ãíslo 2, roãník 97/2004
cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)
Vinafisk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem
Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinafisk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitfi ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.
Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES
Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz
V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína
9 771212 788000
a mnoho dal‰ích zajímavostí
(4/2007)
139
Vážení čtenáři, do dubna 2004 podpořil Vinařský fond výsadbu asi 950 vinic. Pěstitelé měli závazek do dvou let opatřit vinici opěrnou konstrukcí, přičemž opěrnou konstrukcí se v tomto případě rozumí sloupky, opěrné tyčky či kolky a zejména dva nosné dráty. Pokud je vinice vedena „na hlavu“ (takových případů je minimálně, nicméně o jednom jsme ve VO psali /VO 9, str. 431/), jsou za dostačující opěrnou konstrukci považovány kůly u každého z keřů. Termín pro splnění těchto požadavků byl zákonem dán do dvou let od ukončení výsadby. Přestože splnění těchto požadavků bylo Radou Vinařského fondu projednáváno až v prosinci 2006, nebylo cca 13 pěstitelů z různých důvodů s to závazku dostát. Zákon neumožňuje Radě fondu, aby řešila toto jinak než rozhodnutím o vrácení těchto podpor. Bohužel v případě problému s vrácením poskytnuté částky zde ze zákona připadá teoreticky v úvahu i exekuční výměr. Setkávám se s tím, že někteří pečliví pěstitelé hojně pouzkazují na to, že několik z vinic dotačně podpořených je stále zaplevelených a i ostatní údržba je na nich prachmizerná. Škoda, že zákon o Vinařském fondu pamatuje právě jen na tu opěrnou konstrukci, a nikoli i na ostatní aspekty správné agrotechniky, alespoň na to zaplevelení. Pokud plevele na několika místech přerůstají horní dvojdrátí, určitě se shodneme na tom, že něco není v pořádku. Jenže tato problematika občasných případů pofiderního obdělávání se bohužel netýká jen vinic, které byly v posledních letech před vstupem do EU podpořeny ze strany Vinařského fondu. Před Vinařským fondem přispívalo na výsadby Ministerstvo zemědělství. V počátečních letech těchto podpor bohužel nebyla žádná taková pravidla stanovena. Je smutné, že se našlo několik jedinců, kteří v podporách viděli snadno dostupné finanční prostředky a o vinice se dále nestarali (několik z těchto vinic bylo posléze bez drátěnky a ve stáří 4–7 let zaoráno!). Problematiku nedodržení těchto závazků na vinicích podpořených státem a Vinařským fondem budeme tedy dále sledovat a aktuální stav našim čtenářům sdělíme na stránkách Vinařského obzoru. Jisté je to, že není žádoucí, abychom měli ve viniční krajině zpustlé vinice a aby docházelo k mrhání prostředků vynaložených státem nebo Vinařským fondem (tedy z našich daní a z poplatků evidovaných vinařů, které platí z litru vína). Richard Stávek
Obsah Richard Stávek: Editorial..............................................................................................................................139 Z redakční pošty..........................................................................................................................................140 Spolkové informace Martin Půček: Globální oteplování a globalizace trhu...........................................................................142 Informace ze SV ČR.....................................................................................................................................142 Česká republika v Evropské unii Jiří Sedlo: Jednání pracovní skupiny AREV k reformě trhu s vínem v Bruselu dne 2. 3. 2007.........143 Hodnocení vín Martin Půček: Nejvyšší ocenění 14. Grand Prix Vinex 2007 putuje do Rakvic..................................143 Vinařská legislativa Jan Horešovský: Sdružení nebo společnost s r. o.?..................................................................................145 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Odrůda měsíce – Merlot................................................................................................147 Vítězslav Hubáček: Sylvánské zelené – odrůda minulosti?.....................................................................148 IV-IF 2007: Renesance klasického Ryzlinku (rýnského)........................................................................149 Jan Růžička: Rizika spojená s použitím herbicidů ve vinohradech a v okolí vinohradů....................149 František Muška: Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2007.....................................................155 Pavel Pavloušek: Práce ve vinici – Přezimující škůdci.............................................................................160 Uve Hoffmann, Milan Hluchý: Ozelenění vinic v ekologickém vinohradnictví....................................161 Petr Hynek: Naftaři hledají ložiska ropy i ve vinicích............................................................................168 Petr Hynek: Vinaři ve Velkých Bílovicích vytvořili rekord s traktory.................................................169 Patrik Burg: Nářadí a mechanizační prostředky využívané při výsadbě sazenic révy vinné...........171 Ekologie Lubomír Nátr: Skleníkový efekt a oxid uhličitý......................................................................................157 Reportáž Milena Antonovičová: Jak přístupné jsou vinařské stavby......................................................................165 Vinařské aktivity Jaroslav Hladík: Tradiční únorová „Procházka časem“..........................................................................173 Na Terra Madre 2006 se hovořilo o globalizaci....................................................................................187 Vinařská technologie Erich Minárik: Chovanie rôznych druhov a kmeňov vínnych kvasiniek v zmiešaných kultúrach...174 Účinek dubových granulí a hoblin na kvašení a zrání Merlotu a Chardonnay.................................175 Antonín Králíček: Stanovisko k článku „Účinek dubových granulí a hoblin na kvašení a zrání Merlotu a Chardonnay“..............................................................................................................175 Aleš Gala: Reduktivní způsob výroby vína..............................................................................................176 Erich Minárik: Účinnosť kvasiniek na rovnováhu a plnosť vína...........................................................178 Jan Sladký: Z vývoje senzorické analýzy potravin – vín........................................................................183 Obchod vínem Petr Šimeček: O čem viněty (ne)hovoří – II. – Král Coel a vína chladné Anglie.................................179 Vinařská historie Bogdan Trojak, Milan Magni: Blatnice pod Svatým Antonínkem čili Chvála bílého............................182 Drahomír Míša: Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – únorová, březnová a dubnová výročí........................................................................................190 Vinařství v zahraničí Martin Křístek: Po stopách ukrajinských vín..........................................................................................185 Zprávy Zprávy ze světa.............................................................................................................................................146 Zprávy z domova i ze světa...........................................................................................................................191 Společenská kronika Vojtěch Hradil: Ing. Tomáš Martinec padesátníkem...............................................................................192
140
(4/2007)
Vinařský obzor číslo 4, ročník 100 (2007) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 59 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 99 Kč (včetně 5% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 40 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 73 Kč (včetně 5% DPH)/celý ročník 466 Kč (včetně 5% DPH)/ Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3 e-mail: predplatne@abompkapa.sk tel. 02/444 588 21, 16; fax: 02/444 588 19 zelená linka: 0800 188 826 Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 28. 3. 2007 Toto číslo vychází 5. 4. 2007 ISSN: 1212–7884
Vinařský obzor ®
Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.
* Vážená redakce, již několik let se účastním nejrůznějších místních výstav a tzv. koštů vín, ale stále mi není jasné pojmenování „předsednictva“ soutěžní přehlídky vín, jemuž se říká subkomise. Tento název je do češtiny lehce přeložitelný, mohli bychom tedy hovořit o podvýboru. To však neodpovídá roli, kterou „subkomise“ během posuzování vín hraje. Subkomise má přeci fungovat jako jakýsi nadzor a „odvolací“ instance v případech, kdy mají jednotlivé komise pochybnosti. Nebylo by vhodnější používat termín superkomise, tedy „nadkomise“? Latiníci by jistě neprotestovali. Alexandr Surman
Z odpovědí v čtenářské anketě na otázku č. 13 (Která čísla /vydání/ Vinařského obzoru v posledních letech hodnotíte jako nejzdařilejší a proč /uveďte číslo a ročník/): – č. 7–8/03 – „Hrozen je dítě..“ (R. Stávek), „Několik poznámek...“ (P. Pavloušek) – Zaujmou mne jednotlivé články, ale celá čísla vesměs ne – V každém čísle je dostatek zajímavého čtení – Nemám výraznějšího favorita. VO se mi líbí jako časopis v každém vydání – č. 9/05 – Jižní Tyrolsko – TRAMÍN (článek by mohl být podrobnější), č. 3/05 – březen měsíc knih – č. 10/06 – Moravské vinařské stesky aneb zátah na cyklisty, Malovinaři a EU, Jak to vidí vinař M. Šebesta, Po stopách ruských vín – všechno je výstižné a zajímavé – č. 7–8/06 – odborné články na úrovni
– celý ročník 2006 – našla jsem hodnotné informace, o které se zajímám – 2004 – hodně informací ohledně vstupu do EU a současně informace pro vinaře a vinohradníky – VO je obecně velmi zdařilý. Neumím rozhodnout na 3 řádky – č. 7–8/06 – krásné články o odrůdě Sauvignon – č. 10/06 – Zajímavá témata, info o knize o výrobě vína pro malovinaře – č. 11/06 – hodnotné informace – letní dvojčíslo 2006 – bylo aktuální – č. 7–8/06, VO 2001 poslední články pana Mušky – č. 1–2/06, 4/06 – více odborných článků – č. 7–8/06 – články o Sauvignonu – Všechna čísla, ročníky jsou velmi zajímavé, nelze jednoznačně určit! Je to časopis hovořící ke všem odběratelům – č. 9, 12/06 a 1–2/07 – č. 1–2/07 – J. Sedlo: Vinařství 100 let
KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ – PODPOŘÍTE NÁS! Vaše redakce
(4/2007)
141
142
(4/2007)
Globální oteplování a globalizace trhu Letošní zima nezima je fakticky a reálně za námi a nám zbývá jen přemýšlet nad tím, co že to vlastně za slastnou procházku rájem bylo. Dle serveru aktualne.cz se dozvídáme, že letošní zima na severní polokouli byla nejteplejší od roku 1880, kdy se začaly systematicky vést záznamy o počasí. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnil americký Národní úřad pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA) a o níž píše agentura Reuters. Vědci také předpovídají, že rok 2007 by mohl být celkově nejteplejším rokem. Současně nám také sdělují, že lidstvo zažilo 10 nejteplejších let v období od roku 1995. Nyní je pouze otázkou, co taková zima, respektive takové zimy, v budoucnu budou provádět s vinohrady. Faktem pravděpodobně bude, že paradoxně zimní mrazy mohou být pro nás tím zásadním problémem. Ostatně ročník 2006 toho byl důkazem. Je nutno si uvědomit, že tyto lehké zimy budou vždy obsahovat nějaký ten týden silných mrazů, které můžou poškodit takto nedostatečně na zimu připravenou révu. Naopak v létě se bude naše klima přibližovat jižním státům. Zde je otázkou, co bude s vinicemi v těchto jižních státech. To, že se pomyslná hranice pěstování révy posunuje směrem k severu, je jistě nepochybné. Svědčí o tom i žádost Polska Evropské komisi, kde žádá o udělení produkčního potenciálu ve výši přesahující 100 tis. ha. Vzhledem k tomu, že nám při vstupu EK povolila pouhých 350 ha, zdá se mi tato žádost neprosaditelná. Nedovedu si představit, že by Polsko vrhlo na trh takové množství vína současně se štědrým systémem podnikání v zemědělství v této zemi. V každém případě může dnes snad kdokoliv konstatovat, že se něco na tom světě děje. Nám nezbývá nic jiného než to brát jako realitu a jen správným výběrem a postupným přesunem vinic do těch nejlepších poloh se bránit. Zcela jistě jde o běh na dlouhou trať, ale je to jediná šance. Myslím, že dnes vysazovat vinohrad tam, kde mám právě nějaké to „pole“, je zcela nevhodné a faktem zůstává, že řada vinic takto vysázena byla. Pozornost je nutno věnovat také odrůdové skladbě. Dnešní sortiment již má řadu více či středně mrazuodolných odrůd a ať se nám to líbí či ne, bude nutno tyto nové odrůdy používat. Argument neznalosti ze strany zákazníka je lichý. Vše je to jen o reklamě a seznámení lidí s těmito odrůdami. Ostatně v rámci globalizace bude vinařství stále více směřovat ke směsným vínům, která zajistí trvalou přítomnost na trhu. Nepopírám však, že typičnost České republiky je v odrůdových vínech. Tato však zůstanou zajímavá pro vyšší kategorií konzumentů. Velký potenciál v souvislosti se snižováním nákladů vidím také v odrůdách interspecifických, tedy částečně nebo úplně rezistentních vůči houbovým chorobám. Právě klimatické změny budou mít podstatný vliv na rozvoj chorob. Ať již půjde o deštivá či suchá období. Vždyť v rámci globalizace jde o každý eurocent v nákladech. Obdobně tak tomu bude v souvislosti s technologií minimálně řezaných vinic. Může se nám to sice nelíbit, ale ekonomika jednoduchých vín pro běžnou denní konzumaci je neúprosná. Dovolím si tvrdit, že během deseti až dvaceti let takových vinic bude minimálně na 10 % plochy vinic ČR. Ostatně historie nám to dokládá jednoznačně. Ad přechod z vedení na hlavu na vedení na drátěnkách. Zcela jistě zajímavé bude sledovat hlavní hráče na trhu produkce vína. Jednoznačným trendem do budoucna je fúzování společností, které jediné budou schopny dodat požadované množství vína do všemožných hyper- a supermarketů. Jestliže nyní se prodává cca 70 % vína v ČR přes tento segment, tak do budoucna bude tento trend narůstat. Předpokládá se, že 85 % vína bude prodáno přes řetězce. Argument firem, které nechtějí přes řetězce obchodovat, neberu, neboť i ty si musejí uvědomit, že řetězce jsou a hlavně budou hlavním a nejpodstatnějším článkem odbytu. Ano, dnes jsou schopni na trhu obstát, ale obstojí za 10 let? Ruku na srdce. Kde nakupují vše potřebné ti, co tuto formu odbytu odmítají? Nepíši zde tento fakt, že bych s ním souhlasil a líbil se mi, ale jde o skutečnost, kterou zkrátka dobře musíme brát v úvahu. V rámci menších vinařů bude nutno již jednou provždy skoncovat s afektem vůči družstevnictví. Je to jediná šance jak se na trhu prosadit a udržet. Ostatně první vlaštovky se již objevují, ale není to stále to pravé ořechové. Sdružování a vystupování pod jednou značkou např. v rámci obcí či regionů je obrovskou šancí do budoucna. Doufám, že jsem nenadzvedl mnoho čtenářů ze židle při čtení tohoto úvodního článku. Faktem zůstává, že prostředí, a to jak životní, tak konkurenční, se mění v současné době velmi rychle a minimálně nějaké zamyšlení nad touto problematikou je nutné. Třeba tento článek vyvolá nějakou diskuzi na stránkách Vinařského obzoru. Bude-li tomu tak, pak jen dobře. Třeba se v některých z dalších čísel časopisu dozvíme nové skutečnosti o mrazuodolných a interspecifických odrůdách, o zkušenostech s minimálním řezem, či zkušenostech při vytvoření a fungování nějakého sdružení vinařů v obcích. Martin Půček, tajemník SV ČR
Informace ze SV ČR n 22. 2. se předseda, tajemník a šéfredaktor účastnili v Brně tiskové konference pořádané zástupci veletrhu Intervitis – Interfucta, který proběhne koncem dubna ve Stuttgartu. Thomas Brandl seznámil přítomné s novinkami připravovanými pro tento ročník a také s doprovodnými programy. n 23. 2. se šéfredaktor účastnil Dnů otevřených dveří ve společnostech Agrotec v Hustopečích a HM Hodonín v témže městě. n V úterý 27. 2. se uskutečnilo v Pavlově společné zasedání Rady a Dozorčí rady Vinařského fondu. Hlavním tématem byla propagace vína v tomto roce. n Ve dnech 27. 2.–1. 3. Proběhlo hodnocení 14. ročníku soutěže Grand Prix Vinex 2007 v Národním vinařském centru ve Valticích. Podrobnosti o výsledcích jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla. n 28. 2. jednal šéfredaktor s ředitelem VF v Brně o komunikačních postupech při informování vinařské veřejnosti prostřednictvím VO. n V pátek 2. 3. se předseda svazu zúčastnil jednání AREV v Bruselu, více uvnitř tohoto VO. n 6. 3. se tajemník SV ČR účastnil připomínkového řízení k návrhu nařízení vlády o provádění agroenvironmentálních opatření pro nový program EAFRD, který bude spuštěn ještě v tomto roce. Podrobnosti zejména k systému integrované produkce budou uvedeny v příštím čísle Vinařského obzoru. n Stejného dne se předseda zúčastnil v Senátu Parlamentu ČR semináře k reformě Společné zemědělské politiky EU. Hlavními tématy byla reforma SOT s cukrem, s vínem a reforma SZP EU. n Ve středu 7. 3. byl předseda SV ČR přítomen tiskové konferenci v Plzni, kterou pořádala firma Bohemia Sekt, a. s. n Dne 9. 3. se předseda svazu účastnil v Lednici jednání Vědecké rady ZF MZLU. Téhož dne se šéfredaktor účastnil hodnocení vín pro redakční test deníku MF Dnes, tématem byla vína odrůdy Muškát moravský. (jmr)
(4/2007)
143
Jednání pracovní skupiny AREV k reformě trhu s vínem v Bruselu dne 2. 3. 2007 Ing. Jiří Sedlo, CSc., SVČR
Návrh rezoluce byl formulován v obecné rovině a týkal se pouze takových otázek, u kterých by jednotlivé regiony neměly mít problém souhlasit. Žádná formulace není v rozporu se zájmy vinařů v ČR. Itálie a Španělsko se připravují na klučení, ale počítají s prostředky z národních obálek. Bylo dohodnuto také kompromisní řešení ve věci vyklučení ilegálních výsadeb s podporou z národních obálek.
Destilace vedlejších produktů by měla zůstat jako dosud, ale podpora na získávání konzumního alkoholu by se měla odbourat během pěti let. Diskutována byla především problematika reformy společné zemědělské politiky a vztah k SOT s vínem. Všichni se shodli na tom, že je nutné udržet samostatnou SOT vínem. Důvodů je více: l snaha Komise o převod kompetencí pod sebe (bez možnosti rozhodování členských států) není v souladu se zájmy členských států; l vinařství bylo tisíce let samostatným oborem, který měl úplně jiné problémy než obecné zemědělství; l ve vinařství nerozhoduje jenom způsob zpracování, ale i původ hroznů. Například na Si-
cílii se produkují úplně jiná vína než v Rakousku či Německu. Nejde zde o patentovaný postup, ale o přírodní podmínky; l Kristus nenaléval Coca-Colu, ale víno. Mohl přetvořit vodu v cokoliv, vybral si víno. Evropské víno udává trend pro zbytek světa, tedy minimálně v kvalitě, ostatní světadíly se snaží o snížení ceny a kvality, tím získávají své trhy; l vinařství není jenom produkce vína, mimo krajinotvorby zasahuje značně i do turistiky. Například do Alsaska přijede ročně 7 milionů turistů a 70 % z nich jen za vínem; l vinařství je nejenom produkce hroznů a jejich prodej zpracovateli, ale většinou narozdíl od ostatních zemědělských producentů jde o prodej konečného produktu – vína.
Nejvyšší ocenění 14. Grand Prix Vinex 2007 putuje do Rakvic
Soutěže se v letošním ročníku účastnilo 273 vzorků vín, s celkovým počtem 66 vystavovatelů. Zahraniční vzorky byly zastoupeny 8,8 % vín. Podle ročníku měla zastoupení vína r. 2005 – 211, 2004 – 30, 2003 – 22, 2002 – 5, 2000 – 1, 1999 – 1. Zbytek vín byl uveden bez ročníku. Podle jakostních kategorií domácích vín byly zastoupeny následující jakostní kategorie: moravské zemské víno – 7, jakostní víno – 29, kabinetní víno – 1, pozdní sběr – 94, výběr z hroznů – 65, výběr z bobulí – 17, výběr z cibéb – 4, ledové víno – 7, slámové víno – 11, jakostní šumivé víno – 10, jakostní šumivé víno s. o. – 1. Soutěžní vína byla rozdělena do soutěžních kategorií podle obsahu cukru. V kategorii 1 (bílá vína do 4 g/l zbytkového cukru) bylo 49 vzorků, v kategorii 2 (bílá vína od 4 do 45 g/l zbytkového cukru) 86 vzorků, v kategorii 3 (bílá vína nad 45 g/l zbytkového cukru) 37 vzorků, v kate-
gorii 4 (růžová vína) 8 vzorků, v kategorii 5 (červená vína do 5 g/l zbytkového cukru) 79 vzorků, v kategorii 6 (šumivá vína) 13 vzorků. Přihlášená vína byla rozdělena do 7 komisí. Vždy 3 nejlépe ohodnocená vína z každé kategorie (kategorie, které byly rozděleny více komisím) postoupila dále a komise složená z předsedů jednotlivých komisí určila pořadí na prvních třech místech v dané kategorii. Následně byl ze všech vítězů jednotlivých kategorií vybrán Champion Grand Prix Vinex 2007. Ceny výrobcům vítězných vín byly předány na společenském galavečeru „TO NEJLEPŠÍ PRO VÁS při G+H Brno“ 27. 3. 2007. Všechny vzorky si také mohla veřejnost ochutnat v pavilonu A2 brněnského výstaviště druhý den jmenované akce 28. března 2007. Titul Champion Grand Prix Vinex 2007 získal Tramín červený, ledové víno 2005,
č. šarže 5247 od firmy Réva Rakvice, s. r. o. Přehled vítězů uvádí tabulka č. 1. Nejvíce vzorků bylo dodáno v odrůdách Chardonnay (8,8 %), Sauvignon (8,0 %), Ryzlink rýnský (7,7 %), Tramín červený (7,3 %). Průměrné hodnocení všech vín bylo 81,23 bodů. Nejlépe hodnoceny byly odrůdy Veltlínské zelené s průměrem hodnocení 83,66 bodů, Tramín červený 82,98 bodů, Ryzlink vlašský 82,92 bodů, Ryzlink rýnský 82,52 bodů a Neuburské 82,40 bodů. Deset nejlépe hodnocených vín u vystavovatelů, kteří dodali 3 a více vzorků (42 podniků) uvádí tabulka 2. Firma Milan Sůkal z Nového Poddvorova získala cenu Agrární komory ČR za nejlépe ohodnocenou kolekci vín od jednoho vystavovatele. Tato kolekce je počítána podle průměrného hodnocení vín vystavovatele. Podrobné výsledky je možno nalézt na adrese www.svcr.cz.
(4/2007)
144
Přehled vítězů jednotlivých kategorií – Grand Prix Vinex 2007 Kategorie 1 (bílá vína do 4 g/l zb. cukru) Číslo vzorku
Výrobce / přihlašovatel
Název výrobku
zařazení
Ročník
č. šarže
Pořadí
5
Vinselekt Michlovský, a. s., Rakvice
Veltlínské zelené
výběr z hroznů
2005
1010
1
36
Moravíno, s. r. o., Valtice
Sauvignon
pozdní sběr
2005
294
2
14
Milan Sůkal, Nový Poddvorov
Ryzlink rýnský
výběr z hroznů
2005
21
3
Kategorie 2 (bílá vína 4 až 45 g/l zb. cukru) Číslo vzorku
Firma
Název výrobku
zařazení
Ročník
č. šarže
Pořadí
122
J&J Ostrožovič, Veľká Trňa
Furmint
bobuľový výber
2005
L-15
1
103
Vinné sklepy Lechovice, spol. s r. o.
Rulandské bílé
výběr z hroznů
2005
5108
2
101
J&J Ostrožovič, Veľká Trňa
Rulandské bílé
výber z hrozna
2005
L-12
3
Kategorie 3 (bílá vína nad 45 g/l zb. cukru) Číslo vzorku
Firma
Název výrobku
zařazení
Ročník
č. šarže
Pořadí
178
Réva Rakvice, s. r. o.
Tramín červený
ledové víno
2005
5247
CH
160
Helena Glosová, Moravská Nová Ves
Muškát moravský
výběr z cibéb
2005
57
2
153
Riverina estate / MAMA Trading Brno
Bushmans Gully Semillon
2002
54
3
Kategorie 4 (růžová vína) (Kategorie nemá 3. pořadí, neboť ostatní vína nedosáhla potřebných 80 bodů pro udělení pořadí) Číslo vzorku
Firma
Název výrobku
zařazení
Ročník
č. šarže
Pořadí
191
Vinné sklepy Valtice, a. s.
Svatovavřinecké rosé
jakostní
2005
892/06
1
194
Réva Rakvice, s. r. o.
André rosé
pozdní sběr
2005
57141-5
2
zařazení
Ročník
č. šarže
Pořadí
2004
L5348
1
Kategorie 5 (červené víno do 5 g/l zb. cukru) Číslo vzorku
Firma
Název výrobku
264
PASCUAL TOSO S.A, Mendoza / Kšána Jaroslav, Praha
Malbec Reserva
271
PATRIA Kobylí, a. s.
Cabernet Sauvignon
pozdní sběr
2005
31-05
2
232
Vinselekt Michlovský, a. s., Rakvice
Laurot
jakostní
2005
931
3
Ročník
č. šarže
Pořadí
Kategorie 6 (šumivá vína) Číslo vzorku
Firma
Název výrobku
zařazení
281
Bohemia Sekt, a. s., Starý Plzenec
Bohemia Sekt Prestige brut
jakostní šumivé víno 2005
6063
1
283
Bohemia Sekt, a. s., Starý Plzenec
Bohemia Sekt Prestige brut
jakostní šumivé víno 2004
5018
2
282
Bohemia Sekt, a. s., Starý Plzenec
Bohemia Sekt Prestige rosé brut jakostní šumivé víno 2005
6014
3
Cena Agrární komory ČR za nejlépe ohodnocenou kolekci vín Milan Sůkal, Nový Poddvorov Vína mající hodnocení 83,00 včetně a více získávají diplom Název firmy
Průměrné hodnocení
Milan Sůkal, Nový Poddvorov
86,78
Vinselekt Michlovský, a. s., Rakvice
86,44
Znovín Znojmo, a. s.
86,17
Ing. Richard Tichý – Bonus Eventus, Hodonín
86,08
Oldřich Drápal, Brno
85,92
ZD Sedlec
85,80
Vinné sklepy Valtice, a. s.
85,53
Nové vinařství, a. s., Měřín
85,08
J&J Ostrožovič, Veľká Trňa
83,83
Vinné sklepy Lechovice, spol. s r. o.
83,80
Ing. Martin Půček, Svaz vinařů České republiky
(4/2007)
145
Sdružení nebo společnost s r. o.? Jan Horešovský, Praha daňový poradce
Narazil jste na velmi zajímavou a obsažnou otázku, pokusím se Vám to nějak stručně vysvětlit. Je naprosto zásadní, abyste si s kolegy otevřeně a zcela vyjasnili, čeho chcete společně dosáhnout a hlavně jaké budete mít společné závazky. A také jak řešit případné spory, které přijdou. Je to celé především o penězích a o důvěře, se kterou bývá největší problém, neboť každý vinař má své velmi střežené zájmy, mezi které patří hlavně vlastní vybudovaná klientela a odbytiště, a společné podnikání znamená vzdát se do jisté míry těchto hodnot ve prospěch partnerů – dosavadních konkurentů. Z toho, co říkáte, mám pocit, že to je i Váš případ. Měli byste si proto především otevřeně říct, co kdo do společného poskytne a co přesně za to očekává. Touto ne zrovna lehkou diskuzí si ušetříte do budoucna hodně zklamání a starostí, protože když se rozhodnete teď špatně, proděláte na tom pak všichni. Zdůrazňuji to právě v souvislosti s možnou formou podnikání ve sdružení, které zmiňujete. V zásadě existuje několik možných forem sdružování, které se liší podle toho, jaký cíl členové těchto uskupení sledují. Může jít o volné spojení vinařů, kteří se scházejí, společně degustují svá vína a jednoho dne si začnou nějak říkat a pod touto značkou se dokonce prosadí i na trhu – nicméně fakticky fungují v podstatě každý sám za sebe, a pevnější struktura jim proto nevyhovuje. Taková uskupení jsou dosti častá a v podstatě nemají žádnou formu, mezi těmito přáteli existuje pouze nějaká forma dohody o společných etiketách, výjimečně o nákladech na stánek na výstavě atd. Nejde ale o společné podnikání, společné akce se řeší více méně případ od případu, neexistuje nějaké společné zastoupení nebo dokonce stálá expozice apod. Ekonomicky, právně, účetně i daňově je v takovém uskupení účasten každý za sebe. Potom existuje možnost se spojit v občanském sdružení, tj. dle zák. č. 83/1990 Sb. Takové uskupení vinařů např. dokonce předvídá vinařský zákon pro označování vín VOC – v tomto případě jde o sdružení vinařů v re-
gionu. Občanské sdružení má právní subjektivitu, založením vzniká samostatná právnická osoba, která je registrovaná v registru Ministerstva vnitra. Ovšem pozor – občanské sdružení není určeno pro podnikání, jeho cíl je nekomerční, zájmový. Občanské sdružení vinařů je tedy vhodné pro podporu nějaké myšlenky (tak třeba pro zvýšení věhlasu Ryzlinku vlašského na Mikulovsku), nikoli jako forma dělení se o náklady a zisk. Další (a nejproblematičtější) formu sdružení nabízí občanský zákoník (§ 829 a násl.), který předpokládá sdružení bez právní subjektivity. Takto se mohou sdružit fyzické i právnické osoby. Forma je zdánlivě velmi přívětivá, volná, a tudíž se jeví jako značně atraktivní. Ze své praxe ovšem znám odvrácenou stranu těchto výhod a chtěl bych Vás důrazně varovat před podceněním všech podnikatelských otázek, než se pro toto uskupení rozhodnete. Účast ve sdružení díky volnosti formy klade na členy mnohem větší nároky, než je tomu u obchodní společnosti (s. r. o., a. s. a podobně), pokud jde o sladěnost obchodních záměrů a vyjasnění podnikatelských pozic účastníků. Jde tu totiž o dohodu několika samostatných podnikatelských subjektů, nikoli o subjekt jeden s celkem jasnou strukturou. Lákavost sdružení je podpořena i tím, že pokud by podnikatelé chtěli podnikat v rámci obchodní společnosti, museli by absolvovat poměrně složitou proceduru zápisu do Obchodního rejstříku, což není stále ještě dostatečně snadné. Většina typů obchodních společností navíc vyžaduje i složení určitých prostředků coby základního kapitálu. Proti tomu u sdružení stačí jen sepsaná smlouva a společné podnikání je možné začít třeba hned po jejím podpisu. Obdobné je to i při ukončení činnosti sdružení, každý z něj může vystoupit prakticky kdykoli. Podle mých zkušeností však někdy volnost formy svádí dohromady právě ty podnikatele, kteří si nejsou jisti a kteří využívají nezávaznosti formy pro jakási zadní vrátka k možnému snadnému úniku. To je však dle mého názoru projev ambivalence, menší odpovědnosti, menší připravenosti řešit problémy. Je to pochopitelné a vhodné tam, kde toho společného není mnoho. Má-li toho však být více, není sdružení vhodné. Vždy tedy své klienty před podpisem smlouvy o sdružení nutím odpovědět si na otázku, jaké jsou jejich pravé důvody neza-
ložit obchodní společnost (např. s. r. o.). Je-li za tím nejistota, neochota jít do společného podniku naplno, pak doporučuji nejít ani do sdružení. Problémům se ani ve volné struktuře sdružení nedá předejít, naopak spíše se díky tomu potencují. Řešení daňových, účetních, majetkových a dalších otázek je u sdružení pak neobyčejně komplikované, neboť neexistují jasná pravidla, ta co jsou, mají velká úskalí. Proti tomu stojí notoricky známá pravidla obchodních společností daná zákonem a koneckonců i bohatou soudní praxí. Mohu-li Vám tedy dát radu, postupujte obráceně. Diskutujte s partnery o založení obchodní společnosti, jejíž mechanismy jsou zcela standardní, propracované, vyzkoušené a předvídatelné. Pokud se ukážou jasné a všem srozumitelné důvody proč ani tak nezaložit společnou firmu, pak uvažujte o sdružení. Ale možná také uvidíte, že potřeba spojit se není tak silná, popř. jakou cenu za to spojení zaplatíte, a nebo si alespoň uvědomíte, jaké překážky musíte ještě překonat. Lepší je na to jistě přijít včas než pozdě, až budete mít ve sdružení závazky vůči třetím osobám. Každopádně však důvěryhodnost sdružení v obchodních (právních) vztazích je ve srovnání se standardní obchodní společností nízká a pokud v nich chcete jakkoli vystupovat společně, není sdružení příliš vhodné.
řádková inzerce n Prodáme certifikované sazenice révy vinné cv. PR, TČ, PAL, MM, FR, RŠ, SWG, CH, z dovozu Německo, Itálie za výhodnou cenu. Tel.: 774 987 778 n Nabízíme k prodeji domény: e-vinoteka.cz a vinarskenoviny.cz. Nejvyšší nabídce. Kontakt: 777 612 042. n Prodáme plnící linku GAI 2000. Tel.: 775 611 128 n KOUPÍME MORAVSKÉ JAKOSTNÍ VÍNA ODRŮDY VZ,RV,TR,CHA,RR,MM,NE,RB,RŠ,MT,SG,ZW,AN,SV,PM,FR,CS,CM,RM. POZDNÍ SBĚR,VÝBĚR Z HROZNŮ,VÝBĚR Z BOBULÍ, LEDOVÉ, SLÁMOVÉ VÍNA, VŠE SUDOVÉ. TEL./FAX 519 511 360, mobil 603 480 722, mail: vino@vino-jiha.cz
146
(4/2007)
Vyšla kniha „Válka vín“ Esej Oliviera TORRESE „La guerre des vins“ [Válka vín] vyšla v angličtině. „Válka vín: aféra MONDAVI“ Oliviera TORRESE (vyd. Dunod) zaznamenala úspěch ve Francii, zvlášť díky autorově teorii „toporativismu“. Kniha zaznamenává úspěchy ve světě. V Anglii vyšla v červenci 2006 a v USA (a později v Austrálii) v září pod názvem „Wine wars“. Na podzim vyšel též maďarský překlad. Olivier Torres, narozený v Sete, je profesor na univerzitě v Montpellier a „toporativismus“ (z řec. „topos“ = místo) nazývá „lokální korporativismus“, charakteristický pro galskou kulturu. Autor používá jím vytvořený výraz pro označení postoje vinařů z Aniane, vesničky v Héraultu. Ti, kteří viděli film Mondovino Američana Jonathana Nossitera, znají historii této vesničky v oblasti Languedoc, která zmařila pokus kalifornského výrobce vína Mondavi usadit se v jejich katastru po vzoru galské vesnice, kladoucí odpor nájezdníkovi. Pohled Oliviera Torrese se poněkud liší od obrazu obrany ušlechtilého „žabožroutského“ vinařského terroir před zlou mezinárodní korporací, i když mu neprotiřečí. Pro něj je to příběh ze Zvonokos, kde se spojili proti společnému nepříteli lovci divočáků i ekologové, neoruralisté a vinaři, a který připomíná ambivalenci pojmu blízkost, „která spojuje ale i vzdaluje, ambivalence, kterou dokonale odhaluje anglický termín ´close´, odkazující na ´closeness´ (blízkost) i na ´closure´ (uzavřenost)“. Tato originální analýza, jakkoliv politicky nekorektní, okouzlila porotu Grand Prix, která ocenila knihu Oliviera Torrese v kategorii „Investigativní literatura“. (akm) Krize vinařství v Austrálii Nejenom EU, ale už i Austrálie je zasažena vinařskou krizí. Podle odhadů postihuje 10 % vinařů v zemi. Nejvíce jsou postiženy regiony s vyššími náklady, jako Barossa Valley, Coonawarra nebo Hunter Valley. Původní plán vyplatit celkem 60 milionů australských dolarů (2 tisíce dolarů za nesklizený hektar vinohradu) vláda nakonec zamítla. DDW13/2/JS Reakce Wachau na umělá vína z USA Po podepsání bilaterální dohody mezi USA a EU se chtěli vinaři z Wachau distancovat od výroby vínu podobných nápojů (v USA může tzv. víno obsahovat až 35 % vody), a proto vydali „Kodex Wachau“. Podstatou jsou pravidla k produkci přírodního vína bez jakýchkoliv přísad. K hlavním zásadám patří pravidlo původu, žádné zvyšování cukernatosti, žádné aromatizování. W 6/1/JS Nový prezident OIV Na 4. zasedání generálního shromáždění OIV v Logroňo (Španělsko) byl zvolen novým prezidentem Peter Hayes z Austrálie. Vystřídá tak ve funkci prof. Reinera Witkowskiho z Německa na příští 3 roky. Nový prezident pracoval v poslední době jako poradce pro vinařství, předtím byl zaměstnán u největších australských fabrik na víno. DDW 11/1/JS Více než polovina kontrolovaných lahví s vínem v Německu obsahovala méně vína, než kolik bylo uvedeno na etiketě. Bylo odebráno 8 500 vzorků od 1 700 výrobců. W 7/3/JS Argentinský vývoz vína se v roce 2005 oproti roku 2004 zvýšil o 25 % a dosáhl ve finančním vyjádření 350 milionů dolarů (téměř 8 miliard Kč). W 7/4/JS Čína V Číně se vede asi 250 milionům obyvatel (z 1,3 miliardy) stejně nebo lépe než obyvatelům Evropy. To jsou potenciální konzumenti vína. Průměrná roční mzda Číňanů je ale jenom 2 tisíce Eur. Vinařství tam má dlouhou tradici, prokazatelně 9 tisíc let. Objem obchodu s vínem se během pěti let zvýšil o 79 % a do roku 2008 se očekává meziroční nárůst
o 15 %. Víno je tam módním nápojem mládeže, zvláště ve městech. Spotřebu tvoří z 68 % suché červené, z 23 % sladké červené a jen z 8 % suché bílé víno. Statistiky ale mohou být zkreslené, za víno je označován i nápoj s obsahem 50 % vína. DDW 15/2/JS Pozice Německa na světovém trhu s vínem Německo je s 20 miliony hektolitrů ročně spotřebovaného vína čtvrtým největším trhem na světě. Na stejném místě stojí i jako producent vína v EU. S 13 miliony hektolitrů dováženého vína je největším dovozcem na světě. DDW 15/4/JS V Rakousku startuje další DAC Jako druhé v pořadí přichází na trh od roku 2007 DAC Mittelburgenland (po DAC Niederoestereich). Jde o suché, aromatické a odrůdové víno z Frankovky. Za důležité považují naši sousedé, že se dokázali dohodnout na jedné odrůdě a jednom vínu, jeho vlastnosti mohou v budoucnu zpřísňovat. Národní výbor pro udělování DAC požádala i oblast Traisental. DAC Mittelburgenland bude produkováno ve třech varintách: l Classic – čistě odrůdové víno, dřevité tóny nesmí být znát, obsah alkoholu 12,5 až 13,0 %, l Riede (trať) – může obsahovat lehký nádech po ležení v barikovém sudu, obsah alkoholu může být o 0,5 % vyšší, l Reserve – vyvinuté tělo, dřevitý tón, obsah alkoholu nejméně 13,0 %. Pro všechny varianty platí obsah zbytkového cukru do 2,5 g/l a časové omezení, odkdy mohou být uváděny na trh. W 9/1/JS Krize v Austrálii Po dvacetileté expanzi se nachází australské vinařství v krizi. Do konce minulého tisíciletí produkce nestačila poptávce, stát všemožně vinařství podporoval. Problémy mají především menší producenti, kteří prodávají hrozny – začínají klučit vinohrady. Přebytek vína nastal nejvíce v sektoru nejlevnějších vín. Konkurencí na exportních trzích jsou ostatní země Nového světa – Chile, Jižní Afrika a Kalifornie. W 9/2/JS Jako balíček pro psa? Ve Spojených státech je v restauracích běžné, že zákazníci si berou nedojezené jídlo s sebou jako balíček pro psa. Nově se zavádí i balení nedopitého vína. Je na to vytvořen zákon, který umožňuje zákazníkovi odnést nedopité víno. Důvodem není jenom vstřícnost směrem ke spotřebitelům, ale i tamní boj s alkoholismem. Má jít o prevenci přílišné konzumace alkoholu řidiči. V USA je zakázáno například mít v kabině auta otevřenou láhev vína. Proto se zavádí tato služba, kdy víno z otevřené nedopité láhve je obsluhou v restauraci přelito do menší nádoby a zazátkováno. Řidič si ji pak může uložit do kufru auta. Jak asi bude chutnat psovi spolu s přibalenou zeleninou? W 10/4/JS Nejdražší víno světa Je jím Mouton Rothschild 1945, v aukčním domě Christie´s v Los Angeles koupil anonymní kupující za 22 650 Eur na láhev. Celkem kupující získal 12 láhví za 290 000 dolarů a 6 láhví Magnum za 345 000 dolarů. Láhve se nevyznačují jen svým obsahem, ale také uměleckou etiketou s nápisem „1945, rok vítězství“. Dosud bylo nejdražší víno z Burgundska – za 6 láhví Magnum „Romané Conti 1985“ zaplatil kupující v New Yorku přes 170 000 dolarů. W 11/JS Reklamní kampaň pro DC Pfalz Regionální vinařské fondy v Neměcku spolu s národním vinařským fondem vloží do reklamní kampaně při zavádění označení DC Pfalz 530 000 Eur. V současnosti produkce takto označeného vína přesahuje půl milionu lahví a podílí se na ní přes 30 podniků. DDW 22/JS
(4/2007)
147
Odrůda měsíce – Merlot Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice
Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je bíle ochlupený s výrazně načervenalými okraji mladých lístků. List je středně velký až větší, tmavozeleně zbarvený. List je výrazně troj- až pětilaločnatý s výraznými horními výkrojky. Řapíkový výkrojek je otevřený ve tvaru písmene U. Hrozen je středně velký, dlouhý, válcovitý. U základu třapiny je poměrně hojně rozvětvený v křidélka. Hrozen je středně hustý až hustý. Bobule je malá, velmi lehce oválná, modročerně zbarvená. Dužnina je šťavnatá. Jednoleté dřevo je rezavě hnědé s výraznými pupeny. Pěstitelské vlastnosti Merlot patří mezi pozdnější odrůdy. Hrozny odrůdy Merlot se obvykle sklízí ve 2. polovině října. Merlot patří do vynikajících mezoklimatických lokalit pro pěstování modrých odrůd. Merlot by měl být velmi úzce spojen s „terroir“ a výrobci by se měli zaměřit právě na odraz jedinečnosti lokality v tomto vysoce jakostním víně. Požaduje výhradně svahovité pozemky s maximální využitelností oslunění a tepla. Půdy jsou rovněž vhodné záhřevné. Vyhovují mu však i sušší stanoviště. Mrazuodolnost odrůdy je dobrá, ale může velmi úzce souviset s násadou hroznů. Přeplozené keře mohou být více náchylné na poškození zimními mrazy. Odrůda je nejvíce citlivá na napadení plísní révy vinné. Odolnost k padlí révy vinné je rovněž nízká, ale o něco vyšší než k plísni révy. Obě houbové choroby však vyžadují pra-
videlné zásahy přímé a nepřímé ochrany. Odolnost k hnilobám je střední až dobrá. Citlivost na hniloby velmi závisí na hustotě hroznu, která bývá ovlivňována půdními podmínkami. Ve středně hustých hroznech je odolnost dobrá. Pro pěstování odrůdy Merlot v našich pěstitelských podmínkách je třeba volit nižší zatížení – 4–6 oček na m2. Vhodným pěstitelským tvarem je vedení s řezem na tažně s nižším kmínkem (60 cm). Při volbě sponu je třeba dodržet základní podmínky šířky meziřadí, aby byla zóna hroznů skutečně velmi kvalitně osluněná. U Merlotu je vhodná regulace násady hroznů v průběhu vegetačního období. Optimální je ponechání 1 hroznu na letorostu. Zajímavou možností regulace násady by mohla být i metoda půlení hroznů. Velmi významné je rovněž kvalitní provedení zelených prací. Vylamování zálistků v zóně hroznů je nezbytné. Velmi významné je rovněž částečné odlistění zóny hroznů, avšak ve velmi malé intenzitě. Rovněž u této odrůdy je důležité nalezení správné rovnováhy mezi hmotností hroznů a listovou plochou. Odlistění hroznů má velmi pozitivní vliv na dosažení optimální fenolické zralosti. Merlot může mít sklon ke sprchávání květenství a není vhodné ho štěpovat na podnož Kober 5BB. Ostatní podnože vybíráme na základě půdních podmínek. Vhodné je použití středně bujně rostoucích podnoží. Sklizeň hroznů by měla být řízena sledováním fenolické zralosti hroznů a cukernatosti. Pro kvalitní červená vína by měly být hrozny sklízeny minimálně v kategorii pozdní sběr. Enologické vlastnosti Velmi důležité je správné posouzení zralosti hroznů před zpracováním. U Merlotu se sice
Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.
rovněž vyskytuje určitý obsah methoxypyrazinů, který se však poměrně úspěšně vlivem oslunění hroznů snižuje a již v bobulích na keři je rozpoznatelný zajímavý ovocný charakter. Pro stanovení optimální délky macerace je velmi důležitá fenolická zralost slupky a semen. V nevhodných lokalitách se často hrozny sklízí pouze v jakostní kategorii. Takové hrozny nebývají dobře fenolicky zralé. U této kategorie hroznů je třeba volit kratší dobu macerace (5–7 dnů) ve vinifikátorech při vyšších teplotách (25–28 °C). Vína si potom zachovávají svěží ovocný charakter a jsou vhodná pro okamžitou konzumaci. Optimální pro Merlot z vynikajícího „terroir“ jsou však plná a výrazná červená vína. Předpokladem výroby takového typu vín je vynikající fenolická zralost a vyšší cukernatost. U těchto vín je třeba docílit obsahu alkoholu vyššího než 13 obj. %. Optimální pro takovou surovinu je potom delší macerace (i více než 21 dnů) za vyšších teplot. Tento typ vína vyžaduje důsledné provedení makrooxidace a mikrooxidace z důvodu stabilizace barviv a zjemnění chuti. Ideálním pro tento typ vína je dřevěný sud a nemusí jít vždy o sud „barrique“. V Merlotu je zajímavé, pokud vyniká jeho ovocný charakter, který může být v sudu „barrique“ překryt charakterem ležení vína v těchto sudech. Vína jsou potom vhodná pro dlouhé ležení v sudu a následně láhvi. Využití odrůdy Merlot je vhodný pro přívlastková vína. Velmi vhodné je použití odrůdy do „cuvée“, které se i u nás poměrně hojně využívá. Víno má intenzivně tmavočervenou barvu, s intenzivním aroma červeného a lesního ovoce a výraznou, jemnou tříslovinou.
790 Kč (vč. 5% DPH)
– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek
Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
148
(4/2007)
Sylvánské zelené – odrůda minulosti? Vítězslav Hubáček, Praha
Za úvahu stojí i návrat k vínům některých starších odrůd, které byly dříve pěstovány pro oblíbenost jejich vína a z různých mnohdy nepříliš přesvědčivých důvodů vyklučeny, nebo v dalším pěstování omezeny, a tím zúročení dobré zkušenosti z minulosti. Mezi takto postiženými odrůdami je Sylvánské zelené. V Čechách bylo známé pod názvem Moravka a na Moravě Cynifál zelený. Ještě v první polovině minulého století bylo nosnou odrůdou pro výrobu kvalitního vína nejen u nás, ale i v Rakousku a Německu. Statistika uvádí, že nyní pěstujeme Sylvánské zelené jen na 105 ha. Dosud je pěstováno na Roudnicku, Karlštejnsku, Čáslavsku, Strážnicku, Bzenecku a Mikulovsku, ovšem na malých výměrách. V minulosti bylo víno Sylvánské zelené z Brzánek u Roudnice n./L. tak oblíbené, že již před vinobraním si ho pražští hoteliéři zamlouvali. K postupnému vytlačování Sylvánského zeleného z vinic došlo rozšiřováním pěstování odrůdy Müller Thurgau, později také Scheurebe a Kerner. Dříve se pěstovalo na hlavu. Přechodem na vyšší tvary vedení se mu začalo vytýkat horší vyzrávání dřeva při větších úrodách hroznů, slabší vzrůst, nižší mrazuodolnost a nutnost
podlomu. Pro některé dobré vlastnosti proti jiným odrůdám si ho všimli šlechtitelé zejména v Německu a využili Sylvánské zelené při křížení za účelem vyšlechtění nových odrůd. Jejich cílem bylo vyšlechtit odrůdy poskytující kvalitní víno, a proto k tomu bylo vybráno jako jeden z rodičovských párů. Tak například byla vyšlechtěna odrůda REGENT (SZ x MT) x Chambourcin, ALBALONGA (SZ x RR) x SZ, BACCHUS (SZ x RR) x MT, OPTIMA (SZ x RR) x MT, EHRENFELSER (RR x SZ), FABERREBE (SZ x BB), MORIO MUŠKÁT (SZ x BB), KANZLER (MT x SZ), RIESLANER (SZ x RR), SCHEUREBE (SZ x RR) a další. U většiny těchto kříženců se ve víně projevuje „tělo“ připomínající chuť Sylvánského zeleného (A. Becker, 1999). Pro odstranění nebo omezení vytýkaných negativních vlastností bylo Sylvánské zelené podrobeno selekci. Výběrem byly vyselektovány klony, které svými biologickými vlastnostmi jsou základem pravidelných sklizní s dobrou kvalitou hroznů, při zachování odrůdového charakteru vína. Zlepšení úrodnosti a vzrůstnosti uznaných klonů proti standardu dává předpoklad, že do ústraní odsunutá odrůda se začne opět vysazovat a přinese osvěžení stávajícího sortimentu. Uznané klony označené KA 38/23, KA 46/21, KA 60/ /25, KA 62/23, KA 64/14 a ZN 1/54 vyselektované v Karlštejně a ve Znojmě by mohly přispět k opětovnému většímu zastoupení této odrůdy v našich vinicích. Vyjmenované klony byly
Austrálie: Vinice napadena fyloxérou Fyloxéra byla objevena v jedné vinici v Murchisonu, na severu regionu Victoria v jižní Austrálii. Majitel napadené vinice, který pozoroval slabost několika keřů, požádal o radu příslušné oddělení Primary Industries, které potvrdilo výskyt hmyzu v této vinici. Je to už počtvrté od r. 2000, co byl hmyz zjištěn mimo přesně ohraničenou zónu, o které Australané vědí, že je napadená. Peter Hackworth, ředitel Phylloxera and Grape Industry Board, vyhlásil, že tento výskyt nepředstavuje bezprostřední hrozbu pro vinohradnictví v jižní Austrálii, ale všichni producenti musí být bdělí. Budou provedeny kontroly, aby se zjistilo, jestli se hmyz vyskytuje v okolních vinicích. 70 % jihoaustralských vinic je citlivé na fyloxéru, protože jsou vysazovány pomocí hříženců. (akm) Začíná platit ochrana původu Tokajského i v Itálii a Francii Po třináctiletém boji o název svého produktu museli severoitalští vinaři z Friulano rezignovat na název „Tocai“, který používali. Evropský soudní dvůr rozhodl, že tento název nesmí dále používat, protože v roce 1993 byla uzavřena dohoda s přechodným třináctiletým obdobím, a to od dubna 2007 vypršelo. Nově budou používat název „Friulano“.
úspěšně testovány i v několika vinohradnických lokalitách ČR i SR. Uchování zlepšených vlastností klonů je zajištěno prostřednictvím udržovacího šlechtění na několika vybraných pracovištích, která produkují révová očka pro štěpování. Sylvánskému zelenému se nejlépe daří v dobrých polohách, v úrodné, spíše vlhčí půdě, na podnožích K 5BB, K 125AA a SO 4. Nevhodné jsou půdy suché. Vyhovuje mu pěstování na středním vedení s menším zatížením keřů plodnými očky (4–6 oček/m2). Osvědčilo se ponechávání kmínků s jedním tažněm a dvouokým čípkem. U této odrůdy je zvláště důležité, aby hrozny byly sklízeny v plné zralosti, kdy dosahují vysoké cukernatosti. Přívlastková vína z takových hroznů bývají mimořádně kvalitní. Při nízké cukernatosti hroznů jsou vína neharmonická. Mladá vína mívají ve vůni jemné tóny luční květeny, v chuti svěží kyselinku a slabě trávový nádech. Vína láhvově zralá jsou harmonická, kořenitá s jemnou medovinou a s dlouhou dochutí. Nestačí jen vzpomínat na pěkný „Sylván“, který jsme chutnali, ale je zapotřebí jej vysazovat a pěstovat, aby se i příští generace mohly těšit z krásného vína této odrůdy. Proto odpověď na otázku v titulku článku je: „není“! Literatura A. Becker: Der Silvaner in der Rebenzüchtung, Symposium, würzburg, 1999, s. 133–135 Foto k článku je na str. 195
Stejně tak končí v Alsasku dosavadní označení „Tokay d´Alsace“, které bylo synonymem pro tamní Pinot gris. Sice již v roce 1926 podepsala Francie dohodu s Maďarskem, kde byla vzájemná ochrana názvů „Cognac“ a „Tokay“, ale tato dohoda dosud nenabyla platnosti. Maďarsko si dojednalo podmínku ochrany názvu Tokajské v roce 2004 při vstupu do EU. W 10/2 a 11/1/JS Castel zakládá v Ázerbajdžánu vinici Na žádost ázerbajdžánského prezidenta přispěla skupina Castel v rámci partnerství s místními institucemi svým know-how k rozvoji vinice s rozlohou 500 ha. Projekt už hodně pokročil, protože 300 ha už bylo pod vedením expertů Castel založeno. Výroba vína je určena pro domácí spotřebu. „Díky tomuto technologickému partnerství rozvíjíme v této zemi francouzský přístup k vinařství“, vysvětluje Franck Crouzet, ředitel komunikace skupiny Castel. „Tím, že jsme vstoupili do této země a rozvíjíme zde francouzskou kulturu vína, sledujeme možnost komercializace frnacouzských vín.“ Skupina Castel postupovala stejným způsobem v Maroku, kde na žádost krále Hasana II. obnovila marocké vinařství a nyní obhospodařuje 1 700 ha vinic. (akm)
(4/2007)
149
IV/IF 2007: Renesance klasického Ryzlinku (rýnského) Znalci této odrůdy se sejdou na tematické konferenci dne 23. dubna, který tímto bude patřit k bezesporu nejzajímavější během stuttgartského celosvětového klání. Pořadatelem takové akce během IV/IF je poprvé německé Ministerstvo potravinářství, zemědělství a ochrany spotřebitele. Odborná „ryzlinková“ konference se bude snažit zahrnout všechna témata z oblasti pěstební, zpracovatelské a obchodní, které s Ryzlinkem zažívajícím v současnosti vlnu celosvětového zájmu, souvisejí. Mezinárodní „Riesling“ konference bude zahájena německým ministrem zemědělství Horstem Seehoferem a prezidentem OIV Australanem Peterem Hayesem. Mezi účastníky a řečníky nebudou chybět důležité osobnosti světové vinařské scény, jako jsou Danie de Wet z Jihoafrické republiky, Klaus Schröder, prezident chilské Asociace enologů a vlastník prvotřídního vinařství Alta Cima, dále Jim Trezise, prezident newyorské nadace „Wine & Grape Foundation“, sklepmistr australského vinařství Orlando John Vickery, rakouská „ryzlinková hvězda“ Fred Loimer z vinařství Selbach-Oster na Mosele nebo také například alsaský vinař Cécile Bernhard-Reibel či Greg Hey, ředitel novozélandského vinařství Peregrine Wines. Současná poptávka po ovocitých typech bílých vín roste a zde je bezesporu prostor pro další možnosti expanze ryzlinkových vín. Dle sdělení německého ministerstva zemědělství je v sou-
časné době asi jedna čtvrtina ryzlinkové produkce exportována a je předpoklad, že se tento podíl bude zvětšovat. A právě připravované ryzlinkové sympozium má shromáždit experty z různých vinařských oblastí světa, aby diskutovali nad možnostmi, které tato odrůda nabízí. První část referátů konference bude pochopitelně určena všem zájemcům o pěstitelská a enologická specifika této odrůdy. Posluchači se obeznámí s poznatky ohledně půdních podmínek, vlivu klimatických změn na pěstování Ryzlinku a s novými trendy ve zpracovatelské technologii odrůdy. Druhá část příspěvků bude zeměřena na Ryzlink z hlediska obchodu vínem. Znalci zhodnotí potenciál a možnosti odrůdy z pohledu mezinárodního obchodu vín – promluví zde manažeři vinařství a marketingoví experti z mnoha zemí: USA, Chile, JAR, Austrálie, Nový Zéland, Rakousko, Česká republika a samozřejmě nebude chybět zástupce Německa. Tato „suchá“ část sympozia by samozřejmě návštěvníky zřejmě neuspokojila, a tak po ní bude následovat část senzorická, během níž budou mít delegáti možnost ochutnat výběr z vín – reprezentantů z pěstitelsky nejvýznamějších regionů světa, zejména Evropy. Vína této přehlídky Ryzlinků budou zajímavě rozdělena na kategorie: vína nekomplikovaná, vína z typických půdních podmínek, vína komplexní, vína zralá a vína přírodně sladká.
Potenciální zájemci o účast na sympoziu jsou žádáni, aby se předregistrovali, a to na internetu: www.riesling–sympozium.de. Účastnický poplatek při předregistraci je 90 Eur, oproti běžné ceně 100 Eur, resp. 110 Eur po 10. 4.). Konference se uskuteční v kongresovém centru A na stuttgartském výstavišti. Zahájení bude 23. 4. 2007 v 11 hod. Z témat příspěvků: – Nové trendy v agrotechnice Ryzlinku – Ryzlink a globální klimatické změny – Vztah Ryzlinku k půdním podmínkám – Ryzlink a „Starý svět“ – jde enologie novými cestami? – Ryzlink a „Nový svět“ – „stará“ odrůda s „novými“ obrysy? – Rozumí konzumenti Ryzlinku? – Ryzlink na trhu Velké Británie – Ryzlink ve Skandinávii – spotřebitelské směry – Ryzlink v USA – kometa nebo stálice? – Ryzlink v reklamě vína: čeho může dosáhnout vlajková loď – Ryzlink v rukpu nové generace sklepmistrů – Ryzlink a budoucnost – co lze od trhů očekávat – Srovnávací ochutnávka Rylinků z celého světa (rs)
Rizika spojená s použitím herbicidů ve vinohradech a v okolí vinohradů Ing. Jan Růžička, SRS SPOR Brno
Porosty plevelů vytvářejí vhodné podmínky především na zvyšování relativní vlhkosti vzduchu pro rozšiřování některých houbových chorob – peronospory a plísně šedé. Poskytují úkryt mnohým živočišným škůd-
cům révy vinné. Když včas neodstraníme plevele ve vinohradech vysázených na jaře, mohou způsobit i vyhynutí sazenic. Plevele v révě vinné regulujeme mechanicky a hlavně použitím herbicidů. Používání herbicidů ve vinohradech a dále pak v okolí vinohradů kromě svého užitku přináší pro révu vinnou také určitá rizika. Tato rizika spočívají v možnostech poškození révy vinné úletem postřikové kapaliny. Podle výsledků některých studií značné procen-
to pesticidní látky nikdy nedosáhne určeného místa aplikace v důsledku úletu postřikové kapaliny, odpaření a nesprávné aplikace. Zcela vyloučit úlet a výpar nelze, ale je možné je maximálně omezit. Úlet (drift) lze jednoduše definovat jako pohyb postřikové látky vzduchem a její odvátí na necílovou oblast. Existují dva druhy úletu: l Úlet odvanutím malých postřikových kapének z ošetřované plochy během aplikace. Zde je
150
(4/2007)
nutné konstatovat, že všechny pesticidy aplikované postřikem nebo rosením jsou za určitých podmínek k odvanutí náchylné. l Úlet odpařením (vytěkáním) z ošetřeného místa. Některé přípravky se mohou za určitých podmínek přeměnit z kapalné (nebo i pevné) formy na plyn nebo páru a v této formě zasáhnout necílové plochy. Úlet pesticidních látek odpařením má většinou vážnější následky než úlet postřikových kapének větrem, neboť odpařování může trvat delší dobu a pesticid ve formě těkavého plynu či páry se může pohybovat na větší vzdálenosti. Vlastní poškození révy vinné mají různý charakter, četnost a intenzitu. Záleží na účinné látce (ú. l.) obsažené v herbicidu, hektarové dávce, povětrnostních podmínkách (viz dále), vývojové fázi a stáří révy vinné a v neposlední míře na množství postřikové kapaliny, která na révu dopadla. Intenzita poškození může od téměř nepatrných symptomů vést až k úhynu celé rostliny. Dle použité účinné látky herbicidu dochází k různým projevům fytotoxicity, jako např. ke zpoždění dosažení různých vývojových fází, k redukci počtu květů a nasazených plodů, ke změnám zbarvení listů a nekrózám, deformacím celé rostliny a samozřejmě také ke změnám na kvalitě i kvantitě výnosu. Následující obrázky ukazují projevy poškození různými ú. l. Některé fotografie byly pořízeny z pokusu, kde bylo poškození simulováno, jiné jsou z reálných situací, kdy skutečně došlo k úletu postřikové jíchy nebo k poškození výpary (úlet odpařením). Při nevhodných podmínkách pro aplikaci může dojít k úletu postřikové jíchy či výparů až několik set metrů od místa aplikace. Na obr. 1 a 2 došlo k poškození révy vinné výpary ú. l. clopyralid. Zde vidíme deformace, kroucení, změnu zbarvení, vadnutí mladých výhonků a listů. Poškozené listy mají deštníkový tvar. Na obr. 3 a 4 vidíme typické poškození révy úletem přípravku na bázi ú. l. MCPA – deformace růstu, stáčení listů podle hlavních žílek, kroucení letorostů, zesvětlené zavadající listy, zasychání letorostů, vznik hnědých skvrn. Obr. 5 ukazuje poškození révy ú. l. glyphosat. Dochází ke krabacení listů, puchrovitosti, následně vznikají hnědé skvrny, u letorostů zasychají konce, ale nekroutí se ani nekrabatí, vznikají žluté léze, které postupně hnědnou. Poškození révy přípravkem na bázi ú. l. ze skupiny sulfonylmočovin ukazuje obr. 6. Dochází ke změnám zbarvení listů od okrajů do žluta, vyblednutí, postupnému vadnutí až odumření celého listu. Na obr. 7 je vinná réva poškozena kontaktní ú. l. diquat. Jedná se pouze o nekrózy lokalizované ve skvrnách na místech, kam dopadly kapičky postřikové jíchy. Vzniku nekróz předchází změna zbarvení v místě dopadu postřikové jíchy od žluté po hnědou. Ke změně zbarvení až po vznik
nekróz dochází u této ú. l. poměrně rychle, jedná se o hodiny až několik dní. Podobné příznaky poškození jako na obr. 7 vidíme na obr. 8, kde došlo k poškození révy také kontaktní ú. l., a to paraquatem. Jedná se opět o změny zbarvení, lokalizované ve skvrnách, od světle žluté až po hnědou barvu, které přechází v nekrózy. V tomto případě nebyl úlet postřikové kapaliny tak velký a kapičky měly menší průměr. Abychom co nejvíce omezili rizika spojená s používáním herbicidů ve vinicích a v okolí vinic a zamezili tak případnému poškození révy vinné, je nutné znát faktory ovlivňující riziko úletu a následně pak dodržovat určité zásady. Riziko úletu výrazně ovlivňují následující faktory: 1. Spektrum postřikových kapek – velikost postřikových kapének výrazně ovlivňuje rychlost dopadu na ošetřovaný porost nebo půdu a délku jejich pohybu vzduchem. Malé a lehké kapénky padají velmi pomalu, a proto je nebezpečí jejich odvanutí z místa aplikace velké. Obecně se tedy riziko úletu postřikových kapének snižuje se zvyšující se velikostí. Na druhé straně však se zvyšující se velikostí kapek při zachování odpovídající pokryvnosti výrazně narůstá spotřeba vody. V zájmu dosažení co nejlepší pokryvnosti ošetřované plochy (povrchu rostlin, půdy) při ekonomicky přijatelné dávce vody je často nezbytné, zejména u postemergentních přípravků, volit seřízením trysek a pracovního tlaku spíše menší kapénkové spektrum. V tomto případě existuje zvýšené riziko úletu odvanutím, a proto je nutné sledovat další podmínky a možnosti jak tomu zabránit. 2. Rychlost a směr větru – rychlost větru je nejdůležitější faktor počasí, který nejvíce ovlivňuje nebezpečí úletu. Vítr o rychlosti nad 10 km/h bude s největší pravděpodobností odnášet všechny kapénky malé velikosti a částečně i kapky střední i větší velikosti. Současně je třeba přihlížet ke směru větru a tomu přizpůsobit způsob aplikace. Na závětrné straně ošetřované kultury je nutné podle síly větru a technického vybavení a seřízení postřikovače ponechat dostatečný bezpečnostní pás, aby částečně odvanuté kapénkové spektrum nepřesáhlo hranice ošetřovaného pozemku. 3. Fyzikální vlastnosti postřikové kapaliny – přídavné látky (aditiva, adheziva) většinou obsažené v jednotlivých formulačních úpravách přípravků zvyšují viskozitu postřikové kapaliny, která zároveň zvyšuje velikost kapének, a tím se snižuje i riziko úletu. 4. Stabilita vzduchu – turbulence vzduchu je ovlivněna především teplotou vzduchu u země a teplotou vzduchu nad zemí. V případě, že je teplota vzduchu dole vyšší než v horních vrstvách, dochází k tomu, že teplejší vzduch stoupá a chladnější klesá, a tím vzniká jemné míchání vzduchových vrstev. Protože jsou obecně venkovní teploty ráno a navečer nejvyrovnanější,
jsou tato denní období pro ošetřování nejvhodnější. 5. Vlhkost a teplota – nízká relativní vlhkost a vysoká teplota (nebo pouze jeden z těchto faktorů) zvyšují možnost odpaření postřikových kapének. Odpařením (evaporací) se snižuje velikost kapének, a tím se zvyšuje nebezpečí úletu odvátím. Kapky o velikosti nad 150 mikronů většinou nepodléhají evaporaci. 6. Úlet pesticidů těkáním z místa aplikace – pesticidní formulace o vysoké těkavosti jsou schopné unikat z místa ošetření ve formě páry. K poměrně nebezpečným přípravkům z tohoto hlediska patří například růstové herbicidy na bázi fenoxyoctových kyselin (MCPA, MCPP, 2,4 D apod.). Těkavost je dále výrazně ovlivňována teplotou při aplikaci. Za vysokých teplot je nebezpečí úletu a poškození sousedních citlivých plodin parami uvedených přípravků až trojnásobně vyšší! Při aplikaci herbicidů ve vinicích a v okolí vinic je nutné dodržet následující zásady: 1. Přípravky na bázi ú. l. MCPA lze aplikovat v révě vinné pouze od konce července do konce srpna, a to ve vysokém, výjimečně ve středním vedení, pokud jsou splněny podmínky pro aplikaci (v době ukončení diferenciace květních pupenů). Ošetření se provádí při nízkém tlaku, většími kapkami, při teplotách do 20 ºC a za bezvětří. Při aplikaci se nesmí zasáhnout listy révy vinné. Nedoporučuje se aplikovat přípravky v mladých výsadbách, kde nejsou ještě vytvořeny kmínky révy. 2. Herbicidy s ú. l. glyphosate se aplikují herbicidním rámem v pásech pod keři révy vinné. Při ošetření nesmí být zasaženy listy. 3. Při aplikaci přípravků na bázi ú. l. paraquat a diquat nesmí dojít k zasažení listů a mladých výhonků. Ovšem tato ú. l. nepoškozuje zdřevnatělé části rostlin, tudíž je vhodná i k regulaci plevelů kolem kmínků. 4. Přípravky s ú. l. glufosinate-amonium a oxyfluorfen se používají u vinohradů od 3. roku po výsadbě a postřiková jícha nesmí zasáhnout zelené části kulturních rostlin. 5. Pozor na úlet postřikové kapaliny při provádění ošetření v blízkosti pěstovaných dvouděložných rostlin přípravky na bázi růstových látek (viz bod 7.). Postřikem nesmí být zasaženy sousední porosty. Za vysokých teplot dochází k poškozování růstových vrcholů révy vinné výpary přípravku. Poškození může vést až k odumření révy. Proto neaplikovat v blízkosti vinohradů. 6. Při výběru přípravků, které budeme při ošetřování révy vinné používat, nebo přípravků, které budeme používat v blízkosti vinohradu, se vždy řídíme platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a při vlastním použití pak instrukcemi na etiketě, která je nezbytnou součástí každého přípravku.
(4/2007)
Obr. 1 – clopyralid
Obr. 3 – MCPA
Obr. 2 – clopyralid
Obr. 6 – sulfonylmočovina
Obr. 4 – MCPA
Obr. 7 – diquat
Obr. 8 – paraquat 1
Obr. 5 – glyphosate
151
152
(4/2007)
Fungicid s trojitou silou jedinečná účinnost proti padlí vynikající stop efekt příznivá cena ošetření Falcon - ochránce vašich vinic před padlím! www.bayercropscience.cz
Ochrana révy vinné Stomp 400 SC Acrobat WG* Cabrio Top* Discus Kumulus WG Mythos 30 SC Polyram WG Rovral Flo Cascade 5 EC Nomolt 15 SC
* Registrace se očekává v průběhu roku 2007.
BASF spol. s r.o. Šafránkova 3 155 00 Praha Tel.: 235 000 111 Fax.: 235 000 222 www. basf.cz
154
(4/2007)
VÍNANOVÁ STABILITA: POZITIVNÍ ÚČINKY PŘÍDAVKU ARABSKÉ GUMY CITROGUM BS VINAŘSKÉ POTŘEBY Ing. Miloš Vidlář V posledních letech je stále sílícím trendem výrobců vína úspora nákladů, které bychom mohli rozdělit do několika fází. První fázi je nutno sledovat již při produkci suroviny samotné, poté v druhé fázi při zpracování suroviny a třetí je fáze úspor při školení a stabilizaci vína. Technická řešení, která sníží operační náklady (např. chlazení, nutná doba uskladnění, omezení v používání nádrží atd.) nebo zrychlí proces výroby vína, a to vše v součinnosti s udržením vysoké kvality finálního produktu, jsou v poslední době stále všemi vinaři sledována. Jako nejnákladnější se obecně jeví proces stabilizace vína, a to především proti vypadávání vínanů. Jednou z možností stabilizace je použití arabské gumy. Použití arabské gumy jako stabilizačního činitele vínanů Arabská guma je většinou považována za dobrého stabilizačního činitele barvy, ochrany proti srážení koloidů a prevenci oxidačních modifikací a jen s velmi nepatrným vlivem na stabilitu vínanů. V laboratořích Esseco jsme analyzovali stabilizační vlivy arabských gum, získaných z rostlin Acacia Seyal a Acacia Verek. K hodnocení stabilizačních schopností jsme provedli jak laboratorní, tak i sklepní testy pro ověření použití v reálných podmínkách. Laboratorní testy – vliv na stabilitu vínanu. Do vína byly přidány zvyšující se dávky těchto gum: A. Seyal (Citrogum, základní surovina, guma B, guma C), A. Verek (guma D, guma E, guma F). Stabilita byla stanovena na základě měření rozdílů vodivosti vína v µS (micro Siemens). Víno je považováno za stabilní, pokud je rozdíl vodivosti menší než 25–30 µS. Graf 1. ukazuje působení různých gum v lehce nestabilním víně. Je zde vidět, že Citrogum a jeho základní surovina mají vysokou stabilizační sílu. Citrogum má také vyšší stabilizační sílu než ostatní Seyal gumy. Verek gumy neovlivnily stabilitu vínanů ani při vysokých dávkách. Ve víně, které se přidáním draslíku a kyseliny vinné stalo nestabilním,
se mění vliv gum, viz graf 2. V tomto případě je Citrogum jediný, který zaznamenal stabilizační efekt. Ostatní Seyal a Verek gumy nevykazují žádný ochranný vliv. Sklepní testy – vliv mikrofiltrace a filtrace na redukci koncentrace arabské gumy ve vínech. Do vína byl přidán Citrogum, provedena mikrofiltrace a laboratorně ověřena stabilita. Měsíc po přidání Citrogumu kontrola potvrdila stabilitu vínanů z čehož vyplývá, že proces mikrofiltrace gumu nezadržuje a neovlivňuje stabilizaci produktu. Testy filtrovatelnosti ukazují, že některá z vín, do kterých byl Citrogum přidán, měla lepší filtrační index a zlepšený V max. Další testy potvrdily, že i po roce si víno ošetřené Citrogumem zachovává stálou stabilitu vínanů. Zjištěno bylo stejné snížení vodivosti jako krátce po přidání. Provedené testy potvrzují, že botanický původ arabské gumy je základem pro její účinnost při zvyšování stability vínanů ve víně. Pouze guma Citrogum získaná z Acacia Seyal má tyto vlastnosti, zatímco guma
Acacia Verek prakticky nepřispívá ke stabilizaci vín. Aplikací Citrogumu, je možné snížit dobu chlazení velmi nestabilních vín. Při práci se středně nestabilními víny, lze aplikovat jen Citrogum. Stabilizaci chlazením je možné zcela vynechat. Tímto vinaři ušetří nejen čas, ale i výrobní náklady na výrobu vína. Další podrobnější informace Vám rádi poskytneme: BS VINAŘSKÉ POTŘEBY Žižkovská 1230, Velké Bílovice vidlar@vinarskepotreby.cz +420 519 346 236
(4/2007)
155
Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2007 Ing. František Muška, Ph.D., SRS – SPOR Brno
V této práci je předložen historický přehled škod způsobených chroustem obecným na révě vinné na území České republiky od nejstarších dob po rok 2003. Období 2004–2006 se do tohoto přehledu v současnosti zpracovává. Zájemcům o podrobné informace doporučuji publikaci MUŠKA, F., 2006: Occurrence and control of the field cockchafer (Melolontha melolontha L.) in the Czech Republic – a historical overview. Nachrichtenblattdes Deutschen Pflanzenschutzdientstes, ročník 58, číslo 9 na stranách 228–234. Dále je předložena pravidelná prognóza rojení chrousta obecného a škodlivosti ponrav pro rok 2007. Nejstarší materiály informují, že v roce 1606 v Čechách bylo tak velké množství chroustů, že jejich žír zničil listovou zeleň v mnohých sadech a alejích. První přímé zprávy o škodách na révě vinné jsou z Litoměřicka z roku 1613. O této kalamitě bylo napsáno: „Kolem neděle Cantate (5. května) objevila se veliká spousta chroustův na vinicích, čímž mnoho škod způsobeno.“ Dělníkům, kteří chrousty sbírali se platilo 6 až 7 grošů míšeňských denně. Na Moravě v roce 1638 byla kalamita na Olomoucku. V 17. stole-
tí je v Čechách uváděn chroust obecný mezi významnými škůdci. V roce 1909 bylo nasbírano 40 000 l chroustů. Významný je rok 1916, kdy došlo k takovému přemnožení chroustů, že byla vydána „Vyhláška o sbírání chroustů ke krmení“. Nejednalo se ovšem o první zákonnou normu ke chroustu obecnému. V roce 1870 byl vydán zákon o sbírání chroustů (zemský zákon č. 38) a následně novelizace jako zákon z 2. 7. 1924. Z let 1921–1941 nejsou v literatuře uváděny škody na révě vinné.
Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné
Pro období 1960–2003 je k dispozici souhrnný přehled škod způsobených chroustem obecným na révě vinné na území České republiky. Tyto informace byly získány z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky) za uvedené období. Tyto přehledy byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Na mapě
330 Kč (vč. 5% DPH)
Autoři: M. Hluchý, P. Ackermann, M. Zacharda, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek; ISBN 80-901874-2-1, stran 428 z ochrana ovocných dřevin a révy vinné v systému integrované produkce z charakteristiky jednotlivých chorob a škůdců s kvalitními barevnými fotografiemi na křídovém papíře z užitečné organismy v sadech a vinicích a význam zachování biodiverzity z adresář odborných institucí a rejstřík odborných termínů z počet stran: více než 400 Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
156
(4/2007)
jsou uvedeny škodlivé výskyty v révě vinné za uvedené období. V této mapě jsou uvedeny škody z let 1965, 1966, 1967, 1969–1971, 1973, 1976, 2000, 2001, 2003. Jako příklad uvádíme škody z roku 1966 v Čejkovicích (okr. Hodonín). Chrousti poškodili kolem 7 ha vinic tak, že bylo nutné chemické ošetření. Ponravy zde poškodily v létě v uvedeném roce školkařské výpěstky. Významná je nejenom prognóza, ale také možnost přímé ochrany proti chroustu obecnému. V roce 1923 se uvádí jako ochrana proti larvám ruční sběr pod poškozenými rostlinami nebo aplikace sirouhlíku do půdy. V roce 1953 se uváděla možnost použití přípravků proti ponravám na bázi HCH. V šedesátých až sedmdesátých letech se používal proti larvám Lidenal (úč. látka lindan). Proti dospělcům se začátkem dvacátých let minulého století používal především ruční sběr. Chemická ochrana proti dospělcům se uváděla jako neúčinná. Nasbíraní chrousti se využívali jako léčiva, krmivo pro drůbež a prasata a také jako hnojivo. V padesátých a šedesátých letech se používaly přípravky na bázi HCH a DDT. Později přípravky na bázi účinné látky phosmamidon. Prognóza 2007 Letos se na území bývalého Československa budou rojit dva kmeny chrousta obecného. V nižších polohách tříletý kmen III0 (s periodicitou výskytu 2007, 2010, 2013...), který zabírá velké územní celky ve Slovenské republice. Ve vyšších polohách IV3 (s periodicitou výskytu 2007, 2011, 2015). Prognóza je zpracována pro Českou republiku dle územního členění platného do konce roku 2002. V České republice jde o následující tři oblasti a ojedinělé ostrůvky. První oblast zabírá okr. Louny (mimo západní část), jihovýchodní část okr. Most, jižní polovinu okr. Teplice, okr. Litoměřice (mimo severovýchodní část), jižní oblast okr. Česká Lípa zasahující do severozápadní části okr. Mladá Boleslav a severní polovinu
okr. Mělník. Druhá oblast je tvořena severní polovinou okr. Kutná Hora a zasahující do západní poloviny okr. Pardubice. Největší je třetí oblast na Moravě zabírající východní polovinu okr. Břeclav, jihovýchodní polovinu okr. Brno-venkov, okr. Vyškov (mimo severní část), téměř celou východní polovinu okr. Prostějov zasahující dále do jižní části okr. Olomouc, okr. Přerov (mimo Hranicka), okr. Kroměříž (mimo Holešovska), západní část okr. Zlín, celé okresy Uherské Hradiště a Hodonín. Dále jsou to malé ostrůvky v okolí Brandýsa nad Labem, v okolí Litovle zasahující do jižní části Štemberska v okr. Olomouc, ostrůvek v Osoblažském výběžku, jižně od Hlučína a východně od Frýdku Místku. Ve Slovenské republice jde o velkou souvislou oblast zabírající celý kraj Bratislavský, Trnavský, Nitranský, Banskobystrický, z kraje Košického okr. Rožňava, východní polovinu okr. Spišská Nová Ves, většinu okr. Gelnica, okr. Košice, západní polovinu okr. Trebišov, celý kraj Prešovský (mimo většinu okr. Snina, severní polovinu okr. Levoča, východní polovinu okr. Kežmarok, celý okr. Poprad). Ze Žilinského kraje se jedná o oblast zabírající většinu okr. Dolný Kubín, severozápadní část okr. Ružomberok, okr. Žilina a Bytča. Dále celý kraj Trenčianský (mimo okr. Povážská Bytrica, Púchov a severní část okr. Ilava). V uvedených oblastech očekáváme následující intenzitu rojení: V České republice: Střední až silný výskyt: místy ve východní části okr. Břeclav a v jihozápadní části okr. Hodonín. Slabý až střední výskyt: jižně od Litoměřic (v okolí Lovosic a Roudnice nad Labem), v okolí Brandýsa nad Labem a ve zbývající části okr. Hodonín. Ojedinělý až slabý: ve zbývajících oblastech rojení. Ve Slovenské republice: Střední až silný výskyt: místy v oblasti zabírající jižní polovinu okr. Senec, okres Bra-
tislava, západní část okr. Malacky, okr. Senica, Skalica, Myjava a Nové Mesto nad Váhom. Dále okres Myjava zasahující do západní části okr. Trenčín, severní polovinu okr. Piešťany zasahující do okr. Topoľčany. Dále jihovýchodní část okr. Lučenec zasahující do jihozápadní části okr. Rimavská Sobota. Dále oblast v jižní a východní části okr. Košice-vidiek. Slabý až střední výskyt: místy v jižní části okr. Dunajská Streda, v souvislé oblasti zabírající severní polovinu okr. Senec, okr. Pezinok, zbývající část okr. Malacky, okr. Trnava, většinu okr. Hlohovec, jižní polovinu okr. Piešťany, zbývající část okr. Topoľčany, okr. Partizánské, jihozápadní část okr. Prievidza, okr. Bánovce nad Bebr., okres Trenčín a většinu okr. Ilava. Další souvislou oblast zabírající východní část okr. Levice, okr. Velký Krtíš, okr. Krupina, okr. Zvolen, jižní polovinu okr. Detva, zbývající část okr. Lučenec a Rimavská Sobota, jižní polovinu okr. Poltár, jižní část okr. Revúca. Dále oblast ve zbývající části okr. Košice, východní polovinu okr. Prešov zasahující do jižní části okr. Bardejov a Svidník, dále většinu okr. Dolný Kubín, zasahující do severozápadní části okr. Rožňava. Ojedinělý až slabý: ve zbývajících oblastech rojení. Ochrana se zaměřuje jednak proti broukům, a také proti ponravám. Od začátku 60. až do poloviny 80. let se využívalo insekticidů v oblasti silného až kalamitního výskytu brouků na žírovištích (okraje lesů) v době, kdy většina samiček již nalétla na žíroviště, zásadně však před jejich odletem k první snášce vajíček do polí. Provedeným zásahem v této době byla značně snížena škodlivost ponrav v příštích letech. Tam, kde není použití chemických přípravků povoleno (sady, aleje), hubíme chrousty pouze mechanicky setřásáním a sběrem. V uvedených oblastech letošního rojení je velmi účinná i preventivní ochrana proti ponravám desinsekcí pozemků, kam samičky odlétají klást vajíčka. Tento způsob ochrany je doporučován pouze na těch pozemcích, kde budou v letech 2007 a 2008
(4/2007)
založeny ovocné nebo révové školky, jahodníkové plantáže a prováděna výsadba vinic. Používané přípravky se ihned po aplikaci zapravují do půdy. Na takto ošetřených pozemcích je zákaz pěstování kořenové zeleniny v tomto i následujícím roce. Je to nejúčinnější způsob ochrany, neboť hyne 80–90 % líhnoucích se ponrav. V pozdější době, jakmile ponravy dosáhnou 2. a 3. vzrůstového stupně, jsou již značně odolné vůči chemickým přípravkům a ošetření selhává. V současnosti jsou možnosti využití insekticidů velmi omezené. Povolený Dursban 10 G (chlorpyrifos) má povolení proti chroustu obecnému pouze v lesních školkách a na okrasných rostlinách. Vzhledem k těmto okolnostem je velmi důležité provádění výše uvedených preventivních opatření. Na Slovensku je možné proti ponravám v zelenině a lesních porostech použít přípravek Diazinon 10 G (diazinon). V okrasných rostlinách Dursban 10 G (chlorpyrifos). Uvedený přípravek je nutno používat v souladu s platným „Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin“ a s pokyny na etiketě daného přípravku. Přípravky pro ošetření
na Slovensku musí být vždy v souladu s platným „Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie“ a mohou být použity za dodržení ochranných lhůt pro daný rok. Kromě brouků budou vážnými škůdci i ponravy. V roce 2007 od jara do konce července očekáváme škody způsobené 3. vzrůstovým stupněm ponrav (šířka hlavové schránky 6,5 mm) místy v následujících oblastech: V České republice: Východní polovina okr. Kutná Hora, východní část okr. Hradec Králové zasahující do severovýchodní části okr. Pardubice, jihovýchodní část okr. Tábor (ostrůvek mezi Táborem a Soběslaví), východní část okr. České Budějovice (na východ od Českých Budějovic zasahující do okolí Třeboně a dále zasahující do okr. Jindřichův Hradec), v okolí Svitav a Boskovic, v okr. Znojmo, v západní polovině okr. Břeclav. Ve Slovenské republice: Oblasti zabírající jižní polovinu okr. Zlaté Moravce, okr. Nitra, severní část okr. Nové Zámky, střední část okr. Sp. Nová Ves a okr. Trebišov a jižní část okr. Michalovce.
157
Abychom zabránili škodám ve jmenovaných oblastech, na speciálních plodinách doporučujeme zejména v blízkosti žírovišť chroustů zjistit před jejich výsadbou na jaře kontrolními výkopky početnost ponrav v půdě. Do výměry 0,3 ha je nutno kopat 5–10 sond, na větších pozemcích na každých 0,1 ha 2–5 sond o rozměrech 100 x 100 x 60 cm (hloubka). Zjistíme-li více než 0,5 ponravy 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 6,5 mm) nebo 1 ponravu 2. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 mm) v průměru na 1 m2, nedoporučujeme zde zakládat ovocné a révové školky, neboť by došlo k jejich poškození. Rovněž již nedoporučujeme žádný chemický zákrok, neboť ošetření se míjí účinkem. V tomto případě je nutno hledat náhradní parcely se slabším výskytem ponrav. Zjistíme-li ve výkopech pouze ponravy 3. vzrůstového stupně, lze pozemek použít k výsadbě ovocných a révových školek nebo jahodníkových plantáží již letos na podzim, neboť koncem července se ponravy zakuklí. V případě, že ve výkopech najdeme i ponravy 2. vzrůstového stupně (při hustotě jedné a více ponrav na 1 m2), nelze pozemky použít k výsadbě těchto kultur ani letošního roku, ani na jaře roku 2008.
Skleníkový efekt a oxid uhličitý Prof. Ing. Lubomír Nátr, DrSc., Katedra fyziologie rostlin PřF UK Praha Takové otázky se v posledních měsících stále častěji objevují nejen v denním tisku a televizi, ale nepochybně musejí mít dopad i na diskuze většiny občanů. Tento zájem je vyvolán nejen stále naléhavějšími výzvami vědeckých týmů následovanými bohorovnými proklamacemi mnoha politiků a ekonomů, ale také doslova každodenními prožitky nás všech. Vždyť takový průběh jako zimy letos si opravdu nikdo z nás určitě nepamatuje. A ti z nás, kteří jsou s přírodou tak bezprostř edně spjati jako právě čtenáři Vinařského obzoru, mají uvedené otázky stejně bezprostředně spojeny se starostmi o osud svých vinic. Jsou tedy ony úvodní otázky plně opodstatněné. Patrně neexistuje solidní klimatolog, který by například průběh letošního zimního počasí jednoznačně přiřadil k důsledkům globálních klimatických změn, na nichž se podílí člověk svou produkcí oxidu uhličitého. Tak jako „jed-
na vlaštovka jaro nedělá“, tak ani jedna „nezimní“ zima nemusí být důsledkem vlivu lidstva na klima. Ale na planetě už je prokázán výskyt nikoliv jedné takové „vlaštovky“, ale mnoha dalších. Je tedy tento větší počet vlaštovek spolehlivým indikátorem nástupu jara? Neboli – můžeme tolik skutečností spjatých s důsledky zvyšování účinku skleníkového efektu na celé planetě ignorovat? Ve svých příspěvcích ve Vinařském obzoru rozhodně nevnucuji hotové či konečné odpovědi na uvedené otázky. Jedná se o příliš vážné a důležité záležitosti, a to jak pro jednoho každého z nás, tak i pro naši komunitu, společnost, lidstvo. Jen se pokusím nabídnout základní informace, které nám všem umožňují s dostatečnou kompetencí posuzovat nejen uvedené otázky, ale zejména nabízené odpovědi. A takto pak i upravovat nejen svoje vlastní životní postoje (dražší plynové topení nebo levnější uhlí?), ale také komunální (vybetonovat nebo zatravnit co nejvíce ploch?), celostátní (atomovou elektrárnu jako budoucí zdroj energie?), evropské (pomohou větrné elektrárny?) a globální (další ekonomický růst nebo udržet přírodu?) směřování.
Obr. 1. Schematické znázornění principu skleníkového efektu Země. Podrobnosti jsou uvedeny v textu. Princip skleníkového efektu Sluneční záření dopadající na vnější okraj atmosféry Země lze rozdělit do tří spektrálních oblastí: (1) Ultrafialové záření (UV), které je charakterizováno vlnovými délkami kratšími než 380 nanomentrů (nm neboli 1 miliardtina metru čili 10 -9 m), zastupuje asi jen 6 % z celkového záření. Přitom většina je pohlcena ozónovou vrstvou v atmosféře, takže na povrch Země dopadá UV záření odpovídající asi jen 1 až 2 % z celkového slunečního záření. Přitom toto ul-
158
(4/2007)
trafialové záření se dělí na UV-A s vlnovými délkami delšími než 320 nm, UV-B (vlnové délky 280 až 320 nm) a UV-C (vlnové délky kratší než 280 nm), které se však k nám na povrch Země už nedostane. Připomínám, že čím kratší je vlnová délka záření, tím účinněji může poškozovat životně důležité sloučeniny živých organismů. V tom právě spočívá jeho škodlivost. (2) Záření v oblasti asi 360 až 720 nm, které lidské oko vnímá jako světlo. Pro rostliny je důležité, že právě jenom tato oblast záření může být využita ve fotosyntéze na produkci nové biomasy rostlin. Proto se tato oblast označuje jako fotosynteticky aktivní radiace (FAR) v rozsahu vlnových délek 400 až 700 nm. Podíl FAR ve slunečním záření činí asi 45 %. (3) Záření s vlnovými délkami většími než 700 nm je záření infračervené. Ve slunečním spektru je zastoupeno více než jednou polovinou. Sluneční záření se při průchodu atmosférou (obr. 1) částečně rozptyluje na nejrůznějších částečkách vzduchu a částečně odráží, především od mraků, zpět do vesmíru (2 na obr. 1). A tak se na povrch Země dostane přibližně po-
lovina z celkového množství záření dopadajícího na vnější okraj naší atmosféry. V závislosti na povrchu (lesní porost, polní plodiny, písek, vodní hladina) se i zde asi 10 až 25 % odráží zpět do atmosféry (3 na obr. 1) a zbytek se pohlcuje (4 na obr. 1). Uvedená charakteristika průniku slunečního záření není prakticky vůbec ovlivněna obsahem skleníkových plynů (8 na obr. 1, podrobnosti jsou dále uvedeny) ve vzduchu. Ale podle fyzikálních zákonů každé reálné těleso, které je teplejší než tzv. absolutní nula (0 kelvinů odpovídající -273,15 oC), vydává také energii ve formě záření. A ještě je třeba si připomenout ze školní fyziky, že množství takto vyzařované energie je tím větší, čím je daný předmět teplejší (to ostatně odpovídá naší každodenní praxi: se zvyšováním tep-
loty v kamnech tato sálají, vydávají teplo, stále více. Pro teploty povrchu Země je emitováno dlouhovlnné infračervené záření v oblasti s vlnovými délkami kolem 12 000 nm a více (5 na obr. 1). A toto záření je v atmosféře pohlcováno tím více, čím je v ní větší obsah skleníkových plynů. A co znamená pohlcení záření molekulami plynů v atmosféře? Energie záření se přemění v teplo, takže čím větší počet molekul skleníko-
Obr. 2. Změny koncentrace CO2 v průběhu minulých 400 000 let. Podle údajů Petita et al. (1999).
Obr. 4. Zvyšování koncentrace CO2 v atmosféře Země podle přesných měření v letech 1958 až 2006. Podle údajů GLOBALVIEW-CO2, 2006.
Obr. 3. Průběh koncentrace CO2 v průběhu minulého tisíciletí. Podle údajů Etheridgeho et al. (1996).
Obr. 5. Příklad kolísání koncentrace CO2 v atmosféře Země v průběhu let 2004 až 2006. Použity údaje jako u obr. 4.
(4/2007)
vých plynů je v atmosféře, tím více onoho dlouhovlnného záření je pohlceno a tím více se atmosféra zahřívá. A nejen to. Teplejší vzduch zase vyzařuje větší množství „svého“ dlouhovlnného záření, a to nejen do vesmíru (6 na obr. 1), ale i na povrch Země (7 na obr. 1), kterou tak dále ohřívá. Od počátku vzniku Země obsahovala atmosféra skleníkové plyny, a to v mnohem vyšších koncentracích, než jsou ty současné. Takže nemůžeme samotný skleníkový efekt na Zemi považovat za nový jev. V oné dávné minulosti bylo množství slunečního záření dopadajícího na naši planetu asi o 25 % menší, než je tomu dnes. Tak se patrně vyrovnával menší příkon sluneční energie výraznějším skleníkovým efektem. Posléze se však koncentrace CO2 snížila k hodnotám mezi 180 až 300 ppm a zvýšený příkon energie ze Slunce udržel průměrnou teplotu povrchu planety Země na hodnotách kolem současných 15 oC. Jak je současný skleníkový efekt účinný? Poměrně jednoduchý výpočet naznačuje, že bez skleníkových plynů v nynějším plynném obalu Země, tedy bez skleníkového efektu, by Země nebyla obydlena, protože průměrná teplota by činila kolem -18 oC. Změny koncentrace CO2 v atmosféře Země V Antarktidě nebo Grónsku se v průběhu tisíciletí na sebe každoročně skládaly stále nové vrstvy sněhu, které se postupně přeměnily ve vrstvy ledovců. A v těch vrstvách se zakonzervovaly i malé objemy vzduchu. Vědci nyní umějí v jednotlivých vrstvách hlubokých vrtů určit nejen stáří, ale také obsah různých plynů. A z těchto stanovení celkem bezpečně víme, že už minimálně 600 000 let koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře Země kolísala v rozmezí od 180 do 280 ppm. Na obrázku 2 jsou uvedeny údaje vztahující se do minulosti vzdálené až 400 000 let. Novější údaje pak prokázaly platnost obdobného průběhu ještě o dalších 200 000 let zpět. Někteří odborníci se domnívají, že takové koncentrace byly na
Zemi dokonce desítky milionů let. Uvedené kolísání vyšších a nižších koncentrací se shoduje s výskytem dob ledových (nižší koncentrace) a meziledových. Zatím se však neví s dostatečnou věrohodností, jestli pouze zmíněné kolísání koncentrace CO2 způsobilo nástup a zase ústup dob ledových, nebo jestli změny koncentrací oxidu uhličitého byly spíše důsledkem oněch teplotních změn. Novější údaje pak prokazují, že celé minulé tisíciletí se koncentrace CO2 udržovala na stálé výši, a to kolem 280 ppm (obr. 3), tedy na hodnotě odpovídající době meziledové. A teprve přibližně od konce 18. století dochází k nápadnému zvyšování koncentrace CO2. Pro tento nárůst jsou charakteristické 2 poznatky: (1) Koncentrace CO2 v posledním století dosahuje tak vysoké hodnoty, jaká tady nebyla minimálně oněch 600 000 let. (2) Rychlost ročního zvyšování koncentrace CO2 dosahuje 1 až 2 ppm. To je více než tisíckrát vyšší rychlost zvyšování koncentrace CO2, než odpovídá oněm dávnominulým průběhům uvedeným na obr. 2. Velmi přesná měření moderními metodami jsou k dispozici přibližně od poloviny minulého století. Jako velmi reprezentativní se obecně uznávají výsledky měření na observatoři Mauna Loa, která je umístěna na Havajských ostrovech. Tato lokalita je mimořádně vhodná, protože leží v oceánu daleko od antropogenních zdrojů (průmysl). Navíc je umístěna v nadmořské výšce 3 400 m, proto měří hodnoty vzorků, které nejsou bezprostředně kontaminovány žádnými zplodinami. Oxid uhličitý se udržuje v atmosféře velmi dlouhou dobu, takže se v ní dobře promíchá a vykazuje reprezentativní hodnoty celé planety (obr. 4). Soustavné zvyšování koncentrace oxidu uhličitého je naprosto nezpochybnitelné a relativně rovnoměrné. Při vynesení podrobnějších měsíčních hodnot je patrno také pravidelné kolísání v průběhu jednoho roku (obr. 5). Nejvyšší hodnoty jsou v předjaří, a nejnižší naopak během pozdního podzimu. Je to dáno fotosyntetickými aktivitami porostů, hlavně lesů, na severní polokouli.
159
A znovu upozorňuji: rychlost tohoto zvyšování také roste. Například v letech 1970 až 1979 se koncentrace CO2 ročně zvýšila o 1,25 ppm, v období 1980 až 1989 o 1,58 ppm a během posledního pětiletí to už bylo 2,05 ppm. Žijeme tedy v atmosféře, v níž koncentrace CO2 vysoce přesahuje hodnoty, jimž byly živé organismy na Zemi vystaveny statisíce až miliony let. A toto zvyšování se stále ještě zrychluje. Toto jsou nezpochybnitelná fakta. A co to tedy znamená pro lidstvo? Pro rostliny včetně našich vinohradů? A pomůže nám taková informace v hledání odpovědí na otázky uvedené v úvodu tohoto příspěvku? Některé důsledky se pokusím vysvětlit v příštím příspěvku. Použitá literatura Etheridge, D. M., Steele, L. P., Langenfelds, R. L., Francey, R. J., Barnola, J.-M., Morgan, V. I.: Natural and anthropogenic changes in atmospheric CO2 over the last 1000 years from air in Antarctic ice and firn. J. geophys. Res. 101: 4115–4128, 1996 GLOBALVIEW-CO2: Cooperative Atmospheric Data Integration. Project Carbon Dioxide. CD-ROM, NOAA/CMDL, Boulder, Colorado. [Also available on Internet via anonymous FTP to ftp.cmdl.noaa.gov. Path: ccg/co2/ GLOBALVIEW], 2006. House, J. I., Prentice, I. C., Ramankutty, N., Houghton, R. A., Heimann, M.: Reconciling apparent inconsistencies in estimates of terrestrial CO2 sources and sinkd. Tellus 55B: 345-363, 2003. Nátr, L.: Země jako skleník. Proč se bát CO2? Academia. Praha. 2006. Petit, J. R., Jouzel, J., Raynaud, D., Barkov, N. I., Barnola, J.-M., Basile, I., Bender, M., Chappellaz, J., Davis, M., Delaygue, G., Delmotte, M., Kotlyakov, V. M., Legrand, M., Lipenkov, V. Y., Lorius, C., Pépin, L., Ritz, C., Saltzman, E., Stievenard, M.: Climate and atmospheric history of the past 420,000 years from the Vostok ice core, Antarctica. Nature 399: 429–436, 1999.
Důrazně proti peronospoře Peronospora se šíří za deštivého a teplejšího počasí, srážky 10 mm za 24 hodin a průměrná teplota nad 11 °C představují optimum pro klíčení oospór. Pro sporulaci je nutné ovlhčení, teplota optimálně 20 °C a tma. Pro následné klíčení
sporangií a propuknutí infekce je nezbytné ovlhčení listů a teplota 22–25 °C. Infekční perioda tak většinou proběhne za 8–10 hodin. Dostatečně známým projevem plísně révové jsou žlutozelené až žlutavé olejové skvrny na listech. Pozdě-
ji a na starších listech se objevují žilkami ohraničené drobné skvrny. Může docházet až ke žloutnutí celých listů. Spodní stranu skvrn tvoří bělavý povlak sporangioforů a sporangií, který se může objevit také na květenstvích nebo mladých
160
(4/2007)
hroznech. Napadená květenství a mladé hrozny hnědnou a zasychají. Postižená místa na listech nekrotizují, silně napadené listy pak opadávají. Napadené bobule se zbarvují šedohnědě, postižená pletiva se propadají, až dojde k zaschnutí celých bobulí. Přestože se s pravidelným výskytem a šířením setkáváme v našich podmínkách především v období po odkvětu, preventivní zásahy vůči primární infekci je nutné provést již před květem. Svědčí o tom mnoho ročníků, kdy podceněním ochrany v tomto období byly zaznamenány výskyty peronospory právě počátkem kvetení. Klíčovou roli pochopitelně hraje aktuální vývoj povětrnostních podmínek. Ochranu se proto vyplácí zahájit od fáze 5–6 listů, dostatečně účinné zpravidla bývají aplikace kontaktních fungicidů se sírou, případně azoly. Ovšem následující období před květem již vyžaduje použití kombinovaných fungicidů. Pro tento účel je naprosto ideální novinka loňského roku, fungicid Verita. Tento přípravek je kombinací osvědčeného fosetylu Al a úplně nové účinné látky fenamidone, jejíž obchodní název je Fenomen. Působí obzvláště velmi dobře proti peronospoře a vysoký stupeň účinku vykazuje i proti černé skvrnitosti révy a Penicilliu. Verita působí systémově a plně zabezpečuje ochranu nově přirůstajících částí rostliny. To je důvodem k zařazení do postřikového sledu právě v době těsně před květem, kdy dochází k intenzivnímu nárůstu listové plochy a réva je zároveň nejcitlivější na infekci peronospory. Bez obav je možná aplikace v průběhu kvetení, a to i u odrůd citlivějších na měď (Muškát, Svatovavřinecké, Neuburské), protože měď v přípravku obsažena není. V dalších obdobích se Verita používá nejpozději do fáze bobulí velikosti hrášku. Dávkovací rozpětí 2,5–3 kg/ha volíme podle intenzity infekčního tlaku. Vzhledem k výborné účinnosti Fenomenu a vysokému obsahu fosetylu Al si lze dovolit postřikový interval v rozmezí 10 až14 dnů, za slabého tlaku peronospory pak i více než 14 dnů. Obě účinné látky pocházejí ze skupin s rozdílným mechanismem účinnosti. Odlišně působí i oproti fenylamidům, cymoxanilu, dimetomorphu, a mohou tak být používány jako jejich antirezistentní alternativa. Veritu lze použít maximálně 3krát během jedné vegeta-
ce, přičemž do tohoto počtu se zahrnují i ostatní přípravky obsahující účinnou látku ze skupiny Qol (strobiluriny). Maximálně je tedy možné použít např. 1x Verita a 2x Zato v průběhu jedné sezony. Tyto přípravky v postřikovém sledu zařazujte pouze dva bezprostředně po sobě, pak je nutné použít přípravek s odlišným mechanismem účinku. Jako přerušovač je možné využít Aliette Bordeaux nebo Mikal M. Verita optimálně splňuje požadavky systému integrované produkce včetně zařazení na seznam pro dotační titul. Jelikož neobsahuje žádnou měď, je možné limit 2 kg Cu/ha využít v ostatních obdobích v podobě jiných přípravků. Samozřejmostí je neškodnost vůči dravým roztočům Typhlodromus pyri, včelám a ostatním užitečným organismům. Je také bez vlivu na fermentační proces a organoleptické vlastnosti vína. Další možností řešení peronospory v tomto období je Mikal M. Fosetyl Al zde vhodně doplňuje mancozeb, který patří k osvědčeným kontaktním účinným látkám. Přípravek vedle peronospory účinkuje velmi dobře i proti černé skvrnitosti a červené spále, silný vedlejší účinek má také na botrytidu květů. Alternativně jej lze proto zařadit do fungicidního sledu v období před květem až počátkem kvetení v dávce 2,5–3 kg/ha. Vinaři pracující v systému integrované produkce ovšem musí respektovat zásadu maximálně dvojího ošetření přípravkem obsahujícím mancozeb během jedné sezony. Je třeba také upozornit na skutečnost, že Mikal M nelze míchat s fungicidy Discus, Falcon, Mythos, tekutými formulacemi síry a kapalnými hnojivy obsahujícími dusík. IQ Crystal musí být vléván do postřikovače jako první, až poté následuje Mikal M. Nezřídka již v časnějších vývojových fázích hrozí infekce padlí. Typickým znakem výskytu padlí révového jsou povlaky bílého až bělošedého podhoubí s viditelnými konidiemi. Takto mohou být napadeny všechny zelené části keře, letorosty, listy, květenství a nezralé hrozny. Skvrny na listech jsou později matné a šedavé, dochází ke zpomalení růstu a k deformacím. Květenství sprchávají, mladé bobule zasychají v důsledku větších ztrát vody. U velkých bobulí pak důsledkem poškození pletiv slupky a následného příjmu vody dojde k typickému prasknutí a vyhřeznutí semen. Na letorostech se padlí révo-
vé projeví skvrnami, které při vyzrávání dřeva tmavnou až černají. Zdrojem šíření choroby jsou především mladé letorosty, které jsou napadeny z podhoubí přezimujícího v pupenech. Právě na těchto mladých letorostech se vytvářejí konidie, jež umožňují další šíření. Zdrojem primární infekce mohou být i přezimující kleistothécia. Optimální podmínky pro rozvoj představují teploty 26–28 °C a vyšší nebo střídavá vlhkost vzduchu. Významná infekce se ovšem může objevit i při teplotách okolo 10 °C. Padlí révové představuje hospodářsky vysoce škodlivé onemocnění pravidelně se vyskytující v sušších obdobích ročníku. Způsobuje podstatné snížení množství a kvality úrody, především nižší cukernatost a méně aromatických látek. U náchylných odrůd za příznivých podmínek šíření může dojít až k úplnému znehodnocení sklizně. Pro řešení této choroby je k dispozici již velmi dobře známý Falcon 460 EC. Obsahuje tři systémově působící účinné látky, které rychle pronikají do rostliny a jsou rovnoměrně rozmisťovány v listech. Na přípravku Falcon je vinaři nejvíce oceňován jeho kurativní účinek, projevující se tzv. „stop efektem“ i na již znatelné padlí. Tento efekt je skutečně rychlý a razantní, ale z důvodů biologických i ekonomických je vždy vhodnější dát přednost preventivnímu použití. Falcon lze aplikovat kdykoliv v průběhu celé vegetace, ať už sólo nebo v kombinacích. Ze zaregistrovaného dávkovacího rozpětí 0,3–0,4 l/ha doporučujeme použít nižší hranici při preventivních aplikacích a za nižšího infekčního tlaku, vyšší dávku pak při vysokém infekčním tlaku a zásadně při kurativním použití. Tank mix s přípravkem Verita v období před květem nebo koncem kvetení je optimálním řešením pro vysoce účinnou ochranu proti peronospoře i padlí. Vedle vynikající účinnosti hovoří pro Falcon i jeho cena, která je při dávce 0,3 l/ha na úrovni 393 Kč/ha. Výkonné, spolehlivé a cenově přijatelné fungicidy jsou důležitým předpokladem úspěšného řešení houbových chorob. Vhodná je také dostatečně široká paleta účinných látek, aby jejich střídáním byl vytvořen předpoklad dlouhodobě vysoké účinnosti a zároveň zajištěna antirezistentní prevence. Na přípravky Verita, Mikal M a Falcon se lze v tomto smyslu plně spolehnout. Ing. Marian Havliček, Bayer CropScience
Přezimující škůdci ve vinici Na úvod je třeba zmínit, že velký počet vinohradnických podniků pracuje v podmínkách integrované produkce. Velký počet těchto producentů využívá pozitivních vlastností dravého roztoče – Typhlodromus pyri, v boji
s těmito škodlivými roztoči. Pravidla integrované produkce potom uvádí chemické přípravky, které jsou povoleny pro ochranu proti hálčivci a vlnovníkovi v podmínkách integrované produkce.
Přípravky proti vlnovníkovi a hálčivci révovému povolené v podmínkách IP: Aliekol, Kumulus WG, Oleoekol, Omite 30W, Omite 570 EW, Sanmite 20 WP, Sulikol K, Sulka
(4/2007)
Vlnovník révový (Colomerus vitis, Eriophyes vitis) Původce plstnatosti u révy vinné přezimuje pod šupinami jednotlivých oček na révovém keři. V období rašení révy vinné se roztoči postupně přemísťují na právě se vyvíjející listy a začínají svoji škodlivou činnost na spodní straně listových čepelí. Na listech a případně i květenstvích se vytváří plstnatý povlak. Roztoči kladou do těchto plstnatých míst vajíčka a jsou schopni vytvořit několik generací ročně. Koncem léta se připravuje vlnovník na přezimování a stěhuje se do zimních oček k přezimování. Příznaky poškození můžeme pozorovat na listech a při silném napadení i na květenstvích. Již velmi malé listy mohou mít patrné nádorovité vyvýšeniny na horní straně listové čepele. Na spodní straně listové čepele jsou nádorky vyklenuty a roztoč vytváří bělavý, plstnatý povlak. Při silném napadení může tento plstnatý povlak pokrývat i horní stranu listové čepele. Okraje listů mohou stáčet okraje listů směrem dolů a listy mohou být ve svém tvaru deformované. Při napadení bývají poškozo-
vány především bazální listy na letorostu. Mohou být napadeny rovněž listy na zálistcích. Plstnaté povlaky se mohou vyskytovat také na květenstvích a mohou způsobovat, že nedojde k vykvetení těchto květenství. Hálčivec révový (Calepitrimerus vitis) Hálčivec révový je původce kadeřavosti révy vinné. Přezimuje pod šupinami zimních oček nebo v trhlinách pod kůrou dřeva. S blížícím se rašením zimních oček začíná hálčivec svoje sání. Škůdce vyměšuje sekret, který ovlivňuje růst buněk. Během roku může hálčivec vytvořit několik generací. V červenci a srpnu dochází opět k přesunu hálčivce do zimních oček a přípravě na přezimování. Příznakem poškození tímto škůdcem může být nerovnoměrné a opožděné rašení oček v jarním období. Mladý letorost může zůstat často zakrnělý již při velikosti 2–3 cm. Letorosty připomínají metlovitý růst. Listy se rovněž nevyvíjí dokonale, zůstávají malé. Při pozorování listu proti světlu vidíme místa nabodávání škůdce. V místech nabodání mohou při růstu vznikat na listech trhliny. U napadených
161
letorostů se často nevyvíjí vůbec květenství. Nemusí být stejně napadeny všechny letorosty na keři. Obvykle bývají silněji napadeny letorosty vyrůstající z bazálních oček. Základem ochrany proti těmto živočišným škůdcům je dravý roztoč – Typhlodromus pyri, jak již bylo řečeno na úvod. V období před rašením oček je možné používat přípravky na bází síry a nebo preparáty na bázi olejů. Další ochranný zásah je možné realizovat ihned po vyrašení oček dalšími přípravky uvedenými výše. Velmi významné může být ošetření koncem léta, které může velmi pozitivně působit na minimalizaci přezimující generace. Při aplikaci přípravků je třeba respektovat všechny zásady, které jsou uvedeny v návodech k použití, týkající se zejména dávky, termínu ošetření, podmínek počasí pro ošetření, mísitelnosti přípravků. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (fota k článku jsou na titulní stránce, fota autor)
Ozelenění vinic v ekologickém vinohradnictví Dipl. Önolog Dr. Uwe Hofmann, mezinárodní poradce v ekologickém vinařství, Geisenheim Ing. Milan Hluchý, Ph.D., předseda Svazu integrované produkce hroznů a vína, Brno
Podpora ozelenění Ozelenění meziřadí vinic mimo jiné plní v trvalé kultuře, kterou je réva vinná, funkce sledu plodin, resp. osevního postupu. Mimo všeobecně známých a akceptovaných funkcí, jako je protierozní ochrana, krytí povrchu půdy, omezování negativního vlivu utužování půdy ve stopách traktorů, jde v ekologickém vinohradnictví o další funkce. – zlepšení půdní struktury a vododržnosti celoročním prokořeněním půdy a podporou půdních organismů – poskytnutí potravní nabídky půdním organismům (dešťovky a další nematody, roztoči, chvostoskoci, houby, bakterie atd.), což vytváří předpoklad pro vysokou půdní aktivitu a dynamiku živin – rovnoměrné, révě vinné přizpůsobené uvolňování živin, jehož je docíleno výsevy a následným kosením, válením či mulčováním směsí bylin – podpora a stabilizace fauny ekosystému vinice střídavým (ob meziřadí) kosením bylinného porostu v meziřadí vinice
Přirozené ozelenění, ke kterému dochází ponecháním bylinné vegetace v meziřadí přirozené sukcesi, tzn. přirozenému, stanovištěm deteminovanému vývoji, plní tyto role jen zčásti. Zatravnění výsevem trav je pak zcela nevhodné. Přirozené ozelenění zpravidla nevytváří dostatečnou či optimální masu kořenů a jen částečně poskytuje révě potřebné živiny. Trávy, především různé varianty ranných sukcesních stadií stepních trávníků, prokořeňují půdu jen v horizontu horních asi 10 cm a jen málo přispívají k infiltraci vody do půdy. Po výsevu trav dojde ve většině případů k vytvoření monokultury a vývoj bylinného společenstva směrem k druhově bohaté vegetaci je zablokován. Velmi často je výsledkem zatravnění jen další monokultura, která není schopna plnit většinu potřebných funkcí bylinného společenstva. Protože vysoká pestrost bylinného pokryvu meziřadí vinic je jedním ze základních požadavků, mělo by rovněž v případě výsevů vždy jít o druhově bohaté směsi. Volba složení a výsevního množství je dána dobou, po kterou má být daný porost ve vinici přítomen (od podzimu do jara, jeden
162
(4/2007)
rok či více let), půdním druhem a typem, mocností půdy, obsahem humusu, hodnotou pH, dobou výsevu a technikou obdělávání bylinného porostu. Při volbě skladby osiva pro směs, jež má být ve vinici vyseta, je třeba zohlednit následující faktory: – směs by měla obsahovat kromě jiných bylin a trav alespoň dva druhy vikvovitých rostlin – ve směsi by měly být zastoupeny jak rychle klíčící, tak pomaleji klíčící druhy – rostliny nižší, středně vysoké a vyšší – alespoň polovina rostlin by měla hluboce kořenit – složení směsi by mělo odpovídat účelu a lokalitě – výsevní množství by mělo být při dolní hranici, aby se ve vegetaci meziřadí mohly prosadit i místní, pro danou lokalitu typické rostlinné druhy Příprava půdy k výsevu Ve většině vinic na jihu Moravy jsou dnes z mnoha důvodů (nedostatek zkušeností, financí, vhodné mechanizace, podcenění problému atd.) půdy v různé míře postiženy utužením podorniční vrstvy, ochuzením organické složky a obsahu humusu v půdě, snížením vodní kapacity a dalšími negativními jevy. Proto je nutné k ozeleňování meziřadí v prvních letech přistupovat opatrně a s vědomím rizik, která tyto operace přinášejí. Zkušenosti ukázaly, že k minimalizaci stresu, který by mohlo vyvolat jednorázové celoplošné ozelenění meziřadí doposud ne zcela vhodně obdělávaných vinic, je třeba v prvních letech začít s ozeleňováním každého druhého meziřadí. Konkrétně toho, které bylo doposud obděláváno jako černý úhor. Vhodnou variantou začátku systematického zvyšování půdní úrodnosti jsou opakované pozdně letní výsevy ozimých směsí. Takto založený porost se na jaře příštího roku poválí či zmulčuje a v pozdním létě se v tomtéž meziřadí opět vyseje ozimá směska. Tento postup je vhodné opakovat po dobu tří až pěti let. V posledním roce se vyseje druhově bohatá směska obsahující řadu druhů vhodných pro dlouhodobější růst ve vinici. Po jejím zapěstování se rozorají doposud dlouhodobě ozeleněná meziřadí a v nich se opět po dobu několika let provádí výše uvedené pozdně letní výsevy ozimé směsky. Pokud to situace v podniku dovolí, bylo by vhodné v těchto prvních letech aktivace půdy přihnojit vinice kvalitním kompostem či vyzrálým hnojem. Pokud bychom začínali s ozeleňováním vinice, kde byl doposud celoplošný černý úhor, pak je opět vhodné ozelenit jen každé druhé meziřadí a v ideálním případě druhou polovinu meziřadí pokrýt slámou či kůrovým mulčem. Možné je ale i ponechání poloviny meziřadí bez pokryvu a jejich kultivace. Pro úspěšné založení bylinného porostu v meziřadí je důležité rovněž předchozí prokypření půdy. Zde je důležité jak kvalitní zaklopení drnu, tak hluboké (25–30 cm) prokypření půdy. Kombinace kypřiče s rotavátorem je vhodná pro přípravu seťového lůžka. Prokypření půdy a přípravu seťového lůžka lze spojit do jedné operace s výsevem a následným zaválením osiva do půdy. Strategie ozelenění Založení kvalitního porostu, který by po několik let plnil všechny požadavky kladené na bylinnou vegetaci meziřadí vinic, je jen stěží možné na utužené půdě chudé na organickou hmotu bez drobtovité struktury. V takovém případě nestačí pouze jedno prokypření a výsev víceletého bylinného společenstva, nýbrž je nutné víceleté zlepšování vlastností půdy a její stability. Na obr. 1 je uveden příklad melioračního zeleného hnojení a prokypřování půdy v průběhu tří let. Dosavadní agrotechnika zahrnovala celoplošný černý úhor s částečným pokryvem půdy chudou vegetací během zimy. Uvedený příklad zahrnuje trojí prokypření půdy. Současně je v meziřadích po prokypření střídavě vyseta směs pro jednoleté ozelenění přes zimu a její následné zmulčování na jaře a směs pro dlouhodobé ozelenění, která je na jaře a následně během vegetace jednou až dvakrát poválena.
Obr. 1 : Systém střídavého ozelenění meziřadí pro přechodnou fázi počátku zlepšování půdní úrodnosti
černý úhor ozeleněné meziřadí 1. fáze srpen prokypření do 15 cm prokypření do 15 cm výsev meliorační směsi výsev víceleté směsi (vikev – žito – jetel inkarnát) (různé druhy vikvovitých rostlin, další druhy bylin) únor rozhození kompostu duben/květen polámání porostu žebrovým zaválení porostu válem květen–srpen diskování zaválení porostu tímto meziřadím se jezdí v době květu a tvorby semen červenec první posekání porostu 2. fáze srpen kypření do 25 cm výsev jednoletých bylin (ředkev, lupina) únor aplikace kompostu a 1 t horninové moučky duben/květen zaorání vegetace květen–srpen udržování černého úhoru/ /mulč (sláma) tímto meziřadím se jezdí červen první kosení porostu 3. fáze srpen kypření do 40 cm 1 t horninové moučky výsev víceleté směsi březen duben
aplikace 1 t horninové moučky
poválení porostu válení porostu, jeho kvetení, tvorba semen
aplikace kompostu 1 t horninové moučky zorání a prokypření tímto meziřadím se jezdí
Tab. 3 : Střídavé ozelenění víceletými směskami meziřadí s černým úhorem 1. fáze srpen kypření do 15 cm výsev ozimé směsky (vikev, hrách, žito, jetel inkarnát) březen/duben zaorání ozimé směsky květen– –červenec udržování černého úhoru
ozeleněné meziřadí kypření do 15 cm výsev víceleté směsi
válení porostu (kvetení, tvorba semen) pokosení porostu
(4/2007)
2. fáze srpen kypření do 25 cm výsev ozimé směsky (ředkev, ozimá lupina, hrách) leden/únor aplikace kompostu 1 t horninové moučky (30–40 t/ha a 1 t horninové moučky) březen/duben zaorání ozimé směsky prokypření půdy pod směskou květen– –červenec udržování černého úhoru válení porostu, jeho kvetení a tvorba semen
163
Péče o ozeleněná meziřadí V praxi ekologického vinohradnictví se v případě celoplošného ozelenění prosadilo střídavé mulčování, válení nebo kosení každého druhého meziřadí. Díky tomu, že koseno nebo mulčováno je jen každé druhé meziřadí, je vegetaci v druhé polovině meziřadí umožněno vykvést a dokončit vývoj až k vysemenění, což znamená, že tento druhově bohatý porost trvale regeneruje a jeho druhová pestrost není ochuzována. K potlačení konkurence o vodu může být tento nekosený, resp. nemulčovaný porost vícekrát během vegetace poválen žebrovaným válem. Tato operace je ovšem smysluplná jen v případě porostu složeného z relativně křehkých bylin, které se alespoň zčásti při průjezdu žebrovaného válu lámou. Růst trav tímto způsobem regulovat nelze. Tímto způsobem lze po řadu let ve vinici udržet druhově bohatý porost vhodného složení. Pokud to dovolí dostatek srážek, což je na většině lokalit jižní Moravy problematické,
bylo by vhodné sekat porost ve výšce cca 15 cm, aby většina rostlinných druhů mohla zdárně odkvést a vysemenit. Pro sušší podmínky jižní Moravy bude potřebné najít vhodné druhy nižších bylin, které by plnily všechny požadované funkce s minimální konkurencí o vodu. Jak z hlediska technického, tak biologického je vhodnějším způsobem ošetření porostu kosení než mulčování. Kosení je jednak energeticky Vegetace vinic dnes mimořádně přiméně náročné, a zároveň pod- spívá rovněž ke zvýšení biodiverzity statně méně poškozuje hmyz zemědělské krajiny a ostatní faunu koseného porostu. Výjimkou je první jarní zásah, kdy mulčováním jednak zkracujeme bylinný porost a současně drtíme réví v meziřadí vinice. Pokud musíme z důvodu nedostatku vláhy vegetaci v polovině meziřadí zapravit do půdy, pak by to mělo být provedeno na jaře od konce března do konce dubna. Touto operací totiž zmobilizujeme podporou mineralizece v půdě dusík, který je pak v květnu a červnu k dispozici intenzivně rostoucí révě. Pro tuto operaci jsou ideální rycí stroje. Pokud nám jde jen o krátkodobější pozastavení růstu bylinné vegetace a současnou mobilizaci dusíku, pak stačí při dostatečné vlhkosti částečné podrytí drnu v hloubce ko- Svlačec – důležitá hostitelská rostlilem 15 cm. Pokud chceme do- na fytoplazmy stolburu by se měla ve sáhnout intenzivnějšího poza- vinicích vyskytovat co nejméně stavení růstu vegetace v meziřadí, lze použít disky, kterými část vegetace zapravíme do půdy, intenzivněji zmobilizujeme dusík, omezíme konkurenci bylin o vodu a část rostlinné masy zapravíme do půdy. Tuto operaci můžeme provést v různé intenzitě v závislosti na potřebě omezení vegetace v meziřadí. V případě potřeby je možné využít této operace jako přípravu půdy k následnému přisetí vikve, jetele bílého, hořčice apod. Fotografie M. Hluchý
Kvetoucí rostliny jsou rovněž důležitým zdrojem nektaru a pylu
Hrachor – jeden z mnoha druhů mimořádně významných vikvovitých rostlin
3. fáze srpen prokypření do 40 cm výsev víceleté směsi březen–duben květen– –červenec válení porostu, kvetení, tvorba semen pokosení porostu
zaorání směsi kultivace černého úhoru
Tab. 4: Počet dešťovek v různě ozeleněných plochách (kusy/ /ha) 1990 Termín:
1991
léto
podzim
jaro
podzim
Jetelotravní směs
30 000
96 000
72 000
100 000
Druhově bohatá směs
124 000
2 000 000
136 000 178 000
Ozelenění:
164
(4/2007)
Ohlédnutí Vinařského fondu za uplynulým rokem Na počátku minulého roku zahájil Vinařský fond cílenou podporu prodeje moravských a českých vín pod společnou národní značkou „Vína z Moravy, vína z Čech“, která se stala zastřešujícím symbolem celého projektu. Značka „Vína z Moravy, vína z Čech“ byla uvedena na trh se snahou zvýšit obecné povědomí o kvalitě a jedinečnosti moravských a českých vín a posílit tak jejich vnímání v očích veřejnosti. Jak jste jistě zaznamenali, oslovili jsme nejprve
Již tradiční projekt „Svatomartinské“ byl ofi-
Vás, vinaře a distributory vína, abyste se v před-
ciálně zahájen 11. 11. 2006 na Moravském
stihu seznámili s našimi záměry, národní znač-
náměstí v Brně ochutnávkou mladého Svato-
kou a pravidly pro její užívání. Současně Vám
martinského vína, na niž navázaly speciální
byly předány základní propagační materiály
komunikační aktivity na celorepublikové
a proběhla také prezentace značky v tradičních
úrovni – venkovní a rozhlasová reklama,
vinařských oblastech prostřednictvím
inzerce v odborných titulech, PR
billboardů a tiskové inzerce.
aktivity a p.o.s. materiály. Vinařský fond se v loňském roce
www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz
Objevte kouzlo našich vín Titulek uváděný v úvodní části reklamní kampaně vychází ze zastřešujícího sloganu „Objevte, poznejte, ochutnejte vína z našich vinic“ a koresponduje se základní myšlenkou komunikační strategie – zprostředkovat prvotní kontakt konečného spotřebitele se značkou „Vína z Moravy, vína z Čech“.
Svatomartinské
Akci „Svatomartinské“ propagovala kromě jiného také billboardová kampaň s vizuálem prezentujícím mladá vína. Současně na akci upozorňovalo také označení vlaječkami, plakáty apod. přímo na prodejních místech.
zapojil také do přípravy projektů v oblasti výstavnictví a vzdělávání. K nejvýznamnějším patřily například zahraniční veletrhy Prowein v Düsseldorfu a Enoexpo v Krakově, kde se fond podílel na vytvoření společné expozice České republiky, dále také na zajištění účasti domácích firem na brněnském Vinexu a výstavě Víno a destiláty v Praze. Vinařský fond spolupracoval na realizaci seminářů, konferencí, školení a vydávání propagačních materiálů v oblasti vinařské turistiky apod. Současně byla také schválena řada dalších projektů na podporu činnosti samotných vinařů a vinařských sdružení. Také pro letošní rok jsme opět připravili řadu komunikačních aktivit, a to nejen masivní TV kampaň, inzerci a PR v tištěných médiích, ale V září 2006 byla v rámci rozsáhlé mediální
také venkovní reklamu a p.o.s. materiály
kampaně představena národní značka také
v místě prodeje. V dubnu bude v rámci
široké odborné a laické veřejnosti. Kampaň
nákupních center po celé ČR odstartována
obsahující kromě sponzoringu vybraných
velká promotion, jejíž součástí budou kromě
pořadů v televizi i tiskovou inzerci a PR aktivi-
zábavného programu a soutěží s vinařskou
ty doprovázela navíc venkovní reklama a p.o.s
tématikou také ochutnávky některých Vašich
materiály v místě prodeje. Vizuál kampaně
skvělých vín. O veškerých akcích budete prů-
„Kolik chutí má slunce“ poukazoval zejména
běžně informováni prostřednictvím Národního
na četnost pěstovaných odrůd a různorodost
vinařského centra, se kterým Vinařský fond
chutí domácích vín. Přítomnost slunce ve víně
úzce spolupracuje.
zde zdůrazňovala právě vynikající kvalitu
Veškeré naše snahy o podporu moravských
našich vín. Upozorněním na původ vín
a českých vín by však nebyly úspěšné bez Vašich
z „našich“ vinic byla budována další asociace,
vysoce kvalitních produktů. Věříme proto, že
která staví nejen na národní hrdosti, ale také
také v roce 2007 budeme společně usilovat
Výstavní stánek národní značky v polském Krakově
na preferenci místních plodin vhodnějších pro
o prezentaci domácích vín a zvyšování obecné-
náš organismus.
ho povědomí o jejich výjimečnosti a originalitě.
Výstava VÍNO A DESTILÁTY
Veletrh ENOEXPO
Podpora účasti 48 domácích firem na výstavě v Praze
(4/2007)
165
Jak přístupné jsou vinařské stavby? Ing. Milena Antonovičová Konzultační centrum pro odstraňování bariér Ligy za práva vozíčkářů Brno
Těm všem vyhovuje bezpečné prostředí bez schodů, překážek, těžkých dveří – tedy bez zbytečných bariér. Zatímco prostředí s architektonickými bariérami minimálně jednu velkou skupinu obyvatel omezuje, bezbariérové prostředí je „uživatelsky“ příjemné pro všechny. Co se týká nákladů, bezbariérové řešení nemusí být nijak finančně náročné – to bývá jen v případě, kdy se dodatečně řeší problémy, na které se na počátku poněkud zapomnělo. Nezbytné legislativní minimum Principy bezbariérové přístupnosti staveb jsou zakotveny ve stavebním zákoně a navazující legislativě – zejména ve vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Zjednodušeně lze říci, že výše zmíněná vyhláška určuje, kdy, u kterých staveb a jakým způsobem má být zajištěna bezbariérovost. Vyhláška se týká všech staveb nebo částí staveb přístupných veřejnosti a nad jejím dodržováním bdí stavební úřady. Je třeba ji plně respektovat při novostavbách a rekonstrukcích, příslušná ustanovení je třeba použít i při provádění udržovacích prací, změn staveb a změn v užívání staveb, pokud to závažné důvody nevylučují. Tyto závažné důvody musí
být jednoznačně specifikovány, aby bylo možné je zpětně objektivně vyhodnotit. V tomto případě je však třeba navrhnout jiné vhodné řešení, kterým musí být dosaženo sledovaného účelu, tj. bezbariérové přístupnosti stavby. U staveb, které jsou kulturními památkami, se ustanovení vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče. Podmínky přístupnosti Uživatelé s pohybovým handicapem – například vozíčkáři – potřebují mít pro svůj bezpečný a samostatný pohyb v daném prostředí splněny následující obecné podmínky: – je třeba větší volný manipulační prostor – v praxi se běžně používá kruh o průměru 1,5 m, – výškové rozdíly nesmí být vyšší než 2 cm (např. práh ve dveřích, schod u vstupu...) – minimální průjezdná šířka pro osobu na vozíku musí být 800 mm – podjezdová výška (např. pod stolem) je 700 mm – veškeré pochozí a pojízdné povrchy musí být rovné, pevné, popř. upravené proti skluzu – vozíčkář má snížený horizont pohledu a sníženou dosahovou vzdálenost – prostředí by mělo být přehledně, logicky a jednoduše řešené – slabinou většiny staveb stále zůstávají piktogramy upozorňující na bezbariérový vstup, parkovací místa, bezbariérové WC atd. Při řešení konkrétního objektu je třeba se vždy zamyslet nad těmito základními prvky přístupnosti:
Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004
A. vyhrazené parkování – v blízkosti vstupu nebo v garáži objektu, s navazujícím bezproblematickým přístupem až ke vchodu B. vstup do objektu – u novostaveb musí být bezbariérově řešen vždy hlavní vstup, u rekonstrukcí bývá často nutno volit jinou variantu – např. některý z bočních vstupů C. pohyb po budově – tj. výtahy, rampy D. WC pro vozíčkáře – dostatečně prostorné a se správným vybavením E. informace o přístupnosti – piktogramy v objektu, informace v letáčcích či na webových stránkách Vzhůru do reality Na letmý průzkum několika náhodně vybraných vinařských provozoven přístupných veřejnosti jsme se vydali s šéfredaktorem Vinařského obzoru začátkem února letošního roku. Nešlo nám ani tak o hledání prohřešků proti vyhlášce, ale spíš o zjištění situace v terénu a prozkoumání obecného povědomí o tom, jak by přístupnost staveb měla vypadat. Stálá vinařská expozice Hustopeče w w w.hustopece–cit y.cz/main_cz.php?Akce=vin_sve&M=10&PM=1 Je součástí Městského muzea a galerie. Vinařská expozice je umístěna v renovovaných sklepních prostorech historického renesančního domu U Synků. Rekonstrukce sklepních prostor proběhla v roce 2003, do sklepa však vedou natolik strmé schody, že zpřístupnění zřejmě vůbec nebylo technicky možné. Návštěvník na vozíku bude obsloužen v Informačním cent-
590,(vã. 5% DPH)
Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
166
(4/2007)
ru v průjezdu objektu, kde budou v brzké době k dispozici mobilní ližiny a zvonek. Vinařská společnost Pavlovín – Velké Pavlovice www.pavlovin.cz/kontakt.php V objektu je soustředěna výroba, kancelářské prostory a malá prodejna vína. Provozovna je cca 2 roky po otevření, před vstupem do prodejny je schod – vstup je tedy bariérový. Jde o prohřešek proti vyhlášce o přístupnosti staveb, prodejna neměla být bez odstranění závady zkolaudována.
Přístupné pro vozíčkáře jsou jen pokoje v prvním patře hotelu, které mají vstup z terasy. Bohužel vnitřní uspořádání pokojů (zejména řešení hygienického zařízení) ubytování vozíčkářů neumožňuje. V tomto bodě byla opět vyhláška o přístupnosti staveb porušena, stavební úřad měl trvat na vhodném dispozičním uspořádání alespoň 1 pokoje. Pokud by to bylo řešeno již v rámci projektových prací, nejednalo by se o žádné výrazné navýšení financí – v podstatě jde pouze o vhodné řešení hygienického zázemí. Rodinné vinařství Jedlička – Novák Bořetice www.vinoboretice.cz Na dohled od hotelu Kraví Hora je malé rodinné vinařství, které získalo titul Stavba Jihomoravského kraje roku 2005 – plaketu lze nalézt na průčelí vstupu. Vjezd je možný až do dvora objektu, vstup a vnitřní prostor sklípku je zcela bezbariérový. Bohužel se při úpravách zapomnělo na větší WC, což je zásadní chyba, znemožňující vozíčkářům využití tohoto zařízení. Minimálně jeden bod hodnocení soutěže Stavba roku – plnění funkčních požadavků stavby – nebyl tedy plně dodržen.
ře zde není, pouze WC pro běžné návštěvníky, k němuž vedou tři schody. Dle slov provozovatele k nim však čas od času nějaký autobus s vozíčkáři zavítá. BS vinařské potřeby Velké Bílovice – velkoobchod/maloobchod www.vinarskepotreby.cz Velká a hojně navštěvovaná prodejna rozmanitých vinařských potřeb. Parkovací plocha je přímo před objektem, u hlavního vchodu by mohl být problémem kovový rám dveří. Jako bezbariérový přístup lze bez problémů využít boční vchod přes sklad, který se používá pro navážení rozměrných a těžkých zařízení – časté a akceptovatelné řešení.
Hotel Kraví hora – Bořetice www.kravihora.cz/ Hotel byl vybudován na okraji lokality s vinařskými sklepy u obce Bořetice. Na parkovišti je vyhrazeno prostorné místo pro vozíčkáře, nelogicky velmi vzdálené od sníženého nájezdu na chodník a hlavního vstupu do budovy. Ze vstupní haly je přístup do restaurace, vpravo za recepcí je WC pro vozíčkáře. Klozetová mísa je zde postavena na obdélníkové podezdívce, která znemožňuje vozíčkáři bezpečný přesun na a ze záchodu – nevhodná podezdívka brání vozíku přijet co nejblíže k míse. Současně hrozí možnost zranění nohy či uklouznutí na hraně podezdívky. Opět jde o pochybení stavebního úřadu, na tuto závažnou chybu při řešení WC pro vozíčkáře bylo již mnohokrát poukazováno. Z haly vedou poměrně prudké schody do prostorného hotelového sklepa. Přístup pro vozíčkáře je vyřešen velmi elegantně – rampou, ke které se lze dostat od vedlejšího vstupu. Rampa je zřejmě poněkud prudší, než požaduje vyhláška o přístupnosti, nicméně filozofie vyhlášky – umožnění přístupu – byla dodržena. Rampa je hojně využívána i obsluhujícím personálem, je vždy příjemnější a bezpečnější než prudké schody.
Templářské sklepy – Čejkovice www.templarske–sklepy.cz/old/ Historie sklepů sahá až do poloviny 13. století, kdy templářští rytíři do Čejkovic dorazili. Současně s výstavbou templářské tvrze začala i výstavba vinných sklepů, které ve své době neměly na našem území obdoby. Přístup do středověkých sklepů je pouze po strmém schodišti, zpřístupnění by bylo technicky velmi obtížné a pravděpodobně by narazilo na zamítavé stanovisko památkářů. Vinárna U Templářů níže ve vesnici má vstup i prostory bezbariérové. WC pro vozíčká-
Vinotéka Moravský sommelier v Břeclavi www.moravskysommelier.cz Jde o novostavbu malé vinotéky mezi obytnými budovami. Přístup z příjezdové komunikace je řešen naprosto nevhodně – dvěma betonovými nájezdy ve stejném sklonu, jako jsou schody. Toto řešení naprosto odporuje vyhlášce, navíc je velmi nebezpečné, hrozí úraz při převržení vozíku či dětského kočárku. Přitom v tomto případě šel přístup vyřešit naprosto jednoduše rampou ve správném sklonu. Vstup do objektu je opět řešen špatně – z neznámého důvodu je zde cca 10 cm vysoký schod. Na WC pro vozíčkáře zde bylo pamatováno, nicméně výsledek je opět zarážející. Místnost má sice dostatečnou půdorysnou plochu, ale klozetová mísa je ve špatné výšce (správná výška je důležitá pro bezpečné a jednoduché přesednutí z vozíku), chybí madla, ve volném prostoru, který vozíčkář potřebuje pro manévrování, je pisoár. Opět lze konstatovat, že místní stavební úřad v tomto případě poněkud zklamal.
Hotel Kraví Hora Bořetice – rampa do sklepních prostor
Hotel Kraví Hora Bořetice – nevhodně řešené WC pro vozíčkáře
Národní vinařské centrum Valtice – ližiny u bočního vchodu
(4/2007)
167
Národní vinařské centrum – Valtice www.vinarskecentrum.cz Je to obecně prospěšná společnost, sídlící v historických prostorách zámku ve Valticích. V přízemí se nachází přednášková, jednací a degustační místnost, v podzemních prostorách pak vinotéka a archiv vín. Příjezd pro vozíčkáře je možný po předběžné dohodě až na neveřejné technické nádvoří zámku, odtud je pak zabezpečen bezbariérový přístup bočním vchodem za využití mobilních ližin. V chodbě za vstupem je nalevo dostatečně prostorné a správně vyřešené WC pro vozíčkáře. Celé přízemí je přístupné bez problémů, vstup do sklepení je pak zajištěn vyzděnou rampou. Mezi návštěvníky a zákazníky Národního vinařského centra jsou dle informací jeho pracovníků i vozíčkáři – ostatně není se co divit, přístupnost je tu vyřešena naprosto ukázkově. Vinařství Bavory – Tanzberg www.tanzberg.cz Společnost sídlí v objektu, který vznikl rekonstrukcí sklepů ze 17. století. Rekonstrukce proběhla v roce 2001, původně se uvažovalo o instalaci šikmé schodišťové plošiny, toto řešení však nebylo realizováno. Bohemia sekt – reprezentační prodejna vín v Mikulově www.bohemiasekt.cz Bezbariérově přístupná prodejna je součástí víceúčelového objektu u hlavní silnice. Vstup i pohyb po prodejně naprosto bez problémů, návštěvu lze doporučit. Vinařství Kovacs v Novosedlích www.kovacs.cz Rodinná vinařská firma, sídlící v několika sousedících sklepech na kraji obce Novosedly. Od roku 2001 probíhala rekonstrukce, žádná ze staveb – obchod ani restaurace – však nejsou bezbariérově přístupné, ani o tom firma do budoucna neuvažuje.
Hotel Kraví Hora Bořetice – správně řešený nájezd na chodník bariérové řešení veřejně přístupných staveb je záležitost, která se jich naprosto netýká. Často zaznívají argumenty typu „k nám přece žádní vozíčkáři nechodí…“. Další část tuší, že stavba by přístupná být mohla či měla, ale neví přesně jak na to. Poslední, nejmenší skupina staveb je přístupná, a provozovatelé sami přiznávají, že bezbariérové řešení je užitečná věc, která i jim užívání stavby usnadňuje. Zarážející je, když například nově postavený objekt je řešen bariérově – to svědčí pouze o nedostatečné kvalifikaci pracovníků stavebního úřadu. Přesto však několik dobře realizovaných staveb dává naději, že si provozovatelé uvědomí důležitost bezbariérové přístupnosti pro potenciální návštěvníky. Vždyť velkou část klientů ze zahraničí tvoří senioři, a ti jsou na přístup-
né stavby a použitelná WC pro vozíčkáře zvyklí a očekávají je. Kontakt na autorku pro případné konzultace: milena.antonovicova@ligavozic.cz
Národní vinařské centrum Valtice – vhodně řešené WC pro vozíčkáře
Dům na Výsluní – Nové vinařství, a. s., v Drnholci www.novevinarstvi.cz Jedná se o výrobní areál s možností degustace na okraji obce Drnholec. Bezbariérový přístup je možný po technické rampě na boku objektu. V současnosti je v přízemí přístupná provizorní degustační místnost, chystá se výstavba nové, opět bezbariérově přístupné. Bohužel chybí vhodné WC pro vozíčkáře. Výrobní prostory pro vozíčkáře přístupné nejsou. Co říci nakonec? V terénu se v podstatě potvrdily zkušenosti, které vyplývají z ostatních podobných průzkumů: část provozovatelů se domnívá, že bez-
Vinotéka Moravský sommeliér v Břeclavi – nevhodně řešený přístup k objektu
(4/2007)
168
Naftaři hledají ložiska ropy i ve vinicích „Nejdřív jsem si připadal jako v nějakém sci-fi filmu, než mi došlo, že je to asi ten geologický průzkum, co dělají naftaři. Nikdo se mne ale na nic nezeptal, na můj pozemek vstoupili bez dovolení a ten plot už mi taky asi nikdo neopraví,“ líčí situaci vinař z Podluží. Podobných případů byly nejméně desítky. Vinaři si stěžují na rozježděné cesty po práci polských geofyziků, poničené ploty, polámané révové keře. Geofyzikální průzkum prováděla polská firma pro akciovou společnost Moravské naftové doly Hodonín. Obrátili jsme se proto na jejího mluvčího Dana Plovajka s několika dotazy k této pro vinaře nepříjemné situaci. Kdo je zodpovědný za škody, způsobené polskými geofyziky, kteří pro vás provádějí průzkum i na soukromých pozemcích bez jakýchkoliv povolení a smluv? Pokud vzniknou prokazatelné škody v důsledku 3D seizmického průzkumu, který provádí společnost Geofyzika Krakow, je to právě tato firma, která za vzniklé škody nese i plnou odpovědnost. Z dosavadních zkušeností ale musím zcela zodpovedně konstatovat, ze zatím nevznikly žádné výrazné a vážné škody. Zároveň ale musím upozornit na fakt a častý omyl, který v souvislosti se současnými průzkumnými pracemi vzniká. V současné době totiž kromě společnosti Geofyzika Krakow (která pracuje pro Moravské naftové doly, a.s.) ve stejné oblasti pracuje ještě maďarská společnost, která provádí průzkum pro společnost Česká naftařská. V případě řady stížností, které se k nám dostanou, se nakonec ukáže, že nejde
Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba
roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku
o případ práce polských, ale právě maďarských geofyziků. Pro vaši informaci, v posledním týdnu byly tři čtvrtiny stížností, které jsme obdrželi, právě na práci maďarských geofyziků. Na koho se mají obracet vinaři v případě zjištění škod? Kdo a kdy jim tyto škody uhradí? Pokud vzniknou prokazatelné škody, které jsou způsobeny prací polských geofyziků, lze se obrátit buď přímo na tuto společnost, nebo na Moravské naftové doly – na naši zelenou bezplatnou linku, číslo 800 100 630. Jak dlouho mají probíhat průzkumy a kdy skončí? Současný průzkum je prováděn na území o rozloze přes 100 km2. Byl zahájen koncem loňského roku a ukončen bude nejpozději na počátku letošního kvěna. V případě, že se objeví nějaké ložisko uprostřed vinice, mohou vinaři o tuto vinici přijít v souvislosti s případnou těžbou? Jaké jsou náhrady? Toto jsou zcela spekulativní otázky. Mezi tímto původním průzkumem a případnou těžbou ropy nebo zemního plynu jsou roky práce. Tedy ze současného průzkumu může dojít k těžbě až za několik let. Pro schválení těžby je třeba projít velmi náročným schvalovacím procesem. Vinaři ale určitě nemusejí mít obavy. Už nyní stojí v některých vinicích malé těžební kozlíky, které nemají jakýkoli dopad nebo vliv na samotnou vinici. Jinak by vinaři s jejich umístěním
ve vinici určitě nesouhlasili. Navíc díky moderním technologiím není nutné provádět těžbu přímo v místě, kde se v hloubce až dvou kilometrů pod zemí nachází ložisko ropy nebo zemního plynu. Samotné těžební zařízení může být např. až půl kilometru vzdáleno od místa, kde se pod zemí ložisko nachází. Staly se v minulosti takové případy, že majitel vinice musel ustoupit těžbě ropy? Ne, nevím o takovém případě. Vždy došlo k oboustranně akceptovatelné dohodě. Pokud jsou kozlíky přímo v oblasti vinice, zabírají jen několik málo metrů čtverečních a na své okolí nemají jakýkoli vliv. V čem spočívá práce polských geofyziků, jejichž průzkumy si objednala společnost MND Hodonín? Společnost Geofyzika Krakow provádí pro MND tzv. 3D seizmický průzkum. V Evropě je jen několik málo společností, které disponují potřebnými znalostmi, zkušenostmi i nejmodernější technologií, umožňující tuto formu průzkumu. Např. v České republice taková firma není. Geofyzika Krakow tuto formu průzkumu, která je mimořádně ohleduplná k životnímu prostředi, provádí např. i v Rakousku, Madarsku, Polsku, Lybii, Pákistánu a dalších zemích. Princip spočívá v tom, ze jsou do země v přesně stanoveném rozestupu zapuštěny cca 30 cm dlouhé sondy. Ty zaznamenávají ochvěvy země vyvolané vibracemi z tzv. vibrátoru. Tyto záznamy jsou pak centrálně zpracovávány v počítačích. Otázky pokládal Petr Hynek
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Kã 290,00 (vã. 19% DPH) Kã 330,00 (vã. 19% DPH) Kã 380,00 (vã. 19% DPH) Kã 420,00 (vã. 19% DPH) Kã 450,00 (vã. 19% DPH) Kã 490,00 (vã. 19% DPH) Kã 520,00 (vã. 19% DPH) Kã 560,00 (vã. 19% DPH) Vinafisk˘ obzor roãníky 1999 – 2006 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
(4/2007)
Vinaři ve Velkých Bílovicích vytvořili rekord s traktory Dosavadní rekord drželi američtí farmáři, kterým se ovšem podařilo na jednom místě shromáždit ve srovnání s Velkobílovickými jen „směšných“ devatenáct traktorů. I když pořadatelé počítali ještě s větší účastí, výsledek byl úctyhodný. Kolona traktorů měřila celkem 521,2 metru, jak potvrdili pracovníci agentury Dobrý den z Pelhřimova, kteří přijeli do Velkých Bílovic změřit kolonu a zaznamenat výsledek do knihy rekordů. Podle jednoho z organizátorů Františka Zapletala je ve Velkých Bílovicích asi 250 traktorů. „Traktor má tady každý druhý vinař, a tak jsme si jednou řekli, jaké by to asi bylo, kdybychom je všechny shromáždili na jednom místě,“ řekl František Zapletal z pořádajícího Sdružení velkobílovických vinařů. Sám vlastní tři traktory a do akce zapojil i celou rodinu. „Škoda, že nepřijeli všichni, někteří pracují ve vinohradě, i když o akci vědí, ještě si to s nimi vyřídíme,“ uvedli s úsměvem pořadatelé, kteří i přesto dosáhli na rekord. Velké Bílovice jsou se svou plochou zhruba 700 ha
vinic největším vinařským městečkem v České republice, teď mají další primát. Už nyní se však Sdružení velkobílovických vinařů připravuje na překonání letošního rekordu. Za rok chtějí na stejném místě shromáždit ještě větší množství traktorů a žádají o otevřenou kategorii, kam by se mohli přihlásit také majitelé podomácku vyrobených strojů. Těch prý je ve Velkých Bílovicích až kolem stovky. Letos se do akce mohli zapojit pouze majitelé továrních výrobků traktorů, druhou podmínkou bylo, aby majitel byl z Velkých Bílovic. Petr Hynek
169
170
(4/2007)
Úèinné propojení technologií KØEMELINOVÉ FILTRY SVÍÈKOVÉ
TANGENCIÁLNÍ FILTRY extrémnì nízká možnost oxidace a ohøátí filtrátu možnost plnì automatického procesu
PLNÌNÍ BEZ PØÍSTUPU VZDUCHU
ØÍZENÁ MIKROFILTRACE zamezení prudkým impulzním zmìnám prùtoku a tlaku v prùbìhu filtrace pøi plnìní v závislosti na aktuálním výkonu plnièe
PERFEKTNÍ SANITACE regulace ohøevu a hydraulického výkonu pro aplikaci u filtraèních zaøízení plnièù a zásobovacích tankù pøedfiltrace sanitaèní a sterilizaèní vody
elektronické øízení a evidence 1 až 3 stupòové vystøikování (sterilizace) vnitøní plochy a atmosféry láhve plnìní bez pøístupu vzduchu inertní plyn pøed uzavíráním výkon 300 až 500 lahví/hod možnost osazení zátkovaèkou Kontakt: Josefov 135, PSÈ 696 21, CZ tel.: +420 518 372 134 fax: +420 518 372 134 e-mail: info@filtrace.com, www.filtrace.com
(4/2007)
171
Nářadí a mechanizační prostředky využívané při výsadbě sazenic révy vinné Ing. Patrik Burg, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF Lednice
Výsadba sazenic révy vinné představuje poměrně náročnou pracovní operaci, kterou je potřebné důkladně naplánovat. Vzniklé nedostatky lze v pozdějším období totiž jen obtížně napravit. Úspěšnost výsadby může být ovlivněna celou řadou aspektů, z nichž mezi hlavními lze uvést např.: – důkladnou přípravu pozemku, která u nových výsadeb spočívá v odstranění náletových dřevin, likvidaci plevelů, doplnění zásoby živin a zpracování půdy; – naplánování organizace porostu, kdy je potřebné s ohledem na tvar, svažitost a přístupnost pozemku a budoucí nasazení mechanizačních prostředků rozvrhnout orientaci řádků, jejich vzdálenost, šířku úvratí, vzdálenost keřů v řádcích atd.; – termín výsadby, připadá v našich podmínkách nejčastěji na podzimní období (od listopadu do zámrazu) nebo jarní období (březen až květen), kdy je v půdě dostatek vláhy a mladé rostliny netrpí suchem; – výběr kvalitních sazenic a jejich správná předvýsadbová úprava, je významná z hlediska jejich dalšího vývoje na stanovišti. Jedná se o pořízení dostatečně silných
Obr. 1: Vyskladněné sazenice – bez úpravy (foto archiv autora)
Obr. 2: Sazenice po úpravě (foto archiv autora)
a zdravých sazenic vhodných odrůd i podnoží (obr. 1). Sazenice pro jarní výsadby je nezbytné skladovat při správné teplotě a vlhkosti vzduchu, aby nedocházelo k jejich předčasnému narašení, příp. plesnivění. Po vyskladnění je vhodné sazenice namočit na několik hodin do vody. Před vlastní výsadbou se provádí úprava sazenic, která spočívá v zakrácení kořenové i nadzemní části (obr. 2) s jejím případným naparafínováním; – vlastní způsob výsadby je ovlivněn především využívaným nářadím a mechanizací. Velkou roli zde sehrává zapracovanost obsluhy. Tabulka 1 uvádí přehled pracnosti u jednotlivých způsobů výsadby s využitím nářadí a mechanizačních prostředků. Sazenice by měla být uložena svisle nebo mírně šikmo, tak aby byla štěpovaným místem v rovině pozemku (obr. 3).
Upřednostňován by měl být způsob výsadby „na vodu”. Snad nejdůležitější však je důkladné utužení půdy v kořenové zóně sazenic. V blízkosti kořenů tak nemohou vznikat dutiny vyplněné vzduchem, které vedou k jejich zasychání spojenému se špatným růstem, příp. odumřením sazenic. Nad sazenicí je možné přihrnutím okolní půdy vytvořit hrůbek. Výsadbu lze u menších ploch (řádově desítky až stovky metrů čtverečních) nebo při podsa-
Orientační pracnost operace vyjádřená v hodinách na Poznámka 1 000 kusů vysazených sazenic Rýč 70 2 pracovníci obsluhy Ručně Ruční vrták 50 1 pracovník obsluhy Výsadbový klín 40 1 pracovník obsluhy Traktorový vrták 10 2 pracovníci obsluhy Jeden injektor, Částečně Hydrovrt 7 2 pracovníci obsluhy mechanizovaně Poloautomatický Jednořádkový sazeč 1 sazeč 2 pracovníci obsluhy Tab. 1: Hodnoty pracnosti u jednotlivých způsobů výsadby Způsob provedení výsadby
Použité nářadí/stroje
Obr. 3: Pohled na mladou výsadbu (foto archiv autora)
172
(4/2007)
Obr. 4: Ruční nářadí (foto archiv autora)
Obr. 5: Výsadbový klín (foto archiv autora)
Obr. 6: Výsadba pomocí hydrovrtu (foto archiv autora)
zovaní menšího počtu jedinců provádět pomocí standardního ručního nářadí. Jedná se o různé typy rýčů, výsadbových klínů a ručních vrtáků (obr. 4). Používání uváděných typů nářadí vyžaduje dostatečnou zručnost a zapracovanost pracovníka. I přesto je spojeno s vysokou fyzickou zátěží, která může být navíc násobena například u těžších půd nebo u půd s větším množstvím skeletu. V silně kamenitých půdách nelze klíny ani vrtáky používat. Běžné typy rýčů s dřevěnými násadami jsou dnes často nahrazovány novými výrobky s čepelemi různých tvarů, které jsou spojeny zpravidla s ocelovými, anatomicky tvarovanými násadami a plastovými rukojeťmi (izolace ruky od chladu). S ohledem na obsluhu není zanedbatelné ani snížení hmotnosti nových rýčů z původních cca 3,0 kg na 1,7 kg. Pracovník je při přípravě jamky nucený k poměrně velkému přesunu půdy, která musí být po vložení sazenice zpětně přihrnuta, nejčastěji pomocí motyky. Přednosti tohoto způsobu výsadby spočívají v menším zakrácení kořenů a lepším ujmutí a vývoji mladých rostlin. Výsadbové klíny (obr. 5) bývají nejčastěji v ocelovém provedení. Jejich hmotnost se pohy-
buje kolem 7–10 kg. Jsou tvořeny rukojetí, šlapkou a rozšířeným klínem trojúhelníkového průřezu o délce cca 0,4 m (odpovídá délce sazenice), který je ve spodní části pro lepší průnik do půdy přišpičatělý nebo opatřený naostřenou hranou. Při výsadbě pomocí klínu se vytvoří nejprve pohybem do stran kónická jamka. Po vložení sazenice, jejíž kořeny musí být zakráceny na délku cca 20 mm, je nutné k ní přimáčknout půdu opět pomocí klínu zarytého v odstupu několika centimetrů od původní jamky. Sazenice vysazené tímto způsobem v půdě velmi pevně drží a lze je jen obtížně vytáhnout (krádeže). Při práci s ručním vrtákem roste pracnost s vyšší hloubkou zejména v těžších půdách. Požadovaná hloubka 350–400 mm se dosáhne pouze vícenásobným zavrtáním. Vyšší výkonnost a menší fyzickou náročnost představuje ruční motorový vrták. Tento stroj je poháněn spalovacím motorem o výkonu 1,5–2,0 kW. Obsluhu tvoří zpravidla dva pracovníci. Vrták bývá vybaven rámem pro přesné vedení jamky. Hlavní výhodou je snížení fyzické námahy. S traktorovým neseným vrtákem se lze setkat ve dojím provedení. První představuje obdobu dvoumužného vrtáku s motorovým poho-
nem, který je ale poháněn hydromotorem od hydrauliky traktoru. Výhodou je pružné spojení vrtáku s traktorem a možnost přesného umístění jamky. U druhého provedení je vrták upevněn na konzole připojené mezinápravově nebo vzadu na tříbodovém závěsu traktoru. Konzola umožňuje nastavení hloubky i směru vrtání. Jistou nevýhodou je požadavek velmi přesného najíždění na vytyčené místo. Obě provedení mají vrták o průměru 100–150 mm a vrtají jamky o hloubce až 0,8–1,0 m. Používají se často i pro stavbu sloupků opěrné konstrukce. Obecně se u vrtáků za nevýhodu považuje utužení stěn jamky a problematické nasazení v kamenitých půdách (poškození vrtáku). Velmi účinnou, jednoduchou, relativně levnou a spolehlivou metodu výsadby představuje
Obr. 7: Sazenice uložená v jamce připravené pomocí hydrovrtu (foto archiv autora)
Obr. 8: Poloautomatický sazeč (foto P. Stručka)
Obr. 9: Detail sázecího ústrojí (foto P. Stručka)
(4/2007)
použití hydrovrtu. Souprava je tvořena traktorem s nádrží vody (běžně nesený nebo návěsný rosič) s 1–6 hadicovými vývody od čerpadla. Na konci každé hadice je připojen injektor s rukojetí a šlapkou (obr. 6). Potřebný tlak vody je 2–4 bary (0,2–0,4 MPa) a na jednu jamku je potřeba 2–4 l vody. Při pomalém pojíždění soupravy jsou obsluhou ve vytyčených místech pomocí injektorů vyhloubeny jamky. Tlaková voda výrazně usnadní vnikání injektoru do požadované hloubky (300–400 mm). Do připravených jamek další pracovníci ukládají sazenice (obr. 7). Důležité je zde pečlivé zasypání a upěchování půdy v okolí kořenového systému i celé sazenice. Z hlediska nároků na investice při pořízení strojů představují nejdražší variantu poloautomatické sazeče. Z tohoto důvodu bývá tento způsob výsadby často nabízen formou služby. V současné době jsou tyto stroje řešeny jako návěsné (obr. 8) nebo jako adaptéry multifunkčních portálových nosičů. Principem jejich činnosti je ukládání sazenic do řádku (rýhy) o požadované hloubce, která je vytvořena sázecí radlicí. Sazenice jsou pomocí sázecího ústrojí automaticky ukládány do rýhy (obr. 9) v přesných roztečích (0,9–1,1 m), přičemž do sázecího ústrojí jsou sazenice vkládány obsluhou ručně (kořeny vzhůru), a to přímo nebo pomocí zakladačů (elevátorový zakladač). Po uložení sazenice musí být rýha zahrnuta a utužena zejména v oblasti kořenového systému. To zabezpečují prutová utužovací kola, která pronikají až ke kořenům sazenice. Přihrnovací talíře
173
Obr. 10: Celkový pohled na vysázený pozemek (foto P. Stručka) a zamačkávací kola pak spolehlivě vytvoří nad sazenicemi hrůbek. Pro spolehlivé udržení přímého řádku se dnes běžně využívá navádění stroje pomocí laseru. Paprsek se odráží od terčů umístěných v přesně vytyčených vzdálenostech na okrajích řádku. Povrch pozemku před výsadbou musí být dostatečně upraven, aby kyprá vrstva umožnila přihrnout půdu k sazenicím a vytvořit tak nad nimi hrůbek (obr. 10). Výkonnost při použití traktoru s jednořádkovým sazečem je 800–1 200 ks sazenic za hodinu, to
je v závislosti na sponu přibližně 0,2–0,3 ha.h-1 (2,–2,5 ha za směnu). Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. 1G46082 „Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné“. Použitá literatura: (1) Situační a výhledová zpráva, Réva vinná-víno. Praha: MZe ČR, duben 2006. 75 s. ISBN 80-7084-508-2. fota archiv autora
Tradiční únorová „Procházka časem“ Je to již celkem počtvrté, kdy jednodenní ochutnávání archivních vín a jejich odborné ohodnocení z pohledu dalšího vývoje, nazrávání a archivace atraktivním způsobem usnadňuje všem majitelům privátních boxů a nejenom ve sklepích Znovínu posoudit vína, aniž by otevřeli své pečlivě uložené a ošetřované láhve. Pro značný zájem obdivovatelů znovínských vín a velký počet majitelů boxů, kteří do Znojma
Vlevo ing. K. Matula a u mikrofonu komentuje vína ředitel Znovínu ing. Pavel Vajčner
přijíždějí, je ochutnávání rozvrženo přibližně do dvouhodinových podvečerních bloků. Po tři dny se v 17.00 hodin postupně zaplnily upravené sály netrpělivými vínomilci. Po úvodních organizačních informacích hned přistoupili odborníci Znovínu, v našem případě ve štukovém sále ředitel Znovínu ing. Pavel Vajčner a ing. Karel Matula, aby střídavě charakterizovali a posoudili celkem 18 vzorků archivních vín a poté ještě navíc 8 vzorků mladých vín ročníku 2006. Letošní degustace byla zajímavou procházkou časem pohybující se v rozmezí let 1995 až 2006. A jak to tak v archivech vín bývá, ukázalo se, že některá vína jsou už za vrcholem s doporučením je rychle vypít, další jsou na vrcholu v té nejlepší kondici a jiná mají před sebou ještě několik let zrání. Z těch nejstarších ročníků se například ochutnávalo Neuburské 1995 jakostní směs z různých tratí, Ryzlink rýnský1997 pozdní sběr z Volného pole v Hostěradicích, Svatovavřinecké 1997 jakostní z Volného pole v Hostěra-
dicích nebo Cabernet Moravia 1999 jakostní z Fréd v Horních Dunajovicích. Většina ochutnávaných archivních vín je prý již vyprodána a leží u těch šťastných majitelů boxů, u některých jsou ještě nějaké lahve k dispozici v podnikové vinotéce. Pochopitelně jiná je situace u mladých vín, jež se objeví koncem února v novém barevném katalogu nabídek pro příští období. Procházka časem je jen jednou z mnoha atraktivních akcí pořádaných pro vinařskou veřejnost (pochopitelně propagující nejenom svá vína, ale celou znojemskou vinařskou podoblast – další akce jsou například oblíbené Jarní putování vinicemi, Putování po archivních sklepích, Znovínský košt, Burčákfest, cyklistické akce, naučná vinice za Moravským sklípkem a pravidelné měsíční ochutnávky v Šatově, vydávání řady velice dobrých propagačních materiálů a mnoho dalších), kterými je Znovín Znojmo, a. s., pověstný již řadu let. Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice
174
(4/2007)
Chovanie rôznych druhov a kmeňov vínnych kvasiniek v zmiešaných kultúrach
Schopnosť fermentácie je značne závislá od príslušného druhu a kmeňa kvasiniek. Napríklad Kloeckera apiculata resp. jej perfektná forma Hanseniaspora apiculata sú v prvých hodinách a dňoch fermentácia v úplnej prevahe (do 90 %). Metschnikowia pulcherrima je prítomná len v prvých hodinách kvasenia, potom dôsledkom minimálnej fermentačnej schopnosti mizne. Ostatné druhy s vyjímkou Saccharomyces cerevisiae, S. uvarum a S. bayanus, se neprofilujú. Vo väčšine prípadov sa S. cerevisiae rýchle presadia a dosahujú dominantné postavenie v kvasinkovej flóre média. Dominantné postavenie nadobudne vždy určitý kmeň zo zmesi kmeňov S. cerevisiae, ktorému sa najlepšie darí potlačiť ostatné druhy vrátane vlastných kmeňov. Deje se tak zvyčajne uprostred alkoholovej fermentácie, kedy sú vyradené aj S. uvarum. S. bayanus (predtým označované ako S. oviformis) dominujú až pri dokvášaní mladého vína. Ako sme podrobne uviedli skôr (Minárik 1978), veľmi podobný obraz a dynamiku kvasiniek zistili v rôznych vinohradníckych oblastiach, chladnejších a teplejších, u nás i v Grécku, Taliansku a Švajčiarsku. Kvalita vína je garantovaná len vtedy, ak sa schopnosť S. cerevisiae podarí presadiť prakticky od začiatku fermentácie. V spontáne kvasiacich muštoch je dominancia kvasiniek K. apiculata, H. uvarum, a C. metschnikowia síce krátkodobá, no môžu sa za istých nepriaznivých podmienok kvasenia presadiť niektoré druhy kontaminačných kvasinkových organizmov, čo býva nevýhodou spontánneho kvasenia v porovnaní s čistou kultúrou alebo zmiešanou čistou kultúrou fermentácie. Výskyt kvasiniek v zmiešaných a čistých kultúrach počas alkoholovej fermentácie V zmiešaných kultúrach záleží vždy na tolerancii kmeňa voči alkoholu. Je známe, že S. bay-
anus sú tolerantnejšie voči alkoholu ako S. cerevisiae. Preto pri dokvasení mladého vína spravidla dominujú a zodpovedajú za odkvasenie posledných zvyškov sacharidov. Tolerujú 16–18 % obj. alkoholu. Už mnoho rokov je známe, že vína z toho istého muštu, ale prekvasené rôznymi čistými kultúrami ASVK, vykazujú rozdielne vína. Rôzne druhy, ba i kmene kvasiniek produkujú iné spektrum metabolitov, ktoré vplývajú na víno. Je preto mysliteľné aplikovať pri inokulácii súčasne rôzne kmene čistých kultúr S. cerevisiae, aby docielili komplexnejšie vína najmä v aróme. Reprodukovateľnosť takýchto zmiešaných kultúr je pomerne ťažká a je tiež ťažké obyčajne ju predpovedať. Vinárski mikrobiológovia preto radia, aby sa predbežne pokusne jednotlivé kmene S. cerevisiae vyskúšali, aby sa potom vybrali do zmiešaných čistých kultúr tie, ktoré najviac prispejú komplexnosti a aróme vína (Gafner, Schütz 1996, Schütz, Gafner 1994). Závery a poznatky pre praxi Zloženie kvasinkovej flóry a ich dynamika sú v rôznych vinohradníckych regiónov sveta podobné, nezávisle či ide o teplejšie či chladnejšie oblasti. Nasadenie zmiešaných čistých kultúr pri výrobe vína nemožno považovať za špecifické pre určitý región. Fermentácia zmiešaných kultúr kvasiniek však umožňuje komplexnejšie vytváranie potenciálu arómy v mušte ako fermentácia jedinou čistou kultúrou, nakoľko viacero kmeňov kvasiniek aj toho istého druhu má schopnosť vytvoriť v predstupni fermentácie väčšiu komplexnosť a arómu vína. Najjednoduchšou cestou by bolo pripraviť efekt zmiešaných kultúr pri spontánnej fermentácii, nakoľko by sa tu podielali rôzne kmene a druhy kvasiniek vrátane Saccharomyces cerevisiae.
Problematika spontánnej fermentácie spočíva v tom, že sa fermentácie zúčastňujú nielen S. cerevisiae, ale aj iné druhy kvasiniek, o ktorých vlastnostiach nič nevieme. Zmiešané čisté kultúry sa môžu pripraviť zmiešaním komerčne dostupných aktívnych suchých vínnych kvasiniek (ASVK). Otázkou však zostáva, či je možné predpovedať taký pomer zmiešania, v ktorom sa prejavia požadovaného vlastnosti jednotlivých kmeňov kvasiniek. Efekt zmiešaných kultúr vo vinárstve možno najúspešnejšie docieliť s minimálnym rizikom, ak sa mušty skvasujú jednotlivými ASVK oddelene, vína potom zmiešame na požadovaný typ vína. Treba ešte objasniť, do akej miery sú populácie kvasiniek, ktoré sa vytvoria v priebehu úspešného spontánneho kvasenia vhodné na komerčnú produkciu zmiešaných kultúr (Malík, Minárik 1986). Doterajšie štandardné výsledky praktického využitia vínnych kvasiniek vo svete potvrdzujú, že najlepšie skúsenosti sú toho času s aplikáciou ASVK prípadne s použitím selektovaných zmiešaných kultúr ASVK. Dôvodom je široký výber vhodných komerčných kmeňov s garantovanými požadovanými vlastnosťami, ktoré najlepšie vyhovujú aj miestnym environmentálnym podmienkam a tvorbe aromatických substancií. Literatúra F. Malík, E. Minárik: Česká mykologie 40, 1986, s. 182 E. Minárik: Doktorská dizertácia, Bratislava 1978 J. Gafner, M. Schütz: Die Wein – Wissenschaft 51, 1996, s. 214–218 M. Schütz, J. Gafner: Letters of Applied Microbiology 1994, s. 253–256 Erich Minárik
(4/2007)
175
Účinek dubových granulí a hoblin na kvašení a zrání Merlotu a Chardonnay Po definitivním svolení OIV v červenci 2005 změnila EU na žádost Itálie v prosinci 2005 unijní směrnici č. 1493/99, povolující některé nové enologické postupy, včetně přidání dřeva do vína ve formě kousků dubového dřeva. V současnosti některé prvky, jako je velikost granulí, použitá dávka, typy takto ošetřovaných vín a jejich etiketování, zůstávají v pravomoci členských zemí. Obíhá už návrh zákona a rozhodnutí je očekáváno pro kampaň v r. 2007. Je to tedy vysoce aktuální otázka. Cílem této studie je prohloubení současných znalostí o dubovém dřevě rozborem fyzikálně-
-chemických a senzorických aspektů u dvou odrůd: Merlotu a Chardonnay. Je opravdu nutné rozlišovat mezi oběma formami dubového dřeva, uživanými ve vinařství: neopalované granule jsou při kvašení velice zajímavé z hlediska fenolů. Posilují strukturu taninů a barvu. Na druhé straně jejich použití nemá vliv na aroma. Středně ožehlé hobliny mají ve stadiu zrání vína vliv na strukturu, pomáhají kombinovat fenolické sloučeniny, takže doplňují účinek granulí, a jsou zajímavé i z hlediska aroma. Při použitých dávkách (200 g/hl) nedochází k potlačení přirozeného aroma vína,
ale spíše k rozšíření aromatické škály. Je proto důležité, aby byla zvolena optimální velikost granulí pro daný okamžik. Současná situace (definitivní povolení užívání kousků dubového dřeva v Evropě při probíhající krizi odvětví) vyžaduje, aby byli vinaři informováni o nejlepších způsobech použití, jednak aby se vyhnuli používání „aromatizujících“ dřev, které má zjevně omezenou budoucnost, jednak aby mohli použití lépe přizpůsobit danému produktu. Zdroj: Revue des Oenologues, č. 121, říjen 2006, s. 9–12. Zpracoval PhDr. Antonín Konečný
Stanovisko k článku „Účinek dubových granulí a hoblin na kvašení a zrání Merlotu a Chardonnay“
Tyto podmínky byly po dlouhých jednáních stanoveny nařízením Komise (ES) č. 1507/2006 z 11. 10. 2006, které novelizovalo nařízení Komise (ES) č. 753/2002, č. 884/2001 a č. 1622/ /2000. V něm jsou stanoveny základní požadavky na kousky dubového dřeva (převzaté z definice OIV) a požadavek na povinné uvedení použití tohoto enologického postupu v záznamech vinařské evidence a průvodních dokladech k vínu. K zamezení event. klamání spotřebitele, byly stanoveny vyhrazené výrazy pro vína, která kvasila, byla školena nebo zrála v dřevěných sudech, použitelné pouze při použití sudů za splnění definovaných podmínek. Při použití kousků dubového dřeva v jakékoliv fázi výroby nelze tyto výrazy použít. Totéž platí
pro obdobné výrazy stanovené přímo členskými státy (barrique, crianza, gran reserva atd.). Některá nepřesná ustanovení byla ještě v prosinci 2006 upravena nařízením Komise (ES) č. 1951/2006. Od 19. 10. 2006 je tedy možné kousky dubového dřeva při výrobě používat. Pro označování mají tyto novely následující důsledky:
– skutečnost, že víno bylo vyrobeno s pomocí kousků dubového dřeva, není nutné na etiketě uvádět; – pokud bylo víno vyrobeno s pomocí kousků dubového dřeva, není možné použít žádný z výrazů stanovených vyhláškou č. 323/2004 Sb. (barrique, zrálo v sudu) nebo v příloze X nařízení Komise (ES) č. 753/2002, tj.:
kvašené v sudu typu barrique
školené v sudu typu barrique
zrálo v sudu typu barrique
kvašené v sudu z [uveďte dotyčný druh dřeva]
školené v sudu z [uveďte dotyčný druh dřeva]
zrálo v sudu z [uveďte dotyčný druh dřeva]
kvašené v sudu
školené v sudu
zrálo v sudu
Vyhodnotenie magnetickej rezonancie (MR) v nedeštruktívnej analýze hrozna Touto metódou možno priestorove a časove hodnotiť a charakterizovať rast a zrenie muštového hrozna Vitis vinifera L. bez porušenia hroznových bobúľ. Potvrdili modely na charakterizáciu a expresiu strapcov hrozna vyjadrenia koncentrácie sacharidov, ako aj objemu bobúľ strapca. Magnetická rezonancia v pokusoch dokázala možnosť využitia vo vinárskom priemysle poskytovať kvantitatívne informácie o bobuliach (objem, hladina sacharidov) pri odbere vzoriek. Journal of Agriculture and Food Chemistry 52, č. 2, s. 165–170 (em)
Ing. Antonín Králíček, vedoucí oddělení pro víno MZe Charakterizácia odrody Graciano podľa profilu kyaninov Cieľom výskumu bolo stanoviť zloženie antokyanínov v šupke bobule Graciano. Táto odroda v porovnaní s inými modrými odrodami vykazuje kvalitatívne rozdiely v zložení antokyanínov v šupkách. Graciano má vysoké hladiny peonidinových derivátov. Malvidín-3-glukozid môže slúžiť ako markér odrody, ktorá vykazuje aj vyšší obsah jednoduchých antokyánových glukozidov v porovnaní s odrodami Cabernet Sauvignon a Tempranillo. Postharvet Biology and Technology 31, č. 1, s. 69–79 (em)
176
(4/2007)
Reduktivní způsob výroby vína Ing. Aleš Gala, technolog
Abychom porozuměli reduktivnímu způsobu výroby, musíme si objasnit, co je proces redukce ve víně a s ním spojená oxidace, která je jejím protějškem. Zjednodušeně řečeno, oxidace vína je proces, kdy dochází k většímu či menšímu kontaktu s kyslíkem, kdežto u redukce je tomu naopak. Reduktivní prostředí se tedy tvoří bez přístupu vzduchu. Míru oxidace či redukce lze poměrně jednoduše měřit prostřednictvím oxidačně-redukčního, resp. redoxního potenciálu (rH). Ten se udává v milivoltech (mV). Reduktivní prostředí se vyznačuje záporným redoxním potenciálem, kdežto oxidační prostředí kladným. Víno má obvykle kladný redoxní potenciál. Reduktivní víno může mít redoxní potenciál kolem +200mV, ale v průběhu fermentace může spadnout i do minusových hodnot, naproti tomu se redoxní potenciál provzdušněného vína může pohybovat kolem +400mV (1, 6). Na základě tohoto kritéria můžeme veškeré vinařské technologie rozdělit, jak je tomu v tab. 1 (4). Způsob výroby Kontakt s kyslíkem Hyperoxidativní
Přídavek velkého množství kyslíku, tj. desetinásobné množství použité v moštu; zpožděné síření
Kontrolovaná oxidace
Přídavek upraveného množství kyslíku, lehce nad stechiometrické množství; zpožděné síření
Tradiční vinifikace
Omezený kontakt s kyslíkem a relativně brzké síření
Reduktivní
Omezený kontakt s kyslíkem a brzké síření v kombinaci s přídavkem kyseliny askorbové
Hyperreduktivní
Extrémní ochrana před kyslíkem za použití inertních plynů
Tab. 1 Technika reduktivní vinifikace vznikla v hlavě lektora Briana Crosera z Charles Sturt University v Austrálii již koncem sedmdesátých let 19. století. Ten začal propagovat uzavírání vinných lahví šroubovacími uzávěry k co nejdelšímu udržení primárního aroma dané odrůdy.
V dnešní době tato technika vévodí vinařství Austrálie a Nového Zélandu při výrobě bílých a rosé vín, a to především u odrůd s výraznějším aroma, jako je např. Sauvignon Blanc, Ryzlink, Tramín aj. (1). V Evropě se začala hojně používat především ve Francii a Itálii a je vhodná mj. také na odrůdy typu Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Muškát aj. Primární aromatika těchto odrůd je velice křehká a nejvíce ji poškozuje zejména nadměrné množství vzdušného kyslíku. Dopady oxidace na bílá vína jsou dobře známy. Barva vína přechází do hnědých nebo někdy i růžových tónů, ztrácí se svěžest a ovocitost, tvoří se oxidační aroma aldehydů. Oxidace je tedy největším nepřítelem reduktivního způsobu výroby, ale ten má spoustu účinných zbraní, jak proti ní bojovat. Jsou to především: l vyvarování se kontaktu vína se vzdušným kyslíkem (inertní plyny) a vnějšími oxidanty l odstranění kyslíku z vína l odstranění oxidativních enzymů l přídavek antioxidantů l teplota l měření a kontrola Atmosféra tvořená inertními plyny Při tomto způsobu výroby se brání kontaktu kyslíku s hrozny, moštem i vínem. Z inertních plynů jsou k tomuto účelu nejvhodnější oxid uhličitý, dusík nebo argon a použití toho kterého plynu se odvíjí na základě jeho fyzikálních vlastností. K jejich aplikaci se používají různé typy difuzérů, popř. kompletní systém rozvodu a dávkování těchto plynů jako ochrana při plnění a vyprazdňování nádob (systém s pozitivním tlakem) (6). CO2 se používá také v pevném skupenství jako suchý led, který se dá v této oblasti mnohostranně využít. Největší pozornost je věnována zpracování hroznů, extrakci moštu a manipulaci s ním (4). Akceptovatelné množství kyslíku ve vrstvě těsně nad hladinou moštu nebo vína je do 1 % jako prevence před oxidací, resp. tvorbou aerobní mikroflóry (5). Vyloučení vnějších oxidantů Různé materiály, které se při výrobě používají, uvolňují do vína látky, které se chovají jako silné oxidanty a mohou být zdrojem oxidace. Jedná se především o rezidua chlóru, ozónu a peroxidu vodíku, proto je třeba vyvarovat se jejich používání, jejich styku s vínem (1).
Lahve s twist uzávěrem Odstranění kyslíku Jestliže dojde k rozpuštění kyslíku ve víně, může být vytlačen za pomocí difuze inertního plynu. Poškození vína oxidací může být tedy efektivně minimalizováno, pokud k tomuto kroku přistoupíme včas, dříve než dojde k reakci s jeho složkami. Rozpuštěný kyslík během probublávání inertním plynem vstupuje do jeho bublinek a je z něho vynášen ven (1, 5). Odstranění oxidativních enzymů a eliminace kovů Různé látky mohou zvýšit reaktivnost mezi kyslíkem a některými sloučeninami vína a jejich odstraněním výrazně zredukujeme, popř. úplně odstraníme tuto schopnost. Jedná se o polyfenoloxidázy a lakázu, které jsou silnými oxidačními katalyzátory. Polyfenoloxidázy se dají efektivně eliminovat přídavkem oxidu siřičitého. Působení lakázy, jakožto produktu Botrytis cinerea, předejdeme zpracováním zdravých hroznů. Kovy také působí jako katalyzátory oxidačních reakcí. Řadí se mezi ně především měď a železo (1). Přídavek antioxidantů Látky zvané antioxidanty se používají jako eliminátory kyslíku, které vstupují do moštu či vína při jeho zpracování a manipulaci s ním,
(4/2007)
a zabrání tak dalším interakcím kyslíku s jeho složkami. Ve víně se vyskytuje přirozené množství těchto látek, které je však ve většině případů nedostačující. Koncentrace antioxidantů při kontaktu s kyslíkem klesá, proto je třeba toto množství korigovat na požadovanou mez (1). Oxid siřičitý (SO2) je ve vinařství mnohostranně používanou látkou, jejíž jedna z vlastností je antioxidační schopnost. V reduktivním vinařství se většinou používá v kombinaci s jiným antioxidantem – kyselinou askorbovou (vitaminem C). To proto, že při reakci kyseliny askorbové s kyslíkem je jedním ze vznikajících produktů peroxid vodíku, který je silným oxidačním činidlem. Ten je právě eliminován reakcí s SO2, a proto nenapáchá žádné škody. Mimo jiné se tato kombinace používá také z toho důvodu, aby se ve víně redukovalo použité množství SO2 a nedocházelo tak k nadměrnému přesířování vín. Tanin má také schopnost odevzdávat elektrony, resp. reagovat s kyslíkem, ale jako antioxidant není v technologii bílého vína tak hojně využíván. Kyselina askorbová hraje významnou roli v reduktivním způsobu zpracování vína. Po senzorické stránce se ve víně neprojevuje, a proto nahrazuje používání vysokých koncentrací SO2, které na senzoriku působí negativně. Použití samotné kyseliny askorbové se ale z výše uvedených důvodů nedoporučuje, protože by při kontaktu s kyslíkem mohlo dojít k nevratnému znehodnocení vína. Proto se doporučuje ji používat v kombinaci s minimálně 20 mg/l volného SO2 (1). Teplota Teplota moštu a vína má dopad na množství rozpuštěného kyslíku a jeho reaktivnost se složkami vína. S klesající teplotou roste kapacita rozpouštěného kyslíku v roztoku a snižuje se míra oxidace. Tzn. že pokud budeme pracovat při nízkých teplotách, bude rozpustnost kyslíku větší, ale jeho reaktivnost a míra oxidace bude mnohem nižší než při teplotách vyšších. Pokud tedy budeme pracovat reduktivně, tak je třeba uchovávat mošt a víno při nízkých teplotách a znemožnit přístup vzdušného kyslíku inertními plyny.
Lahve s twist uzávěrem
177
Difuzer inertního plynu
Měření a kontrola Při reduktivní výrobě vína je velice důležité neustále sledovat stav vína, co se kyslíku týče. Základním měřením je zjištění redoxního potenciálu, který udává míru oxidace či redukce. Dále je třeba průběžně kontrolovat množství rozpuštěného kyslíku, aby se předešlo kontaminaci vzduchem především po manipulaci s moštem a vínem. Důkladně se také měří koncentrace antioxidantů v moštu a víně. SO2 se zjišťuje aspirační metodou nebo metodou podle Rippera a kyselina askorbová zase jodovou titrací. Hnědnutí vína nebo spíše sledování jeho oxidace se provádí spektrofotometricky při vlnové délce 420 nm. Kontrolovaná hodnota by měla být stabilní. Nárůst této hodnoty značí, že se již projevila oxidace, a to je už pozdě, a proto se přistupuje k odstranění hnědých oxidativních tónů čiřením. Laboratorní výsledky musí poskytovat, co se přesnosti týče, takové hodnoty, aby bylo možné včas předejít poškození vína oxidací. Jsou velké rozdíly mezi evropskými vinařstvími a vinařstvími Nového světa, kde je dostatečně vybavená laboratoř součástí téměř každého vinařství, a proto je možné dříve podchytit rozvíjející se problém. Redukce jako taková je brána spíše jako vada vína, spojovaná s tvorbou sirných sloučenin s nepříjemným aroma. Jedná se o sirovodík (zkažené vejce), merkaptany (kvašené zelí, pryž, spálená guma), sulfidy a disulfidy (pazourek, vařená kukuřice, konzervovaná rajčata).
Tyto látky, resp. jejich aroma, se občas v degustační terminologii nazývají obecně jako „reduktivní“ (3). Takové aroma vzniká v bílých vínech jen za určitých podmínek (nadměrné množství kalů v moštu, nedostatečné množství živin, teplota a mnoho dalších), jejichž úpravou lze jejich vzniku účinně zabránit. Pokud tak učiníme, vzniknou vína aromaticky bohatá s výrazným odrůdovým charakterem, svěží, ovocitá a vysoce pitelná. Pro tato vína se také doporučuje používat uzávěry s minimální propustností kyslíku, které je udrží v nejlepší kondici po dobu minimálně prvních dvou roků od nalahvování. Literatura: 1. Richard Gibson: Reductive Winemaking for White Wines. Wine Technical Internet Journal 7, (2004) 2. Lance Cutler: Achieving Balance in Reductive Winemaking. Wine Business Monthly 10, (2006) 3. Jamie Goode: Wine Reduction: Enemy or Best Friend? Wine International 6, (2005) 4. Constantine Ardilouze: Reductive Vinifications of White and Rose Wines: The Question of Must Extraction. Internet Journal of Viticulture and Enology 10, (2006) 5. Smalloak: The Use of Inert Gas in the Wine Making Process: The Review. Smalloak. com, (2006) 6. A. Kukec, M. Berovič, Š. Čelan, M. Wondra: Redox Potential Mesurament in Sauvignon Blanc Fermentation. Food Technol. Biotechnol. 40, (1) 49–55 (2002) Foto archiv autora
178
(4/2007)
Účinnosť kvasiniek na rovnováhu a plnosť vína Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava Rovnováha Máloktoré veci sú v živote dôležitejšie ako rovnováha. Rovnováha v konečnej podobe všeobecne určuje kvalitu a víno nie je výnimkou. Čí už chutnáte dobrý sekt alebo jednoduché stolové víno rovnováhu poťahuje pri každom druhu vína. Čo však rozumieme pod pojmom rovnováha, vyrovnanosť? Rovnovážne víno má byť harmonické vo vôni, chuti a plnosti. Keď hodnotíme akosť vína zvyčajne sa zameriavame na arómu a chuť, no aj plnosť (extraktívnosť) prispieva v nemalej miere k všeobecnej kvalite vinárskeho výrobku. Na prekvapenia v odbornej vinárskej literatúre nájdeme len málo údajov k tejto problematike. Veľmi málo vedeckých pojednaní sa zaoberá pocitom plnosti a štruktúry v ústach (angl. mouthfeel (structure).
chového napätia má snahu vytvárať „slzy“, pričom má tendenciu vrátiť sa spät do vína. „Slzy“ sú vážnym indikátorom štruktúry či plnosti vína. Veľkosť sĺz ani ich počet nie sú signifikantné, ale skôr čas, keď sa vracajú, teda stekajú dolu po stene pohára. Vína s nízkou hladinou alkoholu a nízkym obsahom glycerolu sa rýchle oddelia od skla. Čím dlhšie trvá vytvorenie „sĺz“, tým je víno plnšie. Fluidita je ďalšou cestou ako zhodnotiť konzistenciu vína. Všeobecne sa pocit dotyku vína v ústach opisuje ako viskozita alebo reológia. Vo víne je to skôr málo korelácií medzi štandardným meraním reológie a pocitom vína v ústach. Zrejme je opis „plnosť“ vína dôsledkom fyzikálnych a chemických vlastností vína. Žiaľ, naše poznatky o zdroji termínu „plnosť“ (angl. „body“) zostávajú ešte obmedzené.
Plnosť vína Plnosť vína sa veľmi ťažko definuje pri hodnotení senzorických vlastností, nakoľko sa slovami dá nedostatočne vyjadriť tento vnem. Málo sa doteraz vie o zdroji tejto vlastnosti vína. Deskriptory sa často spoliehajú na štruktúru, ktorá by charakterizovala plnosť vína. Pocit vína v ústach sa môže opísať ako hedvábna, sametová, saténová a pod., ak tento pocit je žiadúci. Nežiadúca plnosť sa môže opísať ako zrnitá, hrubá, drsná a podobne. Zdrojom plnosti vína závisí asi sčasti od polyfenolov (taninov), alkoholu, sacharidov, glycerolu a suchého (bezcukorného) extraktu. Bez týchto zložiek, alebo ak sú prítomné len v malom množstve, by víno malo vodovú alebo „tenkú“ konzistenciu. Naopak, pri dostatku týchto látok by sa víno označilo ako plné. Záleží vždy od celkovej povahy vína. Napríklad od Cabernet Sauvignonu sa očakáva plnosť. Chardonnay alebo Riesling by bolo asi nevyvážené.
Syntéza glycerolu kvasinkami Glycerol sa syntetizuje v cytosole kvasiniek. Keď glukóza vstupuje do kvasničnej bunky, sa premení na glyceraldehyd-3-fosfát a dihydroxyacetonfosfát v ekvimolárnych mnostvách. Väčšina dihydroxyacetonfosfátu potom prechádza na glyceraldehyd-3-fosfát, produkujúci etanol. Zvyšný dihydroxyacetonfosfát prechádza na glycerol dráhou závislej na NADH (redukovaný nikotínamid adenin dinukleotid fosfáte). Kvasinky produkujú glycerol a iné polyoly ako odpoveď na rýchlu difúziu vody z bunky. Tým si vyrovnávajú osmotický tlak vnútri a mimo bunky, čo im umožňuje rast aj za stresu.
Viditeľné vplyvy na plnosť vína „Slzy“ či „nohy“ a fluidita sú dva viditeľné označenia ako pomocné ukazovatele odhadu plnosti vína. „Slzy“ sú bezfarebné potôčiky, pozostávajúce z alkoholu, vody a glycerolu, ktoré tečú delu pohárom, keď sa víno zvírilo. „Slzy“ sa môžu vytvárať často aj samovoľne. Tento účinok sa nazýva aj „marangoni“. Pretože alkohol je prchavejší ako voda, vytvára sa v pohári na povrchu vína a na vnútornej stene pohára tenučká vrstva s vysokým povrchovým napätím. Kapilárny účinok spôsobuje vzlínanie vína na stene pohára. Zvýšenie povr-
Glycerol a plnosť vína Počas alkoholovej fermentácie vínnymi kvasinkami predstavuje glycerol vedľa etanolu a oxidu uhličitého tretí hlavný konečný produkt. Málo autorov sa zaoberalo koncentráciou glycerolu vzhľadom na jeho využívanie ako produkt fermentácie. Kvasinky Saccharomyces cerevisiae počas alkoholovej fermentácie tvoria Ø 7 g/L glycerolu, zvyčajný rozsah produkcie je 4–9 g/L. Glycerol je neprchavý triol, ktorý prispieva sladkosti a plnosti vína. Prahový vnem glycerolu je pri 5,2 g/L. Viskotitu glycerolu by sme vnímali až pri 25 g/L. Je pravdepodobné, že asi v rozmedzí 4–9 g/L ovplyvňuje plnosť vína len málo. Pri mernej hmotnosti glycerolu 1,26 môže však v niektorých vínach prispieť pocitu väčšej plnosti v ústach. Tvorbu glycerolu kvasinkami ovplyvňuje celý rad faktorov ako je zmena podmienok rastu kva-
siniek. Najväčší vplyv má zmena teploty, osmotický stres, aerácia, oxid siričitý a pH. Richardson a Henick-Kling (1999) novšie uvádzajú, že glycerol zjavne zvyšuje pocit plnosti v ústach. Environmentálne faktory ovplyvňujúce tvorbu glycerolu Teplota: produkciu glycerolu zvyšuje fermentačná teplota. Ak sa napríklad teplota zvýši z 15 na 25 °C, zvýši sa produkcia o 1 g/L. Zistilo sa, že pri teplote 22–32 °C sa prejavuje optimum tvorby glycerolu počas alkoholovej fermentácie. Acidita a pH: Najvyššia produkcia glycerolu by bola pri pH 7, čo je však pri víne nemysliteľné, lebo už hodnoty pH 5 a viac by mali veľmi nepriaznivé dôsledky na rast a aktivitu kvasiniek odhliadnúc od možnosti zvýšenia ohrozenia kvality vína nežiadúcimi baktériami. Dostupnosť sacharidov a dusíka: Produkcia glycerolu sa zvyšuje pri vyššej koncentrácii sacharidov dôsledkom zvyšujúceho sa stresu kvasiniek vyšším osmotickým tlakom. Tvorbu glycerolu ovplyvňuje aj hladina aminokyselín a amoniakálneho dusíka. Pri zdravom hrozne je produkcia glycerolu nižšia ako pri botrytickom hrozne. Oxid siričitý: SO2 zvyšuje tvorbu glycerolu až pri vyšších hladinách. Za normálnych podmienok 40–80 mg/L je vplyv zanedbateľný. Aerácia (vzdušnenie): Vzdušnenie muštu má mierne pozitívny účinok na produkciu glycerolu. Malolaktická fermentácia a plnosť vína Riadená malolaktická fermentácia (MLF) mliečnymi baktériami Oenococcus oeni prakticky neovplyvňuje hladinu glycerolu vo víne. Zistili, že mierne zvyšujú plnosť a dobrý pocit v ústach, čo platí pre biele i červené vína. Potvrdil aj najnovší výskum, ktorý dokázal, že síce MLF neovplyvňuje hladinu glycerolu vo víne, ale zvyšuje príjemný pocit v ústach (Richardson, Henick-Kling, 1999). Je možné, že mliečne baktérie produkujú látky, ktoré priaznivo ovplyvňujú tento pocit. Zatiaľ sa však ešte tieto nálezy nepotvrdili. Zrejme aj odroda hrozna hrá istú úlohu. Pri Chardonnay každopádne MLF zlepšuje štruktúru a arómu vína. Literatúra J. Richardson, T. Henick-Kling: Balance and body of wines effects of yeasts starters. In: Les Entretiens Scientifiques Lallemand 7, 1999, s. 59–64
(4/2007)
179
O čem viněty (ne)hovoří – II. – Král Coel a vína chladné Anglie Petr Šimeček www.ovine.cz
Probírám se nashromážděnými etiketami místních vín a „objevuji“ tento zajímavý kousek se jménem King Coel (král Coel). Skutečná historická postava s welšským jménem Coel Hen, neboli „Coel Stařík“, může být považována za prvního sjednocujícího krále severní Británie, protože v době jeho vlády kolem roku 400 se Římané již vrátili do Itálie a ponechali ostrovy jejich osudu. Dodnes je král Coel však znám především díky dětské říkance – viz její část na dnešní etiketě – která volně přeložena zní: Král Coel, ten stařík dobrou duši měl, jó, ten dobrou duši měl. Pro svou dýmku poslat dal, a pro svůj pohár poslat dal a taky tři houslisty zavolal. Každý z nich na své housle hrál, každý na své housle zahudlal „..tyydly dú, tuudly dú..“, tu píseň k dobru dal. To když starý král Coel si zahrát dal, nikdo lepší písničku nepoznal… Říkanka staletími zlidověla a není vůbec důležité, že její nápěv pochází až z doby o nějakých tisíc let později. Také slovo „dýmka“ (v orig. pipe) ve významu kuřácká dýmka se v Británii objevilo až po roce 1585, kdy byl do Anglie dovezen tabák. V dětské říkance tedy asi nejde o dýmku ke kouření, ale o odměrku či nádobku na víno, eventuelně o dřevěnou píšťalku. Přesto je pojem King Coel znám i dnes. V USA se jako King Coal („the coal“ je anglicky uhlí ) označuje nejlepší část uhelné sloje, v Kanadě je již asi 100 let „King Coel“ značka čaje, stejně se jmenuje i postava z pohádkových komiksů Fabletown… Všimněte si také slova „fiddler“ v originální říkance – připomíná i u nás používané výrazy spojené s houslemi – fidlal, fidlat, fidlátka… Král Coel se nakonec v roce 420 utopil v bažinách a jeho severní království se na čas roz-
padlo. Dnes je v jižní Anglii a Walesu registrováno na 400 komerčně využívaných vinic, soukromé v to nepočítaje. Zabírají plochu asi 2 000 akrů (= asi 81 ha). Britská veřejnost, patřící k předním konzumentům vína v Evropě, se však o anglická vína nijak moc nezajímá, po otevření evropských hranic je navíc snadné zajet si koupit kvalitnější vína do nedaleké Francie. Chladný vztah dnešních Britů k domácím vínům ještě více podpořilo zavedení kategorie tzv. vín britských – British wines. Jde o vína, která byla vyrobena z hroznů dovezených v tancích ze zahraničí. Naproti tomu jako vína anglická – English wines – smí být označována pouze ta, která byla vyrobena z hroznů vypěstovaných doma v Anglii, Walesu a na Normanských ostrovech. Díky klimatickým podmínkám lze říci, že asi jen ve 2 letech z desetileté periody je úroda hroznů dobrá, asi 4 roky z deseti je jen průměrná a zbylé čtyři roky je podprůměrná až špatná. Opravdu dobrým vínem s označením Late Harvest, přírodně sladkým a poměrně vzácným, se může vinař pochlubit průměrně tak jednou za dvacet let (např. z odrůdy Huxlerebe). Z osobní zkušenosti mohu potvrdit, že koupit opravdové English wine není např. v labyrintu Londýna vůbec nic lehkého a ten správný obchůdek musíte hledat velmi důkladně. Velká část anglických vín je vyráběna z odrůd-kříženců. Podle nařízení Evropské unie však tito zatím neuznaní kříženci nemohou získávat vyšší apelace – a naopak angličtí vinaři nejsou ochotni hradit vysoké náklady za jejich zkoušení a ověřování. Proto pouze asi jen třetina anglických vín nese označení Quality Wine (jakostní víno). Všechna ostatní jsou pod označením Table Wine (stolní víno). Obdobou regionálně významných vín (VOC, AOC, IGT atd.) jsou an-
glická vína pocházející z výrazných nebo významných oblastí. Ta pak musí být označena – např. víno z hrabství Cornwall musí mít na etiketě Cornish Regional Wine („Víno z Cornwallské oblasti“). Nejsevernější zdejší plodící vinice je blízko města Durham v severní Anglii na 55 rovnoběžce – což je zhruba na úrovni litevského Vilnijusu. Nejseverněji položené vinice v Evropě jsou pak zřejmě ve Švédsku, a to až na 59 rovnoběžce.
(4/2007)
180
S VÁMI, PRO VÁS...
syntetické Z ÁT K Y
Nová formulace mědi spolehlivější prevence proti plísním
Kuprikol
NOVINKA v sortimentu 2007!
®
Technologie, která uchovává Vaše vína...
250 SC
První oxychlorid mědi ve formě suspenzního koncentrátu!
Vynikající přilnavost na listech a odolnost vůči dešťovým srážkám
„Jednoduše lepší zátka“
•
Registrace na plíseň révovou, plíseň chmelovou a plíseň bramborovou
Nezanechává pachuť korku
•
Nepouští barvu
Povolen pro aplikaci v integrované produkci
•
Bezproblémové a pohodlné pro obsluhu postřikovačů
Oxidace vín pod kontrolou
Přední
světový výrobce syntetických extrudovaných zátek
Agro Aliance, s.r.o.
filtrace_A5252 26 9.3.2007 Třebotov 304
10:47
Page 1
tel.: 257 830 137-8 www.agroaliance.cz
spol. s r. o.
CANDECOL VS zařízení pro filtrační svíčky k použití ve vinařství a nápojovém průmyslu
SPOLEHLIVÁ FILTRACE
HOBRA
ŠKOLNÍK
HOBRA-ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ
Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz
(4/2007)
NOVINKA v sortimentu 2007!
Nová formulace síry – nová a vyšší kvalita
S VÁMI, PRO VÁS...
Sulikol
®
750 SC
Kontaktní fungicid, nyní ve formě suspenzního koncentrátu!
Vynikající přilnavost na listech a odolnost vůči dešťovým srážkám
Registrace na padlí révové a padlí jabloňové
Povolen pro aplikaci v systémech integrované ochrany
Bezproblémové a pohodlné pro obsluhu postřikovačů
Malotraktor T–204 Výkon 20Hp, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.
Cena 179 990,– Kč
možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.
Zahradní technika Grado
Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz
Inzerce této plochy stojí
2 900 Kč
tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz
Agro Aliance, s.r.o. 252 26 Třebotov 304 tel.: 257 830 137-8 www.agroaliance.cz
STARÉ HORY Projekt Staré hory si klade za cíl soustředit na jednom místě nejzajímavější vzorky vín pocházející z tradičních moravských tratí nesoucích jméno Stará hora či Staré hory. Vinaři nebo zástupci vinařských spolků z dotčených vinařských obcí mohou v případě zájmu o tuto nevšední výstavu kontaktovat organizátory. Přehlídka bude otevřena pro veřejnost po dva víkendy od 10 do 18 hodin. Enotéku Zájezeří najdete v areálu vinných sklepů pod Kraví horou ve sklepní uličce Dolní frejd.
Probíhá sběr vzorků!
STARÉ HORY 26.–27. května 2007 2.–3. června 2007
181
Kontaktní osoba: Bogdan Trojak trojak@silesnet.cz 602 48 30 88 Bořetice, Enotéka Zájezeří
182
(4/2007)
Blatnice pod Svatým Antonínkem čili Chvála bílého Sklep vinaře Vojtěcha Cíchy stojí na konci dlouhé, takřka gotické parcely bývalé selské usedlosti. V útulném předsklepí ukázkově čistého sklepního hospodářství jsme se sešli s několika členy sdružení Viniblat, které je držitelem ochranné známky Blatnický Roháč. Nad víny bratří Vojtěcha a Antonína Cíchy (první z nich obdělává 4 ha vinic a druhý 12 ha), Michala Robka (2,5 ha) a Antonína Straky (2 ha) jsme přirozeně mluvili především o proslulém Blatnickém cuvée, které tvoří z 50 % Ryzlink rýnský, z 30 % Rulandské bílé a z 20 % Sylvánské zelené. Tento poměr podle Vojtěcha Cíchy vyplynul z přibližného množstevního zastoupení jmenovaných odrůd ve starých smíšených (neboli matených) výsadbách. Svoji roli bezpochyby sehrála také vrchnost, přesněji svědomití vinaři Liechtensteinové, kteří měli zájem na rozšiřování tzv. ušlechtilých variet révy vinné, mezi něž dodnes Ryzlink rýnský (RR) a Rulandské bílé (RB) počítáme. Touto segregací samozřejmě nechceme vykázat Sylvánské zelené do inferiority, vždyť právě zde v Blatnici dosahuje mimořádné jakosti a jisté „pramořské“ minerality – doušek jednoho zdejšího sylvánu byl přirovnán k olíznutí trilobitího hřbetu. Ostatně Sylvánské zelené je v rámci Roháče nezastupitelnou složkou, pokusy nahradit ho např. odrůdou Muller thurgau nevedly k dobrým výsledkům. S jistými obavami jsme proto vyslechli zprávu, že „sylván“ trpí stejnou nemocí jako Neuburské (tzv. cikcakovatění – pozn. red.). Lze předpokládat, že zastoupení Sylvánského zeleného bývalo v blatnických vinohradech před liechtensteinskou propagací RR a RB podstatně vyšší, vždyť se této vpravdě lidové odrůdě říkalo pro její obecnost Morávka. Je známo, že Pomologicko-enologický výbor Moravskoslezské hospodářské společnosti rozeslal v roce 1821 dotazník vinařům tří tehdejších moravských krajů, kde se pěstovala réva vinná. Cílem dotazníku bylo zjistit, jakým odrůdám se v jednotlivých oblastech nejlépe daří a které jsou nejvíce rozšířené. Bylo by zajímavé do výsledků tohoto dotazníku nahlédnout a zjistit, zda již v té době převažovaly v odrůdové skladbě blatnických vinic variety RR, RB a SZ, tedy základní komponenty pro přípravu Roháče. K roku 1896 máme již k dispozici přesné údaje – Hrubá Blatnice (tak se tehdy obci na Slovácku říkalo) patřila v té době do soudního okresu Uherský Ostroh, v jehož ob-
Vojtěch Cícha
zlatou medaili na mezinárodní hospodářské výstavě v Paříži. Cenu tehdy převzal majitel panství kníže Jan II. Liechtenstein. Stalo se to v roce, který jinak vinaře na Moravě moc nepotěšil. Roku 1879 ve dnech 4. a 8. prosince přišly totiž neobvykle silné holomrazy (až -25 °C), které způsobily veliké škody na révě, takže výnosy roku 1880 byly mizivé. A jak chutnají Blatnický Roháč a ostatní blatnická bílá vína dnes? Charakteristiky nejzajímavějších přechutnaných vzorků najdete na konci tohoto článku. Nezbývá než znovu zdůraznit nepřervanou blatnickou tradici a vyzdvihnout pitelnost zdejších vín. Nejslavnější moravské cuvée budiž hrdým symbolem vstřícných moravských „bílých“. Dávejme jim přednost zejména v dnešní době, kdy je tuzemský trh zaplaven těžkými, alkoholickými, barikovanými červenými víny z Nového světa. V anglosaské literatuře se pro tato vína pomalu ujímá označení „monster wines“, což bychom mohli přeložit jako „obludná“ vína. Popularita těchto vinných mastodontů začíná naštěstí klesat. Všímá si toho např. australský odborný tisk, který bije na poplach. Taková vína jsou přirozeně pro průměrného středoevropského konzumenta z dlouhodobějšího hlediska nepřijatelná. Naši oblast po staletí charakterizovaly tzv. zelené odrůdy (VZ, SZ etc.). Je tedy pro nás přirozené a jistě i prospěšné pravidelné při-
vodu bylo 478 ha vinic. Z těchto ploch se získalo 4 896 hl bílého vína a pouhých 770 hl vína červeného. Naprostá převaha bílých odrůd byla ostatně charakteristická pro celou tehdejší Moravu. I tam, kde dnes nemalé procento představují výsadby odrůd pro přípravu červených vín, tedy v bývalých soudních okresech Hustopeče a Klobouky, se vyrábělo více než 90 % bílých vín (v roce 1896 to bylo 32 518 hl bílého a jenom 2 880 hl červeného). Popularitu bílého dosvědčují i lidové písně a popěvky z té doby. Jeden příklad za všechny: „Vínečko dobrý cinifádlový / A ješče je lepší muškatelový“ (popěvek z Nechvalína ze sbírky Františka Bartoše, 1889 – pozn. autora). Cinifádl je staré označení Sylvánského zeleného, Muškatel rovná se Veltlínské zelené a jak vidno, bylo na Slovácku hodně ceněno. Bílé směsné víno, z něhož se později vyvinul Roháč, se tedy v Blatnici pravděpodobně připravovalo po staletí. Slavná historie Roháče však začíná v památném roce 1880, kdy získalo bílé víno ze stejnojmenné viniční hory Nástěnná malba v předsklepí Vojtěcha Cíchy
(4/2007)
jímání tuzemských bílých vín. A třeba právě těch nezaměnitelných blatnických. Vojtěch CÍCHA: Blatnický roháč 2006 pozdní sběr Víno zelenožluté, na světle mírně nazlátlé barvy, s nevtíravou, jemnou a vybízející vůní připomínající kvetoucí střemchu a akát. V chuti řízné, s výraznějším extraktem, ale patřičně harmonické, celkově lahodného výrazu. Překvapí živá kyselinka, a v dochuti jemné hořčinky s lehce slaným podtónem. Elegantní víno s čitelnou stopou svého terroir. Vojtěch CÍCHA: Sylvánské zelené 2006 pozdní sběr Elegantní víno nazelenalého roucha s nádhernou šedou jiskrou z hloubky. Jeho buket je bohatě rozvitý a harmonicky komponovaný – čitelné je travnaté aroma s lehkým pelyňkovým tónem v pozadí. Na patře je lahodné, výrazně
odrůdové (fermentované a bylinkové čaje) s typickou „lékárenskou“ dochutí. Víno nezapře jistou a lehkou ruku sklepmistra a bezpochyby bude ozdobou všech archivů. Michal ROBEK: Ryzlink rýnský 2005 pozdní sběr Víno typicky zelenožluté barvy s jemnou květnatou vůní (lípa, jasmín). V chuti razantně nastupují tóny vyzrálých meruněk a lipového medu, později kompozici doplňuje lehká naděje leteckého benzinu. Plné, nautické víno s razantní kyselinkou a s minerální dochutí. Noblesní víno, které potěší každého znalce. Doporučujeme k lehkým zeleninovým salátům, zazní jasně, doprovází-li mořské i uzené ryby. Vyzní v kombinaci s drůbežími a telecími roládami, báječně chutná s bavorskými vdolečky a všemi variantami tažených závinů. Vhodně doprovází pařené a uzené sýry – koliba, mozzarella.
183
Antonín STRAKA: Blatnický Roháč 2006 výběr z hroznů Víno zelenožluté barvy s živou jiskrou a jemnou květnatou vůní. V chuti připomíná vyzrálé meruňky a mandarinky, lehce extravagantně působí kombinace medově ovocitých tónů na počátku vjemu a „samurajsky rovné“ kyselinky s příznačnou hořčinkou ve finále. Plné a ocelově přímé víno, které potěší každého znalce. Antonín CÍCHA: Müller Thurgau 2006 pozdní sběr Víno typicky světle zelenožlutého šatu, s ovocitou vůní. Ve výrazu se prosazuje typické odrůdové aroma broskví s příjemně muškátovým nádechem. V dochuti poněkud strmé, s výraznějšími kyselinkami, s vyšším obsahem alkoholu a robustní hořčinkou v závěru. Texty Bogdan Trojak, Milan Magni Fota archivy autorů
Z vývoje senzorické analýzy potravin – vín Stručná historie Poznávání některých znaků potravin – chutí, barvou a vůní – se zabývali lidé již před našim letopočtem. Nebylo to hodnocení v našem slova smyslu, ale bylo to již posuzování potravin lidskými smysly. Senzorická analýza má daleko starší tradici než chemická nebo mikrobiologická. Lidé ze svého subjektivního hlediska hodnotili potraviny, zda jim vyhovují, zda jim chutnají, příjemně voní a jsou lákavé i svou barvou. Nejstarší tradici v hodnocení mají vína. Již v roce 320 před našim letopočtem pojednává řek Thesfrastus o vůních. V pozdější době se různí autoři zabývali zvláště povahou čichu a vůně. Za doby vlády dackého krále Decebala (na území dnešního Rumunska z poslední čtvrtiny 1. stol. n. l.), se používalo pečetění hliněných amfor, aby se odlišila vynikající vína od vín nepoctivých obchodníků. V roce 1587 byla vydána Comeroiova studie o čichu. V pozdější době se různí autoři a instituce zabývali i jinými znaky potravin. Senzorická analýza ovoce, zeleniny a výrobků z nich byla diskutována teprve v posledních 40 letech. Ostatní smyslové znaky, jako konzistence, barva, tvar a další, jsou více méně znaky, které se dají ověřovat objektivní-
mi metodami nebo k tomu účelu vypracovanými standardy. V té době se již začíná uvažovat o výchově odborníků na úseku senzorické analýzy a o podmínkách, za jakých se mají znaky výrobků a produktů hodnotit. Uvažuje se o systému bodovacích schémat a numerickém hodnocení kvality jednotlivých znaků. Zkoumá se možnost aplikace objektivních metod hodnocení jakosti potravin, jako je chuť, vůně, barva, eventuálně dalších znaků. Je vydáno mnoho odborné literatury pojednávající o smyslovém hodnocení úrovně a upotřebitelnosti potravin. Kvalita jakýchkoliv výrobků začíná být v současném stupni společnosti rozhodujícím faktorem, zda se výrobek prodává, nebo neprodává. Tyto myšlenky vedly mnoho autorů k tomu, aby se podrobněji zabývali otázkou jakosti a spolehlivosti výrobků na vědecké bázi. Mnoho autorů, jako Iarmaur, Killen, Fabián, Krum, Tilgner, Kiermeir, Barvíř a jiní, napsalo mnoho pojednání o významu smyslového hodnocení jakosti potravin, o způsobu a podmínkách hodnocení. Bylo navrženo mnoho metod hodnocení jakosti pro testování členů hodnotitelských ko-
misí. Byla navržena různá schémata, jak verbální, tak numerická. Za zmínku stojí i okolnost, která přispívá k progresivitě senzorické analýzy u nás. Náš stát je členem ISO – mezinárodní organizace pro standardizaci v EU. Z hlediska zemědělské a potravinářské terminologie tvoří a navrhuje optimální podmínky senzorické analýzy, určuje prostředky a metody, které se jeví jako nejúčinnější a nejpokrokovější. Jednotlivé dokumenty vydávané ISO a EU jsou diskutovány členskými státy. Na základě zkušeností s hodnocením dle nejednotných metod byl zaveden ve vyspělých průmyslových zemích závazný systém hodnocení jakosti potravin vůbec, metody pro testování a školení hodnotitelů, a byly vymezeny podmínky, za jakých se mají hodnotit potravinářské výrobky. Byla vydána ON 560110 Organoleptické posuzování potravinářských výrobků platná od 1. 3. 1965 a ČSN 56003 část I.– III. Senzorická analýza, Metodologie – Párová porovnávající zkouška, Zkouška duo-trio. Ještě před vydáním uvedené ON a ČSN byl zaveden v ČSR, a to již v roce 1964, tzn. stobodový systém hodnocení jakosti potravinářských výrobků, a to i u vína, který byl platný do roku 1970. Jak název sám říká, hodnocení
184
(4/2007)
výrobků SIJ bylo prováděno na základě dosaženého počtu bodů v jednotlivých znacích se zařazením výrobků do stupně jakosti I, II a III:
i hroznových (rév.) vín SIJ bylo přistoupeno v roce 1980 k úpravě Schémat hodnocení se zařazením do skupiny A, B a C:
l jakost I. stupně – vyhovuje požadavkům, l jakost II. stupně – vyhovuje s některou závadou ve stanovených znacích, l jakost III. stupně – nevyhovuje požadavkům příslušné ČSN 567741 Hroznové (rév.) víno.
l výrobky zařazené do skupiny A, v porovnání s vybranými výrobky ze zahraničí, měly vykazovat stejnou jakost nebo v některých případech ji předčít, l výrobky ve skupině B odpovídaly požadované ČSN, l výrobky zařazené do skupiny C nevyhověly ČSN – nesměly být expedovány do obchodní sítě.
Uvedený systém hodnocení jakosti potravinářských výrobků (vín) za celé období svého působení přispěl k podstatnému zlepšení jakosti výrobků. V důsledku toho, že stobodový systém již nevyhovoval požadavkům na zvýšenou jakost vín, bylo přistoupeno k zavedení nového jednotného systému hodnocení potravinářských výrobků. Na úseku hodnocení révových vín bylo vypracováno Schéma pro hodnocení révových vín 1a, 1b jakostní skupiny, Schéma pro hodnocení révových vín II. a III. jakostní skupiny a Schéma pro hodnocení vína šumivého a dále vína dezertního a dezertního kořeněného. Zařazování výrobků bylo prováděno podle uvedených schémat pro hodnocení vín do příslušných skupin jakosti A, B, Ca, Cb. Výrobky zařazené do A skupiny měly vykazovat lepší jakost, než požadovala příslušná ČSN 567741 Hroznové (rév.) víno. Výrobky zařazené do skupiny A v porovnání s vybranými výrobky ze zahraničí měly vykazovat stejnou jakost nebo v některých případech je předčít: l výrobky zařazené do skupiny B vyhovují příslušné ČSN, l výrobky zařazené do skupiny Ca nevyhovují ČSN v některém znaku, l výrobky zařazené do skupiny Cb nevyhovují ČSN a nesmějí být expedovány do obchodní sítě. Na základě senzorického a analytického vyhodnocení výrobků se zařazením do příslušné skupiny jakosti byl vypočítán limit jakosti, který měl být objektivním měřítkem vyhodnocení jakosti. Z dlouhodobého vyhodnocení schémat pro hodnocení potravinářských výrobků se zařazením do skupin jakosti A, B, Ca, Cb byly zjišťovány určité nedostatky. Procento výrobků zařazených do skupiny Ca bylo vysoké a mohly být expedovány do obchodní sítě, přičemž potravinářský výrobek nevyhověl v jednom znaku příslušné ČSN. Procento výrobků, které nesměly být expedovány do obchodní sítě zařazené do skupiny Cb, bylo nepatrné. Výrobky srovnatelné se zahraničím do skupiny A nedosahovaly požadované úrovně. Na základě získaných zkušeností z hodnocení jakosti potravinářských výrobků a to
Procento výrobků do skupiny A bylo stanoveno od 10 do 18 %. U vybraných špičkových výrobků vín láhvově zralých – archivních od 25 do 40 %. Z dosaženého procenta výrobků zařazených do příslušných skupin se nevypočítával ukazatel jakosti, ale pro zajištění hmotné zainteresovanosti bylo určeno procento výrobků ve skupině A. Výrobky zařazené do skupiny C nesměly být překročeny. Typickým senzorickým kritériem potravin je v podstatě vůně a chuť. Objektivním zjišťovatelem při senzorické analýze potravin je člověk. Shrnuje přijetí příslušných podnětů, jejich uvědomění, uchování v paměti, reprodukci a nakonec zhodnocení. Na vzniku celkového senzorického dojmu se podílí všechny smyslové receptory. Celkový senzorický dojem lze rozdělit na dojem hodnocení čichem, chutí a zrakem. Tyto dojmy vnímáme receptory umístěnými v ústech, hrdle a nose, které spolu souvisí a utváří tzv. chuť potravin. Vonné látky pronikají k čichovým receptorům při ochutnávání přes nosohltan. Mechanismus působení vonných látek na čichové receptory je zatím nejasný a je vysvětlován řadou teorií. Nejnižší koncentrace látky je označována jako práh vnímání či rozlišení závislé na podmínkách hodnotitele a hodnocení. Při dlouhodobém působení vysoké intenzity jedné vůně druhou dochází z praktického hlediska k útlumu, nazývaném zamaskování vůně. Rozbor pocitů vůně je možno uskutečnit více měně za stejné intenzity jednotlivých složek. Při ochutnávání se receptory podílejí na vnímání všech senzorických znaků, které mají rozhodující význam pro jakost výrobku. Jsou umístěny v dutině ústní, ohraničené patrem, zespodu jazykem a podjazykovou slastí. Na jazyku leží jazyková sliznice, která má na svém povrchu velké množství jazykových bradavek, chuťových pohárů. Jejich prostřednictvím vznikají chuťové vjemy. Podnět přijatý chuťovými buňkami na jazyku je vyvolaný chemikálií, el. proudem nebo mechanickým drážděním a vede jedině ke vzniku chuťového vjemu, pocitu. Vlastní mechanismus působení chuťových látek není za-
tím zcela přesně znám a objasněn. Někteří autoři předpokládají, že vonné a chuťové látky dráždí příslušné receptory působením na enzymatické procesy, které v nich probíhají. Citlivost chuťových receptorů je značná, je však menší než citlivost receptorů, ovlivňuje ji hlad a žízeň. Adaptace a únava smyslových orgánů probíhá velmi rychle. Závisí na charakteru zkoušeného produktu, na pracovních podmínkách hodnotitele a jeho fyzickém stavu. Výsledný chuťový vjem není součtem chuti základních komponentů a chuťových směsí látek, nýbrž kompenzace zastírání chuti. Rozumí se tím zvětšení nebo zmenšení negativního chuťového pocitu základní chuti k maskování dvou chuťových podnětů, přičemž silnější podnět může zastínit podnět slabší (scelování vína apod.). Existuje ještě tzv. následná chuť – přetrvávající chuťové pocity i po skončení chuťového podnětu (přítomnost chuti po „myšině“ u vín apod.). Zajištění požadavků pro posuzovatele Pro vytvoření objektivních podmínek pro posuzovatele je nutné respektovat požadavky uvedené v ON 560110 Organoleptické posuzování potravinářských výrobků, kde jsou uvedeny požadavky na místnosti, na posuzovatele a na správný způsob hodnocení. Místnosti určené pro hodnocení musí být dobře větratelné, čisté, bez jakýchkoliv pachů, rovnoměrně osvětlené rozptýleným denním světlem, s teplotou kolem 18 o C. Posuzovatel při hodnocení má mít klid, je nutné vyloučit všechny vlivy, kterými by byl rozptylován. Používané nádobí (porcelán – skleničky) musí odpovídat požadavkům pro příslušnou normu pro jednotlivé druhy hodnocených potravin (víno, pivo, lihoviny apod.) Při výběru posuzovatele pro hodnocení musíme přihlížet k příslušné teoretické a praktické znalosti v oboru, duševní a fyzické zdatnosti, objektivnímu vyhodnocení. Posuzovatel nesmí přistupovat k hodnocení hladový ani příliš sytý, nesmí 1 hodinu před hodnocením kouřit a během hodnocení se dorozumívat s jinými posuzovateli. Vzorky musí být posuzovateli připraveny tak, aby nebyl informován o skutečnostech, které by ovlivnily jeho hodnocení (výrobce), a temperované na teplotu odpovídající příslušné normě, při níž se projevují rozdíly v jakosti. Posuzovatel, který je určen k provádění hodnocení jakosti potravin, musí splňovat některé podmínky, které jsou uvedeny v ON 560110. Posuzovatelé jsou povinni podrobit se zkoušce organoleptické schopnosti posuzovatele, která určí jejich schopnosti, rozlišení intenzity chuti, čichu, zraku (barvy). Ing. Jan Sladký, Brno
(4/2007)
185
Po stopách ukrajinských vín MUDr. Martin Křístek, Petřvald
Centrální plánování bohužel dávalo přednost kvantitě (rekordní výnosy až 26 t/ha) a kvalita vína byla nevalná. Po rozpadu SSSR klesla poptávka i výroba (v roce 1999 jen 0,6 milionů hl) a řada vinohradů byla transformována k produkci stolních hroznů a rozinek (270 000 t/rok). Plocha vinic na počátku 21. století činila 105 000 ha (moštové odrůdy 80 000 ha) a roční spotřeba 1,2 l vína na osobu. Zatímco spotřeba vína poklesla, prodeje šumivých vín rostly od roku 2002 o 20 % ročně. Nejvíce oblíbené jsou levné polosuché a polosladké sekty, přičemž více než polovina se spotřebuje v rámci novoročních oslav. Zaznamenán byl rostoucí zájem o prémiovou (cena i kvalita) kategorii brut, a to v průběhu celého roku. Čtveřice domácích velkovýrobců ovládá 70 % trhu, dovoz (převážně z Moldávie, jen malá část z Itálie, Gruzie a Francie) nepřesahuje 1 % spotřeby. Ukrajinské velkokapacitní závody byly vybudovány v blízkosti velkých měst (Kyjev, Doněck, Oděsa, Charkov), surovina pro výrobu (Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Fetească alba, Aligoté) se většinou dováží z Krymského poloostrova i Zakarpatské Ukrajiny. Tradiční šampaňskou metodou (historie jejího užívání na Ukrajině sahá do poloviny 19. století) je vyráběno 20 % místních sektů. Tuto technologii uplatňují na území bývalého SSSR pouze čtyři výrobci, počítaje v to krymské Vinařství Novyj Svet (1,5 milionů lahví/rok) a největšího výrobce šumivých vín tradiční metodou ve východní Evropě (11,5 milionů lahví/rok) doněcké Vinařství Artyomovsk, v jehož sklepích (hloubka 72 m, plocha 26 ha) současně dozrává až 30 milionů sektů (celková roční produkce 65 milionů lahví).
V odrůdovém registru Ukrajiny je zapsáno 69 moštových a 44 stolních odrůd. Ve vinicích ale můžeme nalézt až 220 kultivarů, a to dvojího původu: jednak odvozené ze západoevropské Vitis vinifera ssp. silvestris, jednak odrůdy původního krymského poddruhu Vitis vinifera sativa (Kokur bjelyj, Kefessia, Ekim kara), které dodnes slouží k výrobě známkových vín (např. Solnečnaja dolina, Černyj doktor a Černyj polkovnik). Mezi moštovými odrůdami jsou nejvíce zastoupeny Rkatsiteli (23 000 ha) a Aligoté (15 000 ha), teprve s odstupem za nimi následují Sauvignon vert /Sauvignonasse/ (5 300 ha), Cabernet Sauvignon (4 000 ha), Sucholymanskij bjelyj /Chardonnay x Plavai/ (3500 ha), Fetească alba /Dívčí hrozen/ (3 200 ha), Ryzlink rýnský (2 500 ha), Bastardo magaračskij /Bastardo x Saperavi/ (1 500 ha), Pinot noir (1 400 ha), Oděsskij černyj /Alibernet/ (1 400 ha), Kokur bjelyj (1 100 ha), Merlot (1 100 ha) a Chardonnay (1 100 ha). Jen nevýznamný podíl ve výsadbách zaujímají Saperavi, Tramín červený, Pinot gris, Sercial, Bastardo, Golubok, Saperavi severnyj, Stepnjak, Olympijskij, Sorok let Oktjabra a ostatní odrůdy. Mezi stolními kultivary převažují odrůdy s modrými hrozny: Moldova /Guzal kara x SV 12375/ (3 800 ha), Rannij Magarača /Madlenka raná x Kišmiš černyj/ (3 500 ha) a Muškát hamburský (1 600 ha). Hlavními představiteli bílých stolních odrůd jsou Italia /Bican x Muškát hamburský/ (1 600 ha) a Chrupka bílá (1 400 ha). Kategorizace ukrajinských vín není jednoduchá. V prvé řadě se rozlišují vína známková (maročnyje) a obyčejná neboli všední (ordynarnyje). Maročnyje se vyznačují vyšší jakostí a možností archivace (1,5 až 6 let). Ordynarnyje se dále člení na vína odrůdová (sortovyje) a cuvée (kupažnyje). Podle obsahu oxidu uhličitého se diferencují vína tichá (tichyje) od vín šumivých (igrystyje). Mezi igrystoje patří např. Sovjetskoje šampanskoje, Cymljanskoje krasnoje igrystoje a Igrystoje muskatnoje. Další členění vychází z obsahu alkoholu, zbytkového cukru i výrobního postupu. Vína stolní (stolovyje) obsahují 9–14 obj. % alk. a mohou být suchá (do 10 g/l zb. cukru), polosuchá (5–30 g/l zb. cukru), nebo polosladká (30–80 g/l zb. cukru). Fortifikovaná vína se dělí na desertnyje (12–17 obj. % alk., do 200 g/l zb. cukru), likernyje (12 až 17 obj. % alk., nad 200 g/l zb. cukru) a krepkyje (17–20 obj. % alk., do 140 g/l zb.
cukru). Poslední kategorie zahrnuje suché nebo polosladké madery a portvejny, jakož i suché, polosuché, či polosladké cherjesy a marsaly. Největší vinařská oblast Ukrajiny je součástí Krymské autonomní republiky (63 000 ha). Právě zde najdeme Institut vinařství a vinohradnictví Magarač, někdejší chloubu sovětského šlechtitelství, kterou již v roce 1828 založil milovník vína hrabě Voroncov, a také populární Vinařství Massandra, které slaví úspě-
186
(4/2007)
chy zejména s plagiáty sherry a madeiry. Severní černomořské pobřeží kopíruje ještě trojice dalších velkých vinařských oblastí: Oděská oblast (50 000 ha) zaujímá území od ústí Dněstru a moldavských hranic na východ, kde přechází v Mykolajivskou oblast (15 000 ha), Chersonská oblast (20 000 ha) pokračuje podél Dněpru dále na sever od Krymského poloostrova. Mezi Dněprem a Azovským mořem leží nejvýchodněji položená a rozlohou nevelká Záporožská oblast (2 000 ha), podél hranic Slovenska a Maďarska se rozprostírají vinice Zakarpatské Ukrajiny (7 000 ha), nejsevernější a nejzápadnější ukrajinské vinařské oblasti. Vinařství Zakarpatské Ukrajiny Podkarpatské vinice jako první zmiňuje roku 1093 uherský král Laszlo I. v darovací listině předávající vinařskou obec Sevljuš do vlastnictví církve. Jiný uherský král, Béla IV., vydal v roce 1247 listinu nařizující obyvatelům Berehiva platit desátky z vinohradů. Tentýž panovník později povolal k obnově vinohradů zničených Tatary německé a italské osadníky. Ve středověku byly vinice převážně majetkem klášterů a ve výsadbách se objevily burgundské odrůdy. Platil mj. zákaz dovážet vína do Mukačeva, nebyla-li vypita vína místní, která se navíc úspěšně (podobně jako např. vína z Berehiva) vyvážela do severněji položených slovanských zemí.
V roce 1847 bylo na Podkarpatí 13 000 ha vinic, jenže roku 1875 se objevila mšička révokaz, při rekonstrukci vinohradů byly preferovány americké přímoplodné hybridy a zkázu dokonala II. světová válka, takže v době sloučení Podkarpatské Rusi se sovětskou Ukrajinou zbylo sotva 3 500 ha zanedbaných vinic. Za časů vinsovchozů dosáhly výsadby novodobého maxima – 11 000 ha. Vinohrady pokrývají jihozápadní svahy (100–250 m n. m.) předhůří Karpat, které jsou ochranou vůči studeným větrům ze severu a suchým větrům z východu. Podnebí je mírné až kontinentální. Roční srážkový úhrn je dosti vysoký (600–700 mm), většinou prší během léta. Jaro nastupuje v březnu (mrazíky do dubna), podzim bývá suchý a teplý (první mrazy počátkem listopadu), zima krátká a mírná (sněhová pokrývka ne déle než měsíc). Nejlepší podmínky pro pěstování révy vinné nabízí pahorkatina mezi Užhorodem a Vinogradovem a jižní část regionu v blízkosti Tisy. Podloží je v Mužyjevském a Vinogradivském rajonu hlinito-kamenité, v Serednjanském a Užhorodském rajonu převažují půdy hlinité, v Iršavském a Mukačevském rajonu hnědozem a podzolové půdy. Rané odrůdy (Müller-Thurgau) a přímoplodné hybridy (Isabella, Delaware) dominují výsadbám Iršavského rajonu, naopak pro pozdně dozrávající odrůdy (Furmint, Tramín červený) je vhodný Vinogradivský rajon. Vyhledávanou surovinu (Ryzlink vlašský, Fetească alba) pro výrobce ukrajinských sektů dodává Užhorodský a Mužyjevský rajon. Hlavním producentem známkových vín (např. Promjenyste) je Berehivský rajon. Serednjanský rajon proslavilo známkové Serednjanské (Fetească alba) i dezertní vína Trojanda Zakarpatja (Tramín červený) a Zakarpatské (Furmint a Lipovina). V Iršavském rajonu připravují velmi populární dezertní Iršavské (Noah) a také Mukačev-
skému rajonu dodnes kralují přímoplodné hybridy (Noah, Isabella). Ochutnávka vín z užhorodských obchodů: Skilur Bila Zazdrisť 1999 – zlatožlutá barva, animální tóny, ocelová kyselinka a nečistá dochuť (pozn. lahvováno v roce 2006); Skilur Zolota Rosa Muskatne – jantarová barva, aroma růží, výrazný zbytkový cukr, oxidativní charakter; Côtnar Sauvignon – světle žlutá barva, málo harmonické, prázdné, krátké a přesířené; Côtnar Vedmeža Krov – rubínová barva, aroma i chuť nahnilých jahod, kulatější a dlouhé (pozn. 10–25 g/l zb. cukru, 9–12 obj. % alk.); Côtnar Šepit Čenciv – temně rubínová barva, v chuti velmi plné, avšak ve vůni těkavé kyseliny (pozn. 30–50 g/l zb. cukru, 9–12 obj. % alk.); Côtnar Tet-a-Tet – granátová barva, vůně jahodové marmelády, sladké fortifikované víno (pozn. 120–140 g/l zb. cukru, 16 obj. % alk., kupáž Cabernet Sauvignon/Saperavi). Literatura: Volynin, V.A.: Status of Grape Genetic Resources in Ukraine; Artyomovsk Winery Press Release 10/2006; www.oiv.org; www.cotnar.com; www.foodreference.com obrázky z archivu autora
AGRA – nový pojistitel zemědělských rizik Jména firem neříkají zpravidla nic o tom, co firma skutečně dělá. Zdá se však, že ve vašem případě platí: Nomen omen. Ano. Zabýváme se výlučně pojišťováním plodin. Tak jak to dělá naše mateřská společnost v Rakousku již 60 let. A teď expanduje přes hranice. Chcete se stát nadnárodním pojistitelem? To je trochu nadnesené. Třistaleté soužití obou národů je sblížilo kulturně natolik, že nyní ve společném evropském prostoru není divu, že rakouský pojistitel rozšiřuje své akti-
vity právě na Moravu a do Čech. Podmínky pro zemědělství na jižní Moravě jsou zcela srovnatelné s přiléhajícím Rakouskem. Rizika, která vinnou révu ohrožují, jsou však stejná. Co vinařům nabízíte? Naše nabídka se je zaměřena na nepřízeň klimatu. Naše pojištění chrání vinaře proti důsledkům krupobití a mrazu. To není nic nového. Jak chcete naše vinaře přesvědčit, aby se pojistili právě u vás? Nabízíme pojištění vinné révy ve třech variantách. Ve dvou z nich poskytujeme při krupobitní škodě, k níž došlo od stadia „měknutí bobulí“, i náhradu za zvýšené náklady vynaložené
na sklizeň. Dále zajímavou cenou. Nízké provozní náklady naší mateřské firmy nám dovolují držet sazby pojistného na trvale nízké úrovni. Třetím argumentem je vzájemnostní statut naší společnosti. Nemáme akcionáře čekající na dividendu a nemáme ani jiné pojistné odvětví, které by eventuální příznivý výsledek „zemědělské činnosti“ pohltilo. Pro vinaře nejdůležitější otázka: jak likvidujete škody? To dělají naši pojištění. Zkušení vinaři z dolního Rakouska budou provázet své moravské kolegy, které pro tuto práci právě vybíráme. A věřte, tito lidé jsou zaručeně objektivní. (komerční prezentace)
(4/2007)
187
Na Terra Madre 2006 se hovořilo o globalizaci Druhý planetární mítink svolal na jedno místo více než 9 000 lidí: 4803 zemědělců z prvovýroby, 1583 prvovýrobních sdružení, 150 národů, 953 kuchařů, 411 učitelů a zástupců z 225 univerzit, 2320 pozorovatelů a 776 dobrovolníků, kteří se podíleli na bezvadné organizaci podujetí. Své zástupce zde měla i Česká republika – vedle vědeckých pracovníků se tu sešli vinaři, pekaři, ovocnáři a výrobci kozích sýrů. Semináře ZEMĚ Stejně jako na prvním ročníku i v roce 2006 bylo TERRA MADRE určeno v první dny pouze pozvaným hostům a žunalistům, takže účastníci měli možnost nerušeně navštěvovat desítky různých seminářů, prezentací a diskuzních panelů. Z témat: AGROEKOLOGIE – Alternativní systémy versus konvenční produkce: seminář zeširoka zabíral tematiku od integrované produkce až k biodynamii, srovnával nekonvenční přístupy v zemědělské prvovýrobě a jejich aplikace, vliv na životní prostředí a kvalitu produktu. AGROEKOLOGIE – Integrovaný zemědělský systém: užití produkčních odpadů jako energetické suroviny v rámci šetrného hospodářství. Další možnosti rozvoje energetické soběstačnosti provozu. STRATEGIE – Potravinásřké technologie a zachování kultury a kvality produkce: nárůst potravinářských technologií podporujících kvalitu tradičních produktů a jak mohou tyto produkty uhájit svoji pozici na trhu bez ztráty charakteru a typické identity. ZDROJE – VODA – Voda přístupná, voda požadovaná: úspěšná řešení a zkušenosti v monitoringu tohoto globálního zdroje, který si žádá místní přístup a globální strategii. Boj o vodu? Nedostatek vody je problémem především na jižní polokouli – jak to řešit? I to byla jedna z řečnických otázek na semináři o tomto globálním zdroji. Globální oteplování planety se mimo jiné projevuje zvýšením amplitud výkyvů počasí – jedno místo může být postiženo velkými záplavami a v relativně krátkém období také extrémním suchem. Problematika přílišných zásahů do vodního režimu kultur-
měl, že jen 5 % vody představuje spotřeba ve městech. Největším spotřebitelem je pak zemědělství (až 80 %!) a to zejména živočišná výroba. V rostlinné produkci je k hospodaření s vodou šetrnější hustější pokryv půdy rostlinami, dalo by se tedy říci, že přednost mají hustější spony. Spotřebu vody kultivovanými rostlinami snížují též biologické systémy rodukce, zejména správný režim organické složky půdy s využitím hnojení kompostem.
Souběžně s Terra Madre probíhal i každoroční Salon del Gusto (Salon chutí), kde se mohli návštěvníci seznámit a ochutnat potravinářské výrobky z desítek zemí světa. Na snímku je momentka z výstavky vín, kde dominovala předeším evropská produkce. ní krajiny je velmi aktuální. Nedostatek vody na rozsáhlých územích může způsobit mimojiné lokální konflikty – strategickou surovinou tedy nemusí být jen ropa. Jedním z možných řešení jak zabránit četným projevům nedostatku vody v krajině – tedy suchu, hladu, bídě, větrné erozi a změně zelené krajiny ve step a polopoušť – je právě její udržení v krajině. Vodnímu deficitu lze bránit stavbou rezervoárů, kanálů a závlahových systémů. V systému malých vodních nádrží odchází voda z krajiny pomaleji. Jeden z přednášejících popsal uskutečněný vědecký experiment, kde byla relativně znečištěná voda koloběhována v uzavřeném systému – odpařování, vodopády, potůčky – přítomné bakterie bez zásahu z vnějšku minimalizovali znečištění téměř k pitelnosti. Ale řešení vody (a její kvality) není jenom o technologii – řešení je třeba pojímat i jako ekonomické a politické téma. Lybijský řečník pak přítomné seznámil se zkušenostmi zemědělců, kteří se potýkají se skutečným nedostatkem vody. Uvedl, že v oblasti jsou výborné zkušenosti s extenzivním pěstováním olivovníků (spon 20 x 20 m), ale také s vinohradnictvím – úrody zde často bývají již v polovině května. Problematika vody nemá jednoduché řešení; to, se co jako řešení nabízí, je bohužel většinou krátkodobé, ale voda potřebuje řešení dlouhodobá. Referující z kalifornské univerzity připo-
Ekoinovace ve vinařství Vinohradnictví patří mezi odvětví, kde lze vhodně zapojit alternativní, k přírodě šetrné postupy. A právě tyto možnosti byly diskutovány na množství seminářů. Americký farmář A. Fanatico spolupracující s University Arkansas seznamoval posluchače se skvělými zkušenostmi s chovem drůbeže v mobilních klecích ve vinicích – ptáci mají velmi důležitý vliv na ekosystém takové vinice a hrabáním, konzumací hmyzu a produkcí exkrementů obohacují půdní život. Zástupce chilské delegace hovořil o aktuálních problémech v zemi – zdůraznil, že mezi nejpalčivější problémy chilských vinic patří v současnosti špatný stav živin v půdě a zejména vodní a větrná eroze, která na mnoha místech znemožnila pěstování nejenom polních plodin, ale i révy. Anglický vinař Bob Linds z Cornwalu si ovšem nebral servítky, „globální oteplování je pro vás, vinaře z tradičních evropských regionů, špatná zpráva,“ řekl mimo jiné. Připoměl též, že dnes se na britské ostrovy dováží víc vína z druhé strany planety (JAR, Austrálie, Jižní Amerika) než z evropského konti-
Terra Madre na jednom místě spojila téměř 10 tisíc lidí ze 150 zemí
188
(4/2007)
nenu. „Zdá se tedy, že v EU je něco nezdravého, nemýlím-li se,“ poznamenal kriticky. Dalí řečníci hovořili též o ekoprodukci, vinohradnictví v horských oblastech či biodynamii. Gastronomie je postradatelná nástavba, prohlásil během svého projevu na závěrečném zasedání účastníků Carlo Petrini, otec-za-
kladatel hnutí SLOW FOOD. Připoměl, že potrava je primárním elementem našich životů. Gastronomie a kulinářství hrají podle něj dobrou roli, ale nikoliv nepostradatelnou. Zdůraznil, že nejdůležitější složkou potravinářství jsou právě prvovýrobní odvětví. Nejde jen o globální ekonomické a obchodní proměny, ale naši pozornost dle Petriniho zasluhuje především „lidství“ jako takové a životní prostředí, které nás
obklopuje, v němž žijeme a vyrábíme. „Během uplynulých pěti dní jsme mohli být svědky malých zázraků – hovořili spolu ázerbajdžánští a arménští zemědělci, diskuze probíhala mezi výrobci z Libanonu, Palestiny a Izraele. Změna světa a tedy i sebe, by měla začínat u toho, co jíme. Jídlo je základ všeho, jídlo je kultura, jídlo mluví univezálním jazykem,“ prohlásil mimo jiné Carlo Petrini. Text a foto Richard Stávek
Mikulečtí vinaři a Obecní úřad Mikulčice pořádají
Výstavu vín Podluží 2007 Ve dnech 21.–22. 4. 2007 v KD v Mikulčicích Zahájení výstavy v sobotu ve 14.00 hod. (CM Morava), v neděli v 10.00 hod. (CM Slovácko ml. a Jožka Šmukař) V sobotu od 9.15 hod. bude probíhat oborový den. Sobotní program 9.15 h Zahájení 9.30 h Prof. Ing. V. Kraus, CSc., úvod, interspecifické odrůdy 10.15 h Ing. J. Balík, Ph.D., technolog. postupy výroby vína ve sklepě 11.00 h Ing. M. Hluchý, Ph.D., šetrné ošetřování vinic s ohledem na zdraví hrozen 11.45 h Oběd 12.30 h Prof. MUDr. J. Žaloudík, CSc., Rakovina a víno 13.30 h MUDr. M. Křístek, srdce, cévy a víno Nedělní program 14.00 h Mgr. M. Magni, enogastronom.odborník sýry a víno – tradice současnosti 16.00 h J. Vašíčková, someliér, prezentace vín, kombinace pokrmů a vína, sabrage Bližší informace.www.mikulcice.cz, mikulecti.vinari@.cz, tel 607 765 507
Zo Čzs PrUŠÁNKY ve spolupráci s Vinařstvím Košut pořádají
III. Nominační soutěž vín Slovácké vinařské podoblasti Sobota 9.6.2007 10:00 hodin v KD Prušánky Nechory@nechory.cz
Www.nechory.cz
Společnost HM Hodonín otevřela dveře i pro vinaře,
firma nabízí novinky řešení kompletních vinařských provozů
„Jsem rád, že si k nám tolik zájemců našlo cestu i v době, kdy už začínají práce ve vinohradě, zvláště letos, kdy je k tomu tak příhodné počasí,“ poděkoval návštěvníkům jednatel společnosti HM, s. r. o., Hodonín ing. František Hnidák. Překvapilo množství vystavených strojů. Pro vinohradnickou a vinařskou oblast nejvíce upoutávaly pozornost spolehlivé traktory do vinic a sadů DEUTZ-FAHR, sklízeče hroznů francouzské výroby GREGOIRE, technika a technologie pro zpracování hroznů WOTTLE a také technologie pro lahvování vína GAI. Kompletní sortiment strojů do vinohradnictví Velký zájem vzbudily vystavované spolehlivé traktory do vinic a sadů DEUTZ-FAHR Agrocompact i traktory CASE IH řady JXN, ke kterým firma HM dodává kompletní sortiment strojů pro veškeré práce. Tyto traktory si již našly cestu k mnoha spokojeným zákazníkům v Čechách i na Slovensku. Všechny tyto traktory sklízí díky svému dobrému technickému vybavení a uživatelskému komfortu zasloužený obdiv.
Viniční traktor CASE JX1075N s okopávačkou
(4/2007)
189
kážeme rozlišovat mezi jejich možnostmi, proto jsme schopni uspokojit „malé“ vinaře i velkovýrobce.“
Spolu s firmou HM Hodonín prezentoval své výrobky z řady filtračních zařízení i pan František Bílek z firmy BÍLEK – FILTRY Pokud jde o vinohradnictví, firma představila kompletní sortiment strojů pro pěstování hroznů až po sklizeň. Ze strojů do vinice můžeme připomenout např. osečkovače letorostů, ometače kmínků, odsavače listů či předřezávače letorostů BINGER. Pro zpracování půdy jsou v nabídce nožové výkyvné sekce, kombinátory, hloubkové kypřiče, mulčovače, KVERNELAND A CONCEPT PERUGINI, pro ochranu vinohradů zase rosiče TIFONE nebo plošné mulčovače a drtiče LAGARDE pro důslednou likvidaci réví, kmínků a větví ve vinicích. Společnost HM, s. r. o., dodává stroje do vinohradnictví a vinařství také na Slovensku, kde pro své zákazníky založila dceřinou společnost pod názvem HM technik. Sklízeče hroznů V roce 2002 uvedla společnost HM, s. r. o., Hodonín na český trh první sklízeč hroznů francouzské výroby GREGOIRE. Tato firma je největším výrobcem těchto strojů na světě a od roku 2000 je součástí Kverneland Group. Dnes po českých a moravských vinicích těchto kombajnů jezdí asi 10. Díky zpětné vazbě firmy se zákazníky je spolehlivě známo, že si žádný z nich již nedokáže bez těchto strojů práci ve vinohradech ani představit. Firma GREGOIRE v současnosti vyrábí dvacet typů samojízdných a pět typů závěsných sklízečů, které je možné využívat ke sklizni hroznů v různých sponech a různých typech vedení. Hlavními přednostmi jsou vysoká provozní spolehlivost, šetrná a bezztrátová sklizeň. Stroje jsou vybaveny systémem RVS, který umožňuje prá-
ci ve vinicích s betonovými sloupky. Samojízdné sklízeče jsou konstruovány jako multifunkční stroje, které je možné mimo sklizeň využít pro práci se 4 řádkovým postřikovačem, mulčovači, osečkovacími lištami nebo předřezávači letorostů. Vinařské technologické linky na klíč Pokud jde o vinařskou techniku, je firma HM, s. r. o., výhradním dovozcem strojů na výrobu vína WOTTLE do České a Slovenské republiky. Firma dnes nabízí řešení kompletních vinařských provozů od příjmu hroznů přes lisování až po finalizaci výroby. Jedná se o násypky na hrozny, dopravníky hroznů, rmutová a flotační čerpadla, mlýnkoodzrňovače i vinařské lisy. Spolu s firmami KOVO-PRUDÍK a VINECOOLING nabízí nejen nerezové nádrže, vinifikátory, ale i chlazení, chladicí agregáty včetně kompletních systémů řízeného kvašení. „Kompletní linky sestavujeme dle požadavků zákazníků na uspořádání, ovládání i výkon,“ uvádí ing. František Hnidák. „Orientujeme se vždy na nejmodernější vinařské a vinohradnické stroje, které jsou konstruovány na základě nejnovějších poznatků z praxe a výzkumu. Musí vynikat technickými parametry, dále šetrností k porostům, maximální šetrností k hroznům při jejich zpracování. Neméně důležitý je důraz ekonomiku a efektivitu práce. Po analýze potřeb našich klientů, předkládáme komplexní technologické návrhy, které jsou šité na míru požadavkům jednotlivých provozů. Do-
Stroje pro finalizaci Firma HM začala při nabídkách vinařské technologie spolupracovat s firmou Unimarco, a. s., výhradním dovozcem plnících a etiketovacích strojů renomované firmy GAI. Linky GAI jsou sestavovány podle požadavků zákazníka. Zabezpečují mytí, plnění, uzavírání a adjustáž lahví při zachování původního aroma a vzhledu vína při sterilním plnění bez přístupu vzduchu. Firma GAI jako první vyvinula monoblok – zakomponovala plnění a uzavírání lahví do jednoho stroje. V současné době jsou linky GAI synonymem kvality, spolehlivosti a komfortu pro obsluhu. Jeden ze strojů byl v Hodoníně vystavován, aby zájemci měli možnost se seznámit s jeho veškerými přednostmi. V nabídce jsou také etiketovací stroje GAI. Jsou rovněž dodávány podle požadavků zákazníka; standardem je aplikace cínových, polylaminátových a smršťovacích kapslí nebo možnost instalace razítka apod. Širší servisní zázemí Návštěvníci Dnů otevřených dveří se mohli seznámit také s nabídkou pomoci při financování nákupu vinohradnických strojů. „Pomáháme pro naše zákazníky vyřídit dotační tituly, zajišťujeme financování přes naše a rakouské banky, možný je samozřejmě i splátkový prodej,“ říká jednatel společnosti HM, s. r. o., Hodonín Ing. František Hnidák. Dny otevřených dveří HM Hodonín přivítaly všechny účastníky vstřícnou atmosférou a příjemným prostředím. Navíc každý návštěvník obdržel slosovatelný kupon, na který mohl vyhrát hodnotné ceny. První cenou každého dne byl autokarový zájezd do Stuttgartu na vinařský veletrh, který se bude konat v dubnu 2007. Součástí areálu v Hodoníně je také agrobazar s nabídkou použité vinohradnické a vinařské techniky, který si našel již řadu spokojených zákazníků. Samozřejmostí obchodně-servisního centra firmy HM, s. r. o., v Hodoníně je rozsáhlý sklad a prodej náhradních dílů stejně jako nonstop servis. Firma HM, s. r. o., neustále rozšiřuje své servisní zázemí. Během dnů otevřených dveří se mohla pochlubit nově otevřenou opravárenskou dílnou s mostovým jeřábem pro opravy té největší zemědělské techniky. Středisko zajišťuje záruční a pozáruční servis na všechny stroje dodávané firmou HM, s. r. o., který zahrnuje údržbu, běžné opravy, diagnostickou činnost, střední a generální opravy. Nepřetržitá servisní služba je na čísle 518 374 231. (komerční prezentace)
190
(4/2007)
Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – únorová, březnová a dubnová výročí V únoru 1917 se dožil 60 let Josef Klvaňa, ředitel Reálného gymnázia v Kyjově. Sepsal vědecké práce s vinařskou tematikou: „Vinařství na Moravském Slovensku“ a „Seznam tratí viničních, nynějších i zaniklých na Moravském Slovensku“. Byl členem Zemského vinařského spolku pro Moravu od jeho založení a autorem mnoha článků ve Vinařském obzoru. 1917, Vinařský obzor, ročník 11, str. 45 7. února 1937 se dožil 50 let Otakar Jelínek, státní sklepní inspektor v Praze. Byl absolventem Vinařsko-ovocnické školy na Mělníce, po studiích byl zaměstnán ve vinicích v Dolních Beřkovicích a pak ve vinařské firmě v Praze, pak jako správce vinic v Maďarsku a za 1. světové války jako správce vojenských sklepů v severní Itrálii. 1937, Vinařský obzor, ročník 31, str. 25 11. února 1937 se dožil 60 let Jindřich Fořt. Po studiích na mělnické škole a škole v Klosterneuburgu krátce učil na Vinařsko-ovocnické škole na Mělníce, pak odešel do Spojených států, kde po krátkém zaměstnání studoval na univerzitě v Kalifornii, kde dosáhl hodnosti Mistra věd. Po návratu v r. 1903 byl inspektorem ovocnictví a od r. 1904 přednostou vinařsko-ovocnického oddělení Českého odboru zemědělského. Byl autorem 5. dílu – Réva vinná Říhova Českého ovoce, byl redaktorem „Ovocnických rozhledů“, jednatelem České ovocnické společnosti, členem Svazu čsl. Vinařů atd. 1937, Vinařský obzor, ročník 31, str. 81 a 96 V březnu 1927 zemřeli členové Zemského vinařského spolku pro Moravu Leopold Šindelář,
profesor rolnické školy v Ivančicích, Dr. Oskar Ganzwohl, místodržitelský rada v Uherském Hradišti, a Eduard Janíček, hospodářský správce v Polešovicích. Všichni tři byli velmi aktivní pro vinařství a zejména Eduard Janíček byl od založení členem předsednictva Zemského vinařského spolku pro Moravu. 1927, Vinařský obzor, ročník 21, str. 44 9. března 1937 se dožívá ředitel Státní rolnické, ovocnicko-vinařské školy ve Valticích Josef Zapletal 50 let. Rodák z Brodku u Přerova po studiích byl jako hospodářský úředník v Haliči a na velkostatku Mitrovickém na Moravě. V roce 1920, po převzetí Valtic, byl jmenován ředitelem valtické školy, která včetně školního statku byla ve zcela dezolátním stavu. V krátké době vše uvedl do provozu schopného stavu a ještě ten rok zahájil výuku, takže první čeští absolventi končili již v r. 1922. 1937, Vinařský obzor, ročník 31, str. 61 6. dubna 1977 se konalo v Lednici první fakultní kolo soutěže o nejlepší studentskou vědeckou práci. Vystoupilo celkem 58 posluchačů s 46 původními referáty za přítomnosti delegací ze sesterských škol v Berlíně, Budapešti, Velké Kaniže a Varšavě. Vítězný tým byl Mojmír Vychodil, Josef Pavlovič, Marián Varga a Štěpán Šaštínský s prací „Pokusy s výrobou révových sazenic v zadešťované hydroponii“. 1977, Vinohrad, ročník 70, str. 164 20. dubna 1927 se narodil Vladimír Škrobák. Po studiích na Rolnicko-vinařské škole v Podivíně a Rolnické ovocnicko-vinařské škole ve Valti-
Sdružení znojemských vinařů pořádá XVIII. přehlídků vín znojemské vinařské podoblasti Znojemský košt. Přehlídka vín se koná dne 13. dubna 2007, od 14 do 21 hod. a 14. dubna 2007 od 9 hod. do 21 hod. ve Štukových sálech Louckého kláštera ve Znojmě. Všichni milovníci vín jsou zváni. (vo) Přehlídka vín „O Hustopečskou pečeť“ Město Hustopeče pořádá dne 27. 4. 2007 3. ročník soutěžní výstavy vín pod názvem O HUSTOPEČSKOU PEČEŤ 2007. Statut výstavy byl v lednu 2007 schválen Ministerstvem zemědělství ČR. Soutěžní přehlídka vín navazuje na dlouhou vinařskou tradici města Hustopečí. Réva vinná se v Hustopečích pěstuje již od 13. století. V současné době je město Hustopeče správním centrem regionu, který sestává z 26 vinařských obcí a měst. V zachovalých renesančních sklepích byla v roce 2003 vybudována Stálá vinařská expozice (SVE Hustopeče), ve které vystavují a svá vína k ochutnání a ke koupi návštěvníkům nabízejí přední vinaři z Velkopavlovické vinařské podoblasti. Cílem soutěže „O Hustopečskou pečeť“ je další
cích byl v r. 1947 přijat jako praktikant do Zemské pokusné vinice v Mutěnicích. V r. 1952 přešel do funkce sklepmistra ve vinařském závodě Velké Bílovice a v r. 1960 do zemědělského družstva v Čejkovicích, kde úspěšně zastával funkci vedoucího vinařství a měl mimo 170 ha vinic na starosti révové školky s produkcí 600 tisíc štěpovanců. V r. 1977 se dožil 50 let. 1977, Vinohrad, ročník 70, str. 118 a 1997, Vinařský obzor, ročník 90, str. 69 22. dubna 1927 náhle zemřel Josef Matoušek, vrchní zemský zahradník na Odborné škole rolnické v Podivíně. Narodil se v Bzenci 22. března 1879. Organizoval několik ovocnicko-vinařských výstav. Jeho zásluhou byly podchyceny třešeň Němčická chrupka a zejména Velkopavlovická meruňka, která se pak zásluhou A. V. Horňanského značně rozšířila. 1927, Vinařský obzor, ročník 21, str. 56 30. dubna 1957 zemřel prof. Josef Průcha. Po studiích na mělnické škole byl zde nejprve zaměstnán jako vedoucí praktického výcviku a po absolvování pedagogického vzdělání se stal profesorem ve Valticích a v Bzenci. Byl velmi činný jak v přednáškové a instruktážní činnosti, tak i literárně. Byl členem redakční rady Vinařského obzoru a Vinařství, napsal mimo mnoha článků též řadu odborných knih, které byly vždy v krátké době rozebrány. 1957, Vinařství, ročník 50, str. 80 Dle uvedených zdroj zpracoval ing. Drahomír Míša
propagace a podpora vína, zejména odrůd typických pro hustopečský region, a propagace vinařství České republiky obecně. Prezentace výsledků soutěže bude součástí mezinárodního odborného sympozia „České a Moravské vinařství – 3. rok v EU“. (had) řádková inzerce l Vinné sklepy Kutná Hora, s. r. o. přijmou pracovníka do sklepního a viničního hospodářství. Více info na tel. +420 605 245 265 nebo e-mail vinokutnahora@seznam.cz l Kdo daruje za odvoz nebo levně prodá staré a nepoužívané věci spojené s vinařstvím? (kádě, soudky, lisy apod. kontakt: 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz Nabízíme k prodeji domény: e-vinoteka.cz a vinarskenoviny.cz. Nejvyšší nabídce. Kontakt: 777 612 042 l Koupím menší deskový filtr a dřevěné bečky od bílého vína, obsah 500–700 l. Tel.: 739 044 977.
(4/2007)
191
Kalendář vinařských akcí DATUM 8. 4. 2007 8. 4. 2007 10. 4. 2007 12. 4. 2007 13. 4.–14. 4. 2007 13. 4.–14. 4. 2007 14. 4.–15. 4. 2007 15. 4. 2007 17. 4.–20. 4. 2007 18. 4.–19. 4. 2007 18. 4.–19. 4. 2007 21. 4.–22. 4. 2007 21. 4. 2007 21. 4.–22. 4. 2007 21. 4. 2007 21. 4. 2007 22. 4. 2007 25. 4. 2007 28. 4. 2007
Hodnocení vín VÝSTAVA (týká se koštů) Výstava vín Rakvice Výstava vín Boleradice Srovnávací degustace – Praha Řízená ochutnávka – Vinné sklepy Maršovice Vinařské Litoměřice Znojemský košt 2007 Kurz degustace vína Tradiční výstava vína H. Lhota Kurz SOMMELIER (I. část) Mladá vína ročníku 2006 v Praze Výstava vín Podluží 2007 Wine tasting course WINEFEST 2007 Kurz degustace vína Výstava vín Sady Výstava vín Horní Věstonice 28. výstava Podluží Řízená degustace vín Tradiční košt vína
MÍSTO
HOD + KONTAKT
sokolovna sál městyse Národní dům vína Praha Znojemský vinný sklep Dům kultury Litoměřice Loucký klášter Praha kulturní dům učebna VAV Valtice Národní dům vína Praha Kulturní dům Mikulčice Praha Regionální muzeum Mělník Brno KD Sady – Uh. Hradiště
10:00 hod. 10:00 hod. info@narodnidumvina.cz tel.: 602 708 778, j.linhart@quick.cz tel.: 602 441 392 tel.: 515 213 145; 736 614 199 tel.: 602 631 300, info@oeno.cz 9:00 hod. tel.: 777 743 496, vin.akad@telecom.cz info@narodnidumvina.cz tel.: 607 765 507, mikulecti.vinari@email.cz tel.: 602 631 300, info@oeno.cz tel.: 776 638 122, d.chocholaty@oks.cz tel.: 602 631 300, info@oeno.cz 17:00 hod. 13:00 hod. 10:00 hod. tel.: 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz 10:00 hod.
28. 4. 2007
Otevírání archivu v Mostě
28. 4. 2007 28. 4. 2007 28. 4. 2007 28. 4. 2007 28. 4.–29. 4. 2007 29. 4. 2007
Výstava vína Bohutice Výstava vín Sobůlky 2007 Výstava vín Hrušovany n. Jev. Výstava vín Dobšice Kurz degustace vína Výstava vín Lednice
Kulturní dům Mikulčice náměstí ČSA č. p. 3, Jaroměř Sál Radnice Pohořelice Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kaple Bohutice Sál v místním hostinci Hotel Centrál Restaurace Barák Brno Zámecká jízdárna
29. 4. 2007
15. 4. 2007
Výstava vín Velké Bílovice
kulturní dům
1. 5. 2007 1. 5. 2007 1. 5. 2007 1. 5. 2007 1. 5. 2007 3. 5.–4. 5. 2007 5. 5.–14. 5. 2007 5. 5. 2007 5. 5. 2007 5. 5. 2007 5. 5. 2007 5.–6. 5. 2007
22. 4. 2007 22. 4. 2007 22. 4. 2007
Výstava vín Výstava vín Lovčičky Výstava vín Bzenec Prvomájová výstava vín Den lidových řemesel a ochutnávka vín Cuvée 2007 Ostrava Vinařský zájezd do Chile-Argentiny Výstava vín Olbramovice XXXIV. oblastní výstavy vín Jaroslavice Výstava vín Perná Výstava vín Ždánice Výstava vín Sudoměřice
zimní stadion v Uh. Hradišti
6. 5. 2007
Májová ochutnávka vín 2007
8. 5. 2007
Košt vín Brno–Vinohrady Zájezd do Litoměřic, Velkých Žernosek a Mělníku Valtické vinné trhy Zámecký košt Bučovice Výstava vín Ratíškovice Výstava vín Žádovice Výstava vín Petrov Výstava vín Milovice Výstava vín Popice Mezinárodní veletrh Víno&destiláty 2007
11. 5. 2007 11. 5.–12. 5. 2007 12. 5. 2007 12. 5. 2007 12. 5. 2007 12. 5. 2007 12. 5. 2007 12. 5. 2007 15. 5.–17. 5. 2007
6. 5. 2007 5. 5. 2007
Sklepy pod Sokolovnou Společenský dům Hustopeče Moravská Nová Ves Hotel Atom Ostrava Moravín Obecní dům kulturní dům kulturní dům Starý potok družební výstava Restaurace U Chytilů, Dubňany Nákupní středisko Pálavanka
10:00 hod. 14:00 hod. 10:00 hod. 14:00 hod. tel.: 602 631 300, info@oeno.cz 9:30 hod. 9:00 hod., hodnocení 9:30 hod. ZŠ Velké Bílovice 9:00 hod., degustace 9:30 hod. KD Mařatice 10:00 hod., bodování 9:30 hod. 9:00 hod. 10:00 hod. 10:00 hod., tel.: 519 342 202, 777 561 535 tel.: 603 240 661, info@cuvee.cz Vladimíra Seidlová, tel.: 602 559 226 13:00 hod. 11:00 hod. 13:00 hod. 10:00 hod. 10:00 hod. 10:00 hod.
Klub přátel vína v Jaroměři
tel.: 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz
Valtický zámek Zámek Bučovice restaurace Sport kulturní dům Motorest Plže kulturní dům kulturní dům Praha – Výstaviště Holešovice
tel.: 776638073, osicka@svisv.cz 16:00 hod. 14:00 hod.
17. 5.–10. 6. 2007
Krajem vinařství a vinařů
Synagoga Břeclav
19. 5. 2007 19. 5. 2007 19.–20. 5. 2007
Výstava vín Dolní Němčí Srovnávací výstava Výstava vín Čejkovice
dům zahrádkářů Kulturní dům Miroslav Zámek
19. 5. 2007
Zpívání pod Náklem
Ratíškovice
24. 5.–25. 5. 2007 25. 5.–27. 5. 2007 26. 5. 2007 26. 5. 2007 26. 5. 2007 26. 5. 2007 26.–27. 5. 2007 3.–4. 6. 2007
FESTWINE 2007 Víkendový seminář o víně První ročník Galerie rulandských vín Výstava šampionů Den vína–otevřené sklepy Májové zpívání u Nechor
NVC Valtice učebna VAV, Valtice Dům kultury Kyjov Zámek Mikulov Bořetice, Kraví hora Nechory, Prušánky Regionální enotéka Zájezeří, Kraví Hora, Bořetice
Přehlídka vín „Staré hory“
tel.: 603383846, info@ceske-vinarstvi.cz
14:00 hod. 10:00 hod. 13:00 hod. Tel.: 603 445 026, salabova@vegoprag.cz Tel.: 519 322 878, 519 371 488, bvmuz@seznam.cz 16:00 hod. 9:30 hod. tel.: 518 362 701, ou@cejkovice.cz Koplíková Jana, tel.: 607 511 779, osvet. beseda@seznam.cz tel.: 777999169, festwine@vinnagalerie.cz tel.: 777 743 496, vin.akad@telecom.cz 14:00 hod. 14:00 hod. tel.: 519 430 103, obec@boretice.cz tel.: 518 374 125, kultura@obecprusanky.cz tel.: 602483088, trojak@silesnet.cz
tel.: 774 066 650, pavel. lacina@forummoravium.cz Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Velikonoční košty vín dne 8. 4. byly z větší části uvedeny ve VO 3/2007.
28. 5.–23. 9. 2007
Otevřené vinné sklepy 2007
Velké Pavlovice
(4/2007)
192
Mezinárodní veletrhy s vinařskou tematikou pro období květen–červen 2007 NÁZEV VELETRHU
CHARAKTERISTIKA
TERMÍN
MĚSTO, ZEMĚ
WWW, E-MAIL, TEL.
SALON DES VINS
Přehlídka vín
Květen 2007
Mons, Belgie
www.salonsdesvins.be
FESTIVAL OENOVIDEO
Mez. festival filmů a videopořadů o vinné révě a vínech
3.–5. 5. 2007
Sierre, Švýcarsko
www.oenovideo.oeno.tm.fr
BADISCHE WEINMESSE
Regionální veletrh vína
5.–6. 5. 2007
Offenburg, Německo
www.messeoffenburg.de
FENAVIN
Národní vinařská výstava
7.–10. 5. 2007
Ciudad Real, Španělsko
www.fenavin.org
VINOVITA
Mez. vinařský veletrh
9.–12. 5. 2007
Záhřeb, Chorvatsko
www.zv.hr
KÖLN WEIN - COLOGNE WINE FAIR
Veletrh vína
12.–13. 5. 2007
Kolín, Německo
www.weinmesse-koeln.de
DES VINS AMINÉS
Výstava vína
13.–14. 5. 2007
Marseille, Francie
www.desvinsanimes.com
SALON VIGNE ET GASTRONOMIE
Salon gastronomie a vína
19.–20. 5. 2007
Roquefort La Bédoule, Francie
http://salondelavigne.free.fr
FLEURS DE VIGNE
Regionální slavnosti vína
20. 5. 2007
Auxerre, Francie
www.auxerre.fr/fr/rubriquesracines/evenements/fleurs-devigne/fleurs/index.html
VITIGNO ITALIA
Veletrh s italskými víny
20.–22. 5. 2007
Naples, Itálie
http://vitignoitalia.it
LIWSF
Londýnský mez. veletrh vína a lihovin
22.–24. 5. 2007
Londýn, VB
http://londonwinefair.com
MER & VIGNE
Moře a víno v gastronomii
25.–28. 5. 2007
Štrasburk, Francie
www.mer-et-vigne.fr
CHINA WINE AND LIQUOR EXPO
Přehlídka vín a lihovin
31. 5.–2. 6. 2007
Šanghaj, Čína
www.wineshanghai.com
WINEXPOGEORGIA
Mez. veletrh vína a destilátů
1.–3. 6. 2007
Tbilisi, Gruzie
www.expogeorgia.ge
FRENCH WINES WORLD TOUR
Cyklus výstav francouzských
5.–6. 6. 2007
Tokio, Japonsko
www.frenchwinesworldtour.com
INTERWINE CHINA
Mez. veletrh vína a lihovin
7.–9. 6. 2007
Guangzhou, Čína
www.faircanton.com/interwine/
VINEXPO
Mez. výstava vín a lihovin
17.–21. 6. 2007
Bordeaux, Francie
www.vinexpo.fr
DRINKEXPO
Mez. fórum pro nápoje (vodu, víno, kávu a pivo)
18.–20. 6. 2007
Petrohrad, Rusko
www.drinks.lenexpo.ru
zpracovala Ing. Marie Macháčková, Zemědělská a potravinářská knihovna při ÚZPI, http://www.knihovna.uzpi.cz
Ing. Tomáš Martinec padesátníkem Narodil se 25. února 1957 v malebné obci Čejkovice. Rodiče i prarodiče byli rolníci velmi spjatí s půdou a vinohradem. Tomášovi od útlého mládí vštěpovali lásku k půdě a své nemalé zkušenosti mu předávali i v oboru vinohradnictví a vinařství. Po maturitě (1976) na Střední zemědělské a technické škole v Kloboukách, obor pěstitel, chovatel, studoval v letech 1976–1981 na Vysoké škole zemědělské v Brně, obor fytotechnický. Po ukončení VŠZ v Brně praktické zkušenosti získával v Jednotném zemědělském družstvu se sídlem v Čejkovicích na postu řadového technika střediska vinic, polní výroby a zeleniny. V době transformace byl zvolen jako předseda družstva a od roku 1998 jako ředitel Země-
dělské a. s. Čejkovice. V oblasti vinohradnické prosazoval intenzivní obnovu a výsadbu mladých vinic v ucelených blocích již od roku 1992. Udržel pěstování podnožové vinice a školkařství ve firmě i v době obrovského útlumu a zasadil se o výsadbu 4 ha podnožové vinice z materiálu odpovídajícího požadavkům EU. Za jeho působení firma vysadila a obnovila 130 ha vinic. Především zájmy tuzemských vinařů velmi striktně prosazoval při svém působení v Komoditní radě pro víno, v prvním volebním období působení Vinařského fondu a při přípravách vinařského zákona a jeho změn. Vinohradnictví v Zemědělském družstvu i Zemědělské a. s. v Čejkovicích bylo praktikováno po celou dobu jeho působení v režimu IP, pro kterou se intenzivně zasazoval, a zároveň pomáhal prosazovat praktičnost do podmínek IP a hlavně do pravidel podpor IP. Spolu se svými nejbližšími spolupracovníky střediska vinic shromáždil a spoluvypracoval základní materiály pro určení viničních tra-
tí v Čejkovicích. Pro zviditelnění vinařství na Moravě spolupracoval při vypracování turistických průvodců, zakládání vinařských stezek a různých informačních center. Jako jeden z hlavních iniciátorů vybudování Zámecké galerie vín na čejkovickém zámku se tak intenzivně spolupodílí na propagaci vína z produkce Zemědělské a. s. Čejkovice i dalších, hlavně čejkovických vinařů. Panu ing. Tomáši Martincovi patří poděkování za propagaci vinohradnictví a vinařství nejen v naší obci, ale i za to, že se snaží tuto myšlenku předat všem, kteří mohou toto krásné poslání posunout ku prospěchu všech vinařů. K životnímu jubileu mu přejeme pevné zdraví, osobní a rodinnou pohodu, ale také radost z jeho vlastní vinohradnické a vinařské produkce. Jménem všech zaměstnanců Zemědělské a. s. Čejkovice a celé vinařské veřejnosti připíjíme sklenkou lahodného vína našemu oslavenci s přáním „na zdraví“. Vojtěch Hradil, vedoucí střediska vinohradnictví a vinařství
Nabídka Vinafiského obzoru Zásilkov˘ obchod vinafisk˘ch publikací Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba
roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã
290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 520,00 560,00
Vinafisk˘ obzor roãníky 1999 – 2006 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.
Ekologické zemûdûlství
Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00
Moderní pfiíprava ãerveného vína
Pfieklad moderní publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Rennera. Obsahuje moderní pohled na v˘robu ãerveného vína, od vinohradnick˘ch aspektÛ aÏ ke stáãení do láhví. Kã 168,00
Dûjiny vinafiství na Moravû
(Sborník pfiíspûvkÛ z konference uspofiádané ve dnech 16. aÏ 17. záfií 2004 ve Slavkovû u Brna) • Pûstování révy vinné (Historie, autentiãnost, kvalita a mezinárodní v˘znam moravsk˘ch vín – Réva v geologii – Historická klimatologie a réva – Vinafiství brnûnsk˘ch mû‰ÈanÛ do Bílé hory – Vinice na klobouckém statku v 17. století aj.) • Vinafiské spolky a organizace • Obchod vínem a konzumace (Víno v Jihlavû v pfiedbûlohorské dobû – Spor o vinn˘ desátek – Dovoz cizích vín do Mikulova koncem 17. stol. aj.) • Vinafiské ‰kolství (V˘voj vinafiského ‰kolství v âechách a na Moravû – V˘uka vinafiství na V·Z v Brnû – Vinafiské ‰kolství na okrese Bfieclav) • Znaky, peãetû a stavební památky (Vinafiské motivy v komunální heraldice – Réva vinná ve znacích a peãetích ãeského Slezska aj.) Kã 400,00
Ampelografia Slovenska
(Ing. Dorota Pospí‰ilová a kol.) • systematika ãeledû • ampelografie • ampelografické metody • rajonizace révy • podnoÏová réva (odrÛdy pÛvodní a odrÛdy z kfiíÏení) • u‰lechtilá réva (registrované odrÛdy, odrÛdy v minulosti pûstované, odrÛdy z novo‰lechtûní, odrÛdy interspecifického kfiíÏení). 368 stran, formát v˘pravné publikace, desítky barevn˘ch fotografií, tabulek. Vinafisk˘ obzor je v˘hradním prodejcem této knihy v âesku. Kã 790,00
Vady vína (rozpoznání, pfiedcházení, odstranûní)
Autor: Reinhard Eder a kol. JelikoÏ je pro vinafie usilujícího o nejvy‰‰í kvalitu neÏádoucí v˘skyt vín postiÏen˘ch nedostatky, vín vadn˘ch a nemocn˘ch jak osobnû, tak i finanãnû silnou zátûÏí, popisují se v této knize pfiíãiny nedostatkÛ, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a moÏnosti jejich prevence a odstraÀování. Publikace je urãena nejen pro odbornou vinafiskou vefiejnost, ale také pro v‰echny milovníky vína, ktefií chtûjí prohloubit své znalosti v tomto oboru. Vína ze zavadl˘ch hroznÛ • Mrazová pfiíchuÈ • Hnilobn˘ tón • Vady související s tfiíslovinami • Vady kva‰ení • Nedostateãná barva ãerveného vína • Pelargóniov˘ tón • Cizí tóny • PachuÈ po SO2 • Sirka • Netypické tóny stárnutí • Tón po aldehydu, kfiís, oxidáza • Octovatûní • Tón po kyselinû mléãné • Biogenní aminy – Vláãkovatûní – My‰ina • Brettanomyces • Vady pfii ãifiení • PachuÈ po plísni • Zbarvení bíl˘ch vín do rÛÏova - „pink effect" • PachuÈ po korku • Krystalické sraÏeniny • Kovová pfiíchuÈ • Biologické pfiíãiny zákalÛ • Bílkovinné zákaly Kã 290,00
Vinafiem v Africe i leckde jinde
Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00
Cesta ke ‰piãkovému vínu
Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. Kã 160,00
VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína
8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva
Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00
Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky
• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)
Problémy kva‰ení vín Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. Kã 160,00
Ostatní nabídka: Roãenka 100 let Vinafiského obzoru Kã 59,00 Reedice roãníku 1907 faksimile Kã 39,00 Nové sºachtenie viniãa na Slovensku Ing. Dorota Pospí‰ilová, Ing. Ondrej Korpás, Csc. Kã 339,00 Víno z nebe na zem – Nicolas Joly Kã 199,00 Pûstování révy vinné v zahradách Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D. Kã 249,00 V˘roba vína u malovinafiÛ Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D. Kã 119,00 Sklepy - opravy a rekonstrukce Michael Balík, Jifií Star˘ Kã 99,00 Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky Kã 90,00 – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold Kã 199,00 Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dfievin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00 Vinafisk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejstfiík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek Kã 490,00 Vinafiství – návody do laboratorních cviãení Ing. Josef Balík Kã 150,00 S˘r je bratr vína III – Milan Magni Kã 150,00 Pestujeme viniã – Ján Braun a Ga‰par Vanek Kã 419,00 Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací) Katefiina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00 Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Jak úspû‰nû prodávat víno Otto Schätzel, Frank Doka, Klaudia Mahlendorf-Schäfer Kã 290,00 Vinafisk˘ marketing – Franz Gosch Kã 199,00 Zrání vína v sudech barrique dipl. Ing. Robert Steidl, Georg Leindl Kã 168,00 Sklepní hospodáfiství dipl. Ing. Robert Steidl Kã 450,00 Pûstujeme révu vinnou“ V. a V. Krausovi Kã 98,00 Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz
V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinafisk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/
(4/2007)
195
Fotografie k článkům „Odrůda měsíce – Merlot“ ze str. 147 a „Sylvánské zelené – odrůda minulosti?“ ze str. 148
Merlot – hrozen, foto P. Pavloušek
Merlot – hrozen, foto R. Stávek
Merlot – keř, foto R. Stávek
Merlot – list, foto P. Pavloušek
Merlot – vrchol letorostu, foto P. Pavloušek
Sylvánské zelené, klon KA 6025, foto V. Hubáček
Proti peronospoře s novou účinnou látkou
vysoká úroveň účinnosti velmi rychlý vstup do rostliny plná ochrana nových přírůstků postřikový interval 12–14 dnů bez obsahu mědi
Přímý zásah v boji s peronosporou! www.bayercropscience.cz