ãíslo 2, roãník 97/2004
cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)
Vinafisk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem
Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinafisk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitfi ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.
Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES
Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz
V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína
9 771212 788000
a mnoho dal‰ích zajímavostí
(4/2009)
138
AKČNÍ SLEVA platí v měsících
DUBEN A KVĚTEN! 999 Kč
650 Kč vč. 9% DPH
více informací v redakci VO
(4/2009)
ORWINE je název celoevropsky významného projektu zabývajícího se ekologickým vinohradnictvím a vinařstvím. Konečné výsledky projektu budou představeny 2. dubna v Bruselu. Protože je tento sloupek psán na sklonku března, píši o projektu, že bude představen, přitom v době, kdy tyto řádky čtete, už jde pravděpodobně o minulou událost. ORWINE je jak jinak než zkratka: projekt jinak nese velmi dlouhý název – organické vinonohradnictví a výroba vína: vývoj agrotechniky a technologií přátelských k životnímu prostředí a konzumentovi, které povedou ke zlepšení kvality organicky vyráběných vín. Tento projekt financovaný z evropských peněz má pomoci ustavit odborné zázemí při práci s legislativou v této oblasti vinařské produkce. ORWINE se od počátku v roce 2006 účastní 11 partnerských organizací z předních vinařsky producentských zemí EU (Itálie, Francie, Německo, Švýcarsko a Belgie). Experimentální část projektu se idehrávala v průběhu a zpracovávala údaje o třech sklizních. Souběžně s tím probíhaly průzkumy trhu a analýzy požadavků ze strany spotřebitelů. Shromažďovány byly také názory výrobců z řad hlavních hráčů na trhu. Důležité je konstatovat, že dosud byly certifikace „bio“ podle EU předpisu C.E.E. 2092/91 přiznávány jen organické produkci hroznů, a nikoli výrobě vína samotné. Nové nařízení Komise CE 834/07 platné od 1. 1. 2009 takto nabízí dodatečně vyplnit tuto legislativní mezeru. Zdá se tedy, že brzy budeme moci i naše vína označovat jako biovína, ne tedy jen jako dosud „vína z ekologicky vypěstovaných hroznů“. Jednou z priorit při řešení tohoto projektu je snaha o snížení hladiny obecně používaného síření. V materiálech ORWINE je jako jeden z vhodných substituentů zmíněna kyselina askorbová, tedy vitamin C. Řešitelé projektu při výběru kritérií a jejich vyhodnocování vycházeli též z praktik a technologických zvyklostí používaných ve sklepních hospodářstvích. Otázkou však zřejmě zůstane, jestli se tímto předpisy o biovínech více nepřizpůsobí novým producentům. Nemělo by to být totiž naopak? Richard Stávek
139
Obsah Aktuálně Richard Stávek: Orwine....................................................................................................................................................... 139 Z redakční pošty................................................................................................................................................................... 140 Editorial Richard Stávek: Ne více enologů, ale vinařů...................................................................................................................... 142 Spolkové informace Informace z činnosti ŠV ČR.................................................................................................................................................. 142 Z valné hromady Moravínu............................................................................................................................................... 143 Informace o jednání Rady Vinařského fondu.................................................................................................................. 143 Svaz IP se transformuje na EKOVÍN................................................................................................................................ 144 Česká republika v Evropské unii Jiří Sedlo: Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA.................................................................................. 144 Vinohradnictví Vít Pavka: Zamyšlení nad dávkováním pesticidů ve vinicích........................................................................................... 146 Marta Hubáčková: Modrý Janek, respektive Veltlínske modré........................................................................................ 147 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Hodnocení provozních nákladů u pásového malotraktoru................................................. 151 Petr Ackermann: Nová možnost ochrany proti různonožci trnkovému........................................................................... 153 František Muška a kol.: Škody způsobené krupobitím na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006................................................................................................................. 153 Jaroslav Hladík: Zweigelt a moje oblíbené Zweigelt(rebe)................................................................................................ 155 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 1. část................................ 157 Poznatky s ověřováním Synerginu® E-Vital na révě vinné...............................................................................................158 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Muškát Ottonel...................................................................................... 163 Technologie Irena Pavelková: Oxidativní stres kvasinek – úloha glutationu......................................................................................... 164 Laserová tomografie aplikovaná na degustaci šampaňského a šumivých vín............................................................... 165 Erich Minárik: Nový systém imobilizácie vínnych kvasiniek vo vinárstve?..................................................................... 166 Termovinifikace a kalnost: jaký mají vliv na ovocitý charakter?.................................................................................... 166 Vinařství v zahraničí Veletrh BIOFACH letos otevřel samostatný vinný pavilon............................................................................................. 170 Rozhovor Hovory LG (2.): S fenyklovým olejem opatrně................................................................................................................ 171 Obchod vínem Richard Stávek: Růžové radovánky..................................................................................................................................... 173 Jiří Sedlo: Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2008.............................................................................. 177 Richard Stávek: Povoleno první VOC................................................................................................................................. 188 Vinařské aktivity Ženy-vinařky, přijeďte do Mikulova................................................................................................................................. 173 Jan Čeřovský: Přehlídka českých vín ve Slaném............................................................................................................... 175 Kalendář vinařských akcí.................................................................................................................................................. 176 Právo Spor o právo na informace z Vinařského fondu.............................................................................................................. 174 Vinařská historie Richard Stávek: 1558: Nejstarší česky psaná odborná vinařská kniha............................................................................ 182 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety... .............................................................................................................. 183 Václav Fiala: Zaniklá obec Skorčice byla svědkem počátku zakládání vinic na Moravě................................................ 184 Společenská kronika Zdeněk Habrovanský: Za Václavem Křivánkem.................................................................................................................. 187 Zprávy Richard Stávek: Povoleno první VOC................................................................................................................................. 188
140
(4/2009)
Vinařský obzor číslo 4, ročník 102 (2009) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (drugin@tiscali.cz) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2009: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 31. 3. 2009 Toto číslo vychází 7. 4. 2009 ISSN: 1212–7884
Vinařský obzor ®
Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.
Errata V příspěvku Ing. M. Hluchého, Ph.D., „Vývoj a současnost ekologického vinohradnictví na jižní Moravě“ uveřejněném v čísle 1–2/2009, str. 35–40, měly grafy č. 4 a 5 porovnat situaci roků 2006 a 2008. Omylem byl v obou grafech uveden průběh sumy týdenních úhrnů srážek roku 2008 a byly nesprávně označeny ročníky v nadpisech grafů. Uvádíme znovu oba grafy se správným označením a popisem. (Graf č. 4 Průběh křivky sumy týdenních úhrnů srážek na lokalitách Kobylí a Hnízdo v roce 2006, graf č. 5 Průběh křivky sumy týdenních úhrnů srážek na lokalitách Kobylí a Hnízdo v roce 2008) Touto úpravou je současně opravena také nepřesnost nadpisu obou grafů Infekční periody – plíseň révová 2008. Porovnáván je průběh sumy týdenních úhrnů srážek v letech 2006 a 2008. Infekční perioda zahrnuje splnění podmínek pro sporulaci, klíčení zoosporangií (uvolnění zoospor) a infekci. * Zajímám se o získání vinanu draselného z viného kamene. Prosím Vás o pomoc při získání literárních odkazů. Děkuji, Tomáš Šruma Domnívám se, že tazatal možná úplně neví, na co se vlastně ptá. Samotný vinný kámen je kyselý vinan draselný (hydrogenvinan draselný (KHC4H4O6) a jeho neutralizací hydroxydem draselným vzniká normální vinan draselný (K 2C4H4O6), který je podstatně rozpustnější. Samotný vinný kámen ve formě usazeniny z nádob je znečištěn bílkovinami, fenolickými látkami apod., proto je ho potřeba vyčistit rekrystalizací. Konkrétní literatu, která by o tomto problému pojednávala, však neznám. Michal Kumšta, Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU
* Vážení, dovoluji si vašim čtenářům zaslat svoji básničku a je jenom na vašem rozhodnutí, zda ji otisknete. V kladném případě prosím o zaslání alespoň dvou výtisků vašeho záslužného časopisu, kde bude toto dílko uvedeno. Je mi 85 let, z toho 42 let jsem provozoval vinici v Přední hoře v Mutěnicích. S pozdravem „vinohradům zdar!“ Stanislav Blažek, Břeclav-Poštorná
Kouzlo vinohradů Vinohrady, vy krásné, sluncem tkané vinohrady, jaké kouzlo v sobě máte, co před námi ukrýváte, co nesou k nám k udivení vaše staré révy hlavy. Ó, až zavoníte, vinohrady, když rozkvete réva vinná, již nenahradí vůně jiná, a pak tyto z něžných kvítků změní se nám v hrozny sladké, jsou výborné, co však více – z prudké bouře jejich kvasu vydají tu nejkrásnější krásu – vínko zlaté, rudé, co bez ustání blaží celá lidská pokolení. Pročež vinohradům budiž sláva, dobou péči ať každý z nás jim dává, ony pak nám vynahradí tím, co máme tak rádi. Dar však našich vinohradů ať přinese vždy jen shodu, víno je lék, jindy ale naopak, měj vždy míru, budeš tomu rád. Kdo neumí být sobě pán, sklep mu nebuď otvírán, kdo však vínko pije k zdraví, ten ať píseň pěje s námi.
(4/2009)
Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004
141
590 ,613 Kč (vč.(vã. 9%5%DPH) DPH)
Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
142
(4/2009)
Ne více enologů, ale vinařů našemu vinařství. Z jedné nedávné diskuze s pedagogem Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty v Lednici, tedy instituce, která vychovává, vzdělává a pro praxi připravuje naše budoucí vinařské inženýry, vyplynulo, že většina studentů pátých ročníků, kteří se připravují na vinařskou dráhu, sní o kariéře technologa/enologa a k vinicím se až tolik nikdo nemá. Trošku jsem tím byl překvapen. Potvrzeno mi to bylo krátce poté i dvěma případy z vinohradnických firem, které měly problém sehnat mladého agronoma do vinic. Do sklepa (dnes často už jen výrobní haly) by se ale přitom zájemci celkem snadno našli. Co může stát za tímto „sporem“ mezi vinicí a sklepem? Podívejme se nejprve na některé základní pojmy. ENOLOG je dle definice Velkého vinařského slovníku osobou, která na základě svých vědeckých a technických poznatků a vědomostí je schopna plnit přesně definované funkce s ohledem na spolehlivé praktiky. OIV stanovuje velmi podrobný program pro dosažení titulu „enolog“. Podle všeobecného pojetí ve Francii je za enologa označena osoba, jejíž vědecké znalosti jsou potvrzené diplomem úředně stanoveným zákonem z roku 1955. Technické a praktické znalosti enologa jsou tak rozsáhlé, že mu dovolují být plně zodpovědným za zpracování hroznů a ošetřování vína; dokáže vykonat analýzy hroznů a vína a samozřejmě dokáže tyto analýzy využít. Musí být schopen stále sledovat nové poznatky z enologie a tyto zavádět a využívat (A. Konečný). Dost rozsáhlý popis. Příbuzným heslem je SKLEPMISTR: Technický zaměstnanec, který řídí praktické úkony při výrobě a školení vína, při jeho lahvování, skladování a adjustaci. Rozhodování mu usnadňuje provozní laboratorní kontrola vín. Ve velkých závodech bývá hlavní technolog, který řídí práci několika sklepmistrů (Kraus). VINOHRADNÍKA vydavatel Slovníku opomenul zcela, je zde však uveden pojem všeobjímající, a přestože stručný, tak veskrze výstižný: VINAŘ je původní označení předního viničního dělníka, který byl znalý všech viničních prací a řídil je ve vinicích od jara do podzimu. Byl o sv. Martinu najímán na jeden rok majitelem za smluvenou roční výplatu. Viniční čeládka se najímala na jeden den a byla placena za jeden den práce. V městských vinicích bývali pro každou viniční horu jmenováni starší vinaři, kteří vykonávali dohled nad pracemi mladších vinařů v hoře. Dnes jde o neurčité označení všech pracujících v oboru, nejvíce směrované na majitele vinice a výrobce vína (Kraus). Porovnáme-li výše uvedené definice, je evidentní, že ta část vinařiny, která začíná vinobraním a cestou hroznů do sklepa, je z jakýchsi důvodů snad i stavěna výše a neadekvátně vyzdvihována oproti viniční lopotě. Vinař Ing. Josef Peřina, uznávaný odborník a dlouholetý vedoucí vinic a sklepů na Mikulovsku, již v roce 2003 v rozhovoru pro VO řekl, že víno se dělá ve vinici a kvalita ve sklepě se dá již jen udržet a nebo pokazit. Pokud budeme uvažovat čistě formální logikou, bylo by tedy pro plošné zvýšení kvality našeho vinařství obecně prospěšnější, kdybychom měli větší odbornost a erudovanost hlavně ve viničním hospodářství. Přitom jsme svědky přímo „úprku do sklepa“. Je to začarovaný kruh – čím méně kvalifikovaných a odpovědných odborníků se bude starat o naše vinice, tím více se bude prosazovat enologie na úkor vinařiny: aby udržela základní kvalitu, bude třeba více aditiv a přípravků do vína, více technologických úkonů a zásahů. Někdy méně znamená více a i podle svědectví a zkušeností mnohých předních znalců jsem o tom přesvědčen také. Za nešťastný považuji trend odtržení vinice od sklepa. Dokonce se objevují názory, tedy především z řad těch, kteří vlastní vinice nemají a hrozny či mladé víno nakupují, že není možné v rámci jedné firmy dělat vinohradnictví i sklepní hospodářství. Vzpoměl jsem si přitom na slova Johna Umberta Salviho, kterého jsme jako první loni na jaře pozvali na několikadenní exkurzi po vinařství jižní Moravy a který je od té doby hojně zvanou a často citovanou osobou, že příliš nebere vážně ty sklepy, které nemají vlastní vinice. Doslova řekl, že bez vinic jde o překupování a obchod. Propojení vinice se sklepem osobně vnímám jako pupeční šňůru, jako osudovou nit, jako potrubí nesoucí esenci zkušenosti, celoročního informačního úhrnu, energie místa zrodu hroznu k jeho ušlechtilému zániku podrcením, vyšťavením, a cyklické každoroční přeměny a věčné transformace do konečného díla: vína. Každý krok má samozřejmě své nezastupitelné místo; z vinice bychom bez sklepní části měli jen biomasu plodů s převahou vody a sacharidů. Neoddělujme tedy vinici a sklep. Zkusme se podívat na hrozen a víno jako na děti; přirozené je mít jednoho otce. Nemá-li sklep vinice, je to jako by dítě mělo sice biologického otce, ale vychovával ho druhý otec, a to za přímého povědomí dítěte samotného. Darmo hlásat, že si jako druhý otec vybírá jen ty nejlepší děti. Proč je enologie o tolik populárnější oproti viničním naukám, ampelografii, uvologii anebo samotnému ušlechtilému šlechtitelství? Kdo nahradí pomalu odcházející generaci vinařských šlechtitelů, za kterou stojí několik desetiletí usilovné práce a několik skvělých původních odrůd? Jde o módní vlnu, která se překulí? Situace možná může souviset i s vývojem výkupních cen hroznů, které jsou na hranici rentability a dlouhodobě tlačí pěstitelské podniky oproti zpracovatelským do poněkud nevýhodné pozice. Domnívám se, že než enology a technology, naše vinařství potřebuje více vinařů. Richard Stávek
Informace ze SV ČR n 26. 2. jednal šéfredaktor na MZLU Brno, Lesnické fakultě, ústavu ekologie, o příspěvku do VO s tematikou hmyzí fauny vinic. 27. 2. se šéfredaktor účastnil Dne otevřených dveří HM Hodonín. n Ve středu 3. 3. se dopoledne předseda SV ČR spolu s členem představenstva Ing. T. Martincem a senátorem Ing. J. Hajdou zúčastnili v Praze vypořádání připomínkového řízení k novele nařízení vlády č. 245/2004 Sb. (restrukturalizace). Na jednání zastupovali SV ČR, Hospodářskou komoru ČR, Agrární komoru ČR a Potravinářskou komoru ČR. Naše připomínky podpořil i hejtman JmK Mgr. M. Hašek. Naprostá většina připomínek byla akceptována pro další jednání na Úřadu vlády. Odpoledne se pak zúčastnili oponentury připravované Situační a výhledové zprávy Réva vinná, víno, rovněž na MZe. n Od 4. do 6. 3. probíhal v Brně veletrh VINEX. Jeho součástí bylo i předání cen vítězům soutěže Grand Prix Vinex. Na společném stánku SV ČR, VF a NVC proběhla jednání s ministrem zemědělství Mgr. P. Gandalovičem, hejtmanem JmK Mgr. M. Haškem, předsedou VHZD Senátu Ing. J. Hajdou, místopředsedou ZV PSP Ing. L. Skopalem, prezidentem AK ČR Ing. J. Velebou a s řadou dalších významných hostů. n 11. 3. proběhlo v sídle Svazu zasedání Dozorčí rady, kterého se vedle jejích členů (František Mádl – předseda, Jaroslav Osička, Ladislav Musil) účastnili i zaměstnanci SV ČR a byli k dispozici pro případné dotazy při kontrole hospodaření. n Ve dnech 12. a 13. 3. se předseda a tajemník Svazu zúčastnili v Praze konference k politice kvality zemědělských produktů a potravin EU. Na konferenci přednášela komisařka M. F. Boel, předseda ZV EP N. Parish, ministr zemědělství ČR P. Gandalovič a několik ministrů z ostatních členských států. Mimo další tam vystoupil i generální tajemník AREV J. P. Anger k programům kvality EU. 13. 3. se šéfredaktor setkal v sídle SZIF Brno s jeho ředitelem S. Juránkem. Probírali možnosti případné bližší spolupráce. Dále tentýž den jednal s F. Muškou o užší spolupráci. n 16. 3. proběhlo v sídle Svazu zasedání Redakční rady VO. Byla hodnocena první dvě letošní vydání VO a diskutovalo se o námětech na následující období. (JS, RS)
(4/2009)
143
Z Valné hromady Moravínu Dopoledne bylo věnováno odbornému programu, účastníci měli možnost vyslechnout aktuální informace ze Svazu vinařů ČR (Ing. M. Půček), informace o činnosti VF v roce 2008 (Ing. J. Machovec) a přednášku JUDr. F. Záhory, OA Brno, na téma „Základy podnikového hospodářství a marketing – cenotvorba se zaměřením na drobné vinaře, gastronomii a obchod“. Členy svazu přišla v dopoledních hodinách pozdravit také starostka města Valtic Ing. T. Lvová. Ve 14 hod. zahájil VH předseda svazu Ing. H. Holánek, pozdrav za SViŠ Valtice ke shromážděným přednesl Ing. B. Broska a informoval o novinkách ve škole. Předseda přednesl návrh programu schůze, byla zvolena a schválena komise mandátní (p. Kršková, Svozilová), návrhová (p. Osička, Langr), zápis schůze Ing. Becková, ověřovatel zápisu p. Šťastný. Zprávu o činnosti přednesla p. Seidlová: Členové výboru se sešli v roce 2008 4×. Výbor pro své členy, mimo vedení běžné agendy a chodu Moravínu, uspořádal řadu seminářů, školení a zájezdů, s politováním je však nutno říci, že právě členové o tyto akce příliš zájmu neprojevují. V lednu proběhl vinohradnický a vinařský seminář v Kobylí (účast více než 200 vinohradníků a vinařů), z plánovaných zájezdů byl zrealizován pouze zájezd na Znojemsko a do Rakouska, Moravín reprezentoval Moravské vinaře na Weinparade v Poysdorfu, zorganizoval vinohradnický aktiv k ochraně révy vinné ve V. Pavlovicích, koncem roku zrealizoval pět od-
poledních seminářů v NVC ve Valticích se zaměřením na vinařskou legislativu, přesto, že byly pozvánky písemně rozeslány všem členům, byl zájem o seminář minimální. Zprávu o hospodaření a stavu finančních prostředků přednesla p. Kršková, zprávu revizní komise p. Kamená, která shledala hospodaření a vedení účetnictví bez závad. Přítomní členové byli seznámeni se stavem členské základny, k 1. lednu 2009 má Moravín 350 řádných členů, z toho 60 členů nezaplatilo členské příspěvky ani po několikerém vyzvání – pokud se sami nevyjádří, budou navrženi na zrušení členství. Pro nemoc, časové zaneprázdnění nebo z jiných důvodů ukončilo své členství 12 členů, z našich řad odešli 3 členové, 8 nových členů bylo v průběhu roku schváleno výborem a doporučeno VH k přijetí. S návrhem rozpočtu na rok 2009 vystoupil předseda Ing. Holánek. Návrh plánu odborné činnosti na rok 2009 byl zaslán všem členům současně s pozvánkou na VH, z návrhu plánu vybíráme: 16. 4. jednodenní zájezd Slovensko; 30. 5.–1. 6. 09 Weinparade Poysdorf – prezentace vín moravských vinařů; 31. 5. – jednodenní zájezd Weinparade Poysdorf; vinohradnický aktiv k ochraně révy vinné ŠS Velké Pavlovice/červenec; 2denní zájezd – vinařské oblasti Čech (3.–4. září); seminář – smyslové vnímání a hodnocení vín – listopad/prosinec; 2. 12. zájezd do vinařské oblasti Rakouska. Zájezdy se uskuteční pouze v případě dostatečného počtu zájemců.
V rámci diskuse se někteří členové vyjádřili k činnosti výboru a plánovaným akcím pochvalně (zajímavé semináře, dobrá úroveň akcí a zájezdů), někteří kriticky (nevhodné termíny akcí, nevhodná, nezáživná témata seminářů, příliš vysoké ceny zahraničních zájezdů). V rámci snížení cen zájezdů po ČR bylo navrženo navštěvovat vinařství členů Moravínu, padlo několik návrhu na uspořádání dalších zájezdů do zahraničí (jižní Tyrolsko, Vinova Vídeň) – výbor připomínky bere na vědomí. Byl projednán písemný požadavek Ing. Stávka na změnu v jednacím řádu – zasílání pozvánek na VH tři týdny předem – v diskusi doporučeno ponechat 14 dní. P. Seidlová vyzvala členy Moravínu ke kontrole e-mailových adres, některé adresy v databázi nejsou funkční. Mají-li členové zájem o zasílání aktuálních informací, zašlou svou e-mailovou adresu na vseidlova@iol.cz. Ing. Holánek opět navrhl zvážit přijímání za členy Moravínu místní vinařská a zahrádkářská sdružení a spolky jako kolektivní členy – cílem je získávání více podnětů pro činnost, větší zájem o pořádané akce Moravínu, oživení činnosti. Po diskusi bylo schváleno přijetí sdružení, které projeví o členství v Moravínu zájem, takto: PRO: 48 členů, PROTI: 11 členů; ZDRŽELO SE: 4 členové. Na závěr byl přednesen a schválen návrh usnesení. Celkem přítomno: 63 členů; PRO: 61 členů, PROTI: 1 člen, ZDRŽEL SE: 1 člen. Jednání ukončil předseda Ing. Holánek a pozval přítomné k degustaci přinesených vzorků. Vladimíra Seidlová
Informace o jednání Rady Vinařského fondu Dne 24. 2. 2009 proběhlo druhé letošní zasedání Rady VF. Hlavním bodem jednání bylo projednání účetní závěrky a výroční zprávy Fondu za rok 2008. Rada oba dokumenty schválila a rozhodla o jejich předložení Dozorčí radě. Po schválení Dozorčí radou bude výroční zpráva včetně závěrky zveřejněna na webu Vinařského fondu. Rada dále projednala žádosti o poskytnutí podpory, jejichž realizace proběhne do konce měsíce března. Z celkového počtu 64 projednávaných žádostí Rada podpořila 60. Rada se dále zabývala těmito záležitostmi: – Byl schválen seznam vybraných akcí ve vinařských regionech, které byly určeny jako stěžejní pro podporu prostřednictvím nadlinkové komunikace. Smyslem této podpory je přilákat co nejvíce návštěvníků na jižní Moravu na konkrétní vinařské akce. Podoblast Mikulovská: Valtické vinné trhy, Pálavské vinobraní, Vinobraní v Novosedlích, Valtické vinobraní Podoblast Znojemská: Festival VOC Znojmo. Svátek písní a originálních znojemských vín, Znojemské vinobraní Podoblast Velkopavlovická: XIV. Vinné trhy Čejkovice, Velkopavlovické vinobraní, Burčákové slavnosti v Hustopečích, Ze sklepa do sklepa (otevřené sklepy ve V. Bílovicích) Podoblast Slovácká: Slovácké slavnosti vína a otevřených památek, Bzenecké vinobraní Moravská Nová Ves – den otevřených sklepů
Oblast Čechy: Mělnické vinobraní, Svatováclavské slavnosti v Kutné Hoře (součástí nominační výstava vinařské oblasti Čechy) – Rada schválila návrhy aktivit v rámci projektu podpory růžových vín a rozhodla o uzavření reklamní spolupráce s Regionální agrární komorou Jihomoravského kraje a dále o finančním příspěvku na realizaci projektu Business vlak v rámci veletrhu Vinex. Dne 13. 3. 2009 proběhlo letošní třetí zasedání Rady VF. Na programu bylo projednání celkem 230 žádostí o podporu. Celková schválená částka pro jednotlivé projekty činí 8 566 834 Kč (skutečně vyplacená částka bude známa až pro realizaci projektů a jejich vyhodnocení). Informace o výši poskytnuté podpory pro jednotlivé žádosti budou v nejbližší době zveřejněny na webových stránkách Fondu v části pro registrované. V následující tabulce najdete celkový přehled žádostí dle jednotlivých skupin. Tematické skupiny (první číslo označuje celkový počet žádostí, číslo za lomítkem počet podpořených z tohoto počtu) Účasti na výstavách Výstavy (Vinařské Litoměřice, Přehlídky Víno & destiláty) Soutěže
Vinařská turistika
Semináře Konference
Tiskoviny Web
Ostatní
Celkem podáno/ /z toho podpořeno
88/82
39/37
14/14
13/8
14/10
230/208
62/57
144
(4/2009)
Rada se dále zabývala těmito záležitostmi: – V návaznosti na schválení systému podporovaných akcí v regionech (viz informace o jednání Rady ze dne 24. 2.) byla k podporovaným akcím ve vinařské oblasti Čechy zařazena i výstava Vinařské Litoměřice. – Byla schválena žádost Asociace sommelierů na zajištění reklamy a prezentace tuzemských vín při projektu Svátky jara v Paříži ve výši 200 000 Kč.
– Rada vzala na vědomí dopis Českomoravského svazu vinařských podniků ohledně vyčleněné částky v rozpočtu Fondu na rok 2009 na propagaci v retailu s tím, že tato otázka bude samostatným bodem programu na dalším zasedání. Příští plánované zasedání se uskuteční dne 21. 4. 2009. (vf)
Výzva k převzetí rozhodnutí o posunutí splátek Vyzýváme všechny vinaře a vinohradníky, kteří si požádali o posunutí splátek návratné podpory na výsadbu vinic a rozhodnutí o posunutí splátek si ještě nepřevzali, aby tak učinili co nejdříve, a to osobně nebo v zastoupení na základě plné moci v kanceláři Fondu každý všední den mezi
8.00 a 15.00 h. Upozorňujeme, že v případě, že rozhodnutí nebude převzato a podepsáno, platí stávající rozhodnutí s povinností zahájení splácení v letošním, resp. příštím roce (dle roku výsadby). Vinařský fond, Žerotínovo nám. 3/5, Brno. Info tel. 541 652 471.
Svaz IP se transformuje na EKOVÍN – Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína, o. s.
Jeho cílem bude do budoucna především propagace moderních technologií šetrných k životnímu prostředí. Zvládnutí technologie integrované produkce je vstupní branou k úspěšnému přechodu na systém čistě ekologický, což dokládají i neustále se zvětšující plochy registrovaných biovinic. V současné době je evidováno cca 12 tisíc hektarů vinic v systému integrované produkce, což představuje přibližně 63 % všech vinic v ČR, s rostoucím zájmem o ekologizaci zemědělství očekáváme v roce 2009 nárůst ploch biovinic o zhruba 400 hektarů, v drtivé většině
přechodem z ploch integrované produkce. O tyto technologie pěstování vína je mezi vinaři stále větší zájem, a to také vzhledem k podporám ze strany Ministerstva zemědělství (MZE). Po spolupráci se svazem EKOVÍN umožnilo MZE v rámci programu rozvoje venkova přechod z opatření integrovaná produkce na opatření ekologické produkce ve vinicích a sadech, čímž významně přispělo k podpoře ekologizace, rozvoje krajiny a konkurenceschopnosti těchto odvětví. Změnou názvu SIPHV na EKOVÍN se samozřejmě nepřeruší 15letá tradice pořádání odbor-
ných seminářů, zájezdů, školení, konferencí, očekáváme také nárůst projektové činnosti svazu (regionální i příhraniční – Slovensko, Rakousko) s důrazem na zvýšení konkurenceschopnosti a především „know-how“ našich členů. K tomuto se také zavázalo zvolené představenstvo svazu ve složení – Ing. Milan Hluchý, Ph.D. (předseda), Ing. Jaroslav Osička (místopředseda), Ing. Tomáš Richter (tajemník), Ing. Petr Marcinčák, doc. Ing. Jiří Kalášek, CSc., Lubomír Kudelňák, Ing. Petr Ackermann, Ludmila Jašíková. (tr)
Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR
Vlastní jednání zahájila tajemnice pracovní skupiny s tím, že místopředsedům pracovní skupiny skončil mandát, jsou vypsány volby, a předseda J. L. Piton odstoupil. Vyzvala jednotlivé zástupce členských států k vyjádření názoru na řešení vzniklé situace. Výsledkem bylo, že volby místopředsedů skupiny se posunou o 2 měsíce a stejně tak i neplánovaná volba předsedy. Do té doby bude stávající předseda zastávat svoji funkci. Poté se ujal předseda J. L. Piton řízení jednání. V diskusi převážil názor, že předsedou by měl být opět Francouz, který spojí jih a sever Evropy. Mimo případných vlastních
voleb se diskutovalo i o způsobu práce skupiny, o váze hlasů jednotlivých zástupců. Bylo navrženo ze strany Francouzů, aby již nadále neměl každý jeden hlas, ale aby se jednalo o různou váhu podle významu státu. Nakonec se změny stejně jako volby odložily na příští jednání. Předtím se vyjádřili zástupci některých států k dosavadní práci skupiny. Konkrétně to byli místopředsedové – Němec a Italka, dále Francouz, Španěl, Řek, Portugalec a K. Matoušek, který na závěr zhodnotil činnost skupiny v rámci celé C/C, protože se účastní prakticky všech jednání jednotlivých pracovních skupin.
Sklizeň hroznů 2008: V EU byla celková sklizeň o něco nižší, než je dlouhodobý průměr, cena hroznů byla přesto rovněž nižší, velké problémy jsou s modrými hrozny. Francie: Nízká sklizeň, sucho, ale během kvetení naopak příliš vlhko. Zvyšuje se spotřeba vína i jeho cena. Neplatí to pro červené víno, kde spotřeba i cena klesá. Začínají se projevovat potíže s ekonomickou krizí, zvláště při exportu vína do Anglie. Řecko: Bylo sklizeno o 8 % více hroznů při vysoké kvalitě. Spotřeba vína se ale snižuje, stejně jako cena. Dovoz vína (převoz) z člen-
(4/2009)
ských států EU likviduje ceny. Cena vína z dovozu se pohybuje u bílého i červeného sudového kolem 0,25 EUR/l. Tato poznámka se nelíbila Španělům s tím, že mezi členskými státy neexistuje dovoz, ale jenom převoz vína. Španělsko: Sklizeň byla o 10 % nižší, kvalita je stabilní, cena ale klesla o asi 8 % jak u červeného, tak i u bílého vína. Začínají potíže na trhu, snižuje se spotřeba. Především dražšího vína v hotelech. Ubývá konferencí a jednání v gastronomii. Cena stolního sudového vína se pohybuje kolem 0,28 EUR/l. Portugalsko: Velmi špatný rok z hlediska množství, bylo sklizeno o 22 % méně hroznů. Je to i z důvodu klučení vinic v rámci evropského programu. Slovinsko: Rovněž nižší sklizeň (o 25 % oproti dlouhodobému průměru), začíná se projevovat krize, producenti hroznů vykazují ztrátu. Klesá i spotřeba vína. Celková produkce vína v roce 2008: 752 tis. hl. Itálie: Kvalita hroznů byla vynikající, množství bylo o 8 % vyšší než dlouhodobý průměr. Ceny hroznů ale nebyly nijak vysoké. Především cena modrých hroznů výrazně klesla, v některých regionech se cena modrých hroznů pro stolní víno pohybovala kolem 0,14 EUR/kg, ceny bílých hroznů zůstaly stabilní. Německo: Sklizeň hroznů byla o 15 % vyšší oproti předcházejícímu roku. Krize se zatím neprojevila, trh je stabilní. Cena vína se mírně zvyšuje. Pomáhá tomu dovoz vína, kde se cena zvyšuje. Rakousko: Bylo sklizeno asi o 8 % více hroznů, než je dlouhodobý průměr. Přesto to byl velmi těžký rok, byl velmi silný tlak peronospory a potíže způsobilo i krupobití. Nastal naprostý cenový propad červeného vína, v sudovém stavu se prodává za 0,40 EUR/l. Jinak je trh stabilní a krize se zatím neprojevuje. Reforma trhu s vínem se ukázala jako pozitivní. Česko: Bylo sklizeno o 10 % více hroznů, než činí desetiletý průměr. To znamená 840 tis. hl vína. Průměrná cena hroznů byla 0,43 EUR/ kg. Poprvé po více letech je cena modrých hroznů nižší než cena bílých. Program vzdání se vinohradnictví nebyl prakticky vůbec využit.
Slovensko: Obdobně jako v ČR vypadal minulý ročník i na Slovensku. Celkový výnos hroznů byl o 5 % vyšší v porovnání s posledními 2 lety. Celkem bylo sklizeno 362 tis. hl vína. Maďarsko: Bylo sklizeno o 15 % více hroznů v porovnání s předminulým rokem. Spotřeba vína je stabilní a pohybuje se kolem 30 l/osoba/rok. Celková produkce vína v roce 2008 činila 3,5 mil. hl. Cena hroznů se pohybuje kolem 0,30 EUR/kg. Cena sudového vína je kolem 0,40 EUR/l. Ročně se vyveze asi 600 tis. hl vína. BIOVÍNO: Proběhlo jednání pracovní podskupiny pro enologii. Závěry jsou následující: Je silný tlak na odlišení biovína od konvenčního vína. Ale vždy jde o stejný produkt – víno. Projekt ORWINE není nic nového, omezit množství síry ve víně se snaží všichni. Produkt BIOVÍNO by se měl řídit především předpisy pro víno. Na jednu stranu má být násilně trh s vínem zařazen do nařízení pro všechny zemědělské produkty, a na druhou stranu bude biovíno samostatně v jiném nařízení o bioproduktech. Je to nelogické a musí se proti tomu protestovat. Většina se nakonec shodla na tom, že biovíno je součástí množiny vína. Má určitou nadhodnotu, proto by mělo být samostatně označeno, ale především musí odpovídat předpisům pro víno. Je to otázka marketingu, označení „víno z biohroznů“ by nikomu nevadilo, ale za „biovíno“ označují někteří členové pracovní skupiny veškeré víno. Nehodnotí produkci podle předpisů pro ekologické zemědělství, ale vše co vzniká přirozeně bez vnějšího zásahu (růst rostlin, tvorba plodů, kvašení moštu) považují za biologickou produkci. Bez ohledu na přípravky používané na ochranu před chorobami. Argument: Je lepší 3× použít syntetický přípravek, nebo 9× utužovat půdu a spotřebovávat ropu a ničit ovzduší při aplikaci přírodního prostředku? Obecně lze konstatovat, že se řešila problematika ekologického zemědělství jako celku, nikoliv biovína. To by mělo být součástí jednání jiné pracovní skupiny C/C, nikoliv komoditních skupin. Bylo patrné, že řada účastníků pracovní skupiny neznala podstatu ekologického zemědělství.
Vinafiem v Africe i leckde jinde
145
NÁRODNÍ PROGRAMY PO REFORMĚ TRHU S VÍNEM: Všechny členské státy už mají Komisí schválené programy, mimo ČR. Bylo celkem 11 možností, kam vložit prostředky přidělené členskému státu. Všechny státy využily program restrukturalizace vinic a mimo Portugalska a Řecka využily všechny ostatní státy i možnosti investic do sklepního hospodářství. Mimo ČR využily všechny státy i možnosti propagace vína ve třetích zemích. Naopak žádný stát nevyužil možnosti podpory „zelené sklizně“ a „vzájemných fondů“. Obě opatření vinařské svazy kritizovaly už při zavádění této reformy. Potvrdilo se, že se jednalo o opatření „od zeleného stolu“. O klučení (vzdání se vinohradnictví) byl enormní zájem, finančních prostředků bylo málo, takže všechny členské státy byly kráceny na 46 % požadavků, aby byla zachována sazba na hektar. Nejvíce toho využilo Španělsko (žádalo 98 tisíc ha, obdrželo 45 tisíc ha a 236 milionů eur), pak Itálie (žádala 26 tisíc ha, získala souhlas pro 12 tisíc ha a 116 milionů eur) a Francie (žádala 23 tisíc ha, získala souhlas pro 10 tisíc ha a 71 milionů eur). „Drobky“ získalo i Portugalsko (žádost na 5,1 tis. ha, přiděleno 1,3 tis. ha a 14 milionů eur), Řecko (žádost na 2,5 tis. ha, přiděleno 0,9 tis. ha a 7 milionů eur), Rakousko (žádost na 650 ha, přiděleno 266 ha a 1,9 mil. eur) a Německo (žádost na 86 ha, přiděleno 20 ha a 178 tis. eur). Například pokud Řecko vyklučí veškerou plochu vinic, kterou zamýšlí, ubude ve státě 1/3 plochy vinic. Již hotové národní předpisy včetně možnosti podávání žádostí má Rakousko, Německo a Slovensko. Momentálně se zpracovávají národní předpisy v Itálii, Španělsku, Řecku, Francii, Portugalsku, Slovinsku a Maďarsku. ENOLOGIE: Byly projednávány některé enologické postupy, delší diskuse byla kolem řezání bílého a červeného vína za účelem vzniku růžového vína. Francouzi, Italové a Němci byli zásadně proti takovému řezání vína, naopak Španělé by tento postup rádi viděli mezi povolenými enologickými postupy. Španělský zástupce to označil za teologický problém, který nesouvisí s hygienou a zdravím.
197 Kč 190 ,(vč. 9% DPH)
Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz.
·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
146
(4/2009)
Zamyšlení nad dávkováním pesticidů ve vinicích Vít Pavka, vinař, Mikulčice
Předepsané dávkování ochranných prostředků v prostorových kulturách, konkrétně ve vinicích, na jednotku plochy (ha), jenž nezohledňuje skutečný stav porostu, tj. aktuální velikost listové plochy, považuji za dávkování paušální a nepřesné. A nejen z ekologického a ekonomického hlediska nezodpovědné a krajně nepřípustné. Pesticidy jsou zpravidla registrovány v litrech nebo kilogramech na plochu jednoho hektaru, případně v procentech. Tyto výrobcem doporučené a Státní rostlinolékařskou správou odsouhlasené dávky je nutno dodat na jednotku plochy při dodržení odpovídajícího množství postřikové kapaliny, za účelem co nejvyšší biologické účinnosti použitého přípravku. Někteří odborníci z oboru zveřejňují tvrzení, že při použití výkonných rosičů lze díky snížení nosné látky, (vody) při nutnosti dodržení stanovené dávky účinné látky ochranného prostředku na 1ha, něco ušetřit; zpravidla je to však jenom voda. Bohužel to již nikterak razantně nevede k finančním úsporám za ochranné prostředky a už vůbec ne k tomu nejdůležitějšímu, což je životní prostředí, a ke snížení reziduí ve víně. Dalo by se říci, že od roku 2007 z tohoto pohledu svítá na lepší časy. Konečně se pohly ledy a oficiálně se publikuje možnost zohlednit velikost skutečného stavu porostu, tj. velikost listové plochy. Lze tak podle nárůstu vegetační zelené plochy volit v určitém rozmezí dávku přípravku. Tím, že máme možnost snížit v daném období dávku ochranného prostředku na plochu jednoho ha, snižujeme i množství nosné látky, při zachování koncentrace. Ale pokud ještě nedokážeme zohlednit velikost listové plochy v rámci zvoleného sponu při výsadbě vinice, dále si tak zbytečně „jedujeme“ půdu, vodu, ovzduší i svůj život. Sice již v menší míře, ale jedujeme. Na jednu stranu nám zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, striktně nařizuje provádět kontrolní testování rosičů a postřikovačů za účelem co nejnižšího úniku postři-
kové látky, s cílem minimalizace rizik kontaminace životního prostředí. Na druhé straně se již málokdo zabývá otázkou, pro jaké vlastně pěstitelské spony jsou dávky ochranných látek v kg (l)/ha určeny, když rozdíly v počtu sazenic a hlavně velikosti listové plochy nejsou podle reálných výpočtů v níže nastíněném příkladu vůbec zanedbatelné. V dřívějších výsadbách zemědělských družstev, které jsou ještě v současné době hojně zastoupeny, se běžně uplatňovaly spony kolem 110 × 300 cm, čímž se dosahovalo kolem 2 730 ks sazenic/ha, což činí v plném vzrůstu keře, při výšce listové stěny 120 cm, plochu listové stěny 7 200 m 2 na jednom ha. Při maloplošných výsadbách zahrádkářů a záhumenkářů jsou běžné spony 110 krát 180 cm s počtem keřů kolem 4 550 ks/ha. V tomto případě při shodné výšce listové stěny činí plocha listové stěny již 12 000 m 2 na jednom hektaru. Rozdíl, jenž vychází z daných sponů je v tomto případě plocha 4 800 m 2 listové stěny, což jinak pro názornost odpovídá 1 820 kusům sazenic či jednomu řádku révy vinné o délce 2 002 m. Toto množství keřů si také lze představit při sponu 100 × 250 cm, na ploše 1/2 hektaru. Z uvedeného příkladu, jenž vychází z jednoduchých výpočtů, se naskýtá otázka, pro jaké vlastně prostorové spony bylo někým neu-
Ilustrativní foto R. Stávek
váženě stanoveno dávkování ochranných prostředků na jednotce plochy? Nelze se totiž ztotožnit s teorií, která zastává názor nenutnosti zohlednit faktor sponu, protože při registraci ochranných přípravků se počítá s jakousi rezervou účinnosti až 20 %, která by prý tento faktor měla plnohodnotně zohlednit. Není to mrhání penězi, přírodou a lidským zdravím? Jestliže jsou dávky určeny pro výsadby o hustším sponu, (větší listová plocha) při uplatnění těchto dávek u výsadeb s řidším sponem, (menší listová stěna) na 1ha, bude docházet k velkému plýtvání ochrannými prostředky a k nežádoucím zásahům vůči životnímu prostředí. Pokud by dávky byly stanoveny pro výsadby o řidším sponu, (malá listová plocha) při aplikaci ochrany ve výsadbách s hustším sponem, kdy listové plochy je prokazatelně více, dochází u těchto porostů k nedokonalému ošetření, jelikož chybí dostatečná dávka účinné látky a není tím zaručen maximální biologický účinek použitého přípravku. Pokud přijmeme ten fakt, že ve vinařské ochraně je cílenou plochou pro ochranné prostředky listová stěna a hrozny v ní, bylo by minimálně z 90 % prováděných ochranných ošetření rozumnější stanovit dávky přinejmenším fungicidů na velikost listové stěny, nikoliv na hektarovou jednotku plochy, jako doposud. Již jednoduše by si každý vinohradník změřil v průběhu vegetace výšku své listové stěny, vynásobil délkou a počtem řádků ve vinici a poměrně rychle tím vyjde velikost listové plochy celé vinice. Kdybychom znali dávkování prostředků na 1 m2 listové plochy, aplikace postřiků by byla podstatně přesnější, jednodušší a hlavně šetrnější vůči životnímu prostředí a peněžence vinohradníka. Nechce se mi věřit, že by dávkování ochranných prostředků nešlo stanovit na velikost listové plochy vinice. Kdo je zodpovědný za toto rozhodnutí, v čem tkví ten zakopaný pes? Je zarážející, proč ani směrnice Svazu integrované produkce hroznů a vína nikterak razantně neprosazuje ani nezohledňuje faktor sponu = velikost listové plochy. Kdo jiný než SIPHV by měl vysílat patřičné impulsy, když právě jeho hlavním cílem je mimo jiné dosažení optimálních výnosů vyšší kvality cestou, která nezatěžuje životní prostředí. Za všechny, jimž stále není jasné dávkování ochranných prostředků ve vinici.
(4/2009)
147
Modrý Janek, respektive Veltlínske modré Zhromažďovanie, uchovávanie pre budúcnosť a kompletné vyhodnotenie znakov a vlastností týchto odrôd je povinnosťou výskumných pracovníkov Štátnej genovej kolekcie. Štátna genová kolekcia je koordinovaná z Výzkumnej stanice vinařskej v Karlštejně a patria do nej tiež tie, ktoré sa nachádzajú vo firme Ampelos, s. r. o. v Znojmě a v Zahradnickej fakultě Mendelovej zemědělskej univerzity v Lednici na Moravě. Zo zanikajúcich odrôd, bola okrem iných, zmienená odroda Modrý Janek. Do genovej kolekcie v Karlštejně sme ju už v roku 1977 získali od pána Josefa Procházku z Miroslavi. Jej očka nám však ponúklo ešte niekoľko ďalších vinárov z Južnej Moravy. Všetkým za ich láskavosť sme stále vďační. Považujem za potrebné informovať o tom, že podľa doc. J. Bláhy (1947 a 1953) je názov Modrý Janek synonymum pre odrodu Veltlínske modré a podľa jeho odkazu na Stummera (bez citácie), vzniklo mutáciou odrody Veltlínske zelené. Okrem názvu Modrý Janek sa na Morave používalo ešte označenie Modrý Honza, alebo nemecké Blauer Hans. Oficiálny názov tejto odrody v genovej kolekcii Spolkovej republiky Nemecko a v Rakúsku je Blauer Veltliner. V Nemecku jej patrí tiež synonymum Roter Hansen. Z porovnania morfologických, biologických a hospodárskych znakov, i určitej
zvláštnosti tejto odrody o ktorej sa ešte zmienim, z popisu vlastností a znakov odrody doc. J. Bláhom (1947), oficiálneho mena v Nemecku a Rakúsku, možno uzavrieť, že správny názov je Veltlínske modré. Odroda Veltlínske modré bola na začiatku minulého storočia rozšírená v okolí Zaječí, Přítluk, Velkých Pavlovic, na Židlochovicku i Znojemsku. Zvláštnosťou tejto odrody je, že už skoro po odkvete malé bobolky získavajú fialovú farbu, pred zamäkaním sú tmavočervané a pri dozrievaní sa farba bobulí mení na sivozelenú. Stopka a cievy listu majú fialovú farbu. Jednoročné výhony sú jasno sivohnedé, majú tmavohnedé pruhy a výrazné lenticely. Väčšina ostatných morfologických znakov je zhodná s odrodou Veltlínske zelené. Vzrast krov je priemerný, sprchanie bobulí nízke. Odolnosť voči plesni révovej je vyššia. Úrodnosť krov je ešte vyššia, než je u odrody Veltlínske zelené. Hrozny je potrebné rýchlejšie lisovať. Víno má vyššiu farbu, korenitú chuť a celkovou kvalitou sa vyrovná Veltlínskému zelenému. Z chemického zloženia vína odrody Veltlínske modré zo Znojemska, ktoré bolo v 30tych rokov minulého storočia urobené vo Výzkumných zemědělských ústavoch v Brne vyplýva, že má vyšší extrakt a vyššiemu obsahu cukru v mošte odpovedá vyšší obsah alkoholu. Pozoruhodný je vyšší obsah kyselín. Doc. Bláha doporučoval pestovať Veltlínske modré namiesto Veltlínskeho červeného, oproti ktorému je úrodnějšie. Okrem známeho Veltlínskeho zeleného, Veltlínskeho červeného skorého Veltlínskeho červenobieleho, vyššie popísaného Veltlínskeho modrého sa na našom území pestovalo ešte Veltlínske sivé (menej významná mutácie Veltlínskeho zeleného). Hrozno má podobné odrode Portugalské sivé. Veľkou úrodnosťou, ale nižšou kvalitou vína sa vyznačovala odroda Veltlínske hnedé, ktorá je považovaná za
mutáciu odrody Veltlínske červenobiele. Bobule hrozna sa vyfarbovali do hnědočervena. Do skupiny Veltlínskych odrôd bola zaradzovaná tiež odroda Zelenáč (Grünling) s listami plstnatými po oboch stranách. Odroda mala nižšiu plodnosť. Na záver by som chcela uviesť, že súčasná modrá snaha vracať sa k starým, už zanikajúcim alebo zaniknutým odrodám má opodstatnenie len pre obohatenie vedmostí o odrodách, ktoré pestovali naši praprarodičia a ešte ich rodičia. Hospodársky prínos väčšieho rozsahu od nich asi ťažko môžeme očakávať. Ich vhodnosť pre naše klimatické podmienky, pestovateľské a hospodárske kvality boli preverené časom a naši predchodci iste mali svoje dôvody, prečo ich prestali pestovať. Neoddiskutovateľná je však naša povinnosť uchovať ich pre ďalšie generácie, lebo nikdo z nás nemože predvídať, aké genové zdroje budú za dve, tri stovky rokov potrebné a to je úlohou štátnej genovej kolekcie, ktorá bola založená v Českej republike z iniciatívy Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Prahe v roku 1993. Použitá literatúra Bláha J.: 1947. Nejdůležitější odrůdy révy vinné pěstované v ČSR. IV. část. Ústřední svaz čsl. vinařů, Brno, Zemědělská 3 Bláha J.: 1952. Československá ampelografia: Oráč, Roľnícke vydavateľstvo, Bratislava, 361 s. Doc. Ing. Marta Hubáčková, DrSc., Praha Foto: Richard Stávek
(4/2009)
148
Cuproxat Měďnatý fungicid proti plísni révové • tekutá formulace, snadná příprava postřikové kapaliny • vysoká jemnost částic - výborná pokryvnost a přilnavost • snížený obsah mědi oproti klasickým měďnatým přípravkům = nižší zátěž životního prostředí
F&N Agro Česká republika s.r.o. Na Maninách 876/7, 170 00 Praha 7 tel.: 283 87 17 01, fax: 283 87 17 03 www.fnagro.cz
Tři mušketýři do Vašich vinic Talendo
®
z
NOVINKA 2009
fungicid se špičkovou preventivní účinností proti padlí révy
Curzate M WP ®
z
dvousložkový fungicid proti plísni révy
Tanos 50 WG ®
z
NOVINKA 2009
moderní kombinovaný dvousložkový fungicid proti plísni révy s kurativním účinkem
Informace na telefonu: Jaroslav Demela - 724 321 105 DuPont CZ s.r.o. Pekařská 14/628, 155 00 Praha 5 www.dupont.cz
(4/2009)
149
150
(4/2009)
Fungicid s trojitou silou jedinečná účinnost proti padlí vynikající stop efekt příznivá cena ošetření Falcon - ochránce vašich vinic před padlím! www.bayercropscience.cz
(4/2009)
151
Hodnocení provozních nákladů u pásového malotraktoru Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici
Pro modelový výpočet provozních nákladů byl zvolen pásový malotraktor firmy NIKO typ HY 20/11 s pořizovací cenou 338 000 Kč bez DPH. Ostatní náklady byly modelovány pro adaptér na chemickou ochranu (rosič), osečkovací lištu, radličkový kypřič a korbu využívanou při manipulačních a dopravních operacích spojených se sklizní hroznů. Pořizovací cena adaptéru pro chemickou ochranu (ventilátorový rosič) činí 63 000 Kč bez DPH, osečkovací lišty jednostranné 45 000 Kč bez DPH, radličkového kultivátoru 39 000 Kč bez DPH a sklopné korby 30 000 Kč bez DPH. Cenové relace odpovídají nabídkovým cenám z roku 2008. Předpokládaná velikost plochy pro nasazení pásového malotraktoru zadávaná do výpočtů je 4 ha.r-1. Ekonomické hodnocení sledovaných mechanizačních prostředků vychází z metodiky, kterou uvádí ABRHAM (1996). Modelové výpočty nákladovosti byly prováděny s využitím počítačového programu AGROTEKIS. Jejich objektivita je závislá na hodnotách vložených vstupních údajů. Ty byly zjišťovány z dostupných pramenů a u výrobců těchto strojů. Pro objektivnost nezahrnují výsledné hodnoty náklady na obsluhu stroje. V průměru dosahuje souprava při chemické ochraně výkonnosti v rozmezí 0,50–0,70 ha.h-1, při osečkování 0,16–0,20 ha.h-1, při kultivaci 0,30 až 0,35 ha.h-1 a při dopravních a manipulačních operacích spojených se sklizní hroznů 0,05–0,10 ha.h-1. S ohledem na uváděné skutečnosti a četnost opakování jednotlivých operací v průběhu roku byl stanoven také rozsah ročního nasazení (h.rok-1) jednotlivých adaptérů a malotraktoru. Tab. 1 uvádí přehled pracovních operací, jejich uvažovaných četností v průběhu roku a předpokládaný rozsah nasazení. Tab. 1: Přehled pracovních operací a uvažovaných hodnot Počet opakování za vegetaci
Výkonnost ha.h-1
Chemická ochrana
6
0,50–0,70
35–50
Osečkování
2
0,15–0,25
30–50
Kultivace meziřadí
4
0,30–0,40
Dopravní operace (při sklizni)
1
0,04–0,09
Název operace
Pásový malotraktor celkem
Předpokládaná velikost plochy pro nasazení
4
V následujících Tab. 2–Tab. 5 jsou vyčísleny provozní náklady pásového malotraktoru v agregaci s různými typy nosičů, které jsou vyčísleny v Kč.h-1 nebo podle výkonnosti soupravy v Kč.ha-1 pro různé hodnoty ročního nasazení. Tab. 2: Výsledky modelových výpočtů provozních nákladů (malotraktor + rosič) Pásový malotraktor NIKO typ HY 20/11 Prac. operace
Rozsah nasazení Chemická ochrana
Prac. operace
Rozsah nasazení
Náklady [Kč.h-1]
150
571
35
462
1 033
2 066
1 475
200
483
40
408
891
1 782
1 273
250
429
50
335
764
1 528
1 091
Pásový malotraktor NIKO typ HY 20/11
Adaptér – osečkovací lišta
(338 000 Kč)
(45 000 Kč)
Rozsah nasazení
Osečkování
Náklady [Kč.h-1]
Rozsah nasazení
Náklady [Kč.h-1]
Náklady celkem [Kč.ha-1] pro Náklady výkonnost soupravy na soupravu celkem 0,25 0,15 [Kč.h-1] [ha.h-1] [ha.h-1]
150
571
30
268
839
5 593
3 356
200
483
40
208
691
4 607
2 764
250
429
50
172
601
4 007
2 404
Tab. 4: Výsledky modelových výpočtů provozních nákladů (malotraktor + kypřič) Pásový malotraktor NIKO typ HY 20/11 Prac. operace
40–50 45–100
Pozn.: Uvažovaná cena paliva 23 Kč bez DPH, v nákladech nejsou zahrnuty náklady na obsluhu, doba odepisování 5 let.
Náklady [Kč.h-1]
(63 000 Kč)
Náklady celkem [Kč.ha-1] pro Náklady výkonnost soupravy na soupravu celkem 0,70 0,50 [Kč.h-1] [ha.h-1] [ha.h-1]
Tab. 3: Výsledky modelových výpočtů provozních nákladů (malotraktor + osečkovací lišta)
Počet hodin nasazení za rok
150–250
(338 000 Kč)
Adaptér – rosič
Kultivace meziřadí
(338 000 Kč)
Adaptér – kypřič (39 000 Kč)
Náklady celkem [Kč.ha-1] pro Náklady výkonnost soupravy na soupravu celkem 0,40 0,30 [Kč.h-1] [ha.h-1] [ha.h-1]
Rozsah nasazení
Náklady [Kč.h-1]
Rozsah nasazení
Náklady [Kč.h-1]
150
571
40
175
746
2 487
1 865
200
483
45
159
642
2 140
1 605
250
429
50
148
577
1 923
1 443
(4/2009)
152
Tab. 5: Výsledky modelových výpočtů provozních nákladů (malotraktor + korba) Pásový malotraktor NIKO typ HY 20/11 Prac. operace
(338 000 Kč) Rozsah nasazení
Dopravní operace (při sklizni)
Adaptér – korba (30 000 Kč)
Náklady [Kč.h-1]
Rozsah nasazení
Náklady [Kč.h-1]
Náklady celkem [Kč.ha-1] pro Náklady výkonnost soupravy na soupravu celkem 0,09 0,04 [Kč.h-1] [ha.h-1] [ha.h-1]
150
571
45
114
685
17 125
7 611
200
483
70
75
558
13 950
6 200
250
429
100
54
483
12 075
5 367
Výsledky uvedené v Tab. 2 naznačují, jakým způsobem umožňují modelové výpočty stanovit dynamiku změn nákladů v závislosti na rozsahu ročního nasazení. Rozsah nasazení, opakovatelnost pracovní operace a dosahovaná výkonnost patří totiž k hlavním faktorům, které se přímo odráží v celkové výši provozních nákladů. Uvedené hodnoty vyjadřují přímé provozní náklady na sledované stroje pro produktivní výkonnost. Je zřejmé, že skutečné náklady budou poněkud vyšší z důvodů snížení skutečné výkonnosti vlivem přejezdů na jiný pozemek a dalších vedlejších časů. Tyto časy jsou ale natolik individuální, že je zcela neúčelné je do výpočtů zahrnovat.
Z modelových výpočtů nákladovosti vyplývá, že se průměrné hodnoty provozních nákladů na chemickou ochranu pohybují od 1 310 do 1 771 Kč.ha-1, za předpokladu 6násobného opakování operace a při stanovené výkonnosti. Při osečkování se pak tyto náklady budou pohybovat od 3 206 do 4 475 Kč.ha-1, při kultivaci meziřadí od 1 683 do 2 176 Kč.ha-1. Nejvyšších hodnot dosáhnou náklady při dopravních a manipulačních operacích spojených se sklizní hroznů. Průměrné částky 8 721–12 368 Kč.ha-1 jsou způsobené zejména nízkou výkonností, která se na svažitých pozemcích pohybuje v intervalu 0,04–0,09 ha.h-1. Lze objektivně předpokládat, že s ohledem na dosahované výkonnosti je možné poměrně vysoké hodnoty provozních nákladů snížit. Za limitní lze považovat provedení chemické ochrany, která by měla být s účinností provedena do cca 3 dnů. Souprava je schopná za den provést ošetření přibližně 4 hektarů vinice, což za 3denní období představuje plochu o výměře kolem 12 ha. Tento nárůst by se tedy odrazil i v celkovém rozsahu nasazení a ve snížení nákladů. Rozšíření těchto strojů ve vinohradnických podmínkách ČR lze výhledově očekávat u těch pěstitelů, kteří budou preferovat zahuštěné výsadby s vyššími počty keřů na 1 hektaru vinic. Nasazení takovýchto strojů výrazně sníží potřebu ruční práce v uvedených podmínkách a umožní zajistit efektivní produkci hroznů a následně i výroby vína s důrazem na terroir.
Efektivní využití listových hnojiv a stimulátorů ve vinicích Z makroprvků se pro listovou výživu hodí zejména močovinový dusík nebo síranový hořčík (hořká sůl). Daleko menší efekt poskytuje listová aplikace fosforu, který je přes list velmi špatně přijatelný, rovněž u draslíku bude vždy vhodnější aplikace půdních hnojiv. Z mikroprvků jsou přes list dobře přijatelné například zinek, měď, bór nebo železo. I u těchto prvků však o přijatelnosti z velké části rozhoduje kvalita formulace použitého hnojiva. l Rozbory na obsah živin v řapících listů ukazují, že nejčastějším deficitním prvkem ve vinicích na jižní Moravě je zinek, po něm hořčík a mangan. V našem doporučení je proto zařazena aplikace koncentrovaného zinečnatého hnojiva Zinran v dávce 1 kg/ha ještě před květem, případně 0,5 kg/ha před i po odkvětu. l Pro doplnění celé škály potřebných živin, zejména ale mikroelementů, doporučujeme jednou před květem a dvakrát po odkvětu aplikovat komplexní hnojivo Samppi v dávce 0,1 l na každých 100 l postřikové kapali-
ny. Samppi navíc podporuje tvorbu cukerných látek v buňkách na úkor látek bílkovinné povahy. Zvyšuje proto cukernatost moštu a výlisnost, systematické používání podporuje i mrazuvzdornost keřů. Samppi představuje technologicky velmi složitý ucelený výživový komplex, a nesmí být proto aplikováno spolu s jinými hnojivy, aby tento komplex nebyl narušen! Naopak velmi vhodné jsou jeho kombinace s organickými fungicidy či insekticidy, protože kyselé prostředí Samppi prodlužuje jejich účinnost. l Tam, kde je problémem předčasné zasychání třapiny, které znemožňuje další nárůst obsahu cukrů v bobulích, je potřeba včas aplikovat na list vápenatá hnojiva. Zpravidla je to celkem 3krát: po odkvětu, před zaměkáním a na počátku zaměkání bobulí. Vápník navíc zpevňuje buněčné stěny a tím podporuje odolnost hroznů k napadení botrytidou. l V moderním vinohradnictví nacházejí uplatnění také rostlinné stimulátory. Nejčastěji je to japonský přípravek Atonik, u větších pěs-
titelů pak jeho trojnásobně koncentrovaná formulace Atonik Pro. Tento osvědčený stimulátor pomáhá révě překonávat zejména stresová období. U mladých výsadeb podporuje růst za zhoršených vláhových, teplotních nebo půdních poměrů. V plodných vinicích je využíván v období kvetení pro zlepšení opylení (odrůdy či klony náchylné ke sprchávání a hráškovatění), dále pak v letním období ke zmírnění stresů z nadměrných teplot a slunečního svitu. Pravidelné používání Atoniku podporuje odolnost k napadení houbovými chorobami – jako jediný stimulátor zpevňuje buněčné stěny (např. v loňských pokusech u řepky zvyšovala už jedna aplikace obsah ligninu v buněčných stěnách plodů o 15 %). Podle zkušeností ze Slovenska zlepšuje pravidelné používání Atoniku také vyzrávání dřeva. Atonik i Atonik Pro je možné aplikovat v jakékoli kombinaci s pesticidy i listovými hnojivy. Zdeněk Peza, Arysta LifeScience Czech
(4/2009)
153
Nová možnost ochrany proti různonožci trnkovému Petr Ackermann, SRS Brno
Housenky různonožce trnkového již v období nalévání oček lžícovitě vykusují očka, později ožírají mladé letorosty a listy. Největší škody vznikají na počátku žíru (před vyrašením), kdy mohou zničit i všechna očka na tažních. Housenky jsou velmi žravé a rychle se vyvíjejí. Žír trvá podle průběhu teplot 2, výjimečně i 3 týdny. Přezimují housenky mladších vývojových stupňů dlouhé 1–3 cm v úkrytech na kmíncích révy, na sloupcích i na půdě. Žerou v noci, v průběhu dne se zdržují na kmíncích, tažních nebo na drátěnce (lze je setřást). Housenka je píďalka se 3 páry hrudních končetin a 2 páry panožek na konci těla. Pohybuje se typickým píďalkovitým pohybem. Je šedohnědá (zbarvení je velmi podobné okolnímu prostředí), dospělá měří 4–5 cm, po vláknu se spouští k zemi a v půdě se kuklí. Po 2–3 týdnech se líh-
nou motýli 1. generace, samičky kladou vajíčka na různé druhy listnatých dřevin, na nichž vylíhlé housenky ožírají listy. Motýli 2. generace létají od srpna do října a samičky kladou vajíčka také na révu. Vylíhlé housenky krátce ožírají listy a přezimují. Motýl létá v noci, v rozpětí křídel měří 4–5 cm, je světle hnědošedý, na křídlech má nápadné vlnky. Ochrana Na lokalitách s výskytem a v blízkosti těchto lokalit je zapotřebí již od fáze počátku nalévání oček (BBCH 01) sledovat poškození. Při zjištění poškození je třeba posoudit charakter výskytu a při významném výskytu zahájit sběr housenek nebo ošetřit ohrožené porosty insekticidem. Sběr housenek vyžaduje určitý cvik, ale může být zejména na menších plochách velice úspěšný. Možnosti insekticidní ochrany byly vždy velmi omezené. Doposud byl povolen proti různonožci trnkovému pouze přípravek Oleoekol (ošetření vinic proti přezimujícím škůdcům). Oleoekol však nelze použít v systémech integrovaného pěstování révy. Chlorpyrifos obsažený v přípravku byl především z důvodu toxi-
city pro necílové členovce zařazen mezi účinné látky, jejichž použití je v těchto systémech pěstování zákázáno. Vinařská praxe v minulosti nejčastěji využívala proti různonožci trnkovému vedlejší účinnost přípravku Zolone EC, který byl povolen proti obalečům. Po ukončení registrace Zolone EC (2008) nebyl k dispozici žádný vhodný přípravek (nepokrytá indikace). Vzhledem k této skutečnosti požádal Svaz integrované produkce hroznů a vína podle §37, zákona č. 326/ 2004 Sb. v platném znění o povolení rozšířeného použití přípravků Steward (indoxacarb) a Calypso 480 SC (thiacloprid) proti růžnorožci trnkovému. Přípravek Steward, který již byl v révě registrován (obaleči, křísi), je od letošní sezony povolen také proti různonožci trnkovému. Steward je doporučen v dávce 50 g/ha, ošetřuje se ihned po zjištění významného výskytu. K ošetření by mělo být použito maximálně 500 (200–500) l aplikační kapaliny/ha, což zajistí minimální koncentraci 0,01 % aplikační kapaliny. Použití pyrethroidů (typ Decis, Fury 10 EW, typ Karate, Talstar 10 EC, typ Vaztac) které je občas doporučováno (vedlejší účinnost) není vhodné, vzhledem k vysoké toxicitě pro necílové členovce.
Škody způsobené krupobitím na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006 Ing. Lubomír Lampíř, Ph.D., Vinařství Sádek, Kojetice na Moravě Ing. František Muška, Ph.D., Brno Václav Kovář, Muzeum řemesel Moravské Budějovice Ing. Alois Jakl, Agra pojišťovna Kroupy – jsou atmosférické srážky v podobě kousků ledu kulatého, vejčitého nebo nepravidelného tvaru o průměru od 5 do 50 mm. Výjimečně se vyskytují i kroupy o hmotnosti až několika kilogramů. Rychlost, s jakou kroupy dopadají na zemský povrch, závisí na jejich rychlosti a velikosti. Představu o škodách, které mohou způsobit, získáme, když si uvědomíme, že dopadají na zem s rychlostí kolem 25 m/s, tedy
90 km/hod. I když krupobití trvá pouze několik minut, způsobuje vážné škody. Krupobití se občas vyskytuje kdekoliv na zeměkouli (s výjimkou polární oblasti), ale nejčastěji v mírném pásmu. Ve starých českých kronikách se uvádí, že roku 1574 u Dolní Cerekve na Jihlavsku při velkém krupobití „jedna kroupa neb raději kus ledu tehdáž nalezená několik liber vážila“. Podobně v roce 1672 při silném krupobití u Kolína se psa-
lo o kusech ledu vážících 3 libry. Můžeme se jenom ptát, zda je to vůbec možné. Stará česká libra měla 541 g, jednalo se o kroupy o hmotnosti 1–2 kg. Ovšem proč ne? Německá meteorologická služba hlásila 10. srpna 1925 mimořádně silné krupobití v Holštýnsku, při němž největší kroupa tvaru elipsoidu měla rozměry 25 × 14 × 12 cm a hmotnost 2 kg. Z Moravy se uvádí při bouřkách na studené frontě 22. 7. 1939,
154
(4/2009)
že v Napajedlích byla kroupa o hmotnosti 560 g, v Bylnici 650 g a ve Zlíně 750 g. Byla provedena analýza dat z let 1951–1970, kdy se uvádí, že 95 % všech krupobití připadá na měsíce květen–červenec. V denní době se může vyskytnout kdykoliv, ovšem nejčastěji se vyskytovalo mezi 11.–20. hodinou. Cílem práce je předložit historický přehled poškození do roku 2006. Ke škodám způsobených krupobitím v révě vinné jsou k dispozici následující informace. Nejstarším pramenem, který se nám podařilo získat, je informace z Litoměřicka: „Dne 14. července 1636 zničila hrozná bouře spojená s krupobitím veškerou úrodu jak na polích, tak i na vinicích. Od onoho času konala se ve výroční den katastrofy procesí k bývalému kostelíku sv. Mikuláše, v jehož zříceninách byla sloužena mše svatá, spojená s modlitbami za odvrácení živelních pohrom. Když ale po čtrnácti letech v měsíci červnu se roku 1650 dostavila katastrofa ještě hroznější, přičemž krupobitím na 4 míle kolkolem zničena veškerá úroda na vinicích, ohlíželi se vinaři po jiném nebeském přímluvci. Toho nalezli v brzku v zářné postavě sv. Václava, o jehož uctívání svědčila již tehdy kaplička na Polabí, pak kostelík na Novém Městě (dómská čtvrť), jakož i oltářík ve farním kostele u „Všech svatých“. Usnesením celé obce litoměřické byl také skutečně dne 15. května 1676 sv. Václav zvolen nejen patronem obce, ale dokonce i „nejvyšším perkmistrem“ (supremus magister vinearum). Tím arciť pohromy v dobách příštích zabráněny nebyly. Škody v jednotlivých případech neúrody atd. byly plně vyváženy příznivými výsledky v jiných letech.“ Nejvíce informací jsme čerpali z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky). K dispozici jsou údaje od roku 1961. Tyto přehledy byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Proto porovnání výskytu škůdců slunečnice v České republice a na Slovensku je pouze do roku 1989. Tyto přehledy mají samozřejmě informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty v uvedených letech. Následně uvádíme některé z informací o výskytu v letech 1961–2006. V roce 1963 místy na jižní Moravě byla koncem června a v srpnu poškozena réva krupobitím. Dále v roce 1967 došlo k poškození v české vinařské oblasti v květnu místy na Mělnicku a v červenci na Litoměřicku. Ve stejných okresech došlo k poškození i v následujícím období – Litoměřice (1969) a Mělník (1971). V roce 1972 byly hlášeny škody z vinice v Budyni okr. Mělník (10 ha, 15–20 listové plochy) a v Moravských Bránicích (50 % – okr. Brno venkov). Významný rozsah škod byl hlášen v roce 1974,
kdy koncem května a v červnu místy v okr. Hodonín, ve druhé dekádě června v okr. Brno-venkov (jižní část okresu) a Břeclav (okolí Pálavských kopců) bylo hlášeno poškození krupobitím. Ze severních Čech máme hlášení z roku 1979, a to poškození vinic z okr. Most (41 ha poškozeno z 80–90 %). V roce 1981 došlo k lokálnímu poškození v okr. Uherské Hradiště (západní část okresu). V následujícím roce 1982 koncem července a v srpnu byly silně poškozeny vinice místy v okr. Hodonín (Lipov 40 ha, poškození 40–80 ha; Strážnice 50 ha; poškození 80–100 %; Uherské Hradiště (Polešovice). V roce 1983 v červnu byly lokálně poškozeny vinice v okr. Hodonín (Kyjov, Strážnice, Ježov, poškození se pohybovalo kolem 20– 50 %) a Znojmo (Práče). K velkému rozsahu škod došlo v roce 1986 v srpnu v okr. Hodonín (poškození v rozmezí 20–90 %, poškozeno 180
ha). Koncem srpna 1989 byly poškozeny vinice v okr. Brno-venkov (Hustopeče) a Znojmo. V okr. Vyškov v roce 1994 v období 26. 7.–15. 8. došlo k poškození hroznů krupobitím v okr. Vyškov. Dále na okr. Břeclav v letech 1998, 1999 a 2005. V roce 2002 v třetí dekádě června v okr. Mělník byly poškozeny vinice vichřicí a kroupami. V polohách, kde se krupobití vyskytuje nejčastěji, vinice nezakládáme. Doporučuje se vinice poškozené krupobitím co nejdříve ošetřit měďnatými přípravky a provést přihnojení dusíkatými a draselnými hnojivy. Pokud jsou silné škody, provádí se také zakracování letorostů. Z přímých způsobů ochrany lze využít sítí. Dále je vhodné využít možnosti pojištění porostů révy vinné proti krupobití. Poděkování: Příspěvek byl zpracován s podporou projektu GAČR č. 521/08/1682
(4/2009)
155
Zweigelt a moje oblíbené Zweigelt(rebe)
Ampelos, šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a. s., a ŠSV Velké Pavlovice jsou dodnes udržovatelé této naší modré odrůdy. Bylo to zcela něco jiného než Modrý Portugal, Frankovka či Svatovavřinecké, které se tehdy běžně konzumovaly. Něco z těch vín samozřejmě André má, protože je to kříženec otce Svatovavřineckého a matky Frankovky. Barva, extraktivnost, bohatá, plná vůně i chuť mne docela dostaly a při návštěvě bratra jsem si toto víno vždy náležitě vychutnával. Do SOK bylo zapsáno v roce 1980 a od té doby se začalo s jeho pomalým šířením hlavně do vinic na Moravě. V Čechách se pro pozdní zrání snad ani nepěstuje. V současné době je André rozšířeno pouze na 1,5 % celkové plochy. V té době jsem netušil, že podle mého názoru ještě zajímavější kombinací křížení výše zmíněných dvou odrůd je Zweigelt. Bratr sice něco říkal o Zweigeltu, který v sousedním Rakousku dobývá vinice, ale u nás ho nikdo až na výjimky neznal (protože se nějaké sazenice v šedesátých letech přece jen k nám dostaly a v malé míře se pěstovaly) a snad ani pořádně neochutnal. Bylo naprosto vyloučené a nemožné si zajet k nějakému vinaři do nedalekého Unterretzbachu či do Retzu na sklenku vína, jak je to dnes naštěstí zcela normální. Stačilo se jen třeba i omylem přiblížit k tehdejšímu pohraničnímu pásmu a už měl člověk veliké problémy. Rubínový Zweigelt jsem tedy neochutnal, vesele a s chutí jsem popíjel u bratra ve šlechtitelské stanici, ale i jinde oblíbené André. K opravdovému objevení a ochutnání Zweigeltu jsem se dostal asi o dvacet let později... Tato zajímavá odrůda byla vyšlechtěna pár desítek kilometrů od našich jižních hranic ve slavném Klosterneuburgu v Rakousku. U našich jižních sousedů je šlechtění révy vinné neoddělitelně spjato se jménem Friedrich Zweigelt. Narodil se 13. ledna 1888 v Hitzendorfu ve Štýrsku a zemřel 18. září 1964 v Grazu. Studoval přírodní vědy v Grazu, kde v létech 1910 až 1911 působil jako asistent botanického ústavu místní univerzity a v roce 1911 získal doktorát z přírodních věd. O rok později působil ve Vyšší spolkové vinařské škole a ve výzkumném
Dr. Franz Zweigelt ústavu v Klosterneuburgu u Vídně, kde se stal v roce 1938 ředitelem vinařské školy a spolupracoval kromě jiných s Ing. Gruberem, F. Vobořilem, A. Stummerem, Dr. L. Moserem a dalšími výzkumníky a vinaři. Již v roce 1921 založil na Vyšší spolkové vinařské škole a výzkumném ústavu tzv. Spolkovou vinařskou šlechtitelskou stanici. A z jeho iniciativy byl také založen Svaz šlechtitelů révy vinné v Rakousku s ustanovenou šlechtitelskou komisí. Jedině tato komise měla právo zkoušet přihlášené novošlechtěné klony a evidence registru povolených elit. Tak bylo zaručeno, že novošlechtěnci se dostanou do praxe až po odpovídající době prověřování, zkoušení, a vinaři byli chráněni před rizikem, jež s sebou přináší nová odrůda. Ovšem spolkové šlechtění révy nedostávalo žádnou finanční podporu, a proto Dr. Zweigelt velice úzce spolupracoval s vinaři, u kterých prováděl zkoušení klonů a nových odrůd. Vypracoval základní selekční schéma, podle kterého prováděli vinaři pod jeho dohledem vlastní selekční práce, jež ovšem přerušily válečné události. Dr. Zweigelt se snažil sbírat nadějné přímoplodé hybridy a zkoušel jejich vhodnost. Na základě toho
velice úzce spolupracoval s francouzskými, německými i českými šlechtitelskými pracovišti, zejména se stanicí v Mutěnicích, s níž si vyměňoval šlechtitelský materiál. Zkušenosti potom zveřejnil společně s A. Stummerem v publikaci „Die Direktträger“ a na jeho doporučení byl potom v Rakousku vydán zákaz pěstování přímoplodných hybridů v nejlepších vinařských polohách. Ale zároveň se snažil zpětným křížením na kvalitní evropské odrůdy zlepšit kvalitativní znaky přímoplodných odrůd. Mimochodem, jeden ze spolupracovníků Dr. Zweigelta, vynikající šlechtitel, vinař a zkušený praktik A. Stummer, položil společně s kolegy odborníky základy udržovacího šlechtění odrůd révy vinné v tehdejší Šlechtitelské stanici vinařské ve Znojmě, kde byl v letech 1918–1928 také vedoucím stanice. Dr. Zweigelt se zabýval mimo výše zmíněných aktivit především hybridním křížením révy vinné (Vitis vinifera). Ke zpětnému křížení využíval mimo jiné odrůdy Isabella, Noah a Othello, které křížil se všemi odrůdami pěstovanými v Rakousku. Ovšem válka přerušila jeho práci a téměř všechen materiál z novošlechtění se zničil. Jak uvádí Dr. Gertrude Mayer (Znojmo 2008), zachovaly se jenom dvě parcely se semenáči z křížení s odrůdami Vitis vinifera, z nichž po druhé světové válce byly vyselektovány nynější nové odrůdy uznané k praktickému šíření v Rakousku: Zweigeltrebe, Blauburger, Goldburger (Organgetraube x Ryzlink vlašský) a Jubilejní (Portugal modrý x Frankovka). Nejznámější a nejúspěšnější šlechtěnci Dr. Zweigelta pocházejí z roku 1922, a sice Blauburger (kříženec odrůd Modrý Portugal a Frankovka) a Rotburger, později pojmenovaný a dnes v Rakousku obecně známý především pod jménem jeho autora – Zweigelt nebo Blauer Zweigelt. U nás se častěji užívá název Zweigeltrebe, pod kterým je také tato odrůda od roku 1980 zapsána v SOK ČR. Samozřejmě následovala dlouhá léta ověřování a později postupného zavádění a rozšiřování nové odrůdy mezi vinaři, o což se především zasloužil po roce 1945 další z vynikajících vinařů dr. Lenz Moser z Rohr-
156
(4/2009)
lice dobře. Listy jsou velké, vzpřímený vzrůst, středně velké křídlaté hrozny s modročernými bobuleni (viz foto). Raší velice brzy. V teplých oblastech snese i podřadnější polohy, je vhodná pro hlinité půdy. Zrání hroznů je střední, přibližně od začátku října, plodnost pravidelná a velmi dobrá. Růst je velice bujný se vzpřímenými letorosty. Doporučuje se vysoké vedení s dlouhými tažni s maximálním zatížením 6–8 očky na čtverečný metr. Něco přes 13 let je půměrný věk našich vinic osázených Zweigeltrebe. Ovšem zastoupení Zweigeltrebe v mladých výsadbách Vnuk dr. Zweigelta Herfried Zweigelt ve Znojmě na Konfe- v letech 2004–2007 je něco málo přes 154 ha. Pro výrobu renci o nových odrůdách, 2008 kvalitních vín je nutné omezení násady hroznů řezem a jejich probírka. Výdorfu u Kremsu. Vinohradníci ho nepochybně nos bývá pravidelný kolem 10 až 15 t/ha. Z vyšznají jako autora tzv. „vysokého vedení podších sklizní bývají vína hrubší s vyšším obsale Mosera“, což je vedení révy vinné na dvouhem tříslovin. Chuťové vlastnosti jsou silně záramenných vodorovných kordonech s řezem na vislé na velikosti sklizně hroznů připadajících střídavé čípky, kdy kmeny jsou vysoké asi 1,2 m na jeden keř. Z nižší sklizně jsou vína krásně a keře vysázené ve sponu 3 × 1,2 m. Díky nadšetmavě granátové barvy s fialovým nádechem, nému propagátorovi a šiřiteli této odrůdy L. Moplná. V dobrých ročnících může vyzrálost hrozserovi byl Rotburger v roce 1975 přejmenován nů v součinnosti s redukcí hroznů dosáhnout na Zweigelt. Dr. Zweigelt získal v letech 1936 až až přívlastku výběru z hroznů a výběru bobulí. 1945 řadu ocenění, diplomů a čestných titulů za Aroma je kořenité, připomínající bobulové ovosvoji dlouholetou šlechtitelskou činnost. Autorce, višně, třešně, švestky, ale také třeba ostrusky byl velice aktivní, vydal řadu odborných pubžiny. Po vyzrání jsou jemná, hebká, při dostalikací a článků v časopisech. V době nástupu natečném zastoupení tříslovin mají říznou pevcismu v Německu a Rakousku se bohužel nějanost. Dobré ročníky je vhodné archivovat, prokým způsobem „zapletl“ s narodními socialisty tože jsou to opravdu vína v našich podmínkách a po roce 1945 byl nucen zanechat veškeré veskvělá. Jsou vhodná pro masité pokrmy a vydatřejné činnosti. Po válce působil ještě nějaký čas né sýry, ale to je samozřejmě otázkou každéjako soukromý poradce četným vinařům. V roce ho, k čemu Zweigelt bude pít a co bude nejví1963, rok před svojí smrtí v Grazu, vydal autobioce chutnat. grafickou knihu, ve které se snažil mimo jiné obV letošním Salonu (2008) je v Rakousku jasnit své tehdejší rozporuplné postoje. To byl Zweigelt zastoupený v 25 vzorcích různých vitaké údajně jeden z důvodů, proč se úspěšná odnařství. V našem Salonu vín 2008 je zastoupený růda k nám až do konce šedesátých let minulépouze ve třech vzorcích. Zweigelt se stále častěho století vůbec nedostala. „Obrácené“ vyšlechji používá k výrobě zajímavějšího a módnějšího tění naší odrůdy André (Frankovka x Svatovavřirosé. Ovšem v každém případě je to víno velice necké) bylo prý snad jakousi českou odpovědí na dobré, jedno z nejlepších v našich podmínkách, úspěšně se šířící odrůdu Zweigeltrebe. a určitě si zasluhuje zvýšené pozornosti všech Zweigeltrebe (Svatovavřinecké x Frankovka) milovníků červeného vína. není ovšem ve vinařském světe příliš známou Z nejvíce pěstovaných červených odrůd zauodrůdou. Spíš je to jakási rarita, podobně jako je jímá u nás Zweigeltrebe po Svatovavřineckém, třeba Veltínské zelené či naše Pálava a řada dalFrankovce třetí místo. V Čechách se pěstuje ších. Ale to je ostatně osud většiny odrůd, ktev registrovaných vinicích v podoblasti Litoměré byly vyšlechtěny v malých vinařských zemích řické (17,38 ha), Mělnické (10,71 ha). Na Moa které nedostaly masivní podporu jiných vinařravě v podoblasti Mikulovské (181,58 ha), Sloských velmocí, jako je třeba Itálie, Francie či Špavácké (254,87 ha), Velkopavlovické (273,68 ha) nělsko. a Znojemské (125,74 ha). Celkem tedy na rozloJe to odrůda s dobrou marzuvzdorností. Je ze 865,2 ha, což je asi 4,8 % celkové výměry naodolná proti plísni šedé, ale proti houbovým šich vinic (stav k 31. prosinci 2007). chorobám je odolnost střední. Réví vyzrává ve-
V jiných státech se ještě pěstuje v malém množství v Německu, pokusně údajně v Anglii, Japonsku něco na Slovensku. Samozřejmě největší rozlohu zaujímá v Rakousku, kde je Zweigeltrebe nejrozšířenější modrou odrůdou a její plochy se stále zvyšují. Například v roce 1999 uváděly rakouské prameny osázení Zweigeltrebe na 4 349,73 ha, což bylo asi 9 % celkové plochy vinic, ale v roce 2007 je to již 6 511,32 ha což je přibližně 12 % z celkového počtu jejich vinic. Pro zajímavost uvádím výměru osázených vinic v jednotlivých vinařských spolkových zemích: Burgenland 2 622,07 ha, Steiermark 429,48 ha, Wien 45,18 ha, ostatní země asi 1,13 ha a Dolní Rakousko 3 443,45, z toho ve Weinviertelu, jež částečně sousedí se Znojemskem, je osázeno 1 685,23 ha. Zweigeltrebe je součástí i některých dalších vyšlechtěných odrůd, například: *Ariana (Ryzlink rýnský x Svatovařinecké) x Zweigeltrebe – zapsáno v SOK ČR v roce 2001. *Cabernet Moravia (Zweigeltrebe x Cabernet Franc) – zapsáno v SOK ČR v roce 2001. *Rössler (Zweigeltrebe (Frankovka x SV) x (SV 1842 x Frankovka). Rössler byl v roce 2007 již zapsán mezi uznané odrůdy Rakouska. U nás se zatím vůbec nepěstuje, ale ani v Rakousku není rozšířený, i když víno je moc dobré a velice zajímavé. Velkým zážitkem bylo letošní podzimní setkání se synem legendy rakouského vinařství Dr. Lenze Mosera panem Seppem Moserem a vnukem Dr. F. Zweigelta panem Herfriedem Zweigeltem začátkem listopadu ve Znojmě na „Konferenci o nových odrůdách révy vinné“ pořádané Znojemským vinařstvím a Svazem znojemských vinařů v Louckém klášteře ve Znojmě, které se oba pánové zúčastnili jako hosté. Oba jsou samozřejmě vinaři, i když vinařství postupně přebírají jejich děti. Snímky, které doprovázejí tento článek, jsem pořídil v srpnu 2008 ve viniční trati Staré vinice v Havraníkách ve výsadbě Zweigeltrebe pana Ing. Sedláka. Literatura: Informace z „Konference o nových odrůdách révy vinné“ – Znojmo 6. 11. 2008 Jaksch F., Grešlová J.: Víno z Rakouska pro znalce a labužníky 2006/2007. Reiseclub, s. r. o., 2007 Kol.: Salon 08 – Die 260 Siegerweine aus Österreichs härtestem Weinwettbewerb Kol.: Situační a výhledová zpráva – Réva vinná. MZe ČR. Duben 2008 Kol.: Šlechtění révy vinné ve středoevropském regionu (sborník referátů), Znojmo 1995 Kol.: Sympozium k 80. výročí započetí udržovaného šlechtění révy ve Znojmě. Vrbovec 2001 Ludvíková I., Jandurová O., Sedlo J.: Přehled odrůd révy 2008 (dotisk). SV ČR, ÚKZÚZ, VÚRV 2008 Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice (O víně – www.ovine.cz)
(4/2009)
157
Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 1. část Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF MZLU v Brně
Cílem tohoto příspěvku je provedení rozboru pracnosti u pracovních operací v průběhu předchozích cca 40 let v souvislostech s uplatněním mechanizace. Pro zachycení vývoje je porovnána pracnost na 1 hektar plodné vinice u pracovních operací prováděných: A) v 70. letech 20. století (využití dostupné zemědělské techniky) B) na přelomu tisíciletí (využití speciální vinohradnické techniky) C) v první polovině 21. století (výhledově využití moderních, často víceřádkových strojů a adaptérů) Jednotlivé pracovní operace jsou seřazeny v chronologickém sledu respektujícím jejich provádění v průběhu vegetace. V 1. části bude pozornost věnována řezu, vyvazování a likvidaci odpadního réví. Jednou z prvních pracovních operací prováděných v našich podmínkách v zimním a jarním období je řez révy vinné. Porovnání hodnot pracnosti při řezu révy uvádí graf 1.
Pracovní operaci navazující na řez révy představuje vyvazování tažňů. Z hlediska časového vývoje se tato pracovní operace prováděla i po přechodu k vrcholovým tvarům révy ručně. Tento tradiční způsob je zcela běžně využíván až do současnosti a jeho pracnost se pohybuje v průměru kolem 40 h.ha-1 (graf 2). Přibližně v 90. letech minulého století se při vyvazování tažnů začaly v širším měřítku uplatňovat také mechanické vázací kleště. Toto nářadí umožňuje v závislosti na konstrukčním provedení fixaci letorostu pomocí plastové pásky nebo ocelové sponky. Celková pracnost se pak u této operace pohybuje na úrovni 22 h.ha-1, což při porovnání s klasickým ručním vyvazováním činí úsporu až 45 %. Teprve na počátku nového tisíciletí začínají být ve vinohradnických podmínkách ČR postupně zaváděny také elektrické vázací kleště umožňující další snížení pracnosti až na 17 h.ha-1. Dosahovaná úspora pracnosti tak činí až 58 %. V nejbližší době nelze v našich podmínkách s ohledem na převládající typy vedení očekávat další zvyšování efektivity při provádění této operace. Jistým řešením by byl přechod na kordonové tvary, které jsou běžné v zahraničí, s řezem na krátké čípky. U těchto pěstitelských tvarů lze při využití strojů pro předřez výrazným způsobem snížit pracnost připadající na ruční dopracování ponechaných čípků a téměř zcela vypustit operaci spojenou s vyvazováním.
Graf 1: Hodnoty pracnosti při řezu révy Z rozboru hodnot uvedených v grafu 1 vyplývá, že se pracnost při zimním řezu prováděném pomocí standardních ručních nůžek pohybuje v průměru na úrovni 70 h.ha-1. Tento způsob řezu se z hlediska časového vývoje od 70. let po současnost principiálně prakticky nezměnil a je stále ještě využíván u převážné většiny našich pěstitelů. Přibližně kolem přelomu tisíciletí se začínají u větších vinohradnických provozů využívat elektrické nůžky. Jejich použití často v kombinaci se standardními nůžkami umožňuje snížení pracnosti na 50 h.ha-1, což představuje při porovnání se standardní technologií asi 25% časovou úsporu. Nejnovější trendy v této oblasti vystihuje využívání strojů pro předřez. Tyto stroje jsou v současnosti nabízeny ve dvojím provedení – jako traktorové nesené, nebo jako adaptéry k multifunkčním portálovým nosičům. Výkonnost dosahovaná při jejich nasazení je téměř srovnatelná a pohybuje se podle podmínek stanoviště na úrovni 0,5 ha.h-1. Díky těmto strojům lze dosáhnou snížení pracnosti na 42 h.ha-1 (úspora 40 %), kdy 2 hodiny práce připadají na práci stroje pro předřez a zbývajících 40 hodin na ruční dopracování s využitím ručních nůžek.
Graf 2: Hodnoty pracnosti při vyvazování tažňů V poslední době představují aktuální a velmi diskutovanou oblast pracovní operace spojené s odstraňováním (využíváním) odpadního réví vznikajícího po zimním řezu vinic. V průběhu minulého století byl tento problém ve velkovýrobních podmínkách řešen pomocí jednoduchého nářadí v podobě traktorových nesených vidlí. S jejich pomocí bylo réví uložené v meziřadí vyhrnováno na okraj pozemku a následně páleno. Celková pracnost připadající na tento způsob odstraňování činila cca 1,5 h.ha-1 (graf 3). Teprve v 80. a 90. letech minulého století došlo k postupnému zavádění drtičů-mulčovačů, které umožňují podrcení réví přímo v meziřadí vinice. Tento způsob je v současnosti využíván na více než 2/3 pěstitelských ploch ČR, a lze ho proto považovat za referenční. Pracnost připadající na provedení této operace se pohybuje kolem 2 h.ha-1. Vedle podrcení réví jsou tyto stroje využívány také při údržbě zatravněného meziřadí.
158
(4/2009)
) je totiž nutné připočítat také čas potřebný na nakládání a svoz balíků z vinice (cca 1,3 h.ha-1). Z grafu 3 je proto patrné, že tyto pracovní operace představují až 65% nárůst pracnosti, a naznačuje to opačný trend – za ekologičtější likvidaci platíme vyšší pracností. Právě tato skutečnost vyvolává mezi laickou i odbornou veřejností poměrně širokou diskuzi. Je potřebné zohlednit, že réví z jednoho hektaru představuje v čistých živinách v průměru 30 kg dusíku, 3 kg fosforu, 10 kg draslíku, 12 kg vápníku, 2 kg hořčíku, o které je vinice při energetickém využití réví ochuzena (hodnotu těchto čistých živin je v současných cenách možno vyčíslit částkou 1 780 Kč). Je nutné si však uvědomit, že živiny při zapravení réví nepřichází do půdy jednorázově, ale postupně v závislosti na rychlosti rozkladných procesů, při kterých však dochází k nezanedbatelným ztrátám. Naproti tomu cenu tepla obsaženou v réví z jednoho hektaru lze orientačně vyčíslit částkou cca 4 200 Kč. Pouhé srovnání ceny čistých živin a ceny energie představuje zjednodušený pohled na danou problematiku, neboť podrcení a zapravení hmoty do půdy vyžaduje určité náklady, stejně jako získání energetické štěpky danou technologií. I přesto, že jsou pracovní operace umožňující energetické využití réví spojené s nárůstem pracnosti, lze s ohledem na trvale rostoucí ceny energie očekávat v nadcházejícím období jejich zavedení do provozní praxe. Posouzení pracnosti u ostatních operací bude pokračovat v dalších dílech příspěvku.
1
Graf 3: Hodnoty pracnosti při odstraňování réví Teprve v několika posledních letech se na území ČR začínají postupně zavádět a ověřovat nové stroje umožňující využití réví pro energetické účely. Jedná se především o lisy umožňující svinování nebo lisování réví do balíků a nejnověji také o nové typy drtičů se zásobníkem na dřevní štěpku. Například při technologii lisování réví do balíků činí celková pracnost operace 3,3 h.ha-1. Vedle času připadajícího na vlastní lisování (2 h.ha-
Poznatky s ověřováním Synerginu® E-Vital na révě vinné Doc. RNDr. Ing. Josef Zahradníček, CSc., Ing. Věra Kožnarová, CSc., Ing. Michaela Nečasová, doc. Ing. Josef Sus, CSc., Ing. Luděk Tyšer, Ph.D., ČZU v Praze, prof. Ing. Jana Čopíková, CSc., doc. Ing. František Kvasnička, CSc., VŠCHT Praha, Tomáš Fiala, Agropol Mikulov, s. r. o., Ing. Pavel Herko, Vinofrukt, a. s., Dolní Dunajovice Popis přípravku Synergin® E-Vital, jak již název napovídá, je synergický růstový regulátor – podpůrná fyziologicky aktivní látka. Obsahuje hydrolyzáty aminokyselin, prekurzory auxinů, cytokininů, porfyriny a další potřebné organické látky pro tvorbu chlorofylu. Mechanismus působení Synerginu spočívá ve stimulaci dělení buněk, chloroplastů, aktivity enzymů, biosyntézy chlorofylu, zvýšení rychlosti fotosyntézy a jiných anabolických pochodů. Jako ekologicky neškodný a netoxický přípravek je schválen ÚKZÚZ ČR k použití dle rozhodnutí pod číslem 2735 a platností do 31. 12. 2011. Rozsah a metodika pokusů Pokusy byly realizovány v úrodných vinařských oblastech na lokalitách Dolní Dunajovice a Mikulov. Synergin® EiVital se aplikoval na
révu vinnou foliárně – postřikem v jednotné dávce 2,0 l/ha ve 400 l vody. Plocha každé testované varianty činila minimálně 2 ha.
ce (obr. 2). Výjimkou je červen, kdy nedostatek srážek řadí tento měsíc mezi „suché“ (s pravděpodobností opakování jednou za 4 roky).
Povětrnostní podmínky Pro hodnocení jsme použili sedmidílnou stupnici doporučenou World Meteorological Organization založenou na pravděpodobnosti opakování. Stupnici tvoří stav normální, 3 kategorie nadnormální a 3 kategorie podnormální. Měsíce roku 2008 byly teplotně ve většině případů normální (viz obr. 1). Výjimkou jsou měsíce leden a červen, které lze zařadit mezi „teplé“, tj. s pravděpodobností opakování jednou za 4 roky. Únor a listopad měly odchylku teploty od normálu výraznější, a spadají tak do kategorie „silně teplé“, tj. s pravděpodobností opakování jednou za 10 let. Srážkově byly všechny měsíce při srovnání v hranicích vymezujících „normální“ měsí-
Testované varianty (odrůdy a časově diferencované aplikace): Dolní Dunajovice: 1. Chardonnay – kontrola (neošetřeno) 2. Chardonnay – postřik před květem 3. 6. 2008 3. Rulandské šedé – postřik po odkvětu 17. 6. 2008 4. Rulandské šedé – postřik při uzavírání střapců 1. 7. 2008 5. Cabernet Moravia – kontrola (neošetřeno) 6. Cabernet Moravia – postřik před květem 3. 6. 2008 7. Cabernet Moravia – postřik po odkvětu 17. 6. 2008 8. Cabernet Moravia – postřik při uzavírání střapců 1. 7. 2008
(4/2009)
Mikulov: 1. Müller Thurgau – kontrola (neošetřeno) 2. Müller Thurgau – postřik před květem i po květu 3. Cabernet Sauvignon – kontrola (neošetřeno) 4. Cabernet Sauvignon – postřik před květem i po květu. Sledované ukazatele: V průběhu vegetace révy vinné po aplikaci Synerginu® E-Vital a hlavně pak při sklizni hroznů byly sledovány tyto kvantitativní a kvalitativní ukazatele: 1. habitus – fyziologický, „vitální“ vzhled rostliny (green efekt) 2. zdravotní stav 3. olistění – listová pokryvnost 4. výnos hroznů 5. obsah sacharidů (redukující monosacharidy – glukóza, fruktóza a disacharidy – sacharóza) 6. obsah organických kyselin (vinná, citronová, jablečná, mléčná, octová).
U všech sledovaných variant (odrůd) bylo přesvědčivě prokázáno, že ošetření révy vinné Synerginem® E-Vital zvyšuje intenzitu fotosyntézy, prodlužuje její vegetační dobu a udržuje její vitální zelený listový aparát stále až do příchodu mrazů, což přispívá k lepšímu dozrání dřeva. Kvalitní vyzrálý letorost pak více odolává poškození mrazem a je předpokladem dobré úrody v následujícím roce. Příznivý účinek Synerginu® E-Vital byl zjištěn v obsahu sacharidů u odrůdy Müller Thurgau, kde se oproti kontrole se u ošetřené révy zvýšil jejich obsah: – u fruktózy z 6,10 % na 7,06 %, – u glukózy z 6,82 % na 7,60 %, – u sacharózy z 0,50 % na 0,62 %. V případě organických kyselin se rozdíly v jejich obsahu mezi variantami u této odrůdy neprojevily. Projevily se však významně u odobr. 1
Obsah sacharidů byl měřen metodou kapalinové chromatografie. Obsah organických kyselin se sledoval isotachoforézou. Obě analytické metody splňují všechny parametry vědecké práce a jsou běžně používány ve všech státech EU. Výsledky pokusů: Dolní Dunajovice Na lokalitě Dolní Dunajovice byl prokázán pozitivní účinek Synerginu® E-Vital na výnos hroznů u odrůdy Cabernet Moravia – varianty č. 6, 7 a 8, kde oproti kontrole 6,5 t/ha se zvýšil výnos: – u varianty č. 6 – aplikace před květem o 0,2 t/ha (rel. 3,1 %) – u varianty č. 7 – aplikace po odkvětu o 1,0 t/ /ha (rel. 15,4 %) – u varianty č. 8 – aplikace po uzavírání střapců o 1,0 t/ha (rel. 15,4 %) V kvalitativních ukazatelích, tj. v cukernatosti a obsahu organických kyselin, se pozitivní účinek Synerginu® E-Vital projevil pouze u variant č. 7 a 8 – odrůdy Cabernet Moravia, kde se cukernatost hroznů zvýšila absolutně o 0,5 %. U ostatních testovaných variant na této lokalitě jsou rozdíly ve sledovaných ukazatelích mezi kontrolou a Synerginem® E-Vital bezvýznamné a statisticky neprůkazné. Mikulov Na této lokalitě, i když se jednoznačný účinek Synerginu® E-Vital na výnos hroznů neprojevil, byl jeho příznivý vliv prokázán na lepším habitu (fyziologickém vzevření – ozelenění) rostliny, větší listové pokryvnosti, lepším příjmu živin a antistresovém účinku proti vodnímu deficitu – suchu.
obr. 2
159
růdy Cabernet Sauvignon, kde došlo po ošetření révy Synerginem® k jejich poklesu, a to: – u kyseliny vinné z 0,254 % na 0,144 %, – u kyseliny jablečné z 0,232 % na 0,171 %. Celkové hodnocení a závěr Výše uvedené výsledky prvotních provozních pokusů se vztahují na ročník 2008, jehož povětrnostní podmínky dokumentují obr. 1 a 2. Zejména se to projevilo v období vyšší teploty a v rozdělení srážek, kdy v době intenzivního růstu trpěla réva suchem – citelným vodním deficitem. I přes jmenované nepříznivé povětrnostní podmínky se pozitivní vlastnosti Synerginu® E-Vital jako fyziologicky podpůrné růstové látky na růst, vývoj a kvalitu hroznů projevily. Potvrdily se i jeho antistresové a fungistatické účinky vůči plísním, zejména proti Botrytis cinerea v období vyzrávání plodů.
FUNGICID
Fantic F ®
NOVINKA!
Dvojitou silou proti plísni révové
Obsahuje dvě účinné látky s různým mechanismem účinku: benalaxyl-M a folpet
Moderní formulace – mikrogranulát, jednoduchá manipulace
Registrován proti plísni révové, má i silný vedlejší účinek na bílou a šedou hnilobu
Jednoduché dávkování – koncentace 0,2 %
Možno aplikovat v systémech integrované ochrany a produkce
Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304 tel.: 257 830 137-8, fax: 257 830 139, www.agroaliance.cz
S VÁMI, PRO VÁS...
Ochrana rĂŠvy
Stomp 400 SC Acrobat MZ Cabrio Top Discus Kumulus WG Mythos 30 SC Polyram WG Rovral Flo Cascade 5 EC Nomolt 15 SC
162
(4/2009)
Muškát Ottonel – hrozen
Muškát Ottonel – hrozny
Muškát Ottonel – list
Muškát Ottonel – pupen
Muškát Ottonel, foto Jan Halady
Muškát Ottonel – letorost
(4/2009)
163
Praktické poznatky k odrůdě Muškát Ottonel Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLZ, Lednice
Ampelografická charakteristika Vrchol letorostu je červenozelený s nahnědlým odstínem. List je menší až střední, troj- až pětilaločnatý. Řapíkový výkrojek je většinou uzavřený. Spodní strana listové čepele je hladká. Hrozen je malý až střední, válcovitý, středně hustý. Většinou není u základu třapiny rozvětvený. Bobule je středně velká až malá, kulatá. Slupka je žlutozelená, voskovitě ojíněná. Dužnina je šťavnatá a s muškátovou chutí. Jednoleté dřevo je intenzivně tmavohnědé až tmavočervené. Pěstitelské vlastnosti Muškát Ottonel je středně náročný na stanoviště. Je více náročnější na lokalitu než Muškát moravský. Rovněž je u této odrůdy určitá tradice pěstování v některých regionech, takže je často pěstitelsky vázaná i na určitou oblast. Lokalitu je proto vhodné optimalizovat na základě mesoklimatických podmínek. Svahovité pozemky, dobrá expozice ke slunečnímu záření a rovnoměrné oslunění během dne jsou základní podmínky úspěchu pěstování. Nesnáší lokality s výskytem rosy nebo mlhy, které mohou velmi negativně působit na výskyt hnilob. V lokalitách s vlhkým mikroklimatem nebo nedostatkem tepla v době kvetení se může u Muškátu Ottonelu objevovat silnější sprchávání květenství. Odrůda je náročnější na půdu, podobně jako jiné muškátové odrůdy. Sucho se vždy velmi negativně projevuje na aromatickém charakteru odrůdy. Vyžaduje hluboké, úrodné půdy, dobře zásobené živinami a s dobrým vodním režimem. Nesnáší vápenaté půdy, na nichž trpí chlorózou. Nevyhovují mu ani půdy mělké, kamenité nebo písčité, na nichž slabě roste. Muškát Otonnel dozrává v průběhu měsíce září v závislosti na požadované kvalitě a zdravotním stavu hroznů.
Odolnost k zimním mrazům je velmi dobrá. Odolnost k plísni révy a padlí révy je nízká až střední. Je třeba věnovat patřičnou pozornost ochraně proti těmto houbovým chorobám. Za vlhkého letního a podzimního počasí mohou být hrozny více poškozované šedou hnilobou révy. Rovněž napadení savým hmyzem může být významné u této muškátové odrůdy. Odrůda je citlivá na sprchávání květenství, jak již bylo dříve zmíněno. Doporučované zatížení se může pohybovat mezi 6 a 10 očky na m2 v závislosti na předpokládané kvalitě hroznů. Odrůda má menší hrozen, což vytváří předpoklady harmonického poměru mezi listovou plochou letorostu a hmotností hroznu a vytváří dobré předpoklady kvalitní zralosti. Ve většině případů není třeba doplňková regulace násady hroznů během vegetačního období. Odrůdu je vhodné vysazovat v klonovém materiálu, kdy se vyhneme proměnlivosti v plodnosti keřů mezi jednotlivými ročníky. Podnožové odrůdy vybíráme na základě půdních podmínek. Do výživných půd s dostatečnou vododržností můžeme použít středně bujně rostoucí podnože – SO 4 a Teleki 5C. Do horších půd jsou vhodné bujněji rostoucí podnože – Kober 125 AA, Craciunel 2. Zelené práce je třeba chápat především z pohledu zabezpečení vzdušnosti keře, provzdušnění zóny hroznů a zabezpečení dobrého osychání hroznů a aplikace přípravků na ochranu rostlin. Vhodné je vylamovat zálistky v zóně hroznů. Odlistění většinou není vhodné provádět, neboť tím můžeme působit na tvorbu nahořklých aromatických tónů a snížení obsahu kyselin v hroznech. Sklizeň se provádí na základě sledování cukernatosti, obsahu kyselin a zdravotního stavu hroznů. Enologické vlastnosti Muškát Ottonel je odrůda určená především pro produkci jakostních a přívlastkových vín, dalo by se říci specialit, vzhledem k nízkým plochám odrůdy v České republice.
U Muškátu Ottonel je možné před vlastním kvašením využívat krátkodobé macerace hroznů při řízených teplotách po dobu 6–48 hodin. Odrůda je vhodná pro výrobu chuťově plných aromatických vín a tomu by se měl přizpůsobit i výběr kmene kvasinek. Méně vhodné může být použití chladného kvašení, které sice zvýrazní aroma, ale sníží tělo vína. Ve vyšších kvalitativních kategoriích – výběr z hroznů, výběr z bobulí atd. – je rovněž vhodné upřednostnit ponechání zbytkového cukru před vysokým obsahem alkoholu. Zbytkový cukr zvýrazní muškátové aroma této odrůdy. Taková vína mohou být vhodná i pro delší ležení a archivaci. Muškát Ottonel je možné využívat i pro výrobu slámových vín. Absolutně zdravé hrozny leží na slámě a následně se z nich vyrábí přírodně sladká vína. V tomto případě je zdravotní stav hroznů velmi významný, vzhledem k možnému rozvoji octových a mléčných bakterií a tvorbě vysokých obsahů těkavých kyselin ve víně. Hrozny napadené hnilobami během ležení na slámě před vlastním zpracováním vytřídíme. Využití odrůdy a kvalita vína Jak již bylo řečeno, je Muškát Ottonel vhodný pro výrobu chuťově plných a aromatických vín v přívlastkových jakostních stupních. Vhodné je rovněž použití jako aromatická složka do „cuvée“, což může být velmi zajímavé. Vzhledem k menším výsadbám by se z pohledu marketingu vín mohla stát tato odrůda velmi zajímavou. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704. Fota k článku jsou na titulní straně a na protější straně. Foto autor.
164
(4/2009)
Oxidativní stres kvasinek – úloha glutationu Irena Pavelková
Oxidativní stres vzniká působením oxidantů, které narušují rovnováhu ustavenou v buňce. Pro buňku je důležité udržovat si uvnitř reduktivní prostředí, aby se zachovala funkce proteinů. Narušení redoxní rovnováhy znamená oxidativní poškození biomakromolekul a ztrátu nebo změnu jejich funkce. Hlavními producenty oxidantů jsou mitochondrie. Oxidativní stres znamená porušení rovnováhy mezi oxidačními a antioxidačními systémy v buňce. Zvýšená oxidace pak představuje aerobní metabolismus v nežádoucí míře. V důsledku oxidativního stresu dochází ke stárnutí a odumírání buněk kvasinek. Vědci uskutečnili pokus, při kterém zkoumali proces stárnutí a odumírání buněk nejen vzhledem k oxidativnímu stresu. Pokus byl uskutečněn s kvasinkami Saccharomyces cerevisiae. Byly sledovány růstové fáze tekuté kultury Saccha-
romyces cerevisiae. Po naočkování do média nastává lag fáze, kdy se buňky přizpůsobují novým podmínkám. Následuje fáze exponenciální, kdy dochází k rychlému dělení buněk, energie je zajišťována z fermentace – jde o produkci etanolu, který je vylučován do média. Po vyčerpání fermentovatelných zdrojů dochází k přechodnému zastavení buněčného růstu a přeprogramování metabolismu z anaerobního na aerobní – tzv. diauxické přepnutí. Přitom nastává rozsáhlá změna genové exprese. Dále přichází postdiauxická fáze, kdy se obnovuje růst, rychlost dělení je ovšem výrazně zpomalena v důsledku přepnutí na pomalejší aerobní metabolismus, zdrojem energie je etanol. Po vyčerpání energie nastává stacionární fáze, kdy se buňky nedělí, nakonec je buněčný cyklus zastaven v G fázi, metabolismus je zpomalen – v tomto stavu kvasinky vydrží týdny až měsíce, a to bez přídavku živin. Kromě zpomalení metabolismu dochází dále k zastavení růstu, zpomalení translace, nastává změna struktury buněčné stěny a také zvýšení rezistence k různým stresům (tepelný, oxidační), hromadí se trehalosa a glykogen.
Problémy kva‰ení vín
Výsledkem hromadění oxidativního poškození buněk je radikálové stárnutí buněk (nastává mutace mitochondriální DNA). (Pavelková 2006). Snahou vinařů je zajistit bezproblémové kvašení, což mimo jiné znamená vyhnout se oxidativnímu stresu kvasinek, a dále zabránit nadměrné oxidaci vín. Spoléhat se na pouhé přidání oxidu siřičitého nelze. Samotné přidání SO2 nezabrání oxidaci, protože tento neváže elementární kyslík přímo, resp. tato reakce je velmi pomalá. Proti oxidaci však lze bojovat správnou technologií, při které je zajištěn dostatek glutationu. Glutation je tripeptid sestávající ze tří aminokyselin spojených peptidovou vazbou – glutamin, cystein a glycin. Je to velmi významný antioxidant, který brání kvasinky před oxidativním stresem. Nachází se téměř výlučně ve své redukované podobě – enzym, který ho přeměňuje z jeho oxidované formy – glutationreduktáza – je aktivní v případě oxidativního stresu. Ve skutečnosti je poměr redukovaného a oxidovaného glutationu v buňkách často využíván jako mě-
166 Kč 160 ,(vč. 9% DPH)
(vã. 5% DPH) Autor: Robert Steidl • ISBN 80-903201-3-9, cca 74 stran, formát A5 Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀováním následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. V první ãásti jsou analyzovány vinohradnické faktory (zásobení révy Ïivinami, obdûlávání pÛdy, o‰etfiování révy), vãetnû faktorÛ sklizÀov˘ch a v návaznosti na to problémy kva‰ení. Pfiedãasné zastavení kvasného procesu pfiedstavuje ztrátu na kvalitû. Odstranûní kvasné poruchy vyÏaduje zv˘‰enou pracnost a náklady. Pfiíãinou mohou b˘t rÛzné dÛvody, které nejsou vÏdy na první pohled patrné. Teprve kdyÏ se projeví, lze jejich problém cílevûdomû fie‰it. Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi, jak problémy s kva‰ením posuzovat a odstraÀovat, popfiípadû jak jim pfiedcházet.
·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
(4/2009)
řítko buněčné toxicity. Ve zdravých buňkách a pletivech je více než 90 % glutationu v redukované formě a méně než 10 % existuje v disulfidové formě. Zvýšený poměr disulfidové formy k redukované formě značí oxidativní stres. U kvasinek Saccharomyces cerevisiae se glutation podílí na údržbě membránové a mitochondriální celistvosti. Hraje významnou roli při stresu kvasinek v případě nedostatku síry a dusíku (v určitých situacích může být jejich zdrojem), při detoxikaci vnějších toxických metabolitů (zvýšené množství formaldehydu u kvasinek Hansenula polymorpha a Kloeckera sp.), dále se uplatňují při ochraně proti oxidativnímu stresu způsobenému vystavením buněk účinkům např. hydroxyperoxidů. Významná je také úloha glutationu v oblasti ochrany proti stresu způsobenému vlivem přítomnosti těžkých kovů (bylo zkoušeno na Saccharomyces cerevisiae a Schizosaccharomyces pombe při působení solí kadmia). (Penninckx 2002). Glutation je dále zahrnut v mnoha biologických procesech, jako je syntéza bílkovin a DNA, transport aminokyselin, regulace enzymů, ochrana buněk proti volným radikálům (přesněji řečeno jeho redox aktivní sulfurylová skupina – glutation působí jako kofaktor antioxidačních enzymů, např. glutationperoxidáza). U bílých vín má glutation nezastupitelnou úlohu při zachování jejich aroma. Chrání určité terpenoidy, jako je linalool a a-terpineol, které vytváří aroma muškátů, citrusů či růží (a nepochybně také svým antioxidačním účinkem brání hnědnutí bílých vín). Odhaduje se, že 20 mg.l-1 glutationu na konci období zrání vína
je optimální pro ochranu a udržení příznivého aroma. (du Toit). Enzymatická oxidace jednoduchého, avšak velmi důležitého fenolu – kyseliny kaftarové – tvoří produkt, který reaguje s glutationem. Toto spojení ukončuje oxidační proces a následně omezuje oxidaci. Efekt je výrazný: jedna molekula jednoduchého fenolu spotřebuje 3,4 atomy kyslíku. Pokud je tento fenol spojen s glutationem, počet spotřebovaného kyslíku je 8,5. Koncentrace glutationu v moštu a ve víně je závislá na množství kvasinkami asimilovatelného dusíku. Čím větší je množství tohoto dusíku spolu s vysokým obsahem esenciálních aminokyselin, tím více se v moštech a ve vínech nachází glutationu. Kvasinky asimilují glutation v počátečních fázích fermentace a uvolňují ho na konci kvašení. Pozitivní účinek glutationu je dále spatřován v tom, že může snižovat obsah některých těkavých látek v průběhu zrání vína. Po odstranění usazených kvasnic klesá koncentrace glutationu velmi rychle; v nových nádobách je tato redukce ještě výraznější díky oxidačnímu efektu nového dřeva. (Zoecklein 2008). Glutation působí ovšem také negativně – přeměňuje elementární síru na hydrogensulfid (H2S), což je hlavní těkavá složka vína způsobující nepříjemný zápach jako po shnilých vejcích. Konkrétním prekurzorem hydrogensulfidu je aminokyselina cystein. Při tvorbě H2S hraje také roli nevhodně zvolený kvasinkový kmen a kvasné podmínky (teplota). Zde pomůže dostatek asimilovatelných aminokyselin (méně než 1000 mg.l-1 již značí problém). (Park, Boulton, Noble 2000).
165
Některé přípravky podporující fermentaci obsahují glutation, proto pokud vinař používá podpůrné prostředky fermentace, je dobré využít právě ty s přidaným glutationem. Minimalizace ztrát glutationu je jednou z cest, jak zachovat vína, především bílá vína, v dobré kondici po dlouhou dobu a jak bránit kvasinky před oxidativním stresem. Pro zajištění dostatečného množství glutationu je třeba dbát na dostatek kvasinkami asimilovatelného dusíku. Také přítomnost většího množství esenciálních aminokyselin podporuje vznik glutationu. Proces výroby vína je velmi složitý a fermentace je jedním z klíčových okamžiků. Proto je nutné věnovat jí maximální pozornost a zajistit její bezproblémový průběh. Odměnou budou nestresované kvasinky a víno v dobré kondici pro další školení. Literatura: 1. PARK S. – BOULTON R. – NOBLE A.: Formation of hydrogen sulfide and glutatione during fermentation of white grape must. Am . J. Enol. Vit. 51(2)91–97. 2000 2. TOIT DU W.: Effect of different oxygen levels on glutathione levels in South African white must and wines. Dostupné z www.wynboer. co.za/recentarticles/200712oxygen.php3 Staženo 10. 3. 2009 3. ZOECKLEIN B.: Enology Notes # 144. Dostupné z www.fst.vt.edu/extension/enology/EN/144.html Staženo 10. 3. 2009 4. PAVELKOVÁ I. Vliv různých kmenů aktivních suchých kvasinek na prokvašení moštů a kvalitu vína. Diplomová práce. ZF MZLU Brno, 2006.
Laserová tomografie aplikovaná na degustaci šampaňského a šumivých vín Rozpoznat a pochopit úlohu různých parametrů zodpovědných za chování bublinek šampaňského ve flétně je jedním z témat Laboratoře aplikované enologie a chemie při univerzitě v Remeši. V současnosti známe způsob, jakým se vytvářejí bublinky na povrchu flétny nebo uvnitř tekutiny, podle toho, jestli reziduální částice (v zásadě celulózová vlákna, pocházející z okolního vzduchu a usazená na povrchu flétny, anebo mikrokrystaly kyseliny vinné), které jsou „přirozenými“ místy shlukování, jsou nebo nejsou usazené na sklenici (Liger – Belair et al., 2002, 2006, 2007a). Ve skutečnosti termodynamické zákony zabraňují bublinkám šampaňského (a obecně sycených nápojů) vznikat spontánně uvnitř tekutiny, z ničeho. Aby se mohly začít vytvářet
a růst bublinky v šampaňském, je třeba, aby tekutina v sobě obsahovala plynové kapsy (jejichž poloměr zakřivení přesahuje kritickou hodnotu 0,3 mikrometru na začátku degustace), které dovolují překročit energetickou hranici, nutnou k procesu shlukování (Jones et al., 1999). Miniaturní plynové kapsy, umožňující vyvolat proces shlukování, jsou zachyceny v záhybech částic přítomných ve flétně v okamžiku nalévání vína. Pokud se objevují bublinky v tekutině přesycené plynem, rozpuštěným v mikroskopických plynových kapsách, jako je tomu v případě bublinek šampaňského a šumivých vín, hovoříme o heterogenním shlukování. Tato první studie nám umožnila utvrdit se v myšlence použít vizualizaci nalévání pomo-
cí laserové tomografie, jako důležitý nástroj ve službách enologie šampaňského a šumivých vín v širším smyslu. Tekutá stopa šampaňského vína, spatřená vůbec poprvé, se jeví klíčovým parametrem pro pochopení dynamického chování šampaňského, vázaným na formu sklenice a na tam panující podmínky šumění. Kromě laserové tomografie se používají i jiné nástroje k určení kinetiky desorpce CO2 počas ochutnávání v závislosti na různých enologických faktorech (počáteční koncentraci CO2 rozpuštěného ve víně, viskozitě vína, teplotě podávání, způsobu nalévání atd.). Dále se zkoumají různé formy sklenic s různými formami dekoru. Pramen: Revue des Oenologues, č. 128, červenec 2008, s. 21–24 (ako)
(4/2009)
166
Nový systém imobilizácie vínnych kvasiniek vo vinárstve? Ideálny nosič pri výrobe vína je prirodzený, s čistotou pre potravinárske účely, netoxický, hygienicky nezávadný, chemicky inaktívny, lacný a nemal by ovplyvňovať chemické zloženie a senzorické vlastnosti budúceho vína. Imobilizované bunky kvasiniek nesmú stratiť svoju životnosť a ich metabolizmus sa nemá meniť. Za vhodných podmienok môžu zhlukujúce sa (flokulujúce) kvasinky vytvárať pelety vnútri matrice extracelulárnych polymérov, ktoré samy vylučujú a ktoré vedú k prirodzenej mobilite. Španielski autori navrhujú používanie kožkotvorných kvasiniek typu „flor“, aké sa využívajú pri výrobe vín Sherry (Jerez) ako ďalší typ prirodzeného nosiča imobilizácie (Berlanga et al., 2004). (Rafael et al., 2005) testovali novú techniku indukcie prirodzenej koimobilizácie pomocou inaktivovanej vláknitej huby Penicillium sp. a kožkotvorných kvasiniek Saccharomyces cereTab. 1 – Hlavné prchavé zlúčeniny v mg/L vo víne s voľnými a upútanými kvasinkami Zlúčenina
Voľné kvasinky Imobilizované kvasinky
Acetaldehyd
63
84
Octan etylový
36
23
Propanol
33
32
Isobutanol
194
Isoamylalkohol 195
visiae, tzv. flor shery kvasiniek, bez toho, že by bolo treba použiť externý nosič imobilizátu. Títo autori sledovali niektoré dôležité prchavé zlúčeniny a aminokyseliny ku koncu alkoholovej fermentácie muštu použitím kvasničných buniek a naumtrtvených vláknitých húb Penicillium sp. ako tzv. biokapsle nosičov kvasiniek. Prostredie na vytvorenie biokapslí, prehľad postupu imobilizácie kvasiniek a podmienky fermentácie muštu autori podrobne popisujú. Príprava nosiča imobilizovaných kvasiniek Imobilizačná technika pozostáva zo symbiózy: 1. z výrobného prostredia s ústrojom (pufrom) tak, aby sa pH počas procesu imobilizácie neznižovalo dôsledkom vylučovania kyselín vláknitou hubou Penicillium sp., 2. zo zdroja uhlíka, ktorý kvasinky nemôžu využívať, ale len vláknitá huba. Tab. 2 – Koncentrácia niektorých aminokyselín v mM vo víne s voľnými a upútanými kvasinkami
Za týchto podmienok dochádza k prirodzenej imobilizácii kožkotvorných kvasiniek a vláknitej huby. Pred použitím biokapslí pri kvasení muštu sa Penicillium sp. usmrtí, aby sa zabránilo tvorbe nežiadúcich vedľajších produktov fermentácie vo víne. Usmrtenie Penicillium sp. sa robí absolútnou neprítomnosťou kyslíka počas fermentácie (Penicillium je striktný aerób) a etanolom počas kvasenia. Presvedčiť sa možno tak, že na pevnom živnom prostredí už huba nerastie. Výsledky aplikácie biokapslí a voľných vínnych kvasiniek cestou vytvorených prchavých zlúčenín a aminokyselín vo víne kvasenom voľnými a imobilizovanými kvasinkami sa uvádzajú v tabuľkách 1 a 2. Hodnoty prchavých kyselín a aminokyselín vo vínach kvasených voľnými a imobilizovanými kvasinkami boli vo väčšine prípadov len nepatrné a nesignifikantné. Obsah alkoholu bol v oboch prípadoch 11 % obj. Hoci sa nezistili cudzia chuť alebo vôňa vo vínach, bude zrejme ešte treba testy než sa nový systém imobilizácie odporučí pre vinársku prax.
Tabuľky 1 a 2 podľa Rafael et al., (2005) mM – milimóly
Literatúra T. M. Berlanga et al.: Journal of Agriculture and Food Chemistry 52, 2004, s. 2 577–2 581 P. Mallos et al.: Journal of the Science of Food and Agriculture 84, 2004, s. 1 615–1 623 A. Rafael et al.: Biotechnology Letters 27, 2005, s. 1 421–1 424 Erich Minárik
bílých moštů pomocí měření kalnosti (NTU) se užívá stále víc, ale u červených moštů, zpracovávaných v tekuté fázi, tomu tak není. Spíš než sledování technologického postupu je především důležité uvědomění si významu kalnosti ve výrobním procesu. Každé produkční místo musí především provést revizi svých zařízení, aby mohly být definovány omezující faktory (čekací doba, teplotní mapa, materiál k dispozici), a poté určit prostředky ke sledování číření tepelně zpracovávaných moštů (sledování kalnosti, výběr enzymů a okamžiku je-
jich přidání, výběr materiálu, skladba filtrů). Práce prováděné enology Družstevního institutu mají za cíl pomoct vinařům optimalizovat jejich produkční nástroje. Vzhledem k organizačním omezením na produkčních místech během sklizně má snaha o určení jemných parametrů procesu zásadní význam. Pokusy prováděné v tomto smyslu ve vinařstvích údolí Rhôny a Languedoc – Roussillonu pomáhají nastavit používané postupy pro příští ročníky. Pramen: Revue des Oenologues, č. 129, říjen 2008, s. 38–40. (ako)
Aminokyselina
Voľné kvasinky
Imobilizované kvasinky
217
Treonin
0,36
0,22
193
Alanin
0,04
0,09
6,5
7,7
0,89
0,72
Acetoín
60
47
Prolin
Laktan etylový
24
21
Leucin
2 – fenyletanol
17
15
Glycerol
5194
4936
Termovinifikace a kalnost: jaký mají vliv na ovocitý charakter? Tepelné zpracování hroznů nevyhnutně vede ke vzniku moštů nasycených rostlinnými prvky. „Redukční“ prostředí alkoholického kvašení tudíž podporuje tvorbu sloučenin síry: H2S, merkapatanů atd., s nepříjemným zápachem (kaučuk, připálený česnek...) (Establet 1995, Delteil 2001). Při kalnosti vyšší než 2000 NTU je jejich číření pomocí statického odkalení obtížné (Delteil 2000, Desseigne 2002). Proto se nabízí použití technik předfermentačního číření, které omezuje organoleptické odchylky a zachovává aromatický potenciál suroviny. Řízení číření
(4/2009)
AKČNÍ SLEVA platí v měsících
DUBEN A KVĚTEN! 999 Kč
650 Kč vč. 9% DPH
více informací v redakci VO
Firma DW HYGIENA s.r.o. nabízí vinařům, kteří žádají o
dotace ze ZIF nebo z fondů ES odbornou pomoc při přípravě k certifikaci HACCP odbornou pomoc při přípravě k certifikaci systémů managementu jakosti poradenskou činnost k hygienicko-provozním požadavkům na výrobu vyhotovení HACCP (systém kritických bodů v procesu výroby) vyhotovení příslušné dokumentace v souladu s platnou legislativou ČR provádění vnitřních auditů Kontaktní údaje: MVDr. Dana Walterová Mobil: 602 531 342 inz_vvt_decanter 210 x 295 mm.qxd
TUBUS 60 cm pro ochranu révy vinné Individuální ochrana sazenic proti okusu zvěří, buření a vytloukání. Tubus je vyroben ze speciální dvojité PP fólie světle zelené barvy, která snižuje účinek UV záření a tím chrání sazenici proti popálení. Konstrukce umožňuje opakované použití. Životnost je cca 5 let.
Mulčovací plachetka Jako doplněk k našemu výrobku TUBUS 60 cm dodáváme mulčovací plachetku, která je zhotovena ze stejného materiálu jako tubus (speciální dvojité folie). Plachetka se vkládá na zem pod TUBUS 60 cm a zamezuje jakémukoliv prorůstání plevelů uvnitř TUBUSu 60 cm. Mulčovací plachetku vyrábíme v rozměru 12 × 12 cm, s vnitřním průřezem pro nasunutí na sazenici. Vyrábí a dodává: TUBUS RÝMAŘOV s.r.o. tř. Hrdinů 42, 795 01 Rýmařov, ČR, tel.: 00420 585 037 159 00420 585 002 491-5, fax: 00420 585 002 490 e-mail: tubus@tubusrymarov.com www.tubusrymarov.com
167
23.3.2009
8:49
Page 1
www.dwhygiena.cz e-mail:dwhygiena @volny.cz
168
(4/2009)
Šroubovací uzávěry boří předsudky o korku...
Výhody šroubovacích uzávěrů „Je pravda, že český trh není ještě na tento typ uzávěrů připravený. Ale stejně tak, jako se postupně dostaly do obliby syntetické zátky, věřím, že si brzy najdou jak vinaři, tak zákazníci cestu ke hliníkovému šroubovacímu uzávěru, který má své neoddiskutovatelné přednosti,“ je přesvědčen Robert Vyhoda ze společnosti BS Vinařské potřeby, s. r. o. Jaké jsou tedy výhody šroubovacích uzávěrů? Poskytují hermetický uzávěr a jsou tak odolné vůči atmosférickým změnám. Jsou inertní a eliminují jakoukoliv potenciální výměnu aroma mezi vínem a zátkou. Jejich kvalita je stále stejná. Pro bílá, růžová i červená vína s ovocným aroma jsou jedinečným technickým řešením, jak uchovat jejich chuť, svěžest a mládí i po naplnění do láhví s inertním šroubovacím uzávěrem. Korek nebo hliník? „Vinaři například v Rakousku, Německu, Austrálii, na Novém Zélandu, ale i ve Francii již několik let tyto šroubovací uzávěry používají, přestože ani tam se nevyhnuli zpočátku konzervativním názorům ve prospěch desítkami let osvědčeného korku,“ říká Robert Vyhoda. V neprospěch korku hovoří několik faktů: – korková zátka je přírodním produktem a její kvalita je tedy různá. To může nepříznivě ovlivnit kvalitu vína, zejména v případě těch nejlevnějších korkových zátek. Samozřejmě záleží i na druhu vína, které vi-
nař lahvuje, a také na správném nastavení zátkovačky na lince; – korek je v přímém kontaktu s vínem, a může tak dojít k výměně aroma mezi vínem a zátkou; – v nejhorším případě může dojít i ke změně tlaku v láhvi nebo v atmosféře a tím dojde k pohybu zátky a propouštění vzduchu, případně až k vytečení vína. Korkových dubů je málo V neposlední řadě v neprospěch korku hovoří i jeho přirozený původ. Korkové duby rostou jen v několika málo středozemních lokalitách s určitými klimatickými podmínkami a se stoupající spotřebou vína zásoby korku ubývají, přestože se o tom zatím veřejně nehovoří. Proto se také pravidelně každý rok zvyšují ceny korku. U korků drcených se již ovšem dá o přírodním produktu spekulovat a tyto zátky se svými vlastnostmi výrazně neliší například od korků plastových. Drahé korkové zátky si však nemůže dovolit každý, a tak není divu, že řada vinařských firem právě v této době finanční krize přechází na levnější a spolehlivou alternativu v podobě šroubovacích uzávěrů. Technologie a lahve Další ekonomický fakt, který hovoří ve prospěch šroubovacího uzávěru, je minimalizace technologického procesu. Zatímco k zátkovačce na korkové špunty potřebuje vinař ještě tzv. kapslovačku, u šroubo-
vacího uzávěru stačí jedno zařízení. Navíc je možné tuto speciální hlavu namontovat na již zakoupené technologické linky. Zbývá poslední otázka – jak to bude s lahvemi? Speciální lahve na šroubovací uzávěry již firma BS Vinařské potřeby ve spolupráci s výrobcem Vetropack Kyjov nabízí. „Jsou v podobné cenové relaci jako klasické lahve. Naše firma je navíc nabízí jako výhodný balíček spolu se šroubovacími uzávěry,“ konstatuje Robert Vyhoda ze společnosti BS Vinařské potřeby, s. r. o. Pokud jde o potisk uzávěrů, na základě dodaných podkladů (logo, název firmy, kontakt...) firma BS vinařské potřeby, s. r. o., připraví grafický návrh a po jeho schválení zhruba do dvou týdnů dodá potištěné šroubovací uzávěry. V případě standardních barev je možný potisk již od 2 400 kusů, v případě individuálních požadavků na barvu od 6 000 kusů. Takovéto malé série řada jiných firem není schopna a často ani nechce vyrábět. „S německou firmou Ohlinger jsme se spojili i z toho důvodu, že má dlouholeté zkušenosti jak s výrobou korkových zátek, tak v oblasti šroubovacích uzávěrů,“ dodává Robert Vyhoda. Korek nebo víno? Co říci závěrem? Otevírání šroubovacího uzávěru na lahvi dobrého vína v restauraci oproti dovedně vytaženému korkovému špuntu školeným sommelierem nebude mít určitě nikdy takové kouzlo. Ale na druhé straně si nekupujeme víno kvůli korku, ale kvůli vínu samotnému. (p. r.) Zastoupení firmy Rudolf Ohlinger:
FKS - èeská filtrace šitá na míru Výhody køemelinového svíèkového filtru:
FKS 2
ORIGINALITA zachovává pùvodní charakteristiku vína ÚÈINNOST zabezpeèuje všechny stupnì filtrace vèetnì ostré - mikrobiologicky úèinné filtrace KVALITA neomezená životnost filtraèních nosièù KAPACITA FKS 025 vychází vstøíc požadavkùm menších vinaøství
FKS 025
Dokonalá filtrace na FKS nemìní charakteristiku vína
RENTABILITA nìkolikanásobnì nižší náklady na filtraci
www.filtrace.com
Bílek Filtry s.r.o., Josefov 135, 696 21
Tel./Fax: +420 518 372 134
info@filtrace.com
DOTACE Aktuálně na: – technologie na výrobu vína – stavební úpravy – vinařské agropenziony
Kontakt: AQE ADVISORS, a. s. Moravské nám. 3 602 00 Brno 731 640 431, 731 643 073, kubasek@AQE.cz
HLEDÁME OBCHODNÍHO ZÁSTUPCE TECHNOLOGICKÉHO PORADCE (M/Ž)
PŘIJMEME LABORANTA POTRAVINÁŘSTVÍ VÝROBA VÍNA (M/Ž)
Společnost, která se úspěšně zabývá prodejem vinařských potřeb a poskytováním servisu v oblasti výroby vína by ráda rozšířila svůj obchodní tým
Společnost, která se úspěšně zabývá poskytováním servisu, služeb a technologickým poradenstvím v oblasti výroby vína přijme do své laboratoře laboranta(ku)
Vaše zodpovědnost za: udržování a rozvoj péče o stávající zákazníky s důrazem na dlouhodobé a partnerské vztahy, navazování nových obchodních kontaktů ve svěřeném regionu, prosazování firemní strategie spočívající ve vysokém standardu a kvalitě poskytovaných služeb, každodenní kontakt se zákazníky zajištění poradenství a servisu.
Pracovní náplň: provádění provozních analýz vín – stanovení SO2, alkoholu., org. kys., titr. kys., atd., určování stability vín, bílkovinná a krystalická stabilita, stanovování dávkování a doporučení postupů spojených s výrobou vína, prodej preparátů pro ošetření vína.
Požadujeme: min. SOU s maturitou (nejlépe SVŠ Valtice), vhodné i pro absolventy MZLU Brno – zahradnická fakulta, předchozí praxe v obchodní činnosti vítána, základní znalosti a orientace v oblasti výroby vína, obchodní duch, příjemné a profesionální vystupování, znalost anglického jazyka výhodou, řidičský průkaz sk.B, znalost MS Office. Nabízíme: profesionální zaškolení a podporu při zapracování, široký prostor pro využití obchodních dovedností, atraktivní ohodnocení podle výkonu, zázemí silné a etablované společnosti.
Požadujeme: vzdělání odpovídajícího směru, vhodné i pro absolventy VŠ (obor chemie, potravinářství), předchozí zkušenosti z obdobné pracovní pozice výhodou, aktivní a komunikativní osobnost, znalost anglického jazyka výhodou, znalost MS Office. Nabízíme: profesionální zaškolení a podporu při zapracování, pracoviště s kvalitním technologickým vybavením, atraktivní ohodnocení podle výkonu, zázemí silné a etablované společnosti.
V případě zájmu o tyto pozice, zašlete prosím nejpozději do 30. 4. 2009 svůj životopis na email: info@vinarskepotreby.cz Těšíme se na spolupráci s Vámi!
Veletrh BIOFACH letos otevřel samostatný vinný pavilon
Jedním z doprovodných programů veletrhu byla i Mezinárodní soutěž biovín, jejíž hodnocení proběhlo již v listopadu loňského roku. Prezentace a ochutnávka soutěžních vín byla situována v pavilonu 4A, stejně jako ex-
pozice 318 vystavovatelů biovín. Dominovala italská produkce (94 stánků), druhá nejsilnější země byla Německo (81 stánků). Katalog soutěže vín zahrnoval obsáhlé informace o medailových vínech – vedle základ-
Medailemi oceněná soutěžní vína byla již tradičně nabízena za sommelierské obsluhy „za pultem“. Ostatní diplomem oceněná vína byla v samoobslužné části s uvedením veškerých informací o víně na panelu, jak jsme měli možnost zhlédnout např. v degustační zóně na veletrhu Vinex v Brně.
Snímek zachycuje průběh hodnocení degustačních komisí pro Mezinárodní soutěž biovín, která je doprovodným programem BioFachu. Tým zkušených degustátorů pod vedením známého odborníka z oblasti senzorické analýzy Martina Dartinga prováděl společné dvoukolové hodnocení celkem 521 přihlášených vín. Zadané parametry, velmi hluboce a precizně propracované, byly zapsány přímo online do webové aplikace a okamžitě vyhodnoceny. Zajímavé, přestože pracné pojetí.
(4/2009)
ních analytických parametrů (alkohol, zbytkový cukr, kyseliny) také hektarový výnos, senzorický popis vína, gastronomické doporučení a samozřejmě odkaz na dodavatele. Španělský vinař G. Cabello byl velmi překvapen zájmem návštěvníků: „S úrovní a kvalitou obchodních kontraktů, které jsme uzavřeli zde na veletrhu BioFach, jsme opravdu spokojeni. Zdá se, že tento veletrh je ideálním místem pro získávání kontaktů a jejich budování. Setkali jsme se zde ponejvíce s obchodníky, dovozci a zástupci řetězců, což velmi vítáme.“ Tradičně se mezi veletržními expozicemi objevil také stánek Česka, který byl realizován pod záštitou MZe ČR. Vedle potravinářského segmentu měli odborníci možnost ochutnat vína od čtyř současných producentů biovín u nás: Abrlovi z Pavlova, František Mádl z V. Bílovic, Vinselekt Michlovský Rakvice a Vlastimil Peřina z Lednice.
171
BioFach však nenabídl jen vína – pestrá směsice biopotravin, ale i nepotravinových výrobků z ekologicky pěstovaných surovin (textilie, dřevěný nábytek, kosmetika aj.) tak nabízí pro velkoobchdníky z celého světa tu nejširší paletu výrobků pro globální trh a bezesporu je lákadlem pro návštěvníky z již zmíněných 129 zemí světa. Dá se předpokládat, že prezentace na veletrhu nebo účast na doprovodné Mezinárodní soutěži biovín by mohla být zajímavá i z hlediska českých a moravských firem, které jsou nyní se svými stovkami hektarů v přechodném období a mohly by tak kromě nenasyceného trhu v tuzemsku oslovit i potenciální partnery pro vývoz do zahraničí. Text a fota Richard Stávek
Hovory LG (2.): S fenyklovým olejem opatrně Pane Glosi, jaké tentokrát zvolíme téma? Volba tématu totiž není jednoduchá záležitost. Stalo se mi po vydání prvního letošního Vinařského obzoru, že jsem měl z desítek odezev několik docela nepříjemných telefonátů a reakcí – hlasité projevy, výčitky, nakonec také dokonce nátlak – v takovém prostředí, pokud je poukázáno na citlivou problematiku, se nepracuje zrovna dvakrát snadno… Špatných věcí, na které by bylo třeba poukazovat, je tu hodně. Tlak zvenčí je ale obrovský a často se jedná spíše o nátlak. Copak jsme méně svobodní jako za první republiky, nebo když půjdu ještě dál, jako za monarchie? Když prolistuji první ročníky Vinařského obzoru, nestačím se divit, jak kritičtí dokázali být dovnitř oboru a kolika věcem nastavovali tehdy zrcadlo. Ano, to je načisto pravda. Domnívám se, že stále přetrvává myšlení z dob 20 let zpátky a je mnoho lidí, i v našem oboru, kteří se od toho nedokáží oprostit. Deformace mnoha desítek let, ve škole, v práci, zanechá na lidském uvažování nesmazatelné stopy. Mám trojí dělení lidí: jedni tlačí pokrok dopředu, druzí se vezou, aniž by přiložili ruku k dílu, a ti třetí, ti to celé brzdí. A toto se netýká jen vinařství; tento stav je ve všech odvětvích lidské činnosti. Je to celé třeba chápat jako společenství lidí. Nebylo by asi tedy rozumné, pokud by všichni tlačili ten pokrok kupředu, protože by došlo ke katastrofě. Co osobně vnímáte jako problém v našem vinařství?
Celá organizace vinařů u nás se mi nelíbí. Do vinařství dnes mluví kdekdo, často bez nějakého pověření a s žádnou legitimitou. Moje představa je taková, že by tu měla být jedna organizace, kterou budou vést volení lidé a ti se budou zodpovídat.
To je možná dočasné. Každé společenství má své krize. Podívejme se ale, kolik století Římané vládli. Na svém území dokázali zajistit, aby byl mír a klid, aby kmeny a národy mezi sebou neválčily. Dobře, pojďme ale k odbornému tématu.
Ale řekl bych, že toto tady už funguje. Je tu přece Svaz vinařů… Je a není… Podívejme se třeba na Svaz IP. Tato organizace je členem Svazu vinařů jako jedna z organizací, ale po stránce vyjednávání se státními institucemi již několikrát nerespektovala společný postup a jela si podle svého. Jeden z argumentů představitelů Svazu IP, dnes již Ekovínu, je ten, že zastupuje co do plochy více hektarů vinic než jakákoliv jiná organizace. Na takovou argumenatci bychom neměli přistoupit. Copak v našem státě, který tvoří každý z nás, má větší práva ten, kdo má větší majetek? Takto se na věci nelze dívat. A podívejme se na to také takto: většina z členů Svazu IP jsou také zároveň členové Svaz vinařů. Podívejme se na tento příměr: proč je na světě vždy snaha vytvořit co největší stát? Velký stát dovede lépe zajistit prosperitu a bezpečnost svých lidí než ten malý. Podívejme se na Spojené státy, kde by dnes byly, kdyby se kdysi nesjednotili? Byly by na úrovni jihoamerických států. To samé Římská říše – ta se táhla od Persie až po Anglii… …a jak také dopadla. Co se týče USA, tam se domnívám, že je situace na pokraji rozvratu a štěpení.
No zase tak daleko jsme nezašli, je v tom paralela. Pokud by byl totiž Svaz vinařů jednotnou a nejsilnější vinařskou organizací a vnímali to tak hlavně všichni členové, měl by mnohem větší mandát a jeho vyjednávací pozice by byla jistě silnější. Není dobré, když na jednu stranu táhnou zájmy kolem IP, na další velkovýrobci a nakonec samotný Svaz vinařů, jehož jsou oba spolky členy. Pak je tu prostor pro zájmy lobistů a různých politicky aktivních lidí, což rozhodně není ku prospěchu všech, ale vždy jen někoho. Také na veletrhu Vinex jsem měl debatu ohledně některých tezí okolo škodlivosti mědi. Ano, já opakuji, že nezpochybňuji její škodlivost, je zde ovšem otázka, jaká hladina mědi je škodlivá – to už ti, kteří kritizují její používání, neuvádí. Můj oponent pak připustil, že toto není opravdu tolik prostudováno a že by se mělo přihlédnout i k faktu, že měď se zabudovává do nerozpustných sloučenin. Jistě jste také na veletrhu ochutnal nějaká vína… Samozřejmě. V expozici Svazu IP mi jeden člen nabídl k ochutnávce svá pěkná vína pocházející z vinic, které jsou v přechodném období. Ano, byla pěkná, ale všechna, jedno vedle druhého byla senzoricky ovlivněna fenyklovým olejem.
172
(4/2009)
Jak se to projevuje? Je to velmi specifické. Přišel jsem na to při ochutnávce vín v Břevnovském klášteře, kde mi naléval vína pan Ilias z Pavlova. U Rulandského šedého jsem se zarazil a říkám si, že v tom víně je něco, co tam nepatří. U Chardonnay byla ona cizorodá složka poznat ještě víc. Když jsem se pak vyptával dál, vinař prozradil, že vinici 12x ošetřoval fenyklovým olejem. Vlastně ovlivnění se úplně vyloučit nedá. Fenykl sám o sobě je silně aromatická bylina. Jistě. Člověk, který s takovým přípravkem pracuje, je jím vlastně otupený a jeho silný projev nevnímá. Víno ovlivněné fenyklovými silicemi jsem ochutnal už u několika vinařů. Určitě to není jednoduchá záležitost, pokud přípravek na ochranu révy nějakým zásadním způsobem ovlivní senzorický profil vína. Ano, ale vinař by si měl věci pamatovat a brát si z nich ponaučení a principy si vštípit. Po revoluci, když se začala pořádat větší hodnocení vín, tak zástupci větších vinařských podniků vždy dobře hodnotili ta vína, která byla konzervována sorbanem draselným. A naopak shazovali vína vinařů, kteří sorban nepoužívali, protože v nich bylo něco, co tam nepatřilo. Vrátím se ještě k tomu fenyklovému oleji… Neříkejte mi, že pokud ošetří pěstitel 2 až 3krát takovým přípravkem, že to ve víně bude poznat. Každý má určitý práh smyslové citlivosti. Pokud nalejeme víno takto ovlivněné, může někdo zareagovat kladně a někdo nezareagovat. Podívejme se také na možnost ovlivnění vína skrze voskovou vrstvičku na povrchu bobule, která velmi snadno a v hojné míře přijímá pachy. Byl to problém vín z Mostu, kde byl zjevný vliv smogu a ex-
halátů, pamatuji si také na vína z vinic, kde v okolí hořela například nějaká skládka: ta vína byla nepitelná kvůli cizorodé pachuti získané právě přes akumulaci v oné voskové vrstvičce bobule. Musím se v tomto okamžiku zastat vín z Mostu: i přes ne vždy vyrovnanou jakost naleznete v mostecké produkci pěkné záležitosti. Co se týče smogu či v souvislosti s mosteckými víny oblíbeného termínu „dehtovinka“ – domnívám se, že vliv je i nyní přeceňován. Krajina Českého středohoří je dnes čistá a malebná, po dřívějším smogu ani památky. Pokud vzpomene onen často omílaný termín dehtu a spol., je třeba vzít v úvahu také podmínky půdní a půdně matečné. Zdejší podloží je relativně geologicky mladé, půdy vznikaly na vyvřelinách. Drtivá většina Moravy je oproti tomu usazenina moří i řek. Pokud jsem měl možnost chutnat vína z míst, kde se často ještě doslova kouřilo ze země, bylo to velmi blízké tomu, co lze najít i v mosteckých vínech. Určitě bude mít půda vliv. Kdo ručně rygoloval zem, ten ví, že i půda má svoji vůni, která se může měnit podle obsahu humusu a dalších faktorů. A ta vůně umí přecházet se vším všudy do vína. Je to jedna ze složek terroir. Jaké je podle vás ideální místo pro vinici? Je to takové místo, a mají to prověřené zejména například ve Francii, kde réva brzy končí růst a do sklizně je nejdelší doba. Během této doby hrozen zraje pomaleji a rovnoměrněji, delší dobu. Většina růstových látek se zabuduje během tohoto přirozeného procesu a neprojevuje se již ve víně. V těch místech, kde réva dlouho roste – na úrodných půdách, na mladých vinicích, tam, kde je vysoká hladina spodní vody – v těchto vínech bývá značné množství dusíkatých látek, oproti vínům z těch opravdu lepších poloh je zde zase nedostatek stopových prvků – právě tyto složky jsou nedoceněné a podceňované! Sto-
Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci
pové prvky považuji za jeden z nejdůležitějších prvků kvality výsledného vína. U starších vinic, kde réva koření hlouběji a je mohutnější kořenový systém, stopové prvky přecházejí do hroznů snadněji. Z toho vyplývá fakt, že obecně vína ze starších vinic a chudších půd jsou kvalitnější. Do jaké míry máte tyto skutečnosti vysledovány u nás, v našich pomínkách, v našich vinicích? Uvedu příklad. Je to pár let, co získalo ocenění jedno Veltlínské červené rané na VVT. Bavil jsem se s vinařem, pochválil jsem mu ho, ale zároveň podotkl, že mi tam trochu vadí pyraziny, tedy složky zapříčiňující trávovinu či pachuť po chlorofylu. Ptal jsem se, zda to nepochází z mladých vinic. Odpověděl, že je to ze starých. Na otázku na nakvašení na rmutu padla též zamítavá odpověď. Tak jsem se zeptal na samotné místo vinice. A zde byl zakopán pes: vinice byla vysazena na místě kdysi bývalé zmole, kde byla před výsadbou umístěna navážka, tedy je tam půda velice biologicky činná, podněcuje révu k růstu a tím umožňuje přesun pyrazinových složek až do vína. U nás, nevím z jakého důvodu, přetrvává pozitivní hodnocení těchto např. ve Francii nežádoucích složek. Ano, tyto pyrazinové látky zintenzivňují vůni, ale kvůli tomu bychom je neměli ve víně vítat. Pyraziny ve vínech z hroznů z těch nejlepších poloh nejsou vůbec patrné. Souvisí s tím i stáří vinice? Jistě. Když jsem se ptal u předních vinařů známých oblastí Francie, z jakých vinic jsou jejich vína nejlepší, těměř shodně odpověděli, že z 15–18letých a starších. A je zde i souvislost zase s pyraziny – čím mladší keř, tím více těchto látek přechází do moštu a následně se objevuje ve víně. Čím dříve je ukončena vegetační doba, tím méně pyrazinů nebo také už žádné se v hroznech objeví. (pokračování příště) Otázky pokládal Richard Stávek
495 Kč (vč. 9% DPH)
Více než 900 fotografií 37 autorů ze 7 zemí na 504 stranách. Choroby a škůdci jádrovin a peckovin, drobného a skořápkatého ovoce a révy: stručné popisy jejich škodlivosti a bionomie – prahy škodlivosti, prevence a přímá ochrana – fotografie typických příznaků poškození. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
(4/2009)
173
Růžové radovánky Za vlastní si vzal od jara do léta zrůžovět tuzemskou konzumentskou obec jeden z prvních výrobců a propagátor růžových vín Jíří Hort ze Znojma a jako člen Rady Vinařského fondu se této marketingově-podpůrné aktivity také agilně účastní. Pod hlavičkou Vinařského fondu a NVC se rozjíždí projekt Růžové.CZ, který je podle dopisu vinařům stejně jako projekt Svatomartinské spolu se zastřešující značkou „Vína z Moravy, vína z Čech“, nedílnou součástí propagace domácího vínařství. Na konci měsíce dubna odstartuje série vinařských podujetí a také reklamní kampaně. Po zřejmém spuštění webové prezentace na adrese www.ruzove.cz přijde na řadu akce pro odborníky z gastronomie a obchodu vínem pod názvem Festival růžových vín. Cílem festivalu bude představit odborné veřejnosti novou značku. Doprovodným programem festivalu bude již tradiční soutěžní výstava růžových vín Jarovín rosé nebo též konference o růžových vínech ROSÉ 2009, která po loňské premiéře proběhne v Lednici. Slavnostním vyvrcholením růžové kampaně bude Galavečer spojený s prezentací růžových vín pod názvem Gastronomie a růžové víno, který proběhne 24. dubna v Národním domě na pražských Vinohradech. V materiálu Vinařského fondu vinařům se k tomuto dále uvádí: „V rámci večera budou vyhlášeny výsledky gastronomické soutěže, která je organizována Vinařským fondem a koná se pod záštitou Asociace kuchařů a cukrářů za účasti kuchařů z předních českých hotelů. Hlavní součástí tohoto večera je i prezentace jednotlivých vinařství, která zde dostanou možnost představit svá růžová vína odborné veřejnosti. Tím růžová smršť ale nekončí. Další velká propagace růžových vín je připravována v rámci letošního ročníku pražského veletrhu Víno a destiláty, který proběhne ve dnech 28. až 30. dub-
na. V samostatné expozici budou domácí růžovky představeny návštěvníkům veletrhu. V rámci kampaně proběhne také vlna tiskové inzerce v odborných periodikách cílená zejména na segment HORECA a GASTRO. Pro širokou veřejnost bude jako první z událostí připraven Svátek růžových vín, který proběhne v prostorách Richterovy vily a v přilehlé Svatováclavské vinici v areálu Pražského hradu, kde se již od loňského roku odehrává množství aktivit spojených nejen s víny tuzemskými, ale též zahraničními. Ve dvou prvních květnových dnech budou mít milovníci vín z řad nejširší laické veřejnosti a také turisté příležitost ochutnat prezentovaná růžová vína tuzemské provenience. Vinařský fond slibuje umocnění dojmu návštěvníků z této akce mimo jiné atmosférou příjemného prostředí a zajímavým doprovodným programem. Růžové radovánky budou probíhat až do konce srpna. Cílem rozsáhlé mediální kampaně bude podle organizátorů „představit růžová vína jako „trendy“ pití“ (ach ta slova převzatá z angličtiny a prznící češtinu! trendy = posledního módního stylu, pítí určující směr vývoje) pro letní dny a večery včetně moderního způsobu jejich konzumace. Heslem celé propagace má být slogan „Oddejte se růžovým radovánkám“, který je ve svém základu postaven „na jedinečných zážitcích a okouzlení z pomyslné návštěvy bezstarostného světa růžových vín, a odrážejí ji i grafické vizuály kampaně“ (Zdroj: Vinařský fond). Samotné představení značky Růžové.CZ bude následováno masivní tiskovou kampaní tvořenou inzercí a reklamními články v regionálních i celostátních periodikách pro konečné spotřebitele. Další částí bude samozřejmě internetová reklama na nejnavštěvovanějších serverech, regionální rozhlasová kampaň, veřejný výlep plakátů v Praze a billboardů po celé ČR. Prostě na růžovo bude natřeno téměř všude.
Vinařský fond uvolnil výše uvedené informace až po vydání březnového čísla, proto můžeme naše laskavé čtenáře a potenciální partnery akce-vinaře informovat až ve vydání dubnovém, které vychází několik málo dní před termínem možnosti přihlášení se a zapojení se do některé z uvedených aktivit. Pokud se tedy ještě rozhodnete na základě informace ve VO kontaktovat organizátory, učiňte tak do 10. 4. na telefonu 541 652 479 nebo e-mailem (info@vinarskyfond), kde vám budou poskytnuty bližší informace. Richard Stávek Růžová hladinka Jednou z paralelních aktivit, které se připojí k růžové vlně, ale nejsou s projektem Růžové.CZ finančně provázány a jsou financovány ze soukromých zdrojů, je projekt společnosti Enosféra – internetový portál www. roseportal.cz. Propagace portálu a uveřejnění odkazů na něj začaly ještě dříve, než otevřel své dveře (viz inzerce v březnovém VO), což bylo trošku hrrr a horlivé, ale budiž. Pár dní na to opravdu konečně spustil a zdá se, že ve spojení se svou komerční částí – připravovanou internetovou prodejnou růžových vín www.hladinka.cz (dle informací zjištěných Vinařským obzorem má běžet zhruba od data vydání tohoto čísla), nabídne zase jiný a v tomto ohledu zajisté originální, neotřelý a moderní pohled na svět vína. Kromě obecných informací o rosé (co je rosé – historie rosé – charakter a tipy – technologie atd.) je zde odborná sekce o konferencích a soutěžích, dále slovník růžových vín a samozřejmě neodmyslitelná čtenářská diskuze. Budeme společně s vámi roséportál sledovat a během letošního roku ho pak třeba společně s vašimi ohlasy zhodnotíme.
Ženy-vinařky, přijeďte do Mikulova A to ve dnech 23. a 24. dubna, protože se zde pod taktovkou Bakchantek-spolku moravských vinařek a s mottem „Víno, tradice a ženy“ uskuteční Mezinárodní sympozium vinařek. Místem vinně feministického podujetí bude kongresový sál zámeckého sálu Zámku v Mikulově. 23. 4. po poledni bude akce, konaná za podpory JmK, VF a města Mikulova, slavnostě zahájena. Následovat budou prezentační vstupy představující spolky, kluby, jednotlivé vinařky a jejich vinařství, jak tuzemská, tak zahraniční. Ve večerních hodinách se na stejném místě odehraje slavnostní Galavečer spojený s degustací tuzemských a zahraničních vín. Druhý den, pátek, zahájí přednášky na společné téma: agroturistika, vinařská cykloturistika, kulturně vzdělávací oblast a zkušenosti a tradice. Po slavnostním zakončení v po-
ledne, tiskové konferenci a obědě se účastníci rozjedou na exkurze do vybraných vinařství. V materiálu, kterým pořadatelky oslovují zájemce o toto podujetí, se zmiňuje, že „sympozium je určeno nejen ženám-vinařkám, které se zabývají vinohradnictvím, vinařstvím a vínem profesně, ale také ženám, kterým se stalo vinařství, víno a dění kolem něj životním koníčkem a láskou“. Důvodem připravovaného setkání je podle organizátorek vzájemné poznání, výměna zkušeností, názorů, řešení společných problémů a především možnost vytvoření společné, mezinárodní platformy v oboru, který byl po staletí téměř výjimečně doménou mužů. Rozhodnete-li se zavítat mezi vinné ženy na výše popsané podujetí, kontaktujte organizátory podle informací uvedených na www.bakchantky.cz (rs)
174
(4/2009)
Spor o právo na informace z Vinařského fondu „Již v srpnu 2007 jsem žádal Vinařský fond o poskytnutí informací, které by ozřejmily způsob rozhodování o žádostech o podporu z VF,“ uvedl k záležitosti Jan Horešovský, čtenářům VO dříve známý z oblíbené rubriky „Daňová poradna“ a propagátor vína v pražském malostranském sklepě Lustermanském. Jan Horešovský nejprve žádal Vinařský fond o poskytnutí dílčích informací, po první reakci svou žádost dále prohloubil a rozšířil s poukázáním na zákon o svobodném přístupu k informacím; Vinařský fond však přestal komunikovat a dále neodpovídal. Horešovský tedy zažaloval VF u Správního soudu v Brně za nečinnost. Jak je obecně známo z jiných případů, není naše soudnictví příliš bleskové. Horešovský se domníval, že pokud by samotný soud proběhl až za několik let, jak je běžné, nemusel by být rozsudek již aktuální. Podal tedy na Krajský soud v Brně, respektive soudkyni, která případ řešila, stížnost. Soudní stání bylo zanedlouho svoláno na onen 13. leden. Rozsudek č. j. 29 Ca 179/2007 ze dne 13. 1. 2009 i reakci Vinařského fondu na tento rozsudek má redakce k dispozici, a protože se zdá, že situace není ani nadále jasná, zajímali jsme se o stanovisko obou stran sporu. Vinařský fond podle svého vyjádření zaslaného panu Horešovskému zastává nadále stanovisko, „že není povinnou osobou ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Skutečnost, že by byl povinnou osobou, nevyplývá ani z výše uvedeného soudního rozhodnutí,“ avšak přes tyto skutečnosti sdělil, že poskytne do 15 dnů informace podle žádosti. K tomu Horešovský Vinařskému obzoru řekl: „Vyjádření Vinařského fondu považuji za kličku, která mu poskytuje do budoucna kdy-
koli možnost informaci opět nevydat. Nicméně protože je si Fond zřejmě vědom, že by se nevyhnul exekuci, kterou jsem byl připraven vůči němu uplatnit k vymožení soudního rozhodnutí, rozhodl se v mém případě udělat „výjimku“. Na celé věci je však pozoruhodné něco jiného. Vinařský fond je významnou institucí ovlivňující zásadně podobu našeho vinařství, a proto má jeho jednání politický rozměr. Vinařský fond pod vedením nové Rady deklaruje větší otevřenost, nicméně výsledek tohoto sporu je s tím evidentně v rozporu. U každého soudního rozsudku je rozhodující jeho výroková část, která v tomto případě zní: „Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí o žádosti o poskytnutí informace žalobce … do 7 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.“ Vydat informace je tedy pro Vinařský fond povinností, nikoli blahosklonností. Jsem zcela připraven podnikat další právní kroky, neboť tato osobně nevýznamná kauza má obecný zásadní a morálně-právní dopad na naše vinařství.“ A jak to dopadlo? Ve lhůtě skutečně něco přes dva týdny po písemném vyhotovení rozsudku Horešovský obdržel vyjádření Vinařského fondu k některým položeným otázkám. Zajímali jsme se samozřejmě o stanovisko k celé věci na Vinařském fondu. Ke kauze soudního sporu a vykonání rozsudku sdělil Ing. Jaroslav Machovec, ředitel, následující: „V prvé řadě chci říci, že Vinařský fond samozřejmě respektuje výrok soudu, který odsoudil nikoli nepodání informací z naší strany, ale nečinnost. Soud nám určil, že máme vydat rozhodnutí, jestli vydáme informace, nebo nevydáme. Přesto, že naše rozhodnutí mohlo znít, že informace nepodáme, informace jsem nakonec na základě rozhodnutí Rady VF panu Horešovskému
Ceny hroznů v Rakousku Během září poklesly v Burgenlandu průměrné ceny bílých hroznů z 0,45 až 0,50 EUR/kg na 0,35 až 0,40 EUR/kg. Problém je i s odbytem sudového stolního červeného vína, jehož cena se pohybuje mezi 0,20 až 0,30 EUR/l. Zatímco s prodejem vína odrůdy Zweigeltrebe není problém, dříve značně žádaná odrůda Frankovka má potíže. V Dolním Rakousku během září poklesly průměrné ceny bílých hroznů z 0,45 na 0,35 až 0,40 EUR/kg, u modrých hroznů je průměrná cena 0,25 EUR/kg. Loňské sudové stolní bílé víno se obchoduje mezi 0,55 až 0,60 EUR/l a červené od 0,35 do 0,40 EUR/l. W2/10/JS Pracnost v německém vinohradnictví V Německu se pohybuje pracnost na hektar vinice (na rovině) kolem 215 hodin za rok. Největší podíl na tom má řez révy – 80 h/ha, uvazová-
sepsal a podal v míře, jaká je pro nás možná. Dále jsme byli odsouzeni k zaplacení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Po odeslání odpovědi panu Horešovskému jsme dále již neobdrželi žádnou korespondenci, možná ještě přijde, možná ještě pan Horešovský dá k soudu další jinou žalobu, ale to už je na jiné téma. Pro nás je to ukočeno; soud skončil, vše je naplněno, dílčí informace jsme poskytli, a to i bez nárokování poplatků na vyhotovení těchto informací, na což máme samozřejmě nárok. Když bych to shrnul, očekávali jsme, že soud jasně určí, zda je Vinařský fond osobou povinnou ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, ale tak se nestalo. Není tedy dosud zřejmé, zda tento zákon je nadřazen ustanovením vinařského zákona o Vinařském fondu, kde se hovoří o povinnosti mlčenlivosti o skutečnostech a informacích zjištěných při práci pro Vinařský fond.“ Neznámou dále zůstává, zda muselo k soudní při vůbec dojít – pokud by byl VF činný. Položili jsme tuto otázku řediteli Machovcovi, který k tomu odpověděl: „Ano, soud možná nemusel být. A nebo by byl tak jako tak, ale ne kvůli nečinnosti Fondu, ale kvůli jeho negativnímu rozhodnutí. A tam by už soud musel definitivně určit, zda se Vinařského fondu také týká zákon o svobodném přístupu k informacím. Musím říci, že pan Horešovský si dal poměrně dost práce s celou kauzou. Podobné hodnocení si ale také od samotného pana Horešovského vyslechli naši právní zástupci. Po obdržení písemného rozsudku jsem s výrokem soudu seznámil členy Rady VF v novém složení s tím, že je možné vydat rozhodnutí jak kladné, tak záporné, každopádně se přistoupilo k první variantě.“ Richard Stávek
ní tažňů (25 h/ha), zelené práce (60 h/ha), ochrana révy (18 h/ha), péče o půdu (10 h/ha) a sklizeň hroznů (10 h/ha). DWW1/21/JS Plocha vinic a odrůdy v Německu V roce 2007 se v Německu nacházely 102 tisíce hektarů vinohradů. Z toho bylo 63 % osázeno bílými a 37 % modrými odrůdami. Šest nejčastějších odrůd zaujímalo 63 % plochy vinic. Byl to Ryzlink rýnský (21,7 tis. ha), Müller Thurgau (13,8 tis. ha), Pinot noir (11,8 tis. ha), Dornfelder (8,2 tis. ha), Sylvánské zelené (5,3 tis. ha) a Kerner (3,8 tis. ha). DDW/1/7/JS Ve Španělsku byly v letech 2003 a 2004 vysazeny vinice v rozporu s předpisy. Evropská komise rozhodla o vrácení 55 milionů eur ze Španělska. Důvodem byla podpora výsadby vinic v rozporu s předpisy ES. DDW/1/8/JS
(4/2009)
175
Přehlídka českých vín ve Slaném Každý z účastníků měl možnost vybírat z přibližně sto padesáti vzorků od téměř třiceti vinařství/vinařů z Čech, a to jak od vyložených nadšenců s produkcí několika málo lahví, tak i větších a zavedených podniků. Vedle sebe měla možnost vyniknout jak vína ze slavných poloh ve Velkých Žernosekách či u Mělníka, tak spíše rarity, které ze svých vinic předvedlo třeba město Kadaň. Vína v nabídce netvořila nějaký reprezentativní a ucelený průřez toho, co se v Čechách produkuje, ani nevzešla z výsledků soutěže. Nešlo ani o mladý aktuální ročník (ač ten tvořil důležitý podíl), ale spíše o sadu „co kdo dal“ z oslovených vinařů, co kdo měl k dispozici a čím se sám chtěl prezentovat. Rozptyl ročníků i odrůd byl tedy široký. Sám pořadatel pak říká, že „cílem Přehlídky vín ve Slaném je již tradičně – několik let – představit veřejnosti co nejvíce českých výrobců vín, jelikož o většině těch malých a středních nemá lid vůbec ani tušení. Cílem je i dát možnost těmto výrobcům se setkat a pohovořit o problémech výroby mezi sebou a s návštěvníky.“ Prezentovaná vína byla mnoha různých kvalit a stylů, od profesionálně zvládnutých po velice „selská“. Některým návštěvníkům hodnocení komplikoval fakt, že mnohá velmi mladá vína byla ještě nehotová či čerstvě nalahvovaná a neusazená, přesto šlo o pěkný pohled na nový ročník pro ty, kteří naopak právě za tímto účelem přijeli. Překvapilo mne, kolik vín ukázkově prezentovalo nějakou vadu. A to nejen u malých producentů, ale i u vzorků z větších a známých podniků. Bylo snadné objevit vzorky jasně přesířené, silně zoxidované, znovu rozkvašené či zlomené věkem. Již dlouho jsem nezažil podobný rozptyl kvality a pod tlakem jiných degustací, prezentací jednotlivých vinařství a různých soutěžních přehlídek jsem začínal nabývat dojmu, že podobné vady
Pražští sommelieři K. Kollárová a R. Novotný při ochutnávce vystavovaných vín, v pozadí hlavní organizátor akce P. Rychtařík jsou mnohem méně časté. Většina vín však vady nevykazovala a velmi pěkně ukazovala možnosti a potenciál vinařské oblasti Čechy. Asi nejvíce se to projevilo u odrůdy Ryzlink Rýnský, která byla právem i nejsilněji zastoupena. Každý milovník ryzlinků si mohl užít množství rozličných a vždy svým způsobem zajímavých a svébytných vín, od lehkých, vyvážených a krásně pitelných vzorků z Vinných sklepů Kutná Hora, Lobkowiczkého zámeckého vinařství Roudnice nad Labem či od Miloše Hány po verze medové, hutné, botrytické a koncentrované od Bc. Luďka Vondráka. Na košt dorazila spousta lidí jak z řad nadšenců, tak i profesionálních sommelierů a dalších osob z oboru. A to je dobře. Akce byla dobře připravena a snad trochu pomohla rozšířit po-
vědomí o tom, že i v Čechách se vinařství daří, a mnohá výsledná vína tak stojí za pozornost. A toho je zapotřebí, mnozí spotřebitelé jako by si pod vínem z České republiky představovali jen Moravu. Ani v degustační expozici 9. ročníku Salonu vín, který dostává velkou mediální pozornost a má sílu formovat názory budoucích velkých milovníků vína, kteří zatím hledají „to jejich“, není pro letošní rok z Čech zastoupen ani jediný vzorek. Ani jeden ze sta. Je to snad laxním přístupem českých vinařů k účasti na nominačních soutěžích? Možné je vše a jisté to, že košty jako ten ve Slaném jsou pro propagaci českých vín potřeba a čím jich bude víc, tím lépe. Jan Čeřovský, Praha
260 Kč (vč. 9% DPH)
Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
(4/2009)
176
Kalendář vinařských akcí DATUM 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009
Hodnocení vín (týká se koštů)
5. 4. 2009 (14.00 hod.) 5. 4. 2009 (9.00 hod.) 5. 4. 2009 (13.00 hod.) 5. 4. 2009 (9.30 hod.)
12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 12. 4. 2009 17.–18. 4. 2009 18.–19. 4. 2009 18. 4. 2009 18. 4. 2009 18. 4. 2009 18. 4. 2009 23.–24. 4. 2009
5. 4. 2009 (9.00 hod.) 5. 4. 2009 (9.00 hod.) 5. 4. 2009 (10.00 hod.) 5. 4. 2009 (9.00 hod.) 4. 4. 2009 (14.00 hod.)
24. 4. 2009
VÝSTAVA
MÍSTO
HOD + KONTAKT
Výstava vín Viničné Šumice 16. soutěžní přehlídka vín Velikonoční výstava vín Bořetice 26. výstava vín v Šatově Tradiční velikonoční výstava vín Rakvice Výstava vín Dolní Dunajovice 44. výstava vín Šitbořice Velikonoční košt vín Milotice Výstava vín v Ivani Velikonoční výstava vín Boršice Tradiční výstava vín spojená s ochutnávkou – Boleradice Výstava vín Vlčnov 2009 „Chutnání vín“ – Hroznová Lhota Velikonoční výstava vín Polešovice Výstava vín Moravany Výstava vín Dubňany 17.Výstava vín v Násedlovicích Velikonoční výstava vín Uherčice 47. místní výstava vín Rohatec Výstava vín Domanín Výstava vín Vnorovy Výstava vín Archlebov Výstava vín Bukovany Výstava vín Dolní Věstonice Výstava vína Drnholec Výstava vín Hlohovec Výstava vín Podivín Výstava vín Šakvice VII. Vinařské Litoměřice Oblastní výstava vín Lanžhot Výstava vín Huštěnovice 2. ročník výstavy vín Ivančice Den otevřených sklepů Mutěnice Na kole vinohrady Uherskohradišťska Mezinárodní sympozium vinařek
sokolovna Obecní sál, Nový Šaldorf Kulturní dům Kulturní dům sál Sokolovny Kinosál sokolovna Kulturní dům Sál restaurace Ivaňka Kulturní dům
Řiháček František 606563610, f.rihacek@seznam.cz zač. v 10:00 hod., tel.: 515 267 053, 607 669 422, info@cvns.cz zač. v 9:30 hod., 606 608 948, vaclav.petrasek@boretice.cz zač. v 9:00 hod., Kropáč Václav 731 616 665, tatransatov@seznam.cz zač. v 10:00 hod., Vladimír Minařík 602450053, vinarizrakvic@seznam.cz zač. v 9:00 hod., 728 424 747, zahradkari.dunajovice@seznam.cz zač. v 10:00 hod., ČZS Šitbořice 519 421 224, tomasbecka@seznam.cz zač. ve 13:00 hod., Marek Knotek 604 430 021, marek.lenka@seznam.cz zač. ve 14:00 hod., Jan Koubek jankoubek@tiscali.cz Miroslav Matějek, Boršice č. 265
Sál městyse
zač. v 10:00 hod., Petr Koráb 739 089 104, sale@vinarstvikorab.cz
Klub sportu a kultury – velký sál Kulturní dům Sokolovna Kulturní dům Sportcentrum „ŽELVA“ Kulturní dům Kulturní dům Kulturní dům Dělnický dům Lidový dům Základní škola sokolovna Myslivna Kinosál Kulturní dům Městská hala Sokolovna DŮM KULTURY Sál restaurace Podlužan Kulturní dům sál Besedního domu areál vinných sklepů Pod Bůdama Uherskohradišťsko Zámek – kongresové centrum, Mikulov Hotel Atom Ostrava a Divadélko pod Věží (budova Magistrátu města Ostravy) sál Společenského domu, Herbenova 4, Hustopeče Restaurace Barák Kulturní dům Sál místního hostince sál – HOTEL CENTRÁL Regionální muzeum Mělník Kulturní dům Moravská Vinotéka, Mojmírovo nám. 26, Brno sportovní hala základní školy terasy naproti WAX muzea, Karlštejn Restaurace Sport a přilehlý letní parket Rakvice Praha – Výstaviště Holešovice Sklepy pod Sokolovnou Hostinec „U Šmídů“ Lovčičky
zač. v 10:00 hod., René Koníček 739085758 zač. ve 13:00 hod., Antonín Náhlík antonin.nahlik@centrum.cz zač. v 9:00 hod., Jaroslav Bednařík 723 954 473, jarda.bednarik@tiscali.cz zač. ve 14:00 hod., Petr Kostiha 603 932 524, PetrKostiha@seznam.cz zač. ve 13:00 hod., Ing. Petr Příkazský 602 186 890 ing. Mokrý 606724443, mokry@zznpomoravi.cz zač. v 10:00 hod., Šátek Jan 603 963 588, jan.sat@seznam.cz zač. v 10:00 hod., Ing. Jiří Trávníček 724 019 532, j.travni@quick.cz zač. ve 13:00 hod. zač. ve 13:00 hod. zač. v 10:00 hod. zač. ve 13:00 hod. zač. v 9:00 hod. zač. v 10:00 hod. zač. v 10:00 hod. zač. v 9:00 hod. zač. v 10:00 hod. 602 441 392, michalec@ortopedicke-centrum.cz Josef Bartoš 519 336 107, bartos@lanzhot.cz zač. ve 14:00 hod., 736 539 453, czs.hustenovice@seznam.cz zač. ve 14:00 hod., Tomáš Káfuněk 602 388 589, kafunek@atlas.cz Vladimír Trávník 728 974 666, vtravnik@centrum.cz 572 525 526, marketa.machackova@uherske-hradiste.cz Vladimíra Seidlová 602 559 226, info@bakchantky.cz, vseidlova@iol.cz
Cuvée 2009 Ostrava Konference České a moravské vinařství – 5 let v EU 19. ročník výstavy vín v Dobšicích Výstava vín Sady Košt v Klentnici Hrušovanský košt 2009 Mělník město vína – Winefest 2009 Tradiční výstava vín Ždánice
24. 4. 2009 25. 4. 2009 25. 4. 2009 25. 4. 2009 25. 4. 2009 25. 4. 2009 25. 4. 2009 25. 4. 2009
Výstava vín Od desíti do šestnácti
25. 4. 2009 25.–26. 4. 2009 25. 4. 2009 19. 4. 2009 (9.00 hod.) 25. 4. 2009 28.–30. 4. 2009 1. 5. 2009 1. 5. 2009 1. 5. 2009
35. výstava vín v Újezdě u Brna Karlštejnský jarmark Výstava vín Ratíškovice Den otevřených sklepů – za vínem do Rakvic Víno&Destiláty 2009 Májová výstava vín Bzenec XXXVI. Oblastní výstava vín Jaroslavice 2009 Výstava vín Lovčičky Prvomájová výstava vín Českého zahrádkářského svazu Hustopeče Den lidových řemesel 2009 – Ochutnávka „Neoveských” vín
1. 5. 2009
19. 4. 2009 (14.00 hod.)
1. 5. 2009 1. 5. 2009 2. 5. 2009 2. 5. 2009 2. 5. 2009 2. 5. 2009 2. 5. 2009 2. 5. 2009
XXXI. Mařatická výstava vín 25. 4. 2009 (10.00 hod.) 26. 4. 2009 (9.30 hod.) 26. 4. 2009 (9.00 hod.)
Výstava vín Lednice Výstava vín Perná Výstava vín Pohořelice Výstava vín v Troskotovicích Velkobílovická výstava vín Přehlídka vín Vinařů z Kobylí
sál Společenského domu, Herbenova 4 na náměstí Republiky před úřadem městyse, Moravská Nová Ves Zimní stadion Uherské Hradiště
MUDr. Martin Křístek +420 603 240 661, info@cuvee.cz 519 441 027, 602 706 803, 724 916 004, sve@hustopece-city.cz zač. ve 14:00 hod., Ing. Miloš Kolář 604 242 017, jimorava@regio.cz zač. v 17:00 hod., Bečica T. 604 622 283, vinari.sady@centrum.cz zač. ve 13:00 hod., Ing. Petr Gondáš 608383758, petr.gondas@seznam.cz zač. v 10:00 hod., 724183490, cizler@hrusovany.cz Chocholatý David 776 638 122, d.chocholaty@winefest.cz zač. ve 13:00 hod., Ing. Punčochář 604 205 387, Zd.Puncochar@seznam.cz Moravská Vinotéka 549 212 680, 608 708 058, mv@moravskavinoteka.cz zač. ve 13:00 hod., 777 063 055, vinari.ujezd@email.cz Ing. Richard Kolek 739 474 485, kolek@vurv.cz zač. ve 14:00 hod., Ing. Jiří Hubáček 723 128 202, j.hubacek@karotaz.cz Vladimír Minařík 602450053, vinarizrakvic@seznam.cz Dagmar Salabová 603 445 026, salabova@vegoprag.cz zač. v 9:00 hod., 518/306410, podatelna@bzenec.cz zač. v 11:00 hod., Petr Zálešák 515 275 123, info@obec-jaroslavice.cz zač. v 10:00 hod., Jaroslav Rozsypal 608 75 85 11 zač. v 10:00 hod., R. Poslušný, J. Uher 608 902 725, 720 250 810, vinarstvi@hustopece-city.cz Janulíková Martina 519 342 202, podatelna@mnves.cz zač. v 8:30 hod., Mgr. Martin Motyčka, +420724206207, mmatesak@seznam.cz zač. v 10:00 hod. zač. ve 13:00 hod. zač. v 10:00 hod. zač. ve 13:00 hod., 724 32 12 12, 515 33 17 71, pavelherko@seznam.cz Spolek velkobílovických vinařů, 728 611 794, podatelna@velkebilovice.cz zač. ve 13:00 hod., 737 384 009, PTomcalova@seznam.cz
Zám. jízdárna Kulturní dům Sál radnice v Myslivně Kulturní dům Sokolovna Vinný restaurant Zlatý kopeček, 2. 5. 2009 Tramin Cup 2009 René Bárta +420 774 929 429, info@yaxi.cz Čejkovice Mutěnická vinařská stezka, místní 3. 5. 2009 Otevření místní vinařské stezky 602 146 935, f.foretnik@seznam.cz, nesporova@sardice.cz část Šardice 8.–9. 5. 2009 Valtické vinné trhy Zámek Valtice Ing. Jan Otáhal, CSc. 519 352 208, moravin.valtice@seznam.cz (propagace) 9. 5. 2009 Družební výstava vín Petrov Motorest Plže zač. ve 14:00 hod., Klásek Petr 737 310 759, petr.klasek@tiscali.cz 9. 5. 2009 Košt mikroregionu Hovoransko Hovorany, sokolovna zač. ve 14:00 hod., Stanislav Šimeček 605 870 249, vino.simecek@tiscali.cz 9. 5. 2009 3. 5. 2009 (13.00 hod.) Místní výstava vín Popice Kulturní dům zač. ve 12:30 hod., Urbánek Josef 725 111 293, popice@email.cz Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese http://www.wineofczechrepublic.cz
(4/2009)
177
Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2008 Ing. Jiří Sedlo, CSc., Svaz vinařů ČR
Chceme-li zjistit trend vývoje, musíme začít u zlomového roku – 2004 – a protože tento ještě nebyl plně v režimu stávajícího systému, musíme tento rok z pozorování vyloučit. Pozitivní je trvalý nárůst exportu našeho vína. V roce 2005 to bylo 5 % tuzemské produkce, v roce 2006 již 10 % produkce, v roce 2007 dokonce 25 % a v roce 2008 22 % naší produkce vína. Tyto výsledky jsou ovlivněny samozřejmě nejenom exportovaným množstvím vína a tuzemskou sklizní, ale může zde působit i faktor čilého obchodu s vínem, kdy možná naprostá většina exportovaného vína nepochází z ČR. Což ale na konečnou bilanci vína na našem území nemá vliv. Jde o neobvyklý nárůst, který vychází ze statistických dat. Ve skutečnosti může vše vypadat jinak, ale je nutné podle daných dat situaci analyzovat. Dovoz trvale narůstá, ale přímka je téměř rovnoběžkou se spotřebou vína. Po započtení nárůstu exportu z hlediska delšího časového vývoje by zde neměl být větší problém. V případě dovozu, vývozu a spotřeby, jak naznačují korelační koeficienty přímek v grafu, jde o poměrně stabilní trendy ve sledovaných 4 letech. Dovoz se ročně zvyšuje v průměru o 74 tisíc hl, vývoz o 38 tisíc hl a spotře-
Produkce** – je uvedena produkce ze sklizně předcházejícího roku
Vinafisk˘ marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5
Dovoz vína do ČR (v tis. hl)
207 199Kč ,(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH)
Pfieklad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinafiském marketingu, jeho zákonitostech, sloÏitostech a v˘znamu s velk˘m zamûfiením na praxi. „Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketingov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi" (z pfiedmluvy autora). ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
(4/2009)
178
ba rovněž o 38 tisíc hl. Samozřejmě, že nic neporoste věčně. Taky lze po letošní sklizni očekávat zvýšení zásob, protože šlo už o druhou sklizeň s nadprůměrným výnosem hroznů z hektaru po sobě. Tedy pokud se nesníží dovoz, o asi 200 tis. hl. Výrazně se vším ale může zahýbat i hospodářská krize. Z uvedeného grafu vyplývá, že v některých letech nabídka vína velmi mírně přesahovala poptávku a jindy zase opačně. K vyrovnání těchto výkyvů slouží zásoby vína na skladech, které v grafu nejsou zohledněny. Obecně lze konstatovat, že zásoby vína máme nižší, než je běžné v producentských zemích EU. Při podrobném sledování dovozu zjistíme, že pomineme-li rok 2004, kdy se projevily změny v podmínkách obchodu, je trend jasný. Trvalý nárůst dovozu vína sudového i lahvového. V letech 2005 až 2008 byl růst vyšší u sudového vína, zohlední-li se ale i rok 2004, byl nárůst dynamičtější u lahvového vína. V každém případě se stále dováží více sudového vína než vína lahvového. Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech následující (v milionech Kč): Rok
Dovoz
Vývoz
Rozdíl
2006
-2 699
193
-2 506
2007
-3 143
293
-2 850
2008
-3 275
415
-2 860
Záporné saldo zahraničního obchodu ČR se tedy již blíží 3 miliardám Kč ročně. Hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou dovezeného sudového vína) se pak pohybuje přibližně mezi 5 a 6 miliardami Kč. Nejvíce finančních prostředků za dovezené víno každoročně skončí v Itálii (asi 0,8 miliardy Kč) a pak následuje Francie (přibližně 0,5 miliardy Kč). Přitom z Francie se dováží asi desetina objemu vína v porovnání s Itálií. Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína – viz graf. Přibližně 87 % objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno z členských zemí EU. Vývoj objemu dovozu vína z jednotlivých států se v posledních letech příliš nemění: Výrazný nárůst ale nastal u Slovenska, odkud bylo v roce 2008 dovezeno 190 tis. hl, a přitom sklizeň 2008 tam byla ve výši jen 360 tis. hl. Mírný nárůst dovozu byl ještě v případě Itálie a Španělska. Naopak největší dovážený objem vína ztratilo Rakousko, především se ale jednalo o sudové víno. Z grafu to téměř vypadá tak, že klesající dovoz z Rakouska byl nahrazován nárůstem ze Slovenska. Sudového vína bylo dovezeno 873 tis. hl za 1,03 miliardy Kč. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na obrázku.
(4/2009)
179
Tak jako i v předcházejících letech přibližně ½ pochází z Itálie, odkud se tak dováží přibližně stejný objem sudového vína, jako byla naše průměrná roční produkce v letech 2000 až 2006. Výrazně se však zvýšil objem sudového vína ze Slovenska (2008: 18 %, 2007: 15 %, 2006: 12 %). Lahvového vína bylo dovezeno méně, 632 tis. hl, avšak za dvojnásobnou cenu – 2,04 miliardy Kč. Z uvedené finanční hodnoty putovalo 0,4 miliardy Kč do Francie. Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně přes 70 Kč/l a naopak Španělsko v ceně 16 Kč/l. Španělsko spolu s Itálií nám dodávají ½ objemu dováženého lahvového vína, na nečlenské státy EU zbývá 19 % a přes 0,5 miliardy Kč. Vývoz vína z ČR rovněž výrazně narostl. V roce 2008 bylo vyvezeno 182 tis. hl vína za 415 mil. Kč. Je to v objemových jednotkách o 70 % více než v roce 2007 a téměř čtyřnásobné množství v porovnání s rokem 2006. Z toho 171 tis. hl putovalo za 351 mil. Kč na Slovensko a 3 tis. hl za 18 mil. Kč do Polska. Mírný nárůst je mimo Slovenska a Polska patrný i u exportu do ostatních států světa (2006: 6 tis. hl, 2007: 6 tis. hl, 2008: 8 tis hl). Výrazně se zvýšil export především sudového vína, ale zvyšuje se i vývoz lahvového vína. V roce 2008 poprvé převládl export sudového nad lahvovým vínem. Zajímavé je také porovnání dovozu a vývozu vína v letech 2007 a 2008 podle jednotlivých měsíců u Slovenska. Stále dovážíme více vína, než na Slovensko vyvážíme, i když celková bilance se pomalu vyvažuje. Dovážíme především sudové víno a vyvážíme více lahvového, než ho dovezeme. Slovensko je naším největším odběratelem vína. Během posledních 15 měsíců výrazně narostl export našeho sudového vína. Nárůst exportu sudového vína se týká podle celní statistiky asi z ¼ jakostního bílého vína, z ¼ stolního bílého vína a z ½ stolního červeného vína. V přibližně stejném složení v posledním roce víno ze Slovenska i dovážíme. Důvodů nárůstu našeho exportu sudového vína může být více, například nižší sklizně hroznů na Slovensku v posledních letech. Ale vyloučeny nejsou ani další důvody. V každém případě je dobře, že se náš export vína zvyšuje, avšak měl by se rozložit alespoň do dvou či tří hlavních zemí. řádková inzerce l Prodám horizontální lis WOTTLE 1250 l. Celonerezový mlýnek WOTTLE á 2, výkon 5 t/hod. Tel.: 604 550 376. l Prodám tažený postřikovač HARDI 1000 l s ventilátorem. Tel.: 603 530 131 l Prodám plastovou nádrž 4 500 l. tel.: 736 647 187
(4/2009)
180
Plnící a etiketovací zařízení od AB TECHNO: l
vysoce komfortní
l
automatické a poloautomatické
l
gravitační a rotační plnění
l
široká nabídka volitelného příslušenství
l
špičková kvalita za zajímavou cenu
Komplexní řešení pro Vás: plnící a etiketovací linky včetně servisu
Bližší informace: O.K. SERVIS BioPro, s.r.o. Bořetická 2668/1, Praha 9 Tel.: 281 091 460, 841 111 114, info@oks.cz vinarsky obzor 04-2009 final.indd 1
Mikro-filtraèní a sanitaèní stanice Filtraèní svíèky Domnic Hunter
16.3.2009 8:48:44
Bílek Filtry nabízí ORIGINÁLY
VŽDY O KROK NAPØED
FMS stanice zajiš ují koncovou filtraci bílých a èervených vín pøed plnìním. Dvì samostatné linie jsou osazeny kapacitním pøedfiltrem a garanèním membránovým mikrobiologickým filtrem. Dùležitým prvkem garance úèinnosti filtrù je zaøízení pro testování neporušenosti membrán. Øídíci systém èerpadla zabezpeèuje ideální filtraèní podmínky - prùtok vína v návaznosti na momentální výkon plnièe, bez pøítomnosti kritických zmìn tlaku a filtraèní rychlosti. Integrovaná sanitaèní jednotka CIP umožòuje úèinnou regeneraci a dezinfekci filtrù a pøíslušné technologie (napø. plnièe). Sanitaèní proces je optimalizován korekcí a kontrolou prùtokù, tlakù a teplot aplikovaných kapalin.
Dokonalá filtrace
Tel./Fax: +420 518 372 134
info@filtrace.com
www.filtrace.com
(4/2009)
181
výrobce nerezových nádob, strojů a zařízení pro vinaře Pohořelice-Velký Dvůr tel./fax 519 424 778 l GSM 602 728 466 www.antico.eu l e-mail: antico@antico.eu
Pneumatické lisy Jsou vyráběny s objemy 400, 500, 800, 1 200, 1 500, 2 000 a 2 500 litrů v cenách od 220 000 do 570 000 Kč bez DPH. Všechny lisy jsou uzavřené s programem pro nakvašování. Při objednání do 30. 4. 2009 jsou slevy 5 %.
CANDEFILT – HMV membránové filtrační svíčky ¬
absolutní zádržnost 0,45 m a 0,65 m
¬
délka 10“ a 30“
¬
použitelné ve všech běžných filtračních zařízeních
¬
ideální pro finální mikrobiologicky účinnou filtraci vína před lahvováním
SPOLEHLIVÁ FILTRACE
HOBRA
ŠKOLNÍK
HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ
182
(4/2009)
POJIŠTĚNÍ “VINNÁ RÉVA – VÝBĚR” DOZRÁVÁ A SÍLÍ SPOLU S ÚRODOU Novinka:
Obavy vinařů z krupobití sílí spolu s tím, jak bobule hroznů zvětšují svůj objem a měknou. Na rostoucí obavy pomůže jen rostoucí pojistná ochrana. Krupobití neprospívá vinicím v žádné vegetační fázi, rané škody s sebou ale nesou zpravidla „pouze“ ztráty na
výnosu. Pozdní krupobití, byť lehké, však vyvolává potřebu probírky i dodatečné ochrany rostlin a komplikuje sklizeň – přináší tedy nutné vícenáklady. Agra pojišťovna pozorně naslouchá podnětům svých klientů. Ve spolupráci s vinaři tak vyvinula pojistný produkt
Příklad: vinice s pojistnou částkou 300 000 Kč, škoda na výnosu stanovena na 50% plnění před měknutím bobulí: 138 000 Kč plnění po stádiu měknutí bobulí: 177 000 Kč „Vinná réva – výběr“, který garantuje o 25 % zvýšené pojistné plnění při škodách vzniklých po stadiu měknutí bobulí. Toto pojištění doslova dozrává do plné síly spolu s úrodou na vinicích.
přesné informace o počasí
www.agrapojistovna.cz tel: 233 312 836
Ing. Pavel Bíza tel. 739 455 394, email: biza@agrapojistovna.cz
1558: Nejstarší česky psaná odborná vinařská kniha Se zmínkami o této knize se setkáte v kdejaké stati o historii vinařství v zemích české koruny. Faktem ovšem je, že málokdo z autorů knihu skutečně třímal v ruce – většinou je totiž snažší i pohodlnější opsat tu jednu či dvě věty od někoho, kdo o tom již pár vět napsal. I nedalo mi to a za jednoho z pošmourných a sychravých dní loňského roku jsem předem objednán a nahlášen zasedl v prezenční studovně jedné pražské knihovny, kde spisek leží. Není to věc jednoduchá – nejprve vás řádně zlegitmují, kabát i tašku musíte odložit před vstupem do sudovny a s sebou jen notes a tužku. Je zde výjimečná možnost pořizování kopií i fotografování, ovšem za přesné evidence a sledovaného počtu stran či snímků. Studující těch nejstarších a nejvzácnějších tisků si musí sednout do přední lavice, aby byli snadno pozorovatelní ze strany personálu knihovny. A máte-li dost času, můžete zasednout a zahloubat se do
(4/2009)
malé, asi 140stránkové knížečky, která má přenádhernou patinu a zašlou vůni starých časů. Během času, který je vám určen pro studium, louskáte řádky, které před vámi četly generace a generace čtenářů. Držíte v ruce nejstarší doklad o odborné vyspělosti našeho vinařství šestnáctého století. Kniha obsahuje tematicky dvě části – první z nich se zabývá vinohradnictvím. Už názvy kapitol ilustrují znalé členění tématu a bohatost znalostí tehdejší doby: Místo vinici – Jak máš
vinici rozsaditi – Vinice rozsazená – O řezbě – Kopačka kdy má býti – Kopati vinici… aj. Autor zmiňuje též v té době pěstované odrůdy: Vídeňka, Topol (Běloočko), Němčina (Rulandské, zřejmě Pinot gris), Běl, Bronyšt (také Brynšt, jinak známý jako Tramín bílý, v oblasti Jura jako Savagnin), Muškatel, Klanice a další. Druhá část knihy pojednává o sklepních úpravách vína. Jan Had popisuje výběr sudu a péči o něj, zmiňuje též staré sudy, podává návod „Aby mest kysal“, upozorňuje na možnost vodou namnoženého vína a dává návod, jak takové víno odhalit, vyjmenovává některé choroby a vady a pojmenovává i postupy, jak se jich vyvarovat a nebo jak takové víno napravit. Zmiňuje též v té době samozřejmě běžné úpravy vín bylinami: víno šalvějové, růžené, bzové nebo pelyňkové. Vedle návodu, jak mošt rozvasit, jsou zde ovšem i kapitoly jako např. „Aby mest nekysal“ nebo „Víno sladké dělati“. Laskavý čtenář narazí dokonce na kapitolku o přípravě ovocných vín. Jde o na svou dobu poměrně unikátní spis, kte-
183
rý vyšel později dokonce i německy v Míšni. Nutno též poznamenat, že první odborná vinařská kniha v Rakousku vyšla až o čtvrtstoletí později. Domnívám se proto, že by nebylo na škodu existence takového díla využít i marketingově, s poukázáním na bohatou tradici a historii vinaření v zemích Koruny české. Richard Stávek Fota: repro se svolením Knihovny Národního muzea
Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Drátové vedení Stoupající cena dříví a nedostatek pracovních sil nutí vinaře k tomu, aby snažil se náklad provozovací co možná snížiti a výnos vinic tím zvýšiti. Jedním z prostředků těchto má býti zavedení drátového vedení ve vinici. Zdali skutečně účel tento je docílen – nelze o tom rozhodovati – neboť má způsob tento své výhody i nevýhody – upříti se však nedá, že jest tu úspora na práci, neboť kolíkování odpadá a že i mnohé vedení, jak níže uvedu, v ohledu výloh na pořízení je levnější než kolíkování. Jisto jest však, že celkový vzrůst rév na drátě není tak bujný jako při kolí, že špatně napnuté dráty mohou mnoho škody na mladých výhoncích způsobiti, že neskytá drát, jsa dobrým teplovodičem, révě tolik ochrany proti jarním mrazům jako kolí – nehledě k jednosměrnému obdělávání půdy. Zavedení drátového vedení je tehdy výhodné, pořízeno-li účelně a révy sází se na 75 až 80 cm od sebe. Řádky proto hotoví se širší, t. j. 120–135 cm. Obyčejně pořizuje se tím způsobem, že zhotoví se (nejraději) dubové sloupky as 1,50–1,80 m dlouhé, vespod silnější, nad povrchem průměru aspoň 10–20 cm. Sloupky staví se na vzdálenost 18–22 m a ponechává se nad zemí (dle jich délky) 1,20–1,50 m. Ve výši 35–40 cm nad zemí a pak v 1.20 m nad zemí provrtají se sloupkem otvory k protažení drátu.
Nyní beře se toliko drát železný 1–2 mm silný, pozinkovaný. Je-li napjetí delší, beře se drát o 1–2 mm silněji. Upevňování děje se tím způsobem, že na dvojitý kus drátu as 50 cm dlouhý připevní se kus cihly, která ponoří se as na 50 cm od krajního sloupku do země tak, aby ze země toliko oko drátu vykukovalo. Podobně učiní se u sloupku konečného. Do oka prvého připevní se konec drátu, jejž napínati po sloupcích míníme, provleče se otvory – nejprve spodnímy a po vypnutí a prostém provlečení očkem u sloupku druhého provléká – napíná se v částech vrchních – a v oku prvém se přivazují. Dotažení drátu děje se klíčem, nebo strojkem, zvláště k tomu účelu na spodní i vrchní drát navlečeným. Dle jakosti sloupků řídí se i trvání celého vedení. Sloupky dostatečně silné, impregnované, drží 10–15 i více let, slabší drží méně. Namnoze kupují vinaři staré dubové železniční pražce, z kterých obyčejně lze poříditi dva sloupky. Je-li však nutno dříví kupovati draho, tu nejeví se vedení to peněžní úsporou, poněvadž náklad na podporu 10–12 keřů i s drátem činí 1 až 1,20 K, nýbrž toliko úsporou práce, a jest zvláště u nás, kde stojí 1 000 kusů dubového kolí 40 až 46 K, toto výhodnějším. Tam, kde nutno dřevo kupovati, jeví se výhodnějším upotřebiti sloupků železných v betonových hlavicích, při nichž vedení na 10–12 keřů přijde as na 70–85 hal. a má tu výhodu, že nehnije a při dost malé péči, aby část v zemi netrpěla rezem, vydrží po celou dobu
trvání vinic, t. j. 25–35 let. Obyčejně se užívá t. zv. T. železa, které je 170 cm dlouhé, z čehož část 30 cm obalena je betonem, takže tvoří krychli o straně asi 20–25 cm, a nad tím ve výši 50 cm a as 10 cm od vrchu šikmo jsou umístěny zářezy pro upevnění drátu. Nejlevnější sloupky jsou tzv. železobetonové nebo též konkretové. Tyto pořizuji se tím způsobem, že zhotoví se z destiček rozkládací forma, která je 160 cm dlouhá ve formě hranolu na hoře o straně 8 cm, dole 15 cm. Z čistého praného písku a drobnějšího štěrku zhotoví se beton, takže na 12 dílů písku a štěrku dá se 1 díl cementu. Obé se stejnoměrně za sucha promísí, mírně pokropí a po promísení do formy nabijí. Když je as polovice formy vyplněna, vloží se po délce dvojmo drát, as 2 mm silný, a na to celá forma se doplní, utluče a zarovná. Na to se vezme a opatrně vyklopí na urovnanou zem, ve výškách, kde má být napjat drát, se zarazí skobičky podoby V, jako se užívají při vedení domácích telefonů, a zemí se přikryjí, aby tuhnutí bylo pomalé, ale tím dokonalejší, asi za 3 neděle lze sloupků těchto upotřebiti. Jelikož sloupky ty jsou pevné, dosti pružné, není obavy před zlomením a jsou zároveň nejtrvalejší, nejčistší a nejlacinější podporou keře, neboť sloupky takové může si hotoviti v prázdném čase rolník sám, a celý náklad na jeden sloupek činí 3 až 3½ kg cementu à 10 hal. = 30–35 hal., za kterýžto obnos žádný jiný sloupek poříditi nelze. L. Rèfugiès Vinařský obzor č. 4, r. 1909, str. 58–59
184
(4/2009)
Zaniklá obec Skorčice byla svědkem počátku zakládání vinic na Moravě
Velké Němčice. Vinaři ve Velkých Němčicích oslavili 800 let pěstování révy vinné v obci již v roce 2001 na vstupu do nového tisíciletí. Roku 1201 – jsou uváděny jedny z prvních písemných zmínek v souvislosti se zaniklou obcí Skoršice na němčickém katastru, kde vysazovali vinice cisterciáci z Velehradu. (viz H. Baker „Průvodce 2000 po vinařských oblastech a vínech ČR“). Následuje doslovná citace z Dějin českého a moravského vinařství uvedeného zde v chronologickém přehledu: 1201 cisterciáci zakládají klášter na Velehradě u Uherského Hradiště a vysazují vinice ve Skoršicích u Hustopeč. V roce 1220 jim patří Přítluky s vinicemi a v roce 1227 Kobylí s vinicemi. Ve 12. století se na rozvoji vinohradnictví na Moravě podílely v té době budované kláštery, které nemalou měrou ovlivňovaly vývoj moravského a českého vinohradnictví. Také důležitý impuls k zakládání vinic šel od panovníka a jeho družiny. První písemné zprávy o vinohradnictví jsou většinou ve spojitosti s klášterními institucemi. Např. nejstarší zpráva o vinicích na Moravě pochází z r. 1101, je ve spojitosti se vznikem benediktinského kláštera v Třebíči, kde se v zakládací listině vypočítávají vinice v Drnovicích na Vyškovsku, v Omicích a Čučicích u Rosic. Jakto, když tato místa leží na samé hranici pěstování révy a za ní i současných jihomoravských vinařských podoblastí? Další rozvoj podnítily nově vznikající kláštery cisterciáků a premonstrátů. No a právě mniši, zvláště cisterciáci, byli mistři v zakládání vinic i v místech půdně a klimaticky pro pěstování révy vinné málo příznivých, zakládali vinice především na kopcích a příznivých svazích. Přinášeli nové směry hospodářského podnikání hlavně na svých dvorech – tzv. grangiích, ty se staly předchůdkyněmi pozdějších velkostatků. Museli si opatřit všechny prostředky pro živobytí svou vlastní prací. Zaváděli nové metody při obdělávání vinic i při lisování a uchování vína. Na Velehradě se usadili cisterciáci v r. 1202. Hned v prvních letech také zakládají vinice až u Velkých Němčic na Hustopečsku, které jim patřily po založení kláštera až do r. 1550. Bylo to v letech po založení kláštera až do r. 1220,
kdy velehradští řeholníci svou vlastní prací založili vinici na kopci u své, dnes již zaniklé osady Skorčic na katastru u Velkých Němčic. Skorčice1 v době, než se staly majetkem hraběte Konráda2 z Hardeku, byly závislé na sousedních Uherčicích, které vlastnil benediktinský klášter v českém Vilémově3. S Konrádem z Hardeku přišel z Rakous v jeho doprovodu rytíř Berther, jehož jméno jako svědka je často uváděno v listinách velehradského kláštera. Berther obdržel lénem Skoršice, o čemž se píše ve zde uváděné listině. Odtud se dovídáme o opatření, podle kterého velehradští cisterciáci odváděli kostelu v Uherčicích místo desátku dvě karety vína ze svých vinic až do r. 1254. Zánik desátku snad souvisel se zánikem zmíněné obce, případně se zánikem vinic. Dnes zaniklé Skorčice či Korčice nebyly jedinou obcí v této oblasti, u níž měly své vinice. Je pochopitelné, že vinice nebyly zakládány jen na pozemcích klášterních, ale vznikaly i v tehdejší vesnici, kam přicházeli noví usedlíci z Dolních Rakous. Velehradský klášter měl živé styky s tamními cisterciáky, zejména s klášterem v Heiligenkreuzu ve Vídeňském lese založeným v r. 1133. První usedlíky z Rakous přivedl již zmíněný Berther při svém příchodu na Moravu. Vystupuje nejprve v padělku zakládací listiny kláštera zábrdovického z 13. stol. k r. 1210 pod jménem Berher z Vranova. Lze-li tomuto údaji věřit, byl tehdy úředníkem na Vranově u Konráda z Hardeku, který ho držel zástavou, a Berther tam byl jeho purkrabím. Později v letech 1218–28 vystupuje Berther několikrát jako svědek ponejvíce pro klášter velehradský, což prokazuje i naše listina, kdy přijal od Konráda léno na ves Skoršice. Zdá se, že již tehdy mu náležely i Němčice, které jeho syn Jan (zemřel 1247) odkázal klášteru velehradskému. Vztahy Bertherovy rodiny ke klášteru naznačují, že velehradský klášter měl živé styky s Rakousy. Některé vinice musely existovat i v sousedních Němčicích (zvláště když patřily velehradskému klášteru), od r. 1496 pak nesoucích název Velké Němčice. Ještě v mnohem větším rozsahu byly zakládány klášterní vinice v nedalekých Přítlukách, které byly již v r. 1220 také majetkem velehradského kláštera. Velké Němčice byly povýšeny na městečko r. 1549 a pro-
sluly svým největším rozkvětem vinohradnictví v této době, když před třicetiletou válkou měly 1584 měřic (tj. 317 ha) vinic. Tehdy zde vlastnili vinice v ceně 264,5 hřivny i brněnští měšťané. Vinice se spravovaly stejně jako v sousedních zemích horenským právem, nazývalo se „ius montium“ a v němčině „Bergrecht“. Podle soupisu horenských řádů na Moravě sestaveného historikem Jaroslavem Pošvářem se ve Velkých Němčicích horenské právo dochovalo v přepise z r. 1772 a bylo obnoveno v r. 1740, vzhledem k peněžním údajům v groších poukazuje na starší původ (Horenské knihy. 9745, 11284-904). Skoršice (Schořice, tak jsou uváděny v knize „Břeclavsko“, Musejní spolek v Brně OA Mikulov 1969) patří mezi osady, které zanikly již ve 13. století. Stávaly v blíže neznámé poloze mezi Velkými Němčicemi a Uherčicemi. Připomínají se jen r. 1220, kdy za krále Přemysla I. byly darovány klášteru velehradskému (viz naše listina). V přiložené mapce zaniklých osad je uváděna přibližná lokalizace Skoršic na němčickém katastru pod silnicí 1. třídy Velké Němčice– Hustopeče někde v místech naproti současného dvora Nové vsi směrem k Uherčicím. V přehledu zaniklých osad se datuje možná existence osady Skoršice od r. 1100, historicky doloženou existencí osady je r. 1220, teoretický bod zániku se datuje někdy kolem r. 1250, což se shoduje přibližně se zánikem odvodu desátku v r. 1254 velehradským klášterem kostelu v Uherčicích. Možná existence osady se uvádí pak někdy do r. 1270, koncem 13. století již určitě zanikla, od zániku osady nás dělí dlouhých 700 let. U zaniklých Skoršic nám chybí povrchové nálezy a nějaké stopy po zachovaném osídlení v terénu. Jsou pouze domněnky, že osada mohla být v lokalitě dnešní polní tratě Velkých Němčic Rakousky, což je blíže k Uherčicím a nad meandrem řeky Svratky. Taktéž český název Rakousky jako by sváděl k tomu, že se jedná o pozůstatek názvu ještě z kolonizační doby. O možné vinici zde lze silně pochybovat, protože se jedná o polní trať u řeky a víme, že cisterciáci byli mistři v zakládání vinic a v naší severnější oblasti Evropy je zakládali především na kopcích a vhodných svazích. Další domněn-
(4/2009)
kou vyslovenou od člena Historického klubu v Hustopečích je možná existence osady někde v místech na východní straně silnice 1. třídy Velké Němčice–Hustopeče (na opačné straně, než uvádí přibližnou lokalizaci mapka zaniklých osad) za Novou vsí někde pod kopcem viničních tratí Korčice nebo Kraví hora (Küperky). Shodu názvu tratě a osady a její existenci v katastru Velkých Němčic potvrzuje i historik Ladislav Hosák, což nemusí vylučovat tuto variantu. Podmínkou založení osady byla vždycky dostupná voda, v blízkém lesíku teče malý potok, což splňuje tuto podmínku. Český název viniční tratě Korčice je odvozen patrně od staré jednotky i plošného významu korec (staročeský) = 2 837 m2, korec viniční = 2 865 m2 . Snad někdy v budoucnu se podaří přesná lokalizace místa osady Skoršice na základě registrace archeologických nálezů a možná se to bude třeba i lišit od zde uváděných domněnek. Ve 13. století zaniklo na Břeclavsku pět osad, mezi ně patří také Mašovice, které stávaly asi necelý kilometr jihovýchodně od Přítluk v trati Burgstall. Připomínají se jen ve 13. století, a to r. 1222 jako ves fary přítlucké a r. 1228 také jako ves kláštera velehradského. Po tomto roce se již nikde nejmenují, byly snad pro zátopy Dyjí opuštěny. Uvádí se, že v r. 1244 rozvodněná Dyje zatopila i Přítluky. Skoršice a Mašovice shodně patřily velehradskému klášteru a zajímavé je, že také sdílely stejný osud, obě obce zanikly koncem 13. století. Zejména ve 13. století se kolonizují osady Břeclavska usedlíky ze sousedního Rakouska. Vznikají jak nové osady, tak se dosavadní české kolonizují. Proti dnešku byl počet tehdejších osad na Břeclavsku téměř dvojnásobný, přibližně 40 % jich zaniklo. Tak převážná část těchto kolonizačních osad do konce 15. století zanikla. Réva vinná v té době byla již naprosto běžnou kulturou nejen na jižní Moravě, ale i v nitru Moravy a na celé řadě míst v Čechách. Velehradští cisterciáci měli velký zájem o stále nové vinice a již v r. 1228 dokonce drželi vinice v okolí nově založeného města Znojma na vrchu zvaném Valina (později Horní a Dolní val).
185
Kolonizace Hustopečska ve 13. století podle L. Hosáka V okolí Znojma ale hlavně působili premonstráti z kláštera v Louce, založeného v r. 1190 knížetem Konrádem Otou, klášter získával desátky již kolem r. 1201 z vinic na hoře u Hnánic od panoše Rudgera. Také o vinicích z Mikulovska (Mušov) jsou písemné zprávy z r. 1237 v souvislosti s premonstrátským klášterem v Dolních Kounicích. Podobně se také připomínají vinice v Pouzdřanech v držení brněnského herburského kláštera kolem roku 1238–1247. Tento brněnský klášter vlastnil i vinice v samotných Hustopečích, které se pak ve středověku staly největší vinařskou obcí na Moravě. A právě u tohoto kláštera se objevuje prvá zpráva o horenském právu. Prakticky můžeme říci, že v této době byla réva vinná rozšířena po všech hlavních oblastech na Moravě. Avšak zdárný rozvoj vinic závisel nejen na klimatických, ale i bezpečnostních poměrech. První problém vyřešili zakladatelé vinicemi na svazích vinohradnických hor, druhý jejich zřizováním v souvislém pás-
MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek
mu lépe chránitelném. Proto se jako celky také začaly vinohrady ohrazovat, z čehož lze i odvodit český název vinohrad, stejně jako německý „Weingarten“. V historii se ohrazovaly snad dávno, ostatně již od starých Řeků je znám citát: Ohrada viniční je nejkrásnější odměna, jakou vlast může poskytnout vítěznému bojovníkovi. (Homér) Pozn.: Tímto článkem jsem chtěl především vzpomenout na zakladatele našich vinohradů. I jejich zásluhou můžeme tuto krásu v dnešní podobě přibližovat lidem z jiných krajů. Proto mějme v úctě někdy i tvrdou vinařskou práci, važme si našich předků. Nejde, jak se dříve soudilo, o Žarošice. Identifikaci osady s osadou Korčicemi, jak se shodně dodnes nazývá vinařská trať (Korčice) v katastru Velkých Němčic, provedl historik Moravy a Slezska Ladislav Hosák (1898–1972) v článku O nejstarších dějinách Žarošic vyda1
690 Kč (vč. 9% DPH)
Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest. Atlas je formátu 230×300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.
Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
186
(4/2009)
zemcích, je stanoveno s moudrým rozmyslem mužů a souhlasem diecézního biskupa, jménem Robert, že klášter Velehradský má povinnost daru ke kostelu v Uherčicích, a to každý rok karát vína, aby týchž byly vyloučeny stížnosti i každého dalšího o těch desátcích, protože vinice, která je položená na řečeném pozemku, byla sázena a pěstována bratry velehradského kláštera, který je cisterciáckého řádu. A aby ty skutky vytrvaly, naše pečeť ke svědectví této listiny je připojena. Dáno roku od Vtělení Páně MCCXX. Za přítomnosti svědků: Vladislava markraběte moravského, Roberta olomouckého biskupa, Jaroše, Beneše, Vítka a druhého Vítka a Jindřicha, synů Vítka, Petra, syna Bohutova, Viléma, syna Zbraslavova, Budislava, Svatoslava, Berthera, Engelšenka protonotáře. Pozn.: v latinském originálu je název uváděn: …villa Scorscicz,…que vocatur Scorscicz
Schořice, Skorčice, Mašovice, mapka zaniklých osad podle Břeclavsko 1960 ném ve vlastivědném sborníku Žarošic „Od hradské cesty“ 1964. Conradus, dones de Hardek, monasterio in Velehrad cedit de iure quod sibi in viliam Žarošice competebat. -A.D. 1220Listina o darování Skoršic klášteru velehradskému: Český překlad latinské listiny z Codex diplomatikius epistolaris regni Bohemiae – č. 196 z roku 1220, (opis zápisu z Codexu) následuje: Konrád, hrabě z Hardeku, v Pánu zdraví všechny, kdo budou číst tento list. Ustanovujeme tak budoucím, že já, Konrád, jsem obdržel za své někdejší služby ves jménem Uherčice a Skoršice se vším jejich příslušenstvím od 2
jasného třetího krále českého jménem Otakar a bratra jeho slavného, markraběte moravského, jménem Vladislav, a ty právem dědičným držím. Stalo se také, že jistý rytíř jménem Berther od nás obdržel lénem tu ves, která se nazývá Skoršice, ale ta byla naší vůlí splacena a potom za našeho souhlasu a k naší prosbě dříve jmenovanými, jasným králem českým a jeho bratrem, slavným markrabětem moravským, byla darována klášteru Velehradskému. Věčným právem ji bude vlastnit a bez jakékoli možnosti vše k mému prospěchu zvrátit. Konáme také nejen toto, nýbrž i doufáme pro věčné časy, vážíce čest zbožných bratří v tom kostele dlících, získat věčné zásluhy. Tak, aby kostel v Uherčicích nebo jeho správci neutrpěli kvůli desátku velehradského kláštera z vinic, které jsou pěstovány na řečených po-
Filosoe vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás
3 …de decimis quarundam vinearum que sunt plantáže in predicto predio…Scorscicz…, CDB II, č. 197, str. 183 (zápis z Codexu diplomatikus et epistolaris regni Bohemiae č. 197)
4
viz OA Mikulov Václav Fiala, Velké Němčice
Prameny: 1/ Musejní spolek v Brně OA: Břeclavsko 1969 2/ Frolec, Kraus a kol.: Vinohradnictví 1973 3/ Baker H.: Kapesní průvodce 2000 4/ Hosák L.: Sborník „Od hradské cesty“ 1964 5/ Hosák L.: Hustopečský okres 1924 6/ Hosák L.: Dějiny Hustopečska do 14. stol. 1948 7/ Archiv Válka F., kronikář VN: Listina z Codex diplom.
220 Kč (vč. 9% DPH)
Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze ze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosofie vína, a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit… Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
(4/2009)
187
Za Václavem Křivánkem Vážený pane inženýre, před jednadvaceti lety jste mně nabídl práci na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích, tam, kde vy jste pracoval už od roku 1953, tedy celý svůj aktivní život, až do roku 1990. Bylo pro mě velkou ctí pracovat vedle takového odborníka a velikána a lidsky milého člověka se svérázným kouzlem. Duchem jste byl na stanici i v době svého důchodu, až do sklonku svého života. Stále jste přemýšlel, co vylepšit a zdokonalit u vašeho oblíbeného rodu Vitis vinifera, tedy réva vinná. Jak jsem vás znal nejprve z fotografií a pak osobně, v terénu jste se pohyboval neodmyslitelně s tužkou a notesem v ruce a zapisoval údaje o stavu vegetace, znaky, choroby, škůdce a další poznatky. Nejraději jste sledoval nové šlechtění révy. Pozorovací talent, píle, pracovitost a velká trpělivost a možná i kus štěstí přineslo plody vaší práce. Svých osmdesátých druhých narozenin
jste se sice nedočkal, ale ve Státní odrůdové knize po vás navždy zůstanou zapsány nové odrůdy. Zvučné jméno s vámi spojené nese odrůda Muškát moravský, často zvaný pracovním názvem MOPR, který by se měl spíše jmenovat Muškát polešovský nebo Muškát Křivánkův. Šťastnou ruku jste měl také při výběru rodičů pro stolní odrůdy. Zdařily se velkoplodé odrůdy Olšava, Vitra nebo Pola. Vaše oblíbená podnožová réva, ke které jste měl velmi kladný vztah, vás také nenechala chladným a zrodila se odrůda AMOS, nazvaná podle učitele národů. V sedmdesátých letech jste byl u zrodu odrůdy, která byla po dvou kolech zkoušení povolena teprve koncem měsíce října loňského roku a nese jméno Sevar. Možná přijdou na světlo světa ještě další odrůdy vámi nakřížené jako Morava či Floriánka nebo další.
Velký vinařský slovník kolektiv autorů, 396 stran + 36 stran barevná příloha, váz., formát 200 x 225 mm, cena 590 Kč, ISBN 978-80-86031-70-5
Vaše popularita a známost u vinařské veřejnosti neměla hranic. Kolik přednášek, odborných článků a rad jste přednesl zahrádkářům a vinařům na republikové úrovni. Byl jste tahounem Šlechtitelské rady, řídil jste odborné zájezdy za poznáním do okolních vinařských států. Podílel jste se na zavádění novinek ve vinařství, jako testování a ozdravování révy vinné od virových chorob, množením révy in vitro, pěstováním ozdravené révy v hydroponii. Významnou práci jste vykonal na výběru a zkoušení klonů na plastičnost v různých ekologických podmínkách. Podílel jste se na selekci více než sta klonů, ušlechtilé a podnožové révy i pro jiné šlechtitelské stanice. Většina klonů je aktuální do dnešních dnů. Mnohdy jste neměl jednoduchý život a stejně jako dnes přicházely ve vinařství krize, tehdy jste říkávál: „Čím větší krize, tím více jsem pracoval.“ Výčtem vašich aktivit bych mohl ještě dlouho pokračovat. Závěrem bych vám chtěl poděkovat za všechno, čemu jste mně jako dobrý pedagog a odborník naučil, a za celou šlechtitelskou a vinařskou veřejnost, co jste pro ni vykonal. Řekl jste kdysi optimistickou větu: „Opravdová radost ze života pro mě začíná, když vidím révu rašit.“ Vy pro nás neodcházíte, ale jenom se přesunujete na jinou vinici – vinici Páně do šlechtitelského nebe. Měli jsme Vás rádi. Čest Vaší památce. Zdeněk Habrovanský
613 Kč (vč. 9% DPH)
Publikace navazuje na koncepci předchozího Vinařského slovníku, který se setkal s velmi příznivým přijetím a vyšel v několika vydáních. Také tento nový slovník plní funkci slovníku výkladového (v češtině) i jazykového (němčina, angličtina, francouzština). Příslušná hesla jsou však inovována a podstatně se zvýšil jejich počet. Výběr hesel i výklad reagují na nejnovější poznatky ve vinohradnictví, o ochraně a pěstování révy vinné i rozšiřování nových technologií při výrobě vín, a rozšiřují se o naše i evropské právní normy, kterými je působení v oboru vymezeno. Slovník poskytuje relativně ucelený přehled o vývoji a stavu oboru u nás a základní informace o vinařství ve světě. V reakci na vzrůstající zájem a znalosti obchodníků a milovníků vína byla oproti minulému slovníku posílena i hesla týkající se zatřiďování vín, posuzování jejich kvality a konzumace. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
188
(4/2009)
Povoleno první VOC Prvními úspěšnými žadateli byli znojemští vinaři sdružení ve VOC Znojmo, o. s. Na téma VOC, terroir a marketingových souvislostí bylo ve Vinařském obzoru napsáno za posledních několik let nemálo statí, a to z různých úhlů pohledu. Shrňme si proto na tomto místě k tématu VOC jen ty hlavní z nich. MZe ČR uděluje povolení používat označení VOC na základě ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství. Jedna z hlavních věcí, která bude pro vinaře (ale i pro konzumenta) odlišná, je ta, že vína označená VOC již nebudou uvádět na vinětách jakostní zatřídění, jak tomu je doposud u většiny ostatních vín podle germánského systému, ale budou vycházet ze systému románského, který ctí místo původu a terroir. Znojemští vinaři vybrali jako nejtypičtější a tím reprezentativní pro vína nesoucí označení VOC Znojmo odrůdy Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a Sauvignon. V rámci jejich sdružení tak budou sami určovat, která vína budou moci být označena VOC a která kritéria nesplňují. Přenáší se tak část od-
povědnosti na výrobce samotné, což je jistě zajímavé a pro spotřebitele to bude rozhodně motivující. Je na sdružení VOC Znojmo samotném, aby pod touto značkou vína uvedená na trh vyjadřovala stálou kvalitu a byla plně charakteristická pro znojemskou podoblast. Předání části odpovědnosti ze strany státu (SZPI) na sdružení vinařů ovšem neznamená, že se stát zcela vzdává kontroly nad nezávadností a jakostí těchto vín – běžná kontrola těchto vín ve spotřebitelské síti bude dále ze strany SZPI prováděna. Je třeba také zmínit, že znojemští neuspěli hned napoprvé. Po první a druhé žádosti, které byly zamítnuty pro nesplnění zákonem stanovených podmínek, následovala až třetí, úspěšná žádost. Dalo by se tedy soudit, že proběhlá procedura byla časově náročná. Přihlédneme-li ovšem k obdobným procesům, které dávají vznik apelacím v tradičních vinařských zemích na jih a jihozápad od Alp, můžeme vysledovat, že procesy trvají velmi dlouho, často i několik desetiletí. V tomto ohledu se může zrod VOC
Znojmo zdát jako blesk z čistého nebe. Jsem přesvědčen, že teprve první partie vín pod vinětou VOC Znojmo a zejména spotřebitel rozhodnou, jak je nazrálé nejen víno, ale i samotné VOC Znojmo. Sdružení VOC Znojmo dostalo finanční podporu na své aktivity ze strany Vinařského fondu a letos bude kromě jiného pořádat Festival VOC Znojmo. O těchto a dalších aktivitách vás budeme na stránkách VO průběžně informovat. Richard Stávek Seznam členů VOC Znojmo (stav k 11/2006, zdroj: www.vocznojmo.cz): Dobrá vinice, a. s. – EKO Hnízdo – Jiří Hort – Jiří Kořínek – Jiří Písař – První znojemská vinařská, a. s. – Petr Svoboda – Oldřich Šplíchal – Jan Vaněk – Vinařství Líbal, s. r. o. – Vinařství rodiny Špalkovy – Vinařství Sádek, s. r. o. – Vinné sklepy Lechovice, s. r. o. – Vinný sklep Dobrovolný – Waldberg Vrbovec – ZD Hodonice – Znovín Šatov.
(4/2009)
Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby
Žižkovská 1230 Čejkovská 35 Svitavská 15 K Vápence 3203/10 Dobšická 2296/4
519 346 236 519 346 238 545 216 311 519 500 516 515 260 600
Na hlavní 276 Krumvíř 14
691 02 Velké Bílovice 691 02 Velké Bílovice 614 00 Brno 692 01 Mikulov 669 02 Znojmo 691 06 Velké Pavlovice 691 08 Bořetice 691 73 Krumvíř
Bureš Jaroslav
Ořechová 1
Bureš Jaroslav Bureš Jaroslav Hospodářské potřeby-Škodová Anežka NEREZ Blučina PATRIA Kobylí, a. s., prodejna hosp. potřeb ROSENBERG TECHNIC, s. r. o.
Čejč 256
696 14 Čejč
518 361 245
Návrší 483
664 56 Blučina
547 235 111
519 428 733 519 430 515 519 419 006
Augusty Šebestové 716 691 10 Kobylí
519 440 716
Brněnská 10/58
693 01 Hustopeče
Štěpánová Eva
Březí 20
691 81 Březí
Vinařské potřeby, spol. s r. o. Vincoop Mikulov Zámky a semena, Janíček Svatopluk
Národních hrdinů 22 Brněnská 32
690 02 Břeclav 692 01 Mikulov
608 889 967 519 514 259, 602 734 499 519 321 235 519 510 691
nám. Míru 21
667 01 Židlochovice
602 506 537
189
řádková inzerce l Prodám přenosnou el. etiketovačku na lepení samolep. etiket v pásu, přední, zadní, na lahve 0,3–1 l. Tel.: 519 346 549. l Prodám nerezový mlýnkoodzrňovač vč. rmutového čerpadla, kadě na kvašení červeného vína různých velikostí, horizontální lis o objemu 500 l a 1 200 l. Levně. Hodonínsko. Tel.: 608 408 532. l Prodám el. nůžky se slevou zn. PELLENC (na vinohrad, sad). Tel.: 606 430 420. l Koupím menší plničku na víno, křemelinový filtr, laminátové nádobí s plovoucím víkem a střední lis. Tel.: 774 704 441. l Nabízíme k prodeji sudová vína Zweigeltrebe 2008 a Svatovavřinecké 2008. Cena dohodou. Tel.: 476 110 325, 603 383 846, info@ceske-vinarstvi.cz. l Kdo daruje či levně prodá starou vinařskou literaturu a časopisy. Děkujeme! Tel.: 775 197 443. l Pronajmu event. prodám udržovanou registrovanou vinici cca 600 hlav – stavební místo na Kyjovsku. Tel.: 720 391 036
Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice
Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu
6 Kč
1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)
ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ
Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství, a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč
MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY
autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 999 Kč
VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč VAZBY ROČNÍKU 2008 590 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)
Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč Filosofie vína – Průvodce po Onom světě 220 Kč Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci 495 Kč
V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php
Přímý zásah v boji s peronosporou!
Proti peronospoře s novou účinnou látkou
www.bayercropscience.cz
vysoká úroveň účinnosti velmi rychlý vstup do rostliny plná ochrana nových přírůstků postřikový interval 12–14 dnů bez obsahu mědi letos již k použití v IP