Vinařský obzor 12/2008 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

(12/2008)

Redakce

Vinařského obzoru hledá externí spolupracovníky na bázi: – redakční – nové autory (odborných i popularizačních příspěvků a reportáží) – obchodní (propagace a prodej předplatného i inzerce ve vinařských regionech, ale i mimo ně) Nabízíme marketingovou podporu, . zajímavé ohodnocení a dlouhodobou spolupráci. Více informací na tel.: 602 582 589 nebo e-mail: info@vinarskyobzor.cz

559

Obsah Z redakční pošty......................................................................................................................................................... 560 Spolkové informace Martin Půček: „Evropská džungle“.......................................................................................................................... 562 Informace z činnosti SV ČR........................................................................................................................................ 562 Česká republika v Evropské unii Martin Půček, Jiří Sedlo: Jednání Mezinárodního představenstva AREV................................................................ 563 Právní předpisy a daně Jan Horešovský: Tzv. dissimulované právní úkony – co to je?................................................................................ 563 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: PIWI stolní odrůdy vhodné pro velkovýrobní pěstování............................................................ 564 Pavel Zemánek, Patrik Burg: Ekonomické hodnocení technologických postupů při využití réví pro energetické účely........................................................................................................................ 565 Vinohrad: od hnojení k výživě................................................................................................................................ 567 Révová školka společnosti VINOFRUKT D. Dunajovice....................................................................................... 569 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Veltlínské zelené.......................................................................... 570 Tomáš Litschmann, Jaroslav Rožnovský: Vývoj meteorologických charakteristik ve vinařské oblasti Morava v posledních desetiletích................................................................................................................... 575 Dorota Pospíšilová, Rastislav Šimora, Daniel Sekera: Dávno pestované odrody viniča na Slovensku. 2. Časť: Vlastná výskumná práca.................................................................................................................... 579 Jan Otáhal: Prodej hroznů u malých vinařů............................................................................................................. 582 Vinařská technologie Erich Minárik: Poznámky k dávnej a nedávnej histórii korkových zátok............................................................. 581 Hodnocení stupně dezinfekce a antimikrobiální aktivity mycích prostředků používaných ve výrobě korkových zátek............................................................................................................... 584 Ondřej Havran, Pavel Stratil: Biologické odbourávání kyselin.................................................................................. 584 Vliv dubových hoblin na výsledné vlastnosti červených vín................................................................................ 587 Irena Pavelková: Poznatky z 12. Mezinárodního kongresu o kvasinkách............................................................. 587 Vinařské aktivity Hynek Holánek: Nebojme se informačních technologií – šetří náš čas a snižují nezbytnou administrativu....... 583 Richard Stávek: World Sauvignon Congress 2008................................................................................................... 592 Svatomartinské 2008............................................................................................................................................... 598 Obchod vínem Helena a John Baker: Soutěž Merlot e Cabernet insieme v Bergamu počtvrté....................................................... 583 Rozhovor Hovory MM (10.): O biodynamice, hnojení a zase i o terroir.............................................................................. 589 Vinařská gastronomie Klára Kollárová: Rosé vína v top gastronomii........................................................................................................... 591 Vinařská historie Richard Stávek: Letos uplynulo 650 let od rozhodnutí Karla IV. o obnově vinic v Čechách................................ 595 Radek Sotolář: Patroni vinařů (7.) – sv. Urban......................................................................................................... 607 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety......................................................................................................... 608 Hodnocení vín Lenka Bublíková, Antonín Králíček: Problematika vinařských výstav a soutěží v České republice........................ 600 Klára Kollárová: Jak to vidí sommelierka.................................................................................................................. 601 Zprávy Kalendář vinařských akcí........................................................................................................................................ 568 Abecední seznam autorů a předmětový seznam článků ročníku 2008............................................................... 613

560

(12/2008)

Vinařský obzor číslo 12, ročník 101 (2008) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek . (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz). Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. . Vychází měsíčně. . Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, . MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2008: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, . Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, . tel./fax: 519 348 980, . e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 3. 12. 2008 Toto číslo vychází 10. 12. 2008 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Omluva Omlouváme se tímto Janě Vytlačilové, autorce fotografií na stranách 352 a 353 tohoto ročníku, za neuvedení jejího jména u fotografií a uvádíme to tímto na pravou míru. redakce * Vážená redakce! Naše společnost LITOPIVO, s. r. o., je již několikaletým odběratelem Vinařského obzoru. Krom jiného se zálibou čtu články Jana Horešovského, protože nejednou pro mě byly podnětem. Rád bych se vyjádřil k jeho článku výše uvedeného názvu ve Vinařském obzoru 11/2008 na str. 525. S problematikou zvyšování x prohlubování kvalifikace jsem se osobně dopodrobna obeznámil, v rámci mého soudního sporu s bývalým zaměstnavatelem. Autor článku pan Horešovský jen potvrdil můj výklad, ke kterému jsem sám v minulosti dospěl. Jen zjednodušeně: zvýšení kvalifikace umožní zaměstnanci postup na vyšší funkci (a náklady si hradí zaměsnanec), kdežto prohloubení kvalifikace „jen“ zkvalitní znalosti pro zastávanou funkci (a náklady hradí zaměstnavatel). Je nezbytné striktně rozlišovat pojmy zvyšování kvalifikace a prohlubování kvalifikace. Proto chci upozornit na maličkou chybičku, která se vloudila autorovi do jeho článku. Ve třetím sloupci píše: „... i nejrůznějších odborných aktivit týkajících se zvyšování kvalifikace v oblasti vinařských technologií ...“. Domnívám se, že právě ve zmiňovaném kontextu mělo být slovo „zvyšování“ nahrazeno na tomto místě slovem „prohlubování“. Ing. Zdeněk Bezděka, LITOPIVO, s. r. o., Ústí nad Labem Vážený pane Bezděko, musím Vám velice poděkovat za opravu, protože jediným chybným slovíčkem jsem téměř popřel vše, co jsem se snažil v článku vysvětlit! No samozřejmě, že se jedná o „prohlubování“ kvalifikace, nikoli o její „zvyšování“. Ještě snad mohu dodat, že podle úplně nejčerstvějších stanovisek z meziresortního metodického projednávání těchto otázek (mezi MPSV a MF) se rozdíl mezi těmito pojmy bude posuzovat především podle vůle a ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jinými slovy, pokud se změstnanec se zaměstnavatelem dohodne, že to či ono slouží k prohloubení jeho kvalifikace, pak to nebude daňová správa v daňovém řízení rozporovat (bude-li to ovšem zjevný nesmysl). Jinak Vás bohužel asi napříště zklamu. Zvažuji ukončit spolupráci s Vinařským obzorem kvůli zásahům vydavatele do mé publikační činnosti. Každopádně Vám děkuji za důvěru a přeji mnoho úspěchů. Jan Horešovský, Praha

* Vážená redakce, čtu svůj výtisk Vinařského obzoru na noční směně, jako už tomu bývá nějaký ten měsíc, dovídám se, co nového v novém čísle a po přečtení několika zajímavých článků, chci vás jako redakci pochválit, ale maličkost i vytknout. Možná nemám na to patřičnou profesi ani zkušenosti, abych mohl něco vytýkat, ale to, co bych chtěl vytknout, udělám tedy formou otázky. Ještě předtím, abych nebyl za zatrpklého čtenáře, jsem jako „laik“ velmi vděčný za téma věnované nám, amatérům, kteří se do rozhovoru s někým, jako je pan doc. Michlovský, nedostanou. „Hovory MM“ jsou nyní po otevření nového čísla Vinařského obzoru prvním přečteným článkem – R. Stávek klade zajímavé otázky, a od toho se odvíjejí i zajímavé odpovědi. Věcí, které bych chtěl sdělit, je samozřejmě více, ale to asi až při osobní návštěvě v redakci. Na co se chci ale zeptat: považujete Vinařský obzor za natolik odborný časopis, že by měl jít jen do rukou opravdových znalců? Nebo počítáte i s obyčejnými odběrateli, kteří mají zájem a chtějí se více dozvědet? Mají touhu se tomuto nádhernému koníčku více do hloubky věnovat? Myslím, že právě vy byste mohli být tím pravým, jak nalákat veřejnost se ještě více zajímat o víno. A co akce s vinařskou tematikou? Nemyslím teď akce pořádané za účelem výdělku, ale např. zda existují vámi řízené degustace – samozřejmě placené, aby se pokryly náklady, nebo též přednášky, kam se může i obyčejný zájemce dostavit a poslechnout si zajímavosti. Jako redakce jen píšete, nebo i pořádáte nějaké podobné akce? K tomu, abych napsal, mě vedly neustálé dotazy známých, se kterými chodím na košty, sklepní akce, fandů vinařství a vinohradnictví – a není těch mladých lidí málo! I oni by se rádi více zajímali o obor. Ve spoustě z nich jsem dokonce viděl i potenciál k tomu, že by mohli být časem lepší, ale nemají jiné učitelé než ty „starší“, kteří sice mají 30 let praxe výroby, ale nedokáží vstřebat, že od roku 1989 už uběhl nějaký ten pátek změn v oboru – výrobě, degustacích, také hodnocení je úplně jiné, ale starší generace si pořád „jede to své“, na co jsou zvyklí... S pozdravem Libor N. Vážený čtenáři Libore, děkujeme za Váš dopis. Jistě, Hovory MM vzbuzují od počátku značné ohlasy, jak jste si mohl i všimnout na stránkách VO, zejména však pozitivní. A vyvolání diskuze na odborné téma bezesporu patří k tomu, co má odborný článek, v tomto případě interview na odborné téma, přinést. Co se týče dalších potenciálních odběratelů – samozřejmě je vítáme. S tou volbou náplně je to trošku složitější, ne vždy je možné uspokojit každého. Uvedu to na příkladu jedné příhody, která se mi stala před nějakou dobou u oběda po hodnocení vín, kde jsem seděl u stolu

(12/2008)

se třemi vinaři – jednoho jsem měl po pravici, druhého po levici a třetí seděl naproti. Ten vlevo začal kritizovat, že píšeme příliš odborné články, že některý článek z některého čísla on ani nečte, protože mu nerozumí, a že se s tímto názorem setkal i u kolegů. Než jsem stačil dožvýkat sousto, abych na to reagoval a pobavil se s ním o tom, vzal si slovo vinař, který seděl vpravo: „Na-

opak, VO sklouzává k povrchnosti, vyžadoval bych, stejně jako někteří mí kolegové, věci odbornější, jdoucí hlouběji do problematiky. Nestačil jsem zírat! Začli se tam překřikovat, uvádět příklady, a než jsem se vzpamatoval, abych k problému, který se mě bytostně dotýká, také něco řekl, vložil se do diskuze ten třetí a celou věc shrnul v tom smyslu, že si myslí, že je to v po-

561

řádku, že vždy budou dva protipólné názory a že je třeba držet cestu časopisu právě někde mezi, aby neodešli ani jedni, ani druzí kritici, ale nakonec si to své v tom kterém čísle VO našli. Řízené degustace ani žádné další podobné propagační akce neděláme a nemám informace, že by o tom třeba i vydavatel zatím jen uvažoval. Richard Stávek

562

(12/2008)

„Evropská džungle“

Informace ze SV ČR

Rok se s rokem sešel a my máme možnost bilancovat úspěchy či neúspěchy, které se podařilo, resp. nepodařilo v tomto roce prosadit. Nutno říci, že rok 2008 nebyl procházkou růžovou zahradou, nýbrž pořádně zarostlým pralesem. Při vstupu do něj se na nás sehnuly propletené větve bruselské byrokracie a je třeba říci, že čím hlouběji do onoho pralesa vstupujeme, tím více takových větví vidíme. Osobně se domnívám, že bude-li Evropa postupovat do budoucna obdobným směrem, budeme se všichni velmi rychle divit a nadšení pro evropanství vyprchá i z toho posledního optimisty. Vždyť Evropská komise si dělá, co chce, žádné zájmové sdružení bez lobbingu a tučných finančních prostředků nemá možnost ovlivnit její významná rozhodnutí, natož pak běžný občan, který může jen smutně koukat na celou horu nově vydávaných regulací, které se konkrétně letos proměňují na neprostupnou džungli hald papírů, shrnujících do jednoho nařízení všechny zemědělské komodity. Běžný občan, a počítejme mezi něj i našeho vinaře, tak bude jen s vykulenýma očima v příštím roce číst nařízení, které bude mít stovky stran textů a dozví se v něm o regulaci trhu s mlékem, o tom, kolik kdo dostane, zlikviduje-li cukrovar, o tom zda slepice v kurníku mají ještě dostatečné pohodlí, ale také o tom, podle jakých pravidel má vyrobit víno. Člověk neznalý poví, co to ten tajemník plácá za nesmysly, ovšem to, co je zde napsáno, je tvrdá realita, neboť Komise skutečně prosadila svůj návrh na sloučení všech tržních řádů do jednoho nařízení. Postup pro dohledání jak vyrobit víno a přitom postupovat dle platné legislativy tedy bude začínat mezi slepicemi, kde se dozvíme, že detaily bychom měli hledat v příslušných nařízeních Komise, kterých bude neustále přibývat, neboť Komise na sebe přenáší čím dál více pravomocí. Stranou nezůstane také národní legislativa, která by nám měla dát konečnou odpověď na merito věci. Otázkou, je zda se vůbec k národní legislativě prokoušeme, anebo nás to přestane bavit. Jestli toto má být budoucí politika Evropské unie ve zjednodušování legislativy, jsem zděšen. Představím-li si, že první nařízení Rady mělo 2 stránky textu, tak se doslova děsím představit si situaci, která nastane za 10 nebo 20 let. Pokud na celý systém nezahyne lidstvo, musí na tento systém zhynout Evropská unie, která se musí sama reformovat. Dle mého názoru má možnost jít dvěma směry. První směr je absolutní otevřenost trhu, ovšem za předpokladu, že tak učiní i zbytek světa, tedy včetně USA a nově se rozvíjející Asie. EU si myslí, jak je otevřená a jak zde funguje otevřený trh bez bariér, ovšem realita je zcela opačná. Prosadit se kdekoliv na trhu Evropské unie je těžko představitelné, neboť zájmy jednotlivých států jsou tak silné, že něco podobného prostřednictvím systému dotační politky neumožní, zejména pak novým členským státům. Jsme tedy v situaci, kdy Itálie vypěstuje jablka, která se převážejí do všech jiných zemí, kde by mohla narůst také, Španělsko produkuje obrovské množství rajčat, která se dovezou do obdobných destinací, Holandsko vypěstuje přehršel kytek, které putují po celé Evropě, v Česku se vyrobí auta, která se zpátky vezou do Itálie či Španělska, obyčejný občan je naštvaný, vidí-li na dálnicích ucpané proudy kamionů, politici mají o čem hovořit a bruselský úředník je spokojen s tím, jak vše vyřešil pomocí zjednodušení legislativy. Toto je ona volná soutěž? Nedomnívám se. Proto existuje dle mého názoru druhá možnost. Bohužel i pro mne trochu těžko pochopitelná, avšak asi jediná možná. Možnost postupu dle určité koncepce hospodaření a produkce dle potřeby jednotlivých států. Proč by si Česká republika nemohla vypěstovat jablka pro svou potřebu a zbytek dovézt? Proč by si Španělsko nemohlo vyrobit automobily pro svou potřebu a zbývající dovézt? Proč bychom si nemohli vypěstovat pro svou potřebu květiny a zbývající dovézt? Uvedené komodity zde uvádím na příkladu, ale obecně se to týká jakéhokoliv zboží. Asi mi namítnete: Ano, to je systém určitého plánování. Také se mi tento způsob nelíbí, ale položme si otázku, co vlastně již nyní existuje prostřednictvím kvót, regulací, omezení a nevím čeho ještě jiného. Jestli se dnes reguluje cena hovorného v EU, může se s klidným svědomím zítra regulovat cena např. toaletního papíru. Jsem si vědom toho, že tento úvodník je napsán s určitým nadhledem a také určitým humorným podtextem, avšak faktem zůstává, že nás vinaře tato problematika trápí a máme velmi omezené možnosti tyto skutečnosti alespoň nějak ovlivnit. Proto všechny tímto zdvořile prosím, abyste se pokusili zamyslet nad celou problematikou a snažili se pochopit, že řada věcí, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, je prostě v tomto systému neprosaditelná, i kdybychom ji tisíckrát chtěli. Ono je velmi jednoduché vyřknout nad určitým problémem soud, aniž se podíváme na jádro problému. Závěrem všem přeji klidné a šťastné prožití svátků vánočních, pohodu, dobré moravské víno k vánočnímu kaprovi a do nového roku pak trochu optimismu. Ten je totiž tím jediným, na co se můžeme spolehnout, neboť na každé špatné věci můžeme nalézt něco pozitivního. Martin Půček, tajemník SV ČR

n Ve čtvrtek 30. 10. byl předseda svazu na pozvání ministra zemědělství P. Gandaloviče na pracovní snídani v Praze s komisařkou DG AGRI M. Fischer-Boel za účasti dalších zástupců zemědělských organizací. S komisařkou diskutoval především o našich programech podpor v rámci SOT s vínem (vrácení návrhu pro ČR) a o začlenění SOT s vínem do nařízení o společné organizaci trhu zemědělskými produkty. Téhož dne se šéfredaktor VO účastnil na MZLU v Brně semináře s prezentací výsledků monitoringu biodiverzity v moravských vinicích. n Ve dnech 4.–5. 11. se předseda s tajemníkem účastnili zasedání mezinárodní rady AREV, která se konala v německém Mainzu. Bližší informace jsou vedeny uvnitř tohoto čísla. n Dne 6. 11. šéfredaktor zprostředkoval a spoluúčastnil se jednání v sídle společnosti Bohemia Sekt ve St. Plzenci na téma projektu Habánského domu, který se má realizovat ve V. Bílovicích (viz též VO 10/08). U stolu se sešli J. Vozdecký, generální ředitel uskupení BS, J. Svoboda, ředitel dceřiné společnosti Habánské sklepy, M. Vlková, starostka V. Bílovic, a B. Trojak za o. s. Dobromysl Bořetice – duchovní otec a hlavní koordinátor projektu. n 10. 11. proběhlo jednání redakční rady Vinařského obzoru. Přítomní členové zhodnotili vydaná čísla od posledního zasedání v březnu, diskutovali připomínky k zaslaným příspěvkům a navrhovali další témata pro časopis. n 11. 11. projednal tajemník se zástupci firmy QCM Brno strukturu nově připravovaného webu Svazu vinařů České republiky. Web bude rozdělen do 2 částí. Veřejné a členské. Web bude sloužit k následné elektronické informovanosti členské základny. Spuštění webu je plánováno na počátek roku 2009. Šéfredaktor se zúčastnil slavnostního zahájení koštování mladých Svatomartinských vín v Čejkovicích. n Ve středu 12. 11. se předseda svazu aktivně zúčastnil vinařského semináře v Senátu, který zorganizoval senátor J. Hajda, a následně společenského večera v souvislosti se Svatomartinským vínem. n Odpoledne ve čtvrtek 13. 11. proběhlo jednání představenstva SV ČR. K hlavním bodům patřila kontrola vína (hosté M. Klanica a B. Pavelka ze SZPI), připravované nařízení vlády k podpoře vinařství ČR po reformě v EU (host A. Králíček z MZe) a ochrana vinic před špačky. n Ve dnech 10.–14. 11. zpracovával tajemník SV ČR výsledky mezinárodní soutěže vín Sauvignon forum 2008. Výsledky a vítězové budou zveřejněni 12. 12. v historické pracovně primátora města Brna.

(12/2008)

n Dne 20. 11. se šéfredaktor zúčastnil redakčního testu deníku MF DNES na téma sekty. Tentokrát byl systém hodnocení na základě diskuzí (také na stránkách VO) modifikován a ví-

na hodnotili i ti, jejichž vzorky byly do testu zařazeny. n Ve dnech 22. a 23. 11. se šéfredaktor jako člen poroty zúčastnil hodnocení pro meziná-

563

rodní soutěž biovín veletrhu BioFach, který se uskuteční v příštím roce (viz též více ve VO 11/2008). (js, mp, rs)

Jednání Mezinárodního představenstva AREV (5. 11. 2008 Mainz) Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR

Byl prodiskutován a pak s drobnými úpravami formulací všemi přítomnými schválen návrh prohlášení AREV. Prohlášení obsahuje 5 hlavních bodů: l Nesouhlas AREV se začleněním SOT s vínem do jednotné SOT pro všechny zemědělské produkty. Vytratí se tím přehlednost právních předpisů pro víno. AREV varuje ministry zemědělství před přijetím návrhu Komise, kdy by stávající předpisy pro víno

byly rozdrobeny do řady různých kapitol jednotné SOT. l Hodnotící zpráva 2012/2013 o důsledcích reformy (zrušení výsadbových práv v roce 2015) – představenstvo AREV doporučuje přehodnotit v rámci této zprávy rozhodnutí o liberalizaci výsadbových práv, která by vedla k „agrárně-průmyslové výrobě“, a ponechat výsadbová práva i po roce 2015. l Představenstvo AREV s obavami konstatuje, že připravovaná odrůdová vína bez zeměpisného údaje nejsou zlepšením kvality. Podporuje, aby tato vína podléhala politice kvality jednotlivých členských států, regionů a sdružení producentů. l Představenstvo AREV podporuje, aby nová vína s geografickým údajem definovaly a schvalovaly lokální a národní organizace. l Vztah EU k OIV – Komise chce vstoupit jménem EU za člena OIV. Je zde nebezpečí, že bude pak rozhodovat v OIV za členské stá-

ty. AREV souhlasí s tím, aby se Komise stala v OIV pozorovatelem, ale rozhodovat v OIV musí i nadále jednotlivé členské státy EU, ne Komise. Dále bylo dohodnuto pokračování pracovní skupiny pro reformu trhu s vínem, která se bude zabývat Zelenou knihou zveřejněnou Komisí. Složení zůstane stejné, tj. po jednom zástupci z Francie, Španělska, Itálie, Německa, Rakouska a Česka. První jednání proběhne v Bruselu 18. 11. od 9.00 do 11.00 hod., následně se pak uskuteční 2. 12. v 17.30 hod. setkání s komisařkou M. Fischer-Boel. Odpoledne se projednávalo financování AREV, jeho sídlo a návrh příštího jednání. Po ukončení jednání následoval odjezd za 1. viceprezidentem AREV a prezidentem CEPV Reinhardtem Muthem (Porýní-Falc), který ze zdravotních důvodů po 12 letech ukončil činnost v AREV. Do příštích voleb ho bude zastupovat Raymond Baltenweck (Alsasko).

Tzv. dissimulované právní úkony – co to je? Ottův slovník naučný říká, že „dissimulace je snaha šílenců zatajiti, potlačiti v sobě všeliké projevy slovem a skutkem, ze kterých by jejich duševní choroba vyšla najevo“. Nicméně správce daně asi nechtěl říci, že jste blázen, nýbrž že ho tak trochu „lakujete“. Pravděpodobně vyhodnotil Vaší smlouvu jako úkon, který má zastřít nějakou jinou skutečnost, pro Vás daňově nevýhodnější. Nevím, o co ve Vašem případě jde, a tak uvedu jednoduchý příklad: Chcete prodat dům, ale nechcete platit daň z převodu nemovitostí. Tak to uděláte tak, že založíte akciovou společnost, vložíte do ní ten dům a prodáte všechny akcie v ceně domu. Jak známo, akcie jsou za jistých podmínek od daně osvobozené. Taková kupní smlouva je ovšem typicky dissimulovaným právním úkonem. Na to ovšem máme v zákoně o správě daní a poplatků paragraf, který umožňuje správci daně hod-

notit případ jako zastírání pravé podstaty a zdanit to celé podle ní. Jak sám cítíte, to je dosti nebezpečná věc, protože správce daně může usoudit leckdy leccos, aniž by pro to měl dostatečné důvody (a to pomíjím, že daňová dissimulace je trestným činem krácení daně). Proto je dobré vědět, že Nejvyšší správní soud konstatoval, že je při posuzování takových možných případů vždy nutné zevrubně se zabývat otázkou, zda účastníci předstírají (simulují) určitý právní úkon, ač jej nechtějí, a zastírají tím právní úkon jiný, který ve skutečnosti chtějí. Pouze za situace, kdy je dostatečně jasně prokázáno, že účastníci určitý právní úkon uzavřít nechtěli a zastřeli jím jiný právní úkon, který chtěli skutečně uzavřít (tedy je-li prokázána neshoda mezí vůlí a jejím projevem), přichází do úvahy aplikace ustanovení § 2 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků, v jejímž důsledku právě může

správce daně zdanit posuzovanou operaci jinak, než se „tváří“. To je velmi důležité. Správce daně si tedy nemůže kdykoli vzpomenout, že účastníci smlouvy „chtěli něco jiného, než řekli“, ale musí to pečlivě prokázat ve srozumitelné úvaze, kterou ve svém rozhodnutí (ve Vašem případě ve zprávě o daňové kontrole) předestře. Hodnotí tedy důkazy, které si musí nejprve opatřit, aby jimi mohl svou úvahu podepřít. K tomu podotýkám, že hodnocení důkazů definujeme jako myšlenkovou úvahu, při které správce daně přijímá jedno tvrzení a odmítá jiné, přičemž se opírá o logické, systematické, historické, pravděpodobnostní, věrohodnostní atd. úsudky. Veřte, že taková věc je velmi těžká a je často nad rámec schopností špatně placeného správce daně. Máte tedy možná dobrou šanci se ubránit. Jan Horešovský, Praha

564

(12/2008)

PIWI stolní odrůdy vhodné pro velkovýrobní pěstování Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Nejvýznamnější producenty stolních odrůd podle statistik OIV ukazuje diagram 1.

Diagram 1: Nejvýznamnější producenti stolních hroznů ve světovém měřítku. Podle statistik OIV. Zajímavé jsou rovněž statistiky spotřeby hroznů v jednotlivých zemích, které jsou uvedeny v diagramu 2.

hroznů v České republice. Klasickou produkcí patrně není možné konkurovat dovozům ze zahraničí. Zajímavá se proto může jevit možnost pěstovat PIWI stolní odrůdy a zaměřit se na biologickou produkci stolních hroznů a tyto hrozny potom dodávat v čerstvém stavu na domácí trh. Kvalitní stolní hrozen musí splňovat některé základní parametry: velký atraktivní hrozen, velké bobule atraktivních tvarů a zbarvení, nízká přítomnost semen nebo malá semena, volnější uspořádání bobulí v hroznu, pevná masitá dužnina, slupka spojená s dužninou a příjemná při konzumaci, vyvážený poměr cukrů a kyselin, příjemná chuť a aroma. V kolekci genových zdrojů révy hodnotím stolní odrůdy od roku 1996. Na základě hodnocení za období 1996–2007 je již možné vytipovat PIWI odrůdy vhodné pro velkovýrobní pěstování. Většina vytipovaných odrůd se velkovýrobně pěstuje i v zemích jejich původu. Mezi vybrané patří z bílých odrůd – Vostorg, Arkadia, Pleven Ustojčivyj, Jalovenskij Ustojčivyj, z modrých odrůd – Agát Donskoj, Aivaz a Moldova. Při výběru odrůd je významný především termín zralosti a tím i sklizně hroznů. Stolní odrůdy by měly pokrýt celé období sklizně, tzn. od srpna do října. Pro výběr odrůdy ve vztahu k určitému stanovišti je možné využít délku vegetačního období a sumu aktivních teplot (SAT). Tyto údaje u vybraných odrůd ukazuje tabulka 1.

Odrůda

Barva bobule

Délka vegetačního období

Datum sklizně

SAT (°C)

Vostorg

žlutá

122–134

15. 8.–28. 8.

2200–2330

Arkadia

žlutozelená

130–143

25. 8.–10. 9.

2300–2450

Pleven Ustojčivyj

žlutá

129–140

26. 8.–9. 9.

2370–2470

Agát Donskoj

modrá

134–153

27. 8. – 20. 9.

2480–2700

Aivaz

modrá

141–153

10. 9.–25. 9.

2410–2670

Moldova

modrá

155–175

25. 9.–15. 10.

2750–3000

Jalovenskij Ustojčivyj

zelenožlutá

151–174

19. 9.–12. 10.

2710–2990

Tabulka 1: Délka vegetačního období, datum sklizně a SAT

Diagram 2: Spotřeba stolních hroznů v kg na osobu. Podle statistik OIV. Spotřeba čerstvých stolních hroznů v České republice má vzrůstající tendenci. V roce 1997 představovala pouze 0,35 kg hroznů na osobu a rok. V roce 2001 se již pohybovala na úrovní 2,64 kg hroznů na osobu a rok a v roce 2004 dosáhla maxima 3,35 kg hroznů na osobu a rok. Právě rostoucí tendence spotřeby stolních hroznů a postupné oteplování podnebí nabízí zamyšlení nad velkovýrobním pěstováním stolních

Vybrané odrůdy pokrývají z pohledu dozrávání celé spektrum. Některé pozdní odrůdy (Aivaz, Moldova a Jalovenskij Ustojčivyj) jsou vhodné pro teplejší pěstitelské stanoviště. Výběr stanoviště je pro pěstování stolních odrůd zásadní. Záměru pěstovat velkovýrobně stolní odrůdy nahrává i snížení četnosti výskytu kritických mrazových teplot. Kvalitní vyzrálost stolních hroznů je však zabezpečena pouze v podmínkách kvalitního oslunění a teplotních poměrů na stanovišti. Zásadní jsou rovněž vláhové poměry na stanovišti. Dostatečné množství přístupné vody anebo doplňková závlaha je velmi důležitá, protože zásadním způsobem ovlivňuje velikost hroznů a zejména bobulí. Méně vhodná jsou proto suchá stanoviště. Důležité jsou vododržné půdy a zamyšlení nad závlahou. Dostatek vody je důležitý zejména po odkvětu révy, kdy se formuje v bobulích jejich velikost.

(12/2008)

Rovněž z pohledu kvantitativních parametrů představují všechny odrůdy typické velkoplodé, což ukazují hodnoty v tabulce 2. Určitě není možné velkovýrobní produkcí stolních hroznů konkurovat dovozům ze zahraničí. Významným faktorem velkovýrobního pěstování stolních odrůd proto může být biologická produkce. Proto i vybrané odrůdy disponují dostatečnou polní tolerancí k houbovým chorobám. Odolnost k houbovým chorobám byla dlouhodobě hodnocena ve vinici bez využití pesticidů, respektive jakékoliv ochrany proti houbovým chorobám. V biologické produkci je naproti tomu možné použití některých pomocných látek a biologických způsobů ochrany proti škůdcům. Tabulka 3 ukazuje získané hodnoty odolnosti k hlavním houbovým chorobám révy. Odolnost k houbovým chorobám je závislá rovněž na podmínkách stanoviště a mikroklimatických podmínkách ve vinici a v révovém keři. Geneticky daná odolnost je základní, avšak vliv prostředí na ni může působit. Základem je proto tvorba vzdušných pěstitelských tvarů s optimálOdrůda Vostorg Arkadia Pleven Ustojčivyj Agát Donskoj Aivaz Moldova Jalovenskij Ustojčivyj

Hmotnost hroznu (g) 216–353 300–520 371–537 241–419 347–482 350–550 270–423

Hmotnost bobule (g) 4,6–5,7 6,0–8,5 4,4–5,0 4,0–5,0 4,4–4,8 5,0–6,0 5,3–7,2

Tabulka 2: Kvantitativní parametry stolních odrůd

Doporučované zatížení (očka na m2) 4–6 4–6 4–6 4–6 4,6 4–6 6–8

565

ními mikroklimatickými podmínkami, které umožňují rychlé osychání listové plochy a hroznů a tím zhoršení podmínek pro rozvoj houbových chorob. V optimálních mikroklimatických podmínkách je možné pěstovat některé odrůdy, s parametry hodnocení 7, i bez jakékoliv ochrany proti houbovým chorobám. Pro pěstování stolních odrůd jsou vhodné velké pěstitelské tvary. Různé modifikace pergoly zabezpečují právě kvalitní provzdušnění keřů a kvalitní oslunění hroznů. Inspiraci je možné hledat v Maďarsku a Itálii. Popisy vybraných PIWI stolních odrůd a senzorická kvalita hroznů budou popsány v některém z příštích čísel Vinařského obzoru. Hodnocení odrůd probíhá v rámci Národního programu konzervace a využití genových zdrojů rostlin a agro-biodiverzity. Fota k článku jsou na 3. a 4. straně obálky

Odrůda Vostorg Arkadia Pleven Ustojčivyj Agát Donskoj Aivaz Moldova Jalovenskij Ustojčivyj

Odolnost k plísni révy 6 6 7 7 7 7 7

Odolnost k padlí révy 6 6 7 4 7 7 7

Odolnost k šedé hnilobě 7 5 6 6 7 7 8

Tabulka 3: Výsledky hodnocení odolnosti k houbovým chorobám: 9 – nejvyšší odolnost, 1 – vysoká citlivost.

Ekonomické hodnocení technologických postupů při využití réví pro energetické účely Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici

Jedná se o tyto varianty technologických postupů lišících se technickým zajištěním prováděných pracovních operací:

S ohledem na poněkud rozdílné pěstitelské podmínky (spony a výtěžnosti) jsou v následující části porovnány tři rozdílné varianty technologických postupů uplatňovaných při využití réví po zimním řezu vinic pro energetické účely.

ních mechanizačních prostředků, tzv. lisů pro sběr a svinování réví do válcových balíků. Ty jsou následně odváženy pomocí soupravy tvořené traktorem a přívěsem s klecovou nástavbou.

Varianta A s vyhrnováním a štěpkováním réví – tato varianta technologického postupu navazuje na standardní technologii, jejíž podstata spočívá ve vyhrnování réví z meziřadí vinice pomocí traktoru s vyhrnovacími vidlemi a následném spálení. Hodnocená varianta využívá mobilního štěpkovače, kterým je na okraji vinice réví štěpkováno na energetickou štěpku (Obr. 1).

Varianta C se štěpkováním réví a se sběrem do zásobníku – tato varianta vychází z možnosti využití drtičů-mulčovačů doplněných o zásobník s objemem 1,8–2,7 m3, do kterého je ukládána podrcená dřevní hmota. Po naplnění zásobníku dochází k jeho vyprázdnění do traktorového přívěsu s klecovou nástavbou, která dřevní hmotu odváží.

Varianta B se sběrem a lisováním réví do balíků – vychází z možností využití moder-

Konkrétní navržené varianty hodnocených modelových technologických postupů a strojní

(12/2008)

566

Tab. 1: Technologický postup s vyhrnováním a štěpkováním réví Název pracovní operace Vyhrnování réví (ρ = 250 kg.m–3, průměrná produkce réví 2,5 t.ha–1) Osobní náklady obsluhy Štěpkování réví (ρ = 460 kg.m–3) Osobní náklady obsluhy Odvoz dřevní štěpky (vzdálenost do 5 km, v p= 25 km.h–1)

Technické Výkonnost Spotřeba prostředky pro stroje nebo paliva zabezpečení strojní [l.h–1] operace soupravy (W04) NEW HOLLAND TN 55V 4,5 0,4 ha.h–1 + vyhrnovací vidle OSTRATICKÝ 1,6

Spotřeba paliva [l.ha–1]

Pořizovací cena strojů [Kč bez DPH]

Provozní náklady [Kč.h–1]

Provozní náklady [Kč.ha–1]

11,25

873 000 12 000

309

772

Řidič

–

136

340

PEZZOLATO S 7000 G 2 pracovníci ručně NEW HOLLAND TN55V + traktorový přívěs 5–10 t

3,5 t.h–1 (1,4 ha.h–1)

24,6

17,6

460 000

908

649

–

200

143

2,5 t.h–1 (1,0 ha.h–1)

5,3

873 000 212 000

429

Řidič

–

136

Osobní náklady obsluhy Celkové náklady [Kč.ha ]

2 469

–1

Celkové náklady [Kč.t–1] při průměrné produkci réví 2,5 t.ha –1

988

Pozn.: Výkonnost dopravní soupravy je stanovena z doby jednoho cyklu: plnění přívěsu štěpkovačem – 90 minut, přeprava na průměrnou dopravní vzdálenost 5 km – 12 minut, vyprazdňování přívěsu – 6 minut, zpětná jízda – 12 minut, potřeba času celkem – 120 minut, při nosnosti přívěsu 5 t je výkonnost 2,5 t.h-1.

zajištění jednotlivých operací uvádí Tab. 1 až Tab. 3. Pro vybrané soupravy byly zjišťovány pořizovací ceny, doporučené agregace, rozměry apod., z firemních materiálů a z údajů prodejců. Energetická náročnost a výkonnost souprav byly zjišťovány z přímých měření prováděných ÚZT ZF Lednice. Výjimkou jsou výkonnosti štěpkovače se sběrem do zásobníku, kde bylo využito údajů od výrobců. Modelování nákladů bylo prováděno pomocí programu AGROTEKIS. Výsledkem jsou hodnoty provozních nákladů strojních souprav vyjádřené v Kč na 1 hodinu nasazení a 1 hektar operace. Nejdůležitějšími vstupními údaji jsou pořizovací cena traktoru, lisu a štěpkovače a jejich rozsah ročního nasazení. Náklady na dopravu byly stanoveny u každé varianty s ohledem na konkrétní podmínky. Výsledné celkové hodnoty nákladů u hodnocených variant, rozdělené na náklady na mechanizované operace, dopravní operace a osobní náklady obsluhy, znázorňuje Graf 1.

Tab. 2: Technologický postup se sběrem a lisováním réví do balíků Název pracovní operace

Technické prostředky pro zabezpečení operace

Výkonnost stroje nebo strojní soupravy (W04)

Spotřeba paliva [l.h–1]

Spotřeba paliva [l.ha–1]

Pořizovací cena strojů [Kč bez DPH]

Provozní náklady [Kč.h–1]

Provozní náklady [Kč.ha–1]

Lisování réví (ρ = 700 kg.m–3, průměrná produkce réví 2,5 t.ha–1)

NEW HOLLAND TN 55V lis CAEB MP 400/S – 1230

0,6 ha.h–1

8,0

13,3

873 000 450 000

1149

1915

Osobní náklady obsluhy

Řidič

–

136

226

Osobní náklady obsluhy

2 pracovníci při ručním nakládání balíků

1,0 h

–

200

154

Odvoz balíků (vzdálenost do 5 km, v p= 25 km.h–1) (ρ = 400 kg.m–3)

NEW HOLLAND TN55V + traktorový přívěs 5–10 t

3,3 t.h–1 (1,3 ha.h–1)

5,3

4,1

873 000 212 000

429

130

–

136

105

Osobní náklady obsluhy

Řidič

Celkové náklady [Kč.ha ]

2 530

Celkové náklady [Kč.t–1] při průměrné produkci réví 2,5 t.ha –1

1 012

–1

Graf 1: Porovnání nákladů hodnocených variant technologických postupů

Pozn.: Náklady na dopravu jsou vyčísleny podle výnosu réví z 1 ha, pro 2,5 t.ha-1 a hmotnosti balíku 30 kg je to cca 80 ks.ha-1, přívěs o nosnosti 5 t pojme cca 160 kusů balíků. Nakládání traktorového přívěsu dvěma pracovníky – 60 minut, přeprava na průměrnou dopravní vzdálenost 5 km – 12 minut, vyprazdňování přívěsu – 6 minut, zpětná jízda – 12 minut, potřeba času celkem – 90 minut, při nosnosti přívěsu 5 t je výkonnost 3,3 t.h-1.

Dosahované rozdíly v nákladovosti u hodnocených variant technologických postupů jsou dány relativně nízkou efektivitou provozu lisu nebo štěpkovače se sběrným košem.

Obr. 1: Vyhrnování a štěpkování réví mobilním štěpkovačem

Obr. 3: Štěpkování réví se sběrem do zásobníku

Obr. 2: Sběr a lisování réví do balíků

(12/2008)

Tab. 3: Technologický postup štěpkování do zásobníku a odvoz Název pracovní operace Drcení réví v meziřadí se sběrem do zásobníku (ρ = 460 kg.m–3, průměrná produkce réví 2,5 t.ha–1)

Technické prostředky pro zabezpečení operace NEW HOLLAND TN 75V+Drtič-mulčovač se sběrným košem omarv– Crosmec TE 190

Výkonnost Spotřeba stroje nebo paliva strojní [l.h–1] soupravy (W04)

Spotřeba paliva [l.ha–1]

Pořizovací cena strojů [Kč bez DPH]

Provozní náklady [Kč.h–1]

Provozní náklady [Kč.ha–1]

0,4 ha.h–1

7,5

18,8

990 000 500 000

840

2 100

Osobní náklady obsluhy

Řidič

–

136

340

Odvoz dřevní štěpky (vzdálenost do 5 km, v p= 25 km.h–1)

NEW HOLLAND TN55V + traktorový přívěs 5–10 t

5 t.h–1 (2,0 ha.h–1)

5,3

2,7

873 000 212 000

429

215

–

136

Osobní náklady Řidič obsluhy Celkové náklady [Kč.ha –1]

Celkové náklady [Kč.t ] při průměrné produkci réví 2,5 t.ha –1

68 2 723

–1

1 089

Pozn.: Výkonnost dopravní soupravy je stanovena z doby dvou cyklů: dovoz prázdného přívěsu a jízda zpět, odvoz plného přívěsu. Přeprava na průměrnou dopravní vzdálenost 5 km – 12 minut, odpojení a zapojení přívěsu – celkem 6 minut, vyprazdňování přívěsu – 6 minut, zpětná jízda – 12 minut. Potřeba času celkem – 60 minut. Výkonnost dopravní soupravy je zde tedy 5 t.h-1. Není zde logicky započítána doba plnění přívěsu (traktor je využit jinde). Ta se stanoví z výkonnosti drtiče 0,4 ha.h-1, tj. cca 1,0 t.h-1, při které se koš o objemu 2,7 m3 (objemová hmotnost ρ = 460 kg.m-3) naplní za 1,25 h, přívěs o nosnosti 5 t je naplněn ze 4 košů za 5 hodin.

567

Lis by při výkonnosti 0,6 ha.h-1 pro dosažení ročního nasazení alespoň 200 hodin vyžadoval pěstitelskou plochu kolem 120 ha vinic. Je zřejmé, že jeho efektivnější provoz může být zajištěn prováděním této operace formou služeb, příp. jeho využitím při lisování jiných materiálů na „energetické balíky“. Obdobná situace je u drtičů se sběrným košem. Z uvedeného vyplývá, že efektivita těchto technologií bude záviset na celkovém objemu zpracovávaného materiálu a bude určena velikostí pěstitelské plochy, na které budou uplatňovány. Oponovaný příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QG 60083, „Konkurenceschopnost bioenergetických produktů“. foto archiv autorů

Vinohrad: od hnojení k výživě

Dále je třeba přehodnotit potřeby minerální výživy s ohledem na kvalitu hroznů a na zdravotní stav révy. Dusík Jaký je účinek jeho dodávání listy na obsah glutathionu, cystinu a cysteinu, jejichž antioxidační účinky jsou známy, v moštu a ve víně? Co je třeba přidávat, minerály, nebo aminokyseliny? Je třeba přidat asimilovatelnou síru? Jak zvýšit obsah kyseliny glutamové, abychom dosáhli účinku na chuť? Fosfor Hraje fosfor úlohu stimulu přirozené obrany proti moučnatce a oidiu? A v jaké formě (PO4, nebo PO3)? Jaký je jeho vliv na kyseliny moštu a vína? Má vliv na uvolňování aroma, jak tomu někdo věří? Opravdu umožňuje révě lépe odolávat suchu tím, že stimuluje zakořeňování? Zlepšuje pevnost tažňů a plodnost oček? Hořčík Jaký je jeho skutečný vliv na fotosyntézu? Opravdu zlepšuje opatření proti botrytidě? Hra-

je roli při akumulaci antokyanů ve slupce, jak tomu nasvědčují četná pozorování? Jak působí na polysacharidy a na kvašení (zvlášť na malolaktické)? Je známo, že mnohé velmi rozšířené podnože špatně přijímají magnézium, je třeba jej přivádět listy? Síra Je možné zvyšovat obsah aromatických thiolů u bílých odrůd pozdějším dodáváním listy? Je možné stejnou cestou zvyšovat obsah aminokyselin s obsahem síry? K těmto několika příkladům můžeme přidat účinek jiných minerálů, u nichž jsme se doposud omezovali na korekci jejich nedostatku a které mají nepochybně vliv na kvalitu. V současné obtížné situaci, která se bohužel nelepší, se nemůžeme spokojit jen s přibližným odhadem: kvalita vína je tím nejdůležitějším požadavkem. Výroba vína už není omezena jen na evropský kontinent, ať se to jakkoliv nelíbí vinařům staré Evropy. Poté, co jsme se dlouho posmívali vinařům z „Nového světa“, musíme konstatovat, že díky svým vědeckým institucím pochopili, jak fun-

gují viničné tratě, a přebírají naše trhy a obracejí naruby náhodně vytvořenou hierarchii vín, prostřednictvím trpělivé zkušenosti svých vinařů a respektu k postupům, které většina našich vinařů už zapomněla. Toto poněkud hořké konstatování však neříká nic o budoucnosti, tu nezná nikdo. Nicméně zajištěné postavení, privilegia spjatá s AOC, rozdělení, která těší karteziánského, tak velmi francouzského ducha, rozdílné zájmy, intelektuální lenost, to všechno brzdí vývoj a potřebné přehodnocení. Výživa vinné révy, neboli jeho rozumná obživa, reagující na kvalitativní požadavky a na ekologické výzvy, se silně podílí na opatřeních ke znovudobytí trhu, k velké radosti stále početnějších spotřebitelů. Je potřeba začít znovu experimentovat na téma výživa a vrátit se k základům krásného řemesla vinaře, ochránce snu! Pramen: Revue des Oenologues, č. 128, červenec 2008, s. 9–10 (ako)

(12/2008)

568

Oznámení o poskytovaných podporách z Vinařského fondu pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2009 1. Podpora účasti na výstavách vín Vinex, Vinařské Litoměřice, Víno a destiláty ve výši 50 % nákladů na pronájem výstavních prostor, max. však 50 000 Kč. 2. Podpora úhrady nákladů na konání výstav, soutěží, přehlídek vín: – Místní (výše podpory do 50 % nákladů na pronájem prostor a propagaci, max. však 10 000 Kč) – Regionální (výše podpory do 50 % nákladů na pronájem prostor a propagaci, max. však 50 000 Kč) – Nominační (výše podpory do 50 % nákladů na pronájem prostor a propagaci, max. však 100 000 Kč) – S celorepublikovým významem (výše podpory do 50 % nákladů na pronájem prostor a propagaci, max. však 300 000 Kč) 3. Podpora úhrady nákladů na konání seminářů, školení a konferencí s vinařskou tematikou. Výše podpory do 80 % nákladů na pronájem prostor, výrobu podkladových materiálů, odměny přednášejícím a pomocnému personálu, max. však: – 5 000 Kč pro místní semináře, školení pro vinaře – 50 000 Kč pro semináře, školení přesahující svým významem rámec vinařské podoblasti – 150 000 Kč pro odborné konference celostátního významu 4. Podpora úhrady nákladů na akce vinařské turistiky, a to: – Křty, svěcení vína (výše podpory do 30 % nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci akce, max. však 5 000 Kč) Pruhované sudy: Inovace z Hospice de Beaune Jedna z kuriozit letošní tradiční aukce v burgundském Hospice de Beaune: Auxey-Duresses Premier Cru Boillot zrálo v „pruhovaných“ sudech. Ve spolupráci s bednářstvím Tonnellerie François bylo vyrobeno tucet sudů, ve kterých byly střídavě použity dužiny z nového dubového dřeva a dužiny z dubového sudu už třikrát použitého, což právě dodává sudům pruhovaný vzhled. „S použitím této nové techniky dosta-

– Otevřené sklepy (výše podpory do 30 % nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci akce, max. však 100 000 Kč pro akce v obci s více než 300 ha vinic a počtem otevřených sklepů vyšším než 25, max. 50 000 Kč pro akce v obci s více než 100 ha. vinic a počtem sklepů vyšším než 10, max. 20 000 Kč pro akce v obci s méně než 100 ha vinic a počtem sklepů min. 5) – Vinobraní (výše podpory do 30 % nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci akce, max. však 300 000 Kč pro vinobraní s celostátním významem, max. 100 000 Kč pro akce v obci s více než 300 ha vinic nebo obcích, kdy význam akce přesahuje daný region, max. 10 000Kč v ostatních obcích) 5. Podpora úhrady nákladů na vydání propagačních tiskovin vinařských obcí/mikroregionů o vinařství, vinařích v dané obci/regionu. Výše podpory do 50 % nákladů na autorské honoráře a výrobu tiskovin, max. však 20 000 Kč. 6. Podpora úhrady nákladů na poradenské služby pro přípravu žádostí o povolení přiznávat označení vína originální certifikace. Výše podpory do 80 % nákladů, max. však 150 000 Kč. Kompletní Podmínky pro poskytnutí podpory Vinařským fondem a podrobné informace k jednotlivým tematickým okruhům na www.vinarskyfond.cz v části Podpory.

nete víno, které zrálo v sudu z 50 % nového, to znamená, že nebude tolik nadubované,“ vysvětluje Roland Masse, ředitel vinařství Hospice de Beaune. Do ročníku 2006 se víno z Hospice de Beaune prodávalo ve 100% nových dubových sudech a řada odborníků pravidelně poukazovala na to, že v některých vínech dubovina příliš převládá. Toto železné pravidlo se tedy podařilo zlomit a nyní už některá vína zrají i v sudech jednou použitých. (podle BIVB-Newsletter) P. Jelen

Kalendář vinařských akcí DATUM

VÝSTAVA

MÍSTO

KONTAKT

26. 12. 2008

Svěcení mladého vína s ochutnávkou

kulturní dům Přísnotice

Flodr Jan 547 234 286 a mob. 728 183 700

26. 12. 2008

III. Štěpánský košt mladých vín

kulturní dům Boleradice

Mgr. Petr Koráb 739 089 104, sale@vinarstvikorab.cz

26. 12. 2008

Košt mladých vín

sokolovna Starovice

Josef Vrátil 606 771 602, bohemia@canopusmorava.cz

26. 12. 2008

Tradiční svěcení vína

sokolovna Moravská Nová Ves

26. 12. 2008

Žehnání vína

Společenský dům Lanžhot

Josef Bartoš 519 336 107, bartos@lanzhot.cz

27. 12. 2008

Žehnání vína

kulturní dům Bořetice

Jan Hempl 721 375 999, honzahempl@seznam.cz, info@republikakravihora.cz

27. 12. 2008

Žehnání vína

Velké Bílovice - myslivna

Ing. Jaroslav Osička

28. 12. 2008

Svěcení mladých vín s ochutnávkou

Sál restaurace „U Fialů“ (u nádraží) Vranovice

Drahomír Dofek 739 051 137, d.dofek@seznam.cz

16. 1. 2009

Cyklus povídání o víně: Rulandské šedé a Fratava

Regionální turistické informační centrum Vinotéka, Masarykova 100, Židlochovice

Tomáš Šenkyřík - senkyrik@zidlochovice.cz

22. 1. 2009

Ochutnávky vín v Hustopečích

Sklep Českého zahrádkářského svazu Hustopeče, ul. Na Hradbách

Radek Sedláček 724 916 004, sve@hustopece-city.cz

24. 1. 2009

Výstava vín

Kulturní dům Moravany u Kyjova

Bronislav Berka 724350465, moravany@tiscali.cz

5. 2. 2009

Ochutnávky vín v Hustopečích

Sklep Českého zahrádkářského svazu Hustopeče, ul. Na Hradbách

Radek Sedláček 724 916 004, sve@hustopece-city.cz

7. 2. 2009

I. Reprezentační ples vinařů a přátel vína

Kulturní dům Zemědělské a.s. Čejkovice

René Bárta 774 929 429, info@vinozcejkovic.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz

(12/2008)

569

Révová školka společnosti VINOFRUKT D. Dunajovice „Naše společnost ročně vyrábí asi 600 tisíc štěpovanců,“ uvedl naše setkání Pavel Herko a dále vysvětloval: „Podnože pro štěpování používáme v kvalitě „virus tested“, tedy uznaný a certifikovaný bezvirózní materiál původem z Německa od paní Steinmannové, něco také nakupujeme z Francie. Máme ovšem i vlastní produkci podnoží. Produkční podnožová vinice se nachází na ploše čtyř hektarů, z toho je na 3,8 ha podnož Kober 5BB a na 0,2 ha podnož SO4.“ Ing. Pavel Herko Tato podnožová vinice společnosti VINOFRUKT je vysazena jako bezvirózní jako jedna z prvních v České republice. Vzhledem k množství produkovaných sazenic a poptávce na trhu je však výrobce nucen sazenice i dovézt ze zahraničí. K tomu Ing. Herko dodává: „Máme několik prověřených dodavatelů množitelského materiálu ze zahraničí. V Česku máme dva stálé dodavatele množitelského materiálu – Ing. Tománka z Boršic a společnost Ampelos Vrbovec. Díky spolupráci s těmito dodavateli mohu říci, že dnes produkujeme asi 90 % sazenic v klonech. Klonová čistota je obecný problém – například takové Veltlínské červené rané je dnes klonově čisté pouze v jednom porostu, přitom ten je tak zaneřáděný, že pokud sazenice této odrůdy chci někomu nabídnout, dovolím si to udělat jedině v nestandardu. Když už jsme u této odrůdy – problém s materiálem je i kvůli tomu, že tato odrůda se přestává vysazovat a tím pádem klasá i zájem o pěstování kvalitních klonových materiálů, což je bezesporu škoda.“ Veltlínské červené rané není ani v Rakousku klonově pěstováno, pouze v jakosti „standard“. Zajímavá situce bude po roce 2012, protože od tohoto data bude v platnosti evropské nařízení, podle kterého bude muset být bezvirózní jak očko, tak i podnož. V rovině podnoží v kvali-

Révová školka společnosti VINOFRUKT Dolní Dunajovice

Podnožová vinice společnosti VINOFRUKT Dolní Dunajovice tě „virus tested“ problém není už nyní, ale podle Herka tak bude zřejmě u oček: „V žádné evropské zemi není v současné době tolik bezvirózních množitelských ploch, aby bylo možné od roku 2012 zajistit úplnou produkci bezvirózních sazenic. Jsem proto zvědav, jak se na to budou tvářit bruselští, potažmo národní úředníci, kteří budou mít dohlížet na dodržováním těchto směrnic.“ VINOFRUKT má asi 25 stálých velkoodběratelů sazenic. V menších odběrech jsou to desítky malovinařů. V roce 2008 společnost nabízí sazenice celkem 17 odrůd. Text a foto Richard Stávek

570

(12/2008)

Praktické poznatky k odrůdě Veltlínské zelené Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je výrazně bělavě ochlupený. Mladé lístky mají lehce načervenalé okraje. List je středně velký až velký. Listová čepel je středně hluboce pětilaločnatá. Spodní strana listové čepele je slabě ochlupená. Řapíkový výkrojek je překrytý s eliptickým průsvitem. Hrozen je velký, válcovitě-kuželovitý. Třapina je u základu vícekrát rozvětvená. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až husté. Bobule je středně velká, obvykle žlutozelená, při plné vyzrálosti nazlátlá s tečkou. Odstíny barvy bobule se mohou lišit i v závislosti na klonovém materiálu od zelených až po žluté. Slupka bobule je voskovitě ojíněná. Jednoleté dřevo je šedohnědé. Pěstitelské vlastnosti Veltlínské zelené se pěstuje ve všech vinařských podoblastech na Moravě. Ne vždy je však lokalita vhodná pro kvalitní produkci Veltlínského zeleného a je potom možné produkovat pouze jakostní vína. Kvalitní sklizně a vína poskytuje pouze ve velmi dobrých polohách. Vyžaduje vždy slunečné, vzdušné a teplé polohy. Je vhodné na střední a horní části svahovitých pozemků. Na Moravě můžeme najít mnoho vynikajících lokalit, které představují kvalitní „terroir“ pro tuto velmi rozšířenou odrůdu. Projev charakteru terroir bývá typický zejména v jakostním stupni pozdního sběru, který poskytuje plnou harmonii chuti a vůně. Vzhledem ke své vysoké plodnosti je odrůda náročná na půdní podmínky. Vyžaduje půdy hluboké a dobře zásobené živinami. Nejlepší jsou hlinité nebo sprašové půdy s dostatečnou vododržností. Nejsou vhodné mělké, málo úrodné nebo suché půdy, na kterých slaběji roste. Méně vhodné jsou rovněž příliš vlhké půdy, ve kterých hrozny vyzrávají méně kvalitně. Veltlínské zelené dozrává od konce září a sklízí se až do konce října v závislosti na vý-

voji kvalitativních parametrů a požadavcích vinaře na kvalitu hroznů. Odolnost k zimním mrazům je střední. Výrazné přetížení keřů násadou hroznů může negativně ovlivňovat odolnost k zimním mrazům. Odolnost k houbovým chorobám je nižší. Odrůda má vysokou citlivost na plíseň révy a na padlí révy. Velmi významná je důsledná ochrana proti těmto houbovým chorobám, abychom zajistili vynikající zdravotní stav hroznů a listů. Odolnost k šedé hnilobě je střední. Velmi významné jsou všechny přímé a nepřímé zásahy proti hnilobám. U Veltlínského zeleného se může projevovat i sprchávání květenství. Odrůda má vyšší plodnost a hmotnost hroznů. Zatížení je proto třeba stanovit v závislosti na požadavku na kvalitu hroznů. Doporučované zatížení se proto může pohybovat mezi 4 a 8 očky na m 2. Zimní řez je první možností regulace násady hroznů. V závislosti na průběhu počasí v aktuálním ročníku je vhodné provádět regulaci násady hroznů v době vegetace. Odrůda má poměrně velký hrozen, a proto je možné využít i způsob půlení hroznů, který bude pozitivně působit na lepší vyzrálost. Možné je využít i metodu odstranění celých hroznů v termínu před zaměkáním bobulí. Vhodným pěstitelským tvarem je střední nebo vysoké vedení s řezem na tažně. V pěstitelské praxi je možné najít odrůdu i na jednoduchém závěsu. V Rakousku se tato odrůda pěstuje metodou minimálního řezu. Veltlínské zelené se ukazuje jako vhodná odrůda pro tento pěstitelský systém. Hrozny mají velmi zajímavou aromatickou kvalitu a vyšší kyselinu, což může být zajímavé pro produkci šumivých vín. Podnož Kober 5 BB je vhodná pouze na vysoké vedení a do horších půdních podmínek. Nejlépe se jí daří na podnožích Kober 125 AA, Craciunel 2, SO 4 a Teleki 5 C. Kvalitně provedené zelené práce jsou velmi důležité. V rámci zelených prací věnujeme velkou pozornost odstranění zálistků zóny hroznů. U této odrůdy provádíme také odlistění zóny hroznů s cílem zlepšení aromatického charakteru bobulí. Vzhledem k vysoké hmotnosti hroznu odstraňujeme pouze listy, které

přímo zastiňují hrozny. Musíme se snažit zachovat kvalitní poměr list:plod, který zabezpečí dostatečnou tvorbu cukrů v bobulích. Příliš silné odlistění může výrazně zhoršovat kvalitu hroznů. Vhodným parametrem sklizně je aromatická zralost bobulí. Aromatickou zralost lze hodnotit na základě zbarvení slupky bobulí a chuťových dojmů v bobuli. Na dobře osluněných bobulích je možné pozorovat změny zbarvení slupky bobule a rovněž senzorické změny chuti bobulí. Od zelených, chlorofylových tónů postupně přechází v ovocné tóny. Optimální aromatickou zralostí je, jestliže má slupka bobule zlatavé odstíny s narůžovělými skvrnami. Jakmile začnou převažovat nahnědlé tóny v bobulích, je již aromatická kvalita horší. Významné je dále sledování cukernatosti a obsahu kyselin. Jelikož se jedná o velmi starou odrůdu révy vinné, má rovněž výraznou klonovou variabilitu. Variabilita klonů je nejvíce patrná na barevných odstínech bobulí a rovněž chuťovém a aromatickém charakteru vín. Kvalitní klonový materiál je k dispozici na Moravě, nové klony jsou registrované rovněž v Rakousku. Ve výsadbě je vhodné kombinovat více klonů, pro získání větší komplexnosti vína. Enologické vlastnosti Veltlínské zelené je vhodné pro produkci vynikajících vín s charakterem svého „terroir“. Vhodnou technologií pro taková vína je metoda spontánního kvašení, s mikroflórou přímo získanou ve vinici. Při takové technologii zařadíme jemné odkalení hrubého kalu a kvašení při řízených teplotách. Možná je i kombinace spontánního a řízeného kvašení. Veltlínské zelené je rovněž možné zpracovávat technologií krátkodobé macerace hroznů. Tato technologie směřuje ke zvýraznění aromatického charakteru a zabezpečení plno-. sti chuťového dojmu vína. Veltlínské zelené je rovněž možné zpracovávat technologií chladné macerace směřující k produkci svěžích a velmi dobře pitelných vín. Zpracováváme odkalené mošty a kvasíme řízeným kvašením při teplotách okolo 15 °C. Takové víno je potom vhodné ke konzumaci jako mladé víno.

(12/2008)

Vína je možné vyrábět přísně reduktivní technologií, ale rovněž i zráním vína v dřevěných sudech. Využití odrůdy a kvalita vína Hlavní oblast Veltlínského zeleného je jakostní víno. S Veltlínským zeleným se můžeme setkat rovněž jako s vínem s charakterem

Veltlínské zelené – list, foto P. Pavloušek

571

„terroir“. Na našem trhu se setkáváme i s kvalitními víny ve všech přívlastkových kategoriích. Veltlínské zelené je velmi vhodnou odrůdou pro cuvée. Veltlínské zelené může být rovněž velmi dobrou surovinou pro výrobu šumivých vín. Víno je aromatické s charakterem domácího ovoce, mandlovým aromatem, tóny lipové-

ho květu, chřestu a zeleného hrášku. Víno má velmi dobrou chuťovou plnost s pikantní kyselinkou.

Veltlínské zelené – pupen, foto P. Pavloušek

Veltlínské zelené – vrchol letorostu, foto P. Pavloušek

Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704

Veltlínské zelené – včelka, foto P. Pavloušek

Veltlínské zelené – hrozen, foto P. Pavloušek

Veltlínské zelené – hrozen, foto R. Stávek

Veltlínské zelené – keř – detail, foto P. Pavloušek

Veltlínské zelené – keř, foto P. Pavloušek

572

inzerat_A5:inzerat_A5

(12/2008)

6.11.2008

14:26

Stránka 1

POUR FÉLICITER 2009 SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

Vážení a milí vinaři, naše společnost Hobra-Školník s. r. o. – Váš partner ve spolehlivé filtraci – by Vám tímto velice ráda poděkovala za Vaši neutuchající přízeň. A to nejen v letošním roce. Je nám ctí se podílet, byť jen částečně, na Vaší tvůrčí práci při přetváření hroznů do nápoje tak inspirativního, jakým víno zcela určitě je. Věříme, že jste zaznamenali naše kroky a krůčky, které míří stále blíže směrem k Vám. Ať už ve formě návštěv našeho nového kolegy přímo u Vás, nebo i na našich nových webových stránkách (www.hobra. cz), případně zde, na stránkách Vinařského obzoru. Mimo jiné jsme pro Vás připravili malý letáček, který shrnuje důležité informace o našich filtračních deskách a svíčkách a jejich správném používání. Tento letáček dostanete s nákupem HOBRA výrob-

ků v každé prodejně u našich distributorů. Pokud letáček nedostanete, napište nám a my Vám ho rádi pošleme. Věříme, že ačkoliv jde o maličkost, bude se Vám hodit. I tady na těchto stránkách jste jistě již zaznamenali, že HOBRA už zdaleka nejsou jen filtrační desky HOBRAFILT. Mnoho z Vás už úspěšně používá naše filtrační svíčky CANDEFILT a nejeden z Vás i v našem nerezovém svíčkovém filtru CANDECOL. I deskové filtry HOBRACOL se stávají alternativou k běžně dostupným filtrům, a to nejen díky konstrukci a bezchybnému zpracování. A co si budeme povídat, desková filtrace je nadále nejdostupnější, nejlevnější a nejefektivnější forma filtrace vína. Na deskách můžete řešit veškerou potřebnou filtraci a nečeká Vás žádná komplikace, která Vás může potkat při filtraci například na křemelině. V neposlední řadě si své zákazníky nacházejí také filtrační moduly

ORBIFILT včetně modulových filtrů ORBICOL. Jde o velice účinnou formu filtrace na filtračních deskách v uzavřeném systému. Pro někoho, možná překvapivě, jde o velice populární formu filtrace i ve vinařském oboru. Proto neváhejte a poraďte se s námi o Vaší filtraci, společně jistě najdeme HOBRA ŘEŠENÍ šité Vám a Vašemu vínu na míru. Dovolte nám tedy Vám tímto popřát klidné prožití vánočních svátků v rodinném kruhu a pevné zdraví do nového roku 2009. Na to si rádi, třebaže na dálku, s Vámi všemi připijeme Vaším nezapomenutelným vínem.

Za kolektiv pracovníků HOBRA-Školník s. r. o. Vojtěch Školník marketing a prodej

(12/2008)

Nová generácia FELCOTRONIC 800 / 810

Profesionálne náradie

ASTRA – Cicák Jozef, M.R.Štefánika 1178, 926 01 Sereď Tel./Fax. 031/7895490 Mob: 0905 642914, 0905 940555 E-mail: cicak@astra-cicak.sk, www.astra-cicak.sk Eduard Brychta, Pri Vinohradoch 23, 831 06 Bratislava Mob: 0905 468943

Kupujte u našich inzerentů – podpoříte Vinařský obzor! Děkujeme!

573

574

(12/2008)

Vinné etikety v digitální kvalitě

Díky nově pořízené digitální tiskové technologii v podobě jednoho z nejnovějších tiskových strojů společnosti Hewlett-Packard – HP Indigo press ws4500 – se firma S&K LABEL soustředí i na obory vyžadující menší série etiket s vyššími nároky na zušlechtění zlatou, stříbrnou či barevnou ražbou nebo speciálním parciálním lakováním, které dodává etiketě plasticitu. Díky těmto dokončovacím technologiím je firma S&K LABEL schopna uspokojit vysoké nároky vinařů, v současné době mezi její stálé klienty patří řada moravských vinařských firem. Digitální tiskový stroj vhodně doplňuje flexotiskové kapacity společnosti, kombinace obou tiskových technologií umožňuje rychlé dodávky velkých i malých sérií etiket. Pro digitální tiskový stroj HP Indigo je charakteristická vysoká kvalita tisku, schopnost

tisknout až sedmi barvami, speciálně vyvinutými pro HP Indigo, které umožňují simulaci daleko širšího spektra přímých barev nežli zařízení CMYKové konfigurace. Potiskovat je možné širokou škálu nejrůznějších materiálů v tloušťce od 12 do 350 mikronů s různou povrchovou strukturou. Díky technologickým možnostem stroje dochází k zefektivnění tisku a předtiskové přípravy a tím se výrazně zkracují dodací termíny zakázek. Nesporným přínosem digitální technologie je možnost tisku proměnných dat v jedné sérii etiket. Proměnná data jsou využitelná pro tisk různých odrůd a šarží vína na jednotnou grafickou etiketu, čímž se do jisté míry eliminuje potřeba dotisku etiket na TTR tiskárnách. Dokonce je možný prostřednictvím proměnných dat také tisk originálních etiket s číselnými řadami, EAN kódy či se jmény. Velmi častým ozdobným prvkem vinět je zlatá, stříbrná nebo barevná ražba. Díky modernímu strojovému parku nabízí S&K LABEL aplikaci ražbové fólie technologií jak horké, tak i studené ražby. Dalším velmi využívaným výzdobným prvkem vinných etiket, který S&K LABEL nabízí, je kombinace matného a vysoce lesklého laku. Toto efektní parciální lakování dodává etiketě plasticitu a dokresluje barevnou grafiku např. naznačením kapek rosy na vinných hroznech apod.

S&K LABEL tedy nabízí komplexní řešení produkce vinných etiket, od zpracování grafického návrhu přes vlastní tisk, který může být realizován jak flexotiskem, tak digitálně, až po speciální možnosti zušlechtění viněty. V nabídce má širokou škálu vinných materiálů: hladké, lesklé samolepicí papíry, strukturované materiály dávající vinětám starobylý vzhled, až po metalizované papíry a fólie využívané zejména u moderních grafik. Kromě výše zmíněného digitálního tisku proměnných dat je možné odrůdy vína dotiskovat také na termotransferové tiskárně. Díky širokému strojovému parku a zastupitelnosti tiskových strojů je společnost S&K LABEL schopna dodávat v krátkých dodacích termínech velké i malé série etiket, vždy ve vysoké kvalitě. Pokud hledáte etiketu, která dá originální tvář vašemu vínu, spolehlivého dodavatele a flexibilní dodací termíny dle vašich přání, nebo jen chcete cenové srovnání s vašim stávajícím dodavatelem, neváhejte nás kontaktovat a my Vám zpracujeme cenovou nabídku právě na Vaši vinětu, ve Vámi požadovaném zpracování a nákladu. Pro bližší informace nebo online zadání konkrétní poptávky můžete navštívit www.sklabel.cz, případně nás kontaktovat elektronickou poštou nebo telefonicky na níže uvedených kontaktech. Využijte naší nabídky a výhod spojených s tiskem na nejmodernějších tiskových technologiích, uděláme vše pro Vaši spokojenosti. S&K LABEL spol. s r. o. Blanenská 1860 664 34 Kuřim Tel.: +420 541 126 524–5 Fa: +420 541 126 599 www.sklabel.cz

(12/2008)

575

Vývoj meteorologických charakteristik ve vinařské oblasti Morava v posledních desetiletích Tomáš Litschmann, AMET Velké Bílovice Jaroslav Rožnovský, MZLU Brno V podmínkách tržního hospodářství se ukazuje, že jednou z podmínek, aby naše vinařství bylo prosperující a obstálo v konkurenci levných stolních vín dovážených z klimaticky a i jinak příznivějších oblastí, je potřeba zaměřit se na produkci kvalitních vín, nejlépe přívlastkových. K tomu je ovšem zapotřebí mít dostatek kvalitní suroviny s dostatečnou cukernatostí a vyváženým poměrem kyselin. Do jaké míry na tomto výsledku mají podíl probíhající klimatické změny, se pokusíme nastínit v následujícím příspěvku, neboť pro úspěšné pěstování révy jsou rozhodující hodnoty meteorologických charakteristik v konkrétním roce. V souvislosti s globálním otepováním lze již nyní pozorovat některé změny, které poměrně značnou měrou ovlivňují kvalitu pěstovaných hroznů. Pokusili jsme se proto v následujícím příspěvku alespoň částečně odpovědět na otázky týkající se tendencí některých vybraných meteorologických charakteristik, ovlivňujících kvalitu produkovaných hroznů. Ke zpracování hodnot vybraných klimatologických charakteristik byly použity údaje z klimatologické stanice v Lednici, umístěné v areálu Zahradnické fakulty MZLU v nadmořské výšce 176 m n. m. (obr. 1). Tato stanice leží v Mikulovské podoblasti a lze předpokládat, že tendence, které se projevují na této stanici, se budou ve stejné míře projevovat i v blízkém okolí. Jedná se o standardní klimatologickou stanici

s manuální obsluhou dobrovolným pozorovatelem, měření jsou prováděna třikrát denně. Teploměry a vlhkoměry jsou umístěny v meteorologické budce, lze proto předpokládat, že po dobu činnosti stanice nedošlo k výraznějším nehomogenitám v naměřených hodnotách. Z údajů této stanice byly zpracovány a vyhodnoceny pomocí běžných statistických metod údaje o teplotě vzduchu, minimání teplotě, době trvání slunečního svitu a srážkách.

Teplotní charakteristiky Teplota je jedním z rozhodujících faktorů, ovlivňujících v největší míře kvalitu vypěstovaných hroznů. Při stanovení jejího vlivu na fyzioilogické pochody, probíhající v rostlinách révy, jsou používány nejrůznější charakteristiky, mezi něž lze zařadit průměrné teploty za určité časové období (vegetační období, rok, nejteplejší měsíc), teplotní sumy a další podobné indexy atd. Průměrná teplota za vegetační období od dubna do září definuje typ klimatické oblasti, v níž jsou pro danou skupinu odrůd dosahována vína nejlepší kvality. Na obr. 2 se můžeme seznámit s trendy ve vývoji jak průměrné roční teploty, tak i teploty za vegetační období v Lednici. Z vypočítaných trendů lze usoudit, že od r. 1961 teplota vzrůstá ve vegetačním období o 0,38 oC za desetiletí, za celý rok je to pak o něco méně, 0,32 oC za desetiletí. Zahraniční poznatky ze světových oblastí, produkujících kvalitní vína, ukazují, že v průměru došlo v letech 1951 až 2000 k růstu teploty o 0,26 oC. za desetiletí, tento trend se však značně liší v jednotlivých regionech. K největším změnám došlo na Pyrenejském poloostrově a v jižní Francii, 0,5 oC. za desetiletí, např. v Porýní je tento trend již jenom 0,14 oC za desetiletí. Současně se též ukazuje, že v těchto nejvíce se oteplujícíh oblastech současně Obr. 1 Celkový pohled na klimatologickou stanici v Lednici stoupá i kvalita produ-

kovaných vín, což však může částečně i souviset se zaváděním nových technologií. Při hodnocení teplotních poměrů během vegetačního období je stále ještě jednou ze základních používaných charakteristik suma aktivních teplot, nejčastěji nad 10 oC. Na obr. 3 je znázorněn vývoj těchto sum od r. 1961, na nichž se pravděpodobně nejvýrazněji projevuje vliv otepování klimatu v této oblasti. Jestliže v šedesátých až osmdesátých letech byly hodnoty 3000 oC překračovány jen ojediněle, od. r. 1992 se hodnoty nad 3 000 oC stávají trvalým jevem. Doposud nejvyšší suma AT10 se vyskytla v roce 2000, kdy dosáhla hodnoty 3582 oC . Kumulovaný výskyt těchto poměrně vysokých hodnot do období posledních let napomáhá produkci poměrně kvalitních vín s velkým podílem vín přívlastkových a dovoluje obstát našim vinařům v konkurenci vín z klimaticky příznivějších oblastí. Dokazuje to, že v určitých lokalitách a v určitých komoditách mohou být klimatické změny i prospěšným jevem. Při hodnocení možného vlivu změn teploty na kvalitu pěstovaných hroznů a vyráběných vín je zapotřebí uvážit odrůdovou skladbu v dané oblasti. Pokud se budeme se stoupající teplotou přibližovat k jejímu teplotnímu optimu, bude růst i kvalita, naopak se vzdalováním se od tohoto optima bude kvalita klesat. V našich podmínkách by toto nebezpečí mohlo hrozit snad jedině odrůdě Müller Thurgau, určené do chladných regionů. Tak jako naše oblast se bude postupně dostávat do stále příznivějších teplotních podmínek pro pěstování révy a od severního okraje se bude postupně vzdalovat, problémy lze naopak očekávat v regionech na „teplejším“ okraji pásu pěstování révy, v nichž se zřejmě budou podmínky zhoršovat. Výskyt prvního dne s minimální teplotou pod –7 oC V souvislosti se zvyšováním produkce přívlastkových vín stoupá též zájem o ledové víno, vyrábějící se z hroznů sklízených při teplotách pod –7 oC. Pěstování hroznů pro tato vína je mimořádně náročné, poněvadž je zapotřebí zajistit jejich dobrý zdravotní stav stejně tak jako ochranu proti zcizení až do doby, kdy se vyskytnou teploty pod uvedenou hranicí. Na obr. 4 jsou znázorněny dny v jednotlivých letech od

576

(12/2008)

r. 1961 v Lednici, kdy byla tato teplota dosažena poprvé. Její průměrný výskyt za celé období připadá na 3. 12., vyskytly se však i tři roky, v nichž se do konce roku nevyskytla vůbec. Z grafu je patrná poměrně značná rozkolísanost výskytu dnů s touto minimální teplotou, první dny se v minulosti vyskytly již v poslední dekádě října, posledních několik let převažují spíše výskyty až v prosinci. Zatím je však toto období poměrně krátké na to, aby bylo možno stanovit, zda se jedná ještě o fluktuace v rámci dané časové řady, nebo již o nějaký trvalejší trend.

Obr. 2 – Průměrné roční teploty a teploty za vegetační období od roku 1961

Obr. 3 – Sumy aktivních teplot nad 10 oC pro jednotlivé roky

Obr. 4 Výskyt prvního dne s minimální teplotou pod –7 oC

Sluneční svit Doba trvání slunečního svitu je často používanou charakteristikou, mající vazbu na globální záření přicházející od Slunce. Sluneční záření dodává energii fotosyntéze a dalším fyziologickým procesům v rostlinách. Pokud jde o jeho hodnoty za vegetační období, můžeme je sledovat na obr. 5. Nejvíce svítilo Slunce v roce 2003, neprojevuje se zde však nějaký výraznější trend, který by svědčil o tom, že se doba trvání slunečního svitu zvyšuje anebo snižuje. Ukazuje se, že závislost mezi teplotou vzduchu a slunečním svitem není až tak jednoznačná, např. i v jednom z nejchladnějších roků, 1965, doba trvání slunečního svitu přesahovala normál. Vláhové poměry Poněkud komplikovanější je hodnocení trendů ve vláhových poměrech. Zde nevystačíme pouze se zhodnocením srážkových úhrnů, neboť tu ještě působí půda coby určitý tlumící faktor, schopný při správném obdělání pohlcovat vyšší jednorázové úhrny srážek a postupně je uvolňovat v období sucha. Na obr. 6 a 7 jsou znázorněny úhrny srážek za rok a vegetační období od r. 1961 pro stanici Lednice. Na těchto obrázcích není patrný žádný trvalejší pokles srážkových úhrnů, trendové křivky dokonce naznačují mírný vzestup. V tomto tisíciletí byl zatím nejsušším rokem rok 2003, avšak i v sedm-. desátých letech minulého století lze nalézt obdobné roky s nízkými úhrny srážek. Pro hodnocení sucha se používá celá řada metod, lišících se navzájem rozsahem meteorologických a pedologických charakteristik, které berou do úvahy. Palmerův index závažnosti sucha (PDSI) patří k často používané metodě hodnocení sucha především v USA, pro které byl původně stanoven, jsou však již známy práce popisující jeho aplikace ve středoevropských poměrech. Při konstrukci PDSI Palmer stanovil kritéria tak, aby výjimečně vlhký měsíc uprostřed suchého období příliš neovlivnil hodnotu indexu, stejně tak jako série měsíců s přibližně normálními srážkami následující po suchém období ještě neznamená, že již sucho skončilo. Palmerův index zohledňuje jak klimatické charakteristiky dané oblasti, tak i její základní pedologické hydrolimity. Znamená to tedy, že

(12/2008)

577

stejná hodnota Palmerova indexu v různých oblastech by v nich měla mít přibližně i stejné ekonomické dopady. Jeho hodnoty bývají většinou v rozsahu od –6 do +6, v ojedinělých extrémních případech se podle našich zkušeností mohou pohybovat i mimo tyto hranice. Slovní význam jednotlivých hodnot je uveden v tab. 1.. Záporné hodnoty znamenají suchá období, kladné naopak vlhčí.

Obr. 5

Hodnota indexu PDSI

Charakteristika měsíce

≥ 4,00

Extrémně vlhký

3,00 až 3,99

Velmi vlhký

2,00 až 2,99

Mírně vlhký

1,00 až 1,99

Slabě vlhký

0,50 až 0,99

Období začínajícího vlhka

0,49 až –0,49

Blízko normálu

-0,50 až 0,99

Období začínajícího sucha

-1,00 až –1,99

Slabě suchý

-2,00 až –2,99

Mírně suchý

-3,00 až –3,99

Drsně suchý

≤ -4,00

Extrémně suchý

Tab. 1

Obr. 6

Obr. 7

Vypočítali jsme hodnoty PDSI pro jednotlivé měsíce od r. 1961 pro stanici Lednice a výsledky prezentujeme na dvou obrázcích, přičemž obr. 8. znázorňuje hodnoty PDSI pro měsíce červen a červenec, obr. 9 pro srpen a září. Z těchto grafů je zřejmé, že poměrně výraznější suché období se vyskytlo ve všech sledovaných měsících na počátku 90. let, předtím pak ještě v sedmdesátých letech. Proložení křivkami lineárního trendu naznačuje, že se mírně zvyšuje suchost jarních a částečně i letních měsíců, v našem případě června, méně pak již července, zatímco v měsících srpnu a září je již trend neznatelný. Varující by proto mělo být především zvyšování sucha v červnu, kdy dochází ke kvetení vinohradů, pro jehož zdárný průběh je důležitá dostatečná zásoba vláhy v půdě. Pokud předpokládáme, že pro tvorbu výnosů a kvalitu vína jsou rozhodující vláhové poměry v měsících červenci a srpnu, nelze než na základě takto zpracovaných údajů konstatovat, že nedochází k výraznější změně. To ostatně potvrzuje i Antoš, 2008. V žádném případě však toto konstatování neznamená, že v podmínkách jižní Moravy jsou vinohrady dostatečně zásobeny vláhou, k optimálnímu zásobení chybí ještě v průměru cca 50–70 mm za rok (např. Litschmann, Klementová, 2002), v sušších letech pochopitelně i více. Dodáním této vody správným způsoben a ve správný okamžik lze zvýšit kvalitu a výnos. Závěr Globální klimatické změny se projevují poměrně výrazně v nárůstu sum aktivních teplot nad 10 oC, kde je patrné zvýšení již od 90. let

578

(12/2008)

minulého století. Hodnoty, které bývaly v minulosti dosahovány jen výjimečně, se v současné době stávají již pravidelností a vinaři si na ně začínají zvykat a brát je jako samozřejmost. Otázkou však zůstává, jak by vypadal stav našeho vinařství, kdyby k těmto změnám nedošlo a sumy aktivních teplot se pohybovaly pod hodnotou 3 000 oC. Pokud jde o vláhové poměry, nebyl zaznamenán úbytek srážek v ročním úhrnu a v úhrnu za vegetační období v letech 1961–2007. Použitím metody PDSI byl zaznamenán mírný nárůst suchých období v červnu, částečně i v červenci, avšak v srpnu a září se již četnost suchých období nezvyšuje. Může to souviset s relativní krátkostí časové řady (ačkoliv 47 let by se mohlo zdát dostatečně dlouhým obdobím), zejména když budeme předpokládat, že ke změnám srážkového režimu mohlo docházet již v průběhu 70. let. Při obdobné analýze delších časových řad z pražského Klementina a Hurbanova do roku 2000 byl detekován zvýšený výskyt suchých měsíců v osmdesátých a devadesátých letech. Po zhodnocení trendů ve vývoji meteorologických charakteristik za zpracované období je možno konstatovat, že pokud jde o vinohradnictví na území jižní Moravy, probíhající klimatické změny se příznivě projevují na kvalitě vyráběných vín. Je nutno si však uvědomit, že na této planetě je bohužel daleko více oblastí, v nichž se klimatické změny projevují negativně a s jejich vzrůstající intenzitou bude narůstat závažnost jejich důsledků. Poděkování: Článek vychází z výsledků projektu Ministerstva životního prostředí „Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektoru vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření“. SP/1a6/108/07

Obr. 8

Obr. 9

Čína stoupá v žebříčku světové konzumace vína Čína zaujme do roku 2012 osmé místo žebříčku zemí s největší spotřebou vína na světě. Do prvé desítky přitom poprvé nahlédla teprve v loňském roce. Největšími světovými konzumenty jsou nyní Francie (12,7 %) a Itálie (12,6 %), následují USA (11,1 %), Německo (10,3 %), Velká Británie (5,4 %), Argentina, Španělsko, Rusko, Rumunsko a Čína (2,2 %). InfoWine.com Další výsadby vinic v Etiopii Francouzské vinařství Castel se rozhodlo investovat do výsadby 125 ha vinic jižně od Addis Abeby. Na pozemcích někdejší státní ovocnářské farmy budou dominovat Merlot a Cabernet Sauvignon, doplňkovými kultivary mají být Syrah a Chardonnay. Cílem je zásobit kvalitními víny (Etiopie již vína produkuje, ale sporné kvality a obvykle sladká) trhy zemí východní Afriky (Súdán, Tanzanie, Uganda). Wine Business International

Španělé vyrobili ledové víno Navzdory globálnímu oteplování se Bodega Vidal Soblechero de la Seca může jako první španělské vinařství chlubit produkcí vlastního ledového vína. Vinařství sídlí ve Valladolidu (DO Rueda) a hrozny pro výrobu ledového vína byly dle uvedeného zdroje ručně sklízeny za teploty -7 °C. BKWine Brief Namibie – nová vinařská země Allan Walkden-Davis, bývalý ředitel Shell Namibia, a Adrie Bruwer, enolog z Jihoafrické republiky, založili vinici na okraji Namibijské pouště (jihozápadní pobřeží Afriky). Dostatek vláhy zajišťuje sluncem vyprahlé krajině pětice sladkovodních pramenů a roční produkce činí asi 3 500 lahví vín Shiraz a Shiraz/Merlot. BKWine Brief Podle uvedených zdrojů zpracoval MUDr. Martin Křístek

(12/2008)

579

Dávno pestované odrody viniča na Slovensku 2. Časť: Vlastná výskumná práca Dorota Pospíšilová, Rastislav Šimora, Daniel Sekera; Výskumná a šľachtiteľská stanica vinárska a vinohradnícka Modra, n. o. Cieľ výskumu V súčasnosti sa v mnohých európskych krajinách venuje veľká pozornosť starým, dávno pestovaným odrodám viniča. Dôvody sú viaceré: A. Chrániť genofond viniča jednotlivých štátov ako bázu pre európsku databázu viniča (EVDB – European Vitis Database). B. Zachovať široký genofond odrôd viniča pre vedeckú a šľachtiteľskú prácu budúcich generácií ako dedičstvo minulosti. C. Opísať odrody na základe jednotného klasifikátora znakov odrôd viniča. D. Obnoviť pestovanie tých starých odrôd viniča, ktoré kvalitou i úrodnosťou odpovedajú požiadavkám pestovateľov súčasnosti. E. Vniesť do názvov a pôvodu odrôd poriadok použitím genetických metód ako sú mikromolekulárne markéry SSR (simple sequence repeat). Mnohé odrody sú označované viacerými názvami a pri tom ide o tú istú odrodu, pri väčšine odrôd nie je známy ich rodokmeň. Identifikáciu ako aj vylúčenie omylov v názvosloví moderné metódy umožňujú. Maul (2003) uvádza, že vo svetových zbierkach viniča sa nachádza asi 5–10 % identických odrôd pod rôznymi synonymnými názvami. Na týchto problémoch genofondu viniča pracujú v Európe široké teamy vedcov aj prispením EÚ a jej komisie, ktorá už takmer 2 desaťročia túto prácu finančne podporuje. V súčasnosti sa unifikujú klasifikátory znakov jednotlivých odrôd viniča a to klasifikátor O.I.V. (Organisation Internationale de la Vigne et du Vin), IPGRI (International Plant Genetic Resources Institute), ktorý bol premenovaný v roku 2008 na Bioversity International a UPOV (Union Internationale pour la Protection des Obtentions Végetales). EVDB sa sústavne vylepšuje, údaje sa spresňujú. Databáza pozostáva z pasportných dát každej odrody, ktorá je jej „osobným preukazom“ a opisnej časti (primárne a sekundárne deskriptory), ktorá je klasifikáciou jej ampelografických a ampelometrických znakov. Súčasťou databázy je aj fotodokumentácia odrôd a najnovšie aj databáza mikrosatelitných markerov

(SSR markerová databáza). Táto európska databáza viniča sa nepretržite dopĺňa o nové prírastky. Pasportné dáta boli v roku 2003 zaznamenané u 27 074 odrôd, primárne deskriprorové dáta u 802 odrôd a sekundárne deskriptorové dáta u 432 starých autochtonných odrôd a odrôd významných pre šľachtenie (Maul, 2003). Aj dávno pestované odrody viniča, ako z údajov vyplýva, tvoria jej prirodzenú súčasť. Do EVDB sa zaraďujú iba odrody, ktoré sa stali súčasťou národných zbierok, v ktorých majú svoje prístupové číslo (access number). Ich zaradenie do EVDB sa podmieňuje prísnymi prístupovými pravidlami. Viacero svetových ústavov (v Nemecku, Francúzsku, Taliansku, Španielsku, Rakúsku, Portugalsku a v Kalifornii( Jung, This et al. 2003) sa zaoberá analýzou DNA jednotlivých odrôd, aby – ako už bolo uvedené – podchytili rôznorodosť synoným a homoným odrôd viniča a stanovili ich rodokmeň. Tejto práci sa v súčasnosti venuje veľká pozornosť, lebo pomocou SSR markerov sa v súčasnosti najspoľahlivejšie rozlišujú odrody viniča. V súčasnosti najinformatívnejšie markery sú VVS2, VVMD5, VVMD7, VVMD27, VrZAG62 a VrZAG79. Využitie starých odrôd v súčasnom pestovaní sa vykonáva v mnohých vinohradníckych krajinách Európy, ako o tom referujú Maigre et al. (2000), Engelhart, Schartl (2003), Jung (2004), Santiago et al. (2004) a Borgo et al. (2004). Vzhľadom na to, že pestovateľská starostlivosť o opustené odrody bola v minulosti minimálna, sú napadnuté rôznymi chorobami a je potrebné ich vyliečiť najmä z vírusových ochorení. Tento zdĺhavý proces sa uplatňuje iba na tých odrodách, ktoré dávajú možnosť pestovateľského využitia. Výskum dávno pestovaných odrôd viniča na Slovensku Výskumná a šľachtiteľská stanica vinárska a vinohradnícka Modra, n. o. sa zapojila do výskumu dávno pestovaných odrôd viniča na Slovensku vstupom do projektu EÚ GrapeGen06 „Conservation, Management and Monitoring of the Cultivated and Wild Grapevine Genetic Resources“, ktorý koordinujú Francúzi (INRA

Montpellier). Na projekte spolupracuje 25 krajín a 31 inštitúcií. Rieši 7 pracovných tém a jednou z nich je pokračovaním práce predchádzajúceho projektu Genres 081 „European Network for Grapevine Genetic Resources“ (Európska sieť pre zachovanie a charakterizáciu genetických zdrojov viniča). Prácu sme usmernili nasledovne: – Štúdium starých ampelografických prameňov, pojednávajúcich o pestovaní a odrodách viniča v predchádzajúcich storočiach na území Slovenska. – Výber a charakterizácia dávno pestovaných odrôd viniča, sústredených v zbierke odrôd v Šenkviciach. – Výber a ampelografický popis znakov dávno pestovaných odrôd v rôznych lokalitách. – Fotodokumentácia všetkých študovaných odrôd. – Rozmnoženie dávno pestovaných odrôd. Doterajšie výsledky Štúdium starých ampelografických prameňov Túto stať sme zverejnili ako 1. Časť pojednania o dávno pestovaných odrodách vo Vinařskom obzore 2008/11. Výber a charakterizácia dávno pestovaných odrôd vo viničovej zbierke v Šenkviciach V zbierke odrôd viniča v Šenkviciach sme objavili niekoľko odrôd, ktoré sa kedysi na našom území pestovali. Sú to: Bacator biely, Čabianská perla, Fueger veľký, Izabella biela, ružová a čierna, Javorovité, Košútovo hrozno, Kráľovná vinohradov, Medovec, Portugalské sivé, Ružica biela, Sauvignon gouge, Sémillon, Silvánske červené, Steinschiller, Szegszárdské a Trolínske. Znaky väčšiny týchto odrôd sme popísali unifikovaným klasifikátorom pre vinič. Celá zbierka odrôd v Šenkviciach sa postupne obnovuje, a preto aj niektoré z uvedených odrôd dosiaľ nezarodili. Popis dosiaľ nerodiacich odrôd bol preto zameraný iba na zelené orgány. Výber a ampelografický popis znakov dávno pestovaných odrôd v rôznych lokalitách

580

(12/2008)

Náučná vinica Šatov Na internete sme zistili, že fa. Znovin-Znojmo, a.s. založila v Šatove pri Znojme vinicu odrôd, ktoré sa na území Čiech a Moravy pestovali v dávnejšej minulosti. Požiadali sme o možnosť pracovať v nej a zistili sme, že ide o ďalšiu skupinu starých odrôd, ktoré sa v minulosti v stredoeurópskom regióne, teda aj na Slovensku, pestovali. Konkrétne sú to odrody: Damascénka, Kadarka modrá, Kamenoružiak biely a červený, Malbec, Malingre, Modrý Janek, Ortliebské, Portugalské biele, Prachttraube, Rizling buketný, Veltlínske červeno-biele. Aj z týchto odrôd, podobne ako aj zo všetkých ostatných, sme odobrali materiál pre ampelografický opis a ďalšie spracovanie. Krupina Ing. Tuhársky z Krupiny nás upozornil na výskyt starej odrody viniča, ktorá je známa pod názvom Krupinská strieborčina. Navštívili sme Krupinu a u rôznych pestovateľov sme zistili, že pod týmto názvom sa vyskytujú dve odrody, ktoré sa navzájom zjavne morfologicky odlišujú. Jedna z nich rastie v horách na Gubáni v n. v. 458 m. Je to asi 100 ročný (možno i podstatne starší) ker, rastúci ako solitér. Krupinskú strieborčinu, ktorá sa vyskytuje u viacerých pestovateľov, preniesol ing. Tuhársky aj do Nitry. Je to odroda, ktorá svojimi znakmi patrí do geograficko – ekologickej skupiny Pontica. Limbach Pán Luboš Malatschek, potomok starej limbašskej vinohradníckej rodiny, nás upozornil na dávny názov rodiny Silvánskych – Cyrobotrus (Bél, 1984) a v starých viniciach nám ukázal typy Cyrobotrusu červeného a modrého, ktoré majú očividne väčšie bobule ako Silvánske dnes pestované. Umožnil nám aj prístup k ďalším starým odrodám – Červenošpičiak a Zierfahndler. Pán Malatschek mieni tieto staré odrody zachovať, a preto z nich namnožil štepový materiál, z ktorého budúci rok vysadí vinicu. Tým sa zaradí medzi priekopníkov- pestova-

teľov na Slovensku, ktorý formou „on farm“ nielen niekoľko starých odrôd zachráni, ale ich aj bude výrobkami z nich propagovať. Z dvoch typov Cyrobotrusov (Silvánskych) červeného a modrého sme odobrali študijný materiál. Ďalšie dve odrody podchytíme v roku 2009. Veľký Cetín Starosta obce Veľký Cetín v rozhlasovej relácii upozornil medzi iným aj na starú odrodu viniča, ktorá sa v chotári obce tradične pestuje dodnes – Cetínsku bielu. Odporučil nám pestovateľa pána Norberta Dudáša, ktorý vo svojej vzornej vinici má vysadených niekoľko krov Cetínskej bielej. Tamojší pestovatelia ju považujú za Kadarku bielu. Ochutnali sme z nej aj víno, ktoré bolo ľahké s vyšším obsahom kyselín. Ampelografická charakteristika a fotodokumentácia študovaných odrôd U odrôd uvedených lokalít sme, ako už bolo povedané, vykonali opis ampelografických a hospodárskych znakov. Je to predovšetkým charakteristika vrcholov letorastu, dospelých listov, strapcov a bobúľ, ako aj fenologická charakteristika odrôd a kvantitatívne a kvalitatívne znaky hrozna. Dovedna opisujeme 65 znakov viniča pomocou medzinárodného klasifikátora. Z odrôd, ktoré to umožnili, sme spracovali aj fotodokumentáciu, pozostávajúcu z fotografie vrcholku a dospelého listu (líc a rub), strapca, bobule a semien. Väčšinu odrôd sme aj zdokumentovali v teréne. Rozmnoženie odrôd Z odrôd, ktoré sme objavili v teréne a nenachádzajú sa v našej zbierke, sme odobrali jednoročné drevo na výrobu sadeníc, ktoré vysadíme ako zbierkové odrody v svetovom sortimente v Śenkviciach. Závery z vykonanej práce Na základe doterajšieho štúdia dávno pestovaných odrôd viniča možno vyvodiť tieto závery:

Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

1. Na území bývalého Československa sa dodnes zachovali odrody, ktoré v dávnej minulosti mali dôležitú úlohu pri výrobe vína. 2. Je nevyhnutné tieto odrody sústrediť v zbierkach odrôd viniča nielen ako dedičstvo otcov, zachovanie genetickej diverzity, ale aj ako vzácne zdroje génov pre šľachtenie v budúcnosti. Príkladom môže byť stará stredoveká odroda strednej Európy Heunisch biely, ktorá je zabudnutá a ktorá, ako sa zistilo pomocou SSR markerov, je priamo alebo nepriamo pôvodcom najmenej 76 odrôd. Spolu s Pinot je rodičom najmenej 16 odrôd, medzi nimi aj slávneho Chardonnay (Maul, This, 2003). Engelhart a Schartl (2003) upozorňujú na to, že nevieme do budúcna predvídať, aké budú šľachtiteľské ciele a aké genetické zdroje budú potrebné. Poukazujú na to, že v minulom storočí sa v Nemecku zvýšili 5násobne úrody, a zaznamenala sa strata buketu odrôd. Dnes sú tendencie opačné. 3. Niektoré z dávno pestovaných odrôd majú nepochybne pestovateľský význam aj pre súčasnosť. Z našich predbežných štúdií sú to najmä odrody Cyrobotrus červený a modrý, Kamenoružiak červený, Modrý Janek, Červenošpičiak a Zierfahndler. V súčasnej ponuke svetových vín, v ktorej dominuje Chardonnay a Cabernet Sauvignon, by dobré vína zriedkavých odrôd v svojich tradičných lokalitách iste zabodovali. 4. Starým odrodám treba venovať pozornosť z hľadiska virologického. Tak vo Švajčiarsku Maigre, Brugger a Gugerli (2000) upozornili na pestovateľskú hodnotu starých odrôd Petit Arvigne, Cornalin, Humagne rouge a Amigne, ktoré však predovšetkým treba ošetriť virologicky, nakoľko sa im dlhodobo nevenovala patričná fytopatologická opatera. Obdobnej problematike v Taliansku sa venovali Borgo, Angelini, Costacurta a Scalobrelli (2004). 5. Treba podchytiť záujem nadšencov – vinohradníkov pre staré odrody, aby formou „on farm“ vyskúšali ich hospodársku a konkurenčnú hodnotu. Jung (2004) poznamenáva,

820 Kč (vč. 9% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(12/2008)

že v Nemecku staré odrody Laska, Hodvábne biele, Heunisch, Veltlínske biele a Modrý Elbling zapojili do moderného pestovania. V Španielsku Santiago, Boso, Vilanova a Martínez (2004) upozorňujú na význam troch starých odrôd severného Španielska. 6. V prieskume výskytu starých odrôd na Slovensku treba pokračovať aj v iných lokalitách. Literatúra Bél, M. 1986. O svätojurskom víne, s. 39– 42. Ozor, Bratislava Borgo, M., Angelini, E., Costacurta, A., Scalobrelli, G. 2004. Récupération et sauvegarde de certains cépages autochtones du centre d´Italie: incidence des viroses. OIV Congress, Viena – Book of Abstracts, s. 11 Engelhart, J., Schartl, A. 2003. Alte Weinberge in Franken – Fundgruben fuer die Rebenzuchtung. Rebe und Wein, 56, č. 11, s. 26–28

Jung, A. 2004. Preservation of biodiversity in old German vineyards. OIV-Congress, Viena – Book of Abstracts, s. 9 Jung, A., This, P., Boccacci, P., Borrego, J., Botta, R., Costantini, L., Crespan, M., Dangl, G., S., Eisenheld, C., Ferreira-Monteiro, F., Grando, S., Ibáňez, J., Lacombe, T., Laucou, V., Magalhaes, M., Meredith, C., P., Maul, E., Milani, N., Peterlunger, E., Regner, F., Zulini, L. 2004. A comparative study of the general utility of SSR markers for grapevine variety characterization and identification: developing a common standard for uniform labelling using reference cultivar-based allele codes. In.: Report of a Working Group on Vitis. s. 116-142. ECPGR, Biodiversity International, Palić, Serbia and Montenegro. Maigre, D., Brugger, J., Gugerli, P. 2000. Sauvečgarde, conservation et vylorisation de le diversité génétique de la vigne en Vatais. Viticulture des Montagnes 10, č. 12, s. 52–61

581

Maul, E. 2003. Status of the European Vitis Database. In.: Report of a Working Group on Vitis. s. 25-34, ECPGR, Biodiversity International, Palić, Serbia and Montenegro. Maul, E., This, P. 2003. In.: Report of a Working Group on Vitis. s. 13-22, ECPGR, Biodiversity International, Palić, Serbia and Montenegro Santiago, J., Bosso, S., Vilanova, M., Martínez, M. 2004. Redécouvert de trois anciennes cépages dans le nord de l´Espagne. OIV-Congress, Viena – Book of Abstracts, s. 9–10 Několik fotografií ve článku zmiňovaných odrůd (Ryzlink aromatický – keř a hrozen, Portugalské šedé – hrozen a Sylvánské červené – hrozen) je uvedeno na titulní stránce. Ostatní se pokusíme opatřit a postupně doplnit v některém z příštích čísel VO. Fota na titulní stránce P. Pavloušek

Poznámky k dávnej a nedávnej histórii korkových zátok Údaje o víne vo „fľašiach“ sa objavujú aj v biblii, neskôr roku 1350 u Shakespeara. Avšak fľašovanie ako seriózna aktivita sa objavila až neskoršie v 16. storočí a začiatkom 17. storočia nášho letopočtu, keď sklenné fľaše boli uzavierané korkom, ktorý sa stal bežným hlavne v Anglicku. Dve hlavné výhody korku pri zatváraní vínnych fliaš spočívali v možnosti prenášania a chránenie vína pred aeróbnymi mikroorganizmami na neurčitý čas. Naviac víno sa mohlo skladovať len keď sa „vyčistilo“. Všetky uvedené účinky boli vďaka tomu, že víno bolo prístupné kontaktu s kyslíkom. Pokusy zabezpečiť dôveryhodné vysvetlenie o úlohe korkových zátok ako vínnych fliaš sú veľmi ťažké pre zjavné protirečenie chovania korku. Skoršie predchádzajúce korkové zátky boli zjavné permeabilné plyny, a asi aj pre vodné pary, no ak sa zátky použili pre vínne fľaše boli schopné zabezpečovať prekážku pre vstup (prienik) vzdušného kyslíka. Korkovou zátkou sa fľašové víno zrejme neoxidovalo, zachovávalo chuti i buket, predpokladom musel byť neprístup kyslíka. Semipermeabilita rôznych bežných substancií sa uznávalo už dávno v minulosti. Prevládali názory, že víno „dýcha“, že je nepriepustné pre kvapaliny, ale súčasne korok umožňuje prechádzanie vodných pár, najmä „potenie“.

Koncept „dýchania“ pripisovali korkovým zátkam viacerí odborníci v druhej polovice 19. storočia, vrátane L. Pasteura. Snažili sa uznávať známu permeabilitu korku plynom s jeho neodškriepiteľnou schopnosťou podporovať prechovávanie vývin nafľašovaného vína. Teoreticky sa pripúšťalo, že vstup malých množstiev kyslíka cez korkové zátky do vínnej fľaše by mohlo hrať priaznivú úlohu pri uchovávaní a zrení vína podobne ako za iných procesov výroby vína. Bolo tomu tak, pretože iné uzatváracie materiály za tých čias sa považovali za nepriepustné pre plyny, hoci nezabránili postupné kazenie vína. V tom istom čase iní odborníci tvrdili, že korková zátka musí byť účinnou prekážkou pre kyslík, nakoľko víno uzatvorené vo veľkých sklenných nádobách vykazovala tie isté vlastnosti ako vína vo vínnych fľašiach zatvorených korkovou zátkou. Až Ribéreau-Gayon v 30. rokoch minulého storočia túto kontroverziu vyriešil. Jednoznačne dokázal, že celkový alebo takmer celkový kyslík je potrebný pre uchovávanie a vývin „fľašového buketu“. Nepriamo to potvrdzuje obrovské prednosti korkovej zátky ako bariéru kyslíka. Ďalší vývoj ukázal, že kovové uzávery opatrené vhodným tesnením sú pre plyn nepriepustné, sú rovnako účinné, ak nie lepší ako korkové zátky pre vínne fľaše (korunkové uzávery).

Pojem „dýchanie“ korkových zátok bol dôležitý pre nafľašované biele lebo červené víno. Tento pojem bol v minulosti spochybnený a prežitý v srdciach a mysliach vinárskych amatérov. Casey (1996) uviedol, že síce príčiny efektívnosti korkových zátok ako bariéry kyslíka ešte nie sú úplne jasné, no ten istý austrálsky autor uvádza pravdepodobný mechanizmus, podľa ktorého sú korkové zátky schopné zabrániť oxidácii nafľašovaného vína. Napriek nedostatkom experimentálných prác a publikácií v tejto oblasti výskumu, možno dedukovať a predpokladať plauzibilné vysvetlenie paradoxného chovania korkových zátok na základe jedinečných fyzikálnych vlastností korkových zátok a dobre známeho chovania plynov a vodných pár. Literatúra J. A. Casy: The Australian Grapegrower and Winemaker 1996, č. 388, s. 42–92 J. A. Casey: The Australian Grapegrower and Winemaker. Annual Technical Issue 1998, s. 15–20 J. Ribéreau-Gayon: Transformations et Traitement des Vins. Béranger Paris, 1947 Erich Minárik

582

(12/2008)

Prodej hroznů u malých vinařů

Podmínky výkupu hroznů od malých pěstitelů, kteří se nestali zároveň zpracovateli a jsou závislí na výkupu hroznů, se každoročně zhoršují. Je to dáno jednak úbytkem výkupců, ale také snižováním cen hroznů, především u nezajímavých odrůd pro trh. Také konkurence větších pěstitelů, se kterými uzavírají výkupci smlouvy ještě před vinobraním, dává do budoucna malým pěstitelům stále menší možnosti, zvláště když pěstují několik odrůd o malé výměře a tím nedosáhnou požadovaného množství pro přívlastkové víno – cca 1 500 kg hroznů o cukernatosti vyšší než 21 °NM. Tato situace má své kořeny v období před vstupem do Evropské unie, kdy se rozjela mohutná kampaň zaměřená na dosažení co největší výměry vinic –. bylo jistě lákavé přijmout nevratnou dotaci na výsadbu. A tak se mnoho i malých vinařů pustilo do výsadby, a jak už to na Moravě bývá zvykem, vysazovalo se nejen pro sebe, ale i pro ještě studující syny, pracovité stařečky a třeba i nenarozené vnuky; vysazovaly se všechny sazenice, které se daly sehnat. Je jistě zajímavé poslouchat, kolik arů nebo i hektarů dříve skuteční malí 10aroví záhumenkáři a zahrádkáři dnes obdělávají – jenže zpracovatelské kapacity už takovou mediální ani finanční podporu nedostaly a vybudovali si je jenom ti vinařští podnikatelé, kteří pochopili, že jejich budoucnost bude ne v prodeji hroznů, ale v prodeji jakostního lahvového vína. Jsem rád, že jsme k tomu přispěli i my v MORAVÍNU jednak odbornými zájezdy do Rakouska, kde už toto období mají za sebou, ale také vysvětlováním rozdílů mezi skutečnými vinaři – podnikateli, a malými vinaři – samozásobiteli. Výsledkem toho jsou dnes již stovky prosperujících vinařských firem, ale zůstaly také stovky těch větších „zakuklených“ zahrádkářů, kteří nemají komu hrozny prodat a zásobují tak domácí trh svými levnými víny. Někteří výkupci od malých pěstitelů letos skončili především pro nízkou efektivnost z této činnosti – je jistě pro výkupce ekonomičtěj-

ší uzavřít smluvní vztahy s vinařskými podniúroveň veltlínů (6–8 Kč/kg) a odrůda RR se na kateli na větší, odrůdově čistější dodávky, než oficiálně zveřejňovaných cenících hroznů lese zabývat mnohačetnými malými dodávkatos neobjevila vůbec. Jako nejekonomičtější bílá mi od malých vinařů. Tito zase pochopili, že nearomatická odrůda se jeví Rulandské šedé. mají-li ještě nějaký ten rok vydržet a mít aspoň Jaká východiska z této situace má tedy malý tržbami pokryty náklady, musí sklízet hrozny vinař? v množství 3–5 kg/keř při dosažení cukernaa) spojit se s vinařským podnikatelem, ktetosti 17–19 °NM – jenže letošní vývoj podzimrý zpracovává hrozny a prodává lahvové víno, ního počasí tento v předešlých letech osvědčea dohodnout se na redukované sklizni a splnit ný kalkul zhatil, a navíc mnozí malí vinaři měli požadovanou cukernatost hroznů pro přívlastještě hrozny poškozené chorobami – pak byli ková vína, rádi, že hrozny vůbec prodali třeba i za 5–6 Kč b) zredukovat počet odrůd s cílem dosáh(takovou paušální cenu měli na ceníku hroznů nout nejméně 1 500 kg sklizně u jedné odrůdy stanovenou ve ZVOS Hustopeče, kde vykupopři cukernatosti nejméně 21 °NM, vali hrozny vyjmenovaných nearomatických c) rozšířit své aktivity v pěstování révy vinodrůd při cukernatosti 16 °NM za 6 Kč/kg pro né a stát se vinařským podnikatelem se záměSpolečnost Bohemia Sekt ve dnech 10.–12. říjrem zpracování hroznů a výroby lahvového na). Poměrně zajímavě měli výkupní ceny hrozvína, nů pro výkup od nesmluvních partnerů diferend) zredukovat velikost vinice pod 10 arů cované velkovýkupci, kde vykupovali i od maa stát se vinařem – zahrádkářem. lých vinařů. Tak ve VINIUM, a. s., Velké PavloLetošní sklizeň hroznů se vyznačuje nejen vice nabízeli nejvyšší cenu 11 Kč za 1 kg hroznů nižší cukernatostí, ale také vyššími kyselinami, při cukernatosti 18 °NM a vyšší u odrůd aromaa tak se zřejmě dočkáme poněkud jiných vín, tických bílých (MM, TČ, SG), ale i za RM. Temnež tomu bylo v několika předešlých ročnících. plářské sklepy Čejkovice vykupovaly od smluvIng. Jan Otáhal, Valtice ních partnerů a od svých členů – nejvyšší ceny u bílých aromatických odrůd byly při cukernatosti 16,8–20,9 °NM ve výši 15 Kč/kg a také u modrých odrůd RM a ještě počátkem listopadu vykupovaných odrůd AL, CS a ME. U těchto výkupců se také zlepšila organizace výkupu vyhlášením stanovených dnů pro určené odrůdy. Za povšimnutí také stojí, že naše „domácí moravská odrůda“ Neuburské se dostala cenově na Vinobraní v září 2008, foto archiv autora

(12/2008)

583

Nebojme se informačních technologií – šetří náš čas a snižují nezbytnou administrativu

Ověřte si, co o vás stát vede Už několik let funguje projekt Portál farmáře (www.farmar.eu). Své služby nabízí i vinařům. Co tedy na zmíněném portálu vinařům nabízí? Ve stručnosti a výstižně řečeno – umožňuje vykonat mnoho tolik nepopulární administrativy jednoduše, pohodlně a bez nutnosti běhání, takříkajíc od stolu s pomocí internetu. Portál farmáře umožňuje vstupovat do základní informační databáze, která je o každém pěstiteli révy vedena – tedy do registru vinic. Je možné on-line zjišťovat aktuální údaje, tedy rozlohu vinice, umístění vinice, odrůdy (počty hlav a rok výsadby) a navíc také archiv všech žádostí o změny ve vinici. Každý si tak může zkontrolovat, zda údaje, které jsou o něm vedeny, jsou správné. Důležité je to zvláště v případě žádostí o dotace, kde je nutné uvádět přesné informace, např. o počtu hlav či roku výsadby. Tyto údaje Státní zemědělský intervenční fond ověřuje, a pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, dotace může být zamítnuta. Při zjišťování údajů není nutné hledat v papírech či žádat o výpisy na úřadech, tedy méně starostí a běhání. Databáze jsou samozřejmě chráněny před zneužitím, bezpečnost je zajištěna pomocí přístupového jména a hesla. O jeho přidělení musí zájemce požádat na příslušné pobočce Zemědělské agentury. Podejte povinná prohlášení doslova od stolu Přes Portál farmáře je dále možné elektronicky podávat i prohlášení, která předepisuje zákon. Bez návštěvy úřadů či pošty je možné přímo „od

stolu“ podat prohlášení o produkci a sklizni, dále prohlášení o zahájení, přerušení a ukončení výroby a také prohlášení o zásobách. K podání těchto prohlášení je podle zákona nutné si jednorázově vyřídit elektronický podpis, přesněji tzv. kvalifikovaný certifikát. To je možné například prostřednictvím České pošty. Dále je nutné mít nainstalovánu jednoduchou aplikaci s názvem vOKO-2007. Ta je k dispozici na Portálu farmáře a je zdarma. On-line ověřte původ hroznů Spíše větší producenti vína, kteří hrozny vykupují od jiných dodavatelů, mohou využít on-line kontroly původu hroznů. Dá se tak okamžitě zjistit, zda vykupované hrozny pocházejí z registrované vinice, zda je v této vinici registrována i daná odrůda a též zda nebyl překročen povolený hektarový výnos. Software pro tuto aplikaci dodávají různé firmy, vlastní kontrola se opět děje s pomocí Portálu farmáře. Co je potřeba, aby mohl farmář využívat elektronickou podatelnu na Portálu farmáře ministerstva zemědělství: 1. Musí mít kvalifikovaný certifikát (kvůli digitálnímu podepisování) Kvalifikovaný certifikát je možné získat u akreditované certifikační autority, což je např. Česká pošta nebo První certifikační autorita, a. s. Pro využití elektronické podatelny na Portálu farmáře (PF) je nezbytné mít kvalifikovaný certifikát (nestačí tedy komerční certifikát). Po získání kvalifikovaného certifikátu je nezbytné, aby farmář zaregistroval na Zemědělské agentuře (ZA) sériové číslo svého certifikátu (je

uvedeno ve smlouvě nebo předávacím protokolu k certifikátu) ke svému přístupovému účtu na PF. 2. Musí mít zřízen přístup do zabezpečené části Portálu farmáře Přístupy zřizují Zemědělské agentury (ZA) na základě písemné (papírové) žádosti. Přístup obdrží buď fyzická osoba evidovaná v registrech, statutární zástupce právnické osoby, nebo osoba s plnou mocí k získání přístupu. Po kladném vyřízení žádosti ZA zřídí uživatelský účet – tzn. farmář obdrží přístupové jméno a heslo. Zároveň se zaregistruje sériové číslo certifikátu. 3. Musí mít nainstalovanou aplikaci vOKO-2007 Aplikace vOKO je bezplatně ke stažení na PF. Je potřeba si ji stáhnout na PC a následně jednoduše nainstalovat. vOKO je vlastně aplikace, která funguje jako „přechodový můstek“ do samotné elektronické podatelny. 4. Zbývá zvolit, vyplnit a odeslat požadovaný formulář Všechny technické kroky k úspěšnému podání již byly splněny, teď už jen zbývá zvolit požadovaný formulář, vyplnit jej a odeslat. Formuláře se nachází po přihlášení na PF u každého registru pod odkazem „Elektronická podání“. Kliknutím na vybraný formulář se tento zobrazí v aplikaci vOKO, kde je možné jej editovat a odeslat. Tip závěrem: Opravdu pohodlnou možností pro správný start je účast na některém ze série školení pořádaných pod záštitou expertů z CCV Informační systémy, kde je současně možné rovnou získat digitální podpis (kontakt na www.ccv. cz). Ing. Hynek Holánek, vinař v Ivani

Soutěž Merlot e Cabernet insieme v Bergamu počtvrté Severoitalské město Bergamo pokračuje ve čtvrté edici Emozioni dal Mondo – Merlot e Cabernet insieme. Pod patronáží mezinárodní organizace O.I.V. (Organisation de la Vigne et du Vin) se sídlem v Paříži, která monituruje veškeré dění kolem révy vinné a vína ve všech vinařských zemích světa, se tato soutěž červených vín opět konala ve výstavní hale Feria-Bergamo, a to ve dnech 16.–18. října. Organizátorem této soutěže červených vín z bordeauxských odrůd je Consorzio Tutela Valcalepio, v jehož čele stojí 84letý hrabě Bonaventura Grumelli Pedrocca, a Centro Studi Assaggiatori university v Brescii, které vede profesor Luigi Odello, vedoucí katedry sensorických analýz.

Sedm hodnotících komisí složených každá z deseti porotců, mezi nimiž byli profesionální degustátoři z Itálie, Francie, Španělska, Velké Británie, Belgie, Německa, Rakouska, Řecka, Švýcarska, Chorvatska, Maďarska, Chile, Argentiny, Peru, Japonska, Jihoafrické a České republiky, udělilo v soutěži Emozioni dal Mondo 2008 čtyři velké zlaté a 47 zlatých medailí z celkového počtu 180 vzorků. Velké zlaté medaile získala následující vína: Crèa 2006 (Trentino DOC z vinařství Riva del Garda), Morago 2006 (Cab Sauv delle Venezie IGT z vinařství Pasqua), Merlot Vigna Borgosacco 2006 (Trentino DOC z vinařství Vivallis) a Cab Sauv Edesheimer Ordensgut 2006 (Weingut Anselmann, Pfalz, Němec-

ko). Stříbrné medaile letos nebyly předávány, jelikož počet oceněných vín by tak převýšil 30 %, což je stanoveno statutem O.I.V. Vinařství Radomila Balouna z Velkých Pavlovic letos v Bergamu získalo se svým Cab Sauv ročníku 2007 jednu ze 13 cen Premio della Stampa. Tato speciální cena novinářů, z nichž většina jsou členové F. I. J. E. V. (Fédération Internationale des Journalistes du Vin et Spiritueux) a International Circle of Wine Writers, byla udělena pouze vínům z těch 19 zastoupených zemí, jejichž vzorek se umístil s nejméně 85 body na pozici zlaté medaile. Více na: www.emozionidalmondo.it/new/ ita/home/ Helena a John Baker, členové mezinárodní Jury

584

(12/2008)

Hodnocení stupně dezinfekce a antimikrobiální aktivity mycích prostředků používaných ve výrobě korkových zátek

Evropa vyrábí téměř 85 % světové produkce korku. 80 % korku se používá na výrobu korkových zátek. V EU je více než 1 000 podniků, zpracovávajících tento recyklovatelný přírodní produkt (Celiége, 2002). Korek je rostlinný substrát se specifickými fyzikálními a chemickými vlastnostmi, které umožňují různé použití. Přírodní struktura korku však usnadňuje vnitřní nebo vnější růst mikroorganismů, jako jsou vláknité houby, kvasinky a bakterie (Centeno, 2001; Calvo, 2005; María Luisa Álvarez-Rodríguez et al., 2002). Průmysl korku, který vyrábí korkové zátky k uzavírání vinných lahví, disponuje metodami mikrobiologické kontroly zátek. Tyto normalizované metody, jako je španělská norma UNE 56921 a mezinárodní norma ISO 10718, mohou být použity k mikrobiologické kontrole korkových zátek. Tyto metody spočívají v extrakci mikroorganismů pomocí izotonických roztoků (Centeno, 2001). Mnohé výzkumné týmy zkoumají tyto otázky a většina druhů mikroorganismů přítomných ve vzorcích korku byla již

popsána (Calvo, 2005; C. Belloch et al., 2007). Jedním z postupů v procesu výroby korkových zátek je dezinfekční lázeň (Celiége, 2002). Antimikrobiální aktivita produktů používaných k mytí může být hodnocena měřením inhibice růstu specifických mikroorganismů. Andrewsova terčová difuzní metoda měří inhibiční okruh kolem rostoucích vláknitých hub. Tato technika byla už použita k měření inhibice, působené přírodními produkty, jako je koření a esenciální oleje, na růst patogenních organismů, jako je např. Listeria monocytogenes (Bauer, A. W. Et al., 1996). Tato studie má dvojí cíl, jednak zhodnotit antimikrobiální aktivitu mycích produktů, používaných v sektoru výroby zátek z přírodního korku, a jednak zhodnotit účinnost mycích postupů. Přímá inhibice těchto chemických produktů byla také testována na Penicillium frequentans a Trichoderma viride (Centeno, S. 2001; Calvo, M. A. 2005), a na zátkách z přírodního korku bylo prováděno mikrobiologické sčítání před a po mytí. Tato studie, prováděná

v rámci projektu VIN03-011-C2, si klade za cíl vyhodnotit různé postupy mytí, používané ke kontrole kvality parametrů korkových zátek. Dezinfekční lázeň (ponořením nebo pulverizací) při výrobě zátek z přírodního korku je nástroj k uvedení počtu mikroorganismů do souladu s normou UNE 56921:2003. Postupy při mytí mají různé účinky na mikroorganismy podle svého chemického složení. Tato studie ukázala, že v pokusných podmínkách jsou nejúčinnějšími produkty k mytí korkových zátek v sestupném pořadí inhibice mikroorganismů peroxid vodíku (ve dvou koncentracích), organický aktivátor, kyselina peroctová a kyselina sulfamová. Test přímé inhibice ukázal, že Penicillium frequentans a Trichoderma viride vykazují stejnou reakci na chemické produkty, použité k mytí. Druh Trichoderma viride se však ukázal rezistentnější než Penicillium frequentans. Pramen: Revue des Oenologues, č. 128, červenec 2008, s. 17–19. (ako)

Biologické odbourávání kyselin Ondřej Havran, MZLU ZF Doc. RNDr. Ing. Pavel Stratil, Ph.D., MZLU AF Ústav chemie a biochemie

Také jako první našel v médiu bakterie, které přeměňovaly kyseliny. Chvíli nato vědec a ředitel LEONHARD SEIFERT v HBLA u. HBLO v Klosterneuburgu tuto domněnku potvrdil a rozšířil. Roku 1901 uvedl Möslinger sumární vzorec a chemicky definoval tento chemický děj: kyselina jablečná se odbourá na kyselinu mléčnou a oxid uhličitý. V roce 1918 MÜLLER-THURGAU a OSTERWALDER představili a publikaci „Bakterie ve víně a ovocných nápojích způsobují změny“. V této práci se také pojednává o mléčném tónu, manitovém tónu, diacetylu, kyselině octové, vláčkovatění, odbourávání kyseliny vinné a glycerolu. Problematika a četné práce na téma biologického odbourávání kyselin mléčnými bakteriemi, byly podány již od 60. let 20. stol. Základní chemismus bakterií BOK Tak jak je důležitá pro výrobu vína alkoholová fermentace, tak významná je pro kvalitu výsledného produktu BOK. Pro využití ve sklepním hospodářství platí při odbourávání jablečné kyseliny na mléčnou kyselinu základní pravidlo:

Ze 100 g jablečné kyseliny vzniká 67 g mléčné kyseliny, to odpovídá poměru 3:2 – v praxi se tedy počítá jednoduše s poměrem 2:1. Titrovatelné kyseliny se přitom sníží o polovinu původního podílu kyseliny jablečné. Biologické odbourávání kyselin (BOK) je aerobní proces, při kterém se fyziologické kyseliny v hroznech, a to kyselina jablečná a sacharidy (glukosa, fruktosa, sacharosa, laktosa), konvertují na metabolické kyseliny, a to kyselinu mléčnou.

(12/2008)

Jaké sekundární produkty látkové výměny se nakonec během BOK tvoří, závisí na látkách obsažených v médiu, především ale na druhu a kmeni bakterií, které jsou v mladém víně v hojném množství. Používání mléčných bakterií ve víně produkuje metabolity, které mohou ovlivňovat výsledné aroma a chuť vína po ukončeném BOK. Mléčné bakterie jakožto i kvasinky pro své rozmnožování zásadně potřebují¨sacharid (glukosu). Glukosa se k získání energie přeměňuje hlavně na kyselinu mléčnou a oxid uhličitý (CO2). Podle kmene vzniká také různé množství kyseliny octové nebo ethanolu. Co se týče konvertace z glukosy ve víně, rozlišujeme mezi homofermentativními a heterofermentativními mléčnými bakteriemi. A následná fermentace může probíhat homofermentativně (obr. 1) nebo heterofermentativně (obr. 2). 1. Homofermentativní bakterie kyseliny mléčné: K homofermentativním mléčným bakteriím se řadí kulovité (koky, např. Pedicoccus damnosus) a tyčinkové bakterie (např. Lactobacillus). Pedicoccus damnosus a některé kmeny druhu Lactobacillus tvoří z hexos D-kyselinu mléčnou a L-kyselinu mléčnou, ale také kyselinu octovou. Produkované množství se liší v závislosti na kmeni bakterií. Kyselina D-mléčná a L-mléčná se od sebe liší svou optickou aktivitou, tzn. pokud má sloučenina centrum nesouměrnosti, např. asymetrický uhlík (chirální uhlík). Takové sloučeniny se objevují ve dvou formách a mají schopnost otáčet rovinou polarizovaného světla. Sloučeniny mohou mít i více chirálních center jako např. kyselina vinná (obr. 3). Konkrétně u kyseliny mléčné je chirální centrum umístěné na druhém uhlíku, pokud je funkční skupina, čili hydroxylová skupina otočena vpravo, nazývá se D-mléčná kyselina, pokud je hydroxylová skupina otočena vlevo, nazývá se L-mléčná kyselina (obr. 3). Více než 1 g.l-1 kyseliny octové ukazuje na mikrobiálně zkažené víno. Bakterie Pedicoccus damnosus tvoří diacetyl, který se ve vyšší koncentraci (nad 5 mg.l-1) projevuje negativně. Koncentrace diacetylu se také odvíjí od druhu vína (bílého či červeného) a celkového složení vína. Při nižších koncentracích dodává vínu jemně máselný tón. Víno s vyšší koncentrací diacetylu chutná nasládle, škrabavě a po kysaném zelí, což je při organoleptickém hodnocení vína zcela nevyhovující.

585

2. Heterofermentativní bakterie kyseliny mléčné: Heterofermentativní bakterie kyseliny mléčné vytváří pří metabolismu přeměnou z glukosy podstatně vetší množství kyseliny octové a dalších meziproduktů (např. ethanol, acetaldehyd…). K heterofermentativním bakteriím patří zejména v enologii dobře známý druh Oenococcus oeni (dříve Leuconostoc oeni), který se pro jeho fyziologické vlastnosti využívá pro BOK. Je to kokovitý Gram-pozitivní (G+) kmen bakterie, tzn., že mají silnější polysacharidovou buněčnou stěnu, kyselinu teinovou, kyselinu lipoteikoovou, a obsahuje menší množství lipidů, ale vetší množství polysacharidů. Oenococcus oeni je výše zmíněný heterofermentativní kmen, avšak produkuje ze sacharidů (glukosy) více kyseliny octové, vyrábí během BOK také za nepřítomnosti sacharidů méně produktů látkové výměny snižující kvalitu, jako je např. dobře známý diacetyl. Heterofermentativní bakerie jsou diplokoky, zodpovědné za odbourávání L-jablečné kyseliny. Zjistilo se, že koky jsou více odolné vůči aciditě než bacily. Obr. 2. Heterofermentativní BOK:

Oenococcus Oeni

Lactobaccilus plantarum

Klasifikace nejdůležitějších kmenů mléčných bakterií: Obr. 1 Homofermentativní BOK:

Koky

Bacily

Homofermentativní

Pediococcus cerevisce Pediococcus pentosaceus

Heterofermentativní

Oenococcus oeni (dříve Leuconostoc oenos) Leuconostoc gracile Leuconostoc dextranum Leuconostoc mesenteroides

Homofermentativní

Lactobacillus plantarum Lactobacillus casei

Heterofermentativní

Lactobacillus brevis Lactobacillus desidiosus Lactobacillus fructivorans Lactobacillus hilgardii Lactobacillus trichodes

Obr. 3 D,L-vinná kyselina a D,L-mléčná kyselina

Biochemie biologického odbourávání kyselin Metabolické dráhy odbourávání L-jablečné kyseliny Kyselina mléčná a oxid uhličitý se může z kyseliny L-jablečné inhibovat třemi metabolickými dráhami. Obr. 4. Dráha 1

Mechanismus odbourávání L-jablečné kyseliny maláthydrogenasou

(12/2008)

586

Heterofermentativní mléčné bakterie mohou obsahovat malátdehydrogenasu i oxalacetátdekarboxylasu. Vlivem obou enzymů vzniká pyruvát (sůl kyseliny pyrohroznové), který se redukuje laktátdehydrogenasou na kyselinu mléčnou. Tento systém odbourávání se však neobjevuje u všech mléčných bakterií. Kyseliny se vyskytují většinou ve formě solí, díky buněčnému pH.

SDA je nesmírně významnou reakcí, při které jsou hlavními produkty mnohé vonné a chuťové látky vznikající následnými reakcemi aldehydů s dalšími produkty SDA, zejména α-aminokarboxylových sloučenin, amoniaku, aminů dalších aminokyselin a sirných sloučenin. SDA má také negativní následek, a to ztráty esenciálních aminokyselin (např.: valinu, leucinu, threoninu...).

Obr. 5. Dráha 2

Závěr Organické kyseliny vína mohou způsobovat ve vínech nadměrnou aciditu, která se projevuje trpkými, tvrdými až hrubými víny, jež jsou při degustaci značně nevyhovující. Proto je žádoucí snížení acidity organických kyselin. Další důvod pro BOK je předcházení samovolné destabilitě výsledného vína v lahvích. A v neposlední řadě hydroxylové skupiny organických kyselin na sebe váží vápenaté a hořečnaté ionty (Ca2+ a Mg 2+). Ca2+ má klíčovou úlohu v regulaci svalové kontrakce, což může způsobovat v lidském organismu únavu a také svalové křeče.

Mechanismus odbourávání L-jablečné kyseliny malátovým enzymem V mléčných bakteriích zjistili kromě malátdehydrogenasy také další enzymy, tzv. malátový enzym (malic enzym), kterým se kyselina jablečná transformuje přímo na pyruvát. Oxalacetát se zde neprojevuje jako meziprodukt. Malátový enzym reaguje s NAD+. Není schopen dekarboxylovat oxalacetátem. Tento mechanismus je typický pro rod Schizosaccharomyces sp.

Skupina

Substrát

Fermentační produkt

Sacharidy

Glukosa

Mléčná kyselina, alkohol, CO2, octová kyselina Manitol

Fruktosa Arabinosa Xylulosa Ribosa

Obr. 6. Dráha 3

Vyšší alkoholy

2, 3-butandiol Glycerol

2-butanol 1, 3-propandiol

Aminokyseliny

Arginin Histidin Fenylalanin Thyrosin Ornitin Lysin Serin Glutamová kyselina

Ornithin, CO2, NH2 Histamin, CO2, NH2 2-fenylethanal, CO2, NH2 Tyramin, CO2, NH2 Purtrescin, CO2, NH2 5-aminopentanal, CO2, NH2 Glykolaldehyd, CO2, NH2 4-oxomáselná kyselina, CO2, NH2

Mechanismus odbourávání L-jablečné kyseliny malát-laktátovým enzymem Homofermentativní mléčné bakterie umožňují přímou transformaci L-malátu na L-laktát. Podle vstupujícího a vystupujícího produktu reakce se enzym označuje jako ,,malát-laktátový enzym“. Pro BOK je tento enzym asi nejvýznamnější. Vedlejší produkty BOK U mléčných bakterií se nekonvertuje jen jablečná kyselina, ale také značné množství ostatních látek, které nikterak nemusí pozitivně ovlivňovat organoleptické vlastnosti vína. Všechny reakce závisí na látkové výměně, která je přímo úměrná pH vína. Za zmínku zde stojí oxidace aminokyselin působením oxidačních činidel, při níž obecně vzniká karbonylová sloučenina mající o jeden atom uhlíku méně než výchozí aminokyselina, CO2 a amoniak se nazývá Streckerova degradace aminokyselin (SDA). Skupina

Substrát

Fermentační produkt

Kyseliny

L-jablečná kyselina

L-mléčná kyseliny, CO2, (jantarová kyselina, octová kyselina) Mléčná kyselina, octová kyselina, CO2, acetoin Diacetyl, butandiol 4-hydroxybutyran, jantarová kyselina, CO2 Mléčná kyselina, octová kyselina, CO2 Mléčná kyselina, octová kyselina, CO2, jantarová kyselina 2, 4-hexadien-1-ol

Citronová kyselina Pyrohroznová kyselina 2-ketoglutarová kyselina Glukonová kyselina Vinná kyselina Sorbová kyselina

Mléčná kyselina, octová kyselina

Neznámé substráty (pravděpodobně sacharidy)

Propanol Isopropanol Isobutanol Methyl-2-butanol-1 Methyl-3-butanol-1 Ethylacetát Acetaldehyd n-hexanol n-oktanol 2, 3-butandiol Erythrol Arabitol Dextrane Diacetyl

Literatura: R. Steidl: Sklepní hospodářství; 2002, NVC Vatice Chémia a mikrobiológia vína: E. Minárik, A. Navara; 1986, Príroda Biologischer Säureabbau: R. Steidl, G. Leindl; 2005, Agraverlag Harperova biochemie: R. K. Murray, D. K. Granner, P. A. Mayes, V. W. Rodwell; 2002, Appleton & Lange Chemie Potravin I.: J. Velíšek; 2002, Tábor Vinič a víno 4/2008: Jablčno-mliečná fermentace; K. Furdíková,. F. Malík

(12/2008)

587

Vliv dubových hoblin na výsledné vlastnosti červených vín Až do současnosti mohou vína získávat tyto vlastnosti cestou dozrávání v sudech nebo cestou kontaktu s kousky dřeva (hoblinami, dužinami atd.), protože obě metody umožňují extrakci stejných sloučenin. V tomto kontextu určuje výsledné vlastnosti vína typ použitých hoblin (druh a původ dřeva, velikost hoblin, zahřívání atd.) a způsob dozrávání (délka kontaktu, statická nebo dynamická macerace, mikrooxidace atd.). Obzvlášť zahřívání může mít významný vliv na chemické sloučeniny přítomné ve dřevě, čímž se mění kvalita i kvantita extrahovatelných látek dubového dřeva (Chatonnet et al., 1999). V tomto procesu se biopolymery dřeva, jako je lignin, polyozidy a lipidy degradují prostřednictvím reakcí pyrolýzy a termolýzy, což vede ke značným změnám chemického složení dřeva. Použití kousků dřeva je praxe nedávno schválená EU (směrnice EU 2165/2005 a EU 1507/2006). V důsledku toho vedle sebe leží v regálech klasická vína, zrající v sudech, a ví-

na zrající v kontaktu s kousky dřeva. V tomto kontextu je třeba zkoumat vliv kousků dřeva na výsledné vlastnosti vín, abychom mohli rozlišovat mezi těmito dvěma typy vín. Početné studie umožnily prokázat, jak dřevo mění vlastnosti vín, jakož i faktory, které mohou ovlivnit výsledný přínos dřeva pro vína. Přesto málo studií publikovaných o kouscích dřeva dokazuje, že účinek těchto produktů je odlišný od účinku sudů. V tomto kontextu Frangipane et al. (2007) zjistili, že původ dřeva má mnohem větší vliv na vlastnosti vín zrajících v sudech než u vín v kontaktu s hoblinami. Del Álamo et al. (2004) a Arapitsas et al. (2004) zjistili, že vína ošetřovaná hoblinami nebo dužinami stárnou rychleji než vína dozrávající v sudech, se silnější extrakcí určitých těkavých sloučenin a větší intenzitou barvy. Jinak většina studií o účinku hoblin se zabývá bílými víny a jsou především orientovány na těkavé sloučeniny. Cílem této studie je tedy prozkoumat účinek různých typů hoblin na určité kvalitativní parametry španělských červených vín. Ve víně

byl macerován každý z typů hoblin 30 dnů po ukončení malolaktického kvašení. Po skončení této macerace byla vína analyzována. Tato studie přináší výsledky, pokud se týká barvy, složení fenolů a určitých těkavých sloučenin, extrahovaných ze dřeva. Z těchto výsledků, které jsou parciální a budou doplněny dalšími studiemi, se zdá, že typ hoblin použitých u vín může mít daleko větší vliv na těkavé sloučeniny než na složení fenolů nebo na barvu. Výsledky potvrzují vliv druhu dubu a zahřívání na složení těkavých sloučenin vín v případě macerace dubových hoblin. Každý typ hoblin předává vínům určité aromatické sloučeniny v různém množství, podle charakteru hoblin, a vytváří rozdílná vína, pokud se týká složení těkavých sloučenin. V důsledku toho volba enologů má větší vliv na aromatické vlastnosti, které chtějí předat vínům, než na barvu nebo chuťové vlastnosti. Pramen: Revue de Oenologues, č. 128, červenec 2008, s. 53–56

Poznatky z 12. Mezinárodního kongresu o kvasinkách

V případě vinařských kvasinek zaznělo několik zajímavých příspěvků, jejichž přehled následuje. Romano, P.: Trend využití startovacích kultur ve vinařství. Tato problematika není ničím převratným ve vinařské technologii, nicméně stále se objevují nové poznatky a získávají se nové zkušenosti. V příspěvku byl kladen důraz na fakt, že „výběr specifického kmene má významný vliv na organoleptické vlastnosti vína, což v minulosti vedlo k výrobě a použití ASVK jako startovacích kultur. Použití určitého kmene kvasinek by mělo korespondovat s typem vína, jež chce výrobce vyprodukovat. Výběrová kritéria se postupně rozšiřují, stěžej-

ním požadavkem nicméně zůstává kompletní prokvašení s odpovídající rychlostí. Faktem je, že rozdílnost, složení a vznik kvasinkové flóry na hroznech a jejich následná přítomnost během kvašení závisí na množství faktorů. Na základě několika studií se ukázalo, že trendem bude izolace a prověřování nových kmenů kvasinek ze specifických kultivarů révy vinné, které budou selektovány pro optimalizaci vztahů kultivar révy – vlastnosti kvasinek“. Raspor, P., Cadez, N., ČUŠ, F.: Biodiverzita a funkce původní kvasinkové flóry při kvašení. Příspěvek se zabýval studiem vlivu fungicidů na složení flóry na hroznech révy a následně na rychlost spontánní fer-

mentace v souvislosti s různorodostí Saccharomyces a ne-Saccharomyces a jejich dynamikou v rámci populace. Vliv interakcí mezi kvasinkami a vláknitými houbami (Botrytis cinerea) byl studován in vitro na různých pevných médiích a semi in vivo na hroznech révy. Nejlepší biokontrolní vlastnosti proti šedé hnilobě vykazovaly druhy Aureobasidium pullulans, Metschnikowia pulcherrima, Pichia guillermondii. Posledně jmenovaný druh dokonce překvapil lepšími vlastnostmi než komerčně dostupné Candida oleophila. Naumov, Gennadi I.: Evoluce divokých a kulturních kvasinek v rodě Saccharomyces. Příspěvek se zabývá historií taxono-

588

(12/2008)

mie kvasinek. Poukazuje na objev sourozeneckých druhů Saccharomyces cerevisiae (S. bayanus, S. paradoxus) a dále také S. cariocanus, S. kudriavzevii, S. mikatae, S. arboricolus – toto dalo nový základ pro šlechtění kulturních kvasinek a objasnění jejich původu. V současné době je nepochybné, že pivní kvasinky jsou interspecifické hybridy (mezidruhový) S. cerevisiae a S. bayanus var. bayanus. Podobné hybridy, ale s účastí S. bayanus var. uvarum, byly nalezeny mezi vinařskými kvasinkami. Nová úroveň studia kulturních kvasinek započala identifikací dalšího hybridu Saccharomyces: S. kudriavzevii x S. cerevisiae x S. bayanus. Později byly popsány jednoduché hybridy S. cerevisiae x. S. kudriavzevii uplatňující se jako vinné a pivní kvasinky. Bovo, B., Carlot, M., Corich, V., GIACOMINI, A.: Hodnocení technologických vlastností kvasinkových kmenů izolovaných z kvašení matolin. Kvašení matolin je tradiční výrobní cesta grappy (typický italský alkoholický nápoj). Kvasinky přítomné na tomto rostlinném materiálu přeměňují zbytkový cukr na etanol a ostatní senzoricky významné látky. Studie, o které se zmiňuje příspěvek, byla zaměřena na hodnocení některých významných technologických vlastností kvasinek izolovaných ze dvou různých druhů odrůd (Moscato a Prosecco), u kterých bylo použito rozdílných technologických metod. Celkem 104 kvasinkových kmenů náležejících k Saccharomyces cerevisiae bylo pěstováno na syntetickém médiu, aby se zjistilo, jak kvasí. Výsledky této studie dovolí určit neobvyklé rysy kvasinkových kmenů vytvářejících se na matolinách a budou použity v rámci selekčního programu pro kmeny k využití do inokula (očkovací látky) při výrobě vysoce kvalitních destilátů. Capege, A., MASSARI, C., PIETRAFESA, R., ROMANIELLO, R., SIESTO, G., ROMANO, P.: Studie přírodních kmenů Saccharomyces cerevisiae pro selekci specifických startovacích kultur. Jak již název napovídá, jedná se o další studii zaměřenou na vhodný výběr startovacích kultur kvasinek, přičemž se využívá potenciál z vlastních vinic daného vinařství. Autoři poukazují na nutnost zachovávat přirozenou biologickou rozmanitost, která povede k udržení genetických zdrojů kvasinek – tyto zdroje mají velký technologický význam pro další praxi. Mezi oblastí původu kvasinek a jejich enologickými vlastnostmi existuje přirozeně přímý vztah.

GranchI, L., GUERRINI, S., MANGANI, S., VINCENZINI, M.: Spotřeba aminokyselin během růstu populace ne-Saccharomycet při kvašení. Ne-Saccharomycetové kvasinky převládající v první fázi fermentace mohou dosáhnout množství až 106 buněk/ml a ovlivňují rychlost růstu a biochemickou aktivitu S. cerevisiae (způsobují nedostatek asimilovatelného dusíku pro S. cerevisiae, limitují jejich růst a tím také rychlost fermentace). O vztazích ne-Saccharomycet a Saccharomycet je známo mnoho, ovšem pokud se jedná o spotřebu aminokyselin během spontánního kvašení, není doposud dostatek informací. Proto byla založena studie: 4 spontánní fermentace moštu, kdy byla zaznamenána počáteční koncentrace buněk jak Saccharomycet, tak ne-Saccharomycet a hledala se souvislost mezi populací kvasinek a koncentrací aminokyselin. Ve všech případech dosáhly ne-Saccharomycetové populace (zastoupené především Kloeckera apiculata) maximálních hodnot 2,4–4,7 107 buněk/ml a silně redukovaly počáteční koncentrace téměř všech aminokyselin kromě argininu a γ-aminomáselné kyseliny. Tyto výsledky byly potvrzeny v laboratorních experimentech se smíšenými kulturami K. apiculata a S. cerevisiae. Zmíněné dvě aminokyseliny jsou tedy považovány za hlavní zdroj dusíku pro S. cerevisiae během spontánního kvašení. Studii bude nutno rozšířit i poznatky s využitím jiných druhů ne-Saccharomycet. Sidari, R., CARIDI, A.: Životnost komerčních vinných kvasinek během mrazového skladování v glycerolovém médiu. Je známo, že tekutý dusík je nejlepší k uchování kultur vinných kvasinek, nicméně laboratorní praxe vyžaduje levnější a jednodušší zařízení. Ke kontrole sporulace je nutné skladovat kvasinkové kmeny při teplotách -20 oC. Problémem je, že zmrazování bez použití tekutého dusíku způsobuje vznik vnitrobuněčného ledu, poškození membrán, denaturaci bílkovin a po cyklu zmražení–rozmražení také ztrátu životnosti. Glycerol, který se často používá k uchování kvasinkových kultur během mrazového skladování, může, stejně jako ostatní kryoprotektanty (látky chránící biologickou tkáň před mrazovým poškozením v důsledku tvorby ledových krystalů), snížit bod mrznutí. Zvýšené množství glycerolu přidaného do média způsobí, že toto zůstane kapalné i při -20 oC. Zkoušky přežití byly prováděny po dobu 21 měsíců při teplotě -20 oC za využití několika komerčních kme-

nů kvasinek. Bylo prokázáno, že skladovací médium obohacené o kyselinu askorbovou ihned po ochlazení mělo pozitivní vliv na vysokou životaschopnost kmenů kvasinek. ERNANDES, J., MIRANDA Jr, M., BATISTOTE, M.: Zkvašování glukózy a fruktózy vinnými kvasinkami v médiu obsahujícím strukturálně složité zdroje dusíku. Studií bylo prokázáno, že v Saccharomyces cerevisiae nepodléhá složitý zdroj dusíku stejným kontrolním či řídicím mechanismům, jako je tomu u mechanismů zapojených do využití jednoduchých dusíkatých zdrojů. Dále se ukázalo, že vzájemné vazby mezi zdroji uhlíku a dusíku, včetně mechanismů zahrnujících regulaci aerobního a anaerobního metabolismu, mohou hrát důležitou roli při určování výkonnosti kvašení. De FIGUEROA, L. I. C., NALLY, M. C., PESCE, V. M., TORO, M. E., VASQUEZ, F.: β-glukosidázová aktivita ve vinných kvasinkách. β-glukosidáza hydrolyzuje prekurzory složek aroma vína vázaných na molekuly cukru a tak přispívá k odrůdovému charakteru vín. Vlastností tohoto enzymu se využívá při aplikaci smíšených startovacích kultur. Na kongresu byla velká pozornost věnována také reakcím kvasinek na různé druhy stresu. Byl prezentován příspěvek o významu tripeptidu glutationu (složen z aminokyselin glutamin, cystein, glycin) při oxidativním stresu kvasinek Saccharomyces cerevisiae (PENNINCKX, M., GALES, G., BLOCK, J. C., LEROY, P.), pozornost se zaměřila také na oxidativní stres kvasinek při změně okolního prostředí a vliv antioxidantů na tento stres (BARTOSZ, G., BILINSKI, T.). B. PRIOR přednesl výsledky studie, která se zabývala osmotickým stresem kvasinek. S. HARNAL pak zdůraznil nutnost zvyšování etanolové tolerance u kmenů Saccharomyces cerevisiae. Jak je z uvedeného přehledu patrné, v současné době vede ve vinařském výzkumu snaha nacházet nejvhodnější startovací kultury kvasinek, a to přímo z vlastních zdrojů – vlastních vinic vinařských podniků. S tím souvisí také zachování genetické rozmanitosti druhů kvasinek. Výzkum se bude ubírat také směrem ke studiu aplikace smíšených kultur kvasinek, kdy jsou patrné pozitivní vlivy vlastností ne-Saccharomycetových kvasinek např. na aroma vína. Irena Pavelková

PODPOŘTE NÁS – KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ

(12/2008)

589

Hovory MM (10.): O biodynamice, hnojení a zase i o terroir

Říká se, že Gruzie je kolébkou vinařství. Na nedávném semináři biodynamický vinař Nicolas Joly jejich proslulou technologii kvašení rmutu v podzemních nádobách z pálené hlíny velmi vyzdvihoval a tvrdil, že toto je správný směr návratu k podstatě věci… Vy jste v Gruzii byl, zemi i její vinařství poměrně podrobně znáte – jak to vidíte vy? Tato jejich kachetinská technologie je velmi dobrá. Uvědomme si, že tím, jak umístí kvasné nádoby do země a zde nechávají rmut kvasit několik měsíců, a dělají to tak po několik tisíciletí, tak tím vlastně simulují částečně řízené kvašení – teplota v těchto nádobách, přesto, že mají často relativně velký objem – až několik tisíc litrů – nepřesahuje 14 °C. Bohužel však, jak jsem poznal v době i po roce 1989, vinařský průmysl doznal mnoha změn a toto tradiční vinařství prakticky mizí, včetně výroby oněch kamenných nádob, a převažují soudobé velkovýrobní technologie. Jak hluboko pod zemí jsou tyto nádoby? Jsou těsně pod zemí, na úrovni dlažby je hrdlo a spodek nádoby je podle velikosti 2–3 metry pod zemí. Během fermentace je nádoba ještě mírně otevřena. Jakmile kvas začne ustávat, poklop je přikryt kamenem a spár je zamazán slínovicí a tak dokonale utěsněn. (Dříve v Gruzi prakticky nebyly sklepy – a to zejména proto, že je tam hodně skalnaté podloží – pozn. red.) Před chvílí jsme se vrátili ze sklepa, kde jste mi ukazoval speciální nakvášecí sud (viz snímek), který má široké horní plnění a celý je snadno otočný po vlastní ose, skoro jako loterijní buben, a je tak možné s obsahem dobře míchat. Ano, jde o provozní pokus o přípravu výběrové Malveriny kechetinským způsobem, tedy jak to dělají v Gruzii, ovšem s tím rozdílem, že jsem se rozhodl použít více porézní materiál, tedy dřevo. Tyto dva speciální sudy jsem si nechal na zakázku zhotovit ve francouzském bednářství Seguin Moreau. Dělali už i podobné, původně byly určeny na zpracování hroznů na červené víno. Sud má vypouštěcí otvor i dole..

V sudech, které byly vypáleny středně, jsem nejprve nechal kvasit odpovídající Sauvignon, který si ze sudu odnesl jen to, co bylo třeba, a pak jsme do něj plnili rmut odrůdy Malverina.

Byl rmut odstopkovaný? Ano, byl. Hrozny byly sklízeny až ke konci vinobraní a dosáhly cukernatosti 24 °NM. Jakmile se v sudech fermentace – spontánní, bez zakvašení – naplno rozběhla, byly sudy uzavřeny a jen několikrát byl povolen ventil kvůli přetlaku unikajícího CO2. Teď, jak rmut dokváší, je obsah sudu pod mírným tlakem vlastního, stále ještě unikajícího CO2. Říkal jste, že proběhla spontánní fermentace. Používáte také vlastní kmeny kvasinek, jak je teď módně rozšířeno díky aktivitám slovenských vinařských mikrobiologů? Nevěřím tomu. Konzultoval jsem to i s vinaři na Slovensku a s vinaři, kteří s tím dělají, a na základě toho se domnívám, že jde jen o image. Nemůže to prostě fungovat. Než si namnoží dostatečnou kulturu pro větší výrobní kapacitu, tak už to vesele kvasí z okolí. Ne, prostě tomu nevěřím. Vlastní zákvas – tedy autochtonní kvasnou mikroflóru z vinice – měli už naši otcové… Jistě, ještě dnes jsou ve starých smíšených výsadbách vždy i rané odrůdy, které se sklízely dříve, sklep a lisovna se takto přirozeně naočkovaly a bylo po starosti se zakvášením. Možná byly ty rané odrůdy i na jídlo, ale toto byla hlavní funkce – na burčák, a tedy na zaočkování sklepa. Další odrůdy se pak sklízely ve velkém – v jeden moment byly namlety třeba

všechny kádě, a aby se „klobúk rychle zdvihl“, doprostřed kádě se udělal takový komínek, tam se dal zákvas a do rána to bylo zvednuté. Zeptám se vás teď na jednu věc, co už jsem se chtěl zeptat dříve. Mezitím jsem během dvou dní měl možnost osobně na různá vinařská témata hovořit s biodynamikem Nicolasem Jolym a mezinárodně působícím poradcem v oblasti biovinařství Uwe Hoffmanem. Pana Hoffmana jsem se ptal na jeho postoj k biodynamice – k mému překvapení ji takřka zavrhl s poznámkou, že jde o pěkný příklad, jak lze šikovným marketingem dobře prodat špatná vína. Nějak se s tímto tvrzením nemohu vnitřně ztotožnit, stále o tom přemýšlím, možná biovinaři cítí jakousi konkurenci ze strany biodynamie… Chci se vás zeptat: jaký je váš postoj k biodynamickému vinařství? Ano, Jolyho knihu mám dokonce někde tu na stole. Je tam spousta zajímavých myšlenek, věcí, které jdou až k jádru problému, ke kořenům, prostě hodně hluboko. Nedávno jsem měl přednášku s názvem „Návrat k terroir – cesta přirozeného vinařství“ a je zde hodně věcí, které vnímám podobně jako Joly a vlastně jako naši předkové – viz spony metr na metr, 1,2 m na 0,8 m, bez herbicidů, minimalizace síry, která byla jen pálená a bylo ji možno aplikovat pouze se stáčením, a tak dále. K jeho knize a jeho myšlenkám obecně musím říci, že je z nich patrné, že má pro věc cit a intuici spíše než hlubší vzdělání z daných vědních oborů. V knize jsou některé nepřesnosti, ale to mohlo být i chybou překladu. Jeho mezery např. v genetice jsou patrné z toho, že ještě před 3 lety nám ve Valticích povídal, že si bude množit révu sám, a to ze semen, čemuž jsem se usmíval, a když jsme se jej před nedávnem ptali, jak je to daleko, oznámil, že se to nepovedlo, že to nejde. Tím jsem pochopil, že biodynamické teze nelze číst doslovně. Přesně tak – je to o hledání vlastní cesty, utváření si vlastního systému. A já nevěřím ani tomu biovinařství, které v našich podmínkách doslova „překlopí“ celý svůj provoz – i padesát

590

(12/2008)

hektarů a více! – z odrůd Vitis vinifera do organické produkce. Není to jednoduchá věc a letošní rok to potvrdil. Obávám se, že by příště mohlo dojít k tomu, že někdo „nevydrží s nervama“ a ošetří bioporosty i tím, co v systému není povoleno, přijde se na to a my, kteří jsme našim biovínům budovali po léta jméno, ale i ti ostatní noví poctiví, tak budou házeni do jednoho pytle. Spousta hesel je již vyčerpaných – organická vína, biovína, z nebe na zem atd. Já jsem se tedy rozhodl hovořit o systému přirozeného vinařství. Joly hovoří o tom, že ve středověku vlastně nebyla biodynamická nauka vůbec potřeba – vinařství bylo přirozené, půdy zdravé…. Ano, právě v tom zdraví půdy je zakopán pes. Celá spirála jeji mikrobiální a tedy kvalitativní devastace začala na přelomu padesátých a šedesátých let z rozmachem plošného používání chemických prostředků v zemědělství, zejména herbicidů. Dnes je situace taková, že půda ve většině vinic je v tak nešťastném mikrobiálním stavu, že bez chemie to opradu nejde. Dokáže si někdo představit, že dříve to ale šlo? A nejenom bez herbicidů, ale třeba i bez hnojení? A ten návrat k přirozenému vinařství není jen v eliminaci chemie. Vnímám nutnost jiného pojetí třeba výsadby vinic. Je nutné zhustit spon. Kde je méně než 7 500 keřů na hektar, lze těžko mluvit o odrazu terroir ve víně. Podívejme se na slavné Romanée Conti: mají jich 11–12 tisíc. A před révokazem jich měli dokonce 36 tisíc.

Opravdu? To snad vychází na spon 50– 60 × 50–60 cm! Ano, bylo to tak – spon jako u zelí. A také díky tomu byla ta vína už tehdy slavná. Pouze pokud si jednotlivé keře takto intenzivně konkurují, dostaneme kořen révy hlouběji dolů, tak jak je to přirozené. Podívejme se na révový semenáč – má kůlový kořen rovně dolů. Množit révu semenem ale přirozeně nejde, protože má vysokou heterozygotnost a vyklíčí pokaždé něco jiného. Hluboko kořenící réva se nenechá tolik ovlivnit tím, co jsme jí za ta desetiletí nasypali do půdy a stále průběžně sypeme. Máte na mysli asi i průmyslová hnojiva…

Samozřejmě! Vždyť co je to za terroir, když mělce položeným kořenům sypeme například fosforečná hnojiva z poloostrova Kola. A to nemluvím o syntetických, která nemají vůbec žádný původ – u fosfátů jde ještě o aplikaci mleté horniny. Pokud je keřů málo, spon je řídký a keře třeba chybí – kořeny jsou nahoře, čekají na závlahovou vodu, čekají na hnojiva. Pokud mluvíme o hnojivech a o „přirozeném vinařství“, uvažoval byste tedy v tomto systému o pořízení stáda krav a ovcí, jak má třeba Nicolas Joly a hnojí výhradně hnojem od zvířat z jeho stád? My nepotřebujeme stádo ovcí. Již nějaký pátek si připravujeme vysoce kvalitní vlastní kompost. Výlisky necháváme zpracovat speciálními kalifornskými žížalami, které jsou menší než naše zahradní druhy, ale mají větší množící schopnosti a jsou dokonalí tráviči: během několika měsíců zpracují 5 000metrákovou hromadu výlisků na vysoce kvalitní kompost. Znám tu metodu z vlastní zkušenosti, tedy ne s kalifornskými žížalami a ne během pár měsíců, ale místními a za cca 2 roky. Máte tento materiál v nějaké jímce nebo snad obřím hnojišti? Ne, docházelo by k únikům cenných látek a i žížaly by odlezly. Tento kompost zpracováváme přímo v areálu firmy, vzadu na velké zpevněné ploše. Považuji takový kompost za hodnotnější než hnůj, a to zejména po stránce huminové organiky. Sice je taková aplikace poměrně nákladná – přijde zhruba na 100 tisíc korun na hektar, ale považuji to za dobrou investici. Materiál tam šel samozřejmě i včetně žížal – počítám totiž, že tyto budou na místě dále zpracovávat případný další materiál, který bude dodáván. Je jisté, že pokud se do vinice rozvezou výlisky jen tak, navolno, není jejich potenciál ani zdaleka tak dobře využit, jak by mohl být, prakticky se jedná více o ovlivňování mechanické struktury půdy než o její organiku. Ano, spálí jej slunce, odnese vítr, vyplaví děšť. Právě hluboká organická přeměna za přispění žížal je ideálním řešením. Dřívější historická přirozená úrodnost půdy, kterou držely organické a humusové složky, je zdevastována. Dodávání dobře připraveného kompostu a v dostatečné míře může být jednou z cest, jak se k oné přirozenosti vrátit. Ideální by byla nepotřeba hnojit vůbec. A to se zase vrací k tomu, že je třeba mít vyšší hustotu keřů a menší tvary. Vím, jak řekl Luboš Glos, přijdou pak problémy s houbovými chorobami – to se ale dle mého názoru dá částečně ovlivnit indukovanou rezistencí révového keře, zelenými pracemi, smíšenými výsadbami s odrůdami z interspecifických novošlechtění atd.

Když hovoříme o hnojení, velký potenciál živin, zejména minerálů a dalších cenných složek, je i v réví. Ano, ve výzkumných projektech se chceme zaměřit i na tento produkt. Réví se hospodářsky zkoušelo využívat již před sto lety (viz článek v rubrice „Psalo se ve VO před 100 lety“ na jiném místě tohoto čísla – pozn. red.). Bylo např. zkrmováno dobytkem. To si dokážu představit, však také obsahuje značné množství ostatních cenných látek, třeba sacharidů, také draslík je v hojné míře zastoupen. Je to vlastně jakási makrobiotická strava pro dobytek. Staré zdroje o vinařství nám mimo jiné ukazují, že se stejně vrátíme k dávno poznanému – naši stařečci tomu třeba nerozuměli do hloubky jako dnes my, ale měli nějakou zkušenost a prostě to tak dělali – ať se to týkalo mikrobiologie, časování operací či síření. Již před 25 lety bylo Francouzi napsáno, že potřebu síření lze snížit až na 20 % tehdejších běžných hladin používání. V současné době dochází k diskuzi o tom, co ještě lze používat při výrobě biovín, a co již ne, jsou tlaky na liberalizaci, na umožnění používání širokého spektra aditiv a přídatných látek. Jak tento proces vnímáte? V prvé řadě chci říci, že pokud k nějakému uvolnění dojde, bude to počátek konce bio-. vín. A opět se vrátím k tomu: bude firma natolik silná, aby přežila, když nevyjde po stránce ochrany třeba celý jeden ročník u většiny produkce? Na Slovensku k tomu přistoupili po stránce dotací na bioprodukci jinak: dostanou peníze zpětně až po „přežití“ přechodného období. A ještě se vrátím k tomu přirozenému vinařství. Indukovaná rezistence révy vinné je poměrně značná. Ani patogen není tak razantní, aby si rostlinu úplně zničil – vzhledem ke své obligátní specializaci by pak totiž nepřežil. A tak zabezpečme rostlinám přirozené podmínky – nepoužívejme herbicidy, nehnojme chemicky, neničme přirozenou půdní rovnováhu. Zhustěme spon, upravme agrotechnické operace a také zvolme správnou lokalitu pro vinici. Nelze se domnívat, že je možné dělat vysoce kvalitní vína přirozeným systémem na vysoce úrodných půdách. Vysokou kvalitu dosáhneme právě pouze na těch nejbídnějších půdách, kde je réva v permanentním stresu a to ji nutí ze sebe vydávat to nejcennější. Hovoří se také o tom, že opravdový výraz terroir lze dosáhnout jen u keřů, které jsou ve stresu. S tím se dá souhlasit. A taky se to už využívá u zavlažovaných vinic, které jsou jinak zvyklé na značný přísun vody – řízeně se voda omezí, rostlina se dostane do stresu

(12/2008)

a začne pracovat úplně jinak. Lze to vidět třeba na vývoji semene, a to i u keřů, které jsou třeba někde na dvoře na pergole; jakmile semeno fyziologicky vyzraje, rostlina to pak už takzvaně „balí“ a může se to projevit na případech „pozdního oidia“. Potlačíme-li apikální dominanci, která je mimochodem u révy dosti značná, a upřednostníme kambiální růst,

který se projevuje u zakrslých a nízkých tvarů právě onou mohutností, jakoby zbytněním, dojdeme k tomu, že ta pravá kvalita se u mladých výsadeb projeví mnohem rychleji a dříve odezní i nectnosti mladých výsadeb, jako jsou rostlinné tóny atd. Otázky pokládal a za Hovory MM děkuje Richard Stávek

591

Poznámka autora Série textů „Hovory MM“, se kterými jste se letos setkávali na stránkách Vinařského obzoru, končí. Věřím, že alespoň někteří z vás v těchto textech našli některé odpovědi na témata vinařské praxe, možná však i otázky. Po novém roce se setkáte s povídáním také s jinými vinařskými osobnostmi. Nechte se překvapit.

Rosé vína v top gastronomii Mgr. Klára Kollárová, Praha

Vybrala jsem pět restaurací, které se pohybují na špičce v pražské gastronomii, a to jak zástupce hotelových, tak i menších restaurací. Zvolila jsem schválně tento typ restaurací, neboť pracuje většinou s klientelou domácí i zahraniční, která má určité penzum znalostí o víně a hledá také adekvátní nabídku. Dalším kritériem byla každodenní přítomnost sommeliera. Všichni sommelieři z vybraných restaurací se výborně orientují v domácí i světové produkci vín, jsou aktivně činní na poli soutěží a dále se vzdělávají ve svém oboru. Dalším důležitým faktorem při výběru byla nabídka snoubení vín a pokrmů, ať již formou stabilního vinného menu nebo možnost konzultace s přítomným odborníkem, a velký výběr rozlévaných vín. Konkrétně jsem oslovila tyto restaurace: Allegro (Four Seasons) – Pavel Kramár, Maze (Hilton Prague Old Town) – Aurélien Hinsinger, Francouzská restaurace v Obecním domě – Jakub Bratánek, Hotel Pod Věží – Jakub Král, La Degustation Bohême Bourgeoise – Klára Kollárová. Restauraci Maze jsem zařadila do výběru záměrně kvůli konfrontaci českých vinných lístků s evropskými. Lístek této restaurace byl totiž primárně tvořen zahraničními sommeliery. Každému sommelierovi jsem položila následující otázky: 1. Jak jsou na Vašem vinném lístku zastoupena rosé vína z České republiky, z ostatních zemí a růžová vína šumivá? 2. Jaký je celkový počet vín na lístku? 3. Používáte rosé při tvorbě vinných menu, nebo ho nabízíte po skleničkách? 4. Zvyšuje se poptávka ze strany zákazníků po rosé vínech? 5. Jaké jsou Vaše osobní preference sommeliera?

V restauraci Allegro, která je zaměřená na italskou kuchyni, mají na lístku z tichých rosé vín tři zastupitele: jedno víno z Moravy – Claret, Reisten, jedno z Francie – Bandol a Rosato Castello di Ama z Toskánska, které se také rozlévá po skleničkách. Dále mají na lístku šumivá rosé ze Champagne, ročníkové Billecart-Salmon a dále Laurent-Perrier, který se také rozlévá, a italskou Franciacortu. Celkově je na lístku cca 330 položek. Ve vinném menu se rosé téměř nepoužívá, pokud ano, pak spíše italská Franciacorta k dezertům. Hosté si objednávají rosé v podstatě jen během léta. Personál tichá rosé nenabízí, na rozdíl od Champagne rosé, které se prodává velmi dobře během celého roku. Osobně preferuje místní sommelier rosé z jihu Francie (Grenache, Mourvedre), ale jejich využití se neslučuje příliš se zaměřením restaurace. V restauraci Maze jsou na vinném lístku dvě tichá růžová vína z Francie, Sancerre Pascal Jolivet a italské Montej rosato Villa Sparina, které se rozlévá. Dále se pracuje s rosé šampaňskými – Taittinger, Gosset a Billecart-Salmon, který je také po skleničkách. Celkově je na lístku cca 250 vín. V této restauraci se rosé vína příliš neprodávají ani nedoporučují k jídlu. Výjimku tvoří růžové champagne. Dle sommeliera je těžké nabízet růžové víno z Pinot Noir a Barbery. Obě vína jsou dost netypická a je nutné nejprve zákazníky naučit tato vína pít. V Hotelu Pod Věží mají na lístku dvě tichá růžová vína, která se obě rozlévají po skleničkách, a to Cabernet Sauvignon Valdivieso z Chile a italské Lagrein rosé, Castel Firmian. Loni zde ještě pracovali s moravským vínem. Celkově mají na lístku cca 60 vín. Někteří hosté sem dochází pravidelně na růžové víno. Při prodeji velmi pomohlo doporučení vína k jídlu, které je umístěné přímo v jídelním lístku (špagety s uzeným lososem a Cabernet Sauvignon rosé 2005, Valdivieso). Vína se nabízí po skleničce celoročně, ale zvýšený zájem je na zahrádce během léta. Francouzská restaurace v Obecním domě má nejvýraznější zastoupení šumivých rosé ze

všech oslovených zařízení. Z české a moravské provenience není ale zastoupené žádné rosé, přestože jinak je na lístku velmi široká nabídka. Z tichých vín je zastoupený francouzský Tavel a španělská Rioja. Ani jedno z vín se nerozlévá po skleničkách. Vysoké je zastoupení šampaňských rosé vín: Laurent-Perrier, Billecart (i ročníkové), Piper-Heidsick, Jacques Selosse, Gosset, Taittinger, Dom Perignon a další… Všechna základní cuvée se rozlévají po skleničkách. Na vinném lístku je 400 položek. V rámci snoubení vín a pokrmů se s růžovým vínem moc nepracuje. Nabízí se ale pokaždé růžové šampaňské, které má velký úspěch. Z celkových cca. 5 000 lahví prodaného šampaňského ročně tvoří 40 % růžové. Místní sommelier vidí růžové tiché víno spíše jako sezonní sortiment, který má úspěch hlavně na zahrádkách. Podle jeho názoru vidí lidé růžové víno jako jednoduché víno k pití v létě, nehledají v něm nic složitého, a pokud takové komplexnější víno dostanou, neumí si ho nikam zařadit. Osobně má rád Tavel, který je i gastronomickým vínem, i proto ho zařadil do nabídky. Dle jeho názoru pak chybí propagace růžových vín jako možných doplňků k jídlu a také mu chybí kvalitnější nabídka od dodavatelů. Poslední restaurační zařízení La Degustation Bohême Bourgeoise má na lístku zastoupená 3 tichá růžová vína z České republiky a francouzský Tavel. Z šumivých vín je to pak Crémant de Bourgogne a šampaňské Billecart-Salmon. Všechna vína mimo Tavelu jsou rozlévaná i po skleničkách. Celkem je na lístku 300 položek. Moravská vína se využívají hlavně při tvorbě vinného menu, kde se kombinují např. s pražskou šunkou nebo s telecím entrecote. Šumivé rosé se nenabízí pravidelně, spíše v případě zájmu ze strany hostů. Poptávka po rosé vínech ze strany zákazníků není příliš výrazná, ale vína se jim zde budou více nabízet během letního období s důrazem na snoubení s pokrmy. Hosté jsou většinou pozitivně překvapení zařazením růžových vín k jídlu.

592

(12/2008)

Z tohoto malého výzkumu vyplývá, že v gastronomii si zatím nalezla své místo především růžová šumivá vína. Ve čtyřech z pěti z restauračních provozů se velmi dobře pracuje s rozlévaným růžovým šumivým vínem. Je to jistě důsledek všeobecného zájmu o pití šampaňských a jiných šumivých vín. V tomto segmentu ovšem zcela chybí nabídka moravských vín. Co se tichých vín týče, nemají zatím u nás zavedené místo. Těší se sice každoročně vyššímu zájmu, ale ne v dostatečné míře, aby byl tento zájem reflektován vyšší nabídkou ve vinných lístcích. V někte-

rých restauracích narážejí sommelieři při propagaci růžových vín na nepochopení. Zákazníkům totiž chybí základní informace o možnosti využití růžového vína ve spojení s jídlem. Zákazníci zatím mají zájem o spíše jednoduchá vína s výrazným ovocným buketem, a pokud vína znají, pak jsou to většinou vína z Moravy. Nabídne-li se jim zahraniční víno, nejsou mnohdy připraveni na jeho těžší, nikoli svěží charakter, jak je vidět například na reakci sommeliera z Maze. Na příkladu restaurace Pod Věží je ale vidět, že strategie snoubení dobře funguje a že se lidé

díky tomuto spojení do restaurace vrací. Také v La Degustation mají pozitivní ohlasy na zařazení růžových vín k pokrmům. Ze závěrů tohoto průzkumu podle mého názoru vyplývá, že výrobci růžových vín musí učinit mnohem více na poli propagace a poskytování informací o růžových vínech, aby si konzument vína uvědomil a zafixoval jejich nesporné místo nejen v gastronomii. Růžová vína totiž vyplňují díky svým vlastnostem neopominutelný segment ve škále prožitků, které víno svým obdivovatelům přináší.

World Sauvignon Congress 2008

A tato země, která by se dala nazvat „Sauvignon Country“, neboť Sauvignon je bezkonkurenčně nejvysazovanější ze všech ostatních odrůd na obou ostrovech, propásla příležitost hostit historicky první mezinárodní sympozium zaměřené výhradně „sauvignonovým“ směrem. Dříve se tímto směrem totiž rozhoupali naši jižní sousedé, když se před více než rokem rozhodli uspořádat World Sauvignon Congress (WSC) ve štýrském Grazu, jednom z nejmalebnějších rakouských historických měst, které bylo založeno slovanskými kmeny – odtud také samotný název upozorňující na tyto kořeny: Graz, Gradec, Hrádek… Štýrští organizátoři vzali událost z gruntu: za 984 eur jste si mohli koupit vstupenku na třídenní maraton přednášek, diskuzí, exkurzí a nekončících ochutnávek s jediným tématem:

Sauvignon. Událost zabezpečovala organizačně, odborně a technicky Štýrská vinařská asociace ve spolupráci s partnery (pojišťovna UNIQA a banka Erste Bank). Organizátoři pozvali k účasti nejen výrobce vína, ale též vědce z oboru, odborný tisk, obchodníky vínem a zapaléné milovníky vín (z České republiky se zúčastnili Oldřich Drápal ml. a Richard Stávek): všichni tito měli možnost během tří dnů v posledním srpnovém týdnu naslouchat slovům přednášejících, tematicky diskutovat a ochutnávat vzorky Sauvignonů nejenom ze Štýrska, ale též z ostatních produkčních zemí. Škoda jen, že vzorky vín neprezentovala Česká republika – když už nenapadlo organizátory naše instituce či přímo vinaře oslovit. Domnívám se totiž, že naše Sauvignony by ve škále typů ze Steiermarku, Loiry či Nového Zélandu uspěly víc než jen dobře. Ale pojďme k programu! Celou třídenní štaci moderoval a uváděl prezident Rakouské vinařské akademie Josef Schuler (který se několik týdnů po kongresu stal pr-. vním nebritským předsedou Institutu Master of Wine, prestižní vinařské organizace v Londýně, jak jsme již na stránkách VO informovali – pozn. red.). Předseda Štýrské vinařské asociace – odborného garanta kongrePosluchači do poslední židle zaplněný sál štýrskohradeckého su – Werner Luttenberkasina, kde se WSC odehrával. Foto R. Stávek ger hned v úvodu konge-

ru přivítal plný sál účastníků dost neformálně: spolu se svojí hudební skupinou lidových nástrojů a v krojích zahrál na cimbál skladbu, kterou sám složil a dedikoval této velké sauvignonové události. Po úvodních proslovech, ceremoniích a dalších kulturních vložkách byl prvním referátem zahájen samotný odborný program. Vzhledem ke značné rozsáhlosti třídenního sauvignonového klání vybíráme pro tento článek jen některé z nich, a pokud to půjde, budeme se události věnovat jěště v některém z budoucích čísel VO. 1. Ferdinand Regner, Rakousko – známý badatel v oblasti genetiky révy vinné má rodinné vinařské kořeny. V posledních letech se zabývá problematikou původu několika evropských odrůd, hodnotí genetické zdroje, přednáší a šíří osvětu v oblasti genetiky révy. Ve svém vstupu se zabýval genetickým původem a dědictvím odrůdy Sauvignon, která dle starých literárních pramenů pochází z Francie, zřejmě z Bordeaux, odkud byla postupně šířena. V historických análech však jsou zmatky – Sauvignon blanc měl leckde různá synonyma, často stejná jako Tramín; zejména ve francouzských a německých zdrojích – Savagnin Rendu, Sauvagnien-Chevalier, Sauvoignin-Salin, Sauvagneaux-Doubs, Odart. Podle Regnera je každopádně jisté to, že Sauvignon je velmi stará odrůda, přičemž s Cabernet Sauvignonem má jen jistou podobnost. Co se týče Tramínu, má mnoho genů se Sauvignonem shodných a podle nejnovějších analýz lze předpokládat, že je předkem Sauvignonu. Dalšími předky a „příbuznými“ podle Regnera jsou Semillon, Muscadelle, Sauternes blanc, Chenin blanc, přičemž za velmi pravděpodobné rodiče Sauvignonu považuje Tramín a Chenin blanc.

(12/2008)

2. Richard Smart, Austrálie – jeden z nejuznávanějších vinohradníků v celosvětovém měřítku. Čtyři tituly, 40 let zkušeností ve vinicích celého světa – působil jako vinohradnický konzultant v téměř 30 zemích. I proto je znám jako „the flying vine-doctor“ – létající doktor révy. Spoluvlastní rodinné vinařství ve Williamstown v Barossa Valley v Austrálii. V 80. letech si jej najala vláda Nového Zélandu jako vládního vinohradnického experta pro konzultace při rozsáhlé restrukturalizaci novozélandského vinohradnictví. V roce 1991 si založil konzultační společnost Smart Viticulture, která má po celém světě asi 200 klientů. Kromě poradní činnosti se věnuje též publikování odborných textů. Jeho výstup na WSC byl považován za jednu z klíčových přednášek. Ve svém pojednání se R. Smart zaměřil na Sauvignon blanc (SB), klima a jeho změny. V úvodu připoměl, že od roku 1990 je zanamenán prudký růst poptávky po vínech SB, která se kromě N. Zélandu produkují v Tasmánii, což je ostrov jižně od Austrálie, je tedy chladnější a klima pro tuto odrůdu příznivější. Klimaticky je Tasmánie něco mezi Jižním a Severním ostrovem N. Zélandu. Tasmánské vinohradnictví je v rozkvětu – jsou zde velmi příznivé investiční podmínky: hektar půdy pro vinici zde vyjde na asi 5 tisíc NZ dolarů, přičemž v regionu Marlborough hektar přijde až na 100 000. A jaké jsou vyhlídky při současných změnách globálního klimatu? Smart přítomným připoměl, že vinařství je pro celkové zemědělství jakýmsi „kanárkem v uhelné štole“: změny jsou patrné hned a intenzivněji než u jiných oborů. Je zde předpoklad, že severní hemisféra, kam patří i Evropa, pocítí dramatické změny klimatu během následujících desetiletí více než hemisféra jižní. Réva bude reagovat citlivě: budoucnost může očekávat větší podnební výkyvy – avšak budou mírné zimy, méně jarních mrazů či horká léta, dále vysoké extrémní teploty, dřívější nástup fenofází, tím pádem i nástup sklizně za ještě relativně vysokých teplot, snížená dostupnost závlahové vody, změní se též účinek prostředků ochrany proti chorobám a škůdcům. Smart považuje klima aktuálního místa a ročníku za determinant stylu a kvality vína, proto vývoj v oboru může být pro některé regiony alarmující. Uvedl, že renomovaná autorka Jancis Robinson uvádí jako věhlasné sauvignonové zóny horní Loiru, Štýrsko, Marlborough (NZ), Adelaide Hills (AUS), Constantia (JAR), Elim a Elgin (JAR), Alto Adige (IT), k čemuž on doplňuje Tasmánii (a autor tohoto příspěvku Moravu!). Změny klimatu a změny vinohradnictví budou dle Smarta doprovázet i sociologické změny v oboru: předpokládá strádání, ekonomické úpadky rozsáhlých regionů, sociální a politické nepokoje. Právě získaná reputace vinařského odvětví zde existuje zejména díky po staletí relativně stálému klimatu. Horká léta, která přijdou, tvrdí Smart, přine-

sou do již dnes horkých regionů častější teplotní stres, chladnější oblasti budou mít více dobrých ročníků – jejich kvalita se vyrovná. Narůstající koncentrace CO2 ve vzduchu zvýší fotosyntézu a taktéž tvorba buketních složek bude značně ovlivněna. Smart položil otázku, co můžeme v takové situaci jako vinaři dělat, na kterou hned sám odpovídá: změnit odrůdy anebo region pěstování. Očekává prudký rozvoj vinohradnictví v Anglii, Dánsku, ale i Pobaltí a snad i Skandinávii. Jaké jsou další cesty řešení? Pěstovat severněji, ve vyšší nadmořské výšce anebo blíže mořskému pobřeží. Za v tomto ohledu šťastné regiony považuje Chile, Argentinu, Tasmánii, N. Zéland, Čínu a severní Evropu. 3. Mike Trought, N. Zéland – jeden z předních novozélandských vinohradniků a specialistů na odrůdu SB. Více než 20leté zkušenosti Dr. Throughta obsahují vedle praxe též práci výzkumnou, konzultační i publikační. Zaměřuje svoji specializaci na výzkum fenofází, půdní texturu a výživu a jejich vliv na révu. Ve spolupráci s Marlborough Research Centre se zabývá managementem chutí a aroma SB a prognózou výnosu. Ve své přednášce se zabýval důležitostí determinace vůně a aroma SB a vlivu půdy a klimatu na Novém Zélandě. V úvodu připoměl, že vinařství na ostrovech má velmi mladou tradici – první vinice zde vysázel v roce 1895 Samuel Marsden. Vinohradnictví patřilo až do šedesátých let k marginálním zemědělským odvětvím. Poté zažilo svůj první vzestup až na asi 5 tisíc hektarů na počátku 80. let, kdy se dostavila krize, jež donutila vinaře k zásadní rekonstrukci. Měli potíže s odbytem, protože spotřeba vína doma byla velmi nízká. Poté, co se na mezinárodním poli počátkem 90. let ukázalo, že novozélandský Sauvignon by mohl ve světě uspět, došlo k prudké odrůdově obměně: v roce 1985 tvořila odrůda Müller Thurgau zhruba. 40 % výsadeb a SB ani ne 5 % – během 20 let se situace naprosto obrátila, MT zcela vymizela a SB je na více než polovině vinic a celková plocha se rychle blíží k hranici 25 000 ha, přičemž export roste téměř exponenciálně. V čem spatřuje autor klima N. Zélandu jako výjimečné? Především ve vyrovnanosti – nejsou zde ani tvrdé zimy, ani horká léta, srážky přicházejí hlavně během vegetace a jsou spíše krátké a intenzivní, převažují severozápadní větry a zejména příhodný dlouhý a teplý podzim umožňuje dobré dozrání. V nejznámějším regionu Marlborough se nacházejí tři druhy půd: ve vyšších polohách starší jílovité sedimenty, dále štěrkovité říční nánosy na mírných svazích údolí (tyto jsou méně minerální a méně výhřevné, ale značně propustné, a třetí jsou nejnižší polohy údolní nivy – hlinitopísčité nejúrodnější půdy. Co se týče výzkumné vinohradnické činnosti, je na Novém Zélandu značně podporová-

593

Zástupci Institutu Master of Wine Joanna Locke, Lynne Sheriff a Tim Atkin při diskuzním panelu s rozsáhlou ochutnávkou různých typů Sauvignonů na jak státem, tak samotnými vinařskými firmami, liboval si Mike Trought. Během příspěvku proběhla ochutnávka typických představitelů vín ze zmíněných půd. Řečník též uvedl, že drtivá většina novozélandských vinic není starších 10 let, což se projevuje i na charakteru vín. Vína SB z N. Zélandu jsou podle Troughta typická a nezaměnitelná hlavně díky čtyřem biochemickým komponentům: methoxy-3-isobutyl pyrazin (MIBP, IBMP) evokující papriku, 3-merkaptohexan-1-ol (3MH) připomínající grepfruit nebo slupku mučenky, 3-merkaptohexan-1-ol acetát (3MHA) s tóny mučenky či sladkého tuřínu a nakonec 4-merkapto-4-methylpenta-2-on (4MMP) připomínající „kočičí“ tóny. Hladina těchto těkavých složek mezi novozélandskými SB značně kolísá a rozdíly mohou být až několikanásobné. Popisoval výsledky pokusů s tématem vlivu řezu (2 a 4 tažně) na dozrávání a sklizeň (má vliv, u 2 tažňů je sklizeň dříve a cukernatost vyšší), na titrovatelné kyseliny ve vínech (rozdíl) a na hladinu metoxypyrazinu (bez většího rozdílu). 4. Laurent Audeguin, Francie – vzděláním inženýr agronomie a enologie na ENSA Montpellier. Od roku 1995 působí v institutu ENTAV-ITV France, kde má na starosti klonovou selekci odrůd. Působí též jako konzultant a člen různých komisí a poradních orgánů jak soukromých firem, tak státního sektoru. Je expertem OIV v komisi pro stolní hrozny, rozinky a nekvašené nápoje. Ve svém přednesu se zabýval klony SB ve Francii a srovnáním několika typů odrůdy SB. V roce 2006 tvořil SB ve Francii plochu asi 25 tis. ha. Za několik posledních desetiletí jeho plocha narostla více než dvojnásobně, stejně tak u odrůdy Chardonnay (od roku 1958 více než čtyřnásobně), oproti tomu prudce spadl Sémillon a mírně ustoupil též Chenin. Nejvýznamnějšími pěstebními oblastmi SB jsou Languedoc-Roussillon a Bordeaux, následuje Sancerre a Loire Valley. Kromě samotného S. blanc znají ve Francii příbuzné Sauvignon gris (šedý) s šedými či narůžovělými bobulemi nebo také Sau-

594

(12/2008)

vignon rouge (červený) s červenými nebo černými bobulemi. Jak probíhá v kostce klonová selekce v jejich Institutu? Procházejí staré vinice, vybírají zajímavé keře, které jsou pak testovány na viry (při pozitivním nálezu je keř zničen, případně ozdraven), dále je vybraný materiál ověřován v různých lokalitách: jsou sbírána vinohradnická data za 5 let a enologická za 3 roky. Nakonec prochází víno senzorickou analýzou. Ve Francii evidují a certifikují klony od roku 1971, nyní mají 20 klonů SB: Sancerre (107, 159, 160, 530, 531, 619), Touraine (240, 241, 242, 297, 376, 377, 378, 379) a Bordeaux (108, 161, 316, 317, 905, 906). První vlna klono-

vé selekce ze 70. a 80. let byla zaměřena zejména na zdravotní stav a výnos; od 90. let jsou též brána v potaz kritéria jako nižší úrodnost, aromata, dozrávání, tolerance k botrytidě, schopnost uchování klonové typičnosti aj. Audeguinův Institut se v poslední době zaměřuje zejména na selekční práci v klonech 905 a 906 a novinkou je selekce klonu S. gris G917, vysazuje experimentální vinice v Languedocu. Snahou je udržení vnitroodrůdové různorodosti klonů. Pracuje se též na analýzách prekurzorů aromat. Celkový počet klonů SB, které nejsou certifikovány, je mnoho stovek. Jen v údolí Loiry v místních vinicích bylo v letech 1994–2000 popsáno

214 klonů, v Touraine 200, u S. gris celkem 54 klonů v jihozápadní Loiře. Na závěr přednášky byla ochutnávka Sauvignon gris klon G917. Víno bylo sklízeno 14. 9. 2006, původ Mazion, Cotes de Blaye, podnož Gravesac. Výnos na hektar byl 80 hl, celkový alkohol je 12,3 %, veškeré kyseliny (na kys. sírovou g/l) 4,7 a pH 3,22. Víno bylo poněkud minerální s až animálními tóny. Zajímavostí bylo důrazné autorovo upozornění, že nejde o obchodované víno, pouze o čistě klonové víno z experimentu, a že jej bylo vyrobeno jen 100 l. (pokračování) Text a fota Richard Stávek

Veřejná prospěšnost vína To se stalo 5. listopadu tohoto roku v pražském hotelu Marriott, když Nadace VIA se sídlem v Praze a Jihomoravská komunitní nadace se sídlem v Moravské Nové Vsi spojily své síly, aby tento velkolepý čin uskutečnily. Společnou aukci ale letos nepořádaly poprvé. Zkouška, jak úspěšný bude jejich nápad pomáhat neziskovým organizacím na Moravě i tímto způsobem, proběhla již loni. Výsledek předčil všechna jejich očekávání, když hosté odcházeli s otázkou na rtech, kdy budou s podobnou aktivitou pokračovat. Cílem minulé aukce bylo pro tehdy vznikající nadaci obstarat si takovýmto způsobem povinné nadační jmění nutné pro registraci nadace u úřa-

dů. To se podařilo a v letošním roce byla tedy úspěšně zaregistrována Jihomoravská komunitní nadace. Komunitní nadace jsou nadace, které se vůči svému okolí nevymezují oblastí podpory, ale místem působnosti. Naše nadace zatím působí na Břeclavsku a Hodonínsku. Letošní dobročinné aukce se zúčastnilo již skoro 250 hostů. S napětím jsme očekávali, zda se podaří překonat celkovou částku vydraženou loni při premiérovém ročníku či zda se ujmou některé novinky, jako např. tichá aukce, které jsme na letošní dobročinnou dražbu připravili. Výsledek byl víc než skvělý! Nejen že byla vydražena všechna nabízená vína, některé „souboje“ o nejušlechtilejší

Hodnocení zahraničních trhů z pohledu Rakouska ÖWM, rakouská organizace pověřená marketingem vína, posuzuje jednotlivé státy importující rakouské víno následovně: Německo – největší zahraniční trh z hlediska objemu financí i objemu exportovaného vína. Česko – 6 tisíc hl představuje velmi významné postavení, ale z 80 % jde o sudové víno. Průměrná cena činí jen 0,6 eur/l, proto očekávají postupný přechod na lahvové víno a tím i zvýšení průměrné ceny. V exportovaném objemu vína je na 2. Pozici. Švýcarsko – za posledních 8 let se objem exportu vína ztrojnásobil, průměrná cena činí 6 eur/l, z 90 % se jedná o lahvové víno. Zaujímá 3. pozici v množství exportovaného vína. USA – průměrná cena je 5,50 eur/l, očekává se nárůst objemu exportovaného vína. Nizozemí – tato pivařská země se stále více zajímá o víno, nyní je v objemu exportu na 5. místě. Polsko – opět pivařská země, která dováží především sudové víno v ceně kolem 1 euro/l. Očekává se mírné zvýšení ceny přechodem na větší podíl dovozu lahvového vína. W/1/2/JS USA: Krevní testy na přítomnost alkoholu Zdroj: Reuters health, 30. 7. 2008 Americká Asociace pro klinickou medicínu ve Washingtonu minulý týden uveřejnila nové výzkumy ohledně testování na alkohol v krvi v souvislosti s těžkými alkoholiky. Testy byly prováděny 4 až 6 týdnů. Dr. James Harasymiw, ředitel Alkoholové detekční služby ve Wisconsinu,

z nápojů byly doslova dech beroucí a naplněný sál jim ještě v jejich průběhu aplaudoval. Se stejným zájmem se setkala i tichá aukce. Podařilo se nám tedy získat přes 400 tisíc Kč, jež budou následně použity pro dobročinné projekty Jihomoravské komunitní nadace a Nadace VIA. Činnost nové komunitní nadace přijede 11. prosince oficiálně zahájit první grantovou výzvou sám velvyslanec USA Richard W. Graber. Jisté je, že jej kromě nadace zajímají i skvosty moravského vinařství. Více info na www.nadacevia.cz Zlata Maděřičová, občanské sdružení Echo Moravia

řekl, že „testy prováděné u těžkých alkoholiků prokázaly v jejich krvi těžké poškození všech vnitřních orgánů celého těla“. Výsledky testů budou použity při zlepšení práce anti-alkoholních center a při výzkumu a uplatnění nových metod při léčení alkoholových recidivistů. (vf) XXXI. setkání ostravských vínobuditelů Dne 21. 10. hodnotili členové a hosté klubu K.A.H.A.N. v Hotelu Atom Ostrava 24 nominovaných vzorků vín odrůdy Frankovka. Titul šampiona získala Frankovka 2006 v. z h. (Vinařství U Kapličky, Zaječí) (90 b.). Pomyslné zlaté medaile patřily Frankovce 2006 v. z h. (Vinařství Krist, Milotice), Frankovce 2006 p. s. (Vinařství Spielberg, Archlebov), Frankovce 2005 p. s. (Vinařství Trpělka & Oulehla, Nové Bránice) (89 b.), Frankovce 2006 p. s. (Patria Kobylí) a Frankovce 2006 v. z h. (LIVI Dubňany) (88 b.). Restrikce celkového počtu ocenění vedla k přiznání diplomů za stříbrnou medaili pouze Frankovce 2006 p. s. (Vinařství Baloun, Velké Pavlovice), Frankovce 2006 p. s. (Vinařství Skoupil, Velké Bílovice), Frankovce 2005 p. s. (Rodinné vinařství Jedlička & Novák, Bořetice) a Frankovce 2005 p. s. (Šlechtitelská stanice vinařská, Velké Pavlovice) (87 b.). MUDr. Martin Křístek

(12/2008)

595

Letos uplynulo 650 let od rozhodnutí Karla IV. o obnově vinic v Čechách aneb v čem Cech českých vinařů zaspal

Nebudu nic zakrývat, tímto článkem chci Cech českých vinařů trošku popíchnout. Letos v květnu uběhlo totiž velmi významné výročí. A není jen škoda, že o tom musí napsat do posledního čísla ročníku Moravák, ale je škoda hlavně to, že se na tuto počest neuskutečnila nikde žádná významnější sláva, kterou by si toto výročí zasluhovalo. A že by se toho dalo marketingově využít! A jak si mi onehdy posteskl kolega B. Trojak, který měl jednu z přednášek v rámci kutnohorských Svatováclavských slavností: „…čekal jsem, že alespoň zde, ve Svatováclavské dny a v královském městě, zazní byť jen letmá připomínka tohoto významného jubilea, ale marně. Nikdo z přednášejících, ani zástupci Cechu, se ani slovem nezmínili. Škoda – na další jubilejní výročí – tentokrát 700 let – si počkáme do roku 2058… Jediná připomínka bylo vydání pamětní mince Českou národní bankou.“ (Podrobněji k oné vydané minci na konci tohoto textu.) A co se vlastně před 650 lety stalo? Přejděmež k tomu poněkud zeširoka… Kralevic Václav a pozdější Karel IV. Již za vlády Jana Lucemburského nemálo Čechů mělo možnost dostat se za hranice své vlasti. Poznávali tehdy zejména Francii, Lucembursko či Itálii. Dostávali se do styku s tamními obyvateli, poznávali kulturu mimo jiné i při stolování, kde nikdy nechybělo víno. Také syn Jana Lucemburského, mladý kralevic Václav, později nově biřmovaný na Karla, cestoval a poznával cizí kraje, seznámil se tedy mimo jiné i s víny francouzskými, italskými či tyrolskými. Karel přicestoval v roce 1333 do Čech a nalezl království v neutěšeném stavu. Královský hrad pobořen, neobýván, a tak budoucí král přebýval, kde se dalo. Jedné noci, kdy přespával se svým druhem, Buškem z Velhartic, v komoře pražského purkrabství, stala se jim zvláštní příhoda. Josef Staněk se o ní rozepisuje takto: „Když oba ulehli a počali usínat, byli probuzeni zvuky kroků, jako když někdo přechází místností. Nikoho však neviděli. Karel roz-

ta, spali jsme až do jitra, a ráno vstavše, nalezechom čéši prostřed komory, jakož byla vržena.“ Těžko dnes říci, zda se jednalo o nevysvětlitelnou záhadu, nebo o jedno z intenzivnějších setkání s vínem.

Dobové vyobrazení vinařské práce ze druhé poloviny 14. století (archiv ČNB)

Byl jednou jeden král… Budoucí král a cíař Karel mnoho po své zemi cestoval a viděl, co všechno je třeba vylepšit, co všechno zkomírá. Jedním z upadajících odvětví bylo v té době bohužel i vinohradnictví v Čechách. Byly pěstovány méně kvalitní odrůdy a výnos z vinic znatelně poklesl. Při jedné z cest po Moravě se Karel seznámil s opatřeními olomouckého biskupa Bruna ze druhé poloviny 13. st., který v Kroměříži a okolí nechal sadit révu a po dobu 10 let tyto vinice nakázal osvobodit od daní a poplatků. Tato myšlenka se uhnízdila v Karlově hlavě a znovu ji použil o několik let později při uskutečňování svých rekonstrukčních plánů v království. První kroky zjevně učinil po své návštěvě roku 1351 na Mělníku, kde mu svahy k řece připoměly daleké vinařské krajě v cizině, a rozhodl, že zde nechá vysadit burgundskou révu. Nechal povolat

kázal Buškovi, aby se podíval, co to znamená. Ten, když ničeho neviděl a nenalezl, rozdělal ještě větší oheň v krbu, rozsvítil ještě více svíček a šel k plným číším vína, které stály na lavicích, napil se, prázdnou číši postavil k velké hořící svíci a šel si opět lehnout. Karel se oděl pláštěm, posadil se na lož a poslouchal kroky – a potom oba viděli, jak se jedna číše převrhla a pak ji někdo házel sem a tam, až ji hodil přes Buškovo lože, od jedné stěny až na druhou. Tam se odrazila a spadla doprostřed místnosti. Karel uzavírá:. „A my to vidúce, lekli sme se přieliš, a vždy slyšeli sme, ano cos chodí po komoře, avšak ni- Vidimus listiny císaře a krále Karla IV. z roku 1358, ve žádného jsme neviděli. A po- které se ukládá vysazovat vinice v okolí hlavního města tom když ten debs přesta, my Prahy (z archivu hlavního města Prahy, zdokumentovápožehnavše se znamením sva- no na výstavě o architektuře a historii pražských vinic tého kříže, ve jméně pána Kris- na Staroměstské radnici). Foto R. Stávek

596

(12/2008)

francouzské vinohradníky, kteří si s sebou přivezli sazenice a zakládali vinice. Některé prameny v kronikách sice též uvádějí, že již v roce 1348 nechal císař Karel kolem měst pražských sadit vinice a zahrady, nicméně nejzásadnějším letopočtem je rok 1358. 1358: ať žije réva! Král Karel IV. ustanovil vinařský cech a jmenoval perkmistra hor viničních; ten dohlížel nad osazováním neplodných pozemků. Který majitel neuposlechl, byl omezen na svých vlastnických právech – musel trpět vinohradnickou činnost komukoliv iniciativnímu. Již 14. února vyšlo v platnost poměrně přísné královské

nařízení o osazování svahů révou – do 14 dní od nařízení perkmistrem bylo nutno učinit přípravy ke zřízení vinice. Jestliže se tak nestalo, měl perkmistr pravomoc převést vinohradnické právo na jiného zájemce. Pokud se našel někdo, kdo na cizím pozemku vybudoval vinici, byl na 12 let osvobozen od úročního platu a teprve třináctým rokem byl povinován odvádět desátek majiteli pozemku a „perkrecht“ králi. Záhy se však ukázalo, že je téměř nemožné dodržet lhůtu čtrnácti dní, a tak tuto prodloužil až na 4 týdny, a to v novém privilegiu, které později vešlo do historie. 12. květen 1358 Karel z boží milosti Římský císař po všechny časy rozmnožitel říše a Český král. Velebnost naše císařská z přirozené dobroty k tomu jest náchylná, aby všeckněch našich i říši svaté poddaných, věrných milých, požitek a dobré jednala a je znamenitě ode všech škod obhajovala, však zvláště míníme království našeho Ceského i všech obyvatelův v témž království čest, dobré i požitek rozmnožiti i rozšířiti pro víru jich ustavičnou a dokonalé poslušenství, kteréž jsme na nich po vše časy bez přerušení shledali a ještě vždy až po dnes v celosti shledáváme. Protož s dobrým rozmyslem a radou přátel našich a s naším jistým vědomím usmysleli jsme se a vypovídáme tyto věci, jakož dole stojí psáno: Nejprve, aby v království našem Českém ihned v postě nejprve příštím vinice osazovali na všech horách ve třech mílech okolo našeho města Prahy ležících, kdežkolivěk a nebo v kterémžkolivěk kraji v těch třech mílech takovúto rozšafností. Kdož dědictví má okolo Prahy, ten má hned ve čtrnácti dnech po dání tohoto listu počítajíc počíti osazovati jestliže by chtěli. Paklibi sami osazovati nechtěli a ti, kterýmž

Dobové vyobrazení vinařské práce ze druhé poloviny 14. století (archiv ČNB)

Monogram Karla IV. (archiv ČNB) perkmistr propůjčí a kdož ty vinice osadíc dělati budú, ti mají od toho dne, kterýž počnú osazovati, za dvanácte let pořád zběhlých freyung a neb svobodu míti a třinácté léto k tomu, číž dědictví jest a neb ta hora, desátek dáti i budoucím náměstkům našim, Českým králům, z každé vinice (v té době měla 1 vinice jednotnou plochu cca 1 ha – pozn. autora) půl džbera vína na každý rok dávati a každá vinice má býti dél šedesáti prutkův a osmi prutkův z šíři a každý prutek osm loket zdéli. Tak chceme, aby všecky vinice, kteréž se tato léta osadí aneb kteréž i v budoucích letech osazeny budou, ungeltu a zemské berně i všech jiných obtěžování věčně prázdny byly a svobodny. (…) Také těm vinice dáváme takovou svobodu, milost a právo, aby nižádný v nich nepřekážel ve dne ani v noci, málo ani mnoho. Pakliby se

(12/2008)

přihodilo, buď kdož, urozený neb neurozený, že by jinému do jeho vinice neb na jeho požitek viničný sáhl a některou škodu učinil, buďto na révě neb na víně, na dříví neb na ovotci, pěšky neb na koni, buďto cesty děláním a nebo kterým kolivěk jiným obyčejem, kdož by to ve učinil a v tom přistižen byl, ten jest pravou rukou propadl a statek jeho na perkmistra jest připadl. Přihodilo-li by se, že takový zločinec, jeden a neb jich více, kteříž by škodili, při takovém škození zabit byl, tehdy ten, kdož by jej zabil, jets nic víc nepropadl, než dva haléře, kteréž na téhož zabitého tělo položity se má. … Záhy po vydání tohoto dokumentu byla Praha doslova sevřena prstencem vinic. Málokterá vhodná poloha zůstala neobdělána. Vinice se rozkládaly zejména na území dnešních městských částí Vinohrad a Žižkova. Díky možnosti obdělávat pozemky i těmi, kdož nejsou jeho vlastníky, ale na rozdíl od vlastníka měli zájem na vypěstování vinice, se mezi tehdejšími „vinařskými investory“ začali v hojné míře objevovat měšťané, a to častěji než např. církevní a světští feudálové. Měšťané na vinicích samozřejmě nepracovali sami, ale najímali si zkušené vinaře a pomocníky. Prozíravý panovník však nezůstal jen v oblasti pěstování révy. Bylo mu jasné, že je potřeba se věnovat i samotnému vínu: chránit jej. Pochopil, že jedinou cestou ke skutečné prosperitě vinařství je zvýšení spotřeby domácího vína na úkor dovozu cizích vín. O 12 let později od našeho slavného vyhlášení, tedy v roce 1370, nařizuje privilegium, „že od vinobraní až do svátku Svátosti nesmí nikdo, ať je kteréhokoliv stavu nebo hodnosti, ať osoba světská nebo duchovní, do českých měst vozit cizí vína, jako např. rakouská, uherská, francouzská, švábská, elsaská a rýnská, ba ani moravská. Karlovými ustanoveními byl středočeským vinicím zajištěn zdárný rozvoj do té míry, že ani dalších 100 let nemuseli další panovníci novými výnosy usměrňovat oblast pěstování révy.

Císařská pečeť Karla IV. (archiv ČNB)

Jméno Karla IV. z intitulace jeho listiny (archiv ČNB)

Česká národní banka vydala k výročí pamětní minci Dne 6. února 2008 vydala Česká národní banka do oběhu pamětní stříbrnou dvouset-. korunu k 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic. Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla je 2,3 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1%.

Na lícní straně dvousetkoruny se nachází přepis nástěnné malby zobrazující lisování vína, která je součástí svatováclavského cyklu na schodišti ke kapli svatého Kříže na Karlštejně. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je při spodním okraji dvousetkoruny a nad ním je

597

označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny je umístěna při horním okraji dvousetkoruny. Na rubu dvousetkoruny je přepis ilustrace zobrazující kypření půdy, sběr plodů a odnášení hroznů do lisu, která pochází z Velislavovy bible. Nad ním je monogram císaře Karla IV. Při levém, spodním a pravém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „NAŘÍZENÍ KARLA IV.. O ZAKLÁDÁNÍ VINIC“ a letopočty „1358/ 2008“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Věneček. Jeho iniciály tvořené spojenými písmeny „jv“ jsou umístěny při spodním okraji dvousetkoruny nad opisem. Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartonu zelené barvy s jemným rastrem. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná. Prodej pamětních mincí Česká národní banka uskutečňuje prostřednictvím subjektů oprávněných obchodovat s numismatickým materiálem a v omezené míře i na svých mimopražských pobočkách. Závěrem… Tak nakonec ostudu zachránila ČNB. Ne, bez legrace: domnívám se, že je škoda, že nebyl dostatečně využit potenciál 650. výročí tak významné události. Události, která měla v nadcházejících staletích značný vliv na formování vinařství na území našeho státu. Na čem jiném můžeme oproti anonymním vínům z nových vinařských zemí stavět marketing nejen našich, ale celkově středoevropských vín, když ne na jedinečné historii a hlubokých kořenech? Taková a podobná výročí jsou vynikající příležitostí, jak se připomínáním historie a tradic zviditelnit zejména na domácím trhu. Která další výročí nás čekají a neminou? Budu se těšit na vaše podněty. Richard Stávek Zdroje Josef Staněk: Víno není vinno (Paseka 1998) Jiří Volmut: Stručné dějiny pražského vinařství (Český vinař, Ročenka 1971, vydal Cech českých vinařů při České zemědělské společnosti Mělník) Vinohradnictví (kol. autorů), BLOK Brno 1973 Vilém Kraus: Réva a víno v Čechách a na Moravě; Radix Praha 1999 Alena Malcová: Vinařství v Praze; Vinařský obzor 2/2004 Karel Opočenský: Pražské vinohrady v době Karla IV.; Vinařský obzor 9/2001 www.cnb.cz www.zlataky.cz

598

(12/2008)

Svatomartinské 2008 První chutnání v 11 hod. v Čejkovicích Svatomartinské má v Čejkovicích kořeny. Čejkovští byli jedni z prvních producentů těchto mladých vín v jejich novodobé historii. Sdružení vinařů VÍNO Z ČEJKOVIC proto uspořádalo slavnostní zahájení chutnání mladých vín, a to na nádvoří starobylé templářské Tvrze. Slavnostní setkání za účasti mnoha desítek hostů domácích i přespolních zahájil krátce před jedenáctou zpěv mužského sboru Révokaz. Toto uskupení pěvců, z nichž mnozí jsou též vinaři, předneslo přítomným unikátní píseň „Svatomartinská balada“, jejíž slova uvádíme níže a melodii naleznete v notovém zápisu na www. vinozcejkovic.cz. V 11 hodin přijel na bílém koni sv. Martin (viz snímek). Mladému vínu mohlo být slavnostně požehnáno, po čemž následoval společný přípitek. Čejkovští vinaři nabídli k ochutnání celkem 22 svatomartinských vín, což počtem vín z Čejkovic činí „svatomartinsky“ nejsilnější vinařskou obec v Čechách i na Moravě. Na oběd mohli účastníci zavítat do některého ze čtyř gastronomických provozů, kde bylo aktuálně v nabídce svatomartinské menu. Restaurant Zlatý kopeček např. nabízel: SVATOMARTINSKÉ MENU KULINÁŘSKÉ – Terinka z kachních a husích jater servírovaná se salátem rucola a rybízovou zálivkou (Svatomartinské bílé 0,2 l) – Svatomartinská husička pečená na Svatomartinském víně nadívaná cibulí a jablky, podávaná s povidlovou omáčkou a domácím bramborovým knedlíkem (Svatomartinské červené 0,2 l) – Svatomartinská hruška nakládaná ve Svatomartinském víně a plněná ořechovou nádivkou A jak uvedli čejkovští vinaři: Každý, kdo se letos stal součástí této znovuobnovené tradice a přišel za Svatomartinským vínem k nám, mohl zažít opravdu výjimečný zážitek. Naše Svatomartinské slavnosti se tak staly nejautentičtějšími oslavami spojenými se Svatomartinskými víny na celém našem území. Bez ohňostrojů, unavených nalévaček či párků v rohlíku, nýbrž s knězem, našimi vinaři a ve znamení pokory, lásky k vínu a sobě samým. Vinařské Čejkovice jsou totiž místem, kde se ctí tradice a kde je víno doma. Pečlivá příprava programu a čejkovický svatý Martin zaujal v působivém prostředí historické templářské Tvrze přes sto

padesát návštěvníků, další desetiticíce lidí pak i díky médiím, která se do naší malebné vesnice sjela, aby o věhlasu našeho slavnostního úterý podala zprávu.“ A nezbývá, než jim dát za pravdu.

hostů: senátor Jan Hajda, poslanec Parlamentu ČR Pavel Suchánek, prezident Agrární komory Jan Veleba, ale i čestný předseda Českého hokejového svazu Karel Gut spolu se „svými“ mistry světa Františkem Pospíšilem, Oldou Machačem nebo Milanem Kokšem. Ve velkém stanu na náměstí i v dalších mázhausech v přilehlých ulicích byl pro všechny nachystán opravdu reprezentativní výběr vzorků letošního svatomartinského vína, ale i pečené husy a cimbálová muzika.

Svatý Martin si na nádvoří čejkovské Tvrze přípíjí Svatomartinským Text a foto Richard Stávek

Svatomartinská balada Hej Martine, svatý Martine, nalej víno z teho džbána, pozval sem si kamaráda, svatý Martine. Šak sem oral, révu sadil, s koněm vstával, s ženú vadil, vědra nosil, boha prosil... Naša dřina zúročit sa má. Hej, Martine, svatý Martine, nalej vína z teho džbána, pozval sem si kamaráda, svatý Martine. Šak sem oral, révu sadil, s koněm vstával, s ženú vadil, vědra nosil, boha prosil. Aj sem sbíral, hrozny ždímal, víno stáčal, gatě smáčal... Naša dřina zúročit sa má.

Svatý Martin přilákal stovky milovníků vína Stovky milovníků vína přijely do Hustopečí zjistit, jak chutná letošní mladé víno. Tradiční Oslava svatomartinských vín a husí přilákala do „města dobrého vína“ i celou řadu zajímavých

Svatomartinská husa v Hustopečích skutečně uváděla ve slastné chvíle, jak dokazuje snímek, foto Trojanová Marie Přestože sv. Martin dovolil otvírat první láhve s mladým vínem již v úterý 11. listopadu, přesně v 11 hodin a 11 minut, nechyběl ani v sobotu při hlavních oslavách. Přijel na bílém koni v doprovodu ohnivých mužů, Sněhové královny a houfu dětí, které všem kolem rozdávaly místo sněhových vloček martinské koláčky a zabíjačkové pochoutky. Perkmistr města Hustopeče Rudolf Poslušný pak Martinovi podal sklenici mladého vína a ten oficiálně odstartoval ochutnávání vín. První přípitek pak patřil nejen starostovi města Luboši Kuchynkovi a místostarostovi pro víno Jiřímu Teplému, ale také čtyřem jmenovcům jezdce na koni: trojnásobná mistryně světa v krasojízdě Martina Štěpánková, tajemník Svazu vinařů Martin Půček, automobilový závodník Martin Rada a ředitelka Burčákových slavností Martina Ondrová. Stejně jako více než padesátka Martin a Martinů si také oni odnesli domů malý dárek pořadatelů v podobě láhve letošního svatomartinského vína. Hustopečské děti a ohniví muži se pak předvedli v malém programu lidových písniček, básniček a pranostik, který ukončil slavnostní zahájení oslav. Pak už se všichni pustili do ochutnávání vín a husí. Zájem byl letos opět velký. Stan na náměstí doslova praskal

(12/2008)

ve švech pod náporem návštěvníků, kterých letos přijelo dvakrát více než v loňském roce. Na svatomartinskou husu jste proto museli někdy čekat i několik desítek minut. Pro milovníky statistik jenom uvádíme, že se ten den v Hustopečích snědlo na 800 porcí hus a vypilo 1450 lahví svatomartinského vína. A mohlo jich být daleko více, ale bohužel víc jich nachystáno nebylo. To by se ale podle organizátorů akce mělo v příštím roce napravit. I přes tyto problémy neopouštěla většinu návštěvníků dobrá nálada, kterou po celé odpoledne udržovalo i rozzářené sluníčko nad hustopečským náměstím. Zbyněk Háder Svatomartinské versus Beaujolais Již poosmé se v Jaroměři sešli zdejší milovníci vína, aby poměřili kvalitu našich mladých Svatomartinských vín s kvalitou slavného francouzského Beaujolais. Téměř čtyřicet účastníků hodnotilo anonymně čtrnáct vzorečků – dva VO Čechy, čtyři VO Morava, jeden Itálie a sedm Francie, z toho dva vzorky Rose, vše ostatní červené. Počet vzorků, jejich výběr a složení i počet hodnotitelů byl dostatečný, a tak snad výsledky měly nezanedbatelnou vypovídací hodnotu. A jak dopadlo hodnocení? Zvítězilo Svatomar-

tinské víno odrůdy Svatovavřinecké od moravského vinaře Štěpána Maňáka ze Žádovic, na druhém a třetím místě se shodným počtem bodů skončil Znovín Znojmo a francouzské vinařství Pardon at Fils. Po ukončení oficiální částí večera se mnozí dohadovali, kam odeslat výsledky hodnocení, aby byl konečně zjednán pořádek a všude na světě bylo jasné, jak kvalitní vína u nás máme. Rozhodovalo se mezi Bruselem a ústředím francouzských vinařů. Nakonec jsme dali přednost věhlasu našeho Vinařského obzoru. (sr) Svatomartinské v Brně

Také tradičně v Brně se ochutnávala Svatomartinská vína, tentokrát na náměstí Svobody. Podle odhadů přišlo na Svatomartinský košt v úterý 11. 11. v Brně přes pět tisíc lidí. V loňském roce to bylo okolo tří tisíc návštěvníků, takže je vidět, že zájem o Svatomartinské výrazně narůstá. Téměř tři tisíce návštěvníků si zakoupily degustační skleničku za 100 korun, s níž pak mohli ochutnat všechna mladá vína vystavená na prezentačních stáncích moravských a českých vinařství.

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

599

Zástupci vinařských firem jsou s letošním koštem velmi spokojeni, někteří vinaři prodali během akce až třikrát více lahví než loni. Zastoupena byla stovka vinařství a nabízela se vína bílá, růžová i červená. Podle reakcí některých přítomných bylo ve stanech, ve kterých se nabízelo víno, místy opravdu přeplněno. (pv) Na Mikulovsku 11. 11. teprve sklízeli Mladý mikulovský vinař Pavel Ivičič (na snímku vlevo, původem z Hustopečí) obhospodařuje cca 0,5 ha vinic na Liščím vrchu, kde keře převážně odrůd Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a Zweigeltrebe před pěti lety důkladně „zrevitalizoval“ tak, že dávají extraktivní, minerální vína převážně ve vyšších přívlastcích. S těmito víny se prostřednictvím výstav pomalu dostává do podvědomí, tak jako například s loňským Müller Thurgau

VzH, Ryzlinkem vlašským 2006 VzH či Ryzlinekm rýnským 2005 VzH. V loňském roce měl také úspěch s Rose Zweigeltrebe PS a Ryzlinkem vlašským s „přívlastkem“ 11. 11. (PS), proto se letos v toto datum sbíralo opět. Předchozí botrytický sběr měl 22,5 ONM, letošní svatomartinský z nebotrytických zdravých hroznů dosáhl pouze kabinetu, ale jako „přívlastek“ bude uváděno datum 11. 11. (li)

290Kč ,301 (vč. (vã.9% 5%DPH) DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pﬁeklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

600

(12/2008)

Problematika vinařských výstav a soutěží v České republice Před vstupem České republiky do ES nebylo označování výsledků soutěží na etiketách vín nijak právně regulováno a stav byl velmi neutěšený, neboť spotřebitel se velmi těžko orientoval. Státní zemědělská a potravinářská inspekce neměla podklady ke kontrole oprávněnosti označení „medailí“ na etiketách vín. Nejen spotřebitelé, ale i sami vinaři tuto situaci kritizovali. Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do ES, musela přijmout legislativu ES včetně všech pravidel a nařízení, doplněnou zákonem o vinohradnictví a vinařství a jeho vyhláškami a nastal čas pro nápravu těchto nedostatků. Změnou pro české výrobce a prodejce byl mimo jiné i způsob označování lahví „medailemi“ a různými oceněními z výstav a vinařských soutěží. Podle nařízení Komise (ES) č. 753/2002 však taková ocenění či medaile lze uvádět na etiketě stolních vín se zeměpisným označením (tzv. zemských vín) a jakostních vín s. o., pokud byly uděleny celé šarži dotyčného vína v soutěži uznané členským státem nebo třetí zemí, jejíž pravidla hodnocení zaručují nestrannost. A právě zaručení nestrannosti a transparentnosti bylo stěžejním cílem při vytváření podmínek pro uznání soutěže a výstavy vín v ČR, které jsou popsány zákonem o vinohradnictví a vinařství, jeho prováděcím předpisem (vyhláškou č. 323/ /2004 Sb.) a rozhodnutími ministerstva zemědělství pro každou soutěž individuálně. Pokud se pořadatel soutěže nebo výstavy vína rozhodne, že bude usilovat, aby právě jeho soutěž byla uznána ministerstvem zemědělství, musí splnit k zajištění nestrannosti a objektivnosti celou řadu podmínek.

Základní přehled soutěží ČR, který je oficiálně sdělen Evropské komisi, přináší následující tabulka: Seznam soutěží – rok 2008 1 Cuvée 2008 2 Perla vinic 2008 3 Salon vín České republiky 2008 4 GRAND PRIX VINEX 2008 5 Víno Revue Prague Trophy 2008 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Mělník město vína – WINEFEST 2008 Jarovín Rosé 2008 VINUM JUVENALE 2007 TOP Víno Slovácka 2008 Malá encyklopedie českých a moravských vín 2008 O hustopečskou pečeť 2008 Vinařské Litoměřice 2008 FESTWINE 2008 FORUM MORAVIUM 2008 Soutěž O zlatý pohár Víno & destiláty Valtické vinné trhy 2008 Oblastní výstava českých vín 4. Nominační výstava vín Slovácké podoblasti Vinař roku Makro víno roku 2008 GRAND PRIX AUSTERLITZ 2008 „TOP 77 vín České republiky“ Cisterciácká pečeť 2008 Nominační výstava vín Mikulovské vinařské podoblasti

25 Hradecký pohár vína 26

Promenáda červených vín 2008 Velké Pavlovice

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

Organizátor Sdružení K.A.H.A.N., Ostrava Sdružení Společnost pro podporu dobrého vína, Brno Národní vinařské centrum, o. p. s., Valtice Sdružení Svaz vinařů České republiky, Velké Bílovice Ing. Jindřich Dušek, vydavatel časopisu VÍNOREVUE, Roztoky u Prahy David Chocholatý, Mělník Sdružení dobšických vinařů, Dobšice MIKA CZ, s. r. o., Brno Okresní agrární komora pro okres Uherské Hradiště Black Point, spol. s r. o., Skvrňov Město Hustopeče, Hustopeče ORTOPEDICKÉ CENTRUM, s. r. o., Ústí nad Labem VINGAL, s. r. o., Brno Sdružení FORUM MORAVIUM, Velké Pavlovice VEGO PRAG, spol. s r. o., Praha Sdružení Společnost Valtické vinné trhy, Valtice České vinařství Chrámce, s. r. o., Most Víno BLATEL, a. s., Blatnice pod Sv. Antonínkem PETR MAREK – Archiv vín, Praha Makro Cash & Carry ČR, s. r. o., Praha ORIONREAL, s. r. o., Brno MAMA trading, s. r. o., Brno Občanské sdružení Matice Velehradská, Velehrad Sdružení vinařů Mikulovské vinařské podoblasti, Mikulov Hradecký pohár vína, občanské sdružení, Hradec Králové Sdružení FORUM MORAVIUM, Velké Pavlovice

197 Kč 190 ,(vč. 9% DPH)

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(12/2008)

První z nich je předložení žádosti popsané v příloze č. 14 k vyhlášce č. 323/2004 Sb. Pořadatel je povinen v rámci soutěže zajistit zveřejnění soutěže tím, že včas informuje veřejnost prostřednictvím dostupných médií tak, aby se mohl svobodně každý výrobce nebo distributor vín rozhodnout, které soutěže a za jakých podmínek se zúčastní. Nestrannost soutěže musí být zajištěna týmem hodnotitelů, kteří splňují požadavek na standardní senzorické zkoušky popsané v příloze č. 14 vyhlášky č. 323/2004 Sb. U hodnotitelů je kvalifikačním předpokladem pro hodnocení vín na soutěži složení senzorické zkoušky Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo degustátorské zkoušky podle Mezinárodní organizace pro normy (ISO), Deutches Institut für Normung (DIN) nebo Österreichische Norm (ÖNORM) pro víno. Další z podmínek je zajištění transparentnosti soutěže. „Medaile“ nebo ocenění může být

uděleno pouze takovému množství vína a šarži vína, které bylo uvedeno na přihlášce do soutěže. Je též kontrolováno, zda není do soutěže přihlášeno větší množství vína, než je v úředním rozhodnutí o zatřídění vína. Veškerá dokumentace z ministerstvem zemědělství uznané soutěže musí být uchovávána po dobu 5 let po skončení daného ročníku. Povinností je také uvádění čísla šarží hodnocených/oceněných vín na diplomech a ve výsledkových katalozích, aby se zabránilo „zobecňování“ úspěchů ze soutěže na jiné partie vín a tím i poškozování spotřebitele. Pořadatel veškerá pravidla týkající se jeho soutěže upřesní ve statutu, který předkládá spolu se žádostí na ministerstvo zemědělství. Může uspořádat soutěž mezinárodní, národní, nominační, odrůdovou, s marketingovým zaměřením, stanovit kritéria pro soutěžní kategorie, způsob a místo hodnocení, způsob a místo předání ocenění. Ministerstvo zemědělství v tomto případě pouze dohlíží na to, zda jsou tato pra-

601

vidla v souladu s evropskými předpisy a legislativou České republiky a zda jsou dodržovány podmínky uvedené v rozhodnutí. Ministerstvo zemědělství posuzuje nestranně podle správního řádu, zda jsou pořadatelem soutěže respektovány všechny zákonné podmínky. Po ukončení soutěže musí pořadatel veřejně oznámit výsledky soutěže. Záleží pak jen na samotných vinařích či distributorech vín, kterou soutěž nebo výstavu vyberou a zúčastní se se svými víny. Pořádání ministerstvem zemědělství neschválených soutěží a koštů není nijak omezováno, ale vinaři, kteří získají ocenění z těchto soutěží, je nemohou uvádět na etiketách vín. Ing. Lenka Bublíková, oddělení pro víno, Ministerstvo zemědělství ČR Ing. Antonín Králíček, vedoucí oddělení pro víno, Ministerstvo zemědělství ČR

Jak to vidí sommelierka Pan doc. Michlovský je jistě odborníkem na slovo vzatým a zkušeným degustátorem s mezinárodními zkušenostmi. Jeho návrhy na zlepšení systému hodnocení jsou velmi inspirativní. Možná proto mě překvapily některé jeho odpovědi. První část rozhovoru se dotkla testu vín v Mladé frontě dnes, kde kritika padla na výběr hodnocených vín. Domnívám se, že pan Michlovský účel a smysl testu nepochopil. Jednalo se o spotřebitelský test, nikoli o to, ukázat růžová vína v jejich nesporné komplexní kráse. Hodnotila se tedy ta vína, která si může koupit každý obyčejný člověk v obyčejném obchodě. Podotýkám, že obyčejný konzument (myslím tím většinu lidí, kteří se o víno zajímají jen z pohledu „chutná/ nechutná“ a řídí se především cenou) neví zhola nic o tom, že růžové víno se pije především mladé, a že když je dva roky staré a skladuje se někde v teple ve skladu supermarketů, bude pravděpodobně nepitelné. Myslím, že informace byla z tohoto pohledu objektivní, neboť rozčarování samotných hodnotitelů bylo znát i z jejich odpovědí v textu, a myslím také, že bylo dostatečně zdůrazněno, že ve většině případů nebylo nízké hodnocení chybou vinaře nebo druhu vína, nýbrž následného skladování. Já osobně také těžce nesu, že se může objevit v regále růžové víno z ročníku 2003. A v tomto redakční test splnil svůj nesporný cíl. A to nejen pro zákazníka, ale také pro vinaře, pro které zjevně nekončí práce prodaným vínem, nýbrž by se měli občas starat i o to, co se s ním děje potom. Protože jsem se testu zúčastni-

la, mohu s klidným srdcem říct, že očekávání redakce i hodnotitelů bylo opačné, než jak test nakonec vyzněl, a to, že ukážeme čtenářům, jak výborná naše růžová jsou. Bohužel, tuto zkušenost si odnášejí napříště asi jen ti, kteří mají možnost růžové zakoupit přímo u vinaře. Stejně tvrdá (ne-li horší) slova dopadla na test Víno Revue. Každý si o něm může myslet, co chce. Není ale možné překrucovat fakta a poškozovat tak pověst jiného. Výtisk tohoto čísla mám doma a nikde v něm není napsáno to, co řekl pan doc. Michlovský, tj. že kdyby někdo věděl, že to je Chablis, dal by mu svých 90 bodů. Netuším, kde to kdo panu Michlovskému řekl, ale shazovat celou soutěž kvůli zákulisním povídačkám lze jen stěží. Ale vraťme se k otázce o hodnocení vína. Výběr hodnotitelů je velká kapitola všech soutěží, ať už se jedná o místní, oblastní, nominační soutěže nebo spotřebitelské testy. Jak je nastavený systém, víme všichni. Úspěšné zvládnutí zkoušek ještě rozhodně neznamená, že je člověk odborník, a je jedno jestli se jedná o zkoušky degustátorské, nebo třeba sommelierské. Narážky a poukazování na povolání hodnotitelů jsou poněkud nefér, když v našich podmínkách neexistují profesionální hodnotitelé. Je nicméně jasné, že člověk, který hodnotí vína na soutěžích, musí mít výborné znalosti o technologii výroby vína. Za velmi problematický ovšem považuji výrok, že nejlepší znalosti má výrobce vína, tj. technolog či vinař. Vím, že se pouštím na tenký led a možná si ně-

které vinaře poštvu proti sobě, ale někteří prostě technologii nezvládají tak perfektně, jak by mělo z jejich statutu vyplývat, a to je vidět třeba i právě na hodnocení některých vín. Nechápu tedy, proč by měl vinař hodnotit víno lépe než třeba profesionální sommelier, který víno studuje nejen teoreticky, ale i v průběhu jeho výroby, a díky své profesi má mnohem častěji možnost vidět, jak se víno vyvíjí v čase hlavně v láhvi. Sommelier pracuje s vínem vinaře ještě dlouho po tom, když už ho vinař sám nemá. Další nesmírná a jednoznačná výhoda sommeliera oproti průměrnému vinaři je možnost ochutnávat stovky zahraničních vín. Jedná se o téměř každodenní degustace, které musí profesionál absolvovat, aby vybral vhodná vína na svůj lístek a také aby byl stále informovaný o nabídce na trhu. Časté jsou i osobní náv-. štěvy v zahraničních vinařstvích, při kterých se mnohokrát dostane k vínům, která naplno ukazují právě pozitivní i negativní vývoj vína v čase. Při hodnocení zahraničních vín je pak myslím tato zkušenost nepostradatelná a její nedostatek se při hodnocení komise, kde se vyskytují takto zkušení sommelieři a vinaři, často projevuje na rozdílném výsledku. Lze zde podle mého názoru učinit pouze jediný závěr: jde tu o individuální zkušenost jednotlivců, nikoli o úroveň profesních stavů. V tomto smyslu tedy výrok pana Michlovského nebyl objektivní. Dovolím si trochu obhájit vlastní řemeslo: sommelier není číšník. Možná, že někteří ani nevědí, jaká je vlastně práce špičkového somme-

602

(12/2008)

liera. Ten rozhodně nesedí v teple své restaurace a „nepopíjí Chateauneuf-du-Pape“. Ve špičkových restauracích se snaží udržet krok se svými zákazníky, což je někdy extrémně těžké, neboť někteří jsou mimořádně poučenými (a často na své znalosti ješitnými) konzumenty, a tyto je pak obtížné přesvědčit o tom, aby se nebáli konzumace moravských a českých vín, protože – světe div se – už leckdy nejsou tak hrozná, jako když je ochutnal před třeba deseti lety nebo zrovna předevčírem v nějaké pivnici. Dobrý sommelier nejen otevírá lahve, ale také je degustuje, a pokud jsou vadné nebo se vyvíjejí špatným směrem, nedá je svému zákazníkovi na stůl, aby nepoškodil těžce vybudované jméno vinaře. A v případě dotazu musí sommelier své stanovisko tvrdě obhájit. Stejně tak musí umět vysvětlit, proč a kde se tam vzala ta která chuť či vůně atd. Je tedy v zájmu právě vinařů, aby se sommelieři účastnili hodnocení jejich vín a pracovali na svých degustátorských schopnostech. Podle mého se při hodnocení málo pracuje ve vztahu vedoucího komise a hodnotitele. Bylo by vhodné, kdyby hlavní komisař poskytoval zpětnou vazbu z konkrétního hodnocení degustátorům, kteří, jsou-li odpovědní, z toho vyvodí pro sebe potřebné závěry, případně s nimi prošel problematické vzorky a vysvětlil problém. Ráda bych ještě zmínila jednu důležitou věc. Každý začínal jednou hodnotit. Vyloučit mladé nebo spíše nové hodnotitele ze systému je kon-

traproduktivní. Je samozřejmé, že nemají tolik zkušeností jako „staří matadoři“, ale co se stane, až ti matadoři odejdou? Nebo se nebudou moci hodnocení zúčastnit? Kdo budou další členové superkomise? Není tedy lepší tyto lidi, kteří ještě mají chuť bez odpovídající odměny cestovat na hodnocení třeba 250 km, naopak začlenit a předat jim své hodnotitelské zkušenosti? Navíc ne všichni tito „matadoři“ mají stejná hodnotitelská kritéria, zkušenosti a kvalitu. Jak se třeba hodnotí rosé? Nebo jak se hodnotí portské? Ke každému typu vína musím přistupovat s hlubokým pochopením typu, technologie, vzniku, typičnosti projevu… Budu-li hodnotit například šampaňské a po svěžím základním cuvée mi do sklenky přijde oxidativní styl Krugu, nemůžu jej dobře zhodnotit, neznám-li Krug nebo alespoň nevím o tom, že i takový styl existuje. Není tedy v zájmu vinařů investovat peníze do hodnotitelských seminářů, kde by měli hodnotitelé možnost poznat různé styly a různé podoby vína? Toto u nás bohužel zcela chybí. Takové semináře, příležitosti a systematické vzdělávání chybí nejen sommelierům, ale i vinařům. Na tomto se patrně s panem Michlovským shodnu, nikoli však na vhodnosti odmítavého postoje k soutěžím a k hodnotitelům. Souhlasím také s tím, že ohodnotit víno za tři minuty znamená pro některá vína „rychlou smrt“, ale jak to udělat, aby bylo na ně více času? Jednou z cest, které se ovšem musí promítnout i v ceně za účast požadované od vinařů, je uspo-

řádat soutěž tak, že hodnotitelům se poskytne taková odměna, aby mohli strávit na hodnocení ne jedno odpoledne s padesáti vzorky, ale třeba dva dny, a ohodnotit dvacet vín dopoledne a dvacet odpoledne, a to v klidu, nejprve na slepo v kóji, následně v diskusi u kulatého stolu. Jenže to by v praxi znamenalo zvýšení poplatku za přihlášená vína, čímž bychom se dostali k další problematice, na kterou ve stejném čísle poukázali např. pan Glos a pan Rajský… Vrátím se ještě k hodnocení degustátorů. Je sice hezké mít systém, který vyhodnocuje práci degustátorů, ale bude k ničemu, pokud se s výsledky bude pracovat špatně. Každý může mít občas špatný den, a co se stane pak? Takový degustátor se již nikdy nepozve anebo se mu naopak nabídne možnost určitého dovzdělání se? A pozve se příště znovu, aby získal sebevědomí a zkušenosti? Každý degustátor, tím spíše nezkušený, může být třeba členem nějaké speciální komise, jejíž výsledky se nezapočítají do výsledků soutěže. Podle mého názoru je totiž důležité vážné zájemce o hodnocení vína spíše povzbuzovat, než odrazovat. Sommelieři i vinaři potřebují k vykonávání své profese lidi, kteří pijí vína. Tito lidé vyhledávají o vínech informace. Potřebujeme tedy také odborný i laický tisk, a aby bylo o čem psát, potřebujeme i soutěže vín. Pojďme tedy všichni spíše spolupracovat. Klára Kollárová, sommelierka

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – výročí v prosinci 2008 12. prosince 1938 se narodil v Čejkovicích Jindřich Opluštil. Po studiích na vinařském učilišti v Bzenci nastoupil jako manipulant ve Vinařských závodech v Bzenci, kde pak pokračoval ve studiu na mistrovské škole, po jejímž ukončení nastoupil jako agronom a technolog Templářských sklepů v Čejkovicích. V letech 1960– 1964 studoval na SZTŠ vinohradnické ve Valticích a po studiích pokračoval v zaměstnání jako technolog u Templářských sklepů. Široká byla

jeho veřejná činnost, kde byl jednatelem místní myslivecké společnosti, předsedou místní organizace ČZS. Své odborné znalosti uplatňoval především při výstavní činnosti. Byl též poslancem MNV v Čejkovicích. 1988, Vinohrad, roč. 26, č. 12, str. 286 16. prosince 1888 se narodil ve Velkých Bílovicích Otakar Lebloch, vinař a velký propagátor vinařství jako novinář, který již jako 22letý

Filosoe vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás

začal vydávat v Břeclavi Stráž Slovácka, později v Brně Moravskou Orlici apod. Před důchodem byl ještě novinářem v Lidové demokracii v Brně. Napsal mnoho článků o víně, popsal podrobně a zasvěceně zarážení hory, slavnost vinobraní a známa je i jeho báseň Rakvický Koziperk i další básně, ohlasy na slovácké lidové písně a další. 1979, Vinohrad, roč. 17, č. 1, str. 22 Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša, Lednice

220 Kč (vč. 9% DPH)

Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze ze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosofie vína, a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit… Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Odrůdové pohlednice opět v nabídce!

V redakční nabídce zásilkového obchodu Vinařského obzoru jsou opět pohlednice odrůd révy vinné. Úspěšný projekt odrůdových pohlednic v šestnácti druzích je tentokrát rozšířen o dalších celkem 9 odrůd. Komplet kresebných vyobrazení více než dvou tuctů pěstovaných tuzemských hroznů bude doprovázet popisný text o odrůdě a víně z ní. 25 druhů po jedné pohlednici budeme nabízet ve vkusné a praktické kartonkové složce. Pohlednice opět najdou uplatnění nejenom v klasickém poštovním použití (dnes, v době všeobjímající elektronické komunikace tolik vzácném, ba exkluzivním!), ale i v osvětové činnosti a propagaci našeho vinařství. Jak jsme se dozvěděli z ohlasů z první edice v roce 1999, vinaři a vinotékáři často používali tento komplet pohlednic i jako dárky pro své klienty nebo soubor měli zařazen v nabídce svých obchodů, používali je též na ilustrativní výzdobu svých degustačních místností. Tato forma osvěty je ve vyspělých vinařských zemích již desetiletí běžná a oblíbená. Též bezesporu u nás přispěje svým douškem k šíření vinařské osvěty. Komplety 25 odrůdových pohlednic s popisy je možné si objednávat či přímo osobně zakoupit v redakci Vinařského obzoru. Distribuce bude probíhat též v prodejnách vinařských potřeb. Prodejcům a množstevním odběratelům poskytujeme individuální slevy. Odrůdy vychází v těchto druzích: Aurelius • Frankovka • Chardonnay • Irsai Oliver • Kerner • Malverina • Merlot • Modrý Portugal • Müller Thurgau • Muškát moravský • Muškát Ottonel • Neuburské • Pálava • Rulandské bílé • Rulandské modré • Rulandské šedé • Ryzlink rýnský • Ryzlink vlašský • Sauvignon • Svatovavřinecké • Sylvánské zelené • Tramín červený • Veltlínské červené rané • Veltlínské zelené • Zweigeltrebe

Objednávky a bližší informace: Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

Přejeme mnoho úspěchů v novém roce 2009

15 let jsme tu pro Vás

Děkujeme všem našim zákazníkům za dlouholetou přízeň. VELKOPRODEJNA VINAŘSKÝCH POTŘEB • Široký výběr obalů na víno • SUBERÁZE – korkové zátky bez pachuti. Vinum Znojmo, spol. s r. o. Chvalovice 28 Tel.,fax: +420 515 23 00 74 Tel.: +420 515 23 01 45 www.vinumznojmo.cz e-mail: vinum@tiscali.cz

Prodejní doba: Po–Pá 8.00–17.30 h So 7.00–12.30 h

Svíèkový køemelinový filtr - FKS Dokonalá filtrace

www.filtrace.com

Výhody køemelinového svíèkového filtru: INTEGRITA zachovává pùvodní charakteristiku vína ÚÈINNOST zabezpeèuje všechny stupnì filtrace

zár

a svíè

RENTABILITA nìkolikanásobnì nižší náklady na filtraci

u ka n

10LET

PRODUKTIVITA vysoký prùtok a kapacita

KVALITA neomezená životnost filtraèních nosièù

AMERICKÁ KØEMELINA Celite® Hyflo Supercel (hrubá filtrace), Standard Supercel (jemná filtrace), Filtercel (ostrá filtrace) v prodeji v rámci rozšíøení komplexních služeb v oboru procesní filtrace.

(12/2008)

607

Patroni vinařů (7.) – sv. Urban Ing. Radek Sotolář, Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice na Moravě

Sv. URBAN 25. květen Patron: vinařů a bednářů Atributy: hrozen, vinný keř, soudek vína, tiára, meč * ? (2. století), patrně Řím; † 23. května 230, Řím O narození papeže sv. Urbana I. (pontifikát 222–230) toho žel moc nevíme. A protože chybí historické prameny, je jeho osoba opředena mnoha legendami. Údajně byl vznešeného rodu, pocházel přímo z Říma a jméno jeho otce bylo Pontianus. Již od dětství vynikal věrností k víře, zdrženlivostí a čistotou. Po smrti papeže Kalixta I. (pontifikát 218–222) byl zvolen na Petrův stolec, konkrétně roku 222 n. l. Prakticky současně se začátkem Urbanova pontifikátu se římským císařem stal Alexander Severus (208– 235). Jeho matka byla křesťanka a císař sám byl v otázce náboženství velmi tolerantní. Za jeho vlády prakticky nedocházelo k pronásledování křesťanů. Legendy o mučednické smrti Urbana I. se proto zdají být málo pravděpodobné. Za jeho pontifikátu však dále pokračovaly spory se vzdoropapežem Hyppolytem*… Navíc i když zrovna nezuřilo pronásledování, nedá se říci, že by křesťané byli bez nepřátel. Na císařském dvoře vystupoval císařův rádce, jistý Domitius Ulpianus (asi 170 Tyros – 228 zavražděn v Římě), který uspořádal sbírku všech císařských rozkazů proti křesťanům. To v důsledku znamenalo návod, jak by měli být tito věřící stíháni. Sbírka zdůrazňovala, že se jedná o nedovolené náboženství a církev je zakázanou společností. Protože křesťané se údajně dopouštějí zločinů proti císaři, svatokrádeží a vlastnictví čarodějných knih, kterými byla míněna Bible, je možné je obžalovávat a stíhat nejtěžšími tresty. Za čarodějnictví se považovaly zázraky, kterými Bůh život prvotní církve podporoval a pomáhal jí.

Ulpiánovy pokyny pravděpodobně nebyly za života Alexandra Severa prováděny. Avšak není to zcela jisté, stejně jako jsou nejisté mnohé další zprávy týkající se Urbana I., včetně jeho smrti. Nevíme spolehlivě, zda šlo o přirozenou, nebo mučednickou smrt. Existují podání, dle nichž Urban byl na rozkaz prefekta Almachia mlácen olověnou holí a pak sťat, ale je možné, že jde o jiného Urbana. Snad onen Urban je také dáván do spojitosti s Cecílií a Valeriánem – podle jisté legendy obrátil na víru Valeriána, manžela svaté Cecilie, a jeho bratra Tiburtia, ale ti údajně měli zemřít o 50 let dříve. Zdá se tedy, že tady jde o shodu jmen a zmíněný Urban nebyl papež Urban I., ale vikář předchozího papeže. Urban I. zemřel. 23. května 230, ale jeho památku katolická církev uctívá v den jeho pohřbu 25. května. Křesťané za Severova působení měli nejen svá pohřebiště, ale i domy pro bohoslužebná shromáždění, které můžeme nazvat chrámy. Shromáždění se konala obvykle v sálech prvního patra. Církevní majetek byl také tvořen dary a odkazy a papež Urban rozhodl, aby všechno, co bylo obětováno Bohu, sloužilo výhradně k církevním účelům a pak už jen chudým. Připisuje se mu i nařízení, aby bohoslužebné nádoby byly zhotoveny ze stříbra. Hrob papeže Urbana I. byl prý roku 1854 nalezen při vykopávkách v katakombách pod Via Appia v Římě. Jiný zdroj uvádí, že ostatky papeže Urbana byly údajně již roku 818 papežem Paschalem I. přeneseny do chrámu. sv. Praxedy a uloženy pod hlavním oltářem. Bývá zobrazován s tiárou na hlavě, s hroznem, keřem vinné révy nebo soudkem vína. Někdy bývá atributem sv. Urbana i meč, který má připomínat jeho mučednickou smrt. Podle legendy se ukryl před pronásledovateli ve vinici a tím si zachránil život. Podle některých odborníků je důvodem ke spojení světce s révou pouze skutečnost, že jeho svátek 25. 5. byl ve středověku prvním svátkem světce po tzv. ledových mužích, tedy již v teplém období, kdy réva nasazuje na květ. Kromě toho, že je považován za patrona vinařů, je ochráncem proti mrazu, bouřce, blesku a také proti opilství. * Hippolyt či Hippolytus (asi 170 zřejmě na východě říše římské – 235 na Sardinii). Byl žákem Ireneje z Lyonu a je považován za nejdůležitějšího církevního otce Západu této doby. Část církve jej zvolila biskupem (vzdoropapežem). Církev jej považuje za svatého a jeho svátek slaví 13. srpna (východní církev 10. srpna).

Základem sporu, který vedl k rozštěpení církve, byl postoj k otázce odpuštění hříchů. Kristus ponechal v otázce odpuštění hříchů apoštolům volnost. Hippolytus zastával názor, že existují hříchy, které odpustit nelze. Mezi tyto hříchy řadil kromě odpadnutí od víry i cizoložství a smilstvo. Kalixt, jeho předchůdci i následovníci však byli toho názoru, že i tyto hříchy Bůh odpustí, je-li projevena účinná lítost a přijato pokání a trest. Kromě toho Kalixt schválil, aby nižší duchovenstvo mělo možnost uzavřít sňatek. Rovněž připustil, aby urozené římské dámy se mohly vdát za níže postavené osoby, či dokonce otroky. To sice římské zákony nepřipouštěly, ale opatření mělo zcela praktický důvod, neboť nemožnost uzavřít takový sňatek vedla často k vraždám novorozených dětí. Nakonec Hippolyt Kalixta obvinil z peněžní zpronevěry a nechal se zvolit římským presbyterem, za něhož ho uznávala skupina, která se držela rigidního učení zvláště v oblasti sexuální morálky. Za vlády císaře Maximina Thraxe však došlo k novému pronásledování křesťanů a roku 235 byl Hippolyt i spolu s právoplatným římským biskupem Pontianem poslán do dolů na Sardinii, kde oba zahynuli. Oba dva církev uznává jako svaté, neboť během tohoto vyhnanství došlo ke smíření Hippolyta s církví a k ukončení schizmatu. Patroni vinařů – závěrem Cyklus o českých a moravských vinařských patronech skončil. Snad se tak „oprášil“ a připomněl dnes již téměř zapomenutý vinařský „folklor“. Je samozřejmé, že mnozí z uvedených patronů jsou uctíváni i jinde ve světě. Je až s podivem, kolik jich bylo uctíváno v tak malé zemi, jako je ta naše. Rozlohou větší vinařské země (např. Francie) nabízí ještě i další světce jako patrony dobré úrody ve vinicích či vinařů. Nejvíce takových patronů (známých i méně známých) najdeme právě ve Francii či v Německu. Sv. Goar (kněz, poustevník) – narozen kolem roku 495 ve Francii a zemřel 6. 7. 575 v dnešním St. Goar (Porýní – Falc) v Německu; je patronem právě St. Goar, hrnčířů, cihlářů, vinařů, hostinských a lodníků. Sv. Hunna (Huna dobroditelka) – narozena v 7. století ve Francii a zemřela kolem roku 687 v Hunaweieru v Alsasku; je patronkou pradlen a vinařů. Sv. Jenovéfa (řeholnice) – narozena kolem roku 422 v Nanterre ve Francii a zemřela 3. 1.

608

(12/2008)

502 v Paříži; je patronkou právě Paříže, žen, pastýřů, vinařů a kloboučníků; vzývá se proti válce, suchu, moru, horečce a očním nemocem. Sv. Marie Magdaléna (průvodkyně Ježíšova) – narozena kolem Ježíšova narození nebo i před ním (pocházela z Magdaly u Genezaretského jezera) a zemřela neznámo kde v 1. století; je patronkou žen, magdalének (kajícnice a obrácené ženy), svedených, dětí, které se těžko učí chodit, žáků a studentů, zajatců, holičů, zahradníků, vinařů a obchodníků s vínem, bednářů, ševců, tkalců vlny, slévačů olova, výrobců parfémů a pudrů; bývá vzývána proti nečasu, očním chorobám a proti obtížnému hmyzu. Sv. Medard z Nyonu (biskup) – narozen kolem roku 473 v Salency ve Francii a zemřel kolem roku 560 v Noyonu (Francie); je patronem sedláků, vinařů a sládků; bývá vzýván za dobrou úrodu polí a vinic, za suché počasí při

senoseči, obecně proti dešti, proti horečce, bolestem zubů a choromyslnosti. Sv. Morand (řeholník a kněz) – narozen v 11. století u Wormsu (Porýní – Falc) v Německu a zemřel 3. 6. 1115 v Altkirchu (v Alsasku, dnes Francie); patron vinařů a vína (mj. oblíbený patron Habsburků); byl vzýván proti posedlosti. Sv. Oldřich (Ulrich) Augšpurský (biskup) – narozen kolem roku 890 v Augšpurku (Bavorsko) a zemřel tamtéž 4. 7. 973; je patronem města Augšpurk, dále vinařů, rybářů, tkalců, umírajících, ale i cestujících a pocestných; bývá vzýván proti nemocem, horečce a tělesné slabosti, při těžkém porodu, proti vzteklině, proti krysám a myším, proti nebezpečí vody a záplavám. Sv. Severin z Norika (opat) – narozen kolem roku 410 někde v Orientu a zemřel 8. 12. 482 ve Favianisu (Mautern) v Rakousku; pat-

ron linecké diecéze a Bavorska, tkalců, vinařů, ochránce vinic a zajatců. Sv. Sixtus II. (papež, mučedník) – narozen v 2./3. století a zemřel 6. 8. 258 v Římě (Itálie), je patronem žen v naději a bývá vzýván za dobrou úrodu bobů a hroznů, proti bolestem v krku. Sv. Teobald (Dietbald, Thibault) z Provins (řeholník, poustevník) – narozen kolem roku 1017 v Provins ve Francii a zemřel 30. 6. 1066 v Salanigu v Itálii; je patronem Provins, sedláků, vinařů, obuvníků, koželuhů, uhlířů, výrobců opasků; bývá vzýván proti horečce, dně, očním onemocněním, suchému kašli, neplodnosti a proti pocitům strachu. Sv. Werner z Oberweselu (dělník na vinici) – narozen roku 1271 ve Womrathu v Německu a zemřel r. 1287 u Bacharachu (Porýní – Falc); patron vinařů.

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Zužitkování réví jako krmiva Účelem těchto řádků jest, upozorniti čtenáře v oněch krajinách vinařských, kde v některých letech je nouze o krmivo, na jednoleté dřevo révové č. réví, odpadky to při každoročním řezání révy v užitkových vinicích, kteréž až dosud, aspoň v Rakousku, užívá se většinou jako hnojiva aneb paliva – jako na důležité krmivo. Jednoleté dřevo révové obsahuje ve své buničině a dřeni bohaté množství výživných látek, které réva z jara při počátečném tvoření výhonků spotřebuje. Upraví-li se odpadkové dříví při řezání dříví vhodným způsobem, totiž řezáním, drcením a rozmělněním a tím učiní se látky výživné, v něm obsažené, poživatelnými pro zvířata, a jest pak dřevo révové, jak statkář R. Vibmer ve čl. „Einjähriges Rebenholz als Viehfutter“ v čísle 37. časopisu „Allg. Wein-Zeitung“, ze dne 10. září 1908 v krátkosti uvedl, velmi dobrou náhradou za luční seno při chovu dobytka a může se 100 kg upraveného dřeva révového postaviti na roveň ve výživnosti 55–60 kg dobrého lučního sena. Náležitě rozdrobené a rozmělněné réví požívají zvířata velmi ráda, aniž by bylo obávati se menšího užitku mléka u dobytka dojného během zimy. Nutí-li k tomu poměry, může se krmiti též upraveným dřevem révovým bez přísady, a sice doporučuje se za denní dávku pro vzrostlý kus dobytka, střední živé váhy, 15 kg rozdrceného dřeva révového. Zdá se však přece býti účelným, ustanoviti denní dávku asi na 10 kg a mimo toho podávati sena (3 kg), řepy aneb podobného krmiva (matoliny). Ve Francii připravuje se v některých krajinách z upraveného dřeva révového jistý druh ensiláže tím způsobem, že se réví udupané na vrstvy poleje solnou vodou (0,5 kg na 100 kg dřeva révového). Nemůže-li se upraviti dřevo révové čerstvě řezané hned, doporučuje se udupati je na stinném místě ve větší hromadu, čímž udrží se do pozdního jara a jen málo vyschne. K vysvětlení významu drceného dřeva révového jako krmiva v krajinách vinařských sloužiti může několik zde uvedených číslic. Rakousko má dle udání „Statist. časop. minist. orby pro r. 1907“ okrouhle 240 000 ha vinic. Odpadky révového dřeva při řezání mohou se páčiti dle toho, kolik keřů vinných ve vinici se pěstuje, a dle způsobu pěstění, dle místní polohy a dle druhu révy na 2 000–4 000, ano i 5 000 kg po 1 ha. Vezme-li se za základ výtěžku třeba jen 2 000 kg dřeva révového, vytěží z vinice v Rakousku ročně neméně než 4 800 000 q dřeva révového,

kteréžto množství, byvši upraveno, odpovídá co do výživnosti 2,6–2,9 milionům q sena lučního. Přitom padá na váhu, že toto krmivo je k disposici v udaném množství každoročně, a to i když je nouze o krmivo následkem mimořádného sucha. Ještě nápadněji jeví se tato okolnost, pohlédneme-li na poměry dalmatské, kde jak známo následkem nouze o píci vzdor všem snahám nemůže se povznésti chov dobytka tak, jak by si přáti bylo. Dalmácie má asi 80 000 ha vinic, ze kterých se těží ročně dle udání 1 600 000 q dřeva révového, což odpovídá výživné ceně as 900 000 q lučního sena. Dle statistických dat ministerstva orby vytěžilo se v Dalmacii r. 1907 z 10 501 ha luk 89 252 q sena, tedy asi desetina toho, čeho podává révové dřevo na výživné ceně. K úpravě dřeva révového na krmivo pro dobytek užívalo se ve Francii již počátkem let devadesátých zvláštních drtících strojů (broycurs de sarments de vigne). Tyto vyrábí se pro ruční i motorový pohon. Ruční pohon kombinovaných strojů jest však poněkud obtížný. P. Vibner ve Ptuji používal k posluze stroje s ručním pohonem čtyř mužů, z nichž vždy dva na každé s obou pák ručních točiti musili, a docílil tím v 1 hodině 60–70 kg drcených řízků révového dřeva. Kde to možno, mělo by se tedy použíti strojů s motorovým pohonem, čímž by bylo možno uspořiti dřevo révové majitelům vinic v jednotlivých obcích aneb členům jednotlivých společenstev či spolků za náležitou náhradu. Nejsprávnějším by bylo, kdyby se použilo přírodních sil jako hybné síly a kdyby postaviti se mohly stroje pro úpravu dřeva révového určené při mlýnech již stojících. Předem zmíněné stroje jsou, což se musí zvlášť podotknouti, vhodné též pro úpravu krmiva z jiných dřevin, ku př. na drcení ratolestí listnatých stromů, což používá se tu a tam v okolí Lovřice v Dalmacii. Druhy Krušinky (Genista), Hlodařů, Ulex, rostoucí na jihu divoce, výhonky ostružin a jiné daly by se těmito stroji ku krmení upraviti. Za příčinou panující nouze o píci zamýšlí c. k. ministerstvo orby na podzim t. r. v jednotlivých vinařských krajích, hlavně v Dalmacii, Přímoří Krajině a jižním Štyrsku, zavésti velkou akci za účelem zužitkování dřeva révového jako krmiva a dáti tím podnět k trvalému zužitkování tohoto krmiva, dosud velice málo povšimnutého. Vzbudí-li tyto vývody zájem v širokých kruzích hospodářských pro zamýšlenou vládní akci, jest tím účel těchto řádků dosažen. Dvorní rada Portele – Přeložil L. Elleder. Vinařský obzor č. 9, r. 1908, str. 235–237

(12/2008)

Bzenecké víno od roku 1796 až do 1908*) Na deskách jedné gruntovní knihy bzenecké zachován zápis o úrodě a ceně vína ze starých dob, jenž doplněn až na naše časy tvoří zajímavý obraz sklizně celého století. *) Pozn. red. Zajímavé tyto poznámky opatřil nám s nevšední ochotou sekretář města Bzence p. J. Karásek. – Pro posuzování výnosnosti vinic mají zápisky podobné cenu nepopíratelnou, bylo by proto v zájmu všech obcí, aby záznamy podobné nejen o množství a kvalitě udané v % cukru a ‰ kyseliny, ale i v počtu ha vinic si zavedly. Úroda

1797

prostřední, 5 věder na achteli tatáž

1798

hojná, 10 věder na achteli

1799

nepatrná, 1 vědro na achteli

1796

Jakost dobrá

4 zl.

dobrá velmi dobrá

4 zl.

špatná

žádná

Poznámka

dobrá

8 zl.

1801 1802 1803 1804

prostřední » » »

dosti dobrá dobrá » »

7 zl. 10 zl. 10 zl. 11½ zl.

Víno bylo kyselé, tak že ho ani žádný koupit nechtěl. Novosady a Liščí hory krupobitím potlučeny.

Po vypresování bylo víno jak ocet kyselé a vylévalo se před sklepy.

1805

nepatrná

vel. špatná

žádná

prostřední » hojná

dobrá » »

16 zl. 16 zl. 16 zl.

1809

malá

špatná

žádná

Víno kyselé, po vykvasení se trochu napravilo.

1810

prostřední

méně dobrá

18 zl.

Víno poněkud tvrdé.

1811

velmi hojná

výborná

4 zl. stříbra

1812

velmi hojná, na achteli 20 až 30 věder

méně dobrá

3½ zl.

1813

velmi malá

špatná

žádná

1814

žádná

pranepatrná

dobrá

1816

malá

dosti dobrá

1817 1818 1819

prostřední » »

dobrá » »

neprodávalo se 6 zl. stříbra » 7 zl. stříbra

1820

žádná

1821

1822

velmi hojná jak v r. 1812

1823 1824

nepatrná »

výborná jak v r. 1811 špatná »

1825

žádná

1826 1827 1828 1829 1830

1831

1832

1833

1834

zcela malá prostřední » hojná prostřední

prostřední

hojná

» dobrá » špatná dobrá

dobrá

tvrdá

dobrá

výborná

70 zl. šajnů

8 zl. žádná » 8 zl. stř. » žádná 8 zl. stř.

8 zl. 20 kr.

12 zl. vídeňské měny = 4 zl. 80 kr. stříbra 16 zl. vídeňské měny = 6 zl. 40 kr. stříbra 10 zl. stř.

malá » prostřední hojná

méně dobrá

1840 malá

1841

malá

1842

hojná

velmi dobrá méně dobrá špatná » » velmi dobrá méně dobrá

1846 prostřední

1806 1807 1808

1815

1836 1837 1838 1839

velmi dobrá špatná » dosti dobrá dobrá

1843 malá 1844 » 1845 »

3½ zl.

1800 malá

velmi hojná

Tak dobrého vína nikdo ve Bzenci nepamatoval. Víno bylo poněkud nedozrálé, následkem čehož špatně prodejné. V okolí Bzence bylo víno za zl. 80 kr. vědro. Jarními mrazy většina vinic pomrzla, co zbylo, zmrzlo v srpnu na dobro. Panovala veliká nouze o víno. V jednotlivých sklepích nenalezla se ani pětitka vína. Bylo to v době válečné, kdy vojna stíhala vojnu s Turkem a Francúzem, jenž dvakráte ve Bzenci jako nepřítel byl a obyvatele velmi pronásledoval profantama, rekrutýrkou, ba i 14leté chlapce na vojnu chytali.

Z jara všechny vinohrady na tabák zmrzly, tak že vůbec žádného vína ani nebylo. Zas všecko pomrzlo. To byl balsám na sklepy po těch válečných útrapách a neúrodách. Na jaře vše pomrzlo. Mrazy zkazily všecko. Byl neslýchaný rok, z jara silné mrazy, 16. června pak třikrát v jednom dni potlouklo, a ty kroupy byly tak veliké jako slepičí vejce, nebylo znát, kde vinohrady ve Bzenci byly. Vinohrady vypučely, ale vína nebylo. Nebylo kupců. Všechny tyto roky poznamenal horný Filip Rubík svou vlastní rukou na pamět potomstvu. Bude-li nás dobrý Pán Bůh živit, chceme zas další památky poznamenat. Signum 21. Juni 1832, Filip Rubík, horný

Toho roku 15. Aprila strašný oheň při velikém větru; obě strany v řadě za kostelem a celá Bzinská ulice na předu ohněm spáleny. Víno bylo tak dobré, že nemělo žádného pamětníka od 60 roků, aby mělo cnosti neslýchané, totiž: velmi silné, sladké a čisté. Vinobraní bylo 20. září.

1847

malá

6 zl. stř.

4 zl. stř.

7 zl.

Víno se pak ve sklepích spravilo.

7 zl. 7½ zl. 8 zl.

Ve sklepě příliš rosolovatělo.

12½ zl.

1849 » 1850 malá 1851 » 1852 » 1853 » 1854 » 1855 » 1856 » 1857 » 1858 » 1859 » 1860 » 1861 prostřední 1862 » 1863 » 1864 málo 1865 » 1866 nepatrná 1867 prostřední 1868 hojná

» špatná » » » » » » » » » » dosti dobrá » » špatná lepší dobrá dobrá vel. dobrá méně dobrá dobrá špatná dobrá prostřední vel. dobrá dobrá » špatná dobrá špatná dobrá špatná dosti dobrá špatná prostřední dobrá vel. dobrá špatná dobrá vel. dobrá špatná » vel. dobrá dobrá méně dobrá » » špatná dobrá »

» 5 zl. 4½ zl. 4 zl. 5 zl. 5 zl. 4 zl. 4 zl. 5 zl. 5 zl. 5 zl. 5 zl. 7 zl. 6 zl. 7 zl. 4 zl. 6 zl. 12 zl. 8 zl. 8 zl.

prostřední » hojná malá » velmi hojná prostřední malá prostřední » hojná malá prostřední » malá » prostřední malá prostřední » hojná prostřední » malá prostřední

1894

malá

1895 1896 1897 1898 1899

» » » prostřední »

1900 1901 1902

Sklizeň na jednom hektaru v hektolit. 50 48 35

9 zl. 6 zl. 15 zl. 10 zl. 9 zl. 6 zl. 12 zl. 7 zl. 9 zl. 8 zl. 11 zl. 7 zl. 11 zl. 8 zl. 10 zl. 12 zl. 13 zl. 8 zl. 11 zl. 7 zl. 8 zl. 8 zl. 15 zl. 13 zl.

21–22 19–22 17–18

Nevyzrálé. ” ” ” ” ” ” Nevyzrálé. ” ” ”

Pomrzlo a nevyzrálo. Z jara pomrzlo.

Víno kyselé.

Dne 13. května krupobití.

10 zl.

Vinice stiženy peronosporou.

8 zl. 9 zl. 10 zl. 14 zl. 11 zl.

””” ”””

kyseliny v ‰ při červ. 5–6 6 7–8

Později čisté víno prodáváno za 21 zlatých.

7 zl.

Mošt obsahoval cukru ve stupních

Čisté víno prodávalo se za 18 zl. a po roce za 25 zl.

8½ zl. 12½ zl.

1870 1871 1872 1873 1874 1875 1876 1877 1878 1879 1880 1881 1882 1883 1884 1885 1886 1887 1888 1889 1890 1891 1892 1893

Tyto památky zaznamenal pro budoucí vědomost všem potomkům a obyvatelstvu bzeneckému z upřímné náchylnosti pro vše dobré 42letý bývalý horný Filip Rubík. Další poznamenání pocházejí od Martina Rychmana až do roku 1849.

12 zl.

dobrá

1869

Ve množství bylo vína o třetinu více než v roce předešlém.

4 zl. stř. » 7 zl. stř. »

1848 prostřední

Ročník

Rok

Cena za vědro moštu

1835

609

při bílém 6–7 6–8 8–10

Cena za vědro v korunách

Poznamenání

26 32 20

21. 7. krupobití 12. 6. poškozeny vinice průtrží mračen

1903

13–17

8–12

10–14

1904 1905

50 40

17–21 16–18

7–11 6–7

5–8 7–10

30 26

1906

15–18

8–9

10–12

1907 1908

25 60

16–19 19–22

7 5

7–9 5–7

30 23

22. 5. krupobití 29. 7. krupobití 6. 9. krupobití Silná peronospora 10. 7. krupobití

J. K. Vinařský obzor č. 9, str. 244–249, r. 1908

610

(12/2008)

SPOLEČNOST VALTICKÉ VINNÉ TRHY ve Valticích d ě k u j e všem vinařům-podnikatelům a vinařským obchodním společnostem za aktivní účast na

41. Valtických vinných trzích 2008 ve Valticích p ř e j e všem vinařům v naší České republice dobrý vstup do nového vinařského roku 2009 a z v e aktivní vinaře-podnikatele a vinařské obchodní společnosti k účasti

na 42. ročníku Valtických vinných trhů 2009 ve dnech 8. a 9. května 2009 ve Valticích Informace o Valtických vinných trzích v roce 2009:

Výkonný výbor Společnosti Valtické vinné trhy na svém zasedání rozhodl, že 42. ročník Valtických vinných trhů se uskuteční v pátek, 8. května a v sobotu, 9. května 2009. Přihlášky k účasti na VVT 2009 i ostatní potřebné informace bude možno získat na www.vvtvaltice.cz, již dříve zúčastnění vystavovatelé obdrží přihlášky poštou. řádková inzerce l Koupím demijony se šroubovacím uzávěrem. Tel.: 775 197 443 l Prodám elektrickou zátkovačku lahví, stav jako nová, pořízena nová 12. měsíc 2007, servis od Zama sudy, pořizovací cena 75 000+DPH prodám za 55 000+DPH. Prodám plničku lahví 6 vývodů, výroba Prudík Ladná, nerezová, za 12 000 Kč. Kontakt Procházka, Valtice, 731 542 030, prochazka@valtickavina.cz, možno zaslat foto.

KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ – PODPOŘÍTE NÁS!

Stačila by pro vaši inzerci taková malá ploška? Zeptejte se na cenu – v příštím čísle časopisu můžete oslovit až 10 000 lidí! e-mail: info@vinarskyobzor.cz

(12/2008)

611

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Čejkovská 35

691 02 Velké Bílovice

519 346 238

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

Hospodářské potřeby – Škodová Anežka

Čejč 256

696 14 Čejč

518 361 245

NEREZ Blučina – prodejna vinařských potřeb

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

PATRIA Kobylí, a. s., prodejna hosp. potřeb

Augusty Šebestové 716 691 10 Kobylí

519 440 716

ROSENBERG TECHNIC, s. r. o. – prodejna vinařských potřeb Brněnská 10/58

693 01 Hustopeče

608 889 967

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 259, 602 734 499

Vinařské potřeby, spol. s r. o.

Národních hrdinů 22

690 02 Břeclav

519 321 235

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

ZAMMA-SUDY, s. r. o. – prodejna vinařských potřeb

Hlavní 51

667 01 Vojkovice

547 231 758

Zámky a semena, Janíček Svatopluk

nám. Míru 21

667 01 Židlochovice

602 506 537

Vaše redakce – tel.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice

Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ

Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY

autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 999 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Ampelografia Slovenska 820 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč Filosofie vína – Průvodce po Onom světě 220 Kč Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci 495 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

(12/2008)

613

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem Vydává Svaz vinařů České republiky Kontakt: Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, . e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda); Ing. Petr Ackermann, CSc.; Ing. Patrik Burg; Ing. Antonín Králíček; Ing. Pavel Krška; Ing. Jaroslav Machovec; . Ing. Pavel Pavloušek; doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc.; Ing. Martin Půček; Ing. Jiří Sedlo, CSc.; Bc. Milan Sedláček; Ing. Jaromír Veverka

Abecední seznam autorů a článků ročníku 2008 Ackermann Petr Výskyt škodlivých činitelů, průběh ochrany v roce 2007 a některá doporučení . pro rok 2008 ................................................................................................. 163 Zakázané účinné látky a změny v povolení přípravků na ochranu révy ........ 268 Dávkování přípravků na ochranu rostlin podle vzrůstu révy ........................ 279

(VO č. 4) (VO č. 6) (VO č. 6)

Antoš Ondřej Závislost výnosů révy vinné na vybraných ukazatelích aridity v období . 1961–2000 na jižní Moravě............................................................................ 220

(VO č. 5)

Baker Helena Recenze: Legendární Bordeaux ....................................................................... 72 (VO č. 1, 2) Novoroční eno-gastronomické setkání v Anežské ..........................................191 (VO č. 4) Úspěch moravských vín mezi světovými špičkami v Monte-Carlu ................ 254 (VO č. 5) VINOBLE 2008 – mezinárodní salon „noblesních“ vín – . Jerez de la Frontera ....................................................................................... 434 (VO č. 9) Co je to „hrušková kapka“? ........................................................................... 480 (VO č. 10) MUNDUSvini 2008 ...................................................................................... 486 (VO č. 10) Soutěž Merlot e Cabernet insieme v Bergamu počtvrté.................................. 583 (VO č. 12) Balík Josef Význam a možnosti rychlého stanovení alkoholu během kvašení ................. 421 (VO č. 9) Bárta René TRAMÍN CUP 2008 Čejkovice ..................................................................... 365 (VO č. 7, 8) Barták Michal Vinařský studijní pobyt na Loiře ................................................................... 134

(VO č. 3)

Bartáková Eva Administrativní povinnosti vinařů, vinohradníků a obchodníků s vínem . v průběhu vinařského roku aneb kdy, co, proč a komu zasílat . ..................... 403

(VO č. 9)

Bílek František Křemelinová filtrace: účinně – ekonomicky – šetrně . ................................... 423

(VO č. 9)

Bublíková Lenka Problematika vinařských výstav a soutěží v České republice......................... 600 (VO č. 12) Burg Patrik Mechanizační prostředky využívané při předřezu vinic ................................. 35 (VO č. 1, 2) Hodnocení provozních nákladů u strojů pro mechanizovaný předřez réví . .... 40 (VO č. 1, 2) Mechanizační prostředky pro předvýsadbovou přípravu půdy ...................... 105 (VO č. 3) Studie ekonomické efektivity multifunkčního nosiče . .................................. 156 (VO č. 4) Mezinárodní veletrh BIOFACH 2008 ............................................................ 165 (VO č. 4) Hodnocení parametrů štěpky při štěpkování odpadního réví .........................211 (VO č. 5) Využití strojů pro chemickou ochranu vinic s ohledem na velikost . a strukturu pěstitelských ploch...................................................................... 270 (VO č. 6) Mechanizační prostředky využívané při údržbě příkmenných pásů vinic .... 321 (VO č. 7, 8) Vinné sklepy a možnosti jejich výstavby ....................................................... 349 (VO č. 7, 8) Možnosti využití réví z vinic pro energetické účely ...................................... 457 (VO č. 10) Diplomová práce s tematikou vinohradnické mechanizace ........................... 508 (VO č. 11) Ekonomické hodnocení technologických postupů při využití réví . pro energetické účely..................................................................................... 565 (VO č. 12) Čepička Jaromír Propagace znojemských vinařských obcí ...................................................... 192 (VO č. 4) Největší vinařské obce Znojemska – Vrbovec ................................................ 303 (VO č. 6) Vinařská slavnost našich jižních sousedů: Týden retzského vína .................. 434 (VO č. 9) Největší vinařské obce Znojemska – Znojmo ................................................. 535 (VO č. 11) Čeřovský Jan Co bude umět korek pro velká vína? ............................................................. 347 (VO č. 7, 8) Drábek Jiří Sudy z jedovatého akátu? ................................................................................ 56 (VO č. 1, 2) Muškáty: pouta rodinná a sémantická . ......................................................... 325 (VO č. 7, 8) Dytrtová Karolína Shrnutí závěrů Bioakademie 2008 ................................................................ 483 (VO č. 10) Fiala Václav Strýc Domin . .................................................................................................. 74 (VO č. 1, 2) Vinohradnický pes ........................................................................................ 140 (VO č. 3) Proč se klepe na sudy .................................................................................... 307 (VO č. 6)

Kmotříček Husek .......................................................................................... 390 (VO č. 7, 8) Adelaide ........................................................................................................ 444 (VO č. 9) Furdíková Katarína Arabská guma a víno ...................................................................................... 50 (VO č. 1, 2) Víno „bretty“ .................................................................................................113 (VO č. 3) Vplyv kvasiniek na aromatický profil vína . ....................................................170 (VO č. 4) Autochtónne kvasinky a ich aplikácia do vinárskej praxe ............................. 234 (VO č. 5) Gala Aleš Důležitost laboratorní kontroly kvality v technologii vína .............................. 57 (VO č. 1, 2) Vinařský rok 2007 ........................................................................................ 237 (VO č. 5) Novinky mezi diagnostickými přístroji v technologii vína ............................ 465 (VO č. 10) Haar Josef Zkušenosti s prováděním pozemkových úprav v okrese Břeclav . .................. 359 (VO č. 7, 8) Habrovanský Zdeněk Ze Znojma do Uherského Hradiště na kolech . ............................................... 366 (VO č. 7, 8) Hanák Karel Vliv redukce násady hroznů v různých vývojových stadiích révy vinné . na kvalitativní parametry při sklizni . ........................................................... 154

(VO č. 4)

Hajda Jan Otevřený dopis Svazu vinařů ČR .................................................................. 376 (VO č. 7, 8) Havran Ondřej Biologické odbourávání kyselin...................................................................... 584 (VO č. 12) Híc Pavel Význam a možnosti rychlého stanovení alkoholu během kvašení ................. 421

(VO č. 9)

Hladík Jaroslav Z historie i současnosti vinařských Horních Dunajovic ................................. 194 (VO č. 4) Chůze, která léčí, aneb „Znovín Walking“ . .................................................. 384 (VO č. 7, 8) Vinařské aktivity společnosti AGRA Horní Dunajovice, a. s. ......................... 475 (VO č. 10) Hluchý Milan Výsledky matení samců obalečů feromony v roce 2007 – . v roce tří generací obalečů ............................................................................ 125

(VO č. 3)

Holánek Hynek Nebojme se informačních technologií – šetří náš čas a snižují nezbytnou . administrativu............................................................................................... 583 (VO č. 12) Holleinová Věra Výskyt virových patogenů révy na vybraných odrůdách v porostech . udržovacího šlechtění révy v České republice ................................................. 95

(VO č. 3)

Horešovský Jan Jak Evropský soud může změnit pohled na naše běžné . (např. daňové) otázky ......................................................................................... 8 (VO č. 1, 2) Různé úhly pohledu na vinařské vize ........................................................... 432 (VO č. 9) Informace k nároku na odpočet DPH při zahájení vytýkacího řízení . ........... 455 (VO č. 10) Zvyšování a prohlubování kvalifikace: Co na to daně? .................................. 525 (VO č. 11) Tzv. dissimulované právní úkony – co to je?.................................................. 563 (VO č. 12) Hrouda Vladimír S Cechem českých vinařů po švýcarských vinicích . ..................................... 352 (VO č. 7, 8) Hubáček Erik Proměny trojské Salabky ............................................................................... 370 (VO č. 7, 8) Modřanská vína ve Lvím dvoře ..................................................................... 482 (VO č. 10) Hynek Petr Vinařství a vinohradnictví na Zahradnické fakultě v Lednici (2.) – . Ústav vinohradnictví a vinařství ..................................................................... 65 (VO č. 1, 2) Vinohradnictví a vinařství na Zahradnické fakultě v Lednici (3.) – . Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů .............................. 132 (VO č. 3) Když se propadne vinný sklep. . . .................................................................. 304 (VO č. 6) Vinařství GOTBERG staví moderní vinařský dům u Popic ............................ 354 (VO č. 7, 8) Vinařský institut bude zastřešovat vzdělávání v oboru vína, říká ředitel . Vinařského fondu Jaroslav Machovec ............................................................ 372 (VO č. 7, 8) V oblasti výstav vín vládne chaos, říká Lubomír Glos ................................... 485 (VO č. 10)

614

(12/2008)

Ve Velkých Bílovicích vznikne replika habánského domu . ........................... 490 (VO č. 10) Vykupované hrozny mají letos nízkou cukernatost ....................................... 530 (VO č. 11)

Vývoj meteorologických charakteristik ve vinařské oblasti Morava . v posledních desetiletích................................................................................ 575 (VO č. 12)

Jelen Pavel Kmen kvasinek vliv na aroma MÁ .................................................................111 Grand jours de Bourgogne podeváté: poznatky marketingu z jednoho . vinařského regionu ........................................................................................191 Ideál vína – poměřovat podle něho? .............................................................. 300 Ve jménu typičnosti bez zákazů .................................................................... 425

Lužný Jan Průkopník šlechtění révy vinné na Moravě a Slovensku . prof. dr. F. Frimmel-Traisenau ....................................................................... 386 (VO č. 7, 8)

(VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 6) (VO č. 9)

Jordánová Klára Pěstujeme shodné odrůdy jako naši předkové? ...............................................512 (VO č. 11) Kollárová Klára Sto let české a moravské kulturní historie prizmatem časopisu . Vinařský obzor: Reklama, ženy........................................................................ 77 (VO č. 1, 2) Rosé vína v top gastronomii........................................................................... 591 (VO č. 12) Jak to vidí sommelierka.................................................................................. 601 (VO č, 12) Konečný Antonín Kyslík a vývoj vína na láhvi . ........................................................................... 49 (VO č. 1, 2) Réva a voda: určení zastavení vegetace, hodnocení vláhového stresu . a účinek na kvalitu . ........................................................................................ 97 (VO č. 3) Oxidace vín: vliv na taniny a antokyany ........................................................115 (VO č. 3) Použití malolaktických kvasnic pro lepší ochranu . před Brettanomycetami . ............................................................................... 169 (VO č. 4) Vliv druhu a ekologických podmínek na variabilitu ellagitaninů a těkavých . sloučenin v sudovině . ....................................................................................175 (VO č. 4) Ochrana úrody pomocí suchého ledu . .......................................................... 287 (VO č. 6) Měření fenolické zralosti přímo ve vinici – zkušenosti z Burgundska ........... 289 (VO č. 6) Nové alternativy ošetřování oxidace moštů a vín bez alergizujícího kaseinu ..... 294 (VO č. 6) Manoproteiny kvasnic: realita a mýtus ......................................................... 344 (VO č. 7, 8) Genetické inženýrství kvasinkových kmenů: terno, nebo prokletí? .............. 362 (VO č. 7, 8) Nové alternativy ošetřování oxidace moštů a vín bez alergizujícího kaseinu ..... 425 (VO č. 9) Faktory určující vliv dubových hoblin na senzorické vlastnosti vín .............. 425 (VO č. 9) Québec: Střídmost chutná mnohem víc ........................................................ 478 (VO č. 10) Řez révy: možné úspory? ...............................................................................514 (VO č. 11) Organoleptické závady moštů a hroznů způsobené hnilobou hroznů ........... 527 (VO č. 11) Zamezení obohacování kyslíkem při zátkování šumivých vín . ..................... 532 (VO č. 11) Vinohrad: od hnojení k výživě....................................................................... 567 (VO č. 12) Hodnocení stupně dezinfekce a antimikrobiální aktivity mycích . prostředků používaných ve výrobě korkových zátek...................................... 584 (VO č. 12) Vliv dubových hoblin na výsledné vlastnosti červených vín.......................... 587 (VO č. 12) Kostrhun František Alois Václav Horňanský a Velké Pavlovice ..................................................... 308

(VO č. 6)

Koudelka Zdeněk Mešní víno před soudem ................................................................................. 94

(VO č. 3)

Kovář Václav Vinařství na Moravskobudějovicku ............................................................... 492 (VO č. 10) Králíček Antonín Problematika vinařských výstav a soutěží v České republice......................... 600 (VO č. 12) Kraus Vilém Historicko-biologické předpoklady vedení a řezu révy vinné na území . Československé republiky ............................................................................... 23 (VO č. 1, 2) Aktuální dodatek autora k článku z roku 1957 ............................................... 27 (VO č. 1, 2) VOC Morava – věc veřejná .............................................................................. 64 (VO č. 1, 2) Začátky výroby růžových vín a klaretů na území ČR .................................... 496 (VO č. 10) Kroulík Milan Hodnocení parametrů štěpky při štěpkování odpadního réví .........................211

(VO č. 5)

Krška Pavel Národní prezentace moravských a českých vín na zahraničních veletrzích . ..... 378 (VO č. 7, 8) Aktuální informace ze Salonu vín ČR ........................................................... 439 (VO č. 9) O projektu certifikace zařízení vinařské turistiky ......................................... 481 (VO č. 10) Svatomartinské 2008 – informace pro vinaře ............................................... 491 (VO č. 10) Křístek Martin Kde révokaz neuspěl – Colares . .....................................................................131 (VO č. 3) Novinky na téma víno a zdraví ..................................................................... 377 (VO č. 7, 8) Po stopách albánských vín ............................................................................ 548 (VO č. 11)

Magni Milan Den otevřených sklepů v Moravské Nové Vsi již tradičně ............................. 366 (VO č. 7, 8) Svět růžových vín – malá exkurze s enogastronomickým . zaměřením . .................................................................................................. 430 (VO č. 9) Malík Fedor Arabská guma a víno ...................................................................................... 50 (VO č. 1, 2) Víno „bretty“ .................................................................................................113 (VO č. 3) Vplyv kvasiniek na aromatický profil vína . ....................................................170 (VO č. 4) Autochtónne kvasinky a ich aplikácia do vinárskej praxe ............................. 234 (VO č. 5) Michlovský Miloš Komentář k rozhovoru s Hynkem Holánkem ................................................ 242

(VO č. 5)

Minárik Erich Môže kmeň vínnych kvasiniek ovplyvniť chuť a vôňu vína? ........................... 48 (VO č. 1, 2) Upotrebené vínne kvasnice na skládkach a ich vplyv na biodiverzitu . kvasiniek ........................................................................................................ 55 (VO č. 1, 2) Úloha kvasiniek v hydrolýze glykozidicky viazaných prchavých zlúčenín . počas výroby vína ..........................................................................................110 (VO č. 3) Ochratoxín A – výskyt vo víne podľa zdravotného stavu hrozna ...................115 (VO č. 3) Pektinázy – pomocníci modernej výroby červených vín ............................... 169 (VO č. 4) Polyfenoly vytvárané počas zrenia a skladovania červených vín ....................174 (VO č. 4) Fermentácia a štýl vín z príkrych svahov vinohradov ................................... 236 (VO č. 5) Zygosaccharomyces bailii – pôvodcovia zakalu vín so zvyškovým . cukrom ......................................................................................................... 287 (VO č. 6) Selekcia a potenciál kvasiniek Saccharomyces bayanus na zvýšenie . diverzity hroznových vín .............................................................................. 342 (VO č. 7, 8) Úskalia spontánnej malolaktickej fermentácie ...............................................419 (VO č. 9) Niektoré faktory akosti vína zrejúcich v dubových barikoch ........................ 464 (VO č. 10) Vplyv sírnych aminokyselín a glutationu na malolaktickú fermentáciu . ....... 529 (VO č. 11) Poznámky k dávnej a nedávnej histórii korkových zátok............................... 581 (VO č. 12) Míša Drahomír Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . lednová výročí ................................................................................................ 74 (VO č. 1, 2) Datový přehled šíření révokazové nákazy dle článků ve Vinařském . obzoru do roku 1944 . ................................................................................... 108 (VO č. 3) Poškození révy zvěří ......................................................................................179 (VO č. 4) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . dubnová výročí ............................................................................................. 195 (VO č. 4) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . květnová výročí ............................................................................................ 249 (VO č. 5) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . červnová výročí ............................................................................................ 292 (VO č. 6) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . výročí v červenci a srpnu .............................................................................. 369 (VO č. 7, 8) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . výročí v září .................................................................................................. 442 (VO č. 9) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . výročí v říjnu 2008 ....................................................................................... 496 (VO č. 10) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . listopadová výročí ..........................................................................................511 (VO č. 11) Moravčík Miroslav Praktické zkušenosti s novými postupy ve filtraci: vinaři Moravčíkovi ......... 531 (VO č. 11) Moravčík Vladislav Praktické zkušenosti s novými postupy ve filtraci: vinaři Moravčíkovi ......... 531 (VO č. 11) Mrňa Vojtěch Administrativní povinnosti vinařů, vinohradníků a obchodníků s vínem . v průběhu vinařského roku aneb kdy, co, proč a komu zasílat . ..................... 403

(VO č. 9)

Muška František Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2008 .......................................... 155 (VO č. 4) Srovnání dvou odlišných stanovišť révy vinné (Vitis vinifera) na základě . sledování agrobiologických ukazatelů ........................................................... 334 (VO č. 7, 8) Vinařské centrum Sádek – návrat k terroir . .................................................. 538 (VO č. 11)

Kumšta Michal Fenolické látky červených vín – část 1.: Anthokyany .................................... 238 (VO č. 5) Fenolické látky červených vín – část 2.: Taniny ............................................ 345 (VO č. 7, 8)

Nátr Lubomír Od Molekul CO2 a bobulí révy vinné ke globálnímu klimatu ......................... 41 (VO č. 1, 2)

Lampíř Lubomír Srovnání dvou odlišných stanovišť révy vinné (Vitis vinifera) na základě . sledování agrobiologických ukazatelů ........................................................... 334 (VO č. 7, 8) Vinařské centrum Sádek – návrat k terroir . .................................................. 538 (VO č. 11)

(VO č. 3)

Osička Jaroslav K padesátinám Bc. Milana Sedláčka ................................................................ 81 (VO č. 1, 2)

Lesa Roman Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2007 .................................................. 43 (VO č. 1, 2) Dotační možnosti pro vinaře v rámci Programu rozvoje venkova ................. 525 (VO č. 11)

Otáhal Jan Ochrana révy vinné u malého vinaře . .......................................................... 521 (VO č. 11) Prodej hroznů u malých vinařů...................................................................... 583 (VO č. 12)

Litschmann Tomáš Povětrnostní podmínky v roce 2007 ................................................................11 (VO č. 1, 2)

Otřísal Petr Biogenní aminy v růžových vínech ............................................................... 285

Nepraš Radomír V.O.C. – Koncept návrhu systémového řešení ............................................... 121

(VO č. 6)

(12/2008)

Pavelka Bronislav Ověřování hroznů révy vinné sklizně 2007 ...................................................415

(VO č. 9)

Pavelková Irena Využití ne-Saccharomycetových kvasinek . ................................................... 283 (VO č. 6) Poznatky z 12. Mezinárodního kongresu o kvasinkách................................. 587 (VO č. 12) Pavloušek Pavel Praktické zkušenosti a poznatky s odrůdou Merzling ..................................... 14 (VO č. 1, 2) Význam zapěstování vinice a řezu révy vinné v produkci kvalitních hroznů . ..... 27 (VO č. 1, 2) Pěstitelské tvary pro stolní odrůdy révy vinné ................................................ 38 (VO č. 1, 2) Praktické zkušenosti s odrůdami Bronner a Johanitter . .................................. 97 (VO č. 3) Příčiny, důsledky a možnosti odstranění chlorózy u révy vinné . .................. 103 (VO č. 3) Praktické zkušenosti s odrůdou Sylvánské zelené ......................................... 158 (VO č. 4) Terroir a VOC – kvalita, srozumitelnost a marketingová úspěšnost .............. 166 (VO č. 4) Volba zatížení keřů révy vinné ve vztahu ke kvalitě hroznů . ........................176 (VO č. 4) Praktické zkušenosti s odrůdou Rulandské modré .........................................213 (VO č. 5) Několik praktických poznámek k odrůdě Auxerrois ..................................... 274 (VO č. 6) Zralost hroznů: Cukernatost a kyseliny . ....................................................... 280 (VO č. 6) Možnosti hodnocení tolerance k suchu u podnožových odrůd . .................... 320 (VO č. 7, 8) Praktické poznatky k odrůdě Svatovavřinecké . ............................................ 326 (VO č. 7, 8) PIWI – odrůdy pro biologické vinohradnictví ............................................... 331 (VO č. 7, 8) Zelené práce u révy vinné v aktuálním ročníku ............................................ 338 (VO č. 7, 8) Význam hodnoty pH pro stanovení kvality hroznů ....................................... 348 (VO č. 7, 8) Praktické poznatky k odrůdě Děvín .............................................................. 406 (VO č. 9) Několik praktických poznámek k odrůdě Auxerrois ..................................... 456 (VO č. 10) Význam kyslíku ve vinařství . ....................................................................... 468 (VO č. 10) Praktické poznatky k odrůdě Malverina ....................................................... 523 (VO č. 11) PIWI stolní odrůdy vhodné pro velkovýrobní pěstování................................. 564 (VO č. 12 Praktické poznatky k odrůdě Veltlínské zelené.............................................. 570 (VO č. 12) Polášek František Historický pohled na řez révy ......................................................................... 41 (VO č. 1, 2) Posolda Petr Dotace pro šlechtitele (nejen) révy vinné doplatily na předpisy EU ................. 21 (VO č. 1, 2) Několik poznámek ke Svatomartinskému 2007 .............................................116 (VO č. 3) Naše vína nadchla Johna Sylvino, MW . ........................................................ 180 (VO č. 4) Střípky z Vinexu 2008 ...................................................................................181 (VO č. 4) Rušný víkend ve Valticích a Hustopečích ...................................................... 193 (VO č. 4) Pospíšilová Dorota Model vinohradníckej zonácie v obci Modra (Slovensko) .............................. 226 (VO č. 5) Dávno pestované odrody viniča na Slovensku. 1. Časť: Odrody .....................510 (VO č. 11) Dávno pestované odrody viniča na Slovensku. 2. Časť: Vlastná . výskumná práca............................................................................................. 579 (VO č. 12) Procházka Petr Perspektivy rozvoje vinohradnictví a vinařství na jižní Moravě . .................. 189

(VO č. 4)

Prokeš Kamil Slovensko–Česko 2:2, vyhrálo víno .............................................................. 375 (VO č. 7, 8) Půček Martin Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2007 .................................................. 43 (VO č. 1, 2) Reforma SOT s vínem – co přijde? ................................................................... 90 (VO č. 3) Champion 15. Grand Prix Vinex 2008 tentokrát do Znojma ........................... 92 (VO č. 3) Další podrobnosti reformy . ........................................................................... 150 (VO č. 4) Jednání pracovní skupiny AREV pro reformu SOT vínem . ............................ 152 (VO č. 4) e-Government ve vinařství ........................................................................... 206 (VO č. 5) Vinařská politika ........................................................................................... 266 (VO č. 6) Jednání pracovní skupiny AREV pro reformu SOT vínem . ............................ 267 (VO č. 6) Jednání XVI. Valného shromáždění ve dnech 30.–31. 5. 2008 . v Remeši (Champagne) . .................................................................................319 (VO č. 7, 8) Klučení vinic . ............................................................................................... 402 (VO č. 9) Restrukturalizace podle nové SOT s vínem . ................................................. 454 (VO č. 10) Restrukturalizace dle nové SOT s vínem – „Tragédyja škrk do rži“ ............... 507 (VO č. 11) „Evropská džungle“....................................................................................... 562 (VO č. 12) Jednání Mezinárodního představenstva AREV............................................... 563 (VO č. 12) Richter Miloslav Co nového na Mostecku aneb do Brna je pořád daleko ................................. 253

(VO č. 5)

Rožnovský Jaroslav Vývoj meteorologických charakteristik ve vinařské oblasti Morava . v posledních desetiletích................................................................................ 575 (VO č. 12) Rucki Vít Pěstujeme shodné odrůdy jako naši předkové? ...............................................512 (VO č. 11) Rudolfský Stanislav Informace z Cechu českých vinařů ................................................................... 7 (VO č. 1, 2) Růžička Jan V Polešovicích o TOP Víno Slovácka 2008 .................................................... 499 (VO č. 10) Salaš Petr Průkopník šlechtění révy vinné na Moravě a Slovensku . prof. dr. F. Frimmel-Traisenau ....................................................................... 386 (VO č. 7, 8) Sedlo Jiří Po letech byla schválena reforma trhu s vínem v EU ......................................... 6 (VO č. 1, 2)

615

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2007 .................................................. 43 (VO č. 1, 2) Evropská unie oslavila v minulém roce 50 let své existence a provedla . 4. reformu trhu s vínem .................................................................................. 91 (VO č. 3) Jednání pracovní skupiny AREV pro reformu SOT vínem . ............................ 152 (VO č. 4) Obchod s vínem Evropské unie v roce 2006/2007 ....................................... 188 (VO č. 4) Zpráva o činnosti SV ČR v letech 2004–2007 ............................................... 207 (VO č. 5) Jednání pracovní skupiny AREV pro reformu SOT vínem . ............................ 267 (VO č. 6) Východiska perspektiv rozvoje vinohradnictví a vinařství České republiky ....... 293 (VO č. 6) Změny ve Svazu vinařů ČR po druhé valné hromadě v letošním roce ............318 (VO č. 7, 8) Jednání XVI. Valného shromáždění ve dnech 30.–31.5. 2008 . v Remeši (Champagne) . .................................................................................319 (VO č. 7, 8) Východiska perspektiv rozvoje vinohradnictví a vinařství České republiky ....... 340 (VO č. 7, 8) Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA, 15. 7. 2008 Brusel .... 404 (VO č. 9) Jednání Mezinárodního představenstva AREV............................................... 563 (VO č. 12) Sekera Daniel Model vinohradníckej zonácie v obci Modra (Slovensko)............................... 226 (VO č. 5) Dávno pestované odrody viniča na Slovensku. 1. Časť: Odrody .....................510 (VO č. 11) Dávno pestované odrody viniča na Slovensku. 2. Časť: . Vlastná výskumná práca................................................................................ 579 (VO č. 12) Singer Milan 2. ročník žernoseckého koštu ....................................................................... 302

(VO č. 6)

Skrýval Lubor Nejen červené víno se dá vyrábět z modrých hroznů . .................................. 527 (VO č. 11) Slavíková Zuzana Fytoplazma zlatého žloutnutí révy – chráněná zóna ......................................210

(VO č. 5)

Slouk Roman Vinařský rok 2008 v okolí Hustopečí ............................................................ 537 (VO č. 11) Sotolář Radek Patroni vinařů (1.) – sv. Jan Evangelista, sv. Vincenc...................................... 252 (VO č. 5) Patroni vinařů (2.) – sv. Vavřinec, sv. Jan Křtitel ........................................... 306 (VO č. 6) Patroni vinařů (3.) – sv. Bartoloměj ............................................................... 389 (VO č. 7, 8) Causa špaček obecný . ....................................................................................411 (VO č. 9) Patroni vinařů (4.) – sv. Ludmila a sv. Vít ...................................................... 440 (VO č. 9) Patroni vinařů (5.) – sv. Václav ...................................................................... 494 (VO č. 10) Patroni vinařů (6.) – sv. Martin ..................................................................... 550 (VO č. 11) Patroni vinařů (7.) – sv. Urban........................................................................ 607 (VO č. 12) Souček Jiří Hodnocení parametrů štěpky při štěpkování odpadního réví .........................211

(VO č. 5)

Stávek Jan Biogenní aminy v růžových vínech ............................................................... 285 (VO č. 6) Muškáty: pouta rodinná a sémantická . ......................................................... 325 (VO č. 7, 8) Madeira je nejstarším vínem ke koupi . ......................................................... 367 (VO č. 7, 8) Význam a možnosti rychlého stanovení alkoholu během kvašení ................. 421 (VO č. 9) Stávek Richard Editorial ............................................................................................................ 3 (VO č. 1, 2) Hovory MM: Problematické ročníky mohou být pro naše vinařství výzvou . .. 46 (VO č. 1, 2) Má biovíno budoucnost? ................................................................................. 60 (VO č. 1, 2) Úspěšná tuzemská vína: Ovčáčíkovo Rulandské šedé 2003 ............................ 63 (VO č. 1, 2) Editorial .......................................................................................................... 87 (VO č. 3) Hovory MM: Řez, spon, terroir a šlechtění révy ............................................ 123 (VO č. 3) Editorial .........................................................................................................147 (VO č. 4) Oslavy 40. výročí znovuobnovení činnosti Cechu českých vinařů . ...............151 (VO č. 4) Hovory MM: Přirozená hybridizace ano, genové manipulace ne (1.) ..............167 (VO č. 4) INTERVITIS VIENNA: přijeďte letos do Vídně! . ............................................ 177 (VO č. 4) U zlaté koruny: Příběh lékárníka Josefa Stancla ............................................ 177 (VO č. 4) Editorial ........................................................................................................ 203 (VO č. 5) Hynek Holánek novým předsedou Moravínu ................................................ 240 (VO č. 5) 3x Recenze ................................................................................................... 247 (VO č. 5) Hovory MM: Přirozená hybridizace ano, genové manipulace ne . ................. 250 (VO č. 5) Editorial ........................................................................................................ 263 (VO č. 6) Hovory MM: O víně u vína ........................................................................... 290 (VO č. 6) Editorial .........................................................................................................315 (VO č. 7, 8) Sonberk z pohledu autora projektu – Josefa Pleskota . ................................... 355 (VO č. 7, 8) Vinařský dům Sonberk byl otevřen ............................................................... 356 (VO č. 7, 8) Specialista na sklepy a kvelby, stavební firma Osička z Velkých Bílovic ........ 357 (VO č. 7, 8) Ve Valticích slavnostně otevřeli Valtické podzemí . ....................................... 362 (VO č. 7, 8) Hovory MM: O víně u vína II. . ..................................................................... 363 (VO č. 7, 8) Valtické vinné trhy 2008 ...............................................................................374 (VO č. 7, 8) Veletrh Víno & destiláty 2008 ....................................................................... 375 (VO č. 7, 8) Editorial ........................................................................................................ 399 (VO č. 9) Vinice na zámku Hluboká . ............................................................................414 (VO č. 9) Hovory MM: O víně při víně III. – Rulandské modré .....................................418 (VO č. 9) Víno potřebuje příběh, legendu, tvrdí europoslanec Vladimír Železný .......... 427 (VO č. 9) Přečetli jsme za vás . . ................................................................................... 470 (VO č. 10) Hovory MM (8.): O vinohradnictví a o hodnocení vín .................................. 471 (VO č. 10) INTERVITIS Vinna 2008 ............................................................................... 476 (VO č. 10) Předsedou Institutu MASTER of WINE je Rakušan ....................................... 478 (VO č. 10) Brno v březnu, či Praha v dubnu? ................................................................. 506 (VO č. 11) BioFach Norimberk 2009 – platforma pro obchod nejen biovín .................... 533 (VO č. 11) Hovory MM (9.): O hodnocení vín II. ............................................................ 545 (VO č. 11) Révová školka společnosti VINOFRUKT D. Dunajovice.................................. 569 (VO č. 12) Hovory MM (10.): O biodynamice, hnojení a zase i o terroir.......................... 589 (VO č. 12) World Sauvignon Congress 2008................................................................... 592 (VO č. 12)

616

(12/2008)

Letos uplynulo 650 let od rozhodnutí Karla IV. o obnově vinic . v Čechách...................................................................................................... 595 (VO č. 12) Stratil Pavel Biologické odbourávání kyselin...................................................................... 584 (VO č. 12) Ševčík Josef Košty & Moravské Božolé .............................................................................. 432

(VO č. 9)

Šimeček Petr O čem viněty (ne)hovoří – IX. – Odpovědnost za své jméno . .......................... 71 (VO č. 1, 2) O čem viněty (ne)hovoří – XI. – Kdo také dává vínům jméno .........................119 (VO č. 3) O čem viněty (ne)hovoří – XII. – Ženy, víno a zpěv ....................................... 187 (VO č. 4) O čem viněty (ne)hovoří – XIII. – Exotické země .......................................... 233 (VO č. 5) O čem viněty (ne)hovoří – XIV. – Staří tvůrci etiket ...................................... 299 (VO č. 6) Vinařské pohlednice – jedna z forem propagace . .......................................... 383 (VO č. 7, 8) Jaká vína se pila za první republiky? ............................................................. 543 (VO č. 11) Šimora Rastislav Model vinohradníckej zonácie v obci Modra (Slovensko) .............................. 226 (VO č. 5) Dávno pestované odrody viniča na Slovensku. 1. Časť: Odrody .....................510 (VO č. 11) Dávno pestované odrody viniča na Slovensku. 2. Časť: Vlastná . výskumná práca............................................................................................. 579 (VO č. 12)

Trojak Bogdan Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka ............................................................ 75 (VO č. 1, 2) Dvě M: Montepulciano a Morava . .................................................................. 79 (VO č. 1, 2) Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka .......................................................... 107 (VO č. 3) Ustarané, ale krásné Chianti Classico ........................................................... 305 (CO č. 6) Přespříliš destilátu ve starém Bordeaux? . ..................................................... 385 (VO č. 7, 8) Víno potřebuje příběh, legendu, tvrdí europoslanec Vladimír Železný .......... 427 (VO č. 9) Váňa Ivan Za Vítězslavem Hubáčkem . ........................................................................... 197

(VO č. 4)

Vanek Gaspar Slnečné žiarenie – úpal a spála viniča spôsobujú čoraz väčšie škody . v našich vinohradech ...................................................................................... 19 (VO č. 1, 2) Večeřa Pavel Informace z Vinařského fondu .......................................................................... 8 (VO č. 1, 2) Informace z Vinařského fondu .......................................................................179 (VO č. 4) Vereš Alojz Spomíname na Michala Vilinoviča ................................................................ 309

(VO č. 6)

Škaloud Jaroslav Uvedení knihy LEGENDÁRNÍ BORDEAUX ..................................................... 72 (VO č. 1, 2)

Veverka Jaromír Z diplomových prací na ZF Lednice: Výživa kvasinek při primární . fermentaci moštu .......................................................................................... 343 (VO č. 7, 8) Pětasedmdesátiny Ing. Drahomíra Míši ........................................................ 391 (VO č. 7, 8)

Špalek Marek Návrh konsenzuálního řešení apelačního systému VOC na Moravě . ............ 120 (VO č. 3) Nejen červené víno se dá vyrábět z modrých hroznů . .................................. 527 (VO č. 11)

Vrbík Zdeněk Dům pánů z Lipé aneb přesněji Schwanzův palác – jeho „vinná“ historie .... 136 (VO č. 3) Znáte Májové víno? ....................................................................................... 348 (VO č. 7, 8)

Šťastný Antonín Českomoravský svaz vinařských podniků . ................................................... 524 (VO č. 11)

Zemánek Pavel Hodnocení provozních nákladů u strojů pro mechanizovaný . předřez réví . ................................................................................................... 40 (VO č. 1, 2) Mechanizační prostředky pro předvýsadbovou přípravu půdy ...................... 105 (VO č. 3) Studie ekonomické efektivity multifunkčního nosiče . .................................. 156 (VO č. 4) Využití strojů pro chemickou ochranu vinic s ohledem na velikost . a strukturu pěstitelských ploch ..................................................................... 270 (VO č. 6) Vinné sklepy a možnosti jejich výstavby ....................................................... 349 (VO č. 7, 8) Noví docenti na Zahradnické fakultě v Lednici ............................................. 392 (VO č. 7, 8) Možnosti využití réví z vinic pro energetické účely ...................................... 457 (VO č. 10) Ekonomické hodnocení technologických postupů při využití réví . pro energetické účely..................................................................................... 565 (VO č. 12)

Tománek Alois Praktické zkušenosti s bojem proti chloróze révy vinné ............................... 272

(VO č. 6)

Tomšík Pavel Východiska perspektiv rozvoje vinohradnictví a vinařství České republiky ....... 293 (VO č. 6) Východiska perspektiv rozvoje vinohradnictví a vinařství České republiky ....... 340 (VO č. 7, 8) Tréšek Zdeněk Volba odrůdy, nebo podnože?......................................................................... 224

(VO č. 5)

Předmětový seznam článků ročníku 2008 Z redakční pošty Z redakční pošty................................................................................................. 4 (VO č. 1, 2) Z redakční pošty............................................................................................... 88 (VO č. 3) Z redakční pošty............................................................................................. 148 (VO č. 4) Z redakční pošty............................................................................................. 204 (VO č. 5) Z redakční pošty............................................................................................. 264 (VO č. 6) Z redakční pošty..............................................................................................316 (VO č. 7, 8) Z redakční pošty............................................................................................. 400 (VO č. 9) Z redakční pošty............................................................................................. 452 (VO č. 10) Z redakční pošty ........................................................................................... 504 (VO č. 11) Z redakční pošty............................................................................................. 560 (VO č. 12) Spolkové informace Po letech byla schválena reforma trhu s vínem v EU (J. Sedlo)............................ 6 (VO č. 1, 2) Informace ze SV ČR .......................................................................................... 6 (VO č. 1, 2) Informace z Cechu českých vinařů ................................................................... 7 (VO č. 1, 2) Reforma SOT s vínem – co přijde? (M. Půček) ................................................. 90 (VO č. 3) Informace ze SV ČR......................................................................................... 90 (VO č. 3) Další podrobnosti reformy (M. Půček) . ......................................................... 150 (VO č. 4) Informace ze SV ČR ...................................................................................... 150 (VO č. 4) Oslavy 40. výročí znovuobnovení činnosti Cechu českých vinařů . (R. Stávek) ......................................................................................................151 (VO č. 4) e-Government ve vinařství (M. Půček) . ........................................................ 206 (VO č. 5) Informace ze SV ČR ...................................................................................... 206 (VO č. 5) Zpráva o činnosti SV ČR v letech 2004–2007 (J. Sedlo) . ............................... 207 (VO č. 5) Vinařská politika (M. Půček) ......................................................................... 266 (VO č. 6) Informace ze SV ČR ...................................................................................... 266 (VO č. 6) Změny ve Svazu vinařů ČR po druhé valné hromadě v letošním roce (J. Sedlo) . .......................................................................................................318 (VO č. 7, 8) Informace ze SV ČR .......................................................................................318 (VO č. 7, 8) Klučení vinic (M. Půček)................................................................................ 402 (VO č. 9) Informace ze SV ČR ...................................................................................... 402 (VO č. 9) Restrukturalizace podle nové SOT s vínem (M. Půček).................................. 454 (VO č. 10) Informace ze SV ČR ...................................................................................... 454 (VO č. 10) Informace ze SV ČR ...................................................................................... 506 (VO č. 11) Restrukturalizace dle nové SOT s vínem – „Tragédyja škrk do rži“ (M. Půček) . ................................................................................................... 507 (VO č. 11) Českomoravský svaz vinařských podniků (A. Šťastný) .................................. 524 (VO č. 11) „Evropská džungle“ (M. Půček)..................................................................... 562 (VO č. 12) Informace ze SV ČR....................................................................................... 562 (VO č. 12) Česká republika a Evropská unie Evropská unie oslavila v minulém roce 50 let své existence a provedla . 4. reformu trhu s vínem (J. Sedlo).................................................................... 91 Jednání pracovní skupiny AREV pro reformu SOT vínem (J. Sedlo, M. Půček) . 152 Jednání pracovní skupiny AREV pro reformu SOT vínem (J. Sedlo, M. Půček) . 267

(VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 6)

Jednání XVI. Valného shromáždění ve dnech 30.–31. 5.2008 v Remeši . (Champagne) (J. Selo, M. Půček).....................................................................319 (VO č. 7, 8) Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA, 15. 7. 2008 Brusel . (J. Sedlo)......................................................................................................... 404 (VO č. 9) Jednání Mezinárodního představenstva AREV (M. Půček, J. Sedlo)............... 563 (VO č. 12) Vinohradnictví Povětrnostní podmínky v roce 2007 (T. Litschmann) ......................................11 (VO č. 1, 2) Praktické zkušenosti a poznatky s odrůdou Merzling (P. Pavloušek) . ............. 14 (VO č. 1, 2) Slnenčné žiarenie – úpal a spála viniča spôsobujú čoraz väčšie škody . v našich vinohradoch (G. Vanek)...................................................................... 19 (VO č. 1, 2) Dotace pro šlechtitele (nejen) révy vinné doplatily na předpisy EU (P. Posolda) .. 21 (VO č. 1, 2) Historicko-biologické předpoklady vedení a řezu révy vinné na území . Československé republiky (V. Kraus) . ............................................................. 23 (VO č. 1, 2) Aktuální dodatek autora k článku z roku 1957 (V. Kraus) ............................... 27 (VO č. 1, 2) Význam zapěstování vinice a řezu révy vinné v produkci kvalitních . hroznů (P. Pavloušek) ...................................................................................... 27 (VO č. 1, 2) Mechanizační prostředky využívané při předřezu vinic (P. Burg) . ................. 35 (VO č. 1, 2) Pěstitelské tvary pro stolní odrůdy révy vinné (P. Pavloušek) . ........................ 38 (VO č. 1, 2) Hodnocení provozních nákladů u strojů pro mechanizovaný předřez réví (P. Burg, P. Zemánek) ...................................................................................... 40 (VO č. 1, 2) Historický pohled na řez révy (F. Polášek) . ..................................................... 41 (VO č. 1, 2) Má biovíno budoucnost? (R. Stávek)................................................................. 60 (VO č. 1, 2) Výskyt virových patogenů révy na vybraných odrůdách v porostech . udržovacího šlechtění révy v České republice (V. Holleinová) . ....................... 95 (VO č. 3) Réva a voda: určení zastavení vegetace, hodnocení vláhového stresu . a účinek na kvalitu (A. Konečný ml.) . ............................................................. 97 (VO č. 3) Praktické zkušenosti s odrůdami Bronner a Johanitter (P. Pavloušek) ............. 97 (VO č. 3) Příčiny, důsledky a možnosti odstranění chlorózy u révy vinné (P. Pavloušek) .. 103 (VO č. 3) Mechanizační prostředky pro předvýsadbovou přípravu půdy . (P. Burg, P. Zemánek) .................................................................................... 105 (VO č. 3) Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka (díl 5.) (B. Trojak) . ............................ 107 (VO č. 3) Datový přehled šíření révokazové nákazy dle článků ve Vinařském obzoru . do roku 1944 (D. Míša) ................................................................................. 108 (VO č. 3) Hovory MM: Řez, spon, terroir a šlechtění révy (R. Stávek) .......................... 123 (VO č. 3) Výsledky matení samců obalečů feromony v roce 2007 – . v roce tří generací obalečů (M. Hluchý) ........................................................ 125 (VO č. 3) Vliv redukce násady hroznů v různých vývojových stadiích révy vinné . na kvalitativní parametry při sklizni (K. Hanák) ........................................... 154 (VO č. 4) Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2008 (F. Muška).......................... 155 (VO č. 4) Studie ekonomické efektivity multifunkčního nosiče (P. Burg, P. Zemánek) . .... 156 (VO č. 4) Praktické zkušenosti s odrůdou Sylvánské zelené (P. Pavloušek) . ................. 158 (VO č. 4) Výskyt škodlivých činitelů, průběh ochrany v roce 2007 a některá . doporučení pro rok 2008 (P. Ackermann) ..................................................... 163 (VO č. 4) Mezinárodní veletrh BIOFACH 2008 (P. Burg) .............................................. 165 (VO č. 4) Terroir a VOC – kvalita, srozumitelnost a marketingová úspěšnost .

(12/2008)

(P. Pavloušek) ................................................................................................ 166 (VO č. 4) Volba zatížení keřů révy vinné ve vztahu ke kvalitě hroznů (P. Pavloušek) ...176 (VO č. 4) Poškození révy zvěří (D. Míša) .......................................................................179 (VO č. 4) Fytoplazma zlatého žloutnutí révy – chráněná zóna (Z. Slavíková) ................210 (VO č. 5) Hodnocení parametrů štěpky při štěpkování odpadního réví . (P. Burg, J. Souček, M. Kroulík) . ....................................................................211 (VO č. 5) Praktické zkušenosti s odrůdou Rulandské modré (P. Pavloušek) . .................213 (VO č. 5) Závislost výnosů révy vinné na vybraných ukazatelích aridity . v období 1961–2000 na jižní Moravě (O. Antoš)............................................. 220 (VO č. 5) Volba odrůdy, nebo podnože? (Z. Tréšek) ...................................................... 224 (VO č. 5) Model vinohradníckej zonácie v obci Modra (Slovensko) . (D. Pospíšilová, D. Sekera, R. Šimona) ........................................................... 226 (VO č. 5) Zakázané účinné látky a změny v povolení příprvků na ochranu révy . (P. Ackermann) ............................................................................................. 268 (VO č. 6) Využití strojů pro chemickou ochranu vinic s ohledem na velikost . a strukturu pěstitelských ploch (P. Burg, P. Zemánek) . ................................. 270 (VO č. 6) Praktické zkušenosti s bojem proti chloróze révy vinné (A. Tománek) . ........ 272 (VO č. 6) Několik praktických poznámek k odrůdě Auxerrois (P. Pavloušek) ............... 274 (VO č. 6) Zralost hroznů: Cukernatost a kyseliny (P. Pavloušek) .................................. 280 (VO č. 6) Možnosti hodnocení tolerance k suchu u podnožových odrůd (P. Pavloušek) . . 320 (VO č. 7, 8) Mechanizační prostředky využívané při údržbě příkmenných . pásů vinic (P. Burg) ....................................................................................... 321 (VO č. 7, 8) AOC: snížení hustoty výsadby, možný zisk a možné důsledky ...................... 324 (VO č. 7, 8) Muškáty: pouta rodinná a sémantická (J. Drábek, R. Stávek) ........................ 325 (VO č. 7, 8) Praktické poznatky k odrůdě Svatovavřinecké (P. Pavloušek) ....................... 326 (VO č. 7, 8) PIWI – odrůdy pro biologické vinohradnictví (P. Pavloušek) ......................... 331 (VO č. 7, 8) Srovnání dvou odlišných stanovišť révy vinné (Vitis vinifera) . na základě sledování agrobiologických ukazatelů (L. Lampář, F. Muška) ...... 334 (VO č. 7, 8) Zelené práce u révy vinné v aktuálním ročníku (P. Pavloušek) . .................... 338 (VO č. 7, 8) Zkušenosti s prováděním pozemkových úprav v okrese Břeclav (J. Haar) ...... 359 (VO č. 7, 8) Praktické poznatky k odrůdě Děvín (P. Pavloušek) ....................................... 406 (VO č. 9) Kauza špaček obecný (R. Sotolář) ...................................................................411 (VO č. 9) Vinice na zámku Hluboká (R. Stávek) ............................................................414 (VO č. 9) Ověřování hroznů révy vinné sklizně 2007 (B. Pavelka).................................415 (VO č. 9) Několik praktických poznámek k odrůdě Auxerois (P. Pavloušek) . ............... 456 (VO č. 10) Možnosti využití réví z vinic pro energetické účely (P. Burg, P. Zemánek) . .. 457 (VO č. 10) VINITECH BORDEAUX – Další mezinárodní odvětvové setkání .................. 463 (VO č. 10) Diplomová práce s tematikou vinohradnické mechanizace (P. Burg) . ........... 508 (VO č. 11) Dávno pestované odrody viniča na Slovensku. 1. Časť: Odrody . (D. Pospíšilová, D. Sekera, R. Šimona).............................................................510 (VO č. 11) Pěstujeme shodné odrůdy jako naši předkové? (K. Jordánová, V. Rucki) .........512 (VO č. 11) Řez révy: možné úspory? (A. Konečný) ..........................................................514 (VO č. 11) Pokud je sběrné středisko blízko, drcení réví se vyplatí .................................519 (VO č. 11) Ochrana révy vinné u malého vinaře (J. Otáhal) . ......................................... 521 (VO č. 11) Praktické poznatky k odrůdě Malverina (P. Pavloušek) ................................. 523 (VO č. 11) PIWI stolní odrůdy vhodné pro velkovýrobní pěstování (P. Pavloušek).......... 564 (VO č. 12) Ekonomické hodnocení technologických postupů při využití réví pro . energetické účely (P. zemánek, P. Burg) ........................................................ 565 (VO č. 12) Vinohrad: od hnojení k výživě....................................................................... 567 (VO č. 12) Révová školka společnosti VINOFRUKT D. Dunajovice (R. Stávek)................ 569 (VO č. 12) Praktické poznatky k odrůdě Veltlínské zelené (P. Pavloušek)........................ 570 (VO č. 12) Vývoj meteorologických charakteristik ve vinařské oblasti Morava . v posledních desetiletích (T. Litschmann, J. Rožnovský)................................ 575 (VO č. 12) Dávno pestované odrody viniča na Slovensku. 2. Časť: Vlastná výskumná . práca (D. Pospíšilová, R. Šemora, D. Sekera)................................................... 579 (VO č. 12) Prodej hroznů u malých vinařů (J. Otáhal)..................................................... 582 (VO č. 12) Vinařská technologie Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2007 (J. Sedlo, R. Lesa, M. Půček) ..... 43 (VO č. 1, 2) VINIUM ve sklizni 2007 vykoupilo rekordní množství hroznů ...................... 46 (VO č. 1, 2) Hovory MM: Problematické ročníky mohou být pro naše vinařství výzvou . (R. Stávek) ....................................................................................................... 46 (VO č. 1, 2) Môže kmeň vínnych kvasiniek ovplyvniť chuť a vôňu vína? (E. Minárik) . ..... 49 (VO č. 1, 2) Kyslík a vývoj vína na láhvi (A. Konečný ml.) . ................................................ 49 (VO č. 1, 2) Arabská guma a víno (K. Furdíková, F. Malík) ................................................ 50 (VO č. 1, 2) Upotrebené vínne kvasnice na skládkach a ich vplyv na biodiverzitu . kvasiniek (E. Minárik) .................................................................................... 55 (VO č. 1, 2) Sudy z jedovatého akátu? (J. Drábek) .............................................................. 56 (VO č. 1, 2) Důležitost laboratorní kontroly kvality v technologii vína (A. Gala) . .............. 57 (VO č. 1, 2) Úloha kvasiniek v hydrolýze glykozidicky viazaných prchavých zlúčenín . počas výroby vína (E. Minárik) ......................................................................110 (VO č. 3) Kmen kvasinek vliv na aroma MÁ (P. Jelen) ...................................................111 (VO č. 3) Mikrobiologická stabilizace a prostředky boje proti mikrobiálním . změnám (A. Konečný ml.) ..............................................................................112 (VO č. 3) Víno „bretty“ (K. Furdíková, F. Malík) ...........................................................113 (VO č. 3) Ochratoxín A – výskyt vo víne podľa zdravotného stavu hrozna . (E. Minárik) ...................................................................................................115 (VO č. 3) Oxidace vín: vliv na taniny a antokyany (A. Konečný ml.)..............................115 (VO č. 3) Použití malolaktických kvasnic pro lepší ochranu před Brettanomycetami . (A. Konečný ml.) ........................................................................................... 169 (VO č. 4) Pektinázy – pomocníci modernej výroby červených vín (E. Minárik) ........... 169 (VO č. 4) Vplyv kvasiniek na aromatický profil vína (K. Furdíková, F. Malík) ...............170 (VO č. 4) Polyfenoly vytvárané počas zrenia a skladovania červených vín . (E. Minárik) ...................................................................................................174 (VO č. 4) Vliv druhu a ekologických podmínek na variabilitu ellagitaninů . a těkavých sloučenin v sudovině (A. Konečný)................................................175 (VO č. 4) Autochtónne kvasinky a ich aplikácia do vinárskej praxe . (K. Furdíková, F. Malík) ................................................................................ 234 (VO č. 5) Fermentácia a štýl vín z príkrych svahov vinohradov (E. Minárik) ............... 236 (VO č. 5) Vinařský rok 2007 (A. Gala) . ........................................................................ 237 (VO č. 5) Fenolické látky červených vín – část 1.: Anthokyany (M. Kumšta) . .............. 238 (VO č. 5) Využití ne-Saccharomycetových kvasinek (I. Pavelková) ............................... 283 (VO č. 6) Biogenní aminy v růžových vínech (P. Otřísal, J. Stávek) .............................. 285 (VO č. 6)

617

Ochrana úrody pomocí suchého ledu (A. Konečný) . ..................................... 287 (VO č. 6) Zygosaccharomyces bailii – pôvodcovia zakalu vín so zvyškovým cukrom . (E. Minárik) .................................................................................................. 287 (VO č. 6) Měření fenolické zralosti přímo ve vinici – zkušenosti z Burgundska . (A. Konečný) ................................................................................................. 289 (VO č. 6) Nové alternativy ošetřování oxidace moštů a vín bez alergizujícího kaseinu . (A. Konečný) ................................................................................................. 294 (VO č. 6) Selekcia a potenciál kvasiniek Saccharomyces bayanus na zvýšenie . diverzity hroznových vín (E. Minárik) . ........................................................ 342 (VO č. 7, 8) Z diplomovaných prací na ZF Lednice: Výživa kvasinek při primární . fermentaci moštu (J. Veverka) . ...................................................................... 343 (VO č. 7, 8) Manoproteiny kvasnic: realita a mýtus (A. Konečný) .................................... 344 (VO č. 7, 8) Fenolické látky červených vín – část 2.: Taniny (M. Kumšta) ........................ 345 (VO č. 7, 8) Co bude umět korek pro velká vína? (J. Čeřovský)......................................... 347 (VO č. 7, 8) Význam hodnoty pH pro stanovení kvality hroznů (P. Pavloušek) . ............... 348 (VO č. 7, 8) Znáte Májové víno? (Z. Vrbík) ....................................................................... 349 (VO č. 7, 8) Genetické inženýrství kvasinkových kmenů: terno, nebo prokletí? . (A. Konečný) ................................................................................................. 362 (VO č. 7, 8) Úskalia spontánnej malolaktickej fermentácie (E. Minárik) ...........................419 (VO č. 9) Význam a možnosti rychlého stanovení alkoholu během kvašení . (J. Balík, J. Stávek, P. Híc) .............................................................................. 421 (VO č. 9) Křemelinová filtrace: účinně – ekonomicky – šetrně (F. Bílek) ...................... 424 (VO č. 9) Nové alternativy ošetřování oxidace moštů a vín bez alergizujícího . kaseinu (A. Konečný) .................................................................................... 425 (VO č. 9) Ve jménu typičnosti bez zákazů (P. Jelen) ..................................................... 425 (VO č. 9) Faktory určující vliv dubových hoblin na senzorické vlastnosti vín . (A. Konečný) ................................................................................................. 425 (VO č. 9) Niektoré faktory akosti vína zrejúcich v dubových barikoch (E. Minárik) .... 464 (VO č. 10) Novinky mezi diagnostickými přístroji v technologii vína (A. Gala) ............. 465 (VO č. 10) HOBRA-Školník – ještě blíže zákazníkům . ................................................... 467 (VO č. 10) Význam kyslíku ve vinařství (P. Pavloušek) .................................................. 468 (VO č. 10) Organoleptické závady moštů a hroznů způsobené hnilobou hroznů . (A. Konečný) ................................................................................................. 527 (VO č. 11) Nejen červené víno se dá vyrábět z modrých hroznů . (M. Špalek, L. Skrýval) . ................................................................................ 527 (VO č. 11) Vplyv sírnych aminokyselín a glutationu na malolaktickú fermentáciu . (E. Minárik) .................................................................................................. 529 (VO č. 11) Vykupované hrozny mají letos nízkou cukernatost (P. Hynek) ...................... 530 (VO č. 11) Praktické zkušenosti s novými postupy ve filtraci: vinaři Moravčíkovi . (V. a M. Moravčíkovi) . .................................................................................. 531 (VO č. 11) Zamezení obohacování kyslíkem při zátkování šumivých vín (A. Konečný) ...... 532 (VO č. 11) Poznámky k dávnej a nedávnej histórii korkových zátok............................... 581 (VO č. 12) Hodnocení stupně dezinfekce a antimikrobiální aktivity mycích . prostředků používaných ve výrobě korkových zátek...................................... 584 (VO č. 12) Biologické odbourávání kyselin (O. havran, P. Stratil).................................... 584 (VO č. 12) Vliv dubových hoblin na výsledné vlastnosti červených vín.......................... 587 (VO č. 12) Poznatky z 12. Mezinárodního kongresu o kvasinkách (I. Pavelková)........... 587 (VO č. 12) Vinařství v zahraničí Kde révokaz neuspěl – Colares (M. Křístek) ...................................................131 (VO č. 3) Vinařský studijní pobyt na Loiře (M. Barták) ................................................ 134 (VO č. 3) Pravokořenné Polsko, oderské a borové vinice (B. Trojak) ............................. 182 (VO č. 4) Ustarané, ale krásné Chianti Classico (B. Trojak) .......................................... 305 (VO č. 6) S Cechem českých vinařů po švýcarských vinicích (V. Hrouda) .................... 352 (VO č. 7, 8) Madeira je nejstarším vínem ke koupi (J. Stávek) .......................................... 367 (VO č. 7, 8) INTERVITIS Vinna 208 (R. Stávek) ............................................................... 476 (VO č. 10) Předsedou Institutu MASTER of WINE je Rakušan (R. Stávek) ..................... 478 (VO č. 10) Québec: Střídmost chutná mnohem víc (A. Konečný) ................................... 478 (VO č. 10) Ekologické zemědělství: Šetrné k přírodě, prospěšné pro Evropu .................. 479 (VO č. 10) Po stopách albánských vín (M. Křístek) ........................................................ 548 (VO č. 11) Obchod vínem Salon vín České republiky 2008 ....................................................................... 4 (VO č. 1, 2) Úspěšná tuzemská vína: Ovčáčíkovo Rulandské šedé 2003 (R. Stávek) ........... 63 (VO č. 1, 2) VOC Morava – věc veřejná (V. Kraus) . ............................................................ 64 (VO č. 1, 2) O čem viněty (ne)hovoří – (IX.) – Odpovědnost za své jméno (P. Šimeček) ...... 71 (VO č. 1, 2) Uvedení knihy LEGENDÁRNÍ BORDEAUX (J. Škaloud) .................................. 72 (VO č. 1, 2) Recenze: Legendární Bordeaux (H. Baker) ...................................................... 72 (VO č. 1, 2) Několik poznámek ke Svatomartinskému 2007 (P. Posolda) . .........................116 (VO č. 3) O čem viněty (ne)hovoří – (XI.) – Kdo také dává vínům jméno (P. Šimeček) ...119 (VO č. 3) Návrh konsenzuálního řešení apelačního systému VOC na Moravě . (M. Špalek) . .................................................................................................. 120 (VO č. 3) V.O.C. – Koncept návrhu systémového řešení (R. Nepraš) ............................. 121 (VO č. 3) O čem viněty (ne)hovoří – (XII.) – Ženy, víno a zpěv (P. Šimeček) ................. 187 (VO č. 4) Obchod s vínem Evropské unie v roce 2006/2007 (J. Sedlo) . ....................... 188 (VO č. 4) Perspektivy rozvoje vinohradnictví a vinařství na jižní Moravě . (P. Procházka) ............................................................................................... 189 (VO č. 4) Grand jours de Bourgogne podeváté: poznatky marketingu . z jednoho vinařského regionu (P. Jelen) . ........................................................191 (VO č. 4) Novoroční eno-gastronomické setkání v Anežské (H. Baker) .........................191 (VO č. 4) O čem viněty (ne)hovoří – (XIII.) – Exotické země (P. Šimeček) . ................... 233 (VO č. 5) O čem viněty (ne)hovoří – (XIV). – Staří tvůrci etiket (P. Šimeček) ............... 299 (VO č. 6) Vinařský institut bude zastřešovat vzdělávání v oboru vína, říká ředitel . Vinařského fondu Jaroslav Machovec (P. Hynek) ........................................... 372 (VO č. 7, 8) Vinařský institut někteří vítají, jiní jsou proti (J. Kopeček) ............................ 373 (VO č. 7, 8) Valtické vinné trhy 2008 (R. Stávek) ..............................................................374 (VO č. 7, 8) Slovensko–Česko 2:2, vyhrálo víno (K. Prokeš) ............................................ 375 (VO č. 7, 8) Veletrh Víno & destiláty 2008 (R. Stávek)....................................................... 375 (VO č. 7, 8) Vinařské pohlednice – jedna z forem propagace (P. Šimeček) ........................ 383 (VO č. 7, 8) VINOBLE 2008 – mezinárodní salon „noblesních“ vín – . Jerez de la Frontera (H. Baker) . ..................................................................... 434 (VO č. 9) Čeští vinaři překvapili na veletrhu v Hongkongu znalce z celého světa ........ 484 (VO č. 10) V oblasti výstav vín vládne chaos, říká Lubomír Glos ................................... 485 (VO č. 10)

618

(12/2008)

MUNDUSvini 2008 (H. Baker) . .................................................................... 486 Svatomartinské 2008 – informace pro vinaře ............................................... 491 Jaká vína se pila za první republiky? (P. Šimeček) ......................................... 543 Soutěž Merlot e Cabernet insieme v Bergamu počtvrté (H. Baker)................. 583

(VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

Vinařská historie Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . ............................................. 73 (VO č. 1, 2) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . lednová výročí (D. Míša) ................................................................................. 74 (VO č. 1, 2) Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka (díl 4.) (B. Trojak) . .............................. 75 (VO č. 1, 2) Dům pánů z Lipé aneb přesněji Schwanzův palác – jeho „vinná“ historie . (Z. Vrbík) ....................................................................................................... 136 (VO č. 3) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . ........................................... 138 (VO č. 3) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . dubnová výročí (D. Míša) .............................................................................. 195 (VO č. 4) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . ........................................... 196 (VO č. 4) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . květnová výročí (D. Míša) ............................................................................. 249 (VO č. 5) Patroni vinařů (1.) – sv. Jan Evangelista, sv. Vincenc (R. Sotolář) .................. 252 (VO č. 5) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . ........................................... 254 (VO č. 5) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . červnová výročí (D. Míša) ............................................................................. 292 (VO č. 6) Patroni vinařů (2.) – sv. Vavřinec, sv. Jan Křtitel (R. Sotolář) . ....................... 306 (VO č. 6) Alois Václav Horňanský a Velké Pavlovice (F. Kostrhun) . .............................. 308 (VO č. 6) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . výročí v červenci a srpnu (D. Míša) ............................................................... 369 (VO č. 7, 8) Průkopník šlechtění révy vinné na Moravě a Slovensku . prof. dr. F. Frimmel-Traisenau (P. Salaš, J. Lužný) .......................................... 386 (VO č. 7, 8) Patroni vinařů (3.) – sv. Bartoloměj (R. Sotolář) . ........................................... 389 (VO č. 7, 8) Patroni vinařů (4.) – sv. Ludmila a sv. Vít (R. Sotolář) ................................... 440 (VO č. 9) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . výročí v září (D. Míša) .................................................................................. 442 (VO č. 9) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . ........................................... 442 (VO č. 9) Psalo se ve VO před 100 lety. . . . .................................................................. 493 (VO č. 10) Patroni vinařů (5.) – sv. Václav (R. Sotolář) . .................................................. 494 (VO č. 10) Začátky výroby růžových vín a klaretů na území ČR (V. Kraus) . .................. 496 (VO č. 10) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – . výročí v říjnu 2008 (D. Míša) ........................................................................ 496 (VO č. 10) Patroni vinařů (6.) – sv. Martin (R. Sotolář) .................................................. 550 (VO č. 11) Letos uplynulo 650 let od rozhodnutí Karla IV. o obnově vinic v Čechách . (R. Stávek)...................................................................................................... 595 (VO č. 12) Patroni vinařů (7.) – sv. Urban (R. Sotolář)..................................................... 607 (VO č. 12) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety................................................... 608 (VO č. 12) Hodnocení vín Champion 15. Grand Prix Vinex 2008 tentokrát do Znojma (M. Půček) ......... 92 (VO č. 3) Cuvée 2008 .................................................................................................. 250 (VO č. 5) Úspěch moravských vín mezi světovými špičkami v Monte-Carlu . (H. Baker) . .................................................................................................... 254 (VO č. 5) Aktuální informace ze Salonu vín ČR (P. Krška) . .......................................... 439 (VO č. 9) Co je to „hrušková kapka“? (H. Baker) .......................................................... 480 (VO č. 10) Problematika vinařských výstav a soutěží v České republice . (L. Bublíková, A. Králíček)............................................................................. 600 (VO č. 12) Jak to vidí sommelierka (K. Kollárová)............................................................ 601 (VO č. 12) Vinařské aktivity Soutěž v řezu révy vinné 2008 ....................................................................... 59 (VO č. 1, 2) INTERVITIS VIENNA: přijeďte letos do Vídně! (R. Stávek) ............................ 177 (VO č. 4) Střípky z Vinexu 2008 (P. Posolda) . ...............................................................181 (VO č. 4) Propagace znojemských vinařských obcí (J. Čepička) . .................................. 192 (VO č. 4) Rušný víkend ve Valticích a Hustopečích (P. Posolda) . .................................. 193 (VO č. 4) TRAMÍN CUP 2008 Čejkovice (R. Bárta) . .................................................... 365 (VO č. 7, 8) Přespříliš destilátu ve starém Bordeaux? (B. Trojak) . .................................... 358 (VO č. 7, 8) Vinařský triatlon Němčičky 2008 ................................................................. 394 (VO č. 7, 8) Vinařská slavnost našich jižních sousedů: Týden retzského vína . (J. Čepička) . .................................................................................................. 434 (VO č. 9) O projektu certifikace zařízení vinařské turistiky (P. Krška) ......................... 481 (VO č. 10) Modřanská vína ve Lvím dvoře (E. Hubáček) ................................................ 482 (VO č. 10) Shrnutí závěrů Bioakademie 2008 (K. Dytrtová) . ......................................... 483 (VO č. 10) Ve Velkých Bílovicích vznikne replika habánského domu (P. Hynek) . .......... 490 (VO č. 10) V Polešovicích o TOP Víno Slovácka 2008 (J. Růžička) .................................. 499 (VO č. 10) Dotační možnosti pro vinaře v rámci Programu rozvoje venkova (R. Lesa) ... 525 (VO č. 11) BioFach Norimberk 2009 – platforma pro obchod nejen biovín (R. Stávek) ... 533 (VO č. 11) Nebojme se informačních technologií – šetří náš čas a snižují nezbytnou . administrativu (H. Holánek).......................................................................... 583 (VO č. 12) World Sauvignon Congress 2008 (R. Stávek).................................................. 592 (VO č. 12) Svatomartinské 2008..................................................................................... 598 (VO č. 12) Společenská kronika Za Vítězslavem Hubáčkem (I. Váňa) . ............................................................. 197 (VO č. 4) Spomíname na Michala Vilinoviča (A. Vereš) . .............................................. 309 (VO č. 6) Vzpomínka na Adolfa Vintrlíka, vinaře a sadaře ........................................... 390 (VO č. 7, 8) Pětasedmdesátiny Ing. Drahomíra Míši (J. Veverka) . .................................... 391 (VO č. 7, 8) Noví docenti na Zahradnické fakultě v Lednici (P. Zemánek) ........................ 392 (VO č. 7, 8) Vinařský místopis Z historie i současnosti vinařských Horních Dunajovic (J. Hladík) ................ 194 (VO č. 4) Největší vinařské obce Znojemska – Vrbovec (J. Čepička) ............................. 303 (VO č. 6) Proměny trojské Salabky (E. Hubáček) .......................................................... 371 (VO č. 7, 8) Vinařství na Moravskobudějovicku (V. Kovář)................................................ 492 (VO č. 10) Největší vinařské obce Znojemska – Znojmo (J. Čepička) .............................. 535 (VO č. 11) Vinařský rok 2008 v okolí Hustopečí (R. Stávek) . ......................................... 537 (VO č. 11) Vinařské centrum Sádek – návrat k terroir (L. Lampíř, F. Muška) ................. 538 (VO č. 11)

Polemika Komentář k rozhovoru s Hynkem Holánkem (M. Michlovský) . .................... 242 (VO č. 5) Co nového na Mostecku aneb do Brna je pořád daleko (M. Richter) . ............ 253 (VO č. 5) Otevřený dopis Svazu vinařů ČR (J. Hajda) ................................................... 376 (VO č. 7, 8) Různé úhly pohledu na vinařské vize (J. Horešovský) ................................... 432 (VO č. 9) Košty & Moravské Božolé (J. Ševčík) . ............................................................ 432 (VO č. 9) Vinařské školství Vinohradnictví a vinařství na Zahradnické fakultě v Lednici (3.) – . Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů . (P. Hynek) ..................................................................................................... 132

(VO č. 3)

Rozhovor Hovory MM: Přirozená hybridizace ano, genové manipulace ne (1.) . (R. Stávek) ......................................................................................................167 (VO č. 4) Naše vína nadchla Johna Salviho, MW (P. Posolda) ....................................... 180 (VO č. 4) Hynek Holánek novým předsedou Moravínu (R. Stávek) .............................. 240 (VO č. 5) MM: Přirozená hybridizace ano, genové manipulace ne (R. Stávek)............... 250 (VO č. 5) Hovory MM: O víně u vína ........................................................................... 290 (VO č. 6) Hovory MM: O víně u vína II. (R. Stávek) ........................................................... (VO č. 7, 8) Hovory MM: O víně při víně III. – Rulandské modré (R. Stávek) ...................418 (VO č. 9) Víno potřebuje příběh, legendu, tvrdí europoslanec Vladimír Železný . (R. Stávek, B. Trojak) ..................................................................................... 427 (VO č. 9) Hovory MM (8.): O vinohradnictví a o hodnocení vín (R. Stávek) . ............... 471 (VO č. 10) Vinařské aktivity společnosti AGRA Horní Dunajovice, a. s. (J. Hladík) ........ 475 (VO č. 10) Hovory MM (9.): O hodnocení vín II. (R. Stávek) .......................................... 545 (VO č. 11) Hovory MM (10.): O biodynamice, hnojení a zase i o terroir.......................... 589 (VO č. 12) Recenze U zlaté koruny: Přiběh lékárníka Josefa Stancla (R. Stávek) . ......................... 177 3× Recenze (R. Stávek) . ................................................................................ 247

(VO č. 4) (VO č. 5)

Ekologie Od molekul CO2 a bobulí révy vinné ke globálnímu klimatu (L. Nátr) . .......... 41 (VO č. 1, 2) Vinařská povídka Strýc Domin (V. Fiala) ..................................................................................... 74 (VO č. 1, 2) Vinohradnický pes (V. Fiala) ......................................................................... 140 (VO č. 3) Proč se klepe na sudy (V. Fiala) ..................................................................... 307 (VO č. 6) Kmotříček Husek (V. Fiala) . .......................................................................... 390 (VO č. 7, 8) Adelaide (V. Fiala) ......................................................................................... 444 (VO č. 9) Vinařské školství Vinařství a vinohradnictví na Zahradnické fakultě v Lednici (2.) – . Ústav vinohradnictví a vinařství (P. Hynek)..................................................... 65 (VO č. 1, 2) Informace z Vinařského fondu Informace z Vinařského fondu (P. Večeřa) ......................................................... 8 (VO č. 1, 2) Informace z Vinařského fondu (P. Večeřa) ......................................................179 (VO č. 4) Výzkum Východiska perspektiv rozvoje vinohradnictví a vinařství České republiky . (P. Tomšík) .................................................................................................... 293 (VO č. 6) Východiska perspektiv rozvoje vinohradnictví a vinařství České republiky . (P. Tomšík, J. Sedlo) . ..................................................................................... 340 (VO č. 7, 8) Zamyšlení Ideál vína – poměřovat podle něho? (P. Jelen) . .............................................. 300

(VO č. 6)

Reportáž Když se propadne vinný sklep. . . (P. Hynek) ................................................. 304

(VO č. 6)

Téma – vinařské stavby Vinné sklepy a možnosti jejich výstavby (P. Burg, P. Zemánek) ..................... 349 (VO č. 7, 8) Vinařství GOTBERG staví moderní vinařský dům u Popic (P. Hynek) ........... 354 (VO č. 7, 8) Sonberk z pohledu autora projektu – Josefa Pleskota (R. Stávek) ................... 355 (VO č. 7, 8) Vinařský dům Sonberk byl otevřen (R. Stávek)............................................... 356 (VO č. 7, 8) Specialista na sklepy a kvelby, stavební firma Osička z Velkých Bílovic . (R. Stávek)...................................................................................................... 357 (VO č. 7, 8) Ve Valticích slavnostně otevřeli Valtické podzemí (R. Stávek) ....................... 362 (VO č. 7, 8) Víno a zdraví Novinky na téma víno a zdraví (M. Křístek) . ................................................ 377 (VO č. 7, 8) Víno a gastronomie Svět růžových vín – malá exkurze s enogastronomickým zaměřením . (M. Magni) . .................................................................................................. 430 (VO č. 9) Rosé vína v top gastronomii (K. Kollárová)..................................................... 591 (VO č. 12) Právní předpisy a daně Jak Evropský soud může změnit pohled na naše běžné (např. daňové) . otázky (J. Horešovský) ...................................................................................... 8 (VO č. 1, 2) Mešní víno před soudem (Z. Koudelka) ........................................................... 94 (VO č. 3) Administrativní povinnosti vinařů, vinohradníků a obchodníků s vínem . v průběhu vinařského roku aneb kdy, co, proč a komu zasílat . (E. Bartáková, V. Mrňa) . ............................................................................... 403 (VO č. 9) Informace k nároku na odpočet DPH při zahájení vytýkacího řízení . (J. Horešovský) .............................................................................................. 455 (VO č. 10) Zvyšování a prohlubování kvalifikace: Co na to daně? (J. Horešovský) ......... 525 (VO č. 11) Tzv. dissimulované právní úkony – co to je? (J. Horešovský).......................... 563 (VO č. 12) Aktuálně Brno v březnu, či Praha v dubnu? (R. Stávek) ................................................ 506 (VO č. 11)

POMÁHÁME S FILTRACÍ K NEJVYŠŠÍM CÍLÙM P.F.´09

www.filtrace.com K Vánoèním svátkùm i do nového roku 2009 pøejeme všem vinaøùm i jejich vínùm hodnì úspìchù, zdravou barvu, svìžest a jiskru. Proto vám pomáháme s filtrací k vyšší kvalitì.

Fotografie odrůd PIWI k článku P. Pavlouška ze str. 564

Arkadia – hrozen, foto R. Stávek

Agát Donskoj – hrozen, foto P. Pavoušek

Aivaz – hrozen, foto P. Pavoušek

Agát Donskoj – keř, foto P. Pavoušek

Aivaz – keř, foto R. Stávek

Arkadia – keř, foto P. Pavloušek

Fotografie odrůd PIWI k článku P. Pavlouška ze str. 564

Jalovenskij Ustojčivyj – hrozen, foto P. Pavloušek

Jalovenskij Ustojčivyj – keř, foto P. Pavloušek

Moldova – hrozen, foto P. Pavloušek

Jalovenskij Ustojčivyj – keř, foto P. Pavloušek

Pleven Ustojčivyj – hrozen, foto P. Pavloušek

Pleven Ustojčivyj – keř, foto P. Pavloušek

Vostorg – hrozny, foto P. Pavloušek

Vostorg – keř, foto P. Pavloušek