Vinařský časopis 4/2008 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

CANDEFILT – HMV membránové filtrační svíčky ¬

absolutní zádržnost 0,45 m a 0,65 m

délka 10“ a 30“

použitelné ve všech běžných filtračních zařízeních

ideální pro finální mikrobiologicky účinnou filtraci vína před lahvováním

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

tisk.indd 1

14.3.2008 10:08:03

PRODEJ A SERVIS ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY

Pořiďte si špičkový tažený nebo samojízdný sklízeč hroznů Gregoire od největšího výrobce sklízečů hroznů na světě. Díky široké nabídce získáte stroj vhodný právě do Vašich podmínek s originálním příslušenstvím pro případné multifunkční využití. HM, s. r. o. – výhradní dovozce strojů Gregoire pro CZ a SK.

Na Pískách 5 P. O. BOX 287 695 01 Hodonín +420 518 374 231 hm@hmhodonin.cz www.hmhodonin.cz

(4/2008)

147

Vážení čtenáři, nevěřili byste, co dokáže odhalit nezávislý test jedné neziskové organizace. Ze zprávy, která koncem března proběhla v ČTK, vyplývá, že evropská odnož celosvětové sítě asi šesti stovek spolupracujících neziskových organizací PANE (Pesticide Action Network Europe) provedla test 34 vín z evropského trhu, která pocházejí z konvenční produkce. Evropa je nejen významných trhem vína, ale též producentem – dvě třetiny celosvětové produkce se zde vyrobí, ale také se zde 2/3 spotřeby vypijí. Organizace PAN na vlastní náklady nakoupila vzorky z Francie (10), Německa (10), Itálie, Rakouska, Portugalska, Jihoafrické republiky a Chile. Ve všech vínech byly nalezeny stopy reziduí pesticidů, celkem 24 druhů, z toho dokonce v jednom vzorku byl koktejl hned deseti z nich. Přitom z oněch 24 celkem indikovaných bylo pět na seznamu látek, které mají karcinogenní účinek a negativně ovlivňují hormonální a rozmnožovací systém. Je na pováženou, že zjištěné látky obsahovaly i vzorky poměrně drahých vín slavných francouzských značek – nejdražší testované víno přišlo na částku přes pět tisíc korun. A nyní důležitá zpráva o vínech moravských a českých – součástí zprávy byla i informace, že přesto, že i naši vinaři používají na ochranu vinic přípravky, jejichž součástí mohou být některé z oněch pesticidů, tyto se v nich a nebo v takové míře jako v uvedených vzorcích nevyskytují. A svými slovy to potvrdili i pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce, kteří při kontrolách takové testy namátkově dělají. Svědčí to o tom, že naše konvenční vinohradnictví je mnohem šetrnější než v jiných evropských zemích. Mnozí z vás se jistě setkali s tím, že ve vinicích na jih a jihozápad od Alp se ošetřuje ne 4–6krát za sezonu jako u nás, ale třeba i 15 až 20krát, což je věc u nás skutečně nevídaná. Součástí testu organizace PAN byla i srovnávací analýza několika biovín. Potvrdila skutečný rozdíl od konvenční produce, neboť 5 ze 6 vzorků neobsahovalo žádné stopy po pesticidech a šestý z nich obsahoval stopy jednoho pesticidu. Je zřejmé, že jedna z důležitých cest, jak ozdravit evropské zemědělství, je přechod na bioprodukci a nebo snížení používání pesticidů v konvenční výrobě. Podle zjištění jsou v tomto nejdále zemědělci ve Švýcarsku a Dánsku. Nuže, vzhůru do BIO! Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial....................................................................................................................................... 147 Z redakční pošty................................................................................................................................................... 148 Spolkové informace Martin Půček: Další podrobnosti reformy.......................................................................................................... 150 Informace z činnosti SV ČR.................................................................................................................................. 150 Oslavy 40. výročí znovuobnovení činnosti Cechu českých vinařů................................................................ 151 Česká republika v Evropské unii Jiří Sedlo, Martin Půček: Jednání pracovní skupiny AREV pro reformu SOT vínem........................................ 152 Vinohradnictví Karel Hanák: Vliv redukce násady hroznů v různých vývojových stadiích révy vinné na kvalitativní parametry při sklizni........................................................................................................................... 154 František Muška: Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2008................................................................ 155 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Studie ekonomické efektivity multifunkčního nosiče......................................... 156 Pavel Pavloušek: Praktické zkušenosti s odrůdou Sylvánské zelené............................................................... 158 Petr Ackermann: Výskyt škodlivých činitelů, průběh ochrany v roce 2007 a některá doporučení pro rok 2008........................................................................................................................................ 163 Patrik Burg: Mezinárodní veletrh BIOFACH 2008............................................................................................ 165 Pavel Pavloušek: Terroir a VOC – kvalita, srozumitelnost a marketingová úspěšnost.................................... 166 Pavel Pavloušek: Volba zatížení keřů révy vinné ve vztahu ke kvalitě hroznů................................................ 176 Rozhovor Hovory MM: Přirozená hybridizace ano, genové manipulace ne.................................................................... 167 Naše vína nadchla Johna Salviho, MW............................................................................................................. 180 Vinařská technologie Erich Minárik: Pektinázy – pomocníci modernej výroby červených vín......................................................... 169 Použití malolaktických kvasnic pro lepší ochranu před Brettanomycetami.................................................. 169 Katarína Furdíková, Fedor Malík: Vplyv kvasiniek na aromatický profil vína.................................................... 170 Erich Minárik: Polyfenoly vytvárané počas zrenia a skladovania červených vín............................................ 174 Vliv druhu a ekologických podmínek na variabilitu ellagitaninů a těkavých sloučenin v sudovině........... 175 Vinařské aktivity Intervitis VIENNA: přijeďte letos do Vídně!............................................................................................... 177 Nová soutěž vín TOP VÍNO SLOVÁCKA 2008................................................................................................ 178 Střípky z Vinexu 2008....................................................................................................................................... 181 Petr Posolda: Propagace znojemských vinařských obcí.................................................................................... 192 Petr Posolda: Rušný víkend ve Valticích a Hustopečích.................................................................................... 193 Recenze U zlaté koruny: Příběh lékárníka Josefa Stancla............................................................................................. 177 Vinařství v zahraničí Bogdan Trojak: Pravokořenné Polsko, oderské a borové vinice....................................................................... 182 Obchod vínem Petr Šimeček: O čem viněty (ne)hovoří – (XII.) – Ženy, víno a zpěv................................................................ 187 Jiří Sedlo: Obchod s vínem Evropské unie v roce 2006/2007......................................................................... 188 Petr Procházka: Perspektivy rozvoje vinohradnictví a vinařství na jižní Moravě............................................ 189 Pavel Jelen: Grand jours de Bourgogne podeváté: poznatky marketinku z jednoho vinařského regionu.... 191 Helena Baker: Novoroční eno-gastronomické setkání v Anežské.................................................................... 191 Vinařský místopis Jaroslav Hladík: Z historie i současnosti vinařských Horních Dunajovic.......................................................... 194 Vinařská historie Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – dubnová výročí.................................. 195 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety................................................................................................... 196 Zprávy z domova i ze světa.................................................................................................................................... 197 Společenská kronika Ivan Váňa: Za Vítězslavem Hubáčkem............................................................................................................... 197

148

(4/2008)

Vinařský obzor číslo 4, ročník 101 (2008) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2008: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 1. 4. 2008 Toto číslo vychází 8. 4. 2008 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

* Vážená redakce, jsem v jednání o koupi pozemku. Prodávající mi sdělil, že dle informací z FÚ je nutno při prodeji pozemku doložit kupní smlouvu posudkem znalce, který pozemek ocení pro účely výpočtu daně z převodu nemovitostí. Vzhledem k tomu, že jsem v posledních několika letech uzavřel několik kupních smluv jako kupující a žádný posudek nebo ocenění po mě na FÚ nebo KÚ nechtěli, ptám se, jak tomu tedy doopravdy je, a žádám vás tímto o odpověď. S. R., Velkopavlovicko Otázku oceňování prodávané nemovitosti vzhledem k dani z převodu nemovitosti řeší zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitosti, konkrétně § 10 v prvním odstavci, který upravuje hodnotu prodávané nemovitosti pro účely určení základu daně. Zde je vymezen základ daně jako cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná. Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná. Avšak ustanovení § 21 uvedeného zákona upravuje, kdy není nutné posudek o ceně s daňovým přiznáním předkládat. Nevyžaduje se např. při podání daňového přiznání z převodu nemovitostí, jde-li o osvobozený převod, dále při podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod či přechod vlastnictví k pozemku bez stavby a bez trvalého porostu (pokud však v tomto případě vzniknou pochybnosti o správnosti výše základu daně, správce daně sdělí tyto pochybnosti daňovému subjektu a vyzve jej k předložení znaleckého posudku). Posudek se nepředkládá ani při podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí, jde-li o úplatný převod vlastnictví k nemovitosti z vlastnictví územního samosprávného celku, o vydražení nemovitosti nebo o přechod vlastnictví k nemovitosti při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem, anebo při vyvlastnění. Dále též není posudku třeba při podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí, jde-li o prodej nemovitosti mimo dražbu v rámci insolvenčního řízení při zpeněžení majetkové podstaty v konkursu nebo při oddlužení. Z uvedeného vyplývá, že zákon tedy např. nevyžaduje posudek při prodeji

pozemku bez porostů, neboť tam je věc celkem jasná a snadná. Naopak ovšem zákon vyžaduje posudek např. prodáváte-li třeba obci jen 20 m2 pozemku kvůli rozšíření či úpravě komunikace, kde sice za jistých okolností dostanete 100 Kč kupní ceny, ale vydáte 2 000 Kč za posudek znalci. Jan Horešovský * Vážená redakce, obracím se na vás s prosbou o radu. Velice se zajímám o víno a vinohradnictví, a poněvadž vlastním pozemek ve vhodné lokalitě, rozhodl jsem se vysadit si vinohrad pro vlastní zábavu a to jak ve vinici, tak samozřejmě i k výrobě vlastního vína. Chci vás poprosit o radu, kde bych si mohl něchat udělat půdní rozbor, kdo by mně poradil na základě jeho výsledků vhodné odrůdy a kde bych mohl nakoupit výsadbový materiál. Pozemek mám na Bučovicku (okr. Vyškov), oblast Velkopavlovická. Děkuji za vaši odpověď. Lubomír Knesl Rozbor půdy si můžete zadat na poměrně mnoha místech. Hlavním centrem pro tuto oblast je Národní referenční laboratoř, Hroznová 2, 656 06 Brno, tel.: 543 548 329. Dále jsou zde akreditované laboratoře pro chemické rozbory půd: • Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Odbor hygienických laboratoří Frýdek-Místek, • IČ 71009396. Kontakt: tel. 558 601 452, e-mail: tomas.ocelka@zuova.cz • Jiří Malý – Zemědělská oblastní laboratoř Malý a spol. Žatec, Postoloprty, IČ 15692876. Kontakt: tel. 415 784 309– –10, e-mail: maly@zol.cz • Laboratoř MORAVA, s. r. o., se sídlem ve Studénce, IČ 25399951, Divize EKOLA Bruzovice. Kontakt: tel. 558 653 172, e-mail: ekolafm@volny.cz • ENVIRO – EKOANALYTIKA, s. r. o., Velké Meziříčí, IČ 49446690. Kontakt: tel. 566 523 444, e-mail: laborator@enviroeko.cz • AGRO CS, a. s., Říkov, Česká Skalice – EKOAKVA LABORATOŘ, IČ 64829413, Kontakt: tel. 491 457 161, e-mail: agrocs.lab@agrocs.cz • EKO – LAB Žamberk, spol. s r. o., IČ 13582488 [12. 12. 2005]. Kontakt: tel. 465 613 340, e-mail: ekolab@zamberk. cz • UNIKOM, a. s., Kutná Hora, obchodní závod Uhlířské Janovice, IČ 46355821. Kontakt: tel. 327 542 377, e-mail: unikom.zol@nextra.cz • Obchodní společnost „AGRO-LA“, spol. s r. o., se sídlem v Jindřichově Hradci, Jiráskovo předměstí 630/III, IČ

(4/2008)

46682325. Kontakt: tel. 384 321 011– –12, e-mail: laborator@agrola.cz • Obchodní společnost LITOLAB, spol. s r. o., IČ 49608568. Kontakt: tel. 585 377 001–2, e-mail: laborator@litolab.cz Dalším místem, kde je možné na zákla-

dě dohody nechat provést chemický rozbor půdy, je Katedra pedologie AF MZLU v Brně (www.mendelu.cz). Co se týče poradenství při volbě vhodných podnoží, provádí toto Ústav vinohradnictví a vinařství ZF MZLU v Ledni-

149

ci, kontakt: pavlous@zf.mendelu.cz, tel. 519 367 243. Pro zajištění výsadbového materiálu zkuste oslovit Sdružení šlechtitelů a množitelů révy: tomanek.alois@borsice.net. redakce

150

(4/2008)

Další podrobnosti reformy Letošní zima nám opět ukázala svou pravou tvář a situace, která postihla řidiče na naší nejfrekventovanější dopravní tepně. Nejapně se řada z nás po krásných teplých a slunečných dnech domnívala, že se zimou je definitivní konec, avšak staré dobré přísloví, kdy v březnu a dubnu chodíme stále za kamna, platí. Tak jak jsem psal v minulém svém úvodníku, vracím se zpět k reformě SOT s vínem, abych vám předal další informace o dění. V měsíci únoru proběhlo jednání pracovní skupiny pro reformu při sdružení AREV, kde byli zástupci členských států informováni o tom, jaká je spokojenost s reformou v jednotlivých zemích. Generální tajemník sdružení, jenž je z Jižních Tyrol, informoval o praktikách jeho italských kolegů, kteří se již nemůžou dočkat režimu podpor klučení a již nyní mají připraven systém legalizace černých výsadeb vinic. Tedy systém, jak provést vyklučení černé výsadby z evropských peněz. Buďto tím, že nakoupí práva na výsadbu a tato pak uplatní na klučení, anebo mají v záloze druhou variantu, a to tak, že již nyní vykazují prakticky veškeré výnosy z černých vinic na stávající legální, čím si zvýší dlouhodobý hektarový výnos a následně tyto vinice vyklučí z prostředků EU. Tím, že historie výnosů bude vysoká, bude vysoká také částka za vyklučení. Komise v únoru zveřejnila návrh připravovaného nařízení, kde jsou první nástřely finančních prostředků v režimu klučení. Navrhované prémie nyní vypadají následovně: Výnos evidovaný Náhrada za vyklučení Náhrada za vyklučení Náhrada za vyklučev Registru vinic v roce 2008/2009 v roce 2009/2010 ní v roce 2010/2011 (hl/ha) (eur/ha) (eur/ha) (eur/ha) 20 až 30 4 080 3 740 3 400 30 až 40 5 040 4 620 4 200 40 až 50 5 520 5 060 4 600 50 až 90 7 560 6 930 6 300 Samozřejmě, že se jedná zatím o návrh a výsledek se může lišit. Předpokládáme však, že výsledek již nebude vzdálen těmto číslům. V každém případě bude pravdou, že na tuto podporu nebude moci dosáhnout osoba, která v minulosti čerpala finanční prostředky na daný pozemek ať z národních nebo evropských zdrojů. Pokud jde o národní zdroje, tak se jedná také o národní podpory před vstupem ČR do EU. Pokud jde o peníze z evropských zdrojů, tak se jedná o všechny tituly restrukturalizace, tedy i ochrana proti špačkům, a tyto nesměly být použity v poledních 10 letech. Minimální plocha pro uplatnění tohoto opatření bude 0,1 ha. Výše uvedená prémie bude stanovena na základě průměru historie výnosů daného podniku, dle hlášení pravidelně zasílaných do Registru vinic, a to v období 3 hospodářských let (2005/2006–2007/2008). Vzhledem k tomu, že řada podniků čerpala různé podpory, není předpoklad na čerpání těchto peněz u velkých firem, nýbrž se zde otevírá možnost malým vinařům, kteří již nemají zájem dál obhospodařovat vinice. Při započtení dlouhodobého desetiletého průměrného výnosu v ČR by se mohlo jednat o částku asi 140 000 Kč/ha. Tabulka také ukazuje snižující se trend podpor v jednotlivých letech, tedy čím dřív podnik vyklučí, tím vyšší částku dostane. Tato část reformy vstupuje v platnost již v tomto roce, konkrétně 30. 6. 2008, a společně s tituly restrukturalizace jde o první části reformy. Platba za vyklučení by měla proběhnout po schválení žádostí, nejpozději však do 15. 10. v roce, ve kterém byla daná žádost akceptována. Nutno je také sdělit, že výše uvedená tabulka má více řádků a zejména vinice s velmi vysokým historickým výnosem (tak jak je uvedeno výše) budou moci čerpat asi 3× vyšší částky, než jsou přepočteny pro ČR. Pokud jde o restrukturalizaci vinic, tak zde je postup takový, že Ministerstvo zemědělství nyní zpracovává návrhy na programy podpor, které musí Komisi předložit nejpozději do 30. 6. 2008. Zde budou s největší pravděpodobností zachována opatření pro restrukturalizaci vinic (změna odrůdové skladby, přesun do svahů apod.), přibude nový titul restrukturalizace odvětví, odkud bude možno financovat např. sklepní technologie, a částečně zůstane zachována podpora proti ochraně před zvěří. Předpokládá se však, že priority budou dány v pořadí, tak jak jsou uvedeny, a teprve nevyčerpání jedné podpory umožní čerpání následující. Objem finančních prostředků je dán reformou a s ním nemůžeme jakkoliv pohybovat. Současně již existuje návrh nařízení Komise, které rozpracovává jednotlivé články 8–13 nového nařízení Rady, tedy programy podpory. Pokud bude mít členský stát vše v pořádku, vstoupí tyto programy v platnost po 3 měsících po předložení Komisi. Čím dříve členský stát vhodné programy předloží, tím dříve bude moci být zahájena vlastní administrace. Každý členský stát má povinnost konzultovat tvorbu vhodných programů podpory s profesními organizacemi v oboru. Tolik tedy základní přehled. Předpokládáme, že v příštím měsíci bychom již mohli mít alespoň stručný přehled o programech připravovaných pro ČR. Pokud tomu tak bude, zcela jistě budete s těmito seznámeni. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR n Dne 20. 2. proběhlo v Brně jednání se zástupci společnosti Veletrhy Brno, a. s., VF a SV ČR, kde byly dohodnuty technické detaily průběhu konání veletrhu Vinex 2008. n Ve čtvrtek 21. 2. dopoledne připravoval šéfredaktor VO s Rádiem Dyje pořad o řezu révy vinné v pravidelné vinařské rubrice na vlnách tohoto regionálního rádia. Odpoledne téhož dne proběhlo ve Velkých Bílovicích jednání představenstva SV ČR. To na svém posledním jednání projednalo aktuální informace ze schválené reformy SOT s vínem, organizační záležitosti k veletrhu Vinex, organizaci valné hromady svazu a také návrhy pro následující ročník Salonu vín ČR. n V pondělí 25. 2. se předseda s tajemníkem účastnili jednání pracovní skupiny pro reformu SOT s vínem při AREV konané ve Štrasburku. Členové skupiny zde byli informováni o postupu Komise při reformě a proběhla vzájemná výměna informací z jednotlivých členských států. Šéfredaktor VO se v Mělníku účastnil společenského setkání v rámci oslav 40. výročí činnosti Cechu českých vinařů. n Dne 27. 2. se v Brně uskutečnilo jednání Rady Vinařského fondu. Mimo jiné byla posuzována část žádostí o podporu z Fondu. n Ve čtvrtek 28. 2. se předseda a asistent SV ČR zúčastnili v Praze valné hromady Potravinářské komory ČR. Hlavním bodem byla změna stanov. n Odpoledne 29. 2. proběhlo zasedání správní rady NVC, o. p. s., která ve Valticích projednala předběžné výsledky hospodaření, aktuální informace o hodnocení vín v Salonu vín ČR a další organizační záležitosti. Následně proběhlo slavnostní otevření Salonu vín České republiky 2008. n Ve dnech 1. až 5. března se šéfredaktor po týdnech příprav „projektu FIJEV“ věnoval delegaci zahraničních žurnalistů zaměřených na víno, kteří přijali pozvání seznámit se s naším vinařstvím. n V 10. týdnu roku 2008 proběhl na brněnském výstavišti veletrh Vinex, kde byla také předána ocenění ze soutěže Grand Prix Vinex. Podrobnosti o veletrhu jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla. n Ve čtvrtek 13. 3. se uskutečnil sněm AK ČR, kde byl opětovně prezidentem komory zvolen Ing. Jan Veleba. Viceprezidentem za všeobecnou sněmovnu byl zvolen Ing. Jindřich Šnejdrla a za naši sněmovnu společenstev Ing. Bohumil Belada. Sněmu se účastnilo 91,5 % všech delegátů AK ČR, za svaz to byl místopředseda Ing. Jaroslav Machovec, Ing. Břetislav Palička, CSc., a asistent Ing. Roman Lesa. n V pondělí 17. 3. proběhlo jednání dozorčí rady SV ČR, která zkontrolovala vedení účetnic-

(4/2008)

tví a předběžnou uzávěrku za rok 2007. Stejného dne se předseda a místopředseda SV ČR zúčastnili veletrhu PRO-WINE v Düsseldorfu, kde i ČR měla svoji expozici.

n 18. 3. se tajemník SV ČR účastnil v Praze jednání sektorové rady zemědělství, která na svém zasedání mimo jiné také schválila typové pozice samostatného vinohradníka a vinaře a specialis-

151

ty vinohradníka a vinaře. Tedy pozice kvalifikační úrovně bakalářského a magisterského studia. Téhož dne odpoledne se v sídle SV uskutečnilo první letošní zasedání redakční rady VO. JS, MP, RS

Oslavy 40. výročí znovuobnovení činnosti Cechu českých vinařů V úvodu setkání přivítal přítomné předseda CČV Jiří Čábelka. Hned po něm se ujala slova Ing. Ludmila Svobodová z Okresního muzea Mělník. Připoměla, že počátky vinařských spolků na území Čech sahají až do středověku, kde např. v Mostě, Mělníku či Kutné Hoře fungovaly vinařské cechy, které dohlížely na „poctivé pořádky vinařské“. Novodobou historií pak bylo založení vinařského spolku v Mělníku v roce 1874. Spolek tehdy vydával věstník, který byl posléze přejmenován na „Český vinař“ a stal se tak prvním česky psaným vinařským časopisem. Neopoměla vyjmenovat i význačné historické osobnosti, mezi které patřil Dr. Antonín Schmidt, Josef Šimáček nebo Ferdinand z Lobkovic. Dalším řečníkem byl jeden ze zakládajících členů CČV před 40 lety Ing. Ivan Váňa. V úvodu přítomným sdělil, že předchůdcem Cechu českých vinařů byl Vinařský spolek Království českého, který vznikl v roce 1882 a byl zrušen

(stejně jako spolky na Moravě – pozn. autora) v roce 1948. V roce 1967 se pak sešlo několik nadšenců, kteří pod Českou zemědělskou společností spolek obnovili, a to pod současným názvem Cech českých vinařů. Po zrušení ČZS byl včleněn v roce 1976 do Československé vědecko-technické společnosti. V současné době Cech rozvíjí odborné aktivity ve formě pořádání poznávacích zájezdů, seminářů a soutěží vín. Jan Macura pohovořil o historii vzniku Vinařsko-ovocncké školy v Mělníku a o roli, jakou v průběhu let sehrála spolupráce s Cechem. Opět vyzdvihl význam a přínos Josefa Šimáčka pro české vinařství, připomenul význam osobnosti prvního ředitele školy, Karla Fořta. Škola začínala v roce 1885 jako dvouletá a jednotřídní, žáky tedy přijímali jednou za dva roky. V r. 1893 se přešlo na dvouletou dvoutřídku. Příspěvek „Role české vinařské oblasti ve vinařství ČR“ za nepřítomného předsedu Sva-

Ředitel Střední zahradnické školy Jan Macura hovoří k přítomným

zu vinařů J. Sedla ve stručnosti shrnul místopředseda Svazu a ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec, a dále uvedl, že snahou Vinařského fondu bude i nadále propagovat a napomáhat rozvoji vinařství v Čechách. Prof. Vilém Kraus pohovořil k přítomným na téma starých odrůd révy vinné. Uvedl, že mezi nejstarší odrůdy patří Tramín, který zřejmě znali již staří Římané. Z dalších odrůd, zmiňovaných v dobových pramanech, vyzdvihl: Amigne (pěstuje se dodnes ve Švýcarsku), Emarcum (pocházela z Galie, měla malé hrozny i bobule a dávala výtečné víno – dodnes se pěstuje v německém Pfalzu pod názvem Gansefussler – „husí noha“), Albuelis (dodnes známý pod jménem Elbling), Rhaetica (sporadicky nyní pěstováno v Rakousku pod názvem Veltlínské červenomasé), Inerticula (šlo o víno slabší, bez „síly“, nevyvolávalo nervové vzruchy). Ale i Hunové přispěli k našemu odrůdovému sortimentu. Při svých vpádech přinesli odrůdu Heunish, někdy také označovanou

Čestný člen CČV a bývalý cechmistr Ivan Váňa (vlevo) spolu s předsedou CČV Jiřím Čábelkou předávají ocenění prof. Vilému Krausovi

152

(4/2008)

jako Běl velká či Bělina. Tato odrůda je předkem současných Chardonnay, Aligoté, Auxerrois, Ryzlink, Furmint, Gamay nebo Frankovka. Prof. Kraus také v souvislosti se starými odrůdami zmínil spis Jana Hada, kde se hovoří o takových odrůdách, jako je Topol (velmi silné víno), Klenice, Němčina bílá, Modřina, Broništ, Muškatel. Zpráva z roku 1883 hovoří o pěstování těchto dnes již téměř neznámých odrůd: Běl drobná, Běl velká, Bělovačka, Beraní ocas, Lampart, Tarant, Karmazín aj. Odrůdové zastoupení nejrozšířenejěích odrůd bylo následující: 59 % Rulandské modré, 18 % Sylvánské zelené, 14 % Tramín bílý, 2 % Ryzlink rýnský, dále po 1 % Tramínu červeného, Chrupky, Portugalu a Svatovavřineckého a 0,5 % Rulandského bílého.

Součástí výročního společenského setkání bylo i předávání ocenění – propůjčení Řádu Karla IV. osobnostem, které se význačnou měrou a obětavou prací zasloužili o vinařství v Čechách. Ocenění obdrželi prof. Vilém Kraus, František Hégr (absolvent vinařské školy v Mělníku, dlouholetý člen Cechu – působil jako sklepmistr Zámeckého vinařství Mělník, později restituovaného vinařského podniku rodiny Lobkowiczů, od roku 1994 ve středisku výroby vína České zemědělské univerzity) a Stanislav Rudolfský (k vínu se dostal až v polovině 90. let založením vinného klubu a vinotéky v Jaroměři, posléze v roce 2002 založil vinařství Vinné sklepy Kutná Hora, intenzivně pracuje na propagaci českého vinařství, např. obnovil vinici hraběte Šporka v Kuksu

oproti Hospitalu na jižní stráni nad Labem. Zájmy českých vinařů též zastupuje jako tajemník Cechu v Radě Vinařského fondu). Předsednictvo CČV se též rozhodlo za celoživotní práci pro české vinařství jmenovat doživotním čestným předsedou Ing. Ivana Váňu (zakládající člen Cechu, též absolvent mělnické vinařské školy, později ČZU v Praze – na sklonku 60. let obnovil mostecké vinice, po roce založil rodinnou vinařskou firmu České vinařství Chrámce). Sešlost se po předání ocenění přesunula do areálu výroby vína v Mělníku – Chloumku, kde setkání pokračovalo neformálními hovory u vína. Text a foto Richard Stávek

Jednání pracovní skupiny AREV pro reformu SOT vínem Ing. Jiří Sedlo, CSc., Ing. Martin Půček – Svaz vinařů ČR

Na programu byl jediný bod – projednání stanoviska AREV k politické dohodě ministrů a návrhu nařízení Rady (ES) včetně stanoviska AREV k současnému návrhu nařízení. Nejdříve se vyjádřili zástupci jednotlivých států či regionů k probíhající reformě: N. Weber (D) – Reforma nebyla ze strany Komise dobře připravena, ale politický kompromis je nakonec přijatelný. Pro Německo existují v návrhu nařízení dva hlavní problémy – označování vína a zrušení výsadbových práv. J. Sedlo (CZ) – Původní návrh Komise byl naprosto nepřijatelný, dohodnutý kompromis je pro Česko akceptovatelný. Reforma je jako celek hodnocena pozitivně. J. Glatt (A) – V Rakousku je reforma rovněž hodnocena pozitivně, severní vinařské oblasti

získaly přiměřený podíl z financí určených pro sektor vína a sacharóza byla zachována. E. Ponzo (Piemont) – Pro Itálii není politický kompromis příliš přijatelný. Nesouhlasí s možností užití sacharózy, podpora za vyklučení vinic by podle jejich názoru měla být vložena do národní obálky a rozhodovat o vyklučení by měl příslušný region. Nové značení jim vyhovuje, nesouhlasí se zrušením výsadbových práv. V definici vinice se snižuje plocha v důsledku zmenšení úvratí, měla to být ale plocha dle registru vinic. Zástupkyně regionu Rhone-Alpes – Zásadní výhrady proti dohodnutému kompromisu nejsou, souhlasí s povolením sacharózy. Zástupce regionu Champagne – Obavá se zrušení výsadbových práv, dále je patrný rozdíl mezi politickou dohodou z prosince a lednovým návrhem nařízení Rady (ES). Jestliže se zruší výsadbová práva, ztratí ostatní opatření regulace trhu význam. R. Baltenweck (Alsasko) – Nesouhlasí s dohodnutým způsobem značení vína, nový způsob je vhodný pro průmyslovou výrobu. Rozsah možného zvýšení cukernatosti je nízký, v některých ročnících to může způsobit značné problémy. Následovalo projednání návrhu stanoviska AREV k zásadním problémům:

1. Zrušení výsadbových práv od roku 2015 AREV podporuje ponechání stávajícího systému výsadbových práv nebo alespoň možnost regulace v rámci organizací AOC, DOC, DAC, VOC… 2. Klučení vinic AREV nesouhlasí s tím, že regiony nebudou moci regulovat rozsah klučení, a pokud ano, tak jen v rámci nedostatečné výjimky. Výjimka je vztažena na nadmořskou výšku přesahující 500 m n. m. nebo svažitost přesahující 30 %. AREV požaduje, aby výjimky určoval členský stát. 3. Označování vína AREV nesouhlasí se zrušením rozdílů mezi jakostním a stolním vínem. Označení ročníkem a odrůdou umožňovalo již stolní víno „zemské“ a mělo by to tak zůstat. Systém navržený v rámci reformy vede ke zrušení zemského vína. 4. Programy podpor Umožnění investic do sklepního hospodářství je chvályhodné, ale politický kompromis se zmiňoval o investicích do celé vertikály, tj. včetně vinohradnictví. Zvláště sklízeče hroznů by bylo vhodné podpořit. Návrh nařízení Rady (ES) se zmiňuje jen o sklepním hospodářství.

(4/2008)

153

Spolehlivě a účinně proti peronospoře a padlí

Odpovědný vinař proto začíná své porosty z pohledu výskytu chorob pečlivě sledovat již od fáze 5–6 listů. Při potencionálním nebezpečí infekce, zejména peronospory, případně padlí, se jako dostatečně účinné řešení osvědčují preventivní aplikace kontaktních fungicidů kombinovaných se sírou. Druhou alternativu pro toto období představuje ošetření prostřednictvím fungicidů ze skupiny azolů. Období před květem až do doby plného kvetení může již přinést silné peronosporové infekce, čehož jsme byli svědky v nejednom z minulých ročníků. Rozhodující úlohu pochopitelně sehraje aktuální průběh počasí. Bude-li tedy vinohrady v tomto období ohrožovat peronospora, je na místě použít systémový fungicid Verita. Tento přípravek byl zaregistrován před necelými dvěma lety a k jeho přednostem patří zejména spolehlivost a dlouhá doba preventivní ochrany. Účinné látky fenomen a fosetyl Al působí plně systémově a jsou rostlinou velmi rychle přijímány i rozváděny, čímž dokáží zabezpečit ochranu mladých, nově narůstajících částí révy. Každá z těchto účinných látek je řazena do jiné chemické skupiny lišící se rozdílným mechanismem působení. Jiný způsob účinku vykazují i oproti fenylamidům nebo cymoxanilu, takže mohou být využity jako jejich antirezistentní alternativa. Veritu lze po-

užít maximálně 3krát během jedné vegetace, přičemž do tohoto počtu se zahrnují i ostatní přípravky obsahující účinné látky skupiny Qol (strobiluriny azoxystrobin, kresoxim-methyl, pyraclostrobin, trifloxystrobin). Maximálně je tedy možné použít např. 1× Verita a 2× Zato v průběhu jedné sezony. Tyto přípravky v postřikovém sledu zařazujte pouze dva bezprostředně po sobě, pak je nutné použít přípravek s odlišným mechanismem účinku. K přerušení jsou vhodné přípravky typu Aliette Bordeaux nebo Melody combi. Verita neobsahuje měď, takže tímto zásahem nebude naplňován její limit. Navíc se také zbavíme případné starosti o ty odrůdy, které jsou v době květu citlivé na ošetření mědí. Patří k nim například Neuburské, Svatovavřinecké nebo Muškát. V případě potřeby řešit v tomto období i padlí, je možné využít míchání s přípravkem Falcon. Vinohrad tím bude plně zabezpečen jak proti oběma hlavním chorobám, tak i případným infekcím černé skvrnitosti. Od období konce kvetení se dostavuje vysoká citlivost bobulí vůči padlí révy. Dobře načasovaná a kvalitně provedená aplikace v této vývojové fázi nezřídka rozhoduje o rozsahu napadení padlím v celém ročníku. Právě tady naplno uplatní své přednosti již jednou vzpomínaný Falcon. Tento přípravek si získal

Velký vinařský slovník kolektiv autorů, 396 stran + 36 stran barevná příloha, váz., formát 200 x 225 mm, cena 590 Kč, ISBN 978-80-86031-70-5

velmi pevné postavení mezi révovými fungicidy, takže je neznámý jen pro málokterého vinaře. Tajemství úspěchu tkví především v obsahu tří systémově působících účinných látek, které se vzájemně doplňují a podporují. Přestože Falcon umí zasáhnout kurativně, tzn. zastavit již projevující se chorobu, jednoznačně doporučujeme upřednostnit preventivní aplikace. Lze tak ošetřovat v intervalech 10–14 dnů a také je možné využít nižší hranici dávkovacího rozpětí. Naopak vyšší dávku a kratší interval je nutné uplatnit při kurativním použití a za vysokého infekčního tlaku. Pro doplnění spektra účinnosti o peronosporu jsou ověřené směsi s fungicidy Aliette Bordeaux, Melody combi nebo Verita. Falcon ovšem nelze míchat s jakýmkoliv přípravkem obsahujícím účinnou látku mancozeb. V minulém čísle Vinařského obzoru jste mohli nalézt přehledný plán fungicidní ochrany révy vinné. Cílem dnešního příspěvku bylo osvětlit jeho první část, v příštím vydání se budeme zabývat dalšími vývojovými fázemi a ostatními přípravky, které jsou v něm uvedeny. Ing. Marian Havliček Bayer CropScience

613 Kč (vč. 9% DPH)

Publikace navazuje na koncepci předchozího Vinařského slovníku, který se setkal s velmi příznivým přijetím a vyšel v několika vydáních. Také tento nový slovník plní funkci slovníku výkladového (v češtině) i jazykového (němčina, angličtina, francouzština). Příslušná hesla jsou však inovována a podstatně se zvýšil jejich počet. Výběr hesel i výklad reagují na nejnovější poznatky ve vinohradnictví, o ochraně a pěstování révy vinné i rozšiřování nových technologií při výrobě vín a o naše i evropské právní normy, kterými je působení v oboru vymezeno. Slovník poskytuje relativně ucelený přehled o vývoji a stavu oboru u nás a základní informace o vinařství ve světě. V reakci na vzrůstající zájem a znalosti obchodníků a milovníků vína byla oproti minulému slovníku posílena i hesla týkající se zatřiďování vín, posuzování jejich kvality a konzumace. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

154

(4/2008)

Vliv redukce násady hroznů v různých vývojových stadiích révy vinné na kvalitativní parametry při sklizni

Cíl Ruční regulace násady hroznů je jednou ze základních operací, jež mohou zvýšit kvalitu hroznů v době sklizně. Je ale velmi náročná na čas a klade i vysoké požadavky na kvalitu pracovní síly. Zabere cca 100 člověkohodin na hektar (záleží na počtu keřů na 1 ha, odrůdě, násadě hroznů, stavu vinohradu). Proto se mnohé podniky dostávají do časového stresu, pokud redukují větší plochy. Mnohdy z toho důvodu dochází k nekvalitnímu provedení a následnému neodpovídajícímu výsledku. Nezanedbatelný aspekt redukce je i v podstatě znehodnocení části produkce (ostříhané hrozny). Reakce různých odrůd na zásah je také rozdílná. Bylo by vhodné najít časové intervaly, jež se nekryjí s dnešní nejčastější dobou provádění tohoto zásahu, a to je doba zaměkání. Výchozí pozice Z těchto důvodu byl založen na Vyšší střední odborné škole vinařské a ovocnářské v Klosterneuburgu pokus na třech odrůdách, ve třech časových obdobích vegetace, s redukcí počtu hroznů. Pokus byl prováděn v letech 2005 a 2006 na třech i pro naše podmínky relevantních odrůdách. Cabernet Sauvignon (CS) – módní odrůda, u nás v posledních letech velmi často vysazována; Rulandské modré (RM) – klasická odrůda dlouhé historie; a Veltlínské zelené (VZ) – jedna z nejrozšířenějších odrůd u nás. Stadia redukce byla vybrána tato: První v době násady plodů (BBCH 71), což je asi konec června, začátek července. Druhé v době začátku zrání (BBCH 79-81), což odpovídá asi polovině srpna, a třetí v době, kdy hrozny mají cukernatost okolo 14 °NM, což odpovídá asi polovině září. Samozřejmě byla provedena i nulová – kontrolní varianta (bez odstranění hroznů). Spon výsadby byl 3 × 1,2 m, střední vedení (CS, RM), vysoké (VZ). Snížení počtu hroznů bylo provedeno ručně, na

konečný pevně stanovený počet hroznů na keř. VZ 8-13; CS 10-14; RM 8-14. Při sklizni byly zjištovány tyto parametry: výnos na keř (kg); cukernatost (°NM); obsah kyselin (g v 1 l); obsah využitelného dusíku (mg v 1 l); obsah draslíku (mg v 1 l). Výsledky Veltlínské zelené: V roce 2005 bylo ve všech třech variantách dosaženo vyšší cukernatosti při nižším výnosu, než měla kontrola, a při mírném zvýšení dusíku v moštu. Vliv na obsah kyselin a draslíku v moštu nebyl jednoznačný. Materiál z varianty „14 °NM“ měl v době probírky 14 °NM a bylo ho sklizeno 3,3 kg/keř. V roce 2006 bylo dasaženo podobných výsledků. Cabernet Sauvignon: V roce 2005 měla redukce pozitivní vliv na zvýšení cukernatosti, při dosti výrazném snížení výnosu (kontrola 2,9 kg/keř, snížené varianty 1,4–1,6 kg/keř). Nejvyšší zvýšení měla varianta „začátek zrání“. Vliv na obsah dusíku a draslíku nebyl pozorován. Materiál z varianty „14 °NM“ měl 16 °NM a výnos byl 1,7 kg/ /keř. V roce 2006 bylo dosaženo podobných výsledků s tím, že nejvýhodnějsí byly varianty „násada plodů“ a „začátek zrání“. Rulandské modré: Tato odrůda v ročnících 2005 a 2006 ani přes výraznou redukci výnosu nedosáhla zvýšení cukernatosti (kontr. 3,4 kg/keř, snížené varianty cca 2 kg/keř při 22,5 °NM). Obsah dusíku měl při redukci hroznů tendenci ke zvýšení, ale podstatné bylo jeho výrazně vyšší množství než u odrůd VZ a CS. Časová náročnost byla v mezích předpokladů, a to asi 80 člověkohodin na ha. Zhodnocení Zralostní a kvalitativní parametry jsou závislé na mnoha faktorech, jako jsou teplota, srážky, sluneční záření, půda a mnohé další. V neposlední

řadě také na odrůdě, a to především na jejím výnosovém potenciálu. Proto u odrůdy, která má vysoký potenciál, jako je VZ, je markantní vzestup kvality po redukci výnosu, a to jak obsahu cukru, tak dusíku. Nejlépe se osvědčily varianty s brzkým až středním časem zásahu. U odrůdy CS, jež nemá takový výnosový potenciál, měly zásahy již nižší odezvu na obsah cukru a skoro žádnou na obsah N a K. U této odrůdy se jeví také jako nejlepší brzké doby zásahu. U odrůdy RM nebyla shledána relevantní závislost. Pozdní regulace (ve formě frakčního sběru – předsběru) zapříčinila jen minimální zvýšení cukernatosti a skoro žádné zvýšení ostatních parametrů. V této variantě je ale velmi zajímavé použití materiálu, jež by jinak skončil na zemi. Dá se dále zpracovat na mošt a ten může přinést zisk. Dále je to zajímavé pro praxi z důvodu, že tento výnos se nepočítá do celkového výnosu. Z tohoto pokusu je patrné, že průběh počasí v daném roce má zásadní vliv na kvalitu. Což je vidět na výsledcích roku 2006, kdy i kontroly dosáhly vysokých hodnot cukernatosti při vysokých výnosech (VZ 21 °NM při 5,2 kg/keř, RM 22,5 °NM při 3,4 kg/keř, CS 22,5 °NM při 4,2 kg/keř). Zde si ale musíme uvědomit, že keře, jež jsou více zatížené, mají vyšší fyziologickou aktivitu. Ta může zapříčinit stres a z něho plynoucí špatné vyzrávání dřeva. Redukce výnosu není tedy jen pro dobro sklizeného materiálu, potažmo kvality vína, ale i pro zachování dobrých základů pro úrodu v následujícím roce. Rozložení regulace výnosu do jiných vegetačních fází révy vinné je také možné. Jako jedna z velmi slibných variant se jeví časový interval v době po odkvětu do velikosti hrášku („násada plodů“). Zpracováno dle: Mitteilungen Klosterneuburg 57 (2007): str. 140–145 Mehofer et al. Ing. Karel Hanák

(4/2008)

155

Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2008 Ing. František Muška, Ph.D., SRS sPOR Brno V letošním roce dojde na území ČR a SR k výletu dvou kmenů chrousta obecného (Melolontha melolontha). Bude to v nižších polohách tříletý kmen III1 s periodicitou výskytu 2008, 2011, 2014..., ve vyšších polohách pak kmen IV0 s periodicitou výskytu 2008, 2012, 2016…, který v České republice zabírá velké územní celky a patřil dříve k nejsilnějším kmenům čtyřletým. Rojení bude zabírat následující oblasti: V České republice celý Jihomoravský kraj (mimo střední část okr. Brno-venkov a severozápadní část okr. Vyškov), Zlínský kraj (mimo východní část okr. Uherské Hradiště, většiny okr. Zlín a východní poloviny okr. Kroměříž), západní polovinu okr. Přerov, okr. Nový Jičín (mimo jihovýchodní část), okr. Opava, severní polovinu okr. Bruntál, okr. Šumperk (mimo jižní část), celý kraj Jihočeský (mimo většinu okr. Strakonice a Prachatice), kraj Vysočina, Pardubický kraj, Královehradecký kraj a Liberecký kraj (mimo jižní část okr. Česká Lípa), okr. Děčín, severní polovinu okr. Ústí nad Labem a okr. Teplice, jihovýchodní polovinu okr. Příbram, okr. Benešov (mimo severní část), okresy Kutná Hora, Kolín, Nymburk, Mladá Boleslav a dále ostrůvek zabírající jihovýchodní část okr. Louny zasahující do jihozápadní části okr. Litoměřice, východní polovinu okr. Chomutov, okr. Rokycany zasahující do východní poloviny okr. Plzeň-jih, jižní polovinu okr. Sokolov, jihovýchodní část okr. Karlovy Vary zasahující do západní části okr. Louny a ostrůvek v jihozápadní části okr. Strakonice zasahující do severozápadní části okr. Prachatice. Ve Slovenské republice jde o tři větší a tři malé oblasti. Malou oblast v západní části okr. Se-

nica zasahující do severozápadní části okr. Malacky, dále malou oblast zabírající jižní část okr. Malacky a Pezinok, západní polovinu okr. Senec, okr. Bratislava a západní část okr. Dunajská Streda. Větší oblast zabírající okr. Komárno, Nové Zámky, Levice (mimo východní část), jižní polovinu okr. Zlaté Moravce, okr. Nitra, Šala, Galanta (mimo západní části), Trnava, Hlohovec, Piešťany (mimo severní části) a západní část okr. Topoľčany, celý Žilinský kraj (mimo okr. Martin, Trienčanské Teplice, jižní polovinu okr. Tvrdošín, severní a jižní část okr. Lipovský Mikuláš) a dvě malé oblasti zabírající jižní polovinu okr. Poltár, okolí Popradu zasahující do západní části okr. Kežmarok a do západní poloviny okr. Spišská Nová Ves. Třetí velká oblast zabírá východní část okr. Košice, celý okr. Trebišov, Michalovce, Sobrance, Humenné (mimo východní část), téměř celou jižní polovinu okr. Medzilaborce, jižní část okr. Stropkov a celý okr. Vranov nad Topľou. Ve jmenovaných oblastech očekáváme tuto intenzitu rojení: Střední až silný: V České republice místy v okr. Znojmo, jihozápadní polovině okr. Břeclav. Na Slovensku místy v oblasti od Nitry k Vráblům a v jižní polovině okr. Trebišov. Slabý až střední výskyt: V České republice místy v jihozápadní části okr. Brno-venkov, ve zbývající části okr. Břeclav (mimo jihovýchodní část) a na ni navazující západní části okr. Hodonín, střední část okr. Blansko a Svitavy, východní část okr. Hradec Králové zasahující do severovýchodní části okr. Pardubice, východní polovinu okr. Kutná Hora, střední část okr. Tábor, okolí Třeboně a jihovýchodně od Dačic v okrese Jindřichův Hradec. Ve Slovenské republice místy v jižní polovině okr. Trnava, ve zbývající východní polovině okr. Nitra zasahující do severní části okr. Nové Zámky a do jihozápadní části okr. Zlaté Moravce, ostrůvek severovýchodně od Ružomberka zasa-

hující až k Liptovskému Mikuláši a v jihovýchodní části okr. Poprad zasahující do střední části okr. Spišská Nová Ves, ve zbývající části okr. Trebišov zasahující do jižní poloviny okr. Michalovce. Ojedinělý až slabý výskyt ve zbývajících oblastech rojení v České republice a Slovenské republice. V 60.–80. letech minulého století se používaly insekticidy v oblastech středního až kalamitního rojení chroustů na místech žíru (okraje lesů) v době, kdy došlo k vyrovnání pohlaví samic a samců 1:1. Ovšem těsně před jejich odletem k první snůšce vajíček do polí. Uskutečněným zásahem v této době byla značně snížena škodlivost ponrav v dalších letech. Tam, kde nebylo možné používat chemickou ochranu (aleje), se provádělo setřásání a sběr brouků. V uvedených oblastech letošního rojení je velmi účinná i preventivní ochrana proti ponravám dezinsekcí pozemků, kam samičky odlétají klást vajíčka. Tento způsob ochrany je doporučován pouze na těch pozemcích, kde budou v letech 2008 a 2009 založeny ovocné nebo révové školky, jahodníkové plantáže a prováděna výsadba vinic. Používané přípravky se ihned po aplikaci zapravují do půdy. Na takto ošetřených pozemcích je zákaz pěstování kořenové zeleniny v tomto i následujícím roce. Je to nejúčinnější způsob ochrany, neboť hyne 80–90 % líhnoucích se ponrav. V pozdější době, jakmile ponravy dosáhnou 2. a 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 a 6,5 mm), jsou již značně odolné vůči chemickým přípravkům a ošetření selhává. V současnosti jsou možnosti využití insekticidů velmi omezené. Povolený Dursban 10 G (chlorpyrifos) má povolení proti ponravám chrousta obecného pouze v lesních školkách a na okrasných rostlinách. Na Slovensku je možné proti ponravám v zelenině a lesních porostech pou-

156

(4/2008)

žít přípravek Diazinon 10 G (diazinon). V okrasných rostlinách Dursban 10 G (chlorpyrifos). Vzhledem k těmto omezeným možnostem chemické ochrany je velmi důležité provádět výše uvedená preventivní opatření. Uvedené přípravky je nutno používat v souladu s platným „Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin“ a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným „Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie“ a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok. Mimo brouků budou vážnými škůdci i ponravy (Melolontha melolontha – larvae). V roce 2008 od jara do konce července očekáváme

škody způsobené 3. vzrůstovým stupněm ponrav v České republice na Moravě místy v okolí Židlochovic, Slavkova u Brna a Vyškova. Na Slovensku místy v jihozápadní části okr. Topoľčany, v severní polovině okr. Nitra, v jižní polovině okr. Vranov nad Topľou zasahující do jižní části okr. Humenné, v okr. Michalovce, Sobrance a v jižní polovině okr. Trebišov. Ve jmenovaných oblastech, abychom zabránili škodám na speciálních plodinách, doporučujeme zejména v blízkosti žírovišť chroustů zjistit před jejich výsadbou na jaře kontrolními výkopky četnost ponrav v půdě. Do výměry 0,30 ha je nutno kopat 5–10 sond, na větších pozemcích na každých 0,10 ha 2–5 sond o rozměrech 100 × 100 × 60 cm (hloubka). Zjistíme-li více než 0,5 ponravy 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky

6,5 mm) nebo 1 ponravu 2. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 mm) v průměru na 1 m2, nedoporučujeme zde zakládat ovocné a révové školky, neboť by došlo k jejich poškození. Rovněž již nedoporučujeme žádný chemický zákrok, neboť ošetření se míjí účinkem. V tomto případě je nutno hledat náhradní parcely se slabším výskytem ponrav. Zjistíme-li ve výkopech pouze ponravy 3. vzrůstového stupně, lze pozemek použít k výsadbě ovocných a révových školek nebo jahodníkových plantáží již letos na podzim, neboť koncem července se ponravy zakuklí. V případě, že ve výkopech najdeme i ponravy 2. vzrůstového stupně (při hustotě jedné a více ponrav na 1 m2), nelze pozemky použít k výsadbě těchto kultur ani letošního roku, ani na jaře roku 2009.

Studie ekonomické efektivity multifunkčního nosiče Ing. Patrik Burg, Ph.D., doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF MZLU v Brně

Termín „multifunkční” nosiče vyjadřuje takové konstrukční uspořádání, které umožňuje využívat základní portálový podvozek s výměnnými adaptéry, nejčastěji pro sklizeň a chemickou ochranu. Ve vyspělých vinohradnických státech jsou vyvíjeny i adaptéry pro předřez, kultivaci, hnojení, zelené práce aj. Podle požadavků na adaptér jsou u nosičů této kategorie využívány motory s výkonem 80–120 kW. Významnými výrobci multifunkčních nosičů jsou zejména firmy PELLENC, NEW HOLLAND-BRAUD GREGOIRE, na jejichž nosiče vyrábí různé adaptéry řada renomovaných firem. U nás jsou známé např. adaptéry pro chemickou ochranu firem PARIS a BERTHOUD nebo adaptéry pro sklizeň firmy BRAUD a PELLENC. Významnou výhodou těchto systémů je vysoká výkonnost a kvalita prováděných operací, což je nejvíce ceněno zejména u adaptérů pro chemickou ochranu. Tyto adaptéry jsou dnes většinou konstruovány jako 4řádkové se skládacím sklopným rámem umožňujícím bezpečné otáčení stroje na okraji pozemku. Vlastní aplikační ústrojí závisí na konstrukčních zvyklostech prováděcí firmy (systém rozvodu postřikové kapaliny a vzduchu, pohon ventilátorů aj.). S ohledem na to, že i v podmínkách ČR se začínají tyto nosiče využívat, patří k důležitým údajům výsledky ekonomického posouzení při jejich využívání. Při nesporných výhodách těchto systémů, daných vysokou výkonností adaptérů, přetrvává k nim jistá nedůvěra uživatelů, pramenící zejména z vysokých pořizovacích cen. Ekonomická studie je zpracována pro dva případy provádění chemické ochrany, a to v podnicích o rozsahu ploch 80 ha a 150 ha.

Jsou porovnávány náklady na provedení chemické ochrany při nasazení multifunkčního nosiče New Holland–Braud VL 620 s adaptérem pro chemickou ochranu VL 2500 a při nasazení traktorových souprav s rosičem (NEW HOLLAND TN 65V + návěsný rosič AGP 1 500). Technicko-exploatační údaje hodnocených jsou uvedeny v Tab. 1 a Tab. 2. Tab. 1: Technicko-exploatační údaje traktorové soupravy s rosičem Traktor Typ Výkon motoru [kW] Pořizovací cena [Kč] Rozsah ročního nasazení [h.r-1] Rosič Typ Pracovní záběr Objem nádrže [l] Pořizovací cena [Kč] Rozsah ročního nasazení [h.r-1] Výkonnost [ha.h-1]

Parametr NEW HOLLAND TN 65 V 44 1 085 000 1 000 AGP 1 500 (návěsný) 1 řádek 1 500 237 900 150 (bez ohledu na velikost podniku, je dán agrotechnickou lhůtou pro zásah) 0,7 (5 ha za směnu)

Tab. 2: Technicko-exploatační údaje multifunkčního nosiče s adaptérem Multifunkční nosič Typ Výkon motoru [kW] Pořizovací cena [Kč] Rozsah ročního nasazení [h.r-1] Adaptér pro chemickou ochranu Typ Pracovní záběr Objem nádrže [l] Pořizovací cena [Kč] Rozsah ročního nasazení [h.r-1] Výkonnost [ha.h-1]

Parametr NEW HOLLAND – BRAUD VL 602 107 2 600 000 600 VL 2 500 4 řádky 2 500 1 200 000 200 (80ha podnik); 300 (150ha podnik) 3,0 (25 ha za směnu)

(4/2008)

Provozní náklady hodnocených strojů byly stanoveny pomocí programu AGROTEKIS (VÚZT Praha). Při výpočtech bylo uvažováno s 6denní agrotechnickou lhůtou pro provedení zásahu, která je považována za hranici únosnosti. Mzdové náklady obsluhy vychází ze mzdových tarifů a činí 120 Kč.h-1. Rozsah ročního nasazení rosičů je dán požadavky na dodržení agrotechnické lhůty a je stanoven z výkonnosti za směnu a z počtu opakování operace (150 h.r-1 pro 6 zásahů za sezonu). Roční nasazení traktoru 1 000 h.r-1 odpovídá podmínkám velkého vinohradnického podniku. Rozsah ročního nasazení u multifunkčního nosiče 400 a 600 h.r-1 vychází z předpokladu jeho využití při chemické ochraně a při sklizni a vychází z dosahovaných výkonností u těchto operací. Rozsah ročního nasazení adaptéru vychází z výkonnosti za směnu a z počtu opakování operace a činí 200 a 300 h.r-1. Celkové náklady na provoz techniky na jedno ošetření jsou uvedeny pro hodnocené případy v Tab. 3 a Tab. 4. Jejich názorné srovnání ukazuje graf 1.

157

natelných nákladů za jedno ošetření je dosahováno už u podniku s 80 ha ošetřovaných vinic. Pro úplnost je nutné připomenout, že celkové náklady na jedno ošetření jsou tvořeny náklady na provoz techniky a náklady na chemické ochranné látky (ty v současné době představují cca 2 500– 3 000 Kč.ha-1 při jednom zásahu).

Tab. 3: Stanovení nákladů na provoz techniky (soupravy pro rosení) Souprava traktor + rosič

Podnik 80 ha 399 367 766 0,9 851 2,5 (3) 27 68 931 15 552 84 483 1 056

Jednotka

Provozní náklady na traktor [pro 1 000 h.r-1] Provozní náklady na rosič [pro 150 h.r-1] Celkové provozní náklady soupravy Výkonnost Celkové provozní náklady Počet souprav s ohledem na ATL [6 dnů] Plocha ošetřená 1 soupravou Provozní náklady na soupravy za 1 zásah Osobní náklady obsluhy za 1 zásah Celkové náklady za 1 zásah Celkové náklady

Kč.h-1 Kč.h-1 Kč.h-1 ha.h-1 Kč.ha-1 ks ha Kč Kč Kč Kč.ha-1

Podnik 150 ha 399 367 766 0,9 851 5 30 127 650 28 800 156 450 1 043

Provozní náklady na soupravy (NS) u 80ha podniku: NS = 3 soupravy × 27 ha × 851 Kč.ha-1 = 68 931 Kč Osobní náklady obsluhy (NM) NM = 3 soupravy × 27 ha/5ha.směnu-1 × 8 hodin × 120 Kč.h-1 = 15 552 Kč Provozní náklady na soupravy (NS) u 150ha podniku: NS = 5 souprav × 30 ha × 851 Kč.ha-1 = 127 650 Kč Osobní náklady obsluhy (NM) NM = 5 souprav × 30 ha/5ha.směnu-1 × 8 hodin × 120 Kč.h-1 = 28 800 Kč Tab. 4: Stanovení nákladů na provoz techniky (multifunkční nosič) Multifunkční nosič Provozní náklady nosiče pro 400 a 600 h.r-1 Provozní náklady na adaptér pro 200 a 300 h.r-1 Celkové provozní náklady nosiče s adaptérem Výkonnost Celkové provozní náklady Počet souprav s ohledem na ATL [6 dnů] Plocha ošetřená strojem Provozní náklady stroje za 1 zásah Osobní náklady obsluhy za 1 zásah Celkové náklady za 1 zásah Celkové náklady

Kč.h-1 Kč.h-1

Podnik 80 ha 1 407 1 516

Podnik 150 ha 1 121 1 029

Kč.h-1

2 923

2 150

ha.h Kč.ha-1 ks ha Kč Kč Kč Kč.ha-1

3,0 974 1 80 77 920 3 072 80 992 1012

3,0 716 1 150 107 400 5 760 113 160 754

Jednotka

-1

Provozní náklady na nosič s adaptérem (NS) u 80ha podniku: NS = 1 stroj × 80 ha × 974 Kč.ha-1 = 77 920 Kč Osobní náklady obsluhy (NM) NM = 1 stroj × 80 ha/25 ha.směna-1 × 8 hodin × 120 Kč.h-1 = 3 072 Kč Provozní náklady na nosič s adaptérem (NS) u 150ha podniku: NS = 1 stroj × 150 ha × 716 Kč.ha-1 = 107 400 Kč Osobní náklady obsluhy (NM) NM = 1 stroj × 150 ha/25 ha.směna-1 × 8 hodin × 120 Kč.h-1 = 5 760 Kč Z výsledků vyplývá, že nejvýznamnější rozdíl v nákladech na provoz techniky u hodnocených případů je v osobních nákladech obsluhy. Srov-

Graf 1: Srovnání nákladovosti na provoz techniky při provádění chemické ochrany Počet uváděných traktorových souprav vychází z agrotechnické lhůty a je pro podnik při provádění chemické ochrany nezbytností. Dostupné údaje výrobců i zahraničních uživatelů (Francie) udávají výkonnost 4řádkových adaptérů pro chemickou ochranu v hodnotách kolem 50 ha za směnu. Ta je jistě podmíněna většími souvislými bloky vinic, v rovinatých lokalitách, s přímými řádky. Stanovená ekonomická efektivita multifunkčního nosiče vychází z úvah o jeho využití pouze při chemické ochraně a sklizni hroznů a je zde dána hodnotou kolem 80 ha ošetřovaných ploch. Skutečná bude v současné době o něco vyšší, neboť neuvažujeme s dalšími okolnostmi ovlivňujícími využití multifunkčního nosiče. Naproti tomu, při použití dalších adaptérů a dosažení vyššího ročního nasazení se tato hodnota může adekvátně snížit. Využívání multifunkčního nosiče znamená zásadní změnu filozofie pěstitelské technologie, protože efektivní činnost adaptérů při provádění jednotlivých operací vyžaduje zavedení řady pěstitelsko-organizačních opatření. K nejdůležitějším patří vytváření souvislých bloků s přímými řádky, šířka okrajů vinice pro možnosti otáčení, odpovídající stav porostu a opěrné konstrukce, vzájemná návaznost mechanizovaně prováděných operací, příp. organizační opatření směřující ke kooperaci několika vinohradnických podniků. Při rozhodování o pořízení multifunkčního nosiče nelze opomíjet jeho pořizovací cenu, srovnatelnou s cenou cca 4 traktorů, společně s vyhodnocením stávajícího vybavení podniku přípojnými traktorovými prostředky. Obr. 1: Standardní traktorová souprava (traktor + návěsný rosič) (foto archiv autora)

Obr. 2: Multifunkční nosič nářadí s adaptérem pro chemickou ochranu (foto AGROTEC)

158

(4/2008)

Praktické zkušenosti s odrůdou Sylvánské zelené Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je světle zelený, lesklý. Vrcholek je jemně ochlupený. List je středně velký, okrouhlého tvaru, světle zelený. List je většinou mělce trojlaločnatý. Řapíkový výkrojek je otevřený, do tvaru písmene U. Hrozen je malý až středně velký. U základu třapiny je malé křidélko. Uspořádání bobulí v hroznu je husté. Bobule je středně velká, kulatá. Barva slupky je žlutozelená, na osluněné straně bobule s výraznou tečkou. Jednoleté dřevo je světle červenohnědé, čárkované. Pěstitelské vlastnosti Sylvánské zelené patří mezi odrůdy, které dozrávají koncem září nebo v první polovině října v závislosti na požadované kvalitě hroznů. Sylvánské zelené má vyšší požadavky na stanoviště. Nejvhodnější jsou jižní a jihozápadní svahovité pozemky. V horších polohách si vína ponechávají silnou kyselinu a jsou méně pitelná. Z pohledu kvalitní vyzrálosti hroznů vyžaduje optimální mesoklimatické a mikroklimatické podmínky. Velká vína může poskytovat pouze ve vynikajících „terroir“. Požadavky na půdu jsou vysoké i vzhledem k dosažení optimálního růstu odrůdy. Nejlepší jsou hlinité, výživné půdy, dobře zásobené vodou. Na chudých a suchých půdách často dochází k růstovým depresím. Suché lokality mohou rovněž výrazně snižovat kvalitu hroznů a vína. Sylvánské zelené má střední odolnost k zimním mrazům. Odolnost je závislá na kvalitě vyzrálosti jednoletého dřeva. Odrůda je citlivá na napadení houbovými chorobami. Je proto třeba věnovat velkou pozornost ochraně proti padlí révy i plísni révy, které se v hustěji olistěných keřích mohou poměrně dobře rozvíjet. Sylvánské zelené vytváří husté hrozny, proto je velmi významná ochrana proti šedé hnilobě. K ochraně proti této chorobě je třeba využívat všech přímých i nepřímých zásahů, abychom zabezpečili vynikající zdravotní stav hroznů. Sylvánské zelené není citlivé na fyziologické vadnutí

třapiny. Na silně vápenatých půdách bývá často poškozováno chlorózami. Vhodným pěstitelským tvarem pro Sylvánské zelené je střední vedení, s nižším kmínkem a řezem na tažně. Doporučované zatížení je 6–8 oček na m2 pro produkci hroznů v přívlastkové kvalitě. Zatížení je však určováno především představami pěstitele o kvalitě hroznů. Regulaci násady hroznů v době vegetace je třeba provádět pouze při vysoké násadě hroznů. Obvykle dostačuje regulace provedená při zimním řezu. Z pohledu dosažení kvalitní aromatické zralosti je vhodné částečné odlistění zóny hroznů. Odlisťujeme však pouze 1–2 listy v zóně hroznů. V odlistěných keřích se rozvíjí optimální aromatická kvalita a snižuje obsah kyselin na příznivých 8–9 g/l. U Sylvánského zeleného je velmi významný správný výběr podnožové odrůdy. Podnožovou odrůdu je třeba vybrat v závislosti na půdních podmínkách, plánovaném sponu výsadby a požadovaném pěstitelském tvaru, aby byla zabezpečena dostatečná kvalita a vitalita výsadby. V hlubokých, vápenatých půdách, dobře zásobených živinami, jsou doporučovány podnože SO 4 a Kober 125 AA. Pro sušší a chudší půdní podmínky je vhodná bujně rostoucí podnož Kober 5 BB. Termín sklizně hroznů stanovujeme na základě kombinace dosažené cukernatosti, obsahu kyselin a zjištěné aromatické zralosti hroznů. Aromatická zralost bobulí velmi dobře koresponduje s chuťovými vlastnostmi vyrobeného vína. Enologické vlastnosti Z odrůdy Sylvánské zelené lze vyrábět všechny jakostní stupně vín. Vhodná je však výroba především ve stupních kabinetního vína a pozdního sběru. Tyto kategorie velmi dobře odráží chuťové a aromatické vlastnosti této odrůdy. V kabinetním stupni je možné vyrábět víno technologií chladnějšího kvašení, které zvýrazní aromatický projev vína a svěží kyselinku. V kategorii pozdní sběr je možné použít k uvolnění aromatických látek z bobulí krátkodobé macerace hroznů v řízených podmínkách. Tímto krokem můžeme získat vyšší extraktivnost a plnost vína. Následuje potom mírné od-

kalení a kvašení čistou kulturou kvasinek, které zvýrazní aromatický a chuťový dojem z odrůdy. Pozdní sběr je významný i z toho pohledu, že Sylvánské zelené je velmi kvalitní jako suché víno. Využití odrůdy a kvalita vína Sylvánské zelené je vhodné pro výrobu jakostních vín a přívlastkových vín. V posledním období stoupá zájem o tuto odrůdu a objevuje se i v nových výsadbách. Je vhodné vyrábět jako odrůdové víno. Sylvánské zelené může být i velmi zajímavou součástí cuvée. Víno je aromatické s ovocnými a kořenitými tóny, chuť je plná, extraktivní, kořenitá. Kyselina je svěží.

SYLVÁNSKÉ ČERVENÉ Na základě dostupných informací se opět jedná o odrůdu příbuznou se Sylvánským zeleným, pravděpodobně opět pupenovou mutaci. Odrůda se v minulosti pěstovala hojně v Čechách a na Slovensku, méně potom na Moravě. Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je tmavozelený, bez ochlupení vrcholku. List je menší až středně velký, velmi podobný na Sylvánské zelené. Čepel je trojlaločnatá s málo výraznými výkrojky. Řapíkový výkrojek je překrytý s úzkým průsvitem. Spodní strana listové čepele je středně hustě ochlupená. Hrozen je malý, válcovitý, u základu třapiny s malým křidélkem. Bobule je červená s nafialovělým ojíněním. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až husté. Pěstitelské vlastnosti Odrůda dozrává koncem září až v první polovině října. Sylvánské červené je možné pěstovat ve vinařských oblastech v Čechách i na Moravě. K optimální kvalitě jsou dobré svahovité pozemky a dostatečně osluněné lokality. Na půdu nemá tato odrůda větší požadavky. Odrůda má pravidelnější plodnost než Sylvánské zelené. Velmi vhodný je řez na dlouhý tažeň. Velmi významné je rovněž odlistění zóny hroznů z důvodu rozvoje optimálního aromatického projevu. Dobře snáší i řez na krátké plodné dřevo.

(4/2008)

Odolnost k zimním mrazů je střední. Odolnost k houbovým chorobám je nižší až střední. Lze proto konstatovat, že je obecně potřebná kvalitní ochrana přímá i nepřímá. Využití odrůdy Sylvánské červené je opět odrůda s velkým marketingovým potenciálem jako jistá specialita. Vína mají často vyšší, až zlatavou barvu. Velmi zajímavé je kořenito-květinové aroma, výraznější nežli u Sylvánského zeleného. Kvalita vína je velmi dobrá. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704.

Sylvánské zelené – hrozen

Sylvánské zelené – hrozny

Sylvánské zelené – list

Sylvánské zelené – vynikající aromatická zralost Sylvánské zelené – očko

Sylvánské zelené – keř

Sylvánské zelené – vrchol letorostu

Sylvánské červené – keř

Sylvánské červené – hrozen

159

INTERVITIS VIENNA:

Setkání vinařů a ovocnářů ®

Od kultivační techniky až po distribuci vína

Široká paleta nabízených produktů

Na 160 mezinárodních vystavovatelů představuje své novinky z oblastí kultivační techniky (obdělávání půdy a ošetřování rostlin), sklizňové techniky, vinařství (zpracování a ošetřování vína), jakož i lahvování, zátkování a balení, distribuce a organizace.

Vysoce užitečný rámcový program

Pestrý rámcový program – středoevropské vinařské fórum, degustační koutek, expertní fórum atd. – Vám může poskytnout důležité podněty.

„Vše pro hosta“

Na souběžně konaném semináři získají vinaři, kteří podnikají i v oblasti gastronomie nebo hotelnictví, nové informace o současných trendech a novinkách ve svém oboru.

Vítejte v dubnu 2008 ve Vídni! Kontakt: Česko-Nĕmecká Obchodní a Průmyslová Komora Lenka Výborná Tel.: 0221 490345, E-mail: messe-stuttgart@dtihk.cz

INTERVITIS VIENNA

Mezinárodní veletrh technologií zpracování vína a destilátu˚ ˇ ˇ 13.–15. dubna 2008, vystaviste ´ ˇ Rakousko Messezentrum Víden, www.intervitis-vienna.at

Spolehlivá účinnost proti padlí a peronospoře révy Jistota účinku i při vysokém infekčním tlaku Dlouhotrvající účinek Použití®vTop integrovaném systémy Cabrio pěstování vinné révy Nový rozměr ochrany proti peronospoře a padlí v révě vinné

(4/2008)

dubové SUDY-BARRIQUE

161

Pravá francouzská kvalita

Sudy jsou vyrábeny z francouzského dreva “ALLIER, NEVERS, TRONCAIS, VOSGES, LIMOUSIN”. Možné vypálení sudu, tzv. toasting: Lehké (LT) Strední (MT), Stredne težké (MT+) Težké (HT) Francouzské dubové sudy v nejširším sortimentu. 225l (ruzné modely) 300l 400l 500l

Preparáty pro výrobu vína enzymy kvasinky

bakterie taniny

pravá francouzská kvalita z Epernay - srdce vinařství

Prírodní

Aglomerované 1+1 a další

korkové zátky

Koextrudované plastové zátky

Fungicid s trojitou silou jedinečná účinnost proti padlí vynikající stop efekt příznivá cena ošetření Falcon - ochránce vašich vinic před padlím! www.bayercropscience.cz

162

(4/2008)

Malotraktor T–204 Výkon 20Hp, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.

Cena 179 990,– Kč

možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

Graf č.1

Fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy – zasychání hroznů

Sluneční úpal hroznů

Octová hniloba hroznů

Fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy

Sluneční úpal hroznů

Octová hniloba hroznů, následné osídlení houbami r. Penicillium

(4/2008)

163

Výskyt škodlivých činitelů, průběh ochrany v roce 2007 a některá doporučení pro rok 2008 Ing. Petr Ackermann, CSc., SRS Brno

Loňská zima byla velmi mírná, teploty nepoklesly pod -13 °C (V. Pavlovice 26. 1. -12,6 °C). Březen byl velmi teplý (V. Pavlovice Ø teplota 7,1 °C, normál 4,3 °C) a srážkově vysoce nadnormální (V. Pavlovice 67,7 mm, normál 24,3 mm). Převážně teplé počasí trvalo i v průběhu dubna a května. Velmi teplé byly především 2. a poslední týden dubna a 3. dekáda května. Duben byl srážkově hluboce podnormální (V. Pavlovice 3,3 mm, normál 33,0 mm). Nedostatek srážek byl také v průběhu května. Červen byl velmi teplý (V. Pavlovice Ø teplota 20,5 °C, normál 17,6 °C) a na většině území oblasti srážkově nadnormální (V. Pavlovice 107,5 mm, normál 72,3 mm). Teplotně nadnormální byl i červenec a srpen (V. Pavlovice červenec Ø teplota 21,1 °C, normál 18,5 °C, srpen Ø teplota 20,9 °C, normál 18,1 °C). Oba měsíce byly na většině území srážkově podnormální. Září bylo chladné (V. Pavlovice Ø teplota 13,3 °C, normál 15,0 °C) a srážkově bohaté (V. Pavlovice 97,7 mm, normál 39,2 mm). Říjen byl teplý a srážkově blízký normálu. Všechny měsíce vegetačního období mimo září byly teplotně nadnormální. Dešťové srážky byly podle měsíců velmi rozdílné (hluboce podnormální byl především duben a vysoce nadnormální byly březen a září). Významný podíl dešťových srážek měl charakter lokálních a často i přívalových dešťů. Celkově bylo vegetační období na většině území oblasti srážkově mírně nadnormální (V. Pavlovice 372,8 mm, normál 360,8 mm). Vlivem teplého počasí v průběhu a zejména v závěru března réva rašila velmi brzy, v teplejších lokalitách již na počátku dubna (Oblekovice 2.–11. 4.), cca o 1 týden dříve než v roce 2006. Další vývoj révy byl příznivě ovlivněn převážně teplým počasím v dubnu a v květnu. Nedostatek vláhy v průběhu dubna a května se ve vinicích (mimo nové výsadby) nepříznivě neprojevil. Kvetení započalo na teplejších lokalitách již v závěru května (Oblekovice, Chardon-

nay 25. 5.) a obecně na přelomu května a června. Réva dokvétala v polovině června (Oblekovice dle odrůd 8.–12. 6.). Další vývoj révy byl příznivě ovlivněn převážně teplým počasím a na většině území dostatkem dešťových srážek v průběhu zbývající části června a velmi teplým počasím ve 2. polovině července. Zaměkání bobulí započalo na teplejších lokalitách u raných odrůd již v polovině července (Oblekovice, Irsai Oliver 15. 7.), obecně probíhalo od konce července do poloviny srpna (Oblekovice, Ryzlink vlašský 13. 8.). Počátek zrání příznivě ovlivnilo převážně teplé počasí v srpnu. Další průběh zrání byl nepříznivě ovlivněn chladným počasím v září. Říjen byl teplý a pro révu příznivý. Pokud jde o škodlivé činitele, bude pozornost věnována především plísni révy, padlí révy a šedé hnilobě hroznů révy a některým méně častým syndromům poškození hroznů. Každoročně je třeba sledovat vhodnost podmínek pro šíření a průběh výskytu plísně révy (Plasmopara viticola). Teplotní suma (suma efektivních teplot) potřebná pro zralost oospor byla splněna v celé Moravské vinařské oblasti již ve 2. týdnu května. Od tohoto období mohlo dojít, pokud by byly splněny podmínky pro primární infekci (10 mm dešťových srážek v průběhu 24 hod., průměrná teplota neklesla pod 13 °C a minimální pod 8 °C) k prvním primárním infekcím. O termínu zralosti oospor byli pěstitelé informováni a bylo jim doporučeno sledovat po každém splnění podmínek primární infekce první výskyty. První výskyty se sledují na rizikových lokalitách zpravidla 6–10 dní po splnění podmínek infekce (inkubační doba při 18 °C 6 dní, při 14 °C 10 dní). První výskyty jsou spolu s vhodným počasím pro šíření rozhodujícími podmínkami pro zahájení ošetřování. V průběhu května a na počátku června nebyly na žádné sledované lokalitě vydatné dešťové srážky, které by vytvořily podmínky pro primární infekci. K dešťovým srážkám, které tyto podmínky splnily, došlo lokálně až ve 2. dekádě června (11.–15. 6.) v období dokvétání, resp. těsně po odkvětu révy. V návaznosti na tyto dešťové srážky byly zjištěny na více lokalitách ve 3. týdnu června první ojedinělé primární výskyty onemocnění. Loňský rok byl odliš-

ný od předchozích, až do fáze dokvétání nebyly splněny podmínky pro primární infekci a nebylo zapotřebí ošetřovat. Metoda Galati vitis doporučila ošetření před květem (obligátní ošetření), metoda krátkodobé prognózy HMÚ Bratislava doporučila ošetření až po odkvětu. Většina pěstitelů však na základě doporučení metody Galati vitis i skutečnosti, že květenství v době kvetení jsou velmi citlivá k infekci, ošetření před květem provedla. Pěstitel by měl po stanovení termínu zralosti oospor sledovat vhodnost podmínek pro primární infekci (v loňském roce byly splněny převážně až po odkvětu) a první výskyty. Po zjištění prvního výskytu v oblasti, případně již po splnění podmínek pro primární infekci, by měl postupovat podle doporučení používané metody krátkodobé prognózy a signalizace a rozhodnout o ošetření. Při rozhodování o konkrétním termínu a volbě přípravku by měl být zohledněn charakter dešťových srážek. Všechny u nás používané metody hodnotí sumu dešťových srážek, přitom rozhodující je charakter dešťových srážek, konkrétně doba ovlhčení. Z hlediska nebezpečí šíření je významná především doba nočního ovlhčení (infekční periody), zde mohou být významné i neměřitelné srážky. Zatímco vydatný déšť v průběhu dne nemusí vytvořit podmínky pro infekci, může déšť v podvečer zajistit splnění podmínek infekce i infekční periody (sporulace, klíčení zoosporangií, infekce) a vést k dalšímu šíření onemocnění. Příznivé podmínky pro další šíření plísně révy krátkodobě vytvořily až dešťové srážky ve 4. týdnu června (v této době bylo všeobecně ošetřeno) a lokálně dešťové srážky v 1. dekádě července. V průběhu července šíření plísně limitovaly také extrémně vysoké teploty nad 30 °C, které omezují životnost zoosporangií. Podstatná byla skutečnost, že průběh dešťových srážek nevytvořil dlouhodoběji příznivé podmínky pro šíření onemocnění. Charakter ohrožení porostů plísní révy v roce 2007 znázorňuje graf č. 1. Obecně lze uvést, že letošní rok byl pro šíření plísně révy méně příznivý. Rozhodující pro počet ošetření bylo zahájení ošetřování (optimálně těsně po odkvětu) a respektování lokál-

164

(4/2008)

ních dešťových srážek. Metoda Galati vitis doporučila na sledovaných lokalitách 2 ošetření (před květem a po odkvětu) a metoda HMÚ Bratislava 2–3 ošetření. V letošním roce budou pěstitelé opět informováni o termínu zralosti oospor a budou upozorněni na potřebu sledování podmínek pro primární infekci a sledování prvních výskytů onemocnění. V dalším období by měla být ochrana usměrněna podle krátkodobé prognózy a signalizace s doporučením dalšího upřesnění termínů a intenzity podle charakteru dešťových srážek, resp. splnění podmínek pro infekce a zejména infekční periody. Podstatně větší problémy měli pěstitelé v loňském roce s výskytem padlí révy (Erysiphe necator). Vzhledem k pozdnímu a až na výjimky slabému výskytu padlí v roce 2006 nebyly vytvořeny podmínky pro početný výskyt primárních zdrojů infekce a nebyl předpoklad časného nástupu onemocnění. Proto bylo doporučeno zahájit ošetřování i u vysoce rizikových porostů (náchylná odrůda, disponované stanoviště, pravidelný výskyt) až v období krátce před květem a u ostatních ohrožených porostů až po odkvětu (počátek období největší vnímavosti hroznů k napadení). Nástup onemocnění byl podle předpokladů pozvolný a pozdější, přestože byly ve 3. dekádě května a od 2. týdne června (dokvétání) velmi příznivé podmínky pro šíření onemocnění. Ojedinělé sekundární výskyty byly zjištěny až na počátku 3. týdne června, v období velmi příznivém pro šíření patogena. Nástup onemocnění plně potvrdil správnost doporučení zahájit ošetřování až krátce před květem (vynechat ošetření ve fázi 6 listů). V době počátku významného šíření již měly být všechny rizikové porosty 2× ošetřeny. V průběhu 4. týdne června bylo další šíření padlí na většině území limitováno vydatnými, často přívalovými dešti, které smývají konidie a poškozují mycelium, navíc konidie při ovlhčení neklíčí a nedochází k dalším infekcím. Konec června a část 1. a 2. týdne července byly chladnější a pro šíření padlí méně příznivé. Od polovi-

ny července bylo velmi teplé počasí, kdy maximální teploty překračovaly 30 °C a po několik dnů dosáhly až 37 °C (teploty nad 30 °C omezují šíření, teploty nad 35 °C poškozují patogena). Také konec července a počátek srpna byly chladnější a pro šíření padlí méně příznivé (Velké Pavlovice 31. 7. Ø teplota 5,9 °C pod normálem). V tomto období již podle lokalit a odrůd nastupovala fáze zaměkání bobulí a končilo nebezpečí napadení hroznů. V loňském roce metoda Galati vitis opět doporučila na základě vhodnosti počasí časná ošetření již v průběhu května, v období, kdy nebyly porosty ohroženy (absence zdrojů infekce). Metody krátkodobé prognózy a signalizace je třeba zejména u padlí považovat za metody k podpoře rozhodování a jejich doporučení (na základě průběhu počasí) by měla být upřesňována podle reálného ohrožení porostů (přítomnost infekčních zdrojů, náchylnost odrůdy, dispozice porostu). Výskyty padlí v letošním roce ovlivnily především pozdější nástup onemocnění (2. polovina června) v důsledku limitovaných zdrojů primární infekce a po nástupu výskytu vydatné deště (4. týden června) a následné ochlazení (konec června, část 1. a 2. týdne července) a extrémní teploty v červenci. Přesto na některých lokalitách došlo k významnému hospodářsky škodlivému výskytu onemocnění. V těchto případech muselo jít o extrémně disponované porosty (např. nadbytek dusíku) nebo o nedostatečně intenzivní ochranu zejména v období počátku nástupu onemocnění (především 2. dekáda června). Pokud jde o prognózu výskytu padlí révy na letošní rok, lze opět i přes mírnou zimu očekávat na většině lokalit pozvolný a pozdější nástup onemocnění. Tato předpověď vychází ze skutečnosti, že v loňském roce byl obecně pozvolný a pozdní nástup onemocnění, nemohlo dojít k početným infekcím spodních oček, která po řezu zůstávají na tažních, takže budou omezeny zdroje primární infekce. Opět bude doporučeno zahájit ošetřování rizikových porostů až

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek

v období těsně před květem a ošetření ostatních porostů až po odkvětu. Výjimkou by měly být porosty, kde byl v loňském roce významný výskyt již v průběhu června. Tyto porosty by měly být ošetřeny, pokud budou příznivé podmínky pro výskyt padlí, již ve fázi 6. listu (2× před květem). O úspěšnosti ochrany rozhodují především termín zahájení a další usměrnění ochrany podle skutečného ohrožení porostu (náchylnost odrůdy, dispozice lokality a porostu). Zdůraznit je třeba skutečnost, že k významnému šíření dochází vždy, pokud je více dnů za sebou alespoň 6 hod. teplota v rozmezí 21–30 °C. Pokud jde o šedou hnilobu květenství a hroznů (Botryotinia fuckeliana), jsou zdroje infekce ve vinici vždy přítomny (osídlené odumřelé rostlinné části) a početný výskyt konidií byl prokázán po každém vydatnějším dešti. K významnému napadení může dojít v době kvetení a především dokvétání a od počátku zaměkání (napadení třapiny a bobulí), kdy se významně zvyšuje vnímavost k infekci. V loňském roce bylo v období kvetení převážně teplejší počasí a jen lokální dešťové srážky. Ošetření v době dokvétání (80 % odkvetlých kvítků) nebylo doporučeno. Pokud jsou v tomto období příznivé podmínky pro šíření plísně šedé, měly by být ošetřeny porosty náchylných odrůd s hustým hroznem a k ošetření použity přípravky proti plísni révy se současnou nebo vedlejší účinností proti šedé hnilobě (typ Folpan, Melody combi 43,5WP, Quadris Max). Toto ošetření omezí napadení květenství a mladých hroznů a především osídlení odumřelých květních částí, na nichž může patogen přetrvat uvnitř hroznu až do počátku zrání. V období zapojování hroznů bylo převážně teplé počasí jen s ojedinělými lokálními srážkami. Zejména tam, kde byly lokální dešťové srážky, bylo doporučeno provést ošetření náchylných odrůd s hustým hroznem. Také pro toto ošetření by měly být využity přípravky proti plísni révy (typ Folpan, Melody combi 43,5WP, Quadris Max) nebo padlí révy (Discus, Zato 50

790 820 Kþ Kč 9% DPH) (vč. (vč. DPH)

Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 mm x 297 mm, 320 str. plnobarevných Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(4/2008)

WG) se současnou nebo vedlejší účinností proti šedé hnilobě hroznů. V období zaměkání hroznů bylo teplotně střídavé a suché počasí, nepříznivé pro šíření plísně šedé. Vzhledem k tomu bylo doporučeno posunout termín základního ošetření až do období před předpovězenými dešti. Ošetřeno mělo být před příchodem dešťů na počátku 4. týdne srpna. Další ošetření mělo být provedeno jen u porostů náchylných odrůd určených pro pozdní sklizeň před vydatnými dešti v závěru 1. týdne září. K významným výskytům došlo ojediněle po deštích ve 4. týdnu srpna a zejména po deštích v 1. a 2. týdnu září (výskyt v polovině září). Další šíření bylo převážně lokální a bylo ovlivněno především náchylností odrůdy a dispozicí stanoviště a porostu. V loňském roce došlo k mimořádně silnému poškození hroznů slunečním úpalem (tepelné infračervené záření). Poškození nastalo za slunného a extrémně teplého počasí na počátku 3. týdne července. Citlivost hroznů významně ovlivnila náhlá změna teplot. Velmi teplému období předcházelo několik dnů s nízkými teplotami (V. Pavlovice 13. 7. Ø teplota 4,9 °C pod normálem, 15. 7. Ø teplota 6,2 °C nad normálem, 16. 7. Ø teplota 8 °C nad normálem a 17. 7. Ø teplota 10 °C nad normálem). Nejsilněji byly poškozeny vinice, kde bylo krátce před rizikovým počasím provedeno odlistění zóny hroznů. Velmi citlivé jsou především odrůdy Ryzlink rýnský, Hibernal, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe. Nebezpečí poškození slunečním úpalem sníží časnější a především citlivé odlistění zóny hroznů. Pokud jde o termín, mělo by být preferováno odlistění v období 2–3 týdny po odkvětu, doporučené k omezení rizika šíření padlí révy. Při časnějším odlistění jsou hrozny v pozdějším období méně citlivé k působení infračer-

veného záření. Zásadně by se nemělo odlisťovat v období krátce před a při příchodu extrémně teplých dnů. V loňském roce byly zjištěny další významné výskyty fytoplazmového žloutnutí a červenání listů révy (Potato stolbur phytoplasma). Pokud jde o informace o původci onemocnění, jeho ekologii a ochranných opatřeních odkazujeme na Vinařský obzor 100/2007, č. 7–8, str. 243–245. Pro letošní rok bude vypracován soubor ochranných opatření, která by měla omezit riziko dalšího šíření tohoto významného onemocnění. Půjde především o doporučení k regulaci výskytu rezervoárových a dalších hostitelských rostlin i vektora a doporučení k postupu při zjištění výskytu. Za neobvyklý lze považovat výskyt komplexního onemocnění octové hniloby hroznů. Onemocnění se projevilo po deštivém počasí v 1. polovině a v závěru září. Ojedinělé bobule nebo skupiny bobulí se zbarvují kávově hnědě (bílé odrůdy) nebo červenohnědě (modré odrůdy). Dužnina je kašovitá a má výraznou octovou vůni. Výskyty byly zjištěny především u bílých odrůd Muškát Moravský, Muškát Otonel, Sauvignon a Müller Thurgau. Postiženy mohou být pouze poškozené bobule (houbové choroby, živočišní škůdci, jiná poranění). Poškozené bobule osídlují octové bakterie (např. r. Acetobacter) a kvasinky (např. r. Candida, Klockeria, Pichia), které vyvolávají rozklad dužniny a nápadnou octovou vůni. Napadené bobule následně osídlují také houbomilky (Drosophila sp.), které se podílejí na poškození a původce dále rozšiřují. Poškozené hrozny byly velmi často druhotně napadeny houbami rodu Penicillium, které produkují mykotoxiny, především patulin. Ochrana spočívá v opatřeních omezujících napadení hroznů houbovými chorobami a poškození živočišnými škůdci.

165

Na lokalitách pravidelných výskytů byly na počátku vegetace révy opět zaznamenány významné výskyty hálčivce révového (Calepitrimerus vitis). Vzhledem k převážně teplému počasí réva škůdci odrůstala a poškození bylo všeobecně slabší. Na většině těchto lokalit však došlo opět k letnímu přemnožení škůdce (červenec). Pokud nebylo provedeno pozdně letní ošetření před přechodem zimních samiček do zimních úkrytů specifickými akaricidy, bude třeba na jaře ohrožené porosty ošetřit Sulkou, případně 1–2× povolenými akaricidy. Let obalečů (obaleč jednopásý, obaleč mramorovaný) započal v loňském roce mimořádně časně. První motýli byli ve feromonových lapácích zjištěni v 1. týdnu dubna a maximum letu 1. generace proběhlo již koncem dubna. Druhá vlna významného letu byla zjištěna po oteplení ve 2. týdnu května a konec letu motýlů 1. generace po polovině května. Motýli 2. generace létali již od 2. poloviny června. Vrchol letu probíhal dle lokalit ve 3.–4. týdnu června. Od 2. týdne srpna započal let motýlů 3. generace obou druhů. Podle dosavadních pozorování housenky 3. generace nepoškozují zrající hrozny (pravděpodobně nevyhovující vlastnosti bobulí), ale pouze opožděné nezralé hrozny nebo se vyvíjejí na alternativních hostitelích. Tato generace je doposud v našich podmínkách považována za málo významnou. Za úvahu stojí skutečnost, zda může vést výskyt 3. generace ke zvýšeným výskytům v následujícím roce. Za vhodných podmínek pro vývoj 3. generace jistě ano, avšak za méně vhodných podmínek může dojít naopak ke snížení početnosti škůdce. V loňském roce se opět potvrdila na všech lokalitách použití vysoká účinnost metody matení samců (Isonet L plus, Isonet LE).

Mezinárodní veletrh BIOFACH 2008 Ing. Patrik Burg, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF MZLU v Brně

V areálu výstaviště o celkové ploše 70 000 m2 vystavovalo v 8 halách své biovýrobky bezmála 2 600 firem z celého světa. Zájem o tuto akci dokládá také rostoucí návštěvnost, která letos dosáhla více než 45 000 návštěvníků z řad odborné i spotřebitelské veřejnosti. Novinkou veletrhu byla v letošním roce expozice věnovaná přírodní kosmetice, ale především biovínům (Obr. 1 a 2). Pro milovníky vína zde byl k dispozici nově otevřený pavilon „4A“, v němž svá vína vystavovali přední bioproducen-

ti z Německa, Rakouska, Španělska, Itálie, ale také USA, Argentiny, Chile, Jižní Afriky, Řecka atd. Návštěvníci tohoto pavilonu měli možnost ochutnat řadu zajímavých vín přímo u jednotlivých vystavovatelů nebo ve vinotéce umístěné v centru pavilonu (Obr. 3 a 4). Ze širokého sortimentu vín bylo v letošním roce oceněno titulem „šampion“ nebo „zlatá medaile“ bezmála 120 vzorků. Jejich hodnocení probíhalo na výstavišti již v prosinci 2007 za

účasti 40členné degustátorské komise složené ze zástupců z celého světa. Nejlépe oceněné vzorky se tak svým titulem mohly pyšnit přímo v expozicích výstavy. Celá akce byla svým charakterem určena zejména producentům, kteří hledají nové partnery a možnosti uplatnění na trhu s biovínem a biopotravinami. Poděkování za zorganizování zájezdu na tuto akci patří Svazu integrované produkce hroznů a vína.

166

(4/2008)

Terroir a VOC – kvalita, srozumitelnost a marketingová úspěšnost Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

Chtěl bych proto touto cestou přispět do diskuse ke vzniku VOC a především apelačního systému. Při tvorbě systému VOC bychom měli vycházet zejména ze zkušeností vinařských zemí, kde tyto systémy fungují. Porovnával jsem si tyto systémy a marketingové vlivy v zemích, kde není románský systém klasifikace vín tradiční, tedy v Maďarsku, Rakousku, Švýcarsku, Německu, Austrálii, Novém Zélandě, USA, Argentině, Chile, Kanadě atd. V uvedených zemích fungují tyto systémy již určitou dobu a je možné je vyhodnotit. Ukazuje se, že jednostupňový systém není úplně ideální. Většinou se jeví jako úspěšný systém dvoustupňový (např. celá oblast a potom jednotlivé vinice) nebo třístupňový (např. celá oblast – podoblast nebo i menší region – jednotlivá vinice). Takové systémy jsou nejúčinnější, s jednoduchou administrací a marketingově plně efektivní. Tato analýza u mě proto jasně upřednostnila systém dvoustupňový nebo třístupňový, který by byl pro Českou republiku ideální, např. v podobě VOC Morava – VOC Pálava (Znojmo, Dolní Kounice, atd.) – VOC Purmice (tzn. každá ohodnocená vinice). Systém vícestupňový podobný francouzskému funguje i ve Francii především díky tradici a historii. Jeho marketingová úspěšnost je už v dnešní době k diskusi. Mnoho marketingových studií poukazuje především na jeho složitost administrativní práce, hodnocení a nižší srozumitelnost pro spotřebitele. Bonitace viničních tratí Bonitaci viničních tratí musí řešit nezávislá, nejlépe výzkumná instituce. Je to kombinace výzkumné práce na jednotlivých tratích, vytvoření katalogu viničních tratí a administrace celého systému. K hodnocení jednotlivých terroir existují zpracované a kvalitní metodiky, které posoudí skutečnou kvalitu viniční trati. Velmi významné je hodnocení tzv. mesoklimatu, tzn. průběhu podnebí a počasí na ploše několika kilometrů až desítek metrů. Toto je zásadní pro hodnocení terroir. Pojmem mikroklima se označuje průběh klimatických činitelů přímo uvnitř listové stěny keře. Hodnotíme proto mesoklima, systémem asi 15 až 25 klimatických činitelů, které ukáží kvalitu lokality, ranost lokality, kvalitu střídání teplých dnů a chladných nocí, kvalitu teplotních poměrů v době zaměkání a zrání, srážkové poměry ve vztahu

k půdním podmínkám a komplexní pohled na sluneční záření. Tato podrobná a kvalitní analýza nám skutečně ukáže kvalitu vinice v nejvyšším stupni VOC. Bez ní to nejde. Významné jsou dále geologické a půdní podmínky, kdy v nejvyšší stupni VOC je třeba opět provést analýzu půdního a geologického profilu stanoviště na základě půdních sond. Významná je i analýza prvků v půdě a vyrobeném víně. Prováděl jsem analýzu asi 20 vín na základní prvky a i tento malý soubor ukazoval velmi významné rozdíly. Geologie a půda je základ a je třeba to respektovat. Velký význam je možné vidět rovněž ve sponech a pěstitelských tvarech. Je třeba si uvědomit, že o kvalitě kořenového systému rozhoduje především vzdálenost keřů v řadě a hustota výsadby. Větší hustota poskytuje vyšší kvalitu z pohledu příjmu živin z půdy a kvalitnějšího extraktu a minerality vín. V neposlední řadě je významná expozice pozemku. Prakticky nevhodné jsou rovinaté pozemky. Významný je příjem slunečního záření a teplotní poměry ve vinici, tzn. expozice svahovitých pozemků. Zařazeny by proto měly být pouze vinice s kvalitní expozicí, tedy JV, J, JZ. Analýza vinic je primární v nejvyšším stupni VOC a musí být provedena nezávisle na pěstiteli. Zeptáte-li se pěstitele, která z jeho vinic je nejkvalitnější, dostanete většinou odpověď, že všechny. Stojíte-li potom fyzicky v této vinici, vidíte svoji vlastní intuicí, že tato kvalita tam není. Kvalitní terroir se dá vytušit, i když v té vinici stojíme v době zrání hroznů, máme možnost pozorovat oslunění a sledovat kvalitu hroznů. Nejvýznamnější je však kombinace vinice a odrůda. Ve vinici můžete pěstovat třeba 10 odrůd, ale pouze jedna z nich je skutečně v souladu s kvalitou terroir dané lokality. Vína nejvyššího stupně VOC by měla být především vína v kategorii pozdní sběr, protože v této kvalitě je nejlépe patrný odraz lokality a odrůdy v hotovém víně. U vyšších jakostních stupňů vstupuje již mnoho dalších faktorů, včetně vyšších nároků na technologii zpracování hroznů. Pozdní sběr reprezentuje nejlépe aroma, kyseliny, mineralogii a celkovou chuť vína, kterou je představena tato vinice. Vinifikace Vinifikace v nejvyšším stupni VOC musí být veskrze přírodní, bez enzymů, kvasinek, kte-

ré nepochází z dané lokality, taninů, sudů barrique atd. Jedině spontánní kvašení nebo kvašení s kvasinkami vyselektovanými na dané lokalitě může poskytovat odraz terroir v hotovém víně. Závěr – systém VOC musí být maximálně jednoduchý a marketingově srozumitelný, tzn. maximálně třístupňový a srozumitelný pro zcela každého spotřebitele, nikoliv pouze pro „vzdělané spotřebitele“, respektive milovníky vína, kteří mají určitou sumu znalostí. – Vinice musí být nezávisle a kvalitně bonitovány a je třeba počítat s tím, že v nejvyšším stupni VOC nebudou všechny, ale pouze skupina nejkvalitnější. Pro ostatní by mohl být určen 2. stupeň – regionální. – Vinice v nejvyšším stupni VOC musí být tak kvalitní, že kombinace vinice a odrůda poskytne hrozny téměř identické kvality v každém ročníku bez rozdílu. Jestliže toto vinice nesplní, není možné, aby byla v takové elitní společnosti. – Nezbytné jsou přísné podmínky na agrotechniku a kvalitu hroznů. – Vinifikace v nejvyšším stupni VOC musí být přírodní. V příspěvku jsem se zabýval především nejvyšším stupněm VOC, protože tady je bezpodmínečné docílit absolutní kvality. Tento nejvyšší stupeň musí být elitní společností vinic v České republice. A je třeba počítat s tím, že jestliže tyto analýzy budou provedeny podle přesných metodik a nezávisle, teprve potom pocítíme všichni skutečnou kvalitu terroir. řádková inzerce l Koupím 35l demižóny cca 4 ks (ne Italské). Tel.: 732 148 540 l Prodáme chladící zařízení Cadalpa, veliké nádrže na víno – laminát, filtr na víno 40 × 40. Tel.: 736 239 312 l Koupím použitý dřevěný sud v dobré kondici o obsahu 20–25 l. Nejlépe po červeném víně na uložení destilátu. Za nabídky děkuji. Tel.: 606 205 739/sms. l Prodám kameninové nádoby 100–600 l. Tel.: 724 131 018. l Kdo daruje nebo levně prodá starou vinařskou literaturu, i z pozůstalosti, nejlépe před rokem 1950? Tel.: 775 197 443.

(4/2008)

167

Hovory MM: Přirozená hybridizace ano, genové manipulace ne (1.)

Spolu s L. Glosem, V. Krausem, F. Mádlem a Vl. Peřinou jste spoluatorem odrůdy Malverina, jednoho z prvním interspecifických novošlechtění, tedy odrůd-rezistentů, jak bývá tato skupina lidově označována. V loňském roce jsem při návštěvě německého bioporavinářského veletrhu BioFach v pavilonu s biovíny s potěšením zaznamenal, jak Michlovského Malverina mezi ostatními evropskými biovíny excelovala. Jaký je obecně váš pohled na biovína? Je potřeba si uvědomit, že i biovína musí být pitelná a musejí pobízet k pití. Odmítám tezi, že toto je biovíno, promiňme mu nějaké ty nectnosti, měřítka kvality má jiná atd. Tak to nejde. I biovíno musí být lákavé pro běžné konzumenty. Vím, že pokud někdo uvykne například oné polyfenolické šířce, časté při některých technologiích, může to považovat za měřítko kvality biovín. To ale není správné. Často pozoruji zkostnatělost určitých názorů, která vyplývá z absence pokračujícího vzdělávání, nedostatku komunikace se světem a malou výměnou zkušeností. Nicméně bioprodukce má některá svá specifika. Hovořil-li jste o polyfenolické šířce, jak pohlížíte na naležení rmutu, resp. nakvášení? Jsou vinaři, kteří tvrdí, že některé požadované typy vín či některé odrůdy se bez něj neobejdou. Opět se ale vracím k tomu, že je nutné, aby víno bylo příjemně pitelné, a to myslím pro široké vrstvy. Tím, že někdo bude produkovat vína, která osloví kromě něho ještě několik skalních nadšenců, přílišnému rozšíření obliby a obchodu biovín nepřispěje. Bioprodukci je také nutno cenově zdostupnit. Biovína by neměla být exkluzivní záležitostí pro movité klienty. Tvrdím, že ceny biovín by měly být do 1,5 násobku průměrné ceny vín běžné produkce. Důležité je, aby se biovína objevovala v běžném nákupu a nestala se sváteční výlučností. Je faktem, že právě například interspecifické odrůdy svou sníženou potřebou chemické ochrany umožní tento ekonomický aspekt. Ano, v těchto ekonomických úsporách spatřuji nesmírnou výhodu. Na odrůdách Vitis vinifera sice v bioprodukci dodržíte limity síry i mědi, ale stejně počet aplikací bude třeba 6 až 8. U těchto nových odrůd počet ošetření zredukujete třeba na třetinu. A to je významné. Tedy nejenom ekologie, ale též ekonomie.

V loňském roce se do přechodného období před uznáním bioprodukce přihlásilo dalších 10 firem. Jak jako jeden ze čtyř současných biovinařů vnímáte budoucí „konkurenci“? Obdivuji odvahu některých z nich vstoupit celou produkcí bez předchozích zkušeností do bioprodukce. My jsme ve firmě nabíhali na bio postupně, po dlouhodobém sledování a zkoušení jak odrůd interspecifických, tak odrůdy Vitis vinifera. Jak jsem již zmínil, velmi důležitá je genotypová pestrost výsadby. Jít do bioprodukce s mnohadesítekhektarovou výsadbou vcelku, kde jsou pouze odrůdy Vitis vinifera, bez jakékoli zkušenosti, je nejenom riziko pro vlastní firmu, ale též pro pověst produkce biovín obecně. Vím o čem mluvím. V našich vinicích se snažíme o pestrost genofondu odrůd ve výsadbách, interspecifické odrůdy jsou střídány odrůdami Vitis vinifera a naopak. Proložením výsadeb odrůd Vitis vinifera interspecifickými tlumíme možnost rozvoje kalamity patogena a máme s tím výborné zkušenosti. Vždyť ušetřím-li byť jenom jedno ošetření za sezonu, je to šesticiferná částka. A tak buďme realisté. U nás nechceme stavět jen čistě na bioprodukci. Chceme bioprodukci chuťově přiblížit běžné produkci. Domnívám se, že bioprodukce se od té konvenční v aromatickém a chuťovém projevu nesmí příliš lišit. Zdá se, že nejste dogmatik. Spíše tedy pragmatik? Ano, méně dogmatu, více reality. Uvedu příklad dogmatismu úředních předpisů. Protože jsem byl před několika lety příjemcem dotace na šlechtění, a to z MZe, měli ministerští inspektoři možnost kdykoli vstoupit do našich vinic a provést kontrolu. Měli jsme v bio viniční parcelu o výměře asi 3 ha. Inspektor zde při náhodné kontrole našel tři, zdůrazňuji TŘI modrá zrnka, tedy mořené osivo. Nastal problém, protože přestože jsme objednali osivo pro meziřadí nemořené, mezi několika pytly osiva na oněch 3 ha se našla 3 modrá, tedy mořená zrnka. Úřednictvo se rozhodlo, že nám odebere biocertifikaci a bude žádat vrácení dotačních prostředků. Bránili jsme se usilovně a naštěstí obstáli. Ta tři zrnka, na jednom místě, kdoví jak se tam dostala. Nehodil je tam třeba někdo a neposlal pak na nás kontrolu? Zrnka mohla uvíznout někde ve stroji, při balení se uvolnit. Překvapuje mne odhodlání kontrolorů jít do sporu v ruce s takovým doslova titěrným důkazem.

Měla následovat pokuta, veškeré možné sankce, musím říci, že pokud bych měl firmu postavenou jen na bio, byl bych v té době zralý, lidově řečeno, na mašlu. Dva roky jsme se bránili, až s možností přesunu sporu do Štrasburku, až jsme nakonec uzavřeli kompromis s tím, že nám ten jeden rok vypustí certifikaci, protože úředníci nemohli kvůli tomu pididůkazu zcela ustoupit. Takže kvůli třem mořeným semenům osiva jsme rok ze tří hektarů vypustili. Říkám jim, proboha lidi, chovejte se rozumně, mně tím sice uškodíte, ale nezničíte, naštěstí se živím něčím jiným, ale až se na to vykašleme a dalších nových biovinařů nebude, co budete dělat vy, čím vy se budete živit, koho kontrolovat? Myslím, že tito skalní a zarytí kontroloři by se měli zajet podívat, jak se dělá „bio“ jinde. Pak by si vážili našich producentů. Třeba taková Itálie… Jistě, to je zajímavé téma, biovíno v Itálii. Tam se s tím nepářou. Řeknou si „toto bude bio“ a druhý rok už to tak mají. Jak je možné, že v Itálii je vysazených 100 tis. hektarů vinic na černo? Jak tam potom může třeba fungovat kontrola v bioprodukci? Jsem také velmi rád, že byly uznány další dvě kontrolní instituce v biozemědělství. Pokud tu byla jediná, pěstitelé byly často oběťmi libovůle jejich kontrolorů. Dnes si může každý z přihlášených do bio zvolit, která jej bude kontrolovat a certifikovat. Jednání s nimi se zjemnilo, pochopili, že nejsou jediní a mohou přijít o zakázku. Vraťme se ale zpět k nosné tematice šlechtění. Přišli jsme sem oklikou, ale vše souvisí se vším. Ještě chci znovu zdůraznit, že šlechtitelskou práci, nahlédnutí do genotypu odrůd, považuji za penzum v chápání vinařské problematiky. Proto jsem šlechtitel-praktik, ne jenom teoretik. Ve své šlechtitelské práci jste se vždy zabýval jen interspecifickými odrůdami, nebo jste též zabrousil na rovinu práce křížení odrůd čistě druhu Vitis vinifera? Šlechtění klasických odrůd považuji za zbytečné. Myslím si, že je třeba, aby cíl nového šlechtění byl v nějakém zásadním přínosu pro sortiment odrůd. Která z nových odrůd z klasického šlechtění je nějak zásadně rozšířena? Která umožní nějaký významný průlom? Mnohé nové odrůdy Vitis vinifera jsou potomky přešlechtění, stejně jako jsme přešlechtili psy nebo kočky. Výběr odrůd byl v minulosti ovlivněn příhledem k jednomu či dvě-

168

(4/2008)

ma pomyslným ukazatelům jakosti, k produktivitě, k pomyslné senzorické kvalitě, ale kdo stanovil, jaká má být? Vidím zde mnohem širší prostor, zejména právě díky interspecifickým novošlechtěním. Ona obecná senzorická kvalita byla a je velmi lokalizovaná a zejména módně proměnlivá. Jistě to souvisí s infantilizací chutí, tedy rozšířením konzumace průmyslových nealkoholických nápojů, ne tedy již jen vody. Ano, jistě. A ptám se tedy, z jakého důvodu byly kdysi ze skupiny kvality vypuštěny odrůdy s přirozenou rezistencí? U všeho ostatního, pokud se bavíme o kvalitě, je zdůrazňována zdravotní nezávadnost, zdravotní prospěšnost či bezreziduálnost. To jsou hlavní parametry kvality u ovoce, zeleniny a potravin obecně. Proč tomu tak není u vína? Zde vzhlížíme jen k senzorickému návyku, který je silně lokální, a jak už jsem uvedl, módní. Takže i proto jsem se dal na šlechtění – abych se spolupodílel na začlenění zdravotních pozitiv do nových mezidruhových křížení. Například Vitis vinifera subsp. Silvestris, ač ze skupiny Vitis vinifera, tak má zajímavou toleranci k houbovým chorobám. Taktéž mnohé zakavkazské odrůdy, např. Rkatsiteli, Saperavi a jiné. Domníváte se, že selekcí na kvantitu a jiné často zavádějící parametry mohlo dojít k „eliminaci“ části těchto vlastností i z našich odrůd Vitis vinifera? Ano, je to možné, snad i vysoce pravděpodobné. Vaše firma se v současnosti zabývá z drtivé většiny asi produkcí vína, nicméně jste v minulosti zprivatizoval bývalou šlechtitelskou stanici v Perné – pokračujete v současné době v práci vašich předchůdců, existuje zde dále šlechtění a výzkum? Pokud mohu říci k tematice šlechtění nových odrůd, nemám informace, že by se prakticky této tematice v naší zemi věnovala jiná firma než my v Perné. A to se nechci v žádném případě dotknout kolegů z Sdružení šlechtitelů. Pouze konstatuji skutečnost. Co se týče přístupu k této práci, je obecně známo, že některé stanice mají za sebou 100 let existence a v minulosti vyšlechtily nové odrůdy. Jenže současnost je jakoby ustrnulá. Já se šlechtěním zabývám od počátku osmde-

sátých let a hodlám se jím zabývat i nadále. A výsledky tu máme, několik odrůd je již uznaných, několik je v procesu ověřování. Kdysi jsem byl kolegy šlechtiteli kritizován za to, že dělám spíše výrobu vína než šlechtění. Ale nyní došlo na moje tehdejší slova, když jsem na tyto výtky odpovídal, že šlechtění révy nikdy nikoho neživilo a živit nebude, že jej bude nutné vždy saturovat z jiných zdrojů. A tyto zdroje je nutné hledat, mít a nebo je spoluvytvářet, jinak žádné šlechtění nebude. Ukazuje se, že zřejmě nelze totiž stále spoléhat na to, že stát bude stále pro šlechtění otevírat dotační tituly, když všechny subjekty zabývající se šlechtěním jsou již v soukromých rukou. Vyjevilo se to na sklonku loňského roku, kdy hrozilo zrušení přítoku těchto zdrojů…. …nicméně nakonec jsme to doufám díky podpoře z různých stran ustáli a určitá podpora šlechtění bude snad i nadále. Ale znovu tvrdím, nelze se spoléhat jen na stát. Hledejme zdroje i jinde. Je to ale též věc zkušeností. Do seriózního šlechtění nelze skočit rovnýma nohama. Mám za sebou opravdu velké množství kombinací genotypů. Za těch 20 let práce máme za sebou stotisíce hybridních semen. Pro srovnání, jiní šlechtitelé mívali od 2,5 do 4 tisíc ročně, a to jen v nejlepších letech. Někteří se chválili i pěti sty. Vaše čísla jsou skutečně úctyhodná. Jen u těchto cifer lze najít opravdového kandidáta nové odrůdy. Teorie pravděpodobnosti mluví neúprosně. Výchozí skupina pro výběr musí být co největší. Teprve takto velký genofond je pokladnicí zkušeností, co kdo předává, co kdo jak a komu dává atd. Díky velké výchozí skupině hybridů a z ní vyplývajících hodnotných informací mě nyní pro konkrétní požadovaný výsledek stačí několik málo desítek kombinací. Bez oněch 20 let získávaných znalostí bych potřeboval čísla o 1 až 2 řády vyšší. V kombinaci s dobrou znalostí biologie a fyziologie révového keře je šlechtitelská práce mnohem efektivnější. Co konkrétně máte na mysli tou biologií? No třeba to, že je nutno vedle bobule a hroznu sledovat i růst keře, olistění, délku internodií, ochlupacení pletiv, tloušťku listu, rozložení chloroplastů – to jsou všechno věci, které už mi napo-

MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek

vídají, čeho může být rostlina nositelem a co od ní teoreticky mohu očekávat. Je to jako u designu automobilů – špičkový designér musí znát dobře motory, vyznat se ve fyzice, aerodynamice, umět se vcítit do lidí – dobrý šlechtitel musí být agronomem a enologem zároveň a musí mít i přehled o obchodní rovině odvětví. Důležité je například umět už dle chuti hroznů odvodit možné enologické aspekty pro odrůdu. Jako majitel a hlava firmy se asi u vás nezabýváte šlechtitelskou rutinou. Jak to řešíte? Vždy máme ve firmě jednoho člověka, který je pro tuto oblast uvolněn. Ale opět, není to člověk, který by se u nás zabýval čistě a jen šlechtěním. Takový pracovník musí umět věci agronomické, musí rozumět vinařině a taky se vyznat v papírech, aby byl schopen vyjednat dotace nebo nějaký projekt související se šlechtěním. Postupně během času se seznamuje s celou řadou aspektů šlechtitelské práce a domnívám se, že teprve po nějakých pěti letech si může začít říkat šlechtitel. A vím o čem mluvím. Ve šlechtitelské práci se zaměřujete jen na moštové odrůdy, nebo pracujete i se stolními, určenými na konzum? Ze začátku své práce jsem byl programově zaměřen i na stolní odrůdy. U této skupiny však je zobchodování postaveno na úplně jiných základech než odrůdy moštové určené na víno. Postupně jsem tedy od stolních odrůd opustil. Tedy nedáváte ve vinicích perspektivu stolním odrůdám? Tak se to nedá říct. Perspektivu mají; u těchto odrůd v rámci „bio“ produkce bude hrát velkou roli enviromentální faktor. Vždyť představme si, že stolní hrozny, po celý rok u nás dostupné na pultech obchodů, pocházejí snad ze všech možných kontinentů. Víte, kolik kilometrů musí nacestovat, kolik času stráví v klimatizovaných skladech, a to ani nemluvím o armádě skladových plísní, kterým často neúspěšně odolávají? Je třeba vsadit na rychlé zobchodování čerstvých hroznů, nejlépe přímo „ze statku“. Otázky Miloši Michlovskému pokládal Richard Stávek. Pokračování příště

999 Kč (vč. 9% DPH)

Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest. Atlas je formátu 230×300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(4/2008)

169

Použití malolaktických kvasnic pro lepší ochranu před Brettanomycetami Kolem tohoto ústředního uhlíkového metabolismu se seskupují další sekundární metabolismy, které se podílí na tvorbě sloučenin, zajímavých z organoleptického hlediska, jako estery a vyšší alkoholy, které činí z AF klíčovou etapu při výrobě kvalitních vín (Darrier et al. 2007). U červených a některých suchých bílých vín vstupují posléze do hry mléčné bakterie, především druhu Oenococcus oeni, a rozkládají kyselinu L-jablečnou na kyselinu L-mléčnou při současném uvolňování CO2: to je jablečno-mléčná neboli malolaktická fermentace (MLF). Zabezpečuje odkyselování (desacidifikaci) vína a příznivý vývoj jeho aromatického profilu: kyselina L-jablečná propůjčuje vínu kyselinu, zatímco kyselina L-mléčná je z hlediska organoleptického méně agresivní (de Revel et al. 1999). Ale všechny mikrobiální děje nejsou prospěšné. Některé mohou být naopak pro kvalitu vína škodlivé. Z mikrobiálních změn je za jednu z nejproblematičtějších považována tvorba těkavých fenolů (4-etylfenolu a 4-etylguajakolu) kvasinkami Brettanomyces bruxellensis. Pro zápach pocházející z těchto sloučenin se používají nejrůznější označení: „medicinální“, „uzený“, „zvířecí“, „kořeněný“ atd. (Chatonnet et al. 1992, Suarez et al. 2007). V každém případě se má za to, že způsobují ztrátu ovocné chuti, což je vždy dosti škodlivé pro kvalitu a typičnost vína. B. bruxellensis se vyskytuje na hroznu (Renouf et Lonvaud-Funel 2007) a jde o druh kvasinek velmi dobře adaptovaný na poměry ve víně. Stejně dobře se přizpůsobuje přítomnos-

ti jako nepřítomnosti kyslíku, její optimální pH mezi 3,4 a 4 ji řadí do rozpětí běžného v enologii a nemá zvýšené nároky na výživu. Navíc snáší etanol lépe než S. cerevisiae, dokonce natolik, že na konci AF může být B. bruxellensis docela aktivní, zatímco aktivita S. cerevisiae začíná uvadat (Renouf et al. 2006a). MLF následující po AF je tudíž rozhodující etapou, ve které lze zabránit předčasnému rozvoji B. bruxellensis (Renouf et al. 2005, Gindreau et Augustin 2007a). Cílem této práce je osvětlit existenci interakcí mezi B. bruxellensis a O. oeni v okamžiku MLF. Podle předběžných zpráv existují více či méně zjevné paralely mezi růstem O. oeni, degradací kyseliny L-jablečné a množením B. bruxellensis. V rámci MLF čím slabší je růst O. oeni a jeho kvasná aktivita, tím víc času zbývá k růstu B. bruxellensis. Dobré řízení MLF je tedy nevyhnutné ke zvládnutí Brettanomycet při výrobě vína. V tomto smyslu je použití malolaktických kvasnic, umožňujících dosažení zvýšené koncentrace O. oeni a zlepšujících kinetiku kvašení, jednou z možností, jak omezit rozvoj B. bruxellensis, a tedy i riziko nežádoucích změn. Závěry Tato práce potvrzuje existenci vztahu mezi růstem O. oeni a B. bruxellensis. Pro vysvětlení tohoto jevu se nabízejí dvě hypotézy: buď existuje přímá interakce mezi buňkami, nebo dochází k nepřímé konkurenci mezi těmito mikroorganismy, směřující k obsazení ekosystému, uprázdněného S. cerevisiae. Ve všech případech je zjev-

né, že je vhodnější rychlá MLF, aby bylo možno víno co nejdříve zasířit, a tím jej chránit. Nedávný vývoj malolaktických kvasnic nabízí vynikající nástroj k ovládání MLF. Kromě přímého aspektu zlepšení kinetiky kvašení umožňuje použití těchto kvasnic omezit tvorbu těkavých kyselin, biogenních aminů, etylkarbamátu, ale také zapáchajících těkavých fenolů. Nicméně použití malolaktických kvasnic by mělo být rozumné a přiměřené postupu při výrobě vína. Nelze jej vnímat jako „záchranné řešení“. Ve skutečnosti pokud zjistíme potíže s růstem flóry, spojené s O. oeni a s realizací MLF, dosti často je už pozdě a B. bruxellensis jsou již přítomny. Řízení MLF by tudíž mělo být uvážlivé a předvídavé, s ohledem na analytický profil moštu a vína. Předpovídat potíže s MLF je možné už podle moštu: MLF bude tím složitější, čím více je mošt ochuzen o asimilovatelný dusík a čím bohatší je na cukry. Zohlednění těchto údajů umožňuje nejlépe zvážit přidání aktivátorů kvašení, aby byla zajištěna bezchybná kinetika AF a snížena možnost růstu B. bruxellensis. Po AF by se mělo použití vybraného kmene O. oeni řídit chemickým a mikrobiologickým profilem vína. V tomto ohledu nedávné práce (Gindreau et Augustin 2007a, Murat et al. 2007a a 2007b, Renouf et al. 2007) nabízejí praktikům nové a výkonné inokulační protokoly. Pramen: Revue des oenologues, č. 126, leden 2008, s. 11–14 (ako)

Pektinázy – pomocníci modernej výroby červených vín Šetrná enzýmovaná macerácia bobúľ umožňuje okrem toho aplikovať nižší tlak pri lisovaní, čím dochádza k slabšiemu vylúženiu trieslovín (taninov), čo spravidla vedie k nižšej adstringencie vína. Pri všetkých trenolínových enzýmoch sa bežne uvoľňujú depsidázy, podobne ako pri trenolínových enzýmoch červených vín. Má to za následok udržanie arómy a trvalejšie udržanie ovocného charakteru a farebných odtieňov

vína. Zníženie chuti vína tvorbou prchavých fenolov na základe možnej existencie aktivity depsidáz v pektinázach v červených vínach nejestvuje. Vyplýva to z inhibície aktivity dekarboxylázy kvasiniek. Napriek tomu by mohlo dôjsť k menšej strate niektorých chuťových látok súvisiacich s arómou, čo je však zriedkavé. Menší obsah ß–glukozidy štiepiaich vedľajších aktivít má pozitívny účinok na stabilitu červenej farby, pokiaľ by išlo o vyzrážanie ne-

vyvážaného pomeru neaktívnych antokyanínov a katechínov, prípadne dostupných voľných antokyanínov. Tieto sa v prebiehajúcich kondenzačných reakciách vytvárajú a stabilizujú. Nastavenie obsahu ß – glukoziáz sa pri trenolínových enzýmoch volí tak, že aj pri počiatočnom nízkom obsahu katechínov, za farbu ktorých zodpovedajú, dochádza k pokračujúcej reakcii, výsledkom čoho sú stabilné diméry. Vysoké koncentrácie by totiž mohli viesť k aktivi-

170

(4/2008)

te oxidácie citlivých antokyanínových molekúl. Následkom toho by mohlo dôjsť k predčasnému vyzrážaniu farbiva. Súčasne musia byť pektinázy na zvýšenie farebnej intenzity a stability bez sprievodných aktivít oxidáz, ktoré by mohli narušiť až rozrušiť farbivo pomocou kyslíkových radikálov molekuly antokyanínov. Oxidácia a tvorba chinónových skupín vedie k zhoršieniu spektra farby do hnedasta a polymerizáciou až k vyzrážaniu farbiva. Stabilizácia červeného farbiva reakciou antokyanínov s katechínmi K stabilizácii farebnej hĺbky antokyanínmi sú potrebné hlavne katechíny, ktoré s podporou kyslíka kvasného acetaldehydu reagujú kondenzáciou s antokyanínmi (Hasseldeck, Stocké 2003). Vysokoaktívne pektinázy (napríklad Trenolin color DF) pôsobia sprievodnými aktivitami macerácie takmer dokonale na rozrušenie tkaniva buniek v šupkách hroznových bobúľ hlbokou extrakciou farbiva, uvoľnením taninov a katechínov. Komplex buniek dužiny sa značne uvoľňuje a membrány buniek sa tým uvoľňujú. Enzýmami extrahované antokyaníny a uvoľnené taniny reagujú na kondenzované produkty, ktoré sú pre farbivo stabilné. Z uvedených dôvodov sa prednostne používajú pektinázy pri spracovaní odrôd s intenzívnym sfarbením hrozna, aby sa pre farbivá uvoľnili aj relevantné katechíny. Tým sa podporuje aj reakcia stabilizujúca farbivo. Účinné pektiná-

zy sa aj pri klasických odrodách viniča na zvýšenie extrakcie farbiva a katechínov. Stabilizácia červenej farby kondenzáciou antokyanínov medzi sebou Glykozidicky viazané antokyaníny vykazujú stabilizačné reakcie medzi sebou samými alebo s katechínmi až po odštiepení sacharidového zvyšku. Pektinázy typu Terenolin rouge DF vykazujú veľkú sprievodnú aktivitu – odštipenia glukoziového zvyšku. Touto aktivitou enzýmu sa uvoľňujú voľné antokyanidíny, čo vedie ku kondenzačným dimérom, ktoré predstavujú stabilné farebnejšie komplexy. Takéto enzýmy sú vhodné pre spracovanie odrôd s nestabilnými farbivami s glukozidicky viazanými antokyanínmi. Odštiepením glukozidického zvyšku z antokyanínov sa umožňuje vzájomná reakcia antokyanínov na farebne stabilné diméry zvyšujúce farebnú hĺbku vína. Používanie pektináz vo vinárskej praxi Prídavok enzýmov sa robí spravidla na začiatku nakvášania rmutu. Včasným prídavkom preparátu enzýmu možno zabezpečiť rýchlejšiu a účinnejšiu extrakciu resp. stabilizáciu farby. Špecifické komponenty enzýmového systému Tremolin rouge DF a podobných preparátov pektináz znemožňujú vylúčenie nežiadúcich taninov pri dlhšej výdrže rmutu. Pri záhreve rmutu je optimálny čas na prídavok enzýmového preparátu až po ochladení na

minimálne 50 °C. Termická inaktivácia pôvodných enzýmov sa riadi adíciou technických enzýmov, aby sa znížila viskozita rmutu pre uľahšenie lisovania, pre lepší a rýchlejší odtok muštu aj pri nižšom tlaku lisovania, vyšší výťažok muštu a lepšie pomery farbitosti ako sa uviedlo predtým. Intenzifikácia farby v drevených sudoch, predovšetkým v barikoch sa ešte podporí predbežným ošetrením rmutu a muštu enzýmom pektinázy, napríklad Tremolin color DF a pod., aby došlo k reakciám farbív s dubovým vnútrom bariku. Podobný účinok má prídavok vinárskeho taninu alebo dubové ostružliny. Hospodársky prínos aplikácie pektináz Aplikácia špeciálnych pektináz extrahujúcich výťažok antokyanínov a katechínov, zvyšuje aj výťažnosť muštu asi o 5 %. Podľa odrody to môže byť aj viac. Pri vysokoakostných červených vínach to predstavuje aj zvýšenie príjmu, čo oprávňuje zvýšené náklady na nasadenie enzýmov. Všetky ďalšie prídavné zlepšenia akosti, napríklad stabilizujúci efekt stability farebnej intenzity vína a senzorického zlepšenia chuti červeného vína, sú samozrejmé. Podľa článku „Das können Spezialenzyme“ (To dokážu špeciálne enzýmy) citovaných autorov G. Hasselbecka a R. Stocké: Das Deutsche Weinmagazin 2003, 19/13, s. 36 – 38 spracoval Erich Minárik

Vplyv kvasiniek na aromatický profil vína Katarína Furdíková, Fedor Malík Oddelenie biochemickej technológie Ústav biotechnológie a potravinárstva, FChPT STU, Bratislava

Alkoholy Vyššie alkoholy sú vedľajšími produktami alkoholovej fermentácie a sú významnou zložkou arómy vín a najmä destilátov (Tab. 1). Koncentrácie vyšších alkoholov pod 300 mg/l dodávajú vínu komplexnosť a plnosť, zatiaľ čo koncentrácie presahujúce 400 mg/l vedú k silnej, zvieravej vôni a chuti. Celková koncentrácia vyšších alkoholov vo vínach je približne 100–500 mg/

l, v červených vínach 140–417 mg/l a v bielych 162–266 mg/l [1]. Použitie rôznych kmeňov kvasiniek počas fermentácie vedie k rozmanitosti profilov vyšších alkoholov aj ich koncentrácií [2]. Koncentrácia aminokyselín (prekurzorov vyšších alkoholov) v mušte priamo úmerne vplýva na koncentráciu vyšších alkoholov vo víne. Konečná koncentrácia týchto látok závisí tiež od kon-

(4/2008)

centrácie etanolu, fermentačnej teploty, pH, zloženia muštu, aerácie, odrody, vyzretosti hrozna a času nakvášania. Nesaccharomycétne kvasinky všeobecne prispievajú k vyšším hladinám vyšších alkoholov. Estery Estery vo víne vznikajú reakciou alkoholov s organickými kyselinami za pôsobenia kvasiniek a baktérií a prispievajú k ovocnému charakteru vína. V biologických systémoch je proces tvorby esterov katalyzovaný esterázami. Štúdie kvasinkových esteráz zahŕňajú mnohé rody (Brettanomyces, Debaryomyces, Saccharomyces, Rhodotorulla) [3]. Estery kyseliny octovej – etylacetát a izoamylacetát sú hlavnými senzoricky aktívnymi zložkami alkoholických nápojov fermentovaných kvasinkami. Tieto estery sú syntetizované pomocou alkoholacetytransferázy z acetyl CoA a príslušného alkoholu. Alkoholacetyltransferáza je u S. cerevisiae kódovaná génmi ATF1 a ATF2 a je zodpovedná za syntézu etylacetátu a izoamylacetátových esterov. Gén EHT1 kóduje etanol-hexanoyl transferázu a je zodpovedný za syntézu etylkaproátu. Nadexpresiou ATF1 a EHT1 významne narastá koncentrácia príslušných esterov [4]. Estery môžu byť degradované pomocou esterázy. V počiatočných fázach fermentácie pomocou S. cerevisiae možno zistiť silnú produkciu etyl-, izoamyl- a hexylacetátových esterov. Táto skutočnosť koreluje s nárastom aktivity alkoholacetyltransferázy. Aktivita tohto enzýmu v stacionárnej fáze poklesne, zvyšuje sa aktivita esterázy a je možné pozorovať úbytok esterov. Kožkotvorné kvasinky S. cerevisiae var. capensis rastúce na povrchu média (vína spod kožky, sherry) dokážu estery utilizovať ako zdroj uhlíka [5]. Acetaldehyd Acetaldehyd tvorí približne 90% celkového obsahu aldehydov vo víne a je jednou z najdôležitejších senzorických zložiek vína. Jeho hladina je v rôznych druhoch vína rôzna. Priemerne obsahujú červené vína 30 mg/l, biele 80 mg/l, a sherry 300 mg/l acetaldehydu [6]. V nízkych koncentráciách vytvára acetaldehyd príjemnú ovocnú arómu, vo vyšších koncentráciách aróma vína pripomína zhnité jablká. Prahová koncentrácia je 100–125 mg/l [7]. Acetaldehyd tvoria baktérie a kvasinky, najmä kožkotvorné, a to oxidáciou etanolu. Celkové množstvo acetaldehydu závisí od druhu a kmeňa kvasiniek, pretože acetaldehyd je vedľajším produktom alkoholovej fermentácie. Koncentrácia acetaldehydu závisí aj od kyslíka a SO2. Vína fermentované v prítomnosti SO2 obsahujú vyššie koncentrácie acetaldehydu, čo súvisí s rezistenciou ušľachtilých kvasiniek voči oxidu siričitému. SO2 sa v podobe hydrogénsiričitanu viaže na acetaldehyd a vytvára s ním

komplex – kyselinu acetaldlehydsiričitú [8]. Tento komplex je senzoricky neaktívny. Prídavok SO2 nepotláča samotnú tvoru acetaldehydu, môže iba maskovať jeho senzorický prejav. Koncentrácia acetaldehydu stúpa so zvyšujúcou sa teplotou fermentácie. Prchavé kyseliny Prchavé kyseliny sú organické kyseliny s krátkym uhlíkovým reťazcom. Ich koncentrácia vo víne je obvykle 500 až 1000 mg/l (10– 15% celkových kyselín). 90% prchavých kyselín predstavuje kyselina octová. Zbytok tvoria kyselina propiónová a hexánová, ktoré sú produktami metabolizmu mastných kyselín. Kyselina octová so svojou arómou octu má negatívne prejavy pri koncentráciách 0,7–1,1 g/l, v závislosti od typu vína. Zvyčajná koncentrácia kyseliny octovej je 0,2– 0,7 g/l. Kmene Saccharomyces cerevisiae používané vo vinárstve a vinárskom výskume produkujú rôzne množstvá kyseliny octovej (100 mg/l až 2 g/l). Majú tendenciu produkovať kyselinu octovú v nižšej koncentrácii pri suchých vínach a vo vyššej pri vínach sladkých [9]. Kryotolerantné druhy S. cerevisiae var. bayanus a S. cerevisiae var. uvarum produkujú menej kyseliny octovej než S. cerevisiae var. cerevisiae [10]. Kyselina octová je produkovaná kvasinkami ako medziprodukt glykolýzy. Vzniká ako acetyl-CoA z pyruvátu pomocou série enzýmov (pyruvátdehydrogenázy, pyruvátdekarboxylázy, acetaldehyddehydrogenázy a acetyl-CoA syntetázy. Aj keď Saccharomyces dokáže produkovať kyselinu octovú, jej nadmerné koncentrácie sa vo víne objavujú hlavne v dôsledku pôsobenia divých nesaccharomycétnych kvasiniek [11] a oxidáciou etanolu pomocou aeróbnych octových baktérií. Terpenoidy Terpenoidy sú početná skupina aromatických látok, ktoré sú produkované vyššími rastlinami, riasami a hubami v metabolickej dráhe biosyntézy sterolov z jediného prekurzora – geranylpyrofosfátu. Terpény sa vyskytujú v hrozne väčšiny odrôd, no najvyššiu koncentráciu týchto látok možno nájsť v aromatických odrodách viniča. Existuje vyše 400 prirodzene sa vyskytujúcich terpénových látok, ale iba 40 ich bolo zistených v hrozne alebo víne a relatívne málo z nich je dôležitých pre arómu vína (Tab. 2). Najvyššie zastúpenie terpénov majú tzv. muškátové odrody (Muškát Otonel, Moravský muškát, Iršaj Oliver, Muškát žltý,...). Ich aróma je tvorená kombináciou troch terpenolov: geraniolu, linalolu a nerolu, pričom geraniol je najdôležitejší. Terpenoidy sú v hrozne glykozidicky viazané na glukózu alebo niektoré disacharidy a vytvárajú adukty, ktoré nemajú aromatický charakter. Počas fermentácie sa viazané terpenoidy uvoľňujú pôsobením glykozidáz, ktoré sú produkované hroznom, kva-

171

sinkami a baktériami [11]. Aktivita glykozidáz priamo súvisí s procesom uvoľňovania arómy a je nástrojom pre zvýšenie terpénových aróm vo víne. Pôvod enzýmu a štruktúra aglykónu determinujú efektívnosť hydrolýzy monoterpenyl-ß-D-glukozidov pomocou ß-glukozidáz. Ak je hrozno správne vyzreté, hydrolýza by mohla prebiehať pomocou endogénnych hroznových ß-glukozidáz. Tieto enzýmy však nevykazujú voči hroznovým terpenyl-glykozidom žiadnu aktivitu. Je to spôsobené nízkou stabilitou pri nízkom pH, inhibičným vplyvom glukózy a vysokou koncentráciou etanolu. Všeobecným trendom vo vinárstve je zvyšovať produkciu monoterpénov vo víne. Mutantné kmene Saccharomyces s umelými defektami v sterolovej dráhe sú schopné syntetizovať terpenoidy v koncentrácii, v akej sú prítomné v hrozne. Niektoré prírodné kmene kvasiniek sú toho schopné tiež. Vyššie koncentrácie utilizovatelného dusíka stimulujú mimo iné aj produkciu monoterpénov [12]. Niektoré kmene Saccharomyces cerevisiae vykazujú ß-glukozidázovú aktivitu, ale ich aktivita voči glykozidovým prekurzorom je slabá [13]. Prídavok exogénnej ß-glukozidázy počas fermentácie je o mnoho efektívnejšia cesta, ako zlepšiť hydrolýzu glykokonjugátov a rozvinúť vôňu vína. Ako producenti ß-glukozidáz boli študované nesaccharomycétne rody Brettanomyces/ Dekkera, Candida, Debaryomyces, Kloeckera, Hanseniaspora, Schizosaccharomyces, Zygosaccharomyces a Pichia [14, 15]. Najvhodnejšou pre vinárstvo je ß-glukozidáza pôvodom z Debaryomyces pseudopolymorphus [16]. Je rezistentná voči všekým inhibítorom spojeným s výrobou vína (glukóza, etanol, SO2) a jej pH optimum je 2,5–3,8. Prídavok tohto enzýmu do muštu chardonnay vyústil do zvýšenia koncentrácií citronelolu, nerolu a geraniolu. Iným riešením je vývoj mutantného kmeňa S. cerevisiae so zabudovaným ß-glukozidázovým a ß-L-arabinofuranozidázový génom [17, 18, 19]. Vína produkované pomocou takýchto transformovaných kvasiniek obsahujú okrem väčšieho množstva monoterpenolov tiež zvýšené koncentrácie esterov [20]. Ugliano a kol. [21] študovali hydrolytickú aktivitu rôznych prírodných kmeňov Saccharomyces cerevisiae pri štiepení glykozidov aromatickej odrody White Frontignac. Hydrolýza týchto glykozidov viedla k uvoľneniu monoterpénových alkoholov, terpénových oxidov a diolov, čím demonštrovali potenciál týchto kmeňov vytvárať odrodový charakter vína počas alkoholovej fermentácie. Sírne zlúčeniny Prchavé sírne zlúčeniny hrajú signifikantnú rolu v aróme vína. Je to spojené s ich vysokou prchavosťou, reaktivitou a intenzívnym prejavom aj pri veľmi nízkych koncentráciách [22]. Niektoré zo sírnych zlúčenín sú dôležité pre

(4/2008)

Tab. 1 – Alkoholy a estery vo víne [7]

Aldehydy

Estery

Alkoholy

Látka Propanol Butanol Izobutanol Izoamylalkohol Hexanol 2-fenyletylakohol Etylacetát Izoamylacetát 2-fenyletylacetát Izobutylacetát Hexylacetát Etylbutanoát Etylhexanoát Etyloktanoát Etyldekanoát

Acetaldehyd

Koncentrácia vo víne (mg/l) 9,0–68 0,5–8,5 9,0–174 6,0–490 0,3–12,0 4,0–197 22,5–63,5 0,1–3,4 0–18,5 0,01–1,6 0–4,8 0,01–1,8 0,03–3,4 0,05–3,8 0–2,1

Prah vône (mg/l) 500* 150* 40* 30* 4* 10* 7,5* 0,03* 0,25* 1,6**** 0,7** 0,02* 0,05* 0,02* 0,2*****

drsná banán, hruška kvetinová, ruža, ovocná banán, ovocie sladká, parfémová kvetinová, ružová, ovocná kyslá, ovocná, lak na nechty banán, hruška kvetinová, ruža, ovocná banán, ovocie sladká, parfémová kvetinová, ovocná zelené jablko mydlo kvetinová, mydlová

30–300

100–125*

ovocná / zhnité jablká

Aróma

*10% obj. etanol, ** víno, *** červené víno, **** pivo, ***** syntetické víno, ****** voda Tab. 2 – Prchavé látky vo víne [7] Koncentrácia vo víne (μg.l-1)

Prah vône (μg.l-1)

Geraniol

1–44

5******/30*

Linalol

1,7–10

1,5*****/25***

Citronelol

15–42

8******/100*

citronelová, eukalyptová

Sulfán Metántiol Etántiol Dimetylsulfid Dietylsulfid Dimetyldisulfid Dietyldisulfid Metionol Benzotiazol Tiazol 4-metyltiazol 2-furánmetántiol Tiofén-2-tiol

stopy–80 2,1–5,1 1,9–18,7 1,4–61,9 4,1–31,8 2 stopy–85 140–5000 0–11 0–34 0–11 0–350 ng/l 0–11

10 – 80****** 0,3****** 1,1****** 25****** 0,93****** 15,2****** 4,3****** 500****** 50****** 38****** 55****** 1 ng/l****** 0,8******

4-merkapto-4-metylpentán-2-ón

0–30 ng/l

3 ng/l******

3-merkaptohexán-1-ol

0,5–5

60 ng/l******

3-merkaptohexylacetát

1–100 ng/l

4 ng/l******

hnilé vajíčka hnilá voda cibuľa, guma, zemný plyn špargľa, kukurica, melasa,hľuzovka varená zelenina, cibuľa, cesnak varená kapusta cesnak, spálená guma karfiol, kapusta, zemiaky Guma pukance, arašidy zelený lieskovec spálená guma / pražená káva spálená guma / pražená káva „Sauvignon blanc“ aróma mačací moč, krušpán / čierne ríbezle granátové jablko, grapefruit „rizlingová“ aróma, granátové jablko

4-etylfenol

0,012–6,5

0,14*/0,6******

4-etylguajakol

0,001–0,44

0,033*/0,11******

4-vinylfenol

0,04–0,45

0,02***

0,0014–0,71

10***

Monoter-penoly

Látka

Prchavé sírne zlúčeniny

kvalitu vína, iné spôsobujú silne negatívne zápachy, a to i pri extrémne nízkych koncentráciách. Tvorbu prchavých sírnych zlúčenín sírnych ovplyvňujú organické a anorganické sírne zlúčeniny, výživové parametre muštu a metabolizmus kvasiniek. Väčšina prchavých sírnych látok nachádzajúcich sa vo víne sa vytvára počas alkoholovej fermentácie kvasinkami Saccharomyces cerevisiae. Nadmerná produkcia H2S počas fermentácie zapríčinená deficitom utilizovateľného dusíka a aminokyselín vedie k nadprodukcii ďalších nepríjemných sírnych zlúčenín. Najznámejšou sírnou zlúčeninou vo víne je sulfán (sírovodík). Jeho aróma pripomína hnilé vajcia a prah vône je 10–80 μg/l. Sulfán je vysoko reaktívna zlúčenina, ktorá generuje nové senzoricky aktívne látky [22]. Rast buniek a ich metabolizmus je podmienený dostatkom sírnych látok, ako sú cysteín, metionín, S-adenozylmetionín a glutatión. Ak tieto látky vo výžive kvasiniek absentujú, bunka ich musí syntetizovať z anorganických sírnych komponentov. Dochádza tak k redukcii siričitanov a síranov na sulfán [23], ktorý je prekurzorom sírnych aminokyselín. Hroznový mušt je typicky deficientný na organické sírne zlúčeniny, čo je signálom pre ich syntézu z anorganických zdrojov, bežne prítomných v mušte [24, 25]. Počas fermentácie existujú dve fázy produkcie sulfánu. H2S produkovaný na začiatku fermentácie je asociovaný s rastom kvasiniek a typickým nedostatkom nutrientov – fosforečnanu amónneho a kyseliny pantoténovej. Hladina 60–250 mg/l asimilovatelného dusíka a 250 mg/l kyseliny pantoténovej zabezpečí signifikantné zníženie produkcie H2S a iných prchavých sírnych zlúčenín [26]. Pantotenát je dôležitou súčasťou koenzýmu A, ktorý je potrebný na syntézu O-acetylserínu a O-acetylhomoserínu, dusíkatých látok schopných viazať sulfánom. Ak v mušte chýbajú dusíkaté látky, najmä však aminokyseliny, H2S sa nemá na čo viazať a uvoľňuje sa do prostredia [27]. Mechanizmus tvorby sulfánu počas záverečnej fázy kvasenia nie je jasný. Predpokladá sa, že v tejto fáze je rozhohujúcim činiteľom kmeň kvasiniek [24, 28]. U Saccharomyces cerevisiae je sulfán produktom metabolickej dráhy (sulfate reduction sequence) a je medziproduktom v biosyntéze sírnych aminokyselín. Schopnosť kmeňa produkovať H2S je daná geneticky. Pri rovnakých podmienkach produkujú rôzne kmene rôzne množstvá sulfánu [28]. Merkaptány vznikajú metabolickým zásahom kvasiniek a ich prekurzorom môže byť sulfán. V závislosti od koncentrácie a typu môžu merkaptány zapáchať alebo príjemne voňať (Tab. 2). Najbežnejšími merkaptánmi vo víne sú metantiol a etantiol. Sú typicky zapáchajúce látky. Napriek tomu niektoré merkaptány v nízkych koncentráciách príjemne voňajú a tvoria tzv. odrodový charakter hrozna i ví-

Prchavé fenoly

172

4-vinylguajakol

Aróma ružové drevo Ružová

stajňa, konské sedlo dymovo korenistá farmaceutická, leukoplast fenolická, klinčeková

*10% obj. etanol, ** víno, *** červené víno, **** pivo, ***** syntetické víno, ****** voda

(4/2008)

na [3]. Napríklad 4-merkapto-4-metylpentán2-ón (4MMP) je látka zodpovedná za odrodový charakter sorty Sauvignon blanc [29], 3-merkaptohexylacetát (3MHA) zase za arómu Rizlingu rýnskeho. Prchavé tioly sa v hrozne nevyskytujú vo voľnej forme, objavujú sa iba počas fermentácie. Prchavý 4MMP typický pre Sauvignon blanc je v mušte viazaný na cysteín a vytvára neprchavú zlúčeninu [30]. Aby sa z tohto komplexu uvoľnil, potrebuje zásah kvasiniek. Saccharomyces cerevisiae účinkom karbonsulfurlyázy sprostredkúva štiepenie neprchavých cysteínových prekurzorov (Cys-4MMP) a uvoľňuje sa prchavý tiol. Z technologického hľadiska má voľba kmeňa kvasiniek a fermentačná teplota rozhodujúci vplyv na koncentráciu odrodových aróm Sauvignon blanc. Prchavé fenoly Prítomnosť prchavých fenolov sa všeobecne považuje za chybu, hoci etyl-4-guajakol a v menšej miere aj vinyl-4-guajakol môžu pozitívne prispievať k atraktívnosti arómy a buketu vína. Ich pozitívny efekt závisí od odrody viniča. Vinyl-4-guajakol je považovaný za defekt u odrody Kerner, ale pozitívne vplýva na arómu odrody Tramín červený. Skoro jedna tretina francúzskych vín obsahuje hladiny prchavých fenolov nad prahovou koncentráciou. Množstvo etyl- a vinylfenolov prítomných vo víne sa zvyšuje pri lisovaní hrozna, nedostatočnom odkalení, použití určitých kmeňov kvasiniek a dlhšom kontakte so šupkami (nakvášanie). Prchavé fenolické látky etyl-4-guajakol a etyl-4-fenol sú typickými produktmi kvasiniek rodu Brettanomyces a vytvárajú tzv. „bretty“ arómu vína [31]. Literatúra 1. Patel S, Shibamoto T., 2002.: Effect of different strains of Saccharomyces cerevisiae on production of volatiles in Napa Gamay wine and Petite Sirah wine. J. Agric. Food Chem. 50 (20), 5649–53. 2. Moreira, N., Mendes, F., Hogg, T., Vasconcelos, I., 2005.: Alcohols, esters and heavy sulphur compounds production by pure and mixed cultures of apiculate wine yeasts. Int. J. Food Microbiology 103(3),285–94. 3. Rojas, V., Gil, J.V., Pinaga, F., Manzanares, P., 2003.: Acetate ester formation in wine by mixed cultures in laboratory fermentations. Int. J. Food Microbiol. 86 (1–2), 181–188. 4. Lilly, M., Bauer, F.F., Lambrechts, M.G., Swiegers,J.H., Cozzolino, D., Pretorius, I.S., 2006b.: The effect of increased yeast alcohol acetyltransferase and esterase activity on the flavour profiles of wine and distillates. Yeast. 23, 641–59. 5. Mauricio, J.C., Moreno, J.J., Valero, E.M., Zea, L., Medina, M., Ortega, J.M., 2003.: Ester

Formation and Specific Activities of in Vitro Alcohol Acetyltransferase and Esterase by Saccharomyces cerevisiae during Grape Must Fermentation. J. Agric. Food Chem. 1003, 41, 2006– 2091. 6. Liu, S. Q., Pilone, G. J., 2000.: An overview of formation and roles of acetaldehyde in winemaking with emphasis on microbiological implications. International Journal of Food Science and Technology. 35(1), 49–61. 7. Swiegers, J.H., Bartowsky E.J., Henschke P.A., Pretorius, I.S., 2005.: Yeast and Bacterial Modulation of Wine Aroma and Flavour: Part 7. The Australian Journal of Grape and Wine Research 11, 139–173. 8. Nielsen, J.C. and Richelieu, M., 1999.: Control of flavor development in wine during and after malolactic fermentation by Oenococcus oeni. Applied and Environmental Microbiology 65,740–745. 9. Erasmus, D.J., Cliff, M., van Vuuren, H.J.J., 2004.: Impact of yeast strain on the production of acetic acid, glycerol, and the sensory attributes of icewine. Am. J. Enol. Viticult. 55, 371–378. 10. Eglinton, J.M., McWilliam, S.J., Fogarty, M.W., Francis, I.L., Kwiatkowski, M.J., Høj, P.B., Henschke, P.A., 2000.: The effect of Saccharomyces bayanus-mediated fermentation on the chemical composition and aroma profile of Chardonnay wine. Australian Journal of Grape and Wine Research 6, 190–196. 11. Strauss, M.L.A., Jolly, N.P., Lambrechts, M.G., van Rensburg, P., 2001.: Screening for the production of extracellular hydrolytic enzymes by non–Saccharomyces wine yeasts. J. App. Microbiol. 91, 182.

173

12. Carrau, F.M., Medina, K., Boido, E., Farina, L., Gaggero, C., Dellacassa, E., Versini, G. and Henschke, P.A., 2005.: De novo synthesis of monoterpenes by Saccharomyces cerevisiae wine yeasts. FEMS Microbiology Letters 243, 107–115. 13. Hernández, L.F., Espinosa, J.C., Fernandez–Gonzalez, M. and Briones, A., 2003.: β–Glucosidase activity in a Saccharomyces cerevisiae wine strain. Int. J. Food Microbiol. 80, 171–176. 14. Fernández, M., Ubeda Iranzo, J.F., Briones Pérez, A.I., 2000.: Typing of non-Saccharomyces yeasts with enzymatic activities of interest in winemaking. Int. J. Food Microbiol. 59, 29–36. 15. Garcia, A., Carcel, C., Dulau, L., Samson, A., Aguera, E., Agosin, E., Günata, Z., 2002.: Influence of a mixed culture with Debaryomyces vanriji and Saccharomyces cerevisiae on the volatiles of a Muscat wine. Journal of Food Science 67, 1138–1143. 16. Cordero Otero, R.R.C., Iranzo, J.F.U., Briones–Perez, A.I., Potgieter, N., Villena, M.A., Pretorius, I.S., van Rensburg, P., 2003.: Characterization of the β–glucosidase activity produced by enological strains of non-Saccharomyces yeasts. Journal of Food Science 68, 2564–2569. 17. Pretorius, I.S., 2000.: Tailoring wine yeast for the new millennium: novel approaches to the ancient art of winemaking. Yeast 16, 675–729. 18. Pretorius, I.S., 2003.: The genetic analysis and tailoring of wine yeasts. In: Genetics and Genomics of Industrial Yeasts. Ed. J.H. de Winde (Springer–Verlag: Heidelberg, Germany) pp. 99–134.

Obr. 1 Schéma vzniku senzoricky aktívnych látok pomocou metabolizmu vínnych kvasiniek [7]

174

(4/2008)

19. Pretorius, I.S., 2004.: The genetic improvement of wine yeasts. In: Handbook of Fungal Biotechnology. Eds D.K. Arora, P.D. Bridge and D. Bhatnagar (Marcel Dekker: New York, USA) pp. 183–223. 20. van Rensburg, P., Stidwell, T., Lambrechts, M.G., Cordero Otero, R.R., Pretorius, I.S., 2005.: Development and assessment of a recombinant Saccharomyces cerevisiae wine yeast producing two aroma enhancing β–glucosidases encoded by the Sacch. fibuligera BGL1 and BGL2 genes. Annals of Microbiol. 55, 33–42. 21. Ugliano, M., Bartowsky, E.J. McCarthy, J., Moio, L., Henschke, P.A., 2006.: Hydrolysis and Transformation of Grape Glycosidically Bound Volatile Compounds during Fermentation with Three Saccharomyces Yeast Strains. J. Agric. Food Chem. 54, 6322–31. 22. Vermeulen, C., Gijs, L. and Collin, S., 2005.: Sensorial contribution and formation pathways of thiols in foods: A review. Food Reviews International 21, 69–137. 23. Spiropoulos, A., Tanaka, J., Flerianos, I., Bisson, L.F., 2000.: Characterization of hyd-

rogen sulfide formation in commercial and natural wine isolates of Saccharomyces. Am. J. Enol. Viticult. 51, 233–248. 24. Park, S.K. Boulton, R.B. and Noble, A.C., 2000.: Formation of hydrogen sulfide and glutathione during fermentation of white grape musts. Am. J. Enology Viticult. 51, 91–97. 25. Moreira, N., Mendes, F., Pereira, O., Guedes de Pinho, P., Hogg, T. and Vasconcelos, I., 2002.: Volatile sulphur compounds in wines related to yeast metabolism and nitrogen composition of grape musts. Anal. Chimica Acta 458, 157–167. 26. Wang, X.D., Bohlscheid, J.C., Edwards, C.G., 2003.: Fermentative activity and production of volatile compounds by Saccharomyces cerevisiae grown in synthetic grape juice media deficient in assimilable nitrogen and/or pantothenic acid. J. App. Microbiol., 94, 349– 359. 27. Jiranek, V., Langridge, P. and Henschke, P.A., 1996.: Determination of sulphite reductase activity and its response to assimilable nitrogen status in a commercial Saccharomyces ce-

revisiae wine yeast. Journal of Applied Bacteriology 81, 329–336. 28. Mendes–Ferreira, A., Mendes–Faia, A. and Leao, C., 2002.: Survey of hydrogen sulphide production by wine yeasts. Journal of Food Protection 65, 1033–1037. 29. Dubourdieu, D., Tominaga, T., Masneuf, I., Peyrot de Gachons, C. and Murat, M.L., 2006.: The role of yeasts in grape flavor development during fermentation: The example of Sauvignon Blanc. Am. J. Enol. Vitic. 57:1:81–88. 30. Howell, K.S., Swiegers, J.H., Elsey, G.M., Siebert, T.E., Bartowsky, E.J., Fleet, G.H, Pretorius, I.S., de Barros Lopes, M.A., 2004.: Variation in 4–mercapto–4–methyl–pentan–2–one release by Saccharomyces cerevisiae commercial wine strains. FEMS Microbiol Lett. 240, 125–9. 31. Renouf, V., Lonvaud–Funel, A., 2006.: Development of an enrichment medium to detect Dekkera/Brettanomyces bruxellensis, a spoilage wine yeast, on the surface of grape berries. Microbiol Res. 10; 162(2):154–167.

Polyfenoly vytvárané počas zrenia a skladovania červených vín

Zelenina sa v streve málo využíva v surovom stave; pri spracovaní vzniká veľa zmien v chemickej štruktúre flavonoidov pôvodne prítomných v orgánoch živých rastlín. Príkladom môže byť zelený čaj obsahujúci monomerné flavan – 3 – oly prítomné v čerstvých listoch čaju. Pri spracovaní sa vytvárajú molekuly theaflavínu a thearubiginu, ktoré pôvodných listoch zeleného čaju nie sú prítomné. Červené víno je jedinečný nápoj pre prítomnosť polyfenolov, hlavne kondenzovaných taninov, antokyanínov a fenolových kyselín hrozna. Stali sa tak vďačným poľom enológov. Chemické reakcie, ktoré prebiehajú počas vyzrievania a prechovávania červeného vína, ktoré poznáme aj ako starnutie vína, zlepšujú jeho senzorické vlastnosti. Enológovia sú konfrontovaní hlavne ako nadobudnúť jasnú predstavu o blahodarnom pôsobení flavonoidov (polyfenolov) na zdravie človeka, nakoľko ich prekurzory sú jedlé rastliny. Pokiaľ ide o chémiu a biochémiu červených vín, určite jestvuje úzke spojenie medzi hlav-

nými úsekmi výskumu – medzi zdravím vína a „francúzskym paradoxom“, o ktorom sa toho už veďa popísalo skôr. Dnes už každý vie, čo francúzsky paradox je. Môže sa zhruba formulovať na tomto príklade: ak zjete veľa mastných poživatín, pite denne mierne množstvo červeného vína (asi 2 poháre denne). Polyfenoly červeného vína vás chránia pred srdcovými problémami (Renard, de Lorgerol, 1992). Flavonoidy chránia LDL (light density lipoprotein) pred oxidáciou. Ne rozdiel medzi chemickými zmenami polyfenolových štruktúr mladších a starších vyzretých červených vín: ide presne o to, čo nazývame „zrenia vína“. Preto „francúzsky paradox“ viedol k výskumu „zrenia vína“, čo neznamená len prenos ku krajšiemu vínu, ale akôr k tvorbe nových flavonoidov priaznivých pre zdravie človeka. V poslenom čase objasnili celý rad nových štruktúr flavonoidov (Escribano – Bailon et al., 1996). Uviedli, prečo sa hroznové antokyánové pigmenty transformujú na nové pigmenty v červenom víne, pričom zostali červené. Zis-

tili, že antokyaníny Vitis vinifera sa vo vodných roztokoch odbúravajú ako takmer všetky antokyaníny ovocia už po niekoľkých týždňoch pri teplote miestnosti. Prečo nedochádza k degradácii červenej farby v červenom víne, tkvie v chemických zmenách štruktúry systému chromofór. V niektorých krajinách zníženie farby červeného vína nahrádzajú rastlinným farbivom, čo je však v krajinách E. Ú. neprípustné. V červených vínach sa stratám farbiva zabráni procesom zrenia a starnutia vína. Aj po rokoch si červené víno zachováva tú istú farebnú intenzitu, ak odhliadneme od vyzrážania malého množstva farbiva po mnohých rokoch. Takto si dnes vysvetľujeme, prečo na rozdiel od iných antokyanínov v rôznych nápojoch, práve červené víno si zachováva svoju farbu (Brouillard et al., 1997). Pigmenty počas udržiavania červeného vína Výroba a podmienky skladovania majú veľký dopad na farbu červených vín. Vypracova-

(4/2008)

li výstižné prehľady o farbe červených vín vo vzťahu na prítomnosť antokyanínov a taninov (Jackson et al., 1978, Ribéreau – Gayon (1982), Somers et al., 1988). Pomocnou NMR, hmotnostnej spektrometrie a HPLC sa nedavno podarilo objasniť nové pigmenty červeného vína. Ukázalo sa, že nové molekuly pigmentov neexistujú v hrozne modrých odrôd, ale vznikajú pri vyzrievaní, skladovaní a starnutí červených vín, kde sa vytvárajú práve v týchto procesoch. Nazvali to „senzorický úkaz vyzrievania červeného vína“. Fenomén nových štruktúr pigmentov počas zrenia vín potvrdili aj štúdie „francúzskeho paradoxu“. Dokázalo sa, že malvidín – 3 – glukozid (oenin) Vitis vinifera kondenzuje s katechínom za prítomnosti acetaldehydu (Timberlake, Bridle 1976). Bakker et al. (1996) uvádzajú, že sa síce doteraz nepodarilo objasniť účinnosť antioxidačnej aktivity a lapačov voľných radikálov v nových štruktúrach pigmentov, najnovší je však pigment červeného vína Vitisin A. Autori charakterizujú jeho štruktúru, kde rezíduum C3O2 sa pripája na malvidin – 3 – glukozid. Výskum pigmentov červených vín rôznych odrôd pokra-

čuje nevídaným tempom. Nové štruktúry pigmentov očakávajú v najbližších rokoch. Súhrn Frankel et al. (1995) dokázali, antioxidačná aktivita inhibujúca oxidáciu ľudskej LDL červených vín je odstatne účinnejšia ako bielych vín. Dôvodom je asi desaťnásobok obsahu fenolových zložiek v červených vínach v porovnaní s bielymi vínami. Preto je inhibícia oxidácie LDL v červených vínach podstatne väčšia. Rozdiel aktivít v prospech červených vín tkvie v rozdielnom zložení fenolových zlúčenín červených a bielych vín. Je známe, že antokyaníny a flavóny sú v bielych vínach takmer neprítomné. Nakoľko vyzrievanie sledovali iba v červených vínach, je zrejmé, že antioxidačné aktivity vznikajú prítomnosťou nových fenolových zlúčenín – nových pigmentov vytvorených počas zrenia a prechovávania červených vín. Záverom treba konštatovať, že je potrebný ďalší intenzívny výskum, ktorý by definoval „dobré“ molekuly vo víne a ktorý by rozlúštil štruktúry a množstvo polyfenolov, ktoré sa objavujú počas spracovania, zrenia a udržiavinia červeného vína.

175

Literatúra J. Bakker et al.: Phytochemistry 1996, Osobné oznámenie R. Brouillard, F. George, A. Fougerousse: BioFactors 6, 1997, s. 403–410 T. Escribano – Bailon, O. Dangles, R. Brouillard: Polyphénols Actualités 14, 1996, s. 7–9 N. Frankel, A. Waterhouse, P. L. Teisedre: Journal of Agriculture Chemistry 43, 1995, s. 890–894 N. G. Jackson, C. F. Timberlake, P. Bridle, L. Vallis: Journal of Science of Food and Agriculture 29, 1978, s. 715–727 S. Renaud, M. de Lorgen: Anthocyanins as Food Colors New York 1992, s. 209–244 P. Ribéreau – Gayon, P. Pontallier, Y. Glories: Journal of science of Food and Agriculture 34, 1983, s. 505–516 T. C. Somers, E. Vérette: Modern Methods in Plant Analisis. Vol. 6, Springer Verlag, Berlin 1988 C. F. Timberlake, S. Croux et al.: American Journal of Enology and Viticulture 27, 1976, s. 97–105 Erich Minárik

Vliv druhu a ekologických podmínek na variabilitu ellagitaninů a těkavých sloučenin v sudovině

Mnohé práce ukázaly, že dub letní (Quercus robur) je obecně bohatější na ellagitaniny než dub zimní (Quercus petraea) (Chatonnet, 1995; Masson et al., 1995; Feuillat et al. 1997; Chatonnet et al., 1998; Doussot et al., 2000; Mosedale et al., 2000). Naopak dub letní má nižší obsah těkavých sloučenin, a zvlášť whisky-laktonu, ve srovnání s dubem zimním. „Zrno“ dřeva, parametr, jenž je ovlivněn botanickým druhem, ale také podmínkami růstu stromu v lese, je považováno za indikátor chemického složení dubového dřeva. Často bylo pozorováno, že je přímo úměrné obsahu ellagitaninů v sušině a nepřímo úměrné obsahu těkavých sloučenin (Vivas, 1995; Vivas 2000). Vliv geografického původu (efekt „lesa“) je velmi málo známý, protože publikované práce neudávají pokaždé analyzovaný druh dubu. Navíc tyto práce často pracují s malým množstvím vzorků, zatímco je třeba vzít v úvahu značnou variabilitu v rámci jediného lesa (efekt „jednotlivého stromu“). Homogenita výběru vzorků je také velmi důležitá, protože uvnitř stromu existuje rozdílné rozložení extraktivních látek dřeva (Masson et al. 1994; Masson et al. 1995).

Cílem této studie je prohloubení znalostí faktorů, ovlivňujících chemické vlastnosti dubu v určitém modelovém lese, tzn. na experimentálním místě, což umožňuje eliminovat určité variabilní faktory dubového dřeva (věk, stejné ekologické podmínky). K tomuto účelu jsme měli k dispozici lesní parcelu s celkem 297 zimními i letními duby. Po poražení stromů jsme dostali vzorky, při nichž se věk stromů pohyboval mezi 98 a 100 lety. Každý strom byl označen podle své geografické polohy a byl dokonale druhově identifikován. Zajímavé na této studii je to, že na stejné parcele jsme našli dva druhy dubu, rozmístěné v různých ekologických zónách: údolí, svah a pahorek umožňují mít smíšenou populaci dubů ve zcela odlišných ekologických a pedologických podmínkách. A konečně, počet zkoumaných jedinců je dostačující k tomu, aby bylo možné tyto údaje statisticky zpracovat a získat přesné výsledky. V rámci jedné studie chemického složení rovnoměrné populace dubu jsme pozorovali, že druh stromu je tím faktorem, který signifikantně ovlivňuje chemické složení dřeva.

Vliv ekologické zóny je zanedbatelný; je součástí přirozené variability dubového dřeva, odpovídající několikahektarovému lesnímu pozemku. Ačkoliv se druhy liší v průměrném obsahu určitých těkavých látek a ellagitaninů, je těžké mezi nimi stanovit přesnou hranici, vzhledem k rozdělení obsahu těchto látek podle druhů. Takže ani přináležitost k určitému druhu nezaručuje určité chemické složení, jak jsme ukázali při zpracování dat ze zimních dubů, které v určitých případech mají obsah whisky-laktonu blízký letním dubům. Přirozená variabilita chemického složení dubové sudoviny je hlavní překážkou při výrobě bariků stejné kvality. Přesné poznání geografického a botanického původu dřeva tento problém řeší pouze částečně. Stejně tak chemický rozbor dubového dřeva lze považovat pouze za nástroj komplementární k tradičním nástrojům výběru dřeva (druh, geografický původ, zrno atd.), umožňující lepší kontrolu kvality dubové sudoviny. Pramen: Revue de Oenologues, č. 126, leden 2008, s. 50–53 (ako)

176

(4/2008)

Volba zatížení keřů révy vinné ve vztahu ke kvalitě hroznů Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Zatížení keřů se vyjadřuje v počtu oček na m2 z důvodu možnosti univerzálního použití v závislosti na konkrétním sponu výsadby. Na základě přepočtu potom docházíme k závěru, že širší spony mají doporučované vyšší zatížení keřů nežli spony užší. Toto pravidlo vychází rovněž ze skutečnosti „rovnováhy u révy vinné“, která byla podrobně popsána v lednovém dvojčísle. V širších sponech se může vytvořit bohatší kořenový systém, a tudíž má rostlina vyšší kapacitu na výživu většího objemu nadzemní části keře. Zatížení rozlišujeme nízké (4–6 oček na m2), střední (6–8 oček na m2) a vysoké (8–10 oček na m2). Tyto hodnoty zatížení potom můžeme prostým matematickým výpočtem převést podle sponu výsadby na zatížení na keř. Jestliže je proto vinice ve sponu 2,0 × 1,0 m a pěstujeme na ní odrůdu, u které doporučujeme střední zatížení (6–8 oček na m2), dostaneme potom počet oček na keř podle následujícího výpočtu: 2,0 × 1,0 m = 2,0 m2 – tento prostor teoreticky zabírá jeden keř ve vinici. Doporučované zatížení je 6–8 oček na m2, což při sponu 2,0 × 1,0 m představuje 12–16 oček na keř. Tuto hodnotu získáme vynásobením 2,0 m2 × 6–8 oček. Toto nabízí strohá matematika, kdy s využitím normovaného zatížení pro konkrétní odrůdu a použitého sponu výsadby získáme počet oček na keř. Jaká by ale měla být skutečnost? Skutečné zatížení keřů při zimním řezu by mělo vycházet především z představ o budoucí kvalitě hroznů. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že velký vliv na skutečnou kvalitu hroznů má průběh počasí v daném ročníku a při zimním řezu vytvoříme prakticky pouze první krok k budoucí kvalitě hroznů. Proč je představa o vztahu zatížení a kvality hroznů tak významná? Do pěstování révy vinné a výroby vína musí vstupovat rozhodujícím způsobem ekonomika produkce. Zatížíme-li proto všechny vinice stejně, nemusí to být zcela ekonomické. Každý pěstitel produkuje na svých vinicích hrozny pro výrobu přívlast-

kových vín, ale i pro produkci jakostních vín. Oba tyto druhy vína vyžadují jiný přístup k vinici. U přívlastkových vín budeme věnovat velkou pozornost správnému zatížení keřů, ručním operacím ve vinici během vegetačního období a případné regulaci násady hroznů v průběhu vegetace. V praxi se proto většinou využívá nižšího a středního zatížení keřů v závislosti na odrůdě a znalosti lokality, ve které révu vinnou pěstujeme. Proč bychom však měli volit nízké zatížení při produkci hroznů na výrobu jakostního vína? Při znalosti konkrétní lokality si jistě můžeme dovolit využívat střední a vyšší zatížení keřů. Nízké zatížení bývá většinou méně opodstatněné, protože si tím přímo snižujeme výnos a prakticky zhoršujeme ekonomiku svojí produkce. V této souvislosti je zajímavé opět připomenout, že marketingové studie z celého světa uvádí 60–75% podíl jakostních vín na trhu. A jakostní víno nelze považovat za podřadné víno, ale určitý kvalitní segment vín na trhu. V této souvislosti nás dostává bohužel do nevýhodné pozice využívaná klasifikace vín, která automaticky přisuzuje určitému jakostnímu stupni vína určitou cenu. Je proto velmi vhodné, aby se na tuto skutečnost reagovalo již při volbě zatížení keřů ve vinici a optimalizovala se kvalita hroznů, které bychom chtěli v době sklizně dosáhnout. V této souvislosti je třeba znovu zmínit významný vliv průběhu počasí na kvalitu hroznů v ročníku. Na druhé straně existuje mnoho agrotechnických zásahů, kterými mohu pomoci optimalizovat kvalitu hroznů do daného jakostního stupně, včetně nejlepšího termínu sklizně. Se zatížením keřů při zimním řezu velmi úzce souvisí i volba extrémně nízkých zatížení, kdy třeba ve vinici v plné plodnosti ponecháme pouze 6 oček na keř. K zamyšlení je potom, zda právě toto je cesta ke kvalitnímu hroznu. Opět bych v této souvislosti rád připomněl termín „rovnováhy u révy vinné“. Takto extrémně nízké zatížení nemusí vždy vést k rovnovážnému stavu a keř révy může často růst spíše do zelené hmoty a hmotnosti hroznů nežli do kvality hroznů. U odrůd s velkým hroznem, kde

by mohl pěstitel uvažovat o nízkém zatížení, může docházet k zahuštění zóny hroznů a zahuštění listové plochy keře. Často v takto přehuštěných keřích bude docházet k rozvoji houbových chorob. Optimální zatížení v přepočtu na keř by ve vinici v plné plodnosti mělo začínat alespoň na 8–10 očkách na keř. Vždycky totiž existuje možnost dodatečné regulace násady hroznů v průběhu vegetačního období. Letorost révy s hrozny vystupuje většinou na keři samostatně a o kvalitě hroznů rozhoduje z větší části poměr mezi hmotností hroznu na letorostu a listovou plochou na letorostu. Nežli proto volit extrémně nízká zatížení, je vhodnější optimalizovat poměr mezi hmotností hroznu a listovou plochou doplňkovou regulací v průběhu vegetačního období. Pozitivní může být v této souvislosti skutečnost, že máme daleko více času na rozhodnutí o kvalitě hroznů, protože regulaci násady provádíme nejdříve v termínech po kvetení révy vinné. Zatížení keřů se proto stále více stává matematickým výpočtem. Skutečnost si však určuje každý vinohradník sám na základě požadavků na kvalitu hroznů a dokonalé znalosti svých vinic.

Podpořte Vinařský obzor – kupujte u našich inzerentů

(4/2008)

177

INTERVITIS VIENNA: přijeďte letos do Vídně! V průběhu dvouletých příprav tomu faktu nevěřili snad ani sami organizátoři: výstavní plocha je nyní zcela plně obsazena; oproti roku 2006 narostla o více než 20 % a na vídeňském výstaviši se tak budou prezentovat více než dvě stovky vystavovatelů. Jejich prezentace od techniky a mechanizace vinohradnictví a sadařství a samozřejmě přes sklepní technologie až k systémům plnění, lahvování a balení přijede shlédnout asi 6 tisíc profesionálů ze střední Evropy, kteří přislíbili na tomto odborném klání účast. Klasický korek, plastové zátky, šroubovací uzávěry, korunkové uzávěry a nebo skleněné? – na tyto a jiné otázky se budou snažit odpovědět četné přednášky během veletrhu. Je jisté, že výroba klasických korků udělala od svého počátku obrovský vývoj kupředu a možné dopady znehodnocení vína pachutí po korku snížila skutečně na minimum, nicméně se ukazuje, že dodavatelé výše zmíněných alternativ nabídli zcela odlišný způsob uzavření vína v láhvi a riziko eliminovali zcela. Pro zajímavost – například na německé národní soutěži DLG-Bundesweinprämierung bylo asi jen 70 % vín lahvováno pod korkovou zátku – zbytek tvořily alternativy. V roce předešlém bylo toto číslo větší o 13 %. Například dolnorakouská soutěž vín Landesweinbewertung Niederösterreich 2007 potvrdila, že přibližně 1/3 všech vzorků byla

pod šroubovacím uzávěrem. Ale použití různých druhů uzávěrů je různé od nadregionálních zvyklostí – Francouzi si nedokáží představit, že by ročníkové Grand cru dali pod cokoli jiného než dlouhý špičkový přírodní korek, Australani zase lahvují 90 % produkce pod šroubovací uzávěry. Chile a Argantina zatím povětšinou užívají klasické korkové uzávěry, ale vinaři čím dál častěji experimentují s alternativami. Ale Intervitis Vienna nebude jen o návštěvách stánků vystavovatelů. Organizátoři připravili doprovodné programy ve formě seminářů a tematika je opravdu pestrá: Management kvality a hygiena (Certifikace ISO a IFS, Řízení jakosti a hygiena v sektárnách, HACCP aj.) – Mikrobiologie a fermentace (Biologické odbourávání kyslin a předpoklady výživy bakterií, Mikroskopická kontrola fermentace: praktické zkušenosti s různými kvasinkami, Průběh fermentace u několika izolovaných hybridních kvasinek: S. cerevisieae × S. kudriavzevii, Čisté kultury kvasinek z pohledu praxe, Kvasinky pro ryzlinková vína aj.) – Technologie v destilatérství – Technologie lisoven a sklepů (Vliv druhu lisu na kvalitu moštu a vína, Šetrná přeprava hroznu a rmutu, Moderní fermentace dneška, Membránové technologie aj.) – Lahvovací technologie (Hloubková filtrace vs. Membránová filtrace, Hygienické předpokaldy sterilního plně-

ní vín aj.) – Biovinařství (Dosažené úspěchy a předpoklady ochrany rostlin v organickém zemědělství, Odrůdy rezistentní houbovým chorobám v biovinohradnictví, Pozice rakouských biovinařů vůči zahraničním konkurentům aj.). V sekci „degustační koutek“ budou mít návštěvníci možnost ochutnat vína různých vinifikačních technologií a tato mezi sebou porovnat. Původně předem avizované Středoevropské vinařské fórum se nebude moci z organizačně-technických důvodů letos uskutečnit. Odborným partnerem Intervitis Vienna je opět Svaz rakouských vinařů. Většina vystavovatelů (ale i návštěvníků) bude pochopitelně z Rakouska – celkem 89 firem. Následuje Německo s 59 vystavovateli a účastnit se také budou výrobci a dodavatelé z Itálie, France, Švýcarska, Maďarska, Slovinska, Velké Británie, Bulharska, Česka, USA a Portugalska. Veletrh se uskuteční na ploše 12 tisíc metrů čtverečních a přivítá vinohradníky ze středoevropského regionu, kteří představují celkem 200 000 hektarů vinic a 250 tisíc firem. Více informací naleznete na www.intervitis-vienna.at nebo na e-mailu silvia.stoll@messe-stuttgart.de (tiskové oddělení, Silvia Stoll, tel. +49-(0)711 25 89-696, Fax -305. Richard Stávek

U zlaté koruny: Příběh lékárníka Josefa Stancla A proč se o knize zmiňujeme právě na stránkách Vinařského obzoru? Hlavní protagonista knihy, kolem něhož se celý příběh točí, byl Josef Stancl, postava známá těm, kdo se orientují v historii slováckého vinařství. Josef Stancl byl rodákem z východních Čech a do Uh. Hradiště se přiženil. Rozptyl jeho činností a ak-

tivit byl velmi široký, byl to vpravdě renesanční člověk: byl poslancem zemského sněmu, prvním českým starostou města, lékárníkem, vinařem, majitelem cihelny a keramických závodů. Stanclův vinohrad a sklep se nacházel v Mařaticích, podobně jak tomu bylo u většiny uherskohradišťských měšťanů. V té době se již ukazovalo, že vino-

hradnictví je utlačováno obilnářskou produkcí, která je na vzestupu. Úroveň osvěty a odborného vzdělání mezi vinaři byla nízká. Stanclovi a osvíceným lidem v jeho okolí začalo být jasné, že bez kvalifikace si slováčtí vinohradníci mnoho nepomohou. Byl proto jedním z iniciátorů založení vinařské školy v Bzenci. To se během několika desetiletí projevilo i na stoupající úrovni místního a okolního vinařství, které bylo za první republiky doslova centrem vinař-

178

(4/2008)

Portrét Josefa Stancla v podání Jožy Uprky, olej, 1892 ského vědění na Moravském Slovácku. Stancl nebyl však tak úplně spokojen a opět byl jedním z členů ustavujícího výboru při založení Zemského vinařského spolku pro Markrabství moravské a hned v úvodu byl prvním jeho předsedou. Pod jeho vedením se už první rok rozrostl ze zakládajících 97 členů na potěšujících 870,

v Mařaticích hostila mnoho umělců, malířů přičemž 4/5 z nich byli majiteli vinic. O pár let i básníků, jejichž byl štědrým podporovatelem. později se spolek stal kolektivním členem ŘíšskéZachoval si zvláště Bojanovský ryzlink z r. 1811 ho vinařského spolku se sídlem v Kremži a tím se a byl hrd na toto staré vínečko…Svou bodrou moravští vinaři na Slovácku poprvé dostali na evpovahou a pohostinností byl dobře znám neropskou vinařskou scénu. jen mezi vinaři, ale i v širších kruzích.“ Josef Stancl stál, jak jinak, též u zrodu VinařKniha „U zlaté koruny“ má 178 stran na ského obzoru. V první redakční radě bylo předsedkvalitním papíře a spoustu grafických vyobnictvo Zemského vinařského spolku a svou roli razení, zejména starých dobových fotografií. v Stanclově neocenitelné práci pro vydávání ViMilovníkům (nejen) vinařské historie by nenařského obzoru sehrálo i to, že v 80. a 90. letech měla chybět v knihovničce. K dostání je pří19. století byl majitelem a vydavatelem uherskomo v lékárně U zlaté koruny na Masarykově -hradišťských Slováckých novin a měl tak značné náměstí v Uherském Hradišti. množství zkušeností v tomto oboru. Richard Stávek Stancl byl velmi uznávanou osobností a členská základna jej opakovaně volila do funkce předsedy až do roku 1919, kdy se ze zdravotních důvodů všech funkcí ve spolku vzdal. Zesnul 24. ledna 1924, v den 17. výročí vydání prvního čísla Vinařského obzoru. Časopis, jak uvádí kniha „U zlaté koruny“, v jeho nekrologu mimo jiné uvedl: „Jméno p. Josefa Stancla jest úzce spojeno s živým hnutím českých vinařů na Moravě v prvních letech tohoto století. Ve všech tehdejších počinech vinařských stál zesnulý buď v čele nebo po boku druhých….Zesnulý pan Stancl miloval tu révu, ač jejího moku vel- Autoři knihy při křtu – zleva Jiří Jilík, Jana Spathová mi málo pro sebe užil, jeho búda a Igor Stancl Foto R. Stávek

Nová soutěž vín „TOP VÍNO SLOVÁCKA 2008“ „Jedná se o regionální ocenění výrobku z odvětví zemědělství a potravinářství ve Zlínském kraji, které se uskuteční za finančního přispění Zlínského kraje. Soutěž je uznána Ministerstvem zemědělství ČR a deseti nejlépe ohodnoceným vínům bude udělen certifikát a medaile „TOP Víno Slovácka 2008. „Oceněná vína mohou být na obalu označena udělenou medailí,“ sdělila Vinařskému obzoru Karla Malinová, ředitelka OAK a ZS ČR Uh. Hradiště. Ocenění má dle organizátorů sloužit k prohloubení obchodních a společenských vztahů mezi výrobci vína, obchodníky a spotřebiteli a k propagaci moravských vín. Hodnocení vzorků vín se uskuteční ve dnech 14. a 15. srpna 2008 v prostorách

Okresní agrární komory Uherské Hradiště. Slavnostní vyhlášení proběhne na vinařských slavnostech 6. září 2008 v Polešovicích. Závazné přihlášky spolu s předáním vzorků vín je nutné předat ve dnech 7. a 8. srpna 2008 vždy od 8 do 16 hodin na určená svozová místa. Předběžné přihlášky s předpokládaným počtem zájemců a vzorků jsou přijímány již od 1. března 2008 do 30. dubna 2008. Hodnocena budou vína ze sklizně 2007, v odrůdách, které jsou uvedeny ve statutu soutěže, schváleném Ministerstvem zemědělství ČR a který zájemcům na požádání zašleme. Podmínky soutěže budou také zveřejněny na webových stránkách www.kis-zvzk.cz.

Soutěže se mohou účastnit všechna vína vyrobená z hroznů odrůd vinné révy na území Slovácka ve Zlínském kraji. Soutěž není určena pro stolní vína. Všechna přihlášená vína musí být zatříděna. Stolní vína se zeměpisným označením původu musí doložit původ použité suroviny. Všechna vína v soutěži pak musí uvést číslo soutěžící šarže. Přihlašovatel může být osoba fyzická nebo právnická se sídlem podnikání na území Slovácka ve Zlínském kraji. Pro více informací kontaktujte: www.kis-zvzk.cz, Karla Malinová, e-mail: oak-uh@uh.cz, tel. 572 551 219 (vo)

(4/2008)

Spotřebitele zajímá obsah alkoholu v nápoji Průzkum serveru Beverage Daily.com ukázal, že 76 % evropských a amerických spotřebitelů považuje za důležité omezit ze zdravotních důvodů obsah alkoholu v alkoholických nápojích. Dvě třetiny respondentů souhlasily s tvrzením, že kalorický obsah nápoje zohledňují při jeho výběru, což je zřejmě odrazem rostoucího znepokojení veřejnosti ve vyspělých zemích nad šířící se epidemií obezity. Obsah alkoholu zajímá zejména starší populaci a tento trend je nejvíce zřetelný ve Francii, Itálii, Španělsku a Švédsku. Autoři upozorňují, že výrobci na toto chování spotřebitelů dosud dostatečně nereagují. Podle Vinimarket.com (mk) Obliba vín s nižším obsahem alkoholu stoupá Dle studie Wine & Spirit Trade Association (WSTA) a Wine Inteligence se stále více spotřebitelů přiklání k názoru, že nápoje s nižším obsahem alkoholu jsou módním trendem současnosti. Ve Velké Británii by více než třetina žen (35 %) a čtvrtina mužů (27 %) uvítala, kdyby vína obsahovala méně alkoholu než nyní. Více než polovina (59 %) pravidelných konzumentů vína prohlašuje, že dříve, než vloží láhev do košíku, přečte si na etiketě obsah alkoholu. Na druhé straně jen polovina z nich uvádí tento údaj jako rozhodující faktor při výběru a za důležitější považuje odrůdu, cenu, značku, zemi původu, doporučení přátel a název vinařské oblasti. Podle ThePublican.com (mk) Kalifornská vinotéka odmítla prodej vín s vysokým obsahem alkoholu Konzumenti preferující u vín eleganci, harmonii a schopnost snoubení s pokrmy stále hlasitěji nesouhlasí s názory vlivných kritiků (např. Robert Parker), kteří svými nepřiměřenými bodovými posudky nutí vinaře

179

produkovat jednotvárná, ústa spalující vína, obsahující až 15 obj. % alkoholu. Ke hnutí odporu milovníků vín a osvícených eno-žurnalistů se připojil Darell Corti, majitel vinotéky v Sacramento (Kalifornie), který odmítl napříště prodávat vína s obsahem více než 14,5 obj. % alkoholu. V rámci objektivity nutno dodat, že nejen kritici, ale také globální oteplování jsou příčinami rostoucího obsahu alkoholu ve vínech. Podle The 30 Second Wine Advisor (mk) Jarovín Rosé 2008 Šampionem letošního ročníku soutěže růžových vín se stalo víno Cabernet Sauvignon, pozdní sběr 2007 od firmy Víno Hort Dobšice. Těsně na paty moravským vinařům letos šlapali Rakušané. Jen těsně skončilo v rozstřelu druhé víno z Weingut JÖBSTL s vínem Schilcher Alter a z Weingut Lazarus s Schilcher Harmonie. Šestnáctka degustátorů ohodnotila 96 vzorků růžových vín. Letos převládala vína moravských vinařů (31), soutěžilo i osm Rakušanů a pět vinařských společností ze Slovenska. Výsledky: ZLATO – Nečas Průdek – sdružení Vinařů z Rakvic, Merlot Rosé 2007, pozdní sběr, Jan Plaček, Moravské Bránice, Frankovka Rosé 2007, SOŠV a SOUZ Valtice, Grapes Pink (cuvée Frankovka a Modrý Portugal), 2007 STŘÍBRO – Víno Maryšák za Cabernet Sauvignon 2007, Ludvík Maděrič za Frankovku Rosé 2007, Weingut Jöbstl, Schilcher Alter 2007 BRONZ – Nové Vinařství, Cuvée Rosé 2007, Víno Mikulov, Zweigeltrebe rosé, pozdní sběr 2007, Weingut Lazaru, Schilcher Harmonie 2007, Víno Hort, Svatovavřinecké rosé kabinet, ročník 2007 Nejlepší kolekce vín: Víno Hort Nejvíce růžových vín bylo vyrobeno z odrůdy Frankovka a Zweigeltrebe, následované Sauvignonem a Svatovavřineckým. (vo)

Poškození révy zvěří Autor již před více lety pro Spolanu Neratovice (Ing. Kořán) zkoušel fytotoxicitu přípravku Nivus v různém ředění. Jedná se o přípravek na bázi oleje tálového (16,5 % účinné látky), který je registrován k použití proti okusu zvěří v době vegetačního klidu. Zajímavé bylo, že již při ředění 1:5 nebylo vizuálně zjištěno poškození listů. V současné době přípravek vyrábí firma NeraAgro, spol. s r. o., ul. Práce 657, Neratovice. Na základě těchto poznatků jsme se synem naaplikovali na výsadbu révy v druhém roce

přípravek Nivus ve zředění 1:15 v začátku května a zbytek z postřikovače ještě na 1,5 řádku ze tří řádků plodné vinice na terase v trati Išperk (Jelení kopec) ve Velkých Pavlovicích. Je zajímavé, že jsme na rozdíl od předcházejícího roku nezjistili poškození révy na ošetřených keřích, ale ani na zbývajícím neošetřeném 1,5 řádku plodné vinice. Fytotoxicita přípravku nebyla vůbec zjištěna. Bylo by vhodné provést s uvedeným přípravkem registrační pokusy pro možnost aplikace na révu během vegetace do ob-

dobí od rašení do konce května, ale co by bylo velmi zajímavé, na základě „dálkového účinku“, zařadit též jednu variantu aplikace jen na kmínky keřů, včetně spodních letorostů. V následujícím roce (2007) jsme ošetření přípravkem Nivus ve stejném ředění opakovali (fenofáze Eichhorn 12) se stejně vynikajícím účinkem. Poznatky by bylo velmi dobré uplatnit v praxi, což ovšem závisí na výrobci. Ing. Drahomír Míša, Lednice

Informace z Vinařského fondu 15. února skončil první letošní termín pro podávání žádostí o podporu k Vinařskému fondu. Fond obdržel 232 žádostí, což je nejvyšší počet v jednom termínu v jeho dosavadní historii (nepočítáme-li žádosti o podporu výsadby vinic). Většina žádostí se týkala účasti na výstavách či konání samotných výstav. Informace o jednotlivých žádostech jsou dostupné na www.vinarskyfond.cz v části pro registrované. O žádostech rozhoduje Rada Vinařského fondu, každý žadatel obdrží její rozhodnutí v písemné podobě. Další termín pro podávání žádostí bude od 1. července do 15. srpna. Konkrétní informace najdete na webových stránkách Fondu koncem měsíce dub-

na a budou také zveřejněny v květnovém, popř. červnovém Vinařském obzoru. Vinařský fond i v letošním roce podporuje účast našich vín na mezinárodních soutěžích. Organizačně vše zajišťuje Národní vinařské centrum. Hrazena je doprava a 50 % účastnického poplatku za vzorek (od jedné firmy budou podpořeny max. 3 vzorky). Podmínkou je účast (zájem) min. 2 vinařství o danou soutěž. Konkrétně se jedná o tyto soutěže: Vinales Internationales (Francie), Concours Mondial Bruxelles (putovní, letos Francie), Muvina (Slovensko), International Wine Challenge (Anglie), Decanter (Anglie), MUNDUSvini (Německo), AWC Vienna

(Rakousko), Vinitaly (Itálie), Vinoforum (Slovinsko), Vino Ljubljana (Slovinsko), The San Francisco International Wine Competition (USA), Mondial du Rosé (Francie), Terravino (Izrael). Všechny vinaře si dovolujeme upozornit na termín odvodů za víno – do 25. dubna je třeba uhradit odvody za víno uvedené do oběhu v 1. čtvrtletí t. r. a zároveň spolu s platbou odeslat výkaz (ke stažení na našich stránkách). Odvody se týkají těch, kteří dosáhnou 1 000 l vína uvedeného do oběhu. Otázky k odvodům vám zodpovíme na čísle 541 652 473. Za Vinařský fond Pavel Večeřa

180

(4/2008)

Naše vína nadchla Johna Salviho, MW

Výčet odborných a zájmových organizací, kterých je členem, je dlouhý na půl strany, ostatně přesvědčte se sami na jeho webových stránkách http://john.salvi.free. fr, i přes francouzskou adresu jsou v jeho rodné angličtině. Procestoval za vínem celý svět a i proto (a také možná protože je Brit) si občas neopomene rýpnout do francouzského vinařského sebevědomí. K vínům z menších vinařských zemí je zato velmi vstřícný a těžko jej podezřívat z toho, že by svou odbornou pověst dával v sázku jen ze slušnosti vůči hostitelům. Příležitost položit mu několik otázek se našla při večeři, kterou na rozloučenou s výpravou FIJEV – mezinárodní organizace spisovatelů a novinářů píšících o víně – uspořádal Svaz vinařů ČR.

John Umberto Salvi Pane Salvi, první otázka bude asi úplně předvídatelná… Co říkáte na vína, která jste měl možnost za několik dní programu na jižní Moravě ochutnat? Jsem nadšený. Opravdu, netvařte se tak překvapeně. Narazil jsem na vynikající bílá vína, nejen srovnatelná se světovou produkcí, ale přímo špičková. Opravdu výborná jsou také vaše speciální přírodně sladká vína. Ale ani některá červená by se myslím nemusela ve světové konkurenci ztratit. Máte tu vynikající Cabernet Sauvignon, Merlot i Rulandské modré. Umíte prvotřídní víno, i když třeba ne v nějakých obrovských množstvích. Takže ne všechna vína byla taková… Samozřejmě že ne, mezi víny byly velké rozdíly. Ale to je normální. Ve Francii, dokonce i v Bordeaux, jsou také potoky vína, které se nedá pít. Než jsme sem jeli, nevěděli jsme o moravském vínu nic, ale překvapený nejsem. Čekal jsem, že tu budou dobří vinaři, stejně jako jsem už poznal dobré vinaře třeba ve Slovinsku a jiných menších zemích. Dů-

ležité totiž je, že víno dělají s láskou, či spíše vášní. Není mimochodem náhoda, že nejlepší byla vína z menších vinařství. Vždycky hned poznám, jestli mi víno dává ochutnat vinař nebo ředitel. A aniž bych se chtěl kohokoliv dotknout, tak musím říct, že od toho prvního je obvykle lepší. Takže myslíte, že malé země mohou konkurovat vinařským velmocím? Ve všech zemích obnovujících zanedbanou vinařskou tradici, které jsem navštívil, ať už to byla Moldávie, Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko a další, všude jsem udělal podobný příjemný objev. Ty země jdou velmi rychle dopředu, i když každá samozřejmě jinak rychle, a jsou tam lidé, kteří víno milují a snaží se o to ze všech sil. Francouzi si o sobě myslí, že jsou nějací vinařští králové. To není pravda, to je jen image, kterou si budují. Obnovení tradice není nic neobvyklého, nikde není psáno, že dobré víno se může zrodit jen tam, kde se pěstovalo bez přestávky odjakživa. Na území Izraele upadalo vinařství 800 let a také tam dnes mají vynikající vína. Řecko obnovovalo podobně jako vy tradici před čtyřiceti lety a už má dávno světová vína. Hlavně se nenechte zastrašit a obesílejte třeba soutěže a světu se klidně chlubte. Ale zase ne stylem, který v poslední době praktikuje Argentina a některé další země, které zasypávají evropské soutěže stovkami průměrných i vyloženě špatných vzorků a zkoušejí štěstí. Prezentujte jen to nejlepší, co máte. Třeba slámová a ledová vína? Samozřejmě nejen ta, ale máte pravdu, v těch vidím i obrovský potenciál pro vývoz. Evropa je pro vaše přírodně sladká speciální vína jasným trhem. Já jsem se je naučil pít v Německu. Potom jsem se pokoušel dělat ve Francii, hlavně v Bordeaux, nějaké jejich ochutnávky, ale bez výsledku, Francouzi je prostě nepochopili. Nejsou o nic moudřejší než jiné vinařské národy, že ví o vínech vše, to je další mýtus. Ale jinde v Evropě jsou přírodně sladká vína populární. A věřím, že ta vaše jsou stejně dobrá jako německá nebo i lepší, častěji si totiž zachovávají příjemné kyselinky. Osobně z nich mám nejraději Ryzlink rýnský, ale to je čistě subjektivní a nikomu to nevnucuji. Pokud takováto vína dokážete vyrobit a dostat na evropský trh o něco levněji než třeba Němci, tak myslím máte vyhráno. Teď se u nás pomaličku připravuje změna systému označování vín, z germánského na románský systém vín originální cer-

tifikace, podobný tomu, který je třeba ve Francii. Co si o tom myslíte? Myslím, že se nemusíte za každou cenu snažit kopírovat francouzský systém. Není nijak dokonalý. Ale vy asi máte odhadnuto lépe, jestli se vložené náklady vrátí, já to těžko posoudím. Před dvaceti lety, když se snažili zavést nějaký systém v Jihoafrické republice a nevěděli jaký, tak vyslali do Bordeaux delegaci, aby na místě zjistila vše o našem systému certifikace. Docela jsem rozbil jednu takovou velkou schůzi, na které různí zástupci francouzského vinařství před delegací z Afriky plamenně horovali pro svůj systém, připomenutím starého pořekadla „Němci vymýšlejí zákony, aby je potom dodržovali, Francouzi vymýšlejí zákony, aby je mohli porušovat“. Myslím, že je to výstižné a na systémy zatřiďování vín to platí dokonale, víc to raději komentovat nebudu. Srovnávat se ty systémy tedy příliš nedají. Vy jste u nás strávil čtyři dny. Stihnul jste si mezi ochutnávkami vůbec něco prohlédnout? No moc toho bohužel nebylo, rád bych toho viděl z vaší země víc. Moc se mi líbily sklepní uličky, třeba sklípky v obci Vrbice byly úplně úžasné, nemyslete si, že je to běžné, třeba ve Francii něco takového často nenajdete. Také podzemní chodby v Kurdějově vedoucí přímo do sklepa byly skvělé, a to už jsem prošel hodně podzemních cest. Ale opravdu jsem neměl čas toho vidět mnoho. A z toho, co jste viděl… Myslíte, že by to ve spojení s vínem mohlo zajímat britské turisty? Co třeba hotely, stačily by jim? Hotely jsou moc pěkné. Mluvíme o venkovské turistice a ani západní turisté nečekají na venkově pětihvězdičkový luxus. Hotel Templ v Mikulově byl na úplně standardní úrovni, stejné jako hotely na venkově a v menších městech ve Francii, hotel Kraví Hora v Bořeticích se mi líbil ještě víc. Moje žena má v Bordeaux vinařskou cestovní agenturu, takže to trochu mohu posoudit. Britové ale znají jen české pivo, o vínu nic neví, ani to, že existuje. A ty, co sem létají na pivní víkendy, ty byste možná ani na víno nechtěli. Ale kdyby věděli, jaké dobré víno tu máte a jak je pěkný venkov, myslím, že by to některé zajímalo. Ve spojení s českým jídlem. Nezkoušejte jim připravovat francouzskou nebo jinou cizí kuchyni, doporučuji se soustředit na vysoké úrovni na vaše dobrá tradiční jídla. Otázky pokládal Petr Posolda Foto Richard Stávek

(4/2008)

181

Střípky z Vinexu 2008

Degustační zóna byla vlastně nesoutěžní výstava tuzemských vín, rozdělených do kategorií podle doporučené prodejní ceny. Užitečná pomůcka pro obchodníky s vínem a zástupce gastronomických podniků zaujala i vinaře samotné a další odborníky. Laickou veřejnost hojně na veletrhu zastoupenou i během tzv. odborných dnů nepouštěly dál milé hostesky. Na místě byl k dispozici veškerý obvyklý degustační servis, vč. přehledného a podrobného katalogu. Kategorie byly tři – do 99 Kč, 100–199 Kč a nad 200 Kč. Bílá a červená vína byla vystavena odděleně a roztříděna podle odrůd. Odrůdy pak ještě podle obsahu zbytkového cukru, nad každým vínem visela podrobná informační tabule. Příležitost jednoduše na jednom místě porovnat kromě kvality vína i poměr kvalita/cena se nenaskytne příliš často, a tak bylo v zóně docela rušno. Vinaři mohli zdarma přihlásit nejvýše deset svých vín, podmínkou bylo dodání dvanácti lahví každého. Každý pak mohl ještě dalších dvanáct lahví dodat do veletržní vinotéky, což byl spíše pěkně nazvaný veletržní prodejní sklad, kde pracovnice BVV vína prodávaly. Organizátoři zpočátku účast v zóně nabízeli jako bonus vystavujícím vinařům, a až když ji ani několik týdnů před veletrhem nezaplnili oni, obrátili se i na ostatní. Příležitost prezentovat na Vinexu zdarma a téměř bezpracně na velmi vysoké úrovni vyrobená vína byla docela převratnou možností pro menší vinařství, která nechtějí investovat do vlastního stánku, přesto nebyla kapacita zóny naplněna. Od 48 firem se sešlo celkem 226 vzorků, mohlo jich ale být až 280. Zřejmě zapracovala nedůvěra vůči novince, což je škoda. Protože zóna byla soudě podle některých ohlasů pro velkou část návštěvníků nejzajímavějším počinem letošního ročníku (a pro vinaře možná užitečnějším než účast v tradiční soutěži, samozřejmě s výjimkou jejích vítězů), je docela možné, že pokud budou podmínky účasti stejné, tak napřesrok už vystavovatelé kapacitu zóny naplní a příležitost se nebude opakovat. Degustační zóna zaujala i Radka Johna, spisovatele (v posledních letech známého hlavně televiznímu publiku) a milovníka vína. Přijel na vlastní pěst, „aby Moraváci viděli, že Pražá-

Ředitel Znovínu Pavel Vajčner vítá publicistu Radka Johna na stánku ci na Vinex jezdí a že je zajímá, protože kde jinde v téhle zemi brát víno než na Moravě“. Chybí mu prý Vinex jako každoroční velká slavnost, na kterou přijíždějí všichni milovníci vína u nás. Vybral z degustační zóny po poctivém přechutnání pět bílých vín, která představil novinářům. Co chutná zákazníkům z kategorie „vína znalá a víno milující celebrita z Prahy“? Chardonnay 2006 výběr z hroznů z vinařství Trpělka & Oulehla pod značkou Regina Coeli (Dolní Kounice/Šibeniční Hora), Chardonnay 2006 výběr z hroznů od Jaromíra Hnidáka z Hodonína (Starý Poddvorov/Remíz), Ryzlink Rýnský 2006 pozdní sběr z vinařství Lahofer (Dyje/Babičák), Rulandské bílé 2006 výběr z hroznů od Reného Vrátila ze společnosti Bohemia Canopus (Březí/Liščí vrch) a Ryzlink Rýnský 2005 výběr z hroznů (Perná/Purmice) z Vinselektu Michlovský. Přestože s lecčíms, co Radek John řekl na improvizované degustaci představující tato vína (mimochodem nechat doma propagovat konkurenci je od vedení Znovínu sympatický přístup), by šlo možná polemizovat – vinařství Trpělka & Oulehla uvedl jako příklad malé firmy, kterou nikdo nezná, změnu identity První znojemské vinařské na Lahofer prohlásil za marketingovou sebevraždu a tak dále, celkově byla ale jeho návštěva velmi příjemným a zajímavým projevem podpory moravskému vinařství. A zároveň i poučným nahlédnutím do optiky, kterou záležitosti okolo vína vnímá skupina zákazníků sice nevelká počtem, ale důležitá kupní silou i silou ovlivňovat ostatní (rozhovor s Radkem Johnem nazvaný „Naše vína jsou skvělá, chybí jenom silnější marketing“ si může-

te přečíst na www.bvv.cz/salima). Plno bylo i na tiskové konferenci Prosperita holdingu, který ke svým Českým vinařským závodům přikoupil loni v květnu moravské Vinium Velké Pavlovice, kam také potom přesunul výrobu původních závodů. Ty jsou známé hlavně svými značkami Bušek z Velhartic, Původní sklepmistr a podobně. Zatím tvoří 80 % produkce vína z dovezených hroznů, hlavně z Maďarska a Itálie, plán představenstva ale je, aby to bylo minimálně půl na půl s jakostními víny a víny s přívlastkem z domácích vinic. Tato polovina (a jenom tato polovina) bude distribuována pod značkou Vinium, z toho 90 % v České republice. Vloni a letos investují do vinařství 12 milionů korun, například do uzavřeného pneumatického lisu, paletizátoru, prvků dusíkového hospodářství a nových skladů. V dlouhodobějším horizontu by vín s přívlastkem měla být až čtvrtina produkce. Tolik ve stručnosti plány nových majitelů. Vinium pod jejich vedením zvýšilo produkci na necelých deset milionů litrů tichých vín ročně. K vínu si, poněvadž jde o rodinný podnik ze severní Moravy, vztah teprve budují, ale budují si ho rádi. Ze zahraničních vystavovatelů na Vinexu mimo jiné zaujali návštěvníky jediní zástupci vinařství z menších vinařských zemí Rakouska a Slovinska. Rakouské vinařství Winzerhof Sax z Langelois, které představovali synové vinařské rodiny – dvojčata, navíc získalo třetí místo na Grand Prix Vinex v kategorii suchých červených vín za Cuvée Modrého Portugalu a Zweigeltrebe ročník 2006. I ostatní vína byla ale neustále v obležení návštěvníků. Ze Slovinska dorazilo vinařství Ptujska Klet, které zkombinovalo 800 let tradice se znatelnou čerstvou investicí od „velkého“ kapitálu, aby prorazilo na domácí, ale i evropský trh s víny pod novou značkou a firemní identitou Pullus (inspiraci můžete najít na www.pullus.si i v angličtině a němčině). Ve Slovinsku značku podpořily stovky billboardů a nejrůznější propagační akce. Zajímavý je i design etiket a časté použití šroubovacích uzávěrů. Petr Posolda foto P. Němcová, na titulní straně taktéž

182

(4/2008)

Pravokořenné Polsko, oderské a borové vinice Mgr. Bogdan Trojak, Bořetice

Mým průvodcem po zielonogórském vinařském regionu se stal Marek Senator, majitel malé experimentální vinice, v níž prověřuje v polských podmínkách desítky moštových i stolních odrůd. Kromě vinohradu se věnuje rovněž výrobě výborné tradiční medoviny, kterou plní do hliněných lahvic z vlastní keramické dílny. Po dvou dnech, které jsem v okolí Zielonej Góry strávil, jsem nabyl dojmu, že jsou zde dva základní typy vinic: vinice lesní a vinice říční. Ty první jsou někdy doslova ukryté v borovicových borech a vypadají jako paseky – jen místo borůvčí zde vládne réva. Hned první vinice, kterou jsem navštívil, byla taková. Leží v nadmořské výšce 145 m n. m. a její majitel – spisovatel, novinář a v neposlední řadě dobrodruh Mirosław Kuleba – zde hospodaří na 1,5 ha. Pokud ovšem zrovna nepíše zielonogórskou ampelografii1 nebo nezpovídá čečenské bojovníky v roli válečného zpravodaje. Kulebowa vini-

ce předčí ty nejdivočejší představy propagátorů minimálního řezu – zde se prakticky nestříhá, neprovádějí se zelené práce, réva zkrátka roste svobodně, takže máte dojem, že kolem vás bují jeden jediný olbřímí keř, který se nedá obsáhnout… Najdete zde ale také uspořádanější část, která je jakousi genovou bankou starého zielonogorského vinařství. Kuleba dlouho odebíral řízky ze starých pravokořenných keřů, které v okolí přežily, a soustřeďoval se zejména na ty, které nikdo dlouhodobě chemicky neošetřoval. Shromáždil tak velice cenné jedince s neobyčejně silnou odolností vůči houbovým chorobám. Očka z jeho tramínů, ryzlinků či sylvánů by mohla zajímat i naše moravské odborníky. Pokud byla Kulebowa vinice první lesní vinicí, kterou jsem viděl, pak první zielonogórské víno, které jsem loni v Polsku pil, bylo rovněž lesní. Degustace vín vinaře Romana Grada (Grad znamená polsky Krupobití – lepší jméno si nemůže vinař přát) proběhla v restauraci

agroturistického statku na rozměrné pasece uprostřed borovicového hvozdu. Aniž jsem to tušil, ochutnávku organizoval majitel pro skupinu polských a českých důstojníků! Roman Grad hospodaří na 0,2 ha a pěstuje následující odrůdy: Sylvánské zelené, Tramín červený, Dornfelder, Pinot noir a Chrupky. Bílé víno, kterým degustaci zahajoval, bylo velmi pitelné a připomínalo lehčí, nekomplikovaná moravská vína. Výše uvedená odrůdová skladba z větší části odráží stav před 70 lety. Během své návštěvy jsem nabyl dojmu, že v Polsku existují dva téměř nesmiřitelné vinařské tábory – tradicionalisté, kteří se chtějí vrátit k prověřeným starým „německým“ odrůdám, a zastánci interspecifických odrůd, jako je například mrazuvzdorná Aurora, ve zdejším kraji stále nesmírně populární (jinde nepřijatelná liščina je tady mnohými doslova adorována). Mezi mladými vinaři však v poslední době nastává výrazný návrat k tradici či, chcete-li, k odrůdám Vitis vinifera. Příkladem může být další vinohrad, který jsem měl možnost vidět – vinice Kinga ve Staré Wsi nad Odrou, která je dítětem mladé vinařky Kingy Kowalewské-Koziarské. Na rovinaté parcele o rozloze 1,5 ha zde pěstuje mezi jinými Pinot noir, Modrý Portugal či Veltlínské zelené (na něž vinařka nejvíc sází). Ve fóliovnících se zde věnují také produkci stolních hroznů pro městský trh a vedlejším výrobkem jsou kysané vinné listy či ocet. Snad nejdůsledněji pokračují v přerušené německé tradici majitelé vinice „Stara Winna Góra“ v Górzykově manželé Danuta a Marek Krojcig. Však se také do Německa pravidelně jezdí učit. Na jejich 3 ha převažuje Ryzlink rýnský, Tramín červený a Pinot noir. Vinohrady je osázen jižní svah klesající k Odře, která je tady

Ampelografie Zielonej Góry není žádná amatérská brožura, jedná se o zevrubné dějiny pěstování révy vinné v dotčeném regionu a popis pěstovaných odrůd je tak podrobný, že zde snad nechybí záznam o jediném přeživším solitérním keři z předválečného období. 1

(4/2008)

Hotařský domek ve skanzenu Ochla, foto B. Trojak již značně široká a splavná. Pro víno ke Krojcigům si tedy můžete pohodlně připlout třeba jachtou. Pro vinařské turisty se staví opulentní penzion. Ryzlink ročníku 2006, který jsem měl možnost ochutnat, byl odrůdový, čistý a velmi vstřícný. V okolí Zielonej Góry je nyní asi 13 významnějších vinic a stále nové se vysazují. Mnohé z nich zatím nejsou v plné plodnosti, a tak si na článek zacílený na hledání „chuti“ zielonogórského vína budeme muset ještě počkat. Většina

Modelový vinohrad ve skanzenu Ochla, foto B. Trojak

zdejších vinic je na středním vedení, najdeme však také nové výsadby vedené „na hlavu“. Vinaři ze Zielonej Góry mají dokonce vlastní sdružení, které vzniklo v roce 2006 a jež organizuje řadu vzdělávacích a společenských akcí. Při nedávné návštěvě Lubomíra Glose jsem se setkal se skupinou mladých polských vinařů, kteří plánují vysazovat 5ha vinohrad a přijeli se do Moravské Nové Vsi poradit. Nebylo to první podobné setkání. Poláci už k nám nejezdí pouze za vínem, stále častěji nakupují také saze-

CHLAZENÍ HOLICE, s. r. o., nabízí pro vinařskou a skladování vína:

– chladicí nerezové desky – chladicí nerezové hadice pro menší objemy kvasícího moštu (200 až 5 000 litrů v cenách 850 až 5 000 Kč bez DPH a dopravy) – chladiče kapalin s výkonem od 2,5 kW CJA 2,5 (4 000 l moštu) – 57 300 Kč CJA 3,5 (6 000 l moštu) – 61 500 Kč CJA 7 (12 000 l moštu) – 85 300 Kč Ceny jsou bez DPH,dopravy a montáže. Na větší výkony zpracujeme nabídku. – rozvody chladicí kapaliny – automatizaci provozu chlazení – řízeného kvašení – klimatizace skladovacích prostor – projekční zpracování chladicích okruhů Při dodávce chladiče kapalin zpracujeme doporučené zapojení chladicího okruhu dle Vašich podmínek.

CHLAZENÍ HOLICE, s. r. o., Tel./fax: 466 681 722 Vysokomýtská 427 Mob.: 603 866 767 534 01 Holice e-mail: chlazeni@chlazeniholice.cz

183

nice a považují Moravu za staršího, zkušenějšího bratra, od něhož se mohou mnohému naučit. Ale i pro nás může být spolupráce s polskými, zejména zielonogórskými vinaři přínosná, a třeba pouze z toho důvodu, že se jedná o výjimečnou enklávu, kde se přirozenou cestou vyselektovali nejodolnější jedinci právě těch odrůd, které i u nás patří k tradičním. Všem „lovcům“ oček doporučuji vyrazit do oderských a borových vinic, kam révokaz dosud nedoputoval.

(4/2008)

184

Přehled přípravků Agro Aliance S VÁMI, PRO VÁS...

do révy vinné HERBICIDY

LISTOVÁ HNOJIVA

� Agritox 50 SL

� Rosabor

� Kaput Harvest

� Rosasol Even � Wuxal Aminocal

FUNGICIDY � Cuprocaffaro � Domark 10 EC � Kuprikol 250 SC � Rovral Flo � Sulikol 750 SC

INSEKTICIDY � Alfametrin

Agro Aliance, s.r.o. , 252 26 Třebotov 304 tel.: 257 830 137-8, www.agroaliance.cz

� Wuxal Microplant � Wuxal Super

NOVINKA

� Wuxal SUS Boron � Wuxal SUS Kalcium � Wuxal SUS Kombi Mg

POMOCNÝ ROSTLINNÝ PŘÍPRAVEK � Eutrofit

186

(4/2008)

187

O čem viněty (ne)hovoří – (XII.) – Ženy, víno a zpěv Petr Šimeček www.ovine.cz

Dnes si koupíme i víno, kde je modelka vyfocena v erotické pozici a oblečená tak, že paňmáma z roku 1930 by asi řekla: „Šmarjá, dyť ta ženská je úplně nahá, takhle vysvlečenou mě můj starej neviděl ani vo svatební noci…!“. Tudy ale zřejmě cesta nepovede. Ano, ženská těla v krajkách a vyzývavých pózách se na etiketách také objevují, známé dnes jsou motivy především z Polska nebo Itálie. Soustředí se pak člověk vůbec na vlastní víno, když na něj z etikety neustále upřeně hledí ďábelsky zaoblené faldíky? Nebylo tomu ale vždycky tak. Ke konci 19. století se na vinětách objevovaly jen ctihodné dámy s živůtkem zapnutým až ke krku, nebo osoby v lidových krojích. Mimochodem, díky tomu dnes můžeme tyto kroje obdivovat ve věrných a původních barvách, což tehdejší černobílé fotografie nebyly schopny zaznamenat. I přesto se občas objevil odvážnější motiv, viz ušlechtilé španělské „Vino generosos“. Šlo ale o cizinu. Na domácích láhvích bylo dívčích či ženských námětů poskrovnu. Ze zachovaných čs. etiket před rokem 1940 jde tak o jednu etiketu z několika set, kde se objevuje ženská tvář nebo obrys postavy.

Obličej drobné černovlásky (s nepředpisovým pohárkem) známý z Červenorůžáku „Kovidinka“ je znám i z více variant etiket a pozornému oku neunikne, že tentokrát jde o odvážný krok: dívka na sobě nemá nic! Bohužel je nám to málo platné, etiketa zobrazuje dívku jen kousek pod krk. V poválečných letech budování lepších zítřků se kromě lidových krojů objevovaly na etiketách již i pracující ženy, většinou v nudných, zato stylových uniformních modrákách. Pominu-li tyto asexuální pracovnice pětiletek, které na výjevech zde zachycených většinou trhají hrozny, přenášejí je nebo zpracovávají, přeci jen se i v sedmdesátých letech na etiketách objevilo pár nahotinek. Šlo např. o umělecké ztvárnění postav „nahoře bez“ pro valtické víno Tři Grácie nebo o motivy na některých jiných vínech z Mikulova či Bzence. Baculaté tvary z první republiky pomalu během let ustupují, vkus enofilů je pokoušen ztepilými tvary, které lze tušit pod upnutou blůzkou nebo pod nadzvednutým okrajem sukně. Je to vlastně docela příjemné a milé, dívat se při koš-

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

tování vína na pěkné děvče. To vinaři samozřejmě ví, a své zákazníky proto na podobné vějičky lákají. Nejlepší jistě bude blondýnka tak do třiceti let, s upřímně nevinným pohledem, oblečená v něčem červeném a s neodmyslitelnou skleničkou (džbánkem) vína ve své něžné ručce. Jak je láhev dopíjena, děvče je nám víc a více sympatičtější. Hlavou nám táhnou všelijaké odvážné myšlenky, krev proudí rychleji a na rty se derou písničky. Oni ti naši tátové a dědové, kteří u muziky zpívali svým vyvoleným, na tom vlastně byli stejně jako my… Takže – mějte s láskou a vínem pěkné jaro...

290Kč ,301 (vč. (vã.9% 5%DPH) DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pﬁeklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

188

(4/2008)

Obchod s vínem Evropské unie v roce 2006/2007 Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR

Do kterých třetích zemí bylo exportováno největší množství vína z EU, vyplývá z následujícího obrázku:

Je z toho patrné, že největším dovozcem vína z EU je Rusko a USA, následuje Švýcarsko a Kanada. Naopak u dovozu vína do EU dominují z hlediska objemu Austrálie, Chile, USA a Jihoafrická republika. S výjimkou USA, kde vývoz asi dvakrát převažuje nad dovozem, jde prakticky o státy, které jsou čistými dovozci vína do EU. Významnými exportéry vína do EU jsou ale taky Argentina a Moldávie:

Jak který z členských států obchoduje s vínem, vyplývá z následujícího obrázku:

K nejčilejším obchodníkům patří Itálie, Francie, Německo, Španělsko a Anglie. Nejvíce vína dováží Německo a Anglie. Anglie ale platí největší částku za dovoz vína. Jak funguje obchod s vínem uvnitř EU, ukazuje následující obrázek:

Z grafu je patrné, že při obchodu s vínem mezi členskými státy EU výrazně vyčnívá Německo svým dovozem vína z Itálie. Značně menší množství dováží Anglie z Francie, ještě o něco méně Belgie. Španělské víno dováží především a přibližně ve stejném množství Německo a Francie. Z následujícího grafu vyplývá, jak Anglie dováží vína ze třetích zemí, Evropa ji nezajímá, zřejmě je až za mořem. Zatímco Německo dováží celkem větší objem vína, Anglie dováží 2× více ze třetích zemí než Německo:

(4/2008)

189

Španělsko nejvíce využívá dotace na export stolního vína do třetích zemí:

Z výše uvedeného je patrné, kdo způsobuje přebytky na trhu s vínem EU a kvůli komu je třeba provést reformu trhu s vínem, aby se nalezlo vyrovnané řešení vzhledem k nabídce a poptávce.

Perspektivy rozvoje vinohradnictví a vinařství na jižní Moravě Ing. Petr Procházka, CSc. katedra marketingu PEF MZLU v Brně

Členy tohoto týmu skupiny byli za Svaz vinařů ČR Ing. Pavel Krška, Ing. Martin Půček a Ing. Jiří Sedlo, CSc., a pracovníci Ústavu managementu Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně Ing. Helena Chládková, Ph.D., Ing. Jiří Duda, Ph.D., Ing. Renata Kučerová, Ph.D., Ing. Dagmar Kudová, Ing. Stanislava Lišková, prof. Ing. Zdeněk Pošvář, CSc., prof. Ing. Emil Svoboda, CSc., prof. Ing. Pavel Tomšík, CSc., a doc. Ing. Pavel Žufan, Ph.D. Redakce Vinařského obzoru považuje tuto studii za velmi zajímavou a přínosnou, a požádala proto její autory o souhlas se zveřejněním některých jejích částí. I když Česká republika nepatří k velkým producentům hroznů a révového vína, má tento obor lidské činnosti na jejím území již tisíciletou tradici a bez jakéhokoli přehánění lze konstatovat, že byl a je významnou součástí našeho kulturního dědictví, zdrojem zajímavých pracovních příležitostí a spolutvůrcem kulturní krajiny a životního prostředí. V současné době činí podíl vinohradnictví a vinařství na celkovém objemu rostlinné výro-

by přibližně 5 %, v Jihomoravském kraji však je čtyřikrát vyšší a pohybuje se kolem 20 %, což je nejvíce ze všech odvětví zemědělské výroby v tomto regionu. Pokud se týká celkové výměry vinic, nachází se ve vinařské oblasti Morava celkem 96 % všech výsadeb (zbývající 4 % jsou ve vinařské oblasti Čechy). Zejména na jižní Moravě je ekonomický význam vinohradnictví a vinařství značný, neboť se odhaduje, že činnostmi souvisejícími přímo či nepřímo zabývá kolem 50 tisíc osob, což znamená, že se toto odvětví zemědělské výroby významně podílí jak na vytváření pracovních míst na venkově, tak na rozvoji venkovské populace a tvorbě krajiny. Vinice zvyšují estetickou hodnotu krajiny a navíc jsou také významným producentem kyslíku (jeden hektar vinohradu vyprodukuje více kyslíku než jeden hektar lesního porostu). Pokud se týká stáří vinic a jejich obnovy, není zatím situace příliš uspokojivá, neboť přibližně jedna třetina všech výsadeb je starší, než je z ekonomického hlediska rentabilní. V období před vstupem do EU totiž nové výsadby většinou nebyly spojeny i s odpovídajícím klučením, což mělo za následek postupné stárnutí stávajících vinohradů, které se tak stávají ekonomickou zátěží do budoucna; podle seriózních odhadů si obnova těchto přestárlých vinic vyžádá investice v celkové výši kolem šesti miliard Kč,

což zhruba odpovídá hodnotě hroznů ze šesti sklizní. Bohužel však v tomto případě nejde o částku, která bude uhrazena formou dotací, ale o peníze, které bude v průběhu následujícího desetiletí třeba vynaložit z vlastních zdrojů podniků, má-li být v příštích dvaceti letech současný rozsah vinohradnické výroby zachován. Obnova či likvidace přestárlých vinic je proto vážným problémem, kterým se vzhledem k trvalému nedostatku potřebných finančních prostředků budeme muset intenzivně zabývat a hledat jeho správné řešení. Nebude-li totiž pro tento účel dostatek peněz, bude zřejmě ekonomicky výhodnější přestárlé vinice zcela zlikvidovat. I když se běžná produkce sazenic révy vinné v období před vstupem do EU trvale zvyšovala, nestačil celkový objem jejich tuzemské výroby poptávku plně uspokojit, a proto bylo třeba sazenice dovážet ze zahraničí. Teprve v letech 2005 a 2006 byla nabídka přibližně dvakrát až třikrát vyšší než každoroční celková poptávka (400 tisíc ks). Bude-li se však v dalších letech obnovovat kolem 700 ha vinic ročně, bude pro tento účel třeba zajistit přibližně 2,5 milionu kusů certifikovaných sazenic. Značným problémem je totiž to, že testování sazenic na virózy zatím není rutinním postupem a že vyprodukované sazenice tuto certifikaci nemají. Naději v tomto směru skýtá technický izolát, který byl

190

(4/2008)

založen na zahradnické fakultě MZLU v Lednici na Moravě a slouží k testování sazenic na výskyt viróz. V rámci obnovy vinic také dochází ke změnám v odrůdové skladbě a v nových výsadbách se v současnosti podíl modrých odrůd mírně zvyšuje (v letech 2002 až 2005 se podíl nově vysazených modrých odrůd pohyboval kolem 45 %). I když jde v tomto případě do určité míry o módní záležitost, musí se podniky této poptávce podřídit a reagovat na ni. Z modrých odrůd byly v nově vysazovaných vinicích nejvíce zastoupeny Frankovka (9 %), Rulandské modré (9 %), Zweigeltrebe (8 %), Svatovařinecké (7 %) a Modrý Portugal (5 %); celkový podíl ostatních modrých odrůd byl pouhých 7 %. Zájem spotřebitelů o bílé odrůdy je trvale mírně vyšší a pěstitelé také tento zájem plně respektují. V odrůdové skladbě však v poslední době dochází k mírným změnám a zvyšuje se zájem zejména o odrůdy vyznačující se vysokou kvalitou vyprodukované suroviny – Ryzlink rýnský (10 %), Chardonnay (6 %), Rulandské bílé (5 %), Rulandské šedé (9 %), Sauvignon (8 %) a Tramín (5 %). V příští dekádě si svůj význam zachovají i některé tradiční odrůdy, bude však třeba jim věnovat patřičnou pozornost a propagovat je na spotřebitelském trhu. Perspektivní jsou zejména bílé odrůdy Muškát moravský a Aurelius a modré odrůdy André a Cabernet Moravia. Svůj význam si pravděpodobně zachovají také populární bílé odrůdy Müller Thurgau, Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský a také zájem o Modrý Portugal nebude příliš klesat. U těchto odrůd však bude třeba věnovat patřičnou pozornost kvalitě sklízené suroviny a neusilovat o příliš vysoké hektarové výnosy. Od roku 1995, kdy vstoupil v platnost zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství (vinařský zákon), došlo v tomto odvětví k významným změnám, a to zejména pokud se týká objemu výroby hroznů a jejich kvality. Dosahované průměrné výnosy poklesly téměř o jednu pětinu. I když se na této změně podílely i jiné faktory (např. extenzifikace výroby, omezení či úplné zrušení závlah vinic, vypuštění některých pracovních operací, omezené hnojení apod.), lze za jednu z hlavních příčin považovat právě záměrnou snahu pěstitelů o dosažení vyšší kvality hroznů. Další významnou skutečností je také to, že i když v průběhu posledních dvanácti let (tj. od nabytí účinnosti vinařského zákona) již průměrné výnosy hroznů příliš nekolísaly, zvýšila se jejich cukernatost přibližně o 20 % (významnou roli však hrálo i teplé počasí, které k tomuto nárůstu zcela určitě přispělo). V průběhu minulých patnácti let se také výrazně zvyšoval podíl hroznů vhodných k produkci vín přívlastkových. I tento trend byl významně ovlivněn dikcí zákona o vinohradnictví a vinařství č. 115/1995 Sb. a jeho novely

z roku 2004. V období od roku 1996 do roku 2005 se procentický podíl hroznů vhodných k produkci přívlastkových vín zvýšil z 1,3 % na 30 % z celkového objemu sklizně. Většina z certifikovaných hroznů byla zařazena do kategorie pozdního sběru (0,5 až 19 %). Celé toto období je při analýze třeba rozdělit na dvě části, a to na období „poznávací“ (tj. od zavedení vinařského zákona až do roku 2000) a na období reakce na nově vzniklou tržní situaci (tj. po roce 2001). První fáze tohoto vývoje byla charakterizována postupnou změnou v postojích pěstitelů a jejich trvale se zvyšujícím zájmem o třídění vína a o nové kategorie tržních produktů, které tento zákon definoval (révové víno stolní, révové víno jakostní a révové víno s přívlastkem). Po celé toto období se zvyšoval zájem především o produkci hroznů s ověřeným původem, tedy o surovinu určenou k výrobě těch nejkvalitnějších produktů. V současné době představují tyto hrozny přibližně jednu třetinu z celkové produkce České republiky a je velmi pravděpodobné, že v blízké budoucnosti se tento jejich podíl již příliš měnit nebude. Pro ilustraci jsou níže uvedeny údaje o certifikaci hroznů v letech 2005 a 2006: V roce 2005 ověřila Státní zemědělská a potravinářská inspekce celkem 17 392 tun hroznů (z toho 16 945 t ve vinařské oblasti Morava a 447 t ve vinařské oblasti Čechy). Z hlediska odrůdové skladby představovaly v roce 2005 hrozny burgundské rodiny více než 25 % z celkového množství; po nich následovaly s 10 % Ryzlink rýnský, se 7 % Ryzlink vlašský a Sauvignon a se 6 % Frankovka (modré odrůdy celkem představovaly 27 % všech ověřených hroznů). V roce 2006 bylo v České republice ověřeno celkem 22 959 t hroznů vhodných pro výrobu přívlastkových vín (z toho 22 201 t ve vinařské oblasti Morava a 757 t ve vinařské oblasti Čechy). Oproti roku 2005 se tedy zájem o certifikaci zvýšil o jednu čtvrtinu, tj. o 5 567 tun. Podle jednotlivých odrůd byly procentické podíly certifikovaných hroznů následující: Veltlínské zelené 10,2 %, Ryzlink rýnský 10,1 %, Rulandské šedé 8,6 %, Chardonnay 7,5 %, Müller Thurgau 8,3 %, Ryzlink vlašský 6,0 %, Sauvignon 5,6 %, Rulandské bílé 5,0 %, Tramín červený 4,0 % a Muškát moravský 1,9 %. Z modrých odrůd bylo certifikováno nejvíce hroznů Frankovky (8,2 %), Rulandského modrého (6,1%) a Zweigeltrebe (5,7 %); po nich následovalo Svatovavřinecké (3,8 %), Cabernet Sauvignon (2,2 %), Modrý Portugal (2,2 %), André (1,9 %) a Cabernet Moravia (1,5 %). Podíl kontrolovaného ekologického vinohradnictví je sice v současnosti naprosto mizivý – pouhých 25 hektarů, do kontrolované integrované produkce však je již zapojeno více než 7 000 ha vinic a zcela oprávněně lze předpokládat, že se výroba těchto produktů bude i nadále rozšiřovat, jednak z důvodu možného exportu

biovína do zemí západní Evropy a jednak také z důvodu narůstající domácí poptávky. V roce 2008 již bude tento způsob výroby a zpracování hroznů dotován z prostředků EU. Pokud se týká vinařství, jsou stávající zpracovatelské kapacity schopny uspokojit tuzemskou poptávku jen přibližně ze tří čtvrtin; výroba potřebné suroviny, tj. hroznů je však podstatně nižší a stačí pokrýt jen asi 55 % spotřeby vína, což znamená, že zbývajících 45 % musí být dovezeno ze zahraničí. Ve vinařském roce 2005/2006 se oproti roku předcházejícímu dovoz vín do České republiky zvýšil o 2,7 % a dosáhl celkového objemu 1 320 hektolitrů. Hlavními exportéry byly Itálie, Španělsko, Maďarsko, Rakousko a Slovensko. Z ostatních zemí (Francie, Chile, Austrálie, Jižní Afrika, Nový Zéland, USA a další) se do ČR dováží především dražší vína. Potěšitelnou skutečností je, že spotřeba révového vína má trvale narůstající tendenci: za období deseti let (1996–2005) se průměrná spotřeba vína na 1 obyvatele zvýšila z 1,8 na 16,8 litrů a v současné době již překročila hranici 17,5 l na osobu a rok. Celkový objem vývozu vína z ČR je v současné době velmi malý a představuje jen 2 až 3 % dovozu. Ve vývozu naprosto převažuje vývoz vína lahvového (tj. v obalech do 2 l) a jeho podíl se trvale zvyšuje. Hlavní cílovou zemí českého exportu je Slovensko a některé ze zemí EU. Vývoz do jiných zemí světa je zcela zanedbatelný, a proto by bylo vhodné tomuto problému věnovat větší pozornost; perspektivní trhy dnes existují zejména ve skandinávských zemích, pobaltských republikách a v Ruské federaci. Na závěr tohoto článku lze uvést, že se jedná o první pokračování jakéhosi „miniseriálu“ o stavu a perspektivách našeho vinohradnictví a vinařství. V dalších pokračováních bude věnována pozornost situaci v EU a ve světě, situační analýze odvětví vinohradnictví a vinařství v České republice, analýze konkurenčního prostředí, ekonomice výroby vína, venkovské turistice a otázkám marketingu.

Podpořte Vinařský obzor – kupujte u našich inzerentů

(4/2008)

191

Grand jours de Bourgogne podeváté: poznatky marketingu z jednoho vinařského regionu

Vzhledem k tomu, že se letos akreditovalo přes 18 000 návštěvníků a toto číslo se s každými dalšími Grand Jours navyšuje o 7–8 %, bývá v uličkách mezi stolky vinařů pěkná tlačenice, hluk a zmatek. Na druhou stranu profesionálové zachovávali jistou úroveň důstojnosti a oproti třeba pražské akci Víno&destiláty naprostá většina vzorků končila v obřích plivátkách ze starých sudů a rozhulákanou přiopilost jsem nezpozoroval ani v pokročilejších hodinách. Ostatně, jak jsem si všiml, konkrétní vinaři brali tyto davové scény spíše jako příležitost vyselektovat si mezi navštěvníky jejich stálé i perspektivní zákazníky, které pak zvali na další den na nějakou komornější a poklidnější akci v jejich vlastním sklepě. Letošní Grand Jours se odehrávaly pod taktovkou nového vedení, které se samozřejmě chtělo předvést něčím novým. Nejviditelnější změny se týkaly on-line registrací a vylepšených možností dopravy mezi jednotlivými centry kyvadlovými mikrobusy. Perfektní servis pro novináře předvedlo tiskové oddělení pod vedením Cécile Mathiaud. Než hosteska „olízla“ mou visačku čtečkou čárového kódu, už věděla podle barvy stuhy na ní, že jsem novinář, a směrovala mne s úsměvem do press centra. Kromě obvyklého zázemí a připojení na internet byl k dispozici celý balíček materiálů ve francouzštině i angličtině. Devatenáctistránková složka plná statistických údajů o Grand Jours, o Burgundsku, o Bureau Interprofessionnel des Vins de Bourgogne (BIVB) za poslední roky, sada už téměř předepsaných

kratších aktuálních článků z regionu, pod každým z nich kontakt na zodpovědnou osobu (většinou vinaře), která případně podá ohledně té události novináři doplňující informace. Na stránkách organizujícího BIVB pak mají novináři (podobně jako obchodníci) svou zvláštní zaheslovanou sekci, kde je mimo jiné k dispozici i fotogalerie pro doplnění článků. BIVB vůbec velmi dravě marketingově prosazuje burgundská vína ve světě: má tříleté strategické plány soustřeďující se cíleně na proniknutí do strategických míst u zahraničních importérů, obchodních a restauračních řetězců. Zvláštní péče je věnována novinářům a všeobecně osobám nazývaným „key opinion leaders“ ze strategicky a výhledově nejdůležitějších zemí. Ty jsou v osobním kontaktu s „lobbisty“ z BIVB zváni často do Burgundska na školení a promo akce různých stupňů a tematických zaměření. BIVB si také třeba udělala průzkum zákazníků v supermarketech, který zjistil, že zákazník chce být o vínu co nejpodrobněji informován. Pokud se o vínu nic nedozví z etikety, propagačních mapek a textových materiálů a ani od obsluhy v obchodě, je bezradný, bojí se zklamání za více peněz a sahá raději po nejnižší ceně. BIVB tedy nabízí všem obchodům s burgundským vínem přeorganizování regálů s burgundskými na tři sekce: „na doma“ (pod 6 eur), „s přáteli“ (6–12 eur) a „oslava“ (více než 12 eur), případně i doplnění kartičkami usnadňujícími vybrání vína ke konkrétnímu pokrmu. Testování ve vybraných obchodech ukázalo zvýšení

prodeje burgundského vína o 15 %. Vůbec usilovná, cílená a profesionální marketingová podpora ohledně propagace jednotlivých terroir, vesnic, oblastí a kvalitativních úrovní burgundských vín nese plody, na něž mohou být v BIVB hrdí. Fenomenální úspěch vývozu francouzských vín, který posunul toto odvětví v přínosu pro národní hospodářství hned za letecký průmysl, sice tak trochu vděčí za poslední rekordní čísla mimořádnému ročníku 2005, který byl loni doslova smeten a bleskově vyprodán, ale i z dlouhodobých grafů je zřetelný utěšený nárůst, takže klišé o tom, jak je francouzské víno v krizi kvůli levným dovozům z Nového světa, už pár let neplatí. A Burgudsko umí prodávat své na terroir postavená kvalitní vína nejlépe, v nárůstu tržeb trumflo všechny ostatní vinorodé oblasti včetně Bordeaux. Mnoho z těchto nástrojů samozřejmě s úspěchem začíná fungovat i u nás: ucelený portál soustřeďující aktuální informace pro laiky, profesionály i turisty, festivaly, svatomartinské… zveme čím dál více novinářů a odborníků. Toto všechno ale nesmí ukolébat ke klidu, nesmí to být jen ojedinělé nekoncepční výkřiky. Na trhu je přetlak slušných a levných i kvalitních a dražších vín z celého světa a o tom, kterému z nich dá spotřebitel přednost, pak už, ať se nám to líbí, nebo ne, stále častěji budou rozhodovat právě zdánlivě bezvýznamné detaily a uspěje nakonec ten, kdo je nepodcení. Pavel Jelen, www.ovine.cz

Novoroční eno-gastronomické setkání v Anežské

Tajemník Cechu českých vinařů Stanislav Rudolfský krátce představil český region, který je se 700 hektary vinic pouze maličkým bratříčkem relativně obrovské (19 tisíc ha) oblasti Morava, a nalil první vzorek Milana Singera – vina-

ře z pražské Hanspaulky z jeho vinic v Žalhosticích: české zemské víno z odrůdy Müller-Thurgau ze sklizně ročníku 2007, které překvapilo svým aromatickým charakterem, plností a vyvážeností. Následoval o rok starší vzoreček stej-

né odrůdy od Miroslava Říhy z Mělníka, který byl příjemně peprný a kořenitý. Víno z odrůdy Ryzlink rýnský se prezentovalo v několika stylech: jako mladé jakostní od Miloše Hány z Vehlovic, kabinetní Petra Rychtaříka ze Slaného-

192

(4/2008)

-Kvíce, botrytický výběr 2005 od Lobkowiczů z Roudnice, ale nejvíc z nich zaujal mladý pozdněsběrový ryzlink Lubomíra Bílika z vinice Salabka v pražské Troji, jenž nám rovněž představil křížence s tímto ušlechtilým kultivarem – Hibernal. Luděk Vondrák z Liběchova pak nabídl dalšího novošlechtěnce příbuzného této ušlechtilé odrůdě – Kerner ročníku 2006, jenž dostal název nikoliv po svém německém šlechtiteli, nýbrž po skladateli pijáckých šlágrů jménem Justinus (alias doktor Andreas Christian)

Kerner. Château Mělník Blanc z odrůdy Rulandské bílé 2006 všechny přítomné ubezpečilo vysokou kvalitou vín ze stáje hraběnky Bettiny Lobkowicz z Mělníka. Tramín z Klášterních sklepů v Litoměřicích byl nádherné vůně i chuti, zatímco Muškát moravský z Velkých Žernosek byl pro mnohé přítomné hitem, avšak u mne jednoznačně zvítězilo Rulandské šedé kabinet z vinařství Vybíral z Malých Žernosek. Za červená vína z dosud nezmíněných vinařství jmenujme Svatovavřinecké z Karlštej-

na a z Vinných sklepů Kutná Hora, Dornfelder z vinařství Hrabkovský z Velkých Žernosek, Rulandské modré z pražské Gröbovky a české zemské víno Roučí Viléma a Dáši Krausových z Mlazic, jejichž dědečkem není nikdo jiný než náš vinařský guru – profesor Vilém Kraus. Gastronomickou tečkou na závěr degustace byla selekce čerstvých i zrajících sýrů z ekofarmy Luboše Vohralíka v Poběžovicích na Pardubicku. Carpe Diem! Helena Baker

Propagace znojemských vinařských obcí

Cílem projektu je rozvoj vinařské turistiky ve vinařských obcích Znojemské vinařské podoblasti, jež jsou členy Svazku. Základním přínosem realizovaného projektu je podání základních informací veřejnosti o vinohradnictví a vinařství ve vinařských obcích Znojemska a poukázat na tradice a historii těchto oborů. Všeobecně jde i o podporu rozvoje turistiky ve znojemské vinařské podoblasti lepší informovaností o vinohradnictví a vinařství v jednotlivých vinařských obcích. Celkový počet obcí ve Svazku je čtyřicet a členy jsou historicky i současně významné vinařské obce Znojemska: Božice, Dobšice, Havraníky, Hnanice, Hrádek, Jaroslavice, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Tasovice, Šatov, Vrbovec a Znojmo se svými městskými částmi Konice, Oblekovice, Popice a Přímětice. V celkem 40 vinařských obcích byl instalován a na vhodném místě umístěn dřevěný informační propagační poutač s textovými a mapovými tabulemi o rozměrech 120 × 90 cm a 90 × 70 cm. Zde je popsána historie a současnost obce, charakteristika vinařské obce se základní charakteristikou jednotlivých viničních tratí v obci – orientace a expozice trati, celková plocha trati, plocha vinic, pěstované odrůdy, nadmořská výška, charakteristika půdních podmínek a kategorie viniční trati. Na poutači je taky stručná charakteristika pamětihodností vinařské obce, význačných staveb, vyznačení restauračních a ubytovacích kapacit, sklepních uliček, vinných sklípků, vinohradnických a vinařských subjektů producentů vín. Velikost panelu zaručuje přehlednost, čitelnost a samozřejmě také výraznou upoutávku jak pro občany

obce, tak i návštěvníky a turisty. Dalším záměrem projektu Informačních vinařských panelů je propagace konkrétních viničních tratí v jednotlivých vinařských obcích. Hlavní důraz je kladen na původ znojemských vín v závislosti od klimatických a půdních podmínek jednotlivých viničních tratí, na způsobu zpracování hroznů a výroby vína na původ vína neboli terroir znojemských vín. Vhodně ukazuje na velkou škálu půd Znojemské vinařské podoblasti, vyvinutých na matečných horninových substrátech dvou zcela odlišných geologických jednotek – Českého masivu a Karpatské předhlubně, která vytváří předpoklady velké rozmanitosti produkovaných vín na Znojemsku. Informační tabule svojí vkusností a poměrně vyčerpávajícími informacemi zajisté upoutávají pozornost mnohého procházejícího tak, že se zastavuje u instalovaných panelů v obcích, a tak se informuje o charakteristice obce i o vinařské problematice v obci. V rámci projektu byl vytištěn jednoduchý skládací barevný propagační materiál o rozměrech formátu A 4. V tomto propagačním materiálu je mapka Znojemské vinařské podoblasti s popisem nejvíce pěstovaných odrůd a charakteristikou vín v závislosti na klimatických a půdních podmínkách – terroir znojemských vín. Jsou zde uvedeny mimo pamětihodností v obcích také vinotéky, vinárny i jednotliví producenti vín, u kterých je možno zakoupit víno či posedět u skleničky vína. Mapky naučné vinařské stezky Znojemské vinařské podoblasti jsou k dispozici v informač-

ních střediscích vinařských obcí a budou k dispozici i na propagačních akcích producentů vín Znojemské vinařské podoblasti. Propagace a marketing vína z hroznů vypěstovaných na Znojemsku a v celé ČR jako zásadní předpoklad udržitelného rozvoje našeho vinařství si vyžaduje kvalifikované zvládnutí nových přístupů a prostředků. Mnohé z nich je nutno tvořivě přebírat od dnes úspěšných vinařství jižní a západní Evropy. Jedním z takových prostředků je posilování vztahu spotřebitelů k vínům s jednoznačně garantovaným zeměpisným původem – s původem z vinic, které se vyznačují známými, definovanými přírodními a pěstitelskými podmínkami. S tímto prostředkem úspěšně pracují profesní svazy a jednotliví výrobci ve velkých vinařských státech. Pro nás, kteří jsme rozhodujícím způsobem vázáni na domácího spotřebitele, není jiné cesty, než čelit konkurenci vlastními cestami garance původu našich vín. Je prospěšné si připomenout, že byl v nedávné minulosti položen základ umožňující využití garance původu vína vazbou s konkrétní viniční tratí – zpracování projektu kategorizace viničních trati na Moravě a v Čechách. Objektivně je nutno připustit, že jde zatím o první základ, který je nutno dále zdokonalovat a rozvinout v těsné vazbě s komplexními informacemi o produkčním potenciálu vinic v jednotlivých vinařských podoblastech. Ing. Jaromír Čepička, CSc. Sdružení znojemských vinařů, Znojmo

(4/2008)

193

Rušný víkend ve Valticích a Hustopečích Stovka nejlepších vín země vybraná ve zvláštní soutěži z nejlépe umístněných vzorků na nominačních soutěžích bude samozřejmě i letos vystavena na zámku ve Valticích. Která vína byla vybrána do „výkladní skříně“ českého a moravského vinařství, jste si už mohli přečíst v zimním dvojčísle. Slavnostního otevření salonu se zúčastnily desítky pozvaných hostů vč. zástupců většiny z dvaačtyřiceti vinařství v Salonu vín ČR letos zastoupených. Nejprve byly na valtické radnici rozdány diplomy a poté mohli přítomní vystavená vína ochutnat. Hned druhý den byl ve Valticích ve znamení devátého ročníku Valtického koštu. Soutěž vín z Valtic a okolí pořádalo sdružení Vinaři Valtice 2000 a deset komisí hodnotilo pod vedením Milana Sedláčka 332 přihlášených vzorků. Výborným nápadem bylo viditelné odlišení vín malovinařů od vín vinařů-podnikatelů. Malovinaři si vůbec nevedli špatně a v některých kategoriích i zvítězili. I Champion výstavy – Ryzlink Rýnský jakostní 2007 – byl vyroben malovinařem, Jaroslavem Buriánkem z Valtic. Celkově však byla přece jen v jednotlivých kategoriích vína registrovaných výrobců o něco lépe hodnocena, souboj to ale byl docela vyrovnaný. V základní komisi získalo nejvíc bodů Chardonnay 2007 pozdní sběr z Moravínu Valtice. Medaile získávala vína v obou kategoriích a účastníkům se nabízelo zajímavé srovnání produkce profesionálních a amatérských výrobců. Výstava byla i mezinárodní, blízké příhraničí zastupovala vína z rakouského Schrattenbergu. Pří-

jemným překvapením byl fakt, že championa výstavy bylo k dispozici tolik lahví, že ho bylo možné ochutnat ještě dlouho po zahájení. Zároveň se konala v Hustopečích obří soutěžní výstava Svazu zahrádkářů. Český zahrádkářský svaz chtěl navázat na přerušenou tradici celostátních zahrádkářských výstav, impulsem byl vstup do schengenského prostoru, který umožnil bezproblémovou účast vinařů z okolních zemí, hlavně Slovenska. Více než 2 000 vzorků z České republiky, Maďarska, Rakouska a Slovenska hodnotilo na tři sta porotců z České republiky a Slovenska. Organizátoři se museli nejprve vyrovnat s docela dlouhým výpadkem elektřiny způsobeným vichřicí a pak s obrovským množstvím návštěvníků. Už hustopečští strážníci regulující dopravu a několik zájezdových autobusů zaparkovaných před sportovní halou, kde se výstava konala, napovídalo, že se rozhodně nebude jednat o komorní akci. Šampionem bílých vín se stala Pálava 2006 výběr z bobulí od Rudolfa Žídka z Popic, šampionem červených vín Rulandské modré 2005 pozd-

ní sběr z Rakvic. V pěti kategoriích získala titul šampion vína slovenských vinařů. Nejlepší kolekci vín měla s průměrem 90 bodů Vinárna Zámeček z Mikulova. Cenu starosty města Hustopeče za nejlepší frankovku z mikroregionu získali bratři Korábovi z Boleradic a Cenu Hustopečské kvasinky vinné za nejlepší Ryzlink vlašský z mikroregionu Stanislav Vašek z Hustopečí. Ochutnat bylo možné více než šedesát odrůd révy vinné, nejvíce bylo Veltlínského zeleného. Obrovské organizační úsilí, které museli zahrádkáři a další jim nápomocné organizace a jednotlivci vyvinout, aby celá soutěž i samotná výstava proběhla hladce, je naprosto obdivuhodné. Obrovské úsilí však musel vyvinout také každý návštěvník výstavy, aby se přes ostatní protlačil k vybranému vzorku, nebo prostě jen někam do rohu, kde by si mohl víno v klidu vychutnat, což celkový dojem z akce trošku kazilo. O něco volněji se prý dalo na výstavě pohybovat a víno ochutnávat až v neděli, kdy byly doplněny i vzorky. Protože organizace příštího ročníku by se měli ujmout zahrádkáři ze Slovenska, mají hustopečští dva roky na to vymyslet, jak takovou ojedinělou akci udělat pro návštěvníky o něco důstojnější a ochutnávání vína na ní příjemnějším, nebo jestli takové obří akce vůbec vínu sluší. S příjemnou a veselou atmosférou mnohem menšího Valtického koštu se totiž tlačenice v hustopečské sportovní hale srovnat nedala. Petr Posolda

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

78 Kč,od 75 • standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a po(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH) doblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategoriza- Pfii vût‰ím odbûru ce vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice je moÏnost slev! vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Mapa bude k dispozici téÏ v laminované verzi k zavû‰ení na zeì a nebo neskládané v roli. Termín distribuce a ceny budou aktuálnû sdûleny ve VO. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

194

(4/2008)

Z historie i současnosti vinařských Horních Dunajovic Jako tradičně v posledních letech uspořádalo v polovině března v místním kulturním domě Sdružení znojemských vinařů – spolek Horní Dunajovice již osmnáctou výstavu vín. Na populární výstavě v širokém okolí se sešlo 398 vín, z toho 311 bílých a 87 červených. Zastoupena byla nejenom známá vinařství (například ŠSV Ampelos Vrbovec, Znovín Znojmo, a. s., Vinné sklepy Lechovice, s. r. o., Vinařství Líbal, s. r. o., Horní Dunajovice, Lahofer Dobšice, Vinné sklepy Valtice, Vinařství rodiny Špalkovy Nový Šaldorf, Vinařství Waldberg, s. r. o., Vrbovec atd.), ale i méně známější menší vinařství a drobní pěstitelé. Vzorky hodnotilo 9. března osm degustačních komisí pod vedením Josefa Líbala. Atmosféra při koštu v Horních Dunajovicích je vždy velice příjemná, přátelská a výstavní výbor odvedl skvělou práci. Celkovým šampionem letošní přehlídky se stal Tramín červený 2005 výběr z hroznů místního vinaře Libora Fialy. Stejné víno získalo ocenění nejlepšího odrůdového vína 1. března na Znojemském koštu (XIX. Přehlídka vín Znojemské vinařské podoblasti), pořádaném rovněž Sdružením znojemských vinařů ve Znojmě. I další víno z Horních Dunajovic, Sauvignon 2006 výběr z hroznů z Vinařství Líbal, s. r. o., bylo nejlepší v odrůdě. Že se v Horních Dunajovicích daří révě vinné a dobrým vínům, potvrzuje i bohatá historie a tradice vinařství v obci. První písemná zmínka o Horních Dunajovicích pochází z roku 1350 a o Domčicích (dnes součást Horních Dunajovic) je téměř o sto let později z roku 1446. Je samozřejmé, že téměř všechny obce Znojemska jsou podstatně starší, než uvádí letopočet jejich první písemné zmínky. Vy-

Ze současnosti – košt v obci

necháme poutavé a pestré dějiny obce a zaměříme svoji pozornost pouze na jejich vinařskou část tak, jak se dochovaly některé zajímavé údaje ve starých listinách a dokumentech. Nejstarší dokument zmiňující se o víně je z roku 1386, kdy bohatý rychtář Lazar ze Znojma se svým společníkem koupili „ves s polnostmi, lesy, tvrzí a vinicemi“. V celé řadě dalších, především vlastnických, darovacích či soudních listin je mnoho zpráv o vinohradech, víně a vinných desátkách. Podobné zprávy se objevují v listinách z let 1561, 1566 a 1593. Například v roce 1552 darovala paní Johanka z Jelení, vdova po Jindřichovi Březnickém, dvě části vinohradu v „Nové hoře nad Želeticí“ a ve stejném roce jiná paní Johanka z Ludanic darovala čtvrť vinohradu. V roce 1565 byly Horní Dunajovice a Domčice povýšeny králem Maxmiliánem II. na městečko s významnými výsadami. V darovací listině Johanky z Ludanic z roku 1567 se dozvídáme, že v městečku byl horný, který měl na starosti místní vinohrady. Kromě běžné zemědělské práce na polích se obyvatelé věnovali ve značné míře právě vinohradnictví. Z historie dnešních, milovníkům vín známých viničních tratí v obci je zajímavé, že v roce 1593 tehdejší majitel Fridrich Březnický z Náchoda obdaroval české bratry na svém panství mimo jiné neobdělanými pozemky „freyunky“… „ten kousek kopaniny, kterej nebožtík Bartoš Vrba (řezník a kat v jedné osobě) z Dunajovic na roli klučiti počal“. Právě tyto „freyunky“ daly základ jménu dnešní proslulé viniční trati Frédy. Podle lánového rejstříku z roku 1672 byly mimo stavení a polí evidovány i vinohrady. A tak se dozvídáme, že v uvedeném roce byly pusté vinice v polních tratích Želetická hora, Kravky, Vápenice, Rosava a Stará hora. Je to mimochodem první zmínka o dnešní výborné viniční trati Stará hora. Jak je patrné, obě viniční trati Stará hora a Frédy jsou opravdu prastaré vinice. O pustých vinohradech je psáno, že jsou částečně zarostlé lesem nebo zanesené nánosy či naopak odplavené vodou. Od roku 1660, kdy byla Želetická hora přeměněna na pole, se již tento název nepoužíval. Po třicetileté válce, kdy byla celá oblast značně zničená, se vrchnost snažila povzbudit své panství tím, že začala obnovovat a zakládat nové vinohrady. V roce 1656

Historický lis na náměstí v Horních Dunajovicích bylo založeno celkem na 191 moravských měřicích vinic, ale již v roce 1672 se na místě těchto vinic pěstovalo obilí. V lánovém rejstříku z roku 1672 je uvedeno mnoho zajímavých a cenných informací o daních z vinohradů, majitelích vinohradů a jejich vinicích. Z těchto let také pochází celá řada tzv. lochů – podzemních úkrytů a chodeb. Po období rozvratu způsobeném třicetiletou válkou měli od 17. století velkou zásluhu na obnově a rozvoji vinařství především premonstráti. Vinice zakládali na starých a osvědčených tratích, kde byly již před Bílou horou. Pozemkové knihy uvádí, že v roce 1735 byly vinice v tratích Stará hora, Kravka (zde byly později založeny zřejmě nové vinohrady, nazývané Jalovčí hora) a Rosava. Vinice na Staré hoře vlastnilo 82 majitelů z Horních Dunajovic a 75 z Mikulovic. Na Rosavě mělo vinice 28 majitelů z Mikulovic. Rozvoj vinařství v těchto letech dokazují i nádherné lisy, jeden s letopočtem 1728 v místní části zvané Kocanda dochované do dnešních dnů. Po roce 1772 byla v obci i panská hospoda, kde se šenkovalo ročně 46 věder vína, obecní hospoda na radnici se 120 vědry vína z vlastních vinic a 20 věder se přikupovalo. Obec vlastnila ve všech třech vinných horách 229 měřic vinohradů, ale vinicemi bylo osázeno jen 134 měřic. V Josefínském katastru z let 1785–1789 se mimo jiné uvádí jména viničních tratí v již dnešní známé podobě Dolní a Horní Frédy. Ve spraších jsou vyhloubeny desítky nádherných sklepů, z nichž některé jsou vyzděné cihlovou klenbou, jiné jen tak bez zpevňujícího klenutí. Ve vinicích se v roce 1890 objevil révokaz, jehož první nálezy byly hlášeny v Šatově a jehož rozšíření způsobilo dal-

(4/2008)

ší úpadek vinic. Po roce 1908 bylo mnoho vinohradů vytrháno a přeměněno v pole. Počátkem 20. století během dvou desetiletí klesla plocha na 10 ha a tato rozloha se udržela přibližně do roku 1951. Vinař a také zakladatel novodobého vinařství v obci František Fiala započal výsadbu vinic tehdejšího JZD v 3 ha trati Nádavky, později svažité trati Kravky přeměnil na terasovitou vinici s 54 terasami. Na každé terase byly vysázeny dvě řady révy vinné. Byly to prý snad první terasy u nás. Vysazoval hlavně Veltlínské zelené, Sauvignon, Ryzlink vlašský, Neuburské, Rýnský ryzlink, Tramín a z modrých odrůd v té době málo známou a rozšířenou Frankovku. Ta získala v následujících letech značnou proslulost. Na práci svého strýce navázal v roce 1962 jeho synovec vinařský odborník Zdeněk Fiala a pokračoval ve výsadbě nových vinic na viniční trati známé jako Frédy. Vsadil přes 8 ha Veltlínu

zeleného, Ryzlinku vlašského, Müller-Thurgau a Svatovařineckého. V roce 1965 byl jeden z velmi špatných roků díky počasí a rozšíření chorob. Opakem tohoto nepříznivého roku byla sklizeň v roce 1968 ze 30 ha vinic, kdy už naplno produkovaly viniční tratě na Frédách. V roce 1975 předal vedení svému příbuznému vinaři a vinohradníkovi Josefu Líbalovi. Ten se pustil do odvážné likvidace roztroušených vinohradů v Želeticích, Žeroticích a v Tvořihrázi patřící k tehdejšímu JZD. V obcích zůstaly jen záhumenkové vinohrady. Nově soustředil rozšiřující výsadbu vinic v Horních Dunajovicích-Domčicích na slunných tratích Staré Hory a Frédy. V roce 1977 bylo v Horních Dunajovicích již 64 ha vinic a v roce 1985 byla zavedena do vinohradů závlaha. Viniční trať Frédy o rozloze 39,7 ha patří k velice kvalitním tratím první kategorie s přívlastkem terroir. Nachází se v nadmořské výšce 255

195

až 288 m s jižní a jihovýchodní expozicí mezi Horními Dunajovicemi a Želeticemi. Celá oblast v širším okolí je z geologického hlediska tvořena vápenitou spraší a sprašovými hlínami poměrně malé mocnosti. Půda je hlinito písčitá s pH 7,5. Průměrná roční teplota je 9,2 °C a roční srážky jsou poměrně malé – v průměru kolem 390 mm. Viniční trať, jejíž meziřadí je zatravněné, je osázena odrůdami v přibližném zastoupení 17 % Veltlínské zelené, 5 % Müller-Thurgau, 7 % Rulandské bílé, 6 % Rýzlink vlašský, 8 % Rýnský ryzlink, 30 % Svatovavřinecké, 6 % Sauvignon, 5 % Neuburské, 10 % tradiční Frankovkou a 6 % Cabernetem Moravia atd. Viniční trať Stará hora o rozloze 29,5 ha je v sousedství Fréd. Její nadmořská výška je o pár metrů větší, 270 až 300 m. Největší zastoupení (66 %) má Veltínské zelené, 30 % Müller-Thurgau a 4 % Aurelius. Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – dubnová výročí Ing. Štěpán Dvořák, profesor vinařské a ovocnické technologie na Vyšší státní ovocnicko-vinařské a zahradnické škole v Mělníku, zemřel 30. dubna 1928 ve věku 38 let. Byl členem ČSAZ, odborně velmi činný, založil školní sklepy na Neuperku v Mělníku, byl též členem Zemského vinařského spolku moravského. 1928, VO, roč. 22, č. 7, str. 41 Prof. Dr. Ing. Eduard Baudyš, DrSc., zemřel 26. dubna 1968 ve věku 82 let. Věnoval se ochraně rostlin. Byl jedním z prvních absolventů zemědělského odboru ČSVUT v Praze. Hned po vzniku Československa se stal přednostou fytopatologické sekce Zemských výzkumných ústavů zemědělských v Brně a pak v r. 1924 jako docent a v r. 1946 jako profesor hospodářské fytopatologie na VŠZ v Brně. Byl velmi oblíben nejen u posluchačů, ale i širokou přednáškovou činností u všech zemědělců v mnoha obcích a byl též literárně velmi činný. 1968, Vinohrad, roč. 6 (61) č. 8, str. 128

20. dubna 1978 byl založen ve spolupráci s Regionálním muzeem v Mikulově Moravín, spolek moravských vinařů, který navazuje na dřívější spolkovou činnost Moravínu šedesátých let. Cílem bylo spojit kvalifikované vinařské pracovníky ve prospěch odborného rozvoje našeho vinohradnictví a vinařství ve spolupráci s ČSAV a jinými institucemi. Činnost byla organizována v jednotlivých odborných skupinách. (Pozn. DM: Moravín je dodnes činný k prospěchu našeho vinohradnictví a vinařství.) 1978, Vinohrad, roč. 16, č. 11, str. 262 Tomáš Dohnal se dne 16. dubna 1988 dožil 85 let. Po absolvování Rolnicko-vinařské školy v Bzenci nastoupil zaměstnání v Mutěnicích, odkud již v r. 1923 odchází do VSV na Karlštejně, kde byl postupně správcem až vedoucím až do roku 1970. Založil Státní pokusné vinice v Budňanech. Věnoval se vědecko-výzkumné práci řezu a vedení révy, sortimentu révy, udr-

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováﬁÛ, 2004

žovacího šlechtění a novošlechtění. Je autorem a spoluautorem 10 odborných knih, 214 článků, 23 původních prací atd. Byl členem vědecké rady ČSAZ, funkcionářem Cechu ČV, ČZS atd. Za svoji činnost byl několikrát odměněn MZV, ČSAV, ČSVTS, ČZS aj. 1988, Vinohrad, roč. 26, č. 4, str. 94 V Mělníku byla 23. dubna 1988 uspořádána třetí výstava vín okresním výborem ČZS. Na výstavě mimo česká vína byla i vína z Moravy, celkem vystaveno 157 vzorků. Šampionem bílých vín byl Sauvignon Ing. P. Bravence z Dolních Dunajovic a červených vín směs odrůd M. Koláře z Uherského Ostrohu. Bylo uděleno 59 zlatých, 95 stříbrných a 3 bronzové medaile. 1988, Vinohrad, roč. 26, č. 8, str. 191 Dle uvedených pramenů sestavil Drahomír Míša

590 ,613 Kč (vč.(vã. 9%5% DPH) DPH)

Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

196

(4/2008)

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Jak se za starých dob hospodařilo s vínem ve sklepích a jak se hospodaří v době přítomné Naši předkové, zvláště „vincůři“ by se dnes podivili, co všecko se s vínem ve sklepě provádí, snad by ho proto ani nepili! Patrně dařilo by se tak i našemu prostému vinaři moravskému, kdyby si tak postavil hlavu a měsíc svůj sklep nechtěl ani vidět – za to však si udělal výlet třeba do Vídně neb do Prahy a tam nemoha již odolati, navštívil některé velké hospodářství sklepní. Jaké „hrozné“ věci by tu spatřil. Co se v takovém závodě hemží pracovníků, kolik je zde různých pump, filtrů, kotlů a jiných přístrojů a všechna jejich práce nese se vždy jen ku dokonalému vyškolení vína a všecka tato tak různá pro vinaře našeho druhdy nepochopitelná práce je korunována jednoduchým zakončením – stočením vína do lahví. Obsah láhve vinné je tedy závislý nejen od vinice, ale hlavně též od správné a tak rozmanité práce sklepmistra. Kdysi tak nebývalo. Sklepy velikých rozměrů stavěly se sice už za starodávna, avšak hospodářství v nich bylo asi tak primitivní jako u dnešních vinařů a maloobchodníků. Nelze též našim předkům, specielně Římanům, upříti jistou znalost v ošetřování vína, která ač jednostrannou mohla by tak mnohému vinaři na našem Slovensku sloužiti za vzor. Lze s dobrým svědomím mnohé naše „búdy“ zanésti o celé tisíciletí nazpět a sejdou se tam s těmitéž způsoby ošetřovacími, s toutéž „vzornou čistotou“, jakou tak často shledáváme ve slováckých búdách! Před mnoha sty lety pozůstávalo zejména u jižních národů celé sklepní hospodářství z hliněných hrnců a několika kozlích neb beraních měchů, kam dávali mošt zkvasit a odtud ho také přímo skonsumovali. U nás jsme o něco lépe na tom, že aspoň ukládáme víno do nádob vhodně uzavřených, avšak celkové ošetřování a čistota je v našich búdách namnoze horší než před tisíci lety. Naši předkové netrápili víno všelijakými podnájemníky, jako: zemáky, turkyní, řepou, jimiž namnoze jsou bečky obklopený jak křečkové v zimní zásobě, aniž používali klasů z turkyně neb řepy za zátky. Tyto poslední jsou vymožeností moderního sklepního hospodářství u našeho vinaře v posledním století, tedy v době, kdy lučba vinařská a drobnohled zvrátily zastaralé názory a postavily pěstování a ošetřování vína na pevný základ vědecký! Náš vinař nehnul dosud ni prstem v tomto směru a přec zvelebení českého vinařství na Moravě bez zlepšení sklepního hospodářství není

vůbec možné. Člověk musí žasnouti nad tím, že prostý vinař před 700 lety znal už jistá pravidla při lisování, kvašení, stáčení i doplňování (dolévka), dovedl konservovati víno, resp. mošt, po delší dobu, kdežto dnes je mnohým vinařům řádná dolévka a zejména pravidelné stáčení neznámou pevninou. Zvláště Římané měli nemalou zásluhu o sklepní hospodářství. Dle Crescentia v XIII. století znali již tehdy vinaři nepříznivý účinek vzduchu na víno, zejména moštu při lisování, i bylo některým ledabylým vinařským krajům vytýkáno, že nechávají mošt na slupkách ležeti, čímž víno utrpí na barvě (bílé) i chuti. Různé pověry bránily i v tomto odvětví důsledným krokům, jež by přivodily na základě lučby podstatnou změnu v některých, dle tradice silně zakořenělých a houževnatě zastávaných method sklepařských. Tak v době středověké měl u vinařů měsíc velikou zásluhu o dobrou neb špatnou jakost vína, neboť působil prý přímo na víno v sudě, třeba v hlubokých sklepích chovaném! Zvláště však žena v době periodického onemocnění byla postrachem pro tehdejší sklepmistry. Vytýkalosť se tehdy slabému pohlaví, že chová mezi sebou též individua, která páchnou nemálo po kozlovině a dotek takových francimórů s bečkou měl prý za následek zhoustnutí (rozuměj zvláčkovatění) aneb zakalení vína! Až na Římany, kteří věnovali čistotě nádob (hliněných) zvláštní péči, nebrali ostatní vinaři, zejména Němci a naši Slováci, čistotu nádob dosti vážně. Od pradávna byla ledabylá čistota ve sklepním hospodářství kamenem úrazu a kolébkou všech těch prapodivných příchutí a cizích vůní ve víně byly zpravidla nečisté sudy, nečisté lisování, nečistá dolévka, nečisté stáčení a p. Následky nečistoty, zejména příchuť sudová, plesnivá, čmoudová a j., léčily se pak různými recepty, jichž namnoze užívá se i dnes. Křen a mrkev jsou pro mnohého vinaře tajným a „mocným“ prostředkem proti šumu (křís). K odstranění stuchlé příchuti uvázalo se 12 mišpulí na voskovou niť a zavěsily se do vína; stuchlina prý jistě zmizela. (Škoda, že mišpule nyní už neúčinkují – prodalo by se jich na Slovensku dosti.) Mezi mastičkáři byly ovšem i rozumní sklepmistři, kteří hleděli různé nemoce a příchutě předcházeti tím, že sudy řádně čistili a sířili. Již tehdy měla síra ve sklepním hospodářství velký význam desinfekční a její nutnost a potřeba v době přítomné ještě více stoupla. Koncem 18. století byly účinky síry ve sklepařství již tak známy, že se jí upotřebilo nejen k desinfekci nádob, nýbrž i k síření neplných nádob (proti šumu), jakož i k zamezení kvašení u vín desert-

ních a moštů sladkých, určených k dopravě do vzdálenějších krajin. Všeobecným zvykem bylo upotřebení lněného plátýnka jako podkladu pro zátku. Tato kuriosita dochovala se až na naše časy. Tento zvyk i při nejpečlivějším ošetřování a čistění způsobil mnoho zla. Plátýnka nasákla celá vínem a z vnější strany účinkem vzduchu křísovatěla neb octěla i byla to množárna všelijakých nemocí vín. A nyní si představme naše poměry! Každého měsíce mají se zátky důkladně očistiti a plátýnka čistými nahraditi, jinak hrozí stále nebezpečí zkázy pro celý sud. Již z toho důvodu měl by se tento starodávný zvyk úplně zanechati a starati se nejen důkladně o zátky, avšak i o řádně vyvrtané otvory; pak mnohé „hadry“ se sudů zmizí jako zbytečné monstrum. Čistění sudů uvnitř pomocí řetězu se všeobecně upotřebilo a jest i nyní nejjednodušším prostředkem ku odstranění zaschlých kalů a p. na stěnách malé nádoby. Způsob ošetřování vína ve středověku byl sice primitivní, avšak některé práce směřující k urychlení zrání, k vyčistění a zušlechtění vína byly již našim předkům dobře známy. Samotok a slabým tlakem vytlačený první mošt byl dáván zvlášť na rozdíl od moštu druhého silným tlakem dobytého; tomuto poslednímu přidávalo se něco kvasícího samotoku, aby lépe zkvasil.

ÚKZÚZ Odbor trvalých kultur nabízí volné místo – RSS

vedoucí oddělení registru vinic Pracoviště: Znojmo-Oblekovice Požadované vzdělání: VŠ zemědělského směru, nejlépe obor vinohradnictví a vinařství Požadavky: odborná znalost problematiky sektoru vinohradnictví a vinařství, zkušenost s vedením kolektivu, organizační schopnosti, znalost práce s PC, samostatnost, ŘP sk. B, aktivní znalost angličtiny Nástup: 1. 6. 2008 Pracovní poměr: doba určitá, zástup za MD Pracovní doba: pružná Náplň práce: Vedení registru vinic, spolupráce s MZe, SZPI, SZIF, VF a odbornými svazy, příprava legislativy, kontakt s vinohradnickou a vinařskou veřejností ČR Písemné žádosti spolu s profesním životopisem zasílejte do 30. 4. 2008 e-mailem nebo poštou na adresu: ÚKZÚZ – personální oddělení Hroznová 2, 656 06 Brno

(4/2008)

Mikulovský Moravín hodnotil Členové místního vinařského spolku Moravín se sídlem v Mikulově se dne 15. února 2008 sešli v prostorách hotelu Tanzberg, kde zhodnotili svoji činnost za uplynulý rok 2007. Jako na každé výroční schůzi se přečetly zprávy o činnosti a o hospodaření. Největší pozornost členů místního spolku byla věnována plánu práce na rok 2008, který byl důkladně probírán a připomínkován. Největší zájem projevili členové o návštěvu veletrhu INTERVITIS VIENNA a o veletrh GASTRO, který se uskuteční ve dnech 13. až 15. 4. 2008 ve Vídni. Naše organizace pořádá tento zájezd ve spolupráci s Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou, která má sídlo v Praze. Dále se členové zajímali o zabezpečení nové akce s názvem Mladé víno odchází, která se uskuteční na mikulovském zámku dne 23. 5. 2008. S povděkem byla přijata akce s názvem Zarážení hory na mikulov-

197

ském náměstí s ochutnávkou vín a cimbálovou muzikou. Letos bude tato akce uskutečněna 15. a 16. 8. 2008. Na závěr výroční schůze bylo ochutnáno 18 vzorků vín odrůdy Veltlínské zelené členů místního spolku. Podrobnější informace o připravovaných akcích naleznete na našich nově zřízených stránkách www.moravinmikulov.eu. (vp) Winefest v Mělníku 26. dubna se v Mělníku pod heslem „Mělník – město vína 2008“ uskuteční Winefest – 8. ročník prestižní regionální soutěžní výstavy českých vín s doplňkovou výstavou sektů, vín růžových a přírodně sladkých. Letos nově bude zahrnovat i vína z rodiny odrůd Rulandských, a to z Čech i z Moravy. Akce začne v 10 hod. v prostorách muzea. Další informace naleznete na www.winefest.cz. (vo)

Kalendář vinařských akcí DATUM 12. 4. 2008 12. 4. 2008 12. 4. 2008 12. 4. 2008 18. 4. 2008 18.–19. 4. 2008 19.–20. 4. 2008 19. 4. 2008 19. 4. 2008 19. 4. 2008 24.–25. 4. 2008

Hodnocení vín (týká se koštů) 6. 4. 2008 (10.00 h) 6. 4. 2008 (9.00 h) 4. 4. 2008 (17.00 h)

13. 4. 2008

13. 4. 2008 (9.30 h)

VÝSTAVA

MÍSTO

HOD + KONTAKT

Výstava vín Bošovice 2008 23. tradiční výstava vín v Blučině Výstava vín z Podpálaví Místní výstava vín v Šardicích Cyklus „Povídání o víně” – Ryzlink rýnský Vinařské Litoměřice XXIX. oblastní výstava vín Podluží 2008 Na kole mezi vinohrady Výstava vín v Sadech 34. výstava vín v Újezdě u Brna

Kulturní dům Lidový dům Blučina Velký zámecký sál, Mikulov Obecní hala U Orla RTIC Židlochovice – vinotéka, Masarykova 100 Litoměřice, Dům kultury, Na Valech 2028 Kulturní dům, Týnec u Břeclavi Uherské Hradiště Kulturní dům Uherské Hradiště – Sady sportovní hala základní školy Hotel ATOM Ostrava, spol. s r. o., Zkrácená 2703, 700 30 Ostrava-Zábřeh hotel Centro, Husova 8 sál Společenského domu, Herbenova 4, Hustopeče Hotel Central, Hrušovany nad Jevišovkou Restaurace Barák Hostinec „U Šmídů” na Náměstí v Jaroslavicích U Šťastných, Ratíškovice Rakvice Sokolovna, Velké Pavlovice Sál Obecního úřadu, Horní Věstonice Regionální muzeum Mělník Sklepy pod Sokolovnou, Bzenec Sál sokolovny, Lovčičky sál Společenského domu, Hustopeče

zač. v 10:00 hod., 608 226 488, jadrnyj@seznam.cz zač. ve 13:00 hod., 721 376 009, admin@obec–blucina.cz zač. ve 12:00 hod., 774 210 062, michal.solarik@seznam.cz zač. ve 13:00 hod., 602 146 935, f.foretnik@seznam.cz zač. v 18:00 hod., musilova.ivana@centrum.cz tel.: 475 534 077, michalec@ortopedicke.centrum.cz Petr Savara, savac@seznam.cz 572 525 525, mic@uherske–hradiste.cz zač. v 17:00 hod., 604 622 283, vinari.sady@centrum.cz zač. ve 13:00 hod., 777 063 005, vinari.ujezd@email.cz

Cuvée 2008 Ostrava

25. 4. 2008 25. 4. 2008 26. 4. 2008 26. 4. 2008 26. 4. 2008 26. 4. 2008 26. 4. 2008 26. 4. 2008 26. 4. 2008 26. 4. 2008 1. 5. 2008 1. 5. 2008 1. 5. 2008

tel.: 603 240 661, martinkristek@cuvee.cz

Soutěžní výstava vín „O hustopečskou pečeť 2008“ 724 916 004, sve@hustopece-city.cz České a moravské vinařství – 4. rok v EU 602 706 803, vinarstvi@hustopece–city.cz Výstava vín – Hrušovanský košt 2008 zač. v 10:00 hod., tel.: 603 839 601 18. ročník výstavy vín v Dobšicích zač. ve 14:00 hod., 602 473 017, tevolt@sendme.cz XXXV. oblastní výstava vín Jaroslavice, okres Znojmo zač. v 11:00 hod., 515 275 123, info@obec–jaroslavice.cz Výstava vín 2008 tel.: 723 12 82 02, j.hubacek@karotaz.cz Den otevřených sklepů tel.: 602 450 053, vladimir.minarik@seznam.cz Místní výstava vín Vinný košt zač. ve 13:00 hod., 519 517 668, horni-vestonice@quick.cz Mělník město vína – WINEFEST 2008 tel.: 776 638 122, d.chocholaty@winefest.cz Prvomájová výstava vín zač. v 9:00 hod. 27. 4. 2008 (9.30 h) 8. místní výstava vín zač. v 10:00 hod., Jaroslav Rozsypal 608 75 85 11 Tradiční prvomájová výstava vín zač. v 10:00 hod., 602 706 803, vinarstvi@hustopece–city.cz Den lidových řemesel 2008 – Ochutnávka 1. 5. 2008 náměstí Republiky, Moravská Nová Ves zač. v 10:00 hod., 519 342 202, podatelna@mnves.cz „Noveských” vín 1. 5. 2008 XXX. Mařatická výstava vín Zimní stadion Uherské Hradiště zač. v 9:00 hod., graca.v@seznam.cz 3. 5. 2008 Svatogothardské vinařské slavnosti Masarykovo nám., Dolní Kounice tel.: 546 420 005, kic@dolnikounice.cz 3. 5. 2008 4/26/08 Výstava vín Ždánice kulturní dům zač.ve 13:00 hod., p. 737 379 656, drenap@quick.cz 4. 5. 2008 Výstava vín Velké Bílovice Kulturní dům František Spěvák 728 611 794 8. 5. 2008 XVI. košt vín Brno-Vinohrady Společenský sál Pálavské nám. Brno-Vinohrady zač. v 10:00 hod., 603 435 748, info@mika.cz 8.–9. 5. 2008 Zájezd do Tokajské oblasti na Slovensku Tokajská vinařská oblast, Slovensko tel.: 739 089 104, sale@vinarstvikorab.cz 9.–10. 5. 2008 Valtické vinné trhy Zámecký areál valtického zámku tel.: 721 021 317, moravin.valtice@seznam.cz Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese http://www.wineofczechrepublic.cz.

Za Vítězslavem Hubáčkem Vystudoval Rolnicko-vinařskou školu v Bzenci a později Střední zahradnickou školu v Mělníku. Pracoval ve Výzkumné stanici vinařské v Karlštejně s Tomášem Dohnalem. Od roku 1971 do roku 1992 byl vedoucím stanice. Zkoumal podnože, afinitu, způsoby rozmnožování révy vinné a boj proti plevelům. Vypracoval II. etapu rajonizace révy vinné pro Čechy. Jako šlechtitel úspěšně pracoval na klonové selekci révy vinné. Vyselektoval 12 klonů odrůd Sylvánské zelené, Müller Thurgau a Modrý Portugal, které jsou zapsány v listině povolených odrůd a množí se. Obhájil 17 závěrečných zpráv. Je spoluautorem knih „Hrozny a vína z vinice a zahrady“,

„Vinařův rok“ a „Rukověť vinaře“. Uveřejnil 20 vědeckých prací a přes 200 odborných článků. Byl výborným organizátorem – za jeho vedení se obnovily karlštejnské vinice, modernizovalo se sklepní hospodářství, vybudovala se laboratoř pro studium mrazuodolnosti révy vinné. Velikou práci pro české vinařství odvedl nejen ve VSV Karlštejn, ale také v Cechu českých vinařů. Byl 20 let jeho předsedou – od roku 1971 do roku 1992. Celých 40 let existence cechu byl členem předsednictva. Převedl cech bez problémů lety pro roce 1970, kdy mnoho odborných dobrovolných spolků bylo zrušeno a hrozilo i rozpuštění Cechu českých vinařů. Též pro revoluci 1989 byl oporou českému vinařství, kdy starší generace českých vinařů zestárla a do CČV bylo přijato plno mladých,

schopných, vzdělaných vinařů, kteří začali samostatně vinařit. Vítek Hubáček byl do posledních chvil svěží duševně i tělesně, pomáhal českým vinařům radou a zkušenostmi, pracoval v cechu. Za zásluhy o české vinařství byl vyznamenán řádem Karla IV., byl čestným členem CČV, čestným předsedou CČV, čestným členem Svazu vinařů ČR, byl oceněn Zlatou medailí České akademie zemědělských věd. Mnoho let mu byla oporou v životě manželka doc. Ing. Marta Hubáčková, DrSc., roz. Damborská, jež byla též jeho spolupracovnicí ve výzkumné stanici. Odešel Vítězslav Hubáček, velký český vinař. Všichni toho litujeme. Zasloužil se o české vinařství. Budeme na něho vzpomínat. Ing. Ivan Váňa, vinař

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice

Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ

Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY

autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 999 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Ampelografia Slovenska 820 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Jak a proč postavit vinný sklep 207 Kč Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné 343 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Historie vinařství na Moravě (komplet 3 publikací) 461 Kč Pít či nepít 78 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Přímý zásah v boji s peronosporou!

Proti peronospoře s novou účinnou látkou

www.bayercropscience.cz

vysoká úroveň účinnosti velmi rychlý vstup do rostliny plná ochrana nových přírůstků postřikový interval 12–14 dnů bez obsahu mědi letos již k použití v IP