Vinařský obzor 6/2009 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

246

(6/2009)

VERITAS spol. s r. o.

Nabízí pěstitelům vinic

větší počet rezistentních odrůd révy vinné (Johaniter, Solaris, Hibernal, Saphira, Rösler, Aleta, Bianca, Regent) – – – – –

sazenice révy vinné v široké odrůdové skladbě (dovoz SRN, Itálie, Rakousko) výsadba vinic sázecím strojem s leaserovým naváděním likvidaci starých vinic speciálním vyorávacím pluhem nízká cena při kompletní realizaci vinic pomoc při získávání dotací

Podrobnější informace Vám rádi poskytneme na: VERITAS, spol. s r. o. Bošovice 7, 683 54 Bošovice e-mail: VERITAS.CZ@seznam.cz Pavel Pospíšil 00420 603 579 257 Ing. Vlastimil Pospíšil 00420 603 469 077

(6/2009)

247

Obsah Z redakční pošty................................................................................................................................................................................................................................... 248 Spolkové informace Martin Půček: Rozmarné to počasí, volby a investice....................................................................................................................................................................... 250 Informace z činnosti SV ČR.................................................................................................................................................................................................................. 250 Valná hromada Svazu vinařů České republiky................................................................................................................................................................................ 251 OIV Simona Hrabětová: Mezinárodní organizace pro révu a víno, vztah s Evropským společenstvím................................................................................................. 254 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Alibernet................................................................................................................................................................. 258 Petr Ackermann: Charakteristika fungicidních účinných látek používaných k ochraně proti plísni révy..................................................................................... 264 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – III. část.............................................................................................. 266 Jaromír Čepička: Mezinárodní konference o nových odrůdách révy ve Znojmě............................................................................................................................. 268 Pavel Pavloušek: Význam draslíku pro révu vinnou a víno............................................................................................................................................................... 268 Jaromír Čepička: Historie šlechtění vinné révy ve Znojmě............................................................................................................................................................... 271 . Vinařská technologie Michal Kumšta, Radek Sotolář, Petra Bábíková, Mojmír Baroň: Srovnání vybraných rosé vín z pohledu zdraví prospěšných látek obsažených ve víně................ 272 Technologie vína z pohledu Šabatových........................................................................................................................................................................................... 274 Katarína Furdíková, Dana Dudinská, Katarína Durčanská, Peter Rapta, Milan Valach, Fedor Malík ml.: . Autochtónne kultúry kvasiniek vs. antioxidačná aktivita vína.................................................................................................................................. 275 Přenosný optický snímač k určení fenolické zralosti vinných hroznů.......................................................................................................................................... 277 Erich Minárik: Źlté vína z východného Francúzska........................................................................................................................................................................... 278 Faktory určující vliv dubových hoblin na senzorické vlastnosti vín.............................................................................................................................................. 279 Vinařské aktivity Jan Otáhal: Valtické vinné trhy měly letos několik rekordů............................................................................................................................................................ 257 3.ročník Žernoseckého koštu........................................................................................................................................................................................................... 271 Neuburské – tajemná odrůda moravských vinic............................................................................................................................................................................. 277 Lubomír Sláma: Cesty vína v Archeoskanzenu Modrá...................................................................................................................................................................... 279 Richard Stávek: Šaldorf, Kounice, Blatnice......................................................................................................................................................................................... 298 Vinařský místopis František Muška: Z Mostu do Brna nemusí být vždy daleko............................................................................................................................................................. 280 Jaroslav Hladík: Jubilejní 40. výstava vín v Tasovicích....................................................................................................................................................................... 281 Zprávy Ucelený přístup k „uhlíkové stopě“ ve světovém vinařství a vinohradnictví................................................................................................................................ 282 Vinařský triatlon Němčičky 2009..................................................................................................................................................................................................... 271 Kalendář vinařských akcí.................................................................................................................................................................................................................. 287 Obchod vínem Helena Baker: London International Wine Fair a Distil 2009........................................................................................................................................................... 287 Helena Baker: Mezinárodní soutěž Concours Mondial de Bruxelles letos hostila Valencie.......................................................................................................... 288 Helena Baker, John Baker: Radomil Baloun obhájil loňské zlato v Monte-Carlu............................................................................................................................... 288 Vinařská povídka Václav Fiala: Pod cyntlochem.............................................................................................................................................................................................................. 290 Vinařská historie Jan Otáhal: 45 let činnosti Moravínu................................................................................................................................................................................................. 291 Psalo se ve VO před 100 lety................................................................................................................................................................................................................. 293 Společenská rubrika Miloš Michlovský: Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. – učitel, šlechtitel a kamarád moravských, českých i slovenských vinařů....................................................... 295

248

(6/2009)

Vinařský obzor číslo 6, ročník 102 (2009) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek . (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (drugin@tiscali.cz) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Tisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. . Vychází měsíčně. . Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, . MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2009: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, . Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, . tel./fax: 519 348 980, . e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 3. 6. 2009 Toto číslo vychází 8. 6. 2009 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

* Vážená redakce, dovoluji si vás oslovit s jednou konkrétní otázkou týkající se filtrace, a sice, zda byste vy nebo odborníci, kteří s vámi spolupracují, mohli blíže vysvětlit okolnosti hlídání tlaku a průtoku při filtraci. Předem děkuji za odpověď. Pavel K., Hodonínsko

Vážený Pavle, tlak a průtok jsou dvě veličiny velmi důležité pro filtrační výsledek! A je třeba tyto vést v patrnosti u všech typů filtrů. Pravdou také je, že mnoho vinařů to nečiní. Většinou z neznalosti věci. Podstatou při filtraci je zamezit průniku – protlačení – zachycovaných částic přes použitý filtrační materiál. Cílem je zachytit co největší množství uvažovaných částic. To se může podařit pouze tehdy, pokud filtrační průtok = rychlost a tlak jsou v doporučených hodnotách od výrobce filtračního materiálu nebo filtru pro konkrétní prováděnou filtraci. Pokud průtok a tlak překračují doporučenou hranici, snižuje se zachycovací schopnost filtru vyšší tendencí protlačení částic přes filtrační přepážku. Čím je vyšší překročení, tím je horší výsledek! Někteří vinaři usoudili, že když hlídají horní limit provozního tlaku (například u deskových filtrů), současně je tím vyřešena i kontrola filtrační rychlosti. Je to omyl. Neboť to neplatí ve stadiu filtrace, kdy jsou desky ještě natolik neucpané, že i při nízkém přetlaku přes ně teče i několikanásobně větší množství vína, než je doporučeno. A mnohé částice tak doslova „uplavou“ do vyfiltrovaného objemu. Aktuální rychlost je třeba měřit buď průtokoměrem, nebo metodou měření protečeného objemu za určitý čas. Teprve v pozdější fázi filtrace, s ohledem na případnou ucpanost desek, dochází k navýšení tlaku (hydraulického odporu) a k současnému poklesu průtoku. Podobně se chovají i jiné typy filtrů! Kdo chce mít uspokojivý filtrační výsledek, musí respektovat fyzikální možnosti daného filtračního materiálu. Pořádek má být ve všem…! František Bílek

* Vážená redakce, u jedné odrůdy jsem četl, že vznikla „pupenovou mutací“. Co to vlastně přesně u révy je, ta mutace? A. Saruman, Bořetice

Mutace je přirozená (spontánní) nebo uměle vyvolaná (indukovaná) změna v genetickém základu organismu. Většina mutací je negativních, některé vedou k úhynu celého organismu (letální mutace), jen malé procento mutací je pozitivních. Projev změny často nastává až v dalších generacích. To limituje využití mutačního šlechtění v praxi. Změny, které neznatelně mění organismy a jsou většinou kontrolovány polygenně, se nazývají mikromutace. Projevují se v hospodářsky významných vlastnostech a nemění se při nich celkový charakter výchozí odrůdy. Proto jsou u révy využívány v udržovacím šlechtění, zvláště v klonové selekci. Mutace, která proběhla v očku, se nazývá očková (somatická). Může se projevit např. bílým zbarvením bobulí na jednom letorostu keře modré odrůdy. Rozmnožením takových mutací vznikly některé odrůdy révy, například Rulandské šedé (očková mutace Rulandského modrého). Projevem mutace může být i změna v počtu chromozomů – vznik polyploidů. Uměle lze vyvolat mutace pomocí radiačního záření, chemickými mutageny, působením magnetického pole nebo chladu atd. Zdroj: Velký vinařský slovník redakce

www.vinarskyobzor.cz/forum

Místo pro vaše názory, které se nevešly sem – už jste navštívili diskuzní fórum na webu Vinařského obzoru? Neváhejte se registrovat, výměna názorů s vašimi kolegy je potřebná.

www.vinarskyobzor.cz/forum

(6/2009)

Filosoe vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás

249

220 Kč (vč. 9% DPH)

Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze ze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosofie vína, a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit… Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

250

(6/2009)

Rozmarné to počasí, volby a investice

Informace ze SV ČR

Začátek června a réva vinná je v plném květu. Dá se říci, že v letošním ročníku se opět děje něco zajímavého. Připomíná mi to ročník 2000, kdy réva také začala s kvetením o asi 2 týdny dříve. Připomeňme si rozmary zmiňovaného ročníku, který byl také v květnu chudý na srážky a ve výsledku začalo vinobraní již ve druhé polovině srpna! Připomeňme si, kde jsme kdo udělali v technologii nějakou tu chybku. Jistěže je stále brzo a rozhodně má ročník 2009 nakročeno správným směrem. Tak jako je rozmarné počasí, je rozmarná i naše politická situace, v jednom volebním období máme již třetího ministra. Těší mne, že pan ministr je z našeho oboru, a doufám, že spolupráce s ním bude na dobré úrovni. Taktéž nás čeká doslova volební sprint. Nejprve právě probíhající volby do Evropského parlamentu, kde vybíráme vzorek 24 zástupců našeho národa pro zastupování našich zájmů v Evropě. Domnívám se, že bez ohledu na politickou příslušnost poslanců, kteří budou zvoleni na následující období, tito mají velmi malou šanci prosadit zájem mne jako občana a jen velmi omezeně zájem našeho svazu. Podle mne se nemůže tolik lidí z tolika různých regionů Evropy domluvit na zájmu jednoho, ale vždy půjde o velmi silný kompromis různých stanovisek. Tak jak jsme měli možnost do legislativního procesu Evropského parlamentu nahlédnout, tak běžný občan nemá vůbec žádnou šanci do procesu zasáhnout a asociace typu Svazu vinařů České republiky jen sporadicky. Jenom sledování jednotlivých verzí dokumentů záleží na šikovnosti člověka najít ve spleti odkazů webu Evropského parlamentu ten správný. V mnoha případech se stává, že člověk připomínkuje dokument, který již dávno není aktuální. Rozhodně však podle mého názoru není řešením k volbám nejít. My všichni potřebujeme v Evropském parlamentu zástupce, na kterého se budeme moci obrátit a i v omezené míře možnosti se snažit prosazovat své zájmy. Zejména vstupem v platnost Lisabonské smlouvy bude mít Parlament daleko vyšší pravomoci než nyní. Další volby nás čekají na podzim. Vypadá to, že politické strany se dohodly, že by se volby uskutečnit mohly, avšak, člověk nikdy neví. Zejména na naší rozhádané politické scéně. Jediné, co si můžeme přát, je, aby vznikla silná vláda se silným mandátem, která bude schopná prosadit maximum ze svého programu, a ustane ono věčné handrkování poslanců a poslankyň o jeden hlas na jednu či druhou stranu. Z těchto voleb také vzejde složení poslanecké sněmovny, která bude rozhodovat o novém znění našeho vinařského zákona, jenž bude kopírovat kompletní znění přijaté reformy SOT s vínem, která vstupuje v platnost 1. 8. 2009. Na textu vinařského zákona započnou práce neprodleně po vydání všech prováděcích předpisů (nařízení Evropské komise) a lze předpokládat, že zákon by mohl ke konci roku doputovat do poslanecké sněmovny. Pokud půjde vše hladce, tak by mohl být někdy na jaře roku 2010 schválen. Následně budou k tomuto zákonu vydány prováděcí předpisy. Podstatnou změnou v nové legislativě bude postupný převod současného systému stolních a jakostních vín na vína bez označení původu a s označením původu. Důležitým bodem bude převod stávajících názvů viničních tratí na chráněná zeměpisná označení. Proces, který normálním postupem žádosti na jeden konkrétní název trvá řadu let, bude muset být proveden co nejrychleji. V tom, jakým způsobem to bude provedeno, nemá zcela jasno ani ministerstvo zemědělství. Jediná jistá skutečnost je, že další viniční trati, které bude někdo chtít vytvořit, budou muset projít tím klasickým procesem, který známe například z označení žatecký chmel apod. Evropská komise již chystá určité zjednodušení, ale v případě Komise je zjednodušení bohužel vždy jen více papírů. Bude zcela jistě zajímavé, jak se k problému postaví ministerstvo zemědělství, protože si nedovedu představit, že jednotliví vinaři mající své vinice v konkrétní trati budou podávat společnou žádost na konkrétní viniční trať. Vzhledem k tomu, že tratí je více než 300, tak administrativní práce na Mze bude zcela jistě zajímavá a časově náročná. Další záležitost, která nás bude jistě zajímat, je produkce současného zemského vína, které se začalo na trhu upevňovat a i zákazník si na něj zvyká. Problém podle nové SOT s vínem je, že již jde o víno s označením původu, a takové víno je obdobou stávajícího jakostního vína podléhajícího zatřídění. Myslím, že současný stav uvádění do oběhu zemských vín na odpovědnost vinaře je dostačující a nechceme si zbytečně se zatříděním zemských vín dělat problémy. Tato věc bude potřebovat vedení odborné diskuse a sběr informací z okolních států, zejména Německa a Rakouska, kde tento problém řeší právě teď. Poslední důležitou připomínku mám ve věci nově schválených investic v rámci rozpočtu SOT s vínem. Podle nařízení 245/2004 Sb. v aktuálním znění se žádosti na investice podávají do 31. 8. 2009 s tím, že veškeré doklady se doručí na SZIF nejpozději do 30. 4. 2010. Věc má však dvojí režim, a to v případě pořízení nové technologie, resp. výměny staré technologie za novou. Podle nařízení vlády je možno čerpat peníze pouze na lisy, filtry a zařízení pro produkci červených vín s aktivním ponořováním matolinového klobouku. Zde je však rozdíl, jestli si pořídím např. nový lis a ten stávající si ponechám. V tomto případě můžu podat žádost na SZIF, zařízení zakoupit a do 30. 4. 2010 dodám faktury na SZIF a čekám na výplatu (ta musí proběhnout nejpozději do 15. 10. 2010). Avšak v případě, že jde o výměnu, tedy stávající lis nahradím novým a starý vyhodím, prodám či daruji, musím podat žádost na SZIF, počkat na provedení kontroly, kde bude ověřeno, zda staré zařízení existuje, a následně můžu provést investici, nové zařízení pořídit a starého se zbavit. Do 30. 4. 2010 pak dodat doklady na SZIF. Martin Půček, tajemník SV ČR

n 24. 4. se šéfredaktor VO zúčastnil vinařské konference k pátému výročí vstupu ČR do EU, která se uskutečnila v Hustopečích. n 7. 5. proběhl Vinařský inovační business club, kde byla řešena problematika biomasy při produkci vína a její využití, zejména révových semen pro produkci révového oleje a následného zpracování pokrutin pro farmaceutický průmysl. Tento seminář byl spolupořádán s brněnským BIC Brno a Svazem rakouských vinařů. O vývoji aktivit kolem této problematiky budou čtenáři VO průběžně informováni. n 8. 5. navštívil šéfredaktor VO Festival VOC Znojmo – den otevřených sklepů v N. Šaldorfu. a 2. ročník Svatogothardských slavností v Dol. Kounicích. n 17. 5. se šéfredaktor zúčastnil Dne otevřených dveří ve firmě WOTTLE v Poysdorfu, kde probíral možnosti bližší spolupráce. n 18. 5. se tajemník účastnil porady ředitelů a tajemníků členských společenstev v Potravinářské komoře ČR. Hlavním bodem jednání bylo seznámení s činností komory z úst prezidenta Komory Ing. . M. Tomana. Diskuse byla vedena o Poslaneckou sněmovnou schváleném návrhu zákona o regulaci obchodních řetězců a přípravě valné hromady PK ČR. n Ve stejný den proběhlo v Bulharech jednání představenstva OAK Břeclav, kterého se zúčastnil předseda SV ČR. Na programu byl ne-. utěšený stav zemědělství, kdy podniky propouštějí zaměstnance, kvůli suchu se zaorávají jařiny, jsou značné problémy s mlékem a se skotem. Předseda OAK Břeclav a současně předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Ing. J. Hajda informoval o stavu projednávání zákona o regulaci obchodních řetězců. n V pátek 22. 5. se za přítomnosti předsedy SV ČR uskutečnilo zasedání dozorčí rady NVC Valtice. Za přítomnosti daňového poradce se zabývala především roční účetní závěrkou a výroční zprávou.

(6/2009)

251

Valná hromada Svazu vinařů České republiky

V ČR je nyní přes 17 tisíc hektarů registrovaných vinic. V roce 2008 činil průměrný výnos hroznů 6,6 t/ha, celkem tak bylo získáno 840 tisíc hl tuzemského vína. Průměrná cena moštových hroznů byla 12 Kč/kg a meziročně došlo k poklesu ceny o 30 haléřů/kg. Přesto hodnota u nás sklizených moštových hroznů činila 1,4 miliardy Kč. V konečném produktu – lahvovém víně – tak bude hodnota loňské produkce oboru z tuzemských zdrojů v částce kolem 3 miliard Kč, přičemž přes 90 % z toho vzniká v Jihomoravském kraji. Stejně jako v minulém roce průměrné náklady vinohradnických podniků byly pokryty příjmy ve stejné výši. Dovoz vína od vstupu do EU trvale narůstá, ale obdobně se zvyšuje i spotřeba vína. Zatím je nelehké předpovídat, jak se projeví krize. V závislosti na nesníženém objemu dovozu vína a při stejně vysokém výnosu hroznů jako v posledních dvou letech může letos dojít k mírnému navýšení zásob vína v ČR. A to i v situaci, kdy náš export vína trvale narůstá. V roce 2008 byla v souvislosti s reformou SOT s vínem v EU pozastavena výplata podpor našim vinařům. Obnovena je až nyní, po vydání nařízení vlády č. 82/2009 Sb. Celkově lze říci, že reforma nás výrazně finančně nepoškodila, i když v roce 2007 jsme měli podstatně více prostředků z EU na podpory, ale to bylo jen jeden výjimečný rok. Rozdělení prostředků jednotlivým státům je teď relativně spravedlivé, hlavní roli hrála plocha vinic a průměrný výnos hroznů. I když pro nás by bylo výhodnější, kdyby EU brala ohled jen na plochu vinic. Ještě před nástupem hospodářské krize bylo v ČR prodáváno přibližně 70 % veškerého objemu vína prostřednictvím obchodních řetězců. V nejbližších letech lze předpokládat jen další nárůst tohoto podílu. Proto je důležité získat v tomto segmentu trhu významné místo pro moravské a české víno. Případný pokles prodeje našeho vína přes řetězce výrazně sníží objem prodeje tohoto vína, dojde ke zvýšení jeho zásob a následně se to projeví v poklesu cen našich moštových hroznů. Ve Svazu v současnosti pracuje pět zaměstnanců na plný úvazek a jedna zaměstnanky-

ně je na mateřské dovolené. Z tohoto počtu se přibližně polovina podílí na svazové činnosti a druhá polovina na vydávání našeho časopisu Vinařský obzor. Dále pracuje na dohodu o provedení práce jazyková korektorka pro Vinařský obzor. V říjnu 2008 ukončil svoji činnost ve Svazu asistent předsedy a zatím se toto místo neobsadilo. Počet členů, kteří si splnili v roce 2008 své členské povinnosti, činí nyní 344, z toho je 112 právnických a 189 fyzických osob. Právnické osoby obdělávají 6 470 ha vinic a uvádějí na trh 660 tis. hl vína, fyzické osoby pečují o 950 ha vinic a produkují 21 tisíc hl vína. K tomu je nutno započítat 33 vinařských spolků v obcích s celkovým počtem 1 400 vinařů a 10 čestných členů. Meziročně se tak zvýšil počet členů o 40 %.. Členská základna SV ČR nyní obhospodařuje 40 % plochy vinic, produkuje asi 80 % tuzemského vína a ve vinařství u členů pracuje 3 500 přepočtených osob. Svaz v uplynulém období pracoval zejména na: l V oblasti vnitrosvazové byly připraveny nové stanovy a jednací řád SV ČR. Budou předloženy valné hromadě ke schválení. Zabývala se jimi delší dobu speciální pracovní skupina pro stanovy a následně představenstvo. l Zvýšení atraktivity Svazu pro vinaře. Nedávno se zavedly nové služby (nabídka – poptávka), poskytují se aktuální informace přes internet, zavedlo se poradenství v oblasti vinařské legislativy. Byly vytvořeny a spuštěny nové webové stránky SV ČR, které mají plně funkční chráněnou sekci pro členy s aktuálními informacemi, jakými jsou veškeré zápisy z jednání, korespondence, legislativa EU a ČR. Stránky se budou v roce 2009 neustále doplňovat jak staršími informacemi, tak novými aktualitami. Snaha do budoucna je přimět všechny členy ke sledování těchto stránek a vzájemně komunikovat elektronicky. l Od minulé valné hromady proběhlo pět jednání představenstva, kde se řešila řada aktuálních problémů, ale i dlouhodobé koncepční vinařské záležitosti. Za tím účelem se jednání představenstva účastnili i pozvaní hosté z MZe,

SZPI, VF a NVC. Zápisy z jednání představenstva dostávají prostřednictvím e-mailů všichni členové. l V roce 2009 představenstvo zřídilo komisi pro výstavy vín, která v současné době připravuje nový systém soutěží vín v ČR. l V letošním roce Svaz organizoval další, tentokrát již 16. ročník mezinárodní soutěže Grand Prix Vinex. Soutěž proběhla jako doprovodný program veletrhu Vinex, který byl letos zpětně převeden na každoroční konání. Novinkou na veletrhu byl jistě vlak vypravený z Prahy. Přijel až na brněnské výstaviště a přivezl řadu obchodníků s vínem. V rámci Vinexu byl podruhé zopakován doprovodný program ve formě degustační zóny, kterou zorganizovalo a technicky zajistilo NVC. l Rozpracování reformy do předpisů ČR. Zástupci svazu spolupracovali s MZe, ÚKZÚZ, SZPI a dalšími organizacemi při přípravách prováděcích předpisů ČR v souvislosti s reformou SOT s vínem. Za stejným účelem zasedala ve Velkých Bílovicích i komoditní rada pro víno při AK ČR. V podstatě se jedná o nařízení vlády č. 320/2008 Sb. ke klučení vinic a o nyní vydané nařízení vlády č. 82/2009 Sb. k restrukturalizaci vinic a k investicím do vinařství. l Zavedení vína VOC Morava a dalších, geo-. graficky menších VOC. Zde se zřejmě v ničem nepokročilo, s výjimkou roky připravovaného VOC Znojmo. SV ČR předal veškeré pravomoci již v roce 2007 tehdy nově zvolenému předsednictvu VOC Morava. Pokud se má SV ČR opět začít angažovat v dané problematice, musí valná hromada rozhodnout, v jaké konkrétní formě. l Po oddálení splátek návratných podpor na výsadbu vinic z Vinařského fondu nadále prosazovat jejich prominutí. Tento úkol patří nadále k prioritám činnosti Svazu, v uplynulém období ale k jeho naplnění nebyl prostor, protože nedošlo k novelizaci vinařského zákona. Novela zákona je plánována až na rok 2010 a bude nutné se pokusit tuto změnu v rámci novely prosadit. l Podpora Vinařského fondu a Národního vinařského centra. Probíhá úzká spolupráce s VF i NVC. Rada Vinařského fondu byla kon-

252

(6/2009)

cem minulého roku obměněna a rozšířena. Z 11 členů Rady je 8 členů SV ČR. Obdobně dochází k plynulé obměně ve Správní radě NVC. V současnosti má rovněž 11 členů, z nich je 10 členem SV ČR. l Nadále vydávat svazový a odborný časopis Vinařský obzor podle dosavadního zaměření. Změna jeho orientace na částečně vědecký časopis, stejně jako opačně omezení odborných článků není vhodná. V tomto duchu pokračovalo vydávání 101. ročníku, který dosáhl 620 stran a obdobně pokračuje i 102. ročník. l Odstranění diskriminace speciální produkce rostlinné v porovnání s polní produkcí a zjednodušení administrativní zátěže. Dlouhodobý a široký úkol, který lze plnit jen postupně. Jeden příklad za všechny – nové nařízení vlády č. 82/2009 Sb. již umožňuje podávat pouze jedinou žádost na restrukturalizaci vinic na SZIF. Dříve to byla žádost o zařazení do systému a další žádost o výplatu prostředků. Dále bylo připomínkováno několik vyhlášek MZe, některé úspěšně, jiné bez odezvy. l Podpora akce „Svatomartinské víno“. Lze konstatovat, že trvale narůstá počet zúčastněných vinařství i objem nabízeného vína. SV ČR se vedle VF a NVC od počátku podílí na této akci jako spolupořadatel. l Získávání projektů pro Svaz financovaných z různých zdrojů a podporujících vinařství. V roce 2008 Svaz realizoval jeden větší projekt – zvýšení počítačové gramotnosti vinařů, kdy se vinaři v několika různých termínech mohli zúčastnit zdarma jednodenního školení ve Valticích. l Pro rok 2009 získal SV ČR projekt VF zaměřený na průběžné informování vinařů v různých oblastech. Zatím byly informace zasílány e-mailem, nyní k tomu bude vyhrazena zvláštní sekce na nových webových stánkách SV ČR. l Od letošního roku je Svaz spoluřešitelem tříletého mezinárodního projektu 7. rámcového programu EU zaměřeného na trvale udržitelný rozvoj vinařství. Projektu se dále účastní Německo, Španělsko, Portugalsko, Francie, Itálie, Řecko, Maďarsko a Rumunsko. l Dopracování reformy trhu s vínem v EU. Zde šlo o účast na 3 jednáních pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA v Bruselu, 2 jednáních poradní skupiny „Víno“ při Evropské komisi v Bruselu, 2 jednáních AREV (Mainz a Štrasburk). Také jednání s paní komisařkou M. Fischer-Boel, s vedoucím oddělení pro víno DG Agri E. Jacquinem, s ředitelem pro ekonomiku a regionální politiku Generálního sekreta-. riátu Rady EU P. Blížkovským. Prostřednictvím e-mailů jsme komunikovali s našimi poslanci v Evropském parlamentu. l Upevnění adekvátního postavení našeho vinařství v rámci EU a světa. Po dvaceti letech od otevření hranic Čech a Moravy je naše vinařství u kolegů v ostatních členských státech

EU respektováno. Prostřednictvím podpor z VF a servisních služeb NVC a Svazu získávají zahraniční spotřebitelé další informace o moravských a českých vínech formou naší účasti na mezinárodních soutěžích vín a na veletrzích. V uplynulém období získala naše vína řadu mezinárodních ocenění, na mezinárodní soutěži vín v Izraeli (pod patronací OIV) jsme se umístili jako stát na prvním místě. Následně k činnosti SV ČR vystoupili: l Ing. Milan Venclík – předseda Rady Vinařského fondu – informoval, že Rada Jmk rozhodla o daru VF ve výši 8 mil. Kč., informoval o obměně členů Rady VF, která proběhla v roce 2008. Rada pravidelně informuje svými výstupy z jednání – členům SV ČR jsou tyto zprávy pravidelně zasílány. Informoval, že roční částka nutná pro propagaci VzM a VzČ nesmí klesnout pod 75 mil. Kč, a bude dělat vše pro to, aby tomu tak bylo v každém roce. l Ing. Pavel Krška – ředitel NVC Valtice – podal informaci formou prezentace o činnosti organizace. l Ing. Jan Hajda – senátor Senátu PČR – informoval, že vláda schválila nařízení vlády pro restrukturalizaci vinic a investice a v současné době je konečně jasno. V Senátu byl projednán zákon týkající se přímých plateb, PGRLF i PRV a pod tímto zákonem byli podepsáni zákonodárci všech politických stran. Uvedl tento zákon jako příklad dohody. Vzpomenul problematiku turistických cílů na Moravě. Propagace vinařství je do budoucna nutná. V Praze se vlivem krize již začínají zavírat některé restaurace. l RNDr. Jaroslav Staňa ve stručnosti informoval o dvou případech vycházejících z legisla-

Z valné hromady SV ČR, foto R. Stávek

tivy. V EU probíhá projekt zjednodušení legislativy v zemědělství – mělo by dojít k tomu, že se tato konsoliduje, a měla by se zjednodušit do přehlednějšího předpisu. Mělo by k tomu dojít do roku 2013. Druhá informace je z Registru vinic, kde se neustále naráží na duplicitu vinic, situace se řeší a Registr má již daleko přesnější informace než při svém založení. Současný Registr patří k nejlepším v EU. S tím souvisí povinná hlášení. Vzhledem k tomu, že stát má povinnosti vůči EU, musí také Registr používat sankce vůči pěstitelům, kteří neplní povinnosti. Vzpomenul zákon o datových schránkách. Veškeré úřady mezi sebou budou komunikovat pouze elektronicky. Tato skutečnost se bude týkat také komunikace ÚKZÚZ s pěstiteli. Následně po projednání dalších bodů valné hromady byly projednány nové stanovy a jednací řád Svazu. Základní změny, které stanovy a jednací řád zavádí, jsou uvedeny na konci článku.. Následovala diskuse členů. l Ing. František Mádl diskutoval o současném systému soutěží vín. Stávající stav potřebuje změnu. Současné hodnocení vín již není o diskusi nad víny, ale pouze posezení v „budkách“. Soutěže se staly honem za medailemi. l Ing. Patrik Staško vyjádřil souhlas s Ing. Mádlem. Za důležitou věc považuje dotáhnout do konce systém vzdělávání a školení. Je nutno k tomu vést diskusi a vytvořit systém, který bude mít smysl. Je třeba jasně stanovit kompetence lektorů, školitelů a lidí z marketingu z konkrétních firem. Navrhuje vytvořit pracovní skupinu k této problematice. l Doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc., má k vlastnímu průběhu valné hromady připo-

(6/2009)

mínku ve smyslu hlasování o technických věcech (pravidelné zprávy apod.) per rollam. Diskusi v celém Svazu vést v pracovních skupinách, které představenstvu pouze předají výsledné stanovisko skupiny k rozhodnutí. Tím se více lidí z provozu zapojí do diskuse. Jako příklad uvedl komisi pro stanovy. Netěší jej stávající stav ve sdružení VOC Morava. Tím, že se toto sdružení předalo do rukou vinařů, není vyřešeno nic. Na tomto úkolu je potřeba silně pracovat dále a VOC Morava co nejdříve rozpohybovat k činnosti. Je potřeba si sednout a říci jasně, zda ano, nebo ne, případně dopracovat další možnosti. Připomenul problematiku hodnocení vín – domnívá se, že kdo neprodukuje hrozny a nevyrábí víno, nemůže být dobrý hodnotitel vína. Obdoba tohoto stavu je i výrobců piva. Zde hodnotí výhradně sládci. Upozornil, že dnešní vína nemají žádné terroir. Vyrábějí se různými kvasinkami a přípravky, které vína očešou na něco hezky voňavého. l Ing. Jiří Sedlo, CSc., upozornil, že diskuse v loňském roce na téma VOC Morava byla velmi intenzivní a nyní je třeba se k této vrátit a jasně rozhodnout, zda chceme toto víno VOC Morava, a dokončit celý systém. l Doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc., vyzval zástupce VOC Morava, aby sdělili, kam se posunula debata. l Ing. Marek Špalek vystoupil s tím, že hovoří za kolegy z VOC Znojmo. Ve VOC Znojmo nakonec zůstalo 13 firem. Domnívá se, že k diskusi o celém systému by bylo vhodné využít stávající organizaci VOC Morava. Veškerý úspěch vína bude záviset na marketingu, nikoliv na terroir. VOC Znojmo je postaveno na klimatu území. Problematika známosti našeho vína v zahraničí je omezená. Pro zahraniční konzumenty je jediným vjemem víno z České republiky. Na vínech pro domácí trh pak je vždy uvedena vinařská oblast. Podle jeho názoru VOC Morava ničemu nepomůže. l Ing. Antonín Šťastný hovořil za ČMSVP, kde se debata ubírá pohledem zavedení VOC Morava, a pokud by tato nevyhovovala, tak kopírovat stávající podoblasti, navázat systém na VOC Znojmo. K tomu do budoucna přibrat další nižší úrovně. Z hlediska počtu výstav vín je těchto v ČR velmi mnoho a musí dojít k redukci. Úroveň soutěží závisí na kvalitě degustátorů. l Ing. Jaroslav Machovec hovořil k systému vzdělávání – přiklání se k názoru vytvořit pracovní skupinu (komisi) pro vzdělávání a na této půdě diskutovat o aktuálních potřebách. Ve věci VOC je třeba na rovinu říci, že celá politika v loňském roce byla vedena s cílem zastavit práce na VOC Morava. Diskusi je třeba obnovit a dohodnout kompromis. l Ing. Jan Knopf se vyslovil pro vytvoření VOC Morava – měl by to být stěžejní projekt. Ve věci hodnocení vín se přiklání také k větší otevřenosti a diskusemi nad vínem. Ostatně

dříve tyto diskuse mezi vinaři na soutěžích probíhaly. l Doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc., připomenul, že hranice a pravidla VOC Morava byly jasně dány. Domnívá se, že jediná cesta do budoucna je postavit vinařství na terroir. Jako příklad uvedl Champagne. Nemá na mysli vytvořit obdobu, ale vzít si tuto oblast jako vzor a dostat Moravu na dobrou úroveň. l Ing. František Mádl se domnívá, že je třeba nejprve diskutovat, prostřednictvím internetu, a poté na představenstvu tuto záležitost rozhodnout. To, že věc ležela rok u ledu, je důkazem, že to řadu lidí vůbec nepálí. l Ing. Hynek Holánek se přiklání k prvotní diskusi a následně k vytvoření komise představenstva. l Ing. Jaroslav Machovec se domnívá, že je třeba rekapitulace stavu. Dnes jsme o rok dál a již i na MZe bylo jedno VOC povoleno. Je potřeba nechat žít to, co tu je, a shrnout všechna pro a proti. Následně pak novelizovat zákon a pravidla. l Ing. Josef Svoboda se domnívá, že nelze nikoho nutit do toho, aby se sdružoval či něco zakládal proti své vůli. Je potřeba vše ponechat na dobrovolnosti. l Ing. Jiří Kopeček informoval, že se již dávno pokoušeli založit značkové sdružení. Kdyby se pomohlo již v té době těmto sdružením, mohla tato sdružení fungovat a pokračovat. Iniciativa musí jít zespodu. Stejně jako v případě vinařských stezek. Služby drobných vinařů jsou stále nedostačující, ale stezek je zde plno. l Ing. Jiří Sedlo, CSc., diskusi shrnul tím, že nejvhodnější bude vytvořit pracovní komisi pro VOC, kam budou pozvání také členové sdružení VOC Morava, a vše bude prodiskutováno.

Stanovy a jednací řád l Nový systém členství n Řádné členství – řádní členové jsou fyzické osoby starší 18 let a právnické osoby, které ve své písemné žádosti o přijetí za člena vysloví souhlas s cíli a předmětem činnosti SV ČR, se stanovami SV ČR, Jednacím řádem SV ČR a zavážou se platit členské příspěvky, tak jak je stanovuje Jednací řád SV ČR. Řádným členem se může stát pouze osoba povinně podávající hlášení do Vinařského fondu ČR dle § 35 odst. 1, písm. a) a b) zákona č. 321/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Podáním žádosti o přijetí za člena SV ČR každý řádný člen souhlasí s ověřením údajů rozhodných pro výši odvodu do Vinařského fondu dle § 35 odst. 1, písm. a) a b) zákona č. 321/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Řádnými členy SV ČR dále jsou odborné svazy: Českomoravský svaz vinařských podniků (dále jen „ČMSVP“), Ekovín

253

– Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína (dále jen „Ekovín“), Sdružení šlechtitelů révy vinné (SŠRV), Cech českých vinařů (dále jen „CČV“), MORAVÍN – svaz moravských vinařů (dále jen „Moravín“) a dále sdružení a vinařské spolky. Tito členové mají veškerá práva včetně hlasovacího a práva být volen do orgánů.

n Přidružené členství – přidružení členové jsou fyzické osoby starší 18 let a právnické osoby, jejichž činnost je zaměřena i na vinohradnictví nebo vinařství, a které ve své písemné žádosti o přijetí za člena vysloví souhlas s cíli a předmětem činnosti SV ČR, se Stanovami SV ČR, Jednacím řádem SV ČR a zaváží se platit členské příspěvky, tak jak je stanovuje Jednací řád SV ČR. Tito členové mají omezená práva, nemají hlasovací práva a nemůžou být voleni do orgánů.

n Čestné členství – čestní členové jsou fyzické osoby. Čestným členem SV ČR se mohou stát fyzické osoby, které se mimořádným způsobem zasloužily o vinařství v ČR nebo o SV ČR, na základě rozhodnutí představenstva SV ČR. Tito členové mají veškerá práva včetně hlasovacího a práva být volen do orgánů. l Systém volby členů představenstva (15 členů) n Předseda je volen přímo celou valnou hromadou – jako uvolněná funkce. Místopředseda pro Moravu je volen členy z vinařské oblasti Morava – jako neuvolněná funkce. Místopředseda pro Čechy je jmenován Cechem českých vinařů a schválen valnou hromadou – jako neuvolněná funkce. Čtyři členové představenstva jsou voleni za každou vinařskou podoblast členy z příslušné vinařské podoblasti; 4 členi představenstva jsou voleni bez ohledu na příslušnost k vinařské podoblasti, jsou voleni celou valnou hromadou. Zůstávají 4 členové představenstva, které pouze schvaluje valná hromada, na návrh sdružení ČMSVP, Ekovín, Moravín a Sdružení šlechtitelů révy. Mandát členů představenstva je 4 roky. n Nové stanovy zrušují výkonný výbor SV ČR. V přechodných ustanoveních se říká, že současnému představenstvu a dozorčí radě končí funkční období podle stávajících stanov, tedy v roce 2012. Martin Půček

254

(6/2009)

Mezinárodní organizace pro révu a víno, vztah s Evropským společenstvím Simona Hrabětová, Ministerstvo zemědělství – oddělení pro víno

V návaznosti na reformu SOT s vínem, která proběhla v Evropském společenství v roce 2007–2008, přejímá Společenství do své legislativy analytické metody Mezinárodní organizace pro révu a víno přímo a v současné době diskutuje nad přímým přejímáním enologických praktik. Předsednictví ČR zaznamenalo snahu Evropské komise začlenit Evropské společenství do OIV jako stálého člena.

Členové OIV a pozorovatelé (Zdroj: OIV)

Krátce o novodobé historii organizace Mezinárodní organizace pro révu a víno (dále jen „OIV“), která nahrazuje původní Mezinárodní úřad pro révu a víno, byla ustavena dne 3. 4. 2001 a je mezivládní organizací. Česká republika vstupuje do reformované organizace na základě prezidentské smlouvy podepsané dne 22. 12. 2003. Nejdůležitějšími aspekty nové organizace jsou: n konsenzus jako běžná metoda přijetí rozhodnutí Valným shromážděním či ve Výkonném výboru OIV, kdykoliv se hlasuje o návrzích rezolucí obecného, vědeckého, technického, ekonomického či právního charakteru a stejně tak, pokud se rozhoduje o vytvoření či zániku kteréhokoliv vědeckého výboru, podvýboru či ad hoc pracovní skupiny. n poslání, které OIV dovolí směřovat veškerou činnost vědeckého a technického charakteru na révu, víno, nápoje na základě vína, stolní víno, rozinky a ostatní výrobky vzniklé/. /vznikající na bázi vína či hroznů. n 5 oficiálních jazyků: francouzština, španělština, angličtina, italština a němčina. Vedle členských států a států se statutem pozorovatele jsou pozorovateli v OIV ještě následující nevládní organizace: – Mezinárodní asociace právníků zabývajících právem v oblasti vinohradnictví a vinařství (AIDV) – Asociace mezinárodních univerzit zaměřených na víno a výrobky z révy (AUIV)

Poznámka: Mexiko, jako členský stát, doplatilo dluhy vůči organizaci a vystoupilo z organizace v roce 2008, Bolívie, jako člen pozorovatel, byla po několikerých neúspěšných výzvách ke spolupráci a platbám z OIV vyloučena.

Alžírsko Argentina Austrálie Belgie Brazílie Bulharsko Černá Hora Česká republika Finsko Francie Gruzie Chile Chorvatsko Irsko Izrael Ukrajina

Členské státy OIV Itálie Portugalsko Jihoafrická republika Rakousko Kypr Rumunsko Libanon Rusko Lucembursko Řecko Maďarsko Srbsko FRJ Makedonie Slovensko Malta Slovinsko Moldávie Španělsko Maroko Švédsko Německo Švýcarsko Nizozemí Turecko Nový Zéland Uruguay Norsko Peru Státy se statutem pozorovatele OIV Tunisko

– Mezinárodní akademie (Amorim) – Mezinárodní federace pro víno a lihoviny (FIVS) – Světová federace velkých mezinárodních soutěží vína a lihovin (VINOFED) – Mezinárodní unie enologů (UIOE) – Mezinárodní asociace sommelierů (ASI) – Sdružení evropských vinařských regionů (AREV) – Centrum výzkumných studií a zhodnocení vinohradnictví v horských polohách. (CERVIM) – Provincie Yantai (Čína) Organizace OIV Nejvyšším orgánem je Valné shromáždění OIV, které se schází alespoň jednou za rok, a to vždy v červnu. Valného shromáždění se týkají následující činnosti: n Definuje strategickou orientaci OIV na tříleté období a na základě přípravy, zabezpečené Výkonným výborem, přijímá Strategický plán činnosti (pozn. bude předmětem samostatného článku) a stejně tak jeho aktualizace a implementace, pokud je to nezbytné. n Zabývá se zprávou o činnosti generálního ředitele, zvláště pak výsledky činností Vědeckých výborů, podvýborů a ad hoc pracovních skupin expertů.

n Zabývá se ukazateli rozpočtu organizace a stanovením finančních příspěvků jednotlivým členským státům OIV, stejně tak zprávou auditora za uzavřený předchozí finanční rok a stanovením odměny generálnímu řediteli. n Posuzuje a stanovuje podmínky návrhů kooperace a spolupráce se třetími stranami před tím, než je tato spolupráce schválena a podepsána generálním ředitelem. n Volí prezidenta OIV a generálního ředitele OIV. Na základě návrhů Výkonného výboru OIV volí prezidenty Vědeckých výborů a podvýborů. Určuje finančního auditora na základě návrhu generálního ředitele. Určuje též Řídící výbor se souhlasem Výkonného výboru. n Vytváří nebo ukončuje vznik a působení jednotlivých Vědeckých výborů a podvýborů. n Tam, kde je to možné a odpovídající, deleguje pravomoce Valného shromáždění na Výkonný výbor. n Na základě návrhu Výkonného výboru přijímá a schvaluje jednací řád OIV a jeho aktualizace. Struktura Valného shromáždění: je vedeno prezidentem OIV (Peter Hayes, Austrálie). V letošním roce však jeho prezidentské období končí. Kandidátem na nového prezidenta OIV je Yves Bénard, Francie. O jeho kandidatuře

(6/2009)

bude Valné shromáždění rozhodovat na svém letošním jednání. V mezidobí, kdy valné shromáždění OIV nezasedá, pracuje Výkonný výbor OIV jako jeho výkonná složka. Tento výbor se schází dvakrát v roce, a to obvykle v březnu a v říjnu. Na tento orgán jsou delegovány následující činnosti: n Posuzovat a Valnému shromáždění předkládat návrhy tříletého Strategického plánu činnosti OIV společně s jeho průběžnými aktualizacemi, a to na základě doporučení Vědeckých a technických výborů. n Na základě podkladů a doporučení Vědeckých a technických výborů definovat pracovní programy a činnosti všech útvarů OIV. n Zabývat se zprávami o činnosti Vědeckých a technických výborů a podvýborů a ad hoc pracovních skupin. n Posuzovat návrhy ročních rozpočtů a jejich jednotlivých kapitol, připravovaných generálním ředitelem OIV, předtím, než jsou předkládány Valnému shromáždění k hlasování. n Předkládá návrhy na volbu prezidentů Vědeckých výborů a podvýborů Valnému shromáždění OIV. Struktura Výkonného výboru: je veden prezidentem OIV (Peter Hayes, Austrálie), prvním viceprezidentem (Reiner Witkowski, Německo) a druhým viceprezidentem (Michele Borgo, Itálie). Ve funkci tajemníka Výkonného výboru vystupuje generální ředitel OIV (Federico Castelluc-. ci, Itálie). Spolu s nimi se práce Výkonného výboru účastní vedoucí delegací států – členů OIV. Podstatnou náplní práce OIV je vědecká činnost, která je zastřešena Vědeckotechnickým výborem, vědeckými komisemi, subkomisemi, expertními skupinami a ad hoc pracovními skupinami. Vědeckotechnický výbor je odpovědný: n za tvorbu tříletého Strategického plánu, který popisuje rámec činnosti pro podléhající komise, subkomise, expertní skupiny a ad hoc pracovní skupiny, a to v závislosti na hlavní strategické orientaci přijaté Valným shromážděním, n za definování a předkládání aktualizací Strategického plánu, n za shrnutí a vyhodnocení pracovních setkání vědeckých komisí, subkomisí, expertních skupin a pracovních ad hoc skupin. n za přípravu postupů činnosti, vypracovávání zpráv, doporučení pracovních agend a návrhů rezolucí. Struktura jednotlivých složek Vědeckotechnického výboru: viz přiložený organigram. V roce 2009 končí funkční období všech prezidentů odborných složek Vědeckotechnického výboru. Noví kandidáti na tyto funkce budou podrobeni výběru Valného shromáždění. O jednotlivá místa se ucházejí: Michele Borgo, Itálie – Komise I (vinohradnictví), Monica Christmann, Německo – Komise II (Enolo-

gie), John Barker, Nový Zéland, Wolfgang Haupt, Německo, Eugenio Pomarici, Itálie – Komise III (Právo a ekonomika), Boban Mladen, Chorvatsko – Komise IV (Bezpečnost a zdraví), Ana Isabel Blan-Cortés, Španělsko – Subkomise (Metody analýzy) a Luis Peres de Sousa, Portugalsko – Subkomise (Nekvašené výrobky, stolní hrozny, rozinky). Z rozhodnutí Výkonného výboru pracuje tzv. Řídící výbor, který zabezpečuje účinné spojení mezi Výkonným výborem a Vědeckotechnickým výborem, resp. jeho složkami, a generálním ředitelem OIV. Z pověření Výkonného výboru dbá na dodržování rozhodnutí managementu, které je v souladu se směrnicemi přijatými Valným shromážděním za zohlednění po-

255

vinností OIV a schváleného Strategického plánu (pozn. viz samostatný článek). Struktura Řídícího výboru: je veden prezidentem OIV (Peter Hayes, Austrálie), prvním viceprezidentem (Reiner Witkowski, Německo) a druhým viceprezidentem (Michele Borgo, Itálie). Ve funkci tajemníka Výkonného výboru vystupuje generální ředitel OIV (Federico Castellucci, Itálie). Současně s nimi se práce tohoto výboru účastní prezidenti Vědeckotechnického výboru a jeho složek. Standardní proces přijímání rezolucí Konsenzus je běžnou metodou, při které Valné shromáždění rozhoduje o rezolucích obecné,

Organigram vědeckých složek OIV (Zdroj: OIV) expertní skupina genetických zdrojů a šlechtění révy expertní skupina ochrany révy

expertní skupina pro technologie

expertní skupina pro řízení a inovace techniky vinohradnictví

expertní skupina pro mikrobiologii expertní skupina pro specifikace enologických výrobků

expertní skupina pro prostředí vinohradu a klimatické změny KOMISE I Vinohradnictví

SUBKOMISE Stolní hrozny, rozinky, nekvašené výrobky z révy

Zvláštní věd.-tech. projekt pro sběr informací

KOMISE II Enologie

VĚDECKOTECHNICKÝ VÝBOR

KOMISE III Právo a ekonomika

SUBKOMISE Metody analýzy

KOMISE IV Bezpečnost a zdraví

expertní skupina pro právo a informace spotřebitelům

expertní skupina pro spotřebu, výživu a zdraví

expertní skupina pro ekonomické a situační analýzy

expertní skupina pro bezpečnost potravin

expertní skupina pro obchod a spotřebu expertní skupina pro vzdělávání expertní skupina pro lihoviny původem z vína či révy

ad hoc pracovní skupina pro predikci a řízení složení moštu a hroznů

ad hoc pracovní skupina pro systémy udržitelného řízení

ad hoc pracovní skupina pro dohledatelnost

ad hoc pracovní skupina pro kartografii

ad hoc pracovní skupina pro soutěže vína

256

(6/2009)

Proces přijímání rezolucí v OIV (Zdroj: OIV)

je Rada k dokumentu Komise prozatím velmi zdrženlivá. Za angažovanost a návrhy 1.–2. etapa angažovanost a návrhy problematické oblasti, velmi citv zastoupení státu v zastoupení státu livé k vyjednávání, jsou označeNávrh ny: 3. etapa z expertní skupiny 1. statut Společenství v OIV 1. kolo konzultací a připomínek členských států a rozdělení kompetencí a hlasoa pozorovatelů OIV vacích práv mezi Společenstvím 4.–5. etapa Návrh a ČS v případě přistoupení Spolea připomínky k textu čenství k OIV (21 ČS EU již čle1. kolo konzultací ny OIV jsou, 6 ČS EU členy OIV a připomínek členských států nejsou), a pozorovatelů OIV Návrh 6. etapa a připomínky k textu 2. vnitřní koordinační proces ve Společenství před jednáními Rozhodnutí v OIV, 7. etapa v Komisích 3. finanční příspěvek do OIV, Nedosáhne-li se 4. vytvoření výboru Rady, který konsensu bude Komisi pomáhat ve vyjedRozhodnutí 8. etapa ve Valném shromáždění návání s OIV (jeho statut a složení). vědecké, technické, ekonomické či právní povaAni další pracovní dokument Komise z konhy a s ohledem na hlasování každého jednotlice února 2009 nepřesvědčil členské státy o nevého člena. Rezoluce se schvalují v osmi postupzbytnosti přistoupení Společenství do OIV v roných krocích, které nabízejí členským státům li řádného člena. V současné době se čeká na reOIV dvě kola konzultací a připomínek. Tento akci Komise. proces dokumentuje přiložené schéma. Společné stanovisko Evropské unie k rezolucím OIV. Vztah OIV a Evropského Na zasedání Valného shromáždění bude společenství předsednictví ČR tlumočit názor Evropské unie Možnost přistoupení Evropského spok rezolucím OIV. Pro ten účel předává Kolečenství do OIV mise Radě, resp. předsednickému státu, V září roku 2008 byl návrh Doporučení mandát, aby v OIV tlumočil společné rozKomise Radě, kterým se Komise zmocňuhodnutí členských států Evropské unie je zahájit a vést jednání s Mezinárodní ork projednávaným rezolucím OIV. V poloviganizací pro révu a víno (OIV) o podmínně června se nad rezolucemi OIV sejde expertní kách a způsobu přistoupení Evropského pracovní skupina Rady pro víno a alkohol, která společenství, předán Komisí Radě. Rada se o nich rozhodne na základě konsenzu. jím začala zabývat až za českého předsednictví. K prvnímu představení dokumentu Komisí doKongres OIV šlo v lednu na Radě pro zemědělství a rybolov, V chorvatském Zagrebu se bude konat od. kde k němu zazněla úvodní ministerská deba28. 6. do 3. 7. 2009 v ideovém duchu „Globata. K technickému projednání dokumentu dolizace ve vinohradnictví a enologii: trendy šlo na expertní úrovni v pracovní skupině Rady a alternativy“. Přednášky a postery jsou směpro víno a alkohol, kde bylo identifikováno něrovány do čtyř sekcí. kolik problematických oblastí, které mají poliV sekci vinohradnictví se přednášející zatický charakter a kterými se dále zabývá Zvláštměří na: ní zemědělský výbor Rady. vliv klimatických změn na vinohradnictví, Zatímco Komise požaduje na Radě, aby: vliv pěstování révy na životní prostředí, tech1. byl Komisi udělen mandát k zahájení a vedenologie ve vinohradnictví a jejich perspektivy, ní jednání s OIV o podmínkách přistoupení udržitelné vinohradnictví, biodiverzitu Vitis Společenství, a to v souladu s článkem 300 sp., ochranu tradičních vinohradnické krajiny. Smlouvy o Evropském společenství, V sekci enologie bude pozornost zaměře2. toto přistoupení umožnilo Komisi účast na na na: jednáních a zasedáních v rovnocenném pol vinařské technologie a inovace, tradiční stavení s ostatními členskými státy OIV, technologie v moderní výrobě vín, mikrobiolo3. Společenství neplatilo finanční příspěvky do gii, kontrolu kvality a metody analýzy. rozpočtu OIV, V sekci právo a ekonomika se delegáti 4. toto přistoupení umožnilo Společenství příbudou věnovat: stup ke všem listinám, které budou v bul geografickému značení a značení původu doucnu v OIV projednávány a budou se týa jeho vlivu na spotřebu, trendům ve spotřebě kat záležitostí spadajících do pravomoci Spoa preferenci spotřebitelů, udržitelnosti malých lečenství, produkčních vinařství ve světě globalizace, vý-

znamu obchodních značek, významu vína ve venkovském rozvoji. V sekci bezpečnost a zdraví se budou diskutovat témata: l vysledovatelnost vína a bezpečnost spotřebitele, výrobky z hroznů a z vína ve vztahu k výživovým hodnotám a zdravotním výhodám, kvalita lidského života ve vztahu k vínu. V rámci tohoto kongresu se dne 3. 7. 2009 sejde též Valné shromáždění OIV. Předběžná data o vinohradnictví a vinařství ve světě v roce 2008 Plocha vinic ve světě se snížila o 28 mil. ha na celkovou výměru 7 861 mil. ha. Tento pokles je způsoben především zásahy legislativy Společenství proti neoprávněným výsadbám minulých let. Plochy omezovaly především velké producentské evropské státy. Světová produkce vína naopak mírně stoupla o 1 mil. hl na 78,9 mil. hl. Výroba vína v minulém roce poklesla ve Francii o 4,6 mil. hl (je to nejnižší výtěžek od roku 1991), slabý pokles zaznamenala též Argentina a Chile. Naopak výrazné navýšení výroby vína ohlásil Nový Zéland (o 1 mil. hl více než v roce 2007), Austrálie a Jihoafrická republika. Spotřeba vína ve světě poklesla pod vlivem ekonomické krize. Bylo spotřebováno 242,9 mil. hl, což je o 2 mil. hl méně než v roce 2007. Spotřeba se snížila především v USA, Francii, Španělsku, Itálii i Německu. Spotřebu vyrovnanou minulým rokům hlásila Jihoafrická republika, Chile a Nový Zéland. Nárůst spotřeby jsme zaznamenali v České republice a též Austrálie potvrdila nárůst spotřeby vína. Bilance výroby a spotřeby vína dosáhla v předmětném roce 26,5 mil. hl a zůstává téměř stejná jako v roce 2007, kdy činila 23,5 mil. hl. Celkový objem světového obchodu s vínem činil 89,1 mil. hl, což je o 0,7 % méně než v roce 2007, kdy tento objem činil 89,8 mil. hl. Snížení obchodu hlásily Austrálie, Francie i Itálie, zatímco Španělsko, Jihoafrická republika a Argentina svůj obchod mírně navýšily. Přese všechno je však stále vůdčím exportérem Itálie (19 % světového trhu, což představovalo 17,2 mil. hl), následována Španělskem (16,5 mil. hl). Dalších 30 % světového trhu si mezi sebe dělí USA a státy jižní polokoule. Závěrem je třeba zmínit, že na tuto úvodní soubornou informaci o OIV budou v budoucnosti navazovat další články, vztahující se především k probíhajícím či ukončeným jednáním. Protože se v následujících článcích autoři nebudou již popisem struktury OIV zabývat, pokládala jsem za prospěšné informovat širokou čtenářskou obec o základních údajích reformované Mezinárodní organizace pro révu a víno.

(6/2009)

257

Valtické vinné trhy měly letos několik rekordů V letošním ročníku VVT bylo významnou změnou udělení jedenácté mimořádné ceny, a to „Poháru profesora Viléma Krause“, za nejvýše oceněné víno odbornou veřejností (ředitelé břeclavských podniků, majitelé vinoték, lékař, starostka Valtic a další hodnotili bílá a červená vína vybraná pro vyhodnocení Championů a vybrali Sauvignon, p. s., r. 2008, ze známé vinařské společnosti RÉVA Rakvice, s. r. o.). Valtické vinné trhy mají tradiční uspořádání a hodnocení vín s důrazem na odrůdu – letos zde bylo zastoupeno 43 pěstovaných odrůd révy vinné. Většina rodinných vinařských firem byla letos reprezentována 2–6 víny, ale byly zde i firmy a obchodní společnosti s 9–10 víny (celkem 22), dále s 10–20 víny (celkem 14) a také s 20 až 30 víny (celkem 4) – nejvíce vín dodaly Vinné sklepy Valtice a oprávněně získaly Pohár ministra zemědělství ČR za nejúspěšnější kolekci vín; ze zahraničí nejvíce vín dodal Rudi Woditschka z Rakouska (27 vín) a Víno Nitra, spol. s r. o., ze Slovenska (21 vín) – tady máme důkaz o tom, že vinaři prezentují na VVT velkou část svého tržního sortimentu a využívají VVT velmi intenzivně pro marketinkovou propagaci. V pátek 8. května byl státní svátek a tak se očekávalo, zda dají vinaři a milovníci vína přednost výletům v přírodě nebo navštíví Valtické vinné trhy. Již v 9.00 hodin proběhla za přítomnosti téměř 50 zástupců medií a pozvaných hostů „tisková konference k 42. VVT 2009“. Po úvodním projevu Ing. Jana Otáhala a uvedení statistiky VVT Ing. Jaroslavem Osič-

kou byly zodpovězeny dotazy přítomných novinářů, představeni 2 championi a jejich výrobci a také ten „neoficiální“, který vytvořil 11. cenu – Pohár prof. Viléma Krause při příležitosti jeho letošních pětaosmdesátin. Těsně po desáté hodině začal zpěv chorálu vinařů a 42. ročník VVT byl tak slavnostně zahájen. Po úvodním projevu předsedy SVVT Ing. Antonína Šťastného byli úspěšní vinaři vyzváni k převzetí medailí a nakonec i pěkných Pohárů, načež tuto část uzavřel končící ministr zemědělství Petr Gandalovič (ten nový, Ing. Jakub Šebesta, zrovna v Praze přebíral jmenování a přijel několik hodin poté – tak se může tento ročník VVT zapsat do historie přítomností dvou ministrů zemědělství). Championem 42. Valtických vinných trhů 2009 pro bílá vína se stal Tramín červený, výběr z hroznů, r. 2008, z Moravíno Valtice, s. r. o. (odrůda Tramín červený je championem VVT teprve podruhé, poprvé to bylo již v roce 1976, kdy získal CH na tuto odrůdu Semenářský státní statek Prosiměřice). Championem 42. Valtických vinných trhů 2009 pro červená vína je Rulandské modré, výběr z hroznů, r. 2007, z Patria Kobylí, a. s. Pohár starostky města Valtic za nejvýše ohodnocené zahraniční víno získalo víno Chardonnay, výběr z hroznů, r. 2008, z Karpatské perly, s. r. o., Šenkvice, Slovensko. Celkem bylo uděleno: 4 velké zlaté medaile, 38 zlatých medailí, 45 stříbrných medailí, 52 bronzových medailí a 181 diplomů.

Nová generácia korkových zátok Neutrocork d´Amorin et Irmao Vyvinuli novú generáciu priemyselných korkových zátok, ktoré by nahradili tradičné aglomerizované zátky z odpadov korku predstavujúcich riziko kontaminácie trichlóranizolom (TCA). Na trh sa uvádzajú pod názvom NEUTROCORK TM DS. Majú tieto vlastnosti: Zátky sú technicky a ekonomicky dobre prispôsobené na rýchle uzavieranie fliaš; sú senzoricky a fyzikálne-chemicky inertné pri fľašovaní vína; sú adaptované na korkovačky; sú odolné a dostatočne chemicky a organolepticky neutrálne. Výrobca zabezpečuje lepšiu skladovateľnosť a zrenie vína zatvorené týmito zátkami. Revue des Oenologues 28, č. 98, s. 26–29, Erich Minárik Německé vinařské podniky Průměrná plocha vinic německého vinařského podniku činí 8,2 ha, přičemž u podniků prodávajících sudové víno je to 11,7 ha, lahvové víno prodávají podniky o průměrné velikosti 7,8 ha a do družstva odevzdávají

V sobotu před 17 hodinou David Šťastný – iniciátor akce „nejpočetnější řetězový přípitek“ – seznámil návštěvníky v sále s organizací této akce. A lidé v Jízdárně se nechali přesvědčit a vytvořili skutečný lidský řetěz po vnitřním obvodu Jízdárny, asi 20 šikovných nalévačů rozlilo cca 60 láhví Grácie rosé (byla vybrána i proto, že letos je rok růžových vín, a skutečně byla také dobře pitelná) a pak už to běželo od jednoho k druhému: soused se sousedem či sousedkou si ťukli a napili vína a dvě zástupkyně z Agentury Pelhřimov začaly počítat… za 30 minut pak mohl David Šťastný vyhlásit, že regule zápisu do České knihy rekordů byly naplněny a připilo si celkem dosud nevídané množství milovníků vína na jednom místě… 532! 42. Valtické vinné trhy navštívilo necelých 6 000 milovníků dobrého vína ze všech koutů naší vlasti. Poděkování organizačního výboru patří také učitelům a studentům SViŠ ve Valticích a Vinařskému fondu za finanční podporu. Ing. Jan Otáhal, CSc., Valtice

hrozny podniky o průměrné velikosti 6,8 ha. Největší podniky jsou v Porýní-Hesensku, v průměru 13,8 ha, následuje Falc s 11,7 ha, Württembersko a Franky s 6,0 ha a Mosel s 4,5 ha. Průměrné roční investice do podniku činily 15 500 eur, ale po odečtení odpisů to bylo -940 eur, čili vybavení podniků stárne. Nejmenší čisté investice byly u podniků prodávajících sudové víno, -2 260 eur. Průměrná rentabilita vinařských podniků v roce 2006/2007 činila +0,4 % (v roce 2005/2006 to bylo -0,8 %). Nejnižší rentability dosáhly podniky odevzdávající hrozny do družstev (-2,1 %), dále podniky prodávající sudové víno (-1,8 %) a naopak relativně vysoké míry rentability (+2,9 %) dosáhly podniky prodávající lahvové víno. Nejvyššího zisku na vinařský podnik (s vlastními vinicemi) v EU se v průměru dosahuje v Lucembursku, následuje Francie a pak Německo. Itálie a Rakousko se pohybují kolem průměru EU, Maďarsko a Slovinsko dosahují asi 1/3 průměru EU a Portugalsko 1/4. DDW1/19/JS

258

(6/2009)

Praktické poznatky k odrůdě Alibernet Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta MTLU, Lednice

Ampelografická charakteristika Vrchol letorostu je jemně ochlupený, okraje mladých lístků jsou velmi výrazně antokyaninově zabarvené. List je středně velký, okrouhlého tvaru. Listová čepel je středně hluboce vykrajovaná, troj- až pětilaločnatá. Spodní strana listové čepele je středně hustě ochlupená. Řapíkový výkrojek je lehce překrytý. Hrozen je středně velký až velký. Tvar je kuželovitý, u základu třapiny silně rozvětvený. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až řidší. Bobule je středně velká až menší. Tvar je lehce oválný. Barva je modrá. Dužnina je šťavnatá. Pěstitelské vlastnosti Alibernet vyžaduje pro kvalitní vyzrálost hroznů velmi dobré lokality. Ideální jsou svahovité pozemky s jižní nebo jihozápadní expozicí a lokality typické pěstováním modrých moštových odrůd. Méně vhodná jsou sušší stanoviště. Ideální jsou půdy dobře zásobované živinami, dostatečně záhřevné, s dobrým vodním hospodařením. Odrůda dozrává v průběhu října. Důležitá je kvalitní vyzrálost z pohledu cukernatosti a fenolické vyzrálosti semen. V průběhu dozrávání začínají často zasychat třapiny. Je proto vhodné najít optimální termín sklizně a tomu uzpůsobit technologii zpracování hroznů.

Alibernet má dobrou odolnost k zimním mrazů. Odolnost k houbovým chorobám je střední až nižší. Nejvíce je Alibernet náchylný k napadení plísní révy. Odolnost listů a hroznů k padlí révy je střední. Řidší hrozny bývají méně napadány šedou hnilobou a ostatními hnilobami. V době dozrávání odrůda trpí pozvolným zasycháním třapiny v době dozrávání hroznů. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6–8 oček na m2. V našich pěstitelských podmínkách se nejčastěji pěstuje na vedení s řezem na dlouhé tažně. Alibernet většinou nemá potřebu regulace násady hroznů v době vegetace a postačuje pouze regulace plodného dřeva pomocí zimního řezu. Pokud by došlo k silnému přeplození keřů, můžeme zvolit termín regulace násady před zaměkáním bobulí. S využitím zelených prací je třeba podpořit fenolickou vyzrálost hroznů a odolnost k houbovým chorobám. V rámci zelených prací se v zóně hroznů zaměřujeme na vylamování zálistků. Zvláštní požadavky na odlistění zóny hroznů tato odrůda nemá a nemusí se v pravém slova smyslu téměř provádět. Vzhledem k vyšší hmotnosti hroznů a potřebě větší listové plochy na keři odstraňujeme pouze listy a zálistky, které příliš zahušťují zónu hroznů. Vzhledem k citlivosti na sprchávání Alibernet nepěstujeme na bujně rostoucích podnožích na výživných půdách. V hlinitých půdách se dobře osvědčilo pěstování na podnožích Teleki 5 C a SO 4. Termín sklizně je proto limitovaný postupným zasycháním třapiny a scvrkáváním bobulí

Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

v době dozrávání. Hrozny je vhodné sklízet dříve, než začnou zasychat. Enologické vlastnosti U kvalitně vyzrálé a nezasychající suroviny je možné využít i přímé lisování hroznů, bez jakékoliv macerace. V ostatních případech potom délku macerace určujeme podle charakteru vína, které chceme získat. Při výrobě vína musí jít především o harmonii barevnosti a chuťového dojmu z vína, nikoliv o získání co nejtmavšího vína, avšak s velmi ostrou tříslovinou v chuti. Využití odrůdy a kvalita vína Alibernet je barvířka s kabernetovým charakterem vína. Byla by proto vhodná pouze k přibarvování kabernetových odrůd. U ostatních odrůd je třeba pečlivě kontrolovat, aby se nezměnil charakter odrůdy, kterou budeme přibarvovat. Při použití na přibarvování červených vín je třeba dodržet zákonná nařízení. Z odrůdy Alibernet je možné vyrábět rovněž odrůdová vína. S těmito se ve větší míře můžeme setkat především na Slovensku. Alibernet může být i velmi zajímavým partnerem pro „cuvée“. Víno má velmi tmavou, lehce nafialovělou barvu. Ve vůni jsou tóny ovoce doplněné jemnými bylinnými tóny. Chuť vína je plná. Tříslovina je výrazná. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704.

820 Kč (vč. 9% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(6/2009)

Alibernet – hrozen, foto P. Pavloušek

Alibernet – keř, foto P. Pavloušek

Alibernet – list, foto P. Pavloušek

259

Alibernet – vrchol letorostu, foto P. Pavloušek

Alibernet – hrozen, list, foto Jan Halady

Grafy a obrázek k článku „Autochtónne kultury...“ na str. 275

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 1 – Farebná zmena vína po fermentácii rôznymi autochtónnymi kmeňmi Saccharomyces cerevisiae (0 – mušt, 1A – rozdrvené bobule, nemacerované; 2A – bobule mixované v mixéri 30 s, samovoľne macerované 60 min; 3A – zdravé bobule mixované v mixéri 30 s, macerované prídavkom 7 % obj. etanolu; 4A – zdravé bobule mixované 30 s, s prídavkom SO2) Obr. 2 – Prehľad UV/VIS spektier muštu Frankovky modrej fermentovaného rôznymi kmeňmi Saccharomyces cerevisiae Obr. 4 – UV/VIS spektrá vína Frankovka modrá fermentovaného pomocou autochtónnej kultúry S. cerevisiae FM-VVR počas fermentácie v praxi

Obr. 4

260

(6/2009)

Curzate M WP ®

Osvědčený dvousložkový fungicid k ochraně révy vinné proti peronospoře z z z z z z

Vynikající cena ošetření Spolehlivá preventivní a kurativní účinnost “STOP efekt” – při aplikaci do 48 hodin po vzniku infekce Chrání částečně nové přírůstky révy ve srovnání s kontaktními přípravky Bez rizika rezistence Výborná a snadná mísitelnost s ostatními přípravky a hnojivy

DuPont CZ s.r.o., Pekařská 14/628, 155 00 Praha 5 Tel.: 257 414 236, www.dupont.cz

CANDECOL VS a CANDEFILT IDEÁLNÍ KOMBINACE PRO VAŠI MIKROFILTRACI Svíčkové filtry CANDECOL VS a filtrační kolony, složené z těchto filtrů, ve spojení s našimi filtračními svíčkami CANDEFILT představují ideální kombinaci pro řešení Vaší mikrofiltrace. Neváhejte a kontaktujte nás v případě že uvažujete o zavedení nebo modernizaci mikrofiltrace. Náš HOBRA specialista Vás osobně navštíví a navrhne řešení filtrace. A pokud již mikrofiltraci provádíte, nabídne Vám také HOBRA Test integrity, tedy test neporušenosti membránových filtračních svíček. Více informaci na níže uvedených kontaktech.

cyan magenta yellow black

Hudba pro Vaše vinice • kombinace účinných látek iprovalicarb a folpet • systémová účinnost • široké spektrum chorob: peronospora, bílá hniloba, červená spála, významná vedlejší účinnost: černá skvrnitost, botrytida • preventivní, kurativní a eradikativní (antisporulační) působení proti peronospoře • ekonomické dávkování dle druhu choroby a vývojové fáze révy • zařazení v IP

www.bayercropscience.cz

262

(6/2009)

Dlouhodobé působení proti peronospoře • praktické balení ve vodorozpustných sáčcích • systémový účinek • stimuluje přirozenou obranyschopnost • použitelný po celou vegetaci • vhodný pro tank mixy

www.bayercropscience.cz

(6/2009)

263

Drahá měď do vinohradu je s příchodem Flowbrixu již minulostí

Flowbrix – první měďnatý fungicid použitelný až 4× i v systémech integrované produkce s náklady na ošetření 1 ha do 705 Kč Přípravek Flowbrix obsahuje 660 g/l oxychloridu Cu (380 g/l Cu), jedná se o suspenzní koncentrát k ochraně révy vinné proti peronospoře a dalším chorobám. Tento fungicid patří do nové generace měďnatých přípravků (je vyráběn nanotechnologií), kde speciální tekutá formulace umožňuje jeho flexibilní dávkování v závislosti na množství vody, růstové fázi plodiny a infekčním tlaku chorob. Flowbrix lze díky originální formulaci používat v révě již od dávky 1,25 l/ha v 300 litrech vody/ha (475 g Cu/ha) při nákladech 353 Kč/ha. Toto nízké dávkování mědi umožňuje použití přípravku až 4× během vegetace i v systémech integrované produkce révy vinné. Vysoká účinnost i při použití relativně malého množství přípravku je zajištěna díky nanotechnologii, která umožňuje vysoký podíl mimořádně jemných částic mědi (70 % je < 1 µ a 99 % částic < 2 µ) spolu s vysoce efektivními smáčedly a dispergenty v tekuté formulaci. Přípravek vykazuje vedlejší účinnost na červenou spálu révy, černou skvrnitost révy a černou hnilobu révy. Použití přípravku není ohroženo vznikem rezistence, a proto je možné jej použít v antirezistentních programech spolu se strobiluriny. Flowbrix je rovněž ideálním partnerem do směsí s přípravky, které neobsahují měď. Fungicid Flowbrix působí kontaktně, preventivně a dále pozitivně ovlivňuje vyzrávání pletiv, čímž celkově zlepšuje odolnost ošetřovaných rostlin proti všem houbovým chorobám. Přípravek je registrovaný proti plísni révové (Plasmopara viticola). Mechanismus účinku je založen na schopnosti oxichloridu Cu inhibovat klíčení spor patogena na povrchu všech ošetřených částí rostlin. V révě vinné se přípravek Flowbrix používá v opakovaných aplikacích vždy preventivně. Přípravek je registrován v dávce 1,25–1,5 l/ha (300–500 l vody/ha) = 353–423 Kč/ha při použití do růstové fáze BBCH 61 (počátek kvetení). Při pozdějších termínech aplikace je regis-

trovaná dávka 2,5 l/ha (300–1 000 l vody/ /ha) = 705 Kč/ha. Minimální koncentrace přípravku je 0,25 %. Spodní hranice doporučeného rozmezí dávkování je určena pro použití při menším ohrožení porostu a při kratším intervalu mezi jednotlivými ošetřeními. Agrovital nově registrován jako multifunkční smáčedlo do všech plodin včetně révy vinné Agrovital přidaný do postřiků s obsahem přípravků na ochranu rostlin a kapalných hnojiv vytváří na povrchu listů tenký elastický film, ve kterém jsou přípravky zachyceny a chráněny před vlivem prostředí, jako je např. déšť, UV záření, tepelný rozklad, hydrolýza, výpar, ztráty způsobené abrazí mezi listy apod. Kontaktní i systémové přípravky na povrchu rostlin jsou tak přímo chráněny před negativními podmínkami prostředí. U systémových přípravků ochranná vrstva Agrovitalu umožňuje pozvolné uvolňování účinné látky do rostliny, což zlepšuje jejich účinnost a snižuje fytotoxicitu způsobenou jejich rychlým průnikem a nahromaděním v pletivech rostlin. K tomuto pozvolnému uvolňování dochází i díky delšímu ovlhčení povrchu listů prostřednictvím vrstvy Agrovitalu, který se po postřiku přímo naváže na voskovou vrstvičku rostliny a mezi vrstvou Agrovitalu a voskovou vrstvičkou rostliny je přípravek udržován po dobu 2–3 hodin v tekutém stavu. Tento efekt je velice důležitý zejména v případech, kdy se přípravek aplikuje při vyšších teplotách a nízké relativní vlhkosti. Tehdy hrozí rychlé odpaření, případně stečení aplikační kapaliny z povrchu listů (např. síra má tendenci se odpařovat z povrchu listů při vyšších teplotách) a tím je znemožněno dostatečné pronikání některých přípravků do rostliny. Zároveň vrstvička Agrovitalu na povrchu listů zajišťuje dostatečnou ochranu přípravků na ochranu rostlin proti smyvu deštěm. Protože se do cca 20 minut po aplikaci Agrovitalu vlivem ÚV záření a vzduchu vytváří na povrchu ošetřených částí rostlin polopropustná membrána, silný déšť do 1 hodiny již nemá negativní vliv na účinnost přípravků na ochranu rostlin. Na

rozdíl od jiných komerčních smáčedel Agrovital nerozpouští voskovou vrstvičku na povrchu rostlin, a nezbavuje tak kulturní rostlinu přirozené ochranné bariéry proti podmínkám okolí. Přídavek Agrovitalu rovněž zlepšuje vlastnosti aplikačních kapalin tím, že snižuje tvorbu kapek pod 100 µm, tzn. vodní mlhy, což se projevuje omezením úletu postřiku na necílové sousední plochy. Vhodné je tedy přidávat Agrovital do postřiků s herbicidy v blízkosti citlivých plodin, jako jsou vinice, sady a chmelnice, kde hrozí jejich poškození v důsledku úletu postřiku či jeho výparu. Na prodloužení účinnosti kontaktních i systémových přípravků ve všech plodinách a trvalých kulturách je doporučujeme míchat s Agrovitalem formou tank-mixů. U tank-mix kombinací s přípravky na ochranu rostlin v období bohatém na srážky déšť 1 hodinu po aplikaci nesníží jejich účinnost. Dávkování Agrovitalu se řídí podle požadovaného efektu: – pro snížení úletu postřiku – koncentrace 0,03 %, tj.: 60 ml Agrovitalu v 200 l vody/ha (cena ošetření cca 37 Kč/ha), – pro snížení úletu a zlepšení smáčivosti postřikových kapalin, ochrana proti dešťovým přeháňkám – koncentrace 0,07 %, tj.: 0,14 l Agrovitalu v 200 l vody/ha (cena ošetření cca 87 Kč/ha), – k vytvoření filmu na povrchu listů – ochrana přípravků proti smyvu silným deštěm – koncentrace 0,14 %, tj.: 0,28 l Agrovitalu v 200 l vody/ha (cena ošetření cca 175 Kč/ha). Zkušenosti z loňského roku, kdy byl Agrovital ve vinohradech používán, ukazují, že použití tohoto přípravku v postřikových sledech snižuje škody způsobené smyvem silným deštěm. Rovněž uchycením listových hnojiv na povrchu listů Agrovitalem dochází k optimálnímu využití živin a jejich transferu v listech rostlin i v období suchého průběhu počasí. V období dešťů naopak Agrovital snižuje ztráty smyvem z povrchu listů a zabezpečuje ochranné krytí. Lukáš Svoboda, AgroProtec, s. r. o.

264

(6/2009)

Charakteristika fungicidních účinných látek používaných k ochraně proti plísni révy Petr Ackermann, SRS Brno

Cílem příspěvku je informovat pěstitele o základních vlastnostech fungicidních účinných látek určených proti plísni révy, a tak přispět k optimalizaci jejich použití. Dobrá znalost vlastností účinných látek umožní optimalizovat volbu fungicidu pro reálnou situaci ohrožení porostu, plně využít jeho možnosti a omezit rizika selhání i případné nepříznivé důsledky jeho použití (vznik rezistence, nežádoucí působení na necílové organismy, nežádoucí ovlivnění vinifikace). Pěstitel by měl vědět a respektovat, zda fungicidní účinná látka (fungicid) působí preventivně, kurativně (určitou dobu po infekci do projevu příznaků onemocnění), nebo eradikativně (po projevu příznaků), případně antisporulačně, zda účinkuje kontaktně, nebo hloubkově, případně translaminárně, lokálně systemicky, nebo systemicky a jak se pohybuje v rostlině (akropetálně xylémem, bazipetálně floémem), případně zda fumiguje, nebo má jiné možnosti redistribuce, a mít další informace o vlastnostech účinné látky (doba působení, rychlost pronikání do rostlinných pletiv, odolnost proti smytí deštěm, závislost na teplotě apod.). U přípravků, které obsahují dvě, příp. i více účinných fungicidních látek, je třeba posuzovat vlastnosti komplexně. Důležité jsou informace o míře rizika vzniku rezistence cílových patogenů včetně cross-rezistence a otom, jaká jsou opatření k oddálení rezistence (především dodržovat doporučené počty ošetření pro účinnou látku nebo skupinu cross-rezistence za vegetaci a střídat přípravky s odlišným mechanismem působení). Amidy kyseliny cynnamové (CAA fungicidy) − dimethomorph (Acrobat MZ) − iprovalicarb (Melody Combi 43,5 WP) − mandipropamid (Pergado F*)

• Působí kontaktně, lokálně systemicky nebo systemicky (iprovalicarb), v rostlině se pohybuje akropetálně • Účinkují preventivně a kurativně (dimethomorph 3–4 dny, iprovalicarb 4 dny, mandipropamid 2–3 dny), mají významný antisporulační efekt, zejména iprovalicarb • Působí specificky, narušují syntézu fosfolipidů a jejich ukládání v buněčných stěnách • Účinkují pouze na peronosporomycety (oomy-. cety) • Působí dlouhodobě 10–14 dnů • Dodávány jsou v kombinaci s kontaktně a preventivně působícími fungicidními účinnými látkami • Nízké až střední riziko vzniku rezistence; dodržovat opatření k oddálení vzniku rezistence • Cross-rezistence v rámci CAA fungicidů • Jsou vhodné především pro situace většího ohrožení porostů včetně výjimečného kurativního použití po nepokryté infekci nebo infekční periodě Benzamidy − zoxamide (Electis) • Působí především kontaktně • Účinkuje preventivně • Působí specificky, narušuje dělení jader buněk (mitózu) u klíčících zoospor, zastavuje vývoj patogenu a proces infekce • Účinkuje specificky na peronosporomycety (oomycety) • Působí dlouhodobě 10–14 dní • Dodáván je v kombinaci s kontaktně a preventivně působícími fungicidními účinnými látkami • Nízké až střední riziko vzniku rezistence; dodržovat opatření k oddálení vzniku rezistence Dithiokarbamáty − mancozeb (typ Dithane, Novozir MN 80 New, Acrobat MZ, Curzate Gold, Curzate M, Electis, Mikal M, Ridomil Gold MZ WP, Ridomil Gold MZ Pepite) − metiram (Polyram WG, CabrioTop)

• Působí kontaktně a účinkují preventivně • Působí více bodově, zasahují do procesu dýchání • Vykazují široké spektrum účinnosti. Mají dobrou vedlejší účinnost na červenou spálu révy • Interval mezi ošetřeními 7–14 dní, podle infekčního tlaku, intenzity růstu a počasí • Jsou častým partnerem k rezistencí ohroženým fungicidním účinným látkám • Nejsou ohroženy rezistencí • Používat preventivně, zajistit dokonalé pokrytí ošetřovaných rostlin • Omezují dravého roztoče Typhlodromus pyri, populace Mikulov; v systému IP použít samostatně nebo i v kombinacích maximálně 2x v průběhu vegetace Etylfosfonáty − fosetyl–Al (Aliette Bordeaux, Mikal M, Profiler*, Verita) • Působí systemicky, pohyb v rostlině je akropetální (xylémem) i bazipetální (floémem) • Účinkuje pouze preventivně • Působí specificky, buduje odolnost rostlinných pletiv k infekci, ovlivňuje metabolismus aminokyselin a skladbu bílkovin, omezuje klíčení zoosporangií a blokuje růst mycelia • Účinkuje především na peronosporomycety (oomycety), má částečnou účinnost na některé další houby a bakterie • Působí dlouhodobě 12–14 (18) dní, velmi dobře chrání mladé části rostlin • Zpravidla je dodáván v kombinaci s kontaktně a preventivně působícími fungicidními účinnými látkami • Velmi nízké riziko vzniku rezistence • Vzhledem k vysoce systemickému působení a dlouhodobé účinnosti vhodný především pro preventivní použití v období významného ohrožení porostů (před květem, po odkvětu); nelze použít po nepokryté infekci nebo infekční periodě Fenylamidy (PA fungicidy) − metalaxyl–M (typ Ridomil) − benalaxyl–M (Fantic F) − oxadixyl (v minulosti typ Sandofan)

(6/2009)

• Působí kontaktně a systemicky, pohyb v rostlině je akropetální (xylémem) • Účinkují preventivně a kurativně (3–4 dny), mají částečnou antispolurační účinnost • Působí specificky, inhybují syntézu RNA • Účinkují pouze na peronosporomycety. (oomycety) • Působí dlouhodobě 10–14 dnů (pokud není snížená citlivost patogenu) • Dodávány jsou zásadně v kombinaci s kontaktně a preventivně působícími fungicidními účinnými látkami • Vysoké riziko vzniku rezistence • Cross-rezistence v rámci PA fungicidů • Rezistence plísně révové byla v minulosti v ČR prokázána, doporučeno použít maximálně 2× v průběhu vegetace; dodržovat další opatření k oddálení vzniku rezistence • Jsou vhodné především pro situace většího ohrožení porostů (pokud není snížená účinnost v důsledku nižší citlivosti patogenu) včetně výjimečného kurativního použití po nepokryté infekci nebo infekční periodě Fluopicolid (Profiler*) • Působí kontaktně a translaminárně • Účinkuje preventivně a krátkodobě kurativně (1–2 dny) • Působí specificky, narušuje tvorbu a distribuci spektinů, inhibuje uvolňování, mobilitu a klíčení zoospor a růst mycelia, omezuje sporulaci • Vykazuje specifickou účinnost na peronosporomycety (oomycety) • Nebezpečí vzniku rezistence není definováno Ftalimidy − captan (Captan 50 WP, typ Merpan) − folpet (typ Folpan, Fantic F, Melody Combi 43,5 WP, Pergado F*, Quadris Max, Ridomil Gold Combi Pepite) • Působí kontaktně a účinkují preventivně • Působí vícebodově v procesu dýchání • Vykazují široké spektrum činnosti; zejména folpet má dobrou vedlejší účinnost na šedou a bílou hnilobu hroznů, zpevňuje pletiva a výrazně omezuje výskyty padlí • Interval mezi ošetřeními 7–14 dní podle infekčního tlaku, intenzity růstu a počasí • Delší ochranné lhůty zohledňují riziko možnosti nepříznivého ovlivnění vinifikace • Jsou častým partnerem k rezistencí ohroženým fungicidním účinným látkám • Nejsou ohroženy rezistencí • Používat preventivně, zajistit dokonalé pokrytí ošetřovaných rostlin • Folpet je vhodný zejména pro situace, kdy je vyžadována současná účinnost na šedou hnilobu (při dokvétání a zapojování hroznů) a bílou hnilobu Kyanoacetamidy − cymoxanil (Curzate MZ, Curzate Gold, Tanos 50 WG)

• Působí kontaktně a translaminárně (lokálně systemicky) • Účinkuje preventivně a krátkodobě kurativně (1–2 dny), má částečnou antisporulační účinnost • Mechanismus působení není doposud přesně specifikován • Účinkuje především na peronosporomycety (oomycety) • Působí krátkodobě 7–10 dní, v rostlině je rychle metabolizován, doba účinnosti je dána dobou působení kontaktní složky přípravku • Dodáván je zásadně v kombinaci s kontaktně a preventivně působícími fungicidními účinnými látkami • Nízké až střední riziko vzniku rezistence; dodržovat opatření k oddálení vzniku rezistence • Vhodný především pro preventivní ošetření v situacích menšího ohrožení porostů, příp. pro krátkodobé kurativní použití po infekci nebo infekční periodě Měďnaté fungicidy − hydroxid Cu (Champion 50 WP, Funguran OH–50 WP, Kocide 2000) − oxichlorid Cu (Cuprocaffaro, Cuprocaffaro Micro*, Flowbrix, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC, Aliette Bordeaux, Ridomil Gold Plus 42,5 WP) − zásaditý síran Cu (Cuproxat SC) • Působí kontaktně a účinkují preventivně • Působí více bodově, do buněk pronikají ionty kovové mědi i komplexní sloučeniny mědi v chelátových vazbách • Mají široké spektrum účinnosti, vykazují velmi dobrou baktericidní účinnost • Při opakovaných použitích omezují růst a zpevňují pletiva, za vyšších teplot a vysoké vzušné vlhkosti mohou působit fytotoxicky (pozor na citlivé odrůdy, např. Muškát Ottonel) • Interval mezi ošetřeními 7–14 dní podle infekčního tlaku, intenzity růstu a počasí • Jsou častým partnerem k rezistencí ohroženým fungicidním látkám • Nejsou ohroženy rezistencí • Používat preventivně, zajistit dokonalé pokrytí ošetřovaných rostlin • Jsou vhodné zejména pro poslední ošetření, kdy zajistí nejlepší ochranu starých listů, příznivě ovlivní vyzrávání réví a rezidua mědi zdravotní stav moštu • V integrované produkci limit 2 kg Cu/ha/. /rok, v ekologickém vinohradnictví 6 kg Cu/. /ha/rok QiI fungicidy – kyanoimidazoly − cyazofamid (Mildicut*) • Účinkuje preventivně a krátkodobě kurativně (1 den) • Působí kontaktně a translaminárně • Působí specificky, narušuje proces dýchání,

265

působí v Qi místě cytochromálního komplexu bc1, zabraňuje uvolňování zoospor, inhibuje pohyb zoospor a omezuje sporulaci • Vykazuje specifickou účinnost na peronosporomycety (oomycety) • Je středně až vysoce ohroženy rezistencí; dodržovat opatření k oddálení vzniku rezistence QoI fungicidy − strobiluriny n azoxystrobin (Quadris, Quadris Max) n pyraclostrobin (Cabrio Top) − famoxadone (Tanos 50 WP) − fenamidone (Verita) • Strobiluriny – původně přírodní látky vylučované některými stopkovýtrusými houbami na obranu proti mikromycetám • Látky z různých chemických skupin (strobiluriny: metoxyakryláty–azoxystrobin, metoxykarbamáty–pyraclostrobin, oximinoacetáty – proti padlí používané kresoxim–methyl a trifloxystrobin), oxazolidinediony: famoxadone, imidazolinony: fenamidone, jednotlivé skupiny mají velmi rozdílné vlastnosti • Působí kontaktně, translaminárně a některé i systemicky (azoxystrobin) – v rostlině se pohybuje akropetálně xylémem, některé působí mezostemicky • Účinkují preventivně a kurativně a některé i eradikativně, inhibují klíčení spor a růst mycelia, omezují sporaci • Mají specifickou účinnost, inhibují mitochondriální respiraci (blokují Qo místo cytochromu b, následně dochází k blokování přenosu elektronů mezi cytochromem b a c1, k zastavení produkce ATP a k narušení energetického cyklu houby) • Působí dlouhodobě, interval 8–14 dní (pokud není snížena citlivost patogenu) • Strobiluriny mají rozdílné, velmi široké spektrum účinnosti (peronosporomycety, houby vřeckovýtrusé, stopkovýtrusé i nedokonalé); famoxadone a fenamidone jsou účinné především proti peronosporomycetám (oomycetám) • Jsou vysoce ohroženy rezistencí • Cross-rezistence v rámci QoI fungicidů • Rezistence plísně révové byla v ČR prokázána (azoxystrobin); doporučeno použít maximálně 2× v průběhu vegetace a důsledně střídat s přípravky s odlišným mechanismem působení; dodržovat další opatření k oddálení vzniku rezistence • QoI fungicidy používat zásadně preventivně. Sledovat účinnost, při zjištění poklesu ini-. ciovat ověření citlivosti populace patogenu * V současné době probíhá registrační řízení

266

(6/2009)

Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – III. část Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF MZLU v Brně

Při kultivaci meziřadí vinic našly z hlediska vývoje uplatnění různé typy mechanizačních prostředků. Nejběžnější byly bezpochyby radličkové kypřiče v různém provedení, ale také talířové brány nebo rotační kypřiče. Graf 1 naznačuje vývoj pracnosti při provádění této operace, která se v současnosti pohybuje kolem 1,7 h.ha-1. Nejnovější kypřiče využívané ve vyspělých vinohradnických státech pak směřují ke konstrukci adaptérů k multifunkčním nosičům v podobě kypřičů, které umožňují současně kultivaci dvou meziřadí při jednom průjezdu. Pracnost tak lze snížit až na 0,8 h.ha-1.

Graf 2: Hodnoty pracnosti při mulčování meziřadí

životní prostředí. Přibližně v polovině 80. let minulého století začínají být do pěstitelské praxe zaváděny nožové výkyvné sekce. K jejich největšímu rozšíření pak došlo v 90. letech minulého století, kdy byl jejich sortiment navíc doplněn o další konstrukční varianty v podobě výkyvných vyžínacích sekcí s různými typy pracovních orgánů. Snížení pracnosti naznačuje graf 3.

Graf 1: Hodnoty pracnosti při kultivaci meziřadí V souvislosti s postupným uplatňováním zásad integrované produkce a přechodem pěstitelů k tomuto systému došlo v 90. letech minulého století k postupnému zavádění zatravněného meziřadí do vinic. Pro údržbu rostlinného pokryvu začaly být využívány traktorové nesené mulčovače. V současnosti patří tyto stroje k základnímu mechanizačnímu vybavení většiny podniků. Pracnost se u této operace pohybuje kolem 1,5 h.ha-1. Nejnovější typy těchto strojů jsou řešeny jako dvořádkové adaptéry, které snižují celkovou pracnost o polovinu (graf 2). Vývoji v oblasti technologií a uplatňovaných mechanizačních prostředků se nevyhnuly ani stroje pro údržbu příkmenných pásů vinic. Standardní ruční nářadí bylo ve velkovýrobních podmínkách nahrazeno v 70. a 80. letech využitím herbicidních rámů. Toto řešení umožnilo výraznou úsporu pracnosti až o 97 % (graf 3). Na druhou stranu nelze opomíjet nárůst nákladů na herbicidní přípravky a jejich negativní dopad na

Graf 3: Hodnoty pracnosti při kultivaci příkmenných pásů vinic Oblast chemické ochrany vinic a využívaných mechanizačních prostředků představuje z pohledu vinohradnictví klíčovou roli. Postřikovače různé konstrukce, které byly využívány v 70. letech minulého století, byly postupně nahrazovány výkonnějšími typy rosičů s nižší spotřebou postřikové kapaliny. Pracnost se tak snížila z 2,5 h.ha-1 na 0,9–1,7 h.ha-1 v závislosti na celkovém objemu zásobní nádrže a s ním související potřebě plnění. Za vrchol v oblasti aplikační techniky lze v současnosti považovat rosiče v podobě víceřádkových adaptérů k multifunkčním nosičům nářadí, které se začínají rozšiřovat už i v podmínkách ČR. Jejich přednos-

(6/2009)

tí je zejména včasnost provedení zásahu, kterou lze dosáhnout díky vysoké výkonnosti až 5 ha.h-1 (graf 4).

267

Z rozborů hodnot pracnosti v předcházejícím cca 40letém období, které jsou uvedeny v grafech 1–4, vyplývá, že jak u pracovních operací spojených s údržbou meziřadí a příkmenných pásů vinic, tak také u pracovních operací spojených s chemickou ochranou porostů došlo k jejich výraznému snížení. Hlavním důvodem je vývoj moderních systémů pro provádění kultivací meziřadí a příkmenných pásů a jejich dostupnost širokému okruhu uživatelů. Slučování těchto dvou operací při využití kultivátorů s oboustrannými výkyvnými sekcemi znamená citelné snížení pracnosti. Dalším příkladem mohou být víceřádkové adaptéry nesené na multifunkčních portálových nosičích, jejichž širší zavedení do pěstitelské praxe lze v podmínkách ČR postupně očekávat zejména u koncentrovaných ploch v nadcházejícím období. Jejich efekt vynikne zejména při provádění kultivačních zásahů, kdy mohou ošetřovat 2 meziřadí, a při chemické ochraně, kdy jsou ošetřovány současně až 4 řady.

Graf 4: Hodnoty pracnosti při chemické ochraně vinic

Světová konjunktura: Dynamika přichází z Nového světa Poslední statistiky OIV o situaci vinařství ve světě v r. 2007 potvrzují tendenci pozorovanou v posledních letech. Zatímco v zemích EU vinice, výroba i spotřeba klesají, v zemích Nového světa je situace opačná, tyto faktory s výjimkou výroby v r. 2007 neustále rostou. Vinice v EU se neustále zmenšují, v r. 2007 se dostaly na rozlohu 3,844 mil. ha, což je pokles o 36 000 ha ve srovnání s r. 2006, srovnatelný s průměrným zaznamenaným ústupem rozlohy v r. 2000–2007 (40 000 ha/rok). Země Nového světa stále zvětšují rozlohu svých vinic: +27 000 ha celkově, s citelným nárůstem v Jižní Americe (+15 000 ha) a v Austrálii/Novém Zélandu (+8 000 ha). Celkově se plocha vinic ve světě stabilizovala na 7,9 mil. ha. Světová produkce v r. 2007 poklesla: mezi 263,1 a 270,3 mil. hl, tj.. -5,7 až -8,2 % ve srovnání s r. 2006. Tento pokles se týká především EU, ale i na jižní polokouli je úroda stejně malá. Světová spotřeba vín v r. 2007 je někde mezi 235,3 a 245,9 mil. hl a ukazuje na odmlku ve srovnání s r. 2006: (-0,1 mil. hl) ve vývoji světové poptávky po vínech. Tato stabilizace následuje po 5 letech neustálého nárůstu se ziskem 1,5 mil. hl/rok. Rozpětí mezi výrobou a spotřebou v r. 2007 se zmenšuje, dosahuje 26,1 mil. hl oproti 45,9 mil. v r. 2006. Podle OIV je tato situace příznivá pro zvýšení kurzu stolních vín bez geografického označení. Rytmus každoročního růstu mezinárodního obchodu v r. 2007 zůstává velmi významný. Po poklesu v r. 2000 světový vinařský a vino-

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostﬁedky pro vinohradnictví

hradnický obchod nastartoval po r. 2001 nárůst. Světový obchod dosáhl. v r. 2007 v absolutních číslech 91,3 mil. hl (+8,4 %/2006). Tento objem představuje v relativních číslech téměř 38 % světové spotřeby. Z tohoto růstu těžily hlavně země jižní polokoule (Oceánie a Jižní Afrika), jakož i USA, které jako světový trh dále prosperují. Jižní Amerika je nejdynamičtějším světovým vinařským regionem: získala téměř 2 podílové body ze světového trhu v objemu mezi r. 2006 a 2007 a dosáhla exportem 9,6 mil. hl 11 % světového trhu. Šestice nových exportérů (jižní polokoule a USA) dále dobývá světový trh, když dosáhla 28 % celkové výměny v r. 2007 (26,6 % v r. 2006, a 25,3 % v r. 2005). (Pramen: OIV) (ako) Austrálie: Albarino, odrůda budoucnosti Australští enologové věří v budoucnost Albarino, bílé odrůdy původem ze severozápadního Španělska, která se velmi dobře přizpůsobuje záludnostem australského podnebí. Sam Miranda, vinař z King Valley, který lahvuje Albarino pod značkou Symphonia, odhaduje, že tato odrůda může zastínit i Pinot Grigio, jemuž je blízký, ale má větší aromatický potenciál. „Vysazený v mírném podnebí plodí Albarino křupavé bobule, s přirozenou kyselinkou, schopnou vytvořit víno živého citronového typu, s větším objemem v ústech než Pinot Grigio.“ Pět vinařství v King Valley už pěstuje Albarino. Podle vitisphere.com (ako)

90Kč ,93 (vč. (vã. 9% 5% DPH) DPH)

Autofii: ãoc. Ing. Pavel Zemánek, PhD., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

268

(6/2009)

Mezinárodní konference o nových odrůdách révy ve Znojmě Jejím hlavním cílem bylo seznámení členů obou sdružení a odborné veřejnosti s novými odrůdami vinné révy, jež byly po roce 2000 zapsány do Státní odrůdové knihy ČR, kterou spravuje ÚKZÚZ Brno. Poslední setkání tohoto významu na Moravě proběhlo v roce 1995, kdy Šlechtitelská stanice vinařská ve Znojmě slavila 100. výročí svého vzniku. Právě skončené konference o nových odrůdách se zúčastnili prakticky všichni šlechtitelé z ČR a sousedního Rakouska. Mezi přednášejícími byly takové osobnosti jako prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., z Lednice na Moravě, Lubomír Glos z Moravské Nové Vsi, Ing. Ludvík Michlovský z Perné, RNDr. Zdeněk Habrovanský z Polešovic. Z Rakouska přijel vnuk prof. Dr. Franze Zweigelta – Herfried Zweigelt z Langelois, dále syn propagátora vysokého vedení systému Lenze Mosera – Sepp Moser z Rohrendorfu u Kremže a paní Dr. Gertrude Mayer ze LWS Klosterneuburg, spoluautorka nových odrůd Blauurger a Rossler. Úvodní přednáškou o historii šlechtění révy na Moravě zahájil prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., který pak pokračoval charakteristikou nových odrůd, jež vyšlechtil či se podílel na jejich vyšlechtění jako spoluautor: Cerason, Laurot, Malverina, Neronet a Rubinet. S přehledem všech nových moštových odrůd ve Státní odrůdové knize ČR seznámila Ing. Ivana Ludvíková z ÚKZÚZ Brno – odrůdová stanice Znojmo, Oblekovice. Představila nové odrůdy zařaze-

né do SOK ČR v letech 2001–2005: Agni, Ariana, Auxeroi, Cabernet Moravia, Dornfelder, Hibernal, Kerner, Laurot, Lena, Malverina, Rubinet a Vrboska. Představila také čtyři nové odrůdy révy, které byly zařazeny v roce 2008: Rinot, bílá od- Zleva Z. Habrovanský, J. Čepička, V. Kraus a přednášející růda ze ŠSV Perná, kte- L. Michlovský rá vznikla křížením odpřednášela Dr. Gertude Mayer z Rakouska o odrůd Merzling x (SV x RŠ), modrá odrůda Cerůdách vyšlechtěných ve LWS Klosterneuburg – rason od prof. Ing. V. Krause, CSc., jež vznikZweigeltrebe, Blauburger a Rossler. Zkušenosti la křížením odrůd (FR x SV) x (Merlot x Seibel s pěstováním odrůdy Zweigeltrebe, která je nej1366), modrá odrůda Fratava od Lubomíra Glovíce pěstovanou modrou odrůdou v Rakousku, se, vzniklá křížením FR x SV, a modrá odrůda diskutoval Herfried Zweigelt z Langelois. Sepp Sevar ze ŠSV Polešovice, vzniklá křížením odrůd Moser mluvil o svém otci, jeho výzkumné činSV x SV. Dále charakterizoval Ing. Ludvík Michností v pěstování i propagování vysokého vedelovský z Perné odrůdy Aurelius, Agni, Ariana ní v Rakousku a na Moravě a také o firmě Vinařa Pálava. Ing. St. Málek ze ŠSV Velké Pavlovice ství Lenz Moser, o kterou otec přišel v 70. letech charakterizoval odrůdu André, RNDr. Zd. Habrominulého století, kdy ji koupila společnost Trauvanský ze ŠSV Polešovice uvedl svoje zkušenosbi soda, později pak AG Linz. Dnes je Vinařství ti s odrůdami Muškát moravský a Sevar. Ing. JaLenz Moser největší vinařskou firmou Rakouska. roslav Tomášek ze SZV Znojmo představil znoV rámci představování jednotlivých odrůd měli jemské odrůdy z Ampelosu, ŠSV Znojmo: Veriúčastníci konference možnost ochutnat vzorky tas a Vrboska. Odpolední blok zahajoval přednášvšech těchto nových odrůd vinné révy. kou Lubomír Glos o své odrůdě Cabernet MoraIng. Jaromír Čepička, CSc., SZV Znojmo via a především o svých zkušenostech s pěstováFoto: Ing. Jaroslav Tomášek, SZV Znojmo ním ve vinici a výrobou vína této odrůdy. Pak

Význam draslíku pro révu vinnou a víno Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 1. Význam draslíku pro révu vinnou a víno Draslík je jedním z hlavních makroprvků důležitých pro růst a vývoj révy vinné a tvorbu kvalitativních parametrů hroznů a vína. Obsah draslíku v půdě je závislý na hnojení, ale také na přirozených podmínkách stanoviště. Minerální složení půdy je totiž jednou z velmi významných složek „terroir“ stanoviště. Draslík jako významný makroprvek ovlivňuje příjem vody a celkové hospodaření s vodou. Zúčastňuje se mnoha enzymatických reak-

cí, které většinou přímo souvisí s tvorbou kvality hroznů a ukládáním zásobních látek. Draslík podporuje vyzrávání jednoletého dřeva a pozitivně působí na zvýšení mrazuodolnosti. Při nedostatku draslíku je réva citlivá na napadení chorobami. Na listech se nedostatek projevuje nekrotizací okraje listů a zbarvením listové čepele mezi žilkami do červena u modrých odrůd. U bílých odrůd je toto zbarvení hnědé, červenohnědé nebo nafialovělé. Listy nekrotizují a usychají. Při silném nedostatku může k uvadání a opadu listů docházet i v průběhu vegetace

(červenec–srpen). Nedostatek draslíku se může podílet i na vadnutí hroznů (traubenwelke). Nadbytek draslíku může blokovat příjem hořčíku a zesilovat příznak fyziologického vadnutí třapiny. Vysoký obsah draslíku negativně ovlivňuje kvalitu vína. Mezi obsahem draslíku a pH moštu totiž existuje pozitivní korelační závislost. Vysoký obsah draslíku proto většinou vede k vysoké hodnotě pH a nízkému obsahu kyselin. Dochází rovněž ke změnám v poměru mezi kyselinou vinnou a jablečnou.

(6/2009)

Hodnota pH je jedním z nejdůležitějších parametrů kvality hroznů a vína. Mošty s vysokým pH mají sklon k oxidaci a rozvoji nežádoucích mikroorganismů, nižšímu obsahu kyselin, chuť vína je prázdná, plochá a krátká, u červených vín dochází ke snížení kvality barvy a stability. RÜHL (1989) zjistil, že koncentrace draslíku v listovém řapíku je ve vztahu k hodnotě pH moštu. Vyšší koncentrace draslíku v listech potom vede k nižšímu obsahu kyselin ve víně. Při vysokém obsahu draslíku se mohou ve zvýšené míře vytvářet soli s kyselinou vinnou a vypadávat v průběhu chladové stabilizace vína. Při nekvalitně provedené stabilizaci potom mohou vypadávat v nalahvovaném víně. Vysoký obsah draslíku v bobulích může vést také ke snížení poměru mezi kyselinou vinnou a kyselinou jablečnou. Nedostatek draslíku je naproti tomu spojený s nízkou hodnotou pH moštu a vysokým obsahem kyselin. WEHMEIER (2002) uvádí, že vysoký obsah draslíku v hroznech vede ke snížení obsahu asimilovatelného dusíku a amonných iontů. MPELASOKA aj. (2003) rovněž uvádí rozdělení draslíku v jednotlivých částech bobule: semena (2,21–3,29 mg/g), slupka (4,76–8,82 mg/. /g) a dužnina (1,29–2,88 mg/g). Nejvyšší obsah draslíku se objevuje ve slupce. Je proto možné předpokládat, že u červených vín vyráběných macerací hroznů bude docházet i k výraznější extrakci draslíku z bobulí a vyššímu obsahu draslíku v červených vínech. Harmonická výživa draslíkem a vyrovnané poměry draslíku v révovém keři jsou základem produkce kvalitního vína. 2. Poměry draslíku v půdě a révovém keři Draslík je z půdy přijímán kořenovým systémem a je rozváděn do všech nadzemních částí révového keře. Obsah draslíku v jednotlivých

Podnožová odrůda Pravokořenné SO4 Cosmo 2 420 A 420 A c.11 Kober 5BB 125 AA 161-49 1103 P 1447 P 779 P 140 Ru 93-5 41 B 1202 143 A 16-16 5004-846 44-53 C 106-8 554-5

Obsah draslíku v listech v době nasazování plodů v % 1,36 bc 1,56 b 1,24 c 0,95 c 1,14 c 1,28 bc 1,23 c 1,24 c 1,13 c 1,26 bc 1,24 c 0,99 c 1,48 bc 1,39 bc 0,96 c 1,54 bc 1,28 bc 1,31 bc 2,05 a 1,24 bc 1,26 bc

Obsah draslíku v listech v době zaměkání v % 1,46 b 1,90 a 1,28 bc 0,95 c 1,25 bc 1,41 b 1,30 bc 1,23 bc 1,18 bc 1,12 bc 1,20 bc 0,88 c 1,52 ab 1,43 b 1,09 bc 1,37 bc 1,32 bc 1,53 ab 1,70 ab 1,33 bc 1,00 bc

269

Obsah draslíku v moštu v g.l-1 0,81 bc 0,92 a 0,77 cd 0,69 b 0,73 cd 0,77 c 0,74 cd 0,71 cd 0,76 cd 0,76 cd 0,73 cd 0,64 d 0,85 b 0,81 bc 0,69 d 0,85 b 0,90 ab 0,77 c 0,79 bc 0,75 cd 0,71 d

Tabulka 1: Obsah draslíku v listech a moštu u odrůdy Croatina na 20 různých podnožích podle BRANCADORO aj. (1994) nadzemních orgánech keře se mění v průběhu vegetačního období. Po období zaměkání bobulí většinou dochází k výraznému zvýšení obsahu draslíku v bobulích, díky přesunu draslíku z listů. Diagram 1 ukazuje procentický podíl draslíku v několika částech révového keře ve 3 fenofázích u odrůdy Chenin blanc na podnoži 99R podle CONRADIE (1981). V průběhu svého vývoje jsou bobule nejvýraznějším příjemcem draslíku, zejména v období od zaměkání bobulí do sklizně hroznů. Rovněž WILLIAMS aj.,(1987) uvádí, že v době sklizně hroznů se v bobulích nachází i více než 60 % z celkového obsahu draslíku v nadzemní části keře. Při výrazném příjmu draslíku bobulemi se hromadí vyšší množství než to, které keř přijímá. Od zaměkání do sklizně hroznů proto ob-

Diagram 1: Procentické poměry draslíku v révovém keři podle CONRADIE (1981)

sah draslíku v kmínku, kořenech, letorostech a listech klesá (CONRADIE, 1981). Tyto rozdíly proto naznačují, že významné množství draslíku akumulovaného v bobulích v tomto období je do nich přiváděno z jiných orgánů keře (MPELASOKA aj., 2003). Příjem vody a živin kořenovým systémem závisí na struktuře kořenového systému, půdních podmínkách a fyziologických dějích v nadzemní části keře, zejména na fotosyntéze a transpiraci. Rovněž půdní struktura a textura mají významný vliv na dostupnost živin pro rostlinu. Půdy s vyšším obsahem organické hmoty umožňují většinou lepší dostupnost živin. Půdy s vysokým podílem jílovitých částic vážou draslík a snižují jeho dostupnost pro rostlinu. Draslík přístupný pro rostlinu se nachází v půdním roztoku, organické hmotě a jako výměnné kationy v půdních minerálech. Dostupnost draslíku ovlivňuje i hodnota pH půdy. Při nižších hodnotách pH a koncentraci Ca v půdním roztoku se uvolňuje více draselných kationů z jílovitých minerálů. 3. Význam podnože pro příjem draslíku Je rovněž známou skutečností, že podnožová odrůda má významný vliv na minerální výživu ušlechtilé odrůdy. BRANCADORO aj. (1994) sledovali úlohu podnoží ve vztahu k obsahu draslíku v listech a moštu u 20 různých podnoží. Mezi jednotlivými podnožemi zjistili významné rozdíly, jak ukazuje tabulka 1. Podobné hodnocení v podnožovém pokusu probíhá i v Ústavu vinohradnictví a vinařství v Lednici, kdy rok 2008 byl prvním ročníkem hodnocení. Diagram 2 ukazuje výsledky hodnocení s odrůdou Hibernal. Pokus je prováděn

(6/2009)

270

Diagram 2: Obsah draslíku (K) v listových řapících u odrůdy Hibernal na různých podnožích rovněž s odrůdou Cerason. I když jsou výsledky prozatím jednoleté, ukazují rovněž trend významného vlivu podnožové odrůdy na příjem draslíku. Z diagramu je zároveň dobře vidět pokles obsahu draslíku v listových řapících po zaměkání bobulí, který souvisí s translokací draslíku z listů do bobulí. I tyto zatím jednoleté výsledky prokazují vliv podnože prokázaný v mnoha zahraničních výzkumech. Výsledky je možné porovnat rovněž s analytickými rozbory hroznů, kde podnože s nejvyšším obsahem draslíku v listových řapících (Kober 125 AA, Craciunel 2 a Teleki 5C) vykazovaly i vyšší hodnotu pH moštu a v případě Craciunel 2 a Teleki 5 C i nižší obsah kyselin. Obsah draslíku v hroznech může být ovlivněn také kvalitou provedení zelených prací. Zvýšená hustota listových stěn a zastínění hroznů zvyšují obsah draslíku. Dobré oslunění a odlistění v zóně hroznů napomáhá harmonizaci obsahu draslíku v bobulích. 4. Obsah draslíku ve vínech ve vztahu k odrůdě Obsah draslíku ve víně může být jednak charakteristikou daného „terroir“, může naznačovat problémy ve výživě révy vinné. Může však být ovlivněn i použitou technologií zpracování hroznů.

Odrůda

Podnož

Hibernal

Kober 5 BB Kober 125 AA Craciunel 2 Teleki 5 C Amos Börner K1xSO4

Hmotnost 100 bobulí v g 158,28 158,26 156,78 148,30 152,64 174,14 168,92

Přesto však je možné autenticitu potravinářských výrobků, a tudíž i vína, hodnotit na základě obsahu a složení některých skupin organických a anorganických sloučenin. Minerální látky jsou velmi významné pro stanovení geografického původu vín. Tabulka 3 ukazuje výsledky získané při hodnocení minerálních látek u 27 moravských vín s cílem získat přehled o obsahu těchto látek v jednotlivých odrůdách. Odrůda André Frankovka Modrý Portugal Zweigeltrebe Ryzlink rýnský Ryzlink vlašský Rulandské bílé Chardonnay Rulandské šedé Sauvignon Neuburské Veltlínské zelené Muškát moravský

Obsah K (mg.l-1) 901,50±115,26 777,50±101,12 998,50±33,23 920,83±87,15 705,67±373,61 640,00 1062,33±274,46 935,00±274,36 1120,00 681,00±57,98 976,00 1015,00 905,00

Tabulka 3: Hodnocení obsahu draslíku podle odrůd révy vinné ve 27 vzorcích moravských vín

pH 3,10 3,24 3,22 3,30 3,10 3,25 3,11

Titrovatelné kyseliny (g.l-1) 8,30 8,40 8,00 7,50 7,70 8,40 8,20

Cukernatost (°NM) 22,80 22,40 22,40 21,80 22,40 22,90 22,90

Tabulka 2: Kvalitativní parametry hroznů v podnožovém pokusu s odrůdou Hibernal

Nejvyšší obsah draslíku (K) byl zjištěn u „burgundských odrůd“, jmenovitě u odrůdy Rulandské bílé. Jedná se o vzorky č. 19 (Rulandské bílé – 1 265,00 mg.l-1) a č. 18 (Rulandské bílé – 1 172,00 mg.l-1). Zajímavé je zjištění, že nejvyšší obsah draslíku byl zjištěn v bílých vínech. V případě vzorků Rulandského bílého se jedná o vína z velmi rozdílných lokalit a jiných vinařských podoblastí. Nejnižší obsah draslíku byl analyzován rovněž v bílých vínech, z odrůdy Ryzlink rýnský. Jedná se o vzorky č. 14 (Ryzlink rýnský – 447,00 mg.l-1) a č. 13 (Ryzlink rýnský – 536,00 mg.l-1). S draslíkem a jeho vlivem na kvalitu hroznů a vína se můžeme setkat ve vinohradnictví a vinařství na každém kroku. Jeho pozitivní i negativní vliv na kvalitu vína je třeba vždy dobře hodnotit. V případě neharmonických poměrů tohoto makroprvku v půdě je třeba hledat možnosti nápravy. Vzhledem ke komplexnosti vztahu půda, révový keř, hrozny a víno se jedná o dlouhodobý a složitý proces. Použitá literatura BRANCADORO, L., VALENTI, L., REINA, A., SCIENZA, A., 1994: Potassium content of grapevine dutiny the vegetative period: The role of the rootstock. Journal of Plant Nutrition, 17, 2165–2175. CONRADIE, W. J., 1981: Seasonal uptake of nutrients by Chenin blanc in sand culture:. II. phosphorus, potassium, calcium and magnesium. South African Journal for Enology and Viticulture 2, 7–13. MPELASOKA, B. S., SCHACHTMAN, D. P., TREEBY, M. T., THOMAS, M. R., 2003: A review of potassium nutrition in grapevines with special emphasis on berry accumulation. Australian Journal of Grape and Wine Research,. p. 154–168. RÜHL, E. H., 1989: Uptake and distribution of potassium by grapevine roostocks and its implication for grape juice pH of scion varieties. Australian Journal of Experimental Agriculture 29, 707–712. WILLIAMS, L. E., BISCAY, P. SMITH, R. J., 1987: Effect of interior canopy defoliation on berry composition and potassium distribution in Thompson Seedless grapevines. American Journal of Enology and Viticulture 38, 287– 292. WEHMEIER, G. H., 2002: Use of decision tree analysis to evaluace the effects of viticultural variables on wine chemistry. MS thesis. UC Davis, Department of Food Science.

(6/2009)

271

Historie šlechtění vinné révy ve Znojmě Ing. Jaromír Čepička, CSc., Znojmo

Začátkem dvacátých let minulého století bylo započato s křížením evropských odrůd s révou americkou s cílem vyšlechtit nové odrůdy odolné vůči révokazu i houbovým chorobám, toto šlechtění prováděli A. Stummer a prof. . F. Frimmel (od roku 1928 do roku 1938). Smutným mezníkem je rok 1938 – zábor Znojma do Říše a přechod stanice pod správu Výzkumného ústavu v Klosterneuburgu, a tím byla dvacetiletá šlechtitelská práce zničena. Veškeré klony i semenáčky ze Strachotic byly odvezeny do ústavu v Klosterneuburgu. Po skončení války se C. Míša v roce 1945 vrátil na šlechtitelskou stanici ve Znojmě. Nejdříve musela být opravena budova stanice a stratifikační skleník. Započalo se s novošlechtěním a udržovacím šlechtěním révy. V šedesátých létech stanice sloužila jako poradna pro pěstitele, především pro

nově budovaná jednotná zemědělská družstva. Ke konci padesátých let přišel na šlechtitelskou stanici Ing. Miroslav Zbořil a po něm převzali šlechtitelské práce Miroslav Goldhammer a Ing. Jindřich Ševčík. Několik let na stanici působili jako pomocní šlechtitelé Ing. Jaromír Čepička a Ing. Jaroslav Tomášek. Od roku 1966 se postupně přenášela činnost do Vrbovce, neboť pozemky šlechtitelské stanice byly určeny pro zástavbu rodinných domů. Během dlouhé činnosti ve šlechtění bylo získáno na 100 000 nových hybridů révy, které jsou dodnes základem pro další výběr nových odrůd. V roce 2001 byla zapsána do SOK odrůda Veritas (Ryzlink červený x Bouvierův hrozen) a v roce Vrboska (Tramín červený x Ča-. baňská perla). Výrazných výsledků dosáhla stanice na úseku udržovacího šlechtění, byly za-

psány klony Veltlínského zeleného Zn 1/45, 1/54 a 10/48. V roce 1996 byla stanice privatizována na Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská, a. s., Znojmo. V současné době je jednatelem společnosti Ampelos ŠSV, a. s., Znojmo Bc. Lukáš Kylián. Hlavním úkolem společnosti v oblasti šlechtění je udržovací šlechtění u bílých odrůd Aurelius, Chardonnay, Kerner, Muškát moravský, Müller Thurgau, Pálava, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Sylvánské zelené, Tramín červený, Veltlínské zelené, Veritas a Vrboska. Z modrých odrůd udržuje společnost André, Cabernet Sauvignon, Merlot a Rulandské modré, ze stolních odrůdy Chrupka bílá a červená, Julski Biser a Pannonia Kincse. Z podnoží jsou to Amos, Kober 5BB, LE – K/1, SO 4, Teleki 5C a 125 AA.

3. ročník Žernoseckého koštu Mikroregion Porta Bohemica je složen z 10 obcí, v okolí skalní soutěsky u obce Velké Žernoseky, kterou vstupuje řeka Labe do Českého středohoří a která se nazývá Porta Bohemica – Brána Čech. Tradice vinohradnictví a vinařství v obcích mikroregionu, zejména Velké a Malé Žernoseky, Žalhostice a Kamýk, sahá hluboko do středověku, v současné době jsou vinice hlavně v obojích Žernosekách, Žalhosticích a Michalovicích. Po třech úspěšných minulých ročnících (včetně přípravného 0. ročníku) se tato ryze místní výstava stává tradicí s velikou návštěvností, počet návštěvníků (asi 800) proti loňsku vzrostl skoro 3×. O velkém zájmu svědčí i okolnost, že z Prahy byl na košt vypraven zvláštní autobus. Letos byla také lépe zajištěna doprava, na košt bylo možné dojet i turistickým vláčkem, lodí Porta Bohemica nebo přívozem. Vína vystavovalo 16 vinařů z mikroregionu, 4 z okolí, kteří nabídli návštěvníkům 61 vzorků.

Každý vystavovatel nabízel svá vína u samostatného stolku. Veřejné ochutnávce předcházelo odborné hodnocení vín všech vystavovaných vín a diskuse vinařů s hodnotiteli. Hodnocena byla jen vína malovinařů a zahrádkářů, kteří neuvádějí svá vína do prodeje. Čestným uznáním bylo odměněno 7 nejlepších vín a vinařů z mikroregionu: Doc. Ing. Z. Antoše RR, VZ a J. Steklého RB ze Žalhostic, P. Málka TRČ a Ing. A. Svatoše 2× MT z V. Žernosek a JUDr. Bulína Chd z M. Žernosek. Šampionem malovinařů mikroregionu se stalo víno Müller Thurgau 2008 z vinice Velké Žernoseky Ing. Aleše Svatoše, CSc. Úroveň vín se každým dalším koštem lepší, hlavní zásluhu má na tom Ing. František Kupsa, jednatel Žernoseckého vinařství, s. r. o., svými radami a přísným hodnocením. V nevyhlášené soutěži o nejnavštěvovanější stolek zvítězil JUDr. Pavel Bulín se svými víny z Malých Žernosek.

Vinařský triatlon Němčičky 2009 TJ Sokol Němčičky uspořádá v sobotu 20. června již druhý ročník úspěšného sportovního kládní s vinařskou tematikou. Vinařský triatlon, který se odehraje v místním sportovním areálu a přilehlém okolí, přivítá sportovce a milovníky vína (ale i vinaře!) již v brzkých ranních hodinách – první část, odehrávající se na pěkné němčičské (téměř) padesátce, bude odstartována již v osm hodin, přičemž prezence účastníků proběhne půl hodiny předem. Po plavání nasednou vinní sportovci na kola a po zahřívacím stoupání nedalekým svahem lyžařské sjezdovky budou před sebou mít asi šestnáct kilometrů pěknou jihomoravskou krajinou – vinice budou střídat lesy, svahy budou přecházet v jízdu z kopce a polní cesty v asfaltové. Konec cyklistic-

Součástí akce byla bohatá výstava historických fotografií, písemností a dalších archiválií o vzniku obce Velké Žernoseky a Litoměřicku, včetně promítání filmu o vinařství na Litoměřicku, dobový jarmark s nabídkou řemesel, pravá cimbálová kapela, organizátoři nezapomněli ani na předání dárků čestným hostům žernoseckým vinařům-seniorům, už 79letým pánům Antonínovi Hrabkovskému a Martinu Zálešákovi. Poděkování za dobrou přípravu akce patří opět zejména starostce Velkých Žernosek Ludmile Pafelové a Aleně Balcarové z Mikroregionu Porta Bohemica a Františku Kupsovi, který vedl odborné hodnocení, a všem dalším hodnotitelům, známým vinařským odborníkům, Ing. J. Podrábskému, Vl. Šuhájkovi, Ing. M. Láskovi a M. Ševicovi a samozřejmě všem dalším, kteří přispěli svou prací k průběhu koštu. Milan Singer, Žalhostice

ké etapy bude opět u lyžařského vleku, kde se závodníci případně přezují, rychle občerství a budou moci vyrazit na poslední úsek cesty: asi pětikilometrový běh do sklepní lokality Kraví hora v sousedních Bořeticích, kde na ně bude číhat občerstvovací stolek v podání kravihorského prezidenta V. Petráska. Cílová páska Vinařského triatlonu bude opět ve sportovním arálu v Němčičkách. Pro všechny účastníky jsou zajištěny dárkové předměty s vinařskou tematikou a víno, pro vítěze pak hodnotné ceny ve formě předmětů lahvovitého tvaru. Občerstvení zajištěno, diváci a povzbuzovatelé závodících vinařů a milovníků vína vítáni! Více informací se dozvíte na www. sportnemcicky.cz v sekci „Akce“. (ss)

(6/2009)

272

Srovnání vybraných rosé vín z pohledu zdraví prospěšných látek obsažených ve víně Ing. Michal Kumšta; Ing. Radek Sotolář, Ph.D.; Ing. Petra Bábíková; Ing. Mojmír Baroň; Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta Lednice, Ústav vinohradnictví a vinařství

Úvod V současné době se růžová vína stávají velmi žádaným, do určité míry i módním produktem, což je však z pohledu problému s odbytem domácích červených vín i vítaným způsobem využití modrých hroznů. To je zvláště důležité v ročnících, kdy klimatické podmínky nedovolí produkci modrých hroznů pro charakterní červená vína, což jsou v našich podmínkách za posledních 10 let dvě třetiny ročníků. Růžová vína se u nás vyrábějí z tradičních odrůd révy vinné, jako jsou Rulandské modré, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, Frankovka a Cabernet Moravia, což jsou v podstatě odrůdy ve výsadbách dominující. V posledních letech se začala objevovat rosé z nověji registrovaných odrůd révy vinné, jako jsou Merlot, Dornfelder nebo Cabernet Moravia. Kromě evropských odrůd byly nově registrovány či na registraci čekají sesterské interpesifické odrůdy známé pod šlechtitelskou řadou MI-5-XX. Dosud se používaly výhradně k výrobě červených vín typu „bordeaux“. Ukázalo se však, že tyto odrůdy jsou velmi vhodné i pro výrobu rosé, což je významné především pro jejich využití v horších ročnících, neboť jde o odrůdy s delší vegetací. Materiál, metody a výsledky K pokusu byly vybrány tři klasické modré moštové odrůdy pro výrobu rosé Frankovka, Rulandské modré, Merlot a tři odrůdy interspecifické Laurot (MI-5-106), Cerason (MI-5-100) a „Kofranka“ (MI-5-76) ročníku 2008. Tyto interspecifické odrůdy vzešly z křížení odrůd Merlan (Merlot x Seibel 13 666) x Fratava (Frankovka x Svatovavřinecké). Jsou doporučovány pro ekovinohradnictví pro svou odolnost k houbovým chorobám, zejména plísni révové. Odrůda Laurot byla v ČR registrována v roce 2004, Cerason v roce 2008 a „Kofranka“ (Mi-5-76) je dosud v registračním řízení. Tab. č. 1: Základní analytické hodnoty rosé vín Odrůda

Rul. modré Merlot Frankovka Laurot Cerason „Kofranka“

3,27 3,25 3,16 3,17 3,15 3,11

titr. kyseliny (g/l) 6,89 6,17 8,62 7,92 9,12 9,00

zbytkový cukr (g/l)

bezcukerný extrakt (g/l)

alkohol (%)

13,4 9,4 10,0 20,2 4,0 2,5

18,0 20,0 22,0 24,8 25,2 22,1

11,1 12,3 9,9 11,3 11,6 10,9

U vybraných vzorků vín se standardně provedlo měření základních analytických hodnot jako pH, obsah kyselin (g.l-1), zbytkového cukru (g.l-1), bezcukerného extraktu (g.l-1) a alkoholu (%), viz tabulku č. 1. Dále byla provedena spektrofotometrická stanovení celkových fenolů, celkových anthokyanů a optické hustoty při 280 nm (OD280), celkových

flavanolů (katechinů), redukční síly, antiradikálové aktivity a HPLC stanovení jednotlivých fenolických látek. Rosé vína byla před stanovením jednotlivých parametrů použita neředěná v nativním stavu, pouze byly odstředěny případné nečistoty (6 minut; 3 000 g). Vína byla porovnávána se slepým vzorkem pufru o složení: 40 mM kyselina vinná; 30 mM Na2HPO4; 12 % ethanolu. Stanovení celkových fenolů: Celkový obsah fenolů ve víně byl stanoven modifikovanou Folin‑Ciocalteu metodou. K 980 μl vody v 1,5 ml eppendorfce bylo přidáno 20 μl vzorku, 50 μl Folin‑Ciocalteu činidla a směs byla pečlivě protřepána. Přesně po 3 minutách bylo přidáno 150 μl roztoku dekahydrátu uhličitanu sodného (20%), reakční směs důkladně protřepána a nechána stát 120 minut v temnu při pokojové teplotě. Poté byla změřena absorbance při 750 nm proti slepému vzorku. Koncentrace celkových fenolů byla vypočítána z kalibrační křivky za použití kyseliny gallové jako standardu (25–1 000 mg.l-1). Výsledky jsou vyjádřeny ve formě mg.l-1 ekvivalentů kyseliny gallové. (1) Stanovení celkových anthokyanů a optické hustoty při 280 nm (OD280): Měření bylo provedeno SO2 metodou. Ve 2 ml eppendorfce bylo protřepáno 200 μl vzorku s 1,8 ml 1,1 M HCl. Slepý pokus ke každému vzorku byl připraven stejným způsobem, kdy roztok HCl byl nahrazen čerstvým 0,22 M roztokem K2S2O5 (SO2). Po 180 minutách byly v křemenné kyvetě změřeny absorbance vzorku s HCl při 280 nm a 520 nm. Vzorek s SO2 byl měřen pouze při 520 nm. (2,3) Výpočty: Celkové anthokyany (mg.l-1) = 4 * ředění * [A(HCl)520 – (5/3) * A(SO2)520] OD280= 10 * ředění * A(HCl)280 Stanovení celkových flavanolů: Koncentrace celkových flavanolů byla stanovena pomocí metody založené na reakci s p-dimethylaminocinnamaldehydu (DMACA). Při této metodě na rozdíl od široce používané reakce s vanilinem nedochází k interferenci s anthokyaniny. Navíc poskytuje vyšší citlivost a selektivnost. Do 1,5 ml eppendorfky s 980 μl roztoku činidla (0,1% DMACA a 300 mM HCl v MeOH) bylo přidáno 20 μl vzorku, protřepáno a necháno reagovat 12 minut při laboratorní teplotě. Poté byla změřena absorbance při 640 mn proti slepému vzorku. Koncentrace celkových flavanolů byla vypočítána z kalibrační křivky za použití katechinu jako standardu (10–200 mg.l-1). Výsledky jsou vyjádřeny ve formě mg.l-1 ekvivalentů katechinu. (4) Stanovení redukční síly (Reducing Power; PR): Pro stanovení redukční schopnosti vína byla upravena metoda založená na redukci železitých iontů (ferric reducing/antioxidant power; FRAP). V 1,5 ml eppendorfce bylo smíšeno 50 μl roztoku železitých iontů (3 mM FeCl3 v 6 mM kyseliny citronové) s 20 μl vzorku a směs byla 30 minut inkubována při

(6/2009)

37 °C v termobloku. Poté bylo přidáno 930 μl roztoku TPTZ (2,4,6-tripyridyl-s-triazin) v 50 mM HCl, protřepáno a po 12 minutách byla změřena absorbance při 620 nm proti slepému vzorku. Redukční síla byla vypočítána z kalibrační křivky za použití kyseliny gallové jako standardu. (10–200 mg.l-1). Výsledky jsou vyjádřeny ve formě mg.l-1 ekvivalentů kyseliny gallové. (5) Stanovení antiradikálové aktivity (Antiradical Activity; A AR): Metoda je založena na deaktivaci komerčně dostupného 2,2-difenyl-β-pikrylhydrazylového radikálu (DPPH) projevujícího se úbytkem absorbance při 515 mn. K 980 μl roztoku DPPH v methanolu (150 μM) bylo přidáno 20 μl vzorku, protřepáno a po 30 minutách změřena absorbance při 515 nm v porovnání s demineralizovanou vodou. Ke stanovení antiradikálové aktivity byl použit rozdíl absorbancí slepého pokusu (ředicí pufr) a vzorku. Antiradikálová aktivita byla vypočítána z kalibrační křivky, za použití kyseliny gallové jako standardu (10–200 mg.l-1). Výsledky jsou vyjádřeny ve formě mg.l-1 l ekvivalentů kyseliny gallové. (6) Stanovení barevné intenzity a odstínu: Barevná intenzita je součtem hodnot absorbance neředěného vína při vlnových délkách 420, 520 a 620 nm při délce optické dráhy 1 cm proti slepému vzorku. Odstínem vína je tak podíl hodnot absorbance vlnových délek 420 a 520 nm. (7)

Celkové . katechiny

Rul. modré

346

28,6

Merlot

411

50,0

Frankovka

434

17,3

Barevný odstín

Odrůda

mg.l-1

Barevná . intenzita

mg.l-1

Anthokyany

mg.l-1

Redukční . síla GA

mg.l-1

Jednotky

Antiradikálová aktivita

mg.l-1 Celkové fenoly

Tab. č. 2: Spektrofotometricky stanovované parametry

60,7

54,9

32,50

0,228

1,277

84,2

67,5

54,20

0,307

1,098

141,1

72,8

23,10

0,633

1,007 0,902

Laurot

563

42,1

156,2

87,8

71,90

1,115

Cerason

481

27,5

150,5

81,3

50,10

1,624

1,013

„Kofranka“

335

16,8

61,5

39,2

34,70

1,623

1,059

HPLC stanovení vybraných fenolických sloučenin: Koncentrace jednotlivých fenolických látek byla stanovena dosud nepublikovanou metodou s přímým nástřikem vzorku. Vína byla odstředěna. (3 000 × g; 6 min.). Rosé vína byla 2× zředěná 100 mM HClO4. Přístrojové vybavení: Binární vysokotlaký systém Shimadzu LC-10A řízený SCL-10Avp sestávající z 2 pump LC-10ADvp, kolonového termostatu s manuálním nástřikovým ventilem Rheodyne CTO-10ACvp a DAD detektoru SPD-M10Avp. Analýzy byly vyhodnocovány softwarem LCsolution. Kolona Alltech Alltima C18 3 μm; 3 × 150 mm s předkolonou stejného typu 3 × 7,5 mm. Teplota separace je 60 °C a objem nástřiku vzorku 20 ul. Průtok mobilní fáze 0,6 ml/min. s proměnným složením. Mobilní fáze A: 15 mM HClO4; mobilní fáze B: 15 mM HClO4, 10 % MeOH, 50 % ACN. Gradientový program: 0 min. 3 % B; 20 min. 27 % B; 30 min. 42 % B; 35 min. 60 % B; 38–41 min. 100 % B. Celková doba mezi dvěma vzorky. 47 minut. Data v rozmezí 200–520 nm byla zaznamenávána 44 minut. Stanovované složky na základě kalibračních křivek standardů: 310 nm: kys. p-kumarová; trans-resveratrol; 322 nm: kys. kávová a její deriváty; kys. ferulová. Deriváty hydroxyskořicových kyselin byly kalibrovány základními kyselinami, od kterých jsou odvozeny. Diskuze Získané výsledky jsou sestaveny do tabulky č. 2 a č. 3 (viz výše). Z výsledků je patrné, že nejvíce fenolických látek i největší antiradikálovou aktivitu vykazuje odrůda Laurot. Velmi zajímavě se jeví i odrůda „Kofranka“. I když obsahuje ze všech zkoumaných odrůd nejméně celkových polyfenolů a malé množství anthokyanů, vykazuje současně i nejvyšší ba-

273

Tab. č. 3: HPLC stanovované parametry Jednotky Odrůda Rulandské modré Merlot

mg.l-1 Celková kyselina kávová

mg.l-1 Kyselina kumarová

mg.l-1 Kyselina ferulová

mg.l-1 Transresveratrol

25,24

2,92

1,26

1,04 0,99

22,79

3,08

0,51

Frankovka

67,04

0,43

0,61

0,81

Laurot

64,93

0,60

0,28

0,68

Cerason

48,31

0,63

0,10

0,54

„Kofranka“

25,67

0,74

0,13

0,23

revnou intenzitu. Antiradikálová aktivita nových odrůd (Laurot, Cerason) je skutečně nejvyšší ze všech testovaných odrůd. Dále byla stanovena i barevná intenzita jednotlivých vzorků. Pořadí odrůd podle intenzity růžové barvy (min.–max.) bylo následující: Rulandské modré, Merlot, Frankovka, Laurot, Cerason a „Kofranka“. Z technologického pohledu jsou důležitým parametrem koncentrace hydroxyskořicových kyselin. Celkový obsah kyseliny kávové a jejích derivátů je významný z hlediska oxidačně redukčního potenciálu, neboť pro kvalitu růžových vín je důležité dosáhnout nízkých koncentrací katechinů, a tím pádem deriváty kyseliny kávové zůstávají hlavním fenolickým antioxidantem vína. Z tohoto pohledu se interspecifické odrůdy neliší od odrůd klasických, dá se dokonce říci, že v celkovém průměru jsou na tom lépe. V celkovém pohledu je u nových odrůd nižší i obsah volné kyseliny p-kumarové a ferulové, jež jsou zdrojem vinylfenolů, jejichž senzorické vlastnosti (lékárenské tóny) nejsou příliš v souladu se žádaným projevem ovocnosti růžového vína. (8) Pro zajímavost je uveden i obsah trans-resveratrolu jako látky nejčastěji diskutované v souvislosti s pozitivním vlivem vína na zdraví člověka. Paradoxně interspecifické odrůdy vykazují nižší tvorbu této látky, což si zaslouží rozsáhlejší výzkum, zvláště s přihlédnutím k jejím fungicidním vlastnostem. Závěr Kvalitativní parametry nových odrůd jsou srovnatelné nebo i převyšují klasické odrůdy. Významné je to zejména u antiradikálové aktivity, a tedy zdravotního přínosu. Při volbě vhodné technologie se díky své ovocnosti a vyšší odolnosti proti houbovým chorobám jeví jako zajímavé pro výrobu růžových vín. Literatura 1) Waterman, P. G.; Mole, S. Analysis of Phenolic Plant Metabolites; Blackwell Scientific Publ.: Oxford, 1994; s. 83–91. 2) Somers, T. C.; Evans, M. E.: Spectral evaluation of young red wines: anthocyanin equilibria, total phemnolics, free and molecular SO2, „chemical age“. J. Sci. Food Agric. 1977, 28, 279–287. 3) Zoecklein, B. W.; Fugelsang, K. C.; Gump, B. H.; Nury, F. S. Production Wine Analysis; Van Nostrand Reinhold Publ.: New York, 1990; s. 129–168. 4) Li, Y.-G.; Tanner, G.; Larkin, P.: The DMACA-HCl protocol and the treshold proanthocyaninidin content for bloat safety in forage legumes. J. Sci. Food Agric. 1996, 70, 89–101. 5) Pulido, R.; Bravo, L.; Saura-Calixo, F.: Antioxidant activity of dietary polyphenols as determined by a modified ferric reducing/antioxidant power assay. J. Agric. Food Chem. 2000, 48, 3396–3402. 6) Arnous, A.; Makris, D. P.; Kefalas P.: Effect of principal polyphenolic components in relation to antioxidant characteristics of aged red wines. J. Agric. Food Chem. 2001, 49, 5736–5742. 7) Balík, J.: Vinařství (návody do laboratorních cvičení); Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně: Brno, 1998; s. 47–48. 8) Kumšta, M.: Hydroxyskořicové kyseliny – Část 1.: Obecné a antioxidační vlastnosti. Vinařský obzor. 2007, 100, s. 293–295.

274

(6/2009)

Technologie vína z pohledu Šabatových

Od počátku bylo našim cílem vyrábět moravská vína, především v přívlastkové jakosti, a ta následně dodávat do gastronomie, specializovaných prodejen a privátní klientele. Abychom při produkci vín drželi krok s konkurencí doma i ve světě, aplikujeme „řízené kvašení“ ve všech výrobních procesech. Při výrobě bílých vín šetrně zacházíme s hrozny, rmutem i mošty. Po šetrném vylisování, dnes už na špičkovém pneumatickém lisu, a odkalení aplikujeme do moštů čisté kultury kvasinek a následná fermentace probíhá při nízkých teplotách, zajišťovaných řízeným chlazením. U červených vín nakvášíme rmut v ochranné atmosféře inertního plynu, matolinový klobouk je mnohokrát prosprchován a po ukončení fermentace víno oddělujeme samotokem. Malolaktická fermentace je samozřejmostí. Dalším důležitým krokem při výrobě vína je bezesporu dobrá filtrace. Nákup vinařských technologií volíme vždy tak, abychom plnili naši vizi – co nejméně okrást bohatství, které se nám dostává z vinic do sklepa. To znamená i šetrně filtrovat. Rádi bychom se podělili o naši zkušenost, která výrazně změnila naši práci u filtrace a přinesla i jistotu, že vína se v lahvích už nepohnou. V době, kdy jsme potřebovali povýšit kvalitu, ale i kvantitu filtrace vín, jsme oslovili firmu Bílek Filtry v Josefově. Po velmi podrobné a poučné přednášce o filtraci samotné, kterou nám přednesl dobře znalý tým pana Bílka, jsme se rozhodli pro jejich technologii. Rozdělili jsme filtraci v našem vinařství na dvě fáze. Na křemelinovou a membránovou, kdy se nabí-

zelo vypustit filtraci deskovou, která není příliš šetrná k filtrovanému vínu. Při ní docházelo ke snížení intenzity barvy, aromatických látek a víno bylo méně plné. Pro klid v duši z nemalé investice do uvažovaného zařízení, se kterým jsme neměli do té doby zkušenosti, nám firma Bílek Filtry zapůjčila zkušební model FKS s lichoběžníkovými svíčkami. A když byl po několika dnech přefiltrovaný celý sklep, zaznělo jasně: „Pane Bílku, to je revoluce, to je úplně o něčem jiném než na tom malém deskáči!“ Roční produkce v našem vinařství postupně narůstá a to nás těší. Nyní máme plán nalahvovat zhruba 40 000 litrů, a tak byl model FKS 1 (výkon 1 000 až 3 000 litrů/hod.) zvolen jako ideální typ i pro dohledný produkční růst firmy. Svíčková křemelinová filtrace se nám osvědčila jak pro hrubou, jemnou, tak i ostrou filtraci, takže jsme s ní výrazně snížili i mikrobiologickou zátěž. Důraz na 100% sterilitu přefiltrovaného vína klademe až při plnění do lahví. Je to nezbytnost, obzvláště pak u vín se zbytkovým cukrem. K tomuto účelu byl zvolen membránový mikrofiltr FMS (0,45 µm), zapojený v koloně s ochranným předfiltrem FMS, který je zařazený těsně před plnič o výkonu 1 000 až 2 000 lahví/hod. Funguje to bezvadně a my jsme klidní, že mikrobiologie je držena na nule. Vína jsou více harmonická a neztratila to, co do nich příroda vložila. Plánů do budoucna je celá řada, jak v odbytu vína, tak v jeho technologickém zpracování. Mimo jiné, dnes už víme i to, co jsme ještě před časem nevnímali tak intenzivně. Že je potřeba

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-4-7, cca 68 stran, formát A5

v našem sklepním hospodářství vylepšit celkovou sanitaci všech zařízení, hlavně nádob, aby jednotlivé výrobní fáze rmutu, moštu a vína nebyly negativně ovlivňovány infekcí. Chceme pořídit sanitační stanici, která to umožňuje. Zařízení nám dodá opět firma Bílek Filtry. S jejich odborností i přístupem jsme spokojeni. Závěrem snad jen tolik, že náš úspěšný postupný vývoj funguje ruku v ruce se znalostmi všeho druhu. Není jednoduché, aby vinař sám ovládal vše, co připadá do úvahy. A učený z nebe nespadne. Proto je důležité hledat správné spojence v jednotlivých odvětvích a s těmi potom, za velkého vlastního nasazení, můžeme dosáhnout dobrých výsledků. Přejeme všem vinařům při práci s vínem hodně zdaru! Václav Šabata, Rakvice

166 Kč 160 ,(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH)

Kvalita vína je v˘sledkem míry vyuÏití potenciálu hroznÛ a ztrát pfii zpracování. Ani u vín ‰piãkové kvality to není jiné. PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(6/2009)

275

Autochtónne kultúry kvasiniek vs. antioxidačná aktivita vína Katarína Furdíková1), Dana Dudinská1), Katarína Durčanská1), Peter Rapta1), Milan Valach2), Fedor Malík ml.3) 1) Fakulta chemickej a potravinárskej technológie, Slovenská technická univerzita Bratislava 2) Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského Bratislava 3) Villa Vino RaD a, a. s.

Medzi antioxidanty vína patria najmä látky na báze fenolov, ako sú deriváty kyseliny škoricovej a hydroxybenzoovej, flavanoly, antokyaníny a deriváty stilbénov. Antioxidačnú aktivitu vykazujú však aj jednoduchšie molekuly, akými sú oxid siričitý alebo kyselina askorbová. Profil antioxidantov vo víne závisí od odrody viniča, klimatických a mikroklimatických podmienok, podmienok pestovania a samozrejme aj od technológie výroby. Hlavnou požiadavkou pri výrobe červených vín je to, aby obsahovali dostatočné množstvo farbív, ktoré červeným vínam dodávajú základnú charakteristiku. Antokyánové farbivá, no i ostatné fenolové látky sa počas dozrievania hrozna kumulujú v epiderme a v okrajových vrstvách dužiny bobule hrozna. V závislosti od metódy extrakcie prechádza potom z hrozna do vína asi 20–30 % fenolov [2]. Časť týchto fenolových látok má farebný prejav (červeno-fialové antokyaníny, žlté flavonoidy), niektoré dodávajú vínu trpkosť (taníny a ďalšie kondenzované polyfenoly), no väčšina z nich disponuje aj ďalšou významnou aktivitou. Polyfenoly prítomné vo víne majú antioxidačné účinky, vychytávajú voľné radikály [3], dokážu zabraňovať oxidácii lipidov s nízkou denzitou (LDL), čím pomáhajú predchádzať fatálnym ochoreniam srdcovo-cievneho systému človeka. Vína vyrábané pomocou nakvášania alebo macerácie hrozna – červené, ružové, ale aj aromatické biele sa vyznačujú vyššou antioxidačnou aktivitou ako nenakvášané biele vína z nearomatických odrôd viniča. Všeobecne platí, že červené vína majú 10- až 15krát vyššiu antioxidačnú aktivitu, ako vína biele.

Jedným z činiteľov, ktoré ovplyvňujú kvalitatívne a kvantitatívne zastúpenie fenolových látok vo víne, sú kvasinky. Rozdiel v celkovej farebnej denzite červeného vína pri fermentácii dvomi kmeňmi kvasiniek môže dosiahnuť až 50 % [4]. Výber vhodného kmeňa je teda pre výrobu červených vín veľmi dôležitý. Kvasinky dokážu fenolové látky stabilizovať, ale tiež markantne znižovať ich koncentráciu v médiu. Medzi metabolity kvasiniek, ktoré reagujú s antokyanínmi a stabilizujú ich počas zrenia patrí kyselina pyrohroznová a acetaldehyd. Pokles antokyanínov a ostatných fenolových látok vo víne je spôsobený reverzibilným procesom adsorpcie týchto zlúčenín na bunkové steny kvasiniek. Tento fenomén závisí od chemickej štruktúry antokyanínov, koncentrácie etanolu, teploty, pH a koncentrácie SO2 [5,6]. V závislosti od kmeňa sa na povrch kvasiniek môže adsorbovať až 6 % celkového množstva antokyanínov. Ciele tejto práce sa zameriavajú na farebné, najmä však na antioxidačné vlastnosti vína v priebehu fermentácie a skúmanie závislosti týchto parametrov od použitého kmeňa kvasiniek. Materiál a metódy UV/VIS spektrá boli merané na UV/VIS/NIR spektrometri Shimadzu 3100 (Japonsko). Pri meraní spektier skúmaných vzoriek červených vín po rôznom spracovaní bobúľ sa 0,1 ml vzorky pridalo k 2 ml 20% roztoku etanolu vo vode. Ako referencia sa použil 20% roztok etanolu vo vode. Pri ABTS teste [7, 8] sa k 2 ml roztoku ABTS+• pridalo 50 μl vzorky (pre červené vína bolo použité 10 násobné zriedenie). Meranie každej vzorky trvalo 10 min a UV/VIS spektrá sa zapisovali každú minútu trvania merania. Ako referencia (resp. kontrola) bola použitá destilovaná voda. Výsledky antioxidačnej aktivity sme vyjadrili v podobe TEAC (Trolox Equivalent of Antioxidant Capacity). Trolox je vo vode rozpustný derivát vitamínu E a používa sa pri meraniach antioxidačnej aktivity ako štandard. Antioxidačná aktivita látok sa tak môže vyjadriť ako koncentrácia štandardnej látky - troloxu (resp. vitamínu E) v mmol/L. Celkové fenoly sme merali Folin-Ciocalteuovou metódou [9], koncentráciu resveratrolu, kvercetínu a rutínu pomocou vysoko účinnej kvapalinovej chromatografie [10]. Pre laboratórny experiment sme použili plody Frankovky modrej. Bobule hrozna boli rôznym spôsobom homogenizované a macerované (séria 1A – zľahka rozdrvené, nemacerované; 2A – mixované v mixéri 30 s, samovoľne macerované 60 min; 3A – mixované v mixéri 30 s, macerované 60 min, prídavok 7 % obj. etanolu; 4A – mixované 30 s, prídavok K2S2O5 v koncentrácii 30 mg/L voľného SO2). Mušty boli filtrované a rovnaké objemy v jednotlivých sériách boli naočkované rôznymi autochtónnymi čistými kultúrami Saccharomyces cerevisiae. Po ukončení fermentácie boli merané UV/Vis spektrá a antioxidačná aktivita vzoriek. Pre meranie vývoja UV/Vis spektier a antioxidačnej aktivity vína Frankovka modrá počas fermentácie v praxi sme využili autochtónny kmeň Saccharomyces cerevisiae var. cerevisiae FM-VVR. Fermentácia prebiehala v súlade s princípom výroby „terroir vín“, čo znamená, že pri spracovaní hrozna z danej apelácie sa využívajú technologické postupy, ale i mikroorganizmy typické pre dané teritórium [11]. Experiment prebiehal vo výrobných podmienkach spoločnosti Villa Vino Rača, a. s., a to v objeme 3000 L, pri fermentačnej teplote 15 °C. Frankovka modrá fermentovaná pomocou S. cerevisiae FM-VVR bola počas fermentácie ošetrovaná malými dávkami oxidu siričitého, vyššie dávky SO2 boli pridané až pri prvom stočení vína. Výsledky a diskusia Laboratórnym experimentom fermentácie muštu sme zistili, že rôzne kmene S. cerevisiae rôznym spôsobom ovplyvňujú zafarbenie

(6/2009)

276

vznikajúceho vína. Na obrázku 1 je znázornená farebná zmena jednotlivých sérií muštov po fermentácii rôznymi kmeňmi Saccharomyces cerevisiae. I keď možno pozorovať rozdiely vo farebnej intenzite aj voľným okom, podrobili sme vzorky meraniu UV/Vis spektier (obr. 2). V predchádzajúcich štúdiách sme zistili, že v UV/VIS spektrách červených vín dominujú dve oblasti absorpčných pásov, prvý v intervale 220–380 nm a druhý v intervale 420–620 nm [3]. Prvý interval zodpovedá bezfarebným látkam s nenasýtenými väzbami (fenolové látky), druhý antokyanínovým pigmentom. Porovnaním priemeru výšky absorpčných pásov pri ich maximách ~280 nm a ~520 nm sa zistilo, že táto priemerná hodnota veľmi dobre koreluje s celkovým obsahom polyfenolov vo víne. Špeciálne sa našla zaujímavá korelácia s obsahom resveratrolu vo vzorkách červených vín a radikál zhášajúcou kapacitou. Antioxidačnú aktivitu vzoriek sme stanovovali pomocou ABTS testu. Na obr. 3 je uvedený súhrnný prehľad TEAC hodnôt určených ABTS testom pre sériu 3A.

jú k celkovej antioxidačnej aktivite vína rôznym dielom (napr. kvercetín je približne 10krát účinnejší, ako resveratrol), pričom platí, že aktívne sú len antioxidanty v redukovanom stave. Zmeny koncentrácie aktívnych (redukovaných) foriem jednotlivých antioxidantov počas fermentácie môžu teda celkovú antioxidačnú aktivitu ovplyvňovať nerovnomerne a jej pokles nemusí byť spôsobený len fyzickým odstránením týchto látok z prostredia, ale aj ich prechodom na oxidovanú, resp. neaktívnu formu. Tieto prechody sú často reverzibilné, mnohé antioxidanty sa tak môžu ľahko regenerovať (napr. pomocou SO2 , askorbátu a p.)

Obr. 5 – Prehľad TEAC (Trolox Equivalent of Antioxidant Capacity) hodnôt určených ABTS testom pre vzorky vína Frankovka modrá fermentovaného pomocou autochtónnej kultúry S. cerevisiae FM-VVR počas fermentácie v praxi Obr. 3 – Antioxidačná aktivita (ABTS test) vzoriek série 2A (hroznové bobule mixované v mixéri 30 s, macerované 60 min) po fermentácii rôznymi kmeňmi Saccharomyces cerevisiae Pre meranie UV/Vis spektier vín a ich antioxidačnej aktivity počas fermentácie v praxi bol využitý autochtónny kmeň Saccharomyces cerevisiae var. cerevisiae FM-VVR. Prehľad UV/Vis spektier vína Frankovka modrá fermentovanej pomocou kmeňa S. cerevisiae FM-VVR na obr. 4, vývoj antioxidačnej aktivity zasa na obr. 5. Prvý odber bol vykonaný v čase pred maceráciou, vzorka muštu obsahovala ešte málo extrahovaných farbív a celkových fenolov (305 mg/L) a mala svetloružovú farbu. Antioxidačná aktivita tejto vzorky zodpovedá hodnote aktivity vín aromatických bielych odrôd (0,9 mmol/L TEAC). Počas nasledujúcich 8 dní sa však antioxidačná aktivita zvýšila dvaanásťnásobne a intenzita farby (A520nm) dosiahla svoje maximum. Nasledovný pokles farebnosti vína súvisí s adsorpciou pigmentov na bunkovú stenu kvasiniek, no i s meniacim sa redoxným potenciálom vína, ktorý významne ovplyvňuje farebný prejav antokyanínov. Oproti farbe, ktorá do konca výroby vína už iba klesala, antioxidačná aktivita vína bola veľmi variabilná. V tabuľke 1 je uvedený vývoj koncentrácií celkových fenolov a ďalších pre víno typických antioxidantov – resveratrolu, rutínu, kvercetínu, ale tiež voľného SO2. Antioxidačná aktivita vína nekoreluje s koncentráciou celkových fenolov jednoznačne. Jednotlivé antioxidanty prispievaTab. 1 – Koncentrácia celkových fenolov a vybraných antioxidantov vo víne Frankovka modrá fermentovaného pomocou autochtónnej kultúry S. cerevisiae FM-VVR počas fermentácie v praxi Frankovka modrá S. cerevisiae FM-VVR

Čas fermentácie [deň] 0

124

Celkové fenoly

[mg/L]

305

1185

805

1510

1060

1100

1105

Resveratrol

[mg/L]

0,3

2,8

1,6

1,8

2,1

2,0

2,5

Rutín

[mg/L]

2,7

6,0

3,0

2,1

4,5

5,2

2,7

Kvercetín

[mg/L]

0,0

0,8

0,6

0,8

0,4

0,2

0,3

SO2 voľný

[mg/L]

Záver Laboratórnou fermentáciou muštu rôznymi kmeňmi S. cerevisiae pri rovnakých podmienkach sme potvrdili, že použitý kmeň kvasiniek ovplyvňuje farebné i antioxidačné vlastnosti vína (Obr. 1, 2, 3). Ďalší experiment bol zameraný na sledovanie vývoja antioxidačnej aktivity vína počas reálnej výroby. Frankovka modrá bola fermentovaná vo výrobných priestoroch spoločnosti Villa Vino Rača, a.s. pomocou autochtónnej kultúry Saccharomyces cerevisiae var. cerevisiae FM-VVR. Extrakcia antokyanínov a ďalších fenolových látok prebehla v procese macerácie a po 8 dňoch od začiatku fermentácie dosiahla farebná intenzita vína svoje maximum. Zatiaľ čo farebný odtieň frankovky počas fermentácie a zrenia vína klesal, antioxidačná aktivita vína bola značne variabilná. Vývoj antioxidačnej aktivity a koncentrácie celkových fenolov a vybraných antioxidantov naznačuje rozmanitosť procesov prebiehajúcich počas výroby vína. Počiatočný nárast fenolových látok i antioxidačnej aktivity súvisí s počiatočnou produkciou etanolu, ktorý pomáha extrahovať tieto látky do média. Adsorpcia a desorpcia fenolových látok na bunkové steny kvasiniek, uvoľňovanie glykozidicky viazaných fenolov, antioxidačné a ďalšie enzymatické reakcie ako aj celkový redoxný potenciál vína môžu prispievať k variabilite antioxidačnej aktivity vzoriek počas fermentácie. Súčasťou technológie výroby vína je aj ošetrovanie vína oxidom siričitým, ktorý má antioxidačné účinky a dokonca disponuje aj schopnosťou regenerácie niektorých už inaktivovaných antioxidantov, čím ich vracia nazad do „hry o udržanie stability a rovnováhy“ vína. Výsledná antioxidačná aktivita vín je teda ovplyvnená aj prítomným SO2. Literatúra [1] Tomera, J. F., 1999.: Current Knowledge of the Health Benefits and Disadvantages of Wine Consumption, Food Science & Technology 10, 129–138. [2] Riberau-Gayon, P. et al., 2000: Handbook of Enology, Vol 1,. The Microbiology of Wine and Vinification. John Wiley & Sons, LTD Chichester.

(6/2009)

[3] Staško, A., Liptáková, M., Malík, F., Mišík, V., 2002.: Tokay wines as scavengers of free radicals (an EPR study). Food Chemistry. 96 (2), 185–196. [4] Birse, M., Pollnitz, A., Herderich, M., 2004.: CIELab colour values: Enhanced wine colour measurement for use by the wine industry and in research applications. The Australian Wine Research Institute. [5] Medina, K., Eduardo Boido, E., Eduardo Dellacassa, E., Carrau, F., 2005.: Yeast Interactions with Anthocyanins during Red Wine Fermentation. Am. J. Enol. Vitic. 56, 2. [6] Morata, A., Gómez-Cordovés, M. C., Colomo, B., Suárez, A., 2005.: Cell wall anthocyanin adsorption by different Saccharomyces strains during the fermentation of Vitis vinifera L. cv Graciano grapes. European Food Research and Technology. 220 (3–4), 341–346. [7] Roussis, I. G., Lambropoulos, I. and Soulti, K., 2005.: Scavenging Capacities of Wines and Wine Phenolic Extracts, Food Technol. Biotechnol 43 (4), 351–358.

277

[8] Re, R., Pellegrini, N., Proteggente, A., Pannala, A., Yang, M., Rice-Evans, C., 1999.: Antioxidant Activity Applying an Improved ABTS Radical Cation Decolorization Assay, Free Radic. Biol. Med. 26, 1231–1237. [9] Waterhouse, A. L., 2001.: Determination of Total Phenolics, in Current Protocols in Food Analytical Chemistry, I1.1.1-I1.1.8, Wrolstad, R.E., Wiley. [10] Di Majo, D., La Guardia, M., Giammanco, S., La Neve, L., Giammanco, M., 2008.: The antioxidant capacity of red wine in relationship with its polyphenolic constituents. Food Chemistry 111, 45–49. [11] Furdíková, K., Malík, F., 2008.: Terroir vs. víno a kvasinky. Vinič a víno VIII, 6/2008, p. 192-193. Poďakovanie: Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu výskumu a vývoja na základe zmluvy č. APVV-0488-07 a grantovou agentúrou Ministerstva školstva Slovenskej republiky VEGA č.1/0786/08. Ďakujeme tiež spoločnosti Villa Vino Rača, a. s., že umožnila praktickú časť experimentov. (obrázky k článku jsou též na str. 259)

Přenosný optický snímač k určení fenolické zralosti vinných hroznů

Nedávno vyvinula Force-A optický přenosný snímač Multiplex®, který v reálném čase. realizuje nedestruktivní měření na hroznech nebo listech. Tento mnohaparametrový snímač měří obsah chlorofylu, antokyanů a flavonolů listů a hroznů. Poměr chlorofylu k flavonolům listů je kromě toho indikátorem výživy dusíkem. Počas kampaně 2008 mohly přístroj vyzkoušet družstevní sklepy, syndikáty a technické instituty. Byly získány početné výsledky, aby byly reprodukovatelné podmínky měření u různých

odrůd, půdních typů a klimatických podmínek. Tento článek představuje výsledky kampaně, týkající se určení fenolické zralosti vzorků 200 bobulí nebo vinných hroznů na vinici. Podle výsledků kampaně 2007 a 2008 umožňuje optický přenosný snímač Multiplex vyhodnotit fenolickou zralost hroznů, přesněji obsah celkových antokyanů ve vzorcích 200 bobulí a vinných hroznů na vinici. Ukazatele, získané v reálném čase, umožňují rychlé rozhodování, zvlášť v období sklizně, kdy je čas drahý. Mul-

tiplex tedy umožňuje zjistit obsah antokyanů ve vzorcích 200 bobulí, kinetiku zrání, třídy hroznů homogenní kvality v daném okamžiku a rozložení antokyanů. Kromě toho také umožňuje měřit obsah chlorofylu v listech a ukazatel rovnováhy dusíku. Tyto dva typy měření se budou provádět při příští kampani, aby bylo možné získat první kartografii vegetační zdatnosti a nedostatku dusíku u viniče. Pramen: Revue des Oenologues, č. 131, duben 2009, s. 23–24. (ako)

Program sobotního dne je sestaven ze dvou navazujících částí a doprovodného cyklistického programu. První část tvoří dopolední seminář (okruhy: historický exkurz, aktuální pěstitelské problémy, specifikum odrůdy, sklepní hospodářství, využití odrůdy), na který naváže volná degustace soutěžních vzorků vín odrůdy Neuburské. Cykloturistická část tvoří trasu se zastaveními po obcích, pro které je výše zmíněná odrůda typickou. Přednášková část bude zahájena v 10 hod. v sále městyse Boleradice. Na své si přijdou jak odborníci, tak znalci historie odrůdy Neuburské. Současně se začátkem semináře, tedy v 10.00 hod., mohou vyznavači cyklistiky vyrazit na okruh vedoucí po stopách odrůdy Ne-

uburské. Start je u sálu městyse v Boleradicích a každý z účastníků obdrží mapu s plánem trasy. Na cestě budou připravena kontrolní stanoviště s občerstvením pro účastníky. Trasa je plánována většinou po zpevněných cestách s plynulým převýšením, takže zvládnout by ji měly i děti. Na obě části dopoledního programu plynule naváže soutěžní přehlídka vín odrůdy Neuburské napříč vinařskými podoblastmi. Protože se jedná o soutěž otevřenou jak velkoproducentům, tak i nejmenším vinařům nadšencům, nejsou stanoveny minimální množstevní limity vína ani nutnost zatřídění vína. Hodnocení proběhne 100bodovým systémem a hodnotitelé musí být držiteli platného osvědčení o degus-

tační zkoušce, která vyhovuje podmínce uvedené v příloze č. 14, vyhlášky č. 323/2004 Sb. v platném znění. Kromě Championa výstavy bude odměněn i nejlepší Neuburg Mikroregionu Hustopečsko, dále budou uděleny ceny jednotlivých partnerů a v neposlední řadě bude uděleno ocenění vínu, které vyberou sami návštěvníci soutěže. O příjemnou atmosféru se po celé odpoledne postará cimbálová muzika Lália z Velkých Bílovic. A komu by chyběla při akci určitá pestrost odrůd, může ochutnat i jiná vína u prezentačních stánků několika přítomných vinařství. Více informací se dozvíte na e-mailu neuburg-. info@email.cz a nebo tel.: 739 089 104 (Petr Koráb). (ss)

278

(6/2009)

Źlté vína z východného Francúzska Na povrchu vína sa v drevených sudoch vyvíja kožka kvasiniek, ktorá víno chráni pred nadmernou oxidáciou. Táto biochemická rekcia, ktorá vo víne prebieha, je komplexná a pomerne málo známa. V praxi prebieha striedavo za nižšej teploty (v zime pri 10 °C) a v lete pri 25 °C. Kožka (křís) sa vyvíja postupne až po súvislý povlak. Existuje tak vo víne koexistencia medzi živými kvasničnými bunkami sedimentujúcimi ku dnu suda z kožky a mŕtvymi bunkami kvasiniek, ktoré postupne autolyzujú. Vedeckí pracovníci Univerzity Burgundska sledovali starnutie žltého vína v pilotnom pokuse počas 12 týždňov. Sledovali životnosť (viabilita) biomasy kvasiniek a vývin zložiek vína – acetaldehydu, prchavej acidity, glycerolu a dusíkatých zložiek, peptidy a polysacharidov produkovaných kvasinkami (Charpentier et al. 2002). Vývin kožky, biomasy a životnosti kvasiniek počas starnutia Už po 9 dňoch sa na stenách kultivaťnej nádoby vyvíja postupne prstenec a malé ostrovčeky kožky, ktorá sa postupne rozrastie na súvislý povlak na povrchu vína. V 19. deň starnutia kvasiniek je ich životnosť asi 80 % a biomasa dosahuje 0,1 až 1,9 g/L. Napriek tomu je na povrchu vína hrubšia kožka kvasiniek pokrývajúca celý povrch vína. Po ďalších 25 hodinách pri 10 °C dochádza k zhrúteniu kožky a životnosť kvasiniek sa zníži asi o 20–22 %, biomasa kvasiniek sa však naďalej zväčšuje do 2,20 g/L, kým metabolizmus kvasiniek pri 10 °C sa spomaľuje. Pri zvýšení teploty opäť na 25 °C sa opäť rozrastá biela kožka, ktorá je ešte hrubšia ako predchádzajúca. Súčasne sa zväčšuje aj biomasa o viac ako 54 %. Za ďalších posledných 41 dní starnutia vína pri 25 °C dosahuje biomasy kvasiniek už 6,5 g/L, čo je trojnásobok, hoci sa životnosť znižuje. Vývin prchavých kyselín Na počiatku starnutia vína dochadza k zvýšeniu prchavej acidity na 0,15 g/L, neskôr sa opäť ustáli na 0,1 g/L (prepočítané na H 2SO4).

Zostáva stabilná do konca procesu starnutia vína. Počiatočné zníženie prchavej acidity spôsobuje buď asimilácia kyseliny octovej kvasinkami kožky alebo transformácia acetylko-enzýmu A. Posledná reakcia je spojená s rôznymi metabolickými dráhami trikarbalylových kyselín, glyoxalátu, syntézy mastných kyselín alebo etanolu ako medzistupňa vzniku acetaldehydu. Vývin acetaldehydu V prvých dňoch starnutia pri 25 °C sa tvorí prvá kožka: obsah acetaldehydu sa zvyšuje z 250 mg/L na 280 mg/L, čo predstavuje dobrú aktivitu kvasiniek. Keď sa teplota zníži na 10 °C, hladina acetaldehydu klesá, čo nasvedčuje, že s nižšou teplotou sa zníži aj metabolizmus kvasiniek. Len čo sa teplota opäť zvýši na 25 °C a vzniká hrubá kožka kvasiniek, obsah aldehydu vína je takmer 800 mg/L, čo opäť potvrdzuje dobrú aktivitu kožky kvasiniek. Vznikom ďalších metabolických dráh a biochemických reakcií (biosyntéza acetálov, alkoholu, kyseliny octovej a acetoínu, ale i odparením časti vína) hladina acetaldehydu klesá a ustaľuje (Etievant 1979). Vývin glycerolu Glycerol sleduje iný vývin ako acetaldehyd. Spočiatku je glycerolu prítomného vo víne okolo 6 g/L, čo je komformné so zväčšením biomasy pri 25 °C. Len čo teplota klesne na 10 °C. obsah glycerolu klesá asi o 6,5 %, čo poukazuje na spomalenie metabolizmu kvasiniek pri nízkej teplote. Po opätovnom zvýšení teploty na 25 °C sa spotrebuje až 98 % glycerolu na zvýšenie biomasy kvasiniek. Glycerol je teda zdrojom uhlíka kvasiniek pri vytváraní kožky kvasiniek na povrchu žltého vína. Vývin dusíkatých zlúčenín Štúdium aminokyselín a peptidov ukazuje, že na rozdiel od voľných aminokyselín, prolín nie je síce dominantný (13,9 % všetkých aminikyselín, kým glycínu je takmer 16 %). V ďalšej fáze starnutia vína (42. až 89. deň), hladina prolínu vzrastá na 34,7 % celkových aminokyselín. Je zrejmé, že ostatné aminokyseli-

ny (glycín, serín, ∂-alanín a kyselina asparágová) sú ľahšie asimilovateľné ako zle asimilovaný prolín. Vývin neutrálnych polysacharidov Na rozdiel od iných zlúčenín sa neutrálne polysacharidy zvyšujú počas celého procesu starnutia žletých vín, menej pri 10 °C, viac pri 25 °C. Zvýšenie obsahu polysacharidov uskutočňujú jednak živé bunky kvasiniek vo fáze rozmnožovania, jednak mŕtve bunky vo fáze autolýzy (Llauberes et al. 1977). Záver Starnutie žltého vína odrody Savagnin pod kožkou závisí od teploty a najmä od metabolizmu kvasiniek. Pri 25 °C majú kvasinky vysokú metabolickú aktivitu, ktorá sa vyznačuje zväčšením biomasy kvasiniek a vývinom rôznych zložiek žltého vína. Pri 10 °C sa metabolizmus kvasiniek značnejšie spomaľuje. Biomasa sa síce nemení alebo o niečo zvyšuje, kým viabilita kvasiniek zostáva nezmenená. Spotreba rôznych zdrojov uhlíka, napríklad glycerolu a dusíka (voľné aminokyseliny a peptidy) je prakticky nulová, aj uvoľňovanie polysacharidov sa zastavuje. V pivnici pokles teploty v zime a zvýšenie teploty v lete sa prejavuje znížením resp. zvýšením hrúbky vytvorenej kožky. Prchavá acidita, glycerol a acetaldehyd signalizujú počas viac ako 6-ročného starnutia stav vývinu žltého vína (Arbault 1977). Sústavné zvyšovanie polysacharidov mohlo by byť markerom biologického starnutia žltých vín. Literatúra B. Arbault: Les vins jaunes. Société de Viticulture de Jura, 1977 C. Charpentier, A. M. Dos Santos, M. Feullat: Revue Française d ´Oenologie 2002,. č. 195, s. 35–38 P. Etienant: Lebensmittel Wissenschaft und Technologie 12, 1979, s. 115–120 R. M. Llauberes, D. Dubourdieu, J. C. Villetaz: Journal of the Science of Agriculture 38, 1987, s. 277–286 Erich Minárik

(6/2009)

279

Faktory určující vliv dubových hoblin na senzorické vlastnosti vín Ačkoliv dubový sud je privilegovaný recipient pro uchovávání kvalitních vín, existují i jiné, méně nákladné možnosti. Mezi nimi je třeba uvést dubové hobliny, piliny a lišty (např. DeGaris, 1991; Hooper a Marks 1992). Kromě toho jsou běžně používány některé dužiny, které se svojí velikostí nehodí k výrobě sudů (Spillman, 1999). Vliv dubového dřeva na aroma a chuť vína je dán především extrakcí těkavých sloučenin dřeva do vína. Už dříve jsme publikovali tabulku, obsahující podobné údaje o 17 důležitých sloučeninách v dubovém dřevě (Spillman et al., 2004b). Některé součásti dubového dřeva jako cis-izomer metyloktalaktonu jsou přítomny v syrovém dřevě, zatímco jiné (např. vanilin, guajakol, 4-metylguajakol a furfural) vznikají hlavně v důsledku tepelné degradace polymerů dubového dřeva (v bednářství), hydrolýzy (vlivem kyselin ve víně) nebo kombinací obého (Reazin, 1981; Chatonnet et al., 1989; Hale et

al., 1999). V důsledku toho dřevo, které je určeno k maceraci ve víně, často prochází tepelnou úpravou, aby byl napodoben senzorický efekt pěstování v sudech. Kromě původu a složení syrového dubového dřeva ještě některé další faktory mohou předurčit výsledky macerace dubových hoblin nebo pěstování v dubových sudech. U macerace je to velikost hoblin, délka a teplota ohřevu, okamžik započetí macerace, délka kontaktu hoblin s vínem, předcházející ošetření hoblin oxidem siřičitým a délka uchovávání hoblin. Tato studie popisuje některé pokusy, jež měly za úkol určit význam některých parametrů, které by mohly mít vliv na používání dubových hoblin ve víně. Tyto pokusy nejsou nepochybně vyčerpávající a nezahrnují žádné pokusy s velkými kusy dubového dřeva, jako jsou dužiny. Kromě toho jsme nezkoumali důsledky okamžiku, kdy dubové dřevo přijde do kontaktu s vínem, i když existuje v literatuře mnoho

zmínek o tom, že velká část vanilinu, která je rychle extrahována, se až do konce primárního kvašení mění v relativně bezvonné deriváty. Je těžké předvídat výsledky macerace dané partie hoblin nebo pilin v sudu kvůli velkému počtu proměnných, které mohou ovlivnit složení dubového dřeva. Existuje možnost ošetřit menší množství vína dubovým dřevem v různých podobách (nebo směsí těchto produktů) a z toho usoudit na senzorické výsledky, ale tato metoda má jen omezený význam, pokud máme v úmyslu použít dubové dřevo od začátku kvašení. Jiným přístupem je určení složení extraktu z dubového dřeva analytickou cestou. Použití takových údajů vyžaduje znalost vztahu mezi složením vína a jeho senzorickými vlastnostmi, a tuto znalost lze získat jen a jen zkušeností a hlubším studiem. Pramen: Revue des Oenologues, č. 123, duben 2007, s. 11–15. Připravil A. Konečný

Cesty vína v Archeoskanzenu Modrá Program pro veřejnost byl v jednu hodinu po poledni stylově zahájen příjezdem karavany benátského kupce s vínem k velkomoravskému králi Svatoplukovi. Ten pak všechny přítomné přizval k ochutnávce vín z různých oblastí. V knížecím paláci, jenž je součástí archeo-. skanzenu, návštěvníky přivítal svým veselým povídáním na téma „Víno a věrozvěsti“ doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc., z Moravského zemského muzea v Brně. Tento prostor pořadatelé nazvali „Vína od kolébky“ a připravili zde k ochutnání vzorky vín starých odrůd například z Gruzie, Moldávie, Bulharska, ale k mání byla i vína z Tokajské oblasti. O nalévání vín se zde starala kostýmovaná děvčata z velkomoravských družin, jejichž vystoupení bylo součástí programu. Druhé zastavení, které se skrývalo ve velkém stanu postaveném na lukostřelecké střelnici, neslo název „Tábor X. římské legie Marka Aurelia Proba.“ Zde na milovníky vína a historie čekala vína z Itálie, Řecka, Rakouska a také vína příbuzných odrůd z Moravy. Atmosféru

Archeoskanzen pojal tematiku vína historicky. Foto Pavel Princ doplnila obsluha v podání členů skupiny historického šermu Marcomania Mikulov v kostýmech římských bojovníků a povídání o příchodu římských legií na naše území v podání Mgr. Miroslava Vaškových ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Do „Období královského“ věnovaného vládě Lucemburků a Přemyslovců se dostali návštěvníci ve vinárně přilehlého Hotelu U Skanzenu. Tady čekaly odrůdy úzce spjaté s obdobím vlády právě těchto významných rodů (Rulandy, Char-

donnay, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké...), a to jak z Francie, tak i z Rakouska a Moravy. Na úvod degustace zde proběhl křest knihy spisovatele Vlastimila Vondrušky s názvem Život ve 12. století. Po křtu následovalo veselé spisovatelovo povídání o středověkých přípitcích, opilectví ve středověku, lásce k ženě a vínu… K poslechu zahrál středověké balady písničkář Petr Traxler a k vidění byly i historické skleněné poháry. A když někomu po víně vytrávilo, mohl se s chutí pustit do pečeného prasátka, sýrů, uzené kýty a dalších specialit. Zájemci z řad vinařů měli možnost prezentovat a prodávat svá vína na malém vinném jarmarku. Samozřejmostí byla účast cimbálové muziky Dolňácko z Modré a mužského pěveckého sboru ze Spytihněvi. Akci navštívilo na šest set milovníků vinného moku, kteří mohli ochutnávat ze 140 vzorků, a pořadatelé se ji chystají v příštím roce v přibližně stejném termínu zopakovat. Lubomír Sláma

280

(6/2009)

Z Mostu do Brna nemusí být vždy daleko

Dovoluji si na uvedený článek, i když opožděně, reagovat. Domnívám se, že z Brna do severních Čech nemusí být vždy až tak daleko. Konstatuji tak na základě vlastní osobní zkušenosti. Tento článek je více pozváním k návštěvě severních Čech než vinařským pojednáním. Poprvé jsem se do severních Čech dostal v roce 1985 v rámci chmelové brigády před nástupem na tehdejší VŠZ Brno, a to do Postoloprt. Později se můj zájem o tento kraj projevil v tématu dizertační práce, kde jsem zpracovával problematiku ochrany chmele proti mšici chmelové. V rámci studia jsem byl třikrát na stáži v Chmelařském institutu Žatec. Hned při první návštěvě mne zaujaly nádherné památky tohoto kraje. Město Louny s chrámem sv. Mikuláše. V tomto městě je nádherné historické centrum. Také mnoho kostelů a dalších památek ve vesnicích – Blažim, Raná, Lenešice, Počerady atd. Samozřejmě nelze opomenout město Žatec s chmelařskou tradicí. Ovšem do 14.–15. století se v Žatci víc pěstovala réva vinná. Nejstarší dochovaný doklad o vinařství v Žatci je z roku 1380. Dále ze Žatce je přípis rady z roku 1385, v němž se žádá slevení desátku, hromadily se stesky na nezkušenost při zakládání vinic, neúrodu, administrativní nesnáz tak intenzivně, že působí spíše jen jako účelová snaha desátek

snížit. Roku 1399 udělil Václav IV. Žatci viniční právo na zřizování nových vinic kolem města. Ve stejném roce Žatečtí dále přeložili do češtiny viniční řád Václava IV., který byl pak zapsán do Stankova formuláře. Roku 1416 bylo vydáno usnesení rady, které zakazuje na polích zakládání nových vinic pod záminkou, že králi unikají příjmy. Ovšem hlavní důvod byl, že na vinicích pracovala městská chudina a ta měšťanům chyběla při jiných pracích. V polovině 15. století víno náleželo mezi žatecké speciality, které se uvádějí v účetních poznámkách Jana Pitterkaufa. Tradiční žateckou viniční polohou byly Staré hory. Tento název, známý i z viničních tratí na Moravě, se používal pro svahy za řekou severně od města. Přímo na kopcích se pěstovala réva, na jejich úpatí chmel. Viniční trati se ale nacházely i jižně od města. Konšelé jmenovali každoročně úředníka pro správu vinic, jehož titul zněl perkmistr viničních hor. Zpravidla to byl jeden z jejich středu. V Žatci dokonce existoval cech vinařů, odborníků na práce ve vinohradech. V roce 1630 mu městská rada udělila nová statuta. Ovšem počátkem 17. století procházelo žatecké vinařství krizí. Roku 1602 se do města musela dovézt rynská vína, aby se uspokojila poptávka po kvalitnějším nápoji. Následně třicetiletá válka zasadila žateckému vinařství

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

ránu, z něhož se již nevzpamatovalo. Poslední zpráva o vinařství je z roku 1651, kdy se v tomto městě uvádělo 33 vinařů, kteří obhospodařovali 8 ha vinic. V Žatci je historické náměstí, které využívají i filmaři. K návštěvě v současnosti zve nejen regio-. nální muzeum, ale také poměrně nedávno otevřené Muzeum chmelařství. Pozornost si ovšem zaslouží i menší městečka a vesnice. Moji „srdeční“ záležitostí jsou Postoloprty. Je zde barokní kostel Nanebevzetí P. Marie. Ovšem nejstarší původní kostel v Postoloprtech byl románský kostel z 11. století, který patřil benediktinským mnichům a měl krásnou vstupní bránu, na které byly sochy, proto se jí říkalo Brána apoštolů (Porta Apostolorum). Někteří historikové se domnívají, že uvedená brána byla předlohou pro bránu cisterciáckého kláštera v Předklášteří u Tišnova (Porta coeli). Bohužel v uvedeném datu byl klášter zničen husity i s knihovnou, která byla jednou z největších ve střední Evropě ve své době. Radostnější současnost představují Postoloprtské slavnosti vždy na začátku května. Při návštěvě tohoto městečka se určitě zastavte v místním informačním středisku na náměstí, kde vám poskytnou všechny potřebné informace o zdejším kraji. Zajímavý je také původ názvu tohoto městečka, který je dosud nejasný. Podle jedné verze obyvatelé tehdejší vesnice „prtali postole“, tedy

197 Kč 190 ,(vč. 9% DPH)

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(6/2009)

opravovali boty. Druhá teorie uvádí, že se vychází z názvu kláštera Porta Apostolorum. Z Postoloprt není daleko do archeoskanzenu Březno. Zde jsou zrekonstruované stavby od pravěku do rané doby dějinné. Od výše uvedeného roku jsem do zdejšího kraje začal jezdit pravidelně, takže okres Louny byl brzy „těsný“. Ze sousedního okresu Chomutov je to samozřejmě okresní město. Mimo historického jádra města doporučuji z vlastní zkušenosti Podkrušnohorský zoopark, který je zvláště vhodný při návštěvě s malými dětmi. Ovšem vinaři by určitě neměli vynechat Kadaň, město s vinařskou tradicí. V roce 1998 byla Kadaň opět zařazena mezi vinařské obce, protože v klášterních zahradách se nachází vinice o výměře 0,5 ha. Mají zde slavnosti vinobraní, dodržuje se tradiční obřad zarážení hory. Dále je tu chmelnice tyčovka, bylinky, ovce, kozy. Pro milovníky přírody lze doporučit k návštěvě chráněná území výše uvedeného okresu Chomutov. Např. přírodní rezervaci Buky nad Kameničkou, kde je přirozený, asi 200 let starý komplex bukoklenového lesa, který je důležitý z hlediska zachování genofondu původních lesních dřevin v Krušných horách. Dále přírodní památka Lokalita břízy ojcovské u Volyně, kde se jako na jediné lokalitě v České republice vyskytuje bříza ojcovská (Betula oycoviensis). Je zde řada dalších chráněných lokalit, kde se vyskytují ohrožené rostlinné i živočišné druhy. Samozřejmě vinaři nemohou ponechat bez zájmu okres Litoměřice. Právě z tohoto města

je první doložená zpráva o pěstování révy vinné v Čechách, a to z roku 1057, kdy dnešní katedrála sv. Štěpána dostala darem vinice i s vinaři. Pro informaci uvádím několik dat z historie pěstování révy vinné na Litoměřicku. Mimořádně mnoho vína prostřední až výborné jakosti se urodilo na Litoměřicku v letech: 1504, 1531, 1536, 1551, 1575, 1578, 1598, 1602, 1604, 1605, 1678, 1701, 1719, 1720, 1727, 1739, 1766 a 1834. Málo vína a špatné jakosti: 1628, 1685, 1721, 1733, 1751, 1752 a 1754. Víno se vůbec neurodilo: 1518, 1587, 1598, 1662, 1707, 1821 a 1853. Samozřejmě nelze opomenout město Roudnice nad Labem, kde první písemná zpráva o pěstování révy vinné je z roku 1333. I když máme vinařské putování, nelze opomenout město Úštěk, které je centrem druhé chmelařské oblasti v Čechách. Na závěr si dovoluji ponechat výše jmenovaný okres Most. V současnosti vinice na úbočí kopce Hněvína připomínají zlatý věk vinařství, kdy pozemky k pěstování révy vinné vlastnilo 80 % měšťanů. Zdejší kvalitní víno se vyváželo do Saska. První zpráva o existenci vinic v Mostě pochází z roku 1207. K návštěvě zve vrch Hněvín, kde je romantická rekonstrukce hradu. Odtud je výhled do kraje, kde ještě poměrně nedávno stálo město s jedním z nejzachovalejších historických center. Dnes je zde „holá pláň“ s přesunutým gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie, prakticky jedinou památkou na starý Most, která zůstala zachována do dnešních dní. Pro milovníky moderní architektu-

281

ry je nutné připomenout zdejší moderní kostel sv. Václava. Autorem projektu kostela sv. Václava byl arch. Michal Sborwitz, interiér kostela se stal dílem akademického sochaře Bořivoje Raka. Stavba byla zahájena v roce 1983. Trojlodní stavba inspirovaná dispozicí raně křesťanské baziliky a románským tvaroslovím byla dokončena v roce 1989. Jednalo se o jedinou sakrální novostavbu v Čechách, která byla vybudována v normalizačním období. Význam severních Čech pro vinařství dokládá, že funkce „Purkmistr hor viničných“ byla ustanovena v Praze, Litoměřicích, Lounech, Kadani, Stříbře a Žatci (zde od roku 1399). Obec Litoměřická jmenovala roku 1457 zvláštní „kmetský úřad viničný“, jemuž předsedal mistr viničný. Opravdu dnes nemusí být z Brna do Mostu tak daleko, jak by se zdálo. Stačí dojet do Prahy a pak už je to co by kamenem dohodil. Nebo ani nemusíte „vážit“ tuto cestu. Vždy v lednu se v Brně koná výstava Regiotour, kde na stánku v rámci. Ústeckého kraje můžete získat řadu informací. Z cest na „sever“ mohu potvrdit, že za 25 let se tu mnohé změnilo. Stačí se podívat na opravená historická jádra ve všech uvedených městech. Důležité je také upozornit, že obnova památek proběhla nejen ve městech, ale také ve výše jmenovaných vesnicích a dalších místech. A to je velmi dobrá zpráva. Severní Čechy jsou místem, které stojí za to navštívit! Ing. František Muška, Ph.D., Brno

Jubilejní 40. výstava vín v Tasovicích O původu jména vinařské obce Tasovice existují pouze dohady v souvislosti se znojemským rychtářem Tasso nebo odvozením od jména Tas (staršina, vladyka). V historických dokumentech je celá řada zajímavých zmínek o vinařích a vinařství v obci. Snad nejzajímavější je glejt vinařů tasovických z 29. dubna 1402: „Já, Hynek z Kunina města, pán na Rabštejně a hejtman v Znojmi, vyznávám tímto listem obecně přede všemi, ktož jej slyší nebo budou čísti, že jsem dal a dávám svoj pravý křesťanský glejt i své věrné bezpečenství těm vinohradom, ježto ctní a slovutní panoše Jindřich z Lukové a Ježek z Kunzoku v Tasovicích mají, i jejich vinařom a dělníkom, a slibuje i jim svú dobrú věru beze lsti já sám za sebe, za své všecky služební-

ky i pomocníky i za ty, ktož pro mne chtí učiniti nebo nechati, aby mohli svobodně na těchto vinohradech dělati, to víno sebrati a vésti, kamž chtí k své potřebě, a nemají na ně, ani na markrabiny posádky, ani na mé ižádné péče míti.“ Vinařská tradice v obci s různými proměnami pokračovala a rozvíjí se i v současnosti. Tasovice se s dnešní výměrou viničních tratí 179,7 ha zařazených v I. kategorii a s 11 registrovanými pěstiteli řadí na 8. místo v pořadí vinařských obcí Znojemské vinařské podoblasti. Známé jsou viniční trati Kamenný vrch, Stará hora nebo Staré vinice. S Tasovicemi spojená, ale administrativně samostatná vinařská obec Hodonice má 66 ha viničních tratí a 20 registrovaných pěstitelů.

Dnešní Základní organizace ČZS Tasovice navázala na tradici spolku Vinařská besídka, kterou založili místní vinaři již v roce 1946. Jejími prvními a zakládajícími členy byli pánové Josef Horáček, Jindřich Měchura, Jakub Košulič, Alois Kyslinger, Jan Duhajský a Ing. Franz Maurer. Bohužel tento spolek měl krátkého trvání, protože po roce 1948 a následném založení JZD přešly veškeré vinice do jeho správy a Vinařská besídka zanikla. Počátkem roku 1963 byla z podnětu Josefa Juříka založena v Tasovicích ZO Českého zahrádkářského svazu. Zpočátku byla náplní hlavně spolupráce s odborníky kvůli zintenzivnění drobného pěstování ovoce a zeleniny pro vlastní potřebu a pořádání zahrádkářských výstav. V následných letech

282

(6/2009)

převážilo vinařství a vinohradnictví, a tak byla založena novodobá tradice pořádání vinařských výstav. Mimo výstav vín pořádají každoroční křest mladých vín, ochutnávky ve vlastním sklepě, který slouží nejenom k degustacím, ale i k pravidelným setkáním a nekonečným debatám kolem vína. Letošní jubilejní výstava vín, v pořadí čtyřicátá, patří ve Znojemské vinařské podoblasti k jedné z nejstarších. Na výstavách v sále kulturního domu, které mají mezi milovníky vín i vinaři velký ohlas, se pravidelně sejde přes 500 vzorků vín místních vinařů z Tasovic, Hodonic a jejich kolegů z okolních vinařských obcí. Atmosféra setkání vinařů a milovníků vín je na výstavě velice příjemná. Vyvrcholením je samozřejmě vyhlášení a ocenění nejlepších vín z jednotlivých vinařství. Šampionem 40. ročníku Tasovické výstavy vín se stalo Svatovavřinecké 2003 z podniku AGRA, a. s., Horní Dunajovice. Šampion elitní kategorie vín a cenu Erb Petra z Tasovic získal Znovín Znojmo, a. s., se sídlem v Šatově za Rýnský ryzlink slámové víno 2006. Královská ocenění za místní bílá vína získal Tramín červený výběr z hroznů 2008 Josefa Horáčka z Tasovic a za červená vína Jan Raušer z Tasovic za Zweigeltrebe 2008 a nejlepším vínem ročníku 2008 bylo oceněno Rulandské šedé výběr z hroznů 2008 Pavla Dohnala z Lechovic. Další oceněná vína a kompletní katalog vín i bohatou fotogalerii lze nalézt na webových stránkách obce Tasovice. Je velice pěkné a záslužné, že ZO ČZS Tasovice pod vede-

Pavel Dohnal z Lechovic převzal ocenění za nejlepší víno ročníku 2008. Foto archiv autora ním zkušených organizátorů předsedy Josefa Vyšinky, předsedy výstavního výboru Bedřicha Humpolíka a řady jejich dalších spolupracovníků úspěšně pořádá výstavy, o které je stále větší zájem díky perfektní organizaci a především stoupající kvalitě vystavovaných vín.

Literatura: Peřinka, V. F.: Znojemský okres II. Vlastivěda moravská. Brno. Garn 2008 Obec Tasovice: www.tasovice.cz Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice

Ucelený přístup k „uhlíkové stopě“ ve světovém vinařství a vinohradnictví

V srpnu 2007 čtyři členské organizace vydaly výzvu k výběrovému řízení s cílem vypracovat protokol a metodu výpočtu „uhlíkové stopy“ pro světové vinohradnictví a vinařství. Na konci prosince 2007 byly dány do zkušebního provozu protokol i metoda výpočtu, které testovali australští výrobci vína celý měsíc na pozemcích různé velikosti. V důsledku zkoušek byla 1. února 2008 vydána modifikovaná verze. V březnu 2008 Mezinárodní asociace alkoholických nápojů (FIVS) protokol i metodu výpočtu homologovala. Od té doby pokračuje jejich zavádění do praxe pod vedením FIVS.

Veřejnost se stále více zajímá o otázku změn klimatu a uhlíkové stopy. V důsledku toho roste zájem o emise GES, působené různými produkty, a tyto emise jsou stále více užívány jako indikátor globálního působení produktu na životní prostředí. Vypracováním protokolu výpočtu emisí GES pro vinařsko-vinohradnický sektor se konsorcium snaží zmenšit zmatek, který vládne ve výběru metod výpočtu GES, vyhodnotit současnou použitelnost dat o emisích GES ve vinařsko-vinohradnickém sektoru a jejich omezování, a prosazovat jednotný postup udávání GES ve vinařsko-vinohradnickém sek-

toru. Proces také umožnil vznik platformy pro dialog o klimatických změnách a trvale udržitelném růstu mezi producenty a položil základy mezinárodní spolupráce při řešení těchto problémů. Vylepšování protokolu a výpočetní metody je trvalý proces a všechny součásti vinařsko-vinohradnického sektoru jsou povzbuzovány k podílení se na rozvoji kvantifikace GES. Zdroj: Revue des Oenologues, č. 131, duben 2009, s. 49–51. (ako)

(6/2009)

283

Cuproxat Měďnatý fungicid proti plísni révové • tekutá formulace, snadná příprava postřikové kapaliny • vysoká jemnost částic - výborná pokryvnost a přilnavost • snížený obsah mědi oproti klasickým měďnatým přípravkům = nižší zátěž životního prostředí

F&N Agro Česká republika s.r.o. Na Maninách 876/7, 170 00 Praha 7 tel.: 283 87 17 01, fax: 283 87 17 03 www.fnagro.cz

KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ – PODPOŘÍTE VINAŘSKÝ OBZOR

Maximální ochrana nejen proti padlí dlouhodobé preventivní působení proti padlí významná vedlejší účinnost proti peronospoře, černé skvrnitosti a botrytidě stále příznivá cena Zato 0,15 kg/ha = 765 Kč

Splněné požadavky vinařů

www.bayercropscience.cz

Sve˘tovy´ veletrh nápojové techniky a technologií Liquid Food

wob München

Go with the flow.

Objednejte si zlevne˘né vstupenky online na www.drinktec.com

14. – 19. září 2009 Nové výstaviště Mnichov

Bliz˘s˘í informace, vstupenky, ubytování, zájezdy, zastoupení por˘adatele pro C˘R a SR: EXPO-Consult + Service, spol. s r. o., Příkop 4, 604 45, Brno Tel. 545 176 158 . Fax 545 176 159 . info@expocs.cz . www.expocs.cz

(6/2009)

285

Flotace je vhodná především pro moderní vína s ovocným charakterem…

Co je to flotace? Obecně je to způsob rozdružování, tedy třídění jemného materiálu, o různém složení ve vzduchu či v kapalině. Princip flotace ve víně spočívá v provzdušnění vína za současné aplikace želatiny. Flotační přístroj zavádí do moštu pod tlakem plyn (dusík nebo vzduch). Vytvářejí se malé bublinky, které přilnou k částicím kalů a plavou s nimi na hladině. Vznikající pěna je pomocí želatiny fixována na hladině a ze dna nádoby se po jedné hodině odčerpává čistý mošt. Další zpracování moštu tak může proběhnout podstatně dříve. Proces flotace má značný vliv na obsah polyfenolů ve víně a příznivě ovlivňuje i hladinu terpenů, zejména monoterpenů.

Flotační přístroj Flotační zařízení pracuje na jednoduchém principu čerpadla s dávkovačem vzduchu s připojeným kompresorem. Směšovací ventil zajišťuje vznik přetlaku tak, aby došlo k nasycení moštu vzduchem (nebo dusíkem). Samotný přístroj pro malovinaře není v podstatě větší než obyčejné čerpadlo. Výkonnější přístroje jsou pochopitelně větších rozměrů. Dusík, nebo vzduch? V začátcích se využívaly oba způsoby, ale dnes je častější vzduch. Práce s dusíkem je dražší a výsledný efekt není v porovnání se vzduchem výrazně větší. Samotné flotační zařízení pak obsahuje fil-

tr vzduchu a stačí jej připojit na jakýkoliv kompresor. Není želatina jako želatina Flotační želatinu nabízí na trhu více firem, důležité je sledovat tzv. bloomové číslo, které by mělo být v rozmezí od 180 do 200 bloomů. „Taková želatina se poměrně rychle sráží, je rozpustná za tepla a vytváří kompaktní koláč nečistot na hladině, který se dobře sbírá,“ zdůrazňuje Ing. Miloš Vidlář. Německá preciznost Podobně jako v případě dávkovačů síry, o kterých jsme psali v minulém vydání Vinařského obzoru, spolupracuje firma BS Vinařské potřeby, s. r. o., s německým výrobcem flotačních zařízení. „Pověstnou německou kvalitu a preciznost u flotačních zařízení značky KIESEL vinaři v našich podmínkách s úspěchem a bez problémů využívají již šestou sezonu. Přístroje od této firmy jsou léta odzkoušené třeba rakouskými vinaři. Navíc jsme zvolili tuto firmu i z toho důvodu, že vyrábí zařízení s kapacitou od 3 000 litrů za hodinu. Německá firma KIESEL samozřejmě také vyrábí zařízení pro velké firmy s výkonem do 30 000 litrů za hodinu, ale našimi odběrateli jsou ve velké míře právě střední a malí vinaři,“ konstatuje Ing. Miloš Vidlář. Stačí jeden tank Ačkoliv návody k flotačním přístrojů obvykle uvádějí, že vedle nádrže s moštem a flotačního přístroje je třeba ještě samostatného flotačního tanku, praxe ukázala, že stačí jediný tank s moštem, kterým se tzv. prohání mošt, dokud není čistý. Výkon zařízení se tak prakticky zdvojnásobí. Úspora času samozřejmě také není zanedbatelná, zejména v období sklizně. Společnost BS Vinařské potřeby, s. r. o., nabízí vážným zájemcům také možnost vyzkoušení flotačního zařízení s výkonem 3 000 litrů za hodinu. „Mohou si jej dva tři dny ne-

chat, případně vyzkoušet na různé druhy moštů, a rozhodnout se, zda jim vyhovuje. Menší zařízení jsou skladem, případně na objednávku zhruba do dvou až tří týd-

nů, velká zařízení je třeba objednat raději s dvouměsíčním předstihem. Flotace není pro každý mošt „Prodej flotačních zařízení v posledních letech roste a je to dobře. Kvalitu vína totiž ovlivňuje nejen dobrý a zdravý hrozen, ale také důsledné odkalení moštu. Na druhou stranu je třeba říci, že flotace je vhodná především pro vína, která mají mít ovocný charakter a jsou pro konzumaci zhruba do jednoho a půl roku, což je dnes moderní trend. Pro takzvaná velká vína je stále vhodnější klasická sedimentace.“ Flotace se dále nedoporučuje u nakvašených moštů, které obsahují volný oxid uhličitý a u hroznů silně poškozených plísní Botrytis cyneria. (PR)

FUNGICID

Fantic F ®

NOVINKA!

Dvojitou silou proti plísni révové

Obsahuje dvě účinné látky s různým mechanismem účinku: benalaxyl-M a folpet

Moderní formulace – mikrogranulát, jednoduchá manipulace

Registrován proti plísni révové, má i silný vedlejší účinek na bílou a šedou hnilobu

Jednoduché dávkování – koncentace 0,2 %

Možno aplikovat v systémech integrované ochrany a produkce

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304 tel.: 257 830 137-8, fax: 257 830 139, www.agroaliance.cz

S VÁMI, PRO VÁS...

(6/2009)

287

London International Wine Fair a Distil 2009 Na rozdíl od pražského veletrhu Víno a Destiláty, ExCeL otevře své dveře vždy ráno v 9:30 a konec je stanoven přesně na 18. hodinu, kromě posledního dne, kdy veletrh končí v 17:00 hodin. Návštěvníci jsou pouze z řad profesionálů, tzn. obchod a tisk, a vstup po registraci na obě akce je zcela zdarma. Tento veletrh patří mezi nejvýznamnější akce v mezinárodním vinařském kalendáři a řadí se na absolutní špičku, co se týká vlivu na trhy s vínem a destiláty, kde vinaři, výrobci alkoholických nápojů a obchodníci ze všech koutů zeměkoule představí své zboží tisícům dovozců, distributorů, restauratérů, sommelierů a novinářů, kteří se sem slétnou rovněž ze všech končin světa. Statistiky vykazují pro rok 2009 druhou největší návštěvnost za celých 29 let historie po rekordním loňském roce, kdy byla návštěvnost o 7 % vyšší. Letos LIWF přilákal 13 893 návštěvníků, z nichž 5 562 přišlo na veletrh dvakrát i třikrát. Distil přivítal 6 190 profesionálů během tří dnů. „Navdory ekonomické krizi v Británii, globálnímu hospodářském kolapsu i prasečí chřipce jsme zaznamenali vynikající výsledky,” konstatuje ředitel veletrhu James Murray. Francouzská vína se těšila největšímu zájmu a mohla se chlubit nejrozsáhlejší kolektivní expozicí. Všechny regiony od Alsaska až po Midi a Jihozápad zde byly zastoupeny a na mnohých stáncích probíhaly volné degustace pro návštěvníky, každá jinak tematicky zaměřená. Německo mělo rovněž centrální expozici, kde po celou dobu konání veletrhu probíhala

ochutnávka vín „self-service“ ze všech třinácti regionů, která se těšila velké oblibě návštěvníků. Mohli si zde totiž kromě každodenních vín také vychutnat skvosty jako např. Ryzlink rýnský Dr. Ernsta Loosena z Mosely či famózní Silvaner (sylván) Hanse Wirschinga s Iphofenu ve Francích z viniční tratě Julius-Echterberg, jehož odběratelem je samotná královna Alžběta II. Rovněž sortiment Rulandských modrých, a to převážně z oblasti Rheinhessen, byl velmi pečlivě vybrán. Na italských a španělských stáncích bylo relativně klidněji, zato vína z Nového světa, zejména z Chile, Argentiny, Urugyaye a Nového Zélandu, se těšila velké popularitě. Letos nechyběla ani česká expozice Vína z Čech a Vína z Moravy a svá vína sem přijely vystavit firmy Bohemia Sekt, a. s., Mikrosvín, Templářské sklepy a Petr Skoupil. Podle sdělení přítomných vinařů i zástupců institucí, jako jsou Vinařský fond ČR a Národní vinařské centrum ve Valticích, byl zájem návštěvníků o naše vína hodnocen velmi pozitivně. Z rakouských vinařství byla přítomná pouhá hrstka vinařů, nechyběl však charismatický Willi Opitz s manželkou Marií a jejich britský distrubutor s infekčním smíchem Trevor Hughes. Willi s Marií prezentovali, jako vždy, snoubení svých vín s „kriminální“ gastronomií C.I.A. (Catering by Ian & Angela) své dcery a jejího snoubence. Kromě výstavních stánků se mohl návštěvník rovněž bezplatně zaregistrovat na četné řízené degustace a semináře v tzv. Master Classes „theatre“, s výkladem a komentářem před-

ních moderátorů a lektorů, jako jsou například Tim Atkin MW, Sarah Jane Evans MW, John Radford, Joanna Simon, Anthony Rose, Charles Metcalfe aj. Tyto akce byly však beznadějně předem obsazené těmi zájemci, kteří si svá místa rezervovali on-line. Kouzlo regionu Maule, vína Tridentska, Rioja Alavesa a Ročník 2007 – nejlepší vůbec pro červená vína Nového Zélandu – to jsou názvy některých z nejpopulárnějších seminářů. Rovněž asociace Circle of Wine Writers zde měla setkání svých členů a seminář s horizontální degustací 12 nejvýznamnějších vinařství západní Austrálie (12 Great Wine Estates of Western Australia) a londýnská akademie Wine & Spirit Education Trust uspořádala několik slepých degustací, např. Champagne versus šumivá vína. Sto nejlepších vín z autochtonních odrůd vybraných předními vinařskými osobnostmi – The Wine Gang – bylo možné ochutnávat volně a nerušeně v průběhu konání veletrhu v odděleném zázemí, kde si návštěvníci mohli vybírat také podle cenových relací. V saloncích Jižní Galerie proběhly debaty o korku a alternativních uzávěrech, o vadách vína a jak přežít ekonomickou krizi – Beat the Credit-Crunch... a legendárnímu Sergi Hocharovi se po 50 letech řízení Château Musar v libanonském údolí Bekaa, kudy se často přehnaly války, dostalo v Londýně čestého uznání jako jednomu z „velkých“ vinařství světa. Další ročník, tentokrát jubilejní 30., se uskuteční 18. až 20. května 2010. Helena Baker

Kalendář vinařských akcí DATUM

VÝSTAVA

MÍSTO

HOD + KONTAKT

19.–21. 6. 2009

Vinařská akademie I – Kadet

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

Veronika Šrámková 774 145 438, vin.akad@telecom.cz

19.–21. 6. 2009

Znojemské vinařské lyceum

Penzion s restaurací Vinohrad, nám. Sv. Wolfganga 97, a jeho středověký vinný sklep, Znojmo

Vladislav Rakušan 733 601 313, znojemia@seznam.cz

20. 6. 2009

Šardické sklepy dokořán

Areál sklepů v trati U Hřiště a Za Dědinů, Šardice

František Foretník 602 146 935, f.foretnik@seznam.cz, nesporova@sardice.cz

20. 6. 2009

Vinařský triatlon Němčičky 2009

Sportovní areál Němčičky

www.sportnemcicky.cz

20. 6. 2009

Mníšecký festival vín

Podzámčí – areál Hostince u Káji Maříka, Mníšek pod Brdy

Josef Vítek 777 765 261, josef.vitek@pikvitek.cz

20.–21. 6. 2009

Festival otevřených sklepů

Kostice, Mikulčice, MNV, Nový Poddvorov, Prušánky, Tvrdonice

Aleš Tureček - ales.turecek@nap.cz

20. 6. 2009

Sklepy dokořán

vlkošské búdy, sklepní ulička

Vardan Bohumil 606231642, varbo@centrum.cz

26. 6.–6. 9. 2009

Léto otevřených sklepů v Pavlově

PAVLOV u Mikulova

www.obec-pavlov.cz, pavel@krska.com

27. 6. 2009

Den otevřených sklepů

Amfiteátr a přilehlé sklepy, Tvrdonice

Paulík Miroslav 732 860 705, PaulinoM@seznam.cz

27. 6. 2009

Vinařská „50“ – Author Znovín Cup 2009

Šatov

Berková Michaela 515 266 620, znovin@znovin.cz

27. 6. 2009

Expedice krajem André

Hustopeče, Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbice

Radka Samsonová 519 412 909, samsonova.tic@hustopece-city.cz

4. 7. 2009

Neuburské – tajemná odrůda moravských vinic

Areál vinných sklepů Tihelňa, Boleradice

Petr Koráb 739 089 104, sale@vinarstvikorab.cz

4.–5. 7. 2009

Den otevřených sklepů

sklepy Horní Věstonice

Ing. Vladislav Moravčík 724 808 619, horni-vestonice@quick.cz

4. 7. 2009

VI. den otevřených sklepů Hrušky

areál sklepů U hřiště a ve Sklepní ulici, Hrušky u BV

Ing. Richard Tichý 603 932 443, richard.tichy@bonuseventus.cz

4. 7. 2009

Den otevřených sklepů

akce proběhne v areálu vinných sklepů v Terezíně

Zdeněk Hradil 773 553 327, vinari.terezin@tiscali.cz

5. 7. 2009

Festival sedleckých vín

Sedlec u Mikulova

Ctirad Králík 777 719 328, zdsedlec@tiscali.cz

5. 7. 2009

Den otevřených sklepů 2009

vinařské uličky Výmol a Zátiší, Moravská Nová Ves

Ivana Tomanová 777 561 535, ivanatomanova@seznam.cz

18. 7. 2009

Den otevřených sklepů v Hovoranech

Hovorany

Stanislav Šimeček 605 870 249, vino.simecek@tiscali.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese http://www.wineofczechrepublic.cz

288

(6/2009)

Mezinárodní soutěž Concours Mondial de Bruxelles letos hostila Valencie Tato soutěž se poprvé konala v roce 1994 v Brugách, kde se hodnotilo zhruba 860 vzorků vín, a poté se pomalu rozrůstala do proporcí, jaké známe dnes (včetně soutěže destilátů), a přestěhovala se na několik let do Bruselu, než se stala putovní po celé Belgii – znovu Brugy, Antverpy, Lutych, Ostend... V roce 2006 se rozhodla zpevnit si svůj mezinárodní charakter a zamířila do Lisabonu – v té době převzal od Louise žezlo jeho syn Baudouin. Pak v roce 2007 následoval Maastricht, v roce 2008 Bordeaux, letos Valencie a nyní již víme, že příštím rokem bude Concours Mondial de Bruxelles hostit sicilské Palermo. Avšak navzdory tomuto putování si soutěž Concours Mondial de Bruxelles stále zachovává svoji „appellation d‘origine“, co se hlavního města Evropy týče. V letošním roce se do hotelu Hilton-Valencia slétlo 250 degustátorů 40 národností, od Nového Zélandu přes Patagonii, Kolumbii, Venezuelu, Mexiko a Severní Ameriku, od jižní Afriky přes Tunisko do celé Evropy až po Tchaj-wan a Japonsko, aby v komplexu Feria-Valencia zasedli do 45 degustačních komisí a po tři

dny hodnotili každý den na 50 vzorků vín a dePS 2008, Vinařství Kovacs za Muškát moravský stilátů. Letos jsem předsedala Jury č. 14, složekabinet 2008, Vinařství Pavlov za Müller Thurné z degustátorů z Řecka, Portugalska a Španělgau PS 2007, Vinné sklepy Lechovice za Charska, kteří hodnotili velmi pečlivě a vyrovnaně. donnay VzB 2007, Vinselekt Michlovský za RuZe 76 zúčastněných vzorků dobyla Česká relandské modré VzH 2005 a Vinum Moravicum publika Valencii 18 medailemi, z toho osmi zlaza Chardonnay, slámové víno 2007. tými! Zlatem se mohou pochlubit vinařství: RaKompletní výsledky jsou k dispozici ke stadomil Baloun za Muškát moravský PS 2008 žení na: www.concoursmondial.be. a Müller Thurgau PS 2008, Oldřich Drápal za Helena a John Baker, Valencia Chardonnay, slámové víno 2004, Tomáš Krist za Chardonnay PS 2008, Vinařství Kovacs za Sauvignon PS 2008, Vinařství Pavlov za Rulandské bílé VzH 2007, Vinné sklepy Valtice za Veltlínské zelené, ledové víno 2007, a Vinselekt Michlovský za Aurelius VzB 2000. Po stříbrné medaili si ze soutěže odnesla vinařství Pavel Binder za svůj Ryzlink rýnský PS 2008, Oldřich Drápal za slámové Rulandské šedé, slámové víno 2005, Tomáš Krist za Sauvignon VzH 2008 a Rulandské bílé PS 2008, Petr Skoupil za Rulandské šedé Foto z archivu autorky

Radomil Baloun obhájil loňské zlato v Monte-Carlu Jak název napovídá, na této prestižní mezinárodní soutěži hodnotí pouze ženy, jejichž „jury“ reprezentují pět různých skupin: Enologie (vždy předsedkyně komise), Produkce, PR-Distribuce, Media-Sommelerie a tzv. Découverte Grand Public Oenophile neboli slečna či paní „jako vy a já – milovnice vína“. Hodnotí se 100bodovým systémem mezinárodní unie enologů a soutěž podléhá přísným pravidlům O.I.V. (Organisation Internationale de la Vigne et du Vin). 40 degustátorek 22 národností (Belgie, Česká republika, Čína, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Lotyšsko, Monako, Německo, Polsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Ukrajina, USA a Velká Británie) ohodnotilo přes 250

vzorků z 15 zemí (Austrálie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Itálie, Jižní Afrika, Libanon, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Tunisko, Turecko a Velká Británie) a udělily celkem 79 medailí, z toho 2 diamantové, 12 zlatých a 65 stříbrných. Souběžně s výše uvedeným hodnocením vín zde letos poprvé proběhla soutěž Femmes et Spiritueux du Monde 2009 (Women and Spirits of the World 2009) z iniciativy čestné prezidentky monacké soutěže vín, Béatrice Cointreau, která má 25letou praxi v produkci Cognacu. Novinkou byla letos také soutěž o nejlepší adjustáž nazvaná Novapack Vins du Monde – Grand Concours de Packaging 2009, které předsedala stylistka Linda Andrieux-Koechlin z agentury Andrée Putman.

S potěšením mohu oznámit, že vína Radomila Balouna obhájila v této soutěži loňské i předloňské zlato a k tomu si odnáší navíc ještě pět stříbrných medailí. Vedle takových zvučných jmen, jako jsou Domaine de la Vougeraie Vougeot, Domaine Sacha Lichine, Marqués de Cáceres Rioja nebo Justino Henriques Madeira, získal pozdněsběrový Tramín červený ročníku 2008 z vinařství Baloun zlatou medaili, zatímco Muškát moravský, Müller-Thurgau, Sauvignon, Chardonnay a Pálava, všechna mladá vína v pozdním sběru kromě Pálavy (výběr z hroznů), obdržela stříbro, což představuje další fenomenální úspěch našich vín na mezinárodní vinařské scéně. Více informací a kompletní výsledky na www.femmesetvinsdumonde.com. Helena Baker, Monako

(6/2009)

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230 Čejkovská 35 Svitavská 15 K Vápence 3203/10 Dobšická 2296/4

519 346 236 519 346 238 545 216 311 519 500 516 515 260 600

Na Hlavní 276 Krumvíř 14

691 02 Velké Bílovice 691 02 Velké Bílovice 614 00 Brno 692 01 Mikulov 669 02 Znojmo 691 06 Velké Pavlovice 691 08 Bořetice 691 73 Krumvíř

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

Bureš Jaroslav Bureš Jaroslav Hospodářské potřeby – Škodová Anežka NEREZ Blučina PATRIA Kobylí, a. s., prodejna hosp. potřeb ROSENBERG TECHNIC, s. r. o.

Čejč 256

696 14 Čejč

518 361 245

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

519 428 733 519 430 515 519 419 006

Augusty Šebestové 716 691 10 Kobylí

519 440 716

Brněnská 10/58

693 01 Hustopeče

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

Vinařské potřeby, spol. s r. o. Vincoop Mikulov Zámky a semena, Janíček Svatopluk

Národních hrdinů 22 Brněnská 32

690 02 Břeclav 692 01 Mikulov

608 889 967 519 514 259, 602 734 499 519 321 235 519 510 691

nám. Míru 21

667 01 Židlochovice

602 506 537

S L E VA

289

letní akce: pro předplatitele VO sleva na sady odrůdových pohlednic –10 % kontaktujte redakci Vinařského obzoru

290

(6/2009)

Pod cyntlochem

Každý vinný sklep tvoří samostatný celek, který je charakterizován i svým sklepním klimatem. Nejdůležitější faktory sklepního klimatu jsou teplota a vlhkost ovzduší. Částečnou regulaci teploty a vlhkosti nám umožňuje dobré větrání. Čistý vzduch také přispívá k udržování čistoty sudů, nádob, nářadí i stěn. Sklepy se větrají ventilačními otvory – vzdušníky (cyntlochy, rampóchy, rampúchy), které jdou přes klenbu sklepa a hlínu na povrch, kde jsou ukončeny kamennými nebo betonovými hlavicemi i jinými komínky a stříškami. Jen u hlubokých podzemních sklepů jsou propojeny lisovny šíjí, hlubší sklepy mají také stabilnější teplotu. „Sklep dělá víno“, říkávali staří vinaři a mínili tím většinou stabilní teplotu sklepa bez velkých výkyvů. Ovšem výroba dobrého vína nezáleží jen na sklepě, je to více faktorů, základ bývá již ve vinohradě, a to zdravý hrozen. Strýc Domin si to šlape na svém bicyklu kolem řady sklípků, přibrzdí a opírá bicykl k dřevěnému dvojáku místního osvětlení. Pomalu rachotí mohutný klíč v zámku dubových dveří. Tu pojednou za rohem se objeví znenadání soused Vávra. „Tak co, sósede, máte už vostříhaný? Víte, že vod Matěja (24. 2.) po Josefa. (19. 3.) to má bét už hotový? Pozďéš pak už rýví plače a ta sila z něho utiká.“ „Ale co,“ odpovídá Vávra, „naši děda říkávali, dyž teho tolik neměli, že stříhat se má jít, až se vohřije másnica vína na slunku.“ „Tož pote na sklínečku,“ zve strýc Domin Vávru. Pomaloučku sejdou šijou do sklepa, kde strýc Domin láskyplně a jemnými údery kladivečka povolí špunt na prvním soudku. „Vypláchnite koštovačky,“ říká strýc Vávrovi, zatímco bere koštýř a opatrně natahuje z troječ-

ky. Vínko pomalu přibývá, bublá až perlí do žlutozelené zlatavé barvy. Strýc plní koštovačky, ťuknou si s Vávrou a připíjí. „Tož na zdraví! Ať Pánbůh nám dá zdraví, Panenka Maria peníze a mně víno!“ odpovídá šibalsky strýc Vávra, chlapík malého vzrůstu, ale na své stáří čiperný a energický, což dosvědčuje neustálými pohyby rukou a nohou a hlavně jiskřivýma pichlavýma očkama, kterým nic neujde. „Tak to je Veltlínek, Muškatel, jak říkávali staří, po lipce ani tak moc nevoní, ale už má pěknó pikantní mandlovinku,“ hodnotí Domin. „Tady nejak táhne, no jo, my stojíme přímo pod cyntlochem, poďme radši kósek dál, nélepši bude do preshauzu, dyť jaro už klepe na dveře,“ a pomalu přechází k širokému stolu v preshauzu. „Dyž už su u teho cyntlochu, tak vám musím něco říct, estli to víte o tech regrutech za našich mladých let.“ „No ba, neco sem slyšel, ale nevím temu konca…“ „To belo tak, chlapci z ročníku – regruti – šli k vodvodu, víte, jak to bévalo, vodvedení dostali velký kytky na klopu a na klobúky, ti nevodvedení dostali vařéku. To sme ešče jeli na vomašleným gumáku a s koňama až do Břeclavi k té komisi. No a jak se dojelo, tak se to šlo zapíjat do sklepů. Abych nezapomněl, tenkrát starostoval ten zahradník Víta Krist. Jak sme dojeli, tak nás hned pozvál k němu jako starostovi. A než nám dal zavdat, tož natáhl ten tříčtvrťák koštýř plné a vypil ho před nama na ex. To abyste neřekli, že sem nic nepil, jako vy, regruti, abych s vama srovnal krok a pak se teprve oslavovalo. Za chvílu se šlo do druhýho sklepa, odvedenci slavili a zpívali. Jak už to bývá, proti této partyji byla zas jiná, ať už kvůli děvčicám, či co. A na to číhal Franta Kotek s Jožkú Havlovským. Franta byl štramák, už skoro re-

grut. Jožka byl o něco mladší. A jak ti odvedenci regruti v kole zpívali, tož Franta s Jožkú vodsunuli tu kamennó hlavicu u teho cyntlochu a dívali se komínkem do sklepa a čekali na příhodnó chvilku. Jak začali znovu zpívat a drželi se kolem krku, tak Franta nabrál na křidlicu kus husinca nebo to belo neco vod psa a pěkně to z křidlice vo ten komínek votřél. Důle ve sklepě si akorát štrngali sklinkama a najednó z cyntlochu plesk, břřúch a už to měl jeden v koštovačce, a dokonca aji za brélama. Regruti vyletěli ze sklepa jak hnízdo sršňů, ven do tmy a rozběhli se na všecky strany. To se ví, mladšího Jožku chytli a ten jim musel pod pohrůžkó všecko říct, že von není hlavní pachatel, ale Franta. Ten pak neušel zaslóžilýmu trestu, dlóho ho nemohli chlapci chytnót, protože na mšu chodil do kostela až po vyzvánění jako poslední a první ven z kostela, jinak nevylízal z baráku, aby ho nechytli. Ale stejně regrutům neušél a pak mu to vrátili. No a vod té doby, dycky, dyž stojím pod tym cyntlochem a začne na mně táhnót ten voňavé jarní luft, tak si na to vzpomenu a radši pod cyntlochem nic nevochutnávám. Vono při nélepším ti tam může spadnót nejaké ten bróček nebo motýlek – posel jara, to by belo to nékrásněší.“ „Ba, radši se temu vyhnót,“ vmísil se do hovoru strýc Vávra, „dyť nekdy na člověka teho padá tolik a ešče aby na něho spadlo aj to …..!“ a pomalu usrkl Veltlínku ze dna své koštovačky. „Natáhnite radši ešče teho Ryzlinečku, ať zapomeneme na to všecko, co na nás nekdy padá! No, řeknite, není krásně, dyž už aj tady cítíte to jaro?“ Václav Fiala, Velké Němčice

l Prodám 2 ks 700 l plastové bečky + nerezovou nádrž na 570 l. Tel.: 732 148 540 l Společnost Bílek Filtry v Josefově, hledá nové kolegy do svého týmu na pozice: Zkušební technik filtrací, Obchodně-technický zástupce a Obchodně-technický zástupce – vinař. Pojďte nám pomoci řešit nové, zajímavé i náročné úkoly. Nabízíme velmi dobré mzdové i sociální podmínky v kvalit-

ním nekuřáckém kolektivu. Bližší informace najdete na webových stránkách firmy www. filtrace.com. l ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO DOLANY, 552 01, závod OVOCNÁŘSTVÍ Prodá provozuschopný rosič AGRO TOP 2000. Rok výroby 1997. Cena dohodou. Kontakt: Ing. Petr Munzar, Tel. 603 546 401, munzar@zddolany.cz

řádková inzerce l Prodám nerezový mlýnkoodzrňovač vč. rmutového čerpadla, kadě na kvašení červeného vína různých velikostí, horizontální lis o objemu 500 l a 1200 l. Levně. Hodonínsko. Tel.: 608 408 532 l Prodám zaviněné sudy. Tel.: 608 193 798 l Kdo daruje nebo levně prodá starou vinařskou literaturu, časopisy – nejlépe první republika a starší. Tel.: 775 197 443

(6/2009)

291

45 let činnosti MORAVÍNU „Když jsem nastoupil v roce 1964 do Lednice na zahradnický obor Agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské, chtěl jsem vytvořit takové odborné prostředí, které bude sloužit nejen výuce studentů, ale bude současně kolem zahradnického oboru sdružovat všechny vinaře, kteří mají zájem dále se odborně vzdělávat a své zkušenosti předávat dalším kolegům v oboru. Bylo nutné soustředit nadšence, kteří by dovedli zapalovat další tak, aby se úroveň celého oboru mohla srovnávat s evropskou úrovní vinařství, jak jsem ji viděl při několika zahraničních cestách do Rakouska, Německa a Švýcarska. To byly hlavní důvody, které mě vedly k tomu, abych založil organizaci, jejíž odborná náplň vytvoří předpoklady pro uplatňování vědeckých poznatků na praktických příkladech přímo v reálném prostředí zemědělských závodů. Tak vznikl dne 10. října 1964 na ustavující schůzi MORAVÍN jako pobočka Okresní zemědělsko-lesnické společnosti v Břeclavi.“ A. Období vzniku a první léta činnosti (1964–1972) V roce 1960 byla ukončena kolektivizace v zemědělství a v JZD a ve specializovaných Státních statcích nastalo i díky státní podpoře postupné vysazování velkých ploch vinic. Ve Vinařských závodech, které měly dlouho zpracovatelský monopol, bylo třeba rozvíjet velkovýrobní technologie. Chyběly ale zkušenosti a to vyvolalo potřebu kontaktů s odborníky ve vyspělých vinařských zemích. Bylo třeba najít způsoby, jak získat a rozšířit nové poznatky i u nás. V průběhu roku 1964 krystalizovaly konkrétní snahy o zřízení profesní organizace, která by mohla být funkční i ve stávajících politických a hospodářských podmínkách. Vznikl tak přípravný výbor ve složení Ing. Vilém Kraus, CSc., Ing. Jaroslav Švásta, CSc., Ing. Jaroslav Horák a Ing. Zdeněk Malčík. Výbor svolal v srpnu přední odborníky ze Státních statků, JZD, Vinařských závodů, odborných škol, šlechtitelských stanic a také zástupce Okresní výrobní správy na 1. informační schůzi do zasedací místností na Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích. Jednání se zúčastnili členové výboru a dále Josef Černý, Josef Veverka, František Svoboda, Jakub Zemánek, Radek Halm, Zdeněk Simko, Vlastimil Fic, Jaroslav Pátek, Jan Pelíšek, Jaroslav Šťastný, František Fert. Jednání zahájil Ing. Vilém Kraus, CSc., a nastínil mož-

V roce 1969 a v dalších letech se činnost MORAVÍNU poněkud zpomalila, podle vyjádření některých tehdejších činitelů především proto, že uskutečnit kontakty s odborníky ze západu bylo ve stávajícím politickém ovzduší normalizace stále složitější a svým způsobem až nemožné. Poslední akcí MORAVÍNU byla organizace „Oborového dne při VI. Valtických vinných trzích“ ve Valticích v roce 1972. Odborný studijní zájezd do Maďarska v létě roku 1972 byl tak již pořádaný jen Okresním zemědělským sdružením v Břeclavi a o MORAVÍNU již není žádná zmínka.

Výběr loga MORAVÍNU nosti založení společnosti, která by sdružovala aktivní pracovníky ve vinohradnictví a ve vinařské technologii s úkolem pečovat o zvelebení moravského vinařství, a to převážně z okresů Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště a Znojmo. Po diskusi bylo dohodnuto: – název spolku „MORAVÍN“ a sídlo na Zahradnickém oboru VŠZ v Lednici; – řídící orgán bude tvořit výbor složený z předsedy a 3–4 tajemníků; – dále bude v činnosti představenstvo, ve kterém budou ještě vedoucí 20 zájmových úseků. Na prezenční listině se podepsalo celkem 33 opravdových zájemců o založení organizace MORAVÍN, v dalším období se postupně přihlásilo za členy 54 osob, k nimž přibývali další, a tak bylo v září 1965 evidováno 76 členů MORAVÍNU – spolku moravských vinařů. MORAVÍN uskutečnil v průběhu 8 let od svého založení celou řadu odborných akcí – vinařská sympozia s přednáškami předních odborníků ze Švýcarska, Německa apod., tematické zájezdy do vyspělých vinařských zemí, výstavy vín i menší domácí semináře. Byly vydávány také odborné tiskoviny pod názvem „MORAVINUM“. Zřejmě největší ohlas vyvolala návštěva zakladatele vysokého vedení u révy vinné pana Lenz Mosera z Rohrendorfu v březnu 1965 – jeho přednáška významně napomohla šíření vysokého vedení v Československu. V roce 1968 se uvolnily hranice i v oboru vinohradnickém a vinařském a mnohé odborné aktivity se obešly již bez pomoci MORAVÍNU.

B. Bohatá činnost MORAVÍNU pod hlavičkou ČSVTS (1978–1990) Po menším útlumu začátkem normalizace došlo ve druhé polovině osmdesátých let opět ke stabilizaci hospodářské i politické činnosti v oboru, na vedoucích místech se počali angažovat mladí absolventi odborných škol a opět se hledaly možnosti, jak získat odborné znalosti a zkušenosti od zahraničních odborníků. Většina vinohradníků a vinařů – dřívějších členů MORAVÍNU – pracovala nadále v oboru i ve vedoucích funkcích, a tak přípravný výbor (Ing. Vojtěch Pazderka, Ing. Josef Veverka a ředitel Regionálního muzea v Mikulově Miloslav Zbořil) svolal schůzi moravských vinařů do Zámeckého sálu v Mikulově na 21. dubna 1978. Bylo třeba najít vhodný název spolku – původní návrhy jako NEUBURG KLUB, VITIS KLUB, KLUB MORAVSKÝCH VINAŘU byly překonány a všemi 41 přítomnými byl schválen opět „MORAVÍN – spolek moravských vinařů“, který byl ustaven při Regionálním muzeu v Mikulově. Zároveň byl zvolen 15členný výbor (doc. Ing. Vilém Kraus, CSc., Miroslav Fridrich, Ing. Drahomír Míša, Ing. Vojtěch Pazderka, Stanislav Holec, Ing. Jaroslav Osička, Petr Straka, Ing. Václav Svěchota, Mikuláš Šída, Ing. Josef Kašpar, Ing. Josef Peřina, Ing. Jaroslav Horák, Ing. František Balaštík, Ing. Vladimír Bunďálek, Ing. Pavel Hromek). Byla také zvolena redakční rada pro vydávání Sborníků a jednotlivé pracovní komise. Výbor zvolil předsedou Ing. Vojtěcha Pazderku. Členská základna měla 53 členů, ale na valné hromadě v prosinci byl již počet členů 74. MORAVÍN se stal v tomto období jedinou spolkovou organizací hájící zájmy vinohradníků a vinařů. Uskutečnil v průběhu dalších.

292

(6/2009)

Mezinárodní přehlídka vín 1980 12 let každoročně celou řadu odborných akcí – vinařské semináře s přednáškami předních odborníků, tematické zájezdy do vyspělých vinařských zemí, výstavy vín i menší domácí semináře. Byly vydávány odborné tiskoviny a Sborníky. V té době již ve Valticích probíhaly každoročně Valtické vinné trhy (VVT) pod hlavičkou České vědeckotechnické společnosti (ČSVTS) a zajišťovaly výstavu vín velkovýrobních vinařských organizací. Také MORAVÍN využil zastřešení ČSVTS ke své existenci. Po tiché dohodě představitelů VVT a MORAVÍNU o rozdělení domácího a zahraničního vinařského výstavnictví v roce 1979 zorganizoval MORAVÍN v letech 1980, 1984 a 1988 Mezinárodní přehlídky vín, které významně přispěly k porovnání vinařské produkce. Zasloužilým členům MORAVÍNU a pracovníkům v oboru byly předány pamětní medaile. Uskutečnila se také Společná schůze Moravínu a Cechu českých vinařů v Mikulově s cílem prohloubit společné zájmy za účelem rozvoje vinohradnictví a vinařství v Čechách a na Moravě. V roce 1987 měl MORAVÍN již 337 členů, organizační výbor v čele s Ing. Vojtěchem Pazderkou pracoval po celou dobu jen s malými změnami (Vladimíru Seidlovou nahradila ve funkci jednatelky Jiřina Picková a po celou dobu velmi zodpovědně vedla celou agendu). C. Ustavení MORAVÍNU – svazu moravských vinařů (1990–1997). Politické změny v listopadu 1989 vyvolaly zásadní organizační změny a ty se postupně projevovaly i ve vinohradnictví a vinařství. Bylo potřeba zásadně zreformovat i MORAVÍN. Ustavující valná hromada MORAVÍNU se uskutečnila na zámku v Mikulově 15. listopadu 1990. Zde byla založena prakticky nová organizace a bylo projednáno, jakým směrem se bude dál ubírat, byly schváleny stanovy, název MORAVÍN – svaz moravských vinařů a logo MORAVÍNU a rozhodnuto o tom, že MORAVÍN bude samostatným právním subjektem

Valná hromada r. 2001 (občanské sdružení) se sídlem v Mikulově. V této revoluční době, kdy neexistovala jiná stavovská organizace, měl MORAVÍN působit jako odborné a hospodářské sdružení pěstitelů révy vinné a výrobců vína na Moravě. Posláním bylo především sdružit pěstitele révy vinné a výrobce vína za účelem dalšího rozvoje vinohradnictví a vinařství na Moravě. Svaz měl sdružovat také místní spolky ve vinařských obcích, ale později bylo z organizačních i legislativních důvodů upuštěno od hospodářské náplně a také od sdružování místních spolků – do dnešní doby působí v Mikulově poslední takový spolek pod názvem MORAVÍN Mikulov. V čele MORAVÍNU zůstali i nadále Ing. Vojtěch Pazderka (předseda) a hospodářka Jiřina Picková. Valná hromada 12. února 1991 rozhodla o vydávání odborného časopisu Vinařský obzor. MORAVÍN se stával centrálním orgánem vinohradníků a vinařů a řešil celou řadu nových problémů hlavně organizačních, ale také právních a legislativních. S intenzivním rozvojem podnikatelské činnosti v dalších letech už nemohl řešit Český zahrádkářský svaz (ČZS) podnikatelské problémy, a tak se uskutečnilo Společné jednání zástupců OV ČZS, vinařských komisí OV ČZS, MORAVÍNU a zástupců ÚV ČZS v Hodoníně. Byly hledány společné možné cesty zahrádkářů a MORAVÍNU, přičemž hlavní roli hrál společný majetek ZO ČZS ve vinařských obcích – ani po 20 letech není tato problematika plně vyřešena. Ale široký pracovní záběr do všech oblastí v oboru nemohl dlouho MORAVÍN vydržet, a tak 7. září 1993 vznikla ve Velkých Bílovicích nová organizace Českomoravská vinohradnicko-vinařská unie (ČMVVU), která postupně řešila legislativní a hospodářské záležitosti v oboru, a MORAVÍN se mohl věnovat spolkové činnosti. I v tomto období organizoval MORAVÍN zajímavé tematické zájezdy především do vyspělých vinařských států, odborné semináře na Radějově a čtenářské besedy Vinařského obzoru a také byl vydáván stále obsáhlejší Vinařský

obzor. Protože v organizačním výboru byli převážně podnikatelé, kteří měli na spolkovou činnost stále méně času, zajišťovali veškerou bohatou činnost předseda a hospodářka v kanceláři na zámku v Mikulově. V roce 1997 došlo k organizační krizi, vydávání Vinařského obzoru přešlo na ČMVVU, a tak koncem roku musela valná hromada svazu řešit další reorganizaci MORAVÍNU. C. MORAVÍN v období intenzivní spolkové činnosti (1998–2006) Důvěru od členské základny dostal nově zvolený 9členný organizační výbor (Ing. Pavel Bíza, Ing. Pavel Lacina, Ing. Ladislav Musil, Ing. Jan Otáhal, Ing. Marek Špalek, Ing. Josef Balík, Ing. Pavel Pavloušek, Ing. Jaromír Veverka, dodatečně Ing. Alice Becková; předsedou revizní komise byl po řadu let Ing. Antonín Bukovský). Bylo třeba obnovit a stabilizovat členskou základnu, zpracovat novou koncepci spolkové činnosti a připravit zajímavý program činnosti. Předsedou byl zvolen agilní Ing. Marek Špalek (vytvářel předpoklady k oživení spolkové činnosti mezi vinaři zvláště po nástupu do funkce ředitele Národního vinařského centra), organizační a hospodářskou činnost zajišťoval Ing. Jan Otáhal (vypracoval nové stanovy a jednací řád, zajišťoval veškerou agendu a vyřizování písemností, dal do pořádku členskou základnu a placení příspěvků, organizoval pravidelné schůze výboru a koordinoval činnost členů výboru). V roce 1998 bylo evidováno jen 108 platících členů. Z organizačních důvodů kancelář MORAVÍNU v mikulovském zámku zanikla a výbor se přestěhoval do knihovny SViŠ a posléze do Domova mládeže ve Valticích. MORAVÍN se postupně stával moderní spolkovou organizací se zajímavou odbornou činností. Každoročně se konaly v lednu čtyřdenní semináře (zpočátku ve Valticích, pak ve velkém sále PATRIA Kobylí na Moravě), odborné zájezdy po Moravě, na Slovensko, do Čech a do Rakouska, Oborový den v Čejkovicích, 1 až 2 za-

(6/2009)

hraniční tematické zájezdy (většinu těchto zahraničních zájezdů měla na starosti Vladimíra Seidlová), menší místní semináře (ty ochranářské zajišťoval pravidelně Ing. Ladislav Musil) a další regionální akce. Také ekonomická situace MORAVÍNU se stabilizovala, a protože kontakt se členy již vyžadoval každodenní činnost na počítači nebo u telefonu, byla 1. března 2002 otevřena v prostorách NVC kancelář MORAVÍNU a v ní usedl na zkrácený úvazek místopředseda pro organizační činnost Ing. Jan Otáhal. Drobná spolková práce tím dostala stálejší řád a malí vinaři mohli osobně diskutovat o svých problémech. Měsíčně byly členům zasílány odborné informace, přispíváno do Vinařského obzoru a důležité spolkové informace byly zveřejňovány i na vlastních webových stránkách. V polovině roku 2002 odešel z funkce předsedy Ing. Marek Špalek a byl zvolen Libor Nazarčuk, známý svým sommelierským uměním. I pod jeho vedením hájil a školil MORAVÍN malé vi-

naře – zahrádkáře i podnikatele – a pomáhal jim odborně i po stránce legislativní. Koncem devadesátých let odešli z výboru zástupci Zahradnické fakulty a byli nahrazeni malými vinaři-podnikateli (Ludvík Osička, Ing. Miroslav Kováče, Ing. Hynek Holánek). Na pravidelných lednových valných hromadách probíhaly nápadité diskuse o dalších odborných akcích svazu a jeho směrování. V roce 2004 oslavil MORAVÍN 40. výročí založení (vyšel i Sborník k tomuto výročí) a měl již 380 platících členů v 89 obcích a městech České republiky a stal se tak největší vinařskou organizací. V té době již přispíval vinařům na odborné akce také Vinařský fond, a tak bylo možné organizovat podzimní a jarní semináře spojené s degustacemi a také za přítomnosti prof. Ing. Viléma Krause, CSc. V závěru roku 2006 ukončil aktivní činnost ve svazu výkonný místopředseda Ing. Jan Otáhal a na jeho místo nastoupila Vladimíra Seidlová.

293

D. MORAVÍN hledá svou další náplň činnosti (2007–2009) Počátkem roku 2007 byla zrušena kancelář MORAVÍNU a výkonná místopředsedkyně vykonávala spolkovou agendu v místě svého podnikání v Mikulově. Odborná činnost svazu se zaměřila na pokračování lednových čtyřdenních seminářů, zájezd na Slovensko a do Rakouska, seminář k ochraně révy vinné a podzimní semináře ve Valticích. Členům vlastnícím počítač jsou přeposílány e-mailové zprávy ze Svazu vinařů ČR. Protože i další organizace (Svaz vinařů ČR, Národní vinařské centrum) rozšířily odbornou činnost, hledá MORAVÍN svou spolkovou náplň obtížněji než v předchozích letech, a navíc jsou ve výboru opět jen podnikatelé. Lze jen doufat, že ani v dalších letech spolková činnost MORAVÍNU nepoleví a bude čerpat také z bohatého archivu, který je uložen na valtickém zámku. Ing. Jan Otáhal, CSc., Valtice

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Ročník 1908 na vinicích J. J. prince Ferdinanda z Lobkovic v D. Beřkovicích Vegetační doba r. 1907 byla vlastně ukončena teprve mrazy v prvém týdnu listopadovém. Sucho dříve zavládnuvší trvalo dále, čímž podzimní práce, překládání a přikopávání se velice znesnadňovaly, v mnohých polohách vůbec byly nemožné; mrazy pak utvrdla půda vůbec tak, že pracovati se mohlo pouze v sypké, neb písčité půdě. Ke všemu byla nouze o pracovní síly; pouze na jedné vinici bylo poněkud více lidí, ale tam zase pro pýřavku práce se nesmírně zdržovala. V půli měsíce trochu oblevilo a namoklo, takže pak práce tak dalece se ulehčila, že bylo možno portugalské, vavřinecké a chrupku přikopati; burgundského, rýzlinku a tramínu přikopány pouze ony čtvrtě, kde se mělo hnojiti. Réva jinak dobře vyzrálá, úplně dozrála v tomto měsíci, takže mrazy prosincové révě mnoho neškodily, leč v polohách, kde peronosporou byly keře silněji napadané. Nepříznivým počasím a svrchu uvedeným nedostatkem lidí zamezeno obmýšlené krytí všech keřů. V lednu se mohlo hnojiti jen několik dnů, jiné práce nebylo. Prudké mrazy počátkem měsíce révě neuškodily, spíše náledí. V únoru bylo opět nepříznivé počasí, takže zase téměř žádná práce konána býti nemohla. Réva nejevila značného poškození a řez při zdích byl zahájen. Teprve v březnu nastalo příznivé počasí, takže se mohlo plnou silou zahnojovati a za slunných dnů i keře odhrabávati. V nekrytých čtvrtích počato záhy s řezem, kterýž vůbec dokončen až v posledním týdnu dubnovém; bylať pohoda v dubnu nepříznivá pracím viničním. Něco teplých dnů révu oživlo, takže ku konci dub-

na bylo na povšechném zholoubatění keřů patrno, že není žádného poškození mrazy. V dubnu dokončeno zahnojování, pokračováno v tyčení a vázání tažňů, počato hlubokým kopáním a odstraňováním pýřavky. Květen byl, až na několik chladnějších dnů, vývinu révy nad míru příznivý, panovala přímo tropická pohoda; vedra, bouře, lijavce. Réva vlastně teprve v prvním týdnu květnovém rašivší, ku konci měsíce vykazovala místy i metrové výhony. Ale také plevel slibně bujel. Pouze čtvrtě, za sucha zkopané a dobře vyčistěné, byly prosty plevele; v jiných plevel znova rostl, v jiných dosahoval půli tyček! Podlom a vazba letorostů zabíraly tolik pracovních sil, že nebylo lze kopání a hubení plevele věnovati dostatečného dělnictva, kterého vůbec bylo po skrovnu. Mimo toho od 14. května počato s ochranným postřikováním letorostů proti peronospoře. Toto prvé postřikování bylo místy třikráte opakováno, vždy po spláchnutí lijavcem. Z vyrašených sloupků jevila se velmi slušná násada úrody, jen že v některých polohách burgundského patrno bylo mnoho jaloviny. Mol hroznový poletoval čile, ale jen v některých polohách; celkem chyceno bylo můrek těch několik set, hlavně na Trojslavě; na Zděnčině nebyl téměř ani pozorován, za to patrněji se vyskytoval obaleč révový, který ale pilně huben. Chrousta nebylo takřka ani viděti. Nad míru příznivé počasí potrvalo i v červnu, čemuž vývin révy souhlasil. 6. kvetla isabella,. 10. zakvétaly keře při zdích, 12. již i ve čtvrtích réva zakvétala. V nejpříznivějších polohách byl plný květ již 16. a okolo 24. bylo vlastně po hlavním květu; chrupka zakvétala až 29. Květ byl rychlý, skvělého průběhu. Báječné počasí mělo

za následek různé zlo. Nevalného množství dělnictva muselo býti užito k podlomu a hlavně vazbě, neboť hojně výhonů se povalovalo v hustém plevelu, na jehož hubení nebylo vlastně možno ani pomýšleti. Postřikování ochranné nebylo ani přerušeno, všechny keře postříkány do konce června dvakráte, mnohé čtvrtě až čtyřikráte. Bohužel již 5. června byla první peronospora objevena a přese všechnu námahu (stříkalo se některý den 20 rozprašovači) nebylo možno za lijavců a bouří z plna révu ochrániti. Hlavně napadena byla chrupka. 5. padaly na Trojslavě kroupy, poškodily však jen úzký pruh poněkud znatelněji. Též červenec byl tropického rázu; vývin révy byl obdivuhodný; jakubské zabarvovalo již. 25. a mallingre ku konci měsíce vykazoval polozralé hrozny. Časté, místy velice prudké deště a parna měly za následek v zápětí přímo výbušné rozmáhání se peronospory, současně pak zdržováno, ano mařeno ochranné postřikování. Peronospora se letos rozmohla nad míru v hroznech; téměř všechny hrozny chrupkové zúplna podlehly této plísni, ač byly beztak úplně oprchalé; též portugalské v některých polohách bylo značně poškozeno. Jiné druhy tak napadány nebyly a některé polohy, na př. rýzlinkové a tramínu, dosti dobře odolaly. Průtržemi mračen, strhlinami, vymletím a splavením prsně způsobeno mnoho škody. Krupobitím zasaženy byly dvě vinice, Trojslava a Zděnčina; na Trojslavě jmenovitě byla škoda patrnější. Též srpen byl vývinu révy příznivý; několik chladných nocí nic nevadilo; veliké škody však způsobily značné deště v prvé polovici měsíce; též dvakráte padaly kroupy, na Trojslavě (letos po třetí již) a na Zděnčině (tuto ale značně).

(6/2009)

Pozorování meteorologická v Dol. Beřkovicích r. 1907–1908 Měsíc Listopad Prosinec {1907} Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červc. Srpen Září Říjen {1908} Prům.

Teplota ve stínu °C průměrná maximum 1.47 (3.26) 15.6 1.04 (0.65) 12.0

dne 1. 21.

Denní minimum dne zamračení –7.2 8. 6.2 (7.3) –10.2 31. 7.5 (7.6)

88.9 (85.–) 5.1 (36.9) 90.3 (86.–) 38.5 (31.4)

3.73 (1.88) 1.62 (0.25) 3.39 (3.29) 6.87 (9.31) 15.70 (14.30) 18.8 (17.69) 18.65 (19.30) 15.87 (18.49) 12.5 (14.95) 7.75 (8.43)

28. 21. 30. 25. 22. 17. 12. 21. 9. 4.

–19.2 –5.4 –4.– –3.6 4.8 5.– 8.– 7.– 3.6 –6.8

90.7 (86.–) 83.1 (82.–) 80.6 (70.–) 77.1 (67.–) 77.8 (66.–) 74.7 (68.–) 77.2 (69.–) 80.0 (70.–) 81.1 (74.–) 83.4 (80.–)

8.8 10.4 16.4 20.4 29.4 32.6 33.2 26.6 27.4 25.4

3. 4. 4. 3. 3. 7. 9. 16. 20. 20.

3.3 (6.9) 4.3 (6.6) 4.7 (5.9) 5.8 (5.3) 10.6 (5.1) 12.7 (5.1) 12.6 (5.0) 10.9 (4.8) 8.8 (5.2) 6.9 (6.2)

Relativní vlhkost

Srážky vzdušné v mm

8.0 (19.4) 12.2 (22.4) 22.9 (26.7) 40.0 (32.4) 68.8 (37.4) 60.7 (60.5) 76.8 (76.7) 33.5 (45.0) 68.5 (33.9) (35.6) 405.–(458.3)

8.32 (8.89)

Poznámka: Číslice v závorkách jsou třicetileté průměry z blízké krajiny. Výsledek vinobraní na vinicích J. J. prince Ferdinanda z Lobkovic v Dolních Beřkovicích v roce 1908

4.65

6.46

10.–

20.2 6.5

–

7.–

Ryzlink

Tramín

Ruland

Bílé Burgundské

9–

13 – 7 80 1.63 4.78 23.–

Sklizeno puten hroznů – – – 411 – – – 37 111 52 111 500 27.75 129 63 0 50 2 51 28 25 132 14 16 95 79 88 1 70 3.90 9 97 20.48 22.4 19.4 24 6 22.8 6 5 6.– 8.6 10 6

Po 1 ha sklizeno hl moštu

0.03

22 4

78 19 84 – 19.84 11 90 1 90 6 26 21 8 22 – 11.5 12.–

– – – – 52 52 13.–

Výměra vinic v ha

0.13

– – 34 44

Sklizeno celkem hl moštu

1.90

597 411 871 366 601 2846

36 – 202 18 10 266 69 16 1.10 70.26 49.63 1.35 36 75 20 7 21.4 9– 9 5

Rovná se úhrnem . q hroznů

– – – – – – – 0.50 0.50 0 30

351 – 63 27 12 453 117 78 4 45 122 23 85.08 2.96 28.74 19.2 22 – 5– 7.6

Prodáno q hroznů

– – 51 51 12 75 2.– 14.75 8.85

– – – – – – – 1.40 1.40 0 84

à 50 l –

Sklizeno celkem puten hroznů

Princ Lobkovic

RÉVY

Vavřinecké

– – 113 – – 113 29 38 2– 31 38 18 09

Portugal.

210 – 459 240 313 1222 323 34 2 70 326 04 203.05 22.73 9.73 21.4 25.– 5 6 9.–

Rovná se q hroznů

Bertýnka Ferdinanda Josefka Trojslava Zděnčina Sklizeno puten hroznů Rovno q hroznů Prodáno q hroznů Úhrnem sklizeno q hroznů Rovno hl moštu Výměra sadby v ha Sklizeno moštu po 1 ha % Sacchar Jakost moštů { ‰ kys. vinné

Bílé smíšené

DRUH Modré Burgundské

Vinohrad

Jakubské

Peronospora se neustále rozmáhala, arciť již jen na nových listech, bohužel ale i hrozny dosud silně napadala. Stav úrody byl do půli srpna v pravém slova smyslu kritickým. Zrání hroznů se ale urychlovalo tak, že ku konci měsíce zahájena hlídka. Ve vinicích bylo práce bez konce. Mimo osečkování zdvihány vichry, sražené keře, opravovány strže přívaly způsobené a podkopáván plevel dále, jak to právě šlo. Z jedné vinice odešlo téměř všechno dělnictvo na chmel, takže dobrá třetina zůstala nezkopána, pýřem zarostlá, náhodou však čtvrti skoro bez hroznů. Dle stavu hroznů koncem srpna bylo ranné vinobraní na snadě, neboť byly i burgundské hrozny značně namodralé. V září zavládlo ale drsné, z počátku vlhké počasí, načež pak zavládlo památné sucho potrvavší do listopadu. Pouze značné mlhy a rosy do konce měsíce se dostavující dodávaly vláhu. Studenými nocemi se zdržovalo ve vyšších polohách dozrávání hroznů; peronospora ještě dlouho v hroznech řádila. Na základě vzatých zkoušek rozhodnuto přikročiti ku konci měsíce k vinobraní, hlavně se vzhledem k malému stavu dělnictva; řípa a brambory odebíraly dokonce síly po ruce jsoucí. Prodej tabulových hroznů byl vleklý; hlavního tržního druhu »chrupky« nebylo, modré ranné druhy pak sebrány. Říjen byl většinou pošmourný, mlhavý, studený, ale suchý, ani jednou nekáplo; 8. byla jinovatka, po 19. pak náhle několik dnů prudce mrzlo. Vinobraní postupovalo zvolna, cukernatosti hroznů přibývalo denně; mrazy arciť zaražen další vývin, na keři zbyl ale pouze rýzlink a tramín. Výsledek, co do množství a jakosti, vylíčen v přiložené tabulce. Následkem panujícího sucha, a že nebylo skoro žádných molů, bylo nahnilých zrnek málo. Naproti tomu velkou práci dalo čistění hroznů od zaschlých, peronosporou a kroupami poškozených zrnek. Jak značně nasazeno bylo z jara na úrodu, možno posouditi z toho, že po tolika úhonách povětrnostních a plísněmi, přece zbylo na uspokojivou úrodu, ano některé polohy daly úrodu bohatou, plno zdravých hroznů. Ze všech druhů nejhůře bylo s chrupkou; v květu zastižena deštivým počasím, téměř do jednoho hroznu oprchla. Do nevyvinutých zrnek zahnizdila se pak peronospora; slušný hrozen chrupky byl vzácností. Burgundské bílé bylo třikáte zastiženo kroupami, rulandské a tramín dvakráte. Burgundské modré v mnohých čtvrtích Bertýnky, hlavně ale Trojslavy téměř ani hrozničku nenasadilo, kdežto v jiných zase, a to hlavně na Josefce, byla úroda tohoto druhu úplně uspokojivou. Rýzlink i letos se v našich výtečných polohách opět z plna osvědčil. Kvůli zajímavosti připojena tabulka meteorologická.

Chrupka

294

Doba vinobraní

153 12 106 86 231 05 94.35 157.25

– 2 51 8.40 1 70 4.55

153.12 109.37 239 45 96 05 161 80

101 93 65 62 151 32 65 74 97 76

6.63 3.45 7.– 10 5 10.65

15 37 19.02 21.61 6 32 9.18

29/IX.–10./X. 2.–31./X. 29./X–16./X. 29./X.–11/X. 12.–23./X.

742 63

17.16

759.79

492.37

38 23

12.88

29./X.–31./X.

(6/2009)

295

Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. – učitel, šlechtitel a kamarád moravských, českých i slovenských vinařů

Prof. Vilém Kraus, foto R. Stávek

Po krátké praxi sklepmistra v jedné z vinařských firem nastupuje v r. 1949 vysokoškolské studium nejprve na ČVÚT Praha a po složení. I. státní zkoušky přestupuje na Vysokou školu zemědělskou v Brně – obor zahradnicko-vinařský. V r. 1952 absolvuje školu úspěšným obhájením diplomové práce na téma „Možnosti uplatnění vysokého vedení révy vinné v našich vinařských oblastech“. Zůstává ale dále na škole, přesněji na Vinařském ústavu v Lednici na Moravě, jako instruktor pro vinařství a plně se věnuje zkoušení, propagaci a následně i uzpůsobení Moserova vysokého vedení révy vinné pro moravské podmínky. V roce 1955 publikuje nejen zahraniční, ale i své vlastní zkušenosti v knize Vedení a řez révy vinné. Od r. 1955 až do r. 1964 působí jako šlechtitel a technolog vinařské produkce na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Žernosekách. Současně však studuje externě na VŠZ v Brně aspiranturu a v r. 1960 úspěšně obhajuje svou disertační práci na téma „Historický vývoj severočeského vinařství a předpoklady k jeho rekonstrukci“. V roce 1964 se stává v Lednici na Moravě vedoucím Vinařského ústavu Vysoké školy ze-

mědělské, na níž se habilituje docentem pro vinařství a kde až do r. 1991 přednáší disciplínu vinohradnictví. V tomto nesmírně plodném období publikuje nebo spolupublikuje desítky odborných a odborně populárních knih, více než 50 vědeckých prací a okolo 200 populárně-vědeckých a odborných prací. Jeho přednášková činnost se odehrává nejen ve vysokoškolských lavicích, ale na aktuální téma přednáší přímo v terénu, a to. audiovizuálně ztvárněnými přednáškami či přímo formou „polních kázání“. Spolupracuje na Vinařském zákonu č. 115/ /1995 Sb. a jeho novelách. Je odborným garantem Vinařské akademie Valtice, kde přednáší v kurzech pro sommeliery a širokou vinařskou veřejnost. Dále pracuje na publikaci Réva a víno v Čechách a na Moravě, na Encyklopedii českého a moravského vína (1. a 2. díl), na naučném Zahradnickém a Vinařském slovníku, popularizační knížce Setkání s vínem a na mnoha dalších publikacích. Konzultuje rovněž televizní pořady o víně – Putování za vínem, Vinitorium moravicum aj. V roce 1990 je se značným zpožděním doc. Ing. Vilém Kraus, CSc., jmenován profesorem pro vinohradnictví a vinařství. Dále je za zásluhy o rozvoj vědy na Mendelově univerzitě oceněn zlatou medailí a na Masarykově univerzitě medailí stříbrnou. Jeho zásluhy o rozvoj oboru byly oceněny v Paříži pamětní medailí O.I.V. Rovněž mu byla udělena pamětní medaile za celoživotní práci pro vinařství Českomoravskou vinohradnickou a vinařskou unií. Za celoživotní práci v oboru se stal v roce 2004 nositelem státního vyznamenání Medaile za zásluhy v oblasti vědy. Období od r. 1991 až do současnosti by mělo být obdobím zaslouženého odpočinku na penzi. To se ale samozřejmě našeho velmi aktivního profesora netýká. Do písmene naplňuje pozdrav důchodců: „Nazdar, nemám čas.“ Jako jeden z mála spolupracoval s nejvýznamnějšími vinařskými centry Evropy. Vzpomeňme alespoň na kolegy z Maďarska jako Koleda, Czizmazia, Kozma, z Německa pak Aleweld a především jeho přítel Helmut Becker z Geisenheimu.

Jeho vědecká a výzkumná činnost byla vždy konkrétní a byla zaměřena na ty nejpalčivější problémy, před kterými se tehdy československé vinařství nacházelo. Jestli to byl kolosální úbytek pracovní síly v zemědělství, tedy i ve vinařství, který bylo nutné řešit využitím mechanizace a s tím spojenými otázkami šířky meziřadí, výšky a tvaru keře, aplikovaného řezu, ošetření půdy v meziřadí – zatravnění, mulčování, či v příkmenném pásu – herbicidy, výkyvné sekce, anebo výživa révového keře, jeho ochrana, otázky afinity podnože a naštěpované odrůdy, výroby dostatku sazenic, výběr a využití vhodných klonů, a další a další problémy, které s takto zásadními změnami vznikaly, byl to vždy prof. Kraus, kdo inicioval potřebná řešení. Profesor Kraus – učitel vinařů V poměrně krátké době byla vždy panem profesorem organizována přednáška, seminář s účastí mimořádně kvalitních zahraničních expertů, které pohotově nejen překládal, ale i velmi erudovaně dotazoval, případně aplikoval jejich názory na naše podmínky. Následovalo zpravidla rychlé operativní ověřování progresivních směrů buď v mezích Vinařského ústavu, nebo přímo v provozních podmínkách předních vinohradnických podniků. Takže v Lednici, na ul. Komenského (kde pan profesor bydlí), bylo živo i v pozdních večerních hodinách a škodovky, žigulíky či trabanty, ale i chryslery, golfy a jiná auta pánů Sedla, Oslz-

Prof. Kraus mezi vinaři, svými „žáky“, vysvětluje vinohradnické téma přímo ve vinici, tentokrát na exkurzi v oblasti Bordeaux v roce 1999. Foto R. Stávek

296

(6/2009)

lého, Čepičky, Škrobáka, Glose, Peřiny a dalších měla často problém, kde zaparkovat. Byla to opravdová „Komenského didaktika“ ve vinařské praxi. Určité „politické uvolnění“ ve druhé polovině osmdesátých let 20. století, které umožnilo přes odborné VTS (Vědecko-technické společnosti) vycestovat i do vinařsky vyspělých zemí, kde měl prof. Kraus nejen velmi dobré odborné kontakty, ale kde i velmi precizně překládal a organizoval celý odborný program, umožnilo našemu vinařství zachytávat (aspoň částečně) tolik potřebný nový vítr. To se samozřejmě následně odráželo v našich vinohradech, kde jsme začali zkoušet zatravnění, mulčování, drcení réví, výkyvné sekce, nízkoobjemové postřikovače, a rovněž i v našich sklepech – přípravky na ošetření moštů a vína, plničky, filtrační desky, membrány aj.

kdo z tzv. „vyznavačů“ šlechtění na rezistenci položil jízlivou otázku: „Nemyslíte si, pane profesore, že je přece jenom na rozjíždění trochu pozdě?“ Na což pan profesor s úsměvem odpověděl: „Podívejte se, Adalbert Seibel začínal se šlechtěním na rezistenci ve svých 50 letech a podívejte se, co dokázal.“ Velmi zodpovědně mohu říci, že co se týče množství genotypů, tak s A. Seibelem soupeřit je velmi těžké, ale co se týče kvality získaných genotypů (odrůd), a to je podstatně důležitější, tak prof. Kraus A. Seibela určitě předstihl.

Profesor Kraus – kamarád moravských, českých a slovenských vinařů Dlouho jsem zvažoval, jestli si tento slovní obrat můžu vůbec dovolit. Je-li to nadnesené, snad mi pan profesor promine. Ale já to tak cítím, a rovněž cítím, že Profesor Kraus – to tak vnímá opravdu většina našlechtitel révy vinné šich vinařů. Nemám ale na mysZačátky šlechtitelské činnosli pouze to, že když jsme vyraziti pana profesora se bezespoli někam do světa, tak profesor neru vztahují k jeho působení na Prof. Kraus za několik okamžiků převezme od prezidenta republiky jenže nezkazil žádnou „srandu“, Šlechtitelské stanici ve Velkých Medaily za zásluhy, foto R. Stávek ale byl jedním z nás, a to ve všech Žernosekách. V Lednici v této situacích. Společně jsme spali na činnosti usilovně dále pokračo6 až 8- i 25místných pokojích, na to radil, na co se více zaměřit, které odrůdy, příval a praktickým výstupem jsou jím registrovašlechtitelském zájezdu v Moldávii jsme pili Isapadně genotypy vzít do křížení atd. Jeho rady né odrůdy zapsané ve Státní odrůdové knize – belu ze „stakanů“ či řešili problémy s ukrajinvždy směřovaly k tomu, aby to mělo co největNeronet, Rubinet (Tintet), Cerason, podnož skými nebo rakouskými celníky. ší následný význam pro československé a pozK-1 a mnoho dalších, které jsou buď v řízení To, co mám na mysli, co je projevem opravději česko-moravské vinařství. Na základě těcho registraci (Erilon, Marlen, Kofranka, Svojsen), dového kamarádství, je to, že jsme za ním mohto úvah a analýz tak vznikly vůbec první rezisnebo v určitém stupni šlechtitelské rozpracovali přijít i s podstatně hlubším, tedy nejenom tentní odrůdy Malverina a Laurot. Byly intronosti. Na základě jeho testování byla u nás rozryze odborným, ale i osobně-odborným problédukovány stovky genotypů, které nejen sloužišířena a zaregistrována odrůda Hibernal. Určimem, kdy pomohl zajistit odbornou praxi, doly pro naše další křížení, ale které byly i předtě byl, je a já věřím, že ještě dlouho bude, velporučit do zaměstnání nebo vytříbit filozofii vamětem další výměny, především se západními mi zdatným rádcem, konzultantem i takových šeho podnikání, což zpravidla řešíte jen s těmi šlechtiteli. šlechtitelských osobností, jako jsou např. pan nejbližšími. Díky jeho nezpochybnitelné odbornosti Glos a Ondra Korpáš nebo byli pan Křivánek, Jeho oddanost profesi a přesněji moravskéa vážnosti se nám v roce 1986 podařilo zaloJindra Ševčík, Honza Havlík a další. I to, že němu a českému vinařství je tak velká a tak oběžit Vědecko-výrobní sdružení „Resistant“, ktekteří studenti či doktorandi ze Slovenska studují tavá, že i ve svých „úctyhodných“ letech se neré ze strany Osevy – tehdejšího garanta šlechvinohradnictví a vinařství v Lednici, lze určitě váhá stoprocentně připravit (ostatně tak, jak to tění révy vinné, nemělo určitě na růžích ustlápřičíst také tomu, že si mohou v případě potřeby bylo vždy v jeho případě zvykem) a přiložit ruce no. Jméno prof. Krause nám rovněž pomáhalo „odskočit“ na konzultaci na Komenského 378. k dílu v maximální míře. pootevírat dveře spolupráce i s dalšími šlechtiJeho vliv na rezistentní šlechtění a na mě telskými pracovišti hlavně v Německu, Rakousjako šlechtitele si dovolím přiblížit trochu poZávěrem ku a Švýcarsku. drobněji. Pokud je mi dobře známa historie česko-sloVšichni zainteresovaní vědí, že šlechtěJelikož jsem vysokou školu a pak následvenského a nově česko-moravského vinařství, ní révy vinné je běh na dlouhou trať (min. na nou vědeckou výchovu absolvoval mimo repubje prof. Kraus bezpochyby osobností, která nej20–25 let), a kdo to chce dělat zodpovědně, liku, byl pro mě profesor Kraus již od prvopovýrazněji ovlivňovala, ovlivňuje a chci věřit, že musí mít neskutečný tah na bránu. A ten určičátku nejen učitelem, ale i velmi důležitým rádještě dlouho bude ovlivňovat, jeho další vývoj. tě prof. Kraus má, což potvrzuje i následná hiscem. Ač jsem měl své vedoucí na škole či ve VýDoc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc. torka z počátku osmdesátých let. Tehdy mu nězkumném ústavu, tak jsem se s ním přesto čas-

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice

Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ

Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství, a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY

autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 999 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč VAZBY ROČNÍKU 2008 590 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč Filosofie vína – Průvodce po Onom světě 220 Kč Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci 495 Kč VINITORIUM HISTORICUM 349 Kč Historie kounického vinohradnictví a vinařství 260 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

298

(6/2009)

Šaldorf, Kounice, Blatnice... Nový Šaldorf Šaldorfské otevřené sklepy jsou již tradiční akcí, která letos proběhla o druhém květnovém víkendu spolu s novinkou mezi vinařskými podujetími – festivalem VOC vín – zde tedy VOC Znojmo. Opravdu velmi bohatý kulturní program všech tří dnů vesměs válcoval vinnou část – v samotném městě Znojmě, ve sklepních uličkách Nového Šaldorfu, ale i ostatních koutech Znojemské podoblasti, v níž se nacházejí sklepy těch, kteří se zapojili do projektu VOC Znojmo.

Nově rekonstruovaný sklep vinařství Josefa Dobrovolného

lác a Prestige. Dalším doprovodným programem ve městě Znojmě byla dosti bohatá část folklorní: soubory z Čech, Valašska, ale i cikánský styl a zejména hlavní trhák dne – legendární Lúčnica nebo večerní koncert Vinárium, to vše dokreslovalo kulturně-vinný podtext festivalu. Asi nejzajímavějším místem však byl areál sklepních uliček v Novém Šaldorfu. Již v pátek dopoledne otevřela třicítka sklepů akci „Šaldorfské putování ze sklepa do sklepa“. Zde, ve sklepě u pana Josefa Dobrovolného, bylo možné ochutnat jediné šaldorfské VOC víno: Veltlínské zelené 2008. Fotografii autora vína s lahví VZ 08 čtenářům nabídnout nemůžeme, protože vinaři se nepodařilo na festival připravit adjustáž láhve.. Na pódiu a před hledištěm pod širým nebem se za horkého květnového dne odehrála skvělá plejáda folklorních a folkrockových skupin (Šmykňa, Ida Kelarová, Cifra a mladí Burčáci, Bokomara, místní cimbálová muzika Antonína Stehlíka), návštěvníci měli možnost při pochůzkách mezi sklepy ochutnat také občerstvení, například u sklepa vinařství Dobrá vinice byly nabízeny steaky z mladých býčků. K akci se vyjádřili také organizátoři podujetí, např. pro Znojemsko.cz sdělil předseda sdružení VOC Znojmo Jiří Hort: „Je potěšující, že se sjeli lidé ze všech koutů republiky. Máme ambice být druhou nejvýznamnější akcí po tradičním Znojemském vinobraní. Zvolili jsme optimální načasování, protože v květnu moc akcí v okolí není.“ Vyjádřil se také předseda sdružení Cechu vinařů Sedlešovice-Nový Šaldorf Marek Špalek: „Otevírání vinařských sklepů je poměrně běžné. V Šaldorfu jsme to ale spojili s kulturou. Program, který se odehrával na pódiu, akci hodně ozvláštnil a posunul někam dál. Putování ze sklepa do sklepa se uskuteční příští rok určitě znovu, ideálně ve stejném termínu.“

Festival byl zahájen již v pátek ve tři odpoledne, kdy v regionu otevřely ty sklepy, které známku VOC Znojmo získaly. Prvním větším kulturním programem byl večerní znovínský křest VOC vín za účasti legendy horňáckého folkloru Martina Hrbáče. Hlavním středobodem festivalu ve městě Znojmě pak byla sobota; již v dopoledních hodinách byla v centru zahájena ochutnávka všech vín s oceněním VOC Znojmo a také gastronomická přehlídka, kterou organizátoři zasvětili snoubení vín VOC Znojmo a pokrmů z pohořelického kapra. Akce se účastnili tato znojemská gastrozařízení: HappyStar, Savannah, Restaurace U Zlaté konve, Althanský pa-

Dolní Kounice Město Dolní Kounice ve spolupráci s okolními vinařskými obcemi regionu uspořádaly již druhý, tentokrát ještě větší a propracovanější ročník Svatogothardských vinařských slavností. Podle jednoho z organizátorů, Miloslava Hladkého z MO ČZS Dolní Kounice, byla akce velmi úspěšná – jak po stránce pořadatelské, tak po stránce návštěvnické. „Svatogothardské slavnosti navštívilo přes pět stovek lidí, vesměs jsme zaregistrovali velkou spokojnost. Již v pozdním odpoledni byla víc než polovina vzorků prezentovaných vín vypita,“ spokojeně se usmíval Miroslav Hladký.

Sklep Špalkových byl neustále plný. Na snímku Marek a František Špalkovi, foto R. Stávek

Karel Zalaba a Miloslav Hladký ochutnávají vína ze sousedních Moravských Bránic.

(6/2009)

Na náměstí Dolních Kounic se kromě místních vín tedy prezentovala vína od vinařů z Mělčan, Nových Bránic, Moravských Bránic, Pravlova a Ivančic. K tomu starosta města Dolní Kounice Karel Zalaba dodává:„Kounice jsou středem jakéhosi vinařského mikroregionu, a tak chceme. podporovat nejenom vinaře od nás, ale i z tohoto okolí. Vysoká návštěvnost a mimořádný zájem o vína jsou nám důkazem, že tuto podporu směřujeme správně.“ Aktivity Dolních Kounic na poli propagace vinařství jsou v poslední době nemalé – kromě jiného připomenu snad jen výtečnou publikaci Historie dolnokounického vinohradnictví a vinařství, která vyšla nákladem města a je k dostání v redakci Vinařského obzoru.

299

lebnou vísku nacházející se na samém úpatí Bílých Karpat. Návštěvníci měli možnost po zakoupní vstupenky za 500 Kč ochutnávat po celý den vína zdarma. „Celkem naše Búdy navštívilo asi 500 lidí,“ sdělil Vinařskému obzoru jeden z majitelů otevřených sklepů Ing. Vojtěch Masařík a dodal: „Návštěvníci letos ochutnávali vína v 31 oficiálně otevřených sklepech.“

Blatnice pod Sv. Antonínkem Kdo by neznal blatnické búdy… místo malebné a zaslíbené. Slovutnou vinařskou obec, která se rozprostírá pod kopcem, na jehož vrcholku spočívá kaple zasvěcená sv. Antonínovi, patronu lásek a ztracených věcí. Blatnické vinařství je datováno již od 14. století. Nejstarší používaný sklep vůbec je z roku 1620. A kdo by neznal nejznámějšího blatnického vinaře Jana Ámose Komenského, který zde hospodařil na vinici? Blatnici též proslavila její asi nejznámější viniční trať Roháč, odkud bylo a i nyní je historicky produkováno cuvée sestávající s Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného. Vinařka Marie Cíchová provází dva vzácné hosty – Karlu Malinovou z uherskohradišťské Agrární komory a kolegyni-vinařku Hedviku Osičkovou z Velkých Bílovic

Ve sklepě vinaře Vojtěcha Masaříka bylo stále plno. Mimořádným zážitkem bylo jeho Veltlínské zelené, které pochází ze starorakouských klonů a ve vůni se vyznačuje silnými tóny čerstvě pomletého černého pepře.

Ve vstupném pro návštěvníky byla dále poukázka na nákup vína ve sklepech vinařů v hodnotě 200 Kč, sklenička, taštička na skleničku a mapka sklepů. Kromě vína mohli hosté zhlédnout ukázky dřevořezby, pletení z orobince, krajkování, mohli navštívit místní muzeum, svézt se koňským spřežením anebo si též zazpívat s cimbálovou muzikou, která postupně vyhrávala sklep od sklepa. Blatničtí vinaři jsou mezi znalci vín známí mimo skvělých vín též skvělými cenami za tato vína – užitná hodnota, tedy poměr kvality a cena je vskutku nebývale výhodná pro konzumenta. Není výjimkou, že vína výtečné kvality jak v kategorii jakostní, tak i přívlastkové, začínají hluboko pod stokorunou, ostatně bylo možné se o tom přesvědčit např. u Vojtěcha Cíchy, jehož Ryzlink rýnský či Rulandské bílé anebo i samotný Blatnický Roháč mluvily samy za sebe… Text a fota Richard Stávek

Téměř třicítka búd se otevřela v sobotu 23. května, aby uhostila milovníky vín, kteří se rozhodli v tento den, kdy se konala i další vinařská podujetí (Vinné trhy v Čejkovicích a Mikulově a další), navštívit právě ma-

260 Kč (vč. 9% DPH)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz