Vinařský obzor 4/2006 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Škody na vinicích jsou po zimě obrovské Mrazy Přímé škody mrazem budou asi nejzásadnější a nejplošnější. Na mnoha místech našich vinorodých krajů klesla rtuť teploměru několikrát až téměř ke třicítce pod nulou, což je už bezesporu devastující teplota. Určité procento zmrzlých oček bude zřejmě registrovat snad každý pěstitel. Podle prvních odhadů bude procento poškození v několika málo desítkách procent. „Těmito teplotními výkyvy si příroda samoreguluje. Nedomnívám se, že pomrznutí i poloviny plodných oček u velkohrozných odrůd může nějak zásadně ovlivnit výnos následné úrody, spíše to přispěje k její přirozené redukci. Důležité ovšem je správné provedení zelených prací,“ domnívá se Ing. Josef Peřina z Dolních Dunajovic. Byla však místa, kde toto poškození dle předběžných zkoušek dosahuje mnoha desítek procent a nejsou ani výjimky poškození až 90 % plodných oček. Zvláště špatná situace je v Blatnici p. Sv. Antonínkem. „Poškození vinic mrazem mohlo být ještě o něco horší v těch lokalitách, které jsou výše položené a zejména otevřené a nechráněné. Silný vítr, který po mnoho dní doprovázel přívaly sněhu totiž účinek mrazivých teplot může ještě zvýšit,“ sdělil Vinařskému obzoru Prof. Vilém Kraus z Lednice. Situace v Polešovicích

Foto: Z. Habrovanský Situaci na ŠSV Polešovice shrnul Z. Habrovanský: „Zima u nás nastoupila nejintenzivněji těsně před koncem roku, a to velkými přívaly sněhu a silným větrem. Kritický byl ovšem 4. lednový týden, kdy byly zaznamenány poklesy teplot až k –25 °C. Již nebylo možné sklízet množitelský materiál a tento byl ponechán zkáze. Poté jsme sklidili letorosty různých odrůd, zakrátili je na čtyři internodia a umístili do nádoby s vodou v teplé místnosti. Současně jsme žiletkou dělali průřezy očky. A výsledek? Hlavní očka byla povětšinou černá a u některých odrůd byla patrná nazelenalá podočka. Z narašených odrůd na tom byly dobře kupodivu odrůdy Neuburské a Chardonnay, vůbec nenarašila očka Modrého Portugalu. Vedlo nás to

k zamyšlení, jak provádět řez. Ponechat více oček na loňském dřevě, a když by náhodou během vegetace více oček vyrašilo, pak se lehce zredukují při zelených pracech. Letos měl v naší oblasti štěstí ten, kdo měl porosty vinic pojištěné na zimní mrazy.“ Zvěř. A nebo bobři? To, co jsem měl možnost vidět třetího březnového dne ve Starovicích ve vinici Zdeňka Trčky, jen tak nezapomenu. Vinohradník Zdeněk Trčka shrnuje: „Loni zde na sousedním poli použila ZVOS Hustopeče přípravek na hraboše a zřejmě to vzalo i zajíce, protože jich tu asi dvacítka ležela po okolí. Říkal jsem si, že letos s nimi tedy nebude potíž. Omyl. Vysoký stav sněhu a nedostatek potravy zahájil jejich nástup na vinice. Šli přímo na staré dřevo, na kmínky. Tato vinice má rozlohu asi 1,5 ha, jedná se o výsadbu Frankovky z roku 1998. Měli jsme zde již několik úrod v pozdních sběrech. Škody nám začaly vznikat od poloviny ledna, největší škody byly na přelomu ledna a února. Zajíci zničili více než polovinu keřů. Jsou ohlodány úplně dokola, takže je po nich, bude třeba úříznout u země a začít znovu zapěstovávat.“ Mnohé z keřů jen částečně ohlodaných naschly kvůli chybějící borce a obnaženému jádru kmínku a mrazem popukaly, takže poškození je dvojí. K možnosti postupné nápravy Z. Trčka dodává: „Nemůžeme jít k řezu kmínků nyní, kdy jsou ještě velké mrazy. Počkáme, až teploty stoupnou, ale musí to být dříve, než by šla míza. Řezná rána bude zatřena latexem – k tomu ale opět potřebujeme vyšší teplotu, aby barva zaschla. Práce tu bude hodně. Škody na úrodě a vícenáklady na nápravách na této vinici odhaduji na sto tisíc korun.“ Ale aby toho nebylo dost, mnohé z nepoškozených keřů jsou „předřezány“ okusem vysokou zvěří, a to tak, že z tažňů jsou jen několikacentimetrové „věšáky“. Takže řez na čípky. Sečteno

Zdeněk Trčka ukazuje zkázu

a podtrženo – děs a hrůza. Podobnou zkušenost potvrdil na vinicích společnosti ZEČI v Boleradicích i Ing. Vladimír Šlancar. Fota R. Stávek

Jako špatně provedený předřez – srnky

Zkáza má jméno zajíci Keř odsouzený k řezu u země a k novém zapěstování kmínku Škodí nejenom zvěř V době po ústupu nejkrutějších mrazů navštívil náhodou redakci vinohradník z jedné podpálavské obce (redakci je známý, ale nepřál si být jmenován) a podělil se o svou neuvěřitelnou zkušenost: „Loni jsme zahájili oplocení naší čtyřicetihektarové vinice, neboť okus vysokou byl již neudržitelný. U nás, ostatně jako na mnoha jiných místech, místní myslivecké sdružení nezvládá přemnožení zvěře a stavy úmyslně podhodnocuje. Plot jsme ještě neměli dokončený, a už nám jej kdosi na několika místech poničil. Že by náhoda?“ Richard Stávek

Vinařský obzor (4/2006)

135

Vážení čtenáři, během několika málo let před vstupem do EU byly v České republice vysázeny tisíce hektarů vinic. Stát a následně Vinařský fond investoval do podpor výsadeb nemalé částky, pohybující se ve stovkách milionů korun. I v případě vinic bude nutné, aby poskytovatel dotací kontroloval, zda příspěvky byly využity správně a zda je o investici pečováno. Je zde tedy předpoklad, že v blízké době budou vinice kontrolovány pracovníky Fondu se zaměřením na zapojení vinic, počet rostlin na hektar, stavbu drátěnky apod. Obdobně budou kontroly provádět pracovníci zemědělských agentur ve vinicích vysazených do doby existence Vinařského fondu. Bude zde samozřejmě možnost sankcí, je proto na každém, aby zvážil vlastní situaci vinice. V případě zjištění závažných nedostatků mohou být uloženy různé nápravy, v krajním případě až navrácení dotací včetně penále, které by za několik let mohlo být opravdu nemalé. Přichází období, kdy bude vhodná doba právě na podsadby vypadalých keřů. Ceny sazenic jsou u obchodníků a pěstitelů velmi příznivé, proto není třeba váhat s podsadbami. K dispozici je široký sortiment odrůd a kombinací s podnožemi, nemalá je také na trhu nabídka opěrných konstrukcí. V polovině března jsem byl členem degustační komise na soutěži Jarovín v Dobšicích u Znojma. Hlavní výsledky najdete uvnitř čísla. Nebudu zde hodnotit to, že pořadatelé ve statutu uváděli jako garanta Svaz vinařů, ač takovou garanci pro letošní ročník neměli. Chci se však vyjádřit k něčemu jinému, a to k samotnému hodnocení vín. Ač stále učněm (a zaplať pánbůh za to!), určitý názor či přehled o hodnocení vín a soutěžích mohu mít. Velmi se ale podivuji rozhodnutí pořadatelů soutěže Jarovín nesdělovat při hodnocení ročníky. I u těch nejzakrytějších a nejanonymnějších degustací bývá tento údaj znám. Jistě, může jít o nějakou tajemnou inovaci, ale snad příště hodnotitelé nedostanou pásku přes oči. Mé pochopení by tento fakt mohl mít v případě, že by šlo o ochutnávku vín před rozhodnutím o nákupu pro přímou konzumaci. Jenže zde šlo o soutěž, kde byl ročníkový rozptyl ve vínech od mladých vín ročníku 2005 až několik let zpět. Je to fér vůči mladým a nebo starším vzorkům? Kde je ohled na ten případ, že víno bude mít senzoricky známky staršího vzorku, ale prakticky bude z ročníku 2005? Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial...................................................................................................................................135 Z redakční pošty...............................................................................................................................................136 Spolkové informace Jaroslav Machovec: Konečně notifikován. Co bude dál?..............................................................................138 Informace z činnosti SV ČR..............................................................................................................................138 Informace z Moravínu.......................................................................................................................................139 Valná hromada Svazu vinařů.............................................................................................................................139 Vinohradnictví Škody na vinicích jsou po zimě obrovské...................................................................................................134 Pavel Pavloušek: Odrůda měsíce – Frankovka..............................................................................................142 Ivana Ludvíková: Prodloužení registrace odrůd révy.................................................................................. 147 Erich Minárik: 1. Medzinárodné sympózium o Burgundskom...................................................................148 František Muška: Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2006..........................................................149 Radomír Pluháček: Určování ampelografických znaků................................................................................ 151 Věra Holleinová: Laboratorní testování chorob révy....................................................................................153 Uve Hoffmann: Boj proti padlí révovému v biologickém vinohradnictví..................................................157 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Mechanizační prostředky pro předřez révy vinné.......................................158 Pavel Pavloušek: Výživa a hnojení révy vinné dusíkem...............................................................................160 Vinařská technologie Michal Kumšta: Možné příčiny vzniku myšiny ve víně............................................................................... 170 Erich Minárik: Pôvod príchuti po svetle v šumivom víne............................................................................ 171 Zprávy technologické........................................................................................................................................ 171 Josef Balík: Kyselina vinná a její formy......................................................................................................... 174 Erich Minárik: Odkvasenie zvyškových sacharidov mladých vín kvasinkami Candida stellata........... 176 Jan Stávek: Macerace slupek versus barevnost klaretů, růžových a červených vín................................ 178 Česká republika v Evropské unii Jiří Sedlo: Hodnocení semináře k reformě SOT s vínem............................................................................162 Vinařská legislativa Jan Horešovský: Na co má právo finanční úřad.............................................................................................146 Víno a zdraví Martin Křístek: Nové poznatky o vztahu vína a zdraví...............................................................................164 Vinařské aktivity Kalendář vinařských akcí na duben a květen............................................................................................150 VINEX 2006 přivítal vinohradníky, vinaře a obchodníky vínem............................................................ 172 Valtice se představily jako hlavní město vína............................................................................................183 Hodnocení vín Radek Sotolář: Senzorické hodnocení jakosti vín – přehled systémů........................................................165 Richard Stávek: Česká a moravská úspěšná vína – první část....................................................................187 Obchod vínem Petr Hynek: Baloun získal v Paříži čtyři stříbrné medaile..........................................................................168 Martin Novotný: Průvodce encyklopediemi aneb Kdo je kdo....................................................................169 Vinařská historie Oldřich Malík: Můj druhý útěk z Reichu – totální nasazení mezi vinohrady...........................................184 Recenze Sýr je bratr vína III........................................................................................................................................ 167 Společenská rubrika Jaroslav Šťastný osmdesátníkem..................................................................................................................187 Zprávy z domova i ze světa................................................................................................................................185 Zprávy vinohradnické........................................................................................................................................152

136

Vinařský obzor (4/2006)

Vinařský obzor číslo 4, ročník 99 (2006) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: jana.studynkova@svcr.cz Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc., (předseda) (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@svisv.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5 % DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5 % DPH) (celý ročník 454 Kč (včetně 5 % DPH)) Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja P.O. BOX 183, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3 e-mail: predplatne@abompkapa.sk tel. 02/444 588 21, 16; fax: 02/444 588 19 zelená linka: 0800 188 826 Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P.O. BOX 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 3. 4. 2006 Toto číslo vychází 7. 4. 2006 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

* Ad „Co je to moravské víno?“, VO 1–2/ 2006, str. 4 Chci reagovat na příspěvek I. Bukovského. V článku je několik myšlenek, které mne přinutily k polemice. Zároveň je zde i několik nepřesností, jež chci též osvětlit. 1. Portské není odrůda, ale chráněné označení původu a metoda vinifikace a tato metoda se může používat (a používá se) v Rakousku, ale i jinde, ale nesmí se tak nazývat (obchází se to jiným názvem a nebo popisem). K této části ještě malou poznámku: jedna z odrůd, jež se v této oblasti pěstují – Malvasia bianca – má synonymum – Masovy hrozon – takže někde ve slovansky mluvících zemích byla známa a pěstována. 2. To, že víno z rakouského „Grüner Veltliner“ je …zcela… jiné než z moravského „Veltlínského zeleného“, je minimálně sporné tvrzení. Proč? Ono v zásadě nejde objektivně hodnotit výsledky vinifikace, pokud tato nemá shodné výchozí parametry (zařízení, kvasinky, teplota atd.). Totiž tzv. „ruka sklepmistra“ je vždy ve víně obsažena (ať kladně, či záporně), ale toto si myslím, že autor nepopisoval. Skladba klonů, a zvláště u odrůdy Veltlínské zelené, že by byla až tak jiná, je dost těžko pochopitelné (ovlivnění blízkostí regionu a dlouhou dobou společného vývoje). A vpravdě, stará autochtonní (místní) odrůda se na Moravě ve větším nepěstuje. 3. „Spotřebitel si dlouhá léta zvykal na chuť našich vín.“ Toto je také vděčné téma k diskuzi: Na jakou chuť? Která byla myšlena? Ta do druhé poloviny devadesátých let (velmi hrubá časová hranice!), nebo poté? Ta chuť směsných známkových vín s cukerným zbytkem nebo přívlastkových, odrůdových vín? Ta chuť zastřených oxidací, vad a extrémních redukcí proti vyškoleným a zdravým? Moje chuti jsou především u těch posledně jmenovaných, na ty prvé bych rád zapomenul. Nebo se po nich někomu stýská? Mně ne! (Ale proti gustu) I když bychom si měli vzít z té doby ponaučení a neopakovat staré chyby dnes (zavádějící označení, nízká úroveň prodeje a adjustáže, malá reklama). 4. „Masivní a chvatné výsadby....odrůdy a klony... nevhodné do našich podmínek....“ K tomuto jen jedno: Bohudík se může jednotlivec rozhodnout, co si nasadí a jak! To je jeho svaté právo. To, že je něco vysazeno v nevhodných podmínkách či jinak ne zrovna vhodně (podnože, zdravotní stav, poloha, půda atd.), to již padá na hlavu dotyčného pěstitele. 5. „Vína jsou podstatně chudší...“ No to je ještě širší pole k diskuzi. Z mých zkušeností je valná většina těchto problémů způsobena ne v článku zmíněnými faktory, ale především agrotechnikou (řez, zatížení, zelené práce, zdravotní stav), fyziologickými faktory (zralost,

obsah živin v hroznu) a vinifikací (hygiena, rychlost, šetrnost, metody). 6. Úvahy o formulářích atd., to bych raději nechal bez velkých diskuzí. Pořádek musí být, ale na druhé straně, čeho je moc, toho je příliš. Na toto téma se již psalo ve VO mnohokráte (Sedlo, J; Stávek, R; aj.). 7. „Zákazník si zvyká na chuť vína rakouského…“, to je také zajímavý názor. Kterou chuť má pisatel na mysli? Červených vín z Burgenlandu, bílých z teras Wachau, růžového Schilcheru ze Štýrska či Veltlínského zeleného DAC z Dolního Rakouska? A nebo chuť sudového stolního za 0,25 € (velkodovoz)? Poté se musíme podívat na cenu konečnou pro spotřebitele, jež se u prvně jmenovaných pohybuje od 10 € výše /nejsou výjimky 50 € a jsou již vína i okolo 100 € za láhev/ a u těch druhých 2 € a níže. Věřím a doufám, že těch konzumentů, jež si zvykají na ty od 2 € níže, bude časem ubývat. A pokud si bude zvykat na kvalitu, tak poté jistě lépe ocení kvalitu domácí. K tomu ještě jednu poznámku – je právo spotřebitele rozhodnout se, co si za své peníze koupí. Já jako výrobce ho musím přesvědčit, že to, co si kupuje, má pro něj největší užitnou hodnotu – zjednodušeně, že dostal za své peníze maximum. A pokud nekupuje mé výrobky, tak se musím ptát PROČ!?!?!? Ale to je již na další a delší diskuzi. Doufám, že tato bude pokračovat dále na stránkách VO. Ing. Karel Hanák, Velké Bílovice

* Vážená redakce, před nedávnem jsem se setkal s tím, jak se vinaři z jedné vísky na Velkopavlovicku chlubili tím, že mají v katastru obce nejvyšší plochu vinic na jednoho obyvatele. Chci se zeptat, zda existuje nějaký seznam takto seřazených vinařských obcí? čtenář J. Ve Vinařském obzoru č. 3 tohoto roku je na straně 97 uvedena tabulka 20 největších vinařských obcí dle plochy. Dle našeho šetření na příslušných městských a obecních úřadech jsme došli k následujícímu závěru (po vylučovací metodě a několika telefonátech) řazeno podle největší plochy vinic v katastru připadající na jednoho obyvatele, v tomto případě koeficient převrácený – počet obyvatel na 1 ha vinice: 1. Novosedly (2,37 ob./ha) 2. Brod n. Dyjí (2,45 ob./ha) 3. Vrbovec (2,74 ob./ha) 4. Perná (3,09 on./ha) 5. Němčičky (3,18 ob./ha) Je tedy zřejmé, že v tazatelově případě šlo o blamáž. A nebo šovinistické přestřelení. Richard Stávek

Vinařský obzor (4/2006)

Redakce Vinařského obzoru hledá

externí spolupracovníky pro práci

– dopisovatelskou (zpravodajství, konzultace i odborné články) – obchodní (prodej inzertní plochy, prodej předplatného aj.) Vaše nabídky zasílejte písmně či mailem na adresu redakce (viz tiráž)

137

Český zahrádkářský svaz Boršice, sekce vinařů, pořádá tradiční Velikonoční výstavu vín spojenou s ochutnáváním. Výstava se uskuteční v neděli 16. 4. 2006 v 9.30 hod. v prostorách kulturního domu v Boršicích. Vystavováno bývá kolem tisíce vzorků vín z celého našeho regionu a okolních vinařských oblastí. Nejlépe ohodnocené víno každého vystavovaného kultivaru bude odměněno věcnou cenou a vzorek vína vyhodnocen zlatou medailí obdrží pamětní plaketu. Srdečně zvou pořadatelé

138

Konečně notifikován. Co bude dál? Informace ze SV ČR

V posledních měsících jsem ze strany vinařů slyšel velké množství kritických připomínek padajících na hlavu mou, členů Rady Vinařského fondu a na Vinařský fond vůbec. Plně jsem chápal jejich rozhořčení. Čím pro ně byla prospěšná organizace, která má vinařským zákonem nastavenu činnost dle § 31 odstavce 4, kde je např. uvedeno pod písmenem a) „podporuje marketing vína, prodej produktů a ochranu označování vína dle zeměpisného původu“, a která tuto činnost vykonává jen velmi omezeně? Proč platit odvody určené zákonem, když za ně nedostávám adekvátní výstup? Situace, která je nepochopitelná a těžko se s ní dalo smířit. Mohu čtenáře ubezpečit, že tato situace v jediném okamžiku nenechala klidným nikoho z Rady ani výkonné složky Vinařského fondu. Notifikace Vinařského fondu, srozumitelně řečeno „oficiální souhlas Bruselu s vyplácením podpor“, vyplynula z legislativy Evropské unie. Zkrátka a dobře, jsme součástí Evropské unie a z tohoto důvodu jsou její předpisy nadřazeny předpisům naší země. Toto jsme přijali při vstupu do EU a většina z nás potvrdila v referendu. Na rty se dere otázka: No dobře, ale s tím jsme museli počítat a určitě se tato záležitost dala řešit před vstupem. Odpověď zní: jistě, pokud by bylo známo a jasno, že notifikace musí proběhnout. Tuto záležitost má na starosti stát, v tomto případě ministerstvo zemědělství, a tady je na místě uvést, že velmi dlouho trvalo, nežli byl učiněn závěr, že je nutno podpory z Vinařského fondu tzv. „notifikovat“. Takovéto schvalovací řízení je bohužel velmi náročné, a co je horší, i dlouhé. Trvalo to více než rok od doby, kdy Ministerstvo zemědělství ČR odeslalo podklady pro notifikaci. Rada Vinařského fondu po celou tuto dobu spolu s Dozorčí radou hledala východisko z této velmi prekérní a nepřirozené situace, objevila se spousta návrhů na řešení, bylo uskutečněno mnoho jednání na nejrůznějších úrovních, ale nakonec vždy přišlo upozornění na to, že v případě neoprávněného používání těchto prostředků může dojít k žádosti o jejich vrácení i s příslušnými penalizacemi a vyvozením osobní odpovědnosti členů orgánů Vinařského fondu. A navíc hrozila i možnost zastavení notifikace. Vždy v tomto období se již zdálo, že z Bruselu již nedorazí žádné doplňující otázky a pravidelně se před vypršením lhůty na jejich položení znovu objevily. Je potřeba říci, že nakonec až díky přímým jednáním současného ministra zemědělství Ing. Mládka s paní komisařkou Fischer Boelovou došlo ke změně a notifikace byla konečně završena. Nyní, kdy bylo v médiích oznámeno ukončení notifikace a de facto plnohodnotné fungování Fondu, se nabízí otázka, co bude dál. V minulém roce, kdy ještě nebylo jasné, kdy (a zda vůbec – i tato možnost byla bohužel ve hře) se podaří proces notifikace úspěšně dokončit, rozhodla Rada Fondu, že není možné dál čekat a byla vypracována celková koncepce marketingové strategie Fondu. Účelem bylo stanovit hlavní směry činnosti Fondu, oblasti, kam směřovat podporu a vyhnout se tak nahodilému poskytování podpor bez patřičného marketingového efektu. Koncepce je zpracována a na základě jí probíhá v současné době rozsáhlý průzkum trhu, který by měl přinést ta nejaktuálnější data o domácím spotřebiteli a situaci na našem trhu s vínem vůbec. Snahou je vést účinnou průběžnou komunikační kampaň zaměřenou především na domácího spotřebitele. Z tohoto důvodu v těchto dnech končí výběr spolupracující takzvané fullservisové agentury. V době, kdy budete tento článek číst, bude již určitě v této otázce jasno. Pravděpodobně již v měsíci dubnu je plánováno společné setkání zástupců organizace provádějící průzkum trhu marketingových odborníků z vybrané agentury a zástupců vinařské obce, na kterém si chceme odsouhlasit možnosti, jakým způsobem zastavit pokračující pokles a co nejúčinněji podpořit prodeje vína z moravských a českých vinic. Je důležité, aby vinaři věděli jakým způsobem bude Vinařský fond podporovat marketing našich vín, a proto budou součástí naší práce i pravidelné informace o činnosti a aktivitách Vinařského fondu. Vinařský fond je otevřen všem dobrým návrhům a nápadům i zde jsou vinařské veřejnosti dveře otevřeny. Dne 22. 3. 2006 vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška č. 97, která stanovuje předpoklady a způsob podpor Vinařským fondem. Dle této vyhlášky budou poskytovány i podpory vámi předkládaným projektům. Jsou slyšet i hlasy, že je potřeba Vinařský fond zrušit, že k ničemu neslouží. Mohu čtenáře ubezpečit, že v podstatě vše jde velmi rychle zrušit, ale už velmi těžko znovu obnovit. V této době naše vinařství marketingovou podporu nutně potřebuje, aby mohlo čelit sílící konkurenci na evropském i světovém trhu. Je mi jasné, že důvěru ve fungování Fondu, která byla nalomena, není jednoduché vrátit ze dne na den zpět. Chceme konkrétní prací přesvědčit o tom, že i když byla ztracena spousta času, věříme, že se nám podaří dostat nejenom v podvědomí lidí moravské (a české) víno tam, kam patří. Na jejich stůl. K tomu je, a to podotýkám, ovšem zapotřebí úsilí nás všech. Ing. Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu

n V úterý 21. 2. 2006 proběhlo jednání představenstva SV ČR. To mimo jiné na svém plénu projednalo aktuální problematiku novelizace vinařského zákona, problematiku Integrované produkce hroznů a vína a přípravu veletrhu Vinex. n 22. 2. 2006 proběhlo ve Vinařících u Dobrovice jednání sněmovny společenstev AK ČR. Byly projednány členské povinnosti jednotlivých společenstev, přijati noví členové, mimo jiné Český svaz včelařů a společnost Agrofert Holding, a také diskutovány aktuální problémy v zemědělství. n V pátek 24. 2. 2006 proběhlo na MZe oponentní řízení k připravované situační a výhledové zprávě „Réva vinná a víno 2005“, která by měla být zveřejněna koncem měsíce března. Jednání se účastnili předseda s tajemníkem. n 2. 3. v podniku ZVOS Hustopeče jednali RAK JMK, OAK Břeclav a SV ČR s prvním místopředsedou vlády a ministrem financí Bohuslavem Sobotkou. Za svaz vinařů se jednání účastnil předseda, projednávaly se nejaktuálnější problémy zemědělství v kraji a problémy vinařství. Téhož dne večer se šéfredaktor VO účastnil zasedání a degustace spolku vínobuditelů KAHAN v Ostravě, kde byly tématem tuzemská a slovenská vína odrůd Devín a Pálava. n V pátek 3. 3. proběhlo zasedání správní rady Národního vinařského centra ve Valticích. Projednáno bylo nejbližší zaměření a další postup. n V pondělí 6. 3. a v úterý 7. 3. se předseda svazu zúčastnil jednání pracovní skupiny C/ C „Víno“ a poradní skupiny „Víno“ při Komisi v Bruselu. Podrobnosti jsou uvnitř tohoto čísla. n Ve dnech 7. 3. až 10. 3. 2006 proběhl na brněnském výstavišti veletrh Vinex 2006. V rámci galavečera Vinexu byly také předány ceny ze soutěže Grand Prix Vinex 2006. Podrobnosti k veletrhu uvnitř čísla. n 11. 3. se šéfredaktor VO zúčastnil konference „Víno a zrození“, která se uskutečnila v rámci buchlovického koštu vín. n 13. 3. se předseda s tajemníkem účastnili semináře v Olomouci pořádaného ministerstvem zemědělství, kde prostřednictvím ministra zemědělství a ostatních pracovníků resortu byly představeny dotační programy pro zemědělství v letech 2007 až 2013. Z jednání vyplývá nutnost přípravy na rok 2010, kdy budou odbourány veškeré vývozní podpory do třetích zemí. n Ve středu 15. 3. předseda svazu řídil jednání Rady Vinařského fondu v Brně. Byla oficiálně oznámena notifikace Fondu, takže v nejbližší době bude rozhodnuto, do kterých oblastí marketingu vína budou uvolněny jaké prostředky. Tajemník se téhož dne v Brně zúčastnil jednání ve společnosti CCV (www.ccv.cz), kde byl

Vinařský obzor (4/2006)

představen Portál farmáře. Jedná se o portál, přes který budou v budoucnu všichni zemědělci komunikovat se státní správou. Na jednání byly diskutovány možnosti, které by mohly vinohradníkům a vinařům usnadnit kontakt s úřady. Šéfredaktor VO byl dopoledne jedním z degustátorů soutěže Jarovín Rosé. n 17. 3. proběhlo jednání valné hromady Svazu vinařů České republiky v nové víceúčelové

hale ve Valticích. Bližší podrobnosti z jednání jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla. Téhož dne se šéfredaktor účastnil ve slovenském Pezinoku mezinárodního sympozia k odrůdě Ryzlink vlašský. n V sobotu 18. 3. se předseda SV ČR zúčastnil jednání RAK JMK, OAK Břeclav a SV ČR v podniku ZVOS Hustopeče s ministrem životního prostředí Liborem Ambrozkem. Projednávaly

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice – MORAVÍN ukončil v polovině března cyklus seminářů pořádaných v přednáškovém sále Národního vinařského centra na valtickém zámku k výrobě vína. Zúčastnilo se pravidelně 30 zájemců o dobré víno z řad výrobců i milovníků a 6 studentů Střední vinařské školy ve Valticích. Všichni byli s odbornou náplní seminářů – jak teoretickou, tak i s degustacemi vybraných vín, a především s přítomností

pana profesora Viléma Krause spokojeni a navrhovali pokračování i v dalším období. Zvlášť dobře byl hodnocen nápad ochutnat a kolektivně porovnat i vlastní vyrobená vína a opravit si případně svůj „rukopis sklepmistra“. Semináře, na které přispěl také Vinařský fond, budou definitivně ukončeny 23. března výjezdním seminářem do 3 vybraných vinařských firem na Moravě.

139

se nejaktuálnější problémy zemědělství v kraji a problémy vinařství. n V pondělí 20. 3. se předseda SV ČR zúčastnil jednání RAK JMK, KAK ZK, OAK Hodonín, OAK Břeclav a SV ČR v sídle OAK Hodonín s místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem. Projednávaly se nejaktuálnější problémy zemědělství v obou krajích a problémy vinařství. (jmr)

– MORAVÍN organizuje také odborný zájezd do vybraných vinařských firem v Malokarpatské oblasti na Slovensko, který se uskuteční ve čtvrtek 20. dubna 2006 pod patronací Prof. Ing. Fedora Malíka, DrSc., a budou navštíveny vybrané vinařské firmy – Karpatská perla v Šenkvicích, Pivnica prof. Malíka v Modre, Vinné pivnice Chovanec ve Sv. Jure a VÍNO Masaryk ve Skalici. Cena zájezdu pro členy 1 000 Kč, pro ostatní 1 200 Kč, volejte do 12. dubna na mobil 606 100 434 nebo na záznamník: 519 352 855 – bude Vám poslána přihláška s programem. Jan Otáhal

Valná hromada Svazu vinařů České republiky – Valtice 17. 3. 2006

V úvodu jednání byli vzpomenuti zemřelí členové, Ing. Vojtěch Pazderka, Jan Havlík, Ing. Václav Oslzlý a Jaroslav Pátek. Dále předseda SV ČR Ing. Jiří Sedlo, CSc., informoval o činnosti za rok 2005. Uplynulý rok byl pro vinařství velmi tvrdý, po letech znamenal pro producenty hroznů značnou ztrátu a o moc lépe na tom nebyly ani zpracovatelské podniky. O činnosti byli členové průběžně informováni. Od minulé valné hromady jednalo celkem 5x představenstvo SV ČR a 4x redakční rada Vinařského obzoru. Dozorčí rada provedla kontrolu hospodaření svazu 14. 3. 2006 a předseda dozorčí rady se pravidelně účastnil jednání představenstva. Zvýšil se počet členů, nyní je členem svazu 145 právnických osob, 150 fyzických osob a 39 vinařských spolků a svazů. V členských podnicích pracuje ve vinohradnictví a vinařství 2 600 přepočtených osob (tj. na plný úvazek). Ve vinařských spolcích máme dalších 1 700 členů. Celková plocha vinic členů svazu činí přes 10 tisíc ha a naši členové uvedli do oběhu v minulém roce 900 tis. hl vína. V uplynulém období byla činnost svazu mimo běžné agendy zaměřena na: l Zjednodušení „papírování“ pro drobné vinaře – po mnoha jednáních s řadou rezortů na Úřadu vlády u p. Hanáčka, ředitele kabinetu 1. místopředsedy vlády, se spustila řada novel různých zákonů, které měly za cíl usnadnit v rámci možností život drobným vinařům. Tyto novely iniciovali poslanci Koudelka a Skopal a senátor Vaculík. l Řešení špatné situace vinařů po sklizni 2005. Ve spolupráci s Agrární

komorou byl vytvořen tlak na vládu k řešení tíživé situace. Nejdříve jsme byli ministrem Petrem Zgarbou zcela odmítnuti, později jsme se s ministrem Janem Mládkem dohodli na kompromisu. l Mapování možnosti vzniku vinařského klastru. Během minulého roku vyšlo najevo, že podpora ze strany MPO je velmi nejistá, v druhé polovině roku se začala projevovat evropská krize vinařství, která zpochybnila i ochotu financování ze strany vinařů. l Úpravy podmínek v nařízení vlády pro restrukturalizaci vinic a IP. V restrukturalizaci se zlepšují podmínky pro praktickou dosažitelnost podpory, v IP se přiblížily požadavky praxi a zvyšuje se sazba na hektar. MZe nakonec vyšlo vstříc našim návrhům. l Ve spolupráci s JMK a MŽP byly řešeny problémy se špačky, nyní je připravena příslušná vyhláška. Ve spolupráci s JMK bylo započato také řešení problému výčepu vína pod víchem, ale zatím tam není konkrétní výstup. l Ve spolupráci s AK a profesními svazy ovocnářů, chmelařů a zelinářů byla dohodnuta na MZe a PGRLF státní podpora ve výši 50 % na pojištění speciálních kultur proti krupobití a mrazu. l V druhém pololetí minulého roku jsme provozovali oficiální stránku vinařství ČR www.wineofczechrepublic.cz. Nyní ji po dohodě převzalo NVC Valtice. l SV ČR se spolu s VF a NVC podílel i na spuštění projektu Svatomartinské víno, který byl velmi úspěšný. l Ve spolupráci s MPSV, MZe a JMK bylo umožněno vinařským obcím, aby přijaly na dobu určitou zaměstnance, kteří by se zabývali vinařskou evidencí. Celý projekt byl spuštěn na základě požadavku starostů úhrady ze strany státu těchto zaměstnanců. JMK k tomu uhradil program zjednodušující evidenci. Zájem ze strany obcí byl nakonec minimální. l Celý minulý rok se připravovala novela vinařského zákona, která byla schválena PS PČR dne 10. 2. 2006, ale ne v podobě, jak jsme žádali.

140

Problém máme především s laboratořemi pro analytický rozbor k zatřídění vína, uvádění ocenění v soutěžích na etiketě vína a ve způsobu výpočtu maximálního výnosu hroznů. Činíme kroky pro vrácení novely Senátem (senátor Vaculík) a následné schválení ve Sněmovně v požadované podobě. l Ve spolupráci s AK se na MZe jedná o změně podmínek IP u speciálních kultur a sazbách na hektar pro roky 2007 až 2013. l V důsledku řešení špatné hospodářské pozice členských podniků od sklizně 2005 se svaz nezabýval původně předpokládaným vznikem VOC Morava. Problémy jsme měli s notifikací Vinařského fondu v Bruselu, která proběhla až 13. 3. 2006. To brzdilo nástup v oblasti marketingu vína. Dobrou polovinu svého času investují zaměstnanci svazu do našeho časopisu Vinařský obzor. Za téměř devět let, kdy jsme jeho vydavatelem, vyšlo již více než 4 200 stran, poslední ročník měl rekordní 652 strany. Na přelomu tohoto a příštího roku Vinařský obzor oslaví již 100 let od svého vzniku. SV ČR tradičně organizoval soutěž vín Grand Prix Vinex. V mezinárodní oblasti se činnost svazu rovněž rozšířila. Jeho zástupci se zúčastnili postupně tří zasedání AREV (Aosta, Bolzano, Štrasburk), v Bruselu 5x jednání pracovní skupiny Víno při C/C, 3x jednání poradní skupiny Víno při Komisi ES a semináře k reformě SOT s vínem. Svaz vinařů je oficiálním zástupcem ČR v těchto organizacích. V minulém roce byl předseda svazu zvolen členem řídícího výboru CEPV při AREV. Tajemník SV ČR přednesl zprávu o hospodaření SV ČR za rok 2005. Svaz hospodaří vyrovnaně a veškeré náklady pokrývají příjmy. Rozpočet pro rok 2006 je navržen jako vyrovnaný. Předseda dozorčí rady přednesl zprávu dozorčí rady za rok 2005. Předseda SV ČR přednesl návrh činnosti SV ČR pro rok 2006. Ve stručnosti se chce SV ČR zaměřit na: l Upevnění adekvátního postavení našeho vinařství v rámci EU l Upevnění rovnoprávné spolupráce Svazu vinařů se státní správou a samosprávou v ČR i v rámci orgánů EU l V souvislosti s VOC se zaměřit na iniciování VOC Morava l Rozšíření vzájemné elektronické komunikace mezi členy a svazem je dalším dlouhodobým cílem. V roce 2004 existovala elektronická komunikace s 55 % členů, v roce 2005 to bylo s 60 % a nyní už se 70 % členů l Dořešení možných legislativních úlev pro malé vinaře, legislativní podpoření prodeje vína pod víchem l Bezproblémový průběh vyšších podpor IP hroznů a vína v rámci programu HRDP v roce 2006 l Bezproblémový průběh podpor v rámci restrukturalizace vinic l Zavedení nového systému IP pro roky 2007 – 2013 l Dotvoření systému soutěží vín podle vinařských podoblastí, na které bude navazovat národní soutěž vín

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

l Aktivně se účastnit procesu reformy společné organizace trhu s vínem v EU l Přestěhování sídla Svazu do sousední budovy. Následovala diskuse a zde jsou její některé části: n Ing. Ladislav Skopal – domnívá se, že od roku 1996, co je ve sněmovně, vinařství bylo věnováno maximum. Apeluje na připravenost vinařů, aby byly čerpány všechny evropské finance. Pokud jde o novelu vinařského zákona, tak velkým problémem jsou výstavy vín a jejich schvalování ministerstvem. n Ing. Stanislav Kozák – navázal na řečené a zaměřil se na budoucnost. Tedy plánovací období 2007 – 2013, které pravděpodobně bude posledním obdobím, kdy si budou moci zemědělci sáhnout na dotační prostředky EU. Od roku 2010 dojde k velmi drastickému omezení podpory vývozu, tzn. že zaniknou exportní dotace na vývoz z EU do třetích zemí. Nyní vyšla novela NV 245/2004 Sb. pod číslem 83/ 2006 Sb., a přál by si tímto, aby všechny prostředky, které umožňuje toto nařízení čerpat, byly vyplaceny. Pokud jde o notifikaci Vinařského fondu, komisařka Boel podepsala notifikaci VF 13. 3. 2006. Ministr již podepsal vyhlášku k VF, která vyjde 22. 3. 2006 pod číslem 97/ 2006 Sb. n Ing. Jan Veleba – sdělil, že OAK Břeclav, Znojmo a Hodonín, zejména však Břeclav, udělaly velký kus práce a svou činností docílily navýšení prostředků do IP již pro rok 2006. Nepomohly tím pouze vinařům, ale také ovocnářům. Chtěl by jim i tímto poděkovat. Vyzdvihl činnost pana Hajdy, Hlaváčka a Michlovského. n Ing. Tomáš Richter – informoval přítomné ve stručnosti s pravidly integrované produkce z hlediska vládního nařízení. n Ing. Jiří Sedlo, CSc., informoval o problematice legislativního procesu vinařského zákona a zákona o oběhu osiva a sadby. Vinařský zákon – nebyla akceptována připomínka SV ČR z hlediska výpočtu hektarového výnosu (podíl hroznů z podniku a plocha vinic podniku). Předpokládá se pozměňovací návrh v Senátu ve spolupráci se senátorem Ing. Josefem Vaculíkem. Dále v zákoně jsou pouze akreditované laboratoře, navrhuje se dosavadní znění (akreditované laboratoře nebo laboratoře pověřené SZPI). V případě soutěží vín (možnost uvádění ocenění na etiketě) neprošel návrh tak, aby na návrh SV ČR tyto jmenoval ministr zemědělství. Pro porovnání; v Německu mají uznáno 15 soutěží, ve Španělsku 27, v Itálii 25, Kypr 1, v Maďarsku 6 soutěží, v Rakousku 8 soutěží, v ČR za dobu 2 let je uznáno přes 20 soutěží! Na trhu to způsobuje nepřehlednost a je to nežádoucí. Zákon o oběhu osiva a sadby – zde se neumožňuje uvádět do oběhu podnože v kategorii standard. Dle směrnice EU to je povoleno a není důvod si stanovovat přísnější podmínky. Dále se požaduje snížení DPH u révových sazenic na 5 %. Předkládá proto návrh usnesení a žádá tímto valnou hromadu o podporu.

Kã 290,00

(vã. 5% DPH)

Kã 330,00

(vã. 5% DPH)

Kã 380,00

(vã. 5% DPH)

Kã 420,00

(vã. 5% DPH)

Kã 450,00

(vã. 5% DPH)

Kã 499,00

(vã. 5% DPH)

(k dispozici od 17.12.)

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2004 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (4/2006)

n Doc. Ing. Pavel Tomšík, CSc., informoval o spolupráci SV ČR a PEF MZLU Brno v oblasti ekonomiky vinohradnictví a vinařství v JMK. n Ing. Jaromír Čepička, CSc., informoval za ÚKZÚZ o registru vinic; plocha vinic je 18 554 ha, evidováno 20 400 pěstitelů. Nahlášeno 553 ha vinic v likvidaci, práv na opětovnou výsadbu bylo přiděleno na 154 ha. Celkový produkční potenciál ČR je ve výši 19 647 ha. Informoval o párování vinic s LPIS. Již došlo k rozdělení části práv na novou výsadbu. Jednalo se o 45 žádostí. Bylo vyhověno téměř všem, celkem rozděleno asi 140 ha. n Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., hovořil o možné propagaci našich vín. Vždy byl pro to, aby každá láhev nesla znaky Moravy a nebyla zaměnitelná. Také „terroir“ vinic je nutno stále více podporovat. Jako vzor by mohla být Francie. Také je nutno podporovat naše odrůdy vyšlechtěné u nás. Přimlouvá se za zřízení koutu nových odrůd, kde by tyto byly prezentovány. n Ing. Jaroslav Machovec informoval o výzkumu trhu, který byl z VF zadán. Na základě toho bude prováděn marketing. Pokud jde o kout nových odrůd v Salonu vín, tento projekt se již připravuje. Předpokládá se také větší vinařský workshop, kde budou sbírány podněty vinařů na formu provádění marketingu. n Ing. Josef Svoboda se domnívá, že na trhu je velmi špatný trend při označování známkových vín odrůdou (př. Čejkovský Ruland, Velkopavlovický Portugal). Jde o cestu, která nikam nevede a je to cesta zpět. Navrhuje proto zformulovat něco jako etický kodex vinařství, což je parketa pro SV ČR. n Ing. František Mádl podal dotaz, jaké jsou představy Vinařského fon-

141

du na jeho činnost. Jsou zde signály, že se jedná o bič na vinaře a nikdo z toho nic nemá. Ing. Jaroslav Machovec podal informaci z VF; konečně byla ukončena notifikace a jedná se zde v podstatě o povolení vyplácet finanční prostředky. Domnívá se, že část této špatné situace padá na bedra MZe. Na účtu VF je nyní 137 mil Kč. Je schválena strategie komunikace VF. Tedy směry, kam by finanční prostředky měly jít. Tyto půjdou do obecné propagace vína (společné rysy, označování našich vín), možnost podávat individuální projekty, podpora výstavnictví – tedy podpora veletrhů, jednotlivých výstav vín, včetně místních lokálních akcí. Nedílnou součástí je vinařská turistika. Zejména se budou muset korigovat představy vinařů. Není reálné, aby prostředky vinařem odvedené do VF dostal zpět do své firmy. Nutno je se zaměřit na obecnou propagaci, která se projeví zpětně zvýšením prodeje vína producentům. n Ing. Pavel Pastorek se dotázal, jestli je forma propagace „srovnávací degustační zóna“ na Vinexu správná. Nedomnívá se, že takto odvedená práce je forma podpory prodeje vín. Ing. Jaroslav Machovec odpověděl, že společnost Veletrhy Brno, a.s., nezajistila tento projekt tak, jaká byla představa, a proto rozhodnutím Rady VF nebudou vyplaceny žádné finanční prostředky na tento projekt. n Ing. Jan Hajda konstatoval, že vystoupením pana náměstka Kozáka došlo k jedné kvalitativní změně. Byla projevena vstřícnost vůči vinařům. Poděkoval všem kolegům, kteří se podíleli na jednáních ve smyslu navýšení podpor do IP. Bylo naráženo na silný odpor, ale prosadili jsme alespoň část svých požadavků. (sv)

Ekonomická ochrana révy vinné I tady se dá samozřejmě ušetřit, ale rozhodně ne tak, že se budou vynechávat důležitá ošetření proti chorobám a škůdcům nebo se úplně vypustí listová výživa. Společnost Arysta LifeScience Czech bere v potaz zhoršení ekonomické situace v našem vinohradnictví a nabízí pěstitelům révy pro tuto sezónu spolu s uceleným souborem kvalitních přípravků i zajímavá cenová zvýhodnění. l V boji proti hálčivcům a vlnovníkovcům mohou vinohradníci využít akaricidu Sanmite 20 WP. Nepoškozuje dravé roztoče T. pyri a pro použití ve vinicích je registrován v koncentraci 0,75 % (0,75 kg/ha). K ošetření je možné zvolit jarní i letní termín. Je třeba aplikovat dostatečnou dávku postřikové kapaliny (až 1000 l/ha). l Proti nejdůležitějším chorobám révy – padlí a peronospoře, nabízíme řešení s výraznou úsporou financí: balíček přípravků Captan 50 WP 10 kg + Punch 10 EW 1 litr za doporučenou cenu jen 3 750 Kč. Tento balíček vystačí na ošetření 3,3 ha. Captan 50 WP je kontaktním přípravkem ze skupiny ftalimidů, kam patří i jeho nejbližší příbuzný folpet, s nímž má prakticky identický způsob účinku. V révě se používá proti peronospoře,

má také dobrý vedlejší účinek na botrytidu. Výhodou je vícesměrný mechanismus účinku, který brání vzniku rezistence patogena. I samostatně nabízený Captan 50 WP bude oproti loňskému roku levnější (189 Kč/kg, tj. 567 Kč/ha). Přípravek Punch 10 EW účinkuje systémově proti padlí révovému a vyniká jedinečnou formulací účinné látky s velmi rychlým a dokonalým rozvodem v rostlině. Novinkou v naší nabídce je přípravek Curzate Gold určený proti peronospoře. Jedná se o novou granulovanou formulaci osvědčeného fungicidu, u něhož si pěstitelé cení rychlého působení systémové složky a výrazného „stop efektu“ po aplikaci. V révě se bude používat v koncentraci 0,2–0,25 %. Přípravek je dodáván v 10 kg pytlích. Pro závěrečná ošetření proti peronospoře se doporučují měďnaté sloučeniny. Osvědčeným přípravkem s velmi dobrou cenou za ošetřený hektar je Champion 50 WP na bázi hydroxidu měďnatého. Tato látka je považována za Cu sloučeninu, která je nejšetrnější k rostlinám, přičemž vykazuje špičkovou účinnost díky velkému aktivnímu povrchu na hmotnostní jednotku. Plně dostačující je zde proto postřik

koncentrací 0,4 %. K podpoře účinnosti fungicidů lze přispět i souběžným používáním rostlinného stimulátoru Atonik Pro. V dávce 0,2 l/ha zpevňuje buněčné stěny a zvyšuje tak přirozenou odolnost rostlin k napadení. Hlavním cílem jeho použití je ale zvýšení odolnosti ke stresům. l Častým plevelem, zejména v nových výsadbách, jsou trávy. Především pýr a ježatka kuří noha. Proti nim je určen herbicid Targa Super 5 EC. Je vysoce selektivní k révě, takže lze postřikem zasáhnout i listy révy. Účinkuje systémově – je rozváděn až do kořenů trav a oddenků pýru a hubí je proto dlouhodobě a velmi efektivně. Přípravky, kterých se týkají jednotlivá doporučení, je možné použít také v podmínkách integrované produkce hroznů a vína. Výjimkou je přípravek Curzate Gold, který do seznamu přípravků pro integrované systémy pěstování ovoce a vinné révy nemohl být ještě zařazen z toho důvodu, že registrace v ČR byla ukončena až v prosinci 2005, zatímco seznam byl schválen již v říjnu 2005. Zdeněk Peza, Arysta LifeScience Czech (komerční prezentace)

142

Odrůda měsíce – FRANKOVKA Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Ampelografická charakteristika Vrchol letorostu je zelenkavý, jemně ochlupený. Mladé lístky mají zelenohnědou barvu. List je středně velký, většinou však velký. Listová čepel má tvar pětiúhelníku. Listová čepel je většinou celistvá, pouze velmi slabě trojlaločnatá. Spodní i horní strana listu je hladká. Řapíkový výkrojek je otevřený. Hrozen je středně velký až velký. Hlavní vřeteno třapiny je u základu rozvětveno v křidélka. Tvar hroznu je válcovitý, středně hustý až hustší. Bobule je středně velká, kulatá. Slupka v plné zralosti je až černá s výrazným voskovitým ojíněním slupky. Pěstitelské vlastnosti Frankovka je odrůdou do vynikajících lokalit, kde má pěstování modrých odrůd révy vinné svoji tradici. Pro její pěstování jsou nejvhodnější svahovité pozemky s jižní, jihozápadní nebo jihovýchodní expozicí. Velmi důležité je především vynikající mesoklima a mikroklima. Velmi vhodné pro pěstování jsou lehčí půdy, dobře zásobované živinami. Nesnáší půdy přehnojené dusíkem. Vhodné je rovněž pěstování Frankovky na půdách štěrkovitých a sprašovitých. Frankovka je pozdní odrůdou, která dozrává ve druhé polovině října. Velmi významné je především dosažení co nejvyšší fenolické zralosti z důvodu harmonického složení taninů v budoucím víně. Frankovka raší koncem dubna, kvete nejčastěji v první polovině června a zaměkání bobulí nastupuje v polovině srpna. Odolnost odrůdy k zimním mrazům je střední. Záleží zde především na zatížení keřů hrozny – výnosu v minulé vegetaci a délce období od sklizně hroznů do zámrazu. V období po sklizni hroznů vytváří každá odrůda révy vinné především svoje zásobní látky pro přezimování a u pozdních odrůd je tento prostor užší. Odolnost proti jarním mrazům je dobrá. Odolnost proti plísni révy je střední. Frankovka je náchylná na napadení padlím révy na listech a zejména hroznech v období od kvetení

do zaměkání hroznů. Odolnost proti šedé hnilobě je díky silné slupce bobule a často středně hustému hroznu dobrá. Může trpět i sprcháváním květenství. Velmi časté je v posledních letech fyziologické vadnutí třapiny. Frankovka je vhodná na pěstitelský tvar s výškou kmínku 60–80 cm. Zároveň je třeba zohledňovat nižší plodnost bazálních oček, a tudíž používat spíše dlouhý řez. Zatížení keřů je vhodné určovat dosažením určité kvality vína. Při záměru produkovat přívlastková vína je vhodné zatížení 4–6 oček na m2, pro produkci jakostních vín je potom vhodné zatížení 6–8 oček na m2. Mezi vhodné podnože patří Kober 125 AA, SO 4 nebo Teleki 5 C. Frankovka je odrůda náročnější na zelené práce. Velmi velké listy často úplně zastiňují celou zónu hroznů. Z tohoto pohledu je velmi významné částečné odlistění zóny hroznů. Odlistění zóny hroznů velmi pozitivně působí jako nepřímá ochrana proti houbovým chorobám, zejména padlí révy a šedé hnilobě. Zároveň velmi výrazně přispívá ke zvýšení kvality hroznů z pohledu snížení obsahu kyseliny jablečné v hroznech, zvýšení obsahu antokyaninových barviv a snížení obsahu taninů. Velmi významné místo v zelených pracích u Frankovky zaujímá rovněž regulace násady hroznů v době vegetace. Frankovka velmi dobře reaguje na tento zásah vzestupem kvality, který se velmi pozitivně projeví na zvýšení kvality vína. Jedná se především o zvýšení barevnosti vín, zjemnění tříslovin a vyšší chuťovou plnost. Hrozny potom sklízíme v závislosti na počasí, zdravotním stavu hroznů a účelu sklizně, nejlépe ve druhé polovině října. Enologické vlastnosti Je třeba si uvědomit, že Frankovka je odrůda se střední barevností vín, což vychází i z jejich antokyaninového profilu. Je proto třeba ve vinařství pracovat s kvalitně vyzrálou surovinou z vinice a nezabývat se některými dalšími možnostmi zvyšování barevnosti vín. Pro výrobu kvalitních vín z odrůdy Frankovka je třeba rovněž velmi významná co nejvyšší fenolická zralost semen. Fenolickému stavu semen – zbarvení a chuťovému projevu, je třeba uzpůsobit délku macerace, abychom dosáhli jemného chuťového projevu vína.

U vína s horší fenolickou vyzrálostí semen je vhodná kratší délka macerace – okolo 6 dnů, kdy už dochází k výraznému vystupování tříslovin v chuti vína. U hroznů s velmi dobrou fenolickou vyzrálostí semen je naopak vhodná delší doba macerace, často 14 dnů i déle. Celý tento proces macerace je třeba senzoricky kontrolovat. Z pohledu plnosti vína je rovněž velmi významné realizovat maceraci při vyšších teplotách (23 °C a více). Tento postup vyžaduje vynikající zdravotní stav hroznů. Nezastupitelné místo v technologii výroby Frankovky má jablečno-mléčná fermentace, která velmi pozitivně působí k plnosti aromatického a chuťového dojmu vín z této odrůdy. Z pohledu stabilizace barvy vín z odrůdy Frankovka a zároveň zjemnění chuti je často velmi významné provedení mikrooxidace přirozeně v dřevěných sudech a nebo i pomocí technologických zařízení v nerezových nádobách. Lze použít i proces makrooxidace přímo v průběhu macerace. Hrozny s vynikající zralostí jsou velmi vhodné na delší zrání v dřevěných sudech a nemusí jít vždy o sudy „barrique“, které mohou částečně zastírat ovocný charakter vín z odrůdy Frankovka. Využití odrůdy Frankovka je vysoce jakostní moštová odrůda, ideální pro naše vinařské oblasti. Náš sortiment by měl na této tradiční a kvalitní odrůdě dlouhodobě stavět. I v závislosti na lokalitách dokáže být Frankovka velmi rozmanitým vínem. V určité lokalitě přechází až do „kabernetových“ tónů, v jiných je naopak výrazně ovocná. Zde je vidět významný vliv „terroir“, který je třeba začít obchodně využívat.

Vinařský obzor (4/2006)

Frankovka – hrozen. Foto: P. Pavloušek

Frankovka – list. Foto: P. Pavloušek

Prosluněné hrozny a listy. Foto: R. Stávek

143

Frankovka – intenzivní odlistění keře. Foto: P. Pavloušek

Frankovka – včelka. Foto: P. Pavloušek

Přezrálé hrozny Frankovky před pozdní sklizní. Foto: R. Stávek

Přezrálý hrozen Frankovky, list přešel prvními mrazíky. Foto: R. Stávek

144

Vinařský obzor (4/2006)

145

je stejn dobrý, ale LEVNJŠÍ  univerzální kultivátor s

nastavitelným pracovním zábrem 140 - 230 cm  možnost použití kultivaních

slupic pro podezávání travního drnu  možnost dokoupení slupic pro hloubkové kypení  možnost dokoupení zaízení pro hnojení granulovanými hnojivy  možnost dokoupení zaízení pro hnojení kapalnými hnojivy

nyní za speciální cenu 49.990,-

+ DPH

OSTRATICKÝ, spol. s r.o., 691 54 Týnec u Beclavi 142a Tel./fax: +420 519 342491(2), e-mail: info@ostraticky.cz, www.ostraticky.cz

G R O U P

ST 4 ZÁTKY PRO NEJNÁROâNùJ·Í

spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

146

Na co má právo finanční úřad Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

Daňová kontrola, resp. rozsah toho, co může správce daně od Vás chtít, se řídí ustanovením § 16 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb. a následně pak ustanovením § 31 tohoto zákona, které upravuje způsoby a povinnosti při dokazování. Primárně může správce daně chtít předložit pouze to, co je součástí účetnictví a k tomu ještě záznamy, jejichž vedení sám jako povinnost předtím uložil (§ 16 odst. 2 písm. c) uvedeného zákona). Tedy nikoli záznamy, které vedete z jiných důvodů, a to přesto, že Vám to ukládá jiný zákon. Obecně ovšem také platí, že musíte předložit dostatek důkazů, které dokládají Vaše tvrzení (je třeba vědět, že už daňové přiznání je nějaké tvrzení, např. o výši základu daně, odčitatelných položkách, daňových nákladech atd...). Takže si dokážu představit, že při daňové kontrole můžete nějakou formou tvrdit, že cosi vyplývá z evidence vedené pro zemědělskou inspekci. V ta-

kovém případě může následně i správce daně požadovat předložení takovéto evidence, nikoli ovšem sám od sebe, ale až když se na ni ve svých tvrzeních odkážete. Na druhou stranu, pokud to stejné dostatečně prokážete jinak, jinými prostředky, nemá správce daně oprávnění požadovat cokoli dalšího; v opačném případě Vás nadměrně zatěžuje, porušuje Vaše práva při podnikání a v zásadě můžete jeho postup napadnout (např. žalobou u soudu) a v určitých případech dokonce uplatňovat i náhradu škody vzniklou nesprávným úředním postupem. Ustanovení § 31 zákona hlavně určuje, co všechno může být důkazem a co to důkaz je. Obecně je důkazem cokoli, co je způsobilé nějaké skutečnosti potvrdit. Důkazem může být i zmíněná evidence, ovšem jak jsem uvedl, nikdo Vás nemůže donutit prokazovat právě touto evidencí. Je důležité vědět, že máte úplnou svobodu ve výběru důkazů, pouze Vás stíhá povinnost předložit jich dostatek na prokázání svých tvrzení. Také bych Vám chtěl říci, že jakmile se postavíte do pozice „abychom nedráždili“, jste tak říkajíc jednou nohou v hrobě. Tento stát přece stojí a padá s tvořivostí a pracovitostí především

Podnikatelské 90,minimum pro vinohradníky a vinaﬁe - Po vstupu do EU

(vã. 5% DPH)

Aktualizovaná verze praktického prÛvodce v‰ech, kdo se jiÏ zab˘vají a nebo teprve chtûjí zab˘vat vinohradnictvím a vinaﬁstvím, po vinaﬁské legislativû, doplnûná ke vstupu do Evropské unie.

podnikatelů. Nikdo jiný než Vy, co produkujete podnikáním hodnoty, neživí všechny ty přebujelé kontrolní a regulační instituce. Bez Vašich daní by neměla co jíst ani ta paní z finančního úřadu, co po Vás právě teď chce nesmysly. Je nutné si uvědomit, že tu jde v prvé řadě o Vaše peníze a není na místě být příliš submisivní. Správa daní je suchý správní postup, který by měl být objektivní a věcný. To, že to tak vždy není, to víme, ale je třeba k tomu co nejvíc tak přistupovat a nebát se bránit si práva. Těší mne, že se bráníte. Rozhodně jsou Vaše práva svatá, ovšem k tomu patří i jejich dobrá znalost. To stejné platí o striktním rozsahu Vašich povinností, které je také třeba dobře znát. Cokoli je ve správním řízení mimo tento rámec, je třeba kvalifikovaně a slušně napadnout. Jde sice vždy o jakýsi konflikt, ale ten konflikt není osobní, navíc bez konfliktů žádné podnikání není. Pokud se ale budeme v každodenním životě stále bát státu a jeho moci, budou úředníci navždy vítězit nad životem normálních lidí. A přitom tu jsou od toho, aby jako vykonavatelé státní moci při starosti o veřejné věci byli úslužní, vstřícní a především kvalifikovaní, neboť v jejich rukách je respekt k Vašim právům.

Ekologické zemûdûlství Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

280,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (4/2006)

147

Prodloužení registrace odrůd révy Ing. Ivana Ludvíková, ÚKZÚZ Oblekovice Podle vyhlášky č. 437/2005 Sb., kterou se provádí některá ustanovení výše jmenovaného zákona, je seznam moštových odrůd révy vinné, ze kterých je dovoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti, uveden ve Státní odrůdové knize. Do Státní odrůdové knihy jsou zapsány pouze ty odrůdy, u kterých bylo ukončeno jejich zkoušení a vydáno rozhodnutí o jejich registraci. Název odrůdy moštové bílé Aurelius Chardonnay Irsai Oliver Muškát moravský Muškát Ottonel Müller Thurgau Neuburské Pálava Rulandské bílé Rulandské šedé Ryzlink rýnský Ryzlink vlašský Sauvignon Sylvánské zelené Tramín červený Veltlínské červené rané Veltlínské zelené moštové modré Alibernet André Cab. Sauvignon Frankovka Modrý Portugal Neronet Rulandské modré Svatovavřinecké Zweigeltrebe stolní Chrupka bílá

V srpnu 2005 vypršela lhůta pro podání žádosti o další prodloužení registrace odrůd révy, které byly registrovány a do Státní odrůdové knihy ČR zapsány do roku 1996. Rozhodnutí o prvním prodloužení těchto odrůd na dobu 10 let vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) podle zákona č. 92/1996 Sb. o odrůdách, osivu a sadbě k datu 15. 8. 1997 (u odrůdy Aurelius k 15. 7. 1997) na základě žádostí udržovatelů odrůd. Podle zákona č. 219/2003 Sb. o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, žádost o prodloužení je nutno podat 2 roky před uplynutím doby registrace. Po obdržení žádostí o prodloužení

registrace provede Ústav kontrolu jednotlivých odrůd, zda splňují podmínky, které byly předpokladem pro jejich registraci, s důrazem především na zajištění udržovacího šlechtění. Jestliže odrůdy splní zákonné požadavky, Ústav opětovně prodlouží registraci odrůdy na dobu 10 let. Desetiletá lhůta prodloužení registrace může být počítána nejdříve od data následujícího po datu uplynutí předcházejícího prodloužení. V následující tabulce je uveden seznam odrůd révy, včetně stolních i podnožových, u kterých byly v loňském roce podány žádosti o prodloužení registrace. U jednotlivých odrůd jsou uvedeni žadatelé, kteří v případě prodloužení registrace budou zapsáni jako udržovatelé odrůd.

Datum registrace

Datum nabytí právní moci 1. prodloužení registrace

Datum podání žádosti o 2. prodloužení registrace

Udržovatel – kód

29. 04. 1983 08. 05. 1987 28. 03. 1975 08. 05. 1987 05. 05. 1952 05. 05. 1941 05. 05. 1941 21. 04. 1977 05. 05. 1941 05. 05. 1941 05. 05. 1941 05. 05. 1941 05. 05. 1952 05. 05. 1941 05. 05. 1941 05. 05. 1952 05. 05. 1941

15. 07. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997

11. 03. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005 11. 03. 2005 23. 02. 2005 05. 08. 2005 23. 02. 2005 08. 04. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005 11. 03. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005 05. 08. 2005 23. 02. 2005

604,982 603,604,605,749,982 982,749 605,982,749, 603,604 603,605,629,749,982 603,604,605 603,604,749,982 603,604,982 603,604,605,749,982 603,604,605,749,982 604,982 603,604,605,749,982 605,629,749,982 603,604,605,629,749,982 605 603,604,605,982,749

28. 03. 1975 02. 05. 1980 02. 05. 1980 05. 05. 1941 05. 05. 1941 09. 05. 1991 05. 05. 1941 05. 05. 1941 02. 05. 1980

15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997

05. 08. 2005 08. 04. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005

605 603,982 603,604,605,749,982 603,604,605,749 603,605,629,749 605,749 603,604,605,749,982 603,604,605,629,749 603,605,749

05. 05. 1941

15. 08. 1997

08. 04. 2005

603,605,982

Pﬁehled odrÛd révy

60,(vã. 5% DPH)

• anal˘za stavu vinohradnictví v âR Pfii vût‰ím odbûru • popis jednotliv˘ch odrÛd s uvedením pÛvodu odrÛdy, odrÛdov˘ch znakÛ, je moÏnost slev! odolnosti chorobám, vhodnosti poloh a podnoÏe, vedením a fiezu, udrÏovatelÛ odrÛdy, charakteristiky vína • odrÛdy podnoÏové, mo‰tové i stolní, seznam odrÛd a klonÛ vãetnû jejich udrÏovatelÛ Na témûfi stovce stran najdete 50 barevn˘ch vyobrazení hroznÛ odrÛd znám˘ch i nedávno novû registrovan˘ch (Dornfelder, Auxerrois, Hibernal, Vrboska, Domina, Laurot, Rubinet) ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

148

Chrupka červená Julski biser Olšava Panonia Kincse Vitra podnožové Amos K 5BB SO 4 Cr 2 T 5C 125 AA LE-K/1

Kód 603 604 605 629 749 982

05. 05. 1941 22. 04. 1972 06. 05. 1988 02. 05. 1980 29. 04. 1993

15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997

08. 04. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005 08. 04. 2005 23. 02. 2005

603,982 603,605,749,982 605,749 603,605,982 605,749

12. 05. 1990 03. 05. 1979 03. 05. 1979 29. 04. 1983 29. 04. 1983 29. 04. 1983 03. 05. 1979

15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997 15. 08. 1997

23. 02. 2005 08. 04. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005 23. 02. 2005 08. 04. 2005

605,749,982 604,982 604,605,749,982 603,604,605,749,982 603,604,605,749 605,749,982 982

Název Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice, spol. s r.o. Ing. Miloš Michlovský, CSc. Šlechtitelská stanice vinařská, s.r.o. VÚRV Praha-Ruzyně, Výzkumná stanice vinařská Ing. Alois Tománek AMPELOS, ŠLECHTITELSKÁ STANICE VINAŘSKÁ ZNOJMO, a.s.

Adresa 691 06 Velké Pavlovice Družstevní 818, 69103 Rakvice 687 37 Polešovice 634 267 18 Karlštejn 687 09 Boršice 671 671 24 Vrbovec

1. Medzinárodné sympózium o Burgundskom Odroda Burgundské biele, hoci pochádza pôvodne zo starých Grand Cru vinohradníckej oblasti Bourgogne (Burgundsko) vo Francúsku, je dnes táto odroda, ktorá bola ešte nedávno svetoznáma svojimi vychýrenými vínami s prekrásnou jablkovou arómou, vytesnená odrodou Chardonnay, ktorá sa mylne zamieňa s odrodou Burgundské biele (Pinot blanc). Posledná patrí do rozvetvenej čeľade Pinot. Je veľká škoda, že sa Burgundské biele s tak skvelou históriou tak rýchle takmer vytratila z mysle aj vinohradníckych praktikov od Côtes d ´Or po Rakúsko, Alsasko, po Maďarsko, Veneto a Porýnie. V slávnostnom uvítacom príhovore na privítanie početných hostí z Rakúska a zo zahraničia to zdôraznil Prof. Dr. Franz Freyler, intendant sympózia. Z materiálov tohoto sympózia vyberáme najskôr historické fakty. G. Absenger (Rakúsko) sa podrobne zaoberal dejinami a „osídlením“ odrody Burgundské biele v panónskom priestore. Francúzske označenie „pin“ (nemecky pinia) – borovicová šiška, ktorej forma sa strapcu Burgundského bieleho podobá. Z historického aspektu „Burgundského“ poukazuje na pôvod odrody. Slovo „Burgund“ je odvodené od východogermánského národa Burgundov. Tam, kde kedysi sídlili, sa dodnes udržal štýl vinohradníckych domov z 5. storočia nášho letopočtu. V 15. a 16. storočí sa pod označením Burgundsko rozumeli oblasti burgundských vojvodov, ktorých sídlo v Dijone určovalo vkus neskorého Stredoveku zahrnujúceho aj kultúru vína a pestovanie viniča.

Po smrti vojvodcu Karla v roku 1477 sa jeho dcéra Mária vydala za syna habsburského cisára Maximiliána, ktorý ná burgundskom dvore obľuboval červené a biele vína oblasti. Vytvorenie rímskej provincie Panónia spadá do 1. storočia nášho letopočtu po potlačení jej obyvateľov. Neskôr sa Panónia delila na dve, resp. štyri časti, ktoré v 5. storočí pripadli po zániku západného Ríma Hunom, neskôr Avarom a od 10. storočia Maďarom. Stará biela odroda viniča Heunisch si dlho podržala označenie „Hunnentraube“. Za vlády Karla Chrabrého oddelili cennú franckú odrodu Frankovku modrú od odrody Heunisch. Z kríženia odrody Heunisch so semenáčom Pinotu vznikli potomkovia, o. i. aj Chardonnay. Jeho pôvod poukazuje na Panóniu. Pod maďarským ozančením Szürkebarát (Sivý mních) rozumieme Burgundské sivé, resp. Rulandské. Toto označenie používal rád Cisterciánov, ktorých prvých kláštor založili v roku 1098 v burgundskom Citeaux (dnes departement Côte d ´Or pri Dijone). Účinkovanie „Sivých mníchov“, ktorí nosili sivé sutany, súvisí s osídlením obyvateľov Burgundska v panónskom priestore. Ako pôvodná oblasť sa považuje medzi Ženevským jazerom a údolím rieky Rhône. Tu uskutočnili asi aj kríženie modrej odrody „Čierny riesling“ (Pinot meunier – súčasť základného vína v Champagni) s Tramínom a asi vznik čeľade Pinot: Pinot noir mutoval na Pinot gris (Burgundské sivé) a z neho Pinot blanc (Burgundské biele). Potvrdilo sa, že červená odroda sa pestovala od 4. storočia v rímskej provincii Gallia, kde sa neskôr rozšírila. Cisár Karol Veľký ju priviezol v roku 800 do Falcka, kde sa potom aj pestovala.

Cisterciáni previezli burgundskú odrodu do Rheingau, kde ju začali pestovať vo všetkých kláštoroch ich rádu, pokiaľ to dovolila pôda a podnebie. Burgundské biele možno dokázať až po veľmi dlhej dobe po Burgundskom modrom v 14. storočí v Burgundsku. Cisterciáni počas 13. storočia vysadili v Hornej Panónii Burgundské biele ako aj Burgundské sivé pri jazere Balaton v roku 1375. V rakúskom Heiligenkreuz Cisterciánom Babenbergovci poskytli v roku 1135 prvý kláštor, kde sa usadilo prvých 12 mníchov z burgundského Morimundu. V Thallerne pri Gumpoldskirchene vysadili burgundské odrody, neskôr aj pri jazere Balaton. Tu vznikol kláštor Heiligenkreuz z darov medzi riekou Leitha a jazerom Neusiedlersee. V roku 1203 kráľ Emmerich založil vlastný majetok Stiftsgut Könighof a niekoľko dedín ako Winden, Podersdorf a Möchhof ako pendance Heiligenkreuzu. Cisterciáni boli veľmi usilovní. Ich zásluhou mal kláštor Heiligenkreuz ku koncu 13. storočia už vyše 200 vinohradov vysadených ušľachtilým burgundským viničom. Výsadby viniča západne a južne od Neusiedlersee siahajú do doby bronzovej a neskôr. Do 19. storočia je podľa písomných nálezov ťažké určiť, ktoré odrody viniča pestovali; ako dôkaz slúžil maďarský almanach z roku 1778, v ktorom citujú okolo 300 burgundských odrôd viniča, z ktorých vyzdvihujú 26, no žiaden nepoukazuje na burgundský vinič, čo značí, že burgundský vinič ešte nebol dostatočne rozšírený, hoci v almanachu je trikrát zmienka o Burgundskom modrom, no nie o Burgundskom

Vinařský obzor (4/2006)

bielom. Burgundské biele bolo síce v Panónii známe ako najvyššia kvalita, no jeho rozšírenie bolo ešte veľmi skromné. V druhej polovici 19. storočia došlo k vzostupu pestovania Burgundského bieleho v Panónii dôsledkom vtedajších poznatkov o význame tejto odrody. Prispela tomu aj azda v Európe prvá

Stredná vinohradnícka škola v kláštore Klosterneuburg v roku 1860, kde od roku 2003 sídli jeden z dvoch senátorov Európskeho vinárskeho rytierstva. Literatúra: Materiály z 1. Medzinárodného sympózia o Burgundskom v Rakúsku 2005 Erich Minárik

149

(V České republice není povolen název „Burgundské“, i když je toto hojně zaužívané. Vedle platného názvu „Rulandské“ se též rozšiřuje používání francouzského originálu „Pinot“ – pozn. red.)

Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2006 Ing. František Muška, Ph.D., SRS-SPOR Brno

Chroustím kmenem se označuje populace chroustů v daném územním celku, která vykazuje pravidelně se opakující roky výskytu brouků. Rozlišení se provádí na základě mezinárodního označení, které stanovil Schneider-Orelli (1949). Generace s tříletým vývojem označujeme římskou číslicí III, se čtyřletým římskou číslicí IV. K rozlišení chroustích kmenů podle let výskytu brouků se používá arabské číslo, které se přidá k římské číslici. Tímto označením se odstranily různé dřívější názvy pro rojení jednotlivých chroustích kmenů v daném roce, protože se jednalo o stejnou populaci (např. kmen III0 byl označován ve Švýcarsku jako bernský, ve Francii baloiský, v Rakousku hornorakouský, u nás moravský). Brouci se líhnou z kukel ke konci léta (srpen-září) a přezimují v půdě. Pokud teplota půdy v hloubce 5 cm dosáhne 10 0C, hromadně vystupují k povrchu. Zde vyčkávají do doby, kdy střední denní teplota vzduchu dosáhne 15 0C, vylézají z půdy a hromadně odlétají k lesům (rojení) na žíroviště (část lesa, nejčastěji jeho okraj, popřípadě aleje, sady), kde se vyskytují ve značném množství. V České republice spadá rojení od poloviny dubna do začátku května (může být narušeno chladným počasím). Na žírovišti probíhá úživný žír na stromech (potřebují pro dokončení pohlavních orgánů a rychlý vývoj vajíček po páření) a odlétají klást vajíčka do polí. Koncem června a v červenci se z vajíček líhnou ponravy, které se během svého vývoje dvakrát svlékají (rozeznáváme tři vzrůstové stupně ponrav). Rozlišovacím znakem pro jednotlivé vzrůstové stupně je šířka hlavové schránky (1. stupeň – 2,5 mm, 2. stupeň – 4,0 mm, 3. stupeň šířka hlavové schránky 6,5 mm). Délka vývoje jed-

notlivých vzrůstových stupňů záleží na teplotě. O tom, zda na určitém území je cyklus tří nebo čtyřletý, se rozhoduje již na podzim v roce rojení chroustů. Při tříletém vývojovém cyklu se ponravy poprvé svlékají v témže roce po vylíhnutí, a to v srpnu nebo do září, takže přezimují ponravy druhého vzrůstového stupně. U čtyřletého vývojového cyklu se ponravy v prvním roce po vylíhnutí nesvlékají a přezimují jako ponravy prvého vzrůstového stupně. V letošním roce dojde tedy k rojení dvou kmenů chrousta obecného. Na jižní Moravě III2 (s periodicitou výskytu 2006, 2009, 2012) a v Čechách pak čtyřletého kmene IV2 (s periodicitou výskytu 2006, 2010, 2014). Jmenované kmeny patří v České republice k hospodářsky méně významným. Rojení bude zabírat následující oblasti: v Čechách jde o velkou oblast zabírající jižní část okr. Kladno, východní polovinu okr. Beroun, okr. Praha-západ, Praha-východ, většinu okr. Kutná Hora (mimo Čáslavsko), okr. Kolín, Nymburk, jižní polovinu okr. Mladá Boleslav, okr. Mělník, východní polovinu okr. Litoměřice a jižní část okr. Ústí nad Labem. Dále ostrůvky zabírající severozápadní část okr. Rakovník, Podbořansko (okr. Louny), jihozápadní část okr. Chomutov (Kadaňsko), malý ostrůvek západně od Příbrami a v okolí Jičína. Na Moravě dvě malé oblasti, jihovýchodní část okr. Brno-venkov pokračující směrem na Slavkov u Brna, Bučovice, Vyškov, Prostějov až k Olomouci, dále oblast zabírající okolí Břeclavi, jihozápadní část okr. Hodonín a pokračující směrem na Kyjov až k Uherskému Hradišti.

V uvedených oblastech očekáváme následující intenzitu rojení: Slabý až střední výskyt: jedná se pouze o ostrůvky ve střední části západní poloviny okr. Litoměřice, v okolí Mělníka a severně od Nymburka. Na Moravě v okolí Židlochovic, Slavkova, Vyškova. Ojedinělý až slabý: ve zbývajících oblastech rojení. Ochranná opatření jsou vedena jednak proti broukům a jednak proti ponravám. Proti broukům v současnosti není povolen žádný přípravek. V období od začátku 60. až do poloviny 80. let bylo doporučováno použití insekticidů v oblasti silného až kalamitního výskytu brouků na žírovištích (okraje lesů), v době, kdy většina samiček již nalétla na žíroviště, zásadně však před jejich odletem k první snášce vajíček do polí. Provedeným zásahem v této době byla značně snížena škodlivost ponrav v příštích letech. Tam, kde není použití chemických přípravků povoleno (sady, aleje), hubíme chrousty pouze mechanicky setřásáním a sběrem. V uvedených oblastech letošního rojení je velmi účinná i preventivní ochrana proti ponravám desinsekcí pozemků, kam sa-

150

mičky odlétají klást vajíčka. Tento způsob ochrany je doporučován pouze na těch pozemcích, kde budou v letech 2006 a 2007 založeny ovocné nebo révové školky, jahodníkové plantáže a prováděna výsadba vinic. Používané přípravky se ihned po aplikaci zapravují do půdy. Na takto ošetřených pozemcích je zákaz pěstování kořenové zeleniny v tomto i následujícím roce. Je to nejúčinnější způsob ochrany, neboť hyne 80–90 % líhnoucích se ponrav. V pozdější době, jakmile ponravy dosáhnou 2. a 3. vzrůstového stupně, jsou již značně odolné vůči chemickým přípravkům a ošetření selhává. Bohužel v současnosti proti ponravám v révě vinné není registrován žádný přípravek. V zemědělské praxi používaný Dursban 10 G (chlorpyrifos) je registrován proti chroustu obecnému pouze v lesních školkách a okrasných rostlinách. Vzhledem k těmto okolnostem je velmi důležité provádění výše uvedených pre-

ventivních opatření. Uvedený přípravek je nutno používat v souladu s platným „Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin“ a s pokyny na etiketě daného přípravku. Kromě brouků budou vážnými škůdci i ponravy. V roce 2006 od jara do konce července očekáváme škody způsobené 3. vzrůstovým stupněm ponrav (šířka hlavové schránky 6,5 mm) místy v následujících oblastech: v Čechách místy na Lovosicku a Roudnicku (okr. Litoměřice), v okolí Brandýsa nad Labem (okr. Praha-východ). Na Moravě místy v okr. Hodonín a v jihovýchodní části okr. Břeclav. Abychom zabránili škodám na speciálních plodinách, ve jmenovaných oblastech doporučujeme zejména v blízkosti žírovišť chroustů zjistit před jejich výsadbou na jaře kontrolními výkopky početnost ponrav v půdě. Do výměry 0,30 ha je nutno kopat 5–10 sond, na větších pozemcích na každých 0,10 ha 2–5 sond o rozměrech 100 x 100 x 60 cm (hloubka). Zjistíme-

-li více než 0,5 ponravy 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 6,5 mm), nebo 1 ponravu 2. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 mm) v průměru na 1 m2, nedoporučujeme zde zakládat ovocné a révové školky, neboť by došlo k jejich poškození. Rovněž již nedoporučujeme žádný chemický zákrok, neboť ošetření se míjí účinkem. V tomto případě je nutno hledat náhradní parcely se slabším výskytem ponrav. Zjistíme-li ve výkopech pouze ponravy 3. vzrůstového stupně, lze pozemek použít k výsadbě ovocných a révových školek nebo jahodníkových plantáží již letos na podzim, neboť koncem července se ponravy zakuklí. V případě, že ve výkopech najdeme i ponravy 2. vzrůstového stupně (při hustotě jedné a více ponrav na 1 m2), nelze pozemky použít k výsadbě těchto kultur ani letošního roku, ani na jaře roku 2007.

Kalendář vinařských akcí na duben a květen DATUM DEGUSTACE VÝSTAVA 15. 4. 2006 8. 4. 2006 Pavlov 16. 4. 2006 8. 4. 2006 Klobouky u Brna 16. 4. 2006 9. 4. 2006 Ivaň 16. 4. 2006 9. 4. 2006 Dolní Věstonice 16. 4. 2006 9. 4. 2006 Šitbořice 16. 4. 2006 9. 4. 2006 Podivín 16. 4. 2006 9. 4. 2006 Zaječí 16. 4. 2006 8. 4. 2006 Šakvice 16. 4. 2006 9. 4. 2006 Drnholec 16. 4. 2006 2. 4. 2006 Dolní Dunajovice 16. 4. 2006 9. 4. 2006 Hlohovec 16. 4. 2006 9. 4. 2006 Boršice 16. 4. 2006 Kněžpole 16. 4. 2006 Polešovice 16. 4. 2006 Uherský Ostroh 16. 4. 2006 Vlčnov 16. 4. 2006 9. 4. 2006 Rohatec 16. 4. 2006 8. 4. 2006 Petrov 16. 4. 2006 9. 4. 2006 Hroznová Lhota 16. 4. 2006 2. 4. 2006 Milotice 16. 4. 2006 Rakvice 16. 4. 2006 7. 4. 2006 Uhřice 16. 4. 2006 9. 4. 2006 Domanín 16. 4. 2006 Bořetice 16. 4. 2006 7. 4. 2006 Bukovany 16. 4. 2006 Vnorovy 16. 4. 2006 Čejč 21.–22. 4. 2006 Nominační oblastní výstava vín 29. 4. 2006 Bohutice 29. 4. 2006 23. 4. 2006 Ratiškovice 30. 4. 2006 16. 4. 2006 Velké Bílovice 30. 4. 2006 23. 4. 2006 Pohořelice 30. 4. 2004 Lovčičky 1. 5. 2006 23. 4. 2006 Hustopeče 1. 5. 2006 Vinohrad v Kuksu 5.–6. 5. 2006 Valtické vinné trhy 2006 6. 5. 2006 30. 4. 2006 Perná 8. 5. 2006 Košt vín Brno- Vinohrady 11.–12. 5. 2006 Cuvée2006 13. 5. 2006 7. 5. 2006 Starý Poddvorov 13. 5. 2006 7. 5. 2006 Popice 16. 5 - 18. 5. 2006 Víno&Destiláty 2006 20. 5. 2006 Výstava vín - šampiónů 20. 5. 2006 Dolní Němčí 20.–21. 5. 2006 Výstava vína Podluží 20. 5. 2006 Zpívání pod Náklem 21.–22. 5. 2006 Čejkovice 24. 5.–3. 6. 2006 11denní zájezd s vinařskou tématikou 25.–27. 5. 2006 Školení degustátorů dle Evropských norem 26.–28. 5. 2006 Víkendový seminář o víně 27.–28. 5. 2006 Den vína v Bořeticích Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle volně dostupných informací.

MÍSTO kulturní dům sokolovna rest. Ivaňka kulturní dům sokolovna Městská hala sklep Nosreti sokolovna kinosál kinokavárna kulturní dům kulturní dům pohostinství sokolovna dům zahrádkářů klub kultury a sportu kulturní dům motorest Plže kulturní dům kulturní dům sokolovna kulturní dům dělnický dům kulturní dům sokolovna lidový dům sokolovna sokolovna, V. Pavlovice Zámecká kaple restaurace u Šťastných kulturní dům sál Radnice místní KD společ. Dům vinohrad \“Nad zámkem”\ Státní zámek Valtice kulturní dům Kulturní sál, Pálavské nám., Brno Hotel ATOM Ostrava kulturní dům kulturní dům Výstaviště Praha Holešovice Sál předků, Zámek Mikulov dům zahrádkářů KD, Stará Břeclav Areál viných sklepů zámek Bulharsko NVC, Valtice učebna Vinařské akademie Pod Kraví horou

HOD + KONTAKT 10.00 hod., Obecní úřad v Pavlově, 519 515 252 9.00 hod., degustace v 16.30 hod. v jídelně ZŠ 14.00 hod. 9.00 hod. 10.00 hod. 9.00 hod. 10.00 hod., tel.: 519 373 060 10.00 hod. 9.00 hod. 9.00 hod. 10.00 hod. 9.30 hod. 17.00 hod. 9.00 hod 9.30 hod. 9.00 hod., tel.: 572 675 130 10.00 hod. 14.00 hod. 9.30 hod. 13.00 hod. 10.00 hod., Vajbar 606 438 950 9.30 hod. 13.00 hod. 602 752 550, www.republikakravihora.cz 13.00 hod. 13.00 hod. 14.00 hod. 519 428 149, 777 736 413, www.forummoravium.cz 10.00 hod. 14.00 hod. 9.00 hod. 10.00 hod., tel.: 519 336 205 ČZS Lovčičky 10.00 hod. Rudolfský Stan., 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz www.vinnetrhy.cz 13.00 hod., Dačo Marián, daco.m@seznam.cz www.mika.cz tel.: 603 240 661, www.cuvee.cz 14.00 hod. 13.00 hod. 603 445 026, www.vegoprag.cz 14.00 hod., 603 170 418, stemat@volny.cz 16.00 hod. 607 273 810, www.slovackykruzek.cz www.ratiskovice.com 12 a 9.00 hod. Vladimíra Seidlová, mobil: 602 559 226, vseidlova@iol.cz tel.: 519 352 072, www.vinarskecentrum.cz 519 352 083, 777 743 496, www.vinarska-akademie.cz 602 752 550, www.republikakravihora.cz

Vinařský obzor (4/2006)

151

Určování ampelografických znaků Ing. Radomír Pluháček, Brno

Již od starověku se můžeme setkat s různými autory snažícími se popsat jednotlivé odrůdy. Pospíšilová (1981) uvádí i několik autorů z doby před naším letopočtem: Democrites (362 až 253 před n.l.), Caton, Varron a Vergilius (70 až 19 před n.l.). Autorů bylo mnoho, ale mým cílem zde není jejich vyjmenovávání. Každý z nich používal jiný systém a jiné metody pro svůj popis odrůd. Nejdříve se soustředili na popis hroznů a bobulí. Jejich tvar a chuť, vhodnost k výrobě vína apod. Později se autoři snažili o vytvoření určitého řádu. Někteří je dělili na stolní odrůdy a odrůdy vhodné pro výrobu vína, jiní podle oblastí nebo doby dozrávání a mnoho dalších jiných způsobů dělení. Koncem 19. a ve 20. století pak dostává popis a určování odrůd řád a vzniká několik klasifikátorů, podle kterých se odrůdy určují. Klasifikátor je vlastně takový určitý manuál, který je seznamem znaků, které se hodnotí. Také říká, jakým způsobem a kdy se ten který znak hodnotí a jaké hodnoty nabývá. V klasifikátoru jsou pro každou hodnotu uvedeny pro srovnání i typické odrůdy. Pro jednoznačné určování ampelografických znaků vznikla řada klasifikátorů. Některé znaky hodnotily podobně, obsahovaly společné i rozdílné hodnocené znaky. Nejdůležitější jsou OIV (International Office of the Vine and Wine), UPOV (Union Internationale pour la Protection des Obtentions Végétales) a IBPGR (International Board for Plant Genetic Resources). Projektem pod patronací EU GEN RES CT96 No. 81 byl vytvořen na základě těchto klasifikátorů klasifikátor společný. V ČR pak Českou radou genetických zdrojů byl publikován klasifikátor, který vychází z tohoto evropského a je doplněn o znak rezistence k zimním mrazům. Podrobný klasifikátor je možné najít na internetové adrese http://genbank.vurv.cz/genetic/ resources/documents/Vitis2002.pdf Tento klasifikátor je možné rozdělit na několik částí podle sledovaných znaků. A to na část morfologických znaků, část biologických

znaků a znaků výnosových či hospodářských. Morfologických znaků se sleduje 61, tedy většina z celkových 71 znaků, které klasifikátor obsahuje. Tyto morfologické znaky je možné rozdělit podle sledované části révy: mladý výhon, letorost, úponky, mladý list, dospělý list, květenství, hrozen, bobule. Biologické znaky se dělí na fenologické (doba rašení, začátek zaměkání), rezistenci k biotickým stresům (k plísni révové, padlí révovému) a abiotickým stresům (zimovzdornost oček). A konečně výnosové a hospodářské znaky je možné rozdělit na úrodnost a kvalitu odrůdy. Tento příspěvek se zaměřuje na dospělý list révy vinné, jelikož 32 z celkového počtu znaků se určuje právě u něj. Klasifikátor obsahuje ve své části „dospělý list“ na 13 znaků kvalitativních a 19 znaků měřitelných. Všechny tyto znaky se hodnotí v deseti opakováních, tzn. že sledování probíhá na deseti listech. Listy jsou odebírány ve střední třetině letorostu nad hroznem, nad šestým nodem, a to v období od nasazování bobulí do zaměkání. Sledované listy musí být zdravé a nesmí na nich chybět např. žádné zoubky. Po odběru se listy usuší a vylisují, aby na nich mohlo být provedeno hodnocení dle klasifikátoru. Jak již bylo uvedeno výše, pro dospělý list můžeme sledované znaky rozdělit na kvalitativní a kvantitativní. Kvalitativní znaky jsou ty, které nemůžeme změřit. Vezměme si takový tvar čepele listu. Rozlišujeme jej srdčitý (V. cordifolia), klínovitý (Merlot), pentagonální (Chrupka bílá), okrouhlý (Ryzlink rýnský) a ledvinovitý (Rupestris du Lot). Pro každý tvar je uveden v klasifikátoru typický zástupce, kterého jsem uvedl v závorce.

Obr. č. 1 – Profil čepele listu

Dalším znakem, který patří do této podskupiny kvalitativních znaků, je vlnitost čepele, která se hodnotí mezi hlavními cévami na vrchní straně listu. Buď chybí, nebo je přítomna. Dále se hodnotí např. profil čepele. Tak jak je možné vidět na obrázku č.1, může být rovný (Chardonnay), žlábkovitý (Rulandské modré), s okraji ohnutými směrem nahoru (Furmint), s okraji ohnutými směrem dolů (Tramín červený), zvlněný (Sauvignon). Dalšími znaky je třeba plstnatost nebo štětinatost na spodní straně listu. Tyto se sledují pod binokulárem a mohou nabývat hodnot od žádné nebo velmi slabé až po velmi hustou. Tyto stupně se označují čísly 1, 3 5, 7, 9. Čím vyšší číslo, tím větší hustota. Nebudu zde vyjmenovávat všechny kvalitativní znaky, ty si mohou zájemci najít na výše uvedené internetové adrese. Jde o to, že hodnoty těchto znaků na rozdíl od těch kvantitativních (neboli měřitelných) nejsou spojité. Nabývají dvou hodnot, jako je existence nebo neexistence daného znaku, více hodnot 3, 5, 7 nebo 9. Ty jsou označovány pouze číslem pro snadnější zpracování, ale nelze říct, že např. srdčitý tvar čepele je blíže ke klínovitému nebo okrouhlému. Je to prostě jiný tvar. Kvantitativních znaků je více a jejich zjišťování je, co se týče zkušeností, mnohem jednodušší než u znaků kvalitativních. Kvalitativní znaky pro jejich hodnocení předpokládají více zkušeností a znalost odrůd, které jsou typické

Obr. č. 2 – Měření délky cév na listu révy vinné

152

Obr. č. 3 – Úhel cév pro tu kterou hodnotu. Pro měřitelné znaky stačí mít pouze pozornost, správná měřidla a výsledek není tolik ovlivněn lidským faktorem. Jedním z nich je délka cév na listu – viz obr. 2. Měří se délky pěti hlavních cév, které jsou na obrázku 2 vyznačeny. I zde klasifikátor má svoji stupnici v rozsahu od 1 do 9. Kdy např. pro cévu N1 je následujíci: 1 velmi krátká (<75 mm), 3 krátká (105 mm), 5 střední (135 mm), 7 dlouhá (165 mm) a 9 velmi dlouhá (>195 mm). Dalším typem měření na listu jsou úhly mezi jednotlivými cévami na jejich prvním rozvětvení, jako je úhel mezi N1 a N2, který je patrný z obrázku č. 3. Ostatní měřené úhly jsou

mezi cévami N2 a N3, N3 a N4, a také úhel mezi N3 a tangentou mezi středem řapíkového výkrojku a středem vrcholového zoubku N5, jak je znázorněno na obrázku č. 3. Dále se hodnotí délka a šířka zoubků N2 a N4, počet zoubků a délka mezi N2 a vrcholem zoubku první sekundární cévy N2, délka od řapíkového výkrojku k cévě N4 a otevření/překrytí řapíkového výkrojku. Každé měření se u listu provádí v deseti opakováních, tj. z deseti listů. Tím vzniká ohromný soubor dat, zvláště pokud se sledování provádí i v několika letech po sobě. Několikaleté sledování je typické zejména před zařazením nové odrůdy či novošlechtění mezi povolené k pěstování. Velikost souboru dat se potom ještě znásobí. Ze zaznamenaných hodnot se zjistí průměrné hodnoty, ze kterých se sestaví průměrný – typický list sledované odrůdy. Pokud se podíváme na ostatní morfologické znaky, pak postup sledování je prakticky obdobný. U hroznu se určuje jeho délka, tvar, počet křídel, kompaktnost, hmotnost. Na bobuli zase její tvar, hmotnost, barvu slupky, barvu dužiny, specifickou vůni, přítomnost semen, stupeň pevnosti dužiny, její délka a šířka. Z biologických znaků se sleduje doba rašení od velmi rané až po pozdní, kdy zase je vytvořena stupnice od 1 do 9. Zástupci uvádění v klasifikátoru jsou následující: 1 velmi raná (Čabaňská perla), 3 raná (Chrupka bílá), 5 střední (Grenache Noir), 7 pozdní (Mourvédre) a 9 velmi pozdní (Airén). Začátek zaměkání se hodnotí obdobně. Stupeň zimovzdornosti oček, stu-

Vplyv podnebia, pôdy a kultivaru na „terroir“ Študovali tri hlavné parametre terroiru – pôdu, odrodu viniča a klímu. Poukazuje sa na najsignifikantnejšie účinky uvedených parametrov na vývin viniča a konštitúciu hroznových bobúľ. Najväčší účinok sa zaznamenal pri podnebí a v poradí v pôde a kultivare. Ukázalo sa, že príjem minerálnych substancií nemá kritický účinok na kvalitu hrozna. Ani dľžka slnečného svitu a teplota nemali rozhodujúci dopad na kvalitu úrody. Účinky klímy a pôdy na vývin viniča a zloženie hrozna možno vysvetliť vplyvom na štatút vody cestou rozdielnych množstiev letných vodných zrážok. Pôda ovplyvňuje tento stav cestou kapacity zadržania vody a prístupom vody k rastline. American Journal of Enology and Viticulture 55, 2004, č. 3, s. 207 – 217 (em) Odlistnenie a preriedenie strápcov Chrupky Sledovali vplyv slnečného osvetlenia hrozna na kvalitu muštu a vína odrody Chasselas (Chrupka). Súčasne sledovali aj vplyv trvalého zatrávnenie v medziradoch výstavby. Pomer exponovanej listovej plochy na kilogram hrozna a obsah sacharidov muštu sú značne závislé na zmeny lístia v zóne hrozna. Celkové kyseliny a obzvlášť obsah kyseliny jablčnej, formolové číslo a napadnutie hnilobou hrozna sa znížili, pokiaľ hrozno bolo exponované k slnku. Revue suisse de viticulture, arborimculture, horticulture 36, 2004, s. 223 – 229 (em) Interspecifické odrůdy v Německu Podle Der Deutsche Weinbau jsou interspecifické odrůdy révy v Německu relativně rozšířeny. Ve většině podniků, které je pěstují, byla histo-

peň rezistence k plísni révové, k padlí révovému a plísni šedé se také hodnotí v devíti stupních, od velmi nízkého až po velmi vysoké. Nakonec i výnosové nebo hospodářské znaky se hodnotí obdobně. Také je pro každý znak rozsah devíti hodnot, od velmi nízké až po velmi vysokou. Jsou to tyto znaky: výnos z jednoho keře, obsah cukru v moštu, celkový obsah kyselin v moštu a pH moštu. Po získání celého souboru dat se postupuje způsobem, který jsem naznačil výše pro popis listu. Klasifikátor požaduje pouze pro některé znaky více opakování, jako například u bobule, kde je jich vyžadováno 30. Po zpracování získaných dat tak vzniká podrobná a přesná charakteristika sledované odrůdy. Uplatnění nalézá především v genofondech a ve šlechtitelské činnosti. Literatura: POSPÍŠILOVÁ, D.: Ampelografia ČSSR, 1981, s. 18 HUBÁČKOVÁ, M., FABEROVÁ, I.: Klasifikátor Genus Vitis L., 1999, s. 3–78 Ing. Radomír Pluháček, *1975, absolvent České zemědělské univerzity v Praze, v letech 2002–2003 působil ve vinařství La Crema společnosti Kendall-Jackson v Kalifornii. Nyní se jako doktorand na Zahradnické fakultě v Lednici zabývá Studiem diverzity tvaru a struktury listu u novošlechtěnců révy vinné.

ricky první odrůdou modrá moštová odrůda Regent (Geilweilerhof). Pak následovaly další, starší i novější. K nejčastěji pěstovaným patří dále Johanniter (Freiburg), Solaris, Helios, Cabernet Carbon, Cabernet Cortis, Cabernet Carol, Prior, Monarch a modrý francouzský Léon Milot. Poměrně rozšířena jsou v Německu díky školkaři Freytagovi i novošlechtění Švýcara Valentina Blattnera. Pěstitelé obecně oceňují úsporu ochranných postřiků, názvy nových odrůd nejsou ve zmatku názvů stovek starých odrůd pěstovaných v Evropě (a tím i ve světě) takovým marketingovým problémem, jak by se mohlo zdát. DDW14/1/JS řádková inzerce l Prodám laminátovou hranatou nádobu na víno typ: Vinař. Obsah 1 000 lt. S nerez dvířky v hnědé barvě imitace kameniny. Výrobce Vertex Hradec Králové, r. v. 1994. Původní cena 10 000 Kč. Cena k prodeji 4 000 Kč. Tel.: 777 309 291. l Prodám mlýnkoodstopkovač a mlýnek na hrozny. Vše nerez. Tel.: 602 594 964. l Prodám etiketovačky na lahve 0,3–1 l. 1x na samolepky v pásu, 1x na lepidlo, přenosné. Tel.: 519 346 549 – večer. l Nabízíme sazenice vinné révy. Původ Itálie. Tel.: 737 74 28 24. Prodám starší filtr DESTILA 40x40, 10 komor. Tel.: 546 421 590, 604 742 479. l Prodám secí stroj SeXj 125, záběr 125 cm, vhodný pro ozelenění vinic, nepoužitý. Tel.: 777 271 865. l Kdo daruje za odvoz nebo levně prodá starý dřevěný sud o objemu nejméně 50 hl. Tel.: 775 197 443.

Vinařský obzor (4/2006)

153

Laboratorní testování chorob révy Ing. Věra Holleinová, Zahradnická fakulta MZLU – Ústav Mendeleum, Lednice

Občansko právní spor o úhradu nákladů na sazenice infikované svinutkou, které byly dva roky pěstovány ve vinici a jsou vhodné k vyklučení, může být nepříjemný pro obě strany. Volný překlad článku, který vyšel v Kalifornii, by měl posloužit k zamyšlení, zda se vyplatí nechat si namátkově otestovat dodané sazenice před výsadbou, pokud vinohradník nemá jistotu, z jakých zdrojů pochází množitelský materiál. Únor a březen jsou ideálním obdobím pro testování révy na přítomnost virů, kdy lze metodou ELISA diagnostikovat v jednom vzorku réví hospodářsky nejvýznamnější viry. Retesty se provádějí z jarních (u nepovirů) a z podzimních listů (u svinutek). V roce 2006 bude testování pomocí imunoenzymatických a molekulárních metod částečně dotováno Ministerstvem zemědělství ČR. Kolektiv autorů Ed Weber, Deborah Golino a Adib Rowhani uvádí v Practical winery & Vineyard magazine: Tento článek bude zaměřen na viry, ale podobné laboratorní testování je použitelné pro nemoci způsobené houbami a bakteriemi. V minulosti byla detekce virů révy prováděna pracnými a pomalými biologickými testy. Dnes může být mnoho z nejdůležitějších virů révy detekováno rychlými laboratorními testy. Identifikování infikovaného rozmnožovacího materiálu může pomoci pěstitelům vyhnout se rozšíření chorob v nových vinicích. Polní diagnostika Při zjišťování příčin problémů ve vinici může být polní diagnostika obtížná, proto je využíváno laboratorního testování. Příznaky ukazující se na poli jsou málokdy unikátní, typické pro určitou chorobu. Navíc, u některých infikovaných rostlin révy se nemusí projevit příznaky onemocnění. V případech se zřetelnými příznaky je možná snadná identifikace ve vinici. Např. pozdní jarní příznaky způsobené houbou Eutypa jsou nezaměnitelné a laboratorní testy nejsou nutné. Na základě značných zkušeností může být

spolehlivě diagnostikováno několik dalších onemocnění podle polních příznaků. Často bývá soubor příznaků výsledkem řady příčin. Např. červené listy mohou indikovat virové onemocnění, houbové onemocnění kořenů, deficit živin, fyzické poškození nebo poškození sviluškami, hmyzem nebo hlodavci. Podobně spála listů může být symptom Piercovy choroby, vodního stresu, spálení sírou nebo poškození postřikem. Testování chorob často pomáhá charakterizovat problém, který způsobil výskyt příznaků. Nejvíce virových chorob révy projevuje diagnostické příznaky jen v určitém období během roku. Např. svinutka způsobuje červenání listů modrých odrůd v pozdním létě a na podzim. Testování nemocných rostlin na jaře by nepotvrdilo tuto chorobu. Na infikovaných rostlinách révy se nemusí nikdy projevit příznaky onemocnění (obzvláště viry). Koncentrace původce onemocnění může být tak nízká, že se příznaky nevyvinou, nebo může být infikována odrůda révy, která je k chorobě tolerantní. Právě latentní infekce mohou být detekovány pouze spolehlivými testovacími metodami. To je důležité při sběru réví

k množení, protože virová onemocnění nemusí být očividná na podnoži nebo v dobrých růstových podmínkách. Mohou způsobit silné onemocnění po naštěpování infikovaného dřeva. Během dormance (vegetačního klidu), období, kdy mnoho pěstitelů a školkařů řeže réví pro množitelské účely, je teoreticky nemožná vizuální diagnostika virových chorob ve vinici. Testovací metody Pro komerční rostlinolékařské laboratoře je použitelných několik metod testování chorob. Patří k nim přímé kultivování původců chorob, serologické testování ELISA a molekulární testování, jako je polymerázová řetězová reakce (PCR – Polymerase Chain Reaction). Další typy testů, jako je indexing na biologických indikátorech, jsou obvykle prováděny jen na vědeckých institucích, jako je University of California. Přímá kultivace rostlinných patogenů Přímá kultivace je nejstarší formou laboratorního testování a je stále obecně využívána k identifikaci mnoha houbových a bakteriálních chorob. Vzorky nemocné tkáně jsou umístěny na určitá kultivační média a je pozorován růst organismů. Jisté typy médií umož-

Obr. 1 – Potahování mikrotitrační desky antisérem – příprava pro analýzu vzorků Foto V. Holleinová

154

ňují růst pouze hub, jiné pouze růst bakterií. Některé receptury médií mohou být sestaveny tak, že na nich budou růst jen určité druhy hub nebo bakterií. Použití tohoto selektivního média společně s mikroskopickým pozorováním (nebo dalším diagnostickým testováním) růstu organismů pomáhá potvrdit výskyty mnoha chorob. U révy jsou kultivační metody obecně užívány pro mnoho houbových chorob, jako je Eutypa, Armillaria, Phytophtora, Phomopsis a Botrytis, stejně tak pro bakteriální choroby, jako je Piercova choroba. Kultivačními metodami však nemohou být detekovány viry. Aby byla kultivace původců chorob úspěšná, musí vzorek poskytnutý laboratoři obsahovat živé organismy. Ideální vzorky zahrnují aktivní léze nebo přechod mezi živou a odumřelou tkání. Sběr suchých listů nebo odumřelých kmínků nemá pro účely kultivace patogenů smysl. Kultivace je pomalá, pracovně náročná laboratorní metoda. Je zde důležitá odborná znalost, nutná k spolehlivé identifikaci organismů rostoucích na médiu. Serologické testy – ELISA Serologické metody využívají reakce antiséra – protilátky s původcem choroby, obvykle s viry nebo bakteriemi. Antisérum je produkováno injektáží čistého – purifikovaného rostlinného patogena (viru) do zvířete (typický je králík). Reakcí zvířete na tento cizí materiál je produkce protilátek. Ty jsou purifikovány z krevního séra a zíkané antisérum je použito pro diagnostické testy. Tato antiséra reagují specificky s patogenem, který byl použit pro jejich vytvoření. Obecně nejvíce používaný serologický test je ELISA (Enzyme – Linked Immunosorbent Assay). Mnoho laboratoří nabízí ELISA testy na virové a bakteriální choroby révy. ELISA testy zahrnují poměrně jednoduché pracovní operace a mohou poskytnout výsledky za jeden až dva dny. Úspěšnost ELISA je dána, mimo jiné, kvalitou vzorku. Testované vzorky révy musí pocházet z vhodné tkáně odebrané ve správném ročním období a musí být v dobrém stavu. Jedním z omezení ELISA testování je, že antiséra ještě neexistují pro všechny viry. Réva může být infikována určitým virem, ale pokud proti němu neexistuje antisérum, ELISA metoda nebude schopna ho detekovat. Tato situace je u některých typů viru svinutky. Dalším okruhem problémů u serologického testování je čistota antiséra. Někdy může antisérum reagovat proti více než jednomu viru, nebo proti dalším komponentům z rostlinné šťávy, která byla přítomna s virem při produkci antiséra. To může vést k matení výsledků nebo k falešně pozitivním výsledkům. Dobrá laboratoř by měla provádět interní kontroly každého testu a měla by upozornit klienta, že je část ELISA testu problematická.

Molekulární testy – PCR Nedávno vyvinuté molekulární testy pracují přímo s genetickou výbavou rostlinného patogena – s ribonukleovou kyselinou (RNA) u virů a desoxyribonukleovou kyselinou (DNA) u fytoplasem. Nejsou využívány protilátky jako u ELISA testu, ale jsou detekovány molekulární sekvence RNA, které jsou specifické pro konkrétního patogena. PCR je jedna z nejcitlivějších molekulárních metod pro detekci patogenů. Spočívá v selektivní amplifikaci – zmnožení konkrétní části patogena in vitro. Je-li patogen přítomen ve vzorku dokonce jen ve velmi nízkém množství, amplifikační kroky v PCR umožní jeho detekci. Právě amplifikace dělá z PCR tak citlivý test. PCR může být použita pro detekci patogenů v révě, protože každý virus, bakterie nebo houba má svůj unikátní genetický kód. V posledním desetiletí molekulární vědci identifikovali genetické markery pro mnoho z těchto patogenů a komerční PCR testování révy je běžně dostupné. PCR je aktuální oblast výzkumu a seznam patogenů detekovatelných touto metodou se bude rozšiřovat. Biologický indexing Biologické testování – indexing – bylo využíváno pro testování virů révy před tím, než začaly být dostupné spolehlivé laboratorní testy. Bylinný indexing je prováděn ve skleníku na jaře. Představuje rozetření extraktu z testované révy na listy citlivých indikačních rostlin (např. merlíku, tabáku). Jestliže jsou určité viry přítomny v testovaném rostlinném extraktu, budou se na indikačních rostlinách vyvíjet diagnostické příznaky během několika týdnů. Polní indexing, neboli testování na dřevinných indikátorech, vyžaduje k dokončení dva roky. Indikační odrůdy révy, které jsou obzvláš-

tě citlivé na virová onemocnění, jsou naštěpovány očky z testované rostliny. Jsou vysazeny na poli a po dvě vegetace je sledován vývoj příznaků virových onemocnění. Ačkoliv je indexing pracný a časově náročný, je stále používán u cenných materiálů, kde je nutná vysoká spolehlivost testování. Spolehlivost laboratorního testování Žádný laboratorní test není perfektní. Všechny výše popisované metody mohou poskytovat falešně pozitivní nebo falešně negativní výsledky. Falešné pozitivity se vyskytují, když rostlina byla skutečně bez určitých onemocnění, ale výsledky testů indikují, že jsou přítomny choroby. Falešně pozitivní výsledky jsou obvykle způsobeny kontaminací nebo záměnou jmenovek u vzorků. Tyto omyly se mohou stát při odběru vzorků ve vinici nebo následně v laboratoři. Kontaminace se obzvláště týká PCR testu, protože je citlivý. Několik bakterií nebo virů přenesených z jednoho vzorku na další může vést k falešně pozitivním výsledkům. U ELISA testu se mohou falešné pozitivity vyskytnout, jestliže antisérum reaguje proti rostlinným komponentům, které byly připojeny k patogenu při výrobě antiséra. Falešně negativní výsledky jsou mnohem častější než falešně pozitivní. Vyskytují se, když jsou testovány nemocné rostliny révy, ale výsledky testů neindikují přítomnost choroby. Nejvíce falešných negativit je způsobeno tím, že odebraný vzorek z nemocné révy nemá v sobě původce choroby, nebo bylo se vzorkem špatně zacházeno a nedostal se do laboratoře v dobrém stavu. Virové infekce jsou obvyk-

Tabulka č. 1: Pravidla pro odběr vzorků a termíny testování chorob révy Choroba Roncet, žloutnutí žilek (Grapevine fanleaf virus, yellow vein) a další nepoviry Svinutka (Grapevine leafroll virus)* Vrásčitost kmene (Rupestris Stem Pitting) Vitiviry (GVA,GVB, GVD)** Latentní skvrnitost (Grapevine fleck virus) Piercova choroba

Testovací období a tkáň pro vzorek

ELISA spolehlivost

PCR spolehlivost

jaro – aktivní růstové vrcholy letorostů; podzim a zima – kambium naškrábané z réví

jaro

jaro, méně podzim a zima

pozdní léto a podzim – řapíky; zima – kambium z réví celoročně – řapíky, listy nebo kambium jaro, podzim – řapíky, listy; zima – kambium jaro – vrcholky letorostů a mladé listy; podzim a zima – kambium z réví pozdní léto a podzim – listy a letorosty s příznaky

pozdní léto a podzim nepoužitelná metoda jen GVA; nejlépe jaro

pozdní léto, podzim a zima celoročně GVA, GVB, GVD

jaro

jaro, podzim a zima

pozdní léto a podzim

*ELISA je použitelná u svinutek typu 1 až 5 (GLRaV 1 až 5) a PCR test pro GLRaV 1 až 5 a 7 ** GVA, GVB, GVD – Grapevine virus A, B, D – patří do komplexu chorob dřeva

Vinařský obzor (4/2006)

Obr. 2 – Poloautomatický homogenizér, kde jsou vzorky rozmělněny s pufrem v jednorázových plastových sáčcích. Uvnitř sáčku je zatavena plastová síťka oddělující hrubé částice od roztoku, který bude pipetován na mikrotitrační desku. Foto V. Holleinová le nerovnoměrně rozšířeny ve vinici. Dokonce uvnitř jedné rostliny mohou být viry přítomny pouze v některých částech keře. Jestliže tkáň poslaná do laboratoře pochází z nemocného keře, ale z části, která neobsahuje virus, výsledek bude negativní. Falešně negativní výsledky se také mohou vyskytovat v důsledku malé přísnosti testovacího procesu v laboratoři. Dobré laboratoře provádějí kontroly svých testů opakováním, aby zabránily tomuto typu problémů. Výběr vzorku a zpracování Výběr vzorku je důležitý pro minimalizaci rizika falešně negativních výsledků. Odběr vzorku určitých částí révové rostliny ve správném ročním období může velmi zvýšit spolehlivost testování onemocnění. Např. k testování révy na Grapevine fanleaf virus (roncet – vějířovitost) mohou být odebrány vrcholky letorostů na jaře. Tento virus je citlivý na horko během léta, jeho koncentrace v révě se velmi snižuje a testování onemocnění je méně spolehlivé (viz. tabulka 1 – doporučení k odběru vzorků). Vlastní zpracování a expedice vzorků jsou také důležité. Obecně platí, že vzorky by měly být laboratoři doručeny v co nejkratší době po odebrání. Jestliže vzorky byly vystaveny nadměrnému horku nebo suchu, nebo jsou dlouho skladovány, nebude možné získat zaručené výsledky. Je vhodné konzultovat s laboratoří instrukce pro doručení vzorků. Interpretace výsledků Platí že, čím větší počet vzorků poslaných z vinohradu, tím vyšší úroveň důvěryhodnosti výsledků. Pozitivní výsledky z laboratoře mohou všeobecně být považovány za spolehlivé.

Falešně pozitivní výsledky nebývají obvyklé, pokud nenastaly významné problémy v laboratoři. Většina laboratoří provádí během pracovního procesu interní kontroly. Nicméně, jestliže se vám výsledky zdají podezřelé, protože všechny vaše vzorky byly hodnoceny pozitivně, zvažte opakování testování. Obvykle je dobré zařadit do testování zdravý vzorek společně s nemocnými. Negativní výsledky mají omezenou vypovídací schopnost. Falešně negativní výsledky se vyskytují velmi často kvůli nevhodnému od-

155

běru vzorků, nerovnoměrnému rozložení patogena v rostlině a změnám koncentrace viru během roku. Mějte na paměti, že negativní výsledek testu neznamená, že révová rostlina je viruprostá. Máte-li podezření, že réva je nemocná, ale výsledky testů se vrátily negativní, nespokojte se s tímto konstatováním. Proveďte další pozorování projevu příznaků, než dáte révu znovu testovat. Při laboratorním testování porostu révy určeného k množení je třeba zvláštní pečlivosti. V programu registrace a certifikace révy v Kalifornii je réva testována nejméně dva roky za použití kombinace biologických indikátorů, ELISA a PCR testů. To poskytuje velmi vysokou úroveň spolehlivosti testů na výskyt vybraných virů. Přestože praktické důvody vedou k využívání množitelského materiálu z produkčních vinohradů (myšleno nikoliv z množitelských porostů), pěstitelům je doporučeno, aby dělali maximální opatření k zabránění rozšíření patogenů ve dřevě. Testy chorob nemohou být použity k determinaci všeobecného zdravotního stavu révy. Mohou pomoci určit, která rostlina révy je, nebo není infikována určitými patogeny. Protože testy nejsou použitelné pro všechny známé choroby révy, nemůže být réva deklarována jako „chorobprostá“ (disease–free). V důsledku využívání nových laboratorních technologií je diagnostika chorob ve vinici mnohem spolehlivější, než tomu bylo v minulosti. Zpracováno podle zahraniční literatury

Obr. 3 – Výsledek ELISA testu – žlutě zbarvené pozitivní vzorky. Intenzitu barvy změří spektrofotometr. Foto V. Holleinová

156

S novým přípravkem proti peronospoře Téměř s jistotou a pravidelností se v posledních ročnících přesvědčujeme o značných škodách na množství i jakosti sklizně způsobených právě touto chorobou. Při silném napadení navíc dochází k nepříznivému ovlivnění vyzrání réví, což způsobuje další problémy s přezimováním. Přestože se s pravidelným výskytem a šířením setkáváme v našich podmínkách především v období po odkvětu, preventivní zásahy vůči primární infekci je nutné provést již před květem. Přesvědčivé v tomto smyslu jsou poslední dva ročníky, kdy na mnoha lokalitách při nesprávně volené ochraně byly zaznamenány výskyty peronospory právě v počátku kvetení. Klíčovou roli pochopitelně hraje aktuální vývoj povětrnostních podmínek. Peronospora se šíří za deštivého a teplejšího počasí, srážky 10 mm za 24 hodin a průměrná teplota nad 11 °C představují optimum pro klíčení oospór. Pro sporulaci je nutné ovlhčení, teplota optimálně 20 °C a tma. Pro následné klíčení sporangií a propuknutí infekce je nezbytné ovlhčení listů a teplota 22–25 °C. Infekční perioda tak většinou proběhne za 8–10 hodin. Projevem plísně révové jsou známé žlutozelené až žlutavé olejové skvrny na listech. V pozdnějších obdobích a na starších listech se objevují žilkami ohraničené drobné skvrny. Může docházet až k žloutnutí celých listů. Na spodní straně skvrn nalézáme bělavý povlak sporangioforů a sporangií, který také můžeme objevit na květenstvích nebo mladých hroznech. Napadená květenství a mladé hrozny hnědnou a zasychají. Postižená místa na listech nekrotizují, silně napadené listy pak opadávají. Napadené bobule se zbarvují šedohnědě, postižená pletiva se propadají až dojde k zaschnutí bobulí. Ochranu je třeba zahájit již od fáze 5–6 listů, dostatečně účinné zpravidla bývají kontaktní fungicidy kombinované se sírou nebo azolem. Ovšem následující období před květem, ze shora uvedených důvodů, vyžaduje použití kombinovaných fungicidů. Pro tento účel je naprosto ideální novinka tohoto roku, fungicid Verita. Tento přípravek je kombinací osvědčeného fosetylu Al a úplně nové účinné látky fenamidone, jejíž obchodní název je Fenomen. Působí obzvláště velmi dobře proti peronospoře a dalším chorobám (Pseudoperonospora, Plasmopara, Bremia, Alternaria a Mycosphaerella). Do rostliny je přijímán translaminární cestou a vyznačuje se vynikající preventivní účinností. Verita působí systémově a plně zabezpečuje ochranu nově přirůstajících částí rostliny. To je důvodem k zařazení do postřikového sledu právě v době těsně před květem, kdy dochází k in-

tenzivnímu nárůstu listové plochy a réva je zároveň nejcitlivější na infekci peronospory. Bez obav lze aplikovat i v průběhu kvetení, a to i u odrůd citlivějších na měď (Muškát, Svatovavřinecké, Neuburské), protože měď v přípravku obsažena není. Přípravek je možné použít i v dalším období, nejpozději ale do období bobulí velikosti hrášku. Dávkovací rozpětí 2,5–3 kg/ha volíme podle intenzity infekčního tlaku. Vzhledem k výborné účinnosti Fenomenu a vysokému obsahu fosetylu Al si lze dovolit postřikový interval v rozmezí 12–14 dnů, za slabého tlaku peronospory pak i více než 14 dnů. Obě účinné látky pocházejí ze skupin s rozdílným mechanismem účinnosti. Odlišně působí i oproti fenylamidům, cymoxanilu, dimetomorphu a mohou tak být používány jako jejich antirezistentní alternativa. Veritu lze použít maximálně 3krát během jedné vegetace, přičemž do tohoto počtu se zahrnují i ostatní přípravky obsahující účinnou látku ze skupiny Qol (strobiluriny). Maximálně je tedy možné použít např. 1x Verita a 2x Zato v průběhu jedné sezóny. Tyto přípravky v postřikovém sledu zařazujte pouze dva bezprostředně po sobě, pak je nutné použít přípravek s odlišným mechanismem účinku. Jako přerušovač je možné využít Aliette Bordeaux nebo Mikal M. Verita vynikajícím způsobem vyhovuje zásadám systému integrované produkce. Tím, že neobsahuje žádnou měď, je možné limit 2 kg Cu/ ha využít v ostatních obdobích v podobě jiných přípravků. Samozřejmostí je neškodnost vůči dravým roztočům Typhlodromus pyri, včelám a ostatním užitečným organismům. Je také bez vlivu na fermentační proces a organoleptické vlastnosti vína. Další možností řešení peronospory v tomto období je Mikal M. Fosetyl Al zde vhodně doplňuje mancozeb, který patří k osvědčeným kontaktním účinným látkám. Přípravek vedle peronospory účinkuje velmi dobře i proti černé skvrnitosti a červené spále, silný vedlejší účinek má také na botrytidu květů. Alternativně jej lze proto zařadit do fungicidního sledu v období před květem až počátkem kvetení v dávce 2,5–3 kg/ha. Vinaři pracující v systému integrované produkce ovšem musí respektovat zásadu maximálně dvojího ošetření přípravkem obsahujícím mancozeb během jedné sezóny. Je třeba také upozornit na skutečnost, že Mikal M nelze míchat s fungicidy Discus, Falcon, Mythos, tekutými formulacemi síry a kapalnými hnojivy obsahujícími dusík. IQ Crystal musí být vléván do postřikovače jako první, až poté následuje Mikal M. Nezřídka již v časnějších vývojových fázích hrozí infekce padlí. Typickým znakem výskytu

padlí révového jsou povlaky bílého až bílošedého podhoubí s viditelnými konidiemi. Takto mohou být napadeny všechny zelené části keře, letorosty, listy, květenství a nezralé hrozny. Skvrny na listech jsou později matné a šedavé, dochází ke zpomalení růstu a k deformacím. Květenství sprchávají, mladé bobule zasychají v důsledku větších ztrát vody. U velkých bobulí pak důsledkem poškození pletiv slupky a následného příjmu vody dojde k typickému prasknutí a vyhřeznutí semen. Na letorostech se padlí révové projeví skvrnami, které při vyzrávání dřeva tmavnou až černají. Zdrojem šíření choroby jsou především mladé letorosty, které jsou napadeny z přezimujícího podhoubí v pupenech. Právě na těchto mladých letorostech se vytvářejí konidie, jež umožňují další šíření. Zdrojem primární infekce mohou být i přezimující kleistothécia. Optimální podmínky pro rozvoj představuje teplé počasí (26–28 °C) s vyšší nebo střídavou vlhkostí vzduchu. Významná infekce se ovšem může objevit i při teplotách nad 10 °C. Padlí révové představuje hospodářsky vysoce škodlivé onemocnění, obzvláště v sušších obdobích ročníku se vyskytuje pravidelně. Způsobuje podstatné snížení množství a kvality úrody, především nižší cukernatost a méně aromatických látek. V příznivých letech, u náchylných odrůd a v nevhodných polohách může dojít až k úplnému znehodnocení sklizně. Pro řešení této choroby je k dispozici již velmi dobře známý Falcon 460 EC. Obsahuje tři systemicky působící účinné látky, které rychle pronikají do rostliny a jsou rovnoměrně rozmisťovány v listech. Na přípravku Falcon je vinaři nejvíce oceňován jeho kurativní účinek, projevující se tzv. „stop efektem“ i na již znatelné padlí. Tento efekt je skutečně rychlý a razantní, ale z důvodů biologických i ekonomických je vždy vhodnější dát přednost preventivnímu použití. Falcon lze aplikovat kdykoliv v průběhu celé vegetace, ať už sólo nebo v kombinacích. Ze zaregistrovaného dávkovacího rozpětí 0,3–0,4 l/ha doporučujeme použít nižší hranici při preventivních aplikacích a za nižšího infekčního tlaku, vyšší dávku pak při vysokém infekčním tlaku a zásadně při kurativním použití. Tank mix s přípravkem Verita v období před květem nebo koncem kvetení je optimálním řešením pro vysoce účinnou ochranu proti peronospoře i padlí. Vedle vynikající účinnosti hovoří pro Falcon i jeho cena, která je při dávce 0,3 l/ha na úrovni 402 Kč/ha. Alternativní možnost zabezpečit ochranu vinohradu jak před peronosporou, tak před padlím, představuje přípravek Hattrick. Opět se jedná o systémový přípravek, který navíc vedle

Vinařský obzor (4/2006)

obou jmenovaných chorob dokáže chránit preventivně i před botrytidou. Zároveň účinkuje i na černou skvrnitost, červenou spálu a omezuje hálčivce. U tohoto přípravku je možné využít redukovaného dávkování v souvislosti s vývojovou fází révy, jak je tomu např. v Rakousku či Německu (pod obchodním jménem Folicur EM). V období před květem až počátku kvetení je dávka 1,5 kg/ha ekomomicky příznivým řeše-

ním tří hlavních chorob za pomoci jednoho přípravku bez nutnosti míchání. Pro případné aplikace po odkvětu je již pak dávkování na úrovni 2–3 kg/ha. Pro vinaře je ideální situace, má-li k dispozici nejen výkonné a spolehlivé fungicidy, ale také jejich dostatečně širokou paletu, aby mohl volit podle svých potřeb, infekčního tlaku, odrůdy či lokality. Střídání účinných látek z různých che-

157

mických skupin je jedním z předpokladů zajištění dlouhodobě vysoké účinnosti a vhodné antirezistentní prevence. Verita, Mikal M, Falcon i Hattrick beze zbytku splňují tyto požadavky. S výjimkou Verity jsou ostatní tři přípravky vedle standardních balení k dispozici pro vinaře s menšími výměrami i v malobalení. Ing. Marian Havliček, Bayer CropScience

Boj proti padlí révovému v biologickém vinohradnictví Dr. Uwe Hoffmann, mezinárodní poradce pro ekologické vinohradnictví, SRN

Biologie houby Houba přezimuje jako mycelium mezi lístky pupenů nebo v pohlavní formě plodnicemi (kleistotecia). Poté roste na zelených částech révy a tvoří konidie, které mohou vést ke stále nové infekci. Mycelium a konidiofory se nachází na povrchu napadených orgánů. Houba žije jako ektoparazit a je pevně přichycena prostřednictvím apresorií na hostitele. K živinám se houba dostává penetrací hyf přes kutikulu révy. Infekce a tvorba konidií může probíhat na horní i spodní straně listu. Vedle napadení listů a s tím spojené omezení asimilace je houba původcem poškození bobulí, tzv. průtrže semen. Napadá letorosty, listy i květenství a hrozny. Listy odpadávají, časně infikované bobule schnou, hrozny velikosti hrášku praskají, obal hroznů se zpevňuje, tvrdne, zatímco dužnina dále roste. Podmínky infekce pro napadení révy oidiem jsou jiné než u peronospory. Pro rozvoj stačí relativní vlhkost vzduchu nad 80 %, přičemž pro proces infekce není nutné, aby teplota klesla na rosný bod, tzn. aby voda na povrchu rostliny kondenzovala. Optimální podmínky jsou v teplých dnech s chladnou jasnou nocí. Inkubační doba je dle teploty 7–14 dnů. Konidie klíčí při 5 oC a optimálně se rozvíjí při teplotě 20 oC. Onemocnění začíná výskytem napadených rozvíjejících se listů a letorostů na jaře. K primární infekci mohou vést dvě cesty: první vede přes plodnice (kleistotecia), které se vytvořily v předchozím létě a přezimovaly na keřích. Kleistotecia se otevírají a z nich se uvolňují askospory, které způsobují novou infekci.

Druhá cesta vede skrze konidie, které se vytvářejí na primárně napadených letorostech. Tyto letorosty vyrůstají z oček infikovaných v předešlém roce. (Rumbolz 2000). Výskyt primárně napadených letorostů je silně závislý na odrůdě. Náchylné odrůdy jsou Kerner, Müller Thurgau, Chardonnay, Carignan, zatímco na odrůdě Merlot se primárně napadené letorosty nikdy nevyskytují. Kritické období pro infekci oček a s tím spojeného výskytu primárně napadených letorostů v následujícím roce je již od stadia 3–6 listů (Hill 1999). Pro biologicky pracujícího vinaře je znalost biologie, jakožto i znalost podmínek infekce choroby zásadní. Zvenčí aplikované ochranné rostlinné prostředky se sírou představují jen posilující prostředek ke zpevnění rostlinných pletiv, popř. k indukci přirozené odolnosti. Právě tak také znalost o infekci oček a s tím souvisejícím výskytem primárně napadených letorostů vede k tomu, že v biologicky pracujících podnicích je vhodné začít s postřikem ne později než ve stadiu 3 listů. Brzké kontinuální zvyšování odolnosti je alfou a omegou ekologického boje proti této chorobě. Ochrana začíná výběrem správné odrůdy, správného místa a správnou péčí Opatření ale začínají již s pěstováním odolných odrůd révy. Ukazuje se, že velmi citlivé odrůdy jsou pro biologické pěstování méně vhodné než ty méně citlivé. Ovšem změnit skladbu odrůd podniku ze dne na den nejde, i když je dnes možné přeroubování bez větších

ztrát výnosu. Z dlouhodobého hlediska budou „interspecifické“ tolerantní nebo rezistentní odrůdy nabývat významu. Ale také poloha a péče rozhodují o citlivosti či odolnosti. Tak se stávají polohy s větším infekčním rizikem méně vhodné, jakožto i odrůdy s hustou, neprodyšnou, uzavřenou stěnou listů. Vhodně načasovanými „zelenými“ pracemi je možné významně redukovat infekční potenciál. Tak jsou zálistky nebo dvojité výhonky důsledně vylámány. Již při řezu révy je třeba dát pozor, aby bylo ponecháno jen zdravé vyzrálé dřevo popř., čípky. Mycelium oidia nebo kleistotecia na napadeném dřevě je nutné odstranit (spálit) nebo provést rychlou mikrobiologickou likvidaci kompostací. Ta se provádí rozdrcením réví a následným přídavkem kompostu, nebo se půda ošetří kompostovým extraktem, syrovátkou, preparátem kyseliny mléčné, jakož i biologicky dynamickými preparáty – roháčkem a křemenáčkem. Přídavek preparátů zvyšuje mikrobiologickou aktivitu a tím i antagonistickou činnost půdy. Přímá ochrana v ekologické vinici Přes výše uvedená preventivní opatření se v ekologickém vinohradu musí zvyšovat odolnost révy a musí se aplikovat ochranné prostředky proti napadení oidiem. Vedle síry mohou být nasazeny všechny prostředky posilňující rostlinu, které přinášejí zpevnění pletiva listů, jakož i aktivují přirozenou regenerační schopnost révy (indukovaná rezistence). Na základě dlouholetého sledování (Hofmann 1993, 1998, Kauer 2000, Kast 1994) jsou vhodné následující prostředky:

158

– prostředek na bázi kyseliny křemičité, jako vodní sklo hydroxidu draselného, natron vodní sklo, Schachtelhalmextrakt – rostlinné extrakty na bazi Reynoutria sacchalinensis – Milsana – rostlinné extrakty na bázi fenyklu, anýzu – HF Pilzvorsorge – kombinované preparáty vodního skla a HF – OIKOMB – prostředek na bázi hydrogenbikarbonátů – Steinh, VitiSan

těchto prostředků v praxi. Obr. 1 ukazuje ještě jednou v grafické podobě působení pokusných preparátů proti infekci oidiem. Osa Y – % napadených hroznů oidiem 2001 Osa X – varianta ošetření, unbehandelt = neošetřená skupina

Strategie boje: – ošetření letorostů : při silném napadení v minulém roce, oidium na dřevě 0,6–0,9 % sirný roztok a 5 kg vodního skla hydroxidu draselného – od stadia 3 listů v 10–12denním rytmu: 0,6 % sirný roztok Při přítomnosti vodících výhonků: 0,6 % sirný roztok a 5 kg vodního skla hydroxidu draselného nebo OIKOMB – opad květních plátků, 1. ošetření po odkvětu:

– 2. ošetření po odkvětu: 0,2 % sirný roztok, OIKOMB, natriumhydrogenbikarbonát (prášek do pečiva) (15 kg/ha) – závěrečné ošetření: OIKOMB (800–1 000 l vody) nebo rostlinné extrakty, 1 % natriumhydrogenbicarbonát (15 kg/ha) – při silné infekci můžeme po závěrečném ošetření dále provést ošetření OIKOMB nebo rostlinnými extrakty, což představuje současně preventivní opatření proti plísni šedé. Překlad M. Richterová, M. Hluchý

OIKOMB, 0,2 % sirný roztok a 0,5 % vodní sklo hydroxidu draselného Rostlinné extrakty (0,5–1 %)

Vedle posilujících přípravků získávají stále větší význam v boji proti oidiu antagonisté (zejména v jižní Evropě a nových vinohradnických oblastech světa). Plně byl účinek dokázán u preparátů na bázi mikroorganismů/antagonistů – preparát AQ 10 (Ampelomyces quisqualis.) – Serenade (Bacilus subtilis) (Crisp 2002). Výsledky pokusů z roku 2001 Ošetřování začalo od stadia 3 listů v 12denním rytmu a bylo redukováno na 9 dnů, což odpovídá infekčním podmínkám kolem květu a rozmezí po odkvětu. Mezi variantami se neukázaly do července žádné rozdíly. K napadení hroznů došlo o něco později. Při kontrolách 30. 8. bylo oidiem napadeno 74 % všech hroznů v neošetřované kontrole. Napadení v pokusných variantách bylo u variant ošetřených sírou nejvýše 22 %. Varianty OIKMB VP, Milsana 1,2 %, Milsana 1,2 % + rostlinné extrakty, jakož i Milsana 1,2 % + Bacillus brevis (4denní kultura) vykazovaly 13–17% napadení. Varianty OIKMB, Milsana 1,2 % + Bacillus brevis (jednodenní kultura) jakož i Cueva vykazovaly s 8% frekvencí infekce a 1,09 intenzitou napadení významně lepší účinnost. Tato účinnost se ukázala také v dalších pokusech (Hofmann 2002) a potvrdila tak dlouholeté zkušenosti s aplikací

Mechanizační prostředky pro předřez révy vinné Ing. Patrik Burg, Ph.D., Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, ZF, Ústav zahradnické techniky

Podle měření prováděných Ústavem zahradnické techniky ZF Lednice v roce 2005 je dobře zapracovaná obsluha schopná zvládnout v závislosti na konkrétních podmínkách daných zejména odrůdou, typem vedení a stářím porostu ruční řez 35 až 55 keřů za hodinu. Při sponu 3,0 x 1,0 m (3 300 ks.ha-1) to odpovídá

pracnosti 60–90 h.ha-1 a při sponu 2,3 x 1,0 m (4 350 ks.ha-1) 80–125 hodinám na 1 hektar vinice. Z hodnot je patrné, že se pracnost pohybuje v poměrně širokém rozpětí (60–125 h.ha-1). Pro srovnání SEDLO (1994) uvádí pracnost řezu na úrovni 130 h.ha-1, WALG (2001) 70– 110 h.ha-1.

Vinařský obzor (4/2006)

159

Obr. 1: Vinice po průjezdu stroje pro předřez

Obr. 2: Strojní souprava pro předřez vinice

Obr. 3: Detail válcové sestavy s pilovými kotouči

Náročnost řezu přímo souvisí s použitým nářadím. K řezu réví jsou dnes nejčastěji využívány ruční nůžky. Jejich kvalita a konstrukční provedení může výrazným způsobem ovlivnit fyzickou námahu obsluhy (zejména ruky), ale také kvalitu samotného řezu (rovný a hladký řez). Z našich sledování vyplývá, že pracovník v průměru provede na jednom keři 15–20 řezů, což v závislosti na sponu odpovídá počtu 6 000–8 000 střihů za směnu (65 000–90 000 střihů na 1 ha). Samozřejmostí by proto měly být anatomicky tvarované otočné rukojeti a vyměnitelné břity z oceli, které výrazně snižují svalovou námahu ruky, zejména v případech, kdy pracovník tuto operaci provádí každodenně. Odrůda a podnož působí společně na růstový potenciál keře a ovlivňují celkovou produkci dřevní hmoty za sezónu. Obecně lze uvést, že se jednotlivé odrůdy liší vedle tloušťky réví také počtem úponků. Vypovídá o tom mimo jiné produkce réví z různých odrůd (1,6– 2,6 kg.keř-1). Spon výsadby, ze kterého vychází počet jedinců na 1 hektar vinice, ovlivňuje výkonnost dosahovanou při řezu zásadním způsobem. Důležitou roli v tomto směru sehrává také počet chybějících jedinců. Pracovní náročnost je odlišná u různých typů vedení. Výrazně vyšší je u vedení rýnsko-hessenského typu, kde je nutné vedle samotného řezu provést uvolnění réví prorůstajícího systémem dvojdrátí. Nižší pracnost je pak např. u kordónových tvarů (záclon), kde tento pracovní úkon odpadá. Snahy po ulehčení tradiční ruční práce vyústily ve vývoj nových technických zařízení, které potřebu ruční práce do jisté míry snižují. V posledních letech jsou tak stále častěji využívány stroje pro mechanizovaný předřez. Principem předřezu je odřezání všech vrcholových částí tažňů v nastavené výšce (Obr. 1) a jejich pořezání na kousky dlouhé 60–100 (120)

mm. Ty padají na povrch pozemku, kde se postupně rozkládají. Hlavní využití nacházejí tato zařízení tam, kde je uplatňován řez na čípky, ale využívá se i při řezu na tažně, kde je seříznuta pouze část réví kolem vrchního dvojdrátí (asi 1/3 celkové délky). Po takto mechanizovaně provedeném zásahu musí být provedeno ruční dopracování keřů, u něhož je pracnost výrazně snížena zejména při uvolňování réví z dvojdrátí. Z konstrukčního hlediska je u strojů pro předřez charakteristické boční nesení pracovní hlavy na čelním sloupku, s výjimkou adaptérů pro předřez nesených na multifunkčních portálových nosičích v pracovním prostoru portálu. Zařízení se vyznačuje větší hmotností, která si u bočně nesených strojů vynucuje protizávaží na opačné straně traktoru. Pracovní hlava se při průchodu kolem opěrného sloupku oboustranně vychýlí a po jeho objetí se vrátí zpět do pracovní polohy. V letošním roce jsme prováděli sledování strojní soupravy tvořené traktorem SAME S75

s bočně neseným strojem pro předřez od firmy OSTRATICKÝ (Obr. 2). Pracovní ústrojí stroje je tvořeno dvěma válcovými sestavami se svislou osou rotace. Každý válec je tvořen z 5 kotoučů, které jsou po obvodu profilované. První z válců je složen z 5 pilových řezných kotoučů umístěných mezi pevnými prstovými chrániči, které umožňují snadné vtažení réví do pracovního prostoru a jeho následné rozřezání. Přitom však zabraňují vniknutí dvojdrátí či sloupku k některému z kotoučů a jejich případnému poškození. Dolní kotouč je po obvodu opatřen jemnějšími zuby pro docílení optimálního řezu (Obr. 3). Pohon kotoučů je odvozen od hydromotorů. Druhá válcová sestava je tvořena z 5 kotoučů s vyprofilovaným okrajem, které zasahují do mezer mezi chrániči a výrazně napomáhají vtažení réví. Oba válce mají rozdílnou obvodovou rychlost (rozdíl činí cca 20 %), což se kladně projevuje na čištění drátů. Z výsledků našich měření vyplývá, že pracovní výkonnost soupravy dosáhla v průměru 0,49–0,6 ha.h-1, což znamená, že na 1 hektar vinice je potřebné 1,6 až 2,0 hodiny pracovního času. Po provedení této operace pak následovalo ruční dopracování (Obr. 4), jehož pracnost se pohybovala v rozmezí 40–50 h.ha-1. Racionálnost tohoto zásahu tedy dokazuje snížení pracnosti řezu o cca 20–60 h.ha-1 zejména u bujně rostoucích odrůd, což ve srovnání s klasickým řezem představuje úsporu 30 – 40 % celkové potřeby času. Řada pěstitelů dnes tuto pracovní operaci může využít formou služby, jejíž cena se podle našich informací pohybuje na úrovni 600–800 Kč za hodinu provozu soupravy, což přibližně představuje částku 1 400 Kč.ha-1. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. 1G46082 „Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné“. (Fota Patrik Burg)

Obr. 4: Ruční dopracování přeřezané vinice

160

Výživa a hnojení révy vinné dusíkem Ing. Pavel Pavloušek, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě. e-mail: pavlous@zf.mendelu.cz

Dusík silně ovlivňuje růst výhonů a barvu listů. Nadbytek dusíku vede k nadměrnému růstu, vyšší náchylnosti k houbovým chorobám, vadnutí třapiny a může rovněž snižovat kvalitu hroznů. Nedostatek dusíku omezuje intenzitu růstu, výnos, náchylnost k chorobám. Kvalita hroznů může být při nedostatku dusíku rovněž výrazně zhoršena (MAIGRE a kol., 1995). Dusík vykonává mnoho různých funkcí v rostlině. Dusík je stavební kámen všech aminokyselin, které potom následně vytváří rostlinné bílkoviny. Dusík je silně zúčastněný na všech biologických procesech, které probíhají v rostlinách. Dusík je obsažený v chlorofylu a mnoha enzymech a stimuluje průběh fotosyntézy v listech. Z tohoto důvodu je zodpovědný za kvalitní vyzrálost hroznů. Optimalizace dusíkatého hnojení vyžaduje přesné znalosti časového průběhu příjmu dusíku rostlinou. Doba příjmu dusíku u révy vinné je ve srovnání s jinými kulturními rostlinami velmi krátká. Dusíkaté hnojení nastává především organickými nebo minerálními hnojivy přes půdu. Při akutním nedostatku živin nebo pří déletrvajícím období sucha je možné dodat živiny pomocí více aplikací listových hnojiv. Je však třeba vždy brát na zřetel, že listová výživa nemůže v žádném případě zcela nahradit hnojení přes půdu. Dusík z půdy jsou schopny rostliny přijímat ve formě nitrátové (NO3-) a ve formě amonné (NH4+). Pohyblivost dusíku v půdě je velmi vysoká, a proto hrozí velmi často nebezpečí vymývání dusíku, až po případné zamoření spodních vod vysokými obsahy nitrátů. Ukládání dusíku v zásobních orgánech révy vinné, kterými jsou dřevnaté části révového keře, a kořeny nastává převážně ve formě nitrátů, aminokyselin a bílkovin. V půdě se děje ukládání dusíku především v humusu.

Příznaky nedostatku a nadbytku dusíku u révy vinné – – – – – – – – –

Příznaky nedostatku dusíku světlezelené zbarvení listů červené zbarvení řapíku a nedokonalé zdřevnatění výhonů slabý růst velmi tenké výhony, malé listy a hrozny předčasné podzimní vybarvování listů slabá výkonnost asimilace nízká kvalita moštu – poruchy kvašení a aromatu špatné vyzrávání dřeva nízké ukládání zásobních látek

Zásobování révy vinné dusíkem je komplikované vzájemnými vztahy mezi půdními podmínkami, podnebím, počasím, rostlinou a způsobem ošetřování vinice. Množství a povaha organické hmoty v půdě mají rozhodující vliv na procesy, které probíhají v půdě. Znalost celkového obsahu organické hmoty v půdě je proto velmi významná. Podíl organické hmoty v půdě se mění velmi pomalu a nemusí se proto příliš často zjišťovat. Réva vinná pokrývá svoji potřebu dusíku převážně z toho, který se nachází v půdním roztoku ve formě nitrátů. Amonné ionty, které se nachází v půdním roztoku, se poměrně velmi rychle přeměňují do nitrátové formy. WUNDERER a kol. (2003), uvádí následující průběh příjmu dusíku u révy vinné: – V době vegetačního klidu nenastává žádný příjem dusíku. – V období od rašení do kvetení (konec dubna – polovina června) mobilizuje réva vinná živiny (dusík) z vlastních zásob (dřevo a kořeny) a pokrývá tím nízkou potřebu dusíku v tomto období. Teprve koncem května začíná příjem živin kořenovým systémem. Nadměrná nabídka dusíku před tímto obdobím nemá tudíž významný vliv na růst a vývoj révy vinné. – Po kvetení nastává v období 2–3 týdnů rozsáhlé ukládání dusíku, který je potom potřebný v červenci v období růstu bobulí. – Ve fázi dozrávání bobulí stoupá ještě jednou zvýšená potřeba dusíku u révy vinné. – V průběhu fenofáze dozrávání bobulí až do

– – – – – –

Příznaky nadbytku dusíku nadměrně silný vegetativní růst kompaktní, velmi husté hrozny vyšší náchylnost na houbové choroby, především na plíseň šedou špatné vyzrávání dřeva a snížená mrazuodolnost silný výskyt sprchávání a vadnutí třapiny vyšší náročnost na provádění zelených prací

opadu listů nastává ukládání dusíku v bobulích, jakož také tvorba zásobních látek v révovém keři. Potřebou živin můžeme označovat množství živin, které rostlina požaduje, aby se zachoval dostatečný růst révy vinné. Část těchto živin se při mineralizaci listů a ořezaného dřeva uvolňuje a je znovu použitelná v půdě. Pod odběrem živin se rozumí množství živin, které se při sklizni s hrozny z vinice skutečně odebere. Hlavní obsah dusíku v půdě se nachází poměrně pevně vázaný v organické hmotě v půdě. Z dusíku vázaného v organické hmotě se ročně činnosti půdních mikroorganismů uvolňuje asi jen 1 % (v příznivých případech až 4 %). Toto může ročně představovat 50–150 kg N/ha/rok. K uvolňování dusíku z organické hmoty dochází výhradně pomocí mikroorganismů, které přeměňují dusík vázaný v organické hmotě, na dusík nitrátový a amonný, který je přijatelný kořenovým systémem révy vinné. Roční potřeba organických látek činí podle intenzity zpracování půdy 3 000–6 000 kg/ha organické hmoty. Toto množství se vyžaduje pro činnost půdních mikroorganismů a má se v průběhu roku dostat do půdy, aby se udržel obsah organické hmoty v půdě. U vinic s částečným nebo trvalým zatravněním půdy je třeba počítat s tím, že část dusíku spotřebovává samotné zatravnění. Teprve při dávkách vyšších než 40 kg N/ha se část takto přihnojeného dusíku dostane ke kořenovému systému révy vinné.

Vinařský obzor (4/2006)

Dusíkaté látky jsou velmi důležité pro rozmnožování a vlastní činnost kvasinek, Pokud je v moštu nedostatek dusíkatých látek, dochází ke snížení rozmnožování kvasinek, snižování intenzity kvašení a možnému zastavení kvašení při vyšším obsahu zbytkového cukru. Kvasinky druhu Saccharomyces cerevisiae nemohou využívat nitrátový dusík. Využívají dusík v amonné formě a ve formě aminokyselin a lze potom souhrnně hovořit o kvasinkami asimilovatelném dusíku. Aminokyseliny mají největší význam pro dusíkatou výživu kvasinek. Tyto aminokyseliny lze přesněji označit jako volné α-aminokyseliny. Mezi tyto volné α-aminokyseliny nelze zahrnout aminokyselinu prolin, kterou nemohou kvasinky využívat pro svoji výživu. Pro optimální výživu kvasinek je pro úspěšný průběh kvašení třeba 140–880 mg/l N. Hrozny s vyšší cukernatostí potřebují vyšší množství asimilovatelného dusíku pro úspěšný průběh kvašení. Nedostatek asimilovatelného dusíku se projevuje u nedokonale vyzrálých hroznů, stresovaných hroznů a u hroznů, které jsou napadené šedou hnilobou (Botrytis cinerea). U hroznů z nízkým obsahem asimilovatelného dusíku je možné tento nedostatek kompenzovat výživou pro kvasinky. Z pohledu kvality vína však toto není ideální řešení, protože aminokyseliny v moštu mají významný vliv i na aromatický projev vyrobeného vína. Hrozny a mošty s nízkým obsahem asimilovatelného dusíku mohou rovněž pocházet i ze stresovaných hroznů. Jedná se o hrozny vinic, které byly nedostatečně vyživované dusíkem v průběhu vegetace, hrozny byly exponované k příliš vysokým teplotám, nebo se v těchto vinicích výrazně projevovalo sucho. Stresované hrozny mohou velmi negativně ovlivňovat kvalitu vyrobeného vína. Pro optimální tvorbu aminokyselin, a tím i dosažení vyšší hodnoty asimilovatelného dusíku je vhodné spíše chladnější počasí. Ideální nejsou ročníky s velmi intenzivním slunečním zářením a velmi horkými letními dny, jako byly například v ročníku 2003. Teplé až horké počasí naproti tomu podporuje tvorbu bílkovin. Bílkoviny, které se vyskytují v hroznech, jsou zodpovědné za tvorbu zákalů ve víně. Bílkoviny ve víně jsou složené z bílkovin, které pochází z hroznů, a bílkovin, které se tvoří při autolýze kvasinek. V závislosti na odrůdě a ročníku se obsah bílkovin zvyšuje od zaměkání směrem k dozrávání hroznů. V konečné fázi dozrávání však může obsah bílkovin klesat. Aromatické látky jsou velmi významným ukazatelem kvality vín. Dusíkaté látky v hroznech a moštech jsou rovněž velmi významné pro tvorbu aromatických látek ve vínech. Dusíkaté látky ovlivňují především vyšší alkoholy

a následně estery, které určují aromatický projev vína. Vyšší alkoholy jsou kvantitativně největší skupinou aromatických látek v alkoholických nápojích a jsou sekundárními produkty alkoholového kvašení (AMERINE a OUGH., 1980). Pokud jsou vyšší alkoholy obsaženy ve víně v obsahu nižším nežli 300 mg/l, mohou výrazně přispívat ke komplexnosti vína (RAPP a MANDERY, 1986). Vyšší alkoholy vytváří kvasinky v průběhu alkoholového kvašení díky přeměně aminokyselin, které se nachází v moštu. Vyšší alkoholy jsou také velmi důležitými prekurzory tvorby esterů (SOLES a kol., 1982). Estery jsou velmi důležité látky, které určují aromatický a chuťový charakter vína. Praktické provedení výživy a hnojení dusíkem Z pohledu výživy dusíkem je třeba základní dávku dusíku dodávat révě vinné výhradně přes půdu, ať již ve formě kapalného nebo pevného minerálního hnojiva. Listovou výživu je třeba používat pouze v případech výrazné deficience živiny nebo dlouhého suchého období, kdy je dusík z půdy velmi obtížně přijatelný. Nadměrná listová výživa dusíkem může zvyšovat náchylnost na houbové choroby a snižovat kvalitu hroznů. V mladých výsadbách révy vinné téměř vždy vynecháváme dusíkaté hnojení až do doby zapěstování pěstitelského tvaru. Růst révy vinné v mladých výsadbách ovlivňujeme především s využitím závlahy. Aplikace dusíkaté výživy vede k tvorbě velmi silných letorostů, které nejsou vhodné pro vybudování kmínku, i z důvodu jejich vyšší citlivosti na poškození zimními mrazy. Dusíkatá výživa v plodících vinicích se může řídit podle následujících parametrů, které často ohodnocujeme pouze vizuálně: – Růstové poměry ve vinici – slabý růst x silný růst. – Obsah organické hmoty v půdě, a tím i obsah dusíku, který může réva vinná potencionálně přijímat. – Podmínky stanoviště. – Výnosové a kvalitativní požadavky na danou odrůdu. – Průběh počasí v zimním období a aktuální vegetaci. – Půdní vlastnosti – půdní druh, hloubka půdy, vodní poměry. – Způsob ošetřování půdy používaný ve vinici. Na základě těchto parametrů je potom možné upravovat aktuální hnojení révy vinné dusíkem. Rozhodující v určení dávky dusíku, který budeme do půdy aplikovat, rozhoduje především způsob ošetřování půdy ve vinici. Následující tabulka uvádí možné dávky dusíku na základě růstu výhonů a způsobu ošetřování půdy ve vinici.

Růst výhonů Silný Střední Slabý (nedostatek N)

161

Množství dusíku (N) v kg/ha Celoplošně Zatravněná kultivovaná vinice půda 60 80 70 90 80

100

Limit dávky dusíkatého hnojení pro integrované systémy pěstování révy stanovený NV č. 242/2004 Sb. v platném znění (515/2005 Sb.) představuje 50 kg/ha Jestliže jsou v zatravnění obsažené rostliny, které mají schopnost poutat vzdušný dusík, může být dávka aplikovaného dusíkatého hnojiva nižší. Hnojení dusíkem je proto vhodné realizovat nejdříve ve druhé polovině dubna. Vhodné je rovněž dávku dusíku rozdělit na dvě části a druhou aplikovat až po kvetení, koncem června. Osvědčuje se rovněž kombinace rychle a pomalu působících dusíkatých hnojiv. Dusík lze zapravit i velmi mělce pod povrch půdy. V zatravněných vinicích potom do podkeřového pásu. Vyšší dávka dusíku je vhodná ve vinicích s trvalým zatravněním. V suchých oblastech a při trvalém zatravnění je vhodné hnojit již v první polovině dubna. Při střídavém zatravnění je vhodné 2/3 dávky aplikovat na volnou půdu a 1/3 na zatravnění. Dusíkatá hnojiva: Hnojivo Ledek vápenatý Síran amonný Močovina Dusíkaté vápno Dusičnan amonný

Působení Rychle působící Rychle se rozpouští Pomaleji působící Velmi pomalu působící Rychle až středně rychle působící

Tabulka uvádí pouze základní skupiny dusíkatých hnojiv. Všechna registrovaná hnojiva uvádí registr hnojiv a nabízí jednotliví prodejci, včetně uvedení obsahu N v jednotlivých hnojivech. Literatura: Amerine, M.A., Ough, C.S., 1980: Alcohols. In: Methods for Wine and Must Analysis. John Wiley and Sons. New York, str. 74–127. Rapp, A., Mandery, H., 1986: Wine aroma. Experientia 42, 873–884. Soles, R.M., Ough, C.S., Kunkee, R.E., 1982: Ester concentration differences in wine fermented by various species and strains of yeasts. American Journal of Enology and Viticulture 33, 94–98. Wunderer, W., Fardossi, A., Baumgartner, A., Bauer, K., 2003: Richtlinien für die sachgerechte Düngung im Weinbau. LAKO Tulln. Maigre, D., Aerny, J., Murisier, F., 1995: Entretien des sols viticoles et qualite des vins de Chasselas: influence de l´enherbement permanent et de la fumure azotée. Revue suisse Vitic. Arboric. Hortic. 27 (4), 237–251.

162

Hodnocení semináře k reformě SOT s vínem Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR

Pracovní skupina „Víno“ při COPA/ COGECA dne 6. 3. 2006 Jednání bylo zaměřeno především na přípravu jednání poradní skupiny „Víno“ při Komisi následující den s těmito závěry: Rezoluce a žádost o podporu Evropského svazu révových školkařů. V Evropě je značný nadbytek množitelského materiálu. Předseda svazu Franz Backknecht (A) přednesl rezoluci a žádost o podporu C/C u Komise. Svaz požaduje: l Redukci plochy podnožových vinic, zvláště těch, které jsou osázeny révou nižších stupňů množitelského materiálu. Likvidaci zbytků podnožových vinic vysázených z již zakázaného standardního materiálu. l Poskytnutí prémií na klučení starších podnožových vinic vysazených z certifikovaného materiálu. l Poskytnutí subvencí na likvidaci sazenic révy vinné, které byly rok skladovány v chladírnách za podmínky, že daný podnik o stejné množství sníží svoji produkci. l Poskytnutí podpory za ponechání množitelského porostu bez obdělávání u podniků, které nemají nástupce. Nadprodukce se odhaduje přibližně na 30 %. Školkaři do léta připraví návrh, který materiál by se měl zlikvidovat a jak by měla vypadat podpora. Situace na trhu s vínem v EU – postupně se vyjádřili zástupci jednotlivých států ke stavu v jejich zemích: l Německo – větší poptávka po bílém než červeném vínu, zásoby se postupně snižují, l Malta – dlouhodobější trend je ústup od produkce stolního vína k vínu jakostnímu, na trhu je hodně vína z třetích zemí, l Rakousko – momentálně je na trhu klid, vyčkává se, do jaké míry mráz poškodil révu, l Česko – sklizeň byla ještě nižší než jsme původně předpokládali, meziroční pokles činil asi 25 %, cena hroznů byla asi o 20 % nižší. Zimní mrazy způsobily na révě velké škody, tzn. už nyní je nižší výchozí potenciál pro sklizeň 2006, l Slovensko – produkuje převážně jakostní víno, ale v poptávce převažuje levné víno stolní, kterému nelze cenově konkurovat, l Itálie – velké problémy na trhu nejsou, trh

s bílým vínem se vyvíjí lépe než trh s vínem červeným, l Španělsko – sklizeň byla výrazně nižší vlivem sucha především na jihu, asi o 20 %, i přes nižší sklizeň zůstávají ceny na nízké úrovni roku 2005, je méně bílého vína na zásobách, l Francie – pokles produkce asi o 10 %, krize je i v tradičních oblastech AOC, l Lucembursko – v chladné zimě se víno špatně prodává, na 12 zakoupených láhví se daruje 8 láhví zdarma, l Portugalsko – velmi nízká cenová hladina stolního vína, příliš se neliší od vína k destilaci, l Maďarsko – snížila se produkce, zimní mráz nebyl nejhorší, ale může přijít ještě jarní mráz. l Závěr: Jsou velké rozdíly v Evropě – ve Španělsku a Itálii je to lepší, ale ve Francii jsou velké potíže i s jakostním vínem, problémy má i Champagne, Bordeaux a pod. S problémy se potýkají i nové členské státy po otevření trhu. Jsou velké zásoby vína i přes uskutečněnou destilaci. To je také důvod k reformě SOT s vínem. K semináři pořádanému Komisí 16. února l Účastníci semináře se shodli na tom, že seminář byl prospěšný, ale také na tom, že byl zorganizován Komisí pro to, aby vznikl dobrý dojem spolupráce Komise s nevládními organizacemi. Většina se domnívala, že závěry ze semináře zaslané asi deset dnů po jeho konání byly připraveny již před zahájením vlastního semináře. U účastníků taky vznikl dojem, že komisařka celou reformu SOT s vínem vidí jinak, lépe pro vinaře, než úředníci Komise. l Komise má snahu celý sektor liberalizovat, snížit vynakládané prostředky a snížit ochranu vůči třetím zemím. Proto také souhlasí s omezením destilace, ale nezmiňuje se o zvýšení podpory na restrukturalizaci vinic a už vůbec ne na restrukturalizaci sklepů. Přitom komisařka zdůraznila, že se objem vynakládaných prostředků do sektoru víno nebude snižovat a že je nutné omezit destilaci a podpořit marketing evropského vína. Je stále patrná snaha Komise o odpoutání od přímých plateb a o zavedení jednotné SOT pro všechny zemědělské sektory. Účastníci semináře požadovali samostatnou SOT s vínem. l Pro C/C je zásadní to, co je napsáno v pozici C/C předané Komisi. Někteří členové C/C se snažili na semináři hájit své zájmy bez ohledu

na uvedenou písemnou pozici, ale ta je pro C/ C zásadní, byla také schválena vedením C/C. l C/C je označována Komisí v souvislosti s reformou SOT s vínem za konzervativní organizaci, zatímco Comité Vins, požadující liberalizaci trhu, je organizací moderní. Takové označení si C/C nemůže nechat líbit, má rovněž moderní pozici, chce se orientovat na spotřebitele. Předseda pracovní skupiny řekl, že paní komisařka mu v rozhovoru oznámila, že C/C považuje za velmi konzervativní. Na to jí odpověděl, že by bylo vhodné se ještě znovu sejít spolu s úředníky, kteří jí dávají takové informace. Schůzka předsednictva pracovní skupiny s komisařskou by se měla uskutečnit ještě v březnu. Po šesti letech C/C asi stěží nalezne kompromisní řešení s Comité Vins, každý si stojí na svém. Například ve Francii je v tisku citováno jen stanovisko Comité Vins, C/C bude muset přidat ve své mediální práci a v prostředcích na komunikaci, nechce-li zaostat. Ekologické vinohradnictví – připravuje se nové nařízení Rady o ekologickém zemědělství, které nahradí nařízení č. 2092/91, jde také o pojem „biovíno“. Dosud bylo povoleno jen označení „víno z ekologicky pěstovaných hroznů“. Členové pracovní skupiny trvají na tom, aby označení vína, včetně vína z ekologicky pěstovaných hroznů, bylo upraveno v rámci SOT s vínem, ne v nařízení o ekologickém zemědělství. Dále bylo navrženo dohodnout sporné záležitosti s pracovní skupinou pro ekologické zemědělství. Koncem března proběhne seminář IFOAM (Mezinárodní organizace ekologického zemědělství) v Evropském parlamentu včetně degustace biovína. Problémem nového nařízení je i kontrola producentů. Zatímco C/C požaduje, aby se kontrolou zabývaly profesní organizace, v připraveném textu jsou státní organizace. Nařízení má řešit i povolené enologické postupy, k tomu by se opět měla vyjadřovat pracovní skupina víno při C/C. V zásadě musí být ekologické zemědělství postaveno na tom, že jeho výsledkem mimo šetrného přístupu k životnímu prostředí je tržní produkt. Jinak nejde už o zemědělství, ale pouze o údržbu krajiny. To je nutné pro vyjasnění pojmů. Tržní bioprodukt může být dotován, ale ne z 90 %. Výrazná část nákladů musí být pokryta i prodejní cenou. Z jižních členských států zaznívalo, že chápou ekologické pěstování révy, ale že víno nemůže být označováno jako biovíno. Rozeznávají pouze jakostní víno, stolní víno a víno ze třetích zemí.

Vinařský obzor (4/2006)

Mezinárodní dohody: l Dohoda s USA je uzavřena. l Dohoda s Austrálií se připravuje. Jsou v ní návrhy enologických praktik, které neodpovídají předpisům EU, ale odpovídají již uzavřené dohodě s USA. l Pravidla označování původu – dosud až 15 % hroznů může pocházet z jiného státu, než jaký je uveden na etiketě. Proto se připravuje změna příslušného nařízení. Poradní skupina „Víno“ při Komisi ES dne 7. 3. 2006 Situace na trhu s vínem – Komise předala zprávu o situaci na trhu s vínem. Vyplývá z ní, že poslední sklizeň hroznů v EU byla asi o 11 % nižší v porovnání s předcházejícím rokem 2004 a o 2 % nižší oproti desetiletému průměru. V hospodářském roku 2005/2006 bylo destilováno 15 % stolního vína EU, přičemž Španělsko destilovalo nejvíce – 27 % svého stolního vína. Cena stolního vína se od srpna 2005 do února 2006 v Itálii snížila o 13 %, ve Francii o 8 % a ve Španělsku zůstala na stejné úrovni, ale je tam nejlevnější. Řada vinařů ve Francii využívá konečného vzdání se vinohradnictví. Zástupci z Comité Vins požadovali po Komisi jištění kurzu eura při vývozu vína. Jednání o závěrech ze semináře k reformě trhu s vínem – zajímavé bylo, že v závěrech Komise ze semináře bylo uvedeno jen to, co Komise považovala za vhodné. Tím, že účastní-

ci pocházeli z různých zájmových skupin a byli rozděleni do tří pracovních skupin, byly prakticky všechny otázky odpovězeny v celém spektru, od plného souhlasu až po naprostý nesouhlas. Například Komise nabyla názor, že je vhodné zrušit destilaci vedlejších produktů, i když diskuse na semináři se týkala většinou krizové destilace vína. Naopak na semináři byla většinová shoda v tom, že by se měl sledovat evropský trh s vínem, aby bylo možné přijmout včas potřebná opatření. V závěrech Komise o tom nebyla ani zmínka. Se závěry Komise nebyli zcela spokojeni ani zástupci C/C, ani zástupci Comité Vins. Ve věci nových výsadeb Comité Vins trvá na povolení výsadeb pro značková vína, která jsou na trhu žádána. C/C je proti. Trh s výsadbovými právy v některých státech funguje, v jiných ne. Rozpor mezi oběma organizacemi byl také v přístupu k destilaci a značení. Comité Vins požaduje ponechat krizovou destilaci a umožnit označení odrůdou a ročníkem i pro vína bez geografického původu (zemědělství je podle nich příliš chráněno, přirovnávali sektor vína k obuvnickému průmyslu). Požadují také zjednodušení etikety. C/C je proti odpojení přímých plateb a prosazuje jeden z cílů reformy – zlepšení životních podmínek vinařů. Nejpozději v červenci by měl být zveřejněn asi desetistránkový materiál, ve kterém budou uvedeny všechny změny oproti stávající SOT. Koncem roku by pak měl být předložen ucelený materiál pro změnu nařízení Rady. Dohody s Austrálií a Chile l Austrálie – v příštích týdnech by dohodu

3. Celoslovenská výstava vín s mezinárodní účastí a spojená s mezinárodní konferencí o vinohradnictví a vinařství se uskuteční ve dnech 21. až 22. dubna 2006 v areálu františkánského kláštera ve Skalici. Dle sdělení pořadatelů je cílem akce přispět k poznání, zvýšení a zkvalitnění pěstování moštových hroznů, produkce a konzumace vína a také zpopularizovat vědomosti z oblasti vinohradnictví a vinařství u odborné i laické veřejnosti. Akce se koná pod patronací SZZ ZO 13-26 – Vinohradnický spolek Skalica, Občanského sdružení Vínna cesta Záhorie, Republikového výboru Slovenského svazu zahrádkářů a města Skalica. Kontakt na pořadatele: Organizačný výbor 3. CSVV, Spolkový dom, Potočná 93, 909 01 Skalica, tel.: 00421–905 236 075, 608 760 001. (rs) 6. reprezentační vinařský ples uspořádala Moravská banka vín v Brně, a to ve svém sídle na ulici Hlinky. Hosté byli u vstupu stylově přivítáni sklenkou sektu, večer byl otevřen společným zahájením s proslovy a následná zábava probíhala ve všech patrech budovy, včetně galerie v nejvyšším patře. Hosté obdrželi na stůl dvě vína z firmy Znovín Znojmo v lahvinkách o objemu 0,185 l, které jsou primárně určeny na paluby letadel, nicméně dnes jsou k dostání i v marketech, neboť jde o malé a praktické balení – ne každý potřebuje večer otevřít celou sedmičku. Organizátoři plesu připravili kromě vkusné hudby, bohatého občerstvení a malé výstavky vín také bohatou tombolu, jejíž výtěžek byl určen pro nevidomé děti. (vo) Pozvánka na seminář Ve Valticích v Národním vinařském centru se uskuteční vinohradnický seminář s názvem Hospodaření v systému Integrované produkce hroz-

163

měla schválit Komise, pak může být zahájen proces v Radě. Definitivní znění by mělo být podepsáno v roce 2007. Obsahuje jen takové nové enologické praktiky, které již byly dohodnuty s jinými třetími zeměmi (jinými slovy to, co bylo schváleno v dohodě s USA). l Chile – jde o celý balíček dohod, nejenom pro víno, ale i pro lihoviny. Podepsány by měly být nejpozději 1. 1. 2008. l Ostatní – Japonsko začalo dělat problémy při dovozu vína. Chtějí doklad, že právo ES odpovídá jejich předpisům. Podobně je tomu s Brazílií, vyžaduje, aby kontejnery s vínem zůstaly 2 měsíce nedotčené na jejich území, aby si mohli provést potřebné rozbory. Nové nařízení o bioprodukci – nové nařízení se nyní projednává v pracovních skupinách. Původní nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 bylo mnohokrát pozměněno, proto se nyní připravuje zcela nové. Předpokládaná platnost je od 1. 1. 2009. U vína by neměly být žádné podstatné změny. V EU tvoří biopodniky asi 3 % celkového počtu zemědělských podniků. Zástupce Comité Vins požadoval dodržování stejných principů značení u vína z ekologicky pěstovaných hroznů jako u ostatního vína, v čemž ho podpořil i předseda pracovní skupiny „Víno“ při C/C. V podstatě jde o to, že se rozlišuje stolní víno a jakostní víno. Víno z ekologicky pěstovaných hroznů se musí tomuto členění podřídit, musí být vždy uvedeno, o které z těchto druhů jde, a teprve pak může být odkaz na způsob pěstování hroznů.

nů a jeho legislativa. Seminář proběhne ve dvoudenních blocích – (Obsah I. a II. bloku bude totožný) Blok I. – 18. a 19. 4. 2006 a Blok II. – 20. a 21. 4. 2006 I. den bloku: Legislativa pro AEO Integrovaná produkce – Ing. Tomáš Richter, Řez, zelené práce, sklizňová zralost – Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Oběd, Výživa a hnojení – Prof. Jaroslav Hlušek MZLU Brno II. den bloku: Obecné principy IP, biodiverzita – Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Ochrana proti houbovým chorobám révy vinné – Ing. Petr Ackermann, CSc., Oběd, Ochrana proti škůdcům révy vinné – Ing. Milan Hluchý, Ph.D. Vložné na seminář zahrnuje náklady na organizaci, oběd a ostatní náklady a na jeden blok (2 dny) činí 500 Kč. Vložné se bude hradit první den každého bloku u vchodu. Členové Svazu IP mají vstup zdarma. Bez potvrzení Vaší účasti nezaručujeme, že se na seminář dostanete. Více informací na: Svaz integrované produkce, Tuřanka 115, 627 00 Brno, tel./fax: +420 548 183 017, email: vino.ip@tiscali.cz (vo) Nejlepší rosé bylo od Kovacse Championem Mezinárodní výstavy růžových vín Jarovín Rosé v Dobšicích se mezi téměř stovkou soutěžních vzorků stalo Svatovavřinecké 2005 z Vinařství Kovacs, s.r.o., z Novosedel. Ve stručnosti uvádíme další úspěšná vína: ZLATÁ MEDAILE: Svatovavřinecké 2005 Vinařství Hort, Zweigeltrebe 2005 Vinařství rodiny Špalkovy, s.r.o.; STŘÍBRNÁ MEDAILE: Frankovka 2004 Vinné sklepy Lechovice, Egi Kekfrankos-Merlot rosé 2005 Finet, s.r.o.; BRONZOVÁ MEDAILE: Frankovka 2005 Hana Mádlová, Zweigeltrebe 2005 Vajbar Bronislav, Cabernet Sauvignon 2005 Weingut Neustiftter; NEJLEPŠÍ KOLEKCE VÍN: Moravské vinařské závody Hukvaldy. (vo)

164

Nové poznatky o vztahu vína a zdraví IV. MUDr. Martin Křístek, Petřvald

Cílem studie bylo potvrdit či vyvrátit hypotézu, dle které pravidelná a umírněná konzumace vína snižuje riziko úmrtí v souvislostí s hypertenzí, a současně se pokusit objasnit, proč při stejné výšce krevního tlaku trpí komplikacemi hypertenze častěji obyvatelé severní Evropy a USA nežli obyvatelé zemí v okolí Středozemního moře, kde je pití vína nedílnou složkou tzv. středomořské diety. Studie ukázala, že umírnění konzumenti vína (tj. méně než 60 g alkoholu denně) s hodnotami systolického krevního tlaku 158, 139 nebo 116 mmHg vykazovali oproti abstinentům signifikantně nižší (tj. 23 %, 27 % a 37 %) riziko úmrtí z jakýchkoliv příčin. Pokles celkové mortality byl zaznamenán rovněž v quartile pacientů s nejvyššími hodnotami krevního tlaku. Žádný signifikantní efekt nebyl pozorován u pijáků piva ani u konzumentů vína přiznávajících dávky větší než 60 g alkoholu za den. Autoři studie uzavírají, že umírněné pití vína souvisí s nižším rizikem celkové mortality hypertoniků.

British Medical Journal zveřejnil na sklonku roku práci australských a holandských vědců, dle které by hypotetická strava složená z pouhých sedmi ingrediencí (ryby, hořká čokoláda, ovoce a zelenina, mandle, česnek a umírněná každodenní konzumace vína) snížila výskyt kardiovaskulárních chorob o 76 % a prodloužila průměrnou očekávanou dobu života o téměř 7 let u mužů a 5 let u žen. Studie byla reakcí vědeckého týmu Monash University of Victoria a Erasmus University Medical Centre na senzační zprávy z roku 2003 týkající se tzv. Polypill (kombinovaná tableta schopná údajně snížit výskyt onemocnění srdce o 80 %). Dle sdělení vedoucí australského týmu Anny Peeters představují dietní opatření přirozenou, bezpečnou a snad i příjemnější a levnější alternativu zázračné tablety. Práce se opírá o výsledky všeobecně akceptované dlouholeté Framinghamské studie. Výsledné menu vědci stanovili na základě množství a validity dříve publikovaných důkazů kardioprotektivního účinku jednotlivých složek stravy. Pouze sedm vyhovělo přísným kritériím statistické významnosti (překvapivě neuspěl např. olivový olej). Největší kardioprotektivní efekt (76 %) byl popsán v případě kombinované stravy zahrnující všechny výše zmíněné složky (při samostatné konzumaci jen 14–20 %). Více vždy neznamenalo

Od r. 2000 přestal pít 1 milión Francouzů Podle nové studie, publikované ONIVINS, téměř 40 % dospělých Francouzů dle vlastních slov nepije víno. V současnosti pije víno 32 mil. Francouzů, t.j. o 1 mil. méně než v r. 2000. U spotřebitelů pokračuje trend zvyšování počtu příležitostných spotřebitelů vína na úkor pravidelných. Pravidelní spotřebitelé, kteří tvořili více než 60 % spotřebitelů starších 14 let v r. 1980 a přibližně 40 % v r. 1985, tvoří v r. 2005 sotva třetinu spotřebitelů. 40 % spotřebitelů udává spotřebu jednou týdně. Podle studie existuje málo spotřebitelů do 35 let. Pokles spotřeby je tedy spíš podmíněná kulturně než věkově. Mládež se nestává pravidelnými spotřebiteli jako jejich předchůdci. Konzumace vína omezuje metabolický syndrom Vědecký výzkum prováděný programem středomořského způsobu stravování (PAM) na Katolické univerzitě v Chile ukázal, že každodenní konzumace jedné nebo dvou sklenek vína, doprovázená středomořskou

lépe. Např. optimální dávka činila 150 ml vína a 100 g hořké čokolády každý den. Dále byla doporučena každodenní spotřeba 400 g ovoce a zeleniny, 68 g mandlí, 2,7 g česneku a 4 x do týdne konzumace 114 g ryb. Šesté vydání Dietary Guidelines for Americans z roku 2005 (příručku vydává každých 5 let od roku 1980 U.S. Departments of Agriculture a Health and Human Services) oficiálně připustilo zdravotní prospěšnost umírněné konzumace vína a jiných alkoholických nápojů. Umírněná denní konzumace byla definována jako 1 standardní drink (0,2 l vína, 0,5 l piva nebo 0,05 l 80% alkoholu) u žen a 2 standardní drinky u mužů. Doporučení se týkalo pouze osob, které již alkohol konzumují, neobsluhují strojní zařízení a nejsou těhotnými či kojícími matkami. Nové guidelines m.j. Američanům zdůraznily nezbytnost každodenního 30minutového cvičení (obézním dokonce 90 minut). A jedna kuriozita na závěr. Hitem loňské sezóny v salónech krásy Buenos Aires byla tzv. vinná terapie. Krémy s přísadou červeného vína a vitamínu E či dokonce červené víno samotné byly aplikovány na kůži za účelem zpevnění dámských prsů. Údajně s velkým úspěchem… Literatura: La Journée Vinicole, The 30 Second Wine Advisor, U.S. Dietary Guidelines, Las Ultimat Noticas

stravou, pomohla proti metabolickému syndromu, jedné z hlavních příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Studie ukazují, že víno hraje roli ochranného štítu proti této nemoci, která se dotýká 15–30 % světové populace, a vyvolává takové potíže, jako je obezita, vysoký krevní tlak nebo glykémie, které mohou zvyšovat riziko kardiovaskulárního onemocnění. Podle závěrů PAM se toto riziko dá snížit o 56 % díky konzumaci vína a středomořské stravy. Čína: Preventivní kampaň proti alkoholu za volantem Francouzská skupina Pernod Ricard uzavřela partnerství s Čínskou asistenční službou v oblasti prevence alkoholu za volantem. V Číně, kde narůstá počet nehod způsobených alkoholem, je to první podobná akce. Kampaň začala v Pekingu, Šanghaji a Kantonu a postupně se rozšíří do dalších měst. Tiskem se rozšířilo víc než 1,5 mil. letáčků, poskytujících informace a praktické rady, jak zabránit riskantní jízdě. Podle vitisphere.com (akm)

Vinařský obzor (4/2006)

165

Senzorické hodnocení jakosti vín – přehled systémů Ing. Radek Sotolář, Ústav vinohradnictví a vinařství Lednice, ZF MZLU Brno xsotolar@node.mendelu.cz Skutečnou jakost vín lze tedy zjistit pouze smyslovým neboli senzorickým posouzením jeho jednotlivých vlastností i celkového charakteru. Odvěká potřeba vína senzoricky poznávat a srovnávat odstartovala vedle slovních popisů jakosti vína (víno čiré, krátké atd.) i vývoj celé řady stupnicových bodovacích metod smyslového hodnocení vín. Aby se výsledky hodnocení daly lépe mezi sebou porovnávat, označují se rozdíly mezi víny jednotlivými body. Vznik těchto systémů zapříčinila snaha dosáhnout co možná nejobjektivnější hodnocení organoleptických vlastností vín a jejich spravedlivějšího roztřídění podle základních kvalitativních parametrů (vzhled, vůně a chuť). Historicky vznikla celá řada různých modelů hodnocení, tyto byly a jsou dále různě upravovány a zlepšovány, čímž vznikají verze zcela nové, mnohem lépe přizpůsobené poměrům dnešní doby. Zpočátku se dosti často používal jednoduchý 100bodový systém, kde se 8 body hodnotila čirost vína, 12 body barva, 20 bodů za vůni, 40 bodů za chuť a 20 bodů připadlo na celkový dojem (viz tabulka č. 1). Tento systém nahradil u nás donedávna snad nejpoužívanější systém 20bodové stupnice hodnocení (původní měla takovéto hodnocení: čirost 2,0 body; barva 2,0 body; vůně 4,0 body a chuť 12,0 bodů), která sama postupem času doznala řady modifikací (např. tato: vzhled – posuzuje se již čirost a barva za 4,0 body; vůně – posuzuje se čistota, intenzita a harmonie celkově za 4,0 body; chuť – opět čistota, intenzita a harmonie za 4,0 body a celkový dojem za 8,0 bodů), (viz tabulka č. 2). Pro větší zjednodušení a rychlejší hodnocení vznikl asi v 80.–90. letech ještě i 5bodový model stupnicového hodnocení, kde se již objevuje charakter hodnocení podle trestných bodů velmi blízký klasické školní numerické klasifikaci. Ještě lépe propracované hodnocení trestný-

mi body má Vedelův penalizační systém. V 90. letech doznal úprav i Vedelův systém, kde Harmonii nahradil Celkový dojem a upravily se i hodnoty bodů ve stupnici. Tato modifikovaná verze je často využívána pro hodnocení tichých vín i na mezinárodních konkurzech (viz tabulka č. 4). Díky snahám o lepší slovní a širší bodové vyjádření posuzovaného vzorku se dnes stále více a více prosazují různé modifikace 100bodového systému. Snad nejpodrobnější, přesnější, ale i mnohem přísnější je původní 100bodový systém Mezinárodní unie enologů (U.I.OE.), kde jsou vína hodnocena až 14 kritérii a mohou být zařazena do 7 různých kvalitativních tříd (viz tabulka č. 5). Poněkud zjednodušený, a tím i přehlednější je společný model organizací O.I.V a U.I.OE., který vychází z pozitivních vlastností Vedelova modelu a 100bodového systému U.I.OE. Ještě většího zjednodušení doznala tabulka dle Balíka (viz tabulka č. 7), určená zejména pro hodnotitele, kteří se stobodovými systémy teprve začínají. V poslední době se však nejvíce využívá novějšího modelu vydaného opět Mezinárodní unií enologů (U.I.OE.). Nové modifikace se více blíží potřebám, za jakým účelem (na jaké úrovni) je hodnocení prováděno; jiné tabulky vyžaduje anonymní zatřiďování vín a zcela jiné zase místní výstava. Pro anonymní zatřiďovací soutěže je vhod-

né používat jednu tabulku pro každý vzorek zvlášť (1 tabulka = 1 vzorek vína), kde vyplněná tabulka se následně odevzdá. Je to proto, aby zkušený degustátor nebyl ovlivňován vzorkem předešlým a zbytečně se stále nevracel. Zcela opačně je tomu ale na místních „vesnických“ výstavách, kde různě zkušená směsice degustátorů hodnotí větší počet vzorků najednou, a je tudíž vhodné při hodnocení posledních vzorků porovnat je zpětně se vzorkem prvním či s některým dalším vzorkem předešlým. Pro tyto účely je tedy vhodnější, když jedna tabulka obsahuje všechna hodnocená vína pro lepší přehlednost a kontrolu. Příkladem může být třeba tabulka č. 10. Dá se říci, že stobodové systémy již zcela vytláčí „příliš zažité“ 20bodové stupnice i z oblastních hodnocení vín. Jejich větší rozpětí celých čísel, detailnější posuzování chuti a vůně umožňuje v důsledku i spravedlivější posouzení hodnocených vín. Do doby, než i z tohoto systému někteří hodnotitelé vytvoří jen jakýsi pseudosystém, jako se to stalo u 20bodového hodnocení. Tento donedávna tolik používaný systém dnes již ani zdaleka nevyužívá celou nabízenou stupnici a mnohde hodnocená vína nejdou ani pod 17 bodů! Snad by se slušelo i připomenout, že od 15,01–17,00 bodů byla vína hodnocena bronzovou medailí, 17,01–18,50 stříbrnou a 18,51–20,00 zlatou medailí (M alík, 1994); či

Tab.č.1: Degustační tabulka 100bodového hodnocení tichých bílých vín (dnes nepoužívaný model)

Degustační tabulka 20bodového hodnocení tichých vín

166

jinak, že vína od 20,0–17,5 se řadila mezi vína vynikající, 17,4–13,0 velmi dobrá, 12,9–7,7 jako dobrá atd., že tedy i víno s 13 body je víno ještě docela slušné a nezaslouží si vyřazení. I toto je bezpochyby důvodem masového používání 100bodového systému. Přejme mu proto, aby jeho „spravedlivý systém“ dlouho vydržel. . . Literatura: Balík, J. – Veverka, J. – Kyseláková, M.: Přehled používaných hodnotících systémů tichých vín. Vinařský obzor č. 3 (96), 2003, s. 145–146. ISSN: 1212–7884 M alík, F.: Dobré víno. Polygrafia vedeckej literatúra a časopisov, Bratislava 1994, s. 235. ISBN: 80–88780–00–4

Tab. č. 2: Modifikovaná tabulka 20bodového systému hodnocení tichých vín

Tab.č. 4: Modifikovaná verze Vedelova penalizačního systému

(Poznámka redakce: ve 30. letech minulého století sestavil Prostoserdov 30bodový hodnotící systém, který se používal několik let. Těsně po druhé světové válce byla v Maďarsku snaha o zavedení 7bodového hodnocení vín. Také u nás se v druhé polovině devadesátých let experimentovalo, a to jednoduchým pětibodovým systémem)

Tab.č. 5: Původní 100bodová tabulka vytvořená Mezinárodní unií enologů U.I.OE.

Tab.č. 10: Upravená 100bodová tabulka U.I.OE. pro více vzorků dle Balíka a Veverky

Tab.č. 7: Modifikovaná tabulka 100bodového systému dle Balíka

Vinařský obzor (4/2006)

167

Sýr je bratr vína III.

Knížečka byla v pečlivé redakční péči Bogdana Trojaka, který ji též ozdobil předmluvou. Básnická slina se nezapře – slovní spojení „ústní dutinou doslova hmatáme krystalické mřížky minerálů, skořápky fauny jurských moří..“ nebo „vinař, pokorný pastýř kvasinek“ mluví za vše. Ale zpět k samotné knize. Autor Milan Magni u většiny textů uspořádal a upravil vlastně již publikované články a reportáže v několika časopisech, pro které píše. V první části najde čtenář celkem devět velmi čtivých statí. Nečekejme ale žádný suchopárný výčet faktů a statistik; Magni v nich nejenom osvětluje popisovaná místa a mikroregiony z historicko-kulturního kontextu, ale zapojuje zde své nejniternější vnímání a jeho odraz otvírá čtenáři. Při citlivém čtení textu lze mezi řádky rozpoznat autorův obdiv k vino-

rodé krajině a k vinařskému umu. Patrná je též jeho nezakořeněnost v těchto místech, což ale statím ani zdaleka neubírá na kvalitě, ba nopak. Milan Magni má nadhled, který by mu mohl leckdo závidět. Moravský vinařský místopis představuje Podluží, Blatnici, Kloboucko, Dolnokounicko, vinici Šobes, Hustopeče, okolí Pouzdřan, Mikulovsko a Pálavu. První, moravsky místopisné části, lze vytknout snad jen pár drobností, za všechny jmenujme pokus o novátorství v chemickém názvosloví na straně 11 v prvním odstavci 10. řádku, neboť skupina „vyšších cukrů“, byť je do něj „zakomponováno charakteristické aroma a mohutný extrakt“, není chemickému světu známa. Také snad ještě nešťastné značení v části o Blatnickém Roháči, kde je uvedeno RRxRBxSZ (zkráceno – pozn. red.), znalci samozřejmě ví, že se jedná o směs, je to nakonec uvedeno i v textu, nicméně právě ono pojítko mezi odrůdami – „x“ – může být zavádějící, neboť se používá u křížení.

Další část knihy obsahuje tři osobní reportáže z jižních vinařských krajin – autor se vyznává ze své lásky k severní Itálii, kde měli kořeny jeho předkové, a seznamuje čtenáře s krajany – vinaři v Chorvatsku. Čtvrtá část knihy v šesti kapitolkách představuje šest předních sýrů tuzemské produkce. V závěru knihy Magni předkládá čtenáři chutnou mísu „sýrových“ receptů, které posbíral nejenom na svých cestách, ale také vyzkoušel, upravil a některých z nich je dokonce autorem sám. Autor jakoby touto svou triádou „Sýr je bratr vína I. až III.“ mezi vinařskými knihami zakládal nový styl psaní. A jde mu to. Také třetí kniha je velmi čtivá, má esprit, kulturně-historický přesah a těch pár škobrtnutí lze s klidem opominout. Budeme se moct těšit na čtverku? Richard Stávek P.S.: Mimochodem, uvažujete-li o milém dárku pro vaše blízké, kteří se zrovna vínem profesně nezabývají, touto knížečkou rozhodně neurazíte.

Ampelografia Slovenska Kniha podává nejen podrobnou charakteristiku ušlechtilých odrůd révy vinné pěstovaných na Slovensku, ale také informuje o odrůdách, které kdysi ve slovenském vinohradnictví sehrály určitou úlohu, a co je zvlášť potěšující, popisuje jak slovenské, tak zahraniční nově vyšlechtěné odrůdy, kterých je 70. Nejsou ale ani vynechány odrůdy podnoží a odrůdy interspecifické. Velmi cenná je také úvodní část, kde autoři na 10 stranách podrobně popisují systematiku čeledě

Vitaceae (Lindley) a na dalších stranách ampelografické metody. Čtenáři nejen získají přehled o vzniku a zatřídění révy do systematiky, ale mohou také publikaci použít jako ampelografickou učebnici. Je přirozené, že pěstitelé révy vinné z ní mohou čerpat cenné poznatky při výběru odrůd pro nové výsadby. Text knihy je doplněn řadou přehledných tabulek a velkým množstvím fotografií. I když se jedná podle názvu o ampelografii Slovenska, její obsah v plném rozsahu pla-

Víno z nebe na zem

tí pro české a moravské vinařství. Rozsáhlá publikace (368 stran) by se měla stát součástí každé odborné knihovny, zvláště proto, že v naší republice v poslední době podobná kniha nebyla vydána. Je to jistě škoda. Proto je třeba využít danou nabídku. (Poznámka redakce: kniha by měla být k dispozici od poloviny dubna v redakci VO – tj. v zásilkovém obchodu vinařských publikací. Objednávat lze na www, telefonem, mailem, písemně či zakoupit osobně). (šv)

299,-

Nicolas Joly je ve svûtû vína znám˘ zavedením biodynamiky ve svém prestiÏním vinafiství Coulée de Serrant uÏ v roce (vã. 5% DPH) 1984. V novû redigovaném a roz‰ífieném vydání knihy, která se stala jiÏ klasikou vinafiské litech ratury, odhaluje nûkterá tajemství svého vinafiského umûní. Díky této knize a velkému poãtu pofiádan˘ch pfiedná‰ek pfiispívá autor k popularizaci biodynamiky. Má stále více zastáncÛ jak mezi milovníky dobr˘ch vín, tak mezi samotn˘mi vinafii. Pomocí citliv˘ch postupÛ umoÏÀuje biodynamika vrátit vínu osobitost viniãní tratû a opût dát v˘znam oznaãení A. O. C. (appellation d'origine contrôlée) „âím více se budeme vzdalovat zákonÛm Ïivota, tím více budeme závislí na umûl˘ch náhraÏkách, které jsme pÛvodnû nepotfiebovali ani k o‰etfiování vinice ani k zvelebování vína“ uvádí autor. V fieãi pfiístupné i nezasvûcenému, odhaluje Nicolas Joly originalitu tohoto zpÛsobu vinohradnictví, které zdárnû a úspû‰nû praktikuje. Nezamûfiuje se pouze na posílení pÛvodní formy Ïivota v pÛdû dadáváním Ïivoãi‰n˘ch a rostlinn˘ch látek, ale také na vyuÏití rÛzn˘ch biodynamick˘ch preparátÛ, pomáhajících rostlinû vstfiebávat svûtlo a teplo (zlep‰it její fotosyntézu). Inspiruje se my‰lenkami vizionáfie Rudolfa Steinera, autora popisujícího pÛdu jako poslední meziãlánek pfied citliv˘m, ménû hmatateln˘m svûtem, nacházejícím se v atmosféfie. Zab˘vá se rovnûÏ rolí astronomie, protoÏe biodynamika povaÏuje pÛdu za zrcadlov˘ odraz kosmu.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

168

Paříž: 4x stříbro pro Balouna Akciová společnost Znovín Znojmo získala v Paříži zlatou medaili za Sauvignon ročník 2004, Vinařství Baloun Velké Pavlovice čtyři stříbrné medaile za odrůdy Dornfelder pozdní sběr, Veltlínské zelené kabinet, Müller Thurgau pozdní sběr a Ryzlink vlašský pozdní sběr, všechna vína ročníku 2005. Radomil Baloun se však prosadil v Paříži se svým vínem už v roce 2004. Tehdy sem přihlásil Sauvignon ročník 2003 a získal hned zlatou medaili. Jak se vlastně vinař z Velkých Pavlovic do Paříže dostal? „V roce 1999 jsem byl na veletrhu v Düsseldorfu, kde jsem si ověřil, že naše vína oproti těm evropským už nijak zvlášť nevybočují z řady. A protože jsem se dostal do jejich databáze, začaly mi chodit pozvánky na nejrůznější světové vinařské výstavy a veletrhy. Do Paříže přede dvěma roky jsem se však dostal díky Heleně Bakerové. Volala mi – Hele, jedu do Paříže, nechceš tam poslat víno? – Dal jsem jí šest flašek, které vzala s sebou do letadla a jedna se přitom rozbila,“ vzpomíná s úsměvem Radomil Baloun. Helena hned prý věděla, že mu to přinese štěstí, a taky že ano. „Hele, sedíš? Máš tady zlato,“ volala pak z Paříže do Velkých Pavlovic. Další úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. „Je to určitě dobrý pocit, že člověk nejde slepou cestou. Je to radost z vykonané práce, nejen pro mne, ale pro celý kolektiv. Je to i povzbuzení do budoucna, nesmíme však usnout na vavřínech, ale makat na tom, aby místo stříbra bylo jen zlato. Není to samozřejmě jen o medailích, ale o určité prestiži, o dobré firemní značce, kterou si tak budujete,“ konstatuje Radomil Baloun. Loňský ročník hodnotí vinař z Velkých Pavlovic jako velmi dobrý. „Ještě v srpnu se ukazovalo, že to bude spíše průměrný rok. Ale skvělé pod-

mínky v září a říjnu rozhodly. Kdo vydržel s nervama a počkal si, ten na tom jedině vydělal. My jsme čekali někde až do listopadu, a vyplatilo se to. Jsou to excelentní vína,” konstatuje Radomil Baloun. Když viděl, že vína za to stojí, rozhodl se jít namísto domácího vinařského veletrhu Vinex „do světa“ a získal čtyři stříbra. Jsou to všechno „béčkové“ odrůdy, vína byla ještě hodně mladá, byla to loterie, ale jsem rád, že právě tyto získaly ocenění a že se třeba zase národ vrátí od módních odrůd k tradičním, osvědčeným a nevtíravým odrůdám, které jsou na dlouhé pití,“ věří Radomil Baloun.

Vinařství Radomil Baloun vzniklo v roce 1991 v pronajatých sklepích. Na základě dvou privatizačních projektů firma zakoupila sklepní hospodářství ve Velkých Pavlovicích a Hustopečích. Vinařství Baloun Velké Pavlovice se orientuje stále více na náročnější zákazníky, dodává vína pro gastronomii a do soukromých archivů. Radomil Baloun je pravidelným dodavatelem vín na Pražský hrad a mimo jiné také dodává víno manželům Havlovým, pro které čas od času vyrábí zvláštní kolekce se speciální etiketou, jako například ku příležitosti odchodu Václava Havla z funkce prezidenta republiky. Petr Hynek

A tohle je diplom Vinařství Baloun za zlato na výstavě v Paříži v roce 2004. Foto: Petr Hynek

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

290,(vã. 5% DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pﬁeklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (4/2006)

169

Průvodce encyklopediemi aneb Kdo je kdo Kdybychom něco podobného nyní prohlásili o literatuře o víně a vinařích, byli bychom pravdě podstatně blíže. Formy, formáty i obsahy publikací o víně určené pro spotřebitelskou veřejnost jsou ve světě v podstatě ustáleny. Nahlédneme-li do regálu knihkupectví ve Frankfurtu nad Mohanem nebo ve Vídni, můžeme mezi sebou obě místa zaměnit, a pokud jsme tam nahlédli v roce 2000 a znovu po šesti letech, můžeme zaměnit i čas. Vše podstatné bylo již téměř vymyšleno. V České republice je situace poněkud jiná. Odlišná kupní síla, odlišné tradice konzumentů i vinařů, jiný důraz na reklamu a marketing, to vše svádí k tomu inspirovat se v zahraničí a přinést domácím milovníkům vína ještě něco nového. Většina pokusů (až na pár výjimek) se však zatím omezila na překlady zahraničních populárních titulů, které ale mohou sloužit maximálně jako nenápaditý dárek někomu, o kom víme, že má rád víno, ale praktického poučení se nám z těchto titulů dostane, co by se za nehet vešlo, nepočítáme-li přehled francouzských

výrobců grand cru nebo návodů k dekantaci předválečných ročníků. O to svůdnější může být inspirace přímo domácí, když tuzemští producenti (nemluvě o vyhládlých čtenářích) ještě nějakou tu encyklopedii nebo nějakého průvodce či lexikon snesou. Že vás právě včera čirou náhodou napadlo něco, co druhého napadlo již před osmi lety, vám přeci nikdo nevyvrátí, patent na obecný název také nikdo nemá a podobat se formátem přeci není zločin – když chcete, aby se knížka vešla do kapsy, nemůžete přeci nabízet folio přenosné jen dvěma svalovci. Možná je to specifikum tuzemského trhu. Zatímco v zahraničí se vydavatelé snaží od sebe stůj co stůj křečovitě odlišit a dát najevo, že právě to jejich je „super a originál“, u nás stačí to slovo jedinečný použít na samém začátku. Ale vlastně proč ne? Když si na jedné straně vypůjčíte formu, na druhé náplň, na třetí formát a na čtvrté a páté kousek názvu, celé tomu nasadíte grandiózní královskou korunu (pokud možno na hlavu, k níž patří alespoň ždibec imuni-

Kategórie vína MERITAGE v Spojených štátoch Americkí vinohradníci založili asociáciu MERITAGE pre vína bordeauxského typu. V USA sa na etikete fľaše vína uvádzajú odrody, z ktorých sa víno pripravilo. Aby sa napríklad víno označilo Cabernet Sauvignon, musí obsahovať minimálne 75 % tejto odrody. Slovo MERITAGE vymysleli pre víno, ktoré v zmesi obsahuje tieto podmienky: 1. Má byť zložené z odrôd Cabernet Sauvignon, Merlot, Cabernet franc, Malbec, Petit Verdot, St. Macaire, Gros Verdota Carmenere. Jedna odroda nesmie presahovať 90 %. Platí to pre červené akostné vína typu Meritage. Pre biele vína MERITAGE platí, že musí byť zložené z odrôd Sauvignon blanc, Sémillon a Sauvignon vert. Podmienky sú ako pri červených vínach. Le Progres Agricole et Viticole 121, 2004, č. 19, s. 405 - 406 Erich Minárik USA: Víčko se závitem se stává marketingovým argumentem Don Sebastiani & Sons, kalifornský velkoobchod, dal v červenci na celoamerický trh novou značku, a veškerá reklama byla založená na víčku se závitem. Série «Screw Kappa Napa», která při testování na místní úrovni zaznamenala velký úspěch, se skládá z pěti odrůdových vín (Cabernet Sauvignon, Zinfandel, Merlot, Chardonnay a bílý Sauvignon), pocházejících z Napa Valley, v lahvích 75 cl a 37,5 cl. Uvedení na trh je doprovázeno marketingovou kampaní pod heslem „Život jde dál i po korku“, jejímž symbolem je okřídlená vývrtka, stoupající k nebi... Loni se v testovací fázi prodalo 30 000 beden «Screw Kappa Napa». Podle vitisphere.com (akm)

ty – co kdyby se někdo někdy ozval!), neděláte vlastně něco jedinečného? Něco jako zcela originální kecky Adidos se čtyřmi proužky? Ne že bychom tedy vinařskou osvětu nepotřebovali, té nemůže být nikdy dost, už jen proto, aby se vinařům dobře prodávalo a spotřebitelům dobře popíjelo Nezbývá tedy než fiškuntálům popřát hodně zdaru v jejich konání a vinařům a čtenářům doporučit, aby se hned v první moment zeptali „kdo je kdo?“ a komu to vlastně svěřují své peníze – a jestli je náhodou nezaplatili už jednou ze svých daní a povinných odvodů. Pro potenciální vydavatele domácí vinařské literatury se pak nabízí ještě jeden sólokapr: Lexikon českých a moravských průvodců vinařskými encyklopediemi. Mimochodem: Alexandr Fjodorovič Možajskij byl konstruktérem prvního letadla na světě, desítky let před bratry Wrightovými. Alespoň tak to tvrdí Enycklopedie ruských prvenství. Zdá se, že jedno „ruské prvenství“ se blíží na náš knižní vinařský trh. Martin Novotný, vydavatel

USA: Televizní reality show o víně Po úspěchu filmu Sideways a po rozruchu, způsobeném Mondovino, zůstalo víno v USA slibným tématem. Americká televize PBS se připravuje vysílat televizní reality show o víně... « The Winemakers » (Vinaři) se budou odehrávat v nádherné kalifornské oblasti San Luis Obispo, kde se natáčel film Sideways. Šestidílná série bude sledovat 5 kandidátů z různých vrstev, všichni z nich jsou milovníci vína. Soutěžící se spolu utkají a budou hodnoceni ve všech etapách výroby vína, od vinice až k hotovému vínu, a posléze marketingu a prodeji. Vítěz dostane možnost prodávat svůj výrobek pod svou vlastní etiketou. Natáčení má začít v prosinci, pořad bude vysílán na jaře tohoto roku. Podle vitisphere.com (akm) Světová spotřeba vína zůstala v r. 2004 stabilní Podle Světové vinohradnické a vinařské organizace (OIV) vína původem z USA a jižní polokoule představují 24,3 % světového trhu s vínem, což je nárůst o 19 % proti r. 2001. Španělská vína tvoří 18 % trhu, zatímco francouzská a italská vína zabírají 19, resp. 18 % trhu. Spotřeba vína stoupá v Irsku (+13 %), Finsku (+10 %), Velké Británii (+5,1 %) stejně jako ve Francii (+0,6%). Značně však poklesla spotřeba stolních vín: –25 % ve Francii a –20% v Itálii. Ve Španělsku poklesla spotřeba stolních vín mezi r. 2000 a 2002 o polovinu. Světová spotřeba v r. 2003 byla 233,8 mil. hl (podle předběžných údajů), spotřeba v r. 2004 se odhaduje mezi 228,3– 238,4 mil. hl. Podle vitisphere.com (akm)

170

Možné příčiny vzniku myšiny ve víně Ing. Michal Kumšta, Ph. D., Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice

Myšina má dosti charakteristický projev, objevující se až po několika vteřinách po polknutí vína, velmi nepříjemnou pachutí připomínající pach po myších až myších exkrementech. Ve vůni se projevuje až při výrazném napadení daného vína. Z těchto příznaků lze dovodit, že látka odpovědná za tento defekt je relativně netěkavá, přesto však není v roztoku pevně vázaná, protože při destilaci přechází i do destilátu, kde je její projev ještě výraznější. Jednoduchá zkouška, potvrzující zdali se jedná o myšinu, spočívá v nanesení vína na dobře prokrvenou pokožku hřbetu ruky nebo zápěstí, podobně, jako se testují parfémy nebo destiláty. Po odpaření veškeré tekutiny se v případě myšinou trpícího vína objeví typický zápach. Myšina se nejčastěji objevuje v mladých vínech skladovaných ve špatných podmínkách, zvláště při nedostatečném síření. Vyskytuje se především u vín držených při slabém síření na kvasnicích v zanedbané sudovině. Její vznik tedy úzce souvisí s vysokým redoxním potenciálem představovaným hodnotou rH. Myšina byla prokázaná pouze ve vínech s hodnotou rH v rozsahu 20 až 25. Dobře ošetřené mladé víno po skončení alkoholového kvašení má hodnotu rH v rozmezí 16–19. Na vznik myšiny nemá zřetelný vliv kvalita a původ hroznů, neboť v révovém moštu nebyl tento defekt nikdy zjištěn. Pouze u moštů, jež vlivem nízkého obsahu asimilovatelných živin ohrožují normální vývin mohutné redukční síly kvasinek, je zvýšené nebezpečí vzniku tohoto defektu. Stárnutím vína projevy myšiny ustupují a ve starších vyškolených vínech se tato vada téměř nevyskytuje. Je několik hypotéz označující různé původce myšiny. V minulosti se za jejího původce označovaly bakterie Bacterium mannipoeum, což je však původce manitolového kvašení a zdaleka ne všechna vína s myšinou vykazují rysy manitolového kvašení. Další teorie předpokládá účast kvasinek rodu Brettanomyces na vzniku tohoto defektu. Toto však nebylo dosud uspokojivě prokázáno a kvasinky rodu Brettanomyces

společně s kvasinkami rodu Dekkera jsou dnes spojovány s vadou červených vín projevujících se vůní či spíše zápachem připomínajícím zpocené koňské sedlo, stáj nebo vesnický dvorek. Tato vada, dnes dobře popsána, je způsobena dekarboxylací a redukcí hydroxyskořicových kyselin za vzniku 4-ethylfenolu a 4-ethylgujakolu. Dosti pravděpodobnými původci myšiny jsou heterofermentativní kmeny mléčných bakterií rodu Lactobaccillus (L. hilgardii, L. brevis a L. cellobiosus). Tento názor podporuje výskyt myšiny u vín, jež prochází neřízeným spontánním odbouráváním kyseliny jablečné, k němuž dochází při ležení nedostatečně zasířeného vína se zbytkem neprokvašeného cukru, hlavně fruktosy, na kvasnicích při vyšší teplotě za ne zcela reduktivních podmínek. Bakterie jablečno-mléčné fermentace, označované jako ušlechtilé a dnes řazené do rodu Oenococcus, myšinu nezpůsobují, jak dokládá množství čistých vín s odbouranou kyselinou jablečnou. Velmi zajímavá je otázka, která sloučenina je vlastně odpovědná za charakteristický projev myšiny. V průběhu doby se uvažovalo o acetamidu (CH3CONH2) nebo o polymerech acetaldehydu či jejich oxidačních produktech. V současnosti byly jako možná příčina myšiny navrženy dva isomery 2-acetyltetrahydropyridinu, které mohou vlivem tautomerie snadno přecházet jeden v druhý.

Tautomerní formy 2-acetyltetrahydropyridinu. Tato látka je senzoricky velmi aktivní, protože práh jejího vnímání ve vodném roztoku je kolem 1,6 ng/l, což představuje 1,6 gramu látky rozpuštěné v jedné miliardě litrů vody. Vznik této sloučeniny vyžaduje přítomnost ethanolu a aminokyseliny lysinu, což je však v případě mladého vína, zvláště v přítomnosti na aminokyseliny bohatých kvasinek, splněno. Za těchto podmínek mohou tedy tuto substanci tvořit mikroorganismy bohatě vybavené enzymy,

jako jsou mléčné bakterie rodu Lactobaccillus nebo kvasinky rodu Brettanomyces. Osobně si dovolím vyjádřit jistou skepsi ohledně 2-acetyltetrahydropyridinu, jako látky charakteristické pro myšinu, neboť z pohledu chemika se mi jeví jemná nesrovnalost. Jak už z názvu plyne jde o poměrně redukovanou sloučeninu, která bude v nereduktivním prostředí zřejmě jevit snahu se oxidovat na stabilnější 2-acetylpyridin. Navíc dusíkaté heterocyklické sloučeniny jsou většinou zásadité povahy, a tudíž v kyselém prostředí vína tvoří s kyselinami netěkavé sloučeniny. Z tohoto pohledu lze tedy považovat tuto otázku stále za otevřenou. V současné době je vlivem stále se zlepšující technologické zdatnosti vinařů myšina ustupujícím jevem. Preventivní opatření spočívají v zajištění hladkého průběhu alkoholového kvašení a udržením reduktivních podmínek. Při nedostatečném obsahu asimilovatelného dusíku v moště je třeba zajistit náhradní výživu kvasinek. Nejvíce jsou ohrožena vína s nižším obsahem kyselin, zvláště pak kyseliny vinné, u kterých je třeba včasné, dostatečné zasíření a rychlé stočení z kvasničných kalů. Léčba jednou vzniklé myšiny je obtížná a často i neúspěšná. Lehkou myšinu lze postupně odstranit výrazným zasířením a ležením vína při odpovídající teplotě, tedy do 15 °C. Úspěšné může být i použití zdravých kvasnic či částečné překvašení rozkvašeným moštem u vín s nižším obsahem alkoholu. Použití aktivního uhlí nelze doporučit, neboť i při použití vysokých dávek (100–200 g/hl) není dosaženo dostatečného účinku a tento zásah navíc výrazně naruší charakter původního vína. Silnou myšinu se však přes veškerou péči pravděpodobně úplně odstranit nepodaří. Takto postižené víno není ani použitelné pro další zpracování, jako je destilace na jednoduché aparatuře, tedy bez použití rektifikace, nebo výroba octa. Literatura: Ribéreau-Gayon, P.: Handbook of Enology. Volume 2: The Chemistry of Wine, Stabilization and Treatments. UK, Chichester, John Wiley&Sons 2000. s. 250–251. Malík, F.: Ze života vína. Pardubice, Filip Trend Publishing 2003. s. 131.

Vinařský obzor (4/2006)

171

Pôvod „Príchuti po svetle“ v šumivom víne Gray et al. (1947) boli prví, ktorí poukázali, že kazenie chuti potravín účinkom svetla je dôsledkom tiolov. Kurova et al. (1963) zistili, že fotochemická reakcia siaha od 350 do 500 nm za prítomnosti riboflavínu (vitamínu B2). Horkosť piva pripísali izohumulónu a síru obsahujúcim zlúčeninám, čo vedie k „príchuti po svetle“ („ Goût de Lumière“). Aj iné nápoje vrátane vína a šampanského, resp. mlieka sú citlivé na svetlo. Francúzski odborníci pozorovali, že šumivé vína vykazovali zreteľne nižšiu kvalitu, ak sú fľaše predávané v supermarketoch v porovnaní s predávanými v tradičných špecializovaných vinárskych butikoch. Zistili, že intenzita svetla v supermarketoch prispieva vínam k nadobúdaniu „vzdušnej príchuti“ vyvolanej fotochemickou transformáciou zahrnujúcej aktivitu síru obsahujúcich zložiek ako metioninu a cysteínu; produkujú H2S, CH3HS a (CH3)2S (Maujean a Seguin 1988). „Slnečná príchuť“ sa prejavuje vo vínach Chardonnay a Burgundského modrého v bielych vínnych fľašiach, ak obsahovali viac ako 200 µg/L riboflavínu a ak boli vystavené svetlu po dobu 2–3 týždňov. Najnovšie D´Auria et al. (2003) dokázali, že podobný chuťový efekt vyvoláva ožiarenie šumivého vína UV – svetlom. Ožiarenie modifikuje chuť šumivého vína degradáciou niektorých

esterov vína. Uvedení autori však vo víne nezistili tvorbu sírnych zlúčenín. Výsledky výskumu fotochemických zmien v chuti vína Celý rad francúzskych enológov sa v posledných rokoch zaoberal podrobne fotochemickým chovaním šumivého vína v oblasti Champagne citlivými metódami analýzy headspace aplikáciou mikroextrakčnej techniky v pevnej fáze (SPME), ktorá má veľa predností pred koncepčnými metódami analýzy. SPME zahrnuje adsorpciu analytov na pevnej fáze uloženej na silikátovom vlákne. Extrakcia sa uskutočňuje vnorením do roztoku alebo jednoduchým kontaktom so vzorkou z headspace za statických podmienok; metodu podrobne opisujú D´Auria et al. (2003). Ukázalo sa, že UV–ožiarenie šumivého vína neovplyvňuje proteíny tvorbou zlúčenín obsahujúcich síru. K relevantným zmenám v chuti vína môže dôjsť dôsledkom dekompozície esterov vína. Došlo sa k záveru, že riboflavín zodpovedá za „Príchuť po svetle“. Hlavnými formami riboflavínu v prírode je flavínmononukleotid a flavín-adeníndinukleotid. Voľný riboflavín nájdeme tiež v surovom a spracovanom ovociu, ale aj v skvasených nápojoch. Celkový riboflavín býva prítomný v množstve 50–70 µg/L v hrozne a mušte. Pri kon-

Udělej si víno sám – na internetu Udělat si víno, aniž bychom museli vyjít z domu, to je nabídka amerických webových stránek MyCrushpad surferům z celého světa. Webové rozhraní na stránkách umožňuje „kybervinařům“ řídit výrobu svého vína od sběru až po lahvování. Každý klient MyCrushpad musí po čas celého procesu přijmout kolem třiceti rozhodnutí: výběr odrůdy, datum sběru, typ kvašení a ošetřování, vzhled láhve a etikety. Každou etapu může sledovat díky systému webových kamer. Tuto službu poskytuje Crushpad (Lis), vinařství ze San Francisca, specializované na víno «a la carte» (www.crushpadwine.com). Předpokládaní zákazníci: osvícení amatéři, restauratéři, maloobchodníci a nezávislí vinaři. Každý zákazník musí vyrobit nejméně jeden sud (25 věder) vína. Certivin identifikuje vína podle jejich DNA Identifikovat odrůdu (odrůdy) ve víně podle DNA hroznu je cíl francouzského projektu Certivin, podporovaného Agro Montpellier a INRA.

takte s kvasnicami po ukončení alkoholovej fermentácie môže po 4 – 6 dňoch obsah riboflavínu narásť do 160 až 318 µg/L. Talianski autori zistili aj schopnosť riboflavínu katalyzovať dekompozíciu alifatických esterov za prítomnosti 2 mg riboflavínu vo vodnom alkoholovom roztoku, pričom sa rozloží až 9 % esterov. Záver „Príchuť po svetle“ v šumivom víne môže mať rôzny pôvod. Dokázalo sa, že oproti skorším údajom v literatúre, ožiarenie UV–svetlom vyvoláva viaceré modifikácie v zložení akosti vína rozkladom esterov. Riboflavín je schopný vyvolávať ten istý typ dekompozície etylhexanátu. Literatúra: 1. M. D´Auria, L. Emanuele, G. Mauriello, R. Racioppi: Journal of Photochemistry and Photobiology. A: Chemistry 158, 2003, s. 21–26 2. P. Gray, I. Stone, H. Rothschild: Wallerstein Laboratory Communications 10, 1947, č. 5, s. 3 – 8 3. Y. Kurowa, N. Hashimoto: Proceedings of the American Society of Brewing Chemistry 1963, s. 181 4. A. Maujean, N. Seguin: Sience of Aliments 1983, s. 589 Erich Minárik

Projekt se stal laureátem Národní soutěže na podporu podnikání v kategorii „Novinky“. Jeho realizaci provede společnost, která vznikne tento rok, a nabídne vinařským podnikům různé typy služeb: analýzy, kontroly kvality, mikrobiologickou diagnostiku (baktérie, kvasinky), identifikaci. Projekt Certivin je výsledkem výzkumu, prováděného v INRA Montpellier. Amorim: Pachuť po korku neznamená nutně, že je chyba v zátce Amorim nedávno zorganizoval v Londýně workshop o vadách vína, který se setkal se zájmem britských odborných médií. Po úvodu dr. Pascala Chatonneta se patnáct pozvaných účastníků věnovalo zkoumání různých vad vína a jejich příčin. Dr. Chatonnet se vyjádřil, že brettanomycety jsou ve víně častější, než se doposud předpokládalo, „protože mohou dosahovat až 70 %“. Dokázal také, že jedna složka myšiny, tribromoanizol (TBA) chybí v korku, ale vyskytuje se ve víně. Podle vitisphere.com (akm)

172

VINEX 2006 přivítal vinohradníky, vinaře a obchodníky vínem Vinex úspěšný Pro 18 % dotázaných platících a registrovaných návštěvníků byl prioritním cílem právě mezinárodní vinařský veletrh VINEX. Tyto čísla pro něj znamenají nárůst o celé 3 %. Je zde opět předpoklad, že dřívější přechod na dvouletou periodicitu veletrhu jenom prospěl. Také rozdělení tématiky vína a tématiky techniky a technologií pro vinohradnictví a vinařství do obou polovin pavilonu A veletrh zpřehledňovalo a usnadnilo mnoha návštěvníkům orientaci. Mezi vystavovateli ubylo několik starých bardů, ale naopak přibyli mnozí noví. Například Ing. Pavel Vajčner, ředitel vinařské firmy ZNOVÍN Znojmo, k veletrhu řekl: „Proti minulému ročníku navštívilo veletrh Vinex mnohem více lidí. Tuto prestižní akci využíváme k doladění kontraktů, které jsme před Vinexem předjednali. Zástupci firmy denně jednali od rána do večera s obchodními partnery. Výhodou je, že je nemusíme objíždět a v naší expozici jim můžeme nabídnout veškeré novinky z produkce firmy.

Expozice soutěžních vín GRAND PRIX VINEX

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

Pořadatelé veletrhu jsou profesionálové, k jejich činnosti není co dodat.“ V rámci doprovodných programů se také v režii pořadatele uskutečnil společenský večer spojený se slavnostním vyhlášením a předáváním cen mezinárodní soutěže Grand Prix Vinex (viz snímek na titulní straně), kterou pořádal Svaz vinařů (zároveň odborný garant veletrhu). Vinex srovnávací

vací degustační zóna. „Náš projekt, u něhož bylo přislíbeno zastřešení Vinařským fondem, byl navržen, schválen, řešen i realizován doslova na poslední chvíli. Byly na něj také omezené finanční prostředky, což se snad do příštího Vinexu zlepší,“ doufá manažer veletrhu VINEX Dušan Pelikán. Vybídku k účasti vinařů na projektu jsme zveřejnili v letošním VO 1–2. Účast vinařů, bez ohledu, zda na veletrhu vystavují, či nikoli, byla dobrovolná. Podmínkou bylo dodání kartonu lahví na své náklady a vyplnění popisné karty. Škoda jen, že někteří vinaři dodali podklady k vínům či vína samotná pozdě, a nebo dokonce ráno v začátek veletrhu. Mezi profesionály, kteří přišli na Vinex vyhledávat zajímavá vína, byl o tento nový projekt značný zájem. Svědčí o tom i tisícovka registrací u vstupu do této zóny. Bylo vystaveno celkem 160 vín.

Vinex vinohradnický Mezi nepřehlédnutelné expoCenovou srovnávací zónu, kde byla vína seřazena pod- zice patřil stánek firmy CIME-M. le cenových skupin a s podrobnou písemnou charakte- „Na podzim loňského roku jsme spolu s naší mateřskou firmou ristikou CIME z Pelhřimova založili moPořadatel, Veletrhy, a. s., přišel v letošním ravskou filiálku, kde jsem jednatelem,“ uvedl ročníku s novinkou. Nechal se inspirovat u své Petr Procházka z Valtic. Jedna z novinek, ktemateřské firmy v Düsseldorfu, kde funguje běrou představili na veletrhu, byl vysoce výkonhem veletrhu PROWEIN tzv. cenová srovnáný postřikovač z italské produkce s označením

Kã 290,00

(vã. 5% DPH)

Kã 330,00

(vã. 5% DPH)

Kã 380,00

(vã. 5% DPH)

Kã 420,00

(vã. 5% DPH)

Kã 450,00

(vã. 5% DPH)

Kã 499,00

(vã. 5% DPH)

(k dispozici od 17.12.)

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2004 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (4/2006)

DIVA. „Je robustní konstrukce, která umožňuje vysokou pracovní zátěž. Systém dávkování ochranných prostředků při nízkotlakém pracovním rozvodu umožňuje perfektní ošetření listů ze všech stran.

Rosič Ideal v expozici firmy CIME Přitom se uspoří třetina drahých postřiků. Jde o novinku na českém trhu,“ konstatoval Petr Procházka. Dalším zajímavým exponátem byl pásový traktor Cingolo o výkonu 35 kW. Je šetrný k půdě a vinař s ním může vyjet i do rozbahněného nebo zasněženého terénu. Za tento stroj lze připojit veškerá přídavná zařízení, například rosiče, mulčovače, diskové brány apod. Svahová dostupnost je kolem 32 procent. Novinkou na veletrhu byl také špičkový vinohradnický traktor Lindner. Firma SOME na svém stánku představila jako novinku plošinu pro sadaře, nový pneumatický rosič a také speciální traktor roku z veletrhu v Hannoveru – SAME Dorado S. „Vinex považujeme spíše za utužení stávajících kontaktů a spíše zde posunujeme jednání již započatá, nových kontaktů či zákazníků bylo spíše málo. S téměř všemi vinohradníky se známe, setkávali jsme se zde s našimi přáteli,“ řekl v průběhu veletrhu Radim Košutek z Dolních Bojanovic, zastupující firmu SOME a dodal: „Naše traktory SAME patří mezi nejprodávanější speciální

Expozice firmy SOME

173

traktory na jižní Moravě. S našimi stroji jezdí vinaři Skoupil, Tetur, Baňař, Mikros-vín, Osička či Kratina“. Agrotec Hustopeče již tradičně vystavil stroje modré barvy NEW HOLLLAND. Ing. Jiljí Barouš z divize zemědělských strojů zdůraznil, že z nabídky vystavovaných strojů vyzvedl sklízeč NH VL620, který byl zapůjčen společností Bohemia Sekt, jenž jej zakoupila do své vinohradnické firmy v Bzenci. „Multifunkční Multifunkční sklízeč New Holland VL 620 sklízeč je zde v této konfiguraci – tedy s rosičem Berthoud Supair 2000 – představen poprvé. Výhodou těchto strojů je především zvýšení ekonomiky provozu,“ dodal Barouš. Na stánku firmy Oslavan návštěvníky veletrhu zaujaly viniční ochranné sítě proti ptactvu, které jsou vyrobeny z polyetylenu, dodávány o rozměrech 3,2 x 100 metrů a mají dle sdělení dodavatele pevnost 191 N a životnost 18 až 20 let. Další zajímavostí v této expozici byly sklolaminátové opěr- Ing. Radek Ostratický na Vinexu představuje aktuální nabídku né tyče. „Tyto opěrné tyč- firmy – agregát pro hnojení kapalnými hnojivy ky dodávámě v různých barevných provedeních; je možné objednat průměry 6 až 10 mm a délky představil stroj František Hnidák, jednatel spodle provedení 1300 až 2000 mm. Mezi naše odlečnosti HM, s. r. o. Traktor je dodáván s motoběratele patří Agro Stošíkovice, Agrodružstvo rem o výkonu 76 koní. N. Šaldorf, Vinařství VELNEM a na Slovensku Týnecký výrobce vinohradnické mechaninapříklad RIVEL Mužla, Čebovín Čebovce, Vizace, firma Ostratický, nemohla mezi expozicenarské závody Topoľčianky a nebo Ostrožovič mi dodavatelů vinohradnické techniky chybět. Velká Trňa. „S letošním Vinexem jsme opět spokojeni. I kdyVinohradníkům již známá firma UNIMARbychom tu neuzavřeli žádný obchod, je třeba se CO ze Zlína dodávající rosiče Hardi se na Vineukázat, dát o sobě vědět,“ zhodnotil v průběhu xu soustředila na svou nabídku technologií pro veletrhu situaci Ing. Radek Ostratický. sklepní hospodářství. „Naše společnost se chce Firma zde aktuálně nabídla univerzální kulv segmentu vinohradnictví zaměřit na dubnotivátor s rámem HKO 180 Vario a kultivačními vý veletrh zemědělské techniky Techagro, kde slupicemi. Kultivátor pracuje s pracovním záběpředstavíme komplexní nabídku našich strojů“, rem 140 až 230 cm, má možnost kultivačních řekla Jana Šumberová, na veletrhu zastupující slupic pro podřezávání travního drnu. Uživatel společnost UNIMARCO. může ke stroji dokoupit slupice pro hloubkové Hodonínská firma HM představila kromě kypření a nebo zařízení pro hnojení granulovanabídky technologie do sklepa (touto se bunými či kapalnými hnojivy. deme zabývat v dalším čísle Vinařského obzoText Richard Stávek ru) také speciální viniční traktory CASE. „Typ Fota Richard Stávek, Veletrhy Brno JX 1075, který je v nabídce teprve asi půl roku, a archiv CIME znají vinohradníci po celé Evropě již dávno,“ (dokončení příště)

174

Kyselina vinná a její formy Ing. Josef Balík, Ph.D. Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnická fakulta Lednice MZLU Brno Podle platné názvoslovné nomenklatury se označuje jako kyselina 2,3-dihydroxybutandiová neboli 2,3-dihydroxyjantarová kyselina.

nebo ve formě solí, tzv. vinanů. Během kvašení révových moštů kyselina vinná vypadává jako špatně rozpustný hydrogenvinan draselný, tzv. vinný kámen, u nestabilních vín i v lahvi často spolu s vinanem vápenatým tvoří krystalický zákal. Hroznová kyselina a kyselina mesovinná se vyrábějí synteticky a často se využívají pro okyselování potravin, tedy i ve vinařství. Z chemicky vyrobeného racemátu kyseliny D,L- vinné (kyseliny hroznové) je možné biochemickými či fyzikálně-chemickými postupy izolovat oba optické antipody, tedy zvlášť kyselinu L(+)-vinnou a kyselinu D(-)-vinnou, což se poprvé podařilo Pasteurovi. Koncentrace kyseliny L(+)-vinné a daší kvalitativní parametry hroznů bílých odrůd na konci měsíce září v roce 2005 (Zdroj: Balík a HBLO Klosterneuburg)

V molekule kyseliny vinné jsou dva asymetrické uhlíky, které mají tu zvláštnost, že jsou rovnocenné. Proto také kyselinu vinnou známe ve třech formách, které rozdílně otáčejí rovinu polarizovaného světla. Jedná se o pravotočivou kyselinu L(+)-vinnou, levotočivou D(-)-vinnou, což jsou isomerní zrcadlové antipody, a opticky neaktivní kyselinu mesovinnou. Racemická směs kyseliny L(+)-vinné a D(-)-vinné se nazývá kyselina hroznová, často rovněž označovaná jako kyselina D,L-vinná, která jako kyselina mesovinná není opticky aktivní. V přírodě se kyselina vinná, tedy i v hroznech, vyskytuje prakticky výhradně jako pravotočivá kyselina L(+)-vinná, a to jako volná

Původ hroznů Podluží Weinviertel

Kyselina L(+)-vinná (g.l–1) 6,6–9,0 5,9–8,1

Kyselina L(-)-jablečná (g.l–1) 3,4–6,0 1,9 -4,9

Kyselina metavinná není rovněž přirozenou sloučeninou. Jedná se o polyester kyseliny vinné, který se vyrábí vyvoláním mezimolekulové esterifikace mezi molekulami kyseliny vinné při teplotě 160 až 180 °C za nízkého tlaku. Přípravek kyseliny metavinné často obsahuje příměsi jiných sloučenin (1 až 6 %), jako kyselinu oxaloctovou a zejména kyselinu pyrohroznovou, které vznikají během její výroby podle použitých podmínek.

Sklepní hospodáﬁství

Kyselina metavinná není sloučeninou s jednoznačnou strukturou, ale spíše se jedná o směs polymerů s různými molekulovými hmotnostmi, proto existuje mnoho přípravků kyseliny metavinné s různou stabilizační účinností proti vypadávání krystalických zákalů podle stupně její esterifikace. Přípravek kyseliny metavinné o minimálně 40% stupni esterifikace je povolen použít do vína z důvodů zabránění vysrážení hydrogenvinanu draselného (vinného kamene) a vinanu vápenatého v dávce až 10 g.hl–1. Kyselina metavinná je silně hydroskopická (vyvazuje na sebe vzdušnou vlhkost), proto musí být uložena v suchu. Z důvodů nebezpečí snížení její účinnosti je vhodné pořizovat vždy menší balení a informovat se o datu její výroby. Dále je vhodné aplikovat preparáty kyseliny metavinné až po případném čiření vína, protože její určitá část je strhávána do kalů s čiřidly, zvláště to platí pro čiření s bentonitem a modré čiření. Titrační kyselost (g.l–1) 6,5–10,9 5,8–11,1

pH 3,28–3,58 3,05–3,34

Cukernatost (°NM) 13,5–18,4 14,7–19.9

Struktura kyseliny metavinné:

450,-

Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní techno- (vã. 5% DPH) logii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína, je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlujícími aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (4/2006)

Kyselina metavinná je směsí polymerních struktur neschopných krystalizace, které obklopují potenciální krystalizační jádra vinanů a zabraňují růstu jejich krystalických struktur. Jestliže dávka kyseliny metavinné je příliš nízká, inhibice krystalizace je jen částečná a jsou pozorovány anomálie ve tvarech vytvářených krystalů. Uvedený stabilizační postup proti vypadávání krystalických zákalů v lahvových vínech je tedy založen na zabránění procesu krystalizace přítomných vinanů, naopak jiné postupy, jako třeba vymrazování vín, jsou založeny naopak na vyvolání krystalizace vinanů a jejich vypadnutí z vína. V kombinaci například s arabskou gumou, případně jinými polymery, řadí kyselinu metavinnou mezi preparáty s velmi dobrým účinkem ve stabilizaci krystalických zákalů, avšak tento efekt není často dostatečně dlouhodobý. Esterové vazby v kyselině metavinné jsou postupně hydrolyzovány, což je doprovázeno zvyšováním kyselosti prostředí. V experimentálních podmínkách úplný rozklad 2 % vodného

roztoku kyseliny metavinné trval tři měsíce při 23 °C a 10 měsíců při 5 °C. Proto je nezbytné zajistit, aby se odvážená hmotnost kyseliny metavinné rozpouštěla až těsně před aplikací do vína (Ribéreau-Gayon et al., 1977). Tento fenomén poklesu stability se objevuje i ve víně, je významně závislý na teplotě skladování vína a zvyšuje nejistotu výsledku tohoto způsobu stabilizace vína. Významný negativní dopad na stabilitu přidané kyseliny metavinné Stabilita kyseliny metavinné ve vínech při různých teplotách (Ribéreau-Gayon et al., 1977) Teplota ( °C) 0 10–12 10 (zima)–18 (léto) 20 25 30 35–40

Genetické mapovanie aromatických zlúčenín hrozna Cestou riadenia genetických prejavov sledovali voľné a viazané prchavé zložky bobúľ hrozna. Výskum sa robil kombinovanou genetickou kartografiou z interšpecifického kříženia vzniklého potomstva. Aby získali vhodné jedince pre segregačnú analýzu, použili odrodu Vitis vinifera L. so silnou muškátovou expresiou oscato bianco pomocou ženského rodiča. Výsledky kríženia a vhodnosť praktického využitia vo vinárstve autori opisujú. Bulletin de l ´O. V. 77, 2004, č. 881–882, s. 503–513 Je Anglicko vinárskou krajinou? Anglicko sa postupne vyvíja na vinársku krajinu. Dnes tu existuje 109 vinohradníckych a vinárskych majetkov. Do roku 2008 sa má vinárska výroba zdvojnásobiť s produkciou 40 000 hl vína! V južnom Anglicku sú podobné klimatické a geologické pomery ako v Champagni. Na bývalej farme Denbies tamojšie šumivé víno zvíťazilo nad šumivým vínom zo Champagne. Denbies Wine Eastate má v súčasnosti 265 ha viníc. V sortimentu tohto majetku okrem sektu vyrábajú biele i červené odrodové vína. Ročná produkcia je 500 tis. fľašovaných vín. Fľaša sektu anglickej proveniencie stojí v obchode 25 eúr. Problémom vinohradníctva Anglicka zostáva však aj naďalej nestále počasie. Der Winzer 2004, č. 9, s. 38

Stabilita několik let přes 2 roky 12 až 18 měsíců 3 měsíce 1 měsíc 1 týden několik hodin

175

do vína má i ošetření teplem během láhvování (pasterizace, horký rozliv). Zajímavým zjištěním byl i případ, kdy totožný vzorek vína ošetřený kyselinou metavinnou uložený při 0 °C nevykazoval žádný krystalický zákal, naopak při uložení při 25 °C došlo k vypadnutí vinanu vápenatého z důvodů hydrolýzy přidané kyseliny metavinné, která byla při této teplotě velmi urychlena (Ribéreau-Gayon et al., 1977). Skutečnost postupného rozkladu kyseliny metavinné ve víně i nemožnost přesně definovat její sloučeninu (obsahuje nejednoznačný počet vzájemně esterifikovaných molekul kyseliny vinné) vytváří těžkosti při kvantitativním stanovení její koncentrace ve víně. Její analýzu ve víně však navrhl již Rebelein v roce 1969, která je založená na jejím vysrážení z vína pomocí octanu kademnatého a následného zmýdelnění pomocí louhu na kyselinu vinnou, která se stanoví pomocí metavanadičnanu amonného kolorimetrickou detekcí.

Zvýšenie akosti vín odrody Dornfelder Vzťah medzi množstvom úrody a kvalitou vína je pri odrode Dornfelder pomerne výrazný. So vzrastajúcim výnosom kvalita (cukornatosť muštu, farba, ovocný charakter, extrakt) sa znižuje. Poukazuje sa, že aj pri menšej cukornatosti hrozna možno pripraviť akostné červené víno. Skúsenosti však ukázali, že pri vysokých úrodách nemožno ani z vyššej cukornatosti pripraviť vysokoakostné víno Dornfelder. Vždy záleží na pomerne list/hrozno. Poukazuje sa, ako treba postupovať pri riedení strapcov odrody Dornfelder. Der Deutsche Weinbau 2004, č. 14, s. 35 Keltské vinohradníctvo v Bádensku Riaditeľ múzea v Bádensku prezentoval verejnosti dôkaz o existencii vinohradníctva u Keltov. Našli železný nôž pochádzajúci z obdobia La – Tene (450 až 415 pred naším letopočtom). Tento jedinečný objav je súčasťou súkromnej zbierky, ktorý múzeum teraz zakúpilo. Podľa pover cisár Probus priviedol vinohradníctvo do Bádenska. Tak sa mohol tento objav dostať z legiend a rozprávok do reálnej skutočnosti. Rozšírením vinohradníctva do Bádenska nadobudlo teraz z doterajšej povery realitu. Der Winzer 2004, č. 9, s. 40 zpracoval Erich Minárik

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-4-7, cca 68 stran, formát A5

160,(vã. 5% DPH)

Kvalita vína je v˘sledkem míry vyuÏití potenciálu hroznÛ a ztrát pfii zpracování. Ani u vín ‰piãkové kvality to není jiné. PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

176

Odkvasenie zvyškových sacharidov mladých vín kvasinkami Candida stellata Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava

Výsledky výskumu poslednej fázy alkoholovej fermentácie ukázali, že kvasinková mikroflóra už nedokáže dokvasiť zvyškovú sladkosť, ktorá pozostáva z väčšej časti z fruktózy ako glukózy. Glukofilné kvasinky sú v prevahe na začiatku a počas búrlivej fázy fermentácie, kým vo fáze dokvasenia spravidla prevažujú fruktofilné kvasinky, ktoré uprednostňujú fruktózu pred glukózou. (Gafner 1999). Takéto vlastnosti vykazujú fruktofilné kvasinky, napríklad Candida (Torulopsis) stellata. Candida (Torulopsis) bacillaris (Minárik 1961, 1966, 1978), ktoré sa vzácne vyskytujú na hrozne, v mušte a víne. Candida stellata zbaví sa zvyškových sacharidov tak, že sa mušt aleb nedokvasené víno zakvasí 3–4 % zákvasom týchto kvasiniek, ktoré vedno so S. cerevisiae dokážu zbaviť mladé víno zvyškových sacharidov. Treba uviesť, že fruktofilné kvasinky sú rezistentné voči oxidu siričitému. Na obr. 1 vidieť mikroskopický obraz Candida stellata a C. bacillaris. Stručný opis fruktofilných kvasiniek (Lodder 1952) Candida (Torulopsis) stellata (Kroemer et Krumbholz) Lodder Guľaté až oválne, občas mierne pretiahnuté bunky (3,0–4,0) x (4,0–6,0) µ. Netvoria pseu-

domycélium. Kvasia glukózu, sacharózu a rafinózu do 1/3. Selektívne skvasujú fruktózu pre glukózu v zmesi oboch monosacharidov. Produkujú maximálne 10 % alkoholu. V muštoch sa vyskytujú vzácne, vo vínach sa doteraz nenašli. Candida (Torulopsis) bacillaris (Kroemer et Krumbholz) Lodder Drobné, mierne pretiahnuté bunky (2,0– 3,0) x (3,0–5,0) netvoria pseudomycélium. Asimilujú a skvasujú glukózu, sacharózu a rafinózu do 1/3. Etanol a KNO3 nevyužívajú. Podpriemerná produkcia alkoholu. Vyslovene fruktofilné kvasinky. Na hrozne a v muštoch sú vzácne.

E. Minárik: Doktorská dizertačná práca, Bratislava 1978

Obr. 1 Candida (Torulopsis) stellata Sladinkový agar, zväčšenie 800x

Záver Fruktofilné kvasinky Candida stellata a C. bacillaris uprednostňujú fruktózu pred glukózou. Sú vhodné na odkvasenie zvyškovéch cukrov nasládlych vín. Uvádzajú sa morfologická a niektoré fyziologické vlastnosti týchto kvasiniek. Literatúra J. Gafner: Schweizerische Zeitschrift für Obst und Weinbau 1999, č. 21, s. 516–517 J. Lodder: The Yeasts, a Taxonomic Study. North Holland Publishing Company, Amsterdam 1952 E. Minárik: Klasifikácia kvasinkovej flóry malokarpatskej vinohradníckej oblasti. Vyd. SAV, Bratislava 1961, s. 73 E. Minárik: Ekológia prírodných druhov vínnych kvasiniek v Československu. Vyd. SAV, Bratislava 1966, s. 105

Problémy kva‰ení vín

Obr. 2 Candida (Torulopsis) bacillaris Sladinkový agar, zväčšenie 800x Foto: autor

160,-

(vã. 5% DPH) Autor: Robert Steidl • ISBN 80-903201-3-9, cca 74 stran, formát A5 Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀováním následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. V první ãásti jsou analyzovány vinohradnické faktory (zásobení révy Ïivinami, obdûlávání pÛdy, o‰etfiování révy), vãetnû faktorÛ sklizÀov˘ch a v návaznosti na to problémy kva‰ení. Pfiedãasné zastavení kvasného procesu pfiedstavuje ztrátu na kvalitû. Odstranûní kvasné poruchy vyÏaduje zv˘‰enou pracnost a náklady. Pfiíãinou mohou b˘t rÛzné dÛvody, které nejsou vÏdy na první pohled patrné. Teprve kdyÏ se projeví, lze jejich problém cílevûdomû fie‰it. Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi, jak problémy s kva‰ením posuzovat a odstraÀovat, popfiípadû jak jim pfiedcházet.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (4/2006)

177

Taniny způsobují zlepšení struktury, více komplexnosti a zvyšují stabilitu barvy

– – – –

podporují tělo, strukturu a ovocnost vína; napomáhají typizaci odrůd révy vinné; nepůsobí dominantně, nýbrž podpůrně; přispívají k tomu, že vína jsou kulatá, harmonická a sametová;

Tannin Multi

Tannin Gallus

Tannivin®

Tannivin® Superb

Tannin Grape

– přispívají ke zlepšení stability barvy u červených vín; – se mohou přidávat v kterémkoliv období vinifikace; – odpovídají platným směrnicím a předpisům.

Jedná se o nový oenologický tanin botanického původu s nejvyšší čistotou. Výrobek je optimální kombinací nejlépe osvědčeného taninu spolu s Quebracho-taninem. Je vhodný především do červených vín. Na základě velmi vysokého dubového podílu je vhodné jeho účinek podpořit mikrooxidací. Tannin Multi hraje na rozdíl od jiných taninů důležitou roli v komplexním utváření, kde se může okamžitě použít. Polykondenzací a polymerizací se utvářejí stabilní barevné komplexy. Tanin čistě botanického původu, vyroben na bázi vybraných duběnek. Speciální postupy extrakce umožňují získat vysoký obsah taninu a vysokou čistotu produktu.

Vysoce vyvinutý oenologický tanin nejvyšší čistoty. Má botanický původ, je vyroben ze speciálního francouzského dubového dřeva sušeného na vzduchu. Šetrný postup extrakce zajišťuje potřebnou účinnost a čistotu.

– – – – – –

Základní použití taninů: stabilizace bílkovin stabilizace barvy zlepšení struktury a těla oxidační ochrana (snížení spotřeby SO2) komplexnost železa podpora čeření

Harmonizuje vína, zesiluje jejich plnost. Zároveň dochází ke zlepšení senzorických vlastností, tzn. vína nabývají více struktury a sytosti. Tannin Multi se podle dobrých zkušeností používá u takového vína, které vykazuje těžkosti při čiření. Při krášlení se nasadí jako první, následně se provede čiřící krášlení pomocí přípravků křemičitého sólu a želatiny.

Tannin Multi se používá v kterémkoliv období vinifikace. Pro zjištění přesného dávkování je doporučeno provést předběžné testy.

Optimalizuje potenciál vína pro pozdější eliminaci bílkovinných zákalů. Má vysoce antioxidativní účinek. Při aplikaci Tanninu Gallus získáme vína stabilní a k dlouhodobému uskladnění při nízkých dávkách SO2. Zlepšuje tělo, strukturu a u červených vín stabilizuje barvivo. Nejjemnější a nejelegantnější tanin z dubového dřeva. Hutná, plná, hebká vína se známkou příjemných fenolů. Optimalizuje srážecí potenciál při čiření vína.

Aplikace se doporučuje ve rmutu, moštu a mladém víně. Dávkování záleží na charakteru jednotlivých vín a cílu použití. Doporučujeme si provést před aplikaci laboratorní zkoušku.

Tannivin se přidává již do mladého vína, nejlépe po prvním stáčení a po biologickém odbourání kyselin. Dle potřeby jej lze použít i v pozdějším období vinifikace. Tanin z dubového dřeva, který se zpracovává Dodává vínům více těla, vydatnost a plnost. Aplikace se doporučuje ve speciálním způsobem. Tato jedinečná technologie Především na patře se vína prezentují rmutu a mladém víně, nejlépe odstraňuje všechny nežádoucí a adstringentní svou výraznou strukturou, jeví se senzoricky po biologickém odbourání intenzivněji a silněji. Vína po použití kyseliny jablečné a prvním substance vznikající při přípravě Tannivinu® Superb. Tannivinu Superb se jeví více strukturovaná, stočení. I pozdější použití je plná jemných nuancí a plná tělem i barevností. možné. Persistence vína a jeho dochuť jsou zesíleny bez vedlejších adstringentních a hořkých vjemů vnášených do vína. Aplikace se doporučuje ve Vysoce vyvinutý tanin, který se vyrábí Vylepšení těla a struktury vína, dodává více rmutu, moštu a mladém z vybraných francouzských hroznů. K výrobě hutnosti, podporuje ovocný, aromatický víně, nejlépe po biologickém se používají pouze zdravé a plné hrozny. Šetrné rys vína, především také u hutných bílých odbourání kyseliny jablečné postupy extrakce zajišťují potřebnou účinnost vín. Tannin Grape optimalizuje podmínky a prvním stočení. I pozdější (vysoký obsah taninu) a čistotu. pro pozdější eliminaci bílkovin a upravuje použití je možné. Dávkování potenciál /odolnost proti pozdějším vadám vína, nabízí vínům určitou oxidační ochranu, záleží na charakteru jednotlivých vín a cílu použití. která způsobí snížení potřeby SO2. Jeho užití do červených vín zvyšuje stabilitu barvy.

Pro další informace týkající se taninů a jejich použití se můžete obrátit na technology firmy Proneco, s.r.o., popř. navštívit internetové stránky www.proneco.cz. (komerční prezentace)

178

Macerace slupek versus barevnost klaretů, růžových a červených vín Ing., Bc. Jan Stávek, Zahradnická fakulta v Lednici, MZLU Brno

Typy barev Z modrých hroznů révy vinné může být vyrobeno víno různých odstínů a intenzit barev. Barva u klaretů, přes růžová vína po červená, může být potom označena například jako vodová, našedlá, zlatavá, cibulové slupky, lososová, koroptvího oka, meruňková, malinová, jahodová, rubínová, cihlová, černorybízová nebo barva aronie. Barevné sloučeniny Barevnost vín je závislá na obsahu barviv, které se do vína vyluhují z hroznů během technologického procesu. Barevný komplex spoluvytváří řada barevných sloučenin. Jedná se o zelené chlorofyly, žluté flavonoidy a xantofyly a skupinu červených barviv – antokyanů. Tyto sloučeniny svým obsahem a poměrným zastoupením udávají barevnost vín z modrých hroznů. Z uvedených barviv mají největší procentuální zastoupení, a proto také největší vliv na barevnost vín právě antokyany. Antokyany jsou v hroznech obsaženy pouze ve slupkách, konkrétně ve vakuolách buněk slupek (výjimkou jsou tzv. barvířky, které mají barevnou i dužninu). Šetrným lisováním hroznů a minimálním porušením slupky je proto teoreticky (díky vhodným technologiím i prakticky) možné získat z modrých hroznů bílé víno. Barevnost finálního produktu ovlivňují tyto faktory: – Surovina – vyzrálost a zdravotní stav – Šetrnost při zpracování – Doba macerace slupek a její podmínky – Způsoby školení vína, skladování, síření Macerace Z hlediska intenzity barvy vína je nejvýznamnějším faktorem macerace slupek v moštu. Dochází při ní k vyluhování barviv ze slupek, které se předchozími operacemi, jako je

mletí a odzrňování, uvolní jen v malé míře. Při maceraci se barvivo uvolňuje nejen díky narušení slupek při mletí, ale také činností enzymů, které jsou přirozeně přítomny. Z tohoto hlediska je velmi významná teplota macerace, která má vliv na aktivitu enzymů. Čím vyšší teplota, tím jsou enzymy aktivnější (v rozmezí od 10 do 30 °C) a tím více barviv do moštu uvolní. Zajímavým fenoménem je také přídavek pektolytických enzymů, kterými lze urychlit uvolňování barviva z buněk. Pokud se slupky nechají macerovat tak dlouho, že dojde k alkoholovému kvašení (což je při optimálních podmínkách možné již po několika hodinách), nastupuje další faktor, který pomáhá barviva uvolnit: alkohol vznikající při kvašení. Ten působí na vakuoly a jejich obsah se vylévá do moštu. Při maceraci slupek může ovšem docházet také ke ztrátám barviva, zvláště v nepříznivých letech, kdy jsou hrozny mechanicky poškozeny nebo napadeny hnilobou. V tomto případě nastává často enzymatická oxidace, kterou způsobuje enzym polyfenoloxidáza. Jednou z možností zamezení účinku enzymu je použití oxidu siřičitého, který jednak tento negativně působící enzym inaktivuje a jednak rozrušením buněk slupek podpoří extrakci polyfenolů – barviv a tříslovin. Dávka oxidu siřičitého se podle zdravotního stavu suroviny pohybuje od 30 do 50 mg.l-1. Aby barviva slupek vnější části kvasicího média nepodléhala vzdušné oxidaci, je třeba rmut neustále promíchávat a zároveň tak podpořit narušování slupek. Alternativy získání barviv Jedním ze způsobů, který se využívá hlavně pro výrobu mladých vín, je nakvášení pod tlakem CO2 (tzv. karbonická macerace), kdy se celé nerozdrcené hrozny vkládají do tlakových nádob. Při této metodě, protože jsou díky tlaku z prostředí CO2 potlačeny mikroorganismy, probíhá nemikrobiální kvašení, respektive vnitrobuněčné prodýchávání cukrů a kyselin za vzniku alkoholu. Díky přítomnému tlaku se zamezí aktivitě polyfenoloxidáz a ztrátám barviv, které způsobují.

Ve vinařském průmyslu, zvláště tam, kde je nedostatečná kapacita pro několikadenní nakvášení rmutu, se stále častěji používá macerace barviv zahříváním. Ta je buď dlouhodobá, při které se rmut zahřeje na teplotu 55 °C a po dvou hodinách zchladí na teplotu kvašení, nebo krátkodobá, kdy se rmut zahřeje na 70 °C a bez časové prodlevy následně zchladí na teplotu kvašení. Tohoto principu využívá také zařízení thermocooler, které rmut zahřívá až na teplotu 85 °C a okamžitě zchladí. Náhlým rozdílem teplot dojde k roztrhání buněk bobule a uvolnění látek v ní obsažených. Z hlediska získání potřebného množství barviv pro červená vína se jedná o nejrychlejší metodu. Analýza barevnosti Barevné vidění člověka je příliš komplikované na to, aby bylo možné vytvořit praktický systém exaktního měření barev tak, jak je vidíme a který by fungoval stoprocentně, za každé situace. Existující a používané kolorimetrické standardy jsou sice nesmírně užitečné, ale jsou založeny na zjednodušených modelech. Potřeba vyjádřit barvu čísly a standardizovat ji existuje již dlouho. Konkrétně ani hodnocení barvy vína není jednoduché. Obecným problémem standardizace barev se zabývá organizace Commission Internationale de l´Eclairage (CIE) – mezinárodní komise pro osvětlování. Jedním z cílů této instituce je definice tzv. standardního kolorimetrického pozorovatele, který v dnešní době slouží ke stanovení trojice čísel XYZ tristimulu, jenž umožňuje porovnat barvy různých barevných podnětů. K měření rozdílů ve vzhledu barev se v běžné praxi obecně často používá systém CIE Lab, který je od CIE XYZ odvozen. V tomto systému se jedná o měření čísel L, a, b. Relativní číslo L (luminance) udává míru jasu barvy, a udává červenozelenou osu, respektive procentuální zastoupení červené, případně zelené barvy a konečně b osu žlutomodrou, tedy obdobně procentuální obsah žluté nebo modré barvy. V dnešní době se jedná o nejpoužívanější metodu k charakterizaci a rozlišení vín. Někteří au-

Vinařský obzor (4/2006)

toři uvádí, že je u ní dobrá korelace mezi jejími výsledky a výsledky senzorického hodnocení. OIV (Office internationale de la vigne et du vin) doporučuje spektrofotometrickou metodu, jejíž výsledky udávají barevný odstín (dominantní vlnovou délku), sytost (relativní podíl intenzity dominantní vlnové délky k celkové intenzitě) a jas (světlost barvy). Tato metoda ovšem vykazuje značné rozdíly při porovnání s výsledky s CIELab, zvláště u barevnějších vín. Experiment Ke sledování uvolňování barviv při studené maceraci slupek byl použit rmut odrůdy Frankovka ze stoprocentně zdravých hroznů o cukernatosti 21 °NM. V časových intervalech 0, 4, 8, 12 a 24 hodin macerace (při teplotě 11 °C, bez přídavku enzymů) byly odebrány vzorky moštů a z nich následně vyrobeno víno. U všech vzorků byla použita jednotná technologie (odkalení moštu – zakvašení čistou kulturou kvasinek – kvašení – stočení z kvasnic – zasíření dávkou 30 mg.l-1 SO2 – stočení z kalů). Analýza intenzity barvy a barevného odstínu byla měřena pomocí VIS-spektrofotometru. Další měření probíhalo na přístroji Minolta (CHROMA METER, CT-210), kterým se měří systém CIELab, tzn. L – luminance, a – červenozelená osa a b – žlutomodrá osa. Barevný chromatický diagram podle systému CIELab ukazuje obr. 1.

šuje jak senzoricky viditelná barevnost, tak její naměřená intenzita a tmavost. Obr. 3 ukazuje reálné barvy jednotlivých vín. Je na něm viditelná škála vzrůstající barevnosti zkoumaných vín. Z praktického hlediska se ovšem jedná o studijní vzorky, tzn. intenzita barvy nemůže být brána v potaz pro víno ke komerčním účelům. V běžné praxi totiž dojde k dalším technologickým zásahům, jako je stabilizace, filtrace a síření, které intenzitu barvy snižují. Je na každém výrobci, jak barevně intenzivní víno chce vyrobit. Získáme-li před finálními operacemi víno intenzivnější, jeho barevnost lze pak redukovat vhodně zvolenými přípravky či technologiemi. Doba macerace 0 4 8 12 24

intenzita 0,303 0,438 0,64 1,176 1,273

odstín 2,5 1,594 0,851 1,371 0,87

179

Obr. 3 L 94,58 90,82 84,82 77,29 71,99

a 0,86 6,53 18,91 18,87 31,91

b 12,14 14,57 10 22,17 18,83

Tab. 1

Obr. 2

Obr. 1 Výsledky a závěr Tab. 1 uvádí výsledky měření u jednotlivých vzorků vín. Zajímavou korelaci vidíme mezi délkou macerace slupek a intenzitou barvy vína, která se zvyšuje s narůstající dobou ponechání moštu na slupkách. Tento vztah ukazuje obr. 2. Naměřené výsledky intenzity korelují logicky také se světlostí barvy, což souvisí s množstvím vyluhovaných antokyanových barviv. Můžeme tedy říci, že v době macerace slupek od 0 do 24 hodin se prokazatelně zvy-

http://www.paladix.cz/clanky/mereni-amichani-barev.html 28. 2. 2006 Použitá literatura: http://www.australianwinemakers.com.au/ Pérez-Magarino, S., González-San José, L., iframe_newtech.html 7. 3. 2006 M., 2002, Prediction of red and rosé wine CIFarkaš, J.: Technológia a biochémia vína, ELab parameters from simple absorbance meAlfa, 1983, Bratislava asurements, J. Sci. Food Agric., 82: 1319– 1324 CHATY a CHALUPY V ČR a SR Balík, J.: Vinařství Cestovní agentura DDS TOUR, – návody do laboratorJosefská 425/25, 602 00 Brno ních cvičení, skriptum, MZLU 2003 Brno HLEDÁME UBYTOVACÍ OBJEKTY Salinas, R. M., Ga(CHATY, CHALUPY, APARTMÁNY rijo, J., Pardo, F., ZalaS VINNÝM SKLÍPKEM) cain, A., Alonso, G. L., za účelem krátkodobého pronájmu 2003, Color, Polyphepro zahr. i tuz. klienty nol, and Aroma Comwww.ddstour.cz pounds in Rosé Wines 800 101 127 after Prefermentative Maceration and Enzymatic Treatments, Am J. Enol. Vitic., 54: 3

Vinařský obzor (4/2006)

181

syntetické Z ÁT K Y

Technologie, která uchovává Vaše vína...

„Jednoduše lepší zátka“

•

Nezanechává pachuť korku

•

Nepouští barvu

•

Oxidace vín pod kontrolou

Prípravky na ošetrenie vína Vinárske potreby Drevené sudy Barikové sudy Vinifikátory Certifikované viničové sadenice

Přední

světový výrobce syntetických extrudovaných zátek

spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

Royal – Hudec Miroslav, Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava Tel./Fax: +421 (0)2/6477 4937, Mobil: 0903/829 216, 0903/829 217 E-mail: mhudec@stonline.sk

182

Valtice se představily jako hlavní město vína Cíle projektu Jde o dlouhodobý projekt, který bude i součástí koncepce rozvoje Lednicko-valtického areálu, jenž se v současnosti aktualizuje. „Nechceme jít cestou recese jako třeba vinařská republika Kraví hora nebo Valašské království Bolka Polívky. Vycházíme z historie a vinařských tradic města Valtice, chceme na tyto tradice navázat, prohlubovat je, nabídnout služby na odpovídající úrovni, a to je pro nás obrovský závazek a odpovědnost,“ uvádí starosta Valtic Ing. Jiří Petrů. Už za Lichtenštejnů se vína z Valtic vozila na pan-

ské dvory v Praze, Brně, ve Vídni a na řadu dalších míst. Valtice byly rezidencí rodu Lichtenštejnů a dnes zde sídlí řada institucí národního významu. Národní vinařské centrum, jediná vinařská škola v republice Střední odborná škola vinařská, Vinařská akademie Valtice, Moravín… Právě tyto skutečnosti vedly k záměru vytvořit projekt, jenž by prezentoval Valtice jako hlavní město vína. „Cílem projektu je vytvořit funkční propojení města Valtice a celé oblasti Valticka s našimi tradicemi a historií, jde nám o zapojení všech vinař-

ských institucí a firem, které zde existují,” pokračuje starosta Valtic Jiří Petrů. Město má v úmyslu maximálně zefektivnit veškeré vinařsko-vinohradnické aktivity v oblasti tak, aby produkty zdejších Starosta Valtic Jiří Petrů

Město Valtice se v rámci mezinárodního veletrhu Vinex v Brně poprvé prezentovalo pod názvem „hlavní město vína”. Foto: Petr Hynek

Střední odborná škola vinařská je jedinou střední školou v České republice, kde se vyučuje vinohradnický obor s maturitou. Má i vlastní vinice. Foto: Petr Hynek

V prostorách valtického zámku sídlí Národní vinařské centrum, Salon vín a Moravín. Foto: Petr Hynek

Pod valtickým zámkem ukládali víno ještě vinaři slavného rodu Lichtenštejnů. Foto: Petr Hynek

Vinařský obzor (4/2006)

vinařů byly zárukou nejvyšší kvality vín. Jedním z výstupů má být kompletní turisticko-vinařský program města a okolí. Na přípravě projektu úzce spolupracovalo město Valtice např. s vinařskou společností Víno Valtice, do týmu se zapojuje stále více vinařských firem a institucí z celé oblasti. Kromě vlastních finančních zdrojů se při realizaci počítá s dotačními a grantovými zdroji. „Nepopírám, že jedním z důvodů vzniku projektu je, abychom snadněji dosáhli na národní a evropské dotace. Většina vinařů a institucí na podobné aktivity nemá čas ani síly, chceme jim proto vyjít vstříc. Jako větší celek máme totiž větší šance uspět s projekty,” je přesvědčen starosta města. Řešení a výstupy Garantem projektu je v současnosti město Valtice, realizací bude pověřen manažer Milan Sedláček, který dříve pracoval na Střední odborné vinařské škole Valtice. Koordinaci činností při organizování akcí zaměřených na vinařství a celkový rozvoj bude vykonávat určitá pracovní skupina, která se v současnosti formuje. Mezi její aktivity bude patřit: l Správa známky „Valtice hlavní město vína” l Zajištění služeb a údržba vinařské stezky – dosud chyběla pravidelná údržba. Od května však již budou v rámci smlouvy o partnerství mezi firmou MARLIN B&V, s.r.o., Úradem práce Břeclav a Městským úřadem Valtice (stejně jako dalšími osmi obcemi a městy LVA) na údržbe stezky pracovat dva zaměstnanci, v současnosti registrovaní Úřadem práce v Břeclavi l Zpracování projektů s cílem zajistit spolufinancování jednotlivých akcí z dotací a grantů l Organizace vinařských akcí a pomoc při jejich organizování ve spolupráci s dalšími organizacemi l Spolupráce při zajištění vinařského programu a navazujících služeb pro turisty l Skupina bude působit také jako poradní orgán starosty města v otázkách dalšího rozvoje a zkvalitňování služeb na úseku vinařské turistiky a ostatních aktivit města směrem k vinařům a vinařským organizacím l Vybudování městského sklepa – ten dosud město postrádalo, partner projektu firma Soare prostřednictvím své dceřinné společnosti Víno Valtice nabídla využití svého již zbudovaného ukázkového sklepa s celým zázemím pro prezentaci vín vyrobených ve Valticích. Otevření sklepu se předpokládá při příležitosti Valtických vinných trhů a otevírací doba bude denně po celou turistickou sezonu l Vybudování kongresového centra s kapacitou 300 až 400 míst. „Kongresová turistika je jednou z cest, jak dodat městu punc světovosti,” věří Milan Sedláček

l Navýšení ubytovacích kapacit formou Bed and Brakfest (postel a snídaně) ve spolupráci s místními občany, cílem projektu je poradenství, zajištění finanční pomoci pro úpravy rodinných domů, výuka základů anglického a německého jazyka Valtice jako VOC Přívlastek „hlavní město vína” bude podle tvůrců projektu fungovat podobně jako VOC (víno originální certifikace) a následně se tak bude i registrovat. To vyžaduje stanovit pravidla, která znemožní používat značku těm, kteří nebudou splňovat požadovanou kvalitu vín. Z historie valtického vinařství Valtice jsou s pěstováním révy vinné spjaty po celá staletí. Podle pramenů zde pěstovali révu už Keltové ještě před naším letopočtem. Od dob Římanů a především po příchodu Slovanů se staly vinice trvalým prvkem v krajině. První písemné doklady o valtickém vinařství pocházejí ze 13. a 14. století. V r. 1855 byl ve Valticích založen místní spolek pro zemědělství a vinařství, který patřil k nejdůležitějším zemědělským spolkům v Dolním Rakousku. Na přelomu září a října 1858 uspořádal za vlády knížete Jana II. z Liechtensteina první výstavu v jízdárně zámku, kde se výstavy vín konají dodnes. V roce 1873 byla ve Valticích založena Ovocnicko-vinařská škola, u jejíž založení stál opět kníže Jan II. z Liechtensteina. Rod Liechtensteinů, který držel celé panství od r. 1395 až do r. 1945, se zasloužilo o velký rozmach valtického vinařství. Dnes je v katastru města Valtice 580 ha registrovaných vinic. Vinařské organizace ve Valticích Vinařská škola Střední odborná škola vinařská je jedinou střední školou v České republice, kde se vyučuje vinohradnický obor s maturitou. Vychovala tisíce odborníků, kteří tvoří základnu českého a moravského vinařství. V současnosti vlastní nové školní hospodářství s vlastními vinicemi a moderní sklepní technologií. Školní vína v posledních letech získala mnohá ocenění na celostátních výstavách vín. Národní vinařské centrum Vzniklo v r. 2002 s cílem poskytovat obecně prospěšné služby v oblasti vinařství, vinohradnictví a souvisejících činností. Sídlo je v prostorách valtického zámku a jeho součástí je moderní degustační centrum, školicí a kongresové centrum a veřejná degustační expozice Salon vín, prezentující každoročně stovku nejlepších vín z celé země. Moravín Svaz moravských vinařů vznikl v r. 1964 a sdružuje několik stovek malých a středních vinařů. Podílí se na rozšiřování vinařské kultury a osvěty, pořádá řadu tématických zájez-

183

dů, seminářů a školení. Sídlí rovněž na zámku ve Valticích. Českomoravský svaz vinařských podniků Vznikl v r. 1993 z bývalého sdružení producentů vína Vinotex. Sdružuje patnáctku velkých společností, jejichž činnost bezprostředně souvisí s vlastnictvím, řízením a provozováním vinařských podniků v České republice. Podílí se na tvorbě legislativy, vede jednání s úřady státní správy, s průmyslovými, zemědělskými a obchodními sdruženími i s odborovými svazy. Sídlo této instituce je na ulici Vinařská 1, Valtice. Vinařská akademie Valtice Byla založena v r. 1996 jako občanské sdružení a zakládajícími členy byli Ing. Jiří Kopeček, Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc, JUDr. Svatomír Helešic a Ing. Fedor Malík. V Klubu Vinařské akademie Valtice je dnes registrováno více než sto členů z řad producentů vína, gastronomie a konzumentů vín. Hlavní činností je pořádání kurzů, seminářů, vinařských akcí a podpora vinařské kultury. Sídlo je ve Vinařském domě na náměstí ve Valticích. Vinařské akce ve Valticích Město Valtice je již od 19. století místem, kde se koná řada prestižních vinařských akcí. Mezi ty současné patří zejména: Valtické vinné trhy – prestižní soutěž a přehlídka vín s mezinárodní účastí. Na počátku května ji pravidelně pořádá Společnost Valtické vinné trhy. Koná se v jízdárně valtického zámku. Salon vín ČR – soutěž nominovaných vín z vybraných výstav ČR. Ocenění Salon vín ČR získává každoročně pouze 100 nejlepších vín České republiky, která jsou umístěna na rok v expozici Národního salonu vín. Valtické vinobraní – podzimní vinařská akce, která se koná pravidelně první říjnovou sobotu na náměstí ve Valticích. Valtický košt – přehlídka vín místních výrobců a producentů z okolních moravských a rakouských obcí. Vítězové koštu získávají ocenění Kníže vín. Mikulášský košt archivních vín – přehlídka vín z Valtic a okolí, starších tří let. Koná se vždy v pátek nejblíže Sv. Mikuláši. Svěcení vína – tradiční posvěcení mladého vína místním knězem první neděli po Sv. Martinovi. Vinařské a cyklistické stezky Město Valtice stejně jako celý Lednicko-valtický areál protíná řada cyklistických a turistických stezek. Patří mezi ně např. Naučná vinařská stezka Valtice, Mikulovská vinařská stezka, stezka Greenways Praha – Vídeň nebo Česko-rakouská příhraniční trasa. Petr Hynek Fota autor

184

Můj druhý útěk z „Reichu“ – totální nasazení mezi vinohrady Oldřich Malík, Brušperk

Pan Cupák nás zavezl na bryčce, my nasedli do vagonu a cestou směrem Čejč – Hodonín – Břeclav k nám přistupovali další předvolaní na jednotlivých stanicích i zastávkách. Oficiální název této „záchranné akce“ zněl: „Südostwallbau Wien Engerau – Kütsee“. Vlak přejel Vídeň a směřoval stále na jih. Mnoho mužů nás již opouštělo na jednotlivých stanicích. Naše skupinka dorazila za úplné tmy a z nádraží jsme pochodovali do obce Halbturn, ležící v blízkosti maďarské hranice. Šli jsme po silnici lemované po obou stranách mohutnými vlašskými ořešáky, po obou stranách se rozprostíraly vinice. Hned zde jsme se dopustili polního pichu tím, že jsme si „půjčili“ kolík, aby se nám lépe na rameni neslo zavazadlo. „Ubytováni“ jsme byli ve stodole první chalupy, kde jsme se poskládali na „slušnou“ slámu jako sardinky v plechovce. Já měl vystrčen jen nos a na vousech se ráno objevila jinovatka – bylo mínus 15 °C. Ráno nás odveleli na náves, dali nám teplou Meltu s bromem a po snídani (každý měl z domu ještě šrůtku uzeného) následoval pochod opět na nádraží. Lokálka nás přivezla k známému vinařskému městečku Rust a odtud jsme mašírovali pěšky na náhorní plošinu nad Neziderským jezerem, kde se pracovalo. Za světla zase pak lokálkou zpět...díky němčině a muzikantství jsem tuto proceduru absolvoval pouze týden. Že mě na „velitelství“ vytáhli kuratoristé z mančaftu, tomu předcházelo následující. Hned po příjezdu jsem vypátral, kde bydlí předseda místního Weinbauvereinu (něm. Vinařského spolku) a hned večer jsem se představil u p. J. Schneidera – nálada byla smutná, padli jim dva synové, ale měli právě zabijačku. Jakmile p. Schneider zjistil, že rozumím vinařství a jsem myslivec, bylo vše mnohem snazší. (Jeho syna jsem navštívil v letech 1986 a 1992 – pozn. autora.) P. Schneider měl tehdy ve svém archivu plakát z mezinárodního kongresu vinařů a zasedací plán delegátů, kde vedle rakouského zástupce bylo jméno Rudolf Malík – Tsche-

choslowakei. Já na to: „Herr Schneider, das ist mein Vater!! (Kongres byl v r. 1937 v Německu v Heilbronnu či Mannheimu?) Pan Schneider schválně odskočil pro láhev, bylo to „archivní“, jeho specialita, a sice směs Sylván zelený + Čabaňská perla, ročník 32. V Žarošicích by se řeklo Cinyfádl a Čaba, Němec by řekl Oesterreicher + Tschaba, Francouz – Melon de la Cote d ´Or. Toto vše se odehrávalo během zabijačky a při konzumaci ovaru. Chodíval jsem tam téměř každý večer, až mě jednou haltovala hlídka, že jsem přetáhnul večerku po dvaadvacáté hodině. Zavedli mně na velitelství, které bylo v obecné škole, a měl jsem vyfasovat pětadvacet ran na „holou“. Umluvil jsem je, ale přece jsem musel se přehnout přes školní lavici a dostal jsem jich asi deset přes kalhoty. Tímto nastal pro mne ten zvrat a už jsem nikdy neopustil náves, kde jsem si vybojoval přespávání v peřinách u p. F. Ziniela, sedláka a vyhlášeného vinaře v Halbturnu. V roce 1986 a 1992 jsem tam stihl jeho vnuka, kterým je pan F. S. Hautzinger. Vánoce jsem prožíval u obou rodin, opatřili mě jako muzikantovi akordeon a byl zde i klavír, celé Vánoce jsem tehdy hrál koledy. Tak jsem žil do poloviny ledna, kdy přemístili asi 900 mužů včetně mne do obce Neudorf (Novo Selo). Byla to chorvatská enkláva, kde jen poštmistr a starosta byli Němci. Já a dva kuratoristé (učitelé) jsme byli ubytováni u Frau M. Kalinka, u vdovy mající 10 dospělých dětí. Na jejich dvoře byla polní kuchyně pro stovky mužů. Zatímco několik kilometrů odsud Halbturn, obec výlučně vinařská, v Neudorfu nebyla ani „hlava“, ale lidé zde přesto měli sklepy a sudy na víno. Toho jsem později využil, když jsem potřeboval vyfasovat přes 800 litrů vína, který nám přidělil osobně se dostavivší syn protektorátního ministra zemědělství Hrubého. Já si vypůjčil téměř nové sudy a důležité bylo, že jsem si je sám „ocejchoval“ a ošidil Říši asi o 50 litrů! Měl jsem vypůjčené 3 „pětítky“ a 1 dvojku. Také jsme vyfasovali 0,5 litru šnapsu na osobu a právě ten „ušetřený“ – přebytečný (vyfasovali jsme pro 900 mužů a nebylo nás nakonec ani 800) mně pomohl při útěku domů. Bylo to tak. Využil jsem příhodné doby a zmocnil se formuláře a razítka, potřebných ve Vídni na Bahnhofu, neboť ten den tam byl

přistaven zvláštní vlak Wien–Brünn určený jen pro oficíry Wehrmachtu. Nebýt dvou půllitrů kořalky, kterými jsem u přepážky zkorumpoval prodavače jízdenek, tak kdo ví, zda bych tu dnes byl. Do místnosti u rodiny Kalinka, v Neudorfu, která nám sloužila jako kancelář – noclehárna, denně přicházeli dva staří „Folgšturmáci“ (T. N. H.), a já jim hlásil, jaký je stav mužstva. Pochopitelně, že se jednalo o hausnumera, důležité bylo, že jim šmakoval mnou „těžce“ získaný truňk! Jednou se asi složili „po deset“ a prosili mne, zda bych jim nemohl přivést z Halbturnu nějaké víno. Opatřili náklaďák Opel Blitz, já sehnal bečku – dvojku (dvě vědra – asi 110 litrů) a jel. Sehnal jsem velmi levně pouze směs Isabela + Bako, neboť jiné ani nebylo. Těžší ovšem byl ten fakt, že nás ze závějí musel vytáhnout tank ustupující německé armády. Šofér Oplu byl francouzský zajatec, nebylo s ním vůbec do řeči – já se s ním sice domluvil, ale Němcům jsem odpovídal já: „Vezeme jakési tekuté krmivo pro nemocný dobytek do dvora v Halbturnu. Do dneška si nedovedu vysvětlit to, že nám auto vytáhli bez problémů, potřebovali uvolnit cestu pro pěšáky, byla již trochu panika, kanóny bylo „nádherně“ slyšet, byli jsme již blízko fronty – začátek dubna. Co jsem zde do tohoto místa popsal, je jen nepatrné torzo zážitků, k jejichž vylíčení by nestačilo jedno celé číslo Vinařského obzoru. Málem bych byl zapomněl na tu šťastnou pointu, a sice – v tom rychlíku na Brno byli v kupé tři osoby – dva oficíři Wehrmachtu, moje maličkost a v zavazadle několik lahví šnapsu. Hned za Vídní jsem je odšpuntoval, Hitlera jsme pochovali už během jízdy, Herr Oberlajtnant byl jak Feldkurát Katz ze Švejka a do Brna jsme přijeli „Jak zákony kázaly nám!!“ (Oba byli Sudeťáci.) Není možné, abych také neuvedl recept, k získání větší náklonnosti od žen, kde hlavní ingrediencí je víno. Jedná se o pochoutku zvanou Besofene Wienerin – Ožralá Vídeňačka. Vezmete velkou žluťounkou bábovku a poléváte ji vlažným svařeným vínem. Konzumuje se lžičkou, víno možno zesílit koňakem (forsáž), pak nastává krásná Salónšpitz!

Vinařský obzor (4/2006)

Ochutnávka „Neoveských“ vín se uskuteční 1. května 2006 v Moravské Nové Vsi, a to pod patronací Vinařského spolku a Obecního úřadu. Představí se vína místních i přespolních vinařů. Akce bude součástí bohatého celodenního programu pod názvem „Den lidových řemesel“. Podujetí má začátek v 10 hod. Ochutnávka vín bude v prostorách obecního úřadu a celý program je na náměstí před obecním úřadem. Občerstvení bude zajištěno. Bližší informace získáte na tel.: 519 342 202 nebo www.mnves.cz nebo tel. 777 561 535 a také na e-mailu: ivanatomanova@seznam.cz (vo) 29. Jihomoravská výstava vín V sobotu 25. 2. se ve foyer VUT v Brně sešlo více než 1000 milovníků vína na 29. jihomoravské výstavě vín, kterou uspořádalo Sdružení vinařů Brněnska. K dispozici bylo 1117 tichých vín (745 bílých, 372 červených) od 439 vinařů a vinařských firem z celé Moravy, samozřejmě nejvíc byla zastoupena produkce z bývalé Brněnské vinařské oblasti. A právě za víny z okolí Brna sem nadšení laici i nároční profesionálové přišli, vždyť kde jinde lze ochutnat vyhlášenou Frankovku z Viničních Šumic nebo specifické neuburky a veltlíny z Újezda. Byly zde zastoupeny, a tak ti poučení mohli ocenit stylovou Šumickou Frankovku od F. Řiháčka (snad dokonce pravokořennou!) a příznačně nahořklý najburk újezdského M. Lejsky. Ve společnosti poměrně reprezentativního výběru převážně odrůdových vín se objevilo i pár vín směsných, hned u vchodu do architektonicky moderně řešeného prostoru byla nabízena k prodeji i vína zahraniční – několik, převážně rakouských, jsme našli i mezi bodovanými vzorky. Komise hodnotitelů pod vedením doc. Ing. E. Postbiegla vybrala 4 šampióny – VZ 95 ps od S. Peřiny z Perné, Char 03 vh od firmy Víno Lípa z Mikulova, MP 05 jak od M. Soukala z Ořechova a Regent(!) 04 jak od J. Čermáka z Kyjova; uděleno bylo 28 diplomů převážně bílým vínům. Ta také svou kvalitou na výstavě dominovala (s výjimkou tradičně slabých rýňáků a překvapivě i Sauvignonů), zaujalo nás mj. SZ 04 ps od Ing. L. Stříteckého – krásně travnaté a elegantní s jemně pikantním závěrem, RŠ 02 ps od J. Nováka z Borkovan – báječně nazrálé s explozivním buketem a TČ 00 vh od Ing. J. Sopoucha – typicky odrůdový charakter se zázvorovou dochutí. Bohužel, v červených vínech to bylo slabší, zdálo se nám, že tady komise hodnotitelů občas zamhouřila oči. Ještě že jsme mohli ochutnat krásný portugal (šampión), který za pouhých 450 Kč vydražil v závěrečné prodejní aukci Ing. J. Malůšek. Stál za to. S gastronomií se pořadatelé ani tentokrát nevytáhli, nabízet kromě obligátních slaných a masitých „specialit“ homeopatické kostičky polského eidamu (30 % t. v s.) není zrovna to nejideálnější. Ale jinak vše „klaplo“ a vinaři Brněnska zaslouží dík a uznání, vždyť i ta vína z okolí Brna si trochu propagace zaslouží. Milan Magni Vinařské Litoměřice je prodejní a soutěžní výstavou vín, prezentací vinoték, vinařských potřeb, vinařské literatury a odborných prezentací „Víno a zdraví“ a „Víno a pokrmy“. Uskuteční se ve dnech 28. až 29. dubna v Domě kultury v Litoměřicích. První den se uskuteční odborný program podujetí, v 16.00 bude slavnostně výstava zahájena. Druhý den bude následovat program pro veřejnost s celodenním tématem „Víno a pokrmy“. Více informací najdete na kontaktní adrese: ORTOPEDICKÉ CENTRUM, s. r. o., Střekovské nábřeží 51, 400 03 Ústí nad Labem, Irena Vršecká – + 420 731 560 858, E-mail: vrsecka@ortopedicke-centrum.cz, Fax: +420 475 534 077, Tel.: +420 475 216 588, www.ortopedicke-centrum.cz (rs) Krize ve Swiss Wine Communication Swiss Wine Communication – instituce, která má na starosti propagaci švýcarských vín, se ocitla ve finanční krizi: deficit 2 milionů švýcarských franků. Ředitel společnosti je obviněn ze špatného vedení účetnictví a byl požádán o odstoupení z funkce, stejně jako předseda a místopředseda Daniel Allamand a Thierry Grosjean. Jejich návrh na rekapitalizaci byl zamítnut radou asociace a v současné době se marketing a propagace švý-

185

carských vín svěřila do rukou místních kantonálních orgánů. Do konce března proběhne reorganizace, která umožní Konfederaci Švýcarska vyjádřit své stanovisko k další eventuální finanční podpoře na propagaci švýcarských vín. Zdroj: agrihebdo e-lettre Vitisphere.com (hb) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – dubnová výročí 22. dubna 1926 náhle zemřel ve stáří 76 let Ferdinand Lobkowitz, který byl předsedou Zemského vinařského spolku českého, později jeho protektorem. Byl považován za velkého zvelebitele vinařství českého a jeho zastánce ve vídeňském parlamentu. 20, Vinařský obzor, 1926, č. 8, str. 63. 18. dubna 1816 byl sestaven a odsouhlasen plán činnosti a stanovy ovocnicko-vinařského výboru Moravskoslezské hospodářské společnosti. Obsahuje velmi zajímavé zásady stále aktuální, jako propagace, rozšiřování kultur do nových oblastí, ekonomické aspekty a pod. 59, Vinohrad, 1966, č. 8, str. 127. 17. dubna 1986 zemřel po dlouhé a težké nemoci Ing. Vladimír Pátek, ředitel střední zemědělské školy, oboru vinohradnického ve Valticích. Narodil se 10. září 1926 v Kobylí ve vinařské rodině, vystudoval vinařskou školu v Bzenci, pak Vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu na Mělníku a v r. 1957 ukončil v Lednici studium zahradnického oboru Vysoké školy zemědělské. Po studiu zůstal v Lednici, kde řídil zahradnickou výrobu na školním statku VŠZ. V r. 1971 byl pověřen vedením viničního a sklepního hospodářství státního statku ve Valticích, ale již v r. 1972 jmenován ředitelem valtické vinařské školy, kterou úspěšně vedl a budoval až do svého odchodu. 24, Vinohrad, 1986, č.8, str 190. Vlivem válečných událostí v r. 1945 nevyšlo již dubnové číslo Vinařského obzoru, další (dvojčíslí) vyšla až v září (4–5), říjnu (6–7), z nedostatku článků následovalo osmé číslo v květnu 1946 a pak již pravidelně až 15. číslo v prosinci 1946. Oba roky byly shrnuty pod jeden ročník XXXIX. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša Sýr je nepřítelem vína Červené víno + sýr = šok! je výsledek testů, které nedávno provedla University of California, Davis, z nichž vyplývá, že sýr otupuje chuť červeného vína. Po ochutnání osmi rozličných sýrů různé měnící se vůně a síly, degustátoři nebyli schopni rozlišit drahá vína od levných patoků. Odrůdy Shiraz, Cabernet Sauvignon a Pinot Noir byly použity pro testování, ale prozatím nebyl experiment zopakován s bílými ani dezertními víny. Zdroj: Decanter, 4/2006, (hb) Vranovickému koštu dominovaly „veltlíny“ Více než šest set vzorků vín se podařilo nashromáždit vranovickým vinařům na sobotní košt. Není proto divu, že téměř hodinu před zaháje-

Foto: Z vranovického koštu. Foto D. Humpolíková

186

ním přešlapovala před vchodem do sportovní haly dlouhá fronta nedočkavých degustátorů. Sešlo se jich na pět set padesát. Tento v pořadí již třicátý sedmý ročník výstavy vín charakterizovala řada vinařských soutěží. Cenu nejprestižnější, Šampion výstavy, obdrželi hned čtyři domácí vinaři. Se shodným počtem 19,3 bodu převzali ceny Petr Škamrada za Veltlínské zelené, Oldřich Lucký za Chardonnay 2004 pozdní sběr, Jaroslav Rejtek za Cabernet Moravia a Josef Cekl za Zweigeltrebe 2004. Cenu za kolekci pěti nejlepších vín obdržel v kategorii mladých vín Jiří Šilinek z Pavlova a v kategorii ročníkových vín zvítězil domácí Jan Šich. Každoročně se

vyhlašuje také soutěž odrůdy. Tentokrát se hodnotitelé zaměřili na Vavřinecké, vítězem se stal přespolní host ze Žabčic Pavel Šich. Předsedu výstavního výboru Jana Helikara zaujala na letošní výstavě jedna zvláštnost. „Jsou tu ve velké míře zastoupeny velmi kvalitní „veltlíny“ ročníku 2005. Výjimkou nejsou pozdní sběry a kabinetní vína. To potvrzuje, že loňský rok byl pro víno příznivý,“ podělil se o svůj postřeh Jan Helikar. Podle vinaře Jana Šicha patří Veltlínské zelené do této vinařské oblasti a dosahuje tu velmi kvalitních výsledků. „Dokazuje to skutečnost, že veltlínské je tu jedním z nejoblíbenějších vín,“ dodal Jan Šich. (hum)

Zahraniční veletrhy – červen–prosinec 2006 NÁZEV VELETRHU

CHARAKTERISTIKA

TERMÍN

MĚSTO, ZEMĚ

WWW., MAIL, TEL.

ITF – AGROFOOD

Zemědělský veletrh

červen 06

Skopje, Makedonie

www.skopjefair.com.mk

TECNOVINIS

Veletrh pro vinohradnictví a sklepní hospodářství

1.–4. 6. 2006

Porto, Portugalsko

www.exponor.pt

WORLD WINE MEETINGS

Konference o vínech a lihovinách z celého světa

8.–11. 6. 2006

Fort Lauderdale, USA

http://embassysuites.hilton.com

THE GOOD FOOD & WINE SHOW MELBOURNE

Veletrh spotřebního zboží a vína

12.–14. 6. 2006

Melbourne, Austrálie

www.mcec.com.au

MIWINE

Veletrh vína a lihovin – pro odbornou veřejnost

12.–14. 6. 2006

Milán, Itálie

THE GOOD FOOD & WINE SHOW SYDNEY

Veletrh spotřebního zboží a vína

23.–25. 6. 2006

Melbourne, Austrálie

www.scec.com.au

WASHINGTON D. C. INT. WINE AND FOOD FESTIVAL

Veletrh vín a potravin

24.–25. 6. 2006

Washington,, USA

www.wine–expos.com

INTERWINE

Veletrh technologií a zařízení pro výrobu vína

7.–9. 7. 2006

Guangzhou, Čína

www.faircanton.com

WINE AUSTRALIA INTERNETIONAL

Australský veletrh vína

23.–25. 7. 2006

Sydney, Austrálie

www.exhibitionmanagement.com.au

FOIRE AUX VINS

Regionální výstava vín z Alsaska

11.–20. 8. 2006

Colmar, Francie

www.foire–colmar.com

GUTSWEIN

Vinařský veletrh

3. 9. 2006

Berlín, Německo

vdp@vdp.de

WINE & SPIRITS THAILAND

Veletrh vína, piva a lihovin

6.–9. 9. 2006

Bangkok, Thajsko

www.besmontnet.com

INTERVITIS INTERFRUCTA SUDAMERICA

Veletrh strojů a zařízení pro pěstitele a výrobce révy vinné

7.–9. 9. 2006

Taka, Chile

www.fimaule.cl/intervitis.html

FINE WINE & SPIRITS EXHIBITION

Veletrh vína, piva a lihovin

11.–13. 9. 2006

Melbourne, Austrálie

www.mcec.com.au

WINEFEST CHINA

Vinařský veletrh

25.–27. 9. 2006

Chendu, Čína

www.winefestchina.com

JOURNEES D´OCTOBRE

Veletrh potravin, vína, řemesel a květin

5.–15. 10. 2006

Mulhouse, Francie

www.parcexpo.fr

WINE FESTIVAL

Festival vína

7.–8. 10. 2006

Kišiněv, Moldavsko

www.moldexpo.md

BERNESE WINE FAIR

Vinařský veletrh

13.–22. 10. 2006

Bern, Švýcarsko

www.bernerweinmesse.ch

EUROAGRO

Zemědělský veletrh

18.–20. 10. 2006

Valencia, Španělsko

http://euroagro.feriavalencia.com/index.jsp

SIAL

Salon potravin a nápojů

22.–26. 10. 2006

Paříž, Francie

www.sial.fr

INTERBEV

Veletrh nápojů

23.–25. 10. 2006

Las Vegas, USA

www.sandsexpo.com

THE WINE SHOW LONDON

Vinařský veletrh

26.–29. 10. 2006

Londýn, Velká Británie

BASLER WEINMESSE

Veletrh spotřebního zboží a výstava vína

28. 10.–5. 11. 2006

Basilej, Švýcarsko

www.messe.ch

SALON DES VINS

Vinařský veletrh

2.–5. 11. 2006

Lyon, Francie

www.vigneron–independant.com

WEINDUESSELDORF

Vinařský veletrh

4.–8. 11. 2006

Dusseldorf, Německo

www.weinmesse–duesseldorf.de

NATIONAL SALON OF NEW WINE

Národní přehlídka mladého vína

5. 11. 2006

Vicenza, Itálie

www.vicenzafiera.it

EXPO DRINK

Veletrh vína, alkoholických a nealkoholických nápojů

8.–12. 11. 2006

Bukurešť, Rumunsko

www.romexpo.org

VINFOOD

Vinařský veletrh

9.–12. 11. 2006

Pécs, Maďarsko

www.expocenterpecs.hu

EXPO DI SAPORI

Veletrh vín, gastronomie a tradičních produktů

10.–13. 11. 2006

Milán, Itálie

www.fieramilano.com

FORUM VINI

Vinařský veletrh

10.–12. 11. 2006

Mnichov, Německo

www.forum–vini.de

SALON DES VINS

Vinařský veletrh

10.–12. 11. 2006

Toulouse, Francie

www.toulousexpo.com

SALON DE VIN

Vinařský veletrh

15.–18. 11. 2006

Sofie, Bulharsko

www.bulgarreklama.com

SLOVENE WINE FESTIVAL

Slovinský festival vína

16.–18. 11. 2006

Ljubljana, Slovinsko

www.slovenskifestivalvin.si

RUSSIAN INTERNATIONAL WINE AND SPIRITS FAIR

Ruský veletrh vína a lihovin

16.–18. 11. 2006

Moskva, Rusko

www–eng.expocentr.ru

SALON DES VINS

Vinařský veletrh

17.–20. 11. 2006

Lille, Francie

www.vigneron–independant.com

GASTRONOMY AND WINE EXHIBITION

Veletrh gastronomie a vína

17.–20. 11. 2006

Orleans, Francie

www.salondesvinsdeloire.com

MO.ME.VI – MOSTRA DELL Veletrh technologií pro pěstitele révy vinné ´MECCANIZZAZIONE IN VITIVINICOLTURA

18.–20. 11. 2006

Faenza, Itálie

www.faenzafiere.it

SALON DEL VINO

Mezinárodní vinařský veletrh

21.–23. 11. 2006

Madrid, Španělsko

www.ifema.es

SALON DES VINS

Vinařský veletrh

23.–27. 11. 2006

Paříž, Francie

www.vigneron–independant.com

VINITALY CHINA

Veletrh italských vín, olejů a tradičních potravinářských výrobků

23.–25. 11. 2006

Šanghaj, Čína, PR

www.vinitaly.com

WINE AND GASTRONOMY EXHIBITION

Výstava vína a gastronomie

25.–27. 11. 2006

Nantes, Francie

www.expovall.com

VINITECH

Veletrh pro pěstitele révy vinné, strojů, zařízení, stáčecí a obalové techniky

25.–30. 11. 2006

Bordeaux, Francie

www.bordeaux–expo.com/vinitech/

WINE WORLD

Veletrh vín

29. 11.–2. 12. 2006

Bělehrad, Srbsko a Černá Hora

www.sajam.co.yu

Akce za duben a květen byly uvedeny ve VO 3/2006 str. 117. Zpracovala Ing. Marie Macháčková, Zemědělská a potravinářská knihovna při ÚZPI, http://www.knihovna.uzpi.cz

Vinařský obzor (4/2006)

187

Česká a moravská úspěšná vína Pálava, výběr z hroznů, ročník 2002 – Miloš Michlovský, Rakvice Mikulovská oblast, obec Perná, trať Přední Purmice, šarže 2005540-02/B Zřejmě největším úspěchem tohoto vína je zlatá medaile na jednom z nejprestižnějších konkurzů vín světa – na německém MUNDUS VINI v roce 2005. Michlovského Pálava uspěla mezi 4376 vzorky vín z 31 země a byla zde jediným zástupcem za Českou republiku. Kuriózní je také ovšem příběh, jak se vlastně toto víno do soutěže dostalo. Víno totiž nepřihlásila sama společnost Vinselekt Michlovský, ale rodák z jihomoravské Poštorné a nyní německý občan pan Geisenhofer. Ten celkem pravidelně do Rakvic přijíždí a ve vinotéce Miloše Michlovského nakupuje ta nejzajímavější vína. Pálava ho zaujala natolik, že se na vlastní pěst rozhodl ji do soutěže MUNDUS VINI přihlásit. „O to větší bylo naše překvapení, když jsme se o tom fantastickém úspěchu dozvěděli. A samozřejmě, že to bylo překvapení mimořádně příjemné,“ dodává Miloš Michlovský.

Odbornou veřejnost budou zajímat „rodné“ informace vína: hrozny pochází z dvacetileté vinice, která má jihozápadní expozici a svažitost 10 %. Vinice roste na kamenito-jílovité spraši s vápencovým podložím. Sklizeň proběhla 4. listopadu 2002 při cukernatosti moštu 26 °NM a při hektarovém výnosu 2,8 t. „Hrozny z této vinice byly sklízeny v pozdním termínu. Zvlášť jsme zpracovali nejpřezrálejší botrytické hrozny a zvlášť ty výběrové, co byly zcela zdravé. Botrytické šly přímo na lis, zdravé hrozny ještě předtím na odstopkování. Enzymy nebylo třeba používat, hrozen byl v dokonalé zralosti. Na zakvašení jsme samozřejmě použili vhodný typ čistých kvasničních kultur. Kryoselekci u jsme u této vyzrálé Pálavy neprováděli, protože v této zralosti byla vysoká barevnost hroznů, což by mohlo přejít do barevného komplexu vína a zvýšit odstín. Hrozny byly pouze progranulovány suchým ledem – tuhým CO2,“ doplnil pro Vinařský obzor k technologii Miloš Michlovský. Víno obsahuje 12,4 % alkoholu, kyseliny jsou ve výši 5,26 g/l a ve víně zůstal neprokvašený cukr v hladině 40 g/l, tedy víno je kategorií sladké.

Takto výrobce víno popisuje a doporučuje tuto enogastronomickou alianci: „Expresivní aroma rozkvetlých růží, lipového a bezinkového media harmonicky přechází do buketu nazrálého tropického ovoce kandovaných fíků a medově kořenité dezertnosti. Doporučujeme k ovocným dezertům a smetanovým pohárům, výborná je s meruňkovým a višňovým závinem nebo s prosciuttem a cukrovým melounem.“ Víno jsem ochutnal v řadě vín odrůdy Pálava při degustaci ostravského sdružení KAHAN a z mých poznámek vyjímám: Jantarově zlatá barva dává signál nazrálého vína vysokého přívlastku z dobrého ročníku. Vůně má esprit medovosti, přezrálých banánů v karamelu z třtinového cukru, manga či angreštového jamu. V chuti jsou zřetelné tóny cibébovosti a ušlechtilosti, je technologicky čistá a velmi hutná. Chuť je příjemně kompaktní, robustní a velmi dlouhá. V dochuti je patrný příjemná pikantnost a dlouhý, typicky tramínový vjem. Z dalších úspěchů Michlovského Pálavy nelze opomenout titul Champion Valtických vinných trhů v roce 2003 a nebo stříbrnou medaili na soutěži Vinoforum v roce 2005 ve Znojmě. Další informace: www.michlovsky.com nebo www.mundusvini.de Richard Stávek Foto: archiv firmy Michlovský

K osmdesátce Ing. Jaroslava Šťastného Po úspěšném absolvování této školy v roce 1948 nastoupil jako odborný pracovník do Zemských pokusných vinic a školek v Mutěnicích. Ve stejném roce přijal místo odborného učitele na Státní rolnicko-ovocnické škole ve Valticích. Touha po vzdělání ho přivedla ke studiu na Vysoké škole zemědělské v Brně se zahradnickou specializací, kterou ukončil v roce 1958 a hned pokračoval ve dvouletém studiu pedagogiky pro učitele zemědělských škol. Odborná a pedagogická činnost Ing. Jaroslava Šťastného je velmi obsáhlá. V letech 1964 – 1970 byl jmenován ředitelem odborné školy ve Valticích. V této funkci se zasloužil o zřízení čtyřleté Střední vinařské školy oboru ovocnicko-

-vinohradnického, o vybudování nového školního statku, o obnovu a rozšíření ploch vinic na školních pozemcích v moderních sponech a vedení. Prosadil vybudování nového sklepního hospodářství ve škole. Z jeho iniciativy se připravilo stavební řízení na výstavbu nového internátu pro studenty. Jeho další aktivní činnost ve funkci ředitele překazilo období normalizace, kdy byl pro své politické názory zbaven funkce ředitele a na čas přeložen na školu do Mikulova, odkud se po čase vrátil. Ve Valticích působil až do svého důchodového věku. Jubilant byl ve svém aktivním věku znám jako vinařský odborník.Velmi rozsáhlá byla jeho mimopracovní činnost. Byl zakládajícím členem výboru Valtických vinných trhů a několik let i jeho předsedou. Aktivně pracoval v ústřední a okresní zemědělské komisi, v ústřední a okresní komisi ČSZ, kde byl předsedou vinařské sekce. Byl spoluautorem středoškolských učebnic Vinohradnictví a Zpracování hroznů. Často psal odborné články

do časopisu Vinohrad a Zahrádkář. Byl předsedou řady výstav vín, byl žádaným odborníkem v mnoha degustačních komisích. Vykonal desítky odborných přednášek a instruktáží v oblasti vinohradnické a vinařské. Tuto náročnou a mnohaletou práci ve vinařství prováděl nezištně. Jaroslav je znám i jako vynikající interpret slováckých písní a milovník cimbálové muziky. Byl dlouholetým členem Slováckého krůžku v Kyjově. Svou sílu a energii rozdával i svým žákům, přátelům a lidem, kteří měli stejnou lásku k vinařství a folklóru. Ing. Jaroslav Šťastný má velkou zásluhu na rozvoji moderního vinařství a vinohradnictví na Moravě. Studenti i široká vinařská veřejnost jej zná jako zapáleného propagátora nových moderních myšlenek ve vinařství. Popřejme našemu jubilantovi hodně zdraví a pohodu do dalších let života. Jménem všech bývalých spolupracovníků, studentů, přátel i široké rodiny vinařů připijme na jeho zdraví. Jaroslav Osička

188

Vinařský obzor (4/2006)

Stefan WIESINGER A-2244 Spannberg D. Rakousko Tel.+fax: +43-2538-85208 Tel.: +420-606 578 347

sudy od 5 l do 15 000 l Viničové sadenice z vlastnej produkce Jana Ďuríková VITIS 991 07 Opatovská Nová Ves 222, SR Fax: 00421-474894362 Mobil: 00421-905385007 e-mail: vitis@vinohradnictvo.sk

barrique sudy dřevořezba čel sudů

Cena 26,50 Sk

Přední český výrobce přípravků pro výživu a ochranu rostlin hledá vhodného kandidáta na pozici

oblastní reprezentant se zaměřením na vinice Požadujeme: l SŠ/VŠ vzdělání zemědělského zaměření l znalost oborové problematiky a nadšení pro práci v oboru l dobré obchodní, komunikační a prezentační dovednosti l ŘP sk. B Popis činnosti: l Péče a poradenství pro naše stávájící zákazníky l Aktivní vyhledávání nových obchodních kontaktů Oblast působení: Morava Nabízíme: l zázemí stabilní, moderní a prosperující společnosti l motivující finančí ohodnocení l perspektivní portfolio produktů Vaše životopisy společně s motivačním dopisem zasílejte na e-mail: dobre.misto@centrum. Další informace na tel.: 724 090 767.

Firma Proneco s.r.o. vypisuje výběrové řízení na pozici

OBCHODNÍ ŘEDITEL POŽADUJEME: VŠ/SŠ vzdělání, praxi v obchodní sféře, aktivní znalost AJ podmínkou, znalost NJ výhodou, serióznost, ﬂexibilitu, bezúhonnost, řidičský průkaz skupiny B. Nástup možný ihned. Své žádosti a Váš profesní životopis zasílejte e-mailem na adresu: sekretariat@proneco.cz.

Kupujte u našich inzerentů – podpoříte nás!

Nabídka Vinafiského obzoru Zásilkov˘ obchod vinafisk˘ch publikací Vinafisk˘ marketing

Pûstujeme révu vinnou

Autor: Franz Gosch Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketinkov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi. Kã 199,00

Autofii: V. a V. Krausovi. Praktick˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ, které jsou vhodné pro pfiírodní podmínky âeské republiky. Je vhodná pro zahrádkáfie, malovinafie i profesionály. Kã 98,00

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. Kã 160,00

Problémy kva‰ení vín Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. Kã 160,00

Zrání vína v sudech barrique Autor: Robert Steidl, Georg Leindl Pfieklad moderní odborné publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Renera. Obsahuje popis dfieva pro v˘robu sudÛ barrique, v˘roby sudÛ, postupy pfii zrání, pfiípravu vína a péãi o sudy barrique. Nezbytná publikace pro kaÏdého vinafie, kter˘ se chce v˘robou vín v sudech barrique serióznû zab˘vat. Kã 168,00

Vinafiem v Africe i leckde jinde Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Sklepní hospodáfiství Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína je opût k dispozici v zásilkovém nebo osobním odbûru v redakci VO. Je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Kniha vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlující aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. Témata: • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení Kã 450,00

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 550,00

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2005 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.

Ekologické zemûdûlství

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00

VÍNO - pomocník pﬁi poznávání ãeského a moravského vína

Ostatní nabídka: Sklepy - opravy a rekonstrukce Michael Balík, Jiﬁí Star˘

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty

Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold

Vinohradnické stavby na Moravû

Vinaﬁsk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejstﬁík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 Lamino Kã 300,00

Kã 90,00

Podnikatelské minimum pro vinohradníky a vinaﬁe – Po vstupu do EU Jan Otáhal Kã 90,00

8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

Kã 99,00

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dﬁevin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00

Kã 490,00

Vinaﬁství – návody do laboratorních cviãení Ing. Josef Balík Kã 70,00 S˘r je bratr vína III – Milan Magni

Kã 150,00

Pestujeme viniã – Ján Braun a Ga‰par Vanek

Kã 419,00

Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací) Katefiina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00 Pfiehled odrÛd révy – kolektiv autorÛ

Kã 60,00

Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Smrt vinaﬁského krále – Václav Litavansk˘

Kã 139,00

Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Kã 70,00

Víno z nebe na zem Autor Nicolas Joly popisuje principy biodynamiky ve vinohradnictví a sklepním hospodáﬁství

Kã 299,00

Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

(Pﬁi vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Bílek Filtry s.r.o. Pro zamezení

FILTRY KAPALIN A PLYNÙ FUNKÈNOST - KVALITA - HODNOTA - ŽIVOTNOST

tlakovým rázùm filtrace pøed plnìním a souèasnì pro sjednocení filtraèní

ØÍZENÁ FILTRACE

rychlosti s aktuálním výkonem plnièe, zajiš ujeme dodávku øídícího systému.

FILTRACE.COM

Josefov, Czech Republic

tel: + 420 518 372 134

e-mail: info@filtrace.com

fax: + 420 518 372 134

Proti peronospoře s novou účinnou látkou

 vysoká úroveň účinnosti  velmi rychlý vstup do rostliny  plná ochrana nových přírůstků  postřikový interval 12–14 dnů  bez obsahu mědi

Přímý zásah v boji s peronosporou! www.bayercropscience.cz