regionálních vín podle federálních pravidel. Národní vinařský výbor slouží jako administrativní filtr mezi usneseními Regionálních vinařských výborů a Federálním ministerstvem zemědělství, lesů, prostředí a vody. Jeho specifické povinnosti zahrnují: – ověřování proporčnosti nominovaných členů v každém regionálním výboru, která odráží
Schválení produktů Pro schválení produktů je nezbytná analytická a senzorická zkouška pro všechny vinařské AOC. Tato poslední fáze vzniku AOC má produktu přiznat respektování výrobních podmínek, splnění přísných kritérií vhodnosti ke konzumaci a samozřejmě i potvrzení speciálních charakteristických senzorických vlastností typických pro danou oblast. Zhodnocení této typičnosti přísluší primárně odborníkům, kteří se účastní při výrobě produktu, za jehož obranu odpovídají. Schválení procedury výroby je tedy základním kamenem AOC. Specifické výrobní postupy každého AOC (tichá vína, perlivá, pálenky, mléčné a potravinářské výrobky) jsou tedy precizně definovány v návrhu Národních výborů pro INAO. Schválené postupy se kontrolují každoročně u všech výrobců, kteří chtějí používat AOC podle dvou základních systémů: a) pro výrobky, které se dožadují označení a u nichž může být uznán celý objem produkce naráz; což se děje vydáním schvalovacího certifikátu s vyznačeným množstvím zboží označeného jako AOC, b) pro výrobky, jejichž produkce se odehrává během části nebo celého roku (sýry), kdy během celé této doby probíhá odběr vzorků sloužících k ověření konformity výrobku s AOC. V obou případech je rozhodující závazek výrobce v rámci chodu AOC a hlavně respektování podmínek výroby, jak je popisuje apelační dekret vydaný INAO (např.: osvědčení způsobilosti všech různých dodavatelů, kteří se účastní výroby mléčných výrobků). Vzhledem k tomu, že během výroby se mohou setkávat různé suroviny, je nutné mít v pořádku i evidenci jejich zdrojů. INAO kontroluje dodržování podmínek
587
rozdělení a důležitost na trhu v různých regionálních odvětvích, – dohlížení na to, aby zakládání DAC a další usnesení Regionálních výborů byla v souladu s všeobecným zájmem rakouského vinařského průmyslu. Národní vinařský výbor je jmenován Federálním ministerstvem na pět let a skládá se: – z devíti členů ze sektoru vinařské produkce, kteří jsou nominováni na zasedání zemědělské obchodní komory jejím předsedou, z nichž minimálně dva musejí být zástupci vinařských družstev, – z devíti členů ze sektoru vinařského obchodu, kteří jsou jmenováni Federální obchodní komorou, z nichž minimálně dva musejí být zástupci z produkce šumivého vína, – z členů pouze s poradní funkcí bez hlasovacího práva, kteří členům radí a provádějí usnesení výboru v jejich různých možnostech. Tento poradní tým se skládá vždy z jednoho odborníka z každé vinařské oblasti z Ministerstva zemědělství, po jednom odborníkovi ze zemědělské obchodní komory a z federální obchodní komory a z ředitele „Austrian Wine Marketing Board“. Je nutné, aby bylo členství v Národním vinařském výboru vyrovnané, ze všech odvětví vinařského průmyslu. Výbor slouží jako platforma pro spisování a diskutování všech odpovídajících možností pro zlepšení a zvýraznění prezentace rakouského vína. Přestože v centru zájmu jsou vína jakostní, tak rakouská zemská a šumivá vína spadají taktéž do odpovědnosti tohoto výboru. Stěžejní úkol těchto interprofesionálních organizací zůstává na úrovni Regionálních výborů. Regionální vinařské výbory hrají nejdůležitější roli v rozhodovacím procesu a pracují zcela autonomně. Pouze rozhodnutí, která mají právní dopady, vyžadují svolení Národního vinař-
588
ského výboru. Protože rozvíjet svůj potenciál je pro každý kraj životně nezbytné, mají všichni kompetentní členové vinařského odvětví povinnost účastnit se v regionálních výborech. Ustanovení regionálních vinařských výborů Pravidla pro zřízení Regionálních vinařských výborů jsou zakotvena v usnesení Federálního ministerstva zemědělství, lesů, prostředí a vody ze dne 30. března 2001. V současnosti bylo pro regionální vinařské výbory ustanoveno toto: Regionální vinařský výbor je zodpovědný za následující úkoly: 1. Zvýšit povědomí a transparentnost v kategorii jakostních vín z hlediska produkce a marketingu s cílem dosáhnout lepší koordinace v odbytu. 2. Obstarávat průzkumy trhu a realizovat ve spolupráci s AWMB marketingové strategie. Tato marketingová opatření musí být v souladu s ideou podpory rakouských vín jako celku. 3. Zavádět postupy a technologie vedoucí ke zvyšování produktové kvality. 4. Vypracovat standardní postupy pro ujednání, jako jsou dodavatelské smlouvy nebo pěstitelské dohody. 5. Stanovit podmínky pro zřízení a propagaci regionálně typického jakostního vína s charakteristickým výrazem původu. Výbory jsou pojmenovány „regionální vinařské výbory“ v kombinaci s jurisdikčním jménem dané lokality. Bude tak vytvořen vždy jeden vinařský výbor pro každou vinařskou oblast. Tento systém však může být v oprávněných případech změněn. Regionální vinařské výbory jsou složeny z místních zástupců vinařského průmyslu v každé oblasti. Složení zástupců může být například: – vinohradníci – vinaři – obchodníci s vínem – zástupci vinařských družstev – výrobci šumivých vín – zprostředkovatelé atd. Složení členů regionálních vinařských výborů musí za každou cenu odrážet specifické rysy
dané lokální části. To znamená, že počet členů vinařského průmyslu regionálního výboru musí být vyvážený k objemu aktuálně obchodovaného vína. Stejně tak se musí pracovat i s počtem vinohradníků, vinařů, obchodníků atd. VOC (VÍNO ORIGINÁLNÍ CERTIFIKACE) Český systém určování a označování vín dle původu je narozdíl od uvedených systémů naprosto primitivní a jeho právní úprava v žádném ohledu nezaručuje naplnění jeho cíle. Tak především zákon nezřizuje žádnou nezávislou instituci, na kterou by byla delegována pravomoc určovat typičnost vína pro jednotlivé oblasti. Systém je dle mého názoru chybně založen na dvoupólovém vztahu státu a vinařů, kteří jsou pouze povinně organizováni v občanských sdruženích. Tato sdružení jsou sice nadána (v případě vydání rozhodnutí o povolení přiznávat označení VOC) pravomocí rozhodovat o oprávnění jednotlivých členů (výrobců) užívat označení VOC pro svá vína, ale není vůbec jasné, na základě jakých charakteristik těchto vín se tak může stát. Protože v našem právu platí ústavní zásada, že povoleno je vše, co není zakázáno, můžeme se dočkat v budoucnu (nebude-li právní úprava VOC urychleně změněna) nejednoho překvapení v podobě velmi podivných vín na trhu označených jako VOC. Podle zákona sice povolení přiznávat označení VOC uděluje příslušnému sdružení ministerstvo, které zároveň v rozhodnutí stanoví podmínky, za nichž smí sdružení označení vína originální certifikace přiznávat, nicméně tyto podmínky nejsou nikde blíže specifikovány, tudíž nemohou být ministerstvem fakticky vůbec dány. Zákonem není ani žádnému orgánu či instituci svěřena pravomoc tyto podmínky zjišťovat a určovat. Může si je tak stanovit pouze sdružení vinařů žádajících o povolení (a nabízí se, že tak v některých případech učiní v úzkém obchodním zájmu naprosto tendenčně) a nikdo to v zásadě nemá sílu změnit, ani Ministerstvo zemědělství, které povolení vydává. Rozhodně zde chybí to, co je např. výsledkem dlouhého a důkladného šetření příslušných komisí ve Francii, tj. detailně formulovaná charakteristika apelace, o kte-
Vinafiem v Africe i leckde jinde
rou je žádáno, nebo proporční systém zastoupení mnoha profesí v rozhodujícím orgánu v Rakousku. Taktéž je zajímavé si všimnout, že náš zákon umožňuje, aby na daném území (např. na Znojemsku nebo na kterémkoli jiném území) vzniklo více sdružení VOC, neboť jedinečnost každého sdružení je dána přesně pouze snad registračním číslem vinic, nikoli územím (zákon formuluje velmi vágně, že území musí být geograficky spojené, což lze vykládat různě). Každé sdružení pak v absurdním případě může definovat vlastní charakteristiku vín VOC pro jednu oblast, i když je tato ve skutečnosti jednotně charakteristická, případně dokonce definovat pro tuto oblast jiná vína. Zde upozorňuji, že podle zákona na založení sdružení stačí 3 členové, kteří postupně mohou ze sdružení odejít, takže sdružení může být v závěru „uskupením“ jednoho vinaře. Také je možné ustanovit VOC pro oblast, která není charakteristická vůbec ničím. Taková právní úprava je dle mého názoru zcela nesmyslná a pokud by Ministerstvo zemědělství postupovalo přísně dle zákona, během krátké doby by zde byla založena řada VOC sdružení s naprosto negarantovanými víny z hlediska jejich regionálních charakteristik. Absurdně je tedy z tohoto pohledu spíše užitečné, že Ministerstvo zemědělství klade (byť neoprávněné) překážky vzniku VOC, tak jak jsem popsal v článku v předchozím čísle. Nemohou tak ovšem za těchto okolností vznikat ani seriózní VOC sdružení vinařů, kteří by oprávněně těžili z jedinečnosti oblasti, ve které žijí a podnikají, a ze svého umění vyrobit vína unikátních vlastností. Je to ovšem možná dobře. Kdyby totiž za stávajícího stavu nějaké VOC víno opravdu vzniklo, bylo by z výše popsaných důvodů a priori nedůvěryhodné, a celý způsob označování vín dle původu by tak byl zprofanován a znehodnocen dříve, než by se stačil etablovat. Za přípravu a překlad podkladů z INAO a AWMB, jakož i za cenné konzultace a spolupráci při přípravě tohoto textu děkuji slečně Kláře Kollárové, sommeliérce. Obrázky vinět k článku byly poskytnuty s laskavým svolením z archívu serveru www. ovine.cz.
190,-
Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
Vinařský obzor (12/2006)
589
Mechanizační prostředky pro chemickou ochranu vinic a jejich posezonní údržba Bc. Milan Sedláček, Valtice
Článků ve VO, které popisovaly rozdělení a konstrukci těchto strojů, vyšla již pěkná řádka, ale jakým způsobem například správně uskladnit rosič nebo postřikovač na zimní období, když většina strojů stojí jenom pod přístřešky, ví jenom málokdo. Stále mnoho vinohradníků neví nebo nechce vědět o pravidelných dvouletých kontrolách strojů nutných pro udržení jejich alespoň elementárního technického stavu. Pravdou je fakt, že většina klasických vinohradníků stojí v dnešní době na velmi ostré hraně rentability. Pokud má investovat finanční prostředky do bezvadného provozu stroje, aby ztráty a úniky drahých fungicidů byly co nejmenší, nechá radši dojezdit sezonu s „cákajícím“ postřikovačem s odůvodněním, že na to prostě nemá. Jsou to krátkozraké přístupy, únik postřiku mimo chráněnou rostlinu je vždy mnohonásobně dražší než odstranění netěsnosti už tím, že ztráty na hroznech jsou vyšší, protože se jim nedostalo správné dávky ochranného prostředku. Navíc životní prostředí v místech, kudy projel takový stroj, asi nebude v nejlepším pořádku. Dalším zvláštním argumentem mnoha vinohradníků je tvrzení: v poslední době nějak ty přípravky již nezabírají, musím zvýšit dávku až o 100 %, aby byl účinek vidět. Přitom trysky jeho rosiče stříkají všude jenom ne na
révu, část postřiku odteče z nádrže již při přepravě, postřik aplikuje ještě za rosy atd. atd. Takže když to všechno sečteme a podtrhneme, z těch 200 % postřiku se dostane na révu jen malé množství, které reprezentuje sotva dávku doporučenou výrobcem, zbytek je všude jinde. Aby bylo chemické ošetření z hlediska nasazení stroje účinné, je nutné se snažit o maximální pokrytí zelené stěny vinice chemickým přípravkem. Použití univerzálních rosičů do ovocných sadů a vinic se míjí s účinkem, protože univerzální aplikační ústrojí (ventilátor + trysky kolem do věnce) nedokáže zabránit až 50% úletu mimo zelenou stěnu vinice. V dnešní době se distribuují již velmi dokonalé rosiče se speciálními nástavci, případně hubicemi, které se zatím jeví jako nejúčinnější. Stav na úseku strojů pro ochranu rostlin je asi znám zákonodárcům, proto v roce 2004 vyšel ve Sbírce zákon č. 326, který v § 66 a 67 upravuje povinnost majitelů a provozovatelů provádět nejméně 1krát za 2 roky tzv. testování strojů pro ochranu rostlin. Zařízení (Spray scanner) testuje hlavně rovnoměrnost rozptylu trysek, čerpadlo, tlakoměr a průtokoměr. Kontrolují se netěsnosti stroje a tzv. úkap trysek po zastavení stroje (čerpadla), který nesmí být. Stroj dostane samolepku ne nepodobnou té, kterou známe z kontrol motorových vozidel STK. Kontrolním orgánem způsobilým kontrolovat shora uvedenou povinnost je Státní rostlinolékařská správa. Otestování stroje je dobré mít, o tom se přesvědčilo mnoho obilnářů v případech, kdy došlo k úletu herbicidů např. do vinic. Prvním, na co se ptají rostlinolékaři a pracovníci pojišťovny, je právě prokázání otestovaní stroje. Je více firem, které provádějí testování, jenom mimochodem
v blízkosti největší koncentrace rosičů do vinic v ČR ho provádí hustopečský Agrotec. Neméně důležitou je pravidelná předepsaná údržba stroje, seřízení, kontrola netěsností, čištění filtrů, oplach vnitřku nádrže a celé soustavy. Vizuální kontrola směru toku aplikované látky z trysek na stěnu vinice se provádí nejlépe při práci stroje z pohledu zezadu. Důležité je také nastavení správné intenzity toku vzduchu, například při ještě méně vzrostlé stěně a plném výkonu ventilátoru je postřik doslova „odfouknut“ z rostliny, to ale z kabiny traktoru vidět není. Pro správnou funkci a minimalizaci nákladů je důležité vědět jak stroj správně zazimovat, hlavně tam, kde dojde k uskladnění v mrazu. Požádal jsem zástupce firmy Berthoud o vzorový postup při uskladnění stroje na zimu: 1. Stroj se omyje z venku, 2. cca ½ nádrže čisté vody se vystříká stejným způsobem, jako by stroj pracoval, včetně spuštěných míchadel, to se udělá 2x po sobě,
Rosič s univerzálním aplikačním ústrojím
Rosič s hubicovým aplikačním ústrojím
Rosič s centrálním aplikačním nastavitelným ústrojím
590
3. třetí výplach se provádí již s namíchanými speciálními prostředky, které dodává každá firma ke svým strojům, nemíchá se již velké množství, stačí několik litrů, 4. provede se očista filtrů, 5. do nádrže se dá několik litrů namíchané nemrznoucí směsi (třeba Fridex), tak aby při spuštění prošla celým systémem stroje, 6. provede se prohlídka stroje a opraví se všechny zarezavělé plochy a oděrky, 7. provede se prohlídka hydraulického systému stroje, pokud je jím vybaven, odstraní se všechny závady způsobující únik oleje, 8. stroj by měl být uschován pod střechou nebo ještě lépe v hangáru či garáži. Co k tomu dodat? Aplikovat nemrznoucí směsi do systému je jistě chytré, protože nelze
vypustit všechnu vodu z kolínek, hadiček, potrubí a dalších. Při prvním výjezdu v příští sezoně se potom zjistí, jak je stroj netěsný a postřik uniká, odkud to jen jde, ale to se zase dostáváme na počátek našeho problému. Z webové stránky firmy Mountfield jsem si stáhl vzorové uskladnění zádových motorových rosičů: 1. Vyprázdnění palivové nádrže, 2. celkové očištění stroje vně i uvnitř, 3. konzervace kovových částí stroje olejem, 4. demontáž zapalovací svíčky a vstříknutí cca 2 ccm motorového oleje do válce, 5. motor se protočí několikrát startovací šňůrou a svíčka se dá zpět, 6. uskladnění rosiče na suchém místě. Správnou údržbou a uskladněním strojů pro
chemickou ochranu rostlin se zajistí bezvadný chod stroje v příští sezoně, ušetří to mnoho finančních prostředků a nervů. Pravidelným povinným testováním, ač si to málokdo uvědomuje, dochází k úspoře a správné aplikaci postřiku, tím se šetří finanční prostředky nejen v menší spotřebě fungicidů, ale hlavně tím, že budu mít zdravý hrozen. Tuto jednoduchou násobilku nezná ještě mnoho našich vinohradníků a je s podivem, že většinou těch velkých, kteří by mohli dosáhnout úspor největších, v absolutním objemu, samozřejmě. Zdroje: 1. Instrukce firmy Berthoud pro posezonní údržbu strojů na ochranu rostlin 2. Instrukce firmy Mountfield pro posezonní údržbu zádových motorových rosičů
Odrůda měsíce – veltlínské červené rané Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice
Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je hustě ochlupený, s načervenalými okraji lístků. List je středně velký až velký. Tvar listové čepele je výrazně pětilaločnatý, se středně hlubokými výkrojky. Barva listové čepele je tmavozelená. Řapíkový výkrojek je otevřený ve tvaru písmene U. Hrozen je středně velký, kuželovitý. Uspořádání bobulí v hroznu je husté. Bobule je malá až středně velká, červená. Jednoleté dřevo je tmavohnědé, čárkované. Pěstitelské vlastnosti Na polohu je tato odrůda nenáročná. Lze ji pěstovat ve všech vinařských podoblastech a v okrajových vinohradnických oblastech. Vhodné jsou písky, štěrkopísky a kamenité půdy. Není vhodné ji pěstovat na hlubokých, úrodných půdách s vysokým obsahem dusíku a vápníku, protože na nich odrůda roste bujně, vytváří husté hrozny a může se zvyšovat náchylnost k houbovým chorobám.
Proti zimním mrazům je odolnost střední. Odolnost k zimním mrazům může být velmi snížena u přetížených keřů. Jarní mrazy tuto odrůdu téměř nepoškozují. Veltlínské červené rané je citlivé na padlí révy. Nižší až střední odolnost vykazuje k napadení padlím révy. Citlivost na šedou hnilobu je vyšší. Hrozny bývají velmi často poškozovány savým hmyzem. Rovněž velmi husté hrozny a deštivé počasí v době dozrávání vyvolávají vyšší citlivost k hnilobám. Nesnáší vápenaté půdy, na kterých trpí chlorózami. Veltlínské červené rané se sklízí ve 2. polovině září až začátkem října. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6–8 oček na m2. Ve velmi dobrých lokalitách je možné zatížení 8–10 oček na m2. Zatížení keřů regulujeme výhradně zimním řezem. Neprovádíme regulaci násady hroznů v době vegetace. V rámci zelených prací je třeba věnovat velkou pozornost především kvalitně provedenému podlomu. Velmi významné je rovněž odstranění zálistků v zóně hroznů. Odlistění hroznů provádíme takovým způsobem, abychom odstranili pouze listy, které výhradně zahušťují keř. Nevyhovuje jí podnož Kober 5 BB, protože na ní nadměrně bujně roste.
Sklizeň hroznů provádíme především na základě zdravotního stavu hroznů, cukernatosti a především obsahu kyselin. Enologické vlastnosti Veltlínské červené rané má svoje místo především v oblasti kvalitních jakostních vín. Technologii vína je třeba směřovat cestou zvýraznění aromatického projevu vína a zachování svěží kyseliny v chuťovém dojmu vína. Vhodnou technologií je proto důkladnější odkalení moštů, aplikace čisté kultury kvasinek a kvašení při nižších teplotách. Tato technologie pomůže získat svěží a velmi rychle a dobře pitelné bílé víno. Uchování tohoto stavu vína je třeba zajistit lahvováním pod plastové zátky. Využití odrůdy a kvalita vína Veltlínské červené rané je vhodná odrůda především pro výrobu kvalitních jakostních vín. Je rovněž velmi dobrou složkou „cuvée“. Víno je jemně ovocné, s tóny domácího ovoce, s jemnou chutí a pikantní kyselinkou. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Fotografie k članku jsou na protější straně, foto autor
Vinařský obzor (12/2006)
VČR – hrozen
VČR – hrozen
VČR – keř
VČR – pupen
VČR – hrozen
VČR – keř
VČR – list
VČR – vrchol letorostu
591
592
TOP KVALITA Z NEREZU Technologie plnění bez přístupu vzduchu! Plnící linky
vystřikování - plnění - uzavírání
Mycí stroje archivních lahví
Etiketovací stroje a nasazovače záklopek
e vína!
ce oxidac k u d e r á k c ti s a Dr Kontakt: Zádveřická 426, 763 11 Zlín Výhradní dovozce pro ČR tel./fax: +420 577 901 148 inzerat_Proneco_VO_vanoce2.qxd 9.11.2004 14:44 StrÆnka 1
Přírodní preparáty Erbslöh pro výrobu vína a ovocných šťáv.
Uzávěry • přírodní • aglomerované • dvouploškové • griffkorky • kónické • sektové • syntetické
Záklopky • cínové • polykapové • termo • sektové
unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz
Specializovaná laboratoř pro vinaře
Zpracovatelské vinařské technologie Vaslin-Bucher
Služby technologického poradce
Nakupujte pohodlně v naší internetové prodejně www.proneco.cz. Snadno a rychle si vyberete a nakoupíte uzávěry a preparáty Erbslöh pro Vaše víno. Proneco, s. r. o. • provozovna 692 01 Klentnice č. p. 78 • tel./fax: 519 515 117, 519 515 290 • sekretariat@proneco.cz
Vinařský obzor (12/2006) IVIF_CMVVU_92,5x252.ai
31.10.2006
593
9:55:37 Uhr
Kdo chce investovat, informuje se zde
Pokud chcete získat rozsáhlý přehled o veškerých součástech moderní výroby vína a šumivého vína, jste na INTERVITIS INTERFRUCTA zcela správně. INTERVITIS INTERFRUCTA je přední veletrh se zaměřením na technologii vína, ovoce a ovocných šťáv a mezinárodní fórum pro hospodářství a vědu. Na 600 vystavovatelů z celého světa zde představí inovace z oblastí • • • • •
techniky pěstování vinné révy a ovoce sklizně a zpracování vinařství lahvování a balení odbytu a organizace
Uvidíme se ve Stuttgartu.
INTERVITIS INTERFRUCTA
Mezinárodní veletrh technologií vína, ovoce a ovocných šťáv
22. – 26.4.2007 Messe Stuttgart
Česko-Nĕmecká Obchodní a Průmyslová Komora Tereza Eliášová Tel.: 0221490325, Fax: 0221490332 messe-stuttgart@dtihk.cz
www.intervitis-interfructa.de
594
Riadenie kvasného procesu novej generácie V oblasti riadenia kvasného procesu sa v posledných rokoch urobilo veľa, avšak riadenie pomocou zbernicového systému „VinPilot – Profi“ predstavuje ďalší produkt vývoja riadeného kvasenia počítačom. Tento systém bol vyvinutý pre náročných výrobcov najkvalitnejších vín. Kvasenie sa riadi pomocou počítača alebo priamo v pivnici pomocou dotykovej obrazovky. Pomocou grafických predlôh sa program ľahko ovláda, nezávisle od riadenia kvasenia umožňuje tento systém sledovať vína v ľubovoľnom počte nádrží až do jeho predaja.
Riadenie kvasenia v závislosti od momentálnej cukornatosti. Už možnosť kvasenia podľa vopred naprogramovaných tepelných kriviek a tieto aj zobraziť predstavuje zaujímavú možnosť, ale možnosť riadiť kvasenie v závislosti od znižujúcej sa hustoty a cukornatosti je už dlho prianím každého angažovaného enológa. Kvôli technickým i finančným problémom však neboli tieto snahy doposiaľ úspešné. „VinPilot – Profi“ predstavuje praktický systém, ktorý je založený na jednoduchom princípe doplnenom profesionálnym softvérom.
Zobrazenie procesu a spätné pozorovanie Pri automatickom zobrazení procesov tento systém umožňuje sledovať a dokumentovať všetky výrobné operácie, prečerpávanie, analýzy i tvorbu kupáži. Na základe prehľadne uložených dát o procesoch, hodnotách i kvasných grafov je vždy možné sa k nim neskôr ľahko vrátiť, spätne sledovať vývoj vín a tak si obohatiť vlastné enologické skúsenosti.
Princíp činnosti: Princíp činnosti zariadenia je založený na meraní množstva unikajúcich kvasných plynov a na základe týchto hodnôt počítač vypočíta množstvo prekvaseného cukru. Podľa naprogramovanej rýchlosti prekvášania cukrov počítač riadi teplotu muštov a tým aj charakter kvasného procesu. „Vinpilot – Profi“ poskytuje súčasne aj ďalšie možnosti ako napr. riadenie cyklov pri nakvášaní modrých rmutov a mikro – makro – oxidáciu. IDD BRATISLAVA – Inžiniersko-dodávateľské družstvo Firma bola založená v roku 1991 ako výrobné družstvo, ktoré sa zaoberá výrobou strojov a zariadení pre vinársky priemysel. Od roku 1996 sa firma začala zameriavať na teplotné procesy najmä pri riadenom kvasení hroznových muštov. V súčasnosti firma vyrába stroje pre primárne spracovanie hrozna, kvasné a skladovacie nádrže a zariadenia pre tepelné procesy. IDD BRATISLAVA Myjavská 16, 811 03 Bratislava Slovenská republika Prevádzka: Dúbravská cesta č. 9, 842 02 Bratislava 4 Tel.: 00421 254 653 495-6 Tel./Fax: 00421 254 776 917 Mobil: 00421 903 653 234 E-mail: idd@idd.sk www.idd.sk
Vinařský obzor (12/2006)
595
Historie, současnost a snad i pohled do budoucnosti integrované vinohradnické produkce Ing. Milan Hluchý, Ph.D., předseda Svazu integrované produkce
Definice IP, kterou v roce 1990 jedni z otců evropských systémů IP – švýcarští kolegové Fritz Haeni, Ernst Boller a Franz Bigler formulovali – říká: – IP usiluje o dosažení optimálních výnosů vyšší kvality cestou, která nezatěžuje životní prostředí. To znamená – ne maximum dosažené stylem „ať to stojí co to stojí“ bez ohledu na kvalitu hroznů a devastaci vinic. – Na bázi celistvého způsobu myšlení se IP orientuje komplexně na agroekosystém a je zaměřena na zemědělský podnik jako celek. Základem je udržení, resp. zlepšení půdní úrodnosti a mnohotvárného životního prostředí. – Přednostně se využívají a podporují přirozené regulační mechanismy. K ochraně životního prostředí (půdy, vody, ovzduší, rostlin, zvířat) se s ohledem na hospodárnost vyžaduje soulad mezi biologickými, technickými a chemickými opatřeními. Počátky Integrovaná produkce má své počátky v integrované ochraně rostlin. V padesátých letech 20. století, to znamená v době, kdy Československo práškovala eskadra 23 sovětských letadel, kterou nám bratři poslali na pomoc v boji s imperialistickým broukem (pro mladší – mandelinkou bramborovou), jak mi to ještě v 80. letech minulého století s jistou nostalgií líčil sovětský akademik Papušoj, který eskadře jako staršij naučnyj sotrudnik velel. Eskadru zásobovaly vlaky DDT vyjíždějící z našich a sovětských chemiček. Mimochodem, zbytky tohoto
DDT má každý z nás, včetně těch, kteří se narodili o 20 či 30 let později, i dnes v těle. V této době začalo skupině entomologů v Kalifornii docházet, že „totální boj“ proti škůdcům, v jejich případě proti mšici skákalce vojtěškové (Therioaphis maculata) na vojtěšce nelze tvrdými technokratickými postupy vyhrát. A právě tam a tehdy se zrodila koncepce integrovaného boje se škůdci – The Integrated Pest Management. Pokud mne někdo podezírá z amerikanofilie, mýlí se. Pouze konstatuji fakta. Kalifornští entomologové si jako první uvědomili, že ochranu rostlin je nutno dělat systémově a v souladu s přirozenými autoregulačními mechanismy, které i v agroekosystémech fungují – dáme-li jim šanci. Použijeme-li příklad z techniky – tito entomologové jako první při opravě špičkových hodinek Omega odložili kladiva a kleště a vzali si hodinářskou lupu a jemné nářadí. Ale hlavně – opustili představu, že čím větší kladivo, tím lépe opravené hodinky, a velmi se začali zajímat o to, jak hodinky vlastně fungují. V evropském vinohradnictví má čestné prvenství i mnoha našim vinařům známý Švýcar Dr. Ernst Boller. Tento mimochodem opět entomolog začal v roce 1972 v experimentálních vinicích Výzkumného ústavu ovocnářsko-vinařského ve Waedensvillu u Curychu jako první v Evropě zkoumat změny, ke kterým ve složení entomofauny dochází při ozelenění vinice. Sledoval, které druhy parazitoidů parazitují vajíčka, housenky a kukly obalečů, jak narůstá množství i počet druhů různých dravých ploštic, brouků atd. A přitom si všímal i dravého roztoče Typhlodromus pyri, který se živil sviluškami. Tohoto roztoče a jeho vliv na škodlivé fytosugní roztoče ve vinohradnictví začal jako vůbec první, ještě o dvacet let dřív, studovat jiný Švýcar, G. Mathys. Ten již v roce 1957 publikoval první studii o vlivu T. pyri na škodlivé roztoče ve vinicích.
Od 80. let také docházelo k rozšíření celé koncepce od integrované ochrany rostlin k integrované produkci. Ta kromě integrované ochrany zahrnuje i výběr odrůd, spon, vedení, agrotechniku, hnojení a výživu a mnoho dalších prvků, které se do agroekosystému vinice promítají. V té době se také na mnoha evropských pracovištích začala testovat toxicita pesticidů k užitečným organismům, jako byli draví roztoči, drobněnky rodu Trichogramma, dravé ploštice a podobně. V roce 1990 byly pod vedením zmíněného Dr. Bollera ve Švýcarsku formulovány první švýcarské Směrnice integrované produkce ve vinařství – tzv. Malus Bonus systém. Vývoj technologie IP u nás U nás je myšlenka integrované vinohradnické produkce od počátku spojena se dvěma jmény. Jsou to Ing. Petr Ackermann, CSc., takto poslední polyhistor v ochraně rostlin na Moravě a první předseda Svazu integrované produkce hroznů a vína tehdy ještě v ČSFR. Druhým je autor tohoto článku, Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Rodák z Mikulova, který strávil část mládí s motykou v ruce ve vinohradě a další část v kouzelné pálavské přírodě se síťkou na motýly. Tito dva se sešli před 25 lety, v roce 1982, na Odboru karantény a ochrany rostlin ÚKZÚZ v Brně a aniž by to zpočátku nějak plánovali, pracovali intenzivně na vývoji technologie IP v našich vinicích. P. Ackermann vedl Referát diagnostiky, jehož náplní práce bylo determinovat různé obtížně určitelné příčiny ochoření rostlin. Zároveň ale testoval nové pesticidy, především fungicidy, ale i insekticidy a další přípravky v sadech a vinicích. M. Hluchý vedl Biologickou laboratoř výše zmíněného pracoviště, jejíž náplní práce bylo testovat biopreparáty, monitorovat rezistenci škůdců a patogenů k pesticidům a testovat toxicitu pesticidů k užitečným organismům.
596
Prognóza a signalizace Kořeny moderních, ekologicky orientovaných vinohradnických technologií u nás však sahají ještě podstatně hlouběji. Již ochrana révy vinné před mšičkou révokazem štěpováním na americké, mšičce odolné podnože je vlastně velmi elegantním řešením jednoho ochranářského problému, který se ve vinohradnictví využívá dodnes a který naprosto přesně zapadá do intencí IP. Stejně tak používání síry, která je dodnes jedním z podstatných prvků ochrany vinic před padlím révovým, je dodnes technologií používanou v IP i organickém vinohradnictví. Obě tyto technologie se u nás začaly používat na přelomu 19. a 20. století. (Maca, 1994) K omezení množství ve vinicích používaných fungicidů v 70. letech významně přispěl Ing. A. Muška, tehdy také pracovník Odboru karantény a ochrany rostlin ÚKZÚZ v Brně, který vyvinul a zavedl do praxe metodu signalizace kalamitních výskytů plísně révové. Tím byly vytvořeny podmínky k přechodu od „kalendářních“ aplikací fungicidů k ochraně dle skutečného infekčního tlaku choroby. Pro představu mladší generace a připomenutí generaci starší – „moderní systém ochrany révy vinné“ z roku 1968 doporučoval během jedné vegetační sezóny ve vinici v šesti postřicích aplikaci celkem 72 kg měďnatého přípravku Kuprikol obsahujícího 50 % oxychloridu Cu. K tomu ještě třikrát – před květem, po květu a na mladé bobule insekticid Dykol obsahující DDT. Celkem bylo takto doporučováno použití 16,8 kg přípravku obsahujícího 50 % DDT. A aby toho nebylo málo, bylo doporučeno provést na jaře proti kadeřavosti ještě 1–2 ošetření 15 kg Polybaritu, obsahujícího také jedovatý polysulfid baria. Dnes jen těžko uvěřitelné. A přitom slovo moderní systém mělo své opodstatnění, protože předtím bylo běžné používání až 30 kg Bordóské jíchy v jednom postřiku proti peronospoře a proti obalečům se používal arzeničnan vápenatý, vůči nám lidem podstatně jedovatější než zmíněné DDT. K dalšímu podstatnému zefektivnění fungicidní ochrany přispěl počítačový software GA-
LATI vyvinutý Ing. G. Vaněkem a jeho dvěma maďarskými kolegy (GALATI = Gašpar László – Tibor), který byl později na základě výběrového řízení v projektu PHARE instalován mj. do 45 a následně dalších 25 počítačů propojených s meteostanicemi. Monitoring obalečů K významnému zefektivnění ochrany vinic před obaleči přispělo zavedení monitoringu výskytu obalečů feromonovými lapáky. Tato technologie je u nás spojena se dvěma jmény. Doc. Dr. I. Hrdý, DrSc., pracovník Entomologického ústavu, později pracovník Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV v Praze, a Ing. Jaroslav Marek, špičkový entomolog Odboru karantény a ochrany rostlin ÚKZÚZ v Brně. Tito kolegové začali na počátku 80. let minulého století ověřovat různé typy feromonových lapáků, odparníků a feromonů ve vinicích. Na základě těchto výzkumů byly vyvinuty dodnes používané feromonové lapáky EA Etokap a LB Etokap a celý systém monitoringu letu samců obaleče jednopásého a mramorovaného, který v IP používáme dodnes. V současnosti je systém monitoringu realizovaný Svazem IP ve spolupráci s firmou Biocont Laboratory provozován pozorováním na 6 stálých pozorovacích bodech, z nichž jsou údaje 3x týdně umisťovány na internet (www.vino–ip.cz), kde k nim mají přístup jak členové svazu, tak i ostatní vinaři. Tyto pravidelně aktualizované informace umožňují stovkám vinařů poměrně přesně volit termíny ochranných insekticidních zásahů, aniž by sami museli pracně sledovat let samců na feromonové lapáky. Draví roztoči K zásadnímu omezení aplikací toxických insekticidů a akaricidů vedlo zavedení biologické ochrany vinic v průběhu 80. let. V roce 1986 zahájil M. Hluchý spolu s Dr. M. Zachardou, CSc., profesionálním akarologem z Entomologického ústavu ČSAV v Českých Budějovicích, první práce při průzkumu dravých roztočů čeledi Phytoseiidae v jihomo-
Ekologické zemûdûlství
ravských vinicích. V roce 1986 byla experimentálně ověřována účinnost OP rezistentní (= rezistentní vůči organofosfátům) populace roztoče T. pyri na původní ploše – vinici Liščí kopec v Dobrém Poli (JZD Mikulov). V roce 1987 byly provedeny první experimentální introdukce roztoče T. pyri, kmene Mikulov do vinic v Pouzdřanech. Ve spolupráci s vedoucím vinic JZD Mikulov Ing. J. Peřinou byl T. pyri rovněž introdukován na většinu z tehdejších 180 ha vinic JZD Mikulov. V roce 1989 začalo se zaváděním biologické ochrany dravým roztočem T. pyri do vinic cca 30 dalších podniků na Moravě a na Slovensku, ale zároveň do školních vinic čtyř dolnorakouských vinařských škol (Hollabrun, Mistelbach, Retz, Krems/Donau) a do vinohradů dodnes mimořádně aktivních vinařů obce Gross Riedenthal. Mikulovská populace dravého roztoče T. pyri je dnes díky intenzivnímu zájmu našich vědců jednou z celosvětově nejlépe prostudovaných populací tohoto predátora. Při jejím studiu byly zpracovány 4 doktorské práce, zabývající se predační aktivitou na různých typech kořisti na révě vinné a spolehlivostí biologické ochrany obecně (M. Hluchý, 1995), teoretickými aspekty matematického modelu systému predátor–kořist (Z. Pospíšil, 1995), genetikou roztoče T. pyri a enzymatickým aparátem zodpovídajícím za rozklad organofosforových insekticidů v těle tohoto roztoče. Od roku 1990 byla tato populace predátora T. pyri úspěšně introdukována na desítky tisíc hektarů vinic a sadů od severu Španělska po Švédsko a od Velké Británie po Moldávii. Pro dokreslení atmosféry s tímto děním souvisící si dovolím připojit jen jednu kuriózní informaci. V době, kdy přebíral ředitel firmy F. J. Kwizda, distribující tohoto roztoče v Rakousku, prof. Hilmbauer, z rukou rakouského ministra zemědělství za úspěšné zavedení biologické ochrany na plochu asi 15 000 ha rakouských vinic rakouskou Státní cenu za ochranu životního prostředí, končily u nás díky pádu systému jedné strany razantní snahy o likvida-
280,(vã. 5% DPH)
Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.
·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
Vinařský obzor (12/2006)
ci mikulovské produkce roztoče T. pyri vedené z jihu Čech přes ÚV KSČ a MZe ČR. Nerespektování rozhodnutí ÚV KSČ o biologizaci našeho zemědělství z jihu Čech mělo být „spravedlivě“ potrestáno. Leč společnost už měla těchto způsobů plné zuby. Na obaleče biologicky V téže době byla rovněž ve vinicích JZD Mikulov M. Hluchým a J. Peřinou poprvé u nás testována účinnost mikrobiálního preparátu Biobit proti housenkám obalečů. Prvním mikrobiálním přípravkem na bázi entomopatogenní bakterie Bacillus thuringiensis kurstaki používaným již o několik let dříve i v našich vinicích byl Dipel a poté Bathurin 82 vyráběný Agrokombinátem Slušovice. Bathurin 82, nikdy řádně nedokončený preparát, prokázal myšlence biologizace ochrany rostlin spíše medvědí službu. Obsah účinné látky v něm kolísal až desetinásobně a nepoužil-li se přípravek rychle po vyrobení, v dalším roce jste s kameny vzniklými z této původně práškové formulace mohli louskat ořechy. Aby i tato informace byla úplná, je nutno dodat, že první insekticidní přípravek na bázi B. thuringiensis (Bathurin) u nás vznikl v Ústavu patologie hmyzu ČSAV pod vedením akademika J. Weisera, DrSc. již v padesátých letech, to znamená ve stejné době jako Dipel v USA. Rozdíl byl v tom, že v USA dovedla firma Abbott výrobu v preparátu Dipel k úspěšnému používání v mnoha zemích světa a tento přípravek se používá dodnes, kdežto u nás jsme nejdříve přešli na DDT, a poté začali vyrábět zmíněný Bathurin 82. Kvalitní, vysoce účinné mikrobiální přípravky na bázi bakterie B. thuringiensis byly a dodnes jsou v ekologickém vinohradnictví důležité pro svou kombinaci vysoké selektivity vůči užitečnému hmyzu a roztočům na jedné straně (viz tabulky toxicity pesticidů ve Směrnicích IP pro rok 2007) a vysoké účinnosti proti housenkám obalečů na straně druhé. Ve druhé polovině 90. let byl rovněž registrován mikrobiální preparát Ibefungin. Tento přípravek na bázi bakterie Bacillus subtilis vyvinutý brněnským mikrobiologem MVDr. Beránkem a vyráběný firmou PPS Agro Strachotín je dodnes celkem úspěšně v našich vinicích používán proti plísni šedé. Pro úplnost informací v této oblasti je nutno říci, že během celých 15 let rozvoje organizované IP se také významně měnilo spektrum chemických přípravků povolených pro ochranu révy vinné obecně. Jestliže srovnáme například spektrum povolených insekticidů na ochranu révy vinné z roku 1989 se současně platnou registrací a spektrem přípravků, které byly v roce 1992 povoleny k aplikaci v systému IP, se spektrem, jež je v IP povoleno dnes, zjistíme významné rozdíly.
597
Přípravky na ochranu révy vinné před obaleči Registrováno v ČSFR 1989 Ambush 25 EC Bathurin 82 Cybolt 100 E Cymbush 10 EC Decemtion EK 20 Decis Flow 25 Dimecron 50 Dimilin 25 DP Dipel Dursban 4E Karate 5 EC Lannate 90 WS Mavrik 25 EC Metation E 50 Nomolt 15 SC Nudrin 90 WSP Nurelle 200 EC Reldan 2 E Ripcord 20 EC Talstar 10 EC Ultracid 40 EC Vaztak 10 EC Zolone EC
Povoleno v IP 1992 Bathurin 82 Biobit XL
Registrováno V ČR 2004
Povoleno V IP 2006
Biobit XL Decis Flow 2,5 Dimilin 48 SC Fury 10 EW Insegar 25 WP Karate 2,5 WG
Biobit XL
Nomolt 15 SC
Reldan 2 E
Nomolt 15 SC Reldan 40 EC
Zolone EC
Sumithion Super Talstar 10 EC Vaztak 10 EC Zolone 35 EC
Dimilin 48 SC Dipel
Metation E 50 Nomolt 15 SC
Založení SIPHV Významným krokem na cestě ekologizace našeho vinohradnictví bylo založení Svazu integrované produkce v roce 1992. Na stanovách Svazu IP je registrační razítko Ministerstva vnitra s datem 3. 11. 1992. Tomuto datu předcházel asi rok přípravné práce, kdy jsme připravovali Stanovy svazu, první Směrnice IP, studovali zahraniční materiály a objížděli kolegy vinaře, ochotné podpořit tuto myšlenku. Na počátku měl Svaz 15 členských podniků o celkové výměře asi 600 ha vinic. Na tomto místě bych rád vinařům a vedení těchto podniků poděkoval, protože oni měli velkou zásluhu na tom, že Svaz překonal první roky existence bez koruny podpory ze strany státu. Na rozvoj integrované vinohradnické produkce u nás měla velký pozitivní vliv i realizace tří větších projektů financovaných z větší části ze zahraničních zdrojů. V letech 1994–1996 byl na území CHKO a BR Pálava na ploše asi 600 ha vinic realizován v rámci programu GEF (Global Environment Facility) – Ochrana biodiverzity firmou Biocont Laboratory z finančních zdrojů Světové Banky projekt Biologizace vinohradnictví v CHKO Pálava. V rámci tohoto projektu byla u nás mimo jiné poprvé systematicky studována společenstva rostlin a modelových skupin hmyzu. Srovnávána byla flóra a fauna ekologicky obhospodařovaných vinic a vinic obhospodařovaných
Dimilin 48 SC
Insegar 25 WP
Zolone 35 EC Isonet LE Isonet L+
konvenčně. (Hluchý, 1996) Na botanické části tohoto studia se podílel Ing. J. Danihelka, na entomologické části pak RNDr. Pavel Lauterer, který studoval křísy, Ing. L. Bocák determinoval ve vinicích zjištěné střevlíky a M. Hluchý studoval noční motýly. Mimo jiné i díky tomuto projektu se plocha integrovaně obhospodařovaných vinic do roku 1996 rozšířila na plochu asi 1 200 ha. Projekt PHARE Významné zvýšení plochy vinic v systému IP znamenala realizace projektu PHARE – Zavedení systému integrované produkce do vinohradnictví okresů Břeclav a Znojmo, který byl realizován v letech 2000 a 2001. Celkem se do projektu zapojilo asi 65 podniků o výměře vinic cca 6 000 ha. Projekt financovala ze 70 % Evropská unie a z 30 % bylo nutno zajistit kofinancování přímo účastníky – vinařskými podniky okresů Břeclav a Znojmo. Organizaci, financování z české strany, přípravu projektu a garanci za další fungování systému IP nesl Svaz IP. V té době ještě pořád Svaz z finančních důvodů nemohl mít ani jednoho placeného pracovníka a všechno zajišťovali členové vedení Svazu ve svém volném čase. K realizaci projektu byla vybrána firma Galati – manželé Ing. Gašpar Vanek, CSc. a Ing. Zlatica Vaneková, CSc. z Bratislavy. Během tohoto projektu bylo do vinic na Břeclavsku a Znojemsku dodáno a zpro-
598
vozněno 45 meteorologických stanic (dodavatel RNDr. Litschmann), které byly doplněny počítači a prognostickým softwarem. Realizátory projektu a jejich dodavatelem byli vinaři proškoleni v obsluze meteostanic a s nimi dodaných počítačů. V roce 2005 byla celá síť, v té době již rozšířená asi na 65 meteostanic, propojena softwarem umožňujícím každému přihlášenému uživateli-vinaři „vidět“ na data z kterékoli další meteostanice v síti. V tomto režimu funguje většina meteostanic dodnes. V rámci projektu byly analyzovány tisíce vzorků půdy z vinic a na základě následného poradenství Ing. G. Vaneka, CSc. byla optimalizována výživa tisíců hektarů vinic. Byly provedeny desítky demonstračních pokusů s prostředky biologické ochrany vinic – T. pyri, Biobit, Ibefungin. Stovky vinařů navštívily ekologicky vedené vinařské podniky ve Francii, Německu, Švýcarsku, jižních Tyrolích, Rakousku a Maďarsku. Proběhly desítky seminářů detailně vinaře zasvěcujících do ekologických způsobů ochrany rostlin, práce s meteostanicemi a prognostickým softwarem, výživou vinic, agrotechnikou, ozeleněním meziřadí, fungováním ekosystému vinic atd. Byly analyzovány stovky vzorků roztočů z vinic, na jejichž základě byla vinařům doporučena optimální akaricidní ochrana. Vinaři v rámci projektu obdrželi několik odborných publikací – např. Země, réva, lidé a víno od profesora V. Krause, CSc., Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované produkci (Hluchý, Ackermann a kol.), přehled vi-
nohradnických tratí okresu ZN a několik propagačních materiálů dokumentujících celý projekt a propagujících moravská vína z IP. Celkem třináct entomologů a tři botanici se po dobu dvou let podíleli na opětovném studiu různě obhospodařovaných vinic v CHKO Pálava a NP Podyjí. Dosažené výsledky tohoto studia byly zčásti již publikovány (Chytrý, M., Danihelka, J., Lososová Z., 2002; Hluchý, 2003), detailně zpracované výsledky se v současnosti připravují do tisku. Zásadním výsledkem ale bylo, že v roce 2002, na konci realizace tohoto projektu, fungovalo v systému IP na jižní Moravě asi 6 500 ha vinic a na jihu Moravy stovky vinařů věděly, jak asi funguje ekosystém vinice. Další projekty a rozvoj IP Ze zdrojů Jihomoravského a Zlínského kraje a opět EU byl financován třetí projekt – Zavedení systému IP do vinohradnictví okresů Brno-venkov, Hodonín a Uherské Hradiště. Předmět tohoto projektu realizovaného v letech 2003 a 2004 byl obdobný jako v případě projektu PHARE, tj. doplnění sítě meteostanic ve vinařských podnicích těchto okresů, proškolení vinařů v technologiích IP, provedení mnoha demonstračních pokusů s prostředky biologické ochrany atd. Dnes Svaz mj. i na základě dat z této sítě meteostanic poskytuje informace o infekčním tlaku chorob, letu obalečů a potřebě ošetřovat prostřednictvím několika desítek vinařských obcí a sdružení stovkám dalších vinařů, takže nepřímo ovlivňuje racionálnější chování vinařů na dalších plochách vinic.
1. Od roku 1994 integrovaně obhospodařovaná vinice v Mikulově a „její“ motýli.
2. Poslední konvenčně obhospodařovaná vinice CHKO Pálava a „její fauna“.
IP a podpory zvenčí Na konci roku 2004 již bylo systémem IP na jižní Moravě obhospodařováno více než 7 500 ha vinic. A to vše pořád bez jediné koruny dotací na integrovanou produkci ze strany státu. V roce 2003 již začínalo být i pro kompetentní orgány, které o dotacích pro egroenvironmentální systémy hospodaření rozhodovaly, neúnosné shazovat ze stolu celkem oprávněné požadavky Svazu IP a vinařů na dotace z titulu hospodaření v systému IP. Navíc se blížil termín vstupu ČR do EU a srovnání naší nulové podpory s částkou 436 EUR/ha, které za hospodaření v systému IP dostávali naši rakouští sousedé, bylo neúnosné. Na základě opakovaných požadavků o dotace na IP byl Svaz IP na jaře roku 2003 vyzván, abychom vyčíslili vícenáklady, které hospodaření v systému IP přináší. Analýzou ekonomických údajů z 11 podniků jsme došli k částce asi 12 500 Kč, což zhruba odpovídalo částce poskytované za IP rakouským vinohradníkům. Ačkoli úředníci MZe ČR v Bruselu požadavek dotací na IP ve výši 11 642 Kč obhájili, našim vinařům bylo pro rok 2004 poskytnuto za hospodaření v IP jen 40 % této částky, tj. 4 655 Kč. V té době již velmi vehementně bojovaly za navýšení dotace, vyplácené z 80 % z peněz EU, i další organizace – Svaz vinařů ČR a Agrární komora ČR. Pro rok 2005 bylo přislíbeno vyplácení 100 % již dříve dojednané částky. Něco ze zákulisí těchto jednání se čtenáři VO měli možnost dočíst ve VO č. 3/2006 od tajemníka Svazu vinařů ČR Ing. M. Půčka. Tak se z integrované produkce stal postupně kromě systému ekologického hospodaření i jeden z nejzajímavějších penězovodů do našeho vinařství. Čímž ovšem enormně narostlo riziko zprofanování celého pojmu na pouhý zdroj dotačních peněz. Ale naši vinaři začali být alespoň částečně zbytkem společnosti odměňováni za to, jak se ve svých vinicích chovají. Ve srovnání se zhruba stejně velkou částkou, kterou dostávají majitelé a nájemci luk a pastvin v horách a pod horami za ekologicky obhospodařované trvalé travní porosty, jsou to snad peníze zasloužené. Feromony, feromony… V letech 2005 a 2006 došlo k dalšímu významnému technologickému posunu v našem vinohradnictví. Jeden z kolegů vinařů, který se celých uplynulých 25 let podílel na vývoji technologie IP, tyto změny označil za „druhou revoluci v ochraně vinic po T. pyri“. Jedná se o ochranu před obaleči metodou matení samců feromony. V roce 2005 byla tato metoda ověřována v osmi vinařských podnicích na celkové ploše asi 130 ha. Díky této metodě je možno vinici stoprocentně ochránit před napadením housenkami obalečů a navíc feromony nezabíjí nic jiného než cílové škůdce. Přesněji řečeno, ony ne-
Vinařský obzor (12/2006)
zabíjí ani ty škůdce. Ony jim a pouze jim znemožní, aby se našli a spářili. V roce 2006 již byla tato metoda použita v 52 podnicích na ploše zhruba 700 ha s mimořádně dobrým výsledkem – viz Vinařský obzor 11/2006. V roce 2006 byly ve spolupráci firem Biocont Laboratory, Biofa a Beratung im Oekologischem Weinbau – Dr. Uwe Hofmannem založeny na čtyřech lokalitách pokusy s fungicidní ochranou evropských odrůd révy vinné biologickými fungicidy, povolenými v organickém vinohradnictví. Založeno bylo celkem 8 pokusů vždy na 1ha plochách. Protože všech 8 pokusů skončilo vynikajícím výsledkem, rozhodly se všechny zúčastněné a některé další podniky v tomto směru pokračovat i v dalších letech. Také pokusy tohoto typu u nás nebyly založeny poprvé. Ale poprvé přinesly na tak širokém spektru odrůd, lokalit a variant zcela jednoznačný výsledek. Díky těmto dvěma technologickým krokům se našim špičkovým firmám otevírá do budoucna možnost završit technologii IP přechodem k produkci špičkových vín evropských odrůd v systému Organické produkce. A tento krok otevírá vinařům dveře do podstatně zajímavějšího segmentu mezinárodního trhu s vínem. Současnost SIPHV Dnes má Svaz asi 180 členských podniků o celkové výměře přes 7 500 ha vinic (seznam členských podniků je na www.vino–ip.cz). Počet členů i v současnosti plynule narůstá. Směrnice jsou inovovány, tak jak přibývá technologických možností k další ekologizaci vinohradnictví a zároveň narůstá úroveň našich znalostí o fungování ekosystému vinic. I nadále, stejně jako po celou dobu své existence, Svaz poskytuje vinařům formou pravidelných seminářů, na které zveme zahraniční odborníky, tolik potřebné informace. Pořádá cíleně zaměřené studijní cesty a při kontrolně-poradenských návštěvách, sloužících k certifikaci technologie IP, dnes také významně chrání vinaře před problémy a sankcemi vyplývajícími například z nedostatečné evidence či opomenutí některého z prvků tzv. „dobré zemědělské praxe“, což je kontrolováno pracovníky SZIF. Tím se snažíme své členské podniky chránit před až likvidačním dopadem chyb, kterých se nevědomky v návalu mnoha jiných povinností vinaři pobírající dotace dopouští. Analýzou těchto problémů se bude zabývat i prosincová (XII. 2006) valná hromada Svazu IP. Tím se dostáváme k budoucnosti integrované produkce zmíněné v titulku. IP bude zcela jistě v několika příštích desetiletích představovat stěžejní podíl našeho vinohradnictví, tak jak je tomu v nejvyspělejších evropských státech. Například ve Švýcarsku je dnes zhruba 80 % ploch obhospodařováno v systému IP, asi 8 % je v organické produkci a zbývajících 10 %
vinic funguje bez jakéhokoli certifikátu postaru nebo někde mezi těmito technologiemi. Domnívám se, že i u nás dojde do několika málo let k přechodu špičkových firem reprezentujících zhruba 5–8 procent plochy vinic, což je zhruba 1 000 až 1 500 ha, k přechodu z technologie IP na certifikovanou organickou produkci. Členové Svazu IP vědí, že již několik let žertem říkám, že jsme jedinou organizací, která intenzivně a cílevědomě pracuje na svém zániku cestou další ekologizace. Ale k zániku systému IP, stejně jako Svazu IP, v příštích dvaceti letech, domnívám se, nedojde. Význam IP Hodnotit přínos integrované produkce pro kvalitu vín, eliminaci ekologických škod v naší krajině a pro mnoho dalších aspektů jistě budou dnes i v budoucnu jiní. Význam popsaného zhruba 25 let trvajícího snažení je zčásti zřejmý z mezinárodního srovnání. Vzhledem k tomu, že jsme před 13 lety vyšli z velmi podobných podmínek, asi je možné srovnávat situaci jihomoravských vinařů se slovenskými kolegy. Protože na Slovensku se chová v intencích IP jen několik málo podniků, kterým mj. chybí společná organizace, slovenští úředníci ani dnes, kdy se rozhoduje či již rozhodlo o dotacích z EU pro příštích 7 let, nemají jasno, jestli vůbec integrovanou produkci mají, či nemají, a co je horší, nevědí jestli ji chtějí, či nechtějí. A vinaři je o tom zatím nepřesvědčili. Nebo maďarská situace: maďarští úředníci sice neudělali ten zločin, že by své vinaře odřízli od financí z EU, ale jak dlouho bude možné mluvit o systému IP, který nevyžaduje ozelenění vinic a povoluje aplikace mnoha toxických pesticidů? O systému, který by zcela jistě neprošel mezinárodní certifikací? Ze svého pohledu bych rád zmínil jeden jediný aspekt dokládající, k jakým změnám v jihomoravské krajině v důsledku zavedení technologie IP na většinu ploch vinic došlo. Poslouží nám k tomu opět již zmínění motýli jako indikátory kvality krajiny. Během let 2004 až 2006 monitorovalo 8 špičkových moravských entomologů stav 18 biotopů CHKO Pálava metodou transektového sčítání denních motýlů. V podstatě zhruba každé 3 týdny prošel zkušený entomolog 1 km dlouhý úsek pálavské přírody a zaznamenal všechny denní motýly, které viděl ve vzdálenosti 5 metrů vlevo a vpravo od této trasy. Takto byly monitorovány i tři vinice. Dvě z nich jsou již více než 10 let obdělávány v systému IP a jedna byla obhospodařována konvenčně. Výsledkem je zjištění, že ve dvou ekologicky obhospodařovaných vinicích byl zjištěn výskyt celkem 47 druhů denních motýlů, zatímco v konvenčně obhospodařované vinici byl stejnou metodou zjištěn druh jediný. Těchto 47 druhů navíc představuje téměř polovinu, přesně 46,5 % ze všech 101 dru-
599
hů zjištěných na všech lokalitách Pálavy včetně těch nejcennějších rezervací. Tato čísla u nás nemají obdoby. Jestli se někde v tomto státě podařilo zemědělcům zásadním způsobem zvrátit zoufalý trend v ochuzování biodiverzity naší zemědělské krajiny, tak je to zcela jistě v jihomoravském vinohradnictví. Velmi bych si přál, aby tomu tak bylo i v jiných oblastech zemědělství, jak to můžeme vidět například v tom již tolikrát zmiňovaném Švýcarsku. Zatím ale, kromě ovocnářů se Svazem SISPO, byla vidět spíš snaha o získání dotačních peněz. Protože statistika je pro člověka jen souborem několika čísel, pod nimiž si většinou nic nepředstavíme, podívejte se na fotografie dvou vinic, v nichž se zmíněný výzkum odehrával, a na motýly, kteří tam žijí. Prosím, dovolte mi skončit přáním „na zdraví“. Na zdraví vám všem vinařům, kteří děláte tak dobrá vína a ještě se dokážete tak dobře postarat o krajinu, v níž hospodaříte. Na zdraví této krajině, na zdraví budoucím generacím, kterým předáme nezdevastovanou půdu, kvalitní vinice a vlastní nezdevastované geny. A na konec – na zdraví a na život i těm motýlům. Detailní popis současné technologie IP nalezne čtenář ve Směrnicích integrované produkce hroznů, které vyšly v říjnu 2006. Pro uživatele internetu jsou i na www.vino–ip.cz. Literatura: Ackermann, P. et all. 1992, 1998, 2000, 2002, 2006: Směrnice integrované produkce hroznů a vína. Svaz IP, Brno Ackermann, P., Hluchý, M., Richter R., Richter T.: Směrnice integrované produkce hroznů. Svaz IP, Brno, 78 pp. Hluchý, M., 1996: Pálava – projekt biologizace vinohradnictví, Biocont Laboratory, Brno, 19 pp. Hluchý, M., 2003: Shrnutí předběžných výsledků monitoringu biodiverzity vinic a přilehlých lesostepních lokalit CHKO Pálava a NP Podyjí. Danihelka J. (ed.) Pálava na prahu třetího tisíciletí. 138 pp., Správa CHKO ČR., Správa CHKO Pálava, Mikulov. Hluchý, M., 2006: Výsledky matení samců obalečů feromony v roce 2006. Vinařský obzor 11/2006 Hluchý, M., Ackermann, P. et all., 1997: Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované produkci. Biocont Laboratory spol. s r.o., Brno, 428 pp. Kraus, V. 2002: Země, réva, lidé a víno. Mikulov, 61 pp. Maca, J., 1994: Polauer Heimatbuch. Wien, 551 pp. Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované produkci (Hluchý, Ackermann a kol.), přehled vinohradnických tratí okresu ZN
600
Méně známé a relativně nové odrůdy révy vinné – (4.) Rubinet Ing. Vít Rucki, ÚKZÚZ–OTK Oblekovice Původ Odrůda byla vyšlechtěna prof. Vilémem Krausem v Lednici na Moravě pod pracovním názvem R–27 a byla zkoušena pod navrhovaným názvem Tintet. Vznikla křížením s mateřskou odrůdou /Revolta x Alibernet/ a otcovskou odrůdou André. Pro lepší orientaci křížení blíže rozepisuji: //(Malingre x Chrupka bílá) x (Čabaňská perla x Corinth rosa)/ x /Alicante Bouschet x Cabernet Sauvignon)// x //Frankovka x Svatovavřinecké//. Majitel a udržovatel odrůdy je v současnosti prof. ing. Vilém Kraus, CSc., Lednice na Moravě. Odrůda byla zapsána do Státní odrůdové knihy ČR v roce 2004. Odrůda je právně chráněna ve všech zemích Evropské unie podle nařízení Rady (ES) 2100/94. Popis odrůdy Rašení oček je velmi rané až rané. Réví je žlábkovaté, tmavě hnědé nebo v některých případech slabě červenavě hnědé barvy. Tvar vrcholu mladého letorostu je plně otevřený, hustota chloupků na vrcholku je řídká až střední, intenzita anthokyanového zbarvení chloupků je střední. Barva vrchní strany čepele mladého listu je zelená s anthokyanovými skvrnami. Hustota chloupků mezi hlavními nervy a hustota štětinek na hlavních nervech na spodní straně čepele chybí nebo je velmi řídká. Postavení letorostů před vyvázáním je vzpřímené až polovzpřímené. Barva dorzální strany a ventrální strany internodií je červená. Štětinky na internodiích chybí nebo jsou velmi řídké. Počet za sebou následujících úponků je méně než tři, charakteristický pro Vitis vinifera, délka úponků je krátká (průměr 14–17 cm). Květ je oboupohlavní, s plně vyvinutými tyčinkami a plně vyvinutým pestíkem. Velikost čepele dospělého listu je malá až velmi malá (N1=9 cm, N2=8 cm, N3=6 cm), tvar čepele je pětiúhelníkovitý. Profil čepele je ve tvaru výrazného V a případně může být i zvlněný. Dospělý list má velmi slabou puchýřovitost vrchní strany čepele a je pětilaločnatý. Hloubka horních bočních výkrojů je střední a laloky u výkroje jsou mírně překryté. Řapíkový výkroj není ohraničený nervaturou a má laloky uzavřené nebo mírně překryté. Délka zoubků je krátká (3–5 mm), poměr délky ku šířce je malý až střední a obě strany jsou konvexní. Anthokyanové zbarvení hlavních nervů na vrchní straně čepele není nebo je velmi slabé. Hustota chloupků mezi hlavními nervy a hustota štětinek na hlavních nervech chybí. Poměr délky řapíku ke střednímu nervu je střední. Zaměkání bobulí je rané. Velikost hroznů bez stopky je malá (délka hroznu cca 13–15 cm, šířka hroznu cca 9–12 cm). Hrozen je řídký až středně hustý, stopečky částečně pohyblivé, ale bobule pohyblivé. Délka stopky hroznu je střední (40–60 mm) a lignifikace stopky je střední. Bobule jsou malé (délka bobule 12–15 mm, průměrná hmotnost bobule 1,5 g, okolo 100–150 bobulí v hroznu), vyrovnané ve velikosti a mají kulatý tvar. Barva slupky bobule bez ojínění je modročerná. Bobule mají uniformní zbarvení v celém hroznu a jsou ojíněné. Oddělování bobule od stopky je relativně snadné a tloušťka slupky je tenká až střední. Dužnina bobule je mírně pevná, mírně šťavnatá, zvláštní tříslovité chuti, jiné než muškátové, labruskovité nebo cabernetové. Anthokyanové zbarvení
je mnohem silnější než u klasických barvířek. V bobuli jsou přítomna vyvinutá a úplná semena. Odolnost Odrůda je středně odolná až odolná proti padlí. Rubinet je středně odolný proti plísni révové. V nepříznivých klimatických podmínkách plíseň révová napadá stopečky bobulí a vlastní bobule, které posléze zasychají, případně v pozdějších fázích nezvyšují cukernatost. Odrůda je středně odolná proti poškození plísní šedou, která napadá bobule v době technologické zralosti. Příznaky plísně bílé a červené spály nebyly v posledních letech pozorovány. Významný výskyt svilušek nebyl pozorován. Odrůda je středně odolná až citlivá proti napadení roztoči. Pěstitelské vlastnosti Rubinet je moštová modrá odrůda, která patří mezi skupinu barvířek povolených v ČR. Odrůda je odolná proti poškození zimními mrazy, jarní mrazy ji obvykle poškozují jen zřídka, ale na suchých půdách je mrazuodolnost výrazně snížena. Můžeme ji s úspěchem pěstovat v chráněných lokalitách moravské vinohradnické oblasti a lepších lokalitách české vinohradnické oblasti. Rubinet brzy vstupuje do plodnosti. Odrůda je středně odolná na sprchávání bobulí v hroznech, které způsobují srážky v období kvetení. Letorosty dobře vyzrávají. Vyžaduje dobře osvětlená stanoviště, hluboké a vododržné půdy. Na suchých stanovištích má slabý růst, zakrňuje, má slabou násadu drobných hroznů a vymrzá. Růst je středně bujný se vzpřímeným růstem letorostů. V počátečním období tvoří Rubinet delší zálistky, a proto je třeba větší důraz na zelené práce, které navíc pozitivně ovlivňují zdravotní stav keřů. Podnože volíme dle půdního typu, v současné době se osvědčuje podnož Kober 5 BB, ale nepředpokládají se problémy s ostatními podnožemi. Ideální je střední vedení, jeden kmínek s jedním tažněm (cca 6–8 oček) a čípek. V chladných letech je vhodná probírka hroznů pro snížení úrody a zvýšení cukernatosti. Sklizeň Odrůda je v našich podmínkách středně raná až pozdní, sklizňová zralost hroznů začíná v třetí dekádě září. Nedoporučuje se příliš pozdní sklizeň hroznů, poněvadž hrozí napadení plísní šedou a v bobulích se již nezvyšuje cukernatost ani v příznivých podmínkách. Do plodnosti nastupuje později. Úroda je střední, pravidelná. Šestiletá průměrná sklizeň hroznů z jednoho keře je 3,01 kg.keř–1. Odrůda dosahuje střední cukernatosti bobulí, která je charakteristická pro barvířky, šestiletý průměr je 17,7 °ČNM. Rubinet se osvědčil jako výborný pro zvyšování barevnosti u odrůdových vín. Víno Odrůda Rubinet je barvířka nového tisíciletí. Barevná intenzita moštu i vína je velmi vysoká, vyšší než u odrůdy Neronet. Víno má tmavočervenou až inkoustově černou barvu. Odrůda nemá určenu charakteristickou odrůdovou vůni, mohou se vyskytovat různé vůně od květinových až po ovocné, v současné době záleží na způsobu výroby vína. V chuti lze najít různé variabilní ovocné tóny, ale i další zajímavé chutě. Rubinet má mnohostranné využití. Při zpracovávání hroznů lze používat různé technologie. Při běžném způsobu nakvašování rmutu s tradičním potápěním klobouku dochází k vyluhování velkého množství barviv a tříslovin. Tak-
Vinařský obzor (12/2006)
to vyrobená odrůdová vína mají velmi dobrou kvalitu, ale musí několik let zrát, aby bylo dosaženo harmonizace vína. Dalším zajímavým způsobem výroby je možnost postupovat jako při výrobě bílých vín. Rmut můžeme hned nebo po krátkém ležení vylisovat a silně barevný mošt posléze kvasí jako bílá vína. Takto získané červené víno je jemnější, tmavočervené barvy a s nižším obsahem tříslovin. Odrůda Rubinet je určena především do kupáží. V prvním případě se využívá jako barvířka do odrůdových vín s nižší barevností červeného vína, s povoleným přídavkem max. 15 %, kde zlepšuje barvu i chuť, např. u odrůd Modrý Portugal, Frankovka nebo Cabernet Sauvignon. V druhém případě se používá jako součást kupáže pro výrobu klasických červených vín nebo do kupáží připravovaných pro výrobu v barrique sudech, kde dodává vínu barvu, extrakt, aroma a třísloviny. Zajímavé je využití pro výrobu dolihovaných vín. Dolihování se provádí při kvašení moštů bez matolin v době, kdy je v mladém víně 2–5 % alkoholu. Dolihovaný produkt je aromatický a pro lepší kvalitu musí několik let ležet nejlépe v dřevěných sudech.
Tabulka č. VI Výsledky užitné hodnoty u odrůdy Rubinet Tabulka č. VI.I Vegetační údaje sledovaný rok…2003 rok rašení výsadby
Rubinet Modrý Portugal Frankovka
1998 1995 1998
sledovaný rok…2004 Rubinet Modrý Portugal Frankovka
155 157 169 rok výsadby
1995 1995 1995
206 205 210 rašení
sledovaný rok…2005 Rubinet Modrý Portugal Frankovka
první list
sprch. bobulí
8 9 8
rok výsadby
rašení
první list
191 173 192
vyzrál. poškození mrazem jiné hodnocení letor. zimní jarní
7 9 8
211 213 208
9 9 9
9 8 9
kvetení začátek konec
9 9 9
kvetení začátek konec
218 214 219
sprch. bobulí
9 8 9
9 9 8
VI.II Odolnost odrůdy proti biologickým patogenům sledovaný rok…2003 houbové choroby padlí pl.révová pl.šedá
Rubinet Modrý Portugal Frankovka
sledovaný rok…2004
Rubinet Modrý Portugal Frankovka
sledovaný rok…2005
Rubinet Modrý Portugal Frankovka
9 9 9
zaměk. sklizeň opad listí bobulí hroznů začátek konec
9 9 9 zaměk. sklizeň opad listí bobulí hroznů začátek konec
vyzrál. poškození mrazem jiné hodnocení letor. zimní jarní
7 9 7
7 9 8
9 9 9
9 9 9
svilušky roztoči obaleči
9 9 9
6 9 8
9 9 9
houbové choroby svilušky roztoči obaleči padlí pl.révová pl.šedá pl. bílá čer.spála
9 7 9
9 8 9
7 7 7
9 9 9
9 9 7
9 9 9
7 6 7
9 9 9
houbové choroby svilušky roztoči obaleči padlí pl.révová pl.šedá pl. bílá čer.spála
9 8 9
9 9 9
7 8 9
9 9 9 13
9 9 8
9 9 9
Rubinet Modrý Portugal Frankovka
sledovaný rok…2005
škůdci
7 6 7
9 9 9
9 9 9 škůdci
9 9 9 škůdci
9 9 9
g.litr -1
3,77 16,0 8,2 5,10 18,0 5,4 3,18 16,0 6,2 výnos cukern. kyseliny
Rubinet Modrý Portugal Frankovka
2,98 17,6 6,5 4,30 18,4 4,5 3,16 17,9 5,6 výnos cukern. kyseliny
Rubinet Modrý Portugal Frankovka
2,00 4,94 2,84
Rubinet Modrý Portugal Frankovka
rok -1 kg.hl -1 výsadby kg.keř
1998 1995 1998
Rubinet Modrý Portugal Frankovka
1998 1995 1998
rok 2004 2004 2003 2003 2003 2002 2002 2000 1999
původ ÚKZÚZ ÚKZÚZ ÚKZÚZ ÚKZÚZ prof. Kraus ÚKZÚZ ÚKZÚZ prof. Kraus prof. Kraus
20,5 17,5 19,8
výrobce ÚKZÚZ Ing. Jan Rucki ÚKZÚZ Ing. Jan Rucki prof. Kraus ÚKZÚZ Ing. Jan Rucki prof. Kraus prof. Kraus
sledovaný rok 2005
g.litr -1
5,9 4,7 5,2
VI.IV Charakteristika degustovaných vín vzorek 29 30 31 32 33 34 35 36 37
sledovaný rok 2004
g.litr -1
rok -1 kg.hl -1 výsadby kg.keř
body 19,3 18,4 20,5 19,6 20,8 20,8 19,3 21,6 21,3
vzorek č. 30
teplá cesta
vzorek č. 31
vzorek č. 32
vzorek č. 33
tmavočervená černá
černá
černá
černá
černá
vůně:
květinová
květinová
ovocná
šeřík
květinová
fialka
lesní jahoda
kůže
ovocná
tmavočervená
kompot
chuť:
tmavočervená
tmavočervená
ostružina
tmavočervená
růže ostružina
ovocná
ovocná
ovocná
ovocná
ovocná
černý čaj
višeň
květinová
květinová
květinová
kůže
višeň
dřevitá
ostružina
malina
dobré
dobré
dobré
nezralé
mladé
velmi dobré
mladé
mladé
zralé
mladé
zralé
mladé
hodnoc. 0 - 25 19,3 18,1 18,2 hodnoc. 0 - 25 18,7 17,1 18,8 hodnoc. 0 - 25 18,7 18,0 18,4
poznámka teplá cesta 40% panenská sklizeň + 60% ÚKZÚZ teplá cesta fermentace pouze moštu
barva:
dobré
pokračování tabulky VI.IV vzorek č. 34
vzorek č. 35
barva:
tmavočervená černá
černá
vůně:
květinová
chuť:
tmavočervená
vzorek č. 36
vzorek č. 37
tmavočervená
tmavočervená
peckové ovoce
ovocná
ovocná
květinová 14 pelargonie
sušená švestka
malinová marmel.
pelargonie
peckové ovoce
ovocná
ovocná
ovocná
ovocná
ovocná
květinová
květinová
švestka
švestka
jahoda
malina
ostružina
malina
kouř
kouř
mango
celk. hodnocení: dobré
9 9 9
pl. bílá čer.spála
9 9 9
sledovaný rok…2004
1998 1995 1998
celk. hodnocení: dobré
vyzrál. poškození mrazem jiné hodnocení letor. zimní jarní
8 9 9
Rubinet Modrý Portugal Frankovka
květinová
9 9 9
10.04. 28.04. 12.06. 25.06. 06.08. 18.10. 08.11. 14.11. 15.04. 28.04. 13.06. 24.06. 16.08. 05.10. 09.11. 15.11. 11.04. 29.04. 15.06. 27.06. 21.08. 20.10. 08.11. 16.11.
délka veg. doby zralost opad
Rubinet Modrý Portugal Frankovka
sprch. bobulí
182 178 199
1995 1995 1995
zaměk. sklizeň opad listí bobulí hroznů začátek konec
15.04. 26.04. 18.06. 07.07. 16.08. 14.10. 27.10. 12.11. 18.04. 28.04. 20.06. 03.07. 27.08. 13.10. 05.11. 17.11. 18.04. 27.04. 19.06. 07.07. 29.08. 03.11. 29.10. 12.11.
délka veg. doby zralost opad
Rubinet Modrý Portugal Frankovka
kvetení začátek konec
-1 -1 výsadby kg.keř kg.hl
vzorek č. 29
15.04. 26.04. 30.05. 09.06. 16.07. 17.09. 06.10. 07.11. 19.04. 28.04. 01.06. 08.06. 31.07. 23.09. 16.10. 10.11. 16.04. 26.04. 01.06. 10.06. 04.08. 02.10. 09.10. 12.11.
délka veg. doby zralost opad
Rubinet Modrý Portugal Frankovka
první list
VI.III Technologické údaje odrůdy - sklizeň a degustace sledovaný rok…2003 rok výnos cukern. kyseliny sledovaný rok 2003
601
malina borůvka
dobré
dobré
velmi dobré
velmi dobré
velmi dobré
velmi dobré
dobré
zralé
mladé
zralé
zralé
mladé
zralé
mladé
Místa distribuce Vinařského obzoru Břoušek a Miklík BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby Bureš Jaroslav Bureš Jaroslav Bureš Jaroslav Štěpánová Eva Vincoop Mikulov Zámky a semena, Janíček Svatopluk
Hodonín Velké Bílovice Velké Bílovice Brno Mikulov Znojmo Velké Pavlovice Bořetice Krumvíř Březí Mikulov Židlochovice
518 321 821 519 346 236 519 346 238 545 216 311 519 500 516 515 260 600 519 428 733 519 430 515 519 419 006 602 734 499 519 510 691 602 506 537
602
V Norsku je víno stále populárnější Vinmonopolet, norský vinný monopol, oznamuje prognózu prodeje ve výši 53,5 mil. l vína pro tento rok, což představuje nárůst o 11 mil. l ve srovnání s prodejem v r. 2000. Tato čísla odrážejí pouze aktivitu monopolu a nezahrnují soukromý dovoz. „Norové se zajímají stále víc o víno a jídlo“, podotýká Jens Nordahl z Vinmonopoletu. „Naše životní úroveň stoupá a roste také počet obchodů s vínem. Navíc si dovážíme z našich cest do zahraničí, především do Středomoří, novou kulturu vína“. Od nynějška se budou kavárny a restaurace, kvetoucí ve většině norských měst, podílet na tomto novém nadšení pro víno a kuchyni. Reklamní kampaň burgundských vín v Anglii a Irsku „Burgundy, the home of Chardonnay“ (Burgundsko, kolébka Chardonnay), to je jeden ze sloganů, které můžou Angličané a Irové od poloviny listopadu číst ve svých novinách (Verze pro Pinot noir vychází také). Reklama Interprofession des Vins de Bourgogne je viditelná v denním tisku, v ženských časopisech, časopisech o vaření, časopisech pro milovníky vína a profesionály... „Informace o odrůdách, která se vyhýbá jakékoliv jejich banalizaci, díky heslu „Burgundy, 1000 years of héritage (Burgundsko, tisícileté dědictví)“, zdůrazňuje BIVB. Šanghaj: Spotřeba vína v r. 2005 viditelně vzrostla V r. 2005 překročila spotřeba alkoholických nápojů v Šanghaji poprvé 1 200 mil. litrů. Spotřeba vína byla přitom vyšší, než spotřeba «Baijiu»! S růstem životní úrovně rychle vzrostla spotřeba lihovin. V r. 2005 obyvatelé Šanghaje spotřebovali 1 000 mil. litrů piva, 180 mil. litrů «Huangjiu» (alkohol z rýže), 50 mil. litrů vína (500 000 hl) a 40 mil. litrů «Baijiu» (velmi silný alkohol, víc než 55°, čínské saké!). Pokud se týká trhu s vínem v Šanghaji, v současnosti je na něm víc než 200 značek, z čehož je 150 zahraničních. To ukazuje, že producenti zahraničních vín se stále víc zajímají o čínský trh. Australské zásoby vína jsou na nejvyšší úrovni Několik měsíců před vinobraním 2006 byly v Austrálii nejvyšší zásoby vína, dosahovaly 25 mil. hl, což představovalo množství prodané za víc než 2 roky. Podle Sydney Morning Heraldu je tudíž pravděpodobné, že někteří výrobci nechají hrozny na keřích až do dalšího vinobraní, místo aby sbírali hrozny, které kvůli nadprodukci nebudou schopni prodat. Mezi 1995 a 2002 zdvojnásobili australští výrobci úrodu, takže v r. 2002 dosahovala 1,5 mil. t. Po slabší úrodě r. 2003 (1,4 mil.) se produkce v r. 2005 ještě zvýšila na 1,92 mil. t. Úroda v r. 2006 se ukazuje ve stejném objemu. Stuart McGrath-Kerr, který řídí NSW Wine Industry, oznámil, že toto složité období pro výrobce hroznů potrvá, pokud se urychleně nezvýší prodej na export. „Byl by potřebný nárůst prodeje na export o 15 %, aby byl zachráněn trh. To se letos nestalo, takže se naše zásoby zvýší“. Maroko: Produkce a spotřeba vína stagnuje V r. 2004 Maroko vyrobilo trochu méně než 330 000 hl vína. V r. 2003 překročila produkce 340 000 hl. Znamená to tedy pokles, který výrobci vína vysvětlují klimatickými vlivy a také nedostatky v ošetřování vinic, které se rozkládají na téměř 11 000 hektarech. Stejně jako ve všech zemích Středomoří se spotřeba vyvíjí: „Pije se méně, ale lépe“. Nákupy spotřebitelů v Maroku stoupají na konci léta a před svátky na konci roku, poznamenává l‘Economiste, hlavní hospodářský deník v Maroku. Dynasty hledá společníky, aby se stala čínským producentem vína č. 1 Zemědělský výbor v Tianjinu oznámil 27. prosince 2005, že se účastní projektu «Dynasty», aby se stal největším producentem vína v Číně v r. 2010. Podle pana BAI ZhiShenga, prezidenta zemědělského uskupe-
ní v Tianjinu, «Dynasty» v Tianjinu se už stala mezinárodní značkou. Její nehmotná aktiva dosáhla 300 mil. Eur. Do konce r. 2010 Dynasty zdvojnásobí svou plochu vinic ze 7 000 na 14 000 ha. Navíc výroba poroste ze současných 400 000 t na 1 000 000 t zpracovávaných hroznů ročně. V r. 2006 se «Dynasty» zásobí u vinařů z NinXia a XinJiangu v Číně, kteří obdělávají 1 600 ha, aby mohla vyrábět své víno. Kromě toho «Dynasty» bude rozvíjet mezinárodní spolupráci a bude vyhledávat nové partnery mezi vinohradníky a vinaři z Francie a Austrálie. Britští spotřebitelé považují viněty za klamavé Podle studie, kterou prováděl Experian na žádost chilského vinařství Vina Ventisquero, spotřebitelé vína ve Velké Británii se často cítí oklamáni etiketami, které se ukázaly být jejich hlavním kritériem výběru. Studie ukázala, že téměř polovina dotázaných upřednostňuje vína s jasnými a moderními etiketami, a že většina z nich si vybírá podle vzhledu láhve. 65 % anketovaných tvrdí, že si vybírají chilská vína, protože jejich etikety jsou jednoduché a snadno pochopitelné. Uvedení odrůdy, běžně užívané u chilských vín, se tedy zdá být určujícím faktorem nákupu. Třetina dotázaných osob se domnívá, že kdyby byly etikety srozumitelnější, byli by při nákupu vín odvážnější, a čtvrtina se domnívá, že etikety obsahují příliš mnoho zbytečných informací. Vinařství je typickým příkladem francouzských blokád Gérard Mermet, sociolog a ekonom, autor proslulých analýz Francoscopie, vydávaných každé dva roky, vysvětluje v rozhovoru pro Progrés z Lyonu, že vinařství je typickým příkladem blokád francouzské společnosti: „Naši vinaři byli dlouho arogantní, tvrdili, že mimo Francii neexistuje dobré víno. Také dlouho udržovali množství malých hospodářství, neschopných spojení. Každý si pěstoval své označení původu, takže kolem Bordeaux bylo víc než deset tisíc „chateaux“. A vyráběli víno bez toho, aby se zajímali o rozvoj vkusu spotřebitelů. To vše způsobilo krizi v sektoru, který byl pro Francii skvělý trumf. Aby se jím znovu stalo, je třeba revolucionizovat jeho model, stejně jako celou francouzskou společnost! Tento model je zastaralý. Je naléhavě třeba jej přinejmenším obnovit, a nepochybně úplně přepracovat. Gérard Mermet pokračuje: „Řešení existují, jsou známá. Nejtěžší bude vytvořit důvěru, podmínky účasti vinařů na změnách...“ USA: Bojkot francouzských vín stál 95 mil. Eur Bojkot francouzských vín v USA v důsledku postoje Francie vůči válce v Iráku způsobil pokles nákupu o 94 mil. Eur, podle nejnovější studie. Larry Chavis a Philipp Leslie, autoři této studie, citované v The New Zealand Herald, odhadují, že v kulminačním bodě bojkotu poklesl prodej francouzských vín o 26 %. Za 6 měsíců trvání této krize poklesl nákup o 13 %. Studie se opírá o nákup v řetězech supermarketů ve 4 amerických městech : Bostonu, Los Angeles, San Diegu a Houstonu. Nejvíce utrpěla touto krizí nejlevnější vína a naopak vína na opačném konci cenového rozpětí. Vína ve střední kategorii (prodávaná mezi 12 a 26 $) byla dotčena méně. Výrobci portského se zlobí na Evropskou komisi Asociace vinařských podniků v Portu (AEVP) projevila svůj nesouhlas s rozhodnutím Evropské komise povolit vínům z jiných zemí užívat názvy «vintage», «tawny», «ruby», doposud vyhražené pouze vínům z Porta. Podle Isabel Marrana, předsedkyně AEVP, toto rozhodnutí přinese vážné následky pro vína z Porta. Náhradou požaduje, aby Evropská komise uspořádala propagační akce ve prospěch portugalských vín. Vína z Porta představují 60 % exportu vín z Portugalska v roční výši 500 mil. Eur. Podle vitisphere.com (akm)
Vinařský obzor (12/2006)
603
Mechanizovaná sklizeň hroznů samochodným sklízečem New Holland – Braud model VL 620 očima uživatelů
Proč sklízet „kombajnem“ Samojízdné sklízeče hroznů se začínají v Evropě a v posledních letech také u nás významně rozšiřovat. Po ekonomické stránce a stejně tak z hlediska rychlosti sklizně jsou v porovnání s ručním sběrem nedostižitelné. Principem práce tohoto „kombajnu na hrozny“ je vibrační účinek prutů, které obepínají řádek z obou stran a setřásají hrozny do kabelkových dopravníků. Tímto systémem je zaručeno, že jsou sklízeny pouze hrozny dostatečně zralé a zdravé a díky tomu lze dosáhnout vyšší kvality vína. „Bez sklízeče hroznů už si nedokážeme kampaň v naší firmě představit,“ říká například František Zborovský, jednatel firmy Syfany, spol. s r. o. z Vrbice. Sklizeň beze ztrát Jeden z uvedených sklízečů hroznů New Holland – Braud model VL 620 si letos pořídila společnost Chateau Bzenec, která je členem vinařsko-vinohradnické skupiny Bohemia Sekt. „Sklízeč New Holland jsme využili první sezonu na osmatřiceti hektarech vlastních vinic a dalších pětapadesát hektarů jsme sklidili formou služeb. Spokojenost byla na všech stranách,“ pochvaluje si jednatel Chateau Bzenec
Ing. Alexandr Flodr. Ředitel sesterské společnosti Habánské sklepy spol. s r. o. Ing. Josef Svoboda k tomu dodává: „Kvalitu sklizně nejlépe komentovali naši traktoristé, když řekli, že na vinici po sklízeči nenašli ani bobulku. Je to naprosto bezztrátová sklizeň!“ Je nutné dodat, že sklízecí ústrojí je možné nastavit také tak, aby nedocházelo ke sklízení nedozrálých hroznů, tzv. martiňáků. Hrozny jsou v ústrojí zbaveny třapin a po olistění padají do zásobníků čisté bobulky. To na jedné straně ušetří následné operace při zpracování hroznů, a má to i další výhody . „Třapiny tvoří tři až pět procent váhy hroznů, takže pokud převážíme hrozny na delší vzdálenost, jako třeba naše firma z Bzenecka do Mikulova, je to značná úspora přepravních nákladů,“ říká spokojeně Ing. Alexandr Flodr. „Na druhé straně, pokud děláme hrozny na prodej, je jasné, že na tom vydělá obchodník, který dostane hrozny čisté, neplatí tak za třapiny,“ dodává František Zborovský z Vrbice. „Ručně už sklízíme jen hrozny pro naše výběrové řady, vinobraní bez sklízeče si však už nedovedeme do budoucna představit. Začnou rodit nové vinice a s ruční sklizní jsou vždy potíže. Domnívám se, že do budoucna se bez sklízeče hroznů neobejde žádná větší vinařská firma,
pokud bude chtít zůstat konkurenceschopná,“ konstatuje Ing Josef Svoboda ze společnosti Habánské sklepy spol. s r. o. Sklízeč nahradí 40 brigádníků Ekonomika tvoří prosperitu firmu a tady není možné přehlédnout fakt, že jeden sklízeč nahradí až cca 40 sběračů za den. Udávaný výkon stroje při pojezdové rychlosti 4 km/ hod. a při sponu vinice 2,2 m x 0,95 m za osmihodinovou pracovní směnu je 5,5 ha. Společnost Chateau Bzenec si při letošní říjnové kampani prakticky ověřila, že je možné dosáhnout 6,8 ha za den. Je zřejmé, že při takovém výkonu je třeba perfektně zorganizovat odvoz hroznů ke zpracování a samozřejmě také dostatečné zpracovatelské kapacity. „Ekonomické výhody mechanizované sklizně jsou jednoznačné. Brigádníkovi kromě vlastního platu musíte zajistit celodenní stravu, ubytování a navíc je hodiny rozvážíte auty po vinicích. Ne všichni jsou také spolehliví a stejně výkonní. Navíc Chateau Bzenec má asi sto šedesát hektarů vinic, které bychom při počtu čtyřiceti pracovníků museli sklízet čtyřicet dní, což je riziko, anebo sehnat víc brigádníků. Takto můžeme posunout kampaň v závislosti na počasí až o týdny a čekat na vyšší cukernatost,“ vysvětluje výhody mechanizované sklizně jednatel Chateau Bzenec Ing. Alexandr Flodr. „Na druhé straně se naši zaměstnanci nemusí bát o práci, část hroznů pro výběrové řady budeme vždy sklízet ručně, navíc je můžeme využít i pro jiné práce,“
604
doucí speciální rostlinné výroby akciové společnosti ZVOS Hustopeče Ing. Oslzlý.
dodává. Mechanizovaná sklizeň se podle něj vyplácí tehdy, když je zátěž vinice nad sedmdesát metráků hroznů na hektar. To byl letos kvůli nepříznivým podmínkám často problém, ale neopakuje se to každý rok. Vinice musí být pro sklizeň „kombajnem“ také řádně připravena. Ideální jsou samozřejmě kovové sloupky, přesně vedená drátěnka, pozornost je třeba věnovat řezu i vyvazování letorostů. Kabelkový dopravník NORIA je šetrný vůči kmínkům i bobulím „Ze všech sklízečů, které jsem měl možnost vidět v činnosti, má New Holland – Braud model VL 620 jednoznačně nejlepší a nejšetrnější dopravník. Šupiny se rozevírají jako zip okolo kmínku, který narozdíl od jiných sklízečů zůstává rovně stát a na zem nepropadne ani bobulka. V našem tříletém vinohradu nedošlo při mechanizované sklizni tímto sklízečem ani k žádnému poškození mladších letorostů, je to prostě naprosto perfektní systém,“ pochvaluje si sklizeň sklízečem New Holland – Braud jednatel firmy Syfany Vrbice František Zborovský. Pohon dopravníku je synchronizován s pojezdovou rychlostí, nový tvar sběracích košíků umožňuje snadnější údržbu a čištění. Separátor bobulí Destemmer Patentované a revoluční řešení separátoru bobulí Destemmer okamžitě odděluje zbytky třapin, listů aj. od bobulí, takže je vyloučen jakýkoliv jejich vzájemný škodlivý styk. Toto zařízení je vloženo do dopravní cesty sklizené hmoty a proti svým předchůdcům je daleko výkonnější. „Letos jsme formou služeb akciové společnosti Agrotec sklízeli přes osmdesát procent výměry našich vinic, a to včetně betonových sloupků. Musím konstatovat, že nebyly naprosto žádné problémy. Pamatuji již hodně sklízečů, ale tento má jednoznačně nejlepší separátor bobulí. Je to čisté a kvalitní, přes separátor se nedostanou žádné úlomky betonu, které pak dělaly problémy při následném zpracování hroznů. Bobule jsou po propadu separátorem nepoškozené. Navíc díky rychlému zpracování nedochází k žádné oxidaci jako při ruční sklizni, kdy pomačkané hrozny několik hodin leží na slunci a čekají na odvoz,“ konstatuje ve-
Technické parametry Představme si nový stroj z hlediska dalších technických parametrů. New Holland – Braud model VL 620 je vybaven motorem o max. výkonu 107 kW/145 k, splňujícím normu EUR II, hydrostatickým pohonem všech kol s antiprokluzovým systémem a automatickým udržováním nastavené pojezdové rychlosti v terénu. Úhel natočení předních kol je 90°, maximální svahová dostupnost je 40 % a maximální příčné vyrovnávání svahu 30 %. Palivová nádrž je na 260 l. Sklízecí ústrojí tvoří patentovaný dynamicky řízený systém setřásání F. D. C. s možností nastavení výšky setřásací hlavy, výběrem nastavení tří amplitud a plynule nastavitelnou frekvencí setřásání pomocí elektrického ovladače z místa obsluhy. Automatický systém reguluje počet setřásacích kmitů při průjezdu přes sloupek. Z místa řidiče je možné také elektrické nastavení šířky štěrbiny sklízecího adaptéru. Sběrací a dopravní systém je z nerezové oceli. Dva dopravní pásy s 63 sběracími a dopravními košíky sklizených bobulí speciálního tvaru z měkčeného potravinářského polyuretanu šetrně dopravují bobule do nerezového zásobníku. Hydraulické a pohonné jednotky jsou mimo zónu hroznů (potravinářskou oblast) sklízecího adaptéru. Čištění obstarávají dva spodní sací ventilátory s drcením a dva horní sací ventilátory. Dva nerezové sklopné zásobníky mají objem 2 x 1 600 l. Stroj má pět hydraulických okruhů. Pojďme ještě nahlédnout do kabiny. Ta je samozřejmě klimatizovaná a odhlučněná, vybavená topením a opatřená uhlíkovým filtrem proti vniknutí škodlivin při postřikování. Digitální palubní počítač umožňuje nastavení až osmi programů. Multifunkční využití Společnost Chateau Bzenec se rozhodla pro New Holland – Braud model VL 620 i z toho důvodu, že sháněla kvalitní a ekonomický rosič. Díky speciální nástavbě tuto funkci stroj bezezbytku splňuje. Výkon postřikovače je zhruba
30 ha za den a díky elektronickému řízení je zajištěna rovnoměrnost postřiku v závislosti na pojezdové rychlosti. Stačí tak dávka 250 l/ha, což je až poloviční úspora proti klasickému postřikovači a snižuje se současně i ekologická zátěž. „My zajišťujeme postřiky také formou služeb, což je další přínos do firmy a snižují se tak i režie. Letos jsme zvládli asi devět set hektarů,“ konstatuje jednatel Chateau Bzenec Ing. Alexandr Flodr. „Kapacita nádrže na 2 500 l šetří časté doplňování vodou, tu si navíc stroj sám nasaje (asi za 10 minut), postřik si sám namíchá a na konci směny se sám vypláchne. Vše pro nás znamená další úsporu času a energie a také nižší ekologickou zátěž,“ pochvaluje si Ing. Alexandr Flodr. Další možnosti využití stroje umožňuje rychlá a snadná změna pracovních orgánů, jako je předřezávač, osečkovač nebo odlisťovač. Víceúčelové multifunkční rameno je určeno pro montáž speciálních adaptérů Binger. Jiný sklízeč hroznů nechci! Ať již jsou názory na mechanizovanou či ruční sklizeň hroznů jakékoliv, jedno je jisté. Vývoj nelze zastavit a kdo chvíli zůstane stát pozadu, už nemusí konkurenci nikdy dohnat. Výběru správné techniky je však třeba věnovat mimořádnou pozornost. Chce to dobré reference, otestovat si stroj v praxi a hlavně si určit priority. „My jsme vyzkoušeli více sklízečů hroznů, poslední dva roky jsme sklízeli vinice formou služeb firmy Agrotec, a to sklízečem New Holland – Braud model VL 620. Jiný už ani nechceme,“ tvrdí jednatel firmy Syfany Vrbice František Zborovský. „My jsme měli ve výběrovém řízení v roce 2005 tři sklízeče hroznů, které jsme si otestovali i prakticky v našich vinicích. Sklízeč New Holland – Braud model VL 620 jednoznačně vyhrál,“ přidává se Ing. Alexandr Flodr ze společnosti Chateau Bzenec. (p.r.) Další informace lze získat na adrese Agrotec a. s., Hustopeče, Ing. Jiljí Barouš, prodej zemědělské techniky, + 420 519 402 202, + 420 602 703 520, e-mail: barous@agrotec.cz
Vinařský obzor (12/2006)
605
Polysacharidy vína a ich vplyv na zhlukovanie (agregáciu) taninov semien hroznových bobúľ Doc., Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava
Sú zložené z monomerných jednotiek dihydroxylovaných katechínov, t. j. (+) – katechínu a (-) – epikatechínu, prokyanidínové a trihydroxylované gallokatechíny a epigallokatechíny. Poslednézodpovedajúzaprodelfinidované polyméry. Kondenzované taniny nájdeme v šupkách hroznových bobúľ. Sú extrahované počas výroby vína. Priemerný stupeň polymerizácie je asi 18, v šupkách až 80 (Prieur et al., 1994). Galloylované jednotky sa nachádzajú častejšie v semenách než v šupkách. Pri zrení vedú fyzikálne, chemické a biochemické reakcie k modifikácii obsahu polyfenolov s dopadom na farbu, adstringenciu a stabilitu vína. Viaceré mechanizmy sa popisujú o reakciách kombinácie antokyanínov s taninmi, čo vedie k novým komplexom antokyanínov a taninov, teda k vzniku nových komplexných polyfenolových zlúčenín (Lino et al., 1992). Koloidné chovanie taninov má mimoriadne veľký význam vo vinárstve. Objasnilo vlastnosti taninov počas čírenia, stabilizácie a zrenia vína. Okrem týchto vlastností možno uviesť ich schopnosť vytvárať zákal a zrazeniny, ich vzájomné interakcie s proteínmi atď.
Polysacharidy vína sa považujú za „ochranné koloidy“ náchylné zabrániť alebo obmedziť agregáciu (zhlukovanie), vločkovanie a tým tvorbe zákalu a/alebo zrazeniny. Málo je však známe o ochranných koloidoch. (Riou et al., 2002) podrobne sledovali o. i. dopad koloidov s polysacharidmi červeného vína s priemerným stupňom polymerizácie ako aj koncentrácie zhlukov a zákalov. Doteraz sa nepodarilo objasniť celkom presne vzťah medzi štruktúrou polysacharidov, ich zložením a ochranným charakterom koloidov. Zatiaľ vieme iba to, že schopnosť polysacharidov vína zabrániť zhlukovaniu taninov nie je priamo závislá na jeho globálnom zaťažení a množstve polysacharidov vo víne. Koncentrácie polysacharidov pod 0,2 g/L nestačia na agregáciu taninov; pri vyšších hladinách 0,5 až 1,0 g/L už môže nastať zhlukovanie s priemerom čiastočiek 10 až 15 nm vo víne. Veľkosť agregátov závisí veľmi na koncentrácii a priemernom stupni polymerizácie. Záver Taniny semien hrozna sa zhlukujú s polysacharidmi vína v podobe čiastočiek koloidných rozmerov. Vývin týchto čiastočiek je zjavný: viditeľná veľkosť je funkciou času. Zistilo sa, že veľkosť vytvorených čiastočiek sa zväčšuje agregáciou taninu a s koncentráciou týchto molekúl a s priemerným stupňom polymerizácie.
Pri koncentráciach taninu vo víne a priemerným stupňom polymerizácie možno očakávať vytvorenie zhlukov s makromolekulami polysacharidov. Tak možno vysvetliť koloidné úkazy počas vyzrievania a ošetrovania vína. Na potvrdenie týchto prvých výsledkov a na získanie presného popisu agregácie taninu budú potrebné ďalšie a hlbšie doplňujúce metódy stanovenia veľkosti častíc. Naviac, ďalšie štúdie treba zamerať na určenie chovanie koloidov taninu šupiek hrozna, ktoré sa líšia od taninov semien ich priemerným stupňom polymerizácie, od percenta galloylácie a od prítomnosti trihydroxylovaných gallokatechínov. Na základe modelu taninu zo semien hrozna zistili úlohu dobre definovaných frakcií polysacharidov vína voči agregácii taninu doteraz testovaných polysacharidov; len manoproteíny sú skutočne schopné zabrániť rastu čiastočiek taninu vína. Naopak, dimér rhamnogalakturanu agregáciu podporuje (Pellerin et al., 1996). Literatúra H. Liao et al.: Journal od Science of Food and Agriculture 59, 1992, s. 299–305 P. Pellerin et al.: Carbohydrate Research 290, 1996, s. 183–197 C. Prieur et al.: Phytochemistry 35, 1994, s. 781–784 V. Riou et al.: Food Hydrocolloids 16, 2002, s. 17–23
Cukernatost, obsah kyselin a aromatická zralost. Který z nich je nejlepším znakem enologického potenciálu hroznů? Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě
V názvu článku se objevuje termín „enologický potenciál hroznů“. Co je třeba si pod tímto názvem představit? Při stanovení enologického potenciálu hroznů je třeba vycházet z požadavků konzumenta. Tuto představu uvedu na následujícím příkladu. Každá vinařská firma vyrábí urči-
té spektrum vín. Moderní vinařská firma by měla mít bezpodmínečně zpětnou odezvu od zákazníků. Zákazníci potom sdělují, která vína jsou u nich oblíbená nebo si postupně získávají oblibu. Vinař by to měl poznat i na zvýšeném zájmu o tyto výrobky. Nemusí to vždy být přívlastko-
606
vá vína, ve výběrových kategoriích. Jestliže se potom určitý typ vína velmi dobře prodává, je třeba u tohoto typu výrobku setrvat. Vinař vyrobil takové víno z hroznů určitých parametrů. Tyto parametry hroznů potom představují enologický potenciál hroznů. Co je třeba zahrnovat mezi parametry, které určují enologický potenciál hroznů? Je to samozřejmě cukernatost, nikoliv však ve smyslu jakostních stupňů, ale ve smyslu potenciálního obsahu alkoholu. Vztah mezi cukernatostí a potenciálním obsahem alkoholu je uveden v přílohách vinařského zákona. Každý vinař by měl mít představu o svém víně. Lehká, ovocná, svěží bílá vína jsou optimální při obsahu alkoholu 11,5 obj. %, kvalitní bílá vína pozdního sběru při obsahu 12,5 obj. % alkoholu. Vína v pozdním sběru a ve vyšších cukernatostech výběrových kategorií však vyžadují sladění obsahu alkoholu a zbytkového cukru, a nikoliv, aby se obsah alkoholu pohyboval mezi 13–15 obj. %. Kdo nemá možnost harmonizace zbytkového cukru ve víně pomocí technologie zpracování hroznů, dostává se velice rychle do problému s vysokým alkoholem, neharmonickou chutí, ale především neharmonickou vůní. A takový výrobce se vlastně dostal do problémů sám, protože neměl chápat cukernatost jako honbu za vyššími přívlastky, ale jako obsah potenciálního alkoholu, který je schopen ve víně zvládnout. Součástí enologického potenciálu hroznů je tudíž i cukernatost, ale musí být chápána ve smyslu potenciálního obsahu alkoholu ve víně. Tvrdošíjné setrvávání na přívlastkové kategorizaci opět nemusí vždy vést k úspěchu. Podíváme-li se jenom do sousedního Rakouska, máme možnost ochutnat mnoho vín, která jsou sice vyrobena z hroznů v pozdním sběru, ale etikety mnohdy uvádí pouze jakostní víno. Je to velmi často záležitost kvalitního marketingu firem postaveného na odlišnosti a zároveň typičnosti jednotlivých vín, a ne na uvedeném přívlastku. Marketing našich vín musí být směřován takovým směrem, aby víno našlo svého zákazníka, aniž by se pídil po uvedených přívlastcích, ale aby vyhledával dané víno od určitého výrobce, případně z určité lokality. Tímto směrem musí být orientován moderně postavený marketing vín, který má vést k úspěchům našeho vinařství. Již několik ročníků ukázalo, že podstatně významnější pro enologický potenciál hroznů je obsah kyselin v bobulích. Optimální obsah kyselin je velmi významný pro potenciál budoucího vína. Vysoký obsah kyselin v moštu poskytuje většinou vína s velmi vysokou a chuťově nepříjemnou kyselinou. Naproti tomu vína s nízkým obsahem kyselin poskytují rovněž méně kvalitní, prázdná a plochá vína. Od zaměkání bobulí do termínu sklizně klesá obsah kyselin v bobulích. Hlavní kyseliny nacházející se v bobulích jsou kyselina vinná a kyselina jablečná. Pokles v obsahu kyselin se děje především na úkor kyseliny jablečné. Výzkumné práce z oblastí „cool climate viticulture“ (vinohradnictví chladného podnebí – pozn. red.) uvažují o kyselině jablečné jako o možném parametru enologického potenciálu hroznů. Obsah kyselin je velmi významný u dvou skupin bílých odrůd. U skupiny raných odrůd, jako jsou např. Muškát moravský, Müller Thurgau, Irsai Oliver, Veltlínské červené rané aj., je třeba sledovat, aby kyseliny nepoklesly pod hranici, která by se projevila právě prázdnou a plochou chutí ve víně. Nízký obsah kyselin rovněž negativně ovlivňuje mikrobiální stabilitu vína, což se velmi výrazně projevilo v mnoha vínech ročníku 2003. Tato optimální hranice by se dala stanovit na 6 g/l. Druhou skupinou odrůd jsou pozdní odrůdy, s naopak vysokým obsahem kyselin. Jedná se o odrůdy Sauvignon, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé… Velmi významné jsou u těchto odrůd veškeré zelené práce, které směřují ke snížení obsahu kyseliny jablečné. Optimální úroveň kyselin by se dala označit v rozmezí 9,0–10,5 g/l. Chemické odkyselení je možné v zákonných mezích. Je však třeba si uvědomit, že tímto zásahem snižujeme obsah extraktu ve víně a můžeme negativně působit i na obsah jiných látek významných pro kvalitu vína. K obsahu kyselin je rovněž třeba přistupovat individuálně podle odrůdy a lokality, kde danou odrůdu pěstujeme. V moravských vinicích se
můžeme setkat se dvěma extrémy, např. u odrůdy Ryzlink rýnský. Na jednom stanovišti mají hrozny této odrůdy cukernatost 20,2 °NM a obsah kyselin je už 7,9 g/l. Je zde zákonitě vhodný termín pro sklizeň, neboť svěžest vína z Ryzlinku rýnského určuje právě svěží kyselina. Druhý extrém může být stanoviště s cukernatostí 21,5 °NM a obsahem kyselin 11,5 g/l. A zde je třeba naopak ještě chvíli počkat na optimalizaci obsahu kyselin, ale počítat s vyšším potenciálním obsahem alkoholu. Kdybychom u těchto dvou lokalit měřili pouhou cukernatost, nedozvíme se absolutně nic o kvalitě hroznů a nevíme jak je nejlépe technologicky zpracovat. V prvním případě potom vyrobíme víno s nízkým obsahem kyselin, a pravděpodobně i méně výrazným a rozmanitým aroma. Ve druhém případě budeme bojovat s harmonizací obsahu kyselin ve víně. Jestliže budeme umět dobře stanovit enologický potenciál hroznů, můžeme se úspěšně vyhnout všem těmto problémům. U bílých odrůd je však patrně nejvýznamnějším parametrem enologického potenciálu hroznů aromatická zralost hroznů. Ve vinici je významné především primární aroma hroznů. Velmi úzce souvisí s aromatickými látkami v hotovém víně. Pod pojmem aromatická zralost si nelze představovat stanovení všech aromatických látek v hroznech pomocí plynového chromatogramu. Analýza je jednak zdlouhavá, finančně náročná a stanovíme často třeba 50–100 aromatických látek, a velmi obtížně z nich budeme určovat skutečný aromatický potenciál hroznů. Podstatou aromatické zralosti hroznů je senzorické stanovení aroma a chutí v bobulích révy vinné přímo ve vinici. Je to metoda jednoduchá, která vyžaduje pouze krátkodobý trénink. Nezbytné jsou dobré znalosti fyziologie révy vinné, biochemie a mikrobiologie, aby bylo možné vyvodit si všechny možné vzájemné souvislosti, pozitivní i negativní. Součástí hodnocení aromatické zralosti je rovněž navržení možné technologie zpracování hroznů, aby došlo k maximálnímu využití tohoto aromatickému potenciálu. Aromatické látky v bobulích se vyskytují ve dvou formách: volná, která je senzoricky dobře vnímatelná, a netěkavá, která se uvolňuje až v průběhu zpracování hroznů. Poměr těchto aromatických látek je závislý na odrůdě. U každé odrůdy však při pravidelném hodnocení můžeme dobře postřehnout těkavou formu a udělat si představu o aromatickém potenciálu bobulí. Při senzorickém hodnocení dobře rozmělníme slupku i dužninu, abychom si utvořili úplnou představu o aromatickém potenciálu. Velmi významné je zbarvení slupky bobule. Obrázek 1 ukazuje velmi dobré znaky aromatické zralosti u Ryzlinku rýnského. Bobule na obrázku měly velmi pěknou ovocnou chuť s tóny broskví, meruněk a zeleného jablka. Bohužel zde byl i senzoricky vnímatelný vyšší obsah kyselin. Tyto hrozny proto bylo vhodné nechat dále vyzrávat a pečlivě hlídat změny aromatického potenciálu. Rovněž cukernatost v termínu hodnocení byla 19,5 °NM. Z tohoto příkladu je vidět, že ke stanovení enologického potenciálu hroznů je třeba přistupovat komplexně a nesoustředit se pouze na jeden parametr. Prvky aromatické zralosti v bobulích je možné chápat jako tyto aromatické charaktery způsobované určitými skupinami aromatických látek: l Bylinná aroma – způsobovaná především methoxypyraziny. l Květinová aroma – způsobovaná monoterpeny. Patří sem především muškátová aroma. l Ovocná aroma – způsobovaná norisoprenoidy a částečně karotenodidy. l Nežádoucí aroma – hořké a připálené tóny – způsobované těkavými fenoly a polyfenoly. V hroznech při sklizni jsou žádoucí květinová a ovocná aroma. Bylinná aroma jsou významná pouze u některých odrůd. Z odrůd pěstovaných v našich vinařských oblastech je to především Sauvignon. Hořké a připálené aromatické a chuťové tóny jsou pro kvalitu vína nežádoucí. Toto základní stanovení aromatické zralosti je možné určit na základě senzorického hodnocení. Tyto rozdíly v aromatické zralosti bych chtěl demonstrovat na jednom příkladu – odrůdě Ryzlink vlašský.
Vinařský obzor (12/2006)
607
Obrázek 2 ukazuje hrozen Ryzlinku vlašského s velmi dobrou, dalo by se říci i optimální aromatickou zralostí. Cukernatost těchto hroznů byla 19,5 °NM, obsah titrovatelných kyselin byl 8,04 g/l a pH moštu 3,34. Při chuťovém posouzení byly dominantní ovocné tóny jablka, hrušky a kdoule, s jemnými květinovými podtóny. Kyselina byla na základě senzorického posouzení svěží, avšak nikterak nepříjemná. Hrozny byly v optimálním termínu vyzrálosti pro výrobu velmi kvalitního vína s výraznou čistou vůní a příjemnou kyselinkou. Vinice byla ošetřovaná způsobem, který ukazuje obrázek 3. V zóně hroznů byly odstraněny zálistky a pouze některé listy, které přímo zastiňovaly hrozny. Zdravotní stav hroznů je vynikající. Obrázek 4 ukazuje hrozen Ryzlinku vlašského, ve stejném datu, ze stejné vinice. Tato část vinice má však silně odlistěnou zónu hroznů, jak ukazuje obrázek 5. Cukernatost hroznů byla 22,4 °NM, obsah kyselin 8,87 g/l a pH 3,19. Při senzorickém hodnocení bobulí vystupovaly v chuti připálené, karamelové a především hořké tóny, z nahnědlé slupky. V dužnině potom byla patrná velmi slabá, takřka neznatelná ovocná chuť. Ky-
selina byla velmi agresivní, představovaná patrně z větší části kyselinou jablečnou. I když cukernatost byla vyšší, aromatická kvalita těchto hroznů byla velmi slabá. Chuťový dojem z bobule potom koresponduje i ve víně, kde prakticky není žádná ovocitost a převažují tóny připálené, plastové, karamelové. Z uvedeného příkladu je zřetelně patrné, že cukernatost není tím nejvýraznějším znakem kvality. Optimální termín sklizně hroznů ve vinici je třeba stanovit na základě enologického potenciálu hroznů. Podstata moderního marketingu je v tom, že vím, jaké víno chci vyrobit, a nikoliv v tom, že chci vždy dosáhnout maximální cukernatosti. Nehledě na ekonomické aspekty. Jestliže chci dosahovat u všech hroznů ve své vinici maximální cukernatosti, musím vynaložit zvýšené náklady na ochranu, zelené práce a hlídání vinice. Je pak na každém výrobci, jestli se tyto zvýšené náklady vrátí a jestli je schopen úspěšně finalizovat za odpovídající cenu většinu takové sklizně. Ekonomika a kvalitní, moderně postavený a promyšlený marketing jsou dnes základem produkce kvalitních hroznů a kvalitních vín.
Obrázek 1 – Ryzlink rýnský – velmi dobrá aromatická zralost
Obrázek 3 – Ryzlink vlašský – optimálně ošetřená zóna hroznů může zabezpečit kvalitní aromatickou zralost
Obrázek 2 – Ryzlink vlašský – kvalitní aromatická zralost bobulí
Obrázek 4 – Ryzlink vlašský – nekvalitní aromatická zralost bobulí – těkavé fenoly
Obrázek 5 – Ryzlink vlašský – silně odlistěná zóna hroznů může být příčinou nekvalitní aromatické zralosti
608
Pojistitelná rizika
ŠKODY MRAZEM HRADÍ PĚSTITELŮM VÍNA NOVÉ POJIŠTĚNÍ Mráz způsobuje na vinicích každým rokem vážné škody. Proto přicházíme s nabídkou pojištění těchto škod a to za velmi výhodnou cenu. Jsme zkušený specializovaný pojistitel zemědělství. Již 60 let se vyznačujeme službami, kvalitou a solidním ekonomickým zázemím.
krupobití
Naši spolupracovníci vám rádi předloží nabídku.
Kancelář v České republice: ÖHV VVaG, organizační složka, Střešovická 48, 162 00 Praha 6 tel: 233 312 836, fax: 233 312 839, e-mail: agra@agrapojistovna.cz www.agrapojistovna.cz mráz
Vinařský obzor (12/2006)
609
Fruktofilné kvasinky a ich vplyv na sladké prírodné vína Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava Glukofilné kvasinky pri kvasení invertného cukru muštu preferujú glukózu (G) pred fruktózou (F), keď G skvasujú rýchlejšie ako F. Na praktické aspekty tohto javu sme upozornili už dávnejšie (Laho et al. 1958, Minárik et al. 1978). Je známe, že F vykazuje dvakrát tak silnú sladkosť ako G. Zachovanie sladiacej schopnosti má veľký význam pri vínach typu Tokaj, Muscat de Frontignen, Moscato d´Asti a pod. Zachovanie fruktózy v sladkých prírodných vínach je preto dôležité. Pri suchých vínach úkaz glukofílie či fruktofílie vínnych kvasiniek nehrá prakticky žiadnu úlohu, nakoľko oba monosacharidy sú takmer vždy rovnako rýchle a úplne skvasované. Pri suchých prírodných vínach skvasovanie oboch hexóz prebieha spravidla kompletne. Dominancia F vo vínach so zvyškovým cukrom sa prejavuje sacharimetrickou ľavotočivosťou, čo slúži na dôkaz pravosti zvyškovej sladkosti prírodne sladkých vín. Sladké vína s pomerom G/ F > 0,75 a P/α > -3,5 /P – red. cukry v g/l, α – sacharimetrická otáčivosť (sa považujú za podozrivé s faľšovania). P/α platí len pre sladké vína
zo zdravého hrozna, nie bezpodmienečne pre hrozno napadnutého Botrytis cinerea, keď kvasinkovú flóru tvoria často takmer výlučne fruktofilné Candida stellata (Rágala, Minárik 1971). Maximálny stupeň skvasenia tu býva len 9 – 10 % obj. alkoholu. Treba uviesť, že C. stellata sa vyskytujú v menšom počte aj v muštoch zo zdravého hrozna, kde ich rýchle potláčajú aktívnejšie S. cerevisiae alebo S. bayanus (S. oviformis).
Obr. 1 – Priebeh kvasenia muštu (G – glukóza, F – fruktóza, S – sacharóza) Candida stellata
Obr. 3 – Priebeh kvasenia muštu Zygosaccharomyces bailii
Priebeh kvasenia modelových muštov Na obr. 1 je chromatograficky znázornený časový priebeh kvasenia kvasinkami C. stellata. Vleklé kvasenie glukózy pred fruktózou je zjavné. V čase, keď je odkvasenie G len skromné, je podiel F v mušte fermentáciou už vyčerpaný. Obr. 2 znázorňuje priebeh fermentácie muštu kvasinkami S. bayanus. Tieto oveľa aktívnejšie vínne kvasinky skvasujú G a F rovnakou rýchlosťou, i keď spočiatku je G skvasované o niečo rýchlejšie, čo pri suchých vínach nehrá podstatnú úlohu.
Problémy kva‰ení vín
Ešte výraznejšiu fruktofíliu vykazuje Zygosaccharomyces bailii (obr. 3, 4), keď v zmesi G a F muštu je F odkvasená už v prvých dňoch fermentácie, kým väčšia časť G zostáva ešte neskvasená. C. stellata a Z. bailii sú osmotolerantné a fruktofilné. Sú rezistentné voči kyseline sorbovej i oxidu siričitému Z. bailii patria k obávaným k ontaminačným kvasinkách vín so zvyškom reziduálneho cukru. Anomálne chovanie oboch druhov súvisí so štruktúrou bunkovej steny týchto kvasiniek. Aj osobitná odolnosť
Obr. 4 – Zygosaccharomyces bailii
Obr. 5 – Candida stellata
160,-
(vã. 5% DPH) Autor: Robert Steidl • ISBN 80-903201-3-9, cca 74 stran, formát A5 Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀováním následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. V první ãásti jsou analyzovány vinohradnické faktory (zásobení révy Ïivinami, obdûlávání pÛdy, o‰etfiování révy), vãetnû faktorÛ sklizÀov˘ch a v návaznosti na to problémy kva‰ení. Pfiedãasné zastavení kvasného procesu pfiedstavuje ztrátu na kvalitû. Odstranûní kvasné poruchy vyÏaduje zv˘‰enou pracnost a náklady. Pfiíãinou mohou b˘t rÛzné dÛvody, které nejsou vÏdy na první pohled patrné. Teprve kdyÏ se projeví, lze jejich problém cílevûdomû fie‰it. Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi, jak problémy s kva‰ením posuzovat a odstraÀovat, popfiípadû jak jim pfiedcházet.
·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
610
proti nežiadúcim faktorom sa môže vysvetliť cytologickými úkazmi. Pri fruktofilných kvasinkách sa v zmesi G a F napred skvasuje F a až potom G. Pretože fermentačná schopnosť fruktofilných kvasiniek je obmedzená, kvasenie zväčša predčasne zastane a v mušte zostáva menej sladká G. Vo vinárskej praxi pri aplikácii čistých kultúr S. cerevisiae alebo S. bayanus v spontánnej fermentácii muštu nedochádza k podstatnejšiemu vývinu fruktofilných kvasiniek, pokiaľ hrozno je zdravé resp. dodržania korektného karenčného času po aplikácii fungicídov proti botrytíde. C. stellata a Z. bailii v konkurenčnom boji podľahnú kvasinkám S. cerevisiae alebo S. bayanus, ktoré sú podstatne razantnejšie a tolerujú
viac etanol. Z týchto dôvodov ani nedochádza k zmene pomeru G/F. Význam profylaktického potláčania prípadnej prítomnosti frukfilných kvasiniek pri výrobe prírodne sladkých vín, keď sa má zachovať vo forme F, treba mušty zakvasiť selektovanou kultúrou silne glukofilných kvasiniek S. cerevisiae, ktoré G odkvasujú rýchle a v nedokvasenom mladom víne zostáva F. Súhrn Fruktofilné kvasinky (Candida stellata) skvasujú fruktózu výrazne pred glukózou. V muštoch z hrozna napadnutého botrytídou sa na úkor druhov Saccaromyces sp. vyvíjajú fruktofilné Candida stellata, ktorých hodnoty G/F sú
vysoko nad 0,75. Pri výrobe prírodne sladkých vín typu Tokaj, Muscat de Frontignan a pod. sa odporúča mušt zakvasiť selektovanou kultúrou výrazne glukofilných Saccharomyces cerevisiae alebo S. bayanus, aby vo víne zostala fruktóza s vyššou sladivosťou než glukóza. Literatúra E. Minárik, O. Jungová, M. Emeriaud: Die Wein – Wissenschaft 33, 1978, s. 42–47 P. Rágala, E. Minárik: Biologické práce SAV 17, 141, 1971, s. 1–122 L. Laho, E. Minárik, A. Navara: Biológia 13, 1958, s. 910–916 Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava Foto autor
Vinařská témata v diplomových pracích Ing. Josef Balík, Ph.D. Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnická fakulta Lednice MZLU Brno V tomto roce obhájil diplomovou práci s názvem Nedostatky a vady ve vzhledu révových vín, jejich prevence a eliminace ing. Michal Barták. Cílem práce bylo sledovat barevné změny a koncentrace antioxidantů experimentálních bílých a červených vín. Vína byla vyrobena rozdílnými technologickými postupy a vystavena oxidačním vlivům. Při zpracování hroznů byly použity různé dávky oxidu siřičitého a kyseliny L-askorbové. Sledováním vývoje zdravotního stavu experimentálních vín byl prokázán extrakční účinek oxidu siřičitého na polyfenoly během macerace hroznů. Dlouhá doba ležení se projevila negativně zejména u bílých vín. Na základě analytických hodnot a senzorických posouzení byla vybrána červená a bílá vína, reprezentující různé technologie výroby, u kterých byl proveden pokus o zlepšení jejich zdravotního stavu. Vína byla ošetřena aktivním uhlím (AU), kaseinem a polyvinylpolypyrrolidonem
Moderní příprava červeného vína
(PVPP), který dosáhl nejlepších výsledků (Obrázek 1). (Barták, 2006) Ing. Markéta Pokorná předložila diplomovou práci Sledování polyfenolů a anthokyaninů v červených vínech. Cílem práce bylo sledování polyfenolických látek a anthokyaninů v červených vínech v závislosti na technologických operacích. Pro experiment byly použity vzorky červených vín od různých zpracovatelů a z různých vinařských obcí. Vína byla vždy odebírána před a po technologické operaci (čiření, stáčení, přídavek antioxidačních přípravků, filtrace a vymražování) a podrobena testování na obsah polyfenolů, anthokyaninů, barevný odstín, barevnou intenzitu a trichromatické charakteristiky. Dosažené výsledky poukázaly, že čiřením (želatinou, bentonitem) hodnoty sledovaných parametrů s vysokou pravděpodobností klesnou. Použité filtrační techniky (cross-flow, křemelinový naplavovací filtr, vložková filtrace) se projevily nejednoznačně. Naopak po přídavku antioxidačních přípravků (Noxitanu, Fermotanu, Ellagitanu rouge) obsah sledovaných parametrů většinou narostl (Obrázek 2). (Pokorná, 2006) Diplomovou práci Hodnocení jakosti a aromatického profilu révových vín obhajoval ing. Marek Uhnák. Pro účely experimentů použil vzorky
168 Kč (vč. 5% DPH)
Autor: Robert Steidl; ISBN: 80-903201-7-1, stran: 72, formát A5 Překlad moderní odborné publikace rakouských odborníků R. Steidla a W. Rennera. Obsahuje moderní pohled na výrobu červeného vína, od vinohradnických aspektů, přes princip výroby červeného vína, ošetřování rmutu, řízení a kontroly kvašení, zrání vína, čiření, filtrace až ke stáčení do láhví.
Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
Vinařský obzor (12/2006)
bílých vín odrůdy Sauvignon a vzorky červených vín odrůdy Frankovka různých ročníků, jakostních tříd, metod zpracování a producentů. Vzorky vín byly hodnoceny vybranými metodami chemické a senzorické analýzy. V práci byla zaznamenána vysoká závislost senzorické jakosti vín na obsahu bezcukerného extraktu a zbytkového cukru. Dále byla zjištěna vysoká závislost mezi jednotlivými typy vůní a aroma chutí, přičemž nejvyšší podíl závislosti byl zaznamenán u vína odrůdy Frankovka, tj. skořicové, čokoládové a barikové aroma. U vín odrůdy Sauvignon měly pro aroma chuti nejpodstatnější význam tóny trávové, páleného křemene a černého rybízu. Ve vůni vína hrály významnou roli angreštová a broskvová. Hodnotitelé upřednostňovali u červených vín sytou barvu, plnou a strukturovanou chuť, naopak u bílých vín oceňovali svěží ovocné tóny ve vůni i chuti. (Uhnák, 2006) Ing. Martin Čermák zpracoval téma Barevné parametry modrých hroznů. Cílem práce bylo sledování barevných parametrů modrých odrůd, které byly rozděleny na tři skupiny – vybrané odrůdy Vitis vinifera (tradiční), barvířky a novošlechtění. Při porovnávání všech tří skupin bylo zjištěno, že nejvyšší koncentraci anthokyaninů vykazují barvířky – až 6,7 g/kg bobulí, zatímco skupina tradičních odrůd vykazovala koncentrace do 1,51 g/kg bobulí. Výrazné rozdíly se ukázaly při srovnávání obsahu anthokyaninů u zdravých a mikrobiálně napadených hroznů. U všech tří skupin se mikrobiální kontaminace hroznů negativně projevila v koncentraci barviv, ale u hroznů novošlechtění a barvířek byly tyto ztráty méně výrazné vzhledem k tradičním modrým odrůdám. (Čermák, 2006) Ing. Lukáš Veverka v roce 2006 obhájil diplomovou práci Srovnání jakosti révových vín a vinných destilátů. Cílem práce bylo srovnat jakostní parametry révových vín a vinných destilátů. Byla prokázána vysoká závislost jakosti vína (intenzita vůně, aroma chuti, odrůdový charakter a koncentrace veškerého oxidu siřičitého) na kvalitě získaného destilátu. Vysoký odrůdový charakter vůně a aroma chuti byly zaznamenány u vínovic vyrobených z révových vín odrůd Muškát Ottonel, Frankovka, Cabernet Moravia, Tramín červený a Sauvignon (Obrázek 3). (Veverka, 2006) Citované diplomové práce: Barták, M. (2006): Nedostatky a vady ve vzhledu révových vín, jejich prevence a eliminace. Diplomová práce. MZLU v Brně. Čermák, M. (2006): Barevné parametry modrých hroznů. Diplomová práce. MZLU v Brně. Pokorná, M. (2006): Sledování polyfenolů a anthokyaninů v červených vínech. Diplomová práce. MZLU v Brně. Uhnák, N. (2006): Hodnocení jakosti a aromatického profilu révových vín. Diplomová práce. MZLU v Brně. Veverka, L. (2006): Srovnání jakosti révových vín a vinných destilátů. Diplomová práce. MZLU v Brně. Skladování vín: testy úsporných sudů Testy sudů z lepených lamel prováděla zemědělská komora departmentu Gironde, v rámci projektu CRAFT, financovaného EU. Po vytvoření exkluzivního výrobního postupu byly sudy sestaveny společností ECB Eurocintrage se sídlem v Cheraute (64). Tyto testy srovnávaly tradiční sudy z akvitánského dubu a sudy z lepených lamel ze stejného dřeva, jako sudy tradiční (stejná vrstva), slepené s jasanem (tvořícím vnější vrstvu sudu). Po 3 měsících uchovávání jednoho bílého a jednoho červeného vína vykazovaly sudy ECB stejně dobré estetické kvality a těsnost, jako tradiční, ne-li lepší. Nepozorovali jsme žádný analytický rozdíl ve vínech, ale měření spotřeby vykázala zisk 15 % u sudů ECB ve srovnání s tradičními. Degustace neukázala žádné zjevné rozdíly po 3 měsících, ale po 6 měsících se červené víno jevilo jako víc dřevité v tradičních sudech, zvlášť v kořenných a připečených podtónech. Sudy ECB překrývaly méně aroma vína, takže byly jasně preferovány. Tyto velmi povzbudivé první výsledky budou ještě doplněny závěrečnými degustacemi, jakož i testy, provádě-
611
Obrázek 1: Účinek ošetření na koncentraci polyfenolů v červených vínech (Barták, 2006)
Obrázek 2: Koncentrační změny anthokyaninů a ostatních polyfenolů v závislosti na technologické operaci (Pokorná, 2006)
Obrázek 3: Hodnocení odrůdového charakteru ve vůni a aroma chuti vín a destilátů (Veverka, 2006)
nými stejným způsobem v Maďarsku (centrum RIVEMARD) a Portugalsku (centrum EVAG). Pro další informace: jc.crachereau@gironde.chambagri.fr Podle vitisphere.com (akm) Vzdělávací program pro výrobce v Austrálii Australští výrobci vín potřebují zlepšit své znalosti v oblasti péče o vinice, a zvlášť ve všem, co se týká výživy a zavlažování révy, jakož i v komerční oblasti. Ukázala to studie, provedená se 600 vinohradníky z jižní Austrálie. Vzdělávací program Farmbis bude realizován společně vládami zaintereseovaných států i federální vládou. Laura Fell, odpovědná za tento program, řekla, že «zlepšení znalostí vinařů pomůže australskému vinařství zůstat konkurenceschopným. Momentálně čelí vinařství závažným výzvám, musí se přizpůsobit; je tedy svrchovaně důležité, aby vinaři měli potřebné znalosti k tomu, aby mohli provádět tyto změny.» Podle vitisphere.com (akm)
612
Vinařský obzor (12/2006)
RH faktor a SO2 v průběhu zrání vína Úkolem diplomanta bylo zjištění vlivu doby a teploty, typu uzávěru na oxidativní změny vína, obsah oxidu siřičitého a na kvalitu vína. Kromě měření redox potenciálu a výpočtu rH faktoru, kvantitativního stanovení oxidu siřičitého, stanovoval charakteristiky barevnosti v oblast L a b. Sledované vzorky byly hodnoceny senzoricky. V práci sledoval uzávěry lahví: plastový uzávěr Integra, plastový Noma-
corc, korkové granuláty, korky, šroubový uzávěr a plastovou nasazovací zátku. Vína odrůdy Muškát moravský (kabinetní 2004) byla pod uzávěry skladována při teplotě 12 a 25 °C. Měření probíhalo ve dvoutermínech skladování, a to po 7,5 a 12 měsících. Teplota skladování prokázala svůj vliv na hodnoty pH, obsah oxidu siřičitého. Vliv uzávěru byl prokázán u rH a obsahu volného oxidu siřičitého. Vyšší inten-
Použití dubových hoblin u vín AOC Použití dubových hoblin u vín AOC je na programu příští schůze Výboru INAO. V důsledku rozhodnutí Bruselu povolit tuto oenologickou praxi, běžně užívanou v zemích Nového světa, se vynořila otázka, jestli ji lze použít i u vín AOC. Dotaz už vznesl Syndikát výrobců vín z Bordeaux. V oblasti Côtes du Rhône se o tom ještě nediskutovalo, ale «brzy to bude na pořadu dne». Technická komise INAO se v současnosti domnívá, že užití hoblin není slučitelné s chráněným původem vína. Nicméně bude požadovat ustavení skupiny expertů, aby vyhodnotili, za jakých podmínek by mohla být tato praxe povolena. Tito experti budou muset odpovědět na dvě zásadní otázky: – Jaký by byl dopad takového rozhodnutí na nejvěrnější spotřebitele vín AOC? – Za jakých technických podmínek může být tato praxe povolena, aniž by vedla k «aromatizaci» vín? USA: Spotřebitelé dávají přednost korkové zátce Američtí spotřebitelé mají rádi korkovou zátku, tvrdí nedávná studie, provedená na objednávku portugalské asociace výrobců korku. Ve vzorku 327 lidí 9 spotřebitelů z 10 se domnívá, že jiná než korková zátka znehodnocuje láhev vína. Korku dává spotřebitel přednost před jinou zátkou z důvodů tradice (69%) a kvůli jeho technickým vlastnostem (11%). Korkové zátky upřednostňují i restauratéři: 71% z nich nejraději otvírá láhev s korkovou zátkou, 26% s kapsulí se závitem a 3% se syntetickými zátkami.
zita barvy byla prokázána u vyšší teploty skladování. Na typu uzávěru se závislost intenzity barvy neprokázala, což si diplomant vysvětluje průběhem Maillardovy reakce (tvorba hnědých pigmentů) při vyšší teplotě skladování. Výsledky senzorické analýzy poukázaly na nevhodnost použití lisované korkové zátky. Marie Kyseláková
Objektivní stanovení kvality hroznů Pomocí přístroje FT–MIR lze stanovit zdravotní stav moštu, stejně jako jeho jiné vlastnosti. Umí změřit i obsah kvasinek a bakterií, dále obsah glycerinu, kyseliny glukonové, ethanolu a těkavých kyselin. Na základě těchto hodnot a cukernatosti hroznů lze objektivně stanovit jejich cenu. DDW 13/4/JS Výzkumný projekt týkající se vín se nižším obsahem alkoholu Francouzská Národní výzkumná agentura (ANR) přislíbila financování tříletého výzkumu kvalitních vín s nízkým obsahem alkoholu. Tento projekt spojil 12 státních i soukromých účastníků ve třech oblastech: sociálně-ekonomické, senzorické chemii a biotechnologii. Celý projekt koordinuje Jean–Louis Escudier, ředitel INRA Pech Rouge v Gruissanu, a Guy Albagnac, ředitel INRA–UMR SPO v Montpellier. Předběžný rozpočet: 2,5 mil. Eur. Očekávané výsledky: 1) průmyslový rozvoj metod dealkoholizace, přizpůsobený francouzským podmínkám, 2) získání znalostí, umožňujících racionální přístup k diverzifikaci výrobního sortimentu z hlediska sociálně-ekonomických potřeb, 3) vývoj slabě alkoholotvorných kmenů kvasinek, 4) možnosti diverzifikace z hlediska možnosti výroby vín s nižším obsahem alkoholu.
VADY VÍNA
– rozpoznání – předcházení – odstranění
290 Kč (vč. 5% DPH)
Autor: Reinhard Eder a kol., ISBN 80-903201-6-3, Počet stran 263, formát A5 Jelikož je pro vinaře usilujícího o nejvyšší kvalitu nežádoucí výskyt vín postižených nedostatky, vín vadných a nemocných jak osobně, tak i finančně silnou zátěží, popisují se v této knize příčiny nedostatků, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a možnosti jejich prevence a odstraňování. Publikace je určena nejen pro odbornou vinařskou veřejnost, ale také pro všechny milovníky vína, kteří chtějí prohloubit své znalosti v tomto oboru. Vína ze zavadlých hroznů – Mrazová příchuť – Hnilobný tón – Vady související s tříslovinami – Vady kvašení – Nedostatečná barva červeného vína – Pelargóniový tón – Cizí tóny – Pachuť po SO2 – Sirka – Netypické tóny stárnutí – Tón po aldehydu, křís, oxidáza – Octovatění – Tón po kyselině mléčné – Biogenní aminy – Vláčkovatění – Myšina – Brettanomyces – Vady při čiření – Pachuť po plísni – Zbarvení bílých vín do růžova – „pink effect“ – Pachuť po korku – Krystalické sraženiny – Kovová příchuť – Biologické příčiny zákalů – Bílkovinné zákaly
Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
07nove_mandy01.qxd
6.11.2006 12:00
StrÆnka 1
VELKOPRODEJNA VINAĹ˜SKĂ?CH POTĹ˜EB
700 m2 prodejnĂ plochy SUBERĂ ZE - korky bez pachuti
 Â? Â?Â
13 let jsme tu pro VĂĄs
 � � � � �   € ‚
�  �    € ‚ ‚ ƒ �  € ‚ ‚ ‚ ƒ „… † …�  � ‡  € ‚ ƒ ƒ
Vinum Znojmo, spol. s r. o. CHVALOVICE 28 ProdejnĂ doba: Po - pĂĄ 7 - 17:30 So 7 - 12:30
SluŞby – rekondice dřevěných sudů – poradenstvà při sanitaci vaťich provozů Tel.,fax: +420 515 23 00 74 Tel: +420 515 23 01 45 www.vinumznojmo.cz e-mail: vinum@tiscali.cz
614
inzerat
22.11.2006
12:40
Page 1
CANDEFILT – HMV MEMBRÁNOVÉ FILTRAČNÍ SVÍČKY PRO FILTRACI VÍNA PŘED LAHVOVÁNÍM
SPOLEHLIVÁ FILTRACE
HOBRA
ŠKOLNÍK
HOBRA-ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ
Vinařský obzor (12/2006)
615
Budu za vinaře bojovat, říká nový senátor Jan Hajda
S jakými cíli jdete do Senátu, pokud jde o vinařství? Otázka vinařství bude rozhodně jednou z mých priorit. Vinařství patří ostatně mezi významné sféry podnikání nejen na Břeclavsku, ale na celé jižní Moravě. Poté, co fakticky zanikla zelinářská výroba, zlikvidovaly se ovocné sady, jsou problémy s cukrovkou a dalšími plodinami, je vinařství jedním z mála zemědělských směrů, které zajišťují ekonomickou prosperitu na vesnici. V posledním období se u nás vysadilo sedm tisíc hektarů nových vinic, což představuje investici ve výši asi šesti miliard korun. Z toho jednu miliardu vložil stát, zbytek svojí prací a investicemi vložili sami vinaři, a to jak soukromé osoby, tak právnické firmy. A já chci hájit jejich zájmy. Bez náležité ochrany a docílení ekonomického významu tohoto odvětví totiž nastanou vážné ekonomické problémy. Už v poslední době jsem jako předseda Okresní agrární komory v Břeclavi lobboval za to, aby naši vinaři měli srovnatelné podmínky s vinaři v sousedním Rakousku nebo v Německu. Víme, že vinaři v Rakousku mají dotaci zhruba třicet tisíc korun na hektar, naproti tomu naši vinaři dostávali pouze 4 600 korun. Po řadě jednání bylo ještě za ministra zemědělství Mládka docíleno toho, že nám bylo pro rok 2006 slíbeno 11 500 korun. Pro období 2007 až 2013 je v úvahách Ministerstva zemědělství České republiky částka 15 300 korun. Z pohledu vinařů je to ovšem stále částka nedostatečná, protože nezaručuje konkurenceschopnost ve vztahu k vinařským zemím Evropské unie. Narážíte asi na dovoz levných vín do naší země? Ano. Vždyť za posledních deset měsíců k nám bylo dovezeno sedmdesát osm procent spotřeby vína. Oproti loňsku je to nárůst asi sedmnáctiprocentní. Obchodní řetězce jsou totiž v rukách cizího kapitálu a je jim jedno, jaká vína prodávají, nemají potřebu podporovat naše vinaře. Jsou to třeba i vína z třetích zemí, jako je Argentina nebo Chile. Těmto levným vínům naši vinaři rozhodně nejsou schopni konkurovat. Já se domnívám, že v okamžiku, kdy začnou plodit naše nové vinice, jsme schopni pokrýt spotřebu vína v České republice až z padesáti procent. Musíme však vytvořit potřebné
Nový senátor Jan Hajda slibuje, že se bude za české a moravské vinaře prát. Foto: Petr Hynek podmínky, a to je jedna z oblastí, za které budu jako senátor lobbovat. Narazil jste na problém obchodních řetězců. Vím, že jste již iniciovali řadu jednání už za bývalých ministrů zemědělství, ale stále jako by se nic nikam nepohnulo. Máte v plánu se tímto problémem zabývat také jako senátor? Česká republika má největší prodejní plochu obchodních řetězců na jednoho obyvatele a je to dnes rozhodující faktor pro to, co se dnes prodává a co se dnes u nás konzumuje. Agrární komora za mé účasti již v minulosti připravila novelu zákona o hospodářské soutěži, který měl částečně regulovat činnost obchodních řetězců, ale dva dny po posledních parlamentních volbách tento zákon odmítl podepsat prezident, přestože byl poslanci schválen. Od té doby prakticky Parlament nepracuje tak, jak by měl. Budeme ale samozřejmě znovu iniciovat jednání o tomto zákonu hned, jak to bude možné. Zahraniční řetězce jsou v současné době obrovskou vinotékou, která nabízí českým konzumentům velká kvanta zahraničních vín za velmi nízké ceny. Například italské víno ve skleněném pětilitrovém demižonku se dá koupit za sto dvacet korun, což naši vinaři nejsou schopni vyrobit, a nemají tak šanci rovně konkurovat. Vy osobně máte více zkušeností z řízení akciové společnosti. Budete bojovat i za drobné vinaře? Určitě. Chci hájit zájmy jak právnických osob, tak soukromých zemědělců a vinařů, protože
jsem senátorem všech a ve vinařství jsou všichni postaveni před podobné problémy. V současnosti se jedná o rozpočtu na rok 2007 a tady bych chtěl být prospěšný. Pokud se totiž nevyřeší chybějící finance na dorovnání přímých plateb, naše zemědělství dál vyklízí pozice nejen Evropské unii, ale i globalizačním tlakům. V současnosti máte řadu významných funkcí, mimo jiné jste předsedou ZD Sedlec a předsedou Okresní agrární komory v Břeclavi. Budete to jako senátor dál stíhat, nebo některé aktivity omezíte? Určitě chci zůstat dál v představenstvu firmy, protože jsem tam udělal značný kus práce. Stejně tak chci dál zůstat v představenstvu Okresní agrární komory Břeclav, ale post předsedy uvolním v únoru při jednání valné hromady. Nechci však žít odříznutý od reality, zpětná vazba je moc důležitá. Nejhorší je právě to, když se politik odtrhne od běžného života a nevidí pak ty běžné problémy, které trápí jeho voliče. Budete mít ještě čas na svůj vinohrad? Budu některé práce dělat dál jako svůj koníček a co nebudu stíhat, zajistím asi formou služeb. Mám však také syna a zetě, tak spoléhám na ně, že jim postupně vinici budu předávat. Stejné to bude v družstvu, už se mi blíží důchodový věk, s tím nic nenadělám. Otázky pokládal Petr Hynek Ing. Jan Hajda se narodil 22. Října 1949 v Křepicích. Vystudoval gymnázium v Hustopečích a Vysokou školu zemědělskou. Poté působil v zemědělském družstvu v Hustopečích a později jako ekonom v zemědělském družstvu v Pavlově. V r. 1988 se stal předsedou Zemědělského družstva Sedlec u Mikulova a v této funkci je dodnes. Byl iniciátorem založení Agrárně-potravinářské komory a následně pracoval jako místopředseda Agrární komory okresu Břeclav. Dnes stojí v jejím čele. Svojí prací v komoditní radě pro víno přispěl k podpoře vinohradnictví a vinařství na okrese. Ing Jan Hajda bydlí v Pavlově, je ženatý a má dvě děti, 28letou dceru Moniku a 33letého syna Pavla. Má dva vnuky a jednu vnučku. Třetí volební období je také členem zastupitelstva v Pavlově.
616
Svatý Martin na koni nepřivezl sníh, ale víno
Hustopeče pod stanem Zaplněné náměstí, odhadem asi dva tisíce lidí, napjatě očekává magický čas 11.11 hod. A je to tady. Na náměstí přijíždí „svatý Martin“ na bílém koni, trubači troubí z věže radnice a starosta města Luboš Kuchynka společně s místostarostou přes vinařství Jiřím Teplým zahajují oslavy Svatomartinského vína. Jak jinak než přípitkem mladým vínem… Obrovský stan na náměstí praská ve švech, lidé stojí fronty na vstupenky i na Svatomartinské víno a husu. Je tady trochu chaos, obsluha nezvládá nápor žíznivého davu, ale nakonec se dostane na každého. „Podařilo se nám zajistit jedenadvacet vzorků Svatomartinských vín od deseti vinařství z Hustopečí a okolí. Těší mě ten obrovský zájem, tolik lidí jsme ani nečekali,“ říká skromně místostarosta Jiří Teplý. Nejlíp jsou na tom ovšem jmenovci a jmenovkyně svatého patrona této vinařské akce. Pořadatelé se totiž rozhodli obdarovat každého Martina a každou Martinu lahví mladého vína. A jako bonus slíbili láhev také případným návštěvníkům z Frenštátu pod Radhoštěm. Právě toto beskydské město má totiž svatého Martina ve svém znaku.
Jediné, co pořadatele v Hustopečích zaskočilo, byli noční návštěvníci stanu. „Prořezali se plachtou v zadním traktu stanu a rozházeli lavice. Nakonec ale všechno zlé je k něčemu dobré. Zjistili jsme totiž, že tak můžeme lépe zásobovat občerstvení, které je umístěné právě v zadní části stanu,“ popisují příhodu pořadatelé. Svatomartinské se nalévá také ve vinařské expozici domu „U Synků“ a lidé se dobře baví až do večerních hodin. A v Bořeticích kráva Nebyla by to recesistická obec, kdyby nepřišla s něčím neobvyklým. A tak zatímco jinde vítali Martina na bílém koni, ve Svobodné spolkové republice Kraví hora, kterou před časem založili z recese právě bořetičtí vinaři, v tento den přišli se strakatou krávou. Kravihorskou krávu Burčákovku dostali Bořetičtí darem z Prahy a v den Svatého Martina byla slavnostně ustájena před hotelem Kraví hora, kde se rovněž degustovalo Svatomartinské víno. Kráva by tu měla stát po celý rok. Je totiž umělá. Velkopavlovičtí otevřeli sklepy Na mladém víně si mohli v sobotu 11. listopadu pochutnávat také návštěvníci vinařského
Stan se Svatomartinským vínem v Hustopečích doslova praskal ve švech. Foto: Petr Hynek
města Velké Pavlovice. Vinaři ze spolku s názvem Víno z Velkých Pavlovic tu pro veřejnost otevřeli celkem šestnáct vinných sklepů a začalo se stylově taky na minutu přesně v 11 hodin a 11 minut před místní radnicí. Do Velkých Pavlovic zamířilo za Svatomartinským vínem kolem čtyř stovek návštěvníků z různých koutů republiky a byla tu slyšet i slovenština. Ne všichni vinaři však vidí reklamní kampaň na podporu prodeje Svatomartinských vín, hrazenou z prostředků Vinařského fondu ČR, stejně optimisticky. „Stejně jako současná velká reklamní kampaň na podporu prodeje českých a moravských vín pomůže i tato podpora prodeje Svatomartinského vína spíše větším vinařským firmám. Svatomartinské víno je krátkodobá záležitost, je to mladé víno, které se musí rychle prodat a není určeno pro dlouhé ležení v láhvi. Je tedy logické, že si pomohou hlavně firmy, které dodávají do gastronomických sítí a do vinoték. My drobní vinaři máme své vlastní odběratele a nějaká kampaň za peníze fondu nám moc nepomůže,“ míní například vinař Jaroslav Buchta z Velkých Pavlovic. Na druhé straně například Vladimír Zborovský z dalšího velkopavlovického vinařství vidí podporu Vinařského fondu pozitivně. „Díky této kampani je o Svatomartinské víno už od loňska značný zájem. Máme vlastní distribuční síť a musím říci, že mladé víno jde opravdu na odbyt,“ pochvaluje si Vladimír Zborovský. Jejich vinařství vyrábí letos tři vína pod ochrannou známkou Svatomartinské víno. „Tady ve Velkých Pavlovicích jsme ale jediní z malých vinařských firem, kdo má Svatomartinské víno registrované,“ upozornil Zborovský. Zbylých patnáct sklepů tedy lákalo návštěvníky „jen“ na mladá vína bez označení „Svatomartinské“. Díky letošnímu průběhu počasí však prakticky všechna ve výborné kvalitě. V Poštorné koštovali mužáci Sedm Svatomartinských vín nabízeli k ochutnání ve své Poštorenské vinotéce vinaři Vojtěch Kuriál a Karel Hlavenka z Poštorné. Od jedenácti hodin tu k dobré náladě zpívali mužáci ze Slováckého krúžku Koňaré. Bohužel byli také téměř jediní, kdo tady přišel mladé Svatomartinské víno ochutnat. „Nestěžuju si, kdo chtěl, přišel, a my přítomní jsme si tady o mladém Svatomar-
Vinařský obzor (12/2006)
617
Byl biskupem v Tours a stal se jedním z nejznámějších svatých. Je znám především díky příhodě, kdy se rozdělil s žebrákem o svůj vojenský plášť. Svatý Martin se narodil v Sabarii (Pannonie) – dnes Szombathely v Maďarsku – jako syn tribuna římské armády. V České republice se slaví jeho svátek 11. listopadu jako počátek zimy – svatý Martin přijíždí na bílém koni. K Martinským hodům vždy patřilo právě mladé víno a pečená husa a nikdy nechybělo nespoutané veselí. Ve středověku byla totiž jedenáctka pokládána za číslo bláznivé až šílené. V katolických oblastech Německa a v Rakouska se tento svátek často slaví průvodem, ve kterém je obvykle muž na koni představující sv. Martina, někdy doprovázen svým pomocníkem (obdoba českého Mikuláše). Seznam vín, vinařů a prodejních míst Svatomartinského vína naleznete na www.svatomartinskevino.cz. Petr Hynek Také ve starobřeclavské vinotéce se na svátek Svatého Martina degustovalo Svatomartinské víno. Sommeliér Libor Nazarčuk vidí podporu Vinařského fondu Svatomartinským vínům jako dobrý obchodní tah. Foto: Petr Hynek tinském pěkně popovídali,“ komentoval nezájem veřejnosti Vojtěch Kurial. V Brně s bezednou skleničkou Na nedostatek zájemců si naopak nestěžovali na Svatomartinský košt v Brně, který se konal v sobotu 11. listopadu od 11 hodin na Moravském náměstí. Pro zhruba tři tisíce návštěvníků tady byly ve velkoprostorových stanech připraveny vzorky svěžích moravských vín. Každý si mohl za pouhou padesátikorunu zakoupit „bezednou“ degustační skleničku a mohl koštovat co hrdlo ráčí až do 17.00 hodin. O dobrou náladu se v průběhu celého dne staraly Slovácká cimbálová muzika, folková skupina Countrio z Hodonína, taneční skupina z Mikulčic a celým dnem slovem i zpěvem provázel Jožka Šmukař. Svatomartinského bylo dvakrát víc než loni Letošní nabídku Svatomartinských vín tvořil přesně dvojnásobný počet vzorků než loni. Hodnocením degustační komise ve Valticích prošlo 92 vín od 54 firem, zatímco loni to bylo 46 vzorků od 27 výrobců. Více než dvojnásobné je také množství nabízených lahví. V Loňském roce činila produkce těchto vín 153 000 lahví, letos by jich podle ředitele Vinařského fondu Jaroslava Machovce mělo být k dostání přes 350 000. Ochrannou známku SVATOMARTINSKÉ® vlastní Vinařský fond České republiky, který koupil autorská práva od původního majitele Jiřího Kopečka. Získat ji mohou všichni vinaři, jejichž vína splní stanovená kritéria. Navíc hrozny pro výrobu vína musí pocházet z domácí produkce. K letošnímu hodnocení, které vedli naši přední vinařští odborníci Vilém Kraus a Josef
Balík, se přihlásilo 58 vinařských firem se 107 vzorky. Dříve producenti platili za využívání známky Svatomartinské licenční poplatky, nyní hradí jen poplatek spojený s náklady na ohodnocení vín před udělením licence, který činí 500 korun za každý přihlášený druh vína. Vinařský fond známku Svatomartinské marketingově podporuje a propaguje. Letos na tento účel vynaloží cca čtyři až pět milionů korun. Velkoobchodní hodnota předpokládaných 350 000 lahví je pak podle odhadů asi 40 milionů korun. Výrobci, jejichž vína úspěšně projdou hodnocením, mohou na svých etiketách používat jednotnou grafickou značku nebo mají k dispozici přímo vzorovou etiketu Svatomartinského. Dalším spojujícím prvkem je používání jednotných smršťovacích záklopek – kapslí. Podle nich má Vinařský fond přehled o prodaných lahvích. Ti, kteří nezískají licenci, se nemají šanci ke speciálním kapslím jinak dostat, Vinařský fond totiž spolupracuje se všemi jeho výrobci. Co je Svatomartinské® Pod značkou Svatomartinské® se může prodávat bílé víno, konkrétně odrůdy Müller Thurgau a Veltlínské červené rané (i jejich kupáže), dále růžové víno odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké a nakonec červené víno odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Víno by mělo být lehčí a svěží, příjemně pitelné. Tradice Svatomartinského vína vychází z dávného zvyku připíjet si na den svatého Martina poprvé novým mladým vínem. V tento den hospodáři přijímali do služby nové děvečky a pacholky, nebo jim službu prodlužovali. Na stvrzení dobré služby si všichni poprvé přiťukli právě mladým vínem. A co říká historie o svatém Martinovi?
řádková inzerce l Prodám nádobu o obsahu 6 300 l, smaltovanou. Cena dohodou. Tel.: 732 530 263 l Perspektivní vinařský podnik Nové Vinařství, a.s. působící v Drnholci na Mikulovsku hledá schopného pracovníka pro sklepní hospodářství. Praxe podmínkou. Tel: 606 647 811 Tanzberg Mikulov, a. s. nabízí k prodeji: 1. nerezový šnekový dopravník sloužící na dopravu hroznů, matolin. Délka 3 m. 2. filtrační modul (svíčka), výrobce Filtra, průchodnost 0,8 mikronu. Použití před membránovou filtrací, ostrý přefiltr. Zpětný proplach, materiál kevlar. Cena dohodou. Bližší informace na adrese: Tanzberg Mikulov, a. s., Bavory 132, 692 01 Mikulov, tel.: 519 500 040 l Provádím filtraci vína vysoce výkonným křemelinovým filtrem. Koupím vlečku za TK. Tel.: 606 909 079 l Prodáme certifikované sazenice révy vinné cv. PR, TČ, PAL, MM, FR, RŠ, SWG, CH, z dovozu Německo, Itálie za výhodnou cenu. Tel.: 774 987 778 l Koupím dva starší dřevěné 200 l. sudy pod okapy. zn: mipetrina@seznam.cz l Kdo daruje či levně prodá starou vinařskou literaturu – časopisy i knihy? Tel.: 775 197 443 l Templářské sklepy Čejkovice nabízí k prodeji plnící linku na víno, která obsahuje vystřikovačku lahví, plničku, zátkovačku, etiketovací stroj na mokré lepení a etiketovací stroj na samolepky. Výkon linky je 1800 lahví /hod. Uvedení do provozu v roce 1991. Informace na tel. 602 711 420 nebo 723 452 597 l Koupím pozemek v trati Zázmoníky (Bořetice, okr. Břeclav). Tel.: 775 197 443 ŘÁDKOVÁ INZERCE SOUKROMÁ ZDARMA. KOMERČNÍ 2 Kč ZA ZNAK.
618
Soutěže vín CMB Catad’or Argentina 2006 & CMB Catad’or Uruguay 2006 Obě soutěže pomáhá místním pořadatelům každoročně organizovat kancelář Concours Mondial de Bruxelles (CMB), kterou vede Baudouin Havaux a jeho tým – Thomas Costenoble, Sally Webster, Géraldine Gérard a další, organizátoři stejnojmenné soutěže vín v Bruselu („catad’or“ je vlastně slovní hříčka v tomto hispano-valonském spojení: „or“ znamená francouzsky zlato, „cata“ je španělsky degustace a „catador“ degustátor). Jelikož jsem již od roku 1999 jednou ze zhruba 200členné degustační komise každoročních soutěží Concours Mondial de Bruxelles, které se konaly nejen několikrát v Bruselu a dalších belgických městech, jako jsou Brugy, Antverpy, Ostend a Lutych, ale letos také v Lisabonu, byla jsem coby zkušená degustátorka nominována jako předsedkyně jedné ze tří komisí v soutěži Catad’or Argentina 2006. Dalším dvěma komisím předsedali Isabel Mazzucchelli z Uruguaye a Brazilec Eduardo Viotti. V průběhu dvou dnů se v Buenos Aires ohodnotilo stobodovou stupnicí podle regulí O. I. V. (Organisation de la Vigne et du Vin v Paříži) více než 400 vzorků argentinských vín. Dějištěm byl hotel Meliá Recoleta Plaza v Buenos Aires – Recoleta. Zde se také nachází stejnojmenný historický hřbitov, kam mezi nejznámější rezidenty bezesporu patří Evita Duarte de Perón. V degustačních komisích, kromě argentinských profesionálů z řad sommelierů a novinářů píšících o víně,
zasedli také Antony Le Ray-Cook za Velkou Británii, Mariusz Kapczynski z Polska, Thomas Vaterlaus ze Švýcarska a Juan-Carlos Rincón, občan USA kolumbijské národnosti žijící v Londýně. V průběhu slavnostní gala večeře v areálu veletrhu Exposición Vinos y Bodegas v Buenos Aires byly vyhlášeny velké zlaté, zlaté a stříbrné medaile. Bylo jich mnoho – 30 % z více než 400 hodnocených vzorků! Za zmínku stojí vína vinařství Trapiche, Chakana, La Celia, Familia Schroeder, Joffré, Etchart, Nieto Senetiner, Salentein, Rutini, Tittarelli, Familia Zuccardi a mnoho dalších. O týden později proběhla podobná soutěž v hotelu Crystal Palace v Montevideu, kde se k nám připojili další dva degustátoři – Sylvia Cava z Chile a Thomas Ilkjaer, Dán žijící ve Švédsku. Ovšem zde byl jeden zásadní rozdíl: v jedné degustační komisi, které předsedal Eduardo Viotti, zasedli jen zahraniční degustátoři. Důvod byl prostý – v Uruguayi je pouze pár desítek vinařství (z celkového počtu asi 250), která produkují špičková vína hodná přihlášení do mezinárodních soutěží vín, a místní profesionálové jsou s jejich víny dokonale obeznámeni. V Urugyayi jsme hodnotili něco přes 150 vzorků a soutěž trvala tři dny. Každé odpoledne jsme pak navštívili převážnou většinu těch vinařství, která poslala svá vína do soutěže, a třetí den jsme pochopili, proč nám již nebyly sděleny od-
růdy anonymně degustovaných vín. Po několika návštěvách a řízených degustacích v jednotlivých podnicích jsme totiž už velmi dobře věděli, které vinařství například produkuje víno z odrůdy Cabernet Franc, které z Petit Verdot či Syrah a které má ve svém sortimentu Albariño... Zářící hvězdou v Urugayi je odrůda Tannat, která tvoří součást sortimentu každého vinařství, jež mělo do soutěže přihlášená svá vína, a tak se příznivci tohoto kultivaru měli opravdu každý den na co těšit! Výsledky soutěže Catad’or Uruguay byly slavnostně vyhlášeny na gala večeru v Sala Hugo Balzo divadla Sodre v Montevideu za přítomnosti princezny Laetitie d’Arenberg, která rovněž udělila zvláštní cenu za nejlépe ohodnocené víno v soutěži Catad’or CMB Uruguay 2006. O tuto cenu se musela podělit tři vína: Río de los Pájaros Tannat 2005 z bodegy Pisano, Cabernet Sauvignon 2004 od Vinos Finos H. Stagnari a konečně Montes Toscanini Reserva Familiar 2006. Organizace Concours Mondial de Bruxelles pomáhá, kromě své vlastní bruselské soutěže a Catad’or Argentina a Catad’or Uruguay, rovněž s organizacemi podobných soutěží vín v USA, Číně a Brazílii, a tím se stává opravdu „mondial“ (světovou). Více informací a výsledky všech CMB soutěží naleznete na www.concoursmondial.be. Helena Baker
Hustopeče mají vinařského místostarostu Jak to všechno vzniklo, kdo přišel s myšlenkou ustanovit místostarostu pro vinařské záležitosti v Hustopečích? Byl to Jiří Kudrnka (ODS), který s tím za mnou přišel. Přesvědčil mne, že by byla škoda, abych všechno nechal. Hustopeče jsou významným vinařským městem s bohatými tradicemi. Navíc sám mám k vínu a vinařství kladný vztah, často jsem se pohyboval kolem organizace nejrůznějších vinařských akcí a musím konstatovat, že mne to opravdu baví. Bude to samozřejmě funkce neplacená, aby si zas někdo nemyslel, že na tom chci rýžovat… Jak probíhala volba nové funkce na radnici, nebyly nějaké problémy?
Na ustavující schůzi zastupitelstva vznesl jeden ze zastupitelů návrh, abychom zvolili jednoho místostarostu, který nebude placen z obecní pokladny, bude neuvolněný a bude mít na starosti především vinařské aktivity a akce, kterých je u nás poměrně značné množství. Nakonec bylo z dvaceti členů osmnáct pro. A k té funkci – místostarosta – to je hlavně důležitý titul na navštívence. Otevírá to mnohem snadněji dveře při jednáních na nejrůznějších úrovních. Už víte, kde budete mít kancelář? Na radnici se uvolnila jedna kancelář. Je to vlastně bývalý sklad, kde předtím bylo místní televizní studio. Mám v plánu tuto kancelář co nejlépe po vinařsku vyzdobit a zařídit, tak aby
byla důstojným místem pro jednání o vinařských aktivitách. Vinaři sami už se rozhodli, že mi tam umístí ledničku, aby při svých návštěvách nemuseli pít teplé víno. Bude to reprezentativní místnost, kde se bude scházet i vinařská komise. Připravujete už nějaké konkrétní akce? Samozřejmě, v současnosti je to především příprava velké mezinárodní přehlídky vín, která se bude konat 2. prosince ve Společenském domě v Hustopečích. Kromě moravských vinařů se zde budou prezentovat také vinaři ze Slovenska, Rakouska, Německa, Francie, Chile, Argentiny, Jihoafrické republiky, Austrálie a dalších zemí. Už teď máme asi sto sedmdesát vzorků a pořád se scházejí další. Kromě této akce máme v ročním plánu
Vinařský obzor (12/2006)
celou řadu dalších akcí menšího či většího významu, počítám že jich budou nejméně dvě desítky. Kolik členů má vinařská komise v Hustopečích?
Je osmičlenná a jsou to pochopitelně všechno vinaři tělem i duší. Jak je to s vámi a vaším vztahem k vinařství?
619
Vinný sklep mám, měl jsem i vinohrad, ale jak jsem se stal starostou v Hustopečích, postupně ubývalo času a musel jsem toho nechat. Teď už si vína jen kupuji. Petr Hynek
Stanovisko Německého svazu vinařů k reformě trhu s vínem v EU Svaz je proti tomu, aby se převáděly prostředky na restrukturalizaci do osy II (rozvoj venkova), měly by zůstat vyhrazeny sektoru vína. Zvláště v chudších regionech by mohl být problém s kofinancováním v rámci rozvoje venkova. Svaz konstatoval, že Evropská komise svou reformní politikou chce už podruhé prodat evropské vinaře zámořským vinařům – poprvé to bylo v rámci dohody mezi EU a USA. Svaz považuje návrh Komise za poškozování zájmů německého a evropského vinařství. Konstatuje, že produkce vína v evropských regionech, ve kterých se tradičně používá sacharóza, např. Francie, Německo, Lucembursko, Rakousko, Česko, Maďarsko, se nezvyšuje. Kdežto produkce v některých jihomoravských vinařských regionech v důsledku podpor EU na rektifikovaný moštový koncentrát (RMK) stoupá. Logické proto je podpory na RMK zrušit. Naprosto nelogické je zrušení možnosti užití sacharózy. Na jednu stranu chce Komise liberalizaci v enologických postupech, a na druhou stranu chce zamezit tradičnímu postupu zvyšování cukernatosti. Rozpočet na sektor vína v EU má smysl jen tehdy, když bude rozdělen členským státům, a to podle produkce vína nebo plochy vinic. Státy, které dosud čerpaly více prostředků na likvidaci přebytků, nemohou mít žádný nárok na „historické přidělování prostředků“. Členské státy by měly samy rozhodnout o konkrétním přidělení prostředků do programů, které považují za nejdůležitější. Svaz zásadně nesouhlasí s navrhovanou redukcí produkčního potenciálu EU prostřednictvím klučení vinohradů. Takto zbytečně utracené prostředky by mohly být využity lépe.
Dále zásadně nesouhlasí s omezením a už vůbec ne se zákazem zvyšování cukernatosti sacharózou. Celková částka 1,5 miliardy Eur, která je v EU určena každoročně na sektor vína, by měla být rozdělena na dvě části. První částí ve výši 0,5 miliardy Eur by disponovala přímo EU, druhá část ve výši 1 miliardy Eur by byla rozdělena členským státům, které by dostaly přidělenu odpovídající částku podle plochy vinohradů. Komise by měla využívat následující mechanismy regulace trhu: a) koordinace sledování vývoje trhu v členských státech b) ponechání destilace k získávání alkoholu pro potravinářské účely c) ponechání krizové destilace jako sociální sítě, ale se změnou stávajícího způsobu (povinné užití ve státech, které o krizovou destilaci požádají) d) ponechání podpor pro výrobu hroznové šťávy e) ponechání podpor pro užití rektifikovaného moštového koncentrátu (politický kompromis za ponechání zvyšování cukernatosti sacharózou) f) ponechání možnosti Německu a dalším státům likvidovat vedlejší produkty „pod kontrolou“. Členské státy by pak z přidělené částky z EU měly zabezpečit: a) částku za konečné vzdání se vinohradnictví (klučení vinic), pokud s tím budou souhlasit
Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004
b) restrukturalizaci vinohradů, která by se měla rozšířit o: • akce podporující více pěstitelů současně (závlahový systém, terasy) • programy podporující vinohradnictví na svazích • pozemkové úpravy celých viničních tratí • restrukturalizaci ve sklepním hospodářství c) sledování vývoje trhu d) marketing uvnitř EU a ve třetích zemích e) podpory pro soukromé skladování. Neměla by se zavádět tzv. „zelená sklizeň“. Dále vzhledem k enologickým postupům: a) zachovat stávající systém rozčlenění do 7 vinařských zón b) zachovat stávající možnost zvyšování cukernatosti sacharózou a stávající hranice pro zvýšení obsahu alkoholu c) EU by měla povolovat v budoucnosti jen takové enologické postupy, které jsou doporučeny v rámci OIV d) enologické postupy EU musí platit pro všechna vína z EU, členské státy si mohou zpřísnit pravidla pro jakostní vína s. o. a pro zemská vína e) musí zůstat zachován zákaz výroby vína z dovezených moštů a zákaz směšování vín z EU s víny ze třetích zemí. Vzhledem ke značení vína musí zůstat zachována specifika v označování vín z EU, nelze dopustit sjednocení s označováním potravin. Dále je nepřípustné, aby stolní vína mohla být označena odrůdou a ročníkem. DDW 11/1, 14/2, 15/3/ JS
590,(vã. 5% DPH)
Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
620
Úspěšná tuzemská vína: pozdněsběrové André 2005 ze Znovínu Znojmo
Znovín Znojmo netřeba představovat, je „tím menším z velkých“ a v marketinkových inovacích, jakou je třeba vinařská turistika a komplexní péče o zákazníka, patří bezesporu k průkopníkům. Takže přejděme rovnou k dnešnímu vínu. Také André není třeba až tak detailně představovat, ostatně svůj „portrét“ mělo nedávno ve VO č. 9 tohoto roku. Přistupme tedy k charakteristice rodného listu tohoto vína. Z podkladů, které nám dodali sklepmistr znovínského střediska pro červená vína v Jaroslavicích u Znojma Ladislav Mikulenčák a Ing. Karel Matula:
„Hrozny pochází ze staré viniční tratě Kamenný vrch v Tasovicích, což je dlouhá „svažitá“ a kamenná jižní až jihozápadní stráň v nadmořské výšce 222–238 metrů nad mořem táhnoucí se okolo řeky Dyje. Půda je zde písčito-hlinitá, středně až silně štěrkovitá o pH 6,4 – tedy půda slabě kyselá. Není příliš mocná a v jejím podloží vystupují prekambrické žuly dyjského masivu, staré asi 550 milionů let. Průměrná roční teplota je 8,4°C a svažitost 5–10 %. Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 330–500 mm. Vinohrad byl vysázen v roce 1984 do sponu 3 x 1,1 m na rozloze cca 5 ha. Réva je vedena na zácloně. Vinohrad je ozeleněn v každém druhém meziřadí. Hrozny byly sklízeny ručně 20. října 2005 a převezeny do jaroslavické základny specializované na zpracování modrých odrůd. Cukernatost moštu při zpracování dosáhla hodnoty 22,6 stupňů normalizovaného moštoměru. Po podrcení a odstopkování rmut kvasil v otevřených vanách při teplotách 25 až 28 °C, a to po dobu 12 dnů. Rmut byl pravidelně míchán třikrát denně. Po lisování bylo provedeno řízené biologické odbourání kyseliny jablečné pomocí kultur bakterií. Víno nebylo školeno v barikových sudech. Analytické hodnoty vína: 12,7 % alkoholu, 6,5 g/l zbytkového cukru, 4,6 g/l titrovatelných kyselin a 34,5 g/l bezcukerného extraktu. K senzorice „autor“ – sklepmistr Ladislav Mikulenčák – dodává: „Jedná se o mohutné, sametově hladké víno s příjemnou kořenitostí připomínající lékořici ve vůni i chuti. Pěkná tříslovina a dlouhá dochuť potěší každého milovníka velkých červených vín.“ Mohu jen potvrdit a ze svých poznámek při degustaci této „Andreji“, jak je André s oblibou nazýváno mezi pěstiteli, vyjímám: Tmavá rubínová barva má již nastupující odstíny kakaa. Použijeme-li vhod-
ný tvar sklenice, tedy v tomto případě jistě širší tvar typu baloon, intenzivní vůně se otevře skutečně široce, a to zejména po určitém nadechnutí vína, které podpoříme otevřením láhve několik hodin před podáváním nebo přelitím do karafy. Buket vyvolá až „jižanský“ dojem, který je podtržen hlubokými tóny skořice, sušených švestek a višňových povidel. Plnotučná chuť dotváří komplexní dojem tohoto vína, v chuti s akordy sušených křížal, pražených pecek a sušených višní, vína v chuti plného a extraktivního s mimořádně dlouhou a srovnanou dochutí. „Toto víno jsme obsadili na několik soutěží v České republice i v zahraničí a k největším úspěchům bezesporu patří 3. místo v kategorii červených vín na soutěži Víno a destiláty, která proběhla letos v dubnu v Praze, a zejména také ocenění Zlatá medaile a Šampion v kategorii červených vín na mezinárodní soutěži vín Vinoforum, která proběhla v červenci 2006 v Modre na Slovensku. Vítězství ve velmi silné konkurenci více než 180 soutěžních vzorků z celého vinařského světa si velmi vážíme,“ uzavřel informace k úspěšnému vínu Ing. Karel Matula z šatovské centrály Znovínu a spokojeně dodal: „Úspěšné André jsme nabídli poprvé letos v listopadu všem našim zákazníkům při příležitosti putování po našich archivních sklepích a na jaře příštího roku bude zařazeno do nabídky katalogu vín, služeb a informací. Nejedná se totiž o žádný „soutěžní mikrovzorek“, ale o partii čítající více než 20 000 kusů lahví.“ André 2005, pozdní sběr, číslo šarže 499, vinařská podoblast znojemská, vinařská obec Tasovice, viniční trať Kamenný vrch – výrobce ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. Prodejní cena je 180 Kč. www.znovin.cz Text Richard Stávek
Vinařský obzor (12/2006)
621
SPOLEČNOST VALTICKÉ VINNÉ TRHY ve Valticích d ě k u j e všem vinařům-podnikatelům a vinařským obchodním společnostem za aktivní účast na
XXXIX. Valtických vinných trzích 2006 ve Valticích p ř e j e všem vinařům v naší České republice dobrý vstup do nového vinařského roku 2007 a z v e aktivní vinaře-podnikatele a vinařské obchodní společnosti k účasti
na jubilejním 40. ročníku Valtických vinných trhů 2007 ve dnech 11. a 12. května 2007 ve Valticích
Informace o Valtických vinných trzích v roce 2007: Výkonný výbor Společnosti Valtické vinné trhy na svém zasedání rozhodl, že jubilejní 40. ročník Valtických vinných trhů se uskuteční v pátek 11. května a v sobotu 12. května 2007. Přihlášky k účasti na VVT 2007 i ostatní potřebné informace bude možno získat na www.vvtvaltice.cz. Degustace přihlášených vzorků vín odbornými komisemi se uskuteční ve dnech 10., 11., 12. a 13. dubna 2007 v prostorách Národního vinařského centra na zámku ve Valticích podle schváleného Statutu.
Prestižní vinařská firma, akciová společnost, hledá
nového člena obchodního týmu. Předpoklady: vynikající obchodní schopnosti, znalost oboru, flexibilita, samostatnost, loajalita, schopnost pravidelné činnosti v Praze a okolí. Nabídka: plný nebo částečný úvazek, možnost provize, dobré platové ohodnocení. Kontakt prosíme obratem na tel 777 630 434. Více informací v redakci.
Inzerce ve VINAŘSKÉM OBZORU přináší ovoce. Zeptejte se našich inzerentů. tel./fax/zázn.: 519 348 980
622
Vynálezy ve světě vína Zdeněk Vrbík, Ladná
Portské a retsina Portské víno vzniklo na sklonku 17. století a důležitou roli při jeho vzniku sehráli dva angličtí obchodníci, kteří v Portugalsku narazili na neznámé sladké víno a dovezli jej poprvé do Anglie, kde se rázem stalo velice populárním. Vína dovážená do Anglie však byla vždy přepravou po moři značně znehodnocena, takže od konce 17. století přidávali v Portugalsku do hotového vína vínovici, aby znehodnocení vína při plavbě lodí zabránili. Později začala být brandy přidávána už do vinného moštu, roku 1820 byl stanoven poměr 1 litr brandy na přibližně 4,78 litrů moštu. Zde si tedy nutnost vylepšení vynutily okolnosti vyplývající z tehdejších podmínek jediného možného způsobu přepravy vína přes kanál La Manche. Opravdovou a necílenou náhodou ale vzniklo typicky řecké víno retsina, pryskyřičné víno zvláštní chuti. Vzniklo v dobách, kdy se sudy utěsňovaly piniovou pryskyřicí, od níž víno získalo svou charakteristickou chuť. Náhodou pravděpodobně vznikla také medovina, která kdysi v dobách nedostatku nahrazovala lihové nápoje. Pila se pro chuť i pro radost. Vznikla nejspíš tak, že někdo nechal příliš dlouho ležet med, až mu zkvasil. Postupem času se rozmohla velkovýroba a medoviny se vyrábělo dokonce několik druhů – světlá, tmavá, nahořklá. Později začala obliba medoviny opadávat a nahradilo ji pivo s vínem. Papír a knihtisk Mnohý z významných počinů ve vědě, v technice nebo v umění je kombinací myšlenek z různých oblastí. Většina vynálezů je tzv. „produktem své doby“ a uskutečnily by se, i kdyby nežili jejich autoři. Kdyby na to nepřišel vynálezce X, dříve nebo později by na to přišel vynálezce Y. To však neplatí o vynálezu papíru. Papír vynalezl Číňan Cchaj Lun kolem roku 105 našeho letopočtu. Byl úředníkem u císařského dvora, takže lze říct, že si vlastně papír vynalez-
li úředníci především sami sobě. Číňané dlouho technologii výroby tajili. Evropané začali vyrábět papír až tisíc let po Cchaj Lunovi, a to ještě jen díky tomu, že se postup výroby naučili od Arabů. A Arabové by sami nebyli schopni na tuto technologii přijít ani potom, co papír viděli na vlastní oči. Až roku 751 zajali několik čínských výrobců papíru, kteří jim tajemství výroby papíru prozradili. První evropské papírny byly založeny v Itálii na konci 13. století. Ačkoliv výroba papíru doznala během staletí mnohých změn, sama podstata výroby zůstala stejná. Jednou z prvních důležitých změn bylo lisování archů pod papírenským lisem, odvozeným z vinařského lisu z 11. století. Kvalitním lisováním papírové kaše lze ušetřit spoustu materiálu a dosáhnout hladšího povrchu archu, na který se potom lépe píše. Stejně jako papír byl původně vynalezen v Číně také knihtisk. Pro Evropu „vynalezl“ (přesněji řečeno „objevil“) knihtisk německý tiskař Johannes Gensfleisch zur Laden (1397–1468) známý pod jménem Johann Gutenberg z Mohuče. Gutenberg vytvořil první ucelenou ”technologii” písmolijectví a typografie a zdokonalil techniku tisku použitím lisu. Nevynalezl však ruční lis sa-
motný – principu tlaku desky na desku se využívalo dávno před ním k lisování vína, případně k ruční výrobě papíru, ale dovedl uplatnit „příčné mezioborové poznání“ – využil dobrého nápadu odjinud a upravil rýnský šroubový vinařský lis pro potřeby knihtisku. Zdá se ovšem, že Gutenberg nebyl nijak zvlášť dobrým obchodníkem. Ze svého vynálezu mnoho peněz nevytěžil. Několikrát stál před soudem a kvůli jednomu z nich údajně přišel o své zařízení, a to ve prospěch svého partnera Johanna Fusta. (To ale není ojedinělý případ, kdy se vynálezce a zlepšovatel za svého života nedočkal žádného velkého uznání, ani si neužil ekonomických či hmotných požitků a výhod plynoucích z jeho objevu. Zdá se, že to už je tak nějak údělem či osudem vynálezců a zlepšovatelů.) To, že se dnes mohou knihy a jiné psané materiály vyrábět levně nebo za přijatelnou cenu a ve velkém množství, je do značné míry zásluhou papíru. Pergamen a papyrus, které se používaly před papírem, byly velmi drahé. Je ale pravda, že by dnes papír nebyl tak důležitý, nebýt tiskařského lisu, a zároveň je pravda, že ani tiskařský lis by neměl takový význam, kdyby neexistoval levný a dostupný materiál, na který se dá tisknout. Objevem tisku písma na papír kladeného do roku 1440 (jen tak pro srovnání – to byla doba, kdy v Americe vrcholila moc Inků a Kryštof Kolumbus ještě ani netušil, že ji koncem století, totiž roku 1492, náhodou objeví) vypukla první informační revoluce srovnatelná s informační revolucí, která začala příchodem osobních počítačů do každodenního života a nástupem Internetu, tedy tzv. počítačového věku. Na první informační revoluci mělo svoji
Vinařský obzor (12/2006)
zásluhu také víno, přesněji řečeno tehdejší vinařský lis. Po Gutenbergově vynálezu moderního tisku papír zcela nahradil pergamen a stal se hlavním materiálem v Evropě. Inspirací pro zdokonalení technologie výroby papíru i knihtisku, jejíž rozšíření odstartovalo první vekou informační revoluci, byla tedy tehdejší vinařská technika. Čerpadla a pneumatické lisy Vynálezy se zpravidla nerodí v lidském mozku jen tak zčistajasna, často se jedná o zdokonalení nějakého již existujícího technického řešení nebo o přenesení nějakého známého principu do jiného oboru či oblasti. Například peristaltická čerpadla a jejich fungování byla inspirována a odvozena od smršťování svalstva trávicího ústrojí. Existovala již dlouho v jiném oboru, ale u čerpadel pro enologii byl tento princip zaveden teprve relativně nedávno. U vynálezů má nezanedbatelný význam také jejich časový kontext. Pokud někdo přijde s nápadem v nesprávný čas (příliš brzy), tedy v době, kdy nemá praktické využití nebo není po tomto praktickém využití poptávka, nápad zapadne a teprve později jej někdo (znovu) obje-
ví. Mohl by to být i případ pneumatického lisu, který pomocí vzduchového vaku lisuje hrozny pod malým tlakem, což je výhodou oproti hydraulickým a mechanickým lisům, které mají malou lisovací plochu a musí vyvíjet velký tlak. (Italové tomuto způsobu lisování říkají „měkké lisování“ – pigiatura morbida*) Vynález pneumatického lisu vyšel z potřeby napodobení dřívějšího jemného našlapování hroznů s lidským citem. Lisováním pomocí velkého tlaku se dostávají do moštu tříslovité látky, případně olej ze semínek, což je na úkor kvality vyrobeného vína. Počátky pneumatického lisu prý snad sahají už do 50. let minulého (tj. 20.) století. S tímto skvělým nápadem údajně přišla jedna německá firma, která původně (při testování jednoduchého prototypu) použila duši z pneumatiky do automobilu. (Nápad tedy pochází ze země Johanna Gutenberga.) Vynálezce Otto Wichterle byl schopen nacházet inspiraci pro svá jednoduchá a účinná řešení téměř kdekoliv a kdykoliv. (I tehdy, když by to člověk nejmíň předpokládal.) Na způsob jak dosáhnout při výrobě kontaktních čoček pravidelné parabolické plochy s pravidelnými okraji přišel při míchání cukru v kávě. Všiml si totiž, že tekutina při rychlém pohybu dokola vytvo-
623
ří přirozenou vypouklinu s pravidelným hezky a přesně zarovnaným okrajem. Co asi mohlo být inspirací k báječnému vynálezu pneumatického vinařského lisu, který výrazně zkvalitňuje velkovýrobu vína? Z jiných potravinářských oborů tento nápad, kterému se dnes ve vinařství připisuje velká budoucnost, do enologie asi přenesen nebyl, protože kdekoliv jinde, pokud se lisuje, pak pod co možná největším tlakem, aby se získalo co nejvíce vylisované hmoty, látky či tekutiny (např. slunečnicová semínka na slunečnicový olej). Není vynález pneumatického lisu originální, neřku-li geniální nápad, který se zrodil původně pro enologii a pro jiné obory je nepraktický, proto nepoužitelný, a tudíž výjimečně nepřenosný? Jednou je pro pokrok inspirací vinařská technologie (lis na papír nebo Gutenbergův tiskařský lis), jindy se zase naopak vinařská technika zdokonaluje inspirací odjinud (například peristaltické čerpadlo). A jindy, jak tomu bývá například u umělců (ale jistě nejen u nich), je zdrojem inspirace k zajímavým myšlenkám samo víno. Fota archiv autora * „morbido“ opravdu znamená měkký, jemný / morbidní se řekne „morboso“
Vinum IV: Římský viniční statek Mgr. Bogdan Trojak, Bořetice
Villa rustica Kolesnice s našimi přáteli, Gaiem a Alkibiadem, se konečně přiblížila k cíli jejich cesty. Gaiova usedlost, kterou vystavěl již jeho praděd, stojí uprostřed úrodné Kampánie, poblíž jižních svahů dnešního Monte Massico, kde se pěstovaly hrozny pro to nejlepší Falernské. Dnes poprvé přijíždí Gaius jako skutečný a jediný pán (dominus) tohoto rozměrného venkovského statku a v hlavě mu znějí tato Catonova slova: „Pokaždé, když jako pán domu navštívíš venkovský statek, měl bys ze všeho nejdřív obě-
tovat domácím bůžkům (Lárům). Pokud je to možné, ještě téhož dne (nejpozději však dne následujícího) obhlédni celé hospodářství. Jakmile zjistíš, jak si usedlost stojí, co je už uděláno a co dosud nikoli, povolej k sobě správce, aby ses ho zeptal, co se stihlo v termínu, případně, kdy hodlá dokončit zbývající práce, rovněž se zajímej, v jakém stavu je víno, co obilí a jednotlivě všechno ostatní.“ Gaius se těší, že hned zítra zrána navštíví se svým vinohradníkem vinici, jejíž keře se popínají po ztepilých topolech. V duchu rovněž uvažuje o založení další vinice, tentokrát podle vlastního gusta a po způsobu, který popisuje jeho oblíbený Columella: Révu vysadí v několika dlouhých řadách, všechny sazenice opatří kaštanovým opěrným kůlem, k němuž je bude vyvazovat pružnou vrbovou kůrou. (Jak se to
podobá současným vinohradnickým postupům na Mosele a v Beaujolais!) Gaiova villa rustica sestává z velkého množství různých prostor uspořádaných do třech křídel kolem otevřeného nádvoří, kde se nachází „vinný sklep“ s několika zahloubenými nádobami na víno, kterým se říkalo dolia. Nádvoří lemuje kryté sloupořadí, kterým se vchází do jednotlivých místností vesnické vily. Mnohé z těchto prostor sloužily přímo domácímu pánu, který je obýval nepravidelně. Tato část měla spíše charakter městkého příbytku (pars urbana) s výstavnými pokoji a prostornými sály, byly zde ložnice (cubiculum), lázeň a především triclinium čili „parádní“ jídelna, jejíž stěny byly pokryty malbami s mytologickými výjevy a jež získala pojmenování podle tří lehátek (řec. klíné – lehátko, lat. pl. le-
624
cti, sg. lectus), která vedle malého stolu tvořila její jediné vybavení. Zde se pravidelně hodovalo a pilo víno. Lectus byl nejčastěji dřevěný s bronzovými ozdobami, rám lehátka byl vypletený koženými pásky, na kterých spočívaly vycpané podušky. Na těchto polštářích pak polehávali hodující muži. Lehátka se nehodila pro ženy, ty musely sedět na židlích s opěradlem (cathedra). „Jídelní“ lehátka byla dosti široká, zpravidla třímístná. Stolovníci leželi na levém boku, zatímco jim otroci přinášeli další a další vybrané chody. (Podrobnější popis římského stolování najdete v rámečku pod obrázkem č. 1.)
Rekonstrukce standardního „zasedacího“ (nebo spíše „polehávacího“) pořádku během římského stolování. Stolovníci leží po třech na jednom lehátku opření o levé lokty, které spočívají na ovalných polštářích. Klíč k obrázku: 1. locus summus, 2. locus medius, 3. locus imus. Lectus (lehátko) imus je místo pána domu, lectus medius je locus consularis neboli čestné místo. Architekt Vitruvius měl za to, že délka triclinia by měla bý dvojnásobkem jeho šířky, v praxi se však toto pravidlo striktně nedodržovalo. Římané navíc nade vše milovali čerstvý vzduch a modrou či naopak temnou hvězdnou oblohu nad hlavou, pročež nezřídka stolovali přímo v nezastřešeném peristyliu (dvůr obklopený sloupovou chodbou), nebo v přírodě pod korunou starého stromu. Neměnnou součástí venkovské usedlosti byla část zemědělská (pars rustica), v níž bydlel správce statku a ostatní personál. Zde bychom našli také kuchyni se zděnou pecí a topeništěm uprostřed. (Kuchyně byla zakouřená, očazená místnost, Římané totiž neznali komín a dým unikal pouze otvorem ve zdi nebo střechou.) Cimřičkám otroků se říkalo ergastulum. Naprostou nezbytností byla pars fructuaria neboli prostor pro zpracování a konzervaci ze-
mědělských produktů, na prvním místě vína, ale také oleje, ovoce, zeleniny a luštěnin určených na prodej, ale i pro vlastní spotřebu. (Římští statkáři se řídili heslem: co nejvíc prodat, co nejméně nakoupit.) Nejdůležitější bývala prostorná lisovna čili torcularium, kde stály olbřímí kládové lisy (torcularia) a také nádrže na vyšlapávání hroznů. K lisovně přiléhala komora s nádobou k zachytávání vytékajícího moštu (o lisech podrobněji viz VO 2006/11). Nesmíme zapomenout na chlévy, stáje a komory na nářadí a místnost se studnou vystuženou hliněným „roubením“; špýchar pro uskladnění sena, obílí a luštěnin sousedící s nezastřešeným mlatem. Vybavení viničního statku, vinného sklepa a lisovny podle Catona Podívejme se teď na zařízení římského viničního hospodářství podrobněji. Výčet, který následuje, je typickým příkladem římské pečlivosti a praktičnosti. Vše, do posledního hrnečku, je spočítáno. Cato nezapomněl ani na nočník pro personál. U některých položek je však téměř nemožný jednoznačný, leckdy ani smysluplný překlad, např. iugum vinarium – doslova vinařské jho – bylo ponecháno v latinské podobě, neboť není zcela jasné, co měl Cato na mysli. „Toto je řádné vybavení viničního hospodářství o rozloze 100 iugera (1 iugerum 2 500 m2, ¼ ha = 25 ha): Šafář, šafářová, 10 dělníků, 1 kočí, 1 mezkař, 1 řezač vrbového proutí, 1 pasák vepřů, celkem 16 osob; 2 volové, 2 osli k vozíku, 1 osel k mlýnku; 3 vinné lisy; dostatek nádob pro 5 sklizní, celkem 800 cullei…“ (1 culleus = 20 amphorae, standardní amfora měla cca 26 l, tedy nádoby zvíci 416 tisíc litrů. Z průměrné sklizně z 25 ha bylo tedy cca 83 200 l. Jako příklad nezvykle vysokých výnosů uvádí Columella vinice v okolí města Nomenta, které vlastnil Seneca, kde získávali z jednoho iugera (¼ ha) 8 cullei vína, tedy cca 4 144 l, tj. 16 576 l z ha.) Pokračujme v Catonově výčtu: „20 nádob na matoliny, 20 na zrní a potřebná víka a pokličky; 6 opletených hrnců, 4 opletené amfory, 2 trychtýře, 3 proutěné cedníky, 3 sítka na odstraňování „křísu“, 10 džbánků na mošt; 2 dvoukolové vozíky, 2 pluhy, jařma a postroje, 1 iugum vinarium; 1 měděný disk, 1 brusný kotouč; měděná nádoba o objemu 1 culleus (cca 518 l), měděná poklice, 3 železné háky, měděný varný kotel o objemu 1 culleus; 2 hrnce na vodu, 1 hrnec na zalévání, 1 mísa, 1 hrnek, 1 lavor, 1 kbelík na vodu, 1 podnos, 1 naběračka, 1 svícen, 1 nočník; 4 postele, 1 lavice, 2 stoly, 1 stolek, 1 truhla na oblečení, 1 skříň na šaty, 6 dlouhých lavic, 1 železná odměrka na 1 modius,
Běžně používaná skleněná láhev na skladování vína. Měla objem asi půl litru 1 odměrka na ½ modia, 1 škopek na mytí, 1 káď na mytí, 1 káď na vlčí bob, 10 velkých hrnců; 2 kompletní postroje pro voly, 3 postroje pro osly, 3 sedla, 3 koše na kvasnice, 3 oslí mlýnky, 1 ruční mlýnek; železné nářadí: 5 nožů na rákos, 6 nožů na dřevo, 3 vinařské nože, 5 seker a 4 klíny, 2 pluhy, 10 vidlí, 6 rýčů, 4 lopaty, 2 čtyřzubé hrábě, 4 putny na hnůj, 1 koš na hnůj; 40 nožů na hrozny, 10 srpů na proutí pro košťata, 2 koše na oheň, 2 kleště, 1 pohrabáč; 20 proutěných košů z amerine, 40 košů pro sazenice nebo dřevěný žlab, 40 dřevěných naběraček, 2 podnosy, 4 žíněnky, 4 pokrývky, 6 polštářů, 6 ubrusů, 3 ubrousky, 6 kapucí pro služebnictvo.“ Ano, někomu to možná připomíná notoricky známou scénu z filmu Na samotě u lesa, tento seznam je však nesmírně cenný. Na základě tohoto a dalších Catonových soupisů a popisů rekonstruovali před pár lety italští vinařští archeologové ze sdružení Archea římskou lisovnu a postavili funkční lis. Vybavení lisovny s pěti funkčnímy lisy (jedná se vlastně o jednotlivé součásti lisu a jejich příslušenství: 5 „připevněných“ klád, 3 náhradní, 5 vrátků, 1 náhradní, 5 kožených provazů, 5 „utahovacích“ provazů, 5 popruhů, 10 kladek, 5 „kleštin“, 5 Nejrozšířenější typ amfóry používaný v západní části Imperia
Vinařský obzor (12/2006)
625
podpěr pro klády, 3 nádoby, 40 sochorů, 40 kolíků (zarážek), 40 dřevěných svorek k sevření „dřev“, když se rozdělí. Také 6 klínů, 5 mlýnských kamenů, 6 hřídelí, 10 žlabů, 10 dřevěných lopatek, 5 železných lopat. Vybavení lisovny (kromě lisů): Džbánek, měděný kotel o objemu 5 quadrantali (1 quadrantalius = cca 25,9 l, stejně jako amfora), 3 železné háky, měděný disk, mlýnské kameny, 1 cedník, 1 síto, 1 sekyra, 1 lavice, 1 nádoba na víno, 1 klíč od lisovny, lůžko pro dva svobodné dělníky, kteří plní funkci hlídačů lisovny, třetí dělník – otrok – má spát s ostatními vinařskými dělníky, nové a staré koše, šňůra, polštář, lampy, 1 kůže či useň, 2 rošty, 1 stojan na maso, 1 žebřík. Jak vidno, bude mít náš přítel Gaius, jenž právě projel branou svého statku, co počítat a kontrolovat. Vinobraní se totiž blíží a správci slepě důvěřovat nemůže. Čeká jej slastná vinařská řehole, která byla odevždy stejná a stejnou zůstane do skonání světa. Dodatek: Římské objemové jednotky Jelikož se v textech seriálu Vinum často objevují nejrůznější římské objemové jednotky, je záhodno tuto problematiku stručně osvětlit. Za římské republiky a raného císařství byla základní jednotkou pro počítání tonáže obchodních lodí amphora (nemusela nutně obsahovat jenom víno). Vedle amfory se samozřejmě v souvislosti s prodejem vína používaly i jiné míry. Na jednom konci škály byl culleus, doslova kožený hovězí měch. Na opačném konci pak cyathus, který byl používán jako základní míra pro rozlévaná vína v tavernách. Mezi tě-
Veřejný „bufet“ v Pompejích. Z těchto nádrží se „čepovalo“ víno mito dvěmi jednotkami se nacházela nejběžnější domácí míra sextarius. Tak tedy: 1 culleus = 20 amphorae (1 amphora = 25,9 l; 1 culleus = 518 l, na Moravě by culleus zhruba odpovídal sudu devaterce) 1 amphora = 2 urnae (1 urna = 12,95 l) = 8 congii 1 congius (1 congius = 3,23 l) = 6 sextarii 1 sextarius = 8 acetabala = 2 heminae
1 hemina = 6 cyathii quadrantal a modius Sextarius tedy odpovídal přibližně 0,54 litru. Římská literatura často zmiňuje jako dutou míru také dolium, což byla, jak už jsme řekli, masivní, hruškovitá nádoba zahloubená do země, do níž se stáčel přímo z nádrží umístěných v lisovně čerstvý nerozkvašený mošt. Dolium však nebyla standardní míra, její obsah se pohyboval v rozmezí od 10 do 65 amfor. Někdy a někde se místo hliněných nádod používaly i bytelné dřevěné sudy (cupae), jejichž objem se rovněž značně lišil. Dále se používala jednotka zvaná oenophorum (doslova „vínonoš“), což byl jakýsi flakon velikosti poloviční amfory. V literatuře se zmiňuje především v souvislosti s osobními věcmi osob cestujících na větší vzdálenosti. Literatura Fleming, S.: Vinum. The Story of Roman Wine, 2001, Art Flair, USA Vitruvius: Deset knih o architektuře, 1953, Praha, Stát. nakl. krásné lit., hudby a umění Robinson, J.: The Oxford Companion to Wine, 1999, Oxford University Press, New York Johnson, H.: The Story of Wine, 1989, London Cato: O zemědělství, 1959, Praha, Stát. nakl. polit. literatury Columella: De Re Rustica, Berlin, 1900
Na mořských dnech leží tisíce římských amfor, ztroskotání obchodních lodí bylo velmi časté
Obrázky z archivu autora
626
II. Setkání moravských a rakouských vinařů ve Znojmě Kongresový sál Louckého kláštera se v úterý 24. listopadu 2006 zaplnil téměř do posledního místečka vinaři a dalšími vinařskými odborníky, kteří se zaujetím sledovali atraktivní a velice zajímavý odpolední program. V úvodu semináře přivítal předseda Sdružení znojemských vinařů ing. Jaromír Čepička, CSc. hosty z Rakouska a početné účastníky semináře a předal slovo oběma starostům – ing. Balíkovi ze Znojma a panu K. Heinlingerovi z Retzu. Poté již probíhala odborná část semináře. Známý vinařský odborník z vinařské zemědělské školy LFS Hollabrunn a ředitel tradičního „Týdne vína v Retzu“ Ing. Walter Pollak seznámil účastníky s charakteristikou současného vinařství Rakouska a podrobně potom s problematikou vinařství oblastí Weinviertelu. Hovořil o systému podpor a dotací pro vinaře a velice obsáhle vysvětlil vše kolem vína DAC Weinviertel (Veltlínské zelené). Pan Gessel z marketingového oddělení organizace Weinstrasse Weinviertel west z Retzu informoval o propagaci vinařské turistiky a vinařských stezek v této oblasti. Jen pro zajímavost, město Retz má ve svém katastru 4 000 ha vinic a také asi 4 000 občanů a zde také poprvé vzniklo a bylo vyhlášeno Veltlínské zelené jako DAC Weinviertel. Ing. Jaromír Čepička., CSc zahrnul ve své prezentaci přítomné řadou statistických údajů o českém a hlavně moravském vinařství ze všech možných úhlů pohledu. Jeho vystoupení patřilo co do množství zajímavých informací k jedněm z nejlepších. O přestávce samozřejmě nechyběla ani malá volná degustace vín, tentokráte z vinařství Alfra Všetečka a 1. znojemské vinařské. Po občerstvení pokračovalo další jednání. Ve svém vystoupe-
ní František Musil, starosta Hnanic, představil nové zastřešující občanské sdružení Znojemské vinařství, kterého je předsedou. Hovořil o možnostech získávání dotací z EU na základě kvalitně vypracovaných projektů na různé aktivity obcí sdružených v Daníži a informoval také o tom, že získali pro rok 2007 grant na vytvoření informačních tabulí pro všech 36 členských obcí. Ing. Kadlecová z Institutu regionálních informací spravující velice dobré webové stránky Daníže www.daniz.cz podrobně seznámila s novým u nás oje- Ing. Čepička zahajuje seminář. Vlevo je Ing. W. Pollak dinělým projektem propagujícím a vpravo starosta Retzu K. Heinlinger náš region po všech stránkách Vznikla zde i myšlenka společné propagace (vinařství, historie obcí, sport, ubytování, gasvinařské turistiky s rakouskými vinaři sousedtronomie atd.) nazvaným Sklepní uličky www. ního západního Weinviertelu s možností získásklepniulicky.cz. Poslední slovo společného mení dotace z Evropských fondů a užší spolupráce zinárodního odpoledního semináře měl ředitel Sdružení znojemských vinařů s obdobnou orZnovínu Znojmo ing. Pavel Vajčner. Velice poganizací vinařů v Retzu. Příští již třetí setkání drobně a s nadšením povídal o pravidelných by mělo být tentokrát u našich sousedů v Retzu. a dlouholetých akcích, které firma organizuje Podobně jako loňské srpnové i letošní listopadopro veřejnost propagující nejenom vinařství, ale vé setkání bylo velice vydařené a rozhodně přicelý region. Namátkou jen před týdnem skonspělo k vyjasnění si vzájemných problémů a stačené Putování po archivních sklepích Znovínu, novisek, vytvoření určitých představ i směru, Procházka časem, Jarní putování po vinicích, kterým by se mělo vinařství a propagace vinařvýstavy a přehlídky vín, cyklistické vyjížďky, ské turistiky ve Znojemské vinařské podoblasbohatá propagačně publikační činnost a mnoho ti a západním Weinviertelu ubírat. Podrobnějdalšího. Právě tato šíře a propracování akcí do ší informace z jednotlivých vystoupení budou nejmenších detailů, neustálých inovací a rozšizveřejněny na portále O víně www.ovine.cz . řování různých programů pro širokou veřejnost Jaroslav Hladík nemá v České republice obdoby. To je známá Foto archiv autora skutečnost, jak se shodli všichni přítomní.
Výroba vína u malovinařů Autor: Pavel Pavloušek; 108 stran, ISBN: 80-247-1247-4
119 Kč (vč. 5% DPH)
Praktická příručka pro všechny pěstitele vinné révy, kteří vlastní menší vinohrad a víno si vyrábí často jen pro svoje osobní potěšení, ale někdy postupně přejdou na profesionální úroveň. Shrnuje nejnovější informace z vinařské vědy, která se neustále vyvíjí. Malí vinaři se v první části knížky dozví podstatné informace týkající se všech fází procesu výroby vína. Ve druhé části pak krok za krokem všechny důležité zásady moderní technologie výroby bílých a červených vín. Autorem knihy je náš přední vinařský odborník, známý např. jako pravidelný přispěvatel časopisů Zahrádkář a Vinařský obzor, jehož profesionálně podané rady umožní zájemcům vyrobit kvalitní vína. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
Vinařský obzor (12/2006)
627
Naše vína americkýma očima Času nebylo mnoho, ale vybrali jsme několik zajímavých míst, kde by si mohl udělat alespoň stručný obrázek o současném moravském vinařství a sdělit Vinařskému obzoru svůj názor. Naše cesta byla na trase Němčičky–Vrbice– Čejkovice–Lednice–Valtice. V Němčičkách americký host navštívil a ochutnal vína ze sklepů několika malovinařů. Zaujala ho rozmanitost odrůd, svěžest a pitelnost bílých vín, autentičnost technologií a příznivé cenové relace. Blahořečil moravskou pohostinnost: „V Kalifornii spousta firem vydělává nemalé peníze právě při návštěvách a ochutnávkách zákazníky. Za prohlídku provozu a krátké představení firmy zaplatíte nemalé dolary, a to ještě neochutnáte ani kapku vína“, zdůrazňoval americký host. Za vzorek se při ochutnávce přímo ve sklepě v Kalifornii účtuje variabilní částka dle druhu vína, ale začíná od 2–3 USD. „Za špičkový vzorek pak samozřejmě zaplatíte mnohonásobně více“, dodává Paul Kubu. Z Němčiček jsme se vydali přes Horní a Dolní Frejd bořetického kravihorského sklepního areálu. „Podobné areály a koncentraci vinařů na jednom místě v Kalifornii vůbec nemáme. Určitě byste toho mohli marketinkově využít. Pohled na sklepní osadu poněkud ruší některé nově postavené budovy,“ poznamenal Paul Kubu v Bořeticích. Doslova nadšen byl z vrbického sklepního areálu Na Stráži: „Jednotná architektura a citlivé zasazení do terénu spolu s jedinečností místa a skvělým rozhledem do
krajiny je to, na čem by mohli místní vinaři stavět svůj turistický program.“ Vzhledem k tomu, že jej zajímá historie, zvolili jsme jako další místo zastávky Templářské sklepy v Čejkovicích. Velmi erudovaně se nám věnoval Ing. Jakub Šamšula. Nejprve naší návštěvě předvedl nově rekonstruované prostory a postupně nás seznamoval také s technologickými inovacemi v provozu. „Jsme jediné vinařské družstvo fungující na původních družstevních principech,“ zdůraznil Jakub Šamšula a dodal: „Neustálé zvyšování obratu firmy v posledních letech nám umožnilo rozsáhlé investice v technologii zpracování hroznů – počínaje například peristaltickým čerpadlem a konče lahvovací linkou.“ Spolu s Paulem Kubu jsme byli provedeni několika patry provozu až do samotných sklepů. Kubu byl nadšen starobylými prostorami, kde na něj historie dýchala z každé cihly a sudu: „Tak toto je něco opravdu mimořádného. Tradicí tolika staletí se na našem kontinentu nemůže chlubit žádné vinařství. Většina z nich je stará maximálně několik málo desítek let. Čejkovická templářská tradice spolu s víny s dobrým poměrem kvality a ceny je silnou devízou. Uvažuju o exportu středoevropských vín na americký trh a pokud to půjde, rozhodně se zde ještě jednou ukážu – jako obchodník. Nejprve bude však třeba zjistit aktuální situaci na trhu.“ Z Čejkovic naše kroky směřovaly do Lednice, kde si američtí hosté prohlédli zámeckou zahradu. Poslední destinací byla stálá expozice
Ing. Jakub Šamšula se naší návštěvě v Templářských sklepech příkladně věnoval. Na snímku ukazuje jednu z technologických inovací – lahvovací linku GAI
Salonu vín České republiky Národního vinařského centra. Přešli jsme přímo do sklepa, kde nás čekala volná degustace vín. Paul Kubu si pochvaloval, jak jsou vína pěkně prezentována samostatně v boxech s uvedením jakéhosi rodného listu vín – podrobných informací o původu. „Zaujala mě odrůda Ryzlink vlašský, se kterou se na našem trhu vůbec nesetkám. Podle zastoupení vín lze usoudit, že této odrůdě se v Česku daří zejména na Mikulovsku. U některých bílých vín se mně však zdála určitá navětralost, jako by bylo víno otevřeno několik dní – nevím, možná je to deštivým počasím, že sem nechodí tolik turistů a vína, než se vypijí, navětrají,“ uvedl také kriticky americký degustátor a posteskl si, že si zde nemůže objednat několik kartonů vína a nechat zaslat do USA. Posléze jsem s ním při sklence vína na soukromém rozlučkovém večírku s opékáním tradičních trdelníků diskutoval o jeho celkových dojmech z jeho moravské vinařské návštěvy. „Morava je krásná země – a spojení tradice, vinařství a půvabné krajiny je to, co byste mohli šikovně využít. Víc a víc hovořit o historii a zdůrazňovat jediněčnost a originalitu moravských vín. Obchody s vínem jsou v USA zaplněny často nezajímavými víny bez původu, která jsou velmi uniformní. Pestrost a rozmanitost vašich vín je to, co by je mohlo důrazně odlišit od zahraniční konkurence nejenom na trhu venku, ale zejména na domácím,“ uzavřel svou vinařskou exkurzi po Moravě Paul Kubu. Text a fota Richard Stávek
Paul Kubu v expozici Národního salonu vín
628
Vinařský obzor (12/2006)
Doplňte si svou vinařskou knihovničku! Nové šlachtenie viniča na Slovensku
Ampelografia Slovenska
(Ing. Dorota Pospíšilová, Ing. Ondrej Korpás, CSc.)
(Ing. Dorota Pospíšilová a kol.) – – – – –
systematika čeledě ampelografie ampelografické metody rajonizace révy podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení)
– teorie šlechtění révy (historie, biologie, dědičnost, křížení, variabilita a dědičnost, rezistence, uznávání nových odrůd, uplatnění nových odrůd) – popis kříženců (Vajnoranka, Modranka, Vihorlatka, Tatranec, Aromína, Hornád, Bodva, Rimava, Žitava, Negra, Kvarcit, Purpur, Ružín, Opál, Saturn, Topas, Kriváň, Zlatava, Smaragd aj.) 222 stran, desítky barevných fotografií, obrázků, schémat a grafů barva06-01 21.1.2006 Cena 339 Kč
8:41
Stránka 3
368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek Cena 790 Kč
Vinařský obzor je výhradním prodejcem těchto knih v Česku. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 VelkéInzerce Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, Vinafisk˘ obzor (12/2005) e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz
syntetické Z ÁT K Y
Technologie, která uchovává Vaše vína...
„Jednoduše lepší zátka“
•
Nezanechává pachuť korku
•
Nepouští barvu
•
Oxidace vín pod kontrolou
Přední
světový výrobce syntetických extrudovaných zátek
spol. s r. o.
Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz
COMPO spol. s r.o, Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290, e-mail: info@compo.cz
630
Vinařský obzor (12/2006)
631
Malovinaři z Čech – Vojtěch Frundl a Jindřich Prajsner Dnes je tomu jinak. Koncem devadesátých let minulého století byla za obcí Liběchov vysázena vinice „Na soudném“ o výměře necelých padesát hektarů. Je to nyní největší ucelená viniční parcela v Čechách. Vinaří zde od malovinařů až po vinařské firmy celá řada nadšenců. Jedním z nich je pan Vojtěch Frundl z nedalekého Liběchova-Boží vody. Pan Frundl vinaří téměř 21 let, jeho první vinička měla 280 hlav a nacházela se kousek za Vehlovicemi na původní vinici Ferdinanda, kterou obhospodařoval bývalý Státní statek Mělník. V odrůdovém zastoupení zde převládal zejména Ryzlink rýnský a Tramín červený, což bylo ideální pro polohu vinice ležící těsně nad hladinou řeky Labe – odraz slunečních paprsků vyhříval půdu a doslova vypaloval hrozny, které pak dosahovaly cukernatostí kolem 24 stupňů. Po jedenácti letech vinici na Ferdinandě pan Frundl opouš-
Vojtěch Frundl ve své vinici Na Soudném
tí a pouští se do boje s plevely nové vinice „Na soudném“, kam od výsadby pět let nevkročil vinař. Doslova na kolenou jsem tam vídával tohoto vinaře, jak zachraňuje každý keř Ryzlinku rýnského od záhuby. Dnes se tam pyšní čtyřmi řadami po dvou stovkách keřů „rýňáku“. Letošní sklizeň byla pěkná, o cukernatosti 22,3 stupňů. Víno z této vinice mívá jemný buket rozkvetlé lípy, příjemných tónů zelených jablek s pěknou kyselinkou. Vždy se těším na setkání s kamarády malovinaři, kdy si vzájemně koštujeme svá vína, a ten Vojtěchův „rýňák“ je vždy nejlepší. Myslím že je to láskou ke každému keři, jakou pan Frundl své vinici dává. Dalším malovinařem je pan Jindřich Prajsner z Mělníka, který vinaří čtvrt století na vinici Pelunecké nacházející se mezi Liběchovem a Štětím. Pan Prajsner pochází z Orlovic na Vyškovsku. V roce 1957 se přiženil do více než tři sta let starého domu v těsném sousedství mělnického náměstí Míru. Je dnes posledním vinařem, který má uskladněno své víno v podzemí Mělníka. V domě, ve kterém bydlí, dříve velice dobře prosperoval zájezdní hostinec Císaře Rakouského a dvě patra sklepů sloužila k uskladnění vína, piva a potravin. Ze spodního patra se dalo projít dalšími sklepy až ke studni, která je umístěna asi čtyři metry pod povrchem náměstí a je hluboká kolem osmdesáti metrů. Takto důmyslně propojené sklepy velice dobře fungovaly v dobách obléhání města, kdy obyvatelé měli volný přístup ke studni. To mi bylo povinností
Jindřich Prajsner na vinici Peluňka sdělit čtenářům VO v souvislosti s panem Prajsnerem, který je jedním ze zachránců vinice Pelunecké. Během posledních deseti let mu bylo líto opuštěných vinic, a tak si je pronajímal. Celkový počet keřů dosahuje nyní k jednomu tisíci Ryzlinku rýnského a 150 keřům Kerneru. Práce na této vinici je velice obtížná, téměř se tu nedá použít žádné mechanizace a v letních měsících se tu přes vysokou teplotu dá pracovat pouze brzy zrána nebo pozdě večer. Letošní úroda byla velmi pěkná o cukernatosti rovných 22 stupňů. Vína mají nezaměnitelný charakter starých klonů Ryzlinku rýnského s velice jemnou kyselinkou a úžasným buketem lipového čaje oslazeného medem. Miroslav Říha, Mělník Fota autor
Vzpomínka na Ing. Josefa Veverku
Ing. Josef Veverka se narodil 12. ledna 1922 v zemědělské rodině ve Velkých Pavlovicích. Zde prožil dětství a získal základní vzdělání a první poznatky z pěstování vinné révy. Vztah k vinné
révě ovlivnil celý jeho život. Po absolvování reálného gymnázia ukončil svá středoškolská studia v letech 1942–1945 na Vyšší vinařské a zahradnické škole v Mělníce. Diplom inženýra zemědělství získal na Vysoké škole zemědělské v Brně v roce 1951. Nastoupil do Šlechtitelské stanice ve Velkých Pavlovicích, kde začal pracovat na úseku udržovacího šlechtění. V roce 1953 dostala stanice úkol vyšlechtit nové jakostnější
a výnosnější moštové odrůdy. Ing. Veverka začal ve stanici rozvíjet první novošlechtění. Začal provádět vegetativní hybridizaci. Rozsah materiálu nebyl velký, šlo o první pokusy bez předchozích zkušeností. Do tohoto období spadají i začátky práce na vyšlechtění odrůd Pálava a Aurelius. Jeho prací bylo získáno velké množství prvních semenáčků z provedených křížení. V roce 1957 byl jmenován vedoucím ve šlechti-
632
telské stanici. Z politických důvodů byl v roce 1959 přeložen do Šlechtitelské stanice v Perné a s sebou převezl i šlechtitelský materiál a dál na něm pracoval. V Perné provedl rekonstrukci hospodářství stanice a rozšířil její půdní fond. V roce 1973 byl jmenován předsedou šlechtitelské rady pro révu vinnou s celostátní působností. O rok později se stal vedoucím týmu šlechtitelů vinařských stanic na Moravě. Pod jeho vedením vznikly další kombinace novošlechtění, ze kterých byly později vybíráni kříženci do státních odrůdových pokusů. Na základě dobrých výsledků byla v roce 1977 zapsána ve Státní odrůdové knize první československá odrůda Pálava (TČ x MT) autora Ing. Josefa Veverky. Šlechtitelská činnost byla časově náročná, vyžadovala velkou trpělivost a dosažení uzná-
ní nové odrůdy představovala celoživotní práci šlechtitele. V roce 1983 byla povolena a zapsána ve Státní odrůdové knize druhá odrůda Aurelius (Ng x RR) šlechtitele Ing. Josefa Veverky a spoluautora Ing. Františka Zatloukala. Vinařská praxe přijala odrůdy Pálava a Aurelius dobře, obě odrůdy si oblíbili i konzumenti. Ve své šlechtitelské práci se Ing. Veverka zabýval i zlepšováním vlastností stávajících odrůd. Stal se spoluautorem klonů MO, RV a SG, ze ŠS v Perné, které byly uznány v letech 1985 až 1990. Za dobré výsledky ve šlechtitelské práci byl oceněn řadou vyznamenání resortních a oborových. Byl vyznamenán státním vyznamenáním za vynikající práci. Po odchodu do důchodu se s rodinou vrátil do rodných Velkých Pavlovic. V letech 1988 až
1992 působil jako odborný poradce ve vinařské firmě v USA. V roce 1991 se aktivně podílel na obnovení činnosti vinařského družstva VINOPA a podporoval snahy o vrácení majetku znárodněného družstva vlastníkům podílů, kterým nebylo dle zákona o restitucích vyhověno. Zásluhy v rozvoji moravského vinařství ocenila v roce 1995 i Českomoravská vinohradnická a vinařská unie a jmenovala Ing. Veverku čestným členem. Byl rovněž členem výboru Českého zahrádkářského svazu a Svazu chovatelů drobného zvířectva. Odchodem Ing. Josefa Veverky ztrácí moravské vinařství skromného člověka, šlechtitele a vinařského odborníka. Čest jeho památce! Ing. František Kostroun, Ing. Pavel Veverka
Za Václavem Švejcarem Zemřel 6. listopadu 2006 ve věku 82 let. V jeho osobě odešel náš přední vynikající vinařský odborník, který v průběhu druhé poloviny minulého století položil základy moderní vinařské technologie u nás. Svým aktivním působením a prostřednictvím svých žáků, nejdříve na středních odborných školách a od roku 1961 i na Vysokém učení zahradnickém, dnes Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity Brno, v Lednici n. M., zasloužil se o vzestupnou úroveň a dobrý věhlas moravského, českého i slovenského vinařství a vinařské technologie. Byl prvním, kdo uceleně zkoncipoval vysokoškolskou výuku této disciplíny, připravoval a vychovával fundovaně kvalifikované vinařské odborníky. Byli to právě jeho absolventi a jejich pokračovatelé, kteří se tolik zasloužili o současnou vysokou a konkurenceschopnou úroveň našeho vinařství a kvality našich vín. Jeho neobyčejně vynikající znalosti, bohaté praktické zkušenosti i profesní nadšení budeme postrádat. Bude nám chybět jako odborník na slovo vzatý, bude nám chybět jako výborný pedagog, jako dobrý rádce a milý, dobrý a vždy přístupný statečný člověk. Vynikající enolog Ing. Václav Švejcar se narodil 10. dubna 1924 v Žilině u Kladna. Na svoji životní cestu se připravoval již od mládí. Vyučil se zahradníkem, absolvoval kdysi velice proslulou zahradnickou školu Pomologický ústav v Praze-Ruzyni, Vyšší ovocnicko-vinařskou, zahradnickou školu na Mělníce. Předměty vi-
nohradnictví a vinařství mu vždy imponovaly, nebylo proto divu, že jim později věnoval svoji životní dráhu. Po absolvování pražské vysoké školy zemědělské a získání titulu inženýra, působení ve vinařských provozech, v letech 1952– 54, pracoval v tehdejším Vinařském družstvu v Mutěnicích. Později vyučoval na středních odborných školách na Mělníce a v Modre. Působil jistý čas i jako inspektor odborných zahradnických škol. V roce 1961 byl povolán k výuce předmětu „vinařství a sklepní hospodářství“ na zahradnickém oboru vysokého učení zahradnického s celostátním působením pro celou tehdejší Československou republiku. Dnes je to Zahradnická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno, v Lednici n. M. Krátce poté získal vědeckou hodnost kandidáta věd, zkoncipoval a vysokoškolskými texty zabezpečil vysokou úroveň daného předmětu. Jeho činnost nebyla jen pedagogická na vysoké škole, ale intenzivně se věnoval výzkumu, pokusům, spolupráci s výzkumnými a vědeckými pracovišti doma i v zahraničí. Rovněž byl v neustálém kontaktu s vinařskými podniky a pracovištěm. Ve své době byl nejuznávanějším enologickým odborníkem. Velice úzce spolupracoval s tehdejším celostátním československým Komplexným ústavom vinohradnickým a vinárským v Bratislavě. Nebyly to však jen domácí instituce, s kterými spolupracoval. Významné a oboustranně prospěšné byly styky se Zahradnickou univerzitou v Budapešti a Vysokou školou zemědělskou (katedrou vinařství) v Gödöllö v Maďarsku. V Bulharsku to byla
zase Vysoká škola zahradnická (Zahradnický institut) v Plovdivu. Měl kontakty i na rakouský vinařský ústav a vinařsko-ovocnickou školu v Klosterneuburgu, nebo v Německu v proslulém Geisenheimu v Porýni. Ve své bohaté vědecko-výzkumné činnosti v popředí jeho zájmů byla červená vína, mikrobiologie, šumivá vína, využívání kyseliny L-ascorbové a snižování používání SO2. Mnohá jeho studia byla směrována k analýzám kvalit výchozích surovin. Výsledky a poznatky z jeho výzkumných prací a nejrůznějších studií byly využívány nejen v česko-slovenské vinařské praxi, ale i v zahraničí. Ostatně za to vše se mu dostalo vícero ocenění. Z mnohých lze třeba vzpomenout vyznamenání z Gödöllö, z Bratislavy, od Česko-moravské unie vinohrad. vinařské, nebo z Brna. Byl členem řady odborných rad, vědeckých i odborných společností, např. Mikrobiologické společnosti ČSAV, byl čestným členem Českomoravské vinohradnické a vinařské unie. Byl předsedou redakční rady časopisu Vinařský obzor, dlouholetým členem redakční rady oblíbeného zahrádkářského měsíčníku Zahrádkář a přispěvatelem federálního časopisu Vinohrad. Byl autorem, případně spoluautorem 10 učebních vysokoškolských textů (o vinařství, vinařské mikrobiologii, vinařské chemii apod.). Byl autorem knihy o chorobách, vadách a nedostatcích vína. Byl rovněž autorem středoškolské učebnice Vinohradníctvo. Své vědecké práce publikoval v domácích renomovaných vědeckých sbornících i v zahraničí.
Vinařský obzor (12/2006)
Až do roku 1998 vykonával i funkci vinařského konzultanta ve firmě Arcibiskupské vinné sklepy v Kroměříži. I z tohoto stručného přehledu je patrná bohatá a užitečná činnost významného enologa Ing. Václava Švejcara, CSc.
I když truchlíme a je nám smutno, můžeme být hrdí, že v našem středu působil a nemalou měrou přispěl k rozvoji našeho a můžeme říci i mezinárodního vinařství námi uznávaný a milovaný, zesnulý Václav Švejcar. Jeho práce, jeho snahy i realizované prospěšné podněty a návr-
633
hy nebudou zapomenuty. Jméno Václav Švejcar bude vždy patřit do galerie těch, kteří se tolik zasloužili o povznesení našeho vinařství i vinohradnictví. Jemu patří náš veliký dík. Prof. Ing. Jan Lužný, CSc., emeritní profesor Zahradnické fakulty v Lednici
Z aktivit Klubu přátel vína v Jaroměři Od ledna roku 2001, kdy se uskutečnilo naše první setkání, je to již skutečně pěkná řádka přechutnaných vín a množství informací, které jsme se dozvěděli. Především setkání s vinaři je vždy velký zážitek. Je mnohem příjemnější povídat si o víně s člověkem, který k němu má nejblíže, skutečně si své víno „vypiplá“ od začátku až do konce. A že to není práce vždycky jednoduchá, o tom se již mnozí přesvědčili. V měsíci listopadu jsme v kolektivu třiceti osob hodnotili kvalitu mladých vín sladké Francie – Beaujolais – a porovnávali s kvalitou mladých vín domácích – Svatomartinských. Takovou porovnávací degustaci jsme uskutečnili již pošesté a zdá se, že jako jediní v republice. Celkem jsme hodnotili čtrnáct vzorků, z toho šest tuzemských (jedno bílé, jedno rose, čtyři červená ) a osm francouzských Beaujolais. Mohu zcela zodpovědně prohlásit, že rozdíly mezi jednot-
livými víny jsou minimální a s každým rokem se naše mladá (ale nejen mladá) vína stávají lepšími a lepšími. V historické tabulce je skóre tři ku dvěma ve prospěch Francie. Rok letošní skončil smírně, neboť na prvním místě se umístily se shodným počtem bodů Beaujolais Nouveau Villages Chatelard a jediné bílé víno, mladý Müller Thurgau 2006 z Kutné Hory (poznámka – toto víno není zatříděno jako Svatomartinské). Na závěr letošního roku je připravena pro všechny milovníky dobrého vína z Jaroměře a okolí skutečná lahůdka. Dne 27. prosince do Jaroměře přijede vážený pan profesor Vilém Kraus z Lednice. A nejen to – přiveze s sebou svá vlastní vína, která budeme mít možnost ochutnat a několik lahví i koupit. Dále se uskuteční autogramiáda jeho nové knihy „Nová encyklopedie českého a moravského vína“, kte-
rá získala prestižní ocenění na světové soutěži v Paříži (to se zatím nikomu z naší republiky a zemí bývalého východního bloku nepodařilo). Součástí večera bude představení našich regionálních vinařů v čele s Pavlem Polcem. Večer je otevřen pro nejširší veřejnost. Jste srdečně zváni. Pan profesor Kraus nebude v Jaroměři poprvé. Byl zde již v roce 1999, kdy se za jeho přítomnosti slavnostně otvírala Vinotéka u svatého Mikuláše na jaroměřském náměstí (zakladatel a spolumajitel vinotéky byl Petr Burián, v současnosti majitel České vinotéky v Hradci Králové). Jestliže půjdete pod jaroměřským podloubím, zpomalte svůj krok a přečtěte si ve výloze vinotéky nádhernou řeč pátera Jiřího Černého, kterou při této příležitosti držel. Stanislav Rudolfský
Svátek vína 2006 v Hodoníně Podnětem k pořádání akce se stala událost stará více než 450 let. Jednalo se o potvrzení svobodného nálevu vína městu Hodonín majitelem tehdejšího hodonínského panství Pertoldem z Lipé v Moravském Krumlově r. 1554. Tedy již třetím rokem se na tuto počest koná vinařská slavnost. Město Hodonín tím také chce dát na vědomí, že se zde na Slovácku pěstovala réva už s příchodem Římanů a že k této tradici neodmyslitelně patří bohatý a pestrý kulturní program. Po průvodu všech účastníků následovalo slavnostní předání povolení nálevu vína a pak začal folklorní program s degustací vín a prodejem burčáku. Na pódiu postupně účinkovali: mužácké sbory z Mutěnic, Vnorov, Svatobořice-Mistřína, Ženský sbor Vnorovy, Myjavská cimbálovka, Cimbálová muzika OliNa. Mezi každým vystoupením byly jednotlivě prezentovány vinařské firmy. Po skončení programu přišla na řadu volná zábava za doprovodu cimbálek. Vstup na celou akci byl zdarma a posezení s ob-
čerstvením bylo zajištěno. Ale protože se jednalo o vinný svátek, tak si největší pozornost zasloužily stánky následujících vinařských firem: Víno Sýkora Čejkovice: Rodinná vinařská společnost byla založena v roce 2001. Hospodaří přibližně na 15 hektarech vinic ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. Návštěvníkům v Hodoníně nabízela k ochutnání 4 vzorky lahvových vín a 2 vzorky sudového vína a burčáky z bílých i červených odrůd. Rodinné vinařství Stanislav Hřiba z Čejkovic: Bylo založeno v roce 1989 a navazovalo na zkušenosti a rodinnou tradici. Obhospodařuje cca 5 ha vysázených vinic. U stánku byla chutnána téměř všechna její vína, kterých bylo vystaveno kolem dvaceti. Jednalo se o vína jakostní i jakostní s přívlastky. Zemědělská a.s. Čejkovice: Patří mezi největší pěstitele révy vinné s 250 ha vinic. Ze své produkce nabízí 17 odrůd jakostních odrůdových vín, vína s přívlastkem i archivní vína. Na slavnosti Svátek vína byly od této společnos-
ti nalévány 4 vzorky jakostních vín (2 bílé a 2 červené). VÍNO-VÍN Morava Strážnice: Její produkce je zaměřena na výrobu odrůdových a přívlastkových vín. Specialitou jsou růžová a hlavně červená vína, která dozrávají v dubových sudech. Tato firma se prezentovala 9 víny kolekce Exklusive a 4 víny s ochrannou známkou Chateau Strážnice. U každého stánku se platilo jednotlivě za množství a kvalitu nalévaného vína. Lidé si směli kupovat i celé láhve. Stánek s občerstvením a burčákem zde měla Vinonotéka u kočky z Mutěnic, která nabízí velký sortiment vín domácích a zahraničních vinařů. Pro všechny prezentující se vinařské firmy je to dobrá reklama a určité zviditelnění. Mohou si tím rozšířit okruh kupců a odbyt vín půjde snadněji. Slavnost vín je tedy i užitečnou akcí, která má jistě ohlas i budoucnost. Návštěvnost byla vysoká a počasí i přes pár spadených kapek se také vydařilo. Jana Herzánová, Čejkovice
634
NVC nabízí propagační materiály vinařům a vinotékám Národní vinařské centrum nabízí vinotékám a gastronomickým zařízením zdarma propagační materiály se společným logem pro propagaci našich vín „Vína z Moravy – vína z Čech“. Jedná se zatím o kolekci plakátů s fotografiemi vinic jednotlivých vinařských podoblastí, informační letáčky (skládačky) pro veřejnost, regálové lišty, stojánky (postery) a samolepky na dveře. Tyto materiály jsou zdarma a jsou k vyzvednutí v NVC ve Valticích, případně je zašleme poštou. K prodeji jsou i další položky – plastová taška s potiskem a vinné nálevky (dropstopy). Dále mají vinaři registrovaní u Vinařského fondu možnost zakoupit si kvalitní lepicí pásky na kartony a visačky na láhve (základní počet visaček si mohou vinaři vyzvednout zdarma, jak o tom byli informování dopisem z Vinařského fondu). Připravujeme samozřejmě také další propagační předměty, jako jsou krabičky na láhve, vývrtky s potiskem, sommeliérské zástěry atd. Všechny položky je možno objednat na webové stránce www.vinarskecentrum. cz v rubrice e-shop, případně telefonicky na tel. 519 352 072. Pavel Krška, Národní vinařské centrum Roční spotřeba vína na osobu v USA stoupá Konzumace vína dosáhla v USA nejvyšší úrovně za posledních 18 let. Podle statistických údajů stoupla v roce 2005 spotřeba o 2,1 % a dosáhla 8,29 l na osobu a rok, což je nejvíce od roku 1988. Vzestup je způsoben rostoucí oblibou suchých a šumivých vín, objem prodeje sladkých a dezertních vín klesá. Prodej importovaných vín vzrostl o 5,6 %, prodej amerických vín stagnoval (+ 0,9 %). Nejlépe si polepšili dovozci australských
vín Yellow Tail (+ 15,4 %), výrazněji stoupal objem dovozu z Itálie, Chile, Španělska a Argentiny, import z Francie vzrostl jen o 2,4 %. Američané také častěji večeří v restauracích a více věří vědeckých studiím o vztahu vína a zdraví. podle Vinimarket.com (mk) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – prosincová výročí – Na prosincové schůzi ZVS moravského v Hodoníně bylo rozhodnuto o vydávání odborného vinařského časopisu za přítomnosti majitele tiskárny R. Fencla. Byl nazván Vinařský obzor a první číslo vyšlo 24. ledna 1907. Redaktorem byl Antonín Markant, c. k. vinařský komisař. Po roce vedení redakci převzal Ladislav Čech. V r. 1910 pak Alois V. Horňanský atd. Vinařský obzor 1916, č. 10, str. 151, –20. Vinařský obzor 1926, č. 1, str. 1 a č. 6, str. 41. – 9. prosince 1926 náhle zemřel ve věku 54 let Bohuslav Skalický, vinařský inspektor t. č. v Kraňsku (Slovinsko). Byl členem Zemského vinařského spolku moravského a jeho dopisujícím členem. Vinařský obzor 1927, č. 1, str. 6. – 15. prosince 1976 náhle zemřel proděkan zahradnické fakulty v Lednici doc. Ing. Oldřich Palička, CSc., vedoucí katedry mechanizace. Zasloužil se o vybudování studentských kolejí. 15, Vinohrad 1977, č. 1, str. 20. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša
Kalendář vinařských akcí DATUM
VÝSTAVA
MÍSTO Víceúčelový sál na ul. 8. 12. 2006 Mikulášský košt archivních vín Střelecká, Valtice Řízená degustace vín – Soare sekt GALERIE HLINKY, Hlinky 14. 12. 2006 a. s. a Drápela Oldřich starčí 118, Brno Místní sokolovna, Moravská 26. 12. 2006 Svěcení vína Nová Ves prof. ing. Vilém Kraus, CSc. Jaroměřské muzeum, 27. 12. 2006 v Jaroměři Husova ulice, Jaroměř Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle volně dostupných informací.
HOD. + KONTAKT Milan Sedláček, tel.: 720 318 730, sedlacek@znalecvin.cz, www.hlavnimestovina.cz Stanislav Šida, tel.: 602 515861, stanislav.sida@bankavin.cz, http://www.bankavin.cz Vinařský spolek – Ivana Tomanová, tel.: 519 342 202,777 561 535, www.mnves.cz Stanislav Rudolfský, tel.: 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz
Kapesní průvodce po vinařstvích a vínech ČR Heleny Baker 2007 Aktuální vydání tradičního Kapesního průvodce pro všechny milovníky vína Nový ročník Kapesního průvodce po vinařstvích a vínech, projektu mezinárodní degustátorky, překladatelky, lektorky a publicistky Heleny Baker, navazuje na několikaletou tradici a přináší všem milovníkům vína novinky o 250 vinařstvích z Čech a Moravy (od velkých potravinářských kolosů po malá rodinná vinařství), přehled služeb, které poskytují, kontakty na vinařství a především hodnocení mnoha set vzorků vína, nabízených těmito vinařstvími momentálně na trhu. Vzhledem k tomu, že pro uvedení a představení jednotlivých vinařství v novém ročníku Kapesního průvodce bylo nastaveno jediné kritérium – aktivní působení firmy a komerční nabídka vína – dostává se čtenářům na výběr velmi široké spektrum, z něhož může vybírat podle svého gusta. Kapesní průvodce je uspořádán tak, aby se jeho uživatel (i naprostý laik) rychle zorientoval a mohl srovnávat, takže vinařství a údaje o nich jsou přehledně seřazeny. S Kapesním průvodcem může jeho čtenář vyrazit nakupovat do hypermarketu stejně jako do vinotéky, může se s ním vydat na dovolenou nebo na návštěvu konkrétního vinaře. Mapy, ověřené adresy, telefony a maily, to všechno by mělo milovníkům domácích vín usnadnit rozhodování, který sklep navštíví, kde bude očekáván a přijat, přijede-li jako cyklista, kam se může vypravit na posezení s větší skupinou a přenocovat, nebo které vinařství mu naplní privátní domácí sklep na zavolání. Nejočekávanější částí Kapesního průvodce jsou vždy hodnocení jednotlivých vzorků vína. Hodnocení Heleny Baker pětibodovou stupnicí, jejíž
význam není v soutěži mezi jednotlivými víny nebo v přepočtu na jiné soutěžní stupnice, je vlastně doporučením pro konzumenty a předznamenává jim, co mohou od konkrétního vína očekávat. Kromě hodnocení je u vína vždy uvedena cenová kategorie se zaokrouhlením na padesátikoruny, takže čtenář může zároveň porovnávat potenciální kvalitu s cenou a případně se službami nabízenými vinařstvím. Na základě ohlasů z minulých ročníků přibyla u každého vzorku kolonka pro vlastní hodnocení majitele knížky – každý si tak může porovnat své chutě s profesionální degustátorkou, poznamenat si svůj názor a v podobě jednotlivých ročníků Kapesního průvodce si třeba založit vlastní databázi „přechutnaných“ vín. Nový ročník Kapesního průvodce vyšel na 384 barevných stranách, je bohatě fotograficky ilustrován a doplněn základními informacemi z vinařské legislativy, zajímavostmi o třídění vín, vadách vína, tuzemském vinařském zeměpisu a kombinacích vína v gastronomii. Kapesní průvodce po vinařstvích a vínech ČR Heleny Baker 2007 384 stran, formát 100 x 195 mm ISBN 80–7350–071–X Cena 189,– Kč Vydal Martin Novotný – NEWSLETTER – vydavatelství v listopadu 2006, k dostání v obchodních řetězcích Makro, Hypernova, Tesco, u dobrých knihkupců, ve vybraných vinotékách a sklepích.
Vinařský obzor (12/2006)
635
Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem Vydává Svaz vinařů České republiky Kontakt: Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc., Ph.D., (předseda); Ing. Petr Ackermann, CSc.; RNDr. Zdeněk Habrovanský; Ing. Antonín Králíček; Ing. Jaroslav Machovec; Libor Nazarčuk; Ing. Pavel Pavloušek; Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc.; Ing. Martin Půček; Ing. Jiří Sedlo, CSc.; Bc. Milan Sedláček; Ing. Jaromír Veverka
Abecední seznam autorů a článků ročníku 2006 Ackermann Petr Výskyt chorob a škůdců a vyhodnocení průběhu ochrany vinic v roce 2005 .............................................................................................25 (VO č. 1,2) Měďnaté fungicidy v integrovaném systému pěstování révy v roce 2006 ........................................................................................... 318 (VO č. 7,8) Babisz Marek Vína odrůd Sauvignon v expozici Salonu vín ........................................ 357 (VO č. 7,8) Baker John Fenouillèdes, Maury, Rivesaltes – Languedoc – Roussillon ...................232 (VO č. 5) London International Wine & Spirits Fair (LIWSF) 2006 ....................... 298 (VO č. 6) Mezinárodní soutěže vín Pinot Gris a Müller Thurgau . ........................ 375 (VO č. 7,8) Poznatky z vinařské cesty do Portugalska – region Beiras ..................... 557 (VO č. 11) Balík Josef Vliv technologie výroby vína na antioxidační kapacitu červených vín . ...44 (VO č. 1,2) Kyselina vinná a její formy .................................................................... 174 (VO č. 4) Reakce antokyanů – stabilizace a změny barvy vína ............................. 550 (VO č. 11) Vinařská témata v diplomových pracích (J. Balík)................................... 610 (VO č. 12) Baker Helena Fenouillèdes, Maury, Rivesaltes – Languedoc – Roussillon ...................232 Česká republika v Paříži bodovala . .......................................................234 London International Wine & Spirits Fair (LIWSF) 2006 ....................... 298 Rekordní počet medailí pro Českou republiku na mezinárodní soutěži vín ............................................................................................303 Poznatky z vinařské cesty do Portugalska – region Beiras ..................... 557
(VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 11)
Barták Petr Vliv vyšších teplot na jakost vína . .........................................................486 (VO č. 10) Reakce antokyanů – stabilizace a změny barvy vína ............................. 550 (VO č. 11) Bednář Petr Vliv vyšších teplot na jakost vína . .........................................................486 (VO č. 10) Reakce antokyanů – stabilizace a změny barvy vína ............................. 550 (VO č. 11) Bílek František Mikrobiologické zákaly v lahvích – část 1..............................................485 (VO č. 10) Mikrobiologické zákaly v lahvích aneb o filtraci, plnění a sanitaci – část 2. .................................................................................................... 552 (VO č. 11) Burg Patrik Réví surovina pro výrobu bioenergetických produktů .............................90 (VO č. 3) Možnosti revitalizace starých vinic s využitím mechanizace . ................98 (VO č. 3) Pavel Zemánek padesátníkem . .............................................................. 128 (VO č. 3) Mechanizační prostředky pro předřez révy vinné ................................. 158 (VO č. 4) Porovnání nákladů při pěstování révy vinné s ohledem na velikost pěstitelské plochy .................................................................................. 212 (VO č. 5) Defoliace vinic a využívané mechanizační prostředky .......................... 352 (VO č. 7,8) Hodnocení mechanicko-fyzikálních vlastností hroznů moštových odrůd révy vinné ..................................................................................408 (VO č. 9) Caha Pavel Problémy gruzínských vinařů ............................................................... 479 (VO č. 10) Čepička Jaromír Aktuální stav Registru vinic v ČR k 31. 12. 2005.....................................95 (VO č. 3) Kategorizace viničních tratí ve vinařské oblasti Čechy . ........................ 257 (VO č. 6) Drábek Jiří V řeckém Santorini proběhla vinařská konference Ampelos 2006 ......... 411 (VO č. 9) Foffová Zuzana Vína z ostrova rytířů ...............................................................................66 (VO č. 1,2) Herzánová Jana V Mikulově byla předvedena vinohradnická a ovocnářská technika . ....269 (VO č. 6) XI. Vinné trhy Čejkovice 2006 ..............................................................289 (VO č. 6) Den vinohradu ve Velkých Bílovicích ....................................................366 (VO č. 7,8) Den otevřených sklepů v Novém Poddvorově . ......................................432 (VO č. 9) Den otevřených sklepů v „Moravské“ ...................................................442 (VO č. 9) Den otevřených sklepů v Čejkovicích . ..................................................554 (VO č. 11) Hluchý Milan Za biovinaři v Alsasku .............................................................................36 (VO č. 1,2) Stolbur – další pohroma vinic na obzoru? ............................................. 361 (VO č. 7,8)
Výsledky matení samců obalečů feromony v roce 2006 . ....................... 529 (VO č. 11) Historie, současnost a snad i pohled do budoucnosti integrované vinohradnické produkce......................................................................... 595 (VO č. 12) Hoffmann Uwe Ochrana révy vinné proti peronospoře Plasmopara viticola v ekologickém vinohradnictví .................................................................93 (VO č. 3) Boj proti padlí révovému v biologickém vinohradnictví . ....................... 157 (VO č. 4) Plíseň šedá – Botrytis cinerea – výzva i pro ekologické vinohradnictví ......................................................................................260 (VO č. 6) Holleinová Věra Laboratorní testování chorob révy ........................................................ 153 (VO č. 4) Horešovský Jan Daňový odpočet u darovaného vína ........................................................ 13 (VO č. 1,2) Je pro vinaře přechod na výdajový paušál výhodou? ...............................84 (VO č. 3) Na co má právo finanční úřad................................................................. 146 (VO č. 4) Daňové úlevy při zaměstnání zdravotně postižené osoby . ....................200 (VO č. 5) DPH u sazenic révy vinné .....................................................................256 (VO č. 6) Dva nové Domy vína v Praze budou propagovat tuzemská vína ............297 (VO č. 6) Povinnost platit rozhlasový poplatek z mobilního telefonu? .................. 316 (VO č. 7,8) Může se malovinař domáhat svých zákonných výhod? .........................404 (VO č. 9) Malovinaři a Evropská unie II ...............................................................465 (VO č. 10) Význam označení vína dle původu (aneb také VOC hezky česky) .........524 (VO č. 11) Vinné sklo pro potěchu zraku, vůně i ducha ......................................... 553 (VO č. 11) Proč VOC není jako AOC nebo DAC.......................................................585 (VO č. 12) Hrabětová Simona Laboratoře, které lze užívat k provádění analytických rozborů vín .........85 (VO č. 3) Hřiba Stanislav Účinky zeolitového trojzložkového hnojiva a prírodného zeolitu vo viniči . .. 273 (VO č. 6) Hruška Petr Co je to rezistence a jak vzniká .............................................................207 (VO č. 5) Hubáček Erik V Liběchově za Podešvovým tajemstvím ............................................... 555 (VO č. 11) Hynek Petr Paříž: 4x stříbro pro Balouna . ............................................................... 168 (VO č. 4) Valtice se představily jako hlavní město vína.......................................... 182 (VO č. 4) Ve Vrbici zavalil vinný sklep dělníka, nezaskočilo ho to, dřív pracoval jako horník . ..........................................................................................224 (VO č. 5) Sýpka ve Velkých Pavlovicích na svoji proměnu ještě počká ..................225 (VO č. 5) Starostové Podluží odložili saka a v cyklistickém šlápli do pedálů .........363 (VO č. 7,8) Kravihorská lokalita Zahraničí se dostala do rozepře .............................364 (VO č. 7,8) André z Velkých Pavlovic známe už přes čtvrtstoletí ............................ 421 (VO č. 9) Putování Krajem André bylo velmi příjemné .........................................444 (VO č. 9) Moravské vinařské stezky aneb Zátah na cyklisty .................................480 (VO č. 10) Vinařský fond rozjel kampaň podporující tuzemská vína ...................... 493 (VO č. 10) NVC Valtice prohloubilo součinnost s Vinařským fondem při propagaci vín ...................................................................................509 (VO č. 10) Sdružení vinařů Moravy staví na tradicích . .......................................... 515 (VO č. 10) Výkupní ceny hroznů vinaře nepřekvapily ............................................538 (VO č. 11) Nová encyklopedie českého a moravského vína získala prestižní ocenění na světové soutěži v Paříži .......................................................563 (VO č. 11) Budu za vinaře bojovat, říká nový senátor Jan Hajda.............................. 615 (VO č. 12) Svatý Martin na koni nepřivezl sníh, ale víno........................................ 616 (VO č. 12) Hustopeče mají svého vinařského místostarostu..................................... 618 (VO č. 12) Kloudová Eva Bakchantky jsou hrdé na svůj původ .....................................................302 (VO č. 6) Kočan Michal Obchod s vínem v minulosti Prachatic ....................................................63 (VO č. 1,2) Víno, sýry a ryby – Prachatice 2006 ......................................................285 (VO č. 6) Kollárová Klára Litoměřice – (tentokrát) zahrada vína . .................................................. 298 (VO č. 6) Sauvignon blanc ve světovém měřítku ..................................................334 (VO č. 7,8) Svatovavřinecké slavnosti mělnických vín a gastronomie . ....................439 (VO č. 9) Vinné sklo pro potěchu zraku, vůně i ducha ......................................... 553 (VO č. 11) Kolejková Daniela SZPI nemůže a nebude postupovat podle novely zákona o víně .............403 (VO č. 9)
636
Korpás András Bezsemenné Chardonnay aneb o původu a budoucnosti jedné pupenové mutace ..................................................................................266 (VO č. 6) Kostrhun František Vzpomínka na vinaře a šlechtitele Jaroslava Míšu (1902–1960) ............... 59 (VO č. 1,2) 70 let vinařského průmyslu ve Velkých Pavlovicích . .............................228 (VO č. 5) Vzpomínka na Ing. Josefa Veverku......................................................... 631 (VO č. 12) Koudelka Zdeněk Změny vinařského práva ...........................................................................8 (VO č. 1,2) Novela zákona o vinohradnictví a vinařství .......................................... 317 (VO č. 7,8) Malovinař a Evropská unie ...................................................................404 (VO č. 9) Kraus Vilém Známe léčivé účinky našich vín? ........................................................... 231 (VO č. 5) Šlechtitelské cíle u odrůdy Sauvignon blanc ..........................................338 (VO č. 7,8) Ing. Ladislav Musil padesátníkem .........................................................448 (VO č. 9) Krška Pavel Jak jsou nominována vína pro NSV? . .................................................... 199 (VO č. 5) Křístek Martin Současnost švédského vinařství . .............................................................64 (VO č. 1,2) Komáří sádlo a magnetoterapie vín . ...................................................... 103 (VO č. 3) Nové poznatky o vztahu vína a zdraví IV. ............................................. 164 (VO č. 4) Po stopách ruských vín ......................................................................... 497 (VO č. 10) Budeme v roce 2015 používat korkové zátky? ....................................... 562 (VO č. 11) Kumšta Michal Zdraví prospěšné látky ve víně ................................................................48 (VO č. 1,2) Možné příčiny vzniku myšiny ve víně . ................................................. 170 (VO č. 4) Kyseláková Marie Vliv technologie výroby vína na antioxidační kapacitu červených vín . ...44 (VO č. 1–2) rH faktor a SO2 v průběhu zrání vína...................................................... 612 (VO č. 12) Lachman Jaromír Vliv mělnického červeného vína na antioxidační aktivitu krevní plazmy potkana Rattus norvegicus (Wistar)........................................... 124 (VO č. 3) Lauterer Pavel Stolbur – další pohroma vinic na obzoru? ............................................. 361 (VO č. 7,8) Lefnerová Danuše Vliv technologie výroby vína na antioxidační kapacitu červených vín . ...44 (VO č. 1,2) Lekavý Jan Vzpomínka na Vzpomínání aneb k výročí založení prvního Vinařského družstva .................................................................................................. 61 (VO č. 1,2) Lemr Karel Reakce antokyanů – stabilizace a změny barvy vína ............................. 550 (VO č. 11)
Víno jako problém islámského práva . ....................................................439 (VO č. 9) Michlovský Ludvík Aktuální stav Registru vinic v ČR k 31. 12. 2005.....................................95 (VO č. 3) Odrůda Sauvignon v ČR – statistické údaje dle registru vinic ÚKZÚZ . ................................................................................................340 (VO č. 7,8) Mikulášek Oldřich Hold vínu ..............................................................................................388 (VO č. 7,8) Minárik Erich Koncept termínu „terroir“ .......................................................................28 (VO č. 1,2) Aktivácia vínnych kvasiniek ...................................................................33 (VO č. 1,2) Oenococcus oeni – najvhodnejší druh mliečnych baktérií pre riadenú malolaktickú fermentáciu . ......................................................................35 (VO č. 1,2) Úloha kovových iónov při optimalizácii alkoholovej fermentácie .......... 109 (VO č. 3) Tvorba polysacharidov uvoľnených kvasinkami počas fermentácie . .......113 (VO č. 3) 1. Medzinárodné sympózium o Burgundskom ...................................... 148 (VO č. 4) Pôvod „Príchuti po svetle“ v šumivom víne . ......................................... 171 (VO č. 4) Odkvasenie zvyškových sacharidov mladých vín kvasinkami Candida stellata . ................................................................................... 176 (VO č. 4) Stratégie inokulácie vínnych kvasiniek do muštu . ................................ 216 (VO č. 5) Udržanie farby červeného vína počas spracovania a skladovania . .........220 (VO č. 5) Kremík – stopový prvok vína ................................................................ 271 (VO č. 6) Vplyv kapacity spotreby kyslíka počas zrenia vína na kvasniciach ........283 (VO č. 6) Sauvignon blanc kalifornsky .................................................................334 (VO č. 7,8) Z novšej histórie sklenných vínnych fliaš ..............................................348 (VO č. 7,8) Má veľkosť tanku vplyv na malolaktickú fermentáciu? ......................... 351 (VO č. 7,8) Čírenie muštu po termovinifikácii modrých odrôd . .............................. 370 (VO č. 7,8) Frakcionovaná inokulácia muštu vínnymi kvasinkami . ........................424 (VO č. 9) Víno v ošiali High – Tech v Novom svete ..............................................426 (VO č. 9) Výhľady OIV na používanie biologických nástrojov vo vinárstve . .........466 (VO č. 10) Tvorba kyseliny octovej vo víne octovými a mliečnymi baktériami . ...........................................................................................482 (VO č. 10) Z histórie indukcie malolaktickej fermentácie štartovacími Oenococcus oeni . .................................................................................489 (VO č. 10) Termická inaktivácia kvasiniek vyvolávajúcich kazenia vína ................492 (VO č. 10) Účinný zákvas Oenococcus oeni – predpoklad úspešnej riadenej malolaktickej fermentácie .....................................................................545 (VO č. 11) Vplyv zlúčenín dusíka hrozna a muštu na arómu a buket vína ..............548 (VO č. 11) Polysacharidy vína a ich vplyv na zhlukovanie (agregáciu) taninov semien hroznových bobúľ......................................................................605 (VO č. 12) Fruktofilné kvasinky a ich vplyv na sladké prírodné vína.......................609 (VO č. 12) Míša Drahomír Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století v lednu a únoru . ..................................................................................... 61 (VO č. 1,2) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – červencová a srpnová výročí ................................................................. 329 (VO č. 7,8) K nedožitým 55. narozeninám Ing. Romana Moslera ............................449 (VO č. 9) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – říjnová výročí ........................................................................................508 (VO č. 10)
Litschmann Tomáš Povětrnostní podmínky v roce 2005 .......................................................99 (VO č. 3)
Musilová Ivana Portál farmáře a vinaři .......................................................................... 327 (VO č. 7,8) Odrůda Sauvignon v klonové selekci .....................................................339 (VO č. 7,8)
Loskot Tomáš Stanovisko Ministerstva zemědělství České republiky ..........................255 (VO č. 6)
Muška František Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2006 .................................. 149 (VO č. 4)
Ludvíková Ivana Prodloužení registrace odrůd révy ........................................................ 147 (VO č. 4) Klonová selekce révy .............................................................................354 (VO č. 7,8)
Novák Pavel Hodnocení mechanicko-fyzikálních vlastností hroznů moštových odrůd révy vinné ..................................................................................408 (VO č. 9)
Lužný Jan Za Václavem Švejcarem..........................................................................632 (VO č. 12)
Novotný Martin Průvodce encyklopediemi aneb Kdo je kdo ........................................... 169 (VO č. 4)
Magni Milan Výstava vín v Dolních Kounicích – kounická Frankovka na rozcestí? ...........................................................................................239 (VO č. 5) Sicilia en primeur – tradice v moderním pojetí . .................................... 301 (VO č. 6) Sauvignon gastronomicky .....................................................................383 (VO č. 7,8) Česká a moravská úspěšná vína: Rulandské šedé 2004, slámové víno .........................................................................................434 (VO č, 9)
Osička Jaroslav K osmdesátce Ing. Jaroslava Šťastného .................................................. 187 (VO č. 4)
Machovec Jaroslav Konečně notifikován. Co bude dál?........................................................ 138 (VO č. 4) Malík Oldřich Návrh zákona na ochranu vinařství a ovocnářství v roce 1919 ................63 (VO č. 1,2) Můj druhý útěk z „Reichu“ – totální nasazení mezi vinohrady ............. 184 (VO č. 4) Martének Jaroslav Kategorizace viničních tratí ve vinařské oblasti Čechy . ........................ 257 (VO č. 6) Masopustová Renata Vliv mělnického červeného vína na antioxidační aktivitu krevní plazmy potkana Rattus norvegicus (Wistar)........................................... 124 (VO č. 3)
Ostrý Vladimír Výskyt alternáriových mykotoxinů v červeném víně .............................284 (VO č. 6) Otáhal Jan Informace z Moravínu . .............................................................................7 (VO č. 1,2) Informace z Moravínu . ...........................................................................83 (VO č. 3) Informace z Moravínu . ......................................................................... 139 (VO č. 4) Odešel Ing. Václav Svěchota ..................................................................240 (VO č. 5) Informace z Moravínu . .........................................................................255 (VO č. 6) Informace z Moravínu . ......................................................................... 315 (VO č. 7,8) Informace z Moravínu . .........................................................................463 (VO č. 10) Informace z Moravínu . ......................................................................... 523 (VO č. 11) Informace z Moravínu............................................................................583 (VO č. 12) Pavelka Bronislav Odrůda Sauvignon z pohledu SZPI ........................................................347 (VO č. 7,8)
Mayer Pavel Veletrh PROWEIN v Düsseldorfu . .........................................................286 (VO č. 6)
Pavelková Irena Černá hniloba révy vinné . ...................................................................... 16 (VO č. 1,2) Vliv různých kmenů ASVK na kvalitu vína ...........................................490 (VO č. 10) Vitaminy, kvasinky, kvašení . ................................................................ 547 (VO č. 11)
Mendel Miloš Zakazuje islám víno? Ano, ale . . . .........................................................386 (VO č. 7,8)
Pavloušek Pavel Aktuální pohled na řez révy vinné ............................................................9 (VO č. 1,2)
Vinařský obzor (12/2006)
Odrůda měsíce – Ryzlink rýnský ............................................................ 17 (VO č. 1,2) Aktuální informace o způsobech regulace násady hroznů v době vegetace .................................................................................................. 19 (VO č. 1,2) Odrůda měsíce – Modrý Portugal . ..........................................................86 (VO č. 3) Odrůda měsíce – Frankovka . ................................................................ 142 (VO č. 4) Výživa a hnojení révy vinné dusíkem . .................................................. 160 (VO č. 4) Odrůda měsíce – Chardonnay ...............................................................202 (VO č. 5) Výživa révy vinné draslíkem, fosforem a hořčíkem ...............................209 (VO č. 5) Odrůda měsíce – Muškát moravský . .....................................................262 (VO č. 6) Podílejte se aktivně na kvalitě hroznů v ročníku 2006 . ........................268 (VO č. 6) Aktuální informace ze světového vinařského a vinohradnického výzkumu . ............................................................................................. 270 (VO č. 6) Odrůda měsíce – Sauvignon ..................................................................330 (VO č. 7,8) Vliv odlistění zóny hroznů na kvalitu u odrůdy Sauvignon ...................342 (VO č. 7,8) „Sauvignon blanc“ – nové poznatky o aromatickém charakteru odrůdy ..................................................................................................345 (VO č. 7,8) „Fenolická kvalita“ základ produkce kvalitních červených vín .............360 (VO č. 7,8) Aktuální informace přímo z vinice . ......................................................407 (VO č. 9) Odrůda měsíce – André ........................................................................ 410 (VO č. 9) Vína se značkou „terroir“ ......................................................................433 (VO č. 9) Jaký bude ročník 2006 z pohledu kvality hroznů? ................................ 475 (VO č. 10) Odrůda měsíce – Diamant . ................................................................... 478 (VO č. 10) Několik poznámek k výrobě červených vín . .........................................484 (VO č. 10) Odrůda měsíce – POLA ......................................................................... 537 (VO č. 11) Odrůda měsíce – Veltlínské červené rané...............................................590 (VO č. 12) Cukernatost, obsah kyselin a aromatická zralost. Který z nich je nejlepším znakem enologického potenciálu hroznů?..........................605 (VO č. 12) Pirnos František Jak lze vinařit v podhůří Šumavy ..........................................................223 (VO č. 5) Pluháček Radomír Určování ampelografických znaků ........................................................ 151 (VO č. 4) Postbiegl Eduard Jaroslav Pátek nás opustil.........................................................................69 (VO č. 1,2) Vliv trvalého ozelenění na stav výživy u různých odrůd révy vinné (překlad)................................................................................................. 215 (VO č. 5) Procházka Petr Marketingový mix služeb .......................................................................50 (VO č. 1,2) Půček Martin Sklizeň moštových hroznů v roce 2005 v ČR .......................................... 13 (VO č. 1,2) Integrovaná produkce – historie a současnost .........................................82 (VO č. 3) Firma Vinselekt Michlovský, a. s., Rakvice obhájila vítězství v prestižní soutěži ..................................................................................114 (VO č. 3) Předvolební „flirtování“? . ..................................................................... 198 (VO č. 5) Jednání AREV 7. až 9. 4. 2006 v Meran (I) ............................................ 210 (VO č. 5) Ohlédnutí za veletrhem Vinitaly 2006 ..................................................234 (VO č. 5) Novela vinařského zákona . ...................................................................254 (VO č. 6) Minimálně řezané vinice – možná budoucnost vinohradnictví . ...........320 (VO č. 7,8) Jak je tomu letos se špačkem .................................................................402 (VO č. 9) Pracovní skupina „Víno – enologické postupy“ a poradní skupina „Víno – enologické postupy při Komisi EU“............................................422 (VO č. 9) Reforma společného trhu s vínem v EU .................................................462 (VO č. 10) Integrovaná produkce po . . . cáté ......................................................... 522 (VO č. 11) Restrukturalizace vinic – změna správným směrem.............................. 582 (VO č. 12) Richter Tomáš Valná hromada Svazu integrované produkce hroznů a vína .................. 102 (VO č. 3) Rimár Ján Účinky zeolitového trojzložkového hnojiva a prírodného zeolitu vo viniči ................................................................................................ 273 (VO č. 6) Roupec Jiří Košt ve stínu paneláků ..........................................................................296 (VO č. 6) Rucki Vít Méně známé a relativně nové odrůdy révy vinné (1.) – Veritas ............. 414 Méně známé a relativně nové odrůdy révy vinné (2.) – Vrboska, Lena . ...................................................................................468 Méně známé a relativně nové odrůdy révy vinné (3.) – Agni, Ariana . ..................................................................................... 541 Méně známé a relativně nové odrůdy révy vinné (4.) – Rubinet (V. Rucki)...............................................................................600
(VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)
Rudolfský Stanislav Informace z Cechu českých vinařů ......................................................... 15 (VO č. 1,2) Informace z Cechu českých vinařů .......................................................255 (VO č. 6) Informace z Cechu českých vinařů ....................................................... 315 (VO č. 7,8) Informace z Cechu českých vinařů .......................................................463 (VO č. 10) Informace z Cechu českých vinařů ....................................................... 523 (VO č. 11) Informace z Cechu českých vinařů........................................................583 (VO č. 12) Z aktivit Klubu přátel vína v Jaroměři.....................................................633 (VO č. 12) Růžička Jan Laskavce a jejich chemická regulace v révě vinné ................................... 18 (VO č. 1,2) Říha Miroslav Toulky po českých vinicích – Vinice Pelunecká .................................... 375 (VO č. 7,8) Roman Kříž a Božadiar Vaněk – malovinaři z Čech ...............................504 (VO č. 10) Malovinaři z Mělníka a jeho okolí .........................................................544 (VO č. 11)
637
Malovinaři z Čech – Vojtěch Frundl a Jindřich Prajsner......................... 631 (VO č. 12) Sedláček Milan Mechanizační prostředky pro chemickou ochranu vinic a jejich posezonní údržba................................................................................... 589 (VO č. 12) Sedlo Jiří Troška demokracie neuškodí – ani doma, ani v Evropě .............................6 (VO č. 1,2) Sklizeň moštových hroznů v roce 2005 v ČR .......................................... 13 (VO č. 1,2) Jednání o víně v Bruselu ve dnech 13. a 14. 12. 2005 .............................29 (VO č. 1,2) Jak jsem se v přístupu ČSSD k vinařství zmýlil . .................................... 107 (VO č. 3) Připravovaná reforma „Společné“ organizace trhu (SOT) s vínem v EU .......................................................................................................116 (VO č. 3) Hodnocení semináře k reformě SOT s vínem ........................................ 162 (VO č. 4) Novela vinařského zákona opustila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR ...................................................................................... 199 (VO č. 5) Jednání AREV 7. až 9. 4. 2006 v Meran (I) ............................................ 210 (VO č. 5) Pokrok je pokrok, a ten se zastavit nedá! . ............................................. 314 (VO č. 7,8) Minimálně řezané vinice – možná budoucnost vinohradnictví . ...........320 (VO č. 7,8) Mimořádné jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA v Bruselu dne 7. 6. 2006 ....................................................................... 327 (VO č. 7,8) Pracovní skupina „Víno“ při COPA/COGECA 27. 6. 2006 a poradní skupina „Víno“ při Komisi EU ................................................328 (VO č. 7,8) Návrh reformy trhu s vínem .................................................................. 329 (VO č. 7,8) XX. Mezinárodní rada AREV 27. 7. 2006 v Brně ...................................406 (VO č. 9) Pracovní skupina „Víno“ při COPA/COGECA 4. října 2006 ..................540 (VO č. 11) Sladký Jan Z vinařské historie Kyjovska . ................................................................564 (VO č. 11) Sotolář Radek Senzorické hodnocení jakosti vín – přehled systémů ............................ 165 (VO č. 4) Stávek Jan Vinařství Sicílie a satelitních ostrovů ...................................................... 41 (VO č. 1,2) Také v Praze se dá dělat vinařská osvěta . ................................................46 (VO č. 1,2) Macerace slupek versus barevnost klaretů, růžových a červených vín... 178 (VO č. 4) Likérová, dolihovaná vína ..................................................................... 279 (VO č. 6) Odrůdové aroma – utopie nebo hýčkaná vlastnost vína? .......................349 (VO č. 7,8) Maillardova reakce – fenomén zrajících vín ..........................................425 (VO č. 9) Vliv vyšších teplot na jakost vína . .........................................................486 (VO č. 10) Antokyany – červená nebo modrofialová? ............................................. 491 (VO č. 10) Reakce antokyanů – stabilizace a změny barvy vína ............................. 550 (VO č. 11) Stávek Richard Editorial ....................................................................................................3 (VO č. 1,2) Jsme oblastí bílých vín, tvrdí František Kupsa ......................................... 51 (VO č. 1,2) Editorial .................................................................................................. 79 (VO č. 3) Pil jsem a mám řídit – co teď? ............................................................... 126 (VO č. 3) Editorial................................................................................................. 135 (VO č. 4) Sýr je bratr vína III................................................................................. 167 (VO č. 4) VINEX 2006 přivítal vinohradníky, vinaře a obchodníky vínem ........... 172 (VO č. 4) Česká a moravská úspěšná vína – Pálava 2002 výběr z hroznů, Vinselekt Michlovský............................................................................. 187 (VO č. 4) Editorial ................................................................................................ 195 (VO č. 5) Ohlédnutí za Vinexem 2006 .................................................................226 (VO č. 5) Kterak mnich Jan zachránil vinici opatství před nepřáteli .....................230 (VO č. 5) Za Ing. Antonínem Konečným . .............................................................240 (VO č. 5) Editorial ................................................................................................ 251 (VO č. 6) Pavel Pavloušek: Pěstování révy vinné v zahradách ..............................288 (VO č. 6) Milan Magni: Sto receptů pro vinaře (a nejen pro ně) ...........................288 (VO č. 6) Zelèn je naše vlajková loď, říká slovinský vinař Martin Krapež . .....................................................................................290 (VO č. 6) Přítluky versus Moravská ......................................................................295 (VO č. 6) Editorial ................................................................................................ 311 (VO č. 7,8) Sauvignon podle Jiřího Barabáše ...........................................................344 (VO č. 7,8) Česká a moravská úspěšná vína: Cuveé Ardea 2005 . ............................358 (VO č. 7,8) Sauvignon v kupážích a sektech – jak to vidí vinaři ..............................369 (VO č. 7,8) Osobně znám každý svůj keř, tvrdí Jordan Cigoj ...................................382 (VO č. 7,8) Editorial ................................................................................................399 (VO č. 9) Vinařský veletrh MiWine 2006 ............................................................. 429 (VO č. 9) SKALE – víno z vinic vedených „na hlavu“ ........................................... 431 (VO č. 9) O vinařské aktivity v Moravské se má kdo postarat . .............................442 (VO č. 9) Editorial ................................................................................................ 459 (VO č. 10) Nová kniha – Výroba vína u malovinařů ............................................... 479 (VO č. 10) Jak to vidí vinař Martin Šebesta z Březí ................................................ 495 (VO č. 10) Editorial ................................................................................................ 519 (VO č. 11) Editorial................................................................................................. 579 (VO č. 12) Naše vína americkýma očima................................................................. 627 (VO č. 12) Stopka Pavel Vliv technologie výroby vína na antioxidační kapacitu červených vín . ...44 (VO č. 1,2) Svoboda Jiří Možnosti revitalizace starých vinic s využitím mechanizace . ................98 (VO č. 3) Svoboda Josef Zemřel Ing. Václav Oslzlý ........................................................................69 (VO č. 1,2) Svobodová Ludmila Informace z Cechu českých vinařů .......................................................403 (VO č. 9) Ševelová Eliška Několik slov o činnosti ÚKZÚZ–OTK v Oblekovicích ............................405 (VO č. 9)
638
Šulc Miloslav Vliv mělnického červeného vína na antioxidační aktivitu krevní plazmy potkana Rattus norvegicus (Wistar)........................................... 124 (VO č. 3) Švejcar Václav Černá hniloba révy vinné . ...................................................................... 16 (VO č. 1,2) Choroby vína – vláčkovatění a zvrhnutí vína ..........................................34 (VO č. 1,2) Nemoci a vady vína: sirka ..................................................................... 110 (VO č. 3) Krystalické zákaly vína ......................................................................... 218 (VO č. 5) Nežádoucí zastavení kvašení . ............................................................... 359 (VO č. 7,8) Příprava moštů a rmutů před kvašením .................................................423 (VO č. 9) Kvasit spontánně, anebo pomocí ASVK? . ..............................................483 (VO č. 10) Vitaminy, kvasinky, kvašení . ................................................................ 547 (VO č. 11) Totušek Jiří Vliv technologie výroby vína na antioxidační kapacitu červených vín . ...44 (VO č. 1,2) Tříska Jan Vliv technologie výroby vína na antioxidační kapacitu červených vín . ...44 (VO č. 1,2) Trojak Bogdan Kraj Mohylie čili Újezdská vína ročníku 2005........................................227 (VO č. 5) Vinohrady Svatého Gotharda ................................................................299 (VO č. 6) Publikace „Vína z Rakouska“ (opravdu Chuť kultury?)........................... 376 (VO č. 7,8) VINUM (ouvertura) . .............................................................................445 (VO č. 9) Poznatky ze semináře o přírodní fungicidní a insekticidní ochraně révy vinné . ........................................................................................... 467 (VO č. 10) VINUM II. – Vinař Gaius o Falernském víně .........................................506 (VO č. 10) VINUM III. – lisy, druháky, síra ............................................................ 567 (VO č. 11) Vinum IV. – Římský viniční statek.........................................................623 (VO č. 12) Vaďura Zbyněk 110 let od narození šlechtitele révy vinné ...............................................60 (VO č. 1,2) Váňa Ivan Vítězslav Hubáček oslavil 80 let ............................................................303 (VO č. 6)
Večerková Hana Ze sklepa do sklepa aneb Velkobílovičtí otevřeli své sklepy ................... 221 (VO č. 5) Večeřa Pavel Informace z Vinařského fondu–Specifikace oblastí podpor pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2006.........................................................584 (VO č. 12) Veverka Jaromír Vliv technologie výroby vína na antioxidační kapacitu červených vín . ...44 (VO č. 1,2) Veverka Pavel Vzpomínka Ing. Josef Veverka................................................................ 631 (VO č. 12) Vrbík Zdeněk Budoucnost je tady – SIMEI a ENOVITIS 2005 . ...................................... 31 (VO č. 1,2) Dozvuky veletrhu SIMEI 2005............................................................... 123 (VO č. 3) Víno v příslovích sedmi jazyků . ............................................................385 (VO č. 7,8) Fiasko je láhev . .....................................................................................503 (VO č. 10) Vynálezy ve světě vína...........................................................................622 (VO č. 12) Vrchotová Naděžda Vliv technologie výroby vína na antioxidační kapacitu červených vín . ...44 (VO č. 1,2) Wunderer Wilhelm Vliv trvalého ozelenění na stav výživy u různých odrůd révy vinné...... 215 (VO č. 5) Zemánek Pavel Réví surovina pro výrobu bioenergetických produktů .............................90 Možnosti revitalizace starých vinic s využitím mechanizace . ................98 Mechanizační prostředky pro předřez révy vinné ................................. 158 Porovnání nákladů při pěstování révy vinné s ohledem na velikost pěstitelské plochy .................................................................................. 212
(VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5)
Žák David Jan Sýry, ryby a víno – Národní gastronomické přehlídky v Prachaticích.........................................................................................430 (VO č. 9)
Předmětový seznam článků ročníku 2006 Editorialy Editorial (R. Stávek)..................................................................................... 3 (VO č. 1,2) Editorial (R. Stávek)....................................................................................79 (VO č. 3) Editorial (R. Stávek)..................................................................................135 (VO č. 4) Editorial (R. Stávek)..................................................................................195 (VO č. 5) Editorial (R. Stávek)..................................................................................251 (VO č. 6) Editorial (R. Stávek).................................................................................. 311 (VO č. 7,8) Editorial (R. Stávek)................................................................................. 399 (VO č. 9) Editorial (R. Stávek)..................................................................................459 (VO č. 10) Editorial (R. Stávek)..................................................................................519 (VO č. 11) Editorial (R. Stávek)..................................................................................579 (VO č. 12) Z redakční pošty Z redakční pošty.......................................................................................... 4 (VO č. 1,2) Z redakční pošty........................................................................................ 80 (VO č. 3) Z redakční pošty.......................................................................................136 (VO č. 4) Z redakční pošty.......................................................................................196 (VO č. 5) Jak lze vinařit v podhůří Šumavy (F. Pirnos) . ......................................... 223 (VO č. 5) Z redakční pošty.......................................................................................252 (VO č. 6) Z redakční pošty.......................................................................................312 (VO č. 7,8) Z redakční pošty...................................................................................... 400 (VO č. 9) Z redakční pošty.......................................................................................459 (VO č. 10) Z redakční pošty . ....................................................................................520 (VO č. 11) Z redakční pošty...................................................................................... 580 (VO č. 12) Spolkové informace Troška demokracie neuškodí – ani doma, ani v Evropě (J. Sedlo)................. 6 (VO č. 1,2) Informace ze SV ČR.................................................................................... 6 (VO č. 1,2) Informace z Moravínu (J. Otáhal)................................................................ 7 (VO č. 1,2) Informace z Cechu českých vinařů (S. Rudolfský)......................................15 (VO č. 1,2) Integrovaná produkce – historie a současnost (M. Půček).......................... 82 (VO č. 3) Informace ze SV ČR.................................................................................. 82 (VO č. 3) Informace z Moravínu (J. Otáhal).............................................................. 83 (VO č. 3) Konečně notifikován. Co bude dál? (J. Machovec)....................................138 (VO č. 4) Informace ze SV ČR.................................................................................138 (VO č. 4) Informace z Moravínu (J. Otáhal).............................................................139 (VO č. 4) Valná hromada Svazu vinařů České republiky – Valtice 17. 3. 2006 .......139 (VO č. 4) Předvolební „flirtování“? (M. Půček)........................................................198 (VO č. 5) Informace ze SV ČR.................................................................................198 (VO č. 5) Jak jsou nominována vína pro NSV? (P. Krška).........................................199 (VO č. 5) Novela vinařského zákona (M. Půček)..................................................... 254 (VO č. 6) Informace ze SV ČR................................................................................ 254 (VO č. 6) Informace z Moravínu (J. Otáhal)............................................................ 255 (VO č. 6) Informace z Cechu českých vinařů (S. Rudolfský) .................................. 255 (VO č. 6) Stanovisko Ministerstva zemědělství České republiky (T. Loskot) . ........ 255 (VO č. 6) Pokrok je pokrok, a ten se zastavit nedá! (J. Sedlo)...................................314 (VO č. 7,8) Informace ze SV ČR.................................................................................314 (VO č. 7,8) Informace z Moravínu (J. Otáhal).............................................................315 (VO č. 7,8) Informace z Cechu českých vinařů (S. Rudolfský)....................................315 (VO č. 7,8) Jak je tomu letos se špačkem (M. Půček) . ............................................... 402 (VO č. 9) Informace ze SV ČR................................................................................ 402 (VO č. 9) Informace z Cechu českých vinařů (L. Svobodová) ................................ 403 (VO č. 9) Reforma společného trhu s vínem v EU (M. Půček) ................................ 462 (VO č. 10) Informace ze SV ČR................................................................................ 462 (VO č. 10) Informace z Moravínu (J. Otáhal)............................................................ 463 (VO č. 10) Informace z Cechu českých vinařů (S. Rudolfský)................................... 463 (VO č. 10)
Stanovisko Svazu vinařů České republiky k návrhu reformy trhu s vínem v EU .......................................................................................... 464 Integrovaná produkce po . . . cáté (M. Půček)..........................................522 Informace ze SV ČR.................................................................................522 Informace z Moravínu (J. Otáhal) . ..........................................................523 Informace z Cechu českých vinařů (S. Rudolfský) ...................................523 Restrukturalizace vinic – změna správným směrem (M. Půček)...............582 Informace ze SV ČR.................................................................................582 Informace z Moravínu (J. Otáhal) . ......................................................... 583 Informace z Cechu českých vinařů (S. Rudolfský) .................................. 583
(VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12)
Česká republika v Evropské unii Jednání o víně v Bruselu ve dnech 13. a 14. 12. 2005 (J. Sedlo)................. 29 (VO č. 1,2) Připravovaná reforma „Společné“ organizace trhu (SOT) s vínem v EU (J. Sedlo).......................................................................................... 116 (VO č. 3) Hodnocení semináře k reformě SOT s vínem (J. Sedlo).............................162 (VO č. 4) Jednání AREV 7. až 9. 4. 2006 v Meran (I) (J. Sedlo, M. Půček)................210 (VO č. 5) Mimořádné jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA v Bruselu dne 7. 6. 2006 (J. Sedlo) . .........................................................327 (VO č. 7,8) Pracovní skupina „Víno“ při COPA/COGECA 27. 6. 2006 a poradní skupina „Víno“ při Komisi EU (J. Sedlo) .................................................. 328 (VO č. 7,8) Návrh reformy trhu s vínem (J. Sedlo) .....................................................329 (VO č. 7,8) XX. Mezinárodní rada AREV 27. 7. 2006 v Brně (J. Sedlo) . .................... 406 (VO č. 9) Pracovní skupina „Víno“ při COPA/COGECA 4. října 2006 (J. Sedlo) . ............................................................................................... 540 (VO č. 11) Vinohradnictví Aktuální přehled na řez révy vinné (P. Pavloušek)...................................... 9 (VO č. 1,2) Sklizeň moštových hroznů v roce 2005 v ČR (J. Sedlo, M. Půček)..............13 (VO č. 1,2) Černá hniloba révy vinné (V. Švejcar, I. Pavelková)....................................16 (VO č. 1,2) Odrůda měsíce – Ryzlink rýnský (P. Pavloušek).........................................17 (VO č. 1,2) Laskavce a jejich chemická regulace v révě vinné (J. Růžička)....................18 (VO č. 1,2) Aktuální informace o způsobech regulace násady hroznů v době vegetace (P. Pavloušek).............................................................................................19 (VO č. 1,2) Výskyt chorob a škůdců a vyhodnocení průběhu ochrany vinic v roce 2005 (P. Ackermann) ..................................................................... 25 (VO č. 1,2) Koncept termínu „terroir“ (E. Minárik)..................................................... 28 (VO č. 1,2) Vinohradnické zprávy .............................................................................. 45 (VO č. 1,2) Odrůda měsíce – Modrý Portugal (P. Pavloušek)....................................... 86 (VO č. 3) Réví jako surovina pro výrobu bioenergetických produktů (P. Burg, P. Zemánek)................................................................................ 90 (VO č. 3) Ochrana révy vinné proti peronospoře Plasmopara viticola v ekologickém vinohradnictví (U. Hofmann)............................................. 93 (VO č. 3) Aktuální stav Registru vinic v ČR k 31. 12. 2005 (L.. Michlovský, J. Čepička)....................................................................... 95 (VO č. 3) Možnosti revitalizace starých vinic s využitím mechanizace (P. Burg, P. Zemánek, J. Svoboda).............................................................. 98 (VO č. 3) Povětrnostní podmínky v roce 2005 (T. Litschmann)................................ 99 (VO č. 3) Valná hromada Svazu Integrované produkce hroznů a vína (T. Richter) . 102 (VO č. 3) Škody na vinicích jsou po zimě obrovské (R. Stávek)................................134 (VO č. 4) Odrůda měsíce – FRANKOVKA (P. Pavloušek)..........................................142 (VO č. 4) Prodloužení registrace odrůd révy (I. Ludvíková).....................................147 (VO č. 4) 1. Medzinárodné sympózium o Burgundskom (E. Minárik).....................148 (VO č. 4) Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2006 (F. Muška)....................149 (VO č. 4) Určování ampelografických znaků (R. Pluháček)......................................151 (VO č. 4) Laboratorní testování chorob révy (V. Holleinová)...................................153 (VO č. 4)
Vinařský obzor (12/2006)
Boj proti padlí révovému v biologickém vinohradnictví (U. Hoffmann) ...157 (VO č. 4) Mechanizační prostředky pro předřez révy vinné (P. Burg, P. Zemánek) .158 (VO č. 4) Výživa a hnojení révy vinné dusíkem (P. Pavloušek) ...............................160 (VO č. 4) Odrůda měsíce – Chardonnay (P. Pavloušek) . ........................................ 202 (VO č. 5) Co je to rezistence a jak vzniká (P. Hruška) ............................................ 207 (VO č. 5) Výživa révy vinné draslíkem, fosforem a hořčíkem (P. Pavloušek) .......... 209 (VO č. 5) Porovnání nákladů při pěstování révy vinné s ohledem na velikost pěstitelské plochy (P. Burg, P. Zemánek).................................212 (VO č. 5) Zprávy ze světa vinohradnictví................................................................214 (VO č. 5) Vliv trvalého ozelenění na stav výživy u různých odrůd révy vinné (W. Wunderer) ........................................................................................215 (VO č. 5) Kategorizace viničních tratí ve vinařské oblasti Čechy (J. Čepička, J. Martének) .........................................................................257 (VO č. 6) Plíseň šedá – Botrytis cinerea – výzva i pro ekologické vinohradnictví (U. Hoffmann)................................................................. 260 (VO č. 6) Odrůda měsíce – Muškát moravský (P. Pavloušek) ................................. 262 (VO č. 6) Bezsemenné Chardonnay aneb o původu a budoucnosti jedné pupenové mutace (A. Korpás) ................................................................. 266 (VO č. 6) Podílejte se aktivně na kvalitě hroznů v ročníku 2006 (P. Pavloušek)..... 268 (VO č. 6) V Mikulově byla předvedena vinohradnická a ovocnářská technika (J. Herzánová) ........................................................................................ 269 (VO č. 6) Kremík – stopový prvok vína (E. Minárik) ..............................................271 (VO č. 6) Účinky zeolitového trojzložkového hnojiva a prírodného zeolitu vo viniči (J. Rimár, S. Hřiba) ....................................................................273 (VO č. 6) Měďnaté fungicidy v integrovaném systému pěstování révy v roce 2006 (P. Ackermann) ....................................................................318 (VO č. 7,8) Minimálně řezané vinice – možná budoucnost vinohradnictví (J. Sedlo, M. Půček)................................................................................. 320 (VO č. 7.8) Odrůda měsíce – Sauvignon (P.Pavloušek) . ............................................ 330 (VO č. 7,8) Šlechtitelské cíle u odrůdy Sauvignon blanc (V. Kraus)............................ 338 (VO č. 7,8) Odrůda Sauvignon v klonové selekci (I. Musilová) ................................. 339 (VO č. 7,8) Odrůda Sauvignon v ČR – statistické údaje dle registru vinic ÚKZÚZ (L. Michlovský) ...................................................................................... 340 (VO č. 7,8) Vliv odlistění zóny hroznů na kvalitu u odrůdy Sauvignon (P. Pavloušek) ......................................................................................... 342 (VO č. 7,8) Defoliace vinic a využívané mechanizační prostředky (P. Burg) .............352 (VO č. 7,8) Klonová selekce révy (I. Ludvíková) ....................................................... 354 (VO č. 7,8) Stolbur – další pohroma vinic na obzoru? (M. Hluchý, P. Lauterer) .........361 (VO č. 7,8) Den vinohradu ve Velkých Bílovicích (J. Herzánová) . .............................367 (VO č. 7,8) Aktuální informace přímo z vinice (P. Pavloušek) .................................. 407 (VO č. 9) Hodnocení mechanicko – fyzikálních vlastností hroznů moštových odrůd révy vinné (P. Burg, P. Novák) ..................................................... 408 (VO č. 9) Odrůda měsíce – André (P. Pavloušek) ....................................................410 (VO č. 9) Méně známé a relativně nové odrůdy révy vinné (1.) – Veritas (V. Rucki) ................................................................................................414 (VO č. 9) Veritas .....................................................................................................419 (VO č. 9) SKALE – víno z vinic vedených „na hlavu“ (R. Stávek) ...........................431 (VO č. 9) Poznatky ze semináře o přírodní fungicidní a insekticidní ochraně révy vinné (B. Trojak) .............................................................................467 (VO č. 10) Méně známé a relativně nové odrůdy révy vinné (2.) – Vrboska, Lena (V. Rucki) ........................................................................ 468 (VO č. 10) Jaký bude ročník 2006 z pohledu kvality hroznů? (P. Pavloušek) ............475 (VO č. 10) Odrůda měsíce – Diamant (P. Pavloušek) ................................................478 (VO č. 10) Výsledky matení samců obalečů feromony v roce 2006 (M. Hluchý) .......529 (VO č. 11) Odrůda měsíce – POLA (P. Pavloušek) .....................................................537 (VO č. 11) Výkupní ceny hroznů vinaře nepřekvapily (P. Hynek) ............................ 538 (VO č. 11) Méně známé a relativně nové odrůdy révy vinné (3.) – Agni, Ariana (V. Rucki) ...........................................................................541 (VO č. 11) Mechanizační prostředky pro chemickou ochranu vinic a jejich posezónní údržba (M. Sedláček)...............................................................589 (VO č. 12) Odrůda měsíce – Veltlínské červené rané (P. Pavloušek).......................... 590 (VO č. 12) Historie, současnost a snad i pohled do budoucnosti integrované vinohradnické produkce (M. Hluchý).......................................................595 (VO č. 12) Méně známé a relativně nové odrůdy révy vinné 4. – Rubinet (V. Rucki)................................................................................................ 600 (VO č. 12) Vinařská technologie Budoucnost je tady – SIMEI a ENOVITIS 2005 (Z. Vrbík)...........................31 (VO č. 1,2) Aktivácia vínnych kvasiniek (E. Minárik)................................................. 33 (VO č. 1,2) Choroby vína – vláčkovatění a zvrhnutí vína (V. Švejcar).......................... 34 (VO č. 1,2) Oenococcus oeni – najvhodnejší druh mliečnych baktérií pre riadenú malolaktickú fermentáciu (E. Minárik)................................... 35 (VO č. 1,2) Vliv technologie výroby vína na antioxidační kapacitu červených vín (J. Veverka, M. Kyseláková, J. Balík, J. Tříska, N. Vrchotová, J. Totušek, D. Lefnerová, P. Stopka)............................................................................. 44 (VO č. 1,2) Úloha kovových iónov při optimalizácii alkoholovej fermentácie (E. Minárik).............................................................................................109 (VO č. 3) Nemoci a vady vína: sirka (V. Švejcar) ..................................................... 110 (VO č. 3) Tvorba polysacharidov uvoľnených kvasinkami počas fermentácie (E. Minárik)............................................................................................. 113 (VO č. 3) Možné příčiny vzniku myšiny ve víně (M. Kumšta) ................................170 (VO č. 4) Pôvod „Príchuti po svetle“ v šumivom víne (E. Minárik) ........................171 (VO č. 4) Kyselina vinná a její formy (J. Balík)......................................................... 174 (VO č. 4) Odkvasenie zvyškových sacharidov mladých vín kvasinkami Candida stellata (E. Minárik).................................................................................176 (VO č. 4) Macerace slupek versus barevnost klaretů, růžových a červených vín (J. Stávek).................................................................................................178 (VO č. 4) Stratégie inokulácie vínnych kvasiniek do muštu (E. Minárik) . ..............216 (VO č. 5) Krystalické zákaly vína (V. Švejcar) . .......................................................218 (VO č. 5) Udržanie farby červeného vína počas spracovania a skladovania (E. Minárik) ........................................................................................... 220 (VO č. 5) Ohlédnutí za Vinexem 2006 (R. Stávek) . ............................................... 226 (VO č. 5) Likérová, dolihovaná vína (J. Stávek) . .....................................................279 (VO č. 6) Vplyv kapacity spotreby kyslíka počas zrenia vína na kvasniciach (E. Minárik) ........................................................................................... 283 (VO č. 6) Výskyt alternáriových mykotoxinů v červeném víně (V. Ostrý) . ............ 284 (VO č. 6)
639
„Sauvignon blanc“ – nové poznatky o aromatickém charakteru odrůdy (P. Pavloušek) ............................................................................. 345 (VO č. 7,8) Odrůda Sauvignon z pohledu SZPI (B. Pavelka) ...................................... 347 (VO č. 7,8) Z novšej histórie sklenných vínnych fliaš (E. Minárik) ........................... 348 (VO č. 7,8) Odrůdové aroma – utopie nebo hýčkaná vlastnost vína? (J. Stávek) . ...... 349 (VO č. 7,8) Má veľkosť tanku vplyv na malolaktickú fermentáciu? (E. Minárik)....... 353 (VO č. 7,8) Nežádoucí zastavení kvašení (V. Švejcar) ................................................359 (VO č. 7,8) „Fenolická kvalita“ – základ produkce kvalitních červených vín (P. Pavloušek) ......................................................................................... 360 (VO č. 7,8) Sauvignon v kupážích a sektech – jak to vidí vinaři (R. Stávek) . ............ 369 (VO č. 7,8) Čírenie muštu po termovinifikácii modrých odrôd (E. Minárik) .............370 (VO č. 7,8) Pracovní skupina „Víno – enologické postupy“ a poradní skupina „Víno – enologické postupy při Komisi EU“ (M. Půček)........................... 422 (VO č. 9) Příprava moštů a rmutů před kvašením (V. Švejcar) . .............................. 423 (VO č. 9) Frakcionovaná inokulácia muštu vínnymi kvasinkami (E. Minárik) ...... 424 (VO č. 9) Maillardova reakce – fenomén zrajících vín (J. Stávek) . ......................... 425 (VO č. 9) Víno v ošiali High–Tech v Novom svete (E. Minárik) ............................. 426 (VO č. 9) Tvorba kyseliny octovej vo víne octovými a mliečnymi baktériami (E. Minárik) ........................................................................................... 482 (VO č. 10) Kvasit spontánně, anebo pomocí ASVK? (V. Švejcar) .............................. 483 (VO č. 10) Několik poznámek k výrobě červených vín (P. Pavloušek) ..................... 484 (VO č. 10) Mikrobiologické zákaly v lahvích – část 1. (F. Bílek) .............................. 485 (VO č. 10) Vliv vyšších teplot na jakost vína (J. Stávek, P. Barták, P. Bednář) .......... 486 (VO č. 10) Z histórie indukcie malolaktickej fermentácie štartovacími Oenococcus oeni (E. Minárik) ................................................................................................ 489 (VO č. 10) Vliv různých kmenů ASVK na kvalitu vína (I. Pavelková) ...................... 490 (VO č. 10) Antokyany – červená nebo modrofialová? (J. Stávek) . .............................491 (VO č. 10) Termická inaktivácia kvasiniek vyvolávajúcich kazenie vína (E. Minárik) ........................................................................................... 492 (VO č. 10) Účinný zákvas Oenococcus oeni – predpoklad úspešnej riadenej malolaktickej fermentácie (E. Minárik)................................................... 545 (VO č. 11) Vitaminy, kvasinky, kvašení (V. Švejcar, I. Pavelková) . ...........................547 (VO č. 11) Vplyv zlúčenín dusíka hrozna a muštu na arómu a buket vína (E. Minárik) ........................................................................................... 548 (VO č. 11) Reakce antokyanů – stabilizace a změny barvy vína (J. Stávek, J. Balík, P. Bednář, P. Barták, K. Lemr) ....................................................550 (VO č. 11) Mikrobiologické zákaly v lahvích aneb o filtraci, plnění a sanitaci – část II. (F. Bílek) ......................................................................................552 (VO č. 11) Polysacharidy vína a ich vplyv na zhlukovanie (agregáciu) taninov semien hroznových bobúľ (E. Minárik)................................................... 605 (VO č. 12) Cukernatost, obsah kyselin a aromatická zralost. Který z nich je nejlepším znakem enologického potenciálu hroznů? (P. Pavloušek)..... 605 (VO č. 12) Fruktofilné kvasinky a ich vplyv na sladké prírodné vína (E. Minárik)... 609 (VO č. 12) Vinařská témata v diplomových pracích (J. Balík).....................................610 (VO č. 12) rH faktor a SO2 v průběhu zrání vína (M. Kyseláková)..............................612 (VO č. 12) Technologické zprávy...............................................................................612 (VO č. 12) Zprávy z domova i ze světa Zprávy z domova i ze světa . ......................................................................67 (VO č. 1,2) Kalendář vinařských akcí v březnu a dubnu 2006....................................108 (VO č. 3) Zprávy z domova i ze světa.......................................................................128 (VO č. 3) Kalendář vinařských akcí na duben a květen 2006...................................150 (VO č. 4) Zprávy z domova i ze světa.......................................................................185 (VO č. 4) Zahraniční veletrhy v červnu až prosinci 2006........................................186 (VO č. 4) Zprávy z domova i ze světa...................................................................... 242 (VO č. 5) Zprávy z domova i ze světa...................................................................... 390 (VO č. 7,8) Zprávy z domova i ze světa...................................................................... 450 (VO č. 9) Zprávy z domova i ze světa . ....................................................................510 (VO č. 10) Zprávy z domova i ze světa...................................................................... 535 (VO č. 11) Zprávy z domova i ze světa . ....................................................................570 (VO č. 11) Vinařství v zahraničí Za biovinaři v Alsasku (M. Hluchý)........................................................... 36 (VO č. 1,2) Vinařství Sicílie a satelitních ostrovů (J. Stávek).........................................41 (VO č. 1,2) Současnost švédského vinařství (M. Křístek)............................................. 64 (VO č. 1,2) Vína z ostrova rytířů (Z. Foffová)............................................................... 66 (VO č. 1,2) Komáří sádlo a magnetoterapie vín (M. Křístek).......................................103 (VO č. 3) Dozvuky veletrhu SIMEI 2005 (Z. Vrbík).................................................123 (VO č. 3) Novinky ze světa vína (M. Křístek) ........................................................ 232 (VO č. 5) Fenouillèdes, Maury, Rivesaltes–Languedoc–Roussillon (H. a J. Baker) . 232 (VO č. 5) Ohlédnutí za veletrhem Vinitaly 2006 (M. Půček) ................................. 234 (VO č. 5) Česká republika v Paříži bodovala (H. Baker) ......................................... 234 (VO č. 5) Zelèn je naše vlajková loď, říká slovinský vinař Martin Krapež (R. Stávek) .............................................................................................. 290 (VO č. 6) Sicilia en primeur – tradice v moderním pojetí (M. Magni) .....................301 (VO č. 6) Sauvignon blanc kalifornsky (E. Minárik) .............................................. 334 (VO č. 7,8) Sauvignon blanc ve světovém měřítku (K. Kollárová) ............................. 334 (VO č. 7,8) Zpráva z Francie: Vinaři a pijáci vína se bouří . . . ....................................377 (VO č. 7,8) Osobně znám každý svůj keř, tvrdí Jordan Cigoj (R. Stávek) . ................. 382 (VO č. 7,8) V řeckém Santorini proběhla vinařská konference Ampelos 2006 (J. Drábek) . ............................................................................................. 411 (VO č. 9) Vinařský veletrh MiWine 2006 (R. Stávek) .............................................429 (VO č. 9) RMS otevírá katedru Managementu vín a šampaňského ........................ 432 (VO č. 9) Problémy gruzínských vinařů (P. Caha) ..................................................479 (VO č. 10) Po stopách ruských vín (M. Křístek) . ......................................................497 (VO č. 10) Poznatky z vinařské cesty do Portugalska – region Beiras (H. aj. Baker) ...........................................................................................557 (VO č. 11) Stanovisko Německého svazu vinařů k reformě trhu s vínem v EU.......... 619 (VO č. 12) Obchod vínem Marketingový mix služeb (P. Procházka).................................................. 50 (VO č. 1,2) Paříž: 4x stříbro pro Balouna (P. Hynek) . ................................................168 (VO č. 4) Průvodce encyklopediemi aneb Kdo je kdo (M. Novotný) . ......................169 (VO č. 4) Vína se značkou „terroir“ (P. Pavloušek) . ............................................... 433 (VO č. 9) Vinařský fond rozjel kampaň podporující tuzemská vína (P. Hynek) .......493 (VO č. 10) Budeme v roce 2015 používat korkové zátky? (M. Křístek) .....................562 (VO č. 11)
640
Vinařský obzor (12/2006)
Naše vína americkýma očima (R. Stávek).................................................627 (VO č. 12) Hodnocení vín Firma Vinselekt Michlovský, a. s., Rakvice obhájila vítězství v prestižní soutěži XIII. ročník mezinárodní soutěže vín Grand Prix Vinex 2006 (M. Půček)............................................................................ 114 (VO č. 3) Salon vín České republiky 2005/2006 .................................................... 117 (VO č. 3) Senzorické hodnocení jakosti vín – přehled systémů (R. Sotolář) ............165 (VO č. 4) Česká a moravská úspěšná vína – Pálava 2002 výběr z hroznů, Vinselekt Michlovský (R. Stávek).............................................................187 (VO č. 4) Kraj Mohylie čili Újezdská vína ročníku 2005 (B. Trojak) ...................... 227 (VO č. 5) Rekordní počet medailí pro Českou republiku na mezinárodní soutěži vín (H. Baker).......................................................................................... 303 (VO č. 6) Vína odrůdy Sauvignon v expozici Salonu vín (M. Babisz) ......................357 (VO č. 7,8) Česká a moravská úspěšná vína: Cuveé Ardea 2005 (R. Stávek) ............. 358 (VO č. 7,8) Mezinárodní soutěže vín Pinot Gris a Müller Thurgau (J. Baker) ............375 (VO č. 7,8) Toulky po českých vinicích – Vinice Pelunecká (M. Říha) . .....................375 (VO č. 7,8) Soutěž biovín úspěchem pro tuzemská vína ............................................378 (VO č. 7,8) Česká a moravská úspěšná vína: Rulandské šedé 2004, slámové víno (M. Magni) . ........................................................................................... 434 (VO č. 9) Soutěže vín CMB Catad‘or Argentina 2006 & CMB Catad‘or Uruguay 2006 (H. Baker)...............................................618 (VO č. 12) Úspěšná tuzemská vína – znovínské André 2005 pozdní sběr (R. Stávek)............................................................................................... 620 (VO č. 12) Vinařské aktivity Také v Praze se dá dělat vinařská osvěta (J. Stávek)................................... 46 (VO č. 1,2) Mikroregion znojemských vinařských obcí Daníž představuje projekt . ....57 (VO č. 1,2) Vinařské akce v zahraničí – březen až květen 2006 (M. Macháčková)..... 117 (VO č. 3) VINEX 2006 přivítal vinohradníky, vinaře a obchodníky vínem (R. Stávek)................................................................................................172 (VO č. 4) Valtice se představily jako hlavní město vína (P. Hynek)...........................182 (VO č. 4) Ze sklepa do sklepa aneb Velkobílovičtí otevřeli své sklepy (H. Večerková) . .......................................................................................221 (VO č. 5) Výstava vín v Dolních Kounicích – kounická Frankovka na rozcestí? (M. Magni).............................................................................................. 239 (VO č. 5) Víno, sýry a ryby – Prachatice 2006 (M. Kočan) . ................................... 285 (VO č. 6) Veletrh PROWEIN v Düsseldorfu (P. Mayer) ........................................... 286 (VO č. 6) Valtické vinné trhy 2006..........................................................................287 (VO č. 6) XI. Vinné trhy Čejkovice 2006 (J. Herzánová) ........................................ 289 (VO č. 6) Přítluky versus Moravská (R. Stávek) ......................................................295 (VO č. 6) Košt ve stínu paneláků (J. Roupec) . ........................................................ 296 (VO č. 6) Dva nové Domy vína v Praze budou propagovat tuzemská vína (J. Horešovský) ........................................................................................297 (VO č. 6) Bakchantky jsou hrdé na svůj původ (E. Kloudová) ................................ 302 (VO č. 6) Starostové Podluží odložili saka a v cyklistickém šlápli do pedálů .......... 363 (VO č. 7,8) Sdružení vinařů Moravy staví na tradicích (P. Hynek) ............................515 (VO č. 10) Den otevřených sklepů v Čejkovicích (J. Herzánová) . ............................ 554 (VO č. 11) II.setkání vinařů Znojemska a Weinviertelu.21.11.2006 (J. Hladík)......... 626 (VO č. 12) Z aktivit Klubu přátel vína v Jaroměři (S. Rudolfský)............................... 633 (VO č. 12) Svátek vína 2006 v Hodoníně (J. Herzánová)........................................... 633 (VO č. 12) Víno a zdraví Zdraví prospěšné látky ve víně (M. Kumšta).............................................. 48 (VO č. 1,2) Vliv mělnického červeného vína na antioxidační aktivitu krevní plazmy potkana Rattus norvegicus (Wistar) (M. Šulc, J. Lachman, R. Masopustová).......................................................................................124 (VO č. 3) Pil jsem a mám řídit – co teď? (R. Stávek).................................................126 (VO č. 3) Nové poznatky o vztahu vína a zdraví IV. (M. Křístek) ...........................164 (VO č. 4) Známe léčivé účinky našich vín? (V. Kraus) . ...........................................231 (VO č. 5) Vinařská legislativa a daně Změny vinařského práva (Z. Koudelka)........................................................ 8 (VO č. 1,2) Daňový odpočet u darovaného vína (J. Horešovský)...................................13 (VO č. 1,2) Je pro vinaře přechod na výdajový paušál výhodou? (J. Horešovský)......... 84 (VO č. 3) Laboratoře, které lze užívat k provádění analytických rozborů vín (S. Hrabětová)............................................................................................ 85 (VO č. 3) Jak jsem se v přístupu ČSSD k vinařství zmýlil (J. Sedlo)..........................107 (VO č. 3) Na co má právo finanční úřad (J. Horešovský)..........................................146 (VO č. 4) Novela vinařského zákona opustila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR (J. Sedlo)..........................................................................199 (VO č. 5) Daňové úlevy při zaměstnání zdravotně postižené osoby (J. Horešovský) ....................................................................................... 200 (VO č. 5) DPH u sazenic révy vinné (J. Horešovský)............................................... 256 (VO č. 6) Povinnost platit rozhlasový poplatek z mobilního telefonu? (J. Horešovský).........................................................................................316 (VO č. 7,8) Novela zákona o vinohradnictví a vinařství (Z. Koudelka) . .....................317 (VO č. 7,8) Portál farmáře a vinaři (I. Musilová) . ......................................................327 (VO č. 7,8) SZPI nemůže a nebude postupovat podle novely zákona o víně (D. Kolejková) . ....................................................................................... 403 (VO č. 9) Může se malovinař domáhat svých zákonných výhod? (J. Horešovský) ....................................................................................... 404 (VO č. 9) Malovinaři a Evropská unie (Z. Koudelka)............................................... 404 (VO č. 9) Několik slov o činnosti ÚKZÚZ–OTK v Oblekovicích (E. Ševelová)......... 405 (VO č. 9) Seznam vinařských důvěrníků SZPI pro rok 2006 ...................................427 (VO č. 9) Malovinaři a Evropská unie II (J. Horešovský) . ...................................... 465 (VO č. 10) Výhľady OIV na používanie biologických nástrojov vo vinárstve (E. Minárik) ........................................................................................... 466 (VO č. 10) Význam označení vína dle původu (aneb také VOC hezky česky) (J. Horešovský) ....................................................................................... 524 (VO č. 11) Informace z Vinařského fondu–Specifikace oblastí podpor pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2006 (P. Večeřa)......................................... 584 (VO č. 12) Proč VOC není jako AOC nebo DAC (J. Horešovský)............................... 585 (VO č. 12) Vinařská historie Vzpomínka na vinaře a šlechtitele Jaroslava Míšu (1902–1960) (F. Kostrhun)..............................................................................................59 (VO č. 1,2)
110 let od narození šlechtitele révy vinné (Z. Vaďura)............................... 60 (VO č. 1,2) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století v lednu a únoru . .......................................................................................61 (VO č. 1,2) Vzpomínka na Vzpomínání aneb k výročí založení prvního Vinařského družstva (J. Lekavý).................................................................61 (VO č. 1,2) Obchod s vínem v minulosti Prachatic (M. Kočan).................................... 63 (VO č. 1,2) Návrh zákona na ochranu vinařství a ovocnářství v roce 1919 (O. Malík).................................................................................................. 63 (VO č. 1,2) Můj druhý útěk z „Reichu“ – totální nasazení mezi vinohrady (O. Malík).................................................................................................184 (VO č. 4) 70 let vinařského průmyslu ve Velkých Pavlovicích (F. Kostrhun) .......... 229 (VO č. 5) Kterak mnich Jan zachránil vinici opatství před nepřáteli (R. Stávek)...... 230 (VO č. 5) VINUM (ouvertura) (B. Trojak) . ............................................................. 445 (VO č. 9) Fiasko je láhev (Z. Vrbík) ........................................................................ 503 (VO č. 10) VINUM II. – Vinař Gaius o Falernském víně (B. Trojak) . ....................... 506 (VO č. 10) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – říjnová výročí (D. Míša) . ........................................................................ 508 (VO č. 10) Z vinařské historie Kyjovska (J. Sladký) .................................................. 564 (VO č. 11) VINUM III – lisy, druháky, síra (B. Trojak) ..............................................567 (VO č. 11) Vynálezy ve světě vína (Z. Vrbík)............................................................. 622 (VO č. 12) Vinum IV. – Římský viniční statek (B. Trojak)......................................... 623 (VO č. 12) Společenská kronika Jaroslav Pátek nás opustil (E. Postbiegl)..................................................... 69 (VO č. 1,2) Zemřel Ing. Václav Oslzlý (J. Svoboda)....................................................... 69 (VO č. 1,2) Pavel Zemánek padesátníkem (P. Burg)....................................................128 (VO č. 3) K osmdesátce Ing. Jaroslava Šťastného (J. Osička).....................................187 (VO č. 4) Odešel Ing. Václav Svěchota (J. Otáhal) .................................................. 240 (VO č. 5) Za Ing. Antonínem Konečným (R. Stávek) .............................................. 240 (VO č. 5) Vítězslav Hubáček oslavil 80 let (I. Váňa) ............................................... 303 (VO č. 6) Ing. Ladislav Musil padesátníkem (V. Kraus) .......................................... 448 (VO č. 9) Životní jubileum Ing. Pavla Pastorka ...................................................... 448 (VO č. 9) K nedožitým 55. narozeninám Ing. Romana Moslera (D. Míša) . ............ 449 (VO č. 9) Vzpomínka Ing.Josef Veverka (F. Kostroun, P. Veverka)............................631 (VO č. 12) Za Václavem Švejcarem (J. Lužný)........................................................... 632 (VO č. 12) Portrét Jsme oblastí bílých vín, tvrdí František Kupsa (R. Stávek)...........................51 (VO č. 1,2) Vinohrady Svatého Gotharda (B. Trojak) ................................................ 299 (VO č. 6) Sauvignon podle Jiřího Barabáše (R. Stávek) . ......................................... 344 (VO č. 7,8) Jak to vidí vinař Martin Šebesta z Březí (R. Stávek) . ...............................495 (VO č. 10) Roman Kříž a Božadiar Vaněk – malovinaři z Čech (M. Říha) ................ 504 (VO č. 10) Malovinaři z Mělníka a jeho okolí (M. Říha) .......................................... 544 (VO č. 11) V Liběchově za Podešvovým tajemstvím (E. Hubáček) ............................555 (VO č. 11) Budu za vinaře bojovat, říká nový senátor Jan Hajda (P. Hynek)...............615 (VO č. 12) Malovinaři z Čech – Vojtěch Frundl a Jindřich Prajsner (M. Říha)............631 (VO č. 12) Anotace 100 bílých a 100 červených .....................................................................376 (VO č. 7,8) Víno a gastronomie Sauvignon gastronomicky (M. Magni) ................................................... 383 (VO č. 7,8) Sýry, Ryby a víno – Národní gastronomické přehlídky v Prachaticích (D. J. Žák)................................................................................................ 430 (VO č. 9) Vinné sklo pro potěchu zraku, vůně i ducha (K. Kollárová, J. Horešovský) .........................................................................................553 (VO č. 11) Reportáž Ve Vrbici zavalil vinný sklep dělníka, nezaskočilo ho to, dřív pracoval jako horník (P. Hynek) . .......................................................................... 224 (VO č. 5) Sýpka ve Velkých Pavlovicích na svoji proměnu ještě počká (P. Hynek) .. 225 (VO č. 5) London International Wine & Spirits Fair (LIWSF) 2006 (H. a J. Baker) ...298 (VO č. 6) Litoměřice – (tentokrát) zahrada vína (K. Kollárová ................................298 (VO č. 6) Kravihorská lokalita Zahraničí se dostala do rozepře (P. Hynek) . ........... 364 (VO č. 7,8) André z Velkých Pavlovic známe už přes čtvrtstoletí (P. Hynek) .............421 (VO č. 9) Den otevřených sklepů v Novém Poddvorově (J. Herzánová) . ................ 432 (VO č. 9) Svatovavřinecké slavnosti mělnických vín a gastronomie (K. Kollárová) ......................................................................................... 439 (VO č. 9) Den otevřených sklepů v „Moravské“ (J. Herzánová) ............................. 442 (VO č. 9) O vinařské aktivity v Moravské se má kdo postarat (R. Stávek) .............. 442 (VO č. 9) Putování Krajem André bylo velmi příjemné (P. Hynek) ......................... 444 (VO č. 9) Moravské vinařské stezky aneb Zátah na cyklisty (P. Hynek) ................. 480 (VO č. 10) NVC Valtice prohloubilo součinnost s Vinařským fondem při propagaci vín (P. Hynek) ........................................................................................ 509 (VO č. 10) Svatý Martin na koni nepřivezl sníh, ale víno (P. Hynek)......................... 616 (VO č. 12) Hustopeče mají svého vinařského místostarostu (P. Hynek)..................... 618 (VO č. 12) Výzkum Aktuální informace ze světového vinařského a vinohradnického výzkumu (P. Pavloušek) ..........................................................................270 (VO č. 6) Víno a kultura Víno v příslovích sedmi jazyků (Z. Vrbík) ............................................... 385 (VO č. 7,8) Zakazuje islám víno? Ano, ale... (M. Mendel) ......................................... 386 (VO č. 7,8) Hold vínu (O. Mikulášek) ....................................................................... 388 (VO č. 7,8) Víno jako problém islámského práva (M. Mendel)................................... 439 (VO č. 9) Recenze Sýr je bratr vína III. (R. Stávek).................................................................167 (VO č. 4) Ampelografia Slovenska (V. Švejcar).........................................................167 (VO č. 4) Pavel Pavloušek: Pěstování révy vinné v zahradách (R. Stávek) .............. 288 (VO č. 6) Milan Magni: Sto receptů pro vinaře (a nejen pro ně) (R. Stávek) ........... 288 (VO č. 6) Publikace „Vína z Rakouska“ (opravdu Chuť kultury?) (B. Trojak) ...........376 (VO č. 7,8) Nová kniha – Výroba vína u malovinařů (R. Stávek) ...............................479 (VO č. 10) Nová encyklopedie českého a moravského vína získala prestižní ocenění na světové soutěži v Paříži (P. Hynek)........................................ 563 (VO č. 11)
Nabídka Vinafiského obzoru Zásilkov˘ obchod vinafisk˘ch publikací Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba
roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã
290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 520,00 560,00
Vinafisk˘ obzor roãníky 1999 – 2006 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.
Ekologické zemûdûlství
Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00
Moderní pfiíprava ãerveného vína
Pfieklad moderní publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Rennera. Obsahuje moderní pohled na v˘robu ãerveného vína, od vinohradnick˘ch aspektÛ aÏ ke stáãení do láhví. Kã 168,00
Dûjiny vinafiství na Moravû
(Sborník pfiíspûvkÛ z konference uspofiádané ve dnech 16. aÏ 17. záfií 2004 ve Slavkovû u Brna) • Pûstování révy vinné (Historie, autentiãnost, kvalita a mezinárodní v˘znam moravsk˘ch vín – Réva v geologii – Historická klimatologie a réva – Vinafiství brnûnsk˘ch mû‰ÈanÛ do Bílé hory – Vinice na klobouckém statku v 17. století aj.) • Vinafiské spolky a organizace • Obchod vínem a konzumace (Víno v Jihlavû v pfiedbûlohorské dobû – Spor o vinn˘ desátek – Dovoz cizích vín do Mikulova koncem 17. stol. aj.) • Vinafiské ‰kolství (V˘voj vinafiského ‰kolství v âechách a na Moravû – V˘uka vinafiství na V·Z v Brnû – Vinafiské ‰kolství na okrese Bfieclav) • Znaky, peãetû a stavební památky (Vinafiské motivy v komunální heraldice – Réva vinná ve znacích a peãetích ãeského Slezska aj.) Kã 400,00
Ampelografia Slovenska
(Ing. Dorota Pospí‰ilová a kol.) • systematika ãeledû • ampelografie • ampelografické metody • rajonizace révy • podnoÏová réva (odrÛdy pÛvodní a odrÛdy z kfiíÏení) • u‰lechtilá réva (registrované odrÛdy, odrÛdy v minulosti pûstované, odrÛdy z novo‰lechtûní, odrÛdy interspecifického kfiíÏení). 368 stran, formát v˘pravné publikace, desítky barevn˘ch fotografií, tabulek. Vinafisk˘ obzor je v˘hradním prodejcem této knihy v âesku. Kã 790,00
Vady vína (rozpoznání, pfiedcházení, odstranûní)
Autor: Reinhard Eder a kol. JelikoÏ je pro vinafie usilujícího o nejvy‰‰í kvalitu neÏádoucí v˘skyt vín postiÏen˘ch nedostatky, vín vadn˘ch a nemocn˘ch jak osobnû, tak i finanãnû silnou zátûÏí, popisují se v této knize pfiíãiny nedostatkÛ, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a moÏnosti jejich prevence a odstraÀování. Publikace je urãena nejen pro odbornou vinafiskou vefiejnost, ale také pro v‰echny milovníky vína, ktefií chtûjí prohloubit své znalosti v tomto oboru. Vína ze zavadl˘ch hroznÛ • Mrazová pfiíchuÈ • Hnilobn˘ tón • Vady související s tfiíslovinami • Vady kva‰ení • Nedostateãná barva ãerveného vína • Pelargóniov˘ tón • Cizí tóny • PachuÈ po SO2 • Sirka • Netypické tóny stárnutí • Tón po aldehydu, kfiís, oxidáza • Octovatûní • Tón po kyselinû mléãné • Biogenní aminy – Vláãkovatûní – My‰ina • Brettanomyces • Vady pfii ãifiení • PachuÈ po plísni • Zbarvení bíl˘ch vín do rÛÏova - „pink effect" • PachuÈ po korku • Krystalické sraÏeniny • Kovová pfiíchuÈ • Biologické pfiíãiny zákalÛ • Bílkovinné zákaly Kã 290,00
Vinafiem v Africe i leckde jinde
Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00
Cesta ke ‰piãkovému vínu
Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. Kã 160,00
VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína
8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva
Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00
Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky
• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)
Problémy kva‰ení vín Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. Kã 160,00
Ostatní nabídka: Pûstování révy vinné v zahradách Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D.
Kã 249,00
V˘roba vína u malovinafiÛ Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D.
Kã 119,00
Sklepy - opravy a rekonstrukce Michael Balík, Jifií Star˘
Kã 99,00
Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty
Kã 90,00
Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold
Kã 199,00
Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dfievin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00 Vinafisk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejstfiík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek
Kã 490,00
Vinafiství – návody do laboratorních cviãení Ing. Josef Balík Kã 150,00 S˘r je bratr vína III – Milan Magni
Kã 150,00
Pestujeme viniã – Ján Braun a Ga‰par Vanek
Kã 419,00
Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací) Katefiina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00 Pfiehled odrÛd révy – kolektiv autorÛ
Kã 60,00
Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Smrt vinafiského krále – Václav Litavansk˘
Kã 139,00
Vinafisk˘ marketing Franz Gosch
Kã 199,00
Zrání vína v sudech barrique dipl. Ing. Robert Steidl, Georg Leindl
Kã 168,00
Sklepní hospodáfiství dipl. Ing. Robert Steidl
Kã 450,00
Pûstujeme révu vinnou“ V. a V. Krausovi Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz
V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinafisk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/
Kã 98,00
Vinařský obzor (12/2006)
643