Vinařský obzor 5/2009 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

(5/2009)

195

Vážení čtenáři, možná někteří z vás zaregistrovali informaci, která ve zkratce proběhla i v luzích a hájích našich médií, že totiž v jihozápadní Francii, blízko hranic se Španělskem, řádí „vinní teroristé“. O co vlastně jde? Jak uvedl britský žurnál Telegraph, tajemná skupinka, která si říká CRAV (Le Comitée Regional d´Action Viticole – Oblastní výbor pro vinařské akce), se vloupala do vinařské firmy v obci Nimes a vypustila osm obřích nádrží s celkem 11 000 hektolitrů vína. Škoda podle majitelů firmy, která do oblasti dováží levná španělská a italská vína, dosahuje přibližně 600 tisíc eur. Skupinka CRAV je známa již z dřívějška, kdy unášela kamionové cisterny se zahraničním vínem a dynamitem vyhazovala do vzduchu vládní budovy a supermarkety. Tato „vinařská partyzánština“ není ve Francii neznámá. Skupinka CRAV zjevně navazuje na přední aktivisty nepokojů v Montpellier v roce 1907, kdy stovky tisíc vinařů demonstrovaly ve městě, vtrhávaly do sklepů obchodníků a padělatelů vína a rozbíjely sudy. Demonstrace ukončil až zásah vojska; při následné střelbě zahynulo šest vinařů. Stejně jako v roce 1907, i nyní, po více než století, způsobuje příval levných zahraničních vín na jih Francie pád cen tuzemských vín. Každopádně oficiální ohlasy vinařů na útoky CRAV nejsou pochvalné. „Tyto události dělají katastrofální image celému našemu odvětví,“ komentuje události Jean Foch, ředitel poškozeného vinařství. Jejich společnost zpracovává z většiny jihofrancouzské hrozny a vína, pouze malou část produkce levných stolních vín nakupuje v cisternách ve Španělsku, kde to vyjde mnohem levněji. Podle Focha za akcemi stojí skupinka frustrovaných vinařů, kteří chtějí za svá vína základní až nižší kvality neúměrné ceny a nechtějí akceptovat základní pravidla trhu. Ale ne všichni mají nesouhlasné stanovisko, objevují se i sympatizanti. Například Gilbert Foucard, vinař z Gard, tvrdí, že chápe pohnutky členů CRAV: „Představte si, že by vás trh tlačil prodávat hektolitr vašeho vína za celých 5 euro. To je existenčně likvidační!“ Těžko soudit tuto složitou situaci na jihu Francie. V našich podmínkách a záplavě informací ze světa jsou tamní události spíše zajímavou kuriozitou než třeba něčím alespoň z části inspirativním. Každopádně doufejme, že podobné aktivity zůstanou doménou horkokrevných národů na jih od Alp. Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial.............................................................................................................................. 195 Z redakční pošty.......................................................................................................................................... 196 Spolkové informace Martin Půček: Růžové víno podle Evropské komise................................................................................ 198 Informace z činnosti SV ČR......................................................................................................................... 198 Z činnosti Cechu českých vinařů.................................................................................................................. 199 Vinohradnictví Petr Ackermann: Několik poznámek k výskytu a ochraně proti plísni révy v roce 2008..................... 200 Karel Hanák, Monika Riedle-Bauer: Hluboký zmlazovací řez a fytoplazma............................................... 202 Lubomír Lampíř, František Muška, Václav Kovář, Alois Jakl: Škody způsobené mrazem a nízkými teplotami na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006............. 207 Marta Hubáčková: Ako je to s dvoma formami šedej hniloby?................................................................ 210 Pavel Pavloušek: Podlom, druhá možnost regulace násady hroznů........................................................ 211 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 2. část....... 213 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Zweigeltrebe................................................................. 216 Vinařská technologie Milan Hluchý: Co je a co není povoleno při výrobě biovína................................................................... 222 Jan Stávek, Barbora Papoušková, Petr Bednář, Josef Balík: Vliv skladovacích podmínek na barevnost a anthokyaninový profil rosé vín......................................................................................... 223 Pavel Pavloušek: Bakterie a kvasinky negativně ovlivňující kvalitu vína................................................ 224 Erik Minárik: Kategórie a typy chutí prírodných hroznových vín........................................................... 227 Třísloviny a hobliny: zájem na stabilizaci barvy červených vín vzniklých termovinifikací................. 228 Hodnocení vín Bronislav Pavelka: Hodnocení a zatřiďování vín v komisi Státní zemědělské a potravinářské inspekce..................................................................................................... 221 SZIF Souhrnně o činnosti SZIF – 2004 až 2008.............................................................................................. 229 Rozhovor SZIF je jakási utajená pomoc, říká Stanislav Juránek............................................................................. 229 Richard Stávek: Hovory LG – III.: O pyrazinech, dotacích a viničních tratích........................................ 235 Vinařská historie Historické události a osobnosti v minulém století – významná výročí v roce 2009 – dubnová a květnová výročí.................................................................................................. 236 Psalo se ve VO před 100 lety... Vinný zákon v praksi producenta a obchodníka vínem.................... 237 Zprávy Kalendář vinařských akcí......................................................................................................................... 238 Jan Otáhal: 42. Valtické vinné trhy 2009.................................................................................................. 239 Vinařský místopis Richard Stávek: Sklepní ulička Těšické búdy............................................................................................ 242

196

(5/2009)

Vinařský obzor číslo 5, ročník 102 (2009) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (drugin@tiscali.cz) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2009: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 4. 5. 2009 Toto číslo vychází 8. 5. 2009 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

* Vážená redakcia, chcel by som reagovať na otázku Tomáša Šrumu, v ktorej sa zaujíma o získavanie vínanov. Doma mám publikáciu docenta Farkaša, Technológia a biochémia vína, v ktorej sa o danej problematike pojednáva. Ak by mal ešte stále pán Šruma záujem o literatúru, veľmi rád mu ju poskytnem. S pozdravom Adam Repa, adam.repa@centrum.sk * Také jsem byl vždy pro vinaře a vinařství Přikláním se k názoru šéfredaktora Richarda Stávka, který rozebírá ve svém editorialu ve 4. čísle Vinařského obzoru situaci ohledně vinařství a vinařů u nás. Myslím, že ještě za mého raného mládí se za vinaře všeobecně označoval každý, kdo révu vinnou pěstoval nebo produkoval sazenice révy vinné či vyráběl a prodával víno. Nakonec to potvrzují i popisované odborné termíny ve Vinařském slovníku, kdy u označení „vinohradnictví“ chybí výraz „vinohradník“ a také německý překlad, neboť takové označení pro pěstitele révy vinné známe zřejmě jenom u nás, a to až po kolektivizaci koncem šedesátých let minulého století. V tomto období vznikala specializovaná JZD a vysazovaly se velké plochy vinic, které měl na starosti agronom-specialista. Z počátku se ještě postaru označoval jako vinař, zvláště staří členové JZD mu tak dlouho říkali, ale protože tato družstva nesměla vyrábět víno za účelem prodeje, naopak hrozny byly prodávány do Vinařských závodů, nastala tak výrazná diferenciace v oboru a začala se používat z mnoha důvodů dvě označení: vinohradníci (pěstitelé révy vinné, školkaři a šlechtitelé) a vinaři (pracovníci Vinařských závodů a specializovaných hospodářství na státních statcích). Později se pojem „vinařství“ přestával používat především proto, že se stával nepřesným, ba matoucím označením té které skupiny. Naopak vžívalo se označení již výše uvedené „vinohradníci“ a „vinařští technologové“, nebo v JZD to byli prostě sklepmistři, a někdy se používalo také pro zpracování hroznů a výrobu vína označení „sklepní hospodářství“ (především na státních statcích). Koncem minulého tisíciletí jsme se tak dokonale zapletli do těchto pojmů, že už se nedalo vyjádřit označení našeho oboru jedním slovem a vžil se název „vinohradnictví a vinařství“. Samotný státní režim velmi intenzivně dodržoval výše uvedenou diferenciaci na vinohradníky a zpracovatele a trvalo dlouho, než některé JZD, byť mělo i více než 100 ha vinic, dosáhlo povolení zpracovávat hrozny a vyrábět víno – a z těchto zase jen některá družstva mohla svá vína láhvovat a uvádět pod vlastním označením do obchodní sítě. Obdobná situace byla i na státních statcích, kdy ze všech statků na jižní Moravě měly povolení k láhvování v šedesátých letech jen Státní statek Valtice a Znojmo. Později se tato situace zlepšovala a koncem osmdesátých let již stát umožnil láhvovat a prodávat víno mnohým JZD a ta-

ké některým dalším statkům, ale stále „sklepní hospodářství“ v Československu reprezentovaly především Vinařské závody, které vybudovaly na jižní Moravě a také na Slovensku dostatečné skladovací i láhvovací kapacity a celou síť lisoven. Jejich povinností bylo vykoupit veškeré vypěstované hrozny, a to jak od velkovýrobců, tak i od drobných pěstitelů. Výsledkem této nešťastné a ve vinařském světě i ojedinělé diferenciace bylo výrazné vymezení a oddělení se vinohradníků (jejich cíl i finanční hodnocení byly zaměřeny na maximální výnos často bez ohledu na kvalitu a cukernatost hroznů) a vinařských technologů (museli dokázat zpracovat sklizené hrozny a udělat z nich prodejné víno – k tomu sloužily celé vlaky řepného cukru, a proto se také většina vyráběného vína prodávala jako víno známkové polosuché či polosladké). Samozřejmě záleželo na konkrétních lidech – odbornících, jak spolu dokázali komunikovat a společně obrousit hrany této diferenciace. Proto také v menších podnicích (třeba šlechtitelské stanice nebo školní statky), kde měl na starosti vinice i sklepní hospodářství jenom jeden odborník, byla produkována kvalitnější a odrůdově čistější vína než ve velkých odvětvových podnicích. V polovině devadesátých let minulého století se tento systém definitivně zbortil, zanikly nejen výkupny hroznů, ale přeměnily se i vinařské závody a iniciativu v oboru převzaly podnikatelské subjekty – rodinné vinařské firmy a společnosti. Zdálo se, že se opět vrátíme k označení „vinařství“, které zahrne jak vinohradníky, tak i vinaře-technology, ale vlečeme s sebou to výše popsané dědictví a ještě jsme podporou výsadeb vinic i všem těm, kteří neměli zajištěné zpracování hroznů před vstupem do Evropské unie, opět pěstitele a zpracovatele od sebe vzdálili včetně problémů s výkupními cenami hroznů. Naštěstí existují i „vinaři“, kteří si dokážou nasmlouvat hrozny u vinohradníků s požadovanou cukernatostí a za dohodnutou cenu, a tak se ona dřívější vyhraněná diferenciace postupně obrušuje. Poměrně významnou roli v popularitě a zájmu absolventů odborných škol o zaměstnání při výrobě vína hraje i ten fakt, že existují stále zajímavější vinařské soutěže spojené s odměnami, při víně je život více společenský a také samotná práce není v současném zprůmyslnění výroby vína až tak riziková – nepůsobí zde žádný povětrnostní faktor. Naopak při pěstování révy vinné se jedná o rizikovější a namáhavější práci, výrazně sezonní a mnohdy i méně finančně ohodnocenou. Proto naši předkové a také vinaři v zemích, kde neprošli socialistickou velkovýrobou, neoddělovali od sebe pěstování révy vinné a zpracování hroznů a prodej vína – jedná se zajisté i o ekonomický problém překlenutí špatných ročníků. Bude ale podle mého názoru nejméně dvě generace trvat, než se podaří i u nás opět dosadit „vinaře“ do našeho vinařství. Ing. Jan Otáhal, CSc., Valtice

(5/2009)

VINITORIUM HISTORICUM (Vilém Kraus)

197

349 Kč (vč. 9% DPH)

Autor pro svou zatím poslední monografii jistě prostudoval ohromné množství historických pramenů a cizojazyčné literatury. VINITORIUM HISTORICUM je mezi česky psanými vinařskými knihami unikátním počinem, mapujícím vývoj vinařství od samých historckých starověkých počátků, přes středověk až do současnosti. Profesor Kraus se podrobněji zaměřuje na jednotlivé osobnosti, které v historii nejvíce ovlivňovaly směřování vinařství. Z pohledu bezesporu jedné z nich, autor v poslední části knihy shrnuje to, čeho byl aktivně účasten v Čechách a zejména na Moravě v druhé polovině 20. století. Jde o knihu, která by neměla chybět v knihovně každého, kdo chce porozumět vinařské současnosti – tu můžeme plně vstřebat až s poznáním minulosti. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

198

(5/2009)

Růžové víno podle Evropské komise

Informace ze SV ČR

V těchto krásných jarních dnech, kdy nám réva vyrašila tak rychle, že jsme pomalu viděli pohyb jednotlivých lístků, v době výsadby nových vinic a také po spuštění kampaně v České republice na podporu růžových vín, těch krásných růžových vín, která jsme schopni v našich krajích produkovat, se na nás opět hrnou „evropská mračna“, jež mají znovu barvu pořádně ocelově šedých kroupových mračen. Evropská komise v rámci své přespříliš uspěchané reformy, o které pravděpodobně ani sama neví, jak bude ve výsledku vypadat, navrhuje novinku v podobě produkce růžového vína postupem míchání bílých a červených vín. Jedná se o návrh Španělska, které tímto způsobem chce využít vzrůstající oblíbenosti konzumace růžových vín a svá vína obou barev pochybných kvalit tímto způsobem uvádět na trh. Nemám osobně nic proti národu španělskému, ale domnívám se, že pokusy tohoto členského státu EU již přesahují veškeré možné meze. Počínaje „vytřískáním“ maximálního balíku peněz z rozpočtu EU na projekty destilace přebytků vína a dalších nesmyslů a konče předkládáním takových návrhů, jakým míchání bílých a červených vín zcela jistě je. Nikdo nemá nic proti stávajícím povoleným postupům v jednom regionu ve Španělsku, kde je tato produkce tradiční metodou. Domnívám se, že zobecňování těchto postupů pro všechny členské státy je cestou do pekel a do budoucna povede pouze k degradaci evropských vín jako celku. Zajímavostí celého návrhu je, že téměř celá „odborná vinařská Evropa“ tento návrh odmítá a považuje ho za špatný. Říkám-li téměř, tak opět platí, že Itálie má vcelku neutrální názor a je těžké oficiální stanovisko profesního svazu získat. V Itálii existuje asi 5 různých vinařských sdružení, každý je dle své názoru ten hlavní a každý dle svého názoru je ten, kdo bude hovořit za všechny. Naopak naprosto nekompromisně se k návrhu postavila německá strana, tedy jak vinařské svazy, tak spolkové ministerstvo zemědělství. Celou problematiku diskutovalo také AREV na svém posledním jednání, které proběhlo v Tokaji. Prezident AREVu zaslal otevřený dopis paní komisařce Fischer Böel, kde podrobně vysvětluje důvody, proč je tento návrh špatný a neakceptovatelný pro vinaře i regiony v Evropské unii. AREV především argumentuje tím, že tento zjednodušený postup produkce bude vrhat stín nejen na růžová vína, nýbrž na evropská vína jako celek a u konzumentů vzbuzovat dojem, že namíchat v EU lze cokoliv. Pohled na růžové víno nemůže být redukován pouze jako pohled na barevnost, ale komplex všech opatření, jak při produkci bílého nebo červeného vína. Vše by mohlo skončit tak, že růžové víno bude pouze obarvené bílé víno. Podstatný problém je též v chuťové charakteristice takového vína. Zákazník bude očekávat něco zvláštního v podobě růžového vína, avšak ve skutečnosti bude pít pouze lehce obarvené bílé víno. Výsledkem celého návrhu pak může být úplná změna pohledu na růžové víno z hlediska barevnosti, neboť by zcela jistě došlo k barevným posunům u takovýchto vín. Na úrovni OIV je tato metoda sice již povolena, ale Evropská unie není povinna přijmout jakýkoliv postup, který OIV schválí. Navíc tento postup byl přijat ještě za účasti členství USA v OIV. Jako příklad AREV uvádí kompromisní návrh na značení vín s použitím dubových čipsů. Návrh na mísení bílých a červených vín také otevírá cestu k dalším zvrhlostem v oboru. Koneckonců buďme rádi, že jsme se dostali z doby předlistopadové, resp. doby před naším prvním vinařským zákonem. Některá vína tehdejší doby myslím nemá smysl komentovat a na současném trhu by byla stoprocentně nekonkurenční. Celý problém nevyřeší ani značení vína, které by připustilo víno růžové a víno růžové vyrobené mícháním, neboť zákazník bude vždy sledovat na prvním místě cenu produktu a teprve druhotně jeho označení a kvalitu. AREV přijal v Tokaji jednomyslné usnesení, jež podpořili přítomní zástupci Česka, Gruzie, Francie, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Německa, Rakouska, Rumunska a Španělska, které jednoznačné žádá Evropskou komisi, aby tento návrh stáhla ze svého zájmu a zachovala původní systém. Problematika bude projednávána a hlasována na řídícím výboru, který se bude konat dne 19. 6. 2009. Svaz vinařů České republiky také tímto apeluje na české ministerstvo zemědělství, aby podpořilo zamítnutí tohoto návrhu. Dle předběžných jednání bude Česko takto hlasovat. Problematika bude pravděpodobně projednávána na pracovní skupině pro víno při COPA/COGECA a musíme doufat, že názory španělských a italských kolegů zde budou kopírovat stanovisko AREVu. Ostatně onen zrůdný návrh nepochází od vlastních vinařů, ale od obchodníků „Comité Européen des Entreprises Vins“ (CEEV). Nám tedy již zbývá jen čekat, jak celá problematika dopadne, a doufat, že peníze v České republice vložené na propagaci růžových vín nepřijdou vniveč díky zběsilým návrhům bruselských úředníků, kteří vlastní produkci vína v mnoha případech neviděli ani z jedoucího vlaku a snaží se rozhodovat pouze pod tlakem lobbistických skupin. Martin Půček, tajemník SV ČR

n 24. 3. se tajemník SV ČR účastnil jednání sektorové rady zemědělství, kde byly projednány změny v některých typových pozicích, které jsou v procesu schvalování. Současný projekt financovaný z ESF již doběhl a čeká se na prodloužení. n 25. 3. proběhlo páté jednání představenstva SV ČR. Hlavním bodem byla příprava programu valné hromady. n 2. 4. proběhlo jednání valné hromady. Ta měla jako hlavní úkol přijetí nových stanov a jednacího řádu SV ČR. Tyto dokumenty byly schváleny 140 hlasy, 3 hlasy se zdržely, nikdo nebyl proti. Valná hromada projednala základní dokumenty, tedy zprávu o činnosti a návrh činnosti a zprávu o hospodaření a návrh rozpočtu. n 7. 4. 2009 se předseda s tajemníkem a Ing. Hřibou s brněnského Podnikatelského inovačního centra setkali s tajemníkem rakouských vinařů J. Glattem, kde projednali možnosti spolupráce při projektu zpracování révových semen na olej. n Ve dnech 15.–16. 4. se tajemník účastnil úvodního „kick-off meetingu“ ve Španělsku v rámci schváleného projektu udržitelného vinohradnictví v EU financovaného ze 7. rámcového programu EU. SV ČR je spoluředitelem, a hlavním úkolem Svazu bude vytvoření a udržování webových stránek projektu www.sustavino.com n V pátek 17. 4. se předseda SV ČR zúčastnil jednání vědecké rady ZF v Lednici. Diskutován byl mimo jiné nejbližší program činnosti ZF. n V úterý 21. 4. spoluzahajoval předseda Svazu konferenci na ZF v Lednici Rosé 2009. Pak se zúčastnil jednání Rady Vinařského fondu v Brně. K podstatným projednávaným bodům patřily podmínky pro poskytnutí podpory VF v termínu 1. 7. až 15. 8. 2009. n Ve dnech 23.–25. 4. se předseda s tajemníkem účastnili jednání mezinárodní rady AREV konaného v maďarském regionu Tokaj. Hlavním tématem jednání byly prováděcí předpisy ES po reformě SOT s vínem a diskuse se hojně točila kolem návrhu produkce růžového vína mísením bílého a červeného. (JS, MP, RS)

(5/2009)

199

Z činnosti Cechu českých vinařů Dne 20. 3. 2009 proběhla na Vyšší odborné škole zahradnické v Mělníku valná hromada Cechu českých vinařů za přítomnosti celkem 48 členů. Byly projednány a schváleny: 1. zpráva o odborné činnosti za rok 2008 2. zpráva o hospodaření za rok 2008 3. zpráva revizní komise 4. plán odborné činnosti na rok 2009 5. rozpočet na rok 2009

Slavnostním ceremoniálem Cech českých vinařů přijal do svých řad další nové členy. V doprovodném programu účastníkům valné hromady představil pan Petrtýl z firmy PRP přípravek přispívající k úrodnosti nejen révy vinné. Dále pak Ing. Račický z Odboru registru vinic ÚKZÚZ informoval přítomné o současných povinnostech vinařů k tomuto odboru a o budoucích změnách v legislativě.

Valná hromada byla ukončena řízenou ochutnávkou vín členů CČV, kterou vedl sklepmistr z Litoměřic Vladimír Šuhájek. Kalendář akcí, které pořádá a nebo se na nich podílí Cech českých vinařů, najdete na www.cechcv.cz. Alena Malcová

TOP VÍNO SLOVÁCKA 2009 Jedná se o regionální ocenění výrobku z odvětví zemědělství a potravinářství ve Zlínském kraji, které se uskuteční za finančního přispění Zlínského kraje. Přihlásit se mohou vinaři Zlínského kraje a přilehlých obcí Blatnice pod Svatým Antonínkem a Blatnička. Vína musí být vyrobena z hroznů odrůd vinné révy mající původ na území ČR. Soutěž je uznána Ministerstvem zemědělství ČR. Deseti nejlépe ohodnoceným vínům bude udělen certifikát a medaile „TOP Víno Slovácka 2009“, kterou mohou být oceněná vína označena na obalu.

Ocenění má sloužit k propagaci moravských vín a vinařů, k navázání a prohloubení obchodních a společenských vztahů mezi výrobci vína, obchodníky a spotřebiteli. Hodnocení vzorků vín provede hodnotící komise, která je složena z odborníků, držitelů platného osvědčení o degustační zkoušce, ve dnech 13. a 14. srpna 2009. Slavnostní vyhlášení proběhne na vinařských slavnostech 5. září 2009 v Polešovicích a bude také příležitostí k neformálnímu setkání zemědělců, zástupců nevládních organizací, zástupců Zlínského kraje, vinařů a široké veřejnosti.

řádková inzerce l Prodám nerezový mlýnkoodzrňovač vč. rmutového čerpadla, kadě na kvašení červeného vína různých velikostí, horizontální lis o objemu 500 l a 1 200 l. Levně. Hodonínsko. Tel.: 608 408 532

Závazné přihlášky spolu s předáním vzorků vín je nutné předat ve dnech 5. a 6. srpna 2009 vždy od 8 do 16 hodin na určená svozová místa. Budou se hodnotit vína ze sklizně roku 2008 uvedená ve statutu, který účastníkům soutěže na požádání zašleme. Podmínky soutěže budou také zveřejněny na webových stránkách www.kis-zvzk.cz. Další informace: Karla Malinová, ředitelka OAK a ZS ČR Uh. Hradiště, Svatoplukova 346, 686 76 Uh. Hradiště, www.kis-zvzk.cz, e-mail: oak-uh@uh.cz, tel. 572 551 219. (vo)

POZVÁNKA

l Kdo levně prodá nebo daruje staré vinařské knihy a časopisy? Tel.: 775 197 443

5. ročník Nominační výstavy vín slovácké podoblasti

l Prodám pneumatický nesenný rosič zn. UNIGRÉN, objem 300 l. Tel.: 602 507 139

sobota 30. května 2009 v Domě kultury v Kyjově, začátek ve 14 hodin

l Prodám velkoplošnou sekačku VOPEX-BINGO, záběr 215 cm. Tel.: 602 527 161 l Prodám v k. ú. Žarošice okr. Hodonín pozemky o výměře 20 505 m2. Jedná se o ornou půdu, vinohrad, ostatní plochy a potok. Pozemky jsou momentálně v pronájmu Agro a Spielberg CZ, a. s., Žarošice. Cena: 28 Kč/m2, informace: e-mail: jmalik3@gmail.com tel. 608 765 107 l KOUPÍME MORAVSKÁ VÍNA JAKOSTNÍ S PŘÍVL. POZDNÍ SBĚR, VÝBĚR Z HROZNŮ, VÝBĚR Z BOBULÍ, LEDOVÉ, SLÁMOVÁ VÍNA, VŠE SUDOVÉ. TEL./FAX: 519 511 360, MOB.: 603 480 722, E-mail: vino@vino-jiha.cz l Prodám bečky na víno: 2 ks 100 + 270 l bílé, 100 l červené. Tel.: 732 148 540 l MILÉ SPOLUŽAČKY A SPOLUŽÁCI, ABSOLVENTI ZOU vinař 1964–1967, i PŘÍPRAVKY, a SZTŠ vinař 1967–1969 ve VALTICÍCH, OZVĚTE SE, PROSÍM, NA ADRESU: Ludmila Hrabalová, Kobylí na Moravě 293, PSČ 691 10, tel.: 519 431 159, mob.: 720 243 557. TĚŠÍME SE NA SETKÁNÍ, KTERÉ PŘIPRAVUJEME NA SOBOTU, 27. ČERVNA 2009, VE VALTICÍCH.

Vážení milovníci vína, Cech kyjovských vinařů si vás dovoluje pozvat do Kyjova na 5. ročník Nominační výstavy vín. Jedná se o mimořádný gurmánský zážitek, nejlepší vína budou nominována do Salonu vín ČR pro rok 2010. Budete mít možnost ochutnat nejlepší vína slovácké podoblasti. Vína budou chlazená na předepsanou teplotu, občerstvení je zajištěno. Od 16 hodin bude hrát k poslechu cimbálová muzika. Na vaši návštěvu se těší Cech kyjovských vinařů. Bližší informace: 602 937 871 • pa.navratil@mukyjov.cz

200

(5/2009)

Několik poznámek k výskytu a ochraně proti plísni révy v roce 2008 Petr Ackermann, SRS Brno

V současné době jsou u nás alternativně využívány k usměrnění ochrany proti plísni révy: • systém Galati Vitis (G. Vanek); • prognostický graf podmínek pro výskyt plísně révy HMÚ Bratislava (P. Šteberla); • metoda krátkodobé prognózy plísně révy (A. Muška). Všechny tři metody vyhodnocují aktuální průběh dešťových srážek (týdenní úhrny nebo týdenní klouzavé úhrny) a porovnávají je s normály dešťových srážek. Systém Galati Vitis, který je zpracován v PC verzi, může zohlednit také průměrnou teplotu, citlivost odrůdy, riziko lokality a fenofázi révy. Všechny tyto metody jsou již dlouhodobě používány k objektivizaci míry vhodnosti podmínek pro šíření plísně révy a za obvyklých podmínek jsou dostatečně spolehlivé. Mohou však nastat situace, kdy vzhledem ke sledovaným faktorům a způsobu vyhodnocování nevyjádří přesně úroveň nebezpečí a může dojít i k významnému napadení porostů. O těchto rizicích by měl pěstitel vědět a na základě znalosti epidemiologie patogenu, doplňkových sledování (rosa, doba ovlhčení) a znalosti specifických podmínek lokality je minimalizovat. Realita ohrožení porostů a výskytu plísně révy v roce 2008 Teplotní suma (SET8°C = 160-170 DS) potřebná pro zralost oospor byla splněna v celé oblasti v průběhu 3. týdne května (konec 20. a začátek 21. týdne). Od tohoto termínu mohlo dojít při splnění podmínek pro primární infekci (10 mm srážek/24 hod., průměrná teplota neklesne pod 13 °C a minimální pod 8 °C nebo průměrná teplota neklesne pod 10 °C) k prvním primárním infekcím. Bezprostředně po stanovení termínu zralosti oospor byly na celém území Moravské vinařské oblasti vydatné dešťové srážky (19.–22. 5.), kdy byl opakovaně (zpravi-

dla 3×) splněn limit srážek pro primární infekci (10 mm/24 hod.). Vzhledem k velmi nízkým teplotám v tomto období (20.–22. 5. V. Pavlovice průměrné denní teploty 8,7–11,1 °C) však k primárním infekcím nedošlo nebo byly jen

ojedinělé. Pokud by nastaly významné primární infekce, musely by se manifestovat po deštích v 1. týdnu června. Následně byly téměř dva týdny bez dešťových srážek. Další dešťové srážky přišly až počátkem června (podle lokalit 3. až

(5/2009)

5. 6.) v období počátku kvetení raných odrůd. Na lokalitách, kde byly vydatné dešťové srážky, došlo v tomto období k masivním primárním infekcím, a pokud již byly ojedinělé výskyty, i k sekundárnímu šíření. Vzhledem k vysoké citlivosti byla napadena především květenství. Vydatnější dešťové srážky byly a ke škodlivému napadení došlo (pokud nebylo včas ošetřeno) především v části Velkopavlovické podoblasti (např. Kobylí 30,4 mm, Bořetice 38,0 mm). Vzhledem k průběhu počasí nastala masivní sporulace patogenu na napadených částech až v období dokvétání, resp. krátce po odkvětu (po dešťových srážkách 24.–25. 6.). Pokud nebylo včas ošetřeno, došlo u náchylných odrůd až k totálnímu poškození květenství. V dalším období docházelo k šíření plísně révy jen lokálně v návaznosti na průběh ovlhčení (dešťové srážky, rosy) a především na listech. Za dané situace vyhodnotila nejlépe riziko časných infekcí v období před květem metoda krátkodobé prognózy výskytu plíně révy HMÚ Bratislava, která na sledovaných rizikových lokalitách (část Velkopavlovické podoblasti) doporučila ošetření již koncem května v návaznosti na vydatné dešťové srážky v období 19.–22. 5., kdy se křivka sumy týdenních úhrnů dešťových srážek dostala do oblasti kalamitního výskytu (nad křivku A, viz grafy) a mělo být ošetřeno. Metody, které pracují se shlazenými (klouzavými) týdenními úhrny, na potřebu ošetření na těchto lokalitách včas neupozornily. Obligátně doporučované ošetření před květem (počátek kvetení byl značně variabilní podle odrůd a lokalit), které bylo provedeno až po deštích na počátku června (3.–5. 6.), kdy došlo k masivním primárním, a pokud již byly výskyty, i k sekundárním infekcím, bylo pozdní a hospodářsky škodlivému napadení již nezabránilo. Ve vinicích na stejných lokalitách, které byly ošetřeny před dešti na počátku června (do 3. 6.), k na-

padení květenství nedošlo. Při ošetřeních bezprostředně po těchto deštích (infekcích) mohl účinnost zajistit pouze déle (3–4 dny) kurativně působící fungicid (Acrobat MZ, Melody Combi 37,5 WP, typ Ridomil). Pokud byl k ošetření použit preventivně působící fungicid, nemohl již být účinný. Významná období a skutečnosti roku 2008 l Lokálně rozdílné velmi vydatné dešťové srážky v období 19.–22. 5. l Velmi chladné počasí v období 20.–22. 5. l Lokálně velmi rozdílné dešťové srážky v kritickém období pro napadení (primární, případně i sekundární infekce) krátce před nebo na počátku kvetení (3.–5. 6.). Tato skutečnost vytvořila i v rámci malých území významné rozdíly v úrovni ohrožení i napadení porostů. l Lokální srážky v ostatním období ohrožení porostů. l Vysoká četnost dešťových dnů (červen: V. Pavlovice 6, Strážnice 11, Kuchařovice 13, červenec: V. Pavlovice 14, Strážnice 16, Kuchařovice 18), přitom červen byl srážkově na většině území hluboce podnormální a červenec blízký normálu. l Opakovaná časová situace dešťových srážek do rizikových částí dne (pozdě odpoledne, večer), kdy i méně vydatné dešťové srážky zajistí dostatečně dlouhodobé ovlhčení pro infekci (min. 2 hod.) a především pro infekční periody. l Relativně časté a dlouho trvající rosy. V čem spočívají rizika srážkových metod l Žádná z metod nehodnotí dobu ovlhčení (ani přímo, ani nepřímo prostřednictvím relativní vlhkosti vzduchu), která je rozhodují-

201

cí pro šíření patogenu (sporulace, podmínka klíčení zoosporangií a infekce). Přitom mezi množstvím dešťových srážek (v mm) a dobou ovlhčení není přímá závislost. Dobu ovlhčení ovlivňuje nejen charakter a časová situace deště, ale i teplota a proudění vzduchu. Vydatný déšť v průběhu dne za příznivých podmínek pro osychání rostlin nemusí vytvořit ani podmínky pro klíčení zoosporangií a infekci (za optimální teploty 2 hod. ovlhčení) a málo vydatný déšť pozdě odpoledne a večer může vytvořit nejen podmínky pro infekci, ale i infekční periodu (sporulace, klíčení zoosporangií, infekce). Význam ovlhčení, respektive kontinuity ovlhčení je však ještě širší, např. přerušení ovlhčení na více než 20 min. zastavuje proces klíčení zoosporangií a infekce. l Dešťové srážky jsou vyhodnocovány týdně a zpětně, přitom v průběhu týdne, který bude vyhodnocen, může dojít k významným změnám vhodnosti podmínek pro šíření patogenu s rychlou odezvou na jeho vývoj a šíření. n Pokud dojde na počátku příslušného týdne ke splnění podmínek pro primární infekci (10 mm/24 hod., vhodná teplota) dojde k infekcím, proběhne inkubační doba (za optimální teploty 3,5–4 dny) a při splnění podmínek infekční periody (noční ovlhčení, vhodná teplota) může dojít ke sporulaci a k dalším infekcím. n Podstatně rizikovější je situace, pokud jsou v porostu již výskyty (příznaky napadení), pak po každém splnění podmínek infekce (jsou-li přítomna zoosporangia) nebo infekční periody (sporulace, klíčení zoosporangií, infekce) dojde k novým infekcím. l Žádná z metod nehodnotí neměřitelné srážky (rosy), které mohou nejen významně prodloužit dobu ovlhčení, ale i přímo zajistit potřebné ovlhčení pro infekci nebo infekční periodu. l Teploty zohledňuje jen systém Galati Vitis. Přitom teplota významně ovlivňuje rychlost vývoje patogenu a jeho šíření (např. inkubační doba 22–26 °C/3,5–4 dny, 14 °C/ /10 dní, klíčení zoosporangií a infekce 20 °C/2 hod. při ovlhčení, 6 °C/9 hod. při ovlhčení) a vysoké teploty limitují životnost zoosporangií. Přes uvedená rizika by měly být stávající metody krátkodobé prognózy výskytu plísně révy plně využívány, dokud nebude k dispozici metoda, která uvedená rizika omezí nebo eliminuje a zajistí maximální využití stávajícího technického vybavení (automatické meteorologické stanice, počítače).

202

(5/2009)

Hluboký zmlazovací řez a fytoplazma Karel Hanák, Dipl. Ing. Monika Riedle-Bauer, Dr karel.hanak@hblawo.bmlfuw.gv.at monika.riedle-bauer@hblawo. bmlfuw.gv.at Hőhere Bundeslehranstalt und Bundesamt für Wein- und Obstbau Klosterneuburg

Co je to fytoplazma a co ji způsobuje? Je to onemocnění, které je velmi rozšířené v celé rostlinné říši. Na révě vinné se začalo projevovat ve větší míře na přelomu tisíciletí. Toto onemocnění způsobují bezestěnné bakterie, které ke svému životu potřebují živý organismus. Od virů se liší tím, že mají vlastní výměnu látkovou, ale na rozdíl od bakterií je tato velmi redukovaná, a musí tedy mnoho látek přijímat od hostitelského organismu. Jsou samostatně nepohyblivé. Z toho je patrné, že na přenos je potřeba živého organismu. V tomto případě je nejčastější přenos pomocí hmyzího přenašeče. U této fytoplazmy jsou to cikády a křísci. Jak poznáme keř, který je napaden fytoplazmou? Modré odrůdy (obr. 1) mají již koncem srpna zbarvené listy do červena, skvrny jsou větši-

nou ohraničené nervaturou. Okraje listů se svinují dolů. Při zmáčknutí se ozve křupavý zvuk. Hrozny velmi rychle zasychají – „mizí před očima“. V pozdějších stadiích vývoje hroznů pouze zavadají nebo částečně špatně vyzrávají. Napadené dřevo špatně vyzrává. Letorosty mají na podzim šedavě-modrý nádech a listy na nich zůstávají déle než na zdravých. U bílých odrůd (obr. 2) se liší příznaky ve zbarvení listů, tyto jsou zbarveny do žlutozelena, mnohdy je nervatura nažloutlá. Tyto příznaky mohou být na několika listech, jednom letorostu i na celém keři. Kde se vyskytuje fytoplazma v révě? V keři révy vinné se vyskytuje ve floému (lýku). Tento systém spojených buněk vede v révě asimiláty od jedné části rostliny ke druhé. Buňky mají zvláštní strukturu zvanou sítkové elementy (přilehlé stěny mají dírky a těmi proudí asimiláty). A právě tyto sítkovice namnožené bakterie „ucpou“. Kde se tato fytoplazma v přírodě vyskytuje? Pro nás je velmi důležité, že hlavní rezervoár je v plevelech, jež se vyskytují velmi často v našich vinohradech. Jsou to svlačec rolní (obr. 4) Convolvulus arvensis, kopřiva dvoudomá Ur-

Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

tica dioica a některé další, ale první dva jmenované jsou nejdůležitější. Jak dojde k infekci? Tato je v podstatě necílená, neboť zatím žádný ze známých přenašečů nemá révu vinnou jako domovskou rostlinu. Tudíž je to náhodná infekce. A dojde k ní, pokud hmyz saje na bylinách, které jsou nakaženy. Bakterie se dostanou do jeho těla a pak jsou při sání rozšiřovány dál na révu či jiné rostliny. Co dělat proti fytoplazmě? Boj proti plevelům je základní agrotechnickou operací. Dále udržování úhoru ve vinohradech hlavně od pozdního jara do konce léta. Proti přenašečům je boj velmi těžký, neboť je jich potencionálně mnoho. Pouze jeden, žilnatka vironosná (Hyalesthes obsoletus), jak se často uvádí, to s největší pravděpodobností není. Nabízí se řešení pomocí eliminace nakažených keřů jejich ozdravením. Pokusy na toto téma jsou prováděny od roku 2003 na HBLA und BA für Wein und Obstbau Klosterneuburg. Byly provedeny na odrůdách Veltlínské zelené – VZ (564 keřů, rok výsadby 1998), Chardonnay – CH (564 keřů, 1997 r. v.), Ryzlink rýnský – RR (3 655 keřů, různé stáří) a Zweigelt – ZW (587 keřů, 1996 r. v.).

820 Kč (vč. 9% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(5/2009)

Na podzim roku 2004 všechny vizuálně nemocné keře byly při zimním řezu (hluboce zmlazeny) seříznuty plus minus 10 cm nad místem štěpovaní (obr. 3). Bylo to 48 keřů ZW, 21 keřů CH, 5 VZ a 157 keřů RR. Na podzim roku 2005 a 2006 byly označeny jiné napadené keře, které nesly znaky napadení fytoplazmou. Tyto keře byly řezány klasicky podle plánu podniku jako srovnávací materiál pro tento pokus. Na podzim každého roku byly všechny keře vizuálně bonitovány (podle stupně napadení). Výsledky Převážná část napadených keřů, které byly v zimě 2004/2005 hluboce zmlazeny, zůstala v následující vegetační periodě bez symptomů. Z odrůdy ZW to bylo 83 %, u CH 90 %, u VZ 80 % a u RR 87 %. Při bonitaci v roce 2007 bylo stále ještě vysoké procento zmlazených keřů, které byly bez příznaků (60 až 70 %). Na několika zmlazených keřích se znovu objevily příznaky. Tyto keře byly buď stále latentně (skrytě) napadeny, a nebo se jednalo o novou infekci. Je pravděpodobné, že každý rok určitá část uzdravených keřů nově onemocní. Jen několik keřů po zmlazení v následujících (2004–2007) letech uhynulo. Toto množství ale nebylo dramaticky vysoké. Výsledky ozdravení po zmlazovacím řezu nebyly závislé na stupni viditelného napadení. To znamená, že mnohé keře, které na všech částech rostliny měly silné symptomy napadení, byly po zmlazovacím řezu zdravé. Naopak některé opticky lehce napadené keře po řezu nadále trpěly symptomy fytoplazmy. Zmlazovací řez přináší zlepšení i u těžce napadených keřů. Vývoj keřů po normálním řezu Okolo 70 keřů, které byly označeny v letech 2005/2006 a 2006/2007, bylo následně normálně (kmínek, dva tažně, zásobní čípek) ostříháno. Zde převážná většina keřů měla v následujících letech symptomy. V tomto případě leží ozdravení v intervalu 13 až 40 %. Tyto velmi rozdílné výsledky byly asi způsobeny větším spektrem odrůd, formou řezu i průběhem počasí. Shrnutí a praktická doporučení n Hluboké zmlazení fytoplazmatického keře (10–15 cm nad místem štěpování) v průběhu zimy (normální čas řezu) vedlo u všech sledovaných odrůd (ZW, CH, VZ, RR) k vysoké míře ozdravení v následujícím roce (63– 100 %). Tři roky po řezu bylo stále ještě 60 až 70 % keřů bez symptomů fytoplazmy. n Přípravou pro zmlazovací řez v zimě je označení nemocných keřů v době vegetace. Nejlépe je nechat toto značení na dobu od půli září až do zámrazu. Dřívější bonitace není nejvýhodnější, neboť na mnohých keřích se

symptomy fytoplazmy jednoznačně projeví až v průběhu září. n Otázka, zda mohou opatření méně drastická přinést stejné výsledky, v tuto dobu na základě dalších pozorování zodpovídána negativně. Několik výzkumů německých a italských týmů (Ipach a kol. 2008, Stark-Urnau a Kast 2008, Credi a kol.) potvrdilo, že minimálně u náchylných odrůd jen drastické zmlazení vede k uspokojivým výsledkům, které jsou srovnatelné s našimi výsledky. n Při normálním „podnikovém“ řezu (bez hlubokého zmlazení) se ozdraví méně keřů. Jen mezi 13 až 40 % se pohybovalo vizuální ozdravení rok po propuknutí symptomů. To bylo závislé na několika faktorech, a to je odrůda, forma řezu, stav keře a také klimatické podmínky v daném roce. n Před vyklučením napadeného keře a podsazením novým by měl každý vzít v ůvahu možnost hlubokého zmlazení. Určitá malá šance je i v tom, že keř se může „sám uzdravit“, při normálním řezu. Také by se nemělo zapomenout na to, že mladá sazenice je vystavena většímu tlaku přenašečů fytoplazmy (níž u země velká listová plocha). n Zmlazovací řez je jen jeden krok k ozdravení keřů. Ten nemá vliv na velikost nové infekce

203

ve vinohradě, která je závislá hlavně na plevelné skladbě rostlin ve vinohradě (svlačec, kopřiva, pampeliška). Podle velikosti infekčního tlaku se mohou objevit nově nemocné keře i přes zmlazovací řez.

Obr. 3. Ozdravený keř po hlubokém zmlazovacím řezu, šipka – místo řezu

Obr. 1. Keř modré odrůdy napadený fytoplazmou

Obr. 2. Keř bílé odrůdy napadený fytoplazmou

Obr. 4. A zdravý svlačec, B svlačec napadený fytoplazmou

(5/2009)

204

Tři mušketýři do Vašich vinic Talendo

NOVINKA 2009

fungicid se špičkovou preventivní účinností proti padlí révy

Curzate M WP ®

dvousložkový fungicid proti plísni révy

Tanos 50 WG ®

NOVINKA 2009

moderní kombinovaný dvousložkový fungicid proti plísni révy s kurativním účinkem

Informace na telefonu: Jaroslav Demela - 724 321 105 DuPont CZ s.r.o. Pekařská 14/628, 155 00 Praha 5 www.dupont.cz

206

(5/2009)

Cuproxat Měďnatý fungicid proti plísni révové • tekutá formulace, snadná příprava postřikové kapaliny • vysoká jemnost částic - výborná pokryvnost a přilnavost • snížený obsah mědi oproti klasickým měďnatým přípravkům = nižší zátěž životního prostředí

F&N Agro Česká republika s.r.o. Na Maninách 876/7, 170 00 Praha 7 tel.: 283 87 17 01, fax: 283 87 17 03 www.fnagro.cz

HOBRA nabízí TESTY INTEGRITY HOBRA přichází se službou, která mnohým vinařům ušetří čas i peníze. Nabízí provedení komplexních testů integrity membránových filtračních svíček přímo ve vinařském provozu. Na základě objednávky přijede HOBRA specialista a změří neporušenost membrány, vyhodnotí a nakonec i potvrdí výsledky provedených testů. Zároveň s vámi může konzultovat filtrační technologii a případně navrhnout možná zlepšení. Svým zákazníkům a tedy uživatelům filtračních svíček CANDEFILT poskytne HOBRA na tuto službu slevu.

Máte-li zájem o provedení testu integrity HOBRA specialistou, volejte nebo pište na níže uvedené kontakty.

(5/2009)

207

Škody způsobené mrazem a nízkými teplotami na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006 Ing. Lubomír Lampíř, Ph.D., Vinařství Sádek, Kojetice na Moravě Ing. František Muška, Ph.D., Brno Václav Kovář, Muzeum řemesel Moravské Budějovice Ing. Alois Jakl, Agra pojišťovna

Během vegetace způsobují nízké teploty špatné rašení, vývin keřů a odkvět, na podzim pak špatné vyzrávání hroznů a dřeva. Velmi nízké mrazy zničí keře nebo jednotlivé orgány révy. Podle toho, kdy se vyskytnou, rozeznáváme u révy vinné pozdní jarní mrazy, předčasné mrazy, podzimní a zimní mrazy. Pozdní jarní mrazy přicházejí v době, kdy vegetace již značně pokročila, réva narašila a má krátké letorosty. Bývá to během první poloviny měsíce května v období tzv. Ledových mužů. Poklesem teploty pod 0 °C jsou poškozovány mladé letorosty s násadou květů. Teploty –2 °C a nižší způsobují zmrzání listů a narašených oček i letorostů, zničení veškeré sklizně. Velikost poškození záleží na průběhu mrazu a na působení ostatních povětrnostních činitelů. Zvláště silně a nepříznivě působí mráz, je-li bezmračná jasná obloha, kdy dochází ke značnému snížení teploty. Naopak, objeví-li se za jasné noci mraky, pokles teploty se zastavuje. Nejnižší teplota vzduchu je nad povrchem půdním, ve vrchních vrstvách je vyšší. Proto také pohyb vzduchu i mírný vítr již způsobují promíchávání vzdušných vrstev, působí příznivě. Projevuje se tu i vliv reliéfu půdy. Při zvlněném terénu klesá studený vzduch do nejnižších poloh, kde se hromadí a způsobuje poškození (tzv. mrazové kotliny). Trpí-li tyto nížinné a údolní trati pravidelně mrazy, je třeba pěstování révy vyloučit, neboť je tu nevýnosné. Snížení teploty v určité části vinic může být i lokálního charakteru. Je známé, že vinice v blízkosti porostu obilnin, vojtěšky, travnatých ploch a travnatých mezí bývají silněji poškozené mrazem. Stejně tak i vinice, kde byl povrch půdy čerstvě zpracován rytím nebo orbou, více zmrzají. Je to způsobeno tím, že porost na půdě nebo vzduch ve zkypřené vrstvě

zabraňují vyzařování tepla z půdy. Rozdíl může být i několik stupňů Celsia. Jako ochranu proti pozdním mrazům lze použít zakuřování (zadýmování) vinic zapalováním různého odpadního materiálu, jenž vydává kouř. Používaly se i speciální dýmovnice, někdy i naftové a briketové ohřívací kotlíky ke zvýšení teploty vzduchu. Někdy lze keře zakrýt lepenkovými nebo slamněnými klobouky. Předčasné podzimní mrazy – přicházejí občas i v typicky vinařských oblastech. Způsobují zpravidla jen spálení listů a jejich předčasné opadnutí. Poškodí-li i bobule, je třeba ihned sebrat hrozny a zpracovat je. Nevyzrálé hrozny nabývají zvláštní nepříjemnou tzv. mrazovou chuť. U vyzrálých bobulí může mráz způsobit i vyšší kvalitu vína. Výskyt podzimních mrazů nemá na volbu poloh podstatný vliv. Zimní mrazy – způsobují v některých letech velké škody. Vyzrálé réví snáší mráz až –21 °C, netrvá-li dlouho. Při dlouhotrvajících mrazech, kdy mrzne i ve dne, a za mrazivého větru je réví i očka poškozováno již při –15 °C. Pokles teploty na –25 °C poškozuje často i stařinu. Proti působení zimních mrazů naoráváme na zimu ke keřům půdu. Zvláště mladé vinice jsou méně odolné, proto je třeba nakopčovat půdu, aby hlavně místo srůstu bylo chráněno. Během vegetace dbáme všech opatření zvyšujících dobré vyzrávání dřeva. Jako mrazíky označujme jev, kdy dochází k poklesu minimální teploty vzduchu pod 0 °C na povrchu půdy a v porostu kultur v období jejich vegetace při kladné přízemní denní teplotě. Příčinou vzniku mrazíků je často vpád chladného, původem arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek do naší oblasti. Jsou to tzv. advektivní mrazíky, které zasáhnou rozsáhlé oblasti a vyskytují se na počátku jara a na sklonku podzimu. Trvají několik nocí po sobě a mohou se vyskytovat i přes den. Další typ mrazíků, tzv. radiační, vzniká v nočních hodinách v důsledku

silného vyzařování povrchu půdy při jasné obloze a bezvětří. Jejich výskyt a intenzita značně závisí na charakteru reliéfu. Nejvíce se projevují v kotlinách a dolinách, kde se hromadí chladný vzduch z okolních vyšších svahů. Na konci jara a na počátku podzimu se vyskytují advektivně radiační mrazíky, které souvisejí s advekcí chladných vzduchových hmot arktického původu. Vzhledem k pokročilejšímu jarnímu období v našich šířkách se vzduch ohřeje přes den nad 0 °C, v noci však při radiačním ochlazování vzduchu klesnou teploty pod 0 °C. Mrazíky se vyskytují většinou v přízemní vrstvě vzduchu při povrchu půdy, zatímco teplota vzduchu na úrovni meteorologické budky je kladná. Trvají krátce (3–4 hodiny před ránem, resp. ve druhé polovině noci), avšak vzhledem k pokročilé vegetaci způsobují značné škody na rostlinách. Poslední mráz na jaře připadá v nížinách v průměru na polovinu dubna, později se může vyskytnout ještě v poslední dekádě května. Na podzim se první mrazíky objeví po 20. září, nejpozději koncem listopadu. Ve středně vysokých kotlinách se na jaře poslední mrazík vyskytne v průměru v první dekádě května a na podzim první mrazík v průměru koncem září až začátkem října, tj. s třítýdenním rozdílem oproti nížinám. Bezmrazové období ve středně vysokých kotlinách je kratší v průměru o 20–30 dní než v nížinách. V porovnání s hlavním vegetačním obdobím, tj. s obdobím s průměrnou denní teplotou vyšší než 10 °C, které představuje teplotní podmínky pro teplomilnější druhy rostlin, je bezmrazové období kratší ve většině našich produkčních zemědělských oblastí (přibližně o 10 až 20 dní). Pro révu vinnou je v období vegetačního klidu teplotní minimum pro kořeny –6 až –7 °C, pro očka –18 až –20 °C, pro jednoroční dřevo okolo –22 °C, pro staré dřevo do –26 °C.

208

(5/2009)

Citlivost révy vinné k nízkým teplotám záleží na mnoha okolnostech, především na poklesu teplot, zda je tento pozvolný nebo náhlý. Velmi nebezpečné je přechodné oteplení a následné prudké ochlazení. V době vegetace je teplotní minimum pro zelené letorosty a květenství –0,5 °C až –1,0 °C, pro narašené pupeny, které ještě nevyrostly, –2 až –3 °C. Pro severní vinohradnické oblasti se jako biologická nula (teplota, kdy rostlina přestává vegetovat) uvádí teplota 10 °C. Suma aktivních teplot nad 10 °C se uvádí v našich podmínkách v rozmezí 2 472–3 104 °C. Na zimní pokles teplot se očka připraví nejlépe tehdy, když se teploty před zimou pohybují po dobu 20–30 dnů kolem –2 °C. Na stanovištích s krátkým vegetačním obdobím jsou odolné takové odrůdy, u nichž brzy vyzrává dřevo (Ryzlink rýnský a skupina odrůd „Pinot“). Odolnější jsou i odrůdy, které mají tenké réví a malý průměr letorostů. Biochemické pochody chrání pletiva proti mrazu. Je to hlavně rychlost reakce na snižování teploty, při níž dochází k hydrolýze škrobu na cukry. Čím rychleji toto proběhne, tím je očko odolnější proti mrazům. Dalším předpokladem je nízké zatížení keře tak, aby réví dobře vyzrálo a aby se i v kořenech vytvořilo dostatečné množství zásobních látek. V této práci předkládáme historický přehled škod způsobených mrazem a nízkými teplotami na révě vinné do roku 2006. Čerpali jsme z odborné vinařské literatury. Pro starší období to byla především práce pana Ladislava Hosáka publikovaná ve Vlastivědném sborníku Moravskobudějovicka v roce 2005. Informace o škodách způsobených mrazem a nízkými teplotami na révě vinné v České republice v letech 1961– 2006 byly převážně čerpány z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky). Pro révu vinnou jsou údaje k dispozici od roku 1961. Tyto přehledy byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP Bratislava pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Tyto přehledy mají samozřejmě informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty v uvedených letech. Dále byly využity záznamy z Vinařství Sádek. Následně uvádíme příklady škod způsobených na révě vinné v některých letech. Nejstarší informace máme z roku 1662, kdy v den Nanebevstoupení Páně mráz zničil vinice. Vinohrady pomrzly také v Bzenci. Další zprávy jsou řazeny chronologicky. 3. 2. 1697 mráz zničil vinice v Moravském Krumlově. 6. 10. 1705 zmrzlo víno nejsouc ještě měkké, bylo kyselé k pití (Čejkovice). 1709 v sobotu před sv. Duchem víno úplně pomrzlo (Čejkovice). Pro zimy bylo kyselé víno.

1730 réva vyhnala velmi krásné a hojné letorosty, tak že kdyby hrozny dozrály, bylo by vína mnohem více než minulý rok. Ale pro veliké zimy bez zvláštní vláhy na jaře a v létě a pro mrazy na podzim a v září, kdy polovice hroznů zmrzla, takže se muselo do 11–12 hodin čekat, až rozmrzlo. Nebylo ani trochu moštu. Vína se pak nalévalo za 2 kr. máz a bylo jako r. 1716 horší než ocet (Čejkovice). 1733 v polovině května vína již vyhnala, měla plno hroznů, ale 16. května padla silná jinovatka. Víno sice znovu vypučelo, ale bylo ho málo a slabé. 1736 víno pro vlhké a pozdní zrání pomrzlo a nezdařilo se (Čejkovice). 1742 v Čejkovicích víno zmrzlo a bylo kyselé. 1743 opět v Čejkovicích víno zmrzlo. 1795 v Čejkovicích vinice místy pomrzly. 1814 většina vinic na jaře pomrzla. Co zůstalo, zmrzlo úplně v srpnu (Bzenec). 1823 a 1824 úroda nepatrná, jakost špatná poněvadž všechno zkazily mrazy (Bzenec). 1825 z jara velmi silné mrazy. 1866 réva z jara pomrzla, úroda nepatrná, jakost velmi dobrá (Bzenec). Z České vinohradnické oblasti máme informace z Litoměřicka, kde je mráz uváděn mezi nejvýznamnějšími škodlivými činiteli, které v období 1503–1814 způsobily značné škody. Ve vinicích na Mělnicku noční mrazy v období 12.–14. 5. 1927 způsobily škody, které nebyly pamatovány víc než 30–40 let. Jednalo se o lokality Mělník, Mlazice, Kly, Rousovice, Skuhrov, Pšovka, Vehlovice, Záboř, Cítov, Bechlín, Předonín, Vliněves, Dol. Beřkovice a Liběchov. Na polovině těchto vinic se uváděly 100% škody, na většině dalších v rozmezí 80–90 %. Pouze na dvou malých vinicích chráněných ve městě byly škody v rozmezí 25 až 35 %. Jako minimální rozsah škod se uvádělo

900 000 Kč. Rozsah škod omezovaly cesty, stromy, zdi. Na kelské vinici Trautmanka byly škody 95 %, avšak pruh cév u cesty byl zelený. Nepoškozeny zůstaly často révové keře v blízkosti stromů, domů. V přehledu škod způsobených mrazem nemohou chybět informace z průběhu zimy 1928–1929, která je dodnes považována za jednu z nejhorších v historii. Pokud se týká poruch mrazových, dlužno konstatovati, že období zimní i jarní r. 1929 zůstává v tom směru jedinečným v historii povětrnostních škod. Zima překvapila neobyčejně dlouhým trváním nejtužších mrazů i množstvím sněhu, téměř nepřerušované mrazy stupňovaly se již od prosince, vyvrcholily v únoru a zasáhly i do dnů březnových a dubnových. Teploty klesly na některých místech republiky i na stav, jaký jest mimořádným i v krajích kontinentálnějších než naše, a více míst zaznamenalo teploty nižší než –39 °C. Jednalo se např.: v období 1.–3. 3. o lokality Krásno na Moravě –39 °C, Litvínovice –41 °C, Jablunkov –40 °C, Praha –28,1 °C. Ještě v dubnu byly mrazy silné 5. a 7. 4. (Čerchov –11 °C, Klatovy –10,6 °C, Praha –6 °C a Brno –5,8 °C). Mimořádné mrazy zimy 1928–1929 způsobily, že réva vinná, pokud nebyla kryta sněhem, zmrzla, a to až na 2–3 nejnižší očka. Nejlépe vzdorovaly americké révy podložkové a révy samorodé, mezi ostatními odrůdami pak, které mrazu snadno podléhaly, nebylo znatelných rozdílů. Přes toto silné poškození a zredukování dřeva vyrašily révy na jaře ze zbylých oček zcela normálně a během vegetační doby rychle dohonily ztráty způsobené mrazem a dosáhly tak zcela normální velikosti a vzhledu. Avšak jen vývoj dřeva byl normální a poškození mrazem se objevilo ve zmenšené tvorbě plodonosných puků, následkem čehož výnos z hroznů byl značně menší než v jiných letech. Tyto dů-

(5/2009)

sledky mrazů mohou být napraveny teprve příštím rokem. Nejvíce informací jsme čerpali z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky). K dispozici jsou údaje od roku 1961. Tyto přehledy byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Proto porovnání výskytu škůdců slunečnice v České republice a na Slovensku je pouze do roku 1989. Tyto přehledy mají samozřejmě informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty v uvedených letech. Následně uvádíme některé z informací o výskytu v letech 1961–2006. Silnými mrazy byla v zimě 1962–1963 citelně poškozena réva v bývalém Jihomoravském kraji. Nejvíce byly postiženy vinohrady ve středním a vysokém vedení. V roce 1967 jarní mrazy koncem dubna a začátkem května poškodily sazenice v okr. Uherské Hradiště. Významné škody se uvádí v roce 1968. Při silných mrazech v lednu zmrzlo na jižní Moravě velké množství oček, kolem 30–50 %. V zimě 1969–1970 byly vinice v Jihomoravském kraji značně poškozeny namrznutím oček v okr. Hodonín (Strážnice – odrůda Sauvignon), Břeclav (Lednice – Müller Thurgau 25 % oček, Valtice, Velké Bílovice, Mikulov), Znojmo (Oblekovice 36 % oček, Znojmo u některých odrůd až 100 %, Načeratice 36 % oček). Na podzim poškodil mráz plodné a podnožové vinice i révové školky v okrese Uherské Hradiště, Hodonín, Břeclav, Brno-venkov a Znojmo (zničení listů a poškození réví), a to především v mikroklimaticky nepříznivých podmínkách. 1971 – začátkem března poškodil silný mráz révu v Čechách v okr. Mělník a Litoměřice, na Moravě v okr. Brno-venkov, Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště. Nejvíce byly poškozeny odrůdy Vavřinecké, Müller Thurgau, Veltlínské zelené a Sauvignon v oblastech, kde v důsledku předčasného poškození listů a mrazem v r. 1970 bylo nedostatečně vyzrále dřevo.

V dubnu byly mrazem poškozeny pupeny v okr. Břeclav a Hodonín. 1974 – koncem druhé a začátkem třetí dekády dubna byla silně poškozena réva v okr. Mělník (50–60 % rané odrůdy), Praha-západ (na 60 %), Znojmo (150–200 ha mladých výsadeb na 100 %), Břeclav (z 90 % silně poškozeny rašící odrůdy, celookresně 20 % vinic poškozeno silně), Hodonín (664 ha z 25 %, 354 ha z 50 %, 139 ha z 75 %), Uherské Hradiště (10–20 % celookresní výměry silně), Brno-venkov (z 30 % pomrzly mladé výsadby), lokálně v okr. Litoměřice, ojediněle v okr. Louny. Ranní mrazíky v říjnu ukončily vegetaci v nižších polohách moravské vinařské oblasti. 1981 – mráz v závěru vegetace a v lednu a únoru 1981 značně poškodil réví a očka, zejména u náchylnějších odrůd, lokálně v okr. Břeclav a Hodonín (poškození 20–80 %), v dubnu poškodil rašící révu v okr. Mělník (50 % poškození), Praha-město (50–60 %) a v celé jihomoravské oblasti. Důležité je upozornit na škody způsobené mrazem v roce 1985, které byly velmi významné. Silné lednové a únorové mrazy značně poškodily očka, réví i kmínky téměř ve všech vinohradnických oblastech Čech a Moravy. Rozsah a intenzita poškození byly rozdílné podle stanoviště, odrůdy, výše sklizně v předcházejícím roce, vyzrálosti dřeva atd. Na jaře bylo třeba všeobecně ve vinicích přikročit k radikálnímu řezu. V nejvíce postižených vinohradech bylo třeba zapěstovat nové kmínky, pokud keře vyrašily. Nerašící keře bylo nutno vyklučit. Celkově bylo v ČR zničeno 1 000 ha plodných vinic. Jarní mrazy poškodily většinu zbývajících zdravých oček v okr. Hodonín. V roce 1986 byla únorovými mrazy středně až silně poškozena očka v závislosti na expozici, vyzrálosti dřeva, odrůdě a dalších faktorech v okr. Břeclav (lokální zmrznutí oček odrůdy Veltlínské červené rané, Mueller Thurgau, Portugalské Modré), Hodonín (poškození 10–70 % oček na výměře 1 500 ha), Uherské Hradiště, Znojmo (poškozeno 45 % oček), Brno-venkov (poškozeno až 70 % oček). 1987 – v lednu a únoru mráz značně poškodil očka a jednoleté dřevo v okr. Litoměřice, Břeclav, Ho-

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

209

donín a Znojmo. Rozsah a intenzita poškození byla rozdílná v závislosti na stanovišti, odrůdě, výši sklizně v předcházejícím roce, zdravotním stavu, vyzrálosti dřeva, pěstitelské péči (poškození 20–100 %). 1991 – k poškození oček mrazem došlo v lednu a v únoru místy v okr. Hodonín, Brno-venkov (poškozeno 10–20 % oček), v dubnu místy v okr. Litoměřice (červené odrůdy z 90 %, bílé z 50 %). 1992 – silné mrazy ve druhé dekádě prosince 1992 značně poškodily vinice (jednoleté dřevo a očka) v Jihomoravském kraji zejména v okr. Hodonín (Blatnice 60 %). 2002 – v zimním období poškození mrazem v okrese Hodonín v rozsahu 10–80 % dle lokality. 2005 – poškození mrazy 21. a 22. 4. bylo zaznamenáno v okrese Mělník (Mlazice – 3,5 ha). 2006 – poškození mrazem bylo zaznamenáno v období 1. 1.–12. 3. v okresech Hodonín (60–90 %) a Znojmo (lokálně 20–70 %). Lokální poškození ploch bylo zaznamenáno 13. až 26. 3. v okresech Břeclav (do 30 %), Hodonín (60–90 %), Uherské Hradiště (40–80 %), Znojmo (20–70 %). Pro dobrou adaptaci révy vinné na mráz jsou důležité vyrovnané nižší teploty. Nepříznivé je, dochází-li ke kolísání teplot. Takový případ je uváděn v Čechách v zimě 1978/79. Jednalo se o lokality Mělník, Karlštejn, Litoměřice a Most. Začátkem prosince byly teploty v rozmezí –10,5 °C až – 15,3 °C. Následně ovšem došlo k oteplení, které trvalo pět dní a mělo za následek při dalším poklesu poškození révy vinné mrazem. Uváděl se rozsah škod, který bude zřejmý několik let. K posouzení zdravotního stavu réy vinné je nejlépe uplatnit vyhodnocovací graf, do kterého zaneseme jak poškozená, tak i zdravá očka z deseti kusů révy po deseti očkách. K preparaci oček je nejlépe použít ostré čepele žiletky nebo štěpovacího nože. Řez vedeme středem očka podélně ve směru osy réví. Řezem rozdělíme očko na dvě poloviny s tím, že jednu polovinu vyloupeme. Na řezné ráně se v obalových

197 Kč 190 ,(vč. 9% DPH)

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

210

(5/2009)

šupinách očka objeví vřeteno budoucího letorostu a dvě podočka spodní a horní. Nepoškozená očka by měla mít světlezelenou barvu. Výsledky se zanášejí na graf. Dále je možné provést prověření zdravotního stavu oček révy vinné formou vodní lázně při pokojové teplotě +18 °C tak, že réví rozstříháme na jednooké řízky s 1,5–2,0 cm dlouhým čípkem nad očkem. Řízky bazální části pak ponoříme do poloviny do vodní lázně. Doba od ponoření očka do vody po vyrašení bývá 4–5 týdnů. V předjaří se tato doba zkracuje. Z tohoto jednoduchého testu však těžko usoudíme, které očko na internodiu je špatné a které dobré. V padesátých letech minulého století bylo k ochraně vinic na jižní Moravě použito zakuřování, a to jednak dýmovnice a spalování zteřelých plev a řepkové slámy. Dále se doporučovaly speciální brikety a olejová kamna, a to při nebezpečí mrazu do –5 °C. Také se doporučovalo zadešťovací zařízení. Uvádělo se, že toto zařízení je velmi drahé, a to v letech se suchou povětrností. V roce 1956 byly učiněny pokusy se zadešťovacím zařízením ve Švýcarsku s velmi dobrým úspěchem. Pro vinici o rozloze 4 ha při 11hodinovém zadešťování bylo spotřebováno 700 m3 vody. Při nepřetržitém zadešťování nebyly zjištěny žádné škody. Naopak, pokud došlo k přerušení, byly zjištěny škody. Ochlazení půdy však závisí nejen na množství vysálaného tepla, ale i na přívodu tep-

la z nižších (spodních) vrstev na povrch, tedy od teplé vrstvy půdy. Vlhké půdy jsou vždy vodivější, proto na nich vznikají mrazové škody méně často než na suchých půdách. Pro zvýšení přívodu tepla z půdy pozemky zavlažujeme na jaře nebo i na podzim, avšak jen v případě sucha. Vyzařování tepla z půdy je závislé i na jejím povrchu. Čím je povrch půdy drsnější, větší, tím se ochlazuje víc. Pokusně se zjistilo, že hladký nezaplevelený povrch půdy v době jarních mrazů může mít teplotu až o 5 °C vyšší než vinice čerstvě zkypřená a o 2,0–2,5°C vyšší než vinice silně zaplevelená nebo s rostlinami na zelené hnojení. Závěrem uvádíme přehled možnosti ochrany révy vinné, který lze použít nebo se používal ve vinařské praxi: − Uvedení stojaté masy vzduchu do pohybu helikoptérou, které má ovšem pouze částečný účinek. − Zakuřování: Vodní páry s kysličníkem uhličitým v kouři zadržují teplo z vyzařované půdy a zároveň zabraňují rychlému slunečnímu ozáření, čímž se předchází náhlému přechodu z nízké teploty do vysoké. Páry působí jako husté mlhy. Čím je kouř hustší, tím je úspěch větší. Zakuřuje se brzy z rána mezi 2. a 3. hodinou, než teplota klesne pod 0 °C. Zakuřování bylo poprvé použito roku 1821 v Porýní. Na Moravě bylo poprvé použito zakuřování v roce 1899, a to v oblasti Znojma a Jaroslavic.

− Chránítka: slaměné klobouky napuštěné dehtem, lepenkové klobouky, dýhy ze starých sudů, slaměné pláště atd. − Zadešťování, které nesmí být přerušeno. Při přerušení má nedostatky, rostliny mohou zmrznout. Vhodné jsou takové typy zadešťování, při kterých se za hodinu vytvoří 2–3 mm srážek. Rychlost otáčení nesmí překročit 2 minuty. − Zamlžování: K tomu slouží speciální přístroje a patrony. Například v SRN se používala patrona „Fumex“. Zapálením směsi zinku a organických sloučenin chloru vznikají z chloridu zinku husté masy kouře, které mají vysokou hygroskopicitu a vytvářejí hustou mlhu. Způsob je vhodný pro velké plochy, při použití 5–6 patron na 1 hektar. Vytvoří se mlha na 1 hodinu a teplota stoupne o 2 °C. Dále se používaly zmlžovací aparáty, např. kysličník siřičitý a amoniak, petrolej atd. − Ohřívání vzduchu ve vinících, které je založeno na vyzařování tepla. Používala se tekutá paliva. Podmínkou bylo, aby vydržela 5 až 6 hodin bez přerušení a bez dolévání paliva hořet. − Pojištění porostů révy vinné proti mrazům. Použitá literatura je k dispozici u autorů. Poděkování: Příspěvek byl zpracován s podporou projektu GAČR č. 521/08/1682.

Ako je to s dvoma formami šedej hniloby? Píše, že aj po preštudovaní niekoľkých kníh z toho nie je múdry. Pri nakupovaní hrozien na Morave mu niekoľko vinárov ponúklo na pohľad nahnilé, hnedé hrozny s tým, že sa jedná o hrozny s ušľachtilou pliesňou. Z redakcie dostal hneď za otázkou odpoveď, v ktorej sa v podstate hovorí, že Botrytis cinerea má dve formy. Je buď ušľachtilá alebo zlá. Zlá že spôsobuje hnilobu hrozna, čím znehodnocuje aj kvalitu vína. Ďalej, že ušľachtilá plieseň sa vyskytuje v štádiu dozrievania bobulí, ktoré majú cukernatosť aspoň 19–20 °NM a keď je suché a teplé počasie. Verím, že pán Miroslav K. má pravdu keď píše, že ani po preštudovaní niekoľkých kníh nie je múdry z vysvetlovania dvoch foriem Botrytis cinerea, ušľachtilej a zhubnej. Nie som si istá či zmúdrel aj z redakčnej odpovede nášho časopi-

su. Neviem či uspejem, ale bola by som rada, keby sa mi podarilo dať na otázku Miroslava K. jednoznačnejšiu odpoveď. Pokusím sa o to: Plieseň sivá, dnes v Čechách s oficiálnym názvom šedá hniloba a s latinským názvom Botrytinia fuckeliana je jedna choroba. Pôvodca ochoreina sa teda vyskytuje len v jednej forme a nie vo dvoch. Keď sú hrozny viniča infikované šedou hnilobou v čase, keď ešte neobsahujú dostatek cukru a keď je v dobe infekcie vlhké, prípadne ešte i chladné počasie, spôsobí šedá hniloba hnitie bobulí, prejaví se ako hniloba. To býva v našich klimatických podmienkach najčastejšie. A naopak, keď sú hrozny šedou hnilobou na jeseň v čase, keď už majú bobule relatívne vysokú cukornatosť a keď je jeseň suchá a teplá, prejaví sa choroba tak, že jemne narušuje pokožku bobulí, odparuje sa voda, zvyšu-

je sa obsah cukru a bobule sa scvrkávajú, hrozienkovatia. To býva často v Tokajskej oblasti, ale môže tomu tak byť aj na Morave a výnimočne i v Čechách. Z popísaného je myslím zrejmé, že rozhodujúcu úlohu v tom, ako sa na bobuliach choroba prejaví hrá interakcia medzi hubou, cukornatosťou bobulí a počasím v priebehu jesene. Nemám na mysli počasie v priebehu jedného či niekoľkých dní, ale po dlhší čas. Z otázky pána Miroslava K. mi bolo zrejmé, že dokáže odlišiť od seba bobule hnilé a zhrozienkovavatelé. Nie sú k tomu potrebné žiadne zvláštne metódy. Robí správne, keď nahnilé hrozny pred sušením na výrovu slamového vína odstraňuje. Tak je to však správne robiť aj pri zbere hrozien na výrobu každého vína. Doc. Ing. Marta Hubáčková, DrSc., Praha

(5/2009)

211

Podlom, druhá možnost regulace násady hroznů Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU Lednice

Podlom je náročnější i na správné načasování, protože se v jarním období začínají hromadit pracovní operace ve vinici – čištění kmínků, podlom, zastrkování letorostů a ochrana proti chorobám a škůdcům. Podlom je třeba provést v okamžiku, kdy je možné přebytečné letorosty vylomit, aniž by došlo k poškození letorostů, které na keři zůstávají. Vhodné je, když je možné rozpoznat počet květenství na letorostu, neboť zde je možné využít podlom k částečné regulaci násady hroznů. Teplé počasí velmi příznivě působí na prodlužovaní růstu letorostů po rašení. Nejvhodnější období na podlom se tak může zkracovat. Operace se proto musí plánovat podle momentální situace ve vinici a rozdělit odrůdy podle určitých priorit. Vinice, v nichž se očekává nejvyšší kvalita hroznů, by měly být upřednostněny. Optimální je provedení podlomu v 1.–3. týdnu po rašení. Potřeba podlomu vychází z morfologické stavby očka (pupenu) révy vinné. V zimním očku jsou potenciálně založené 3 letorosty – 1 z hlavního očka, 2 z oček vedlejších. V ideálním případě tedy mohou z očka vyrašit až 3 letorosty (Obrázek 1). Počet letorostů, které vyraší ze zimního očka, závisí na přezimování, tj. poškození zimními mrazy, případně suchem. Dalším výrazným faktorem mohou být škůdci, kteří vyžírají očka. Tito škůdci často dokáží provést dopředu nejenom podlom, ale i regulaci násady hroznů až velmi drastickým způsobem. Nebezpečný je rovněž okus zvěří, zvláště po již provedeném podlomu, kdy dochází k významným škodám na keři a výnosu. Nebezpečné může být i poškození pozdními jarními mrazy. Všechny tyto skutečnosti by měly pomáhat při stanovení termínu a intenzity podlomu.

Obrázek 1 – dva letorosty ze zimního očka

Obrázek 2 – keř po rašení, před podlomem Důležitým faktorem je rovněž délka internodií na jednoletém dřevě, které je odrůdově závislé. U odrůd s krátkými internodii, jako jsou Tramín nebo Sauvignon blanc, je možné při podlomu odstranit i všechny letorosty vyrůstající z každého druhého očka. Keř se tak stane výrazně vzdušnějším. S touto skutečností je vhodné počítat už při zimním řezu a ponechat na tažni více oček, aby nedošlo k výraznému poklesu zatížení keře. U odrůd s dlouhými nebo i velmi dlouhými internodii je možné ponechat v růstu třeba i 2 letorosty z jednoho zimního očka. Hlavním cílem podlomu je zabezpečit dobré rozmístění letorostů na keři a tím i v listové stěně a získat co nejvzdušnější listovou stěnu (Obrázek 2, 3). Takto kvalitně vytvořené mikroklima listové stěny může omezovat rozvoj houbových chorob a vytvářet méně příznivé podmínky pro rozvoj houbových chorob. Vzdušná listová stěna zkracuje ovlhčení listů a působí na snížení vlhkosti vzduchu a tím vytváří méně příznivé podmínky pro rozvoj houbových chorob.

Obrázek 3 – keř po podlomu

212

(5/2009)

Po kvalitně provedeném polomu je vhodné na běžný metr drátěnky ponechat 10, maximálně však 15 letorostů v závislosti na odrůdě a intenzitě růstu. Významný vliv na intenzitu podlomu má růstová vitalita letorostů. Cílem je udržet keř ve vyrovnaném stavu, kdy vegetativní a generativní vývoj keře bude v rovnováze. Při slabém růstu letorostů a celkově nižší vitalitě keře je vhodné ponechat na keři menší počet letorostů. Při vysoké vitalitě je ponechání většího počtu letorostů možností k oslabení růstu do vyrovnaného růstu. Keř však nesmí zůstat příliš zahuštěný a výrazně přetížený násadou hroznů. Důležitý je rovněž podlom na starém dřevě, tzn. „na hlavě kmínku“ a kordonových ramenech. Jestliže dochází k silnému rašení letorostů ze starého dřeva na „hlavě kmínku“, je třeba provést podlom velmi důkladně, aby nedocházelo k přehuštění keře (Obrázek 4). Podlom na kordonových ramenech je také o něco náročnější díky většímu podílu starého dřeva. Podlom na kordonových ramenech je důležitý, protože u těchto systémů řezu dochází velmi často k zahuštění letorostů. Podlom je druhou možností regulace násady hroznů. Zrání hroznů je však závislé především na vztahu mezi hmotností hroznů a listovou plochou na letorostu. Drastická redukce letorostů při podlomu proto většinou nevede k úspěchu, jestliže na letorostu zůstanou třeba 3 hrozny, protože poměr hmotnosti hroznů k listové ploše je nepříznivý. Redukce podlomem je velmi významná ve vinicích pro produkci jakostních hroznů, kdy je prakticky jediným regulačním zásahem, který se provádí. Ve vinicích pro produkci přívlastkových hroznů většinou následuje i regulace násady v době vegetace. I k podlomu lze proto přistoupit v závislosti na očekávané kvalitě.

Spektroskopický test farby vína Farba vína patrí k najdôležitejším vlastnostiam, ktoré umožňujú hodnotenie jeho akosti. Študovali možnosti spektrofotometrických metód určenia charakteristík farby vín rôzneho veku a rôznych odtieňov. Na základe meraní štatistického hodnotenia sa umožní s veľkou presnosťou určiť aj pôvod vína pri opakovaných testoch. Spolahlivosť výsledkov však záleží vždy, aby sa vopred určili základné farby a odtiene vína. Podľa Piščevaja Technologija spracoval Erich Minárik Náklady na sklizeň hroznů v Německu Zajímavě vychází porovnání veškerých nákladů na sklizeň hroznů v Německu. Při ruční sklizni činí náklady 1 600 až 2 000 eur/ha, v závislosti na provedených pracovních operacích během vegetace, výnosu hroznů a mzdě sklízečů. V případě sklizně samojízdným sklízečem, který sklidí ročně 100 ha vinic, se náklady pohybují kolem 440 eur/ha. Je to stejná hodnota jako u návěsného sklízeče s ročním výkonem 50 ha. Ruční sklizeň je tedy v Německu 3× dražší než sklizeň strojem. DDW2/16-17/JS

Velký vinařský slovník kolektiv autorů, 396 stran + 36 stran barevná příloha, váz., formát 200 x 225 mm, cena 590 Kč, ISBN 978-80-86031-70-5

Obrázek 4 – silné obrůstání starého dřeva

Vplyv nakvášiaceho enzýmu na víno z hrozna modrej odrody Vinozym G je enzýmový preparát na nakvášanie rmutu (výrobca Novo nordisk). Testovali ho na zloženie a kvalitu ním očetreného červeného vína. Aplikácia tohoto enzýmu pri nakvášaní rmutu modrých odrôd umožňuje účinnejšie uvoľňovať rôzne zlúčeniny ako polysacharidy, taniny, antokyaníny a polyfenoly. Kapacita tohoto enzýmu sa vysvetľuje väčšou extrakciou taninu a antokyanínov. Zvyšuje sa príjemný pocit v ústach a menší adstrigentný účinok. Docieľuje sa zvýšenie neutrálnych polysacharidov s enzýmom neošetreného rmutu. Revue des Oenologues 27, č. 97, s. 15–18 Erich Minárik Indie podpořila vinařství Indické ministerstvo financí vydalo rozhodnutí o vzniku nových 1 000 obchodů s licencí na prodej alkoholu a dalších 500 restaurací. Současně se zjednodušily podmínky k získání povolení pro výrobu vína a snížila se daň z vína. W1/8/JS

613 Kč (vč. 9% DPH)

Publikace navazuje na koncepci předchozího Vinařského slovníku, který se setkal s velmi příznivým přijetím a vyšel v několika vydáních. Také tento nový slovník plní funkci slovníku výkladového (v češtině) i jazykového (němčina, angličtina, francouzština). Příslušná hesla jsou však inovována a podstatně se zvýšil jejich počet. Výběr hesel i výklad reagují na nejnovější poznatky ve vinohradnictví, o ochraně a pěstování révy vinné i rozšiřování nových technologií při výrobě vín, a rozšiřují se o naše i evropské právní normy, kterými je působení v oboru vymezeno. Slovník poskytuje relativně ucelený přehled o vývoji a stavu oboru u nás a základní informace o vinařství ve světě. V reakci na vzrůstající zájem a znalosti obchodníků a milovníků vína byla oproti minulému slovníku posílena i hesla týkající se zatřiďování vín, posuzování jejich kvality a konzumace. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(5/2009)

213

Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – 2. část Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF MZLU v Brně

Zelené práce představují další velmi obsáhlý soubor pracovních operací prováděných ve vinicích. Řadíme sem čištění kmínků, podlom, vylamování zálistků, zastrkování letorostů, odlistění zóny hroznů, osečkování letorostů a regulaci násady hroznů. Právě podlom, vylamování zálistků a regulace násady hroznů představují z hlediska časového vývoje pracovní operace, které byly a jsou až do současnosti standardně prováděny ručně. Ani výhledově nelze očekávat, že by se u těchto pracovních operací rozšířilo širší využití mechanizace. Pracnost se při podlomu pohybuje kolem 30–50 h.ha-1, při vylamování zálistků kolem 50–70 h.ha-1 a při regulaci násady až 100 h.ha-1. K výraznému posunu a zefektivnění došlo u zvedání letorostů do dvojdrátí opěrné konstrukce. Tato operace je charakteristická pro rýnsko-hessenské vedení. U ostatních typů vedení jako např. Vertiko nebo záclona se tato operace vůbec neprovádí. Cílem této operace je zabránit vyklánění mladých, dosud nezdřevnatělých letorostů do meziřadí a jejich vylamování, usměrnit jejich růst a vhodným rozložením mezi dvojdrátí zajistit jejich dostatečné oslunění. Včasné zvedání a vyvazování letorostů, tzv. formování zelené stěny, výrazně snižuje stupeň poškození porostu průjezdem dalších strojů při kultivaci a chemické ochraně. Ve vinohradnicky vyspělých zemích je od 80. let při provádění této operace využíváno speciálně konstruovaných strojů, označovaných jako zvedače letorostů. V podmínkách ČR jsou zvedače letorostů postupně využívány od konce minulého století a jejich počet zejména u větších vinohradnických podniků postupně vzrůstá. Nejrozšířenější jsou šnekové typy zvedačů, jejichž pracovní ústrojí umožňuje mechanické přiklánění a zvedání letorostů do vertikální polohy s následnou fixací dvojicí plastových šňůr s využitím svorek.

Z hodnot uvedených v grafu 1 vyplývá, že se celková pracnost potřebná na ruční podlom a následné zastrkování letorostů do dvojdrátí opěrné konstrukce pohybuje v průměru kolem 90 h.ha-1. Tuto hodnotu lze v provozní praxi u malých a středních pěstitelů snížit jen obtížně např. vyšším počtem dvojdrátí nebo využitím pohyblivého dvojdrátí či zapracovaností pracovníků. Naopak výraznou úsporu až 39 % lze docílit při provedení ručního podlomu s následným mechanizovaným zvedáním letorostů, kdy se celková pracnost snižuje na 55 h.ha-1. Další pracovní operaci, která v posledních desetiletích prošla poměrně výrazným vývojem, představuje osečkování letorostů. Tato pracovní operace byla zpočátku prováděna ručně s využitím ručního nářadí (srp, nůžky), teprve s přechodem vinohradnictví do velkovýrobních podmínek začaly být využívány traktorové nesené osečkovací lišty. Hodnoty uvedené v grafu 2 naznačují výrazné zvýšení efektivity při přechodu od ručního k mechanizovanému osečkování. Úspora pracnosti přitom činí až 88 %. Osečkovací lišty byly z počátku konstruovány jako jednostranné jednoduché s pracovním ústrojím s protiběžnou žací lištou, která byla v 80. letech nahrazena rotačními noži s pohonem od hydromotorů. K dalšímu výraznému rozvoji těchto strojů došlo v 90. letech minulého století přechodem ke konstrukci tunelových osečkovačů, řešených nejprve jako jednostranné a později také oboustranné umožňující při průjezdu ošetření dvou celých řádků. Tyto stroje napomáhají další racionalizaci a vedou ke snížení pracnosti až na 1,3 h.ha-1, což při porovnání se standardním ručním prováděním operace činí úsporu až 93 %. Nejnovější konstrukce v oblasti těchto strojů pak směřují k využívání adaptérů pro multifunkční portálové nosiče. Tyto adaptéry jsou řešeny jako třířádkové tunelové a v našich podmínkách prozatím nejsou běžně rozšířeny. Vedle vysoké pořizovací ceny jsou hlavními důvody tohoto stavu rozdílné spony výsadeb, nevyhovující opěrné konstrukce a především roztříštěná půdní držba, která znesnadňuje jejich nasazení.

Graf 2: Hodnoty pracnosti při osečkování letorostů

Graf 1: Hodnoty pracnosti při podlomu a zastrkování letorostů

Defoliace (odlistění) vinic nachází v posledních letech mezi pěstiteli stále širší uplatnění. Tento trend je ovlivněn řadou faktorů, z nichž lze

214

(5/2009)

uvést např. požadavky na ekologické aspekty při pěstování révy, potřebu redukce listové plochy s ohledem na zdárné provedení mechanizované sklizně hroznů, vysoké nároky na dobrý zdravotní stav hroznů a jejich kvalitu. Úspěšnost defoliace a její výsledný efekt (vyzrálost hroznů a množství obsahových látek v hroznech) jsou podmíněny zejména termínem, způsobem, intenzitou a rozsahem provedení. Tato pracovní operace se začala v širším měřítku uplatňovat již ke konci 70. let minulého století. Zpočátku se jednalo o ručně prováděnou pracovní operaci, při které se pracnost v závislosti na způsobu provedení (jednostranné, oboustranné) pohybovala kolem 22–45 h.ha-1. Teprve ke konci 90. let minulého století začaly být ve vinohradnických podmínkách ČR uplatňovány defoliátory, které přispěly k výraznému zvýšení efektivity této operace, přičemž pracnost se snížila o cca 72–86 % (graf 3). Nejnovější trendy v oblasti konstrukce těchto strojů pak směřují k využívání tunelových defoliátorů nesených na traktoru nebo multifunkčním portálovém nosiči. Pracnost jednotlivých operací v oblasti zelených prací, případně výkonnost dosahovaná při jejich mechanizovaném provedení, může být v provozních podmínkách ovlivněna řadou faktorů. Jako příklad lze uvést odrůdu, podnož, spon výsadby (počet jedinců na 1 ha vinice), typ vedení, půdní, terénní a klimatické podmínky stanoviště, technickou úroveň

Cognac: Uhlíková bilance na červen BNIC (Bureau National Interprofessionnel du Cognac, Národní sdružení pro koňak) zadalo ekologickou studii, zahrnující uhlíkovou bilanci, určenou k měření vlivu celkové aktivity rezortu na životní prostředí. K realizaci této studie je vyčleněno 150000 €, studie se bude částečně opírat o externí zdroje, ale větší část bude realizována interně. Výsledky se očekávají v červnu. Cognac je třetí vinařskou oblastí po Champagni a Bordeaux, která investovala do vypracování uhlíkové bilance. Podle vitisphere.com (ako) Nová generácia korkových zátok Neutrocork d ´Amorin et Irmao Vyvinuli novú generáciu priemyselných korkových zátok, ktoré by nahradili tradičné aglomerizované zátky z odpadov korku predstavujúcich riziko kontaminácie trichlóranizolom (TCA). Na trh sa uvádzajú pod názvom NEUTROCORK TM DS. Majú tieto vlastnosti: Zátky sú technicky a ekonomicky dobre prispôsobené na rýchle uzavieranie fliaš; sú senzoricky a fyzikálne-chemicky inertné pri fľašovaní vína; sú adaptované na korkovačky; sú odolné a dostatočne chemicky a organolepticky neutrálne. Výrobca zabezpečuje lepšiu skladovateľnosť a zrenie vína zatvorené týmito zátkami. Revue des Oenologues 28, č. 98, s. 26–29 Erich Minárik Výsadba především bílých odrůd révy Ve Falci ubylo nových výsadeb vinic s modrými odrůdami. Téměř čtvrtinu nových výsadeb v roce 2007 tvořila odrůda Ryzlink rýnský. Nárůst plochy zaznamenaly i odrůdy Pinot gris, Pinot blanc a Chardonnay. Naopak dosud značně rozšířené odrůdy Müller Thurgau, Kerner, Sylvánské zelené, Scheurebe a Morio-Muskat ztrácejí na významu. Mírně se snížila i plocha modrých odrůd ve prospěch bílých (o necelé 1 %). Týká se to především odrůd Dornfelder a Regent, ale taky Modrého Portugalu. Nezasaženy tímto vývojem jsou odrůdy Pinot noir a Merlot. DDW/1/11/JS Austrálie: panika v Margaret River, housenky útočí Dobrá třetina vinic v Margaret River už byla zasažena. Housenka, známá jako apple looper (Phrissogonus laticostata) napadla region, kde předtím nebyla známá. Larvy napadaly bobule těsně před uzavřením hroznu, byly tedy viditelné, takže bylo možné poprášit je pesticidy, což ale nestačilo zadržet napadení. Což nebylo možné dnes, protože práškování je za-

Graf 3: Hodnoty pracnosti při odlistění zóny hroznů mechanizace a samozřejmě také zapracovanost pracovníků nebo obsluhy. Rychlé a efektivní provedení může mít v konečném důsledku zásadní význam na zdravotní stav hroznů a jejich výslednou kvalitu a stává se postupně limitujícím faktorem rozšiřování ploch vinic ve vinohradnických podnicích. Výhledově proto budě nutné věnovat těmto operacím náležitou pozornost a k jejich provedení využívat potřebnou mechanizaci.

kázáno až do sklizně, jakmile jsou jednou hrozny uzavřené. Kromě toho housenky v bobulích, kterými se živí, a v uzavřených střapcích měří mezi 5 až 25 mm, takže jsou hůře objevitelné... Vinaři musí sáhnout k povolenému práškování bakterií Bacillus thuringiensis, zapřisáhlým nepřítelem housenek. Leah Clearwater, vinohradnická konzultantka asociace vinařů v Margaret River neskrývala své zděšení : „Tohle se nám stalo poprvé. Nikdy jsem to neviděla.“ Entomologové, kteří identifikovali housenky neskrývají, že prostředky boje s tímto škůdcem nejsou velice propracované, protože o housenkách víme zatím jen málo. Podle vitiphere.com (ako)

AKČNÍ SLEVA platí v měsících

DUBEN A KVĚTEN! 999 Kč

650 Kč vč. 9% DPH

více informací v redakci VO

(5/2009)

215

FANTIC účinně proti peronospoře i jiným Asi nejvíc zaskočil pěstitele konec července, kdy se téměř ve všech lokalitách projevil silný výskyt peronospory. Choroba propukla díky ideálním klimatickým podmínkám a vinaři měli plné ruce práce s jejím zvládnutím. Další vlna peronospory (podle některých odborníků i černé hniloby révy) přišla koncem srpna a nadělala v řadě vinohradů škody na listech i bobulích. Výskyt peronospory není každoroční, ale v peronosporových letech je začátek ohrožení odlišný. Někdy je to 2 týdny před kvetením (1995), jindy 3 týdny po kvetení (1998). Vystihnout správný termín ohrožení je možné jen při použití některé z metod prognózy a signalizace! Ke klíčení oospor je nezbytný déšť (alespoň 10 mm za 24 hod.), minimální teplota nad 8 °C a průměrná teplota nad 13 °C. K následné sporulaci je zapotřebí ovlhčení či vysoká relativní vlhkost, vhodná teplota (optimum 15–20 °C) a tma. Za příznivých podmínek dojde ke sporulaci již za 4 hodiny! Pro klíčení sporangií a infekci je nezbytné ovlhčení listů a vhodná teplota (optimum 22– 25 °C) a inkubační doba je nejkratší při teplotách 22–26 °C (3,5–4 dny). Infekční perioda (sporulace, klíčení sporangií a infekce) může za vhodných podmínek proběhnout teoreticky za 6 hodin, prakticky za 8 až 10 hodin. Firma Agro Aliance, s. r. o., nabízí pro pěstitele révy vinné nový, velmi vhodný a účinný směsný přípravek proti peronospoře, se silným vedlejším účinkem proti botrytidě a bílé hnilobě révy, pod názvem Fantic F (3,75 % benalaxyl M, 48 % folpet). V minulém, nelehkém roce se tato kombinace dvou účinných látek výborně osvědčila pěstitelům na Slovensku, kteří s jejím zařazením do postřikových sledů byli nadmíru spokojeni. Systémová složka benalaxyl M, je zajímavá kromě hloubkového působení a důkladného rozvádění účinné látky po celé rostlině výjimečným, tzv. dvojitým účinkem v rostlinných pletivech. V čem spočívá tento dvojitý účinek – benalaxyl-M působí jednak uvnitř listů v rostlinných buňkách jako inhibitor RNA-polymerázy a dále je aktivní na povrchu listů jako inhibitor klíčení zoospor (má též kontaktní účinek). Díky těmto vlastnostem je přípravek vysoce účinný proti peronospoře.

Velmi vhodně systémovou účinnou látku doplňuje kontaktní širokospektrální látka folpet, která zabezpečuje účinek proti dalším významným chorobám révy (bodrytida, bílá hniloba). Fantic F je dodáván jako moderní bezprašná formulace v podobě mikrogranulí, velmi dobře rozpustných ve vodě, a jeho výhodou je relativně nízké dávkování (2 kg na hektar). Fantic F se aplikuje preventivně rosením nebo postřikem na list. První aplikace má být vykonána, jakmile se vyskytnou první podmínky pro infekci, nejpozději začátkem kvetení nebo na základě signalizace. Aplikace musí po sobě následovat v 10až 14denních intervalech. Ošetřování je možné vykonávat až do fáze uzavírání hroznů. Při dodržení uvedených aplikačních dávek a podmínek přípravek z hlediska integrované ochrany neškodí populacím Typhlodromus pyri, Chrysoperla cornea, Poecilus cupreus ani Aphidius rhophalosiphi, Phytoseilus persimilis a je mírně toxický vůči Syrphus corollae. Přípravek může být používán v integrovaných systémech ochrany a produkce. Kromě tohoto fungicidu přichází firma Agro Aliance v r. 2009 s novinkou také proti peronospoře vinné révy, s důrazem na integrova-

nou produkci, a to s přípravkem Cuprocaffaro Micro (652 g oxichlorid Cu, 375 g čisté Cu), vhodným do pozdních aplikací, podle uvážení pěstitele. Také u tohoto fungicidu se jedná o bezprašnou mikrogranulovanou formulaci (WG), s nízkou dávkou mědi na hektar (1,5 kg). To je klíčovou výhodou u ošetření ploch zařazených v integrované produkci pěstování révy, vzhledem k předepsanému ročnímu množství čisté mědi na hektar. Přípravek je vyroben inovovanou metodou, tzv. fluidní technologií, která zabezpečuje vysokou účinnost. Tato technologie zajišťuje produkci mikrogranulí s optimální velikostí (1,8 µ), která hraje důležitou roli v praktickém využití. V praxi to přináší výhodu oproti práškovým (WP) formulacím v podobě velmi vysoké přilnavosti na listech a tím i odolnost vůči smyvu v následných dešťových srážkách. Nezanedbatelnou výhodou neprášivé WG formulace je i jednoduchost manipulace a bezpečnost pro obsluhu postřikovače. Věříme, že výše uvedené přípravky, podobně jako i další v sortimentu naší firmy, budou nadále ve vinohradnické praxi přínosem v boji proti houbovým chorobám. Kolektiv pracovníků Agro Aliance

Výskyt peronospory není pravidelný, a proto vystihnout správný termín ošetření je možné jen při použití některé z metod prognózy a signalizace

216

(5/2009)

Praktické poznatky k odrůdě Zweigeltrebe Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Ampelografická charakteristika Vrchol letorostu je středně ochlupený. Mladé lístky mají hnědě bronzový nádech. List je velký. Listová čepel je troj- až pětilaločnatá. Listové výkrojky jsou mělké. Řapíkový výkrojek je otevřený ve tvaru písmene U. Hrozen je středně velký až velký. Tvar hroznu je kuželovitý, u základu rozvětvený v křidélka. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až husté. Bobule je malá až střední, kulatá. Zbarvení slupky je tmavomodré s voskovitým ojíněním. Jednoleté dřevo je hnědé, v uzlech intenzivněji zbarvené. Pěstitelské vlastnosti Zweigeltrebe je možné považovat za poměrně plastickou odrůdu. Zároveň se jedná o odrůdu s velmi dobrou vyzrálostí fenolických látek – barviv ve slupce a taninů ve slupce a semenech. Základem kvality je pěstování na svahovitých pozemcích s velmi dobrou expozicí ke slunečnímu záření. Záhřevné, teplé a slunečné lokality poskytují hrozny velmi dobré kvality. Méně kvalitní lokality poskytují většinou hrozny pouze v jakostním stupni. Hrozny v jakostním stupni s nižší fenolickou zralostí je však možné využívat pro výrobu růžových vín. Není vhodné ji vysazovat do poloh s pozdními jarními mrazíky a na východní svahy. Vhodné jsou dobře výživné půdy, středně hluboké, hlinitopísčité. Na příliš vlhkých a přehnojených půdách však dochází k tvorbě vysokých výnosů a nižší kvalitě hroznů. Z pohledu tvorby barviv, vývoje kyselin a hodnoty pH je významná dobrá výživa draslíkem. Odrůdu lze pěstovat i na půdách s vyšším obsahem vápníku. Nesnáší dlouhodobě suchá stanoviště. Odrůda má dobrou odolnost k zimním mrazům. Může se však objevovat poškození jarními mrazy. Zweigeltrebe je odrůda citlivá na napadení plísní révy. O něco vyšší je odolnost k padlí révy. Odrůda má středně dobrou až dobrou

odolnost k šedé hnilobě. Přeplozené keře s velmi hustými hrozny mohou být výrazně napadené šedou hnilobou. Zelené práce mají proto významný vliv jako nepřímá ochrana proti houbovým chorobám. Zweigeltrebe není citlivé na sprchávání květenství. V roce 1997 byla u této odrůdy popsaná „Choroba odrůdy Zweigeltrebe“ nyní nazývaná „vadnutí hroznů – traubenwelke“. Vadnutí hroznů se postupně rozšířilo na mnoho dalších odrůd. Příznaky „vadnutí hroznů“ se nejčastěji objevují ve vinici v období od zaměkání bobulí do sklizně hroznů. Při velmi silném postižení tímto onemocněním může dojít k hospodářsky významnému snížení výnosu. Zavadání hroznů často začíná od špičky hroznů a bobule potom náhle zcela uvadají. Tyto příznaky jsou velmi brzy vizuálně patrné. U modrých odrůd se může opožďovat vybarvování bobulí, chuť bobulí je fádní a zůstávají kyselé. Bobule postižené vadnutím se nakonec scvrkávají do podoby rozinek a zůstávají na keři viset na zelené a zcela zdravé třapině. Pouze velmi zřídka bobule nebo části hroznů opadávají. Zdravé a nemocné hrozny se mohou často vyskytovat na jednom keři, a dokonce i na jednom letorostu. „Vadnutí“ napadá většinou pouze hrozny, listy a zelené výhony nebývají většinou nijak poškozeny. Přesný důvod vzniku vadnutí hroznů není doposud přesně známý. FORNECK a GRIESSER (2009) uvádí 4 možné hypotézy vzniku této fyziologické poruchy: 1) Možnou příčinou je nedostatek draslíku nebo špatný poměr mezi draslíkem a hořčíkem (K:Mg). Vadnutí hroznů se však v praxi, a to i v podmínkách České republiky, vyskytuje na půdách s dobrou zásobou draslíku a nemusí se objevit na půdách s výrazným nedostatkem draslíku. 2) Doposud nebyl potvrzen biotický původce vadnutí hroznů. Biotického původce vadnutí však prozatím nelze vyloučit. 3) Hlavním příznakem vadnutí hroznů je výrazná ztráta vody v bobulích, což může být způsobeno blokádou vodivých pletiv v rostlině. Tento výzkum probíhá v týmu prof. Kellera na Washington State University.

4) U bobulí s příznaky vadnutí dochází ke snížení vitality a integrity buněčných membrán. Naskýtá se proto otázka, zda vadnutí nesouvisí s odumíráním buněk. Toto nepochybně velmi zajímavé téma se pokusím podrobně rozebrat v některém dalším článku s využitím nejnovějších výzkumných výsledků. Pro zatížení keřů plodnými očky jsou rozhodující požadavky pěstitele na kvalitu hroznů. Zweigeltrebe lze proto pěstovat ve dvou úrovních zatížení: 4–6 oček na m2 pro produkci těch nejkvalitnějších přívlastkových vín a zatížení 6–8 oček na m2 pro produkci jakostních vín a růžových vín. Velmi vhodným pěstitelským tvarem je vedení s řezem na tažně tvarované vodorovně nebo do mírných oblouků. U Zweigeltrebe mají velmi velký význam kvalitně provedené zelené práce. Vylamování zálistků v zóně hroznů je základním agrotechnickým zásahem. Jelikož se i u Zweigeltrebe objevilo poškození slunečním úpalem, je vhodné hrozny aklimatizovat na sluneční záření již po kvetení, právě kvalitně provedeným vylamováním zálistků. Z pohledu optimálního vývoje fenolické zralosti je vhodné prosvětlení zóny hroznů. Nemusí zde však jít o automatické odstranění 1–2 listů, ale skutečné odstranění listů, které zastiňují hrozny. Z pohledu optimální fotosyntézy a kvalitní tvorby cukrů není vhodné přílišné odlistění, kterým narušíme poměr mezi listovou plochou a hmotností hroznů na keři. U keřů s vysokou násadou hroznů a v závislosti na představě o kvalitě hroznů při sklizni je vhodná regulace násady v době vegetace. Vzhledem k výskytu vadnutí hroznů u této odrůdy se zdá nejvhodnějším způsobem půlení hroznů, které může částečně působit na omezení vadnutí hroznů. Podnože vybíráme na základě půdních podmínek. Do vápenatých půd jsou vhodné podnože Kober 125 AA a Craciunel 2. Nejčastěji se však štěpuje na podnože SO 4 a Kober 5 BB. Pro výrobu červených vín je vhodné určovat termín sklizně na základě cukernatosti, obsahu kyseliny jablečné a hodnoty pH a fenolické zralosti slupky a semen. U růžových vín je významná také aromatická vyzrálost slupky.

(5/2009)

217

U Zweigeltrebe je významný klonový materiál domácího původu: PO 36/32, PO 36/41, PO 36/46, PO 37/33, PO 37/42. Enologické vlastnosti U odrůdy Zweigeltrebe je opět rozdílná technologie mezi hrozny v jakostní a přívlastkové kvalitě. Zároveň je z pohledu marketingu významný i typ vína, tzn., zda je cílem vyrobit víno výrazně ovocné, jemnější, lehčí, velmi dobře pitelné, nebo typ „velkého“ červeného vína s méně výraznou ovocností, ale plností a mohutností v chuti. Při zpracování hroznů na „velká červená vína“ využíváme delší macerace při teplotách nad 25 °C, abychom zabezpečili optimální extrakci barviv, taninů a především plnost chuti. Velmi významné místo v technologii zpracování hroznů odrůdy Zweigeltrebe má mikrooxidace a zrání v sudech. Doporučuje se zrání v klasických velkoobjemových dřevěných sudech, ale i sudech „barrique“. Optimální je potom kupážování těchto dvou rozdílných způsobů výroby. Biologické odbourávání kyseliny jablečné je nezbytnou součástí této technologie. Výsledný produkt by měl mít výrazné aroma, jemné taniny a vysokou chuťovou plnost. Hrozny na výrobu červených vín s výrazným ovocným aroma zpracováváme nejčastěji krátkodobou macerací ve vinifikátorech při řízené teplotě. Délka macerace je často pouze 5– 7 dnů. Vína tohoto typu potom často zrají v nerezových tancích. Mikrooxidace je případně realizovaná pouze dávkovači kyslíku. Z odrůdy Zweigeltrebe se velmi často vyrábí rovněž růžová vína. Technologie výroby růžových vín vyžaduje délku macerace v závislosti na vyzrálosti hroznů nebo okamžité lisování a výrobu přísně reduktivním způsobem z důvodu zachování kvalitní barvy vína, ovocného aroma a svěží chuti.

Zweigeltrebe – hrozen a list, foto Jan Halady

Zweigeltrebe – keř, foto P. Pavloušek

Zweigeltrebe – hrozen, foto P. Pavloušek

Zweigeltrebe – očko, foto P. Pavloušek

Zweigeltrebe – list, foto P. Pavloušek

Zweigeltrebe – vrcholek, foto P. Pavloušek

Využití odrůdy a kvalita vína Zweigeltrebe se využívá pro výrobu jakostních a přívlastkových červených vín. Vína mají velmi atraktivní rubínovou barvu. Ve vůni se projevují výrazné tóny višní a třešní, u vyšších stupňů zralosti potom vystupují tóny lesního ovoce. Zweigeltrebe se používá rovněž velmi významně pro výrobu růžových vín, která jsou marketingově velmi úspěšná. Vína jsou lososově růžová, s výrazným ovocně-květinovým aroma a svěží kyselinkou. Použitá literatura: FORNECK, A., GRIESSER, M., 2009: Stand der Forschung zur Traubenwelke. www.der-winzer.at PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704

(5/2009)

DOTACE Aktuálně na: – technologie na výrobu vína – stavební úpravy – vinařské agropenziony

Kontakt: AQE ADVISORS, a. s. Moravské nám. 3 602 00 Brno 731 640 431, 731 643 073, kubasek@AQE.cz

PODPOŘTE NÁS – KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ

219

Dlouhodobé působení proti peronospoře • praktické balení ve vodorozpustných sáčcích • systémový účinek • stimuluje přirozenou obranyschopnost • použitelný po celou vegetaci • vhodný pro tank mixy

www.bayercropscience.cz

Přijďte prožít nevšední zážitek s našimi nejlepšími víny. Stálá degustační expozice Salonu vín České republiky na zámku ve Valticích.

NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM, O.P.S.

Zámek 1 • 691 42 Valtice tel.: 519 352 744 tel./fax: 519 352 072 e-mail: salonvin@vinarskecentrum.cz narodni@vinarskecentrum.cz www.salonvin.cz www.vinarskecentrum.cz

(5/2009)

221

Hodnocení a zatřiďování vín v komisi Státní zemědělské a potravinářské inspekce Reakce na článek Ekologické vinohradnictví z pohledu praxe (č. 1–2/2009) Ing. Bronislav Pavelka, vedoucí oddělení kontroly vína, tajemník Komise SZPI pro hodnocení a zatřiďování vína

Dle ustanovení § 27 odstavce 4 písmene a) bodu 4 zákona nesmí výrobce předmětná vína uvádět do oběhu, aniž by bylo rozhodnuto o jejich zatřídění. V praxi probíhá celý postup následovně: Pokud výrobce vína ukončí výrobu dané šarže vína a chce dané víno uvádět do oběhu, kontaktuje SZPI a domluví si termín odběru vzorků. Inspektor SZPI u výrobce zkontroluje průkaznou vinařskou evidenci, kterou je každý vinař povinen řádně vést, a následně odebere vzorek vína, který zapečetí. Odebírají se 3 dílčí vzorky (u sudového vína 2 × 1 litr + 1 × 0,75 litru). Pokud je víno již nalahvováno, tak dílčí vzorek A představuje tolik lahví, aby jejich celkový objem činil min. 1 litr (např. 2 × 0,75 litru), dílčí vzorek B je jedna láhev (min. objem 0,5 litru), dílčí vzorek C představuje tolik lahví, aby jejich celkový objem činil min. 1 litr (např. 2 × 0,75 litru). Zapečetěné vzorky jsou ponechány u výrobce vína. Výrobce si sám rozhodne, u které pověřené nebo akreditované laboratoře nechá vína na své náklady analyzovat. Když jsou rozbory hotové, přiloží je k vyplněné žádosti o hodnocení a zatřídění vína a spolu s dílčími vzorky B a C je do-

praví na Inspektorát SZPI v Brně, kde se schází komise pro hodnocení a zatřiďování. Vzorky vín jsou zde skladovány v chladicím boxu. Po přijetí žádosti počíná běžet lhůta 30 dní, během níž musí SZPI víno zhodnotit a zatřídit. Zatřídění podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč za každých 10 000 litrů dané šarže vína. Každý vinař má 8 vzorků vína do 10 000 litrů v každé šarži zdarma. Opakované hodnocení je za 500 Kč za každých 10 000 litrů dané šarže vína. Při zasedání komise hodnotí vždy pět až sedm členů, minimální počet členů komise je pět. Pokud je členů při hodnocení šest, má předseda komise dvojnásobný hlas. Při degustaci je hodnoceno max. 50 vzorků, ty jsou předkládány zásadně anonymně, hodnotitel zná pouze požadované zatřídění (např. jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr), vinařskou oblast, dále pak název odrůdy, ročník, zvolenou technologii – jsou-li v žádosti uvedeny. Senzorické hodnocení se provádí pouze u vín, která vyhověla analytickým požadavkům. Kvůli hodnocení zřídila inspekce speciální degustační místnost, která splňuje ta nejpřísnější kritéria. Na základě hodnocení jednotlivých členů komise pak SZPI rozhoduje o zatřídění vína. Komise pro hodnocení a zatřiďování je složena z odborné vinařské veřejnosti, z osob zabývajících se vinařstvím, ale zejména ze samotných výrobců. Jedná se tedy o vysoce erudované odborníky. Členy

komise jmenuje ústřední ředitel SZPI Ing. Jakub Šebesta. Nelze tedy tvrdit, jako to učinili manželé Abrlovi z Pavlova ve článku zveřejněném ve Vinařském obzoru v čísle 1–2/2009, že inspekce nezohledňuje BIO vína a že – cituji: „shodí výběr do jakostního vína“. Při senzorickém hodnocení komise vychází z požadavků zákona a jeho prováděcí vyhlášky č. 324/2004 Sb. v platném znění, kde jsou definovány senzorické požadavky na jednotlivá vína. Obecně lze říci, že pokud víno vykazuje chorobu či vadu, nelze ho uvádět do oběhu ani jako stolní víno! O mnohém vypovídá skutečnost, že pan Abrle má v komisi 42% úspěšnost. Ke dni 9. 4. 2009 (od roku 2004) bylo hodnoceno a zatříděno celkem 19 vín z jeho produkce, z nichž bylo 8 sestupněno, některá i opakovaně, a 2 vína byla vyřazena. Hodnocení vín navíc proběhlo ve čtyřech různých komisích. Jiní výrobci BIO vín nemají s hodnocením a zatříděním svých vín v komisi problémy. Neexistuje asi výrobce, kterému by se vždy podařilo (nebo kterému se vždy podaří) zatřídit všechna vína tak, jak požadoval. V roce 2009 (k 9. 4.) zasedala komise celkem 44krát. SZPI se maximálně snaží vyjít výrobcům vstříc; proto odebírá vzorky a následně organizuje zasedání komisí podle jejich požadavků. Doba od přijetí žádosti po vydání rozhodnutí o zatřídění zpravidla nepřesáhne 14 dní.

32. Jihomoravská výstava vín Vinaři brněnské oblasti vás srdečně zvou na 32. ročník Jihomoravské výstavy vín, která bude spojená s ochutnávkou a přehlídkou vítězů výstav. Uskuteční se v sobotu 16. května 2009 od 9 hod. do 19 hod., a to v Kongresovém centru brněnského výstaviště. Jeden výstavní vzorek představuje tři láhve o objemu 0,75 l. Příjem vzorků bude od 4. do 7. května 2009 na ulici Jugoslávská č. 80 v Černých polích vždy od 10 do 17 hod. (tel.: 733 539 078). Hodnocení proběhne v sobotu 9. května 2009 od 9 hod. v menze MZLU, Kohoutova ul. 3, Brno (tramvaj č. 5 – konečná stanice Štefánikova čtvrť, odtud

100 m směrem na Husovice). Více informací na www.vinobrno.eu. (ss)

p. s. (Čebav, Tvrdonice) (86 b.) a na medaile bronzové dosáhly: Modrý Portugal 2002 (Vladimír Tetur, Velké Bílovice) (84 b.), Domina 2006 (Víno Matyšák, Pezinok) (84 b.), Modrý Portugal 2007 p. s. (Tomáš Krist, Milotice) (83 b.), Modrý Portugal 2007 p. s. (Vinofol, Novosedly) (82 b.) a Modrý Portugal 2007 p. s. (Jedlička & Novák, Bořetice) (82 b.). Zajímavostí bylo zjištění, že poučený konzument může být pro vinaře přínosem: vzorek s korkovou pachutí většina porotců eliminovala, méně zkušení jej nevyřadili, ale hodnotili jako vůbec nejhorší… MUDr. Martin Křístek

XXXIII. setkání přátel vín v Ostravě Dne 15. 3. posuzovali ostravští vínobuditelé z klubu K.A.H.A.N. v restaurantu Koras 19 nominovaných vín Modrého Portugalu a novošlechtění Domina (MP x RM). Titul šampiona a pomyslnou zlatou medaili získalo cuvée Modrý Portugal 2003 (Milan Sůkal, Nový Poddvorov) s podílem dnes již bohužel vyklučeného Trolínského (88 b.). Diplom se stříbrným oceněním obdržel Modrý Portugal 2006

222

(5/2009)

Co je a co není povoleno při výrobě biovína? (Několik poznámek ke zmatku kolem sklepní technologie při výrobě biovín) Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Ekovín – Svaz integrovaného a ekologického vinohradnictví Protože jsme byli zapojeni do evropského projektu Orwine, jehož cílem bylo analyzovat technologie používané při výrobě biovín v jednotlivých zemích EU a na základě této analýzy navrhnout základ zákonné normy, která by v rámci EU základním způsobem regulovala technologice povolené při produkci biovín, nestačím se mnohdy divit tomu, co je podle různých expertů v ČR při výrobě biovína zakázáno. V úvodu je však nutno nejdřív říci to základní. V současnosti není ani na úrovni národní, ani na úrovni evropské legislativy technologie produkce biovín jakkoli definována či vymezena. Díky tomu v některých zemích, jako například v Německu, lze podle platné legislativy uvádět na trh ne biovíno, ale pouze víno vyrobené z hroznů vyprodukovaných ekologickým způsobem. Většina ostatních zemí EU si s chybějící legislativou na rozdíl od německých sousedů nedělá takové problémy a situaci řeší například vnitrosvazovými normami, případně vůbec nijak, ale biovína na trh uvádějí. Podobně je tomu i u nás. Ani v ČR neexistuje zákonná norma, která by jasně definovala, co je a není povoleno při výrobě biovína, a celý problém se řeší na základě několika vágních poznámek týkajících se obecně produkce ovocných vín v ekologické produkci. Takže, aby to bylo řečeno jasně, pracujeme s normou stejnou pro vína révová, jablečná, rybízová a další. Z této situace zřejmě pramení téměř bezbřehá kreativita různých školitelů školících vinaře na téma zvolené za titul tohoto příspěvku. Tak se dovídáme, že při výrobě biovín není povoleno používat kulturních kmenů kvasinek, není povolena ostrá filtrace, není povoleno použití enzymů atd. A aby zmatku nebylo málo, můžeme se dokonce dovědět i taková moudra, že biovína jsou charakteristická sirkou, protože při ekologické výrobě hroznů se používá proti oidiu síry a ta přechází ve zvýšené míře i do vína. Ale lehká sirka prý není na závadu a je naopak pro biovína typická. Pěkně děkuji, ale ani při velké lásce k přírodě a ekologii bych pak raději zůstal u klasiky. Konfrontace těchto „informací“ či dezinformací se seriózními závěry výše zmíně-

ného projektu Orwine mě vedly k napsání tohoto příspěvku. K projektu Orwine ještě několik základních informací. Projekt byl zahájen v únoru roku 2006 a ukončen byl koncem dubna 2009. Vědeckými koordinátory projektu byli kolegové z Univerzity v italském Udine, řešiteli byly jednak Svazy biovinařů (německý Ecovin, Italský ITAB), dále IFOAM- EU a národní vinařské ústavy jako Vinařský institut v Geisenheimu, francouzská INRA a ITV, italská Univerzita Sacro Cuore a švýcarský FIBL. Aktivně se projektu vyplněním anketních dotazníků zúčastnilo celkem 992 ekologicky hospodařících vinařů z většiny vinařských států Evropy, přesněji EU a Švýcarska. Pro představu o úrovni zapojení vinařů z jednotlivých států – z Německa se zúčastnilo 347 ze 350 registrovaných biovinařů, což představuje 99% účast. Z Itálie 247, z Francie 233, z Rakouska 54, ze Švýcarska 35, ze Španělska a Portugalska 51 a z ostatních zemí 25. Škoda je, že od našich biovinařů nepřišla realizátorům projektu jediná odpověď. Jedinou odpovědí na dotazník, který jsem rozeslal našim biovinařům, byly odpovědi typu „když po mně někdo něco chce, ať mi to přeloží do češtiny“, nebo „zděsil jsem se, kolik té byrokracie kolem výroby biovína je“. Aby bylo jasno, nešlo o žádnou byrokracii, jen byla nabídnuta možnost aktivně se zapojit do velmi seriózní přípravy smysluplné evropské legislativy. Takže tolik k „aktivní“ účasti našich vinařů. Látky navržené do kategorie nepovolených při výrobě biovín Kyselina sorbová a její soli, hexakyanoželeznatan draselný, kalcium phytát, dimethyl-dikarbonát (DMDC), karboxymethylcelulóza, lysozymy, kyselina oleová, alylisothiokyanát – AITK (používaný v parafinových discích ke sterilizaci atmosféry v nádobách nad vínem), polyvinylimidazol/polyvinylpyrolidon a dále všechny geneticky manipulované organismy – GMO (kvasinky, případně jiné mikroorganismy) a látky jimi vyprodukované – například enzymy. (POZOR – ne všechny enzymy, pouze produkty GMO!) Zde bude vhodné, aby vinaři od dodavatelů těchto produktů požadovali certifikát, že dané produkty nebyly vyprodukovány za použití GMO technologií. Horkým tématem je množství povoleného SO2. Vinaři z mediteránních oblastí (Itálie, Špa-

nělsko, Portugalsko, jih Francie) požadují výrazné snížení povoleného množství oxidu siřičitého, vinaři ze severních oblastí (Německo, Rakousko, Švýcarsko) požadují ponechat současné normy beze změn. Tuto „severskou“ možnost ponechat množství používaného SO2 hájí prostřednictvím Svazu Ekovín a zástupců MZe i ČR. Diskutováno bylo celkem na 500 látek, avšak pouze ty, jež jsou zmíněny výše, jsou navrženy k restrikci. Aby zákon v budoucnu nebránil dalšímu rozvoji sklepní technologie, měl by mít v bodě zakázaných látek pro sklepní technologii podobu pozitivního seznamu, to znamená, že zakázáno by mělo být jen to, co bude jmenovitě uvedeno. Všechny ostatní produkty budou, v návaznosti na národní legislativu, povoleny. A v případě, že by se v budoucnu objevily další látky nevhodné pro produkci biovín, byly by restringovány novelami zákona. Obecně drží autoři studie Orwine strategii minimálních restrikcí při výrobě biovína tak, aby biovína byla dobře konkurenceschopná na trhu vín, aby jejich producenti a prodejci nebyli znevýhodněni jejich horší skladovatelností a aby ekologičtí vinaři nebyli zbytečně omezováni, pokud to nepřináší prokazatelná pozitiva. Při prezentaci výsledků projektu Orwine a návrhů Evropské komisi Dr. U. Hofmannem 30. 3. 2009 v Mikulově na semináři ekologických vinařů organizovaných ve Svazu Ekovín (dnes asi 36 podniků) projevili naši biovinaři souhlas s navrhovanou podobou závěrů projektu a s přítomnými kompetentními pracovníky MZe ČR, kteří budou u dalších jednání ČR zastupovat, byl dohodnut výše uvedený postup. Dále bylo dohodnuto, že závěry projektu budou v elektronické podobě rozeslány i našim vinařům a MZe přislíbilo zajistit překlad do češtiny. Součástí závěrů projektu je i „Manuál dobré sklepní technologie při výrobě biovín“, kde jsou pro každý technologický krok uvedeny 3 základní varianty (low input, střed a razantnější metody, případně jejich kombinace). Projednání Nařízení rady (ES) se předpokládá do konce roku 2009, zpracování a následné projednání Nařízení komise (ES) do dvou let a poté by měla být příslušná legislativa zpracována a přijata na úrovni jednotlivých národních států. Takže někdy kolem roku 2012 lze očekávat přijetí zákona o produkci biovín i v ČR.

(5/2009)

223

Vliv skladovacích podmínek na barevnost a anthokyaninový profil rosé vín Ing. Jan Stávek1, Mgr. Barbora Papoušková2, Doc. RNDr. Petr Bednář, PhD. 2, Ing. Josef Balík, PhD. 1 1) Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 2) Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého Olomouc Úvod Je všeobecně známo a různými studiemi doloženo, že anthokyaniny jsou látky, které mají nejdůležitější vliv na výraz barvy růžových a červených vín (Ribéreau-Gayon a kol. 2000). Jejich obsah ve víně závisí především na odrůdě (Stávek a kol. 2007, Nikfardjam a kol. 2006)), stupni vyzrálosti hroznů (Pérez-Magarino a kol. 2006), způsobu vinifikace (Morel-Salmi a kol. 2006, Álvarez a kol. 2006, Pérez-Lamela a kol. 2007) a školení (Castillo-Sánchez a kol. 2006). Anthokyaniny jsou v mladých vínech přítomny v monomerní formě. Během zrání vína ovšem dochází ke kondenzačním, polymeračním a oxidačním reakcím (Stávek a kol. 2006a, Sims a kol. 1984), které vedou nejen ke změnám anthokyaninového profilu, ale také k vývinu barevnosti vína. Vlivem těchto reakcí dochází i k viditelným změnám v barvě vína, což představuje především snížení intenzity barvy a vznik žlutohnědého odstínu. Důležitými faktory při průběhu těchto reakcí jsou teplota a světlo (Sommers a kol. 1990, Bailón a kol. 2006). Skleněné lahve, zvláště průhledné, jež jsou vystaveny světelnému záření, nejsou stoprocentním filtrem proti negativním vlnovým délkám (Selli a kol. 2004), a tak se ve velké většině případů stává, že je víno vystaveno nebezpečí fotooxidace (Monagas a kol. 2006). Zmíněná reakce je často podporována vyšší teplotou skladování, která je např. v policích supermarketů obvyklá. V některých případech se dokonce mluví o Maillardově reakci (Stávek 2006b), při které vznikají z původních barevných sloučenin nahnědlé fragmenty nebo polymery (Gómez a kol. 1995), čehož se často v technologiích využívá pro tvorbu atraktivnějšího zevnějšku (křupavá kůrka chleba, zlatavé pivo aj.). Těchto změn se u vín účastní také nejdůležitější barevné látky vína – anthokyaniny. Oxidace je sice ke stabilizaci barvy důležitá, ale pokud je velmi intenzivní, působí na antho-

kyaniny negativně, zvlášť pokud nejsou chráněny dostatečným množstvím taninů. Je proto vhodné neriskovat, oxidaci kontrolovat, a zabránit tak nechtěným oxidačním změnám. Na stabilitu barvy vína má významný vliv i teplota. Když vína zrají za vyšších teplot, barva většinou přechází do oranžova, tzn. že se projeví zvýšený podíl žluté. Tohoto jevu je často užíváno cíleně k předčasnému staření vín, například růžových, která mají nabývat odstínu cibulové slupky. Světlo, teplota a oxidace jsou chtěnými faktory také při výrobě „vins doux naturels“ (sladkých, fortifikovaných vín) s „rancio“ charakterem. Materiál a metody Pro pokus bylo vybráno růžové víno ročníku 2006, vyrobeno z odrůd Frankovka a Svatovavřinecké (1:1) o cukernatosti 21,2 °NM. Analytické údaje vína před skladováním byly následující: 12,3 % obj. alkoholu, 1,8 g.l-1 zb. cukru, 5,4 g.l-1 kyselin, 18 mg.l-1 volného SO2. Víno bylo nalahvováno do průhledných lahví objemu 0,35 l a opatřeno korkovou zátkou standardní kvality. Tabulka 1 informuje o jednotlivých skladovacích podmínkách, do kterých byly lahve vloženy. Označení 3T 3Z 25T 25D 25Z 25K 25UV 45T

Podmínky 3 °C, tma 3 °C, zářivka 25 °C, tma 25 °C, denní světlo 25 °C, zářivka 25 °C, kultivátor 25 °C, UV záření 45 °C, tma

Tab. 1 Po 204 dnech byly u vín měřeny tyto parametry: intenzita a odstín barvy, obsah polyfe-

nolů, celkový obsah anthokyaninů, hodnoty L*, a*, b* a chemický věk vína, dle obecně používaných metod (Balík 2008). Analýzy jednotlivých anthokyaninů byly prováděny metodou µLC/MS s využitím přístrojů od firmy Waters (CapLC XE System a Micromass Q-Tof Premier Mass Spectrometer, Milford, USA). Chromatografická separace byla prováděna na mikrokoloně Gemini C-18 (150 × 0,3 mm, Phenomenex) a bylo využito gradientové eluce; mobilní fáze A – 0,12 % (v/v) trifluoroctová kyselina, 5 % (v/v) acetonitril ve vodě; mobilní fáze B – 0,12 % (v/v) kyselina trifluoroctová v acetonitrilu; gradient: 0–5 min. 10 % B, 5–10 min. 10–20 % B, 10–30 min. 20–30 % B, 30–40 min. 30–50 % B, 40–50 min. 50–70 % B, 50–54 min. 70–100 % B, 54–59 min. 100 % B; průtok mobilní fáze 5µL/min. Jako iontový zdroj hmotnostního spektrometru byl použit elektrosprej (ESI+, Z-spray). Další parametry hmotnostního spektrometru: napětí na sprejovací kapiláře +3,2 kV, teplota iontového zdroje 120 °C, desolvační teplota 150 °C, průtok zmlžovacího plynu 30 l/hod, průtok desolvačního plynu 300 l/hod. Identifikace anthokyaninů byla provedena na základě MS a MS2 spekter měřením přesné a správné hmoty rodičovských iontů a studiem jejich fragmentace. Stanovení bylo provedeno metodou kalibrační přímky s využitím standardních roztoků malvidin-3-glukosidu. Výsledky a diskuse Tab. 2 ukazuje hodnoty barevných charakteristik měřených vín. Téměř ve všech parametrech se výrazně odlišuje víno skladované při teplotě 45 °C, a to zřejmě proto, že při těchto teplotách již dochází k velmi intenzivním reakcím způsobujícím hnědavé produkty. Ostatní vína se ve většině parametrů příliš nelišila, pouze parametr b* vykazoval u vín skladovaných za nižších teplot znatelně nižší hodnoty.

224

(5/2009)

Ve vzorcích vybraných rosé vín byly sledovány změny těchto anthokyaninů: malvidin-3-glukosid, peonidin-3-glukosid, malvidin-(6-kumaroyl)-3-glukosid. Bylo zjištěno, že změnou podmínek skladování došlo k výrazným změnám těchto látek (viz Obr. 1). Zvýšení teploty bez přístupu světla způsobuje odštěpování cukerného zbytku (glukosy) od anthokyaninu za vzniku aglykonu (malvidinu). To je patrné zejména u dominantního anthokyaninu malvidin-3-glukosidu, o kterém je známo, že je nejvíce odpovědný za zbarvení vína. Změnou teploty z 3 °C na 25 °C došlo za 204 dní k poklesu obsahu malvidin-3-glukosidu o 25,2 %. Trend v nárůstu obsahu aglykonu tomuto poklesu přibližně odpovídá. Změnou teploty na 45 °C dochází k úplné konverzi malvidin-3-glukosidu na jiné produkty – zejména na výše zmíněný aglykon. Vedle odštěpování glukosy byl pozorován nárůst dalšího rozkladného produktu (m/z=315), který lze vysvětlit odštěpením methylové skupiny z malvidinu a oxidací (produkt A). Účinkem elektromagnetického záření (zářivka) ve srovnání se vzorkem uchovávaným za tmy (oba dva za stálé teploty 25 °C) dochází k výraznému nárůstu produktu A. Při skladování vína za vyšších teplot nedochází pouze k urychlení reakcí anthokyaninů s taniny, které jsou dnes chápány jako nejdůležitější v barevných změnách při stárnutí, ale také k rozštěpování jednotlivých anthokyaninů, což má zároveň za následek částečné odbarvování vína. Lze předpokládat, že při delším skladování, které stále v rámci studie probíhá, dojde k ostřejšímu rozlišení rozdílů v barevnosti jednotlivých skladovaných vín. Poděkování: Práce byla podpořena grantem MSM 6198959216. Seznam literatury je k dispozici u autorů

Vzorek Intenzita Odstín

Anthokyaniny Polyfenoly (mg/l) (mg/l)

Chem. věk (%)

1,170

1,195

20,2

0,233

85,96 13,32 13,35

74,68

1,362

0,979

20,8

0,166

84,00 17,05

13,14

61,96

25T

1,677

1,182

10,4

0,167

85,76 12,99 16,43

63,69

25D

1,247

1,227

12,8

0,163

82,45 15,50 20,06

77,94

25Z

1,508

1,377

8,2

0,170

82,93 16,49

17,73

60,00

25K

0,662

1,170

7,6

0,168

84,54 14,57 14,62

84,94

25UV

0,858

1,211

6,6

0,182

83,04 15,73

19,01

100,86

45T

2,006

2,016

4,2

0,181

83,92

25,41

75,00

8,96

Tab. 2

Obr. 1

Bakterie a kvasinky negativně ovlivňující kvalitu vína Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU v Lednici Nejvýznamnější bakteriální mikroflórou, která se nachází na hroznech, v moštech a vínech, jsou octové a mléčné bakterie. Některé produkty metabolismu těchto bakterií mohou negativně ovlivňovat kvalitu moštů a vín. Pro optimalizaci výroby kvalitních vín je velmi důležité pochopit předpoklady a podmínky rozvoje nežádoucí bakteriální mikroflóry ve vinici, na hroznech, v moštech a víně. Ve vinař-

ství existují většinou 2 hlavní možnosti kontaminace: přímo na hroznech ve vinici a v technologii zpracování hroznů. Negativní senzorický dojem je závislý na koncentraci určitého metabolitu bakterií a kvasinek, ale také na celkovém chemickém složení vína, také na stylu nebo typu vína. Produkty metabolismu bakterií a kvasinek při překročení určité prahové hodnoty ovlivňují negativně kvalitu vína.

Vyšší hodnota pH moštu a vína je jedním z parametrů, které příznivě působí na rozvoj mikroorganismů. Mikroorganismy mohou potom ovlivňovat kvalitu hroznů i vína pozitivním nebo negativním způsobem. Příznivé podmínky pro rozvoj mikroorganismů vytváří i vína s poruchami kvašení. Tato skutečnost souvisí s vyšším obsahem zbytkového cukru a nižším obsahem alkoholu u těchto vín.

(5/2009)

Octové bakterie Octové bakterie jsou aerobní mikroorganismy, a vyžadují proto kyslík ke svému růstu a vývoji. Mohou se vyskytovat na hroznech ve vinici, v moštu i víně. Octové bakterie je možné zařadit do 3 rodů: Acetobacter, Gluconobacter a Gluconoacetobacter. GUILLAMÓN a MAS (2009) uvádí druhy, které se mohou vyskytovat na hroznech, ve víně a vinném octě. Na zdravých hroznech se nejvíce vyskytuje druh Gluconobacter oxydans v populacích okolo 102–105 cfu/ml. Acetobacter spp. se na zdravých hroznech vyskytuje minimálně. Poškozené hrozny obsahují podstatně větší populace octových bakterií. Nejvíce zastoupené jsou u nich druhy Acetobacter aceti, Acetobacer pasteurianum. V moštu a počátcích kvašení je dominantní druh Gluconobacter oxydans. Ke konci kvašení opět převažuje Acetobacter aceti. Rovněž v průběhu kvašení může metabolismem vinných kvasinek (Saccharomyces cerevisiae) vznikat malý obsah kyseliny octové. Podobně je tomu i při jablečno-mléčné fermentaci díky metabolismu kyseliny citronové, způsobenému mléčnými bakteriemi (RAMOS a SANTOS, 1990). Druhy rodu Acetobacter spp. mají schopnost oxidovat ethanol na kyselinu octovou a potom na oxid uhličitý a vodu. Druhy Gluconobacter spp. nemají úplný citrátový cyklus a nemohou oxidovat ethanol dále než na kyselinu octovou (BARTOWSKY a HENSCHKE, 2008). Kyselina octová je hlavní složkou celkového obsahu těkavých kyselin ve víně. Víno je potom výrazně negativně ovlivňované typickou „octovou“ vůní a chutí. Větší pravděpodobnost výskytu octových bakterií existuje, jestliže jsou hrozny mechanicky poškozené anebo napadené houbovými chorobami nebo šedou a bílou hnilobou hroznů révy. Původcem bílé hniloby hroznů révy je houba Metasphaera diplodiella. Původce bílé hniloby napadá především bobule a dřevo révového keře různého stáří. Napadení bobulí je nejčastější od zaměkání do zralosti bobulí. Bobule bílých odrůd mají mléčně hnědé zbarvení, bobule modrých odrůd jsou kávově hnědé. Bobule postupně uvadají. Na bobulích napadených bílou hnilobou dochází k rozvoji octových bakterií. Typická je proto octová vůně napadených hroznů. Choroba se rozšiřuje především za teplého a vlhkého počasí. Optimální teploty pro rozvoj jsou 25–30 °C. Předpokladem infekce je často mechanické poškození bobulí. Důležitým vstupem infekce mohou být i praskající bobule po delších periodách sucha. Velký vliv na rozvoj octových bakterií má způsob sklizně a transport hroznů ke zpracování. Při transportu hroznů poškozených nebo napadených houbovými chorobami je důležitá

Acetobacter A. aceti A. pasteurianum A. peroxydans A. orleaniensis A. lovaniensis A. estuniensis A. malorum A. cerevisiae A. oeni

Gluconoacetobacter Ga. liquefaciens Ga. xylinus Ga. hansenii Ga. europaeus Ga. oboediens Ga. entanii Ga. johannae

rychlost a aplikace oxidu siřičitého (SO2) přímo při sklizni ve vinici. Octové bakterie nemají rády vysoký obsah alkoholu a nedostatek kyslíku. Na vyšší obsah alkoholu jsou nejlépe přizpůsobivé druhy rodu Acetobacter. Octové bakterie se mohou rozvíjet ve víně i během kvašení, zejména tehdy, když klesá aktivita vinných kvasinek S. cerevisiae a dochází ke zpomalení nebo úplnému zastavení kvašení. Nižší obsah alkoholu a vysoký zbytkový cukr jsou ideální pro rozvoj octových bakterií. Zdrojem octových bakterií mohou být také dřevěné sudy, zejména takové, které jsou vícekrát použité. Bakterie se mohou velmi rychle adaptovat v sudu s kontaminovaným vínem. Jestliže je nádoba na víno nebo samotné víno kontaminované, je velmi nebezpečné, dojde-li k přístupu kyslíku k vínu. Vzájemně prospěšný vztah octových bakterií a kyslíku potvrzuje skutečnost, že se na povrchu vína, které je v kontaktu s kyslíkem, velmi rychle objevuje octovatění. Ve víně, kde jsou přítomné životaschopné octové bakterie, může být mikroxidace významným impulsem pro jejich rozvoj. BARTOWSKY a HENSCHKE (2008) uvádí, že riziko rozvoje octových bakterií v nalahvovaném víně může nastat tehdy, když neproběhne před lahvováním sterilní filtrace a obsah oxidu siřičitého není upravený na optimální úroveň. Tato situace je nebezpečná zejména v červených vínech, kde se pracuje s malým množstvím oxidu siřičitého. Prvotním problémem je ale vždy skutečnost, že došlo v průběhu výroby vína ke kontaminaci bakteriemi. GUILLAMÓN a MAS (2009) uvádí některé základní podmínky pro zabránění rozvoje octových bakterií při výrobě vína: – Sklizeň zdravých hroznů a dodržení maximálních hygienických podmínek od sklizně po lahvování vína. – Výhodou jsou nižší hodnoty pH vína – okolo 3,0. – V podmínkách nižších hodnot pH je efektivnější rovněž účinnost volného oxidu siřičitého. – U poškozených-rizikových hroznů je důležitá aplikace oxidu siřičitého, udržování nízké teploty moštů a odkalení. – Oxid siřičitý dokáže rozvoj bakterií účinně brzdit.

225

Gluconobacter G. oxydans

– Je vhodné rychlé nastartování kvašení, díky kterému se zvyšuje obsah alkoholu a tvorba CO2 dokáže inhibovat velikost populace a rozvoj octových bakterií. – Optimální teploty pro rozvoj octových bakterií jsou 25–35 °C. V rizikových případech je proto třeba vyhnout se těmto teplotám. Rozvoj octových bakterií dokáže brzdit 0,8 mg/l molekulární SO2. U rizikových bílých moštů je možné provedení filtrace ihned po vylisování a odkalení. Prevencí rozvoje octových bakterií je vynikající hygienická čistota vinařského provozu. Mléčné bakterie Mléčné bakterie jsou velmi důležité pro úspěšný průběh jablečno-mléčné fermentace, ale mohou také výrazně negativně ovlivňovat kvalitu vína. Mléčné bakterie mohou zvyšovat obsah kyselin ve víně díky tvorbě kyseliny mléčné a octové. Kyselina D-mléčná je většinou spojená s negativně působícími mléčnými bakteriemi ve víně, kyselina L-mléčná se tvoří v průběhu jablečno-mléčné fermentace (FUGELSANG, 1997). Mléčné bakterie, které se nachází v moštu a víně, je možné zařadit do následujících rodů: Oenococcus, Leuconostoc, Lactobacillus, Pediococcus. Kvalitu vína mohou negativně ovlivňovat tyto druhy bakterií: Rod Lactobacillus

Pediococcus

Druhy L. brevis, L. cellobiosus, L. hilgardii, L. kunkeei, L. plantarum, L. trichodes, L. mesenteroides P. damnosus, P. parvulus, P. pentosaceus

Bakterie rodu Pediococcus ovlivňují negativně aromatické a chuťové vlastnosti vína díky produkci výrazně „máslových“ tónů a hořkosti. „Máslové“ tóny jsou vyvolané produkcí vyšších koncentrací diacetylu. Hořké chuťové tóny jsou způsobené degradací glycerolu na akrolein. Akrolein následně při reakci s fenoly vykazuje hořkou chuť. Diacetyl může vínu poskytovat výrazné „máslové“ aroma už při koncentracích 0,02 až 2,0 mg/l vždy v závislosti na typu vína.

226

(5/2009)

Mléčné bakterie jsou rovněž schopné tvořit kyselinu octovou. KRIEGER-WEBER (2008) potvrzuje skutečnost, že k tvorbě kyseliny octové nedochází během růstové fáze mléčných bakterií a v době aktivního průběhu jablečno-mléčné fermentace. Tvorba kyseliny octové je pozorovaná, když došlo k přeměně asi poloviny kyseliny jablečné a bakterie začaly využívat kyselinu citronovou. V závislosti na dostupnosti kyslíku oxidačně-redukčnímu potenciálu média může být kyselina citronová využitá buď jako příjemce elektronů, který vede k tvorbě kyseliny octové, nebo je přeměněna na diacetyl. Vyšší hodnota pH (vyšší než 3,5) ve víně může vytvářet velmi příznivé podmínky pro rozvoj mléčných bakterií Pediococcus spp. a Lactobacillus spp. Cukr je rovněž velmi dobrým substrátem pro mléčné bakterie. Z pohledu negativního rozvoje mléčných bakterií jsou proto rizikové: – zdlouhavé transporty hroznů z vinice do sklepa, – mošty, které delší dobu nekvasí, – vysoký obsah zbytkového cukru při poruchách kvašení, – vína s vysokým obsahem zbytkového cukru. Typickým rizikovým ročníkem pro rozvoj negativních mléčných bakterií byly ročníky 2002 a 2003, kdy se všechna rizika v moštech i vínech vyskytovala a dopady negativní činnosti bakterií byly v mnoha vínech velmi dobře patrné. DITTRICH a GROSSMANN (2005) formulovali na základě znalostí o mléčných bakteriích 4 zásady antibakteriální strategie: 1) V moštu existuje až do první aplikace oxidu siřičitého nebezpečí rozvoje nežádoucích mléčných bakterií. Často dochází k jejich rozvoji už v bobulích na keři. Nebezpečí pro hrozny hrozí i během transportu, kdy může docházet k rozmačkání a porušení bobulí. 2) Výrazně nebezpečná je přirozená macerace, když jsou během sklizně hrozny delší čas bez aplikace oxidu siřičitého a zahřívají se. 3) Nebezpečné jsou rovněž mošty, které delší dobu nekvasí nebo se pomalu rozkvasí. 4) Riziková jsou i mladá vína po kvašení, když nejsou dostatečně zasířená. Možnosti eliminace negativně působících bakterií ve vinařství Vázaný ani volný oxid siřičitý (SO2) nejsou hlavními inhibitory rozvoje mikroorganismů v moštu a víně. Antimikrobiální působení vykazuje molekulární forma – SO2. Obsah molekulární formy SO2 ve víně je závislý na koncentraci volného oxidu siřičitého a hodnotě pH moštu nebo vína. Hodnota pH moštu nebo vína proto významně ovlivňuje účinnost aplikovaného oxidu siřičitého (SO2). Pro optimalizaci molekulární SO2 je velmi důležitá znalost pH vína, obsah volného oxidu

siřičitého a skutečnost, že asi 0,825 mg/l molekulární SO2 dokáže inhibovat činnost bakterií. Následující tabulka podle BOULTON aj. (1996) uvádí možnosti dávkování oxidu siřičitého v závislosti na hodnotě pH. hodnota molekulární pH SO2 2,7 2,8 2,9 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 3,9 4,0

10,5 8,54 6,90 5,56 4,47 3,58 2,87 2,29 1,83 1,46 1,16 0,924 0,736 0,585

volná SO2 pro 0,825 mg/l molekulární SO2 7,85 9,66 12,0 14,8 18,5 23,1 28,8 36,0 45,1 56.5 71,1 89,3 112,0 141,0

BARTOWSKY (2008) uvádí souhrnně možné přístupy k omezení nebo zastavení růstu bakterií ve víně. Kontrolní činitel Oxid siřičitý Filtrace Chemický činitel – DMDC (dimethyl bikarbonát) Lysozym Bakteriociny Ultravysoký tlak Vysoce výkoný ultrazvuk UV záření Impulsní elektrické pole

alkoholu a mohou se rozmnožovat i při 14 až 15 obj. %. Kvasinky Brettanomyces se mohou vyskytovat i jako součást přirozené mikroflóry ve vinicích. Mohou se nacházet v půdě vinic, nebo se dále vyskytují na všech částech révového keře, včetně hroznů. Ve vinařském provozu se mohou vyskytovat na všech technologických zařízeních a nádobách na víno. Nejčastější je jejich výskyt u nádob s pórovitým povrchem – dřevěných sudů. CHATONNET aj. (1992) uvádí, že k největšímu rozvoji kvasinek rodu Brettanomyces dochází po ukončení kvašení v přítomnosti zbytkového cukru, v průběhu jablečno-mléčné fermentace a při zrání vína v použitých sudech. Kvasinky Brettanomyces se podílí na tvorbě těkavých fenolů, které negativně ovlivňují kvalitu vína. Těkavé fenoly se rozdělují na vinylfenoly a ethylfenoly. Zejména ethylfenoly jsou zodpovědné za tvorbu negativních aromatických tónů ve víně, které je možné popsat jako: živočišný, nemocniční, plastový, zpocená kůže. Tvorba těkavých fenolů je výsledkem enzymatické transformace hydroxyskořicových kyselin, které jsou přirozeně přítomné v hroz-

Mechanismus působení Inhibuje rozvoj bakterií Fyzikální způsob odstranění bakterií z vína Nevratně reaguje s aminovou skupinou na aktivním místě enzymu Zničení buněčné stěny, způsobuje spojení buněk Mění části buněčné stěny způsobující spojení buněk Způsobuje poškození cytoplazmatické membrány a inaktivuje enzymy Zvukové vlny způsobují ztenčení buněčných membrán, lokální zahřívání a tvorbu volných radikálů Poškození DNA Dielektrické zničení buněčných membrán

Kvasinky rodu Brettanomyces spp. K jedněm z nejvýznamnějších a v současnosti nejčastějších kvasinek, které negativně ovlivňují kvalitu vína, patří druhy Brettanomyces/ /Dekkera spp. Rod Dekkera byl uveden do taxonomie v roce 1964 poté, co byla objevena sporulující forma s tvorbou askospor. Do rodů Brettanomyces/Dekkera patří 5 druhů: B. custersianus, B. naardenensis, B. nadus, B. anomalus, B. bruxellensis. Ve vinařství je nejvýznamnější druh Brettanomyces bruxellensis/Dekkera bruxellensis. S kvasinkami B. bruxellensis je možné se setkat prakticky po celém světě. Častější je jejich výskyt v červených vínech. Na jejich působení vznikají rozporuplné názory, kdy existuje názor, že jejich působení pozitivně ovlivňuje kvalitu vín. Častěji se však považují za kvasinky, které negativně ovlivňují kvalitu vína. Tyto kvasinky vykazují vysokou toleranci k obsahu

nech, moštu a víně (OELOFSE, PRETORIUS a DU TOIT, 2008). Kromě výše uvedených aromatických změn mohou kvasinky rodu Brettanomyces/Dekkera způsobovat další negativní změny ve víně, které uvádí OELOFSE, PRETORIUS a DU TOIT (2008): – Zvyšují turbiditu, a jsou proto příčinou zákalů ve víně. – Mohou se podílet na tvorbě kyseliny octové a zvyšovat tím obsah těkavých kyselin ve víně. – Produkují těkavé mastné kyseliny. – Jsou schopné produkovat 2-acetotetrahydropyridin a 2-ethyltetrahydropyridin a podílet se tak na vzniku myšiny ve víně.

(5/2009)

– Mohou se podílet na snížení barvy a změně barevných odstínů u červených vín. – Podílí se na tvorbě biogenních aminů. Kvasinky se mohou vyskytovat už na hroznech ve vinici. Pro tvorbu těkavých fenolů je důležitý obsah jejich prekurzorů – hydroxyskořicových kyselin v hroznech. Tento obsah může být ovlivněný odrůdou, průběhem klimatických podmínek a managementem zelených prací, zejména osluněním hroznů. K velmi výraznému rozvoji může docházet především v dřevěných sudech. Obtížná sanitace sudů je prvním aspektem, který podporuje jejich rozvoj. Díky pórovitosti sudů může pronikat víno hluboko do dřeva (až do hloubky 8 mm). Současně s vínem se do těchto mikropórů dostává i mikroflóra vína. Rozvoji kvasinek Brettanomyces/Dekkera je třeba předcházet vynikajícími hygienickými podmínkami ve vinařském provozu a důkladnou sanitací všech zařízení a nádob. Jako preventivní opatření proti rozvoji kvasinek Brettanomyces je třeba využít antimikrobiálního působení oxidu siřičitého. Vliv na rozvoj kvasinek má především molekulární forma SO2, jejíž působení je závislé na pH vína. HENICK-KLING aj. (2000) in OELOFSE, PRETORIUS a DU TOIT (2008) doporučují použití 0,5–0,8 mg/l molekulárního SO2 ke kontrole rozvoje kvasinek. V rizikových podmínkách je proto důležitá práce s oxidem siřičitým zejména při přetáčení vína. Každý výraznější kontakt se vzduchem totiž podporuje rozvoj těchto kvasinek. OELOFSE, PRETORIUS a DU TOIT (2008) shrnují možnosti eliminace kvasinek Brettanomyces/Dekkera, z nichž některé zásahy mohou být dobře uplatnitelné i v našem vinařství. Jedná se např. o tyto postupy:

Čiření u vín s existujícími příznaky napadení kvasinkami Brettanomyces Filtrace Fyzikálně-chemické přístupy uplatnitelné v rizikových případech rozvoje kvasinek Brettanomyces Aditiva Další postupy Výraznému odpůrci aplikace oxidu siřičitého může připadat, že se jedná o článek o dávkování oxidu siřičitého vždy a všude, takže hrozny se začíná a vínem končí. Opak je však pravdou. Vždy je třeba na začátku správně ohodnotit rizikovost suroviny, a to zejména z pohledu napadení hnilobami, a rovněž hodnoty pH v moštu. Na základě vyhodnocení těchto údajů se potom vinař rozhoduje, zda použít krizový management v boji s nežádoucími bakteriemi a kvasinkami, nebo zda to není třeba. Jestliže se rozhodne pro zvýšené riziko, existují dva nejjednodušší prostředky, jak potlačit anebo zcela odstranit bakterie a kvasinky, a těmi jsou aplikace oxidu siřičitého a sterilní filtrace. Jestliže je surovina kvalitní, nenapadená hnilobami a ve sklepním provozu jsou udržované velmi dobré hygienické podmínky, je nebezpeční rozvoje těchto negativních mikroorganismů výrazně sníženo a minimalizováno. Použitá literatura: BARTOWSKY, E. J., 2008: Bacterial spoilage of wine and approaches to minimize it. Letters in Applied Microbiology 48, 149–156. BARTOWSKY, E. J., HENSCHKE, P. A., 2008: Acetic acid bacteria spoilage of bottled red wine-A review. International Journal of Food Microbiology 125, 60–70. BOULTON, R. B., SINGLETON, V. L., BISSON, L. F., KUNKEE, R. E., 1996: Principes and

227

Želatina, vaječný bílek, kasein Membránová filtrace (0,45 μm), ultrafiltrace Nižší teplota zrání vína, nízké pH, snížení kontaktu s kyslíkem, minimalizace využití mikroxidace Oxid siřičitý Ozón, reverzní osmóza, PVPP, ultrazvuk practices of winemaking. Chapmann and Hall, New York. DITTRICH, H. H., GROSSMANN, M., 2005: Mikrobiologie des Weines. Ulmer Verlag Stuttgart. FUGLESANG, K. C., 1997: Wine Microbiology. Chapmann a Hall, New York, USA. CHATONNET, P., DUBOURDIEU, D., BOIDRON, J., PONS, M., 1992: The origin of ethylphenols in wines. J. Sci. Food Agric. 60, 165– 178. GUILLAMÓN, J. M., MAS, A., 2009: Acetic acid bacteria. In: KÖNIG aj.: Biology of Microorganism on Grapes, in Must and Wine. Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 31–46. OELOFSE, A., PRETORIUS, I. S., DU TOIT, M., 2008: Significance of Brettanomyces and Dekkera during Winemaking: A Synoptic Review. South African Journal of Enology and Viticulture 29, 128–144. RAMOS, A., SANTOS, H., 1996: Citrate and sugar cofermentation in Leuconostoc oenos, a 13C nuclear magnetic resonance study. Appl. Environ. Microbiology 62, 2 577–2 585. KRIEGER-WEBER, S. A., 2008: Timing of inoculation with malolactic starter cultures. A tool for fruit driven low pH white wines and security in high pH red wines. Proceedings of 15. Enology Symposium, 81–84.

Kategórie a typy chutí prírodných hroznových vín Aróma rôznych korenistých substancií oživuje, obohacuje a rozširuje spektrum červených vín. Napokon arómy exotických plodov do polosladkých a sladkých vín vnášajú istý charakter. Ich plejáda je veľmi široká a získava si priaznivcov aperitívnych vín. Treba podotknúť, že k požívaniu určite patrí aj vychutnanie, aby sa víno mohlo zaradiť k určitému typu chuti a aróme vína. Neza-

budnime, že v popredí znalca vína sú atribúty chuti vína neodmysliteľné. Získať ucelený prehľad o typoch vína nie je ľahký pri len zlomku typov pripravovaných vo svete. Uveďme, že predné a zadné etikety na fľaši vína uvádzajú údaje o základných atribútoch chuti vína, nemusia však presne definovať chuť a arómu príslušného fľašového vína. Už pojmy „suché“, „polosuché“, „polosladké“ a „slad-

ké“ bývajú kontroverzné a zavádzajúce, pretože sú v rôznych krajinách rozdielne ponímané a aj senzorické vnemy konzumentov nie sú celkom rovnaké. Stačí spomenúť pojmy „dry“, „extra dry“, „sec“, „demi sec“ pri šumivých vínach, aby sme upozornili na problém chuti vína. Čo nám určite chýba sú záväzné chuťové kategórie, pomocou ktorých by každý konzument ešte pred po-

228

(5/2009)

žitím vína vedel, čo ho pred ochutnaním vína očakáva. Záväzné kategórie chutí vína chýbajú Aby sa pokryli rôzne vnemy chuti, zatiaľ stačí ich rozdelenie do 12 kategórií, z ktorých sa niektoré ešte podrozdeľujú resp. diferencujú na suché a nasládle varianty. Dovedna t. č. existuje 25 chuťových variantov resp. profilov. Zohľadňujú sa pritom okrem základných chuťových smerov, ktoré možno zmyslove vnímať aj aromatické vlastnosti a štruktúry. 1. Ľahké nearomatické a) biele vína bez zvyškových sacharidov a za b) biele vína so zvyškom sacharidov. V skupine a) sa nachádzajú vo väčšine prípadov suché biele vína z chladnejších vinohradníckych oblastí, najmä napríklad rakúske Veltlínske zelené z oblasti Wachau, Burgundské sivé (Pinot grigio) z Talianska, Chrupka zo Švajciarska atď. Do skupiny b) možno zaradiť napríklad nasládle vína Alsaska, Mosely v Nemecku alebo Chenin blanc z oblasti Loire vo Francúzsku. 2. Aromatické biele vína a) bez zvyškových sacharidov, b) so zvyškom sacharidov. Principiálne tu ide o rovnaké vína uvádzané v bode 1., ale z aromatických odrôd viniča, napríklad rôzne Muškáty ako Muscat de Frontignan, Tramín červený a korenený atď. Suché vína poskytujú suché varianty alebo varianty so senzoricky vnímateľnými sacharidmi.

3. Ťažké biele vína školené a) v ocelových tankoch, b) v tradičných dubových sudoch a barikoch. Do tejto skupiny sa zaraďujú biele burgundské odrody a Chardonnay z USA, Austrálie a Nového Zélandu, ale aj extraktívne Burgundské sivé, Chenin blanc, Sauvignon blanc z Austrálie. Sem sa zaraďuje aj suchý Rizling rýnsky alebo vysokoakostné Veltlínské zelené (Smaragd) z Wachau. 4. Ružové vína (Rosé) a) ľahké, b) silne extraktívne, napríklad rosé varianty talianských DOC, rosé z Tavelu a Liracu z údolia Rhône vo Francúzsku alebo Provence tamtiež. Do tejto skupiny zaraďujú aj svieže mladé vína, ktorých paleta je pomerne široká.

do druhej skupiny napríklad Barolo, Brunello di Montalciano (Taliansko), Cabernet Sauvignon z Kalifornie alebo Shirah z Austrálie. 8. Rosé a nasládle červené vína. V tejto skupine je stále menej zástupcov. Donedávna sem zaraďovali časť nemeckých červených vín. 9. Sladké a dezertné vína a) s odrodovým ovocným charakterom, b) jemne nasládle vína, c) vína vyškolené v barikoch s väčším množstvom sacharidov. Sem zaraďujeme nemecké a rakúske bobuľové výbery, suché bobuľové výbery a ľadové vína. Patria tu aj svetoznáme sladké vína Sauternes z oblasti Bordeaux, maďarské a slovenské sladké tokajské výbery a samorodny a ľadové vína z Kanady.

Červené vína 5. Ľahké suché červené vína. Sem sa zaraďujú napríklad Trollinger, Frankovka modrá z Nemecka a z Hornej Adiže (Taliansko) alebo Beaujolais nouveau z Francúzska. 6. Stredne plné až extraktívne červené vína a vína školené v drevených sudoch a barikoch. Sem zaraďujú aj extraktívnu Frankovku modrú, Zinfandel a Burgundské modré z Kalifornie či Oregonu (USA) a červená vína z Côte du Rhône (Francúsko). 7. Ťažké červené vína schopné vyzrievania a stanutia a) s dôrazom na taniny, s vyšším obsahom alkoholu. Do prvej skupiny sa zaraďujú napríklad červené vína z oblasti Bordeaux, Château-Neuf-du Pape (Francúzsko),

Záver Z tohoto prehľadu vidieť, že sa niektoré skupiny vín podľa chuti prelínajú. Zatiaľ ešte nie je možné presne definovať a diferencovať presne jednotlivé kategórie podľa senzorických vnemov. Bude to ťažké aj v blízkej budúcnosti, kým nám to spoľahlivá technika prístrojov neumožní. Literatúra A. Domibé et al.: Víno. Vydavateľstvo Slovart, Bratislava 2005 E. Minárik, A. Navara: Chémia a mikrobiológia vína. Príroda, Bratislava 1986 G. Würdig, R. Woller: Chemie des Weines. E. Ulmer Verlag. Stuttgart 1989 Erich Minárik

Třísloviny a hobliny: zájem na stabilizaci barvy červených vín vzniklých termovinifikací Pozorujeme nepřetržitou ztrátu barvy, která se váže s částicemi v suspenzi nebo i s kyselými polysacharidy, extrahovanými společně ve fázi zahřívání (Vivas, 2007a). V důsledku toho v praxi přidává vinař k moštu komerční třísloviny, aby kompenzoval úbytek fenolické struktury. Mezi navrhovanými tříslovinami nacházíme třísloviny ellagové (dub, kaštanovník), gallové (duběnka) a proantokyanové (třísloviny hroznu, quebracho). Existuje však jiná alternativa: použití lehce nahřátých hoblin z dubového dřeva. Jejich použití se rozšířilo s měnící se reglementací i díky nižší ceně (Schmidt, 2007). Z hlediska výběru vinaře je zajímavé srovnávat vliv těchto různých vstupů na stabilizaci barvy a polyfenolickou strukturu vína z Languedocu,

vyrobeného pomocí termovinifikace. Provedli jsme tuto studii s ekonomickou motivací: najít dávkování použitých tříslovin se stejnou cenou na hektolitr. Jestliže technologie termovinifikace umožňuje silnou extrakci barvy, následné vysrážení zůstává problémem. Přidání rozumné dávky třísloviny umožní částečně stabilizovat barvící potenciál výchozího moštu bez toho, aby vznikly dřevité tóny nebo výrazná tvrdost. V tomto smyslu jsou extrakty ellagových tříslovin (Ellagitan Rouge©) účinné, protože umožňují zvýšit klasické parametry barvy a zároveň chránit víno před vývojem směrem k oxidativním tónům. Hobliny použité počas kvašení nejsou zajímavé ani pro stabilizaci barvy, ani

pro své antioxidační vlastnosti. Navíc je jejich praktická aplikace více omezující než u enologických tříslovin. Z tohoto pohledu je Tanethyl Effe© na bázi proantokyanových tříslovin obzvlášť zajímavý. Má stejnou cenu jako ellagické třísloviny, a vede k silnější intenzitě barvy, protože obsahuje antokyany v jejich barevné formě, ve stabilní kombinaci s tříslovinami. Tato nová tříslovina se mimoto ukazuje jako dobrá antioxidační ochrana vína vzhledem k parametrům barvy. Pramen: Revue des Oenologues, č. 128, červenec 2008, s. 57–61 (ako)

(5/2009)

229

SZIF je jakási utajená pomoc, říká Stanislav Juránek Pane inženýre, mohl byste našim čtenářům v kostce shrnout funkci SZIFu? Někteří se zajisté dostali s touto institucí do styku, ale domnívám se, že je zde stále velké procento těch, kteří o něm ví málo nebo téměř nic, a přitom by mohli využívat toho, co ostatním již poskytuje… Ano, to rozhodně. Nejprve musím říci, že dříve jsem se díval na SZIF a jeho práci zvenčí, ale až nyní, kdy zde působím, jsem si uvědomil jednu věc, a sice to, že SZIF je jakási málem až utajená pomoc zemědělcům. Překvapilo mne, když jsem zjistil, že ani o řádné platby, na něž mají nárok všichni, si někteří neřeknou, což je určitě z hlediska celkové efektivity pro naše zemědělství škoda. Máme zde na SZIFu v Brně tým odborníků, kteří dokáží lidem poradit, na jaký účel a jak mohou žádat o podporu, takže předpokládám, že se věci zlepší. Na druhou stranu musím říci, že je tu i nástroj kontroly využívání prostředků podpory, protože i my jako stát jsme v tomto ohledu kontrolováni ze strany Evropské unie. Letos pro nás kontroly Evropského účetního dvora i Evropské komise dopadly úspěšně. Pod co je vlastně zařazen a spadá Státní zemědělský a intervenční fond? SZIF je akreditovaná platební agentura pro peníze z EU, která úzce spolupracuje s Ministerstvem zemědělství. Jejím úkolem je hledat a hlídat cesty peněž z EU pro naše zemědělce i pro ostatní na našem venkově.

a pomáhají nám kontroloři z celé republiky, aby se termíny plateb co nejvíce urychlily. Jak jste již trefně uvedl, mnoho lidí o činnosti a práci SZIFu příliš neví a je to pro obě strany škoda. Také naši čtenáři zajisté uvítají, pokud se budou moci na stránkách VO setkávat s informacemi ze SZIFu a o něm častěji. S tím plně souhlasím a za náš brněnský SZIF mohu říci, že se vynasnažíme, aby tomu tak bylo. Opravdu je v našem zájmu, aby probíhal pravidelný a dostatečný informační tok od nás směrem k vinařům. Jsem si vědom toho, že umístění konkrétních informací na webových stránkách www.szif.cz je nedostatečné. Dobré informační propojení mezi SZIF a vinařskou veřejností můžeme uskutečnit právě prostřednictvím Vinařského obzoru. Děkuji za rozhovor. Otázky pokládal Richard Stávek

Ing. Stanislav Juránek V loňském roce došlo k určitému zdržení ve vyplácení dotačních prostředků. Jaká je situace letos? Musím předem sdělit, že podobná situace se letos může opakovat a peníze mohou k vinařům dorazit později. Je to dáno určitým zdržením vydání rozhodnutí ze strany Ministerstva zemědělství. Naší snahou samozřejmě bude, aby vše proběhlo v pořádku a prostředky k vinařům dorazily včas. V současné době probíhá velká kontrola vinic – asi 560 kontrol, což nás v tomto ohledu činí nejvytíženějším regionem,

Kontakt: SZIF Brno, Kotlářská 53, 602 00 Brno, tel.: 541 614 112 Odborní pracovníci se zaměřením na vinice: Alexandra Jeglová, administrátor žádostí, telefon: +420 541 614 147 fax: +420 541 428 015 e-mail: Alexandra.Jeglova@szif.cz Jana Malyszová, administrátor žádostí, telefon: +420 541 614 176 e-mail: Jana.Malyszova@szif.cz

Souhrnně o činnosti SZIF – 2004 až 2008 Žádosti o podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic ve vinařských letech 2004/2005 Počet přijatých žádostí

Počet žádostí stažených žadatelem

Počet zamítnutých žádostí

Počet schválených žádostí (vyplacených)

Celkem ve vinařském roce vyplaceno

390 ha / 25 423 283 Kč

Z toho: na klučení

71 ha

2 868 626 Kč

na ochranu vinice před škodami způsobovanými zvěří

218 ha

4 853 062 Kč

na změnu odrůdové skladby a zvýšení počtu keřů ve vinici

101 ha 17 701 595 Kč

Uvedené hodnoty byly zaokrouhleny na celá čísla

2005/2006 67 0 7 60 802 ha / 24 499 855 Kč 65 ha 4 050 454 Kč 645 ha

7 159 341 Kč

35 ha 57 ha

5 265 724 Kč 8 024 336 Kč

Uvedené hodnoty byly zaokrouhleny na celá čísla

(5/2009)

230

Počet přijatých žádostí Počet žádostí stažených žadatelem Počet zamítnutých žádostí Počet schválených žádostí (vyplacených) Celkem ve vinařském roce vyplaceno Z toho: na klučení na ochranu vinice před škodami způsobovanými zvěří pomocí hromadné ochrany na ochranu vinice před škodami způsobovanými zvěří pomocí individuální ochrany na ochranu vinice před škodami způsobovanými ptactvem pomocí aktivní ochrany na ochranu vinice před škodami způsobovanými ptactvem pomocí pasivní ochrany na změnu odrůdové skladby vinice na zvýšení počtu keřů ve vinici

2006/2007 152 2 7 143 5 624 ha / 90 575 352 Kč 158 ha 6 273 009 Kč 248 ha 11 708 179 Kč 41 ha

1 087 507 Kč

4 314 ha 45 549 969 Kč 730 ha

11 574 610 Kč

81 ha 12 327 823 Kč 54 ha 2 054 256 Kč

Uvedené hodnoty byly zaokrouhleny na celá čísla

2007/2008 458 7 11 440 12 257 ha / 331 673 450 Kč 158 ha 11 743 500 Kč 33 492 600 374 ha Kč 253 ha 12 511 000 Kč 9 454 ha

187 813 800 Kč

1 873 ha 55 596 300 Kč 92 ha 26 419 000 Kč 55 ha 4 097 250 Kč

Uvedené hodnoty byly zaokrouhleny na celá čísla Podpory v rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) Výše platby na 1 ha

2004 1 830 Kč

2005 2 110 Kč

2006 2 518 Kč

2007 2 792 Kč

2008 3 073 Kč

Podpory v sektoru integrovaných systémů pěstování révy vinné V roce 2005 bylo přijato na SZIF celkem 170 žádostí o zařazení do podopatření integrované systémy pěstování révy vinné na celkovou výměru 7 571 ha. Sazba podpory byla stanovena na 4 655 Kč/ha. Počet žádostí

o poskytnutí dotace byl 170 na celkovou výměru 6 961 ha. Počet proplacených žádostí byl 159 ve výši 30 261 084 Kč. V roce 2006 bylo nově zařazeno celkem 11 žádostí o zařazení do podopatření integrované systémy pěstování révy vinné na celkovou výměru 120 ha. Sazba podpory byla stanovena na 11 642 Kč/ha. Počet žádostí o poskytnutí dotace byl 175 na celkovou výměru 6 787 ha. Počet proplacených žádostí byl 170 ve výši 78 245 649 Kč na 6 731 ha (5 žádostí bylo zamítnuto). V roce 2007 bylo podáno celkem 440 žádostí o zařazení (EAFRD) do podopatření integrované systémy pěstování révy vinné na celkovou výměru 9 427 ha. Sazba podpory byla stanovena na 13 955 Kč/ha. Celkem bylo proplaceno 431 žádostí o dotaci v hodnotě 127 331 090 Kč. Tři žádosti o dotaci byly zamítnuty a 6 žádostí staženo. Počet žádostí o poskytnutí dotace HRDP byl 25 na celkovou výměru 835 ha, sazba podpory byla stanovena na 11 642 Kč/ha. Celkem bylo proplaceno 24 žádostí o dotaci v hodnotě 9 365 015 Kč. Jedna žádost o dotaci byla zamítnuta. V roce 2008 bylo podáno celkem 431 žádostí o zařazení (PRV) do podopatření integrované systémy pěstování révy vinné na celkovou výměru 9 174 ha. Sazba podpory byla stanovena na 13 880 Kč/ha. Předpokládaný odhad výše podpory pro rok 2008 činí 127 331 090 Kč. Počet žádostí o poskytnutí dotace HRDP byl 24 na celkovou výměru 806 ha, sazba podpory byla stanovena na 11 620 Kč/ha. Předpokládaný odhad výše podpory pro rok 2008 činí 9 365 015 Kč. Podpory v sektoru ekologické zemědělství Od roku 2004 byly na SZIF přijaty celkem 3 žádosti o dotaci (zařazení 2004). Na hospodaření v režimu ekologického pěstování vinic bylo možno v roce 2005 získat celkem 12 235 Kč/ha. Výše vyplacených dotací činila 144 373 Kč na plochu 11,8 ha. V roce 2006 se výše podpory zvedla na 24 470 Kč/ha a výše vyplacených dotací byla 288 746 Kč na stejnou plochu. V roce 2007 bylo podáno celkem 7 žádostí o zařazení a vyplacení dotace EAFRD (sazba podpory byla stanovena na 23 369 Kč/ha) na celkovou plochu 155 ha a na vyplacení dotace HRDP (sazba podpory byla stanovena na 24 470 Kč/ha po ponížení dle maximální možné výše dotace na 23 965 Kč) 2 žádosti na celkovou plochu 7,6 ha. Výše vyplacené podpory pro rok 2007 v rámci EAFRD činí pro všech 7 žádostí 3 622 153 Kč na 155 ha a v rámci HRDP pro obě žádosti činí 182 134 Kč na 7,6 ha. V roce 2008 bylo podáno celkem 7 žádostí o zařazení a vyplacení dotace PRV (sazba podpory byla stanovena na 23 369 Kč/ha) na celkovou plochu 155 ha a na vyplacení dotace HRDP (sazba podpory byla stanovena na 24 470 Kč/ha po ponížení dle maximální možné výše dotace na 24 187,50 Kč) 2 žádosti na celkovou plochu 7,6 ha. Předpokládaný odhad výše podpory pro rok 2008 v rámci PRV činí 3 622 153 Kč a v rámci HRDP činí 185 972 Kč. Zdroj: SZIF, RO Brno

VINITORIUM HISTORICUM (Vilém Kraus)

349 Kč (vč. 9% DPH)

FUNGICID

Fantic F ®

NOVINKA!

Dvojitou silou proti plísni révové

Obsahuje dvě účinné látky s různým mechanismem účinku: benalaxyl-M a folpet

Moderní formulace – mikrogranulát, jednoduchá manipulace

Registrován proti plísni révové, má i silný vedlejší účinek na bílou a šedou hnilobu

Jednoduché dávkování – koncentace 0,2 %

Možno aplikovat v systémech integrované ochrany a produkce

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304 tel.: 257 830 137-8, fax: 257 830 139, www.agroaliance.cz

S VÁMI, PRO VÁS...

(5/2009)

233

Maximální ochrana proti padlí dlouhodobé preventivní působení proti padlí vedlejší účinnost proti peronospoře a botrytidě stále příznivá cena Zato 0,15 kg/ha = 765 Kč

Splněné požadavky vinařů

www.bayercropscience.cz

234

(5/2009)

Přesné a účelné dávkování síry má smysl...

Preciznost na prvním místě „Je to naprosto spolehlivé a osvědčené zařízení a výborná volba, jak sířit víno. Síra je pro zdraví člověka ošemetnou látkou, ale bez ní to prostě nejde. Proto by měla přicházet do vína alespoň čistá a v co nejmenším množství. Dávkovače tekuté síry umožňují aplikovat přesné množství stoprocentně čisté síry. Takže už žádný draslík nebo amoniak jako v jiných případech síření vína,“ popisuje výhody Ing. Miloš Vidlář, produktový manažer společnosti BS Vinařské potřeby, s. r. o. Určeno pro malovinaře Další nespornou výhodou dávkovačů výrobce Carl Jacobs GmbH je možnost využití i pro drobné vinaře. „Když jsme hledali dodavatele, nabízeli dávkovače síry se zásobníkem na dva a pět kilogramů a především s dávkováním po padesáti gramech, což rozhodně není pro malovinaře. Výrobce Carl Jacobs GmbH dělá zařízení s obsahem od šedesáti gramů a dělením po pěti gramech,“ říká Ing. Miloš Vidlář. Firma má velmi dobré jméno mezi vinaři a dlouholetou tradici, kterou zdůrazňuje i ve svém logu s názvem JACOBS 1865, kde číslovka pochopitelně znamená rok založení firmy. „Pověstnou německou kvalitu a preciznost u těchto výrobků dokazuje i fakt, že za téměř tři roky, kdy prodáváme dávkovače, jsme měli jedinou reklamaci, a to se jednalo o prasklé sklo během dopravy výrobku k zákazníkovi,“ zdůrazňuje Ing. Miloš Vidlář. Odzkoušeno vinaři V České republice prodala firma BS VINAŘSKÉ POTŘEBY, s. r. o., již šest desítek dávkovačů tekuté síry, některé mají za sebou již dvě sezony a zatím nebyl jediný problém. „Mohu to jen potvrdit. Dávkovač pro síření vín používám dva roky a jsem s ním plně spokojený,“ přitakává Ing. Jiří Hort z firmy Vino Hort, s. r. o., ve Znojmě. „Síření s tímto přístrojem je přesné a účelné, mohu jen doporučit,“ dodává. Výborné zkušenosti s přístrojem od firmy Carl Jacobs GmbH má také Ing. Hynek Holánek

z Vinařství Holánek v Ivani na Mikulovsku. „Dříve jsem používal spreje, ale neměl jsem s nimi dobré zkušenosti. Tento německý dávkovač je zcela spolehlivý, umožňuje přesné dávkování čisté síry, což nám plně vyhovuje,“ uvádí Ing. Holánek. Bez míchání Vinaři jistě ocení jednoduchost aplikace, kdy u malých dávek není nutné víno promíchat. „Síra se prostě aplikuje, počkáte pět minut a hned můžete změřit výsledek s přesností na jeden miligram. Je pochopitelné, že u nádob o objemu několik desítek tisíc litrů k promíchání bude muset dojít, ale pokud se bavíme o zařízení pro malovinaře, míchání není nutné,“ dodává další výhodu Ing. Miloš Vidlář z firmy BS Vinařské potřeby, s. r. o. Vhodné i pro bariky Největší zájem mezi odběrateli je o stogramové zařízení, ale v nabídce je i dávkovač o objemu šedesát gramů, na objednávku jsou i přístroje pro větší firmy. Jako volitelné příslušenství si může vinař dokoupit teflonovou vložku, která stogramový zásobník zredukuje na dvacetigramový se stupnicí dávkování po jednom gramu. Takto lze potom sířit jednotlivé barikové sudy, což ve své firmě využívá například firma Vinselekt Michlovský, a. s., z Rakvic. Dávkování je velmi jednoduché pomocí dávkovací hadičky, kterou lze nasadit například i na tzv. koštovací ventil. Síra se pak jednoduše protlačí dovnitř. Dalším volitelným příslušenstvím je kulový ventil mezi zásobní lahev a dávkovač. Vinař si pak může jednoduše přepustit potřebných sto gramů síry, uzavře kulový ventil, odšroubuje zásobní lahev, která spolu se sírou váží asi šest kilo-

gramů, a pohybuje se po sklepě jen se stogramovým zásobníkem. Výměna síry na počkání Zbývá dodat, jak je to s výměnou zásobníků tekuté síry. Ve všech prodejnách firmy BS VINAŘSKÉ POTŘEBY je dostatek zásobníků tekuté stoprocentní síry a jde v podstatě o tak jednoduchý proces, jako když si jdete vyměnit prázdnou propanbutanovou „bombu“ za plnou k benzince. (PR)

(5/2009)

235

Hovory LG – III.: O pyrazinech, dotacích a viničních tratích Pane Glosi, jaké jsou technologické aspekty regulace pyrazinových složek? Obsah pyrazinů lze právě ovlivnit i technologicky. Při naležení nebo zasíření na rmut tento obsah stoupá. Negativně uvolnění pyrazinů ovlivňuje i použití enzymů nebo také přípravků na bázi vitaminu C se sírou. Ale proč se o problematiku pyrazinů tolik zajímám: před lety sem do Česka jezdíval švýcarský vinařský expert pan Schwarzenbach. Pocházel z vinařské rodiny, měli vinařský statek, jeho bratr zůstal na statku a tento pan Schwarzenbach byl na ministerstvu zemědělství, kde měl na starosti ekonomiku zemědělských podniků. Pan Schwarzenbach se znal s prof. Krausem, a tak k nám švýcarský odborník jezdil školit a instruktorovat vinaře jak ve věcech vinohradnických – řez na vysokém vedení apod., tak ve věcech sklepních. Navštívil jsem jeho přenášky několikrát. V té době byl hlavní nosnou moravskou odrůdou Müller Thurgau. Řešili se na tu dobu aktuální, dnes možná spíše úsměvné problémy – kdy sklízet hrozny MT – zda při 14°, 16° nebo při 18°, protože vyzrátý nevoní ve víně – ano, tak to skutečně bylo. Tak jsem při jednom setkání Dr. Schwarzenbachovi položil tuto otázku na Müller Thurgau – kdy je ten správný okamžik pro sklizeň, aby kvalita vína byla co nejvyšší. Prozradil, že mají vlastní metodu. V době zrání sledují každý týden zvětšování bobulí. Bobule se stále zvětšuje. V momentě, kdy se bobule přestane zvětšovat, od tohoto termínu za 14 dní jdou sklízet, a to bez ohledu na cukernatost či jiné faktory. Je to doba, kdy bobule optimálně dozrála. To je mimořádně zajímavé. Co dalšího jste se od švýcarského vinaře dozvěděli? Načali jsme tenkrát právě také problematiku, která je blízká pyrazinům. V té době se hovořilo spíše obecně o chlorofylových tónech ve víně. Pan Schwarzenbach nám tehdy vysvětlil, že pokud se ještě bobulka zvětšuje, jsou v ní díky množení a růstu mladých buněk látky způsobující chlorofylové tóny, které se pak dostávají do vína a znehodnocují jeho kvalitu. Zmíněných 14 dní je na to, aby se chlorofylové látky transfomovaly a do vína se již nedostaly. Až jsou buňky starší a vytvoří celulózovou blánu, chlorofylové složky se již do vína nedostanou. Je to pouze u Müller Thurgau, nebo to platí obecně i u ostatních odrůd? Tak je to u všech odrůd. Bohužel u nás jsou ony nezralostní složky zejména vůně hodnoce-

ny pozitivně, protože vůně je jimi intenzivnější. Zmíním ještě jednu zajímavou věc. Je to asi už 40 let, co se začal používat přípravek Folpan, resp. jeho účinná složka, dříve pod obchodním názvem Ortofaltan. Pokud se tento přípravek použil 4 až 5krát proti peronospoře, tak ze všech vín byly Sauvignony. Až takovým způsobem tento přípravek ovlivňoval biochemii révy. Výrobce pak přípravek přepracoval na Folpan, který již tyto vedlejší účinky nemá. Zmíněný Ortofaltan byl uvedeným působením velmi známý – když jsme chodili po sklepech, hned jsme poznali, čím vinař postřikoval. Ale působení na zdání jiné odrůdy není jen z postřiků – ne vzácně můžete dnes ochutnat už i na místních koštech mladá vína třeba Ryzlinku vlašského, který díky použitému kmenu kvasinek voní po banánech a jiném tropickém ovoci. Jenže, k čemu to je, pokud takto uměle bude zasahováno do projevu odrůdy? Souhlasím, mně se to také nelíbí. Jezdím například na Galerii Ryzlink do Bzence. Jeden z vinařů tam měl Ryzlink rýnský, který zakvasil kvasinkami pro Sauvignon. Samozřejmě, odrůdovost vína byla zcela potřena a víno upomínalo spíše na Sauvignon, nikoli na klasický Ryzlink, což není ku prospěchu. Kazíme si to sami. Pane Glosi, v poslední době se hojně diskutuje o kvalitě viničních tratí. Objevují se též názory, že málo využíváme potenciál těch nejkvalitnějších viničních tratí, které jsou často zpustlé, a bohužel se preferuje vinařit na místech, která jsou snáze dostupná a obdělávatelná, ale potřebná kvalita místa zde není. Jak pohlížíte na tuto problematiku vy? Považuji systém dotací do vinohradnitví za nedomyšlený, nepromyšlený. Místo toho, aby byly preferovány ty nejlepší tratě, dávají se dotace plošně, bez rozdílu, a to není dobře. Systém je evidentně nastaven ve prospěch velkopěstitelů hospodařících na velkoplošných vinicích. Pokud se podíváme do historie, musíme konstatovat, že panovníci měli svůj systém podpory vinařství velmi dobře propracovaný. Věděli, že kvalitní, dobře úrodné půdy je nedostatek a že je třeba ji využít pro pěstováni potravinových plodin. Révě se tedy již tehdy vyhrazovala ta místa, která byla nesnadno obdělávatelná a zejména na chudých půdách, kde by každá jiná plodina pořádně nezarodila. Réva je hluboko-

kořenící, nepotřebuje tolik živin a vody a tato místa dokázala využít. A samozřejmě se vědělo, že vysoká kvalita vín je právě z těchto míst. Hovoříme o věcech, které vzešly ze zkušeností generací a generací vinařů, kteří s révou žili, pracovali s ní a všímali si souvislostí. Osvícenost panovníků spočívala i v tom, že měli velmi blízký kontakt s místními lidmi. Měli své tzv. horné, kteří byli z místa, znali terén, byli velmi odborně zdatní a měli také odpovídající pravomoci. Jenže dnes je situace zcela opačná – o vinařských věcech rozhodují úředníci… …kteří nejen nemají k vinařství vztah, ale často ani odbornou kvalifikaci, nemají kontakt s lidmi a o oboru mnoho neví. Nedivím se pak, že některé kroky směřují tam, kam by dle mého směřovat vůbec neměly. Vraťme se k systému rozdělování dotací. Máme zde MZe ČR, SZIF a další instituce. U této věci musím konstatovat, že nastavování systému dotací z MZe funguje nedobře a často bez dostatečné konzultace s vinaři. Jádro problému je v podstatě úřednictva. Dřív, když došel nějaký člověk na ministerstvo jako zaměstnanec, měl za sebou praxi. Když se podíváme na známá jména do historie, vždy vidíme, že to byli lidé, kteří měli za sebou praxi, již absolvovali hned po škole. Tito už zkušení odborníci měli pak zcela jiné úhly pohledu a způsob myšlení než dnešní úředníci. Ti jsou dnes odborníci na úřadování. Neznají však problematiku odborných detailů, nemají dostatečný kontakt s praxí. Dalším velkým problémem je komunikace s takovým úřadem – je to instituce, která je uzavřená sama pro sebe, nepřipouští si další komplikace s odbornými organizacemi na problematiku navazujícími. Systém dotací je takový, že většina jde dnes z EU a část k nim přidává náš stát. Dotace mají určitá kritéria. Problém je ovšem v tom, že tato kritéria stanovují často lidé, kteří nemají dostatečnou odbornou kvalifikaci, a jak už jsem zmínil, chybí jim kontakt s praxí. Pokud se do stanovování těchto pravidel nezapojí více ti, kterých se to týká, nebude to nikdy dobré. Když se podíváme na kritéria, která byla stanovena k dotacím v rámci Programu rozvoje venkova, tak se některým z nich musím doslova zasmát. Čiší z nich úředničina a naprosté odtržení autorů od reality a praxe. Autoři podle mého názoru nemají snad ani tušení, že je zde nějaké vinařství, že jde mimo jiné o údržbu krajiny a o udržení obyvatelstva na venkově.

236

(5/2009)

Nechci být advokátem úředníků, nicméně se domnívám, že je zde dnes už jakási svázanost tím, co vyžaduje Brusel… Ale samozřejmě, nějaká kritéria tam nastavena být musí. Jenže se domnívám, že by mělo jít jen o jakési nasměrování, a ne o nesmyslná omezení, jakým je například stáří žadatele. Konkrétním případem je příspěvek na vybudování drátenky vinice – pokud má žadatel 60 let, nemá šanci na příspěvek dosáhnout, protože dostane nižší bodové ohodnocení. Nikoho nenapadlo, že pokud starší vinař nebude již mít sil, tak vinici prodá nebo přenechá někomu dalšímu, kdo na ní bude pracovat. Nikdo nebere v potaz, že vinice se dostane do svahu, do míst, která, jak již jsem vysvětloval, by měla být především podporována, a bude už jednou tam. Je to investice, která zde přetrvá, bude zde dalších 20 či 30 let. Přesun na kvalitní tratě je z dlouhodobého hlediska prospěšný a pro naše vinař-

ství bezesporu výhodný. Budování jména viniční tratě taky není záležitost jedné sezony a vyžaduje dlouholeté úsilí a nemalé prostředky. Například kolem vinice Šobes po letech vyvstaly soudní pře… (poznámka autora – v době uzávěrky tohoto čísla VO byl již medializován rozsudek, který definitivně přiřkl vinici společnosti Znovín Šatov) Přesně tak. Copak kolem Šobesu by byl takový rozruch, kdyby tam dodnes hospodařili nějací soukromníci, kteří by nebyli schopni se jak odborně, tak marketingově domluvit? Rozhodně si to nemyslím, naopak se domnívám, že by byl už dnes zpustlý, zarostlý náletem a plevely. Jenže, takových poloh jako Šobes, srovnatelných kvalitou i malebností místa, máme na Moravě mnoho, jen se o nich neví – často také proto, že jsou právě pusté a neobdělávané. Problémem v tomto ohledu je často velká vlastnická rozdrobenost – malé parcel-

ky uzkých nudliček, pokud k tomu ještě připočteme případné v minulosti proběhlé terénní úpravy, není se čemu divit. Ano, malí vlastníci těchto pozemků nemají tu sílu dát místu velké jméno, jak se to podařilo Znovínu se Šobesem, kterému dal hodnotu. Vraťme se nyní zpátky k systému dotací. Na některé z nich je požadována výměra nejména 20 arů, na jiné dosáhne pěstitel dokonce až od jednoho hektaru… Ano, situace není příznivá. Na jednu stranu chceme zvelebovat krajinu, vyhlašujeme chráněná území, ale na druhou stranu necháme zplundrovat kus kulturní krajiny, kterou naši předkové obdělávali po mnoho staletí. Pusté pozemky, zarostlé nálety křovin, plevely, se zbytky opěrných konstrukcí vinic – na to není věru hezký pohled, to krajinu doslova hyzdí. Otázky pokládal a rozhovor zaznamenal Richard Stávek

Historické události a osobnosti v minulém století – významná výročí v roce 2009 – dubnová a květnová výročí Na místo vinařského komisaře v Hodoníně po odchodu Antonína Markanta byl jmenován Karel Votruba. 1909, VO, č. 4, str. 67 Ministr zemědělství jmenoval Karla Votrubu zástupcem tajemníka pro vinařství a ovocnictví Ministerstva zemědělství v Praze. Moravští vinaři ocenili jeho přínos pro vinařství na Moravě. 1919, VO, č. 5, str. 62 17. dubna 1929 Ing. Josef Blaha, asistent Zemského výzkumného ústavu v Brně a tajemník Ústředního svazu vinařů ČSR, byl prohlášen doktorem věd technických na VŠT v Brně. 1929, VO, č. 6, str. 40 Bedřich Pštross, někdejší vinařský inspektor v Mutěnicích, pak ředitel Rolnicko-vinařské školy v Litoměřicích byl v těchto dnech jmenován ředitelem Zemského pomologického ústavu v Praze-Ruzyni. 1939, VO, č. 4, str. 83 Ze Slovenska byli dále přeloženi Josef Sedláček, státní vinařský inspektor v Malé Toroni do Mutěnic, Ing. Richard Lepka z Brezna nad Hronom do Státní révové a ovocné školky ve Velkých Pavlovicích. 1939, VO, č. 4, str. 83 18. dubna 1939 byl pohřben sklepní inspektor Josef Lehký. Pocházel z vinařské rodiny v Brně, po studiích na mělnické škole a praxi v rodinném sklepním podniku a praxích v zahraničí byl nejprve zaměstnán jako úředník státní kontroly v Brně, pak jako sklepní inspektor od r. 1920 v Košicích, odtud se pak po řadě let vrátil k inspekci do Brna. 1939, VO, č. 5, str. 100 29. dubna až 1. května byla ve Velkých Pavlovicích uspořádána celosvazová výstava vín Českého zahrádkářského a ovocnářského svazu. Hodnoceno bylo 2300 vzorků, z toho získalo zlatou medaili 483 vzorků. Na doprovodném

semináři přednášeli naši přední odborníci Ing. V. Hubáček, Ing. V. Křivánek, Ing. P. Ackermann a další. Výstavu navštívilo přes 6 tisíc účastníků. 1979, Vinohrad, č. 2, str. 45 a č. 8, str. 186 Ing. Josef Horák, středoškolský profesor vinohradnictví na mělnické škole, zemřel 21. dubna 1989 ve věku 69 let. Byl znám jako vynikající odborník ve vinohradnictví a velmi aktivní v Cechu českých vinařů. 1989, Vinohrad, č. 7, str. 166 Ing. Václav Švejcar, Csc., oslavil 25. dubna 1999 své 75. narozeniny. Vinařům je znám jako vynikající odborník, středoškolský a vysokoškolský učitel, publikoval mnoho odborných článků, dále autor odborných knih a vysokoškolských skript, činný v ČSAV, oceňovací komisi, Svazu zahrádkářů atd. Až do důchodu byl na zahradnické fakultě MZLU v Lednici. 1999, VO, č. 3, str. 88 V Hodoníně byla ve dnech 23.–25. května 1909 uspořádána výstava moravských vín Zemským vinařským spolkem pro Markrabství moravské. 1909, VO, č. 5, str. 73 a č. 6, str. 94 Zemský vinařský spolek pro Království české přijal na valné hromadě Vinařský obzor též za svůj spolkový časopis. 1909, VO, č. 5, str. 88 6. května 1939 zemřel v Dolních Kounicích Antonín Mráček, který byl jedním z nejstarších členů ZVS pro Moravu a velmi pokrokovým vinařem, jenž měl velký vliv na zavádění nových metod ve vinařství ve svém městě i okolí. 1939, VO, č. 5, str. 102 Ve dnech 7.–10. května 1959 byla uspořádána v Hodoníně celostátní výstava vín ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, KNV Gottwaldov a ONV Hodonín. Bylo vystaveno 1170

vzorků vín z velkovýroby i od drobných pěstitelů. 1959, Vinařství, č. 8, str. 115 Jan Vlk, vedoucí sklepního hospodářství SZTŠ, obor vinohradnictví, ve Valticích, se dožil dne 3. května 1979 60 let. Po absolvování valtické školy prošel vinařskou praxí v Mutěnicích, Bzenci, Příměticích, Mariboru ve Slovinsku, Eisenstadtu v Burgenlandu a ve firmě Kučera ve Vídni. Po válce nastoupil jako vedoucí viničního a sklepního hospodářství SZTŠ ve Valticích, které nepřetržitě řídil 34 let. 1979, Vinohrad, č. 6, str. 142 Antonín Zikmund se narodil 26. května 1939 v Rudolci, absolvoval mistrovskou ovocnicko-vinařskou školu ve Valticích, kde byl pak zaměstnán na školním statku. Zajímala ho nejen réva, ale též meruňky a broskve. Od r. 1963 do r. 1970 byl mistrem odborného výcviku a zasloužil se též o rozvoj technologického zařízení školy. V r. 1970 odešel do MVZ, provoz v Brně na Úvoze 5, kde byla výroba dezertních vín. Zde vynikal jako velmi dobrý odborník. 1989, Vinohrad, č. 6, str. 142 12. května 1989 ve věku 78 let zemřel Bohuslav Komenda, odborný učitel na SZTŠ v Mělníku, později středoškolský inspektor. Obětavě vykonával funkci tajemníka Cechu českých vinařů. 1989, Vinohrad, č. 7. str. 166 Dne 30. května 1924 se narodil prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., v současné době nejvýznačnější vinohradnický a vinařský odborník v naší zemi. Ve Vinařském obzoru je široce popsána jeho obrovská práce pro náš obor. V r. 1999 se dožil 75 let. 1999, VO, č. 5, str. 166 Podle uvedených pramenů sestavil Ing. Drahomír Míša

(5/2009)

237

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Vinný zákon v praksi producenta a obchodníka vínem Přednáška sklepního státního inspektora Ant. Markanta na valné hromadě spol. hostinských v Hradci Králové dne 25. února 1909. Velectění pánové! Roku 1907, byl vládou rakouskou vydán nový zákon, týkající se výroby, ošetřování a prodeje vína, který nabyl platnosti 1. prosince 1907. Tento nový zákon upravuje veškerý prodej vína hroznového v Rakousku, a poněvadž jsou v něm předpisy namnoze snad pro laika nejasné, avšak pro nezachování těchto předpisů dosti vysoké tresty se ukládají, jest v zájmu všech těch osob, které prodejem vína neb jeho výrobou se zabývají, aby předpisy v novém zákoně obsažené aspoň zhruba znaly. Prve, než přistoupím ku objasnění všech bodů v zákoně obsažených, dovolím si stručně vylíčiti, proč byl nový zákon o výrobě a prodeji vína vydán. Po smyslu zákona o prodeji vína z r. 1880 ř. z. 120 bylo dovoleno v Rakousku vyráběti tak zvaná umělá vína a polovína; prováděcím nařízením k tomuto zákonu bylo též dovoleno zřediti mošt vinný vodou a zlepšiti opět přísadou cukru neb líhu. Následkem toho volného zákona povstaly záhy celé továrny, které výrobou umělého vína a polovína se zabývaly. Podniky tyto dosáhly v několika letech značného vlivu na celý obchod vinný v Rakousku, kterému v krátké době se strany konsumentů byla podryta veškerá důvěra. Nedůvěra v nesolidnost obchodu vínem postihla však nejen velkoobchody, zabývající se též výrobou polovín, nýbrž občasně i solidní závody vinné, nemající s výrobou umělou ničeho společného. Dané povolení ku výrobě umělých vín a polovín ve smyslu zákona z r. 1880 posilnilo nejenom stále se vzmáhající nedůvěru oproti skutečně přírodnímu vínu, nýbrž vyrostla i přírodnímu produktu značná konkurence. Zvláštností např. byla ta okolnost, že existovaly v Rakousku továrny na umělá vína, že mnohé velkoobchody vyráběly polovína, avšak konsument, hostinský a maloobchodník, musili platiti vždy jen vína přírodní, poněvadž vína umělá dostala v místě výroby všemožná pojmenování, jenom pravdivému názvu »víno umělé« se dotyční vyrabitelé úzkostlivě vyhýbali. Další následek zákona z r. 1880 byl pak ten, že v Rakousku a podobně i v Uhrách nabyla výroba vín umělých, polovín (petiotesování, gallisování) takového rozměru, že majitelé vinic nemohli svůj produkt obstojně zpeněžiti, namnoze vůbec nebylo možno přírodní vína za obvyklou cenu prodati.

Zákon o potravinách z r. 1896 nezměnil na věci téměř ničeho, neboť lučební rozbory jednotlivých výzkumných stanic se mnohdy různily, tak že soudce byl nucen vyřknouti rozsudek osvobozující, nebylo-li víno zdraví škodlivé, třebas chovalo různé přísady a bylo i vodou zředěno. Poměry tak povážlivými trpěl v prvé řadě vinař, a musíme tudíž uznati, že stálé volání z kruhu producentů po důkladné nové zákonité úpravě o výrobě a obchodu vínem bylo spravedlivé a velenutné. Proto také zejména dolnorakouští a tyrolští vinaři, kde ve značné míře petioty se vyráběly a tím existence mnoha malovinařů byla ohrožena, žádali neustále vládu o vydání nového zákona na ochranu přírodního vína, až konečně se jim v roce 1907 vyhovělo. Novým zákonem ze dne 12. dubna 1907 zrušuje a zapovídá se veškerá výroba vín umělých a polovín, čímž docílili zejména vinaři rakouští a tyrolští velikého úspěchu. Aby obchod vinný nabyl půdy reelní v celé říši rakousko-uherské, zavázaly se Uhry do 1 roku vydati rovněž podobný zákon o výrobě a prodeji vína, který také v roce 1908 byl vypracován a 1. ledna 1909 nabyl v Uhrách platnosti. Zákon uherský v mnohém jest podobný rakouskému a odchyluje se jen u výroby vín slazených, kterážto výroba podle nového uherského zákona stává se nyní v Uhrách nemožnou. Zákaz výroby vín slazených v Uhrách byl hlavně na ochranu vín tokajských (dessertních) do nového zákona pojmut. Podstatná další odchylka u uher. zákona jeví se v tom, že v Uhrách je dovoleno ve špatném ročníku do moštu přidati nejvýše 4 kg cukru, kdežto dle rakouského zákona je přísada cukru do moštu libovolná. Konečně chrání nový uherský zákon do nejmenších podrobností výrobu a prodej vína tokajského, takže takovou provenienci dosud žádné víno nejen v Rakousku, ale i v celé Evropě nemá. Kdyby např. obchodník, hostinský, vinárník a p. prodával tokajské, jest ve smyslu rakouského a uherského zákona zodpovězený, že skutečně pravé tokajské konsumentu se prodává, neb nabízí. Dovolím si nyní po stránce věcné a odborné celý celý zákon o výrobě a prodeji vína v Předlitavsku objasniti: Zákon nový především v § 2. přesně stanoví, co jest vinný nápoj: ad § 2. Víno je nápoj, povstalý kvašením lihovým z moštu vinného neb z rozmačkaných čerstvých vinných hroznů. Vinný mošt je tekutina, vyrobená z čerstvých vinných hroznů.

Ovocná, bobulová neb sladová vína, jakož i medovinu nelze ve smyslu tohoto zákona za vína pokládati. Rovněž nepodléhají tomuto zákonu lékarnické přípravky, které ministerstvem vnitra, jakož i nejvyšším zdravotním úřadem co vína léčivá se označují. Sem patří též mošt sterilisovaný, t. j. mošt, ve kterém zahřátím byly veškeré zárodky kvasné aj. usmrceny. ad § 3. Zde zákon dovoluje ošetřování vína v takové formě, aby ve své podstatě nevzalo změnu; sem patří zejména filtrování, stáčení, pasterování, vzdušení, zmrznutí vína aj. Dovoleno jest též při ošetřování vína přidati malé množství neškodných látek. Tak např. je dovoleno u kyselých vín přidati uhličitan vápenatý, v zájmu celkového charakteru vína doporučuje se však při odkyselení upotřebiti nejvýše 130 gr uhličitanu vápenatého pro 1 hl vína. (Jiný způsob odkyselení, kupř. uhličitanem draselnatým aj., není dovolen.) Při vínech onemocnělých jest dovoleno nejen síření, nýbrž i přísada nejvýše 1% čistého 95% líhu neb cognacu neb vinné kořalky. Rovněž dovoluje § 3. přísadu nejvýše 1 gr kyseliny vinné, jakož i 5 gr natriumbisulfitu (dvojsiřičitan sodnatý) pro 1 hl. Natriumbisulfit lze výhodně použíti u vín náchylných k hnědnutí a zlomení. Líh, obyčejně ¼–½ litru, používá se s prospěchem při odstranění křísu (plesnivý povlak na povrchu vína) ku dolití vína v sudě. Víno křísovaté, předem plesnivého povlaku z větší části zbavené, malým množstvím líhu dolité, již nekřísovatí, aneb jen vyjímečně. Nutno však poznamenati, že do vína zdravého jest jakákoliv přísada líhu (tudíž ani 1%) zakázána. Líhem smí se též vyplachovati láhve a připravovati čeřidla (vyzí aj.). Víno smí se čistiti následujícími čeřidly: vyzím, gelatinou, bílkem, čerstvou krví, čerstvým mlékem, bílkovými praeparaty, čeřicí hlinkou, kaolinem, taninem a extraktem z vinných peciček. Síření vína může se díti buď sírou plátkovou neb i tekutou, ovšem musí býti čistá bez příměsku arsenu a smí víno ke konsumu určené obsahovati nejvýše 8 mgr. kysličníku siřičitého. Poněvadž jsem během své krátké působnosti jako sklepní inspektor dosti případů zjistil, kde víno bylo přesířené, tudíž k prodeji neschopné, dovoluji si zvláště na to upozorniti, že taková vína přetočením do konví (nikoliv průtokem) kysl. siřičitého zbaviti, an jinak prodej vína přesířeného je trestným. Zvláště v takových případech, kde např. vinárníci neb i hostinští mošty z vinařských krajů potahují a tyto v zájmu dopravy silně se síří,

(5/2009)

238

dlužno vzdušením a stáčením přebytečnou síru, resp. kysl. siřičitý z moštu neb vína odstraniti. § 3. dovoluje též překvašování vín hotových a zpravidla překvašují se vína chybná neb i nemocná, např. po plesnivině páchnoucí a p. Děje-li se překvašení přísadou moštu a kulturami kvasnicovými, nelze ve smyslu nového zákona proti této manipulaci ničeho namítati. Použije-li se ku překvašení cukru zejména v době, kdy mošt není možno si opatřiti, jest k této manipulaci zapotřebí povolení od polit. úřadu první stolice (okr. hejtmanství). Kdo tudíž míní sobě víno jakékoliv překvašením, přísadou cukru a kultur kvasinkových zlepšiti a napraviti, musí o povolení zažádati a v žádosti úvésti, mnoho-li vína a jak velké množství cukru zamýšlí ku překvašení upotřebiti. Vína překvašená nesmí se již ve smyslu § 7. odst. 1. pod názvem »víno originelní« prodá-

vati; názvy jiné v obchodě vínem obvyklé jsou ovšem přípustné. Příklad: Obchodník překvasí 10 hl rýzlinku rýnského přísadou cukru a kulturami kvasinkovými; překvašené víno smí prodávati pod názvem »rýzlink«, »rýzlink rýnský«, nikoliv však jako »rýzlink originelní«, rýzlink přírodní a p. Samozřejmo, že cukr ku překvašení nesmí se rozpouštěti ve vodě, nýbrž jen ve víně. Rovněž nesmí se nyní víno dolévati vodou a líhem ani petiotem (patoky, grul aj.) aneb snad víny ovocnými neb maltonovými a p. Ve smyslu § 3. dovoluje se též víno červené přibarviti čerstvými matolinami (slupky z modrých hroznů) aneb víno bílé karamelem, t. j. páleným cukrem třtinovým neb řepným. Jiná barviva aneb karamel vyrobený z jiného než v zákoně výslovně uvedeného cukru se přidávati nesmí.

ad § 4. Zde musím především upozorniti, že tak zvané sladké, tučné, rustské, muškátové samotoky, jak dosud se namnoze prodávají, jsou vesměs vína slazená cukrem, upravená pomocí výtažku hrozinkového, a že tato vína ve smyslu § 7. nesmí se jako samotoky prodávati. Výjimkou jest zde víno desertní (tokajské), víno Santo v jižním Tyrolsku a víno Proseco v Dalmacii. Jinak smí se prodávati samotok tučný jen tehdy co takový, když na zcibebovatělé (zaschlé, zhrozinkovatělé) hrozny nalito bylo víno přírodní a další úpravou z tohoto materialu vyrobeno bylo víno desertní bez přísady cukru a lihu. Týká se tudíž § 4 jen vín sladkých a hořkých, uměle připravovaných. (Pokrač.) Vinařský obzor, str. 74 až 77, č. 5, ročník 1909

Kalendář vinařských akcí DATUM

Hodnocení vín (týká se koštů)

VÝSTAVA

MÍSTO

HOD + KONTAKT

11.–14. 5. 2009

Kurz Sommelier (I. část)

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

tel.: 774 145 438, vin.akad@telecom.cz

15. 5. 2009

Cyklus povídání o víně: Veltlínské zelené a Cabernet Moravia

Regionální TIC a Vinotéka, Masarykova 100, Židlochovice

e-mail: senkyrik@zidlochovice.cz

15.–17. 5. 2009

Víkendový seminář o víně

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

tel.: 774 145 438, vin.akad@telecom.cz

Putování za vínem Slovácka

Kulturní dům Žádovice

tel.: 603 275 122, vinomanak@vinomanak.cz

Kulturní dům

zač. ve 14:00 hod., tel.: 774 430 739

16. 5. 2009 16. 5. 2009

10. 5. 2009 (14.00 h) Výstava vín Němčičky

16. 5. 2009

X. Jubilejní zámecký košt vín v Bučovicích

Státní zámek Bučovice

tel.: 773 646 210, vinari.bucovice@seznam.cz

16. 5. 2009

Žernosecký košt

Velké Žernoseky – kulturní dům

tel.: 602 496 918, ouzernoseky@iol.cz

16. 5. 2009

32. jihomoravská výstava vín v Brně

Kongresové centrum BVV, Výstaviště 1, Brno

tel.: 603 717 189, transvin@volny.cz

16. 5. 2009

Výstava vín v Milovicích

Kulturní dům

tel.: 728 198 682, miloslav.ml@centrum.cz

21.–22. 5. 2009

Hodnotitelské zkoušky

Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice

tel.: 519 352 072, sarka.nadvornikova@vinarskecentrum.cz

23.–24. 5. 2009

XIV. vinné trhy 2009

Čejkovice, okres Hodonín

Obec Čejkovice 518 362 701, info@vinozcejkovic.cz

23. 5. 2009

Putování po blatnických búdách

Blatnice pod Svatým Antonínkem

Obecní úřad 518331225, starosta.blatnice@seznam.cz

23. 5. 2009

Mikulovské vinné trhy

Hotel Zámeček Mikulov

tel.: 602 749 909, hotel@zamecekmikulov.cz

29. 5. 2009

Mladé víno odchází

zámecká terasa zámku Mikulov

tel.. 519 510 005, info@moravinmikulov.eu

30. 5. 2009

Nominační výstava Slovácké podoblasti

Estrádní sál domu kultury, Kyjov

tel.: 602 937 871, pa.navratil@mukyjov.cz

30. 5. 2009

Májové zpívání v Nechorách

Nechory – vinné sklepy, Prušánky

tel.: 518 374 125, 602 501 287, kultura@obecprusanky.cz

30. 5. 2009

Výstava vín šampionů

Zámek Mikulov, Gajdošův sál

tel.: 519 444 568, kultura@mikulov.cz

30. 5. 2009

Den otevřených sklepů

areál sklepů pod Kraví Horou, Bořetice

tel.: 606 608 948, vaclav.petrasek@boretice.cz

5.–6. 6. 2009

6. národní přehlídka – sýry a víno

Prachatice, Velké náměstí 1

tel.: 388 312 273, 608 973 318, kocan@nettel.cz

5. 6. 2009

Hodnotitelské zkoušky

Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice

tel.: 519 352 072, sarka.nadvornikova@vinarskecentrum.cz

12.–15. 6. 2009

Návrat k tradici II. ročník

Přírodní areál „písečňák“ v ul. Pod Sklepy, Terezín u Čejče

tel.: 608 131 453, vinar-terezin@centrum.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz

Konference „Návrat k přirozenému vinařství“ Odbornou vinařskou konferenci s tématem „Návrat k přirozenému vinařství“ a dedikovanou výročí 85. narozenin Prof. V. Krause uspořádá 29. května v aule Zahradnické fakulty v Lednici Svaz vinařů ve spolupraci s MZLU. Událost bude zahájena v 9 hod. a účastníci vyslechnou příspěvky odborníků jak z tuzemska, tak ze zahraničí. Mezi řečníky vystoupí např.

Doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc., Dr. Pál Kozma z Maďarska, Valentin Blatner ze Švýcarska, Prof. Dr. Ernst Rühl a další. Ukončení konference se předpokládá v 15 hod. Vložné bude činit 500 Kč (oběd zahrnut), zájemci se mohou přihlásit výhradně e-mailem (kraus@svcr.cz), počet míst je omezen na 120. (rs)

(5/2009)

239

42. Valtické vinné trhy 2009 Valtické vinné trhy mají několik zásadních rysů, kterými se významně liší od jiných vinařských výstav: 1) především je to vlastní pojetí a náplň výstavy – protože se jedná o trhy, tedy výstavu vín spojenou s následným nákupem vytipovaných vín, zúčastňují se této akce jen vinařští podnikatelé a společnosti, kteří obchodují s vínem; 2) jedná se o velmi vhodně zvolený termín – Valtické vinné trhy se konají vždy v první dekádě května, obyčejně kolem 9. května, kdy už ta vybraná a nazrávající mladá vína jsou buď připravena k lahvování, nebo zčásti jsou již i naplněna v láhvích a začíná jejich prodej; 3) odborné hodnocení vín na VVT je velmi objektivní – v odborných komisích zasedají vybraní a zkušení degustátoři – profesionálové, kteří reprezentují všechny skupiny ve vinařském oboru: výrobce vín, obchodníky s vínem, sommeliery i odborné pedagogy; hod-

nocení probíhá v ideálním prostředí degustačního sálu NVC na valtickém zámku; 4) Valtické vinné trhy slouží profesionálům i milovníkům a ctitelům vín – na rozdíl od jiných vinařských výstav, kterých se zúčastňuje několik stovek návštěvníků, vinné trhy ve Valticích navštěvuje každoročně kolem 5 000 lidí s velmi pestrou charakteristikou; 5) jako organizátoři tak rozsáhlé akce za více než 40 ročníků víme, že tolerance návštěvníků VVT je nezbytná – velká koncentrace vín, ale také návštěvníků vinných trhů v krátkém časovém úseku 2 dnů a v daných prostorách výstavního areálu zámecké Jízdárny a Španělské konírny nemohou poskytnout všem návštěvníkům požadovaný servis a služby tak, jak to někteří méně zkušení a netrpěliví vyžadují. A teď k letošnímu 42. ročníku VVT – servis pro návštěvníky bude vylepšen, a to navýšením počtu stánků s vínem o 3 stánky,

všechna bílá vína budou uložena v chladicích boxech a také bude posílena služba pro zásobování stánků s vínem; chceme udělat degustační zónu i v přilehlém okolí bočního východu z Jízdárny; myslím, že potěšitelná je také informace, že veškeré ceny zůstávají stejné jako vloni; vstupné na výstavní dny bude 50 Kč, chutnačka za 40 Kč, 1 kupon za 5 Kč a katalog bude stát 40 Kč. 42. ročník Valtických vinných trhů obeslalo svými víny 159 vinařů a dodali celkem 953 vzorků vín. Jako každoročně převažují vína z posledního ročníku (2008), kterých je 637, a v kategoriích vína s přívlastkem, kterých je 721. Nejvíce vín je podle očekávání z ČR, a to 796, z Rakouska 82, ze Slovenska 64 a pak také z Argentiny 9 vín, po 2 vínech jsou zastoupeny Francie, Německo, Španělsko a Srbsko a ještě 1 víno z Itálie. Ing. Jan Otáhal, CSc., Valtice

Informace z Vinařského fondu Dne 20. 4. 2009 proběhlo v Brně ustavující zasedání Dozorčí rady Vinařského fondu. Dozorčí rada zvolila za svého předsedu hejtmana Jihomoravského kraje Mgr. Michala Haška, místopředsedou byl pak zvolen předseda zemědělského výboru PSP Ing. Jiří Papež. Dozorčí rada schválila výroční zprávu a účetní závěrku Fondu za rok 2008 – tyto jsou zveřejněny na webových stránkách Fondu. Dále byl schválen rozpočet Fondu na rok 2009 předložený Radou Fondu s doporučením Radě Fondu navýšit kapitolu podpory v retailu. Dne 21. 4. 2009 pak proběhlo letos již čtvrté zasedání Rady Fondu. Rada se zabývala otázkou výběru odvodů za víno a rozhodla o dalším projednání této problematiky v rámci samostatného bodu na příštím jednání. Dále Rada projednala podklady k výběrovému řízení na komunikační agenturu Fondu. Rada se zabývala i rozpočtem Fondu na rok 2009 a rozhodla o jeho navýšení na maximální možnou částku, kterou umožňuje notifikace Fondu Komisí EU, tj. 84 milionů korun, přičemž 8 milionů z navýšené částky je určeno na položku retail. Jedním z hlavních bodů programu bylo projednání Podmínek pro poskytnutí podpory Vinařským fondem pro termín podávání žádostí 1. 7. až 15. 8. 2009. Plné znění Podmínek najdete na www.vinarskyfond.cz v části Podpory. Na tomto místě přinášíme stručný výčet tematických okruhů pro uvedený termín:

1. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor účastníkům přehlídek, soutěží a výstav vín konaných v roce 2009 a 2010, a to účasti na výstavě Hong Kong International Wine&Spirits konané v roce 2009 a na těchto výstavách konaných v roce 2010: Go/Regiontour, Holiday World, Prodexpo Moskva. Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor, max. však 50 000 Kč. 2. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem prostor pro konání přehlídek, soutěží a výstav vín a jejich propagaci konaných v roce 2009 a 2010. Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 10 000 Kč pro místní výstavy, 50 000 Kč pro regionální výstavy, 100 000 Kč pro nominační výstavy a 300 000 Kč pro výstavy s celorepublikovým významem. 3. Podpora úhrady nákladů na konání seminářů, školení a konferencí s vinařskou tematikou konaných v roce 2009 a 2010. Výše podpory: do 80 % nákladů na pronájem prostor pro konání semináře, výrobu podkladových materiálů a odměny přednášejícím a pomocnému personálu, maximálně však 5 000 Kč pro místní školení, 50 000 Kč pro semináře, jejichž význam přesahuje vinařskou podoblast, 150 000 Kč pro celostátní konference.

4. Podpora úhrady nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci akcí na rozvoj vinařské turistiky, a to akcí typu „svěcení, křty vína“, „otevřené sklepy“ a slavnosti vinobraní, konaných v roce 2009 a 2010. Výše podpory na „křty, svěcení vína“ do výše 90 % uvedených nákladů, max. však 5 000 Kč. Výše podpory na „otevřené sklepy“ do výše 50 % nákladů, max. však 100 000 Kč pro akce konané v obci s více než 300 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 25, max. 50 000 Kč pro akce konané v obci s více než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 10 a max. 20 000 Kč pro akce konané v obci s méně než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů minimálně 5. Výše podpory pro „vinobraní“ do výše 50 % nákladů, max. však 300 000 Kč pro vinobraní s celostátním významem, 100 000 Kč pro vinobraní v obcích s více než 300 ha registrovaných vinic nebo obcích, kde význam slavnosti vinobraní přesahuje daný region, 10 000 Kč pro vinobraní v ostatních obcích. 5. Podpora úhrady nákladů na autorské honoráře a výrobu tištěných materiálů, a to propagační tiskoviny vinařských obcí (mikroregionů) do výše 50 % nákladů spojených s výrobou tiskovin, maximálně však 20 000 Kč. (vf)

240

(5/2009)

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230 Čejkovská 35 Svitavská 15 K Vápence 3203/10 Dobšická 2296/4

519 346 236 519 346 238 545 216 311 519 500 516 515 260 600

Na hlavní 276 Krumvíř 14

691 02 Velké Bílovice 691 02 Velké Bílovice 614 00 Brno 692 01 Mikulov 669 02 Znojmo 691 06 Velké Pavlovice 691 08 Bořetice 691 73 Krumvíř

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

Bureš Jaroslav Bureš Jaroslav Hospodářské potřeby – Škodová Anežka NEREZ Blučina PATRIA Kobylí, a. s., prodejna hosp. potřeb ROSENBERG TECHNIC, s. r. o.

Čejč 256

696 14 Čejč

518 361 245

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

519 428 733 519 430 515 519 419 006

Augusty Šebestové 716 691 10 Kobylí

519 440 716

Brněnská 10/58

693 01 Hustopeče

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

Vinařské potřeby, spol. s r. o. Vincoop Mikulov Zámky a semena, Janíček Svatopluk

Národních hrdinů 22 Brněnská 32

690 02 Břeclav 692 01 Mikulov

608 889 967 519 514 259, 602 734 499 519 321 235 519 510 691

nám. Míru 21

667 01 Židlochovice

602 506 537

Svaz vinařů České republiky vyhlašuje výběrové řízení na pozici

Projektový manažer SV ČR Požadavky: – Vysoká škola technického směru – Velmi dobrá znalost angličtiny, další jazyk výhodou – Řidičský průkaz skupiny „B“ – Praxe a zkušenosti s projektovým řízením – Velmi dobrá znalost práce s PC (Word, Excel, PPT, Outlook) – Orientace v problematice vinařství – Ochota cestovat – Spolehlivost, odpovědnost, flexibilita Nabízíme: – Zajímavou a odpovědnou práci, možnosti profesního růstu – Solidní platové a pracovní podmínky – Klouzavou pracovní dobu Nabídky (motivační dopis a strukturovaný profesní životopis) zasílejte co nejdříve; nejpozději do 15. 5. 2009 na e-mail: jiri.sedlo@svcr.cz Další informace můžete získat na telefonu 606 743 231 (Ing. Půček) nebo 606 717 190 (Ing. Sedlo).

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice

Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ

Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství, a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY

autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 999 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč VAZBY ROČNÍKU 2008 590 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč Filosofie vína – Průvodce po Onom světě 220 Kč Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci 495 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

242

(5/2009)

Sklepní ulička Těšické búdy Jak napovídá samotný název lokality, do padesátých let minulého století zde existovaly dvě na sobě nezávislé obce, Těšice a Mikulčice, které se spojily, a zůstal tak po nich jen název sklepní lokality na okraji vinic za obcí v tratích Pusty, Zvolence a Přední Díly. Předkové měli vinice až směrem k Josefovu a také zde vlastnili nějaké sklepy. Jezdili tam s kravami či chodili pěšky a nebylo to věru po ruce. Tak se Těšičané rozhodli zbudovat sklepy poblíž obce. „Bohužel dokumentů o době, kdy těšické sklepy vznikaly, se mnoho nedochovalo,“ uvedl náš průvodce Vít Pavka a dodal: „Snad jakýmsi náznakem alespoň časového období jsou letopočty vyřezané do posledních dřevěných lisů, které se ještě zachovaly. Bohužel nutno konstatovat, že někteří majitelé sklepů neměli k historii vztah, protože mnohé lisy byly relativně nedávno pořezány na otop, jiné se vinou nedostatečné údržby rozpadly a podobně. Naštěstí je zde několik nadšenců, kteří mají tyto dřevěné lisy provozuschopné, a jiní zahajují jejich renovaci,“ Ty ze staveb, které lze ještě nazývat „búdami“, jsou z nepálené hlíny. Někdy začátkem 20. století začaly původně doškové střechy měnit klasické sedlové s pálenou krytinou. K tomu Vít Pavka připojuje: „Typickým stavebním prvkem zdejších lisoven je poněkud přesahující střecha, podepřená vepředu dvěma dřevěnými sloupy. Ve stínu takového dalo by se říci zápraží vinaři sedávali a odpočívali ve vedru u sklenky vína.“ V současné době tvoří Těšické búdy téměř padesát sklepů s přízemními lisovnami. Ne každá stavba odolala v minulých desetiletích lákání úprav, často všelijakých a kýčovitých, použití obkladaček, brizolitu či žaluzií do oken lisoven nebylo výjimkou. Ty, které těchto zásahů byly ušetřeny, dnes volají po rekonstrukci, často docela

Vavrysova búda „Na drahách“ v roce 1926. Foto: Josef Judas, z archivu P. Miroše. zásadní, až záchranné. Jedním z vinařských nadšenců, kteří se pustili do renovace a oprav lisovny, sklepa a také dřevěného lisu, je i Petr Miroš. „Předchozí majitelé stavbu i lis různými zásahy dost poškodili, já jsem se pustil do oprav svépomocí a jde to poněkud pomalu,“ uvedl pro Vinařský obzor Petr Miroš a pokračoval: „Mám určitou vidinu, ale stojí to především na časových limitech. Chci postupně opravit vnitřní prostory, i na střešní krytinu přijde řada – likvidace nevyhovující eternitové krytiny přijde taky na nemalé peníze. Střechu bych chtěl pokrýt když ne došky, tak stylovou ‚bobrovkou‘.“ Něco málo o historii vinařství v Mikulčicích a Těšicích Pěstování vinné révy má u nás prastaré kořeny. Archeologický výzkum na Slovanském hradišti v Mikulčicích prokázal výskyt prošlechtěné révy v zaniklém moravním rameni „Slavník“. Moravský kníže Svatopluk poslal roku 892 svému tchánovi českému knížeti Bořivojovi k oslavě narozenin syna Spytihněva sud znamenitého moravského vína, nevíme ale, zda to bylo zrovna víno mikulčické…

Těšická búda v první polovině 20. století. Foto z archivu Petra Miroše.

Písemný doklad mluví o tom, že roku 1353 prodal Václav z Mikulčic čtvrtinu zdejších vinic Anně z Rosic za čtyřicet hřiven. S jistotou se dá předpokládat, že vinnou révu k nám přinesli i Římané v prvním a druhém století po Kristu. Vpády Bočkajovců, Tatarů a Turků v 17. století, třicetiletá válka (1618–1648) a kurucké vpády na počátku 18. století způsobily zánik mikulčických a těšických vinic a jejich přeměnu v pastviny. Po zániku Kukvic za třicetileté války obdělávali mnozí z Mikulčic a Těšic opuštěné kukvické vinohrady a teprve koncem 18. století a počátkem 19. století jsou zvláště na Těšicku zakládány nové vinice. Je dodnes zachován pres na víno u sklepa Pravomila Kotáska s letopočtem 1780 a sklep Bedřicha Trnky byl postaven v roce 1802, lis nesl datum 1803. Viniční tratě v roce 1827 jsou na Přední Čtvrti, Předních Padělcích podél Josefovské cesty, počátkem dvacátých let 20. století vznikaly vinice na Drahách, na Padělkách a Předních Padělkách, a to již nové odrůdy na amerických podložkách. V Těšicích jsou vinohrady na Předních Dílech, později na Zvolenci Antonín Balun zde v roce 1877 založil vinici. V roce 1890 bylo v Těšických búdách deset sklepů a na Drahách měli búdu Pavel Lacka a Antonín Balun.Ve sklepě pana Handlíře je vřetenový lis z roku 1812. V dnešní době mají Mikulčice 11,2 ha vinic a 51 zaregistrovaných vinařů. Viniční trať se nazývá „Kněžské“. V obci je asi 200 sklepů a búd soustředěných na několika místech obce jako U Cihelny, U Zádruhy, U Hřbitova, Za Hřbitovem, U Myslivecké chaty, Těšické búdy, Za Pernicovým a Na Hledíkově. Zdroj: www.mikulcice.cz Richard Stávek

Z nedělních besed „pod búdama“, rok 1912. Foto z archivu P. Miroše.

(5/2009)

243

Jeden z lisů z roku 1817 je uschován pod venkovním přístřeškem. Vpravo Vít Pavka. Foto R. Stávek.

Některé stavby těšické lokality podlehly necitlivým úpravám, které jsou snad alespoň svědectvím epochy. Foto R. Stávek.

Petr Miroš u lisu z r. 1802 ve své búdě, kterou rekonstruuje. Foto R. Stávek.

Součástí panoramatu zdejších vinic a zahrad jsou i těžební zařízení. Foto R. Stávek.

Fotografie k článku P. Pavlouška ze strany 224

Šedá hniloba na hroznech

Bílá hniloba

Octová hniloba

Hudba pro Vaše vinice • kombinace účinných látek iprovalicarb a folpet • systémová účinnost • široké spektrum chorob: peronospora, bílá hniloba, červená spála, významná vedlejší účinnost: černá skvrnitost, botrytida • preventivní, kurativní a eradikativní (antisporulační) působení proti peronospoře • ekonomické dávkování dle druhu choroby a vývojové fáze révy • zařazení v IP