Vinařský obzor 5/2006 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Vinařský obzor (5/2006)

195

Vážení čtenáři, je bezesporu nutné komentovat i na stránkách našeho časopisu některé legislativní události, které se odehrávají na půdě poslanecké sněmovny. Je to pár týdnů, co většina poslanců zhatila záměr několika osvícených předkladatelů k výraznému omezení kouření v prostorách vnitřních či venkovních, kde by mohli být nějakým způsobem omezováni nekuřáci. Ano, i toto se týká vína, neboť šlo mimo jiné o restrikce v restauračních zařízeních, kde je nemalá část vína konzumována. Škoda, že tabáková lobby našla své oběti i v řadách poslaneckých, a to v takové míře, že tyto dobře míněné a hlavně pro všechny zúčastněné prospěšné návrhy neprošly. Měli bychom spíše jít ve šlépějích vyspělých zemí, jako je Itálie či Irsko, kde je zákaz kouření ve všech restauračních zařízeních a žádná „tabáková“ revoluce se po vejití v platnost těchto nařízení nekonala. Opravdu nechápu, proč si mají nekuřáci nedobrovolně mrzačit zdraví inhalováním desítek druhů karcinogenních látek, které cigaretový kouř obsahuje. Ale obraťme list, a začtěme se do květnového vydání Vinařského obzoru. Tentokrát vám předkládáme opět pestrou paletu vinohradnicko-vinařských témat. Petr Hynek v jedné ze svých dvou reportáží vykresluje peripetie, které následují, když se zanedbají stavební práce při plynofikaci obce protkané sklepy. Vinaře by tento příklad měl rozhodně udržovat v bdělosti a podpořit jejich odhodlání se bránit v případě havárie. Podobné události byly již zaznamenány a lze tedy očekávat, že ani tato nebyla poslední. Profesor Vilém Kraus se na straně 231 zamýšlí na základě podnětného příspěvku Vl. Černého z VO 11/2005 nad léčivými účinky našich vín. Také příspěvek na straně 230 je velmi příkladný, byť ne zcela doslova. Popisuje středověkou událost, kterak lze bránit vinici před zloději a ničiteli. Předesílám, že choulostivé povahy by měly tuto stranu přeskočit, protože některé scény jsou vylíčeny velmi věrně a syrově. Se zajímavým stylem, který je dle mého názoru potřebný a mnoho vinařů, nejenom čtenářů, jej uvítá, je psaní autorů B. Trojaka (str. 227) a M. Magniho (str. 239). Přeji pěkné květnové počtení.

Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial...................................................................................................................................195 Z redakční pošty...............................................................................................................................................196 Jak je to s víny pro NSV?...............................................................................................................................199 František Pirnos: Jak lze vinařit v podhůří Šumavy......................................................................................223 Spolkové informace Martin Půček: Předvolební „flirtování“........................................................................................................198 Informace z činnosti SV ČR..............................................................................................................................198 Jiří Sedlo: Novela vinařského zákona opustila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR........................199 Vinařská legislativa Jan Horešovský: Daňové úlevy při zaměstnání zdravotně postižené osoby..............................................200 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Odrůda měsíce – Chardonnay............................................................................................202 Petr Hruška: Co je to rezistence a jak vzniká...............................................................................................207 Pavel Pavloušek: Výživa révy vinné draslíkem, fosforem a hořčíkem........................................................209 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Porovnání nákladů při pěstování révy vinné s ohledem na velikost pěstitelské plochy......................................................................................................212 Vinohradnické zprávy................................................................................................................................... 214 Vliv trvalého ozelenění na stav výživy u různých odrůd révy vinné...................................................... 215 Vinařská technologie Erich Minárik: Stratégie inokulácie vínnych kvasiniek do muštu............................................................. 216 Václav Švejcar: Krystalické zákaly vína......................................................................................................... 218 Zprávy.............................................................................................................................................................. 218 Erich Minárik: Udržanie farby červeného vína počas spracovania a skladovania...................................220 Vinařské aktivity Hana Večerková: Ze sklepa do sklepa ve Velkých Bílovicích......................................................................221 Kalendář vinařských akcí.............................................................................................................................221 Milan Magni: Výstava vín v Dolních Kounicích – kounická Frankovka na rozcestí...............................239 Ohlédnutí za Vinexem..................................................................................................................................226 Česká republika a Evropská unie Jiří Sedlo: Jednání AREV 7. až 9. 4. 2006 v Meran....................................................................................... 210 Reportáž Petr Hynek: Ve Vrbici zavalil vinný sklep dělníka......................................................................................224 Petr Hynek: Sýpka ve Velkých Pavlovicích na svoji proměnu ještě počká...............................................225 Hodnocení vín Bogdan Trojak: Kraj Mohylie čili Újezdská vína ročníku 2005..................................................................227 Vinařská historie František Kostrhun: 70 let vinařského průmyslu ve Velkých Pavlovicích..................................................228 Kterak mnich Jan zachránil vinici opatství před nepřáteli.......................................................................230 Víno a zdraví Vílém Kraus: Známe léčivé účinky našich vín..............................................................................................231 Vinařství v zahraničí Martin Křístek: Novinky ze světa vín............................................................................................................232 Helena Baker: Fenouilledes, Maury, Rivesaltes-Languedoc-Roussillon.....................................................232 Martin Půček: Ohlédnutí za veletrhem Vinitaly 2006.................................................................................234 Helena Baker: Česká republika v Paříži bodovala........................................................................................234 Společenská kronika Odešel Václav Svěchota................................................................................................................................ 240 Za Antonínem Konečným............................................................................................................................ 240 Zprávy z domova i ze světa................................................................................................................................242

196

Vinařský obzor (5/2006)

Vinařský obzor číslo 5, ročník 99 (2006) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc., (předseda) (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5 % DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5 % DPH) (celý ročník 454 Kč (včetně 5 % DPH)) Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja P.O. BOX 183, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3 e-mail: predplatne@abompkapa.sk tel. 02/444 588 21, 16; fax: 02/444 588 19 zelená linka: 0800 188 826 Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P.O. BOX 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 1. 5. 2006 Toto číslo vychází 6. 5. 2006 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

* Mám doplňující dotaz k článku o vinařské legislativě autora Z. Koudelky. Vztahuje se spotřební daň na vinaře vyrábějícího tiché víno do množství 2 000 litrů, který prodává koncovému zákazníku na našem území přes internet a zásilkovou službou? Pavel Švagerka Fyzická osoba vyrábějící u nás jen tiché vino do 2 000 litrů ročně není plátcem spotřební daně a nemusí být registrována ani podávat daňové přiznání ke spotřební dani, pokud se víno nedopravuje na území jiného státu Evropské unie za účelem podnikání (§ 92 zákona č. 353/ 2003 Sb. o spotřebních daních). Způsob prodeje na území Čech, Moravy a moravského Slezska není důležitý, ať jde o prodej ve sklepě či přes internet. Čtenář není plátcem spotřební daně, i když uskutečňuje internetový prodej koncovému zákazníku na našem území. Zdeněk Koudelka

* První dubnový den se uskutečnila 6. prestižní regionální přehlídka vín v Regionálním muzeu na Mělníce. Výstava představila 166 vzorků vín v následujících kategoriích: 1) tichá vína vyrobená producenty se sídlem ve vinařské oblasti Čechy, 2) vína výběr z bobulí, z cibéb, ledová a slámová z vinařské oblasti Čechy a z vinařské oblasti Morava, 3) „rosé“ vína z vinařské oblasti Čechy a z vinařské oblasti Morava, 4) sekty a perlivá vína z vinařské oblasti Čechy a z vinařské oblasti Morava. Pro milovníky vína byla tato velmi akce zajímavá, neboť měli možnost v kategorii tichá vína ochutnat mimo známých výrobců i malé producenty nedostupné na trhu a mnohé jistě tato vína velice překvapila. Rád bych touto cestou poděkoval pořadatelům v čele s Davidem Chocholatým a myslím, že tato akce byla dobrou propagací českého a moravského vinařství. Vladimír Hrouda, Praha

* Koupil jsem zahradu o výměře asi čtvrt hektaru, kde více než polovinu plochy tvoří asi 40 let stará vinice, která je dosud plodná a v kondici, a tedy nemám zájem ji vyklučit. Mám již z dřívějška zaregistrovanou jinou svou vinici, jakým způsobem tedy mohu doregistrovat tuto nově nabytou vinici, která bohužel nebyla dřívějším majitelem a před vstupem do EU zaregistrována? Slyšel jsem, že taková možnost zde je. Předem děkuji za odpověď. Čtenář R. S.

Vinice vysazená před 40 lety, tedy v době před vstupem České republiky do EU, podléhala povinné registraci od roku 1995 dle Zákona 115/1995 Sb. o vinohradnictví a vinařství. Následně podle zákona 216/2000 Sb. (– novela předešlého předpisu) pak měla být vinice v roce 2000– 2001 přeregistrována. Pokud tak původní pěstitel v žádném z těchto termínů neučinil a kontrolní orgán toto nezjistil, může nový pěstitel požádat o registraci takové vinice dodatečně. Musí prokázat, že vinice byla vysazena před datem 1. 5. 2004, dále je povinen doložit buď vlastnický nebo platný nájemní vztah k pozemku s vinicí a zaslat tento doklad spolu se žádostí o registraci vinice na předepsaném formuláři (příloha 18 k vyhlášce 323/ 2004 Sb.) na adresu: ÚKZÚZ, registr vinic, 671 81 Znojmo-Oblekovice. V žádosti uvede údaje o pěstiteli včetně podpisu, obec a katastrální území, kde se vinice nachází, viniční trať, parcelní číslo dle KN, celkovou a osázenou plochu, vlastnický vztah, odrůdy, rok výsadby, plochy a počty keřů jednotlivých odrůd a způsob vedení. Je nutno zaregistrovat i vinici vysazenou mimo schválenou viniční trať, v tom případě hrozny z ní sklizené je možno použít pouze pro výrobu stolního vína. Od 1.5.2004 je možno vysazovat vinice pro tržní produkci hroznů pouze na základě práva na opětovnou výsadbu nebo práva na novou výsadbu (§ 8 a § 9 zákona 321/2004), nepovolené výsadby musí být vyklučeny. Ludvík Michlovský, ÚKZÚZ Znojmo-Oblekovice

* Plagiátorství je krádež Ve VO 1-2/2006 na str. 41 jsem při čtení článku autora Jana Stávka, který pojednával o vinařství na Sicílii, konkrétně úvodní pasáž o víně Marsala, měla onen pocit déjà vu (již viděno – pozn. red.). Porovnala jsem ji s kapitolou Marsala v mé publikaci Kapesní průvodce po vínech a vinařích České republiky z roku 2002 i s publikací Portské Jana Stávka z roku 2004, a vskutku – jedná se o stejný text. Jako použitou literaturu však mého Kapesního průvodce ani mé jméno Jan Stávek neuvádí, i když technicky autorská práva k publikaci Kapesní průvodce © 2002 jsou předmětem ochrany podle zákonů České republiky a vykonává je pouze vydavatel. Kopírování a šíření jakékoli části bez výslovného písemného svolení je totiž přísně zakázáno, a to i s uvedením zdroje. Zkrátka a dobře, autoři mají svá práva a plagiátorství je krádež. Helena Baker

Vinařský obzor (5/2006)

Ještě k myšině – VO 4/2006, str. 170 V článku citovaná bakterie Bacterium mannipoeum neexistuje a zřejmě ani v minulosti neexistovala, a tudíž nemohla být původcem myšiny. To autor správně uvádí. Nesprávně však píše, že slabá my-

šina se ve víně dá odstranit „výrazným“ zasířením a ležením vína v odpovídající teplotě, tedy 15 stupňů Celsia. Bohužel tímto způsobem se dá myšina pouze oddálit, ale po určité době, zpravidla po 4 až 6 týdnech se znovu objeví. Rovněž pře-

197

kvašení či vyčiření vína zdravými kvasnicemi není účelné. Výsledek je vždy stejný – po určité době je myšina ve víně znovu. Jinými slovy – myšina se z vína odstranit nedá. Václav Švejcar

198

Předvolební „flirtování“? Tak se nám zima konečně uložila do „věčných lovišť“, alespoň tedy dočasně do doby, než přijdou první podzimní mrazíky, ale přece jen můžeme mít s příchozí vegetací trošku radosti, že budeme užívat teplých jarních a letních dnů. Stejně tak máme jeden měsíc do parlamentních voleb, ve kterých bude rozhodnuto o dalším politickém směřování naší země. Tak, jak se termín voleb blíží, tak také některé politické subjekty zesilují tlak v rámci své volební kampaně a snaží se svým voličům přiblížit svou činnost v uplynulém volebním období. Vzhledem k tomu, že se jedná o volební kampaň, jsou tyto prezentace různé a neúplné a v mnoha případech na tyto musí druhá strana reagovat. Proto i já jsem nucen tímto uvést na pravou míru text pana Jana Korába z Boleradic, který polemizoval na stránkách Rovnosti – Nového Života ze dne 6. 4. 2006 o tom, kdo hájí zájmy malovinařů. Předem je nutno si definovat, co malovinař v České republice je a následně hovořit o tom, co naše společnost po malovinaři požaduje. Malovinař bude definován novelou vinařského zákona, tak jak pan Koráb píše, zásluhou pana poslance Grůzy. Chtěl bych tímto panu poslanci jedině poděkovat, že se jako jediný a první poslanec pokusil do vinařského zákona tuto formulaci zakotvit a také tato formulace byla schválena. Dle mého názoru by malovinař měl být takový producent hroznů a vína, který produkuje hrozny a vyrábí víno pro vlastní potřebu, a to co vyrobí nad vlastní potřebu, tak prodá svým kamarádům, známým a přátelům za účelem zajištění určité části příjmů pro pokrytí nákladů spojených s pěstováním a ochranou své vinice a také produkcí malého množství vína. Je otázkou, jak přesně definovat takového pěstitele, ale myslím si, že bude shoda mezi všemi, pokud budeme hovořit o malovinaři jako člověku, který obhospodařuje do 0,2 ha vinic a vyrobí do 2000 litrů vína. Vzhledem k tomu, že jsme v Evropské unii, musíme si uvědomit, že jakékoliv další navýšení produkce a její následný prodej bude považován za určitou formu podnikání a bude muset být řízen nějakou další legislativou. Zůstaneme-li tedy u našeho malovinaře, jsme stále v rovině „hobby podnikatele“, který se vinařstvím zabývá mimopodnikatelsky. Pan Koráb ve svém článku napadá Svaz vinařů ČR, že svým návrhem v novele nařízení vlády znemožnil čerpání evropských finančních prostředků pěstitelům, kteří nemají souvisle osazenou plochu větší jak 20 arů vinic. Chtěl bych na tomto místě sdělit, že se nejednalo o jakoukoliv novou věc v nařízení vlády, ale již skutečnost z původního textu, který vznikl v roce 2004, a to pouze a jedině návrhem ministerstva zemědělství. Svaz vinařů ČR nikdy takový návrh nepodával. Podíváme-li se do protokolu o vypořádání připomínkového řízení k novele, tak Svaz vinařů zde není vůbec zmíněn, ač připomínek podal na 3 stránky a podstatné připomínky, o kterých pan Koráb nehovoří (SV ČR byly skutečně oficiálně podány), byly ale zapracovány až po projednání ve vládě. Vraťme se však k citovaným 20 arům vinic a možným důsledkům, o kterých již pisatel nepíše. Kdybychom chtěli umožnit malovinařům čerpání finančních prostředků, tak by se tito museli plně a stoprocentně podřídit podmínkám restrukturalizace vinic vytvořených našim státem, tedy stát se podnikatelem minimálně podle zemědělského zákona a následně mít stanoveny své půdní bloky. Tyto bloky by museli mít spárovány s Registrem vinic. Pro Registr vinic by museli mít odeslána veškerá nutná hlášení (o zásobách, o sklizni, o produkci) a samozřejmě museli splnit další nutná povinná ustanovení, které si SZIF stanovil, jako podmínky pro poskytnutí dotace. Kde byl pan Koráb, jakožto krajský zastupitel JMK a zároveň místopředseda krajského výboru KDU/ČSL v JMK, když byly tyto podmínky stanovovány? Kde byl pan Koráb, když byl projednáván zákon o zemědělství, jakožto velmi podstatná norma pro naše podnikání? Koneckonců, kde byl pan Koráb při připomínkovém řízení novely nařízení vlády o restrukturalizaci vinic? My jsme jedinou jeho aktivitu ani jedinkrát nezaznamenali. Myslím si, že tyto „novinové výpady“ nemají žádný smysl a nikdy nepovedou ke kýženému stavu, kteří by si všichni vinaři přáli. Kterému? No přece možnosti výčepu pod víchou. Koneckonců představitelé JMK na nejedné tiskové konferenci proklamovali svá stanoviska na podporu tohoto druhu podnikání. Pokud se nemýlím, tak je to již celý jeden rok a text kýžené právní normy je v nedohlednu. Proč pan Koráb jako krajský zastupitel nepřišel s iniciativou vytvoření této právní normy? Pokud bychom dokázali malovinaře dostat komplexně pod působnost právní normy „výčepu pod víchou“, nemuseli bychom se zde zabývat problémem „restrukturalizace vinic“ pro drobné vinaře, protože by si na ni bez problémů vydělali při provozování svého „výčepu pod víchou“. Ostatně je tomu tak i v Rakousku i Německu. Ti mají také drobné vinaře, kteří mají jinou možnost zjednodušené formy podnikání při „výčepu pod víchou“, a ty větší (cca od 20 arů), kteří mají možnost splnit podmínky čerpání evropských prostředků a restrukturalizovat své vinice. Myslím si tedy, že nemá cenu psát tyto články s nepodloženými argumenty a čekat na jejich reakci v následujícím vydání nebo jiném periodiku, ale vzájemně si sednout ke stolu, naslouchat zde vinařské veřejnosti a následně, což je nejdůležitější, také tuto případnou vzájemnou shodu prosadit. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR n 23. 3. proběhl sněm Agrární komory České republiky. Za SV ČR se jej zúčastnili J. Sedlo, J. Machovec a M. Půček. Hlavním tématem celého jednání byla příprava zemědělců na nové rozpočtové období 2007–2013. n Ve dnech 27.–29. 3. se předseda, místopředseda a tajemník účastnili vinařského veletrhu Prowein, konaného v německém Düsseldorfu. Na veletrhu měla důstojnou prezentaci také Česká republika, kde se na společném stánku prezentovaly společnosti BohemiaSekt, a.s., Chateau Mělník, Patria Kobylí, a.s., Vinium, a.s.Velké Pavlovice. Prezentaci zaštiťovalo a organizačně zajišťovalo Národní vinařské centrum. n Ve čtvrtek 30. 3. proběhlo v sídle Vinařského fondu v Brně za účasti předsedy a místopředsedy SV ČR druhé kolo výběru servisní agentury. Úspěšně z toho vyšla agentura COMTECH, s.r.o. n Dne 31. 3. proběhlo v NVC Valtice hodnocení vín redakčního testu deníku MF Dnes, a to tentokrát odrůdy MT. Hodnocení se účastnil šéfredaktor VO. Test vyšel v tisku 21. 4. n 6. 4. předseda s tajemníkem navštívili italský vinařský veletrh Vinitaly ve Veroně. Vzhledem k tomu, že se jedná o veletrh téměř výhradně italských vín, nebyla zde prezentace České republiky. Bližší informace uvnitř tohoto čísla. n V pátek 7. 4. se šéfredaktor VO podílel na natáčení pořadu o víně pro televizní kanál ČT 24. Natáčení se uskutečnilo ve vinařské expozici Znovínu v Louckém klášteře ve Znojmě. n Od pátku 7. 4. do neděle 9. 4. se předseda s tajemníkem účastnili zasedání valného shromáždění AREV v jihotyrolském Meranu. Hlavním bodem jednání byla volba prezidenta AREV, jímž se opět stal jihotyrolský hejtman Luis Durnwalder. Bližší informace uvnitř tohoto čísla. n Ve dnech 11. 4. až 14. 4. proběhlo hodnocení 770 vín XXXIX. ročníku Valtických vinných trhů v Národním vinařském centru ve Valticích. Championem výstavy bylo vybráno cuvée Zweigelt&Cabernet Sauvignon 2003 ze společnosti Weingut Neustifter z Poysdorfu (Rakousko). Výsledky pro VVT zpracovával tajemník SV ČR. n Ve středu 12. 4. se předseda svazu zúčastnil vnějšího připomínkového řízení k vyhlášce o špačcích na Ministerstvu životního prostředí v Praze. Zatím existuje rozpor mezi třemi ministerstvy – životního prostředí, zemědělství a financí. Tento se týká náhrady škod způsobených špačkem a měl by být v nejbližší době vyřešen jednáním tak, aby vyhláška platila ještě tuto sezonu. n Dne 19. 4. se ve Velkých Bílovicích uskutečnilo zasedání redakční rady VO. Byla hodnocena poslední vydaná čísla a diskutovalo se o náplni čísel nejbližších. (jmr)

Vinařský obzor (5/2006)

199

Jak jsou nominována vína pro NSV?

V soutěži „SALON VÍN České republiky 2005/2006“ mohla být přihlášena vína, která se umístila na nominačních soutěžích a byla nominována jejich výstavními výbory. Nominováno mohlo být maximálně 30 % nejlépe umístěných vín s původem v ČR. Jako nominační výstavy byly pro ročník 2005/2006 vybrány tyto soutěže: – Grand Prix VINEX 2005 – Valtické vinné trhy 2005 – Nominační oblastní soutěž českých vín 2005 – Nominační soutěže slovácké podoblasti 2005 – Nominační soutěž mikulovské podoblasti 2005

– Nominační soutěž velkopavlovické podoblasti 2005 – Vinoforum Znojmo 2005 – Salon vín ČR 2004/2005 Mimo tyto soutěže pořádané tuzemskými organizátory, bylo možno přihlásit i moravská a česká vína vína, která obdržela medailové ocenění na mezinárodních soutěžích v zahraničí : – Concorso enologico internazionale Vinitaly 2005 – Concours mondial de Bruxelles 2005 Na základě těchto nominací byli vyzváni výrobci nominovaných vín, aby vína přihlásili do hodnocení Salonu vín ČR. Takto přihlášená

vína byla v únoru 2006 ohodnocena nezávislou komisí pomocí stobodového systému a titulem „Salon vín České republiky 2005/2006“ bylo ohodnoceno sto nejlépe hodnocených vín v absolutním pořadí. Příští ročník (2006/2007) bude vycházet z podobných principů, přičemž se diskutuje o možných úpravách a zlepšeních tohoto systému. Přesné podmínky budou dány statutem příštího ročníku Salonu vín ČR, který bude schvalovat Správní rada Národního vinařského centra, o.p.s. Ing. Pavel Krška, Národní vinařské centrum

Novela vinařského zákona opustila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR V úterý 25. 4. byla v Poslanecké sněmovně odsouhlasena senátní verze novely vinařského zákona. Jak jsem již informoval v březnovém čísle Vinařského obzoru, sněmovna nejdříve odsouhlasila znění, kde Svazu vinařů vadilo povinné sledování maximálního výnosu hroznů u jednotlivých odrůd a vinic, akceptování pouze akreditovaných laboratoří pro rozbory vína za účelem zatřídění a ponechání dosavadního způsobu uznávání soutěží vín Ministerstvem zemědělství ČR. Senátor Josef Vaculík (KDU-ČSL) při projednávání v Senátu podal pozměňovací návrhy, které byly přijaty Senátem a v upraveném znění byla novela zákona vrácena Poslanecké sněmovně. S výjimkou těch soutěží vín byl text novely upraven tak, aby vyhovoval vinařům. Při hlasování ve Sněmovně bylo 142 poslanců ze 162 přítomných pro senátní verzi a žádný nebyl proti, zbývajících 20 se zdrželo. Vzhledem k tomu, že do voleb zbývalo jen necelých 40 dnů, byl to velmi potěšující výkon poslanců všech parlamentních politických stran, protože všechny strany návrh podpořily. Chtěl bych tímto poděkovat všem poslancům, kteří hlasovali pozitivně pro vládní zákon vrácený Senátem s pozměňovacími návrhy senátora Vaculíka. Ve stávající novele vinařského zákona nebyl akceptován návrh Svazu vinařů pouze ve věci změny uznávání soutěží. Ale i to se už začíná posou-

Smrt vinařského krále

vat, náměstek ministra zemědělství Stanislav Kozák již zjišťuje naše představy na úpravu. Pokud se dosáhne stejného cíle jinou úpravou, např. prováděcí vyhlášky, můžeme být spokojeni. Jiří Sedlo, předseda Svazu vinařů ČR

Cena 139 Kč (vč. 5% DPH)

Téměř padesát historek a pověstí zaznamenal v moravských vinařských obcích Václav Litavanský, dlouhá léta pracující jako novinář se zaměřením na venkov a zemědělství. Často poučné, veselé i vážné příběhy doplňují vinařská přísloví, citáty a kapitolky z historie vinařství. Vydalo nakladatelství Šimon Ryšavý, stran 152, rok vydání: 2003 Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

200

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Kã 290,00

(vã. 5% DPH)

Kã 330,00

(vã. 5% DPH)

Kã 380,00

(vã. 5% DPH)

Kã 420,00

(vã. 5% DPH)

Kã 450,00

(vã. 5% DPH)

Kã 490,00

(vã. 5% DPH)

Kã 550,00 (vã. 5% DPH) Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2005 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Daňové úlevy při zaměstnání zdravotně postižené osoby Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

Ano, daňové zvýhodnění ve Vašem případě existuje. Tuto problematiku upravuje zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Ten ve svém § 35 motivuje zaměstnavatele k zaměstnávání osob se zdravotním postižením možností využít slevy na dani z příjmů za každou takovou zaměstnanou osobu. Na rozdíl od odčitatelných položek a nezdanitelných částí základu daně je sleva na dani částkou, která se odečítá přímo od výsledné daňové povinnosti, takže finanční dopad uplatnění tohoto daňového zvýhodnění je mnohem výraznější. Ve Vašem případě je důležité, zda máte v úmyslu zaměstnat osobu se zdravotním po-

stižením, nebo osobu s těžším zdravotním postižením. Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob se totiž daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo, nebo o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo. Kdo je osobou se zdravotním postižením upravuje zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením se pro daňové účely vypočítá za každou skupinu za-

Podnikatelské 90,minimum pro vinohradníky a vinaﬁe - Po vstupu do EU

(vã. 5% DPH)

Aktualizovaná verze praktického prÛvodce v‰ech, kdo se jiÏ zab˘vají a nebo teprve chtûjí zab˘vat vinohradnictvím a vinaﬁstvím, po vinaﬁské legislativû, doplnûná ke vstupu do Evropské unie.

městnanců jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby a z délky trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání, sníženého o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenadpracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby a pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

Ekologické zemûdûlství Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

280,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (5/2006)

201

Nepřipusťte ohrožení kvality a výnosu

Vinař musí na základě svých znalostí lokality, odrůdové skladby, zkušeností z minulých ročníků a za respektování aktuálního vývoje počasí vytvořit vlastní strategii ochrany. Je pouze na něm, jaké přípravky vybere a použije. Oprávněně pak očekává, že mu svými vlastnostmi rozhodujícím způsobem přispějí k úspěšnému zvládnutí celoroční ochrany. Fungicidy Zato, Euparen Multi a Aliette Bordeaux jsou schopny při vhodném zařazení do fungicidního sledu splnit nejnáročnější očekávání. Mohou tvořit základ strategie ochrany proti peronospoře, padlí a prevenci vůči plísni šedé. Ideální je jejich použití ve vzájemných kombinacích nebo mohou být doplňovány dalšími přípravky. Zato je charakteristické především velmi dobrým účinkem na padlí révové, dále na černou skvrnitost, černou hnilobu a červenou spálu. Vedlejší účinek vykazuje proti plísni révové a plísni šedé. Specifickou vlastností tohoto přípravku je jeho mesostemické působení. Projevuje se tím, že největší část účinné látky je po aplikaci lokalizována ve voskové vrstvě listu, odkud trvale brání vzniku infekce. V tomto místě je velmi dobře a dlouhodobě chráněna proti smyvu deštěm. Zároveň je ale její část uvolněna do vnitřních pletiv, kterými translaminárním pohybem prostupuje na protější stranu listu. Z povrchové voskové vrstvičky se účinná látka také uvolňuje odparem a nepřímo chrání i sousedící části rostliny, které nemusely být postřikem přímo zasaženy. Mesostemický efekt tak vlastně poskytuje trojnásobný mechanismus účinku a výrazně se svým principem účinnosti liší od ostatních kontaktních a systémových fungicidů. Euparen Multi přináší pěstiteli mnohem více než samotný fungicidní efekt. V minulosti nebyl u tohoto přípravku využíván jeho plný potenciál, protože se uplatňoval pouze jako typický botryticid. Ovšem k velké škodě, neboť vedle této choroby není možné přehlédnout jeho velmi dobré působení na peronosporu již v dávce 1,5 kg/ha! Za ocenění a využití stojí i jeho akaricidní vlastnosti. Při minimálně dvojnásobném použití za sezónu jsou hálčivci a vlnovníci při průměrné intenzitě výskytu pod bezpečnou kontrolou. Díky vlivu na hospodaření s ionty vápníku je Euparen Multi velmi přínosný pro zlepšení pevnosti rostlinných pletiv, což má význam jako prevence proti napadení obaleči. Tuto vlastnost lze také výhodně využít

v průběhu vegetace formou sanitárního zásahu ihned po poškození kroupami nebo hmyzem. U pletiv dochází znatelně rychleji k zacelování takových poškození a tím se zabrání nekontrolovatelnému šíření hnilob a plísní. K přípravkům obsahujícím osvědčený fosetyl Al patří Aliette Bordeaux. Tato celoevropsky velmi úspěšná účinná látka je v tomto případě doplněna kontaktním oxychloridem mědi. Právě zásluhou fosetylu působí Aliette Bordeaux plně systémově. V boji proti peronospoře je možné jej použít v průběhu celé vegetace. Aplikuje se výhradně preventivně, za to ale poskytuje jistou ochranu po dobu 12 dní. Plná dávka 4 kg/ha představuje z hlediska obsahu mědi 1000 g čisté Cu, takže v systému integrované produkce jsou možné dvě aplikace v jedné sezóně. Redukovaná dávka 2,5–3 kg/ha je pak cenou, účinkem i dobou působení obdobná jako čistě měďnaté přípravky, ale lze ji v integrované produkci aplikovat třikrát. Na kterých místech fungicidního sledu je tedy prostor pro tyto přípravky? Pro ochranu před peronosporou je samozřejmě možné použít Aliette Bordeaux již před květem, ale s příchodem nově zaregistravaného fungicidu Verita se jeho první použití posouvá do období konce kvetení. Při nebezpečí infekce padlí je optimální směs s přípravkem Falcon. Stejně tak je možné použít kombinaci Euparen Multi 1,5 kg/ha + Falcon 0,3–0,4 l/ha, která úspěšně ochrání před peronosporou, padlím, preventivně před plísni šedou a bude účinkovat i vůči hálčivcům. Směs Falcon + Aliette Bordeaux se velmi dobře hodí i pro další období po odkvětu. Oba systémové přípravky zajistí efektivní ochranu vůči padlí i peronospoře. Období bobulí velikosti hrášku je ideální pro první použití strobilurinu Zato. Při probíhajícím tlaku peronospory k němu můžeme přidat opět Aliette Bordeaux (2,5–4 kg/ha podle intenzity infekce), případně Euparen Multi (1,5 kg/ ha). Při výběru přípravků je třeba respektovat zásadu, že fungicidy spadající svým způsobem účinku do chemické skupiny Qol (Verita, Zato, Discus, Quadris) je možné použít maximálně třikrát s minimálně jedním přerušením přípravky z jiné skupiny účinných látek. V následující fázi uzavírání hroznů se znovu plně uplatní Zato v kombinaci s Euparen Multi (0,15 kg/ha + 1,5 kg/ha). Vinohrad bude tím-

to opatřením i v závěrečných vývojových fázích chráněn jak před padlím a peronosporou, tak i před plísni šedou a bílou hnilobou. Oba přípravky se ve svém spektru účinnosti velmi dobře doplňují, navíc spojením strobilurinové a kontaktní účinné látky je velmi dobře zabezpečena antirezistentní prevence. U těchto přípravků není vyloučena sóĺo aplikace v situacích, kdy je potřebné provést zásah buď pouze proti padlí (Zato), nebo jen proti peronospoře (Aliette Bordeaux, Euparen Multi). Pro období zaměkání hroznů je připraven splnit svůj úkol speciální botryticid Teldor. Jeho preventivní použití obzvláště za předpokladu vlhčích podmínek v závěru vegetace přinese kvalitní řešení plísně šedé. Na úspěšném boji proti chorobám se vedle preventivního nasazení fungicidů budou významně podílet i další agrotechnická opatření. Nikdo již dnes nepochybuje o důležitosti včasného a úplného provedení zelených prací včetně odlistění zóny hroznů. Neméně významný je celkový fyziologický stav keře, na čemž se mimo jiné podílí optimální výživný stav zejména dusíkem při současném dostatku draslíku. Bayer CropScience má i pro letošní ročník tradičně připravenu širokou nabídku fungicidů, navíc rozšířenou o nový peronosporový přípravek Verita. O tomto a dalších přípravcích vhodných pro časná ošetření jste si mohli přečíst v minulém čísle Vinařského obzoru, dnešní příspěvek je zaměřen spíše na fungicidní opatření po odkvětu. Jak již bylo uvedeno v úvodu, důležité je dostatečně široké spektrum přípravků. K výběru jsou fungicidy s různým způsobem účinku z odlišných chemických skupin. To na straně jedné vytváří předpoklad výborné účinnosti, na straně druhé je dostatečně zabezpečena antirezistentní prevence. Žádný ze jmenovaných přípravků není škodlivý pro dravé roztoče a všechny budou v letošním roce (s výjimkou Verity) k dispozici i v maloobjemovém balení pro vinaře obhospodařující vinohrady s menší výměrou. Ačkoliv byl začátek letošního ročníku poznamenán dlouhou a nebývale silnou zimou, věřím, že bude patřit k těm vydařeným. Na úspěchu či neúspěchu se bude podílet mnoho vlivů, svým dílem jistě přispěje i dobře zvolená ochrana proti chorobám, škůdcům a plevelům. Ing. Marian Havliček Bayer CropScience

202

Odrůda měsíce – CHARDONNAY Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF Lednice, MZLU Brno

Ampelografická charakteristika Identifikace této odrůdy na základě morfologických znaků může být obtížná díky variabilitě způsobené věkem výsadby nebo i podmínkami prostředí. Hodnocení odrůdy proto nelze provádět na jednom keři, ale na více keřích ve výsadbě. Vhodná doba pro rozlišení odrůdy je v červenci a srpnu, kde jsou všechny důležité morfologické znaky již velmi dobře vyvinuté a jsou dobře použitelné pro hodnocení. Vrchol mladého výhonu je světlezelený až žlutavězelený s bělavým nádechem. Dospělý list je vhodné posuzovat ve výše uvedeném období a k hodnocení používat 6.–8. list od báze letorostu. List je středně velký, trojlaločnatý, se široce klínovitým středním lalokem. Řapíkový výkrojek je lyrovitý a žilka v blízkosti báze listu probíhá při okraji výkrojku a je bez lemu. Hrozny jsou středně velké až menší, válcovité, někdy s křidélkem, středně husté až husté. Bobule je kulatá, v době zralosti intenzivně žlutozelená. Slupka je tenká. Dužnina je šťavnatá s jemnou ovocnou příchutí. Pěstitelské vlastnosti Polohu pro pěstování odrůdy Chardonnay na základě požadovaného typu vína. Ideální typ vína odrůdy Chardonnay je víno s výrazně ovocným charakterem připomínajícím zelené jablko, hrušky, kdoule, slabé tóny broskví a jemná příchuť tropického ovoce. Nejsou proto vhodné vyloženě teplé lokality, na nichž charakter vína velmi rychle přechází do lehce připálených ovocných tónů, a ani příliš chladné lokality, kde je potom víno více bylinné. Ideální jsou přirozeně svahovité pozemky s velmi dobrou expozicí ke slunečnímu záření. Vhodné jsou sušší i kamenité půdy s vyšším obsahem vápníku. Nejsou vhodné absolutně hluboké a vysoce výživné a vlhké půdy. Půdním podmínkám je přirozeně třeba uzpůsobit podnož.

Odrůda dozrává koncem září až v první polovině října, především v závislosti na „aromatické zralosti“ hroznů. Při kvalitním ošetřování vinice je tvorba cukru u této odrůdy a obsah kyselin velmi harmonický, tak že je aromatická zralost ideálním sklizňovým parametrem. Odolnost proto zimním mrazům je dobrá. V této souvislosti je významná výživa vinice, zatížení vinice hrozny a volba polohy pro pěstování této odrůdy. Chardonnay má sklon k poškození jarními mrazíky. Odrůda je více citlivá na napadení padlím révy. Odolnost k plísni révy je střední. Odolnost k šedé hnilobě, v době dozrávání hroznů, je závislá na hustotě hroznů a provedení zelených prací. Tato odolnost by se všeobecně dala označit jako střední. Podnožovou odrůdu je třeba vybírat podle půdních podmínek. Zejména u podnože SO4 je třeba zohlednit půdní podmínky na dané lokalitě a dbát na skutečnost, že tato podnož může být více citlivá na sucho. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6–8 oček na m2 a 8–10 oček na m2. Při volbě zatížení závisí na požadované kvalitě hroznů a tím jakostním stupni vína a zároveň plodnosti vysazeného materiálu. Lze potom využít pěstitelský tvar s plochým tažněm a nebo tažněm ohnutým do mírného oblouku. V rámci zelených prací je velmi důležité odstranění zálistků v zóně hroznů. S odlistěním zóny hroznů je třeba postupovat velmi uvážlivě, abychom zabránili zhnědnutí slupky bobulí v době dozrávání. Zhnědnutí slupky může vyvolávat vysoký obsah polyfenolů v moštu a zároveň vyšší tvorbu těkavých fenolů. Víno má pak výrazné a nečisté tóny ve vůni a chuti, připomínající připálené ovoce s nevýrazným charakterem odrůdy. Regulace násady hroznů v době vegetace může mít význam pouze u vinic s vysokou násadou hroznů nebo u velmi plodných klonů. Obvykle postačuje zatížení řezem. V době po registraci odrůdy se k nám dostal velký počet klonového materiálu. I u francouzského materiálu lze vysazovat více klonů v jedné výsadbě. Monoklonální výsadby nejsou vhodné, protože nemusí vždy postihovat přesně charakter odrůdy.

Enologické vlastnosti Velmi důležitá je sklizeň hroznů ve správné aromatické zralosti, kdy je slupka žlutavězelená na místech vysoké vyzrálosti s narůžovělým odstínem. Takové hrozny jsou potom ideální surovinou pro výrobu kvalitního vína. Velký význam při výrobě vína z odrůdy Chardonnay má výběr kvasinek, které velmi pozitivně ovlivňují tvorbu několika významných esterů, které zodpovídají za výrazný aromatický projev odrůdy. V souvislosti s výběrem kvasinek je velmi významná volba teplotních podmínek pro kvašení. Chladné kvašení zvýrazňuje právě výrazný charakter esterů ve víně. Takto vyrobená vína však mají většinou vyšší obsah alkoholu. Velmi vhodným způsobem výroby vína z odrůdy Chardonnay je metoda „Sur Lie“. Chardonnay je vhodné vyrábět rovněž v sudech „barrique“, s biologickým odbouráním kyseliny jablečné a zráním vína na kvasnicích v sudě. Důležité je potom správné sladění charakteru vína, které získává ze sudu „barrique“ s obsahem alkoholu ve víně. Chardonnay je rovněž velmi dobrým partnerem do „cuvée“ s některými dalšímí odrůdami. Využití odrůdy Chardonnay je určeno pro výrobu odrůdových vín všech jakostních stupňů. Velmi dobře lze tuto odrůdu využít jako složku „cuvée“. Chardonnay je vhodné i pro výrobu šumivých vín. Fota titulní strana: Hlavní – Foto R. Stávek; vedlejší (dle běžné posloupnosti): nekvalitní aromatická zralost – foto P. Pavloušek, hrozen ve fázi zaměkání – foto R. Stávek; včelka u Chardonnay – foto P. Pavloušek; dřevo a pupen Chardonnay – foto P. Pavloušek Fota následující strana (foto P. Pavloušek): 1 – aromatická zralost; 2 – detail aromatické zralosti; 3 – hrozen; 4 – list

Vinařský obzor (5/2006)

203

204

Vinařský obzor (5/2006)

206

Systémy pro sbûr a pﬁepravu hroznÛ

• • • • •

snadná a rychlá manipulace optimální velikost obalu vysoká Ïivotnost díky robustní konstrukci objem od 3 do 670 litrÛ vyrobeno z HDPE nebo PP, vhodné pro pfiím˘ styk s potravinami • vhodné do vlhkého prostfiedí sklepÛ • moÏnost stohování, pfiíp. pouÏití víka

spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

Vinařský obzor (5/2006)

207

Co je to rezistence a jak vzniká Petr Hruška, Blatnice

Od fungicidu si vždy klademe některé cíle, kterých dosáhneme snadno a lehce, občas s potížemi a nebo také vůbec. Mnohé neúspěchy v posledních letech vznikaly neodbornou aplikací přípravků a nedosáhly vždy požadované účinnosti. Už každý z nás si alespoň jednou položil otázku, proč můj soused má lépe ošetřenou vinici než já nebo naopak. Pojďme se nejprve podívat na rezistenci (odolnost) z genetického hlediska. Každá odrůda má jiný stupeň odolnosti vůči patogenům. Pokud je odolnost velmi vysoká, hovoříme o rezistenci. Této variability jednotlivých odrůd se využívá ve šlechtění. Také různé odlišnosti v odolnosti jsou mezi druhy révy. Pokud je křížíme různě mezi sebou, jedná se o tzv. mezidruhové neboli interspecifické křížení, kdy vznikají interspecifické odrůdy. STACKMANN uvádí, že šlechtění na rezistenci je nikdy nekončícím bojem s přírodou. Odolnost je dědičně založená schopnost odrůdy odolávat napadení patogenu nebo zpomalovat jeho vývoj. Tolerance je schopnost odrůdy snášet napadení patogenem, aniž by došlo k výraznému snížení výnosu nebo zhoršení kvality hroznů či vína, réva však vykazuje jisté symptomy napadení.

Rezistence může být vertikální nebo horizontální, viz graf. Vertikální je méně vytrvalá a snadno bývá překonána, např. jinou rasou patogena. Geneticky je oligogenně založena, tzn. že má pouze jeden nebo několik málo genů, díky kterým může réva odolávat patogenu. Horizontální je polygenně založena, tzn. že se na odolnosti podílí více genů. Typickým příkladem je odrůda Hibernal. Jedná se o interspecifickou odrůdu, která vznikla z křížení F2 generace (Seibel 7053 x Ryzlink rýnský klon 239 Gm). Právě o odrůdě Seibel se uvádělo, že má vyšší stupeň odolnosti vůči plísni révové, je však velmi citlivá na napadení květenství touto chorobou. Její odolnost byla zpočátku velmi vysoká. Někteří autoři uváděli, že se jedná o rezistentní odrůdu. Postupem času však její odolnost klesala. Můžeme proto hovořit, že se nejedná o horizontální rezistenci. Musím však podotknout, že odolnost Hibernalu je vysoká a ještě několik desítek let stále bude. Pokud nezanedbáme ochranu v době kvetení a krátce po odkvětu, zcela postačí vůči peronospoře 2–3 ošetření. Je taktéž vhodnou odrůdou pro integrovanou produkci a ekologické vinohradnictví. GALET (1996) tvrdí, že zejména keře s nižším vzrůstem a malými listy se zdají být více odolné než keře stejné odrůdy pěstované v půdě dostatečně zásobené vodou a živinami, kde růst probíhá rychleji. BAUMGARTNER a kol. (1998)

Podnikatelské 90,minimum pro vinohradníky a vinaﬁe - Po vstupu do EU

(vã. 5% DPH)

uvádí, že pro ochranu proti houbovým chorobám využívají keře révy rozmanité množství fyzikálních a chemických způsobů, např. pasivně – štětinky, plstnatost, vrstva vosku, pevná pletiva aj.; aktivně – obranné látky. FRIEND (1985) doplňuje tuto informaci o to, že mezi nejdůležitější skupinu látek, které jsou zapojeny do biochemické ochrany rostlin proti patogenům, představují rostlinné fenoly (resveratrol, stilbeny aj.) VERDEREVSKIJ (1987) tvrdí, že u rodu Vitis neexistuje žádná aktivní odolnost proti pronikání zoospor do rostliny. U vysoce odolných odrůd jen nekrotizují průduchy či parenchymatické pletivo, které se nachází především v listech. Rozvoj mycelia může probíhat tak potlačeně, že patogen není schopen vytvářet sporangiofory, a tak ani dalšího šíření. Velmi podobné je to u podnoží. Některé odrůdy, např. Börner, je natolik odolný, že jakmile dojde k napadení mšičkou révokazem na kořenech, buňky napadené části začnou korkovatět a patogen se tak nemůže dál šířit.

280,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

208

Velký problém také činí agresivita patogenu. Ta se postupně zvyšuje. Podnože, které byly vůči révokazu odolné před 50 lety, dnes jsou jen z části nebo dokonce nedostatečně imunní proti stejnému, avšak agresivnějšímu škůdci. Může nastat také situace, že Börner za cca 100 let nebude schopen odolávat vůbec. Proto je šlechtění nevyhnutelnou operací, jak zdokonalit vlastnosti rostliny, ve snaze zabránit nebo snížit poškození. Podobné je to i s přípravkem Rubigan ze skupiny DMI. Po registraci byl nejúčinnějším přípravkem proti padlí. Zničil úplně všechno a spolehlivě chránil vinice po dobu 10–14 dní a dnes se řadí k těm, které používáme především preventivně a pouze při nižších infekčních tlacích. Z praktického hlediska se jedná především o správnou volbu a použití přípravku. Při rezistenci se selekcí vytvářejí odolnější kmeny škodlivých organismů, proti nimž má aplikovaný přípravek snížený účinek. Tato selekce, jako i stoupající agresivita, probíhají současně a stále, jak již bylo uvedeno na začátku. Účinné látky fungicidů mají odlišné mechanismy působení (brzdí jejich životní funkce a postupně odumírání). U přípravků, které působí jen na některou vlastnost patogena, vzniká rezistence rychle a při neodborném používání nemusí v příštím roce působit vůbec. Jejich jednotlivé skupiny mají společnou základní strukturu a vyžadují cílený zásah. Zpravidla se jedná o některé systémové fungicidy. Aby jejich účinek byl úspěšnější a rezistence nevznikala tak snadno, používají se v kombinaci s jinými, většinou kontaktními účinnými látkami. Zpravidla vznikne rezistence takto: po aplikaci přípravku zůstane určitý zbytek populace na keři. Dojde k mutacím, začne probíhat trochu jiná funkce životních funkcí látkové přeměny. Takto vzniklé kmeny nejsou běžným způsobem odlišitelné, neboť změny bývají velmi nepatrné. Čím více bude stejný přípravek častěji aplikovaný proti tomuto kmenu, tím více se bude zvyšovat podíl rezistentního kmenu na celkové populaci škodlivého činitele. Za urči-

té období přestane být přípravek zcela účinný. A protože celá skupina, do které patří, má stejný mechanismus působení na patogena, bude odolný k celé této skupině. Různé kmeny se můžou vzájemně křížit a tím i přenášet rezistenci dále. Čím více má patogen generací za vegetaci, tím rychleji dochází k mutacím a vzniku rezistence. Rezistence opadne až tehdy, pokud zničíme celou populaci patogena i rezistentních kmenů jiným přípravkem z jiné skupiny účinných látek. Musím však podotknout, že 100% populace nikdy nezničíme, vždy nám tam zůstane napadené místo, které neošetříme. Z praktického hlediska to možné není. Proto není na místě si myslet, že rezistenci vůči určitému přípravku „zničím“ ještě tímto rokem. Zcela stejného účinku bylo dosažena i u člověka. Vojákům, kterým byl pravidelně podáván acylpyrin, a to i z důvodu prevence, se u nich do roka projevovaly symptomy nemocí, vůči nimž byl právě tento lék určen. Nejnižší riziko vzniku rezistence je používáním přípravků, které působí ne na jednom, ale hned na několika místech, např. na dýchání a syntézu řetězů. Rezistence nám způsobuje nemalé škody a bojování s ní není snadné. Vždy je snažší udělat preventivní opatření, aby ke vzniku vůbec nedošlo. Jsou to zejména tato: l Četnost aplikací stejné účinné látky vede ke vzniku rezistence. Proto je nevyhnutelně nutné střídání skupin látek s odlišným působením na patogena. l Provést ošetření preventivně. Použití přípravku na zastavení napadení je rizikovější. l Pokud je použita nízká dávka přípravku a nejedná se o preventivní aplikaci, pak jsme na rychlé dráze ke vzniku rezistence. l Špatně provedená aplikace i při vhodném termínu a volbě přípravku, nezaručí spolehlivou ochranu vinice a jenom tím celou situaci zhoršujeme. l Kontaktní přípravky působí na škodlivý organismus, aniž by podporovaly vznik rezistence. Naopak systémové fungicidy mají vyš-

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostﬁedky pro vinohradnictví

ší účinek, avšak musíme dodržet podmínku, že přípravky z jedné skupiny použijeme během vegetace max. 3x. Na závěr bych zdůraznil, že pro úspěšný boj proti rezistenci je důležité, aby si každý vinohradník vedl evidenci aplikovaných přípravků, neboť není jednoduché si vzpomenout, které jsme použili v předcházejících letech. Použitá literatura: Ústní konzultace s Ing. Radkem Sotolářem. BARLASS, M. – MILLER, R.M. – ANTCLIFF, A.J. Development of methods for screening grapevines for resistance to infection by downy mildew dual culture in vitro. Amer. J. Enol. Viticult (37), 1986, s. 61–66. BAUMGARTNER, D.– ROTH,I.– RUFFNER, H.P. Phenololische Inhaltsstoffe des Weinrebenblattes. Schweizerische Zeitschrift für Obst– und Weinbau, 1998, no. 24, s.606–608. FRIEND, J. Phenolic substances in plant disease. Recent Advances Phytochemistry Vol. 12, 1977, s. 557. FRIEND, J. Phenolic substances in plant disease in biochemistry of plant phenolics. Rec. Adv. Phytochem., 1979, s. 497–501. GALET, P. Grapevine disease. Collection Avenir Oenologie. Oenoplurimédia, 1986, s. 234. GALET, P. Cépages et Vignobles de France – Tome I. Les Vignes Américaines Imprimerie Charles Déhan Montpellier, 1988, s. 554. GALET, P. General viticulture. Collection Avenir Oenologie Chantré, 2000, s. 443. KAST, W.K. Untersuchungen zur Dauerhaftigkeit der Resistenz neuer Rebsorten. In: [on line] URL:< http://www.infodienst–mlr.bwl. de>, 2001 VERDEREVSKIJ, D.D. Izbrannye trudy Kišinev „Štiinca“. In: Dokupil M. Zušľachťovanie viniča hroznorodého na rezistenciu proti hubovým chorobám a mrazu. Diplomová práca, MZLU Brno, katedra ovocnictví a vinařství, Lednice na Moravě, 1989, s. 15–16. GRAMAN, J. – ČURN, V. Šlechtění rostlin – obecná část. Skriptum JUCB, 1997, s. 31.

90,(vã. 5% DPH)

Autofii: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy, pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy, aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (5/2006)

209

Výživa révy vinné draslíkem, fosforem a hořčíkem Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Při výživě a hnojení révy vinné je třeba zdůraznit nutnost výživy přes půdu, ke kořenům s využitím aplikace organických a nebo minerálních hnojiv. Listová, mimokořenová výživa musí vykonávat pouze doplňkovou funkci a nemůže nahradit výživu přijímanou kořenovým systémem z půdy. Pod pojmem „potřeba živin“ se rozumí množství živin, které se ve vinici v průběhu roku odebírají z půdy. Určitá část takto odebraných živin se vrací zpět do půdy s ořezaným révím, listy, případně výlisky, které se vrátí zpět do vinice. Odběrem živin se rozumí množství živin, které odchází každý rok z vinice ve formě hroznů. Následující tabulka, podle Müllera a kol. (1999), ukazuje vzájemný vztah mezi potřebou živin a odběrem živin.

Velmi významný z pohledu výživy draslíkem je obsah jílovitých částic v půdě. Čím nižší je hodnota pH půdy, tím více draslíku se z jílovitých minerálů uvolňuje. Určité půdy s vysokým obsahem jílovitých částic mají schopnost pevně vázat draslík a neuvolňovat ho. Draslík podporuje životní děje u révy vinné. Má příznivý vliv na tvorbu květů a plodů, tvorbu kořenového systému, vyzrávání dřeva, činnost listového aparátu, mrazuodolnost, tvorbu cukrů, ovlivnění obsahu kyselin a extraktu vína a aktivace enzymatických systémů v rostlině. Příznaky nedostatku: – Nedostatek draslíku se vyskytuje na lehkých písčitých půdách a na půdách s vysokým obsahem jílovitých částic. – Listová čepel se u bílých odrůd zbarvu-

Roční příjem živin Z toho v listech a dřevě (potřeba) (zůstane ve vinici) N K 2O P2O5 MgO CaO

50–70 50–90 11–23 14–20 50–70

20–30 15–30 2–8 8–15 45–60

Podle: Müller, E., Kadisch, E., Schulze, G., vydání, Verlag Eugen Ulmer, 538 str. Hnojení má potom bezpodmínečně pokrývat odběr živin. V harmonicky vyživované vinici je proto velmi významné ponechání listů, dřeva a výlisků z hroznů ve vinici a tím vlastně hnojení vinice. pH půdy (půdní reakce) je důležitá především z pohledu udržování půdní struktury a zabezpečení dobrého příjmu živin. Optimální hodnoty pH pro viniční půdy jsou: l Lehké půdy: 5,5 – 6,4 l Střední půdy: 6,0 – 7,0 l Těžké půdy: 6,5 – 7,2 Po dusíku, který byl zmíněný v minulém čísle Vinařského obzoru, jsou dále velmi významné pro výživu révy vinné: draslík, fosfor a hořčík. DRASLÍK Z pohledu výživy révy vinné a ovlivnění kvality hroznů a vína je draslík patrně nejvýznamnějším prvkem. Příjem nastává ve formě draselných iontů. Draslík u révy vinné je rozhodující pro dobrý zdravotní stav révového keře, hroznů a zároveň na kvalitu vína.

Z toho v hroznech (odchází z vinice) 25–35 30–60 8–13 4–5 5–10

Odběr v hroznech při zpětném vrácení výlisků 5–10 12–24 3–5 3 5

Walg, O, 1999: Der Winzer – WEINBAU, 2. je hnědě–červenohnědě, až hnědě–fialově. U modrých odrůd je potom listová čepel červená. Okraje listů se svinují dolů. – Vyšší citlivost na napadení houbovými chorobami. – Zhoršení vyzrávání dřeva a mrazuodolnosti. – Zhoršení asimilace. Silný nadbytek draslíku může být velmi významný zejména ve vztahu s nedostatkem hořčíku. Optimální poměr mezi K20 : MgO by měl být 2–3 : 1. Sucho zesiluje fixaci draslíku v jílovitých minerálech. Draslík je v půdách více pohyblivý, nežli sloučeniny fosforu. FOSFOR Fosfor je velmi důležitý prvek ve výživě révy vinné, protože je zapojený ve většině životních dějů, které probíhají u révy vinné. Sloučeniny fosforu jsou velmi významné pro asimilaci a transport asimilátů. Velmi důležitý je fosfor pro tvorbu květů, násadu plodů, vyzrávání dřeva a tím samozřejmě i mrazuodolnost.

Fosfor působí velmi příznivě na rozvoj kořenového systému. Sloučeniny fosforu v půdě jsou velmi obtížně pohyblivé a podléhají pouze minimálnímu vymývání z půdy. Příznaky nedostatku: – příznakem nedostatku mohou být malé listy, tmavozelené, které později zhnědnou. – Řapíky a nervatura listu je zpočátku načervenalá. – Dochází ke zhoršení vyzrálosti jednoletého dřeva. – Zhoršená tvorba květů, menší květenství, snížená plodnost u révy vinné. – Dochází k oslabení rozvoje kořenového systému. Příznaky nadbytku: – Při přehnojení fosforem může docházet ke snížení příjmu stopových prvků. – Zesílení výskytu chlorózy na vápenatých půdách. – Rovněž nadbytek fosforu může způsobovat snížení výnosu. Význam sloučenin fosforu pro budoucí víno je velmi významný. Velmi pozitivní je působení fosforu na tvorbu aromatických látek ve víně. Jeho vliv na asimilaci je významný rovněž z pohledu změn obsahu cukrů a kyselin v hroznech. HOŘČÍK Hořčík je velmi významnou součástí chlorofylu, zeleného listového barviva, které je velmi významné pro průběh fotosyntézy a tvorbu cukrů. Hořčík se podílí na aktivaci činnosti enzymů. Pozitivně ovlivňuje rovněž odolnost rostliny proti chorobám. Příjem hořčíku je ovlivňovaný jeho vzájemným vztahem s vápníkem. Z tohoto důvodu má být poměr Ca:Mg přibližně 3:1. Příznaky nedostatku: – Zvyšuje se sklon ke sprchávání květenství. – Působí na snížení výnosu. – Dochází ke snížení cukernatosti. – Zvyšuje citlivost révy vinné na houbové choroby a vadnutí třapiny. Abychom zabezpečili optimální výživu révy vinné, je třeba věnovat velkou pozornost objevení se vizuálních příznaků u révy vinné. Velmi významná je rovněž pravidelná analýza listových a půdních analýz a úprava výživy podle těchto výsledků. (Fotografie k článku jsou na straně 238)

210

Jednání AREV 7. až 9. 4. 2006 v Meran (I) Ing. Jiří Sedlo, CSc. a Ing. Martin Půček – Svaz vinařů České republiky

Ve dnech 7. až 9. 4. proběhla celkem tři různá zasedání AREV a dvě krátké exkurze ve Výzkumném ústavu Laimburg a ve vinařském družstvu v obci Tramin. V pátek 7. 4. se uskutečnilo jednání CEPV (Rada evropských vinařských odborníků) při AREV. Byl připraven návrh rezoluce AREV k připravované reformě trhu s vínem. V podstatě byl přijat s drobnými úpravami, neměnícími podstatu, návrh řídícího výboru CEPV z 27. 1. ve Štrasburku. Diskutovalo se např. o tom, zda má být výnos hroznů sledován na každou parcelu nebo jen za celý podnik. Na závěr bylo dohodnuto, že sledování na každou parcelu je prakticky nemožné a znamenalo by to enormní nárůst byrokracie. V případě označování vína bylo navrženo doplnit k zásadám pro reformu i zjednodušení značení. Na závěr bylo doporučeno doplnit text týkající se stávajících omezení i o vysoké spotřební daně z vína v některých členských zemích. Následovala exkurze do Výzkumného ústavu Laimburg. Jde o zemědělský VÚ Jižních Tyrol, který zaměstnává přes 200 osob a k hlavnímu zaměření patří ovocnářství a vinařství. Nejčastější odrůdou v regionu je stále ještě modrý Vernač (Trolínské) s třetinovým podílem na ploše vinic. Modré odrůdy se podílí celkem

55 % na ploše vinic. K těm nejvýznamnějším patří ještě autochtonní Lagrein (7 %) a Pinot noir (6 %). Z bílých odrůd je nejvíce rozšířena odrůda Pinot blanc (10 %), Chardonnay (9 %), Pinot gris (8 %) a Tramín (7 %). V sobotu 8. 4. proběhlo XIX. zasedání mezinárodní rady, XIV. valné shromáždění a mezinárodní představenstvo AREV. Úvodem účastníky přivítal president AREV a hejtman země L. Durnwalder (I). V projevu o autonomním regionu Jižní Tyroly zdůraznil, že region má 480 tisíc obyvatel, autonomie se vztahuje i na zákonodárství (s výjimkou zahraničních věcí). Z daní vybraných v regionu se 90 % vrací zpět do regionu, kde se pak rozhoduje o jejich určení. Rakouská německy mluvící menšina tvoří 70 % obyvatelstva v regionu, Italové 25 % a 5 % obyvatelstva mluví rétorománsky. Každý obyvatel má právo na užívání své mateřštiny i ve styku s úřady, úřad s ním musí ve stejném jazyku komunikovat. Školy jsou německé nebo italské, každý si může vybrat kam půjde. Univerzita je tříjazyčná, 1/3 předmětů je přednášena německy, 1/3 italsky a 1/3 anglicky. Cílem je, aby každý občan znal alespoň tři jazyky. Jsou největším producentem ovoce v Evropě. Snaží se zajistit zaměstnanost obyvatel v místě bydliště, nikdo nemusí dojíždět do zaměstnání dále než 25 km, tím se udržují „živé“ vesnice. Za posledních pět let se nyní zvýšila nezaměstnanost „až“ na 2,6 % (z 2,3 %). Mají nejvyšší hrubý produkt na hlavu v celé Itálii. Následovalo přivítání starostou města Meran G. Januthem, lázeňského a kongresového města s 35 tisíci obyvatel. Hrozny révy jsou ve zdejších termálních lázních využívány k léčení již 150 let. Zemský rada H. Berger odpovědný za zemědělství v regionu seznámil přítomné se země-

Vinafisk˘ slovník + CD-ROM • kniha + CD-ROM: 336 stran textu s mnoÏstvím fotografií, kreseb a schémat, 32 strany barevn˘ch pfiíloh • ojedinûlá publikace nemající v ãeské vinafiské literatufie obdoby • celé verze z mnoÏstvím fotografií v multimediální podobû na CD-ROM, kter˘ je souãástí • rejstfiík ãesko-nûmecko-anglicko-francouzsk˘ • slovníãek pojmÛ pro sommeliéry

dělstvím Jižních Tyrol. Přibližně 5 tisíc vinařů pečuje o 5 200 ha vinic s roční produkcí 360 až 400 tisíc hl vína. Vinohradnictví plní nejenom ekonomickou, ale i ekologickou funkci. Velmi důležitý je turismus. Celkem 75 % vinařů je sdruženo do vinařských družstev. Generální ředitelka DG Agri M. Driessen hovořila o připravované reformě trhu s vínem v EU. V červnu zveřejní Komise zprávu o reformě, v prosinci by mělo budoucí nařízení mít již právní formu a platit by nové nařízení mělo od sklizně 2007 nebo 2008. Na konkrétní informace je zatím příliš brzo. Předsedkyně mezifrakční pracovní skupiny víno při Evropském parlamentu Astrid Lulling nejdříve řekla pár slov o této pracovní skupině. Byla založena v roce 1994, nyní v ní pracuje přibližně 100 poslanců. V rámci reformy musí vinaři požádat o větší rozpočet, řada prostředků se vydává méně efektivně, než by tomu bylo v případě vinařství. Stále otevřená je otázka minimální spotřební daně z vína. Zatím je na nule, ale existují trvalé snahy tuto hranici zvýšit. Komisař už připravuje návrh, má se zvýšit i spotřební daň u piva. Teď půjde o to, do jaké míry se zvýší daň z piva. Pokud to bude o pár procent, nemusí se zvedat daň u vína. Budou-li to desítky procent, zvýší se i daň z vína. Proto je nutné lobovat u svých poslanců v EP. Předseda pracovní skupiny víno při COPA/ COGECA J. L. Piton dlouho hovořil o reformě trhu s vínem. Kritizoval snahu o odpojení od přímých dotací, naopak je zapotřebí více dotací. Ve srovnání s novými vinařskými zeměmi je obor podkapitalizován, málo se investuje. Nadále se musí kontrolovat produkční potenciál EU. Návrh reformy musíme předložit my, vinaři, jinak jej Komise zpracuje sama bez nás.

490,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (5/2006)

Závěrečný projev v tomto bloku měl první vicepresident AREV a předseda CEPV R. Muth. Zdůraznil, že názory AREV na reformu se sjednotily s názory COPA/COGECA. Jednání pokračovalo volbou presidenta AREV. Celkem bylo odevzdáno 36 hlasů, z toho 32 získal L. Durnwalder, 4 hlasovací lístky byly prázdné. ČR měla 2 hlasy. V rámci prezentace nových členů AREV bylo představeno Lucembursko. Země se 450 tisíci obyvatel, z nichž 40 % není občanem tohoto státu, v důsledku sídla více organizací EU. Plocha vinic činí 1 300 ha, naprostou většinu tvoří bílé odrůdy. Modré odrůdy jsou vysázeny jen na 6,5 % plochy, konkrétně jde o odrůdy Pinot noir a Svatovavřinecké. Průměrná velikost vinohradnického podniku činí 2,8 ha, většina z nich je členem vinařských družstev. Průměrný výnos hroznů je 14 t/ha a průměrná roční spotřeba vína na hlavu činí 64 l, což je nejvyšší v Evropě. Následovala diskuse k rezoluci, jejíž návrh připravil CEPV den předtím. Většinou šlo jen o předvádění řečníků ve smyslu „to jsem navrhl nebo právě navrhuji já“, zásadní nesouhlas nikde nebyl. Výjimkou byla diskuse o počítání maximálního výnosu hroznů na podnik nebo na parcelu, nakonec i Francouzi pochopili, že

výpočet na parcelu je nesmysl a v rozporu se snižováním byrokracie. V neděli 9. 4. se dopoledne uskutečnila exkurze do vinařského družstva v obci Tramin. Ředitel družstva seznámil účastníky se situací. Počátkem minulého století patřil region k nejjižnějším částem rakousko-uherské monarchie, proto se tam produkovalo především červené víno. Po první světové válce byli připojeni k Itálii a stali se tak nejsevernějším regionem Itálie. Proto se zaměřili na víno bílé. I z marketingových důvodů patří k hlavním odrůdám Tramín, odrůda, která dostala jméno snad podle této obce. K zajímavostem patří, že hektar vinice lze včetně pozemku zakoupit za 500 až 800 tisíc eur a za kilogram hroznů družstevníci dostávají přibližně 2 eura. Nejpodstatnější části rezoluce: l Je nutné mít samostatnou SOT pro víno, ne společnou SOT pro celé zemědělství l Cíle reformy z roku 1999 jsou stále aktuální l Je nutné podpořit pozorování trhu s vínem v jednotlivých regionech, vývoj trhu pak využívat pro jeho regulaci l Je nutné zlikvidovat černé výsadby vinic (například jejich plocha v Itálii odpovídá množství destilovaného vína)

Ružové vína z Provence sú v kurze Provence vo Francúzsku rozprestiera svoje vinice na 27 300 hektároch, z čoho pripadá 24 000 ha s označením AOC Côtes de Provence, 4 100 ha Coteaux d ´Aix en Provence a 2 200 ha Coteaux Varvis. 488 výrobcov fľašujú svoje vína sami. K nim sa pripájajú 73 družstevné podniky a 58 obchodných firiem. Za rok vyprodukujú 160 mil. fliaš, ktoré predajú zväčša vo Francúzsku. Mladí Francúzi požadujú nekomplikované, ľahké ružové vína (rosé). V kampani 2003/2004 predali 1,1 mil. hl rosé, čo predstavovalo ¾ všetkých vín AOC (Appellation d ´Origine Controlée) v Provence. Weinwirtschaft 2005, č. 10, s. 26 Prenosné chladené šampanské S mottom „Moët keep cool“ vyvinula firma Moët chladiacu tašku s 0,75 lit. Fľašou sektu Moët Champagne za 27 € alebo s 1,5 lit. fľašou za 60 €. Za 99 € firma ponúka na trhu „Moët – Bubble – Pool“, vankúš – výstroj na plaváreň s 9 šampanskými pohármi s 0,75 lit. fľašou. Weinwirtschaft 2005, č. 9, s. 46 Šumivé vína svetových majstrovstiev vo futbale 2006 Podnik Larson Reims pripravil pre svetové majstrovská vo futbale v Nemecku 2006 špeciálne šampanské s etiketou s logom FIFA. Šampanské pripravili z cuvée Pinot noir (Burg. modré), Pinot meunier a Chardonnay. Fanúšikovia a zberatelia sú nadšení. Weinwirtschaft 2005, č. 15, s. 46 Povinná deklarácia aditívov na vínne etikete v Nemecku Od 25. novembra 2005 sa musia na novozavedených etiketách fľašových vín uvádzať všetky aditívy, ktoré by mohli vyvolávať precitlivelosť na ľudský organizmus. K nim patrí napríklad SO2 alebo kazeín používaný pri čírení vína. Doteraz nebolo jasné, v akom jazyku sa to má deklaro-

211

l Je nutné zvýšit kontrolu těch regionů, které stále využívají krizové destilace. Opakovaná krizová destilace by měla být podmíněna programem vzdáním se vinohradnictví. V ostatních regionech by mělo platit, že nejpozději každé 3 roky budou prováděny letecké snímky vinic a porovnávány s registrem vinic l Je nutné podpořit vinohradnictví na větších svazích l Je nutné podpořit vinohradnictví ve ztížených klimatických podmínkách l Závlahy jsou možné jen v letech nedostatku vláhy, nikoliv automaticky každoročně. Závlahy nemohou znamenat zvýšení produkce vína regionu l Odpovědnost za množství produkce vína má každý region, ten musí dohlédnout na maximální výnos hroznů l Krizová destilace musí zůstat zachována, ale jen jako skutečně krizové opatření. Z větší části by měla pomoci restrukturalizace vinohradnictví l Zvyšování cukernatosti moštů nemůže znamenat nárůst objemu vína, metoda zvyšování musí odpovídat tradicím daného regionu l Nelze připustit, aby nové vinice byly vysazovány s cílem produkce zahuštěného moštového koncentrátu

vať. Ministerstvá hospodárstva E. Ú. sa dohodli, že táto otázka je spojená s ochranou spotrebiteľa ako najvyššia priorita. Všetky alergény sa musia uvádzať v jazyku spotrebiteľskej krajiny, do ktorej sa fľašové vína dovážajú. To znamená, že aj zahraničné vína importované do Nemecka musia na etiketách aditívne substancie deklarovať v nemčine. Napríklad oxid siričitý alebo sulfity. Netýka sa to starých ešte nevyužitých etikiet do vyčerpania zásob. Weinwirtschaft 2005, č. 6, s. 21 Víno k špargliam Firma Herres v Trieri v Nemecku pripravuje biele prírodné víno k špargliam (chřestu) s označením Conte Verde sviežené, Varduzzo Pinot grigio frizzante. Víno Conte Verde sa bude predávať od apríla do júla. Odporúčaná cena je 2,49 €. Weinwirtschaft 2005, č. 10, s. 54 Podle uvedených zdrojů připravil Erich Minárik

Kupujte u našich inzerentů

212

Porovnání nákladů při pěstování révy vinné s ohledem na velikost pěstitelské plochy Ing. Patrik Burg, Ph.D., Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Ústav zahradnické techniky Zahradnické fakulty MZLU Brno

Na Ústavu zahradnické techniky provádíme ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky již řadu let modelové výpočty provozních nákladů strojních souprav. V praktických výpočtech se provozní náklady člení na dvě skupiny, a to na náklady: – fixní, které mají v průběhu roku konstantní úroveň a vznikají i bez ohledu na nasazení stroje v provozních podmínkách. Z hlediska podílu na jednotku nasazení stroje jsou však proměnlivé. Se zvyšujícím se ročním nasazením stroje fixní náklady na jednotku nasazení klesají. Fixní náklady zahrnují odpisy, pojištění, daně, náklady na uskladnění. – variabilní, které bezprostředně souvisí s provozem stroje. Měrné variabilní náklady (vztažené např. na 1 hodinu nasazení nebo na 1 ha) se zjednodušeně uvažují jako konstantní, nezávislé na intenzitě ročního nasazení. Ve skutečnosti však zvyšování ročního nasazení stroje způsobí zpravidla i mírné zvýšení měrných variabilních nákladů, především způsobené zvýšením nákladů na opravy a udržování stroje. Variabilní náklady zahrnují především náklady na pohonné hmoty, opravy a údržbu a osobní náklady obsluhy. Nezbytným předpokladem výpočtů je znalost provozní problematiky hodnocených strojů. Jedná se o soubor technicko-ekonomických parametrů, z nichž největší význam na celkovou výši provozních nákladů mají údaje o rozsahu jejich ročního nasazení (h.rok–1), spotřebě pohonných hmot (l.ha–1), pořizovací ceně strojů (Kč) a údaje o výkonnosti strojních souprav využívaných u jednotlivých pracovních operací (ha.h–1). Hodnoty ročního nasazení odrážejí velikost obdělávaných ploch. Jsou kalkulovány odděleně u energetického prostředku (traktoru) a připojeného stroje (nářadí). Důvodem je širší nasazení traktoru během roku ve srovnání s konkrétním druhem nářadí. Ve vinohradnických podnicích se průměrné využití traktoru pohybuje na úrovni 100 h.ha–1 (na základě našeho sledování vychází z této hodnoty poměr dopravy a přejezdů asi na 52 % a podíl mechanizovaných operací prováděných ve vinici na 48 %). Roční nasazení přípojných strojů se liší dle jednotlivých skupin stejně jako u jednotlivých pěstitelů (rozdílná četnost zásahu za rok). Jako příklad lze uvést výpočet ročního nasazení rosiče. Dosahuje-li průměrná výkonnost při chemické ochraně 1,0 ha.h–1 a budeme provádět 7 zásahů za sezónu, bude se roční nasazení u 1,0 hektarového pěstitele pohybovat na úrovni 7,0 h.rok–1, u např. 20 hektarového pěstitele na úrovni 140,0 h.rok–1. Spotřeba pohonných hmot představuje ve výpočtech variabilní nákladovou položku. Je ovlivněna celou řadou faktorů, např. energetická náročnost pracovní operace, podmínky stanoviště, technický stav traktoru, atd. Ve výpočtech je tedy vhodné vycházet z průměrných hodnot získa-

ných při sledování konkrétních souprav v provozních podmínkách a z aktuálních cen motorové nafty. Pořizovací cena strojů se promítá do provozních nákladů postupně formou odpisů, zpravidla se však odráží i ve výši nákladů na údržbu a opravy. Uživatel může tyto položky ovlivnit u konkrétního typu stroje jen velmi omezeně (např. výběrem prodejce s nižší cenou, způsobem odepisování, zbytek v závorce vypustit). Pořizovací cena bývá velmi často spojena s technickou úrovní stroje a úrovní jeho vybavení. Hodinová výkonnost dané soupravy charakterizuje řadu faktorů, především však technickou úroveň soupravy, množství přejezdů, spon výsadby, kvalifikaci obsluhy apod. V modelových výpočtech zadáváme výkonnost charakterizovanou 3 hodnotami. Střední hodnota je běžně dosahovaná, nižší hodnota je výkonnost dosahovaná ve ztížených podmínkách, vyšší hodnota představuje výkonnost dosaženou v ideálních podmínkách. Pro potřebu modelových výpočtů jsme sestavili technologický postup ve variantě zatravněného meziřadí s mechanickou kultivací příkmenných pásů, který se v pěstitelských podmínkách začíná hojně rozšiřovat. Jedním z důvodů je zejména jeho uplatňování při přechodu k systému integrované produkce. Nákladovost byla modelována pro 2 velikostní kategorie pěstitelů s 1,0 a 20,0 ha vinic. Přehled pracovních operací, jejich četnost za sezónu, pracnost a způsob provedení (ručně/mechanizovaně) uvádí tab. 1. Tab.1: Přehled pracovních operací Název pracovní operace

Pěstitel – 1,0 ha Opakovatelnost Pracnost opeoperace za race Provedení sezónu [h.ha–1]

Pěstitel – 20,0 ha Pracnost operace [h.ha–1]

Provedení

Řez vinice

100

ručně

100

ručně

Oprava opěrné konstrukce

ručně

Chemická ochrana

6–8

mechan.

Mulčování meziřadí (drcení réví)

1,1 (1,7)

mechan.

1,1 (1,7)

mechan.

Kultivace příkm. pásu

2,5

mechan.

2,5

mechan.

Čištění/ometání kmínků

ručně

3,3

mechan.

Podlom

ručně

Zastrkování letorostů

ručně

Osečkování letorostů

2–3

ručně

1,7

mechan.

ručně

3,3

mechan.

10 (vana + 8 prac.)

částečně mechan.

3 (návěsný sklízeč)

mechan.

Vyvazování

Odlistění/defoliace Sklizeň

Tab. 2 a tab. 3 uvádí přehled mechanizačních prostředků, rozsah jejich ročního nasazení společně s vypočítanou výší provozních nákladů

Vinařský obzor (5/2006)

na 1 hodinu provozu u pěstitele s 1,0 a 20,0 ha. Relativně nízké hodnoty ročního nasazení v tab. 2 jsou zapříčiněny skutečností, že model nákladovosti neřeší předpokládané využití mechanizace mimo sledovaný podnik, což se prakticky běžně děje alespoň v rámci rodinných vazeb, případně sousedských dohod za úplatu. Právě rozsah využití společně s pořizovacími cenami má však zásadní vliv na výši provozních nákladů. Tab. 2: Pěstitel – 1,0 ha Nasazení [h.rok–1]

Provozní náklady [Kč.h –1]

Traktor (MT 8–150, poř. cena 330 tis.)

100

567

Chemická ochrana (rosič AGP 500, poř. cena 72 tis.)

1650

Mulčování meziřadí (INO TFZ 160, poř. cena 93 tis.)

1413

Kultivace příkmenného pásu (Clemens, poř. cena 49 tis.)

563

Pracovní operace, technické zajištění, orientační pořizovací cena [Kč]

Tab. 3: Pěstitel – 20,0 ha

Tab. 4: Nákladovost technologického postupu Podnik s 1 ha plodných vinic

Podnik s 20 ha plodných vinic

Náklady na ruční práci 24 780 Kč

Náklady na ruční práci 14 980 Kč

Náklady na mechanizované práce 43 114 Kč

Náklady na mechanizované práce 32 727 Kč

Náklady na materiál (přípravky na Náklady na materiál (přípravky na ochranu rostlin, vázací pásky, drát apod.) ochranu rostlin, vázací pásky, drát apod.) 20 000 Kč 20 000 Kč Celkové náklady na 1 ha vinice 87 894 Kč

Provozní náklady [Kč.h –1]

Traktor (Zetor 5213, poř. cena 680 tis.)

800

285

Chemická ochrana (rosič AGP 500, poř. cena 72 tis.)

285

151

Mulčování meziřadí (INO TFZ 160, poř. cena 93 tis.)

100

217

Kultivace příkmenného pásu (výkyvná sekce Clemens, poř. cena 49 tis.)

160

100

Podnik s 1 ha plodných vinic

Ometání kmínků (Duplex, poř. cena 52 tis.)

140

Osečkování letorostů (Ostratický PN–1,5, poř. cena 110 tis.)

Celkové náklady na 1 ha vinice 87 894 Kč

200

Defoliace (Ostratický, poř. cena 154 tis.)

420

Plně mechanizovaná sklizeň hroznů – uvažována na úrovni 9000 Kč.ha –1 dle ceny na trhu

V tabulkách jsou patrné rovněž rozdíly v počtu operací prováděných ručně a mechanizovaně. Tento stav je dán skutečností, že u 1,0 ha plodné vinice je reálný předpoklad, že pěstitel zvládne některé operace, jako je např. čištění kmínků, osečkování letorostů a odlistění zóny hroznů ručně. Ruční práci jsme pro potřeby výpočtů ocenili na úrovni 70 Kč.h–1. Je nutné podotknout, že zejména řada drobných pěstitelů při výpočtech nákladovosti vlastní práci vůbec nezohledňuje. Výsledný přehled nákladových položek pro zvolenou variantu technologického postupu uvádí tab. 4 a tab. 5. Rozdíl v hodnotách nákladů u ruční práce jsou dány jejím výrazně vyšším podílem u pěstitele s 1,0 ha. Obdobně vyšší hodnoty byly u této varianty vypočteny u nákladů na mechanizované práce. Jak již bylo popsáno výše, je tato skutečnost dána zejména malým ročním nasazením strojů. Náklady na materiál zahrnují ceny chemických ochranných prostředků, vázacích pásek, materiálu na opravu opěrné konstrukce a byly vyčísleny u obou variant pěstitelů ve výši 20 000 Kč.ha–1.

Víno z nebe na zem

Celkové náklady na 1 ha vinice 67 707 Kč

Součtem jednotlivých nákladových položek získáme hodnotu 87 894 Kč.ha–1 u pěstitele s 1,0 hektarem a 67 707 Kč.ha–1 u pěstitele s 20,0 hektary vinic. Výsledný hospodářský výsledek u obou variant pěstitelů uvádí tab. 5. Je nutno podotknout, že tržby z prodeje hroznů budou výrazně ovlivněny hektarovým výnosem hroznů a samozřejmě také výkupní cenou hroznů. Odlišný výsledek by bylo možné uvažovat za předpokladu, že se nebude jednat pouze o pěstitele révy vinné, ale současně o zpracovatele hroznů, kteří svůj výsledný produkt budou prodávat ve formě vína. I zde by však byla celková efektivita ovlivněna technologickou úrovní sklepního provozu. V žádném případě nelze opomíjet náklady na vybavení (odpis zařízení, např. tanků, lisu) a materiál (filtrační vložky, křemelina, bentonit atd.).

Nasazení [h.rok–1]

Pracovní operace, technické zajištění, orientační pořizovací cena [Kč]

213

Tab. 5: Hospodářský výsledek

Tržba při výnosu 7,0 tun a realizační ceně 11,00 Kč 77 000 Kč Hospodářský výsledek Ztráta – 10 894 Kč Pozn: průměrná realizační cena v ČR v roce 2005 11,30 Kč.kg –1 Skutečné ceny podle odrůd 5,50 – 12,00 Kč.kg –1 Rentabilitu si jistě spočítá každý sám!!!

Podnik s 20 ha plodných vinic Celkové náklady na 1 ha vinice 67 707 Kč Tržba při výnosu 9,0 tun a realizační ceně 10,00 Kč 90 000 Kč Hospodářský výsledek Příjem + 22 293 Kč Pozn: u většího podniku předpokládáme vyšší výnos při relativně nižší kvalitě (ceně). V kalkulaci nejsou zahrnuty některé náklady (režie, odpisy porostu, budov atd.). Podle našich propočtů činí dalších cca 10 000 Kč.ha –1

Získanými modelovými výpočty prezentujeme výrazný ekonomický propad u drobných pěstitelů révy, k němuž došlo v loňském roce. Výsledky tak potvrzují nežádoucí trend nastolený v ČR, který směřuje k posunu hranice rentability pěstování směrem k větším pěstitelům. Naštěstí je pěstování révy pro menší a v našich podmínkách nejpočetnější skupinu pěstitelů často celoživotním koníčkem s hlubokou tradicí, a tak nezbývá než věřit, že přetrvá i do dalších let. Oponovaný příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. 1G46082 „Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné“.

299,-

Nicolas Joly je ve svûtû vína znám˘ zavedením biodynamiky ve svém prestiÏním vinafiství Coulée de Serrant uÏ v roce (vã. 5% DPH) 1984. V novû redigovaném a roz‰ífieném vydání knihy, která se stala jiÏ klasikou vinafiské literatury, odhaluje nûkterá tajemství svého vinafiského umûní. Díky této knize a velkému poãtu pofiádan˘ch pfiedná‰ek pfiispívá autor k popularizaci biodynamiky. Má stále více zastáncÛ jak mezi milovníky dobr˘ch vín, tak mezi samotn˘mi vinafii. Pomocí citliv˘ch postupÛ umoÏÀuje biodynamika vrátit vínu osobitost viniãní tratû a opût dát v˘znam oznaãení A. O. C. (appellation d'origine contrôlée) „âím více se budeme vzdalovat zákonÛm Ïivota, tím více budeme závislí na umûl˘ch náhraÏkách, které jsme pÛvodnû nepotfiebovali ani k o‰etfiování vinice ani k zvelebování vína“ uvádí autor. V fieãi pfiístupné i nezasvûcenému, odhaluje Nicolas Joly originalitu tohoto zpÛsobu vinohradnictví, které zdárnû a úspû‰nû praktikuje. Nezamûfiuje se pouze na posílení pÛvodní formy Ïivota v pÛdû dadáváním Ïivoãi‰n˘ch a rostlinn˘ch látek, ale také na vyuÏití rÛzn˘ch biodynamick˘ch preparátÛ, pomáhajících rostlinû vstfiebávat svûtlo a teplo (zlep‰it její fotosyntézu). Inspiruje se my‰lenkami vizionáfie Rudolfa Steinera, autora popisujícího pÛdu jako poslední meziãlánek pfied citliv˘m, ménû hmatateln˘m svûtem, nacházejícím se v atmosféfie. Zab˘vá se rovnûÏ rolí astronomie, protoÏe biodynamika povaÏuje pÛdu za zrcadlov˘ odraz kosmu.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

214

Zprávy ze světa vinohradnictví Simulátor řezu révy SimulCep 3D je učební pomůcka, která umožňuje svým uživatelům virtuální nácvik řezu révy. Umožňuje zviditelnit účinky řezu v několika následujících letech. Pomáhá tak okamžitě pochopit důsledky zásahu pro vývoj keře. Zahrnuje hlavní řezy, používané ve Francii: Chablis, Cordon de Royat, Gobelet, Guyot, dvojitý Guyot. Posláním pomůcky je její začlenění mezi učební materiály po různé kategorie uživatelů: zaměstnance, studenty, vinaře, rekvalifikanty atd. SimulCep 3D vydalo a šíří vydavatelství Educagri éditions – www.editions.educagri.fr. Kalifornie: Zinfandel zůstává králem „blush wine“ Počátky Zinfandlu sahají do období zlaté horečky (mezi 1852-1857). Od té doby se tato odrůda šířila po celé Kalifornii, protože byla zvlášť vhodná pro podnebí i půdu v tomto státě. Od r. 1994 testy DNA potvrzují, že Zinfandel je geneticky totožný s Primitivo v Itálii. V současnosti je to 4. nejrozšířenější odrůda v Kalifornii, s rozlohou 50 000 akrů v r. 2004. Přes zajímavé kvality těchto červených vín, upomínajících na tóny červeného a černého bobulového ovoce, s kořeněným podtónem, úroda hroznů se většinou používá na výrobu White Zinfandel, jednoho typu rosé, známého také pod názvem „blush wine“. V červeném představuje pouze 2 % ze 160 miliónů kartonů (1 karton = 12 lahví – pozn. red.) kalifornských vín, prodaných v USA, zatímco podíl White Zinfandelu tvoří 14 %. Analýza snímků umožňuje hodnotit kvalitu hroznu Zařízení, užívající analýzu snímků ke kvalitativnímu hodnocení výnosu hroznů bylo odměněno stříbrnou medailí na SITEVI 2005. Autoři tohoto systému jsou Les Vignerons de Chusclan (Spolek vinařů ze Chusclanu), další rozvoj a prodej je zásluhou společnosti SODIMEL v Bordeaux. Od r. 2002 se vinaři ze Chusclanu zajímali o problém kvantifikace barvy bobulí. Nakonec je zaujala metoda analýzy snímků, vyvinutá společností CEMAGREF v Montpellieru. Po řadě pokusů, prováděných v r. 2004, svěřili rozvoj metody SODIMELu. Dvě zařízení jsou ve zkušebním provozu na vinici v Chusclanu a dvě další se připravují na vinici v Codolet. Vinaři použijí tuto metodu kvalitativního hodnocení k lepší reakci na očekávání trhu. Hérault: Opatření v „katastrofální vinohradnické situaci“ Správní rada Federace družstevních sklepů Héraultu, která se sešla 4. listopadu 2005, projednávala otázky trendů, ale i strukturální otázky v „katastrofální vinohradnické situaci“. Tato situace si vyžaduje, aby všechny družstevní sklepy odmítali prodávat za nízké ceny. V tomto smyslu také žádali, aby na pálení lihu byla použita raději část zásob z úrody r. 2004, místo toho, aby byla prodána možná za mírně vyšší cenu, která ale negativně

ovlivní odbyt úrody z r. 2005. Pokud se týká strukturálních otázek, rada důrazně protestovala proti závažnému zpoždění výplaty dotací na restrukturalizaci vinařství a diskutovala o možnostech zvládnutí současné nouze na venkově. Nakonec se také otevřela diskuse o likvidaci vinic, protože vinaři oblasti Languedoc-Roussillon jsou z větší části zastánci tohoto opatření. Tajná volba přinesla většinu jednoho hlasu v její prospěch. Bordeaux: Cíl 10 000 ha zrušených vinic První žádosti o pomoc při rušení vinic začaly přicházet do Onivins v Bordeaux. „Dostali jsme kolem 200 žádostí, s celkovou výměrou 500 ha,“ potvrzuje Marlene Lachat, zodpovědná za tuto problematiku. Bordeauxští vinaři musí podat své žádosti do 31. prosince, aby obdrželi pomoc, která může dosahovat až 15 000 € na zrušený hektar. Místní společenství a CIVB (Conseil Interprofessionnel des vins, Mezioborová vinařská rada v Bordeaux) dostala výpomoc od místních rad ve výši 6300 €. CIVB za tímto účelem dojednala půjčku 60 mil. €, počítající se zrušením asi 10 000 ha. Chile: Plány na velkolepé vysazování vinic Chile musí o 50 % zvětšit plochu vinic v nejbližších 8 letech, pokud chce vyhovět rostoucí poptávce po svých vínech na světovém trhu. Podle čísel, zveřejněných chilskou vládou a publikovaných na decanter.com, export chilských vín dosáhne 10 mil. hl z celkových 12,9 mil. hl, vyrobených do r. 2014, t. j. nárůst o 8 % ročně. K dosažení této produkce musí být vysázeno 67 000 ha vinic navíc k celkovým 112 000 ha, registrovaným v r. 2004. Tato čísla odpovídají „vysoké hypotéze“, analyzované ve studii. „Nízká hypotéza“ počítá s produkcí 10,4 mil. hl, z čehož půjde 7,6 mil. hl na export, čili nárůst o 5 %. „V Chile musíme dál zvyšovat náš prodej, a ukázat, že máme na daleko víc,“ vyhlásil René Morino, ředitel asociace vývozců chilských vín, na decanter.com. Kalifornie: Úspěch Pinot Noir znepokojuje ekology Úspěch, s jakým se setkal na americkém trhu Pinot Noir v důsledku filmu Sideways, vyvolává prudký nárůst vysazování, zejména na severu regionu Sonoma, poměrně chladném území, dobře vyhovujícímu burgundské odrůdě. Toto rozšiřování vinic mimo tradiční regiony, jako je Napa Valley nebo Sonoma Valley, kde je vysoká cena půdy, znepokojuje ekology, protože se děje na úkor lesa. Byly odlesněny tisíce hektarů. Ekologové a obyvatelé Annapolisu, městečka 225 km na sever od San Franciska, se bouří proti této přeměně lesů na vinice, která, jak říkají „ničí volně žijící faunu, rozrušuje půdu a znečišťuje hladinu spodních vod“. Odpovědní činitelé okresu Sonoma studují nové zákony, které by od příštího měsíce měly omezit destrukci lesa na 80 000 ha. Podle vitisphere.com (akm)

Ekologické zemûdûlství

280,(vã. 5% DPH)

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (5/2006)

215

Vliv trvalého ozelenění na stav výživy u různých odrůd révy vinné Dvorní rada Dipl. Ing. Wilhelm Wunderer, profesor vinohradnictví, dříve vedoucí ústavu vinohradnictví na Vyšším spolkovém učilišti a výzkumném ústavu pro vinohradnictví a ovocnářství Klosterneuburg Za pomoci listové analýzy měl pak být u sledovaných odrůd vyhodnocen stav výživy na volné a zatravněné ploše. Vinice byla založená ve sponu 3,00 x 1,2 m, vedená na vysokém vedení, na podnoži K 5 BB. Za normálních podmínek bývá vinice v Pannonské nížině zatravňována ob řádek, ostatní meziřadí a část pod keři zůstává kvůli šetření vláhou otevřena. V uvedeném případě byl ale proveden celoplošní osev, aby byl studentům umožněn vstup kdykoliv do porostu. Podle vzrůstu bylo mulčováno tři až čtyřikrát ročně, část pod keři se čistila speciálním zařízením. Při první bonitaci byl travní porost hodnocen jako velmi vzrůstný. Odrůdy révy vinné reagovaly na tuto konkurenci velmi rozdílně. Jako velmi robustní se projevily odrůdy Cabernet Sauvignon, Merlot, Sauvignon, Rýnský ryzlink a Rulandské šedé. Naproti tomu velmi slabě rostly odrůdy Veltlínské zelené, Zierfandler, Rulandské modré a Čabaňská perla. Chloróza se objevila na odrůdách Furmint, Chrupka, Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský. Svatovavřinecké, Chrupka a Zweigeltrebe vykazovaly na listech poškození suchem. Lehké napadení oidiem bylo zjištěno na odrůdě Goldburger, Veltlínské zelené, Müller Thurgau a Modrý Portugal. Abychom zjistili příčiny těchto reakcí, byly provedeny analýzy jak u travin a bylin, tak i u jednotlivých sledovaných odrůd révy vinné.

V zásadě lze konstatovat, že na základě listové analýzy byly u jednotlivých odrůd patrné výrazné rozdíly obsahu jednotlivých živin. Obsah dusíku se odráží ve vzrůstnosti jednotlivých odrůd. Je daleko vyšší u vzrůstných odrůd, (Cabernet Sauvignon, Merlot, Sauvignon, Rýnský ryzlink,Rulandské šedé) než u slabě rostoucích odrůd(Veltlínské zelené, Zierfandler, Rulandské modré, Čabaňská perla). Zde je obsah dusíku pod kritickou hodnotou 2,25 %. Listy zůstaly malé, světlé, a řapíky listů načervenalé. Obsah dusíku v travinách byl vyšší nežli u jednotlivých odrůd révy vinné. Obsah draslíku v listové čepeli ukazoval u všech sledovaných odrůd snížené zásobení. Nízké hodnoty byly nalezeny zejména u odrůd Červenošpičák, Sauvignon, Veltlínské červené rané, a Müller Thurgau. Zde bylo pozorováno i poškození suchem. Obsah draslíku v doprovodných rostlinách byl opět daleko vyšší než u keřů révy vinné. Obsah vápníku v listech révy vinné byl nad fyziologickou potřebou a ukazuje na velmi silné obohacení, tráva naproti tomu obsahovala málo vápniku. Toto u travin odpovídá normálu. V této souvislosti musím poukázat na vysoký obsah vápna v půdě (19,8 % CaCO3 v ornici, 22,7 % ve spodině), jak je tomu kolem Klosterneuburgu ve flyšové zóně severně od Vápenných Alp.

Pûstujeme révu vinnou

(Vilém Kraus¸jr., Vilém Kraus)

Veliké odrůdové rozdíly byly nalezeny u obsahu hořčíku, přičemž bylo zásobení révy dostatečné. Travní porost obsahoval hořčíku méně. Zásobení révy fosforem bylo ve všech případech dostačující. I zde je ale patrný rozdíl podle jednotlivých odrůd. Obsah fosforu v travním porostu byl v průměru vyšší, nežli u révy vinné. Také u stopových prvků (železo, zinek, mangan a měď) jsou patrné výrazné rozdíly v obsahu u jednotlivých odrůd. Obsah železa je u některých odrůd pod kritickou hranicí 100 ppm (Zierfandler, Svatovavřinecké, Ryzlink rýnský, Veltlínské červené). Travní porost naproti tomu vykazuje vysoký obsah železa. Obsah manganu v listech je u všech odrůd dostatečný. Je zajímavé, že obsah v travním porostu je na rozdíl od obsahu železa nižší, než je tomu u révy vinné. Obsah zinku leží u většiny odrůd těsně pod nebo nad normální hodnotou 25 ppm. Vysoké hodnoty mědi jsou přičítány uzavíracím postřikům na bázi mědi. Po vyhodnocení uvedených výsledků lze konstatovat, že celkový pokryv mulčovanými travními porosty je v pannonských klimatických podmínkách kvůli negativnímu vlivu na vývoj révy vinné jen podmíněně možný, to znamená jen když je půda dostatečně hluboká

98,-

Autofii vycházejí vstfiíc rostoucímu zájmu o pûstování révy vinné z fiad ‰iroké vefiejnosti, oslovují (vã. 5% DPH) ty, kdo vinafiství chtûjí jako koníãek, neví, jak na to a zatím vydané publikace jsou pro nû moc odborné. Na základû údajÛ z posledního desetiletí sestavili pfiehledn˘ a vlastními zku‰enostmi podloÏen˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ. KníÏku jistû pfiivítají jak drobní vinafii hospodafiící na plo‰e 5–10 arÛ, ktefií révu zpracovávají na vinn˘ mo‰t pro vlastní spotfiebu, tak i drobní pûstitelé-zahrádkáfii, ktefií pûstují révu pro radost i uÏitek na své zahradû a plody pak vyuÏívají k pfiímé konzumaci. Dovíme se nejen jak rozmnoÏovat révu, zakládat vinice, jak révu tvarovat a fiezat, o v˘Ïivû a hnojení, obdûlávání pÛdy, o ochranû révy, o pfiehledu odrÛd zapsan˘ch ve Státní odrÛdové knize, ale najdeme tu i rady, co je v‰echno nutné udûlat, aby se nám réva pûknû pnula po pergole na zahradû nebo popínala zeì domku ãi chaty a produkovala i ‰Èavnaté zdravé plody. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

216

a jímavost vody dostatečná. Ve svažitých polohách a nehlubokých půdách je trvalé ozelenění vhodné jen za předpokladu možnosti zavlažování. Velmi dobře se ale zde osvědčuje částečné nebo dočasné ozelenění. Jak bylo v Klosterneuburgu také zkoumáno, je mulčování slámou nebo kůrou pro větší zadržení vody ještě výhodnější, protože zde révu vinnou nepoškozuje ani větší údobí sucha. Z uvedených pokusů je patrné, že mezi pokryvnými rostlinami a révou vinnou je veliký konkurenční boj o živiny, zejména o dusík a draslík. I když je reakce jednotlivých odrůd různá, je tráva v obou případech ve výhodě. Ve spolkovém ministerstvu pro zemědělství a lesnictví ve Vídni byla vytvořená expertní skupina, které jsem po deset let předsedal, je to poradenství pro půdní úrodnost a půdní ochranu, která vydává pro praxi na základě vědeckých pokusů (nejčastěji z výzkumného pracoviště v Klosterneuburgu) doporučení ke hnojení. Při

hnojení dusíkem musíme především dbát na vzrůstnost révy vinné. Nedostatek draslíku se vysvětluje jednak vysokým obsahem v travním porostu a až 60 % přijatého draslíku je ukládáno v hroznech. Tímto se sklizní odnímá veliké množství draslíku, který je nutno minerálním hnojením opět doplnit. Sice několikrát porost mulčujeme, ale uvolněný draslík se jen stěží dostává ke kořenům révy. Dusík se díky mineralizaci organických zbytků uvolňuje a je révou přijímán. U vápníku nenastává vůči révě žádná konkurence travním porostem. Při vyšší transpiraci je vápník přijímán větší měrou i za suchého období, přijetí draslíku je však značně ztížen. Přijímání fosforu a hořčíku bylo u našeho pokusu dostatečné. Potřeba těchto živin je u révy, jak známo poměrně nízká. Na základě našich pokusů je důležitý poměr K : Mg. Při nedostatku draslíku nebo v půdách fixujících draslík bývá tento poměr příliš úzký (pod 3,5) a objevují se příznaky nedostatku. Příjem hořčíku

nebývá za sucha tak negativně ovlivněn jako u draslíku. Vysoký obsah draslíku v půdě (nad 1 : 7,0 ) vede k nedostatku hořčíku. U výkonných odrůd může pak dojít k vadnutí třapiny. Zásobenost fosforem byla u našeho pokusu dostatečná, případně až příliš vysoká. Vysoké hodnoty ovlivňují pak příjem mikroelementů (např. zinku), což může zapříčinit na listech chlorotické změny. Na základě uvedených pokusů je zřejmé, že ke tvorbě chlorózy můžou vést různé poruchy výživy. Nebývá to však pouze jedna příčina, ale zpravidla celý komplex. Poznání výměny minerálních látek rostliny je základním předpokladem pro poznání výživy révy vinné. Analýza rostlin přináší zásadní příspěvek k poznání těchto souvislostí. Referát byl přednesen na „Setkání jižní Moravy a Weinviertelu“ v rámci programu INTERREG III A v Brně dne 24.února 2006. Překlad: Doc.Ing. Eduard Postbiegl, CSc.

Stratégie inokulácie vínnych kvasiniek do muštu Nesporne sa zmenila súčasná filozófia aplikácie 15–20 g/hl aktívnych suchých vínnych kvasiniek (ASVK) v prípade „normálnych“ podmienok fermentácie muštu (obsah sacharidov, teplota muštu, neprítomnosť inhibítorov, ako sú zvyšky pesticídov, vyššia hladina SO2 a pod.). Prečo používať pri inokulácii muštu 25 g/hl? Počas fermentácie muštu bunky kvasiniek zvyčajne prechádzajú piatimi fázami delenia, pričom pri každom delení sa počet populácie zdvojnásobuje. Jedným z najdôležitejších faktorov ako docieliť kompletnú fermentáciu je prítomnosť adekvátnej populácie, keď už kvasinky skončili svoj rast, t. j. keď ešte 30 až 50 % sacharidov nie je skvasených. Aby sa fermentácia dokompletizovala a minimalizovali riziká fermentačných problémov v tomto štádiu, napríklad predčasné zastavenie kvasenia, je potrebná minimálna populácia 120–150 x 106 buniek/ ml. Hustota inokula buniek 5.106/ml: pravdepodobnosť dosiahnúť úspešné dokvasenie sa signifikantne znižuje. Je to dôsledok východiskovej nižšej populácie, ktorá sa delí na 5–6 generácií.

Navrhnuté množstvo inokula kvasiniek spočíva na fakte, že počiatočná hustota buniek sa vyžaduje na začiatok i dokončenie fermentácie. Pred započatím kvasenia udržovať lagovú fázu čo najkratšie, aby sa zabránilo mikrobiálnej kontaminácii a tvorbe nežiaducich látok. Dľžka počiatočnej lagovej fázy je signifikantne ovplyvnená počiatočným množstvom inokula, ako aj čírosťou muštu, obsahom sacharidov a koncentráciou SO2, ktoré ovplyvňujú vzťah medzi trvaním lagovej fázy a množstvom inokula (zákvasu). Pri 25 g/hl ASVK zabezpečuje asi 5 x 106 buniek/ml muštu. Tým sa umožní skrátiť lagovú fázu na minimum. Zvýšením inokula buniek na začiatku kvasenia sa signifikantne zvyšuje šanca dosiahnúť 120–150 x 106 buniek/ml, aby sa dosiahla úspešná kompletná finalizácia dokvasenia. Poznámka: Niektoré kmene kvasiniek vyžadujú až 30–50 g/hl ASVK, pretože ich metabolizmus je rozdielny, na čo upozorňuje výrobca. Enológovia I. N. R. A. vo Francúzsku jednoznačne dokázali prednosti zvýšených množstiev inokula 25 g/hl pri kmeni EC 1118

s potenciálom 12,7 % obj. alkoholu: docielili podstatné skrátenie lagovej fázy, dľžky celej fermentácie a množenie prchavej acidity vína Chardonnay. Z iných pokusov pri porovnaní inokula 15 a 25 g/hl ten istý kmeň kvasiniek dosiahol pri cukornatosti muštu 258 g/L a teplote 14 °C a 28 °C zvyškový cukor v prvom prípade 48 g/ L, v druhom prípade menej ako 1 g/L (!). Koľ ko ASVK inokulovať do muštu pri vysokom obsahu cukru muštu? Vyšší obsah sacharidov muštu je bežný v Novom svete s teplým podnebím (Austrália, Juhoafrická republika, Kalifornia), ale aj pri kvasení ľadových vín, napríklad v Kanade. V oboch prípadoch nevystačíme s 25 g/hl ASVK, aby sa odkvasil čo možno najväčší podiel sacharidov. Kontkanen et al. 2004 dokázali, že mušt s 350– 420 g/L cukru pri výrobe ľadových vín prekvasí pri inokulácii 50 g/hl ASVK o 20 až 35 % viac sacharidov ako pri inokulácii 25 g/hl ASVK, pričom sa lagová fáza podstatne skrátila a predľžil čas priebehu fermentácie vysokocukornatého muštu.

Vinařský obzor (5/2006)

Sekvenčná inokulácia muštu Pri fermentácii muštu s 280 g/L sacharidov z prezretého hrozna testovali enológovia Katolíckej univerzity v Chile tzv. sekvenčnú (postupnú) inokuláciu. Princípom sekvenčnej inokulácie je, že sa kvasinky inokulujú 30 g/hl ASVK v dvoch etapách: v prvej etape na začiatku kvasenia sa inokuluje 15 g/hl ASVK. V druhej etape prv než dôjde k symptomom možnosti zastavenia fermentácie, pri dosiahnutí asi 4 % obj. alkoholu, sa pridá ďalších 15 g/hl rehydratovaných ASVK so živinou (napr. GO – FERM). Táto metóda poskytuje vždy dobrý priebeh kvasenia, keď sa docieli aj nízka hladina zvyškových sacharidov a prchavých kyselín. Dá sa tak vyhnúť obťažnej fermentácii predčasne zastaveného kvasenia muštu s vysokým obsahom sacharidov (Querol et al. 1992). Inou cestou, resp. alternatívou je „dynamická synergia“. Tento koncept spočíva na použití dvoch alebo viacerých selektovaných kmeňov kvasiniek vzájomne dobre prispôsobených tak, že sa môžu dopľňať fermentačnou kinetikou a senzorickými vlastnosťami v perfektnej synergii. Výskum dokázal, že vhodná kombinácia určitých kmeňov vo vhodnom pomere môže pomôcť uskutočniť fermentáciu aj za sťažených podmienok, napríklad pri vyššom obsahu sacharidov muštu. Výrobcovia vína uprednostňujú taký kmeň kvasiniek, ktorý pozitívne prispieva senzorickým vlastnostiam budúceho vína. Takýto kmeň býva dosť citlivý na podmienky výroby vína a môže mať ťažkosti s finalizáciou fermentácie. Býva asociovaný s iným kmeňom, ktorý je rezistentný na ťažšie podmienky výroby vína, ktorý kompletne ukončí fermentáciu. Výsledkom je víno, ktoré má požadované senzorické vlastnosti: prvý kmeň zabezpečí požadované senzorické vlastnosti, druhý dokonalé zavŕšenie alkoholovej fermentácie. Dobré fermentačné praktiky Pre červená vína 1. Aerácia (vzdušnenie) alebo aplikácia kyslíka zvyčajne po odkvasení asi 15 g/L sachari-

dov; prídavok živín až po odkvasení asi jednej tretiny sacharidov 2. Dohľad na teplotu pri revitalizácii (rehydratácii) ASVK na začiatku a vyvrcholení kvasenia 3. Pravidelné premiešanie usadených kvasníc koncom kvasenia a vo fáze úbytku rastu kvasiniek pred koncom fermentácie Pre biele vína 1. Optimálna hladina zákalu muštu: 80 až 100 NTU (jednotiek nefelometrického zákalu – nephelometric turbidity unit). 2. Aerácia alebo prídavok kyslíka po odkvasení 15 g/L sacharidov; prídavok živín až po odkvasení asi jednej tretiny sacharidov 3. Dohľad na teplotu pri revitalizácii (rehydratácii) kvasiniek (ASVK) a pri zakvasení muštu 4. Pravidelné premiešanie usadených kvasníc pred koncom kvasenia a vo fáze úbytku rastu kvasiniek Záver Každý mušt vyžaduje osobitnú pozornosť a každý zber hrozna má svoje osobitosti a variabilné riziko fermentačných požiadaviek. Treba zvážiť, že za veľmi krátky čas musia selektované vínne kvasinky prejsť zo suchej neaktívnej formy na aktívne jednotky v prostredí muštu či vína, ktoré pre nich môžu byť nepriaznivé (nízke pH, vysoký obsah sacharidov, hladiny oxidu siričitého). Kľúčovou otázkou pre dobre riadenú fermentáciu je zaiste správne adekvátne množstvo inokula (zákvasu). Hlavné zásady pre dobrý priebeh alkoholovej fermentácie: 1. Inokulovať treba minimálne 25 g/hl revitalizovaných kvasiniek, aby sa dosiahla vhodná dostačujúca hustota kvasničných buniek pre hladké a úplné prekvasenie muštu. 2. Množstvo inokula sa musí prispôsobiť podmienkam muštu a vína. Mušty s vyšším ob-

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-4-7, cca 68 stran, formát A5

217

sahom sacharidov vyžadujú väčšie množstvo inokula. Typy sladkých vín vyžadujú oveľa vyššie množstvo inokula. 3. Treba zvážiť stav výživy kvasiniek v mušte ako aj požiadavky dusíka/kyslíka. Rehydratácia ASVK vyžaduje vlažnú vodu (30–38 °C) a prísadu živín (napr. GO-FERM), prípadne zásobiť kvasinky živinami počas fermentácie (napr. Fermaidom). 4. Pri muštoch z prezretého hrozna s vysokou cukornatosťou možno zvážiť sekvenčnú inokuláciu (postupné zakvasovanie) alebo „dynamickú synergiu“ (aplikáciu dvoch alebo viacerých kmeňov kvasiniek). Literatúra Anonym: Lallemand Winemaking Update 2005, č. 2, s. 1–4 D. Kontkanen, D. L. Inglis, G. J. Pickering, A. Reynolds: American Journal of Enology and Viticulture 55, 2004, č. 4, s. 363 370 A. E. Querol, E. Barrio, T. Huerta, D. Ramon: Applied Environmental Microbiology 58, č. 9, s. 2948–2953 Erich Minárik řádková inzerce l Nabízíme sazenice vinné révy. Původ Itálie. Tel.: 737 74 28 24 l Prodám starší filtr DESTILA 40x40, 10 komor. Tel.: 546 421 590, 604 742 479 l Dne 29. května oslaví své 60 narozeniny pan Josef Hrbáček z Milovic u Mikulova. Dnes Ti chceme touto cestou přát, aby byl tvůj život bez nesnází, štěstí, zdraví ať tě provází. Až uslyšíš písničku, pozvedni skleničku a připij si s námi na zdraví. Všechno nejlepší přeje rodina Hrbáčková, Vojáčková, Homolová a dobří přátelé - milovníci dobrého vína. l Prodám 150 l velký akátový sud, jednu sezónu používaný, po zavínění. Cena 4 600 Kč. Tel.: 515 334 518

160,(vã. 5% DPH)

Kvalita vína je v˘sledkem míry vyuÏití potenciálu hroznÛ a ztrát pfii zpracování. Ani u vín ‰piãkové kvality to není jiné. PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

218

Vinařův nos: Nová edice, věnovaná novému dubovému sudu Jean Lenoir, autor a vydavatel didaktického díla „Vinařův nos“, k němuž jsou přiloženy malé lahvičky s vůněmi, vydává novou edici 12 aromat, vyprávějící o vlivu uchovávání vína v novém dubovém sudu. Podle druhu, původu, věku, sušení, nahřátí nabízí toto ušlechtilé dřevo kvality, „které odlišují dobré víno od velkého vína“. Objevujte aroma dubu, syrového dřeva, kokosového ořechu, hřebíčku, vanilkového lusku, koření, čerstvé kůže, lékárny, topinky, obilí, lékořice, uzeného. Prodejní cena kompletu: 72 euro. Podle vitisphere.com (akm) Sucho: Pozor na odpadní vody ze sklepů! Extrémní sucho roku 2004, stejné nebo ještě horší než v r. 2003, s sebou přineslo mimořádně slabý průtok ve vodních tocích a řekách. V této situaci se museli francouzští vinaři naprosto zdržet vypouštění nevyčištěných odpadních vod do vodních toků. Průtok v těchto vodních tocích byl mimořádně slabý, a zranitelnost vůči různým znečištěním o to větší, protože chyběl účinek ředění. Různé orgány ochrany vody velmi citlivě reagovali na toto nebezpečí. Několik týdnů byl omezen nebo zakázán odběr téměř ze všech vodních toků. Vinaři, kteří do té doby nebyli vybaveni na čištění odpadních vod, museli nutně zvážit možnosti dočasného skladování (sudy, kádě) a museli čekat na situaci příznivější pro vypuštění těchto vod do přírodního prostředí. Bylo tedy třeba využít všech možností, jak snížit objem vyprodukovaných odpadních vod. Méně odpadních vod znamená menší spotřebu vody a také menší objem odpadů k vyčištění. Zemědělci i vinaři tak mohou svým podílem přispět ke snaze omezit čerpání vody z přírodních zdrojů. Podle vitisphere.com (akm)

Itálie: Ustavení Mezinárodní akademie senzorické analýzy V italské Veroně byla ustavena Mezinárodní akademie senzorické analýzy (IASA). Jejím cílem je dát prostor profesionálům v tomto oboru k výměně zkušeností a odevzdávání svých znalostí. Ustavení IASA podpořil zejména Mario Fregoni, profesor vinařství na katolické univerzitě v Piacenze a ředitel postgraduálního programu senzorických analýz. Podle vitisphere.com (akm) Registrace preparátů do vína V Rakousku byla v roce 2004 zavedena povinná registrace všech přípravků přidávaných do vína. Stalo se tak podle § 3 vinařského zákona, na základě kterého může být na trhu jen přípravek, který je registrován. Registrace znamená nahlásit výrobek včetně jeho složení na příslušný úřad. Nyní je takto registrováno přes 500 výrobků, nejvíce (148) je přípravků obsahujících kvasinky, dalších 112 přípravků obsahuje různé enzymy, následují přípravky sloužící jako výživa pro kvasinky a bakterie, přípravky na bázi taninů, čipsů (jsou povoleny jen v rámci pokusů), bentonitů, želatin, SO2, pomocné prostředky pro filtraci, arabská guma (24), přípravky snižující obsah kyselin, aktivní uhlí (22) atd., celkem je 31 rozlišných kategorií. Registrace byla prvním krokem, druhým bude kontrola sklepní inspekce, zda na trhu nebo u vinařů nejsou neregistrované přípravky. Třetím krokem bude prověření, zda registrované přípravky odpovídají podmínkám pro uvádění na trh a k použití při výrobě vína. W12/1/JS

Krystalické zákaly vína Ing. Václav Švejcar, CSc., Mutěnice

K těmto jevům dochází již při formování a zrání vína v sudech či tancích, ale často se objevují i u vín již nalahvovaných. Třebaže výskyt krystalických zákalů není znakem závadnosti vína, spotřebitelé takováto vína odmítají a reklamují. A právem. Podávané víno musí být vždy perfektní. Ve vínech se můžeme, podle ročníku a složení vína, setkat s těmito solemi, způsobujícími krystalické zákaly.: – hydrogenvinan draselný (vinný kámen), – vinan vápenatý, – vinan jablečnan vápenatý, – šťavelan vápenatý, – slizan vápenatý, – DL – vinan vápenatý. Nejčastěji a v největším množství se ve vínech nacházejí dvě soli kyseliny vinné, které jsou velmi málo rozpustné a které se spontánně

srážejí a tvoří ve vínech zákaly, případně sraženiny. Jsou to hydrogenvinan draselný (známější jako vinný kámen) a vinan vápenatý. Rozpustnost hydrogenvinanu draselného ve víně je podmíněna obsahem alkoholu, iontů draslíku množstvím kyseliny vinné a teplotou. Čím je teplota nižší, tím se rozpustnost snižuje. Podle podmínek, za kterých ke krystalizaci dochází, se objevuje hydrogenvinan draselný ve formě jemných nebo hrubých krystalků. Někdy se ve vínech můžeme setkat s hydrogenvinanem draselným ve formě beztvarých shluků. To bývá tehdy, když dojde k rekrystalizaci jemných krystalů. Je třeba si také uvědomit, že na tvorbu hydrogenvinanu draselného působí téměř všechny technologické zásahy, zejména však zvyšování draselných iontů ve formě pyrosiřičitanu draselného (K2S2O5) či sorbanu draselného. Naopak inhibičně na krystalizaci hydrogenvinanu draselného působí vysokomolekulární látky, dále třísloviny a kyselina metavinná, která se záměrně, jako stabilizační látka, do vína přidává. V současné době se nejčastěji předchází nežádoucímu vysrážení hydrogenvinanu drasel-

ného podchlazením vína. Nejpřijatelnější pro tento technologický zásah je teplota blízká nule či 2 až 5 oC pod nulou. Ve velkoprovozech se to děje pomocí speciálních zařízení. Nejčastěji bývají průtoková. Aby účinnost byla co nejlepší, jsou některá vymrazovací zařízení konstruována tak, že se do právě ošetřovaného vína přidávají krystalizační jádra. Jedná se o jemně rozemletý hydrogenvinan draselný. Přidávané krystalky by neměly přesáhnout velikost 15 µm (Švejcar 1989). Přidaná krystalizační jádra urychlí vysrážení hydrogenvinanu draselného. Lze také přidat přípravek Cristallite, který je možno koupit ve specializovaných obchodech. Jde o kyselý vinan draselný, perlit a vinan draselný neutrální. Perlit podporuje růst krystalů a tím snižuje celkovou dobu procesu. Podchlazená vína by měla být v chladném prostředí asi 5 až 8 dnů. Někteří technologové namítají, že při popisované operaci víno utrpí šok. Není tomu tak, protože rozdíl teplot ve sklepě a v chladícím zařízení není tak velký. Tam, kde není vymrazovací zařízení, je možnost v chladných či zimních měsících využít nízkých venkovních teplot a vína vystavo-

Vinařský obzor (5/2006)

vat ve vhodných nádobách venku a nechat na ně nízké teploty působit. V obou případech se vysrážený hydrogenvinan draselný odstraní filtrací. Vymrazováním se nezajistí vysrážení vinanu vápenatého. Mohou proto vzniknout dodatečně krystalické zákaly. Jiný způsob zabránění vysrážení hydrogenvinanu draselného je jeho stabilizace ve víně. K tomu se používá kyselina metavinná. Získává se šetrnou dehydratací přírodní kyseliny vinné. Z chemického hlediska představuje sama se sebou esterifikovanou kyselinu vinnou se schopností zabránit růstu vinných krystalů. Protože se kyselina metavinná přirozeným způsobem rozpadá opět na běžnou kyselinu vinnou, je stabilizace vína tímto způsobem časově omezená. Podle kvality a hlavně způsobu její výroby trvá stabilizace vína od 2 do 8 měsíců. Záleží na teplotě, ve které je víno uskladněno. Kyselina metavinná je tudíž vhodná jen ke stabilizaci brzo nalahvovaného vína, určeného k rychlé spotřebě. Kyselina metavinná se musí dávat už do přefiltrovaného vína připraveného ke stáčení a lahvování. Rovněž nelze kyselinu metavinnou dávat do vína společně s čiřicími přípravky, protože v takovýchto případech dochází k výraznému snížení její účinnosti. Při použití membránových filtračních svíček je nutné kyselinu metavinnou dát do vína alespoň 5 dní předem. Jinak může dojít na membrá-

nách k blokaci. Zákon a vyhláška ES jasně říká, že kyselina metavinná může být použita v maximálním množství 10 g.l-1. Na trhu se prodává pod různými názvy (podle výrobců). Vinan vápenatý jako krystalický zákal vín je v poslední době značně rozšířen, protože se do vín dost často dostává nekontrolovatelné množství vápníku. Vinařské praxi je velmi dobře známo, že v některých ročnících, především jsou-li letní měsíce srážkově nadnormální, je ve vínech vždy zvýšený obsah vápníku. Na jeho zvýšení rovněž působí používaní bentonitu a křemeliny. Je proto nutné udělat všechny technologické zásahy včas, aby došlo k brzkému vysrážení vápníku v ležáckých nádobách, a tak se vyvarovat nežádoucím krystalickým zákalům v láhvích. Vinan vápenatý má nízkou rozpustnost a té je využíváno, dnes už málo používaného způsobu, při odkyselování moštu či vína uhličitanem vápenatým (CaCO3). Vinan jablečnan vápenatý se ve vínech vyskytuje jen ojediněle. Tvoří jej podvojná sůl, ve které je na vápenité ionty vázána jedna molekula L-(+) kyseliny vinné a jedna molekula L-(-) kyseliny jablečné. Tyto podvojné krystalky vznikají jen tam, kde je pH vína vyšší než 4,5. Tím je vysvětleno, proč se vinan jablečnan vápenatý vyskytuje jen zcela výjimečně – nalahvovaná vína mají jen zcela ojediněle pH vyšší než 4,5.

219

Vzpomenuté krystalky se v praxi využívají jako krystalizační centra při známém podvojném odkyselování mladých vín. Ještě řidčeji než vinan jablečnan vápenatý se někdy objeví krystalická sraženina šťavelanu vápenitého, který je prakticky nerozpustný. Protože kyselina šťavelová se ve vínech vyskytuje jen ve stopách, je přirozené, že i výskyt tohoto zákalu je vzácný. Některé starší ročníky nalahvovaných vín mívají někdy krystalickou usazeninu připomínající hydrogenvinan draselný nebo vinan draselný. Jde o vápenatou sůl kyseliny slizové (slizan vápenatý). Tato usazenina se objevuje zejména ve vínech připravených z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou (Botrytis cinerea). Budou-li i nadále tak dobré ročníky jako byl 2005, lze očekávat, že se čas od času se slizanem vápenatým budeme setkávat. Zákaly způsobené DL – vinanem vápenatým lze jen předvídat. Dosud krystaly DL – vinanu vápenatého (hroznanu vápenatého) nebyly ve vínech nalezeny, ale je třeba o nich hovořit, protože v některých zemích začínají kyselinu DL-vinnou používat jako prostředek k ošetření vín. Literatura Švejcar, V.: Vinařství – školení a láhvování vína. Skriptum, Brno 1989, s. 59.

Redakce Vinařského obzoru hledá

externí spolupracovníky

pro práci – dopisovatelskou (zpravodajství, konzultace i odborné články) – obchodní (prodej inzertní plochy, prodej předplatného aj.) Nabízíme možnost osobního růstu a individuální finanční ohodnocení dle odvedené práce. Vaše nabídky zasílejte písmně či mailem na adresu redakce: Vinařský obzor, P. O. Box 34, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

Sklepní hospodáﬁství

450,-

Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní techno- (vã. 5% DPH) logii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína, je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlujícími aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

220

Udržanie farby červeného vína počas spracovania a skladovania (vplyv predfermentačných praktík, času nakvášania a vyzrievania) Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava

Farba vína závisí zväčša od antokyanínov. Jej stabilizácia je dôležitým krokom pri výrobe akostného červeného vína. Účinok rôznych číriacich látok bežne používaných vo vinárstve, je rôzny: napríklad bentonit môže nepriamo viazať fenoly aj komplexne viazané na proteíny. Môže viazať aj antokyaníny, čoho dôsledkom je strata časti farbiva. Polyvinylpyrolidon (PVPP) a môže adsorbovať (viazať) rôzne monomerné a malé fenoly, i keď aplikácia PVPP je vždy spojená so znížením hladiny celkových polyfenolov, fenolových kyselín, prokyanidínov a komplexov proteínov (Gómez – Plaza et al. 2000). Ďalším dôležitým krokom pri výrobe červeného vína je dĺžka času nakvasovania. Účinok nakvasovania sa líši podľa odrody viniča. Nakoľko farbu červeného vína poskytujú hlavne antokyaníny, dlhšie nakvasovanie býva zvyčajne spojené s vyššou koncentráciou antokyanínov vo víne, i keď menšia časť antokyanínov sa môže nadviazať na pevné častice do bezfarebnej formy a zúčastňovať sa kondenzačných reakcií s inými zlúčeninami (Ribéreau – Gayon et al. 1998). Počas nakvasovania sa zvyšuje aj koncentrácia flavanu a taninov. Hladina taninov sa pokračujúcim nakvasovaním zvyšuje, koncentrácia antokyanínov dosiahne maximum. Taniny stabilizujú antokyaníny a farbu vína. Niektoré odrody nie sú na predĺžené nakvasovanie vhodné. Najväčšie zmeny v zložení farby vznikajú v prvom roku skladovania vína. Zmeny sú spôsobené nahradením monomerných antokyanínov stabilnejšími oligomernými formami, ktoré sa tvoria za prítomnosti a neprítomnosti kyslíka. Tvorba vo fľašiach sa uskutočňuje hlavne anaeróbne, pričom teplota má väčší vplyv ako koncentrácia kyslíka. Dokázali to Dallas, Laureano (1994). Teplota skladovania vína ovplyvňuje degradáciu farby a pigmentáciu. Je najdôležitejším faktorom environmentu, ktorý má vplyv na zmenu farby vína (Somers, Pockok 1990). Gómez – Plaza (2000) študovali 1. vplyv predfermentačných praktík (prídavok oxidu siri-

čitého, aplikáciu číridiel po skončení fermentácie, 2. dĺžku nakvasovania rmutu a 3. dĺžku skladovania na farbu červeného vína. Vplyv predfermentačného ošetrovania Zistili sa signifikantné rozdiely pri všetkých meraných faktoroch. Oneskorený prídavok SO2 vyvolával nižšiu farbu vína, nižší obsah polyfenolov a hodnoty antokyanínových farieb ako kontrola. Vek vína sa zdá byť vyšší. Vína so včasným priadaním SO2 vykazujú nižší obsah derivátov kyseliny hyroxyškoricovej, flavonoidov, antokyanínov s výnimkou malvidín – 3 – glukozidu, ktorý bol takmer o 4 % vyšší ako v kontrolnom víne. SO2 pôsobí ako inhibítor enzýmovej oxidácie; je to antioxidant reagujúci s chinónom kyseliny kaftarovej, ktorá sa tvorí v prvom štádiu vinifikácie. Prídavok SO2 odďaluje oxidačné reakcie medzi kondenzovanými produktmi alebo môže úplne eliminovať tieto reakcie. Osemhodinové oneskorenie prídavku oxidu siričitého sa prejavuje v tvorbe veľmi reaktívnej oxidácie produktov vína. Dokázalo sa, že to značne negatívne ovplyvňuje rovnováhu extrakcie a oxidatívnej polymerizácie fenolových zlúčenín. Veľké rozdiely sú aj v účinku prídavku krášliacich prostriedkov: bentonit: nižšiu hustotu farby vína, antokyanínov a hodnôt polymerizovaných zlúčenín, PVPP spôsobuje zníženie hladiny takmer všetkých fenolových zlúčenín. PVPP vyvoláva len menšie zmeny monomerných antokyanínov. Podrobnosti uvádzajú (Gómez – Plaza 2000). Vplyv dĺžky času nakvášania Po 10 dňoch nakvášania rmutu možno zistiť vyššie množstvá fenolových zlúčenín a vyššiu hustotu farby, celkových polyfenolov, ionizovaných antokyanínov a hodnôt polymerných zlúčenín (Notte et al. 1993). Nízky čas kontaktu nakvášania rezultuje v nižšej farebnej intenzite vína a možnosť hnednutia. Optimálny čas nakvášania na dosiahnutie požadovanej farby vína a jeho zloženia, najmä fenolov, závisí od štýlu vína, od odrody, ročníka a ďalších faktorov (Auw et al. 1996). Vplyv teploty a dĺžky skladovania na farbu vína Rozdiely teplôt pri skladovaní (zrení) červeného vína (15–20 °C, resp. 25–35 °C) nemajú

väčší vplyv. Vyššie koncentrácie fenolových zlúčenín sú pri vyšších teplotách takisto z hľadiska zmien malé. Len vykazujú málo nižšie hodnoty prokyanidíny pri teplotách 15–20 °C. Vyššie teploty vyvolávajú rýchlejšie zmeny farby vína. Účinok dĺžky času skladovania vína Počas skladovania sa farba vína mení. Dochádza k zníženiu hladiny antokyanínov dôsledkom troch rôznych mechanizmov: a) kondenzáciami, ktoré sprostredkúvajú aldehydy, b) tvorbou trvalých polymérov kopigmentáciou flavanolov, c) tvorbou kopolymérov chinónov kyseliny kaftarovej antokyanínmi. Aj flavanoly sa sčasti strácajú dôsledkom polymerizácie s antokyanínmi, sčasti tvorbou prokyanidínov. Sú to jediné zlúčeniny, ktoré svoju koncentráciu zvyšujú. Farba, ionizované antokyaníny, polymerné pigmenty sa vekom znižujú, zlúčeniny polymerných fenolov naopak zvyšujú. Záver Počas skladovania (vyzrievania) červených vín sú nakvášanie (macerácia) rmutu a podmienky vyzrievania (skladovania) hlavné faktory ovplyvňujúce farbu a obsah fenolových zlúčenín. Aby sa docielili vína mladistvého charakteru, ktorý bude pretrvávať počas skladovania, je použitie SO2 už pri mletí hrozna veľmi dôležité. Najlepším číriacim prostriedkom je PVPP, dlhší čas nakvášania a skladovania pri teplote okolo 20 °C. Literatúra J. M. Auw et al.: American Journal of Enology and Viticulture 47, 1996, s. 279–288 C. Dallas, O. Laureano: Journal of the Science of Food and Agriculture, 66, 1994, s. 477–488 E. Gómez – Plaza et al.: Lebensmittel – Wissenschaf und – Technologie 35, 2000, č. 1, s. 40– 53 E. La Notte et al.: Rivista di Viticoltura ed Enologia 46, 1993, s. 22–35 P. Ribéreau – Gayon et al.: Traité d ´Oenologie. Vyd. Dumon, Paris 1995, T. C. Somers, K. F. Pockok: Vitis 29, 1990, s. 109–121

Vinařský obzor (5/2006)

221

Ze sklepa do sklepa aneb Velkobílovičtí otevřeli své sklepy Největší vinařská obec České republiky, Velké Bílovice na Břeclavsku, má nejen přes 800 hektarů vinic a víc než 900 pěstitelů révy, ale i nejvíce vinných sklepů; na jednom místě jich je na 650. Jenže zůstávají po většinu času zavřené a návštěvník, který zavítá do kraje, si je nemůže prohlédnout. V sobotu 8. dubna se to na jedno odpoledne změnilo. Místní vinaři uspořádali pod názvem Ze sklepa do sklepa velkolepou akci, při níž návštěvníkům otevřeli 23 sklepů. K ochutnávce vín zlákali drobní a střední vinaři, ale i větší vinařství, jako jsou Habánské sklepy, přes tisíc lidí. Za pětisetkorunové vstupné dostal každý příchozí poukaz na víno v hodnotě 300 korun, degustační skleničku s plátěnou kapsičkou na krk a orientační mapku. Za vínem putovali lidé většinou pěšky, ke vzdálenějším sklepům je odvážel „vinný autobus“. „Víme, že máme dobrá vína a chceme, aby se sem lidé za nimi vraceli. Proto jsme tuhle akci vymysleli,“ vysvětluje její duchovní otec a hlavní organizátor, vinař František Zapletal.

Pochvalné reakce návštěvníků svědčí o tom, že se jim to podařilo. „Kupovat víno přímo u vinaře je lepší než v supermarketu,“ říká Petr Horák z Brna. „Víno si ozkoušíte, okoštujete a ještě k tomu zažijete příjemnou atmosféru... Pak si vyberete jen to, co vám chutná. Navíc víte, komu ty peníze dáváte, a nesponzorujete žádné nadnárodní společnosti.“ Den otevřených sklepů už připravili například v Pavlově nebo v Daníži. Bílovičtí se k nim připojili především proto, aby svou vinařskou obec a především víno v ní vyráběné představili co nejširšímu okruhu zájemců. „Když může zákazník přijít do sklepa, seznámit se s námi osobně, s prostředím, potom získá jiný dojem,“ říká vinař Stanislav Hrabal. „Pro nás střední vinaře je důležité ukázat, že víno děláme na světové úrovni....“ Zatímco v sousedním Rakousku, pár kilometrů za hranicemi, jsou vinařství otevřená zákazníkům po celý rok, u nás to tak běžné není. „Dnes už taky není úplně pravda... Přišla nová generace vinařů, kteří zdědili vinice po dědovi, po otci, a ti už mají jiný přístup k zákazníkům,“ oponuje

ředitel Habánských sklepů Josef Svoboda. „Snaží se je přilákat k sobě. Sklep je sám o sobě kouzelný, každé vinařství je výjimečné. Dnes je doba pro vinaře těžká, a proto je třeba dát zákazníkovi něco navíc, ukázat mu příběh toho vína, prostředí, krajinu, svůj sklep, svůj um… Když si člověk dokáže představit vinici, sklep i samotného vinaře, nebude už hledat víno, které nezná,“ míní Josef Svoboda. Za pravdu mu dává i manželská dvojice z Nitry. „Jezdíme po vinařských oblastech celé Evropy – máme čas, protože jsme penzisti – a nakupujeme si vína. Tady jsme poprvé a strašně nás to potěšilo… Budeme šířit dobrý ´chýr´ téhle oblasti i na Slovensku,“ prozradil milovník vína, který si sám pěstuje révu a víno si pro potěšení amatérsky vyrábí. Z Bílovic si odvážel několik lahví vína i keře révy. „Koupil jsem si Pálavu 2003, chceme ji porovnat s tou, kterou pěstuje náš kamarád.“ Spolek velkobílovických vinařů už dnes chystá další ročník úspěšné akce Ze sklepa do sklepa. Bude se konat 7. dubna roku 2007. Hana Večerková

Kalendář vinařských akcí DATUM 8. 5. 2006

DEG.

VÝSTAVA XIV. ročník Košt vín Brno- Vinohrady

13. 5. 2006

7. 5. 2006

Starý Poddvorov

MÍSTO Kulturní sál, Pálavské nám., Brno Hotel ATOM Ostrava, Zkrácená 2703, Ostrava-Zábřeh kulturní dům

13. 5. 2006

7. 5. 2006

Bučovice

Státní zámek Bučovice

13. 5. 2006 16.–18. 5. 2006 16. 5. 2006 18. 5. 2006 20. 5. 2006 20. 5. 2006 20.–21. 5. 2006 20.–28. 5. 2006 20. 5. 2006 21.–22. 5. 2006 24. 5.–3. 6. 2006 25.–27. 5. 2006

7. 5. 2006

Popice Víno&Destiláty 2006 Soutěž o zlatý pohár - Víno&Destiláty 2006 Řízená degustace vín - Moravíno Valtice Výstava vín - šampiónů Dolní Němčí Výstava vína Podluží Vinařský zájezd do Slovenie Zpívání pod Náklem Čejkovice 11denní vinařský zájezd do Bulharska Školení degustátorů dle Evr. norem – VIII. běh

kulturní dům Výstaviště Praha Holešovice Výstaviště Praha Holešovice Galerie Hlinky, Hlinky 118, Brno-město Sál předků na zámku, Mikulov dům zahrádkářů Kulturní dům Stará Břeclav odjezd z Prahy přes Mikulov Areál vinných sklepů „Slavín” Ratíškovice zámek

11.–12. 5. 2006

26.–28. 5. 2006

Cuvée 2006

Víkendový seminář o víně

Národní vinařské centrum, Zámek Valtice učebna Vinařské akademie a Sklepní hospodářství SViŠ

27. 5. 2006

Den otevřených vinných sklepů

27. 5. 2006

Instalace a otevření mini Hyde parku

27. 5. 2006

Májové zpívání a Nechorský košt vín

28. 5. 2006

Vinařská pouť

před kostelem sv. Anny v Bořeticích

Kurz Sommelier

učebna Vinařské akademie Valtice, Nám. Svobody 2, Valtice

29. 5.–1. 6. 2006 6. 6. 2006

Vinné sklepy Bořetice Pod Kraví horou

vesnička vinných sklepů NECHORY, Prušánky

HOD + KONTAKT www.mika.cz 603 240 661, http://www.cuvee.cz 14.00 hod. 10.00 hod., 736 607 024, vinari.bucovice@seznam.cz, www.bucovice.cz 13.00 hod. 603 445 026, salabova@vegoprag.cz, www.vegoprag.cz www.vegoprag.cz 602 515861, http://www.bankavin.cz 14.00 hod., 603 17 04 18, stemat@volny.cz 16.00 hod. 607 273 810, www.slovackykruzek.cz 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz www.ratiskovice.com 12 a 9.00 hod. 602 559 226; vseidlova@iol.cz tel.: 519 352 072, www.vinarskecentrum.cz 519 352 083, 777 743 496, www.vinarska-akademie.cz 519 430 103, 519 430 253, 777 892 610, www. republikakravihora.cz 519 430 103, 519 430 253, 777 892 610, www.republikakravihora.cz Ing. Luděk Košut, 728 676 326, 518 374 125, nechory@kosut.net, www.nechory.cz 519 430 103, 519 430 253, 777 892 610, www.republikakravihora.cz 519 352 083, 777 743 496, www.vinarska-akademie.cz 519 430 103, 519 430 253, 777 892 610, www.republikakravihora.cz Michal Kočan, 608 973 318, kocan@nettel.cz, www.syryavino.cz

Svěcení nové rozhledny a Boží muky

nad vinohrady

9.–10. 6. 2006

3. Národní přehlídka sýrů a vín

17. 6. 2006

Oblastní nominační výstava vín Slovácké vinařské podoblasti

Radniční sál, radniční sklepy a arkády, Prachatice Městské kulturní středisko v Kyjově, Kyjov

Mgr. Pavel Navrátil, 602 937 871, pa.navratil@mukyjov.cz

Vinspirace („Víno umělcům - umělci vínu”)

prostory galerie a synagogy, Břeclav

tel.: +420 519 322 878, http://muzeum.breclav.org, bvmuz@seznam.cz

29. 6.–24. 9. 2006

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle volně dostupných informací.

222

Vína odrůd Devín a Pálava přechutnávali členové a sympatizanti ostravského klubu vínobuditelů K.A.H.A.N. Druhý březnový den se sešli v hotelu Atom, aby společně zhodnotili celkem 22 vín odrůd Pálava (12) a Děvín (9) původem z Moravy a Slovenska. Degustátoři již zkušeně použili Vedelův penalizační systém. „Tento systém jsme se rozhodli požívat z edukativních důvodů, aby se naši členové dobře orientovali v různých systémech hodnocení. Na červená vína oproti tomu používáme modifikovaný stobodový systém,“ sdělil Vinařskému obzoru Martin Křístek, hlavní kahanovský vínobuditel. V Děvínech kralovala vína od našich východních bratří – zvítězil Devín 2004 v. z h. od známé firmy Mrva & Stanko následovaný Devínem 2004 v. z h. od Ostrožoviče. Třetí skončil pozdní sběr téhož ročníku od vinařky Cíchové z Blatnice. V Pálavách opět dominovali Mrva & Stanko (2004, p.s.), dále byli úspěšní Michlovský (2002, v. z h., zlatá medaile z MUNDUS VINI) a MVZ Hukvaldy (2005 p.s.). Podrobněji k tomuto i jiným hodnocením spolku K.A.H.A.N. na www.wine.cz/kahan

tvořilo ovšem výjimku, neboť tato vína jsou připravována podobně jako u nás vína slámová. Z klasických fortifikovaných muškátů vynikl sicilský Moscato di Noto DOC, DAFG Soc. Coop., který svými 17 % alkoholu a dlouhou jemnou strukturou působil elegantně a ušlechtile, a nebo také portugalský Moscatel do Douro DOC 1989 z Adega Cooperativa de Favaios připravený z odrůdy Moscatel Favaios a již nazrálý a s velmi dlouho a příjemnou perzistencí. Zajímavostí bylo dvacetileté víno Alhambra DOC – Moscatel de Setúbal, které se připravuje fortifikací do rmutu a na něm takto nazrává ještě pět měsíců. Avšak ani tuzemští producenti nezaostali. Opodstanění připravovat fortifikované muškáty zde obhajovala dvě tuzemská vína: jemně navinulý a ovocitý Šaler 2004 (z odrůd Muškát moravský a Müller Thurgau, tentokrát tedy v bílém) a oříškově vyzrálá Mistelle de Muscat 1999 (Muškát moravský a Veltlínské zelené, několikaleté zrání v sudech). (rs) 2. ročník soutěže FESTWINE V květnu letošního roku se uskuteční již druhý ročník mezinárodní soutěže vín FESTWINE 2006. Organizátorem je brněnská společnost Vinná galerie. Termín pro dodání vzorků je 12. 5. do sídla společnosti v Brně, samotné hodnocení se uskuteční 22. 5. v Národním vinařském centru. Slavnostní vyhlášení výsledků se odehraje 1. 6. v prostorách Národního divadla v Brně. Více informací získáte na tel.: 545 210 133, 777 999 169, 603 574 823 a nebo na www.festwine.cz (vo)

Kahanovské hodnocení je pečlivé a probíhá odpovědně. (rs) Fortifikovaná muškátová vína v Němčičkách Skupinka zájemců o prohloubení znalostí a povědomí o sladkých muškátových vínech připravených různými druhy fortifikace (posílení destilátem) přijala pozvání místního sdružení Devit a sešla se ve sklepě pod domem č. p. 176. Počtem zde dominovaly muškáty z různých evropských zemí, zajímavé bylo zejména Passito di Pantelleria DOC 2003, které zde

Vinařství v Národním zemědělském muzeu V Národním zemědělském muzeu v Praze probíhají v těchto dnech intenzívní přípravy nové reprezentativní výstavy o historii českého a moravského vinařství. Pod příznačným názvem „O vínu…“ ji kompletuje autorský tým pracovníků NZM vedený ředitelem jeho valtické pobočky Ing. Vilémem Křečkem. Výstava, která bude zahájena v hlavním sále v přízemí Národního zemědělského muzea v Praze na Letné 15. června 2006, poskytne návštěvníkům kompletní pohled na pěstování, výrobu, skladování i konzumaci vína. Její součástí bude rovněž bohatý doprovodný program, mj. přehlídka vinných etiket. Výstava potrvá až do 1. 1. 2007. Záštitu nad touto prestižní výstavní akcí převzal hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek a jejím hlavním partnerem je Vinařský fond ČŘ. Vinařský obzor bude jedním z mediálních partnerů. (nzm) Hodnocení stolních hroznů v Německu V Německu byly hodnoceny stolní hrozny z domácí produkce. Velmi dobře dopadly odrůdy Palatina (u nás známá pod názvem Prim), Muscat bleu (starší francouzský kříženec), Fanny a Birstaler Muscat (švýcarské novošlechtění). Dobře dopadly i odrůdy Frumoasa alba, bezsemenný New York, Nero a Pölöskei muskotály. K nejznámějším stolním odrůdám tam patří Palatina, Muscat bleu, Nero a Birstaler Muscat. Producenti stolních hroznů je zpeněžují za 1,20 až 1,70 eur/kg, v případě bioproduktů ještě o 0,30 až 0,70 eur/kg více. Rentabilní je pěstování stolních odrůd při ceně nad 1 euro/kg, předpokladem je kapková závlaha. DDW23/JS

Na závěr degustace byly podávány domácí moravské koláčky, které se vhodně snoubily se sladkými muškáty.

Inzerce ve Vinařském obzoru přináší ovoce!

Vinařský obzor (5/2006)

223

Jak lze vinařit v podhůří Šumavy Počet keřů je zde asi 420. Když jsem získával podklady pro založení vinice v tak vysoké nadmořské výšce, konstatoval pan Ing. Václav Křivánek, „že tak vysoko by v našich zeměpisných šířkách neměl správně růst ani černý rybíz“ – měl bohužel plnou pravdu. Při zakládání vinice mi po odborné stránce velmi pomohli odborníci ze Šlechtitelských stanic vinařských – z Polešovic pánové František Šupka a Ruda Pazderka z Perné a Ing. František Zatloukal. Původní rýnsko-hessenské vedení jsem přebudoval pro systémové nevyzrávání delších tažňů na dvouramenný kordon VERTIKO s nestejně dlouhými rameny. Při jeho realizaci jsem vycházel z dostupné literatury autorů Vítězslava Hubáčka a doc. Viléma Krause. Došlo tím sice k většímu zahuštění keřů, ale operace se vydařila a vinice je funkční již 22 let. Vzhledem k tomu že jsem kandidoval na jednu ošklivou nemoc, tak jsem vinici nezaregistroval, a když se situace vylepšila, bylo již pozdě. Vinice je absolutně nerentabilní a drahý koníček jak vzhledem k neustale probíhající výměně keřů tak pro soustavnou likvidační činnost kosů při dozrávání. Klimatické podmínky jsou extrémní, ale dle 100letého meteorologického kalendáře pozorování v meteostanicích České Budějovice (386 m n.m.) a Kleť (1084 m n.m.) mají jednu pro mne šťastnou výjimku. Zatímco každých 100 m n.m. klesá teplota o 0,6–0,8 °C, na okraji Českobudějovické kotliny v září a říjnu klesá teplota průměrně jen o 0,23 °C, což umožňuje dozrávání révy vinné. V Českých Budějovicích by se vzhledem k vegetační nule (+10 °C) 168 dnů mohl klidně pěstovat Müller Thurgau, na mé vinici je to již méně než 150 dnů. Vyšší nadmořská výška má však bohužel další nectnost. První mráz na pokraji kotliny přichází přibližně mezi 22.–24. říjnem. Většinou bývá –2 až –4 °C. Jakmile však mráz překročí –5 °C, má to drastické následky – nezmrzne dřevo, ale zmrznou očka. Někdy v roce 1988 přišlo dokonce 24. října –12 °C a moje krásně plodící vinice (tehdy asi 250 keřů, většinou novošlechtění z Polešovic) zmrzla a na jaře mimo jednoho Seibela u zdi nevyrašilo vůbec nic. V polovině roku něco obrazilo, ale v dalších letech pak většinou klasické kultivary měly nádory nad roubováním a značně se snížila až zastavila plodnost (různá křížení MJ KO, KO MJ, KOBO (Olšava), POKO, MOPR atd. Poměrně dobře se držela odrůda Zweigeltrebe, ale byl

problém s dozráváním. Spolehlivě plodí, nemrzne, vyzrává dřevo a dozrává odrůda Sevar, má však menší hrozny a bobule, což zahrádkařům nevyhovuje. Z výše uvedených důvodů jsem se pokusil vinici zvětšit, experimentovat a dosadit interspecifickými kultivary, což se mi díky vinařům z dřívějšího sdružení REZISTANT Velké Bílovice, panu Ing. Františku Mádlovi a doc. Miloši Michlovskému, docela zdařilo. Většinu klasických kultivarů jsem postupně nahradil rezistentními. Vyzkoušel jsem za 22 let asi 90 odrůd révy vinné, přibližně 50 klasických a 40 interspecifických kultivarů. V současné době tvoří jádro pěstovaných kultivarů na volné vinici asi 100 keřů odrůdy Krystal, 25 keřů Prim, 70 keřů Iličevský ranný, 70 keřů Junior, 30 ks Sevar, dále odrůdy Polar, ECS 34,24 , BG 1, BG 13, BG 14, Ruský ranný, Vostorg, Olšava aj. V současné době dosazuji na nejchráněnější místa a do skleníků stolní a bezsemenné kultivary slovenských šlechtitelů Ing. Pospíšilové a Ing. Korpáše. Vinice je vysazena v drátěných koších, neboť mám problémy s hryzcem vodním. Abych zlepšil akumulaci tepla v kotlině pod zterasovaným svahem, tak jsem vybudoval malou vodní nádrž, která se však bohužel stala líhní hryzců. Klasické polešovické kultivary révy vinné v extremních klimatických podmínkách na volné ploše do doby kritického prvního podzimního mrazu (–12 °C) perfektně plodily. Spolehlivě však plodí a hrozny jsou chutné, když se pnou na zdech nebo rostou v chráněných polohách nejen v Českých Budějovicích, ale i ve vyšších nadmořských výškách Pošumaví. Na volném prostoru v extrémních klimatických podmínkách však nemají téměř šanci. I když nezmrznou a dozrají, tak mají vzhledem k vyšší nadmořské výšce „tuřínovou“ chuť (nižší cukernatost a zřejmě vyšší podíl neodbourané kyseliny jablečné). Odebírám časopis Vinařský obzor – určitě se jedná o velmi dobré periodikum, ve kterém publikují skuteční odborníci, kteří se snaží skutečně zvýšit čtenářův VINAŘSKÝ OBZOR, ale zřejmě jen určité elitní skupině profesionálů a na nás malé toho moc nezbude. Z témat mi chybí staré i nové stolní kultivary, řez, něco pro okrajové oblasti. Když tam mohou být velké „vařící a pečící články“ (jinak velmi kvalitní), tak tam může být i něco pro zahrádkaře-vinaře, neboť

jinak budeme s pivaři asi prohrávat vyšším skóre než doposud. Čím méně čtenářů, tím určitě vyšší cena časopisu. Je zapotřebí, aby naši vinaři mohli při posezeních ve vinném sklípku poradit také něco pro výsadbu révy vinné v okrajových oblastech. Aby nevznikaly výsadby Tramínu a Sauvignonu v zahradách, nebo dokonce Rýnského ryzlinku ve skleníku, jako se již vícekrát stalo. Velkou radost mi udělala poslední čísla Vinařského obzoru (ke konci loňského ročníku – pozn. red.), kdy se na zadní obálce časopisu objevily velmi pěkné snímky Ing. Stávka a Ing. Pavlouška, které oživily časopis. Zvlášť pozorně sleduji články Ing. Pavlouška o výzkumu interspecifických kultivarů včetně jeho článků v hobby časopise Zahrádkář. Velkou radost mi udělal také článek RNDr. Zdeňka Habrovanského „Za révou do jižní Anglie“, kde konečně se také někdo zmínil o pěstování révy vinné ve sklenících. Před 15 lety jsem přesklil část vinice při zahradním domku zapuštěném ve skále dutinkovým polykarbonátem, ale postupně jsem zjišťoval, že se tam nedá pěstovat většina kultivarů, které tam původně byly vysazeny. I když jsem jim v době zaměkání nedával vodu, tak stejně většina bobulí hroznů praskala a hnila. V nedávné době jsem většinu keřů vykopal a zjistil jsem, že v 75centimetrové vrstvě zeminy skleníku jsou jen silné kůlové kořeny a ostatní všechno jde pod základy mimo skleník. Jsem čerstvý důchodce a mimo tréninku v judo vypomáhám jako krajský zahrádkářský instruktor přes pěstování révy vinné v extrémních klimatických podmínkách. Při celostátních výstavách, jako je Země živitelka, HOBBY a pod., rok od roku odpovídám na více dotazů o pěstování révy vinné v okrajových oblastech nebo ve sklenících. Překvapuje mne též nezájem producentů sazenic révy, neboť se do okrajových oblastí dováží čím dál tím více sazenic v květináčích z Německa, Holandska atd. Ceny jsou poměrně vysoké: mezi 150 a 200 Kč. Označení kultivarů je nic neříkající – VITIS – modrý nebo bílý. Vždy je přiložena lákavá barevná vizitka hroznu. Chci redakčnímu kolektivu a všem vinařům popřát stálé zdraví, hodně sluníčka, méně špačků a kosů, vyšší dotace a výkupní ceny hroznů a mnoho úspěchů v další práci. František Pirnos, České Budějovice

224

Ve Vrbici zavalil vinný sklep dělníka, nezaskočilo ho to, dřív pracoval jako horník

Taje sníh Letošní zima byla opravdu extrémní. Tání milionů kubíků sněhu nezpůsobilo jen záplavy, ty bychom ostatně na kopci ve Vrbici hledali těžko, ale přišly i další problémy. „Když jsem na začátku března přišel do svého sklepa, všiml jsem si propadající se šíje nad vchodem. Vyvezl jsem odsud asi šest koleček hlíny a raději jsem spěchal pryč. Vím, že ve sklepě není signál, kdyby mne to zasypalo, nedovolám se pomoci,” vzpomíná na začátek tragédie vinař Jaroslav Varmuža z Vrbice. To ještě nebylo tak zle. „Nad sklepy v této části obce mohlo být tak metr a půl sněhu. Problém byl v tom, že právě nad vchody do sklepů obec nechala v minulosti vést plynofikaci. Jak těžký sníh sedal a odtával, právě v místě, kudy vede plyn, došlo k porušení materiálu a k poškození sklepů,” pokračuje starosta Vrbice Vlastimil Bařina. Plynofikace se dělala za jeho předchůdce na radnici a případ pana Varmuži není první. Asi před třemi lety byly poškozeny sousední sklepy, i když ne v takovém rozsahu. Zával Sklep Jaroslava Varmuži má podobně jako desítky dalších sklepů ve Vrbici asi čtyři sta let

dlouhou historii. Byl kompletně vykután ve slínu, a to od schodiště až po sklep v hloubce asi patnácti metrů pod zemí. Sklep přežil válečná tažení Švédů, světové války v minulém století, a dokonce i komunismus. Až modernizace obce se zavedením plynu zhruba před deseti lety přinesla sklepům problémy a málem stála život člověka, který pracoval na záchraně jednoho z nich. „Když se šíje sklepa dále propadala a my jsme se synem vyvezli další kolečka hlíny, rozhodli jsme se podepřít ji pomocí trámů a ve spolupráci se stavební firmou udělat nad schodištěm kvelb. Musím říct, že to bylo těžké rozhodování, protože právě přírodní vchod do sklepa vykutaný ve slínu moji návštěvníci nejvíce obdivovali. Kvelby má dnes každá vinárna a každý nový sklípek, tohle bylo něco úplně jiného. Navíc jsme museli zrušit i historické schody, které byly také chloubou sklepa,” krčí rameny vinař. Nedalo se však nic dělat, aby nepřišel o celý sklípek, musel zajistit schodiště kvelbem. Když bylo vše skoro hotové a zbývaly poslední úpravy, došlo ke zmíněné tragédii. „Na ten telefon asi nezapomenu. Dělníci mi volali, že se to propadlo a dole zůstal zasypaný jeden z nich. Posháněl jsem lidi kde se dalo a napadlo mne vzít široké novodurové trubky, abychom prora-

Tatrovky hlíny Dělníci spolu s dobrovolníky okamžitě začali vynášet hlínu v kýblech ven. „Jenomže sotva jsme vynesli asi jednu tatrovku hlíny, další spadla dolů,” vzpomíná vinař. Naštěstí měl zavalený muž díky trubkám dostatek vzduchu a mohl jejich prostřednictvím taky komunikovat se záchrannou četou nahoře. Nakonec se podařilo a muže vytáhli na laně ven. Dělníkovu vitalitu dokazuje fakt, že sotva se oprášil od sutě, do večera ještě s ostatními pokračoval ve vynášení hlíny. Když vznikl asi šest metrů hluboký trychtýř, skácel se sloup nad sklepem. „Štěstí bylo, že na plyn nespadly těžké betonové obrubníky, které by potrubí svojí váhou narušily a mohli jsme být bez plynu,” dodává starosta. Teprve až přestala padat suť dolů, mohl se dodělat kvelb a nakonec jej svrchu opět zasypat. „Chtěl bych hlavně poděkovat všem lidem,

Fotka ze 4. března. Sklep se zavalil přesně na první jarní den. Foto: archiv J. Varmuži

18. března už byl kvelb téměř hotov. O tři dny později chybělo již jen několik „šárů“, když přišlo nenadálé sesutí... Foto: archiv J. Varmuži

21. března odpoledne se kubíky sypké a mokré zeminy vyvalily do sklepa a do lisovny a zanechaly za sebou šest metrů hluboký kráter, který se dále rozšiřoval. Foto: archiv J. Varmuži

zili otvor pro dýchání. Naštěstí pracuji v oboru vodo-topo, tak mám vždy nějaké doma,” líčí krušné chvíle Jaroslav Varmuža. Štestí bylo i to, že zavalený muž je bývalý horník. „Prý zažil už asi deset závalů, takže když se teď začala sypat hlína, už věděl, co přijde a co má dělat,” pokračuje vinař.

Vinařský obzor (5/2006)

Cesta z Vrbice do Čejkovic byla kvůli havárii několik dní úplně uzavřená. Foto: archiv J. Varmuži kteří mi pomohli, bez nich bych to nezvládnul. Byl jsem z toho už bezradný, když se to pořád sypalo dolů. Hodně mi pomohla taky obec, která poskytla zdarma techniku,” konstatuje Jaroslav Varmuža. A co na to plynaři? Uznali svoji chybu a v posledním dubnovém týdnu měli ve spolupráci s obcí udělat přeložku plynofikace na druhou stranu silnice. „Plynaři slíbili zdarma materiál a svoji práci, obec však musí zajistit výkopové práce. Celkem nás tato záležitost vyjde asi na dvacet tisíc, a to je při našem rozpočtu dost, za to bychom mohli udělat třeba kus chodníků,” říká starosta Vrbice Vlastimil Bařina. Sami plynaři, Jihomoravská plynárenská, a.s., k celé záležitosti nechtějí vydat oficiální stanovisko. Plynofikaci tehdy prý logicky vedli na základě projektové dokumentace, kterou

225

Tak jsem se nenadřel ani při stavění domu, tvrdil Jaroslav Varmuža

Kvelbená šíje sklepa Jaroslava Varmuži po rekonstrukci 22. dubna. Přírodní slínový povrch s černou plísní byl prý mnohem hezčí. Foto: Petr Hynek nechala zpracovat obec. Nyní řeší celou záležitost jako havárii. „Abych byl objektivní, musím říct, že plynaři během stavebních prací nejen hlídali potrubí, ale pomohli i s vynášením hlíny. Na druhé straně nebýt té nešťastné plynofikace nad sklepy, nikdy by k této situaci nedošlo. Nechápu, proč už se tehdy nevedl plyn na druhé straně

Sklep Jaroslava Varmuži je starý asi čtyři sta let. Kvůli špatně vedené plynofikaci nad těmito historickými sklepy mnohé z nich mohly zaniknout. Foto: Petr Hynek cesty, kde je to mnohem bezpečnější a kam se teď stejně bude překládat,” dodává vinař, kterého celá záležitost přišla na pěkných pár desítek tisíc. A hlavně – jeho sklep už nikdy nebude vypadat jako předtím. Petr Hynek

Sýpka ve Velkých Pavlovicích na svoji proměnu ještě počká „Na podzim jsme požádali o grant z Evropské unie, ale bohužel jsme neuspěli. Rozhodně však budeme projekt letos podávat znovu,” říká Zdeněk Karber ze sdružení Forum Moravium. To je společně s městem Velké Pavlovice a firmou Moravská Agra iniciátorem projektu, který si klade velké cíle. V první fázi by mělo dojít k rekonstrukci místní sýpky na hotel s šedesáti lůžky, restauraci a zařízení pro kongresovou turistiku, chybět nebude samozřejmě vinotéka a další komerční aktivity, související s vinařstvím a folklórem. Moderní informační centrum pak nabídne nejrůznější služby včetně multimediální prezentace vinařství. Počítá se i s využitím prostor pro kulturní aktivity města. V novém vinařském centru vznikne několik nových pracovních míst, projekt předpokládá i větší profit místních vinařských firem, stejně tak jako dalších podnikatelských aktivit ve městě a okolí. V případě úspěchu projektu sýpky budou další etapy zaměřeny na rekonstruk-

ci sousedního statku, propojení s parkovištěm a parkem, vybudování sportovního areálu či rekonstrukci velkopavlovického zámečku. Ačkoliv to na první pohled vypadá, že se nic neděje, není to úplne pravda. „Pracujeme na změnách územního plánu, je hotová studie a s Moravskou Agrou, která je vlastníkem sýp-

Sýpka ve Velkých Pavlovicích by se měla změnit v moderní centrum moravského vinařství. Foto: Petr Hynek

ky, je domluvená celková přestavba,” informoval Vinařský obzor místostarosta města Velké Pavlovice Ing. Pavel Procházka. Pokud projekt uspěje v rámci Společného regionálního programu (SROP) u Evropské unie, mělo by být pro první etapu k dispozici 104 miliony korun. Evropská unie by měla poskytnou 65 milionů, město Velké Pavlovice pět a na deset si vezme úvěr, zbývající 24 miliony by měla uhradit firma Společnost pro Moravský kras. Tu vlastní pan Lubomír Stoklásek, jenž je současně majitelem firmy Moravská Agra. Právě své zkušenosti z cestovního ruchu hodlá využít ve prospěch velkopavlovického projektu. „Naše centrum vinařství chce podobně jako sklepy v Bořeticích vejít ve známost. Nechceme nikomu konkurovat, půjdeme vlastní cestou. Už nás to všechno stálo spoustu úsilí a času, ale jsem přesvědčen, že vše dotáhneme do vítězného konce,” věří Pavel Procházka, místostarosta Velkých Pavlovic. (peh)

226

Ohlédnutí za Vinexem 2006

Hobra a filtry? Ano! „Pro mnohé vinaře je překvapení, že děláme vedle naší klasiky – filtračních desek – i filtrační zařízení. Dříve jsme totiž byli známí jen díky našim filtračním deskám,“ vysvětlil Vinařskému obzoru Jaroslav Dostál z firmy HOBRA Školník Broumov a dodal: „Zapojili jsme tedy tento segment do marketinkového projektu. Samotné části filtračního zařízení si vyrábíme sami u nás ve firmě. Bylo nutné zainventovat do kvalitní strojírenské výroby. Začínali jsme víceméně „od píky“, protože strojírenská výroba předtím u nás nikdy nebyla zavedena.“

o rozměrech 40x40 cm. „Další naší novinkou je membránový filtr. Nejedná se přímo o náš výrobek, ale uvádíme jej na trh pod naší značkou a naprosto jej garantujeme. Jedná se o finální filtraci před lahvováním v parametrech 0,45 a 0,65 mikrometrů. Dá se tedy říci, že jsme nyní schopni nabídnout zákazníkovi možnost filtračního ošetření ve všech fázích,“ dodal na závěr Jaroslav Dostál.

Lisy a mlýnky pro malovinaře prvně představila hodonínská firma HM. Například zařízení TPN 500 je ekonomickou variantou k předchozím modelům a lze jej pořídit od 14 000 EUR. Pro náš trh a menší vinaře je určen malý mlýnek s technologií šetrného drcení hroznů, který zpracuje asi 2 tuny hroznů za hodinu a přitom má všechny dobré vlastnosti velkých mlýnků. Cena začíná na 3 tis. EUR.

Bílek-Filtry: na Vinexu spokojenost „Naše zkušenost z letošního veletrhu je pozitivní. Zaznamenali jsme značně zvídavé návštěvníky a nebylo jich málo,“ řekl během Vinexu Ing. Petr Rada z firmy BÍLEK-FILTRY. Podle jeho slov sice čekal více vystavovatelů, nicméně zájem o vinařskou techniku rozhodně neutuchá. Firma na Vinexu představila křemelinový filtr s výtlačným tankem FKSV, který považují za pilotní výrobek firmy a na Vinexu jej představovali poprvé. Jde o výrobek, který je v nabídce asi půl roku. Z vinařských firem jej úspěšně používá například drnholecké Nové vinařství.

„Nadupaný“ monoblok „Nové kontrakty se zde myslím už nedělají. Domnívám se, že jsme zde byli zejména proto, abychom se připomněli a abychom upevnili stávající vazby,“ zhodnotil Vinex Robert Vyhoda ze společnosti BS-vinařské potřeby. Velkobílovická firma představila na veletrhu monoblok TEM Monomatic. Jde o zařízení, které dokáže v jednom kole plnit, zátkovat, etiketovat a kapslovat, a to při výkonu 400–600 lahví za hodinu. Má možnost rozšíření, například lze přidat zařízení, které zabezpečuje plnění vína pod dusíkem nebo se dá před plnění napojit svíčkový filtr a podobně. Během veletrhu se o tento stroj předběžně přihlásili čtyři zájemci. Cena je 750 tisíc Kč bez DPH.

Antico Pohořelice – mlýnky, lisy

Prudíkovi losovali výherce Jaroslav Dostál vysvětluje specifika deskové filtrace dvěma ruskojazyčným zájemkyním. Právě východní trhy jsou podle Jaroslava Dostála velmi perspektivní, což dokládá narůstající vývoz filtračních zařízení a materiálů do těchto zemí bývalého Sovětského svazu. Broumovští strojírenskou výrobu vybudovali od A do Z kompletně včetně základního zařízení, kvalifikovaných pracovníků, včetně konstrukčního oddělení. Toto bylo bezesporu pro mnohé vinaře novum. Jejich stávající „vlajková loď“, kterou představovali na Vinexu, je filtrační modul, jenž je jen jinou aplikací filtrační desky. Tato je upnuta na speciální polypropylenové kostře a samotná filtrace probíhá jako uzavřená, bez přístupu vzduchu a bez úkapu. Proto je dle sdělení výrobce mezi producenty vína značně oblíben, neboť filtrovaný produkt šetrně chrání a je také zamezeno ztrátám. Filtrační plocha je 1,80 m2, což odpovídá 11–12 deskám

Pohořelický výrobce nerezových zařízení pro vinaře se Vinexu účastní již tradičně. Zastavili jsme se také proto i zde. „Malé vinaře zaujal náš pneumatický lis PL400 Antico, který má objem koše 400 litrů,“ pochlubil se spokojeně Vinařskému obzoru Tomáš Hartmann, zástupce společnosti, a dodal: „Jeho provoz je plně automatický, je v provedení klasického otevřeného systému. Cenově je přijatelný – lze jej pořídit za 210 000 Kč bez DPH.“ Z další nabídky firmy malovinaře, kteří uvažují o modernizaci sklepních technologií, možno zmínit mlýnkoodstopkovač Antico MO8 s kapacitou 8 tun hroznů za hodinu.

Další z velmi spokojených vystavovatelů byl ladenský výrobce nerezových nádrží František Prudík. Z navštívenek odevzdaných na stánku vylosovali výherce nerezové 300 l nádoby s plovoucím víkem, kterým se stal Aleš Kaňa z Poštovné. (rs)

Vinařský obzor (5/2006)

227

Kraj Mohylie čili Újezdská vína ročníku 2005 Mgr. Bogdan Trojak, Bořetice

Šumické a újezdské vinohrady patří k nejsevernějším na Moravě a doslova tvoří klimatickou, fytogeografickou i kulturní hranici „panonského areálu“. Až sem došel Dionýsos, zde končí či začíná svět vína. Vše, co se rodí na hranici, v místech zlomů, přechodů, bývá vyhraněné a vzrušující. Taková místa pulzují nevšední, dramatickou atmosférou. V okolí Újezda se navíc rozprostírá pravěká kulturní krajina, podle velatických zemědělců je pojmenovaná celá jedna kultura, na mohyle Žuráni stávala monumentální langobardská svatyně (podle některých autorů kruhové mauzoleum krále Vacha!) a v neposlední řadě zde proběhla jedna z největších napoleonských bitev. Réva vinná tady doslova tkví kořeny v očnicích vojenských koní a vrůstá ještě hlouběji do lebek pravěkých bojovníků. 32. výstava vín v Újezdě u Brna se letos konala 1. dubna. Celkem bylo hodnoceno 482 vzorků, převažovala samozřejmě bílá vína (319). Nejčastěji skloňovanou viniční tratí byla Stará hora, ke které chovají místní vinaři až posvátnou úctu (právě zde, u kaple sv. Antonína Paduánského, měla být zahájena slavkovská bitva výstřely z rakouských děl). Stará hora jim dává již po staletí ty nejkvalitnější hrozny. Navíc není „stará“ jen podle jména – měl jsem možnost ochutnat vína z pětačtyřicetiletých, ba dokonce sedmdesátiletých vinic! Je sympatické a moudré, že si velká část zdejších vinařů uvědomuje cenu jedinečného terroiru a s ním spojených odrůd, kterými zde jsou nezaměnitelné neuburské, veltlínské zelené a také burgundské bílé. A právě tyto „starosvětské“ variety jsem přijel do Újezda ochutnat. Právě u nich se podle znalců zúplna projevuje typická a mnohými vyhledávaná újezdská hořčinka. (O zdroji této hořčinky se vedly na výstavě živé

debaty – zaslechl jsem názor, že ji způsobuje minerálnost zdejších spodních vod – známá Šaratice vyvěrá nedaleko.) Hned od začátku bylo zřejmé, že pravými reprezentanty regionu budou většinou vína připravená tradičně, tedy bez zakvášení selektovanou kulturou kvasinek. Nezpochybnitelnou roli hrál rovněž vysoký věk vinic. Nejvýraznější a nezapomenutelné vzorky fermentovaly „na divoko“ (místní si pochvalují práci jindy tak zavrhovaných „apikulátů“!) a pocházely ze starých keřů. Nádherným příkladem takového vína bylo veltlínské zelené Radoslava Váši, které připravil z hroznů ze sedmdesátileté vinice. Toto víno mě ihned zaujalo nádhernou mandlovou, takřka marcipánovou vůní, vazkou plností a poutavou nahořklou pikantností v dochuti (okamžitá asociace s renesanční českou kuchyní, která mandlemi a pikantním kořením oplývala!). Naopak „dropsové“ a sauvignonové neuburky či veltlíny byly nudné, neodrůdové a svou vtíravou aromatikou až únavné. Příznačné je, že se zde veltlínu říká „veltlína“, což signalizuje, že v této izolované okrajové oblasti přežilo archaické označení bližší italskému Valtellina, od něhož se název odrůdy odvozuje. A právě výběrové veltlínské zelené ročníku 2005 od Zdeňka Vykoukala z Hostěrádek-Rešova se stalo nejlépe hodnoceným loňským vínem újezdské výstavy. Tento mladý vinař uspěl i s druhým veltlínem v kategorii pozdní sběr, který připravil z hroznů z týchž keřů jako předchozí vzorek – promyšlená dělená sklizeň umožnila v tomto případě velice zajímavé srovnání. Zdeněk Vykoukal hospodaří na dvou vinicích vysázených v roce 1952 a 1982 v trati Stará hora a jeho čistá, vyhraněná vína dokazují, že se jedná o vycházející hvězdu újezdského vinařství. Pokud sluší mladému Vykoukalovi veltlíny, pak zralému Bohumilu Kozákovi přisoudily vinařské sudičky tramín červený, s nímž po léta sbírá vavříny na místních výstavách. Ani letos tomu nebylo jinak a jeho pozdněsběrový tramín ročníku 2004 zvítězil v kategorii starších vín. Bohu-

mil Kozák, souputník nedávno zesnulého gurua újezdských vinařů Oldřicha Popeláka, ztělesňuje kvintesenci tradičního, poctivého újezdského vinařství. Je přesvědčen o tom, že bohatstvím vinice nejsou pouze kvalitní keře révy vinné, ale i originální kultury autochtonních kvasinek, které zde žijí. Mošty jen mírně odkaluje. Víno po dokvašení neprodleně stáčí. Jeho tramíny pak zrají na jemných kalech až dva roky. Kupodivu si zachovávají kyselinku, která jim samozřejmě jen prospívá. Je zřejmé, že Újezdsko není doménou červených vín. O to příjemněji překvapí, když narazíte na krásný, pitelný červený vzorek ze skutečného okraje vinařské Moravy. Lovčičky skutečně nepatří k tradičním vinařským obcím, větší, soustředěnější výsadby zde začaly vznikat až hluboko v druhé polovině 20. století. A přispěl k tomu i vinař František Šebesta, který na zdejších jednořádkových terasách hospodaří dodnes (mimochodem, je propagátorem nastýlání slámou v meziřadích) a jehož kabinetní, vzorově odbouraný modrý portugal patřil bezesporu k nejpitelnějším červeným vínům výstavy, která byla především díky dokonalé a rázné organizaci vinařky Anny Eliášové skutečným zážitkem. Jaká jsou tedy újezdská vína a jejich tvůrci v roce 2006? Z mého pohledu je to enkláva vinařů hrdých na svou vieille vignoble a osvědčené, historické vinorodé svahy. Většina z nich moudře upřednostňuje tradiční moravské odrůdy a uvědomuje si jejich mnohdy podceňovaný potenciál. U nejlepších z nich jsou pak tyto skutečnosti základem skutečné vinařské filozofie, která mnohým jejich kolegům, zejména v tzv. velkých vinařských obcích, často viditelně schází. Hodnota újezdských vín zřejmě nikdy nebude spočívat v jejich „velikosti“, vždy však budou ušlechtilým výrazem jímavého kraje pod Mohylou míru a svou nezpochybnitelnou pitelností, která spočívá v souznění nervní kyselinky a nahořklé minerálnosti, budou znovu a znovu oslovovat všechny vnímavé milovníky vína.

228

70 let vinařského průmyslu ve Velkých Pavlovicích Nespokojenost vinařů s odbytem vína a s nízkými cenami za víno vedla k rozhodnutí založit vinařské družstvo. V roce 1935 přípravný výbor před založením vedl konzultace s vinaři z okolních obcí o podpoře vzniku družstva. Předsedou představenstva byl zvolen rolník a vinař František Štambachr, zanícený propagátor družstevní myšlenky. Bylo zvoleno představenstvo, dozorčí rada a schváleny stanovy. Vinaři z Velkých Pavlovic a okolních obcí, v počtu více než 200 členů, upisují podíly ve výši více než 70 tisíc korun. Družstvo bylo zapsáno v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně pod označením Vinopa – ovocnickovinařské družstvo. Protože činnost družstva prakticky začala až v roce 1936, je tento rok uváděn jako rok vzniku družstva. Ředitelem družstva byl jmenován Bohumil Hádlík, houževnatý a talentovaný podnikatelský typ z Němčiček. Spolu s Matějem Dostoupilem ze Staroviček začínají svou činnost ve sklepě V Údolí (dnes vlastník Antonín Nesvadba) o kapacitě 300 hl. V letním období prováděli nákup meruněk, na podzim nákup stolních hroznů (Chrupka a Portugal modrý), které dodávali do Čech. V prvním roce činnosti vyrobili 3 vagóny vína. V následujícím roce 1937 byla zahájena výstavba lisovacích a skladovacích objektů, kanceláří a laboratoře v lokalitě Ostrovec. Sklep měl kapacitu 30 vagónů a byl vybaven sudovinou. Velkou obětavostí členů bylo dosaženo, že ještě v roce 1937 byla sklizeň hroznů vykupována v nových vlastních budovách, a ačkoliv nové kapacity byly značně veliké, nestačily pojmout nabízené hrozny. Dne 13. 6. 1937 zakládá 202 vinařů z Velkých Pavlovic a okolí druhé vinařské družstvo pod názvem Vinařsko-ovocnické družstvo. Pronajímá si sklepní prostory velkopavlovického velkostatku. Ředitelem byl zvolen Tomáš Lanžhotský, rolník a vinař z Kobylí. Družstvo již v roce založení nakupuje hrozny od svých členů. Vinopa v roce 1938 buduje pěstitelskou a živnostenskou pálenici a v následujícím roce bylo při nadúrodě vypáleno 10 vagónů padaných meruněk. Velmi populární a oblíbený mezi konzumenty byl likér Velkopavlovický Svéráz, který se vyráběl zvláštní technologií z meruňkového destilátu.

První sklep vinařského družstva ve Velkých Pavlovicích

Vinopa Velké Pavlovice – centrála 1955

V období protektorátu byla vybudována sodovkárna, zřízena vinárna, v Rajhradě byly pronajaty dva velké sklepy od místního kláštera a vysazují se vinice. V Bořeticích byl vybudován sklep. Po osvobození se budovaly filiálky v Němčičkách, Rakvicích, Popicích, Kloboukách, Židlochovicích, Hustopečích a v dalších obcích. Činnost Vinopy byla velmi rozmanitá, o čemž svědčí i vinárny a sklady v Jeseníku, Českých Budějovicích, v Praze, Poděbradech, Berouně,

Liberci a jinde. Družstvo vysazuje vlastní vinice v Hustopečích v širších sponech a tak ukazuje cesty k mechanizaci. Zřizuje ovocné školky ve Velkých Pavlovicích, v Kobylí a v Kloboukách zaměřené na produkci meruňkových výpěstků. Ve Velkých Pavlovicích mělo družstvo podnožovou vinici a štěpovalo sazenice pro své členy. V publikaci Deset let trvání ovocnicko-vinařského družstva Vinopa ve Velkých Pavlovicích předseda představenstva František Štam-

Příjem hroznů původní VINOPA

Vinařský obzor (5/2006)

Ruční balení lahví 70.–80. léta

Výkup hroznů 1972

bachr píše úvodní slovo, ze kterého uvádím některé myšlenky: „Věděli jsme, že prostřednictvím družstva budou výrobky našich jihomoravských zemědělců lépe prodávány. Vybudování družstva byl počin vážný a odpovědný. Ručili jsme společně svými majetky v době hospodářské nejistoty a ve vývoji podniku. Dali jsme se v zápas o zhodnocení práce našich vinařů a ovocnářů. Prováděli jsme velké investiční stavby a dnes můžeme konstatovat, že naše družstvo může zdolat po stránce družstevní veškeré na ně kladené úkoly. Směle můžeme říci, že nevrátí se nikdy doby, aby naši jihomoravští zemědělci museli mít obavy, že jejich výrobky zůstanou bez zájmu a bez náležitého zpeněžení.“ Pro pěstitele meruněk vyhlašuje Vinopa program boje s moniliózou, která v 50. letech vážně ohrožuje meruňkové sady pod názvem Velkopavlovické hnutí. Podstatou bylo odstranění suchých plodů, jejich sběr a provádění chemické ochrany v předjaří. K tomu zakoupila Vinopa několik postřikovacích strojů a prováděla jako službu chemické zásahy v sadech. Velkou investiční akcí byla výstavba moštárny v Hustopečích nákladem 20 mil. korun. Objekt však po dokončení v roce 1950 přebírá Fruta Modřice a v roce 1952 Strojobal pro strojírenské účely. Ve Velkých Pavlovicích v letech 1946 až 1948 Vinopa staví administrativní budovu, lisovnu a skladovací kapacity známé pod označením „Centrála“. V roce 1950 byla obě družstva sloučena podle nařízení, že v jednom místě nemohou pracovat dva podniky stejného výrobního zaměření.

Vzniká družstvo Vinopa – vinařské družstvo, která má 2 500 členů, majetek 50 mil. korun a kapacitu 260 vagónů. Po únoru 1948 je zatčen předseda představenstva a poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou František Štambachr. Je odsouzen na 20 let těžkého žaláře, ve vězení stráví 11 a půl roku a je podmíněně propuštěn v roce 1960. V roce 1966 je jeho rozsudek zrušen a je rehabilitován. Podobný osud postihne i vedení Vinopy. Celkem 13 pracovníků je v únoru 1951 zatčeno a v roce 1953 odsouzeno. Ředitel Vinopy Bohumil Hádlík na 20 let, Antonín Knotek, Pavel Nesvadba a Bohumil Trojan na 15 let, ostatní do 10 let. Důvodem trestu bylo odnímání stavebního materiálu vázanému hospodářství na černém trhu pro družstevní výstavbu a ohrožení plynulého zásobování lidu. Ředitel Hádlík byl po 8 letech práce v uranových dolech propuštěn po těžkém úrazu, který ho poznamenal pro zbytek života. Všichni zatčení byli rehabilitováni v roce 1990. Sloučené vinařské družstvo však čekají další problémy. V průběhu roku 1952 dochází ke znárodnění družstva Vinopa bez náhrady a již od 1. 1. 1953 pracuje družstvo jako závod Jihomoravských vinařských závodů se sídlem v Brně, později v Mikulově. Ředitelem závodu je jmenován František Otřel, pracovník Vinařského družstva Velké Pavlovice. Od roku 1960 patří závod Velké Pavlovice pod Vinařské závody Bratislava. V roce 1969 v rámci federalizace dochází k vytvoření Moravských vinařských závodů se sídlem v Mikulově.

Budova VINIUM, a.s.

229

V 70. letech přebírají MVZ majetek Jihomoravského vinařsko-ovocnického sdružení Vinospol v Divákách. Podnik založily zemědělské podniky Hustopečska. Důvodem likvidace v období normalizace byla politická úchylka zemědělských podniků. Ke sloučení závodu Velké Pavlovice se závodem Velké Bílovice dochází v roce 1971. Ředitelem závodu se stává Doc. Ing. František Kynický, CSc., který již v roce 1944 pracuje ve vinařském družstvu Vinopa. V roce 1974 28. května je položen základní kámen výstavby nového závodu. Dochází k rozsáhlé investiční činnosti. Stavba probíhala za plného provozu a byla ukončena v roce 1984. Současně probíhala rekonstrukce a modernizace dalších provozů. Naplnily se tak mnohaleté snahy o vybudování nového zpracovatelského a lahvovacího centra ve Velkých Pavlovicích. Zásluhu na tom má především doc. Ing. Kynický František, CSc., který završil úsilí svých předchůdců ve funkci ředitelů závodu o investiční výstavbu nového a moderního podniku. Po revoluci v roce 1989 se rozpadají Moravské vinařské závody v Mikulově na pět závodů. Jedním z nich je i samostatný podnik Vinium Velké Pavlovice. V roce 1991 se snaží bývalí vlastníci podílů v družstvu Vinopa o navrácení zestátněného majetku. Není jim podle zákona o restitucích vyhověno, protože náhrady majetku se netýkají právnických osob. V rámci první vlny kupónové privatizace byl podnik Vinium přetransformován v květnu 1992 na akciovou společnost. Současné vedení akciové společnosti provedlo investičně náročnou rekonstrukci lisovacích kapacit a zavedlo novou technologii výroby červených vín v objektu Ostrovec. Ing. František Kostrhun Velké Pavlovice Použitá literatura: Deset let ovocnářskovinařského družstva Vinopa B. Hádlík – Vinařský obzor, roč. 85/1992 č. 1, str. 6 Fotografie – archiv Stanislava Práta, Ing. Z. Karbera a VINIUM, a. s.

Současné středisko na zpracování modrých hroznů – VINIUM, a.s.

230

Kterak mnich Jan zachránil vinici opatství před nepřáteli

„…tak sobě vedli a se pachtili, loupežíce a kradouce, až dospěli do Seuillé. Olupovali muže i ženy, brali, co jim do ruky přišlo a nic jim nebylo příliš nedostupným ani příliš těžkým. Jakkoliv tam ve většině domů zuřil mor, přece všude vnikali a uchvacovali vše, co bylo uvnitř a nikdo z nich přesto neupadl v nebezpečí této nemoci. Jest to dosti podivno, neboť faráři, vikáři, kazatelé, lékaři, ranhojiči a lékárníci, kteří šli navštěvovat, obvazovat, léčit, utěšovat a povzbuzovat nemocné, zemřeli všichni nákazou, zatím co tito ďábelští lupiči a vrahové vyvázli bez pohromy. Vyplenivše takto celé město, hnali se v děsné vřavě na opatství. To však nalezli dobře zataraseno a uzavřeno. Proto táhl hlavní voj odtud dále k Brodu Védskému, kromě sedmi praporů pěchoty a dvou set kopiníků, kteří tu zůstali a bořili zdi vinice, aby mohli zkaziti veškerou úrodu vína. Ubozí mniši nevěděli v té chvíli, ke kterému ze svých svatých mají se utéci pro ochranu. Pro všecky případy dali zvoniti všemi zvony, aby sešla se celá kapitula. Tam ustanovili konati krásné procesí obohacené mnohými modlitbami a litaniemi proti úkladům nepřátel a krásnými žalmy pro dosažení míru, jakož i pro záchranu jejich krásné vlasti a dobrého krále. Tehdy byl v opatství klášterní mnich jménem bratr Jan, mladý, dvorný, svěží, silný, obratný, smělý, dobrodružný, rozvážný, vysoký, hubený, s dobrou vyřídilkou a mocným nosem. Máme-li vše říci rázem, mohl-li se někdo nazvati dokonalým mužem, byl to on. Tento bratr Jan, když uslyšel hluk, který způsobili nepřátelé v ohradě jejich vinice, vyšel, aby se podíval, co se děje a tu zpozorovav, že sklízejí na jejich vinici, kde pěstovali si mniši pro sebe něco do sudu, vrátil se na kůr chrámový, kde byli shromážděni mniši celí vystrašeni. Bratr Jan vida je, že jen zpívají žalm: „Proti útokům nepřátel . . .“ pravil jim: „Pěkně, velmi pěkně tu zpíváte, ale vězte, že v naší vinici jsou nepřátelé, kteří si zase pěkně řeží hrozny a kazí révu, že tam jistě aspoň po čtyři nebo pět let nevypaběrkujeme ani jediného zrnéčka.“ Tu převor kláštera přísně pravil: „Co zde chceš, proč maříš takto naši pobožnost? Odveďte jej do vězení!“

Ale bratr Jan se nedal a vyzval všecky, aby šli s ním chránit majetek kláštera proti nepřátelům. A také hned svlékl svůj dlouhý hábit a uchopil hůl s křížem, jež byla vyřezána z pně jeřábového, dlouhá jako oštěp, na pěst silná a trochu také kdysi pomalovaná květy liliovými, dnes již skoro úplně setřelými. Tak vyšel v pěkném kabátci, použiv své kutny jako šerpy a se svou holí vrhl se tak prudce na nepřátele, kteří bez jakéhokoliv pořádku a bez praporu, bez trubače i bubeníka sklízeli jejich vinici. Neboť praporečníci a korouhevníci byli opřeli své prapory a korouhve o zdi, bubeníci pak otevřeli na jedné straně své bubny, aby je naplnili hrozny; též i trubky byly spoustou hroznů obtěžkány. Všichni byli rozjařeni. Vrazil na ně tak prudce, aniž by byl vzkřikl „pozor“, že je porážel napořád, oháněje se svou holí na pravo a na levo přesně dle pravidel starého šermu. Jednomu vyrazil mozek, druhým zpřelámal ruce i nohy, jiným přetrhal křční obratle, jiným zase rozbil slabiny, urazil nos, rozdrtil holeně, vymkl kosti, roztříštil předloktí. Spatřil-li, že se někdo chtěl schovati do hustších rév, anebo že se chtěl někdo spasiti útěkem, nebo tím, že se škrábal na strom, mysle, že tam bude v bezpečí, ihned mu natloukl přes hřbet. Jestliže kdo ze staré známosti na něho křičel: „Bratře Jene, můj příteli, bratře Jene, vzdávám se!“ odpovídal mu: „Protože musíš, ale současně odevzdáváš duši svou všem ďáblům!“. A rázem mu zasadil důkladnou ránu. Byl-li k tomu ještě někdo tak nerozvážný, že chtěl mu tváří v tvář odporovati, probodával ho naveskrz, jiným dával ránu ze strany. Věřte, že to bylo nejstrašnější divadlo, jaké bylo kdy kde k spatření. Jedni volali k svaté Barboře, druzí k svatému Jiří, jiní k svaté panně Marii v Loretě. Jedni odevzdávali se v ochranu svatému Jakubu, jiní svatému rouchu v klášteře v Chambery, jiní zase vzývali svatého Jana z Angely, opět jiní svatého

Maxima, svatého Martina a tisíce jiných dobrých, milých světců. Jedni umírali ani nemluvíce, druzí zas mluvili neumírajíce, jedni umírali při mluvení, druzí mluvili při umírání. Někteří křičeli: „Zpověď! Zpověď! Zpovídám se . . . v ruce Tvé . . . Křik sténajících byl tak veliký, že převor kláštera vyšel se všemi svými mnichy, kteří spatřivše ubožáky tyto tak zporážené po vinici a smrtelně zraněné, vyzpovídali některé z nich. Ale zatím, co kněží zpovídali, přiběhli novicové na místo, kde bojoval bratr Jan a tázali se ho, v čem by chtěl, aby mu pomohli. Tento jim odpověděl, aby dorazili ty, kteří jsou po zemi. Tu novicové zanechavše své kutny pod zcela blízkým loubím, počali dorážeti ty, které bratr Jan byl těžce zranil. A víte, jakými to nástroji? Pěknými vinařskými žabkami, což jsou jen takové malé nožíky, jimiž malé děti v našich krajinách rozlouskávají ořechy. Potom zahradil svou holí s křížem celý průlom, který byli učinili nepřátelé. Někteří z noviců odnášeli si do svých cel prapory a korouhve, aby si z nich pak nadělali podvazků. Tak pro svoji udatnost byli pobiti všichni z vojska, kteří byli vstoupili do vinice, počtem asi 13 622 mužů, nepočítaje v to ženy a děti: to již se vždycky rozumí samo sebou. Nikdy se nevrhl poustevník Maugis, o němž psáno jest v pověsti o činech čtyř synů Haimonových, tak udatně se svou holí proti Saracenům, jako to učinil mnich Jan proti nepřátelům se svou jeřábovou holí s křížem…“.

Vinařský obzor (5/2006)

231

Známe léčivé účinky našich vín? Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., Lednice Dobře vyzrálé, zdravé hrozny z úměrně úrodou zatížených keřů révy, vysázených ve vybraných viničních tratích, se mohou stát v rukou poučeného a svědomitého vinaře základem pro vznik „přírodního“, pro pohled, vůni i chuť přitažlivého a zdraví prospěšného vína, které člověka oslovuje a přitahuje ho k pravidelnému, každodennímu užívání jako součást skromné, na zeleninu a ovoce bohaté stravy. Taková vína dovede vytvořit celá řada drobných a středních vinařů i mnohé velké podniky. Všichni vědí, že některé zásahy mohou narušit přirozené dietetické vlastnosti vína, o jiných to jen tuší a o některých to zatím vůbec nevíme, protože se hlubšímu studiu vlivu výrobních zásahů ve smyslu zdravotního působení na jednotlivé lidské orgány mnoho pozornosti nevěnuje. Postupná přeměna vína ze zemědělského produktu na víno jako obchodní zboží si vyžádala mnoho dříve neznámých operací k výraznému umrtvení biologických dějů ve prospěch stabilizace určité, v daném období prodejně přitažlivé a módnosti podléhající kvalitě se současným zřetelem na potřeby globalizace světového trhu. Kdysi poznali Řekové i Římané, že vína pocházející z určitých krajin mají významné zdravotní účinky při léčení určitých onemocnění. I ve středověku se takovým vlastnostem tehdejších vín přikládala v léčitelství značná pozornost a hojivé vlastnosti se často znásobovaly macerací léčivých bylin ve víně. Jednotlivé

druhy a původ vín bylo možné najít v lékopisech až do devatenáctého století. Taková vína s deklarovaným původem pocházela z určitých půdních i klimatických podmínek, z pravokořenných a hluboce kořenících keřů vysázených v hustém sponu, často dlouhověkých, obdělávaných přirozeným způsobem, bez nároků na nadměrné výnosy. Taková vína byla produktem úzce spojeným s místem svérázného rostlinného pokryvu, jehož působení zvyšovalo trojstranné hospodaření s rozsáhlými plochami každoročního úhoru a tedy i s významnými léčivými vlastnostmi, jaké byly skryty i v dalších léčivých rostlinách, které se na daném místě vyskytovaly. Kalamity v podobě zavlečení révokaza a houbových chorob, nutnost štěpování odrůd evropské révy na cizokrajné podnože, ochrana vinic pomocí chemických ochranných látek, nárůst počtu obyvatel, nárůst jejich nároků na životní potřeby, ulehčení pracovních zvyklostí a usnadnění nákupu veškerého, i potravinářského zboží v pohodlných nákupních centrech obchodních řetězců znamenaly úplný převrat nejen ve vinařství, ale i v celkovém pojetí zemědělství a potravinářství. Rozsáhlý trh potřebuje rozsáhlou výrobu. Víno je ale také „kšeft“, který se musí vyplácet. Výrobní náklady ve vinicích i v továrnách na víno tlačí nemilosrdný obchod k zemi. Kolosální nárůst nových technologických poznatků a k nim přizpůsobených výrobních zařízení vede k vynalézání metod umožňujících uspokojovat nároky konzumentů v jejich touze po častých změnách projevu vína podle právě požadovaného „módního stylu“. V poslední době k tomu má dopomáhat celá řada převratných metod, mezi nimi také „strašidlo“ evropských vinařských oblastí s kontrolovaným a chráněným názvem původu vín, americká metoda

Pít, ãi nepít Autoﬁi: prof. MUDr. Milan ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. 68 stran, broÏ., formát A5

frakcionování vína – Spinning Cone Column. Ta umožňuje rozložit víno na aromatické látky, alkohol a extrakt, a jeho opětovné složení podle trendu právě požadovaného stylu. A jak se k tomu vyjadřují dnešní lékaři? Zatím rozeznávají jenom červené, růžové nebo bílé, původu neznámého. Z lékopisů pro jistotu tovární vína vyškrtli. Mocný farmakologický průmysl dodává na trh denně nové a ještě lepší „pilulky“. Hluboké studium léčebných účinků vína se jen zvolna probouzí. Tu a tam se udržely lidové recepty na léčení nejrůznějších nemocí vínem a někteří, zejména francouzští lékaři umí odůvodnit, proč kupř. při revmatismu pít „blanc de blanc“ nebo Sylvánské a proč je při artróze lepší užívat Lirac nebo Tavel. Ze zdravotního hlediska o našich vínech mnoho konkrétního neznáme nejen proto, že chybí důkladnější studium jejich účinků, ale i proto, že u našich vín chybí jasná definice vztahu mezi přírodním prostředím krajiny a kvalitou vína určité odrůdy nebo směsi odrůd převedená do praktické každoroční tvorby vín kontrolovaného a chráněného původu. Aby víno zůstalo vínem s jeho neoddiskutovatelnými léčivými vlastnostmi, o to bychom se měli snažit všichni. A většina poctivých vinohradníků, vinařů i technologů ví dobře, jak s keřem révy a s vínem zacházet, aby alespoň podstatná část zázračných vlastností v tomto nápoji zůstala zachována. Vrátit se zcela nazpět k nenarušené přírodní rovnováze, to se nám tak hned nepovede. Alespoň bychom si měli všichni s větší naléhavostí uvědomovat své prohřešky proti tomu, co naši předkové v dobrém slova smyslu nazývali „přírodním vínem“ a chápali tím kus původní panenské přírody ve víně, které rádi a v hojnější míře nežli my pili k tradičním venkovským jídlům. Můžeme si jen povzdechnout nad tím, že název „přírodní víno“ je zakázán k označování současných vín.

75,(vã. 5% DPH)

Zájem souãasn˘ch lékafiÛ o víno není náhodn˘, ale je zaloÏen na pozorování zdravotního stavu lidí konzumujících pravidelnû víno ve srovnání s abstinenty. Îe mÛÏe b˘t moderátní konzumace vína zdraví prospû‰ná, o tom pojednává pfiesvûdãivû podan˘ v˘klad na‰eho pfiedního kardiologa prof. MUDr. Milana ·amánka, DrSc. a jeho spolupracovnice doc. MUDr. Zuzany Urbanové, CSc. Odpovídají v nûm fundovanû na ve‰keré dotazy t˘kající se správného pojetí konzumace vína.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

232

Novinky ze světa vína Rostoucí obliba vína v Norsku Monopolní státní obchod alkoholickými nápoji v Norsku Vinmonopolet realizoval v roce 2005 prodej 53,5 miliónu litrů vína, což je o 11 miliónů litrů více než v roce 2000. Dle zástupce státního obchodu Jense Nordahla je to důkazem rostoucího zájmu Norů o dobré jídlo a kvalitní pití, který jde ruku v ruce se stoupající životní úrovní obyvatel a vyšší frekvencí zahraničních cest, zejména do oblasti Středozemního moře, odkud si Norové zpět do vlasti přivážejí kulturu pití vína. (Vinimarket.com) Obliba Pinotu Noir v USA stále stoupá Nebývalý zájem (prodej +16 %) o Pinot Noir v posledním čtvrtletí 2004, přičítaný divácky úspěšné oskarové romantické komedií Bokovka, pokračoval i v roce 2005. Podle údajů A.C. Nielsen Co. bylo od ledna do září prodáno 1 200 000 kartonů Pinotu Noir po 12 lahvích (+44 % vs. 2003). Sklářský gigant Riedel oznámil nárůst prodeje sklenic typu Pinot Noir (+45 %). Dosud podceňovaná kalifornská oblast Central Coast, mezi jehož vinicemi se film odehrával, využila nově nabyté popularity ke zvýšení cen. Oblast North Coast, kde zásluhou deštivého jara a chladného léta klesl objem letošní sklizně na polovinu, ohlásila razantní zdražení Pinotu Noir. (30 Second Wine Advisor) Víno – nejoblíbenější nápoj Američanů Podle údajů A.C. Nielsen Co. vzrostl v loňském roce v USA prodej vína v obchodech s potravinami o 3,2 %. Ještě radostnější z pohledu producen-

tů a obchodníků s víny jsou výsledky posledních průzkumů veřejného mínění, dle nichž víno nahradilo pivo na prvé pozici žebříčku nápojů, které Američané konzumují nejčastěji. (podle Infowine.com) Objem vývozu rakouských vín poklesl Podle údajů Österreich WeinMarketing poklesl za poslední rok objem vývozu rakouských vín o 3 % a dosáhl 72 miliónů litrů. Hodnota vývozu (83,5 miliónu euro) se oproti předešlému roku nezměnila. Prodej vín v lahvích vzrostl o 35 %, zatímco export vína sudového klesl o 25 %. Hlavním dovozcem rakouských vín je i nadále Německo (56 %), druhé místo patří České republice (29 %). (Vinimarket.com) Výrazně nižší produkce vína v Maďarsku V roce 2005 sklidili maďarští vinaři ve srovnání s předchozím rokem o 30 % méně hroznů a vyrobili 3 milióny hl vína (vs. 5 miliónů hl v roce 2004). Výrazný pokles byl způsoben nepřízní počasí: zimní mrazy a deštivé jaro ovlivnily kvantitu i kvalitu sklizně. Objem vývozu zůstává stabilní: 620 000 hl. (Vinimarket.com) Podle uvedených zdrojů připravil Martin Křístek

Fenouillèdes, Maury, Rivesaltes – Languedoc–Roussillon

Již nějaký čas jsme si hráli s myšlenkou přijmout pozvání asociace vinařů Vignerons de Fenouillèdes se sídlem v Maury k návštěvě jejich pitoreskního regionu uvnitř apelace Côtes du Roussillon-Villages. Konečně začátkem ledna 2005 jsme si našli čas a poprvé přistáli na letišti Perpignan, v katalánštině Perpinyà (jsme totiž v oblasti, která se rozkládá na hranici bývalého království Aragonu, a tak se zde mluví jak katalánsky, tak okcitánsky). Od té doby jsme tuto oblast navštívili celkem čtyřikrát a nepřestává nás fascinovat. Fenouillèdes je horské pásmo v předhůří Pyrenejí, které dostalo svůj název od fenyklu (franc. „fenouil“), rostoucího hojně v divokém porostu v jihozápadní Francii nazývaném „garrigue“. Rozkládá se západně od letiště Perpignan-Rivesaltes a zahrnuje vinařské obce Esta-

gel, Tautavel, Maury, Latour de France, Bélesta de la Frontière, Rasiguères, Planèzes, Caramany, Lesquerdes, St. Paul de Fenouillet a další, až po malebnou vesničku Cucugnan na severu, která již leží v apelaci Corbières pod zříceninami hradů Quéribus a Peyrepertuse. Hlavními aktéry asociace Vignerons de Fenouillèdes jsou Jean Pla a Jean-Michel Hylari, malí vinaři, kteří se před nedávnem osamostatnili od místního družstva, což je v tomto regionu v poslední době moderní trend. Po ubytování v hotelu se šarmantním jménem Charmotel v obci Estagel jsme navštívili sklepy a výrobní halu Domaine Hylari, kde jsme ochutnali nová vína z odrůd Syrah, Grenache Noir, Carignan a Mourvèdre určená pro assemblage AOC Côtes du Roussillon Villages v jejich doposud nescelené podobě. Nejvíce zaujala Syrah, se kterou se na výstavě mladých vín Jean-Michel umístil na druhém místě za bordelaiským expertem Bernardem Magrezem, jenž se svým obchodním partnerem (jímž není nikdo jiný než slavný Gérard Depardieu) do této oblasti nedávno investoval.

Pak přišly na řadu speciality regionu – fortifikovaná vína Muscat de Rivesaltes, Rivesaltes Ambré a Rivesaltes Tuilé a nefortifikovaný pozdní sběr ve stylu „rancio“. Pro výrobu prvně jmenovaného vína jsou povoleny čtyři odrůdy: Grenache, Maccabéo, Malvoisie a Muškát (Muscat Blanc à Petits Grains nebo Muscat d´Alexandrie). Muscat Blanc à Petits Grains dává vína s vůní exotického ovoce, máty a citrusových plodů, zatímco Muscat d´Alexandrie při-

Typické vinice v oblasti, uprostřed zřícený casot (capitelle), v pozadí Pic du Canigou

Vinařský obzor (5/2006)

Detail řezu, vedení a půdy náší strukturu, kulatost a aroma zralého ovoce. Muscat de Rivesaltes se zpravidla lahvuje velmi brzy po sklizni, aby se zachoval jeho ovocitý charakter. V průběhu naší návštěvy v loňském listopadu jsme měli možnost ochutnat již Muškát ze sklizně 2005. Tato specialita se nazývá Muscat de Noël (vánoční muškát) a přichází na trh v čase předvánočním, aby byla součástí svátečního hodování a degustována „sur le fruit“. Rivesaltes Ambré je název odvozený od barvy vína („ambré“ je něco jako „tawny“), zatímco Rivesaltes Tuilé byl pojmenován podle červeno-cihlové barvy střech. Tato starší vína nesou označení Hors d´Age, což znamená něco jako vína archivní. Všechna fortifikovaná vína jsou kolektivně označena jako Vins Doux Naturels (přírodní sladká vína), jelikož se přidáním destilátu jejich kvasný proces zastavil a vína mají přírodní obsah zbytkového cukru přímo z hroznů. Rancio je speciální styl vína, který se nepodaří vyrobit každým rokem a zpravidla se jedná o nefortifikované víno, vyrobené z perfektně zdravých hroznů sbíraných koncem října či začátkem listopadu, které následně zrálo delší dobu ve starších dubových sudech, kde úmyslně oxidovalo a získalo si tím nejen svoji typickou tmavě okrovou barvu, ale také nezaměnitelný charakter. Výsledkem jsou vína podobná madeiře, portskému tawny či marsale, která mají svoji tradici zejména v apelacích Banyuls, Rivesaltes a Maury uvnitř oblasti Côtes du Roussillon, ale také v sousedním Španělsku, zejména poblíž Valencie a Tarragony, a podávají se zpravidla jako aperitiv nebo k tučným husím játýrkům. Rancio „pozdní sběr“ z Domaine Hylari se prozatím uvádí na trh (pokud náš celý český kontingent, který si tento styl vína v kombinaci s Parfaitem z Foie Gras in situ tak oblíbil, nevykoupil všechny zásoby...!) pod označením Rivesaltes Hors d´Age Vin Doux Naturel, i když se nejedná o fortifikované víno, jelikož pro něj v této oblasti neexistuje správné označení (název „vendange tardive“ neboli „pozdní sběr“ mohou ve Francii nést pouze vína alsaská). Počasí v regionu je i v zimě mírné, pokud zrovna nevane horský vítr z Pyrenejí zvaný tra-

233

Vinař Jean-Michel Hylari z Domaine Hylari v Estagel montana a i v lednu mohou denní teploty vystoupit až na 18 °C, avšak v noci se může teplota pohybovat kolem nuly. Měli jsme štěstí a při každé návštěvě nám počasí přálo, což je důvod vyšplhat se na vrchol zříceniny hradu Quéribus, odkud je nádherný výhled na zasněžené vrcholky Pyrenejí, dominantní Pic du Canigou, Fenouillèdes, Středozemní moře a vinohrady. Ty jsou vysázeny buď na štěrkovitých, jílovito-vápenitých půdách, nebo na černých půdách tzv. „sol schisteux“ břidličnatého podloží nebo na typicky červených půdách, které daly regionu Roussillon své jméno. Všechny dávají tradičním odrůdám, které se zde pěstují, svoji typičnost a společně vytvářejí nezaměnitelný specifický terroir. Problém oblasti Languedoc-Roussillon byl tradičně ten, že drobní pěstitelé prodávali své hrozny velkým družstvům – Caves Coopératives, která najdeme v téměř každé vinařské obci. Avšak reputace vinařského regionu se nedá postavit na družstevních vínech, byť sebelepších, zejména v krizové situaci, ve které se v současné době nachází téměř celá Francie. Proto se v poslední době celá řada drobných pěstitelů v tomto regionu osamostatnila a začala produkovat a komercializovat svá vlastní vína. Příkladem jsou mnohá nová vinařství, jako např. Les Vignes d´Élodie a Domaine de la Serre v Maury – obci, která je tradičně apelací pro fortifikovaná vína AOC Maury, vyrobená z odrůdy

Ve vinicích v Roussillonu najdeme tzv. viniční domky – casot (katalánsky), capitelle (okcitánsky), které tradičně sloužily jako odpočinek ve stínu pro vinohradníkova koně.

Grenache Noir, která jsou podobná portským ruby. Jak jsem uvedla výše, do regionu Côtes du Roussillon investovala i taková zvučná jména, jako Magrez, Depardieu, Chapoutier Lurton a Calvet-Thunevin, vedle zahraničních investorů z Velké Británie, USA či Holandska, a etablovala se i biodynamická vinařství, jako jsou Gauby, Séguela nebo Matassa, jejichž vína se prodávají za cenu až 100 eur za láhev. Návštěva masivních sklepů vinařství Vignobles de Rivesaltais, kterými nás provedl ředitel Fernand Baixas, byla více než instruktivní. Tomuto družstvu dodává hrozny více než 500 pěstitelů z celkové plochy 3000 ha. 60 zaměstnanců produkuje 3 miliony lahví plus 130 000 hl sudového vína. Většina produkce se prodává jako víno sudové, a tak jsme očekávali pouze průměrnou kvalitu na úrovni Vins de Pays. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme ochutnali sérii Muškátů prémiové řady Arnaud de Villeneuve v cenových relacích 5–6 eur a pokračovali v archivních exemplářích Rivesaltes Ambré a Tuilé ročníků 2001–1973 (ten nejstarší za cenu 29,95 eur). Tato vína jsou populární na trzích v USA, Rusku, Japonsku a Číně. Jako bonbonek nakonec přišlo víno nazvané Cuvée Prémice z ročníku 1932, které je stejně staré jako samotné družstvo, neboť je jejich prvním vyrobeným vínem od jeho založení. Bohužel není na prodej, jelikož zásoby se již tenčí, a tak je prezentují pouze VIP hostům. Má hluboké, oranžově zbarvené roucho, opulentní nos evokující suché plody, cognac a oříšky, s velmi dlouhým karamelovým dozníváním. Pozn.: Arnaud de Villeneuve (Arnau de Vilanova v katalánštině), původem z Valencie a doktor aragonského královského dvora, jako první již v roce 1295 zavedl dolihování vín neboli „mutage“ přidáním destilátu, čímž se ve víně zachová přírodní obsah cukrů. Jeho „vynálezy“ v Roussillonu se dají přirovnat k práci mnicha Doma Pérignona z benediktinského řádu opatství Hautvillers v oblasti Champagne o několik století později. Text a fota Helena a John Baker

234

Vinařský obzor (5/2006)

Ohlédnutí za veletrhem Vinitaly 2006 Součástí hlavního vinařského veletrhu byl také 9. ročník veletrhu vinařské a vinohradnické technologie a potřeb pro gastronomii Enolitech a 12. ročník veletrhu olivového oleje a oliv SOL. Celý veletrh bylo možno zhlédnout na celkové výstavní ploše přesahující 80 000 m2 a prezentovalo se zde 4 200 vystavovatelů (4 000 v roce 2005) z celkem 30 zemí světa. Hovoříme-li o návštěvnících veletrhu, tak v roce 2005 jej navštívilo přes 30 000 obchodníků a návštěvníků z celkem 100 zemí světa. V letošním roce byl zaznamenán asi 10% nárůst návštěvnosti. Návštěvníci měli k dispozici nově cca 20 000 parkovacích míst s velmi efektivně organizovanou dopravou. Součástí veletrhu byly také jeho doprovodné programy. V hale Bellini bylo možno navštívit přehlídku ze soutěže italských alkoholických nápojů „Grappa Tasting Award“. Zvláštní kapitolou byl taktéž již 14. ročník mezinárodní soutěže vín „The Wine World Cup“. V letošním ročníku soutěžilo 3 500 vzorků z 31 států světa. Vína hodnotilo 18 degustačních komisí složených z 90 vinařských novinářů a ital-

ských a mezinárodních enologů. Hodnocení probíhalo 5 dnů. Organizátoři udělili pouze 88 medailí ve 22 soutěžních kategoriích, což jsou pouhé 4 medaile na každou kategorii, resp. 3 % z celkového počtu vzorků. Veletrh navštívila také komisařka pro zemědělství Mariann Fischer Boel a krátce pohovořila o připravované reformě společné organizace trhu s vínem v EU. Hlavním cílem reformy bude poskytnutí nástrojů v sektoru pro zlepšující konkurenční prostředí na trhu. Jako jed-

ním z bodů se bude jednat o propagaci evropských vín. Je nutno změnit systém rozdělování finančních prostředků. Není udržitelné, aby 50 % všech finančních prostředků bylo použito na likvidaci produktů a jen 14 mil € použito na propagaci. Z hlediska zkušenosti a možnosti srovnání s veletrhem Prowein se Vinitaly jeví sice jako silně mezinárodní veletrh, ale s výhradním zaměřením na italská vína. Z toho plyne do budoucna také prezentace vín z České republiky zde. Tato případná prezentace by měla velmi malý účinek na jakékoliv prosazení na italském trhu. I tradiční vinařská země jako Francie, zde byla prezentována poměrně malým uskupením stánků, což je důkazem pravděpodobně určité povinnosti účasti na veletrhu z důvodu připomenutí, že Francie v Evropě také existuje. Jinou otázkou je však účast na soutěži vín, která má opravdu velkou reputaci a v případě úspěchu se opravdu jedná o významný marketingový nástroj. Text a foto Martin Půček

Česká republika v Paříži bodovala Do hotelu Holiday Inn na náměstí Republiky se opět slétlo na 130 degustátorů nejen ze všech končin Evropy, ale i z Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Brazílie, jižní Afriky apod., aby v následujících dnech ohodnotili 2772 vzorků vín ze 36 zemí světa. Počet vzorků z jednotlivých zemí byl následovný: Francie – 1252, Španělsko – 275, Chile – 199, Švýcarsko –175, Portugalsko – 117, Itálie – 83, Řecko – 77, Lucembursko – 62, Maďarsko – 60, Německo – 55, Brazílie – 51, Peru – 45, Argentina – 37, USA – 31, Uruguay – 28, Austrálie – 22, Rakousko – 24, Libanon – 19, Turecko – 18, Kanada – 16, Moldávie – 16, Jižní Afrika – 15, Mexi-

ko – 14, Japonsko – 14, Česká republika – 13, Maroko – 12, Tunisko – 10, Slovinsko – 8, Tunisko – 10, Slovinsko – 8, Chorvatsko – 8, Izrael – 5, Nový Zéland – 3, Bolívie – 3, Velká Británie – 2, Čína – 2, Francouzská Polynésie – 2, Indie – 1 Na konkurzu Vinalies v Paříži se hodnotí 100bodovým systémem podle pravidel Union des Oenologues de France. Kromě bodování jednotlivých vzorků každá komise o degustovaných vínech debatuje, a to ve francouzštině! Všichni degustátoři zároveň při degustaci napíší své komentáře s degustačními poznámkami ke každému vzorku, které pak jednotliví předsedové jury zpracují pro publikaci „1000 vín světa“ ze soutěže Vinalies, kterou každoročně

vydává nakladatelství Hachette. Tyto komentáře zůstávají v archivu organizátorů konkurzu pro všechny případy, kdyby později některý producent vína vznesl nějaký dotaz či námitku. Také letos se může Česká republika pochlubit medailemi. Tentokrát to byla jedna zlatá, kterou si odnesl Sauvignon ročník 2004 ze Znovínu, a.s., v Šatově, avšak dokonce čtyři stříbrné medaile byly uděleny Radomilu Balounovi z Velkých Pavlovic za jeho mladá vína excelentního ročníku 2005 z odrůd Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Müller Thurgau a Dornfelder. Oceněným vinařstvím ze srdce blahopřeji. Helena Baker

Bílek Filtry s.r.o. Pro zamezení

FILTRY KAPALIN A PLYNÙ FUNKÈNOST - KVALITA - HODNOTA - ŽIVOTNOST

tlakovým rázùm filtrace pøed plnìním a souèasnì pro sjednocení filtraèní

ØÍZENÁ FILTRACE

rychlosti s aktuálním výkonem plnièe, zajiš ujeme dodávku øídícího systému.

FILTRACE.COM

Josefov, Czech Republic

tel: + 420 518 372 134

e-mail: info@filtrace.com

fax: + 420 518 372 134

TOP KVALITA Z NEREZU Technologie plnění bez přístupu vzduchu! Plnící linky

vystřikování - plnění - uzavírání

Mycí stroje archivních lahví

Etiketovací stroje a nasazovače záklopek

lů!

u it t h íc n č a t o d i t s o n ž Využijte mo Výhradní dovozce pro ČR

Kontakt: Zádveřická 426, 763 11 Zlín tel./fax: +420 577 901 148

unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz

236

Vinařský obzor (5/2006)

je stejn dobrý, ale LEVNJŠÍ  univerzální kultivátor s

nastavitelným pracovním zábrem 140 - 230 cm  možnost použití kultivaních

slupic pro podezávání travního drnu  možnost dokoupení slupic pro hloubkové kypení  možnost dokoupení zaízení pro hnojení granulovanými hnojivy  možnost dokoupení zaízení pro hnojení kapalnými hnojivy

nyní za speciální cenu 49.990,-

+ DPH

OSTRATICKÝ, spol. s r.o., 691 54 Týnec u Beclavi 142a Tel./fax: +420 519 342491(2), e-mail: info@ostraticky.cz, www.ostraticky.cz

PRONECO – Váš tradiční dovozce značkových produktů Dubové barrique sudy z tradičního francouzského bednářství NADALIE – prestižní francouzský bednářský rodinný podnik • Firma s dlouholetou tradicí, založená v roce 1902. • Přísný výběr dubových stromů, pečlivé a dokonalé opracování, zaručený původ dřeva díky kompletnímu označování a sledovacímu systému.

Vy znáte vlastní sklizeň a cíle své produkce, my se spolu s NADALIE snažíme pomoci Vám tyto cíle dosáhnout, přičemž vždy přihlížíme ke všem Vašim požadavkům. Konečný výrobek je vyroben na zakázku podle požadovaného buketu a aromatu vína.

• Certifikace CTB – přísné a časté kontroly jakosti zabezpečující vysoký stupeň kvality.

Nakupujte pohodlně v naší internetové prodejně www.proneco.cz. Proneco, s. r. o. • provozovna 692 01 Klentnice č. p. 78 • tel./fax: 519 515 117, 519 515 290 • sekretariat@proneco.cz

NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM, o.p.s. Degustační expozice Salonu vín České republiky

Zámek 1 • 691 42 Valtice • tel.: 519 352 744 • tel./fax: 519 352 072 e-mail: salonvin@vinarskecentrum.cz • narodni@vinarskecentrum.cz www.salonvin.cz • www.vinarskecentrum.cz

Přijďte prožít nevšední zážitek s našimi nejlepšími víny. Stálá degustační expozice Salonu vín České republiky na zámku ve Valticích.

238

Fotografie k článku Výživa révy vinné draslíkem, fosforem a hořčíkem ze str. 209

Nedostatek draslíku

Nedostatek hořčíku

Vinařský obzor (5/2006)

239

Listová výživa vinic Zdeněk Peza, Arysta LifeScience Czech

Odstranění nedostatků ve výživě vinice může být v boji proti chorobám či škůdcům účinnější nežli další zintenzivnění chemické ochrany. Základem výživy jsou vždy živiny přijaté z půdy, ale velká listová plocha u keřů révy vinné poskytuje možnost efektivního dodání řady živin i přes list. Společnost Arysta LifeScience Czech nabízí pěstitelům révy nejen kompletní řadu kvalitních listových hnojiv a stimulačních látek, ale také pomoc při hodnocení výživového stavu vinic formou velmi přesných listových analýz (rozbory řapíků) s následným doporučením korekčních zásahů. l Rozbory na obsah živin v řapících listů, které společnost Arysta zajišťuje svým klientům, ukazují, že nejčastějším deficitním prvkem ve vinicích na jižní Moravě je zinek, po něm hořčík a mangan (viz Graf). V našem doporučení je proto zařazena aplikace koncentrovaného zinečnatého hnojiva Zinran v dávce 1–2 kg/ha ještě před květem, případně 0,5 – 1 kg/ha před i po odkvětu. Vyšší uvedené dávky se použijí při zjištěném výrazném nedostatku zinku (obsah v řapících listů pod 25 mg/kg). l Pro výživu v období květu a těsně po něm

slouží speciální hnojivo Goëmar BM 86. V révě najde uplatnění především u odrůd nebo klonů náchylných ke sprchávání či hráškovatění bobulí. Aplikace v dávce 2,5 l/ha před květem a po odkvětu prokázaly v experimentálních zkouškách významný vliv na spolehlivější opylení a rovnoměrný vývoj bobulí. l Pro doplnění celé škály potřebných živin, zejména ale mikroelementů, doporučujeme komplexní hnojivo Samppi v dávce 1 l/ 1000 l postřikové kapaliny. Je to hnojivo zcela nové koncepce, které už obsahuje fosfor a vápník spolu v tekuté formě, příjmu živin zde napomáhá podpůrný systém cukrů a organických kyselin, obsahuje výborné smáčedlo a jeho dávkování je přibližně 4x nižší než u jiných komplexních listových hnojiv. Samppi podporuje tvorbu cukerných látek v buňkách na úkor látek bílkovinné povahy. Zvyšuje proto cukernatost moštu a výlisnost, systematické používání podporuje i mrazuvzdornost keřů. l Proti předčasnému zasychání třapiny, které znemožňuje další nárůst obsahu cukrů v bobulích, je určeno dusíkato-vápenaté hnojivo Fruton Kombi. Pro tento účel se v révě apliku-

je v dávce 3 kg/ha celkem 3krát: po odkvětu, před zaměkáním a na počátku zaměkání bobulí. Hnojivo obsahuje také hořčík, mangan a zinek, tj. již zmíněné prvky, které ve vinicích nejčastěji chybí. Vápník navíc zpevňuje buněčné stěny a výrazně tak podporuje odolnost hroznů k napadení botrytidou. Hnojiva, kterých se týkají jednotlivá doporučení, jsou distribuována prostřednictvím prodejců agrochemikálií po celé ČR. V případě problémů s jejich zajištěním nebo s dotazy k jejich použití nás neváhejte kontaktovat na uvedených telefonních číslech nebo adresách. Graf – Zjištěné kritické nedostatky živin z listových rozborů vinic na Moravě (2004–2005)

Výstava vín v Dolních Kounicích – kounická Frankovka na rozcestí? Hodnocených vzorků bylo celkem 296 (159 bílých a 137 červených), komise pod vedením Ing. L. Oulehly vybrala dva šampiony – VZ 05 ps od R. Komarova a MP 03 ps od Ing. L. Musila. Překvapivý poměr mezi bílými víny a červenými nic nemění na tom, že do Kounic se jezdí tradičně na ta červená, především za vyhlášenou Frankovkou. Však zde byla zastoupena také úctyhodnými 82 vzorky a u pultů o ni společně s vavřincem a portugalem byl evidentně největší zájem. Po prochutnání více než 15 nejlépe bodovaných Frankovek je zřejmé, že až na výjimky zde stále „neodbourávají“, bylo slyšet i názory, že právě taková (rozuměj s vysokou jablečnou) je ta pravá. No, nejsme si jistí, někdy ty Frankovky dělané postaru nejsou moc k pití (omlouvám se všem těm, kterým právě tyto chutnají). Kdo ty „neodbourané“ zkusil porovnat např. s Frankovkami 01 jak od L. Musila nebo 05 ps od Trpělky – Oulehly, dále nediskutoval; byly obě dvě zpočátku výrazně ovocité,

s charakteristickým projevem drobného černého ovoce, upoutalo zvolna nastupující aroma spáleného dřeva a koření (skořice), suše extraktivní s dlouhou perzistencí, a hlavně v dochuti hladké, sametové, vjemu až smetanového. Ale pro ty konzervativní, kteří nedají dopustit na selská vína, i zde byla k mání kvalita. V kategorii Směs červená jsme našli vzorek deklarovaný jako cuvée FR + Zw od J. Oulehly. Zaujal velice, zde ta jinde agresivní kyselinka nevadila, jakoby dobře balancovaný poměr odrůd (kolik jich vlastně bylo, smíšená výsadba?) báječně akceleroval archetypální polaritu ovocité – minerální, tak příznačnou pro kounickou enklávu. Ale zaujala i jiná červená vína, v rychlosti: An 03 jak od R. Komarova, Ali 04 jak od J. Macíka, Zw 05 jak od J. Korbera a velké ocenění v našem kroužku sklidil šampion MP 03 ps od L. Musila. (Byl to čistý portugal?) A aby zkrátka nepřišla ani bílá vína, tak jenom telegraficky: šampion VZ 05 ps od R. Komarova byl explozivně ovoci-

tý a v závěru patřičně řízný, rozhodně stály za ochutnání elegantní Sauvignony od L. Oulehly a překvapilo plné a lehce kořenité Char 05 ps od O. Saláta, abych jmenoval aspoň některé. Ale zpět k Frankovce. Na základě několikaletého monitoringu situace v Dolnokounickém areálu si dovolím několik osobních poznámek. Ano, je tu velký potenciál, zdejší terroir je nepochybně výjimečný a vinařské tradice bohaté. Bohužel, zdá se, že technologicky a názorově na výši je zde pouze několik vinařů, ti zachytili nové trendy (malolaktická fermentace, řízené kvašení, barikové sudy ...) a na nich dnes spočívá celá tíha a odpovědnost za dobré renomé kdysi slavné kounické Frankovky. Její pozice ve spektru červených moravských vín už není dávno neotřesitelná, jak tomu bylo např. ještě na začátku 90. let, o své místo musí bojovat a otevřeně řečeno, domnívám se, že zdejší vinaři stojí na rozcestí. Nám nezbývá než si přát, aby se vydali správným směrem. Milan Magni

240

Odešel Ing. Václav Svěchota Ing. Václav Svěchota se narodil 26. září 1937 v Domaníně u Bzence. V roce 1945 se přestěhoval s rodiči do obce Jaroslavice na Znojemsku. Vystudoval Zahradnickou technickou školu v Lednici a po maturitě v roce 1956 v Děčíně-Libverdě pokračoval ve studiu na Vysoké škole zemědělské v Brně. Studium ukončil státnicí na zahradnickém oboru v Lednici na Moravě v roce 1961. Po vojně nastoupil do zaměstnání na Státní statek Valtice jako vinařský technik na úsek vinic v Úvalech a později přešel do vinic v Mikulově, kde pracoval až do roku 1967. Poté se stal agrotechnikem ve Vinařských závodech Bratislava, v závodě Mikulov, kde po vzniku sa-

mostatného státního podniku Moravské vinařské závody dostal funkci podnikového agronoma a vedoucího nákupu hroznů a vína. Zde pracoval až do ukončení činnosti a zrušení podniku. V roce 1991 nastoupil na Střední odborné učiliště v Mikulově a jako výchovný a pedagogický pracovník zde setrval až do odchodu do důchodu v únoru 1998. Ing. Václav Svěchota byl po celý život vinohradníkem a vinařem. Vedle celoživotního zaměstnání v oboru stál při zakládání MORAVÍNU v roce 1964 a zůstal jeho aktivním členem až do své smrti. Pracoval ve svazu v různých funkcích, naposled v revizní komisi a pomohl také obnovení MORAVÍNU v roce 1998.

Patřil k neúnavným šiřitelům nových poznatků ať při diskusích na odborných seminářích, nebo na exkurzích MORAVÍNU. Aktivně také dopisoval do Vinařského obzoru a zveřejňoval své poznatky a odborné rady i v Hlasu Pálavy. V Mikulově i v širokém okolí v Podpálaví zanechal hlubokou a nesmazatelnou odbornou stopu. Také v rodinném životě byl znám jako spořádaný manžel, se svou manželkou Jarkou žil 37 let a vychoval dva syny Václava a Jaromíra a těšil se také ze svých tří vnoučat. Až do vypuknutí zákeřné choroby pracoval s láskou na vinici a na zahradě a vychutnával své vínečko. Budiž čest jeho památce. Jan Otáhal

Za Ing. Antonínem Konečným

Portrét Antonína Konečného, kresba Josef Zelinka ze Šitbořic Antonín Konečný se narodil 17. června 1923 jako syn v rolnické rodině Josefa Konečného v Šitbořicích. Vychodil pět tříd obecné školy v rodné obci a následně na to tři třídy měšťanské školy v Těšanech. Blízký vztah k révě

a vínu, ke kterému byl veden od útlého dětství, a touha po vzdělání a poznání jej přivedly k tomu, že ve válečných letech 1942 až 1943 absolvoval Zimní rolnickou školu v Kloboukách u Brna. Rozhodl se, že z rolníka se stane vinařem. Zakoupil si Pštrossovu knihu Vinařův rok, abonoval Vinařský obzor a půjčoval si všemožnou dostupnou vinařskou literaturu. Přednášející profesor Vykydal prohlédl Antonínův talent a doporučil mu, aby se přihlásil na Vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu v Mělníku. V roce 1944 skládá přijímací zkoušky, je přijat, ale vyhlášení totální mobilizace pracovních sil studium odkládá. Při nasazování ročníků 1921 až 1923 je povolán na zákopové práce do Burgenlandu. Na mělnickou školu nastoupil v létě 1945 a aby nahradil ztracený rok, do prázdnin 1946 absolvuje první i druhý ročník a v roce 1947 maturuje. Po maturitě praktikoval v podniku Družstevní vinné sklepy Mikulov. Nedlouho na to nastoupil základní vojenskou službu, nejprve v Jihlavě u dělostřelectva, poté v Brně u proviantní služby. Jeho plán vycestovat za vínem do světa však hatí únorové události roku 1948,

a tak po skončení vojny v roce 1949 přijímá nabídku do Bratislavy. Znárodněním soukromých vinařských firem vznikají Slovenské vinárske závody, kde nastupuje v hlavním sklepě jako praktikant spolu s dalšími absolventy, zejména z vinařské školy z Modry. Po dvou měsících je přeložen do Hlohovce, kde vypomáhá s výkupem vína od soukromých vinařů. Antonín Konečný dostal v červnu roku 1950 nabídku si vybrat nástup do Bratislavy na technické oddělení a nebo do slovenské Tokajské oblasti. Vybírá si „Tokaj“, protože ten je zase trošku dále ve světě. Stává se vedoucím sklepů ve Viničkách a v Malé Trni a má pod sebou 10 dělníků ze sousedních maďarských obcí, z nichž ani jeden neumí slovensky a Antonín zase neumí maďarsky. Nezabírá ani němčina, kterou se učil na škole a v Burgenlandu, a ani polština, kterou zachytl během vojny. Na jednoho pracovníka zabírá až ruština, maďarsky se tedy učí přes ruštinu. Tak se tedy začíná rozvíjet jeden z Antonínových talentů – jazyky. Později se seznamuje s angličtinou, kterou spolu s fragmenty italštiny zachycuje v Etiopii, a při své alžírské anabázi zase proniká do tajů francouzštiny.

Vinařský obzor (5/2006)

Po roce v Tokaji je přeložen zpět do hlavního sklepa v Bratislavě, kde působí ve funkci vedoucího výroby celkem 16 let. V tomto sklepě je hlavním úkolem příprava vína pro lahvování. Antonín Konečný měl také na starosti zahraniční nákup – vína se dovážela zejména po železnici, a to z Maďarska, Rumunska, Bulharska, Jugoslávie, ale také z Itálie, Francie, SSSR, nebo dokonce až z Chile. Stál u modernizace sklepních technologií a u řešení různých enologických problémů. Z popisů všech těchto (nejenom vinařských) událostí ve svojí autobiografické knize (Carpe Diem, 2004) nebo v sérii článků a vinařských povídek uveřejněných v letech 1999 až 2005 ve Vinařském obzoru, čiší jeho bystrý a nadčasový úsudek a zejména přívětivý vztah k lidem, s nimiž pracoval.

ky vinohradnictví Ing. Pospíšilová a Ing. Ochaba a za sklepní technologii Ing. Konečný. Působil zde celkem šest let a řídil zpracování hroznů z plochy více než 70 tisíc hektarů do asi 300 aktivních sklepů. Cestu domů absolvoval autem a vzal to přes Francii, kde navštívil několik oblastí a své známé mezi vinaři.

Na návštěvě u burgenlandských vinařů, s jejichž předky se seznámil během totálního nasazení

Se svým etiopským kolegou nad kráterem Zugwala v Etiopii Na podzim roku 1956 z důvodu nízké úrody v ČSR odjel za značně složitým výkupem hroznů od malopěstitelů do Maďarska, kde se na přelomu října a listopadu stal přímým svědkem a chtělo by se říci až účastníkem maďarské revoluce a invaze vojsk sovětské armády. V roce 1959 absolvoval v rámci průzkumu možnosti zavedení kontinuální výroby sektů cestu do Sovětského svazu. V tomtéž roce navštívil Československo etiopský císař Haile Selassie I. Při oboustranných jednáních bylo přislíbeno vyslání expertů pro zemědělství. Etiopská strana jmenovitě požádala o vyslání vinaře pro císařův podnik Makanisa. A Antonín Konečný uslyšel volání dálek a přihlásil se Ministerstvu zahraničních věcí, které jej nakonec do Etiopie vyslalo. Pracoval zde po dva roky. Po návratu domů působí deset let na generálním ředitelství Vinařských závodů jako vedoucí výrobního oddělení. Práce to byla náročná, neboť tehdy se centrálně z Bratislavy řídily všechny vinařské podniky v ČSR. Antonín Konečný v těchto letech absolvoval množství vinařských cest do zemí, odkud se dováželo víno – cestoval do Bulharska, Rumunska, Albánie, Maďarska, ale také směrem na západ. V polovině šedesátých let se rozhodl při zaměstnání dálkově vystudovat vysokou školu, kterou ukončil v roce 1969. Zanedlouho poté přišla další nabídka do zahraničí, a to do Alžíru. Z Bratislavy tenkrát odjeli celkem tři experti: za obor agrotechni-

Návrat do Bratislavy ale nebyl příjemný, vedení se zachovalo nekorektně a odmítlo Antonína Konečného přijmout do původní funkce. Po dlouhých průtazích a různých prověrkách byl nakonec přeložen do funkce výrobního ředitele trustu LIKO. Byla to práce nevděčná, a jak kdysi sám Ing. Konečný poznamenal, doslova „o hubu“. Také po dvou letech zažádal o uvolnění z funkce, což mu bylo ale odmítnuto. Setrval zde tedy až do odchodu do důchodu v roce 1984. Ale ani v důchodě neodpočíval. Zanedlouho nastupuje do funkce sklepmistra v RD Devín u Bratislavy, kde působí až do roku 1996, kdy při nešťastné události přichází o oko. Tyto okolnosti, rodinné důvody a také nedávné rozdělení republiky jej nutí k odchodu z Bratislavy a vrací se do rodných Šitbořic. Koupil zde rodinný dům, chalupařil, vypomáhal ve sklepě místního zemědělského družstva a také se později staral o malou viničku a připravoval si několik beček toho svého selského vína. Ale zapojil se také aktivně do dění v obci – vypomáhal s obecním časopisem a poskytoval drobným vinařům rady a své cenné zkušenosti. Byl členem Moravínu, stal se čestným členem Českomoravské vinohradnické a vinařské unie, působil ve Sdružení vinařů brněnské oblasti a také aktivně v Klubu historie Hustopečska.

241

Jak již bylo zmíněno v úvodu, na sklonku devadesátých let se opět stává aktivním dopisovatelem Vinařského obzoru (první texty zde publikoval již koncem čtyřicátých let). Kromě cestopisných statí a vinařských povídek připravoval díky svému talentu na jazyky na základě zadání redakce pro Vinařský obzor anotace ze zahraničních časopisů, které byly čtenáři velmi kladně hodnoceny zejména pro svou věcnost a praktický vhled. Antonín Konečný se také stal členem kolektivu autorů Vinařského slovníku. Několikrát jsem s ním po přelomu tisíciletí „špičkoval“, že by také mohl přejít z datlování na psacím stroji na výpočetní techniku, a velmi mne překvapil, když se nezalekl a velmi odhodlaně se pustil do práce na PC. Pár osobních konzultací na místě (většinou spojených s posezením u dobrého pokrmu, dobrého vína a dobrého popovídání) a Ing. Konečný psal svou autobiografii „Vinařem v Africe i leckde jinde“ již na počítači. Kniha byla pokřtěna na zahájení Valtických vinných trhů v roce 2004. Kdo se s Antonínem Konečným setkal osobně, ví, že nejenom to byl dobrý člověk vřelého srdce, velmi vzdělaný a sečtělý, ale uměl být zcela přirozeně a lehce výborným společníkem díky svému úžasnému smyslu pro humor. K nezapomenutelným patří příhoda, kdy mi na základě pohlednice, kterou jsem mu zaslal z daleké cesty po Polynésii, při první návštěvě po návratu v květnu 2005 u něj doma v Šitbořicích přichystal neskutečné překvapení – chodník od silnice ke dveřím domu posypal okvětními plátky růží. „No co se divíte, cestujete z Království Tonga, takže se sluší královské uvítání – přece nebudete šlapat po holé zemi,“ s úsměvem okomentoval mé rozpaky.

Antonín Konečný

A. Konečný se rád scházel se svými šitbořickými kamarády u dobrého vína

Ing. Antonín Konečný podlehl 12. dubna 2006 dlouhé a zákeřné chorobě, které statečně po mnoho měsíců vzdoroval. Jeho další kniha s pracovním názvem „Réva a víno v Talmudu, Bibli a Koránu tak zůstala před dokončením. Odešel velký muž našeho vinařství, který bude mnohým z nás dozajista chybět. Čest jeho památce! Richard Stávek Fota archiv autora a redakce

242

Za vinařskou historií do Valtic Národní zemědělské muzeum ve Valticích zve návštěvníky na novou expozici historických vinařských lisů, z nichž nejstarší, vřetenový lis pochází z roku 1719. Cílem muzea je představit veřejnosti vinařské lisy tak, aby vynikla jejich originalita. Muzeu šlo především o komplexní způsob ošetření a restaurování, kterým je odhalena krásná struktura dřeva, rytiny a preciznost práce starých mistrů. Tradiční formy lisů vytvářejí dva typy, lisy kládové a lisy vřetenové. Expozice bude zahrnovat jeden kládový a šest vřetenových lisů s jedním šroubem, které jsou typické pro moravskou vinařskou oblast. Instalované lisy získalo NZM postupně a v různém stavu poškození. Po náročné demontáži a vystěhování lisů ze sklepních prostor do NZM (jeden díl stroje váží i šest set kilogramů, celý lis váží i dvě tuny) následovalo jejich komplexní ošetření. Při restaurování byl kladen důraz na zachování přirozeného charakteru každého lisu, který je svým způsobem výroby unikátní a nese pečeť typickou pro daného výrobce. Základní trámy (hinšty) byly v relativně dobrém stavu. Obvykle nejvíce utrpěly šlapy dlouhodobě stojící bez ochrany na vlhké půdě, mísa a spodní kláda. V několika případech musely být původní díly odstraněny a nahrazeny vyrobenými replikami. Některé původní části chyběly zcela a musely být rekonstruovány. Lisy jsou instalovány v nově zpřístupněném sále v přízemních prostorách muzea. Veřejnosti budou představeny v dubnu. Muzeum chystá doprovodné akce, na kterých budou vybrané lisy zprovozněny a návštěvník tak bude mít možnost vidět, jakým způsobem lisy fungují. Mgr. Jitka Ferbarová, kurátorka NZM Hotel Bujnoch otevírá nově v Přelouči Večer 1. dubna se do konferenčního centra a restaurace „nového vinného“ hotelu v Přelouči sjeli pozvaní hosté, aby s rodinou Bujnochovou oslavili otevření jejich vlastního hotelového zařízení. Oldřich Bujnoch, ředitel hotelu Zlatá štika v nedalekých Pardubicích, se rozhodl koupit bývalý hotel Fontána v Přelouči pro svoji rodinu a jako ředitele jmenoval svého sympatického 20letého syna Tomáše, jenž dnes musí být nejmladším hotelierem v České republice. Po iniciální několikatýdenní rekonstrukci byl hotel slavnostně otevřen velvyslancem rytířského řádu Confrérie du Sabre d´Or, Milanem Průchou z Františkových Lázní, a jeho členy Oldřichem a Tomášem Bujnochovými, setnutím několika hrdel šampaňského svými „zlatými“ šavlemi. Rytíři tohoto řádu nemají povoleno sekat jiné lahve než ty pravé ze Champagne, a tak Brugnon Premier Cru a NV de Telmont tekly po celý večer po boku Ryzlinku vlašského z Mikros-vínu, Rulandského šedého ze Znovínu, Modrého Portugalu z Tanzbergu a Barrique Sélection ze Starého Plzence. Krátké vystoupení předvedli i zúčastnění umělci Anife a Ivan Vyskočilovi, Pavel Trávníček, Světlana Nálepková a Petr Jančařík. Nechyběl ani režisér Rudolf Tesáček se svojí mladou rodinou (na snímku s Pavlem Trávníčkem u našeho stolu). Excelentní raut s mexickými a japonskými specialitami připravil mistr kuchař Václav Šmerda, chef a člen rytířského řádu francouzské gastronomie. K tanci a poslechu hráli Express Plus až do ranního kuropění… A že mladý Tomáš Bujnoch půjde ve šlépějích svého slavného otce, držitele ocenění Hotelier roku 2004, je evidentní. Hned druhý den byla restaurace otevřena pro nedělní „brunch“ a další týden pro řízenou ochutnávku vín s degustační soutěží. Přejeme hotelierské rodině Bujnochů hodně úspěchů! Helena a John Baker Jubilejní košt zasáhl počítačový software Přesně čtvrt století pořádá přibická organizace Českého zahrádkářského svazu výstavy vín. Ten jubilejní dvacátý pátý ročník se konal v sobotu v obecním hostinci a sešlo se na něm přes čtyři sta dvacet vzorků vín. Symbolická čtvrtina z celkového počtu patřila domácím vinařům a ostatní lahve vinného moku dodali k hodnocení kolegové z okolních obcí. Raritou byl příspěvek Jaroslava Páviše, který dodal Vavřinecké až ze severočeského Štětí. Titul Šampion bílých vín převzali dva domácí vinaři.

Zdeněk Cibulka za Veltlínské zelené 2005 Cabinet a Miroslav Effenberger za Tramín 2003. Nejvyšší tituly za červená vína putovaly do sousedních Vranovic k Josefu Zeklovi za Frankovku 2004 Cabinet a do vzdálenějších Křepic k Vítu Rubešovi za Zweigeltrebe. Zkrátka nepřišli ani ostatní vinaři. Připravená tombola lákala množstvím hodnotných cen a šťastný výherce si odnesl domů motorový vinohradnický postřikovač. Jubilejní košt vín přinesl organizační novinku. „Výsledky hodnocení vín jsme letos poprvé zpracovávali na počítači. To, co nám v minulých ročnících trvalo dva až tři dny, jsme letos měli hotové za půl dne“, pochvaloval si nový způsob práce předseda výstavního výboru Ing. Václav Procházka. Speciální software dodala břeclavská společnost a podle Václava Procházky přilákal mezi organizátory také mladé zájemce. Jediné, co místním vinařům chybí, je prostorný sál, ve kterém by se hosté netísnili tolik jako ve stávajícím malém sále obecního hostince. (hum) Výstava vín Podluží Vinaři a Slovácký krúžek Stará Břeclav pořádají ve dnech 20. až 21. května výstavu vín z Podluží. Výstava začne v sále Kulturního domu Na obecní (u kapličky) v sobotu v 15.00 hodin a v neděli v 10.00 hodin. V pořadí již 27. výstava vín regionu Podluží navazuje na tradici oblastních výstav vín vinařské oblasti Podluží, ale jelikož byla novelou vinařského zákona vinařská oblast Podluží začleněna do vinařské podoblasti Slovácké, změnil se v loňském roce název z oblastní výstavy na výstavu regionu. K dobré náladě bude po oba dva dny hrát cimbálová muzika Břeclavan. Bližší informace na telefonech 606 202 595, 777 264 587 nebo ve Vinařském informačním centru a vinotéce Moravský sommelier na ulici kpt. Jaroše 18 v Břeclavi. (vo) O hroznové šťávě trochu jinak Známý maďarský technolog Kállay v časopise Boraszati Füzetek (2006/1) podává obsáhlou informaci o některých chemických složkách v hroznové šťávě, které jsou fyziologicky aktivní a porovnává je se šťávami některých druhů ovoce (třešně, višně, jablka, hrušky). Jedná se o fenolické sloučeniny a ionty některých kovů, které hrají ve šťávě důležitou roli a pochopitelně také o účinnosti resveratrolu. Např. bylo zjištěno, že Cabernet Sauvignon obsahuje 817 mg.kg-1 resveratrolu, Zweigeltrebe 147,50 mg.kg-1, hrušky (zimní odrůdy) 128,80 mg.kg-1 a jablka 251,7 mg.kg-1 resveratrolu. Zajímavé je sdělení, že při zvolení vhodné technologie mohou být uvedené složky extrahovány jak z hroznové šťávy, tak z ovoce a dále použity k různým účelům. Nabízí se hlavně kosmetický průmysl či jejich využití jako látek doplňujících výživu. (šv) Den otevřených sklepů v Novém Poddvorově 24. června 2006 od 10 hodin pořádá spolek vinařů v Novém Poddvorově Den otevřených sklepů ve vyhlášené slovácké vinařské obci Nový Poddvorov. Již podruhé místní vinaři umožní ochutnat kvalitní vína přímo ve svých sklepích, kde tato vína vznikla. Bude otevřeno 8 sklepů (Sdružení vinařů Bonus Eventus – Milan Sůkal, Vinařské sdružení Císařův vinohrad – Vladimír Kašík – Václav Mrkva – Pavel Veselský, vinařství Tomáš Bařina, vinařství Jaromír Hnidák, vinařství Vašíček). Po celou dobu bude zajištěno občerstvení v Penzionu u Lipy s vinotékou. K poslechu zahraje cimbálová muzika. Den otevřených sklepů se bude konat za každého počasí. (vo) Cyklostezka „Krajem André“ Novou cyklostezku, která procházela místy, kde vznikla modrá moštová odrůda André, se rozhodlo realizovat pět vinařských obcí. Cyklostezka „Krajem André“ bude navazovat na již stávající Moravské vinařské stezky.

Vinařský obzor (5/2006)

Na trase Hustopeče – Starovičky – Velké Pavlovice – Bořetice – Vrbice se nachází celá řada vinohradů, kde se tato odrůda s velkým úspěchem pěstuje, a také sklepy, kde je možné André ochutnat. 1. července se uskuteční „Expedice krajem André“, čímž by se měl celý projekt otevřít. Bližší informace na www.hustopece-city.cz nebo www.velke-pavlovice.cz (vo) Vzpomínka na vinaře Před 80 lety, přesněji 22. dubna 1926, náhle zemřel ve věku 76 let Ferdinand Lobkowitz. Vzpomínku si zaslouží proto, že byl velkým propagátorem a hlavně zvelebitelem českého vinařství. Byl dlouholetým předsedou Zemského vinařského spolku českého a později jeho protektorem. Ve vídeňském parlamentu, kde zasedal, byl horlivým zastáncem českého vinařství. (šv) Salon vín zažívá nástup menších vinařů

Pozvaní hosté si zašli po slavnostním zahájení přechutnat vína letošní expozice. Foto VAŠ Salon vín České republiky se ve sklepních prostorách valtického zámku od prvního dubna už pošesté otevřel veřejnosti. Mezi stovkou vybraných vín, která se mohou honosit prestižním titulem, mají tradičně největší zastoupení vína z Břeclavska. Tentokráte tvoří téměř tři čtvrtiny kolekce, ve které figuruje i jedno šumivé víno. Prim hrají pochopitelně přívlastková vína. Nejúspěšnější odrůdou letošního ročníku, v němž paradoxně převažují vína z let 2003 a 2004, se stalo díky dvanáctinásobnému zastoupení Chardonnay. „Do expozice byla při hodnocení vybrána vína celkem pětatřiceti vinařských firem. Letošním specifikem je nebývale velké zastoupení malých a středních vinařů s jedním nebo dvěma vzorky. Dříve salonu mnohem více dominovaly velké firmy,“ všiml si Pavel Krška, který stojí v čele Národního vinařského centra. Největší zastoupení ale mají v letošní kolekci vinařské firmy, které v salonu bodují už tradičně. Vede rakvický Vinselekt Michlovský s celkem devatenácti víny před Vinnými sklepy Valtice, které uspěly s dvanácti vzorky. Další letošní novinkou je expozice o moravském vinařství, jeho historii a jednotlivých odrůdách hroznů, která je k vidění ve vstupních prostorách Národního vinařského centra. (šup) Chardonnay du Monde Třináctý ročník soutěže tichých i šumivých vín odrůdy Chardonnay se uskutečnil 9.–12. března 2006 v burgundském Château des Ravatys. Hodnoceno bylo 936 vzorků z 37 zemí a medailí byla oceněna třetina vín. Zlatá medaile (udělena celkem 60x) putuje i do České republiky zásluhou Chardonnay 2005 v.z h. (Znovín Znojmo). Nejúspěšnější zemí byla Francie (138 medailí), zejména jih Burgundska, Champagne a Languedoc-Roussillion. Následovalo Švýcarsko (24), Itálie (19), Jižní Afrika (18), Španělsko (14), Kanada (11), Austrálie a Chile (10). (mk)

243

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – květnová výročí 10. května 1915 padl v Karpatech František Černý. Před válkou byl zaměstnán na hospodářsko-fyziologickém výzkumném ústavu v Praze-Vinohradech, kde se věnoval výzkumu v ovocnicko-vinařském oddělení. Napsal mnoho výzkumných zpráv. 10, Vinařský obzor, 1916, č. 1, str. 14. 3. května 1936 byla v Brně ustavující schůze družstevního odboru ÚSVČS. Přítomni byli zástupci vinařských družstev z Bzence, Polešovic, Dolních Bojanovic a Blatnice. Bylo dohodnuto, že družstevnictví bude plně podporováno vzhledem k jeho ekonomické výhodnosti. 30, Vinařský obzor, 1936, č. 7, str. 160. 28. května 1996 oslavil Vítězslav Hubáček své 70. narozeniny. Po absolvování Rolnicko-vinařské školy v Bzenci nastoupil do zaměstnání ve Státní pokusné vinici v Budňanech, později přejmenované na Výzkumnou stanici vinařskou na Karlštejně. Zde se věnoval studiu podnožových rév, selekci révy vinné. Z jeho práce bylo uznáno 12 klonů. Je autorem mnoha odborných článků a závěrečných výzkumných zpráv. Od r. 1971 byl vedoucím výzkumné stanice až do r. 1992. Zpracoval druhou etapu rajonizace révy vinné v české oblasti. Je spoluautorem několika knih, jako Hrozny a víno z vinice a zahrady, Vinařův rok atd. Byl zakládajícím členem Cechu českých vinařů a jeho dlouholetým předsedou. 89, Vinařský obzor, 1996, č. 5–6, str. 57. V r. 1936 bylo ve Velkých Pavlovicích založeno vinařské družstvo Vinopa. Vinařské družstevnictví se jevilo po stránce ekonomické jako velmi výhodné a zajišťovalo poměrně dobrou rentabilitu výroby vinařům. 89, Vinařský obzor, 1996, č. 7–8, str. 71. 20. května 1926 se narodil Jaroslav Kříž, který po studiu na vinařské škole ve Valticích pracoval ve Vinařském družstvu v Bzenci, v r. 1949 se vrátil do Valtic jako sklepmistr a od r. 1954 byl vedoucím viničního a sklepního hospodářství státního statku. Jeho zásluhou byly vysázeny rozsáhlé vinice a byl budován technologický provoz. 14, Vinohrad, 1976, č. 6, str. 142. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša, Lednice Čína: Slabá úroda kvůli špatným klimatickým podmínkám Září je měsíc vinobraní a čínský tisk věnuje této události velkou pozornost. Ale pokud se týká vinobraní v r. 2005, úroda čínských vinic se velmi snížila kvůli nepřízni počasí. V důsledku toho nepřestaly růst ceny hroznů. To způsobilo vinařským podnikům nemalé problémy. Oficiální místa předpokládají, že slabší úroda způsobí zvýšení cen vína v r. 2006. Podle vitisphere.com (akm) Constellation Wines: V USA existuje 6 typů spotřebitelů vína Podle studie, uveřejněné Constellation Wines US, existují v USA různé typy spotřebitelů vína. Internetová anketa s více než 350 spotřebiteli nejkvalitnějších vín ukázala, že je lze rozdělit do 6 kategorií: spotřebitel nadšený, módní, znalec, tradicionalista, spokojený a dezorientovaný. Velké procento účastníků studie spadá do této poslední kategorie (23 %). Označuje lidi, kteří mají při koupi vína potíže a bojí se, že si vyberou špatně. Constellation Wines se domnívají, že studie ukazuje nové možnosti. Pokud je 1 ze 4 spotřebitelů vína „dezorientovaný“, je třeba přizpůsobit pro ně marketingové nástroje, jako je merchandising, i výběr vín. Podle vitisphere.com (akm) V Rakousku došlo ke dvěma významným změnám předpisů – jakostní víno může být exportováno jen jako lahvové, nikoliv sudové a bývalá páska, nyní označení na vrchní části záklopky, už nebude obsahovat číslo vydané záklopky, ale číslo podniku. W11/1/JS

244

Vinařský obzor (5/2006)

Stefan WIESINGER A-2244 Spannberg D. Rakousko Tel.+fax: +43-2538-85208 Tel.: +420-606 578 347

sudy od 5 l do 15 000 l barrique sudy dřevořezba čel sudů

OZNÁMENÍ VINAŘSKÉHO FONDU Vinařský fond tímto v souladu s ustanovením § 1 odst. 3 vyhlášky ministerstva zemědělství č. 97/2006 Sb. o předpokladech a způsobu podpory marketingu a prodeje produktů, podpory rozvoje turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství a podrobnostech o poskytování informací veřejnosti Vinařským fondem (dále jen „vyhláška“) vyhlašuje, že budou poskytovány podpory z prostředků Vinařského fondu v souladu s ustanovením § 31 odst. 4 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky. Tímto Vinařský fond vyzývá všechny případné zájemce o podporu, aby své žádosti o poskytnutí podpory podávali Vinařskému fondu v písemné a elektronické podobě v souladu s podmínkami uvedenými v ustanovení § 3 vyhlášky. Žádosti o podpory lze podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky podávat pouze ve lhůtě od 1.července 2006 do 15.srpna 2006. K žádostem podaným mimo tuto lhůtu nebude Vinařský fond přihlížet. Další informace najdete na stránkách www.vinarskyfond.cz

Chladicí zařízení pro zvýšení kvality vína NOVATERM CHOCEŇ, s.r.o. je firma s dlouholetou praxí především v oboru chladicích zařízení pro potravinářský průmysl. Dovolujeme si Vám nabídnout chladicí zařízení a další komponenty pro výrobu a uchovávání vína, které Vám zajistí dosažení vysoké kvality vína za předpokladu optimálního poměru mezi investičními náklady a výkonem zařízení, což ovlivní především návratnost Vámi vynaložených prostředků. Důležité faktory ovlivňující kvalitu vína jsou především rychlé zchlazení moštů po vylisování, řízení teploty v průběhu kvašení moštů, udržování konstantních skladovacích teplot a také odstranění vinného kamene. Pro realizaci Vašich potřeb zajistíme: n chladicí jednotky – kompaktní pro malé výkony a dělené pro větší výkony n chladicí skříně na víno a chladicí nerezové desky do tanků n výměníky pro průtokové chlazení moštu a rmutu n nerezové žebrované trubky, nerezová čerpadla vína, moštu a rmutu, nerezové propojovací hadice n regulační systém pro řízené kvašení a fermentaci vína n automatiku pro řízení teplot v jednotlivých tancích ve variantách s mechanickými termostaty n automatiku pro řízení teplot v jednotlivých tancích ve variantách s elektronickými termostaty n komponenty pro okruh chladicí kapaliny ( čerpadla, armatury, nádrže, izolace a pod. ) n nemrznoucí teplonosné látky ( pro okruhy s nízkými teplotami ) n úprava teplotních podmínek vinných sklepů, depozitářů a skladovacích prostorů n projekční zpracování chladicích okruhů n leasingovou společnost pro financování dodávky n technickou a cenovou nabídku V případě zájmu Vám naši technici ochotně zpracují technickou a cenovou nabídku podle Vašich konkrétních požadavků. Na vyžádání Vás případně také navštívíme. NOVATERM CHOCEŇ, s.r.o., Husova 86, 565 01 Choceň tel./fax: 465 471 727, mobil: 602 448 971, e-mail: novaterm.ch@wo.cz http: //www.novaterm.cz

Nabídka Vinafiského obzoru Zásilkov˘ obchod vinafisk˘ch publikací Vinafisk˘ marketing

Pûstujeme révu vinnou

Autor: Franz Gosch Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketinkov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi. Kã 199,00

Autofii: V. a V. Krausovi. Praktick˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ, které jsou vhodné pro pfiírodní podmínky âeské republiky. Je vhodná pro zahrádkáfie, malovinafie i profesionály. Kã 98,00

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. Kã 160,00

Problémy kva‰ení vín Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. Kã 160,00

Zrání vína v sudech barrique Autor: Robert Steidl, Georg Leindl Pfieklad moderní odborné publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Renera. Obsahuje popis dfieva pro v˘robu sudÛ barrique, v˘roby sudÛ, postupy pfii zrání, pfiípravu vína a péãi o sudy barrique. Nezbytná publikace pro kaÏdého vinafie, kter˘ se chce v˘robou vín v sudech barrique serióznû zab˘vat. Kã 168,00

Vinafiem v Africe i leckde jinde Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Sklepní hospodáfiství Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína je opût k dispozici v zásilkovém nebo osobním odbûru v redakci VO. Je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Kniha vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlující aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. Témata: • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení Kã 450,00

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 550,00

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2005 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.

Ekologické zemûdûlství

VÍNO - pomocník pﬁi poznávání ãeského a moravského vína

Ostatní nabídka: Sklepy - opravy a rekonstrukce Michael Balík, Jiﬁí Star˘

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty

Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold

Vinohradnické stavby na Moravû

Vinaﬁsk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejstﬁík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 Lamino Kã 300,00

Kã 90,00

Podnikatelské minimum pro vinohradníky a vinaﬁe – Po vstupu do EU Jan Otáhal Kã 90,00

8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

Kã 99,00

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dﬁevin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00

Kã 490,00

Vinaﬁství – návody do laboratorních cviãení Ing. Josef Balík Kã 150,00 S˘r je bratr vína III – Milan Magni

Kã 150,00

Pestujeme viniã – Ján Braun a Ga‰par Vanek

Kã 419,00

Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací) Katefiina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00 Pfiehled odrÛd révy – kolektiv autorÛ

Kã 60,00

Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Smrt vinaﬁského krále – Václav Litavansk˘

Kã 139,00

Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Kã 70,00

Víno z nebe na zem Autor Nicolas Joly popisuje principy biodynamiky ve vinohradnictví a sklepním hospodáﬁství

Kã 299,00

Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

(Pﬁi vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Vinařský obzor (5/2006)

247