Vinařský obzor 12/2007 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

(12/2007)

578

Vážení zákazníci, děkujeme Vám za projevenou důvěru v roce 2007 a těšíme se na spolupráci s Vámi v roce 2008.

Přemýšlíte o vánočním dárku? Odborná publikace může být vhodným řešením.

AKTUÁLNÍ NABÍDKA PRO PŘEDPLATITELE: Ti z předplatitelů, kteří budou mít již uhrazené předplatné na rok 2008 (viz vložený průvodní dopis v listopadovém čísle a nebo též informace na straně 581 tohoto čísla), mohou až do Vánoc nakupovat v našem redakčním zásilkovém obchodě vinařské literatury a publikací se slevou -5 %. Zásilky budou expedovány naposled 20. 12. (nezaručujeme včasné dodání Českou poštou!) a do tohoto dne také přijímáme objednávky na tuto slevovou předvánoční akci. Seznam nabízených knih a kontakty na nás jsou na straně 627 a nebo podrobněji na http://www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

– partner vinařů po celý rok

(12/2007)

579

Vážení čtenáři, schyluje se k dalšímu objevu okolo vína. Současná módní vlna konzumace vína už poněkolikáté obíhá svět a zdá se, že zejména některé slibné a v konzumaci rychle se rozvíjející trhy zvláště severní polokoule nebudou v brzké době jen tak snadno uspokojeny. Američtí vědci z kalifornské univerzity v Berkeley vyvinuli a zkoušejí prototyp přístroje, který jako přenosný ve velikosti kufříku dokáže na počkání změřit hladinu biogenních aminů, které jsou jednou z hlavních složek vína způsobujících po nadměrné konzumaci kocovinu. Biogenní aminy se do vína dostávají především z cukru při chaptalizaci a jejich výskyt je obecně vyšší v červených vínech. Při nadměrné konzumaci vín, kde jsou ve zvýšené míře, a u alergických jedinců nastávají typické příznaky – bolení hlavy, nevolnost, otupělost. Vědci, povzbuzení mimořádně stoupajícím zájmem o vína mezi konzumenty v USA, nyní slibují, že každý bude mít možnost si hned takovým svým přístrojem ověřit hladinu biogenních aminů ve víně, které je mu předkládáno ke konzumaci. V USA, kde mnohaletí kuřáci vyhrávají žaloby na výrobce cigaret za to, že si sami vědomě poškodili kouřením zdraví, je snad skutečně možné všechno. Myslím, že by měli též vyvinout přístroj, který bude mít každá nálevna vína a který ihned určí, kolik je ve víně exogenní vody, jejíž přídavek až do výše 35 % je v této zemi legální, nemluvě o jiných sklepařských „praktikách“. Autoři prototypu dokonce navrhují, aby hladiny aminů byly uváděny na vinětách. Jsem zvědavý, s jakou další šíleností v této zemi přijdou vědci pro „blaho“ konzumentů. Za redakci přeji všem čtenářům pokojné prožití vánočních svátků a poklidný start do nového roku. Přeji všem našim vinicím, aby nadcházející zima nebyla tak mírná jako ta předchozí, kdy přezimovala spousta škůdců, ale aby ani nepřekročila únosnou míru, kdy už by její tuhost mohla naopak révě uškodit. Přeji nám prostě zimu tak akorát. S přiměřeným mrazem a dostatečnými sněhovými srážkami. Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial.......................................................................................................................................... 579 Z redakční pošty...................................................................................................................................................... 580 Spolkové informace Martin Půček: Nová koncepce veletrhu Vinex..................................................................................................... 582 Informace z činnosti SV ČR..................................................................................................................................... 582 Česká republika v Evropské unii Jiří Sedlo: Zpráva z jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA 13. 11. a poradní skupiny „Víno“ při Komisi ES2 14. 11. 2007 v Bruselu..................................................................................... 583 Právo a daně Jan Horešovský: Řízení o daních není nekonečné................................................................................................ 585 Vinohradnictví Jana Malyszová, Alexandra Jeglová: Státní zemědělský intervenční fond vyplatil dotace na restrukturalizaci a přeměnu vinic za vinařský rok 2006/2007..................................................... 585 Jan Juroch: Choroby révy vinné a počasí.............................................................................................................. 586 Pavel Pavloušek: Odrůdy révy vinné se zvýšenou odolností k houbovým chorobám ze Státního vinohradnického ústavu ve Freiburgu................................................................................................... 589 Petr Hynek: Vinařství a vinohradnictví na Zahradnické fakultě v Lednici (1.) – Ústav zahradnické techniky................................................................................................................... 594 Lubomír Nátr: Teplota ovlivňuje fotosyntézu, dýchání i transpiraci listů révy vinné........................................ 596 Pavel Pavloušek: Umíme najít terroir v českých a moravských vinicích a vínech?............................................ 598 Vinařské školství Patrik Burg, Anna Němcová: Studijní programy a obory na Zahradnické fakultě v Lednici............................... 600 Vinařská technologie Erich Minárik: Chemické pomocné prostriedky používané vo vinárstve........................................................... 601 Technologické zprávy............................................................................................................................................... 602 WinePod – další high-tech inovace ve světě vína – i bez sklepa....................................................................... 604 Vinařské aktivity Josef Vaculík: Vinaři ovládli Senát.......................................................................................................................... 599 Prezident ČR a jihomoravský hejtman v Salonu vín.......................................................................................... 605 Ludmila Svobodová: Čeští vinaři po letech opět na Zahradě Čech...................................................................... 606 Alena Týmová-malcová: Pocta našim vínům u primátora Prahy........................................................................... 606 Jaroslav Hladík: Putování po sklepích Znovínu vstoupilo do desátého ročníku................................................. 623 Recenze Bogdan Trojak: Linhart, Pavel; Suk, Miloš; Válek, Vratislav: Mapy ví(n), vinařský atlas území České republiky. Dolin, s. r. o., Praha/Brno 2007............................................................................... 607 Obchod vínem Milan Hluchý, Uwe Hoffmann: Vývoj trhu vín z organické produkce................................................................... 608 Letošní Svatomartinské přivezl Martin na opravdu bílém koni........................................................................ 609 Petr Šimeček: O čem viněty (ne)hovoří – (VIII.) – Speciality a rarity................................................................. 622 Jakub Hájek: Zprostředkovatel akcí do sklepa může být pro vinaře jednoduchým řešením............................ 624 Vinařská historie Bogdan Trojak: Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka (díl 3.)............................................................................ 610 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety...................................................................................................... 612 Klára Kollárová: Sto let české a moravské kulturní historie prizmatem časopisu Vinařský obzor: Víno a zdraví............................................................................................................................................ 613 Vinařství v zahraničí Pavel Mayer: Čína – další nový vinařský svět....................................................................................................... 615 Jiří Uřičář: Ohlédnutí za výstavou SIMEI a ENOVITIS 2007 v Miláně............................................................... 617 Zprávy Martin Křístek: Novinky ze světa vína................................................................................................................... 589 Zprávy z domova i ze světa Michal Kočan: Sýry, ryby a víno v Prachaticích.................................................................................................... 626 Začíná příprava Mezinárodních potravinářských veletrhů SALIMA 2008................................................... 626

580

(12/2007)

Vinařský obzor číslo 12, ročník 100 (2007) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová, Iveta Hrdinová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 59 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 99 Kč (včetně 5% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2008: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 3. 12. 2007 Toto číslo vychází 10. 12. 2007 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

* Vážená redakce, při četbě VO jsem se pozastavil nad jedním inzerátem v jednom z posledních čísel, kde správce konkursní podstaty bývalého družstva nabízí k prodeji trvalý porost vinice o výměře přes 10 ha, v poznámce uvádí, že pozemky nejsou předmětem prodeje. Podle mých kusých vědomostí nelze prodávat trvalý porost bez pozemku, je to jeho neoddělitelná součást. Případný kupující by mohl provést neplatný právní úkon. Jak je to po právní stránce? Před několika lety proběhla podobná kauza tiskem, týkala se trvalých porostů v obci Hlohovec, kde porosty vysadilo původní zemědělské družstvo na cizích pozemcích bez souhlasu jejich majitelů. Účetně tyto porosty v rámci privatizace či transformace převzala soukromá společnost. Ta je po několika letech dokonce ještě převedla na jinou společnost. Následně po pozemkových úpravách požádali vlastníci pozemků pod vinicemi o vydání trvalých porostů a spor vyhráli. čtenář M. L. Situace není v tomto vůbec jednoduchá. Odhaduji, že například podobných případů v menším měřítku, tedy např. u tzv. záhumenkových vinic, vysazovaných pro zahrádkáře o výměrách kolem 10 arů před rokem 1989, budou stovky, možná však spíše tisíce, ba i víc. Tyto pozemky dostali drobní pěstitelé naprosto legálně nejčastěji od zemědělského družstva. Pěstitel pak po roce 1990 porost prodal dalšímu majiteli, takto to šlo třeba několikrát dokola. Při následných pozemkových úpravách může dojít k tomu, zejména pokud nemá majitel porostu v dotyčné trati pozemek o výměře odpovídající výměře obdělávané již dříve jako záhumenkové vysazené vinice, že přijde majitel pozemku a bude požadovat jeho vrácení včetně porostu. V tom případě, je-li porost legálně vysazen, má pochopitelně nárok na vyplacení odhadní ceny porostu včetně opěrné konstrukce, v případě, že je zakotveno ve smlouvě, že tento nárok může při navrácení pozemku majiteli uplatňovat. Pokud takový bod ve smlouvě není, může se svého nároku na vyplacení hodnoty porostu domáhat u soudu, kde může uspět, ale jde o zdlouhavou variantu. Ideální je řešení, pokud při pozemkových úpravách je směněn pozemek dle původního vlastnictví za stávající pozemek s vinicí, tedy aby pod vinici byl přesunut pozemek dané výměry z jiného místa. Nejzamotanější je pochopitelně situace v tratích, kde v minulosti před výsadbou záhumenkových vinic došlo k terasování a původní parcely jdou napříč terasami od shora dolů. Tam pak bude nutná konsenzuální dohoda všech majitelů pozemků. Věc má však bezesporu jistě několik postranních právnických řešení a její osvětlení nelze vměstnat do prostoru této rubriky.

Pokusíme se proto k problematice vrátit rozsáhlejším článkem v některém z příštích čísel VO. Richard Stávek * Vážená redakce, nedávno jsem přivítal ve svém zájezdním sklípku skupinku ostravských lékařů. Když jsem jim nabízel veltlínek z akátového sudu, jeden z hostů se zarazil a zeptal se mě, zda vím, že je akátové dřevo mírně jedovaté a že tyto škodlivé látky musí být přítomné i ve víně. Dále se mě ptal, jestli sudy, ve kterých skladuji víno, prošly nějakou hygienickou kontrolou. Na tyto otázky jsem nebyl schopen odpovědět, a tak jsem přišel o zákazníky, protože jiné sudy než akátové nemám, a z těch víno pít odmítli. Jak to tedy je? Ovlivní škodliviny z akátu víno? Mám nárok na certifikát od bednáře, který zaručuje nezávadnost nové dřevěné nádoby? Alexander Saruman Není známo nic o přechodu zdraví škodlivých látek z akátového dřeva do vína, ale kdyby to byla pravda a vylučovaly se z akátového dřeva nějaké škodlivé látky v míře škodící zdraví, dávno by jeho používání bylo zakázáno. Co si pamatuji, akát se používá na víno nejméně 40 let. Každé dřevo něco vylučuje. Je pravda, že akát musí obsahovat něco jiného než ostatní tvrdá dřeva, protože ani jeho kůly ve vinohradě se nemusí impregnovat a vydrží. Ale určitě nevylučuje nic v dávkách, které by škodily lidskému zdraví. Jiří Sedlo

* Vážená redakce, letos poprvé vyrábím červené víno z odrody Baco (má to byť stará odroda priamoplodiaceho hybridu skoršej doby dozrievania. Bola vyšľachtená v prvej pol. minulého storočia francúzskym šľachtiteľom Bakom krížením odrody Foll Blanche / biela odroda/ a odrody amerického viniča Vitis Riparia Gloire de Montpellier). Vraj obsahuje látku metylantranilinu. Slyšel jsem, že tato látka je zdraví škodlivá. Je to skutečně tak? Víte o tom něco, případně máte s touto odrůdou při výrobě vína zkušenosti? A co ten zmíněný metylatranilin? Tomáš Kučera Dle sdělení doc. Michlovského, který prováděl analýzy vín z přímoplodých hybridů, nejsou tyto látky ve vínech z odrůdy Baco přítomny. Je to proto, že podmínkou přítomnosti těchto látek je, aby hybrid pocházel z křížení s Vitis labrusca, což právě Baco není. Obavy z přítomnosti zmíněných látek nebo jim podobných tedy nejsou na místě. Faktem nicméně zůstává, že Baco patří k odrůdám nižší jakosti. Avšak burčák, pokud je zachycen ve správný okamžik, je z této odrůdy fantastický. Richard Stávek

(12/2007)

* Vážená redakce, přecházím na bioprodukci a tuto sezonu jsem opakovaně aplikoval ve vinici přípravek na bázi fenyklového oleje. Současně jsem na jaře introdukoval dravého roztoče. Zajímalo by mě, zda má tento olejnatý přípravek nepříznivý vliv na růst populace roztoče – logicky totiž docházím k závěru, že stejně jako jiné olejnaté preparáty (např. Oleoekamet ) by mohl v prvním roce po introdukci významně snížit počet nových jedinců vinou olejnaté vrstvy, kterou budou nakladená vajíčka po aplikaci postřiku obalena. Alexander Saruman Vliv přípravků na bázi fenyklového oleje a dalších přípravků používaných v ekologickém vinařství na dravého roztoče Ty-

phlodromus pyri je ověřován firmou Biocont Laboratory, spol. s r. o. (potencionální žadatel o povolení v ČR). V letošním roce byly testovány přípravky HF – Pilzvorsorge (fenyklový olej s obsahem dalších extraktů), Kaliumwasserglas (8,5% K2O + 20% SiO) i kombinace těchto dvou prostředků Oikomb. Pouze u přípravku HF – Pilzvorsorge došlo k určitému poklesu výskytu predátora, ale následně k rychlé obnově populace. V experimentálním ověřování bude pokračováno. Dosažené výsledky budou po zpracování zveřejněny. Přípravky na bázi řepkového oleje (Biool) i minerálních olejů (Frutapon 7 E) jsou doporučeny k hubení přezimujících stadií (na př. vajíčka svilušky ovocné, larvy puklice

581

švestkové) i dalších vývojových stadií živočišných škůdců. K dosažení dobré účinnosti jsou používány, zejména u přípravků na bázi rostlinných olejů, relativně vysoké koncentrace (Biool 5%). Účinnost je výrazně vyšší a širší u kombinací s organofosfátovými insekticidy, na př. Oleoekol (řepkový olej + chlorpyrifos). Skutečnost, že u přípravků na bázi fenyklového oleje nedochází k významnému nepříznivému působení na populaci dravého roztoče Typhlodromus pyri, nejspíše souvisí s použitou koncentrací (HF – Pilzvorsorge 0,4%, Oikomb 0,25%), která je podstatně nižší než u přípravků na bázi řepkového oleje (Biool 5%). Petr Ackermann

582

(12/2007)

Nová koncepce veletrhu Vinex

Informace ze SV ČR

Rok se s rokem sešel a dostáváme se do času předvánočního, tedy času klidu, pohody a radostných dní u rozjásaných dětských oček nad rozsvíceným vánočním stromkem, k radosti nás dospělých nad chvilkou pohody a odvázání se od celoročního neustálého shonu třeba nad sklenkou dobrého vína. Bohužel však tento měsíc je také měsícem posledním v roce s koncovou číslicí 7 a každému z nás přibyl další „zářez“ ve své cestě. Přichází rok 2008 a v tomto roce, tak, jak jistě řada z vás ví, se bude konat veletrh Salima 2008, jehož součástí je i veletrh Vinex. Tento přináší pro příští rok několik změn, které vám zde přiblížím. Po dlouhodobě dobré vzájemné spolupráci mezi Veletrhy Brno, Vinařským fondem a Svazem vinařů ČR jsme společně vytvořili koncept veletrhu s poněkud odlišným uspořádáním než v letech minulých. Rada VF tento koncept schválila a také veletrh Vinex uznala jako jeden z podporovaných veletrhů, u kterých je možno čerpat podporu ve výši 50 % na úhradu nákladů spojených s prezentací. Veletrh bude koncipován formou klasické možnosti pronájmu plochy v pavilonu A1, ale nově bude ve spolupráci s výše jmenovanými organizacemi odlišně organizována výstavní plocha (dlouhé křídlo pavilonu A1). V rámci tohoto speciálně upraveného prostoru bude vytvořen systém typizovaných stánků, které si budou moci zájemci z řad vinařů pronajmout za výhodnou cenu. Společně s veletrhem proběhne řada doprovodných akcí, které budou moci z části přímo absolvovat všichni účastníci, ale z části pouze vystavovatelé prezentující se v dlouhém křídle pavilonu A1. Důležité je, že tento prostor bude opticky oddělen od vystavovatelů nabízejících zahraniční vína i od zahraničních vystavovatelů. Výrobci vín zde budou prezentováni dle vinařských podoblastí v ČR, které budou pro návštěvníka graficky zvýrazněny. V rámci veletrhu bude vystavovatelům k dispozici prezentační salonek pro řízené degustace nabízených vín. Součástí celého oddělného prostoru bude degustační zóna, kde budou mít možnost jednak vystavovatelé, jednak především potenciální zákazníci zahájit svůj prvotní kontakt s případným producentem. Na rozdíl od minulého veletrhu bylo upuštěno od oddělení této zóny do patra pavilonu, ale zóna bude realizována čistě pod patronací Vinařského fondu a bude plně součástí celé expozice zmiňovaného křídla pavilonu A1. Zajímavou novinkou na tomto veletrhu bude pro všechny účastníky přístupný „Wineshop“, avšak říkejme tomu vinotéka. Vzhledem k požadavku některých návštěvníků na nákup přítomných vín bude zřízena ve vhodných prostorách pavilonu vinotéka, kam bude moci každý vystavovatel v rámci komisního prodeje vložit svou nabídku vín, a případný zájemce tak bude mít možnost zakoupit tato vína v této vinotéce, aniž by svým drobným nákupem obtěžoval daného vystavovatele v případném obchodním jednání. Je nutno podotknout, že tato vína zde nebudou nabízena s jakoukoliv další marží, ale za ceny stejné jako u vystavovatele. Samostatnou kapitolou, která jistě stojí za zmínku, je úplně jiné a netradiční pojetí galavečera veletrhu Vinex. Tento nebude, tak jak tomu tradičně bývá, v prostorách hotelu Holiday Inn, nýbrž bude součástí výstavní expozice pavilonu A1. Celý večer bude pojat obdobnou formou jako již známá akce z veletrhu G+H 2007: „Vína z Moravy a Vína z Čech – To nejlepší pro Vás“. Přítomní vystavovatelé tak budou vtaženi přímo do dění celého večera a budou mít možnost získat různorodé nové kontakty z řad obchodníků, ale také dalších účastníků, neboť na tento večer budou pozvání také někteří vystavovatelé veletrhu Salima a samozřejmě významné osobnosti politického života, státní správy a členové pražského diplomatického sboru. Počítá se také s účastí významných osobností z oblasti kulturně společenského života. Kapacita těchto prostor dává možnost pozvat až 700 hostů. Součástí večera bude také nikoho nerušící kulturní program spojený s vyhlášením výsledků mezinárodní soutěže Grand Prix Vinex 2008 za účasti médií – našich i zahraničních novinářů píšících o víně, kteří zde budou na pozvání české strany v rámci pracovní novinářské cesty žurnalistů sdružení FIJEV. Tradičně bude součástí veletrhu Vinex mezinárodní soutěž vín Grand Prix Vinex 2008, jejíž hodnocení proběhne v prvním únorovém týdnu roku 2008. Všechna zúčastněná vína budou prezentována po celou dobu veletrhu Vinex, včetně zmíněného galavečera, a tradiční ceny Champion vítězům jednotlivých kategorií budou předány na tomto večeru. Věřím, že jsme všichni společně, Vinařský fond jako marketingová organizace, Svaz vinařů ČR jako odborný garant veletrhu a společnost Veletrhy Brno jako pořadatel, zajímavým způsobem změnili koncepci veletrhu Vinex, který má v ČR jako veletrh vína nejdelší tradici, a že by vám, vinařům, mohl vhodně napomoci k odbytu vašich produktů. Tak jako přeji všem bohaté obchodní a vinařské úspěchy, přeji také všem čtenářům Vinařského obzoru klidné a pohodové prožití vánočních svátků, štědrovečerní pohodu a také maximum úspěchů v tom příštím přestupném roce, který končí číslovkou „8“. Martin Půček, tajemník SV ČR

n 28. 10. se tajemník účastnil jako zástupce Svazu hodnocení mezinárodní soutěže mešních a košer vín, která se uskutečnila na Velehradě a byla organizována Maticí velehradskou pod názvem Cisterciácká pečeť. n 31. 10. se tajemník SV ČR účastnil porady ředitelů a tajemníků společenstev Potravinářské komory ČR. Na poradě byli účastníci informováni novým prezidentem M. Tomanem o aktuálních pozicích a postupech PK ČR. Přítomní byli instruováni k postupům např. při připomínkových řízeních a vyslechli další informace z problematiky oboru. n Ve čtvrtek 1. 11. se předseda svazu zúčastnil v Praze jednání s ministrem, 1. náměstkem a dalšími zaměstnanci ministerstva zainteresovanými na reformě trhu s vínem v EU. Na jednání byly stanoveny priority pro jednání v orgánech EU. Téhož dne se šéfredaktor v podvečerních hodinách účastnil křtu knihy Mapy ví(n) ve znojemském Louckém klášteře. S vydavatelem firmou DOLIN byla sjednána distribuce tohoto souboru map týkajících se révy a vína. n 8. 11. proběhlo jednání představenstva SV ČR. Toto mimo jiné projednalo současný stav v reformě SOT s vínem, problematiku VOC Morava, aktuální informace z Vinařského fondu, systém soutěží vín v ČR a návrh systému hodnocení degustátorů. n V pátek 9. 11. jednali zástupci společnosti Veletrhy Brno, Vinařského fondu a SV ČR o možnostech vzájemné spolupráce na veletrhu Vinex 2008. Podrobnosti o tomto ročníku jsou uvedeny v úvodním článku rubriky Spolkové informace. Tentýž den jednal tajemník SV ČR s šéfem vnějších vztahů KÚ JMK Č. Absolonem o možnostech vzájemné spolupráce při jednání Rady ministrů zemědělství při předsednictví ČR v EU v roce 2009. n V neděli 11. 11. se šéfredaktor účastnil slavnostního zahájení Svatomartinských slavností v Hustopečích, podrobněji o akci uvnitř čísla. n V pondělí 12. 11. se předseda v Mikulově aktivně účastnil semináře o reformě trhu s vínem. Seminář pořádalo ministerstvo zemědělství. Stejného dne se tajemník SV ČR účastnil jednání sektorové rady zemědělství, která proběhla v Praze. Rada mimo jiné projednala nové typové pozice povolání a kvalifikační standardy pro obory v zemědělství. n Ve dnech 13. a 14. 11. jednal předseda svazu v Bruselu, podrobnosti jsou uvnitř tohoto čísla.

(12/2007)

n 14. 11. se tajemník SV ČR účastnil závěrečného vyhodnocení výsledků elektronického podávání povinných výkazů do Registru vinic, pořádaného společností CCV, která celý Registr vinic programuje. Celá akce byla završena společenským večerem. n 15. 11. se předseda s tajemníkem a novým asistentem účastnili semináře pořádaného v Senátu pod odbornou garancí senátora J. Vaculíka k připravované reformě SOT s vínem. Na se-

mináři přednesl své příspěvky J. Šír, 1. tajemník Stálého zastoupení ČR při EU, náměstek ministra zemědělství I. Hlaváč. Za vinaře sdělil naše stanovisko předseda J. Sedlo. Ředitel VF J. Machovec informoval o pětileté činnosti VF a ředitelka trvalých kultur E. Ševelová informovala o možnostech Registru vinic. J. Žaloudík z brněnské MU informoval o zjištěných relevantních studiích tamní univerzity ve věci zdravé konzumace vína. V odpoledních hodinách pak

583

proběhla v prostorách Valdštejnského sálu Senátu slavnostní prezentace Svatomartinských vín ročníku 2007. n 19. 11. ráno jednal šéfredaktor s pracovníky Ústavu vinohradnictví a vinařství ZF MZLU P. Pavlouškem a R. Sotolářem o vzájemné spolupráci na redakční bázi. Téhož dne odpoledne zasedal v NVC Valtice v komisi hodnocení vín redakčního testu deníku MF Dnes. Tématem byla mladá vína obchodovaná na našem trhu. (jmr)

Zpráva z jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA 13. 11. a poradní skupiny „Víno“ při Komisi ES2 14. 11. 2007 v Bruselu Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR Pracovní skupina „Víno“ při COPA/ /COGECA 13. 11. (sekretariát C/C) Informace o změně značení potravin – probíhá jednání o této změně, zatím není konečný návrh. Zpracovává ho GD Sanco (Generální ředitelství „zdraví“ při Komisi). U nápojů se má uvádět energetický obsah a také složení. GD Sanco již mělo zpracováno seznam přísad, které je nutno uvádět na etiketě vína, ale nakonec ho vzalo zpět. Pracuje na novém návrhu. Je ale nutné rozlišovat mezi přísadami, které ve víně zůstávají, a látkami použitými k ošetření vína (např. pro čiření), které reagují s vínem a jsou následně odstraněny v kalech. To v minulém seznamu nebylo respektováno. První schůzka fóra Alkohol a zdraví byla poněkud chaotická. 13. 12. proběhne další jednání, zatím se ho účastní jen zástupci vinařů z Německa a Francie. Do 3. 12. se mohou přihlásit další zástupci C/C. Nemůžeme vše nechat je-

nom na pivovarech a lihovarech, které mají větší finanční prostředky. Do 3. 12. je možné podávat za C/C další návrhy. Předpokladem mimo financování je u zástupce aktivní znalost francouzštiny nebo alespoň angličtiny. Účastní se i OIV. Příprava na jednání poradní skupiny „Víno“ při Komisi ES následující den zabrala nejvíce času. Nejdříve byly podány zprávy o předpokládaných výsledcích sklizně 2007: Francie: Velmi nízká sklizeň, asi o 10 %, červeného vína je příliš, zvyšuje se podíl růžového a pomalu stoupají ceny vína. Lucembursko: Sklizeň byla dobrá, asi o 4 % vyšší než dlouhodobý průměr, začala brzy. Kvalita je průměrná. Ceny vína jsou stabilní. Řecko: V tomto roce se velmi negativně projevilo počasí – během vegetace byly 3 vlny veder sahající až k 50 oC. Hořely lesy. V některých oblastech se hrozny ani nesklízely. Stát udává o 13 % nižší výnos, ale realita se může blížit až k 50% poklesu. Kvalita je dobrá. Ceny jsou oproti minulému roku o 40 % vyšší. Řecko bude žádat Komisi o podporu v důsledku průběhu počasí. Španělsko: Výnos hroznů byl cca o 14 % nižší. Cena hroznů se pohybovala mezi 20 až

27 centy/kg (5,20 až 7,00 Kč/kg), ale třeba v oblasti Rioja to bylo až 95 centů/kg (25 Kč/ /kg). Itálie: Při sklizni byl pokles proti dlouhodobému výnosu o 18 %. Na jihu, např. na Sicílii, byla produkce hroznů snížena až o 60 %. V posledních padesáti letech Itálie nezažila tak nízký výnos. Portugalsko: Výnos poklesl asi o 40 %, kvalita je výborná, vzrůstá zájem o bílé víno a stejně tak rostou i jeho ceny. Česko: Výnos hroznů přesahující 6 t/ha byl nadprůměrný, kvalita rovněž tak. Zvyšuje se poptávka po bílém vínu. Rakousko: Výnos byl nadstandardní, asi o 5 %, kvalita rovněž. Ceny jsou stabilní, u bílého vína mírně rostou. Německo: Tak brzy zahájenou sklizeň nikdo nepamatuje. Výnos byl asi o 12 % vyšší, ceny vína jsou relativně stabilní, avšak roste cena bílého vína a snižuje se cena červeného. Maďarsko: V dubnu poškodil vinice mráz, oproti dlouhodobému průměru byl výnos asi o 40 % nižší. Roste poptávka po bílém vínu, o červené je stejný zájem jako v minulém roce. Závěr: Réva hraje důležitou roli. Tam, kde je vysázena, nerozšiřuje se oheň jako třeba v lese.

Jak a proã postavit vinn˘ sklep Zajímavá a rozhodnû inspirující kníÏka nejen jak postavit vinn˘ sklep, ale i jak archivovat víno atd. Pﬁeklad z angliãtiny.

199,(vã. 5% DPH)

První polovina knihy je vûnována pfieváÏnû stavebním záleÏitostem. Pojednává o konstrukci sklepa, o izolaãních materiálech, pozitivních a negativních vlivech prostupu tepla a vlhkosti... Druhá ãást knihy je vûnována v˘bûru a nákupu vína, otázkám jeho skladování, vedení sklepní knihy, v˘bûru pomÛcek ke správnému podávání vína, pofiádání fiízen˘ch degustací... Navíc obsahuje konkrétní vína z âeské republiky vhodná k archivaci, jejich charakteristiku a pfiedpoklad jejich v˘voje v láhvi v prÛbûhu dal‰ích 5 let. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

584

(12/2007)

Je důležitým prvkem brzdícím rozšiřování ohně. Letošní sklizeň je výrazně pod průměrnou sklizní EU. Letos byla nízká sklizeň nejenom v Evropě, ale v celém světě. Například v jižní Francii napršelo od května jen 20 mm srážek. Reforma trhu s vínem: Skutečná produkce vína EU je nižší, než udává Komise. Je nedostatek kompromisů ze strany Komise. Odrůd révy je příliš na to, aby mohly být všechny uváděny na etiketě a přitom spotřebitelům byly známy. Komisařka navrhuje kompromis ve věci sacharózy, aby byla povolena pro malé vinaře. Ale není jasné, jak vypadá malý vinař. Další možností je finanční kompenzace na plochu vinohradu za nepoužívání sacharózy. Zatím ale nedošlo v Radě k dohodě. Je také snaha o rozšíření počtu opatření financovaných z národních obálek, například o restrukturalizaci sklepního hospodářství. Doba klučení by se měla z 5 let zkrátit na 3 roky a současně by se měl zvýšit roční rozpočet na tento účel. 21. listopadu bude EP hlasovat o pozměňovacích návrzích (jsou tam návrhy i našich poslanců V. Železného a H. Fajmona, které byly s námi diskutovány či námi iniciovány). V prosinci pak rozhodne Rada ministrů. Místopředseda R. Nickenig (D): Nejde o cíle reformy, ale pouze o to, kdo má pravdu, kdo je silnější a kdo se prosadí. Vytvářejí se koalice jednotlivých států, někdy i s Komisí. Vůbec nejde o věc, Komise se chce prosadit za každou cenu, vyjednává jednotlivě s členskými státy. Národní obálky Komise připravila tak, aby nebyla možná taková opatření, která jsme chtěli. Jediné použitelné opatření – restrukturalizace – nelze uplatnit ve sklepním hospodářství. Prostředky převedené do II. pilíře jsou pro vinařství ztracené, budou užity pro rozvoj venkova, cyklotrasy ve vinařských oblastech a podobně. Budeme vynakládat prostředky do trhů třetích zemí, ale máme problémy na trzích uvnitř Společenství a tam se Komise nehodlá finančně angažovat. Je příliš krátká doba na to, aby během portugalského předsednictví mohla být přijata kvalitní reforma. Návrh by měl být stažen a vše by se mělo dostatečně prodiskutovat. Zástupci Španělska: Většina vinařů na celou reformu rezignovala, nezajímají se o ni. Komise si prosazuje svůj názor a nehledí kolem sebe. Zástupce Lucemburska: Komise nechala zpracovat studii k trhu s vínem, ale kdyby ji nechala zpracovat nyní po dvou letech, byl by výsledek úplně jiný. EU více vína vyváží, než dováží. Změnilo se klima i trh s vínem. Nejde přeci o to, zda bude reforma přijata pozítří, nebo za rok, ale o to, aby byla vyhovující. Zástupkyně Itálie: Podporují klučení během 3 let. Reforma nerozděluje členské státy jenom v sacharóze, po rozšíření EU nebyly do rozpočtu přidány finanční prostředky, což způsobuje napětí mezi členskými státy. Řada z nás si pamatuje na minulou reformu, začala v roce 1993

Česká republika v Evropské unii

a nakonec byla dohodnuta v roce 1998. Zcela jinak, než byla původně navržena. Zástupce Řecka: Komise se snaží snížit rozměr zemědělství, platí to pro všechny zemědělské komodity, ne jenom pro víno. Vzniká tím závislost EU na dovozu potravin. Zástupce Rakouska: Nyní je zbytečné diskutovat o tom, o čem Rada už rozhodla. O klučení už není třeba jednat, ministři rozhodli. Můžeme ještě ovlivnit přesun peněz do II. pilíře a odpojení podpor od produkce. Tím bychom se měli dále zabývat, ostatní ponechme historii. Podívejme se na světové trhy a tomu se přizpůsobme! Zástupce Itálie: Kompromisy zcela mění původní cíl reformy. Jsem za Itálii zásadně proti sacharóze. Národní požadavky některých zemí jsou absurdní. Víno má ze 100 % pocházet z hroznů. Jsme zásadně proti tomu, aby jediný podíl byl ve víně z jiné suroviny než z hroznů. R. Nickenig: Předcházející mladý řečník ukázal právě nedostatek této pracovní skupiny – naprostou nesolidaritu a snahu o výhradní prosazení svých názorů. S tím ale nikam nedojdeme. Vše musí být přijatelné pro všech 27 členských zemí. Máme nové členské země a s nimi musíme počítat. Je to třeba Maďarsko a Česko, musíme je brát v úvahu. Stejně tak Rumunsko a Bulharsko. Josefe (J. Pleil – A), nesouhlasím s tebou v tom, že je už rozhodnuto. Rozhodne až Rada v prosinci, do té doby lze vše ovlivnit. Následovala krátká přestávka pro jednání představenstva pracovní skupiny a pak byly sděleny tyto závěry: l C/C není konzervativní, jak tvrdí Komise. l Od poslední analýzy se změnila situace na trhu. l Není důvod nyní uzavírat reformu, je třeba o ní ještě diskutovat. l Musíme všichni lépe komunikovat. l Klučení by mělo být převedeno do II. pilíře. Nikdo nebyl proti těmto závěrům, s výjimkou Italů. Hovořili o solidaritě, ale mysleli přitom jenom na sebe. Pro ně je nepřijatelná sacharóza, pro většinu EU zase jejich rektifikovaný moštový koncentrát. Poradní skupina „Víno“ při Komisi ES 14. 11. (GD AGRI) Nejdříve byl zvolen nový první místopředseda poradní skupiny. Stal se jím všemi hlasy zvolený jediný kandidát C/C Španěl Alejandro Garcia Gasco, vinař z oblasti La Mancha. K situaci na trhu s vínem bylo konstatováno, že z ½ se na obchodu se třetími zeměmi podílí USA, projevuje se tam i nízký kurz dolaru. Bylo konstatováno, že se začíná rozvíjet ruský a čínský trh a je nutno se na něm angažovat. Trh v Anglii – byla snaha to prezentovat jako příklad, ale nakonec bylo jasně konstatováno, že jde o zvláštní trh. Anglie měla kolonie a není příliš vstřícná k EU. Dovoz z 3. zemí roste, zatím-

co z EU klesá. Na základě toho požadují zpracovatelé uvolnění enologických postupů. Nejvíce se tam prodává víno v ceně 3 až 4 libry. V kuloárech se hovořilo o tom, že v Anglii se prodává nejhorší víno za nejvyšší cenu. Komise by ráda představovala tento trh jako reprezentativní pro EU, ale v žádném případě tomu tak není. K reformě trhu s vínem pan Mildon zdůraznil, že EU je stále kritizována WTO, že neplní dohody, a proto chce změnu SOT s vínem. Hovořil velmi diplomaticky, ve smyslu: „nikoho nenutíme, ale dáváme možnost členským státům přistoupit na nové enologické postupy“. Jinými slovy, kdo se přizpůsobí, dostane dotaci, ostatní ne. Předseda pracovní skupiny „Víno“ při C/C J. L. Piton přednesl závěry z jednání předcházejícího dne. Fórum o alkoholu v EU (hovořila zástupkyně GD Sanco) – fórum bylo založeno v říjnu minulého roku. Účastní se ho lékaři, výrobci alkoholu, obchodníci s alkoholem a restauratéři, celkem bylo 50 zakládajících organizací. Zástupkyně hovořila obecně o struktuře vznikajícího orgánu. R. Nickenig vystoupil s příspěvkem, že bychom se jako vinaři měli distancovat od míchaných nápojů na bázi vína, což všichni přijali. Značení na etiketě vína a alergeny – nejjednodušší je pracovat s piktogramy. Francie zavedla v roce 2006 piktogram, že víno je nevhodné pro těhotné ženy. Finsko a Švédsko má připraven text ve stejném duchu, Polsko připravuje příslušné znění. GD Sanco pracuje na nařízení, které bude obsahovat povinnost uvádět přídatné látky a výživnou hodnotu. Alergeny – je připravena povinnost uvádět na etiketě vína kasein, vejce a vyzinu. Bylo to členy poradní skupiny značně kritizováno, zástupkyně GD Sanco přislíbila, že pokud budou předloženy vědecké důkazy vyvracející možnost alergenního účinku těchto látek ve vínu, bude povinnost uvádět je na etiketě zrušena. Bilaterální dohody s třetími zeměmi Probíhá jednání o změnách bilaterálních dohod mezi EU a 3. zeměmi, konkrétně s USA, Austrálií, Kanadou a Koreou. V případě dohody s USA se připravuje již druhá dohoda, je stále ve fázi přípravy, čeká se i na to, až proběhne reforma trhu s vínem. Změny by se měly týkat především ochrany původu některých vinařských oblastí EU (celkem 17 názvů), které používají i USA. Austrálie – byla podepsána nová dohoda, nyní probíhá ratifikace. Kanada – připravuje se bilaterální dohoda, ale problém je v tom, že Kanada v roce 2006 zavedla diskriminační spotřební daň z vína pro dovážená vína. Korea – začala se připravovat bilaterální dohoda.

(12/2007)

585

Řízení o daních není nekonečné Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

V prvé řadě nutno říct, že zákon nestanoví pro odvolání žádnou lhůtu. To si pochopitelně vykládají finanční úřady tak, že si mohou dělat téměř, co chtějí, resp. jak dlouho chtějí. Není to však tak úplně pravda. Zákon stanoví tzv. propadnou (neboli prekluzivní) lhůtu, po jejímž uplynutí je najisto postaveno, že vyměřená daň se nebude měnit (neboli že po jejím uplynutí již nelze daň znovu vyměřit). Smyslem této zákonem určené lhůty je nastolení větší právní jistoty, neboť jistě není v právním státě možné žít s pocitem, že mocenskými prostředky vynucené odejmutí části majetku může nastat kdykoli. Zkrátka stát na to má

jen určitou dobu, a pak už nic nezmůže. Ostatně, už Tomáš Akvinský řekl, že daň je státem posvěcená loupež, a proto i když každý chápe, že nějaké daně je nutné odvádět, musí to státní posvěcení mít přísné meze. Prekluzivní lhůta je obecně tříletá a počítá se od počátku zdaňovacího období následujícího po období, ve kterém se za inkriminované období podává daňové přiznání. U Vás jde o daň za r. 2002, v r. 2003 jste podával přiznání, od počátku r. 2004 se počítá prekluzivní lhůta, která tedy trvala do konce r. 2006. Prekluzívní lhůtu je však možno (pokud ještě běží) za jistých přesně stanovených podmínek prolomit a prodloužit o další tři roky (maximálně však celkem na 10 let), a to provedením určitých úkonů. V takovém případě se nová lhůta počítá od počátku období následujícího po období, ve kterém byl takový úkon proveden. Jedním z úkonů s účinkem prolomení lhůty je zahájení daňové kontro-

ly. Jestliže tedy Vaše daň za r. 2002 začala být kontrolována v r. 2004, pak se lhůta počítá znovu od počátku r. 2005. De facto tedy v uvedeném případě končí právo správce daně stanovit Vám daň do konce r. 2007. Velmi Vám doporučuji urychleně kontaktovat zdatného daňového poradce, neboť ve Vašem případě se blíží konec prekluzivní lhůty, a jak píšete, správce daně (zde krajské finanční ředitelství) má již jen málo času na to, aby o Vašem odvolání rozhodlo. Pokud to nestihne do konce r. 2007, už nemá šanci to udělat, a v tom případě bude platit daň v té výši, jak jste ji přiznal Vy, nikoli jak Vám vyměřil finanční úřad, a zaplacené peníze dostanete zpět. Zkušený daňový poradce nyní posoudí, zda ve Vašem konkrétním případě není nezbytné provést ještě některé úkony, jejichž provedení se ovšem bohužel již v r. 2007 nemusí stihnout, nicméně bez nichž nelze o odvolání (o dani) rozhodnout.

Státní zemědělský intervenční fond vyplatil dotace na restrukturalizaci a přeměnu vinic za vinařský rok 2006/2007 Ing. Jana Malyszová, Ing. Alexandra Jeglová

Oproti předchozím dvěma rokům došlo k výraznému nárůstu počtu žádostí a vyplacených peněz. V roce 2005 byla podpora ve výši 25 423 283 Kč vyplacena 40 žadatelům. V roce 2006 bylo 61 žadatelům vyplaceno 24 499 854 Kč, tedy zhruba polovina přidělených prostředků ES. Přestože souhrn nároků ze zařazených žádostí převyšoval částku přidělenou České republice pro oba vinařské roky, přidělené prostředky nebyly vyčerpány z důvodu nedokončení zařazených projektů nebo nepodání žádosti o podporu žadateli.

Aby mohla být žadateli poskytnuta podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic, musí absolvovat dvě kola podávání žádostí. V prvním kole podává žádost o zařazení do PRPV na následující vinařský rok (vinařský rok = 1. srpen kalendářního roku až 31. červenec následujícího kalendářního roku). Teprve poté, co je žádost do PRPV pravomocně zařazena a žadatel opatření fyzicky vykonal, podává ve druhém kole žádost o vyplacení podpory na dokončené opatření. Žádosti o vyplacení pro hospodářský rok 2006/07 byly Fondu podávány od 1. 3. 2006 do

27. 2. 2007. Dne 26. února 2007 vyšla novela nařízení vlády č. 245/2004 Sb. (nařízení č. 33/ /2007 Sb.), která změnila některé podmínky vyplácení podpory. Např. žádost o podporu je pěstitelem podávána Fondu na jím vydaném formuláři do 2 měsíců od data ukončení příslušného opatření dle projektu a finanční prostředky jsou poskytovány dle sazeb na hektar (tyto sazby mohou být v průběhu administrace kráceny v souladu s § 8j odstavce 3 výše uvedeného nařízení vlády). V roce 2007 bylo Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu podáno 149 žádostí o vy-

586

(12/2007)

placení dotace. Podmínky pro poskytnutí podpory byly splněny u 143 žádostí, 6 žádostí bylo zamítnuto. Důvodem zamítnutí bylo nedodržení podmínek nařízení vlády č. 245/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako jsou např. pozdní podání žádosti o vyplacení podpory na jednotlivá opatření, nedodržení projektu výsadbou jiné odrůdy, nesplněním šíře meziřadí v nové vinici, výsadbou na půdním bloku, který nebyl žadateli zařazen. Výše přidělených prostředků z rozpočtu EU na hospodářský rok 2006/2007 i s dodatečným navýšením činila celkem 90 575 428,94 Kč. Protože souhrn nároků všech žádostí o podporu na restrukturalizaci činil téměř dvojnásobek přidělených prostředků ES, Fond v souladu s § 8j odstavcem 3 nařízení vlády č. 245/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ponížil část-

Ilustrativní foto, R. Stávek ky podpor na jednotlivých žádostech přepočítávacím koeficientem, který stanovil jako podíl finančních prostředků přidělených České republice a souhrnu nároků ze žádostí o podporu na vinařský rok 2006/2007. Přepočítávací koefici-

ent pro vinařský rok 2006/2007 činil 0,53257. Podpora byla vyplacena na plochu 5 632,48 hektarů. Žádost o zařazení do Plánu na restrukturalizaci a přeměnu vinic od vinařského roku 2008/2009 podává pěstitel Fondu na jím vydaném formuláři od 2. ledna 2008 do 1. dubna 2008. Podrobnější informace, příručka a formuláře ke stažení budou k dispozici na www.szif. cz – SOT/Komodity – Víno/Vinice – Restrukturalizace vinic. Také je možné se informovat osobně na Regionálních odborech SZIF v Brně (Kotlářská 53, 602 00 Brno, tel.: 541 614 147, Ing. Jeglová Alexandra a 541 614 176, Ing. Malyszová Jana), v Ústí nad Labem (Masarykova 19/275, 403 40, tel.: 475 651 237, pan Vejdělek Jiří) a v Praze (Slezská 7, 120 56 Praha 2, tel.: 227 010 411, slečna Tučková Jana ,DiS).

Choroby révy vinné a počasí Jan Juroch, SRS Brno, referát metod ochrany rostlin

Pomocí náročných laboratorních experimentů a jejich následného statistického vyhodnocení se podařilo stanovit podmínky vzniku infekcí Plasmopara viticola, původce plísně révy, délku inkubační doby, podmínky pro sporulaci a přežívání patogena atd. Snahou je spojit jednotlivé výsledky v ucelený systém – tzv. model vývoje škodlivého organismu a vyjádřit všechny fáze matematickými metodami do konečné podoby algoritmu a následně počítačového programu. Výsledky dílčích experimentů bývají publikovány v odborných publikacích, ale komplexní algoritmus modelu je již autorsky chráněným duševním vlastnictvím a lze jej v podobě počítačového programu (různě kvalitního a uživatelsky příjemného) nabízet zájemcům a komerčně využívat, a proto není volně dostupný. Obecně se tyto produkty nazývají Decision Support Systems (DSS), tedy nástroje nebo systémy na podporu rozhodování. Jejich použití je podmínkou pro zařazení do systémů integrované produkce (IP), a tedy pro lepší realizaci produktu na trhu prostřednictvím ochranné známky IP. Cílem DSS je pomáhat uživateli-zemědělci, tj. zpracovat všechny dostupné informace a následně pomoci rozhodnout v tak komplikovaném případě, jakým je vždy rozhodnutí o ošetření. Množství systémem zpracovaných informací již většinou vyžaduje použití výpočetní techniky. Informace, které systém poskytne – zdůvodnění potřebnosti ošetření, doporučený termín provedení a výběr pesticidu – mohou pěstiteli významně pomoci zajistit vysokou kvalitu produktu a jeho zdravotní nezávadnost. Výsledkem používání metod integrované ochrany by měly být i nižší náklady, větší výsledný zisk nebo vyšší kvalita hroznů a následně vína. To jsou významné faktory zvýhodňující v konkurenčním boji na světovém trhu s vínem. Metody prognózy a signalizace používané v ČR V ČR byly vyvinuty, ověřeny a publikovány a stále jsou prakticky používány dvě metody, které využívají závislost vývoje choroby na průběhu meteorologických prvků, proto bývají dle principu nazývány také jako srážkové. Jedná se o „Metodu krátkodobé prognózy nebezpečí výskytu

a signalizace termínu ošetření plísně révy“ (též metoda HMÚ Bratislava, autor P. Šteberla) a „Metodu krátkodobej prognózy peronospóry viniča“ (autor A. Muška). Principem metod je srovnání aktuálních srážek (týdenních úhrnů nebo kumulativních týdenních úhrnů) s dlouhodobými normály úhrnů srážek. Nevýhodou metod je delší – týdenní – interval vyhodnocování prognózy šíření chorob, během kterého může dojít k významné změně podmínek. Metody rovněž nezahrnují vliv dalších faktorů, ovlivňujících vývoj houbového patogena – teplotu okolního prostředí, přítomnost tzv. neměřitelných srážek (intenzivních radiačních ros, mlh) způsobujících ovlhčení povrchu rostlinných orgánů a významných pro vznik infekce např. u Plasmopara viticola. Problematické může být používání hodnot dlouhodobých normálů srážek za období let 1961–1990, aktuální hodnoty z dalších let nejsou dostupné a po zpracování ČHMÚ budou poskytovány za úplatu. Protože od posledního zpracování uplynulo 16 let, současné klimatické změny se jistě projeví změnou hodnot dlouhodobých normálů. Výhodou metod naopak je, že téměř nevyžadují přístrojové vybavení, pouze pro složitý a časově náročný výpočet týdenních srážkových normálů z měsíčních hodnot je vhodné používat výpočetní techniku. Měření srážek se provádí denně klasickým staničním srážkoměrem, z naměřených hodnot se počítají týdenní úhrny srážek nebo kumulativní úhrny týdenních srážek. Výstupem metod je jednoduchý a názorný prognostický graf. Automatické meteorologické stanice a počítačové expertní systémy V České republice existují výrobci automatických meteostanic (AMET Velké Bílovice, Meteoservis Vodňany) i počítačový systém pro ochranu révy proti třem nejvýznamnějším houbovým chorobám – GALATI VITIS, (fy. Galati Bratislava, autor G. Vanek). Systém je založen opět na srážkové metodě, ale může využít i další meteoprvek – průměrnou teplotu vzduchu. Výhodou počítačových programů obecně je

(12/2007)

vždy větší množství i kvalita poskytnutých informací oproti jednoduchým grafickým výstupům klasických metod. Systém umožňuje nastavení odrůdové citlivosti, polohy, vkládání fenofází a nabízí databázi přípravků. Vývojem metod ochrany rostlin, tedy i révy vinné, proti škodlivým organismům se zabývala v minulosti i Státní rostlinolékařská správa, vývoj však byl přerušen. V blízké budoucnosti předpokládáme rozšíření informačního systému SRS o další modely chorob, včetně révy, v podobě internetových aplikací. Uživatel si pomocí nabídky na obrazovce PC zvolí škodlivý organismus, lokalitu (tj. nejbližší automatickou meteostanici), případně vloží další doplňující údaje a potvrdí výběr. Počítač, resp. program na serveru, vyhodnotí údaje a zobrazí výsledek na obrazovce, např. splnění podmínek infekce k určitému termínu atd. Výhodou pro správce systému je snadná údržba a aktualizace, odpadají problémy s nelegálním kopírováním i instalacemi programů, uživateli zase odpadají pořizovací náklady, a dostupnost systému je tak limitována pouze možností a kvalitou připojení k internetu. Systém je již několik let funkční na stránkách SRS (www.srs.cz/meteo/app) a dle návštěvnosti i dosti využíván jako zdroj informací. Rovněž i program GALATI VITIS byl v minulém roce zpracován do podoby webové aplikace (www.galati.sk/galati). Obdobná situace je i ve světě, kde vedle sebe existují dva systémy. Vedle individuálních vlastníků meteorologických stanic vybavených příslušnými programy existují větší profesní sdružení, vybavená sice meteorologickými stanicemi, ale údaje jsou zpracovány centrálně a výstupy jsou poskytovány (v mnohem kvalitnější grafické i obsahové podobě a uživatelsky příjemnější podobě) pouze okruhu placených uživatelů zveřejněním na internetu, nebo zasílány formou výstražných textových zpráv, e-mailů či faxů. V moravské vinařské oblasti byla vybudována a funguje, i když v jednodušší podobě, obdobná síť v rámci programu PHARE. Další modely vývoje chorob Ve světě existuje poměrně velké množství firem zabývajících se výrobou meteostanic (Lufft, Campbell, Automata, Pessl Instruments, Adcon Telemetry aj.) i vývojem počítačových systémů na ochranu révy (DMCast, Plasmo, SWEB, PERO, MetWin, METOS, addVantage, Winemild, MetWatch ad.). V některých případech však může být problematické použití těchto neověřených programů-metod v našich odlišných geografických podmínkách. Systém nemusí být pro nás využitelný a program dostatečně spolehlivý. Rovněž uživatelům může působit určité problémy jazyková bariéra. Protože však v ČR zatím není dostupný jiný program, je třeba využívat alespoň velmi jednoduché a osvědčené dílčí metody, běžně zapracované i ve výše uvedených počítačových programech. Metody vyžadují meteorologické údaje v digitální podobě. Zpracování naměřených údajů je možné pomocí speciálních programů pro práci s meteorologickými daty (MeteoDat, fy AMET). K uplatnění metod je zapotřebí určité úrovně znalostí o biologii patogena.

587

Plíseň révy, původce Plasmopara viticola Původce plísně je obligátní ektotrofní parazit. Vývoj patogena lze rozdělit do několika fází, v každém období-fázi vyžaduje jisté rozmezí teploty vzduchu, vhodné pro vývoj a někdy i přítomnost vody ve formě vysoké relativní vlhkosti, ovlhčení, nebo úhrnu srážek. Oospory Představují pohlavní fázi vývoje, tlustostěnné přezimující útvary, přítomné v pletivu odumřelých napadených listů na povrchu půdy. Zrání oospor je závislé na průběhu okolních teplot. Existuje model teplotní zralosti oospor dle SET (= suma efektivních teplot), založený na sčítání přebytků průměrných denních teplot nad SPV 8,0 °C (= spodní práh vývoje), počínaje od 1. ledna příslušného roku. Hodnota SET pro zralost oospor byla stanovena v rozmezí 160–170 DS (=denních stupňů). Dosažením příslušné SET lze považovat vývoj oospor za ukončený a oospory schopné primární infekce za příznivých vlhkostních podmínek. Primární infekce Nastává po vyklíčení makrosporangií se zoosporami a přenosu z povrchu půdy na povrch rostlinných pletiv – nejníže položené listy a letorosty, a to dešťovými kapkami při intenzivních srážkách. Primární infekce vyžaduje intenzivní srážky, vhodné rozmezí teplot a správné fenologické stadium hostitelské rostliny. Byla stanovena podmínka pro primární infekci, často označovaná jako 10-24-10, což znamená minimálně 10 mm srážek za období 24 hodin při současné průměrné denní teplotě vzduchu ≥10,0 °C, někdy bývá uváděna přísnější podmínka 8-12-10. Podmínkou infekce je rovněž přítomnost průduchů na vyvíjejících se listech révy, které vznikají při dosažení velikosti cca 15 mm. Sekundární infekce a) Klíčení sporangií a infekce Uvolněné zoospory opatřené dvěma pohyblivými bičíky se pohybují směrem k průduchům, ztrácí bičíky a klíčí ve vlákna, pronikající průduchy. Vlákna prorůstají houbovým parenchymem hostitele a dále mezibuněčnými prostory (intercelulárami), vnikají do buněk, kde vytváří váčkovitá haustoria, sloužící k výživě patogena. Klíčení vyžaduje ovlhčení listů (déšť, rosa) a vhodnou teplotu. Sporangia klíčí za světla i za tmy, ovlhčení však nesmí být přerušeno po dobu více než 20 min. Teplota ovlivňuje rychlost klíčení a potřebnou dobu ovlhčení listů. Pro infekci jsou zapotřebí stejné podmínky jako pro klíčení sporangií. Klíčení probíhá v teplotním rozmezí 5–30 °C, byla stanovena minimální potřebná doba ovlhčení pro klíčení a infekci ≥50 stupňo-hodin, definovaná jako kumulativní teplota periody ovlhčení a vyjádřená zvláštní jednotkou °CxHod. Příklad: 9 hod. ovlhčení při 6 °C = 54 °CxHod nebo srovnatelně 2,5 hod. ovlhčení při 20 °C = 50 °CxHod.

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

190,-

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

588

(12/2007)

b) Inkubační doba Inkubační doba je období od počátku infekce – vytvoření infekčního vztahu hostitel-patogen – do objevení prvních příznaků napadení. Závisí především na teplotě a pohybuje se v rozmezí 3,5–14 dní. Vývoj patogena v pletivu hostitelské rostliny probíhá v širokém teplotním rozmezí mezi 10 a 30 °C. Byly stanoveny následující podmínky délky inkubační doby: Teplota 14 16 18 20 22 24 26 28 30 (°C) Inkubační 10 8 6 5 4 3,5 4 5,5 8 doba (dny) c) Sporulace Sporulace je období tvorby reprodukčních orgánů – sporangioforů – nesoucích sporangia a vyrůstajících z průduchů. Vyžaduje ovlhčení listů (déšť, rosa) nebo vysokou relativní vlhkost vzduchu, vhodnou teplotu, tmu a současné splnění všech podmínek v době mezi 22–04 hod. SEČ. Byly stanoveny podmínky sporulace: ovlhčení nebo relativní vlhkost vzduchu 95–100 % po dobu nejméně 6 hodin, tma, teplota 11–28 °C po dobu nejméně 4 hodin, vše současně v období 22–04 hod. SEČ. d) Infekční perioda Rozhodující období pro následné šíření patogena tvoří na sebe navazující fáze sporulace, uvolňování sporangií, klíčení a infekce. Za vhodných teplotních podmínek proběhne infekční perioda při ovlhčení listů od 22 do 06–10 hodin dopoledne následujícího dne. Platí současně všechny výše uvedené podmínky pro jednotlivé fáze. Padlí révy, původce Erysiphe necator, syn. Uncinula necator Původce padlí je na rozdíl od původce plísně obligátní ektoparazit. Vývoj patogena lze opět rozdělit do několika fází. Zdrojem inokula jsou pohlavně vzniklé plodnice (kleistotecia), v nichž se diferencují vřecka a askospory nebo letorosty vyrůstající z infikovaných oček, v nichž patogen v podobě mycelia přezimoval, napadené krátce po vyrašení. Na napadených mladých letorostech se na konidioforech vytvářejí konidie až od fáze 6. listu. Přezimování mycelia Mycelium je citlivé k zimním mrazům a je poškozeno nebo eradikováno i krátkodobými poklesy teplot. Byla stanovena teplotní podmínka pro eradikaci patogena, je to dosažení kritické teploty vzduchu -15 °C a nižší v období vegetačního klidu. Primární infekce a) Klíčení askospor Nastává po ovlhčení vřecek v kleistoteciích na povrchu napadených orgánů a přenosu askospor na nově vytvořená rostlinná pletiva dešťovými kapkami během period srážek. Byla stanovena podmínka pro primární infekci, označovaná jako 2,5-8-10, což znamená minimálně 2,5 mm srážek za období 8 hodin při současné průměrné denní teplotě vzduchu ≥10,0 °C. Primární infekce probíhají v období od vyrašení do kvetení. Gubler a Thomas stanovují podmínky pro primární – askosporovou – infekci obdobné strupovitosti jabloně, využívají upravenou tabulku dle Millse s hodnotami ve výši 2/3 původních hodnot pro vznik silné infekce strupovitosti. Vývojový cyklus – sekundární infekce a inkubační doba Konidie uvolněné z konidioforů vzrůstajících na myceliu na napadených rostlinných orgánech způsobují sekundární infekce. Inkubační doba je období od počátku infekce do objevení prvních příznaků napadení. Gubler a Thomas vyhodnocují rychlost vývoje patogena v závislosti na teplotě vzduchu pomocí Indexu rizika šíření padlí (= Risk Assesment Index–RAI). Index se vyhodnocuje denně od prvního výskytu choroby, nejpozději však od počátku kvetení révy do dosažení 12° cukernatosti.

Metoda hodnotí průběh teplot následovně: Hodnota indexu se pohybuje v rozmezí 0–100 bodů Hodnota indexu nesmí být nižší než 0 a vyšší než 100 bodů Hodnota indexu nesmí poklesnout za den více než o 10 bodů Hodnota indexu nesmí stoupnout za den více než o 20 bodů Vyhodnocování indexu začíná při dosažení teploty v rozmezí 21–30 °C nepřetržitě ≥ 6 hod. Za každý den s teplotou v rozmezí 21–30 °C se připočte 20 bodů Vyhodnocování nebezpečí šíření padlí začíná při dosažení teploty v rozmezí 21–30 °C ≥ 3 následující dny po sobě a dosažení indexu 60 bodů (= 3 x 20) V případě nesplnění podmínky dosažení teploty v rozmezí 21–30 °C ≥ 3 následující dny po sobě začíná nové vyhodnocování indexu V případě změny teplot mimo rozmezí 21–30 °C po dobu ≥ 45 minut se odečte 10 bodů V případě nesplnění podmínky dosažení teploty v rozmezí 21–30 °C nepřetržitě ≥ 6 hod. se odečte 10 bodů V případě překročení teploty 35 °C ≥ 15 minut se odečte 10 bodů V případě současného dosažení teploty v rozmezí 21–30 °C nepřetržitě ≥ 6 hod. a překročení teploty 35 °C ≥ 15 minut se připočte 20 bodů a odečte 10 bodů V případě současného nesplnění podmínky dosažení teploty v rozmezí 21–30 °C nepřetržitě ≥ 6 hod. a překročení teploty 35 °C ≥ 15 minut se odečte 10 bodů Hodnota indexu 0–30 znamená slabé nebezpečí šíření (dlouhou inkubační dobu – 15 dnů) a možnost prodloužení intervalu ošetřování Hodnota indexu 40–50 znamená střední nebezpečí šíření (průměrnou inkubační dobu – 8–11 dnů) a možnost zachování stávajícího intervalu ošetřování Hodnota indexu 60–100 znamená vysoké nebezpečí šíření (krátkou inkubační dobu patogena – 5 dnů) a možnost zkrácení intervalu ošetřování Byly stanoveny následující podmínky délky inkubační doby: Teplota (°C) Inkubační doba (dny)

12 15 17 23 26 30 33

32 25 18 11

40,5 0 eradikace

Šedá hniloba, původce Botryotinia fuckeliana, resp. anamorfa Botrytis cinerea Původce šedé hniloby je polyfágní druh napadající velký počet rostlinných druhů a způsobující škody na všech nadzemních částech rostlin, zejména však na hroznech. Broom aj. stanovil podmínky pro vznik infekce jako závislost doby ovlhčení na teplotě vzduchu. Model pracuje v rozmezí teplot 12–30 °C, ovlhčení delší než 16 hodin způsobuje silnou infekci, vyjádřenou jako infekční index v rozmezí hodnot 0–1. Uvedené metody vyžadují sice jistou úroveň ovládání výpočetní techniky při práci s potřebnými meteorologickými údaji a navíc jsou poměrně časově náročné, přesto by jejich zavedení do praxe mohlo pomoci zvýšit kvalitu ochranných opatření proti uvedeným houbovým chorobám révy vinné.

(12/2007)

Švédsko neuspělo u Evropského soudního dvora Dle rozhodnutí nejvyššího soudu Evropské unie nemá švédský státní monopolní dovozce a prodejce alkoholických nápojů Systembolaget právo omezovat jednotlivce v dovozu alkoholu z jiných zemí EU. Evropský soudní dvůr tak rozhodl ve prospěch švédského občana Klase Rosengrena, který si v dánské internetové vinotéce objednal španělská vína, zásilka však byla po doručení do Švédska zkonfiskována. Dle názoru Evropské unie omezuje švédský státní monopol volný pohyb zboží, Švédsko argumentuje veřejným zájmem a bojem proti alkoholismu. Švédská vláda čelí tlaku za uvolnění přísných pravidel prodeje alkoholu od svého vstupu do EU v roce 1995. podle Forbes.com Itálie prodloužila používání názvu Tocai Friulano Ačkoliv Evropská unie zakázala z důvodu ochrany místa původu po 1. dubnu 2007 uvádět na etikety zavádějící název Tocai Friulano, italská vláda umožnila vinařům z Friuli používat tohoto označení ještě pro vína z letošní sklizně. Důvodem jsou neshody ohledně přejmenování. Navrhovaný nový název odrůdy, Friulano, se totiž nelíbí představitelům regionu. Naproti tomu v oblasti Veneto se již dohodli namísto Tocai Friulano používat názvu Tai. podle Wine Business International Myanmar – nová vinařská země Historicky první vinice Myanmaru (dříve Barma) byly dle zprávy CNN založeny zásluhou nejmenované německé firmy. V kopcovité oblasti údajně připomínající Toskánsko bylo zkušebně vysazeno několik odrůd révy vinné, m. j. Sauvignonu a Muškátu. Jaká budou zdejší vína, však zatím není známo. podle BKWine Brief Argentina předpokládá další nárůst exportu Dle prognózy Latin America News Digest dosáhne v letošním roce hodnota vývozu argentinských vín 440 milionů USD (+20 % oproti roku 2006). Od ledna do dubna 2007 již bylo exportováno víno za 123,2 milionů USD (+20,7 %). Cílovou zemí byly především USA, Kanada, Velká

589

Británie, Brazílie, Nizozemí a Rusko. Pro srovnání: hodnota vína dovezeného do Argentiny za stejné období letošního roku činila jen 12 milionů USD (+53,2 %). podle Just-drinks.com V roce 2006 opět vzrostl prodej vína v USA Prodej vína v USA loni stoupal již třináctým rokem v řadě a dosáhl hodnoty 27,8 miliard USD (+ 3 %). Dvě ze tří prodaných lahví připadly na kalifornská vína (+2 % objemu a +8 % hodnoty prodeje). Největší nárůst zaznamenala kategorie vín „premium“ nad 7 USD (+10 % objemu), což prof. Robert Smiley (University of Kalifornia, Davis) vysvětluje tím, že víno patří k produktům, za jejichž kvalitu jsou lidé, stoupnou-li jejich příjmy, ochotni si připlatit. Podle Businessweek.com Klasifikace Cru bourgeois anulována Soud v Bordeaux zrušil reklasifikaci cru bourgeois z roku 2003. Opět tedy platí klasifikace z roku 1932 a téměř 200 château, vyřazených ze systému před 4 lety, bude znovu používat titulu cru bourgeois stejně tak jako v roce 2003 přechodně nově ustanovených 87 cru bourgeois superieur a 9 cru bourgeois exceptionnel. Reklasifikace cru bourgeois byla výsledkem snahy přesvědčit konzumenty o kvalitách vín této kategorie, avšak proces, který na krátký čas snížil počet cru bourgeois skoro o polovinu, nebyl dle názoru soudu spravedlivý. podle Decanter.com Klasifikace St-Emilion pozastavena Platnost klasifikace vín ze St-Emilion, vyhlášené v září 2006 na léta 2007 až 2016, byla koncem března dočasně soudně pozastavena z důvodů pochybností o nestrannosti komisařů (osobně navštívili jen sedm z 95 château) a možné diskriminaci některých producentů. Předběžné opatření soudu v praxi znamená, že nyní neexistuje žádná klasifikace vín St-Emilionu (platnost úpravy z roku 1996 skončila v loňském roce). Stejně jako v případě rekvalifikace cru bourgeois byly i zde podnětem k soudnímu líčení stížnosti majitelů deklasifikovaných château. podle Decanter.com Podle uvedených zdrojů sestavil MUDr. Martin Křístek

Odrůdy révy vinné se zvýšenou odolností k houbovým chorobám ze Státního vinohradnického ústavu ve Freiburgu Ing. Pavel Pavloušek, PhD., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Šlechtění révy vinné ve Freiburgu začíná již v roce 1917. V roce 1934 začíná ve Freiburgu pracovat první významná osobnost tamního šlechtění, dr. Johannes Zimmermann. Od roku 1950 se zabývá šlechtěním odrůd révy vinné se zvýšenou odolností k houbovým chorobám. V roce 1972 se stává vedoucím oddělení šlechtění révy vinné dr. Norbert Becker, který pokračuje v práci svého předchůdce.

V roce 1999 jsem měl možnost navštívit toto šlechtitelské pracoviště a proniknout do strategie, kterou zde šlechtění probíhá. Podstatou šlechtění ve Freiburgu je důsledná selekce v semenáčové školce, kde jsou rostliny infikované plísní révy vinné. Do dalšího šlechtitelského procesu potom přechází pouze odolné rostliny. Při porovnání různých odrůd v neošetřované vinici byla vidět jasná přednost freiburských novošlechtění se zvýšenou odolností k houbovým chorobám. Následující tabulka, zpracovaná podle webových stránek ústavu – www.landwirtschaft-bw.info, uvádí odrůdy vyšlechtěné ve Freiburgu a postupně zaváděné do pěstitelské praxe.

590

Odrůda Johanitter Helios Solaris Bronner Merzling Muscaris FR 493-87 Souvignier gris FR 392-83 Prior Baron Monarch Cabernet Cortis Cabernet Carol Cabernet Carbon Cabernet Cantor

(12/2007)

Křížení Ryzlink rýnský x /SV 12 481 x (Rulandské šedé x Chrupka bílá)/ Merzling x (SV 12 481 x Müller Thurgau) Merzling x (Záře Severu x Muškát Ottonel) Merzling x (Záře Severu x Svatovavřinecké) SV 5276 x (Ryzlink rýnský x Rulandské šedé)

Typ Moštová bílá Moštová bílá Moštová bílá Moštová bílá Moštová bílá

Solaris x Muskateller

Moštová bílá

Cabernet Sauvignon x Bronner

Moštová bílá

(JS 234-16 x Rulandské modré) x (Merzling x (Záře Severu x Svatovavřinecké)/ Cabernet Sauvignon x /Merzling x (Záře Severu x Svatovavřinecké)/ /Merzling x (Záře Severu x Muškát Ottonel)/ x Dornfelder Cabernet Sauvignon x /Merzling x (Záře Severu x Muškát Ottonel)/ Cabernet Sauvignon x /Merzling x (Záře Severu x Muškát Ottonel)/ Cabernet Sauvignon x /Merzling x (Záře Severu x Svatovavřinecké)/ Seibel 7053 x /Merzling x (Záře Severu x Muškát Ottonel)/

Moštová modrá Moštová modrá Moštová modrá Moštová modrá Moštová modrá Moštová modrá Moštová modrá

V kolekci genových zdrojů révy vinné na Zahradnické fakultě dlouhodobě sleduji odrůdy Solaris a Merzling.

SOLARIS

Solaris je bílá moštová odrůda vyšlechtěná ve Státním vinohradnickém institutu ve Freiburgu. Autorem odrůdy je Norbert Becker. Jedná se o odrůdu se zastoupením asijského druhu Vitis amurensis ve svém rodokmenu. Odrůda se postupně rozšiřuje v Německu, zejména u biovinařů. Ampelografická charakteristika List je velký až velmi velký, trojlaločnatý. Horní listové výkrojky jsou středně hluboké. Listová čepel je mohutná, puchýřnatá, jasně zelená. Řapíkový výkrojek je otevřený úzký, ve tvaru písmene V, nebo překrytý, s průsvitem. Hrozen je středně velký, dlouhý, u základu třapiny rozvětvený, kuželovitý. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až husté. Bobule je středně velká, zelenožlutá, v plné zralosti zlatožlutá. Dužnina má muškátové aroma. Pěstitelské vlastnosti Solaris je odrůda méně náročná na lokalitu. Odrůda je vhodná do všech vinařských oblastí v České republice. Vzhledem k ranému dozrávání ji je možné pěstovat i v okrajových polohách pěs-

tování révy vinné. Pro pěstování jsou méně vhodné suché půdy, které se mohou negativně projevovat na aromatickém projevu hroznů. Vhodné jsou proto půdy hlinito-písčité se střední až dobrou vododržností. Solaris je odrůda s raným dozráváním a velmi dobrou akumulací cukrů. Solaris má dobrou až velmi dobrou mrazuodolnost. Rovněž odolnost k plísni révy vinné a padlí révy vinné je vysoká. Napadení padlím révy vinné se objevuje na listech pouze při velmi silném infekčním tlaku. Hrozny nebývají většinou napadené. Odolnost k šedé hnilobě révy vinné je dobrá. V ročnících se suchým a teplým podzimem bývají hrozny napadené i ušlechtilou formou šedé hniloby. Odrůdu lze pěstovat bez chemického ošetřování. Z tohoto důvodu je velmi zajímavá pro výrobu biovína. Listy bývají napadány listovou formou révokazu. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 4–6 oček na m2. Podobně jako mnoho dalších kříženců s Vitis amurensis má Solaris velmi husté olistění. Proto jsou velmi významné zelené práce. Základní operací je již podlom, kdy odstraňujeme zahušťující letorosty. Vylamování zálistků je rovněž nezbytné. Odlistění zóny hroznů provádíme diferencovaně v závislosti na počasí. Vhodným termínem pro odlistění je termín okolo zaměkání bobulí. Odrůda nevyžaduje regulaci násady hroznů v době vegetace. Násada hroznů bývá sice vysoká, ale rané dozrávání umožňuje dobrou vyzrálost i při této vysoké násadě. Solaris má schopnost velmi dobré akumulace cukrů. V několika ročnících byla zjištěna cukernatost 25–28 °NM. Při této vysoké cukernatosti však u této odrůdy s muškátovým aroma zřetelně chyběly kyseliny, což se negativně projevilo na kvalitě vína. Je proto vhodné sledovat cukernatost a především obsah kyselin pro správné stanovení termínu sklizně. Takový termín je potom obvykle v první polovině září. Enologické vlastnosti Optimální kategorií pro tuto odrůdu je kabinetní víno, případně pozdní sběr. Přísně reduktivní technologií, která napomáhá uchovat svěžest vína, potom vyrábíme aromatická vína s příjemnou kyselinkou. Vhodné je odkalení moštu a případně použití chladného kvašení při teplotách 13–15 °C. Při vyšších kvalitativních kategoriích musíme velmi dbát na obsah kyselin. Při nízkém obsahu kyselin mají vína prázdné aroma, velmi fádní až nepříjemnou chuť. Využití odrůdy a kvalita vína Solaris je odrůda vhodná pro výrobu lehkých aromatických vín, se svěží kyselinkou a výrazným muškátovým aroma. Zajímavé jsou i výběrové kategorie, avšak při pečlivě kontrolovaném obsahu kyselin v době sklizně. Solaris může být rovněž vhodnou odrůdou pro výrobu burčáku. Hodnocení odrůd probíhá v rámci Národního programu konzervace a využití genových zdrojů rostlin a agro-biodiverzity. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-2511704. fota autor

Hrozen odrůdy Solaris

(12/2007)

Hrozen odrůdy Solaris

Hrozny odrůdy Solaris

Keř odrůdy Solaris

Včelka odrůdy Solaris

List odrůdy Solaris

Zimní očko odrůdy Solaris

591

592

(12/2007)

Nejen víno je skvělým dárkem BS VINAŘSKÉ POTŘEBY

Ke kulturní konzumaci vína dnes již neodmyslitelně patří vzhledově příjemné a kvalitně zpracované sommelierské potřeby. Jejich úkolem je podávání vína nejen ulehčit, ale také pozvednout – vytvořit z něj jistým způsobem rituál – tak, aby pití nebylo jen požitkem pro naše chuťové pohárky, ale i pro ducha.

i pro dámy a nesvalovce. Dalšími oblíbenými předměty jsou rozličné typy vinných nálevek a uzávěrů, praktické rozlišovače skleniček, čističe karaf a skleniček, želatinové chladiče, dekantační nálevky apod. Zajímavé jsou také sady aromat – vůní a vad – pomocí kterých máte možnost vytrénovat svoji čichovou rozlišovací schopnost. Produktové řady Výrobky Pulltex můžeme rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří produkty určené k dennímu užití, ať již jako samostatné, nebo v dárkových sadách, u kterých je kladen důraz především na užitnou hodnotu a již zmíněnou prestiž, druhou pak stejně početná skupina reklamních předmětů.

Prestiž a kvalita Sommelierské pořeby, které používáme, o nás jistým způsobem vypovídají. Právě na to vsadila španělská firma Pulltex a vytvořila kolekci výrobků, jež dokáže uspokojit i nejnáročnější uživatele. Produktový katalog tohoto výrobce dokonale mapuje všechny praktické věci, které by neměly chybět ve výbavě ctitele nápoje, jenž okouzlil už i bohy na Olympu. Například vývrtky mají elegantní design a jsou doplněny mimo jiné nožíkem na ořezání pvc či cínové záklopky z hrdla láhve. Všechny vývrtky jsou dvoustupňové, takže práce s korkovou zátkou je pak doslova hračkou

I malá pozornost může být kvalitní Produktová řada reklamních předmětů je přímo určena pro označení vaším logem či textem k darování přátelům či zákazníkům. Nabízíme bohatý výběr ze sortimentu společnosti Pulltex, která pravidelně připravuje a neustále zdokonaluje širokou kolekci potřeb souvisejících s pohodovou atmosférou při konzumaci vína. Případný reklamní potisk některého z produktů Pulltex zajistíme dle vašich přání.

(12/2007)

593

Znáte parametry Vašich vín? Laboratoires Dujardin-Salleron

Stanovení obsahu: - alkoholu pomocí ebulioskopu i destilace - těkavých kyselin - volné a celkové SO2 - CO2 pomocí afrometru Referenční vína a další přístroje pro vína, octy, destiláty,…

Hanna Instruments Stanovení obsahu: - volné a celkové SO2 - celkových kyselin

vinarsky_obzor 12 - k tisku.indd 1

M A N DY

7.11.2007 13:16:42

s p o l . s r. o .

Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava 49 Slovenská republika, www.mandy.sk

• Nerezové sudy, cisterny • Drevené sudy, barikové sudy • Prípravky na ošetrenie vína • Vinárske potreby • Vinifikátory • Pneumatické a hydraulické lisy • Mlynko-odstopkovače • Certifikované viničové sadenice (pôvod Francúzsko)

Tel./Fax.: +421/2/6477 4937 e-mail: mhudec@stonline.sk

mobil: +421/903/829216 (-7) +421/918/614876

594

(12/2007)

Vinařství a vinohradnictví na Zahradnické fakultě v Lednici (1.) – Ústav zahradnické techniky

Ústav zahradnické techniky „Ústav zahradnické techniky zabezpečuje výuku technických předmětů pro všechny obory, pro všechny studijní programy Zahradnické fakulty v Lednici,“ uvádí doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD. Odborné předměty svou náplní připravují studenty na řešení problémů souvisejících s pěstováním, sklizní, posklizňovým ošetřením a zpracováním zahradnických plodin, včetně révy vinné. S rozvojem nových oborů Zahradnické fakulty v Lednici v letech 1998 až 2006 se ústav zapojil novými předměty, které byly rychle zabezpečeny i studijní literaturou. Byly to především: vinohradnická mechanizace, materiály a konstrukce, technika pro vinařství, technika pro zpracování zahradnických odpadů a nově také mechanizace pro management zahradních úprav a zakládání a údržbu okrasných porostů. Za posledních asi dvanáct let byla na ústavu vybudována rozsáhlá videotéka se zaměřením na zahradnickou techniku, která je pravidelně doplňována, zejména o videozáznamy z výstav zahradnické techniky. Součástí ústavu je moderní učebna výpočetní techniky. Ústav má v současnosti celkem osm zaměstnanců:

Vedoucí ústavu: doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD. Sekretariát: Petra Juřenová Zaměstnanci: Ing. Patrik Burg, PhD., Mgr. Roman Pavlačka, Ing. Vladimír Veverka, Ing. Jaromír Skoupil, PhD., Ing. Martin Vrabec, Pavel Pernický Doktorandi: Ing. Pavel Novák, Ing. Jiří Uřičář a Ing. Jaroslav Míč Sbírka techniky Je pochopitelné, že výuka zahradnické techniky se neobejde bez praktických ukázek techniky samotné. Zatímco v Břeclavi byly možnosti omezeny na ukázky menší techniky v suterénu Domu školství, v Lednici se rýsují nové perspektivy. „Máme zde halu z osmdesátých let, kterou chceme adaptovat na cvičebnu mechanizace, kde bude možné prezentovat vlastní techniku, včetně vinohradnické mechanizace. Navíc zde oproti Břeclavi budeme moci studentům představit třeba traktor v agregaci s určitým nářadím přímo v sadu či vinici, to bylo dosud problematické,“ těší se doc. Pavel Zemánek. V ústavní sbírce malé mechanizace jsou např. různé VARI sestavy, secí a žací stroje, dále stro-

Studenti ústavu zahradnické techniky se pod vedením doc. Ing. Pavla Zemánka, PhD., účastní veletrhu Vinex a dalších výstav. Foto: ÚZT Lednice

je pro údržbu okrasných porostů, postřikovače, mulčovače, menší vinohradnická technika apod. Pokud jde o ukázky větší techniky do vinic, škola se studenty je pravidelně zvána na nejrůznější dny předváděcí techniky, úzce spolupracuje s řadou firem, zabývajících se prodejem této techniky apod. Účastní se také veletrhu Vinex a dalších výstav. Sídlo je opět v Lednici Ústav zahradnické techniky se v roce 1991 stěhoval z Lednice do Břeclavi, kde Zahradnická fakulta získala prostory v Domě školství. Fakulta tehdy přišla o některé prostory na zámku a na druhé straně město Břeclav v té době mělo v plánu stát se univerzitním městem, z čehož nakonec bohužel sešlo. Společně s ústavem zahradnické techniky se do Domu školství v Břeclavi stěhoval ještě ústav zahradní a krajinářské architektury. „Zpočátku se to zdálo jako dobré řešení, protože pro vyučující z Brna byla Břeclav vlakem dostupnější a nemuseli dojíždět až do Lednice. Někdy po roce 1996 se přesunuly všechny naše druhé ročníky do Brna, v Lednici se tak uvolnily prostory pro výuku a my jsme dojížděli přednášet a cvičit prakticky den-

Jeden z grantů se zabývá tematikou využitelnosti odpadního dřeva z vinic a sadů pro energetické účely, tj. přímé pálení, štěpkování, výroba briket, lisování balíků z réví atd. Foto: ÚZT Lednice

(12/2007)

ně z Břeclavi do Lednice. To začalo být časově náročné, ale museli jsme to absolvovat celých deset let,“ vzpomíná na obtíže vedoucí ústavu zahradnické techniky doc. Pavel Zemánek. Řešení se našlo až po uvolnění prostor po zahradnickém učilišti. Zahradnická fakulta získala objekt menzy, dnešní pavilon D. Tam se přestěhoval ústav biotechniky zeleně a do svých původních prostor ve druhém patře pavilonu A se vrátil ústav zahradnické techniky. Akce „kulový blesk“ se podařila. Výzkum Výzkumné zaměření ústavu se orientuje na využití strojů ve vinohradnictví, ovocnářství a zelinářství, ekonomiku pěstitelských technologií, náklady na stroje atd. Postupně dochází k rozšíření i na problematiku využití a hodnocení strojů pro zakládání a údržbu okrasných porostů a trvalých travních porostů. Dlouhodobou oblastí zájmu je sledování degradace půdy v trvalých porostech a zlepšování půdních vlastností aplikací organických hnojiv. Výsledky všech prací se přenáší do výuky. Ústav spolupracuje s pedagogickými a vědecko-výzkumnými pracovišti v České republice i v zahraničí a pravidelně se účastní výchovných a propagačních akcí, výstav, veletrhů, odKód DL DPS KMZV KTZZO KZM1 Z-MEZ

Název předmětu Digitalni laboratoř Digitalni perspektiva K-Mechanizace zahradnické výroby K-Technika pro zpracování zahranických odpadů K-Zahradnická mechanizace I Mechanisation

D-MECH Mechanizace MEZ2 MZV PG PRM1 PKIII SPM SZZP CAD GIS TPV TZZO TZZAO UZI VM VYT ZST

Mechanizace pro ZAKA Mechanizace zahradnické výroby Počítačová grafika Praktika (mgr.) I Praktika (mgr.) III Speciální mechanizace Stroje a zařízení zpracovatelských provozů Systémy CAD Systémy GIS Technika pro vinařství Technika pro zpracování zahradnických odpadů Technika zpracování zahradnických odpadů Tvorba WWW stránek Vinohradnická mechanizace Výpočetní technika Zahradnické stavby

borných školení a seminářů. V oblasti vědecko-výzkumné činnosti se ústav podílí na výzkumných projektech zejména v oblasti návrhů a hodnocení energeticky úsporných a ekologicky šetrných pěstebních postupů zahradnických plodin a v oblasti řešení kompostování zbytkové biomasy. Každý rok se v rámci ústavu zpracovává šest až deset diplomových prací a zhruba stejný počet bakalářských prací v rámci tříletého bakalářského studia. Pravidelně se mezi tématy objevuje vinohradnická mechanizace, technologické postupy, systémy kultivace, využitelnost réví atd. Ústav zahradnické techniky vedle dalších grantů již pět let řeší grant Ministerstva zemědělství ČR, který se týká ekonomiky pěstitelských systémů ve vinohradnictví a zelinářství, na němž se podílejí vedle pracovníků ústavu také diplomanti. Výsledky těchto prací budou postupně prezentovány i na stránkách Vinařského obzoru. Ústav je dále zapojen např. do grantu s tematikou využitelnosti odpadního dřeva z vinic a sadů pro energetické účely, tj. přímé pálení, štěpkování, výroba briket, lisování balíků z réví atd. Výsledky budou opět prezentovány v tisku. Petr Hynek Období ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - REK 2007/2008 – doktorská studia - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - AF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF

členové ústavu ZT

Vedoucí ústavu doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD.

Petra Juřenová, sekretariát

Ing. Patrik Burg, PhD.

Pavel Pernický

Garant Mgr. Roman Pavlačka Mgr. Roman Pavlačka Ing. Patrik Burg, PhD. doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD. Ing. Patrik Burg, PhD. doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD.

Ing. Vladimír Veverka

doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD. doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD. Ing. Patrik Burg, PhD. Mgr. Roman Pavlačka doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD. doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD. Ing. Vladimír Veverka doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD. Mgr. Roman Pavlačka Mgr. Roman Pavlačka Ing. Patrik Burg, PhD. doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD. doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD. Ing. Miroslav Vachůn, PhD. Ing. Patrik Burg, PhD. Ing. Miroslav Vachůn, PhD. doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD.

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostﬁedky pro vinohradnictví

595

Ing. Martin Vrabec

90,(vã. 5% DPH)

Autofii: doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

596

(12/2007)

Teplota ovlivňuje fotosyntézu, dýchání i transpiraci listů révy vinné Prof. Ing. Lubomír Nátr, DrSc. Katedra fyziologie rostlin PřF UK Praha

Většina fyziologických procesů v rostlinách – tvorba látek, jejich přeměna a transport – jsou procesy biochemické, a tedy silně závislé na teplotě. Proto chci v tomto příspěvku stručně uvést několik příkladů, jak rychlost fotosyntézy révy vinné závisí na teplotě. A snad zbytečně připomínám, že rychlost fotosyntézy může být v tomto kontextu chápána také jako rychlost produkce biomasy. Ale abych předešel možnému nedorozumění, zdůrazním ještě, že teplota také působí na další procesy rostlin. Například růst listů: ten samozřejmě vyžaduje určitou „hotovost“ produktů fotosyntézy pro svůj růst. Ale ani při nadbytku cukrů v rostlině listy neporostou, nebude-li mít vzduch vhodnou teplotu. Obdobně můžeme připomenout dobu a délku kvetení, rychlost dozrávání bobulí atp. Takže pro většinu růstových procesů je dostupnost produktů fotosyntézy podmínkou nezbytnou, ale ne vždy podmínkou jedinou a postačující. Obecná závislost rychlosti fotosyntézy a dýchání na teplotě je uvedena na obr. 1. Připomínám, že tzv. hrubá fotosyntéza (PG) představuje veškeré množství produktů fotosyntézy vytvořené na jednotce plochy listů za nějakou časovou jednotku nebo veškeré množství CO2 pohlcené onou plochou listu za určitý čas. Jenže část takto vytvořených organických látek je rostlinou zase prodýchána (RD), takže výsledná produkce biomasy rostliny odpovídá tzv. čisté (PN, neto) fotosyntéze. V uvedeném grafu dostaneme hodnoty PN tak, že od PG odečteme hodnoty RD. Z grafu 1 také vyplývají následující obecné poznatky: (1) Rychlost dýchání se zvyšuje do mnohem vyšších teplot než rychlost fotosyntézy. To většinou znamená, že při vyšších teplotách je metabolismus rostlin spíše ztrátový – rostliny prodýchají více, než vytvoří nové biomasy ve fotosyntéze. V tomto směru zvláště „účinné“ jsou vysoké noční teploty, kdy samotná fotosyntéza je nulová. (2) Teplotní optimum je u rostlin velmi proměnlivé: závisí jak na druhu rostliny, tak i na podmínkách dané lokality. Přitom existují i výrazné rozdíly mezi odrůdami. Z praktického pěstování to vinohradníci znají velmi dobře. Příklad fyziologické studie ilustruje obr. 2. (3) Rostlinné druhy se také liší svým teplotním minimem a maximem. Obecně se prokázalo, že rostliny ze skupiny C4 (kukuřice, cukrová třtina) mají vyšší hodnoty teplotního minima i optima než rostliny C3. Fotosyntéza listů je mnohostranně provázána s dalšími fyziologickými procesy, které významně mění výsledné množství vytvářených produktů fotosyntézy. Zmíním se alespoň o dvou: (A) Dýchání. Rychlost dýchání je pro rostliny nesmírně významná, i když v celkové bilanci produkce biomasy znamená její jednoznačnou ztrátu. Ovšem tato ztráta je „nespravedlivým“ hodnocením z pohledu člověka a jeho snahy po maximalizaci produkce. Rostliny musejí dýchat, aby vůbec mohly – přeměnit cukry vytvářené ve fotosyntéze na tisíce jiných organických sloučenin,

– zabudovat jednoduché anorganické sloučeniny přijaté kořeny (NO3, PO43-, K+ aj.) do bílkovin a dalších sloučenin, – energeticky zabezpečit transport látek atd. Rychlost dýchání závisí především na teplotě (obr. 3). Přitom velmi silně dýchají mladé a rychle rostoucí orgány rostliny, což opět dobře dokumentují uvedené křivky na grafu 3. Poni et al. (2006) na základě podrobných měření i modelových simulací zjistili, že z celodenní fotosyntetické produkce denně rostliny révy vinné prodýchaly téměř jednu třetinu. Na tomto úbytku biomasy prodýcháním se podílely hlavně listy a stonky. To znamená, že celková hrubá fotosyntéza jednoho keře révy vinné za celou vegetaci – asi 2 200 g sušiny – se na skutečně naměřeném přírůstku hmotnosti sušiny jednoho keře projevila hodnotami kolem 1 500 až 1 700 g sušiny. (B) Transpirace. Výdej vody ve formě vodní páry z listů ovlivňuje jejich teplotu, a tím i další biochemické procesy včetně fotosyntézy a dýchání. Množství dopadajícího záření také spoluurčuje rychlost transpirace, tedy výdej vodní páry z listů. Palliotti et al. (2000) stanovili pro slunné listy (S) révy vinné rychlost transpirace hodnotou 3,10 mmol H2O m-2 s-1, zatímco pro zastíněné (Z) 1,84 mmol H2O m-2 s-1. Z těchto hodnot a rychlosti fotosyntézy lze vypočítat další významnou charakteristiku listů, a to účinnost využití vody (ÚVV) udávající množství fotosynteticky fixovaného CO2 (nebo někdy také množství vytvořené biomasy rostliny – hmotnost sušiny) vztažené na množství vody vydané v uvedeném období transpirací. Převrácená hodnota tohoto parametru se označuje často jako transpirační koeficient (TK) a udává množství vody spotřebované za období, kdy se fixovalo určité množství CO2 (nebo vytvořilo určité množství biomasy). Hodnoty transpiračního koeficientu různých druhů rostlin v různých podmínkách se pohybují v rozmezí od 200 do 1100. Pokud tedy rostliny během vegetace vytvoří 2 kg své biomasy, vyjádřené hmotností sušiny, tak jí proteklo 200 až 1100 litrů vody. V přepočtu na 1 hektar jsou to pak opravdu vysoké hodnoty toků vody z půdy do atmosféry. Velmi často se tyto hodnoty blíží hodnotám celoročních srážek. Jak je patrno z obr. 4, rychlost transpirace (výdeje vody ve formě vodní páry z listů) stoupá do mnohem vyšších teplot než rychlost fotosyntézy. To se velmi názorně promítá do průběhu účinnosti využití vody, která se s teplotou silně snižuje. Ale zase bychom se dopustili nepřípustného zjednodušení, kdybychom takový průběh označili jako nevhodný či nežádoucí. Připomeňme, že množství vody, které během vegetace rostliny přijmou kořeny, vedou do listů a těmi vypaří do vzduchu, je nezbytné ze dvou důvodů: (1) Tento velký transport umožňuje příjem dostatečného množství minerálních živin, které jsou v půdním roztoku ve velmi nízkých koncentracích. (2) Velké množství vytranspirované vody je pro listy naprosto nezbytné, aby si i v teplém vzduchu a na přímém slunečním záření udržely příznivou – nižší – teplotu. Voda je v rostlinách ve formě kapalné. A právě přechod ze skupenství kapalného do plynného je spojen s velkou spotřebou energie. Takže tímto nejen listy révy vinné, ale prakticky všechny rostliny, od nízkých trávníků až po lesní porosty, působí jako velmi účinné přírodní chladničky.

(12/2007)

V souvislosti s výdejem vodní páry je třeba se ještě zmínit o výdeji vody kapalné, tedy o gutaci. K té dochází v podmínkách vysoké relativní vlhkosti vzduchu, kdy je omezena možnost transpirace. V přírodě to nejčastěji bývá před rozedněním, kdy absolutní vzdušná vlhkost (např. g H2O v 1 m3 vzduchu) je stejná jako během předchozího dne, ale relativní vzdušná vlhkost (vyjadřovaná jako aktuální množství vody v jednotce objemu vzduchu vztažené k maximálnímu možnému, tedy nasycenému množství vodní páry v tomtéž objemu vzduchu) stoupne až na 100 %. Gutací tedy rostliny vydávají vodu i v podmínkách, kdy je transpirace potlačena. Kromě toho se gutací může rostlina zbavovat nejen čisté vody, jako při transpiraci, ale také dalších nepotřebných látek rozpuštěných ve vodě. Bohužel se mi nepodařilo v literatuře najít informace o tom, do jaké míry je gutace významná i pro révu vinnou. Je nasnadě, že na produkci celkové biomasy rostlin i konečné sklizni hroznů se podílí řada dalších vnějších faktorů. Zvláštní místo zaujímá dostupnost vody v půdě a s ní spojená odolnost rostlin révy k dočasnému nedostatku vody. Také minerální výživa silně ovlivňuje rychlost fotosyntézy i dýchání. Jsem si jist, že čtenáři tohoto časopisu sami velmi dobře chápou tu dynamickou a obdivuhodnou souhru, jakou „předvádějí“ jejich rostliny révy vinné v interakcích s průběhem počasí. Svými texty o vlivu CO2, ozářenosti – světla a teploty jsem chtěl přispět k nahlédnutí do mechanismů, jimiž se rostliny tak složitě a zatím velmi často až nepochopitelně vyrovnávají s tou skutečností, že rostou, plodí i odcházejí trvale uchycené na jediném místě.

597

Literatura Palliotti A., Carnechini A., Ferranti F.: Morpho-anatomical and physiological characteristics of primary and lateral shoot leaves of Cabernet Franc and Trebbiano Toscano grapevines under two irradiance regimes. American J. Enol. Vitic. 51: 122–130, 2000. Poni S., Palliotti A., Bernizzoni F.: Calibration and evaluation of a STELLA software-based daily CO2 balance model in Vitis vinifera L. Amer. Soc. Hort. Sci. 131: 273–283, 2006. Shiraishi S., Hsiung T. C., Shiraishi M., Kitazaki M.: Effects of temperature on the photosynthetic rate of grape cultivars. Sci. Bull. Sac. Agr. Kyushu Univ. 51: 9–16, 1996.

Obr 3 – Závislost rychlosti dýchání (R D, mg CO2 m-2 s -1) listů révy vinné na teplotě (oC). Plná křivka nakreslena podle modelu a parametrů, které uveřejnili Poni et al. (2006). Tečkovaně: odhad obvyklého poklesu rychlosti dýchání při vysokých teplotách.

Obr. 1 – Obecné schéma závislosti rychlosti celkové (hrubé) fotosyntézy – PG, čisté (neto) – PN fotosyntézy a dýchání – R D na teplotě listu (oC).

Obr. 2. – Závislost účinnosti využití pohlceného slunečního záření na teplotě u listů dvou odrůd révy vinné (přesněji: hodnoty fluorescence chlorofylu, Fv/Fm, vyjadřující kvantovou účinnost fotosystému 2). Křivky podle údajů Kadira (2006).

Obr. 4 – Vliv teploty listů révy vinné, odrůdy Neo Muscat, na rychlost fotosyntézy (mg CO2 dm-2 hod-1), rychlost transpirace (g H2O dm-2 hod-1) a na účinnost využití vody (mg CO2 g -1 H2O). Grafy sestaveny podle údajů Shiraishi et al. (1996).

598

(12/2007)

Umíme najít terroir v českých a moravských vinicích a vínech? Ing. Pavel Pavloušek, PhD., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU Lednice na Moravě Pohled na terroir je skutečně velmi rozmanitý. Ve světové vinařské literatuře najdeme názor, že prakticky každá vinice, každá výsadba révy vinné představuje určité terroir. Podíváme-li se na terroir tímto pohledem, je třeba dále hodnotit kvalitu jednotlivých terroir. Tento pohled spojuje terroir přímo s lokalitou s jejími geologickými, pedologickými a klimatickými vlastnostmi. Velmi významné je však především následné spojení s odrůdou, kterou na dané lokalitě vysadíme. Jestliže se na terroir podíváme tímto pohledem, musíme jasně rozlišit jeho kvalitu. Tato kvalita se potom zákonitě bude pohybovat od vysoce kvalitního terroir až po nízkou kvalitu terroir. V záři a říjnu jsem absolvoval návštěvu mnoha moravských vinic a v každé jsem si položil otázku, jak kvalitní je terroir této vinice. I přes provedenou novou klasifikaci vinic se nachází mnoho výsadeb na rovinatých pozemcích. Tyto rovinaté pozemky většinou nemají zcela nejlepší příjem slunečního záření, což ovlivňuje kvalitu hroznů. Vinice na rovinách mohou být citlivé na zimní mrazy, vzhledem k otevřenosti lokality ve vztahu k proudění vzduchu. Na mnoha takových lokalitách jsou hlubší výživné a vododržné až vlhké půdy. Často je zde vždy vyšší výnos, i když se snažíme regulovat násadu již při zimním řezu révy vinné. Kvalita hroznů potom nemusí být vždy absolutně špičková. Přesto však tyto vinice v Čechách a na Moravě máme a musíme se snažit najít jejich uplatnění. Chceme-li označovat tyto vinice termínem terroir, mohli bychom v této sou-

vislosti mluvit o „produkčním terroir“, ve kterém, i když se snažíme získat co nejvyšší kvalitu, jsou přírodní faktory takové lokality jiného názoru a přírodu nelze překonat, pouze modelovat vzájemný vztah přírodních faktorů a pěstitele révy vinné. Terroir bychom měli hledat ve vinicích s optimálními geologickými, půdními a klimatickými faktory a vytvořit bonitaci jednotlivých terroir. Představa, že má pěstitel vinici, která je na svahovitém pozemku a hrozny vyzrávají pravidelně do kvality pozdního sběru, ještě neznamená, že se jedná o vynikající terroir. Jak by tedy mělo vypadat na druhé straně terroir nejvyšší kvality? Velký význam ve správném pohledu na terroir sehrává odrůda, která je vysazena na dané vinici. Kvalitní terroir se nevyznačuje pouze vysokou cukernatostí. Vysoké cukernatosti je v posledních ročnících možné dosahovat na mnoha vinicích a přesto bych jim nepřisuzoval terroir nejvyšší kvality. Pro produkci hroznů pro výrobu bílých vín máme jedinečné podmínky, především díky chladnému podnebí. Lokality v České republice jsou klimaticky srovnatelné s vinicemi v Champagni, Alsasku, ale i v Austrálii a na Novém Zélandu. Ideální terroir pro produkci bílých vín se vyznačuje především dlouhým a teplým vegetačním obdobím, s většími výkyvy denních a nočních teplot v době dozrávání hroznů. V takových terroir mají hrozny možnost pozvolna dozrávat především z pohledu aromatické zralosti a dynamiky změn organických kyselin. Změ-

MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek

Někteří vinaři se pro realističtější ilustraci terroir při degustaci s klienty ve vinicích nerozpakují bagrem vyhloubit sondu do podloží hned vedle vinice. Foto R. Stávek ny jsou pozvolné, nikoliv prudké a při hodnocení přímo ve vinici můžeme podle chuti bobulí odhadovat charakter budoucího vína. V termínu, kdy se rozhodneme hrozny sklidit, musí mít optimální aromatickou zralost a obsah organických kyselin. Taková surovina je potom ideálním výchozím produktem pro vína s charakterem velkého terroir. Existuje u nás mnoho vinic, kde hrozny této kvality nedosahují. Na dru-

966 Kč (vč. DPH)

Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest. Atlas je formátu 230×300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(12/2007)

hé straně existuje mnoho vinic, kde je klima lokality podstatně teplejší, hrozny vyzrávají velmi rychle, což je na škodu aromatickému projevu vína a rovněž obsahu a složení organických kyselin. V této souvislosti je významné připomenout vztah terroir a odrůdy. Existuje opět mnoho lokalit, kdy ve vynikajícím terroir máme vysazenou odrůdu, která není schopná přenést charakter lokality do hroznů a vína. Často je to spojeno s nedostatečnou aromatickou zralostí a nízkým, nebo naopak vysokým obsahem kyselin. Jestliže existuje nevhodné spojení terroir a odrůdy, neuděláme z takových hroznů „velké víno“ za žádnou cenu. Ještě výrazněji se tento vztah projevuje u modrých odrůd pro výrobu červených vín. V českých a moravských vinicích je možné dopěstovat hrozny pro produkci velmi kvalitních červených vín. Musí však jít o adaptaci optimální odrůdy pro určité přírodou dané terroir. Potom se daří vypěstovat kvalitní hrozny pro výrobu červených vín a vyrobit i „velká červená vína“. Jestliže jsem označil určité terroir jako „produkční terroir“, pak nacházíme v naších vinicích rovněž „velká terroir“. Světová klasifikace vinic počítá se třístupňovým rozdělením terroir. V této souvislosti se potom mluví o terroir oblasti nebo podob-

lasti – terroir mikroregionu – terroir vinice. V této souvislosti je potom možné najít aplikaci zmíněného „vína originální certifikace“. Podobně jako je chápáno terroir jako třístupňové, mohla by být třístupňová rovněž klasifikace vín originální certifikace. Velmi významné je v této souvislosti pochopení terroir vinice. Velmi mnoho pěstitelů a výrobců vína je přesvědčeno, že má svoje vinice pouze v tom nejkvalitnějším terroir. Jak potom víno s charakterem terroir vinice vypadá? Víno s charakterem terroir vinice musí být především vysoce přírodní produkt. Jestliže výrobce vína přiveze hrozny z vinice a v průběhu vinifikace začne dávkovat velké množství přípravků – enzymy, kvasinky, taniny atd., může překrýt charakter lokality – terroir, rukopisem výrobce vína. U takového vína potom můžeme těžko hovořit o charakteru terroir. Při výrobě vína se proto musí maximálně využít potenciál, který vytvořilo terroir v hroznech ve vinici, a co nejméně ho technologií výroby vína pozměnit, ale naopak tento charakter hroznů ve víně zachovat a zvýraznit. Vinifikace hroznů dopěstovaných ve „velkém terroir“ je proto spojena s technologií spontánní fermentace hroznů s využitím mikroflóry z dané vinice. Další možností je vlastní selekce kvasinek z daného terroir a tyto kvasinky potom aplikovat na výrobu vín z identické lo-

599

kality. Přirozená mikroflóra lokality napomůže ve vínech zvýraznit aromatický charakter a zachovat extraktivnost vín, které do nich vnesli geologické a půdní podmínky dané lokality. Ve skutečnosti můžeme v českých a moravských vinicích najít pouze malý zlomek vín a lokalit, které lze označit termínem „terroir vinice“ nebo „velké terroir“. Často najdeme v jedné vinici několik odrůd, avšak pouze jedna z nich může odrážet skutečné „terroir vinice“. Přichází zde ke slovu zejména již výše zmíněný vztah mezi odrůdou a terroir. Skutečnosti týkající se terroir je třeba především maximálně využít. Je třeba si zároveň uvědomit, že „velkých terroir“ je pouze minimum. Tyto lokality a vína zaslouží novou podrobnou charakteristiku z pohledu geologických, půdních, klimatických, ale i vinohradnických vlastností a analytických vlastností vína. Tato vína potom musí marketing vín dostat na absolutní špičku českých a moravských vín. Vlastnosti a jedinečnost těchto vín je třeba zdůvodnit objektivní vědeckou studií. Je však třeba zároveň využít terroir podoblasti a terroir mikroregionu pro zvýraznění charakteru českých a moravských vín v marketingu našich vín. V tomto segmentu vín je třeba rychle najít společnou řeč a využít ji k prospěchu všech vinařů.

Vinaři ovládli Senát Ve čtvrtek 15. listopadu to byl nejen seminář Problematika vinařství v ČR, ale v podvečer i představení svatomartinských vín uspořádané ve spolupráci s Vinařským fondem. V rámci semináře byla představena činnost Vinařského fondu po pěti letech působnosti a prezentován Registr vinic, jeho funkce a možnosti dalšího využití. Profesor Jan Žaloudík, děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, osvětlil přístup fakulty k popularizaci vína. Hlavním obsahem semináře byl především stav projednávání Návrhu nařízení Rady o společné organizaci trhu s vínem a představení pozic zúčastněných stran k této evropské vinařské reformě. Kromě zástupců Ministerstva zemědělství ČR, profesních a odborných organizací vinařů a Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii byl přítomen i nestor českých vinařů profesor Vilém Kraus, nositel státního vyznamenání Medaile za zásluhy o stát v oblasti vědy. Zástupci vinařů, zejména ústy předsedy Svazu vinařů ČR Jiřího Sedla, vyjádřili obavy z výsledku projednávání reformy společné organizace trhu s vínem. Jako zásadní vidí potřebu zachování užití sacharózy k doslazování vína

a způsob financování národní obálky, což je způsob stanovení výše finančních podpor sektoru vinařství. Pro naši republiku je nejvýhodnější výpočet založený na ploše vinic, případně na ploše vinic a výnosu, zcela nepřijatelné je stanovení podle historického hlediska. Vyjádřil i silnou nespokojenost se strukturou povinných výdajů, zcela neadekvátní jsou navržené výdaje na propagaci ve třetích zemích z národních obálek. Naprosto největší podíl z přidělených finančních prostředků má nařízeno využít

na propagaci Slovensko a Česká republika (cca 30 %). Přitom jde o státy, které nemají přebytek vína, vysoký exportní potenciál a spotřeba vína je vyšší než produkce. Produkce v České republice kryje spotřebu pouze cca z 40 %! Konečnou podobu reformy ovlivní jednání v Evropském parlamentu, kde se návrhem Komise bude v rozpravě věnovat 21. listopadu zemědělský výbor, hlasování na plénu by mělo proběhnout do 13. prosince. Konečné rozhodnutí Rady pro zemědělství a rybářství lze očekávat 17. až 19. prosince. V závěru semináře jsem doporučil svolat mezi jednáním pléna Evropského parlamentu a Rady pro zemědělství komoditní radu pro víno k ujasnění postoje ČR k očekávanému kompromisu. Celodenní vinařská akce v Senátu vyvrcholila představením sta vzorků svatomartinských vín. Všichni účastníci byli nadmíru spokojeni vzrůstající kvalitou produktů našeho vinařství. Všem, kteří se podíleli na úspěšné akci a pomohli s její přípravou, patří mé poděkování. Ing. Josef Vaculík, senátor místopředseda pořádajícího výboru a moderátor celodenní akce

(12/2007)

600

Studijní programy a obory na Zahradnické fakultě v Lednici Ing. Patrik Burg, PhD., Dr. Ing. Anna Němcová

Za 22 let její existence bylo na Zahradnické fakultě vychováno několik generací zahradnických inženýrů a architektů v celé šíři zahradnického oboru. Je však nutné připomenout, že tradice výchovy zahradnických profesionálů sahá až do 19. století a navazuje na velmi známou Vyšší zahradnicko-ovocnickou školu, založenou v roce 1895. Pro výuku posluchačů jsou v areálu fakulty (Obr. 1 a Obr. 2), rozšířeném v letošním roce o nový pavilon D, k dispozici moderně a účelově zařízené posluchárny, laboratoře, počítačové učebny, knihovna se studovnou, skleník subtropických a tropických rostlin, sklepní provoz, ale také pozemky se sortimenty ovocných a okrasných dřevin a dalších druhů rostlin. Opomíjet nelze ani zázemí posluchačů v podobě moderních ubytovacích kapacit na kolejích a stravování v přilehlé menze. Tab. 1. uvádí aktuální přehled nabízených studijních programů a oborů pro rok 2008. Tab. 1: Studijní programy a obory na Zahradnické fakultě Studijní program Zahradnické technologie Zahradnické inženýrství Zahradnictví Zahradní a krajinná architektura

Studijní obor

Typ studia

Forma

Titul absolventa

Zahradnictví

Bc.

P, K

Bc.

Vinohradnictví a vinařství Zahradnictví Management a marketing zahradnické produkce Jakost rostlinných a potravinových zdrojů Zahradní a krajinná architektura Management zahradních a krajinných úprav

Bc. 4 NM

P P, K

Bc. Ing.

Ing.

Bc.

Bc. 4, NM

Bc., Ing.

Bc., NM

Bc., Ing.

Obr. 1: Pohled na areál Zahradnické fakulty Studium oboru Zahradnictví je zaměřeno na jednotlivá nosná odvětví zahradnické produkce, tj. vinohradnictví, zelinářství, ovocnářství a květinářství. Na teoretické znalosti posluchačů navazují profilující předměty směrované do zahradnických výrobních činností včetně jejich ekonomiky a managementu. Studium završuje skupina volitelných předmětů umožňující specializaci absolventů podle vlastní volby. Získané teoretické a praktické schopnosti dávají absolventům dobrý předpoklad při uplatnění v oblastech státní správy, managementu zahradnické výroby, v obchodních organizacích, ale také v aranžérské práci a při realizaci zahradních úprav. Obor Vinohradnictví a vinařství připravuje odborníky v oblasti vinařství a souvisejících činnostech. Výuka je zaměřena na pěstování révy vinné a technologické postupy uplatňované ve zpracovatelských vinařských provozech. Během studia se posluchači seznamují se základní suro-

Vysvětlivky použitých zkratek: Bc. – bakalářský stupeň studia; Bc. 4 – čtyřletý bakalářský stupeň studia; NM – navazující magisterský stupeň studia; P – prezenční (denní) forma studia; K – kombinovaná (dálková) forma studia Zájemci o studium jej mají možnost absolvovat na bakalářském a následně na magisterském stupni. V rámci bakalářského studia absolvují všeobecné teoretické předměty, na které navazují v rámci magisterského studia profilové předměty podle zvoleného oboru. Pro lepší orientaci jsou v následujícím přehledu uvedeny stručné charakteristiky jednotlivých oborů včetně příkladů možného uplatnění absolventů.

Obr. 2: Dřevěná skulptura Zahradnické fakulty

(12/2007)

vinou, s nároky na její kvalitu, s látkovými složkami moštů a vín a s technologiemi jejich stanovování. Součástí studia je charakteristika výroby kvalitních vín, jejich školení, stabilizace a finalizace, včetně identifikace vad a chorob vín a způsobů, jak jim předcházet. Posluchači získají přehled o světové a domácí historii pěstování révy i výroby vín, o kulturním použití vín a jejich účincích na lidský organismus. V rámci odborných praxí se seznámí s činnostmi ve vinohradnických a vinařských provozech (Obr. 3). Poznatky získané během studia mohou absolventi využívat na pozicích u výrobních a obchodních firem. Zájemci o obor Jakost rostlinných a potravinových zdrojů mají možnost získat teoretické vědomosti i praktické znalosti v oblastech zpracovatelských technologií a řízení jakosti potravinových zdrojů. Významný prostor je věnován fyzikálně-chemickým a senzorickým postupům hodnocení kvalitativních parametrů a bezpečnosti potravin především rostlinného původu. Pozornost je věnována i ekonomickým disciplinám a orientaci na marketing potravinové produkce. Absolventi tohoto oboru mají předpoklady pro uplatnění ve výrobních podnicích pro zpracování a skladování rostlinných potravinových zdrojů, v nápojovém průmyslu a v obchodních a marketingových organizacích s těmito komoditami. Ve studiu oboru Zahradní a krajinná architektura získávají posluchači znalosti z teoretických i praktických disciplín, se zaměřením na rozvoj estetických a uměleckých schopností. Variantu tohoto oboru představuje obor Management zahradních a krajinných úprav, který zaměřuje pozornost výuky na oblast provozu a organizace zahradních a krajinářských úprav se zřetelem na zvládnutí realizačně-praktických operací a postupů. Absolventi těchto oborů mohou nalézt své uplatnění při činnostech na úrovni územního a krajinného plánování, projekce, veřejné

601

Obr. 3: Návštěva posluchačů ve vinařském provozu správy, zakládání a údržby zeleně, ale také v oblasti managementu zahradní a krajinářské tvorby. Bližší informace o studiu na Zahradnické fakultě jsou dostupné na studijním oddělení nebo na webových stránkách fakulty, případně ve dnech otevřených dveří, které se konají 10. 12. 2007, 9. 1. 2008 a 6. 2. 2008. Ing. Patrik Burg, PhD., Dr. Ing. Anna Němcová, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno, Zahradnická fakulta Lednice, info@zf. mendelu.cz foto archiv autorů

Chemické pomocné prostriedky používané vo vinárstve I keď je používanie PCHP legálne, výrobcovia vína ich pred návštevou pivnice radšej neukazujú, aby sa zachoval ideálny obraz o víne ako prírodný produkt. Chemické prostriedky sú v dnešnej modernej výrobe vína neodmyliteľné. V odborných kruhoch sa často vedú diskusie, ktoré sú dosť kontroverzné. Všeobecne sa predpokláda a vie, že PCHP a ich maximálne dávky sú legislatívne uzákonené nielen v Európskej únii.

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

V Európskej únii platí jednotný Kódex Spoločenstva, ktorý reglementuje, upravuje, regukuje povolené a nepovolené chemické prostriedky pri výrobe vína. Národné legislatívy však môžu určiť horné hranice použitých prostriedkov alebo ich aj zakázať. Medzinárodná organizácia viniča a vína (O. I. V.) poskytuje svojim členským krajinám odporúčania používania PCHP, ktoré sú v súlade so Svetovou zdravotníckou organizáciou

(WHO). O. I. V. poskytuje permanentne cestou svojich odborných grémií („Technológia“ a „Mikrobiológia“) najnovší stav v oblasti výroby vína. Osobitné postavenie má oxid siričitý, ktorého limitné dávky nie sú rovnaké vo všetkých základných normách a vinárskych zákonoch členských krajín. Povolené chemické prostriedky bývajú rozdelené do 5 skupín:

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Kã 290,00 (vã. 19% DPH) Kã 330,00 (vã. 19% DPH) Kã 380,00 (vã. 19% DPH) Kã 420,00 (vã. 19% DPH) Kã 450,00 (vã. 19% DPH) Kã 490,00 (vã. 19% DPH) Kã 520,00 (vã. 19% DPH) Kã 560,00 (vã. 19% DPH) Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2006 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

602

(12/2007)

1) Krášliace prostriedky, 2) prostriedky na úpravu chýb vína, 3) živiny pre kvasinky a enzýmy na zlepšenie fermentačných podmienok, 4) plyny na osvieženia vína, 5) stabilizačné a konzervačné prostriedky. Prostriedky na korektúru muštu a vína Krášliace prostriedky na zlepšenie farby, vône a chuti vína. Patria už do nepamäti k pomôckam výrobcov vína. Podporujú nielen vyčírenie, ale umožňujú aj menšie korektúry chuti a arómy dokonca v stabilite vína. Klasické krášliace prostriedky majú väčšinou prirodzený pôvod. Je im spoločné, že sa z vína musia odstrániť spoločne s ich reakčným partnerom. V ideálnom prípade vo víne nezostáva žiadne rezíduum. Sem patria napríklad bentonit, proteíny, vyzina, želatina. Patria sem aj látky rastlinného, živočíšneho a minerálneho pôvodu. K chuťovému zlepšeniu vína patrí aj uhličitan vápenatý (CaCO3) a príbuzné zlúčeniny používané na chemické odkyslenie a kyselina vínna na prikyselenie vína. Ako chemické produkty možno označiť tie prostriedky na ošetrenie vína, ktoré sa používajú pri výskyte chýb a pri senzorických nedostatkoch. Polyvinylpolypyrrolidon (PVPP) je plastový polymer, ktorým sa z vína eliminujú feno-

lové substancie a ich oxidačné produkty. PVPP sa používa často v kombinácii už uvádzanými chemickými látkami. V niektorých krajinách k odstráneniu sirky (H2S) používajú síran meďnatý, ktorý nie je všade povolený, s kalimhexakyanoferátomžltou krvnou soľou odstraňujú; z vína katióny Fe, Cu a iných kovov. Potrebné alebo často zbytočné prostriedky Do ďalšej skupiny povolených prostriedkov patria všetky látky, ktoré majú doplniť kvasinkám potrebné živiny počas fermentácie (amónne soli, tzv. živné soli) a látky, ktoré doplňujú rastové látky kvasiniek, napríklad vitamín B1 (tiamín). Takýto nedostatok by sa mohol vyskytovať pri muštoch zo stresu viniča suchom, nedostatkom živín alebo vysokou úrodou hrozna. V novšej dobe sa používajú preparáty z bunkových stien kvasiniek (BSK), ktoré sú úplne neutrálne a zabezpečujú elimináciu látok brzdiacich alkoholovú či malolaktickú fermentáciu: zvyčajne sa BSK kombinujú s inými pomocnými prostriedkami. Pomocou enzýmových preparátov má sa zlepšiť schopnosť spracovania hrozna, muštu a vína znížiť riziko spracovania. Niektoré enzýmy sa používajú na zvýšenie výťažnosti farby červených vín pri nakvášaní rmutu, na zlepšenie výťažnosti a filtrovateľnosti.

Vinařství bez emisí uhlíku Jedna novozélandská vinařská společnost z regionu Marlborough profituje z investic, které vložila do omezení emisí plynů, vyvolávajících skleníkový efekt. Vína společností Grove Mill and Sanctuary jsou mezi prvními produkty, vyhlášenými za „carbon-neutral“ (produkt vyrobený bez emisí plynů, vyvolávajících skleníkový efekt), podnik obdrží certifikaci „nulové emise uhlíku“ od Landcare Research Institute (Institutu péče o krajinu). Pro dosažení tohoto výsledku omezilo vinařství všechny možné emise plynu ve výrobním cyklu a vývozu svých vín, a angažovalo se v investicích na obnovu lesa jako kompenzace za emise plynů, které nešlo odstranit. „Toto úsilí o ochranu životního prostředí mělo okamžitý efekt v prodeji,“ tvrdí ředitel Rob White. „Jeden z našich hlavních exportních zákazníků, britský řetěz supermarketů Sainsburys hledá řešení, jak reagovat na tlak vlády a spotřebitelů ohledně životního prostředí.“ Podle Vitisphere.com (akm) První sklizně v tele-realitě Jihoafrické vinařství Vilafonté Vineyard poprvé prožilo vinobraní v tele-realitě. Každý den v únoru a březnu vložilo vinařství na svou webovou stránku 30- až 40sekundový mini-film o „tom, co se dnes událo ve Vilafonté“. Tento přímý přenos z vinobraní zůstal surovým dokumentem, sestříhaným ze záběrů pořízených naživo, určených k tomu, aby co nejlépe přiblížily „napětí, vzrušení a horečnatost, které panují v našich týmech v tomto klíčovém období“. „Tyto sklizně v tele-realitě mají za cíl přiblížit spotřebiteli realitu výroby vína a umožnit mu sdílet naše nadšení pro tuto práci,“ vysvětluje ředitel Mike Racliffe. „Toto 6- až 8týdenní dobrodružství by se mělo pokusit zbourat bariéry mezi pěstiteli, vinaři a spotřebiteli.“ Přenosy byly k vidění na stránkách www.vilafonte.com. Podle Vitisphere.com (akm)

Napríklad glukanáza podstatne zvyšuje filtrovateľnosť muštu a vína, ktorú znižuje nahnilé hrozno hubou Botrytis cinerea. Pri výrobe vína je povolené používať inzertné plyny (dusík, CO2, argón). Ich hlavnou úlohou je osvieženie bielych a ružových vín, vymývanie rozpustného kyslíka, prípadne nežiadúcich aróm, ochrana pred oxidáciou nedoliatych sudových vín a pod. Kyslík alebo vzduch sa používa do muštu či vína na vyzrážanie fenolových substancií. Konzernácia a ochrana vína Okrem oxidu siričitého povoľujú v niektorých krajinách sorban draselný v koncentrácii do 200 mg/L na zabránenie dodatočnej fermentácie nasládlych vín. Kyselinu askorbovú používajú v max. dávke 150 mg/L pre jej väzbovosť s kyslíkom. Pri aplikácii sorbanu draselného (kyseliny sorbovej) sa môže vyskytovať nepríjemná pelargóniová pachuť vína. Kyselina askorbová reaguje s kyslíkom tak, že vzniká peroxid vodíka, ktorý reaguje s oxidom siričitým. Môže dôjsť k predčasnému starnutiu vína. Môže sa použiť aj na osvieženie vína. Kyselina metavínna je povolená pri predčasnom fľašovaní vína, ktoré je dočasne chránené pred vyzrážaním vínneho kameňa. Erich Minárik

Australský patent na odsíření vína V Austrálii patentovali speciální zařízení, které umožňuje zbavit právě otevřené víno veškerého obsahu oxidu siřičitého. Speciální zátka, která obsahuje miniaturní zařízení na mikrodávkování peroxidu vodíku, je pevně umístěna v hrdle otevřené lahve. Autor invence vinař James Pennington z firmy Rivendell Wines v západní Austrálii nazval zlepšovák PEWA (angl. Preservative Elimination in Wine at consumption). V Austrálii, kde jsou ve vínech tolerovány vyšší dávky síry, bylo německým řetězcem Lidl reklamováno a vráceno víno, které obsahovalo až 17násobné množství oxidu siřičitého, než povoluje norma. Zdroj: Decanter (rs) řádková inzerce l Prodám nerezové uzavřené nádoby 2 ks, obsah 300 l. Tel.: 777 314 313 l Kdo daruje nebo levně prodá starou vinařskou literaturu či časopisy, např. z pozůstalosti? Tel.: 775 197 443 l Prodám vinný sklep v Boleradicích vhodný pouze k uskladnění vína, užitná plocha 95 m2, archív na cca 12 tis lahví. Cena dohodou. Více informací na tel. 732 373 615. l Prodám vinohradnickou plečku (kultivátor) za TK. Tel.: 606 147 095 l Koupím pěknou vinici v podoblasti velkopavlovická, cca 20 arů, s vyřešeným právním vztahem pozemku a porostu. Jde mi o hezké místo, přirozeně zřetelně ohraničené (např. terasa, nikoli jen řádky na velkoplošné vinici). Zároveň nabízím pronájem či dlouhodobé hospodaření na této vinici. Složení odrůd zastoupených na vinici nerozhoduje. Tel. 736 504 032 l Koupím demijony se závitem 50, 25 nebo 15 l. Nabídněte. Tel.: 775 197 443

(12/2007)

Zníženie sírnych zlúčenín vo víne ošetrením ultrazvukom Testovali účinok ultrazvuku na obsah voľných a viazaných sírnych zlúčenín v červenom víne. Ultrazvuk v nízkej intenzite redukuje obsah sírnych zlúčenín vína za optimálnych podmienok ošetrenia vína, ktoré sa podrobne uvádzajú, ultrazvukom. Možno znížiť obsah nežiadúcich sírnych zlúčenín bez roho, že by sa negatívne ovplyvnili fyzikálne-chemické a senzorické vlastnosti vína. Podľa Pieščevaja Promyšlennosť (em) Bilancia kyslíka prispievajúceho oxigenácii a kvalite červených vín počas školenia a vyzrievania Zvažujú sa výhody oxigenácie červeného vína počas výroby. Osvetľujú sa oxigenačné praktiky, najmä výhody frakciovaného prídavku racionálnych dávok kyslíka. Vysvetľuje sa rovnováha aerácie červeného vína počas výroby. Poskytujú sa údaje z doterajšej praxe a podčiarkujú sa výhody tejto technológie. Progrès Agricole et Viticole 116, č. 1, s. 16–18 (em) Prevencia a identifikácia kontaminácie kvasinkami Brettanomyces počas výroby a školenia vína Brettanomyces a ich sporulačná forma Dekkera môžu vyvolávať refermentáciu vína so zvyškom sacharidov alebo zákal vo vínach. Vína nadobúdajú nepríjemnú vôňu po acetopyrolíne. Aj Pediococcus sp. a Lactobacillus sp. môžu vytvárať tieto a podobné substancie kaziace kvalitu vína. Osvetľujú sa podmienky pre aktivitu týchto kvasiniek a mliečných baktérií počas vinifikácie, zrenia a skladovania vína. Revue Française d ´Oenologie č. 179, s. 20–22 (em) Čírenie muštu zo záhreve rmutu tangenciálnou filtráciou Mušt po záhreve rmutu vykazuje jemný zákal, najmä ošetrený predtým proti hnilobe hrozna. Mušt sa preto musí podrobiť odstredeniu alebo filtrácii. Oba postupy sa robia pred fermentáciou. Výhody tangenciálnej filtrácie: 1) Jednoduchosť postupu bez kontroly, 2) netreba filtračné aditívy, 3) nízke odpady, 4) nezaťaženie environmentu. Revue des Oenologues 26, č. 93, s. 40–43 (em) Eliminácia fenolových z korkových zátok fenoloxidázou suberáza Suberáza je fenoloxidáza, ktorá sa používa na premývanie korku, na transformáciu fenolových substancií korku resp. na ich zníženie a na zmenšenie nepriaznivej vône a chuti vína, ktoré spôsobujú. Suberáza zabraňuje oxidatívnym reakciám fenolov s kyslíkom, ktoré inhibujú polymerizáciou fenolov. Výhody suberázy: 1) Aktivuje fenolových látok, 2) potláča prekurzory, 3) už prítomné anizply v korku, 4) čistí a odstraňuje nečistoty z korku, 5) zvyšuje nerozpudtnosť korku a 6) zvyšuje kvalitu korku. Revue des Oenologues 26, č. 93, s. 30–32 (em) Selektované štartovacie aktívne suché vínne kvasinky (ASVK) a mliečne baktérie vína Uvádzajú sa výsledky aplikácie ASVK a selektovaných mliečnych baktérií (MB) Oenococus oeni pri výrobe bielych a červených vín. Podčiarkuje sa optimalizácia účinnosti týchto kultúr pri reaktivácii ASVK (pomer kvasinky–voda, optimálna teplota) podľa pokynov výrobcu kultúr. Uvádzajú sa výsledky docielenia farby červených vín. Výborne výsledky sa dosahujú aj pri aplikácii selektovaných štartovacích kultúr MB Oenococcus oeni. Rebe und Wein 53, č. 9, s. 344–349 (em)

603

Skúsenosti s čírením bielych, červených a rosé vín s prídavkom VINPUR SPECIAL Institut Coopératif du Vin v Montpellieri testoval preparát VINPUR SPECIAL obsahujúci kazeinát draselný a celulózu (výrobca Spoločnisť Melle, SRN). Preparát porovnali s klasickým čírením (kazeinát, aktívne uhlie). Výhody VINPUR SPECIAL na základe analytických a senzorických dát: 1) rýchla sedimentácia, 2) rýchle účinkovanie v prvých 30 minútach, 3) prečírenie nie je možné, 4) nie sú potrebné špeciálne filtračné postupy. Preparát ľahko eliminuje ľahko oxidovataľné alebo už oxidované látky vína. Senzoricky majú obdobné vlastnosti ako aj klasické číridlá. Revue des Oenologues 25, č. 86, s. 30–32 (em) Kontaminácia vína kvasinkami Brettanomyces počas výroby vína Brettanomyces sp. bývajú rozšírení vo vínnych pivniciach. Vyskytujú sa aj vo vinohradoch. Vektormi sú vietor, hmyz a dážď. Víno kazia produkciou etylfenolov, ktorého prahová postrehnuteľnosť je okolo 450 µg/ /L. Víno nadobúda veľmi nepríjemnú vôňu a pachuť. Kvasinky produkujú aj kyselinu octovú a iné nežiadúce prchavé látky. Ohrozené sú hlavne červené vína. Prevenciou je hygiena pivničného zariadenia (sudov, barikov a pod.). Jediným povoleným antiseptikom je oxid siričitý resp. jeho nedisociovaná (molekulová) časť. Revue des Oenologues 27, č. 96, s. 23–26 (em) Manoproteíny kvasiniek – nový enologický aditív Manoproteíny kvasiniek sú vo vinárstve zaujímavé, nakoľko zaručujú o. i. stabilitu vínanov v hroznovom víne. Komponenty manoproteínov sú vo víne aj prirodzene prítomné, nakoľko v malom množstve sú aj súčasťou bunkových stien vínnych kvasiniek. Ich prídavok do vína môže nahradiť aplikáciu kyselinu metavínnu, chránia totiž víno pred vyzrážaním vínneho kameňa a derivátov vínanov všeobecne. O. I. V. odporučilo používanie manoproteínov už v rokoch 2000–2001. Bulletin de l ´O. I. V. 71, č. 813–814, s. 944–967 (em) Kontrolované toastovania dubového dreva pre barikové sudy Vyvinuli nový princíp kontroly toastovania (vypaľovania) dubového dreva za kontroly „elektronického nosa“ vybavený zachytaním arómy. „Elektrický nos“ má meraciu bunku, ktorou sa zachycujú substancie arómy. K subjektívnym indikátorom patrí aj farba toastovaného dubového dreva po záhreve. Uvedená metóda nie je síce objektívna a môže viesť k nedostatočnému alebo prehnanému posúdeniu toastovania. V blízkej budúcnosti by však tento spôsob kontroly mohol viesť aj k objektívnemu posudzovaniu toastovania. Revue des Oenologues 26, č. 90, s. 12–14 (em) Vplyv selektovaných Saccharomyces cerevisiae na zloženie a obsah prchavých látok ružových vín Spontánnu alkoholovú fermentáciu naštartujú zvyčajne kvasinky rodu Kloeckera, Candida, Hanseniaspora, Pichia a Hansenula. S. cerevisiae sa stávajú dominantnými druhmi niekoľko dní po začiatku fermentácie. Aj keď sa mušt zaočkuje selektovanými S. cerevisiae, „divé“ druhy kvasiniek prispievajú k charakteristike vína. Aj vo vínach rosé prevladajú S. cerevisiae, no prchavé substancie produkujú zväčša „divé“ druhy kvasiniek, kým prchavé estery produkujú skôr S. cerevisiae. Vyššie alkoholy bývajú produktom Hansenula a Pichia. Journal of Agricultural and Food Technology 48, č. 45, s. 1789–1798 (em)

604

(12/2007)

WinePod – další high-tech inovace ve světě vína – i bez sklepu Udělej si sám! Při návštěvě USA v roce 2002 jsem byl doslova šokován, že například v některých dobře zásobených supermarketech větších osad na Aljašce je možno zakoupit sadu na výrobu vína – objemná krabice obsahuje pětilitrový kanystr čistého pasterovaného moštu, skleněný demijon na kvašení, zákvasnou kulturu, sířící přípravek, čiřidla, hadičku na stáčení a další drobnosti. Vše stálo několik desítek dolarů, tedy případné víno, které by si milovník vína připravil (a že bylo na obalu halasně anoncováno, jak je výhodné si připravit víno vlastní – z „pravého burgundského (sic!) moštu, by vyšlo relativně draze“. Jistě že se jednalo o mošty z kalifornské množstevní produkce, které si o Burgundsku mohly nechat jenom ve snu zdát, nicméně v USA se na respektování geografického označování původy moc nehledí. Víno, připravené pomocí tohoto setu tak vyšlo na takové peníze, za které by bylo možno pořídit stejný objem skutečně špičkového, profesionálního vína renomované značky. Ale nekupte to, když si to připravujete sami! WinePod přichází Zařízení, které na první pohled působí snad až mimozemsky, připravuje víno naprosto dle gusta konzumenta, nebo toho, kdo se víno sám pro svou spotřebu rozhodl pomocí Winepodu vyrobit. Výrobce umožňuje placeným přístupem na web www.winepod.net konzultace s enology známých vinařských firem a také napojení na pěstitele hroznů a zejména informační propojení s ostatními majiteli WinePodů a výměnu zkušeností. V informačním materiálu k výrobku je tvrzeno, že vše, co je třeba k pří-

pravě úspěšného vína, najde uživatel on-line na webové prezentaci WinePod. Uživatelům je dokonce umožněno vybrat si z široké sítě dodavatelů moštu či hroznu pro přípravu vína ve WinePodu – může si vybrat z mnoha geografických oblastí světa a mnoha odrůd révy. Zařízení pracuje naprosto samostatně a není k němu třeba žádných zkušeností či speciálních znalostí. WinePod dle nastavení zreguluje teplotu, lisuje hrozny a změří cukernatost. To vše se pomocí bezdrátové technologie přenáší do počítače, kde se výsledky vyhodnocují, komunikuje se se serverem a je navrženo řešení.

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek

Jáchyme, hoď ho do stroje! Na uživateli je jen, aby médium hodnotil ve vůni a chuti a své poznatky zaznamenával. Program WineCoach (ang. volně „vinařský trenér“) vyhodnotí zadaná data a ihned navrhne další vinifikační postup. Jeho součástí je ovládací panel, kam uživatel zadává data a své poznámky o průběhu vinifikace. Z počítače pak „vypadávají“ doporučené dávky aplikovatelných přípravků, zobrazuje se instruktážní video, vytváří se grafy postupu kvašení a zrodu vína a uživatel je tak krok za krokem provázen vinařskou technologií. Program WineCoach by měl dle informací výrobce eliminovat začátečnické chyby, jako např. přesíření, oxidace apod. Minivinifikátor WinePod byl vyvinut ve spolupráci s předními enology světa a tedy samozřejmě zahrnuje nejmodernější enologické postupy. Uživatel si má však vždy možnost vybrat, zda chce postupovat dle instrukcí navržených přiloženým programem, a nebo půjde-li svou vlasní cestou. Na internetové stránce www.winepod.net má možnost si nastavit svou vlastní podobu vinifikačních konzultací, stáhnout si vybraná instruktážní videa a provozovat svůj vlastní vinifikační deník. Je tak umožněna výměna informací s ostatními uživateli WinePodu. Hrozny k dispozici po celý rok Dodavatel zařízení v nabídce nešetří. Garantuje zákazníkům dodávku kvalitních hroznů po celý rok. V nabídce je škála odrůd a kvalitativní úrovně, která tím hrozny segmentuje pochopitelně podle ceny. Čerstvé hrozny jsou k dispozici během sklizní, celoročně jsou k mání hroz-

790 Kč (vč. DPH)

Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 mm x 297 mm, 320 str. plnobarevných Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(12/2007)

ny zmražené. Zajímavá je poznámka v této sekci informačního letáku k WinePodu: „Mražené hrozny jsou dobře osvědčeným zdrojem vysoce kvalitních vín, která získávají četná ocenění.“ Souhrn: WinePod – v objemu 75 litrů najdete lis, kvasnou nádobu i zrací tank – na jedno naplnění připravíte až 4 kartony vína (1 karton = 12 lahví) – tělo z nerezové oceli – automatický lis s možností regulace lisovacího tlaku – variabilní pneumatický píst a čerpadlo – izolační prachový kryt – měřidlo teploty a cukernatosti – ovládání chlazení a ohřívání – bezdrátové sledování průběhu procesu a ovládání WineCoach – instrukce krok za krokem – automatické zaznamenávání fází výroby vína

– shromažďování zásadních údajů při výrobě vína – integrovaná instruktážní videa – vypočítává dávky přípravků – bezdrátově komunikuje se zařízením WinePod – automaticky nahrává zadaná data do aplikace na www.winepod.net Technické údaje Materiál těla a lisu – nerezová ocel 304. Teplota je řízena v rozmezí 50 až 95 °F (10 až 35 °C). Přesnost měření teploty: +/- 1 °F. Přesnost měření cukernatosti: +/- 1 °Brix. WinePod displej: 4 x 20 PLED se 4 dotykovými přepínači. Hmotnost prázdného zařízení: 41 kg. Hmotnost plného zařízení: 109 kg. Požadavky na napájení: napětí 100–240 voltů při proudu 5 ampér. WinePod obsahuje přívodní kabel o délce necelé 2 metry. Rozměry: 122 x 66 cm. Požadavky na operační systém počítače: Windows XP nebo 2000, USB port pro bezdrátový přijímač. Radiová frekvence 2,4 GHz, ISM band, maximální vzdálenost 30 metrů.

605

Rizikové upozornění: WinePod generuje oxid uhličitý, nutno v místnosti zabezpečit dobré odvětrávání. Chcete jej? Těžko říci, zda by mohlo toto zařízení z téměř sci-fi oblasti prorazit i na evropském trhu. Cena byla stanovena na cca 3 700 amerických dolarů, takže i přes pokračující pokles kurzu dolaru jde stále o poměrně drahou hračku. Osobně se domnívám, že jde o spíše módní výstřelek, jenž může oslovit solventní vínomilce, kteří mají pocit, že si špičkové víno vyrobí z hroznů za špičkové ceny na zařízení, které je přišlo na špičkové peníze. Víno je zařízením WinePod opět zase odrtrženo kousek dál od přírody a přirozenosti a je to věru škoda. Klientovi je vše nasevírováno pod nos, a může dokonce nabýt pocitu, že vinařina je hračka, a to bez požadavků na zásadní znalosti či hloubku zkušeností. A vy, čtenáři, přece dobře víte, že to tak není. Text Richard Stávek Foto archiv winepod.net

Prezident ČR a jihomoravský hejtman v Salonu vín

V rámci návštěvy hosté ochutnali průřez toho nejlepšího z kolekce Salonu vín ČR a poté následovala slavnostní večeře v prostorách Salonu vín, na které se podávaly pokrmy tradiční moravské kuchyně spolu s vybranými víny ze Salonu. Během degustace ochutnali hosté asi 15 vín. Mimo jiných vín zaujala prezidenta zejména vína Neuburské pozdní sběr 2005 z Vinařství Kovacs, Cabernet Moravia pozdní sběr 2005 od Heleny Glosové a Rulandské šedé slámové víno od Oldřicha Drápala staršího. Ke slavnostní večeři byla podávána tato vína: k candátu – Veltlínské zelené pozdní sběr 2004 fy Moravíno Valtice, k vepřovým medailonkům plněným švestkou na víně a mandlemi – Svatovavřinecké pozdní sběr barrique 2003 Vinné sklepy Valtice, k sladkému dezertu (domácí štrůdl s ořechy) – Chardonnay výběr z bobulí 2005 od Martina Šebesty s Březí. Jako dárek dostali prezident, hejtman Jihomoravského kraje a brněnský primátor moravské odrůdy Aurelius pozdní sběr 2005 z Vinum

Moravicum a André pozdní sběr 2003 z Vinselektu Michlovského. V rámci třídenní návštěvy Jihomoravského kraje navšívil prezident Václav Klaus ještě další expozici našeho vinařství –

v Louckém kláštěře ve Znojmě, kterou provozuje ZNOVÍN Znojmo. (vo) Foto V. Šálek pro NVC

Hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek a prezident České republiky Václav Klaus v Salonu vín ve Valticích

606

(12/2007)

Čeští vinaři po letech opět na Zahradě Čech Přední vinařské firmy z vinařské oblasti Čech nabízely sortiment svých vín ve stánku Cechu českých vinařů. Kromě nich se svými výrobky mohli pochlubit i menší a začínající vinaři, jejichž vína na soutěžích a přehlídkách vín získala ocenění. Při slavnostním otevření výstavy 14. září 2007, jehož se účastnili významní hosté – l člen vlády Mgr. Petr Gandalovič, ministr zemědělství, místopředseda vlády pro evropské záležitosti RNDr. Alexandr Vondra, senátor za Litoměřicko a Slánsko, Mgr. Ladislav Chlupáč, starosta Litoměřic, se uskutečnila ochutnávka vybraných vín z naší expozice. Předložená vína mohli při této příležitosti také posoudit představitelé odborných zájmových organizací, např. zástupci Agrární komory, Ovocnářské unie, Zelinářské unie, Českého svazu včelařů a Českého zahrádkářského svazu. Cech českých vinařů zastupoval předseda pan Jiří Čábelka. Vína byla hodnocena velmi pozitivně. Každý z výstavních dnů byl věnován jedné z vystavujících firem, za účasti jejího zástupce, který zájemcům představoval svá vína. Tak

se postupně v expozici v době od 14. září do 22. září vystřídaly: Agrofrukt Kamýk, s. r. o. – Klášterní vinné sklepy Litoměřice, České vinařství Chrámce, s. r. o., Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem, s. r. o., VÚRV Ruzyně – Výzkumná stanice vinařská Karlštejn, České vinařské závody Praha, a. s., Česká zemědělská univerzita Praha – vinařské středisko Mělník, Vinařství Kvíc manželů Rychtaříkových, Vinařství sv. Tomáše v Malých Žernosekách začínajícího úspěšného vinaře Ing. Vybírala a VOŠZa a SZaŠ Mělník – Školní statek Mělník. Někteří z návštěvníků – ti, kteří upřednostňují pivo – byli překvapeni šíří sortimentu českých vín i existencí některých firem. Někteří z nich si vybírali nostalgicky vína, která znají z mládí a vážou se jim na ně osobní vzpomínky. Našla se však i řada dalších, kteří si nabízený sortiment podle svého zájmu ochutnali a ocenili rozdíly mezi jednotlivými odrůdami i mezi jednotlivými výrobci. Na hladkém průběhu nabídky vín měli zásluhu Ing. Miroslav Láska a jeho manželka paní Anna Lásková, která se navíc postarala o výzdo-

bu stánku. Součástí expozice bylo i opakované promítání filmu firmy SOS ART pana Vlastimila Šafránka Vinařství na Litoměřicku, který bylo možné na místě koupit na DVD. Ing. Láska během celého trvání výstavy trpělivě odpovídal na dotazy navštěvníků týkající se nejrůznějších pěstitelských i technologických problémů. Oběma manželům patří upřímné poděkování CČV, protože kromě dlouhých hodin strávených za pultem stánku za pomoci pana Šuhájka z Klášterních vinných sklepů zajistili také instalaci a následnou likvidaci expozice. Kromě expozice Cechu českých vinařů mohli návštěvníci výstavy ochutnat česká vína i u jednotlivých stánků některých firem – své produkty nabízely České vinařství Chrámce, Klášterní sklepy Litoměřice a také VOŠZa a SZaŠ Mělník, jako host ve stánku firma Sempra Praha. Cech českých vinařů věří, že úspěšnost celé akce bude motivací do příštích let a že řada vystavovatelů se rozšíří o další úspěšné vinaře, nabízející svá nejkvalitnější vína. Za CČV Ing. Ludmila Svobodová, Mělník

Pocta našim vínům u primátora Prahy Tato slavnost probíhala v krásném prostředí salonků Rezindence primátora hlavního města Prahy, které byly dokončeny v roce 1930 ve stylu art deco a slouží jako reprezentativní prostory pražským primátorům. Smyslem akce bylo představit v Praze česká a moravská vína, která získala ocenění nejen na domácích, ale také zahraničních výstavách. Část prezentovaných vín tvořili vítězové Valtických vinných trhů. Mezi pozvanými hosty nechyběly osobnosti politické, diplomatické, z oblasti kultury a gastronomie. Po úvodním přivítání pozvaných hostů ředitelem společnosti Praga Mystica Bohumilem Vurmem přiblížil všem přítomným pan Stanislav Rudolfský (Vinné sklepy Kutná Hora,

zástupce Vinařského fondu) působení a význam Vinařského fondu. Po tomto příjemném úvodu se ujal slova pan prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., a svým velmi poutavým příspěvkem o placení berní z vína dovezeného do Prahy ve 14. století a obchodu vínem v Praze v téže době zaujal všechny přítomné hosty. Samotná ochutnávka byla jedinečná tím, že vína představovali vinaři osobně, takže se pozvaní hosté dověděli o jednotlivých vínech od těch nejzasvěcenějších. Celou atmosféru večera zpříjemnila cimbálová muzika Střední odborné školy vinařské z Valtic. Přestože bývala Praha největší vinařské město Čech (v době své největší slávy byla rozloha

pražských vinic stejná jakou má dnes celá česká vinařská oblast dohromady), dokázala si zachovat prvenství v obchodu s vínem, a to nejen co do množství. Proto je také třeba šířit osvětu o našich vínech a pořádat více takových prezentací. Takže závěrem lze říci pouze jediné: Pocta našim vínům, ale hlavně našim vinařům a jejich práci, protože bez nich bychom se neměli čím pochlubit. Alena Týmová-Malcová, Praha

(12/2007)

607

Linhart, Pavel; Suk, Miloš; Válek, Vratislav:

Mapy ví(n), vinařský atlas území České republiky Dolin, s. r. o., Praha / Brno 2007

Hned na začátku je potřeba zdůraznit, že Mapy ví(n) nejsou souhrnným atlasem moravských a českých viničních tratí. Na podobné dílo si ještě budeme muset počkat, především jižní Moravě však citelně schází a bez něj se jen stěží můžeme prezentovat jako vyspělý a kulturní vinařský region. Naštěstí se proslýchá, že již brzy bude tento dluh naší vinařské i konzumentské veřejnosti splacen. Mapy ví(n) jsou jakýmsi výpravným vinařsko-kartografickým kompendiem, jež obsahuje historické mapy míst (ale i veduty), kde se réva vinná pěstovala, dále mapy historických i dnešních vinařských oblastí, podoblastí, vinařských obcí a tratí. Vedle těchto map tvoří podstatnou část knihy speciální mapy z oborů jako je geologie, pedologie, klimatologie etc., jejichž bádání má pro vinohradnictví, potažmo pro vinařství zásadní význam. Kniha je rozdělená do několika tematických oddílů, které uvozují stručné studie. Dlužno dodat, že celý atlas je dvojjazyčný, přesněji česko-německý, což je nutno pochválit. Snad nejcennější reprodukovanou sadou map je schéma profilů geologické stavby a poloha na nich situovaných vinic na jižní Moravě z roku 1902 od rakouského autora Roeslera. Na rozdíl od mnoha jiných, mnohdy snadno dostupných reprodukovaných tisků, je tato sada

v české knize publikovaná možná vůbec poprvé a zůstává i po více než stu letech příkladem nevšední, minuciózní a precizní práce. Mám za to, že nic podobného nebylo u nás od dob rakouské monarchie zpracováno. Už jen kvůli této sérii geologických profilů bych knihu doporučil všem zájemcům o moravskou vinařskou krajinu. Velmi zajímavé jsou rovněž předváleč-

né fenologické mapky zachycující např. začátek rašení Veltlínského zeleného v různých oblastech jižní Moravy nebo mapka evropských vinařských oblastí srovnatelných z hlediska podobné geologické stavby. Atlas působí velmi výpravně a i po obsahové stránce bych mu jen máloco vytknul. Snad nejméně propracovaný je hned úvodní text v oddílu věnovaném historii pěstování révy vinné (v celé knize se používá nesprávného tvaru „vinná réva“) na našem území. Je zde několik nepřesností a chybných informací, které bohužel lektor nezachytil. Za všechny uvedu nesmyslné a úsměvné tvrzení, že roku 894 vtrhli na slovanské území Tataři, a také výrok, že pěstování révy vinné převzaly slovanské kmeny od Keltů (sic!). Mapy ví(n) vnímám jako povedený prolog ke skutečnému atlasu moravských a českých viničních tratí, jejichž menší část si zatím můžeme prohlížet pouze na internetových ortomapách Zlínského kraje (geoportál Jihomoravského kraje tuto službu z nepochopitelných důvodů nenabízí). A v koutku duše doufám, že se spolu s atlasem viničních tratí dočkáme v budoucnu také domácí obdoby zásadní knihy Jamese E. Wilsona „Terroir.“ A třeba právě z pera zmiňovaného Miloše Suka. Bogdan Trojak

Vývoj trhu vín z organické produkce Ing. M. Hluchý, PhD., Svaz integrované produkce hroznů a vína, Brno Dr. Uwe Hoffman, Mezinárodní poradenství v organickém vinařství, Geisenheim, SRN Jedním z příspěvků, který byl přednesen dr. Uwe Hofmannem, byla i analýza vývoje biologického vinohradnictví a vinařství v Evropě a na dalších kontinentech a analýza trhu biovín v Německu. Protože se jedná o mimořádně významné

změny na trhu vín, domníváme se, že by alespoň základní informace o změnách, ke kterým dochází v souvislosti s rozšiřováním produkce vín z organické či biologické produkce, mohly být zajímavé i pro čtenáře Vinařského obzoru.

Dr. Hoffmana není potřeba většině našich vinařů nějak zvlášť představovat. Již po několik let se téměř pravidelně účastní předjarních seminářů Svazu IP a v letech 2006 a 2007 se intenzivně podílel na úspěšném ověřování tech-

608

(12/2007)

nologie biologické ochrany evropských odrůd révy vinné před houbovými chorobami (viz série článků na téma ochrany evropských odrůd révy vinné před hlavními houbovými chorobami). Biologické zemědělství je v současnosti ve světě rozšířeno na ploše cca 23 milionů ha, přičemž největší plochy, 10,6 milionů ha, jsou v Austrálii a Oceánii. Druhou největší rozlohu organického zemědělství má Evropa – 5,1 milionů ha, následovaná Jižní Amerikou se 4,7 miliony ha. V Severní Americe je 1,5 milionu ha, v Asii zatím pouze 0,6 milionu ha a v Africe jen 0,2 milionu ha. V rámci Evropské unie byly k 31. 12. 2000 největší plochy biologicky obhospodařované půdy v Itálii – celkem 1 400 000 ha. V Německu bylo 546 000 ha, ve Velké Británii 527 000 ha, ve Španělsku 380 000 ha. Ve Francii 370 000 ha, v Rakousku 272 000 ha. Poté následuje Skandinávie, kde má Švédsko 172 000 ha, Dánsko 165 000 ha a Finsko 147 000 ha. Ostatní země – Portugalsko, Irsko, Nizozemí, Řecko, Belgie a Luxemburg – měly celkem 155 000 ha. Zajímavé je i srovnání počtů organicky hospodařících farem. Celosvětově největší počet, 54 440 jich byl v Itálii. V tomto směru druhou byla Indonésie s 45 000 farem, následována Mexikem, Ugandou a Tureckem. Druhou evropskou zemí v tomto žebříčku „Top ten“ bylo Rakousko s 18 292 farmami, následováno Španělskem a Německem s cca 15 000 farmami. Pro úplnost, před Německem je ještě Brazílie. Podívejme se nyní detailněji na organické vinařství v Evropské unii. Největší výměru biovinic měla v roce 2005 Itálie – více než 31 000 ha. Z hlediska rozlohy je na druhém místě Francie s 16 500 ha. Následuje Španělsko s 15 000 ha. Za těmito „velikány“ následuje Řecko s 3 300 ha, Německo se 2 500 ha, Rakousko s 1 670 ha a Maďarsko s 580 ha. V roce 2005 měla Česká republika dle oficiální statistiky pouze 46 ha a Slovensko 79 ha. Celkem bylo v zemích EU v roce 2005 registrováno 71 862 ha biologicky obhospodařovaných vinic. Mimo Evropu jsou největší výměry biologicky obhospodařovaných vinic v Kalifornii – zhruba 7 000 ha. Významné jsou dnes rovněž plochy biovinic v Jihoafrické republice a ve vinařských státech Latinské Ameriky. Možná ještě vyšší vypovídací hodnotu o procesu, který běží kolem nás, mají údaje o dynamice změn. Jestliže Rakousko mělo v roce 2005 zmíněných 1 670 ha, v roce 2007 je to již 2 450 ha. Stejně tak v Německu se v posledních letech znovu začínají výměry biovinic prudce zvyšovat. A tento proces se nevyhýbá ani České republice. Ze zmíněných 46 ha v roce 2005 jsme v roce 2007 na 236 ha. Co je ale v případě naší republiky mimořádně významné, je skutečnost, že výše zmíněná změ-

na se neodehrála ve vinicích osázených interspecifickými odrůdami, které tvořily většinu plochy oněch 46 ha roku 2005, nýbrž ve vinicích osázených různými odrůdami evropské révy. Co tato skutečnost znamená? I u nás úroveň znalostí a technologických možností vinařů na straně jedné a jejich motivace daná jednak dotační politikou, ale především zájmem trhu a konzumentů na straně druhé zřejmě dospěly do kritického bodu obratu. Protože zájem českých sdělovacích prostředků a informovanost obyvatelstva jde přece jen trochu stranou tohoto dění, dovolíme si zde malou odbočku. Co stojí za zájmem trhu o biopotraviny a za rozhodnutími vlád a Rady EU dotovat výrobu biopotravin? Na jedné straně je to zcela jistě nasycenost trhu potravinami. Dnes nikdo v Evropě neřeší problém hladu evropské populace. Problémem v mnoha zemědělských komoditách včetně vína je spíše nadprodukce. Co ale zodpovědné orgány a vlády řešit musí, je úroveň kvality potravin a rychlost ničení životního prostředí. Každoročně jsme svědky skandálů vyvolaných testy kvality potravin, především pak množství reziduí pesticidů v potravinách. Zde bych jen namátkou zmínil skandály, které vyvolalo zveřejnění výsledků testů reziduí pesticidů (především insekticidů) ve vzorcích španělské papriky odebraných nevládními „zelenými“ organizacemi v německých supermarketech v roce 2006 nebo zveřejnění (opět nevládními organizacemi) úrovně reziduí pesticidů (v tomto případě hlavně fungicidů) ve vzorcích v Maďarsku vyprodukovaného salátu. Výsledkem zmíněného „paprikového“ skandálu v Německu bylo nejdříve zastavení nákupu a distribuce španělské papriky obchodními řetězci. Na to reagovali jak španělští pěstitelé, tak vláda Spolkové republiky a nakonec i orgány EU. Španělští pěstitelé nejdříve poslali proti „ekoteroristům“ a „zlým“ obchodníkům demonstrovat do ulic své děti. Pak ale pochopili, že chyba není na straně zlých „ekoteroristů“, ale spíš na jejich straně. A dnes se hromadně orientují na ekologicky čistou produkci zeleniny. Stejně významné je ale řešení otázky, jak jsou takové skandály vůbec možné. Proč selhaly sofistikované instituce státní kontroly jakosti potravin vybavené z peněz daňových poplatníků špičkovou technikou? Jak je možné, že se nahromadí tolik problémů a nikdo z těch, kdo jsou za kontrolu kvality potravin nejen zodpovědni, ale i dobře placeni, tyto problémy nevidí a musí je vidět (a pravdivě vidět – všechny uvedené a zveřejněné výsledky obstály i přes počáteční tvrdou kritiku) až „ekoteroristé“? Takže jedním z dalších důsledků celého tohoto procesu je mimo jiné i podpora organické produkce, kde sami pěstitelé do značné míry zaručují jak systémem pěstování, tak systémem vnitřních kontrol nemožnost výskytu nadlimitních množství reziduí pesticidů v po-

travinách. Z tohoto pohledu hraje mimořádnou roli systém kontroly produkce a kvality biopotravin a s tím spojené ochranné známky, které spotřebiteli mají deklarovat pravost bioproduktů. De facto existují tři skupiny ochranných známek – jednou jsou státem a EU garantované známky (v ČR tzv. zelená zebra), druhou skupinou jsou ochranné známky svazů biovinařů (v Německu např. Ekovin) a třetí skupinu ochranných známek mají obchodní organizace (např. i v ČR známé BioBio). Dnes se dá říci, že systém certifikace na všech třech úrovních funguje a doposud nedošlo k jedinému skandálu, který by byl důsledkem úmyslného podvodu na zákazníkovi. Důvodem je skutečnost, že všem hráčům v této hře je jasné, jaké důsledky by případný podvod mohl mít a jak těžko by se ztracená důvěra znovu získávala. Proces přechodu k bezpečnějším potravinám je do jisté míry dán i celou vnitřní logikou vývoje společnosti směrem k vyšší kvalitě života. Ta se promítá jak do kvality potravin, tak do ochrany životního prostředí. Zde si pro pochopení dovolím uvést dva citáty. V roce 1944 vydali C. Blattný a B. Starý Atlas škodlivých činitelů našich ovocných plodin, kde se mimo jiné v kapitole o přípravcích užívaných v ochraně ovocných kultur na stranách 309–310 můžeme dočíst že: „Jedním z v ovocnářství nejužívanějších přípravků je arzeničnan olovnatý a přípravky na jeho základě vyrobené. Tyto přípravky působí velmi rychle, dobře lpí, rostliny nepoškozují a abychom ušetřili práci, lze je mísit s přípravky dotykovými, měďnatými a sirnatými v kombinovaný postřik. Je sice z obyčejných arzenových přípravků pro člověka nejjedovatější (je rozpustný ve vodě), avšak dodrží-li se u ovocných stromů doba mezi posledním postřikem a sklizní šesti týdnů, není žádných obav z otrav při náležité opatrnosti. Stopy jeho na plodech se dají snadno smýti slabou kyselinou solnou.“ Tolik odborná publikace stará 63 let. V příručce moderního vinaře z roku 1968 se zase můžeme dočíst doporučení aplikovat proti obalečům ve vinicích ve třech postřicích celkem 16,8 kg/ha/rok Dykolu obsahujícího 8,4 kg DDT. To už jsme necelých 40 let zpět. Pro někoho jsou dnes možná tato doporučení neuvěřitelná. A přece – takto skutečně vypadala realita života, kterou ještě většina z nás pamatuje. Mimo jiné i do takových květů vykvétala lidská pýcha a víra pána přírody v moc jeho vědy a techniky. Dnes jsme snad alespoň někteří a v některých oblastech života pokornější a snažíme se naše zemědělské technologie mnohem víc přiblížit přirozenému fungování přírodních ekosystémů. Ale vraťme se zpět k trhu biovín. V další části své přednášky uvedl dr. Hoffman detailní analýzu trhu biovína v Německu. V posledních letech ročně roste celkový objem trhu biovín realizovaný přes obchodní síť (tzn. mimo

(12/2007)

nákupy na statku) o 25–30 %. V nabídce supermarketů je roční nárůst o 10–15 %. Významný je v posledních letech i nárůst prodeje biopotravin přes diskonty (to platí pro všechny biopotraviny a začíná platit i v ČR). Roční import biovín do Spolkové republiky Německa je 20–25 milionů lahví. Z toho má nejvyšší podíl segment do 3 eur/láhev v kvalitě tzv. zemských vín. Druhé místo zaujímá segment v cenách 3,1–5 eur/láhev. Zajímavá je rovněž analýza importu biovín z jednotlivých států. Španělská vína zaznamenávají roční nárůst o 25 %, přičemž jde především o lehčí červená vína ovocitých tónů v cenách do 10 eur/láhev. V kategorii nad 10 eur/ /láhev není žádná změna. Italská biovína zaznamenávají roční nárůst prodeje o 20 %. Z Itálie se dováží i extrémně levná biovína do

1 eura/láhev. V tomto případě jde hlavně o odrůdy Merlot a Chardonay. Nárůst je i v segmentu do 7 eur/láhev, naopak v segmentu nad 20 až 25 EUR/láhev je pokles. Vůbec nejvyšší je růst importu jihoafrických vín. Tato vína by se dala charakterizovat slovy „vysoká kvalita za rozumnou cenu“. Průměrná realizační cena těchto vín se pohybuje mezi 7–10 eury/láhev. Rovněž rakouská biovína zaznamenávají roční nárůst importu na úrovni 22 %, přičemž nejvýznamnější část se jich prodává za 5–8 eur/láhev. Jedná se hlavně o odrůdy Veltlínské zelené, Zweigeltrebe a Frankovka. Domácí německá biovína zaznamenávají roční nárůst prodeje na úrovni 22 %. Vysoce ceněn je i v biovínech německý král vín – Ryzlink. V červených biovínech naopak stagnuje odrůda Dornfelder. Velcí němečtí výrobci, jako

609

jsou velká vinařská družstva, dodávají kvalitní biovína již v cenách 2–5 eur/láhev a stejně významný je i segment 7–10 eur/láhev. Biovína prodávaná v kategorii nad 10 eur/láhev již musí být skutečně mimořádná. Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že na trhu vín ve vyspělých státech dochází skutečně k významným změnám a pro naše producenty by bylo jistě účelné přemýšlet o možnostech, jak tento trend zachytit. Domnívám se, že našim producentům špičkových vín se na trhu biovín otevírá možnost exportu na lukrativní trhy, čímž by se alespoň částečně mohli vymanit z tlaku importu levných vín a sevření nadnárodních obchodních řetězců. Samozřejmě cesta biovína nezajistí nikomu odbyt průměrných vín za přemrštěné ceny ani odbyt vín podprůměrné kvality.

Letošní Svatomartinské přivezl Martin na opravdu bílém koni Ochutnávalo se také v některých obchodních centrech, kde víno nabízely propagační degustační stánečky. A v Praze, Brně a Hustopečích byly připraveny pro milovníky vína na centrálních náměstích slavnostní ochutnávky s živou hudbou. Jenže husté sněžení, teploty kolem nuly a vrstva břečky na chodnících a silnicích, to byl letošní svátek svatého Martina na jižní Moravě. „Na takovéto počasí byli všichni připraveni, na náměstích vyrostly stany s ohřívači vzduchu, takže nikdo nemusel mrznout,“ řekl ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. A lidé opravdu přišli. Do Brna nejméně tisícovka, takže ani dva stany v některých okamžicích nestačily pro všechny, a tak někteří ochutnávali v chumelenici. Svobodná spolková republika Kraví Hora, která ten den otevřela dokonce osm sklepů, tu také sbírala podpisy pod petici za ustanovení 12. listopadu

I v hustopečské vinotéce „Vinotéka 2006“ bylo živo. Na snímku provozovatel Pavel Nečas s milovníky vín, kteří sem přišli ochutnat Svatomartinská vína.

Ochutnávalo se i v chumelenici, nejenom v teple vinoték a mázhausů

volným dnem. Příští rok totiž bohužel vychází 11. listopad na úterý, v roce 2009 na středu. V Hustopečích bylo v obřím stanu na náměstí připraveno 27 vzorků od desítky vinařů z regionu a pečená husa. Zároveň mohli ale příchozí Svatomartinské ochutnávat i v devíti restauracích a sklepech v okolí náměstí. Protože to bylo za stejnou cenu jako ve stanu, ale ve větším teple, většina podniků byla krátce po poledni beznadějně zaplněna. Přijel dokonce i Martin na bílém koni. Lidé, kteří na chvíli vyběhli z vyhřátého stanu, jej však letos vítali přece jen trochu chladně. Petr Posolda Autoři fotografií zde a na titulní straně: Zbyněk a Juraj Háderovi, Richard Stávek

610

(12/2007)

Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka (díl 3.) Mgr. Bogdan Trojak, Bořetice

Signoret tehdy informoval mladého amerického entomologa Rileye, který mu zaslal ze zámoří sušené vzorky révokaza, že se podle všeho jedná o identický druh. To byla důležitá informace. Signoret tehdy na okraj dodal: „Zatímco já jsem nucen jíst kočky, psy a koninu, révokaz v mé laboratoři se má skvěle a těší se dobrému zdraví…“ Jak je vidět, tento vědec neztrácel smysl pro humor ani v krutém období pařížské Komuny. Záhadou stále zůstávalo, proč se v USA nenašla kořenová forma révokaza? Odpověď byla jednoduchá: protože ji dosud nikdo nehledal. Pokusil se o to až Riley, který ji našel na kořenech révy ve slavné vinici pražského rodáka Isidora Bushe v Missouri. Dlouhá cesta Isidora Bushe z Čech na břehy Mississippi byla dobrodružná. Narodil se roku 1822 jako syn zámožného židovského obchodníka. Během revolučních událostí roku 1848 se dostal vinou svých „protistátních“ článků do potíží, a proto před policií prchl z Rakouska do New Yorku, kde začal vydávat Israel´s Herald, první židovský týdeník v USA. Když noviny zkrachovaly, přesunul se do St. Louis. Zde se aktivně zapojil do veřejného života, proslul jako kritik otrokářství a během občanské války se jako poslanec zasadil o setrvání státu Missouri v Unii. Od roku 1869 se začal naplno věnovat vinařství a jeho révová školka na „Bushbergu“ se stala největší v USA. Bushův ilustrovaný katalog, poprvé vydaný roku 1869, byl malým uměleckým dílem americké ampelografie. V prosinci roku 1870 zavítal tedy Charles Riley na Bushberg. Jeho majitel sem již v roce 1867 dovezl několik „rakousko-uherských“ odrůd, nikoli v naději, že je zde bude úspěšně pěstovat a množit, ale proto, aby je mohl podrobně studovat a případně zjistit, proč se nedají na většině severoamerického území pěstovat. Jeho ryzlinky a veltlíny se ujaly skvěle, sazenice dobře zakořenily a prospívaly. Ale v roce 1869 náhle zežloutly a onemocněly.

Riley tehdy na Bushbergu učinil zásadní objev. Nejenom že našel révokaza na kořenech evropských odrůd, našel ho, ačkoli v mnohem menším množství, také na kořenech americké révy. Bylo však zjevné, že škůdci podléhají toliko evropští imigranti. Domácí odrůdy mu odolávaly a žily s ním v jakési srozuměné symbióze. Pražský rodák Isidor Bush se stal svědkem historické chvíle a svým skromným dílem přispěl k rozřešení záhady, která nedávala spát průkopníkům severoamerického vinohradnictví více než 200 let! Snad už jenom proto by si zasloužil, třeba na pražských Vinohradech, pamětní desku. Jedna věc už tedy nevzbuzovala pochyby – révokaz se dostal do Evropy z Nového světa. Tento objev však prozatím nepřinesl postiženým vinařům žádnou spásu. Pokusy zastavit postupující epidemii klučením a pálením keřů neuspěly. Následuje několik bezútěšných let, kdy se zoufalí pěstitelé snaží nahradit tradiční odrůdy „inferiorními“ americkými varietami z Missouri. V roce 1874, kdy vláda zvýšila vypsanou „révokazovou“ odměnu na 300 000 franků, byl svolán do Montpellieru Congrés Viticole. Měl proběhnout v atmosféře krize a vzájemného obviňování. Delegátům, kteří viděli záchranu francouzského vinařství v amerických odrůdách, bylo spíláno za to, že révokaza sami do země zavlekli, když před lety v rámci svých pokusů začali vysazovat zámořskou révu. Propagátoři chemického boje se škůdcem byli osočování ze spolupráce s továrníky, kteří chtějí na katastrofě vydělat. Snad nejdůležitější součástí kongresu se stala veřejná ochutnávka vín připravených z amerických odrůd. Ochutnat bylo možno např. červená vína amerického původu od Léo Lalimana (onoho „Atily francouzského vinařství“), vína z nešťastného Bortyho vinohradu, odkud se révokaz počal šířit, byla zde rovněž vína z pokusné vinice ze zemědělské školy v Montpellieru. Ze zámoří zaslal vzorky náš starý známý Isidor Bush a několik dalších severoamerických vinařů. Dorazila také zásilka z Kalifornie, nesetkala se však s větším zájmem veřejnosti z prostého důvodu – za Skalistými horami dosud s révokazem problémy neměli.1 Od-

Léo Laliman, který byl obviňován ze zavlečení révokaza do Francie, se neostýchal z nastálé krize těžit. Brzy v inzercích nabízel americké odrůdy z vlastní školky. (Archiv autora) borná komise se snažila o objektivní zhodnocení. Názor veřejnosti byl ale jasný – většina vín zůstala nedopita. Nejhůř dopadly vzorky zaslané z USA. „Tato vína bychom mohli označit jen stěží jako příjemná, jejich chuť je skorem farmaceutická,“ řekl tehdy jeden z členů poroty. Během debaty nad vzorky zazněly nejrůznější výtky, ale i návrhy, jak nedostatky předváděných vín napravit. V mnoha ohledech byla komise i shovívavá. Jednu věc však ignorovat nikdo nedokázal: v češtině jí říkáme liščina, Francouzi pro ni mají označení goût de renard (liščí chuť) a anglický termín zní foxiness. Liščinu zazna-

Je potřeba zdůraznit, že révokaz se přirozeně vyskytoval toliko ve východní části USA. Do Kalifornie byl zavlečen až roku 1873, v době konání kongresu tam už tedy byl.

(12/2007)

menali úplně všichni, v závěrečné zprávě hodnotitelů ale čteme, že existuje jistá naděje, že se podaří tuto nepřijatelnou „liščinu“ eliminovat vlivem francouzského klimatu, půdy a dokonalé vinifikace. Jiskřička naděje přece jenom zableskla na dně lahve jednoho z Lalimanových vín, jehož chuť byla shledána nezávadnou a velmi podobnou klasickým vínům z Bordeaux. Šlo o víno z odrůd Herbemont a Jacquez. Termínu liščina se používá s oblibou dodnes. Jelikož se zdá, že je odpor dnešních Evropanů k této charakteristické vůni a pachuti stejně nepřekonatelný jako v 19. století, zasloužilo by si toto téma hlubší analýzu. Je pravděpodobné, že nebýt liščiny, prosadí se v Evropě americké odrůdy bez větších nesnází. Goût de renard tedy sehrála zásadní roli v období hledání nejrůznějších cest z krize a byla hlavní příčinou odklonu od pěstování amerických rév na Starém kontinentu. Termíny fox nebo foxy přešly do francouzského vinařského názvosloví v dobách révokazové kalamity. Samotný termín liščina je však nejasného původu. Jak ve skutečnosti voní – páchne či chutná liška? Teorií, které se snaží původ tohoto označení vysvětlit, je mnoho. Termínem „fox grape“ (liščí hrozen) se v různých dobách označovaly různé druhy původní americké révy, jednou to byla labrusca, jindy rotundofolia, riparia či cordifolia. S tímto označením se v literatuře setkáváme od 17. století. Naštěstí dnes panuje shoda alespoň v tom, že název „fox grape“

Busta profesora Planchona v Montpellieru s nápisem: Americká réva pomohla francouzské révě zvítězit nad révokazem (Archiv autora)

přináleží odrůdám druhu labrusca. Hned na začátku můžeme zavrhnout teorii vysvětlující původ označení liščina na základě Ezopovy bajky O lišce a hroznech. Jiná teorie klade rovnítko mezi adjektiva „foxy“ (liščí) a „wild“ (divoký). Liščí hrozen byl tedy divoce rostoucí hrozen. V dnešní ani ve starší angličtině pro takové tvrzení důkazy nenajdeme. Další teorie vnímala slovo „fox“ ve smyslu opít se, omámit se. A skutečně – angličtina zná sloveso to fox, které znamená zmást, ošálit, opít. Hrozny odrůd Vitis labrusca ale většinou obsahují málo cukru a vína z nich vyrobená proto nejsou příliš alkoholická. Proč by američtí osadníci zdůrazňovali právě jejich opojnost? Další vysvětlení – fox je zkomolenina francouzského faux, což znamená falešný, nepravý, v tomto případě falešný hrozen. Jiná teorie přichází s vysvětlením, že list Vitis labrusca připomíná otisk liščí packy. „Fox“ může rovněž odkazovat k faktu, že spodní strana listu odrůd labrusca je ochmýřená chloupky připomínajícími liščí srst. Další rozšířená teorie tvrdí, že název liščí hrozen souvisí se slabostí lišek pro tyto sladké plody. Toto tvrzení jistě souvisí s biblickou Písní písní, kde se hovoří o lištičkách, jež dělají škodu na vinici. Ve skutečnosti nejeví lišky o hrozny pražádný zájem. Nejběžnější a zároveň nejpřesvědčivější teorie vysvětlují pojem fox na základě vůně či zápachu. Již v roce 1705 najdeme v knize The History and Present State of Virginia, jejímž autorem je Robert Beverley, zajímavý popis virginského liščího hroznu, který, jsa zralý, upomíná na pach lišky. Domestic Encyclopaedia z roku 1804 dokonce mluví o Vitis vulpina a její název odvozuje od zkaženého zápachu jejích zralých plodů, který připomíná nepříjemné pižmo linoucí se z liščího těla. Dnešní američtí autoři, aby se vyhnuli nelichotivému přívlastku „foxy“, mluví raději o „hroznovém“ charakteru vín z odrůd vitis labrusca. To je samozřejmě zoufalý popis, protože jde o tautologickou definici, tedy definici kruhem. Pokusme se najít jiná ekvivalentní slova, kterými by se dala vyjádřit aromatika a chuť vín z Vitis labrusca. Některé z nich znějí atraktivně, jiné právě naopak. Náš hrdina révokazového tažení – botanik Planchon – často překládal foxy jako gout de chassis – tedy chuť černého rybízu. Jindy mluvil o chuti malin či jahod (na Moravě se dodnes hovoří o lesních jahodách). V horších případech používal pejorativní označení liščina, divočinka nebo dokonce rybina. Nepřijatelná pachuť „amerických vín“ je Francouzi v některých případech popisována dokonce jako gout de pipi de chat (chuť kočičí moči). Na Krymu zase připomínala lidem vůně odrůdy Isabella zápach štěnic. Inu, vše záleží na zažitých asociacích a osobních zkušenostech. Během památné degustace na vinařském kongresu v Montpellier tedy americké odrůdy propadly vinou analyzované liščiny. Vrcholem jednání delegátů měla být debata o jisté kurio-

611

Jak chutná liška? (Archiv autora) zitě – mladém keři odrůdy Aramon naštěpovaném na americkou podnož. Pokus se jevil slibně. Ostatně – profesor Planchon se setkal se stejnými experimenty během své nedávné cesty do Ameriky, kde se dozvěděl, že je to jediný možný způsob, jakým se dá pěstovat odrůdy vitis vinifera ve východní části USA. Skutečně se zdálo, že cizí kořeny jsou schopny odvádět „špinavou práci“ pod zemí, zatímco ušlechtilá vinifera by dál prospívala pod slunečnou oblohou. Delegáty demonstrovaný keř zaujal, ihned se ale objevily pochyby. Jak budou vína z takových „kentaurů“ chutnat? Nepoznamená „barbarský“ kořen chuť a výraz francouzských vín? Z literatury není zřejmé, kde a kdy došlo k prvnímu nesmělému usrknutí vína ze štěpovaných sazenic. Jisté je, že po kongresu v Montpellier se novinka začala šířit. Byl to jeden z nejzásadnějších mezníků v celé válce s révokazem. Francouzký ampelograf Pierre Galet později napíše: „Podnož i roub si zachová vlastní biologický rytmus… dnes je již zřejmé, že podnože nemají žádný vliv na roub, kromě účinku na jeho vitalitu, která může ovlivnit kvalitu vína. Například Chrupka naštěpovaná na podnož Vitis labrusca nedává hrozny s liščinou. Podobně podnože rezistentní k oidiu naneštěstí nepřenášejí svoji odolnost na listy roubu.“ Ačkoli jsou tato Galetova slova přijímána většinou vinařské veřejnosti jako nezvratný fakt, najdou se i dnes oponenti (a není jich málo), kteří rozdíl mezi „předrévokazovými“ a dnešními víny vnímají. Sám Galet přece připustil, že podnož může negativně ovlivnit kvalitu vína například vinou příliš bujného růstu révového keře. Když podnož ovlivňuje vitalitu keře, nemá dopad i na jiné, skryté a jemnější pochody v nitru rostliny, které se podílejí na vytváření „osobnosti“ vína? Této otázce bych se rád podrobněji věnoval v závěrečném díle révokazového seriálu. Od roku 1878 se začíná štěpovat ve velkém pomocí nejrůznějších mechanických pomůcek. Problémy, které může štěpování přinést na mikrobiologické úrovni, se tehdy samozřejmě nebraly v potaz. Organizují se speciální kurzy. V Montpellieru je o ně v roce 1879 takový zájem, že se na mnohé nedostane.

612

(12/2007)

Mohlo by se zdát, že bylo nalezeno nejlepší řešení, díky němuž je možno zachránit celé francouzské vinařství. Zdaleka ne všichni byli však o správnosti „americké“ cesty přesvědčeni. Skupina vlivných „chemiků“, jimž se v té době přezdívalo „sulfuristes“, se nehodlala vzdát bez boje. Časová tabulka 1870 Červenec: Francouzský ministr zemědělství a obchodu ustanovuje komisi pro boj s révokazem a nabízí 30 tisíc franků odměny za účinný prostředek. 16. července vyhlašuje Francie válku Prusku. 15. září začíná obléhání Paříže. Signoret posílá výsledky bádání balonovou poštou. Prosinec: Riley poprvé nachází kořenovou formu škůdce na révě v Bushbergu v Missouri. 1871 Červenec: Riley přijíždí do Francie kvůli konzultacím se Signoretem. Sejde se s Planchonem a Lichtensteinem, aby spolu zkoumali vinice v Midi. Našli několik okřídlených jedinců, avšak žádného samečka. 1872: Pokusy zastavit postupující epidemii klučením a pálením keřů neuspěly. Planchonovi začíná být jasné, že nákaza se šíří podzemní

i nadzemní migrací neokřídlených jedinců, kterým říká „lezci“. Červenec: Pokusný vinohrad založen v Montpellieru. Na zemědělském kongresu v Lyonu navrhl Luis Pasteur najít přirozeného predátora, který by révokaza zlikvidoval. Riley posílá vzorky údajného amerického predátora. Epidemie propuká v Portugalsku, Rakousku a na Krymu. 1872–73: Hromadný dovoz révy z Missouri do oblasti Midi. 1873 Srpen: Planchon odjíždí z pověření vlády do USA. Nákaza propuká v Kalifornii. Profesor Balbiani identifikoval samčí i samičí formu mšičky, která napadá duby. 1874 Červenec: Odměna vypsaná francouzskou vládou se zvyšuje na 300 000 franků. Přijímají se opatření proti dovozu révy. Srpen: Samčí forma révokaza určena. Říjen: Komise montpellierského vinařského kongresu hodnotí první úrodu z amerických odrůd pěstovaných ve Francii. Závěry jsou neradostné. První výskyty ve Španělsku a Německu. 1875: Planchon zveřejnil text Les Vignes américaines, leur culture, leur résistance au phylloxéra et leur avenir en Europe. Pokusy se štěpováním v Midi a Bordeaux vypadají slib-

ně. První laboratorní pozorování páření samečka a samičky révokaza, jehož výsledkem je tzv. zimní vajíčko. Balbiani tvrdí, že zneškodněním tohoto zimního vajíčka může být epidemie zastavena. První výskyty v Uhrách a Austrálii. 1876: Profesor Alexis Millardet z Bordeaux začíná pracovat na hybridních franko-amerických podnožích. 1877 Srpen: Congrés Phylloxérique Internationale se koná v Lausanne ve Švýcarsku. 1878: „Bernská úmluva“ stanovuje pravidla o uvědomění o zamoření a omezení pohybu rostlinného materiálu přes hranice. 15. července je zakázán dovoz cizí révy do jiných než již zamořených regionů. 1879 a násl.: Státem licencované révové školky založené v Midi k masové produkci podložek a štěpovaných rév. První výskyty v Itálii. Literatura Campbell CH., 2004. Phylloxera. How Wine was Saved for the World. Harper Perennial, London Pinney, Thomas, 1989. A History of Wine in America (From the Beginnings To Prohibition). University of California Press, Berkeley

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Hnojení vinic … Způsob zadělávání mrvy chlévské je rovněž pro vinaře významný a stává se namnoze i velmi choulostivou a spornou otázkou. V dolních Rakousích, kde je zvyk vinice překládati, hnojí se vždy k překládanci a sice tím způsobem, že se překládanec v hrobě nejdříve zahrne hlínou, načež se pokryje hnojem (5 až 15 kg) a opětně hlínou zasype. Tento způsob hnojení by nebyl špatný, kdyby vinice nemusela právě čekat až se bude překládat, tedy 10 až 15 i více let. U vinic mladých 1–4letých zadělává se hnůj do jamek, které se u každého keře zvlášť vyryjí a zapravený hnůj hlínou z jamek vyrývaných

ve vedlejším řádku se zakryje. Tímto způsobem je možna úspora hnoje a keř dosud mladý, maje kořínky jen v malém obvodu rozvětvené, mrvu dobře zužitkuje. Jinak hnojí se ovšem u vinic urostlých, starších, kde kořání téměř po celém obvodě vinice je rozvětveno. Zde je nejprospěšnější v každém řádku (kreftě) vyrýti příkop ne příliš hluboký, naplniti ho dle potřeby hnojem a hlínou z druhého kreftu zakrýti. Zakořeněný u nás zvyk ponechávati hnůj v příkopech (járkách) nezakrytý je rozhodně nehospodárný, jelikož vlivem slunce a vzduchu z hnoje nejcennější látky unikají do vzduchu. Zvláště pokládáno za důležito, vinaře upozorniti též na to, že není radno hnůj hluboko

Dějiny vinařství na Moravě

(Sborník příspěvků z konference uspořádané ve dnech 16. až 17. září 2004 ve Slavkově u Brna)

zadělávati, zejména ne v těžkých půdách, kde hnůj ve značné hloubce těžko se rozkládá, často zplesnivý a hnilobu kořenovou zaviní! Docela chybným je způsob hnojení, který spočívá v tom, že vinař odkope od hlavy hlínu a takto povstalou jámu naplní hnojem, který aby lépe účinkoval!!! důkladně sešlape kolem hlavy. Nastane-li z jara nedostatek vláhy, což velmi často se stává, ztýří resp. shoří hnůj kolem hlavy a přirozeně, že takovou ruskou lázní utrpí keř, který je vlastně obklopeným hnojem na životě ohrožen. Nesmí se tudíž hnůj v době vegetace nikdy přímo kmenu dotýkati, nýbrž má býti vždy hlínou oddělen. O jeho cenné látky se již vláha postará, které pak co rozpustné kořínkům přivádí.

400 Kč (vč. 5% DPH)

Pěstování révy vinné (Historie, autentičnost, kvalita a mezinárodní význam moravských vín – Réva v geologii – Historická klimatologie a réva – Vinařství brněnských měšťanů do Bílé hory – Vinice na klobouckém statku v 17. století aj.) Vinařské spolky a organizace Obchod vínem a konzumace (Víno v Jihlavě v předbělohorské době – Spor o vinný desátek – Dovoz cizích vín do Mikulova koncem 17. stol. aj.) Vinařské školství (Vývoj vinařského školství v Čechách a na Moravě – Výuka vinařství na VŠZ v Brně – Vinařské školství na okrese Břeclav) Znaky, pečetě a stavební památky (Vinařské motivy v komunální heraldice – Réva vinná ve znacích a pečetích českého Slezka aj.)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(12/2007)

Ve vinicích starých, kde půda je všude kořáním prostoupena, dlužno hnůj na podzim rozházeti a zakopati neb zarýti. Vinice v půdách písečnatých dlužno hnojiti záhy z jara, vinice v půdách hlinitých, těžších, vždy na podzim. … Pro keř vinný zůstane mrva chlévská vždy nejdůležitějším činitelem a musí tudíž hospodář věnovati větší péči mrvě na hnojišti než v dobách úhorových, kdy hospodář o úpravu hnojiště vůbec se nestaral ponechávaje v podobě močůvky nejcennější látky unikati do škarp a potoků. Dokud se hospodaření s mrvou na hnojišti nezmění, dotud bude vždy nedostatek hnoje, dotud bude též výnos vinic i rolí nedostatečný. Není-li v našich primitivních hospodářstvích již ve chlévě postaráno o pevnou upěchovanou dlažbu vzhledem ku ztrátě močůvky, tož aspoň hnojiště má býti řádně upraveno. Jak často bývá hnojiště umístěno nedaleko studny aneb v nejhlubším místě dvora, kam nejen voda studniční, ale i všecky přivály dešťové se shromažďují, z hnoje nejcennější látky vylouží a jsouce nasyceny též vonnými látkami, parfumují nádvoří tak důkladně, že chasa i s hospodářem v čele se hrnou po bouřce s motykami a rýči, aby tomuto nepříjemnému hostu co nejdříve prorazili cestu na volný vzduch – na náves.

Ztráty na látkách potravných, jež zaviňuje špatné zacházení s mrvou na hnojišti a které odnáší močůvka z hnoje, jsou do roka veliké a obnášejí na př. v říši německé ročně maličkost 200 milionů marek. Kterak může sobě i malý hospodář vhodné hnojiště zaříditi? I sebe chudší rolník může sobě jámu na hnojiště podezdíti a dno i zdě vycementovati. Stačí též, když dno jílem upěchuje podobně jako se děje u mlatu a j., aby močůvka nevsakovala se do půdy, nýbrž aby odtékala do vedlejší jámy pro močůvku upravené. Při každém hnojišti má býti vyzděná jáma na hnojůvku, kterou občas používáme ku postřikování čerstvého hnoje, který účinkem hnojůvky pozvolna zahnívá, při čemž ztráty jsou jen nepatrné. Hnůj vyschlý, který hnojůvkou nikdy nebývá poléván, ztrácí s polovice látky potravné a má tudíž špatnou hodnotu hnojivou. Výhodně lze konservovati mrvu na hnojišti sádrou superfosfátovou, která se buď vždy na čerstvě vykydaný hnůj rozsype (2–5 kg denně dle množství dobytka), aneb se občas celé hnojiště sádrou posype. Aby hnojiště nebylo vystaveno úpalu slunečnímu, jest záhodno kolem hnojiště vysazovati kaštany neb ořechy, které rychle odrůstají a hnůj před vysycháním a rychlým rozkladem chrání. Konečně budiž mi dovoleno na to upozorniti, že zvláště při pokračovacích kursech rolnických a v nejvyšší třídě školy obecné měly by se

613

synům rolnickým vštípiti ony veliké ztráty na hnojišti primitivním, jakož i myšlénka pro účelné hospodaření s mrvou na hnojišti. Bylo by snad i prospěšné věnovati v obecné čítance místo pro stručný článek o vzorném zacházení s mrvou chlévskou na hnojišti, když už se děti ve škole mají učiti o šlechtění révy americké a jiných pracích zemědělských pro hospodářství v každém směru velmi důležitých. (Vinařský Obzor č. 9, r. 1907) Výroba sklepařského kytu 1) 50 gramů prachu vápeného nehašeného smísí se s 60 gr bílého sýra a 10 gr vody, dobře uhněte, načež se jím zatírají slabé trhliny nádoby. Místo poškozené nutno předem navlhčiti. 2) Čerstvá krev smísí se s prachem vápeným nehašeným, dobře uhněte, tak aby povstala pevná suchá hmota, kterou nutno ihned ku natírání trhlin upotřebiti. 3) Síra se nechá tavit a přidá se malé množství vosku. Tuto směs možno buď pomocí štětečku neb přímo kapáním do otvorů vpraviti, které se ihned zacelí. 4) 40 gr dřevěného popele se proseje; na to roztaví se na mírném ohni 60 gr sádla, 35 gr bílého vosku a 40 gr kuchyňské soli; vše se důkladně na ohni promísí, načež se směs z ohně odstaví a přidá se oněch 40 gr prosypaného popele. Tuto směs nutno jako teplou upotřebiti. (Vinařský Obzor č. 9, r. 1907)

Sto let české a moravské kulturní historie prizmatem časopisu Vinařský obzor: Víno a zdraví Mgr. Klára Kollárová, Praha

Ročník 4/1910 V článku v č. 8 o obchodu s vínem se také objevuje jediná zmínka o vlivu vína na zdraví jedince, která je ovšem stále velmi aktuální: „…Ano, opravdu jsi ty šťávo révy vinné vřelá jako krev! Nechť hlásají abstinenti boj proti tobě, ty najdeš vždy tvých ctitelů a jméno svoje vždy si uhájíš! Nesmírná dávka lihových nápojů, ať jakýchkoli, poškozuje vždy organismus lidský; avšak mírně užitá kapka révové šťávy vždy jen osvěžuje.“

Ročník 29/1935 V rubrice Různé zprávy nalezneme: „Pro diabetiky je vhodné víno důležitou složkou výživy. Dr. Rossi dovoluje požívání až 1 litru vína denně, jež přináší nemocnému až 700 kalorií. Alkohol ve víně, ovšem v malých dávkách, účinkuje na nemocného tím, že snižuje glukosurii. Víno musí obsahovat co nejmenší množství cukru, s obsahem alkoholu do 10 procent. Nejvhodnější jsou suchá vína červená. Denní dávka činí ¼ až 1 litr denně. Víno je vhodnější než pivo, které obsahuje příliš mnoho cukru. Kalorická hodnota vína: Víno bílé dodává tělu v 1 litru jen asi 550–700 kalorií, červené 600 až 700, malaga 1 700, marsala 1 320, xeres 1 380, porto 1 490.“ (1935, str. 20)

V delším článku Výživné, chuťové a dietetické vlastnosti hroznů se dr. Prostoserdov z Ruska věnuje analýze hroznu a podrobně rozebírá nutnost jeho podrobného výzkumu pro dietetické účely, a to dvěma směry: fyziologicko-biochemickým a ‚uvologickým’, což je „autorem pojmenovaná studijní soustava, vyšetřující hospodářsko-technické vlastnosti odrůd révy, s ohledem na směr produkce…“, která „dá do rukou fysiologů a biochemiků pro jejich studia již propracovaný materiál se známými vlastnostmi, jež usnadní také lékařům-klinikům předpisování dávek pro dietetické a terapeutické využití hroznové léčby.“ (1935, str. 26–27) Jeho uvologické studium přináší precizní rozbor fyzické i chemické stránky hroznů. V dalším článku

614

(12/2007)

(1935, str. 48–50) se věnuje vlastnostem hroznu mechanickým, organoleptickým a formám obsažených sloučenin a využití těchto poznatků v dalším použití hroznů. Tento výzkum probíhal ve vinařské výzkumné stanici v Erivani, v Armenii. Další článek Výživná a zdravotní hodnota našich hroznů je na téma vlivu na lidský chrup a zažívací ústrojí. Poznámky z I. kongresu lékařů – přátel vína v Lausanne (1935, str. 206–207) hovoří o založení Mezinárodní lékařské společnosti pro vědecké studium hroznů a vína se sídlem v Paříži, která se bude zabývat především tématy: 1) víno a hrozen při akutních chorobách, 2) fyziologická úloha hroznu a vína při výměně látek a 3) sociologie pití vína a alkoholismu. Ročník 53/1960 Jediný článek je Léčebné účinky oleje ze semen révy vinné (1960, str. 183), kde se hovoří o objevu cholesterolu, jeho vztahu k arterioskleróze, o živočišných a rostlinných tucích a Středozemním paradoxu. Révový olej má „daleko větší podíl nenasycených tukových kyselin než jiné rostlinné oleje, a proto rozpouští ve větší míře než ostatní rostlinné oleje usazeniny v cévách“. Ročník 78/1985 K tomuto motivu nalezneme sice jen tři příspěvky, ale dva z nich jsou poměrně obsáhlé a velmi zajímavé, a to: Je réva vinná léčivá rostlina? na str. 91, kde Mario Popelka představuje léčivé účinky hroznů v různých podobách zpracování. Zmiňuje podrobněji vliv na krev a na zažívání. Článek obsahuje i recepty na přípravu léčebných látek: „Obvykle je známá i souvislost mezi červenými krvinkami a železem… Víno však působí ozdravně na celkové složení krve a normalizuje je. Z mnoha osvědčených receptů vybíráme sice ten jednodušší, ale dobře účinný: V železářství koupíme asi 50 g malých železných hřebíků, odmastíme je důkladně v nějakém prostředku na mytí nádobí, např. v Jaru, důkladně opláchneme a vsypeme do 1 litru červeného vína, v němž jsme povařili tři lžíce nati jablečníku a 5 lžic listů kopřivy. Láhev uchová-

me v chladu 14 dní za občasného protřepání obsahu. Denně pak užíváme 1 až 3 polévkové lžíce tohoto lektvaru…“ Nechybí samozřejmě varování před zneužitím konzumace vína a doporučuje se vypít denně maximálně 2 dcl. V čísle 9 pak pokračuje autor v článku Některé léčivé vlastnosti révy vinné, hroznů a vína. Opět popisuje metody a podávání různých forem léků, vychází přitom ze starých tradičních receptur především z Ázerbajdžánu. Na straně 211 nalezneme krátký článek s názvem Zabíjí víno bakterie?, který je téměř totožný s článkem z Vinařského obzoru z roku 1935 v různých zprávách na str. 100: Víno usmrcuje tyfové bacily. Pařížský lékař dr. Kling pozoroval několik let, že na vinařském venkově vyskytuje se jen zřídka tyfová epidemie, ačkoliv jsou tu všechny předpoklady pro tuto metlu lidstva. Pitná voda je špatná a domácí studny stojí namnoze přímo pod hromadami hnoje. V městské laboratoři pařížské provedl dr. Kling řadu pokusů, které vedly k překvapivému poznání, že všechny druhy vína, i takové, které mají toliko devět procent alkoholu, jsou s to v deseti minutách usmrtiti všechny tyfové bacily nebo aspoň oslabiti jejich životaschopnost, dokonce ještě i tehdy, když bylo víno rozředěno do poloviny vodou. Poněvadž zjev se opakoval i při nízkém obsahu alkoholu, uzavírá z toho dr. Kling, že sterilisující účinek vína má svůj podklad v obsahu kyseliny. Čím větší je procento kyseliny, tím jistější je účinek na tyfové bacily. Milovníci dobrého truňku mají tedy pravdu, říkají-li, že správným douškem ničí ‚chrobáky’.“ A v roce 1985: „Pařížský lékař dr. Kling si již před lety všiml a sledoval to pak několik desetiletí, že ve vinařských krajích Francie se neobjevil téměř žádný případ tyfového onemocnění. Nestalo se tak ani tenkrát, když byly studny zamořeny nákazou. Svým pátráním po příčinách zjistil, že to způsobuje požívání vína. Dokázal, že víno, ať je již jakékoliv jakosti, je schopno zničit za deset až patnáct minut všechny tyfové bacily v infikované vodě. Klingovo tvrzení se dostalo až za hranice a následná studie švýcarských vědců Muniera a Seilera potvrdila, že zjištěné bakteriologické vlastnosti vína existují.

Soubor 3 publikací o historii vinařství na Moravě

Z výzkumných prací těchto vědců pochází také další poznatek, že bílá vína sterilizují všeobecně lépe než červená.“ Ročník 98/2005 K tomuto tématu zde najdeme 4 příspěvky. První dva Nové poznatky o vztahu vína a zdraví III a Význam vína pro zdraví člověka dávají informace o pozitivním vlivu mírné konzumace vína na nižší riziko vzniku karcinomu plic, snížení vývoje šedého zákalu a pozdějším nástupu Alzheimerovy choroby a upozorňují na obsah resveratrolu a fenolických látek ve víně. Článek Děti a víno seznamuje s anketou hodnotící vztah a přístup mladistvých k vínu, která proběhla ve Francii, a Zastavme satanizaci vína také čerpá z Francie, kde proběhla reklamní kampaň na sycené minerální vody se sloganem ‚alkohol je jed’. Autor připomíná, že jakákoliv extrémní konzumace je špatná a připomíná umění degustace vína a také kulturu jeho pití ve Francii. Konzumace vína se ve Francii snižuje a přitom stoupá konzumace tvrdého alkoholu. Shrnutí – Víno a zdraví Víno a zdraví je kapitola, která by si zasloužila samostatnou práci. Článků na toto téma je přibližně stejně ve všech ročnících (až na ročník 1910, který ale v podstatě říká v jedné větě to nejdůležitější). Každý se zabývá ale něčím jiným, novými poznatky z vědy. Je jasně vidět, že používání vína a hroznů jako léku se děje již odnepaměti a současný výzkum jen detailně upřesňuje, proč tomu tak je. Je možná s podivem, že ročník 2005 se zabývá relativně málo tímto tématem, ačkoliv nových studií o vlivu vína na zdraví je velmi mnoho a přinášejí zajímavé výsledky, které by se určitě daly uplatnit i pro získávání nových konzumentů. Na druhou stranu je jasné, že kapacita časopisu je omezená a zajímavých témat mnoho. Za povšimnutí stojí určitě článek z roku 1935 Poznámky z I. kongresu lékařů – přátel vína v Lausanne. Tento kongres přináší kulturologické podněty do studia vína a zdraví, protože vedle toho si jako jeden z cílů svého zájmu klade sociologii pití vína a alkoholismu. celková cena

450 Kč

Prameny k dějinám vinařství na Moravě Autor: Kateřina Smutná a kol.; 235 stran, černobílá, brožovaná, 210 x 300 mm, rok vydání 2004 Prodejné pouze jako soubor 3 publikací spolu s „Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství“ (vč. 5% DPH) a „Historie vinařství na Moravě – pohled do archivních pramenů“. ISBN: 80-239-3544-5 Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství (Výběrová bibliografie z knižních fondů jihomoravských archivů) Autor: Kateřina Smutná a kol., 134 stran, černobílá, brožovaná, 148 x 210 mm, rok vydání 2004 Prodejné pouze jako soubor 3 publikací spolu s „Prameny k dějinám vinařství na Moravě“ a „Historie vinařství na Moravě – pohled do archivních pramenů“. ISBN: 80-239-3460-0 Historie vinařství na Moravě – Pohled do archivních pramenů Autor: Ivan Štarha; 30 stran, celobarevná, vazba V1, 210 x 300 mm, Rok vydání 2004 Prodejné pouze jako soubor 3 publikací spolu s „Prameny k dějinám vinařství na Moravě“ a „Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství“.

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(12/2007)

615

Čína – další nový vinařský svět

Nachází se zde jedny z nejstarších vykopávek na světě dokumentující život prehistorického člověka. Dle archeologických nálezů se zde réva pěstovala již 2 500 let před Kristem. Bobule révy se v tehdejší době používaly jako ovoce, později se pro delší skladování sušily, čímž pak vznikla výroba rozinek. První úspěšné pokusy o výrobu vína jsou zde z doby poměrně nedávné. V roce 1892 bylo založeno první vinařství v Changyuu – asi 200 km východně od Pekingu. Výroba zde sloužila pouze pro potřeby císařského dvora. V roce 1910 zde položil základ moderního vinařství francouzský misionář Gambai a po něm údajně Číňané říkají při pohárku vína „Gambai“ – Na zdraví. Vzhledem k tomu, že zde není oficiální statistika, lze stěží říci, jaká je zde skutečná plocha vinic. Dle odhadů se réva pěstuje na ploše 350 až 400 tisíc hektarů. Z této plochy se ale za účelem výroby vína používají hrozny asi z 80 000 ha. Zbývající plocha moštových hroznů se používá k výrobě moštů, džusů a šťáv. Zhruba 100–150 tisíc ha slouží k výrobě rozinek a nějakých 100 tisíc ha převážně moštových hroznů se konzumuje jako stolní hrozny. V případě potřeby je možné z roku na rok více než zdvojnásobit výrobu vína použitím hroznů dosud používaných k výrobě šťáv či moštů. Místní producenti nejsou vázáni nějakým zákonem, takže se zde vyrábí i průmyslová vína (použitím vody, cukru, kyselin) a dováží se velké množství sudových vín zejména z Jižní Ameriky, která se mohou různě míchat, takže lze velmi stěží odhadnout skutečnou výrobu. Doposud největší vinařská oblast východně od Pekingu je zeměpisně na úrovni Bordeaux. Vzhledem k blízkosti Tichého oceánu je zde však daleko chladněji. Z oceánu vane neustále ostrý, studený a výsušný vítr. Proto místní vinaři uplatňují speciální pěstitelské technologie, které spočívají v tom, že počátkem vegetačního klidu se keře vinice sundávají z drátěnky a na zimu se zaořou do půdy. Počátkem dubna se opět fixují na drátěnku. Každoročně se pěstují záložní kmínky, aby jako dvou- až tříleté mohly být ohnuty a zaorány. Vyskytuje se zde révokaz, k výsadbě proto používají štěpované

sazenice vlastní produkce. V oblastech okolo Pekingu jsou vinice v polopouštních podmínkách bez výskytu révokazu. K výsadbě používají řízky z rostlin v dobrém zdravotním stavu. Zde je réva celoročně na drátěnce. V těchto mírnějších podmínkách jsou dle odhadů vhodné podmínky pro pěstování révy na ploše přesahující 4 mil ha. Odrůdový sortiment je velice úzký. Modré odrůdy se pěstují cca na 80 % ploch. Z toho 70 % dělají tři odrůdy – Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Merlot. Sortiment je doplněn Rulandským modrým a Syraz. Z bílých odrůd je to pak téměř výhradně Chardonnay, dále pak okrajově Ryzlink rýnský a méně již Sauvignon. Od roku 1979 zde funguje Výzkumný ústav, který mimo jiné testuje v různých regionech kolem 80 odrůd, celkem je sledováno asi 26 000 rostlin. Pro nás může být potěšující, že mezi perspektivními odrůdami je i náš Ryzlink vlašský. Pro výzkumný ústav pracuje asi 2 500 odborníků. Stát vydává ročně asi 6 miliard eur na rozvoj a podporu vinařství. Je zde zaregistrováno cca 450 vinařských podniků, avšak 13 z nich vyrobí asi 80 % produkce. Prozatím je stále čínský trh s vínem nevyzpytatelný a ovlivňovaný několika faktory: a/ konzumace révového vína zde nemá tradici – pije se zde rýžové víno, mladá generace postupně kopíruje západní svět, kde je víno velmi populární, b/ není řádný přehled a statistika výroby, c/ obyvatelé Číny nekonzumují víno doma,

pouze v restauracích, nebo láhev koupí a použijí jako dárek, d/ u většiny obyvatel není zatím koupěschopnost, e/ není zde žádný vinařský zákon nebo nařízení, kterým by se regulovala výroba vína, takže víno může vyrábět každý, jak uzná za vhodné. Většinou se zde vyrábí levná vína, v nabídce nechybí velmi levná průmyslová vína, ale také nepředstavitelně drahá vína. Většinu obchodu s potravinami ovládá COFCO International. Tato skupina doposud dodávala na trh asi 50 % hlavně velmi levných vín. V minulém roce byla založena dceřiná společnost COFCO Navally Jundung Vineyard co. Ltd., která se zaměřuje na výrobu vysoce kvalitních vín jak pro místní trh, tak i na export. Údajně čínský občan zaplatí ročně za víno 60 eur. Dle vývoje poptávky po víně lze říci, že poptávka má velice dynamický nárůst, protože se ví o kladném vlivu vína na zdraví člověka při umírněné konzumaci. Místní vinaři jsou v kontaktu s celým vinařským světem, takže používání barikových sudů, jejich náhražek či speciálních technologií jim není neznámé. Během cesty jsme navštívili 10 vinařských podniků ve 3 vinařských oblastech.

616

(12/2007)

Changyu Winery Původní vinařský podnik založen v roce 1892. Vína za účelem prodeje začali vyrábět před 40 lety. Oblast Yantai je asi 250 km jihozápadně od Pekingu. Vlastní plochy vinic jsou 140 ha. Hrozny zpracovávají z dalších 450 vinařských podniků, z toho 13 podniků obhospodařuje cca 4 500 ha. Fungují jako obdoba našich družstev. Dodavatelé hroznů mohou hrozny prodat, nebo si část vezmou zpět ve víně, které mohou buď prodat, nebo spotřebovat. Dříve využívali služeb „létajících vinařů“. V současné době zde pracuje jako hlavní technolog Norten Buchonet z Francie. Sami přiznávají, že jejich vína nemají doposud mezinárodní standard. Jejich vína jsou prozatím především pro vlastní trh v ceně 1 až 2 eura. V krátké budoucnosti chtějí postoupit výš. V minulém roce nakoupili 1 000 barrikových sudů z Francie. Zhruba 80 % produkce je směs, Cabernet Sauvignon 70 % a Cabernet Franc 30 %. Celková roční produkce je nejasná (dle množství vykoupených hroznů). Z 1 ha vyrábí cca 4 500 l vína. Vinařství Great Wall oblast Tang Li Podnik je zaměřen mimo výroby hroznů na produkci ovoce, ořechů, broskví, kaštanů, třešní. Vinařská prvovýroba funguje jako družstvo. Je zde asi 730 producentů hroznů, kteří je mohou dodávat či zpracovávat doma v podniku. Vyrábí celkem 4 kvalitativní řady od nejlevnějších až po nejvyšší stupeň. Na Čínský trh dodává cca 70 mil. litrů, což je asi 20 % celkové spotřeby. Z tohoto objemu je asi 80 % vín velmi levných – cena 1,5 eura. Střední řady jsou kolem 7 eur v objemu přes 10 mil. litrů a zbývající část pak jsou vína vyšší třídy a TOP WINE, kde se cena pětiletých vín pohybuje kolem 200 eur za láhev. K ochutnávce nám předložili 5 vzorků různých ročníků a kvality. Nejvýše bylo hodnoceno víno Cabernet Sauvignon, směs roční-

ostatně všude. Vyrábí 80 % červených (Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot), jak v čistých odrůdách, tak ve směsích. Bílá vína jsou zastoupena napůl Chardonnay a Ryzlink rýnský. Má asi 50 ha vlastních vinic. Ostatní hrozny nakupuje od vinařského družstva a soukromníků. Italská plnička má výkon 6 000 lahví za hodinu.

ků 2004 a 2003, prodejní cena v závodě 45 eur. Celá ambaláž byla z Francie, tato partie o objemu 20 000 lahví byla určena na export do USA. Vína vyšší řady běžně získávají vysoká ocenění na evropských soutěžích Paříží počínaje a Londýnem konče. Ve vinotéce jsme zakoupili několik lahví z různých zemí v ceně cca 7 eur. Je nutno říci, že vína této firmy patřila k nejlepším. Vinařství Bodega Langes Vinařský podnik se nachází na předměstí Chingli, které má asi 200 000 obyvatel, 300 km jihovýchodně od Pekingu. Majitelem je rakouská rodina Swarowski. Pan Langes je zetěm Swarowských a s firmami se rozpíná po celé světě. Je mimo jiné majitelem gigantické vinařské firmy NORTON v Mendoze v Argentině. Technolog Jian Je studoval v Bordeaux a posléze zde několik let pracoval. Podnik je vybaven nejmodernějšími technologiemi včetně technologií neobvyklých. Vinařská hala je umístněna ve velkém svahu, v patrových halách jsou výtahy, které až 1,5vagonové tanky stěhují z jednoho patra do druhého, aniž by víno přečerpávaly. Roční produkce je do 3 mil. litrů. Mimo jiné jsme k ochutnávce dostali vzorek Veltlínské zelené 2006. Veltlínské zelené, které mají vysázeno na ploše 5 ha. Víno bylo velmi zajímavé, ale zcela odlišné od středoevropských Veltlínů, zatímco červená vína byla svým charakterem srovnatelná s evropskými nebo jihoamerickými. Nejvyšší zlatá řada Chandon patří mezi nejdražší čínská vína. Členové klubu platí za láhev 120 eur, ostatní pak 240 eur za mladá vína. Tříletá vína mají ceny i o více než 300 % vyšší. Každoročně se vyrábí cca 50 000 lahví této řady. Vinařství Long Du Gu Ji Li, město XinJi Majitelem je Je Shi Ma Jutein, který podnik vybudoval v roce 2002 zhruba za 15 mil eur. V minulém roce vyrobil 300 000 litrů vína, podnik má připravenou kapacitu na 800 000 l. Předpokládá, že během 5 let by měla být výroba dvojnásobná. Vše je v moderní hale s nejnovějšími technologickými prvky, kde i poslední kousek schodiště a zábradlí je z nerezu – jako

Vinařství Dynasty Majitelem této vinařské firmy je francouzská společnost Remy Marten. Roční výroba je cca 50 mil. litrů. Vyrábí široký sortiment z 19 odrůd v rozsáhlém cenovém spektru. Lze zakoupit láhev 0,75 l za 1,5 eura, ale také láhev za 600 eur. Největší podíl produkce – cca 50 % – jsou vína kolem 7 eur. Cenové zařazení vín do jednotlivých kvalitativních skupin stanovuje pětičlenná komise enologů z firmy. Právě při naší návštěvě byla připravena dodávka 250 000 lahví do Francie a Belgie – cena láhve 300 eur. K ochutnávce nám připravili 7 vzorků ze svého výrobního programu. Byl to průřez sortimentem včetně vzorku ze šarže připravené na export do Francie. I těm nejlevnějším z předložených k ochutnávce nebylo mnoho co vytknout. Cena dle našeho názoru odpovídala zařazení. Snad je nutné podotknout, že jsme se domnívali, že mezi vyššími stupni sice byl rozdíl, ale nečinil rozdíl 100 eur na láhev. Svým vybavením a organizací patří tento podnik mezi špičkové vinařské podniky. Vše nejmodernější, co lze v tomto oboru nalézt, je ve velkých halách, kde v téměř sterilním prostředí jedou 3 plně automatizované linky Padolato, každá o výkonu 15 000 lahví za hodinu. Pod výrobní halou je reprezentační sklep, kde je umístněno 30 000 barrikových sudů z Fracie, USA a zkouší už i čínské sudy. Ve vedlejší nové supermoderní hale je 128 nerezových tanků silnoplášťových, každý o obsahu 377 hl. V přijímací hale byla maketa dalšího vinařského podniku, který bude vybudován v sousedství stávajícího. Reprezentační přijímací hala bude vybudována ve stylu pařížského Louvre. Nový závod s předpokládanou kapacitou 70 mil. litrů. Vinařství Dragon Seal Je to jeden z provozů Pekingských vinařských závodů. Podnik byl původně založen v roce 1910 francouzským mnichem pro výro-

(12/2007)

bu vína pro klášter. V roce 1949 byl podnik zaregistrován jako Šogunské vinné sklepy v Pekingu se 7 závody v okolí Pekingu. V roce 1952 přejmenovány na Pekingské vinařské závody, pod které spadalo dalších 13 provozů. Mají celkem 450 ha vlastních vinic, další hrozny nakupují z okolních družstev z plochy asi 2 500 ha. Nejprodávanější je známkové víno červené sladké Kuci Hua Chen Chiez, cena lahve 1,5 eura. V roce 1987 byly založeny další 2 společnosti – Dragon Seal a Dragon Dichtung. V roce 1989 obdrželi první velkou zlatou medaili ve Francii v Remeši, dnes obdobných medailí mají již 27. Hlavním technologem je již 7 let jeden mladý francouzký enolog. Považují se za velmi úspěšný podnik už i proto,

že sídlí na předměstí Pekingu, kde je vyšší kupní síla obyvatel a mnoho turistů. V roce 1987 vstoupil finančně do společnosti Perno Richard. Po neshodách byl v roce 2001 vyplacen, takže dnes je tato společnost výhradně čínská. Podnik se také orientuje na výrobu sladkých vín s přídavkem koření (skořice, vanilka, hřebíček, fenykl). Mimo to vyrábí také jablečné víno a další ovocná vína hlavně pro asijský trh, peprmintový likér a pro kláštery šumivá vína. Vyrábí víno z 15 odrůd, 80 % červená, 20 % bílá. Podniky jsou umístněny kolem 40. rovnoběžky, kde je poměrně hodně vlhko. S vinicemi se proto přesouvají severněji, kde je sice chladněji, ale příznivější zimy. V létě jsou maximální teploty

617

35 °C, v zimě do -20 °C, srážky kolem 450 mm. V zimním období, tedy od listopadu do dubna, vůbec neprší, v květnu bývá už do 30 °C a srážky kolem 80 mm. Vinobraní je zpravidla od 20. října do konce listopadu. Ve vinicích je jednoduchá drátěnka se třemi dráty, půda hlinitopísčitá až písčitá, k výživě používají pouze organická hnojiva. Perenospora se ošetřuje každých 10 dnů. Dle kvality platí za 1 kg hroznů 20–70 centů. Výnos je v rozpětí 8–10 tun/ha. Pouze jeden závod na severu – Chan-li – štěpuje. V minulém roce začali dodávat sekty a vína KLM a do USA. Láhev je v ceně 10–30 USD. Závěrem lze jen potvrdit, že vinařství a vztah k vínu je ve velmi prudkém dynamickém vývoji právě tak, jako jejich ekonomika. Ing. Pavel Mayer, Mikulov fota archiv autora

Ohlédnutí za výstavou SIMEI a ENOVITIS 2007 v Miláně Jednou z těchto výstav je také výstava SIMEI a ENOVITIS, která se koná v italském Miláně. Přičemž SIMEI je mezinárodní výstava zaměřená na enologii a plnící technologie a ENOVITIS (která je ve srovnání s první výše zmiňovanou výstavou v mnohem menším měřítku) zaměřená na vinohradnickou mechanizaci a pěstování oliv. Tento 22. ročník SIMEI a 6. ročník ENOVITIS se konal 13.–17. listopadu 2007 poprvé na novém Milánském výstavišti Fiera Milano ve výstavním centru Rho. Své produkty zde vystavovalo 778 firem pro SIMEI a 138 firem pro ENOVITIS z 27 zemí světa. Nejvíce vystavovatelů bylo samozřejmě z Itálie, dále Francie, Německa, Španělska atd. V 5 moderních halách na ploše 82 000 m2 mohli návštěvníci shlédnout všechny typy strojů a zařízení pro enologii a veškeré strojní zařízení pro produkci, lahvování a balení nápojů (víno, pivo, likéry, brandy, ocet, džus, destiláty, olej atd.). Během pětidenního konání této výstavy navštívilo brány tohoto výstaviště přes 51 tisíc lidí z celého světa, což je o 5 % více než v roce 2005. Lze říci že přes 44 let zkušeností s pořádáním této výstavy a prezentací výrobků zde umožňuje plně uspokojovat poměrně široký okruh zájemců o tuto problematiku, ať už se jedná o nejmenší malovinaře, nebo i velkopro-

ducenty vína, kteří vyrábí víno v milionech litrů. I odborné přednášky z pěstování oliv, vinné révy a marketingu nápojů, prezentované těmi největšími odborníky, jistě dala každému ze svého oboru mnoho nového. Pokud návštěvník chce shlédnout opravu celou výstavu a je interesován opravdu do všeho, tak pouhý den nebo dva určitě nebudou stačit. ZAJÍMAVOSTI I když je ENOVITIS pouze v jednom z pěti pavilonů této výstavy, tak i tam si každý vinohradník či pěstitel oliv přišel na své. Vystaveny zde byly například sloupky pro výstavbu opěrné konstrukce z nejrůznějších materiálů a profilů, stroje na kultivaci půdy, výkyvné sekce, multifunkční nosiče, stroje pro chemickou ochranu vinic a sadů, herbicidní rámy a setřásače oliv. Relativně velkou plochu zabíraly stroje pro chemickou ochranu vinic, kde byly prezentovány pro naše podmínky poměrně neznámé rosiče, s novým řešením aplikace chemických látek a recyklací postřikové kapaliny. Konkrétně rosič od firmy BERTONI Arcobaleno má patent po celém světě na tento způsob aplikace postřiku a proudění vzduchu mezi clonami a získal na mezinárodním veletrhu techniky pro zemědělství a zahradnictví v italské Bologni v roce

2005 ocenění za technickou inovaci. Tento ,,recyklační rosič“ s reflektorem vyžaduje usměrněný proud vzduchu, který je zabezpečen ventilátorem s tangenciální clonou. Důležitou částí je reflektor tvořený prohnutou záchytnou pracovní plochou. Kapky, které projdou listovou stěnou vinice, dopadají na plochu reflektoru. Část kapek se na ploše reflektoru tříští, je proudem vzduchu zpětně strhávána a usměrněna zpět na listovou stěnu. Zbývající část kapek ulpívá na ploše reflektoru, odkud stéká do spodní části, do záchytného žlábku. Výhodou tohoto stroje je úspora vody asi 5krát a je potřeba 2krát nižší koncentrace postřiku. Nevýhodou je ovšem pořizovací cena tohoto stroje, který je 2–3krát dražší než rosiče klasických konstrukcí. Pro příjem a převoz hroznů z vinice do zpracovatelského podniku se zde prezentovala firma GORTANI s návěsem, který dokáže udržet přijatelnou teplotu (mezi 12–18 °C) pro převoz sklizeného produktu, a tím zabraňuje předčasnému nakvášení hroznů před přivezením na příjmovou linku. Konstrukčně jsou návěsy vyrobeny z nerezavějící oceli, kde jsou stěny z dvojpláště, zde v meziprostoru proudí chladící kapalina a tím ochlazuje celý objem sklízecí vany. Tento návěs je opatřen vlastním chladícím agregátem umístěným v zadní části za va-

618

(12/2007)

nou a v přední části se nachází dieselový generátor, zajišťující potřebný elektrický příkon pro chladicí agregát. Generátor dokáže vyrobit elektrickou energii o napětí 380 V a mimo sklízecí sezonu se může demontovat a požívat na jiné účely na jiném místě. Za předpokladu, že sklizeň probíhá za teplých podzimních dní a jsou delší intervaly pro naplnění sklízecí vany, je tento způsob snižování rizika předčasného nakvášení hroznů již na cestě do podniku určitě dobrý pro kvalitnější hrozny určené pro výrobu přívlastkových vín. V oblasti lisování hroznů si každý zájemce o svůj kapacitně nejpřijatelnější lis přišel na své, protože zde byly ,,mikrolisy“ od objemu 1 litr používané samozřejmě pro získání moštu na analýzu, i obrovské lisy o objemu 650 hl, což je pro laika i malovinaře téměř nepředstavitelné množství hroznů zpracovávaných pouze pro jednu lisovací dávku. Ať se jednalo (z hlediska přenosu lisovacího tlaku na rmut) o lisy ruční mechanické, nebo hydrolisy, hydraulické lisy, nebo pneumatické, tak i co se týče ceny si potencionální zákazník mohl srovnat ceny od několika výrobců na jednom místě. Za zmínku stojí taktéž pneumatický lis od firmy BUCHER Inertis, který lisuje rmut bez přístupu vzduchu. Jak jistě většina z vás ví, oxidace hroznů a rmutu v prvotní části výroby má vliv na barvu, buket a typičnost odrůdy, a tím pádem na celý finální produkt – víno. Lisovací proces tohoto stroje je plně automatizován, probíhá pod řízenou atmosférou za garance 100% nepřístupu vzduchu, plnění je středové a systém je celou dobu uzavřen. Inertní plyn je recyklovatelný, takže unikne pouze malé množství při vyprazdňování koše. Opravdu nejde se ještě jednou nevrátit k pneumatickému lisu od firmy DELLA TOFFOLA, který na jednu lisovací dávku dokáže pojmout až 70 t(!) rmutu. Lisy takovýchto rozměrů pro Evropu nejsou moc časté, konkrétně tento ,,drobeček“ měl po výstavě namířeno do Jihoafrické republiky, ke svému novému majiteli. Když si představíme, jak velký objem to je pouze pro jedno lisování, a můžeme tento objem srovnat s vlastním objemem produkce, nabízí se otázka, kolikrát takový lis může za život malovinař či střední vinař naplnit. Mnohokrát se již srovnávalo a stále se ještě srovnává materiál používaný pro výrobu a zrání vína v různých typech nádob. Co je vlastně nejlepší pro víno? Nerez, nebo dub? S možnou odpovědí na tuto otázku přišla italská firma DIZIO. Tento podnik vyrábí nakvášecí tanky – fermentory – spíše pro červená vína v kombinaci dubu a nerezavějící oceli. Horní a spodní čtvrtina je vyrobena z nerezu a střední dvě čtvrtiny jsou z dubového dřeva. Díky tomu, že tento tank je v kombinaci těchto dvou materiálů, tak nemusí sloužit pouze pro nakvášení, ale i pro zrání vína. Nerezová část s výměníkovými des-

kami zajišťuje ohřev, či chlazení moštu (rmutu) a díky středové části tvořené dubovým dřevem je zajištěna případná mikrooxidace. Údržba takového tanku je v porovnání pouze s dubovým sudem o mnoho snažší. Dvířka umístěná ve spodní části tanku jsou dostatečně velká pro čištění vnitřního prostoru. Je-li potřeba výměna dřevěných částí fermentoru nebo obroušení vnitřních ploch, může být dubová část demontována a opravena, nebo vyměněna. Připojení dubu k oceli zajišťuje speciální, patentované spojení pomocí šroubů zevnitř po obvodu tanku. Objem fermentorů se pohybuje v rozmezí od 50 do 175 hl. Co se týče ostatních nádob používaných pro výrobu a zrání vína, tak největší zastoupení měli vystavovatelé s produkty z nerezavějící oceli nebo dřevěných, většinou dubových sudů. Je patrné, že tyto dva materiály jsou pořád směrodatné pro moderní výrobu vín po celém světě. Nemalou část výstavy tvořily také uzávěry lahví. Jednalo se o korunkové, skleněné uzávěry, šroubovací uzávěry plastové či plechové a samozřejmě špunty z korku nebo plastu. Z toho velkého množství plastových špuntů v různé škále barev od bílé po černou se italská společnost KORKED, zabývající se výrobou speciálních, pro naše podmínky taktéž neznámých syntetických zátek vybavených speciální membránou pro lepší mikrooxidaci vína v láhvi, a tím lepšího vyzrávání. Plastové špunty totiž nedovolí vínu v lahvi vyzrávat stejně jako klasické přírodní korky. Tato firma se ve spolupráci s univerzitou v Udine začala zabývat problémem vyzrávání vína v láhvi pod syntetickým uzávěrem. Jako řešení vynalezla membránu umožňující permeabilitu kyslíku, a tím dosaže-

Rodina Bertoni u svého produktu

ní potřebného efektu. V nabídce jsou dva typy těchto membrán, a to s rychlejší (systém PRO) a s pomalejší (BLUE) mikrooxidací. Ve středu zátky je svisle přes celou délku vyroben otvor o průměru asi 2 mm, kde uprostřed se nachází malá membrána. I když by se mohlo zdát, že se zde mohou vyskytnout problémy se zátkováním, tak výrobci garantují bezproblémové zátkování i otvírání lahví. Na celé výstavě toho bylo opravdu hodně co vidět a zážitek je to opravdu nezapomenutelný. Pro zpestření výstavy mohl návštěvník navštívit v jednoum z pavilonů bar, kde byla zdarma ochutnávka vína či olivového oleje. I toto určitě přispělo k velmi příjemnému dojmu z celé výstavy a nutno podotknout, že celá organizace této ,,šou“ byla na velmi dobré úrovni. Každý z návštěvníků si určitě našel to svoje místo na výstavě, ať to byl student, producent vína, či laik. Itálie se svou plochou vinic a množstvím zpracovávaných hroznů může promlouvat do nových moderních trendů výroby vín po celém světě, a to ať už se jedná o maličké věci (ovšem pouze rozměrem, ne významem), jako jsou například uzávěry lahví, nebo více důležité věci jako jsou určitě membránové techniky (reverzní osmóza, cross flow filtrace, nanofiltrace) nebo plnění lahví. Každý krok při výrobě vína je neméně důležitý a zajišťuje určitou kvalitu danému finálnímu produktu. Jakmile dokážeme tyto kroky zkoordinovat v celé výrobní technologii, tak se každý dokáže posunout zase o něco blíže k novým moderním trendům při výrobě vína. Za dva roky bude technologie výroby vín jistě zase o kousek dál a to je pozvánka na další, teď už 23. ročník SIMEI. Ing. Jiří Uřičář fota archiv autora

(12/2007)

619

Ukázka možnosti uložení sudů ve speciálních stojanech

Nakvášecí tank od firmy DIZIO kombinující dřevo a nerezavějící ocel

Dvojplášťová chladicí vana GORTANI Artic na sklizeň hroznů

Pneumatický lis DELLA TOFFOLA na objem 70 t rmutu

Průřez syntetickou zátkou s membránou od společnosti KORKED

Pneumatický lis BUCHER vaslin Inertis

Dvojřádkový rosič BERTONIArcobaleno

Různé typy lisů pro malovinaře

Skleněné zátky VONO-LOK a šroubovací hliníkové uzávěry od německé firmy ALCOA

13. mezinárodní vinařský veletrh

4.–7. 3. 2008 Brno – Výstaviště www.bvv.cz/vinex

Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Czech Republic Tel.: +420 541 152 985 Fax: +420 541 153 067 salima@bvv.cz vinex@bvv.cz www.salima.eu

POUR FÉLICITER 2008 SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

(12/2007)

621

syntetické Z ÁT K Y

Hlavní 288, 696 21 Prušánky Tel./fax: 518 374 375, 187 mobil: 737 936 915

Technologie, která uchovává Vaše vína...

Malotraktor STS T 204 Výkon 20 HP, vodou chlazený diesel, pohon 4 x 4, uzávěrka, dvojitá spojka, hydraulika, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 123 cm, odpružená sedačka, posilovač řízení, závaží, střecha

Cena 179 990,- Kč a44062

možnost leasingu schválen k provozu na veřejných komunikacích - SPZ

www.zahradnitechnikagrado.cz

PODPOŘTE VINAŘSKÝ OBZOR – KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ

Nezanechává pachuť korku

•

Nepouští barvu

•

Oxidace vín pod kontrolou

světový výrobce syntetických extrudovaných zátek

CANDECOL VS zařízení pro filtrační svíčky k použití ve vinařství a nápojovém průmyslu SPOLEHLIVÁ FILTRACE

ŠKOLNÍK

•

Přední

spol. s r. o.

HOBRA

„Jednoduše lepší zátka“

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

622

(12/2007)

O čem viněty (ne)hovoří – (VIII.) – Speciality a rarity Petr Šimeček www.ovine.cz

Výjimečnou etiketou však je především ta, která obsahuje nový, neotřelý prvek. Jak zaujmout, jak vyniknout mezi tisíci dalšími? Je to docela jednoduché – chce to JEN ten správný nápad! Takový nápad však obvykle přichází jen jednou za několik let. Za jeden z takových nejlepších považuji ten, který se objevil na docela nenápadné etiketě jednoho červeného německého vína (viz obr. 1). Kromě velkého otazníku na ní není téměř nic, pouze zadní část nás informuje, že pokud se chceme dozvědět o vlastním víně něco víc, tak dne 24. 12. 2006 bude na internetových stránkách věnovaných tomuto vínu (www.first-privat.de/wein) zveřejněno více. Vína byla rozdávána jako firemní pozornost zdarma, a to samozřejmě několik týdnů před ohlášeným termínem zveřejnění podrobností na internetu. Musím připustit, že víno bylo opravdu dobré a i já jsem toho času netrpělivě čekal na vánoční zveřejnění informací o něm. Čekal jsem však nějaký normální způsob, prosté uvedení údajů, trošku obvyklého vychválení a poděkování za celoroční spolupráci – prostě běžný postup. Ovšem po zadání adresy se objeví mapa světa rozdělená na jednotlivé základní vinařské regiony a teď, člověče, hádej a vybírej, odkud že to víno pochází… Kliknu-li na Jižní Ameriku, objeví se informace: „Myslíte si, že díky krásně plné

tmavé barvě jde o argentinský Malbec, nebo že díky krásné třešňově borůvkovému aroma to je chilské Carmenere? Hmm, zajímavá volba, ale bohužel špatně, zkuste hledat dál.“ Postupně si tak vyzkoušíte všechny světadíly, až se dostanete do Evropy. Ta má další samostatnou mapku rozdělenou na velké vinařské země. Postupně je tedy zkoušíte a klikáte na ně, je to však špatně. Návštěvník je vždy s podobně nevtíravým vysvětlením slušně odmítnut a odkázán, ať hledá dál. Ano, nakonec kliknete na Německo a dozvídáte se, o jaké že to místní víno jde, je prozrazeno i jeho složení a výrobce… Podle mne jde o velice dobrý marketingový nápad, protože jistě každý, k němuž se toto víno dostalo, uvedené internetové stránky navštívil, strávil zde několik minut a na celou neotřelou věc bude vzpomínat řadu měsíců, ne-li let. Vše je stále aktivní ještě i dnes, můžete si to sami vyzkoušet. Další zajímavou etiketou je (na obr. 2) ta francouzská, které já říkám důvěrně „Kapsička“. Jde především o esteticky velmi pěkný kousek. Etiketa je mnohem větší, než bývá obvyklé, navíc kvítky vlevo jsou z jemného plastu a jsou k etiketě přilepeny, takže trojrozměrný dojem je dokonalý. Nejvíce však zaujme malá kapsička ve spodní části etikety, která skrývá složené růžové psaníčko. Zde se otevírají dveře fantazii – prozaičtěji může lístek obsahovat bližší informace o vlastním víně, nebo může být toto psaníčko určeno jako osobní či milostný vzkaz pro obdarovávanou osobu. Tato rafinovanost je však jistě také skvělým nápadem a dodává již tak pěkné etiketě status výjimečnosti. Ze všech těch desítek a stovek etiket, které obsahují „jen“ nějak zajímavý motiv či obrázek, je opravdu těžko vybírat. Je etiketa zajímavá díky použité reprodukci uměleckého díla nebo díky nahotě slečny, která sedí obkročmo na koši hroznů? Na etiketách potkáte kde co a kde koho: Sněhurku a sedm trpaslíků, nabubřelého duce Mussolliniho a další fašistické pohlaváry, mimozemšťany, filmové i literární postavy, reálné osobnosti i neznámé mnichy… Mezi záplavou všech možných zvířat a ryb mě zaujala bájná příšera Chupa Cabra (viz obr. 3), která v brazilských pralesích zá-

ludně chytá a žere nevinné domorodce. Jak je z etikety vidět, zapíjí je – jak jinak – dobrým vínem... Těžko mi zde bude zveřejňovat etikety našich, ještě dnes aktivních výrobců obsahující gramatické chyby na úrovni základní školy… Tyto perly stylu „…pozdní zběr…“ nebo „…vinikající víno…“ musí paní učitelku nadzvedávat ze židle vždy, když si na svého nepozorného žáka vzpomene. Proti nim jsou neumětelská označení země původu vína „…Made by Czech republik…“ jen slabým odvarem. Doufám tedy, že pokud si už cizinec takovéto víno koupí, bude jeho krásou natolik omámen, že si nějakých gramatických prohřešků ani nevšimne nebo o nich taktně pomlčí.

(12/2007)

623

Putování po sklepích Znovínu vstoupilo do desátého ročníku ce po dobu osmi dnů. V loňském roce se této akce zúčastnilo více než 4 000 zájemců, ale letos v předposlední den „putování“ v pátek 16. listopadu jich už prý bylo přes pět a půl tisíce! Na konečné číslo si musíme ještě počkat, ale možná, že přesáhne i tu zatím absolutně rekordní šestou tisícovku. Putování bylo zpočátku bráno jako atraktivní marketingová akce, ale postupně se vše přesouvalo i do velice zajímavých obchodních příNa snímku znovínští Ing. Karel Matula (vlevo) a Ing. Pavel nosů, protože většinou spoVajčner komentují ochutnávaná vína. Foto archiv autora kojení návštěvníci si při odjezdu domů nakupují kartoJe to jedna z největších a stále populárnějny těch vín, která jim při degustacích v jednotších marketingových akcí známé vinařské firmy livých sklepích nejvíce chutnala. A je zřejmé, Znojemské vinařské podoblasti. Druhou podobže o svých zážitcích vyprávějí po návratu domů nou a stejně zajímavou akcí je „Jarní putování známým a přátelům, doporučují vína Znovínu, po vinicích Znovínu“. Jak informují pracovníci a to se samozřejmě projevuje i na jejich dalším vinařství, putování je určeno majitelům privátodbytu v průběhu roku. ních boxů a aktivním odběratelům, kteří utraS těmito a mnoha jinými informacemi nás tí za Znovínská vína alespoň 2 000 Kč v kalenseznámil během odpoledne, na které jsme se dářním roce. Ale i ostatní zájemci mají možnost přihlásili, ředitel firmy Ing. Pavel Vajčner spose této atraktivní akce zúčastnit, pokud napíší lečně s Ing. Karlem Matulou. a přihlásí se na kontaktní adresu vinařství. Autobusy se rozjíždějí ze čtyř předem staV roce 1995 vznikl ještě nesmělý skromný novených míst tak, aby se příliš nesetkávaly turisticko-vinařský program a o dva roky poza účastníci se netísnili v jednotlivých ochutnávději v roce 1997 zrealizovali ve Znovínu prvkových místech. V uplynulých letech se navštění jednodenní putování po sklepích. Bylo to ve vovaly čtyři sklepy a v nich se postupně vystřídvou autobusech, dnes jich už jezdí osm i vídali všichni účastníci. Protože ve Znovínu le-

Vinaﬁsk˘ marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5

tos očekávali rekordní účast, rozšířili počet navštívených míst na šest a tím se trochu rozptýlili početní návštěvníci, takže v žádném sklepě nebyl velký nával lidí a všichni mohli pohodlně ochutnávat a vychutnávat předkládané vzorky vín. Během odpoledne ochutnali účastníci 30 vzorků těch nejlepších vín. Při putování se navštíví slavný premonstrátský křížový sklep v Přímětcích a sklepení v Louckém klášteře. V nedaleké konírně kláštera viděli účastníci uskladněných 2 500 beden s hrozny uloženými na slámě, z nichž bude slámové víno. Odtud autobus popojede o pár set metrů dál do dalšího klášterního sklepa v Sedlešovicích, kde se ochutnávaly převážně sekty. Strachotický sklep je od loňského roku přebudovaný na velký podnikový archiv vín jednotlivých druhů a ročníků, a jak podotkl ke všeobecnému obveselení Pavel Vajčner, „vína jsou tu uložená pro naše bedlivé zkoumání a vědecké účely“. Za červenými víny se jede do rozsáhlého zámeckého sklepení v Jaroslavicích, kde jsou uložená nejstarší vína u nás z roku 1945, atd. Večerní program probíhal v prostorách vinařského turistického centra Znovínu v Louckém klášteře a v obou štukových sálech v prvním poschodí otevřenou individuální degustací dalších asi 15 vzorků vín. Zajímavá akce měla nepochybně veliký ohlas mezi účastníky a jistě se příznivě odrazí v ekonomice podniku. Přejme tedy Znovínu do druhé desítky putování hodně nových nápadů, vytrvalosti a nepochybně další kvalitní vína… Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice

199,(vã. 5% DPH)

Pfieklad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinafiském marketingu, jeho zákonitostech, sloÏitostech a v˘znamu s velk˘m zamûfiením na praxi. „Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketingov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi" (z pfiedmluvy autora). ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

624

(12/2007)

Zprostředkovatel akcí do sklepa může být pro vinaře jednoduchým řešením A k čemu je potřebujete, mohu-li se ptát? Chci jim do sklepa lákat a vozit lidi, hlavně firemní kolektivy. Zjednodušeně řečeno. Spousta vinařů má krásně zařízené sklepy, výborné víno, umí připravit nebo zajistit chutné jídlo a akce v jejich sklepě mají skvělou atmosféru. Těch akcí ale zdaleka není tolik, kolik by jich být mohlo. Nemyslíte, že ti opravdu úspěšní vinaři si už dnes na prázdné sklepy stěžovat nemohou? Já mám na mysli hlavně menší, často rodinná vinařství. Nemají čas ani energii svůj sklep aktivně nabízet firemní klientele, protože mají plné ruce práce s tím, čemu rozumí nejlépe, s výrobou dobrého vína. Na internetu mají stránky, které dělal po večerech třeba vnuk, nebo dokonce žádné, a čekají, kdo se jim ozve. Firmy se přitom dnes předhánějí v pořádání zajímavých akcí pro zaměstnance, ale i spolupracovníky nebo obchodní partnery. Nemají ale příliš mnoho míst, kam se mohou obrátit, pokud chtějí udělat akci ve vinném sklepě, vybrat si z široké nabídky a mít záruku, že všechno proběhně přesně podle jejich představ. Od příštího roku se je budeme snažit internetovou i klasickou cílenou reklamou přesvědčit, že to správné místo je naše agentura. Akce ve sklípku přece nabízí docela dost různých agentur. Ano, ale obvykle je to jen jedna z mnoha položek, dělají prostě „akce všeho druhu“ a na výsledku to podle mě musí být znát. Anebo jsou to agentury, za kterými je nějaké konkrétní vinařství nebo několik spřátelených vinařů z jednoho regionu. Já chci, aby si klient mohl vybrat z mnoha vinných sklípků různé velikosti a komfortu z celé jižní Moravy. Takže jde hlavně o to, aby měli zákazníci větší výběr? Nejen to. Věřím, že díky těm správným vinařům u nás bude mít klient také jistotu, že se setká s pohostinností, poctivostí a také určitou velkorysostí hostitele. Zkrátka že nenarazí na „lovce Pražáků“, ale na vinaře, který se bude chtít předvést v co nejlepším světle, protože chápe hosty ve sklípku i jako možné budoucí zákazníky. A akci, kterou pro ně dělá, nejen jako příležitost k výdělku, ale také nejlepší marketingový tah. Vždyť, když to trochu přeženu,

Petr Posolda tak v kolika oborech podnikání platí, že zákazníci dobrovolně vynakládají čas a peníze, aby se mohli seznámit s něčí nabídkou zboží? Myslíte tím, že by vinaři neměli na hostech ve sklepě vydělávat? Ale tak jsem to v žádném případě nemyslel, ten okamžitý zisk by jen nemusel být jediným měřítkem věcí. Když má vinař z hostů prostě radost nejen proto, že na nich právě teď vydělá, tak oni to poznají. Když jsem zkoumal nabídky některých sklepů, tak mě třeba zarazilo přesně vypočítané množství minerální vody na osobu v ceně večera. Kdybych se

jako host ve sklepě musel zabývat tím, jestli jsem už nevypil příliš mnoho vody nebo třeba nesnědl příliš mnoho pečiva, snad by mi to i zkazilo náladu. Možná to mám trochu zkreslené, protože jsem víc sklepů navštívil jako novinář než jako zákazník, ale myslím, že i počítat čaje nebo kávy by mělo být pod úroveň hostitele. Takových detailů je celá řada a často ovlivní dojem z návštěvy skoro stejnou měrou jako kvalita vína a jídla. I když ta zůstává samozřejmě stále nejdůležitější. Zní to trochu jako klišé, ale klientela, kterou chceme oslovit, si za kvalitu ráda připlatí. Proč by ale měla využívat služeb vaší agentury, zprostředkovatel je přece vždycky trochu navíc, není? Nebudeme nijak mlžit, čí je ten který sklep, a klepat se strachy, aby naši agenturu klient náhodou nakonec neobešel. Naopak na stránkách představíme každého vinaře, se kterým budeme spolupracovat, i to je přece velmi důležitá informace. My budeme mít stejné ceny, jako kdyby si akci ve sklípku objednal klient přímo u vinaře, a navíc můžeme zajistit dopravu, ubytování a jakýkoli další program od ohňostroje po exkurzi. Také za stejné nebo i nižší ceny, než kdyby si to klient zařizoval sám. A proč si myslíte, že se do spolupráce s vámi poženou vinaři? V první řadě proto, že jim přivedeme více hostů do sklepa, a to věřím, že s docela slušnou kupní silou. Navíc ale, až se lépe poznáme, ušetříme vinařům také čas a nervy. Od

I tito turisté nastupující na Václavském náměstí do mikrobusu, mohou zajet na návštěvu do moravského sklepa

(12/2007)

nich nám bude stačit vědět, jestli mají volný termín. My uděláme zájemci nabídku a odpovíme mu na desítky všetečných dotazů, od toho, jestli je možné i vegetariánské pohoštění, až po takové detaily, jako jaké si mají vzít hosté boty nebo jestli je ve sklepě signál některého mobilního operátora. Naše účetní pomůže klientovi se vším ohledně fakturace a plateb. A na to celé uzavřeme profesionálně zpracovanou smlouvu, kde bude třeba řešena i případná náhrada škody ve sklepě. Umím si nakonec i představit, že na

nás „naši“ vinaři budou časem odkazovat i zájemce, kteří se obrátí přímo na ně. Zní to zajímavě, ale není to ještě vinařská cestovní agentura. Je to spíš zprostředkování pronájmu sklepa. Však také věřím, že je to jen začátek. Velmi populární začíná být víno v Polsku. Myslím, že víkendy s vínem na Moravě by mohly být zajímavým obohacením polské nabídky cestovního ruchu. Mým hlavním cílem ale je, aby na jižní Moravu jezdily v sezoně z Prahy autobusy a minibu-

Hustopečská vinotéka Stálá vinařská expozice (SVE) s vybranými víny Velkopavlovické podoblasti má své stálé místo ve sklepních prostorách v domě U Synků na Dukelském nám. 23. Ovšem vedoucího vinotéky Radka Sedláčka už nehledejte v Turistickém informačním centru, nýbrž v nové kanceláři, vedle schodiště do Městského muzea a galerie. Kromě degustace vín zdejší produkce si můžete ve vinotéce zakoupit lahvové víno a prohlédnout si expozici historie vinařství v Hustopečích. Získáte doporučení i kontakty na vinaře a vinařské firmy podle vašich požadavků. V případě zájmu se dozvíte o pěstování i zrání vína, o známých i méně známých odrůdách vín a také o předlouhé historii vinné révy, kterou k nám přinesli Římané už ve 3. století po Kristu. Vinařská expozice v Hustopečích pořádá každoročně celou řadu zajímavých vinařských akcí, některé ve spolupráci s městem, příp. Českým svazem zahrádkářů. V nejbližší době připravujeme Vánoční přehlídku archivních vín – 8. prosince 2007 (15.00 hod.) ve vinném sklepě Českého zahrádkářského svazu v Hustopečích, ul. na Hradbách. Dále v měsících lednu až březnu se konají prezentace a ochutnávky vín vinařských firem mikroregionu Hustopečsko. Upřesnění akcí najdete na webových stránkách: www.hustopece-city.cz, nebo www.hustopece.eu. (haj) VINO ENVI 2007 Ve dnech 6.–7. 9. 2007 se v prostorách zámku Mikulov konala významná mezinárodní konference VINO ENVI 2007, jejímž cílem bylo seznámit vinaře a vinohradníky se systémem a možnostmi organického hospodaření, a vytvořit tak předpoklady pro výrobu špičkových vín konkurenceschopných na doposud nenasyceném evropském trhu s víny z organické produkce. Pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje se organizátorům (Svaz integrované produkce hroznů a vína) za podpory Jihomoravského kraje, Vinařského fondu a města Mikulov podařilo zajistit špičkové mezinárodní odborníky (I – V. Veronelli, CZ – M. Hluchý, HU – G. László, A – M. Gross, D – U. Hoffman, CZ – Z. Laštůvka, CZ – P. Ackermann), kteří v prvním dni zaměřeném na vinohradnictví v oblasti ochrany před hlavními chorobami a škůdci představili špičkové biotechnologie umožňující rentabilní a trvale udržitelnou produkci hroznů špičkové kvality. V rámci konference měli účastníci možnost shlédnout i praktickou ukázku organického systému hospodaření ve vinicích v okolí Mikulova (trať Perná a Novosedly), do kterých se po skončení přednáškové části přesunuli. Druhý den navazoval přednáškami na téma „Péče o půdu“, představením moderních sklepních technologií, marketingovou analýzou současných trendů trhu vína se zaměřením na biovína a na závěr praktickými zkušenostmi s organickým hospodařením – produkce, zpracování, marketing (A – S. Tschida). Všech 108 účastníků z České republiky, Slovenska, Maďarska a Rakouska mělo také na společenském večeru možnost zhodnotit kvalitu rakouských a maďarských biovín a předních moravských vinařů.

625

sy plné zahraničních turistů. Pokud není ucpaná dálnice do Brna, tak cesta do Lednicko-valtického areálu trvá jen nepatrně delší dobu než do Českého Krumlova. A tam těch turistů z Prahy každé ráno na celý den vyráží stovky, někdy i tisíce. Na jižní Moravě navíc dostanou ochutnat dobrého vína, které je, přiznejme si, pro většinu z nich zároveň docela exotické. Někdo je ale v té Praze musí vzít, do těch minibusů posadit a na tu jižní Moravu dovézt. A o to bych se rád v budoucnu pokusil. Otázky pokládal Jakub Hájek

Vzhledem k celosvětovému trendu podpory bezpečnosti potravin a ochrany přírody a velmi kladnému ohlasu a vysoké úrovni této konference je možné očekávat vznik prestižní tradice konferencí VINO ENVI. Tomáš Richter Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – prosincová výročí V prosinci 1967 zemřel inspektor vinařství Josef Sedláček. Po absolvování odborné školy prošel řadou pracovišť u nás i v zahraničí. Po 1. světové válce odešel budovat tokajské vinařství. Stal se zde v Malé Trni průkopníkem vysoké jakosti tokajských vín. V roce 1939 přešel do Mutěnic, kde se věnoval zejména selekci odrůd révy vinné. 1968, Vinohrad, ročník 61, str. 32. Ing. Drahomír Míša Informace z Moravínu V uplynulém období se členové výboru sešli 28. 8., 6. 11. a 26. 11. 2007, vedle provozních záležitostí se řešila otázka dalších možností uplatnění Moravínu a přípravy akcí, které výbor v uplynulém období pro své členy uspořádal – koncem června se uskutečnil pod patronací Ing. L. Musila tradiční vinohradnický aktiv ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích – přednášející Ing. Petr Ackermann. Zajímavý a přínosný byl čtyřdenní zájezd do Tokajské vinařské oblastí Slovenska a Maďarska, jehož garantem za výbor Moravínu byla paní Seidlová. Účastníci měli možnost navštívit osm vinařských firem na Slovensku, např. RD Strekov (Ing. O. Korpas, CSc.), Tokaj víno Macík, Galafruit, Vinařství J. a J. Ostrožovič, Chateau Viničky, v Maďarsku pak Vinařství Gál Tibor Eger, v Tokaji vinařství Török Béla, Mád, vinařství BENE a další. Na poslední měsíc roku připravil výbor Moravínu první dva běhy ze série podzimních a zimních seminářů na téma Společenské znalosti o víně a gastronomii. Místo konání: Zámecká vinotéka, Zámek Břeclav; termíny: čtvrtek 6. a 13. 12. 2007, 10. 1., 17. 1. a 24. 1. 2008., čas: 16.00 až 18.00 hod., ve středu 12. prosince 2007 se uskuteční odborný jednodenní zájezd do vinařských oblastí Slovenska. Podrobnější informace a program obou akcí najdete na www.moravinvaltice.cz – semináře, školení, zájezdy. V případě zájmu prosíme o přihlášku a platbu obratem, informace také prostřednictvím e-mailu vseidlova@iol.cz nebo telefonicky 602 559 226. Všechny členy upozorňujeme, že Valná hromada členů se bude konat v pátek 18. ledna 2008 ve Valticích, o programu budou řádní členové informováni písemně. Příznivce tradičních dvoudenních vinohradnických a vinařských seminářů si dovolujeme pozvat do areálu Patria Kobylí, a. s., v termínu 28.–31. ledna 2008. Pokud chcete být lépe a rychleji informováni o akcích Moravínu, zašlete prosím svůj e-mail na uvedený kontakt. Děkujeme. Přejeme řadu odborných zážitků. Výbor Moravínu

626

(12/2007)

Sýry, ryby a víno v Prachaticích Jsem rád, že právě v nevinařském kraji jako je Šumava se daří uskutečňovat přehlídky týkající se našich vín z Moravy a Čech. O pochopení smyslu a poslání těchto přehlídek svědčí i letošní účast více než tří desítek vinařských sklepů. Je také potěšující, že návštěvnost každým ročníkem výrazně stoupá a přijíždí mnoho lidí nejen z našeho kraje, ale i celé republiky a o to nám jde. Letošní novinkou byl odborný seminář „Ryby a víno – moderní gastronomické trendy zdravé výživy“. Seminář se uskutečnil v září v Městském divadle v Prachaticích a navazoval tak na přehlídku …ryby a víno. Na téma „Mastné kyseliny Omega 3 – zdravý vývoj“ (příznivý účinek konzumace ryb na lidské zdraví) vystoupil prof. MUDr. Jindřich Mourek, DrSc., a na téma „Víno a srdce“ vystoupil prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. Poté vystoupil na téma „Moderní trendy v přípravě pokrmů z ryb“ Petr Stupka (známá tvář z televize PRIMA, pořadu Prima vařečka), který všechny zaujal nejen svou teoretic-

kou znalostí, ale hlavně praxí. Na závěr semináře byla ve foyeru divadla možnost degustace pokrmů z ryb a kvalitních vín z Moravy a Čech. Stupka připravil čtyři druhy pokrmů z ryb (kapr, štika, pstruh a lín) a bylo zde prezentováno osm vzorků vín. Formou degustačních soust mohli zájemci ochutnat pokrmy z ryb a s vínem hledat své vhodné chuťové kombinace. Záznam ze semináře je zpracován na DVD a poskytneme jej Střední vinařské škole ve Valticích, Střední rybářské škole ve Vodňanech, případně i jiným odborným školám. O tom, co se nám nepovedlo, také několik slov. Nepodařilo se nám opět uskutečnit ukázku dekantace vín „Sommelier v akci“. O aukce archivních vín nebyl také takový zájem, jaký jsme očekávali. Naše snaha vyhovět široké veřejnosti, postavit na náměstí velký pivní stan, kde se připravovaly pokrmy z ryb, točilo se pivo, kvalitní sudová vína, nechyběl burčák a kvalitní ovocné pálenky, kde hrála živá hudba, nebyla naplněna

dle našeho očekávání. V dalších ročnících se určitě nebudeme zabývat něčím, o co není zájem, ale spíše se budeme věnovat vzdělávání formou seminářů. Ukázalo se, že pořádání seminářů s tematikou jídlo a víno a zdravá výživa je ta správná cesta. V příštím roce připravíme seminář na téma „Chuť a chuťové vjemy“, který s pořádáním přehlídek přímo souvisí, a hlavně myslím si, že je toto téma ne zcela známé. Chci poděkovat všem, kteří se na přehlídkách podíleli, hlavně našim vinařům, mlékařům a rybářům. Našemu generálnímu partnerovi Městu Prachatice, Ministerstvu zemědělství ČR, Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, Vinařskému fondu ČR, Rybářskému sdružení ČR a zároveň jim popřát do nového roku 2008 jen vše dobré. Michal Kočan, ředitel přehlídek v Prachaticích

Začíná příprava Mezinárodních potravinářských veletrhů SALIMA 2008 Příští ročník se uskuteční od 4. do 7. března 2008 ve složení: SALIMA – 26. mezinárodní potravinářský veletrh, MBK – 4. mezinárodní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství, INTECO – 23. mezinárodní veletrh technologií a zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování a VINEX – 13. mezinárodní vinařský veletrh. Ohlédnutí za posledním ročníkem V roce 2006 se na Mezinárodních potravinářských veletrzích prezentovalo 1 089 firem z 39 států. Zahraniční oficiální účast mělo 14 zemí. Expozice si prohlédlo téměř 40 000 návštěvníků z 60 států. Organizované zahraniční mise odborníků dorazily z Maďarska, Pobaltí, Polska, Rakouska, Slovenska a Slovinska. Celkový podíl odborných návštěvníků ze zahraničí dosáhl 13,4 %. Na veletrzích se akreditovalo 420 novinářů z 9 zemí a mezi návštěvníky byla řada VIP osobností, vládních delegací v čele s komisařem EK pro zdraví a ochranu spotřebitele Markosem Kyprianou a delegací zastupujících resorty zemědělství a potravinářství osmi členských zemí EU.

BIO potraviny – TOP téma potravinářských veletrhů SALIMA 2008 V průběhu potravinářských veletrhů SALIMA bude zvláštní pozornost věnována segmentu biopotravin a ekologického zemědělství. Trendem posledních let je postupná změna stravovacích návyků populace, která souvisí zejména se snahou o zdravý životní styl a samozřejmě i se zvyšováním životní úrovně českých spotřebitelů. Nakupující se při výběru potravin zaměřují více než v minulosti na kvalitu, nutriční hodnoty a ekologické aspekty nabízených potravin. Biopotraviny se stávají čím dál více součástí spotřebitelských nákupů a řadí se k nejrychleji rostoucím kategoriím v prodeji potravin. Mezinárodní potravinářské veletrhy SALIMA 2008 nabídnou ekozemědělcům, zpracovatelům a prodejcům biopotravin možnost zviditelnit se a prezentovat své produkty a služby před mezinárodním odborným publikem. SALIMA podporuje biopotraviny domácího původu a prostřednictvím doprovodných aktivit zaměřených na segment BIO chce přispět ke zvýšení povědomí o jejich kvalitě a výhodách.

TRENDY 2008 – pokračování úspěšného projektu Na minulé SALIMě si odbyl svoji premiéru projekt TRENDY. Jeho cílem je představení nejnovějších výrobků pro zdraví, nových tendencí v potravinářské výrobě a ve výrobě nápojů, moderních trendů ve stravování a jejich úzké spojení se zdravým životním stylem a s moderním stravováním. Celý projekt bude rozčleněn do šesti kategorií, o jednu více než v roce 2006. V kategorii „GO Future!“ se představí potraviny budoucnosti. „GO Trends!“ je zaměřený na potraviny pro aktivní život. „GO Travel!“ prezentuje národní speciality, mezinárodní kuchyně. Stravování pro děti a mládež je věnována kategorie „GO Kids!“. Speciální a dietní potraviny naleznou návštěvníci v kategorii „GO Special!“ Nová – šestá – kategorie je „GO Organic!“, ve které se představí certifikované BIO potraviny. Každá z těchto kategorií ve finále představí nejlepší výrobek či koncepci, jež vybere odborná porota. Účast na projektu nezávisí na veletržní účasti. Více informací získáte na www.bvv.cz (vo)

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice

Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Palava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ

Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 790 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY

autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 966 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 560 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 280 Kč Moderní příprava červeného vína 160 Kč Dějiny vinařství na Moravě 400 Kč Ampelografia Slovenska 790 Kč Vady vína 290 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 190 Kč Cesta ke špičkovému vínu 160 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 40 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 590 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 75 Kč Problémy kvašení vín 160 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 59 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 39 Kč Velký vinařský slovník 590 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 339 Kč Víno z nebe na zem 199 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 249 Kč Výroba vína u malovinařů 119 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 90 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 90 Kč Jak a proč postavit vinný sklep 199 Kč Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné 330 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 150 Kč Historie vinařství na Moravě (komplet 3 publikací) 450 Kč Pít či nepít 75 Kč Jak úspěšně prodávat víno 290 Kč Vinařský marketing 199 Kč Zrání vína v sudech barrique 168 Kč Sklepní hospodářství 450 Kč Pěstujeme révu vinnou 98 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; http://www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese http://www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

(12/2007)

628

SPOLEČNOST VALTICKÉ VINNÉ TRHY ve Valticích d ě k u j e všem vinařům-podnikatelům a vinařským obchodním společnostem za aktivní účast na

40. Valtických vinných trzích 2007 ve Valticích p ř e j e všem vinařům v naší České republice dobrý vstup do nového vinařského roku 2008 a z v e aktivní vinaře-podnikatele a vinařské obchodní společnosti k účasti

na 41. ročníku Valtických vinných trhů 2008 ve dnech 9. a 10. května 2008 ve Valticích Informace o Valtických vinných trzích v roce 2008: Výkonný výbor Společnosti Valtické vinné trhy na svém zasedání rozhodl, že 41. ročník Valtických vinných trhů se uskuteční v pátek 9. května a v sobotu 10. května 2008. Přihlášky k účasti na VVT 2008 i ostatní potřebné informace bude možno získat na www.vvtvaltice.cz. Odběr vzorků vín bude ve dnech 17., 18. a 19. března 2008 ve Španělské konírně valtického zámku. Degustace vín na 41. ročník VVT bude ve dnech 8., 9., 10. a 11. dubna 2008 v degustačním sále NVC na zámku ve Valticích.

Kalendář vinařských akcí DATUM

VÝSTAVA

MÍSTO

HOD + KONTAKT

12. 12. 2007

Zájezd na Slovensko

Slovensko

tel.: 602 559 226, valtice.moravin@tiscali.cz

26. 12. 2007

Svatoštěpánské svěcení vína

Kulturní dům, Hlohovec

26. 12. 2007

Svěcení vína

M. N. Ves, sokolovna

Tel.: 519 342 202, 777 561 535, www.mnves.cz

26. 12. 2007

Košt mladých vín

Starovice v sokolovně

tel.: 606 771 602, bohemia@canopusmorava.cz

26. 12. 2007

II. Štěpánský košt mladých vín

kulturní dům Boleradice

Petr Koráb, tel.: 739 089 104, petrkorab@seznam.cz

27. 12. 2007

Svěcení vína

Myslivna, Náměstí Osvoboditelů od 18 h, V. Bílovice

jaroslav.osicka@quick.cz

28. 12. 2007

Svěcení mladých vín s ochutnávkou

Sál restaurace „U Fialů“, Vranovice

tel.: 739 051 137, d.dofek@seznam.cz

29. 12. 2007

Svěcení mladého vína

Ratíškovice - radnice

tel.: 607 511 779, osvet.beseda@seznam.cz

29. 12. 2007

Lohovecké svěcení vína ročníku 2007

Kulturní dům Hlohovec

tel.: 724 175 692, vlkova@hlohovec.cz

19. 1. 2007

Výstava vín

KD, Moravany u Kyjova

tel.: 604 310 375, moravany@tiscali.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese http:// www.wineofczechrepublic.cz/index.php?sec=8&sec2=3&lang=cz&add=true

(12/2007)

629

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem Vydává Svaz vinařů České republiky Kontakt: Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda); Ing. Petr Ackermann, CSc.; Ing. Patrik Burg; Ing. Antonín Králíček; Ing. Pavel Krška; Ing. Jaroslav Machovec; Ing. Pavel Pavloušek; doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc.; Ing. Martin Půček; Ing. Jiří Sedlo, CSc.; Bc. Milan Sedláček; Ing. Jaromír Veverka

Abecední seznam autorů a článků ročníku 2007 Ackermann Petr Výskyt škodlivých organismů, průběh ochrany a mimořádné výskyty chorob révy v roce 2006 ............................................................................... 220 (VO č. 5) Přípravky na ochranu rostlin, které nemohou být použity ve vinicích podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb................................................................ 326 (VO č. 7, 8) Fytoplazmové žloutnutí a červenání révy (stolbur) také v našich vinicích .... 343 (VO č. 7, 8)

Poznatky moravského technologa z Nového Zélandu .................................... 127 Reduktivní způsob výroby vína .....................................................................176

Antonovičová Milena Jak přístupné jsou vinařské stavby? ............................................................... 165

(VO č. 4)

Háder Zbyněk Konference České a moravské vinařství – 3. rok v EU . ................................. 309

Antoš Ondřej Četnost výskytu letních a tropických dnů v letních měsících na jižní Moravě v období 1961 až 2000...................................................................... 271

(VO č. 6)

Baker John Bordeaux blends v Itálii .................................................................................. 46 (VO č. 1, 2) Vína chladné Anglie tak trochu jinak . .......................................................... 247 (VO č. 5) Několik slov s Masters of Wine ..................................................................... 378 (VO č. 7, 8) Vinařství v Uruguayi . ................................................................................... 394 (VO č. 7, 8) Muzeum vína s vinotékou na zámku v Troji (H. Baker).................................. 437 (VO č. 9) Vinexpo Bordeaux 2007 ............................................................................... 497 (VO č. 10) Balík Josef Barevný potenciál vín z odrůd révy vinné pro červená vína ......................... 108

(VO č. 3)

Baker Helena a John Bordeaux blends v Itálii .................................................................................. 46 (VO č. 1, 2) Vína chladné Anglie tak trochu jinak . .......................................................... 247 (VO č. 5) Podvody v obchodu vínem „En primeur“ ...................................................... 304 (VO č. 6) Concours Mondial de Bruxelles se letos konal v Maastrichtu ....................... 307 (VO č. 6) Několik slov s Masters of Wine ..................................................................... 378 (VO č. 7, 8) Vinařství v Uruguayi . ................................................................................... 394 (VO č. 7, 8) Muzeum vína s vinotékou na zámku v Troji ................................................. 437 (VO č. 9) Vinexpo Bordeaux 2007 ............................................................................... 497 (VO č. 10) Bodanský Zdeněk Z První znojemské vinařské, a. s., je Vinařství LAHOFER, a. s., Dobšice . ..... 238

(VO č. 5)

Boelová Mariann Fischer Reforma vinařství v Evropské unii ................................................................ 409

(VO č. 9)

Brabcová Jana Vliv odlistění u modrých odrůd révy vinné na intenzitu napadení plísní šedou ..................................................................................................... 99

(VO č. 3)

Burg Patrik Novinky z vinohradnické mechanizace na mezinárodním veletrhu EIMA BOLOGNA 2006.................................................................................... 21 (VO č. 1, 2) Bakalářské a diplomové práce s tematikou vinohradnické mechanizace ......... 63 (VO č. 1, 2) Měření emisí skleníkových plynů a amoniaku při hnojení vinic ..................... 93 (VO č. 3) Nářadí a mechanizační prostředky využívané při výsadbě sazenic révy vinné . ....................................................................................................171 (VO č. 4) Hodnocení vlivu odlistění zóny hroznů na kvalitu sklizeného produktu .......218 (VO č. 5) Novinky z veletrhu INTERVITIS – INTERFRUCTA 2007 .............................. 279 (VO č. 6) První lis na sběr réví již také v ČR ................................................................ 346 (VO č. 7, 8) Hodnocení provozních nákladů u lisu na sběr réví . ...................................... 353 (VO č. 7, 8) Možnosti využití multifunkčních nosičů nářadí ve vinohradnictví . ..............419 (VO č. 9) Možnosti regulace násady hroznů s využitím mechanizace . ........................ 475 (VO č. 10) Sledování penetračního odporu půdy v meziřadí vinic . ................................ 526 (VO č. 11) Studijní programy a obory na Zahradnické fakultě v Lednici......................... 600 (VO č. 12) Čapounová Kateřina Ekologické vinohradnictví – stručný bedekr pro zájemce ............................. 529 (VO č. 11)

(VO č. 3) (VO č. 4)

Habrovanský Zdeněk „Ze sklépka do sklépka“ v Kudlovicích a v Polešovicích .................................318 (VO č. 7, 8) Ing. Václav Křivánek osmdesátiletý ............................................................... 572 (VO č. 11) (VO č. 6)

Hájek Jakub Zprostředkovatel akcí do sklepa může být pro vinaře jednoduchým řešením..... 624 (VO č. 12) Hájková Jarmila Mezinárodní přehlídka vín 5 kontinentů v Hustopečích ................................. 70 (VO č. 1, 2) Herzánová Jana Žehnání vína má prastaré kořeny .................................................................... 29 (VO č. 1, 2) Valentýnská degustace archivních vín v Čejkovicích .................................... 254 (VO č. 5) Hladík Jaroslav Vinařská tradice městysu Prosiměřice . ........................................................... 60 (VO č. 1, 2) Hrádek Lampelberg je symbolem společnosti EKO Hnízdo ........................... 104 (VO č. 3) Tradiční únorová „Procházka časem“ ............................................................173 (VO č. 4) Originální etikety Vinařství Galant . ............................................................. 388 (VO č. 7, 8) Tradiční Velikonoční výstava vín v Novém Šaldorfu ..................................... 392 (VO č. 7, 8) „Po stopách Napoleona“ – nová vinařská stezka v Dobšicích ........................ 446 (VO č. 9) Nepochopitelná záměna působila pěstitelům škody . ..................................... 465 (VO č. 10) Ve Znojmě začal zajímavý projekt „Vádemékum vína“ .................................. 568 (VO č. 11) Putování po sklepích Znovínu vstoupilo do desátého ročníku........................ 623 (VO č. 12) Hluchý Milan Nebojte se integrované produkce! ................................................................. 103 (VO č. 3) Ozelenění vinic v ekologickém vinohradnictví ..............................................161 (VO č. 4) Vývoj trhu vín z organické produkce............................................................. 608 (VO č. 12) Hofmann Uwe Ozelenění vinic v ekologickém vinohradnictví ..............................................161 (VO č. 4) Vývoj trhu vín z organické produkce............................................................. 608 (VO č. 12) Holleinová Věra Choroby révy způsobené viry a fytoplazmami ................................................ 19 (VO č. 1, 2) Horešovský Jan Zaplatí stát za neoprávněně vybranou daň? ....................................................... 9 (VO č. 1, 2) Legislativně o pořádání koštů vín . .................................................................. 90 (VO č. 3) Proč se domům vín v Praze nedaří?............................................................... 123 (VO č. 3) Sdružení nebo společnost s. r. o.? . ................................................................ 145 (VO č. 4) Finanční úřad musí uznat i některé výdaje, které nepřinesou žádný konkrétní příjem ........................................................................................... 206 (VO č. 5) Jak se může vinař bránit proti nesprávnému postupu SZPI? .......................... 287 (VO č. 6) O cestovních náhradách ............................................................................... 324 (VO č, 7, 8) Pojďme hledat cesty, jak lépe prosadit tuzemská vína... co třeba Salon vín v Praze? ........................................................................................................ 384 (VO č. 7, 8) Lákadla i úskalí švarcsystému ve vinařství . ...................................................511 (VO č. 10) Nadměrný odpočet ........................................................................................ 523 (VO č. 11) Zamyšlení nad vínem VOC MORAVA . .......................................................... 556 (VO č. 11) Řízení o daních není nekonečné.................................................................... 585 (VO č. 12) Hradil Vojtěch Ing. Tomáš Martinec padesátníkem .............................................................. 192

(VO č. 4)

Hubáček Erik Putování po žižkovských šencích aneb jak je to s tím BLAUBURGEREM?! . .... 67 (VO č. 1, 2) Na Ráji v Mlazicích u Vondráků .................................................................... 390 (VO č. 7, 8)

Čepička Jaromír Na Znojemsku ustanovili nové vinařské sdružení ......................................... 130 (VO č. 3) Z První znojemské vinařské, a. s., je Vinařství LAHOFER, a. s., Dobšice . ..... 238 (VO č. 5) Tradiční výstava vín – Znojemský košt 2007 . ............................................... 348 (VO č. 7, 8)

Hubáček Vítězslav Sylvánské zelené – odrůda minulosti? . ......................................................... 148

(VO č. 4)

Drábek Jiří Francouzsko-italské konsorcium přečetlo celý genom Vitis vinifera .............. 539 (VO č. 11)

Hubáčková Marta Chrupka bílá a Jalabertova .............................................................................. 98

(VO č. 3)

Faitová Kateřina Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic . ............................................... 88

Humpolíková Dagmar Na vinonbraní přijela čínská velvyslankyně................................................... 568 (VO č. 11)

(VO č. 3)

Furdíková Katarína Kolobeh síry vo víne . .................................................................................... 370 (VO č. 7, 8) Kvasinky vo vinárstve ................................................................................... 488 (VO č. 10) Dusík vs. fermentácia hroznového muštu ..................................................... 546 (VO č. 11) Gala Aleš Ještě k odrůdě Sauvignon Blanc technologicky ............................................... 38 (VO č. 1, 2)

Hurban Igor Sluneční úpal révy vinné ...............................................................................414

(VO č. 9)

Hynek Petr Vinaři neztratili nervy, ledové víno bude ........................................................ 13 (VO č. 1, 2) Projekt „Valtice – hlavní město vína“ pokračuje, Městský sklep již navštívilo přes šest tisíc lidí . ........................................................................... 44 (VO č. 1, 2)

630

(12/2007)

Malíř Miloš Mlha Uhrin tvoří a vystavuje ve sklepě ....................................... 68 (VO č. 1, 2) Konference oslavila 100. výročí Vinařského obzoru .......................................113 (VO č. 3) Staré hory jsou chloubou moravských vinařů, dočkají se samostatné výstavy v Kraví Hoře . ....................................................................................114 (VO č. 3) Reklamní kampaň na tuzemská vína vinaři většinou vítají ........................... 124 (VO č. 3) Naftaři hledají ložiska ropy i ve vinicích ....................................................... 168 (VO č. 4) Vinaři ve Velkých Bílovicích vytvořili rekord s traktory . .............................. 169 (VO č. 4) Mešní víno nemusí pít jenom faráři . ............................................................. 250 (VO č. 5) Ze sklepa do sklepa putovalo přes 2 000 vínomilců . ..................................... 251 (VO č. 5) Josef Svoboda vystavoval své fotografie z vinic............................................... 252 (VO č. 5) Nejlépe se fotí hrozny Rýňáku, říká Josef Svoboda ........................................ 252 (VO č. 5) Ženy by se měly více věnovat vínu, říká Iva Janžurová – Dáma vína ............. 253 (VO č. 5) Valtické vinné trhy oslavily čtyřicítku . ......................................................... 307 (VO č. 6) Kvasinka vinná má v Hustopečích svůj pomník ............................................ 308 (VO č. 6) Den vinohradu byl opět ve Velkých Bílovicích .............................................. 330 (VO č. 7, 8) Vinaře na Mikulovsku trápí zanedbané vinice .............................................. 334 (VO č. 7, 8) V Bořeticích přichystali ochutnávku vín z moravských Starých hor .............. 359 (VO č. 7, 8) Chceme rozšířit sortiment produkce našich vín, říká nový ředitel společnosti VINIUM Jiří Čábelka................................................................... 380 (VO č. 7, 8) Nové Vinařství z Drnholce získalo ocenění za design ................................... 381 (VO č. 7, 8) Vinařská cyklostezka Krajem André opět přivítala cyklisty ........................... 444 (VO č. 9) Bakchantky jsou ženy, které milují víno......................................................... 445 (VO č. 9) Německý Master of Wine hodnotil vína moravských vinařů . ....................... 566 (VO č. 11) Jak vinař Karel Hlavenka k certifikátu degustátora piva přišel . ..................... 567 (VO č. 11) Vinařství a vinohradnictví na Zahradnické fakultě v Lednici (1.) – Ústav zahradnické techniky........................................................................... 594 (VO č. 12)

Křístek Martin Po stopách dánských vín ................................................................................. 72 (VO č. 1, 2) Po stopách ukrajinských vín ......................................................................... 185 (VO č. 4) Za révou vinnou na Hlučínsko ...................................................................... 441 (VO č. 9) Aktuální pohled kardiologů na „Francouzský paradox“ . .............................. 463 (VO č. 10) Po stopách japonských vín............................................................................. 565 (VO č. 11) Degustace vín a zubní sklovina . ................................................................... 570 (VO č. 11) Alkohol a ischemická choroba srdeční – rozdíly mezi pohlavími? ................. 570 (VO č. 11) Resveratrol a délka života obézních myší ...................................................... 570 (VO č. 11)

Chocholatý David Mělník město vína – WINEFEST 2007 . ........................................................ 274

Macek Miroslav O blahodárnosti posezení na zahradě ........................................................... 379 (VO č. 7, 8) O vychutnávání vína a taktéž o vychutnávání českého jazyka . .................... 550 (VO č. 11)

(VO č. 6)

Jandurová Olga Výsledky klonové selekce u odrůd Müller Thurgau, Sylvánské zelené a Svatovavřinecké na VSV Karlštejn .............................................................. 467 (VO č. 10) Alexandra Jeglová Státní zemědělský intervenční fond vyplatil dotace na restrukturalizaci a přeměnu vinic za vinařský rok 2006/2007................................................. 585 (VO č. 12) Jilík Jiří Stačí dřevo pohladit... . .................................................................................. 496 (VO č. 10) Juroch Jan Choroby révy vinné a počasí.......................................................................... 586 (VO č. 12) Katrenčík Vladislav Vinársky veletrh VINARIA v Plovdive ........................................................... 348 (VO č. 7, 8) Kollárová Klára Veletrh a soutěž vín Vinitaly 2007 pro naše vína úspěchem . ........................ 255 (VO č. 5) A znovu Víno & Destiláty... tentokrát 2007 ................................................... 386 (VO č. 7, 8) Sto let časopisu Vinařský obzor – (1.) – srovnání ročníků 1910, 1935, 1960, 1985 a 2005 ........................................................................................ 451 (VO č. 9) Sto let české a moravské kulturní historie prizmatem časopisu Vinařský obzor: Spolkové informace.............................................................. 506 (VO č. 10) Sto let české a moravské kulturní historie prizmatem časopisu Vinařský obzor: Obchod s vínem .................................................................. 563 (VO č. 11) Sto let české a moravské kulturní historie prizmatem časopisu Vinařský obzor: Víno a zdraví.........................................................................613 (VO č. 12) Konečný Antonín Prevence rizika škod kvasiniek Brettanomyces ............................................. 107 (VO č. 3) Vliv podmínek uchovávání vín v láhvi na jejich zrání ....................................110 (VO č. 3) Účinek dubových granulí a hoblin na kvašení a zrání Merlotu a Chardonnay . ...............................................................................................175 (VO č. 4) Aplikace Evropské konvence o krajině v sektoru vinařství..............................219 (VO č. 5) Výhody koinokulace – aplikace kvasinek a bakterií současně ....................... 235 (VO č. 5) Složitost a význam mikrobiální rovnováhy na povrchu hroznové bobule...... 297 (VO č. 6) Měď ve vinařství – současný stav . ................................................................ 336 (VO č. 7, 8) Korek, plast nebo hliníková kapsule? ............................................................ 366 (VO č. 7, 8) Nový postup výběru kvasinek pro zvýraznění typického aroma odrůdy Sauvignon blanc . .............................................................................. 369 (VO č. 7, 8) Jablečno-mléčné kvašení v barikových sudech .............................................. 369 (VO č. 7, 8) Rostlinné proteiny: nová schválená technologie čiření moštů a vín .............. 427 (VO č. 9) Sympozium Cool Climate na Novém Zélandu ............................................... 469 (VO č. 10) Rychlé sčítání Brettanomycet v červeném víně pomocí průtokové cytometrie .................................................................................................... 473 (VO č. 10) Minerální látky a kvalita moštů a vín ........................................................... 484 (VO č. 10) Srovnání bariérového účinku dvousložkových zátek sudů „barrique“ . ......... 541 (VO č. 11) Kopřiva Pavel Cognac je jednou z nejušlechtilejších vínovic ................................................. 69 (VO č. 1, 2) Kozák Stanislav Společné stanovisko Ministerstva zemědělství a Svazu vinařů k návrhu reformy ..........................................................................................................410

(VO č. 9)

Králíček Antonín Stanovisko k článku „Účinek dubových granulí a hoblin na kvašení a zrání Merlotu a Chardonnay“.......................................................................175 (VO č. 4) Výkup hroznů révy vinné a ochrana osobních údajů .................................... 492 (VO č. 10) Kraus Vilém Sto let nadějí, zklamání i vítězství . ................................................................. 53 (VO č. 1, 2) Usměvavý padesátník . .................................................................................... 74 (VO č. 1, 2) Kremer Petr Použití tiaminu při kvašení moštů ................................................................ 231

(VO č. 5)

Krška Pavel Certifikáty elektronických podpisů pro registrované vinaře a vinohradníky . ............................................................................................ 267

(VO č. 6)

Kumšta Michal Hydroxyskořicové kyseliny – Část 1.: Obecné a antioxidační vlastnosti ...................................................................................................... 293 (VO č. 6) Hydroxyskořicové kyseliny – Část 2.: Těkavé fenoly ..................................... 364 (VO č. 7, 8) Organické kyseliny v hroznech a moštu ....................................................... 430 (VO č. 9) Organické kyseliny v hroznech a moštu II. ................................................... 481 (VO č. 10) Lafek Jiří Péče o české vinařství v dávné historii .......................................................... 376 (VO č. 7, 8) Litschmann Tomáš Povětrnostní podmínky v roce 2006 ............................................................... 23 (VO č. 1, 2) Malyszová Jana Státní zemědělský intervenční fond vyplatil dotace na restrukturalizaci a přeměnu vinic za vinařský rok 2006/2007................................................. 585 (VO č. 12)

Magni Milan Česká a moravská úspěšná vína: Veltlínské zelené 2005 od Miroslava Mikulici .......................................................................................................... 54 (VO č. 1, 2) Blatnice pod Svatým Antonínkem čili Chvála bílého .................................... 182 (VO č. 4) Česká a moravská úspěšná vína: Balounův čtyřnásobný úspěch v Paříži . ........................................................................................................ 207 (VO č. 5) Tuzemská úspěšná vína: bílá cuvée z Nového vinařství – rehabilitace směsných vín ................................................................................................ 303 (VO č. 6) Mach František Národný salón vín Slovenska v Pezinku . ...................................................... 129 Sieň slávy malokarpatských vín v Limbachu ................................................. 434

(VO č. 3) (VO č. 9)

Malík Fedor Kolobeh síry vo víne . .................................................................................... 370 (VO č. 7, 8) Kvasinky vo vinárstve ................................................................................... 488 (VO č. 10) Dusík vs. fermentácia hroznového muštu ..................................................... 546 (VO č. 11) Malysz Lech Klub Wina v Krakově ochutnával nová vína. Moravská uspěla! ...................... 55 (VO č. 1, 2) Mayer Pavel Čína – další nový vinařský svět.......................................................................615 (VO č. 12) Mendel Miloš Motiv vína ve folkloru islámských zemí . ...................................................... 508 (VO č. 10) Minárik Erich Z historie vínnych kvasiniek ........................................................................... 28 (VO č. 1, 2) Stimulácia malolaktickej fermentácie vína biosorbentom? .............................. 36 (VO č. 1, 2) Autolýza a autofágia vínnych kvasiniek při alkoholovej fermentácii a zrení vína ..................................................................................................... 39 (VO č. 1, 2) XXX. Svetový kongres O. I. V. vinohradníctva a vinárstva 2007 v Budapešti ..................................................................................................... 91 (VO č. 3) Friedrich Zweigelt – šľachtiteľ a pedagóg ...................................................... 100 (VO č. 3) Dopad selektovaných prírodných vínnych kvasiniek na štýl a predajnosť vína na trhu . ............................................................................. 106 (VO č. 3) Nejznámejšie kmene kvasiniek pre červené víno ...........................................110 (VO č. 3) Chovanie rôznych druhov a kmeňov vínnych kvasiniek v zmiešaných kultúrach .......................................................................................................174 (VO č. 4) Účinnosť kvasiniek na rovnováhu a plnosť vína .............................................178 (VO č. 4) Fermentácia a vyzrievanie vína na kvasniciach ............................................ 229 (VO č. 5) Diacetyl – pôvodca maslovej pachuti po malolaktickej fermentácii ............... 236 (VO č. 5) Stratégia inokulácie muštu vínnymi kvasinkami .......................................... 292 (VO č. 6) Úloha sterolov v ochrane kvasiniek počas alkoholovej fermentácie ............... 298 (VO č. 6) Synergická aktivita katechínu a iných antioxidantov vo víne . ...................... 363 (VO č. 7, 8) Prečo netesnia korkové zátky na vínnych fľašiach . ....................................... 367 (VO č. 7, 8) Potenciál vínnych kvasiniek Saccharomyces cerevisiae zlepší farbu červeného vína? ............................................................................................ 426 (VO č. 9) Skúsenosti s výrobou vínnych destilátov v Nemecku . .................................. 432 (VO č. 9) Koncentrácia muštu – skúsenosti z praxe . .................................................... 483 (VO č. 10) Význam tiamínu v alkoholovej fermentácii ................................................... 540 (VO č. 11) Malolaktická fermentácia selektovanými a divými mliečnymi baktériemi Oenococcus oeni . ....................................................................... 544 (VO č. 11) Chemické pomocné prostriedky používané vo vinárstve............................... 601 (VO č. 12) Míša Drahomír Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – lednová výročí .............................................................................................. 130 (VO č. 3) Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – únorová, březnová a dubnová výročí............................................................. 190 (VO č. 4) Černá skvrnitost révy ....................................................................................214 (VO č. 5) Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – červencová a srpnová výročí ......................................................................... 385 (VO č. 7, 8) Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – výročí v září .................................................................................................. 449 (VO č. 9) Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – říjnová výročí ................................................................................................ 495 (VO č. 10) Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – listopadová výročí ......................................................................................... 564 (VO č. 11)

(12/2007)

Mlejnek Štěpán Jednání k reformě trhu s vínem 19. 9. 2007 v Mainz .................................... 492 (VO č. 10) Moškvan Vladimír Krátká zpráva o vinařství na ostrově Pico ....................................................... 66 (VO č. 1, 2) Muška František Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2007 .......................................... 155

(VO č. 4)

Němcová Anna Studijní programy a obory na Zahradnické fakultě v Lednici......................... 600 (VO č. 12) Nátr Lubomír Réva vinná, příroda a planeta Země ................................................................ 26 (VO č. 1, 2) Letošní počasí, globální klima a přírodní katastrofy . .....................................101 (VO č. 3) Skleníkový efekt a oxid uhličitý .................................................................... 157 (VO č. 4) Koloběh uhlíku na Zemi a jeho změny vyvolané lidmi .................................. 227 (VO č. 5) Jak také jsou vinohrady prospěšné? ............................................................... 282 (VO č. 6) Vliv koncentrace oxidu uhličitého (CO2) na rostliny ..................................... 349 (VO č. 7, 8) Průduchy révy vinné – nepatrné velikostí, nedoceněné významem . ............ 421 (VO č. 9) Fotosyntéza v chloroplastech listů révy vinné: nepostřehnutelný vznik hroznů ................................................................................................ 478 (VO č. 10) Vliv slunečního záření na listy révy vinné .................................................... 536 (VO č. 11) Teplota ovlivňuje fotosyntézu, dýchání i transpiraci listů révy vinné............. 596 (VO č. 12) Navrátil Pavel Několik poznámek k hodnocení na výstavách vín ........................................ 505 (VO č. 10) Nestarec Milan Interspecifická odrůda Regent ........................................................................119

(VO č. 3)

Novák Pavel Možnosti využití multifunkčních nosičů nářadí ve vinohradnictví . ..............419

(VO č. 9)

Pauliš Petr Vrbnickou žlahtinu zachránila odvodňovací štola ......................................... 551 (VO č. 11) Pavelka Bronislav Ověřování hroznů révy vinné sklizně 2006 . ................................................ 268 Jak je to s objemem alkoholu ve víně pozdního sběru? .................................. 433

(VO č. 6) (VO č. 9)

631

Rudolfský Stanislav Informace z Cechu českých vinařů ................................................................... 8 (VO č. 1, 2) Informace z Cechu českých vinařů ............................................................... 267 (VO č. 6) Informace z Cechu českých vinařů ............................................................... 407 (VO č. 9) Růžička Jan Rizika spojená s použitím herbicidů ve vinohradech a v okolí vinohradů . .... 149 Přípravky na ochranu rostlin registrované pro použití v révě vinné . .............215

(VO č. 4) (VO č. 5)

Říha Miroslav Malovinaři z Čech – Podřipské a roudnické zastavení..................................... 59 (VO č. 1, 2) Malovinaři z Čech – Podešva a Říha ..............................................................112 (VO č. 3) Sedlo Jiří Vinařství 100 let od vydání prvního Vinařského obzoru ................................... 6 (VO č. 1, 2) Jednání pracovní skupiny AREV k reformě trhu s vínem ve Štrasburku 13. 12. 2006 . .................................................................................................... 8 (VO č. 1, 2) Sklizeň moštových hroznů v roce 2006 .......................................................... 40 (VO č. 1, 2) Jednání o víně v Bruselu ve dnech 5. a 6. 12. 2006 . ....................................... 57 (VO č. 1, 2) Rozdíl v přístupu k vinařům v Evropské unii a v České republice ................... 86 (VO č. 3) Jednání pracovní skupiny AREV k reformě trhu s vínem v Bruselu dne 2. 3. 2007 . ............................................................................................. 143 (VO č. 4) Jednání AREV (Intervitis Stuttgart) 20. až 24. 4. 2007 ................................. 285 (VO č. 6) Mimořádné jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA 6. 6. 2007 v Bruselu ...................................................................................... 325 (VO č. 7, 8) Protestní akce proti reformě trhu s vínem v EU 16. 7. 2007 v Bruselu .......... 408 (VO č. 9) Společné stanovisko Ministerstva zemědělství a Svazu vinařů k návrhu reformy ...........................................................................................410 (VO č. 9) Zpráva z jednání AREV v Rumunsku . ........................................................... 464 (VO č. 10) Jednání k reformě trhu s vínem 19. 9. 2007 v Mainz .................................... 492 (VO č. 10) K padesátinám Ing. Jaroslava Machovce . .......................................................513 (VO č. 10) Jednání pracovní skupiny AREV pro reformu SOT vínem v Bruselu 13. 10. 2007 .................................................................................................. 523 (VO č. 11) Zpráva z jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPACOGECA1 13. 11. a poradní skupiny „Víno“ při Komisi ES2 14. 11. 2007 v Bruselu.................... 583 (VO č. 12) Seidlová Vladimíra Informace z Moravínu . ..................................................................................... 7 (VO č. 1, 2) Informace z Moravínu...................................................................................... 87 (VO č. 3) Informace z Moravínu . ................................................................................. 323 (VO č. 7, 8)

Pavelková Irena Produkce vín a rozmnožovacího materiálu révy v Řecku – zkušenosti s členstvím v EU ............................................................................................413 (VO č. 9) Stres kvasinek ............................................................................................... 486 (VO č. 10) Několik poznámek k úspěšné jablečno-mléčné fermentaci ............................ 543 (VO č. 11)

Singer Milan Problémy síření u malovinařů ....................................................................... 297

(VO č. 6)

Sladký Jan Z vývoje senzorické analýzy potravin – vín .................................................. 183

(VO č. 4)

Pavloušek Pavel Pracovní operace ve vinici a vinném sklepě – řez révy vinné ..........................11 (VO č. 1, 2) Odrůda měsíce – Rulandské šedé .................................................................... 14 (VO č. 1, 2) Dokážeme správně využít „terroir“ v marketingu českých a moravských vín? .......................................................................................... 52 (VO č. 1, 2) Vliv odlistění u modrých odrůd révy vinné na intenzitu napadení plísní šedou ..................................................................................................... 99 (VO č. 3) Odrůda měsíce – Ryzlink vlašský .................................................................. 103 (VO č. 3) Pracovní operace ve vinném sklepě – čiření ..................................................111 (VO č. 3) Odrůda měsíce – Merlot . ...............................................................................147 (VO č. 4) Přezimující škůdci ve vinici . ......................................................................... 160 (VO č. 4) Management kvality ve vinohradnictví začíná již při řezu . .......................... 208 (VO č. 5) Odrůda měsíce – Chrupka bílá . .....................................................................210 (VO č. 5) Zelené práce ve vinici . .................................................................................. 225 (VO č. 5) Praktické poznatky k odrůdě Cabernet Sauvignon . ...................................... 273 (VO č. 6) Pohled na odlisťování zóny hroznů ve vztahu ke klimatickým změnám ........................................................................................................ 290 (VO č. 6) Regulace násady hroznů v době vegetace v ročníku 2007 ............................. 333 (VO č. 7, 8) Sledování kvality hroznů bude v tomto ročníku velmi důležité .................... 337 (VO č. 7, 8) Praktické poznatky k odrůdě Laurot ............................................................. 354 (VO č. 7, 8) Praktické poznatky k odrůdě Vrboska ........................................................... 424 (VO č, 9) Marketing vína, nejvýznamnější součást produkce kvalitních vín ................ 447 (VO č. 9) Praktické zkušenosti s německými odrůdami révy vinné se zvýšenou odolností k houbovým chorobám – REGENT ................................................ 469 (VO č. 10) Úloha spontánního kvašení v produkci kvalitních vín .................................. 485 (VO č. 10) Německá novošlechtění: praktické zkušenosti s odrůdou Orion ................... 535 (VO č. 11) Organické kyseliny, základní kvalitativní parametr hroznů v ročníku 2007 ............................................................................................. 541 (VO č. 11) Kyselina jablečná a její význam pro kvalitu hroznů a vína ............................ 545 (VO č. 11) Odrůdy révy vinné se zvýšenou odolností k houbovým chorobám ze Státního vinohradnického ústavu ve Freiburgu......................................... 589 (VO č. 12) Umíme najít terroir v českých a moravských vinicích a vínech?.................... 598 (VO č. 12)

Stávek Jan O problémech moldavského vinařství ............................................................. 48 (VO č. 1, 2) Barevný potenciál vín z odrůd révy vinné pro červená vína ......................... 108 (VO č. 3)

Posolda Petr Letošní Svatomartinské přivezl Martin na opravdu bílem koni....................... 609 (VO č. 12) Potužníková Eva ČR nesmí podcenit chystanou reformu vinařství v EU .................................. 325 (VO č. 7, 8) Půček Martin Sklizeň moštových hroznů v roce 2006 .......................................................... 40 (VO č. 1, 2) Globální oteplování a globalizace trhu .......................................................... 142 (VO č. 4) Nejvyšší ocenění 14. Grand Prix Vinex 2007 putuje do Rakvic . ................... 143 (VO č. 4) Aktuální legislativa........................................................................................ 266 (VO č. 6) Jednání AREV (Intervitis Stuttgart) 20. až 24. 4. 2007 ................................. 285 (VO č. 6) Reforma společné organizace trhu s vínem EU . ............................................ 322 (VO č. 7, 8) Valná hromada sdružení VOC Morava, o. s. .................................................. 357 (VO č. 7, 8) Řeklo by se okurková sezona ......................................................................... 406 (VO č. 9) Protestní akce proti reformě trhu s vínem v EU 16. 7. 2007 v Bruselu .......... 408 (VO č. 9) Deformující reforma ...................................................................................... 462 (VO č. 10) Zpráva z jednání AREV v Rumunsku . ........................................................... 464 (VO č. 10) Jednání k reformě trhu s vínem 19. 9. 2007 v Mainz .................................... 492 (VO č. 10) Pozitivní účtování ......................................................................................... 522 (VO č. 11) Nová koncepce veletrhu Vinex....................................................................... 582 (VO č. 12)

Stávek Richard Editorial ............................................................................................................ 3 (VO č. 1, 2) Editorial .......................................................................................................... 83 (VO č. 3) Profesor Kraus je pro jaroměřské milovníky vín „vinařským Exupérym“ . .....115 (VO č. 3) Editorial ........................................................................................................ 139 (VO č. 4) IV/IF 2007: Renesance klasického Ryzlinku (rýnského) . .............................. 149 (VO č. 4) Na Terra Madre 2006 se hovořilo o globalizaci ............................................. 187 (VO č. 4) O Starých horách, starých vinařích, tahání koštýře nosem a o pravdě (nejen) ve víně . ............................................................................ 202 (VO č. 5) Editorial ........................................................................................................ 263 (VO č. 6) BIOFACH nabídl biovína z celého světa . ....................................................... 305 (VO č. 6) „Čtvrtečníci“ – mladí čejkovští vínaři scházející se každý čtvrtek..................315 (VO č. 6) Editorial .........................................................................................................319 (VO č. 7, 8) O vínech matolinových a kvasnicových..........................................................374 (VO č. 7, 8) V království červených vín v Čejči ................................................................ 375 (VO č. 7, 8) Cuvée 2007: z bílých Asparagus z Drnholce, červeným kralovala směska z V. Bílovic ........................................................................................ 389 (VO č. 7, 8) Tuzemská úspěšná vína: Merlot 2004 od Josefa Valihracha .......................... 391 (VO č. 7, 8) Jak hořelo nad sklepy..................................................................................... 403 (VO č. 9) Vinice Sv. Kláry v pražské Troji ..................................................................... 439 (VO č. 9) VINOFORUM Pardubice 2007 ...................................................................... 443 (VO č. 9) Editorial ........................................................................................................ 459 (VO č. 10) Editorial......................................................................................................... 579 (VO č. 12) WinePod – další high-tech inovace ve světě vína – i bez sklepa...................... 604 (VO č. 12) Sukalovský Drago Víno a internet? Pěkné spojení! ....................................................................... 10 (VO č. 1, 2) Svoboda Josef Odhad úrody hroznů aneb Proč sčítat hrozny ............................................... 425

(VO č. 9)

Svobodová Ludmila Čeští vinaři po letech opět na Zahradě Čech.................................................. 606 (VO č. 12) Šimeček Petr O čem viněty (ne)hovoří – I. – Víno pre viechy ............................................. 122 (VO č. 3) O čem viněty (ne)hovoří – II. – Král Coel a vína chladné Anglie ....................179 (VO č. 4) O čem viněty (ne)hovoří – III. – tzv. Národní podniky ČSSR ........................ 246 (VO č. 5) O čem viněty (ne)hovoří – IV. – „Bublinky“ a kódy ze Champagne .............. 302 (VO č. 6) O čem viněty (ne)hovoří – V. – Nejhlubší etiketová historie ČSR .................. 360 (VO č. 7, 8) O čem viněty (ne)hovoří – VI. – Vrčení kočky paní Mayntzerové . ................ 450 (VO č. 9) O čem viněty (ne)hovoří – VII. – Ovocná vína .............................................. 499 (VO č. 10) O čem viněty (ne)hovoří – VIII. – Pionýrské doby plné zmatků . ................... 558 (VO č. 11) O čem viněty (ne)hovoří – VIII. – Speciality a rarity....................................... 622 (VO č. 12) Šimonovič Daniel Barevný potenciál vín z odrůd révy vinné pro červená vína ......................... 108

(VO č. 3)

Šmídová Alena O problémech moldavského vinařství ............................................................. 48 (VO č. 1, 2)

632

(12/2007)

Šuranská Zdenka Za docentom Erichom Minárikom ................................................................ 396 (VO č. 7, 8)

Uhlíková Jitka Po stopách sysla obecného ve vinicích .......................................................... 476 (VO č. 10)

Tesařová Hana Aktuální seznam vinařských důvěrníků SZPI pro sklizeň 2007 .....................411

Uřičář Jiří Ohlédnutí za výstavou SIMEI a ENOVITIS 2007 v Milánu..............................617 (VO č. 12)

(VO č. 9)

Vaculík Josef Reformu v navržené podobě nelze podpořit ...................................................410 (VO č. 9) Vinaři ovládli Senát........................................................................................ 599 (VO č. 12)

Tománek Alois O Sdružení šlechtitelů révy vinné a šlechtění u nás .......................................412 Tománková Eva Barevný potenciál vín z odrůd révy vinné pro červená vína ......................... 108

(VO č. 3)

Trapek Jiří Víno „jedné brány“ ....................................................................................... 444

Váňa Ivan Prezident republiky sklízel hrozny v Mostě .................................................... 71 (VO č. 1, 2)

(VO č. 9)

Večeřa Pavel Informace z Vinařského fondu ...................................................................... 324 (VO č. 7, 8)

(VO č. 9)

Tříska Jan Ohlédnutí za Intrevitis Interfructa 2007 – inovace v enologii ......................................................................................... 368 (VO č. 7, 8) Trojak Bogdan Projekt „Staré hory“ . ...................................................................................... 45 (VO č. 1, 2) Pohostinná Morava, vinaři, sklepy, sklípky, pohoštění... ................................. 73 (VO č. 1, 2) Blatnice pod Svatým Antonínkem čili Chvála bílého .................................... 182 (VO č. 4) Básnická enologie aneb Co pít k Nezvalovi a Holanovi ................................. 249 (VO č. 5) Staré hory, staří vinaři... . .............................................................................. 428 (VO č. 9) Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka (díl 1.) ............................................... 503 (VO č. 10) Je modrá dobrá? aneb Modré hory 2007 ........................................................510 (VO č. 10) Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka (díl 2.) ............................................... 552 (VO č. 11) Linhart, Pavel; Suk, Miloš; Válek, Vratislav; Mapy ví(n), vinařský atlas území České republiky. Dolin, s. r. o., Praha Brno 2007................................ 607 (VO č. 12) Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka (3.)......................................................610 (VO č. 12) Týmová-Malcová Alena Historie vinařství v Troji ............................................................................... 437 (VO č. 9) Pocta našim vínům u primátora Prahy........................................................... 606 (VO č. 12)

Veverka Jaromír Stanovení popela ve víně konduktometricky . ................................................. 35 (VO č. 1, 2) Vlašín Mojmír Vinice Šobes v NP Podyjí – její hadi a ještěrky . ............................................... 30 (VO č. 1, 2) Votrubová Olga Průduchy révy vinné – nepatrné velikostí, nedoceněné významem . ............ 421

(VO č. 9)

Vozdecký Josef Jaroslav Hlaváč šedesátníkem . ...................................................................... 132

(VO č. 3)

Vrbík Zdeněk Víno jako investice? ...................................................................................... 237 (VO č. 5) Víno – dárkový předmět a zároveň předmět propagace ................................. 382 (VO č. 7, 8) Zemánek Pavel Měření emisí skleníkových plynů a amoniaku při hnojení vinic ..................... 93 (VO č. 3) Sledování penetračního odporu půdy v meziřadí vinic . ................................ 526 (VO č. 11)

Předmětový seznam článků ročníku 2007 Editorial Editorial............................................................................................................. 3 (VO č. 1, 2) Editorial........................................................................................................... 83 (VO č. 3) Editorial......................................................................................................... 139 (VO č. 4) Rukopis starohorský....................................................................................... 199 (VO č. 5) Editorial......................................................................................................... 263 (VO č. 6) Editorial..........................................................................................................319 (VO č. 7, 8) Jak hořelo nad sklepy..................................................................................... 403 (VO č. 9) Editorial......................................................................................................... 459 (VO č. 10) Editorial......................................................................................................... 579 (VO č. 12) Z redakční pošty Z redakční pošty................................................................................................. 4 (VO č. 1, 2) Z redakční pošty................................................................................................. 7 (VO č. 1, 2) Z redakční pošty............................................................................................... 84 (VO č. 3) Z redakční pošty............................................................................................. 140 (VO č. 4) Z redakční pošty............................................................................................. 200 (VO č. 5) Z redakční pošty............................................................................................. 264 (VO č. 6) Z redakční pošty............................................................................................. 320 (VO č. 7, 8) Z redakční pošty............................................................................................. 404 (VO č. 9) Z redakční pošty............................................................................................. 460 (VO č. 10) Z redakční pošty . .......................................................................................... 520 (VO č. 11) Z redakční pošty............................................................................................. 580 (VO č. 12) Spolkové informace Vinařství 100 let od vydání prvního Vinařského obzoru (J. Sedlo)..................... 6 (VO č. 1, 2) Informace ze SV ČR........................................................................................... 6 (VO č. 1, 2) Informace z Moravínu . ..................................................................................... 7 (VO č. 1, 2) Jednání pracovní skupiny AREV k reformě trhu s vínem ve Štrasburku 13. 12. 2006 (J. Sedlo)........................................................................................ 8 (VO č. 1, 2) Informace z Cechu českých vinařů.................................................................... 8 (VO č. 1, 2) Rozdíl v přístupu k vinařům v Evropské unii a v České republice (J. Sedlo) .... 86 (VO č. 3) Informace ze SV ČR ........................................................................................ 86 (VO č. 3) Informace z Moravínu (V. Seidlová) ................................................................ 87 (VO č. 3) Globální oteplování a globalizace trhu (M. Půček) ........................................ 142 (VO č. 4) Informace ze SV ČR ...................................................................................... 142 (VO č. 4) Informace ze SV ČR ...................................................................................... 202 (VO č. 5) Valná hromada Svazu vinařů České republiky – Valtice 3. 4. 2007 . ............. 203 (VO č. 5) Informace ze SV ČR ...................................................................................... 266 (VO č. 5) Aktuální legislativa (M. Půček)...................................................................... 266 (VO č. 6) Spolkové informace........................................................................................ 266 (VO č. 6) Informace z Cechu českých vinařů (S. Rudolfský) ......................................... 267 (VO č. 6) Reforma společné organizace trhu s vínem EU (M. Půček) ............................ 322 (VO č. 7, 8) Informace ze SV ČR ...................................................................................... 322 (VO č. 7, 8) Informace z Moravínu (V. Seidlová) .............................................................. 323 (VO č. 7, 8) Řeklo by se okurková sezona (M. Půček) ....................................................... 406 (VO č. 9) Informace z činnosti SV ČR .......................................................................... 406 (VO č. 9) Informace z činnosti Cechu českých vinařů . ................................................ 407 (VO č. 9) Deformující reforma (M. Půček) .................................................................... 462 (VO č. 10) Informace ze SV ČR....................................................................................... 462 (VO č. 10) Pozitivní účtování (M. Půček) ....................................................................... 522 (VO č. 11) Informace ze SV ČR....................................................................................... 522 (VO č. 11) Nová koncepce veletrhu Vinex (M. Půček)..................................................... 582 (VO č. 12) Informace z činnosti SV ČR............................................................................ 582 (VO č. 12) Česká republika a Evropská unie Jednání o víně v Bruselu ve dnech 5. a 6. 12. 2006 (J. Sedlo) .......................... 57 (VO č. 1, 2) Jednání pracovní skupiny AREV k reformě trhu s vínem v Bruselu dne 2. 3. 2007 (J. Sedlo) ................................................................................ 143 (VO č. 4) Jednání AREV (Intervitis Stuttgart) 20. až 24. 4. 2007 (J. Sedlo, M. Půček) ....................................................................................... 285 (VO č. 6) Mimořádné jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA 6. 6. 2007 v Bruselu (J. Sedlo) ....................................................................... 325 (VO č. 7, 8)

ČR nesmí podcenit chystanou reformu vinařství v EU (E. Potužníková) ....... 325 (VO č. 7, 8) Protestní akce proti reformě trhu s vínem v EU 16. 7. 2007 v Bruselu (J. Sedlo, M. Půček) ....................................................................................... 408 (VO č. 9) Reforma vinařství v Evropské unii (M. Boelová) ........................................... 409 (VO č. 9) Společné stanovisko Ministerstva zemědělství a Svazu vinařů k návrhu reformy (S. Kozák, J. Sedlo) ............................................................................410 (VO č. 9) Reformu v navržené podobě nelze podpořit (J. Vaculík) .................................410 (VO č. 9) Gandalovič: V sázce je budoucnost evropského vinařství . ............................ 463 (VO č. 10) Zpráva z jednání AREV v Rumunsku (J. Sedlo, M. Půček) ............................. 464 (VO č. 10) Jednání k reformě trhu s vínem 19. 9. 2007 v Mainz (Š. Mlejnek, M. Půček, J. Sedlo) ........................................................................................ 492 (VO č. 10) Jednání pracovní skupiny AREV pro reformu SOT vínem v Bruselu 13. 10. 2007 (J. Sedlo) ................................................................................... 523 (VO č. 11) Zpráva z jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA1 13. 11. a poradní skupiny „Víno“ při Komisi ES2 14. 11. 2007 v Bruselu.................... 583 (VO č. 12) Vinohradnictví Pracovní operace ve vinici a vinném sklepě – řez révy vinné (P. Pavloušek) ....11 (VO č. 1, 2) Vinaři neztratili nervy, ledové víno bude (P. Hynek) ....................................... 13 (VO č. 1, 2) Odrůda měsíce – Rulandské šedé (P. Pavloušek) . ............................................ 14 (VO č. 1, 2) Choroby révy způsobené viry a fytoplazmami (V. Holleinová) ........................ 19 (VO č. 1, 2) Novinky z vinohradnické mechanizace na mezinárodním veletrhu EIMA BOLOGNA 2006 (P. Burg) . ................................................................... 21 (VO č. 1, 2) Povětrnostní podmínky v roce 2006 (T. Litschmann) ..................................... 23 (VO č. 1, 2) Sklizeň moštových hroznů v roce 2006 (M. Půček, J. Sedlo) . ......................... 40 (VO č. 1, 2) Bakalářské a diplomové práce s tematikou vinohradnické mechanizace (P. Burg) 63 (VO č. 1, 2) Měření emisí skleníkových plynů a amoniaku při hnojení vinic (P. Burg, P. Zemánek) ...................................................................................... 93 (VO č. 3) Chrupka bílá a Jalabertova (M. Hubáčková) .................................................... 98 (VO č. 3) Vliv odlistění u modrých odrůd révy vinné na intenzitu napadení plísní šedou (J. Brabcová, P. Pavloušek) ........................................................... 99 (VO č. 3) Friedrich Zweigelt – šľachtiteľ a pedagóg (E. Minárik) .................................. 100 (VO č. 3) Odrůda měsíce – Ryzlink vlašský (P. Pavloušek) . .......................................... 103 (VO č. 3) Nebojte se integrované produkce! (M. Hluchý) ............................................. 103 (VO č. 3) Interspecifická odrůda Regent (M. Nestarec) ..................................................119 (VO č. 3) Odrůda měsíce – Merlot (P. Pavloušek) ..........................................................147 (VO č. 4) Sylvánské zelené – odrůda minulosti? (V. Hubáček) . .................................... 148 (VO č. 4) IV/IF 2007: Renesance klasického Ryzlinku (rýnského) (R. Stávek) .............. 149 (VO č. 4) Rizika spojená s použitím herbicidů ve vinohradech a v okolí vinohradů (J. Růžička) . .................................................................................................. 149 (VO č. 4) Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2007 (F. Muška) ......................... 155 (VO č. 4) Přezimují škůdci ve vinici (P. Pavloušek) ....................................................... 160 (VO č. 4) Ozelenění vinic v ekologickém vinohradnictví (U. Hofmann, M. Hluchý) .....161 (VO č. 4) Naftaři hledají ložiska ropy i ve vinicích (P. Hynek) ...................................... 168 (VO č. 4) Vinaři ve Velkých Bílovicích vytvořili rekord s traktory (P. Hynek) . ............. 169 (VO č. 4) Nářadí a mechanizační prostředky využívané při výsadbě sazenic révy vinné (P. Burg) .......................................................................................171 (VO č. 4) Management kvality ve vinohradnictví začíná již při řezu (P. Pavloušek) ..... 208 (VO č. 5) Odrůda měsíce – Chrupka bílá (P. Pavloušek) ................................................210 (VO č. 5) Černá skvrnitost révy (D. Míša) .....................................................................214 (VO č. 5) Přípravky na ochranu rostlin registrované pro použití v révě vinné (J. Růžička) . ...................................................................................................215 (VO č. 5) Hodnocení vlivu odlistění zóny hroznů na kvalitu sklizeného produktu (P. Burg) .........................................................................................................218 (VO č. 5) Výskyt škodlivých organismů, průběh ochrany a mimořádné výskyty chorob révy v roce 2006 (P. Ackermann)....................................................... 220 (VO č. 5) Zelené práce ve vinici (P. Pavloušek) ............................................................. 225 (VO č. 5) Ověřování hroznů révy vinné sklizně 2006 (B. Pavelka) . ............................. 268 (VO č. 6) Četnost výskytu letních a tropických dnů v letních měsících na jižní Moravě v období 1961 až 2000 (O. Antoš)......................................... 271 (VO č. 6) Praktické poznatky k odrůdě Cabernet Sauvignon (P. Pavloušek) ................. 273 (VO č. 6) Mělník město vína – WINEFEST 2007 (D. Chocholatý) ................................ 274 (VO č. 6)

(12/2007)

Novinky z veletrhu INTERVITIS – INTERFRUCTA 2007 (P. Burg) ................ 279 (VO č. 6) Jak také jsou vinohrady prospěšné? (L. Nátr) . ............................................... 282 (VO č. 6) Pohled na odlisťování zóny hroznů ve vztahu ke klimatickým změnám (P. Pavloušek) ................................................................................................ 290 (VO č. 6) Vinohradnické zprávy.................................................................................... 291 (VO č. 6) Přípravky na ochranu rostlin, které nemohou být použity ve vinicích podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb. (P. Ackermann) . ................................... 326 (VO č. 7, 8) Den vinohradu byl opět ve Velkých Bílovicích (P. Hynek).............................. 330 (VO č. 7, 8) Vinohradnické zprávy.................................................................................... 331 (VO č. 7, 8) Regulace násady hroznů v době vegetace v ročníku 2007 (P. Pavloušek) . ..... 333 (VO č. 7, 8) Vinaře na Mikulovsku trápí zanedbané vinice (P. Hynek) . ........................... 334 (VO č. 7, 8) Měď ve vinařství – současný stav................................................................... 336 (VO č. 7, 8) Sledování kvality hroznů bude v tomto ročníku velmi důležité (P. Pavloušek) ................................................................................................ 337 (VO č. 7, 8) Fytoplazmové žloutnutí a červenání révy (stolbur) také v našich vinicích (P. Ackermann) ............................................................................................. 343 (VO č. 7, 8) První lis na sběr réví již také v ČR (P. Burg) .................................................. 346 (VO č. 7, 8) Vliv koncentrace oxidu uhličitého (CO2) na rostliny (L. Nátr) ....................... 349 (VO č. 7, 8) Hodnocení provozních nákladů u lisu na sběr réví (P. Burg) ......................... 353 (VO č. 7, 8) Praktické poznatky k odrůdě Laurot (P. Pavloušek) . ..................................... 354 (VO č. 7, 8) Aktuální seznam vinařských důvěrníků SZPI pro sklizeň 2007......................411 (VO č. 9) O Sdružení šlechtitelů révy vinné a šlechtění u nás (A. Tománek) .................412 (VO č. 9) Produkce vín a rozmnožovacího materiálu révy v Řecku – zkušenosti s členstvím v EU (I. Pavelková) ......................................................................413 (VO č. 9) Sluneční úpal révy vinné (I. Hurban) .............................................................414 (VO č. 9) Možnosti využití multifunkčních nosičů nářadí ve vinohradnictví (P. Novák, P. Burg) .........................................................................................419 (VO č. 9) Průduchy révy vinné – nepatrné velikostí, nedoceněné významem (L. Nátr, O. Votrubová) ................................................................................. 421 (VO č. 9) Společnost AGROSTROM ze Slavkova pořádala první Den viniční techniky . ... 424 (VO č. 9) Praktické poznatky k odrůdě Vrboska (P. Pavloušek) .................................... 424 (VO č. 9) Za révou vinnou na Hlučínsko (M. Křístek) . ................................................. 441 (VO č. 9) Nepochopitelná záměna působila pěstitelům škody (J. Hladík) ...................... 465 (VO č. 10) Výsledky klonové selekce u odrůd Müller Thurgau, Sylvánské zelené a Svatovavřinecké na VSV Karlštejn (O. Jandurová)........................................ 467 (VO č. 10) Sympozium Cool Climate na Novém Zélandu (A. Konečný) .......................... 469 (VO č. 10) Praktické zkušenosti s německými odrůdami révy vinné se zvýšenou odolností k houbovým chorobám – REGENT (P. Pavloušek) . ........................ 469 (VO č. 10) Možnosti regulace násady hroznů s využitím mechanizace (P. Burg) ........... 475 (VO č. 10) Fotosyntéza v chloroplastech listů révy vinné: nepostřehnutelný vznik hroznů (L. Nátr) .................................................................................. 478 (VO č. 10) Sledování penetračního odporu půdy v meziřadí vinic (P. Burg, P. Zemánek) ... 526 (VO č. 11) Ekologické vinohradnictví – stručný bedekr pro zájemce (K. Čapounová) .... 529 (VO č. 11) Německá novošlechtění: praktické zkušenosti s odrůdou Orion (P. Pavloušek) .... 535 (VO č. 11) Vliv slunečního záření na listy révy vinné (L. Nátr) ...................................... 536 (VO č. 11) Francouzsko-italské konsorcium přečetlo celý genom Vitis vinifera (J. Drábek) . ................................................................................................... 539 (VO č. 11) Státní zemědělský intervenční fond vyplatil dotace na restrukturalizaci a přeměnu vinic za vinařský rok 2006/2007 (A. Jeglová, J. Malyszová)......... 585 (VO č. 12) Choroby révy vinné a počasí (J. Juroch)......................................................... 586 (VO č. 12) Odrůdy révy vinné se zvýšenou odolností k houbovým chorobám ze Státního vinohradnického ústavu ve Freiburgu (P. Pavloušek)................... 589 (VO č. 12) Vinařství a vinohradnictví na Zahradnické fakultě v Lednici (1.) – Ústav zahradnické techniky (P. Hynekl)........................................................ 594 (VO č. 12) Teplota ovlivňuje fotosyntézu, dýchání i transpiraci listů révy vinné (L. Nátr)......................................................................................................... 596 (VO č. 12) Umíme najít terroir v českých a moravských vinicích a vínech? (P. Pavloušek)..... 598 (VO č. 12) Vinařská technologie Z historie vínnych kvasiniek (E. Minárik)........................................................ 28 (VO č. 1, 2) HOBRA – Školník staví svou činnost především na kvalitě ............................. 33 (VO č. 1, 2) Stanovení popela ve víně konduktometricky (J. Veverka) ................................ 35 (VO č. 1, 2) Stimulácia malolaktickej fermentácie vína biosorbentom? (E. Minárik) .......... 36 (VO č. 1, 2) Ještě k odrůdě Sauvignon Blanc technologicky (A. Gala) . ............................... 38 (VO č. 1, 2) Autolýza a autofágia vínnych kvasiniek při alkoholovej fermentácii a zrení vína (E. Minárik) . ............................................................................... 39 (VO č. 1, 2) Dopad selektovaných prírodných vínnych kvasiniek na štýl a predajnosť vína na trhu (E. Minárik)............................................................................... 106 (VO č. 3) Prevence rizika škod kvasinek Brettanomyces (A. Konečný) ......................... 107 (VO č. 3) Barevný potenciál vín z odrůd révy vinné pro červená vína (J. Stávek, J. Balík, D. Šimonovič, E. Tománková)........................................... 108 (VO č. 3) Vliv podmínek uchovávání vín v láhvi na jejich zrání (A. Konečný) ...............110 (VO č. 3) Nejznámejšie kmene kvasiniek pre červené víno (E. Minárik) .......................110 (VO č. 3) Pracovní operace ve vinném sklepě – čiření (P. Pavloušek) ............................111 (VO č. 3) Chovanie rôznych druhov a kmeňov vínnych kvasiniek v zmiešaných kultúrach (E. Minárik) . ..............................................................174 (VO č. 4) Účinek dubových granulí a hoblin na kvašení a zrání Merlotu a Chardonnay (A. Konečný) ...........................................................................175 (VO č. 4) Stanovisko k článku „Účinek dubových granulí a hoblin na kvašení a zrání Merlotu a Chardonnay“ (A. Králíček)..................................................175 (VO č. 4) Reduktivní způsob výroby vína (A. Gala) . .....................................................176 (VO č. 4) Účinnosť kvasiniek na rovnováhu a plnosť vína (E. Minárik) .........................178 (VO č. 4) Z vývoje senzorické analýzy potravin – vín (J. Sladký) ................................. 183 (VO č. 4) Fermentácia a vyzrievanie vína na kvasniciach (E. Minárik) ........................ 229 (VO č. 5) Použití tiaminu při kvašení moštů (P. Kremer) .............................................. 231 (VO č. 5) Technologické zprávy..................................................................................... 235 (VO č. 5) Výhody koinokulace – aplikace kvasinek a bakterií současně (A. Konečný) ...... 235 (VO č. 5) Diacetyl – pôvodca maslovej pachuti po malolaktickej fermentácii (E. Minárik) .................................................................................................. 236 (VO č. 5) Stratégia inokulácie muštu vínnymi kvasinkami (E. Minárik)....................... 292 (VO č. 6) Hydroxyskořicové kyseliny – Část 1.: Obecné a antioxidační vlastnosti (M. Kumšta) .................................................................................................. 293 (VO č. 6) Složitost a význam mikrobiální rovnováhy na povrchu hroznové bobule...... 296 (VO č. 6) Problémy síření u malovinařů (M. Singer) . ................................................... 297 (VO č. 6) Úloha sterolov v ochrane kvasiniek počas alkoholovej fermentácie (E. Minárik) .................................................................................................. 298 (VO č. 6) Synergická aktivita katechínu a inych antioxidantov vo víne (E. Minárik) ........ 363 (VO č. 7, 8) Hydroxyskořicové kyseliny – Část 2.: Těkavé fenoly (M. Kumšta) ................. 364 (VO č. 7, 8) Korek, plast nebo hliníková kapsule? (A. Konečný) ....................................... 366 (VO č. 7, 8) Prečo netesnia korkové zátky na vínnych fľašiach (E. Minárik) .................... 367 (VO č. 7, 8) Ohlédnutí za Intrevitis Interfructa 2007 – inovace v enologii (J. Tříska) ...................................................................................................... 368 (VO č. 7, 8)

633

Nový postup výběru kvasinek pro zvýraznění typického aroma odrůdy Sauvignon blanc . .......................................................................................... 369 (VO č. 7, 8) Jablečno-mléčné kvašení v barikových sudech .............................................. 369 (VO č. 7, 8) Kolobeh síry vo víne (K. Furdíková, F. Malík) ............................................... 370 (VO č. 7, 8) O vínech matolinových a kvasnicových .........................................................374 (VO č. 7, 8) Odhad úrody hroznů aneb proč sčítat hrozny (J. Svoboda) ............................ 425 (VO č. 9) Potenciál vínnych kvasiniek Saccharomyces cerevisiae zlepší farbu červeného vína? (E. Minárik) ........................................................................ 426 (VO č. 9) Rostlinné proteiny: nová schválená technologie čiření moštů a vín .............. 427 (VO č. 9) Technologické zprávy..................................................................................... 427 (VO č. 9) Organické kyseliny v hroznech a moštu (M. Kumšta) ................................... 430 (VO č. 9) Skúsenosti s výrobou vínnych destilátov v Nemecku (E. Minárik) . .............. 432 (VO č. 9) Jak je to s objemem alkoholu ve víně pozdního sběru? (B. Pavelka) . ............. 433 (VO č. 9) Rychlé sčítání Brettanomycet v červeném víně pomocí průtokové cytometrie (A. Konečný) ............................................................................... 473 (VO č. 10) Organické kyseliny v hroznech a moštu II. (M. Kumšta) . ............................. 481 (VO č. 10) Koncentrácia muštu – skúsenosti z praxe (E. Minárik) ................................. 483 (VO č. 10) Minerální látky a kvalita moštů a vín (A. Konečný) ...................................... 484 (VO č. 10) Úloha spontánního kvašení v produkci kvalitních vín (P. Pavloušek) ............ 485 (VO č. 10) Stres kvasinek (I. Pavelková) ......................................................................... 486 (VO č. 10) Kvasinky vo vinárstve (K. Furdíková, F. Malík) . ........................................... 488 (VO č. 10) Význam tiamínu v alkoholovej fermentácii (E. Minárik) . ............................. 540 (VO č. 11) Srovnání bariérového účinku dvousložkových zátek sudů „barrique“ . ......... 541 (VO č. 11) Organické kyseliny, základní kvalitativní parametr hroznů v ročníku 2007 (P. Pavloušek) ....................................................................................... 541 (VO č. 11) Několik poznámek k úspěšné jablečno-mléčné fermentaci (I. Pavelková) ...... 543 (VO č. 11) Malolaktická fermentácia selektovanými a divými mliečnymi baktériami Oenococcus oeni (E. Minárik) ...................................................................... 544 (VO č. 11) Kyselina jablečná a její význam pro kvalitu hroznů a vína (P. Pavloušek) ...... 545 (VO č. 11) Dusík vs. fermentácia hroznového muštu (K. Furdíková, F. Malík) ............... 546 (VO č. 11) Chemické pomocné prostriedky používané vo vinárstve (E. Minárik)........... 601 (VO č. 12) Technologické zprávy..................................................................................... 602 (VO č. 12) WinePod – další high-tech inovace ve světě vína – i bez sklepa (R. Stávek).... 604 (VO č. 12) Zprávy z domova i ze světa Zprávy z domova i ze světa . ............................................................................ 74 (VO č. 1, 2) Zprávy z domova i ze světa..............................................................................131 (VO č. 3) Zprávy z domova i ze světa..............................................................................191 (VO č. 4) Zprávy z domova i ze světa............................................................................. 256 (VO č. 5) Zprávy z domova i ze světa..............................................................................310 (VO č. 6) Zprávy z domova i ze světa..............................................................................512 (VO č. 10) Zprávy z domova i ze světa............................................................................. 571 (VO č. 11) Zprávy z domova i ze světa Vinařství v zahraničí Bordeaux blands v Itálii (H. a J. Baker)............................................................. 46 (VO č. 1, 2) O problémech moldavského vinařství (J. Stávek, A. Šmídová) ......................... 48 (VO č. 1, 2) Klub Wina v Krakowě ochutnával nová vína. Moravská uspěla! (L. Malysz) . ..... 55 (VO č. 1, 2) Krátká zpráva o vinařství na ostrově Pico (V. Moškvan) . ................................ 66 (VO č. 1, 2) Cognac je jednou z nejušlechtilejších vínovic (P. Kopřiva) . ............................. 69 (VO č. 1, 2) Po stopách dánských vín (M. Křístek) ............................................................. 72 (VO č. 1, 2) Poznatky moravského technologa z Nového Zélandu (A. Gala) ..................... 127 (VO č. 3) Národný salón vín Slovenska v Pezinku (F. Mach) ........................................ 129 (VO č. 3) Po stopách ukrajinských vín (M. Křístek) . .................................................... 185 (VO č. 4) Vína chladné Anglie tak trochu jinak (H. a J. Baker) ..................................... 247 (VO č. 5) Veletrh a soutěž vín Vinitaly 2007 pro naše vína úspěchem (K. Kollárová) ... 255 (VO č. 5) BIOFACH nabídl biovína z celého světa (R. Stávek) ....................................... 305 (VO č. 6) Vinařství v Uruguayi (H. Baker) .................................................................... 394 (VO č. 7, 8) Sieň slávy malokarpatských vín v Limbachu.................................................. 434 (VO č. 9) Víno „jedné brány“ (J. Trapek) ...................................................................... 444 (VO č. 9) Vinexpo Bordeaux 2007 (H. a J. Baker) ......................................................... 497 (VO č. 10) Vrbnickou žlahtinu zachránila odvodňovací štola (P. Pauliš) ......................... 551 (VO č. 11) Po stopách japonských vín (M. Křístek) . ....................................................... 565 (VO č. 11) Čína – další nový vinařský svět (P. Mayer)......................................................615 (VO č. 12) Ohlédnutí za výstavou SIMEI a ENOVITIS 2007 v Milánu (J. Uřičář).............617 (VO č. 12) Obchod vínem Dokážeme správně využít „terroir“ v marketingu českých a moravských vín? (P. Pavloušek) .................................................................... 52 (VO č. 1, 2) Česká a moravská úspěšná vína: Veltlínské zelené 2005 od Miroslava Mikulici (M. Magni) ....................................................................................... 54 (VO č. 1, 2) O čem viněty (ne)hovoří – I. – Víno pre viechy (P. Šimeček) . ........................ 122 (VO č. 3) Proč se domům vín v Praze nedaří? (…a kudy dále v propagaci našich vín) (J. Horešovský) .............................................................................................. 123 (VO č. 3) Reklamní kampaň na tuzemská vína vinaři většinou vítají (P. Hynek) .......... 124 (VO č. 3) Salon vín České republiky 2006/2007........................................................... 125 (VO č. 3) O čem viněty (ne)hovoří – II. – Král Coel a vína chladné Anglie (P. Šimeček) ...... 179 (VO č. 4) Česká a moravská úspěšná vína: Balounův čtyřnásobný úspěch v Paříži (M. Magni) . .................................................................................................. 207 (VO č. 5) Víno jako investice? (Z. Vrbík) ....................................................................... 237 (VO č. 5) O čem viněty (ne)hovoří – (III.) – tzv. Národní podniky ČSSR (P. Šimeček) . .... 246 (VO č. 5) O čem viněty (ne)hovoří – (IV.) – „Bublinky“ a kódy ze Champagne (P. Šimeček) . ................................................................................................. 302 (VO č. 6) Tuzemská úspěšná vína: bílá cuvée z Nového vinařství – rehabilitace směsných vín (M. Magni) . ............................................................................ 303 (VO č. 6) Podvody v obchodu vínem „En primeur“ (H. Baker) ..................................... 304 (VO č. 6) Značka „Vína z Moravy, vína z Čech“ pohledem moravských a českých vinařů (M. Zaplatílek) ....................................................................................311 (VO č. 6) Chceme rozšířit sortiment produkce našich vín, říká nový ředitel společnosti VINIUM Jiří Čábelka (P. Hynek) . .................................................................. 380 (VO č. 7, 8) Nové Vinařství z Drnholce získalo ocenění za design (P. Hynek) .................. 381 (VO č. 7, 8) Značka „Vína z Moravy, vína z Čech“ pohledem moravských a českých vinařů . . 382 (VO č. 7, 8) Víno – dárkový předmět a zároveň předmět propagace (Z. Vrbík) . ................ 382 (VO č. 7, 8) Pojďme hledat cesty, jak lépe prosadit tuzemská vína... co třeba Salon vín v Praze? (J. Horešovský) .......................................................................... 384 (VO č. 7, 8) A znovu Víno & Destiláty... tentokrát 2007 (K. Kollárová) . ........................... 386 (VO č. 7, 8) Originální etikety Vinařství Galant (J. Hladík) .............................................. 388 (VO č. 7, 8) Cuvée 2007: z bílých Asparagus z Drnholce, červeným kralovala směska z V. Bílovic (R. Stávek) . ................................................................................. 389 (VO č. 7, 8) Tuzemská úspěšná vína: Merlot 2004 od Josefa Valihracha (R. Stávek) ......... 391 (VO č. 7, 8) Marketing vína, nejvýznamnější součást produkce kvalitních vín (P. Pavloušek) ................................................................................................ 447 (VO č. 9)

634

(12/2007)

O čem viněty (ne)hovoří – (VI.) – Vrčení kočky paní Mayntzerové (P. Šimeček) .. 450 O čem viněty (ne)hovoří – (VII.) – Ovocná vína (P. Šimeček) ........................ 499 O čem viněty (ne)hovoří – (VIII.) – Pionýrské doby plné zmatků (P. Šimeček) . ... 558 Vývoj trhu vín z organické produkce (M. Hluchý, U. Hoffmann).................... 608 Letošní Svatomartinské přivezl Martin na opravdu bílem koni (P. Posolda).... 609 O čem viněty (ne)hovoří – (VIII.) – Speciality a rarity (P. Šimeček)................. 622 Zprostředkovatel akcí do sklepa může být pro vinaře jednoduchým řešením (J. Hájek)........................................................................................................ 624

(VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12)

Vinařská historie Sto let nadějí, zklamání i vítězství (V. Kraus) .................................................. 53 (VO č. 1, 2) Vinařská tradice městysu Prosiměřice (J. Hladík) ............................................ 60 (VO č. 1, 2) Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – lednová výročí (D. Míša) ............................................................................................ 130 (VO č. 3) Blatnice pod Svatým Antonínkem čili Chvála bílého (B. Trojak, M. Magni) ......... 183 (VO č. 4) Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – únorová, březnová a dubnová výročí (D. Míša) ............................................................ 190 (VO č. 4) O čem viněty (ne)hovoří – (III.) – tzv. Národní podniky ČSSR....................... 246 (VO č. 5) O čem viněty (ne)hovoří – (V.) – Nejhlubší etiketová historie ČSR (P. Šimeček) . ................................................................................................. 360 (VO č. 7, 8) Péče o české vinařství v dávné historii (J. Lafek) ........................................... 376 (VO č. 7, 8) Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – červencová a srpnová výročí (D. Míša) ............................................................................ 385 (VO č. 7, 8) Ve Vinařském obzoru před 100 lety... . .......................................................... 385 (VO č. 7, 8) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety... ............................................... 436 (VO č. 9) Historie vinařství v Troji (A. Týmová-Malcová) ............................................. 437 (VO č. 9) Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – výročí v září (D. Míša) ............................................................................................. 449 (VO č. 9) Sto let časopisu Vinařský obzor – (1.) – srovnání ročníků 1910, 1935, 1960, 1985 a 2005 (K. Kollárová) .................................................................. 451 (VO č. 9) Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – říjnová výročí (D. Míša) ............................................................................................ 495 (VO č. 10) Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka – 1. (B. Trojak) .................................. 503 (VO č. 10) Sto let české a moravské kulturní historie prizmatem časopisu Vinařský obzor: Spolkové informace (K. Kollárová)....................................................... 506 (VO č. 10) Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka (díl 2.) (B. Trojak) . ............................ 552 (VO č. 11) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety.. . .............................................. 555 (VO č. 11) Sto let české a moravské kulturní historie prizmatem časopisu Vinařský obzor: Obchod s vínem (K. Kollárová) ........................................................... 563 (VO č. 11) Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – listopadová výročí (D. Míša) . ........................................................................ 564 (VO č. 11) Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka (3.) (B. Trojak).....................................610 (VO č. 12) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety ...................................................612 (VO č. 12) Sto let české a moravské kulturní historie prizmatem časopisu Vinařský obzor – Víno a zdraví (K. Kollárová)................................................................613 (VO č. 12) Hodnocení vín Nejvyšší ocenění 14. Grand Prix Vinex 2007 putuje do Rakvic (M. Půček) . . 143 (VO č. 4) Francouzští sommelieři pochválili naše bílá vína .......................................... 240 (VO č. 5) 40. ročník Valtických vinných trhů 2007 má dva šampiony . ........................ 242 (VO č. 5) VINOFORUM Pardubice 2007 (R. Stávek) . ................................................... 443 (VO č. 9) Několik poznámek k hodnocení na výstavách vín (P. Navrátil) ..................... 505 (VO č. 10) Německý Master of Wine hodnotil vína moravských vinařů (P. Hynek) . ...... 566 (VO č. 11) Vinařské aktivity Žehnání vína má prastaré kořeny (J. Herzánová).............................................. 29 (VO č. 1, 2) Projekt „Valtice – hlavní město vína“ pokračuje, Městský sklep již navštívilo přes šest tisíc lidí (P. Hynek) . .......................................................... 44 (VO č. 1, 2) Projekt „Staré hory“ (B. Trojak) ...................................................................... 45 (VO č. 1, 2) Prezident republiky sklízel hrozny v Mostě (I. Váňa) ...................................... 71 (VO č. 1, 2) Konference oslavila 100. výročí Vinařského obzoru (P. Hynek) ......................113 (VO č. 3) Staré hory jsou chloubou moravských vinařů, dočkají se samostatné výstavy v Kraví Hoře (P. Hynek) . ...................................................................114 (VO č. 3) Profesor Kraus je pro jaroměřské milovníky vín „vinařským Exupérym“ (R. Stávek) ......................................................................................................115 (VO č. 3) Na Znojemsku ustanovili nové vinařské sdružení (J. Čepička) ...................... 130 (VO č. 3) Tradiční únorová „Procházka časem“ (J. Hladík) . ..........................................173 (VO č. 4) Na Terra Madre 2006 se hovořilo o globalizaci (R. Stávek) ........................... 187 (VO č. 4) Mešní víno nemusí pít jenom faráři (P. Hynek) . ............................................ 250 (VO č. 5) Ze sklepa do sklepa putovalo přes 2 000 vínomilců (P. Hynek) ..................... 251 (VO č. 5) Josef Svoboda vystavoval své fotografie z vinic (P. Hynek).............................. 252 (VO č. 5) Valentýnská degustace archivních vín v Čejkovicích (J. Herzánová) ............. 254 (VO č. 5) Mělník město vína – WINEFEST 2007........................................................... 275 (VO č. 6) Valtické vinné trhy oslavily čtyřicítku (P. Hynek) . ........................................ 307 (VO č. 6) Concours Mondial de Bruxelles se letos konal v Maastrichtu (H. Baker) . ..... 307 (VO č. 6) Kvasinka vinná má v Hustopečích svůj pomník (P. Hynek) ........................... 308 (VO č. 6) Konference České a moravské vinařství – 3. rok v EU (Z. Háder) .................. 309 (VO č. 6) „Ze sklépka do sklépka“ v Kudlovicích a v Polešovicích (Z. Habrovanský) . ....318 (VO č. 7, 8) Tradiční výstava vín – Znojemský košt 2007 (J. Čepička) .............................. 348 (VO č. 7, 8) Vinársky veletrh VINARIA v Plovdive (V. Katrenčík, R. Jelínek) ................... 348 (VO č. 7, 8) Valná hromada sdružení VOC Morava, o. s. .................................................. 357 (VO č. 7, 8) V Bořeticích přichystali ochutnávku vín z moravských Starých hor (P. Hynek) ..................................................................................................... 359 (VO č. 7, 8) Tradiční Velikonoční výstava vín v Novém Šaldorfu (J. Hladík) . ................... 392 (VO č. 7, 8) Staré hory, staří vinaři... (B. Trojak) .............................................................. 428 (VO č. 9) Muzeum vína s vinotékou na zámku v Troji (H. Baker) ................................ 437 (VO č. 9) Vinice Sv. Kláry v pražské Troji (R. Stávek) ................................................... 439 (VO č. 9) Vinařská cyklostezka Krajem André opět přivítala cyklisty (P. Hynek) . ........ 444 (VO č. 9) Bakchantky jsou ženy, které milují víno (P. Hynek) ...................................... 445 (VO č. 9) „Po stopách Napoleona“ – nová vinařská stezka v Dobšicích (J. Hladík) . ...... 446 (VO č. 9) Ve Znojmě začal zajímavý projekt „Vádemékum vína“ (J. Hladík) ................. 568 (VO č. 11) X. výstava archivních vín v Moutnicích . ...................................................... 569 (VO č. 11) Vinaři ovládli Senát (J. Vaculík)...................................................................... 599 (VO č. 12) Pocta našim vínům u primátora Prahy (A. Týmová-Malcová)......................... 606 (VO č. 12) Čeští vinaři po letech opět na Zahradě Čech (L. Svobodová).......................... 606 (VO č. 12) Putování po sklepích Znovínu vstoupilo do desátého ročníku (J. Hladík)....... 623 (VO č. 12) Společenská kronika Usměvavý padesátník (V. Kraus) ..................................................................... 74 (VO č. 1, 2) Jaroslav Hlaváč šedesátníkem (J. Vozdecký) .................................................. 132 (VO č. 3) Ing. Tomáš Martinec padesátníkem (V. Hradil) ............................................. 192 (VO č. 4)

Za docentom Erichom Minárikom (Z. Šuranská) ........................................... 396 (VO č. 7, 8) K padesátinám Ing. Jaroslava Machovce (J. Sedlo) ..........................................513 (VO č. 10) Ing. Václav Křivánek osmdesátiletý (Z. Habrovanský) ................................... 572 (VO č. 11) Víno a umění Básnická enologie aneb Co pít k Nezvalovi a Holanovi (B. Trojak) ................ 249 (VO č. 5) Vinařská legislativa, Právo a daně Zaplatí stát za neoprávněně vybranou daň? (J. Horešovský) .............................. 9 (VO č. 1, 2) Víno a internet? Pěkné spojení! (D. Sukalovský) . ............................................ 10 (VO č. 1, 2) Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic (K. Faitová) .............................. 89 (VO č. 3) Legislativně o pořádání koštů vín (J. Horešovský) ........................................... 90 (VO č. 3) Sdružení nebo společnost s r. o.? (J. Horešovský) .......................................... 145 (VO č. 4) Finanční úřad musí uznat i některé výdaje, které nepřinesou žádný konkrétní příjem (J. Horešovský) . ................................................................. 206 (VO č. 5) Kontroly burčáků – Proti loňsku se prodejci zlepšili . .................................... 206 (VO č. 5) Certifikáty elektronických podpisů pro registrované vinaře a vinohradníky (P. Krška) . ..................................................................................................... 267 (VO č. 6) Jak se může vinař bránit proti nesprávnému postupu SZPI? (J. Horešovský) ..... 287 (VO č. 6) O cestovních náhradách (J. Horešovský) ....................................................... 324 (VO č. 7, 8) Výkup hroznů révy vinné a ochrana osobních údajů (A. Králíček) ................ 492 (VO č. 10) Lákadla i úskalí švarcsystému ve vinařství (J. Horešovský) ............................511 (VO č. 10) Nadměrný odpočet (J. Horešovský) ............................................................... 523 (VO č. 11) Řízení o daních není nekonečné.................................................................... 585 (VO č. 12) Recenze Pohostinná Morava, vinaři, sklepy, sklípky, pohoštění... (B. Trojak) ................ 73 (VO č. 1, 2) Ve víně je nejen pravda, ale i sranda .............................................................. 550 (VO č. 11) Bogdan Trojak: Linhart, Pavel; Suk, Miloš; Válek, Vratislav Mapy ví(n), vinařský atlas území České republiky. Dolin, s. r. o., Praha Brno 2007.......... 607 (VO č. 12) Rozhovor Mezinárodní přehlídka vín 5 kontinentů v Hustopečích (J. Hájková) .............. 70 (VO č. 1, 2) Nejlépe se fotí hrozny Rýňáku, říká Josef Svoboda (P. Hynek) ....................... 252 (VO č. 5) Ženy by se měly více věnovat vínu, říká Iva Janžurová – Dáma vína (P. Hynek) ..................................................................................................... 253 (VO č. 5) Několik slov s Masters of Wine (H. a J. Baker) ............................................... 378 (VO č. 7, 8) Jak vinař Karel Hlavenka k certifikátu degustátora piva přišel (P. Hynek) . .... 567 (VO č. 11) Portrét Malovinaři z Čech – Podřipské a roudnické zastavení (M. Říha) . ................... 59 (VO č. 1, 2) Malovinaři z Čech – Podešva a Říha (M. Říha) ..............................................112 (VO č. 3) Z První znojemské vinařské, a. s., je Vinařství LAHOFER, a. s., Dobšice (J. Čepička, Z. Bodanský)............................................................................... 239 (VO č. 5) Reportáž Putování po žižkovských šencích aneb Jak je to s tím BLAUBURGEREM?! (E. Hubáček) ................................................................................................... 67 (VO č. 1, 2) Malíř Miloš Mlha Uhrin tvoří a vystavuje ve sklepě (P. Hynek)....................... 68 (VO č. 1, 2) Hrádek Lampelberg je symbolem společnosti EKO Hnízdo (J. Hladík) . ......... 104 (VO č. 3) Jak přístupné jsou vinařské stavby? (M. Antonovičová) ................................. 165 (VO č. 4) Ekologie Réva vinná, příroda a planeta Země (L. Nátr) .................................................. 26 (VO č. 1, 2) Vinice Šobes v NP Podyjí – její hadi a ještěrky (M. Vlašín) .............................. 30 (VO č. 1, 2) Letošní počasí, globální klima a přírodní katastrofy (L. Nátr) ........................101 (VO č. 3) Skleníkový efekt a oxid uhličitý (L. Nátr) . .................................................... 157 (VO č. 4) Aplikace Evropské konvence o krajině v sektoru vinařství (A. Konečný) ........219 (VO č. 5) Koloběh uhlíku na Zemi a jeho změny vyvolané lidmi (L. Nátr) . .................. 227 (VO č. 5) Po stopách sysla obecného ve vinicích (J. Uhlíková) . .................................... 476 (VO č. 10) Zprávy z O. I. V. XXX. Svetový kongres O. I. V. vinohradníctva a vinárstva 2007 v Budapešti (E. Minárik) .................................................................................................... 91

(VO č. 3)

Aktuálně O Starých horách, starých vinařích, tahání koštýře nosem a o pravdě (nejen) ve víně (R. Stávek) ............................................................................. 202

(VO č. 5)

Vinařský fond Informace z Vinařského fondu (P. Večeřa) ..................................................... 324 (VO č. 7, 8) Představujeme... V království červených vín v Čejči (R. Stávek)................................................ 375 (VO č. 7, 8) Na Ráji v Mlazicích u Vondráků (E. Hubáček) ............................................... 390 (VO č. 7, 8) Gastronomie O blahodárnosti posezení na zahradě (M. Macek) ........................................ 379 (VO č. 7, 8) Víno a zdraví Aktuální pohled kardiologů na „Francouzský paradox“ ................................ 463 Degustace vín a zubní sklovina (M. Křístek).................................................. 570 Alkohol a ischemická choroba srdeční – rozdíly mezi pohlavími? (M. Křístek) . ... 570 Resveratrol a délka života obézních myší (M. Křístek)................................... 570

(VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11)

Fejeton Stačí dřevo pohladit... (J. Jilík) ....................................................................... 496 (VO č. 10) Víno a kultura Motiv vína ve folkloru islámských zemí (M. Mendel) ................................... 508 (VO č. 10) Polemika Je modrá dobrá? aneb Modré hory 2007 (B. Trojak) .......................................510 (VO č. 10) Zamyšlení nad vínem VOC MORAVA (J. Horešovský) ................................... 556 (VO č. 11) Na volné téma O vychutnávání vína a taktéž o vychutnávání českého jazyka (M. Macek) ................................................................................................... 550 (VO č. 11) Vinařské školství Studijní programy a obory na Zahradnické fakultě v Lednici (P. Burg, A. Němcová).................................................................................... 600 (VO č. 12)

(12/2007)

635

Kvalitní a spolehlivé nářadí je nutností

Pracovní nářadí jako jsou prostřihávací nůžky, dvouruční nůžky, prořezávací pily a obloukové pily by nám měly dobře sloužit při naší práci ve vinici či sadu a být více oporou při ulehčení práce než nástrojem ke zlosti. Proto by jsme jejich výběru měli přikládat velkou váhu a pozornost. Ne všechno nářadí tvářící se profesionálně oním profesionálním také je. Všechny nůžky umí „stříhat“, v čem jsou tedy rozdílné?

stlačení a poškození dřeva. Tyto nůžky jsou vhodné pro střih živého dřeva. Naproti tomu jsou kovadlinové nůžky, jejichž čepel je užší a ostřejší než u průchozích. Při stříhání starého a tvrdého dřeva je nutno pro vniknutí čepele do dřeva vyvinout větší sílu. Proto jsou kovadlinové nůžky opatřeny plochou „kovadlinkou“, která podpírá větev a rozkládá sílu na větší plochu, aby se snížilo poškození.

Profesionální použití komfortu, kvality a ergonomie musí být nejlepší. Věříme, že se vyplatí investovat do kvality a proto dlouhodobě spolupracujeme se světovým výrobcem profesionálního nářadí firmou Bahco a nabízíme širokou škálu jejich výrobků v našich prodejnách. Kromě těchto profesionálních produktů u nás samozřejmě můžete získat produkty zahrádkářské a hobby.

Pokud při naší práci provedeme 5000 až 12000 střihů za den i malé zlepšení účinnosti nástroje může zabránit nadměrnému namáhání ruky a zabránit únavě. Například běžný střih vyžaduje sílu kolem 25 kg. Podaří li se tuto sílu snížit třeba jen o 2,5 kg, je možno na 5000 střihů ušetřit 12,5 tuny.

obr 2. klouzavý střih Bahco Důležité detaily určující kvalitního výrobce.

obr 1. střih prostřihávacími a kovadlinkovými nůžkami Typy nůžek Dle použití a technického provedení můžeme rozdělit na prostřihávací a kovadlinové nůžky. Název prostřihovacích nůžek je odvozen od skutečnosti, že čepel prochází při stříhání kolem protilehlé čepele, tím při stříhání prochází snadno dřevem a proto vyžadují menší sílu a způsobují menší

Vzhledem k tomu, že s nářadím pracují muži a ženy s různými velikostmi rukou, vyrábí se každý typ kvalitních nůžek minimálně ve dvou velikostech. Kromě toho se modely s pojistkou ovládanou palcem vyrábějí také v provedení pro leváky. Možnost výběru různých typů rukojetí by měla být samozřejmostí: rukojeti z ocelového výkovku s povlakem z ohebného plastu zabezpečí příjemné držení nástroje zejména při nízkých teplotách, ergonomické sklolaminátové jsou lehčí než hliník a přitom pevnější než ocel, horní rukojeť ze sklolaminátu spolu s otočnou spodní rukojetí sleduje pohyb prstů a zabraňuje tak křeči a svalovému napětí, pryžový povlak poskytne pohodlné držení zejména při dlouhotrvající a intenzivní práci. Dle našeho názoru nestačí, aby nářadí které nabízíme Vám - našim zákazníkům - bylo jen dobré. Z hlediska efektivnosti,

Odrůdové pohlednice opět v nabídce! Od konce listopadu jsou opět v redakční nabídce zásilkového obchodu Vinařského obzoru pohlednice odrůd révy vinné. Úspěšný projekt odrůdových pohlednic v šestnácti druzích je tentokrát rozšířen o dalších celkem 9 odrůd. Komplet kresebných vyobrazení více než dvou tuctů pěstovaných tuzemských hroznů bude doprovázet popisný text o odrůdě a víně z ní. 25 druhů po jedné pohlednici budeme nabízet ve vkusné a praktické kartonkové složce. Pohlednice opět najdou uplatnění nejenom v klasickém poštovním použití (dnes, v době všeobjímající elektronické komunikace tolik vzácném, ba exkluzivním!), ale i v osvětové činnosti a propagaci našeho vinařství. Jak jsme se dozvěděli z ohlasů z první edice v roce 1999, vinaři a vinotékáři často používali tento komplet pohlednic i jako dárky pro své klienty nebo soubor měli zařazen v nabídce svých obchodů, používali je též na ilustrativní výzdobu svých degustačních místností. Tato forma osvěty je ve vyspělých vinařských zemích již desetiletí běžná a oblíbená. Též bezesporu u nás přispěje svým douškem k šíření vinařské osvěty. Komplety 25 odrůdových pohlednic s popisy je možné si objednávat či přímo osobně zakoupit v redakci Vinařského obzoru. Distribuce bude probíhat též v prodejnách vinařských potřeb. Prodejcům a množstevním odběratelům poskytujeme individuální slevy. Odrůdy vychází v těchto druzích: Aurelius Frankovka Chardonnay Irsai Oliver Kerner Malverina Merlot Modrý Portugal Muller Thurgau Muškát moravský Muškát Ottonel Neuburské Palava Rulandské bílé Rulandské modré Rulandské šedé Ryzlink rýnský Ryzlink vlašský Sauvignon Svatovavřinecké Sylvánské zelené Tramín červený Veltlínské červené rané Veltlínské zelené Zweigeltrebe

• Ceny v kusovém prodeji (samostatné pohlednice v jednom druhu): 1–50 ks. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Kč 51–200 ks. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5,60 Kč 201–500 ks. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5,20 Kč V případě vyšších odběrů individuální jednání • Komplet 25 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 1–20 ks. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Kč 21–50 ks. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Kč 51–100 ks. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Kč V případě vyšších odběrů individuální jednání Prodejcům poskytujeme další slevy – dle odebraného množství Ceny jsou uvedeny vč. DPH

Objednávky a bližší informace: Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz