ãíslo 2, roãník 97/2004
cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)
Vinafisk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem
Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinafisk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitfi ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.
Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES
Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz
V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína
9 771212 788000
a mnoho dal‰ích zajímavostí
262
(6/2007)
Fotografie k článku P. Pavlouška Pohled na odlisťování zóny hroznů ve vztahu ke klimatickým změnám (foto P. Pavloušek)
Zweigeltrebe – ideální prosvětlení zóny hroznů
Zweigeltrebe – intenzivní odlistění
Sluneční úpal
Ryzlink vlašský – zavadání bobulí
Chardonnay – vysoké prekurzory těkavých fenolů
Rulandské bílé – vynikající aromatická zralost
(6/2007)
Vážené čtenářky a čtenáři, asi před 6 lety VO upozornil na podvodné praktiky s pozměňováním výsledků regionální soutěže vín ve Vel. Pavlovicích. Článek vyvolal polemiku a byl posléze i přes pár bezzubých výhružek právníky a soudy ze strany dotčených osob pro velkopavlovické jakousi sebereflexí a podnítil snad v místních vinařských formacích určité změny, které mohly pouze prospět. Čas plyne, ale někdy se mohou i dějiny opakovat. Neuvěřitelný se v tomto kontextu zdá dopis hustopečského místostarosty ing. Teplého (na str. 264 v tomto VO), který byl i jinde medializován. Na podzim loňského roku bylo mezi zástupci z V. Pavlovic a Hustopečí ústně a chlapsky dohodnuto, že Nominační oblastní výstava bude „putovní“ (doposud proběhly 3 ročníky ve V. P.), že její pořadatelství bude rotovat do Hustopečí a další rok třeba do V. Bílovic, jak bylo ostatně doporučeno i Svazem vinařů. V lednu dostali hustopečští garanci Svazu vinařů, stanovili termín a o akci se začalo veřejně hovořit a medializovat ji. Nemít po 3 nominačních výstavách v rukou pořadatelství je pro některé zřejmě oříšek nepřekonatelný. Znamením vývoje věcí budoucích mohlo pro mne být setkání s představiteli sdružení FORUM MORAVIUM Z. Karberem a P. Veverkou a se starostou P. Procházkou přímo na půdě velkopavlovické radnice někdy začátkem jara tohoto roku, kde si ing. Karber kromě jiného stěžoval na rozhodnutí udělení garance hustopečským, a to podivnými argumenty: předem je podezíral z neschopnosti zorganizovat nominační soutěž vín kvůli nedostatku zkušenosti. Čas běžel jak splašený srnec a ejhle, koncem měsíce dubna vinaři obdrželi zavádějící informace (a k 23. 5. byly tyto informace dostupné i na www.forummoravium.cz), že nominační soutěž Velkopavlovicka se koná ve Velkých Pavlovicích, a to týden před již čtvrt roku předem avizovaným hustopečským termínem! Jaká náhoda! Horší „podpásovku“ byste asi těžko vymysleli. Jedná se nejenom o čiré porušení předem dohodnutého, ale zejména o zjevné podvádění vinařů, které jim může způsobit určité komplikace: dokumenty je totiž informují, že úspěšná vína mohou být nominována do dalšího ročníku Salonu vín, což vůbec není pravda. Věřme, že relevantní informace o skutečném stavu věcí se dostanou k vinařům včas tak, aby se mohli správně rozhodnout, kam přihlásí svá vína. Vzhledem k tomu, že sdružení FORUM MORAVIUM obdrželo na své projekty propagace vína v letošním roce dotaci 250 tis. Kč, budeme ve VO tyto aktivity sledovat. Richard Stávek
263
Obsah Richard Stávek: Editorial.......................................................................................................... 263 Z redakční pošty....................................................................................................................... 264 Spolkové informace Martin Půček: Aktuální legislativa........................................................................................ 266 Informace z činnosti SV ČR...................................................................................................... 266 Informace z činnosti Cechu českých vinařů..............................................................................267 Vinařská legislativa Pavel Krška: Certifikáty elektronických podpisů pro registrované vinaře a vinohradníky...........................................................................................................267 Jan Horešovský: Jak se může vinař bránit proti nesprávnému postupu SZPI.....................287 Vinohradnictví Bronislav Pavelka: Ověřování hroznů révy vinné sklizně 2006......................................... 268 Ondřej Antoš: Četnost výskytu letních a tropických dnů v letních měsících na jižní Moravě v období 1961 až 2000...................................................................271 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Cabernet Sauvignon.................................273 Mělník město vína – WINEFEST 2007................................................................................274 Patrik Burg: Novinky z veletrhu INTERVITIS – INTERFRUCTA 2007...............................279 Lubomír Nátr: Jak také jsou vinohrady prospěšné?..............................................................282 Pavel Pavloušek: Pohled na odlisťování zóny hroznů ve vztahu ke klimatickým změnám......................................................................................... 290 Česká republika a Evropská unie Jiří Sedlo, Martin Půček: Jednání AREV (Intervitis Stuttgart) 20. až 24. 4. 2007.............. 285 Vinařská technologie Erich Minárik: Stratégia inokulácie muštu vínnymi kvasinkami.......................................292 Michal Kumšta: Hydroxyskořicové kyseliny – Část 1.: Obecné a antioxidační vlastnosti.....................................................................................................................293 Složitost a význam mikrobiální rovnováhy na povrchu hroznové bobule.......................296 Miroslav Singer: Problémy síření u malovinařů....................................................................297 Erich Minárik: Úloha sterolov v ochrane kvasiniek počas alkoholovej fermentácie........298 Obchod vínem Petr Šimeček: O čem viněty (ne)hovoří – IV. – „Bublinky“ a kódy ze Champagne......... 302 Milan Magni: Tuzemská úspěšná vína bílá: cuvée z Nového vinařství – rehabilitace směsných vín....................................................................................... 303 Helena Baker: Podvody v obchodu vínem „En primeur“.................................................... 304 Zprávy...................................................................................................................................... 304 Značka „Vína z Moravy, vína z Čech“ pohledem moravských a českých vinařů........... 311 Vinařství v zahraničí Richard Stávek: BIOFACH nabídl biovína z celého světa.................................................... 305 Vinařské aktivity Petr Hynek: Valtické vinné trhy oslavily čtyřicítku............................................................ 307 Petr Hynek: Kvasinka vinná má v Hustopečích svůj pomník............................................. 308 Konference České a moravské vinařství – 3. rok v EU..................................................... 309 Zprávy z domova i ze světa........................................................................................................310
264
(6/2007)
Vinařský obzor číslo 6, ročník 100 (2007) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 59 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 99 Kč (včetně 5% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 40 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 73 Kč (včetně 5% DPH)/celý ročník 466 Kč (včetně 5% DPH)/ Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3 e-mail: predplatne@abompkapa.sk tel. 02/444 588 21, 16; fax: 02/444 588 19 zelená linka: 0800 188 826 Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 29. 5. 2007 Toto číslo vychází 5. 6. 2007 ISSN: 1212–7884
Vinařský obzor ®
Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.
ERRATA Ad VO 4, str. 182, „Blatnice pod Svatým Antonínkem čili Chvála bílého“ – správně mělo být uvedeno, že Blatnický Roháč uspěl na světové výstavě vín v Paříži roku 1896, nikoli v roce 1880 na světové hospodářské výstavě. (red) Ad VO 5, str. 215, článek „Přípravky na ochranu rostlin...“ Důležité upozornění: Na základě Mimořádného rostlinolékařského opatření ze dne 12. 3. 2007 se zakazuje od data 30. 3. 2007 uvádění na trh a používání přípravku EUPAREN MULTI a přípravku HATTRICK. Autor příspěvku psal v článek v době, kdy toto opatření nebylo ještě v platnosti a oprava se dostala do redakce až po uzávěrce VO5.
* Putování za vínem Slovácka V sobotu 12. 5. uspořádala organizace Českého zahrádkářského svazu s příspěvkem Vinařského fondu první ochutnávku vín z oblasti Slovácka v Žádovicích. Návštěvníci mohli v kulturním domě porovnat vína regionu Bzenecko a Kyjovsko, objevila se tu však i vína z větší dálky, např. ze slovenské Skalice. K ochutnávání bylo připraveno kolem pěti set vzorků, z toho dvě třetiny bílých, třetina červených. V přízemí měli nachystány stánky větší vinaři oblastí, na ochozech se prezentovali drobní vinaři. Ti měli svá vína zařazena podle odrůd a bylo opravdu z čeho vybírat! Návštěvníci v závěru hlasovali vyplněnými kupony o nejlepší vystavené víno. Z bílých nejvíc chutnaly Sauvignony – jeden z vinařské firmy Šebesta, druhý z Vinařství Šalša. V červených zabodoval Cabernet Moravia od Miroslava Formana. Příjemnou atmosféru podtrhla
cimbálová muzika a dobré pečivo z Varmužovy pekárny. Před budovou se na roštu otáčela dvě selátka, pochutnat jsme si mohli i na klobáskách. Prostředí bylo příjemné, lidé vstřícní a letošní návštěvníci určitě rozšíří pochvalu tak, že příští rok bude „narváno“. Jarmila Kubíčková * Vážená redakce, v prosinci min. roku poslalo město Hustopeče na Svaz vinařů ČR žádost o udělení garance SV ČR výstavě vín v Hustopečích, která by byla současně Nominační soutěží vín Velkopavlovické vinařské podoblasti pro rok 2007. Po dohodě mezi SV ČR a Národním vinařským centrem ve Valticích představenstvo Svazu rozhodlo garanci Hustopečím udělit za předpokladu dodržení Statutu nominačních výstav. Toto rozhodnutí obdrželo město Hustopeče 22. 3. 2007, datum konání Nominační výstavy bylo stanoveno na pátek 15. 6. 2007, s předchozím výběrem vzorků a jejich odborným hodnocením začátkem měsíce června. 9. a 10. května byly poštou všem vinařům Velkopavlovické vinařské podoblasti odeslány Statuty této Nominační výstavy vč. přihlášky vín do ní s průvodním dopisem, který sděloval vinařům další potřebné informace. Nemilým překvapením pro nás pro všechny bylo vyhlášení sdružení FORUM MORAVIUM z Velkých Pavlovic s datem 30. 4. 2007 o tom, že týden před řádně schválenou hustopečskou Nominační soutěží vín pořádají Velké Pavlovice Nominační soutěž vín také. Na náš dotaz nám SV ČR sdělil, že tato soutěž však nemůže sloužit k zařazení zúčastněných vín do Salonu vín České republiky ve Valticích a pro přihlášené vinaře to bude nemilé překvapení. Ing. Jiří Teplý, místostarosta města Hustopeče
Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru Název Břoušek a Miklík BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby Bureš Jaroslav Bureš Jaroslav Bureš Jaroslav
Adresa Národní třída 38 Žižkovská 1230 Čejkovská 35 Svitavská 15 K Vápence 3203/10 Dobšická 2296/4 Ořechová 1 Na hlavní 276 Krumvíř 14
Místo 695 01 691 02 691 02 614 00 692 01 669 02 691 06 691 08 691 73
Štěpánová Eva
Březí 20
691 81 Březí
Vincoop Mikulov Zámky a semena, Janíček Svatopluk
Brněnská 32
692 01 Mikulov
telefon 518 321 821 519 346 236 519 346 238 545 216 311 519 500 516 515 260 600 519 428 733 519 430 515 519 419 006 519 514 259, 602 734 499 519 510 691
nám. Míru 21
667 01 Židlochovice
602 506 537
Hodonín Velké Bílovice Velké Bílovice Brno Mikulov Znojmo Velké Pavlovice Bořetice Krumvíř
(6/2007)
Velký vinařský slovník kolektiv autorů, 396 stran + 36 stran barevná příloha, váz., formát 200 x 225 mm, cena 590 Kč, ISBN 978-80-86031-70-5
265
590 Kč (vč. 5% DPH)
Publikace navazuje na koncepci předchozího Vinařského slovníku, který se setkal s velmi příznivým přijetím a vyšel v několika vydáních. Také tento nový slovník plní funkci slovníku výkladového (v češtině) i jazykového (němčina, angličtina, francouzština). Příslušná hesla jsou však inovována a podstatně se zvýšil jejich počet. Výběr hesel i výklad reagují na nejnovější poznatky ve vinohradnictví, o ochraně a pěstování révy vinné i rozšiřování nových technologií při výrobě vín a o naše i evropské právní normy, kterými je působení v oboru vymezeno. Slovník poskytuje relativně ucelený přehled o vývoji a stavu oboru u nás a základní informace o vinařství ve světě. V reakci na vzrůstající zájem a znalosti obchodníků a milovníků vína byla oproti minulému slovníku posílena i hesla týkající se zatřiďování vín, posuzování jejich kvality a konzumace. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
266
(6/2007)
Aktuální legislativa Tak se v tomto, z hlediska počasí, bláznivém roce dostáváme k jeho přelomu a pravdou je, že za tuto dobu se přihodila řada zajímavých událostí. Hlavně včasný příchod léta, ano záměrně píši léta, neboť žádné jaro ani nebylo, nás všechny překvapil a asi réva vinná byla nejvíce překvapenou slečnou, následně nějaké ty mrazíky, které více či méně nadělaly drobné starosti, ale rozhodně neuškodily významně pro budoucí sklizeň, a koneckonců problém sucha, o kterém prozatím nikdo z nás neví, co v budoucnu s révou provede. Doufejme, že nás nedovede do stavu, kdy budeme mít opravdové sucho v bečkách. Vždycky nějak bylo a vždycky nějak bude, říká staré dobré přísloví, ale musíme dodat – jen aby nebylo hůř. Poslanecká sněmovna PČR projednala v tomto přeschlém období v prvním čtení novelu zákona o vinohradnictví a vinařství, kterou předložila skupina sociálně-demokratických poslanců a jednoho zástupce komunistické strany a která navrhuje změnu návratných finančních podpor Vinařského fondu poskytnutých před vstupem ČR do EU na výsadbu vinic, na podpory nenávratné. Před vlastním projednáním ve sněmovně se návrhem zákona zabývala vláda, která k němu jednomyslně přijala usnesení, kde se hovoří, že vláda nesdílí názor, že návrh zákona odstraňuje nerovnost mezi příjemci tehdy poskytovaných různých podpor na výsadbu nebo obnovu vinic, tedy těch z Vinařského fondu a Ministerstva zemědělství. Onen rozdíl byl v tom, že ti co požádali o dotaci z MZe, tuto obdrželi v plné výši, a ti co požádali u VF obdrželi ½ formou nenávratné dotace a ½ ve formě návratné podpory. Faktem také je, že ti co žádali u VF, činili tak s veřejným příslibem poslanců napříč politickým spektrem před vstupem do EU, kteří slibovali následnou legislativní změnu povahy půjčených financí na nenávratné podpory. Vinaři tedy v té době měli možnost volby. Ovšem volby s vědomím, že v době rozhodování nebyla známa výše podpory (MZe a VF). A zde je ten zásadní problém, kdy jde o budoucí nutné srovnání pravidel. Druhým argumentem vlády je fakt, který je nepopiratelný, a sice nutná notifikace podpory u Komise ES jako nové podpory zemědělcům. Navrhovatelé argumentovali možností tříletého přechodného období, které vláda označila jako neaplikovatelné. Každopádně ať tak či onak, tento stav skončil 30. 4. 2007 a nyní je na podporu třeba pohlížet jako na novou podporu ve smyslu nutné notifikace. Poslanecká sněmovna projednala návrh v 1. čtení a propustila tuto novelu k projednání v zemědělském výboru. Nyní je tedy na poslancích, jak se postaví k tomuto návrhu a rozhodnou o jeho dalším osudu. SV ČR bude bedlivě tuto novelu sledovat a informovat o důležitých momentech legislativního procesu. Stejně tak jako je sledována na domácí scéně výše zmíněná záležitost, tak pokračují práce na připravované reformě SOT s vínem. Rada ministrů projednala tento návrh s tím, že souhlasí s návrhem na redukci finančních prostředků určených pro likvidaci vína (destilace) a vyjádřila částečný nesouhlas s masivním klučením, které Komise navrhuje. Rada v tomto případě konstatuje, že je nutno dát větší pravomoci regionům o této skutečnosti rozhodovat. Evropský parlament projednal tuto záležitost a přijal usnesení korespondující s doporučeními zemědělského výboru EP. Lze konstatovat, že usnesení je v souladu s představou pozice České republiky až na jednu výjimku, kde dává možnost Komisi připravit návrh, který by finanční prostředky rozpočtu pro víno rozděloval podle pravidla velikosti plochy vinic nebo podle historie čerpání finančních prostředků. Díky tomu, že ČR, ale také ostatní nové členské vinařské státy, jsou v EU jen krátce, je tento návrh pro nás nepřijatelný. Tyto státy žádnou historii čerpání financí nemají. Nyní Komise připravuje legislativní znění reformy, které by mělo být předloženo před „bruselskými prázdninami“. Vzhledem k tomu, že EP je v tomto případě spolurozhodujícím článkem legislativního procesu, musí Komise respektovat přání Parlamentu a svůj návrh připravit v souladu s přáním EP, ale stejně tak s přáním Rady. Po zveřejnění legislativního návrhu dojde k projednání v Radě a následně Evropském parlamentu, které lze očekávat v průběhu podzimu 2007, ale spíše až jara 2008. Osobně nevěřím, že EP stihne projednat celou záležitost do konce roku, a očekávám, že návrh Komise bude velmi kontroverzní a nebude vůbec jednoduché dospět ke kompromisu. SV ČR se účastní tohoto legislativního procesu prostřednictvím více možností. Jednak tomu je díky spolupráci s MZe, která je velmi dobrá a vede ke společnému stanovisku za ČR. Svaz je prostřednictvím AK ČR členem organizace COPA/COGCA, kde v pracovní skupině pro víno prosazuje společné zájmy severních vinařských států. Jako spojení zájmových svazů a regionálních politiků pak působí organizace AREV, která na svém posledním jednání ve Stuttgartu přijala pro nás velmi vyváženou a přijatelnou rezoluci. Ač by se zdálo, že politika v Bruselu je velmi daleko, tak je tomu přesně naopak a účast v jednotlivých organizacích umožňuje uplatnit náš názor na evropské scéně a je velmi důležitá. To, co bude schváleno nyní, se nás bude přímo dotýkat příštích 7–10 let a my máme možnost být poprvé přímým účastníkem. Martin Půček, tajemník SV ČR
Informace ze SV ČR n Ve dnech 20.–24. 4. 2007 se předseda s tajemníkem účastnili valného shromáždění AREVu, které proběhlo v německém Stuttgartu. Výsledkem jednání je kompromisem přijatá a pro ČR výhodná rezoluce k připravované reformě trhu s vínem v EU. Bližší informace jsou uvnitř tohoto čísla. n 26. 4. 2007 se tajemník účastnil jednání Sektorové rady zemědělství, které proběhlo v sídle NÚOV v Praze. Sektorová rada úvodem přijala své základní dokumenty jako statut a jednací řád a následně projednala další typové pozice, kvalifikačních úrovní 1+ a 2. n V pátek 27. 4. 2007 proběhnul v pořadí již 4. seminář „České a moravské vinařství v EU“ tentokráte s podtématem „Reforma SOT s vínem“. Seminář, ale i následný společenský večer zaznamenal rekordní účast zájemců. n Odpoledne ve čtvrtek 3. 5. se předseda a místopředseda SV ČR zúčastnili odhalení pomníku vinné kvasince v domě U Synků v Hustopečích. Šéfredaktor byl přítomen v Bošovicích testování stroje na zpracování réví italské firmy CAEP. Tentýž den navečer jednal v Brušperku s Oldřichem Malíkem. n V pátek 4. 5. zasedal šéfredaktor VO v odborné hodnotitelské komisi mezinárodní soutěže vín CUVÉE 2007 v Ostravě. n 7. 5. 2007 se tajemník účastnil jednání pracovní skupiny pro víno při COPA/COGECA, které proběhlo v sídle této organizace v Bruselu. Hlavním tématem bylo „víno a zdraví“. Bližší informace jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla. n 14. 5. 2007 projednali předseda s tajemníkem možnost další spolupráce s provozně-ekonomickou fakultou MZLU Brno, ústavem managementu, prof. Tomšíkem. Jako nejvhodnější forma se nyní jeví zaměření na srovnávání ekonomik vinařských podniků. Tentýž den se šéfredaktor účastnil dalšího kola realizace fotografických portrétů vinařů-pamětníků. Fotogalerie s malými medailonky bude postupně prezentována na stránkách VO. n 15. 5. 2007 se předseda Sedlo, místopředseda Machovec a tajemník účastnili pražského veletrhu Víno a Destiláty. Tento den byl vyhlášen jako Den vín z ČR. V odpoledních hodinách slavnostně pokřtili nové vydání přepracovaného Velkého vinařského slovníku. n Ve středu 16. 6. se předseda, místopředseda a tajemník svazu spolu s ing. Čačíkem, předsedou Regionální agrární komory JMK ing. Hlaváčkem, CSc. a radním JMK ing. Le-
(6/2007)
tochou zúčastnili jednání Zemědělského výboru PSP ČR o novele vinařského zákona – o odpuštění návratných půjček na výsadbu vinic. Pan rad-
ní Letocha tam velmi dobře obhajoval tuto novelu, ale nakonec byl dohodnut postup, že se nejdříve učiní dotaz na Komisi EU a teprve pak
267
se k tomu Zemědělský výbor vyjádří. Lze očekávat negativní vyjádření Bruselu, a proto se musí hledat jiné cesty řešení. JS, MP, RS
Informace z Cechu českých vinařů Přinášíme zprávy z jednání předsednictva a výkonného výboru CČV ze dne 17. dubna 2007 v Roudnici nad Labem v Lobkowiczkém zámeckém vinařství. Jednání řídil místopředseda Jiří Čábelka. Valná hromada – dne 23. března 2007 se na SZŠ Mělník uskutečnila Valná hromada členů CČV. Jednání řídil místopředseda Jiří Čábelka. Zúčastnilo se 52 členů z celkového počtu 88. Hlavním bodem programu bylo přednesení zprávy o činnosti za r. 2006 a plánu činnosti na r. 2007 předsedou ing. Ivanem Váňou. V diskuzi vystoupil mj. ing. Ivan Váňa a seznámil členy se svým rozhodnutím ukončit svoje působení na postu předsedy CČV z důvodu časového zaneprázdnění. Navrhl zvolit místo sebe Jiřího Čábelku a na uvolněný post místopředsedy
Jana Podrábského. Oba byli zvoleni jednohlasně. Ing. Váňovi se dostalo mnoha upřímných poděkování za vykonanou práci pro celé České vinařstí a dlouhotrvajícího aplauzu. Po ukončení schůze proběhla degustace se zaměřením na procvičení stobodového systému, kterou vedl ing. Láska. Vinařské Litoměřice – CČV je již tradičně odborným garantem této soutěžní výstavy. Výstava proběhla ve dnech 13. a 14. dubna t. r. v Kulturním domě Litoměřice a opět byla skvěle připravena (hlavním organizátorem je Ortopedické centrum, s. r. o., Ústí nad Labem). CČV měl svůj vlastní stánek na tradičním místě. Členové Cechu měli vstup zdarma. Nominační výstava vín – pro VO Čechy v letošním roce pořádá soutěž Česká zeměděl-
ská univerzita, vinařské středisko Mělník. Hodnocení vín proběhne dne 14. srpna 2007 a výstava se uskuteční 7. a 8. září 2007 v Mělníku-Chloumku. Soutěž je uznána MZe a zároveň je to soutěž nominační do NSV. Ředitelem celé akce je Bc. Štěpán Weitosch. Různé – při výstavách a společných prezentacích českých vín bude zastupovat naše zájmy ing. Miroslav Láska – se svým projektem knihy „Víno v Čechách“ seznámil nakladatel Kamil Mařík; byla přislíbena podpora – pro hodnotitele a účastníky pardubického Vinofora je dne 5. 7. 2007 připravena degustace vín z VO Čechy (Zámek Kuks) Stanislav Rudolfský
Certifikáty elektronických podpisů pro registrované vinaře a vinohradníky
Podávání hlášení elektronicky s elektronickým podpisem má pro vinaře či vinohradníka nespornou výhodu v tom, že si nemusí obstarávat originály formulářů pro podávání, ručně je vypisovat, posílat poštou atd. Vše udělá ze své kanceláře prostřednictvím počítače a Internetu. Co musí vinař či vinohradník udělat pro to, aby mohl podávat hlášení elektronicky? 1) Požádat o přístup do „Portálu farmáře“ na místně příslušné Zemědělské agentuře – podrobné pokyny naleznete na http://farmar. mze.cz, sekce ELEKTRONICKÉ PODÁNÍ. 2) Pro vydání certifikátu elektronického podpisu navštívit Národní vinařské centrum na zámku ve Valticích pro vydání „Potvrzení Národního vinařského centra“ o tom, že jste registrovaným vinaři či vinohradníky (dle „Vinařského zákona“). Na základě tohoto potvrzení vám na kontaktních místech I.CA (pobočkách Československé obchodní banky) vydají certifikát. Pro vlastní certifikát je třeba si přinést disketu nebo flash disk (pro možnost užití flash disku raději kontaktujte příslušnou pobočku ČSOB). Podrobný popis postupu pro vy-
dání certifikátu prostřednictvím NVC je popsán v „Metodickém postupu pro vydávání kvalifikovaných certifikátů pro vinaře“, který je ke stažení v sekci PRO ODBORNÍKY na webové stránce www.wineofczechrepublic.cz (www.vinazoravy.cz, www.vinazcech.cz). Vydání certifikátu prostřednictvím NVC je pro první rok zdarma, pro další období zvýhodněná cena 370 Kč + DPH/rok (nyní se jedná s MZe o možnosti poskytování certifikátů zdarma i pro další období). Tento certifikát elektronického podpisu je samozřejmě možno použít
i ve všech jiných aplikacích, které vyžadují elektronický podpis; nikoliv pouze na „portálu farmáře“. Případné další informace k vydávání certifikátů vinařům Vám zodpoví pracovníci Národního vinařského centra ing. Marek Babisz nebo ing. Pavel Krška, tel. 519 352 072. Pro dotazy ohledně technického fungování a vydávání certifikátů se můžete obracet na help desk společnosti I.CA (www.ica.cz). Pavel Krška, Národní vinařské centrum
řádková inzerce l KOUPÍME MORAVSKÁ JAKOSTNÍ VÍNA ODRŮDY: VZ, RV, TR, CHA, RR, MM, NE, RB, RŠ, MT, SG, ZW, AN, SV, PM, FR, CS, CM, RM. POZDNÍ SBĚR, VÝBĚR Z HROZNŮ, VÝBĚR Z BOBULÍ, LEDOVÉ, SLÁMOVÉ VÍNA, VŠE SUDOVÉ. TEL./FAX: 519 511 360, MOBIL: 603 480 722, E-mail: vino@vino-jiha.cz l Prodám hydraulický lis značky Bucher, celonerezový koš, obsah 15 q a mlýnkoodstopkovač hroznů celonerezový, výkon 20 q/hod. Tel.: 731 564 763 l Koupím starší deskový filtr na víno. Tel.: 739 044 977
268
(6/2007)
Ověřování hroznů révy vinné sklizně 2006 Ing. Bronislav Pavelka, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Brno
Ročník 2006 je historicky, co do počtu provedených ověření, nejúspěšnějším ročníkem (viz Graf 1). K této skutečnosti nemalou měrou přispělo počasí – zejména dlouhý slunný podzim, dále také nízká sklizeň. Ke dni 9. 5. 2007 bylo provedeno celkem 6 051 ověření hroznů ze sklizně 2006. Z uvedeného grafu je zřejmý meziroční nárůst počtu ověření. Počet ověření, tedy počet potencionálních šarží pro výrobu vín s přívlastkem, má jistou vypovídající hodnotu směrem ke kvalitě daného ročníku. Dnes je však všeobecně známa skutečnost, že kvalitu ročníku nelze striktně posuzovat jen podle dosažených cukernatostí sklizených hroznů, ale také dle množství a poměrového zastoupení jednotlivých organických kyselin obsažených v hroznech. V roce 2006 bylo v jednotlivých vinařských podoblastech ověřeno celkem (uvedeno sestupně): velkopavlovická 6 964 446 kg, mikulovská 6 460 964 kg, slovácká 4 406 845 kg, znojemská 4 368 098 kg, litoměřická 504 430 kg a 252 361 kg hroznů – viz tabulka. Mezi nejčastěji ověřované odrůdy patří zejména (uvedeno sestupně): Veltlínské zelené,
Ryzlink Rýnský, Frankovka, Chardonnay, Müller Thurgau, Rulandské šedé, Rulandské modré, Ryzlink vlašský, Zweigeltrebe, Sauvignon, Rulandské bílé a Svatovavřinecké – viz tabulka. Při sklizni byly také ověřovány hrozny napadené ušlechtilou plísní Botrytis cinerea P. Dle ustanovení vyhlášky č. 323/2004 Sb. v plat-
Odrůda
Druh přívlastku
Množství
Počet
Odrůda
Agni
Pozdní sběr Výběr z hroznů
450 3100 3550 23064 350 7250 30664 42400 5585 323494 1000 4640 70406
1 2 3 16 1 3 20 12 2 89 1 1 8
Celkem z André Ariana Celkem z Ariana Aurelius
Celkem z Agni Alibernet
Celkem z Alibernet André
Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů
Celkem z Aurelius Auxerrois Celkem z Auxerrois Cabernet Moravia
ném znění lze ověřit hrozny jako „botrytický sběr“ pokud je aspoň 30 % hroznů touto plísní napadeno. Celkem bylo vystaveno ověření na 8 výběrů z hroznů, 14 výběrů z bobulí a 10 výběrů z cibéb. Nejčastěji byly ověřeny botrytické hrozny odrůd Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský.
Druh přívlastku Pozdní sběr Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Pozdní sběr Kabinetní víno Ledové víno Slámové víno Pozdní sběr
Množství
Počet
447525 3560 3560 17694 16932 58384 93010 750 750 38770 1050 833 282299
113 1 1 11 12 28 51 1 1 12 2 1 89
(6/2007)
Odrůda
Druh přívlastku
Množství
Počet
Výběr z bobulí Výběr z hroznů
1500 17181 341633 6190 250744 5250 12660 245662 520506 3815 700 700 6260 11475 1365 111843 800 1800 22965 138773 66536 311 1528963 17702 1120 510 238894 1854036 1000 404 15050 390 24116 40960 20150 2650 878495 10681 78703 1280 731945 1723904 4075 43095 47170 15446 2255 8090 25791 5970 5970 2630 8730 1400 12760 56410 840 830 64985 123065 15950
1 9 114 2 72 3 6 79 162 2 1 1 6 10 1 38 2 1 11 53 12 2 322 5 1 1 60 403 2 1 5 1 14 23 4 4 227 8 19 3 233 498 4 18 22 8 2 4 14 2 2 1 4 1 6 19 2 1 32 54 5
Celkem z Cabernet Moravia Cabernet Sauvignon Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Celkem z Cabernet Sauvignon Děvín Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Celkem z Děvín Dornfelder Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Celkem z Dornfelder Frankovka Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Celkem z Frankovka Hibernal Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Celkem z Hibernal Chardonnay Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Celkem z Chardonnay Irsai Oliver Kabinetní víno Pozdní sběr Celkem z Irsai Oliver Kerner Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Celkem z Kerner Laurot Pozdní sběr Celkem z Laurot Malverina Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Celkem z Malverina Merlot Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Celkem z Merlot Modrý Portugal Kabinetní víno
Odrůda
Celkem z Modrý Portugal Müller Thurgau
Celkem z Müller Thurgau Muškát moravský
Celkem z Muškát moravský Muškát Ottonel
Celkem z Muškát Ottonel Neronet
Celkem z Neronet Neuburské
Celkem z Neuburské Pálava
Celkem z Pálava Rulandské bílé
Celkem z Rulandské bílé Rulandské modré
Celkem z Rulandské modré Rulandské šedé
Celkem z Rulandské šedé Ryzlink rýnský
269
Druh přívlastku
Množství
Počet
Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů
415909 10020 63283 505162 275066 1124019 1872 49552 1450509 12026 258417 2345 980 171756 445524 15210 5710 8443 29363 8075 530 5655 14260 7890 211 188630 4008 400 57987 259126 1820 30539 930 44458 1720 148045 227512 2924 4230 690896 40340 600 5580 404899 1149469 6123 1845 734707 1903 51850 860 613686 1410974 8089 750608 2119 77644 584054 1422514 141825 105
118 4 26 153 61 219 2 12 294 4 79 4 2 49 138 11 1 4 16 7 1 3 11 5 1 67 2 1 19 95 1 12 2 21 3 55 94 3 1 159 11 1 1 98 274 2 1 171 2 12 1 179 368 6 219 3 16 167 411 21 1
Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Slámové víno Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno
270
Odrůda
Celkem z Ryzlink rýnský Ryzlink vlašský
Celkem z Ryzlink vlašský Sauvignon
Celkem ze Sauvignon Směs odrůd Celkem ze Směs odrůd Svatovavřinecké
Celkem ze Svatovavřinecké Sylvánské zelené
Celkem ze Sylvánské zelené Tramín
Celkem z Tramín Tramín červený
Celkem z Tramín červený Veltlínské červené rané
Celkem z Velt. červené rané Veltlínské zelené
Celkem z Veltlínské zelené Veritas Celkem z Veritas
(6/2007)
Druh přívlastku
Množství
Počet
Odrůda
Druh přívlastku
Množství
Počet
Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů
1759972 5996 16699 1620 402969 2329186 109559 18320 954724 9050 42571 6867 233368 1374459 29840 488436 107976 2510 644010 1272772 31074 8514 39588 130638 674943 520 13080 43077 862258 11659 101652 123 30912 144346 18992 3210 15030 70025 107257 3850 183186 6280 37125 990 358985 590416 8300 146304 8600 68075 231279 142370 3400 1844355 6200 6460 1112 332191 2336088 4950 4950
399 4 7 3 88 523 30 6 223 3 15 6 57 340 4 158 31 2 212 407 21 6 27 23 154 2 2 9 190 5 39 1 13 58 11 2 6 32 51 1 63 3 16 2 142 227 4 34 1 15 54 34 4 349 5 4 3 84 483 2 2
Vrboska
Kabinetní víno Výběr z hroznů
4550 1400 5950 120325 1051353 2290 3000 142112 1319080 22957144
1 1 2 17 228 2 1 35 283 6051
Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Pozdní sběr Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Výběr z hroznů
Celkem z Vrboska Zweigeltrebe
Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů
Celkem z Zweigeltrebe Celkový součet Podoblast litoměřická
Celkem z litoměřická mělnická
Celkem z mělnická mikulovská
Celkem z mikulovská slovácká
Celkem ze slovácká velkopavlovická
Celkem z velkopavlovická znojemská
Celkem ze znojemská Celkový součet
Druh přívlastku Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů
Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů
Celkem 200170 233080 16740 54440 504430 69537 133314 300 49210 252361 226316 18250 4095212 59405 198617 15510 1847654 6460964 350619 1695 2875329 11333 139477 1460 1026932 4406845 276958 22932 4916590 13458 117389 7459 1609660
Celkem 12 36 3 14 65 11 51 1 19 82 59 6 936 22 60 8 503 1594 78 5 864 17 70 4 449 1487 93 14 1332 14 50 15 562
6964446
2080
85650 500 2774298 5600 140670 690 1360690 4368098 22957144
20 1 444 3 22 2 251 743 6051
(6/2007)
271
Četnost výskytu letních a tropických dnů v letních měsících na jižní Moravě v období 1961 až 2000 Ondřej Antoš, Kuchařovice
1961–70 1971–80 1981–90 1991–00 1961–00 průměr maximum
357 361 394 461 1573 39.33 64
370 380 403 473 1626 40.65 65
431 455 480 518 1884 47.10 69
449 430 451 529 1859 46.48 70
Data a metody je zřejmé, že nejvíce1983 letních dnů1992 se v rámci 1992 studovaných lokalit za celé rok 1992 Příspěvek popisuje časovou variabilitu výskystudované v Lednici (1 884),32o 25 méně minimumobdobí vyskytlo 23 21 29 pak ve Velkých rok 1978 výskyt letních 1978 1978 Kuchařovice tu letních a tropických dnů v letním období (čerPavlovicích. Maximální dnů je1965 kromě stanice směr. odchylka 8.92242 10.15154 8.33221 9.65292 ven–srpen) v prostoru jižní Moravy za období vázán na rok 1992, minimum pak kromě stanice Lednice na rok 1978. Ze pravd. chyba (c) 6.01817 6.84722 5.62007 6.51089 1961–2000. Analýza byla provedena na základě srovnání jednotlivých desetiletí je vidět, že nejvíce letních dnů se vyskytdat poskytnutých ČHMÚ na úrovni denních hodlo bez výjimky v poslední dekádě (1991–2000) studovaného období. not (konkrétně denních maximálních teplot vzduAbsolutní četnost výskytu letních a tropických dnů v letním chu) pro stanice Kuchařovice, Brno-Tuřany, Ledobdobí, 1961-2000, stanice Kuchařovice, Brno-Tuřany, Lednice, Velké Pavlovice nice a Velké Pavlovice. Cílem příspěvku je jednak 2000 1800 ukázat hodnoty celkového počtu letních a tropic1600 kých dnů pro vybrané lokality, a jednak prokázat 1400 1200 trend zvyšování frekvence výskytu těchto charakteristických dnů. 1000 Pro úplnost dodejme jejich základní definice: 800 600 letní den – den, v němž max. teplota vzduchu byla 25,0 °C nebo vyšší; 400 tropický den – den, v němž maximální teplota vzduchu byla 30,0 °C nebo 200 0 vyšší. Kuchařovice Brno-Tuřany Lednice Velké Pavlovice Stanovenému cíli byl podřízen výběr metod. Pro každou stanici byl letní dny tropické dny nejprve určen celkový počet letních/tropických dnů v jednotlivých měsících (VI–VIII) a pro celé letní období. Dále byly spočítány počty letních/ Obr. 1. Absolutní četnost výskytu letních a tropických dnů v letObr. 1. Absolutní četnost výskytu letních a tropických dnů v letním období, 1961–2000, /tropických dnů za celé období 1961–2000 a také v jednotlivých dekáním období,Brno-Tuřany, 1961–2000, stanice Kuchařovice, stanice Kuchařovice, Lednice, Velké Pavlovice Brno-Tuřany, Leddách tohoto období. To umožnilo provést přehledná mezidekádová srovnice, Velké Pavlovice je možné popsat časovou variabilitu četnosti výskytu letních dnů na následujících nání. Ke zlepšení představy o vývoji počtu letních/tropických dnů byly Podrobněji pro grafech. Na obr. 2 je znázorněna křivka vývoje četnosti letních dnů za celé 40leté období pro vybrané stanice sestrojeny grafy znázorňující podrobněji danou charaktePodrobnějishlazená je možné popsatprůměrem časovou avariabilitu výskytu stanici Kuchařovice, 5letým doplněná četnosti o lineární trend. letVýrazné je ristiku. Vzhledem k tomu, že autor si neklade za cíl popsat vyčerpávajícím ních dnů1983, na následujících grafech. obr. 2 jea 1994. znázorněna křivka výmaximum v roce další nadprůměrné rokyNa jsou 1992 Dokládají to i odchylky od průměruvoje na obr. 3, ze kterého patrné, že poslední dekáda pro bylastanici opravduKuchařovice, „nejbohatší“ na letní způsobem danou problematiku, a také proto, že grafy pro jednotlivé staničetnosti letních jednů za celé 40leté období dny. Potvrzuje to i trendová křivka 3. stupně na obr. 4, jejíž průběh je rostoucí od poloviny ce jsou často velmi podobné (a jejich sloučení by bylo nepřehledné), jsou shlazená 5letým průměrem a doplněná o lineární trend. Výrazné je maxiosmdesátých let. v tomto přípěvku na grafech znázorněny pouze vybrané charakteristiky. mum v roce 1983, další nadprůměrné roky jsou 1992 a 1994. Dokládají to i odchylky od průměru na obr. 3, ze kterého je patrné, že poslední dekáVýsledky da byla opravdu „nejbohatší“ na letní dny. Potvrzuje to i trendová křivka ČETNOST VÝSKYTU LETNÍCH DNŮ 3. stupně na obr. 4, jejíž průběh je rostoucí od poloviny osmdesátých let. Základní představu o výskytu letních dnů v letním období ve studovaAbsolutní četnost výskytu letních dnů, letní období 1961-2000, ném období 1961–2000 si je možné udělat podle tab. 1, resp. obr. 1. Z nich Kuchařovice Tab. 1. Absolutní četnost výskytu letních dnů v letním období, 1961–2000, vybrané stanice na jižní Moravě Kuchařovice 357 361 394 461 1573 39.33 64 1983 23 1978 8.92242 6.01817
Brno-Tuřany 370 380 403 473 1626 40.65 65 1992 21 1978 10.15154 6.84722
Lednice 431 455 480 518 1884 47.10 69 1992 32 1965 8.33221 5.62007
60
Velké Pavlovice 50 449 40 430 y = 0.2543x + 34.112 30 451 529 20 1859 10 46.48 0 70 1992 29 Absolutní četnost 5-ti letý klouzavý průměr lineární 1978 Obr. 2. Absolutní četnost výskytu letních dnů, letní období 1961 9.65292 Obr. 2. Absolutní četnost výskytu letních dnů, letní období 1961–2000, Kuchařovice 6.51089 až 2000, Kuchařovice 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
1961–70 1971–80 1981–90 1991–00 1961–00 průměr maximum rok minimum rok směr. odchylka pravd. chyba (c)
n 70
Odchylky od průměru, letní období 1961 - 2000, Kuchařovice n
10 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
0
272
Absolutní četnost
(6/2007) 5-ti letý klouzavý průměr
lineární
Absolutní četnost výskytu letních dnů, letní období 1961–2000, Kuchařovice Odchylky od průměru, letní období 1961 - 2000, Kuchařovice 80
n 30
n
Absolutní četnost výskytu letních dnů v letním období v jednotlivých dekádách období 1961-2000, Velké Pavlovice
70
25 20
60
15 10
50
5 0
40
-5 -10
30
-20
1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
-15
Odchylky od průměru
20 1
2
3
1961-70
5-ti letý klouzavý průměr
Obr. 3. Odchylky od průměru, letní období 1961–2000, Kucha-
4 1971-80
5
6 1981-90
7
8 1991-00
9
10
Průměr
Obr. 6. Absolutní četnost výskytu letních dnů v letním období
Odchylky od průměru, letní období 1961–2000, KuchařoviceObr. 6. Absolutní četnost výskytu letních dnů v letním období v jednotlivých d řovice v jednotlivých dekádách období 1961–2000, Velké Pavlovice období 1961–2000, Velké Pavlovice Kumulované odchylky od průměru, letní období 1961 - 2000, Kuchařovice
-30
-60
-40
-70
1989 1990 1991
1984 1985
1986 1987 1988
1989 1990 1991
1986 1987 1988
1981 1982 1983
1978 1979 1980
1976 1977
1973 1974 1975
stanice na jižní Moravě
trendová křivka 3. stupně
1984 1985
1981 1982 1983
1978 1979 1980
1976 1977
1973 1974 1975
1968 1969
1970 1971 1972 1970 1971 1972
Kumulované odchylky od průměru
1968 1969
1962 1963 1964
1965 1966 1967 1965 1966 1967
-80
1962 1963 1964
-70
1961
-60
1961
-50
-80
2003). V případě minimálních hodnot je zřejmé, že pouze na stanici Brno-Tuřany se v jednom roce (konkrétně 1978) nevyskytl v průběhu letníTab. 2. Absolutní četnost výskytu tropických dnů v letním období, 1961–2000, ho období ani jeden tropický den. 2000
-20
-50
Velké
2000
-10 -40
1997 1998 1999
-300
1997 1998 1999
10 -20
1994 1995 1996
0 n 20 -10
1992 1993
10
1994 1995 1996
20
ČETNOST VÝSKYTU TROPICKÝCH DNŮ ČETNOST VÝSKYTU TROPICKÝCH DNŮ Základní představu o výskytu tropických dnů si je opět možné udělat podle shrnující Základní představu o výskytu tropických dnů si je opět možné udělat Nejvíce tropických dnů se v daném časovém období vyskytlo ve Velkých Pavl Kumulované odchylky od průměru, letní období 1961 - 2000, Kuchařovice podle shrnující tabulky. Nejvíce tropických dnů se v daném časovém obZ tabulky je dále patrné, že v případě tropických dnů je rozdíl mezi poslední de dobí vyskytlo ve Velkých Pavlovicích. Z tabulky je dále patrné, že v přípředchozím obdobím ještě výraznější než v případě výskytu letních dnů. Maxima jsou padě tropických dnů je rozdíl mezi poslední dekádou a předchozím obstanic vázána na rok 1994. To je poměrně zajímavé zjištění vzhledem k tomu, že v dobím ještě výraznější než v případě výskytu letních dnů. Maxima jsou letních dnů převažoval rok 1992. S tímto faktem úzce souvisí výskyt extrémní hor u všech stanic vázána na rok 1994. To je poměrně zajímavé zjištění vzhlev roce 1994 (viz Kyselý, 2003). V případě minimálních hodnot je zřejmé, že pouze n dem k tomu, že v případě letních dnů převažoval rok 1992. S tímto fakBrno-Tuřany se v jednom roce (konkrétně 1978) nevyskytl v průběhu letního období a tem úzce souvisí výskyt extrémní horké vlny v roce 1994 (viz Kyselý, tropický den.
1992 1993
n
Tab. 2. Absolutní četnost výskytu tropických dnů v letním obdoKuchařovice Brno-Tuřany Lednice Pavlovice Obr. 4. Kumulované odchylky od průměru, letní období 1961 až Kumulované odchylky od průměru trendová křivka 3. stupně bí, 1961–2000, vybrané stanice na jižní Moravě Kumulované odchylky od průměru, letní období 1961–2000, Kuchařovice 1961–70 73 70 102 132 2000, Kuchařovice 1971–80
1961–70 Kumulované odchylky od průměru, letní období 1961–2000, Kuchařovice 1981–90 ná mezidekádová jsou provedena naprovedena obr. 5 a na 6 pro Velké Pavlovice. Přehlednásrovnání mezidekádová srovnání jsou obr.stanici 5 a 6 pro 1971–80 1991–00 ostí je, stanici že zatímco u měsíců červenec a srpen je rozdíl mezi poslední dekádou 1991– Velké Pavlovice. Zajímavostí je, že zatímco u měsíců červenec a sr1981–90 ná mezidekádová srovnání jsou provedena na obr. 5 a 6nebyl pro stanici Velké Pavlovice. 1961–00 ostatními dekádami poměrně výrazný, u měsíce června počet letních dnů v této je rozdíl u mezi poslední dekádou 1991–2000 a ostatními dekádamidekádou 1991–00 ostí je, pen že zatímco měsíců červenec a srpen je rozdíl mezi poslední 1991– průměr nejvyšší. Celou situaci dokresluje obr. 6, ze kterého plyne, že v poslední dekádě 1961–00 se poměrně výrazný, u měsíce června u nebyl početčervna letních nebyl dnů v této dekáostatními dekádami poměrně výrazný, měsíce počet letních dnů v této maximum y pouze dě 2 roky, které jsou pod 40letým průměrem (1993 a 1996). průměr nejvyšší. Celou situaci dokresluje obr. 6, ze kterého plyne, že v posled-
nejvyšší. Celou situaci dokresluje obr. 6, ze kterého plyne, že v poslední dekádě se rokmaximum dekáděkteré se vyskytly pouze 2 roky,průměrem které jsou pod 40letým průměrem y pouze ní 2 roky, jsou pod 40letým (1993 a 1996). rok minimum (1993 a 1996). Absolutní četnost výskytu letních dnů v jednotlivých letních měsících v jednotlivých dekádách období 1961-2000, Velké Pavlovice
n Absolutní četnost výskytu letních dnů v jednotlivých letních měsících v jednotlivých dekádách období 1961-2000, Velké Pavlovice 220 210 n 220 200 210 190 200 180 190 170 180 160 170 150 160 140 150 130 140 120 130 110 120 100 110 90 100 80 90 80 70 70 60 60 50 50 Červen Červenec Srpen
71 Kuchařovice 68 Brno-Tuřany 66 73 71 70 71 130 13668 66 71 340 345 130 136 8.50 340 8.63345 28 8.50 28 8.63
1994 28
1994 28 1994 0 1994 1 0 rokminimum 1978.1987 1978 rok odchylka 6.56721 1978.1987 6.42785 1978 směr. směr. odchylka 6.56721 6.42785 pravd. chyba (c) 4.42958 4.33559 pravd. chyba (c) 4.42958 4.33559
1
Lednice 93 102 116 93 164 116 475 164 11.88 475 31 11.88
Velké 93 Pavlovice 132 109 93 170 109 504 170 12.60 504 33 12.60 1994 1994 31 33 1994 11994 1 1 11978 1978 1978 1978 6.75273 7.29875 6.75273 7.29875 4.55472 4.92301 4.55472 4.92301
Mezidekádové srovnání je graficky znázorněno na obr. 7 na a 8obr.pro stanici Lednice. P Mezidekádové srovnání je graficky znázorněno 7 a 8 pro stanijako v případě civýskytu letních dnů je pro měsíc červen frekvence výskytu Lednice. Podobně jako v případě výskytu letních dnů je pro měsíc čer-tropick ven frekvence výskytu tropických dnů výrazně nižší ve všech dekádách. Pro tropické dny ale platí, že poslední dekáda 1991–2000 byla na jejich výskyt „nejbohatší“ ve všech třech letních měsících. Na druhou stranu, v rámci této dekády se vyskytly celkem 4 roky, ve kterých byl výskyt tropických dnů pod 40letým průměrem.
Závěr Hlavní výsledky provedené analýzy časové proměnlivosti výskytu let1961-70 1971-80 1981-90 1991-00 Průměr ních a tropických dnů na jižní Moravě jsou především: Obr. 5. Absolutní četnost výskytu letních dnů v jednotlivých let1) Celkové zvyšování četnosti letních i tropických dnů v posledních Absolutní četnost výskytu letních vv jednotlivých letních měsících měsících v jednotlivých Absolutní výskytu letních dnů dnů jednotlivých níchčetnost měsících v jednotlivých dekádách období letních 1961–2000, Vel- v jednotlivých dvou dekádách období 1961–2000, především pak v poslední dekádě h období 1961––2000, Velké Pavlovice ké Pavlovice 1991–2000. Červen
1961-70
1971-80
Červenec
1981-90
1991-00
Srpen
Průměr
10 0
nižší ve všech dekádách. Pro tropické dny ale platí, že poslední dekáda 1991–2000 Červen Červenec Srpen 1971-80 1981-90 1991-00 (6/2007)Průměr 273 ejich výskyt „nejbohatší“ ve všech třech letních měsících. Na druhou stranu, v rámci 1961-70 ády se vyskytly celkem 4 roky, ve kterých byl výskyt tropických dnů pod 40letým Obr. 7. Absolutní četnost výskytu tropických dnů v jednotlivých letních měs m. jednotlivých dekádách období 1961–2000, Lednice
80
Absolutní četnost výskytu tropických dnů v jednotlivých letních měsících v jednotlivých dekádách období 1961-2000, Lednice
n
35
70
n
Absolutní četnost výskytu tropických dnů v letním období v jednotlivých dekádách období 1961-2000, Lednice
30
60
25
50
20
40
15
30
10
20
5
10
0
0 Červen 1961-70
1971-80
Červenec 1981-90
1991-00
1
Srpen Průměr
2 1961-70
3
4
5
1971-80
6 1981-90
7
8 1991-00
9
10 Průměr
Obr. 8. Absolutní četnost výskytu tropických dnů v letním obdoObr. 7. Absolutní četnost výskytu tropických dnů v jednotlivých Obr. 8. letních Absolutní četnost vvýskytu tropických dnů v letním období v jednotlivých d Absolutní četnost výskytu tropických dnů v jednotlivých měsících bí v jednotlivých dekádách období 1961–2000, Lednice letních měsících v jednotlivých dekádách období 1961–2000, vých dekádách období 1961–2000, Lednice období 1961–2000, Lednice Lednice
Závěr Absolutní četnost výskytu tropických dnů v letním období v jednotlivých Literatura:analýzy Kyselý, J.časové (2003): proměnlivosti Časová proměnlivost horkých vln v Čes2) V případě výskytu tropických dnů je rozdíl mezi poslední dekádou dekádách období 1961-2000, Lednice Hlavní výsledky provedené výskytu letních a tropických n ké republice a extrémní horká vlna z roku 1994. Meteorologické zprávy, a předchozím obdobím (tj. 1961–1990) výraznější než v případě výsky35 jižní Moravě jsou především: roč. 56, s.četnosti 13–19, Praha. tu letních dnů. 1) Celkové zvyšování letních i tropických dnů v posledních dvou dekádách 30 Nosek,pak M. (1972): Metody v klimatologii. Praha, Academia, 434 s. 3) K absolutně nejvyššímu výskytu letních i tropických1961–2000, dnů za letní především v poslední dekádě 1991–2000. 25 v jednom roce došlo na stanici Velké Pavlovice (70 letních dnů Vysoudil, M. (2004): Letní teploty v Olomouci (1961–2000). In: Sborobdobí ník referátů z mezinárodní geografické konference „Geografie a proměny v roce 20 1992, 33 tropických dnů v roce 1994). poznání geografické reality“, Ostrava, 30.–31. 8. 2004, CD-ROM. 4) V rámci čtyř studovaných stanic byl celkově nejvyšší výskyt letních 15 Primární meteorologická data: Český hydrometeorologický ústav dnů na stanici Lednice a nejvyšší výskyt tropických dnů na stanici Vel10 Ondřej Antoš, Krhovice 176, 671 28 Jaroslavice, ondrejantos@post.cz ké Pavlovice.
Praktické poznatky k odrůdě Cabernet Sauvignon 5 0
1
2
1961-70
3
4
1971-80
5
6
1981-90
7
8
1991-00
9
10
Průměr
Absolutní četnost výskytu tropických dnů v letním období v jednotlivých dekádách 961–2000, LednicePavloušek, Ph.D. – Ing. Pavel ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, ýsledkyLednice provedené na analýzy Moravěčasové proměnlivosti výskytu letních a tropických dnů na ravě jsou především: mladéhodnů le- v posledních listové čepeledvou je jemně ochlupená. Řapíkový výové zvyšování četnosti letních iVrchol tropických dekádách období torostu je bíle plstnakrojek je překrytý s průsvitem. Hrozen je střed00, především pak v poslední dekádě 1991–2000. tý, s načervenalým ně hustý, u základu třapiny s křidélky. Uspořáokrajem mladých lístdání bobulí v hroznu je středně husté. Bobule ků. List je středně velje malá až střední, kulatá. Slupka je tmavomodký, výrazně pětilaločrá, s voskovitým ojíněním. Chuť slupky je aronatý. Typickými na matická. Dužnina je šťavnatá. Jednoleté dřevo listu jsou velmi výje tmavohnědé, čárkované. razné a hluboké výPro pochopení pěstování a výroby vína z odkrojky. Spodní strana růdy Cabernet Sauvignon je třeba znát podsta-
tu aromatického složení v bobulích a optimalizace agrotechniky ve vinici a technologie výroby vína. Iland a kol. (2002) popisuje primární aromatické tóny, se kterými se můžeme setkat u Cabernetu Sauvignon, jako: paprika, rajčatový list, bylinné tóny, skořice, mentol, eukalyptus, máta, fialka, bobuloviny, švestky, černý rybíz, černé olivy a lékořice. Barva se pohybuje od intenzivně červené v mladých vínech, přes cihlo-
Vinohradnictví - odrÛdy révy vinné
165
Autor: Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph.D., 122 stran, rok vydání 1999, vydání první, ,(vã. 5% DPH) MZLU Brno, ISBN 80-7157-415-5, cena 165 Kã âtenáfii se dozví o morfologické stavbû révy vinné a botanické charakteristice révovit˘ch rostlin, o nejpouÏívanûj‰ích podnoÏích pro révu vinnou a jejich v˘znamu pro pûstování révy vinné. Podstatná ãást textu je urãena popisu morfologick˘ch a hospodáfisk˘ch vlastností a odolnosti ke stresov˘m faktorÛm u odrÛd registrovan˘ch ve Státní odrÛdové knize. Poslední ãást skript je vûnována novo‰lechtûním domácího pÛvodu a okolních vinohradnick˘ch zemí, které se u nás postupnû roz‰ifiují. V "Pfiíloze" jsou perokresby nejdÛleÏitûj‰ích poznávacích znakÛ u na‰ich odrÛd, které napomohou pfii studiu praktické ampelografie. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
274
(6/2007)
vě červenou ve vyzrávajících vínech. Charaktery travnaté, bylinné a zelené papriky jsou nejčastější ve vínech z chladných lokalit, s vysokým výnosem a nekvalitně provedenými zelenými pracemi. Základní aromatický charakter u odrůdy Cabernet Sauvignon je způsobovaný methoxypyraziny. Základním aromatickým a chuťovým projevem methoxypyrazinů jsou bylinné a travnaté tóny, chřest a zelená paprika. Velmi významné je si uvědomit, že methoxypyraziny se vyskytují ve slupce bobulí a částech těsně pod slupkou bobulí. Z pohledu technologie výroby červených vín je důležitá informace, že se methoxypyraziny vyskytují rovněž v semenech. Při senzorickém posuzování aromatické zralosti proto hodnotíme chuťový projev slupky a dužniny. Při hodnocení fenolické zralosti semen musíme věnovat velkou pozornost zjištění, zda-li jsou přítomné tóny typické pro methoxypyraziny. Výroba kvalitního vína z odrůdy Cabernet Sauvignon proto vyžaduje vynikající lokalitu, dobrý výběr klonového materiálu, kvalitně provedený řez, zelené práce a ochranu, správné stanovení technologické zralosti. Kvalitní víno z Cabernet Sauvignonu by mělo být ovocného charakteru s jemným podtónem zelené papriky. Vína s výrazným travnatým a bylinným charakterem a slabým náznakem ovocnosti nejsou kvalitní, respektive nejsou vyrobena z hroznů s kvalitní technologickou zralostí. Z pěstitelského pohledu je proto zásadní výběr lokality. Pokud se vůbec pěstitel rozhodne pro pěstování této odrůdy, měl by pro ni vybrat vynikající lokalitu. Mělo by se jednat o „terroir“ typické pěstováním odrůd pro výrobu čer-
vených vín. Je třeba, aby daná lokalita měla vynikající mezoklima – svahovitý pozemek, exponovaný nejlépe k jihu, kde bude zabezpečeno kvalitní celodenní oslunění. Velmi vhodná je rovněž dostatečně teplá lokalita, která je ideální pro optimalizaci obsahu methoxypyrazinů. Vhodným pěstitelským tvarem je střední vedení s řezem na tažně. Vhodný je nižší kmínek – 60–70 cm. Doporučované zatížení závisí i na plodnosti klonového materiálu a může se pohybovat v rozmezí 4–8 oček na m2. Při produkci nejkvalitnějších vín volíme přirozeně nižší zatížení. U nových výsadeb jsou vhodné hustší spony s řezem na jeden tažeň s řezem na 10–12 oček. Z pohledu provádění zelených prací je velmi vhodný vodorovný tažeň. Pro Cabernet Sauvignon je velmi zásadní odlistění zóny hroznů. V době zaměkání bobulí jsou methoxypyraziny obsaženy v maximálním množství a následujícím odlistěním docílíme úpravy obsahu methoxypyrazinů, respektive kvalitní aromatické zralosti u Cabernet Sauvignonu. Pro dopěstování kvalitních hroznů musí být provedena regulace násady hroznů v době vegetace. Vhodnou technologií tohoto zásahu může být půlení hroznů, a nebo ponechání jednoho hroznu na letorostu v termínu okolo zaměkání bobulí. Sklizeň hroznů v optimální technologické zralosti a na základě již dříve zmíněných parametrů nastává v říjnu. Na základě technologické zralosti hroznů, tzn. aromatického projevu bobulí, výskytu methoxypyrazinů v semenech a fenolické zralosti, zvolíme vhodnou technologii výroby vína. U hroznů, u kterých vnímáme travnaté tóny v bobulích a taniny ve slupce a u kterých
fenolická zralost semen není dokonalá, využíváme kratší doby macerace (6–8 dnů), při optimálních teplotách (25–28°C) pro kvalitní maceraci. Snažíme se rovněž použít čistou kulturu kvasinek, která pomůže vyzdvihnout ovocné tóny ve vínech. K tomuto typu vína patří bezpodmínečně jablečno-mléčná fermentace, která pomůže zakulatit chuť. Vína vyrobená z hroznů této kvality jsou rovněž méně vhodná pro zrání v sudech „barrique“. Pro zrání vína v sudech „barrique“ musí mít víno odpovídající charakter daný obsahem alkoholu nad 13 obj. %, kvalitně vyzrálými a jemnými taniny a výrazným ovocným charakterem. Hrozny, které jsou schopny poskytnou takovou kvalitu, potom vyžadují dlouhou dobu macerace. V průběhu macerace dochází i k jablečno-mléčné fermentaci. Taniny představují bohatý zdroj antioxidantů, a proto můžeme rmut vystavit makrooxidaci a víno potom ponechat vyzrávat v sudech a současně mikrooxidovat, aby došlo k zvýraznění plnosti chuti a jemných taninů. Cabernet Sauvignon je odrůda určená především pro výrobu vín ve stupni pozdního sběru a vyšším. U vín z odrůda Cabernet Sauvignon jsou dominantní ovocné tóny – višní, černého rybízu s lehkým podtónem zelené papriky.
Použitá literatura: ILAND, P., GAGO, P., HUMPHRYS, R., 2002: Australian Wine, Styles and Tastes. Patrick Iland Wine Promotion. ISBN 0-958160050-3. 202 str. PAVLOUŠEK, P., 2007: Atlas odrůd révy vinné. Computer Press. V tisku.
Mělník město vína – WINEFEST 2007 Počítadlo návštěvníků jsme posunuli za hranici další stovky. A není se čemu divit, vždyť krom vína uspokojily jejich chuťové buňky i vynikající sýry od společností MILTRA B z Trnávky a Mlékárny Otinoves, lahodné klobásky, které servíroval hostinec U Ještěra a tradičně vynikající pečivo od mělnické pekárny PAUL připravené speciálně pro tuto akci. A aby toho gurmánství nebylo málo, tak jahody podávané k sektům byly tou pověstnou třešinkou na dortu. V kategorii sektů bylo letos 14 vzorků, což je v celé republice nevídané. K noblesnosti celé akce nemalým dílem také přispěla návštěva ministra zemědělství Gandaloviče v dopro-
vodu našeho starosty Neumanna. Hodnocení bylo přísné, ale objektivní, jelikož všechna vína tichá v kategorii bílých, růžových i červených hodnotila jedna degustační komise. Druhá hodnotila kategorii vín přírodně sladkých a sektů. Vítězové byli odměněni poháry. Championem výstavy se stalo CHARDONNAY 2004, výběr z cibéb od Štěpána Maláníka z Mikulčic. V červených vínech zvítězil DORNFELDER 2006, jakostní, z VINNÝCH SKLEPŮ ROZTOKY, s. r. o. Z bílých vín byl nejlepší KERNER 2006 pozdní sběr z Vinařství Lacerta – Chorouš Pavel, Mělník. Vítězem sektů se stal 3SEKT z Vinařství Bíza z Čejkovic. Vítězem mladých vín se stala
Pálava 2006 výběr z bobulí z Vinařství Židek, Popice. V kategorii rosé vín se na prvním místě umístilo Rosé 2006 (Svv + RM) výběr z hroznů z firmy Eko Hnízdo, s. r. o., Znojmo. Poslední dva poháry byly uděleny za nejlepší kolekci velkoproducenta pro LOBKOWICZKÉ ZÁMECKÉ VINAŘSTVÍ ROUDNICE NAD LABEM, s. r. o. Pohár za nejlepší kolekci maloproducenta získal SINGER M+M, vinice Žalhostice, ing. Milan Singer Praha. Dále vínům byly uděleny 4 zlaté a 22 stříbrných medailí. Více informací najdete na www.winefest.cz. David Chocholatý
(6/2007)
Cabernet Sauvignon, keř, foto R. Stávek
Cabernet Sauvignon, hrozen, foto P. Pavloušek
Cabernet Sauvignon, keř, foto P. Pavloušek
Cabernet Sauvignon, list, foto P. Pavloušek
Cabernet Sauvignon, pupen, foto P. Pavloušek
275
Cabernet Sauvignon, hrozen, foto P. Pavloušek
Cabernet Sauvignon, vrchol letorostu, foto P. Pavloušek
276
(6/2007)
Dlouhodobé působení • nové balení ve vodorozpustných sáčcích • systémový účinek • stimuluje přirozenou obranyschopnost • použitelný po celou vegetaci • vhodný pro tank mixy
www.bayercropscience.cz
(6/2007)
277
AGROTEC a.s., Hustopeče a HABÁNSKÉ SKLEPY spol. s r.o., si Vás dovolují pozvat na
DEN VINOHRADU
který se uskuteční dne 21. 6. 2007 od 9:00 hod. v kulturním domě ve Velkých Bílovicích a ve vinicích Habánských sklepů
P
A
R
T
N
E
R
V
I
N
A
Ř
Ů
w w w . a g r o t e c . c z
(6/2007)
278
Přehled přípravků firmy Agro Aliance S VÁMI, PRO VÁS...
do révy vinné HERBICIDY
LISTOVÁ HNOJIVA
� Agritox 50 SL
� Rosabor
� Kaput Harvest
� Rosasol Even � Wuxal Aminocal � Wuxal Super
FUNGICIDY NOVINKA
� Cuprocaffaro
� Wuxal SUS Kalcium
� Domark 10 EC � Kuprikol 250 SC � Rovral Flo � Sulikol 750 SC
NOVINKA NOVINKA
� Zolone 35 EC
� Wuxal SUS Kombi Mg
HNOJIVA PRO KAPKOVOU ZÁVLAHU � od firmy Rosier
INSEKTICIDY � Alfametrin
� Wuxal SUS Boron
NOVINKA
POMOCNÝ ROSTLINNÝ PŘÍPRAVEK � Eutrofit
Agro Aliance, s.r.o. , 252 26 Třebotov 304, tel.: 257 830 137-8 www.agroaliance.cz
NOVINKA
(6/2007)
279
Novinky z veletrhu INTERVITIS – INTERFRUCTA 2007 Ing. Patrik Burg, Ph.D. MZLU Brno, ZF Lednice, Ústav zahradnické techniky Břeclav
Expozice veletrhu byla tematicky rozčleněna do dvou hlavních kategorií: – technika pro vinohradnictví a ovocnictví; – technika pro vinařství a výrobu ovocných nápojů. Z obsáhlého množství vystavovaných exponátů je v následující části uveden výběr zajímavostí. Pásové malotraktory, tzv. „železné koně“, představila firma NIKO (obr. 1) a HONDA. Tyto stroje s výkonem motorů od 4 do 44 kW jsou určeny především do vinic na extrémně svažitých a obtížně dostupných pozemcích. Ovládání těchto strojů je výhradně hydraulické, což zajišťuje velmi dobrou manévrovatelnost. Šířka strojů se pohybuje v rozmezí 0,6–0,9 m. Dostatečně velká styčná plocha mezi pásy a půdou umožňuje dobré záběrové podmínky a snížení účinků kontaktních tlaků na půdu. Tyto stroje byly předvedeny ve dvojím provedení. První variantu představovaly stroje vedené, ovládané kráčející obsluhou, druhou variantu samojízdné stroje doplněné o nášlapnou plošinu, nebo sedadlo pro obsluhu. Předností těchto malotraktorů je možnost připojení širokého spektra nářadí s hydraulickým pohonem. Jedná se např. o mulčovače, osečkovače, rozmetadla na minerální i organická hnojiva, rosiče (obr. 2), půdní vrtáky, ale i ložné korby určené pro transport materiálu, případně sklizňové operace aj. Největší zajímavostí byl pro návštěvníky typ NIKO HY 38-FS, který může být plně dálkově ovládán až na vzdálenost 300 m. Toto řešení má význam zejména při provádění chemické ochrany (stroj není vybaven kabinou). Inovaci v oblasti multifunkčních nosičů nářadí (obr. 3) představila firma ERO s novým systémem „Quick Steer”. Jeho podstata spočí-
vá v možnosti vypnutí standardní funkce řízení pomocí volantu, který je pak obsluhou stroje využíván jako joystick. Nepatrné vychýlení volantu umožňuje natáčení předních kol stroje požadovaným směrem a jeho snadné ovládání. Výrobce dokládá význam tohoto systému především v úspoře času. Např. při plně mechanizované sklizni hroznů je nutné s ohledem na podmínky stanoviště provést v průběhu pracovní směny až 250násobné otočení stroje při jeho vyjíždění a najíždění do řádků vinice. Na jedno otočení přitom připadá doba přibližně 15 sekund, což představuje s ohledem na celkový počet otáček úsporu času ve výši až jedné hodiny za den. Firma ERO představila další novinku také v oblasti strojů pro odlistění révové stěny v zóně hroznů. Jedná se o čelně nesený ventilátorový defoliátor v jednoduchém, dvoustranném provedení (obr. 4), který je nově doplněn o dvojici osečkovacích lišt. Tato konstrukce posiluje trend v oblasti slučování rozdílných pracovních operací do jednoho průjezdu soupravy. Vedle úspory času a pohonných hmot dochází také ke snižování počtu přejezdů meziřadím vinice a jejich negativních dopadů na půdní strukturu. Návěsný typ impulzového defoliátoru představila firma COLLARD. Jedná se o konstrukčně náročný typ stroje využívající tlakového proudu vzduchu vznikajícího v kompresoru (440 m3.h-1), který je do listové stěny usměrněn pomocí trysek. Pracovní hlava stroje je tvořena válcovým krytem. Funkční plocha krytu je po obvodu opatřena dvojící úzkých půlkruhových výřezů vzájemně vzdálených asi 50 mm (obr. 5). Toto řešení umožňuje plynulou změnu pracovního záběru stroje pootočením pracovní hlavy. Uvnitř krytu je umístěn křížový rotor nesoucí čtveřici vzduchových trysek. Z nich proniká v místech výřezů pulzní proud vzduchu do révové stěny a způsobuje odtržení listů nebo rozbití listových čepelí s jejich následným odfouknutím do meziřadí. Při nasazení stroje v období
po odkvětu může být využíván také k regulaci násady bobulí v hroznech. V oblasti strojů pro provádění zelených prací (ometání kmínků, zvedání letorostů, osečkování) nabízela široký sortiment výrobků německá firma K.M.S Rinklin. Zajímavostí byly 2 typy zvedačů letorostů pro různé výšky listových stěn (0,4–1,2 m). Stroje jsou řešeny jako nesené, využívající dvojice šikmo uložených pryžových řemenů opatřených pryžovými výstupky – prsty (obr. 6). Při průjezdu stroje nad řádkem vinice dojde k zachycení prohnutého – ležícího – letorostu pryžovým prstem a jeho zvednutí s následnou fixací pomocí dvojice plastových šňůr. Vedle celé řady rotačních a radličkových kypřičů zde byly u několika firem, např. CLEMENS, BRAUN, BRENING, vystavovány také hloubkové kypřiče. Za zmínku stojí kypřič s možností hloubkového přihnojování firmy EDER MBL 5. K nosném rámu stroje je uchyceno pomocí přímých slupic 5 dlátovitých radlic a dále také zásobník na minerální hnojiva. Pro lepší pronikání do půdy bylo před každou slupicí umístěno kotoučové krojidlo. Pracovní hloubka se nastavuje pomocí opěrného válce a pohybuje v rozmezí od 0,3 do 0,5 m. Obdiv návštěvníků sklízel poloautomatický sazeč WAGNER s řízením IPS napojeným na satelitní navigaci GPS. Tento stroj umožňuje výsadbu sazenic i na rozsáhlých nebo tvarově nepravidelných pozemcích. Zaměřovací systém je tvořen dvojicí antén a přijímačem. Referenční anténa je umístěna na okraji pozemku, druhá mobilní anténa je pak společně s přijímačem připevněna na sazeči. Přesnost výsadby je zajištěna díky vzájemné komunikaci mezi anténami, satelitem a přijímačem. Předností systému je registrace a uložení dat o poloze každé vysazené sazenice. Tento systém naznačuje sílicí trendy v oblasti „precizního vinohradnictví”. Mezi vystavovanými exponáty nechyběly ani sklizňové stroje v podobě návěsných i samojízdných sklízečů hroznů firem NEW HOLLAND, ERO, PELLENC, DURMATEC. Dále růz-
280
(6/2007)
né systémy opěrných konstrukcí do vinic, zahrnující opěrné sloupky z plastů, betonu, oceli, včetně potřebných doplňků, jako např. ocelových jehel, ochranných sítěk, košíků apod. Vystavovány byly rovněž nejrůznější typy manipulačních a transportních obalů. V expozicích zaměřených na techniku pro vinařství a výrobu ovocných nápojů byly představeny novinky z oblasti filtrační techniky, lisů, plnících linek, spotřebitelských obalů, nádob aj. (obr. 7). Za zmínku stojí také předvádění a ukázky strojů v areálu výstaviště, doplněné odbor-
ným výkladem (obr. 8). Nejzajímavější a novější z výrobků pak byly vybrány a ohodnoceny oceněním „inovace roku 2007” – medailemi. Doprovodnou akcí byl vedle veletrhu 59. ročník mezinárodního vinohradnického kongresu s názvem „Víno v pohybu”, který se konal ve dnech 21.–25. dubna (Killesberg). Na tomto kongresu byly prezentovány nejnovější výzkumné poznatky z oblasti vinohradnictví a vinařstí. Závěrem lze říci, že díky dokonalé organizaci, příjemnému prostředí a především širokému spektru nejmodernějších technologií a no-
Obr. 1: Pásový malotraktor NIKO
Obr. 2: Pásový malotraktor NIKO s adaptérem pro chemickou ochranu
vé techniky z oblasti vinohradnické a ovocnické produkce byl veletrh INTERVITIS – INTERFRUCTA 2007 díky svému specializovanému zaměření skutečně výjimečnou akcí. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. 1G46082 „Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné“. Adresa autora: Ing. Patrik Burg, Ph.D., MZLU Brno, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav Zahradnické techniky, ul. 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav (foto archiv autora)
Obr. 3: Multifunkční nosič nářadí ERO s adaptérem pro sklizeň
Obr. 4: Defoliátor ERO
Obr. 5: Defoliátor COLLARD – detail pracovní hlavy
Obr. 7: Expozice techniky pro vinařství
Obr. 8: Ukázky strojů v areálu výstaviště
Obr. 6: Zvedač letorostů K.M.S Rinklin
(6/2007)
281
Moderní trendy v ochraně révy vinné – novinky společnosti Syngenta Sezona prvních postřiků proti chorobám a škůdcům se nezadržitelně blíží. Společnost Syngenta přichází tento rok na trh s dvěma novinkami, kterými rozšiřuje sortiment svých přípravků, jež je možno použít jak s jistotou vynikajících účinků, tak bez problémů v systémech integrovaného pěstování révy vinné.
Jedná se o přípravek určený proti peronospoře Ridomil Gold MZ Pepite a přípravek s kombinovaným účinkem proti peronospoře a oidiu Quadris Max. Zkušený pěstitel jistě namítne, že to nejsou žádná nová jména na trhu. Je tomu tak, nejedná se o zcela nové přípravky, ale o inovaci v oblasti formulace přípravku, s čímž souvisí výrazně zjednodušená manipulace a zvýšená účinnost proti plísi révové u Ridomilu Gold MZ Pepite. Naproti tomu Quadris Max je obohacen o další účinnou látku, která významně podporuje jeho účinnost proti již zmíněným chorobám. Přínosy obou přípravků jsou popsány v následujících odstavcích: Ridomil Gold MZ Pepite Ridomil Gold MZ Pepite nahradil dříve používaný přípravek Ridomil Gold MZ 68 WP a je rovněž určen pro ochranu proti peronospoře révy vinné. Složení účinných látek zůstalo zachováno, tj. systemická fungicidní látka metalaxyl-M, která se velmi rychle šíří rostlinou do nových přírůstků a ty jsou takto chráněny i po postřiku, a kontaktní účinná látka mancozeb, který účinnost metalaxylu-M v boji proti peronospoře nejen podporuje, ale má příznivý efekt na zamezení vývoje vzniku rezistence proti metalaxylu-M. Jaký je tedy rozdíl mezí těmito dvěma přípravky? Jedná se především o změnu formulace přípravku z WP (smáčitelný prášek) na WG (ve vodě dispergovatelné granule). Jelikož tyto granule byly vytvořeny speciální techno-
logií, která zajišťuje jejich dokonalou a rychlou rozpustnost, dostal tento přípravek přívlastek Pepite, což je také název této technologie. Ve zkratce nová technologie „Pepite“ znamená ve vodě dispergovatelné granule vytvořené speciálním procesem, který zajišťuje, že granule jsou velmi kompaktní a neobsahují vzduch. Tato vlastnost má významný přínos pro účinnost přípravku, protože jeden z komponentů Ridomilu Gold MZ Pepite, mancozeb, je náchylný na oxidaci kyslíkem a při vystavení vzduchu podléhá postupné degradaci, čímž se jeho účinnost snižuje. Granule Pepite je navíc složena z velkého množství malých částic, což zvětšuje její povrch, a tím také plochu kontaktu přípravku s rostlinou, což je jedním z klíčových přínosů pro účinnost přípravku. Přínosy nového Ridomilu Gold MZ Pepite lze stručně shrnout takto: l v oblasti manipulace: okamžité rozpuštění ve vodě, rychlé nasypání do postřikovače beze ztrát v obalech, bezprašné prostředí, l v oblasti skladování: žádná separace účinných látek či sedimentace, nízká hořlavost, odolnost vůči zmrznutí, l v oblasti účinnosti: menší degradace účinné látky, malý rozměr částic zlepšuje pokrytí plochy účinnou látkou, l v oblasti ochrany životního prostředí: méně obalů, snadnější likvidace obalů, neobsahuje nebezpečná rozpouštědla. Přípravek Ridomil Gold MZ Pepite lze použít v systémech integrovaného pěstování révy vinné maximálně 3x za sezonu v dávce 2,5 kg/ha v množství 300–1 000 l vody/ha. Pro maximální využití jeho potenciálu je nutné jej aplikovat
Pěstování révy vinné v zahradách Autor: Pavel Pavloušek; 152 stran, ISBN 80-251-0840-6
preventivně, pokud nastanou vhodné podmínky pro šíření plísně. Lze jej použít až do dvou týdnů po ukončení kvetení, nicméně nejvhodnější období pro jeho aplikaci je 1–2x postřiky před květem v intervalu 10–14 dní podle signalizace intenzity infekčního tlaku choroby. Quadris Max Také přípravek Quadris Max nahradil původní přípravek, který byl v předešlých letech na trhu pod názvem Quadris. Oproti původnímu Quadrisu obsahuje nový Quadris Max nejen systematickou účinnou látku azoxystrobin, ale také preventivně a antirezistentně působící kontaktní složku folpet (známou např. z přípravku Folpan). Tímto spojením byl vytvořen mix dvou účinných látek, které se navzájem doplňují a podporují v ideálním poměru. Registraci tohoto přípravku předcházela léta pokusů, ve kterých byl stanovován optimální poměr těchto účinných látek, až byl vyladěn do konečné podoby, která pěstitele révy vinné určitě nezklame. Ačkoli je Quadris Max registrován proti dvěma hlavním chorobám révy vinné (peronospora a oidium), prokazuje významné účinky také proti řadě dalších chorob: červená spála, černá skvrnitost, černá hniloba. Má rovněž výrazný vedlejší účinek v působení na botrytidu. Při aplikaci v období před květem lze tento efekt využít právě pro eliminaci poškození květenství primární infekcí plísně šedé způsobující zasychání květenství. Stručně lze výhody nového Quardisu max shrnout takto: Quardis Max je: l všestranný – použití jednoho přípravku zajistí ochranu proti nejdůležitějším chorobám
249 Kč (vč. 5% DPH)
Pěstování révy vinné je v současnosti stále populárnější, o úspěch v této oblasti se snaží i stále více zahrádkářů. Nejčastěji jsou pěstovány stolní odrůdy s velkými atraktivními hrozny, které jsou určeny pro přímé konzumování. A právě malopěstitelům je určena tato kniha. V publikaci najdete praktický návod jak si vybrat stanoviště pro výsadbu révy vinné, pomůže vám při výběru vhodné odrůdy, odpoví na otázky o výsadbě, zaznamená všechny záludnosti, které vás mohou potkat při jejím pěstování. Často diskutovanou problematikou je také výživa, hnojení i ochrana proti houbovým chorobám a škůdcům. Autor v této publikaci nastiňuje jak pěstovat révu vinnou co nejmodernějším a zároveň co nejvíce praktickým způsobem. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
282
(6/2007)
révy vinné, vysoká odolnost proti dešti (cca 1 hodina), ochrana i nových přírůstků, spolupartner k ošetření proti plísni šedé; l bezpečný pro životní prostředí; l komfortní pro uživatele – bez zápachu, snadná manipulace (kapalná forma). Quadris Max lze použít v systémech integrovaného pěstování révy vinné max. 3x v průběhu celé sezony, nejvhodnější jsou ale 1–2 postřiky po odkvětu, poté je vhodné sled přerušit přípravkem s účinnou látkou z jiné chemické skupiny pro zabránění vzniku rezistence a poté opět 1–2x zařadit Quadris Max. Případně lze použít Quadris max 1x i před odkvětem a poté opět po odkvětu s jedním přerušením. Quadris Max se aplikuje v dávce 2 l/ha, tedy 2x vyšší než u původního Quadrisu. Je to dáno množstvím účinné látky v přípravku, které je nižší a dávka používaná u původního Quadrisu by nebyla pro potlačení chorob dostatečná a naopak by vedla k rychlému vytvoření rezistence. I když dávka Quadrisu Max je vyšší, není důvod k obavám, co se týče ceny přípravku, neboť ta je naopak nižší než u původního Quadrisu. Dávka vody je 600–1 000 l/ha. Vhodným partnerem pro přerušení sledu postřiků je přípravek Topas 100 EC v dávce 0,25 l/ha, který patří mezi staré matadory v boji proti oidiu a který je svým systematickým účinkem schopen potlačit padlí jak preven-
tivně, tak kurativně. Ačkoli je na trhu již řadu let, v účinku proti padlí révovému patří mezi neměnné stálice. Pro zvýšení účinku, zvláště u náchylných odrůd (např. Müller Thurgau, Portugal), je možné ho kombinovat s kontaktními přípravky na bázi síry, rovněž ho lze použít v mixu s Ridomilem Gold MZ Pepite. Další jeho vítanou vlastností je schopnost zamezovat vzniku rezistence, pokud se použije jako přerušovač sledů postřiků se stejnou účinnou látkou (např. Quadrisu Max). Kromě již uvedených přípravků figuruje v nabídce společnosti Syngenta řada dalších produktů, které stojí za zmínku. Pro příznivce měďnatých přípravků zde existuje varianta Ridomil Gold plus 42,5 WP, který obsahuje kromě systemické složky metalaxylu-M také měďnatou složku v podobě oxychloridu mědi. V systémech integrovaného pěstování révy vinné ho lze použít pouze jednou za sezonu jako preventivní postřik proti peronospoře, je možné ho střídat s Ridomilem Gold MZ Pepite či použít ve směsi s Topasem. Nejvhodnější je jeho použití před květem, nejlépe před koncem kvetení, protože anorganická měď obsažená v přípravku má příznivý vliv na pevnost slupky hroznů. Obecně je možné jeho použití v bloku 2 až 4 po sobě jdoucích postřiků v intervalech 10–14 dní, přičemž poslední ošetření by mělo být provedeno nejpozději dva týdny po ukončení kvetení. Aplikuje se v dávce 3,5–4 kg/ha.
Také proti škůdcům nabízí společnost Syngenta elegantní řešení, proti obalečům je to přípravek Insegar 25 WP, který lze použít rovněž v systémech integrovaého pěstování révy vinné, a to v dávce 0,6 kg/ha v množství 1 000 l vody/ha. Nejvhodnější doba aplikace Insegaru 25 WP je na počátku kladení vajíček, protože Insegar 25 WP působí ovicidně. K jeho přednostem patří velice dlouhý reziduální účinek. Proti plevelům je možno ve vinohradech použít osvědčený přípravek Touchdown Quattro, který patří do nové generace glyfosátových přípravků určených proti všem plevelům včetně invazivních, jakými jsou např. bolševník velkolepý. Vyniká také zabudovanou technologií System 4, což je speciální vícesložková směs smáčedel, která optimalizuje zachycení a rozprostření postřiku na rostlině, příjem účinné látky rostlinou a její rychlou translokaci uvnitř rostlinných pletiv, čímž je zajištěna vyšší účinnost, spolehlivost a bezpečnost přípravku. Díky této technologii má Touchdown Quattro mimojiné vynikající dlouhodobý účinek na oddenky pýru. Ve vinohradech se používá pro pásové aplikace pro totální hubení plevelů v dávce 3–6 l/ha, v množství 100–300 l vody/ha. Společnost Syngenta přeje všem pěstitelům révy úspěšnou sezonu a spokojenost s použitím všech přípravků na ochranu révy vinné! Ing. Lada Fialová, Ph.D.
Jak také jsou vinohrady prospěšné? Prof. Ing. Lubomír Nátr, DrSc. Katedra fyziologie rostlin PřF UK Praha
Ta rozhořčení jsou pochopitelná, ale přesto doufám, že i tento příspěvek nabízí několik zajímavých, patrně méně obvyklých pohledů na vinohrad. Ale stejně chci i tady přiznat, že o vinohradech vím moc málo, jakkkoliv šéfredaktor tohoto časopisu mi svými radami i kontrolou textu hodně pomáhá, abych neuvedl vyslovené nesprávnosti. A také se snažím alespoň některé základní poznatky
načerpat z knih – opět laskavě poskytnutých ing. Stávkem. Podle Brauna a Vaneka (volně ze slovenštiny) vinohrad je „uzavřená jednotka vytvořená podle určitého systému z víceletých keřů révy vinné pěstovaných na stejném místě po delší dobu“. Snad i z této definice je zřejmé to, co je samozřejmé pro vinohradníky: vinohrad nepředstavuje pouze soubor keřů révy vinné, ale patří k němu i podrost včetně plevelů, ale také půda se všemi svými fyzikálními (struktura), chemickými (kyselost, obsah živin aj.) a biologickými (mikrobní společenstva, houby, žížaly atp.) vlastnostmi. Dovolím si to demonstrovat ještě na příkladu lesa, kdy oblíbenou hříčkou při společenské
konverzaci je otázka „Kolik stromů tvoří les?“ Je zřejmé, že nejen 3 nebo 30, ale ani tisíce samotných stromů nepředstavuje to, co máme na mysli pod pojmem „les“. Tisíce stromů jsou také v sadech, které ale nikdo neoznačí jako les – obdobně jako vinohrad. Les tedy představují stromy a ostatní rostliny (keře i bylinný podrost), živočichové, houby a mikrobi, ale také půda, spadané větve a listí, geologický charakter lokality atp. To vše dohromady vytváří les. A po těchto dvou příkladech – vinohradu a lesa – můžeme přiblížit pojem ekosystém, který už v roce 1935 zavedl Tansley. V návaznosti na jeho první charakteristiku definuje Slavíková (1986) ekosystém jako „systém, v němž
(6/2007)
jsou ve vzájemných vztazích všechna společenstva organismů (rostlinných i živočišných) spolu s komplexem všech fyzikálních a chemických faktorů, které vytvářejí prostředí těchto organismů“. Hein et al. (2006) k tomu poznamenávají, že je třeba vymezit také prostorovou charakteristiku a se zaměřením na hodnocení služeb ekosystémů definují ekosystém jako „jedince, druhy a populace na prostorově definované ploše, interakce mezi nimi i mezi organismy a abiotickým prostředím“. Z předchozího snad jasně vyplývá, že s výjimkou sterilně pěstovaných rostlin v přísně laboratorních a konstantních podmínkách jsou rostliny v přírodě vždy „zasazeny“ do určitých fyzikálních (lehká či těžká půda, klima apod.), chemických (obsah živin, těžkých kovů aj.) ale také biologických (konkurenční vztah s plevely, symbióza s houbami, napadení škůdci a chorobami) podmínek. A v případě porostů kulturních rostlin – pšeničného pole nebo vinohradu – se člověk stará o takovou úpravu všech ovlivnitelných podmínek, které zajišťují optimální růst hospodářsky významné morfologické (hrozny) nebo chemické (sacharóza) složky pěstované rostliny. A tento optimální růst je hodnocen zase z pohledu pěstitele, ať už je jím farmář, sadař či vinohradník. A tak se na tomto místě vracím k názvu tohoto příspěvku. Pěstitel révy vinné dobře ví, jaký ekonomický prospěch mu vinohrad přináší a co musí udělat, aby tento ekonomický prospěch udržel či zvýšil. Ale i sebezaneprázdněnější vinohradník se občas jen tak projde svým vinohradem a je uspokojen něčím, co nelze přímo zahrnout do jeho ekonomického zisku: získává uspokojení z pohledu na svou révu vinnou, potěší jej krása hezky vybarvených hroznů, zaujme jej vybarvení listů. Tyto pocity nelze vyjádřit v korunách, ale přesto jsou nepochybně cenným „ziskem“, který nám v tomto případě keře révy vinné poskytují. A takto „utajených“ či spíše neuvědomovaných „zisků“ má lidstvo z rostlin mnohem více. A to dokonce i takových, které jsou doslova životně velmi důležité. Les poskytuje dřevo, lovnou zvěř a lesní plody včetně hub. Réva vinná poskytuje hrozny a víno. Ale rostliny poskytují nám, lidem, mnohem více. Připomeňme si tyto neuvědomované a zdarma poskytované služby rostlin podrobněji. Jsou to zejména: (1) produkce biomasy v přirozených i zemědělských porostech, (2) poutání velkého množství CO2, (3) trvalé obnovování kyslíku v atmosféře, (4) nenahraditelná složka globálního cyklu vody, (5) tvorba půdy a udržování její úrodnosti, (6) zadržování vody v krajině, (7) ovlivňování klimatu lokálního i globálního,
283
Obr. 1. – Schéma výměny látek během fotosyntézy rostlin. Popis uveden v textu.
(8) zdroj farmaceuticky a jinak významných látek, (9) prostředí poskytující estetické, kulturní a jiné požitky, (10) další… Určitě si někteří čtenáři řeknou, že přeci tyto služby nejsou nic mimořádného. Zatím skutečně nejsou. Jejich jedinečné vlastnosti se dají vyjádřit dvěma body: (1) naprostá nezbytnost pro blahobyt lidstva, (2) dostupnost absolutně zdarma pro většinu lidí. Nejsou tyto dva body v pozoruhodném rozporu s každodenní zkušeností nás všech? Vždyť přijímáme jako samozřejmé, že za každou službu se musí platit. Ale zde neplatíme vůbec nic (zatím). A protože jsou tyto služby zadarmo, nepřisuzujeme jim žádný význam – s výjimkou situací, když nejsou k dispozici. Například při dlouhodobém suchu, při nedýchatelném vzduchu ve městech následkem teplotní inverze a bezvětrného počasí apod. A toto vědomí či spíše nevědomí významu těchto služeb samovolně vytlačuje povědomí moderního člověka o významu rostlin a přírody vůbec. Důsledkem je pokračující omezování ploch pro přírodní porosty, devastace krajiny, snižování biodiverzity atd. Jsem přesvědčen, že pokračující růst stále náročnější globální populace spojený se záborem dalších ploch pro sídliště, komunikace, rekreace atp. narušuje do té míry možnosti rostlin poskytovat dosavadní úroveň a skladbu svých služeb, že se to promítne v naší ekonomice. Zatím jsme si zvykli na zvyšující se ceny vody – z vodovodu i té balené. Hodně slyšíme o finanč-
ních nákladech na omezování růstu koncentrace CO2 a zvykáme si na diskuze o ekologické dani. A to všechno jsou důvody, proč bychom si měli mnohem lépe všímat rostlin a jejich životních procesů. Vždyť rostliny jsou jedinými producenty nových organických látek na Zemi. Rostliny jsou prvním článkem potravního řetězce, na němž pak závisí osudy býložravců, masožravců a na vrcholu té potravní pyramidy i všežravců včetně člověka. Vím, že vinohradníkům je život rostlin důvěrně znám. Ale přesto si myslím, že jsou natolik oprávněně soustředěni na hlavní směr svých starostí – péči o vinici a zajištění produkce hroznů a vína, že ostatní aspekty prospěšnosti i jejich keřů révy vinné jim mohou unikat. Proto snad stojí zato i v tomto časopise věnovat pozornost oněm nenápadným, neviděným, ale nesmírně důležitým procesům – službám, které rostliny obecně poskytují. Vyjdeme přitom za základních dějů, které dohromady vytvářejí to, co jednoduše označujeme „růst rostlin“. Postupně bych rád upozornil na samotnou fotosyntetickou produkci nové biomasy, význam příjmu a výdeje vody, dýchání a minerální výživu. A v souladu se svým úvodním konstatováním to nebudou konkrétní návody na konkrétní opatření ve vinohradech – to já neumím, ale spíše obecné aspekty, které se ovšem uplatňují i u révy vinné. Základem jakéhokoliv růstu každé rostliny je zvyšování hmotnosti její biomasy, přesněji její sušiny. Poznámka: Hmotnost živé rostliny je označována jako „svěží“ nebo „čerstvá“ hmotnost, a to bez ohledu na okamžitý stupeň zavadnutí. Listy obsahují téměř 90 % vody. Její ob-
284
(6/2007)
sah se může velmi rychle měnit, takže tento údaj není spolehlivou informací o rychlosti růstu. Vhodnější je tzv. hmotnost sušiny, která se zjišťuje po úplném vysušení odebraných rostlin nebo jejich částí. Hmotnost sušiny tedy tvoří asi 10 % ze svěží hmotnosti. V případě některých druhů mechů může sušina tvořit pouhé 1 % hmotnosti sušiny. Naopak semena a obilky mohou až 90 % své svěží hmotnosti tvořit sušinou. A tato sušina obsahuje kolem 5 až 10 procent „popelovin“, tedy dusíku, fosforu, draslíku a další. Převážná část (až 90 %) sušiny tvoří organické látky – cukry, bílkoviny a tuky. Takže příliš nezjednodušíme tvrzením, že růst rostlin závisí především na tom, jakou rychlostí daná rostlina vytváří tyto organické látky. A protože jejich tvorba je vázána na jedinečnou vlastnost zelených rostlin, fotosyntézu, začněme oněmi nevnímanými zisky lidí souvisejícími s fotosyntézou. Děje spojené s fotosyntézou rostlin jsou znázorněny na obr. 1. Stoletý strom, keř révy vinné i malinká sedmikráska jsou „poháněny“ energií slunečního záření a jejich biomasa – s výjimkou vody – se tvoří pohlcováním vzdušného oxidu uhličitého (relativně malou část tvořenou živinami přijímanými z půdy nyní zanedbáme). To jsou tedy vstupní zdroje energie a surovin. Výstupem pak je vytvářená biomasa a jako odpad lze označit uvolňovaný kyslík. Protože v přírodě žádný odpad neexistuje, tak i onen kyslík je nezbytnou surovinou pro člověka a ostatní heterotrofní organismy – od mikrobů přes houby až po všechny živočichy. Podle informace dr. Burga lze roční produkci veškeré biomasy (vyjádřené hmotností sušiny) na 1 hektaru vinohradu odhadnout na 8 až 12 tun. Budu počítat s hodnotou 10 tun. I ve srovnání s polními plodinami je to hodnota „důvěryhodná“. Například u pšenice jsou výnosy zrna kolem 5 tun na 1 hektaru. K tomu je třeba připočítat asi 5 tun slámy a přibližně 2 tuny sušiny kořenů. U révy vinné je nepochybně nejspornější odhad hmotnosti kořenů.
Oněch 10 tun vytvořené sušiny znamená: (1) Na 1 hektaru bylo poutáno 200 miliard J energie ze slunečního záření. Tato energie může být uvolněna spálením v ohni – pro lidstvo vzácný zdroj tepla – nebo postupně využita pro naše životní funkce. Toto množství odpovídá asi pouze 1/2 % energie dopadajícího slunečního záření u nás. (2) Ze vzduchu bylo pohlceno 14,5 tun CO2 což odpovídá 8 milionům litrů tohoto plynu. Přitom v 1 litru vzduchu je pouze 0,038 % neboli 0,38 ml a tedy 0,76 mg CO2 . (3) Do vzduchu bylo uvolněno 10,6 tun kyslíku. (4) Během celé vegetační doby se v rostlině kromě oněch 10 tun organických látek nahromadilo 60 až 80 tun vody. (5) Kromě vody „zadržené“ v rostlinných orgánech však rostliny na 1 hektaru přijaly asi 5 000 tun vody svými kořeny a zase ji – tentokrát ve formě vodní páry – vydaly svými listy do vzduchu. Toto množství odpovídá 500 mm dešťových srážek. (6) Převážná část energie slunečního záření pohlceného rostlinami se „spotřebovala“ při přeměně vody kapalné, která je v rostlinách, na vodní páru, jíž je voda vydávána z listů do okolního vzduchu. To znamená, že vinohrad v krajině působí také jako významná „chladnička“, jíž je z dané lokality odváděno velké množství tepla ze slunečního záření do horních vrstev atmosféry. (7) Údaje bodů (2) a (3) nejsou přesné, protože jsou odvozeny jen z té biomasy, která na vinohradu zůstane (včetně samozřejmě kořenů v půdě nebo sklizených hroznů). Ve skutečnosti rostliny poutají asi o 40 % více slu-
Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné
nečního záření i CO2 a uvolňují o stejné procento více O2. Keře révy vinné i ostatní rostliny musí žít i v noci, proto potřebují dýchat. Kromě toho jsou v rostlině orgány (kořeny) a pletiva (vodivá a jiná), která nemají schopnost fotosyntetizovat. A proto rostliny ve dne (méně) i v noci dýchají, kdy zase získávají energii z vytvořené biomasy, pohlcují k tomu kyslík ze vzduchu a uvolňují CO2. Tyto procesy můžeme přirovnat například k produkci elektřiny elektrárnou: její celková výroba elektrické energie je větší než odpovídá odvodu do rozvodných sítí, protože část spotřebuje na vlastní provoz. (8) A nechci zapomenout ani na onen kvantitativně obtížně vyčíslitelný „zisk“ spočívající v estetickém i filozofickém uspokojení nejen vlastníka vinohradu, ale i mnoha náhodných kolemjdoucích nebo i cíleně orientovaných turistů. Zisk spočívající v kráse a obdivu toho třírozměrného a dynamicky proměnlivého obrazu vinohradu. Zkusme srovnat tu nádhernou složitost a souhru dějů, kterou známe nebo alespoň tušíme, při pohledu na vinohrad v proměnách jara, léta, podzimu i zimy, s libovolným statickým a dvourozměrným obrazem malířů! A přitom: za co jsou lidé ochotni platit milióny? Není to jedna z absurdit charakterizujících obecnou absurditu lidského chování? Literatura Braun J., Vanek G.: Pestujeme vinic. Nakl. Nezávislosť. Bratislava. Hein L., van Koppen K., de Groot R. S., van Ierland E. C.: Spatial scales, stakeholders and the valuation of ecosystem services. Ecological Economics 57: 209– 228, 2006 Slavíková, J.: Ekologie rostlin. Státní pedagogické nakladatelství. Praha. 1986. Tansley, A. G.: The use and abuse of vegetational concepts and terms. Ecology 16: 284 až 307, 1935.
330 Kč (vč. 5% DPH)
Autor: M. Hluchý, P. Ackermann, M. Zacharda, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek; ISBN 80-901874-2-1, stran 428 z ochrana ovocných dřevin a révy vinné v systému integrované produkce z charakteristiky jednotlivých chorob a škůdců s kvalitními barevnými fotografiemi na křídovém papíře z užitečné organismy v sadech a vinicích a význam zachování biodiverzity z adresář odborných institucí a rejstřík odborných termínů z počet stran: více než 400 Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
(6/2007)
285
Jednání AREV (Intervitis Stuttgart) 20. až 24. 4. 2007 Ing. Jiří Sedlo, CSc. a Ing. Martin Půček, Svaz vinařů ČR
V pátek 20. 4. bylo zahájeno jednání CEPV. Vedl je jeho předseda a současně 1. viceprezident AREV R. Muth (D) za účasti prezidenta AREV L. Durnwaldera (I) a generálního tajemníka H. Dorfmanna (I). Projednával se návrh stanoviska AREV k reformě trhu s vínem po stanovisku Evropského parlamentu. V podstatě bylo dohodnuto obdobné znění jako při minulém zasedání mezinárodní rady AREV v Brně, které vyhovuje i ČR. Pak pokračovalo jednání představenstvem CEPV. Podle stanov je nutné každé dva roky zvolit předsedu a místopředsedu CEPV. Předseda R. Muth byl všemi hlasy potvrzen v dalším funkčním období a stejně tak byl místopředsedou zvolen R. Baltenweck (F). Dále byla proběhla volba členů představenstva CEPV. Představenstvo CEPV tvoří 1/3 představenstva AREV voleného ze 2/3 z politických zástupců jednotlivých regionů. Konkrétně bylo všemi hlasy zvoleno 5 osob, za Dolní Rakousko J. Pleil, za Valencii (E) G. Ruiz, za Alsasko (F) R. Baltenweck, za Lombardii (I) V. Ruffinazzi a za Česko J. Sedlo, ostatní 4 budou zvoleni na příštím jednání. Následovalo jednání představenstva AREV. Byl diskutován rozpočet roku 2006 a návrh rozpočtu pro rok 2007. Několik regionů již pár let neplatí členské příspěvky, nyní by chtěli zaplatit příspěvek za rok 2007. To jim bude umožněno, ale nejdříve musí splatit dluh za minulé roky. Večer byli účastníci jednání přijati předsedou vlády Bádenska-Würtemberska (spolková země s 10,7 miliony obyvatel). V sobotu 21. 4. bylo zahájeno valné shromáždění a mezinárodní rada AREV, které řídil prezident AREV L. Durnwalder. První projev měl ministr výživy a regionálního rozvoje Bádenska-Würtemberska P. Hauk.
Zdůraznil, že rozvoj regionu nastal až po 2. světové válce rozvojem průmyslu. Tehdy každý druhý člověk pracoval v zemědělství, nyní je to 2,5 % obyvatel. Průměrná velikost zemědělského podniku je 28 ha. Země se v zemědělství specializuje na ovocnictví, zelinářství a vinařství. Časté je podnikání v zemědělství jako vedlejší zaměstnání, proto jsou vinaři sdruženi do družstev. Přes 80 % plochy vinic je v družstvech. Trvale se snižuje počet podniků, během posledních dvaceti let na polovinu, tzn., že roste jejich průměrná výměra. Vinice jsou většinou na svazích, celkem je jich v zemi 27 000 ha. K nejpěstovanějším odrůdám patří Frankovka, Trolínské, Mlynářka, Ryzlink rýnský, Pinot blanc, Pinot gris, Pinot noir, Müller Thurgau a Chrupka bílá. První viceprezident AREV R. Muth hovořil o potřebě odpovědnosti regionů za rozvoj vinařství. Následně mezinárodní rada AREV všemi hlasy schválila protokol z minulého valného shromáždění z Merana a protokol z minulé mezinárodní rady z Brna. Dále viceprezident AREV J. Vogel (F) přednesl bilanci hospodaření v roce 2006 a návrh hospodaření 2007. Hospodaření je vyrovnané, příjmy i výdaje činí přibližně 300 tisíc eur ročně. Zprávy byly odsouhlaseny. Prezident AREV L. Durnwalder přednesl zprávu o činnosti za rok 2006. O slovo požádal G. Castiglione, poslanec EP ze Sicílie, který bude zpravodajem v EP pro reformu trhu s vínem. Oznámil, že nový návrh reformy by měla Komise zveřejnit 4. července. Následovala přednáška N. Heine o projektu vinařských stezek Evropy. Těch oficiálních je již téměř dvě stovky. Chce požádat o EU-projekt, který by informoval o všech těchto vinařských stezkách. Celkové náklady předpokládá ve výši 3 milionů eur za 3 roky, z toho 50 % by dala EU, 20 % jejich organizace a 30 % zúčastněné regiony. Posledním dopoledním bodem jednání bylo představení a přijetí nového člena. Šlo o Azorské ostrovy (P). Vinohradnictvím se tam zabývají od 15. století, vinohrady jsou obehnány zdí a jejich průměrná velikost je 0,3 ha. Jsou obdělávány ručně, bez strojů. Vyrábí tam bílé likérové víno Biscoitos a jinak mají 2 DOC – bílé Pico (od roku 2004 je toto DOC kulturním dědic-
tvím UNESCO) a červené Graciosa. Nejčastější odrůdou je Verdelho (27 % plochy vinic) a Arinto (19 %), modré odrůdy celkem tvoří jen 10 %. Odpoledne byl blok přednášek věnovaný tématu „víno a zdraví“. Přednášky zahájil R. Madelin, generální ředitel DG Sanco EK. Hovořil obecně o evropské strategii proti alkoholu, víno tam příliš nebylo. Od 7. června proběhne týden akcí proti alkoholu. Další přednáškou pokračovala S. Bätzing, pověřená vedením protidrogového oddělení při spolkové vládě Německa. O vínu mluvila minimálně, jen o alkoholu. EU chce zvýšit hranici povolení konzumovat alkohol u mládeže na 18 let – např. v Německu je touto hranicí pro pivo a víno 16 let. Následovalo vystoupení G. Sandemanna, majitele známých podniků v Portu a Jerezu a předsedy Komise víno a zdraví při CEEV (Sdružení evropských vinařských podniků). Poslední přednášku z tohoto bloku měl prof. H. Vogel, předseda vědecké rady Německé vinařské akademie. Poukázal na to, že už Paracelsus říkal „vždy jde jen o dávku“, zda víno léčí nebo škodí, stejně jako každý jiný lék. Posledním bodem jednání byla rezoluce AREV k reformě trhu s vínem v EU. V uplynulém půlroku se 2x k tomu sešla pracovní skupina. 20. 4. CEPV navrhl znění rezoluce, která byla valným shromážděním AREV odsouhlasena. V neděli 22. 4. byli účastníci zasedání AREV přítomni na veletrhu při semináři Europa-Forum, který byl označen jako 3. v pořadí. Minulé dva byly nazvány Ost-West-Forum, letošní byl přejmenován na Europa-Forum. Na seminář byli pozváni k vystoupení ministři zemědělství z vinařských států přijatých do EU po roce 2000 a z kandidátských zemí. Pozvání přijali ministr zemědělství Chorvatska, státní tajemník z Maďarska, státní tajemník ze Slovenska, státní tajemník ze Slovinska, viceguvernér ministerstva zemědělství z Kubáně (Rusko) a tištěnou prezentaci zaslalo ministerstvo zemědělství Srbska. Petar Čobankovič – ministr zemědělství Chorvatska – přiblížil tento stát, jako kandidáta na vstup do EU. Chorvatsko s rozlohou 56 594 km 2 má 55,5 % území pod zemědělskou výrobou, která tvoří 6,5 % HDP. V rámci zemědělské půdy je zde vysázeno 30 000 ha vinic s produk-
286
(6/2007)
cí 185 000 t hroznů, resp. 773 000 hl vína. Oborem se zabývá 14 700 pěstitelů révy a výrobců vína. Největší exportní zemí je Bosna a Hercegovina s 38 % a Německo s 31 % z celkového exportu. Největšími importéry jsou Makedonie s 38 % a Bosna a Hercegovina s 23 %. Stát zde podporuje financování produkce hroznů a výrobu rozmnožovacího materiálu. Existují podpory pro novou a opětovnou výsadbu vinic. Produkce je regulována národní legislativou, která je zčásti kompatibilní s právem EU. Současný záměr produkce je zaměřen na zvýšení kvality, která zajistí vyšší míru konkurenceschopnosti. V budoucnu je potřeba sladit 100% právo s legislativou EU, zaměřit se na marketing a výchovu konzumentů. András Máhr – státní tajemník ministerstva zemědělství Maďarska: Při vstupu Maďarska do EU zde bylo 87 000 ha vinic a 12 000 ha v podobě udělených výsadbových práv. Vinařství je rozděleno do 22 vinařských oblastí. Pro 130 000 rodin je tento obor také zdrojem příjmu. Hrozny jsou zpracovávány ve 14 000 podnicích. Roční průměrná produkce je asi 4,1 mil. hl. Produkce je mimo domácí trhy prodávána na trzích středoevropských zemí, Německa, Anglie. Maďarsko se staví za reformu SOT s vínem, avšak provedenou s rozvahou a při zachování tradičních evropských přístupů při výrobě vína. Víno a kultura okolo něj je v Maďarsku považována za součást turistiky. Tato sebou přináší stále více ubytovacích kapacit, gastronomických zařízení, souvisejících služeb, rozvoj infrastruktury atd. Turismus sebou přináší další pracovní místa. Viliam Turský – státní tajemník ministerstva zemědělství Slovenské republiky: Připomenul dlouholetou historickou tradici oboru. Vinařství má v zemědělství zvláštní místo. V posledních třech letech se stabilizoval úbytek plochy vinic a tato se začíná velmi pomalu znovu osazovat. Obor potřebuje výrazné investice do technologií. Slovensko má 6 vinařských regionů, které se dále dělí na vinařské oblasti a vinařské obce. Největší region, Malé Karpaty, má plochu asi 5 900 ha. Vinařský region Tokaj pak téměř 1 500 ha. Celková plocha vinic Slovenska dosahuje 22 000 ha. Z toho asi 16 000 ha jsou obhospodařované vinice. Slovensko má v odrůdové knize zapsáno 23 bílých, 10 modrých, 3 tokajské a 16 stolních odrůd. V registru vinic je registrováno asi 30 000 drobných pěstitelů a téměř 700 producentů vína. V roce 2005 činila produkce vína asi 300 000 hl. 75 % vína je uváděno na trh v podobě jakostního vína. Zbytek jsou vína stolní. Konzumace vína se pohybuje kolem 11–12 l/hlavu/rok, což nutí producenty také část vína dovážet. Import vína činí ročně asi 150 000–200 000 hl. Roční export vín mimo území SR asi 100 000 hl. Součástí vinařství je také vinařská turistika. Zajímavostí Slovenska je východní region
u maďarskch hranic, a sice Tokaj. Z typických odrůd Furmint, Lipovina a Muškát žlutý se vyrábějí světoznámá vína a tokajské výběry. Nově byl otevřen Národní salon vín, kde je prezentováno 100 nejlepších vín ze Slovenské republiky. Slovensko se také staví za připravovanou reformu SOT s vínem. Současnou nadprodukci je třeba regulovat. Účinnost současných nástrojů na řízení trhu se ukazuje jako nízká a je třeba ji změnit. Reforma musí reflektovat zájmy menších a malých vinařských zemí. Není zde prostor na extrémní redukci ploch, ale je nutná jejich restrukturalizace. K tomu je potřeba výrazná marketingová podpora. Snížení výnosu by bylo vhodné regulovat pevně stanoveným hektarovým výnosem pro jakostní vína. Gvido Mravljak – státní tajemník ministerstva zemědělství Slovinska: Vinařství činí asi 3 až 4 % celkové zemědělské výroby. Vinice jsou pěstovány na asi 2,5 % zemědělské půdy. Slovinsko má cca 23 000 ha vinic. Registrovaných producentů, kteří mají více než 0,05 ha je asi 25 000 a obhospodařují asi 17 000 ha. Téměř všichni pěstitelé jsou také registrováni jako výrobci vína. Producentů vína bez vinic je asi 1 500. Réva se pěstuje ve 3 vinařských regionech. Podravje, Posavje, a Primorska. Více než 60 % plochy vinic je pěstováno na svazích se sklonem více než 20 %. V rodinných farmách je vyráběno 85 % produkovaného vína státu. Ve Slovinsku je asi 15 velkých producentů s kapacitou 1–18 mil. litrů vína. Roční produkce Slovinska činí 85–100 mil. litrů. 70 % produkce jsou jakostní vína. Roční import činí asi 4 mil. l, a to převážně ze států Itálie, Makedonie, Chile. 4,5 mil l činí export zejména do Bosny a Hercegoviny, USA, Chorvatska, Srbska a Německa. Konzumace vína se pohybuje kolem 40 l/hlavu/ /rok. Slovinsko uplatňuje následující tržní mechanismy: l podpory pro restrukturalizaci vinic, prémie za konečné vzdání se vinohradnictví, resp. přerušení činnosti, systém výsadbových práv, l podpory pro rektifikovaný moštový koncentrát a zahuštěný hroznový mošt, podpora na skladování vína, l pravidla značení EU ve spojení s národními pro zachování ochrany geografického původu. Pro posledně jmenovaný bod je nutno: l zachovat seznam chránící geografické značení, l zachování registru vinic s potenciální a skutečnou výsadbovou plochou, l zachování registrace pěstitelů a producentů, l stanovení doporučených a uznaných odrůd, včetně podnožové révy, l monitoring zrání hroznů a určení sklizňového termínu, l limitovaný hektarový výnos,
l zatřiďovaní a správné značení vína a ostatních vinařských produktů. Produkce se dělí na výrobu stolních vín (v rámci této kategorie je možno produkovat stolní vína s geografickým původem) a jakostních vín. Pro výrobu jakostních vín je nutno mít kvalitní hrozny, nepřekročený hektarový výnos, dostatečný obsah cukru, organolepticky zhodnocené víno v komisi. Slovinsko se také staví za připravovanou reformu SOT s vínem s následující pozicí: l ponechat výsadbová práva a nedovolit masivní klučení vinic, l zrušit tržní mechanismy – podporuje návrh zrušení podpor pro destilaci a převedení peněz do jiných podpor, l tlak na politiku kvality. Podporuje zjednodušení administrativy, uznávání enologických postupů, dle OIV. Je proti výrobě vína z dovezených vinařských produktů. Podporuje zachování stávajícího systému použití sacharózy. Nikolay Diatschenko – vice-gubernátor Ministerstva zemědělství v Krasnodaru (Rusko): Kubáň se nachází na severozápadě Kavkazu. Jde o území s 10 miliony obyvatel a 30 tisíci hektarů vinic. Každá 4. láhev vína pocházející z Ruska je právě odsud. Momentálně se rozšiřuje plocha vinic a shání se zahraniční investoři. Srbsko – za tuto zemi zaslalo pouze písemně svou prezentaci Ministerstvo zemědělství Republiky Srbsko. Srbsko je rozděleno do 9 vinařských regionů, nachází se zejména v centrálním Srbsku. Původní zde pěstované odrůdy se nahrazují evropskými odrůdami Ryzlink vlašský, Sauvignon, Semillon, Pinot noir. Celková plocha vinic je asi 65 000 ha s celkovou roční produkcí 2 mil. hl vína. Pěstování révy a výroba vína je prováděna prostřednictvím státních firem, soukromých vinařů a držitelů zemědělské půdy. Státní firmy tvoří 9,5 % celkové plochy vinic. Průměrná roční produkce hroznů činí 360 000 tun, v průměru je výnos asi 1,2 kg na keř. Současná plocha byla snížena z původních asi 135 000 ha v roce 1995. Import vín je vyšší než jeho export. Hlavní importní zemí je Makedonie (94 %). Export je směřován převážně do Bosny a Hercegoviny (75 %). Vinařská politika Srbska je zaměřena na: n adaptace legislativy EU do národní, n zřízení registru vinic, n intenzivní finanční podporu výsadby vinic, technologií, minilaboratoří, mechanizace, infrastruktury pro vinařskou turistiku, n podporu propagace vína a marketing se zaměřením na původní autochtonní odrůdy, n zvýšení podílu produkce kategorie jakostních vín, n zvýšení znalostí obyvatel o víně, stejně tak zvýšení znalostí producentů, n vytvoření sítě laboratoří dle standardů EU a OIV,
(6/2007)
n kontrolu používání pesticidů, n certifikaci rozmnožovacího materiálu, n zlepšení státní kontroly vína dle vzoru EU. Ministerstvo zemědělství připravuje spustit v co nejbližší době programy pro zvýšení plochy vinic, zvýšení kvality vína a zvýšení konkurenceschopnosti domácích vín. Po skončení jednotlivých prezentací následovala společná prohlídka veletrhu IV-IF, tentokráte naposled na starém stuttgartském výsta-
višti. Celý veletržní areál se od podzimu 2007 přestěhuje na nově zbudované výstaviště hned vedle stuttgartského letiště. Zastavili jsme se u stánku PIWI (Sdružení propagující odolnější odrůdy révy), jehož členy jsou šlechtitelé z Německa, Švýcarska, Rakouska, Jižních Tyrol a Maďarska. V té době na stánku propagovali V. Blattner (CH), V. Freytag (D), K. Rummel (D) a U. Hoffmann (D) bílé odrůdy Bronner, Solaris, Récelle, Helios, Johanniter, Cabernet blanc, a modré odrůdy Cabernet Cor-
287
tis, Cabernet Carbon, Pinotin, Cabertin, Baron, Landal, Monarch, Rataille a Regent. V pondělí 23. 4. byla na programu exkurze po vinohradnictví a vinařství ve svažitém údolí řeky Neckar. Byl navštíven i výzkumný ústav a střední vinařská škola Weinsberg, kde se pochlubili špičkovou technologií na zpracování hroznů a pro získávání mikrovzorků vína z různých pokusů a novošlechtění. Škola nabízí studium i zahraničním žákům, stejně tak nabízí různé praxe pro zahraniční zájemce.
Jak se může vinař bránit proti nesprávnému postupu SZPI? Jan Horešovský, Praha
Není to tak špatné, jak se Vám zdá, tedy tím myslím Vaše postavení vůči SZPI. Můžete se bránit, chce to jen trošku sebevědomí a odhodlání k důslednosti. Je jasné, že SZPI je institucí, která musí mít autoritativní postavení s příslušnými pravomocemi, neboť je správním úřadem vykonávajícím státní dozor v tak důležité oblasti, jako jsou mj. potraviny a zemědělské produkty. Je zřízena zákonem č. 146/2002 Sb., který stanovuje oblast její působnosti a definuje její oprávnění, tedy mj. i vůči vinařům. SZPI může provádět kontroly a na základě kontrolních zjištění ukládat opatření, zakazovat či pozastavovat výrobu, nařizovat ničení výrobků, může ukládat pokuty, odebírat vzorky, vydávat závazné posudky mající zásadní důsledky pro podnikání atd. Tyto úkony, kontroly, opatření a i další činnosti SZPI mají samozřejmě principiálně charakter velmi tvrdých vstupů do tzv. volné sféry osob, a to
především v oblasti podnikání, které je jinak v naší zemi ústavou garantováno jako svobodné. Proto pokud zákon umožňuje nějakému orgánu vykonávat státní moc a zasahovat přitom do práv soukromých osob, pak těmto osobám musí na druhé straně poskytovat i přiměřené prostředky jak se bránit proti zneužití stanovených pravomocí. Tak je tomu i v případě SZPI. Nedivím se Vám ale, že jste to nenašel. V zákoně o SZPI ani v zákoně vinařském to totiž napsáno není. Klíč k obraně proti postupům SZPI je ve správním řádu. Kdybyste se trochu zabýval právem a procesem legislativy (což určitě nedělejte, víno je lepší!), všiml byste si, jak to funguje. Za prvé, zákony navrhují ke schválení parlamentem úředníci na ministerstvech. Ti mají ovšem tendenci plíživě stanovovat vlastní pravidla jak postupovat v oblasti své působnosti. Přirozenou touhou úředníků na všech stupních je vytvořit ze svého oboru vždy jedinečnou oblast, v té pokud možno neomezeně kralovat a stát se malými vládci nad našimi životy, což (neoprávněně) posiluje vědomí jejich vlastní důležitosti. Do zákonů se tak dostávají někdy dosti neuvěřitelné věci.
Na druhou stranu, zákony při svém vzniku procházejí standardně odborným posouzením a úpravami tak, aby ve výsledku zapadaly do celého právního řádu a byly s ním v souladu. To by mělo být pojistkou proti jeho nežádoucím úchylkám. Zákony ovšem schvalují poslanci, což jsou laici, kteří ale mají možnost do zákona navrhnout před hlasováním změny. Ty se tak do zákona dostávají někdy až v okamžiku, kdy už komplexní odborné posouzení proběhlo. Právě toto je mimochodem jeden z důvodů, proč je současný právní řád tak nepřehledný, nenaučitelný, komplikovaný a místy neodborný a taktéž nespravedlivý. Stačí totiž v podstatě, když se úřednictvo dohodne s konkrétním poslancem, který úřednické změny zákona na poslední chvíli navrhne. Zákon je pak často již jako celek schválen bez povšimnutí. Moudrý zákonodárce však o tomto šlendriánu ví a v daném případě formuloval zákon, který stanovuje pravidla pro chování úřadů, a to způsobem, který úřednictvo jednotlivých resortů jen tak snadno nemůže obejít. Stanovil totiž pravidla, kterým přiřkl tu vlastnost, že platí i tam, kde si resorty ve „svých zákonech“ výslovně tato pravidla vyloučí. Taková
288
(6/2007)
výluka je pak neúčinná. Součástí těchto všeobecně platných pravidel jsou hlavně zásady chování úřednictva při správě veřejných věcí. Pojďme se tedy podívat na některé povinnosti, ale především na práva, která máme při součinnosti se správními orgány. Stanoví je zákon č. 500/2004 Sb., který se nazývá správní řád. Pokusím se ze správního řádu dovodit pro Vás konkrétní vztah k SZPI. Zásada zákazu zneužití pravomoci Správní řád stanoví, že správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Je tedy rozhodně důležité, pokud si nechcete dát všechno líbit, abyste si občas přečetl vinařský zákon a zákon o SZPI, abyste mohl posoudit, jaký je rozsah toho, co je SZPI věcně dovoleno a co to přesně znamená. Často se úřady chovají tak, že „jemně“ vybočují z hranic, které jim jsou určeny. To se projevuje tím, že vyžadují podklady, na které nemají nárok, že chtějí, abyste jim zpracovával nějaké údaje, které si však musí zpracovávat sami, že Vám vlezou i tam, kam přístup nemají, že Vás nepoučí, ačkoli musí, že s Vámi nesepíšou protokol o tom, co jste řekl a co řekli oni, a nebo že jinak postupují způsobem, který zákon nestanoví. Je totiž dáno základní pravidlo, že správní úřad může postupovat výhradně jen způsobem, který mu zákon stanoví, nikdy jinak. Tak například jestliže zákon stanoví, že SZPI provádí kontroly v pravidelných intervalech a nebo při podezření z porušení právních předpisů, pak to ovšem znamená, že SZPI nemůže kontrolovat libovolně. S tím souvisí Vaše právo ptát se (a do protokolu zaznamenat otázku i odpověď), jaké konkrétní pochybnosti (podezření z porušení zákona) SZPI má, pokud Vás kontroluje mimo nějaký zjevný kontrolní cyklus. Máte právo žádat sepsání protokolu o kontrole, kde bude podrobně vylíčen průběh jednání a označení úkonů, které se provádějí. Taktéž máte právo do protokolu zaznamenat svá vyjádření. To byste nevěřil, kolik drobných i velkých nezákonností lze pouhým trváním na sepsání věrného protokolu vyloučit. Věci na papíře najednou mají úplně jiný rozměr. Taktéž nepochybně má SZPI povinnost Vám sdělit, v jakých intervalech Vás hodlá kontrolovat. Tím tedy nemyslím, že povinností SZPI je sdělit Vám přesné datum kontrol na pět let dopředu, ale nějaké přiměřené sdělení. Zásada ochrany práv nabytých v dobré víře Tato zásada chování správního orgánu např. znamená, že pokud Vám poskytne nějaké osvědčení, vyjádření nebo posouzení či předběžnou informaci či stanovisko, pak již nemůže bezdůvodně ve stejné věci rozhodnout jinak. I proto je
velmi důležité a vhodné trvat na sepisování protokolu o jednání a dožadovat se písemných sdělení. Vůbec je dobré komunikovat písemně. Na tom můžete trvat. Ono se to pak všechno totiž později hůře překrucuje – ostatně, sám si stěžujete, že nemáte v ruce nic písemně. Zásada ochrany oprávněných zájmů Při činnosti správních orgánů se stává dosti často, že tyto orgány neberou příliš v úvahu Vaše práva, která plynou z jiných oblastí života, z jiných zákonů. Je nepochybně Vaším bytostným, dokonce ústavou chráněným zájmem, být uplatňováním státní moci omezen jen tolik, kolik je nezbytné pro dosažení cíle prováděného úkonu. To například znamená, že pokud nejsou zvláštní důvody, nelze po Vás požadovat součinnost nad rámec toho, co je běžné a odpovídající situaci. V rozporu s touto zásadou je proto např. provádět běžné kontroly nepřiměřeně často, nepřiměřeně dlouho, v termínech, kdy máte jiné povinnosti, kdy uplatňujete jiné své nároky atd. Volba prostředků k provedení úkonu veřejné správy musí být přiměřená vytčenému cíli. Je tedy zcela v rozporu se zákonem třeba nechat předvést před správní orgán někoho policií, když jde o nějakou „prkotinu“, a to i když s předvedením zákon v některých případech počítá. Zásada nestranného postupu a rovného přístupu Tato zásada především znamená, že správní orgán nesmí postupovat tak, že by někoho šikanoval nebo mu naopak nadržoval. Tato zásada je zcela nepochybně porušována např. v těch případech, které vinaři velmi dobře znají: některé subjekty nejsou inspekcí kontrolovány ve stejném rozsahu jako jiné. Např. na valné hromadě Svazu vinařů několikrát ze strany diskutujících zaznělo, že jsou známy konkrétní případy, kdy SZPI některé subjekty nekontroluje. Přítomný zástupce MZe ing. Králíček sice vyzval vinaře, aby takové případy oznámili MZe, nicméně současně uznal, že takové jednání může být pro oznamovatele nebezpečné a riskantní, neboť mu hrozí pomsta ze strany onoho subjektu porušujícího zákon. Udání však není a nemůže být jediným impulzem pro odpovědné orgány. Postoj MZe, potažmo SZPI, která za této situace zůstane dále nečinná a neprovede vnitřní revizi vlastní kontrolní činnosti z hlediska četnosti a hloubky u všech kontrolovaných subjektů, je jedním z příkladů porušení této zásady. Přitom je zřejmé, že stát má k dispozici veškeré nástroje jak svou inspekční povinnost splnit. Zásada legitimního očekávání Je nutné, aby rozhodování a postupy správního orgánu vykazovaly nejvyšší možnou míru
stability. Předvídatelnost rozhodování i postupů správních orgánů je totiž základním znakem právního státu. Můžete tedy i po SZPI požadovat (např. podle zákona o svobodném přístupu k informacím) vnitřní metodické pokyny, postupy či informaci, zda takové pokyny existují, nebo žádat SZPI o stanovisko k určitému případu a domáhat se eventuálně vysvětlení rozdílu v postupech, zkrátka dožadovat se konzistentního přístupu. Zásada veřejné správy jako služby Tato zásada, podle které je činnost správního orgánu službou veřejnosti, patří v kontextu s naší všeobecnou zkušeností určitě mezi nejpozoruhodnější a pro mnohé je překvapivá. Podle zákona je ovšem každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, povinen chovat se zdvořile a vycházet dotčeným osobám vstříc. Upozorňuji, že obdobně jako ostatní zde zmiňované zásady chování jsou vymahatelné – viz níže. K této zásadě patří i povinnost úředníka poskytnout přiměřené poučení o prováděných úkonech a jejich dopadech (ovšem pozor, neplést si poučovací povinnost s poradenstvím) a také včasné avízo naplánovaných úkonů, na to máte rovněž právo. Slovo „přiměřené“ zde znamená, že v téže věci se dostane jiného poučení mně jako profesionálovi a jiného poučení malému vinaři hospodařícímu na několika hektarech vinic. Každopádně však úředník provádějící úkony veřejné správy, tedy i pracovník SZPI, musí při výkonu služby dodržovat zásady vstřícnosti a slušného chování v tom nejširším slova smyslu, byť je jasné, že zároveň musí takováto osoba vystupovat autoritativně. Typickým porušením zde popsané zásady je ono známé arogantní chování úřednictva, jednání z nadřazenosti, takové to „teď na vás nemám čas“, odkazování na úřední hodiny i při drobných úkonech atd. Patří sem ale i méně nápadné formy „ubližování“, jako jsou dlouhé čekací doby u přepážek, z nichž některé jsou neobsazené, zdržování vyřízení Vaší věci atd. Povinností každého úředníka je totiž projednat věc bez zbytečných průtahů, což ovšem dle judikatury znamená, že jednoduché věci se řeší okamžitě, složitější věci do 30 dnů a věci komplikované a zvláštního zřetele hodné do 60 dnů. Nikoli tedy déle. Veřejná správa přitom není žádná neobsažná anonymní masa, ale vykonávají ji konkrétní osoby, které jsou za výkon této služby veřejnosti odpovědné. Zásada umožnění konzumace práv Správní řád také stanoví, že správní orgán je povinen umožnit dotčeným osobám realizovat jejich práva. Mezi ně patří nejen práva, která stanoví ten který konkrétní předpis (vinařský zákon, správní řád, zákon o SZPI atd.), ale i Ústava ČR, ze které vycházejí ty nejdůležitější zásady právního státu. Příkladů může být mno-
(6/2007)
ho. Jestliže Vám zákon např. umožňuje nahlížet do spisu, který o Vás SZPI vede, pak je povinností SZPI Vám umožnit do spisu bez překážek nahlédnout. Bez překážek např. znamená, že nikoli jen v úředních hodinách, ale kdykoli během pracovní doby. Nebo např. máte právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním (jestlipak si vzpomenete, kdy naposled jste byl vyzván k seznámení se s podklady a k vyjádření k výsledkům kontroly před vlastním vydáním rozhodnutí SZPI?). Zásada preference smírného řešení Podle této zásady je správní orgán povinen aktivně odstraňovat rozpory bránící projednání a rozhodnutí dané věci (často je to však naopak, že?). Podle této zásady musí správní orgán odstraňovat nejen překážky dané vnitřními vztahy mezi jednotlivými odbory téhož úřadu, ale i mezi různými úřady v rámci veřejné správy jako takové. Tato zásada zapadá do pojetí správního řízení založeného na celkově vstřícném a konstruktivním dialogu. Zásada rychlosti postupu Zásada rychlosti, stejně jako ostatní vyjmenované zásady, se vztahuje na všechny úkony a postupy správního orgánu a tato zásada znamená, že správní orgán zásadně jedná bez zbytečných průtahů. Je to jedna z nejdůležitějších zásad, neboť průtahy v řízení, ať už je to řízení správní nebo řízení soudní, jdou přímo proti základním právům. Dovolím si odbočku a zabrousím do svého vlastního oboru, kterým jsou daně. Jestliže např. daňová kontrola trvá v některých případech rok, dva nebo déle, a jestliže pak odvolání proti platebním výměrům trvá rok i dva, a jestliže pak soud proti rozhodnutí o tomto odvolání trvá rok nebo dva, pak zapomeňme na dostupnost práva a právní stát. Stejné by to bylo, kdyby nějaké průtahy vykazovalo jednání SZPI. K jisté formě průtahů dochází i tím, co jste ve svém dotazu popsal: bezdůvodné opakování či časté odkládání kontroly inspektorem SZPI. Zásada procesní ekonomie Správní orgány musejí postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a aby co nejméně svou činností zatěžovaly dotčené osoby. Jestliže se tedy cítíte nadměrně zatěžován častým ohlášením a odvoláváním kontrol, pak je to zcela oprávněné. Jestliže totiž marně přizpůsobujete svůj pracovní a osobní režim neprovedeným úkonům, jde o porušení této zásady na Váš úkor. Stejně tak k tomu může docházet tehdy, kdyby Vás SZPI vázala k nějakým zbytečným či neefektivním úkonům nebo prováděla nějaké jednoduché úkony a volila k tomu nepřiměřené prostředky (např. leccos je možné vyřídit písemně, nebo naopak telefonicky, namísto osobního jednání na základě před-
volání, čímž ztratíte půl dne času). Také například ze zákona platí, že správní orgán si opatřuje podklady k rozhodování sám a od účastníka řízení je vyžaduje, jen když tak stanoví zákon. Jde např. o vydávání výzev k doplňování podání o údaje, které zákon nepředepisuje, o opakované vyžadování stejných údajů atd. To jsou tedy některé základní zásady, kterými jsou správní orgány povinny se řídit při svých postupech, ať už ve správním řízení, nebo mimo něj. Jak z uvedeného vyplývá, nelze je vnímat izolovaně, ale tyto principy na sebe navazují a prolínají se, a je z nich jasné, že jejich smyslem je nastolit stav, kdy veřejná správa probíhá v atmosféře maximální míry respektu vůči oprávněným zájmům těch, kdo stojí před úřady a cosi od nich chtějí, popř. pokud úřady něco chtějí od nich. Jak se tedy bránit? Podstatná je ovšem otázka, co dělat v případě, když jsou uvedené principy porušeny. Jak jsem již uvedl, veřejnou správu provádějí vždy konkrétní osoby, které zákon uvádějí v život. Podle ustanovení § 175 správního řádu je možné podat na jednání těchto osob nebo i na postup celého úřadu stížnost. Stížnost musí být vyřízena nejpozději do 60 dnů od podání (tedy rozhodně i dříve) a o jejím vyřízení musí být ve stejné lhůtě stěžovatel vyrozuměn. Pokud je stížnost shledána důvodnou, musí chybující orgán neprodleně (tj. ihned) zřídit příslušnou nápravu. Pokud však stěžovatel nesouhlasí se způsobem vyřízení stížnosti, nebo není-li stížnost vyřízena vůbec, může požádat nadřízený orgán o přešetření celé věci. Na jednání konkrétního inspektora si tedy můžete stěžovat. Zákon stanoví, že podání stížnosti nesmí být tomu, kdo ji podává, na újmu. To znamená, že byste se teoreticky nemusel obávat, že po podání stížnosti budete šikanován, tedy že kontroly ve Vašem vinařství budou neobjektivní. To je ale samozřejmě teorie. Praktičtější už je ovšem znát ustanovení § 14 správního řádu, které upravuje vyloučení podjaté osoby z jednání a rozhodování. Toto ustanovení zahrnuje osoby, které se podílejí na výkonu pravomoci. Jedná se tedy o relativně široký okruh osob. Podjatost je dána tehdy, pokud existuje důvodný předpoklad, že daná osoba má takový zájem na výsledku postupu, že jej může neobjektivně ovlivnit. Zájem podjaté osoby může být buď osobní, nebo ve vztahu k předmětu postupu či řízení. Existují tedy nepochybně typy jednání, které zakládají podjatost, například právě vámi zmíněné „zasednutí si“ na Vás po podané stížnosti. Podjatost se namítá písemně, o této námitce rozhoduje nadřízený podjaté osoby. Za naprosto zásadní prvek obrany proti zlovůli či nedbalosti správních orgánů a osob vykonávajících veřejnou správu považuji uplatně-
289
ní nároku na náhradu škody. Škoda vzniká zásadně jen tam, kde je nějaké porušení zákona. Škodou je nějaká újma, může jít o škodu materiální i nemateriální. Typickou materiální újmou je ušlý zisk nebo náklady vynaložené nad míru nutnou pro výkon veřejné správy. Typickou nemateriální újmou je zkažená pověst. Tak například zákon říká, že ústní jednání je neveřejné a pokud je veřejné, dbá správní orgán na ochranu práv účastníků. Pokud ze závěrů nějakého ústního jednání vyjde neoprávněně informace např. o tom, že lijete do vína vodu, a tato informace Vás poškodí, vznikne Vám nemateriální i materiální škoda. Nemateriální ztrátou pověsti, materiální na ušlém zisku, neboť si od Vás už hned tak někdo víno nekoupí. Do této škody se pak započítávají i možné náklady na právní zastoupení, pokud si najmete advokáta. Ale abych se přiblížil Vašemu dotazu: jestliže budete umět vyčíslit škodu, která Vám vznikla tím, že neproběhla kontrola opakovaným telefonickým zrušením dohodnutého jednání, pak můžete úhradu náhrady této škody požadovat po ústředním orgánu, tj. po MZe. MZe buď vyhoví, nebo nikoli. Pokud nevyhoví, máte možnost obrátit se na soud. Půvab celé věci tkví dle mého názoru především v tom, že zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem stanoví, že pokud stát uhradil náhradu škody, může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu. Pokud by odpovědný nadřízený regresní úhradu osobě, která škodu způsobila, neuložil, vystavuje se možnosti obvinění z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Postih v této oblasti pak sebou nese i nemožnost poskytnout příslušné osobě mzdové odměny atd. Jinými slovy, při troše důslednosti je uplatnění náhrady škody opravdovým nástrojem jak příslušné osobě účinně připomenout, že je užitečné poskytovat veřejnou správu jako službu veřejnosti. Závěrem bych ještě rád připomněl vcelku atraktivní možnost obrany proti postupům správního orgánu, a tou je možnost obrátit se žalobou na soud. Atraktivita této možnosti spočívá v tom, že Vaši věc projedná zcela nezávislý soud, kde rozhoduje odborník práva znalý, nikoli úředník či jeho nadřízený, když oba mají tendenci si zákon vykládat po svém. Odvrácená stránka soudního řízení je bohužel jeho délka. Nicméně podle zákona č. 150/2002 Sb. můžete v případech, kdy správní orgán upřel nějakým způsobem Vaše práva, podat správní žalobu jak proti rozhodnutí, tak proti nezákonnému postupu a taktéž proti nečinnosti, tj. když správní orgán nerozhoduje, ačkoli má. O tom však až někdy příště.
290
(6/2007)
Pohled na odlisťování zóny hroznů ve vztahu ke klimatickým změnám Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě
Klimatické změny nejsou významné jenom vzestupem celkových teplot, ale i přibýváním klimatických extrémů v následujícím období. Lze proto předpokládat, že bude docházet k daleko větší proměnlivosti ve zralosti a kvalitě plodů (Gardner a kol., 2007). Hayes (2007) uvádí, že klimatické změny mohou mít velký vliv především na výskyt biotických a abiotických stresových faktorů, plánování výnosů a termínů sklizně, kvalitu hroznů a zachování určitého stylu vína, a tím i na marketing vín. Globální oteplování a změny klimatických podmínek nejsou spojené pouze se změnami teploty. Velmi významné je rovněž zvýšení ultrafialového UV–B záření a nakonec i změny množství a průběhu srážek. Schultz (2000) uvádí v této souvislosti velmi významné dopady UV–B záření na révu vinnou. Některé z nich ukazuje tabulka 1. Vlivy UV–B záření Poškozeníi fotosystému II a fotosyntetických enzymů Snížení obsahu chlorofylu a karotenoidů
Vliv na metabolismus dusíku Silnější listy a složení voskové vrstvy Kvetení a fenologie Změny půdní mikroflóry a fauny
Možná závažnost pro révu vinnou Snížení fotosyntézy – snížení fotosyntézy – pravděpodobně významnější výskyt aromatických látek spojených se stárnutím vína Snížení koncentrace aminokyselin, a tím ovlivnění metabolismu kvasinek, kinetiky kvašení, tvorby vyšších alkoholů a sekundárních aromatických látek Vyšší odolnost k chorobám Může být ovlivněna u některých odrůd Dostupnost živin
Tabulka 1: Významné dopady UV–B záření na révu vinnou (podle Schultze, 2000). Odlisťování zóny hroznů je agrotechnické opatření, které by mělo být prováděno v souladu s průběhem počasí v aktuálním ročníku. Správným provedení můžeme mnoho získat v kvalitě hroznů, nesprávným provedením však můžeme velmi mnoho ztratit. Odlisťováním zóny hroznů můžeme ovlivňovat následující kvalitativní parametry hroznů, které jsou velmi významné z pohledu dosažení optimální technologické zralosti hroznů: – obsah organických kyselin a především změnu obsahu kyseliny jablečné – změnu aromatických látek, a tím optimalizaci aromatické zralosti hroznů – změnu obsahu antokyaninových barviv u odrůd pro výrobu červených vín – změnu obsahu a složení fenolických látek u bílých i modrých moštových odrůd
– snížení obsahu aminokyselin využitelných kvasinkami a zvýšení obsahu bílkovin. V souvislosti s těmito kvalitativními parametry je třeba říct, že k jejich optimální tvorbě dochází, jestliže je teplota bobulí v hroznu v rozmezí 25–32 °C. Dalším velmi významným zjištěním fyziologů zabývajících se révou vinnou je vztah mezi teplotou okolního prostředí a teplotou uvnitř bobulí. Teplota uvnitř bobulí není totiž ovlivňovaná pouze teplotou, ale i slunečním zářením. Teplota uvnitř bobulí je proto přibližně o 7–10 °C vyšší než teplota okolního prostředí. Promítneme–li si tyto zásady do vztahu k průběhu počasí v jednotlivých ročnících, zjistíme, že významný prostor pro odlisťování zóny hroznů je především ve druhé polovině vegetace, tzn. období okolo zaměkání bobulí. Velmi významná z pohledu kvality je intenzita odlistění, tzn. počet listů, které při tomto zásahu odstraňujeme. Z pohledu fyziologie révového keře je třeba mít na mysli zásadu, že jestliže odebíráme listy, zhoršujeme poměr mezi listovou plochou a hmotností ponechaných hroznů. To může mít negativní dopad na fyziologické děje v rostlině, zejména potom na kvalitu a výkonnost fotosyntézy. Ve vztahu ke všem kvalitativním parametrů hroznů bych proto doporučoval odstranění všech zálistků v zóně hroznů a odstranění 1–3 hlavních listů, které prosvětlí zónu hroznů. Ve vinici přímo na keři je první bazální list velmi malý, takže tento často můžeme ponechat a odstraňujeme hlavní listy, které nám umožní oslunění hroznů (obrázek 1). Negativní může být odstranění 5–6 hlavních listů na letorostu (obrázek 2). V této souvislosti mě zaujaly výsledky kolegy Patrika Burga, kdy odlistil zónu 60 cm listové stěny. Zajímal by mě však dopad nejenom na cukernatost, který byl překvapivě pozitivní, ale i aromatický charakter. Zkušenosti z pokusů s takto silným odlistěním, které provádíme na ústavu vinohradnictví a vinařství, jež však byly prováděny ručně, vždy ukázaly velmi negativní vliv na aromatický projev vína. Je to proto jistě téma pro diskuzi a další sledování. Velmi významný je termín provedení, především u bílých odrůd. Bílé odrůdy révy vinné jsou citlivé na výskyt slunečního úpalu (obrázek 3). U odrůd citlivých na sluneční úpal se doporučuje termín odlistění brzy po odkvětu, kdy vlivem slunečního záření dojde ke zpevnění pletiv slupky a zvýší se odolnost proti slunečnímu úpalu. Na druhé straně, ale existuje nebezpečí, že při tomto termínu odlistění dojde ke zhoršení kvalitativních parametrů hroznů, zejména aromatické zralosti a kyselin. U modrých odrůd se zatím nevyskytuje popsaný klasický příznak slunečního úpalu, i když je možné pozorovat zvýšený obsah některých fenolických látek, např. quercetinu. Odlistění zóny hroznů v souvislosti s klimatickými změnami může způsobovat přehřívání bobulí. Při teplotách bobulí nad 32 °C může docházet k negativnímu ovlivnění aromatického složení, snižování obsahu antokyaninových barviv a zastavení vyzrávání taninů. Může docházet i k vadnutí hroznů (obrázek 4), které není slučitelné s kvalitním hroznem.
(6/2007)
291
Negativním důsledkem odlisťování zóny hroznů může být i zvýšený obsah prekurzorů těkavých fenolů v bobulích (obrázek 5). Při kvašení potom dochází k tvorbě těkavých fenolů a negativnímu ovlivnění aromatického charakteru vína. Optimální aromatická kvalita potom představuje krásně zlatavě vybarvenou slupku bobule (obrázek 6). Odlistění zóny hroznů způsobuje rovněž snížení obsahu organických kyselin, především kyseliny jablečné. Kyselina jablečná se vlivem oslunění hroznů prodýchává na cukry. Ve vztahu ke kvalitě hroznů může mít potom odlistění pozitivní i negativní vlastnosti. U odrůd s vyšším obsahem kyselin – Ryzlink rýnský, Sauvignon, Rulandské bílé – můžeme pozitivně snížit kyseliny a zharmonizovat chuť budoucího vína. U odrůd s nízkým obsahem kyselin – Muškát moravský, Müller Thurgau, Veltlínské červené rané – může docházet k výraznému snížení kyselin, negativnímu ovlivnění chuti vína a zhoršení mikrobiální stability vína. V souvislosti s klimatickými změnami a moderními požadavky na technologickou zralost hroznů je možné dát k odlistění zóny hroznů následující postřehy a doporučení: – odlisťování představuje daleko více kvalitativních rizik u bílých odrůd než u odrůd modrých, – odlistění představuje velmi výraznou možnost nepřímé ochrany proti houbovým chorobám a snižuje napadení padlím révy vinné a šedou hnilobou révy, – při vědomí, že odlistěním můžeme snižovat kyseliny, musíme u bílých odrůd postupovat velmi diferencovaně podle obvyklého obsahu kyselin u jednotlivých odrůd; Odrůdy s nízkým obsahem kyselin je riskantní výrazně odlisťovat; Je vhodné pouze zónu hroznů lehce prosvětlit,
– u „muškátových“ odrůd může docházet při intenzivním oslunění k tvorbě hořkých látek, – odlistěním můžeme upravovat aromatickou a fenolickou zralost hroznů, – z pohledu kvality hroznů je potom důležité provádět odlistění až v době zaměkání bobulí v závislosti na průběhu počasí a další prognóze počasí, – odlistění modrých odrůd představuje prozatím více výhod nevýhod a lze je provádět u všech odrůd; Včasný termín odlistění je vhodný zejména u „kabernetových“ odrůd, aby došlo ke snížení negativního aromatického charakteru, – je třeba brát na zřetel, že nesprávně provedený zásah může kvalitu velmi negativně ovlivnit.
Evropský soud rozhodl v neprospěch milovníků vína Evropský soud rozhodl v neprospěch volného pohybu zboží. V případě B. F. Joustry, holandského milovníka vína, který si pro vlastní potřebu a své přátelé nechal zaslat transportní společností 120 lahví vína z Francie (nižší sazba daně) do Holandska (vyšší sazba daně), podpořil Evropský soud stanovisko nizozemských úřadů. Dle názoru Evropského soudu jsou od cla osvobozena pouze ta vína, která si jednotlivec pro vlastní potřebu zakoupí a dopraví v rámci zemí EU osobně. Rozhodnutí je ranou internetovému prodeji vína a taktéž mluvčí Evropské komise vyjádřila zklamání z rozsudku, který naopak obchodníci a vlády Velké Británie a Švédska nadšeně přivítali. Podle International Herald Tribune Martin Křístek
Grüner Veltliner“ nebo „Treisental DAC Rheinriesling“. Bude možné se s ním setkat od ročníku 2006. W 12/1/JS
Vývoz i domácí spotřeba bulharských vín stoupá Bulharští vinaři zřejmě nemusí mít obavy z budoucnosti. Podle oficiálních údajů Národní vinohradnické a vinařské komory dosáhl export v období leden–srpen 2006 48 milionů litrů vína. Objem vývozu stoupl už v roce 2005 o 25 %. Významný pokles zájmu tradičních dovozců bulharských vín (Francie -44 %, Velká Británie -81 %) plně kompenzoval růst poptávky v Rusku, České republice a asijských zemích. Bulharští vinaři zaznamenali rovněž nárůst prodeje na domácím trhu, který byl dosud z velké části ovládán neregulovaným prodejem podomácku vyrobeného vína na tržištích (podle odhadů bulharského MZe se v roce 2000 jednalo asi o 200 milionů litrů vína). Podle CEE-FoodIndustry.com Martin Křístek Rakousko má třetí víno DAC Po DAC Weinviertel a DAC Mittelburgenland vzniklo DAC Treisental. Jde o víno odrůdy Veltlínské zelené nebo odrůdy Ryzlink rýnský. Vinařská oblast Treisental je nejmladší a nejmenší rakouskou vinařskou oblastí, vznikla v roce 1995 a tvoří ji jen 770 ha vinohradů. Rozkládá se na sever od St. Pöltenu k Dunaji. Odrůda Veltlínské zelené se na této ploše podílí 63 % a Ryzlink rýnský 11 %. Označení na etiketě bude „Treisental DAC
Použitá literatura: GARDNER, J., McBRYDE, C., ASTORGA, N., WALKER, M., JIRANEK, V., 2007: Tackling the impacts of climate change on winemaking through novel and improved wine yeasts. 8. Internationales Symposium Innovationem der Kellerwirtschaft. 20–23. April 2007, Stuttgart. 240–247. HAYES, P., 2007: Global Climate Changes–implications for viticulture and enology. 8. Internationales Symposium Innovationem der Kellerwirtschaft. 20–23. April 2007, Stuttgart. 231–236. SCHULTZ, H. R., 2000: Climate change and viticulture: A European perspective on climatology, carbon dioxide and UV–B effects. Australian Journal of Grape and Wine Research, 6., 2–12. (Fotografie k příspěvku jsou na straně 262)
Diskriminace vín z Evropy v Kanadě Kanadská vláda předložila v říjnu 2006 národnímu Parlamentu návrh na plné osvobození kanadského vína od spotřební daně. Německo proti tomu protestovalo, protože osvobození se má vztahovat jen na kanadská vína, nikoliv na vína z dovozu, což je v rozporu s dohodami WTO. Evropská komise se proto koncem listopadu 2006 obrátila v této věci na WTO. Více než polovina vína dovezeného do Kanady pochází z Evropy a má hodnotu asi 450 milionů eur. DDW 1/2/JS Diskontní prodejce ručí za údaje na etiketě Podle rozhodnutí Evropského soudu z listopadu 2006 ručí diskontní prodejce za údaje na etiketě a neomlouvá ho argumentace, že nemůže ovlivnit tyto údaje, když nakupuje již balené zboží. V konkrétním případě se jednalo o Lidl Italia, který se bránil chybnému označení na etiketě lihoviny (nižší obsah alkoholu než bylo uvedeno) tím, že lihovina byla vyrobena v Německu, a Lidl tak nemohl chybný údaj ovlivnit. Jednalo se o lihovinu s deklarovaným obsahem alkoholu 35 % obj. a skutečný obsah alkoholu byl o několik desetin % nižší. DDW 1/3/JS Spotřeba vína ve Španělsku dosáhla historického minima Podle údajů španělského ministerstva zemědělství spotřebovali v roce 2006 Španělé 10,84 milionů hektolitrů vína (o 5,2 % méně než v roce 2005). Pokles byl zaznamenán zvláště v segmentu stolních vín, celkové tržby tedy poklesly jen o 4 %. Roční spotřeba v přepočtu na 1 obyvatele dosáhla historického minima 24,9 litrů vína (o 6,9 % méně než v roce 2005). Podle BKwine Brief nr 43 (mk)
292
(6/2007)
Stratégia inokulácie muštu vínnymi kvasinkami Vybraný vhodný kmeň kvasiniek rehydratovaný (revitalizovaný) podlieha aj správnej voľbe množstva inokula. Preto musí byť prioritou každého vinára, aby sa zaručil rýchly fermentačný štart a aby celý proces kvasenia prebiehal hladko tak, aby víno dokvasilo do sucha, t. j. s čo najmenším množstvom neskvasených sacharidov (Kontkanen et al., 2004). Aby sa vyhlo zbytočným prieťahom v priebehu fermentácie muštu, má množstvo inokula (zákvasu) prvoradý význam. Prečo aplikovať minimálne množstvo 25 g/hl muštu aktívnych suchých vínnych kvasiniek (ASVK) Počas kvasenia muštu a dokvasení mladého vína bunky kvasiniek sa normálne päťkrát rozdeľujú, pričom sa pri každom delení (pučaní) zdvojnásobuje populácia kvasiniek. Jedným z významných faktorov na dosiahnutie úplného odkvasenia aj zvyškových sacharidov je prítomnosť dostatočnej populácie vínnych kvasiniek, keď skočila svoj rast, to je asi keď v mušte zostáva asi 30 % až 50 % sacharidov, ktoré sa ešte majú odkvasiť. Aby kvasenie pokračovalo, má byť koncentrácia kvasničných buniek okolo 120–150 x 106/ml muštu. Pri inokulácii menej ako 5 x 106 buniek/ml je pravdepodobnosť spomalenia fermentácie takmer istá (Querol et al., 1992). Súčasní enológovia preto odporúčajú inokulovať mušt minimálne 25 g/hl. Počiatočná koncentrácia kvasničných buniek zabezpečuje neodkladný začiatok alkoholovej fermentácie a ukončenie kvasného procesu. Lagová fáza rozmnožovania kvasiniek má trvať čo najkratšie, aby sa zabránilo možnej mikrobiálnej kontaminácii a tvorbe nežiadúcich zlúčenín. Lagovú fázu ovplyvňuje počiatočná hustota (množstvo) inokulovaných kvasiniek, ale aj hladina oxidu siričitého a čírosť muštu.
Pri inokulácii muštu 25 g/hl ASVK sa zabezpečí 5 x 106 buniek /ml muštu, čím sa bezpečne potlačia „divé“ kvasinky spontánnej mikroflóry, lagová fáza rozmnožovania kvasiniek sa skráti na minimum a zabezpečí koncentrácia kvasničných buniek na 120–150 x 106/ml. Doterajšie názory, že 10–15 g/hl ASVK postačuje na hladký priebeh fermentácie, sú dávno vyvrátené zvyšujúcim sa počtom kvasných porúch a nedokvasených mladých vín. Dnes sa zdôrazňuje, že inokulum 25 g ASVK/hl muštu jednoznačne zabráni predčasnému zastaveniu fermentácie a stým spojené problémy s dodatočným dokvasením sladkého vína (Bejaoui 2004). Novšie výskumy potvrdili, že vyššie dávky ASVK umožňujú nižšie dávky SO2 pred fermentáciou. Dávky SO2 však nemožno odhadnúť, nakoľko závisia od mnohých faktorov, najmä od zdravotného stavu hrozna a pod. Inokulácia muštu s vyšším obsahom sacharidov Vyšší obsah sacharidov muštu (nad 280 až 300 g/L) spravidla vyžaduje aj vyššie dávky ASVK do 30–40 g/hl. Súvisí to o. i. aj so stresom kvasiniek, vyšším osmotickým tlakom pri vyššom obsahu sacharidov. Rýchlejším fermentačným štartom a úplným skvasením sacharidov sa prispieva nižšej produkcii prchavých kyselín a predovšetkým hladkému odkvaseniu cukrov. Postupná inokulácia a dynamická synergia Profesor Bordeau z Katolíckej univerzity v Chile v roku 2004 navrhol tzv. postupnú (sekvenčnú) inokuláciu pri obsahu sacharidov muštu nad 280 g/L. Inokulácia selektovanou kultúrou kvasiniek odolných voči alkoholu a vyššiemu osmotickému tlaku sa uskutoční celkove 30 g/hl ASVK. 15 g/hl rehydra-
tovaných kvasiniek sa inokuluje pred začiatkom kvasenia, keď sa dosiahne 4 % obj. ďalších 15 g/hl sa dávkuje potom. Tento dvojstupňový systém inokulácie funguje vždy dobre a zabráni eventuálnej nevyhnutnej refermentácii zastavenej termentácie. Je zrejmé, že opätovný štart kvasenia pri predčasne zastavenej fermentácii je často obťažné a časove náročné. Ak sa opakovaná inokulácia uskutoční včas, je výsledkom nielen dokvasené víno s minimálnych obsahom neskvasených sacharidov, ale aj nízky obsah prchavých kyselín. Inou alternatívou inokulácie muštu je tzv. dynamická synergia. Tento nový koncept spočíva na používaní dvoch alebo viacerých selektovaných vínnych kvasiniek, ktoré sú dobre navzájom odaptované, keď vhodne dopľňajú senzorické vlastnosti s fermentačnou kinetikou a perfektnou synergiou. Správnou kombináciou kmeňov kvasiniek v odpovedajúcom pomere možno uskutočniť fermentáciu aj za sťažených podmienok ako je vysoká koncentrácia sacharidov muštu. Kombináciou kmeňa kvasiniek sa dosahuje veľmi dobrá aróma vína aj keď niektorý z kmeňov kvasiniek má problém pri dokvasení, iný kmeň ho doplní dobrou prekvasovacou schopnosťou aj za ťažkých fermentačných podmienok. Literatúra H. Bejaoui et al.: Journal of Apllied Microbiology 97, 2004, s. 1038–1044 D. Kontkanen et al.: American Journal of Enology and Viticulture 55, 2004, s. 163–370 A. Querokl et al.: Applied Environmental Microbiology 58, 1992, s. 2948 – 2953 Lallemand Winemaking Update 2005, č. 2, s. 144 Erich Minárik
PODPOŘTE VINAŘSKÝ OBZOR – KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ!
(6/2007)
293
Hydroxyskořicové kyseliny – Část 1.: Obecné a antioxidační vlastnosti Ing. Michal Kumšta Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice, kumsta@zf.mendelu.cz
Hlavní hydroxyskořicové kyseliny Základní hydroxyskořicové kyseliny jsou v přírodním révovém víně tři. Hlavní sloučeninou, co do množství a oxidačně redukčních vlastností, je kyselina kávová. Pro vznik vad způsobených těkavými fenoly jsou ale zásadní kyseliny para-kumarová a ferulová, které se v bílých vínech vyskytují v méně než pětinovém množství v porovnání s kyselinou kávovou. Struktura základních přirozených hydroxyskořicových kyselin révy se mezi sebou liší substituentem v poloze 3 (obr. 1; symbol X). Ve vínech školených nebo uchovávaných v dřevěných, především dubových, sudech se vyskytuje v malém množství i kyselina sinapová, jež do vína přechází ze struktur dřeva, ale pro chemické nebo senzorické vlastnosti vína nemá žádný význam. (1) Depsidy Jako volné se hydroxyskořicové kyseliny v bobulích révy vyskytují pouze ve stopách a i ve vínech je jejich koncentrace v řádu jednotek mg/l. Podstatně vyšší jsou koncentrace vnitřních esterů hydroxyskořicových kyselin s kyselinou vinnou, obecně zvaných depsidy, z nichž co do obsahu značně převažuje depsid odvozený od kyseliny kávové, kyselina kaftarová (KK, obr. 2). V bílých vínech je koncentrace depsidů v rozmezí 30–120 mg/l, v červených pak 100–300mg/l. Tyto sloučeniny představují kolem 75 % všech fenolických látek v samotocích a tento poměr se s délkou naležení vlivem většího vyluhování katechinů snižuje. Samotná kyselina kaftarová i tak tvoří až polovinu fenolických látek moštu bílých odrůd. Během alkoholické fermentace se může kyselina vinná v depsidech nahradit ethylakoholem za vzniku ethylesterů hydroxyskořicových
kyselin, jejichž význam a biologická aktivita nebyly dosud dostatečně prostudovány. Oxidační reakce Pro oxidační reakce v moštu nebo bílém víně je pro její většinové zastoupení zásadní chování kyseliny kaftarové. Z chemického hlediska se totiž jedná o ortho-difenol, neboli katechol (fenolické funkční skupiny vedle sebe), který se poměrně snadno oxiduje na příslušný chinon. Další dvě hydroxyskořicové kyseliny vyskytující se v hroznech tuto strukturu postrádají a jsou tedy z tohoto hlediska nevýznamné. Nové výzkumy ukazují, že v kyselém prostředí moštu nebo vína přímá reakce mezi kyslíkem a fenoly neprobíhá a pro oxidaci fenolů je třeba přítomnosti katalyzátorů. Zásadní jsou dvě skupiny látek schopné zprostředkovávat reakci mezi kyslíkem a kyselinou kaftarovou, enzymy ze skupiny oxidas a ionty přechodových kovů. Působení obou typů katalyzátorů se liší nejen mechanismem působení, ale i následnými reakcemi, které mohou zásadním způsobem ovlivnit senzorické vlastnosti vína. Pro zjednodušení uvedu pouze reakce kyseliny kaftarové v bílém víně, ale stejné oxidační reakce podstupují i látky dominující v červeném víně jako jsou katechiny a od nich odvozené révové tanniny (prokyanidiny). (2) Pro oxidace moštů a rmutů je typické působení enzymů a oxidace indukovaná ionty kovů je při moderním zpracování zanedbatelná. Pouze při zpracování hroznů v zařízeních s nechráněnými železnými povrchy nabývá oxidace způsobená železnatými ionty na významu. Ve víně je pak hlavní oxidace zprostředkovaná kovovými ionty a působení enzymů pouze doznívá v mladých bílých vínech. Enzymatická oxidace Révová o-polyfenoloxidasa (PPO) uskutečňuje relativně jednoduchou reakci, kdy přenáší vodíkové atomy ze struktury katecholu na kyslík za vzniku příslušného o-chinonu a vody (obr. 3). Aktivitu enzymu lze z pohledu vi-
nařské praxe ovlivnit teplotou nebo přítomností látek s inhibičním účinkem. Pro enzymy, jako všechny bílkoviny, je typický prudký pokles aktivity při tzv. denaturační teplotě. Polyfenoloxidasa je zcela neaktivní při zahřívání na 70 °C po dobu 10 minut, což je významné při použití tzv. „thermoflash“. Stejně tak zpracování chladných hroznů omezuje oxidační působení enzymů. Z inhibitorů PPO je pro praxi nejdůležitější oxid siřičitý, respektive při pH vína hydrogensiřičitanový aniont, který inhibuje aktivitu polyfenoloxidasy na 99 % při koncentraci 0,5 mmol/ /l (32 mg/l SO2). Pro úplnost ještě uvedu, že optimální pH tohoto enzymu je 5 a tady je jeho aktivita v kyselejších moštech nižší. Další oxidasa, p-polyfenoloxidasa (laccasa), produkovaná plísní šedou, je vůči oxidu siřičitému odolnější, a proto jsou mošty a mladá vína vyrobená z nahnilých hroznů na oxidaci citlivější. (3) Oxidace za účasti iontů kovů Působení iontů kovů je daleko komplikovanější, pozvolnější a vznikem velmi reaktivních volných radikálů i více destruktivní pro bílé víno. Celý proces je provázen tvorbou nestabilních sloučenin souhrnně zvaných reaktivní formy kyslíku (reactive oxygen species; ROS). Nejlépe je prostudováno chování iontů železa. Jde o kaskádu reakcí vedoucí k tvorbě superoxidového radikálu, chinonů a peroxidu vodíku (obr. 4). Peroxid vodíku navíc tvoří hydroxylový radikál, jenž jako nejagresivnější forma kyslíku zcela neselektivně napadá první organickou molekulu, kterou potká. V suchých bílých vínech je to v naprosté většině případů ethanol. Následuje sled reakcí, do nichž znovu vstupuje kyslík a jejichž výsledkem je vznik acetaldehydu a dalšího superoxidového radikálu. Reakce ostatních složek vína jsou pro jejich strukturu komplikovanější. V suchých bílých vínech jsou pravděpodobné i reakce s glycerolem nebo organickými kyselinami, v sladkých pak i s cukry. Při těchto dosud nedostatečně prostudovaných reakcích vznikají různé karbonylové sloučeniny. Pro úplnost zbývá dodat, že oxidované železité ionty se působením fenolů zpět-
294
(6/2007)
ně redukují, takže většina železa přítomného ve víně je ve formě železnatého iontu. (2) Na první pohled se zdá, že význam kyseliny kaftarové je tedy negativní, když zdánlivě podporuje vznik acetaldehydu a podobných oxidačních produktů. Ve skutečnosti však radikálové reakce tlumí, protože deaktivuje superoxidový radikál i radikály vzniklé z organických látek. Obzvláště náchylné na radikálové reakce jsou pak látky s delším uhlovodíkovým řetězcem, jako jsou terpeny, estery mastných kyselin nebo estery vyšších alkoholů, jež jsou základními buketními látkami vína. Kondenzační reakce Důležité je i chování oxidačních produktů výše popsaných reakcí. Acetaldehyd a jiné karbonylové sloučeniny mají význam především při tvorbě červeného vína, kdy by si popis reakcí vedoucích k stabilizaci barvy a harmonizaci chuti vyžádal samostatný obsáhlý článek. V bílých vínech je pak jejich působení především negativní a vede k oxidativnímu charakteru vína. Pro popisovanou problematiku je podstatné chování o-chinonu kaftarové kyseliny. Ortho-chinony jsou poměrně reaktivní, výrazně hnědavě-červeně zbarvené látky podléhající mnoha reakcím. Z hlediska vinařství jsou důležité reakce s polyfenoly, thioly a redukčními činidly. Reakce chinonů s látkami obsahujícími dvě fenolické skupiny v poloze 1,3 (meta), což jsou například katechiny a prokyanidiny, vede k hnědavě zabarveným kondenzačním produktům typickým pro oxidovaná vína (obr. 5; A). (2) Reakce s thioly a hyperoxidace moštu Reakce s thioly je charakteristická pro kvašení, kdy kondenzuje oxidovaná kaftarová kyselina s glutathionem, který produkují kvasinky, za vzniku 2-S-glutathionylkaftarové kyseliny (obr. 5; B). Tato sloučenina je v odborné literatuře anglicky označována jako „grape reaction produkt“ (GRP) a v mnoha bílých vínech je její koncentrace vyšší než koncentrace samotné kyseliny kaftarové. Výše popsaný děj má několik důležitých důsledků. Jednak dochází k regeneraci fenolických skupin postižených oxidačním působením polyfenoloxidasy v moštu, a to i jejich antioxidačních vlastností, jednak 2-S-glutathionylkaftarová kyselina není enzymaticky oxidovatelná, což zvyšuje odolnost mladých vín proti hnědnutí. Na tomto principu je založena v zahraničí používaná technologie hyperoxidace moštu, kdy se ze zcela hnědého zoxidovaného moštu vyrobí stabilní mladé víno, ovšem za cenu destrukce primárních aromatických látek hroznu. Metoda je proto vhodná pro výrobu neutrálních bílých vín, jejichž buket je tvořen látkami vzniklými během kvašení nebo zrání vína, přičemž prvotní oxidace jejich vznik podporuje (norisoprenoidy).
Po dokvašení je reakce oxidované kyseliny kaftarové s thioly zodpovědná za ztrátu buketních tónů grepu a černého rybízu zprostředkovaných tzv. vonnými thioly (3-merkaptohexanol), které jsou typické pro sauvignon, cabernety nebo i některá vína z jiných odrůd (ryzlink vlašský) kvašená kvasinkami s β-lyásovou aktivitou (tzv. „sauvignonové kvasinky“). Stejným mechanismem však dochází při provzdušnění k nápravě příliš reduktivních tónů způsobených těkavými thioly (zadušenost, sirka). (2) Redukční reakce Poslední typickou vlastností chinonů je jejich reakce s redukčními činidly. Ve vinařství jde především o oxid siřičitý ve všech jeho formách a kyselinu askorbovou (vitamin C). Přímá reakce kyslíku s SO2 je v prostředí vína mimořádně pomalá a v podstatě zanedbatelná. Oxid siřičitý tedy není schopen odstranit rozpuštěný kyslík z vína, který pak může reakcí s železnatými ionty vytvářet reaktivní volné radikály. Antioxidační účinek SO2 spočívá jednak v odstranění peroxidu vodíku a s tím spojeného vzniku nebezpečných hydroxylových radikálů (obr. 4; reakce 8), jednak v regeneraci chinonu kyseliny kaftarové do původní fenolické formy, a tím návratu jejích antioxidačních vlastností (obr. 5; C). Působení kyseliny askorbové je problematičtější. Jako silné redukční činidlo působí na oxidovanou kaftarovou kyselinu stejně jako SO2, ale vznikající dehydroaskorbová kyselina se ve vyšších koncentracích sama stává katalyzátorem vzniku reaktivních forem kyslíku, a je tedy vlastně prooxidantem. (2) Význam pro praxi Pro praktického vinaře, který jistě nesdílí mé nadšení pro chemii vína, byly předcházející odstavce asi poměrně náročným a obtížně srozumitelným čtením. Pokusím se tady o malé praktické shrnutí. Hydroxyskořicové kyseliny jako jediné fenolické látky jsou přítomné v dužnině bobule, vždy přecházejí do moštu, kde je jejich obsah a poměr dán odrůdou, ročníkem a stanovištěm, nikoli způsobem zpracování hroznů. Ze tří hydroxyskořicových kyselin přítomných v hroznech má pro své oxidačně-redukční vlastnosti stěžejní význam kyselina kaftarová, která je určující pro oxidační reakce ve vínech bílých či rosé. Ve vínech červených je její význam zastřen výrazným přebytkem katechických tříslovin vyznačujících se podobnými chemickými vlastnostmi. Kromě toho limitovaná oxidace je pro správný vývoj červeného vína žádoucí. Další dvě hydroxyskořicové kyseliny hrají roli pouze při vzniku vad spojených s těkavými fenoly. Oxidace fenolických látek v kyselém prostředí vína probíhá pouze v přítomnosti katalyzátorů, jakými jsou oxidační enzymy nebo ionty některých kovů, především pak železa. Oxi-
dace kaftarové kyseliny prostřednictvím révové polyfenoloxidasy je poměrně snadno ovlivnitelná použitím oxidu siřičitého. Působení oxidasy produkované plísní šedou je obtížněji chemicky regulovatelné a je třeba použít fyzikálních prostředků jako je rychlost a teplota zpracování. Samotné síření rmutů nebo moštů je předmětem diskuze a osobně zastávám názor, že by mělo sloužit především k regulaci mikrobiální aktivity tam, kde je to žádoucí. Mírná oxidace moštu nepředstavuje závažnější problém, protože kaftarové kyselině oxidované ve stadiu moštu se během kvašení redukčním působením kvasinek antioxidační vlastnosti vrátí. Katalytické působení kovů ve víně je daleko závažnější, protože oxidace probíhá radikálovým mechanismem. Volné radikály jsou pak zodpovědné za destrukci buketních látek, jako jsou terpeny nebo estery, a tvorbu senzoricky nežádoucích karbonylových sloučenin. Oxidované fenoly také kondenzují s dalšími fenolickými látkami za tvorby hnědých produktů nebo s thioly, což vede ke ztrátě typických tónů grepu nebo černého rybízu v sauvignonu a příbuzných odrůdách. Z tohoto hlediska je třeba zabránit kontaminaci moštu nebo vína kovy. Železo je v množství 2–5mg/l přirozenou součástí moštu nutnou pro správný vývoj vína. Větší množství je však nežádoucí a je třeba zabránit kontaktu vína s nedostatečně chráněnými železnými předměty. Jistou roli v těchto reakcích hraje i měď, jejímž zdrojem jsou především fungicidní postřiky nebo přípravky na léčbu sirky. Zvýšená koncentrace kovů navíc představuje riziko tvorby zákalů a je odstranitelná pouze nepříliš populárním modrým čiřením. Síření je pro ochranu před oxidací důležité u bílých vín po skončení redukčních biochemických pochodů, jako je kvašení nebo biologické odbourání kyselin, pokud je žádoucí. Koncentrace oxidu siřičitého pak určuje další vývoj vína. Pokud je záměrem vinaře moderní styl mladého vína s převahou primárních buketních látek hroznu nebo esterů produkovaných selektovanými kvasinkami, je třeba vyšší hladinou SO2 minimalizovat oxidační pochody. Naopak klasický styl velkých vín, jejichž významnou část buketu tvoří norisoprenoidní sloučeniny vzniklé limitovanou oxidací dalších látek, potřebuje delší zrání při nižším síření. Vhodnou koncentrací se jeví hladina doporučovaná pro biologickou stabilitu vína, která je kolem 30mg/l volného SO2. Mnohem problematičtější je použití kyseliny askorbové. Pozitivně působí pouze ve spojení s SO2 a její použití je oprávněné pouze u výše zmíněných mladých vín určených pro rychlou spotřebu nebo opatřených inertní zátkou (šroubový uzávěr). U vín určených ke zrání v lahvi opatřené korkovou zátkou nelze použití askorbové kyseliny doporučit. Trochu opominuto zůstalo téma samotného kyslíku, tedy cesty jeho pronikání do vína, ale
X = OH
: Kyselina kávová
Obr. 1 : Struktura základních hydroxysk Literatura COOH X = Hanbook H : Kyselina p-kumarová X Chemistry of (1) RIBÉREAU-GAYON, P. a spol.: of Enology, Volume 2: The X = OH HO COOH Wine and Stabilization and Treatments, 2000 John Wiley &Sons Ltd, s. 129–132 X = OCH3 : Kyselina ferulová X =H (6/2007) 295 (2) WATERHOUSE, A.L.-LAURIE, V.F.: Am. J. Enol. Vitic.,53, 2006, HOs. 306–313 X = OC (3) RAPEANU, G.-LOEY, A.V. a spol.: Food Chemistry, 94, 2006, s. 253–261
Obr. 2 : Kaftarová kyselina
to si vyžádá samostatný článek. Stručně lze říci, že kde není kyslík, neprobíhá ani oxidace. V příštím čísle budou probrány choroby a vady spojené s hydroxyskořicovými kyselinami. Literatura (1) RIBÉREAU-GAYON, P. a spol.: Hanbook of Enology, Volume 2: The Chemistry of Wine and Stabilization and Treatments, 2000 John Wiley &Sons Ltd, s. 129–132 (2) WATERHOUSE, A. L.-LAURIE, V. F.: Am. J. Enol. Vitic.,53, 2006, s. 306–313 (3) RAPEANU, G.-LOEY, A. V. a spol.: Food Chemistry, 94, 2006, s. 253–261
Obr. 1 : Struktura základních hydroxyskořicových kyselin X
COOH HO
X = OH
: Kyselina kávová
X=H
: Kyselina p-kumarová
Obr. 2 : Kaftarová kyselina
X = OCH3 : Kyselina ferulová
Obr. 2 : Kaftarová kyselina Obr. 1 : Struktura základních hydroxyskořicových kyselin
Obr. 2 : Kaftarová kyselina
Obr. 3 : Oxidace kyseliny kaftarové působením polyfenoloxidasy Obr. 3 : Oxidace kyseliny kaftarové půs
Obr. 3 :: Oxidace kyseliny kaftarové působením polyfenoloxidasy Obr. Oxidace kyseliny kaftarové působením polyfenoloxidasy
Obr. 4 : Oxidační reakce za přítomnosti železnatých iontů
Obr. 4 : Oxidační reakce za přítomnosti
Obr. 4 : Oxidační reakce za přítomnosti železnatých iontů
Obr. 4 : Oxidační reakce za přítomnosti železnatých iontů
Obr. 5: Kondenzační reakcereakce oxidované kaftarovékaftarové kyseliny kyseliny Obr. 5: Kondenzační oxidované Summary Hydroxycinnamic acids represent most of the phenolic compounds in white wine. These substances occur in the flesh of berries, in contrast to other phenolic compounds, and consequently influence the technique. They are classified as tannins, but they are not able to precipitate proteins. The most important member of this group is cafftaric acid, which takes part in the majority of wine redox reactions. Cafftaric acid effects the pulp, must, fermentation and aging process of wine. Hydroxycinnamic acids are also precursors of volatile phenols, which are responsible for the medicinal or animal flavours sometimes found in wine. Key words: polyphenols, antioxidants, oxidation, volatile phenols Obr. 5: Kondenzační reakce oxidované kaftarové kyseliny
296
(6/2007)
Složitost a význam mikrobiální rovnováhy na povrchu hroznové bobule
Nicméně redukovat mikrobiologické působení jen na tato dvě kvašení a jejich hlavní působitele je nerozumné. Ve skutečnosti v moštu, při vzniku vína a po celý život vína až ke spotřebě působí mnoho dalších druhů mikroorganismů. Mezi nimi už v prvních stadiích výroby vína působí kvasinky nepatřící ke kmenům Saccharomyces a Brettanomyces (Pichia anomala, Candida stellata, Metschnikowia fructicola, Hanseniaspora uvarum aj.). V moštu může jejich populace dosáhnout až 106 kvasničních buněk v 1 ml, a v určitých případech, pozorovaných hlavně při použití studené macerace, jsou to právě tyto kvasinky, které spouštějí přeměnu glukózy a fruktózy. Ony tedy zahajují alkoholové kvašení. Jsou však rychle usmrceny vzniklým etanolem. Odolnější druh S. cerevisiae přebírá vládu a dokončuje kvašení. Rozvoj těchto druhů je doprovázen vznikem různých sloučenin (esterů, glycerolu atd.), které se blahodárně podílí na aromatické stavbě vína. Někteří autoři se domnívají, že značná přítomnost různorodých kvasinek „neSaccharomyces“ na počátku kvašení je synonymum aromatické komplexnosti a typičnosti. Tyto druhy jsou přirozeně přítomné na povrchu bobule hroznu. Ve skutečnosti je hrozen prvním zdrojem kvasinek, zúčastňujících se výroby vína. Kvasinky vystélají povrch bobule, ke kterému lnou. Pokrok molekulární biologie v posledních letech umožnil vznik stále citlivějších metod identifikace. Nevyžadují kultiva-
ci a umožňují provádět stále důkladnější identifikaci mikrobiálních druhů, přítomných na bobuli hroznu. Kombinace těchto metod s klasickými mikrobiologickými metodami (kultivace na živných půdách) umožňuje odhadnout úroveň populace a poměr výskytu každého druhu. Počet kvasinek přítomných na bobuli hroznu se mění v závislosti na stadiu vývoje bobule. Až do sběru se neustále progresivně zvyšuje, od asi 100 kvasinek na bobuli až po téměř 105 buněk na bobuli, se zvlášť výrazným skokovým nárůstem v okamžiku zaměkání. Vysvětluje se to změnou určitých fyzikálních parametrů bobule: zvětšení průměru zvětší i adhezní plochu pro mikroorganismy, a změny deformovatelnosti a chemického složení pokožky bobule usnadňují přilnutí mikrobiálních buněk. Není rozumné tvrdit, že všechny problémy s Brettanomyces bruxellensis, zjištěné ve sklepě během dozrávání vína a později v láhvích, vznikají už ve vinici. Nicméně výzkumy zdůrazňují význam mikrobiální flóry hroznu a ukazují, že B. bruxellensis jsou přítomné na bobuli hroznů v okamžiku sklizně. Kohabitují s početnými rozličnými jinými druhy kvasinek ve společenství s mnoha vzájemnými vazbami. Toto mikrobiální společenství podléhá různým environmentálním tlakům během celého vývoje bobule. Setrvává však na bobuli a v okamžiku sklizně je největší (řádu 104–105 kvainek na bobuli). B. bruxellensis jsou v tomto okamžiku nepočetné, ale už od drcení hroznů nacházejí pro
Argentinský vývoz vína se v roce 2005 oproti roku 2004 zvýšil o 25 % a dosáhl ve finančním vyjádření 350 milionů dolarů (téměř 8 miliard Kč). W 7/4/JS Čína V Číně se vede asi 250 milionům obyvatel (z 1,3 miliardy) stejně nebo lépe než obyvatelům Evropy. To jsou potenciální konzumenti vína. Průměrná roční mzda Číňanů je ale jenom 2 tisíce Eur. Vinařství tam má dlouhou tradici, prokazatelně 9 tisíc let. Objem obchodu s vínem se během pěti let zvýšil o 79 % a do roku 2008 se očekává meziroční nárůst o 15 %. Víno je tam módním nápojem mládeže, zvláště ve městech. Spotřebu tvoří z 68 % suché červené, z 23 % sladké červené a jen z 8 % suché bílé víno. Statistiky ale mohou být zkreslené, za víno je označován i nápoj s obsahem 50 % vína. DDW 15/2/JS Pozice Německa na světovém trhu s vínem Německo je s 20 miliony hektolitrů ročně spotřebovaného vína čtvrtým největším trhem na světě. Na stejném místě stojí i jako producent
svůj rozvoj velmi vhodné podmínky. Ostatní oxidativní (Kluyveromyces, Rhodotorula aj.) a apikulátní kvasinky (Hanseniaspora aj.) jsou inhibovány silnou koncentrací cukrů, fenolických sloučenin a pH. Etanol, vzniklý při alkoholovém kvašení a SO2, dodaný po zpracování hroznů, se také podílí na snížení počtu druhů kvasinek. Během zrání vína se velká většina kvasinek z bobule hroznu ve víně nenachází, s výjimkou B. bruxellensis, která je nejodolnějším druhem. Právě v tomto okamžiku je riziko nežádoucích změn vína největší. Mezi kmeny B. bruxellensis, přítomnými ve víně během zrání, pocházejí některé z hroznu. Je zásadně důležité prohloubit rozlišování jednotlivých kmenů B. bruxellensis, zvlášť pokud se týká jejich závislosti na určitých viničných tratích, jejich odolnosti vůči fyzickému stresu, kterému jsou vystaveny ve vinici i během zrání vína, a hlavně jejich schopnosti vytvářet těkavé fenoly ve vínech. Je také důležité lépe poznat organizaci mikrobiálního společenství na povrchu bobule, a zhodnotit dopad určitých vinařských postupů a fytosanitárních opatření. Nicméně není třeba považovat povrch bobule hroznu za zdroj mikrobiální kontaminace, protože mnoho dalších druhů je prospěšných, a značně se podílí na kvalitě vína. Zdroj: Revue des Oenologues č. 120, červenec 2006, str. 28–32 (akm)
vína v EU. S 13 milióny hektolitrů dováženého vína je největším dovozcem na světě. DDW 15/4/JS Kalifornske vinařstvi pečuje o komunikaci Wine Institute vyzval svych 800 vinařskych a vinohradnickych podniků ke zlepšeni komunikace tak, aby se kalifornská vína pojila s velice pozitivním obrazem, který si Američané utvořili o Kalifornii: nádherná krajina, přitažlivý způsob života, gastronomie, novátorské myšlení atd. Kalifornská vína jistý čas zažívají konkurenci australských vín ve střední cenové skupině. „Máme vynikající oblasti se skvělými osobnostmi, půdu a klima, které se řadí mezi nejlepší na světě, talentované a vynalézavé vinaře a výraznou kalifornskou kuchyni,“ prohlásil Tom Klein z pracovní skupiny rozvoje trhu ve Wine Institute. „Požadujeme od vinařů, aby své prezentace vždy uvedli několika slovy o tom, že Kalifornie je výjimečná vinařská oblast.“ Odborníci se rovněž domnívají, že je nutné rozvíjet vztahy mezi výrobci a distributory a velkoobchodníky, aby se usnadnilo uvádění nových značek na trh. (akm)
(6/2007)
297
Problémy síření u malovinařů Problémy malovinařů: nepřesné síření, odměření příslušných malých množství, síření malých nádob U malovinařů se často setkáváme s vadami vína vzniklými nepřesným dávkováním SO2. To je způsobeno především tím, že řada malovinařů síří pouze odhadem a neprovádí si ani výpočet přípravků pro síření, ani se nesnaží odměřit správná množství, která jsou nutná zejména u velmi malých dávek SO2 pro malé nádoby. Netestují obsah SO2 ve víně a někdy ani nejsou dostatečně vybaveni pro odměření malých množství přípravků pro síření. Malovinaři nejčastěji využívaná aplikace SO2 nepřímým sířením spalováním sirných knotů v nádobách je ve srovnání s jinými způsoby aplikací málo přesná.
tu vznikne 670 mg SO2. Problémem při aplikacích práškových pyrosulfitů je snižování účinnosti stárnutím při působení vzdušného kyslíku. Domnívám se, že výrobci nebo školní výzkumníci by mohli sestavit v tomto ohledu nějaké doporučení. Roztoky SO2 bývají přibližně 40procentní, tj. 1 ml roztoku obsahuje cca 400 mg SO2. Roztoky s udaným obsahem SO2 v objemovém množství (např. 410g/l) lze snadno dávkovat kalibrovanými odměrnými válci, injekčními stříkačkami apod. Někteří výrobci udávají obsah v hmotnostních jednotkách (např. 410 mg/g), dávkování roztoku vážením je obtížnější, a proto je jednodušší dávkovat opět odměřením objemu a počítat při tom s vyšší specifickou hmotností roztoku (dávku snížit asi o 5 %). Pod tlakem zkapalněný SO2 v malých baleních se zřejmě pro malovinaře již nedodává, Přípravky k síření a jejich aplikace aplikace SO2 dávkováním v čase asi nebyla nejPřípravky běžně dostupné i pro malovinapřesnější. ře jsou: práškový pyrosiřičitan draselný nebo Sirné knoty je sice možné dávkovat jak sodný, vodní roztok SO2, sirné knoty, případně hmotností, tak i počtem nebo délkou řezů, ale i pod tlakem zkapalněný SO2. jak bude dále uvedeno, je výsledek síření nejméSO2Práškový se aplikuje do nádob spalováním knotů zavěšených na drátě. Spálením 1g síry vzniknou pyrosulfit lze dávkovat hmotnosně přesný, zejména s ohledem na využití SO2 při , ale jeho využití při nepřímém síření se v literatuře udává v rozmezí 30 až 70 %. To 2g SO 2 tí, buď zvážením (postačí jednoduché váhy na nepřímém síření jejich spalováním. znamená, že 1 knotem 18 x 2 cm může být např. 100 l vína nasířeno v rozsahu 16,2 až 40,6 dopisy) nebo u malovinařů i odměrnými lžičmg/l, který lze sotva považovat za přijatelný. Při zvážení knotů kami 3 nebo 5g používanými např. na kojenecSirné knoty ze svého balení 18 x 2 cm jsem navíc zjistil, že mají hmotnost jen 3 g, tj. o cca 18 % knoty méně, jsou než nejběžnějším by měly mít vprostředkem průměru kou výživu. Dávkou 1 g draselného pyrosulfitu Sirné podle počtu a hmotnosti udané na krabičce, počet jsem však předem nezjišťoval, možná jichdřevznikne 570 mg SO2, z 1 g sodného pyrosulfike konzervaci a dezinfekci nádob, zejména
bylo v krabičce více.
Porovnání dávek při síření různými prostředky pro zvýšení obsahu SO2 o 10 mg/l nádoba pyrosiřičitan pyrosiřičitan draselný sodný (litrů) (g) (g) 5 0,09 0,07 10 0,18 0,15 15 0,26 0,22 20 0,35 0,30 25 0,44 0,37 30 0,53 0,45 35 0,61 0,52 50 0,88 0,75 100 1,75 1,49 150 2,63 2,24 200 3,51 2,99 500 8,77 7,46
roztok SO2 40% (ml) 0,13 0,25 0,38 0,50 0,63 0,75 0,88 1,25 2,50 3,75 5,00 12,50
sirný knot (g) 0,06 0,13 0,19 0,26 0,32 0,39 0,45 0,65 1,29 1,94 2,58 6,45
sirný knot 18x2 cm (cm) 0,3 0,6 1,0 1,3 1,6 1,9 2,2 3,2 6,4 9,6 12,8 31,9
sirný knot 18x4 cm (cm) 0,1 0,2 0,3 0,3 0,4 0,5 0,6 0,9 1,7 2,6 3,5 8,7
PoznámkaU sirných knotů je počítáno s obsahem síry 77,5 % a využitím SO2 50 % Pro výpočet jsou uvažovány hmotnosti knotů 3,64 g, příp.13,33 g Závěry a doporučení Asi nejméně problémovým a nejpřesnějším sířením pro malovinaře je aplikace objemů
věných. Při dávkování SO2 při jejich použití k nepřímému síření spalováním v nádobách se však můžeme snadno dopustit značné chyby. V ČR jsou na trhu 2 velikosti knotů s obsahem 75 až 80 % síry (dle informace u výrobce): 18 x 2 cm, balení má obsahovat 55 ks o celkové hmotnosti 200 g , tj. 1 knot s průměrnou hmotností 3,64 g a obsahem 2,7 až 2,9 g síry, 18 x 4 cm, balení má obsahovat 30 ks o celkové hmotnosti 400 g , tj. 1 knot s průměrnou hmotností 13,33 g a obsahem 10 až 10,6 g síry. SO2 se aplikuje do nádob spalováním knotů zavěšených na drátě. Spálením 1 g síry vzniknou 2 g SO2, ale jeho využití při nepřímém síření se v literatuře udává v rozmezí 30 až 70 %. To znamená, že 1 knotem 18 x 2 cm může být např. 100 l vína nasířeno v rozsahu 16,2 až 40,6 mg/l, který lze sotva považovat za přijatelný. Při zvážení knotů ze svého balení 18 x 2 cm jsem navíc zjistil, že mají hmotnost jen 3 g, tj. o cca 18 % méně, než by měly mít v průměru podle počtu a hmotnosti udané na krabičce, počet jsem však předem nezjišťoval, možná jich bylo v krabičce více. Závěry a doporučení Asi nejméně problémovým a nejpřesnějším sířením pro malovinaře je aplikace objemů roztoků, také dávkování čerstvých práškových pyrosulfitů by nemělo činit potíže. Pokud někteří malovinaři nechtějí ustoupit od tradičního nepřímého síření spalováním knotů, měli by knoty dávkovat vážením a využití svého způsobu si alespoň několikrát zkontrolovat testem obsahu SO2. Testy obsahu SO2 by si samozřejmě měli provádět malovinaři i při ostatních druzích síření a preventivně i v průběhu výroby a života vína. Použitá literatura: Vítězslav Hubáček, Drahomír Míša: Vinařův rok, Květ 1996 Fedor Malík: Dobré víno, Polygrafia 1993 Erich Minárik, Ján Navara: Chémia a mikrobiológia vína, Príroda 1986 Pavel Pavloušek: Výroba vína u malovinařů, Grada 2006 Rudolf Steidl: Sklepní hospodářství, Národní salon vín, 2002 Milan Singer, Žalhostice
(6/2007)
298
Úloha sterolov v ochrane kvasiniek počas alkoholovej fermentácie Jedným z dôležitých faktorov pri alkoholovej fermentácii je dostatok živín pre kvasinky v hroznovom mušte, aby kvasenie prebiehalo plynule od začiatku do konca. Ak nie je dostatok živín pre kvasinky, môže dôjsť k vleklej fermentácii až k predčasnému zastaveniu fermentácie. Niekedy sú fermentačné podmienky ťažké (nízka teplota, vysoká cukornatosť muštu, rezíduá pesticídov atď). Takéto faktory vplývajú negatívne na vínne kvasinky. Vyvíjajú sa zabrzdene v „nepriateľskom“ environmente. Na základe týchto faktorov tím vedeckých pracovníkov INRA v Montpellieri (Francúzsko) v spolupráci s firmou Lallemand sa zamerali na ochranný účinok sterolov, ktoré sú prirodzene prítomné v meránach buniek kvasiniek. Zodpovedajú za fyziologické zdravie kvasiniek. Výskumníci dokázali a potvrdili značný pozitívny vplyv sterolov na vínne kvasinky už pri rehydratácii a oživení pri príprave zákvasu. Ochrana a výživa kvasiniek sterolmi V tabuľke 1 sa opisuje koncept ochrany a výživy vínnych kvasiniek (Pillet et al. 2006). Účinok
Povaha produktu
Kedy
Kde
Účinok na kvasinky
Žiadúci účinok na fermentáciu
Ochrana
Ochrana kvasiniek
Rehydracia
Vo vode
Lepšia aklimatizácia Lepšia aklimatizácia v mušte ku koncu fermentácie
Povzbudiť chod fermentácie Povzbudenie aktivity fermentácie Nižšia prchavá acidita, sírovodíková atď Nižšie riziko kazenia senzorických vlastností vína Zníženie rizika vleklej fermentácie
Výživa a ochrana kvasiniek sú dva nezávislé úkazy. Výživa kvasiniek pozostáva zo zásobovania asimilovateľných látok ako je dusík, vitamíny a minerálne substancie, ktoré kvasinky potrebujú na zabezpečenie rastu a fermentácie muštu. Ešte pred zabezpečením tejto potreby kvasinky musia byť chránené. Musia sa dostať do fyziologického stavu, ktorý umožní využívať živiny muštu. Mušt fakticky pre kvasinky predstavuje stresový environment. Kvasinky totiž musia prekonať nízke pH, vysokú hladinu sacharidov a oxidu siričitého. Výrobca vína musí kvasinkám pripraviť adekvátnu ochranu a vyvinúť efektívnu stratégiu založenú na dobré fermentačné podmienky a praktiky. V tabuľke 1 sa uvádzajú rozdiely medzi obidvomi koncepciami. Zdravá plazmatická membrána – kľúč k úspechu Hlavná úloha plazmatickej membrány v kvasničnej bunke spočíva na vytváraní stabilnej bariéry medzi cytoplazmou vnútri kvasničnej bunky a vonkajším prostredím. Steroly a fosfolipidy v membráne zodpovedajú za udržanie integrity bunkovej membrány a za zvýšenie kapacity odolávať etanolu. Prítomnosť týchto zlúčenín možno ťažko zmerať tobôž predpovedať, keď kvasinky inokulujeme do muštu. Počas rehydratácie môžu kvasinky inkorporovať lipidy a steroly. Inkorporácia sterolov ako mikroprotektorov je pre zabezpečenie prežívania kvasinkových buniek počas finálnej fázy alkoholovej fermentácie. Fytosteroly prirodzene prítomné v bobuliach hrozna nemajú zloženia a štruktúru ako steroly kvasiniek. Preto majú kvasinky často ťažkosti zabezpečiť svoju viabilitu (prežívanie). A by sa výrobca spoliehal vždy len na prí-
tomnosť fytosterolov hrozna, je pravdepodobné, že by mohlo dojsť k vleklému alebo predčasne zastavenému kvaseniu už mladého vína. Od teórie k praxi Prídavok ochrany kvasiniek počas rehydratácie (revitalizácie) cestou mikroživín a nenasýtených mastných kyselín a sterolov zabezpečuje dobrý vývin kvasničných buniek počas alkoholovej fermentácie vrátane, t. j. odkvasenia posledných zvyškov sacharidov, chráni kvasinky pred faktormi stresu ako je osmotický šok dôsledkom vyššej hladiny sacharidov. Ak sa pri rehydratácii pridajú ochranné látky, budú kvasinky odolnejšie voči H2S a prchavým kyselinám. Počas rozmnožovania sa hrúbka membrány zmenšuje s každou novou generáciou. Ochrana kvasiniek pôsobí výrazne aktivačne nielen na pôvodné inokulum populácie, ale aj na ďalšie generácie, čím sa zvyšuje odolnosť voči alkoholu a predlžuje životnosť kvasiniek pri dokvášaní. Kvasničné bunky, ktoré majú bunkovú membránu bohatú na steroly sú rezistentnejšie voči alkoholu, účinnejšie zabezpečujú ukončenie alkoholovej fermentácie a súčasne nižšiu produkciu nežiadúcich zlúčenín. Ďalší výskum dôležitosti prídavku ochranných sterolov pri rehydratácii ASVK ukázali, že sa rehydratácia skráti o 20–25 h, čo vedie k väčšej stabilite kvasiniek a stacionárnej fázy alkoholovej fermentácii. Alkohol sa pre kvasinky stáva menej toxický, bunky kvasiniek zostávajú zdravé a pracujú veľmi spolahlivo ďalej. Zo senzorického hľadiska výsledky z ročníkov 2001–2004 ukázali, že ASVK, ktorým sa pri rehydratácii poskytli steroly, v plnom rozsahu potvrdili nižšiu produkciu nežiadúcich vedľajších zlúčenín počas fermentácie. Prídavok mikroochranných látok a mikroživín počas rehydratácii napomáhali ASVK udržať dominanciu počas celého fermentačného procesu. Zabráni sa tak vývinu „divých“ kvasiniek Brettanomyces, Pediococcus a iných škodlivých mliečnych baktérií. Záver Výhody s adíciou mikroochrany a mikroživín ASVK počas rehydratácie (revitalizácie) sú nasledujúce: 1. Rehydratácia vnútorného metabolizmu kvasiniek pomocou mikroživín posilní kvasničné bunky pred inokuláciou. 2. Účinok odolnosti externej membrány, vitálnych orgánov bunky, sa zvýši ako odpoveď na prídavok mikroochrany – sterolov. 3. Zvýšená viabilita (životnosť) a aktivita na konci alkoholovej fermentácii po prídavku sterolov je zjavná. Prídavok sterolov je spojený nepriamo s uvedenými prednosťami: 1. Dominancia ASVK v mušte a zníženie rizika prítomnosti nežiadúcich mikroorganizmov. 2. Spoľahlivejšie dokvášanie mladého vína do sucha. 3. Zníženie tvorby nežiadúcich zlúčenín (sírovodík, prchavá acidita a pod.). Nový prístup je 100 % prirodzený a označuje sa „Prirodzená ochrana sterolmi“. Ochrana a výživa kvasiniek sú dva rozdielne postupy alkoholovej fermentácie. Kombinovaný preparát mikroživín a mikroochrany kvasiniek (sterolov) má skratku NADSTEP. Literatúra: O. Pillet et al.: Revue des Oenologues 120, 2005, s. 25–27 J. M. Salmon et al.: Lallemand Winemaking Update 2006, č. 3, s. 1–2 Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava
(6/2007)
299
Doplňte si svou vinařskou knihovničku! Nové šlachtenie viniča na Slovensku
Ampelografia Slovenska
(Ing. Dorota Pospíšilová, Ing. Ondrej Korpás, CSc.)
(Ing. Dorota Pospíšilová a kol.)
– teorie šlechtění révy (historie, biologie, dědičnost, křížení, variabilita a dědičnost, rezistence, uznávání nových odrůd, uplatnění nových odrůd) – popis kříženců (Vajnoranka, Modranka, Vihorlatka, Tatranec, Aromína, Hornád, Bodva, Rimava, Žitava, Negra, Kvarcit, Purpur, Ružín, Opál, Saturn, Topas, Kriváň, Zlatava, Smaragd aj.) 222 stran, desítky barevných fotografií, obrázků, schémat a grafů Cena 339 Kč
– – – – –
systematika čeledě ampelografie ampelografické metody rajonizace révy podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek
Cena 790 Kč – pro předplatitele VO sleva 10 % do konce července!
Vinařský obzor je výhradním prodejcem těchto knih v Česku. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz
syntetické Z ÁT K Y
Technologie, která uchovává Vaše vína...
„Jednoduše lepší zátka“
•
Nezanechává pachuť korku
•
Nepouští barvu
•
Oxidace vín pod kontrolou
Přední
světový výrobce syntetických extrudovaných zátek
spol. s r. o.
Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz
300
(6/2007)
Samolepicí etikety a jejich malosériový dotisk BS VINAŘSKÉ POTŘEBY Ing. Vít Minařík Dnes je již samozřejmostí, pokud chceme vína prezentovat na trhu a následně prodávat, opatřit láhev kvalitní etiketou. Pro vinaře však tato skutečnost přináší jistá úskalí. Vyjít musíme z technologie tisku, a ta nám nabízí dvě možnosti. Přímý tisk etikety a tisk bianko etikety.
obr.: prázdná a dotištěná bianko etiketa Přímý tisk celé etikety Tiskový stroj vytvoří celou etiketu najednou. Výhodou je vysoká kvalita tištěných textů, tisk na veškeré typy materiálů jako je papír, plast, strukturované papíry a kompletní barevná škála. Nevýhodou jsou však vyšší vstupní náklady pro tisk. Zde se etikety začínají vyplácet od 3 000 ks pro jednu šarži. Může se také stát, že se ne zcela podaří odhadnout potřebný počet a etikety pak mohou putovat do koše nebo – v horším případě – chybět. Bianko etikety Předtištěná samolepící etiketa tiskařským strojem, na kterou se následně – dle momentální potřeby – dotiskuje další text. Mezi největší výhody patří možnost výroby celého množství etiket na rok až dva dopředu, a to bez rozlišení odrůd a šarží. Ty jsou až následně dle momentální skutečné potřeby operativně dotištěny. Výhodou je také vysoká variabilita, operativnost, bezproblémová a beznákladová změna v tex-
tech a bezodpadovost. Nevýhodou je nemožnost tisku na strukturované papíry a také minimální výběr barev dotiskovaných textů. Tato technologie však umožňuje menším a středním vinařům dosáhnout na kvalitní vlastní etikety v rozumných ekonomických relacích. Veškeré etikety mohou být obohaceny horkou ražbou (zlacení, stříbro) nebo také reliéfní ražbou či slepotiskem (tzv. embosing). V běžných obdélníkových rozměrech je dostupný velký výběr již hotových výsekových forem, v případě atypických tvarů není problém vytvořit formu na míru. Potiskované materiály, zejména papíry a plasty, je možné dodat jak se silným permanentním lepidlem, tak i se speciálním vinařským lepidlem WLA – wine label adhesive, které má velmi dobré výsledky i ve vlhkém prostředí. Navíc je etikety s tímto lepidlem možné smývat na myčkách v louhové lázni. Etikety jsou na pásech a navinuty do rolí. Termotransferový dotisk Předurčenou a vhodnou technologií pro dotisk na bianko etikety je „termotransfer“. U této technologie se dotisk na etikety provádí přes speciální fólii, která v místě zahřátí uvolňuje barvu na papír. Cena dotisku je dána zejména spotřebou materiálu, tj. barevné fólie. Celkový počet kusů, který je dotiskován, má jen minimální vliv na cenu jedné dotištěné etikety. Tato tis-
ková technika poskytuje záznam s dobrou trvanlivostí a je z hlediska stability tisku při skladování a následné manipulaci s lahvemi srovnatelná s běžným ofsetovým tiskem. Firma BS VINAŘSKÉ POTŘEBY, s. r. o., nabízí službu malosériový dotisk etiket. Jsme schopni natisknout na bianko etikety text či grafiku dle vašich představ, a to vše v množství, které právě potřebujete. Není překážkou, když nemáte vlastní etikety. Můžete si vybrat z nabídky etiket přímo u nás. Jsme také schopni zajistit vytvoření bianko etiket vám na míru, a ty následně – dle potřeby – dotiskovat. Dopřejte všem svým lahvím kvalitní etiketu bez ohledu na jejich počet.
(6/2007) inzerat_A5
11.5.2007
16:17
301
Page 1
ORBIFILT hloubkové filtrační moduly – dodávané v průměru 12“ a 16“ – variabilní počet čoček v modulu – použitelné na všechny aplikace v nápojovém průmyslu – filtrace bez úkapů a bez přístupu vzduchu Dodáváme také odpovídající zařízení pro modulovou filtraci ORBICOL v různých velikostech. Pro více informací nás kontaktujte.
SPOLEHLIVÁ FILTRACE
HOBRA
ŠKOLNÍK
HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ
Curzate M WP ®
Nová hudba do Vašich vinic • nová účinná látka iprovalicarb v kombinaci s folpetem • systémová účinnost • široké spektrum chorob: peronospora, bílá hniloba, červená spála, významná vedlejší účinnost: černá skvrnitost, botrytida
Osvědčený dvousložkový fungicid k ochraně révy vinné proti peronospoře z z z z z z
Vynikající cena ošetření Spolehlivá preventivní a kurativní účinnost “STOP efekt” – při aplikaci do 48 hodin po vzniku infekce Chrání částečně nové přírůstky révy ve srovnání s kontaktními přípravky Bez rizika rezistence Výborná a snadná mísitelnost s ostatními přípravky a hnojivy
DuPont CZ s.r.o., Pekařská 14/628, 155 00 Praha 5 Tel.: 257 414 236, fax: 257 414 152 www.dupont.cz
• preventivní, kurativní a eradikativní (antisporulační) působení • ekonomické dávkování dle druhu choroby a vývojové fáze révy • zařazení v IP pro rok 2007 včetně seznamu pro dotační systém
www.bayercropscience.cz
302
(6/2007)
O čem viněty (ne)hovoří – (IV.) – „Bublinky“ a kódy ze Champagne Petr Šimeček www.ovine.cz
Za pravé „šampaňské” lze označit pouze to z francouzské oblasti Champagne a zároveň vyrobené tradiční metodou kvašením v láhvi – je to něco jako ochranná známka. Všude jinde je to pouhé šumivé víno, byť se vyrábí stejnou metodou jako v Champagne – tzv. „Méthode traditionnelle” – tedy sekt je kvašený v láhvi. Ve Francii se šumivá vína pocházející z jiných oblastí nazývají „crémant“ a v Německu se šumivá vína, tedy vína, jejichž CO2 vznikl sekundárním kvašením, souhrnně označují jako sekty nebo také přesněji Deutscher Sekt. Zastánci silných rivalů Champagne, tedy oblastí Bordeaux a Burgundska, snad uštěpačně prohodí, že vína ze „severské“ Champagne by se ani nedala pít jinak, než jen s bublinkami. Naopak jezdci formule F1 namítnou, že: „Šampaňské ničím nenahradíš!“ Za značku se ale platí a pravé šampaňské se dá stěží koupit pod 15 eur za láhev. I když šampaňské víno je jen jedno, existují doslova tisíce jeho značek a druhů. Dá se v tom všem vůbec vyznat? Co nám sdělují údaje z etiket šampaňských vín? Nejčastěji se patrně setkáme se šampaňským bez uvedení ročníku, kterému se říká „non–vintage” (zkratka NV). Takové víno musí zrát nejméně 1 rok v láhvi na kvasničních kalech před degoržáží, ve které se pak prodává. Může být buď extra brut (velmi suché), brut (suché), demi sec (středně sladké), nebo sec (sladké). Podstatně méně se setkáme s šampaňským s uvedeným ročníkem sklizně hroznů (Vintage). Na takováto vína jsou vzhledem k jejich nižší produkci kladeny přísnější nároky, doba jeho zrání v láhvi na kvasničních kalech je zpravidla nejméně 3 roky. Čteme-li na etiketě Blanc de Blancs, bylo takové šampaňské vyrobeno pouze z odrůdy Chardonnay, naproti tomu Blanc de Noirs je víno vyrobené z modrých odrůd Pinot Noir nebo Pinot Meunier (Mlynářka), nebo ze směsi těchto odrůd (pro výrobu šampaňských vín jsou povoleny pouze tyto tři odrůdy). Označení Crémant na etiketě znamená, že sekt má jem-
nější perlení a jeho malinké bublinky se uvolňují velmi pomalu. A dostanete-li láhev s označením Cuvées de Prestige, važte si toho, jde o vůbec nejšpičkovější vína oblasti Champagne. Kromě šumivých vín se v Champagne vyrábí i vína tichá. Ta nesou označení Coteaux Champenois AOC a podle jakosti vinice pak i případně Grand Cru, nebo Premier Cru. Vraťme se však ke zdejším šumivým vínům, která tak skvěle rozzáří tváře. Na jejich etiketách (pouze z oblasti Champagne!) se kromě zmíněných označení objevují i zvláštní kódy a značky – např. kód RM 17.317. Jde vždy o dvě písmena, za nimiž následuje číselný kód – registrační číslo konkrétního výrobce nebo obchodní společnosti. Zkratky ze dvou počátečních velkých písmen mají tyto významy: NM = Négociant–Manipulant Tedy výrobce – zpracovatel, který ve velkém množství kupuje (nebo dokupuje) hrozny potřebné k vlastní produkci šampaňského vína od jiných vinařů. RM = Récoltant–Manipulant To je vinař, který vyrábí šampaňské víno z hroznů vlastní úrody. Dokupovat smí hrozny pouze v malém množství, své hrozny smí také dále prodávat. CM = Coopérative–Manipulante Jde o vinařské družstvo, které šampaňské samo vyrábí a prodává pod vlastní etiketou. RC = Récoltant–Coopérative Toto je vinař, který prodává pod vlastní značkou šampaňské, které bylo vyrobeno družstvem. Jen těchto „RC“ značek je registrováno je asi 4 000! Na dovršení zmatku je ovšem řada z těchto družstevních vín prodávána pod značkou RM. SR = Société de Récoltants Jde o firmu, založenou více vinaři, kteří jako její vlastníci využívají výrobnu šampaňského společně. Svá vína však mohou prodávat a také prodávají pod různými etiketami (značkami). ND = Négociant–Distributeur Toto je podnik, který prodává vína šampaňského typu cizí (jiné než vlastní) výroby.
MA = Marque d´Acheteurs Jde o obchodní značku prodejce či distributora – má ji např. restaurace, supermarket, obchodník s vínem apod. Nejde tedy o výrobce vína. (Ještě jsou tu zkratky MB, MD a M, ale kromě toho, že pro konzumenta první znamená „assez bon”, druhý „médiocre” a třetí „bon” nemám pro zkratky vysvětlení. Také může stát na etiketě “NM elaboré” nebo “MA distribué”. V nepsaném kódu pro konzumenta znamená NM „excellent“, RM „très bon“, MA „passable“). A nakonec: Jak šampaňské správně otevřít? Asi každý ví, že při otevírání šampaňského se láhev drží tak šikmo, jak je to jen možné, a to s korkem namířeným bezpečným směrem. Při vytahování zátky se otáčí lahví, ne korkem. V jistém momentě ucítíte tlak, ženoucí korek ven – povolujte mu však jen zvolna. Takže nenásleduje žádná dělová rána, ale jen tiché „pffff...”. Tento zvuk např. Angličané označují jako „An angel´s fart” – tedy „andělský pšouk”. Takže až zase za pár měsíců po půlnočním andělském pšouknutí a novoročním přípitku vyprázdníte láhev svého francouzského šampusu, podívejte se také detailněji na jeho etiketu. (Autor děkuje dr. Eduardu Zubrikovi z Vídně za cenné podklady k tomuto článku, paní Heleně Baker a redakci Vinařského obzoru za vítané připomínky k tématu článku.)
(6/2007)
303
Tuzemská úspěšná vína: bílá cuvée z Nového vinařství – rehabilitace směsných vín
Společnost Nové vinařství, a. s., se sídlem v Drnholci se objevila na scéně teprve nedávno, chtělo by se říci, když už byly tzv. karty rozdány a pozice na trhu obsazeny. Nejenom já, ale i nejširší vínamilovná veřejnost se zájmem sledovala, jak si nová firma se svou razantní image povede, a nutno dodat, že její nástup byl impozantní; propracovaná marketingová strategie počínaje nekompromisním vizuálním stylem (kolik uštěpačných poznámek sklidily jejich výtvarně minimalistické etikety!), přes reklamní slogany (jeden keř – jedna láhev) a provokativní šroubové a skleněné uzávěry zpočátku výhradně bílých cuvée (včetně blanc de noir) byla ale naštěstí podpořena kvalitou. Už první vína ochutnaná již v roce 2005, ač tehdy, podle mého názoru, poměrně jednoduchá (není pejorativní), dávala tušit něco o názoru a tvůrčím cílení týmu, který se v Domě Na Výsluní podařilo ing. M. Špalkovi sestavit. I dnes s časovým odstupem platí, že jejich vína jsou postavena na svěže ovocité primární aromatice, jsou klasicky neodbouraná, chtělo by se říci „selsky“ středoevropská a jak je vidět, teď už se najdou i vzorky hutné, extraktivní, které mají více než dobrou perspektivu nazrávání na lahvi (Lange´warte 05). Navíc, co potěší moravské patrioty? Kromě Chardonnay, Merlotu a Cabernet Sauvignonu se ve sklepě pracuje převážně s tradičními odrůdami. A že takové veltlínky, rýňáky, šeďáky, vlašáky, muškáty a jejich kupáže mají co říci nejenom nám doma, ale i v zahraničí, dokládají
přesvědčivě úspěchy z tohoto roku. Namátkou: tři diplomy Gran Menzione na Vinitaly ve Veroně, dvě stříbrné v Bruselu a naposledy Asparagus 06 získal titul absolutní champion v Ostravě na soutěži tuzemských i zahraničních cuvée. Přestože se v portfoliu firmy nově objevila i řada vín odrůdových (že by kompromis pod tlakem trhu?), je třeba ocenit odvahu a vůli managementu prorazit ten náš jakoby začarovaný kruh a přesvědčit zákazníka, že se to dá dělat i jinak. A směsná vína? Sem do střední Evropy patří, mají zde svoji tradici a díky takovým, jako je Nové vinařství, i svou budoucnost. Nakonec, odhlédnuto od marketingových hrátek, kvalita mluví sama za sebe. Asparagus 06/ cuvée Veltlínské zelené, Sauvignon Víno příznačně nazelenalého šatu s šedou jiskrou z hloubky, svěží, květnatá, až ostře pikantní vůně (střemcha, černý bez a nahořklé mandle). Celkově veltlínový výraz s oduševnělým sauvignonovým břitem je podpořený říznou kyselinkou a graduje v dochuti charakteristic-
Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi
kými pepřnatými tóny; upoutá lehká salinita evokující mořskou pláž za odlivu. Lange´warte 05/ odrůdové cuvée Ryzlinku rýnského Víno elegantní žlutozelené barvy s jemným zlatavým opalizováním a lákavé vůně (kvetoucí lípa, akát, sušené meruňky). Stylově blízké moselskému typu: v aroma dominují tóny kdoulové zavařeniny a kandované pomerančové kůry s názvukem marcipánu. Ve finále přesvědčivě harmonické, minerální, s výraznější kyselinkou. Larus 05/ cuvée Tramín červený, Chardonnay, Sauvignon Víno žlutozeleného roucha s krásným lomem na menisku, v buketu osloví vůně čajových růží a odkvétajících sakur. Na patře plné, pružné, s projevem přezrálých hrušek máslovek a kandovaného zázvoru, v závěru vazké a hladké, lehce minerální. Dynamické víno příjemně polarizující kořenitost tramínu se sauvignonovým espritem. text Milan Magni foto archiv firmy Nové vinařství
290,(vã. 5% DPH)
(Autor Prof. Otto Schätzel, pfieklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
304
(6/2007)
Podvody v obchodu vínem „En primeur“ Avšak i u nás, kde ceny takových vín jsou až nemravně vysoké, existuje mnoho konzumentů s plnými kapsami peněz, kteří jsou připraveni investovat do tohoto typu spekulativního obchodu. Vyvstává však otázka pro ty, kdo nemají adekvátní vinný sklep či archiv, kde tyto poklady uložit. A to může být velký problém, jak se ostatně ukázalo ve Velké Británii, kde dva renomovaní obchodníci s vínem nedávno zkrachovali. V dubnu 2006 se firma Mayfair Cellars položila na lopatky kvůli podvodům uvnitř firmy v samém jejím vedení. Na základě policejního šetření bývalý finanční ředitel prodával vína klientů
jiným obchodníkům, kteří pravděpodobně nevěděli, z jaké provenience toto zboží pochází. V září minulého roku pak zkolaboval Uvine (Universal Wine Exchange) s dluhy více než dva miliony liber. Zde se zase ukázalo, že vína zákazníků, kteří si je u této firmy archivovali, byla prodávána bez jejich vědomí a povolení, což musí být neuvěřitelné pro uši outsiderů. Připomíná to dávné doby obchodování v gentlemanských klubech, bez nějakých zvláštních kontrol a opatření. Proto vyšetřování postupuje velmi pomalu a čím déle to potrvá, tím hůře se budou identifikovat majitelé prodaných vín – ti jsou ostatně poslední, kdo v této kauze do-
Vinaři z Terezína už podruhé otevřou sklepy Místní spolek vinařů v obci Terezín na Hodonínsku loni poprvé s podporou obecního úřadu připravil Den otevřených sklepů s posezením u cimbálu. Pro velký úspěch se rozhodli vinaři akci zopakovat v sobotu 23. června. Loni se do nové tradice zapojilo 17 místních vinařů, kteří umožnili návštěvníkům nahlédnout do vinného sklípku a pohostili je připravenými vzorky svých vín. Letos se očekává ještě větší účast vinařů. Návštěvníkům sklepů je k dispozici také přírodní areál, kde bylo loni dokončeno osvětlení a byl vybudován taneční parket. Mnozí návštěvníci a dokonce i místní byli velmi překvapeni příjemným zázemím a aktivitami obce. Pětičlenné zastupitelstvo pod vedením starostky Miroslavy Vykydalové má další plány ve sklepním areálu. „Chceme zde vybudovat posezení pro cykloturisty a návštěvníky areálu, a v další fázi máme v úmyslu vykoupit a zrestaurovat jeden tradiční vinný sklípek. Chceme prezentovat stavbu v opravdu tradičním pojetí, s hliněnou podlahou, starým klasickým lisem, dřevěnými sudy. Sklípek chceme otevřít pro návštěvníky, vinaři by se v něm mohli střídat a prezentovat svoji produkci vín,“ plánuje starostka. (peh) V Galerii rulandských vín zvítězil Maňák Celkem 342 vzorků rulandských vín z Moravy, Čech, Rakouska, Maďarska a Slovenska se podařilo sehnat Cechu kyjovských vinařů, kteří se rozhodli uskutečnit v Kyjově přehlídku vín burgundských odrůd. 177 vzorků Rulandského bílého, 86 vzorků Rulandského šedého a 79 vzorků Rulandského modrého posuzovalo 32 zkušených degustátorů v 8 komisích. Degustace se uskutečnila 19. května v prostorách Klvaňova gymnázia v Kyjově. Téměř 90 % vín bylo přívlastkových, a i když degustátoři byli velmi přísní, většina vzorků byla na velmi pěkné úrovni. To, že zvítězila vína slovácké podoblasti, svědčí o tom, že rulandská vína do tohoto regionu patří a záměr pořadatelů každoročně porovnat vína této podoblasti s víny ostatními se zdařil. Šampionem odrůdy RB se stalo víno z Malého vinařství Novotný z Vracova, ročník 1999 PS. Šampiona v RŠ získalo víno z Vinařství Josef Dufek za Svatobořic-Mistřína a jedná se o ročník 2006 výběr z bobulí. Šampiona v RM získalo LIVI Dubňany, s . r. o., ročník 2006 výběr z bobulí. Šampionem 1. ročníku Galerie rulandských vín v ČR bylo vyhlášeno Rulandské bílé 2005 slámové vinaře Štěpána Maňáka ze Žádovic. Kromě medaile a diplomu vyhrál pan Maňák zádový motorový postřikovač, což byla hlavní cena pro nejvýše hodnocené víno celkově. Mgr. Pavel Navrátil
stane nějaké zadostiučinění – o vrácení peněz ani nemluvě. Mezitím se francouzská firma Seigneuret Frères stala obětí krádeže vín, převážně „en primeur“ ročníku 2004 (včetně některých grands crus classés) a vzniklá škoda se odhaduje na 600 000 eur. 230 z 270 dřevěných bedniček bylo již nalezeno a všechno nasvědčuje tomu, že pachatelem je někdo z vedení firmy. Závěrem zbývá položit si 64dolarovou otázku: jak bezpečný je nákup vín „en primeur“ u nás? Helena Baker (zdroj Decanter, červen 2007)
Kalendář vinařských akcí pro červen a červenec DATUM
8.–9. 6. 2007
VÝSTAVA
MÍSTO espresso & wine boutiNovoměstské vinař- que SELAské dny – 3. ročník DON, Nové Město nad Metují
HOD + KONTAKT Martin Teplý, tel.: 777 141 214, seladon@seladon.cz
9. 6. 2007
III. Nominační soutěž vín Slovácké vinařské podoblasti
Kulturní dům Prušánky
ing. Luděk Košut, tel.: 728 676 326, 518 374 125, nechory@nechory.cz
15. 6. 2007
Nominační soutěž vín Velkopavlovické vinařské podoblasti
Sál společenského domu, Herbenova ul.č 423/4, Hustopeče
Radek Sedláček, tel.: 519 413 792, 724 916 004, sve@huastopece-city.cz
23. 6. 2007
Den otevřených sklepů III. ročník
Nový Poddvorov
Vladimír Kašík, tel.: 723 115 625, poradenstvi@seznam.cz
23. 6. 2007
Přehlídka vín Mikuleckých vinařů v rámci Myslivecké noci.
Mikulčice, areál vinných sklepů u myslivny.
Vít Pavka, tel.: 777 694 345
Michaela Berková, Šatov a okolí tel.: 515 266 620, info@znovin.cz Sklepní uličIvana Tomanová, ky Výmol a Den otevřených tel.: 777 561 535, 5. 7. 2007 Zátiší, Mosklepů v M. N. Vsi ivanatomanova@seravská Nová znam.cz Ves Hotel Zlatá Pavel Morávek, VinoFórum 2007 5.–7. 7. 2007 Štika, Pardu- tel.: 732 508 986, Pardubice bice marketing@zlatastika.cz Areál skleIng. Richard Tichý, tel.: Putování za vínem 7. 7. 2007 pů u hřiště, 603 932 443, richard.tiHrušky 2007 Hrušky chy@bonuseventus.cz Ing. Petr Marek, tel.: Zámek Dob14.–15. 7. 2007 Vinař roku 2007 +420 257 810 685, řichovice info@ceskyarchivvin.cz Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací.
30. 6. 2007
Znovín Cup – Vinařská \“50\“
(6/2007)
305
BIOFACH nabídl biovína z celého světa Jezte dobře a mluvte o tom! Hlavním řečníkem na zahajovací konferenci k veletrhu byl charizmatický Carlo Petrini, zakladatel a prezident hnutí Slow Food. Ostře se kriticky opřel do geneticky modifikovaných potravin a obhajoval výrobu kvalitních přírodních potravin. „Biofach je vynikající událostí v sektoru potravin,“ pronesl ve svém projevu. Dále zdůraznil, že velké nebezpečí pro prvovýrobce v zemědělství hrozí od nadnárodních korporací dodávajících osivo a sadbu, neboť semena z mnohých, dnes už někdy geneticky modifikovaných plodin nejsou klíčivá a zemědělec, zvyklý po staletí na to, že si připravuje osivo sám, bude dřív či později závislý na těchto firmách a na jejich dodávkách osiva. Možná už i proto vznikl na podzimním setkání TERRA MADRE v Turíně manifest FREEDOM OF SEED (SVOBODA OSIVA).
uvedli, že chtěli obhlédnout novinky, vyměňovat informace, nalézt další obchodní vztahy, případě uzavřít již přichystané kontrakty či obhlédnout konkurenci. Ovšem také mezi vystavovateli vládla spokojenost: 91 % z nich hodnotí svou účast na Biofachu jako úspěšnou. 93 % vystavovatelů významně oslovilo cílové skupiny svých zákazníků a 89 % pevně věří v další budoucí obchody pocházející odsud.
Největší setkání biovín pod sluncem BIOFACH byl letos svými 300 vysta- Zóna volné degustace nabídla k ochutnávce stovvovateli největší přehlídkou organických ky soutěžních vín v biokvalitě vín na světě. Celý jeden pavilon byl zagrované produkce hroznů a vína, který je posvěcen vínům z hroznů pocházejících z certivažován za jakýsi předstupeň biorežimu a ktefikovaného k přírodě šetrného vinohradnictví. rý sdružuje přes 150 tuzemských vinařských Kromě největších světových producentů biovín, firem, čímž se řadí mezi nejvýznamnější vinařPřevládala biospokojenost mezi něž se řadí Itálie, Francie a Španělsko, zde ské organizace. Během průzkumu 99 ze 100 návštěvnízejména kvalitou dominovala biovína z RakousNa českém stánku bylo možno kromě vín ků veletrhu potvrdilo, že jsou velmi spokojeni ka a Německa. Zastoupeny zde byly však i vzorochutnat také další z možných produktů révy – s propagovanými výrobky. Více než třetina poky z dalších zemí – nechyběla zde Argentina, mošt, a to jak jinak než v kvalitě bio. Jeho procházela ze sféry obchodu, pětina byli výrobci Chile, Maďarsko, Řecko a Turecko. ducentem je firma Michlovský Rakvice a je přia pětina pěstitelé. Na otázku důvodu jejich náMezi špičková vína z vystavovaných bylo pravován z před pár lety uznané odrůdy Malvštěvy na veletrhu drtivá většina odpověděla, však možno řadit i vzorky z České republiky – verina, která vykazuje vysokou polní rezistenci že títmo důvodem jsou nové výrobky v oboru. na společném stánku našich bioporavin pod závůči nejrozšířenějším houbovým chorobám. VýVíce než 70 % z nich je připraveno zlepšit své štitou sdružení PRO-BIO, kde se prezentoval robce mošt připravuje ve spolupráci s rakousslužby či výrobky na základě inspirací z veletrtaké SZIF či MZe ČR, měli své vzorky také čtykým partnerem, a to výhradně z vlastních hu. Další z důvodů návštěv veletrhu dotazovaní ři současní certifikovaní producenti biovín, a to hroznů právě odrůdy Malverina z viniční tratě Michlovský Rakvice, FrantiPurmice v Perné. Mošt je pasterizován a plněn šek Mádl, Aberlovi z Pavlodo lahví o objemu 1 l. Jedná se o první vlaštovva a Vlastimil Peřina z Ledku v rámci nealkoholických révových produknice. Tito vinaři jsou členy tů a doufejme, že firma Michlovský v tom nezůPRO-BIO Svazu ekologicstane sama. Poptávka v tomto segmentu velmi kých zemědělců, což je nestrmě roste a je škoda, když na pultech prodevládní nezisková organizace jen zdravé výživy převládá zboží zahraničního sdružující zemědělce, zprapůvodu. covatelské a obchodní orgaJak již bylo uvedeno, jeden z pavilonů byl nizace, spotřebitele, školy zaměřen pouze a jen na víno. Byla zde volná a podniky služeb zaměřuochutnávka vín ze soutěže BIOFACH INTERjící se na ekologické zeměNATINAL WINE AWARD 2007, přičemž zvláštdělství a biopotraviny. Kroní obsluhovaná zóna nabídla medailová vína. mě těchto čtyř již dalších Z volně ochutnávaných vín byla velkým zklaněkolik pionýrů experimenmáním francouzská a španělská produkce, naotuje s bioprodukcí a nebo pak excelovaly vzorky z Rakouska a Německa. aplikuje prvky biodynamie. Náš jediný zástupce v soutěži, Vinselekt MichNelze opomenout Svaz inteSpolečný stánek sdružení PRO-BIO, SZIF a MZe ČR
306
(6/2007)
lovský Rakvice, se mohl směle kvalitou srovnávat se šampiony. V soutěži se utkalo 1 129 vín od téměř tří stovek vinařů ze 13 zemí světa. Porota složená ze 43 degustátorů z řad enologů, odborníků z gastrnomie a obchodníků vínem udělila 10 velkých zlatých medailí, 66 zlatých a 151 stříbrných, bylo též uděleno 263 čestných diplomů. Nárůst v soutěži zúčastněných vzorků byl letos skutečně enormní – přihlášených vín bylo o celých 45 % více. Jednou z novinek bylo i vytvoření zvláštní kategorie pro rezistentní odrůdy pocházející z interspecifického křížení, které mají značnou odolnost vůči houbovým chorobám. Podrobné výsledky soutěže naleznete na adrese www.biofach.demainlink-dy865ll3evnw9aqlpage.html, kde je možno je stáhnout v anglické verzi.
CO JE BIOVÍNO Biovíno je v České republice připravováno z révových hroznů vypěstovaných, zpracovaných a expedovaných podle zásad ekologického zemědělství. Při pěstování révy vinné se nepoužívají herbicidy, akaricidy, syntetické přípravky jsou nahrazeny dravými rozoči, slunéčky a dalším dravým hmyzem, který pomáhá udržet přirozenou rovnováhu ve vinici. Na případná plísňová onemocnění se používají v omezené míře měďnaté a sirné prostředky. Pěstitel se soustředí především na maximální kvalitu a cukernatost hroznů a využívá přirozené úrodnosti půdy. Důležitý je také výběr odrůdy s požadovanou odolností a schopností tvořit cukry. Samotná vinifikace se obejde bez selektovaných kvasinek, enzymů a dalších čiřících a stabilizačních přípravků potravinářského průmyslu. Proces zrodu vína probíhá přirozeným samovolným procesem, který je sice zdlouhavější a pracnější, zato však bez chemických reziduí. Biovíno je stále živé, proto má ppřísnější podmínky skladování. Biovíno je náležitě certifikováno a poznáte je podle známky BIO. Pěstitel a vinař se řídí vinařským zákonem a jeho prováděcí vyhláškou, Nařízením Rady (EHS) č. 209291 a zákonem o ekologickém zemědělství č. 2422000 Sb., je kontrolován inspekční a certifikační organizací pověřenou Ministerstvem zemědělství ČR. (podle materiálů PRO–BIO)
VINOFORUM Pardubice 2007 Dalším ročníkem mezinárodní soutěže vín VINOFORUM bude poctěno město Pardubice. Hotel Zlatá Štika ve dnech 5. až 7. 7. 2007 přivítá na 40 pozvaných degustátorů, kteří budou zasedat v osmi pětičlenných komisích. Místo konání je poprvé v historii soutěže v nevinařské oblasti, což je bezesporu uznáním zásluh týmu hotelu Zlatá Štika pod vedením zkušeného sommeliera a hoteliera Oldřicha Bujnocha. Na regulérnost a profesionalitu soutěže bude dohlížet prof. Fedor Malík z Modry. „Vážnost si jistě zaslouží i ten fakt, že naše červencové podujetí se uskuteční pod záštitou prezidenta republiky Václava Klause,“ sdělil Vinařskému obzoru Oldřich Bujnoch a dodal: „Pro širokou veřejnost bude připraven bohatý doprovodný program – každý den ochutnávky vín, velká vinařská akce na Pernštýnském náměstí pod heslem „VinoForum pro Pardubice – Pardubice pro VinoForum“ a také samozřejmě slavnostní vyhlášení výsledků na Pardubickém zámku za účasti mnoha významných osobností.“ Organizátorem soutěže vín je společnost BUJNOCH, spol. s r. o., Topolská 739, 537 01 Chrudim, e-mail: marketing@zlatastika.cz, na jejíž adresu mohou vinaři zasílat přihlášky. Sběrnými místy pro tuzemské vinaře budou Klášterní vinné sklepy Litoměřice, Vinařství Tetur, prodejna vín v Louckém klášteře ve Znojmě a Národní vinařské centrum Valtice. Kromě toho může též přihlašovatel doručit vína na své náklady na adresu Hotel Zlatá Štika, Štrossova 127, 530 02 Pardubice. Uzávěrka přihlášek a vzorků je 22. června 2007. Detailní informace o statutu a podmínkách účasti na soutěži zájemcům sdělí organizátor na telefonu 446 052 100 a nebo e-mailu marketing@zlatastika.cz. (vo)
Text a fota Richard Stávek
Růst spotřeby vína na Kubě Na Kubě, ostrově doutníků, rumu a koktejlů, se také stále více pije víno. Přinejmenším to platí pro turisty a cizince. Podle britské výzkumné agentury ISWR zde trh s vínem zaznamenal nárůst o 9,5 % v r. 2005 a bylo spotřebováno 384 000 beden. Místní produkce je velmi omezená, nabídku vína uspokojuje hlavně dovoz. Trhu dominují španělská vína (65 % podílu na trhu), ale stále více se objevují také chilská vína. Naopak, „prodej francouzských vín klesá (-3,5 % v r. 2005, v celkové hodnotě 202 650 eur),“ konstatuje francouské obchodní zastoupení v Havaně. Ke koupi jsou vína, pocházející ze všech hlavních francouzských vinařských oblastí. Na Kubě se pijí především červená vína. Rosé je ješte málo rozšírené, a spotřeba bílého vína je stále nízká. (akm)
OZNÁMENÍ VINAŘSKÉHO FONDU Od 1. července až do 15. srpna je možné podávat žádosti o podporu Vinařskému fondu. Veškeré informace se dozvíte na www.vinarskyfond.cz, telefonicky na čísle 541 652 479, případně nás můžete navštívit osobně (každý všední den mezi 8.00 a 16.30 h). Žádost se může týkat projektu, který bude teprve realizován (nejde zpětně) a musí tematicky korespondovat s vyhláškou č. 97/2006 Sb. Podrobné informace byly zveřejněny ve VO 5.
Vinafiem v Africe i leckde jinde
190,-
Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
(6/2007)
307
Valtické vinné trhy oslavily čtyřicítku Dva šampioni V pátek v ranních hodinách se uskutečnila tisková konference pro pozvané zástupce médií v přednáškovém sále Národního vinařského centra na valtickém zámku. Za účasti asi čtyřicítky zástupců tisku a rozhlasu referovali zástupci společnosti Valtické vinné trhy ing. Jan Otáhal, CSc., a ing. Jaroslav Osička o přípravách akce, o vínech a novinkách 40. ročníku. Přítomni byli také zástupci vítězných firem a představitelé „sedmé velmoci“ mohli ochutnat bílého šampiona z Tvrdonic i červeného šampiona z Čejkovic. Překvapením pro mnohé byl fakt, že letošními vítězi jsou zástupci poměrně malých vinařských firem. Titul CHAMPION VVT 2007 v bílých vínech získala firma Nebav, s. r. o., Tvrdonice za Sauvignon 2006, výběr z hroznů. Stejný titul v červených vínech získalo Vinařství Libora Veverky z Čejkovic za Cabernet Sauvignon 2006, výběr z hroznů. Udělení dvou šampionů výstavy bylo novinkou v historii Valtických vinných trhů. „Chceme zrovnoprávnit bílá a červená vína. Navíc v posledních letech značně stoupá kvalita červených vín a roste i jejich zastoupení na výstavě, proto jsme se rozhodli udělit dva šampiony,“ vysvětlil ing. Jaroslav Osička a dodal, že toto ocenění budou pořadatelé udělovat i v dalších ročnících. Ministr opět nepřijel Krátce po desáté hodině zahájil 40. ročník Valtických vinných trhů pražský moderátor a herec Jan Vala a sbor vinařů, který již tradičně zazpíval píseň „Vinohrady, vinohrady“. Mezi pozvanými hosty chyběli stejně jako loni ministr zemědělství i hejtman Jihomoravského
Svoji báseň o víně přednesl vinař Ctirad Králík
z Chile – Championem bylo toto víno v roce 2000 a bylo vydraženo za pouhých 2 600 Kč. Třetím vínem v dražbě byl Sauvignon r. 1984 ze ZD Nový Šaldorf – Championem byl v roce 1987 a bylo vydraženo za 5 300 Kč. Dále se dražilo jako vloni Rulandské bílé r. 1974 z MVZ – závod Mikulov – Championem bylo v r. 1976 a letos bylo vydraženo za vyšší cenu 7 000 Kč. Velké napětí provázelo podobně jako vloni dražbu skutečné rarity – archivní víno Sylvánské zelené r. 1964 – Championem byl již na 2. ročníku VVT v historickém roce 1968, které se vydražilo za pouhých 11 700 Kč.
kraje, kteří se omluvili prostřednictvím svých zástupců. Poté byly předány medaile oceněným vinařům a také mimořádná ocenění v podobě keramických amfor od keramika Ivana Hodonského z Poštorné. Po slavnostním přípitku se asi šest stovek vinařů a hostů odebralo ke slavnostnímu, odborně připravenému rautu. A samozřejmě k ochutnávce vín. Odpoledne a v sobotu po celý den se pak otevřely brány pro širokou veřejnost.
Každý čtyřicátý měl slevu Protože se jednalo o jubilejní 40. ročník, pořadatelé Valtických vinných trhů připravili pro návštěvníky další překvapení. Byl zjištěn dvoutisící platící návštěvník, který byl odměněn víkendovým poukazem do nových lázní v Lednici na Moravě. Navíc každý 40. platící návštěvník získal slevu ve výši 40 procent na nákup vína v Zámeckém sklepě.
Dražba ročníku 1964 Ostře sledovaným vyvrcholením zahajovacího dne Valtických vinných trhů bývá každoročně dražba archivních „Championů VVT“. Zaplněná jízdárna valtického zámku také letos s napětím sledovala dražbu, kterou řídil zkušený moderátor Jan Vala. Výtěžek dražby byl slíben na rozvoj městského muzea. Jako první se dražilo víno Neuburské, výběr z hroznů, r. 2000 z Mikros-vínu k. s. Mikulov – víno bylo Championem na 35. ročníku Valtických vinných trhů v roce 2002 a bylo vydraženo za 4 600 Kč. Dalším vínem byl Cabernet Sauvignon, reserva, r. 1997
Z historie vinných trhů Vinné trhy se ve Valticích zřejmě konaly odedávna. Přesné údaje z minulosti padly spolu s historickými záznamy na konci 2. světové války, přesto však lze v análech najít zmínky o vinných trzích konaných již ve druhé polovině 19. století. Dobové fotografie z roku 1902 potvrzují nejen konání trhů, ale i jejich lokalizaci v prostorách zámecké konírny a jízdárny. Na velmi bohatou tradici navázala společnost Valtické vinné trhy v roce 1967, kdy uspořádala první ročník novodobých VVT. Text a foto Petr Hynek
Concours Mondial de Bruxelles se letos konal v Maastrichtu 14. ročník prestižní mezinárodní soutěže vín Concours Mondial de Bruxelles se letos konal v Holandsku. Město Maastricht je totiž nejen známé pro slavnou maastrichtskou dohodu, ale v jeho okolí se nacházejí i holandské vinice. Přes 220 expertů z celého světa se slétlo do NH Hoteles a přilehlé MECC haly, kde degustace probíhaly ve 40 odborných komisích a ohodnotilo se 5 735 vín. Bodovalo se po tři dny vždy dopoledne a na každou komisi připadlo přibližně 50 vzorků za den. Perfektní servis zajišťoval tým
sommelierů a studentů Hotelové školy v Lutychu a vzorky se hodnotily z degustačních sklenic Spiegelau. Poprvé byla účast z České republiky významná – do soutěže bylo zasláno celkem 58 vzorků a do degustačních komisí bylo nominováno pět degustátorů (alfabeticky: Helena Baker, John Baker, Luboš Bárta, Ivana Kováříková a Libor Ševčík). Ačkoliv nikdo z našich degustátorů neměl ve své komisi vína z naší provenience, bylo jim uděleno celkem 17 medailí, z toho šest zlatých a 11 stříbrných. Po dvou zlatých získala
vinařství Josef Valihrach a Vinné sklepy Valtice, které mají navíc ještě i jedno stříbro, jednu zlatou obdrželo vinařsví Spielberg a Sonberk, který navíc získal i jednu stříbrnou medaili, dvě stříbra putovala do Velkých Pavlovic k Radomilu Balounovi a další dvě do Nového Vinařství v Drnholci a jednou stříbrnou medailí se mohou pyšnit Bohemia Sekt, Vinařství Pavlov, Eko Hnízdo, Vinum Moravicum a Moravské vinařské závody. Všechny výsledky jsou k dispozici na www.concoursmondial.eu. Helena Baker
308
(6/2007)
Kvasinka vinná má v Hustopečích svůj pomník
Kvasinka baští cukr a vyměšuje alkohol Nápad vznikl již před čtrnácti lety, když místní režisér a herec Jiří Merlíček sledoval odstraňování sochy rudoarmějce v Kloboukách u Brna. „Soch a bust je celá řada, ale proč nepostavit pomník tak skromnému a pracovitému tvorečku, jakým je právě vinná kvasinka? Vždyť bez ní by vinaři víno nevyrobili,“ uvedl na slavnostním ceremoniálu k odhalení památníku Jiří Merlíček. Dalším z iniciátorů celé záležitosti byl místostarosta Jiří Teplý, který má na hustopečské radnici na starosti právě záležitosti týkající se vína a vinařství. „Víno mělo už v historii nesmírný význam. Například – v co proměnil Ježíš vodu? Ve víno! A také zde na jižní Moravě nás víno provází po celá tisíciletí,“ zdůvodňuje význam vína a svého postavení jediný vinařský místostarosta v republice, Jiří Teplý. Hned za tepla se tedy pustili místní do realizace myšlenky. „Letos byla mimořádně teplá zima. A tak jsme místo zametání chodníků přemýšleli, studovali odbornou literaturu o kvasinkách vína, získali jsme fotografii s dvoutisíckrát zvětšenou kvasinkou, až jsme přemluvili místní výtvarnici Jarmilu Milotovou, která nám donesla řadu návrhů, jak by pomník mohl vypadat,“ popisuje vznik díla Jiří Teplý. Místní vinaři se nakonec rozhodli pro návrh, kde je zachycena kvasinka při dělení. „Kvasinka baští cukr
a vyměšuje alkohol, chuděra, a přitom se množí, což je dobře pro nás, konzumenty vína,“ dodává Teplý. Sochu nakonec vytesal hustopečský kameník Tomáš Wech, sponzorsky pomohla řada podnikatelů. Kvasinku odchytil velitel policie Pravdivou zprávu o odchytu hustopečské kvasinky zpracoval ThMgr. Milan Klapetek, ideologický tajemník Burčákové unie a současně autor Burčákové hymny, kterou si na nádvoří U Synků všichni přítomní také zapěli při odhalení pomníku. „Nepřipadalo nám důstojné jednoduše vyjít z nějaké kvasinky kdovíodkud, chtěli jsme mít na pomníku kvasinku hustopečskou. Odchyt se odehrál v době loňského burčáku. Nic jsme nebrali na lehkou váhu, kromě starosty byl v komisi zástupce městské rady, lékař, zvěrolékař, rostlinolékař, advokát, notář, velitel městské policie a další. Všichni poctivě vybírali a předpoklad přítomnosti zdravých a vyvinutých kvasinek byl nalezen až ve dvaadvacátém předloženém vzorku, takřka nad ránem. To svědčí o zodpovědném přístupu,“ citoval ze zprávy herec a režisér Jiří Merlíček. Jedna z kvasinek burčáku byla poté vylovena velitelem policie, ohledána lékaři a umístěna do kontejneru pro přepravu k mikroskopu. „Pro ochránce přírody a zvířat existuje zvěrolékařské ujištění, že zdravá a nepoškozená kvasinka byla o dva dny později komisí ve stejném složení do burčáku vrácena,“ ubezpečil Jiří Merlíček.
Klid zbraním? Jen dočasně. Hustopečský starosta Luboš Kuchynka a prezident Svobodné spolkové republiky Kraví hora Václav Petrásek se při odhalení pomníku vinné kvasince v Hustopečích sice usmívali, ale byly to úsměvy spíše zdvořilostní. Spor o prvenství má vyvrcholit velkou špuntovou bitvou.
Spor o kvasinku s Kravihorci Mezi hosty oficiálního odhalení prvního památníku kvasince vinné v České republice nechyběl například senátor Jan Hajda, ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec, předseda Svazu vinařů Jiří Sedlo nebo prezident Svobodné spolkové republiky Kraví hora Václav Petrásek. Ta s Hustopečskými vedla souboj o prvenství v postavení pomníku kvasince. „My jsme už deset let netajili před novináři záměrem po-
stavit kvasince pomník. A to kvasince, která doprovází lidstvo od jeho samého počátku, ať už je to kvasinka alkoholová, mléčná nebo chlebová. Když jsme v zimních měsících seděli nad svodkou agentů naší Kravihorské informační služby (KIS), byli jsme celkem v klidu, domnívaje se, že Hustopečští budou památník odhalovat až na Burčákových slavnostech na podzim. A když jsme se asi před měsícem dozvěděli, že to bude už nyní, bylo to jako bomba mezi Kravihorce. Ti militantnější navrhovali vyhlásit poplach, ale zjistilo se, že ani ty nejuplkanější baby z dědiny, které jsou nejlepšími agentkami naší KISky, nevěděly, kde Hustopečští kvasinku schovávají. Ale neboj se, Jirko (mířeno na místostarostu Jiřího Teplého), víš jak se říkalo za našich dětských let – Počkej, až půjdeš kolem našeho...“ Souboj mezi Kravihorci a hustopečskými vinaři má vyvrcholit na letošních Burčákových slavnostech, kdy znesvářené strany hodlají střílet po sobě navzájem špunty ze sektů. Vinaři z Kraví hory vyhlásili odhalení památníku kvasince na svém území 26. května 2007. „Kvasinku, která způsobuje Kyšku, Bořetickým rádi přenecháme,“ dodal s úsměvem Jiří Merlíček. Kvasinka je nejinteligentnější tvor „Definice inteligentního tvora říká, že je jím takový jedinec, jenž se dokáže přizpůsobit a zajistit si reprodukci svého rodu. Z tohoto hlediska je kvasinka nejinteligentnějším tvorem na Zemi. Dokázala zmanipulovat člověka natolik, že pro její reprodukci nelituje ani těch největších obětí a staví pro ni rozmnožovací stanice od demižonů až po tisícilitrové tanky. Kvasinka, která by se jinak musela spokojit s nahodilou pastvou na spadaných švestkách, je díky svému důmyslu člověkem hýčkána a množena a vychází se jí všestranně vstříc. Něco takového nedokázal žádný jiný tvor. Samozřejmě, že kvasinčin život skončí na dně nádrže, ale může si říci – bylo to krásné a bylo toho dost. A může mít jistotu, že o její příští generaci je dobře postaráno. Takovou jistotu má málokdo a máloco.“ (Z proslovu Jiřího Merlíčka při odhalení památníku vinné kvasince v Hustopečích) Text a foto Petr Hynek
(6/2007)
309
Konference České a moravské vinařství – 3. rok v EU
Po úvodním slovu starosty města Hustopeče Luboše Kuchynky nejprve radní Jihomoravského kraje Anna Procházková připomněla význam vinařství a vinohradnictví pro jižní Moravu. Uvedla, že v porovnání s rokem 2005 byla sklizeň roku 2006 nižší jak ve výnosu, tak v celkovém objemu, a to i přesto, že se sklízelo z plochy o 1 272 ha větší. Co se týká výroby vína pak u nás dochází k mírnému snížení, stejně jako ve většině zemí Evropské unie. Navíc dovoz stolních hroznů výrazně převažuje nad vývozem, naopak v porovnání s rokem 2002 dovoz moštových hroznů výrazně poklesl. Dále Anna Procházková uvedla, že Jihomoravský kraj, pro nějž má vinařství obdobný význam jako pro jiné kraje rozvoj průmyslových zón, úzce spolupracuje s Vinařským fondem při podpoře marketingu a prodeje vinařských produktů. V letošním roce byla z krajského rozpočtu Vinařskému fondu na tyto účely přidělena dotace ve výši 2,7 mil. Kč. Hlavní referát o vinařství ČR a reformě SOT s vínem měl pak Antonín Králíček z Ministerstva zemědělství ČR. Připomněl, že produkce vína má u nás stoupající kvalitativní úroveň a v hodnocení spotřebitelů má tuzemské víno stále vyšší oblibu. Přesto bude podle A. Králíčka třeba ještě mnoho investovat do technologií na výrobu vína, zlepšování podpory prodeje a marketingu vín, vyššího využití integrované produkce hroznů vinné révy, propojení vinohradnictví a vinařství do dalších částí zemědělství a ostatních navazujících oborů, jako je např. turistika. Na to navazují i práce, které se týkají naší přípravy na reformu společné organizace trhu s vínem v EU. Ministerstvo zemědělství chce spolu se Svazem vinařů ČR u nás vytvořit co nejlepší prostředí, které neomezí produkci vína. ČR chce prosazovat, aby jednotlivé země EU mohly samy aktivně ovlivňovat naplňování hlavního záměru reformy SOT s vínem, tj. podporu vinařství v EU. Při vyjednávání je ale nutné hájit oprávněné zájmy moravských a českých vinařů – zejména zrušení nesmyslného návrhu na zákaz využití řepného cukru, což se daří. ČR také zásadně nesouhlasí s povolením mísení vín třetích zemí s víny z EU a vinifikací dováženého moštu. Povolením tohoto mísení by se popíraly hlavní cíle reformy SOT s vínem. Dlou-
hodobě také kritizujeme systém destilace vína jako neefektivní mrhání prostředků rozpočtu SOT s vínem, které by se daly využít na zvýšení konkurenceschopnosti vín z EU včetně České republiky. Zásadní informace o reformě SOT s vínem přinesl ve svém referátu Jiří Sedlo, předseda Svazu vinařů ČR. Uvedl, že tato reforma je již čtvrtou v pořadí, ale první, které se můžeme aktivně účastnit. Minulá reforma v roce 1999 zlepšila podmínky severních vinařských zemí zavedením restrukturalizace vinic. Od této očekávají naši vinaři již stejné podmínky pro sever a jih Evropy. Svaz vinařů má k prvotnímu návrhu Komise EU řadu výhrad. Ta hlavní odlišnost je v našem požadavku, aby finanční prostředky na sektor vína byly přidělovány výhradně na základě plochy vinic daného státu dle aktuálního průměru z let 2004–2007 a nikoli z průměru let 2001–2005. Vychází to z faktu vstupu deseti nových členů do EU v roce 2004, kde předtím nemusela být přesná evidence. Další úsilí ČR by mělo být zaměřeno také na systém rozdělení finančních prostředků do národních rámců, na udržení možnosti zvyšování cukernatosti sacharózou a na podporu přeřazení Moravy do vinařské zóny A, kam klimaticky patří stejně jako Čechy. Ze zahraničních referátů zaujal příspěvek Güntera Hoose z Německa, který hodnotil reformu SOT s vínem z pohledu své země. V Německu se má za to, že s novou SOT s vínem budou vytvořeny podmínky jak výrazně podpořit vinice pěstované na svazích, zejména tam, kde tyto jsou významnými turistickými cíly. Evropská komise si však musí být vědoma, v jak citlivém oboru se pohybuje. Zájem Německa je udržet označení původu vína dle původu hroznů a rovněž podmínku, že budou užity výhradně enologické postupy povolené v daném členském státě. Závěrečné slovo na mezinárodní konferenci České a moravské vinařství – 3. rok v EU měl předseda RAK Jmk Brno Václav Hlaváček. Ten se ve svém vystoupení velmi kriticky vyjádřil ke způso-
bům podpory zemědělství a zejména vinařství jak ze strany Ministerstva zemědělství, tak příslušných komisí EU. Večerního programu mezinárodní konference se v hotelu Centro zúčastnilo více než čtyři sta hostů (mezi nimiž nechyběl ministr zemědělství Petr Gandalovič), pro které bylo kromě firemních přehlídek společností Baloun V. Pavlovice a ZVOS, a. s. Hustopeče nachystáno 180 vzorků vín, které se zúčastnily 3. ročníku soutěže „O hustopečskou pečeť“. Tyto vzorky hodnotila komise 21 odborníků, držitelů senzorických zkoušek SZPI nebo mezinárodních zkoušek ISO, která vybírala nejlepší vína odrůd Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Modrý Portugal, Svatovavřinecké a André. Oceněná vína z každé odrůdy, ověnčená hustopečskou pečetí – nejstarší dochovanou pečetí z roku 1322, budou vystavena v čestných kójích Stálé vinařské expozice Hustopeče, kde si je mohou milovníci vína i zakoupit. V bílých odrůdách ohodnotila komise jako nejlepší Ryzlink vlašský firmy Sonberk, a. s. Pouzdřany, VH roč. 2005, Veltlínské zelené Vinařství Stanislav Málek z Popic, VH roč. 2006 a Ryzlink rýnský firmy Bohemia Canopus, spol. s r. o. Starovice VH roč. 2005. Mezi červenými víny dominovaly vzorky z Vrbice. Zlatou pečetí byly ohodnoceny Modrý Portugal Leoše Horáka z Vrbice, PS roč. 2006, Svatovavřinecké firmy Mitoma Vrbice jak. roč. 2005, André Vinařství Vít Sedláček Vrbice, jak. roč. 2005 a André firmy Vinselekt Michlovský, a. s., PS roč. 2003. Zbyněk Háder Foto Marie Trojanová
310
(6/2007)
Moravská vína vítězí mezi světovými špičkami v Monte Carlu Ve dnech 19. a 20. dubna 2007 proběhl ve slavném Hôtel de Paris – Monte Carlo první ročník mezinárodního podujetí Femmes et Vins du Monde (Women and Wines of the World Competition). Jak název napovídá, účelem této významné akce bylo upozornit na důležitou roli žen v báječném světě vína. Tři ženy obdržely na slavnostním ceremoniálu ceny „Nova Encouragement Prizes“ za své zásluhy v různých disciplínách (studium vinohradnictví a enologie, produkce vína a marketing): Irina Iavoreschi z Moldávie, studentka 2. ročníku enologie na universitě v Montpellier, Annie Staron z Domaine de Bourganel za sérii vín „Les vins au Féminin“ a Coraline de Wurstemberger, představitelka IAWIW (International Association Women in Wine non-profit organizace), za jejich investice ve světě vína na mezinárodní úrovni. Paralelně zde rovněž proběhla mezinárodní soutěž vín, v jejíž degustační komisi hodnotily pouze ženy. Degustátorky z Francie, Itálie, Španělska, Irska, Švédska, Švýcarska, Kanady, Austrálie, Rakouska, Polska a Ukrajiny ohodnotily stovku přihlášených vzorků ze čtyř světadílů a 10 zemí (Austrálie, Chile, Česká republika, Francie, Itálie, Jižní Afrika, Lucembursko, Portugalsko, Španělsko a Švýcarsko) a celkem udělily osm zlatých a 17 stříbrných medailí – NOVA Awards. Vedle takových zvučných jmen jako jsou Nuits–Saint–Georges Les Charbonnieres, Ropiteau Meursault Les Rougeots či Vintage portské legendárního ročníku 1963 obdržela vína Radomila Balouna z Velkých Pavlovic – Merlot výběr z hroznů 2006 a Veltlínské zelené pozdní sběr 2006 – po zlaté a stříbrné medaili. Další fenomenální úspěch vín z ČR na mezinárodní soutěži vín – a opakovaně ze stáje tohoto charizmatického vinaře! Helena Baker, AIWS
Nominační soutěž vín vinařské podoblasti velkopavlovické V Hustopečích – městě dobrého vína – se letos poprvé koná Nominační soutěž vín Velkopavlovické vinařské podoblasti. Soutěž obdržela statut schválený Ministerstvem zemědělství ČR a uskuteční se pod patronací Svazu vinařů ČR. Zájemci z řad vinařů o tuto soutěž mají možnost si vymezující podmínky přečíst na webových stránkách – www. hustopece-city.cz. Součástí statutu je také přihláška do Nominační soutěže vín. Až čtyřicet procent nejlépe umístěných vín v soutěži získá možnost nominace do nejvyšší vinařské soutěže – „Salon vín České republiky“. Bodování vzorků vín proběhne 7. června ve Společenském domě v Hustopečích a hodnocení vín se ujmou vinařští odborníci, držitelé certifikátu mezinárodních zkoušek ISO, příp. senzorických zkoušek SZPI. Prezentace vín z Nominační soutěže se uskuteční v pátek 15. června 2007 ve 14.00 hod. ve Společenském domě na Herbenově ul. 4 v Hustopečích. Na prestižní vinařskou akci vás zvou pořadatelé – Město Hustopeče a Stálá vinařská expozice U Synků. (haj)
Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – červnová výročí 29. června 1907 byl pořádán 1. sjezd vinařů moravského Slovácka ve Strážnici. Na programu byla dopoledne prohlídka vinic, odpoledne mani-
festační schůze s přednáškami a na závěr okus vín. 1907, Vinařský obzor, ročník 1, str. 97 a 165. 24. června 1927 se dožil 60 let Jan Máša, zemědělský rada a první náměstek brněnského starosty. Podporoval moravské vinařství, za což byl v roce 1920 jmenován čestným členem ZVSM. 1927, Vinařský obzor, ročník 21, str. 81. Zemský vinařský spolek pro zemi moravskoslezskou slavil v červnu významný úspěch: počet vinařských besídek dosáhl 100. Jubilejní vinařská besídka byla založena v obci Dobré Pole u Mikulova. 1937, Vinařský obzor, ročník 31, str. 133. 13. června 1937 bylo založeno druhé vinařské družstvo ve Velkých Pavlovicích za přítomnosti 202 vinařů. Ředitelem byl zvolen Tomáš Lanžhotský z Kobylí, dále je uveden seznam zvolených funkcionářů. Družstvo se velmi rychle rozvíjelo a budovalo filiálky v mnoha obcích jižní Moravy. 1937, Vinařský obzor, ročník 31, str. 221. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša
Umění marketingu vína I když jsou aktéři marketingu často kritizováni za své agresivní a atypické postoje k pojetí vinařských regionů, faktem je, že je třeba se řídit podle marketingových praktik, a ne podle typů vína nebo způsobů výroby. Uchýlit se k výběru specifického výrobního postupu je něco, co marketing nikdy neodpouští. Nicméně dobří marketingoví hráči v oblasti vinařství si uvědomují výzvy a těžkosti orientace na marketing v odvětví spočívajícím na staleté tradici. Omezení výroby neoklešťují evropské vinařství, naznačují pouze, že by marketing měl být více zaměřen na užší segmenty trhu. Aplikací marketingové strategie, spočívající na respektu k nákupnímu a spotřebitelskému chování, může výrobce směřovat svá vína k uspokojení potřeb zákazníků. Ale pokud nelze najít lukrativní segment trhu, evropští umělci výroby vína budou muset najít jiný prostředek jak vyjádřit svůj talent. (Damien Wilson, Univerzita Jižní Austrálie, Adelaide, Austrálie, člen „Wine Marketing Group“ hostující profesor na ESA Angers) Zdroj: Revue des Oenologues, č. 121, říjen 2006, str. 52–54 (akm)
Salon vín vstoupil do sedmého ročníku Už posedmé ukrývají sklepní prostory Národního vinařského centra na valtickém zámku kolekci sta nejlepších vín v České republice. Salon vín se poprvé otevřel veřejnosti o prvním březnovém víkendu. Předcházelo mu však slavnostní předání certifikátů všem výrobcům, kterým se podařilo vyrobit vína tak kvalitní, že získala titul Salon vín České republiky. „V letošním ročníku degustační komise hodnotily tři sta čtyřicet pět vín, což je rekord v dosavadní historii,“ uvedl ředitel Národního vinařského centra Pavel Krška. Titulem Salon vín pak bylo oceněno sto nejvýše hodnocených vín. „V poměrovém zastoupení bylo do kolekce vybráno šedesát tři vín bílých, třicet pět vín červených a dvě vína šumivá,“ vyjmenoval. Nejúspěšnějšími odrůdami letošního ročníku se staly Sauvignon, po něm Chardonnay, následovaly Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský a Frankovka. Největší počet zastoupených vín má v Salonu společnost Vinselekt Michlovský, dále pak Vinné sklepy Valtice a Znovín Znojmo. Dle jakostního zařazení je nejvíce vín v pozdním sběru a ve výběru z hroznů. Nechybí ani vína slámová, ledová, výběry z cibéb a výběry z bobulí. Pouze šestnáct vín je jakostních. „Nečekal jsem, že se dožiji takového rozkvětu českého a moravského vinařství,“ pochválil kvalitu vín v Salonu vinařský odborník profesor Vilém Kraus. „Možná bychom ale mohli uvažovat o zavedení zvláštní soutěže pouze pro jakostní vína,“ narážel na vysoký počet predikátních vín v expozici. Ivana Solaříková
(6/2007)
311
Značka „Vína z Moravy, vína z Čech“ pohledem moravských a českých vinařů
Zaměřili jsme se na obecné hodnocení činnosti Vinařského fondu mezi výrobci vína, dále jsme detailně analyzovali postoj respondentů ke komunikaci značky „Vína z Moravy, vína z Čech“. Zde šlo zejména o posouzení činnosti Vinařského fondu při podpoře uvedené značky, o osobní zkušenost vinařů s uvedenou značkou a její aktivní využití při propagaci a prodeji vlastních produktů. Pro zajištění reprezentativnosti výběru jsme zvolili proporcionální rozdělení výběrového souboru do tří skupin výrobců podle ročního objemu produkce vína tak, aby struktura souboru odpovídala podílu jednotlivých podniků v rámci skupiny výrobců vína v ČR. Nejpočetnější skupinou byli maloproducenti vína s ročním objemem výroby do 10 000 litrů (56 %). Naopak početně nejmenší skupinou byly velké vinařské společnosti, jejichž produkce převyšuje 200 000 hl vína ročně (6 %). Celkem bylo dotázáno 254 výrobců vína. Hodnocení práce Vinařského fondu v roce 2006 Téměř polovina všech dotázaných je s činností Vinařského fondu spokojena (46 %), naopak celkově nespokojených je více než třetina (36 %). Nečekaně velký je však téměř pětinový podíl respondentů, kteří činnost fondu nedokáží subjektivně posoudit (18 %). Tyto nerozhodné respondenty nacházíme zejména mezi maloproducenty. Vcelku pozitivní postoj respondentů k Vinařskému fondu má zdroje zejména v ocenění jeho činnosti při propagaci a podpoře tuzemské produkce vína, jak uvádí polovina z těch, kteří jeho činnost hodnotí spíše či velmi kladně. Veškerá další pozitivní hodnocení víceméně rozvíjí detailní popis aktivit fondu od dotační politiky přes informační servis, školení a další vzdělávání vinařů, po rozvoj nových akcí typu Svatomartinské víno či značky „Vína z Moravy, vína z Čech“. Kladně je ze strany respondentů hodnocen i vývoj činnosti fondu z hlediska jeho zaměření a mediální propagace. Naopak negativní hodnocení Vinařského fondu za jeho práci v roce 2006 se často odvíjí od malé informovanosti či srozumitelnosti informací o aktivitách fondu – polovina dotázaných nespokojených s jeho prací v uplynulém roce své hodnocení odvozuje od názoru, že Vinařský fond pro ně nepřináší užitek, který by si představovali, a to zejména vzhledem k výši svých příspěvků na jeho fungování. Nejčastěji je uvedený názor slyšet opět zejména od malých vinařů. Etablování značky „Vína z Moravy, vína z Čech“ mezi producenty vína a míra jejich zapojení Národní značka VMVČ má za sebou necelý rok působení na trhu a z hodnocení její znalosti u producentů vína se dá hovořit o poměrně dobrém zakotvení značky v tomto segmentu. Aktivity spojené s touto značkou zaznamenala naprostá většina dotázaných (86 %), a to zejména prostřednictvím billboardů, TV reklamy, tiskové reklamy a propagačních materiálů v podobě visaček. Na stránkách Vinařského obzoru se s ní seznámily téměř tři čtvrtiny dotázaných (73 %). Takřka polovina dotáza-
ných (47 %) by v budoucnu uvítala větší přísun informací. Preferované informace se však pochopitelně liší v závislosti na velikosti podniku, a proto je třeba vytvořit takovou komunikační strategii, která by přinášela maximální užitek všem typům uživatelů informačních služeb. Pro budoucnost hlavního projektu Vinařského fondu, národní značky vín „Vína z Moravy, vína z Čech“, je důležité zapojení co nejširšího okruhu producentů do aktivního využívání této značky. V současnosti však využívají možnosti uplatnění značky častěji větší vinařské podniky, naopak z malovýrobců se projektu aktivně účastní jen přibližně pětina. Specifika malovýrobců v komunikační strategii projektu „Vína z Moravy, vína z Čech“ Pro vysvětlení překračující čistý popis výsledků výzkumu je třeba se podrobněji podívat, co stojí za jistou zdrženlivostí malopěstitelů jak ve vztahu ke značce VMVČ, tak k práci Vinařského fondu obecně. Domi-
Chladicí zařízení pro zvýšení kvality vína NOVATERM CHOCEŇ, s.r.o. je firma s dlouholetou praxí především v oboru chladicích zařízení pro potravinářský průmysl. Dovolujeme si Vám nabídnout chladicí zařízení a další komponenty pro výrobu a uchovávání vína, které Vám zajistí dosažení vysoké kvality vína za předpokladu optimálního poměru mezi investičními náklady a výkonem zařízení, což ovlivní především návratnost Vámi vynaložených prostředků. Důležité faktory ovlivňující kvalitu vína jsou především rychlé zchlazení moštů po vylisování, řízení teploty v průběhu kvašení moštů, udržování konstantních skladovacích teplot a také odstranění vinného kamene. Pro realizaci Vašich potřeb zajistíme: n chladicí jednotky – kompaktní pro malé výkony a dělené pro větší výkony n chladicí skříně na víno a chladicí nerezové desky do tanků n výměníky pro průtokové chlazení moštu a rmutu n nerezové žebrované trubky, nerezová čerpadla vína, moštu a rmutu, nerezové propojovací hadice n regulační systém pro řízené kvašení a fermentaci vína n automatiku pro řízení teplot v jednotlivých tancích ve variantách s mechanickými termostaty n automatiku pro řízení teplot v jednotlivých tancích ve variantách s elektronickými termostaty n komponenty pro okruh chladicí kapaliny ( čerpadla, armatury, nádrže, izolace a pod. ) n nemrznoucí teplonosné látky ( pro okruhy s nízkými teplotami ) n úprava teplotních podmínek vinných sklepů, depozitářů a skladovacích prostorů n projekční zpracování chladicích okruhů n leasingovou společnost pro financování dodávky n technickou a cenovou nabídku V případě zájmu Vám naši technici ochotně zpracují technickou a cenovou nabídku podle Vašich konkrétních požadavků. Na vyžádání Vás případně také navštívíme. NOVATERM CHOCEŇ, s.r.o., Husova 86, 565 01 Choceň tel./fax: 465 471 727, mobil: 602 448 971, e-mail: novaterm.ch@wo.cz http: //www.novaterm.cz
312
(6/2007)
nantní bariérou spolupráce je podle respondentů ze segmentu malých vinařů nedostatek informací. Tvrzení však poněkud kontrastuje s masivní komunikační strategií jak značky VMVČ, tak i Vinařského fondu, takže zde nejde pravděpodobně čistě o problém absence informací, ale spíše o jejich charakter a formy distribuce. Zjednodušeně řečeno, malovýrobci nedostávají takové informace, které by vnímali jako podstatné a přínosné pro svou činnost. Z odpovědí malovýrobců je zřejmý jejich důraz na projekty a aktivity přinášející konkrétní výsledek v relativně krátkém čase – dotace na produkci, spolufinancování akcí atp. Marketingový přístup k trhu a požadavkům zákazníka, budování značky a image tuzemských vín je pro ně velmi abstraktním cílem, který často kontrastuje s jejich (ne)vědomou snahou o jedinečnost. Řada z malovýrobců svá vína nezatřiďuje a prodej svého vína realizuje namátkovým prodejem přímo ze sklepa – pokračují v zaběhnuté tradici a dá se předpokládat, že na tomto modelu nehodlají nic zásadního měnit. Z výsledků šetření vyplývá, že by se informační kampaň měla zaměřit na tuto specifickou a přitom početně nejsilnější skupinu vinařů. Současný a budoucí způsob využití značky „Vína z Moravy, vína z Čech“ Jak jsme již uvedli, v současné době mezi partnery projektu patří spíše středně velké a větší vinařské podniky. Téměř třetina respondentů (30 %) se domnívá, že budování a propagace značky VMVČ pomohla jejich pod-
nikatelským aktivitám. Oceňují zejména reklamu a propagaci značky VMVČ a vzhled propagačních materiálů (grafické zpracování loga, použité materiály atp.). Kromě uvedených aspektů hodnotí i lepší odlišení své produkce od zahraniční konkurence a rovněž ji pojímají jako symbol kvality. Malá vinařství a drobní producenti vína si od značky VMVČ vedle již uvedeného slibují i zvýšení odbytu a celkové atraktivity svých produktů pro zákazníky. V pohledu na další rozvoj značky VMVČ převládá mezi vinaři pozitivně korektivní přístup. Majoritní část z nich je přesvědčena o užitečnosti rozvoje a propagaci této značky ze strany Vinařského fondu, avšak zároveň si většina vinařů (55 %) myslí, že do budoucna je potřeba změnit způsob této propagace. Na dotaz, které změny by vinaři považovali za vhodné, odpověděla většina respondentů, že nejvíce žádoucí změnou by byla orientace na podporu malých vinařů. Ze strany velkých vinařských podniků, které nesou velkou část nákladů práce Vinařského fondu, naopak zaznívá požadavek poskytování lepších služeb těm, kdo do fondu přispívají, spolu s důrazem na inovaci propagace využíváním nových marketingových postupů. Všichni producenti vína se shodují v tom, že je potřeba intenzivnější propagace značky v podobě reklamy a akcí pro veřejnost. Mgr. Martin Zaplatílek sociolog, analytické oddělení FOCUS s.r.o, Marketing&Social Research (dokončení příště)
Nabídka Vinafiského obzoru Zásilkov˘ obchod vinafisk˘ch publikací Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba
roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã
290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 520,00 560,00
Vinafisk˘ obzor roãníky 1999 – 2006 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.
Ekologické zemûdûlství
Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00
Moderní pfiíprava ãerveného vína
Pfieklad moderní publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Rennera. Obsahuje moderní pohled na v˘robu ãerveného vína, od vinohradnick˘ch aspektÛ aÏ ke stáãení do láhví. Kã 168,00
Dûjiny vinafiství na Moravû
(Sborník pfiíspûvkÛ z konference uspofiádané ve dnech 16. aÏ 17. záfií 2004 ve Slavkovû u Brna) • Pûstování révy vinné (Historie, autentiãnost, kvalita a mezinárodní v˘znam moravsk˘ch vín – Réva v geologii – Historická klimatologie a réva – Vinafiství brnûnsk˘ch mû‰ÈanÛ do Bílé hory – Vinice na klobouckém statku v 17. století aj.) • Vinafiské spolky a organizace • Obchod vínem a konzumace (Víno v Jihlavû v pfiedbûlohorské dobû – Spor o vinn˘ desátek – Dovoz cizích vín do Mikulova koncem 17. stol. aj.) • Vinafiské ‰kolství (V˘voj vinafiského ‰kolství v âechách a na Moravû – V˘uka vinafiství na V·Z v Brnû – Vinafiské ‰kolství na okrese Bfieclav) • Znaky, peãetû a stavební památky (Vinafiské motivy v komunální heraldice – Réva vinná ve znacích a peãetích ãeského Slezska aj.) Kã 400,00
Ampelografia Slovenska
(Ing. Dorota Pospí‰ilová a kol.) • systematika ãeledû • ampelografie • ampelografické metody • rajonizace révy • podnoÏová réva (odrÛdy pÛvodní a odrÛdy z kfiíÏení) • u‰lechtilá réva (registrované odrÛdy, odrÛdy v minulosti pûstované, odrÛdy z novo‰lechtûní, odrÛdy interspecifického kfiíÏení). 368 stran, formát v˘pravné publikace, desítky barevn˘ch fotografií, tabulek. Vinafisk˘ obzor je v˘hradním prodejcem této knihy v âesku. Kã 790,00
Vady vína (rozpoznání, pfiedcházení, odstranûní)
Autor: Reinhard Eder a kol. JelikoÏ je pro vinafie usilujícího o nejvy‰‰í kvalitu neÏádoucí v˘skyt vín postiÏen˘ch nedostatky, vín vadn˘ch a nemocn˘ch jak osobnû, tak i finanãnû silnou zátûÏí, popisují se v této knize pfiíãiny nedostatkÛ, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a moÏnosti jejich prevence a odstraÀování. Publikace je urãena nejen pro odbornou vinafiskou vefiejnost, ale také pro v‰echny milovníky vína, ktefií chtûjí prohloubit své znalosti v tomto oboru. Vína ze zavadl˘ch hroznÛ • Mrazová pfiíchuÈ • Hnilobn˘ tón • Vady související s tfiíslovinami • Vady kva‰ení • Nedostateãná barva ãerveného vína • Pelargóniov˘ tón • Cizí tóny • PachuÈ po SO2 • Sirka • Netypické tóny stárnutí • Tón po aldehydu, kfiís, oxidáza • Octovatûní • Tón po kyselinû mléãné • Biogenní aminy – Vláãkovatûní – My‰ina • Brettanomyces • Vady pfii ãifiení • PachuÈ po plísni • Zbarvení bíl˘ch vín do rÛÏova - „pink effect" • PachuÈ po korku • Krystalické sraÏeniny • Kovová pfiíchuÈ • Biologické pfiíãiny zákalÛ • Bílkovinné zákaly Kã 290,00
Vinafiem v Africe i leckde jinde
Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00
Cesta ke ‰piãkovému vínu
Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. Kã 160,00
VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína
8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva
Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00
Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky
• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)
Problémy kva‰ení vín Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. Kã 160,00
Ostatní nabídka: Roãenka 100 let Vinafiského obzoru Kã 59,00 Reedice roãníku 1907 faksimile Kã 39,00 Nové sºachtenie viniãa na Slovensku Ing. Dorota Pospí‰ilová, Ing. Ondrej Korpás, Csc. Kã 339,00 Víno z nebe na zem – Nicolas Joly Kã 199,00 Pûstování révy vinné v zahradách Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D. Kã 249,00 V˘roba vína u malovinafiÛ Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D. Kã 119,00 Sklepy - opravy a rekonstrukce Michael Balík, Jifií Star˘ Kã 99,00 Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky Kã 90,00 – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold Kã 199,00 Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dfievin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00 Vinafisk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejstfiík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek Kã 490,00 Vinafiství – návody do laboratorních cviãení Ing. Josef Balík Kã 150,00 S˘r je bratr vína III – Milan Magni Kã 150,00 Pestujeme viniã – Ján Braun a Ga‰par Vanek Kã 419,00 Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací) Katefiina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00 Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Jak úspû‰nû prodávat víno Otto Schätzel, Frank Doka, Klaudia Mahlendorf-Schäfer Kã 290,00 Vinafisk˘ marketing – Franz Gosch Kã 199,00 Zrání vína v sudech barrique dipl. Ing. Robert Steidl, Georg Leindl Kã 168,00 Sklepní hospodáfiství dipl. Ing. Robert Steidl Kã 450,00 Pûstujeme révu vinnou“ V. a V. Krausovi Kã 98,00 Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz
V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinafisk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/
(6/2007)
315
„Čtvrtečníci“ – mladí čejkovští vinaři scházející se každý čtvrtek Mladí čejkovští vinaři, z nichž více než polovině není přes třicet, se setkávají vždy ve sklepě některého z nich, kde mu přechutnávají celou produkci – buďto mladá vína a nebo to, co je zrovna třeba. Hostitelství rotuje. „Zakládající členové naší skupinky se začali spíše neformálně scházet někdy kolem roku 1994,“ popisuje počátky sdružování tehdy vinařských efébů hostitel Libor Veverka, který své kolegy pozval nejenom proto, že pár dní před „čtvrtkem“ obdrželo jeho mladé víno červené odrůdy Cabernet Sauvignon titul šampiona Valtických vinných trhů. Chlapci kromě jiného spolu pravidelně navštěvovali košty vín, kde konzultovali nejrůznější vinařskou problematiku a ochutnávali vína jak z Čejkovic, tak přespolní, a také
začali pravidelně v listopadu pořádat ochutnávky archivních vín. Od roku 1997 se začínají scházet víceméně pravidelně. Stále mi vrtalo hlavou, proč čejkovští volili pro tyto schůzky právě čtvrtek, když přece následující den byl ještě pracovní a při „důkladném schůzování“ se to mohlo protáhnout i hluboko přes půlnoc. Ze skupinky nadšenců se mi dostalo vysvětlení: „Čtvrtek byl zvolen proto, že v pátek bychom se nesešli – museli jsme chodit za frajárkama.“ Praktický důvod, jen co je pravda. Velká debata se rozjela na téma ideálního zbytkového cukru v bílých vínech a v klaretech. Libor Veverka k tomu poznamenal: „Ukazuje se, že opět stoupá poptávka po úplně suchých vínech. Když jsme od roku 1997 uváděli na trh vždy několik vín s vyšším zbytkem cukru, byl o tato vína velký zájem, který stoupal až do posledních let.“ Zdá se tedy, že v posledních letech se trh nasytil, čemuž dopomohly i poslední ročníky, kdy mnoho vín z hroznů vysokých cukernatostí prokvasilo s určitým zbytkem cukru. „Kromě jiného rozjíždíme internetový portál www. vinozcejkovic.cz, kde budou odkazy na všechny místní vinaře a upoutávky na akce,“ informuje ing. Jakub Šamšula, provozující Vinný sklep Pod Foto: Libor Veverka představuje svým čejkovským kolegům zámkem. Šamšula dále doplvína z jeho produkce. Vzápětí se o každém z nich rozvíjela ňuje: „Finišujeme publikaci Víno z Čejkovic, která bude odborná diskuze.
Vinafisk˘ marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5
mít asi 50 stran a bude prezentovat celkem 18 místních vinařů a 9 firem a bude obsahovat dvě mapy), budou zde ale i další firmy zajišťující služby – ubytování, restaurace a například i místní bednář Eda Bařina. Brožura bude zdarma distribuována na veletrzích cestovního ruchu a v turistických informačních centrech.“ Z produkce hostitele Libora Veverky jsme ochutnali zejména mladá vína, přičemž mne zaujala především vína Ryzlink rýnský (pěkný, čistý, svěží), klaret z Rulandského modrého (svěží, pikantní, velmi pitelné), Chardonnay výběr z hroznů (24,5 NM, 11 g zbytkového cukru, 6,5 g kyselin, alkohol 12,5 % – lahodné, plné, pevné, extraktivní, dlouhé), Fragolino výběr z hroznů (z hroznů přímoplodých hybridů ze starých vinic, nakvášeno až 4 dny kvůli vysokému obsahu pektinů), Modrý Portugal – Svatomartinské (pozdní sběr, vůně jahodovo-jogurtová, v chuti až višňové, hedbávné, velmi lahodné). Setkání mladých čejkovských vinařů bývají tedy bezesporu pro všechny přítomné podnětná. O každém vzorku se notnou chvíli debatuje a názory přitom nebývají zcela jednotné a to je dobře. Panuje družná a otevřená atmosféra a je veselo. A tak to má ostatně u vína být, i na té odborné úrovni. Čejkovští „Čtvrtečníci“: Libor Veverka, Jakub Šamšula, Lukáš Hradil, Martin Škrobák, Lukáš Hlinecký, Petr Bíza, Tomáš Veverka, Stanislav Hřiba, Stanislav Konečný, Jindřich Opluštil, Michal Trávníček, Radek Červenka, Pavel Červenka a Pavel Hřiba. Text a foto Richard Stávek
199,(vã. 5% DPH)
Pfieklad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinafiském marketingu, jeho zákonitostech, sloÏitostech a v˘znamu s velk˘m zamûfiením na praxi. „Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketingov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi" (z pfiedmluvy autora). ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz