Vinařský obzor č. 7-8/2009 by Časopis Vinařský obzor

Na kole vinicemi

jezdí dnes stále více lidí. Spojovací polní, ale i asfaltové cesty jsou plnější cyklistů, než tomu bývalo dříve. Přibylo zejména těch, kteří sem nejedou s motykou „u štangle“. Na kole vinicemi se dnes jezdí odpočinkově, také za prací, ale např. i závodně, jak o tom svědčí Vinařský triatlon v Němčičkách či Znovínská cyklistická padesátka.

Strategický plán OIV na období 2009–2012 AREV, CEPV a COPA/COGECA Odrůda Neronet Ptáci ve vinicích Mrazuodolnost a dormance Živiny v půdě a štěpka Hnůj a kompost ve vinicích Šlechtění révy v Československu Možnosti stanovení kvality hroznů Poznatky o stresu mikroorganismů Jablečno-mléčná fermentace Marketingové vinařské výzkumy Jak ovlivní krize obchod s vínem? Export – šance pro naše vinařství Spotřebitelské chování v segmentu vína Podávání povinných prohlášení Drinktec 2009

9 771212 788000

Vinařské znaky měst a obcí

Sve˘tovy´ veletrh nápojové techniky a technologií Liquid Food

wob München

Go with the flow.

Objednejte si zlevne˘né vstupenky online na www.drinktec.com

14. – 19. záÔí 2009 Nové výstavištÈ Mnichov

Bliz˘s˘í informace, vstupenky, ubytování, zájezdy, zastoupení por˘adatele pro C˘R a SR: EXPO-Consult + Service, spol. s r. o., PÔíkop 4, 604 45, Brno Tel. 545 176 158 . Fax 545 176 159 . info@expocs.cz . www.expocs.cz

(7–8/2009)

303

Obsah Z redakční pošty ....................................................................................................................................................................................................................................................................... 304 Spolkové informace Martin Půček: Návrat k přirozenému vinařství ..................................................................................................................................................................................................................... 306 Informace z činnosti SV ČR ...................................................................................................................................................................................................................................................... 306 Den českých vín v Bruselu .................................................................................................................................................................................................................................................... 307 Mělník – město vína ............................................................................................................................................................................................................................................................. 307 OIV Simona Hrabětová, Ondřej Mikeš: Strategický plán OIV na období 2009–2012 ................................................................................................................................................................... 308 Česká republika v EU Jiří Sedlo, Matin Půček: Valné shromáždění a mezinárodní představenstvo AREV, jednání CEPV 18. až 20. 6. 2009 ..................................................................................................... 311 Jiří Sedlo: Jednání pracovní skupiny pro víno při COPA/COGECA dne 3. 6. 2009 v Bruselu .......................................................................................................................................... 312 Vinohradnictví Patrik Burg, Pavel Zemánek: Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – IV. část Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Neronet....................................................................................................................................................................................................... 314 Václav Prášek: Ptáci na vinici ................................................................................................................................................................................................................................................... 319 Marta Hubáčková: Závislosť odolnosti očiek viniča proti mrazu na stave ich dormancie ................................................................................................................................................... 320 Barbora Badalíková, Jan Červinka: Bilance živin v půdě po zapravení štěpky z révy vinné .................................................................................................................................................. 322 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Nové možnosti aplikace hnoje a kompostu ve vinicích, včetně problematiky jejich využití ............................................................................................... 324 Vliv zatížení révových keřů očky na výnos a kvalitu hroznů ............................................................................................................................................................................................. 326 Vilém Kraus: Šlechtění révy vinné v Československu ........................................................................................................................................................................................................... 327 Ivana Ludvíková: Nové odrůdy révy zapsané do Státní odrůdové knihy ČR ....................................................................................................................................................................... 351 Vinařská technologie Vliv vinných kvasinek na proměnu některých ﬂavonolů hroznů během alkoholického kvašení ................................................................................................................................... 328 Pavel Pavloušek: Možnosti stanovení kvality hroznů ............................................................................................................................................................................................................ 329 Výživa révy a zlepšení organoleptických vlastností vína..................................................................................................................................................................................................... 330 Irena Pavelková: Nové poznatky o stresu mikroorganismů .................................................................................................................................................................................................. 335 Erich Minárik: Barik – súčasný a perspektívny stav .............................................................................................................................................................................................................. 336 Katarína Furdíková, Fedor Malík: Jablčno-mliečna fermentácia .............................................................................................................................................................................................. 337 Zrání vín: První zjištění výskytu určitých faktorů ................................................................................................................................................................................................................ 339 Vinařské aktivity Za Neuburským na kole v Boleradicích ............................................................................................................................................................................................................................... 333 Vinařský triatlon 2009 v Němčičkách .................................................................................................................................................................................................................................. 333 Drinktec 2009 – technika a technologie pro nápojový průmysl ........................................................................................................................................................................................ 363 TÉMA ČÍSLA – Vinařský marketing Pavel Pavloušek: Marketingové výzkumy jsou velmi významné pro vinohradníky a vinaře .............................................................................................................................................. 343 Debra-Jayne Kimlin: Jak ovlivní celosvětová ﬁnanční krize obchod s vínem? ...................................................................................................................................................................... 344 Ondra Kopička: Kdo vyjde vítězně z krize? ............................................................................................................................................................................................................................ 345 Marek Špalek: Export – šance pro naše vinařství .................................................................................................................................................................................................................. 349 Mezinárodní veletrh vín a destilátů Hongkong ................................................................................................................................................................................................................... 350 Spotřebitelské chování v segmentu vína a znalost značky „Vína z Moravy, vína z Čech“ na sklonku roku 2008 ........................................................................................................ 355 Přehled tuzemských vín úspěšných na mezinárodních kounkurzech vín ........................................................................................................................................................................ 360 Vinařství v zahraničí Jaromír Čepička: Týden retzského vína .................................................................................................................................................................................................................................. 354 Hodnocení vín Cuvée 2009 ............................................................................................................................................................................................................................................................................ 357 Právní předpisy Aktuálně k tématu: Podávání povinných prohlášení vinohradníky a vinaři...................................................................................................................................................................... 357 Místopis V poddvorovskéj dolině, císařskej dedině, nám bylo při víně hej… ................................................................................................................................................................................. 358 Zprávy Kalendář vinařských akcí ...................................................................................................................................................................................................................................................... 358 Víno a zdraví Martin Křístek: Alkohol, životní styl a nádorová onemocnění.............................................................................................................................................................................................. 364 Vinařské školství Patrik Burg, Pavel Zemánek: Obor vinohradnicko-vinařský na Zahradnické fakultě v Lednici ........................................................................................................................................... 365 Vinařská povídka Václav Fiala: Müllerka.............................................................................................................................................................................................................................................................. 371 Vinařská historie Historické události a osobnosti v minulém století – výročí v červnu, červenci a srpnu ................................................................................................................................................... 372 Radek Sotolář: Znaky měst a obcí s vinohradnicko-vinařskou tematikou............................................................................................................................................................................ 373 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety....................................................................................................................................................................................................................... 375 Václav Fiala: Něco z historie měření nejen vinohradů aneb když se řekne půlláník ......................................................................................................................................................... 376 Společenská kronika Za Mojmírem Vychodilem ..................................................................................................................................................................................................................................................... 380

304

(7–8/2009)

Vinařský obzor číslo 7–8, ročník 102 (2009) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (drugin@tiscali.cz) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Tisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2009: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 13. 7. 2009 Toto číslo vychází 20. 7. 2009 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Vážená redakce, nemohu neupozornit (když totéž neodpouštím Decanteru :O) na některé nesrovnalosti, které se objevily na stránkách VO, zde uvádím výčet: str. 256 (Plocha vinic ve světě… 7 861 mil. ha) a na str. 267 (Celkově se plocha vinic ve světě… 7,9 mil. ha). Dále str. 268 Cerason (FR x SV) x (Merlot x Seibel 1366) a oproti tomu str. 272 Cerason… (Merlot x Seibel 13 666) x (Frankovka x Svatovavřinecké). Je zřejmé, že se korektorka zabývá spíše gramatickou nežli odbornou správností článků, a je tedy chybou autorů, že se dopouštějí nejednoznačného použivání zkratek názvů odrůd, jako např. Sevar… SV x SV (str. 268) nebo TRČ a Chd (str. 271), ale asi by bylo vhodné autory (a konec konců i zvídavé čtenáře) na správné znění zkratek upozornit (možná i formou zveřejnění souhrnu oﬁciálních zkratek v některém z příštích VO). (Na)zdraví Martin Křístek, Petřvald

Vážená redakce, prosím o radu, jak s filtrací. Po mém zesnulém tchánovi jsem zdědil vinohrad i s vinařským sklepem. Na rozdíl od tchána bych rád uchovával větší část vyrobeného vína v láhvích. Mám k dispozici podomácku vyrobený křemelinový filtr a nejsem si jist, jestli taková filtrace křemelinou postačuje. Můj soused, který také láhvuje, filtruje přes desky. Josef K.

Vážený pane Josefe, i když je odpověď na Vaši otázku celkem jednoduchá, nemusí vždy přinést uspokojivý výsledek. Pokud je křemelinová filtrace provedena správným způsobem, je konečná čistota vína zcela srovnatelná s filtrací deskovou. Oba způsoby filtrace mají své klady a zápory a jejich výsledky velmi závisí na úrovni jejich provedení, respektive na provozních parametrech, jako jsou typ filtru a křemeliny nebo desek, druh vína s mírou a charakterem jeho znečištění a také filtrační rychlost a tlak. Velkou výhodou křemelinové filtrace je, že nechává vyniknout původní charakteristiku vína. Jinými slovy „nestrhává“ ji, což je dnes, s důrazem na originalitu odrůd i regionů, vítaným přínosem. Deskové filtry mají sice jednodušší obsluhu, ale při překročení doporučeného maximálního průtoku

a tlaku je větší riziko nedostatečné účinnosti filtrace. Před láhvováním se předpokládá v ideálu 100% účinnost, aby ve víně nezůstaly žádné kvasinky! Problém je v tom, že při nedodržení doporučených provozních hodnot udaných výrobcem filtr propouští kvasinky a po nalahvování se víno může „pohnout“, nebo dokonce zkazit, což se stává poměrně často. Proto je dobré mikrobiologickou čistotu vína pojistit membránovým mikrofiltrem. Ten Vám jako jediný garantuje 100% výsledek! Tím nechci říct, že když ho nemáte, musíte hodit flintu do žita. Možností je zde několik, ale je to natolik obsáhlé téma, že přesahuje rozsah této rubriky. František Bílek, Bílek filtry s. r. o.

Vážená redakce, v nějakém starším vinařském textu pojednávajícím o řezu jsem četl o tzv. kalusu. Můžete mi vyložit, co to ten kalus je? Pavel P., Kyjov Kalus neboli zával je sekundární pletivo, objevující se na povrchu ran při poranění. Při množení révy se tvoří v místě štěpování a jeho vytvoření po celém obvodu je podmínkou dobrého srůstu podnože a roubu. Kalus se tvoří na obou řezných plochách, vzniká intenzivním dělením buněk lýka a kambia, optimální pro jeho tvorbu je teplota 23–26 °C a dostatečný přístup světla. Při příliš intenzivní tvorbě kalusu při vyšších teplotách se zpomaluje srůst, protože se trhají vznikající vodivá pletiva. Intenzita tvorby kalusu je závislá i na odrůdě použité podnože a roubu (aﬁnita). Rozdíly se dají částečně eliminovat předrychlením jednoho komponentu při vyšší teplotě a skladováním jednoho komponentu v chladu až do doby těsně před štěpováním. Vlivem polarity se kalus tvoří rychleji na dolní části roubu a podnože, podobně i vlivem dorziventrality se nejintenzivněji tvoří na břišní straně réví, nejpomaleji na straně žlábkové (nad očkem). Buňky kalusu se postupně diferencují na vodivá pletiva, která umožňují proudění živin mezi roubem a podnoží. Tato diferenciace pletiv probíhá po celý rok ve školce a končí ve druhém roce po štěpování. (zpracováno podle Velkého vinařského slovníku)

(7–8/2009)

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

305

197 Kþ 190 ,(vč. 9% DPH)

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

306

(7–8/2009)

Návrat k přirozenému vinařství 29. 5. 2009 zorganizoval Svaz vinařů České republiky se ZF v Lednici za významné podpory Vinařského fondu konferenci při příležitosti 85. narozenin prof. Ing. Viléma Krause, CSc., pod názvem „Návrat k přirozenému vinařství“. Konference byla symbolicky směrována na půdu zahradnické fakulty do Lednice, kde pan profesor strávil většinu času ve své profesní kariéře, a všichni zcela jistě potvrdí, že s výsledky jeho práce pracujeme stále a pracovat budeme i v budoucnu. Jako přednášející se na konferenci účastnili kolegové pana profesora z Česka, Německa, Slovenska a Maďarska. Úvodem všechny účastníky z řad vinařské veřejnosti, praxe a akademické půdy přivítal proděkan fakulty doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D. Následně hovořil rektor univerzity prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc., který vyzdvihnul kvality svého kolegy, jeho přínos pro zahradnickou praxi a příkladný vztah kantora a studenta. Ing. Jiří Sedlo, CSc., jménem Svazu vinařů České republiky velmi pěkným pohledem do minulosti vzpomenul počátky své spolupráce s panem profesorem a navázání jednotlivých kontaktů účastníků tohoto semináře. Z jeho prezentace vyplynula jednoznačnost o tom, jak je svět velmi malý a vinaři jsou jedna vzájemně propojená zájmová skupina. Následně již k řečnickému pultu přistoupil s dobrou náladou pan profesor, který se se svým příspěvkem podíval do velmi dávné minulosti před náš letopočet a hovořil o poznatcích tehdejších vinařů o způsobech technologie pěstování a produkce v minulosti. Tyto informace jsou výsledkem dlouholetého bádání v literatuře a jsou použity také v profesorově nové knize Vinitorium Historicum. Je velmi zajímavé, jak jsou tyto technologie z tehdejší doby zcela normálně používány v době dnešní. Prezentace pana profesora zcela utišila sál auly a u účastníků vzbudila respekt. Doc. Ing. Miloš Michlovský, Dr.Sc., hovořil o návratu právě k přirozenému vinařství a o nutnosti k návratu k terroir. Současné vinařství pracuje až příliš s rozmanitými druhy kvasinek tvořících různá aroma a s různými podpůrnými technologiemi, jejichž výsledkem je aromatická skladba vína, která vůbec nepochází ze stanoviště. Vzpomenul návrat k technologii hustých výsadeb révy a s tím spojené reakce keře révy. Dr. Pál Kozma velmi obsáhlou a kvalitní prezentací přednesl výsledky své práce v oblasti šlechtění nových interspecifických odrůd v Maďarsku. Tamní šlechtitelský program je velmi daleko. Genetika révy je velmi obsáhlá a různých druhů révy, které nesou při šlechtění své znaky do svých potomků, je velmi mnoho. Dr. Kozma pronikl velmi hluboko do těchto tajů a nyní tato práce přináší své ovoce. V prezentaci Valentina Blattnera ze Švýcarska se mohli přítomní seznámit s jeho způsoby ve šlechtitelském programu. Je nutno podotknout, že pan Blattner má svůj program velmi propracovaný a jeho výsledky jsou udivující. Jistě každého zaujala jeho píle při každoročním křížení, které provádí při kvetení révy na jaře na severní polokouli a následně na jaře na jižní polokouli, čímž si zajistí v jednom roce dvojnásobný počet nových kříženců. Ing. Ondřej Korpás, CSc., seznámil se svým šlechtitelským programem na Slovensku, který je zaměřen na šlechtění stolních odrůd. I zde jsou výsledky úchvatné, pokud jde o kvalitu odrůd jak z hlediska tržního, tak z hlediska rezistence. Prof. Dr. sc. agr. Ernst Rühl z německého Geisenheimu hovořil o výsledcích šlechtění podnožové révy v Německu. Ukázal přítomným pohled do historie problematiky révokaza. Poukázal na to, že tento škůdce nesmí zůstat mimo zájem šlechtitelů a praxe, neboť může být do budoucna velkým problémem. Volker Freytag hovořil z pohledu producenta sazenic v Německu. Na grafech ukázal zajímavé statistiky produkce a prodeje nových rezistentních odrůd. Blíže některé přiblížil a vyzdvihnul dobrou spolupráci s přítomným Valentinem Blattnerem. Přednáška doc. Ing. Pavla Pavlouška, Ph.D., a Ing. Michala Kumšty byla zaměřena na přítomnost antioxidantů ve vínech. Pan docent hovořil o pěstitelských vlastnostech nových interspecifických odrůd a pan inženýr informoval o výsledcích analýz z nich vyrobených vín. Závěrem vystoupil Ing. Tomáš Richter v zastoupení pana Ing. Milana Hluchého, Ph.D., a hovořil o ekologickém vinohradnicví. Přehledně srovnal způsoby konvenční, integrované a ekologické produkce a následně prezentoval data z obzvláště problematického roku 2008 na choroby révy. Ve večerních hodinách proběhla společenská akce s přáním panu profesorovi, kde mu přítomní vinaři, kamarádi, kolegové a rodina popřáli vše nejlepší, předali poděkování, připili na zdraví a samozřejmě zazpívali. Martin Půček, tajemník SV ČR Fotografie z konference naleznete na www.svcr.cz/prednasky-z-konference-prof-kraus Foto R. Stávek

Informace ze SV ČR 27. 5. proběhlo jednání představenstva SV ČR. Hlavním tématem byla problematika VF. Na jednání byl pozván ředitel Ing. Machovec, který přítomné seznámil s aktuální problematikou. Ve čtvrtek 28. 5. se předseda zúčastnil v Praze valné hromady PK ČR. Ve středu 3. 6. odpoledne byl předseda přítomen jednání pracovní skupiny pro víno při COPA/COGECA v Bruselu. 12. 6. proběhlo zasedání Redakční rady VO. Přítomní zhodnotili poslední 3 vydaná čísla a diskutovali o náplni dalších. 15. 6. proběhlo ve Valticích jednání SR NVC za přítomnosti předsedy a tajemníka. Byl projednán statut pro příští ročník Salonu a ﬁnanční situace. SR NVC zvolila na návrh SV ČR J. Valihracha členem SR NVC. V úterý 16. 6. se v Brně uskutečnilo zasedání Rady VF za přítomnosti předsedy SV ČR. 17. 6. projednali předseda s tajemníkem společně se zástupci MZe, SZPI a ZF MZLU připravovaný listopadový program návštěvy generálního ředitele OIV F. Castellucciho. Host navštíví Prahu a následně Moravu, kde bude mít program na ZF MZLU, v NVC a v některém vinařském podniku. 18.–21. 6. proběhlo plenární zasedání sdružení AREV v portugalské Évoře. 26. 6. projednali předseda s tajemníkem společně se zástupci ÚKZÚZ problematiku povinných hlášení do Registru v souvislosti s legislativou vstupující v platnost 1. 8. 29. 6. se setkali předseda s tajemníkem a ředitelem VF s opět zvoleným europoslancem Ing. Ivo Strejčkem (ODS) a jeho kolegy. Na jednání pan europoslanec nabídl spolupráci mezi SV ČR a jím v Evropském parlamentu v oblasti vína a vzájemné informování se. 30. 6. proběhlo jednání komise pro výstavy vín při SV. Komise zhodnotila závěry z jednání předešlých a zpracovala návrh představenstvu na organizaci tříkolového systému nové celostátní soutěže vín, jejímž výsledkem by mělo být 100 nejlepších vín pro Salon vín. 8. 7. 2009 proběhlo jednání představenstva SV, jehož hlavním bodem byla problematika IP a ekologického vinohradnictví (EV). Na jednání byl pozván M. Hluchý – předseda Ekovínu, který přítomným podal informace o připravovaných změnách v této oblasti. Představenstvo se dohodlo na další schůzce na přelomu roku, kdy by bylo vhodné projednat obrysy návrhů na podpory v IP a EV po roce 2013. Ekovín přislíbil zmapování situace obdobných programů v okolních státech.

(7–8/2009)

307

Den českých vín v Bruselu Pod záštitou ministra zemědělství České republiky Jakuba Šebesty zorganizoval Ústecký kraj ve spolupráci s Cechem českých vinařů a Hlavním městem Prahou, s podporou Vinařského fondu ČR a Stálého zastoupení České republiky při EU, seminář o vinařské oblasti Čechy, spojený s ochutnávkou vybraných vín. Slavnostní večer uvedl velvyslanec ČR v Belgii Vladimír Müller. Seminář s ochutnávkou pak zahájila hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová a několik slov o vinařství v Praze řekl také starosta městské části Praha-Troja Tomáš Drdácký. Českou vinařskou oblast, s jejími přednostmi a zajímavostmi, zúčastněným přiblížil tajemník Cechu českých vinařů Stanislav Rudolfský. Hlavní slovo v průběhu celé prezentace měl sklepmistr Klášterních vinných sklepů Litoměřice pan Vladimír Šuhájek, který představil česká vína i jednotlivá vinařství, a stal se tak průvodcem celým večerem. Semináře s ochutnávkou se zúčastnili nejen odborníci z řad profesionálních vinařů, agrárních komor a pracovníci z úseku zemědělství Stálých zastoupení v Bruselu (Francie, Slovensko, Polsko, Finsko, Dánsko, Británie, Irsko, Litva), ale také zástupci cestovních kanceláří, Evropského výboru obchodníků s vínem, zaměstnanci evropských institucí EU a čeští i zahraniční novináři. Hosté měli možnost ochutnat 18 druhů vín a dvě medoviny, kterými se představili členové Cechu českých vinařů (viz tabulku) a Rulandské šedé z Botanické zahrady hl. m. Prahy. Pro většinu návštěvníků byla tato vína příjemným překvapením, protože mnozí netušili, že se u nás „na severu“ věnujeme také vinařství. Česká vína obstála se ctí, a některá byla dokonce přirovnána k francouzským, alsaským či německým. A co bylo cílem této akce? Především uvést do širší povědomosti vína z Čech a podnítit zájem nejen o samotné vinaře, ale také o vinařskou turistiku, protože česká vína mají tradici a stále více získávají mezi znalci velmi dobrou pověst. Celou prezentaci zhodnotil předseda Cechu českých vinařů Jiří Čábelka: „Náročná příprava celé akce, jako příprava materiálů o jednotlivých vinařstvích ve dvou jazycích nebo také výběr prezentovaných vín, se dozajista vyplatila. Potvrdilo se, že česká vína mají vysokou úroveň.“

Podle ohlasů účastníků večera i tisku se akce vydařila a potvrdila, že vína z Čech mají budoucnost. Tabulka prezentovaných vín v Bruselu Vinařství

Prezentovaná vína Svatovavřinecké – pozdní sběr 2007

Vinné sklepy Kutná Hora

Tramím – pozdní sběr 2008

Školní statek Mělník

Ryzlink rýnský – pozdní sběr 2006

Žernosecké vinařství, s. r. o.

Rulandské bílé – výběr z bobulí 2006 Tramín červený – výběr z hroznů 2007 Rulandské šedé – pozdní sběr 2008

Vinařství sv. Tomáše, Malé Žernoseky

Pinot noir klaret – 2008 Rulandské bílé – 2008 Pinot noir – pozdní sběr 2007

Lobkowiczké zámecké vinařství, Roudnice nad Labem

Ryzlink rýnský – pozdní sběr 2007 Ryzlink rýnský – výběr z hroznů 2006

Štěpán Weitosch, Kralupy nad Vltavou, Vinařství „Za stavením“

Rulandské modré – výběr z hroznů 2006

Luděk Vondrák, Mělník – Mlazice

Ryzlink rýnský – pozdní sběr 2006 Ryzlink rýnský – pozdní sběr 2007

Klášterní vinné sklepy Litoměřice

Tramín červený – pozdní sběr 2008 Tramín červený – výběr z hroznů 2003 Rulandské šedé košer – výběr z hroznů 2007

České vinařství Chrámce, s. r. o.

Pinot noir košer – výběr z hroznů 2007

Výzkumný ústav včelařský – Dol u Libčic

Medovina hořká a ochucená

Alena Malcová

Mělník – město vína Milovníci dobrého vína si v sobotu 25. 4. dali dostaveníčko v Mělníku v rámci 9. ročníku soutěžní výstavy „Mělník město vína – WINEFEST 2009“. Kromě stálic výstavy, tedy vín producentů z České vinařské oblasti a široké škály růžových a přírodně sladkých vín (výběrů z bobulí, výběrů z cibéb, slámových a ledových vín), mohli okoštovat také 13 sektů, což je množství málokde vídané. V neposlední řadě byla přichystána pestrá paleta vín typu Rulandské, tedy v podání WINEFESTu Chardonnay, Rulandské bílé, šedé a modré. A to vše již s mezinárodní účastí, protože letos poprvé se zúčastnila i vína ze Slovenska a nutno říci, že byla úspěšná, viz výsledky. Díky precizní organizaci a dostatečnému předzásobení medailemi oceněnými víny, byl i Champion výstavy k dispozici v odpoledních hodinách pro později příchozí návštěvníky. Oním Championem byl Zweigeltrebe rosé 2008 kabinet od Bronislava Vajbara z Rakvic.

Mezi další hlavní vítěze patřili: v kategorii 1 „Vína producentů z Čech“ Müller Thurgau 2008 zemské ze Školního statku Mělník a Dornfelder 2008 PS z Českých vinařských závodů, a. s., které byly zároveň oceněny za nejlepší kolekci vín; v kategorii 2 „PSV“: Tramín červený 2008 výběr z bobulí od ZD Sedlec; v kategorii 3 „Rosé“: nebyl vítěz, protože Championem výstavy se stalo růžové víno, v kategorii 4 „Sekty“: Znovín Classic Sekt 2007 demi sec od Znovín Znojmo, a. s., a v katerogii 5 „Rulandské“: Rulandské modré 2006 výber z hrozna od slovenského zástupce Igora Blaha, Vinárstvo Blaho Zeleneč. V letošním ročníku soutěže, jejíž hodnocení proběhlo 3. 4. 2009 v reprezentativních prostorách mělnického zámku, bylo rozdáno 44 medailí, z toho 14 zlatých.

K dobré pohodě zahráli Jarošovci a degustaci lahodného moku tradičně doplnily vynikající sýry z mlékárny MILTRA B, speciálně pro WINEFEST připravené pečivo z mělnické pekárny PAUL a pramenitá voda ROSANA. Celou akci zastřešily svou podporou město Mělník, Středočeský kraj a Vinařský Fond, mediálně pak GASTRO plus, rádio JIZERA a Mělnický deník. Devátý ročník je za námi, a tak bych Vás rád srdečně pozval na 10., jubilejní WINEFEST 2010. Více informací a zajímavostí a výsledky naleznete na www.winefest.cz. David Chocholatý

308

(7–8/2009)

Strategický plán OIV na období 2009–2012 Simona Hrabětová, Ministerstvo zemědělství – oddělení pro víno Ondřej Mikeš, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Odbor kontroly, laboratoří a certifikace

Strategický plán je zpracován na tříleté období a postihuje záběr vědecké a technické činnosti Mezinárodní organizace pro révu a víno (dále jen „OIV“). V novodobé historii OIV je to v pořadí druhý strategický plán činnosti. Je klíčovým mechanismem pro pokračování procesu reformy OIV, jelikož umožňuje členským státům určovat a řídit témata i prioritu prací expertních skupin.

Systém OIV je zakotven v článku 3.3 Smlouvy z 3. dubna 2001. Vědecká činnost tak probíhá ve vědeckých komisích, subkomisích, expertních skupinách na základě strategického plánu činnosti, který je schvalován Valným shromážděním. Strategický plán: zahrnuje témata pro vědeckou, technickou, ekonomickou a právní činnost na dobu vymezeného časového období (obvykle na dobu tří let), určuje odpovědnost expertních skupin, subkomisí a komisí k jednotlivým tématům, zohledňuje zvláštní potřeby expertů dosud nepokryté současnými vědeckými, technickými, ekonomickými a právními orgány, zahrnuje možné návrhy předkládané expertními skupinami, určuje pracovní témata přiřazená jednotlivým expertním skupinám, subkomisím a komisím tak, aby byla zajištěna jejich součinnost a spojitost za využití dostupných ﬁnančních prostředků. Strategický plán OIV na období 2009–2012 v sobě zahrnuje 15 strategických témat. Pro přehled a pro představu jsou tato témata uvedena níže. V úředních jazycích OIV je Strategický plán v úplné verzi k dispozici na stránkách www.oiv.int (pod odkazem OIV/Strategický plán). STRATEGICKÝ PLÁN OIV 2009–2012 (Zdroj: OIV) Vysvětlivky: C.1: Komise OIV pro vinohradnictví a vinohradnictví C.2: Komise OIV pro enologii C.3: Komise OIV pro ekonomiku a právo C.4: Komise OIV pro bezpečnost a zdraví CPS: Zvláštní projekt Vědeckotechnického výboru pro sběr statistických údajů SG: Generální sekretariát OIV Odpovědný útvar je označen tučně.

A.6

Kroky a ukazatele výsledků

Příslušné komise

A.1

Shromažďovat a analyzovat konjunkturální sektorové informace

C.3, CPS, SG

A.2

Porovnávat statistické údaje s FAO a jinými oﬁciálními institucemi v souladu s metodologií OIV

CPS, SG

A.3

Vydávat a prezentovat Zprávu o světové situaci a statistické informace

CPS, SG

A.4

Přizpůsobit systém monitorování statistik za účelem integrace konceptu cena/hodnota (deﬁnovat koncept „ceny“ a „hodnoty“ a přijmout metodologii k jejich začlenění do OIV statistik)

C.3, CPS, SG

Vypracovat dotazník o struktuře odvětví

C.3, CPS, SG

A.5

C.1, C.3, CPS, SG

B. EKONOMICKÁ ANALÝZA SEKTORU Body Kroky a ukazatele výsledků

Příslušné komise

B.1

Shromažďovat existující údaje a metodiky výpočtu nákladů na výrobu hroznů

C.3, C.1, CPS

B.2

Vyvinout metodologie výpočtu přímých nákladů na výrobu hroznů, na jejich zpracování a prodej vinohradnických a vinařských produktů (vyhodnocení stávajících metodologií a přijetí harmonizovaného systému výpočtu výrobních nákladů)

C.3, C.1, C.2

B.3

Vytvořit přehled světových organizací v sektoru vinohradnictví a vinařství

C.3, C.1, C.2

B.4

Vytvořit přehled spotřebitelského chování a zvyklostí ve světě

C.3, C.4

C. BIOFYZICKÉ, EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ VINOHRADICTVÍ A VINAŘSTVÍ Body Kroky a ukazatele výsledků

Příslušné komise

C.1

Zavést vyhodnocení metodologií pro stanovení geopedologických a klimatických zón (vyhodnocení použitých metod stanovení zón a vytvoření průvodce metodami pro stanovení geopedologických a klimatických zón)

C.2

Vyhodnotit ekonomické dopady precizního vinařství a analyzovat schopnost zlepšovat kvalitu produktů při respektování koncepce udržitelného vinohradnictví a vinařství (aspekty ekonomické, eko- C.1, C.3 logické a společenské). Deﬁnování precizního vinařství a zanalyzování ekonomického dopadu.

C.3

C.4

C.1

Analyzovat problémy související s vysušováním, salinizací a kompaktností půd, zejména tam, kde lze předpokládat konkurenci v přístupu k přírodním zdrojům (vyhodnocení dopadů a navržení změn)

C.1

Deﬁnovat pojem „terroir“ a zavést oﬁciální překlad OIV tohoto termínu

C.3, C.1, C2

D. UDRŽITELNÉ VINOHRADNICTVÍ A VINAŘSTVÍ, INTEGROVANÁ PRODUKCE A ORGANICKÁ PRODUKCE Body Kroky a ukazatele výsledků

Příslušné komise

D.1

Vypracovat deﬁnice a vodítka pro integrovanou produkci hroznů a vín

C.1, C.2

D.2

Vypracovat příručku pro zavedení konceptu udržitelného rozvoje vinohradnictví a vinařství ve vztahu k životnímu prostředí pro všechny produkty pocházející z vinné révy

C.1, C.2, C.3

Vypracovat vodítka pro zavedení konceptu trvalého rozvoje aplikovaného na bezpečnost produktů ve vinohradnictví a vinařství

C.1, C.2, C.3, C.4

Vypracovat vodítka pro zavedení konceptu trvalého rozvoje aplikovaného na bezpečnost pracovníků ve vinohradnictví a vinařství

C.1, C.2, C.3, C.4

Vypracovat vodítka pro zavedení konceptu trvalého rozvoje aplikovaného na řízení podniků ve vinohradnictví a vinařství

C.1, C.2, C.3

Vyhodnotit ekonomické dopady udržitelného vinohradnictví a vinařství

C.1, C.2, C.3

Vypracovat deﬁnice a vodítka pro biologickou produkci s ohledem na: – vinohradnické postupy – enologické postupy

C.1, C.2

Vyhodnotit možnosti omezení závislosti vinohradnictví a vinařství na úrovni fytosanitárních vstupů a prostudovat strategie změny

C.1, C.4

D.3

A. STATISTICKÁ ANALÝZA SEKTORU Body

Vypracovat metodologii shromažďování dat o množství, propagaci a obchodu s množícím materiálem. Vypracovat a aktualizovat seznam vinařských ploch podle druhu vinné révy a podle země.

D.4 D.5 D.6 D.7

D.8

(7–8/2009)

E. DOPADY KLIMATICKÝCH ZMĚN NA VINOHRADNICTVÍ A VINAŘSTVÍ Body Kroky a ukazatele výsledků

Příslušné komise

309

H.9

Analyzovat dopady používání geneticky modiﬁkovaných organismů pro etiketování. (Aktualizace normy pro označování na obalu.)

C.3, C.1, C.2

H.10

Ustavení předepsaného dozoru nad geneticky modiﬁkovanými organismy (GMO)

C.3, SG

E.1

Prostudovat důsledky klimatických změn na řízení oblastí (zveřejnění pravděpodobných významných důsledků, zejména na vodní toky a kra- C.1 jiny)

E.2

Prostudovat důsledky klimatických změn na fyziologii vinné révy (zveC.1 řejnění pravděpodobných důsledků na fyziologické chování vinné révy)

Body Kroky

E.3

Prostudovat důsledky klimatických změn na choroby a škůdce (zveC.1 řejnění pravděpodobných dopadů na choroby/škůdce vinné révy)

I.1

Vyhodnotit nové enologické postupy (vyhotovení vyhodnocovacího protokolu a studium nových enologických postupů)

C.2, C.4

I.2

Zrevidovat přijaté enologické postupy na základě vyhodnocovacího protokolu

C.2, C.4

I.3

Vyhodnotit aplikaci separačních technik na vinohradnické a vinařské C.2, C.3 produkty (stanovení obecných principů použití separačních technik)

I.4

Vypracovat pokyny k výběru mikroorganismů v závislosti na jejich biodiverzitě a technologickém zájmu

C.2

I.5

Vyhodnotit produkci metabolitů mikroorganismů, které mají kvalitativní dopad na vinohradnické a vinařské produkty. (Charakterizace metabolitů a identiﬁkace mikroorganismů.)

C.2, C.4

I.6

Vyhodnotit používání mikrobiologických kultur v enologii s přihlédnutím k jejich interakci

C.1, C.2

I.7

Vytyčit principy definování správné enologické praxe a vyhledat souvislosti mezi definicemi produktů správné výrobní praxe (GMP) C.2, C.3 a enologickými postupy OIV. (Definice GMP a stanovení vodítek k GMP.)

I.8

Vypracovat pokyny týkající se alternativního balení

C.2, C.3, C.4

I.9

Vyvíjet speciﬁkace produktů pro enologické využití

C.2, C.4

E.4

Prostudovat genetickou adaptaci vinné révy (zveřejnění možností geC.1 netické adaptace)

E.5

Analyzovat prostředky adaptace napříč vinařskými postupy

E.6

Přizpůsobit řízení chorob a škůdců (fyziopatologická a parazitární kontrola). Analýza způsobů adaptace řízení chorob a škůdců a zveřej- C.1 nění pravděpodobných významných důsledků.

I. ENOLOGICKÉ POSTUPY A TECHNIKY

C.1

E.7

Prostudovat dopady klimatických změn na složení hroznů, moštů a víC.1, na a zanalyzovat prostředky adaptace enologických postupů (vyhodC.4 notit významné modiﬁkace a potřebu nových analytických metod)

E.8

Přehled důsledků klimatických změn na vývoj a činnost mikroorganismů (prostudovat mechanismy adaptace mikroorganismů a vyhod- C.2, C.1 notit interakce mezi nimi)

E.9

Vyhodnotit společensko-ekonomický dopad vlivu klimatických změn C.3, na mechanismy adaptace C.2

C.2,

C.1,

F. SKLENÍKOVÝ EFEKT – BILANCE OXIDU UHLIČITÉHO Body Kroky a ukazatele výsledků

Příslušné komise

F.1

Identiﬁkovat a analyzovat faktory zodpovědné za skleníkový efekt

C.1, C.2

F.2

Vypracovat metodologii výpočtu bilance oxidu uhličitého pro produkty z vinné révy, včetně výroby, zpracování, balení a distribuce (v pří- C.3, C.1, mých i nepřímých postupech vinohradnických a vinařských produkC.2 tů). Identiﬁkovat metody a modely přijaté členskými státy.

J. METODY IDENTIFIKACE A ANALÝZY Body Kroky a ukazatele výsledků

Příslušné komise

G.1

Vyhodnotit techniky uchování genetického materiálu (vytvořit vodítka pro techniky uchování rostlinného materiálu a mikroorganismů)

C.1, C2

G.2

Prostudovat aplikaci funkční genomiky na mikroorganismy a na různé faktory pěstování vinné révy

C.1, C.2

G.3

Prostudovat metody rozlišení odrůd a klonů (vyhodnotit stávající metody a navrhnout nové)

C.1

G.4

Stanovit vodítka pro výběr klonů

C.1

G.5

Identiﬁkovat germoplasmy přítomné v ampelograﬁckých sbírkách (shromáždit informace a poskytnout je členům)

C.1, SG

G.6

Podporovat tvorbu sbírek za účelem zachování genetické variability rodu Vitis a mikroorganismů (Stanovení počtu udržovaných druhů a odrůd a počet klonů na odrůdu. Stanovení počtu odrůd a klonů k dispozici pro šlechtitelství. Provést enologické a adaptační studie.)

C.1, C.2

G.7

Prostudovat ekonomickou hodnotu biodiverzity ve vinohradnictví a vinařství a její případné modiﬁkace

C.1, C.2, C.3

Vyvíjet analytické metody s přednostním zaměřením na potenciálně alergenní nebo toxické sloučeniny (studium existujících a nových metod)

C.2, C.1, C.4

J.2

Deﬁnovat normy týkající se odběru vzorků vinohradnických a vinařských produktů

C.1, C.2

J.3

Vyvíjet a vyhodnotit metody k ověření autenticity vín

C.2, C.1

J.4

Vyvíjet a vyhodnotit metody senzorické analýzy vinohradnických a vinařských produktů

C.1, C.2, C.3

J.5

Vyvíjet a vyhodnotit metody pro identiﬁkaci a charakterizování mikroorganismů používaných v enologii (mikrobiologický výzkum, ana- C.2 lytické metody, molekulární metody)

J.6

Zrevidovat „pravidla aplikace analytických metod“ uvedených v příloze B Mezinárodního kompendia analytických metod (navržení vzorů protokolů o zkoušce)

C. 2

J.7

Stanovení vodítek pro přijetí mezinárodní deﬁnice nejistoty měření a stanovení konsenzuální interpretace limitů detekce/kvantiﬁkace. A to buď na základě zpráv pojednávajících o analýze nepovolených látek, nebo studií hodnocení rizik pro lidské zdraví.

C. 2, C.4

K. BEZPEČNOST A KVALITA Body Kroky a ukazatele výsledků

H. PŘEDPISY A DOPAD BIOTECHNOLOGIÍ Body Kroky a ukazatele výsledků

Příslušné komise

H.1

Analyzovat dopady používání geneticky modiﬁkovaných organismů ve vinohradnictví a vinařství na lidské zdraví

C.4

H.2

Vyhodnotit dopady geneticky modiﬁkovaných organismů ve vinohradnictví a vinařství na životní prostředí

C.1, C.2

H.3

Analyzovat společensko-ekonomické důsledky používání

C.3, C.1, C.2

H.4

Analyzovat postoj spotřebitelů k využívání biotechnologií

C.3

H.5

Vypracovat vyhodnocovací protokol geneticky modiﬁkovaných kultivarů vinné révy a mikroorganismů. (Stanovit kritéria výběru a produkce a zveřejnění protokolu.)

C.1, C.2

H.6

Prostudovat a deﬁnovat taxonomii geneticky modiﬁkované vinné révy a mikroorganismů

C.1, C.2

H.7

Prostudovat a deﬁnovat označení produktů vyrobených z geneticky modiﬁkované vinné révy

C.3, C.1

H.8

Prostudovat a definovat označení produktů vyrobených vinifikací, která používá geneticky modifikovaných mikroorganismů (GMM) nebo jejich vedlejších produktů. (Definice GMM a vedlejších produktů GMM, stanovení kritérií pro označení.)

C.3, C.1, C.2

Příslušné komise

J.1 G. BIODIVERZITA A GENETICKÉ ZDROJE Body Kroky a ukazatele výsledků

Příslušné komise

K.1

Vyvinout postup hodnocení toxikologického rizika zpracování a postupů ve vinohradnictví a vinařství (navržení hodnotícího protokolu)

C.4

K.2

Provádět hodnocení a podávat zprávy o zdravotních a alergických rizicích souvisejících se zpracováním a postupy ve vinohradnictví a vinařství (zveřejnění zprávy o zdravotních rizicích přírodních nebo syntetických pomocných látek a aditiv)

C.4, C.2

K.3

Identiﬁkovat hlavní kontaminanty nebo toxiny, které je třeba posoudit (zpřístupnění seznamu kontaminantů a toxinů a provedení toxikologického vyhodnocení)

C.4, C.2

K.4

Navrhnout prostředky pro detekci a omezení množství kontaminantů (Publikace průvodce správnými praktikami pro snížení množství C.1, C.2, biogenních aminů. Navržení průvodce správnými praktikami C.4 prevence kontaminace.)

K.5

Identiﬁkovat rizika a kritické body vinohradnické a vinařské výroby (zpřístupnění příručky HACCP ve vinařství a sborníku informací o příručkách HACCP ve vinařství)

C.1, C.2

K.6

Vyvíjet harmonizovaný systém karantény pro rostliny vinné révy (identiﬁkovat různé systémy karantény a deﬁnovat harmonizovaný systém)

C.1

K.7

Stanovit strategie pro zajištění zdraví rostlinného materiálu (Sepsat existující strategie a vyhodnotit je. Popsat nové strategie.)

C.1

310

(7–8/2009)

L. VÝŽIVA A ZDRAVÍ, INDIVIDUÁLNÍ A SPOLEČENSKÉ ASPEKTY Příslušné komise

Body Kroky a ukazatele výsledků

L.1

L.2

Shromáždit vědecké informace a podporovat ve spolupráci s WHO a dalšími relevantními organizacemi výzkumy dopadu spotřeby vína a jiných produktů pocházejících z vinné révy na lidské zdraví (zpřístupnění databáze členům a nečlenům)

C.4

Podporovat a zabezpečovat hlavní směry výzkumu ve spolupráci s FAO a WHO týkající se výživového potenciálu všech nealkoholických produktů pocházejících z vinné révy (hrozny, rozinky, šťáva atd.)

C.4

N.3

Vypracovat proces informování členů a pozorovatelů: – o ekonomickém vývoji a světových statistikách – o vývoji světových trhů – o vědecko-technických pracích

SG C.1, C.2, C.3, C.4

N.4

Vyvinout a použít webové stránky jako hlavní komunikační rozhraní

N.5

Zlepšit práci OIV pomocí různých komunikačních nástrojů

N.6

Pokračovat v aktualizaci norem, příruček a publikací OIV (zavedení procedury revize norem a revize publikací)

N.7

Aktualizovat mezinárodní seznam odrůd, synonym a klonů

C.1, SG

N.8

Vyvíjet kartograﬁcký informační systém (pilotní verze středomořské oblasti)

C.1, C.3, CPS, SG

O. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

M. OZNAČOVÁNÍ A ETIKETOVÁNÍ Body Kroky

Příslušné komise

Body

M.1

Pokračovat v deﬁnování vinohradnických a vinařských produktů

C.3, C.2, C.1

O.1

M.2

Deﬁnovat kritéria pro vína označená jako „biologická“ a z dalších výrobních systémů

C.3, C.1, C.2

M.3

Aktualizovat normu OIV pro etiketování vín, pokud jde o označování C.3, C.1 ročníku a odrůdy

M.4

Aktualizovat normu OIV pro etiketování vín, pokud jde o značení související s bezpečností a kvalitou potravin (označení srozumitelné pro spotřebitele)

C.3, C.4

M.5

Aktualizovat normu OIV pro etiketování alkoholických nápojů pocházejících z vína

C.3

O.5

M.6

Vypracování přehledu označení původu a geograﬁckých označení vín a alkoholických nápojů pocházejících z vína v členských státech OIV včetně odpovídající národní legislativy

C.3, SG

O.6

O.3 O.4

N. SHROMAŽĎOVÁNÍ, ZPRACOVÁNÍ A ŠÍŘENÍ INFORMACÍ Příslušné komise

Body Kroky

O.2

N.1

Deﬁnovat kritéria klasiﬁkace vzdělávacích programů pro přehled OIV

C.3

N.2

Vypracovat přehled vzdělávacích programů

C.3, SG

Kroky a ukazatele výsledků Aktivně rozvíjet vztahy s mezivládními organizacemi a s mezinárodními nevládními organizacemi účastnícími se normativních činností (identiﬁkace nejvhodnějších organizací a implikace do práce těchto organizací) Projednat smlouvy o vědecko-technické spolupráci s jinými mezinárodními organizacemi v souladu s hlavními strategiemi a s protokolem o závazcích s mezinárodními organizacemi Pokračovat ve spolupráci s FAO a WHO, zejména v rámci zpracování statistických údajů Deﬁnovat program vzdělávání sommelierů ve spolupráci s Mezinárodní asociací sommelierů Dopad vzdělávacích programů na činnost vinařských odborníků v různých kontextech produkce (analýza dopadu) Vypracování mezinárodně uznávané procedury pro elektronickou validaci dokumentů, zejména protokolů o zkoušce a jiných dokumentů používaných při obchodních výměnách

Příslušné komise COMEX, SG COMEX, SG SG C.3 C.1, C.2, C.3, C.4

Závěrem je třeba zmínit, že se v budoucích článcích autoři nebudou již konkrétním popisem jednotlivých částí Strategického plánu zabývat. Proto jsme pokládali za užitečné o něm širokou čtenářskou obec informovat. V dalších případech, pokud bude třeba se na Strategický plán odkazovat, použije se internetový odkaz uvedený výše v tomto textu.

Valné shromáždění a mezinárodní představenstvo AREV, jednání CEPV 18. až 20. 6. 2009, Évora (Portugalsko) Ing. Jiří Sedlo, CSc., Ing. Martin Půček – Svaz vinařů ČR

Předsedou CEPV byl řadu let bývalý předseda svazu vinařů Německa R. Muth, který nedávno

Ve čtvrtek 18. 6. od 16.30 proběhlo zasedání CEPV (Rada evropských vinařských odborníků) v budově úřadu vlády regionu Alentejo ve městě Évora. Na programu byly dva body – volba předsedy CEPV a tím i prvního místopředsedy AREV a návrh na obsazení místa zástupce generálního tajemníka AREV. ze zdravotních důvodů odstoupil. Od té doby ho zastupuje místopředseda R. Baltenweck, čestný předseda svazu vinařů Alsaska. Pro volbu předsedy bylo dohodnuto, že vzhledem k tomu, že prezident AREV je z oblasti Champagne čili ze severu, měl by předsedou CEPV být někdo z jihu. Navržen byl jediný kandidát, Ital, ale vzhledem k tomu, že nedostal dostatečnou podporu ani v Itálii a jednání CEPV se nezúčastnil dostatečný počet členů, volba předsedy se odložila na podzim. Funkci zástupce generálního tajemníka AREV jako vedoucího zaměstnance organizace

vykonává dlouhou dobu D. Janin (F). CEPV navrhl prodloužit jeho pracovní smlouvu. Druhý den, v pátek 19. 6. v 9.00 hod., bylo ve městě Évora, v budově úřadu vlády regionu Alentejo, zahájeno jednání mezinárodního představenstva AREV. Nejdříve prezident AREV J. P. Bachy (předseda vlády regionu Champagne) oznámil závěry z jednání CEPV z předcházejícího odpoledne. Tzn. oznámil, že funkci předsedy CEPV a prvního místopředsedy AREV bude zatím vykonávat R. Baltenweck a že CEPV navrhuje na pozici zástupce generálního tajemníka i nadále D. Janina. Tento návrh

(7–8/2009)

Jednání AREV

byl všemi hlasy schválen. Následně prezident oznámil, že bývalý generální tajemník AREV H. Dorfmann byl jako jediný zástupce Jižních Tyrol (I) zvolen do Evropského parlamentu, k čemuž mu všichni blahopřáli potleskem. Následovalo jednání valného shromáždění AREV. Po evropské hymně přivítal přítomné a seznámil je s programem prezident AREV. Pak vystoupila předsedkyně vlády regionu Alentejo, která řekla pár vět k regionu. Jednání AREV zde proběhlo již v roce 1995 a 1998. Vzpomněla i nepřípustnost řezání bílého a červeného vína za účelem získávání vína růžového. Asi 57 % vinic bylo vysázeno po roce 1990, 45 % vína je ze stanovených vinařských oblastí. V roce 2007 bylo v regionu vyprodukováno více než 8 milionů litrů vína DOC. Na závěr předala ocenění několika osobnostem z regionu za zásluhy o vinařství. Dále hovořila předsedkyně interprofesní vinařské organizace regionu. Alentejo je plochou vinic i produkcí vína (45 %) největší region v Portugalsku. Exportuje 15 % své produkce, především do Angoly, Brazílie, USA a Švýcarska. Biovíno je zatím málo rozšířené. V projevech žen pokračovala zástupkyně ministerstva životního prostředí Portugalska, vzpomněla bývalého portugalského prezidenta AREV (L. Braga) a zabývala se ochranou vody a UNESCO. Pak byl schválen zápis z minulého valného shromáždění (z Remeše) a generální tajemník AREV J. P. Angers přednesl zprávu o hospodaření za rok 2008. Výsledek je mírně pozitivní. Mírně se sice zvýšily náklady za překladatelské služby, ale komunikace mezi regiony je prioritou AREV. Návrh pro rok 2009 je zpracován jako vyrovnaný rozpočet. Obě zprávy byly schváleny bez výhrad. Následovala zpráva prezidenta, v níž hovořil především o spolupráci v enoturistice, školství,

311

Krajina Alentejo

výměně studentů a případných nových členech (Gruzie, Belgie, Chorvatsko). Měla by se zvýšit výměna studentů (projekt EU Erasmus). R. Baltenweck hovořil o následcích liberalizace výsadbových práv po roce 2012/2015. Následovala diskuse k různým odborným problémům, jako je způsob zvyšování cukernatosti, značení vína, růžové víno atd. Maďarský zástupce předložil návrh na zákaz dovozu takového růžového vína do EU, které vzniklo řezáním. D. Janin vysvětlil, že to neumožňují dohody WTO. Dále se prezentoval nový členský region – Valonsko (část Belgie), prostřednictvím zástupce ministerstva zemědělství. Belgie je tvořena třemi regiony, z toho jeden je Valonsko. Region je spíše známý pivem, mají přes 300 druhů piv. Ve Flandrech je 60 ha vinic. Mají tři vinařské oblasti a každá má svou DOC, poslední byla uznána v roce 2008. Na těch 60 ha pěstují 24 povolených odrůd révy. Značení už mají nastaveno podle nyní vznikajícího systému EU. Jako příklad belgického vinařského podniku byl uveden podnik, který založil bývalý obchodník s vínem po odchodu do důchodu v roce 2003. V roce 2005 vyprodukoval 50 tisíc lahví vína, v roce 2006 kvůli špatnému počasí jen 34 tisíc lahví. Pěstuje Chardonnay na 2 ha a Pinot noir na 4 ha. Nově vysadil Regent, Pinotin a Solaris, aby mohl výrazně redukovat chemickou ochranu. Zástupce ministerstva uvedl, že mají sídlo 50 km od Bruselu a že rádi přispějí k prosazování zájmů vinařství v EU. Po obědě představil generální ředitel OIV F. Castellucci organizaci. OIV je zaměřena především na výzkum v oblasti vinařství. V organizaci se používá pět úředních jazyků – francouzština, němčina, angličtina, italština a španělština. Členem OIV je celkem 45 států a řada pozorovatelů, například Čína, ale i AREV. Závěry OIV

z velké části respektuje i EU. Například v případě řezání vína není OIV proti, protože řezané „rosé“ není škodlivé. Na druhou stranu nebude OIV vadit, pokud EU tento postup pro svá vína zakáže. Před dvaceti lety se podílely „nové země“ jen 3 % na celkové produkci vína, nyní je to 30 %. Y. Dietrich (Alsasko) představil závěry studie k biovínu. Francie si vytkla za cíl do roku 2012 mít 6 % zemědělské plochy v režimu bio, do roku 2020 pak 9 %. Dosud je v EU regulována jenom bioprodukce hroznů, nově to bude i bioprodukce vína. Za tím účelem běžel tříletý program ORWINE. Před závěrem vystoupila zástupkyně francouzského regionu Rhone-Alpes s informacemi z pracovní skupiny AREV pro vinařskou turistiku. Výstupem bude prezentace jednotlivých vinařských regionů na webových stránkách AREV (www.arev.org). Mělo by to být do konce tohoto roku. Regiony dodají obsah svých stránek. Poslední hovořil generální tajemník AREV J. P. Angers o zelené knize kvality potravin EU, značnou část projevu věnoval konferenci v Praze, kde měl referát a kterou hodnotil velmi kladně. V diskusi pak vystoupil G. Hoos z ministerstva zemědělství a vinařství Porýní-Falce a vyjádřil nesouhlas jeho regionu se zařazením vína do jednotné zemědělské organizace trhu, jak ji připravuje Komise. Na závěr valného shromáždění prezident formuloval rezoluci, která byla přijata všemi hlasy. Od 20.30 hod. proběhla slavnostní večeře na pozvání předsedkyně vlády regionu Alentejo Marii Leal Monteiro. Třetí den, v sobotu 20. 6., se v době od 9.00 do 20.00 hod. uskutečnila exkurze v regionu. Nejdříve jsme odjeli z Évory do Campo

312

(7–8/2009)

Maior (120 km). Navštívili jsme podnik Adega Mayor. Vinařská ﬁrma byla založena v roce 2007, ale několik desetiletí před tím její majitel založil pražírny a balírny kávy. Navštívili jsme oba podniky včetně podnikového muzea kávy. Vinařství má 62 ha vinic, produkuje 3 tisíce hl vína. Budovy jsou moderní s důrazem na architekturu, stejně jako vybavení sklepa, a jsou zasazeny přímo do vinic. Prostory zatím nejsou

plně využity. Podnik produkuje celkem 16 různých vín ve 4 kvalitativních řadách. V Portugalsku je relativně sucho, většina vinic je pod kapkovou závlahou. Země disponuje obrovskými zásobami spodní vody. Vegetace byla výrazně dále než u nás, hrozny už se začínaly uzavírat. Zajímavostí jsou korkové duby – Portugalsko produkuje polovinu celosvětové produkce korku. Kůra se začíná sklízet v zá-

ří při stáří stromu 40 let a sklizeň se opakuje každých 9 let, ale první úroda má nižší kvalitu a používá se jen pro průmyslové účely. Druhým místem exkurze bylo město Redondo. Patří mezi památky UNESCO. Navštívili jsme muzeum keramiky a vinotéku zbudovanou v rekonstruované zemědělské budově za ﬁnanční podpory EU.

Jednání pracovní skupiny pro víno při COPA/COGECA dne 3. 6. 2009 v Bruselu Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR

Jednání bylo zaměřeno na dva hlavní body – budoucí činnost pracovní skupiny pro víno a enologické předpisy pro biovíno.

Asi dvě hodiny probíhala diskuse k programu jednání skupiny v příštích letech. V rámci úvodu představil odstupující předseda také nového a zatím jediného kandidáta na předsedu. Je jím padesátiletý Francouz Thierry Coste, vinař z jižní Francie poblíž Montpellier dodávající hrozny do družstva a současně předseda tohoto družstva. Zastupuje v C/C COOP de France. Pak krátce promluvil nový kandidát na předsedu. Reakcí na jeho projev bylo hned několik. Nejdříve zástupce Itálie hovořil o tom, že nový předseda se nemůže zaměřit jen na Francii, musí pracovat pro vinařství EU. Na to reagoval stávající předseda tím, že nejde o národnost, zda to bude Francouz, nebo Ital, ale jde o evropský kompromis. Dále vyjádřili svůj názor zástupci Španělska v obdobném duchu jako Ital s tím, že se domnívají, že pro návrh kandidáta na nového předsedu nebyly využity všechny možnosti. Kolem osoby nového předsedy se hovořilo asi hodinu. Pak začala diskuse ke způsobu práce a programu. Předseda hrubě nastínil okruhy otázek, jako jsou: Nový systém značení vína – například kolik zeměpisných označení potřebujeme, aby spotřebitel pochopil tento systém Vztah EU a COPA/COGECA k OIV Bilaterální smlouvy (EU – třetí země) Odalkoholizované nápoje Příprava vinařské politiky platné v EU po roce 2013 Spolupráce s Comité Vins (evropské sdružení průmyslových výrobců a obchodníků s vínem) Italové požadovali zabývat se dále Bílou knihou (kvalita potravin) a ekologickým vi-

nařstvím. Němci zase srovnávali práci této pracovní skupiny C/C s činností organizace Comité Vins zastupující zájmy vinařského průmyslu a obchodu s vínem. Na rozdíl od nás se scházejí každý měsíc, mají pravidelné schůzky v Evropském parlamentu. C/C se nevěnuje technickým podrobnostem – konkrétním článkům v nařízeních. Velkou politiku nechme prezidiu C/C, my se věnujme technickým podrobnostem. Pracovní skupina se musí reorganizovat. Ing. Matoušek (AK ČR) navrhl vytvořit menší skupiny expertů, které by se setkávaly častěji. Poukázal také na nepřítomnost zástupců řady členských států, zvláště těch nových. (Chyběli zástupci Bulharska, Kypru, Lucemburska, Malty, Portugalska, Rumunska a Slovinska.) Závěrem tohoto bodu Italové a Španělé zavedli diskusi na řezání bílého a červeného vína za účelem získávání vína růžového. Uvedli, že nesouhlasí se stanoviskem C/C, které bylo zasláno komisařce. Jsou pro umožnění řezání. Podle jejich názoru o tom nebylo hlasováno. Přitom stanovisko bylo jasně formulováno na minulém jednání pracovní skupiny a nikdo nebyl proti. Poslední hodina jednání byla věnována biovínu. Zprávu ORWINE (Organic Wine) bude posuzovat a dále s ní pracovat referát ekologického zemědělství DG AGRI, pak bude Komisí zahájena diskuse. Nový návrh předpisu by měl být předložen koncem tohoto roku. V Itálii se diskutuje možnost zvyšování cukernatosti moštu, zvažuje se jeho zákaz (cukrem i zahuštěným moštem). Souhlasí se závěrem zprávy ORWINE o max. polovičním množství oxidu siřičitého v biovínu oproti konvenčnímu vínu.

Zástupce Itálie dále prohlásil, že ve všech regionech nelze produkovat biovíno a v Itálii je ½ všech ploch ekologických vinic EU. Proto by měla mít Itálie rozhodující slovo při vytváření předpisu pro biovíno. S tím samozřejmě všichni ostatní účastnící jednání nemohli souhlasit. Rakousko je proti snížení obsahu oxidu siřičitého u biovína. I Španělé s tím souhlasí, nechtějí tím odlišovat bio- a konvenční víno. Řekové dokonce navrhovali zákaz užívání názvu biovíno. Němci souhlasí s návrhem rezoluce C/C v této věci (biovíno je především vínem a mělo by být právně ošetřeno v rámci SOT s vínem, oxid siřičitý ve stejném maximálním množství jako u konvenčního, enologické předpisy pro biovíno musí odpovídat klimatickým zónám, obdobně jako je tomu u konvenčního vína – cukernatost moštu, kyseliny). Závěrem Italové požadovali změnu rezoluce C/C a chtěli k tomu využít různé argumenty. Němci byli zásadně proti – všichni to měli k dispozici a nyní by Italové chtěli zásadně měnit již projednanou zprávu. Jediným východiskem bylo hlasování, které požadovali mimo zástupců Německa i zástupci Rakouska, Česka a Slovenska. Nakonec pro rezoluci ve stávající podobě hlasovalo Německo, Rakousko, Česko, Slovensko, Francie, Maďarsko, Řecko a část Španělska. Druhá část Španělska se zdržela a Itálie byla proti. S tímto výsledkem bude zpráva předložena prezidiu C/C. Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR

(7–8/2009)

313

Vývoj a racionalizace pracovních operací ve vinohradnictví – IV. část Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF MZLU v Brně

Tento 4. díl příspěvku uzavírá problematiku rozboru pracností u pracovních operací ve vinohradnictví prováděných ručně a s využitím mechanizačních prostředků v průběhu předchozích cca 40 let. Pro zachycení vývoje je porovnávána pracnost na 1 hektar plodné vinice u pracovních operací prováděných v 70. letech 20. století s využitím dostupné zemědělské techniky (var. A), na přelomu tisíciletí s využitím speciální vinohradnické techniky (var. B) a v první polovině 21. století (var. C). Tato závěrečná část je zaměřena na hodnocení sklizně hroznů a celkové porovnání pracností podle jednotlivých pracovních operací včetně vyčíslení celkových hodnot pracnosti za jednotlivá hodnocená období (varianty).

Sklizeň hroznů představuje z pohledu pracnosti jednu z nejnáročnějších pracovních operací. Standardní, částečně mechanizovaná sklizeň s využitím různých typů obalů a mechanizačních prostředků, nejčastěji traktorových přívěsů, byla v 90. letech zefektivněna využíváním sklízecích van, které se rozšířily zejména u středních pěstitelů. Ve stejné době se u větších pěstitelů s koncentrovanými plochami vinic začínají využívat sklízeče hroznů nové konstrukce (graf 1), které umožňují snížení pracnosti na 3–4 h.ha-1 v závislosti na konstrukčním provedení (návěsné, samojízdné). S ohledem na rostoucí cenu ruční práce a nedostatek sezonních pracovníků lze očekávat také v nadcházejícím období další rozšíření těchto strojů, které začínají být už i v podmínkách ČR pořizovány stále častěji zejména většími pěstiteli nebo provozovány formou služby.

Graf 2: Porovnání pracností podle operací V bloku těchto příspěvků je dokumentován vývoj pracnosti na 1 hektar plodné vinice u jednotlivých pracovních operací v průběhu posledních 40 let. Pracovní operace, nářadí a mechanizační prostředky používané pro jejich provedení byly v předchozím textu hodnoceny pro podmínky 70. let 20. století (var. A), přelomu tisíciletí s využitím speciální vinohradnické techniky (var. B) a první poloviny 21. století (var. C). Porovnání celkových hodnot pracnosti za rok pro 1 ha vinice podle jednotlivých variant naznačuje graf 3. Z hodnot uvedených v tomto grafu je patrné, že díky širšímu zavádění mechanizace do vinohradnické praxe může docházet k výraznému snížení pracnosti, která se v současných podmínkách ČR pohybuje kolem 380 h.ha-1. Varianta C označující výhled do nejbližších let naznačuje možnosti dalšího snižování pracnosti až na cca 150 h.ha-1, které však bude podmíněno využíváním moderních, často víceřádkových strojů a adaptérů s podmínkou jejich efektivního využívání.

Graf 1: Hodnoty pracnosti při sklizni hroznů Údaje o pracnosti získané při hodnocení jednotlivých pracovních operací v díle I.–IV. seriálu umožnily provést vzájemné porovnání operací, jak naznačuje graf 2. Z grafu je patrný trend celkového poklesu pracnosti u jednotlivých operací v průběhu hodnoceného období (var. A, B, C). Pomocí žlutých šipek jsou pak zvýrazněny pracovní operace s nejvyšší pracností – jedná se o řez, formování listové stěny a sklizeň hroznů.

Graf 3: Porovnání celkových hodnot pracnosti podle jednotlivých variant Získané výsledky dokládají možnosti snižování pracnosti při pěstování vinic náhradou ručně prováděných operací použitím mechani-

314

(7–8/2009)

začních prostředků. Z pohledu efektivní produkce je vynechání většiny pracovních operací s ohledem na výslednou kvalitu hroznů často nemožné a jejich ruční provedení nezvládnutelné (mzdy, agrotechnické lhůty). Pro efektivní nasazení progresivních mechanizačních prostředků je nezbytným předpokladem znalost podmínek jejich nasazení, tzn. celkového počtu hodin využití během roku, dosahované výkonnosti a nákladovosti na jejich provoz. Zejména u nově zaváděných výkonných mechanizačních prostředků (multifunkční nosiče) lze očekávat požadavky na změnu ﬁlozoﬁe pěstitelského postupu. Vývoj naznačuje, že nejmodernější technické systémy budou vyžadovat profesionální obsluhu se znalostí pěstitelské i technické problematiky.

Výhledově lze i u menších pěstitelů očekávat častější využívání řady pracovních operací, které budou provozovány formou služeb (např. zvedání letorostů, defoliace, mechanizovaná sklizeň hroznů). Perspektivy využívání progresivních mechanizačních prostředků budou v ČR podmíněny vývojem pěstitelsko-ekonomických podmínek. Výhledově bude proto možné očekávat zejména rychlé zavádění strojů pro předřez, defoliaci, šetrnější chemickou ochranu, mechanizovanou sklizeň s využitím návěsných typů sklízečů. Pozvolnější průběh pak lze očekávat při zavádění strojů pro zvedání letorostů, mechanizovanou sklizeň hroznů s využitím samojízdných typů sklízečů a u multifunkčních portálových nosičů nářadí.

Praktické poznatky k odrůdě Neronet Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Odrůda Neronet je další odrůdou z tuzemského šlechtění révy vinné. Vznikla křížením odrůd (‘Svatovavřinecké’ × ‘Modrý Portugal’ B 3-27) × ‘Alibernet’, na Zahradnické fakultě v Lednici na Moravě. Šlechtitelem je prof. V. Kraus. Do Listiny povolených odrůd byla zapsána v roce 1991. Neronet se zařazuje mezi barvířky. Mezi pěstiteli révy vinné je o tuto odrůdu trvalý zájem.

Ampelografická charakteristika Vrchol letorostu je plstnatý s narůžovělými okraji mladých lístků. List je středně velký, pětilaločnatý. Čepel má tmavozelenou barvu, která se na podzim brzy zbarvuje do červena. Řapíkový výkrojek je překrytý s průsvitem. Hrozen je středně velký až velký, u základu třapiny vícekrát rozvětvený. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté. Bobule je malá až středně velká, mírně oválná. Velmi brzy se zbarví do modra a na povrchu se vytvoří voskovité ojínění. Slupka je sytě tmavomodrá až černá. Dužnina je tmavočerveně zbarvená.

a padlí révy. Odolnost k šedé hnilobě a rovněž ostatním hnilobám je vyšší. Je to dáno také řidším uspořádáním hroznu a pevnější slupkou bobulí. V průběhu zrání hroznů začíná u Neronetu zasychání třapiny. Vhodná je proto sklizeň brzy po zasychání třapiny, a než dojde k masivnímu uvadání bobulí. U zasychajících bobulí dochází ke snížení výlisnosti a na chuti se v nich projevují nahořklé tóny. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6–8 oček na m2. Vhodným pěstitelským tvarem je vedení s řezem na tažně. V některých vinařských lokalitách na Moravě a na Slovensku se používá rovněž velmi úspěšně jednoduchá záclona. Ve vinohradnické praxi se u Neronetu většinou neprovádí doplňková regulace násady hroznů v době vegetace. Regulace se provádí především zimním řezem. Ke snížení výnosu dochází i díky částečnému zasychání bobulí. Odlistění zóny hroznů se provádí především za účelem nepřímé ochrany hroznů proti padlí révy a hnilobám. Hrozny se nejčastěji sklízí na základě dosažené cukernatosti. Při sklizni je rovněž vhodné získat přehled o hodnotě pH a obsahu kyselin. Následně se podle kvalitativních parametrů optimalizuje technologie zpracování hroznů.

ve vztahu k možnému obsahu alkoholu. Management macerace se uzpůsobuje vyzrálosti suroviny. Vína s vyšším obsahem alkoholu a bohatostí taninů jsou potom vhodná i pro zrání v sudech. Při nižších cukernatostech je Neronet možné využít pro výrobu ovocnějších lehčích vín s kratší dobou macerace nebo i s okamžitým lisováním hroznů. Víno je možné využít v povoleném množství i na přibarvování méně barevných červených vín. Výhodou je spíše neutrální, ovocná chuť a aroma, které zachová vlastnosti přibarvovaného vína.

Enologické vlastnosti Hrozny je možné zpracovávat na odrůdová vína. Při této technologii je důležité vyhodnotit fenolickou zralost hroznů a potenciál suroviny

VE VINAŘSKÉM OBZORU

Pěstitelské vlastnosti Pro výrobu odrůdových vín je vhodné Neronet pěstovat ve velmi dobrých vinohradnických lokalitách. Pro kvalitní vyzrálost hroznů jsou vhodné svahovité pozemky. V těchto polohách vytváří dostatečné množství barviv. Na půdu není tato odrůda náročná. Velmi vhodné jsou hlinitopísčité a hlinité půdy, s dobrým hospodařením s vodou. Nesnáší suchá stanoviště. Na takových stanovištích mohou třapina i hrozny velmi brzy zasychat. Pro využití na přibarvování vín je možné volit i o něco horší lokality. Odolnost k zimním mrazům je střední až dobrá. Neronet je středně odolný k plísni révy

Využití odrůdy a kvalita vína Neronet se využívá na přibarvování vín, jako vhodný partner pro „cuvéé“ anebo na výrobu odrůdových vín. Barva vína je intenzivně červená, vůně je jemně ovocná s výraznější tříslovinkou. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704.

INZERCE SE VYPLATÍ!

(7–8/2009)

Neronet – list, hrozen, foto J. Halady

Neronet – hrozny, foto P. Pavloušek

Neronet – vrchol letorostu, foto P. Pavloušek

Neronet – hrozen, foto P. Pavloušek

Neronet – pupen, foto P. Pavloušek

Neronet – list, foto P. Pavloušek

Neronet – hrozen, foto P. Pavloušek

315

316

(7–8/2009)

Nabízí pěstitelům vinic

VERITAS spol. s r. o.

větší počet rezistentních odrůd révy vinné (Johaniter, Solaris, Hibernal, Saphira, Rösler, Aleta, Bianca, Regent) – sazenice révy vinné v široké odrůdové skladbě (dovoz SRN, Itálie, Rakousko) – výsadba vinic sázecím strojem s leaserovým naváděním – likvidaci starých vinic speciálním vyorávacím pluhem – nízká cena při kompletní realizaci vinic – pomoc při získávání dotací

Podrobnější informace Vám rádi poskytneme na: VERITAS, spol. s r. o. Bošovice 7, 683 54 Bošovice e-mail: VERITAS.CZ@seznam.cz Pavel Pospíšil 00420 603 579 257 Ing. Vlastimil Pospíšil 00420 603 469 077

Cuproxat Měďnatý fungicid proti plísni révové • tekutá formulace, snadná příprava postřikové kapaliny • vysoká jemnost částic - výborná pokryvnost a přilnavost • snížený obsah mědi oproti klasickým měďnatým přípravkům = nižší zátěž životního prostředí

F&N Agro Česká republika s.r.o. Na Maninách 876/7, 170 00 Praha 7 tel.: 283 87 17 01, fax: 283 87 17 03 www.fnagro.cz

(7–8/2009)

317

Jen vysokou kvalitou vín lze prorazit v globalizovaném světě, říká Rudolf Ohlinger, ředitel firmy s produkcí špičkových uzávěrů pro vinaře… Rodinná firma Ohlinger již déle než 55 let působí v oblasti produkce uzávěrů, a to zejména pro producenty vína nejen z celého Německa, ale i ostatních zemí Evropy. Kromě velmi kvalitních přírodních korků dnes dodává i ostatní druhy uzávěrů, které se v současnosti používají pro uzavírání tichých a šumivých vín. To vše v součinnosti s vysokou kontrolou jakosti a servisem přímo u zákazníka. V současné době ve společnosti Ohlinger pracuje 35 zaměstnanců a prodává se okolo 250 mil. uzávěrů ročně. Pan Rudolf Ohlinger nám při příležitosti exkurze do jeho podniku, organizované firmou BS VINAŘSKÉ POTŘEBY, s. r. o., z Velkých Bílovic (partner firmy Ohlinger), ochotně poskytl interview.

Ve vašem produktovém portfoliu jsou korkové zátky, syntetické zátky a hliníkové šroubovací uzávěry. Jaký je současný stav používání těchto uzávěrů v Německu a ostatních zemích Evropy? Co se týče používání vysoce kvalitních přírodních korků, mohu konstatovat, že situace se v současné době ustálila a je téměř stabilní. V oblasti syntetických zátek jsme před několika lety zaznamenali obrovský nárůst, zvláště pak v Německu. V současnosti má však použití syntetické zátky spíše klesající tendenci a syntetická zátka je stále častěji nahrazována šroubovacím uzávěrem. Zejména typ „longcap“ o rozměru 30 × 60 mm zaznamenává velmi razantní nárůst. Nemohu tvrdit, že tento trend je stejný v celé Evropě. Velmi to záleží na tom, jak která země ctí tradice spojené s výrobou vína. Na druhou stranu bude velmi důležité sledovat další kroky v rozvoji vinařství a používání nových technologií v oblasti výroby vína. Každá země je v tomto ohledu velmi individuální. Vaše společnost vstupuje na náš trh relativně pozdě. Proč? Nemáte strach z konkurence, která tady již působí déle? Jelikož nabízíme spolehlivé a inovační produkty, konkurence se neobáváme. Než jsme začali spolupracovat s firmou BS VINAŘSKÉ POTŘEBY, s. r. o., nemohli jsme najít ideálního partnera pro společnou spolupráci. Jsme rodinná firma s dlouholetou tradicí, hledali jsme proto firmu s podobným náhledem na obchod a filozofií prodeje. Firma BS VINAŘSKÉ POTŘEBY, s. r. o.,

je schopna obsloužit nejen velké producenty vína, ale i velmi malé a střední výrobce vína, což se plně shoduje s naší filozofií. Nejen naše produkty, ale i podpora v oblasti certifikace kontroly jakosti, certifikace použití našich uzávěrů v potravinářství a dokumentace na ochranu spotřebitele je nedílnou součástí našeho zákaznického servisu. Společnost BS VINAŘSKÉ POTŘEBY, s. r. o., je pro nás spolehlivý partner a věřím, že společně budeme pokračovat v úspěšně započaté spolupráci.

Jaký používáte systém kontroly jakosti při výrobě korků? Už od samého začátku, kdy se sloupne surová dubová kůra z kmene korkového dubu, je cesta k ﬁnálnímu produktu – korku, plná speciﬁckých procedur a kontrolních procesů. Vše začíná již selekcí korkových plátů v sadu. Tato selekce je velmi důležitým krokem, proto ji provádějí ti nejzkušenější pracovníci. Dubové pláty jsou ihned ze sadu převezeny do našeho skladu, kde jsou ještě jednou podrobeny selekci. Pláty ve štosech leží pod širým nebem zhruba šest měsíců. Štosy leží na říčních kamenech, které umožňují odvod dešťové vody, a tak je zabráněno nadměrné kon-

centraci vlhkosti v plátech. Po této takzvané „stabilizaci korku“ jsou pláty převezeny na sever Portugalska, kde začíná „umělecko-řemeslná“ fáze výroby korku. Zde jsou korkové pláty potřetí kontrolovány a tříděny, poté prochází procesem vyvaření, aby byly narovnány a zvlhčeny. Korkové zátky lze z plátů razit jen v případě, že pláty mají přesně stanovenou vlhkost. Vyvařovací proces je kontrolovaný počítačem a voda je stále kontinuálně ﬁltrována a kontrolována proti jakémukoli dalšímu znečištění. Po velmi krátké době stabilizace, což jsou asi dva dny, namísto běžných dvou až tří týdnů, jsou korkové pláty nařezány na pásy připravené k ražbě korkových zátek. Korkové zátky vyražené z těchto pásů jsou vizuálně tříděny (podle množství pórů) základním počítačovým systémem a jsou

318

(7–8/2009)

odebrány vzorky k laboratorní analýze. Korky projdou tzv. Geisenheimským testem, jehož součástí je předběžná analýza obsahu TCA v korku, senzorický test, kontrola rozměru, kontrola obsahu vlhkosti, a nakonec souborem technických a aplikačních testů při přímém použití korku v láhvi. Náš systém kontroly jakosti je pod stálým dozorem Výzkumného ústavu v Geisenheimu. Každý rok procházíme kontrolním auditem, který je prováděn dvakrát během roku, a jen na základě kladného výsledku obdržíme certiﬁkát jakosti. Tento certiﬁkát má platnost jen jeden rok. Můžete nám představit a popsat Váš projekt DELFIN, který má eliminovat obsah TCA v korku? DELFIN je patentovaný projekt ošetření korku za pomocí použití mikrovln. Je to vlastně velká „mikrovlnná trouba“. Tři tyto „mikrovlnné trouby“ máme přímo v Portugalsku a jednu u nás v Německu. Princip spočívá v tom, že korky jsou vystaveny působení mikrovln, jsou zahřáté nejen na povrchu, ale mikrovlny projdou i skrz tělo korku. Teplota je cca 85 °C, působením takto vysoké teploty se zvýší poměr vypařování všech nežádoucích pachových látek, které mohou negativně ovliv-

nit senzoriku vína. Pokud se zjistí nějaké nedostatky po první aplikaci Delﬁn ošetřením, je možné tento proces opakovat až 3x. Po každém opakování se účinnost násobí a tzv. volatické nežádoucí pachy jsou působením mikrovln vytěsňovány a senzorické vlastnosti korku jsou významně lepší.

Můžete nám říci jak se podle vás bude vyvíjet trh s uzávěry v brzké budoucnosti? Na tuto otázku není jednoduché odpovědět. Jsem ale přesvědčen, že v případě používání šroubovacích hliníkových uzávěrů můžeme očekávat růst a sílící vliv tohoto uzávěru. Jestliže se podíváme na rakouský trh nebo v současné době na německý trh, lze předpokládat, že šroubovací hliníkové uzávěry budou standardním uzávěrem

v případě vín střední cenové kategorie. V segmentu vín vyšší cenové kategorie věřím a jsem o tom přesvědčen, že se budou stále používat přírodní korky vysoké kvality. V segmentu levných vín spolu budou soupeřit aglomerované korky, levná syntetická zátka a krátký hliníkový uzávěr. Je něco, co byste chtěl na závěr vzkázat českým a moravským vinařům? Měl jsem několikrát možnost ochutnat česká i moravská vína. Při každém takovém setkání jsem pozoroval změny k lepšímu. V současné době se nebojím říci, že i tak malá země, jako je vaše, dokáže vyrobit vína vysoké kvality, zvláště pak vína bílá. Mé doporučení zní, buďte originální, nebojte se inovací a snažte se za všech okolností udržet vysokou kvalitu vašich vín. Jen tak lze zaujmout a prorazit v dnešním globalizovaném světě. Děkujeme za váš čas a rozhovor.

(p.r.)

Fotografie k článku Ptáci na vinici (foto archiv autora)

Špaček obecný (Sturnus vulgaris) je druhem, který na podzim dělá vinařům starosti

Drozd kvíčala (Turdus pilaris) patří mezi občasné návštěvníky vinic

Samec bělořita šedého (Oenanthe oenanthe) ve vinici u Starovic

Samice vzácné vážky žlutoskvrnné (Orthetrum coerulescens) na okraji vinice u Popic

(7–8/2009)

319

Ptáci na vinici Ing. Václav Prášek, Ph.D., Moravské zemské muzeum Brno

Ptáci tvoří významnou součást fauny naší republiky a obývají v menší či větší míře prakticky celé území. V rámci České republiky jsou druhově nejhojnější skupinou obratlovců. Dosud byl u nás zjištěn výskyt 406 druhů ptáků, z nichž zhruba dvě třetiny zde s různou intenzitou také hnízdí. Najdeme mezi nimi druhy jak vysoce specializované na určitý typ biotopu, tak druhy více či méně ekologicky plastické, obývající různé typy prostředí. Právě tyto stanovištně nepříliš vyhraněné druhy jsou nejčastějšími kolonizátory člověkem vytvořených stanovišť.

Antropogenní, člověkem vytvořený biotop kulturní stepi není výjimkou. Vhodné životní podmínky zde nalezla řada druhů ptáků, od stanovištních vytrvalců po obyvatele podobných přirozených biotopů, především z Panonie. Pro zemědělskou krajinu jižní Moravy a některých dalších oblastí Čech jsou typickým biotopem vinice, které zde tvoří určitou kultivovanou obdobu lesostepi. Způsob a intenzita obhospodařování vinic má z logiky věci přímý vliv na strukturu a početnost ptačí složky fauny ve vinohradech. Ovlivňuje totiž druhovou pestrost a početnost rostlin a živočichů vyskytujících se v tomto prostředí, a tedy i jejich schopnost zapojit se do potravních řetězců tohoto typu biotopu. Aby bylo možné vyhodnotit vliv způsobu obhospodařování vinic na společenstva rostlin a živočichů vinic, provedla v roce 2008 brněnská společnost Biocont Laboratory, s. r. o., za státní podpory pilotní studii, sledující rozdíly ve skladbě a druhové početnosti vinic při konvenčním obhospodařování, integrované produkci a v režimu bio. Ve třech oblastech – na Znojemsku, Mikulovsku a Hustopečsku – byly vybrány vinice obhospodařované těmito režimy. Navíc byla v každé ze tří oblastí kontrolní lesostepní lokalita přírodního charakteru. A jaké byly výsledky ročního výzkumu? Zatímco u rostlin a bezobratlých byl patrný posun ke druhově a početně bohatším společenstvům, v případě ptáků nebyl vliv způsobu obhospodařování tak jednoznačný. V průběhu monitoringu bylo na všech dvanácti studijních plochách zjištěno 69 druhů ptáků. Úroveň druhové pestrosti a početnosti ptáků na jednotlivých lokalitách ukazují obrázky 1 a 2. Jak je již na první pohled z obou grafů zřejmé, co do druhové pestrosti i z hlediska početnosti ptáků vinice obhospodařované konvenčním způsobem nejenže nezaostávají za lokalitami obhospodařovanými ekologicky šetrným způsobem, ale dokonce je předčí, a v některých případech dokonce předčí i kontrolní lesostepní chráněná území. V čem tkví tento zdánlivý logický nesoulad? Je to dáno především dvěma faktory. Tím je jednak vysoká mobilita ptáků a jednak vnější vlivy okolí viničních tratí. Vysoká pohyblivost ptáků daná schopností letu jim umožňuje během krátké doby překonat relativně velké vzdálenosti. Často se tak stává, že ptáci sice obhajují svoje teritorium, ale za potravou překonávají značné vzdálenosti mimo toto obhajované území. Rekordmanem ve vinicích se stal drozd kvíčala (Turdus pilaris), který z vinice v prostoru Starovice/Popice letěl s potravou pro mláďata ke svému hnízdu 1 400 m. Tato udivující vzdálenost byla prověřena laserovým dálkoměrem. Druhová skladba a početnost ptáků na každé lokalitě je závislá na potravních zdrojích a podmínkách prostředí, které daná lokalita poskytuje. Tím se dostáváme ke vnějším vlivům okolí viničních tratí. Takzvaný okrajový efekt v místech, kde k vinicím přiléhají pásy rozptýlené keřové a stromové vegetace, způsobují, že je zde potravní a krytová nabídka výrazně vyšší než v souvislém vinohradě, byť ošetřovaném přírodě blízkým způsobem, ať už se jedná o integrovanou produkci, či biorežim. Jako příklad může sloužit konvenční vinice u Dyjákovic, obklopená širokým pásem dřevinné a stromové vegetace, nebo vinice u Starovic, kde kromě ši-

rokého pásu vegetace kolem vinice bylo přímo na okraji vinice umístěno polní hnojiště. To působilo na řadu ptačích druhů doslova jako magnet a byly zde pozorovány druhy, které bychom ve vinicích vůbec nehledali, jako čejka chocholatá (Vanellus vanellus) nebo konipas bílý (Motacilla alba). Také výskyt dvou párů bělořita šedého (Oenanthe oenanthe) je z faunistického hlediska na takto obhospodařované lokalitě neobvyklý a byl způsoben především kvalitou okolního prostředí, danou hnízdními a potravními podmínkami okolí vinice. Navíc pokud budou pokračovat změny klimatu podobným tempem jako dosud, můžeme v relativně krátké době očekávat v naší zemědělské krajině také výskyt balkánských druhů ptáků, jako je například větší příbuzný našeho skřivana – kalandra zpěvná (Melanocorypha calandra). Pokud z hodnocení ptačí složky fauny vinohradů vyloučíme druhy, které na vinice pouze zalétají z bližšího či vzdálenějšího okolí, a zaměříme se pouze na druhy, které jsou na ně vázány jak potravně, tak i svým hnízděním, dostaneme výsledky zcela odlišné. Z hlediska kvality prostředí pro avifaunu jsou druhové spektrum i početnost jednoznačně rozloženy od konvenčního způsobu obhospodařování přes integrovanou produkci až po přírodě nejbližší biorežim.

Obr. 1. Počty zjištěných druhů na jednotlivých studijních plochách

Obr. 2. Počty zjištěných jedinců na jednotlivých studijních plochách

320

(7–8/2009)

Co tedy dodat závěrem? Díky biorežimu a případné podpoře návratu rozptýlené zeleně do zemědělské krajiny se můžeme dočkat nejen „zemského ráje na pohled“, ale díky většímu počtu okřídlených štěbetálků také

na poslech… A oko potom potěší i takoví krasavci, jako je třeba vzácná vážka žlutoskvrnná (Orthetrum coerulescens) nebo relativně běžný, nicméně skrytě žijící ostruháček trnkový (Satyrium spini).

Závislosť odolnosti očiek viniča proti mrazu na stave ich dormancie V príspevku chcem reagovať na článok ing. Lampíře a jeho dvoch spoluautorov uverejnený v našom obzore v č. 5 z tohoto roku pod názvom „Škody způsobené mrazem a nízkými teplotami na révě vinné v České republice – historický přehled do roku 2006“. V príspevku sa zatiaľ nebudem vyjadrovať k uvedeným mrazovým ročníkom, ale pozastavím sa na vete uvedenej v úvode „všeobecně se předpokládá, že úroveň odolnosti oček révy vinné proti zimním mrazům v konkrétním období pozdního podzimu a v zimě závisí na stavu dormance, tzn. na hloubce jejich neschopnosti vyrašit“. Pretože som dormanciu očiek viniča experimentálne rad rokov študovala, rovnako jako aj závislosť odolnosti očiek proti mrazu na stavu dormancie, dovolím si vyjadriť sa k vyššie uvedenému tvrdeniu. Hneď v úvode však chcem ich tvrdenie zpochybniť pokiaľ ide o priamy vplyv. Na konci leta a začiatku jesene je už v očkách viniča ukončená diferenciacia orgánov ktoré z nich na jar vyrastú, ale v prírode panujú ešte vhodné podmienky pre rašenie – teplotné i vlhkostné. Každý vie, že ak by očká v tejto dobe vyrašili, vyrastené mladé zelené výhonky by už prvé trochu silnejšie jesenné mrazíky zahubili. Opadavé rastliny mierného pásma, teda i vinič, potrebujú mechanizmus endogennej dormancie v prvom rade na to, aby v tomto čase zabránili očkám vyrašiť. Druhý důvod pre ktorý si drevité rastliny mechanizmus endogénnej dormancie (spôsobuje tiež inhibíciu meristematických pletí vo vrcholkoch letorastov) vytvorili je ten, že na konci leta a začiatku jesene je potrebné, aby letorasty spomalili alebo zastavili rast, čím si nahromadia produkty fotosyntézy, ktoré využijú na vnútornú i vonkajšiu prestavbu, tj. na energetické zabezpečenie štrkturálnej premeny pletív zelených letorastov v ligniﬁkované drevité jednoročné výhony. Ďalšiu časť fotosyntézou vytvorených produktov a nespotrebovaných na rast premenia na vysokomolekulárne zlúčeniny, ktoré sa zúčastnia na procese, ktorý bude pomáhať viniču prekonať chladné zimné obdobie. To je tretí spôsob, ktorým sa endogénna dormancia nepriamo podiela na stupni odolnosti voči mrazu v zime.

Aby som vyššie uvedené skutočnosti lepšie objasnila, dovolím si ako príklad uviesť jeden z grafov, ktorý znázorňuje dynamiku dormancie očiek viniča odrody Müller-Thurgau z doby, keď som dormanciu experimentálne študovala. Najskôr však uvediem metódu, pomocou ktorej som potrebné údaje získala.

Hodnotenie životnosti očiek po mrazivých stresoch v polystyrenových krabičkách

Graf č. 1 – Percentuálny podiel vypučaných pukov za 30, 40 a 50 dní

Dynamika dormancie očiek viniča Letorasty, lebo od konca jesene už jednoročné výhony som odrezala z krov v 15ich v grafe uvedených termínoch od 28. júla do 12. decembra. V každom termíne bolo vždy 12 letorastov s 12 očkami od druhého po trinásty. V súbore bolo teda vždy 144 očiek. Pokiaľ mali letorasty ešte listy, odstránila som ich už vo vinici. Po privezení do laboratória som letorasty rozdelila na jednoočkové odrezky, aby som zrušila korelácie, včítane apikálnej dominancie (ktoré by mohli ovplivniť termín rašenia) a umiestnila som ich v poradí jako boli na letoraste, do polystyrénových krabičiek s vodou, potiahnutých polyetylénovou fóliou, ktorá držala očka nad hľadinou vody. Po čiastočných odpareniach som vodu doplňovala tak, aby spodné konce odrezku s očkom boli vždy ponorené vo vode. Krabičky som umiestnila do skleníku s teplotou okolo 20 °C. U každého očka som zapísala termín rašenia, tj. objavenia sa zúbkovania prvého zeleného lístku. Po 50tich dňoch som z vyrašených očiek vypočítala podiel ktorý vyrašil za 30, 40 a 50 dní a zaznamenala do grafu. Z predloženého grafu vyplýva, že rastová inhibícia – dormancia očiek začala v prvých dňoch augusta a rýchlo sa prehlbovala až do začiatku tretej dekády septembra. Od tejto doby až do 6. októbra bola úroveň dormancie nejhlbšia . Potom postupne klesala, až cca do polovice novembra. Po

(7–8/2009)

6. októbri dormancia postupne doznievala a na začiatku decembra bola približne na takej úrovni jako v prvých dňoch júla. Potom od decembra klesala krivka veľmi pomaly až do konca zimy. Rašeniu očiek v tejto době už v prírode bránia len nízke teploty. Z kriviek priebehu hľbky dormancie u troch odrô (Ryzlink rýnsky, Müller-Thurgau a Portugálske modré) v troch rokoch, ktoré k vôli rozsahu tohoto príspevku neuvádzam, tiež vyplynulo, že čas nástupu, vývoja a doznievania endogénnej dormancie sa viac líšil podľa jednotlivých rokov, než podľa odrôd. To naznačuje, že na dormanciu majú väčší vplyv poveternostné podmienky, než odroda. V druhej polovici post dormancie, čo je u nás obvykle od začiatku marca, sa aktivita očiek stále via zvyšuje a tým sa postupne navodí zrušenie stavu dormancie. Nigond (1968) nazval túto etapu post dormancie „fázou rastu pred rašením“. Inými slovami, nejedná se už o inaktivitu rastu, teda ani o stav dormancie. Aj podľa mojho názoru by táto etapa post dormancie mala byť považována za prvú fázu vegetačného cyklu lebo v očkách už prebieha delivý rast (delivý rast predchádza predložovaciemu a silne sa pri ňom zvyšuje počet očiek v meristematickom pletive). V tomto čase z dôvodov zmeny metabolizmu a do určitej miery tiež zníženia otuženia následkom zvýšenia teploty vzduchu prudko klesá aj odolnosť očiek k mrazu. Napr. v 1988 roku v Karlštejne u odrody Ryzlink rýnsky při priemernej dennej teplote 5,3 °C klesla letálna teplota 50 (zahubí 50 % a viac očiek) o 1 °C za 1 deň. O existencii alebo neexistencii priamej závislosti medzi hľbkou dormancie a stupňom odolnosti k mrazu je možné sa presvedčiť len tak, keď v priebehu zimy vystavíme mrazovým stresom vedľa seba dve skupiny očiek – dormantné a nedormantné, alebo aspoň so zníženou dormanciou. Dormancia časti očiek však musí byť znížená takou cestou, ktorá neovplyvní východziu výšku otuženia. Pokúsila som sa o to pomocou kyanamidu vápenatého a česnekovej pasty. Tak som získala skupinu očiek dormantných a so zníženou dormanciou a vystavila ich škodlivým mra-

321

zovým stresom. Ani takto vedené pokusné práce však jednoznačnú existenciu priamej závislosti medzi hľbkou dormancie a odolnosťou k mrazu v zimných mesiacoch nepotvrdili. O výsledkoch tejto práce som referovala na 5. medzinárodnom sympóziu o fyziológii viniča v Jeruzaleme v 1997 roku a sú uverejnené v Acta Horticulturae (Hubáčková, 2000). Ešte by som sa chcela zmieniť o tom, ako sa rastliny, teda aj vinič, dostávajú do dormantného stavu. Vieme, že dormancia je rastová inhibícia a vyvoláva ju hormón, rastový retardant – kyselina abscisová. Výsledky pokusných prác vedených na ozimnej pšenici v Kanade naznačujú, že kyselina abscisová by mohla hrať dôležitú úlohu pri navodzovaní otuženia k mrazom a že pravdepodobne spusťa genetický systém, ktorý je zodpovedný za indukciu otuženia. Je samozrejmé, že musíme počítať s tým, že v celej rastline budú vzťahy neporovnateľne komplikovanějšie. Pri takejto úlohe kyseliny obsisovej nie je nutné aby existovala korelácia medzi hľbkou dormancie a obsahom kyseliny abscisovej v rastline v každom čase zimy. Na záver Dormancia hrá významnú úlohu pri príprave viniča na prezimovanie ale nie je potvrdené, ani výsledky doterajších experimentálnych prác nedokázali priamu závislosť medzi stavom dormancie a výškou mrazuvzdornosti v zimných mesiacoch. Literatúra Hubáčková, M.: Dependance of cold hardiness on level of endogenous dormancy in grapevine buds. Acta Horticulturae – proceedings of the feith international symposium on grapevine physiology. Jerusalem, Israel 25–30 May 1977. ISHS section „Viticulture“ Ofﬁce International de la Vigne et du Vin, Acta Horticulturae, 2000, n. 526, s. 351–355. Nigond, J.: Recherches sur kla dormance des bopurgeons de la vigne. Paris, Institut National de la Recherche Agronomique, 1968, Diss., 170 s. Doc. Ing. Marta Hubáčková, DrSc.

Nové fungicidy DuPont ve vinicích Po dlouhé době firma DuPont zaregistrovala v ČR do vinic dva nové fungicidy – Tanos 50 WG a Talendo. Tanos 50 WG. Ač je v zemědělské praxi k dispozici celá paleta fungicidů proti plísni révy, stává se, že pěstitel chorobu preventivními zásahy nezvládne. Naposledy ve větším rozsahu v roce 2005. Musí zasahovat v porostu, kde se choroba už rozvíjí. K tomuto je určen Tanos 50 WG. Tanos 50 WG působí jak kurativně, tak i preventivně. Je složen ze dvou účinných látek – cymoxanil (je znám z Curzaze M), ten proniká do pletiv rostliny a působí léčebně, a famoxate. Nová účinná látka ve vinohradnictví se váže na povrchovou vrstvu listu či bobule, i s růstem vytváří neporušený ﬁlm a preventivně zabraňuje klíčení spór. Tanos 50 WG je možné použít po celou dobu vegetace. I když je možné jej nasadit na počátku rozvoje plísně révy (zastaví infekci do 4 dnů po napadení), preventivní zásah je efektivnější. Lze ho použít až 3× za vegetaci, interval aplika-

ce 10–12 dní, při silném infekčním tlaku či prognóze infekce 10 dní. Přípravek se aplikuje v dávce 0,4 kg/ha. Je možné jej použít maximálně 3× za vegetaci. Ochranná lhůta je 28 dní. Můžeme ho míchat s ostatními fungicidy, insekticidy a listovými hnojivy. Před mícháním s listovými hnojivy je dobré provést zkoušku mísitelnosti. Je vhodný do systému IP. Druhým fungicidem je Talendo – preventivní přípravek proti padlí révy. Není třeba opakovat známé skutečnosti, že padlí je nejproblematičtější chorobou v našich vinicích. V roce 2008 byly případy, že v důsledku nezvládnuté ochrany proti této chorobě nebyly vůbec sklízeny hektary vinic. Talendo obsahuje zcela novou účinnou látku – proguinazid. Neexistuje na ni rezistence. Zdůrazňujeme, že Talendo působí pouze preventivně. Přípravek se zabuduje do povrchové vrstvy

listu či bobule a zabrání klíčení spór. Proniká částečně i do pletiv a je rozváděn do nových přírůstků. Problémem nezvládnutí boje proti padlí spočívá i v tom, že zvláště ve velkovýrobě bývá fungicidní zásah v době vysokých denních teplot a tím pádem je méně účinný (nebo vůbec). Talendo je tím pravým přípravkem pro takové situace. Dobře působí i za vysokých denních teplot, experimentálně až při 37 °C. Další nespornou výhodou přípravku je i jeho fumigační schopnost. Tak se dostává i na ty části rostliny, které nebyly přímo postřikem zasaženy. V dávce 0,25 l/ha je možné Talendo kombinovat s ostatními přípravky, interval postřiku 10–14 dní. Lze jej použít v systému IP. Použijte max. 3× za vegetaci. Ochranná lhůta je 28 dní. Ing. Jaroslav Demela, agronomická služba DuPont (komerční prezentace)

322

(7–8/2009)

Bilance živin v půdě po zapravení štěpky z révy vinné Ing. Barbora Badalíková1 Doc. Ing. Jan Červinka, CSc. 2 Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Zahradní 1, 664 41 Troubsko, 2 Mendlova zemědělská a lesnická universita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno 1

Při každoročním řezu vinic vzniká množství odpadního réví. Jeho množství je závislé na pěstitelském sytému (určující je výška vedení, počet keřů, tažňů, příp. čípků), dále na stáří vinice, konkrétní odrůdě a podnoži (bujnost růstu). Spon výsadeb se pohybuje nejčastěji v rozpětí 2,3 (3,0)–0,9 (1,2) m. Z 1 ha vinice tak lze v průměru získat 1,4–1,8 t réví o tloušťce 10–20 mm a vlhkosti v rozmezí 30–45 % . V souvislosti s účelným využíváním odpadních produktů a s rostoucí cenou energie se opakovaně objevují snahy o využití odpadního dřeva z trvalých výsadeb jako energetického zdroje.

Ve vinohradnických oblastech byly ověřovány možnosti využít réví k vytápění (např. ZD Velké Bílovice, ŠM Pezinok). V souvislosti s rostoucími cenami fosilních paliv a elektrické energie lze výhledově zcela jistě předpokládat vedle odpadního dřeva po řezu ovocných stromů také u réví jejho využití k energetickým účelům, zejména pak v produkčních oblastech. S rozvojem konstrukce traktorových drtičů-mulčovačů v 80. letech byla tato technologie postupně nahrazována podrcením odpadní dřevní hmoty (réví, větve) v meziřadí. Tento způsob je dodnes široce využíván i u technologií se zatravněným meziřadím. Výhodou je jednoduchost a možnost zapravení organické hmoty (dřevo) do půdy, nevýhodou je skutečnost, že štěpka není energeticky využita. Zapravení organické hmoty z pěstitelského hlediska znamená doplnění živin do půdy. Produkce réví z jednoho hektaru představuje v čistých živinách v průměru 30 kg dusíku, 3 kg fosforu, 10 kg draslíku, 12 kg vápníku, 2 kg hořčíku. Hodnotu těchto čistých živin je v současných cenách možno vyčíslit částkou 1780 Kč. Je nutné si však uvědomit, že živiny při zapravení réví nepřichází do půdy jednorázově, ale postupně v závislosti na rychlosti rozkladných procesů, při kterých však dochází ke ztrátám. Se zapravením štěpky a zpracováním půdy souvisí zadržování vody v půdě díky dodané organické hmotě. Ta ovlivňuje stabilitu makro- a mikroagregátů půdní struktury, což zpětně pozitivně působí na půdní inﬁltraci. Pro zachování dobré struktury půdy je tedy důležité množství dodané organické hmoty, čímž se dává předpoklad k menší náchylnosti půdy k vodní erozi. Pro zjištění množství živin v půdě při zapravení štěpky z révy vinné byl založen pokus na dvou lokalitách ve viniční trati na pozemcích Zahradnické fakulty MZLU Lednice v katastru Velké Bílovice (lokalita 1) a Agronomické fakulty MZLU Brno v katastru Školního statku Žabčice (lokalita 2) v kukuřičné výrobní oblasti. Na obou stanovištích proběhlo hodnocení základních živin, výměnné půdní reakce, obsahu humusu a půdní struktury po zapravení štěpky z vinné révy. Vzorky půdy k analýzám byly odebírány ze dvou hloubek 0–0,15 a 0,15–0,30 m a byly stanoveny tyto základní prvky: N celk., P, K, Mg, Ca a půdní reakce (pH). Obsah celkového dusíku byl stanoven mineralizací, destilační metodou podle Kjehdahla (vyjádřen v %), obsah přístupného fosforu, draslíku a hořčíku byl stanoven na spektrofotometru metodou podle Melicha II (vyjádřeno v mg na 1 kg půdy), Ca atomovou absorpční spektrometrií a půdní reakce pH byla stanovena jako výměnná z výluhu KCl a měřena na pH-metru. Dále byl zjištěn obsah humusu v půdě, resp. oxidometrické stanovení půdní organické hmoty metodou Walkley-Black, modiﬁkací Novák-Pelíšek.

V jarním období 2008 byly založeny na obou lokalitách ve vinicích tři varianty s různým využitím révového dřeva: 1. varianta – kontrolní, bez zapravování révového dřeva, 2. varianta – podrcení a zapravení réví do hloubky 0,10 m, 3. varianta – podrcení réví + tráva – ponechání na povrchu půdy jako mulč. Délka sledované varianty byla min. 100 m, šířka varianty byla rozteč řádku mezi révovými keři. Charakteristika sledovaných lokalit: Velké Bílovice patří do klimatického regionu teplého a suchého s nadmořskou výškou do 200 m, půdy jsou zde černozemního typu na spraších, zrnitostně převážně středně těžké, hlinité až jílovitohlinité s výrazným zastoupením prachových částic. Žabčice patří do klimaregionu teplého a suchého s nadmořskou výškou do 200 m, půdy jsou zde většinou nivní – ﬂuvizemě, zrnitostně hlinitopísčité, značně skeletovité, tvořené většinou drobnějším zvětralým materiálem. V počátečním roce sledování byly zjišťovány chemické vlastnosti půdy z hlediska přístupnosti živin pro rostliny. Průměrný obsah živin za rok 2008 a počátek vegetace 2009 je uveden v tabulkách 1, 2. Analyzované chemické vlastnosti v průběhu roku na obou lokalitách nebyly významně rozdílné. Půdní reakce na lokalitě 1 i 2 byla zjištěna neutrální, pouze u varianty 3 na obou lokalitách v jarním období byla na hranici slabě kyselé reakce. Obsah přijatelného fosforu byl vysoký na obou lokalitách, pohyboval se nad hranicí 80 mg/kg, obsah přijatelného draslíku mnohonásobně převyšoval vysoký obsah, obsah přijatelného hořčíku opět vysoko převyšoval hranici 115 mg/kg a obsah celkového dusíku byl na střední úrovni, pouze v Žabčicích v jarním období u varianty 1 byly hodnoty celkového dusíku velmi nízké. Mezi založenými variantami zatím nebyl zjištěn významný rozdíl na žádné ze sledovaných lokalit. Obsah humusu byl vyšší na lokalitě 1, a to v jarním i podzimním období, a byl klasiﬁkován jako střední zásoba, kdežto na lokalitě 2 byl zjištěn obsah humusu nízký v jarním i podzimním období. Nejvyšší obsah humusu byl zjištěn na obou lokalitách u varianty s podrceným a zapraveným révím (var. 2). Vztah mezi pH a humusem za vegetačního období na obou lokalitách je znázorněn v grafech 1–2. Z grafů je patrné, že půdní reakce ovlivnila množství zjistitelného humusu v půdě. U variant s nižším pH byl i obsah humusu o málo nižší. Nejvyšší pH bylo zjištěno na obou lokalitách u varianty 2 (podrcené a zapravené réví). Závěr Z dosavadních výsledků vyplývá, že zapravování organické hmoty příznivě ovlivnilo obsah humusu v půdě, vlhkost půdy i obsah přijatelných živin. Půdní reakce byla také částečně ovlivněna různě založenými variantami. Byl zaznamenán vyšší obsah humusu u varianty s podrceným

(7–8/2009)

a zapraveným révím na obou lokalitách, což mohlo být způsobeno rychlejším rozkladným procesem zapraveného réví za příznivých vlhkostních a teplotních podmínek během vegetace. Tyto výsledky jsou součástí projektu NAZV MZe ČR pod č. QH82242. Tab. 1 Průměrné hodnoty obsahu živin – lokalita 1 – Velké Bílovice, 2008–2009 varianta

hloubka (m)

P (mg/kg)

K (mg/kg)

Mg (mg/kg)

Ncelk. (%)

0–0,15

189

500

466

0,172

0,15–0,30

161

431

491

0,153

průměr

175

466

478

0,163

0–0,15

172

609

498

0,215

0,15–0,30

154

464

503

0,182

průměr

163

537

500

0,198

0–0,15

195

711

511

0,231

0,15–0,30

178

608

502

0,203

průměr

187

659

507

0,217

Tab. 2 Průměrné hodnoty obsahu živin – lokalita 2 – Žabčice, 2008–2009 varianta

hloubka (m)

P (mg/kg)

K (mg/kg)

Mg (mg/kg)

Ncelk. (%)

0–0,15

236

504

136

0,105

0,15–0,30

209

391

119

0,089

průměr

223

447

127

0,097

0–0,15

274

539

142

0,133

0,15–0,30

227

432

114

0,531

průměr

251

486

128

0,332

0–0,15

255

550

139

0,128

0,15–0,30

237

472

127

0,112

průměr

246

511

133

0,120

VUP Troubsko, Vel. Bílovice – obr. 1

VUP Troubsko, Vel. Bílovice – obr. 2

323

324

(7–8/2009)

Nové možnosti aplikace hnoje a kompostu ve vinicích, včetně problematiky jejich využití Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF MZLU v Brně

V oblasti vinohradnictví představuje aplikace organických hnojiv velmi aktuální téma. Pro aplikaci organických hnojiv platí několik obecných zásad vyplývajících především z nároků vinic na výživu, ale také z ekologických aspektů.

Prvotní informaci představuje stanovení vhodné dávky hnojiva. Ta se stanovuje nejčastěji na základě půdního rozboru a propočítá se podle obsahu čistých živin v hnojivu. Organická hnojiva – hnůj a kompost – mají ve srovnání s průmyslovými hnojivy nižší obsah živin, a proto musí být aplikována ve větších dávkách. Výběr vhodného termínu aplikace je ovlivněn pěstitelským postupem. Obecně platí, že hnojení se provádí mimo vegetační cyklus. Je třeba také zvážit možnosti a způsoby dokonalého zapravení organického hnojiva do půdy, zejména u organické hmoty s vyšším obsahem dusíku, který je mobilní, a při pozdním nebo nedostatečném zapravení hmoty tak dochází k jeho ztrátám. Volba aplikační techniky podléhá zejména požadavku dodržení dávky a jejího rovnoměrného rozložení v aplikovaném úseku. Ve srovnání s mechanizačním zabezpečením ostatních pracovních operací ve vinohradnictví vykazuje aplikace organických hnojiv v současné době v ČR citelný problém, který zahrnuje hned několik oblastí. Základní nedostatek je třeba vidět především v nedostatku vhodné aplikační techniky – rozmetadel organických hnojiv. Ten je znásoben skutečností, že v současně převažujících středních i širokých sponech vinic (šířka meziřadí 2,2–2,5 m, 2,5–3,0 m) nelze využívat standardní rozmetadla určená pro oblasti rostlinné výroby. Pro uvedené šířky meziřadí je u nás v současné době nedostatečná nabídka rozmetadel. Navíc malá rozmetadla s nosností do 3,0 t dosahují při požadavku vysokých dávek organické

hmoty (25–40 t.ha-1) nízké výkonnosti a ve svažitých terénech dále celkově vzrůstá náročnost zásahu. Vysoké náklady na tuto pracovní operaci navíc zvyšuje relativně nízké využití pořízené techniky, citelně chybí nabídka služeb vinohradníkům v této oblasti. Významnou skutečností je také nedostatek vhodných organických hnojiv na trhu, ať už se jedná o chlévský hnůj, nebo kompost. Jisté řešení představuje výroba granulátů organických hnojiv, které samy o sobě znamenají výrazné zlepšení aplikovatelnosti.

Obr. 1: Meziřadí vinice po plošné aplikaci chlévského hnoje

Obr. 2: Meziřadí vinice po řádkové aplikaci chlévského hnoje

Způsoby aplikace organických hnojiv ve vinicích V podmínkách vinohradnictví se lze v současné době setkat s těmito způsoby aplikace organických hnojiv: základní (plošná) aplikace (Obr. 1), která spočívá v rozvrstvení hnoje nebo kompostu po celé ploše 1 nebo více meziřadí vinice pomocí rozmetadel se zadním rozmetáním a s jeho následným zapravením; řádková aplikace (Obr. 2) používaná u hnoje nebo u kompostů znamená dávkování hmoty do brázdy podél řádku v kořenové zóně a jeho zapravení přioráním; hloubková aplikace (Obr. 3) používaná u jemného kompostu nebo granulátu do kořenové zóny pomocí hloubkových kypřičů, kdy je hnojivo dávkováno kanálem v tělese slupice; hnízdová aplikace hnojiva představuje v současné době velmi progresivní způsob využívaný nejčastěji u kompostu nebo gra-

nulátu. Spočívá v přísunu hnojiva k jednotlivým keřům do předvrtaných otvorů (jamek) vytvořených u každého keře s využitím traktorových vrtáků. Pro všechny skupiny mechanizačních prostředků pro hnojení organickými hnojivy platí v obecné rovině tyto agrotechnické požadavky: ložná korba umožňující snadné nakládání hnoje i kompostu, její objem by měl zajistit co nejefektivnější výkonnost; rozmetací i dávkovací ústrojí musí zajistit rovnoměrnost aplikace, nastavení dávky musí být rychlé a snadné; konstrukce rozmetadla musí umožňovat snadnou manévrovatelnost a dostatečnou přepravní rychlost; vysoká provozní spolehlivost stroje a snadná údržba i čištění ložného prostoru. Mechanizační prostředky určené pro aplikaci organických hnojiv lze rozdělit do následujících skupin: traktorová rozmetadla – návěsná, výjimečně nesená nebo přívěsná; traktorová rozmetadla – návěsná pro stranovou aplikaci;

Obr. 3: Meziřadí vinice po hloubkové aplikaci granulátu

(7–8/2009)

325

Obr. 4: Traktorové rozmetadlo pro plošnou aplikaci

Obr. 5: Rozmetadlo se stranovým vyrovnáváním podvozku

Obr. 6: Rozmetadlo pro stranovou aplikaci s dopravníkovým pracovním ústrojím

hloubkové kypřiče se zásobníkem a dávkováním hnojiva přímo do požadované hloubky v půdním horizontu; traktorové nesené aplikátory pro hnízdové hnojení do otvorů předvrtaných v blízkosti keřů; adaptéry pro hnojení na multifunkčních nosičích (pro plošnou, stranovou nebo hnízdovou aplikaci).

těchto strojů se pohybuje kolem 0,4–0,5 ha.h-1. Trendy v konstrukci vinohradnických rozmetadel směřují k vývoji strojů pro aplikaci jemných kompostů pomocí talířových rozmetacích ústrojí. Rozmetadla jsou vybavena objemnou ložnou korbou (4,0–6,0 m3) s pohyblivým dnem, pomocí kterého je materiál přiváděn na talířové rozmetací ústrojí. Dávka je regulována pojezdovou rychlostí a pohybem dna. Další konstrukční variantu představují traktorová rozmetadla pro stranovou aplikaci do předem připravené brázdy. Tyto stroje jsou konstruovány jako návěsné a jsou srovnatelné s předcházející skupinou rozmetadel. Lze se u nich setkat se dvěma typy pracovních ústrojí – dopravníkovým nebo kotoučovým. Dopravníkové pracovní ústrojí je zpravidla tvořeno dvojicí horizontálních frézovacích válců, které oddělují organickou hmotu ze zásobníku rozmetadla a přisunují ji na příčný pásový dopravník, kterým je organická hmota posouvána do strany k patám keřů nebo do předem vyorané brázdy (Obr. 6). Kotoučové rozmetací ústrojí tvoří čelo korby vzadu nebo vpředu a je tvořeno rozmetacím kotoučem s frézovacími lopatkami. Polohovatelný kryt ústrojí umožňuje upravit dávku a částečně usměrnit směr pohybu materiálu. Materiál je postupně pomocí posuvného dna přisouván k rozmetacímu kotouči, kterým je bočně přes kryt přiváděn v relativně úzkém pásu ke keřům. Tyto typy rozmetadel dosahují v závis-

losti na aplikační dávce výkonnost od 0,4 do 0,6 ha.h-1 (Obr. 7). Hloubkové kypřiče představují z pohledu aplikace organické hmoty do půdy samostatnou skupinu strojů umožňujících aplikaci prosévaného kompostu nebo granulátu z organických hnojiv přímo do požadované hloubky v půdním horizontu (Obr. 8). Hloubkové kypření se doporučuje provádět v tříletých cyklech v období od července do listopadu (optimální termín je po sklizni). Při průjezdu vytváří kypřič svislé rýhy do hloubky 0,4–1,0 m, které jsou ve spodní části rozšířené a slouží k uložení hnojiva. Vedle možnosti doplnění organické hmoty do blízkosti kořenů keřů révy vinné slouží hloubkové kypření k obnově příznivých poměrů v půdním proﬁlu meziřadí. Jedná se především o jeho dostatečné provzdušnění, které napomáhá aktivaci aerobních bakterií umožňujících rozklad organické hmoty. Další efekt této operace spočívá v prokypření utuženého podorničí a velký význam především na svažitých pozemcích má tvorba tzv. zasakovacích pásů, které s velkou účinností omezují vodní erozi. Přeřezání části kořenů zároveň příznivě působí na jejich regeneraci. Hloubkové kypřiče jsou stroje nesené na zadním tříbodovém závěsu traktoru. Univerzální rám umožňuje uchycení nejčastěji 1–3 (5) pracovních orgánů. Pracovní orgán tvoří radlice dlátovité nebo křídlové s šířkou záběru 300 až 400 mm. Radlice jsou uchyceny na pevné

Traktorová rozmetadla – návěsná, výjimečně nesená nebo přívěsná pro plošnou aplikaci organických hnojiv na povrch meziřadí, představují z hlediska zastoupení nejrozšířenější skupinu rozmetadel (Obr. 4). Standardní rozmetadlo je tvořeno jednonápravovým, výjimečně vícenápravovým podvozkem s korbou tvořící ložný prostor, dále podávacím a rozmetacím ústrojím, pohony, ovládacím a seřizovacím zařízením. Objem ložného prostoru se pohybuje v rozmezí 1,4–4,5 m3. Velikost aplikační dávky se nastavuje vhodnou kombinací pojezdové rychlosti a rychlosti podávacího dopravníku. Pro pohyb rozmetadel po vrstevnici svažitých pozemků bývají některé konstrukce rozmetadel vybaveny stranovým vyrovnáváním (Obr. 5). Vinohradnická rozmetadla bývají nejčastěji vybavena bubnovým rozmetacím ústrojím. Jedná se o 2–4 válcové rotory, na nichž jsou ve šroubovici rozmístněny prsty nebo lopatky. Rotory mohou být uloženy horizontálně, šikmo nebo vertikálně. Výkonnost dosahovaná při využití

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostﬁedky pro vinohradnictví

90Kþ ,93 (vč. (vã. 9% 5% DPH) DPH)

Autofii: ãoc. Ing. Pavel Zemánek, PhD., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

326

(7–8/2009)

Obr. 7: Rozmetadlo pro stranovou aplikaci s kotoučovým rozmetacím ústrojím slupici. Slupice mohou být přímé nebo stranově šikmo či obloukovitě prohnuté. Čepel radlice je buď pevná (pasivní), nebo je provedena jako pohyblivá (s aktivním pohybem) pro lepší pronikání do půdy. Pohon kmitající čepele je pak zajištěn od vývodového hřídele traktoru přes převodovku, výstředník a táhlo spojené se zadní částí čepele. Kypřiče určené pro aplikaci tuhých organických hnojiv jsou navíc vybaveny zásobníkem a dávkovacím zařízením. Hnojivo je do požadované hloubky dopravováno kanálem umístněným v zadní části slupice. Běžně dosahovaná výkonnost u hloubkových kypřičů je 0,40–0,50 ha.h-1, při dávkování organických hnojiv se snižuje na 0,30–0,40 ha.h-1. Traktorové nesené aplikátory pro hnízdové hnojení jsou využívány k aplikaci jemně přesátého kompostu nebo granulátu do otvorů předvrtaných v blízkosti jednotlivých keřů. Jedná se o zařízení speciální konstrukce, jejichž širší využití v provozní praxi je teprve ověřováno. Principem jejich činnosti je vyvrtání otvoru (jamky) o požadovaném průměru (100 až 150 mm) a požadované hloubce (0,6–0,8 m) v prostoru příkmenného pásu. Operace je zajištěna pomocí traktorového vrtáku neseného čelně na polohovatelném rameni, které zabezpečuje podle potřeby jeho stranové nastavení včetně potřebného úhlu sklonu. Připravený otvor je následně zaplněn hnojivem přiváděným ze zá-

Obr. 8: Hloubkový kypřič s přihnojováním sobníku aplikátoru, neseném na zadním tříbodovém závěsu traktoru. Ze zásobníku je hnojivo přiváděno pomocí dávkovače do kanálu tvořeného plastovým potrubím s kónicky se zužujícím ústím usnadňujícím jeho nasunutí do otvoru připraveného v půdě. Rychlejší posun materiálu kanálem usnadňuje často také proud vzduchu od pomocného ventilátoru. Tento způsob hnojení je účinný, protože zajistí prokypření půdního horizontu, přísun hnojiva bezprostředně do kořenové zóny, provzdušnění a částečnou regeneraci kořenového systému. Jeho největší nevýhodou je nízká výkonnost daná potřebou přerušovaného pohybu soupravy a nutností asistence dalšího pracovníka. Adaptéry pro hnojení nesené na multifunkčních portálových nosičích (pro plošnou nebo stranovou aplikaci) představují nejnovější typy mechanizačních prostředků využívaných při hnojení vinic (Obr. 9). Jsou vhodné zejména pro aplikaci kompostu nebo strukturních organických hnojiv. Z konstrukčního hlediska bývají řešeny jako dvojice samostatných zásobníků, z nichž každý má objem 1,5–2,0 m3. Tento systém bývá v praxi často označován např. jako TWIN-BOX a umožňuje při průjezdu stroje aplikaci organických hnojiv současně do dvou meziřadí. Zásobníky bývají vybaveny pohybli-

Obr. 9: Adaptér pro hnojení nesený na multifunkčním portálovém nosiči vým dnem – pásovým dopravníkem s pohonem od hydromotorů, které zabezpečuje rovnoměrný posun hmoty k výškově regulovatelným clonám v zadní části. Velikost otvoru mezi clonami a dopravníkem vymezuje množství dávkovaného hnojiva. Rozmetací efekt muže být navíc zvýšen pomocí rozmetacích bubnů nebo talířů. Tento systém je využíván zejména při plošné aplikaci, ale umožňuje uplatnit i aplikaci stranovou, kdy je navíc každý ze zásobníků doplněn v zadní části o kryty, které usměrňují pád hnojiva do dvou úzkých pásů podél ošetřovaných řádků nebo do brázdy. Hlavní nevýhodou u těchto adaptérů je požadavek na nakládací techniku s výškou zdvihu lžíce minimálně 3,5 m. Dosahovaná výkonnost se pohybuje v rozmezí 0,50–0,60 ha.h-1 a je ovlivněna především tvarem pozemku a aplikovanou dávkou. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QH 81200. foto archiv autorů, prospekty výrobců

Vliv zatížení révových keřů očky na výnos a kvalitu hroznů Výzkumní pracovníci z Dagestánu (Ruská federace) zkoumali vliv různého zatížení révových keřů očky na odrůdě Bianka za účelem zjištění maximálního možného zatížení keřů pro vysoké a kvalitní výnosy. Výše uvedenou odrůdu pěstují v Dagestánu na vysokém dvoustranném vějířovitém vedení jako pravokořennou a keře jsou vysazené ve sponu 3,5 × 1,5 m. Studie byly provedeny na zatížení 30–40 oček/keř, 50–60 oček/keř a 70–80 oček/keř,

přičemž na keřích se ponechávaly jednotlivé výhony při stejném zatížení keře délkou 3–4 očka, 6–8 oček a 10–12 oček. Bylo zjištěno, že optimální zatížení pro odrůdu Bianka v daných podmínkách je 40– 60 oček na keř při krátkém řezu na čípky (3– 5 oček) nebo dlouhém řezu na polotažně (6–8 oček). Další zvýšení zatížení keřů očky neznamená významné zvýšení výnosu, snižuje kvalitu hroznů (při zatížení keřů 70–80 oček/keř

snižuje cukernatost hroznu o 1,4–2 kg/hl moštu a koncentrace kyselin výrazně vzrůstá) a následkem je také oslabení síly růstu révových keřů. Literatura: Karaev, M. K., Halipaev, SH. G.: Vliv zatížení révových keřů očky na výnos a kvalitu hroznů. Vinogradarstvo i vinodelie, s. 32–33, Moskva Podle uvedeného zdroje zpracovala Tatiana Říhová

(7–8/2009)

327

Šlechtění révy vinné v Československu Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., Lednice

Udržovací šlechtění a posléze i novošlechtění révy vinné mají u nás svoji dlouhou historii. Začátky a jeho nejstarším vývojem v 18. století se do detailu zabýval prof. Ing. M. Vávra, CSc., a svoje poznatky načerpané z rozličných písemných materiálů uložených v brněnských zemských archivech shrnul vyčerpávající formou v publikaci „Tradice šlechtění révy vinné na Moravě“.

Ta vyšla jako sborník poznatků o našem šlechtění révy z období rakousko-uherské monarchie a o šlechtění v období po druhé světové válce, hlavně jako souhrn činnosti jednotlivých šlechtitelských stanic Krajského semenářského podniku Oseva, n. p., v Brně. Rozvoj šlechtění v současnosti je dobře patrný z přehledů odrůd révy vinné vydávaných Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v Brně ve spolupráci se Svazem vinařů České republiky. Zatím unikly pozornosti dvě publikace Ministerstva zemědělství Republiky československé vydané ve Sborníku výzkumných ústavů zemědělských ČSR v období první republiky. V roce 1932 vyšel přehled o šlechtění révy vinné na jižní Moravě za desetileté období 1922 až 1931 uveřejněný v německém jazyce pod názvem „Die Rebenzüchtung in Südmähren“. Autory jsou Albert Stummer, ředitel rolnicko-vinařské školy v Mikulově, a prof. Dr. Franz Frimmel, profesor genetiky na německé univerzitě v Brně. V úvodu publikace se stručně zmiňují o předchozích šlechtitelích, jejichž nové odrůdy se již v praxi nebo ve šlechtění úspěšně uplatnily. Byl to v jejich době F. Schwarzmann v Bzenci, který získal výsevem semen z volného opylení francouzské podnože V. riparia x V. rupestris 101-14 MG mezi několika tisíci semenáči novou, dostatečně bujně rostoucí podnož. Podnož pojmenovaná Schwarzmann se rozšířila na Hodonínsku. Předchozí ředitel vinařské školy v Mikulově F. Unger se zabýval od roku 1910 novošlechtěním podnoží i přímoplodných hybridů. Získal bujně rostoucí typ podnože V. riparia x V. berlandieri s ženským květem, který užíval jako matečnou rostlinu k dalšímu rezistentnímu šlechtění. Další jeho mateční rostlinou označenou Aw byl frankoamerikán neznámého původu s dobrou rezistencí proti peronospoře. Obě rostliny křížil s Veltlínským zeleným a s Modrým Portugalem. 200 semenáčů z tohoto křížení bylo vysazeno ve Znojmě, kam

bylo v roce 1925 přeneseno těžiště práce jmenovaných autorů a kde byl Stummer jmenován vinařským inspektorem pro německy mluvící část jižní Moravy. Oba autoři započali udržovací šlechtění individuální selekcí s vážením sklizně vybraných keřů. Kontrolovali 343 keřů různých odrůd, a to hlavně ve vinicích veřejných institucí, jakými byly vinice vinařských škol ve Znojmě a Mikulově, potom zemské vinařské školky ve Znojmě a Tasovicích a soukromé vinice v Hustopečích a Dolních Dunajovicích. Zajímavé je zastoupení vybraných keřů podle odrůd: Šedý Portugal (118), Veltlínské červené (88), Veltlínské zelené (47), Veltlínské červenobílé (16), Chrupka červená (14), Chrupka bílá (12), Sylvánské zelené (10), Ryzlink vlašský (10), Neuburské (9), Ryzlink rýnský červený (9), Veltlínské červené rané (5), Rulandské (2), Sylvánské červené (1), Modrý Portugal (1) a Ryzlink rýnský (1). Výběr keřů podle odrůd odůvodňují autoři tím, že probíhala vlna výsadeb přímoplodných hybridů i na jižní Moravě, a tím byli nuceni vybírat také ty nejplodnější odrůdy, aby se vedle hybridů uplatnily. Po stránce zdravotního stavu se nesetkávali s výraznými symptomy různých onemocnění keřů. Nejlepší keře z individuální selekce byly rozmnoženy do klonů a klony vysazeny v poloze Waldberky na Znojemsku, kde jsou stejnoměrné půdní podmínky. Přes 30 klonů bylo vysazeno u odrůd Šedý Portugal a Veltlínské červené, 23 u Veltlínského zeleného a u ostatních odrůd kolem 6 až 8. Klony byly sledovány nejen podle úrodnosti, ale i podle obsahu cukrů a kyselin. Z nejlepších keřů v klonech byly hned zakládány nové klony. Další část publikace se zabývá pracemi spojenými s novošlechtěním a uvádí první výsledky a názory. Podle názoru autorů je nezbytné věnovat pozornost i vytváření nových odrůd, přestože je odrůdové bohatství evropské révy ohromné. Ale pro lokální podmínky každé oblasti je vlastně k dispozici jen úzký okruh několika odrůd a přitom má každá z nich i nedostatky, které by bylo třeba odstranit. Je to dobře patrné na modrých odrůdách, které nedávají na Moravě samostatná červená vína. Do určité míry lze získat v moravských podmínkách

vhodné červené víno jen scelováním Frankovky s Modrým Portugalem. A proto je při křížení věnována značná pozornost kombinaci těchto dvou odrůd. Očekává se pozvednutí jakosti Modrého Portugalu a odstranění sprchavosti a pozdního zrání Frankovky. V další části vypočítávají dobré vlastnosti určitých odrůd, které by mohly posloužit k eliminaci nedostatků některých jakostních odrůd. Pro Znojemsko se ke křížení jeví jako zvláště perspektivní Ryzlink vlašský, Sylvánské zelené, Veltlínské zelené a pro ranost i Ortliebské. Mezidruhovým křížením se snažili vytvořit jednak nové podnože a samozřejmě odkrýt nové cesty, kterými by bylo možné lépe sloučit odolnost s kvalitou při dobré výnosovosti. Autoři publikace se zabývali také projevy vlastností semenáčů získaných ze samoopylení. Zjistili, že u potomstev ze samoopylení klesá vitalita, ale nezmenšuje se variabilita většiny sledovaných znaků. Pro další šlechtitelskou práci dávali přednost odůvodněnému výběru rodičovských párů k získání elit odpovídajících vlastností. Vytvořili si pracovní hypotézu, která se opírala o vývoj lesní révy až po současnou tvorbu rozmnožovacích orgánů monstrózní velikosti s chuťovým vjemem odpovídajícím příjemným pocitům člověka. Tato přeměna spočívá v tvorbě forem, které jsou charakterizovány defekty ve vztahu k zastoupení genů kontrolujících látkovou tvorbu chuťového výrazu. Jedná se o ztrátu obsahu organických kyselin a takových látek, které všeobecně označujeme jako divoká chuť. Kulturní formy révy lze označit jako defektní individua – tedy monstrozity. Vzhledem k tomu, že se mezi sebou mohou křížit druhy podrodu Euvitis a získávat geny odolnosti, nelze ani dokázat, ani popřít, že by stejnou cestou jako u evropské révy nebylo možné vytvořit individua, u nichž dojde ke zlomení vazby mezi foxem a imunitou. Tomu se dá šlechtitelsky napomáhat tvorbou potomstev ze samoopylení, kde se dá předpokládat výskyt defektních jedinců. Na základě těchto představ by měly vzniknout rostliny, které s ohledem na polygenně podmíněné vlastnosti jsou heterozygotní a po samoopylení musí vytvářet extrémy ve stej-

328

(7–8/2009)

ném smyslu takových vlastností. Cílem je tedy pokud možno široká homozygotie ve vztahu k hodnototvorným defektům, spojená s heterozygotií ve vztahu k indiferentním vlastnostem. Na základě těchto předpokladů nelze upírat vhodnost vytváření samoopylených potomstev. Jen kvalitativně významné evropské odrůdy je možné používat ke křížení se zcela odolnými frankoamerikány, jakými jsou: Seibel 4681, 5213, 5409, 5431, Malégue 1647-8, Bertille Seyve 822 a Couderc 503. Vzhledem k poměrně dobré kvalitě vína byly použity: Baco Totmúr, Baco 1, Seibel 1000, 4615, 4986, 5136, 5119, 5279, 5351, Oberlin 663 a Victoire. K obtížnému dosažení vytčených cílů se chceme přiblížit tvorbou kříženců mezi kvalitními evropskými odrůdami a pokud možno odolnými a dostatečně dobré víno dávajícími frankoamerikány. V rámci každé populace vybrat nejvhodnější typy a vzájemně je křížit. Pak bude možné dosáhnout jedinců homozygotických ve vztahu k chuťovému defektu, homozygotických pokud se týká genů rezistence, a heterozygotických v indiferentních vlastnostech. Druhou publikací bývalého Ministerstva zemědělství Republiky československé, uveřejněnou ve Sborníku výzkumných ústavů zemědělských, Svazek 104 z roku 1933, je práce s názvem Výsledky pokusného pěstování amerických plodných hybridů na Moravě. Spis vypracoval Dr. Ing. Karel Neoral, vedoucí ovocnicko-vinařského oddělení Výzkumných ústavů zemědělských v Brně a docent pro vinařství na VŠZ Brno.

Ministerstvo zemědělství, aby umožnilo řešení zásadních otázek spojených s pěstováním přímoplodných hybridů, založilo rozsáhlou pokusnou vinici v Mutěnicích, kde bylo vysazeno 200 odrůd přímoplodných hybridů v roce 1923, což je jedna z největších sbírek těchto odrůd ve střední Evropě. Kromě toho byly i na jiných místech republiky menší výsadby, aby bylo možné pozorovat působení různých stanovišť na výnos i kvalitu hroznů. Byly to sortimenty v Budňanech (Čechy), Mikulově, Valticích, Znojmě a výsadby na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Od každé odrůdy byůlo vysázeno 40 keřů, polovina byly keře pravokořenné a polovina byla štěpována na podnož Berlandieri x Riparia (selekce neudána). Výsadba je ve sponu 1,2 m × 1 m, vedení na hlavu. Nejvýznamnější odrůdy jsou vysázeny ve větším sponu s vedením na kordony. Výsledky pozorování jsou v období plné plodnosti 1928–1931. Jsou zaznamenávána fenologická a sklizňová data, chemické vlastnosti vína jeho úplným analytickým rozborem a jeho kvalita posouzením senzorických vlastností. Bílá vína byla porovnávána s vínem Chrupky bílé a vína červená s vínem Modrého Portugalu. V klasiﬁkační desetibodové stupnici byla tato dvě jmenovaná vína označena číslem 10 bodů. Do roku 1918 se vyskytovaly výsadby přímoplodných hybridů na Moravě jen sporadicky. Teprve bezprostředně po válce nastala invaze, hlavně ze sousedních okresů dolnorakouských, zejména hybridů staršího původu. Ministerstvo a všechny odborné vinařské instituce

ČSR si okamžitě uvědomily velký význam otázky pěstování těchto hybridů a přistoupily k jejímu objasnění s plnou vážností a odpovědností. Údaje o hodnotě nových přímoplodných hybridů z kteréhokoliv cizího produkčního obvodu nelze pro naše poměry považovat za směrodatné. Je to důležité nejen z hlediska ekologických podmínek zahraničních oblastí, ale také z hlediska měnících se údajů o vhodnosti těchto odrůd pro pěstitelskou praxi, udávaných samotnými šlechtiteli různě v závislosti na délce praktických zkušeností. Výsledkem prvního období sledování bylo zjištění, že snad by bylo možné povolit pěstování několika přímoplodných hybridů, které se nejlépe osvědčily, ale jen v místech, kde se jedná o kvantitní vinařství, a pokud by pěstování takových hybridů přineslo určité výhody pěstitelské. Jednalo se o hybridy: Seibel 1000, 4615, 4986, 5279, 5351, Baco 1, Gaillard 2, Kühlmann 182-2, 272-1, 277-2, Maréchal Foch, Victoire, Oberlin 595. Jako stolní hrozny Seibel 4629 a 5279. Problém pěstování přímoplodných hybridů byl pro tehdejší vinařství jednou z nejvýznamnějších otázek vůbec. Její důležitost a aktualita stoupala s postupným rozšiřováním chorob a škůdců révy vinné, se zvýšenými výrobními náklady ve vinařství a s celkovou krizí vinařské produkce vůbec, jakož i s chaosem, který vznikl masovou produkcí nových hybridů, což nejen způsobilo dezorientaci vinařů, ale i znemožnilo jejich objektivní posuzování samotnými vinaři.

Vliv vinných kvasinek na proměnu některých flavonolů hroznů během alkoholického kvašení Při výrobě vína kakhetinského a imeretinského typu je třeba věnovat zvláštní pozornost flavonoidům, které jsou obsaženy především v pevných částech hroznů a během alkoholového kvašení se přenášejí do mladého vína. Flavonoly (druh flavonoidů) různých odrůd jsou zastoupeny ve formě glykosidů a jejich hlavních aglykonů (quercetin, kaempferol, myrecetin, isorhamnetin). Červené víno vyrobené v různých destinacích obsahuje flavonoly v koncentraci quercetin 0,16–1,77 mg/l, myrecetin 0,18 až 2,20 mg/l a součet flavonolů kolísá v rozmezí 58,4±4,0 mg/l např. pro Cabernet Sauvignon z Chile, do 9,9±0,9 mg/l pro francouzské Beaujolais. Gruzínské Saperavi obsahuje quercetin 0,9 až 2,78 mg/litr. Bílé víno Riesling z Austrálie obsahuje flavonoly v koncentraci 1,7±0,2 mg/l. V jiných zkoumaných bílých vínech se flavonoly zcela nenašly, ale u vína kakhetinského typu Rkatsiteli výše flavonolů může dosáhnout 22,0–42,0 mg/ /litr. Díky své vysoké biologické aktivitě flavonoly zlepšují léčebnou a preventivní hodnotu vína. Na základě významu flavonolů pro vína kakhetinského a imeretinského typu byla zkou-

mána přeměna některých ﬂavonolů hroznů během alkoholického kvašení a také určení způsobu jejich akumulace v mladém víně. Experiment byl prováděn na moštu odrůdy Rkatsiteli sklizně z ročníku 2005/2006 a při experimentu byly používány kvasinky Sacch. vini Kachuri 42, Sacch. vini Rkatsiteli 61, Sacch. oviformis a Sacch. chodati. Byly zkoumány kvalitativní změny quercetinu, rutinu a quercitrinu přidaných odděleně do zkvašeného prostředí. Výsledky: Na intenzitu proměny ﬂavonolů během alkoholického kvašení má výrazný vliv jejich koncentrace. Např. 2,5 mg/l quercetinu během kvašení se zcela mění na produkty přeměny, ale v koncentraci 3,75 mg/l už jenom dochází k částečné transformaci. Quercitrin s koncentrací 2,5 mg/l se zcela mění na quercetin a z něho se vytvářející látku. Při koncen-

traci 3,75 mg/l proměna probíhá již jen částečně. Rutin se transformuje částečně a při jakékoliv koncentraci se bude vytvářet quercetin, ale většina rutinu zůstává ve své původní podobě. Přeměna zkoumaných flavonolů začíná 3 den kvašení a její délka závisí na počáteční koncentraci jednotlivých flavonolů. Např. quercetin 2,5 mg/l se zcela mění během 2 dnů kvašení a při koncentraci 3,75 během 2–8 dnů. Výzkum také prokázal, že nejmenší efektivitu z hlediska přeměny flavonolů mají vinné kvasinky Sacch. chodati. Literatura: Bezhuashvili, M. G., Shoniya, T. M. Vliv vinných kvasinek na proměnu některých flavonolů vinných hroznů během alkoholického kvašeni. Vinogradarstvo i vinodelie, 5/2008, s. 22–24, Moskva. Podle uvedeného zdroje zpracovala Tatiana Říhová

(7–8/2009)

329

Možnosti stanovení kvality hroznů Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Kvalita vína velmi úzce souvisí s kvalitou hroznů. Sledování kvalitativních parametrů v hroznech je důležité z pohledu volby vhodné technologie výroby vína, která vychází z určitého stavu kvalitativních parametrů v hroznech.

Kvalita hroznů je ovlivněna množstvím faktorů, z nichž nejvýznamnější jsou odrůda, průběh počasí v aktuálním ročníku a provedené agrotechnické zásahy. Každý pěstitel révy vinné by měl v době zrání hroznů sledovat tyto základní parametry: cukernatost, obsah titrovatelných kyselin a hodnotu pH. Cukernatost je třeba chápat především jako potenciální obsah alkoholu. Existuje jiný pohled na obsah alkoholu u bílých vín a červených vín. Zatímco u bílých vín může být vysoký obsah alkoholu (13–15 obj. %) chápán jako negativní, u vín červených vyrobených z dokonale vyzrálých hroznů může být předností. Boj s vysokým alkoholem je celosvětovým problémem a zejména v oblastech s teplým podnebím se hledají technologie snižování obsahu alkoholu ve vínech. V podmínkách České republiky je ale daleko výhodnější realizovat sklizeň hroznů při určité cukernatosti, a nikoliv nechat hrozny výrazně přezrát a potom bojovat s harmonizací chuťových vlastností vína. Cukernatost by však měla být vždy v harmonii s určitým obsahem a složením kyselin v moštu. Toto se ne vždy skutečně podaří. Kvalitu hroznů je proto třeba sledovat dlouhodobě a na základě zjištěných výsledků se pokusit optimalizovat vztah mezi cukernatostí a kyselinami agrotechnickými zásahy v době vegetace. Obsah kyselin přímo i nepřímo ovlivňuje postup výroby vína a určuje organoleptickou kvalitu vyrobeného vína. Obsah a složení kyselin jsou nejvýrazněji ovlivňované klimatickými podmínkami, a to zejména teplotou v době po zaměkání bobulí. Organické kyseliny a pH hrají významnou úlohu také v tvorbě aromatických a chuťových látek při výrobě vína. Vyšší titrovatelné kyseliny a nižší pH moštu jsou spojené s uvolňováním květinového aroma a dalších aromatických prekurzorů ze slupky bobulí v průběhu mletí nebo drcení hroznů. Uvolnění organických kyselin (kys. vinné, kys. jablečné) z bobule je zodpovědné za hydrolýzu netěkavých aromatických látek jako monoterpenů, některých fenolických látek a norisoprenoidů z bobule. Tyto aromatické látky jsou zásadní pro rozvoj zdravého, komplexního aromatického proﬁlu během viniﬁkace a zrání vína (VOLSCHENK aj., 2006). Tuto skutečnost je možné dobře demonstrovat na vínech z ročníků 2002 nebo 2003, kdy byl již v hroznech velmi nízký obsah titrovatelných kyselin a aromatický charakter mnoha vín byl nevýrazný, plochý, bez jakýchkoliv náznaků květinových nebo ovocných tónů. O významu hodnoty pH moštu jako základního parametru kvality bylo řečeno již velmi mnoho. Z několikaletých hodnocení kvalitativních parametrů hroznů je možné vyvodit, že hodnota pH se mění v závislosti na ročníku a je závislá na klimatických parametrech. V závislosti na suchých periodách v období dozrávání nebo naopak srážkových obdobích se může výrazně měnit k horšímu nebo lepšímu i během jednoho ročníku. Na základě hodnoty pH moštu je možné a potřebné optimalizovat podmínky technologie výroby vína, především dobrý průběh kvašení a jablečno-mléčné fermentace. PH ale výrazně ovlivňuje i další změny, které probíhají při výrobě vína. Pravidelné sledování cukernatosti, obsahu titrovatelných kyselin a hodnoty pH je základem pro každého vinohradníka a vinaře. Pro realizaci tohoto hodnocení vyžaduje větší investice pouze pořízení pH metru. Toto zařízení však prokáže takovou službu, že se během jednoho vinobraní velmi rychle zaplatí. PH metr zároveň umožňuje i titrační měření kyselin. Titrovatelné kyseliny poskytují celkový obraz o daném hroznu. Kyselinou, která se v prů-

běhu zrání nejvíce mění, je kyselina jablečná. Titrovatelné kyseliny proto korespondují se změnami kyseliny jablečné, jak ukazuje diagram 1.

Diagram 1: Změny obsahu titrovatelných a jednotlivých organických kyselin u odrůdy Ryzlink rýnský V poslední fázi dozrávání hroznů, před předpokládanou sklizní, je vhodné monitorovat rovněž obsah kyseliny jablečné. Obsah kyseliny jablečné výrazně souvisí s chuťovými vlastnostmi vína a napomáhá rozhodnutí, zda u vína realizovat jablečno-mléčnou fermentaci. Ke sledování kvality hroznů patří i senzorické hodnocení aromatické a fenolické zralosti. Výhodou tohoto hodnocení je velmi rychlá proveditelnost přímo ve vinici a okamžitý přehled o stavu hroznu. Na základě mnoha výzkumů nebyla zatím potvrzena přímá závislost mezi cukernatostí a aromatickou a fenolickou zralostí. Nelze proto předpokládat, že jestliže má hrozen vyšší cukernatost, bude mít i kvalitní vyzrálost aromatických a fenolických látek. U muškátových odrůd může být často nejlepší aromatické zralosti dosaženo na přelomu kabinetního vína a pozdního sběru. Většina muškátových odrůd má totiž při přezrávání sklon k tvorbě „hořkých“ látek, které zastírají muškátový charakter. Optimální aromatická zralost u Hibernalu je naproti tomu 23–25 °NM při zbarvení slupky do červena až ﬁalova. Teprve potom poskytují hrozny výrazné a ušlechtilé ovocné aroma. A takto lze postupovat odrůdu od odrůdy a lokalitu od lokality. Hodnocení aromatické zralosti proto velmi závisí na schopnosti pozorovat a dobře vyhodnotit danou kvalitu. Významným indikátorem jsou změny zbarvení slupky, které dobře napomáhají hodnocení. Je třeba si uvědomit, že většina aromatických látek v bobulích je v netěkavé formě, takže chuťově je možné posoudit pouze malou část. Je proto třeba kombinovat vzhledové i chuťové vlastnosti bobulí a na základě těchto parametrů vyhodnotit kvalitu. Hnědé zbarvení na slupkách bobulí signalizuje velmi často tvorbu hydroxyskořicových kyselin, které představují prekurzory těkavých fenolů. Hydroxyskořicové kyseliny mají vztah i k hnědnutí vína. Pro takovou surovinu je proto vhodné volit co nejšetrnější zpracování, aby bylo možné minimalizovat možnost přechodu těchto prekurzorů do moštu. Taková surovina rovněž není vhodná pro maceraci hroznů před kvašením. Vysoké obsahy těchto pekurzorů těkavých fenolů byly dokázány u bílých, ale i modrých odrůd. U modrých odrůd je dobré stanovení typu vína, který chci vyrábět. Velmi to závisí na momentální situaci na trhu a poptávce po určitých typech červeného vína.

330

(7–8/2009)

Jinak lze přistupovat ke kvalitně lehčího, ovocnějšího červeného vína a těžšího, extraktivnějšího, „velkého“ červeného vína. Fenolickou zralost je dobré senzoricky hodnotit podle zbarvení semen a 12bodové stupnice, která již byla ve Vinařském obzoru publikována. Fenolická vyzrálost hroznů je výrazně závislá také na odrůdě, jak vyplývá z diagramů 2 a 3. U Frankovky ani při cukernatosti přes 22 °NM nebylo dosaženo dokonalé fenolické zralosti hroznů a v chuti byly stále patrné hořké i tříslovité chuťové tóny. Rovněž kvalita stanoviště má velmi výrazný vliv na fenolickou vyzrálost modrých hroznů.

Diagram 3: Změny kvalitativních parametrů u odrůdy Rulandské modré vinu pro výrobu „velkých“ červených vín, protože i v horších ročních velmi dobře vyzrává ve všech kvalitativních parametrech. Hodnocení zralosti hroznů je základem produkce kvalitních vín. Kvalita hodnocení musí být podpořena analytickými metodami, ale musí také vycházet z pozorování vinohradníka přímo ve vinici a schopnosti analyzovat momentální stav hroznů v době jejich zrání. Diagram 2: Změny kvalitativních parametrů u odrůdy Frankovka Naproti tomu Rulandské modré je jednou z nejlépe vyzrávajících modrých odrůd. V našich podmínkách poskytuje dlouhodobě nejjistější suro-

Použitá literatura VOLSCHENK, H., VAN VUUREN, H. J. J., VILJOEN-BLOOM, M., 2006: Malic acid in wine: origin, function and metabolism during viniﬁcation. South African Journal of Enology and Viticulture, 27, 1, str. 123–136.

Výživa révy a zlepšení organoleptických vlastností vína Dlouho byla výživa révy vnímána optikou uspokojení ukazatelů kilo váhy–stupeň cukernatosti, základu odměňování většiny vinařů. Tento způsob vnímání použití minerálů, okopírovaný od pěstitelů obilnin, možná umožňoval dobrou odměnu, ale neumožňoval vyjádřit speciﬁcké kvality různých pěstovaných odrůd. Pokud zkoumáme potřeby každé odrůdy počas vegetačního cyklu s cílem získání kvalitního produktu, zjistíme rozdíly, a uspokojení těchto potřeb, i když se neprojevuje viditelným nedostatkem, má vliv, který sahá až do kvasných tanků: je to zajímavá cesta zkoumání, jak v dobrém slova smyslu změnit vyjádření terroiru. Závěr Poznání vlivu minerálních prvků na kvalitu vína se pomalu prosazuje a vysvětluje speciﬁcké vlastnosti (z mineralogického hlediska) různých terroirů. V současnosti máme nástroje umožňující korigovat určité nedostatky, související buď s půdou, nebo klimatem, nebo omyly ve volbách u pěstitelů (nevhodné podnože, chybné hnojení…). Tyto nástroje jsou snadno použitelné, zvlášť doplnění nutrientů listy s cílem zlepšit organoleptické vlastnosti vín: byla by škoda si jimi neposloužit…

Přívod minerálních prvků listy a jejich účinek na víno (kromě úpravy nedostatku). A: uznané účinky, B: zjištěné účinky N – dusík Lepší kinetika kvašení (A); méně časté zastavení kvašení (A); projevení aromatu při kvašení, čistota aromatu (A); lepší odolnost vůči oxidaci (A) P – fosfor Barva: lepší nuance, lepší stabilita (A); zvýraznění aromatu, čistota aromatu (B); lepší kyselost (A); výraznější minerální charakter vína (B) K – draslík Více alkoholu (A); méně kyselosti (A) Ca – vápník Lepší odolnost vůči botrytidě (A); méně lakázy (A); zlepšené odkalování (B); lepší ﬁltrovatelnost (B) Mg – hořčík Méně srážení vinného kamene (A); lepší kvasná kinetika mléčno-jablečného kvašení, snazší spouštění mléčno-jablečného kvašení (B); více tělnatosti a kulatosti (B); lepší barva (B)

S – síra Lehké zvýšení obsahu polyfenolů (B); zlepšení nuance a stálosti barvy (A); zvýšení kyselosti (SO4) (A); lepší odolnost vůči oxidaci (A); zvýšení aromatické intenzity thiolové skupiny (A) Cu – měď Pád aromatické intenzity thiolové skupiny (A); zvýšení obsahu polyfenolů pronikáním iontů Cu++ do pokožky hroznů (A) Fe – železo Neznámé účinky Zn – zinek Zvýšení terpenových aromat (je potřeba ověřit) (B) B – bór Neznámé účinky Mo – molybden Neznámé účinky Mn – mangan Předpokládá se, že zvyšuje aroma typu „primeur“ (je potřeba ověřit) (B) Pramen: Revue des Oenologues, č. 131, duben 2009, s. 19–22. (ako)

24.-28. listopad 2009 fieramilano Rho - Italy pavilony 11-13-15-22-24 otevřeno 9.00-18.00

23. ročník

SIMEI je světovou jedničkou mezi vinařskými veletrhy pro stroje, zařízení a produkty vinařského průmyslu a lahvování a balení nápojů Navštivte náš web: www.simei.it

Mezinárodní výstava pro zařízení ve vinařství a nápojovém průmyslu 7. ročník ENOVITIS je soubežný mezinárodní veletrh pro zájmy pěstování révy a oliv, který nabídne stroje a technologie v pavilonu 9

pro další informace:

Hotel and Travel www.expohotels.eu

SIMEI via San Vittore al Teatro, 3 20123 Milan - Italy tel. +39 02 7222281 fax +39 02 866575 www.simei.it – info@simei.it

(7–8/2009)

333

Za Neuburským na kole v Boleradicích Mikroregion Hustopeče a boleradické vinařství Koráb uspořádaly pilotní akci podporující jednu z tradičních, ale bohužel dnes skomírajících moravských odrůd – Neuburské. V sobotu 4. července se v dopoledních hodinách souběžně rozjely dvě akce: seminář o Neuburském a cykloputování po vinařské stezce z nedalekých V. Pavlovic do Boleradic za ochutnávkou více než stovky soutěžních vzorků odrůdy. Ranní seminář zahájil koordinátor Mikroregionu Hustopečsko L. Vejpustek. Přivítal přítomné a vyjádřil rozčarování nad poloprázdným sálem. Bylo dle něj evidentní, že se sešlo několik faktorů, které nepřály hojnější účasti: množství jiných akcí s vinařskou tematikou v okrese Břeclav v ten den, začátek prázdnin a také vrcholící sezony vinohradnických prací. K účastníkům semináře promluvil také boleradický starosta J. Koráb, který poděkoval přítomným za podporu a vyjádřil přesvědčení, že se jim bude v Boleradicích, městysu s velkou vinařskou historií, líbit. Prvním řečníkem z přednášejících byl jednatel ŠSV Velké Pavlovice M. Hrabal, který omluvil neúčast svého kolegy J. Chaloupky a spojil jeho téma „Pěstitelské a zdravotní problémy stávajících klonů odrůdy Neuburské“ se svojí přednáškou „Plán a vize udržovacího šlechtění odrůdy Neuburské“. Připomenul velkou škodlivost problematického onemocnění odrůdy, zejména vzhledem k minimalizaci vitality, nevyvinutí květenství a možnosti promrzání starého dřeva z důvodů nedostatečné asimilace v průběhu sezony. Zmínil též, že existuje teorie, že jde o spolupůsobení dvou virů – mozaiky húseníku a vějířovitosti révy. Možnosti působení některých herbicidů aplikovaných na obilnářských plochách byly dle jeho sdělení již vyloučeny. Řečník též zmínil pokusy s omezením vli-

vu choroby na stav keře – např. zkracování letorostů či zmlazování keřů. Dalším přednášejícím byl B. Trojak se svým historickým hanácko-slováckým miniexkurzem nejen za odrůdou Neuburské. Troufale mimo jiné vyjádřil pobídku vyzkoušet na k tomu vhodných polohách, které by vyloučily možnost škod po napadení révokazem, pravokořennou výsadbu odrůdy. Podle Trojakových zjištění je Neuburské na Moravě pěstováno prokazatelně od roku 1880 a posléze začalo poněkud soupeřit se Sylvánským. Dle historických pramenů je evidentní, že ve vinařských regionech hanáckého Slovácka ještě na konci 19. století jasně dominovaly (98 %) bílé odrůdy a až třicátá léta, tedy porévokazová, začala přát při výsadbách odrůdám pro červená vína, přičemž i poté se objevily v odborných statích (doc. Blaha aj.) názory vychvalující např. velkopavlovický či kobylský Tramín, ale kritizující slabá a kyselá červená vína. Vyjádřil také doufání, že vinice se opět objeví zejména na tradičních svazích, protože v posledních desetiletích byla dávána přednost spíše půdám řepařským. Neopomenul také zmínit nepochybný vliv Habánů – Novokřtěnců, kteří pravděpo-

dobně přinesli na Moravu Sauvignon a zejména vinařské znalosti. Svoji přednášku shrnul konstatováním, že hydrologicky patříme na Moravě k Dunaji a i regionům, které k němu náleží, vděčíme za většinu našich tradičních odrůd. Dalším přednášejícím byl A. Urbánek ze společnosti Bohemia Sekt a člen Komise pro zatřiďování vín při SZPI. Při své projekci „Neuburské z pohledu zatřiďování vín“ velmi zevrubně uvedl statistiku této odrůdy jak z pohledu pěstování a sklizně, tak z pohledu jakosti. Jak mimo jiné uvedl, již v katalogu soutěžní přehlídky Neuburských dominují vzorky od malopěstitelů; celkový vývoj odrůdě nepřeje – střetávají se zde totiž dva pohledy: marketingový a výrobní. Kromě statistického výčtu ve formě tabulek a grafů představil práci a činnost Komise. Posledním hostem za řečnickým pultem byl L. Bárta, šéfredaktor časopisu Revue pro Hotel a Restaurant/Sommelier. Vedle výčtu mezinárodních výstav vín a soutěží, kterých se zúčastnil, uvedl též několik úspěchů tuzemských vinařů s vínem odrůdy Neuburské na mezinárodním poli. Zamyslel se též nad hořkostí v dochuti některých Neuburských. Dle jeho názoru je Neuburské řídkou odrůdou a tím je ochuzeno. Na dotaz z fóra uvedl, že Neuburské se pěstuje u našich jižních sousedů zejména v oblasti Weinviertel. Po obědě byl zahájen „neuburský“ košt, na kterém se sešli jak účastníci semináře, tak vínomilci, kteří za Neuburským přijeli kolmo po vinařských stezkách. Šampionem se stalo Neuburské P. Laciny z V. Pavlovic, který byl zároveň členem hodnitící komise a subkomise. Text a foto: Richard Stávek

Vinařský triatlon 2009 v Němčičkách V kopcovitém katastru vinařské obce Němčičky se uskutečnil již druhý ročník sportovního klání s názvem VINAŘSKÝ TRIATLON. Oddíl plavání TJ Sokol Němčičky uspořádal 20. 6. po úspěšném loňském prvním ročníku další závod mezi vinicemi. Oproti loňsku pořadatele, a zejména účastníky, poněkud potrápilo počasí – od předchozího dne totiž celou noc i ráno vydatně pršelo a citelně se ochladilo. Zejména cyklistická trasa závodu mezi vinicemi – ať už cestami polními či vyasfaltovanými – byla pro příznivce vína, kteří přišli v trojboji změřit své síly, tvrdým oříškem. Pořadatelé měli letos zajímavou novinku – doprovodem hlavní části pro dospělé byl i dět-

ský triatlon. Závodníci z obou kategorií mužů i žen, kteří stanuli na stupíncích vítězů, obdrželi hodnotné ceny s vinařskou tematikou, které poskytli partneři klání – místní vinařské ﬁrmy, NVC Valtice, mediální partner Vinařský obzor a další. Hlavním vinařským partnerem byla společnost ZD Němčičky, od níž víno obdrželi všichni účastníci, kteří závod dojeli do cíle. Také letos byla partnerem vinařská Kravi-

horská republika v Bořeticích, neboť závěrečná část běhu vedla přes bořetické sklepy. Mezi muži letos kraloval loňský účastník, medailista a velkopavlovický rodák Tomáš Sadílek z Břeclavi, a mezi ženami pak Petra Balášová z Rusavy. Bližší informace o dalším ročníku Vinařského triatlonu najdete po novém roce na www. sportnemcicky.cz. (rs)

(7–8/2009)

335

Nové poznatky o stresu mikroorganismů Ve dnech 7.–10. května se v nádherném prostředí rakouského Semmeringu uskutečnila mezinárodní konference „Microbial Stress from Molecules to Systems“ – Mikrobiální stres od molekul k systémům. Jednalo se o první mezinárodní konferenci svého druhu, ačkoliv již v roce 1997 byl uskutečněn první pokus o podobné setkání. O konferenci byl velký zájem, přijelo 140 účastníků z 23 zemí světa.

Irena Pavelková

Konference měla tři hlavní témata: 1. Jak organismy rozeznávají stres a jak toto zjištění mění v odpověď; 2. Vícenásobná odezva na stres ve stejném organismu; 3. Adaptace kultur na stres a odezvy na stres v rozsáhlých kulturách. V celkem 33 příspěvcích se odborníci věnovali možným stresům u modelových organismů. Z velké části se jednalo o podrobné popisy konkrétních reakcí na stres na úrovni částí buněk. Moderní technologie umožňují vyvíjet nové metody zkoumání dané problematiky. Jelikož stresy působící na mikroorganismy vyvolávají změnu v jejich genové expresi (vyjádření konkrétního genu), účastníci se shodli, že je třeba věnovat větší pozornost právě zkoumání genetického pozadí reakcí na tyto stresy. Prezentované studie byly prováděny na modelových organismech (Escherichia coli, Bacillus subtillis, Rhizobium etli, Rhodobacter sphaeroides, Corynebacterium glutamicum, Rhodococcus, Lactococcus lactis) a pozornost byla věnována pochopitelně také kvasinkám (Pichia pastoris, Schizosaccharomyces pombe, Saccharomyces cerevisiae). Kvasinky Schizosaccharomyces pombe jsou jednobuněčné eukaryotické organismy, které se výborně hodí ke studiu působení stresových faktorů. Tyto kvasinky se nerozmnožují pučením, ale tím, že se v buňce nejdříve vytvoří přepážka a následně dojde k rozdělení buňky na dvě nové buňky. U těchto kvasinek zkoumali vědci [1] reakce na různé stresy (chladový stres, tepelný stres, stres z nedostatku živin, oxidativní stres, mechanický stres, osmotický stres a stres z přítomnosti těžkých kovů) v návaznosti na stresem aktivované tzv. MAP (Mitogen-activated protein) kinasy (jedná se o speciﬁcké bílkovinné enzymy zahrnuté do procesu fosforylace). Aktivace těchto enzymů fosforylací zbytků dvou esenciálních aminokyselin – treonin a tyrosin – vede ke změně bílkovin v já-

dře a cytosolu buněk a tyto změny pak vytváří odpověď na stres. U stejných kvasinek byly zkoumány několikanásobné a překrývající se odezvy na stres [2]. Každý stres vyvolává aktivaci určitých genů, speciﬁckých pro tento stres, a to vede k vytvoření obranných mechanismů buněk. Zjednodušeně popsaný postup reakcí na stres je následující: zaznamenání působení stresového faktoru, signalizace uvnitř buňky, změny v genové expresi a následně obecná či speciﬁcká odpověď mikroorganismu na stres. Význam tzv. šaperonů byl zkoumán u kvasinek Saccharomyces cerevisiae [3]. Šaperony (častěji se užívá anglický název chaperony) jsou bílkoviny, které pomáhají ostatním nově vytvořeným bílkovinám správně se umístit v cytosolu a endoplasmatickém retikulu. Jejich funkcí je také odhalování poškozených nebo špatně zařazených bílkovin. Hrají významnou úlohu při ochraně buněk proti teplotním šokům – přispívají k obraně proti denaturaci bílkovin. Výzkum byl zaměřen na vztah mezi šaperony a jejich kofaktory (látky, které spolupůsobením s jinými látkami zesilují jejich účinek). THEVELEIN [4] se ve svém příspěvku věnoval obecné stresové toleranci a růstovým podmínkám kvasinek. Kvasinky vykazují velké rozdíly ve stresové toleranci a v odezvách na stres. Závisí to na způsobu jejich růstu (fermentativní či respirativní) a pochopitelně na fázi života. Kvasinky, které rychle rostou za přítomnosti velkého množství zkvasitelných cukrů (glukóza, fruktóza, sacharóza), vykazují nižší stresovou odolnost. To souvisí s velmi nízkými hladinami trehalózy (cukr chránící kvasinky před stresem) a s nízkou expresí genů reagujících na stres. Kvasinkové buňky, které byly pěstovány na nezkvasitelných zdrojích uhlíku (glycerol, acetát), se rozmnožovaly pomaleji a vykazovaly větší rezistenci vůči stresu. Je pochopitelné, že buňky ve stacionární fázi jsou více odolné než buňky množících se kvasinek. Bylo zjištěno, že toto platí také pro kvasící buňky, které mají omezené zdroje základních živin, tzn. že tyto buňky jsou více odolné vůči stresu. Tato zjištění naznačují, že kvasinkové buňky mají mechanismus pro vnímání množství živin, který podle všeho aktivuje sig-

nální cestu spouštějící molekulární pochody, vedoucí k rychlé ztrátě stresové odolnosti. Od kvasinek očekáváme odpovídající rychlost růstu, rovnoměrné prokvašení substrátu, tvorbu potřebných aromatických látek a v neposlední řadě také jejich rychlou sedimentaci v závěrečné fázi kvašení. Pro zajištění výše uvedeného potřebují kvasinky odpovídající prostředí. V počátečních fázích fermentace jsou podmínky prostředí nastaveny určitým způsobem, který ovšem již nemusí odpovídat potřebám kvasinek v dalších fázích kvašení. To může vést i k zastavení fermentace. Proto byla založena studie věnující se možnostem postupné fermentace, resp. inokulace [5]. Ukázalo se, že tento postup má pozitivní vliv na životnost buněk. Je známo, že kyselina L-askorbová (vitamin C) působí jako antioxidant, ovšem pro vinařskou praxi má význam pouze ve spojení s oxidem siřičitým a navíc při nízkých koncentracích. Nejen pro kvasinky má vitamin C zásadní význam. Na konferenci byl prezentován příspěvek [6, 7] o produkci kyseliny L-askorbové metabolicky upravenými kvasinkami Saccharomyces cervisiae a Zygosaccharomyces bailii. Kvasinky nedokážou syntetizovat vitamin C, nicméně za přítomnosti určitých látek dokážou uvedené druhy akumulovat tento vitamin vnitrobuněčně. Bylo prokázáno, že je-li přítomen enzym D-arabinozao dehydrogenáza, je tato schopnost kvasinek zvýrazněna. Ještě lepších výsledků bylo dosaženo za použití rostlinného enzymu L-galaktozo dehydrogenáza z Arabidopsis thaliana (huseníček rolní). Geny z této rostliny se ukázaly jako výborní pomocníci v ochraně kvasinek proti různým stresovým faktorům [8]. V závěrečné diskusi zazněla potřeba provádět pokusy v reálném prostředí, neboť to nelze nikdy spolehlivě simulovat v laboratorních podmínkách. Taktéž by měla být věnována pozornost anaerobnímu stresu. Pokud se jedná o studium chování kvasinek, bylo doporučeno věnovat se pokusům ve velkovýrobních podmínkách. Literatura: [1] QUINN J.: Stress-activated MAP kinase Pathway in Yeast-linking Stress Detection and Cellular Responses

336

(7–8/2009)

[2] JONES N.: Multiple and Overlapping Stress Responses in S. pombe [3] GONG Y., KAKIHARA Y., KROGAN N., GREENBLATT J., EMILI A., ZHANG Z., HOURY W. A.: An Atlas of Chaperone-protein Interactions in Saccharomyces cerevisiae: Implications to Protein Folding Pathway in the Cell. [4] THEVELEIN J. M.: General Stress Tolerance and Growth Conditions in Yeast

[5] SMART K. A.: Coping with Stress on a Big Scale: Yeast and Alcoholic Fermentations [6] BRANDUARDI P., FOSSATI T., PASSOLUNGHI S., SAUER M., MATTANOVICH D., PORRO D.: Vitamin C Production in Yeasts: From Food and Drink Additive to Cell Factory Robustness [7] SAUER M., BRANDUARDI P., MINOSKA V., PORRO D.: Production of L-ascorbic Acid by

Metabolically Engineered Saccharomyces cerevisiae and Zygosaccharomyces bailii. [8] FOSSATI T., PASSOLUNGHI S., PORRO D., BRANDUARDI P.: Does Your Yeast Feel Stressed? Solutions from the Plant Kingdom!

Barik – súčasný a perspektívny stav Od roku 1866 užívajú v Bordeaux barikové sudy na export bordeauxských vín do zámoria. Sotva niektorý iný pomocný prostriedok na výrobu vína prispel a vyvolal toľko diskusií ako barik (z francúzštiny „barrique“). Pôvodný drevený sud používaný v oblasti Bordeaux s objemom 900 litrov (tonneau) bol rýchle a úplne nahradený 225 litrovým barikom. Barik sa osvedčil nielen preto, že ho mohol obsluhovať jeden človek, ale aj preto, že sa osvedčil na školenie, zrenie a skladovanie vína. Nie je náhoda, že aj v Burgundsku dnes používajú jeho ekvivalent „pièce“ a v južnom Nemecku „exhoft“ s objemom 228 litrov. Bariky pripravujú z minimálneho 100 ročného, ideálne až 150 ročného duba. Z dĺžky na diely rozdelených kmeňov sa pília dúžky sudov alebo sa sekerou oddeľujú resp. rozdeľujú kmene, ktoré sa po spracovaní sušia na vzduchu alebo v špeciálnych sušiarniach. Dúžky sú hoblované na požadovanú dĺžku a hrúbku asi 20 mm. Následne sa ohýbajú nad plameňom dreva, zriedkavejšie nad plameňom plynu či nad horúcou vodnou parou do žiadanej formy, sudy neklincujú ani neglejujú; spoludržanie dúžok zabezpečujú výlučne ocelové obruče. Dva otvory zabezpečujú napľňanie a vyprázdňovanie barika. Historické premeny barikov Ohýbanie dúžok nad plameňom dreva zabezpečuje pre školenie barikového vína typicky žiadanú dýmove-korenistú arómu: čím toto toastovanie dlhšie trvá, bude aróma intenzívnejšia. Aj drevo nadobúda chuťové zmeny: z dúžok sa alkoholom vyluhujú prirodzené taniny, ktoré doplňujú hladinu taninov červených vín. Zvýši sa tým štruktúra a pocit vína v ústach („mouthfeel“). Drevo poskytuje napokon vôňové a chuťové látky ako napríklad vanilín ktorý sa prejavuje ako škoricová a vanilková príchuť. Barikové víno sa vyvíja aj pôsobením voľného kyslíka, ktorý preniká v malých množstvách cez póry dreva, čím dochádza k zmenám niektorých substancií bez toho, že by víno oxidovalo aj pri masívnom kontakte so vzduchom. Vína tak môžu dôsledkom pôsobenia dreva nadobúdať komplexnosť za predpokladu, že prinášajú prirodzenou cestou dostatok chuťových látok. Inak by bolo nebezpečie že sa prejavia iba chute z dreva a vanilka.

Barik z francúzskeho či amerického duba? K príprave barikových sudov sa výhradne požíva dubové drevo, nakoľko drevo z gaštanu, agátu, čerešne či topola vínam odovzdávajú málo alebo žiadne chuťové substancie. Pritom sa predpokláda, že dubové drevo z rôznych regiónov vínu poskytujú rozdielne chuťové vlastnosti. Každý výrobca barikového vína „prísaha“ na svoje drevo či zmes dreva. Dlhý čas vinári používali bariky z dubového dreva francúzskej proveniencie – Allier, Limousin, Nevers, Tronçais alebo Vosges. V Španielsku sa zamerali na lesy v oblasti Rioja a na bariky z amerického duba. Na základe jemných pór dreva z 1 m2 pripravili dvakrát toľko dúžok ako z francúzskeho či španielskeho duba. Vína zrejúce v barikoch amerického duba sú však oveľa viac ovplyvné intenzitou chuti, preto sa nové bariky používajú málokedy. Viackrát použité bariky však vínu odovzdávajú sotva chuťové vlastnosti. Podrobné štúdie posledných rokov ukázali, že nie geograﬁcký pôvod, ale skôr špeciﬁcká kvalita dubového dreva zodpovedá za kvalitu barika. Štruktúra dreva závisí od botanickej štruktúry druhu duba. Z 250 druhov duba sú len tri vhodné na výrobu barikov a pre priebeh rastu stromov. Výrobcovia vína vo svete experimentujú aj z Ruska, Maďarska a Rakúska so striedavým úspechom. Rôzne techniky pre červené a biele vína Kým červené vína sa do barikov dostávajú až po alkoholovej fermentácii alebo až po malolaktickej fermentácii kde sa školia, zrejú prípadne skladujú po 6, 12 a viac mesiacov. Priamy vplyv chuťových látok sa do 6 mesiacov ešte nedostaví, najmä nie adstringencia, teda účinok taninov skôr ubúdá. Biele vína väčšinou kvasia v barikoch. Niektorí výrobcovia vín tvrdia, že vínu poskytujú neutralizujúci vplyv v chuti dreva, viac

plnosti ako v barikoch pri skladovaní po stočení z kalov. Od 70. rokov minulého storočia sa vinári Kalifornie snažia imitovať francúzske červené vína školením a vyzrievaním svojich vín v barikoch a to veľmi úspešne. Odvtedy tento spôsob výroby červených vín priniesol veľký úspech aj v ostatných vinohradníckych krajinách sveta. Bez prekvapenia dnes možno tvrdiť, že sotva jedno veľké červené víno nebolo školené a vyzrievané v barikoch. Veľký prínos zaznamenali v Burgundsku, kde tamojšie odrodové vína Burgundské modré, Burgundské biele a Chardonnay mohli niekoľkonásobne zvýšiť kvalitu a dospieť k zvýšeniu dopytu domácich konzumentov a v exporte týchto vín v Európe i v zámorí. Zlepšil sa totiž odrodový charakter týchto vín a celková akosť. Tedy sa tieto vína školili a vyzrievali v oceľových tankoch a väčších drevenných sudoch. Sú však aj kritické hlasy niektorých vinárskych odborníkov: barikovým vínam vyčítajú zastieranie odrodového charakteru vín barikom. Záver Vo vinárskom svete prevláda názor, že technológia výroby najmä červených vín v barikoch má veľkú budúcnosť aj v budúcich rokoch a desaťročiach. Istú úlohu hrá a bude hrať aj postoj konzumentov v jednotlivých krajinách a v nie malej miere bude mať vplyv aj ekonomický postoj výrobcov vína. Literatúra E. Minárik: Cestovné správy do Francúzska. VÚVV 1998, 1999, 2000 A. Dominé: Víno Slovart, Bratislava 2005, s. 917 Der Brockhaus Wein. F. A. Brockhaus, Mannheim – Leipzig 2005, s. 509 Erich Minárik

(7–8/2009)

337

Jablčno-mliečna fermentácia Katarína Furdíková, Fedor Malík FCHPT STU, Bratislava

Biotechnologicky najdiskutovanejšími kyselinami v enológii sú kyselina jablčná a kyselina mliečna. Kyselina jablčná je obsiahnutá v mnohých druhoch ovocia a jej chuť je typická pre zelené nezrelé jablká. Je tiež jednou z najmenej biologicky stabilných kyselín vína a je ľahko metabolizovateľná rôznymi druhmi baktérií i kvasiniek.

Mliečne baktérie ju môžu jednoducho metabolizovať na kyselinu mliečnu, niektoré druhy kvasiniek zase degradovať na etanol a oxid uhličitý. Oproti „ostrej“ kyseline jablčnej je kyselina mliečna jemná, má príjemnú kyslú vôňu i chuť a vďaka svojim konzervačným účinkom je tiež široko používaná v potravinárstve. Je hlavným produktom metabolizmu mliečnych baktérií a je chemicky stabilná. Vínu nedodáva mliečny, či kyslokapustový tón, ale sviežu, jemnú aciditu. Mliečne baktérie Mliečne kvasenie je anaeróbny proces, pri ktorom sa sacharidy (glukóza, fruktóza, sacharóza, laktóza) konvertujú na kyselinu mliečnu. Mliečna fermentácia je typická pre tzv. mliečne baktérie, ale prebieha tiež v živočíšnych bunkách pri nedostatku kyslíka (napr. svalová horúčka). Mliečne kvasenie môže prebiehať homofermentatívne (obr. 1), alebo heterofermentatívne (obr. 2). Počas homolaktickej fermentácie sa z jednej molekuly glukózy vytvoria dve molekuly kyseliny mliečnej. Pri heterolaktickej fermentácii (fosfoketolázová dráha) je produktom fermentácie jedna molekula oxidu uhličitého, jedna molekula etanolu a jedna molekula kyseliny mliečnej.

cie cukru, kyselina mliečna vo víne nevzniká zo sacharidov. Aﬁnita baktérií k sacharidom je oveľa nižšia ako ku ľahko degradovatelnej kyseline jablčnej. Aj keď sú cukry pre rast baktérií potrebné, kyselina mliečna vo víne je výsledkom jablčno-mliečnej fermentácie. Najvýznamnejším predstaviteľom mliečnych baktérií vo vinárstve je Oenococcus oeni (obr. 4). Oenococcus je rod Gram-pozitívnych kokovitých baktérií, patriacich do čeľade Leuconostocaceae. Jediným druhom v tomto rode bol do roku 2006 práve Oenococcus oeni (do roku 1995 známy ako Leuconostoc oeni). V roku 2006 bol identiﬁkovaný nový druh – Oenococcus kitaharae. Tab. 1 – Najdôležitejšie mliečne baktérie Rod baktérií

Homofermentatívne druhy

Lactobacillus (paličky)

L. plantarum L. casei

Leuconostoc (koky)

–

Pediococcus (koky)

P. cerevisiae P. pentosaceus

Heterofermentatívne druhy L. hilgardii L. brevis L. trichodes Lc. mesenteroides Lc. dextranum Lc. gracile Oenococcus oeni –

Jablčno-mliečna fermentácia vo víne Tak ako je pre výrobu vína dôležitá alkoholová fermentácia (a nielen z hľadiska produkcie etanolu), tak je pre kvalitu vína dôležitá aj fermentácia malolaktická. Malolaktická fermentácia, alebo jablčno-mliečne kvasenie, je proces, kedy sa „ostrá“ kyselina jablčná konvertuje na jemnejšiu kyselinu mliečnu. Tento proces, pri ktorom vzniká aj oxid uhličitý, je iniciovaný mliečnymi baktériami a môže prebiehať týmito tromi dráhami (obr. 3a, b, c).

Obr. 1 – Homofermentatívne mliečne kvasenie Obr. 3a – Schéma jablčno-mliečnej fermentácie pomocou heterofermentatívnych baktérií [1]

Obr. 2 – Heterofermentatívne mliečne kvasenie Mliečne baktérie zodpovedné za malolaktickú fermentáciu vo víne sa podľa typu metabolizmu tiež rozdeľujú na homofermentatívne a na heterofermentatívne mliečne baktérie (tab. 1). Obe skupiny dokážu degradovať kyselinu jablčnú na kyselinu mliečnu, rozdiel je vo vyššie spomínanom metabolizme sacharidov. Zatiaľ čo heterofermentatívne baktérie tvoria z hexóz etanol, oxid uhličitý, kyselinu mliečnu a octovú, homofermentatívne baktérie sa obmedzujú prakticky na jediný produkt – kyselinu mliečnu [1]. Paradoxom je, že aj keď mušt obsahuje vysoké koncentrá-

Obr. 3b – Schéma jablčno-mliečnej fermentácie pomocou jablčného enzýmu [1]

Obr. 3c – Schéma priamej jablčno-mliečnej fermentácie (väčšina mliečnych baktérií) [1]

338

(7–8/2009)

Počas jablčno-mliečnej fermentácie sa z 1 g kyseliny jablčnej môže vytvoriť maximálne 0,672 g kyseliny mliečnej. Kontrolovaním koncentrácie kyseliny jablčnej a kyseliny mliečnej vo víne pred a po jablčno-mliečnej fermentácii sa možno ubezpečiť, že tento kvasný proces prebehol správne. Obsah kyseliny mliečnej vo vínach, v ktorých prebehla bakteriálna degradácia kyseliny, je najviac 1,5–3,5 g/L. Úbytok kyselín dosahuje zvyčajne maximálne 50 % všetkých titrovateľných kyselín, v priemerných ročníkoch asi 20 %. Rovnako ako alkoholová fermentácia, tak aj jablčno-mliečna môže prebiehať spontánne pomocou prirodzenej mikroﬂóry. Riziká spontánnej malolaktickej fermentácie sú obdobné tým, ktoré hrozia pri spontánnom alkoholovom kvasení. Najvýznamnejšími negatívami je oneskorenie alebo zastavenie fermentácie, ale tiež možnosť vytvorenia vedľajších, senzoricky účinných látok. Podobne ako kvasinky pri alkoholovej fermentácii, tak aj baktérie jablčno-mliečnej fermentácie vplývajú na vznikajúce víno mnohými spôsobmi. Okrem konverzie kyseliny jablčnej na kyselinu mliečnu, produkujú tieto baktérie rôzne zlúčeniny, ktoré môžu pozitívne, alebo negatívne ovplyvniť kvalitu vznikajúceho vína (obr. 7). Z množstva fenolových látok prítomných vo víne sú pre metabolizmus mliečnych a octových baktérií najprístupnejšie fenolové kyseliny. Fenolové kyseliny môžu byť transportované do bakteriálnej bunky aktívnym transportom, dekarboxylované na vinyl- deriváty pomocou dekarboxyláz kyseliny hydroxyškoricovej a enzymaticky redukované na etylderiváty [2]. Produktmi tohto metabolizmu sú potom etylfenoly a vinylfenoly, ktoré sú nositeľmi nepríjemných živočíšnych až farmaceutických aróm. Tieto látky sú typické aj pre vína kontaminované kvasinkou Brettanomyces [3]. Oenococcus oeni je prieberčivý mikroorganizmus, ktorý pre svoj rast vyžaduje niektoré aminokyseliny a tiež peptidy s krátkym reťazcom. Oenococcus oeni má transportný systém peptidov a u vybraných kmeňov bola pozorovaná aj proteolytická aktivita (Manca de Nadra et al. 1997, Manca de Nadra et al. 1999, Farias and Manca de Nadra 2000). Metabolizmus niektorých aminokyselín, najmä lyzínu a ornitínu môže viesť k formácii extrémne nepríjemných nitroheterocyklických zlúčenín, ktoré zapríčiňujú myšinu vína [4]. Tieto látky vnímame na koreni jazyka ako nepríjemnú dochuť. Heterofermentatívne baktérie Oenococcus oeni, Leuconostoc mesenteroides a niektoré kmene rodu Lactobacillus sú schopné syntetizovať tri senzoricky dôležité nitroheterocyklické zlúčeniny: 2-acetyltetrahydropyridín (ACTPY), 2-acetyl-1-pyrolín (ACPY) a 2-etyltetrahydropyridín (ETPY) [4]. Heterofermentatívne laktobacily preferujú produkciu ACTPY, Oenococcus oeni najmenej aromatický ETPY, zatiaľ čo homofermentatívne pediokoky produkujú najaromatickejšiu zlúčeninu ACPY. Heterofermentatívne baktérie vykazujú všeobecne najvyššiu schopnosť produkovať nitroheterocykly a myšinový zápach. Práca s kmeňom Lactobacillus hilgardii ukázala, že pre formáciu týchto nitroheterocyklických zlúčenín je nepostrádateľná kombinácia etanolu, fermentovateľných sacharidov (D-fruktóza) a Fe2+ spolu s aminokyselinami L-lyzínom a L-ornitínom [5]. ACTPY sa formoval, ak v médiu chýbali esenciálne aminokyseliny, ale výrazne bol stimulovaný prítomnosťou L-lyzínu. L-ornitín je dôležitý pre tvorbu ACPY. Zásadnou vlastnosťou divých mliečnych baktérií v spojení s metabolizmom dusíkatých látok je produkcia biogénnych amínov. Dekarboxyláciou aminokyseliny histidínu vzniká histamín, ktorý je príčinou mnohých alergií. Podobne z aminokyselín vznikajú tyramín, putrescín a kadaverín, ktoré sa radia medzi mŕtvolné jedy. Metabolizmom inej aminokyseliny – arginínu môžu vo víne vznikať karbamáty. Aminokyseliny sú počas alkoholovej fermentácie rýchlo z média odčerpané kvasinkami. Až po ukončení alkoholového kvasenia, keď kvasinky odumierajú a čiastočne lyzujú, aminokyseliny sa „vracajú“ späť do média a sú k dispozícii baktériám. K produkcii amínov a karbamátov môže teda dochádzať až po skončení jablčno-mliečnej fermentácie. Zá-

sadným krokom, ako predísť tvorbe týchto látok je dôkladná hygiena prevádzky. Limitujúce faktory jablčno-mliečnej fermentácie Priebeh jablčno-mliečnej fermentácie je ovplyvnený rôznymi fyzikálno-chemickými parametrami. Najvýznamnejším inhibítorom jablčno-mliečnej fermentácie je oxid siričitý. Aktívnou formou SO2 je forma molekulová, ktorej koncentrácia súvisí tak s koncentráciou voľného SO2 ako aj s hodnotou pH. So znižujúcim sa pH prostredia sa percento molekulového oxidu siričitého zvyšuje. Baktericídny účinok SO2 teda so znižujúcim sa pH vína rastie. I keď sú koky rezistentnejšie voči SO2 ako laktobacily, koncentrácia 100–150 mg/L celkového SO2 proces jablčno-mliečnej fermentácie úplne potláča. Pri ošetrovaní vína teda treba brať ohľad na pH a citlivo pristupovať k ošetreniu vína oxidom siričitým po alkoholovej fermentácii. Mliečne baktérie sú pomerne náročné na výživu. Na svoj rast a rozmnožovanie potrebujú cukor, ale hlavne dusíkaté látky – aminokyseliny a peptidy. Potrebné množstvo jednotlivých aminokyselín sa pohybuje v rozmedzí 1–5 mg/L média, no vďaka čiastočne autolyzovaným kvasinkám, ktoré vo víne počas jablčno-mliečnej fermentácie ostávajú, víno zväčša obsahuje dostatok utilizovateľného dusíka. Metabolizmom kyseliny jablčnej na kyselinu mliečnu získavajú baktérie iba málo energie. Kyselina jablčná nie je vhodným zdrojom uhlíka pre rast biomasy. Je preto potrebné, aby vo víne bolo minimálne 1–2 g/L monosacharidov a 0,3 g/L kyseliny citrónovej. Na dekarboxyláciu 1 g kyseliny jablčnej v priebehu 10 dní sú potrebné baktérie so sušinou 0,01 g. Ďalšími stimulátormi rastu mliečnej bakteriálnej biomasy sú vitamíny a minerálne látky. Väčšina týchto baktérií vyžaduje riboflavín, kyseliny pantoténovú, listovú a nikotínovú a z minerálnych látok ióny draslíka, sodíka, vápnia a horčíka [1]. Rýchlosť biologickej degradácie kyselín klesá so zvyšujúcim sa obsahom etanolu vo víne. Baktérie sú oveľa citlivejšie na alkoholy ako kvasinky, pričom koky sú citlivejšie ako tyčinkovité baktérie. Pri koncentrácii 7 % obj. alkoholu sa proces brzdí, pri 12 až 15 % obj. sa zastavuje. Dôležitým prvkom pre rozmnožovanie mliečnych baktérií je i redoxný potenciál vína, ktorý počas vyzrievania často klesne pod 300 mV. Mikroaerofilné mliečne baktérie sa v silne redukovanom prostredí množia len „neochotne“, čo jablčno-mliečnu fermentáciu môže výrazne spomaliť. Redoxný potenciál vína však možno veľmi jednoducho zvýšiť stočením vína alebo krátkym okysličením. Optimálna teplota pre rozmnožovanie mliečnych baktérií je 21–27 °C. Ak teplota klesne pod 14 °C, fermentácia sa zastaví. Teploty vyššie ako 25 °C však dávajú šancu ostatným mezo- a termofilným baktériám, ktoré sú zodpovedné za mnohé choroby vína. Účinok pH na mliečne baktérie je rodovo špecifický. Heterofermentatívne tyčinky a koky majú optimum pH v rozmedzí 4,0–6,0, pričom minimálne pH, pri ktorom pracujú je 3,2. Optimálne pH homofermentatívnych tyčiniek je o čosi vyššie – 5,8–7,0 a minimum 4,0. Víno má vo všeobecnosti pH 2,9–3,8, preto sa jablčno-mliečna fermentácia pri kyslejších vínach môže zabrzdiť. Ďalším mikrobiologicky zaujímavým limitujúcim faktorom sú bakteriálne vírusy – bakteriofágy. Pre svoje rozmnožovanie potrebujú hostiteľskú bakteriálnu bunku, ktorú svojim pôsobením usmrtia. Často sa udomácňujú v pôvodných prírodných baktériách a sú schopné napadať aj naočkované baktérie. Aktivita fágov je druhovo špecifická, jeden druh bakteriofága teda napáda len baktérie patriace k rovnakému druhu. Pri pH menej ako 3,2 je šírenie fágov značne limitované. Najnovšie štúdie poukazujú na inhibičný vplyv tanínov a fenolových zlúčenín na jablčno-mliečnu fermentáciu. Rôzne druhy mliečnych baktérií sú v závislosti od svojho enzýmového vybavenia inhibované rôznymi fenolovými látkami. Pre Oenococcus oeni a Lactobacillus hilgardii je inhibičným faktorom kyselina hydroxyškoricová (p-kumarová) [6], ktorú

(7–8/2009)

Obr. 4 – Oenococcus oeni (US Department of Energy‘s Joint Genome Institute)

Obr. 5 – Lactobacillus plantarum (US Department of Energy‘s Joint Genome Institute)

tieto dva druhy nie sú schopné dekarboxylovat a detoxikovať. Na druhej strane katechín a kyslelina galová, ktoré Lactobacillus hilgardii metabolizuje, pôsobia na rast mliečnych baktérií stimulačne. Katechínový metabolizmus slúži ako lapač kyslíka a znižuje redoxný potenciál v médiu. Tento efekt môže podporovať rast bez prítomnosti kyslíka [7]. Čisté kultúry mliečnych baktérií Medzi kvasinkami a mliečnymi baktériami existuje aj ďalšia paralela. Tak ako je pre modernú výrobu vína zaužívané použitie čistej kultúry kvasiniek, tak sa postupne zavádza aj používanie čistých kultúr mliečnych baktérií. Na našom trhu možno nájsť už mnoho preparátov bakteriálnych kmeňov vhodných pre jablčno-mliečne kvasenie. I keď sa ich paleta s ponukou čistých kultúr kvasiniek zatiaľ nedá porovnávať, nájdeme rôzne kmene pre rôzne typy vín. Existujú preparáty, ktoré sú vhodné pre nízke hodnoty pH, pre vína s vysokým obsahom tanínov alebo alkoholu, pracujúce pri rôznej teplote (12 až 20 °C) a s rôznou toleranciou SO2. K dispozícii sú jednotlivé kmene i združené kultúry. Najrozšírenejším druhom mliečnych baktérií, ktorý sa využíva v podobe čistej kultúry je Oenococcus oeni. Ich technologickou nevýhodou je, že sú to striktne heterofermentatívne baktérie. V komerčnej výrobe vína je jablčno-mliečna fermentácia iniciovaná inokuláciou vhodného kmeňa baktérií. Predchádza sa tým rozvoju nežiadúcich baktérií a tiež tvorbe nežiadúcich zápachov. Vína naočkované čistou kultúrou mliečnych baktérií vykazujú nižšiu hladinu prchavých kyselín a predovšetkým nižšie hodnoty biogénnych amínov. Priebeh takto vedenej jablčno-mliečnej fermentácie je v porovnaní so spontánnou fermentáciou oveľa rýchlejší a spoľahlivejší. Správne vedenie jablčno-mliečnej fermentácie umožňuje, popri zvýšení jemnosti vína, redukovať tráv-

339

Obr. 6 – Pediococcus pentosaceus (US Department of Energy‘s Joint Genome Institute)

naté a rastlinné príchute, zvýrazniť jeho odrodový charakter, zabezpečiť väčšiu ovocnosť červených vín a biele vína obohatiť o komplex príjemných aróm pripomínajúcich med a sušené ovocie. Použitá literatúra [1] Malík, F., Minárik, E., 1983.: Liehovaríctvo, droždiarstvo, vinárstvo. Časť: Vinárstvo. Edičné stredisko SVŠT, Bratislava. 115. [2] Swiegers, J. H., Bartowsky, E. J., Henschke, P. A., Pretorius, I. S., 2006.: Yeast and Bacterial Modulation of Wine Aroma and Flavour. The Australian Journal of Grape and Wine Research 11, 139–173. [3] Riberau-Gayon, P. et al., 2000: Handbook of Enology, Vol 1, The Microbiology of Wine and Vinification. John Wiley & Sons, LTD Chichester [4] Costello, P., Lee, T. H. and Henschke, P. A. (2001) Ability of lactic acid bacteria to produce N-heterocycles causing mousy off-flavour in wine. Australian Journal of Grape and Wine Research 7, 160–167. [5] Costello, P. J. and Henschke, P. A. (2002) Mousy off-flavour of wine: Precursors and biosynthesis of the causative N-heterocycles 2-ethyltetrahydropyridine, 2-acetyltetrahydropyridine, and 2-acetyl-1-pyrroline by Lactobacillus hilgardii DSM 20176. Journal of Agricultural Food Chemistry 50, 7079–7087. [6] Campos, F. M., Couto, J. A. and Hogg, T.A. (2003) Influence of phenolic acids on growth and inactivation of Oenococcus oeni and Lactobacillus hilgardii. Journal of Applied Microbiology 94, 167–174. [7] Alberto, M. R., Gomez-Cordoves, C. and Manca de Nadra, M. C. (2004) Metabolism of gallic acid and catechin by Lactobacillus hilgardii from wine. Journal of Agricultural and Food Chemistry 52, 6465– 6469.

Zrání vín: První zjištění výskytu určitých faktorů Ve vinařské a vinohradnické branži je dobře známo, že většina vín určitým časem zrání v láhvi získává. Víno obecně řečeno prochází počas svého kvalitativního vývoje v láhvi „zvonovitou křivkou“. Na začátku není připraveno k pití, a může být dokonce nepříjemné, ale po určitém čase dospívá ke svému vrcholu a zralosti, než zvadne v procesu, který může zahrnovat oxidaci (madeirizaci), srážení fenolických sloučenin a ztrátu aroma a chuti. Většina vinařů má představu o skladovací lhůtě svých vín, a podle toho je prodávají. Bohužel je však tato lhůta velmi těžko přesně předvídatelná. Výzkum umožnil rozpoznat

určitý počet vnitřních faktorů, které mají vliv na stárnutí vína a které mohou rozhodnout o tom, jestli bude stárnutí pozitivní, nebo negativní. Tyto faktory zahrnují obsah fenolů, pH, obsah kovů, obsah rozpustného kyslíku, volného a celkového dioxidu síry (SO2). Vnější faktory jsou zčásti určeny podmínkami skladování vína, např. světlem, a teplotou, ale také typem zátky nebo uzávěru. Mechanismy zrání jsou složité a zahrnují chemické a fyzikální reakce. Předčasné stárnutí bílých vín je problém, který je předmětem určité pozornosti v literatuře. Např. Goode (9) prohlašuje, že ročníky 1995 a 1996 bílých vín z Burgundska zaznamenaly

náhodné oxidační poškození velkého množství lahví, což způsobilo značné znepokojení mezi sběrateli a vinaři. Tato studie se snaží určit důležité faktory působící na stárnutí vín, cestou analýzy různých parametrů a jejich vlivu na rychlost a povahu reakcí neﬂavonoidové sloučeniny (kys. duběnkové) v modelovém roztoku vína. Počáteční výzkum, který je součástí větší studie stárnutí vín, zahrnuje především účinky různých parametrů na ztráty nebo spotřebu kyslíku a SO2 (volného a celkového). Pramen: Revue des Oenologues, č. 131, duben 2009, s. 30–33. (ako)

340

(7–8/2009)

Precizně provedená desková filtrace vám ušetří peníze, čas a hlavně nervy Na základě mnoha mých návštěv mezi vinaři a letitých zkušeností firmy HOBRA – Školník, s. r. o., s deskovou filtrací se ukázalo nezbytné, aby vznikl tento článek. Upozorní vás na nejčastější chyby během filtrace a pomůže vám zvládnout tento proces k vaší naprosté spokojenosti. Vše důležité je podrobně vysvětleno v následujících sedmi bodech. 1) Pořízení a skladování filtračních desek Pokud chceme hovořit o deskové filtraci, musíme vzít v úvahu, kde tento proces začíná a kde končí. Někdo by si mohl mylně myslet, že filtrace začíná založením desek do filtru, což ve skutečnosti není úplně pravda. Konečný výsledek totiž můžete ovlivnit už od samotného zakoupení filtračních desek (dále FD) v prodejně. Ptáte se jak? Odpověď je jednoduchá: a) pokud můžete, kupujte celé balíčky FD v originálním obalu (volně položené desky na polici v obchodě mohou být lehce kontaminovány, nebo zaměněny za jiný druh); b) po zakoupení je nejlepší FD skladovat na suchém, teplotně stabilním, pachově čistém místě mimo dosah hlodavců a ptactva. I originálně zabalená deska částečně pohlcuje vzdušnou vlhkost, popřípadě pachy a nikdy nemůže být 100% sterilní! Navíc při náhlé změně teploty může docházet ke kondenzaci vody v balíčku! c) po odebrání několika desek z balíčku je dobré zbytek uložit do čistého igelitového sáčku a pokud možno také označit, o který druh se jedná (ne všechny desky jsou potištěny a mohlo by dojít k záměně a z ní vzniklým následkům, které se velmi špatně odhalují a projeví se třeba až po nalahvování); d) snažte se FD použít před uplynutím doby spotřeby, která je 36 měsíců od data výroby. Dodržováním těchto základních hygienických požadavků při manipulaci s FD před samotným začátkem si můžete ušetřit řadu problémů. Nejzávažnější z těchto problémů jsou: desky – plesnivé, vlhké a zapáchající, kontaminované hmyzem, trusem a močí hlodavců nebo ptactva, prachem, kvasinkami a jinými mikroorganismy, které se běžně vyskytují v okolí všech vinařských provozů. 2) Založení filtračních desek do filtru Dalším krokem je správné založení desek do filtru. I na tomto kroku záleží, a proto je třeba si jasně určit, jak se mají desky zakládat. Je jednoduché říci, že na tom nic není, ale nutno podotknout, že skutečnost je trošku jiná. Na trhu se pohybuje nespočet různě řešených filtračních zařízení, a proto nelze jen suše konstatovat: „Otočím první desku nápisem HOBRA (či prostě potiskem) k sobě nebo od sebe,“ jak říkával děda, a čekat, že vše bude v pořádku. Je zapotřebí si ujasnit, jak bude víno na vašem konkrétním filtru deskou prostupovat, a zajistit, aby vždy „vtékalo“ do FD z její hrubé strany (lehce zvlněná a vždy bez potisku, viz Obr. 1) a „vytékalo“ z její jemné strany (náznak jemného mřížkování a většinou s natištěným logem firmy, viz Obr. 2). Důležité je založení první desky, protože druhá se umístí obráceně a ostatní se skládají vždy střídavě. Pozor je třeba si dávat hlavně u modelů ne zrovna dobře technicky řešených filtrů, kde první deska nic nefiltruje a vkládá se pouze na zpevnění konstrukce. Samozřejmostí je dobré vycentrování FD při založení a nepoužívání nalomených nebo jinak poškozených desek, aby nedocházelo k nežádoucím průsakům filtrované kapaliny, takzvaným úkapům. Pokud se náhodou stane a některá deska bude založena opačně, nedojde v žádném případě ke snížení kvality filtrace, pouze přefiltrované množství bude nižší. Vysvětlení je jednoduché, vzhledem ke struktuře filtrační desky, u které se zjednodušeně řečeno průtokové kanálky zužu-

jí od hrubé strany k jemné, nemůže při opačném založení docházet k postupnému zadržování nečistot. Ty se logicky nahromadí na povrchu desky, což následně vede k rychlejšímu ucpání.

Obr. 1. – Vstupní strana ﬁltrační desky

Obr. 2. – Výstupní strana ﬁltrační desky

3) Zavodnění filtračních desek a jejich proplach Spolehlivé fungování filtračních desek (FD) zajistí jejich dobré zavodnění a propláchnutí. Tímto nezbytným postupem umožníme celulóze nabobtnat a vytvořit žádanou filtrační strukturu. Zároveň dojde k odplavení drobných částeček celulózy a u většiny FD i křemeliny, které zůstaly jen volně zachyceny v pórech během výroby. Postup: Založené FD jsou jen lehce přitlačeny a pomalým otevíráním vstupního ventilu naplněny vodou. Výstupní ventil filtru by měl být přivřen tak, aby vznikal tlak okolo 0,2 bar (20 kPa). Celý systém necháme běžet 5 minut tak, aby voda pozvolna prosákla do celého objemu i na všechny okraje FD. Větší filtrační přístroje se mohou celé polít vodou. Po ukončení zavodňovací fáze je filtr utažen plnou silou (v průběhu dotahování mohou vyčnívající okraje filtračních desek podélně praskat). Následuje nezbytný proplach, který by měl trvat zhruba 10 až 15 minut ve směru filtrace a se stejným výkonem (l/m2/h) jako následující výkonná filtrace. Proplachování lze urychlit použitím teplé vody. Vždy by mělo trvat tak dlouho, dokud filtrem nebude protékat čirá voda bez příchuti a bez zápachu. 4) Sterilizace filtračních desek Sterilizace filtrační technologie a FD se provádí ve směru filtrace a může být provedena zároveň s proplachem. Provádí se na „mikrobiologicky účinných“ druzích filtračních desek, protože u ostatních „hrubších druhů“ nemá větší význam. Velmi opatrní by měli být především ti vinaři, kteří používají starší filtry s těžce přístupnými dutinami v čelech, kde velmi často bývá ohnisko reinfekce vína přímo po provedení sterilní filtrace! Rád bych také zdůraznil, že veškeré cesty, kterými je víno vedeno za filtrem, musí být sterilizovány a hlídány stejně pečlivě jako samotný filtr, protože právě zde se v praxi vyskytuje nejvíc problémů, zvláště u drobných výrobců. a) Sterilizace horkou vodou: Nejjistější je provádět sterilizaci vodou o teplotě 85–90 ˚C, kterou je filtr napouštěn tak dlouho, dokud nebude dosažena žádaná teplota u všech

(7–8/2009)

ventilů a kohoutů na výstupní straně filtru. Aby byla sterilizace skutečně účinná, musí být tato teplota udržena po dvacet minut. Následuje samovolné ochlazení nebo proplach (pokud možno sterilní) studenou vodou. Během procesu by měl být filtr přitažen jen lehce, a to v případě nových i již používaných desek. b) Sterilizace horkou párou: Při tomto druhu sterilizace je nutné použít nasycenou páru o tlaku 0,6 bar (60 kPa) a teplotě do 112 °C. Filtr by se měl napouštět horkou parou do té doby, dokud nebude dosažena sterilizační teplota na všech ventilech a kohoutech na výstupní straně filtru po dobu dvaceti minut. Před sterilizací párou musí být desky dostatečně zavodněny! 5) Mechanismus filtrace Filtrační deska (FD) je v podstatě trojrozměrný hloubkový filtr, tvořený adsorbenty s velkým vnitřním povrchem. Je možné si ji představit jako spleť různě dlouhých a širokých komůrek a kanálků uvnitř desky, v nichž se zachytí nečistoty. Na rozdíl od sítové filtrace se u hloubkové filtrační desky díky přítomnosti adsorbentu mnohonásobně zvětší celková filtrační plocha, a tudíž se zvýší množství přefiltrovaného roztoku. Proces filtrace přes FD je závislý na spolupůsobení tří rozdílných filtračních mechanismů. Při běžné filtraci se vzhledem k širokému rozptylu velikosti částic žádný ze tří filtračních mechanismů nevyskytuje izolovaně, nýbrž dochází vždy k více či méně velkému překrývání, což je nakonec pro výsledek rozhodující. 1. Mechanická filtrace – je přímá filtrace cizorodých látek přes propustnou vrstvu. Všechny částice větší než otvory filtrační desky jsou zachycovány mechanicky na povrchu desky. Tento mechanismus se využívá hlavně u hrubých filtrací. 2. Elektrostatická adsorpce – jedná se o slabé molekulární interakce, tzv. Van der Waalsovy síly, které vznikají mezi částicemi roztoků a materiálem filtrační desky při proudění filtrované kapaliny. Tím je zajištěno, že uvnitř filtrační desky v komůrkách a kanálcích jsou zachyceny i částice menší, než je velikost jejich pórů. Při změně průtoku nebo zastavení filtrace dochází ke snížení těchto sil a částice, které byly pevně vázány na stěny pórů, se začnou postupně uvolňovat a vznášet volně v kapalině. Při následném prudkém spuštění filtrace logicky může dojít k jejich částečnému zachycení v proudu kapaliny a průchodu za filtrační desku do produktu. 3. Elektrokinetická adsorpce – je založena na existenci tzv. Zeta-potenciálu a uplatňuje se u desek mikrobiologicky účinných (typ „ST“). Výborných účinků vůči záporně nabitým částečkám nečistot, mikroorganismů a virů roztroušených ve filtrované kapalině je dosaženo změnou přirozeného negativního elektrokinetického náboje filtrační desky na pozitivní náboj – tzv. Zeta-potenciál. Toho je dosaženo speciální úpravou zdravotně nezávadnými aditivy.

341

Vlivem této záměrné úpravy dochází k zachycování částeček až desetinásobně menších, než je velikost pórů filtrační desky, a podstatně se tak zvýší množství zachycených mikroorganismů i s jejich zárodky. Nejedná se tedy o žádnou nechtěnou skoro „nadpřirozenou“ sílu, která udělá z vína vodu, ale o zdatného pomocníka v boji za vyšší stabilitu vín. To je nespornou výhodou FD oproti např. křemelinové filtraci, kde je pro mikrobiologický účinek třeba použít velmi jemnou křemelinu, která víno mechanicky zatěžuje podstatně víc než FD. Ty mají jasně danou strukturu a rozložení pórů díky celulózovému základu. Další výhodou filtrační desky je to, že křemelina v ní obsažená je pevně zafixována, a nemůže tudíž docházet k jejímu „prášení“ do filtrátu, popřípadě do okolí, při manipulaci. 6) Pravidla filtrace vám pomohou bezpečně a ekonomicky proces zvládat. a) Volba správného druhu filtrační desky (FD) vzhledem k čistotě vína a dodržování posloupnosti prováděných filtrací: Filtrace bílého vína – po odkalení a vyčiření následuje hrubá předfiltrace deskami HOBRAFILT typ S 40 N nebo S 30 N. Pokud budete ještě dočiřovat nebo vymražovat, měla by následovat jemná leštící filtrace deskami S 15 N nebo S 10 N. Poslední sterilní filtrace těsně před lahvováním by měla být kombinace desek ST 5 N a následné membránové filtrace svíčkou CANDEFILT – HMV (případně HMVS nebo HMVP) o velikosti pórů 0,45 µm. Tyto filtrace je nejlépe provádět společně nebo co nejdříve (max. do týdne) po sobě a těsně před plněním do lahví. Pokud máte zkušenost, že u vín s vysokým zbytkovým cukrem se vám nepodařilo zajistit stabilitu tímto běžně fungujícím způsobem, můžete použít desku ST 3 N a opět membránovou filtrační svíčku CANDEFILT – HMV (0,2 µm). Musím však dodat, že tuto variantu bych doporučil jen v krajních případech, vzhledem ke značné „ostrosti“ tohoto postupu a pravděpodobné nutnosti nechat víno v láhvi před distribucí déle uležet. Filtrace červeného vína – celý postup je šetrnější vzhledem k barevnosti a vyšší hustotě červených vín. Po odkalení, odbourání kyselin a vyčiření následuje hrubá předfiltrace deskami HOBRAFILT typ S 60 N nebo S 40 N, při následném dočiření, příp. vymražení. Pak by měla následovat jemná leštící filtrace deskami S 20 N. Poslední „sterilní“ filtraci před lahvováním potom provedeme přes desku ST 7 N a membránovou filtrační svíčku CANDEFILT – HMV (případně HMVS nebo HMVP) o velikosti pórů 0,65 µm. Popsané postupy jsou dlouhodobě vyzkoušeny a přinášejí výborné výsledky. Záleží však na zkušenostech každého vinaře, jak a kdy je bude aplikovat, popřípadě upravovat pro své potřeby. Nejčastější chybou bývá přehnaná snaha ušetřit za každou cenu a víno filtrovat jen jednou, „sterilně“ před plněním. V takových případech většinou dochází k porušování všech zásad správné filtrace. Víno sice vypadá na pohled čisté, ale vzhledem k vysokým obsahům koloidů, slizovitých látek, pektinů, mikroorganismů aj. protéká přes mikrobiologicky účinné desky velice špatně. Ty potom musí být velmi často měněny, což je časově i finančně náročné. Zároveň dochází ke zvyšování filtračních tlaků ve snaze alespoň něco přefiltrovat, a tím pádem k přetížení kapacity desky, která samozřejmě není schopna vydržet takto nevhodné zacházení. Nemluvím o obrovském náporu mikroorganismů, které se mohou „nerušeně“ množit po celou dobu výroby. Sám vinař si potom musí spočítat, kolik ušetří času a peněz při vynechání předfiltrace, v porovnání s výsledky v podobě rozkvašených vín v lahvi a ztráty důvěry u zákazníků, o jejichž spokojenost jde především. b) Dodržování doporučených tlaků: V zásadě můžeme filtrační desky rozdělit do tří hlavních skupin podle toho, na jaký druh filtrace jsou určeny. Hrubé předfiltrační, jemné čisticí – lešticí a mikrobiologicky účinné (ST). Tomu také odpovídají maximální doporučené tlakové rozdíly a průtočná množství (viz tabulku č. 1). Nutno podotknout, že průtočná množství jsou orientační a úzce souvisí se stavem vína a dodržením již zmíněných filtračních postupů.

342

(7–8/2009)

Stupeň čištění

Úkol odstranit

Filtrační deska – druh

Nominální zádržnost

Množství l/m2/ hod.

Max. rozdíl tlaků

Předﬁltrace čisticí

hrubé kaly

S 60 N S 40 N S 30 N

6 µm 5 µm 4 µm

1000

3 bary

Čisticí/čiřicí ﬁltrace

kvasinky, jemné kaly

S 20 N S 15 N

3 µm 2 µm

800

2 bary

Jemná lešticí ﬁltrace

kvasinky, bakterie

S 10 N

0,8 µm

500

2 bary

Zárodky redukující ﬁltrace

redukce zárodků kvasinek a bakST 7 N terií

0,4 µm

350–400

1,2 baru

Mikrobiologicky účinná ﬁltrace

mikroorganismy + ochrana membránové svíčky

0,3 µm 0,2 µm

300

1,2 baru

ST 5 N ST 3 N

Tabulka 1 – použití filtračních desek c) Udržování stálého průtoku bez náhlých změn a přerušení: V tomto případě mluvíme o co nejplynulejším průběhu každé filtrace od jejího počátku až do konce. To znamená postupné zvyšování tlaku při každém spuštění – regulujeme otáčkami čerpadla, vstupní (regulační) klapkou nebo ventilem na filtračním zařízení. Důležité je dále zachovat zpočátku nastavený tlak (průtok) po celou dobu filtrace. Při součinnosti filtru s plnicí linkou zajistit zpětné vedení filtrátu nebo řízení čerpadla frekvenčním měničem, aby nedocházelo k tlakovým rázům při náhlém přerušení a opětovném spuštěním čerpadla, podle toho, jak se mění hladina v plnicím bubnu. Důsledkem tlakového rázu může být deformace struktury pórů ve filtrační desce a kontaminace filtrátu (viz Obr. 3). Zároveň také nedopustit přisávání vzduchu před čerpadlem. Drobné bublinky naruší poměry sil působících ve filtrační desce podobně jako zastavení a znovuspuštění čerpadla.

Obr. 3. Tlakové rázy mohou poškodit strukturu pórů ve filtrační desce Pokud jsme donuceni okolnostmi kteroukoliv z uvedených zásad porušit, je důležité „zasaženou“ část filtrátu odchytit a znovu přefiltrovat, aby nedošlo k reinfekci. V praxi to znamená, že po každé změně během filtrace bychom měli odchytit prvních několik litrů vína, dokud se znovu neustálí poměry sil ve FD, a toto víno znovu přefiltrovat. V uzavřených systémech je nejvhodnější zpětné vedení kapaliny do původní nádoby nebo před samotný filtr v kruhovém oběhu. 6) Regenerace filtračních desek Regenerace nebo, chcete-li, zpětný proplach, je způsob, jak prodloužit životnost desky a zvýšit tak celkové přefiltrované množství. Během filtrace je v desce zadrženo velké množství látek, ze kterých je značná část dobře rozpustná ve vodě. Těchto vlastností je možné využít v náš

prospěch během procesu regenerace, kdy dochází k uvolnění nečistot z vnitřního i vnějšího povrchu FD. Nutností je přistoupit k tomuto kroku ještě před absolutním naplněním zadržovací kapacity desky, tj. před zvýšením tlaku na maximální hodnotu pro používanou desku. Proces regenerace je následovný: a) Filtr lehce povolíme a proplachujeme proti směru filtrace 10 minut studenou vodou, čímž posuneme hodnotu pH za neutrální bod a adsorpční vazby se prolomí. Tím dojde k uvolnění převážně hrubých nečistot. Vodu nikdy nerecirkulujeme! b) Následuje protisměrný proplach vodou teplou cca 40–50 ˚C po dobu 15 minut. Tak rozpustíme jemné krystalky vinných kyselin, bílkoviny a snížíme viskozitu koloidů. Během této fáze nesmí teplota vody překročit 50 ˚C, jinak dojde ke koagulaci (shluknutí) nečistot a ucpání filtru! c) Pokud chcete vymýt i červená barviva, je potřeba zvýšit teplotu na 80 ˚C a udržet ji cca 10 minut. Tímto způsobem regenerované desky mohou být použity i pro filtraci růžových vín. d) Zchlazení celé filtrační soustavy na původní teplotu studenou vodou, již ve směru filtrace, a opětovné stažení. Ideálních výsledků je dosaženo v případě, že se zpětný proplach provádí za dostatečného zpětného tlaku (min. 0,5 bar, max. podle doporučeného max. tlakového rozdílu při filtraci). Ke zpětnému proplachu a regeneraci se vždy používá čistá pitná voda bez jakýchkoliv nečistot. Z našich zkušeností a testů vyplývá, že správně prováděná regenerace zpětným proplachem může zvýšit celkovou filtrační kapacitu filtračních desek a výrazně tak snížit celkovou nákladovost filtrace. U „sterilní“ (ST) řady filtračních desek HOBRAFILT bych doporučoval regenerovat jen v krajních případech vzhledem ke zvýšenému riziku kontaminace produktu a nutné nové, časově náročné sterilizaci. 7) Ukončení filtrace Na konci filtrace se produkt zbývající ve filtru vytlačí vodou. I zde se musí dávat pozor na to, aby výměna produktu proběhla bez tlakových rázů. Výměnou tekutiny může dojít ke změně pH roztoku a tím k přerušení adsorpčních vazeb. To může vést k uvolnění některých částeček do filtrátu. Jinou možností je vyprázdnění filtru výpustnými kohouty a uchování obsahu filtru pro další filtraci. Následuje vyjmutí filtračních desek a důkladné omytí filtračního aparátu, nejlépe tlakovou vodou s příměsí dezinfekce. Tím se sníží pracnost přípravy filtru k dalšímu použití. Není zas tak známé, že filtrační desky HOBRAFILT jsou díky svému vysokému obsahu celulózy plně biologicky odbouratelné, a proto se dají bez problémů kompostovat stejně tak jako matoliny a třapiny. Kompostování se nedoporučuje jen u desek použitých na odstranění železitých a jiných nebezpečných kalů. Pokud máte zájem o další informace o výrobcích a službách společnosti HOBRA – Školník, s. r. o., podívejte se na www.hobra.cz. Pro vaše případné dotazy jsem navíc osobně plně k dispozici na telefonním čísle +420 733 530 205 nebo na e-mailu sopouch.martin@hobra.cz. Ing. Martin Sopouch, HOBRA – Školník, s. r. o., Broumov Informace uvedené v tomto článku vycházejí z dlouholetých zkušeností a znalostí s vývojem, výrobou a užíváním filtračních desek HOBRAFILT společnosti HOBRA – Školník, s. r. o. Veškerá uvedená data jsou uváděna s nejlepším úmyslem usnadnit zákazníkům a uživatelům filtračních desek práci s výrobky společnosti. Tyto informace ale nemohou být zaručeny pro všechny rozličné aplikace užití filtračních desek. Společnost HOBRA – Školník, s. r. o., také nemůže garantovat výše uvedené v případě špatného zacházení s výrobky nebo v případě špatného stavu zařízení a výrobků. Nesprávné použití výrobku povede ke ztrátě veškerých záruk.

(7–8/2009)

343

Marketingové výzkumy jsou velmi významné pro vinohradníky a vinaře

Znak Značka (Brand) Průměrná cena Oblast původu Medaile Země původu Velikost láhve Obsah alkoholu Materiál uzávěru láhve Organická produkce Materiál kapsle Styl etikety Tvar láhve Barva láhve Barva etikety Tvar etikety

Důležitost 100 80 77 72 65 31 29 22 17 16 9 7 5 2 0

Tabulka 1: Hodnocení jednotlivých znaků z pohledu australských spotřebitelů podle LOCKSHIN aj. (2007)

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

Velká Británie

Itálie

Německo

Francie

Průzkumy metodou „Best-Worst“ jsou velmi jednoduché pro spotřebitele. Umožňují hodnocení celé řady jednotlivých parametrů a dotazovaný vybere ten Možnost ochutnání 2,60 1,37 1,58 1,41 2,04 1,89 2,23 nejvhodnější „best“ a ten vína před nejméně vhodný „worst“. nákupem Do tabulky 2 jsem zceNa základě 1,25 0,03 0,81 0,49 1,53 0,34 0,89 la záměrně vybral země doporučení s různým klasiﬁkačním Odrůda révy 0,91 1,43 0,55 0,70 0,54 0,41 -0,13 systémem zatřiďování vín. vinné Původ vína 0,62 1,02 0,74 1,54 0,85 0,76 0,47 Výsledky ukazují, že velMedaile 0,48 -0,29 -1,48 0,46 -0,59 -0,22 -0,45 ký důraz na odrůdu je kladen především v Rakousku, Informace na -0,27 0,19 -0,79 -0,89 0,27 0,43 0,43 zadní etiketě méně však už v Německu. Naopak největší důraz na Tabulka 2: Výsledky marketingových výzkumů v jednotlivých původ je kladen tradičně ve Francii, méně však již v Itázemích podle LOCKSHIN aj. (2008) lii. V Rakousku je však klana obsah alkoholu. Výsledky takového průzkuden velký důraz na odrůdu i původ vína, což mu mají okamžité využití v ošetřování révy ve mohou naši jižní sousedé dobře využívat v průvinici i v technologii zpracování hroznů. niku obou klasiﬁkačních systémů vín. Podobné Pro zajímavost a porovnání uvádím tabulku výsledky budou zajímat jistě i vinaře v podmín1, v níž jsou výsledky marketingového průzkukách České republiky. mu v australských podmínkách, kde zcela jasMéně významné se ukazují informace poně dominuje značka a cena. Naopak otázky výskytované na zadní etiketě, jejichž význam viběru láhve a etikety hrají v rozhodování malý naři výrazně přeceňují. Mezi spotřebiteli je závýznam. jem především o skutečnou věrohodnost a pravZajímavé je rovněž sledovat preference zádivost informací popisujících chuťové a aromakazníků v jednotlivých zemích, které se výtické vlastnosti vína. Jestliže atributy popisorazně odlišují. K marketingovým výzkumům vané na láhvi nenajdou ve víně, může to vést se velmi často využívá metody „Best-Worst“. k nezájmu o dané víno anebo i výrobce. Tuto Brazílie

V mnoha marketingových průzkumech se objevují tyto atributy, které se zdají být významné z pohledu výběru vína spotřebitelem: značka (výrobce), země původu, oblast původu, odrůda, možnost ochutnání vína před jeho nákupem, cena, obsah alkoholu, styl etikety, barva etikety, uzávěr, ocenění a medaile. Některé z těchto parametrů jsou tradiční. Jiné jako například obsah alkoholu nebo výběr uzávěru láhve získávají stále více na významu. Rovněž pro vinaře v České republice by mohlo být zajímavé zjistit od svých zákazníků názory

Rakousko

Hlavním cílem marketingových výzkumů u spotřebitelů je zjistit a pochopit, jaká hlediska jednotlivých výrobků využívají spotřebitelé při jejich nákupu. Takto získané informace jsou velmi důležité, protože napomáhají výrobcům vytvářet marketingovou strategii jejich podniku.

Austrálie

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

290Kþ ,301 (vč. (vã.9% 5%DPH) DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pﬁeklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

344

(7–8/2009)

skutečnost prokazují některé další marketingové studie, kde je naopak popisu na zadní etiketě přikládán velký význam. Každý výrobce by se proto měl snažit o co nejpřesnější informace o daném víně. LANDON a SMITH (1997) uvádějí, že jestliže nemá spotřebitel dostatek potřebných informací, musí se spoléhat buď pouze na pověst a dobré jméno ﬁrmy, jež jsou založené na minulé kvalitě jejích výrobků, nebo se orientovat podle takových indikátorů a vlastností, které spotřebiteli umožní, aby si ﬁrmy do různých kvalitativních skupin sám rozdělil. Pro vinařství České republiky jsou charakteristická kvalitní vína bílá a pro zajištění jejich výroby v budoucnosti bude třeba usilovat o změnu v myšlení většiny vinohradníků a vinařů. Má-li být tradice výroby typických čes-

Ilustrační foto R. Stávek

kých a moravských bílých vín udržena, představuje jedinou možnou cestu dalšího rozvoje a vzestupu vinohradnictví a vinařství v České republice zásadní změna v našem chápání pojmu kvalita. Červená vína je třeba produkovat především na základě poptávky spotřebitelů a tím umožnit, aby byla dobře realizovatelná na trhu. Potřeba zásadních a výrazných změn v našem přístupu k marketingu a kvalitě vín je vyvolána skutečností, že sektor výroby vín prochází v průběhu několika posledních desetiletí obdobím velmi výrazných a dynamických změn. HOJ a PRETORIUS (2004) považují za hlavní příčinu těchto změn dramatický pokles ve spotřebě vína, k němuž došlo v tradičních vinařských zemích Evropy, na straně jedné a trvalý nárůst produkce vín v mimoevropských vinařských regionech, což má za následek vznik výrazné nerovnováhy mezi výrobou a spotřebou vína. V oblasti marketingu vína je třeba plnit dva základní úkoly: 1) je třeba stimulovat současné konzumenty vína k tomu, aby svoji stávající spotřebu vína udrželi, nebo dokonce zvýšili, a 2) je nutno usilovat o získávání nových a nových konzumentů vína a snažit se o nalezení především mezi konzumenty piva a lihovin. Velmi významné může být v tomto směru také zdůvod-

nění zdravotní prospěšnosti rozumné konzumace vína. Velký význam pro kvalitu našeho vinohradnictví a vinařství má vzdělávání výrobců i spotřebitelů. Vzdělávání, informovanost a poučený spotřebitel jsou základem marketingu v každé vyspělé vinařské zemi. Spotřebitel, který je informovaný a ví, jaké víno požaduje, je skutečně koupí. Neinformovaný zákazník většinou koupí víno nejlevnější, které je v našich podmínkách převážně z dovozu. Podobná situace se týká i výzkumu. Právě vinohradnický a vinařský výzkum může výrazně napomoci zlepšení odbytu českých a moravských vín. Použitá literatura: HOJ, P. B., PRETORIUS, I. S., 2004: Growing markets and delivering beneﬁt to wine producers and consumers and consumers through research and innovation-a perspective and examples from Australia. Wine Industry Journal 19, 51–57. LANDON, S., SMITH, C. E., 1997: The use of quality and reputation indicators by consumers: the case of Bordeaux wine. Journal of Consumer Policy 20. 289–323. LOCKSHIN, L., MUELLER, S., LOUVIERE, J., HACKMANN, D., GILLISPIE, S., 2007: What is important in choosing a wine? WMB August 2007. LOCKSHIN, L., COHEN, E., GOODMAN, S., 2008: Overcoming measurements errors: segmenting wine consumers across 11 contries. www.winepreferences.com

Jak ovlivní celosvětová finanční krize trh s vínem? Ms Debra-Jayne Kimlin, B.WineMktg

Současná celosvětová finanční krize drtivě dopadá na mnohá odvětví, víno nevyjímaje. Je možné očekávat, že nejméně po dobu následujících několika let bude trh s vínem prožívat sérii dalších poklesů, neboť zákazníci budou toky svých finančních rezerv zaměřovat jiným směrem. Týká se ale tento temný scénář všech výrobců?

Obecně vzato, určitě se bude týkat těch nejdražších vín na trhu. Nejen vína luxusní, ale dokonce i některá vína z vyšší a střední cenové kategorie budou mít problém s odbytem. Všimněme si případu šampaňského. Francouzi si zoufají, protože prodej šampaňského ve Velké Británii se letos propadnul o více než třetinu. Může být důvodem to, že nikdo nemá co slavit, nebo je to jednoduše tím, že zákazníci se spokojí s levnějšími bublinkami?

Chování zákazníků v ekonomicky nejistých obdobích je poměrně nevypočitatelné, nicméně platí obecné pravidlo, které říká, že při poklesu trhu lidé volí spíše levnější varianty zboží, než aby si některá potěšení odepřeli docela. Krize, tak jak ji pocítili francouzští výrobci šampaňského, tedy může vytvářet i vhodné příležitosti pro výrobce, kteří nabízejí levnější bublinkové alternativy. A tak dříve, než zareagují výrobci Prosecca a Cavy a nahrnou své skladové zásoby na regály britských obchodů, měli by své ostrovní kontakty oprášit čeští výrobci sektu a snažit vyplnit mezeru na tamním trhu. Prémiové značky všech typů vín budou ekonomickou krizí zasaženy nejsilněji, neboť zá-

kazníci budou vyhledávat především levné a středně drahé značky, které budou lépe odpovídat jejich rozpočtu. Vezměme si opět Francii jako příklad – francouzské ministerstvo zemědělství uvádí, že vývoz vína ze země meziročně klesnul o 15 % co do objemu a o téměř 30 % z hlediska ceny v porovnání s první třetinou loňského roku. To zkrátka znamená, že Francie prodává méně luxusního vína. Ale pro ty, kdo si takováto vína rádi vychutnávají, to zase tak špatná zpráva není. Během posledních desetiletí byl totiž kladen zvýšený důraz na produkci vín, která budou okamžitě připravena k pití, a obchodníci vybízeli své zákazníky, aby se nebáli otevírat ani ta nejluxusnější vína až několik let před tím, než by se to za

(7–8/2009)

normálních okolností zdálo vhodné. Pokud takováto vína zůstanou ve sklepích, spíš než aby z jejich cen obchodníci razantně slevili, budeme mít za pár let opět možnost pít vynikající a navíc správně láhvově zralá vína. Ve chvíli, kdy ekonomika obnoví svůj růst (pokud ovšem výrobce mezitím nezkrachuje), vrátí se těmto prémiovým vínům opět jejich prémiové ceny. Což je naprosto v pořádku v případě, že jsou vína vyrobena tak, aby jim jejich struktura toto zrání umožnila. To však není případ mnoha českých vín – ta jsou většinou nejlepší k okamžitému vypití, nebo alespoň jako mladá. Pro řadu zdejších výrobců tedy hromadění zásob není dobrou volbou. Propad trhu však nepocítily jen země, které vyvážejí nejvíc. Podle posledních zpráv díky světové krizi například poklesl i vývoz bulharského vína do Ruska, a to o 30–40 %. Bulhaři tak dnes hledají nové trhy a do svého hledáčku zaměřili Irsko. A kdo ne? Tak jako v případě všech alkoholických nápojů je i v případě vína jedním z průvodních jevů to, že lidé omezují návštěvy restaurací, vináren a barů a drží se spíše doma se svými přáteli a příbuznými. To znamená, že společnosti, které se zaměřily na vína do gastronomie, by měly rychle přehodnotit, zda právě teď není vhodná chvíle na dočasnou změnu maloobchodních prodejních kanálů. Krize se však netýká jen vinařství Starého světa. Z pohledu jižní polokoule si krize vybírá svou daň hlavně v rámci exportních trhů australského vinného průmyslu. Nedávná zpráva australské vlády týkající se vývozu vína (Wine Export Approval Report) naznačuje, že exportní trhy raději nakupují levnější sudová vína než

dražší vína lahvovaná. Vývoz sudových vín tak vzrostl na 70 milionů litrů, zatímco vývoz lahvovaných vín klesl na 76 milionů litrů. V tomto případě však nelze říci, že se jedná čistě o změnu v rámci jednoho trhu. Austrálie totiž již delší dobu dobývá trhy v Indii a Číně a právě nárůst odbytu tímto směrem je jedním z důvodů, proč export australských sudových vín takovýmto způsobem vzrostl. Objevily se tak dokonce zprávy, že světová obchodní krize urychlila růst vývozu do Číny. Světová ﬁnanční krize však není jediným prvkem ve hře. Poptávka po lahvovaných vínech ve Velké Británii se například snížila i díky silnému australskému dolaru a zvýšení daně z alkoholu, stejně jako díky poklesu ekonomiky v zemi. Tesco, které prodává 25 % veškerého vína na britském trhu, zmrazilo ceny všem svým dodavatelům a dožaduje se navýšení své marže. Dodavatelé, kteří tento nátlak odmítnou, jsou vyřazeni z prodeje. To nedávno pocítili například i dva větší dodavatelé – Foster’s Group a Constellation Brands. Od dob pádu komunismu zažívá vinařství v České republice jakousi renesanci, která přirozeně vedla k celkovému zvýšení kvality zdejších vín. Stejně jako domácí spotřeba, roste pomalu i mezinárodní povědomí o českých vínech. Někteří zdejší výrobci vín úspěšně vyvážejí svá vína za hranice. Nicméně na domácí půdě, kde celková spotřeba národa vysoko převyšuje úhrnnou domácí produkci, logicky doplňují vzniklé rozdíly dovozci – a to zejména španělských vín. Ve své nedávné zprávě tak Euromonitor International odhaduje, že se v České republice v roce 2009 prodá 250 milionů litrů vína.

345

Odstraněním dovozních kvót na víno došlo ke snížení maloobchodní ceny dovážených vín – zde se ceny propadly o zhruba 30 %. Tato vína tak dnes mohou být levnější než některá vína domácí a navíc na domácí segment útočí příhodným poměrem kvality a ceny. Dovážená vína tedy mohou z nárůstu domácí spotřeby jen získat, a to nejen proto, že došlo ke zrušení dovozních tarifů, což tato vína staví do výhodnější pozice z hlediska konkurenceschopnosti, ale také vzhledem k omezené kapacitě domácí produkce. Nařízení EU omezující další výsadbu tak spoutalo ruce výrobcům vína v České republice natolik, že ti se dnes nemohou ani pokusit pokrýt tuzemskou poptávku. Tohle všechno ve výsledku znamená, že naši vinaři mají na domácím trhu silnou konkurenci a výkupní ceny hroznů klesají, což jim přidělává další starosti. V takto ekonomicky náročné době by bylo logické snižování výroby, nicméně právě ti výrobci, jejichž podniky si udrží růst i za ekonomicky nepříznivých podmínek, vyjdou z krize o to více posíleni. Vtipné je na tom i poučení z podobných ﬁnančních krizí v minulosti – historie totiž naznačuje, že větší podniky (vzhledem k pomalejším reakcím a vyšším nákladům) budou v takovýchto dobách spíše snižovat výrobu a stavy, čímž ulehčí malým rybám boj o jejich teritorium. Právě teď je tedy ta nejméně vhodná doba na to, opomínat marketing a propagaci značky. A to se týká i těch nejmenších podniků. Čím dříve se malí vinaři soustřední na růst svých obchodů, tím lépe se jim bude dařit ve chvíli, kdy se ekonomika vrátí do normálu. Podle originálu přeložil Ondřej Kopička

Kdo vyjde vítězně z krize? Analýza paní Debry Kimlin, která se snaží odhalit, jaké výhody může současná ekonomická situace přinést našim vinařům, dobře využívá světových souvislostí k poukázání na marketingové rezervy tuzemských vinařství. Bohužel, v několika případech se jedná spíše o přání, jak by to být mohlo, než o reﬂexi toho, jak krize skutečně funguje. Rozporů je několik: 1. Luxusní vína jsou zde poměrně vágně pojatá kategorie. Šampaňské jako celek není dobrý příklad – nejsou všechna šampaňská luxusní a cenové skoky jsou i v rámci jednoho segmentu vysoké. Navíc, pokud od uváděného propadu odečteme níže zmiňované faktory, jako je libra ztrácející svou sílu, horšící se ekonomická situace samotné Británie a fakt, že ostrovní země je jedním z největších dovozců šampaňského, může se takováto změna na trhu jevit dramatičtěji, než jaká ve skutečnosti je. 2. Možnost, že by tuzemské bublinky nějak výrazně expandovaly na britském trhu, je sice lákavá, ale z hlediska pozvednutí našeho vinař-

ství žádný velký efekt mít nebude. 3. Není tak úplně pravda, že by krize postihovala velké podniky spíše než malé. Krize bude vždy dvojsečná – jejím rubem je silný dopad na malé a střední podniky, lícem pak posílení silných hráčů na trhu, kteří ve výsledku využijí právě pádu menších podniků a převezmou jejich klientelu. Velké firmy nepotápí nedostatek pružnosti, nýbrž jim naopak pomáhá dostatek finančních rezerv a větší možnost přesunu aktiv. Stejně uvažuje i předseda vlády Fišer ve svém nedávném projevu na konferenci Eurochambres: „Krize na malé a střední firmy dopadá daleko tvrději než na ty velké, protože jsou daleko silněji ohroženy druhotnou platební neschopností a zdražením a snížením dostupnosti úvěrů.“ Jinými slovy – chudí často vyjdou z kri-

ze ještě chudší a bohatí budou ještě bohatší. Takováto ekonomická stratiﬁkace naopak napomůže prodeji toho nejluxusnějšího zboží. 4. Jedním z průvodních jevů postupně rostoucího vzdělání širších mas v oblasti vína a gastronomie je i větší samostatnost současných spotřebitelů. Ta s sebou nese odklon od průměrnosti v nabídce, odklon od středního proudu a upevňuje hodnoty takových značek, které jsou výjimečné svým přístupem nebo speciální nabídkou. Z marketingového hlediska tak nehledě na krizi mají dnes v porovnání s minulostí daleko větší šanci na úspěch vyhraněná vinařství, nabízející originální a něčím speciﬁcká vína. Ondra Kopička Vinograf.cz

346

(7–8/2009)

Inzerce

Informace o jednáních Dozorčí rady a Rady Vinařského fondu Dne 20. 4. proběhlo v Brně ustavující zasedání Dozorčí rady Vinařského fondu. Dozorčí rada zvolila za svého předsedu hejtmana Jihomoravského kraje Mgr. Michala Haška, místopředsedou byl pak zvolen předseda zemědělského výboru PSP Ing. Jiří Papež. Dozorčí rada schválila výroční zprávu a účetní závěrku Fondu za rok 2008 – tyto jsou zveřejněny na webových stránkách Fondu. Dále byl schválen rozpočet Fondu na rok 2009 předložený Radou Fondu s doporučením Radě Fondu navýšit kapitolu podpory v retailu. Dne 21. 4. pak proběhlo letos již čtvrté zasedání Rady Fondu. Rada se zabývala otázkou výběru odvodů za víno a rozhodla o dalším projednání této problematiky v rámci samostatného bodu na příštím jednání. Dále Rada projednala podklady k výběrovému řízení na komunikační agenturu Fondu. Rada se zabývala i rozpočtem Fondu na rok 2009 a rozhodla o jeho navýšení z původně schválené částky 75 milionů korun na maximální možnou částku, kterou umožňuje notiﬁkace Fondu Komisí EU, tj. 84 milionů korun. Jednotlivé položky rozpočtu jsou tedy tvořeny následovně: Výše v Kč 12 000 000 7 500 000 1 500 000 5 000 000 8 000 000 8 000 000 6 000 000 13 000 000 3 100 000 2 050 000 11 850 000 5 000 000 1 000 000 84 000 000

Kapitola rozpočtu Projekty realizované ve vinařských regionech Podpora volného pokračování ﬁlmu Bobule Média, PR HORECA, vinotéky, výstavy v ČR, prop. akce SVATOMARTINSKE Projekt propagace růžových vín Podpora exportu Projekty dle vyhlášky a další Servisní organizace NVC, SV Průzkum trhu Retail Provozní výdaje Rezerva Schválená výše rozpočtu na rok 2009

Jedním z hlavních bodů programu bylo projednání Podmínek pro poskytnutí podpory Vinařským fondem pro termín podávání žádostí 1. 7.–15. 8. 2009. Plné znění Podmínek najdete na www.vinarskyfond.cz v části Podpory. Tematické okruhy jsou zveřejněny v tomto čísle Vinařského obzoru. Informace o jednání Rady Vinařského fondu dne 16. 6. V úterý 16. 6. proběhlo letošní páté zasedání Rady Fondu. Rada se zabývala situací odvodů do Fondu, na základě jejich analýzy rozhodla o rozšíření kontrolního oddělení Vinařského fondu o jednoho na celkem dva zaměstnance. Rada dále schválila pokračování spolupráce a finanční podpory Festivalu otevřených sklepů Nadace Partnerství na celý letošní rok, a to ve vinařských podoblastech Slovácké, Mikulovské a Znojemské. Vzhledem k termínům přihlášení na některé zahraniční veletrhy Rada také odsouhlasila realizaci společných prezentací vinařů na veletrzích Danubius Gastro v Bratislavě a Prowein v Düsseldorfu 2010 (vinaři budou informováni prostřednictvím mailingu Svazu vinařů a Národního vinařského centra). Na svém únorovém zasedání (jak bylo uvedeno v Informacích z jednání Rady Fondu dne 24. 2.) Rada schválila seznam stěžejních regionálních akcí, ke kterým by měla směřovat větší mediální, resp. finanční podpora. Na tomto zasedání pak Rada ve svém usnesení specifikovala výši finanční podpory pro jednotlivé akce:

Vinařská podoblast/oblast

Mikulovská

Znojemská

Velkopavlovická

Slovácká

Čechy

Akce

Částka v Kč

Valtické vinné trhy

300 000

Pálavské vinobraní

1 000 000

Vinobraní v Novosedlích

100 000

Valtické vinobraní

100 000

Festival VOC Znojmo Znojemské historické vinobraní

300 000 1 000 000

Vinné trhy Čejkovice

100 000

Velkopavlovické vinobraní

200 000

Burčákové slavnosti Hustopeče

150 000

Ze sklepa do sklepa

100 000

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek

300 000

Bzenecké vinobraní

100 000

Moravská Nová Ves – Den otevřených sklepů

100 000

Vinařské Litoměřice

100 000

Svatováclavské slavnosti v Kutné Hoře

100 000

Mělnické vinobraní

300 000

Rada dále schválila návrh propagace v retailu v roce 2009, ﬁnance budou směřovány na označení prodejních míst vín tuzemského původu v obchodních řetězcích, propagaci v místě prodeje (např. formou ochutnávek) a na letákové akce. Rada vybrala i motiv vizuálu pro letošní Svatomartinské, který navazuje na loňskou kampaň. Novinkou v podpoře prodeje svatomartinských vín bude i prezentační akce v Bratislavě (obdoba brněnského Svatomartinského koštu). Další jednání Rady Vinařského fondu je naplánováno na 25. srpna, na programu bude projednání žádostí o podporu podaných v termínu 1. 7.–15 .8., jejichž realizace proběhne v měsíci září (ostatní žádosti budou projednány na zasedání 8. září). Od 1. července do 15. srpna je možné opět podávat žádosti o podporu z Vinařského fondu. Ve Vinařském obzoru č. 5 jsme vás seznámili s okruhy podpor pro tento termín (plné znění Podmínek pro poskytnutí podpory Vinařským fondem na www.vinarskyfond.cz v části Podpory). Na tomto místě si připomeňme, co všechno musí žádost obsahovat: formulář s čestným prohlášením – rozlišujte ČP pro fyzické a právnické osoby (ke stažení na www.vinarskyfond.cz – Formuláře), vaši identiﬁkaci (např. kopie živnostenského listu), doklad o vedení účtu (např. kopie smlouvy o bankovním účtu) a samotný projekt obsahující: název a cíl žádosti, způsob dosažení cíle (jakým způsobem bude projekt realizován), náklady na dosažení cíle (předpokládané výdaje spojené s realizací projektu rozepsané do jednotlivých položek), přínosy z realizované žádosti, předpokládané příjmy (vstupné na akce, dotace atd.), termín realizace (projekt musí být realizován v průběhu 12 měsíců) a výši žádané či obdržené podpory od jiných subjektů na realizaci projektu. U žádostí o podporu účasti na výstavě není třeba předkládat projekt, stačí vyplnit všechny údaje ve formuláři a připojit příslušené doklady, jak je uvedeno výše. Žádosti musí být podány v písemné podobě (nestačí poslat mailem), a to buď zaslány poštou (datum odeslání nejpozději 15. 8.), nebo předloženy osobně v kanceláři Fondu (budova Krajského úřadu v Brně,

(7–8/2009)

347

po–pá 8–16 hod.). Poslední možný den pro předložení v kanceláři Fondu je pátek 14. srpna. Samotný projekt dodejte v elektronické podobě (mailem na níže uvedenou adresu, příp. spolu s žádostí na CD). Připomínáme, že jednou z podmínek poskytnutí podpory je mít vyrovnané závazky vůči Fondu. S dotazy se obracejte na tel: 541 652 479, e-mail: vecera@vinarskyfond.cz. Seznam tematických okruhů a výstav pro podávání žádostí o podporu Vinařskému fondu v termínu 1. 7.–15. 8. 2009 1. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor účastníkům přehlídek, soutěží a výstav vín konaných v roce 2009 a 2010 dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. a) vyhlášky č. 97/2006 Sb. Podpora se týká účasti na výstavě HongKong International Wine & Spirits konané v roce 2009 a na těchto výstavách konaných v roce 2010: Go/Regiontour, Holiday World, Prodexpo Moskva. Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor, max. však 50 000 Kč. 2. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem prostor pro konání přehlídek, soutěží a výstav vín a jejich propagaci konaných v roce 2009 a 2010 dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. b) vyhlášky č. 97/2006 Sb. Bližší podmínky poskytnutí podpory na jednotlivé typy výstav: Místní výstavy: Kromě podmínek vymezených zákonem č.321/2004 Sb., vyhláškou č.97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je nutno splnit tato další kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www. vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy Výše podpory: do 50% nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 10 000 Kč. Podpora může být poskytnuta pouze na jednu výstavu tohoto typu v konkrétní obci v kalendářním roce. Výstavy regionální (výstavy přesahující svým významem rámec vinařské podoblasti): Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je nutno splnit tato další kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www. vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání výstavy – propagace výstavy v médiích Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 50 000 Kč. Podpora může být poskytnuta pouze na jednu výstavu tohoto typu v konkrétní obci v kalendářním roce. Nominační výstavy (nominační výstavy do Salonu vín ČR, 4 v jednotlivých vinařských podoblastech Moravy a 1 ve vinařské oblasti Čechy): Kromě podmínek vymezených zákonem č.321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je nutno splnit tato další kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www. vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu

Ilustrační foto R. Stávek a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání výstavy – zabezpečení výzdoby a vytvoření důstojného prostředí včetně chlazení vystavovaných vín a zabezpečení široké medializace a reklamy zvoucí na tuto akci Výše podpory: max. do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 100 000 Kč. Výstavy s celorepublikovým významem Kromě podmínek vymezených zákonem č.321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je nutno splnit tato další kritéria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www. vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání výstavy – zabezpečení výzdoby a vytvoření důstojného prostředí včetně chlazení vystavovaných vín a zabezpečení široké medializace a reklamy zvoucí na tuto akci Výše podpory: max. do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 300 000 Kč. 3. Podpora úhrady nákladů na konání seminářů, školení a konferencí s vinařskou tematikou dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. d) vyhlášky č. 97/2006 Sb. konaných v roce 2009 a 2010. Součástí žádosti musí být přesný rozpis náplně semináře/školení/konference a konkrétní cílová skupina. Výše podpory: do 80 % nákladů na pronájem prostor pro konání semináře, výrobu podkladových materiálů a odměny přednášejícím a pomocnému personálu, a) maximálně však 5 000 Kč pro místní vzdělávací semináře a školení pro vinaře a vinohradníky pořádané v jednotlivých obcích. Podpořena může být pouze jedna vzdělávací akce v obci v kalendářním roce. b) maximálně však 50 000 Kč pro vzdělávací semináře a školení pro odbornou i laickou veřejnost, kdy charakter akce přesahuje vinařskou podoblast c) maximálně však 150 000 Kč pro odborné konference celostátního významu Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je nutno splnit tato další kritéria:

348

(7–8/2009)

– registrace akce v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v podkladových materiálech k akci – u bodu b) a c) umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce

– 100 000 Kč pro akce konané v obci s více než 300 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 25 – 50 000 Kč pro akce konané v obci s více než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 10 – 20 000 Kč pro akce konané v obci s méně než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů minimálně 5

4. Podpora úhrady nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci akcí na rozvoj vinařské turistiky dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. f) vyhlášky č. 97/2006 Sb., a to akcí typu „svěcení, křty vína“ „otevřené sklepy“ a slavnosti vinobraní konaných v roce 2009 a 2010. Bližší podmínky poskytnutí podpory na jednotlivé typy akcí: Křty, svěcení vína Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www. vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci Výše podpory je stanovena do 90 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, maximálně však 5 000 Kč. Otevřené sklepy Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 Sb. a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci – umístění poutačů či bannerů s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce Výše podpory je stanovena do 50 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně:

Vinobraní Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 Sb. a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato další kritéria: – registrace akce v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci – umístění poutačů či bannerů s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu v prostorách konání akce Výše podpory je stanovena do 50 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně: – 300 000 Kč pro vinobraní s celostátním významem – 100 000 Kč pro vinobraní v obcích s více než 300 ha registrovaných vinic nebo obcích, kdy význam slavnosti vinobraní přesahuje daný region – 10 000 Kč pro vinobraní v ostatních obcích

Vinařství ve světě V roce 2007 bylo na zeměkouli 7,9 milionu hektarů vinic, z toho 1,2 mil. ha ve Španělsku, 867 tisíc ha ve Francii, 0,8 mil. ha v Itálii, 525 tisíc ha v Turecku a 0,5 mil. ha v Číně. Bylo na nich vyprodukováno 271 milionů hektolitrů vína, nejvíce ve Francii a Itálii (po 48 mil. hl), následovalo Španělsko (35 mil. hl), USA (20 mil. hl) a Argentina (15 mil. hl). Čína vyprodukovala 12 mil. hl vína. Spotřeba vína se zvýšila o 3 mil. hl na 241 mil. hl. Největším dovozcem je Německo (14 mil. hl), následuje Anglie (12 mil. hl), USA (8 mil. hl) a Rusko (6 mil. hl). Nejvíce vína vyvezla Itálie (19 mil. hl), Španělsko a Francie (po 15 mil. hl), Austrálie (8 mil. hl) a Chile (6 mil. hl). DDW/1/13/JS

promítlo i do legislativních aktů. Autoři studie zdůrazňují, že toto změněné chování je ještě stále vinařským průmyslem podceňováno. Podle vitisphere (ako)

Spotřebitelé více hledí na obsah alkoholu 76 % evropských i amerických spotřebitelů se domnívá, že je důležité snížit obsah alkoholu v alkoholických nápojích. Vyplývá to ze studie realizované Beverage Daily.com. Studie osvětluje význam kritérií zdraví a pohody pro chování spotřebitelů ve vztahu k alkoholickým nápojům. Dvě třetiny spotřebitelů ujišťují, že kalorická hodnota spotřebovaných nápojů je důležitým faktorem. Tato tendence souvisí s nárůstem problémů s obezitou v mnoha evropských zemích. V Evropě i USA jsou to hlavně senioři, kteří mají největší zájem na snížení obsahu alkoholu ve víně a v alkoholických nápojích. Ve Francii, Itálii, Španělsku a Švédsku se toto uvědomění

5. Podpora úhrady nákladů na autorské honoráře a výrobu tištěných materiálů dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. e) vyhlášky č. 97/ /2006 Sb., a to: propagační tiskoviny vinařských obcí (mikroregionů) obsahující informace o vinařské tradici a současnosti obce/regionu, vinařích zde působících a dalších záležitostech spojených s vínem. Výše podpory může dosáhnout až 50 % nákladů spojených s výrobou tiskovin, maximálně však 20 000 Kč. Podmínkou poskytnutí podpory je umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a loga Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře vydání publikace Vinařským fondem. (vf)

Obchod s vínem ve Švýcarsku V roce 2007 Švýcarsko dovezlo 1,8 mil. hl vína za 1,2 miliardy franků (17,5 miliardy Kč), což je o 7,6 % více než v roce 2006. Naprostá většina vína pocházela z Itálie, Francie a Španělska. Asi polovina vína se dováží v lahvích a druhá polovina jako sudové. Šumivého vína bylo dovezeno 146 tis. hl., z toho 47 hl z ČR. Nejvyšší průměrnou dovozní cenu u bílého lahvového vína dosáhla Francie (12,80 SFr/l = 187 Kč/l), Rakousko (11,40 SFr/l) a Nový Zéland (11,10 SFr/l). Naopak v průměru nejlevnější bílé sudové víno bylo dováženo ze Španělska (0,60 SFr/l = 8,90 Kč/l), Francie (0,90 SFr/l) a Jižní Afriky (1,00 SFr/l). V případě červeného lahvového vína dosáhla nejvyšší průměrné ceny Francie (16,20 SFr/l = 240 Kč/l), USA (13,50 SFr/l) a Itálie (10,60 SFr/l). V průměru nejlevnější sudové červené víno pocházelo z Argentiny (0,70 SFr/l), Španělska (0,80 SFr/l) a Jižní Afriky (0,90 SFr/l). Současně se v roce 2007 snížil export vína ze Švýcarska, bylo vyvezeno jen 7,7 tis. hl, o 10 tis. hl méně než v roce 2006. Z 1/3 jde o červené a ze 2/3 o bílé víno a vyvezený objem činil 1 % sklizně. Největším odběratelem je Německo, následuje Belgie. Schweizerische Weinzeitung/2-2008/JS

(7–8/2009)

349

Export – šance pro naše vinařství Marek Špalek, Nové Vinařství, Drnholec

Vzhledem k čím dál agresivnějšímu importu zahraničních vín do České republiky začíná být pro tuzemské výrobce vína čím dál složitější udat svá vína na našem trhu. Ačkoliv by se podle čísel (u nás se vyrobí pouze 35 % veškeré spotřeby vína v ČR) mohlo zdát, že mají u nás naši vinaři velmi snadnou pozici, opak je pravdou.

Proč se tedy u nás taky daří importovaným vínům? Jednak jsou pro mnohé spotřebitele slavné názvy vinařských zemí (France, Italy, Australia, New Zeland,…), oblastí (Bordeaux, Toscana, Napa Valey,…) či samotných vinařů velmi atraktivní a tím pádem považují takováto vína za mnohem prestižnější, což zapadá do jejich vnímání vyšší úrovně života, a jednak obchodníkům vínem umožňují, na rozdíl od tuzemských vinařů, pracovat s takovými exkluzivně a s mnohem vyššími maržemi – vzhledem k těžké dostupnosti pro koncového zákazníka. V neposlední řadě je však nezbytné si zcela nekriticky přiznat, že průměrnou úrovní kvality jsou česká a moravská vína stále ve skluzu proti vínům ze zemí s rozvinutým vinařstvím. To znamená, že dovozcům se daří poměrně snadno získat do svého portfolia slušná vína za velmi slušné ceny. To obchodníci s moravskými víny mají přece jenom situaci zatím poněkud složitější… Z výše uvedeného vyplývá, že situace je (a stále více bude) pro moravské vinaře více než složitá. Nabízí se jen jedno jediné řešení: vyvézt česká a moravská vína za hranice našeho státu! Jenže zde je situace poněkud odlišná. Naše vína bohužel nepochází z žádné slavné (a už vůbec ne prestižní) vinařské země či oblasti. Jsme, bohužel, malým nevýznamným vinařským „trpaslíkem“, takže i když patříme do bezpochyby nejlepší vinařské oblasti pro výrobu bílých vín na světě (mám na mysli všechny evropské

regiony ležící nad 48. rovnoběžkou), tak díky poměrně krátké a velmi pohnuté historii (protektorát, příslušnost k východnímu sovětskému bloku) Československa a samostatné České republiky jsme pro svět v podstatě neznámí. Svět ještě donedávna netušil (a mnohdy stále zatím netuší), že se v České republice víno vůbec vyrábí. Jsme velmi dobře zapsaní jako špičkoví výrobci (a konzumenti) piva. Alespoň něco… Českým a moravským vinařům zbývá tedy jen jediné: intenzívně pracovat na tom, aby se svět dozvěděl, že se i u nás vyrábí velmi dobrá až špičková bílá vína. Jedině tak budeme moci dokázat, že patříme do slavné rodiny kvalitních vinařů z Wachau, Dolních Rakous, Pfalce, Porýní, Mosely či z Alsaska. Jednou z cest, jak o sobě dát vědět, je účast našich vín na prestižních světových soutěžích. S tímto, v podstatě nejjednodušším, způsobem propagace začali naši vinaři již v devadesátých letech. V posledních letech (především díky výrazné podpoře Vinařského fondu) se účast našich vín na takových soutěžích zmnohonásobila. A co víc – zmnohonásobily se naše úspěchy! Tímto způsobem o sobě začínáme opravdu dávat vědět. Druhým krokem ke spuštění exportu bývá nejčastěji účast vinařů na zahraničních veletrzích. Je to samozřejmě poměrně časově i ﬁnančně nákladná součást marketingu, nicméně bezpochyby nezbytná. Zde je nutné podotknout, že naši vinaři se, ani přes masivní podporu ze strany našeho Vinařského fondu, stále na těchto veletrzích ve větším počtu neobjevují. Je to obrovská škoda a svědčí to o tom, že si stále mnozí vinaři neuvědomili, že už u nás všechna naše vína neprodáme. Zde je obrovská rezerva. Nabídka na účast na různých veletrzích je ob-

Vinaﬁsk˘ marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5

rovská (Dusseldorf, Bratislava, Londýn, Verona, Bordeaux, Hong Kong,…) a vinaři se velmi těžko orientují, kam by měli, v případě zájmu, upřít svou pozornost a tím pádem i ﬁnanční prostředky. Jsem přesvědčen, že by se měli všichni vinaři, kteří vyrábí alespoň 100 000 lahví ročně, minimálně jednou ročně některého zahraničního veletrhu zúčastnit. Mezi zahraniční bych však nepočítal Slovensko, které je pro nás v podstatě stále trhem tuzemským. Osobně se domnívám, že by vinař měl každým rokem být na ProWein v Dusseldorfu (ne jen jednou, ale stabilně, každoročně, poněvadž „jednou znamená nikdy!“). Avšak nestačí pouze zúčastnit se, ale je nezbytné zvítězit (neboli prodat). K tomu, aby se účast na veletrhu přetavila v obchod, tedy export, je nezbytné splnit několik podmínek (pořadí není náhodné, nýbrž velmi důležité): 1. Stánek musí zaujmout – společné stánky České republiky organizované Vinařským fondem jsou velmi důstojným místem k představení naší země. 2. Vinař musí zaujmout – takový veletrh není nic jiného než moderní obdoba středověkého trhu někde na náměstí. Návštěvník (obchodník), který prochází takovým vinařským veletrhem, je pod obrovským tlakem a nevšímá si ani tak produktů (vín), ale spíš lidí. Prostě tak trochu apaticky tápe. Vinař musí svým velmi aktivním přístupem potenciálního zákazníka zaujmout, přitáhnout jeho pozornost, donutit ho se zastavit, pohovořit a následně se seznámit s produktem. Nestačí jen postávat za pultem a čekat, že někdo přijde. Nás nikdo nehledá, po nás nikdo neprahne. Alespoň zatím. Od toho jsou na veletrhu jiní vinaři. Bohužel pro nás. My musíme být před pultem, před stánkem a postavit se do role rovnoprávného partnera

207 199Kþ ,(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH)

Pfieklad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinafiském marketingu, jeho zákonitostech, sloÏitostech a v˘znamu s velk˘m zamûfiením na praxi. „Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketingov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi" (z pfiedmluvy autora). ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

350

(7–8/2009)

obchodníka. Je třeba být ofenzívní! Z tohoto důvodu je nezbytné posílat na takové veletrhy ty nejlepší individuality, které má vinařský podnik k dispozici. Na takových veletrzích nezabírají hezká, výstavní děvčata jako na autosalonech. Víno přitahuje jinou cílovou skupinu! Na veletrhu musí po celou dobu velmi aktivně vystupovat vysoce postavený manažer (enolog, vinohradník, obchodní ředitel, ředitel,…), který je velmi dobře jazykově vybaven a který je pro potenciálního odběratele důstojným partnerem. Jestliže toto není ochoten vinařský podnik pochopit, pak je účast s „pěšáky“ na takovém veletrhu velmi drahým „špásem“, který nepřinese vůbec nic, byť je stánek hezký a produkt (víno) dokonalý. 3. Produkt (víno) musí zaujmout – jestliže chceme pomýšlet na export, tak naše výrobky musí mít světovou úroveň! A to jak v kvalitě obalu, tak v kvalitě obsahu. Jsme oblastí

s velmi drsným podnebím, kde vypěstovat láhev vína stojí spousty sil a obětí. Z toho jednoznačně vyplývá, že nikdy nebudeme oblastí, která by vyráběla levná vína. Tudy cesta nevede. To umí jiní na naší planetě… Jediná cesta je cesta kvality a vyšších cen. Avšak jestliže chceme žádat vyšší cenu (a tu jsou obchodníci ochotni zaplatit!), tak tomu musí odpovídat kvalita. Víno musí být bezchybné a chuťově zajímavé. Ambaláž musí být přitažlivá. Mělo by ubýt textů, které stejně v českém jazyce nic neřeknou, ale mělo by přibýt více graﬁckých prvků, pracujících s čistými logy, jasnými sděleními a vybranými barvami. Etikety se totiž většinou nedělají v jazykové mutaci, ale nechají se v originálním provedení a jen se dolepují samolepky s nezbytnými údaji v dané řeči. Zpracování etiket a kartonů by mělo dokonalé. Nesmí působit lacině. Použitý uzávěr by měl vyhovovat zvykům té které země. Rusko – ko-

rek, Skandinávie, Anglie, USA – šroubový uzávěr, Japonsko – skleněný uzávěr. Nové Vinařství je na trhu necelé čtyři roky, a jelikož se snažíme řídit pokyny výše popsanými, dokázali jsme během této krátké doby získat deset medailí na britském DECANTER WORLD WINE AWARDS a osm medailí na CONCOURS MONDIAL DE BRUXELLES a začali vyvážet do několika evropských zemí: Finsko, Lucembursko, Německo, Rakousko, Francie. Velmi intenzívně pracujeme na Švýcarsku, Japonsku a Holandsku. Samozřejmě velmi dobře prodáváme u nás i na Slovensku, ale to nám prostě nestačí. Na závěr bych chtěl dodat, že je nezbytné si při svých úvahách, kam svůj export nasměrovat, uvědomit, kde jsou peníze a kde nikoliv. Proto je důležité obracet se, spíš než na naše sousedy z RVHP, na vyspělé kapitalistické země.

Mezinárodní veletrh vín a destilátů Hongkong Během tří listopadových dnů letošního roku představí Asie nejkvalitnější vína a destiláty z celého světa. Hong Kong International Wine & Spirits Fair 2009 organizuje již podruhé přímo v srdci asijské ekonomiky Hongkongská rada pro rozvoj obchodu (HKTDC). Veletrhu poskytne 4. až 6. listopadu luxusní zázemí Konferenční centrum v Hongkongu (HK Convention and Exhibition Centre). Hongkong, právem označovaný jako obchodní tygr a motor asijského obchodu, přilákal v předchozím úvodním ročníku na veletrh více než 240 vystavovatelů z 25 zemí a regionů světa, včetně dvou producentů z České republiky, a prokázal tak svou roli rovněž coby významný rozcestník mezinárodního obchodu s vínem a destiláty. Ročník 2008 přivedl k těmto obchodníkům téměř 9 000 návštěvníků z 55 zemí a regionů. Aktuální údaje naznačují, že veletrh 2009 uvede okolo 400 vystavovatelů z 30 zemí a regionů světa. Spotřeba vína, ale i jeho nákup jakožto investice jsou v Asii skutečně na vzestupu. Nárůst předpokládané hodnoty asijského importu vína (bez započtení Japonska) je do roku 2017 odhadován na 1,5 miliardy amerických dolarů. Podle této prognózy se spotřeba vína v Asii do roku 2017 zdvojnásobí a dosáhne hodnoty 2,7 miliardy amerických dolarů. Nejnovější údaje z led-

na až dubna letošního roku prokazují navýšení asijského importu vína o 57 % oproti stejnému období v roce 2008. „Lidé z celé Asie a světa byli při ochutnávce na našem stánku překvapeni, jak dobrá vína máme na Moravě,“ hodnotí veletrh představitel jednoho z českých zástupců na prvním ročníku. Mezi světovými producenty tak působila moravská vína jako zajímavá invence. Návštěvníky veletrhu velmi pozitivně překvapila kvalita vín z České republiky. Ivona Táborská, ředitelka pražské kanceláře HKTDC, dodává: „Dva moravští producenti byli s veletrhem spokojeni a oba jej navštíví i v letošním roce. Již v tuto chvíli svoji účast potvrdil i další zájemce, letos bude tedy počet českých a slovenských vystavovatelů zcela jistě vyšší.“ Pro nové vystavující ﬁrmy na veletrhu poskytuje pobočka HKTDC pro Českou republiku a Slovensko atraktivní nabídku ve formě tří nocí ubytování v luxusním hotelu zdarma.

Bylinky mezi vinicemi Čtenářům Vinařského obzoru asi netřeba představovat Vinařské centrum Sádek u Kojetic, pionýra vína na Vysočině. Kromě úspěšného vinařského centra regionu Sádečtí stále inovují – v loňském roce ve spolupráci s Ing. Neugebauerovou ze ZF MZLU Brno přikročili k realizaci

projektu zahrady léčivých rostlin tradiční čínské medicíny s více než 40 druhy převážně mírného pásma. Bylinná zahrádka je součástí naučné vinařské stezky. (rs)

Významnou sekci veletrhu nově tvoří zóna Přátelé vína (Friends of Wine), jež uvede paletu vybraných delikates a labužnických produktů. Veletrh tak umožní podobně jako výrobcům a distributorům vín a destilátů proniknout na nové trhy také podnikům z celého odvětvového řetězce, ať již výrobcům lahví či výrobcům příslušenství, propagačním společnostem či dodavatelům lahvovací techniky a materiálu. Výstava je obchodníkům otevřena první dva dny. Závěrečný den, 6. listopadu, bude pojat jako den otevřených dveří asijského trhu, který nabídne možnost osobně okusit veškeré nabízené produkty také veřejnosti. Webové stránky: http://hkwinefair.hktdc. com Kontakt pro média: Ing. Ivona Táborská, HKTDC Praha, tel: 233 323 514, e-mail: prague.consultant@hktdc.org

(7–8/2009)

351

Nové odrůdy révy zapsané do Státní odrůdové knihy ČR Ing. Ivana Ludvíková Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno, oddělení vinohradnictví, Znojmo-Oblekovice

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský provádí prostřednictvím Oddělení vinohradnictví zkoušení odrůd révy vinné jednak pro účely udělení ochranných práv k odrůdě, a také proto, aby odrůdy mohly být registrovány a následně zapsány do Státní odrůdové knihy ČR. Registrace odrůd je podmínkou pro uznávání a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu odrůd důležitých zemědělských, zeleninových a ovocných druhů, révy a chmele. Pouze z odrůd zapsaných do Státní odrůdové knihy ČR lze podle zákona o vinohradnictví a vinařství vyrábět jakostní víno stanovené oblasti.

Podmínky pro registraci odrůd jsou speciﬁkovány v příslušných paragrafech zákona č. 219/2003 o oběhu osiva a sadby. Ve zkouškách se hodnotí odlišnost, uniformita a stálost (zkoušky DUS) přihlášených odrůd dle protokolu CPVO (Odrůdový úřad společenství) a obecných zásad zkoušení UPOV (Mezinárodní unie na ochranu nových odrůd rostlin) a dále se posuzuje vhodnost navrženého názvu odrůdy. Nové odrůdy révy se zkouší s ostatními srovnávacími odrůdami po dobu dvou let. Podmínkou pro registraci odrůd jsou vedle zkoušek DUS i zkoušky užitné hodnoty, které se provádějí podle metodiky Národního odrůdového úřadu na vinici zkušební stanice Znojmo-Oblekovice. Zkoušky užitné hodnoty odrůd révy trvají tři vegetační období. V roce 2007 byl ukončen zkušební cyklus čtyř odrůd révy vinné. Jedná se o jednu odrůdu moštovou bílou a tři moštové modré. Všechny čtyři odrůdy byly vyšlechtěny českými šlechtiteli. Národní odrůdový úřad ÚKZÚZ ukončil v letošním roce správní řízení ve věci registrace čtyř odrůd révy vinné. Odrůdy byly zkoušeny v letech 2005–2007. Splnily všechna požadovaná kritéria odlišnosti, uniformity a stálosti. Prokázaly, že mají užitnou hodnotu dle zákona č. 219/ /2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů. Názvy těchto nových odrůd jsou: RINOT, CERASON, FRATAVA, SEVAR. RINOT, pracovní název BV-67-6-6 Kříženec: Merzling x (Seyve Villard 12357 x Rulandské šedé) Žadatel o registraci: Ing. Miloš Michlovský, CSc. Datum registrace: 2008 Rinot je bílá moštová středně raná odrůda, plná zralost začíná ve druhé dekádě září.

Dospělý list středně velký až velký, pětiúhelníkovitého tvaru, proﬁl čepele rovný. Hrozen středně velký až velký, řídký až středně hustý. Bobule malá, tvar na proﬁlu kruhovitý. Barva slupky žlutozelená. Při pěstování pod fungicidní ochranou odrůda odolná proti napadení plísní šedou, středně odolná proti napadení plísní révovou a odolná proti napadení padlím révovým. Výnos hroznů nízký až středně vysoký, cukernatost vysoká až velmi vysoká. Víno výborné kvality, žlutozelené barvy, ovocné a bylinné chuti i vůně, jemně aromatického typu. Bylo vydáno šlechtitelské osvědčení o udělení ochranných práv k odrůdě podle zákona č. 408/2000 Sb. CERASON, pracovní název Mi 5-100 Kříženec: (Frankovka x Svatovavřinecké) x (Merlot x Seibel 13.666) Žadatel o registraci: prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., Mělník Datum registrace: 2008 Podána žádost o udělení ochranných práv

Cerason je modrá moštová velmi pozdní odrůda, plná zralost začíná ve třetí dekádě října. Dospělý list středně velký, kruhovitého tvaru, proﬁl čepele zvlněný. Hrozen malý až středně velký, středně hustý. Bobule malá, tvar na proﬁlu kruhovitý. Barva slupky modročerná, dužnina slabé antokyanové zbarvení. Při pěstování pod fungicidní ochranou odrůda odolná proti napadení plísní šedou, odolná proti napadení plísní révovou a odolná proti napadení padlí révovým. Výnos hroznů středně vysoký, cukernatost vysoká až velmi vysoká. Víno výborné kvality, tmavočervené až modročervené barvy, ovocné vůně, ovocné a kořenité chuti, harmonické, jemně aromatického typu. FRATAVA, pracovní název 18/73 Kříženec: Frankovka x Svatovavřinecké Žadatel o registraci: Lubomír Glos, Moravská Nová Ves Datum registrace: 2008 Fratava je modrá moštová pozdní odrůda, plná zralost začíná v první dekádě října.

352

(7–8/2009)

Dospělý list středně velký až velký, pětiúhelníkovitého tvaru, proﬁl čepele zvlněný. Hrozen malý až středně velký, středně hustý až hustý. Bobule malá, tvar na proﬁlu kruhovitý. Barva slupky modročerná, bez antokyanového zabarvení dužniny. Při pěstování pod fungicidní ochranou odrůda odolná proti napadení plísní šedou, odolná proti napadení plísní révovou a odolná proti napadení padlí révovým. Výnos hroznů středně vysoký, cukernatost moštu středně vysoká. Víno výborné kvality, tmavočervené barvy, ovocné a kořenité vůně i chuti, svěží, jemně aromatického typu. SEVAR Kříženec: Seyve Villard 12/58 x Svatovavřinecké F1 Žadatel o registraci: ŠSV Polešovice, s. r. o., Ing. Alois Tománek Datum registrace: 2008 Sevar je modrá moštová středně raná odrůda, plná zralost začíná ve druhé dekádě září.

Dospělý list malý až středně velký, kruhovitého tvaru, proﬁl čepele tvaru V. Hrozen malý až středně velký, středně hustý. Bobule malá, tvar na proﬁlu kruhovitý. Barva slupky modročerná, slabé antokyanové zbarvení dužniny. Při pěstování pod fungicidní ochranou odrůda odolná proti napadení plísní šedou, odolná proti napadení plísní révovou a odolná proti napadení padlím révovým. Výnos hroznů nízký, cukernatost středně vysoká až vysoká. Víno výborné kvality, tmavočervené barvy, ovocné a květinové vůně i chuti, jemně až silně aromatického typu. V registračním řízení ÚKZÚZ je v současné době 16 nových odrůd révy vinné včetně výše uvedených, u který se předpokládá registrace a následné zapsání do Státní odrůdové knihy ČR v letošním roce. U dvou výše uvedených byla podána „Žádost o udělení ochranných práv“. Ochrana práv k odrůdám zajišťuje držiteli šlechtitelského osvědčení výlučné právo k využívání chráněné odrůdy. Držitel šlechtitelských práv může jiné osobě poskytnout souhlas k využíváním chráněné odrůdy a stanovit výši licenčních poplatků za využívání odrůdy. Ochranná práva lze udělit odrůdě, která splňuje podmínky odlišnosti, uniformity, stálosti a novosti a má vyhovující název. Odlišnost: Odrůda je odlišná, jestliže se zřetelně odlišuje od každé jiné obecně známé odrůdy projevem nejméně jednoho znaku vyplývajícího z jejího genotypu nebo kombinace genotypů. Uniformita: Odrůda se považuje za uniformní, jestliže je dostatečně jednotná v projevu sledovaných znaků. Hodnocení uniformity odrůdy se

provádí v závislosti na způsobu rozmnožování (rostliny cizosprašné, samosprašné či vegetativně množené). Stálost: Odrůda se považuje za stálou, jestliže v projevu sledovaných znaků zůstává beze měny po opakovaném množení nebo po množitelském cyklu. Novost: Odrůda splňuje podmínky novosti, jestliže ke dni podání žádosti o udělení ochranných práv nebyl rozmnožovací materiál použit ke komerčním účelům: – na území ČR před více než jedním rokem a mimo území ČR před více než čtyřmi roky před podáním žádosti pro národní odrůdová práva, – na území ES před více než jedním rokem a mimo území ES před více než čtyřmi roky před podáním žádosti pro odrůdová práva Společenství. V podmínkách Evropského společenství je ochrana práv řešena ve dvou úrovních: 1. národní odrůdová práva jsou uplatňována na území jednoho nebo více členských států, v České republice podle zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám, ve znění pozdějších předpisů, 2. odrůdová práva Společenství jsou uplatňována na území všech členských států dle nařízení Rady (ES) 2100/94, o odrůdových právech Společenství, v platném znění. Dle typu sledovaného znaku se používají různé způsoby hodnocení (vizuální pozorování, měření, počítání, vážení a laboratorní testy). Vedle zkoušek DUS organizuje Národní odrůdový úřad u významných zemědělských druhů, tedy i u révy, zkoušky užitné hodnoty, které se provádějí podle metodik Národního odrůdového úřadu na zkušebních stanicích ÚKZÚZ a také na smluvních pracovištích jiných organizací. Nové odrůdy révy se zkouší s ostatními srovnávacími odrůdami obvykle tři roky v závislosti na klimatických podmínkách. Odrůda má užitnou hodnotu, představuje-li souhrnem svých vlastností ve srovnání s jinými registrovanými odrůdami alespoň v některé pěstitelské oblasti zřejmý přínos pro pěstování nebo pro její využití anebo pro produkty od ní odvozené. Vykazuje-li odrůda některé vynikající vlastnosti, může být od jednotlivých horších vlastností odhlédnuto. V rámci zkoušek užitné hodnoty révy se sledují významné hospodářské vlastnosti odrůd, jako jsou výnos, odolnost proti chorobám a škůdcům, u stolních odrůd tržní výnos. Současně jsou hodnoceny technologické a kvalitativní parametry: cukernatost moštu, kyseliny moštu, organoleptické vlastnosti vína aj. Závěr Pro pěstitele a další uživatele odrůd je registrace nejen zárukou užitné hodnoty odrůdy, odpovídající kvality rozmnožovacího materiálu, ale i zárukou ochrany zdraví lidí, zvířat, rostlin a životního prostředí. Řízení o registraci odrůdy probíhá podle zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů. O registraci odrůdy rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský prostřednictvím Národního odrůdového úřadu. Odrůdy registrované v České republice jsou zapsány ve Státní odrůdové knize a taktéž zveřejněny na webových stránkách ÚKZÚZ. Z národních seznamů registrovaných odrůd členských států jsou sestavovány společné katalogy odrůd druhů zemědělských rostlin a odrůd druhů zeleniny. Odrůdy v nich zapsané smějí být uváděny do oběhu ve všech členských státech ES. Použitá literatura: Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů. Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám, ve znění pozdějších předpisů. Zprávy o výsledku zkoušení odlišnosti, uniformity a stálosti včetně popisu odrůd. Výsledky zkoušení užitné hodnoty. Metodika ÚKZÚZ pro zkoušky užitné hodnoty odrůd révy.

(7–8/2009)

Je nejvy‰‰í ãas rozhodnout se pro roz‰íﬁení a modernizaci Va‰ich zpracovatelsk˘ch kapacit. Máme pro Vás ﬁe‰ení: ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓

ml˘nkoodzrÀovaãe ventilátory na dopravu tfiapin vinifikátory pneumatické a vakuové lisy kompletní chladící systémy pro fiízené kva‰ení vakuové filtry na sedimenty a kaly kfiemelinové filtry cross flow filtry vakuové odparky pístová ãerpadla COSTRUZIONE MACCHINE ENOLOGICHE

spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

Široký sortiment nabídky zboží a potřeb pro vinohradníky a vinaře najdete v prodejnách: Velké Pavlovice, ul. Ořechová, tel.: 519 428 733 Bořetice, ul. Hlavní, tel.: 519 430 515 Krumvíř, ul. Hlavní, tel.: 519 419 006 e-mail: prodejna.bures@seznam.cz

Sdružení vinařů mikulovské vinařské podoblasti pořádá

Nominační výstavu do Salonu vín Výstava se koná 12. září 2009 od 10 do 20 hod. v sále hotelu GALANT v Mikulově. Sběr vzorků je 27. a 28. srpna od 13.00 do 15.00 hod v hotelu Galant. Více informací: 777 284 830 pavel.mayer@pemag.cz

353

354

(7–8/2009)

Týden retzského vína

Letošní jubilejní, již 40. ročník výstavy vín retzského regionu vinařské oblasti Weinviertel byl ve znamení trendu příklonu rakouských konzumentů k bílým vínům s malým cukerným zbytkem a odklonem od vín přírodně sladkých s přívlastkem – celkem jen 27 vín, většinou v kategorii Ledové víno.

Výstava se konala tradičně v městském parku na otevřeném prostranství, kde ve 24 dřevěných mobilních stáncích podle jednotlivých vinařských obcí vystavovalo na 185 producentů vín 580 vzorků. Slavnostní zahájení se konalo ve čtvrtek 11. června 2009 a vlastní výstava vín byla otevřena každý den od 17 hod., v sobotu a v neděli od 15 hod. až do neděle 21. června 2009. Na slavnostním zahájení mimo ostatních čestných hostů zemské vlády Dolního Rakouska, okresního hejtmanství v Hollabrunnu, magistrátu města Retzu byla také přítomna Královna vína Rakouska slečna Simone Jordán z vinařství Weingut Jordan Pulkau a prezident Svazu vinařů Rakouska Ing. Josef Pleil. Znojemskou delegaci vedl místostarosta města Znojma Mgr. Marian Keremidský. Při zahájení byl udělen celkem 17 vínům titul Vítěz v odrůdě včetně vína Vítěz ve skupině Weinviertel DAC (celkem 132 vzorků vín), které získala firma Weingut Hebenstreit z Kleinriedenthalu. Vína DAC (Districtus Austrius Controlata – odrůda Veltlínské zelené) jsou podobná vína typu našich nově zařazených vín VOC (vína originální certifikace). Zajímavostí při oceňování vín je ten fakt, že za vína odrůdy Veltlínské zelené jsou udělovány tři ceny Vítěze odrůdy, a to z toho důvodu, že vinařský rajon kolem Retzu má této odrůdy ve vinicích přes 50 %. Udělují cenu Vítěz odrůdy Veltlínské zelené lehké (leicht), Veltlínské zelené klasické (Clasic) a Weinviertel DAC, které je vyráběno pouze z odrůdy Veltlínské zelené s obsahem alkoholu do 13 objemových procent alkoholu a do 8 gr. zbytkového cukru. Z ostatních Vítězů v odrůdě získaly ocenění tyto firmy: Weingut Rücker, Unterretzbach za Veltlínské zelené Clasic, Weingut Hagn, Mailberg za Ryzlink vlašský, Weingut Nebenführ, Oberretzbach za Bílý Burgund, Weinbau U. Andreas, Mailberg za Chardonnay, Weinbau Winter, Unterretzbach za Ryzlink rýnský, Winzerhof

H. Stift, Röschitz za Sauvignon, Weingut Hindler, Schrattenthal za Neuburg, Weingut Himmelbauer, Untermarkersdorf za Tramín a Weinbau Seidl, Unterretzbach za přírodně sladké víno – Neuburg, výběr z hroznů. Z červených vín získaly Vítěze v odrůdě ﬁrmy H. Petricek, Unternalb za Modrý Portugal, Weingut Heinzel, Deinzendorf za Zweigelt, Weingut Jordan, Pulkau za Svatovavřinecké. Byly vyhlášeny také výsledky soutěže Vinař roku – Top Winzer. Letošní ročník vyhrálo rodinné vinařství Weingut Stift z obce Röschitz před Weingut E. Puhr z Obermarkersdorfu a Weingut Lauer z Deinzendorfu. Ing. Jaromír Čepička, CSc., Sdružení znojemských vinařů

Vítězové odrůdových vín s Královnou vína Simone Jordan a prezidentem rakouských vinařů Ing. J. Pleilem – v první řadě třetí zprava. Foto J. Tomášek

Ochrana ovocných dĭevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci

495 Kþ (vč. 9% DPH)

Více než 900 fotografií 37 autorů ze 7 zemí na 504 stranách. Choroby a škůdci jádrovin a peckovin, drobného a skořápkatého ovoce a révy: stručné popisy jejich škodlivosti a bionomie – prahy škodlivosti, prevence a přímá ochrana – fotografie typických příznaků poškození. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(7–8/2009)

355

Spotřebitelské chování v segmentu vína a znalost značky „Vína z Moravy, vína z Čech“ na sklonku roku 2008 Stejně jako v předchozích letech zadal Vinařský fond ČR výzkumné agentuře FOCUS Marketing & Social Research výzkumný úkol týkající se spotřebitelských preferencí v oblasti konzumace vína. Součástí výzkumu pak byla i analýza znalosti a vnímání značky Vína z Moravy, vína z Čech a zkušenosti konzumentů vína s produkty označenými tímto symbolem. V prosinci 2008 bylo dotázáno 1203 obyvatel ČR ve věku 18 a více let, přičemž při výběru respondentů byla dodržována kvóta zaručující reprezentativnost výběrového souboru. Výsledky výzkumu proto mohou být zobecněny na dospělou populaci České republiky. Dotazování probíhalo prostřednictvím školených tazatelů agentury FOCUS Marketing & Social Research v domácnostech respondentů, zvoleným nástrojem výzkumu byl standardizovaný dotazník. Základním zjištěním výzkumu je podíl konzumentů vína v populaci, který činí téměř tři čtvrtiny všech dospělých obyvatel ČR. Tento dlouhodobě stabilní podíl konzumentů vína je však třeba pojímat jen jako výchozí bod pro zkoumání cílové populace. V rámci tohoto segmentu existuje řada dílčích subskupin, které se navzájem liší z hlediska svých spotřebních vzorců, ať již jde o frekvenci konzumace vína, objem spotřeby, cenovou citlivost, znalosti problematiky vína atd. Na základě uvedených údajů analytici agentury FOCUS zpracovali spotřebitelskou segmentaci, která následně umožňuje lépe definovat a podchytit specifické typy konzumentů vína. Obecně lze říci, že jak z hlediska spotřeby, tak v oblasti informací o problematice vína existuje v rámci české populace ještě poměrně velký prostor pro další rozvoj a aktivní působení ze strany vinařských společností i podpůrných organizací, jejichž nejvýznamnějším zástupcem je zadavatel výzkumu Vinařský fond ČR. Nejčetnější segment mezi konzumenty vína totiž tvoří mladší spotřebitelé, kteří jsou v této oblasti nezkušení, hledají informace a nejsou uzavření vůči inovacím a aktivnímu přístupu ze strany producentů a distributorů vína. SPOTŘEBITELSKÉ CHOVÁNÍ A VÝZNAMNĚJŠÍ TRENDY V JEHO PROMĚNÁCH Konzumace tichých vín se v období mezi jednotlivými koly výzkumu udržela na víceméně totožné úrovni. Největší, přibližně třetinový podíl mezi konzumenty vína tvoří ti, kteří jej pijí přibližně 2–4× měsíčně. Naopak jen mírně více než desetina spotřebitelů vína jej konzumuje několikrát týdně. Spotřebu vína ovšem nemůžeme jednoduše zúžit jen do „tvrdých“ dat zachycujících frekvenci, množství či výdaje vynaložené na zakoupení vína a souvisejících produktů. Spotřeba je vždy hodnotově podmíněná, a proto jsou neméně důležité údaje o motivacích, preferencích i případných bariérách v konzumaci. Konzumace vína úzce souvisí s emočními prožitky spotřebitele. Nejsilněji se s konzumací vína spojují emocionální benefity v podobě pojímání vína jako prostředku pro umocnění svátečních a slavnostních příležitostí, možnosti důvěrného popovídání s blízkými lidmi nebo jako prostředku pro uvolnění po těžkém dni. Právě poslední ze jmenovaných benefitů získává v průběhu jednotlivých kol výzkumů na významu, lidé víno stále více používají i jako prostředek k rychlejšímu odbourání stresu a únavy. Naopak mírně klesající trend můžeme pozorovat u konzumace vína jako prostředku k prostému opojení a rovněž jako doplňku k jídlu. Víno z tohoto pohledu poněkud přestává být nápojem pouze funkčním,

356

(7–8/2009)

význam naopak získává jeho symbolická dimenze, a to i v případě zmíněného uvolnění se od starostí – zde se stává víno součástí rituálu, který odděluje svět pracovní od světa osobního či rodinného. Víno je v chápání tuzemských konzumentů nápojem, který spadá do soukromé až osobní sféry. Konzumují jej totiž téměř výhradně doma či na návštěvách u přátel, nejčastějšími společníky při konzumaci vína jsou proto členové rodiny, přátelé či partneři. Podíl spotřebitelů, kteří víno pijí především v restauracích, klubech nebo při jiných příležitostech, je velmi nízký. Kultura pití vína je proto výrazně odlišná na příklad od konzumace piva, které je chápáno jako společenský nápoj konzumovaný ve veřejných gastroprovozech, a proto i reklamní působení a obchodní strategie musí v případě vína volit výrazně odlišnou cestu ke koncovému spotřebiteli. Český zákazník je podle řady spotřebitelských studií obecněji spíše konzervativní a v případě segmentu vína se to projevuje i na stagnaci v preferenci typu vína z hlediska jeho barvy, obsahu zbytkového cukru apod. Podíl respondentů, kteří konzumují především bílá, či naopak červená vína zůstává meziročně na stejné úrovni, výrazný odstup si zatím spotřebitelé udržují od vín růžových. Pokud jde o obsah zbytkového cukru, pak velmi mírně posiluje příklon k vínům suchým či polosuchým, naopak marginálním segmentem se stávají vína sladká. Nejpreferovanějšími odrůdami červených vín jsou Frankovka a Svatovavřinecké, mírně vzrůstá zájem o třetí nejčastěji jmenovanou odrůdu Modrý Portugal. Mezi bílými víny jednoznačně dominuje Müller Thurgau, mírně se zvyšuje poptávka po Veltlínském zeleném a stabilní třetí pozice patří Tramínu červenému. Z vývoje preferencí dalších odrůd bílého vína lze sledovat mírný odklon od aromatičtějších odrůd, jako jsou Chardonnay, Muškát moravský nebo Sauvignon. Povzbudivým faktem pro tuzemské vinaře může být obliba a důvěra spotřebitelů ve vína tuzemského původu, na druhé straně při ﬁnálním rozhodování při nákupu hraje významnou roli cena, kde zejména v segmentu levnějších vín často získávají body vína zahraničního původu. Je to do značné míry dáno i tím, že víno je typickým představitelem sortimentu, o jehož koupi či konkrétním výrobci a dalších speciﬁkacích se zákazník rozhoduje až v místě nákupu a jeho výběr realizuje spontánně, neplánovitě. ZNAČKA VÍNA Z MORAVY, VÍNA Z ČECH POHLEDEM SPOTŘEBITELŮ VÍNA Míra znalosti reklamy od producentů vín je obecně nízká, pouze sedmina dotázaných obyvatel ČR starších 18 let uvádí, že v posledním čtvrtletí roku 2008 zaznamenala nějakou reklamu na víno nebo vinařství. Po-

kud však již reklamu zaznamenali, pak spontánně uvádí, že šlo zejména o reklamu značky Vína z Moravy, vína z Čech (VMVČ). Další značkou, kterou si respondenti vybavili, bylo Svatomartinské víno. Z pohledu reklamního dopadu kampaně v segmentu populace, který je na reklamní působení citlivý, dosáhly značky z portfolia Vinařského fondu velmi dobrého výsledku. Ještě lepšího výsledku dosahuje reklama značky VMVČ v rámci podpořené znalosti, tedy identiﬁkace reklamy značky. Značku VMVČ znají více než dvě pětiny populace ČR, mezi konzumenty vína znalost značky přesahuje polovinu dotázaných. Dotázaní o značce VMVČ nejčastěji slyšeli v televizi nebo v tomtéž médiu zahlédli reklamu, která uvedenou značku propagovala. Pro třetinu osob, které uvádějí, že značku znají, byla podstatným informačním zdrojem láhev vína opatřená logem VMVČ. Spotřebitelé však mají ještě určitý deﬁcit v osobní zkušenosti s produkty označenými logem Vína z Moravy, vína z Čech. Ačkoli značku znají, výrobky takto označené ochutnala pouze necelá polovina z nich. Téměř všichni hodnotí svou zkušenost s těmito produkty jako velmi či spíše dobrou, pouze desetinu takto označené výrobky neoslovily a špatnou zkušenost uvádí zanedbatelné jedno procento respondentů. Svědčí to o kvalitním dohledu a rozvážnosti při udělování oprávnění užívat značku VMVČ i dostatečně náročných kritériích pro producenty. V rámci výzkumu jsme rovněž analyzovali asociace, které se spotřebitelům se značkou VMVČ pojí. Nadprůměrné hodnocení od spotřebitelů, kteří značku znají, získaly pozitivní charakteristiky „vinaři užívající tuto značku musí dodržovat přísná pravidla“, „velmi kvalitní vína“, „rozmanitá a pestrá vína“, „značka má moji důvěru“, „kvalitnější než vína bez značky“ a „kvalita za dobrou cenu“. Závěrem je potřeba se zmínit i o úspěšné kampani na podporu prodeje mladých vín pod obchodní značkou Svatomartinské. Reklamu propagující tato vína zaznamenaly dvě pětiny všech dospělých obyvatel ČR. Znalost značky je tedy vzhledem k sezónnosti produktu a relativně krátkému pobytu značky na trhu velmi dobrá, na druhé straně je znalost legendy a historického pozadí tradice Svatomartinského vína pro spotřebitele víceméně neznámá. I mezi těmi, kteří již o Svatomartinském slyšeli, je pouze desetina těch, kteří tuto legendu znají. Téměř polovina z nich již ale Svatomartinské víno ochutnala a v naprosté většině případů s ním měli dobrou zkušenost. Martin Zaplatílek vedoucí analytického oddělení FOCUS s.r.o, Marketing&Social Research

(7–8/2009)

Cuvée 2009 Soutěže se zůčastnilo 99 soutěžních vzorků (65 vín z Moravy) v 6 soutěžních kategoriích a z 12 zemí. Vína byla hodnocena stobodovou stupnicí a pouze vítězná vína každé kategorie a vína se ziskem nad 90 bodů mohla být oceněna zlatými medailemi. Odborné komise udělily celkem 6 zlatých a 28 stříbrných medailí. Titulem šampiona bílých vín byla oceněna asambláž Chardonnay a Tramínu červeného Patria cuvée 2007 v. z h. (Patria Kobylí, a. s.). Titulem šampiona červených vín bylo honorováno cuvée Merlotu, Carménère a Cabernetu Sauvignon Concha y Toro Trio Reserva 2006 (dovozce Bacchus Vins & Champagnes) z Chile. Ocenění pro nejlépe hodnocené tuzemské červené víno získalo Patria cuvée 2007 p. s. (Patria Kobylí, a. s.) z odrůd Svatovavřinecké, André a Rulandské modré. Vítězem kategorie bílých polosuchých a polosladkých vín se stalo Cuvée Waldberg 2008 (Vinařství Waldberg Vrbovec, s. r. o.), kupáž Sylvánského zeleného, Rulandského šedého a Ryzlinku rýnského. Vítězem kategorie růžových vín bylo chilské Morande Pionero Rosé 2008 (dovozce Vicom, s. r. o.) z Cabernetu Sauvignon

357

Sedmý ročník ojedinělé mezinárodní soutěže kupáží, asambláží a známkových vín uspořádalo ve dnech 20. a 24. dubna 2009 občanské sdružení ostravských vínobuditelů K.A.H.A.N. a kolektiv pracovníků Hotelu ATOM Ostrava, spol. s r. o., za podpory Moravských vinařských závodů Bzenec, s. r. o., a za spolupráce s Cechem českých vinařů a svazem moravských vinařů Moravín. a Syrah. Kategorie šumivých vín a sladkých a likérových vín ovládla španělská vína Sumarocca Cava Cuvée Especiale Gran Reserva 2004 (dovozce Petrus spol. s r. o.) a Leyenda Oro Sherry (dovozce Vinicola, s. r. o.). Cenu za nejlepší kolekci získal, zásluhou chilských a španělských vín, jejich dovozce Vinicola, s. r. o., (1 zlatá, 4 stříbrné). Paralelně s mezinárodní soutěží vín (jejíž výsledky podléhají uznání Ministerstva zemědělství ČR) byly uděleny Prix FIJEV, zvláštní ceny Mezinárodní organizace novinářů píšících o víně. Novinářskou cenu pro nejlepší červené víno obdrželo moravské zemské víno Craig´s Reserve 2007 (Stapleton-Springer, s. r. o.), vyrobené na bázi Svatovavřineckého. Novinářskou cenu pro nejlepší bílé víno získala kupáž Rulandského bílého, Chardonnay a Rulandského šedého, Le Livre Cuvée Blanc 2007 (Vinohrad CZ, s. r. o.). Komise veřejnosti (výsledky nejsou uznány Ministerstvem zemědělství ČR, avšak umožňují porovnat názor odborníků a spotřebitelů) udělily pomyslných 9 zlatých a 21 stříbrných medailí. Moravským vinařům patřilo 15 ocenění (2 zlaté, 13 stříbrných), dále uspěla vína ze Španělska (2

zlaté, 3 stříbrné), Portugalska (2 zlaté), Chile (1 zlaté, 1 stříbrné), Bulharska a Slovinska (po 1 zlaté), Moldávie, Argentiny, Austrálie a Francie (po 1 stříbrné). Šampiony veřejnosti se staly moravské Quatree 2006 (Dobrá Vinice, a. s.), cuvée Chardonnay, Rulandského bílého, Rulandského šedého a Rulandského modrého, a portugalská asambláž kultivarů Aragonez, Trincadeira a Alicante Bouchet, Herdade da Capela 2005 (dovozce Moravia Vitis, s. r. o.). Nejlépe hodnoceným tuzemským červeným vínem bylo (stejně jako u komise odborné) Patria cuvée 2007 p. s. (Patria Kobylí, a. s.). Podle názoru veřejnosti bylo vítězem kategorie bílá vína polosuchá a polosladká Cuvée Maxim 2007 p. s. (Ing. Otto Ilčík, Čejkovice) z Tramínu červeného a Chardonnay, nejlepším vínem růžovým bulharské No Man´s Land 2007 (dovozce BGK&T, s. r. o.) z Merlotu a Cabernetu Sauvignon, nejlepším vínem šumivým slovinská Zlata Radgonska penina 2006 (dovozce Gastroma, a. s.) a vítězem kategorie sladkých a likérových vín (opět ve shodě s komisí odbornou) Leyenda Oro Sherry (dovozce Vinicola, s. r. o.). Více informací na www.cuvee.cz (ss)

Aktuálně k tématu: Podávání povinných prohlášení vinohradníky a vinaři Opět se přiblížila doba, kdy mají vinohradníci, vinaři a obchodníci s vínem povinnost podat prohlášení týkající se množství zásob vína, vypěstovaných hroznů a vína z nich vyrobeného. Vinařská veřejnost je již dobře seznámena s těmito povinnostmi, které nařizuje náš vinařský zákon, ale zejména předpisy Evropských společenství. V současnosti dochází v evropských předpisech ke změnám, na které budou navazovat změny v předpisech naší národní legislativy. V této souvislosti se připravuje na podávání prohlášení i úřad, který je pověřený jejich shromažďováním – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Zejména však připravuje pro pěstitele a vinaře podmínky pro co nejjednodušší podávání prohlášení. Možností podávání prohlášení je hned několik. Hlavním způsobem podání prohlášení je podat jednoduše – prostřednictvím internetu. Tuto volbu by měli použít všichni pěstitelé, kteří jsou zařazeni v evidenci půdy a mají tzv. půdní bloky. Proto je umožněno podávání prostřednictvím Portálu farmáře. Na webové adrese https://farmar. mze.cz, v kapitole Elektronické podání, je možné jednoduše podat požadovaný typ prohlášení. Pro-

hlašující se přihlásí svým jménem a heslem (obdrží na příslušné Agentuře pro zemědělství a venkov), otevře se mu stránka s částečně předem vyplněným formulářem, kde zadá potřebné údaje, a tiskopis odešle. Je vhodné, aby si vyplněný tiskopis před odesláním vytiskl pro archivaci a kontrolu. Je také možné – v případě omylu – podat prohlášení nové. Druhou možností, jak podat prohlášení, je tradiční podání formou vypsaného tiskopisu. Tato možnost je však spojena s větší časovou, administrativní a ﬁnanční zátěží (známky, obálky…). Distribuce tiskopisů, tak jak ji známe z minula, je omezena. Proto bude na výše uvedených stánkách Portálu farmáře možnost formuláře vytisknout, poté je ručně vyplnit a odeslat poštou nebo osobně doručit na adresu ÚKZÚZ, Oddělení registru vinic, Oblekovice 16, 671 81 Znojmo. Samozřejmě existuje i poslední možnost – povinnost ignorovat. V tom případě se však vinohradník, vinař vystavuje nebezpečí sankcí, jak po-

kut, tak i odepření nároku na podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic. K možnosti vyzkoušet si elektronické podání se nabízí nastávající termín podání prohlášení o zásobách ke dni 31. 7. 2009 s odesláním nejpozději do 10. 9. 2009. V současnosti je v přípravě novela vyhlášky č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství. V této vyhlášce se bude mimo jiné měnit označování vinic, vína, moštů a dalších vinařských produktů. Zavádí se pojmy chráněné označení původu (CHOP), chráněné zeměpisné označení (CHZO) a jiné. S novou terminologií – avšak přiřazenou ke stávajícímu značení – se setkáte již brzy při vyplňování jednoduchého formuláře prohlášení o zásobách na Portálu farmáře. Všem našim vinařům, pěstitelům i obchodníkům přejeme při řádném a včasném podávání prohlášení hodně úspěchů! ÚKZÚZ, Odbor trvalých kultur, Odd. reg. vinic 671 81 Znojmo-Oblekovice 16

358

(7–8/2009)

Kalendář vinařských akcí DATUM

VÝSTAVA

MÍSTO

HOD + KONTAKT

24. 7. 2009

Hodová ochutnávka vín

Kulturní dům – Želetice u Kyjova

Planeta Pavel 518 622 725, starosta@zeletice.cz

25.–26. 7. 2009

Víkendové otevřené sklepy Čejkovice

Sklep Na Bařině

Bařina Tomáš 608 072 463, tomas.hajduch@sklepnabarine.cz

25. 7.–29. 8. 2009

Zámecká vinařská romance – Víno a historie 2009

Přehlídka se koná v prostorách sklepa a nádvoří Starého zámku v Jevišovicích

Marie Straková 515 231 225, su@jevišovice.cz

28.–29. 7. 2009

Pardubický festival vín

Hotel Zlatá štika, Štrossova 127, 530 03 Pardubice

Pavel Morávek 725 707 399, marketing@zlatastika.cz

1. 8. 2009

Den vinařů

Petrov – areál Plže

Tel.: 518 335 620

8. 8. 2009

Mělnický košt

Svatováclavská ulice, Mělník

Jiřina Soukupová 603 282 922, soukupova@jbcmail.cz

14.–15. 8. 2009

Bzenecká pouť – Galerie Ryzlinků rýnských

Sklepení Pod Sokolovnou, Bzenec

Tel.: 518 306 410, podatelna@bzenec.cz

15. 8. 2009

3. ročník Galerie rulandských vín v ČR

Estrádní sál domu kultury, Kyjov

Mgr. Pavel Navrátil 602 937 871, pa.navratil@mukyjov.cz

15. 8. 2009

Den otevřených vinných sklepů

Areál vinných sklepů, Čejč

Josef Rylka +420 606 823 135, +420 774 823 135, zahradkari. cejc@seznam.cz

21.–22. 8. 2009

Zarážení hory a degustace vín

Mikulov, náměstí

Ing. Vojtěch Pazderka 519 510 005, info@moravinmikulov.eu

22. 8. 2009

Otevřené sklepy a Zarážení hory

Týnec u Břeclavi

Savara Petr – savac@seznam.cz

22. 8. 2009

Zarážání hory

Hotařská búda ve vinohradech, Strážnice

www.kd-straznice.cz mikulecti.vinari@email.cz

22. 8. 2009

Víno a burčák z otevřených sklepů

Mikulčice – sklepní uličky

22. 8. 2009

Zarážání hory

Vlkoš u Kyjova

Vardan Bohumil 606231642, varbo@centrum.cz

22. 8. 2009

Zarážání hory pod Předníma

Pod Předníma u sklepu Osičků, Velké Bílovice

Ing. Jaroslav Osička 519 346 415, jaroslav.osicka@quick.cz

22. 8. 2009

Letní setkání u vína 2009

Nádvoří Bošovské tvrze, Bošovice

Vidlák Rostislav 604150952, vidlakr@seznam.cz

22. 8. 2009

Zarážení hory

Kraví Hora Bořetice

Václav Petrásek 606 608 948, vaclav.petrasek@boretice.cz

28.–30. 8. 2009

Den otevřených sklepů 2009, Čejkovice

Čejkovice, okres Hodonín

info@vinozcejkovic.cz

28.–29. 8. 2009

Novoměstské vinařské dny

Nové Město nad Metují

Martin Teplý 491473085, 777141214, info@seladon.cz

29. 8. 2009

Vinařský den

Kulturní dům a jiná společenská místa v obci

Ing. Jan Stávek 774 430 739, info@vinarsky-dvur.cz

29. 8. 2009

Zarážení hory

Kobylí

Tel.: 519 431 106, ou@kobyli.cz

30. 8. 2009

Zarážání hory a přehlídka mužských sborů

Areál školního dvora za starou školou, Šardice

František Foretník 602 146 935, f.foretnik@seznam.cz, nesporova@sardice.cz

30. 8. 2009

Zarážání hory 2009

Čejkovice, okres Hodonín

Obec Čejkovice 518 362 701, ou@cejkovice.cz

4.–5. 9. 2009

Mutěnické vinařské dny

areál Pod Bůdama, Mutěnice

Anna Prčíková 518370056, annap@mutenice.cz

4.–5. 9. 2009

Velkopavlovické vinobraní 2009

Velké Pavlovice

TIC Velké Pavlovice 519 428 149, infocentrum@velke-pavlovice.cz

5. 9. 2009

Zarážení hory

Prušánky

Vlasta Trechová 518 374 125, 602 501 287, kultura@obecprusanky. cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven podle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese http://www. wineofczechrepublic.cz

V poddvorovskéj dolině, císařskej dedině, nám bylo při víně hej… Obec Nový Poddvorov se nachází 12 km západně od okresního města Hodonína. Byla založena v roce 1783 na místě v minulosti zaniklého městečka Potvorova, které v roce 1261 patřilo velehradskému cisterciáckému klášteru a mělo tvar slovanského hradiště. Z vůle císaře Josefa II., tedy v 80. letech 18. století, dochází k založení obce, přičemž se traduje, že sám císař zde vyoral první brázdu vinohradu a dal tak podnět místním obyvatelům k zakládání dalších vinic. Právě na jeho počest zakládá v roce 2003 trojice zdejších menších vinařů sdružení Císařův vinohrad. Jde o pány Pavla Veselského a Václava Mrkvu z Nového Poddvorova a Vladimíra Kašíka ze Starého Poddvorova. Málem by k tomu nedošlo, neboť v plánech soudruhů ze starého komunistického režimu bylo vinařskou obec vymazat ze světa. Nestalo se tak a je jen dobře, že vesnička tu má své místo i dnes.

Všechny tři vinaře jsem měl možnost poznat osobně a nakouknout do tajů jejich vinařského umu. V okolí obcí Starého a Nového Poddvorova pěstují révu na viničních tratích Roviny, Remíze, Podkovné a Vinohrádky. Pavla Veselského znám z podzimní výstavy Víno a lidé 2005. Je to můj ročník „70“ a při setkání jsme si padli do oka. Tento sympatický, upřímný a vřelý „chasník“ mě pozval prvně

do Nového Poddvorova v březnu 2006. Sotva nás s mojí manželkou převedl přes práh rodinného domku a představil rodině, už nám nabízel lahodné Chardonnay v pozdním sběru 2004 a posléze vyzrálý Portugal 2004 ze své produkce. Pavel pracuje jako opravář zemědělských strojů v Zemědělské akciové společnosti v Čejkovicích. K vinařině ho přivedl jeho tatík, který spolu s mladším synem Jirkou pomáhá ve vi-

(7–8/2009)

nici či ve sklepě. Obhospodařují cca 1,5 ha osázené viniční plochy, přičemž v plné plodnosti je 1 ha vinohradu. Zbylá část pozemku byla v roce 2007 dosázena. Z bílých odrůd se pěstují VZ, CHA, SG, RŠ, MT, MM a NEU, červené zastupují CM a MP. V původním složení převládá na Poddvorovsku černozem, v meziřadí upřednostňuje vinař černý úhor, vedení vinice je střední RH, spon 2 m × 1 m. Při vinifikaci vinař preferuje odkalení moštu zákvas, dočiřovaní vín bentonitem a následnou křemelinovou filtraci. U červených vín je pochopitelně odbourávana JMF tvrdší kyselina. Mohu potvrdit, že vína Pavla Veselského mají příjemný květnatý i ovocitý nádech, vyváženou kyselinku, slušnou kvalitu s dobrou perspektivou do archivu. Nejde opomenout jeho pěkné typické (divočejší) Sauvignony, skvělé Chardonnay či voňavé Veltlíny a Muškáty. V červených plné Portugaly a zejména výtečný jakostní Cabernet Moravia. Vzhledem ke kvalitě a příznivé prodejní ceně (jakostky začínají na 60 Kč, přívlastky 80–120 Kč) nemá vinař problém s přebytkem zásob a celá úroda je bez problémů v brzké době prodána. Doplňujícím sortimentem vinaře jsou také dobrá sudová vína z vlastních či nakoupených hroznů okolních pěstitelů. Specialitou je každoročně sklizeň a vinifikace ledového vína. V roce 2004 to bylo krásné VZ a od roku 2005 se ponechávají na keřích révy přemrznout hrozny CABERNETU Moravia. Jde o delikatesní fajnšmekrovskou vinnou lahůdku! Dalším členem sdružení je Vladimír Kašík ze Starého Poddvorova, který je zároveň jednatelem spolku. Do sousední vesnice se přiženil, avšak rodiště a vinný sklep má rovněž v Novém Poddvorově pod stavením svých rodičů. Tento sympatický a humorný třicátník pracuje v pojišťovnictví a firmě zabývající se čistěním odpadních vod. Po vstupu na dvorek rodinného domku nás zaujaly keře fíkovníku a kiwi, které prý u Kašíků v teplých letech dobře dozrávají. Ve sklepení zase byla znát absolutní čistota a pořádek, což potvrzuje jeho pěkný styl a i fakt, že se zde přistupuje k vínu s velkou láskou. Tu předal Vladimírovi mladšímu jeho otec pan Vladimír Kašík st. a dědí se tady z otce na syna po několik generací. Dodnes pan Kašík st. pomáhá synovi ve vinohradě a ve sklepním hospodářství. Na viniční ploše, která se nachází v okolí St. a Nového Poddvorova na 1,5 ha pozemku, pěstují odrůdy MT, VZ, RŠ, RB, SG, CHA, AU, DORN, RM a CM. Stejně jako ve vinicích Pavla Veselského a Václava Mrkvy je i u Kašíků převážně v půdním složení černozem, vedení vinice střední RH na jeden kmen a tažeň. V mezičasí černý úhor. Celková roční produkce vinaře je 7 000 lahví a je v pohodě za sezonu prodána. Při vinifikaci se okamžitě po vylisování síří mošt, probíhá odkalení a zakváší se čistou kultu-

rou kvasinek. Během kvašení je hlídána teplota moštu. Bílá vína jsou čiřena bentonitem, filtrována přes křemelinový filtr – před lahvováním přes mikrofiltr. Červená vína se nečiří a nefiltrují, pouze je odbourávána tvrdší kyselina. Z produkce vín Vládi Kašíka bych vyzvedl výtečné Sauvignony, velmi dobrý Veltlín či Aurelius a z modrých odrůd znamenitý Cabernet Moravia či Dornfelder. Ani ostatní vína nemá vinař vůbec špatná, ať jsou to klarety či rosé nebo „Burgundy“. Ne nadarmo se tak k němu každoročně vracejí stálí zákazníci oceňující kvalitu. Škoda jen, že Vladimír nemá větší produkci… Třetím členem sdružení je padesátiletý Václav Mrkva z Nového Poddvorova. Pracuje v Zeměd. AS Čejkovice v živočisné výrobě. Působí také na okrese jako vinařský důvěrník. Také v jeho rodině se pěstování révy dědilo z otce na syna. On však původem pochází z Dolních Bojanovic, do Poddvorova se přiženil. Obhospodařuje celkem 2 230 keřů na ploše 67 arů. Odrůdová pestrost není tak bohatá jako u kolegů. Z bílých plodí na vinici RŠ, RR, SG – donedávna také VZ a NEU, ty však nechal před 3 lety vyklučit. Z modrých odrůd najdeme u pana Mrkvy ZWE, CS, RM a FRA. Vinice je vedena taktéž středně RH, ve sponu 1,8 m × 0,9 m, v mezičasí černý úhor. Pozemkem i sklepením sousedí s kolegou Pavlem Veselským. Ve sklepení p. Mrkvy nás na jeho konci zaujala půlkulatá vyzděná rotunda. Proces výroby vína spočívá v tom, že po následném vylisování a odzrnění se rmut minimálně síří a následně odkaluje seporitem. Používá se bio-zákvas, bentonit super na čiření přímo do kvasu. Následuje hrubá filtrace přes křemelinový

359

a naplavovací filtr. Před lahvováním je znova využit naplavovací filtr. Tato filtrace je užívána i u červených vín. Na rozdíl od kolegů ze sdružení měl vinař v době naší březnové návštěvy v roce 2007 na skladě několik mladých i ročníkových vín. Mohu pochválit slušné Veltlíny, Rulandské šedé či Rulandské modré. Zajímavostí je, že v roce 2005 sklidil hrozny pro zpracování ledového vína ZWEIGELTREBE o cukernatosti 41 °NM, dosahujícího později velmi dobré kvality. O rok později při další návštěvě vinaře mohu pochválit kabinetní rosé Cabernet Sauvignon 07. Ostatní mladá vína mě již natolik nezaujala, to samozřejmě může být i věcí názoru. Den otevřených sklepů: Přesvědčit se a porovnat si kvalitu vín všech tří členů sdružení Císařův vinohrad může každý návštěvník veřejně každoročně na červnové akci Den otevřených sklepů v Novém Poddvorově a okolí. Kromě sklepů těchto tří vinařů mohou vinařští turisté navštívit sklepení Milana Sůkala N. Poddvorov (Bonus Evenus), Ivo Padalíka N. Poddvorov (pomáhá sdružení na vinařských výstavách), dále pak vinařů Bařiny či Hnidáka a dalších. Rok od roku se této pěkné akce účastní čím dál více ctitelů dobrého vína. Já jsem na ni doposud nezavítal, ale věřím, že většina návštěvníků byla s jejím průběhem spokojena a stejně jako já s mojí ženou si mohli místním hantecem říct: „V poddvorovskéj dolině, císařskej dedině, nám bylo při víně hej!“ Rádi se sem vracíme. Erik Hubáček Praha

Zleva Václav Mrkva, Ivo Padalík, Vladimír Kašík a Pavel Veselský na pražských veletrzích Víno a destiláty

360

(7–8/2009)

Přehled tuzemských vín úspěšných na mezinárodních kounkurzech vín Soutěž Vinalies Internationales Paris 2009

Premios Zarcillo 2009

VINITALY VERONA 2009

Firma Mikrosvín Mikulov a. s. Moravské vinařské závody Bzenec Tomáš Krist Vinařství Pavlov, spol. s r. o. Vinařství Štěpán Maňák ZD Sedlec u Mikulova Znovín Znojmo a. s. Znovín Znojmo a. s. Znovín Znojmo a. s. BOHEMIA SEKT a. s. Čebav s. r. o. Leoš Horák Livi spol. s r. o. Mikrosvín Mikulov a. s. Moravské vinařské závody Bzenec Moravské vinařské závody Bzenec Sonberk a. s. Sonberk a. s. Sonberk a. s. Sonberk a. s. Spielberg CZ, s. r. o. Spielberg CZ, s. r. o. SOŠ vinařská a SOU zahradnické Valtice Tomáš Krist Tomáš Krist Vinařství Baloun Vinařství Baloun Vinařství Baloun Vinařství Baloun Vinařství Pavlov, spol. s r. o. Vinařství U Kapličky Vinařství U Kapličky Vinařství U Kapličky Vinařství U Kapličky Vinařství U Kapličky Vinné sklepy Valtice a. s. Vinné sklepy Valtice a. s. Vinohrad CZ s. r. o. Vinselekt Michlovský, a. s. Vinselekt Michlovský, a. s. Vinselekt Michlovský, a. s. ZD Sedlec u Mikulova ZD Sedlec u Mikulova Znovín Znojmo a. s. Čebav s. r. o. Ing. Richard Tichý Ing. Richard Tichý Ing. Richard Tichý Livi s. r. o. Livi s. r. o. Livi s. r. o. Spielberg CZ, s. r. o. Vinařství Václav Ovčáčík Vinselekt Michlovský Znovín Znojmo a. s. Znovín Znojmo a. s. Znovín Znojmo a. s. Vinařství Baloun Bronislav Vajbar Čebav s. r. o. Leoš Horák Livi s. r. o. Pavel Binder Vinařství Josef Valihrach s. r. o. Vinařství Josef Valihrach s. r. o. Vinařství Josef Valihrach s. r. o. Vinařství Václav Ovčáčík Vinařství U Kapličky s. r. o. Znovín Znojmo a. s. Vinařství Kovacs, s. r. o. Livi spol. s r. o. Znovín Znojmo a. s. Pavel Binder Vinařství Mikrosvín Mikulov a. s. Ampelos, šlechtitelská stanice Pavel Binder Pavel Binder Oldřich Drápal Tomáš Krist Tomáš Krist Nové Vinařství, a. s. Petr Skoupil Spielberg CZ, s. r. o. Josef Valihrach Josef Valihrach Vinařství Pavlov

Víno Sauvignon blanc, pozdní sběr 2007 Ryzlink rýnský, ego 81, pozdní sběr 2007 Rulandské bílé, jakostní víno 2007 Rulandské bílé, výběr z hroznů 2007 Rulandské šedé, slámové víno 2007 Ryzlink vlašský, ledové víno 2006 Tramín červený, výběr z bobulí 2006 Ryzlink rýnský, slámové víno 2006 Rulandské šedé, slámové víno 2007 Bohemia sekt Prestige Brut 2004 Ryzlink vlašský, pozdní sběr 2007 Pálava, pozdní sběr 2008 Zweigeltrebe, výběr z hroznů 2006 Rulandské šedé 2007 Rulandské šedé, výběr z hroznů, ego 59, 2007 Veltlínské zelené, pozdní sběr, ego 72, 2007 Ryzlink rýnský, výběr z hroznů 2007 Sauvignon, výběr z bobulí 2007 Rulandské šedé, pozdní sběr 2008 Pálava, výběr z hroznů 2008 Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2007 Tramín červený, pozdní sběr 2007 Tramín červený 2007 Neuburské, výběr z hroznů 2007 Svatovavřinecké, výběr z hroznů 2007 Sauvignon blanc 21/08 2008 Pálava 14/08 2008 Gruner Veltliner 2008 Hibernal 2008 Sauvignon, pozdní sběr 2007 Rulandské bílé, pozdní sběr 2007 Pálava, výběr z hroznů 2007 Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2007 Sauvignon, pozdní sběr 2007 Zweigeltrebe, likérové víno 2006 Chardonnay, slámové víno 2006 Veltlínské zelené, výběr z cibéb 2007 Rulandské šedé, pozdní sběr 2007 Ryzlink vlašský, výběr z bobulí 2005 Pálava, výběr z hroznů 2007 Rulandské šedé, pozdní sběr 2008 Chardonnay, slámové víno 2006 Tramín červený, výběr z bobulí 2007 Tramín červený, výběr z hroznů 2007 Rulandské šedé 2008 Pálava, výběr z bobulí 2006 Aurelius, výběr z bobulí 2005 Chardonnay, výběr z hroznů 2007 Pinot Noir, výběr z cibéb 2008 Tramín červený 2008 Sauvignon, ledové víno 2005 Frankovka, pozdní sběr 2006 Tramín červený 2002 Sauvignon Vinum Palaviense 2005 Ryzlink rýnský, ledové víno 2007 Ryzlink rýnský, slamové víno 2006 Tramín červený, výběr z hroznů 2007 Muller Thurgau kabinetní 2008 Pálava 2008 Ryzlink vlašský 2008 Veltlínské zelené kabinetní 2008 Tramín červený, výběr z hroznů 2007 Děvín 2008 Veltlínské červené rané výběr z hroznů 2006 Tramín červený, pozdní sběr 2006 Cuvée Cabernet Sau/Merlot, výběr z hroznů 2006 Tramín červený 2007 Muller Thurgau 2008 Rulandské šedé, ledové víno 2007 Sauvignon, pozní sběr 2008 Hibernal, výběr z hroznů 2007 Cabernet Sauvignon rosé, jakostní víno 2008 Pálava, výběr z hroznů 2008 Muškát Moravský Flower line 2007 Ryzlink vlašský, výběr z hroznů 2006 Cabernet Sauvignon rosé, pozdní sběr 2008 Muškát Moravský, pozdní sběr 2008 Rulandské šedé, slámové víno 2005 Sauvignon, výběr z hroznů 2008 Muškát Moravský, pozdní sběr 2008 Ryzlink rýnský, jakostní víno 2007 Muller Thurgau, kabinetní víno 2008 Tramín červený, pozdní sběr 2007 Cabernet Moravia, pozdní sběr 2006 Neuburské, pozdní sběr 2007 Rulandské bílé, výběr z hroznů 2007

Ocenění Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Velká zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Velká zlatá medaile Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile Bronzová medaile Diplom Diplom Diplom Diplom Diplom Diplom Diplom Diplom Diplom Diplom Diplom Diplom

(7–8/2009)

Vinařství Pavlov Vinařství Volařík Vinné sklepy Lechovice, spol. s r. o. Moravské vinařské závody Bzenec, s. r. o. Moravské vinařské závody Bzenec, s. r. o. Vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s. Vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s. Moravské vinařské závody Bzenec, s. r. o. SMV CANADA Binder Pavel Binder Pavel Binder Pavel Tetur Vladimír Tetur Vladimír Víno Hort Víno Hort Vinné sklepy Valtice, a.s. Vinné sklepy Valtice, a.s. ZNOVÍN ZNOJMO a.s. Concours Mondial de Bruxelles Baloun Radomil Baloun Radomil Binder Pavel Drápal Oldřich Drápal Oldřich Krist Tomáš Krist Tomáš Krist Tomáš Skoupil Petr Vinařství Kovacs, s.r.o. Vinařství Kovacs, s.r.o. Vinné sklepy Lechovice, spol. s r. o. Vinselekt Michlovský, a.s. Vinselekt Michlovský, a.s. Vinum Moravicum, a.s. BOHEMIA SEKT a.s. Drápal Oldřich Drápal Oldřich Pavel Binder Pavel Binder Petr Skoupil Sonberk a.s. Sonberk a.s. Sonberk a.s. Sonberk a.s. Sonberk a.s. Sonberk a.s. SOŠ vinařská a SOU zahradnické Valtice SOŠ vinařská a SOU zahradnická Valtice Vajbar Bronislav Vajbar Bronislav Vinařství Kovacs, s.r.o. Vinařství Kovacs, s.r.o. Vinařství Kovacs, s.r.o. Vinařství Marcus Vinařství Pavlov spol. s.r.o. Vinium a.s. Vinné sklepy Lechovice spol. s r. o. Vinné sklepy Lechovice, spol. s r. o. VINOHRAD CZ, s. r. o. Decanter London Vladislav Moravčík International Wine Challenge Baloun Radomil International Wine Challenge Baloun Radomil Baloun Radomil Baloun Radomil Baloun Radomil Baloun Radomil Baloun Radomil BOHEMIA SEKT a. s. BOHEMIA SEKT a. s. BOHEMIA SEKT a. s. Krist Tomáš International Wine Challenge Krist Tomáš Krist Tomáš Krist Tomáš Krist Tomáš Livi spol. s r. o. Moravské vinařské závody Bzenec s.r.o. Moravské vinařské závody Bzenec s.r.o. Moravské vinařské závody Bzenec s.r.o. Vinařství Mikrosvín Mikulov a.s. Vinařství Mikrosvín Mikulov a.s. Vinařství Mikrosvín Mikulov a.s. Vinařství Mikrosvín Mikulov a.s. Vinařství Mikulica Vinařství Pavlov spol. s r. o. Vinařství Volařík Vinné sklepy Valtice a.s. International Wine Challenge Vinné sklepy Valtice a.s. Zdroj: www.wineofczechrepublic.cz; zpracovala S. Stávková

Sauvignon, pozdní sběr 2007 Pálava, výběr z hroznů 2007 Tramín červený, výběr z hroznů 2007 EGO 70, Chardonnay, výběr z hroznů 2007 EGO 69, Ryzlink vlašský, pozdní sběr 2007 Sauvignon Flower line 2007 Tramín červený Flower line 2007 EGO 72, Veltlínské zelené, pozdní sběr 2007 Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2008 Tramín červený, výběr z cibéb 2006 Pálava, výběr z hroznů 2008 Muškát Moravský, kabinetní víno 2008 Irsai Oliver, kabinetní víno 2008 Sauvignon, pozdní sběr 2008 Cabernet Sauvignon, pozdní sběr 2008 Veltlínské zelené, pozdní sběr 2008 Ryzlink rýnský, výběr z hroznů 2007 Ryzlink rýnský, ledové víno 2007 Muškát moravský, pozdní sběr 2008 Muller Thurgau, pozdní sběr 2008 Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2008 Ruladnské šedé, slámové víno 2005 Chardonnay, slámové víno 2004 Sauvignon, výběr z hroznů 2008 Rulandské bílé, pozdní sběr 2008 Chardonnay, pozdní sběr 2008 Rulandské šedé, pozdní sběr 2008 Muškát moravský, kabinetní víno 2008 Sauvignon, pozdní sběr 2008 Chardonnay, výběr z bobulí 2007 Pinot noir, výběr z hroznů 2005 Aurelius, výběr z bobulí 2000 Chardonnay, slámové víno 2007 Prestige Brut Tramín červený, slámové víno 2004 Rulandské šedé, slámové víno 2005 Veltlínské zelené – Sauvignon 2008 Děvín 2008 Neuburské 2008 Sauvignon, výběr bobulí 2007 Sauvignon 2008 Ryzlink rýnský, výběr 2007 Pálava, výběr Sweet 2006 Sauvignon 2007 Rulandské šedé, výběr z cibéb 2007 Tramín červený, Exclusive 2007 Muškát Moravský, Exclusive 2007 Sauvignon 2008 Pálava 2008 Sauvignon 2008 Rulandské bílé, Family Reserve 2007 Rulandské šedé, výběr z bobulí 2008 Tramín červený, výběr z cibéb 2005 Rulandské bílé, výběr z hroznů 2007 Rulandské modré, Exclusive 2007 Cabernet Sauvignon, ledové víno 2007 Tramín červený 2007 Pinot Gris 2007 Pálava, výběr z bobulí 2007 Pálava, pozdní sběr 2008 Pálava, výběr z hroznů 2008 Pinot blanc, pozdní sběr 2008 Pinot gris, pozdní sběr 2008 Muller Thurgau, pozdní sběr 2008 Tramín červený, pozdní sběr 2008 Aurelius, pozdní sběr 2008 Chateau Radyně extra brut Bohemia Sekt Prestige Brut Bohemia Sekt Prestige Demi sec Chardonnay, pozdní sběr 2008 Pálava, pozdní sběr 2008 Muškát moravský, pozdní sběr 2008 Rulandské šedé, výběr z hroznů 2008 Sauvignon, výběr z hroznů 2008 Hibernal, slámové víno 2005 Ryzlink rýnský, pozdní sběr EGO No.81 2007 Charodnnay, výběr z hroznů EGO No. 70 2007 Ryzlink vlašský, pozdní sběr EGO No. 69 2007 Ryzlink vlašský, výběr z hroznů 2005 Tramín červený, pozdní sběr 2007 Sauvignon, pozdní sběr 2008 Muškát moravský, pozdní sběr 2008 Pálava, pozdní sběr 2008 Sauvignon, pozdní sběr 2007 Ryzlink vlašský 2008 Ryzlinky vlašský 2007 Sylvánské zelené 2008

361

Diplom Diplom Diplom Diplom Diplom Diplom Diplom Diplom Zlatá medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Zlatá mediale Stříbrná medaile Stříbrná medaile Zlatá mediale Stříbrná medaile Stříbrná medaile Zlatá medaile Stříbrná medaile Stříbrná mediale Zlatá medaile Stříbrná medaile Doporučení Bronzová medaile Doporučení Doporučení Doporučení Doporučení Bronzová medaile Bronzová mediale Bronzová medaile Doporučení Stříbrná medaile Stříbrná medaile Doporučení Doporučení Doporučení Doporučení Bronzová medaile Doporučení Doporučení Bronzová medaile Bronzová medaile Doporučení Bronzová medaile Doporučení Doporučení Doporučení Doporučení Doporučení Doporučení Doporučení Doporučení Doporučení Doporučení Doporučení Doporučení Doporučení Bronzová medaile Bronzová medaile Doporučení Doporučení Doporučení Stříbrná medaile Bronzová medaile Doporučení Doporučení Bronzová medaile Bronzová medaile Doporučení Doporučení Bronzová medaile Doporučení Doporučení Doporučení Doporučení

362

(7–8/2009)

Duben 2009: Společnost Martin Vialatte Œnologie pořádala seminář v Praze Martin Vialatte Œnologie je společnost založená v roce 1922, která vyvíjí, vyrábí a komercionalizuje enologické produkty. Je součástí vůdčí skupiny světových producentů enologických výrobků. Společnost Martin Vialatte Œnologie postavila svoji reputaci na tom, že neustále inovuje výrobky a navrhuje nová řešení s podporou své výzkumné a vývojové služby. Své dosavadní působení v tomto oboru prokázala společnost Martin Vialatte Œnologie tak, že obhájila na evropské úrovni projekt „Rostlinné proteiny“ a v roce 2006 obdržela cenu za škálu rostlinných proteinů Provgreen. V minulém roce také společnost získala stříbrnou medaili Vinitech za Immunostest π, který představuje zcela inovační nástroj, dovolující stanovit proteinovou stabilitu vín pomocí speciﬁckých protilátek nestabilních proteinů. Zatímco testy existující na trhu dávají někdy mezi sebou nesourodé výsledky, které vedou často k předávkování bentonitu, tato inovace znamená skutečný pokrok směrem k šetrné enologii. Společnost Martin Vialatte Œnologie pořádá každým rokem pro své distributory z celého světa seminář nazvaný Rond Point – volně přeloženo jako setkání v kruhu – k seznámení s čerstvými vědeckými a výzkumnými novinkami. Je to také příležitost vyměnit si názory na to, co potřebuje praxe a jak na to co nejlépe reagovat. V tomto roce se setkání konalo v Praze od 15. do 17. dubna v součinnosti s ﬁrmou Vinný dům, s. r. o., která je již 6 let partnerem společnosti Martin Vialatte Œnologie v České a Slovenské republice. Díky péči zástupců Vinného domu Dušana Černocha a Radky Tauberové mohla společnost Martin Vialatte Œnologie shromáždit kolem expertů – Francine Vidal, odpovědné zástupkyně společnosti Martin Vialatte Œnologie, Edouarda Lardata, odpovědného za export a Didier Fagese, prezidenta skupiny Sofralab – zainteresované osoby prakticky ze všech evropských vinařských zemí, ale také z Jižní Afriky, Libanonu, Maroka... Program 15. dubna, který byl věnovaný vědeckým příspěvkům, zahájil Michel Valade z Interprofesního výboru vín oblasti Champagne (CIVC) na téma nových technologií stabilizace vinné kyseliny ve vínech při použití celulózové želatiny. Interprofesní výbor vín oblasti Champagne byl významným aktérem v procesu autorizace celulózové želatiny v Evropě. U vín oblasti Champagne pokusy prokázaly, že tyto produkty jsou velmi účinné oproti jiným

proteinům a jsou šetrnější k životnímu prostředí, protože nevyžadují proces zchlazení s nároky na energii. Doktor Benoit Divol, vědecký pracovník Institutu biotechnologie vína, Stellenboch v Jižní Africe, se věnoval ve svém příspěvku poznatkům o genomu kvasinky, možnostem nabízeným novými technologiemi množení a mutageneze pro zlepšení výběru kvasinek. Pokud se týká geneticky modiﬁkovaných kvasinek, ty jsou dnes konzumenty špatně přijímány. Nathalie Sieczkowski, odpovědná za výzkum a vývoj u společnosti Martin Vialatte Œnologie, a doktor Sébastien Manteau, vědecký pracovník pro výzkum a vývoj, představili obzory nových vědeckých a technologických poznatků a nechali nahlédnout do enologie zítřka. Druhý pracovní den byl příležitostí pro společnost Martin Vialatte Œnologie představit své novinky. Služba pro výzkum a vývoj pracuje již řadu měsíců na koncepci enologických produktů, které mají nahradit produkty na bázi kaseinu vaječného bílku. I když Evropská unie poskytla producentům dodatečnou lhůtu pro označování vín, pravdou zůstává, že veškeré označení vín po lednu 2011 musí uvádět případnou přítomnost mléčných nebo vaječných proteinů, jestliže byla vína ošetřena kaseinem, vaječným albuminem nebo lysozymem, tedy produkty klasiﬁkovanými v kategorii „alergeny“. Účinnost těchto produktů na bázi kaseinu nebo vaječného bílku není nijak zpochybňována, ale je třeba co nejlépe informovat konzumenty, že uvádění těchto produktů v označení bude povinné. Díky vědeckým pracím prováděným řadu let u rostlinných proteinů bez glutenu navrhla společnost Martin Vialatte Œnologie od roku 2007 několik alternativ bez alergenů na bázi rostlinných proteinů, jako Polygreen, Deltaspeed AF nebo PRZ AF. Jedná se o produkty k ošetření a předcházení oxidaci u moštů a vín. Pokud se jedná o Qalisol, ten nahrazuje vaječný bílek,

umožňuje šetrné čiření červených vín a je složen z výběru několika rybích želatin. Jedním z dalších pojednaných témat během semináře bylo školení vína řešené hospodárnějšími metodami než barikováním. Společnost Martin Vialatte Œnologie se svým partnerem firmou Oenochene má provedenu expertízu k použití řezin a také několikaleté praktické zkušenosti. Celá škála dnes zahrnuje chipsy, mikrodužky, minidužky apod., umožňující uchovávat a používat sudy delší dobu. Společnost Martin Vialatte Œnologie komercializuje rovněž Oenotan Sélection, čistý lyofilizovaný tanin z dubu, který velmi navozuje jemnost a komplexitu i při slabých dávkách. Pokusy prováděné službou výzkumu a vývoje ozřejmily součinnost taninu a chipsů. Nakonec je třeba uvést, že společnost Martin Vialatte Œnologie používá od nynějška analytické metody s kvantifikací údajů v reálném čase, tedy techniky dovolující rychle odhalit a přesně stanovit určité mikroorganismy. První analýzy sestavené společností Martin Vialatte Œnologie se týkají Brettanomyces, nežádoucích kvasinek, které velmi škodlivě ovlivňují kvalitu vín. Tento seminář v Praze byl také příležitostí pro všechny přítomné ochutnat mnohá vína z České republiky a lépe se seznámit s její vinařskou produkcí. Vinný dům, spol. s r. o., Bzenec www.vinnydum.cz (komerční prezentace)

(7–8/2009)

363

Drinktec 2009 – technika a technologie pro nápojový průmysl Největší světová přehlídka techniky a technologií pro průmysl nápojů a tekutých potravin se uskuteční ve dnech 14. až 19. září v německém Mnichově. Podle slov organizátorů je dnes objednáno přes 132 tisíc metrů čtverečních výstavní plochy. Své služby a výrobky bude odborným návštěvníkům nabízet 1500 vystavovatelů ze 60 zemí světa. Pořadatel, Messe München GmbH, předpokládá, že veletržními branami projde během šesti dní přes 70 000 odborníků, kteří se budou moci informovat o nejnovějších technologiích z oblasti výroby, plnění, balení a distribuce nápojů a Liquid Food všeho druhu vč. k tomu příslušných surovin a přísad. Vystavovat budou nejen velcí hráči na mezinárodním trhu, ale též malé a střední podniky. Seznam vystavovatelů veletrhu Drinktec 2009 je již nyní online a permanentně na www.drinktec.com také aktualizován. Jedním z charakteristických rysů Drinktecu je mimo jiné ten fakt, že vystavovatelé s velkým úsilím budují své prezentace tak, aby četné linky a technologie ukázali návštěvníkům v plném provozu, což je neobvyklé a v tomto případě unikátní. Jednotlivá odvětví jsou rozdělena samostatně do výstavních hal. Obory veletrhu Organizátor členění speciﬁkuje následovně: Největší obor sám zabírá plochu 60 000 m² (pavilony A2, A5, A6, B4, B5 a B6) a prezentuje produktově speciﬁcké technologie k výrobě a zpracování nápojů, mléka či tekutých potravin. Stále důležitější a významnější obor v rámci procesní techniky je plnicí a balicí technika. Zvláštním případem bude hala B2, ve které se část vystavovatelů bude věnovat výlučně procesní technice pro pivovary a sladovny. Tematický obor poduktově přecházející procesní techniky, postupů automatizace a řízení, jako i informačních technologií je soustředěn v pavilonech A3 a A4. PET-technologie pro nápoje a Liquid Food – od získávání granulátu přes formy a výrobu láhví až po recycling – se nachází v hale B3 pod názvem PETpoint. Další vystavující obory jsou: Nádoby, balicí prostředky, vybavení a uzávěry (A2) Suroviny, udržovací prostředky a přídavné látky (B1) Gastronomické potřeby, vybavení a mobilní zařízení (A1) Opomenuta nezůstává ani aktuální a tak často dnes diskutovaná problematika získávání

energií, jejich úspora a čištění vody, které získávají díky stoupající ceně a omezeným zdrojům také v gastronomickém průmyslu stále na větším významu. Dotýkají se různých vystavovtelských oborů a táhnou se jako červená nit přes všechny pavilony, přičemž těžiště této nabídky leží v pavilonu A3. Veletrh Drinktec jako inovační motor Nápojový průmysl také letos využije 6 dní veletrhu jako prezentační platformu novinek v oboru – výsledků zkoumání a inovačních vývojových úkolů. Tím nabídka koresponduje přesně s cílovými skupinami a obráceně. Odborní návštěvníci veletrhu Drinktec přicházejí, na základě údajů z r. 2005, z nálsledujících oborů: Dvě třetiny návštěvníků přichází z oboru pivovarského půmyslu a také ze stále významnějšího oboru softdrinks, voda, ovocné šťávy. Významně narůstající podíl na posledním ročníku veletrhu zaznamenali návštěvníci z mlékárenského průmyslu. Jejich podíl znamenal 7 %. 6 % všech návštěvníků přichází z oboru víno, sekty a lihoviny. Asi 4 % přichází z velkoobchodu s nápoji, 6 % z oboru služby a reklamy. Studenti, zástupci univerzit a úřadů tvoří tři procenta návštěvníků veletrhu Drinktec. Veletrh Drinktec platí jako top-setkání v oboru. Všechny známé podniky dodavatelského průmyslu se zde setkávají se všemi velkými producenty a obchodníky s nápoji a Liquid Food. Výrobci nápojů během šesti veletržních dnů dělají velká investiční rozhodnutí pro nadcházející roky. Veletrh Drinktec v r. 2005 navštívilo 67 000 návštěvníků ze 162 zemí. Přitom poprvé přijelo více návštěvníků ze zahraničí než z pořadatelské země. Vystavovatelské země na špici Podniky zastoupené na Drinktec 2005, mezi nimi celosvětově působící koncerny, ale i středostavovské ﬁrmy, pocházely ze 60 zemí. Vedle Německa byly nejsilněji zastoupeny Itálie se 138 vystavovateli, Velká Británie (81), Francie (55), USA (52), Belgie (45), Nizozemí (45), Švýcarsko (42), Rakousko (42), Čína (28), Dánsko (22), Španělsko (22), Česko (22), Japonsko (18), Polsko (15) a Turecko (15). Nově se zúčastnily podniky z Egypta, Bahrainu, Indoné-

sie, Íránu, Kazachstánu, Kolumbie, Lotyšska, Lucemburska, Nigérie, Saúdské Arábie, Srbska a Černé Hory, Singapuru, Thajska, Venezuely a Spojených arabských emirátů. Tento výčet a rekordní hodnota u zahraničních vystavovatelů ukazuje, že německý průmysl nápojů, který má doma stejně jako dřív vedoucí postavení na trhu, má stále větší mezinárodní konkurenci. Silná vazba vystavovatelů To, že Drinktec splňuje svůj charakter vedoucího světového veletrhu, dokazují tato čísla: 90 % vystavovatelů má v úmyslu zde opět vystavovat, 89 % jich má v úmyslu Drinktec doporučit dále, 82 % přisuzují Drinktecu určité přednosti vůči jiným veletrhům. Servis pro návštěvníky Vedle plánování cesty stojí v popředí samozřejmě plánování návštěvy veletrhu. Využijte již dnes možnosti zaregistrovat se online na www.drinktec.com a rezervovat si svou vstupenku. Tím si zajistíte hned několik výhod: Vstupenka stojí ve srovnání s registrací na místě jen polovinu, a sice 25 €. Třídenní vstupenka stojí pak místo 88 € pouhých 44 € a zahrnuje i jízdu MHD k výstavišti – ať už z centra města nebo z letiště. Vstupenka, popř. vytištěné potvrzení vás opravňuje k bezplatnému používání veřejných dopravních prostředků. Ten, kdo se zaregistruje online, si ušetří čekací doby u přepážek, kde se vstupenky prodávají na místě. Organizátoři zajistili pro návštěvníky též obří parkoviště s celkovou kapacitou 5 000 míst. Ve dnech 17.–18. 9. 2009 se pořádá na tento veletrh i sponzorovaný zájezd za pouhých 1 490 Kč! Odjezdová místa jsou Bratislava, Brno, Praha, Plzeň. Cena zájezdu zahrnuje dopravu, ubytování a pojištění. Více informací najdete na www.expocs.cz pod kolonkou „zájezdy“, kde můžete partnera veletrhu společnost Expo CS kontaktovat též v případě zájmu o zprostředkování ubytování. Více informací na www.drinktec.com nebo u společnosti Expo CS (www.expocs.cz). (ss)

364

(7–8/2009)

Alkohol, životní styl a nádorová onemocnění MUDr. Martin Křístek (podle zprávy Dr. Erika Skovenborga pro členy FIJEV)

Příčinné souvislosti jsou definovány na základě hodnověrných nestranných přesvědčivých a konzistentních epidemiologických a experimentálních dat. Žádný důkaz není dostatečný sám o sobě. Je nepravděpodobné, že by některá potravina individuálně mohla způsobit vznik rakoviny. Vztah příčina–následek je v tomto případě mnohem složitější.

Podle sdělení expertů Amerického institutu pro výzkum rakoviny je alkohol rizikovým faktorem rakoviny dutiny ústní, hrtanu, hltanu a jícnu, dále rakoviny prsu u žen a rakoviny konečníku a tlustého střeva u mužů. Jejich zpráva nehovoří o míře konzumace (pod níž by riziko nebylo přítomné) a týká se veškerých alkoholických nápojů (nerozlišuje mezi konzumací vína, piva či lihovin).

nápojů. Pokles rizika výskytu rakoviny v prvé zmíněné skupině přesto nedosáhl statistické významnosti.

Studie milionu žen (The Million Women Study) Naomi E. Allen a spol. sledovali po dobu sedmi let 1,3 milionů britských žen. Prvotní výsledky ukázaly, že již umírněná konzumace řadí alkohol k rizikovým faktorům rakoviny prsu, konečníku, jater, dutiny ústní, hrtanu, hltanu a jícnu. Podrobnější analýza konstatovala u podskupiny žen-abstinentů (oproti podskupině žen-umírněných konzumentů) statisticky významně vyšší riziko vzniku zhoubných nádorů v některých lokalizacích (dutina ústní, hrtan, jícen, žaludek, játra). Nicméně každý drink (tj. 15 g alkoholu) navíc zvyšoval relativní riziko o 15 případů (11× diagnóza rakoviny prsu, 4× diagnóza zhoubného nádoru v jiné lokalizaci) na 1 000 žen starších 75 let. Kouření a jiné faktory životního stylu Příkladem součinnosti různých faktorů životního stylu je kancerogeneze nádorů dutiny ústní, hrtanu, hltanu a jícnu. V případě absence kouření je vliv konzumace alkoholu na riziko vývoje rakoviny horní části zažívacího traktu a dýchacích cest zanedbatelný. Mechanismus, kterým alkohol zvyšuje riziko vzniku nádorů v těchto lokalizacích, spočívá pravděpodobně v jeho roli rozpouštědla a nosiče karcinogenních látek tabákového kouře. Milion Women Study zaznamenala u žen, které pily výlučně víno, méně případů obezity a nikotinismu a také více pravidelné pohybové aktivity nežli u žen, které preferovaly pivo, lihoviny nebo kombinaci různých alkoholických

Alkohol a estrogeny Konzumace alkoholu u žen velmi pravděpodobně zvyšuje plazmatickou koncentraci estrogenů. Rovněž souvislost mezi příjmem alkoholu a rizikem rakoviny prsu je podle některých studií těsnější u žen, které užívají či užívaly substituční hormonální terapii. Např. sledování 5 035 postmenopauzálních žen v Copenhagen City Heart Study: V letech 1981 až 2002 bylo Dánskému registru rakoviny nahlášeno 267 případů rakoviny prsu. Konzumace alkoholu byla spojena s mírně vyšším rizikem rakoviny prsu. Ženy na substituční hormonální terapii vykazovaly riziko dvojnásobné (ve srovnání se skupinou žen bez hormonální substituce). U žen, které užívaly substituční hormonální terapii a konzumovaly více než 2 alkoholické drinky za den, bylo riziko 4,7× vyšší (nežli u žen-abstinentů, neužívajících hormonální terapii). Konzumace alkoholu naproti tomu nevedla k nárůstu počtu případů rakoviny prsu u žen, pokud neužívaly substituční hormonální terapii. Kyselina listová a rakovina prsu Panel expertů Amerického institutu pro výzkum rakoviny dále upozornil, že zvýšená plazmatická hladina folátů (např. kyseliny listové) do jisté míry zmírňuje riziko konzumace alkoholických nápojů. Např. Nurses Health Study prokázala statisticky signiﬁkantní ochranný účinek folátů vůči rakovině prsu u žen konzumujících alkohol v dávce vyšší než 15 g denně. Prospektivní australská studie žen z Melbourne zaznamenala 537 případů rakoviny prsu, přičemž vysoký denní příjem folátů (200 až 400 ug) byl doprovázen nižším rizikem jejího vzniku v důsledku konzumace alkoholických nápojů. Podle analýzy dat 1 024 žen z Busselton Health Survay souvisela nízká plazmatická hladina folátů s významně vyšší mortalitou na rakovinu prsu. První prospektivní studie evropské ženské populace, Diet, Cancer and Health, registrovala ve skupině 24 697 postmenopauzálních žen 388 případů rakoviny prsu a taktéž potvrdila vztah mezi alkoholem, rakovinou prsu

a nízkým příjmem folátů: rakovina prsu byla diagnostikována u žen s průměrným denním příjmem 10 g alkoholu a méně než 300 ug folátů, ale nikoliv v případě denního příjmu více než 350 ug folátů. Pravidelná vs. „víkendová“ konzumace Na rozdíl od Studie milionu žen byla analýza dopadů pravidelné vs. „víkendové“ konzumace alkoholických nápojů jedním z cílů Danish Nurse Cohort Study, probíhající v letech 1993 až 2001. Během sledování 17 647 dánských zdravotních sester byla rakovina prsu diagnostikována u 457 žen. Relativní riziko např. u 22 až 27 drinků týdně bylo 2,3× vyšší než v případě 1 až 3 drinků za týden. Riziko rakoviny prsu stoupalo o 2 % s každým drinkem navíc. „Víkendová“ konzumace zvyšovala riziko o 4 % s každým drinkem mezi pátkem a nedělí. Nárazové pití je tedy zřejmě rizikovějším vzorcem chování nežli pravidelná umírněná konzumace alkoholických nápojů. Závěrečná doporučení Pokud by doporučení pro konzumaci alkoholu u žen vycházelo pouze z podkladů Amerického institutu pro výzkum rakoviny, byla by pro ženy riziková i minimální konzumace alkoholu. Existuje však dostatek přesvědčivých důkazů o prospěšnosti umírněné konzumace alkoholických nápojů s ohledem na pokles rizika kardiovaskulárních onemocnění. Souhrnné doporučení panelu expertů tedy limituje příjem alkoholu na 2 drinky denně pro muže a 1 drink denně pro ženy (1 drink je ekvivalentem 15 g etanolu). Riziko rakoviny prsu je nižší u umírněné konzumace, ale stoupá s každým drinkem navíc. Nárazové pití znamená další nárůst rizika rakoviny prsu a ženy by se mu měly vyhnout. Zdravý životní styl je důležitý nejen pro ženy-konzumenty alkoholu. Nekuřáctví minimalizuje riziko rakoviny dutiny ústní, hrtanu, hltanu a jícnu. Dostatek listové zeleniny snižuje riziko rakoviny prsu. Kritériem zdaru zdravého životního stylu je jistě více než výskyt určitých onemocnění celková mortalita: meta-analýza 34 studií konstatovala její 18% snížení u žen přiznávajících umírněnou konzumaci alkoholu.

(7–8/2009)

365

Obor vinohradnicko-vinařský na Zahradnické fakultě v Lednici Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF Lednice

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně je nejstarší vysokou školou se zemědělským zaměřením v České republice a v letošním roce oslaví již 90. výročí od svého založení. Na Zahradnické fakultě v Lednici, která je jednou z pěti fakult Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, je jako na jediné univerzitě v ČR věnována pozornost vysokoškolskému vzdělávání v oblasti vinohradnictví a vinařství. Existuje zde samostatný vinohradnicko-vinařský obor, který připravuje odborníky pro vinohradnicko-vinařskou praxi i výzkum. Převážnou část odborných disciplín zde zajišťují tři ústavy Zahradnické fakulty - Ústav vinohradnictví a vinařství, Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů a Ústav zahradnické techniky.

ÚSTAV VINOHRADNICTVÍ A VINAŘSTVÍ Vinohradnictví a vinařství patří k nejstarším vyučovaným disciplínám na Zahradnické fakultě v Lednici. Vinařsko-ovocnický ústav byl u založení zahradnického oboru na VŠZ v Brně již v r. 1947. Dlouhou dobu bylo vinohradnictví spojeno s Ústavem ovocnictví a vinařství spadalo pod Ústav zpracování zahradnických produktů. Od r. 2003, kdy došlo k transformaci oborů a vznikl Ústav vinohradnictví a vinařství, bylo akreditováno bakalářské studium nového studijního oboru vinohradnicko-vinařského. Studium tohoto oboru začalo v r. 2003, původně jako 6leté, v současné době je akreditováno jako 5leté, zároveň je připravena akreditace kombinované formy (dálkového studia) oboru Vinohradnictví a vinařství. Počet zájemců o tento obor je stabilní, ze zhruba 60 uchazečů je vybírána přibližně polovina. Současně roste také zájem o kombinovanou formu studia. Ústav vinohradnictví a vinařství, jehož vedoucím je doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., zabezpečuje výuku předmětů spojených s pěstováním révy vinné, zpracováním hroznů a výrobou vína. Mezi hlavní studijní předměty patří vinohradnictví, agrotechnika, ampelograﬁe a biologie révy vinné, vinařství a vinařské technologie. Při studiu je důraz kladen na aplikaci teoretických poznatků do výrobního provozu, kdy studenti oboru absolvují během studia část praktických cvičení ve výrobním podniku.

Vedle vzdělávací činnosti je hlavní úlohou ústavu vinohradnictví a vinařství uchovávání genových zdrojů révy vinné. Výsadby jsou soustředěny v prostorách Mendelea v Lednici a jedná se přibližně o tři stovky odrůd révy vinné. Od roku 2008 sídlí ústav v nově zrekonstruované budově D, kterou přebrala Zahradnická fakulta do užívání od bývalého zahradnického učiliště v Lednici. V tomto pavilonu má Ústav vinohradnictví a vinařství kromě kanceláří k dispozici výzkumnou, fenologickou a mikrobiologickou laboratoř. K nejdůležitějšímu vybavení patří kapalinový a plynový chromatograf včetně veškerého laboratorního vybavení. V budově se nachází také moderní přednáškový sál a sklepní prostory, kde ústav plánuje postupně zřídit kompletní technologickou linku pro výrobu vín. Ve vědecko-výzkumné činnosti se pracovníci ústavu zaměřují na optimalizaci kvalitativních parametrů pro výrobu jakostních vín, v oblasti vinařské analytiky sledují obsah fenolických látek, především resveratrolu, ve vínech produkovaných v ČR. Ústav má v současnosti pět doktorandů, kteří se ve svých vědeckých pracích zabývají řadou odborných témat, vyplývajících ze současných požadavků vinohradnické a vinařské praxe. Jde například o výzkum fenolických látek v hroznech a listech révy vinné, další práce se zabývá závlahami ve vinicích, jiná řeší aromatickou zralost a stanovení aromatických látek v hroznech, další se zabývá dusíkatými látkami v hroznech – aminokyselinami a dusíkem využitelným pro kvasinky. Jedna z doktorandských prací se věnuje autenticitě vína ve vztahu k lokalitě. Také diplomové práce studentů jsou zaměřeny na aktuální problémy ve vinohradnictví a vinařství. Bakalářské a diplomové práce zadáváme nejenom ve vinicích a technologickém provozu ZF, ale i podle zájmu studentů v okolí jejich bydliště, pokud to téma jejich práce umožňuje. Ústav vinohradnictví a vinařství řeší několik grantových projektů se zaměřením na šlechtění podnoží pro révu vinnou, na moderní testova-

Obr. 1: Areál Zahradnické fakulty v Lednici

cí metody pro podnožové odrůdy, na odolnost k révokazu v nádobových a laboratorních podmínkách, ale i zkoušení odolnosti podnoží k suchu a vápnu aj. ÚSTAV POSKLIZŇOVÉ TECHNOLOGIE ZAHRADNICKÝCH PRODUKTŮ Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů existuje od r. 1990 a je zaměřený především na skladování a zpracování ovoce, zeleniny, ale také dalších zahradnických produktů. Prvním vedoucím ústavu byl prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc., po něm od r. 2004 vede ústav Ing. Josef Balík, Ph.D. Pedagogická činnost i výzkum jsou orientovány na získávání vědomostí z oblasti technologických procesů v posklizňovém zpracování ovoce a zeleniny. Důraz je kladen na zvládnutí teoretických základů a logických souvislostí určujících vztah mezi jakostí suroviny, operacemi přípravy a ﬁnálními výrobky. V oblasti vinařského vzdělávání se ústav zabývá vinařskými technologiemi, především z pohledu jakosti. Konkrétně jde o řízení ja-

Obr. 2: Dřevěná skulptura

366

(7–8/2009)

Obr. 3: Měření utuženosti půd pomocí penetrometru kosti, metodické přístupy, získávání certiﬁkátu jakosti ISO 9001 a podobně. Jde tedy především o dosažení cílené kvality produktu, v tomto případě vína. Zároveň se studenti v rámci tohoto ústavu zabývají metodami chemické a fyzikální analýzy a v neposlední řadě senzorickými analýzami. Tyto metody a technologie se samozřejmě netýkají jen vína, ale také nealkoholických nápojů a ovocných a vinných destilátů. Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů se dále zabývá skladováním zeleniny a ovoce, včetně hroznů, má k dispozici novou moderní výukovou a experimentální chladírnu, která vedle řízení teploty přináší možnosti řízení atmosféry. V oblasti grantů, diplomových a doktorandských prací se ústav významně zaměřuje na oblast vína a vinařských technologií. Spolupracuje s Ústavem vinohradnictví a vinařství, a to jak personálně, tak po stránce využití přístrojů a laboratoří. Společně se tak například nyní řeší grant na projekt „Polyfenolické látky hroznů, révových vín a jejich antimutagenní a antioxidační vlastnosti“. Dále tyto dva ústavy ve spolupráci s Národním vinařským centrem ve Valticích a Střední vinařskou školou ve Valticích zpracovávají kritéria výběru degustátorů pro hodnocení vín. Propojení obou ústavů je logické i v oblasti výuky. Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů garantuje na Zahradnické fakultě také nový studijní obor Jakost rostlinných potravinových zdrojů, který v současnosti studuje 30 studentů v jednom ročníku. Absolventi tohoto oboru jsou připravováni pro činnost související s hodnocením a kontrolou potravinových výrobků včetně vína. ÚSTAV ZAHRADNICKÉ TECHNIKY Ústav zahradnické techniky zabezpečuje výuku technických předmětů pro všechny

obory a pro všechny studijní programy Zahradnické fakulty v Lednici. Vedoucím ústavu je Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. S rozvojem nových oborů Zahradnické fakulty v Lednici v letech 1998 až 2006 se ústav zapojil několika novými předměty, které byly rychle zabezpečeny i studijní literaturou. V oblasti vinohradnictví a vinařství to byly především předměty Vinohradnická mechanizace, Technika pro vinařství, Technika pro zpracování zahradnických odpadů a nově také Odpadové hospodářství ve zpracovatelských provozech. Na ústavu byla vybudována rozsáhlá videotéka se zaměřením na zahradnickou techniku, její značná část je věnována vinohradnické mechanizaci. Za vinohradnickou mechanizací jezdí studenti přímo do vinohradnických provozů v regionu, samozřejmá je účast posluchačů na předváděcích akcích vinohradnické techniky, jako jsou např. Den vinohradu ﬁrmy AGROTEC ve Velkých Bílovicích nebo Vinohradnický den ﬁrmy SOME v Čejkovicích. V prostorách zahradnické fakulty je pro studenty k dispozici sortiment strojů z kategorie malé mechanizace, např. VARI-systém, secí a žací stroje, dále stroje pro údržbu okrasných porostů, postřikovače, mulčovače apod. Výzkumné zaměření ústavu se orientuje na využití strojů ve vinohradnictví, ovocnářství a zelinářství, ekonomiku pěstitelských technologií, náklady na stroje atd. Postupně dochází k rozšíření i na problematiku využití a hodnocení strojů pro zakládání a údržbu okrasných porostů a trvalých travních porostů. Trvalou oblastí zájmu je sledování degradace půdy ve vinicích a sadech, zlepšování půdních vlastností aplikací organických hnojiv a sledování kvality mechanizovaných operací zejména ve vinicích. Významnou oblastí výzkumu na Ústavu zahradnické techniky je oblast zpracování odpadní biomasy zejména z vinic a sadů

Obr. 5: Laboratorní analýza vzorků pro výrobu kompostů a pro bioenergetické účely. V této oblasti se podílí na výzkumných projektech zejména v oblasti návrhů a hodnocení pěstitelských technologií ve vinohradnictví, návrhů a ověření technologií využití biodegradabilních odpadů z vinohradnictví a vinařství. Ústav spolupracuje s pedagogickými a vědecko-výzkumnými pracovišti v České republice i v zahraničí a pravidelně se účastní konferencí a odborných seminářů. Mezi tématy bakalářských, diplomových a disertačních prací se pravidelně objevuje problematika vinohradnické mechanizace, technologických postupů, bioenergetiky atd. V současné době je aktuálním tématem, vedle hodnocení utuženosti půdy v meziřadí vinic, také hodnocení plně mechanizované sklizně hroznů z hlediska ztrát a kvality sklizeného produktu. foto archiv autorů

Obr. 4: Hodnocení mechanizované sklizně hroznů

(7–8/2009)

Tiskněte vlastní plnobarevné etikety v malých nákladech na PRIMERA LX400e

Aplikujte etikety rychle a přesně

– vysoké rozlišení – fotograﬁcká kvalita – tisk etiket v roli – vhodné pro strojovou aplikaci – nejlepší poměr cena/výkon – tisk přímo z PC – odpadá výroba štočků – vodě a lihu odolné etikety s vysokým leskem – etikety pro vnitřní i venkovní použití – software pro tvorbu etiket zdarma

– aplikace etiket na oválné předměty od průměru 15 do 170 mm – aplikace přední i zadní etikety při jedné pracovní operaci – rychlé nastavení a jednoduchá obsluha – rychlá aplikace až 1 200 produktů za hodinu – digitální displej s počítadlem – paměť pro 10 různých pozic etiket – kompaktní, kovové provedení zaručující dlouhou životnost zařízení cena aplikátoru

S LX400e se zbavíte: – dlouhých dodacích termínů – zastarávajících zásob etiket – jednorázových poplatků za štočky – nutnosti minimálních odběrů

cena tiskárny

32 399 Kč (1 199 eur) bez DPH

se stolním poloautomatickým aplikátorem AP 362

43 199 Kč (1 599 eur) bez DPH

Adresa pro ČR: AG-FOIL Bohemia s.r.o., T. G. Masaryka 13, 690 02 Břeclav; tel./fax: 519 323 621; mobil: 606 694 554, 724 350 190; e-mail: oﬃce@agfoil.com Adresa pro SR: AG-FOIL Slovakia s.r.o., Veselé 426, 922 08; tel.: +421 33 77 20 541–2; fax: +421 33 77 20 543; mobil: +421 911 444 093, 2, 5; e-mail: predaj@agfoil.com

www.agfoil.com

HOBRAFILT hloubkové filtrační desky STERILNÍ, MIKROBIOLOGICKY ÚČINNÁ FILTRACE na filtračních deskách je nejšetrnější variantou “sterilní“ filtrace vína na trhu. Filtrační desky HOBRAFILT, díky svému jedinečnému složení a struktuře, nejlépe splňují požadavky vinařů na co nejmenší zásah filtrace do senzorických vlastností vína. Pro tyto účely nejlépe odpovídají následující druhy filtračních desek HOBRAFILT - ST 7 N , ST 5 N a ST 3 N. FILTRAČNÍ DESKY HOBRAFILT KOUPÍTE U TĚCHTO PRODEJCŮ: ČR: BS Vinařské potřeby, Vínum Znojmo, Vin. potřeby Bureš Velké Pavlovice, Vincoop Mikulov SR: VIN.TECH Pezinok, Agrokomp Modra, VÍNOTECH MARKET Viničky, G.B. KOLOR Humenné SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

367

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

368

(7–8/2009)

Nová řada Ergit 100 pro vinice a sady dě vpřed i vzad. Speciálně pro vinice s úzkým sponem je tu SRX. To jsou tahače s kloubovým řízením, vyznačující se nízko uloženým těžištěm a tím špičkovou stabilitou v této třídě. Mají úzký rozchod kol (1 000 mm), což spolu s kloubovým rámem skýtá mimořádnou výhodu. Kola jsou stejně velká. Přes řadu zvláštností mají všechny uvedené traktory Ergit mnoho společného. Tím je např. snadný přístup k místům údržby, hospodárný provoz a zejména spolehlivost. Není bez zajímavosti, že výrobce garantuje absolutní spolehlivost motorů až do 20 000 provozních hodin a poskytuje prodlouženou záruční dobu na dva roky. (fk)

Značku Antonio Carraro není potřeba vinohradníkům ani sadařům zvláště představovat. Už více než 10 let ji do České republiky dováží společnost PEKASS, a.s., která je jejím výhradním distributorem. Každým rokem přichází nějaká novinka, letos je to však kompletní nová řada traktorů Ergit 100, která sestává z pěti základních skupin koncepčně odlišných, určených pro nejrůznější práce zejména při pěstování speciálních plodin, vinohradnictví a ovocnářství. Především jsou to nové motory Yanmar a VM Detroit Diesel včetně turbodmychadel a mezichladičů nasávaneho vzduchu TurboIntercooler se zvýšeným výkonem, který se pohybuje podle jednotlivých modelů zhruba od 70 až do 100 koní. Přitom Ergity patří do kategorie hmotnosti zhruba od 2,2 do 2,4 tuny a disponují reverzačními převodovkami 16/16 s konstrukční rychlostí až 40 km/h. Kompletní řada Ergit zahrnuje celkem 14 modelů, ze kterých si lze vybrat nejen traktor podle výkonu, ale i různé provedení podvozku – se stejně velkými koly, nebo s předními koly menšími, než jsou zadní kola, s řízením předních kol anebo s kloubovým řízením; sa-

mozřejmě všechny mají pohon všech kol. Integrální kyvný rám ACTIO™ se stará o mimořádnou stabilitu a konstantní kontakt s půdou, zejména při používání těžkých strojů. Na první pohled si povšimnete nové kapotáže a kabin. Kabina Starlight vyniká prostorem a pohodlím, kabina Protector 100 navíc umožňuje digitálně regulovat tlak vzduchu uvnitř a dokonale ho čistit. Za zmínku stojí přední závaží, která se elegantně zasouvají do boku karoserie a nijak nepřekážejí, či funkčně a esteticky řešený bullbar a také praktické ochranné mřížky před světlomety. Pro vinohradnický provoz jsou zřejmě nejzajímavější skupiny modelů Ergit TRX, TGF až po TRG, které mají řízenou přední nápravu. Traktory TRX jsou oblíbené zejména tím, že mají otočné pracoviště řidiče RGS™, umožňující rychle a bez problémů pracovat při jíz-

Sběr révoví probíhá za spolupráce traktoru TGF 9800 (85k) a sběrače BERTI PICKER C 140

Úzké řady vinohradu jsou doménou pro modely SRX s kloubovým řízením a výkonem motorů od 70 k do 95 k

Práce s taženým rosičem v olivovém háji v agregaci s traktorem TRX

Systém otočného řízení RGSTM je doménou většiny modelů řady ERGIT 100 a uplatnění najde především při manipulaci, mulčování, sečení, nakládání, úklidu sněhu apod.

PEKASS, a. s., Přátelství 987, 104 00 Praha 10-Uhříněves tel.: 272 702 301, fax: 272 705 910, pekass@pekass.eu, www.pekass.eu

370

(7–8/2009)

371

Müllerka Už z nadpisu je zřejmé, že půjde o odrůdu Müller Thurgau. Odrůda byla vyšlechtěna v r. 1882 prof. Hermannem Müllerem, který pocházel ze švýcarského kantonu Thurgau a šlechtil ji v Geisenheimu v Německu. I když jde o poměrně mladou odrůdu, o jejím původu se ve vědeckých kruzích snad nepřestalo diskutovat. Dříve se uvádělo, že jde o křížení Ryzlinku rýnského a Sylvánského zeleného, ale podle nových poznatků genové analýzy odrůda vznikla křížením Ryzlinku rýnského s Madlenkou královskou. Jako mladá odrůda se stačila pro své vlastnosti významně rozšířit po severních vinohradnických oblastech Evropy. I u nás se stala nejrozšířenější odrůdou. Jako synonyma používají naši vinaři jednoduše Müller, Müllerka, Milerka. Strýc Vávra byl sice chlapík malého vzrůstu, ale na své stáří čiperný a energický, což dosvědčoval neustálými pohyby rukou a nohou a hlavně jiskřivýma pichlavýma očkama, kterým nic neujde. Ještě jsem vám zapomněl poznamenat, že byl strašně upovídaný, ale to už nesla jeho profese. Strýc Vávra byl holičem. Jako kluci jsme museli k němu pravidelně chodit se ostříhat, strýc Vávra v té době používal jednu skoro vojenskou míru pro všechny kluky, zkrátka to vzal až nahoru, „na kastrólek“ jsme říkávali. Nás kluky oslovoval „uličani“ a zdůrazňoval tak, že k sobě patříme. Všechno důležité, co se neslo po dědině, se také za jeho patřičného komentáře projednávalo se všemi přímo v křesle a na lavici v jeho provozovně. Strýc patřil (také se považoval) mezi významné vinaře v obci, takže réva vinná a víno byly u něj pravidelným tématem, projednávaly se tu všechny vinařské novinky. Než se vystavěly po válce nové sklepy, měl strýc svou sklepní kóji ve společném sklepě nazývaném Vinopa, kde měli své sklepní kóje i mnozí další vinaři. Mezi těmito vinaři nebyla nouze o legraci a vinařský „folklór“, zkrátka byly to veselé kopy. Spojovala je všechny velká láska k révě a vínu

i skutečnému folkloru, mnozí byli také vynikající zpěváci podlužáckých písniček. Ve společném sklepě pořád někdo byl, a tak při návštěvě své sklepní kóje nebylo o sousedy a společníky nouze. Jednou se také tak sešli, ochutnávali před místním koštem, až to přetáhli do nočních hodin. Najednou se Josef prořekl, že zabíjel prasátko. Strýc Vávra se hned nabídl s jedním společníkem, že zajdou pro jitrničky, které chládly v „letní“ kuchyni ve dvoře, dobře to tam znal, bylo to kousek od něj, a tak vyrazili do temné noci. Nacpali jitrničky a zabíjačku za „lacl“, přes dvůr a mlatem ven a hurá zpátky do sklepa. Ochutnávání se tak protáhlo do dlouhých nočních hodin. Josef, který vše začal, po návratu domů hned vylezl na mlatě po žebříku na půdu pro seno a šel dávat kravičkám. Jeho polovička už byla na dvoře a naříkala: „Josefe, pes nám roztahal všecky jitrnice!“, jedna jitrnička se ještě našla na mlatě, kde ji neopatrní návštěvníci vytrousili. „Já ti pořád říkám, že si tu kuchyň máte lépe zavírat!“, suše konstatoval strýc Josef a pokračoval ve své práci. Pak to všichni společníci dlouho tutlali, až za dlouho se vyprávělo po dědině, jak ochutnávali zabíjačku, to se ví, že strýc Vávra si různými obraty všechno patřičně přizpůsobil, jak se ve tmě hrdinsky bral s jitrničkami za laclem. A i teď svou energii dokazoval při činnosti, kterou právě provozoval. Neustále zametal před svým ještě novotou zářícím sklepem a očkem pomrkával tak, že měl v merku celou sklepní uličku a vyhlížel, kdo by s ním ochutnal jeho Milerku, jak nazýval Müller-Thurgau, v té době velmi populární odrůdu. Strýc na svou Milerku nedal dopustit, rád ji podtrhl, aby byla správ-

ně aromatická. V dědině to došlo tak daleko, že strýc udával signál, kdy se má zahájit vinobraní (vyjet do hory). Nikdo se ani neodvažoval dříve vyjet, pokud nevyjel strýc Vávra, ten musel být první. Dodnes si pamatuji trtavý zvuk jeho tékáčka dvanáctky. Za tékáčkem na vlečce ve velké kádi zářila zelenožlutá čepica z hroznů Milerky, kádě se přidržoval strýc Vávra ve slaměném klobouku a vítězoslavně se rozhlížel. Vinobraní mohlo začít! Před sklepem pak začalo teprve pravé vinobraní, rachot mlýnku a velké měření cukernatosti, sousedé běhali s moštoměry a srovnávali své váhy, zda naměří stejně. Sousedé si také pomáhali při výsadbách nových vinohradů. Vzpomínám, jak při sázení vinice si přímo pohrával strýc Vávra s velkou pečlivostí se sazenicí révy, s jakou láskou ji zadusával, dokonce na ni mluvil a zacházel s ní jako s malým dítětem. „Tady v této trati saž Najburk! Ten snese aji víc sucha, a Milerku, tu můžeš dát všady, aji do humna,“ poučoval mě strýc, když přišlápl a povytáhl sazeničku révy. Neburg a Müllerka, to byly jeho nejmilejší odrůdy. Ale Milerka převážila, dokonce tak daleko, že pokud se mluvilo o strýcovi Vávrovi, nikdo jinak neřekl než „strýc Milerka“. Václav Fiala, Velké Němčice Vysvětlivky: lacl – horní náprsní část oděvu (zástěry, kalhot, sukně) mlat – zastřešený průjezd u domu, ve stodole (kdysi se v hospodářství využíval ve žních při mlácení obilí, za stara ručně cepy, pak zde stávala mlátička obilí, z toho mlat) v merku – pod dohledem, pod kontrolou (hovorově)

Když se pijáci rýžové pálenky zajímají o víno: Image vína ve Vietnamu Víno ve Vietnamu je novým společenským fenoménem. V zemi je hlavním konzumovaným alkoholickým nápojem rýžová pálenka. Už několik let se však objevuje víno jako módní nápoj. Vinařská literatura tuto novou tendenci signalizovala. Tento nový společenský fenomén můžeme vysvětlit ekonomickým a kulturním otevřením země. Potenciální spotřebitelé vína jsou obyvatelé velkých měst, jako je Hanoi a Hočiminovo město. Jaké místo zaujímá víno v této zemi, ve velkém konzumující rýžovou pálenku?

Jaký smysl přisuzují spotřebitelé tomuto novému nápoji? Abychom odpověděli na tyto otázky, prováděli jsme průzkum image, kterou nese víno u vietnamských spotřebitelů. Studie ukazuje, že ve vietnamské kultuře existuje jiná image vína, než jakou známe z Francie. Ve Francii potvrdily mnohé studie, že obraz vína je spojen se smyslovým potěšením a symboly, jako je rodina, tradice a dějiny. Ve Vietnamu, nové spotřebitelské zemi, není víno nápoj, který by lidé konzumovali především kvůli jeho chu-

ti. Spíše se objevuje sociální dimenze vína, která vzbuzuje u vietnamských spotřebitelů největší zájem. Víno je produkt, který se konzumuje ve společnosti, aby se zvýšila její hodnota. Tato studie však také odhalila nárůst kategorie Vietnamců, kteří jsou pro víno silně motivováni. Abychom mohli rozvíjet trh s vínem ve Vietnamu, je nutné znát, jaké chutě vína by mohly být ceněny těmito novými spotřebiteli. Pramen: Revue des Oenologues, č. 131, duben 2009, s. 47–48. (ako)

372

(7–8/2009)

Historické události a osobnosti v minulém století – výročí v červnu, červenci a srpnu Ladislav Křivan, ředitel MVZ, závodu Znojmo, se dne 29. června 1989 dožil 60 let. Absolvoval obchodní školu a v r. 1947 nastoupil ve ﬁrmě J. K. Slovácko, velkoobchodu s vínem ve Znojmě, se kterou přešel po znárodnění do vinařských závodů Znojmo, které byly pak pod jeho vedením velmi úspěšné. 1979, Vinohrad, č. 7, str. 166 Pavel Jankovič, bývalý vedoucí výroby MVZ v Mikulově, nar. 28. června 1936, náhle zemřel ve věku 47 let dne 28. července 1986. Vystudoval mistrovskou školu ve Valticích, prošel postupně funkcemi od sklepního dělníka, mistra láhvovny až po vedoucího výroby, zvýšil si kvaliﬁkaci na střední škole ve Valticích. Byl též činný v ZP ČSVTS. 1989, Vinohrad, č. 8, str 190 Ing. Karel Průša, CSc., 24. června 1999 oslavil 50. narozeniny. Je známý vinařský odborník. Po studiích na VŠ chemicko-technologické v Praze v r. 1973 nastoupil do chemické laboratoře MVZ Mikulov, v r. 1984 převzal funkci vedoucího útvaru řízení jakosti, v r. 1990 byl pak jmenován ředitelem závodu MVZ Mikulov, později a. s. Víno Mikulov. V r. 1997 spoluzakládal společnost Vinicola Podivín, která dováží kvalitní vína. 1999, VO, č. 7–8, str. 261 Josef Hlaváč ze státní révové školky v Užhorodě byl přeložen do státní révové školky ve Velkých Pavlovicích. 1939, VO, č. 8, str. 163 5. července 1949 byla organizována komunistickým režimem likvidační valná hromada Zemského vinařského spolku pro Moravu a Ústředního svazu čs. vinařů v Břeclavi za četné účasti vinohradníků a zástupců vinařských besídek. Předseda spolku V. Rusňák vysvětlil změnu situace po únoru 1948. Organizace budou začleněny do Jednotného svazu českých zemědělců, místo dosavadních předsedů vinařských besídek budou důvěrníci JSČZ, kteří budou podléhat okresnímu důvěrníkovi, vyšší instancí bude vinařský odbor a nejvyšší pak ústředí JSČZ. 1949, VO, č. 8, str. 96

Ing. František Valenta zemřel 14. července 1999 ve věku nedožitých 80 let. Po studiu na Vyšší ovocnicko-vinařské a zahradnické škole na Mělníku, kde krátce pracoval, ihned po znovuotevření vysokých škol v r. 1945 nastoupil studium na VŠZ v Brně, kterou ukončil v r. 1949, byl pak zaměstnán na státním statku v Dolních Dunajovicích jako agronom-specialista, odkud v r. 1957 nastoupil jako profesor na SZTŠ v Kloboukách u Brna, kde byl až do důchodu a ještě jako důchodce zde vyučoval vinohradnictví a vinařství. Byl též činný v Moravínu. 1999, VO, č. 9, str. 295 13. srpna 1919 zemřel v Kyjově ředitel reálného gymnázia v Hodoníně Josef Klvaňa, výborný učitel přírodních věd, vášnivý sběratel slováckého národopisu a též i slováckého vinařství. Byl mezi prvními členy Zemského vinařského spolku moravského a zejména napsal mnoho článků též do Vinařského obzoru z dějin moravského vinařství, popsal vinařské zvyky, seznam vinařských tratí současných i zaniklých atd. Byl velmi dobře znám a jeho práce ceněna moravskými vinaři. 1919, VO, č. 7, str. 81 21. srpna 1939 byl zahájen mezinárodní vinařský kongres v Bad Kreunach za účasti vinařů z 24 států. Kulisou byly překrásné vinice a krajina kolem řek Nahe a Rýna. Od nás se účastnili za MZ Ing. Mrkvan, za ČAZ Dr. Smolák a řed. Feuereisen z Mělníka, za ÚS vinařů Dr. Blaha a Ing. Vobr, dále pak Fr. Čebiš, prokurista fy. Appelt Praha. 1939, VO, č. 9, str. 175 Podle vyhlášky Ministerstva výživy z 23. 8. 1949 může vinohradník prodat hrozny jen Ústředí pro hospodaření zemědělskými výrobky a jím pověřeným složkám nejméně v předepsaném množství za stanovené ceny. Ostatní hrozny mohou zpracovat na víno pro vlastní spotřebu nebo prodat spotřebitelům, ne však překupníkům. 1949, VO č. 9, str. 109

3. července 1969 se dožil 70 let významný vinařský a ovocnářský odborník František Štambachr. Od r. 1925 intenzivně pracoval na organizaci velkopavlovického vinařství a ovocnictví, činný ve vinařské besídce a v r. 1935 se podílel na založení vinařsko-ovocnického družstva Vinopa, jehož se stal předsedou, během jeho řízení se družstvo velmi rozmohlo a rozšířilo do okolních vesnic. Po válce se stal předsedou Zemského vinařského spolku pro Moravu. Byl též starostou v obci a poslancem Národního shromáždění. Jeho zásluhou vznikl Svaz vinařských družstev. (Pozn. Po roce 1948 byl zbaven všech funkcí a žalářován až do r. 1960.) 1969, Vinohrad, č. 10, str 160 24. srpna 1989 Moravín, ZP ČSVTS při Regionálním muzeu v Mikulově a ZP ČSVTS při MVZ uspořádaly opět vinařský den, na němž vystoupili s odbornými přednáškami Ing. J. Fučík, ředitel MVZ, Ing. M. N. Pavlenka z VÚ Magarač na Jaltě, Ing. Mekl ze švýcarské ﬁrmy Unipektin, Ing. Kutlík z ﬁrmy Erbsloh a další. 1989, Vinohrad č. 11, str. 252 Ing. Petr Ackermann, CSc., oslavil 4. srpna 1999 své 60. narozeniny v plném zdraví a pracovním vytížení. Pochází ze zahradnické rodiny a ihned po absolvování zahradnického oboru VŠZ v Lednici se plně věnoval ochraně rostlin na ÚKZÚZ odbor karantény a ochrany rostlin v Brně. Je velmi aktivní v přednáškové, organizační a literární činnosti. 1999, VO, č. 7–8, str. 250 Zdeněk Hubatka zemřel 5. srpna 1999. Narodil se v Jevišovicích 24. května 1924, za války byl totálně nasazen v Německu a po návratu v r. 1945 nastoupil jako účetní do vinařského družstva ve Znojmě a zůstal jím i po jeho znárodnění. V r. 1960 se stal ředitelem MVZ, závodu Znojmo, a v této funkci působil až do odchodu do důchodu v r. 1984. 1999, VO, č. 9, str. 295. Podle uvedených pramenů sestavil Ing. Drahomír Míša z Lednice

260 Kþ (vč. 9% DPH)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(7–8/2009)

373

Znaky měst a obcí s vinohradnicko-vinařskou tematikou Ing. Radek Sotolář, Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici n. Moravě

Tradice používání znaků (erbů), vlajek a pečetí je velmi stará, a přesto velmi moderní. Dnes každé město a větší obec má minimálně svou vlajku a znak, často vypovídající něco z historie jejich vzniku či zobrazující atributy jejich ochránců, mecenášů nebo atributy hlavního hospodářského zaměření daného města či obce (např. ryba-rybnikářství, radlice-zemědělství, kosíř-vinařství…).

Studiem složitého souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se znaky tvoří, popisují, určují a kreslí, se zabývá heraldika (zahrnuje v sobě i studium vzniku znaků, jejich vývoje a užívání). Ta se dnes dále dělí na heraldiku rodovou, církevní, cechovní, zemskou a právě městskou. Heraldika (myšleno tvorba erbů) vznikla v první polovině 12. století, kdy se v letech 1135 až 1155 objevují první znaky ve většině evropských zemí (Anglie, Francie, Itálie, Německo, Španělsko). Znak ve smyslu heraldiky je znamení umístěné na štítě. Jeho původ je v rytířských dobách 12. století. Rytíř jedoucí do boje byl obklopen pěší čeledí, a aby jej družina rozeznala, označil se rytíř výrazným barevným znamením na štítě. Dalším rozlišovacím znamením byl klenot, upevněný na rytířově helmici (přilbě). V Čechách se první erb objevuje roku 1220 u Vítka z Prčice. Nejstarším českým erbovním listem císař Karel IV. povýšil do panského stavu Království českého 16. dubna 1360

Jetřicha z Portic a udělil mu erb, s nímž mohl disponovat po vymření pánů z Leuchtenberku. Prvním doloženým erbem města v českých zemích je erb Brna. Poslední erbovní listiny byly vydány v říjnu 1918 císařem Karlem I. Dnes erbovní listiny (schválení znaku) stvrzuje svým podpisem prezident republiky. Jednotlivé znaky se během let často měnily. Většina starých historických znaků vznikala tak, že vycházely z erbu pánů, kteří město či obec spravovali a umožnili jí rozkvět (přidělení práv a svobod). Změna vlastníka či povýšení obce na město atd. mohla znamenat i pozměnění znaku o doplnění dalších atributů. Polepšení bylo udíleno většinou panovníkem např. za věrnost nebo vojenskou pomoc. Skládalo se převážně z přidání ﬁgur nebo polí do znaku, změny tinktur (převážně se měnila stříbrná na zlatou) nebo přidání honosných kusů (koruny, řády apod.). Krásným příkladem může být např. město Žďár nad Sázavou, kterému se do znaku dostaly vinařské nože Ditrichštejnů: nejstarší znak městečka vycházel z erbu pánů z Lichtenburka a pánů z Lipé, ochranné vrchnosti žďárského kláštera (založeného r. 1252): ve zlatém poli dvě zkřížené černé čtyřsuké ostrve a nad nimi doprava plovoucí červený kapr. Když kardinál František z Ditrichštejna povýšil privilegiem z 11. června 1607 Žďár na město, polepšil mu znak přidáním vinařských nožů (zvaných také famfule, kosíře či žabky) ze svého rodového erbu a stříbrných kuželů ze znaku olomouckého biskupství; kapr byl ze štítu odstraněn. Téměř po sto letech byl znak města Žďáru znovu polepšen, a to císařem Leopoldem I. listinou z 21. května 1704 potvrzující městská privilegia a polepšující městskou pečeť. Polepšení znaku bylo provedeno moravským zemským hejtmanstvím dne 8. července 1706 a potvrzeno privilegiem císaře Josefa I. ze dne 22. února 1707. Pravou polovinu čtvrceného štítu tvoří znak z r. 1607, levou pozměněný znak opata (slezská orlice s kun-

štátským štítkem na prsou odkazuje na ochrannou vrchnost kláštera – knížata z Minstrberka, W na jméno opata Vejmluvy) a konventu žďárského kláštera (P. Marie u studny). Díky vysokému počtu polí a ﬁgur je žďárský znak druhým nejsložitějším znakem v České republice (prvním je znak Plzně).

Jak vidno na tomto příkladu, město nemuselo mít žádné vinice ani lis, a přesto mohlo mít ve znaku vinařské atributy, vždyť víno se konzumovalo určitě všude. Nejvíce vinařských atributů ve znacích měst a obcí nalezneme na jižní Moravě. Je to dáno kulturní tradicí pěstování révy a výroby vína (práva šenkovní a horenská) a také tím, že některé obce zřídily svůj znak až po válce čili v moderní době, vycházejíce právě z hospodářského zaměření daného města či obce. Na mnoha znacích tak najdeme vyobrazení révového keře, hroznu, vinařského nože, lisu či listu révy. Většina těchto měst a obcí leží ve vinařských podoblastech Čech a Moravy. V Čechách to jsou 2 podoblasti, Mělnická (37 obcí) a Litoměřická (29 obcí). Z těchto zákonem stanovených (zákon č. 321/2004 Sb. a vyhláška č. 324/2004 Sb.) 66 vinařských měst a obcí však jen 11 má ve znaku vinařské atributy. Jsou to: Benátky nad Jizerou (2x letorost se 3 listy), Kyškovice (hrozen s listem), Liběchov (3 hrozny), Malé Žernoseky (keř), Michalovice (list), Obrnice u Mostu (hrozen se 3 listy), Praha 9 (3 keře) – součástí obvodu jsou i městské části Praha-Petrovice (2 listy) a Praha-Vinoř (hrozen), Praha-Troja (hrozen a 3 listy), Velké Žernoseky (hrozen a 2 listy), Vinaře (2 nože, letorost se 3 listy a hroznem) a Vinařice u Kladna (2 hrozny).

374

(7–8/2009)

Naopak tyto atributy můžeme najít u obcí dnes již zaniklých (např. i spojením obce s městem) nebo nyní mimo seznam vinařských měst a obcí. Takovým příkladem jsou např. Hostivice u Prahy (letorost se 3 listy), Vinařice u Loun (hrozen) atd. Největšího rozvoje dosáhlo české vinařství za vlády Rudolfa II., kdy bylo v Čechách kolem 3500 ha vinic. Tehdy bylo nejvíce vinic v Praze a okolí, Mělníku, Litoměřicích, Mostě a Lounech. Iniciátorem rozvoje českého vinařství se stal císař Karel IV., který mu dal základ svými nařízeními z roku 1358. V současnosti je nejvíce vinic v okolí Mělníka, Litoměřic a Mostu.

Na Moravě to jsou 4 podoblasti, Slovácká (117 obcí), Znojemská (91 obcí), Velkopavlovická (75 obcí) a Mikulovská (30 obcí). Z těchto 313 vinařských měst a obcí má 153 ve znaku vinařské atributy (dokonce i moderní, jako např. koštýř). Jsou to: Archlebov (hrozen), Bantice (hrozen), Bavory (2 letorosty se 3 listy a hrozny), Blatnice pod svatým Antonínkem (hrozen), Blučina (2 hotaři s král. hroznem), Boleradice (nůž), Boršice (2 nože, 2 hrozny a list), Bošovice (nůž a hrozen), Branišovice (2 nože a 2 hrozny), Bratčice (nůž, hrozen se 2 listy), Brno-Chrlice (2 nože a hrozen), Brno-Maloměřice a Obřany (nůž a hrozen), Brno-Medlánky (nůž a hrozen), Brno-Tuřany (nůž a hrozen), Brno-Vinohrady (hrozen), Brumovice (letorost se 2 hrozny), Břestek (hrozen), Bukovany (vin. kosíř), Diváky (hrozen), Dolní Bojanovice (letorost se 3 hrozny a listem), Dolní Dunajovice (nůž), Dolní Kounice (3 listy, hrozen), Dolní Věstonice (2 hrozny), Domanín (2 nože, keř se 2 hrozny), Heršpice (nůž a hrozen), Hluk (hotař s nožem a hroznem), Hodějice (letorost se 4 listy a hroznem), Horní Bojanovice (hrozen), Horní Dunajovice (2 nože), Hostějov (hrozen), Hoštěrádky-Rešov (nůž a hrozen), Hroznová Lhota (zkřížené letorosty se 2 hrozny), Hrubá Vrbka (nůž), Hrušky (nůž a hrozen), Hustopeče (nůž a hrozen), Hýsly (letorost s hroznem a 3 listy), Chvalovice (nůž), Jalubí (nůž a hrozen), Josefov (nůž a hrozen), Ježov (hrozen), Kašnice (hrozen), Kelčany (hrozen), Klentnice (4 hrozny), Kobeřice u Brna (nůž), Kobylí (2 hrozny), Kostelec u Kyjova (2 letorosty se 2 hrozny), Kostice (nůž, letorost se 2 listy a hrozen), Křepice (2 hrozny), Kubšice (nůž), Kuchařovice (nůž), Labuty (hrozen s listem), Ledce (hrozen s listem), Lechovice (hrozen), Lovčice (hrozen), Lov-

čičky (2 nože a 2 keře s hrozny), Lužice (nůž), Medlov (nůž a 2 hrozny), Mělčany (list), Mikulov (2 nože), Milešovice (nůž a hrozen), Milotice (lis s hroznem), Milovice (nůž), Miroslav (letorost se 2 listy a hrozny), Miroslavské Knínice (keř se 2 hrozny), Mistřice (list), Moravany (nůž a hrozen), Moravská Nová Ves (2 letorosty, listy a hrozny, nůž), Moravský Písek (hrozen), Moravský Žižkov (nůž a hrozen), Morkůvky (2 hrozny, nůž), Moutnice (nůž), Mutěnice (letorost se 4 hrozny), Nechvalín (2 nože a hrozen), Násedlovice (letorost s hroznem a 2 listy), Nenkovice (džbán s hroznem, 2 nože), Němčičky (keř), Němčičky u Pravlova (nůž a hrozen), Nížkovice (2 nože), Nosislav (nůž, motyka a letorost se 3 hrozny), Nové Bránice (2 nože), Novosedly (2 hrozny), Nový Šaldorf-Sedlešovice (nůž), Olbramovice (hotař, nůž, letorost a hrozen), Ořechov (nůž), Ostrovánky (hrozen se 2 listy), Pasohlávky (nůž), Pavlov (2 listy, 2 hrozny), Perná (hrozen), Petrov (hrozen a nůž), Petrovice (list, hrozen), Polešovice (hrozen), Popice (2 listy, hrozen), Práče (list, hrozen), Pravlov (nůž), Prušánky (hrozen), Přibice (2 listy, hrozen), Přísnotice (nůž), Rakvice (hrozen s listem), Rašovice (nůž a hrozen), Rybníky (keř), Sedlec (2 letorosty se 3 listy a hrozny), Skalice (nůž, list, hrozen), Skalka (hrozen a 2 listy), Sobotovice (2 nože a hrozen), Sobůlky (keř s nožem), Starovice (koštýř), Starovičky (srp, nůž a hrozen), Starý Poddvorov (2 nože a hrozen se 2 listy), Stavěšice (keř), Strážnice (nůž a hrozen v rukou lva), Strážovice (hrozen), Suchohrdly (hrozen), Svatobořice-Mistřín (3 listy), Syrovice (2 listy a hrozny), Syrovín (2 nože a hrozny), Šardice (letorost se 2 hrozny a listy), Šitbořice (džbán a hrozen), Šumice (hrozen), Tasov (2 hrozny), Tasovice (letorost s hroznem a 2 listy), Těmice (nůž a hrozen), Těšany (2 hrozny s listy), Trboušany (nůž, hrozen se 2 listy), Trstěnice (hrozen), Troubsko (letorost se 2 hrozny), Tučapy (2 hrozny), Tupesy (džbán, keř, 2 nože), Tvarožná Lhota (nůž a 2 hrozny), Tvořihráz (2 letorosty se 2 listy a hrozny), Tvrdonice (hrozen se 2 listy), Uherčice (letorost s listem a 3 hrozny vlevo, letorost s listem a hroznem vpravo), Uhřice (2 letorosty s hroznem a 2 listy), Újezdec (hrozen), Újezd u Brna (list), Vážany nad Litavou (nůž), Velké Bílovice (nůž, keř se 2 hrozny), Věteřov (2 keře), Viničné Šumice (nůž a hrozen), Vlčnov (keř a nůž), Vlkoš (2 hrozny), Vranovice (hrozen, 2 nože), Vrbice (2 hrozny), Vrbovec (2 listy, hrozen), Vřesovice (nůž, hrozen s listem), Zbýšov (hrozen), Žabčice (2 nože), Žarošice (nůž), Želešice (hrozen a nůž), Ždánice

(2 hrozny s listy), Želetice (2 hrozny), Žeravice (nůž) a Židlochovice (keř). I na Moravě můžeme najít vinařské atributy ve znaku obcí dnes již zaniklých nebo mimo seznam vinařských měst a obcí. Takovým příkladem je např. Kroměříž (vin. nože), Žďár nad Sázavou (2 nože), Pašovice (hrozen), Příbor (2 nože), Košíky u Uherského Hradiště (2 nože, 2 hrozny i s listy), Starý Hrozenkov u Uherského Hradiště (hrozen s listem), Brno-Bohunice (hrozen a 2 listy), Brno-Bosonohy (2 hrozny), Brno-Jundrov (2 hrozny), Brno-Líšeň (lis se 2 hrozny), Brno-Komín (vin. nůž), Brno-Kníničky (2 hrozny), Brno-Židenice (list), Brno-Žebětín (hrozen), Šlapanice (nůž a hrozen), Rozdrojovice (nůž a hrozen), Čučice (hrozen a 2 listy), Chuchelná (2 letorosty s hroznem a listy), Lichnov (hrozen se 2 listy), Moravany u Brna (nůž), Nebovidy (nůž), Nová Brtnice (2 nože), Nové Město na Moravě (2 nože), Vojnův Městec (nůž), Oslavany (keř a nůž), Ostopovice (nůž a hrozen), Ostrovačice (keř), Ořešín (nůž, letorost s hroznem a 2 listy), Ostrov u Macochy (nůž), Řepiště (hrozen), Závada (3 listy), Bílá Voda u Javorníku (hrozen a 2 listy) blízko polských hranic a celá řada dalších.

Z výčtu obcí, které mají ve znaku atributy vinařství, je patrné, že vztah k révě a vínu je na jižní Moravě řádně zakořeněn. Dá se říci, že jde o každou druhou zákonem stanovenou vinařskou obec. Znázorněné atributy ve znacích těchto obcí jsou logické a jasné. O to více zajímavé je sledovat historii a vývoj znaků těch obcí, které tyto atributy také nesou na svých znacích, ale přitom neleží v dnes obvyklých vinařských oblastech. Ale o tom až někdy příště. Literatura: Heraldika, znaky měst a obcí [on line]. URL: <http://www.wikipedie.cz>, 2009 O znaku města [on line]. URL: <http:// www.zdarns.cz>, 2009 Vinařské obce [on line]. URL: <http://www. wineofczechrepublic.cz>, 2009 Erbovní znaky Jihomoravského kraje [on line]. URL: <http://web.iol.cz/Karel. Dvorak/Heraldik/Kres_O/C_Kres_O.htm>, 2009 Městská heraldika [on line]. URL: <http:// drozd.info/odkazy1.htm>, 2009

(7–8/2009)

375

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Jak bude letos třeba zaříditi vinobraní Podle všech známek nebude lze, aby vinaři letošní rok počítali mezi roky dobré, a s tíží bude lze zařaditi je v léta podprostřední jakosti. Nejen, že nepříznivá zima a opozděné jaro zavinilo zdržení vegetace aspoň o 14 dní až tři neděle, ale již v červnu dostavivší se vřetenatka zakalila i ty sporé naděje na slibnou úrodu, která v době květu se ukázala. Nejen co do jakosti, ale i množství pochybí letošní sklizeň, a proto nutno počínati si s veškerou obezřetností, abychom i z toho nedokonalého materiálu, který vinice nám skytnou, získali produkt dobrý. Jest ovšem těžko předem určiti ten nebo onen způsob za směrodatný, poněvadž nevíme až dosud, v jakých proporcích, na neb ona látka v moštu bude zastoupena, a proto uvádíme to, co dle našeho soudu pro naše vinaře by bylo prospěšno. V prvé řadě nutno toho dbáti, abychom i to málo hroznů, udrželi zdravými a pokud možno nejdéle na keři, z důvodů těchto: Neošetřují-li se hrozny v době jich měknutí a zrání, tu jednak vlivem obaleče révového hojně bobulí se pokazí a propadají působnosti plísní hlavičkové, růžencové a sivé – jinými slovy chytí se jich zelená plíseň. Dostaví-li se však vlhčí a chladnější podzimek – což není letos vyloučeno, dokončí peronospora svou skázu – a hrozny budou hníti. Ze splesnivělých a shnilých hroznů nelze dostati víno dobré ani trvalé – nýbrž víno takové podléhá různým chorobám, neboť život plísní před tím na bobulích vegetujících není ukončen, ale pokračuje dále v moštu. Kořínky (mycelia) plísní těch dále rostou, cukr a kyseliny moštu odnímají, tvořice místo líhu toliko kysličník uhličitý a něco přiboudlých derivátů kvašení a vodu. Patrně též nastane i produkce látek dusíkatých, neboť zejména vína z hroznů peronosporou napadených vykazují přebytek těchto látek. Tyto dusíkaté látky, jsouce dobrou živnou půdou různých hnilobných bakterií, umožňují lehkou jich vegetaci. Ve víně z takovýchto hroznů nabytém dostaví se vždy přetáčení, nebo jiných úkonech, t. zv. zlomení nebo zdlouhavé kalení, nebo i dokonce zvrhnutí vína. Tedy, ne snad chybné zacházení s vínem ve sklepě, ale již na vinici, zavlékány bývají do vína choroby, které víno naprosto znehodnotiti mohou. Nutno proto v prvé řadě toho dbáti, aby hrozny byly zdravé, a toho, jak v předešlém čísle jsme naznačili, lze dosíci zavčasným postřikováním jich azurinem.

Souběžně se zdravím hroznů postupuje i jich zralost. Hnijí-li hrozny, jsou vinaři nuceni, chtějí-li aspoň něco zachrániti, kliditi hrozny nedozrálé, tak že už nás, pravidelně v nepříznivém roce, klidí se shnilé a nedozralé hrozny, z nichž ovšem nemůže býti produkt dobrý, poněvadž nezralé hrozny chovají značnou část t. zv. látek pektinových, které dodávají vínu chuti nezralé a samy o sobě srážejí se na vzduchu v hnědou těžko sedimentující látku pektosu, která je příčinou pravého zlomení vína, t. j. zvláštní změny, jinak ku př. ve sklepě úplně čistého vína, které přetočeno do láhve po několika hodinách zhnědne. Pektosa, utajujíc v sobě hojně kyslíku vzdušného, působí i na chuť vína, kteréž zdá se zvětralým. Abychom se varovali všech těchto nepříjemností, jest třeba, zvláště bude-li počasí vhodné, nechati hrozny pokud možno nejdéle na keřích k úplnému jich dozrání, aby i ony hrozny, které mají bobule nestejné zralosti, dokonale dozrály. Máme-li větší množství hroznů, různé doby zrání, t. j. ranné a pozdější, tu, hrozilo-li by nebezpečí hnití pro hrozny ranné, seberem je předem ponechavše druhy pozdější k úplnému jich dozrání. Sbírky provedeny buďtež za počasí suchého a teplého, a to z důvodů následujících: Letošního roku, kdy hrozny zdravé jen po řídku budou, nutno k tomu hleděti, aby kvašení provedeno bylo rychle a dokonale. Rychle a dokonale proto, aby pokud možno zamezil se vzrůst kořínků svrchu uvedených plísní a aby pole opanovaly kvasnice, které mají cukr v moštu se nalézající zkvašovati v líh. Sbírají-li se hrozny po studené noci, utajují v sobě velmi mnoho chladu, a jsou-li zaroseny, donese se jimi do moštu i mnoho vody. Kvasnice jsouce nuceny teprve ve zhotoveném moštu prvopočátky kvašení založiti, potřebují v chladném moštu mnoho času, než by se do té míry rozmnožily, aby půdu opanovaly. Mezi tím do moštu ve velkém množství zanesené plísně volně rostou, ochuzují mošt o cukr, takže do té doby, než se kvasnice rozmohou, na úkor síly a jakosti příštího vína velkou část cukru spotřebují, tak že kvasnice ze zbytku beztak špatnými produkty plísňových mycelií pokaženého dokonalý produkt vytvořiti nemohou. V teplém, nejlépe za odpoledne sbíraných hroznů povstalém moštu, mohou kvasnice rychleji se rozmnožovati, snázeji opanují půdu a v brzku činnost cizích plísní přeruší a ji vytvořeným lihem vypudí. Sbírání se má do čistých nádob, nejraději do dvouuchých malých škopíků, na nichž přivěše-

na jest bokem plechová nádobka, která slouží buď k tomu, aby v ročníku špatném do ní kladly se hrozny zdravé, v ročníku dobrém hrozny špatné, jinými slovy, aby do menší kladly se ty hrozny, jichž je méně, a do větší, jichž jest více. Letošího roku bude lze počítati nedozralých a nahnilých hroznů téměř polovici. Proto, pakli že by se daly hrozny špatné jakosti s dobrými dohromady, dostaneme produkt veskrze špatný. Abychom se toho uvarovali, provádíme svrchu uvedené třídění. Hrozny špatné, nedozrálé a nahnilé spracují se zvláště a můžeme v tom případě, že by se nedostávalo dostatečné množství cukru (do 18 %) použíti § 5. zákona o obchodu vínem ze dne 2. dubna 1907, č. 210 ř. z. Hrozny dozralé a zdravé, jež jsme tříděním docílili, poskytnouti budou moci i letošního roku produkt dobrý, až i velmi dobrý, bez jakýchkoliv korekcí ve smyslu svrchu citovaného paragrafu. Dosavadní zvyk rmutovati hrozny tak, jak z vinohradu přijdou beze vší úpravy, je nesprávný a škodlivý, nýbrž hrozny nutno odzrňovati, a to z důvodu těchto: Rmutujeme-li hrozny i se střapinami (stopkami), rozdrtí se tyto dřevné, ponejvíce nedozralé částky a ležením jich v moště vyluhují se odporně trpké a hrubě kyselé látky, mošt i víno znehodnocující. Odzrní-li se hrozny, tu odstraní se součástky, z nichž by se surové kyseliny vyloužiti mohly, a do moštu přichází toliko obsah z bobulí, který pro jakost příštího vína jest jedině důležitý. K odzrňování upotřebiti lze, jak již často jsme upozornili, buď sýta a mlýnku aneb odzrňovacích přístrojů, z nichž nejobecnější je systém Brügemannův. Abychom docílili i v tomto roce trvalého, zdravého a čistého vína, nutno kvasiti přísadou čistých kultur kvasnic. Namnoze u těch vinařů, kteří sami o účinku kvasnic těch i z vlastní praxe se nepřesvědčili, zdá se nemístno kvasiti víno přídavkem čistých kultur, když odjakživa víno ponecháno bylo kvašení samovolnému. Důvody, které však nutí vinaře dnešního uchopiti se prostředku toho k cíli zlepšení jakosti vína, jsou tak závažné a praxí tak dotvrzené, že kruh těch, kteří uposlechli našeho návodu, se stále šíří, tak že v dohledné době budeme se muset postarati, abychom potřebu zušlechtěných kvasnic kryli si doma sami. Jak z předu řečeno, žijí na hroznech cizopasně celé řady plísní, bakterií a i jednotlivě shluky kvasnic, rozmnožujíce se na úkor cukru. Ne však všechny kvasnice schopny jsou stejně cukr v líh proměňovati, některé tak činí ekonomicky, tj. vytváří mnoho líhu z určitého množství cuk-

376

(7–8/2009)

ru, jiné méně (jako ku př. Saccharomyces apiculatus). Kvasnice takové, nahodile do moštu zapadší, nazýváme »divokými« a dle toho, který druh převládá, jeví se i výsledek jejich činnosti. Mohou míti náhodou převahu i kvasnice v moči koňském vegetující nebo i v jiných prostředcích si libují a výsledek jejich kvašení je pak pochybný. – Životem kvasnic tvoří se líh a čím dříve a čím více se ho vytvoří, tím rychleji ochromena je činnost všech organismů cizopasných. Proto je důležito podnítiti kvašení tak, aby jistý druh kvasnic rychle kvasivé pole opanoval a nejen cukr, ale i polocukry, leuciny isoleuciny v líh přetvořoval, aby zbytek látek skáze podléhajících byl co možná nejmenší a tím víno stalo se vůči výbojům organismů cizích resistentnějším. Toho docíliti lze toliko čistými kulturami kvasnic, které vypěstovány byly z jedinců, tj. ojedinělých kvasnic velkou sílou kvasivou nadaných, a jejichž produkty vyznačují se lahodou, chutí, vůní a čistotou. Poněvadž letošního roku v moštu nalézati se bude hojně nedozralých látek a slabými divokými kvasnicemi nezpracovatelných, bude víno, ponechá-li se samovolnému kvašení, nejen drsné a nezralé chuti, ale slabé a kyselé, kdežto vína kulturami kvašená vyznačovati se budou poměry příznivějšími a chutí lahodnějšími. Kvašení, pokud možno, provésti se má v místnostech teplých, aspoň 12°, aby rychleji se dokončilo. Jakmile vykvašené víno se vyčistí, nutno je stáčeti do sudů dobře zasířených, abychom předešli případnému zlomení vína.

Též stáčení samo provésti se má častěji než v letech normálních, aby vyloučení oněch látek, které podkladem nějaké choroby by se státi mohly, se co nejrychleji dokonalo. Rèfugies. Vinařský obzor č. 8, ročník 1909, str. 130–132

Dopisy Z Dol. Kounic. Letos z jara jsme byli v našich vinicích velice nemile překvapení. Provedli jsme řez v naději zase na dobrou sklizeň, někdo dříve ještě za tuhých mrazů, jiný zase později; většina našich vinařů ze zakořenělého zvyku »dělá« oblouky a jen málo ostatních provádí řez na čipky a u druhu, který to připouští, ponechává tažně. Réva začala kolem 12. května (letos značně opožděně) rašiti. Jsme uvyklí na nestejné rašení; některé hlavy a druhy raší o několik dní později, ale letos uplynul týden a ještě druhý a jistá část, a to nejvíce bílé druhy, nepučely vůbec. Seznali jsem k našemu zármutku, že ve většině vinic třetina a v některých ojedinělých až polovice jednoročního dřeva zůstala suchá. Z těchto as polovice hlav se vůbec nevzkřísila a musí býti překládanci neb jiným způsobem nahrazena a druhá polovice oživla vypučenými podrosty neb na hlavě oživlými očkami. Ranněji neb později provedený řez, jak jsem se sám přesvědčil, neměl na to vliv. Méně neb skoro nic neutrpěly vinice v půdách písčitých, štěrkovitých, pak mladé neb bujného vzrůstu. Abychom si zjev ten vysvětlili, je třeba si vzpomenout na loňské suché, bezdeštné léto. Za celý měsíc

květen 1908 pršelo jen dvakráte; na to pršelo 9. června, pak následovalo horké, bezdeštné počasí, trvající 6 neděl. Z té doby mám zaznamenáno, jak mírně vanoucí větérek ožehoval, jak by vycházel z rozpálených pecí. Pak již pršelo za menších časových mezer. Vším právem zasluhovalo to léto názvu »suché«. K vývinu révy a plodu ty řídké deště postačovaly. Réva, mající hluboko své kořeny, mohla po celé léto ze zásob spodních čerpati a teplo značně urychlovalo odkvět, vývin bobulek a zrání. Sklidili jsme víno, jehož jakost nejlepší značkou označiti lze. Po suchém horkém létě se dostavila náhle zima bez těch deštivých, ještě celý říjen trvajících mírných přechodů. Sotva jsme to nejnutnější ve vinici provedli, tyče vytáhli a složili, dostavil se as v polovici října tuhý mráz a tyto svírající pouta teprve dostavivším jarem se počaly trhat. Předcházející sucho a v říjnu zavládlé studené noci urychlily předčasné opadávání listů; okolnost, která zajisté není příznivou pro zdokonalení a úplné vyzrání dřeva, zvláště pro tak dlouhou přísnou zimu, která následovala. Předčasným ztuhnutím země nedostalo se spodnějším vrstvám vláhy, přes léto spotřebované, a to asi vysvětluje nám letos ono pro nás tak nepříjemné překvapení. Letos opozděným rašením opozdil se také vývin výhonů a květ a teprve jednotlivé hlavy v slunečních polohách počaly 18. června kvést. Tento opozděný vývin sotva urychlí sebe příznivější počasí a letošní ročník nebude asi k dobrým druhům počítán. Alois Ježek. Vinařský obzor č. 8, ročník 1909, str. 138–139

Něco z historie měření nejen vinohradů aneb když se řekne půlláník Plocha je druh veličiny odvozený od základní veličiny systému SI délky 1 m. Příkladem obvykle používané jednotky je m2 (metr čtvereční) a příslušné násobky. Pak plocha povrchu je integrálním součinem délky a šířky. Od jednoduchých počátků měření v historii třeba provazci se můžeme v dnešní době, např. při kontrolním měření ploch v souvislosti s kontrolní činností při přidělování dotací ze zdrojů EU, setkat v praxi již s moderními měřícími systémy GPS (navigace polohy, kde se přesně nacházíme). Ty využívají veřejně dostupných a bezplatně využitelných satelitních signálů ze systémů GPS Navstar a Galileo. Přeměřuje se tak výměra pozemku, který v systému LPIS (po vstupu do EU nový systém evidence půdy – letecké snímky a půdní uživatelské bloky) nemusí být ve skutečnosti zcela správný. Dotace je pak přidělována na skutečně obhospodařovanou plochu a správnost velikosti plochy je tedy předmětem kontrolních orgánů jak

EU, tak i orgánů národních. V případě České republiky se jedná o SZIF (Státní zemědělský intervenční fond – akreditovaná platební agentura pro dotace z EU). Takže v praxi jste se určitě setkali s tím, jak kontrolní pracovník SZIFu obejde se sestavou GPS s anténkou v batohu na zádech váš vinohrad a na základě naměřených bodů pak přímo v sestavě GPS se vytváří protokol o kontrolní výměře dané plochy. Tím jsem chtěl v úvodu článku jen naznačit, kam až dospěla technika ve vývoji měření plochy pozemku. Země tvoří odpradávna základ pro většinu aktivit člověka. S názvy celoláník, půlláník, čtvrtláník se dnes můžeme setkat jen v historických románech od Jiráska a dále v literatuře o historii mapující hospodářské a sociální pomě-

ry. Starší určitě ví, že se jedná o majitele pozemků. Váženost majitelů hospodářů-sedláků v dědině byla posuzována podle dobrého způsobu hospodaření a byla také tím větší, čím měl větší kus pole. Název je odvozen od technické jednotky stanovující velikost plochy – kterou tvořil lán. Ale než se dostaneme k lánu, musíme jít trošku zpátky do historie měření a vzniku technických jednotek. Jak to bylo ve starověku a poté v Evropě Potřeba měřit a vytvořit si jednotky vznikla až po dlouhém vývoji lidské společnosti společně s písmem. První jednotky měření pocházejí už ze 4. až 3. tisíciletí př. n. l. od Nilu a z Mezopotá-

(7–8/2009)

mie, kdy nastal přechod k prvotnímu hospodářství – zemědělství. Zásadní změny se pak odehrály v řecké kulturní společnosti, kdy na empirických základech se začaly rozvíjet číselné systémy, matematika, geometrie a mnohem později fyzika. Měrové systémy nejpokročilejších společenských útvarů v různých částech světa se vyvíjely zákonitě vzhledem ke svému společenskému systému, proto se od sebe lišily. Původní míry na území Evropy vznikaly podle vlivu měr řeckých a zejména římských. S římskou expanzí se rozšířily i do ostatních částí Evropy, i když jednotlivé oblasti v tvořících se raně feudálních poměrech mívaly už své tradiční soustavy měr a ty často přežívaly vedle antické normy. První pokus o sjednocení v tehdejší Evropě provedl v 8. století císař franské říše Karel Veliký, který zaváděl upravený římský systém měr. Jak postupovala feudalizace Evropy v 9. až 15. století a vzrůstala její ekonomická a politická roztříštěnost, vznikaly a uplatňovaly se znovu jen jednotky regionálního významu. Ke sjednocování měrových soustav postupně dochází až od 16. století s rozvojem trhu a zámořského i světového obchodu. Např. britsko-americký systém jednotek platil donedávna a místně se používá doposud. Jednotky délky se pochopitelně nejdříve odvozovaly z rozměrů lidského těla. Takové normály jednotek délky jako loket, prst, palec, sáh, píď a další měl člověk kdykoliv po „ruce“ a mohl je snadno a rychle použít. Tak např. prototyp pražského lokte – jedné z nejznámějších českých délkových jednotek pocházející z doby Karla IV. – je vyznačen na východní straně Novoměstské radnice v Praze a měl délku 0,5914 metru. Byl tak vysoko, aby byl přístupný teprve po vystoupení několika schodů. Schody byly přistavovány jen v době trhů pro ověření přesnosti správné míry. Toto opatření (bez schodů) mělo zajišťovat bezpečnost prototypu. Plošný obsah a objem pak můžeme snadno odvodit z délkových rozměrů (obsah – násobek druhé mocniny, objem – násobek třetí mocniny délkové jednotky). Historicky ovšem jednot-

později příslušného zákona. Vždy byly veřejnoprávním institutem spravovaným státem.

Obr. 1: Kníže Oldřich (1012–1033) zavedl vybírání daní z polností, a tedy i stanovení lánu jako plošné jednotky ky objemu a někdy ani jednotky plošného obsahu od jednotek délek odvozovány nebyly. Jednotek plošného obsahu se užívalo především k určování výměry pozemků. Jedním z rozšířených způsobů vzniku jednotek byla plocha, kterou bylo možno osít určitým množstvím obilí. Takto vzniklá jednotka plochy pak přejímala název příslušné jednotky objemu (korec výsevu apod.). Další způsob vzniku jednotek je velikost pozemku, který bylo možno obdělat za určitou dobu, např. za den – jitro, za celou dobu orby – lán). Ale nás zajímá především náš lán, plošná jednotka pro měření půdy. Bude mít za chvíli 1 000 let (v roce 2022) a vlastně vznikl při prvních nedokonalých soupisech půdy, po jejichž dlouhém historickém vývoji se dospělo až k dnešnímu, dá se říci dokonalému katastru nemovitostí. Katastr je tak soupis něčeho podle hlav, nejčastěji soupis pozemků a budov a věcných práv k nim. Původně sloužil panovníkovi pouze pro berní a daňové účely. Teprve v posledním století plní své účely v oblasti hospodářské a technické. A také všechny české soupisy půdy (katastry) vznikaly na podkladě právní normy, královského či císařského patentu nebo

VINITORIUM HISTORICUM (Vilém Kraus)

377

Historický vývoj v českých zemích V počátcích feudálního období v 11. století byla půda a zemědělská výroba prakticky jediným zdrojem pravidelných příjmů panovníka a jemu podřízené šlechty. A jsme u zrodu českého lénního zřízení. Z němčiny: Lehen (léno), z čehož pochází pravděpodobně název lán – pro starou českou jednotku plošného obsahu. Veškerá půda, ba celý stát byly považovány za majetek přemyslovského rodu. Panovník jako „lenní pán“ (senior) uděloval svým „vazalům“ neboli „manům“ příslušné pozemky za výsluhy v „léno“. Man vybíral daně od poddaných a příslušnou část odevzdával lennímu pánovi. Daň však platili pouze výkonní sedláci, odvody byly dvakrát ročně (na jaře a na podzim) a tvořily dominantní podíl příjmů pro panovníka a šlechtu. Daň byla stanovována výlučně jen z rustikální – tj. selské nesvobodné půdy a nikdy z půdy dominikální – panské, tj. šlechtické a církevní. Tak to platilo až do poloviny 18. století, kdy byl zaveden panovnicí Marií Terezií tzv. Tereziánský katastr, který už zahrnoval veškerou půdu (selskou-rustikální a panskou-dominikální). Lán a první nedokonalé soupisy půdy První historicky doložené informace o sjednocení daní, tedy o vytvoření jakéhosi předchůdce pozdějších katastrů, pocházejí z roku 1022 za vlády knížete Oldřicha (1012– 1032), kdy zavedl vybírání daní z polností, tak zvanou araturu. Technickou plošnou jednotkou byl stanoven lán, což představovalo plochu o velikosti asi 18 ha. Velikost pozemku usedlosti se vyjadřovala v lánech a jeho zlomcích, počet lánů vycházel z přiznaných odhadů, takže celkové výměry usedlostí jako základ výpočtu byly přesným součtem zhruba odhadnutých údajů. Výsledky byly značně nepřesné a nevyrovnané. Rok 1022 přesto můžeme považovat za začátek cílevědomého soupisu půdy jako berního nástroje. Způsob vybírání daní sta-

349 Kþ (vč. 9% DPH)

Autor pro svou zatím poslední monografii jistě prostudoval ohromné množství historických pramenů a cizojazyčné literatury. VINITORIUM HISTORICUM je mezi česky psanými vinařskými knihami unikátním počinem, mapujícím vývoj vinařství od samých historckých starověkých počátků, přes středověk až do současnosti. Profesor Kraus se podrobněji zaměřuje na jednotlivé osobnosti, které v historii nejvíce ovlivňovaly směřování vinařství. Z pohledu bezesporu jedné z nich, autor v poslední části knihy shrnuje to, čeho byl aktivně účasten v Čechách a zejména na Moravě v druhé polovině 20. století. Jde o knihu, která by neměla chybět v knihovně každého, kdo chce porozumět vinařské současnosti – tu můžeme plně vstřebat až s poznáním minulosti. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

378

(7–8/2009)

novený knížetem Oldřichem se používal i po vzniku Českého království, měnila se však výše daňových požadavků, tj. částka stanovená na jeden lán. A jakou plochu vlastně jeden lán představoval? To nikdy nebudeme vědět přesně. Velikost lánu nebyla vždy stejná, lišila se podle doby a místních podmínek. Je zřejmé, že změna velikosti lánu jako plošné jednotky měla dopad na hodnotu vybírané daně. Čím větší velikost lánu, tím menší počet lánů na jednu usedlost a tím i menší daň. Naopak menší velikost lánu znamenala vyšší daň. Tak například jedna z možných kategorizací lánu vypadala následovně: královský dobrý orný lán asi 17,5 ha kněžský lán asi 16,0 ha panský zemanský a svobodný lán asi 14,5 ha selský lán asi 11,5 ha

30,75 m = 52 loktů. Podle Hájkovy kroniky měl 1 provazec 24,84 m = 42 loktů. Protože při měření se používaný provaz nebo řetízek pronášel, doporučuje Hájek přidat na 1 provazec 2 pěsti (tzv. naděl Bůh nebo Buoh). Podle nařízení Karla IV. se užívalo i tzv. provazce viničního (37,85 m = 64 loktů). Podle městských práv měl viniční provazec v Praze též délku 72 loktů, tj. 42,59 m. Konečně se dostáváme také k jednotce, kterou se měřily vinice, provazci viničnímu. O vyměřování a budování vinic v historii a také o achtelovém vinohradu si povíme někdy příště.

Na různých místech království a dle doby se velikost lánu také mírně odlišovala. Například královský dobrý orný lán: za knížete Oldřicha (1022) asi 18,0 ha za krále Přemysla Otakara II. (1253–1278) asi 17,5 ha za krále Jana Lucemburského (1310–1346) asi 16,0 ha za krále Karla IV. (1346–1378) asi 18,5 ha Pokud by za základ sloužil královský lán i pro odvození velikosti ostatních lánů, vidíme, že nejmenší daňové zatížení sedláků bylo za panování Karla IV., za jeho otce Jana Lucemburského naopak největší. Podle dalších pramenů a také některé historické jednotky: lán jako stará česká jednotka plošného obsahu mohl mít rozměry 17 ha až dokonce 27 ha. Původní význam lánu jako jednotky plošného obsahu byla snad výměra pozemku, kterou bylo možno obdělat za celou dobu orby. Obvykle byl 1 lán 60 až 72 jiter, tj. 17 až 20,5 ha. Nejčastěji užívaná hodnota byla 1 lán = 18,16 ha = 64 jiter = 192 čtv. provazců (tzv. zemský lán), tzv. královský lán měl hodnotu 27,76 ha. Podle Hájkovy kroniky 1 lán = 18,51 ha = 60 jiter. dědina je také zajímavá stará česká, velmi neurčitá jednotka plošného obsahu. Užívalo se jí jako jednotky před 13. stol., potom převládlo měření na lány. Podle dochovaných zpráv dědina odpovídala zlomku lánu až do jednoho lánu, tedy asi 4 až 18 ha. Slovo dědina pochází ze slova dědictví. V dnešní době nám zůstala jako neurčité pojmenování na stejné úrovni jako např. vesnice, obec apod. jitro = 0,28 ha až 0,58 ha – stará česká jednotka plošného obsahu, vyjadřovala původně výměru pozemku, kterou bylo možno obdělat jedním potahem za 1 den. Obdobné jednotky se vyskytovaly v mnoha zemích,

Obr. 2: Středověké zemědělské nářadí i pro vinice-radlice, kosy, srpy, motyky např. z němčiny Joch, Juchat, Morgen, Tagwerk, polsky morg. V českých zemích byly často zaměňovány j. hon, korec, jitro. 1 jitro staročeské nebo pražské = 3 čtv. provazce = 2837 m2 = 8112 čtv. loktů = 1/72 lánu, někdy však 1 jitro = 2 až 7 čtv. provazců. Podle Hájkovy kroniky se jitro rovnalo honu a mělo hodnotu 3085 m2 a byl to plošný obsah obdélníka o stranách 42 a 210 loktů. Po zavedení dolnorakouských měr v r. 1765 se užívalo vídeňské jitro (Joch) s hodnotou 5 755 m2, též zvané jitro katastrální. loket = asi 0,6 m. Patří k nejstarším a nejpoužívanějším jednotkám délky na celém světě. V českých zemích je doložen již za Přemysla Otakara II. Pražský loket za Karla IV. měl 0,5914 m, na Moravě měl loket hodnotu 0,7792 m, ve Slezsku 0,5937 m. Od r. 1765 se nařízením v celém Rakousku užívalo lokte vídeňského (Elle) 0,7776 m. Přesto se užívání pražského lokte (0,5914 m) v Čechách udrželo až do zavedení metrických jednotek (1871). korec, stará j. objemu (93 l) nebo plošného obsahu (1 korec = 2 878 m2), jako míra pro vinice: 1 korec viniční = 2 865 m2 = 2 čtv. provazce viniční. provazec = 13 až 43 m. Stará česká j. délky, jako čtv. provazec se používal i pro měření plošného obsahu. 1 provazec zemský =

Vysvětlivky: SI – mezinárodní soustava jednotek, francouzsky Systéme International ďUnités – soubor základních a odvozených jednotek doplněný jednotkami násobnými a dílčími. Používání SI je na území ČR stanoveno zákonem od r. 1974. GPS – zkratka anglického Global Positioning System – systém navigace pomocí 24 satelitů obíhajících zeměkouli asi kolem 20 km nad povrchem. Každý ze satelitů obletí Zemi dvakrát za den. Satelity byly vypuštěny ministerstvem obrany USA a byly původně určeny pro armádní účely. Jsou napájeny solární energií. V osmdesátých letech pak americká armáda uvolnila GPS systém pro civilní použití. GPS funguje kdekoliv na světě, nepřetržitě a za jakéhokoliv počasí. Za použití GPS systému se neúčtují žádné zřizovací ani provozní poplatky. Porovnáním časů signálů z přijímače GPS a satelitu a jejich zpracováním pak určí přijímač polohu místa (dokonce s přesností méně než 3 m), kde se nacházíme. Loket pražský – viz nápis na Novoměstské radnici v Praze: ETALON (bývalá mírná MÍRA) pražského lokte, zvaného český, jenž byl stanoven za krále Přemysla Otakara II. v r. 1268, měří 591,4 mm, zde si mohli kupci cejchovat (dříve cimentovat) své dřevěné lokte, aby „každý maje k tomu přístup volný, jistou míru toho lokte pražského sobě vzíti mohl“. Katastr – název pochází z latinského capitastrum. Tvoří ho dvě části: caput = hlava a tastrum = listina. Volně přeloženo znamená výraz listinu uspořádanou podle hlav, kapitol, souboru atd. Obecně takto býval označován správní nástroj vyznačující stručný a přehledně soustavný soupis a popis zvláštních vlastností osob, věcí nebo práv. Nejvýznamnějšími jsou katastry zabývající se evidováním nemovitostí, tedy pozemků a budov a věcných práv k nim. Použitá literatura je k dispozici u autora. Václav Fiala, Velké Němčice

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotograﬁí. U každé odrůdy naleznete její ampelograﬁckou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství, a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy historické aktuální geologické geochemické půdní hydrologické klimatické vegetační a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 690 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč VAZBY ROČNÍKU 2008 590 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

OSTATNÍ NABÍDKA: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč Filosoﬁe vína – Průvodce po Onom světě 220 Kč Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci 495 Kč VINITORIUM HISTORICUM 349 Kč Historie kounického vinohradnictví a vinařství 260 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

380

(7–8/2009)

Za Mojmírem Vychodilem Dne 10. června 2009 navždy opustil naše profesní řady vinař Ing. Mojmír Vychodil, CSc. z Nového Šaldorfu ve věku nedožitých 56. let, Mojmír Vychodil se narodil 6. 7. 1953 v Olomouci. Po skončení školní docházky nastoupil na Střední zahradnickou školu ve Znojmě. Po úspěšném složení přijímacích zkoušek byl přijat na Zahradnický obor VŠZ v Lednici na Moravě, kde promoval v roce 1977. Po absolvování vysoké školy nastoupil na hospodářství Státního statku ve Znojmě, na viniční hos-

podářství Vrbovec. Později začal pracovat jako technik vinic a sadů v JZD Boleradice. Po sňatku s manželkou Jarmilou se přestěhoval do Vrbovce a pracoval jako technik ve vinicích JZD Nový Šaldorf. Po dvou letech přešel na Šlechtitelskou stanici vinařskou ve Znojmě, kde pracoval do roku 1985. V tomto roce mu byla nabídnuta funkce vedoucího vinic v JZD Nový Šaldorf, kam přešel pracovat. V letech 1986– 1991 absolvoval externí aspirantské studium na Zahradnickém oboru VŠZ v Lednici na Moravě, které úspěšně ukončil kandidátskou dizertační prací na téma Agrobiologické systémy pěstování a jejich vliv na rentabilitu pěstování vinné révy.

Rekordní počet vzorků v Kyjově Téměř 250 vzorků vín od 47 výrobců bylo přihlášeno na Nominační výstavu vín Slovácké podoblasti, což je nejvíc za posledních 5 ročníků. Z tohoto množství přibližně 100 vín postupuje do nomice Salonu vín pro rok 2010. Soutěž je určena jen profesionálním výrobcům, a proto i hodnocení mohou provádět jen degustátoři se zkouškami. Hodnocení se konalo v sobotu 16. května a 35 zkušených degustátorů mělo těžkou práci vybrat z výborných vín ta nejlepší. Šampionem bílých vín se stal polosladký Sauvignon, výběr z hroznů, ročník 2007 z Vinařství Ing. Martina Bravence z Čejče. Nejvíce bodů mezi červenými víny a šampiona získal Cabernet Moravia 2005 pozdní sběr z LIVI Dubňany. Dalších 15 vín získalo zlaté medaile. (pn) Novinky v Salonu vín České republiky Od minulého týdne mají návštěvníci Salonu vín České republiky na zámku ve Valticích možnost využít společné vstupenky na volnou degustaci v Salonu vín a na oba prohlídkové okruhy valtického zámku. Cena společné vstupenky je 419 Kč a návštěvník tím ušetří 61 Kč oproti celkové ceně obou vstupenek. Společné vstupenky je možno koupit na recepci degustační expozice Salonu vín ČR a v pokladně zámku ve Valticích. Úspěšně pokračuje letní prezentační akce růžových vín, kdy v rámci programu volné degustace mají návštěvníci možnost ochutnat nad rámec sta vín, oceněných titulem „Salon vín České republiky 2009“, ještě deset růžových vín, která byla oceněna na našich či zahraničních soutěžích vín. Na tuto prezentační akci naváže v polovině srpna prezentační akce mladých vín ročníku 2008, oceněných na zahraničních soutěžích vín. Tato akce bude trvat až do konce září; v případě zájmu i déle. Více aktuálního dění z Národního vinařského centra na www.salonvin.cz. (vo) Antimikrobiální a antivirový účinek červených vín Výzkumní pracovníci z Krasnodaru zkoumali baktericidní vlastnosti fenolických látek červeného vína, což je předmětem zájmu zejména z hlediska biologické a hygienické hodnoty vína. Studie byly provedeny na odrůdách Saperavi, Cabernet Sauvignon a Merlot a u některých frakcí fenolických sloučenin izolovaných z těchto vzorků vín. Z vína byl nejdříve odstraněn veškerý alkohol a následně bylo víno neutralizováno na pH 6,5–7,0. Výzkum potvrdil, že červená vína vyrobená z představených odrůd vypěstovaných v Krasnodarském kraji v RF mají velmi vysoký obsah fenolických látek (4–6 g/l), jejichž součástí jsou leucoanthocyaniny (2–4 g/l), katechiny (0,4–0,7 g/), anthocyaniny (0,3–0,5 g/), aromatické kyseliny (0,25–0,4 g/) a další. Bylo zjištěno, že červená vína, zejména Saperavi, po-

V roce 1994 založil vlastní vinohradnickou společnost Vinea Nový Šaldorf, s. r. o., a přestěhoval se s rodinou do vinařské obce Nový Šaldorf. Byl také u založení profesní organizace Sdružení znojemských vinařů, kde v letech 1990 až 2003 vykonával funkci místopředsedy. V jeho osobě ztrácí znojemské a moravské vinařství velkého vinařského odborníka, profesního fandu a znalce vína. Budeme na něho vzpomínat, čest jeho památce. Ing. Jaromír Čepička, CSc. Sdružení znojemských vinařů

tlačují růst Escherichia coli, Staphylococcus aureus a mají virucidální vlastnosti. Antivirové vlastnosti prokazovala p-kumarová kyselina a také frakce vína zbaveného anthocyaninů. Průzkum antivirových vlastnosti jednotlivých katechinů ukázal, že silný inhibiční efekt vykazují (–)epikatechin, (+)katechin a slabý – (–)epigallokatechin. Literatura: Ageeva, N. M., Markosov, V. A., Gubliya, R. V.: Antimikrobiální a antivirový účinek červených vin. Vinogradarstvo i vinodelie, 5/2008, s. 21, Moskva Podle uvedeného zdroje zpracovala Tatiana Říhová Analýza životního cyklu vinných zátek z korku, hliníku a plastů V době, kdy se na trhu uzávěrů objevují plastové zátky a hliníkové kapsule, Corticeira Amorim si objednala u PricewaterhouseCoopers Ecobilan studii o vlivu různých způsobů zátkování vína na životní prostředí. Výsledky této srovnávací studie životního cyklu zátek umožňují získat odpovědi na dotazy vinařů a vinohradníků, respektujících životní prostředí. Při pohledu na výsledky lze říci, že v sedmi zkoumaných indikátorech životního prostředí získal korek v šesti případech nejlepší výsledky. Korek je nejlepší alternativou z hlediska spotřeby neobnovitelných energií, emisí skleníkových plynů, podílů na okyselování atmosféry, podílu na tvorbě fotochemických oxidantů, podílu na eutroﬁzaci vodních ploch a tvorby pevných odpadů. Pramen: Revue des Oenologues, č. 131, duben 2009, s. 58–59. (ako)

Pozvánka

Uvedení nové série ERGIT 100 sadových a viničních traktorů Antonio Carraro. Kdy a kde: Út, 4. srpna, areál ZEMOS, a. s., sady Nosislav St, 5. srpna, areál UNIMARCO, a. s., Zlín-Lípa Čt, 6. srpna, areál USOVSKO, a. s., sady Klopina Vždy od 10.00 do 14.00 hod. Účast potvrďte na: e-mail: hanka.vytiskova@pekass.eu fax: 272 705 910, tel.: 272 705 789

(7–8/2009)

381

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru řádková inzerce BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Čejkovská 35

691 02 Velké Bílovice

519 346 238

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

PATRIA Kobylí, a. s., prodejna hosp. potřeb

Augusty Šebestové 716 691 10 Kobylí

ROSENBERG TECHNIC, s. r. o. Brněnská 10/58

519 440 716

693 01 Hustopeče

608 889 967

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 259, 602 734 499

Vinařské potřeby, spol. s r. o.

Národních hrdinů 22

690 02 Břeclav

519 321 235

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Zámky a semena, Janíček Svatopluk

nám. Míru 21

667 01 Židlochovice

602 506 537

Prodám nerezový mlýnkoodzrňovač vč. rmutového čerpadla, kadě na kvašení červeného vína různých velikostí, horizontální lis o objemu 500 l a 1200 l. Levně. Hodonínsko. Tel.: 608 408 532 Prodám pneumatický lis, objem 800 l. Tel.: 724 13 10 18 Statek Miroslav a. s. přijme vinaře na pozici vedoucího vinice o rozloze cca 50 ha. Bez zpracování hroznů. Tel.: 607 600 452, e-mail: info@statekmir.eu Výhodná nabídka pro oplocení vinohradu. Sloupek tvaru U 35/40/35 pozink., v. 2 800 mm, váha 8 kg – 210 Kč. 50% sleva – 105 Kč. Nestejná šíře. Možnost oplocení na klíč, 1 bm – 320 Kč. Mob.: 603 320 953.

zejména interakcí s makromolekulami v koloidní disperzi, což jsou často právě ty látky charakterizující kvalitu vína (barva, aroma, struktura a jemnost). Rozsáhlá studie těchto mechanismů pomáhá získat další znalosti v procesu výroby vína. Povrchový elektrický náboj a měření jeho potenciálu patří mezi základní parametry pro tyto hloubkové analýzy, zaměřené na určení vlivu různých enologických látek na vlastnosti moštu i vína s cílem optimalizace čiřícího procesu. Při studii povrchových nábojů různých želatinových přípravků jsme zaznamena-

nější z odečítacích zásahů týkající se kvality vína. V procesu výroby vína je čiření prováděno jak v moštech tak i ve vínech pro zlepšení čirosti, stability, organoleptických vlastností a zlepšení indexu filtrovatelnosti. Při určení funkčních vlastností pomocných látek (všechna čiřidla, ale také některé stabilizační a některé filtrační prostředky) musí být zajištěno, aby jejich činnost probíhala

li jak mohou mít produkty zcela odlišné hodnoty. Specifická interakce s moštem a vínem odpovídá různým nábojům. Optimální čiřící schopnost je dána povrchovým nábojem, který je buď vysoký nebo nízký. Tento důležitý parametr byl rovněž studován u rostlinných proteinů z důvodu pozdějšího sledování jejich skutečné aktivity. Graf (viz předešlá strana dole) zobrazuje srovnání různých surovin. V kategorii rostlinných proteinů je celá řada s nízkým elektrickým nábojem a jen málo jich má vysoký náboj, který je srovnatelný s některými želatinami. Tento způsob sledování umožňuje výběr v rámci dané skupiny čiřidel s různými vlastnostmi - nová řada Wanax® komplexně tak nahrazuje tradiční čiřící prostředky a je využitelná v celém procesu výroby bílého i červeného vína.

Excelentní výsledky čiřidel pomocí rostlinných proteinů při flotaci (Austrálie – kampaň 2008)

Ve spolupráci s Enologica Vason a O.K.SERVIS BioPro, zpracoval M. Harapes

Specialista na šedou hnilobu Fungicid vyšší třídy. excelentní účinek proti šedé hnilobě a příbuzným chorobám speciﬁcký mechanismus účinku dlouhodobá preventivní ochrana základ antirezistentní prevence krátká ochranná lhůta usnadnění sklizně jistota výnosu a kvality

... klíč ke kvalitě.