Vinařský obzor 7-8/2006 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

310 Vinařský obzor (7–8/2006)

Fota a schémata k článkům P. Pavlouška „Vliv odlisťování na kvalitu hroznů a vín u odrůdy Sauvignon blanc“ a „Fenolická kvalita – základ produkce kvalitních červených vín“

SAUVIGNON – odlistění zóny hroznů

Pohled na vinici s odlistěním

Vinaﬁství - návody do laboratorních cviãení

Fenolická zralost semen – hodnotící stupnice

(J. Balík)

150,(vã. 5% DPH)

Publikace primárnû urãena posluchaãÛm ZF MZLU Brno mÛÏe také v nespolední fiadû v˘bornû slouÏit jako rukovûÈ pracovníkÛm laboratofií, v˘robním podnikÛm a obchodním organizacím zabávajícím se zkou‰ením a testováním vín a sledováním jejich látkového sloÏení, stability a jakosti. Obsahuje zejména metodické postupy pro praktické provádûní základního chemického rozboru mo‰tÛ a vín a vybrané metody speciálních anal˘z jejich látkového sloÏení. Zvlá‰tní pozornost je vûnována hodnocení hroznÛ a mo‰tÛ jak suroviny, zji‰Èování stability vína pfied lahvováním a postupÛm umoÏÀujícím správnou volbu technologick˘ch opatfiení zabezpeãujících jejich stabilitu. Mikrobiologická cviãení se zab˘vají zejména hodnocením aktivních su‰en˘ch vinn˘ch kvasinek a vyprodukovanou kvasniãní biomasou. V závûreãné ãásti je vûnována pozornost základním statistick˘m hodnocením získan˘ch dat a pfiípravû vybran˘ch odmûrn˘ch roztokÛ pouÏívan˘ch ve vinafiské analytice. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (7–8/2006) 311

Vážení čtenáři, hlavním tématem letošního letního dvojčísla je tentokrát poprvé odrůda révy vinné. Sauvignon, tento globálně dobře známý pojem ve vinařském světě, je odrůdou, která si to bezesporu zaslouží. Určitě to nepřeženu, nazvu-li jej jedním ze šlechticů mezi pěstovanými odrůdami. Jistě má svá pěstitelská specifika, ale vinaři se vždy odmění lahodným mokem, který nikdy dlouho nestojí na pultech vinoték. Ano, Sauvignon patří též k nejžádanějším vínům, a to zejména v přívlastkových kategoriích. Několik vinařů mi při nedávných diskuzích právě na téma této odrůdy potvrdilo, že zájem o odrůdu skutečně roste, dokonce bývá zaznamenán nedostatek suroviny, a tak jsou mnozí nuceni pro udržení těchto vín v sortimentu nakupovat Sauvignon u svých kolegů. Nedávný obrovský nárůst výsadeb v % z vysazovaných odrůd se ještě neprojevil, vinice teprve čekají na svoji první významnou úrodu. Ale vydání VO, které držíte v ruce, není jenom o Sauvignonu. Neopomněli jsme ani téma vinařské legislativy, vinařské dění na úrovni Evropské unie, mechanizaci vinohradnictví, mikrobiologii či víno a kulturu. Mimořádně zajímavý je vysoce fundovaný článek z pera M. Mendela o víně v islámu, a to zejména dnes, kdy nestačíme vstřebávat někdy více, jindy méně kompetentní informace o dění v islámském světě. Autor patří k našim předním orientalistům, takže jeho sdělení týkající se vína v islámu budou snad skutečně fundovaná. Chci také upozornit na anonci na straně 395 na dvě slovenské publikace, jejímiž výhradními distributory v České republice se stala redakce Vinařského obzoru. Pokud se hlouběji zabýváte vinohradnictvím, bezesporu vás zaujmou a poslouží v rozšíření vašich obzorů. Takže směsice témat VO 7–8/2006 je skutečně pestrá. Příjemné letní počtení. Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial................................................................................................................................... 311 Z redakční pošty............................................................................................................................................... 312 Spolkové informace Jiří Sedlo: Pokrok je pokrok a ten se zastavit nedá..................................................................................... 314 Informace z činnosti SV ČR.............................................................................................................................. 314 Informace z Moravínu....................................................................................................................................... 315 Informace z Cechu českých vinařů................................................................................................................... 315 Vinařská legislativa Jan Horešovský: Povinnost platit rozhlasový poplatek z mobilního telefonu............................................ 316 Zdeněk Koudelka: Ad Novela vinařského zákona......................................................................................... 317 Ivana Musilová: Portál farmáře a vinaři........................................................................................................327 Česká republika v Evropské unii Jiří Sedlo: Mimořádné jednání pracovní skupiny 7. 6. ...............................................................................327 Jiří Sedlo: Pracovní skupina Víno při COPA/COGECA 27. 6. 2006...........................................................328 Jiří Sedlo: Návrh reformy trhu s vínem.........................................................................................................329 Vinohradnictví Petr Ackermann: Měďnaté fungicidy v integrovaném systému pěstování révy v roce 2006.................. 318 Martin Půček, Jiří Sedlo: Minimálně řezané vinice – možná budoucnost vinohradnictví........................320 Pavel Pavloušek: Odrůda měsíce – Sauvignon...............................................................................................330 Vilém Kraus: Šlechtění odrůdy Sauvignon blanc..........................................................................................338 Ivana Musilová: Odrůda Sauvignon v klonové selekci.................................................................................339 Ludvík Michlovský: Odrůda Sauvignon v ČR – statistické údaje dle registru vinic ÚKZÚZ................... 340 Pavel Pavloušek: Vliv odlisťování na kvalitu hroznů a vín u odrůdy Sauvignon blanc.............................342 Patrik Burg: Defoliace vinic a využívané mechanizační prostředky.........................................................352 Ivana Ludvíková: Klonová selekce révy.........................................................................................................354 Milan Hluchý: Stolbur – další pohroma vinic na obzoru?............................................................................361 Jana Herzánová: Den vinohradu ve Velkých Bílovicích...............................................................................366 Portrét Richard Stávek: Sauvignon podle Jiřího Barabáše....................................................................................... 344 Vinařská technologie Pavel Pavloušek: Nové poznatky k aromatické chrakteristice odrůdy Sauvignon blanc........................ 346 Bronislav Pavelka: Odrůda Sauvignon z pohledu SZPI.................................................................................347 Erich Minárik: Z novšej histórie sklenných fliaš......................................................................................... 348 Jan Stávek: Odrůdové aroma–utopie nebo hýčkaná vlastnost vína...........................................................349 Erich Minárik: Má veľkosť tanku vplyv na malolaktickú fermentáciu?....................................................351 Václav Švejcar: Nežádoucí zastavení kvašení................................................................................................359 Pavel Pavloušek: Fenolická kvalita – základ produkce kvalitních červených vín....................................360 Sauvignon v kupážích a sektech – jak to vidí vinaři..................................................................................369 Erich Minárik: Čírenie muštu po termovinifikácii modrých odrôd...........................................................370 Hodnocení vín Marek Babisz: Vína odrůd Sauvignon v expozici Salonu vín.......................................................................357 Richard Stávek: Česká a moravská úspěšná vína: Cuvée Ardea 2005.......................................................358 John Baker: Mezinárodní soutěže vín Pinot Gris a Müller Thurgau..........................................................375 Soutěž biovín úspěchem pro tuzemská vína...............................................................................................378 Vinařství v zahraničí Erich Minárik: Sauvignon po kalifornsky.....................................................................................................334 Klára Kollárová: Sauvignon blanc ve světovém měřítku..............................................................................334 Zpráva z Francie–Vinaři a pijáci vína se bouří...........................................................................................377 Osobně znám každý svůj keř, tvrdí Jordan Cigoj.......................................................................................382 Vinařská historie Drahomír Míša: Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – červencová a srpnová výročí.....................................................................................................329 Reportáž Petr Hynek: Kravihorská lokalita Zahraničí se dostala do rozepře...........................................................364 Miroslav Říha: Vinice Pelunecká....................................................................................................................375 Recenze Bogdan Trojak: Publikace „Vína z Rakouska“ (opravdu Chuť kultury?)....................................................376 Víno a gastronomie Milan Magni: Sauvignon gastronomicky......................................................................................................383 Víno a kultura Zdeněk Vrbík: Víno v příslovích sedmi jazyků..............................................................................................385 Miloš Mendel: Zakazuje islám víno? Ano, ale…...........................................................................................386 Hold vínu Oldřicha Mikuláška.....................................................................................................................388 Zprávy z domova i ze světa................................................................................................................................389

312

Vinařský obzor číslo 7–8, ročník 99 (2006) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc. (předseda), (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5% DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5% DPH) /celý ročník 454 Kč (včetně 5% DPH)/ Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3 e-mail: predplatne@abompkapa.sk tel. 02/444 588 21, 16; fax: 02/444 588 19 zelená linka: 0800 188 826 Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 10. 7. 2006 Toto číslo vychází 17. 7. 2006

ERRATA: VO 6/2006, str. 286, článek „Veletrh PROWEIN...“, první odstavec: metoda výroby sektů „Charmat“ spočívá v sekundární fermentaci v tancích a nikoli „kvašeno v lahvích“, jak bylo uvedeno v článku.

* Ad: Předvolební „ flirtování“ – VO č. 5/2006, autor Ing. Martin Půček Rozhodně nepatřím mezi příznivce dopisování „přes média“, ale cítím povinnost omluvit se těm, kterých se můj článek v Novém životě ze dne 6. 4. t. r. jakýmkoliv způsobem dotkl. Mým úmyslem nebylo vyvolávat napětí, ale otevřít diskuzi o problémech malovinařů v současných podmínkách. Pokud jsem zvolil nesprávnou či nevhodnou formu – omlouvám se! Až vyjde toto číslo VO, bude již naštěstí po volbách, a nebude tedy nutné hledat v mém příspěvku politický podtext. Asi bych na tomto místě mohl rovněž uvést – v reakci na článek ve VO – několik otázek typu „...kde byl...“ či „...co dělal...“ apod. A zcela jistě by to nebyly otázky z kategorie příjemných! Také bych zde mohl předložit výčet svých aktivit, spojených s vinařským zákonem a předpisy souvisejícími, a to jednak na úrovni Klubu krajských zastupitelů, či jednání se zákonodárci, besedy s vinaři atd. Snad by stála za zmínku i moje současná spoluúčast na přípravě podkladů, směřujících k ustavení Sdružení malovinařů (zatím pracovní název) atd. Ale nejde mi o konfrontaci, nýbrž o věcné jednání – přesně v duchu poslední věty v článku pana Martina Půčka, tedy „...sednout si ke stolu, naslouchat vinařské veřejnosti a případnou shodu vzájemně prosadit.“ Za tuto nabídku děkuji a ujišťuji, že z mojí strany nezůstane nevyužita. Jan Koráb

* Vážená redakce, mám nový dubový sud a chci ji letos na vinobraní použít na červené víno, a to tak, aby víno bylo bez pachuti po dřevě. Jaký bych měl zvolit nejlepší postup pro ošetření sudu před použitím? Je rozdílný postup mezi ošetřením sudu z dubového dřeva a akátu? Přijde mi nesmyslné jen naplnit sud vodou a pyrosulfitem, kdy vznikne kyselina sírová. Čtenář z Kobylí

ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

Možností je několik. Jestli jsem to správně pochopil, sud už máte nějakou dobu doma. Nejprve bude tedy dobré použít pro první výplach studenou vodu, čímž zároveň ověříte těsnost sudu. Začne bobt-

nání dřeva, póry se otevírají. Další variantou výplachu je použití horké vody. Do 10% objemu sudu napusťte horkou vodu a se sudem válejte. Důležité je postavit sud i do čela. Zajímavé je vypařování sudů, ovšem to vyžaduje generátor páry. Sud se naplňuje párou, až z něj vyteče několik decilitrů kondenzátu. Naši předkové doporučovali na zavínění sudů kvasnice, kvasničák, druhák – prostě vyluhovali nepříjemné a ve víně nežádoucí látky podřadným vínem. Dokonce jsem se setkal s recepturou vyplachování vývarem z broskvového listí. Může se též použít neutrální víno, což ovšem zvyšuje náklady na ošetření sudu. Někteří autoři doporučují výplach destilátem – použije se jej několik litrů a sud se poté kutálí. Uvádí se též výplach vodou se solí – připraví se asi 2% roztok kuchyňské soli a po čase se vyprázdní a znovu propláchne již čistou vodou. Tato metoda však není tak účinná. Použití louhu a kyselin je drastické a je doporučeno pouze pro ošetření zanedbaných sudů napadených plísní. U zdravých a nových sudů takové ošetření nemá opodstatnění a může naopak jen uškodit. Ve vinařské praxi bude tedy zřejmě nejschůdnější ošetření studenou a horkou vodou a nebo propaření. Kdybyste někdo zkoušeli to broskvové listí, sdělte nám pak své zkušenosti. Richard Stávek /Doporučená literatura: Zrání vína v sudech barrique (R. Steidl, G. Leindl) – k dostání v redakci./

* Slaný a víno Ve dnech 13. a 14. května t. r. se uskutečnil 2. ročník Ochutnávky českých vín spojený s dnem otevřených dveří Vinařství a vinohradnictví Slaný Kvíc. Letos bylo možné ochutnat celkem 96 vzorků vín a 3 vzorky medoviny od velko- i malovýrobců z vinařské oblasti Čechy. Ochutnávka umožnila milovníkům vína porovnat si jednotlivé české podoblasti a jednotlivé výrobce. Někteří možná prvně ochutnali vína od Botanické zahrady hl. m. Prahy nebo z Vinařského družstva Sv. Václav v Praze. Ze známých velkovýrobců bylo možné ochutnat Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem, SZaŠ Mělník, ČV Chrámce, Žernosecké vinařství, VS Kutná Hora, Klášterní sklepy Litoměřice, Zámek Mělník a vinné sklepy J. Lobkowicze a VSV Karlštejn. Nelze opomenout ale i ostatní výrobce – Vinařství a vinohradnictví Slaný Kvíc Petr Rychtařík, Mělnické vinařství Kraus, Bc. Luděk Vondrák Mělník, Miroslav Říha Mělník, Česká zemědělská lesnická univerzita Praha, Pavel Hrabovský Velké Žernoseky, Ing. Milan Singr Praha, Vinař-

Vinařský obzor (7–8/2006) 313

ství Hubáček Blahotice a Vinařství Vehlovice. Vzorky medoviny byly od Výzkumného ústavu včelařského Dol u Libčic. Myslím, že milovníci vína byli nejedním vzorkem překvapeni a strávili příjemné chvíle u vín z vinařské oblasti Čechy. Chci na tomto místě poděkovat manželům Rychtaříkovým za připravenou akci a doufám, že se na podzim znovu setkáme při dni otevřených dveří spojených s ukázkou zpracování hroznů a ochutnávkou burčáku. (Pozn.: Termín této akce bude záviset na letošním nepředvídatelném počasí a bude možné ho zjistit v září na tel. čísle 312 525 871 nebo 606 620 682.) Vladimír Hrouda, Praha

* Salon vín ČR 2005–2006 očima jeho hlavního sommeliéra Malebné, tak trochu poklimbávající městečko Valtice nemělo ještě čas usnout na svých vavřínech. Již šestým rokem se tady totiž koná Narodní salon vín. Jde o degustační expozici sta vín složených z vítězných vzorků národních nominačních soutěží, jako například Grand Prix Vinex, Vinoforum Znojmo atd. 1. dubna 2006, v den otevření nové expozice salonu 2006, jsem si domluvila schůzku s panem Ing. Markem Babiszem, jejím hlavním sommeliérem. K mému velkému překvapení se nejúspěšnější odrůdou stalo chardonnay a na oceněných stupních se objevilo celkem 12krát, a to v ročnících 2003 a 2004. Nedbaje konečných tabulek vyhodnocení, Ing. Babisz mi poodhalil svoji náklonnost k Malverině a Pálavě, výběrům z hroznů, obě z roku 2002 od Ing. Miloše Michlovského. Přestože pracuje pan Babisz pro Salon teprve několik měsíců, má už nyní jasno, jakým směrem bude Salon navigovat. Nejdříve chce do-

stat do povědomí vinařů fakt, že vystavovat víno v Salonu je opravdu prestižní záležitost a otevírá pro ně nové možnosti. Dále by rád úroveň Salonu ještě více pozvednul a zdůraznil jeho nestrannost. Marek Babisz bude také usilovat o větší účast vín z České vinařské oblasti. Vždyť Salon funguje jako skvělý reprezentativní vzorek vín a vinařství celé ČR a samozřejmě jako výstižná reklama. Svoji návštěvu jsem zakončila jak jinak než ochutnávkou několika vzorků Salonu. Marek Babisz mne osobně provedl vůněmi a chu-

tí Ryzlinku rýnského 2002, výběru z hroznů, dále pak Pálavou 2002, výběru z hroznů, obě vína z Vinselektu Michlovský. Přestože byla sobota, diář M. Babisze byl nabitý. Odcházela jsem s dobrým pocitem, že Ing. Marek Babisz je člověk na správném místě. Ambiciózní, s vizí a optimistický. Budoucnost vinařství v ČR vidí hlavně v pestrosti a kvalitě vín. A v to doufáme i my konzumenti. Radana Orságová, Dublin

Kde všude můžete zakoupit váš výtisk Vinařského obzoru: Název prodejny

ulice

obec

telefon

Břoušek a Miklík

Národní třída 38

695 01 Hodonín

518 321 821

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Čejkovská 35

691 02 Velké Bílovice

519 346 238

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 259, 602 734 499

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Zámky a semena, Janíček Svatopluk

nám. Míru 21

667 01 Židlochovice

602 506 537

Redakce Vinařského obzoru hledá

externí spolupracovníky

pro práci – dopisovatelskou (zpravodajství, konzultace i odborné články) – obchodní (prodej inzertní plochy, prodej předplatného aj.) Nabízíme možnost osobního růstu a individuální finanční ohodnocení dle odvedené práce. Vaše nabídky zasílejte písmně či mailem na adresu redakce: Vinařský obzor, P. O. Box 34, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

314

Pokrok je pokrok, a ten se zastavit nedá! Informace Nechci se pasovat do role pamětníka, jsou odborníci, kteří toho zažili z hlediska prožitých let dvojnásobek. Přesto bych chtěl připomenout, jaký byl vývoj ve vinohradnictví, a to v souvislosti s nově nastupujícím systémem vinic s minimálním řezem. Během posledních sta let se u nás vinohradnictví několikrát zcela změnilo. Na přelomu 19. a 20. století bylo k přežití vinařů nezbytné začít ošetřovat révu proti houbovým chorobám. To přineslo nové, do té doby nepotřebné pracovní postupy. I když zpočátku země Morava i Rakousko–uherská monarchie rozdávala zádové postřikovače zdarma, ne vždy byl o ně potřebný zájem. Obdobně tomu bylo s chemickými přípravky, síra byla nejdříve poskytována bezplatně, ale někteří vinaři ji začali užívat k léčení dobytka. Velmi brzy poté se ukázala potřeba štěpovat révu na podnože, aby se zabránilo révokazové zkáze. Ani tomu všichni hned neporozuměli, trvalo to desetiletí, než štěpované sazenice převážily. Další podstatnou změnou bylo zvýšení rentability produkce hroznů zavedením pěstování révy na drátěnce. V Porýní byla zaváděna začátkem 20. století, u nás o něco později, ale až do sedmdesátých let minulého století nebyl problém nalézt u nás vinohrad s klasickým vedením „na hlavu“. Přes padesát let trvalo, než se nový systém zcela zažil v praxi. Do toho v šedesátých letech, po změně vlastnických vztahů, přišel v ČSSR další nový systém péče o vinohrady. Dřívější vinohrady obdělávané motykou a koněm nahradily vinohrady, ve kterých začaly pracovat traktory stejné jako v jiných oborech zemědělství. Tato změna proběhla velmi rychle, protože nešlo o změnu demokraticky diskutovanou, ale „shora“ nařízenou. Zajímavé bylo i zavádění sklízečů do vinohradů. První sklízeče se začaly sériově vyrábět koncem 60. let. Do Evropy se dostaly v 70. letech a k nám počátkem 80. let. Například v Německu bylo poprvé nasazeno 8 francouzských sklízečů v roce 1977, za tři roky jich tam pracovalo již 91. V Maďarsku v roce 1979 sklízelo již 35 strojů. V ČSSR se začal používat první sklízeč v roce 1976, v roce 1983 jich bylo u nás celkem 10. Ve stejnou dobu bylo v Německu 300 strojů a ve Francii 3 500. Od roku 1990 většinu plochy vinic v těchto zemích sklízejí stroje. To znamená, že během patnácti let převládl zase nový systém. Po roce 1989 se každý začal ohlížet tam, kde byla společnost obecně na vyšším stupni vývoje, a opouštěl se náš předchozí, relativně krátkodobý vzor na nižším stupni vývoje ve směru vycházejícího slunce. Technika v zemích zapadajícího slunce již byla úplně jinde než tehdy u nás, stejně tak agrotechnika, která byla uzpůsobena danému stupni vývoje techniky. Mimo zastavení nárůstu počtu sklízečů se způsob pěstování révy u nás vyvíjel směrem ke snižování pracnosti. Například se ve vinohradech začaly postupně zvedat dráty místo zastrkování letorostů do dvojdrátí, začaly se používat stroje k částečnému odlistění zóny hroznů místo vylamování zálistků. Pracnost při produkci hroznů se během přibližně sta let výrazně snížila. Jak to vypadalo při maximálním využití techniky, ukazuje následující tabulka: Rok Pracnost (h/ha)

1880 2 200

1930 1 800

1960 1 200

1980 600

2000 300

2005 70

Trend je z toho patrný. Údaj za rok 2005 se týká vinic s minimálním řezem, tedy vinic, kterých se po pětiletém období vytváření vinohradu lidská ruka přímo nedotkne, vše je prováděno prostřednictvím strojů. Samozřejmě, že jedna věc je pracnost a druhá věc jsou náklady. Náklady na hektar tak prudce neklesají, protože snižování pracnosti ve vinohradě je dáno i tím, že část práce se přesouvá z vinohradu do továrny. Ve větším rozsahu jsou zapotřebí stroje, které pak urychlí práci ve vinohradě. V každém případě se tím produkční náklady na kilogram hroznů snižují. Nedovedu si představit, že by za dvacet let byla většina vinic obdělávána v systému minimálního řezu, ale 1/3 asi ano. Každý vinař musí nabízet tzv. produktovou pyramidu, tzn. největší objem vína v kvalitě zemského nebo jakostního, a se zvyšující se kvalitou ubývá objem prodaného vína. A právě systém minimálního řezu umožňuje snížit náklady u té nejvíce prodávané části produkce. Ať chceme nebo ne, jednou se vína dotkne lidská ruka poprvé, když uchopí láhev s vínem, stejně jako je tomu u rohlíků – první kontakt ruky je až v obchodě. Samozřejmě, že produkce obilí byla plně zmechanizována již před padesáti lety, ale trend je stejný. Podle mého názoru ještě několik desetiletí asi budou souběžně existovat systémy, které dnes můžeme označit za klasické, systémy minimálního řezu a systémy ekologického vinohradnictví. Pak ty klasické přestanou být konkurenceschopné a systém minimálního řezu ve spojení s kombajnovou sklizní splyne se systémem ekologického vinohradnictví v jediný systém pěstování révy. Ale u toho už asi nebudu. Jiří Sedlo

ze SV ČR

n V úterý 16. 5. se předseda s místopředsedou a tajemníkem zúčastnili zahájení veletrhu Víno a destiláty v Praze. V první zahajovací den se konal také Den vín z ČR. Na pozvání ministra zemědělství Jana Mládka se následně v Lapidáriu Národního muzea konala slavnostní recepce za přítomnosti některých domácích producentů vín. Více informací uvnitř tohoto čísla z pera šéfredaktora VO, který se výstavy účastnil první den též. Ve stejný den večer pak poděkovali za spolupráci v rámci ukončení třetího volebního období L. Skopalovi v Poslanecké sněmovně. n Ve středu 17. 5. byl předseda s tajemníkem přítomen jednání sněmovny společenstev AK ČR. Byl zde představen program o údajích za členské podniky a podepsána dohoda na členský příspěvek pro rok 2006. Šéfredaktor VO v Praze navštívil nově vzniklé instituce Národní dům vín a Dům vín ČR. n 24. 5. předseda SV ČR řídil jednání Rady Vinařského fondu v Brně. Byly odsouhlaseny zásadní toky peněz pro tento rok. n V pátek 26. 5. proběhla správní rada Národního vinařského centra. Byl odsouhlasen plán činnosti pro rok 2006, otevření expozice vín odrůd vyšlechtěných na Moravě a Pavel Krška byl jmenován do funkce ředitele NVC. n Ve dnech 29. až 31. 5. předseda s tajemníkem zorganizovali exkurzi do Německa na vinice s minimálním řezem. Nakonec se zúčastnilo jen 7 dalších osob. Poznatky z exkurze jsou uvedeny v tomto čísle. n V pondělí 5. 6. proběhlo představenstvo SV ČR již v novém sídle. Mimo jiné na svém jednání projednalo problematiku uznávání soutěží vín v ČR, o kterých se domnívá, že je jich v ČR přílišné množství a je nutná jejich redukce. Jeho stanovisko bylo následně sděleno MZe. n Ve dnech 6. až 7. 6. se tajemník účastnil degustace vín v soutěži Makro víno 2006. Výsledky budou oficiálně prezentovány v září tohoto roku. n Ve středu 7. 6. se předseda zúčastnil mimořádného zasedání pracovní skupiny „Víno“ při C/C v Bruselu. Tématem byla reforma trhu s vínem v EU. Více informací je uvnitř tohoto čísla. n Ve dnech 7. až 8. 6. byl šéfredaktor VO hostem konference pořádané Nürnberg Messe ve Vídni. Dne 8. 6. 2006 se tajemník účastnil semináře pořádaného Vinařským fondem a Národním vinařským centrem. Byl zde představen projekt komunikační kampaně pro tento rok, kterou bude provádět Fondem vybraná agentura Comtech. n V sobotu 10. 6. se tajemník účastnil degustace Nominační výstavy vín slovácké vinařské podoblasti. Ta proběhla v Kyjově. Organizace byla bez problémů a s kvalitní přípravou. Šampionem soutěže se stalo víno Rulandské bílé, výběr

Vinařský obzor (7–8/2006) 315

z hroznů, 2005, od vinaře Milana Vašíčka z Prušánek. n Ve dnech 12. až 15. 6. se šéfredaktor účastnil na pozvání organizátora mezinárodního vinařského veletrhu MiWine v italském Milánu. 15. 6. byl přítomen na vernisáži výstavy „O víně“, která bude až do konce roku probíhat v Národním zemědělském muzeu v Praze na Letné. n 15. 6. se tajemník účastnil jednání ve valtickém NVC, kde byla komplexním pohledem řešena vinařská turistika. Z jednání bude vytvořen projekt, na základě kterého se dále bude postupovat. n V pondělí 19 . 6. se předseda, místopředseda, tajemník a bývalý předseda Ing. B. Palička, CSc.

jako delegáti v AK ČR účastnili společného jednání obou sněmoven AK ČR. Na jednání byla řešena problematika zemědělství a zejména utvořena výzva nově vznikající vládě na řešení řady problémů v zemědělství. n Ve čtvrtek 22. 6. se předseda a asistent účastnili představení návrhu reformy trhu s vínem EU ve Vídni. Představení probíhalo ve stejný den ve více hlavních městech členských států, z nových to bylo jen v Budapešti. Více informací uvnitř tohoto čísla. Stejného dne se tajemník SV ČR účastnil tradičního Dne vinohradu pořádaného společností Agrotec, a.s. v KD ve Velkých Bílovicích. V první čás-

ti zde přednesl prezentaci na téma trhu s vínem v EU. n 23. 6. se tajemník SV ČR účastnil jednání na MZe za účelem prvotního kontaktu při založení tzv. oborové rady pro odvětví potravinářství. Na jednání byl vysvětlen účel a smysl této rady. Předseda ten den informoval novináře v rámci školení o víně o smyslu a úloze SV ČR. n V úterý 27. 6. se dopoledne předseda zúčastnil v Bruselu jednání pracovní skupiny „Víno“ C/C, odpoledne pak zasedání poradní skupiny „Víno“ při Komisi. Tématem byla reforma trhu s vínem, podrobnosti jsou uvnitř čísla. (jmr)

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice Výbor MORAVÍNU se zabýval na své schůzi dne 13. června 2006 návrhy dalších aktivit výboru a svazu včetně požadavků na Vinařský fond a jejich zajištění – formou diskuze byly řešeny 2 okruhy problémů: l náplň činnosti svazu – v poslední době zájem členů o odborné zájezdy a školení: – jednak ochabl v důsledku výsadby nových vinic a nedostatku volného času – stárne aktivní část členské základny a vícedenní zájezdy do zahraničí již nejsou tak lákavé

– vytvořila se odborná konkurence v podobě SV ČR, NVC ve Valticích, Vinařská akademie ve Valticích, Cech českých vinařů, různé vinařské společnosti a spolky – tito všichni pořádají různé odborné akce – vlivem různých často protichůdných a nepřesných aktivit a informací od poslanců Parlamentu vznikla nepřehledná situace kolem „malých vinařů“, takže v současné době nikdo neví, co platí a co už ne, a tak se i MORAVÍN, který pracuje především s malými vinaři, dostal do nezáviděníhodné situace

l v kanceláři se činnost pracovníka svazu změnila z dříve převažující organizace odborných zájezdů a školení na mravenčí činnost u počítače (Internet a elektronická pošta), vyřizování telefonických dotazů a rozesílání INFO členům svazu – vlivem výše uvedeného se zmenšily příjmy z odborných akcí a nedostává se finančních prostředků pro udržení činnosti kanceláře do budoucna, pokud se nenajdou jiné finanční zdroje. Zapsal Ing. Jan Otáhal, CSc.

Informace z Cechu českých vinařů Volební období – na příští valné hromadě (3/2007) vyprší mandát stávajících členů předsednictva. V této souvislosti oznámil Ing. Ivan Váňa záměr ukončit své předsednictví Cechu. Toto i další věci spojené s volbou nového předsednictva a úpravou Statutu budou řešeny na dalších jednáních. Přihláška nového člena – Miroslav Kopecký, ředitel nově se rodícího podniku Zámecké vinařství Třebívlice, podal přihlášku k členství

v Cechu. Členové předsednictva navštívili vinohrady (letošní a loňské výsadby, cca 35 ha!) v nádherných polohách v okolí Třebívlic. Nominační výstava vín VO Čechy – je zpracováván Statut soutěže, který bude následně schvalován na MZe. O záštitu byl požádán prezident republiky. 23. září bude v Kutné Hoře degustace vystavovaných a oceněných vín pro veřejnost, tradičně spojená se Svatováclavskými slavnostmi.

Zájezd do Slovinska – podrobnosti z putování na www.cechcv.cz – p. Čábelka upozornil na platnost nového vinařského zákona č.215/06, dále přednesl aktuality z jednání ze SV ČR: návrh na omezení počtu nominačních výstav, mediální kampaň VF atd. (Z jednání předsednictva Cechu českých vinařů ze dne 6.června 2006 konaného v Mostu České vinařství Chrámce zapsal Stanislav Rudolfský)

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

• standardní rozmûr 960 x 660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a po- od 75,(vã. 5% DPH) doblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategoriza- Pfii vût‰ím odbûru ce vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice je moÏnost slev! vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Mapa bude k dispozici téÏ v laminované verzi k zavû‰ení na zeì nebo neskládané v roli. Termín distribuce a ceny budou aktuálnû sdûleny ve VO. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

316

Povinnost platit rozhlasový poplatek z mobilního telefonu? Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

Celý problém je dosti složitý, pokusím se to nějak zjednodušit. Poplatníkem rozhlasového či televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový či televizní přijímač. Jestliže někdo drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá příslušný přijímač, tak se rovněž stává poplatníkem, i když není jeho vlastníkem. Poplatník v roli fyzické osoby podnikatele platí poplatek z každého rozhlasového nebo televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním. Poplatník v roli právnické osoby platí poplatek taktéž, a to z každého přijímače. Naproti tomu poplatník, který je fyzickou osobou a nepodniká, platí poplatek pouze z jednoho přijímače, i když jich vlastní, drží, nebo z jiného právního důvodu užívá více, a to včetně přijímače, který má např. v autě. Poplatek neplatí ani ten, kdo žije ve společné domácnosti s tím, kdo splnil příslušnou oznamovací povinnost. Podle Českého rozhlasu se za rozhlasový přijímač ve smyslu zákona považuje mobilní tele-

fon s rozhlasovým tunerem umožňující příjem rozhlasového signálu na anténu. Tento výklad vychází z ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., podle kterého se rozhlasový (případně televizní) poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového (televizního) vysílání bez ohledu na způsob příjmu. Dle názoru Českého rozhlasu tedy splňuje tuto definici lecjaké zařízení, např. i mobilní telefon, počítač s rozhlasovou či televizní kartou atd. Český rozhlas má obecně právo na uhrazení poplatku jako jakékoli své pohledávky. K vymáhání nezaplacených poplatků dochází na základě výzvy, případně v občanském civilním řízení u soudu. Český rozhlas může vymáhat poplatky, pokud právo na ně nebylo promlčeno. Promlčecí doba je podle občanského zákoníku tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Z uvedeného každopádně vyplývá, že pokud jste běžný občan a nepodnikáte (např. jste zaměstnanec) a máte již přihlášen rozhlasový přijímač, pak Váš mobilní telefon poplatku nepodléhá. Určitý problém může mít Váš zaměst-

Povinná deklarácia aditívov na vínne etikete v Nemecku Od 25 novembra 2005 sa musia na novozavedených etiketách fľašových vín uvádzať všetky aditívy, ktoré by mohli vyvolávať precitlivelosť na ľudský organizmus. K nim patrí napríklad SO2 alebo kazeín používaný pri čírení vína. Doteraz nebolo jasné, v akom jazyku sa to má deklarovať. Ministerstvá hospodárstva E. Ú. sa dohodli, že táto otázka je spojená s ochranou spotrebiteľa ako najvyššia priorita. Všetky alergény sa musia

navatel, pokud Vám svůj mobilní telefon poskytl; z takového telefonu poplatek odvádět musí. Pokud jde o možnosti zjištění poplatkového prohřešku, tak podle zákona je poplatník povinen oznámit Českému rozhlasu, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů, kdy tato skutečnost nastala. Každá fyzická nebo právnická osoba, která není evidována jako plátce rozhlasového poplatku, se stane poplatníkem, pokud je zároveň odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě a po písemné výzvě Českému rozhlasu neoznámí čestným prohlášením do 30 dnů opak. Český rozhlas je za účelem kontroly oprávněn zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnících a vést jejich evidenci, za tímto účelem je povinen mu poskytnout informace provozovatel distribuční soustavy. Pravděpodobnost zjištění neodvedeného poplatku z mobilního telefonu na základě informací provozovatele distribuční soustavy je ovšem podle mého názoru velice nízká vzhledem k možnosti zjištění nesprávného počtu evidovaných zpoplatněných zařízení a vzhledem ke skutečnosti, že mobilní telefon může každý mít ve svém vlastnictví a používat k soukromým účelům, čímž mu (jak jsem uvedl) velice často povinnost odvádět poplatky za mobilní telefon zaniká.

uvádzať v jazyku spotrebiteľskej krajiny, do ktorej sa fľašové vína dovážajú. To znamená, že aj zahraničné vína importované do Nemecka musia na etiketách aditívne substancie deklarovať v nemčine. Napríklad oxid siričitý alebo sulfity. Netýka sa to starých ešte nevyužitých etikiet do vyčerpania zásob. Weinwirtschaft 2005, č. 6, s. 21 (em)

Vinafisk˘ slovník + CD-ROM • kniha + CD-ROM: 336 stran textu s mnoÏstvím fotografií, kreseb a schémat, 32 strany barevn˘ch pfiíloh • ojedinûlá publikace nemající v ãeské vinafiské literatufie obdoby • celé verze z mnoÏstvím fotografií v multimediální podobû na CD-ROM, kter˘ je souãástí • rejstfiík ãesko-nûmecko-anglicko-francouzsk˘ • slovníãek pojmÛ pro sommeliéry

490,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (7–8/2006) 317

Novela zákona o vinohradnictví a vinařství JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D., Brno

Malovinař3 je vinohradník a vinař, který pěstuje víno na vinici nejvýše do rozlohy 20 arů a který z těchto hroznů vyrábí víno nejvýše v množství 2 000 litrů za rok. Podmínkou tedy je, že malovinař musí vyrábět víno jen ze své malé vinice. Není to vinař, který vyrábí víno do 2 000 litrů ročně, ale hrozny nakupuje. Malovinař nemusí činit prohlášení o sklizni, produkci a zásobách. Dále, pokud vyrábí jen stolní víno a nevyrábí vína originální certifikace (VOC), nemusí vést evidenční knihy. Zavedením administrativních osvobození malovinařů se sice usnadňuje postavení našich malovinařů, ale naše právo se dostává do rozporu s právem Evropské unie4. Evropská unie umožňuje takovéto administrativní zvýhodnění za podmínky neuvádění produkce na trh jen u vinohradníků do rozlohy vinic maximálně 10 arů a vinařů do výroby vína 1 000 litrů ročně. Je tedy otázkou, jak dlouho tato úprava přetrvá. Před orgány Evropské unie se nelze dovolat vnitrostátního práva jako důvodu neplnění evropských závazků. Je věcí státu, aby uvedl své vnitrostátní právo do souladu s právem evropským. To však neznamená, že naše státní orgány mohou odmítnout aplikovat platný zákon ve prospěch osoby, byť s odvoláním na evropské právo. Každý zákon má předpoklad správnosti a bezvadnosti (presumpce správnosti), pokud jej nezruší Ústavní soud či sám Parlament. I v minulosti se v případě rozporu evropského a národního práva dovolaly prospěchu před evropskými orgány osoby, kterým vnitrostátní zákon dával povinnosti či omezoval svobody v rozporu s evropským právem (národní právo zhoršovalo jejich postavení proti právu evropskému). Tyto osoby pak byly úspěšné před Evropským soudem v Lucemburku. Ovšem stát se nemůže dovolat ochrany před evropskými orgány proti vlastním občanům za to, že jeho vlastní právo je v rozporu s právem Evropské unie, když národní právo zlepšuje postavení občanů proti právu evropskému. Jen stát se zde vystavuje možné sankci Evropské unie na základě žaloby Komise EU za neplnění evropských závazků. V našem případě to znamená, že malovinaři mohou postupovat a využívat dobrodiní zákona o vinohradnictví a vinařství, byť

je v rozporu s evropským právem. Naše státní orgány nemohou nikoho trestat za zákonný postup dle platného zákona. Je možné, že náš stát bude vystaven ze strany Komise EU řízení pro rozpor s evropským právem. To je však záležitost dlouhodobá a je věcí státu, zda půjde do sporu s Komisí před Evropským soudem, anebo dobrovolně zruší dotčené znění zákona o vinohradnictví a vinařství. Až do změny zákona je úprava malovinaře platná, účinná a plně použitelná na území Čech, Moravy a Slezska. Pro úplnost je nutné dodat, že definice malovinaře je stanovena jen pro účely zákona o vinohradnictví a vinařství, nijak se nedotýká již stávajícího vynětí drobných výrobců tichého vína do 2 000 litrů ročně z plátců spotřební daně z vína5 bez ohledu, zda vyrábí z hroznů z vlastní vinice jakkoli velké, či ne. Víno originální certifikace6 (VOC) se může vyrábět z hroznů z území celé vinařské oblasti Moravy nebo Čech, a ne jen podoblasti či vinařské obce jako dosud. Chateau7 (Château) s doplněním zeměpisného názvu lze uvést na etiketě jako nové označení vína, pokud jeho výroba proběhla v takto označené stavbě nebo v jejím okolí do vzdálenosti nejvýš 20 km. Po francouzském vzoru tedy u nás může být užita tradice vinařských zámků. Nemusí jít jen o zámek, ale i o jinou stavbu, jejíž obecná známost může vinaři zajistit lepší prodej jeho vín na trhu či odlišení od jiných vín z téže obce. Tato změna stvrzuje stávající stav, kdy již vinaři tato označení používají jako registrované ochranné známky. Užívání takového označení upravují vedle zákona o vinohradnictví a vinařství i zákony upravující ochranné známky8, je-li uvedený název registrován jako ochranná známka. Ochrannou známku „chateau“ s uvedením názvu stavby anebo „zámek“ či „vinařský dům“ si může zaregistrovat každý, a to i nevlastník dané stavby či nevinař. Platí zde zásada priority. Kdo první podá přihlášku na registraci ochranné známky Úřadu průmyslového vlastnictví, má právo ji užívat. Ostatní tak mohou činit jen s jeho souhlasem (licence) anebo za podmínek stanovených zákonem (např. registrovaný název má jiná právnická osoba zapsán jako obchodní firmu). Ochrana se vztahuje jen na zaregistrovanou třídu výrobků nebo služeb. V našem případě bude nejčastěji používána třída víno a třída hotelové služby a restaurace. Pro jiné nezaregistrované výrobky může uvedený název používat někdo jiný či si jej může i pro jiné třídy výrobků a služeb zaregistrovat. Registrace platí

10 let od data podání přihlášky a lze ji prodloužit o dalších 10 let. Registrace podléhá správnímu poplatku9. Penále státu za nezaplacení podpory Vinařskému fondu dosud činilo jako u vinohradníků a vinařů 0,1 % z dlužné částky denně bez omezení celkové doby prodlení. Nyní se prodlení státu již nebude řídit zákonem o vinohradnictví a vinařství, ale zákonem o správě daní a poplatků, který stanoví, že sazba penále 0,1 % denně platí jen prvních 500 dnů, za delší dobu bude stát sankcionován úrokem ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky10. Cílem této změny byla snaha Ministerstva zemědělství nenést odpovědnost za skutečnost, že porušilo zákon a zaplatilo státní podporu Vinařskému fondu za rok 2004 se zpožděním, nikoliv v zákoně stanoveném termínu do 25. února následujícího roku. Touto změnou se ministerstvo chtělo vyhnout zodpovědnosti a neplatit žádné penále. Neuvědomilo si ovšem, že pokud nebude platit penále podle zákona o vinohradnictví a vinařství, je povinno zaplatit obecné penále za nezaplacení nucené veřejné dávky, ať jakkoliv nazvané, podle zákona o správě daní a poplatků. Nucenou dávkou řídící se zákonem o správě daní a poplatků, pokud zákon o vinohradnictví a vinařství nestanoví jinak, jsou i nucené zákonné platby Vinařskému fondu od vinohradníků, vinařů, ale i státu11. Správní poplatek za novou výsadbu12 ve formě rozhodnutí o udělení práva na novou výsadbu nebo výsadbu z rezervy činí 1 Kč za každých započatých 10 m².

6 7 8

11 12

Zákon č. 215/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 321/ 2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. § 2e odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství ve znění zákona 267/2006 Sb. Změna se týká fyzických osob prodávajících zpracované rostlinné produkty, např. kvašáky apod. Změnu navrhl člen Dozorčí rady Vinařského fondu Zdeněk Koudelka. Změna je účinná od 1. 1. 2008. § 3 odst. 2 písm. v), § 43 odst. 7 zákona o vinohradnictví a vinařství. Čl. 18 nařízení Rady ES č. 1493/1999. Čl. 2 a 4 nařízení Komise ES 1282/2001. § 92 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Zdeněk Koudelka: Změny vinařského práva, Vinařský obzor 1-2/2006, s. 8-9. § 23 odst. 1 písm. a) zákona o vinohradnictví a vinařství. § 16a zákona o vinohradnictví a vinařství. Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Vyhláška č. 97/2004 Sb. 5 000 Kč za přihlášku individuální ochranné známky do 3 tříd výrobků nebo služeb – položka 138 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích § 63 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. § 35 odst. 9 zákona o vinohradnictví a vinařství. Položka 77 písm. d) sazebníku zákona o správních poplatcích.

318

Měďnaté fungicidy v integrovaném systému pěstování révy v roce 2006 Ing. Petr Ackermnann, CSc., SRS Brno

Znovu zdůrazňujeme, že použití měďnatých fungicidů v systému integrované produkce révy je limitováno Nařízením vlády č. 119/2005 Sb. (§ 14a, odst. 5, ad b), které připouští použití v průměru nejvýše 2 kg mědi v celkové roční dávce na 1 ha vinic zařazených do systému. K tomu je třeba uvést, že limit se týká nejen přípravků na ochranu rostlin (jsou nepochybně hlavním zdrojem), ale i ostatních zdrojů (kaly aj.). Na druhé straně formulace „v průměru“ připouští rozdílné zatížení jednotlivých ploch. V tabulce zveřejněné v loňském roce, která uváděla přehled a základní informace o použití registrovaných přípravků obsahujících měď, byla nepřesně uvedena možnost použití u přípravku Aliette Bordeaux (3x, správně 2x). Tato informace vznikla v důsledku převzetí nesprávného údaje ze Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin 2005, kde byl obsah mědi označen jako obsah oxichloridu Cu++. Současně upozorňujeme, že v Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin 2006 jsou nesprávné údaje u přípravku Aliette Bordeaux, kde je uvedeno 250 g/kg oxichloridu Cu++, ve skutečnosti 250 g/kg Cu++, a u přípravku Ridomil Gold Plus 42,5 WP, kde je uvedeno 400 g/ kg oxichloridu Cu++, ve skutečnosti 400 g/kg Cu++. Tyto nepřesnosti již byly opraveny v Rozhodnutích o registraci uvedených přípravků.

Upřesněnou informaci o měďnatých a kombinovaných měďnatých přípravcích na ochranu rostlin, které jsou povoleny pro použití v integrovaném systému pěstování révy (NV č. 515/ 2005 Sb, příloha 11, ad B) uvádí tabulka č. 1. V závěru roku 2005 a počátkem roku 2006 byly registrovány další měďnaté fungicidy na bázi hydroxidu Cu++ (Funguran–OH 50 WP,

Kocide 2000) a oxichloridu Cu++ (Cuprocaffaro, Kuprikol 250 SC). Tyto přípravky nejsou uvedeny v příloze č. 11, ad B NV č. 515/2005 Sb. a nemohou být v letošním roce použity v integrovaném systému pěstování révy. Základní informace o těchto nově registrovaných měďnatých fungicidech uvádí tabulka č. 2.

Přípravek

Účinná látka

Obsah Cu

Dávka přípravku (ha)

Dávka Cu (ha)

Přípustný počet ošetření

Aliette Bordeaux

oxichlorid Cu (+fosetyl–Al)

250g/kg

4 kg

1000 g

zásaditý síran Cu

190g/l

950 g

Champion 50WP

hydroxid Cu

50 %

4 kg

2000 g

Kuprikol 50

oxichlorid Cu

50 %

4 kg

2000 g

400 g/kg

3,5–4 kg

1400– 1600 g

40 %

2,5 kg

1000 g

Cuproxat SC

Ridomil Gold Plus 42,5 WP Ridomil Plus 40 WP

oxichlorid Cu (+metalaxyl–M) oxichlorid Cu (+metalaxyl)

Tabulka č. 1

Přípravek

Účinná látka

Obsah Cu

Dávka přípravku (ha)

Dávka Cu (ha)

Přípustný počet ošetření

Cuprocaffaro

oxichlorid Cu

50 %

4 kg

2000 g

Funguran–OH 50 WP

hydroxid Cu

50 %

4 kg

2000 g

Kocide 2000

hydroxid Cu

35 %

2,5–3,75 kg

875–1312 g

1–2 (do 2,8 kg 2x)

Kuprikol 250 SC

oxichlorid Cu

25 %

6–8 l

1500–2000 g

Tabulka č. 2

Ekologické zemûdûlství

280,(vã. 5% DPH)

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (7–8/2006) 319

Letní ošetření vinic proti škodlivým roztočům Zdeněk Peza, Arysta LifeScience Czech

Z hlediska ochrany vinic proti škodlivým činitelům, a tedy i škodlivým roztočům, definují Směrnice tři kategorie postupů: 1. postupy doporučené – introdukce, stabilizace a ochrana dravých roztočů, 2. postupy akceptované – použití ekotoxikologicky přijatelných akaricidů při překročení prahů škodlivosti, 3. postupy zakázané – aplikace neselektivních toxických insekticidů ze skupiny pyrethroidů apod., paušální používání akaricidů bez znalosti potřeby ošetření. Do kategorie tzv. akceptovaných postupů se řadí také aplikace moderního specifického akaricidu Sanmite 20 WP. Tříleté výsledky v praxi prokazují vysokou účinnost tohoto přípravku proti nejzávažnějším škodlivým roztočům na vinicích – hálčivci révovému, který způsobuje tzv. kadeřavost, a vlnovníkovci révovému, původci plstnatosti révy vinné neboli erinózy. Sanmite 20 WP ve vinicích spolehlivě řeší i případný škodlivý výskyt svilušky ovocné a svilušky chmelové, proti kterým je u nás používán v integrované produkci ovoce v rámci SISPO. Sanmite 20 WP nepoškozuje dravé roztoče Typhlodromus pyri ani řadu dalších užitečných organismů, je také klasifikován jako relativně neškodný pro včely.

Pro použití ve vinicích (především proti hálčivcům) je přípravek registrován v koncentraci 0,075 % při předpokládané dávce postřikové kapaliny 1000 l/ha. Pro ošetření je možné zvolit jarní i letní termín, letní aplikace v I. dekádě srpna je však co do účinnosti spolehlivější a výrazně efektivnější. Aplikace se neprovádí paušálně, ale vždy po zhodnocení výskytu škodlivých roztočů jako tzv. korekční zásah. Podle metodik je hladinou škodlivosti v případě hálčivců výskyt 90 jedinců na list ve fázi 3–5 listů na jaře nebo 170 jedinců na list koncem léta při zaměkání. Rozborem (provádí specializované laboratoře) lze tedy stanovit nutnost ošetření vždy až pro následné období. Použití Sanmite 20 WP v systému integrované ochrany je odůvodněné také u mladých výsadeb, kde ještě není dostatečně namnožen dravý roztoč T. pyri. Vlnovníkovec révový bývá v literatuře uváděn jako málo významný škůdce révy, jehož regulaci není třeba řešit. V poslední době však byla na jižní Moravě zaznamenána řada lokalit, kde tento roztoč působí vážné škody nejen na listové ploše, ale zejména na květenství. Vlnovníkovec révový je totiž podstatně hůře kontrolován v systému biologické ochrany dravým roztočem Typhlodromus pyri.

I přes vysokou účinnost Sanmite 20 WP na škodlivé roztoče není důvod k obavám o významnější redukci populace dravého roztoče T. pyri kvůli přechodnému nedostatku přirozené potravy. Typhlodromus je schopen bez větších problémů přežívat i na náhradních zdrojích potravy (pyl, rostlinné exudáty, mycelia patogenních hub) nebo několik týdnů hladovět bez vlivu na rozmnožovací cyklus, a keře révy vinné proto ani tehdy neopouští. Přípravek Sanmite 20 WP je dodáván v balení po 100 nebo 500 g a nevyžaduje při aplikaci přidání smáčedla, protože to je už součástí přípravku. Jeho působení je kontaktní – pro správnou účinnost je proto třeba aplikovat, zvláště při letním použití, dostatečné množství postřikové kapaliny, aby byly všechny ošetřované části rostlin dokonale smočeny! Při letních aplikacích je to průměrně 1000 l na ha. Je třeba na to dbát i při postřiku zádovými motorovými rosiči, kde je obecná tendence aplikovat snížená množství postřikové kapaliny. Výrazně nižší dávka postřikové kapaliny a nedostatečná pokryvnost rostlin může být příčinou snížení účinnosti kontaktních akaricidních přípravků obecně, a takto provedené ošetření pak ztrácí v integrované produkci své odůvodnění.

Boj proti botrytidě Včasná pozornost je nutná Většina odborníků se shodne na nutnosti včasných zásahů. Deštivé počasí během květu a po odkvětu révy nebo vysoká vzdušná vlhkost v době zrání až po sklizeň podporuje vznik hniloby hroznů. Zamezit tomuto vývoji je velmi těžké, obzvláště uvědomíme-li si, že zárodky patogena jsou přítomny v suchých listech na zemi nebo v pletivech rostliny. Ovlhčení po dobu 18 hodin při 20 °C postačuje k rozvoji mycelia a zrání konidií. Dvě hodiny při vzdušné vlhkosti 90–95 % pak stačí k plnému rozvoji choroby. Napadení – ano či ne? Tento průběh počasí je poměrně častý. Silnější deště vedou téměř vždy k prvním příznakům botrytidy. Nejdříve reagují především citlivé odrůdy. Dojde-li během květu k 50% napadení, je na místě se rozhodnout, jaká opatře-

ní dále dělat. S argumentem „přirozeného propadu“ již nelze vystačit, protože jsme na tzv. „bolestné hranici“ a následuje již jen napadení či nenapadení hnilobou. Klíčové období pro vznik infekce v těchto vývojových stádiích je květ. Jestliže nebyla učiněna dostatečná opatření, dojde ve stádiu bobulí velikosti hrášku, na základě vlhkostních podmínek, až k explozivnímu šíření. Když se ochranné zásahy provedou v průběhu kvetení, je dosahováno vyššího stupně účinnosti než při ošetřování až v době uzavírání hroznů. Pokud se tyto dva termíny vynechají a vsadíme na postřik v pozdějším období, výrazně se zvýší riziko nižší účinnosti. Další nebezpečí představují malé tečky na bobulích. Jde o zbytkové pletivo z postižených květů, na nichž se houba může usadit, tvořit a rozšiřovat spóry podle toho, jak to následný vývoj počasí dovolí. Důležitou roli pro vznik infekce hraje také stupeň zralosti.

Tři postřiky postačí V 70. letech se např. v Německu řešila botrytida až osmi postřiky. V praxi se nakonec ustálilo pět ochranných opatření – dvě před květem, tři po odkvětu. Rychle se ale začala dostavovat rezistence na tehdy používané přípravky. Následovala suchá 80. léta a mezi vinaři začal převládat názor, že v rámci integrované ochrany je možné tato opatření vynechat. Změna trendu v chuti vín ale udělala čáru přes tyto úvahy. Pro vína s čistými tóny je vyžadována kvalitní surovina, protože jen zdravé a plně dozrálé hrozny přinesou žádané ovocné aroma. V některých oblastech v účinných strategiích proti botrytidě pokračovali a dnes říkají: tři ošetření je maximum, před květem se nedělá nic a co se objeví v září až říjnu, již neovlivníme. Když se do této doby opravdu nic nepodnikne, je pak již na každé opatření pozdě. Pěstitelé z důvodu vysokých nákladů riskují příliš mnoho, je-li postřik odsu-

320

nut až do pozdních termínů. Jestliže je infekce v hroznech přítomna, je ošetření v září stejně neúčinné. Využití přípravků Bayer Na našem trhu je od firmy Bayer CropScience k dispozici dostatečná paleta přípravků. V období počátku kvetení může být nasazen Aliette Bordeaux, aby byla využita jeho vedlejší účinnost na botrytidu květů (vedle stěžejního záměru řešení peronospory). Následuje kombinace přípravků Zato + Euparen Multi aplikovaná koncem kvetení, která zabezpečí vedle peronospory a padlí plnohodnotnou účinnost na plíseň šedou. Obdobně ji lze doporučit do období uzavírání hroznů. V době zaměkání je pak optimální využít speciální botryticid Teldor. Další opatření Pro zabezpečení účinného řešení botrytidy je nejvhodnější kombinovat chemickou ochranu s dalšími agrotechnickými opatřeními. Již při zakládání vinohradu by měla být věnována maximální pozornost výběru vhodného stanoviště a méně citlivé odrůdy. Stejně důležitá je i volba vzdušnějšího typu vedení a sponu. K preventivním opatřením patří také ozelenění meziřadí. V průběhu ročníku má pak velký význam plné odlistění zóny hroznů. K menší ná-

chylnosti k propuknutí infekce plísně šedé přispívá i harmonická výživa. Jedná se hlavně o racionální hnojení dusíkem a zajištění dostatku draslíku a vápníku. Tuto výživu dokáží zabezpečit listová hnojiva Wuxal SUS Kombi Mg nebo Wuxal SUS Kalcium, aplikovaná ve více dávkách po odkvětu. K dalším důležitým opatřením patří nepřetěžování révových keřů, ideálně se jeví zatížení do 2 kg/keř. Zásadním agrotechnickým zásahem proti botrytidě je ovšem důsledná ochrana před druhou, případně třetí generací obalečů. Teldor – silná zbraň Účinná látka přípravku Teldor je vysoce specifická, protektivní, s dlouhodobou účinností na plíseň šedou a příbuzné choroby. Má lokálně systémové působení a tím, že inhibuje růst klíčního vlákna a mycelia, houba zanikne ještě před proniknutím do rostlinného pletiva. Vysoká odolnost smyvu deštěm je daná lokalizací podstatné části účinné látky ve voskové vrstvě, pouze menší část je penetrována do pletiv. Fenhexamid vykazuje velmi příznivé toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti a nemá žádný negativní vliv na kvašení nebo senzorické vlastnosti vín. Je neškodný pro dravé roztoče, takže bez problémů vyhovuje směrnicím integrované ochrany. Nemá také negativní vliv na přirozené antagonisty plísně šedé jako jsou Trichoderma harzianum, Ulocladium atrum aj. Pro svůj jedinečný způsob účinku nevykazuje Teldor křížovou rezistenci k jiným botryticidům, a může tak být zařazován do všech postřikových programů.

Zasáhnout brzy, nebo později? Teldor je nutné používat zásadně preventivně. Jeho široké aplikační okno lze využít od období dokvétání až do stadia zaměkání. Ve většině našich lokalit, za počasí příznivého k šíření choroby, ošetřujeme náchylné odrůdy v době uzavírání hroznů. Jelikož by měla být dokonale ošetřena každá bobule, je na místě nepropást toto období. Samozřejmostí je v této době ošetření proti padlí i peronospoře, a jestliže se spolehneme na již zmiňovanou kombinaci Zato + Euparen Multi, bude plně zabezpečena i ochrana proti botrytidě. Speciální botryticid Teldor je pak na místě volit do období zaměkání, přičemž ošetřovat lze s ohledem na ochrannou lhůtu i později. Pro tyto aplikace je důležité použít dostatečné množství vody a směřovat postřik do odlistěné zóny hroznů. Ideální je ošetřovat obě strany řádku. Obzvláště přijdou-li v průběhu září delší dešťové srážky, je dlouhodobý účinek přípravku Teldor velmi vítaný. Ochranná lhůta 14 dnů patří také k velkým přednostem. Pro vytvoření kvalitního postřikového sledu proti plísni šedé je k dispozici dostatečné množství přípravků: Zato, Euparen Multi a Aliette Bordeaux pro průběžnou ochranu zároveň s řešením peronospory a padlí, Teldor pak jako specialista na závěrečná ošetření. Důležité je, že tyto přípravky nabízejí různé mechanismy působení, a mohou se tak podílet na vhodné antirezistentní strategii. Plíseň šedá patří k závažným chorobám ovlivňujícím zásadním způsobem kvalitu hroznů a následně vína. Dvakrát zde platí staré pravidlo: Co se ve vinici zamešká, ve sklepě se již nespraví. Ing. Marian Havliček, Bayer CropScience

Minimálně řezané vinice – možná budoucnost vinohradnictví Jiří Sedlo, Martin Půček – Svaz vinařů České republiky

Jednalo se o předem plánovanou akci projednanou představenstvem SV ČR za účelem zjištění poznatků s technologií ve vinohradnictví

– minimálně řezaných vinic (MŘV). Tato technologie pochází z Kalifornie a Austrálie, v Evropě začala být zkoušena v osmdesátých letech minulého století. To, že se tato technologie stala objektem zájmu i SV ČR, není způsobeno tím, že bychom chtěli v ČR propagovat neřezané vinice, které zcela jistě nejsou svým způsobem na pohled ideální. MŘV pokládáme pouze za doplňkovou možnost pěstitelům révy, kteří jsou současnou cenou hroznů stále tlačeni k nižším cenám hroznů. Prvním podnikem, který jsme navštívili, byl Výzkumný ústav v Geisenheimu, kde nás sezná-

mil s danou problematikou Dipl. Ing. Christian Deppisch, asistent ústavu vinohradnictví, jehož diplomovou prací byla právě zmíněná technologie a který pracuje pod vedením prof. Schultze. l Vinice, kterou jsme viděli (viz foto č. 1), byla do roku 1993 normální vinicí se středním rýnsko-hesenským vedením. V roce 1993 byla tato vinice převedena na MŘV. Stalo se tak bez jakékoliv úpravy stávajícího vedení. l Pro révu to byl v prvních letech velký šok, ale velký výnos, který se v prvních letech předpokládal, byl pouze v prvních 2–3 letech. Vhledem k velké listové ploše se obá-

Vinařský obzor (7–8/2006) 321

vali nároku na vodu, proto v řádku zřídili kapkovou závlahu. Ta však nebyla vůbec nutná, a to ani v roce 2003, kdy bylo velké sucho. l Předností této technologie je nízká pracnost, která se pohybuje ve výši 60–70 pracovních hodin na rok. Jedná se pouze o postřiky, péči o půdu a sklizeň. l Pouze každé 2–3 roky proběhne seřezání réví a staršího dřeva, které dorůstá až k zemi. Operace proběhne osečkovačem letorostů v zimním období. Lišta je mírně nakloněna. Tato operace však nesmí být provedena silně a často, neboť by následně došlo k opětovnému zbujnění růstu a zvýšení výnosu. l Při dosažení vyrovnanosti sklizně a růstu jsou letorosty dlouhé max. 40 cm a výnosy dlouhodobě ustálené na 15 až 20 t/ha. Dlouhodobý průměrný výnos v Německu u normálních vinic přesahuje 12 t/ha. l Vzhledem k tomu, že na révě je velká listová plocha, je nutno již od počátku provádět chemickou ochranu vyššími dávkami vody na hektar (800–1 000 l vody na ha) a současně je nutno mít dobrý aplikátor (ventilátor), který zajistí proniknutí látky až do středu keře. Postřiky jsou použity většinou 2 před květem a následně dle potřeby, ale celkem za rok 5 až 6. Pokud jde o počet postřiků, neliší se od klasického vedení. l Šířku meziřadí je nutno mít minimálně 3 m, protože při růstu letorostů by došlo ke spojení řádků. Ta platí v německých podmínkách, kde je normální meziřadí 2,2 m. Spon je nutno uzpůsobit traktoru, který zde bude jezdit. l Veškeré informace o MŘV v Geisenheimu se vztahují k odrůdě Ryzlink rýnský. Zkoušejí zde také Müller Thurgau, ale u něj se nedaří snížit i po konečném převedení výnos. Ten se drží na 30–40 t/ha. Takové víno je pak velmi ploché a velmi těžko použitelné. Zkoušejí také odrůdy Rulandské modré, Merlot, Zweigeltrebe, Tramín, ale zde nejsou dobré výsledky také v případě samoregulace výnosu. Nově zkoušejí rovněž Cabernet franc, který velmi dobře reaguje, ale pro oblast je to již velmi pozdní odrůda. Největší problémy zjistili u Sylvánského zeleného, který také nereaguje následným snížením výnosu. U RR nejsou hrozny tak kompaktní, navíc umějí sprchnout, takže výsledkem jsou řídké hrozny, ale u ostatních odrůd zde nastává problém. l Velmi důležité je, aby při přechodu na MŘV byla velmi stabilní drátěnka, neboť následně jsou jednotlivé keře těžké a také vlivem větru dochází k průvěsu, resp. zborcení. Následná oprava je již velmi obtížná! To platí zejména pro sloupky, ale i dráty – hlavně horní. V případě, že výsadba je plánována do

budoucna již pro MŘV, je dobré drátěnku postavit už zesílenou k tomuto účelu. l K přestavění technologie na MŘV dochází nejdříve od cca 15. roku, tedy tehdy, kdy je rostlina řádně zakořeněna a v plné síle. l Půda je ozeleněna. Při přechodu na MŘV je vhodné trávu ponechat většího vzrůstu, tak aby co nejvíce odčerpala rostlinám révy výživu a výnos v přechodném období nebyl tak velký. Hnojení je zcela normální. Dusík se použije dle vzhledu a potřeby rostlin a dle rozborů půdy také ostatní živiny. l Pro redukci sklizně ověřují použití kyseliny giberelinové (KG). Ta způsobí přeměnu květenství na úponek (viz foto č. 2). Jejich používání se již ověřuje také v praxi a v roce 2007 by měl být povolen první komerční přípravek. Po použití KG se snižuje výnos o cca 5 až 7 t/ha, přičemž cukernatost se následně u hroznů pohybuje kolem 23 °NM. Dávka KG se pohybuje kolem 160 g/ha v 800 litrech vody. Takto ošetřený hrozen je řidší a volnější, není tolik napaden botrytidou a není zde tak vysoký obsah kyseliny octové (těkavých kyselin ve víně). V případě použití 4násobné dávky hormonu dojde ke kompletní přeměně hroznů na úponky. Je nutno nalézt optimální množství, protože při zvýšené koncentraci se projeví přeměna hroznů na úponky i v následném roce. l V porovnání s běžným vedením probíhá sklizeň o 10–14 dnů později, z důvodu vyššího výnosu. Sklizeň je možná pouze při použití sklízeče hroznů. Po převedení na MŘV se v průměru vyskytuje 200 až 300 hroznů na m2. Tyto hrozny jsou však velmi malé a mají velmi malé bobule. Rmut má pochopitelně

vyšší podíl slupky, ale výlisnost se pohybuje kolem 70 %. Mošt má vyšší obsah hořkých látek. Je nutno při výrobě vína s tím počítat. l Následně je třeba konstatovat, že produkované hrozny jsou pouze pro výrobu základních konzumních, lehkých vín (stolní, zemská, případně základní řady jakostních vín). Tedy vína vhodná pro prodej v supermarketech v levnější obchodní řadě. Případně pak jako surovina k produkci sektů. Konečná prodejní cena těchto vín je kolem 1,5 €/láhev (TetraPack). l Zajímavé je, že při dlouhodobém vysokém výnosu hroznů nemají problém u vín s UTA (netypickým stárnutím vína). To se většinou vyskytuje u kontroly, nikoliv však u MŘV. Bude to pravděpodobně velkou listovou plochou a kořenovým systémem, a tedy harmonií výživy. l U barvy vína mohou nastat problémy u červených vín, kdy tato jsou velmi „lehká a tenká“. U bílých vín problém není. Vína také obsahují o cca 1 g/l vyšší obsah kyselin, především kyseliny vinné. l Pokud jde o vlastní praxi, tak již existují vinaři v Rheingau, kteří prodávají toto víno pouze jako 100% produkt z těchto vinic. Druhým navštíveným podnikem bylo soukromé vinařství Weingut Schmitt, který hospodaří na cca 25 ha vlastních vinic a následně dalších asi 30 pronajatých. Zhruba polovinu této plochy obhospodařuje technologií MŘV. Převod na tuto technologii začal před 12 lety. Prvně MŘV viděl v Austrálii, kde vinařská firma s 200 ha vinic měla pouze 3 zaměstnace. Pracnost zde

Pohled na MŘV – fenofáze před květem – foto č. 1

322

byla 45 hodin/ha. Pan Schmitt nás následně seznámil se svým pohledem na tuto technologii. Obecně lze konstatovat, že poznatky z Geisenheimu byly obdobné, avšak v některých postupech se liší. Jsou zde tedy uvedeny jen odlišné poznatky. l Předně je to otázka řezu, kdy mírný řez provádí každým rokem, aby odstranil přílišné množství starého dřeva, a dřevo visící směrem k zemi pak pomocí speciálního osečkovače ořezává. Výsledek je patrný z fotografie. Tento každoroční řez vezme největší čas z celkové sumy 45 hodin/ha. Podstatné však je, že se nesmí první 4 roky po převedení na MŘV provádět žádný řez. Následný každoroční řez (ořezávací lištou – foto č. 4) nezpůsobí opětovné zbujnění, a tím zvýšení výnosu. l Vinice (MT) byla přestavěna na MŘV ve stáří 25 let. Touto technologií je tak ošetřována 12 let. Stejně tak odrůdy Rulandské bílé, Bacchus, Ryzlink rýnský. Důvodem bylo, že keře byly velmi slabé a řekli si, že MŘV vyzkoušejí, protože by stejně tyto vinice museli vyklučit. Po převedení dostaly keře novou sílu, vytvořily listovou plochu a podstatně zesílily. l Při převádění na novou technologii (původně klasické rýnsko-hesenské vedení) byly použity 2 tažně, které byly ovinuty na horní dráty. Nyní již tento způsob nepoužívají, ale v podstatě vytvoří 2 patra, ze kterých následně vyrůstají letorosty. Nově vysazované vinice převádějí na tuto technologii ve 3. roce stáří. Nejdříve je zapěstováno 1. patro a následně v 5. roce patro druhé. Při stavbě drátěnky jsou zavěšovány pouze 3 dráty (3,15 mm). l Réva zde roste pomaleji z důvodu nižších srážek v průběhu roku. Tam, kde není možnost závlahy, způsobuje tato technologie problémy. l Vinařství produkuje pouze přívlastková vína (resp. hrozny přívlastkové kvality). Pěstuje odrůdy Müller Thurgau, Rulandské bílé, Bacchus, Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené a Perle (místní stará odrůda). V případě Sylvánského zeleného tato technologie nefunguje, protože nedochází k následné redukci hroznů a jejich zmenšení. U modrých odrůd se nechce prozatím vyjadřovat, neboť tuto technologii zkouší teprve 6. rokem a potřebuje ještě alespoň další 4 k ověření. Nyní již vidí, že to bude fungovat u Rulandského modrého. l První 2 roky vinohrad vypadá jako řezaný „na smrt“ a ve 3. roce dochází k samoregulaci výnosu. Objeví se zcela malé hrozny s malými bobulemi (obdoba „martiňáků“). Je zde větší podíl slupky, menší podíl moštu. Hrozny jsou výrazně aromatičtější a mají vyšší extrakt. Obsah kyselin je o cca 0,1 g/l vyšší než u normálního vedení. U všech od-

Typický příklad přeměny hroznu na úponek po použití KG – foto č. 2 růd výnos hroznů nestoupl po převedení nad 12 t/ha, ale v případě Sylvánského zeleného neklesá výnos pod 20 t/ha. l Technologii není možno uplatnit v případě extrémně svažitých pozemků, kde není možnost mechanizované sklizně. To je jediná podmínka, která musí být splněna. Zkoušeli v minulosti ruční sběr a jeden řádek o délce 200 metrů sklízelo 6 lidí jeden den (levná zahraniční pracovní síla). l Postřiky jsou prováděny obdobně jako u normální vinice, avšak je potřeba provést v průměru za 10 let o 1,5 postřiku více za jeden rok. Ošetření proti obalečům je kompletně prováděno pomocí feromonových kapslí. První 2 postřiky se provádějí průjezdem traktoru, všechny ostatní postřiky provádějí pomocí silného vyvíječe mlhy, který projíždí pouze okolo vinic a jeho pracovní dosah je 100 metrů. Ochutnali jsme některá vína z MŘV: n Ryzlink rýnský 2004 pěkný vyzrálý s velmi svěží, ale příjemnou kyselinou, ve vůni s typickou ryzlinkovou chutí. n Sylvánské zelené 2004 – velmi příjemné a vyvážené víno s velmi květnatým lučním aroma, které přechází až do burgundského tónu, v chuti s příjmenou kyselinou, velmi čistý. (Jednalo se o víno z vinice, kde je problém snížit hektarový výnos.) n Müller Thurgau 2005 – velmi příjemný na vůni, velmi čisté „müllerové“ aroma s až oříškovou vůní, v chuti čistý s jemným zbytkovým cukrem (4,6 g/l), kys. 5,3 g/l. n Bacchus 2004 – polosuché víno (zbytkový cukr 10 g/l), jemně navinulé a nevtíravé aroma, zlatavé barvy, v chuti více nazrálý, avšak velmi plný a jemný. n Rulandské bílé 2003 – pozdní sběr – ve vůni hodně zralý, v chuti ne úplně čistý. U vína snížen alkohol na vakuové odparce z původních 14,9 na 12,5 obj. %.

Třetím navštíveným podnikem, resp. institucí, byl Bavorský zemský ústav pro vinařství a zahradnictví ve Würzburgu. Problematikou MŘV se zde zabývá Dr. Arnold Schwab, který nás společně se svým asistentem seznámil s jejich pohledem na danou problematiku. l Celou problematiku zde zkoušejí na odrůdách Müller Thurgau a Bacchus. Důvodem, proč se začali zabývat problematikou MŘV, je velmi drahá pracovní síla na trhu, sílící tlak dovozů vín do Německa, snižování rentability vinohradnictví, zvětšování vinohradnických podniků a zejména ušetřené hodiny ve vinicích pro běžná vína, které pak umožňují věnovat více času vinicím pro vyšší jakostní kategorie. l Při přepočtení pracnosti lze konstatovat, že oproti klasickému vedení, kde je nutno cca 295 hodin/ha/rok, se při MŘV časová pracnost sníží na 64 hodin/ha/rok. Následná úspora mzdových nákladů na jeden hektar vinic činí 1266 €/ha/rok. l Srovná-li se počet vyrašených oček na jeden keř, tak u normálního vedení vyraší cca 23 oček, zatímco u MŘV 133. I u těchto zjištění vybočuje odrůda Sylvánské zelené, kde v průměru vyraší až 250 oček. To s sebou nese také velké množství listové plochy, která je až 4krát vyšší. Následný výnos se pak pohybuje u MŘV okolo 15 t/ha. Cukernatost hroznů se pohybuje u normálního vedení v průměru okolo 18,5 °NM a v případě MŘV 17,7 °NM. Při kontrolním hodnocení vín jsou rozdíly ve prospěch normálně řezaných vinic. Tento rozdíl se zvětšuje, čím starší jsou předložená vína. Je problém udržet vína z MŘV ve vysoké kvalitě déle než jeden rok, proto by mělo dojít k jejich konzumaci ve fázi mladých vín. V případě MŘV se častěji vyskytuje UTA. Z hlediska ostatního srovnání (zejména analytického)

Vinařský obzor (7–8/2006) 323

nejsou významné rozdíly. U bezcukerného extraktu jsou vždy vyšší hodnoty. l K redukci sklizně zkoušejí použití KG. Tuto kyselinu používají v dávce 20 g/ha ve směsi s 800 l vody/ha. Je důležité použití ve fenofázi kvetení, a to velmi přesně, tak aby došlo k redukci květů (květy sprchnou). KG však neovlivňuje výnos pouze v daném roce, ale i v roce následujícím, kdy způsobí přeměnu květenství na úponky. V případě Sylvánského zeleného se podařilo tímto způsobem snížit výnos o 65 % a množství hroznů o 55 %. Výraznou redukci hroznů zajistí také dvojitá aplikace KG, avšak její vliv se následně projevuje až 3 roky. l Jako další způsoby redukce sklizně lze použít také přístroj, který pracuje na principu rychlého zvyšování a snižování tlaku vzduchu. Průjezdem a prudkou změnou tlaku ve fenofázi kvetení snižuje počet kvítků (bobulí). Dále je možno použít upravený odlisťovač, který namísto odřezávání pouze listů odřezává také části hroznů. Z praktického

hlediska však tento způsob není příliš efektivní. Jiný způsob, který byl vyzkoušen, je použití sklízeče hroznů, který projíždí řádkem v době velikosti hrášku, kdy se mechanickými vibracemi odstraní část hroznů. Problém je v tom, že se tímto způsobem poškodí část hroznů a letorostů. Redukovat počet hroznů lze také osečkovací lištou, avšak zde nastane problém, kdy přílišným seřezáním se zvyšuje v následujícím roce výnos. l Při výsadbě nových vinic s vědomím přechodu na MŘV je potřeba velkou pozornost věnovat výstavbě drátěnky. Ta díky velké hmotnosti révy musí být pevná a stabilní. Velkou pozornost u takto nově zakládaného vinohradu je nutno věnovat sloupkům, koncovým sloupkům a kotvám (foto č. 6). Pro drátěnku postačuje použít 3 dráty pro prvotní normální vedení a dále pak silný horní drát průměru 3,50 mm. Pro ten se osvědčilo použít dráty, které se používají u drátěnek na ochranu před kroupami, jež mají v závislosti na teplotě nulovou roztažnost.

Následně jsme se ve vinohradu podívali na nově vysázenou plochu (3. rokem), která je připravena, včetně drátěnky, na následné převedení na MŘV. Podrobnosti, zejména pevné ukotvení krajního sloupku, ukazuje fotografie. Tolik tedy informace o vcelku nové technologii. I přesto, že se jedná o poznatky z jednoho státu, tak se pohledy jednotlivých vinařů liší. Viz např. použití KG. V žádném případě se nejedná o dogma, resp. jakékoliv určování směru technologie pěstování révy vinné. Těmito informacemi jsme chtěli rozšířit obzor a vědomí o MŘV. Samozřejmě, že Německo má zcela jiné klimatické a půdní podmínky, a to co funguje tam, vůbec nemusí fungovat v ČR. Nyní by chtělo tuto technologii ověřit v našich podmínkách a zejména s našimi odrůdami. Je nutno si uvědomit, že v ČR je ještě poměrně velká plocha vysokého vedení se záclonou a domníváme se, že zde je prostor na použití této technologie. Nutné je však praktické ověření v našich podmínkách. Fota M. Půček

Celkový pohled na MŘV – foto č. 3

MŘV u p. Schmitta – každoroční zkrácení řezem je patrné – foto č. 4

Staré dřevo uprostřed keře – foto č. 5

Pevné ukotvení krajových sloupků – kotva i sloupek v betonu – foto č. 6

Vinařský obzor (7–8/2006) 325

PRONECO – Váš tradiční dovozce značkových produktů Nová generace cross flow filtrů FX 1, FX 2 a FX 3 UNIKÁTNÍ PŘEDNOSTI

UNIKÁTNÍ PROCES

• zřetel na organoleptické vlastnosti vín: struktura, barva, aroma • minimální ztráty vín díky „vytláčecímu procesu“ inertním plynem • snížení oxidace vín díky nepřístupu kyslíku do filtru • automatický filtrační proces • optimalizovaná cena za litr vína • konstrukce filtru snižuje ztráty vína a spotřebu vody

Nová řada filtrů je vybavena proměnným, rychlým, plnícím čerpadlem. To umožňuje získat stejné množství zfiltrovaného vína, jaké bylo do filtru dodáno. Nový patentovaný proces řídí stálou koncentraci retentátu během filtrace, takže se zabrání ucpání. Tím je zajištěno bezprostřední snížení oplachů vodou a zjednodušení čištění. VASLIN-BUCHER užívá tuto techniku více než 15 let.

NOVÉ FILTRAČNÍ MODULY Samostatně uložené moduly s clampovou montáží a „vysokým tokem“ cross flow filtračních membrán z hydrofilního polymeru s průměrnou porozitou kolem 0,2 μm, garantují nízký průnik mikrobů.

ÚSPĚŠNÁ RETROFILTRACE Retrofiltrace, řízená počítačem, spočívá v obráceném směru toku vína membránami během jedné sekundy. To umožňuje odtržení kalů z vína ulpěných na povrchu membrány. Tento proces dovoluje udržení vysokého toku filtrátu a snížení množství mezioplachů.

Proneco, s. r. o. • provozovna 692 01 Klentnice č. p. 78 • tel./fax: 519 515 117, 519 515 290 e-mail: sekretariat@proneco.cz • www.proneco.cz

326

Antonio Carraro ve světě i u nás Samozřejmě, že se nejvíce používají v Itálii, ale následují další vinařské země – Francie, Španělsko, Portugalsko, Německo, ale také vinařsky rozvíjející se země, jako Amerika, Jižní Afrika, Austrálie, či Nový Zéland. V posledních letech se s těmito červenými traktůrky potkáte stále častěji i v České republice a v sousedních zemích. Traktory Antonio Carraro se vyrábějí o výkonu zhruba od 20 do 100 koní, všechny s pohonem všech kol. Velmi populární jsou traktory Tigre se stejně velkými koly a Tigre Country Ergit TRG – otočné řízení umožňuje výhodně využívat traktor s vidlicovým zdvihacím zařízením Traktory nové řady Tigrone mají nejen nový design

Tigre Country má výstižný název, tento „malý tygr“ vyniká jedinečnou pohyblivostí a všestranným využitím (30–40 koní) s rozdílně velkými koly na přední a zadní nápravě, které vynikají jedinečnou pohyblivostí v terénu, mj. díky nezávislým řídicím brzdám zadních kol. Konstrukční řada Tigrone zahrnuje traktory různého provedení o výkonu motoru od 40 do 70 koní. Vyrábějí se buď se stejně velkými, nebo rozdílně velkými pojezdovými koly. Mají osvědčený integrální kyvný rám Actio, docilují ideálního rozložení zatížení obou náprav, mají nízké těžiště, velké natočení řídicích kol. Řada Tigrone tak vyplňuje střední segment mezi traktory nižšího výkonu Tigre a Country a profesionální řadou Ergit. Právě traktory řady Ergit, které patří k nejvýkonnějším, jsou v poslední době nejžádanější. Zejména pak modely TRX 8400 (68 k) a TRX 9400 (85 koní) s otočným řízením a s kabinou. Potvrzují to zkušenosti zahraničních i tuzemských uživatelů. Začněme italskými.

Roberto Voerzio z La Morra v provincii Cuneo obdržel za mimořádnou kvalitu celé své produkce vinařskou cenu Oscara – Nejlepší výrobce roku 2005. Dvě značky vína z jeho produkce – Sarmassa di Barolo a Rocche dell´Annunziato Torriglione, ročník 2000 – obdržely při hodnocení nejvyšší možný počet bodů. Vinař pěstuje révu tradičními metodami na výměře 18 hektarů a vyrábí 35 až 55 tisíc lahví vína. „Žádnou chemii, jen přírodní hnojení a hodně trpělivosti a lásky“, říká Roberto Voerzio a dodává: „Své vinici dávám to nejlepší, co mohu, mám dva traktory Antonio Carraro, jeden TRX 8400 a druhý TGF 9400 s kabinou Protector. Jsou ideální pro moji potřebu.“ Vinařství Cantina Fratelli di Biase v Sant´ Angelo, Pescara je výrobcem vína s dlouhou

tradicí, neboť rodina Di Biase pěstuje révu po mnoho generací a přitom trvale udržují vysokou kvalitu vína. Dnes vyrábějí vína z důsledně redukovaných hroznů, jejich odrůda Chardonnay je nazývána Perlou tohoto vinařského domu. Také zde používají ve vinici k plné spokojenosti stejnou sestavu traktorů Antonio Carraro jako pan Voerzio. Zkušenosti italských vinařů si lze ověřit a porovnat i v naší domovině a nemusíme chodit daleko. Například právě uvedené modely TRX 8400 na Moravě dobře znají, zejména v místech, která jsou zdejším vinohradníkům důvěrně známá – Bořetice, Šitbořice, Nové Bránice či Žabčice. Výrobní program traktorů Antonio Carraro je však mnohem širší a zahrnuje více než 40 různých modelů a tisíc provedení nejen pro vinohradníky, ovocnáře, zahradníky, ale i pro údržbu trávníků a řadu dalších zemědělských a komunálních prací. Ing. František Král

ZEMĚDĚLSKÁ A KOMUNÁLNÍ TECHNIKA Přátelství 987, 104 00 Praha–Uhříněves telefon: 272 705 789, mobil: 777 730 845 Prodejci na Moravě: KABER Telnice u Brna 544 229 038, 603 533 404

Ergit TRX – nejoblíbenější řada traktorů pro práci ve vinici, traktor pro profesionály

UNIMARCO Zlín–Lípa 577 901 148, 603 836 092 LUKROM Nový Jičín 556 703 848, 602 755 160

Vinařský obzor (7–8/2006) 327

Portál farmáře a vinaři Cílem portálu je přiblížit přístup zemědělcům k informacím, zjednodušit a zefektivnit komunikaci s vybranými státními institucemi podléhajícím ministerstvu prostřednictvím Internetu (např. ÚKZÚZ, Pozemkový fond, ZAPÚ). V praxi to znamená postupné centrální předávání elektronicky podepsaných dokumentů nejen ministerstvu, ale zejména do speciálních registrů – Registr půdy (LPIS), Registr vinic, chmelnic a sadů. První část Portálu farmáře je veřejně přístupná, druhá část je pouze pro registrované uživatele. Přístup do uživatelské části je možné si zajistit na regionálních zemědělských agenturách na počkání a je vždy do té oblasti, v které je subjekt evidován k podnikání. V praxi to znamená, že pokud daný subjekt podniká např. ve vinohradnictví a vinařství, bude mít individuální – uživatelský – přístup pouze do Registru půdy a Registru vinic. Případné rozšíření jeho podnikatelské činnosti (nebo naopak omezení) se projeví i na rozšíření nebo omezení přístupů do dalších registrů. Ve veřejné části Portálu farmáře je možné vyhledávat subjekty evidované v Registru zemědělských podnikatelů, příjemce dotací v oblasti zemědělství v Registru příjemců dotací. Další částí portálu je množství odkazů souvisejících se zemědělskou problematikou, např. dotační tituly, SZIF, Pozemkový fond, EKO, přehled Ze-

mědělských agentur i s kontakty atd. Jak již bylo uvedeno, smyslem portálu je zjednodušit komunikaci a eliminovat „papírovou“ byrokracii pro zemědělce. Tyto záležitosti nabízí druhá část portálu – část uživatelská. Plánem v oblasti Registru vinic je, že veškerá hlášení o produkci, sklizni a zásobách, změny v registru ohledně vinic podávaná na ÚKZÚZ, OTK, Registr vinic, Znojmo-Oblekovice bude možno v budoucnu podávat právě přes tento portál. Zároveň budou mít subjekty možnost si svá data kdykoli prohlédnout a zkontrolovat. Obdobné možnosti budou i v dalších speciálních registrech. Předpokládané spuštění elektronického zasílání informací je naplánováno do druhé poloviny roku 2006. Uvedený portál farmáře naleznete na internetových stránkách: www.farmar.mze.cz; http:// farmar.mze.cz; http://farmar. eu. Ing. Ivana Musilová, Ph.D., ÚKZÚZ, OTK, Brno

Mimořádné jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA v Bruselu dne 7. 6. 2006 Dne 31. 5. 2006 proběhlo jednání vedení C/C s komisařkou Fischer-Boel, na kterém jí byly předány teze návrhu C/C a připomínky k návrhu Komise. Návrh Komise je v řadě případů v rozporu se zájmy C/C, tedy všech členů. Většina jednacího času byla promarněna dlouhými a obecnými vystoupeními zástupců Španělska, Itálie a Řecka, kteří napadali reformu jako takovou nebo její větší část. Někteří hovořili dlouze vícekrát, zástupce Řecka si vzal s sebou pro své dlouhé vystoupení i překladatelku z řečtiny do francouzštiny. Když zástupce Španělska otevřel problém zvyšování cukernatosti moštů, který se řešil

před léty a který byl „uložen k ledu“, reagoval na to zástupce Německa jasně – jestli chce hájit v rámci reformy své zájmy na úkor jiných států, ať počítá s tím, že se stejně zachovají i ostatní státy. Pak je nějaká shoda v rámci C/C nemožná, každý stát bude hájit jen své zájmy. Zájmem Německa je buď dosáhnout dohody při spravedlivém rozdělení rozpočtu sektoru vína (cca 1,2 miliardy Eur ročně), nebo tyto podpory zrušit. Stávající stav je neúnosný. Obecně vinařské svazy Německa, Rakouska, Česka, Slovenska prosazují spravedlivě rozdělit celkový rozpočet (např. podle hektarů vinic) na jednotlivé státy, které si pak vytvoří vlastní pra-

vidla podle toho, v čem mají největší problémy. Většinou přijatelná by byla pro tyto svazy i jednotná platba z EU na hektar vinice, ale jenom v případě, kdyby mělo být další jedinou přijatelnou variantou zrušení dotací vůbec. Ale i zrušení dotací, a tím nastavení všem rovných podmínek, je lepší než stávající stav. Ve čtvrtek 22. 6. bude návrh Komise oficiálně zveřejněn, předpokládá se jeho prezentace v několika hlavních městech členských států. C/C oznámí svůj postoj k návrhu Komise 27. 6. na jednání poradního výboru Komise. Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR

328

Pracovní skupina „Víno“ při COPA/COGECA 27. 6. 2006 a poradní skupina „Víno“ při Komisi EU Ing. Jiří Sedlo, CSc., Svaz vinařů ČR

l Klučení vinic musí být řízeno l Liberalizace produkčního potenciálu l Národní kofinancování není v návrhu vůbec zmíněno l Převod prostředků z osy 1 do osy 2 l Možnost odrůdových stolních vín Německo: Musíme využít čas k práci s Evropským parlamentem a národními vládami. Chtěli bychom doplnit předsedou navržená hlavní témata o problematiku zvyšování cukernatosti. Prezentace návrhu Komisí v Berlíně proběhla objektivně, ne jako v Paříži. Rakousko: Podpoření německého postoje, oznámení, že ve Vídni proběhla prezentace návrhu Komisí rovněž objektivně, Komise je připravena k diskusi. Musíme procházet bod po bodu a navrhnout detailnější podmínky nebo navrhnout zrušení daného bodu. Itálie: Souhlasí s návrhem předsedy, ale je pro zachování destilace, alespoň během přechodného období. Prezentace v Římě proběhla rovněž objektivně. Středem zájmu je zemědělec a jeho podnik. V minulém roce zavedly téměř všechny země krizovou destilaci. Cena hroznů se pohybovala mezi 0,12 až 0,50 Eur/kg. S tím nelze přežít. Pokud se budou přesouvat finanční prostředky z jednoho státu do druhého, bude to mít za následek velké sociální následky. Prostředky by měly plynout do těch členských států, které mají vyhlášeny příslušné programy. Například destilace vedlejších produktů nebo zvyšování cukernatosti moštu – obojí jsou v příslušných regionech tradiční postupy. Nelze připustit dovoz moštů ze 3. zemí, to se musí obhájit i v rámci WTO. Je to zásadní věc. Jinak reforma obsahuje pozitivní, ale i extrémně negativní prvky. Mezi negativní patří právě onen dovoz moštů ze 3. zemí, možnost míšení vín z EU s víny ze 3. zemí, možnost uvádět u stolních vín na etiketě odrůdu a ročník. Přizpůsobuje se tím Evropa, kontinent s většinovou produkcí a spotřebou vína, novým zemím, a to je špatně. Musíme přinutit ty nové, aby se přizpůsobili nám. Následovalo vystoupení jiného zástupce Itálie, který upřesnil, že jenom část zástupců této země je přesvědčena o také pozitivních aspektech navrhované reformy, druhá část považuje reformu jen za negativní. Řecko: Má tyto problémy jenom víno nebo všechny sektory zemědělství? Je to politický problém. Komise chce vytlačit zemědělskou produk-

ci z EU. Buď se změní závislost EU na USA, nebo nemáme šanci. Španělsko: Komisařka říká, že musíme být progresivní, inteligentní. To chápu, ale pak se musí také předkládat inteligentní návrhy, a ne návrh na klučení 400 tisíc hektarů vinic. Pokud se vyklučí vinice, změní se celá krajina. Navíc prostředky daňových poplatníků lze využít lépe. Klučení lze podpořit, ale jinou formou. Co se týká zvyšování cukernatosti moštu, jsem proti, ale budu respektovat většinové stanovisko této pracovní skupiny. Tato reforma nic neřeší, vinaři, kteří zbudou, budou mít problémy nadále. Celý obor je v krizi. Klučení a následná výsadba vinic je k ničemu. Lucembursko: Je nutné si připomenout, že návrhy připravuje Komise, ale rozhoduje se politicky – Rada a Parlament EU. Takže nereálné návrhy lze Komisi vrátit. Komise si protiřečí například v tom, že na jednu stranu chce zakázat zvyšování cukernatosti moštu a na druhou stranu chce povolit směsi vín z EU s víny ze třetích zemí, kde se používají v EU naprosto nepovolené postupy výroby vína. Nemohu souhlasit s okamžitou změnou ani se změnou během příštích sedmi let. Přijatelným se mi zdá být jen stávající stav s doplněním postupných změn. Předseda poradní skupiny „Víno“ při Komisi (E): Celé představení reformy bylo zaměřeno na média a na klučení vinic. Je to mediálně zajímavé. Ale jsou tam i jiné podstatné změny. Absolutní liberalizace sektoru – enologických postupů, trhu. A to vše bez přechodného období. Francie: Zveřejnění reformy ukázalo moc médií. Během sklizně bychom měli informovat tisk o cílech, které si pro reformu stanovíme. A dále s médii pracovat při podpoře prodeje vína. Pozoruji, že celá reforma má pouze dva cíle – snížit rozpočet a zajistit si (Komise) jednodušší vyjednávání ve WTO. Byl jsem na představení reformy v Paříži a vskutku šlo o agresivní jednání ze strany Komise. Souhlasím s předsedou, že máme návrh C/C z ledna, na kterém jsme se shodli a musíme se ho držet. Závěrečné shrnutí předsedou: V případě destilace bude nezbytné přechodné období, zrušení regulace produkčního potenciálu od roku 2010 nebo 2013 je pro mne šokující. Finančně podporovaným klučením vinohradů v EU umožníme

nástup 3. zemím na náš trh. Neřízené divoké klučení bychom neměli připustit. Do konce července musíme připravit náš protinávrh, aby koncem srpna mohl být předán Komisi. Poradní skupina „Víno“ při Komisi EU Návrh reformy trhu s vínem Stávající stav třídění vína neodpovídá dohodám TRIPs, letos by mělo do sektoru vína dorazit 1,5 miliardy Eur. Všechny nevládní organizace kritizovaly umožnění mísit mošty a vína z EU s produkty ze 3. zemí. Ani klučení vinic nebylo nijak podporováno. Předseda pracovní skupiny „Víno“ při C/C to shrnul: Klučení vinic bylo zavedeno v roce 1993, byli jsme tehdy proti, ale nic nám to nepomohlo. Celá reforma se musí výrazně změnit. Klučení není ofenzivní politikou EU. Klučení může být dobrým prostředkem, ale vyžaduje jasná pravidla. Bez nich to nemá smysl. Stejně tak zrušení podpor na destilaci posune obor kupředu, ale nelze to zavést bez přechodného období. Sjednocení enologických postupů v rámci EU a OIV – EU to chce podpořit, ale místně to může být značně kontroverzní. Zvyšování cukernatosti – návrh je naprosto mimo realitu, příkladem může být oblast Wachau (kulturní dědictví lidstva, UNESCO), kde nemůže růst nic jiného než réva. Přicukření moštu bylo tradiční v celé R-U monarchii, tzn. minimálně 200 let zpět v Rakousku, Česku, Slovensku a Slovinsku. Měnit tento tradiční postup v době, kdy se k nám dováží víno z USA s obsahem až 30 % vody, je naprostý nesmysl a svědčí o nekompetentnosti Komise. Stejným dojmem působí možnost označení vína bez zeměpisného původu odrůdou a ročníkem. Je to jako by se učitel přizpůsoboval žákovi. (V nových vinařských zemích si mohou označit co chtějí, neomezují je žádná pravidla, ačkoliv se tam víno naučili dělat nedávno.) Podle názoru Řeků musí reforma respektovat rozdíly mezi severem a jihem Evropy. Souhlasí s klučením, ale nesouhlasí s mícháním vín a moštů z EU s produkty ze třetích zemí. Zástupce Španělska vystoupil proti podporovanému klučení, celé regiony by se tak mohly zlikvidovat. Zástupce Itálie měl obavy o rozdělení rozpočtu. Požadoval stejné dělení jako dosud, aby se celkový součet finančních prostředků rozděloval stejným dílem jednotlivým členským státům. S tím nemůžeme souhlasit, to by nebyla zapotřebí žádná reforma!

Vinařský obzor (7–8/2006) 329

Návrh reformy trhu s vínem Návrh obsahuje řadu změn, jde o zásadní reformu, ale skutečné hodnocení můžeme učinit až po jejím schválení. Je to již čtvrtá reforma od zavedení společné organizace trhu s vínem v EU v roce 1970. Na sektor vína se ročně vydává přes 1,3 miliardy Eur, jsou to přibližně 3 % rozpočtu zemědělství. Z toho dosud 40 % „padlo“ na destilaci. V průměru přebývá každoročně 13 mil. hl vína (asi 25násobek produkce ČR). K hlavním navrhovaným změnám patří: l Zrušit podpory na destilaci l Zrušit podpory na využívání moštů ke zvyšování cukernatosti

l Zakázat možnost zvyšování cukernatosti řepným cukrem a rektifikovaným moštovým koncentrátem jen omezeně (a bez podpory) l Ponechat restrukturalizaci vinic l Zavést podpory za dobrovolné vyklučení vinic (plánuje se na to 2,4 miliardy € a 400 tisíc hektarů vyklučených vinic během pěti let, tj. 40 % celého rozpočtu) l Zrušení výsadbových práv od roku 2013 l Zrušení členění na stolní a jakostní vína a zavedení členění na vína se zeměpisným označením a vína bez zeměpisného označení. U vín bez zeměpisného označení by mohla být taky uváděna odrůda a ročník

l Umožnění výroby vína z moštů dovážených ze třetích zemí, umožnění mísení vín z EU s víny ze třetích zemí l Více přejímat do enologických předpisů doporučení OIV l Zvýšení prostředků EU na propagaci vína uvnitř i mimo EU Jak je uvedeno na začátku, jde pouze o návrh. Řada věcí bude vadit jednomu, jiná řada zase druhému. Uvidíme, co po diskuzích z toho zůstane. Důležité je, že rozpočet by měl zůstat na stávající úrovni. Jiří Sedlo

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – červencová a srpnová výročí V červenci 1916 se narodil František Simon, který od r. 1953 pracoval v MVZ závod Bzenec, od r. 1967 až do důchodu jako ředitel závodu. Pod jeho vedením došlo k značnému rozvoji závodu. 14, Vinohrad, 1976, č. 10, str. 238. V červenci 1976 zemřel vinařský inspektor František Klobáska. Po absolvování bzenecké vinařské školy byl zaměstnán ve vinicích v Dolních Beřkovicích. Od r. 1926 byl vinařským inspektorem na východním Slovensku a tehdy Podkarpatské Rusi. V r. 1938 se vrací na Moravu a věnuje se hlavně školkařství. Po válce se opět vrací do funkce sklepního inspektora s působností na Moravě. Byl znám mnoha odbornými články, rozsáhlou organizační činností a propagací družstevnictví. Vynikly též jeho děti – zpěvačka Libuše Domanínská a syn – vinařský odborník Ing. Zdeněk Klobáska. 14, Vinohrad, 1976, č. 10, str. 238. 28. července se narodil Miroslav Josefík. Po absolvování Státní rolnicko-vinařské školy ve Valticích pracoval jako technik ve vinicích státního statku Valtice v Dolních Dunajovicích. Během praxe si rozšířil své vzdělání na SZTŠ Valtice. Po reorganizacích se stal postupně až ředitelem závodu speciálních plodin se sídlem v Dolních Dunajovicích. Byl též velmi činný při rozmanité vinařské spolkové činnosti. 24, Vinohrad, 1986, č. 9, str. 214.

V r. 1896 byla založena ve Znojmě dnešní šlechtitelská stanice. Původní název byl Technická komise pro potírání révokazu se sídlem na Loucké ulici č. 6. Prvním vedoucím byl do r. 1918 J. Jeitschko. V článku je popsán postupný vývoj a výsledky práce stanice. 25, Vinohrad, 1987, č. 2, str. 36. V r. 1936 bylo založeno vinařské družstvo v Čejkovicích. Velkou zásluhu o zřízení družstva měl místní farář Jan Doupovec a jeho kaplan, pozdější nástupce Václav Skalník. Úspěšnost družstva dokumentuje i zřízení filiálek ve Vekých Bílovicích, Strážnici a Mikulčicích. Velký rozvoj byl zastaven zestátněním v r. 1952. V r. 1991 bylo družstvo obhájeno místními vinaři snad jako jediné na Moravě a úspěšně se opět rozvíjí. 89, Vinařský obzor, 1996, č. 5–6, str. 50. 14. srpna 1946 byla vydána vyhláška Ministerstva výživy o výkupu hroznů určených ke zpracování. V ní jsou uvedeny povinnosti vinohradníků při zpracování hroznů nebo prodeji pouze oprávněným výkupcům, jmenovaným Svazem zahradnicko-vinařským. 39, Vinařský obzor, 1946, č. 12, str. 153. 11. srpna 1956 se dožil 60 let Dr. Hugo Olejníček, dlouholetý pracovník vinařsko-ovocnické sekce Zemských výzkumných ústavů zeměděl-

ských v Brně. Od r. 1945 byl jejich přednostou. Věnoval se především vypracování metodik kontroly zpracování vína. 49, Vinařství, 1956, č. 10, str. 160. 24. srpna 1926 se narodil Jan Bařina. Po absolvování Státní rolnicko-vinařské školy ve Valticích nastoupil ve vinařském družstvu Bzenec jako sklepní manipulant, po jeho znárodnění byl 9 let jako vedoucí vinic v Kyjově, opět se pak vrátil do Bzence jako agronom. V zaměstnání byl úspěšný zejména při révovém školkařství. 24, Vinohrad, 1986, č. 11, str. 262. 11. srpna 1936 se narodil Ing. Jan Lekavý. Po absolvování vinařské školy v Bzenci a ukončení studia maturitou v r. 1962 v Modre pokračoval ve studiu na AF VŠZ v Brně, kde v r. 1968 promoval. Po studiích nastoupil jako vedoucí vinic v Dolních Bojanovicích, později se stává vedoucím vinic a sadů kooperujícího sdružení s Prušánkami a Čejkovicemi. Byl též veřejně činný ve vinařské komisi ČZS, mysliveckém sdružení a pod. 25, Vinohrad 1987, č. 1, str. 22. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša

330

Odrůda měsíce – Sauvignon Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

Ampelografická charakteristika Vrchol letorostu je středně silně ochlupený. Letorost je zelený. Velikost listové čepele je malá až střední. List je pětilaločnatý se středně hlubokými výkrojky. Listová čepel je poměrně silně zvlněná a výkrojky se nezřídka překrývají. Povrch listové čepele je puchýřnatý. Řapíkový výkrojek je otevřený, lyrovitý. Velikost hroznu je rovněž malá až střední. Tvar hroznu je válcovitý, většinou při základu třapiny s křidélkem. Uspořádání bobulí v hroznech je většinou husté až velmi husté. Bobule je malá až střední, kulovitá, v hustých hroznech je často deformovaná. Barva slupky je žlutozelená. Slupka je pevná, na povrchu ojíněná, s hnědými tečkami. Jednoleté dřevo je světle hnědé. Pěstitelské vlastnosti Jak již bylo dříve naznačeno, je Sauvignon odrůda vhodná do našich klimatických podmínek. Ve vinařských podoblastech na Moravě, jsou lokality tradiční pěstováním této odrůdy, kam tato odrůda patří a kde poskytuje vysokou kvalitu. Není proto vhodné chtít pěstovat Sauvignon v každé lokalitě na Moravě. Ideální jsou svahovité pozemky, velmi dobře osluněné, avšak zároveň doprovázené chladnějšími periodami během dne. Odrůda má ráda

sušší lokality. Ve vlhčích podmínkách může bývat velmi často napadána šedou hnilobou, což potom snižuje kvalitu sklizně. Rovněž půdy má raději sušší nežli nadměrně vlhké a výživné. Vhodné jsou půdy dobře propustné, písčité až písčito-hlinité. Odolnost k zimním mrazům je obvykle nižší, což se na mnoha lokalitách potvrdilo i v letošním roce. Odolnost k houbovým chorobám je nižší. Odrůda je citlivá na napadení padlím révy. Odolnost k plísni révy je střední. V hustých hroznech a za vlhkého podzimního počasí může být velmi často silněji napadána šedou hnilobou a ostatními hnilobami. Pro pěstování jsou vhodné především středně bujně rostoucí podnože – SO4 a Teleki 5 C, případně Kober 125 AA, i díky bujnému růstu Sauvignonu. Odrůda má kratší internodia a potom poměrně velmi zahuštěný keř. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6–8 oček na m2 a většinou se aplikuje řez na jeden vodorovný tažeň nebo tažeň ohýbaný do mírného oblouku. Velký význam u Sauvignonu hrají zelené práce, které jsou základem agrotechniky této odrůdy. Velmi důležité je již včasné a důsledné provedení podlomu, kterým můžeme částečně regulovat násadu a zároveň velmi pozitivně působit na provzdušnění keře. Odlistěním zóny hroznů potom přímo ovlivňujeme obsah methoxypyrazinů, které tvoří základ aromatického charakteru budoucího vína. Požadavkům na charakter vína potom přizpůsobíme termín odlistění, který může být od června až po začátek září. Regulace násady hroznů v době vegetace

Pﬁehled odrÛd révy

většinou není nutná. Bylo by možné ji provádět pouze u klonů s velmi vysokou násadou a nebo velkým hroznem. V době dozrávání potom můžeme senzoricky kontrolovat aromatickou zralost, vyjádřenou především methoxypyraziny. Důkladným rozkousáním dužniny i slupky můžeme velmi dobře pozorovat změny trávovitého nebo, chceme-li, kopřivového aromatu. Enologické vlastnosti Zpracování hroznů odrůdy Sauvignon podle současných nejnovějších poznatků o této odrůdě poskytuje nepřeberné množství technologických možnosti zpracování. Při zpracování hroznů je třeba si uvědomit, že aromatický charakter odrůdy je daný methoxypyraziny, které jsou senzoricky patrné přímo v hroznech ve vinici. Velmi významná je však druhá skupina aromatických látek u Sauvignonu – těkavé thioly, které se v hroznech vyskytují ve formě netěkavých prekurzorů a na jejichž uvolňování působí rovněž vybraný kmen kvasinek. Pro zlepšení uvolňování těkavých thiolů se může využívat i krátkodobá macerace hroznů za podmínek řízené teploty, tzn. v chladných podmínkách. Macerace potom může trvat 6 hodin, ale i 48 hodin. Hrozny v našich podmínkách mívají často i vysoký obsah kyselin, který může být tímto způsobem rovněž částečně snížen. Základem technologie výroby je také řízení teplot v průběhu kvašení. Ke zvýraznění aroma může být využíváno chladnější kvašení, k plnosti chuti naopak o něco vyšší teploty do 20 °C.

60,(vã. 5% DPH)

• anal˘za stavu vinohradnictví v âR Pfii vût‰ím odbûru • popis jednotliv˘ch odrÛd s uvedením pÛvodu odrÛdy, odrÛdov˘ch znakÛ, je moÏnost slev! odolnosti k chorobám, vhodnosti poloh a podnoÏe, vedení a fiezu, udrÏovatelÛ odrÛdy, charakteristiky vína • odrÛdy podnoÏové, mo‰tové i stolní, seznam odrÛd a klonÛ vãetnû jejich udrÏovatelÛ Na témûfi stovce stran najdete 50 barevn˘ch vyobrazení hroznÛ odrÛd znám˘ch i nedávno novû registrovan˘ch (Dornfelder, Auxerrois, Hibernal, Vrboska, Domina, Laurot, Rubinet.) ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (7–8/2006) 331

Velmi zřídka se objevuje Sauvignon v „barikových“ sudech. Rovněž v zahraničních literárních zdrojích se výroba vína z této odrůdy v sudech „barrique“ doporučuje pouze velmi zřídka.

Využití odrůdy Místo Sauvignonu je především v jakostních vínech s přívlastkem. Rovněž v aromatickém projevu může tato odrůda poskytovat velkou rozmanitost vůní a chutí od výrazně „kopřivo-

Sauvignon – hrozen

Sauvignon – list

Sauvignon – včelka

Sauvignon – vrcholek letorostu

vých“ až po výrazně ovocné Sauvignony. Otázka je potom, jaký Sauvignon si představuje světové vinařství, což bude podrobně rozebráno v jiném článku. Fota 1–5 autor, 6–7 R. Stávek

Sauvignon – zimní očko

Sauvignon – hrozen

Vinařský obzor (7–8/2006) 333

ZNOJEMSKÁ GALERIE VELTLÍNŮ 1. září 2006 • VI. ročník • Loucký klášter ve Znojmě Pořádají: Sdružení znojemských vinařů • VOC Znojmo • Znovín Znojmo, a.s.

Program jen pro odbornou komisi, novináře a sponzory NEPŘÍSTUPNÉ PRO VEŘEJNOST – 1. srpna 2006: Hodnocení vín odbornou mezinárodní komisí (Obrazová galerie v Louckém klášteře)

PROGRAM PRO VEŘEJNOST – 1. září 2006:

13.00–22.00 hod. volná ochutnávka všech vystavených vzorků formou placených bločků (štukové sály v Louckém klášteře ve Znojmě) 14.00 hod.

předávání medailí vystavovatelům (štukové sály v Louckém klášteře ve Znojmě)

16.00–22.00 hod. cimbálová muzika Antonína Stehlíka 09.00–20.00 hod. návštěvnické centrum Znovínu v Louckém klášteře, možnost ochutnat 15 vzorků různých odrůd (přízemí) prodejna lahvových vín Znovínu v Louckém klášteře (přízemí) prodejna sudových vín, sýrů z Jaroměřické mlékárny, kozích sýrů a sazenic révy vinné (nádvoří Louckého kláštera) v 9.00, 10.45, 12.30, 14.45, 16.30 hodin – odjezdy turistického kolového vláčku na okružní jízdu historickým Znojmem z nádvoří Louckého kláštera. Délka jízdy 85 min., cena 40 Kč

0888_06_inzerce_ZGV.indd 1

22.6.2006 9:30:21

334

Sauvignon blanc kalifornsky Poskytuje svieže, živé vína, ktorá sa zväčša konzumujú ako mladé vína. Sauvignon typu Graves poskytuje extraktívne, hladké vína označované ako ohnivé, dakedy so zemitou príchuťou. Vína Graves pripomínajú Sauvignon blanc scelený so Semillonom: vo Francúzsku toto víno považujú a 100 % Sauvignon blanc. Existuje celý rad mutantov Sauvignon blac ako Sauvignon rosé, Sauvignon vert. Posledný variant však nie je príbuzný Sauvignon blanc, ale s odrodou Muscadelle, ktorá sa pestuje v bordeauxskej oblasti na 5 000 ha (údaj zroku 1999). Podľa francúzskych ampelografov Muscadelle nepatrí do čeľade Muscat, vo vôni av chuti vykazuje ľahký tón muškátu. Používa sa zväčša na sceľovanie početných bielych odrôd v oblasti Bordeaux. V Austrálii pestovaný Muscadelle je indentický so Sauvignon vert. Kalifornia nie je pre Sauvignon blanc striktným miestom geografickej bázy ako vo Francúzsku. Vína Sauvignon blanc sú však typickejšie svojou sviežosťou Sancerre alebo Fumé blanc v oblasti Bordeaux. Súvisí to zrejme s rozdielnym podnebím. V Kalifornii (suché leto, nutnosť zavlažovania atď.), v Bordeaux dáždivé letá, väčšia vlhkosť a pod. Treba zdôrazniť, že Sauvignon blanc z chladnejších regiónov Kalifornie sú odrodove typickejšie vína ako v re-

giónoch teplejších. Podobné skúsenosti majú aj v Rakúsku (Kärnten, Bugenland). História Sauvignonu blanc je pomerne mladá v porovnaní a na rozdiel jednoznačnejšia. Vo Francúzsku je typická odroda Sauvignon blanc zo Châtau d ´Yqem, odkiaľ svojho času doviezli sadence viniča do Kalifornie začiatkom 18. storočia. Aj príbuzné odrody Muscadine a Semillon pestované v Kalifornii pochádzajú z bordeauxskej oblasti. Sauvignon blanc popisujú enológovia z Kalifornskej univerzity v Davise v chuti jednoznačne ako s ovocným charakterom, slabo trávnatý, často pripomínajúci zelené olivy. Mnohí vinári víno Sauvignon blanc označujú aj ako s príchuťou po „pálrných mandliach“, „broskyniach“, „marhuliach“, po sušených „pomarančových šupkách“, „zelených paradajkách“ či „zrelých fígach“. Známy enológ M. A. Amerine navrhuje víno Sauvignon blanc scelovať s menej výraznými bielymi odrodovými vínami, aby víno bolo prijateľné pre všetkých konzumentov USA. Po Prohibícii (1919–1933) v rokoch 1961/ 1962 nastal v USA veľký boom aj pre Sauvignon blanc. Na docielenie ľahkých, sviežich štýlov tohoto odrodového vína odporúčajú 11–12 % alkoholu a celkovú aciditu 7–8 g/L (počítanú

ako kyselina vínna). Fermentačnú teplotu praktizujú pri 10–12 °C. Po dokvasení muštu používajú dnes hlavne barikové sudy, alebo oceľové tanky. Mierne nasládle vína majú nižšiu aciditu (okolo 5,5–6,5 g/L). Mnohí kalifornskí vinári praktizujú sceľovanie vína Sauvignon blanc so Semillonom, prípadne Burgundským bielym. Dnes je školenie vína v barikoch, ale aj vyzrievanie, veľmi rozšírené. Uprednostňujú drevo európskeho duba, najmä francúzskej proveniencie (Limousin, Allier). Fľašovanie vína Sauvignon blanc praktizujú po 11–12 mesiacoch, ale aj neskôr. Fľašové zrenia trvá zväčša 3–4 roky. Literatúra A. Dominé et al.: Wein, Tandem Verlag GmbH. 2. vydanie, 2004, s. 927. D. Muscadine, M. A. Amerine, B. Thompson: Book of California Wine. Vydavateľstvo University of California Press/Sotheby, Berkeley, Los Engeles, London 1984, s. 246–252. T. Stevenson: Svetová Encyklopédia vín. Vydavateľstvo Gemini Bratislava 1993, s. 483. – Der Brockhaus Wein. Vydavateľstvo F. A. Brockhaus, Mannheim-Leipzig 2004, s. 597. E. Minárik: Cestovná správa z Kalifornie, VÚVV, Bratislava 1990. Erich Minárik

Sauvignon blanc ve světovém měřítku Klára Kollárová, Praha

Francie Sauvignon v zemi svého původu tvoří základ několika vín AOC a také vín zemských (Vin de Pays). Označení Vin de Pays se poprvé objevilo asi před 40 lety jako odezva na silnou poptávku po lehkém, srozumitelném víně s regionální charakteristikou. Nejznámější vína pocházejí z oblastí Vins de Pays d’Oc a Vin de Pays du Jardin de la France. Zemská vína Vin de Pays du Jardin de la France jsou produkována ve 13 departementech z údolí řeky Loiry a bílá vína jsou z velké části tvo-

řena jednoodrůdovým Sauvignon Blanc. Další regiony, ve kterých je povoleno vyrábět Vin de Pays z této odrůdy, jsou například Pays du département de la Saône-et-Loire, de lÝonne, de lÁrdèche, Pays dÓc a další. Údolí řeky Loiry. Nás ale zajímají především vína kategorie AOC. Zásadní z hlediska výskytu Sauvignonu je Údolí řeky Loiry. Sauvignon se zde pěstuje od 17. století a stojí za věhlasem apelací tohoto regionu. Údolí řeky Loiry se rozkládá od Touraine až k bretaňským svahům. Tento kraj představuje neuvěřitelnou plejádu vín a odrůd. Místní terroir těží z mnoha mikroklimat tvořených především značným množstvím srážek. Na polovině cesty řeky Loiry k moři v místě, kde se řeka stáčí k západu, se rozkládá jedna ze tří zdejších vinařských oblas-

tí. Zde leží slavné Sancerre a Pouilly, které produkují bílá ovocitá vína s nádechem bylin, jež si získala celý svět. Pouilly Fumé AOC nebo Blanc-Fumé de Pouilly. Apelace Pouilly Fumé AOC se zrodila v roce 1937. Nachází se v departementu Niévre na 1 000 hektarech v okolí vesničky Pouilly-sur-Loire, naproti vinicím v Sancerre. Ročně se produkuje kolem 50 000 hl vína pouze z odrůdy Sauvignon. Půdy jsou zde písčito-vápenité, opuka nebo písčito-křemičité. Víno je jemné, pije se i mladé, ale doporučuje se k archivaci na desítky let. Má specifické kouřové aroma, z čehož pochází i název AOC této oblasti. Oproti vínům ze Sancerre, která se pěstují na druhé straně řeky, je mohutnější a strukturovanější.

Vinařský obzor (7–8/2006) 335

vence. Na jihozápadě v oblasti Sud-Ouest ji najdeme v apelaci Gaillac, která byla ustanovena v roce 1938. Místní vinice jsou jedny z nejstarších ve Francii a nálezy z nich se datují do 6. století před Kristem. Tato apelace označuje 73 vesnic ležících na břehu řeky Tarn ze tří rozdílných oblastí. První oblastí jsou terasovité vinice na levém břehu řeky, velmi dobře orientované, většinou na štěrkových půdách; druhou oblast tvoří svahy na pravém břehu řeky s písčito-vápenitým podložím, orientované přímo na jih a chráněné lesy; třetí tvoří vinice na plošině Cordais s bílými vápencovými a kamenitými půdami. Vyrábějí se zde různé typy bílých vín smíchané z několika odrůd, a to vína suchá, perlivá i sladká. V Provence je to apelace Coteaux-d‘Aix-en-Provence. Rozkládá se na 3 500 hektarech vinic z vápencových půd. Sauvignon je jen jednou z povolených bílých odrůd a ve víně ho může být do 30 %.

Vinice v oblasti Sauternes. Foto R. Stávek Sancerre AOC. Apelace Sancerre byla uznána v roce 1936 a zahrnuje 15 obcí z departementu Cher na pravém břehu řeky Loiry. V malebné vesničce s typickým château najdeme víno o něco delikátnější než sousední Pouilly Fumé, které ideální lahvové zralosti dosahuje o něco dříve. Sancerre produkuje 15 vesnic s vinicemi o rozloze 2 400 ha. Roční produkce je 140 000 hl vína. Za nejlepší se považují vína z Bué a Chavignols s aroma grapefruitu, citrusových plodů a bílých květů. Maximální povolený výnos je 60 hl/ha. Je poměrně snadné rozlišit dva typy tohoto vína. První roste na slínových půdách a je ovocitý a vyvážený, druhý je z vápenitého podloží a jeho aroma je více parfémové, ale rychleji odeznívá. Místní bílá vína z odrůdy Sauvignon se doporučuje vypít v rozmezí 2 až 5 let. Sauvignon najdeme i v jiných apelacích. V některých není zastoupen 100%, ale tvoří jejich nedílnou součást. V regionu Touraine v kombinaci s Chenin blanc je to například Touraine AOC a Touraine Mesland AOC. Dále je to apelace Coteaux-du-Giennois AOC (137 ha), která leží mezi Sancerre a Orléans. Apelace Quincy zahrnuje 100 hektarů vinic. Víno se vyrábí z odrůdy Sauvignon a je ovocité a „nervní“, s dlouhou dochutí. Vinice o rozloze 340 hektarů apelace Menetou-Salon AOC se rozkládají v okolí deseti vesnic na vápencových usazeninách. 65 % vín z celkové produkce jsou vína bílá exkluzivně z odrůdy Sauvignon. Zdejší vína jsou citrusovo-květinová s tóny pepře a mentolu. Bordeaux. V Bordeaux se pěstuje Sauvignon spolu s odrůdami Sémillon a Muscadelle jako základ pro vína z Graves. Vyrábějí se zde vynikající silná sladká vína. Nejznámější jsou vína apelace Sauternes, Barsac a Loupiac.

Sauternes a Barsac AOC. Na malé rozloze (1 900 ha) těží sauternské vinohrady z vysoké odrůdové homogenity (70% Sémillon, 25% Sauvignon Blanc a 5% Muscadelle) a zároveň z četnosti různých typů půd a podloží, které jsou štěrkové, vápenité a hlinitovápenité. Tato apelace zahrnuje pět obcí, z nichž Barsac má zároveň právo používat svou vlastní apelaci. Je jedinou obcí, která je situována na levém břehu řeky Ciron, a zdejší vinaři mohou svá vína deklarovat na základě vlastního rozhodnutí. To, co dělá ze zdejších vín takovou specialitu, je mohutnost a komplexita, za kterou stojí častý výskyt ušlechtilé plísně Botrytis cinerea na hroznech. Selektivní sběr vysoce napadených hroznů trvá až deset týdnů (tzv. tries). Výnosy se oficiálně pohybují okolo 25 hl/ha, ovšem v slavném Château d´Yquem je to ještě méně. Vyrobené víno má 14 až 15 % alkoholu a zbytkový cukr mezi 50 až 120 g/l, víno zraje v nových dubových sudech. Další z menších apelací této oblasti, které pracují s odrůdou Sauvignon, je Cérons AOC. Zde se vyrábějí také sladká vína, která ovšem nedosahují takové komplexity ani potenciálu k vyzrávání. V rámci apelace Graves AOC se vyrábí množství různě kvalitních vín od jednoodrůdových po směsi ze tří povolených odrůd. Na pravém břehu řeky Garonne, naproti obci Barsac v regionu Entre-Deux-Mer, nalezneme apelaci Loupiac AOC a Cadillac AOC. Rozloha apelace Loupiac zahrnuje vinohrady o ploše 456 hektarů, které obhospodařuje 70 výrobců s produkcí 10 000 hl za rok. I zde se vyrábějí sladká vína vysoké hodnoty z hroznů napadených ušlechtilou plísní. Vína se vyznačují medovou, bohatou chutí. Druhá apelace je méně známá a prozatím s nejnižší kvalitou. Zbytek Francie. Na jihu Francie odrůdu Sauvignon pěstují v oblastech Sud-Ouest a Pro-

Itálie V Itálii se pěstuje Sauvignon blanc na severovýchodě. Nejlepší vinice jsou umístěny na hornatých svazích, kde najdeme glaciální morény nebo jílovité a písčito-jílovité půdy. Najdeme zde vína svěží, s říznou kyselinkou a výraznou odrůdovou čistotou. Za zmínku stojí vína z bujných vinic Jižního Tyrolska, regionu Trentino-Alto Adige. Tento kraj je rozdělen na dvě zásadní apelace. V Alto Adige DOC vyrábějí klasická jednoodrůdová suchá vína nebo vína sladká, která se jmenují Passito, nebo sladká vína s přídomkem Vendemmia Tardiva (pozdní sklizeň). Nalezneme zde ale také spoustu sladkých dvouodrůdových vín Passito ze směsi Sauvignonu a jiných odrůd, jako je Gewürztraminer, Kerner atd. Sauvignon je základem pro některá vína druhé regionální apelace položené více na východ, a to Trentino DOC. Tato vína jsou obecně jemnější než z Alto Adige a jsou buď jednoodrůdová, nebo směsi typu Bianco. Hrozny odrůdy Sauvignon se v tomto regionu používají také v apelaci Terlano DOC pro výrobu suchého šumivého vína. V regionu Friuli najdeme Sauvignon blanc v apelaci Colli Orientali del Friuli DOC. Produkují zde nejlepší a delikátní vína z regionu. Převládá odrůda Tokai Friulano, ale ve vinohradech nalezneme i Sauvignon blanc. Půdy jsou částečně pískovcové a slínovité. Vína mohou mít přívlastek Superiore nebo Riserva. Vysoce kvalitní bílá vína nalezneme i v nedaleké apelaci Collio DOC, kde je Sauvignon blanc jednou ze 12 povolených odrůd. Španělsko Ve Španělsku vládnou autochtonní odrůdy jako je Verdejo, Viura, Macabeo, Xarello atd. Sauvignon je výrazněji zastoupen jen v regionu Castile a Leon, který leží severozápadně od Madridu, kde je součástí vín apelace Rueda. Dnešní apelace existuje od roku 1980. Plocha

336

vinic Sauvignonu zabírá kolem 7 000 hektarů, což představuje asi 7% podíl. Povolené výnosy bílých odrůd pro tuto apelaci jsou 8 000 kg/ha. Sauvignon zde byl původně vysazen experimentálně Marquesem de Riscal, který sem v 70. letech přesunul výrobu bílých vín z oblasti Rioja. Vinice jsou ve výšce 500–700 metrů nad mořem na miocénních půdách místy hlinito-písčítých. Kontinentální klima je zde ovlivněno tokem řeky Duero. V této apelaci nalezneme tři druhy mladého bílého vína. První se jmenuje Rueda Superior a tvoří ho ze 75 % místní odrůda Verdejos, druhé je 100% Sauvignon blanc a třetí se jmenuje Rueda Blanco. To musí obsahovat minimálně 40 % odrůdy Verdejo nebo právě Sauvignon Blanc. Vína jsou lehká a svěží, což je dáno metodou zpracování hroznů. Ty jsou před lisováním ochlazeny a fermentace dále probíhá za nízkých teplot. Lisování hroznů je velmi šetrné a pouze malá část vylisovaného moštu je zcelena se samotokem. Sauvignon se dále experimentálně pěstuje v regionu Catalonia. Zde ho nalezneme pod apelací Penedès. Vína jsou jiného charakteru než vína z Ruedy díky středozemnímu klimatu a je v nich téměř cítit slanost moře, jsou měkčí a velmi vyzrálá. Klasické francouzské odrůdy se zde často kupážují s místními odrůdami, ale nalezneme i jednoodrůdová vína. Rakousko Mezi ostatními odrůdami není Sauvignon výrazně zastoupen, ale vyrábějí se z něj krásná ovocitá vína s ráznou kyselinou a elegantní mineralitou. Dřívější obliba travnatých tónů a papriky dnes ustupuje poptávce po ovocných vínech s vůní bezových květů a chutí angreštu a bílého rybízu. Nejsilnější pozici má Sauvignon v oblasti Štýrska, kde je vysazen na 50 % plochy vinic. Zde se Sauvignonu výborně daří na čedičových půdách vulkanického původu, které dodávají všem vínům z této oblasti specifickou charakteristiku. Dále jej najdeme v oblastech Carnuntum a v Burgenlandu. Zpracování této odrůdy probíhá v nerezových tancích při nízkých teplotách, které podtrhují tóny exotického ovoce jako je líčí a limetka, ležení v barri-

Mladá výsadba ve středním Chile. Foto R. Stávek que sudech je výjimečné, spíše se používají velké klasické dřevěné sudy. Slovensko Na Slovensku je Sauvignon zastoupen pouze na 1,2 % vinic (128 ha). Dává zde ale kvalitní vína a producenti navazují na výrobu tradičně vysoce kvalitních vín, která se vyráběla především v oblasti Nitry a Vrábeľ. Chile Chile proslavila na celém světě kvalita vín z francouzských odrůd. Sauvignon Blanc se zde pěstuje přibližně od roku 1850, původní lokální odrůdy se dnes používají na laciná stolní vína a výrobu pálenky. Vedle Sauvignonu Blanc zde bylo vysázeno i mnoho keřů odrůdy Sauvignon Vert, který dává bohatější sklizně, ale nedosahuje takové kvality. Od roku 1970 se již vinice osazují pravým Sauvignonem Blanc dovezeným z Francie a Kalifornie. Plně prosazovat se tato odrůda začala v 80. letech, kdy se hrozny začaly zpracovávat technologií řízeného kvašení a kdy se přestala kupážovat s odrůdou Sémillon. V Chile se pěstuje přibližně 7 400 hektarů Sauvignonu z celkové plochy cca 70 000 ha hlavně v regio-

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

nech Maule a Valle de Casablanca, dále v některých oblastech Valle de Curicó. Údolí Casablanca je ideálním místem pro pěstování bílých odrůd, protože zde oceánské vlivy ovlivňují teploty, které jsou zřetelně chladnější než v jiných regionech. V Sauvignonech z Chile se rozvíjí zajímavý aromatický potenciál odlišný od jiných světových vín. Výrazně se v nich projevuje vůně mučenky a grapefruitu s mnoha jemnými nuancemi. Většina vín zraje v nerezových tancích a jen některá vyzrávají v dubových soudcích, ta pak nesou označení Reserve. Vedle běžných vín se zde produkují vína Premium, což je označení speciální kvality vín od výběru hroznů a lokality až po snižování výlisnosti na 70 i méně procent. Argentina Argentinské vinařství zažívá obrovský boom. Zájem o francouzské klasické odrůdy se neustále zvýšuje. Celkově se tato země snaží přejít od masové produkce ke kvalitním vínům. To také znamená přejít od tradičního vedení vinné révy na vysoké pergole, tzv. Parral, které umožňuje vysoké výnosy, ovšem za cenu velmi nekvalitních hroznů, oproti klasickému vedení na drátěnkách. Tato opatření s důrazem

190,-

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (7–8/2006) 337

na kvalitu hroznů vedla ke zvýšení oblíbenosti odrůdy Sauvignon zejména kvůli specifickému aroma a chuti vysoce sofistikovaných vín. Voní po bylinkách a koření (kozlíku lékařském), má kouřové tóny a někdy až těžkou pižmovou vůni. Vynikající oblastí pro révu je horní oblast řeky Mendoza v regionu Luján de Cuyo a dále na východě v regionu Junin.

obou, dokonce s příměsí Chenin blanc, zde vytvářejí regionální specialitu pod názvem Classic Dry White. Spojení Sémillonu a Chenin blanc dodává Sauvignonu jemné bylinkové až travnaté aroma a snoubí v něm intenzitu i eleganci tohoto lehce identifikovatelného vína. Další místa, kde lze objevit skvělé Sauvignony, jsou Orange, New South Wales i Tasmánie.

Kalifornie O zdejších Sauvignonech se dozvíte více v článku Sauvignon blanc kalifornsky z pera E. Minárika.

Nový Zéland Když vyslovím Sauvignon z Nového Zélandu, úplně cítím, jak se zatetelí mé chuťové pohárky v ústech... nádherná vůně, šťavnatá a plná, minerální chuť, vynikající perzistence. Ne nadarmo je Nový Zéland řazen mezi země, kde tato odrůda kraluje. Z vinařsky nevýrazné země, kde v 60. letech okupovala 30 % vinic nám dobře známá odrůda Müller Thurgau, se najednou stala hvězdou na vinařském nebi. Sauvignon je dnes vysazen na 7 000 ha z celkových 21 000, tj. 30 % celkové výsadby, a vede žebříček rozšířenosti v této zemi, tak podobné České republice svými klimatickými podmínkami i velikostí vinic. Odrůda se začala pěstovat teprve během 70. let minulého století především v okolí Aucklandu a v dnes proslavené oblasti Marlborough. Domácí úspěch této odrůdy byl podpořen zájmem na mezinárodních výstavách na začátku 90. let, který trvá dodnes. Rozlišujeme dva regionální typy Sauvignonů, severní (Hawkes Bay a severní oblasti) a jižní typ (Jižní ostrov a okolí Wellingtonu). Severní dosahuje větší zralosti a je bohatší na aroma melounu, nektarinek a peckovitého ovoce. Jižní typ je lehčí, ale šťavnatý s tóny jižního ovoce angreštu a bylinek, ale v aroma se objevují i tóny červené papriky. Strůjcem těchto rozdílů je samozřejmě klima. Chladnější podnebí jižních oblastí způsobuje výraznější ovocité tóny a zároveň vyšší kyseliny. Více než dvě třetiny Sauvignonu najdeme v oblasti Marlborough, dále pak v regionech Nelson a Canterbury. V Marlborough padá relativně málo srážek během dozrávání

Austrálie Poptávka po Sauvignonu se v Austrálii zvyšuje. Pěstuje se zde na ploše 3 033 ha, jen pro srovnání – Chardonnay se pěstuje na ploše 22 528 ha a Shiraz na 36 526 ha. I zde se mu daří na dobrých polohách v chladnějších oblastech. Najdeme jej v různých státech, potažmo vinařských oblastech. Ve Victorii se pěstuje v oblasti Yarra Valley, velmi významné oblasti již v 19. století. Phyloxera se zdejším vinicím vyhnula, ale postihl je celkový úpadek vinařství ve 20. letech 20. století. Znovu se začaly vinice osazovat až v 70. letech minulého století. Podnebí je zde poměrně studené. Sauvignon se zatím pěstuje méně, ale je velmi žádán. Někteří vinaři odrůdu scelují s malým množstvím Sémillonu. Dalším regionem je Adelaide Hills v jižní Austrálii. Typický Sauvignon ze zmíněného regionu je osvěžující, voňavý a přitom šťavnatý se zřetelnou kyselinou. Perfektně doplňuje mnohá jídla a má jemnou strukturu, typickou pro bílá i červená vína této oblasti. Je to lokálně nejrozšířenější odrůda a představuje současný oblíbený styl vína. V Margaret River v západní Austrálii je výrazné přímořské klima podobné Bordeaux. Proto se zde pěstuje větší množství odrůd Sauvignon Blanc a Sémillon. Kombinace těchto dvou odrůd jsou nekonečné, od jednoodrůdových vín po různé kombinace

Vinice v Kalifornii jsou obvykle pod závlahou. Foto R. Stávek

hroznů, což napomáhá ochraně hroznů s tenkou slupkou a hustým hroznem před rozvojem botrytis a dalších houbových onemocnění. Půda se snadno odvodňuje a aluviální kamenité podloží kontroluje jinak mohutný růst této odrůdy. Na severním ostrově je Sauvignon ve větší míře pěstován v oblasti Hawkes Bay a Gisborne. Nový Zéland produkuje různé styly Sauvignonu. Nejvíce zastoupená je výroba vína v nerezových tancích. Zrání v dubových sudech s ležením na kvasnicových kalech je vhodné pro vyzrálé hrozny především ze severních regionů. Vína získávají na komplexitě, jsou plnější a bohatší. Třetí cestou je kupážování s odrůdou Sémillon. Sauvignony z Nového Zélandu jsou věrnou kopií svého terroir. Čisté, jiskřivé, nenucené a přitom nádherně krásné a plné svěžesti. Na závěr zmíním jeden aktuální „sauvignonový“ zážitek. Nedávno jsem se v Praze potkala s mladým párem z Nového Zélandu a naprostou shodou okolností jsem den předtím pila novozélandský Sauvignon, produkt vinařství, kde oba donedávna pracovali. Nyní jsou na volné noze, založili vlastní rodinné vinařství, osadili 5 hektarů Sauvignonem. Nabídla jsem jim Sauvignon náš, moravský (Moravíno, Sauvignon 2004 p. s.). Byli nadšeni jeho krásnou ovocitostí a svěžestí a hned si ho s sebou odvezli domů, řka, že je to pro jejich vína veliká konkurence. To moji českou duši opravdu potěšilo. (autorka je sommeliérka) Použitá literatura: Pospíšilová, D.: Ampelografia Slovenska, VŠSVV Modra, Bratislava 2005. Ludvíková, I., Sedlo, J., Ševčík, J.: Přehledy odrůd 2004, Svaz vinařů ČR. Johnson, H.: Kapesní průvodce světovými víny 2003, Geronimo Collection, Praha 2002. Stevenson, T.: Nová encyklopedie vín, Knižní klub, Praha 2002. Michel, A.: Guide Dussert-Gerber des vins de France 2001, Édition Albin Michel S. A., Paris 2000. Jaksch, F., Geršlová, J.: Víno z Rakouska, Internationaler Reiseclub, Praha 2005. Priewe, J.: Vína Nového světa, Knižní klub, Praha 2003. http://www.terroirs-france.com http://www.onivins.fr/pdfs/statiques/Regions_viticoles_françaises.pdf www.oovin.com www.nzwine.com http://www.winesfromspain.com www.dorueda.com http://www.wineinstitute.org/industry/ harvest/ www.saberdevinos.cl www.argentinewines.com www.autralianwines.com.au www.awbc.com.au www.wineaustralia.com www.italianmade.com

338

Šlechtitelské cíle u odrůdy Sauvignon blanc Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., Lednice

Ve Francii hledali a doposud někteří producenti hledají ve vínech Sauvignonu hlavně svůj terroir, který se objevuje nejen díky přírodním rozdílnostem, ale do značné míry ve způsobu ztvárnění vína a jistě v neposlední řadě i v závislosti na šlechtitelské práci, která dala v odrůdě vyniknout celé řadě rozmanitostí, a tím předurčit upotřebitelnost jednotlivých klonů. Výraznou vlastností odrůdy Sauvignon je nadměrně bujný růst, který není přijatelný pro všechna stanoviště a pro některé způsoby pěstování. Přes veškerou snahu se nepodařilo francouzským šlechtitelům zmírnit klonovou selekcí nadměrnou vzrůstnost, a proto se doporučuje vysazovat Sauvignon blanc do půd málo nebo středně úrodných a štěpovat na podnože méně vzrůstné. Provádět svědomitě zelené práce s prosvětlováním keřů, a tak zlepšovat mikroklimatické podmínky v zóně hroznů. Šlechtitelsky bylo možné ovlivnit do určité míry u některých klonů s menší hustotou hroznů další nepříznivou vlastnost této odrůdy – náchylnost k napadení bobulí plísní šedou. Dalšími negativními vlastnostmi je náchylnost k oidiu a k nemocem dřeva. Selekce francouzských klonů šla hlavně dvěma směry, pokud se týká výroby různých typů vín: pro velmi elegantní, suchá, bílá

vína s jemnýn projevem v rovnováze a s výraznějšími aromatickými látkami v prvním roce po sklizni, kdy se hlavně uplatňuje vůně kručinky, černého rybízu a zimostrázu, což závisí do značné míry na terroiru, ročníku a způsobu pěstování. Další klony by měly odpovídat potřebám výroby význačných likérových vín, kde se pracuje s pozdní sklizní a napadením bobulí ušlechtilou plísní. Katalog francouzských odrůd a jejich klonů vydaný šlechtitelskými organizacemi révy vinné s podporou Ministerstva zemědělství obsahuje 20 klonů odrůdy Sauvignon blanc. Z tohoto počtu se množí ve větší míře 13 klonů. Nejrozšiřovanějším je klon 316, a to hlavně v oblastech Bordeaux a Val-de-Loire, je středně úrodný, s výrazným typem odrůdových, suchých vín, hrozen středně velký, bobule poněkud větší, cukernatost střední. V rozšiřování je na druhém místě klon 297 pro Val-de-Loire s vyšší úrodností, víno vyvážené, hrozen střední, hustší, a proto více náchylný na napadení plísní šedou. Na třetím místě klon 242 se střední úrodností, hrozen střední až menší, cukernatost střední, víno aromatické a dobře vyvážené, úrodnost pravidelná. Dalším více rozšiřovaným je klon 317 se střední úrodností, menším hroznem, střední cukernatostí, vhodný pro vína likérová i suchá. Klon 108 je velmi bujný, se střední úrodností, výraznými aromatickými látkami, ale víno postrádá jemnou vyrovnanost. Klon 107 je velmi úrodný a se střední jakostí vína typického pro odrůdu. Klon 161 má vyšší úrodnost, víno aromatické, ale vyšší

Pûstujeme révu vinnou

obsah kyselin. Pro výrobu likérových vín jsou zvláště vhodné klony 905 a 906, oba mají střední úrodnost a dosahují vyšší cukernatosti. Francouzští šlechtitelé se pokusili upravit vlastnosti Sauvignonu křížením odrůdy Raffiat de Moncade x Sauvignon blanc. Vznikla odrůda Arriloba zrající jeden týden po Chrupce. Arriloba je bujného růstu, úrodná, dobře adaptovaná pro mechanizovanou sklizeň, hrozen je střední, bobule malé s pevnou slupkou a odolné proti plísni šedé, víno jemné, lehce aromatické. Odrůda je povolena, doporučena a postupně se rozšiřuje.

(Vilém Kraus Jr., Vilém Kraus)

98,-

Autofii vycházejí vstfiíc rostoucímu zájmu o pûstování révy vinné z fiad ‰iroké vefiejnosti, oslovují (vã. 5% DPH) ty, kdo vinafiství chtûjí jako koníãek, neví, jak na to a zatím vydané publikace jsou pro nû moc odborné. Na základû údajÛ z posledního desetiletí sestavili pfiehledn˘ a vlastními zku‰enostmi podloÏen˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ. KníÏku jistû pfiivítají jak drobní vinafii hospodafiící na plo‰e 5-10 arÛ, ktefií révu zpracovávají na vinn˘ mo‰t pro vlastní spotfiebu, tak i drobní pûstitelé-zahrádkáfii, ktefií pûstují révu pro radost i uÏitek na své zahradû a plody pak vyuÏívají k pfiímé konzumaci. Dovíme se nejen jak rozmnoÏovat révu, zakládat vinice, jak révu tvarovat a fiezat, o v˘Ïivû a hnojení, obdûlávání pÛdy, o ochranû révy, o pfiehledu odrÛd zapsan˘ch ve Státní odrÛdové knize, ale najdeme tu i rady, co je v‰echno nutné udûlat, aby se nám réva pûknû pnula po pergole na zahradû nebo popínala zeì domku ãi chaty a produkovala i ‰Èavnaté zdravé plody. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (7–8/2006) 339

Odrůda Sauvignon v klonové selekci Ing. Ivana Musilová, Ph. D., Brno

Po celkovém vyhodnocení hromadného a individuálního výběru bylo namnoženo 36 vybraných keřů a vysazeno do klonové vinice po 20 ks. V této fázi klonové selekce byly u každého klonu hodnoceny vzorky vín, kdy u předchozího stadia byly brány jako orientační, a opět zdravotní stav, agrobiologické ukazatele, cukernatost a obsah kyselin v moštu, výnosový potenciál. V roce 1981 došlo ke konečnému zhodnocení a vybrání 10 klonů s požadovanými vlastnostmi. Na tyto výběry navazovaly tzv. zkoušky plastičnosti (zkoušení těchto 10 klonů na třech odlišných stanovištích po dobu 5 sklizňových let), které však dávaly konečným výběrům punc univerzálnosti oproti jedinečnosti klonu pro danou oblast. Na základě dlouhodobých výběrů, testování zdravotního stavu a následně zkoušek plastičnosti byly v roce 1990 zapsány a doporučeny pro odrůdu Sauvignon klony PE 6/5, PE 13/49, PE 13/67, dodatečně i PE 5/15 a PE 1/53. Takto důkladná selekce, nemající většinou v zahraničí obdoby, je zárukou pěstitelských úspěchů a kvality uvedených klonů v podmínkách ČR. Principy klonové selekce v zahraničí jsou obdobné, pouze zde některá stadia vypouštějí či zkracují. Například v Itálii selekce probíhá následovně: pěstitel či výzkumná stanice apod. vybere ve vinici tzv. biotyp (keř vyznačující se požadovanými vlastnostmi). Tento biotyp je otestován na přítomnost virových onemocnění pomocí ELISA testů a dřevitých indikátorů. V případě negativních výsledků je namnožen a vysazen do tzv. omologických zkoušek – srovnávacích zkoušek se standardní populací nebo standardním klonem. Ve Francii naopak při přihlášení výběru musí předkladatel doložit 5 let agrobiologického sledování. Kandidátní rostlina je opět protestována, v případě negativních výsledků namnožena a hodnocena po stránce enologické, v agrobiologickém hodnocení se pokračuje. Poté dojde k vyhodnocení komisí a doporučení či nedoporučení klonu. Produkce sazenic odrůdy Sauvignon rok

celkem (ks)

2002

1 544 348

90 120

5,84

2003

1 548 715

78 674

5,08

2004

1 302 378

110 300

8,47

2005

1 104 706

60 229

5,45

Produkce oček odrůdy Sauvignon rok

celkem (ks)

SG (ks)

2002

8 976 600

460 500

5,13

2003

8 872 400

559 000

6,30

2004

9 554 150

566 500

5,93

2005

8 512 100

867 000

10,19

Hodnocení vín klonů Sauvignon na ŠSV Perná PE 5/15: květové tóny, medový, vyzrálý, vyšší svěží kyseliny, harmonické PE 6/5: medově-kopřivový, svěží kyseliny, štíhlejší, živé, harmonické víno PE 13/49: bezově-broskvové tóny, vyšší, svěží kyselinka, harmonické PE 13/67: medově-kopřivové tóny, harmonické, svěží kyseliny, mandlové tóny v dochuti cl. 107: broskvové, ovocné tóny, neutrální, svěží kyseliny, jednodušší typ cl. 108: kořenito-mandlový projev, svěží kyseliny, harmonické cl. 159: široké, květnaté aroma, svěží, plné, harmonické cl. 161: rostlinný projev, svěží, lehčí, harmonické cl. 242: broskvový, černý rybíz, ale i mírně rostlinné tóny, svěží, harmonické cl. 297: grep, jablko, širší aroma, svěží kyseliny cl. 316: výrazné, široké aroma, grep, černý rybíz, angrešt, svěží, harmonické ISV – F2: výrazné, široké aroma, broskev, květy, med, svěží, harmonické ISV – F5: jemnější aroma, květy hluchavky, svěží kyseliny R3: široké aroma, květnaté až muškátové, broskev, vanilka, svěží, harmonické (Tučně vyznačené považujeme za zajímavé pro naši oblast)

Produkce oček odrůdy Sauvignon dle kategorií matečné rok kategorie očka (ks) keře (ks) C1 300 36 000 C2 3 220 108 000 2002 E 6 870 313 500 SE1 100 3 000 C1 1 000 60 000 C2 9 750 150 000 2003 E 6 820 349 000 SE1 0 0 C1 600 50 000 C2 9 220 212 000 2004 E 7 581 304 500 SE1 0 0 C1 0 0 C2 9 100 665 000 2005 E 4 450 202 000 SE1 214 0

Ing. Ivana Musilová, Ph. D., Doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc.

Klony a udržovatelé Udržovatel Ing. Miloš Michlovský, CSc., Rakvice Šlechtitelská stanice vinařská a.s., Velké Pavlovice

klony PE 5/6, PE 15/5, PE 49/13, PE 67/13 PE 5/6, PE 15/5, PE 49/13, PE 67/13

Ing. Alois Tománek, Boršice u Buchlovic

PE 5/6, PE 49/13, PE 67/13

Ampelos a.s., Vrbovec

PE 53/1, PE 5/6, ZN 53/1

Šlechtitelská stanice vinařská s.r.o., Polešovice

PE 67/13

340

Výsledky klonů Sauvignonu při pokusech na stanici v Perné sklizeň 2003 sklizeň 2004 cukernatost datum cukernatost kyseliny datum označení klonu sklizně (°ČNM) sklizně (°ČNM) (g. l-1) PE 5/15 26. 10. 22 PE 6/5 26. 10. 22,00 26. 9. * 27,00 6,40 PE13/49 26. 10. 19,00 PE 13/67 26. 10. 19,50 CL 107 23. 9. 22,00 7,40 26. 10. 22,00 CL 108 23. 9. 24,50 8,90 26. 10. 23,50 CL 159 23. 9. 24,00 7,00 26. 10. 23,50 CL 161 23. 9. 25,00 7,00 26. 10. 22,50 CL 242 23. 9. 25,00 6,70 26. 10. 22,50 CL 297 23. 9. 22,50 7,30 26. 10. 22,00 CL 316 23. 9. 23,50 7,80 26. 10. 22,50 ISV F2 26. 9. 26,30 6,00 26. 10. 23,50 ISV F5 23. 9. 24,00 7,40 26. 10. 23,00 R3 26. 9. 26,70 6,00 26. 10. 23,00 * první sklizeň provedena společně za všechny 4 klony Klony zkoušené na ŠSV Perná číslo klonu původ klonu PE 5/15 ČR PE 6/5 ČR PE 13/49 ČR PE 13/67 ČR CL 107 FR CL 108 FR CL 159 FR CL 161 FR CL 242 FR CL 297 FR CL 316 FR ISV F2 IT ISV F5 IT R3 IT

kyseliny (g. l-1) 10 10,00 9,80 10,00 10,00 11,00 10,50 10,00 7,60 9,30 12,00 10,50 9,50 8,20

sklizeň 2005 datum cukernatost sklizně (°ČNM) 18. 10. 23,50 18. 10. 24,00 18. 10. 24,50 18. 10. 24,20 18. 10. 24,50 18. 10. 25,00 18. 10. 22,00 18. 10. 24,00 18. 10. 24,00 18. 10. 25,00 18. 10. 24,00 18. 10. 26,50 18. 10. 24,00 18. 10. 26,50

kyseliny (g. l-1) 10,10 9,80 10,40 8,60 7,70 10,00 10,20 8,60 7,90 7,90 10,50 8,70 9,20 8,10

SAUVIGNON vlastnosti klon t/ha °ČNM o/oo

další – buketově výrazné s nižším extraktem – na těžších slínovitých půdách má lepší kvalitu PE-13/49 8,8 18,9 11,7 – do 22 °ČNM převládá broskvová příchuť – bodové ohodnocení 17,7 – buketově výrazné s nižším extraktem – na těžších slínovitých půdách má lepší kvalitu PE-6/5 10,2 17,8 11,6 – do 22 °ČNM převládá broskvová příchuť – bodové ohodnocení 18,1 – buketově výrazné s nižším extraktem PE-13/67 9,2 19,1 17,5 – na těžších slínovitých půdách má lepší kvalitu – do 22 °ČNM převládá broskvová příchuť Zdroj: G. Vanek: Vinič 1 Odrody, Príroda a.s., Bratislava, 1995, str.70

Odrůda Sauvignon v ČR – statistické údaje dle registru vinic ÚKZÚZ Ludvík Michlovský, Registr vinic, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Znojmo-Oblekovice V posledních letech se v ČR projevuje všeobecný trend výsadby odrůd révy vinné s vysokou kvalitou hroznů a vína. Díky tomu významně vzrůstá i plocha vinic osázených odrůdou Sauvignon na úkor méně kvalitních odrůd. Ta nyní zaujímá mezi ostatními odrůdami deváté místo (4,6 % plochy vinic v ČR). Následuje hned po odrůdách Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Svatovavřinecké, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Frankovka, Zweigeltrebe, Rulandské bílé. (Tabulka 1.) Nejvýznamnější odrůdy v ČR dle % osázené plochy k 30. 6. 2006 Odrůda Osázená plocha (%) 1. Müller Thurgau 10,9 2. Veltlínské zelené 10,4 3. Svatovavřinecké 8,8 4. Ryzlink vlašský 7,8 5. Ryzlink rýnský 7,4 6. Frankovka 7,1 7. Zweigeltrebe 4,8 8. Rulandské bílé 4,7 9. Sauvignon 4,6

10. Chardonnay 11. Rulandské modré 12. Rulandské šedé 13. Modrý Portugal 14. Tramín červený 15. Neuburské 16. Muškát moravský 17. André 18. Veltlínské červené rané 19. Cabernet Sauvignon 20. Cabernet Moravia Zdroj: ÚKZÚZ, Registr vinic

3,9 3,9 3,9 3,7 3,1 2,2 1,9 1,6 1,5 1,3 1,0

Díky svým značným nárokům na polohu se odrůda Sauvignon pěstuje převážně v nejteplejších vinařských podoblastech a nejkvalitnějších viničních tratích ČR. Nejvíce je zastoupena v mikulovské podoblasti (téměř 300 ha), významné plochy jsou vysazeny i ve znojemské (206,7 ha) a velkopavlovické podoblasti (181,3 ha) a v teplejších částech slovácké podoblasti (154,9 ha). V Čechách se vyskytuje pouze sporadicky v mělnické podoblasti, v litoměřické podoblasti nejsou registrovány žádné výsadby Sauvignonu. (Tabulka 2., graf 2.) V tabulce 3. jsou uvedeny viniční tratě v jednotlivých vinařských obcích a vinařských podoblastech s význam-

Vinařský obzor (7–8/2006) 341

Sauvignon – osázená plocha (ha) dle podoblastí k 30. 6. 2006 Vinařská oblast Podoblast Osázená plocha (ha) Čechy Čechy – ostatní 0,0 Mělnická 0,4 Morava Mikulovská 299,7 Morava – ostatní 0,1 Slovácká 154,9 Velkopavlovická 181,3 Znojemská 206,8 Celkový součet 843,4 Zdroj: ÚKZÚZ, Registr vinic nými plochami osázenými odrůdou Sauvignon. Ve více než 180 tratích je tato odrůda zastoupena plochou 1 ha a větší. (Tabulka 3.) Odrůda Sauvignon – moravské viniční tratě s osázenou plochou 5 ha a větší Osázená plocha Podoblast Obec Trať (ha) Mikulovská Brod nad Dyjí Brodské stráně 29,4 Znojemská Hnanice Knížecí vrch 18,6 Znojemská Šanov U vinohradu 17,2 Mikulovská Klentnice Bavorsko 15,4 Velkopavlovická Velké Bílovice Přední hora 13,3 Mikulovská Nový Přerov Na štrekách 12,5 Mikulovská Perná Věstonsko 11,3 Mikulovská Novosedly Stará hora 11,2 Znojemská Dobšice U Hájku 10,7 Mikulovská Valtice Horní čtvrtě 10,4 Mikulovská Sedlec Nad Nesytem 9,6 Znojemská Nový Šaldorf-Sedlešovice Kraví hora 9,5 Mikulovská Nový Přerov Langewarte 9,4 Mikulovská Popice Sonberk 9,4 Slovácká Mutěnice Úlehle 9,3 Velkopavlovická Žabčice Koválov 8,7 Mikulovská Mikulov Turold 8,7 Znojemská Tasovice Kamenný vrch 8,5 Mikulovská Mikulov Za cihelnou 8,4 Pod Svatým Mikulovská Mikulov 8,4 kopečkem I Znojemská Božice Stará hora 8,2 Slovácká Kozojídky Vinohrádky 8,2 Velkopavlovická Klobouky u Brna Ostrá 7,8 Velkopavlovická Přítluky U majáku 7,7 Mikulovská Horní Věstonice Pod Děvínem 7,7 Znojemská Havraníky Staré vinice 7,4 Nad Kolářovým Znojemská Borotice 7,4 sklepem Mikulovská Klentnice Nad sv. Leonardem 7,3 Znojemská Šatov Na vinici 7,2 Hrušovany nad Znojemská Jižní svah 7,1 Jevišovkou Slovácká Moravská Nová Ves Vinohrady 6,9 Velkopavlovická Čejkovice Helezný díl 6,9 Velkopavlovická Velké Bílovice Dlouhá hora 6,9 Mikulovská Valtice Jižní svahy 6,8 Mikulovská Pavlov Sahara 6,6 Slovácká Nechvalín Borový čtvrtě 6,5 Mikulovská Mikulov Valtická 6,2 Velkopavlovická Těšany Vinohradské famílie 6,0 Mikulovská Valtice Staré hory 6,0 Mikulovská Mikulov Mariánský kopec 5,9 Mikulovská Horní Věstonice Pod Martinkou 5,9 Velkopavlovická Hustopeče Růženy 5,4 Mikulovská Popice Svidrunk 5,3 Znojemská Hostěradice Volné pole 5,2 Velkopavlovická Velké Pavlovice Nadzahrady 5,1 Slovácká Strážnice Horní hory 5,1 Znojemská Slup Dolní vinohrady 5,0 Znojemská Božice Nová hora 5,0 Mikulovská Popice Mitrberk 5,0 Velkopavlovická Velké Pavlovice Trkmanska 5,0 Zdroj: ÚKZÚZ, Registr vinic

Největší plochy Sauvignonu byly vysazeny v letech 1999–2004 (43,9–159,2 ha ročně). Předtím byly vysazeny významnější plochy v letech 1985, 1990, 1996 a 1997 (20,6–27,1 ha ročně). V ostatních letech nedosahovala ročně vysazená plocha ani 20 ha (1,4–17,8 ha/rok). (Graf 4.) Podíl plochy Sauvignonu na celkově ročně vysazené ploše byl největší v roce 1999 (11,0 %), významný byl i v letech 1997, 2000, 2002, 2003, 2004 a 2005 (8,3–9,6 %). (Tabulka 5.) V mladých výsadbách do 4 let zaujímá odrůda Sauvignon mnohem větší podíl (8,2 %) než v ostatních starších výsadbách. Podobně i v plod-

Sauvignon – podíl na výsadbách v ČR dle jednotlivých let Výsadby celkem Z toho Sauvignon Z toho Sauvignon Rok výsadby (ha) (ha) (%) 1987 430,7 3,4 0,8 1988 491,5 9,0 1,8 1989 556,2 6,0 1,1 1990 412,3 24,5 5,9 1991 173,0 6,4 3,7 1992 146,3 3,3 2,2 1993 61,4 2,1 3,4 1994 118,6 6,8 5,7 1995 211,2 12,3 5,8 1996 370,2 20,6 5,6 1997 283,3 27,1 9,6 1998 286,3 17,8 6,2 1999 400,1 43,9 11,0 2000 537,1 50,7 9,4 2001 711,6 45,2 6,4 2002 1079,7 89,9 8,3 2003 1614,8 137,2 8,5 2004 1926,4 159,2 8,3 2005 107,2 9,4 8,8 2006 66,2 0,7 1,1 Zdroj: ÚKZÚZ, Registr vinic ných výsadbách ve stáří 5–20 let je podíl této odrůdy významný (5,9%), zatímco ve starších výsadbách je výrazně nižší. (Graf 6.).

Z celkové plochy osázené odrůdou Sauvignon v ČR (843,4 ha) tvoří mladé výsadby do 4 let věku více než třetinu (36,3 %). Plodné vinice ve věku 5–20 let zaujímají nejvýznamnější výměru (43,7%). Staré vinice nad 30 let jsou zastoupeny pouze sedmi procenty. (Graf 7.).

342

plodnosti, ve velkopavlovické a slovácké podoblasti jsou významněji zastoupeny i výsadby starší. (Tabulka 8.).

Znojemská

49,6

60,3

72,3

Plodné 5–20 let

0,0

0,1

146,0 0,1

52,4

67,7

102,5 368,8

Plodné 21–30 let

0,0

22,7

0,0

27,3

32,2

27,2

109,4

Staré nad 30 let

0,0

7,2

0,0

25,7

21,2

4,7

58,8

Celkem

0,0

0,4

299,7 0,1

Celkem

Velkopavlovická

123,9 0,1

Mikulovská

0,3

Mělnická

0,0

Čechy – ostat.

Mladé do 4 let

Kategorie stáří

Slovácká

Morava – ostatní

Odrůda Sauvignon – věková struktura výsadeb v ČR dle podoblastí k 30. 6. 2006 (ha)

306,4

154,9 181,3 206,8 843,4

Zdroj: ÚKZÚZ, Registr vinic

Zajímavý je i pohled na věkovou strukturu vinic osázených odrůdou Sauvignon v jednotlivých vinařských podoblastech. Zatímco v mikulovské a znojemské podoblasti převažují mladé výsadby a výsadby v plné

Závěrem je možno konstatovat, že z výše uvedených statistických údajů vyplývá zvyšující se význam této zajímavé a perspektivní odrůdy ve vinohradnictví i vinařství České republiky.

Vliv odlistění zóny hroznů na kvalitu u odrůdy Sauvignon Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Rakouští a němečtí vinohradníci a vinaři se stále více zajímají o odrůdu Sauvignon blanc a jejích pěstování. Tito pěstitelé vycházejí ze skutečnosti, že je tato odrůda velmi vhodná pro chladnější vinařské oblasti, v nichž poskytuje aromaticky velmi výrazná vína s pikantní kyselinkou. Moravský a český vinohradník a vinař má v tomto výhodu dlouhodobého pěstování této odrůdy, zkušeností s vinifikací a domácím klonovým materiálem. Cílem tohoto výzkumu je zjistit, jestli je možné v našich pěstitelských podmínkách dopěstovat hrozny odrůdy Sauvignon blanc, které by byly výraznější v ovocném aromatu s jemnou dochutí kopřivové chuti, případně tónů zelené papriky, které tuto odrůdu charakterizují. Jako vhodný technologický zásah pro získání takových hroznů bylo zvoleno odlistění zóny hroznů, které bylo na této odrůdě testováno. Pokus je založen na lokalitě Mikulov, Pod Svatým kopečkem. Pokus byl založen ve 4 variantách, které popisuje tabulka č. 1. Odlisťování probíhalo odstraněním 3 listů v zóně hroznů, ručně. Hodnocení probíhalo v roce 2004 a 2005 a bude pokračovat i v tomto roce. Termín sklizně v roce 2004 byl 26. 10., v roce 2005 potom 22. 10. Varianta 1 2 3 Kontrola

Odlistění zóny hroznů má u bílých i modrých odrůd poměrně zásadní vliv na obsah a složení aromatických a fenolických látek. Zároveň působí na snižování obsahu kyselin v hroznech, zejména kyseliny jablečné. Hrozny velmi citlivě reagují na zvýšení teploty v bobulích, způsobené expozicí ke slunečnímu záření. Velmi zajímavý graf uvádí FOX (2006), který ukazuje optimální teplotní rozmezí pro tvorbu aromatických látek a antokyaninových barviv. Tento graf ukazuje obrázek č. 1. Obrázek 1 (str. 310): Změny aromatických a antokyaninových barviv v závislosti na teplotě bobulí. V následujícím článku bych chtěl nabídnout hodnocení cukernatosti a obsahu kyselin, hodnocení napadení šedou hnilobou a senzorické hodnocení bobulí.

Termín odlistění 15. červenec 15. srpen 10. září Bez odlistění

Tabulka č. 1: Jednotlivé varianty v pokusu s odrůdou Sauvignon blanc.

Graf č. 1: Cukernatost a obsah kyselin u odrůdy Sauvignon

Vinařský obzor (7–8/2006) 343

Při hodnocení cukernatosti byla nejlépe hodnocena kontrolní varianta. Tento výsledek je v souladu i s mnoha zahraničními výzkumy. Na kontrolní variantě byla k dispozici největší listová plocha, a tím pádem byl vytvořen základní předpoklad pro dobrou akumulaci cukrů. Velmi podobná cukernatost byla zjištěna u varianty č. 3, kdy byly začátkem září odstraněny listy, které měly již nižší fotosyntetickou aktivitu. Podrobné hodnocení je uvedeny v grafu č. 1. Velmi významné je působení odlistění zóny hroznů na obsah kyselin a zejména u takové odrůdy jako Sauvignon, která má často vyšší obsah kyselin a je vhodné získat harmonickou, nikoliv ostrou kyselinu pro budoucí vinifikaci. Z grafu č. 1 je vidět, že i když kontrola měla nejvyšší cukernatost, má zároveň i nejvyšší obsah kyselin. Hrozny kontrolní varianty nebyly exponované ke slunci, a tím pádem byla menší pravděpodobnost prodýchávání kyseliny jablečné, a tím i snižování celkových kyselin. Nejnižší kyseliny byly u varianty 1, která byla nejdelší část v době vegetace odlistěná. Modulace obsahu kyselin pomocí odlisťování zóny hroznů je velmi významná. Velmi dobře může být uplatnitelná u odrůd s vyšším obsahem kyselin, jako jsou Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, naopak může být velmi nebezpečná u odrůd s nízkým obsahem kyselin, jako jsou Müller Thurgau, Muškát moravský, Veltlínské červené rané. Neprávem opomíjeným pozitivním vlivem odlistění zóny hroznů je – nepřímá ochrana proti houbovým chorobám, a zejména šedé hnilobě. Graf 2 ukazuje výsledky hodnocení napadení šedou hnilobou při sklizni.

znamný efekt tohoto agrotechnického zásahu by neměli pěstitelé zapomínat. Jeho vlivem může dojít k velmi dobrému pokrytí hroznů postřikem. Keř se stává zároveň velmi vzdušným, hrozny rychleji osychají a bývají méně napadány ať padlím révy, nebo šedou hnilobou. U odrůdy Sauvignon je velmi významné hodnocení aromatické zralosti bobulí v průběhu dozrávání. Graf 3 ukazuje výsledky senzorického hodnocení aromatu.

Graf č. 3: Hodnocení aromatického projevu bobulí u odrůdy Sauvignon.

Graf 2: Napadení šedou hnilobou u odrůdy Sauvignon blanc.

Jak již bylo napsáno v článku o aromatickém složení Sauvignonu, jsou v bobulích patrné tóny způsobené methoxypyraziny – travnaté tóny, zelená paprika, které jsou pro tuto potřebu označeny jako travnaté tóny. V bobulích jsou rozeznatelné rovněž ovocné tóny způsobované monoterpeny. Ovocné tóny způsobované těkavými thioly bohužel nejsou v bobulích senzoricky postřehnutelné. Byla použita pětibodová stupnice, kde 1 – minimální intenzita aromatu a 5 – maximální intenzita aromatu. U variant 1 a 2 dominovaly velmi výrazně ovocné tóny, téměř bez náznaku travnatých tónů. Bereme-li v úvahu představu ovocného Sauvignonu s jemným podtónem kopřivy nebo zelené papriky představovala varianta 3. Tolik kvalita výchozí suroviny. Technologie zpracování hroznů potom nabízí velmi mnoho možností jak dosáhnout vín z odrůdy Sauvignon podle vašich představ. Při výrobě vína z odrůdy Sauvignon bychom se měli řídit především požadavky trhu, protože máme klimatické a pěstitelské podmínky pro vyprodukování velmi kvalitních hroznů z této odrůdy.

Z uvedených výsledků je vidět velmi významný vliv odlistění zóny hroznů jako nepřímé ochrany proti šedé hnilobě. Ani na tento velmi vý-

Použitá literatura: Fox, R., 2006: Physiologische Aspekte der Traubenzonen-Entlaubung. Schweizerische Zeitschrift für Obst- und Weinbau, č. 8, str. 6–8.

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováﬁÛ, 2004

590,(vã. 5% DPH)

Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

344

Sauvignon podle Jiřího Barabáše

Ing. Jiří Barabáš z Hodonic u Znojma „První vinici jsem si vysadil v roce 1996 a zaměřil jsem se čistě na Sauvignony. Mělo to několik důvodů: měl jsem tuto odrůdu rád, patří mezi naše nejkvalitnější a zde na Znojemsku se jí daří, obzvlášť zde v Hodonicích, ale také například v Tasovicích nebo v Novém Šaldorfu. Také Sauvignon nebyl tolik vysazován a ani v těch letech pěstován, tak jako například v posledních pěti letech. Také jsem nechtěl dělat malé partie, které by byly hned rozprodány. A osvědčuje se to, zájem obchodníků není malý, problémy s odbytem nemám, prakticky tříleté víno u mě nekoupíte“, vyjmenovává Jiří Barabáš. Dnes obhospodařuje celkem 9 hektarů vinic ve dvou viničních tratích, z toho 1 ha je mladá vinice, která teprve čeká na svou úrodu. Vinice, na kterou je vinař obzvlášť hrdý je v trati Stará hora. Z geologického hlediska je to mimořádně zajímavé místo, neboť právě zde a v blízkém okolí dochází k střetávání Českého masivu a Karpat. Druhou vinici má tak na tmavé, těžké půdě, oproti Staré hoře, kde je půda kamenitá. Řady ve vinici jsou od sebe vzdáleny 2 metry. „Když jsem vysazoval své první vinice, netušil jsem, že toho budu mít někdy více, možná bych dnes volil snad 220 cm,“ zamýšlí se vinař. Odrůda Sauvignon tvoří 100 % Barabášových plodných vinic. V letošním roce však také čeká první úrodu z mladé vinice, kde už vysadil i další odrůdy. První výsadby byly provázeny problémy s kvalitou výsadbového materiálu. „V době, kdy jsem vysazoval vinici a potřeboval sazenice Sauvignonu, byl nedostatek kvalitního výsadbového materiálu této odrůdy u našich množitelů a ze zahraničí nebyla ještě taková nabídka. Ukázalo se to hned první roky po výsad-

bě, neboť jsem musel dost podsazovat, doteď je vidět v porostu propad“, stěžuje si Jiří Barabáš. Dodává, že netuší, zda šlo vyloženě o špatnou kvalitu množitelského materiálu nebo zda byly sazenice špatně skladovány. Ve vinici je vysazena směs klonů Sauvignonů, které se u nás množí a jsou dostupné u tuzemských školkařů. Nyní má některé klony z Itálie a také z Francie. Ty zahraniční jsou dle Barabášových slov plodnější, u našich klonů zase ale vyniká aromatika. Hovoří se o různých aroma v Sauvignonech – kopřivy, broskve, květ bezu, rybíz, tropické ovoce. Jiří Barabáš se domnívá, že to není až tolik záležitost klonová, jako spíše daná vyzrálostí a polohou. „Naprosto paradoxně jsem měl nejkopřivovější ročník právě v roce 2000, kdy byly vyšší cukernatosti. Kopřivy byly cítit už ve rmutu, a to i přesto, že byly nižší kyseliny“, usmívá se vinař. Pěstované klony nezpracovává zvlášť. „Domnívám se, že by to zákazníkům dělalo ve značení chaos. Ale například jeden z italských klonů má pevnější slupku bobule, řidší hrozen – někdy až jakoby sprchlý – a hrozny prakticky nehnijí, takže jsem jej použil na přípravu slámových vín“, říká Barabáš. V sortimentu jeho vín najdete několik jakostních kategorií – od kabinetů přes pozdní sběry až k vínům slámovým. „V poslední době se zaměřuji na přípravu pozdních sběrů. Tvrdím, že příliš vysoké cukernatosti této odrůdě nesvědčí. Pokud je Sauvignon ve vysokém výběru a s minimálním zbytkem cukru, málokdy se

Vinice v trati Stará hora

jedná o dobře pitelné víno. Velmi spokojen jsem byl i s ročníkem 2001, kde se mi vše pohybovalo kolem cukernatosti 21–22 °NM,“ upřesňuje Jiří Barabáš. Problémy s vyzrálostí a cukernatostí nemívá, tratě, kde se nachází jeho vinice, dávají i v průměrných ročnících přívlastková vína. „Sauvignon nemá tendenci se přeplozovat, neboť nemá velký hrozen, tedy ani redukci hroznů nedělávám. S čím mívám občas problém, je bezcukerný extrakt. Myslím, že již nebudu moci zatravňovat vinici po celé ploše a přejdu ob řádek, neboť travní porost mi konkuruje révě, a to může být jedna z příčin nízkého extraktu,“ zamýšlí se vinař. S letošními mrazy až takové problémy neměl a pochvaluje si, že situaci odhadl dobře a nenechal 2 tažně jako někteří, ale zůstal u jednoho. Očka byla poškozena minimálně, ani na násadě hroznů zatím není projev. Ponechal jen ten jeden tažeň o něco delší. „Silně uvažuji, že se také zapojím do aktivit Svazu integrované produkce hroznů a vína. Prakticky principy již dodržuji, teď jen něco doladím. Věřím, že se to do budoucna rozhodně vyplatí a to nejenom z finančního hlediska“, uvažuje Jiří Barabáš. Problémy s roztoči nemá, a to ani když už několik let neošetřuje jarním postřikem. Pouze mladá vinice byla lehce napadena. Ani obaleče příliš neřeší, snad jen proti 2. a 3. generaci. Tím, že obaleč není takovým problémem, neregistruje ani škody plísní šedou. „U těch svých prvních výsadeb uvažuji o prvním přihnojení dusíkem. Dobře jsem zásobně vyhnojil hnojem, a tak vinohrad měl dusíku dostatek. Teď budu jen lehce dodávat, ne více než nezbytně potřebuje. Něco sebere i zatravnění, přihnojovat budu jen lehce na jaře“, přemítá Barabáš. Vinař není ani příznivcem přílišného odlistění u této odrůdy při dozrávání. Domnívá se, že jemné aromatické látky přílišné odlistění nevyžadují, spíše jim může moc slunce uško-

Vinařský obzor (7–8/2006) 345

dit. Řeže zhruba na 5 oček na 1 m2, takže to ani zahuštěné nebývá. Tím, že vinař nemá vinice hned někde u domu a na dvou místech od sebe vzdálených, byl nucen si vinici oplotit, a dokonce v době dozrávání ji po nocích hlídá. „Nedá se nic dělat, ale někdy není zbytí a musím po vinicích i nocovat. Zloději si neberou servítky, vždyť to znáte z tisku, dokáží devastovat vinohrad“, rozhodně promlouvá Jiří Barabáš, a hned dodává: „Je zajímavé, že sem na Starou horu vůbec nelétají špačci. Jestli je to blízkostí místního kamenolomu, nevím. Třeba v druhém vinohradu, co je dvouletá výsadba, tam jsem ani nesklízel, tam sežrali všechno“. Vinobraní začíná obvykle ne dříve než koncem září. Zpravidla začíná u cukernatostí lehce nad 21 °NM. A odrůdová technologie? Jiří Barabáš tvrdí: „Základem je u Sauvignonu zdravá surovina, na tom vše stojí i padá. Například také sklízíme do prodyšných přepravek, z kterých mošt náhodně vymačkaný z některých měkkých bobulí, odteče. Dále šetrné zpracování hroznů, šetrné lisování. Následuje odkalení moštu. Loni i předloni jsem měl kalů minimum, například v roce 2000 jich naopak bylo hodně. Nakvášení nedoporučuji, maximálně několikahodinové naležení, záleží také na teplotě hroznů z vinice. V současné době probíhá rekonstrukce sklepa, dříve měl sklep v pronájmu, ale rozhodl se investovat do vlastního. Co se týče obchodu, Barabáš prodává mladá vína a v nabídce nenajdete vína starší dvou let

je lépe tato vína vypít ve rozmezí 1–2 let“, uvažuje Jiří Barabáš. Vinětě na lahvích dominuje perokresba historického nože. Jiří Barabáš vysvětluje jeho historii: „Na tento bronzový nůž jsem obzvlášť hrdý. Našel jsem jej na svém vinohradu. Cenné je zejména to, že je celý, téměř neporušený, pomalu bych s ním mohl řezat. Jiné podobné nálezy keltského původu jsou vlastně jen torza, zbytky, ale můj nález je unikátně neporušen. Jeho stáří odborníci odhadují na pět tisíc let. Je to tedy důkazem, že již v té době byly na místě mojí vinice nějaké aktivity, osídlení“. A možná, že s ním už tenkrát řezali révu právě staří Keltové. Ochutnali jsme: – Sauvignon 2005 pozdní sběr – jasná světle žlutozelená barva, pěkná svěží rostlinná vůně evokující pupeny černého rybízu a kopřivovou nať; chuť svěží a ovocitá, kyselinka pěkné struktury, v dochuti příjemná minerální hořčinka. – Sauvignon 2004 pozdní sběr, víno zrálo v nerezu – barva světle žlutá; ve vůni plný, svěží, typicky ovocitý vjem; v pěkně nastupující chuti srovnaná kyselinka, kořenitá ovocitost, navinulá připečenost, dochuť je pěkně čistá, ale kratší, s příjemnou jemnou mineralitou. – je vždy vyprodán. „Faktem je, že naši privátní zákazníci se občas ptají i po jiných odrůdách, proto jsem také vysadil Rulandské modré a Ryzlink rýnský, u těchto odrůd budu nechávat víno déle vyzrát. U odrůdy Sauvignon si myslím, že

Barabášovy úspěšné Sauvignony: Sauvignon 1998 – II. místo na Vinoforu Sauvignon 2001 – zařazen do Národního salonu vín Text a foto Richard Stávek

„Sauvignon blanc“ – nové poznatky o aromatickém charakteru odrůdy Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice Česká a moravská bílá vína jsou velmi výrazná svým aromatickým projevem a zároveň svěží a výraznou kyselinkou. Právě takovou bílou odrůdou je „Sauvignon blanc“. I když je pěstovaný většinou v moravských vinicích, poskytuje velmi výrazná a typická odrůdová vína. Vedle Ryzlinku rýnského je to další světová odrůda révy vinné, která má v našem vinařství významné místo a zároveň poskytuje velké množství velmi rozmanitých vín. Charakter těchto vín je velmi závislý jednak na agrotechnice ve vinici a zároveň technologii zpracování. Sauvignon blanc je odrůda, jejíž typické aroma může být popsané výrazy: rostlinná, travnatá, bylinná, angrešt, chřest a tóny zelené pap-

riky. Tyto typické tóny odrůdy Sauvignon blanc jsou způsobované chemickými sloučeninami, které zařazujeme mezi – methoxypyraziny (MARAIS, 1994). SWIEGERS a kol. (2006) uvádí jiný a nový pohled na aromatický charakter odrůdy Sauvignon blanc a rozeznávají tzv. „zelený charakter“ a „tropický charakter“. Jako „zelený charakter“ se označují tóny zelené papriky, rajčatového listu a chřestu, „tropický charakter“ potom představuje grapefruit, angrešt a plod mučenky. I v moravských vínech vyrobených z odrůdy Sauvignon blanc nacházíme buď výrazně „zelený charakter“ nebo pouze „tropický charakter“. Avšak jako ideální pro kvalitní Sauvignon blanc

se zdá kombinace obou výše popsaných aromatických charakterů s dominantními ovocnými tóny, s jemným dokreslením zelených tónů. V moravských vínech se objevuje i charakter černého rybízu a broskví. Tento typ Sauvignonu blanc je nejvíce požadovaný typ této odrůdy v celosvětovém měřítku. Základem aromatického a chuťového charakteru vín z odrůdy Sauvignon blanc jsou dvě skupiny aromatických látek – methoxypyraziny a těkavé thioly. Methoxypyraziny Methoxypyraziny jsou dusíkaté látky, které vznikají jako sekundární produkt v rámci tvorby

346

a přeměny aminokyselin. Některé aminokyseliny považujeme za prekurzory methoxypyrazinů. Methoxypyraziny se nevyskytují pouze v bobulích révy vinné, ale jejich přítomnost byla prokázána u mnoha zeleninových druhů, jako jsou hrách, zelená paprika a brambory (MURRAY a WHITFIELD, 1975). AUGUSTYN, RAPP a VAN WYK (1982) poprvé identifikovali dvě látky ze skupiny methoxypyrazinů u odrůdy Sauvignon blanc. V hroznech a vínech Sauvignon blanc se vyskytují 4 základní látky ze skupiny methoxypyrazinů, které jsou uvedené v tabulce č. 1. Nejdůležitější pro aromatický projev Sauvignonu blanc je 2–Methoxy–3–isobutylpyrazin (ibMP). V hroznech a vínech má tato látka vyšší koncentraci, a je proto dobře senzoricky vnímatelná. AUGUSTYN a kol. (1982) popsali u Sauvignonu blanc i přítomnost 2–Methoxy–3–ethylpyrazinu. Prahová hodnota této sloučeniny je však příliš vysoká, aby mohla ovlivňovat aromatický charakter této odrůdy. Látky ze skupiny methoxypyrazinů se nachází především ve slupce bobulí, ale rovněž v dužnině a semenech. Obsah v semenech je patrný zejména u odrůdy Cabernet Sauvignon. Nejvyšší obsah methoxypyrazinů v hroznech je ve fázi zaměkání bobulí. S postupujícím dozráváním hroznů jejich obsah klesá. Methoxypyraziny jsou citlivé na světlo a významný vliv na změnu jejich obsahu má odlistění zóny hroznů. LACEY a kol. (1991) analyzovali obsah ibMP u Sauvignonu blanc v rozsahu 5–40 ng/l ve vínech z Francie, 10–35 ng/l u Nového Zélandu a přibližně 2–15 ng/l ve vínech z Austrálie. Těkavé thioly Těkavé thioly, velmi významné látky ovlivňující chuť i aroma vín u odrůdy Sauvignon blanc, zařazujeme mezi sloučeniny síry. Aromatická látka 2-Methoxy-3-isobutylpyrazin (ibMP) 2-Methoxy-3-isopropylpyrazin (ipMP) 2-Methoxy-3-sec-butylpyrazin (sbMP) 2-Methoxy-3-ethylpyrazin (etMP)

Těkavé thioly téměř neexistují v bobulích révy vinné a vytváří se v průběhu alkoholového kvašení. Vinná kvasinka, Saccharomyces cerevisiae, je proto zodpovědná za tvorbu těkavých thiolů ve víně (SWIEGERS a kol., 2005). Nejdůležitější těkavé thioly obsažené ve vínech Sauvignon blanc jsou uvedené v tabulce č. 2. DUBOURDIEU a kol. (2000) uvádí, u Sauvignonu blanc z oblastí Bordeaux a Sancerre koncentrace 4 MMP (4–24 ng/l), 3 MH (533– 12 822 ng/l) a 3 MHA (212–724 ng/l) a zdůrazňuje význam těchto látek pro tuto odrůdu. V hroznech odrůdy Sauvignon blanc se vyskytují pouze prekurzory těchto významných těkavých thiolů. V bobulích révy vinné se tyto prekurzory nachází ve formě konjugátů S–cysteinu jako (Cys–4MMP, Cys–3MH a Cys–3MHA). Koncentrace těkavých thiolů vytvořených v průběhu kvašení, činností kvasinek je v přímém vztahu ke koncentraci S–cystein konjugátů v hroznech (TOMINAGA a kol., 1998). Dvě výše uvedené skupiny aromatických látek jsou nejvýznamnější aromatické látky u odrůdy Sauvignon blanc. MARAIS (1994) uvádí, ve vínech této odrůdy přítomnost aromatických látek ze skupiny monoterpenů, které mohou dodávat květinové aroma a ovocné tóny citrusů a broskví. Monoterpeny patří mezi aromatické látky, jejichž obsah se v průběhu dozrávání hroznů zvyšuje. Při senzorickém hodnocení bobulí jsou postřehnutelné jejich změny v průběhu dozrávání. Odlistění zóny hroznů je nástrojem pro řízenou změnu těchto látek během dozrávání hroznů. Z uvedeného je patrné, že aromatický projev odrůdy Sauvignon blanc, je velmi komplexní. Na základě známých výsledků světových výzkumů lze konstatovat, že „zelený

Aromatické a chuťové vlastnosti

Prahová hodnota (ng/l)

Zelená paprika, chřest

2 ng/l

Zelená paprika, zemitá příchuť, zelený hrášek, chřest

2 ng/l

Zelená paprika

1 ng/l

Zelená paprika, zemitá příchuť

425 ng/l

Tabulka č. 1: Methoxypyraziny u odrůdy Sauvignon blanc Aromatická látka 4-Merkapto-4-methylpentan-2-on (4MMP) 3-Merkaptohexan-1-ol (3MH) 3-Merkaptohexylacetát (3MHA)

Aromatické a chuťové vlastnosti

Koncentrace ve víně (ng/l)

Prahová hodnota (ng/l)

Černý rybíz

0–30 ng/l

3 ng/l

50–5 000 ng/l

60 ng/l

1–100 ng/l

4 ng/l

Plod mučenky, grapefruit,angrešt Plod mučenky, ovocné tóny, angrešt, černý rybíz

Tabulka č. 2: Nejdůležitější těkavé thioly obsažené ve vínech odrůdy Sauvignon blanc

charakter“ můžeme velmi dobře ovládat agrotechnikou ve vinici, a naproti tomu „tropický charakter“ je více závislý na technologii zpracování hroznů. Použitá literatura: Augustyn, O. P. H., Rapp, A., Van Wyk. C. J., 1982: Some volatile aroma components of Vitis vinifera L. cv. Sauvignon blanc. South African Journal of Enology and Viticulture, 3, 53–60. Dubourdieu, D., Tominaga, T., Masneuf, J., Peyrot de Gachons, C., Murat, M. L., 2000: The role of yeasts in grape flavor development during fermentation: The example of Sauvignon blanc. 50 Annual Meeting, June 19–23, str. 196–203. Lacey, M. J., Allen, M. S., Harris, R. L. N., Brown, W. V., 1991: Methoxypyrazines in Sauvignon blanc grapes and wines. American Journal of Enology and Viticulture, 42, 103–108. Marais, J., 1994: Sauvignon blanc Cultivar Aroma–A Review. South African Journal of Enology and Viticulture, vol. 15, No. 2, str. 41–45. Murray, K. E., Whitfield, F. B., 1975: The occurence of 3–alkyl–2–methoxypyrazines in raw vegetables. J. Sci. Food Agric., 26, 973– 986. Swiegers, J. H., Bartowsky, E. J., Henschke, P. A., Pretorius, I. S., 2005: Yeast and bacterial modulation of wine aroma and flavour. Australian Journal of Grape and Wine research, 11, č. 2, 139–173. Swiegers, J. H., Francis, I. L., Herderich, M. J., Pretorius, I. S., 2006: The choice of yeast for fermentation offers great potential to adjust the aroma Sauvignon Blanc wine. Australian and New Zealand Wine Industry journal, č. 3. Tominaga, T., Furrer, A., Henry, R., Dubourdieu, D., 1998: Identification of new volatile thiols in the aroma of Vitis vinifera L. var. Sauvignon blanc wines. Flavour and Fragrance Journal, 13, str. 159–162.

Vinařský obzor (7–8/2006) 347

Odrůda Sauvignon z pohledu SZPI Ing. Bronislav Pavelka, vedoucí oddělení kontroly vína, tajemník komise pro hodnocení a zatřiďování vín V roce 2005 bylo pro kontrolu jakosti a zdravotní nezávadnosti odebráno celkem 17 tuzemských vzorků odrůdy Sauvignon, z toho byly 4 vzorky hodnoceny jako nevyhovující (23,5 %). 12 vzorků bylo hodnoceno senzoricky a vždy

V tabulkách č. 1 a 2 jsou uvedena množství ověřených hroznů odrůdy Sauvignon pro výrobu přívlastkových vín – kabinetní víno (KAB.), pozdní sběr (P.S), výběr z hroznů (V.H), výběr z bobulí (V.B) a výběr z cibéb (V.C), s členěním dle jednotlivých vinařských podoblastí. Je zřejmé, že nejvíce se odrůda Sauvignon v přívlastkové kvalitě pěstuje na Mikulovsku. V ročnících 2004 a 2005 bylo ověřeno 2 101 kg hroznů odrůdy Sauvignon pro výrobu ledového vína a 9 981 kg hroznů pro výrobu slámového vína, což z celkového množství ověřených hroznů odrůdy Sauvignon představuje pouze 0,52 %. Z celkového množství ověřených hroznů všech odrůd bylo v roce 2004 ověřeno 1 038 996 kg hroznů odrůdy Sauvignon, což představuje 9,11 %, v roce 2005 to bylo 7,21 %. Tento pokles může být způsoben zejména kvalitou ročníku 2005 (povětrnostní podmínky, nižší sklizeň…), kdy byly ve vyšší míře ověřovány i hrozny odrůd, které běžně nedosahují vyšší – přívlastkové – cukernatosti a které jsou ve výsadbách často zastoupeny nepoměrně vyšším množstvím. V tabulkách č. 3 a 4 jsou uvedena množství zatříděného vína odrůdy Sauvignon ročníků 2004 a 2005 dle jednotlivých podoblastí k datu 23. 6. 2006. U vín z ročníku 2004 bylo zatříděno v kategorii jakostní víno odrůdové Sauvignon z celkového množství zatříděného jakostního vína odrůdového všech odrůd 2,33 %, kabinetního vína 5,48 %, pozdního sběru 15,18 %, výběru z hroznů 21,07 %, výběru z bobulí 0,47 % a výběru z cibéb 39,8 %. Z uvedených hodnot lze vypozorovat, že čím vyšší přívlastek (s výjimkou V.H), tím je odrůda Sauvignon zastoupena ve vyšší míře. Obecně lze konstatovat, že odrůda Sauvignon je jednou z nejvíce ověřovaných odrůd a bezesporu patří k našim nejkvalitnějším odrůdám.

byly hodnoceny jako vyhovující. 10 vzorků bylo analyzováno (celkový rozbor, cizorodé látky) a pouze v jednom případě byl vzorek nevyhovující. 8 vzorků bylo hodnoceno na značení a z toho 3 vzorky nevyhověly.

ověřené hrozny orůdy Sauvignon ročník 2004 (kg) V. V. podoblast KAB. P. S. V. H. B. C. litoměřická 0 0 0 0 0 mělnická 0 0 0 0 0 mikulovská 15 030 290 212 58 840 0 0 slovácká 24 431 92 751 10 517 0 2100 velkopavlovická 62 462 225 092 23 105 0 0 znojemská 29 315 189 081 15 710 250 0 celkem 131 238 797 136 108 172 250 2100

Celkem 0 0 364 082 129 899 310 659 234 356 1 038 996

všechny odrůdy r. % 2004 (kg) 0 129 864 0 99 693 35,04 4 127 067 12,5 2 138 260 29,9 3 174 917 22,56 1 734 427 11 404 228

Tab. 1 ověřené hrozny orůdy Sauvignon ročník 2005 (kg) podoblast

KAB.

P. S.

V. H.

V. B.

V. C. Celkem

litoměřická mělnická mikulovská slovácká velkopavlovická znojemská celkem

0 0 10 864 0 800 14 640 26 304

0 870 155 718 130 722 177 840 245 754 710 904

0 0 252 808 59 156 91 418 93 950 497 332

0 0 35 735 0 689 0 36 424

0 0 0 1 350 0 0 1 350

0 0,07 35,8 15,04 21,29 27,8

0 870 455 125 191 228 270 747 354 344 1 272 314

všechny odrůdy r. 2005 (kg) 329 570 115 629 5 740 247 3 768 730 4 851 650 2 832 598 17 638 424

Tab. 2 množství zatříděného víno orůdy Sauvignon ročník 2005 datu 23. 6. 2006 (lt) podoblast Jak. KAB. P. S. V. H. V. B. V. C. LED. SLA. celkem litoměřická 0 0 0 0 0 0 0 0 0 mělnická 0 0 0 0 0 0 0 0 0 mikulovská 9 860 0 17 192 47 190 3 800 2 600 0 0 80 642 slovácká 4 199 0 26 220 10 202 0 710 0 0 41 331 velkopavlovická 2 2703 0 47 778 18 135 0 0 0 0 88 616 znojemská 12 280 0 42 959 32 050 0 0 0 0 87 289 celkem 297 878 49 042 0 134 149 107 577 3800 3310 0 0 Tab. 3 množství zatříděného vína orůdy Sauvignon ročník 2004 podoblast Jakostní KAB. P. S. V. H. V. B. litoměřická 0 0 0 0 0 mělnická 500 0 0 0 0 mikulovská 39 775 3 890 146 434 33 159 0 slovácká 58 769 0 46 775 3 842 0 velkopavlovická 122 383 36 092 106 926 14 009 0 znojemská 138 775 13 670 98 018 9 280 140 celkem 360 202 53 652 398 153 60 290 140 Tab. 4

k datu 23. 6. 2006 (lt) V. C. LED. SLA. celkem 0 0 0 0 0 0 0 500 0 0 400 223 658 800 0 0 110 186 0 0 0 279 410 0 0 0 259 883 800 0 400 873 637

348

V roce 2006 (ke dni 23. 6.) bylo pro kontrolu jakosti a zdravotní nezávadnosti odebráno celkem 7 tuzemských vzorků odrůdy Sauvignon, z toho byly 3 vzorky hodnoceny jako nevyhovující (42,86 %). 4 vzorky byly hodnoceny senzoricky a pouze v jednom případě bylo víno hodnoceno jako nevyhovující. 4 vzorky byly

analyzovány (celkový rozbor, cizorodé látky) a vždy byl vzorek vyhovující. Celkem 5 vzorků bylo hodnoceno na značení a z toho 2 vzorky nevyhověly. Celkem bylo v letech 2005 a 2006 (ke dni 23. 6.) hodnoceno 14 Sauvignonů analyticky a pouze 1 vzorek byl hodnocen jako nevyho-

vující, dále bylo celkem 16 vzorků hodnoceno senzoricky a opět pouze 1 vzorek byl hodnocen jako nevyhovující. Z uvedeného vyplývá, že odrůda Sauvignon je z hlediska kontroly a především kvality vína téměř bezproblémová.

Z novšej histórie sklenných vínnych fliaš

I keď sa továrensky vyrábané fľaše stali populárne, vína zväčša trensportovali vo veľkých kontajneroch a sudoch. Napríklad bordeauxske vína dopravovali až do roku 1950/60 do Veľkej Británie prevažne loďou v sudoch. Pred všeobecným používaním vínnych fliaš výrobcovia a obchodníci kupujúcim v malom víno plnili do nimi prinesených nádob a krčahov (jug wine – krčahové vína). Aj v USA do prohibície plnili obchodníci víno do prinesených vlastných nádob. Až po zavedení masovej štandardizovanej výroby vínnych fliaš za nižších výrobných nákladov sa začalo všeobecné fľašovanie vína. Umožnilo to o. i. rozlíšiť vína z jednotlivých vinohradníckych oblastí. Pre červené a biele vína vyrábali vo Francúzsku fľaše typu Bordeaux, Bourgogne, Loire a Champagne. V Nemecku a Alsasku vyvinuli vyšie tmavšie fľaše typu „flauty“ a pre vína v Bavorsku a Portugalsku typickú fľašu „Bocksbeutel“ – ploskáče, atď. Farba fľaše sa stala dôležitým faktorom pri zrení vína, keď sa zistilo, že pri dlhodobom vyzrievaní sa môžu odfiltrovať niektoré pre farbu vína škodlivé svetelné lúče, ktoré by inak mohli znížíť akosť výrobku. Je evidentné, že čím je farba skla fľaše tmavšia, tým to je pre víno efektívnejšie. No výber farby vínnej fľaše bola a je aj v súčasnosti otázkou tradície. Bordeauxská zelená, ako

ju výrobcovia nazývajú, má tmavší odtieň zelenej farby pre vína typu Cabernet Sauvignon, Merlot a klarety. Smaragdove zelená a gruzínska zelená farba fľaše je vhodná pre Burgundské modré a Chenin blanc. Hnedá (pivná) farba fľaše sa ujala pre Rýnsky rizling. Hnedá farba fliaš typu vína „hock“ sa uplatňuje pre vína z oblastí Rýna, kým zelené alebo zelenkavo modré pre moselské vína. Pre vína Chardonnay používali spočiatku rôzne odtiene zelených fliaš. Ukázalo sa však, že příliš tmavozelené fľaše kazia akosť Chardonnay. Francúzske fľaše sú výhodné, nakoľko majú farbu svetlejšiu zelených listov. Tvarove sú okolo hornej polovice fliaš o niečo silnejšie. V Kalifornii uprednostňujú pre víno Chardonnay špinavo zelenú farbu, pri slnečnom svetle s hnedastým vnemom. Niektorí výrobcovia vyhľadávajú špeciálne sklárne, ktoré na žiadosť klienta vyrobia špeciálne sfarbené fľaše. Rôzne odtiene farieb burgundských, bordeauxských a nemeckých fliaš typu „flauty“, bavorské či portugalské fľaše typu „Bocksbeutel“ obohacujú sortiment vínnych fliaš a s krásnymi umeleckými etikatami vytvárajú pre konzumetov neodolateľne lákavú adjustáž. Sklárne Owens v Illinois (USA) vyrábajú pre vinárske podniky 32 rôzne vínne fľaše rozličného tvaru a farby, čo predstavuje iba zlomok ich výrobnej kapacity.

Vinaﬁsk˘ marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5

Výrobcovia vínnych fliaš sa snažia vyhovieť požiadavkám klientov pokiaľ ide o výšku fliaš. Napríklad štíhla nemecká fľaša typu „flauta“ nevyhovuje vždy svojou výškou moderným chladničkám. Preto sa sklári snažia čo najviac štandarizovať výšku fliaš pre väčšinu typov vínnych fliaš. Aj hmotnosť fliaš hrá istú úlohu: producenti fliaš sa snažia vyrábať „vyľahčené“, síce pevné, no hmotnostne ľahšie vínne fľaše. Vnútorný objem vínnych fliaš býva štandardne 750 ml, no výrobcovia vyrábajú na žiadosť zákazníka veľkosť vnútorného objemu od 50 do 3000 ml. Pre niektoré veľké letecké spoločnosti vyrábajú malé fľaše od 50 do 100 ml. Záverom možno konštatovať, že sa dizajn vínnych fliaš v posledných rokoch enormne zmenil, pričom do popredia vstúpili nielen praktické, ale aj estetické, ba až umelecké elementy. V tomto krátkom príspevku nemožno, pochopiteľne, vymenovať všetky doterajšie pozitívne prvky, ktoré vytvárajú a zdokonaľujú šat vína, ktorý si víno určite plne zasluhuje. Literatúra: D. Berger: Bottles. The Book of California Wine. D. Muscadine et al. (ed.), 615, s. Berkeley 1984 Erich Minárik

199,(vã. 5% DPH)

Pfieklad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinafiském marketingu, jeho zákonitostech, sloÏitostech a v˘znamu s velk˘m zamûfiením na praxi. „Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketingov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi" (z pfiedmluvy autora). ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (7–8/2006) 349

Odrůdové aroma – utopie nebo hýčkaná vlastnost vína? Ing. Jan Stávek, Ústav posklizňové technologie, ZF v Lednici, MZLU Brno

Úvod Aroma vína je tvořeno několika stovkami těkavých látek, jejichž koncentrace kolísá od několika miligramů po několik nanogramů. Práh vnímání těchto sloučenin také velmi kolísá. Díky tomu závisí čichový vjem z vína právě na těchto faktorech – typu sloučeniny a její koncentraci. Určité sloučeniny, jejichž obsah je v jednotkách nanogramů, mohou hrát významnou roli v aroma, zatímco druhé, zastoupené v několikanásobně vyšší koncentraci, mají na aroma vína jen mírný vliv. Mimoto, vliv každé sloučeniny na atraktivnost aroma vína závisí na specifických podmínkách, jako je například obsah cukru, alkoholu a kyselin ve víně, stáří vína nebo jeho typ. Vnímání sloučenin Pro identifikování charakteristiky jednotlivých sloučenin je používán koncept prahových hodnot: 1. Práh vnímání. To je minimální koncentrace, při které musí přítomnost buketotvorných látek ve víně v trianglovém testu zaznamenat alespoň 50 % degustátorů. Nemusí být ovšem schopni pojmenovat typ vůně. 2. Práh rozpoznání. To je práh pro nalezení a identifikaci specifické aromatické sloučeniny, tedy její rozpoznání a pojmenování.

3. Práh preference. To je maximální koncentrace, při které může být sloučenina přítomna, aniž by měla negativní charakter na kvalitu vína. Vývoj aromatických látek během výroby vína Aroma vína je těžké studovat také kvůli jeho komplexnosti, která se liší v závislosti na mechanismech, kterými se jednotlivé složky vytvářejí. Těmito mechanismy jsou především: 1. Metabolismus hroznů, závisí na odrůdě stejně jako na půdě, klimatu a agrotechnice ve vinici. 2. Biochemický fenomén (oxidace a hydrolýza) probíhá ještě před fermentací. Je spuštěn během extrakce a macerace slupek hroznů. 3. Metabolismus kvašení pomocí mikroorganismů, které způsobují jak alkoholové, tak jablečnomléčné kvašení. 4. Chemické a enzymatické reakce probíhající po fermentaci, během zrání vína v sudech, nádržích a lahvích. Za odrůdový charakter vína jsou odpovědné pouze buketní látky pocházející z hroznů (odrážející v sobě odrůdu, klima a půdu). Ty mají větší vliv na kvalitu a regionální charakter vín než ostatní aromatické sloučeniny vytvořené později. Později vytvořené látky jsou jen odrazem technologie při zpracování, která může být stejná na jižní Moravě, ve Francii, Austrálii nebo Kalifornii. Takzvané aromatické odrůdy, jako je například Muškát, produkují výrazně aromatic-

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-4-7, cca 68 stran, formát A5

ký mošt s podobným aroma jako má výsledné víno. Na druhou stranu mošt mnohých „slaběji vonících“ odrůd je prakticky bez vůně, nicméně dává vína se znatelným aroma, které je specifické pro vyrobenou odrůdu. Jedná se například o odrůdy Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Sauvignon, různé odrůdy Rulandských, Chardonnay, a další. Při výrobě vína je tedy také významná existence prekurzorů odrůdového aroma (nevonných forem sloučenin), které produkují odrůdové aroma později ve víně. Je nutno říci, že některé technologické operace, jako například zrání vína v sudech barrique, mají na výraz odrůdového aroma často negativní účinek. Je to tím, že jej zastírají svými intenzivními aromy, jako je vanilka, čokoláda, kakao nebo skořice. Přehled nejvýznamnějších aromatických látek Výraz „odrůdové aroma“ by neměl vyvolat dojem, že každá odrůda má své specifické zastoupení těkavých sloučenin. Ve skutečnosti se v moštu a ve víně různých odrůd révy vinné a jiného ovoce nacházejí stejné aromatické látky. Aromatická osobitost vín z různých odrůd révy je způsobená nekonečným množstvím kombinací a koncentrací těchto látek. Nejvýznamnější, pokud se aroma vína týká, jsou následující skupiny: Terpeny: Ačkoliv byly terpeny (terpenoidy) nalezeny v hroznech řady odrůd révy vinné, velké koncentrace těchto látek obsahují odrů-

160,(vã. 5% DPH)

Kvalita vína je v˘sledkem míry vyuÏití potenciálu hroznÛ a ztrát pfii zpracování. Ani u vín ‰piãkové kvality to není jiné. PÛvodním impulzem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

350

dy jako je Tramín, Muškát, Ryzlink a rozličné odrůdy německých kříženců, čímž se vysvětluje bohaté aroma těchto odrůd. V rostlinném světě existuje více než 400 přirozeně se vyskytujících terpenových sloučenin, z toho asi 40 z nich bylo nalezeno v hroznech révy vinné (ne všechny jsou důležitou složkou aroma vína). Například charakteristické aroma Muškátu, což je odrůda s nejvyššími koncentracemi terpenů, je zapříčiněno kombinací pouze tří terpenoidních alkoholů: geraniolu, linalolu a nerolu. Pyraziny: Je to jedna z nejdůležitějších skupin aromatických látek ve víně, zvláště metoxypyraziny, které mají typický zelený, listnatý, travnatý charakter, někdy připomínající zelený pepř, zelený čaj a chřest. Jejich intenzita klesá se zralostí hroznů. Jsou považovány za zásadní element v charakteristice odrůdy Sauvignon. Výraz dimetylpyrazinů připomíná spíše čokoládu, pražené oříšky, ale může také připomínat syrové brambory, zatímco etyl-n-metylpyraziny připomínají spíše zemitost. Sloučeniny síry: Všechny sloučeniny síry, včetně merkaptanů, jsou rozděleny do dvou základních kategorií: „lehké“ (které mají bod varu do 90 °C) a „těžké“ (bod varu mají nad 90 °C). Obě skupiny mohou způsobovat chyby ve vůni. Nejvýznamnější z této skupiny jsou tzv. merkaptany (thioly), která hrají nezastupitelnou roli v některých odrůdových aroma, například u odrůdy Sauvignon. Většina sloučenin síry ovšem způsobuje některé nechtěné přípachy (vlhký pes, guma, tchoř, zkažená vejce, vařený květák, zápach z úst). Určitý vliv na aroma hroznů má také aplikace měďnatých postřiků ve vinici. Měď totiž reaguje s některými thioly. Sauvignony a methoxypyraziny Na vývoj aromatických látek v hroznech mají vliv podmínky ve vinici (zvláště teplota

a přísun vody do rostliny). V některých oblastech je aroma zeleného pepře, spojené s přítomností pyrazinů, považováno za typický znak odrůdy Cabernet Sauvignon. Na druhou stranu v Bordeaux je výrazné aroma zeleného pepře znamením nedostatečné zralosti hroznů a většinou je označováno za defekt vína. Pravdou je, že nejvyšší koncentrace metoxypyrazynů je přítomna v nezralých hroznech, ve kterých může dosahovat až několik stovek nanogramů na litr, zvláště u odrůd Sauvignon a Cabernet Sauvignon. Koncentrace se postupně snižuje během dozrávání hroznů. Sauvignony z Austrálie, z oblastí s chladnějším klimatem, mají koncentrace metoxypyrazinů nejvyšší. Bylo prokázáno, že expozice hroznů slunečnímu záření snižuje obsah metoxypyrazinů ve víně. Na obsah metoxypyrazynů ve víně mají vliv také půdní vlastnosti. Hrozny vypěstované v dobře odvodňovaných a štěrkovitých půdách obsahují nižší koncentrace, naopak vápenité a jílovité půdy dávají z odrůdy Cabernet Sauvignon vína s vyššími koncentracemi těchto látek. Tato vína pak mají často vyšší výraz bylinnosti. Aroma americké révy: Metyl antranilát je všeobecně považován za výhradního původce zápachu „liščiny“ u hroznů Vitis labrusca a Vitis rotundifolia. Dnes už se také ví, že k tomuto druhu aroma přispívají i jiné sloučeniny. Nízké koncentrace etyl-2 a 3-merkaptopropionátu mají ovocné aroma. Jejich výskyt ve vyšších koncentracích ovšem způsobuje sirný zápach. Za výrazné aroma u Vitis labrusca jsou pravděpodobně odpovědny některé furanony a 2-amino-acetofenon. Většina z těchto sloučenin byla nalezena také v hroznech Vitis vinifera, ale v podstatně nižších koncentracích.

Závěr: V současné době existují dva hlavní trendy náhledu na aromatický charakter vína. Jednu skupinu představují starší vinaři, kteří svá vína porovnávají na místních vesnických koštech a snaží se o to, aby například ta jejich Frankovka byla tou nejodrůdovější. Tito zároveň využívají tradičních technologií, které umožňují odrůdové aroma pocházející z hroznů zachovat. Na druhou stranu existují výrobci, většinou větších objemů, kteří jsou závislí na poptávce zákazníků, a snaží se proto vyrobit víno co možná nejatraktivnějšího aroma. Toho mnohdy docílí použitím různých přípravků, které ovlivní do značné míry prvotní odrůdové aroma, nebo jej dokonce úplně potlačí. Druzí z výrobců jsou určitým způsobem ovlivňováni přílivem unifikovaných směsných zahraničních vín, která mnohdy ztrácejí svou osobitost, ovšem někdy bývají aromaticky velmi vyvážená a lahodná. Nabízí se tedy otázka: Který směr je správný? Jisté je, že výroba jednoodrůdových vín představuje určitý germánský pořádek v kategorizaci, což zaručí konzumentům jasnější přehled v nabízených vínech. Výroba jednoodrůdových vín a porovnávání odrůd z různých, byť jen pár kilometrů vzdálených oblastí, je zároveň také jakýsi způsob folkloru, který je na Moravě již několik století zaveden. Použitá literatura: Ribéreau-Gayon, P., Glories, Y., Maujean, A., Dubourdieu, D.: Handbook of Enology, Volume 2, John Wiley and Sons, Chichester, Chichester, 2000. Stávek, J.: Aminokyseliny, víno a jeho senzorické vlastnosti, Vinařský obzor, 94, 2001. 494–495. Stávek, J.: Aroma vína a sloučeniny síry, Vinařský obzor, 95, 2002. 130. http://www.wine-pages.com/guests/tom/ taste.htm, 23. 3. 2006

Rapidase® Ex Color

Macerační enzym pro zvýšenou extrakci barvy a stabilizaci

Dosažení dokonalé polyfenolické rovnováhy je jeden z hlavních parametrů pro zajištění vysoké kvality červených vín. Buněčné stěny slupky hroznů jsou přírodní zábranou polyfenolové difuze v průběhu fermentace rmutů červených vín. Pórovitost této bariéry může narůstat při částečné hydrolýze polysacharidových složek: pektinu, hemicelulózy a celulózy. Pro tuto aplikaci společnost DSM vyvinula enzymový přípravek s hlavní a vysokou pektinázovou aktivitou doplněnou o skupinu vedlejších hemicelulázových aktivit, zahrnující: xylanázu, xyloglukanázu, mannanázu.

Používáním kmenů Aspergillus niger, speciálně selektovaných pro enologické použití, mají enzymatické přípravky společnosti DSM redukovány vedlejší aktivity (cinnamyl-esterázová a antokyanázova) na minimum. Díky své vysoké čistotě nepotřebují specifické enzymy procházet tzv. postprodukčním čistícím procesem. Používání enzymů DSM dovoluje udržovat koncentraci těkavých fenologických sloučenin na podprahové hodnotě. Použitím enzymu Rapidase® Ex Color se zvyšuje uvolnění polyfenolů ze slupky hroznů při maceraci. Výsledkem je plnější barva červených

Vinařský obzor (7–8/2006) 351

vín s vyšší stabilitou, a to díky vytváření stabilních komplexů anthokyanů s taniny. V průběhu 3letého programu prováděného výzkumným ústavem INRA byly vytvořeny identifikace nejlépe adaptovatelných enzymatických přípravků určených pro maceraci hroznů červených vín. Rapidase® EX Color byla dále srovnávána se třemi dalšími experimentálními přípravky a vzorkem bez enzymu na odrůdách Syrah a Carignan. Graf 1 – Celková extrakce polyfenolů červených vín, macerovaných bez enzymu (kontrola) anebo s přídavkem 3 g/hl Rapidase® Ex Color a tří dalších experimentálních enzymových přípravků (DSM exp 1-3).

Graf 2 – Intenzita barvy červených vín macerovaných bez enzymu (kontrola) anebo s přídavkem 3 g/hl Rapidase® Ex Color a tří dalších experimentálních enzymových přípravků (DSM exp – 1-3)

Macerační enzymy měli minimální dopad na jiné parametry, jako je sušina, pH, celkové a těkavé kyseliny. Hodnoty polyfenolické extrakce a hodnoty barevné intenzity (Graf 1 a 2) potvrdily při testování vysokou kvalitu Rapidase® Ex Color. V průběhu 3 let byl monitorován vývoj barvy a stability vína. Vína produkovaná pomocí maceračních enzymů DSM, ukázala zlepšení stability barvy. Enzymem ošetřené víno Syrah ročník 2002 má stále o 10 % více barvy po 18 měsících zrání (Graf 3). Graf 3 – Vývoj intenzity barvy v průběhu zrání vína Syrah macerované bez (kontrola) anebo s přidáním 3 g/hl Rapidase® Ex Color.

V trojúhelníkové degustaci byla shledána enzymem ošetřená vína jako značně odlišná od kontrolních vzorků. Vína s Rapidase® Ex Color se lišila především svojí nižší adstringencí a vyhlazenou plností. Efektivita Rapidase® Ex Color je potvrzena v celosvětovém vinařství. Pro plné porozumění mechanismům zlepšujícím kvalitu vína při použití maceračních enzymů jako je např. Rapidase® Ex Color prokázané v této studii je však nutná kompletní analýza složení polyfenolů. Kontakt: O.K. SERVIS BioPro, s.r.o. Na Harfě 9a, 190 00 Praha 9 Tel.: +420 266 313 909–11 www.biopro.cz info@oks.cz

Má veľ kosť tanku vplyv na malolaktickú fermentáciu?

Spontánna MLF mliečnymi baktériami má veľkú nevýhodu, že tu je riziko z oneskorenej a často nekompletnej degradácie kyseliny L – jablčnej a z produkcie nekontrolovaných vedľajších často nežiadúcich produktov fermentácie, ktoré znižujú akosť vína, nehovoriac aj o možnosti vzniku syntézy biogénnych amínov, ktoré škodia zdraviu. Rizikové sú najmä Pediococcus sp., ktoré sprevádzajú spontánnu mikroflóru mliečnych baktérií. Selektované kmene Oenococcus oeni sú podstatne výkonnejšie a tvoria iba minimálne množstvo nežiadúcich vedľajších produktov fermentácia. Z týchto dôvodov je aplikácia dostupných preparátov O. oeni veľmi užitočná. Mliečne baktérie sú auxotrofné mikroorganizmy. Znamená to, že potrebujú niekoľko esenciálnych živín a vitamínov, ktoré samy neprodukujú. Patria sem aj aminokyseliny, puríny a pyrimidíny. Okrem živín majú nároky aj na envi-

ronment, ktorý nachádzajú v mušte a víne, v optimálnej teplote MLF a pod. Výskumníkov zaujímalo, čim na tieto veľmi citlivé mikroorganizmy má vplyv aj veľkosť a výška fermentačných tankov pri malolaktickej fermentácii. Vplyv veľkosti tankov na MLF skúmali Grossman a Heinemayer (1998). Súhrnné výsledky sú nasledujúce: 1. Degradácia kyseliny L – jablčnej na kyseliny L – mliečnu v 2 000 l a 120 000 l tankoch vykazuje rovnakú kinetiku, no sú možné minimálne rozdiely v senzorike. 2. Vína, v ktorých prebehla MLF, sú komplexnejšie ako odkyselené chemicky na rovnakú aciditu v menších nádržiach. 3. Nenašli prakticky žiadne rozdiely medzi priemyselnými kmeňmi pokiaľ ide o veľkosť tanku, vcelku však degradácia kyseliny L – jablčnej v menšom tanku prebieha rýchlejšie.

4. Selektované populácie mliečnych baktérií obchodných preparátov Oenococcus oeni dosahujú kvalitatívne lepšie výsledky ako spontánne odbúranie kyseliny jablčnej „domácou“ mikroflórou. 5. Aj tekuté kultúry O. oeni poskytujú preferenciu pred spontánnou bakteriálnou flórou bez ohľadu na veľkosť tanku. 6. Pokiaľ ide o nežiadúce vedľajšie produkty MLF nie sú vo veľkosti tankov prakticky žiadne diferencie. 7. Je potrebné ešte preskúmať a zistiť, v čom väzia prejavy v rozdielnosti v senzorických vlastnostiach vín, ktoré prešli MLF selektovanou kultúrou Oenococcus oeni v niektorých špecifických ročníkoch. Literatúra: M. K. Grossmann, C. Heinemayer: The management of malolactic fermentation and quality of wine. Les Entretiens Scientifiques Lallemand, Part 2, Verona 1998, s. 63–68 E. Minárik

352

Defoliace vinic a využívané mechanizační prostředky Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Břeclav Odlistění provedené ve správném termínu, rozsahu a intenzitě příznivě působí na zdravotní stav hroznů a množství jejich obsahových látek. Přiměřená redukce listové plochy společně s osluněním umožňuje lepší přístup vzduchu do blízkosti hroznů a jejich rychlejší osychání. Nedochází tak k rychlému rozvoji houbových chorob. Významně se omezuje zejména riziko napadení hroznů plísní šedou (Botrytis cinerea), a jejich sklizeň tak lze oddálit do pozdějších termínů. Lepší oslunění současně napomáhá prohřívání hroznů a umožňuje rychlejší odbourávání kyseliny jablečné. Termín odlistění je ovlivněn celou řadou aspektů. Jako příklad lze uvést klimatické činitele (zejména teplotní průběh a množství srážek), odrůdu (hustota olistění, zahuštění hroznů a tloušťka pokožky bobulí), typ vedení (počet tažňů a jejich délka, výška listové plochy). Při silném infekčním tlaku vyvolaném nadměrným množstvím dešťových srážek v červnu a červenci přináší nejlepší výsledky časné odlistění (krátce po kvetení). Dříve odlistěné hrozny jsou odolnější vůči slunečnímu úpalu, jehož příznaky se mohou projevit při pozdě provedeném zásahu. Při malém infekčním tlaku v průběhu vegetace lze naopak přistoupit k dělené defoliaci s posledním termínem v polovině srpna, aby hrozny mohly být ještě naposledy chemicky ošetřeny. Rozsah odlistění je nutné v pěstitelské praxi provádět s ohledem na podmínky stanoviště, zejména směr převládajících větrů a např. s ním související riziko poškození révové stěny a hroznů působením krup. Je ovlivněn zejména intenzitou zásahu, tzn. počtem listů odstraněných z jednoho keře společně s rozsahem odlistění, kdy může být zásah prováděn na jedné, příp. obou stranách řádku. U středně výnosných odrůd, např. Ryzlinku rýnského, je vhodné ponechat na jeden hrozen 7–8 plně vyvinutých listů, u vysoce výnosných odrůd, např. Frankovky, je vhodné na jeden hrozen ponechat až 10 listů.

Defoliaci je možné provádět ručně nebo s využitím mechanizace. Za jednu z hlavních předností při ručním odlistění lze považovat šetrnost zásahu s ohledem na minimální poškození keřů a zejména hroznů samotných. Nevýhodou je poměrně vysoká pracnost. Ta se podle rozsahu a intenzity zásahu pohybuje v rozpětí 17–65 h.ha-1, což odpovídá výkonnosti 0,01–0,05 ha.h-1. Ve srovnání s ručním odlistěním je výkonnost dosahovaná při mechanizovaném zásahu nesrovnatelně vyšší (v průměru až o 70–90 %). Podle typu stroje a jeho konstrukce se dosahuje výkonnosti v rozpětí 2,2–2,9 h.ha-1, což odpovídá výkonnosti 0,35–0,45 ha.h-1. Určité riziko při mechanizovaně provedeném zásahu představuje možnost poškození hroznů (odstřižení) nebo jednotlivých bobulí a jejich následné napadení houbovými chorobami. S ohledem na uváděné skutečnosti se často doporučuje mechanizované provedení zásahu až v termínu po zvětšení hroznů. Ideální jsou v tomto směru odrůdy s velkou čepelí a dlouhými řapíky (např. Dornfelder, Modrý Portugal) stejně jako bujně rostoucí a hustě olistěné odrůdy (např. Sauvignon). Mechanizované odlistění lze provádět pomocí strojů souborně označovaných termínem defoliátory. Na trhu jsou tyto stroje nabízeny ve dvou kategoriích – HOBBY a PROFI. Do první kategorie lze zařadit nesené defoliátory určené pro pěstitele s menším rozsahem ploch (cca 2–5 ha). Konstrukčně jsou tvořeny z motoru, trubkové násady, ovládacích rukojetí, úhlové převodovky s upínací hlavou a ochrannou mřížkou. Upínací hlava umožňuje montáž speciálně tvarovaného ocelového nože. Ten při pohybu vytváří podtlak vzduchu a umožňuje nasátí a useknutí listů. Některé modely jsou vyráběny jako zádové, kde motorovou jednotku nese uživatel spolu s postrojem na zádech. Výrobcem těchto strojů je např. firma TIGER. Při využití těchto strojů lze dosáhnout při jednostranném odlistění výkonnosti v rozpětí 0,08–0,15 ha.h-1, při oboustranném odlistění výkonnosti 0,04–0,06 ha.h-1. Do druhé kategorie lze zařadit stroje, které bývají v našich podmínkách řešeny nejčastěji jako traktorové nesené. Bývají uchyceny čelně nebo vzadu na sloupku nebo konzole a umožňu-

jí zpravidla jednostranné odlistění (obr. 2). Zejména v zahraničí se pak lze setkat s návěsnými typy těchto strojů, umožňujícími oboustranné odlistění. Další variantu představují oboustranné adaptéry pro defoliaci nesené na multifunkčních portálových nosičích (obr. 3). Podle konstrukce a principu práce lze defoliátory z této skupiny rozdělit na ventilátorové, impulzové a termozářičové. Nejrozšířenější skupinu představují defoliátory ventilátorové. Principem jejich činnosti je vtahování listů přes stavitelnou ochrannou mřížku proudem vzduchu od výkonného ventilátoru (s pohonem od hydromotoru nebo vývodového hřídele traktoru) do pracovního ústrojí, které je tvořeno rotačním nožem (obr. 4, 5) nebo žací lištou (obr. 6). V závislosti na typu pracovního ústrojí jsou vtažené listy useknuty nebo odstřiženy. Z nejznámějších výrobců lze uvést např. firmy CLEMENS, OSTRATICKÝ, PELLENC, VEDELAGO, BINGER a ERO. Za konstrukčně nejnáročnější stroje lze na současném trhu označit impulzové defoliátory firem COLLARD, SAUBOURAIN a KIROGN. Tyto stroje využívají tlakového proudu vzduchu, který je do listové stěny usměrněn pomocí několika trysek. Pulzní proud vzduchu způsobuje rozbití listů a jejich odfouknutí do meziřadí. Do poslední kategorie patří defoliátory termozářičové. Jedná se o čelně nebo bočně nesené stroje, které jsou tvořeny blokem propan-butanových hořáků uchycených zpravidla na otočném rámu. Natočením rámu je možné plynule měnit pracovní záběr stroje. Rám bývá nejčastěji obdélníkového tvaru a je umístěn za plochou keramickou deskou. Ta bývá nesena v malé vzdálenosti od listové plochy. Princip činnosti spočívá v nevratném poškození listů účinkem vysokých teplot. Výrobcem těchto defoliátorů jsou např. firmy SILENT a SOUSLIKOFF. V roce 2005 byla Ústavem zahradnické techniky hodnocena pracnost při ručním a mechanizovaném odlistění zóny hroznů (tab. 1). Sledování bylo prováděno u odrůdy Pálava pěstované na vysokém vedení se dvěma tažni, ve sponu 2,2 x 1,0 m. Délka řádků byla 130 m, meziřadí vinice bylo zatravněné s mechanickou kultivací příkmenných pásů.

Vinařský obzor (7–8/2006) 353

Tab.1: Orientační potřeba pracovního času při odlistění zóny hroznů Varianta

Rozsah odlistění

Jednostranné

Oboustranné

Jednostranné

Oboustranné

Jednostranné

Intenzita zásahu

Způsob provedení odlistění

Slabá

Ručně

Silná

Ručně

Silná

Mechanizovaně

Obr. 1

Potřeba času [h.ha-1]

Výkonnost [ha.h-1]

0,06

0,03

0,04

0,01

2,6

0,38

Defoliaci vinic lze řadit mezi progresivní pracovní operace, které se stávají běžnou součástí technologických postupů. Vedle příznivých účinků na jakost produkce umožňuje defoliace usnadnění regulace násady hroznů, ale zejména sklizňových postupů. Úspora zde může činit 10–20 % z celkové potřeby času. Na trhu služeb je tato pracovní operace nabízena za 1 200–1 500 Kč.ha-1. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. 1G46082 „Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné“.

Obr. 2

Obr. 3

Obr. 6

Seznam obrázků:

Obr. 5

Obr. 4

Obr. 1: Odlistěná vinice Obr. 2: Čelně nesený defoliátor Obr. 3: Adaptér pro defoliaci nesený na multifunkčním nosiči Obr. 4: Defoliátor s rotačním nožem Obr. 5: Defoliátor s dvojicí rotačních nožů Obr. 6: Defoliátor s žací lištou

354

Klonová selekce révy Ing. Ivana Ludvíková, ÚKZÚZ Znojmo-Oblekovice

Zkoušky plastičnosti klonů Mezistaniční zkoušky klonů s názvem „Zkoušky plastičnosti klonů“ začaly na šlechtitelských stanicích vinařských kolem roku 1985. Jednalo se o prověřování klonů v různých ekologických podmínkách. Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice v čele se šlechtitelem Ing. Václavem Křivánkem byla vedením tehdejší Osevy, krajského semenářského podniku (dále jen Oseva, KSP), určena koordinátorem těchto zkoušek. Akce se zúčastnil i Ústredný kontrolný a skúšobný ústav poľnohospodársky (dále jen ÚKSÚP) Bratislava, kde byla tehdy pro révu vinnou hlavní odrůdová zkušebna. Vypracovaná metodika postupu prací byla vydaná ÚKSÚP Bratislava a byla platná pro celé Československo. Zkoušky plastičnosti klonů byly součástí Státních odrůdových zkoušek. Metodická část Přihlášení klonů: Do zkoušek se přihlašovaly klony, které byly uznány ve stupni Elita a od jedné odrůdy mohlo být zkoušeno pouze deset klonů. Pokud byl přihlášen větší počet klonů, provedl se výběr a do zkoušek postoupily klony s vyšší užitnou hodnotou. Při menším počtu klonů byla zkoušena celá kolekce bez výběru. U některých odrůd byly ke zkoušení vybrány i klony zahraniční pro srovnání jejich variability v našich ekologických podmínkách. Organizace, které přihlásily klony na prověření plastičnosti: Název organizace: Zkratka názvu organizace: Oseva KSP Brno ŠSV Perná PE ŠSV Polešovice PO ŠSV Velké Pavlovice VP ŠSV Znojmo ZN VSV Karlštejn KA VÚRV1) Praha BL KVÚVV2) Bratislava 1 ) Výzkumný ústav rostlinné výroby 2 ) Komplexný výzkumný ústav vinohradníctva a vinárstva Pozn.: Zkratka názvu organizace byla využita v názvu klonu. Seznam klonů vybraných do zkoušek plasticity uvádí tabulka č. 1. Výsadba klonů: Pro výsadbu klonů byla vybrána tři ekologicky odlišná stanoviště. Klony z českých zemí měly být vysázeny na dvou místech v České republice a na jednom místě Slovenska. Naopak slovenské klony měly být na dvou místech Slovenské republiky a jednom českém. Vzhledem k tomu, že ze Slovenska bylo přihlášeno pouze pět klonů třech odrůd, proběhla výsadba podle první varianty, tedy dvě místa česká a jedno slovenské. Hodnocení klonů: Komise složená za zástupců ÚKSÚP a šlechtitelů hodnotila klony jednou za rok. Koordinátor sledoval užitnou hodnotu průběžně, zaznamenával nástup důležitých fenofází a sledoval zdravotní stav porostů. Při sklizni zaznamenával výnosy jednotlivých klonů, měřil hodnoty kyselin a cukrů v moště. Dvakrát během pěti let byly odebrány vzorky hroznů ke zpracování na víno. Hrozny zpracovávala Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice jednotnou technologií. Vyrobené víno bylo hodnoceno třikrát. Dvakrát jako mladé a jednou lahvově zralé.

Závěrečné vyhodnocení klonů: Po pěti sklizňových letech provedl koordinátor spolu se zodpovědným pracovníkem ÚKSÚP celkové zhodnocení klonů. Podmínkou kladného hodnocení klonů nebyla pouze výše výnosu. Zohledněna byla i kvalita vína a cukernatost v moště. Výsledky hodnocení byly předloženy státní odrůdové komisi k rozhodnutí o zapsání klonů do Listiny povolených odrůd. Z deseti prověřovaných klonů mohlo být komisi doporučeno k zapsání pouze pět klonů od odrůdy. Státní odrůdová komise vydala klonům, které prošly zkouškami plasticity, „Osvědčení o povolení odrůdy“. Viz tab. č. 2. Klony byly zapsány do Státní odrůdové knihy a Listiny povolených odrůd. Klonová selekce podnoží Selekce klonů podnoží probíhala v průběhu sedmdesátých let. Na základě příznivých výsledků státních odrůdových zkoušek s pravokořennými podnožemi a zkoušek afinity byly klony podnoží předběžně povoleny a zapsány do Listiny povolených odrůd v roce 1979. V dalších letech byly ukončeny odrůdové zkoušky s naštěpovanými plodnými odrůdami révy vinné, které byly založeny na třech stanovištích s rozdílnými ekologickými podmínkami. Výsadby se každoročně komisionelně přehlížely a vyhodnocovaly. Hlavním kritériem byla výše výnosu a cukernatost v moště, vše srovnáváno se standardní odrůdou Kober 5BB. Na základě vyhodnocených výsledků na jednotlivých stanovištích byla určena vhodnost použití jednotlivých klonů podnoží, vystaveno „Osvědčení o povolení odrůdy“ a klony byly zapsány do Státní odrůdové knihy a Listiny povolených odrůd. Viz tab. č. 3. Novější klonová selekce probíhala na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné u odrůdy Pálava a na Šlechtitelské stanici vinařské ve Znojmě u stolních odrůd Chrupka bílá a Chrupka červená. Poslední změna, která proběhla v evidenci klonů u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen ÚKZÚZ), byla u klonů Rulandského bílého v roce 1994. Na základě výsledků zkoušek bylo prokázáno, že se nejednalo o klony odrůdy Rulandské bílé, ale o klony odrůdy Chardonnay. Státní odrůdovou komisí bylo rozhodnuto o opravě zápisu a do Státní odrůdové knihy a Listiny povolených odrůd byly zapsány klony odrůdy Chardonnay. Současný stav Povinnost registrovat klony byla zrušena v roce 1996. Podle poslední novely Zákona je však podmínkou uznávání klonů jejich evidence ve Státní odrůdové knize. Evidenci provádí ÚKZÚZ na základě výsledků úředních zkoušek zaměřených především na hodnocení odrůdové pravosti. Klony, kterým bylo na základě zkoušek plasticity vydáno před rokem 1996 Osvědčení o povolení odrůdy, zůstaly ve Státní odrůdové knize evidovány. Vedle těchto klonů se množí i klony, které se ve zkouškách osvědčily, ale byly nad daný limit pěti klonů nebo z jiných důvodů nebyly doporučeny k zapsání do Státní odrůdové knihy. Tyto klony mohou být šlechtiteli dodatečně k evidenci u ÚKZÚZ přihlášeny. Seznam úředně evidovaných klonů zveřejňuje ÚKZÚZ ve Věstníku. Stav k 1. 6. 2006 s uvedením adresy udržovatele jednotlivých klonů bude zveřejněn ve Věstníku ÚKZÚZ s datem vydání 30. 6. 2006. Od 28. 2. 2006 je na stránkách ÚKZÚZ formulář s názvem Žádost o zápis dalšího udržovatele odrůd, který je možno využít i pro přihlášení klonu révy k evidenci ÚKZÚZ.

Vinařský obzor (7–8/2006) 355

Tabulka č. 1 Vybrané klony k prověření a jejich původ

Tabulka č. 2 Seznam klonů, které prošly zkouškami plasticity klonů a bylo jim vydáno „Osvědčení o povolení odrůdy“

Číslo klonu a původ Odrůda 1

Frankovka

22/4 PO

17/9 PO

Muškát Ottonel

4/15 PE

5/4 PE

Modrý Portugal

30/40 20/52 11/48 KA KA KA

Müller Thurgau

5/12 PO

25/7 KA

Rulandské bílé

156/4 PO

158/7 160/1 10/24 12/12 28/26 34/30 140/2 155/6 161/6 PO PO BL BL KA KA VP VP VP

Rulandské modré

Rulandské šedé

271/B 281/B 275/I PO PO PO 2/1 PE

3/2 VP

11/3 VP

6/5 VP

20/6 VP

14/4 VP

K MNV

5/7 PO

11/4 PO

23/37 27/44 43/25 312/F 306/B KA KA KA PO PO

3/2 PO

2/15 PO

2/13 PO

49/ 207 Rak

9/50 KA

1 PO

8/36 KA

2/28 PO

7/45 KA

AHR NSR

5 PO

22 PO

17 PO

H-1 Rak

27/12 17/12 10/16 PO PO PO

6/4 PO

15/21 PO

15/4 PO

20 PO

90/12 89/12 PO PO

52/g PO

100/g PO

27/5 PO

1/23 BL

20/9 VP

23/9 VP

10/4 VP

20/4 VP

Ryzlink vlašský

8/12 BL

25/8 VP

6/24 PE

6/65 PE

7/76 PE

7/86 PE

5/44 PE

5/47 PE

5/34 PE

7/71 PE

Sauvignon

5/15 PE

6/5 PE

2/17 PE

1/53 PE

11/55 PE

9/14 PE

4/37 PE

10/14 13/49 13/67 PE PE PE

Svatovavřinecké

18/6 PO

10/7 PO

7/5 PO

11/1 PO

23/7 PO

4/10 KA

4/8 KA

Sylvánské zelené

171/E 154/L 173/I PO PO PO

177/ CH PO

1/54 ZN

38/23 46/21 60/25 62/23 64/14 KA KA KA KA KA

Veltlínské červené rané

2/60 PO

1/26 PO

1/28 PO

4/30 PO

3/15 288/C 282/D 2/24 PO PO PO PO

Veltlínské zelené

7/11 BL

1/48 ZN

1/49 ZN

6/45 ZN

10/45 ZN

4/10 VP

209/K 202/A 50/30 41/31 PO PO KA KA

14/5 VP

15/1 VP

6/8 KA

6/12 KA

Muškát Ottonel Modrý Portugal

4/2 H PE

Rulandské modré K MNV

Rulandské šedé

Ryzlink rýnský

14/2 PO

Ryzlink vlašský

1/10 PO

4/15 PO

6/2 VP

17/11 17/12 VP VP

3/6 VP

WB-9 WB-23 Rak Rak

47/7 VP

48/1 VP

35/5 VP

K MNV

50/5 VP

Müller Thurgau

Rulandské bílé

Ryzlink rýnský

Tramín červený

Odrůda

Frankovka 14/7 PO

1/1 PO

1/10 PE 12/13 PO

ANAPA 2/12 SSSR PO V-2 Rak

Sauvignon

Tabulka č. 3 Seznam klonů podnoží, kterým bylo vydáno „Osvědčení o povolení odrůdy“ Odrůda

Název klonu

Datum udělení „Osvědčení o povolení odrůdy“

BerlandierixRiparia 125 AA

PO-0/3

15. 10. 1979

BerlandierixRiparia Craciunel 2

PO-06

15. 10. 1979

BerlandierixRiparia Kober 5BB

MD-XVI/50

15. 10. 1979

BerlandierixRiparia Kober 5BB

MO-XVI/50

15. 10. 1979

BerlandierixRiparia SO-4

PO-0/7

15. 10. 1979

BerlandierixRiparia Teleki 5C

PO-3/7

15. 10. 1979

Zrání vína v sudech barrique

Svatovavřinecké

Sylvánské zelené

Veltlínské červené rané

Veltlínské zelené Tramín červený

Název klonu PO-22/4 PO-275 i PO-281/E VP-6/5 VP-14/4 PE-1/10 PE-2/1 PE-4/15 PE-5/4 KA-20/52 KA-23/37 KA-25/7 KA-43/25 PO-2/15 PO-5/12 PO-156/4 PO-158/7 PO-160/1 VP-155/6 VP-161/6 PO-20 PO-22 V-2 49/207 PO-5/27 PO-12/89 PO-12/90 VP-20/19 VP-23/9 PE-5/34 PE-5/44 PE-6/65 PE-7/71 PE-7/76 PE-6/5 PE-13/49 PE-13/67 KA-4/8 KA-4/10 KA-6/12 PO-7/5 PO-10/7 KA-38/23 KA-46/21 KA-60/25 KA-62/23 KA-64/14 ZN-1/54 PO-1/10 PO-2/24 PO-3/15 PO-4/14 PO-4/30 VP-3/6 VP-4/10 VP-6/2 ZN-1/49 ZN-10/45 PO-202/A

Datum udělení „Osvědčení o povolení odrůdy“ 2/11/88 2/11/88 2/11/88 2/11/88 2/11/88 2/11/88 2/11/88 2/11/88 2/11/88 4/11/91 8/10/90 8/10/90 8/10/90 8/10/90 10/8/90 11/6/87 11/6/87 11/6/87 11/6/87 11/6/87 11/4/91 11/4/91 11/25/85 11/25/85 85/25/11 85/25/11 85/25/11 11/25/85 11/25/85 11/25/85 11/25/85 11/25/85 11/25/85 11/25/85 10/8/90 10/8/90 10/8/90 10/17/89 10/17/89 10/17/89 10/17/89 10/17/89 11/4/91 11/4/91 11/4/91 11/4/91 11/4/91 11/4/91 11/25/85 11/25/85 11/25/85 11/25/85 11/25/85 11/6/87 11/6/87 11/6/87 11/6/87 11/6/87 11/25/85

168,-

(vã. 5% DPH) Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-1-2, cca 72 stran, formát A5 Pfieklad moderní odborné publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a Georga Leindla. Obsahuje popis dfieva pro v˘robu sudÛ barrique, v˘roby sudÛ, postupy pfii zrání, pfiípravu vína a péãi o sudy barrique. Nezbytná publikace pro kaÏdého vinafie, kter˘ se chce v˘robou vín v sudech barrique serióznû zab˘vat. Zrání vína v sudech barrique je dnes v‰eobecnû akceptovanou metodou. Jako jedna z fiady moÏností vinifikace pfiedává vínu charakteristické aroma. Aby bylo dosaÏenou optimálního v˘sledku, jsou k dispozici komplexní moÏnosti v˘bûru dfieva, zpracování a skladování vína, které v‰ak vyÏadují vysokou míru zku‰eností. Poznání základÛ o volbû vhodného dfieva, prÛbûhu reakcí ve vínû a rozhodujících faktorech o zrání je dÛleÏité pro optimální vyzrání pfiíslu‰ného vína. Kniha si klade za cíl podpofiit vinafie pfii pfiedcházení vadám vína a pfii pfiijímání správn˘ch rozhodnutí.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

356

ERBSLÖH – FLOTAČNÍ TECHNOLOGIE

Pektiny a jejich štěpení Většinou jsou sbírané hrozny před nástupem plné zralosti ještě velmi bohaté na pektiny. Pektin zvyšuje viskozitu, a proto ztěžuje čištění a flotaci. Obzvlášť náchylné je Sylvánské či Ryzlink, ale i některé ostatní odrůdy. Pektiny se prostřednictvím vlastního enzymového systému hroznů rozštěpí, avšak pro naše účely ne zcela dostatečně a rychle. S přídavkem enzymu Trenolin® Flot DF můžeme rozštěpení pektinů urychlit, přičemž reakce jsou závislé na teplotě. • Při teplotě 15–20 o C postačuje většinou 5 až 10 ml/hl Trenolinu® Flot DF, abychom v několika málo hodinách pektin dostatečně dalekosáhle rozštěpili. • Při teplotě pod 10 oC trvá tento proces zase tak dlouho, že se použití enzymů nevyplatí. • Teplota vyšší než 10 oC není nutná jen ke štěpení pektinů, ale také kvůli účinku želatiny a zajištění úspěchu celé flotace. • Kolem 8–10 oC želatina jen stěží rosoluje. Nevytváří tak velké vločky, kterým by plyn následně mohl napomoci k jejich strhávání. Způsob použití: Užití želatiny silně závisí na předešlém mechanickém poškození suroviny. Při šetrné přípravě a malé hodnotě rozpuštěných fenolů poskytuje normální, za tepla rozpuštěná želatina od 80–100 bloom (jako je ErbiGel®) docela dobré služby. Při silnějším fenologickém zatížení, při vyšší hodnotě glukánů díky plísni a vysoké hodnotě pH, potřebujeme již speciální vysokobloomovou želatinu – ErbiGel® Flot. Za studena rozpuštěnou želatinu nelze z důvodu kvality doporučit, kapalná želatina nevytváří rychlé dostatečné vločky nutné pro flotaci.

MostRein®

Seporit Dávkování želatiny: Pohybuje se okolo 5–15 g/hl. V horním rozsahu bude kal už správně suchý a pevný, při malém dávkování není hranice oblasti mezi moštem a kalem tak ostrá, proto je kal lépe čerpatelný. Jestliže předtím byla enzymace s Trenolinem Flot DF (viz výše) úspěšná, může se eventuálně dávkování pohybovat dokonce pod 5 g/hl. Za tepla rozpuštěné ErbiGel® přípravky by měly být pro použití správně připraveny. Uvedené množství želatiny rozpustíme v 5násobném množství studené vody a necháme stát 20 minut. Teprve potom přidáme stejné množství horké vody a tento roztok (1:10) během kontinuálního dávkování stále udržujeme při 40–50 oC.

ErbiGel® mům. Bentonit obsažený ve výrobku zpevňuje při flotaci kalový koláč. Pokud je možno jej dále čerpat, měla by se obvyklá dávka Seporitu PORE-TEC® nebo MostReinu® eisenarm ve výši 100–150 g/hl snížit na polovinu. Nastavení množství vzduchu: Všeobecně se vpouští čistý vzduch, ve zvláštních případech dusík. Po zkušenostech je tlak 5 barů naší hranicí a nad 6 barů nepřináší žádné pozitivum. Správné nastavení množství vzduchu se musí vyzkoušet a závisí na obsahu polyfenolů moštu právě tak, jako na typu použitého zařízení. Velké množství vzduchu vede k silnému pěnění kalů a ke ztrátám (až 10 %) bezcukerného extraktu v hotovém víně. Malé množství vzduchu ztěžuje dělení fází.

Ošetření moštu v tanku: Může být použita osvědčená Erbslöh-Mostgelatina. Po 30 minutách působení se může flotovat, přičemž lze ještě přidat kolem 1–2 g/hl Erbigel® Flot. Erbslöh-Mostgelatina má výhodu, že její podíl kaseinátu váže ostře hořké látky, které normální želatinou nejsou vždy odstraněny. Je nutné myslet na to, že při ošetření v tanku silné, dlouhé míchání a nevhodná moštová čerpadla rozbíjejí velké vločky na jemné. Pak nemohou plynové bubliny vločky dostatečně usazovat (vynášet) a kal zůstává ve vznosu.

Flotace se nedoporučuje: U nakvašených moštů, které obsahují volný CO2 . Také u hroznů silně poškozených plísní Botrytis cyneria a při velmi vysokém obsahu cukrů v moštech je omezení tak, jako při nízkých teplotách.

Ostatní preparáty vhodné k flotaci: Aktivní uhlí Granucol ® GE, moštový bentonit Seporit PORE-TEC® a adsorpční směsný preparát MostRein® eisenarm se hodí rovněž k flotaci. Buď se míchá požadované množství po dávkách v shromážděném moštu, nebo se může rovněž dávkovat druhým dávkovacím čerpadlem v tlakovém rozmezí flotovacího zařízení. MostRein® eisenarm působí díky své vysoké adsorpční síle proti zbytkům postřiků, jiným nečistotám a také všem divokým mikroorganis-

Zaočkování: I přes silnou redukci kalů se nachází ve flotovaných moštech většinou vyšší množství divokých mikroorganismů. Zjevně se dobře množí pomocí přidávaného kyslíku. Proto je doporučeno rychlé zaočkování minimálně 20 g/hl kvasinkami rodiny Oenoferm® . Pro další informace týkající se flotační technologie se můžete obrátit na technology firmy Proneco, s.r.o., popř. navštívit internetové stránky www.proneco.cz.

Vinařský obzor (7–8/2006) 357

Vína odrůd Sauvignon v expozici Salonu vín Důvodem je nejen jeho rozmanitý charakter vůní a chutí, ale také stálá vysoká úroveň kvality. Můžeme zde nalézt vůně a chutě připomínající kopřivy, akátový med, černý bez, rozkvetlou šalvěj, černý rybíz, angrešt, broskev, Statistika Sauvignonů v expozici Salonu vín Ročník v Výrobce Salonu vín 2000/2001 ZD Sedlec Agrodružstvo – družstvo, Nový 2000/2001 Šaldorf

tropické ovoce a mnoho dalších, které obohacují senzorický vjem této odrůdy. Ze statistik, které si Salon vín o každé odrůdě vede, vyplívají zajímavé poznatky, o které bych se s vámi rád podělil.

1999

Víno – jakost, Vinařská oblast označení / podoblast pozdní sběr Mikulovská

Vinařská obec Sedlec

1999

kabinet

Znojemská

Víno – ročník

Od otevření prvního ročníku expozice Salonu vín v roce 2000/2001 si vydobyla své pevné postavení, které si již šest let právem drží. Celkem bylo za šest let existence Salonu vín zařazeno do expozice 36 vzorků této odrůdy od 20 vinařských

Viniční trať

Charakteristika vůně a chuti

Viniční

Vůně je výrazná po broskvích až černém rybízu, což se projevuje i v chuti.

Nový Šaldorf

Kraví Hora

Kvalitní bílé víno s jemnou kopřivovou vůní a svěží kyselinkou.

2000/2001

Vinselekt Michlovský, a. s.

1999

kabinet

Velkopavlovická

Přítluky

U Majáku

2000/2001

Vinselekt Michlovský, a. s.

1999

pozdní sběr

Velkopavlovická

Přítluky

U Majáku

2000/2001

Agrodružstvo – družstvo, Nový Šaldorf

1999

výběr z hroznů

Znojemská

Nový Šaldorf

Kraví Hora

2000/2001

Vinařství Kovacs s.r.o.

1998

kabinet

Mikulovská

Novosedly

Stará hora

Mikulovská

Pouzdřany

Přední vinohrady

Aroma vína připomíná kvetoucí bez, akát a černý rybíz nebo grapefruit. Chuť je bohatě strukturovaná, extraktivní, kořenitá, s originálními tóny vyzrálých tropických plodů. Vůně kvetoucího bezu, akátu a černého rybízu. Chuť je tvořena vyváženou plností, kořenitostí a medovými tóny především dozrávajícího manga a žlutého jižního ovoce. Výrazně kopřivová až broskvová vůně a chuť, svěží kyselinka dává vínu dlouhodobou perspektivu. Výrazná vůně kopřiv přecházející do černého rybízu, v chuti se opírá o příjemnou kyselinu. Víno je vyrobeno z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea. Tato plíseň v příznivých tratích a letech napadá vyzrálé hrozny. V moštu těchto hroznů se koncentrují cukry a další extraktivní látky.

2000/2001

Kolby, a. s.

1999

botrytický výběr

2001/2002

Vinné sklepy Lechovice, spol. s r.o.

2000

kabinet

Znojemská

Božice

Nová hora

Broskvová.

Mikulovská

Dolní Věstonice

Pod obecním

Vůně výhonků a pupenů černého rybízu, je umocněna lípovými květy. Naplněnost chuti je tvořena kořenitostí s medovými tóny, které jsou oživeny o plody manga, žlutého melounu. Jemná kopřivová vůně, která delším ležením přechází do vůně přezrálé broskve.

2001/2002

Doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc.

2000

výběr z hroznů

2001/2002

Vinný sklep Kašnice, s. r. o.

1999

pozdní sběr

Velkopavlovická

Klobouky u Brna

Ostrá

2001/2002

Mikros–vín Mikulov, kom. spol.

2000

pozdní sběr

Mikulovská

Mikulov

Za cihelnou

2001/2002

VINICOLE Valtická vinařská, s. r. o.

1999

kabinet

Velkopavlovická

Přítluky

U Majáku

2001/2002

Doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc.

1999

Velkopavlovická

Přítluky

2001/2002

ZD Sedlec

2000

pozdní sběr výběr z hroznů

Mikulovská

Sedlec

U Majáku Vinice pod silnicí

2001/2002

Radomil Baloun

2000

pozdní sběr

Velkopavlovická

2002/2003

Vinné sklepy Valtice, a.s.

2001

pozdní sběr

Mikulovská

2002/2003

Znovín Znojmo, a.s. Agrodružstvo – družstvo, Nový Šaldorf

2001

jakostní

Znojemská

Velké Pavlovice Brod nad Dyjí Konice

2000

pozdní sběr

Znojemská

Nový Šaldorf

Kraví Hora

2002/2003

Doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc.

2001

kabinet

Velkopavlovická

Přítluky

U majáku

2002/2003

Ing. Jiří Barabáš

2001

pozdní sběr

Znojemská

2003/2004

Vinné sklepy Valtice, a. s.

2001

pozdní sběr

mikulovská

2003/2004

Vinné sklepy Valtice, a. s.

2002

pozdní sběr

mikulovská

Tasovice Brod nad Dyjí Brod nad Dyjí

Stará hora Brodské stráně Brodské stráně

2003/2004

RÉVOVIN Velké Bílovice, spol. s r. o.

2002

pozdní sběr

mutěnická

Čejkovice

Helesný díl

2003/2004

Vinné sklepy Valtice, a. s.

1999

pozdní sběr

mikulovská

Novosedly

Stará hora

2002/2003

Nadzahrady Brodské stráně Kraví Hora

2004/2005

Víno Mikulov, a. s.

2002

pozdní sběr

mikulovská

Dolní Věstonice

2004/2005

Moravíno, s. r. o.

2003

výběr z hroznů

Podluží

Hrušky

2004/2005

Vinařství Trpělka & Oulehla

2003

pozdní sběr

brněnská

Nové Bránice Staré hory

2004/2005

Vinařství Kovacs, s. r. o.

2003

výběr z bobulí

mikulovská

Novosedly

Stará hora Kraví hora

Podseky

2004/2005

Agrodružstvo – družstvo, Nový Šaldorf

1998

jakostní

znojemská

Nový Šaldorf-Sedlešovice

2004/2005

Vinselekt Michlovský, a. s.

2002

výběr z hroznů

velkopavlovická

Přítluky

U majáku

2005/2006

Znovín Znojmo, a. s.

2004

jakostní

znojemská

Hostěradice

Volné pole

2005/2006

Moravíno, s. r. o.

2003

výběr z hroznů

podluží

Hrušky

Podseky

2005/2006

Glos Lubomír ml.

2004

pozdní sběr

slovácká

Moravská Nová Ves

Vinohrady

2005/2006

Vinařství Zaječí, s. r. o.

2004

pozdní sběr

mikulovská

Pavlov

Sahara

2005/2006

Vinselekt Michlovský, a. s.

2002

výběr z hroznů

velkopavlovická

Přítluky

U majáku

2005/2006

NEOKLAS, a. s.

2004

výběr z cibéb

slovácká

Šardice

Dubový

Vůně černého rybízu, zimostrázu, bazalky a angreštu, chuť jemná, s typickými odrůdovými atributy. Aroma vína připomíná kvetoucí bez, akát a černý rybíz nebo grapefruit. Chuť je bohatě strukturovaná, extraktivní, kořenitá, s originálními tóny vyzrálých tropických plodů. již popsáno výše Víno s příjemnou kyselinkou, s broskvově-angreštovými tóny jak ve vůni, tak i v chuti. Velmi plná vůně po broskvi a angreštu, mohutná jemná chuť citrusů s jemnou nízkou kyselinou, víno jemné, plné, dlouhé dochuti. Velmi výrazná vůně, připomínající přezrálé broskve v kombinaci s angreštem a černým rybízem. Chuť je velmi plná, bohatá, extraktivní. Jemně aromatický, svěží. Vůně vyzrálého grepu i “zaprášené cesty”, medu i kopřiv. Světlá zelenožlutá barva, výrazná broskvová až kopřivová vůně. Chuť kořenitá, plná. Aromatické a buketní látky citrusů, výhonku černého rybízu a kompotovaného angreštu jsou v chuti podpořeny originální ovocností a svěžestí ušlechtilých kyselin. Výrazně aromatické víno s ovocnou chutí, zvláště černého rybízu. Velmi výrazná vůně s nádechem angreštu a s tóny černého rybízu. Chuť výrazná, odrůdová. Víno s výrazným, typickým odrůdovým buketem, plnou a mohutnou chutí s velkou perspektivou. Světle slámově žlutá barva. Vůně jemná, svěží, intenzivní, připomínající květ bezu. V ústech zpočátku lehce šťavnatý, chuťově charakteristický. V závěru měkký s elegantní kyselinou. Jemně aromatické víno s plnou nazrálou chutí. Víno zelenožluté barvy s výraznou nazrálou odrůdovou vůní, připomínající přezrálé broskve v kombinaci s listem černého rybízu. Chuť plně koresponduje s vynikajícím buketem, široká, komplexní, jemně medová s dlouhou perzistencí. Víno světlé barvy se zlatým odstínem. Ve vůni černý bez a grapefruity. Chuť kořenitá s tóny kandovaného ovoce. Žlutá barva s nazrálým reflexem, škála vůní s čitelným odrůdovým aromatem kvetoucího bezu, angreštu a zalomené větvičky černého rybízu. V chuti extraktivní s harmonickými kyselinkami. Přezrálé broskve, mango, pomeranče, vykukuje bezový květ, který bude společně se stárnutím vína nabývat na intenzitě. Víno je plné, zakulacené, nasládlé. Zlato-žlutá barva. Jemná, decentní vůně kopřivy, broskví až medu. Chuť výrazná, harmonická se svěžími kyselinami, pikantní dochutí s dlouhou perzistencí. Pronikavé aroma akátového květu a šalvěje doplněné chutí lučního medu s příjemnými tóny přezrálých mandlí. Ve vůni intenzivní, kopřivové tóny přecházející až do těžkých černorybízových tónů. V chuti bohatost a harmonie vjemu a dlouhá dochuť. Barva vína je světlá se zlatavým odstínem, vůně pikantní s ovocitými tóny černého rybízu a grapefruitu. Chuť kořenitá s tóny kandovaného ovoce. Víno krásné žluté barvy s rozvinutou škálou vůní a odrůdovým aromatem připomínajícím černý bez, angrešt a černý rybíz. Víno žlutozelené barvy s intenzívní vůní černého bezu a černého rybízu. Plná chuť s nádechem přezrálých hroznů, pikantní kyselinka, svěžest a dlouhá perzistence. Víno mnoha rozměrů s pronikavým aroma akátového květu a šalvěje doplněné chutí lučního medu s příjemnými tóny přezrálých mandlí. Zlatožlutá barva, výrazná ovocně medová vůně přezrálých broskví a angreštu, harmonická extraktivní chuť s dlouhou rezistencí.

358

firem. Nejvíce pocházejí hrozny z mikulovské vinohradnické oblasti/podoblasti, a to v počtu 13 vzorků, což je z hlediska toho, že za „sauvignonovou“ oblast je všeobecně považována oblast/ podoblast znojemská, zajímavý poznatek. Nejvíce byla odrůda Sauvignon zastoupena v roce 2001/2002, kdy bylo v expozici Salonu vín osm vzorků této odrůdy, naopak nejméně v roce 2003/2004, a to počtem čtyři vzorky.

Dle kvalitativního hlediska lze ze statistik Salonu vín pozorovat, že nejvíce byly zastoupeny Sauvignony v kvalitě pozdního sběru, a to v celkovém počtu 17 vín, což je téměř 50 % všech zařazených vín, naopak nejméně vína v kvalitě jakostní. Nejúspěšnější viniční tratí je vinice U Majáku z vinařské obce Přítluky, která zde chyběla pouze v ročníku 2003/2004, jinak je zastoupe-

na každým rokem minimálně jedním vzorkem. Nejúspěšnějšími výrobci, jež dodali do expozice Salonu vín vína odrůdy Sauvignon, byli Vinselekt Michlovský, a. s. po 7 vzorcích, Vinné sklepy Valtice, a. s. a Agrodružstvo Nový Šaldorf po čtyřech vzorcích. Ing. Marek Babisz, hlavní sommeliér Národního vinařského centra

Česká a moravská úspěšná vína: Cuvée Ardea 2005

5 Cuvée ARDEA 2005, révové víno jakostní bílé suché – Nové Vinařství, Drnholec, vinařská podoblast mikulovská, vinařská obec Nový Přerov, viniční trať Lange warte Hrozny mají původ v mladých vinicích (rozloha 62 ha, rok výsadby 2003) v trati Lange Warte. Expozice této lokality, nacházející se v nadmořské výšce od 190 do 220 m n. m. je od jihovýchodu až po severozápad, a to při svažitosti 0 až 10 °. Réva zde roste v písčito-hlinité, místy až kamenité půdě, která vzniká na podloží třetihorního původu – jílech, píscích a pískovcích. Průměrná roční teplota tohoto místa je +9,3 °C při průměrném ročním úhrnu 495 mm. Na hektaru vinice vysázené ve sponu 2,6 m x 1,0 m se nachází 3 200 keřů. „Noví vinaři“ řežou na 1 kmínek, 1 tažeň a 1 čípek, takže zatížení keřů se pohybuje v rozmezí 1 až 2 kg hroznů. Zónu hroznů mají ve výšce 80 až 100 cm nad zemí a zatravňují každé druhé meziřadí, mezi tím je úhor, taktéž pod keři. Výrobce toto cuvée označuje jako enologické. Dle sklepmistra Domu Na Výsluní Ing. Lubora Skrývala byly hrozny sklízeny fázovitě, a to v období od 22. 9. do 12. 10. 2005. „Cukernatost

hroznů byla od 21,5 do 24,5 °NM. Výslednou kupáž jsme pak zhotovili 16. 11. s tím, že do cuvée Ardea byla použita pouze část vína (převážně s pozdějších sběrů s vyšší cukernatostí), zbylá část partií byla použita do našich ostatních cuvée“, uvedl pro Vinařský obzor L. Skrýval. Analytické hodnoty vína Ardea jsou: alkohol 13,9 %, zbytkový cukr 3,1 g/l, celkové kyseliny 7,0 g/l, těkavé kyseliny 0,55 g/l, bezcukerný extrakt 23,2 g/l. Víno bylo zatříděno pod číslem šarže 008. „Přesto, že toto sauvignonové cuvée má spíše „moravský“ charakter, tedy jsou zde ve vůni zřetelné tóny květů hluchavky, rozkvétajícího bezu černého, v chuti zase převládá chuť angreštu a černého rybízu, oslovilo toto víno, na rozdíl od hodnotitelů VVT, degustátory mezinárodní soutěže Concours Mondial des Bruxelles natolik, že bylo oceněno zlatou medailí“, doplnil Lubor Skrýval. Na webové prezentaci výrobce je u tohoto vína uvedeno: „Díky postupné sklizni, šetrnému zpracování hroznů a pečlivým výrobním postupům vzniklo víno jemné žluté barvy s vůní meruněk, broskví a růží. V ovocné chuti jsou patrné přezrálé meruňky a lechee.“ Číslo pět výrazně čnící z viněty informuje o názoru výrobce na předpoklad potenciálu zrání vína, tedy do pěti let. Víno jsem samozřejmě ochutnal a dovoluji si k němu poznamenat: světle žlutá barva s jemným zelenkavým reflexem předesílá šťavnatou svěžest, což potvrzuje následně jak vůně, tak

i chuť. V průrazné a čisté vůni se rozvine kytka sušeného květu černého bezu, po řádném rozmíchání a možná mírném zahřátí tóny vzácných dřev a jemného koření. Chuť je plná, ústa zaplní svěží kyselinka, mohutnost alkoholové složky (která je ovšem ve víně citlivě zakomponována a nevyčnívá). Poté, co se víno nadýchne a otevře v pohárku, lze dále identifikovat světlé kandované ovoce či angreštový džem. Dochuť je kratší, nicméně čistá a velmi příjemná. Po polknutí doznívají masité animální podtóny připečené kůrky. Ardea nejprve evokovala „ranní rozbřesk“ (svěžest příjemné kyselkavé ovocitosti), po kterém však přijde „horký letní den“ (alkoholová plnotučnost). Skvělé pití k jídlu a v malých dávkách, po deklarovaných pěti letech si jej však nedovedu představit. Bude-li ještě, uvidíme. Ocenění tohoto moravského Sauvignonu na tak prestižní soutěži, jakou bezesporu bruselské klání je, je nejen ohromným úspěchem pro výrobce, ale též perfektní anoncí na tuzemská vína. Když jsem se v červnu tohoto roku potkal v Milánu s kolegy degustátory z Evropy a Ameriky, vyptávali se na naše vína, neboť medailovou sklizeň našich vín v Lisabonu, jinak celkem málo povědomých, snad ani nešlo přehlédnout. Je dobře, že u nás vznikají takové Sauvignony, a věřím, že budou další skvělé Ardey a jiné Sauvignony. Cuvée ARDEA 2005 bylo zařazeno mezi 5 nejlepších Sauvignonů Evropy a 11 světa, což je jistě příklad hodný následování. Richard Stávek foto archiv Nové Vinařství

Vinařský obzor (7–8/2006) 359

Nežádoucí zastavení kvašení Ing. Václav Švejcar, CSc., Mutěnice

Příčin předčasného zastavení kvašení je několik: – V prvé řadě může jít o nedostatek živin pro kvasinky, způsobený buď ročníkem či špatně zvolenou technologií zpracování hroznů. Zpravidla se jedná o nedostatek dusíku asimilovaného kvasinkami nebo o nedostatek vitamínu, zvláště tianinu. – Nedostatek kyslíku, který je nutný pro množení kvasinek. – Ke konci kvašení to může být příliš vysoký obsah alkoholu, případně stres z chladna. Je zajímavé, že stres z tepla se, dík zlepšené technologii, vyskytuje stále méně. – V některých případech to může být také vysoký obsah cukru v kvasném médiu. – Nelze opomenout ani rezidua z ochranných přípravků a nežádoucí nadměrné množství „divokých“ kvasinek, případně bakterií, které mohou svými metabolity (kyselina octová či některé mastné kyseliny) řádnému kvašení zabránit. – V neposlední řadě může jít o nevhodný poměr glukózy a fruktózy v moštech či rmutech, kde zpravidla nejdříve zkvasí glukóza a fruktóza zůstane a působí na sladkost vín. Vzpomenutý nedostatek živin se dá docela bez problému vyřešit přidáním vhodných živných solí, případně jen vitaminu B1 (tianin). Ostatní nežádoucí faktory se dají vyloučit vhodnou, resp. správnou agrotechnikou (zvláště citlivě zvolenou ochranou rostlin), moderní zpracovatelskou technologií a pochopitelně také správně zvolenými čistými kulturami kvasinek.

Zcela jiná je situace v případě, že je v moště či rmutu nesprávný poměr glukózy a frukózy. Při posuzování této problematiky je třeba vycházet z poznatku, že obsah glukózy a fruktózy v normálních zralých hroznech, a tím pádem i v moštech, je vždy téměř stejný – 1 : 1, případně u přezrálých hroznů (cibéb) je to trochu méně než 1 ve prospěch fruktózy. Je ovšem rovněž pravda, že vyrovnaný poměr může narušit také silnější výskyt botrytidy. Protože téměř všechny kvasinky rodu Saccharomyces upřednostňují při kvašení glukózu před fruktózou, mluvíme o nich jako glukofilních kvasinkách. Díky jejich glukofilnímu charakteru dochází často v kvasném médiu ke změně mezi glukózou a fruktózou. Kovacs (2006) uvádí, že díky stresovým faktorům kvašení probíhá pomaleji, a kvasinky Saccharomyces cerevisiae tím pádem spotřebují ještě větší množství glukózy, což může vést, v důsledku nevhodného poměru glukózy k fruktóze, k úplnému zastavení kvašení, přičemž zbytkový cukr tvoří hlavně nebo dokonce výhradně fruktóza. Znovurozkvašení předčasně zastaveného kvašení vína je vždy problém, zvláště pak, jde-li o popisovaný poměr mezi glukózou a fruktózou. Již citovaný autor Kovács doporučuje dva způsoby řešení: 1. Zvýšit obsah glukózy v médiu, a tím vylepšit poměr mezi glukózou a fruktózou, anebo 2. snížit obsah fruktózy, a tím vyrovnat poměr glukózy a fruktózy. První doporučení nelze použít, protože stávající platné předpisy to nedovolují, resp. zakazují, a druhé doporučení lze řešit tak, že se k novému zákvasu čisté kultury použijí vysloveně fruktofilní kvasinky. Touto problematikou se zabývá Minárik (2006) a uvádí, že mezi výrazné fruktomilné kvasinky patří Candida stellata a Zygosaccharomyces bailii. Vedle

Problémy kva‰ení vín

dobrých vlastností – jedná se o fruktofilní a osmotolerantní kvasinky – je zde ovšem ještě jeden problém. Jsou to kvasinky dost rezistentní proti oxidu siřičitému i kyselině sorbové, nehledě k tomu, že Zygosaccharomyces bailii patří k obávaným kontaminačním kvasinkám pro vína se zbytkovým cukrem, což je silně nepříjemná záležitost, a je proto iluzorní tyto kvasinky v praxi používat. Gafner a spol. (2004) však uvádějí, že ve více než pětiletém výzkumu vyselektovali takový kmen Zygosaccharomyces bailii, který i za podmínek předčasného kvašení dokáže svou dostatečnou aktivitou spotřebovat fruktózu a přitom nemá žádné vedlejší účinky, které by nepříjemně působily na budoucí vína (např. kyselina octová). Autoři doporučují tento kmen produkovat jako ASVK, které by společně s kvasinkami Saccharomyces cerevisiae byly vhodné pro znovurozkvašení vín. I když téma předčasného zastavení kvašení moštů v důsledku nevhodného poměru mezi glukózou a fruktózou je zajímavé, je třeba dodat, že tato odchylka během kvašení není pevným ukazatelem, ale je vázána na vrozené vlastnosti kvasinkového kmene a na vnější podmínky. Literatura Gafner, J.; Sütterlin, K. A.; Hoffmann–Boller P.; 2004. New Approach to Restart Stuck Fermentations. Tagungsband zum OIV–Congress. 4.–9. července 2004, Hofburg, Vídeň, Rakousko. Kovács, T.: A rossz G/F arány miatt elekadó erjedések: A megoldás egy új fruktofill fajélesztö. Borászati Füzetek, 2006/1, s. 31–32. Minárik, E.: Fruktofilné kvasinky a ich vplyv na sladké prírodné vína. Vinařský obzor, 2006, v tisku.

160,-

(vã. 5% DPH) Autor: Robert Steidl • ISBN 80-903201-3-9, cca 74 stran, formát A5 Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinami, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadného odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. V první ãásti jsou analyzovány vinohradnické faktory (zásobení révy Ïivinami, obdûlávání pÛdy, o‰etfiování révy), vãetnû faktorÛ sklizÀov˘ch a v návaznosti na to problémy kva‰ení. Pfiedãasné zastavení kvasného procesu pfiedstavuje ztrátu na kvalitû. Odstranûní kvasné poruchy vyÏaduje zv˘‰enou pracnost a náklady. Pfiíãinou mohou b˘t rÛzné dÛvody, které nejsou vÏdy na první pohled patrné. Teprve kdyÏ se projeví, lze jejich problém cílevûdomû fie‰it. Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi, jak problémy s kva‰ením posuzovat a odstraÀovat, popfiípadû jak jim pfiedcházet.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

360

„Fenolická kvalita“ – základ produkce kvalitních červených vín Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Terroir, podnebí a odrůda révy vinné určují fenolickou zralost hroznů, která může být dobře ilustrována na odrůdě Cabernet Sauvignon. V chladném podnebí – cool climate viticulture – poskytuje nedostatečně vyzrálé taniny a charakteristické bylinné tóny. Negativně však může působit i příliš horké podnebí, kde rychlá akumulace cukrů přinutí vinaře ke sklizni hroznů dříve, nežli taniny dosáhnou optimální zralosti. Harmonická zralost obsahových látek hroznu charakterizuje „velké terroir“ a „velký ročník“ (RIBEREAU-GAYON a kol., 2000). Fenolické látky, které mají svůj původ v hroznech, jsou velmi významným kvalitativním parametrem při výrobě červených vín. Z pohledu kvality jsou v modrých hroznech významná především antokyaninová barviva, která představují tzv. „antokyaninovou zralost“, a taniny ve slupce a semenech, které představují „taninovou zralost“. Obě tyto charakteristiky dohromady lze potom vyjádřit jako „fenolickou zralost“. Taniny lze rozdělit do dvou skupin na hydrolyzovatelné taniny a kondenzované taniny. Hydrolyzovatelné taniny mají svůj původ u kyseliny galové a elagové a jedná se o taniny, které mnohou být extrahované z dubového dřeva v průběhu zrání vína v sudech. Skupina kondenzovaných taninů je podstatně významnější, protože má svůj původ v hroznech a následně se vyskytuje i ve víně. Chemicky lze tyto taniny zařadit mezi flavan-3-oly. Jedná se potom o oligomery a polymery katechinu a epikatechinu. Taniny v hroznech jsou syntetizovány v průběhu tvorby bobulí a jejich tvorba je ukončena v době zaměkání bobulí, kdy se v bobulích vyskytuje nejvyšší obsah extrahovatelných taninů (HERDERICH a kol., 2005). Obrázek č. 1, podle RISTIC (2004), ukazuje významné změny fenolických látek, antokyaninů a taninů v průběhu tvorby bobulí a dozrávání bobulí. Z pohledu tvorby taninů v bobulích modrých odrůd rozeznáváme „kvantitativní efekt“, tzn. celkové množství taninů v bobulích a „kvalitativní efekt“, což představuje vlastní strukturu taninů a projevy hořkých a trpkých tónů, za které jsou taniny zodpovědné.

GLORIES a SAUCIER (2000) uvádí jako nejvýznamnější pro kvalitu červeného vína taniny, které se nacházejí ve slupkách bobulí a semenech. Taniny ve slupce se mohou vyskytovat ve 3 formách. Buňky slupky, které jsou bohaté na taniny, se nacházejí ve vnějších vrstvách slupky. Obrázek č. 2 ukazuje trendy změn taninů ve slupkách, semenech a změny antokyaninů v průběhu dozrávání hroznů. Koncentrace slupkových taninů dobře koreluje s obsahem antokyaninů, tzn., že hrozny s vysokým obsahem antokyaninů mají také vysoký obsah taninů ve slupce bobulí. Bobule s nízkým obsahem antokyaninů mají potom i nedostatečnou „taninovou zralost“. Slupkové taniny jsou méně reaktivní a většinou poskytují vínům jemné taniny, což vede k hladkým a jemným taninům ve víně, bez vysokého podílu hořkých a trpkých tónů. Nedostatečná „taninová zralost“ slupky dává vína s bylinným charakterem, plochá, trpká a hořká. Semenné taniny se nacházejí ve vnitřním a vnějším obalu semene. V semenech se množství extrahovatelných taninů snižuje v průběhu dozrávání. Obrázek č. 3 ukazuje změny extrahovatelnosti taninů ve slupkách a semenech v průběhu dozrávání. Změny obsahu semenných taninů velmi významně závisejí na agrotechnice ve vinici. Taniny v semenech jsou velmi reaktivní a mohou stabilizovat antokyaniny pomocí tvorby stabilních polymerních barviv. Semenné taniny jsou odpovědné za strukturu a tělo červeného vína. Jejich přítomnost v nadměrném množství vede k velmi tvrdým a „taninovým“ vínům. Změna složení a chuťového dojmu semenných taninů je velmi dobře patrná na semenech, která mění svoji barvu od ostře zelené až do tmavohnědé až černé v době optimální pro sklizeň. Současně se mění i chuťový dojem semen od trpkého a hořkého v zelených semenech až po neutrální v semenech velmi tmavé barvy. Tyto chuťové dojmy korespondují i se situací v červených vínech, při zpracování hroznů z různých stupňů barvy semen. Obrázek č. 4 ukazuje 12bodovou stupnici, na základě které je možné stanovit „taninovou zralost semen“. Při hodnocení „taninové zralos-

ti“ podle této stupnice hodnotíme minimálně 50 semen z bobulí z různých částí vinice. Hodnotíme spodní i vrchní stranu semen a hodnoty průměrujeme. Ze semen tmavé barvy je potom možné extrahovat v průběhu macerace nižší množství trpkých a agresivních taninů. V roce 2005 jsem prováděl na Zahradnické fakultě hodnocení fenolické zralosti, konkrétně „taninové zralosti semen“. Velmi nízká fenolická zralost byla zjištěna u odrůdy Dornfelder, kdy v době sklizně počátkem října byla semena zelená s agresivnímí taniny v chuti. Velmi podobně na tom byla i Frankovka koncem října, rovněž na lokalitě v Lednici. Naopak velmi dobrá „taninová zralost semen“ byla zjištěna u Rulandského modrého, kdy byla semena tmavohnědá a chuťově neutrální. Velmi podobně uspělo i novošlechtění Cerason, kde se tato vynikající zralost semen ukázala zejména v hroznech z regulovaných keřů. Věnujme proto pozornost „fenolické zralosti“, zvolme potom vhodnou technologii zpracování hroznů – délku a podmínky macerace a vyrábějme kvalitní červená vína. Použitá literatura: Glories, Y., Saucier, C., 2000: Tannin evolution from Grape to Wine. Effects on wine taste. 50 th Anniversary Meeting, str. 353–355. Herderich, M. J., Bell, S. J., Holt, H., Ristic, R., Bichmore, W., Thompson, K., Iland, P. G., 2005: Grape maturity and tannins: the impact of viticultural treatments on grape and wine tannins. 12 Australian Wine Industry Technical Conference, str. 79–84. Ribéreau-Gayon, P, Glories, Y., Maujean, A., Dubourdieu, D., 2000: Handbook of Enology. Volume 2. The Chemistry of Wine. Stabilization and Treatments. John Wiley and sons, New York. Ristic, R., 2004: A study of seed development and phenolic compounds in seeds, skins and wines of Vitis vinifera L. cv. Shiraz. PhD. Thesis. The University of Adelaide. Obrázky k článku jsou uvedeny na straně 310 (2. strana obálky zevnitř). Fota autor.

Vinařský obzor (7–8/2006) 361

Stolbur – další pohroma vinic na obzoru? Ing. Milan Hluchý, PhD., Svaz integrované produkce hroznů a vína, Brno RNDr. Pavel Lauterer, Moravské zemské muzeum, Brno

Dr. Mader poukázal na riziko škodlivých výskytů fytoplazmy stolburu na révě vinné a mj. doporučil v případě výskytu této choroby návrat k praxi insekticidní clony, při které by měly být použity křísy a obaleče hubící insekticidy (tzn. víceméně neselektivní insekticidy) a současně by mělo být zlikvidováno přirozené ozelenění vinic. To by mělo být nahrazeno buď černým úhorem, nebo oseto směskami na zelené hnojení (Mader, 2006). Po této konferenci volalo několik vinařů na Svaz integrované produkce, co tedy vlastně mají ve vinicích dělat a jak je to s tou „naší ekologií“. V tomto článku poskytujeme odpověď na uvedené otázky a zároveň děkujeme těm vinařům, kteří nás na daný problém upozornili. Stolbur (Potato stolbur phytoplazma) je parazitický organismus, tzv. fytoplazma, stojící vývojově mezi viry a bakteriemi. Velikostí jsou fytoplazmy mnohem větší než viry a menší než bakterie. Na rozdíl od bakterií nemají pevnou buněčnou stěnu. Biologie patogena Fytoplazmy se množí pučením, nebo přehrádečným dělením ve floému (lýku) napadených rostlin. Nacházejí se jak v nadzemních částech, tak v kořenech, případně hlízách napadených rostlin. Hostiteli stolburu jsou především rostliny čeledi lilkovité, jako například brambor, paprika, rajče, z plevelů pak blín, lilek černý aj. a několik dalších rostlin různých čeledí. Z kulturních rostlin napadá stolbur i révu vinnou, na níž způsobuje chorobu zvanou „German grapevine yelows“, německy „Vergilbungskrankheit“, francouzsky „Bios noir“. Tyto názvy částečně odrážejí příznaky napadení na révě vinné.

Významnými rezervoáry této fytoplazmy jsou i některé plevele, ve vztahu k révě vinné jsou nejdůležitějšími svlačec a kopřiva dvoudomá. Tato fytoplazma je přenášena hmyzími přenašeči, především křísi. Méně významný je i přenos parazitickými rostlinami rodu kokotice. Jednoznačně nejvýznamnějším přenašečem je křís žilnatka vironosná (Hyalesthes obsoletus). Jde o tzv. perzistentní přenos, což znamená, že po nasátí přenašeče – žilnatky – mykoplazma přechází ze střední části trávícího traktu křísa do jeho tělní dutiny a do hemolymfy. Hemolymfou se po několika dnech latence fytoplazma dostává do slinných žlaz křísa. Při jeho sání v lýkové části hostitelské rostliny dochází k infekci rostliny vstřikováním fytoplazmy obsažené v exkretech slinných žlaz. Kromě nejvýznamnějšího vektora – žilnatky vironosné – jsou jako další přenašeči uváděny i jiné druhy křísů (Aphrodes bicinctus, Euscelis inscisus, Macrosteles quadripunctulatus) a některé druhy ploštic, především klopušek rodu Lygus (Lygus pratensis, L. rugulipennis, L. gemellatus). Přenos těmito druhy hmyzu je však spíše výjimečný. Stolbur není přenášen ani mechanicky rostlinnou šťávou, ani semenem napadených rostlin. Příznaky napadení révy vinné stolburem Listy keřů révy vinné, které byly napadeny stolburem již v předchozím roce, výrazně mění zbarvení. U bílých odrůd se zbarvují do žluta (odtud německý název Vergilbungskrankheit),

Samec žilnatky vironosné

listy červených odrůd se zbarvují do tmavočervena. Někdy není barevnou změnou postižen celý list, ale jen jeho část, přičemž barevná změna je ohraničena sekundárními žilkami. Následně se okraje listů rolují směrem dolů a listy nabývají trojúhelníkovitého tvaru. Později listy schnou, nekrotizují a mohou i opadávat. Letorosty mají zkrácená internodia, cikcakovitý růst, nedřevnatějí a objevují se na nich černé skvrny (odtud francouzské označení „Bois nior“, tzn. černé dřevo). Některé letorosty zcela odumírají a zasychají včetně hroznů. Po několika letech napadené keře některých odrůd odumírají (Alma, 2002). Příznaky napadení svlačce Protože svlačec je v severních oblastech pěstování révy vinné nejdůležitějším zdrojem infekce ve vinicích a jeho napadení stolburem lze, i když ne zcela stoprocentně, rozlišit vizuálně, bude dobré se alespoň krátce zmínit o habituálních změnách, ke kterým po napadení stolburem na svlačci dochází. Napadené rostliny mají zkrácená internodia, metlovatí a na rozdíl od normálního svlačce, který je poléhavou rostlinou, napadené rostliny nepřirozeně metlovitě stojí. Jako u jiných rostlin, i zde dochází v důsledku napadení k žloutnutí listů a jejich svinování kolem hlavní žilky. Bionomie a vzhled přenašeče – žilnatky Hyalesthes obsoletus Křís Hyalesthes obsoletus je xerothermofilní druh a na našem území se vyskytuje jen

362

v nejteplejších oblastech (jižní Morava, Polabí). I tam se vyskytuje relativně vzácně, vždy o něco hojněji v důsledku série několika teplých a suchých let. Druh má v roce jen jednu generaci. Samička klade asi 60 vajíček zhruba 2–3 cm pod povrch půdy. Vylíhlé larvy migrují puklinami v půdě ke kořenům svlačce, zřídka i jiných rostlin. Druh má celkem 5 larválních instarů. Larvy jsou mléčně bílé, kryté na zadečku chvostkem tvořeným šupinkami bílých voskových vláken. V půdě si vytvářejí malou dutinku, která je uvnitř rovněž kryta bílými voskovými výpotky. Přezimují larvy 3.–4. instaru v půdě v hloubce 10–12 cm. Larvy posledního, pátého instaru žijí v hloubce cca 5 cm. Dospělci jsou sytě leskle černí, se sklovitě průhlednými křídly a směrem k apexu rostoucím množstvím černých příčných žilek. Délka těla je 4,5 až 6 mm. Pro samičky je typický mohutný voskový chvost na konci zadečku. Dospělci se začínají líhnout od poloviny června. Po spáření, zhruba od počátku července, začínají samičky klást vajíčka. Dospělci žijí několik týdnů, výskyt dospělců končí koncem srpna (Březíková, Lauterer, 2006). Dospělci sají na různých bylinách, přičemž pokud je to možné, upřednostňují lilkovité. Na révě vinné sají až tehdy, když v důsledku sucha byliny začínají vadnout a réva vinná má ještě dostatečný turgor. Bionomicky významným momentem je i skutečnost, že k líhnutí potřebují dospělci v červnu a červenci sucho, v důsledku něhož půda praská a v podzemní komůrce, v hloubce asi 5 cm vylíhlí dospělci mohou prasklinami opouštět půdu. Škodlivost na révě vinné a systém ochrany vinic Napadené keře révy vinné jsou prakticky bezcenné, hrozny na nich nedozrávají a jsou významným rizikem pro další šíření této choroby ve vinici. V Německu a ve Švýcarsku, kde je choroba z vinic známa mnoho let, se většinou jedná o výskyty jednotlivých napadených rostlin. V letech 2002 a 2003, kdy došlo na jižní Moravě po několika desítkách let opět k zachycení výskytů této choroby v porostech paprik a rajčat, bylo v porostech paprik napadeno až 90 % rostlin (Červená, 2004). V roce 2004 byl při důkladnějších kontrolách napadených porostů paprik zachycen na Břeclavsku i napadený svlačec. Všechny vzorky révy vinné, testované na výskyt stolburu v ČR v roce 2004 laboratorně metodou PCR, byly negativní. Nejbližší pravidelné výskyty na révě vinné jsou uváděny z rakouského Burgenlandu, kde je tato choroba údajně v důsledku kombinace několika faktorů, jako je sousedství vinic s velkým množstvím ruderálních ploch po vyklučení vinic, série výrazně teplých let atd., poměrně rozšířená. Protože frekvence výskytu stolburu

Svlačec – hlavní rezervoárová rostlina stolburu ve vinicích v burgenlandských vinicích výrazně převyšuje úroveň napadení révy ve švýcarských a jihoněmeckých vinicích, kde je tato choroba řadu let sledována a známa, zdá se, že hlavním důvodem zvýšeného výskytu této choroby v Burgenlandu je právě atypicky vysoké množství ruderálních ploch ponechaných po vyklučení v těsné blízkosti vinic. V posledních letech zde totiž bylo v důsledku nadvýroby vína a z toho plynoucích dotací na klučení vinic vyklučeno více než 13 % celkové plochy vinic (Mader, 2006). Rizikovost tohoto faktoru ještě roste díky tomu, že tyto plochy vytvářejí mozaiku v rámci viničních tratí. Tyto plochy musejí zůstat několik let neosázené, a tak na nich vyrůstají ruderální společenstva plevelů, z nichž některé, jako lilky, blíny, svlačce a kopřivy jsou hostitelskými rostlinami stolburu. Základní otázkou je, jak významné je riziko výskytu stolburu v našich vinicích. Je i u nás riziko tak vysoké, jako na východě Rakouska? A co máme dělat, aby nedošlo k rozšíření další nebezpečné choroby? Jít do krajnosti, tak jak to doporučují rakouští kolegové, a začít likvidovat jak zelená meziřadí vinic, tak veškerou užitečnou faunu vinic insekticidní clonou proti křísům? Nebo se k tomuto problému postavit tak, jako odborníci v Německu a ve Švýcarsku, kteří o tomto problému vědí, informují o něm vinaře, vyhledávají a likvidují ohniska výskytu, ale dál hospodaří v ozeleněných vinicích a jen zmínka o insekticidní cloně je z mnoha dalších, především agroekologických hledisek, absolutně nepřijatelná? (Boller, ústní sdělení, Maixner, 1994). V této souvislosti je snad vhodné připomenout, že v důsledku kombinace dlouhého

a chladného období počátečních fází růstu révy vinné a nezvládnuté akaricidní ochrany došlo ve vinicích, kde nefunguje dravý roztoč Typholdromus pyri, až k částečnému sprchávání hroznů, v důsledku čehož letos dosáhnou škody na výnosu hroznů mnohde minimálně 20–30 % výnosu, což řádově představuje statisíce korun z hektaru. Ale na tyto škody je mnoho vinařů „zvyklých“, nejsou ničím novým, takže… Zrekapitulujme na závěr riziko výskytu tohoto patogena. Na jižní Moravě zatím stolbur v posledních letech na révě vinné nalezen nebyl, a to platí i pro rezervoárové rostliny ve vinicích, jako je svlačec či kopřiva (Červená, 2004). Pravdou ovšem je, že tento problém je pro naše vinohradnictví nový a jen málokdo jej dosud byl schopen identifikovat. Rovněž hlavní přenašeč, křís Hyalesthes obsoletus, byl během několikaletého monitoringu hmyzu v několika vinicích zachycen pouze v jednom kuse. V roce 1995 a 1996 a poté znovu v letech 2000 a 2001 byly zhruba ve čtrnáctidenních intervalech v několika vinicích sbírány a určovány všechny druhy křísů. Tento druh byl nalezen pouze v roce 2001, a to v jednom jediném exempláři Z toho je zřejmé, že se jednalo o skutečně vzácný druh. Samozřejmě nelze vyloučit, že by se v případě pokračujícího oteplování klimatu mohl tento teplomilný druh stát hojnějším. Zatím tomu ale tak není. Zcela jistě bude dobré, když si naši vinaři začnou všímat rostlin révy, případně svlačce ve vinicích, které by vykazovaly symptomatické znaky typické pro stolburem napadené rostliny. V případě výskytu podezřelých rostlin by bylo vhodné kontaktovat pracovníky Správy ochrany rostlin v příslušném obvodě (dříve okresy), kteří by mohli zajistit provedení spolehlivé laboratorní diagnózy patogena moderními molekulárními metodami. Navíc za zákona 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči vyplývá pro každého povinnost oznámit výskyt této fytokarantenní choroby Státní rostlinolékařské správě. Domnívám se však, že z daného zákona v tomto případě nevyplývá v případě révy vinné povinnost likvidace napadené rostliny (Šindelková, 2004). Proto by zřejmě bylo možné postupovat tak, jak to doporučují rakouští kolegové. V případě výskytu na keři révy vinné v Rakousku zde doporučují po potvrzení stolburu napadený keř označit a v zimě seřezat až na hlavu a nechat jej příští rok znovu vyrašit. Pokud by byla rostlina v příštím roce bez příznaků, je možné ji ve vinici ponechat a jen ji nadále sledovat. V případě výskytu příznaků i v dalším roce po seřezání doporučují tuto rostlinu vyklučit. (Mader, 2006) Rozhodně bych však na rozdíl od rakouských specialistů doporučoval spíše švýcarskou či německou variantu přístupu k ozelenění a použití insekticidů. To znamená chovat se ve vinicích i nadále ekologicky, nelikvidovat zelená meziřa-

Vinařský obzor (7–8/2006) 363

dí a neošetřovat 3x ročně proti křísům neselektivními insekticidy, tak jak to bylo doporučeno burgenlandskými kolegy. On i zmíněný druh křísa má v ekologicky ošetřovaných vinicích řadu antagonistů – parazitické mouchy čeledi Pipunculidae, parazitické vosičky a mnoho dalších. Pokud vyjdeme ze znalosti bionomie přenašeče – křísa Hyalesthes obsoletus, bude velmi vhodné v první polovině června mechanicky ošetřit prostor pod keři révy vinné (použít okopávačky, na menších plochách ruční okopávka), protože tím nejen hubíme svlačec, který je hlavním rezervoárem stolburu u nás, ale současně i likvidujeme zemní komůrky larev, jichž tak značnou část zahubíme. Protože svlačec je typickou ruderální rostlinou prvních sukcesních stadií (sukcese = vývoj společenstva, v tomto případě rostlin), jsem přesvědčen o tom, že by

po rozrušení současných, roky se vyvíjejících zelených meziřadí, v nichž svlačec rozhodně není nijak hojný, došlo k podstatnému namnožení tohoto plevele, jak tomu bylo před přechodem k ozeleněným meziřadím vinic. A tím by jistě došlo i ke zvýšení rizika výskytu stolburu. A konečně – jistě by nebylo vhodné vysazovat v těsné blízkosti vinic porosty paprik, v nichž se stolbur velmi rychle šíří a kde dochází k napadení až 90 % rostlin. Burgenland je hlavní oblastí pěstování paprik v Rakousku. Literatura Alma, A., 2002: Auchenorrhyncha as a pest on grapevine. Denisia 04., 176, str. 531–538. Březíková, M., Lauterer, P., 2006: Nové šíření křísa Hyalesthes obsoletus, Signoret, 1865

(Fulgoromorpha, Cixiidae) v České republice. Rukopis připravený pro ČS konferenci ochrany rostlin v září 2006 v Praze. Červená, G., 2004: Upozornění na výskyt fytoplazmy stolburu bramboru v porostech paprik. Materiál SRS ČR. Mader, H. J., 2006: Stolbur – Phytoplasmosen im burgenlaendischen Weinbau. Prezentace přednesená v březnu 2006 na setkání České a Rakouské rostlinolékařské společnosti v Dolních Dunajovicích. Maixner, M., 1994: Transmision of german grapevine yelows (Vergilbungskrankheit) by the planthopper Hyalesthes obsoletus (Auchenorrhyncha, Cixiidae), Vitis 33, s. 103–104. Šindelková, M. 2004: Stolbur – choroba stále významná. Informační materiál Mze ČR a SRS. 8 s.

Starostové Podluží odložili saka a v cyklistickém šlápli do pedálů „Všichni máme stovky hodin přesčasů, ale vlastně nemáme ani pořádně čas poznat naše sousedy. A tohle neformální setkání na kole skvěle utužuje vztahy,“ pochvaloval si starosta Hrušek a současně předseda Regionu Podluží František Tichý. Jeho typicky podlužácké kolo zdobila sedmička vína v košíku na bidon, na vinařské stezce přišla k chuti. Letos se starostové sjeli (na kolech) do Moravského Žižkova, odkud se vyráželo přes Prušánky na vinařskou stezku Podluží. Nechyběly občerstvovací zastávky, například u větrného mlýna ve Starém Poddvorově naléval všem kolegům z branže sám starosta této malebné obce František Strýček. „Víno dělám při zaměstnání, je to můj koníček,“ přiznal se. A aby ukázal, že to není jen tak, vedl podlužácký peloton přímo kolem svého vinohradu. „Tož, ještě že tu nejsou přichystané motyky,“ lekli se někteří upřímně při pohledu do nekonečných řádků révy. Potěšila i návštěva vinného sklípku Josefa Komosného, zvaného Ofuk, v Dolních Bojanovicích. Skvělý hostitel, skvělé víno, chladný a hluboký sklep s výtahem. Zahanbit se nenechal ani starosta Lužic Jaroslav Kreml, který dobrým vínkem pohostil v nově

zrekonstruovaném areálu přírodního koupaliště Lužák u Lužic. To už měli totiž starostové a starostky v nohách kolem čtyřiceti kilometrů. Po vinařské stezce Podluží pak největší vytrvalci pokračovali přes Mikulčice a Moravskou Novou Ves do Hrušek a do Břeclavi. Ti, kteří absolvovali cestu na kole do místa startu i zpátky domů, najeli tak přes sedmdesát kilometrů.

Vývoj cen hroznů v Argentině Podle areadelvino.com v roce 2005 prodejní cena hroznů červených odrůd v Argentině stoupla o 10 %. Rozlohou více než 37 tis. ha, osázenou modrými odrůdami vykazuje argentinské vinohradnictví a vinařství „logický“ vývoj, profitující z investic v této oblasti. Nicméně právě před rokem příliš vysoké ceny místních, méně kvalitních odrůd odrazovaly

Třetí ročník cyklistického putování starostů „Otevírání jara na Podluží“ pořádal tradičně Region Podluží a pozval na ně také zástupce z obcí mikroregionu Hodonínsko a z mikroregionu Morkovsko, který významně pomohl Podluží při letošních záplavách. Petr Hynek Foto autor

od rekonverze na mezinárodně uznávané odrůdy. Dnes už tolik váhavosti nevidíme, protože cena tzv. zlepšujících odrůd je v pohybu. Mezi březnem 2004 a 2005 se ceny Cabernet Sauvignonu, Malbecu a Merlotu zvedly o 8–11 % ve srovnání s dřívějším obdobím. Nejvýraznější zvýšení však vykazuje Chardonnay o více než 21 %. Podle vitisphere.com (akm)

364

Kravihorská lokalita Zahraničí se dostala do rozepře Sklepy versus vinohrad „Jsou to naši furianti,” říká o celé věci prezident SSRKH a současně starosta obce Bořetice Václav Petrásek. O furiantství by ale možná šlo v případě, že by si jeho aktéři řešili své spory mezi sebou. Ale jednomu to nedalo a rozepsal se na stránkách Vinařského obzoru a spustil tak lavinu reakcí. O co vlastně tedy v celém případu jde? O to, že vinaři mají strach o zborcení svých kvelbených sklepů pod vinicí, kterou nedávno vysadilo vinařství Jedlička & Novák. A taky o rampouchy, tedy průduchy pro odvětrání sklepů. Ale pěkně od začátku. Jak už bylo uvedeno, někdy v 50. letech si vinaři vyhloubili vinné sklepy v lokalitě, která se dnes nazývá Zahraničí. Vlastníkem pozemku nad sklepy bylo zemědělské družstvo a nikomu tehdy nevadilo, že sklepy byly nahoru přes tento pozemek odvětrány průduchy nebo jak se říká, takzvanými rampouchy. Asi před čtyřmi roky část pozemku vykoupilo právě rodinné vinařství Jedlička & Novák Bořetice. Loni koupilo zbývající část svažitého pozemku, kde již několik let ležela ladem stará vinice. „Těchto asi deset řádků jsme vysekali a pozemek lehce zrekultivovali. Věděli jsme, že pod pozemkem jsou sklepy, proto jsme nedělali hlubokou kultivaci a vinohrad jsme vysadili ručně. Nepočítáme také s tím, že bychom do budoucna používali ve vinici těžkou techniku, vystačíme si s malotraktorem. A navíc, pokud jsou kvelbené sklepy postavené tak, jak se správně staví, nemělo by se jim nic stát,“ uklidňuje dotčené vinaře Ing. Stanislav Novák z ro-

Stanislav Novák z rodinného vinařství Jedlička & Novák ukazuje průduchy ze sklepů, které se staly předmětem sporu mezi vinaři v Bořeticích. Foto: Petr Hynek dinného vinařství Jedlička & Novák. „Asi před dvěma lety jsme doslova za minutu dvanáct zabránili vjezdu těžkého rigolačního traktoru na pozemek nad našimi sklepy. Byl už objednaný z Vrbice a teprve až jsme panu Novákovi vysvětlili, že místy je nad sklepy jen metr a půl zeminy, techniku odvolal,“ dodává k tomu Bogdan Trojak, vinař z Bořetic.

Někteří z místních sice tvrdí, že „jezedáci v této vinici kdysi jezdili traktorem“, jiní to zase popírají. Jisté ale je, že právě z těžké mechanizace mají strach majitelé sklepů pod inkriminovanou vinicí. Jednomu z nich se totiž před několika lety posunuly kvelby a musel je pracně opravovat. „Pravděpodobně šlo o to, že sem zatekla voda, ale při použití mechanizace

Sklepy - opravy a rekonstrukce

99,-

(Michael Balík, Jiﬁí Star˘; 15x 21 cm; 110 stran; 80-247-0221-5)

(vã. 5% DPH)

Publikace popisuje typy suterénÛ, jejich orientaci vÛãi nadzemním ãástem stavby z hlediska konstrukce a dispozice. Zab˘vá se zejména jejich závadami z hlediska stavebního statického a vlhkostního a navrhuje konkrétní moÏnosti oprav. Kniha zahrnuje základní typy sklepÛ, vãetnû samostatn˘ch a poskytuje informace i o provozování sklepÛ.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (7–8/2006) 365

by se mohla situace opakovat,“ obává se Jaroslav Chrástek, další z bořetických vinařů. „Zástupci vinařství Jedlička & Novák před dvěma lety po návštěvě našich sklepů a vysvětlení situace slíbili, že pozemek zatravní a vysadí na něj maximálně nějaké stromky,“ dodává Jaroslav Chrástek. „Ano, uvažovali jsme o tom, ale pak jsme usoudili, že je škoda, aby pozemek s tak dobrou polohou nebyl osázen vinnou révou, která zde už v minulosti byla,“ dodává Stanislav Novák. „To je pravda, réva tam byla, ale nikdy se jí příliš nedařilo. Možná právě kvůli malému profilu půdy,“ oponuje Bogdan Trojak. Rampouchy zaplatíme Dalším sporným bodem v celé cause jsou již zmíněné rampouchy neboli větrací průduchy sklepů. Většinou jde o plechové nebo novodurové roury vyčnívající nad pozemek, kde vinařství Jedlička & Novák vysadilo novou vinici. „Pochopitelně jsme nemohli kopírovat rozmístění řádků, nechtěli jsme sázet do stejného kořenového systému, a tak jsme se asi o půl metru posunuli. Navíc v době, kdy vinice nebyla obdělávaná, si tady rampouchy zřídili skoro všichni a někomu to prostě nevyšlo do řádku. Všem dotčeným vinařům jsme však nabídli, že jim materiál na nové průduchy zaplatíme,“

slibuje Stanislav Novák. „Zástupci vinařské firmy nepovažovali za vhodné oslovit jednotlivé majitele sklepů, sejít se s nimi před samotným založením vinice a seznámit je detailně se záměry, které se zdejších vinařů bytostně dotýkají. Požadavek na přemístění průduchů do řádků révy vinné oznámili pouze místním rozhlasem s pohrůžkou jejich odstranění,“ konstatoval ve svém minulém příspěvku ve Vinařském obzoru Bogdan Trojak, jeden z dotčeným vinařů. Vinařství Jedlička & Novák skutečně nechalo po vysazení nové vinice vyhlásit obecním úřadem v Bořeticích žádost, aby majitelé a nájemci sklepů odstranili nebo přesunuli průduchy, které stojí cestě v mechanizaci, jinak že budou odstraněny. „Bylo to normální hlášení na základě žádosti vinařství Jedlička & Novák a nevidím v tom žádný problém. Nechápu, proč mi někdo podsouvá, že se obec v této záležitosti chovala zaujatě, že nařídila odstranění rampouchů a že Kravihorská republika pro celou záležitost nic neudělala. Zvažuji podání žaloby,“ říká k tomu starosta Bořetic a prezident republiky Kraví hora Václav Petrásek. Slepice nebo vejce A jak se tedy k případu svých vinařů postavila Kravihorská republika? Na základě žádosti

Výzkumný projekt věnovaný šumivým vínům ve Španělsku Institut vinohradnictví a vinařství oblasti Kastílie – La Mancha (IVICAM) hodlá realizovat ambiciózní projekt v trvání pěti let, zahrnující 17 odrůd hroznů. Cílem projektu je usnadnit výrobu šumivých vín skupině družstev a družstevních sklepů v oblasti. Bude se snažit o diverzifikaci kategorií vín vyráběných ve čtyřech provinciích oblasti. V posledních letech byl objem šumivých vín skromnější, což ztěžovalo konkurenci s jinými regiony produkujícími šumivá vína (Katalánsko, Valencie, Extremadura, Rioja, Ribera el Duero, Aragón…). V uplynulém roce bylo prodáno pouze 245 958 lahví šumivých vín a jejich variant (extra brut, brut, sec, demi-sec, doux) s označením původu »La Mancha«. Kalifornie: Méně hojná úroda Pinot Noir, než se předpokládalo Chladnější počasí na jaře a v létě 2005 v Kalifornii ovlivnilo úrodu Pinot Noir, která nebyla taková, jak se předpokládalo. Májové deště bránily kvetení révy a vlhké počasí tohoto léta usnadnilo napadení peronospórou. Tento pokles úrody postihl především oblast Sonomy a Mendocina, které představují polovinu produkce Pinot Noir v Kalifornii. Lze tedy očekávat zvýšení cen této odrůdy, jejíž poptávka má od uvedení filmu Sideways (česky Bokovka) stále vysokou úroveň. Její nákup v supermarketech se proti loňskému roku zvýšil o 43 %. Itálie: 90 mil. euro na pomoc všem domácím vinařům V Itálii vydala vláda dekret, který garantoval každému vinaři výplatu 3 000 EUR. Toto opatření inicioval italský ministr zemědělství, aby uklidnil protesty zemědělců ve městě Puglia. Vůle financovat vinaře panuje v celé Itálii, protože vinařství teď prožívá těžké období kvůli nadprodukci hroznů a následnému poklesu cen. Kromě toho bude suma asi 9,6 mil. EUR použita na financování zpracování asi 800 tis. q hroznů na výrobu ovocné šťávy.

vinařů zprostředkovala schůzku majitelů sklepů a zástupců vinařství Jedlička & Novák. Vinaři si zde vyjasnili svá stanoviska a někteří více, někteří méně odešli s přesvědčením, že situace snad nebude tak horká, jak se zpočátku zdálo. Nicméně obavy z narušení kvelbů nezmizely zcela a hlavně – vinaři cítí zklamání nad tím, že se jednání uskutečnilo až po zveřejněném dopise Bogdana Trojaka ve Vinařském obzoru a po odstranění a zasypání některých „rampouchů.“ A taky proto, že se nemohou mezi sebou slušně a solidně dohodnout jako lidé. „Mrzí mne postoj některých lidí v této záležitosti. Je smutné, když vládnou jen peníze a moc a nehledí se na slušné lidské vztahy, které jsme mezi sebou měli dřív. Proč tady na tom světě jsme, když se budeme takhle k sobě chovat? Copak nejsme sousedé?,“ ptá se Jaroslav Chrástek, bořetický vinař. Co dodat? Celá záležitost možná evokuje známou filosofickou otázku, co bylo dřív, jestli slepice nebo vejce. Byla tady v dnešním „Zahraničí“ dříve vysazena vinice nebo postaveny kvelbené sklepy pod jejím pozemkem? Nakonec je to však asi jedno. Stejně jako slepice a vejce tady dnes paralelně existují jak sklepy, tak vinice a jde jen o to se rozumně a slušně mezi sebou dohodnout. Nesednout na křehké vejce a nerozbít ho. Petr Hynek

Plevel je také přenašečem Pierceovy choroby Vědci v USA zjistili, že i plevel může přenášet Pierceovu chorobu, píše časopis Plant Disease. Réva, zasažená Pierceovou chorobou uschne, protože nemoc brání rostlinám v zásobování vodou. 27 z 29 vzorků plevele obsahovalo baktérie, které způsobují tento znepokojující problém. Plevel je tedy i příčinou šíření této choroby v Kalifornii. Doposud se vinaři zajímali pouze o ničení hmyzu, který byl zjištěn jako hlavní přenašeč choroby. Přední francouzská vinařská školka investuje v USA Mercier, přední francouzská vinařská školka otvírá pobočky v Kalifornii. Firma obslouží své první zákazníky v USA na jaře příštího roku. Skupina má už školky v Argentině a Bulharsku, a dostala povolení k produkci na Novém Zélandu, Austrálii a Chile. Vyváží do 30 zemí včetně Číny a je hlavním zásobitelem kanadského trhu. Počáteční náklady této poslední investice narostou na cca 2,5 mil. USD (2,05 mil. euro). Kalifornie: Znečištění ovzduší ve vinařských podnicích v San Joaquim Valley Vinařské podniky v San Joaquim Valley vyprodukují ročně 788 tun exhalátů, jak odhadují odpovědní činitelé regionálního úřadu na ochranu ovzduší. Podle nich se toto znečištění objevuje hlavně v době vinobraní, v procesu přeměny cukru na alkohol. Toto kvašení je doprovázeno vypouštěním etanolu, metanolu a dalších organických sloučenin do ovzduší, kde působí jako zdroje znečištění. Odpovědní činitelé regionálního úřadu na ochranu ovzduší požadují omezení tohoto odpadu a soustřeďují se především na velké místní vinařské podniky, jako je Gallo, Delicato a Constellation Wines. Podle nich způsobuje 18 ze 109 místních vinařských podniků 95 % všech nežádoucích exhalátů. Podle vitisphere.com (akm)

366

Den vinohradu ve Velkých Bílovicích Seminář ke Dni vinohradu v místním kulturním domě oficiálně zahájil starosta města Ing. Antonín Svoboda. Následovaly přednášky jednotlivých přednášejících na různá témata, vyjímáme některé:

ty byly i nevýhody spojené s nemožností použití sklízeče tam, kde jsou betonové sloupky, oxidace šťávy v přepravním kontejneru, větší podíl kalů apod.

Trh s vínem v EU (Martin Půček) Produkce, trh a zásoby vína jsou velmi aktuální téma. Týkají se každého drobného pěstitele i velké vinařské společnosti. V dnešním světě je obrovská konkurence a je třeba jí správně čelit. Z vyhodnocených statistik bylo zjištěno, že největšími producenty vína v EU jsou Francie a Itálie (dohromady to z EU činí 82 %). Když k nim připočteme ještě Španělsko, Německo a Portugalsko, je to už 92 % veškeré produkce v EU. V roce 2005 bylo ve Francii zaznamenáno až 80 % produkce zemského vína. Přičemž EU produkuje 40 %. Za zmínku jistě stojí, že Španělsko je z 60 % celkové produkce vína čistě zaměřeno na stolní. V témže roce byla zásoba a sklizeň v EU až 180 mil. hl vína. V poslední době dochází k silnému nárůstu dovozu vína v EU. Tím pádem klesá export, a to hlavně díky špatné politice. Největšími dovozci do EU jsou státy jako Austrálie, Chile, Jižní Amerika a USA. Nejlepší obchodní bilanci v EU si může připsat Španělsko. Také byl zjištěn velký pokles pěstitelů vinic v důsledku politické krize a slučování podniků. Co se týká krizové destilace, pak jí v roce 2005 podlehlo celkem 11 000 000 hl vína. Na prvním místě tohoto nepopulárního řebříčku se umístnila Itálie následovaná Španělskem a Francií.

Způsoby obdělávání půdy ve vinicích (Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc.) Starostí o půdu ve vinici bylo a bude vždy dost. Již ve starém Římě se tímto problémem zabývali. Je důležité si uvědomit, že není třeba pouze kypření, ale i neustálého zásobování organickou hmotou. Velkou pozornost musíme věnovat i péči o humus a zabývat se též nebezpečím vzniku erozí. Velká mechanizace způsobuje nadměrné utužení půdy, které je nežádoucí. Dříve, když se okopávalo, bylo kypření optimální a humusu byl dostatek. V minulosti se půda obdělávala ve třech etapách. Nejdříve na jaře (tzv. postnice), pak kolem květu a nakonec na podzim. Strach nedovoloval orbu pluhem, aby se nepoškodily kořeny keřů. Dobré je, když vinici zatravníme. Nejdříve však musíme vylepšit obsah humusu (2 %). Pokud je ho málo, tráva hluboko koření, a tím konkuruje vinici v odběru vody. Zakořenění by tedy mělo být mělké. Co se týká zaplevelení, tak je méně vhodné než řízené zatravnění. Dostatečná by měla být šířka zatravnění v řádcích, tedy i v místě, kde jezdí kola mechanizace. Zatravnit se dá i pouze ob řádek a zvolit si můžeme mezi trvalým, krátkodobým, nebo obměňovaným porostem. Byly provedeny pokusy se zavlažováním vinic a následně zjištěno, že nejlépe dopadl ten, kde byla réva zavlažována na polovině kořenového systému. Hrozny dosáhly vysoké cukernatosti, víno bylo kvalitní.

Vliv velikosti vinohradnického podniku na provozní náklady strojů (Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. a Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendlova univerzita) Velkou roli na výši provozních nákladů s použitím mechanizovaných strojů hrají takové parametry, jako je například rozsah ročního nasazení, pořizovací cena a výkonnost. Samotnou výkonnost stroje ovlivňuje členitost pozemku, délka řádku a též svahové podmínky. Pan Zemánek a pan Burg vytvořili a vyhodnotili názorný test. Jako cíl sledování si zadali dva subjekty: a) zemědělské družstvo, b) soukromníka. Tyto pozorované subjekty měli k dispozici podobné, přesto však v detailech rozdílné stroje. a) traktor New Holland AGP 1 500 a závěsový rosič (roč. nasazení 222–254 hod/rok) a b) traktor New Holland AGP 600 se závěsovým

rosičem (roč. nasazení 50–57 hod/rok). Každý obhospodařoval jiné výměry vinic různě vzdálené. Z výpočtů se zjistilo, že směnová výkonnost u ZD byla 0,92 ha/hod a u soukromníka 0,51 ha/hod. Roční provozní náklady se pak u ZD vyšplhaly na 6 045 Kč/ha-1 a u soukromníka na 10 941 Kč/ha-1. Hypotéza o vlivu rozdílné struktury ploch na výši provozních nákladů pro daný subjekt byla potvrzena. Také je zřejmé, že struktura ploch v podniku je pevně dána a jen těžce se může měnit. Cestou ke snížení nákladů je tedy zvýšení ročního nasazení strojů (práce formou služeb, sdružení více investorů). Praktické zkušenosti ze sklizně hroznů v r. 2005 (Ing. Josef Svoboda, ředitel a jednatel společnosti Habánské sklepy) Ze statistik vyplývá, že termíny kvetení v jednotlivých letech nejsou úplně stejné. K nejdřívějšímu kvetení révy vinné došlo v roce 2000. Nejpozději pak zase réva vinná kvetla v roce 2004. Letošní sklizeň hroznů se odhaduje na dobu kolem 20. září. Společnost Habánské sklepy si v loňském roce zadala na rozbor bobule a bylo zjištěno, že ne u všech odrůd byly kyselina vinná a jablečná v požadovaném poměru 1:1. Avšak tam, kde výnos regulovali, byl poměr optimální. Při pozdním termínu květu a zrání se obsah kyseliny jablečné zvyšuje. Loni si společnost Habánských sklepů pořídila sklizeče hroznů od firmy New Holland. Zajímavostí bylo, že se v roce 2005 objevila na hroznech srpnová botrytida, ale při mechanizované sklizni se podařilo sebrat pouze zdravé bobule a napadené zůstaly na keři. Pan Svoboda nezapomněl připomenout výhody mechanizované sklizně, jako odpadávání starosti o pracovníky, malé srážky, vysoká lisovatelská výkonnost a rychlost sklizně (cca 10 ha/den). Připomenu-

Hlavní směry podpory propagace našich vín (Ing. Jaroslav Machovec, ředitel vinařského fondu) Pro to, aby měla propagace našich vín co největší efekt a dobrou odezvu od kupců, byla Vinařským fondem navržena nová značka s logem a nápisem: Vína z Moravy, Vína z Čech. Úkolem je vytvoření a podpoření trvalého odbytu vína. Veřejným průzkumem bylo zjištěno, že přes 70 % lidí ČR (18 a více let) pije naše vína. Pro výrobce a obchodníky s vínem je zásadní, na jaké typy konzumentů se mají zaměřovat. Měli by to být dobře situovaní konzervativci (to jsou lidé úspěšní, rádi pracují), ale i tradiční čeští konzu-

Vinařský obzor (7–8/2006) 367

menti (ti pijí víno hlavně doma, s přáteli). Velmi důležitá je také komunikace. V roce se rozvrhuje do tří etap: 1. podporování prodeje (zaměření na propagaci a prodej), 2. speciální akce (to jsou různé výstavy), 3. zaměření na základní materiály (označení láhve aj.). Jednotlivá vína je třeba dobře popisovat a seznamovat je s potenciálními kupci. Budoucí plánovaná aktivita Vinařského fondu je kampaň zaměřená na kreativní řešení. Na láhve, kartony a kazety přijde nová registrovaná značka. Objeví se i na billboardech, v inzercích, Internetu a do celé kampaně se zapojí také známé osobnosti (vědci, lékaři). Speciální technika pro vinice a sady (Ing. Jaroslav Musil, ředitel divize Agrotec, a. s.) Firma Agrotec, a. s., Hustopeče je výhradně zákaznicky orientována a zabývá se obchodem zemědělské techniky. Je dovozcem především kompaktních traktorů od firmy New Holland. Jedná se například o řady TCD (TC21D a TC27D). Speciální traktory mají označení TCE a jsou vhodné pro práci v sadech, vinicích, školkách i při pěstování zeleniny. Minimální šířka stroje je 1,38m a mají nízké provozní náklady. V nabídce jsou 3 modely TCE40, TCE45 a TCE50. Všechny traktory jsou vybaveny předním náhonem 4WD. TCE může být i v provedení s kabinou. Motory jsou vznětové 3–4válcové. Další traktory New Holland do sadů a vinic jsou série TNN-A, TNV-A a TNF-A. Mohou být s kabinou i bez ní. Všechny modely jsou poháněny motory splňujícími normu EURO II. TNF-A a TNN-A mají nápravu Super Steer a poloměr otáčení 3,3 m. Prioritou je dobrá viditelnost z kabiny a potlačení hluku. Motory lze volit mezi tříválcem a čtyřválcem. Převodovky jsou trojího druhu. Ve výbavě nechybějí brzdy přední nápravy ponořené v olejové lázni. V zadní části traktorů je plně nastavitelný tříbodový závěs. U modelů TNF-A, TNN-A a TNV-A pracuje hydraulické čerpadlo s výkonem 49,2 l/min. Pomocí vývodového hřídele je možné měnit pomocí 4 rychlostí volbu otáček. Agrotec, a. s., je též importér značek KUHN (mulčovače, drtiče réví, rotační kypřiče a brány, rozmetadla MDS),

hloubkový kypřič – teleskopické provedení (záběr 90–180 cm do šíře a 45–50 cm do hloubky, vybaven systémem na přihnojování Traktor TM95FA nejvýkonnější v řadě, 4válcové přeplňované motory, při otáčení se natáčí celá přední náprava, brzdy zabudované v každém kole, výkyvná sekce – masivní konstrukce, kultivátor – pracovní plocha 90–220 cm, vybaven drobícím válcem akp (rosiče a postřikovače), Berthold (pneumatické tažné postřikovače) a multifunkční stroje New Holland-Braud. Dále představuje na trh stroje od firmy ERO (vazač letorostů, odsávač listí), kterou zastupuje společnost Oslavan, a. s. Odpoledne pak přišly na řadu praktické ukázky zemědělské techniky od Agrotecu, a. s., ve vinici Habánských sklepů. Všechny traktory byly firmy New Holland. Traktor TC21D japonská výroba, bez kabiny, regulační hydraulika mulčovač – od firmy Kun, záběr 1m, 100 otáček/min Traktor TCE45 italská výroba, s komfortní kabinou, vodou chlazené vznětové motory (3- a 4válcové) radliční kultivátor při optimálních podmínkách zvládne 7–9 km/hod, záběrový výkon 5–9 cm Traktor TCE50 2 rozsahy otáček vodovodního hřídele (540 až 550 otáček/min) okopávačka Braun (hmatační ovládání hydraulickým rozvaděčem) výkyvná sekce – od firmy Kuhn mulčovač – drtí větve i v průměru 4 cm, záběr 150 cm, 545 otáček/min diskový podmítač – záběr 160 cm, 1 sekce je ozubená a druhá hladká rosič Turbo Mix 440 – od brněnské firmy AKP rosič typu Maxi – 1000 l postřikové jíchy plus 1000 l proplachu, otočné trysky, trojnásobná filtrace, elektrické ovládání armatur

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostﬁedky pro vinohradnictví

Traktor TNFA95 osečkovací lišta – od dovozní firmy Oslavan, a. s., (horní či tunelové osečkování, konstrukce je skládaná, pohon nožů hydraulickými motory) Traktor TN75F vyvazovač letorostů ERO – od firmy Oslavan, a. s., (výkon 1 ha/3 hod, nabírání letorostů pomocí šneků a uvazování sponkovacím zařízením, doplněn osečkovacím nožem Traktor TNN široký 125cm (ideální do 2 m sponů) rosič (AKP) pneu, objem 1500 l jíchy + 100 l na vodu, postřiková jícha, vedena do hubic, axiální ventilátor bere až 50 koní od vývodové hřídele Traktor TN75VA zástupce metrového traktoru, tříválcový motor rosič Speader 1500 Berthoud – tandemová náprava do svažitých oblastí, elektrické ovládání z kabiny řidiče, hubice stříkají 2 řádky vždy z jedné strany, hydraulicky ovládaná ramena i celý rám. Premiérové představení! Traktor TN85 ometač kmínků – od firmy Braun (zástupní firma Oslavan, a. s.), pohon hydraulickými vývody odsavač listí – od firmy Braun (zástupní firma Oslavan, a. s.), hydraulický pohon Zájem o snad již tradiční akci byl velký, počasí přálo a organizačně bylo vše výborně zvládnuto. Již teď se zase můžeme těšit na další ročník plánovaný na 20. červen 2007. Jana Herzánová Fota Agrotec, a. s.

90,(vã. 5% DPH)

Autofii: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy, pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy, aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

368

Ohlédnutí za mechanizovanou sklizní hroznů ve vinobraní 2005

Také společnost Agrotec, a. s., předvedla na náš trh nový víceúčelový sklízeč hroznů NEW HOLLAND BRAUD VL 620. Tento stroj je univerzálnější a je zkonstruován tak, aby bylo možné jeho celoroční využití například v předřezávání, chemické ochraně, osečkování a samozřejmě sklizni. Premiéru měl víceúčelový sklízeč ve Velkých Bílovicích na Dni vinohradu v červnu v roce 2005, kde byl představen s neseným čtyřřádkovým rosičem Berthoud s pneumatickou aplikací postřikové jíchy. Vraťme se ale k mechanizované sklizni ročníku 2005, kterou jsme v rámci předvádění uskutečnili u několika zákazníků s našim novým multifunkčním sklízečem NEW HOLLAND BRAUD VL 620. Sběr hroznů probíhal ve vinicích různého stáří, v různých polohách, při rozdílné zralosti hroznů a v zastoupení více odrůd jak bílých, tak červených. V opěrné konstrukci byly použi-

ty u nás zatím nejrozšířenější betonové sloupky, ale i sloupky ocelové, které se používají nejvíce při výsadbách v posledních letech a jsou velmi oblíbené. Kvalitu sklizně také ovlivňovalo dodržování přímosti řad, přizpůsobení řezu, vedení keřů révy vinné a rozložení hroznů ve vertikální zóně. Ve všech těchto specifických podmínkách obstál sklízeč výborně, a to díky jedinečným konstrukčním řešením, která ve velké konkurenci staví náš stroj na přední místo. Mimo jiné naši vinohradníci oceňovali exkluzivní separátor bobulí, který okamžitě odděluje zbytky třapin, listů aj., čímž se omezí vyluhování tříslovin, hořčin do sklizeného produktu. Velmi kladně byla hodnocena nová sklízecí hlava vylepšená četnými inovacemi, je tak šetrná a účinná, že při sklizni hroznů napadených hnilobou a plísní zůstávali tyto napadené bobule na třapině (viz fotografie) a do sklizeného produktu se dostaly pouze bobule zdravé, což jis-

tě ovlivní také kvalitu budoucího vína. Také větší objem zásobníků (2 x 1600 l) umožňuje daleko lépe využít sklízeč a omezit tak ztrátové časy nutné k vyprázdnění sklizeného produktu. Někteří zákazníci si tento sklízeč také sami zkusili řídit a pochvalovali si jednoduchost ovládání novou multifunkční pákou a velmi pohodlnou kabinu zajišťující optimální výhled na všechny činnosti. Mechanizovaná sklizeň vzhledem k nárůstu ploch nových vinic bude nutností pro zvládnutí sklizně v optimálním čase i při nepříznivém počasí. Dále dá možnost využití multifunkčnosti stroje a významné ekonomické úspory nákladů, a to zejména u společností s větší výměrou vinic. V letošním roce nabízíme sklizeň strojem NEW HOLLAND Braud VL 620 pro zájemce jako službu. Ing. Jiljí Barouš, Agrotec Hustopeče Kontakt: barous@agrotec.cz, 602 703 520

Vinařský obzor (7–8/2006) 369

Sauvignon v kupážích a sektech – jak to vidí vinaři Vaše vinařství se specializuje na směsná vína. Jaké jsou vaše zkušenosti z loňského ročníku s odrůdou Sauvignon? Ing. Lubor Skrýval, Nové Vinařství, a. s.: Loni jsme připravovali několik cuvée, v nichž je obsažen Sauvignon. LARUS bylo jedno z prvních třech vín, kterým jsme se prezentovali již 31. 10. 2005 v pražské restauraci Kogo, abychom i my dokázali, že u nás umíme udělat „mladá vína“, jak nám to dokazují naši sousedé z Rakouska. Do kupáže s Tramínem červeným byly další dvě odrůdy (Sauvignon a Chardonnay) přidány pro „udržení“ kyselin a zjemnění tramínovosti. Obecně se dost často říkává,že Sauvignon a Tramín červený se spolu příliš nemusejí, ale u této kupáže se zdá, že si k sobě cestu našly. Možná ale, že se na tom podílí i Chardonnay. Cuvée CYGNUS je směs Ryzlinku rýnského a Sauvignonu. Bylo sceleno 24. 11., kdy dokvasil poslední Ryzlink rýnský. Jelikož vyzrálost Ryzlinku byla poměrně značná (pohybovala se mezi 26 až 27 °NM), byl kvas zastaven při vyšším zbytkovém cukru. Kupáží se Sauvignonem pak vzniklo víno polosuché, které má 9,3 g/ l zbytkového cukru a kde výrazná „meruňkovost“ přezrálého Ryzlinku je mírně zjemněna černorybízovostí, černobezovostí a hluchavkovitostí Sauvignonu. Je pravdou, že do obou kupáží byl použit Sauvignonů spíše s menší cukernatostí hroznů, v průměru okolo 22 °NM. Pokud Sauvignon u cuvée LARUS spíše kyseliny „podržel“, u cuvée CYGNUS je mírně „zředil“ – na 7,0 g/l. Je ovšem nutno připomenout, že největší zásluhu na velmi harmonické chuti všech těchto (a nejen těchto, ale i ostatních) cuvée ročníku 2005 má příroda, která zásluhou velmi krásného podzimu vytvořila v těchto vínech vysoké extrakty, aroma a bu-

kety, které se u nás bohužel asi zase dlouho neobjeví. Jaká jsou podle vašich zkušeností specifika použití odrůdy Sauvignon při přípravě šumivých vín? Doc. Ing. Miloš Michlovský, Csc.: Použití čistého odrůdového vína Sauvignonu jako suroviny na sekt je věc velmi citlivá. V našich podmínkách to není zatím moc vyzkoušené. Moravské klony jsou aromatičtější, vynikají spíše v terpenové aromatice. Pro sekt se hodí více Sauvignony postavené na sekundární aromatice. To, co bylo u nás zkoušeno, nestálo za moc – problém byl zejména v aromatice. Ty partie, co uspěly, byly spíše mladé sekty určené do půl roku ke konzumaci. Pravá šampanizace, tedy ležení alespoň 36 měsíců na kvasničných kalech, neuspěla. Jeden z problémů je však u sektů to, že na soutěžích u nás bývá hodnoceno lépe to víno, které je v aromatice a chuti blíže odrůdovým vínům a je „nabublinkované“. Co se týče kupážování Sauvignonu s ostatními odrůdami – to je třeba vyzkoušet se skupinou pinotů, tedy Rulandské bílé, Rulandské šedé, Rulandské modré či Chardonnay. Zajímavé je spojení Sauvignonu s Ryzlinkem vlašským, Ryzlink rýnský se Sauvignonem v kupážích na sekty neuspěl, se Sauvignonem se „bije“, a to i v tichých vínech. Veltlínské zelené je odrůda spíše do počtu a hodí se zejména na sekty mladé, tedy na brzkou konzumaci. Veltlínské zelené má v primární aromatice se Sauvignonem „příbuznost“, a to také nedělá v sektech dobrotu. Loni jste uspěl na VVT s cuvée. Používáte při kupážování i odrůdu Sauvignon? Luděk Budín, Moravíno, s. r. o., Valtice:

Sklepní hospodáﬁství

Sauvignon je dost složitá odrůda do kupáží. Komerčně ji zatím nekupážuji, ale u nás ve firmě jsme již realizovali množství zkoušek. V první řadě je třeba si říci, že Sauvignon je odrůda velmi jemného aroma a jakákoliv méně vhodná kupáž ji přebíjí. Například ve směsi s Chardonnay je ona jemnost Sauvignonu překryta výraznou ovocitostí Chardonnay. O reduktivních vínech, která stojí hlavně na buketu, tělo sjíždí a celek je nevýrazný, ani nemluvě. Mnohem lépe nám pro kupáže například Chardonnay vychází Veltlínské zelené. Jinak je to ovšem se Sauvignonem, který je poněkud slabší, ale má dobrou strukturu, co se týká těla vína, a je podpořen jemně aromatickým vínem, například Muškátem Ottonelem, je to jinak – víno se podpoří. Obecně je tedy Sauvignon citlivý na jakýkoli vliv jiné odrůdy. Navíc Sauvignon jako samostatné odrůdové víno se z obchodního hlediska prodává mnohem snadněji než cuvée, byť výborné. Z našich pokusů z cuvée je třeba zmínit směsi VZ+Char, zkoušeli jsme také Char+RŠ. Jakmile je ale na etiketě uvedeno „cuvée“, bez jasné odrůdové deklarace, zákazník znejistí, pojem „cuvée“ jej zastaví, přichází nedůvěra. Bez uvedení odrůd na etiketě to nejde. V našich zkoušeních jsme dělali celkem zajímavé cuvée Sauvignonu s Tramínem, a to v poměru 8:2. Tramín tedy Sauvignon nepřekryl. Další variantou k tomuto cuvée bylo přidání Veltlínského zeleného. I zajímavá a na první pohled možná úspěšná cuvée nedáváme na trh. Počkáme alespoň půl roku a pak víno vyhodnotíme. V případě těchto kupáží je třeba trpělivosti, mnoha zkoušek a zákazníky na tato směsná vína pomalu učit. Otázky pokládal a odpovědi zaznamenal Richard Stávek

450,-

Známá kniha rakouského odborníka Dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní techno- (vã. 5% DPH) logii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína, je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlujícími aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

370

Čírenie muštu po termovinifikácii modrých odrôd

Novými alternatívnymi postupmi čírenia muštov sú odstredenie, tangenciálna filtrácia a flotácia; posledná vzbudzuje v súčasnosti záujem odbornej verejnosti, no neprekročila zatiaľ veľkovýrobné praktiky. Čírenie muštu vákuovým rotačným filtrom Vo väčšine prípadov sa čírenie muštov praktizuje pomocou vákuových rotačných filtrov v dvoch variantov: 1. najskôr statické odkalenie a následne filtrácia vákuovým rotačným filtrom. Riziko možného začiatku predčasnej fermentácie už počas statického odkalovania je pomerne veľké. Ak sa tak stane, je filtrácia rotačným filtrom pomerne delikátna, lebo sa môže vytvárať pena, ktorá zníži prietok filtrátu, zvýšenie filtračného povrchu atď. 2. čírenie celého termovinifikovaného muštu vákuovým rotačným filtrom. Vyžaduje to však veľký filtračný povrch filtra. Výkon rotačného filtra ilustruje tabuľka 1. Výkon vákuového rotačného filtra so 6 m2 filtračného povrchu (Desseigne, Caboulet 2002) Množstvo použitých prímesí Trvanie naplnenia Trvanie filtrácie Odstránenie kalov a čistenie Prietok filtrátu

1,7 kg/hl 45 min. 5 hod. 45 min. 25 min. 2,5 hl/h/m2

Prietok čírenia je variabilný od 2 do 5 hl/h/ m2 v závislosti od zaťaženia muštu kalom a viskozitou muštu. Filtrácia za tepla umožňuje väčší výkon filtra. Úroveň čírenia býva veľmi dobrá, pričom spotreba filtračného materiálu je 1 až 1,5 kg/hl ošetrovaného muštu. Podrobnosti uvádza Farkaš (1983) a novšie (Desseigne a Caboulet 2002). Problematika filtračného materiálu Filtračný materiál sa po použití považuje za kategóriu neškodlivých odpadov, ktorý sa už sotva môže zúžitkovať. Odpad možno skladovať na vyhradených skládkach. Napriek tomu bude použitý filtračný materiál pre pivničné hospodárstvo v budúcnosti asi problémom: – nevyhnutnosť chrániť personál, ktorý s odpadom manipuluje, – povinnosť valorizovať odpad po použití (?) Z tohto pohľadu navrhujú z praktických a ekonomických dôvodov viaceré skládky s možným prístupom dopravným prostriedkom. Závery Termovinifikácia modrého hrozna je technológia, ktorá môže byť zaujímavá, ak sa dobre manažuje. Má však isté nepriaznivé technologické dôsledky týkajúce sa čírenia muštu spojeného s veľkým odpadom číriaceho materiálu.

Dubové ostružliny (chips) pre červené vína v E. Ú. povolené Na žiadosť Talianska Európska komisia E. Ú. povolila používať dubové čipy pri výrobe červených vín v E. Ú. Povolenie prišlo v nevhodnom čase počas politických rokovaní medzi E. Ú. a USA. Spojené štáty americké poskytujú tým Európskej únii argument, aby E. Ú. ratifikovala dohodu, aby americké enologické postupy pri výrobe vína boli povolené aj v krajinách E. Ú., ktoré však väčšina európskych vinohradníckych krajín odmieta. Dohoda o možnosti používania dubových čipov pri výrobe vína vstúpi do platnosti s uverejnením v úradnom vestníku E. Ú. Official Journal. Weinwirtschaft 2005, č. 26, s. 9 (em) Agrární komory: Rady jak snížit množství odpadních vod ve vinařství „Na výrobu litru vína spotřebuje vinař ročně 0,5–10 l vody. Odpadní voda je znečištěná“, vysvětlují agrární komory v Dordogne a Gironde, které vydaly brožuru s výsledky studie o čištění kádí v soukromých sklepech. Brožura se pokusila změřit a srovnat spotřebu vody podle jednotlivých materiálů (nerez, beton, dřevo, skleněné vlákno atd.). Závěry byly

Aplikácia filtračných materiálov má v budúcnosti stále väčšie environmentálne problémy spojené s nákladmi s uskladnením a príslušnou reglementáciou. Pre čírenie muštu po termovinifikácii zostávajú alternatívne riešenia – odstreďovanie, tangeciálna filtrácia a flotácia. Zostávajú však za výkonom vákuových rotačných filtrov. Odstredenie by síce mohlo prispieť k odstráneniu upotrebeného filtračného materiálu z rotačného filtra, zatiaľ však nemá významné upotrebenie vo výrobnej praxi. Čírenie tangenciálnou filtráciou muštu po termovinifikácii sa ešte neujalo pre rýchle upchávanie pór sviečkových filtrov (membrán). Flotácia je síce v súčasnosti technologicky možná, pri čírení však tento spôsob nedosahuje taký výkon v porovnaní s vákuovým rotačným filtrom. Preto sa málokde využíva. Literatúra J. – M. Desseigne, D. Caboulet: Clarification des moûts issus de chaine de thermovinification. Progrès Agricole et Viticole 2002, 119, 4.20, s. 435–437 J. Farkaš: Biotechnológia vína. Vydavateľstvo technickej a ekonomickej literatúry, Bratislava 1983. Erich Minárik

shrnuty do brožury, která je zdarma k dispozici v agrárních komorách několika departementů. Výsledky studie týkající se čištění sudů a odstraňování vinného kamene a čištění filtrů budou publikovány zanedlouho. Podle vitisphere.com (akm) Boj s Pierceovou chorobou v Kalifornii pokračuje Kalifornští vinaři hlasovali hromadně za pokračování v programu boje proti Pierceově chorobě, která ohrožuje velkou část amerických vinic. Tato nemoc, která se objevila v r. 1999, zničila již 40% vinic v oblasti Temecula Valley na jihu Kalifornie. Vinařský průmysl rozvinul široký program protiopatření a výzkumu, jehož se zúčastnil každý vinař podle hodnoty své sklizně. Veřejné zdroje štědře spolufinancují tento program pod podmínkou, že jim vinaři vyjádří svou podporu v referendu. Ve volbách v červnu a červenci 2005 90 % hlasujících řeklo své „yes“ (ano) pokračování programu do r. 2011. Za pět let bylo použito z fondů víc než 200 mil. USD, ale zatím nebyl vytvořen žádný léčebný program. Piercovu chorobu způsobuje bakterie Xylella fastidiosa. Révový keř může usmrtit za dva roky tím, že zničí cévy zásobující rostlinu vodou. Bakterie je přenášena savým hmyzem, cikádou „se skleněnými křídly“ (glass-winged sharpshooter). Podle vitisphere.com (akm)

Vinařský obzor (7–8/2006) 371

VADY VÍNA

– rozpoznání – předcházení – odstranění

290 Kč (vč. 5% DPH)

Autor: Reinhard Eder a kol., ISBN 80-903201-6-3, Počet stran 263, formát A5 Jelikož je pro vinaře usilujícího o nejvyšší kvalitu nežádoucí výskyt vín postižených nedostatky, vín vadných a nemocných jak osobně, tak i finančně silnou zátěží, popisují se v této knize příčiny nedostatků, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a možnosti jejich prevence a odstraňování. Publikace je určena nejen pro odbornou vinařskou veřejnost, ale také pro všechny milovníky vína, kteří chtějí prohloubit své znalosti v tomto oboru. Vína ze zavadlých hroznů – Mrazová příchuť – Hnilobný tón – Vady související s tříslovinami – Vady kvašení – Nedostatečná barva červeného vína – Pelargóniový tón – Cizí tóny – Pachuť po SO2 – Sirka – Netypické tóny stárnutí – Tón po aldehydu, křís, oxidáza – Octovatění – Tón po kyselině mléčné – Biogenní aminy – Vláčkovatění – Myšina – Brettanomyces – Vady při čiření – Pachuť po plísni – Zbarvení bílých vín do růžova – „pink effect“ – Pachuť po korku – Krystalické sraženiny – Kovová příchuť – Biologické příčiny zákalů – Bílkovinné zákaly

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

372 Vinařský obzor (7–8/2006)

Systémy pro sbûr a pﬁepravu hroznÛ

• • • • •

snadná a rychlá manipulace optimální velikost obalu vysoká Ïivotnost díky robustní konstrukci objem od 3 do 670 litrÛ vyrobeno z HDPE nebo PP, vhodné pro pfiím˘ styk s potravinami • vhodné do vlhkého prostfiedí sklepÛ • moÏnost stohování, pfiíp. pouÏití víka

spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

Prípravky na ošetrenie vína Vinárske potreby Drevené sudy Barikové sudy Vinifikátory Certifikované viničové sadenice

Royal – Hudec Miroslav, Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava Tel./Fax: +421 (0)2/6477 4937, Mobil: 0903/829 216, 0903/829 217 E-mail: mhudec@stonline.sk

micro box 74 rozměr: 80 x 60 cm výška: 74 cm hmotnost: 11 kg objem: 255 l

nosnost: 150 kg stohovací nosnost: 2000 kg láhev bordo 0,50 l - 220 ks láhev bordo 0,75 l - 162 ks

pro vaši zrající chuť... Micro Boxy jsou vyrobeny z plastu HDPE s ochranou proti působení UV záření a poskytují záruky absolutně nejvyšší hygieny. Materiál HDPE má vysokou životnost, nevsakuje tekutiny a pachy a nepřenáší je proto na potraviny. Použitý materiál účinně zabraňuje vzniku plísní škodlivých pro jakýkoli přepravovaný výrobek. Big Box Rozměr 1200 x 1000 x 790 mm 1200 x 1000 x 790 mm 1200 x 1000 x 760 mm 1200 x 1000 x 760 mm

Provedení plný, 3 lyžiny plný, 4 nohy děrovaný, 3 lyžiny děrovaný, 4 nohy

Hmotnost 39,5 kg 35,0 kg 39,5 kg 34,5 kg

Materiál HDPE HDPE HDPE HDPE

Objem 600 ltr. 600 ltr. 670 ltr. 670 ltr.

Nosnost 500 kg 500 kg 500 kg 500 kg

Big Box Rozměr 1200 x 800 x 790 mm 1200 x 800 x 790 mm

Provedení plný, 3 lyžiny plný, 4 nohy

Hmotnost 35,0 kg 29,5 kg

Materiál HDPE HDPE

Objem 535 ltr. 535 ltr.

Nosnost 600 kg 600 kg

Prodejce do 50-ti kusů: Žižkovská 1230 I 691 02 Velké Bílovice tel.: +420 519 346 236 fax: +420 519 347 314 email: info@bsvinapo.cz I www.bsvinapo.cz

Prodejce nad 50 kusů:

ObalPro s.r.o.

Brněnská 3497 l 695 01 Hodonín tel.: +420 518 343 700 fax: +420 518 345 001 www.obalpro.cz

374

Vinařský obzor (7–8/2006) 375

Mezinárodní soutěže vín Pinot Gris a Müller Thurgau Cantina Valdadige, družstvo s 230 členy v malém městě Brentino-Belluno ležícím severně od Verony v údolí řeky Adige a východně od jezera Garda, byla pořadatelem prvního podujetí, které proběhlo v úterý 20. června. Soutěže Pinot Gris se zúčastnilo přes 100 vzorků z odrůdy Rulandské šedé ze šesti zemí (Itálie, Německo, Francie, Rakousko, Maďarsko a USA), které hodnotilo 30 enologů, senzorických analystů, univerzitních profesorů a novinářů z Itálie, Německa, Nizozemska, Španělska, Francie, Maďarska, České republiky a Polska. Itálie a Německo, země, které do soutěže poslaly nejvíce vzorků, obdržely nejvíce medailí: dvě velké zlaté medaile a 14, resp. 10 zlatých medailí. Také vzorky z Rakouska, Kalifornie a Francie získaly zlato. Hodnotilo se 100bodovou stupnicí (stříbrná medaile 80–84 bodů, zlatá medaile 85–89 bodů a velká zlatá medaile přes 90 bodů). Po soutěži následovala diskuze nazvaná Round Table Pinot Gris Symposium – typická a globál-

ní odrůda, kterou vedli profesor Mario Fregoni, prezident Akademie senzorických analýz a zástupce pro O.I.V., Luigi Odello, profesor senzorických analýz z univerzity ve Veroně, a profesor Roberto Zironi z Fakulty vinohradnictví a enologie univerzity v Udine. Všichni přítomní zahraniční novináři přednesli krátké dizertace na téma odrůda Pinot Gris v jejich zemích. Večer se celá delegace přemístila do Cembry, městečka s 1600 obyvateli ležícího již na hranicích Tridentska a německy mluvící části Alto Adige neboli Südtirol severovýchodně od města Trento v dramatické krajině pod Dolomitami v nadmořské výšce 660 m. Zde proběhla 21. června soutěž Müller Thurgau, které se rovněž zúčastnilo přes 100 vzorků z celkem sedmi zemí (tentokrát participovala i Česká republika). Profesor Fregoni představil Müller Thurgau jako kultivar, který miluje vyšší zeměpisné šířky a vyšší nadmořské výšky a jež si našel svůj terroir právě zde, v podhůří Dolomit. Ovšem pro mne, žijící-

ho v České republice již přes 10 let, kde je tato odrůda velmi respektována, bylo nesmírným překvapením slyšet názory z jiných evropských trhů, zejména z Německa: nenáviděná, nemoderní odrůda ošklivého jména produkující tak špatná vína, která nikdo nechce… Podobnou kritiku vznesli němečtí účastníci i na adresu odrůdy Tramín, ale to je již jiný příběh. Nebylo tedy překvapující, že v soutěži Müller Thurgau nebyla udělena žádná velká zlatá medaile, Itálie získala 6 zlatých a 7 stříbrných medailí, zatímco Německo 1 zlatou a 5 stříbrných. V obou soutěžích bude navíc vyhlášena Cena novinářů F.I.J.E.V., která bude udělena nejlepšímu hodnocenému vínu z každé zúčastněné země, pod podmínkou, že v soutěžích získalo hodnocení nejméně 80 bodů. Oficiální výsledky budou k dispozici 1. července pro Pinot Gris a 8. července pro Müller Thurgau. Text a foto: John L. Baker, překlad Helena Baker

Toulky po českých vinicích – Vinice Pelunecká

Nejen tím, že byla celá osázená Ryzlinkem rýnským, který zde mívá úžasný buket hořkého lipového čaje, barvy zlatavé až citronové. A chuť? Úžasná, čím starší, tím jemnější a kulatější. Občas v tom „rýňáku“ se našel keř s růžovými hrozny menšího vzrůstu, to byl Zlatý ryzlink, jak mi vyprávěl vinař pan Vaněk, a ten, když se udělal samotný! Prý se to nedá popsat, jaká to byla nádhera. Další velké plus Pelunky je to, že slunce, které se odráží od hladiny Labe, dokáže doslova rozpálit opukové podloží, které pak sálá dlouho do noci a napomáhá ukládání cukrů v hroznech a podporuje také vyzrávání dřeva. Je skutečností, že tato vinice nikdy nezmrzla – ani při jarních mrazících. Výměra této vinice je asi 1,6 hektaru, réva se pěstovala na hlavu o sponu 0,9 x 1 m. Celkem zde bylo v padesátých letech minulého století na 16 tisíc keřů a téměř uprostřed v opěrné zdi spodní terasy byl v opukovém kvádru vytesán znak – erb původních majitelů. Nyní se nachází v Okresním muzeu na Mělníku. Musel být převezen, aby nedošlo ke znehod-

nocení či krádeži této památky. Svého času byla tato vinice jediná pravokořenná, kde nebyl zaznamenán výskyt mšičky révokazu. Obdělávání, hnojení a sklizeň na této vinici byly velice obtížné, vždyť svažitost je v některých místech 45 stupňů. Přesto se každým rokem sklízelo hodně krásných hroznů, největší dík patřil v letech minulých manželům Kušpálovým, kteří bydleli v přilehlém domku na vrcholku vinice a starali

se o ni s největší péčí. Pan Kušpál měl lásku ke koním, vlastnil pár menších koníků, kterými za příhodného počasí vinici plečkoval a naorával. Jeho život byl předčasně ukončen tragickou nehodou. Při vyvážení opukových kamenů z vinice měl podezření na poruchu kola u vozu. Když prohlížel vůz, koně se náhle splašili, vůz mu přejel přes hrudník a pan Kušpál bez rychlé pomoci krátce nato zemřel. Ale tím život vinice nekončil, pod správou Státního statku Mělník je obdělávána, sklízena a později pronajata ČZS ve Štětí. Z původních 30 vinařů-zahrádkářů jich tam dnes není ani třetina – mohu jmenovat toho nejvěrnějšího, kterým je Karel Žamboch z Mělníka. Největším problémem posledních let je to, že na této vinici kradou naši spoluobčané vše, co je kovové. Tímto počínáním ničí nejen práci těchto vinařů-nadšenců, ale i chuť zde pracovat. A tak na závěr jen tolik: “Kdo chce peluneckého slopat, ať tam jde kopat.“ Miroslav Říha, Mělník Foto archiv autora

376

Publikace „Vína z Rakouska“ (opravdu Chuť kultury?) Publikace je koncipována jako přehledný průvodce všemi hlavními vinařskými oblastmi Rakouska, které jsou v úvodu každé kapitoly stručně charakterizovány a pak následuje klasický přehled nejzajímavějších producentů a popis jejich vín. Často jsou uvedeny i ceny v českých korunách a kontakt na tuzemského distributora. Knihu uvozuje několik kapitol obecnějšího rázu, které popisují historii původu révy vinné, sklizeň hroznů či práci ve vinném sklepě. Několik stran zaplňuje přehled tradičních rakouských odrůd révy vinné. Účelné bylo rovněž zařazení kapitolek o rakouském vinařském právu, kategorizaci rakouských vín a stručný popis dvou posledních vinařských ročníků. Jakýmsi bonusem je pak tabulka nejlepších rakouských červených vín ročníku 2003 a přetisk testů rakouských vín z časopisu Víno Revue. Publikace je tedy pro českého čtenáře z informativního hlediska jistě přínosná. Kamenem úrazu je však neodborný, leckdy až školometský jazyk, který ve spojení s častou slohovou neohrabaností degraduje národní rakouské heslo Wines from Austria – A Taste of Culture. Z tiráže jsem nevyčetl, zda byl text publikace překládán z němčiny do češtiny. Jako

autoři textů jsou zde uvedeni Franz Jaksch, Prof. PhDr. Jana Geršlová, Dr. Thomas Achs a Wilibald Balanjuk. Jisté je pouze jediné – knihu lektorovala Lenka Machalica. Opět není zřejmé, zda paní lektorka odborně posuzovala německé originály, nebo jejich české překlady. Pokud totiž lektorovala českou publikaci, což z logiky věci vyplývá, ušila si z ostudy kabát. Stránky knihy Víno z Rakouska jsou totiž od začátku do konce pokryty desítkami terminologických a stylistických chyb. Už samotné názvy některých kapitol usvědčují autory (překladatele?) z diletantismu, ledabylosti a neodbornosti. V knize se mluví zásadně o sklizni vína, odrůdách vína, oblastech pěstování bílého vína etc. Stranou nechám všudypřítomnou nekorektnost botanického názvu vinná réva. Znalce vína (jemuž je publikace podle podtitulu určena) však skutečně srdce zabolí, když se dozví, že vitis vinifera je vinná odrůda! Autoři se pohybují na tenkém ledě i v oblasti kulturněhistorické, když čtenáře seznamují s řeckým básníkem jménem Anakreó… Hned na následující straně se tvrdí, že jistý císař začal pěstovat výběr suchých vín a vinice zlikvidovala mšice révová. Odrůda Müller Thurgau

je v knize běžně označována jako jakési rivánské (pravda, naše legislativa pro tuto odrůdu povoluje synonymum Rivaner, ale…). Velmi rozpačitě vyznívají především charakteristiky jednotlivých vín. V žádném případě nejsem zastáncem suchého, toliko pregnantního výraziva, neotřelost a jistá poetičnost může působit leckdy pozitivně, ale následující popis Veltlínského zeleného Langenlois 2004 „typická bylinková kořennost, jemně nerostné, vydatná kořennost“ působí značně zmateně. U mnoha popisů vín jsem skutečně klopýtal a znovu a znovu zakopával o hrbolatá, kostrbatá spojení. Jen namátkou: v ústech velmi látkové, svádivé, brzy pitné, dobře vytrvalé, velmi mnohovrstevné, s notami jabloňových květů, mladistvý obraz barvy, víno bylo vystavěno v sudech barique… Je škoda, že jinak zajímavá kniha ztrácí vinou výše uvedených nedostatků na hodnotě. Zbývá jen otázka – je třeba tento diletantismus přičíst rakouské straně, nebo je to jen nepříjemné svědectví o nízké kultuře českého vinařského jazyka? Bogdan Trojak

100 bílých a 100 červených Po předvánoční premiéře jejího Nového kapesního průvodce po vinařích a vínech České republiky Helena Baker vybrala od každého z prezentovaných vinařů po jednom dle jejího názoru nejlepším víně a tato vína představuje ve dvou samostatných publikacích „100 bílých vín českých a moravských vinařství 2006/7“ a „100 červených vín českých a moravských vinařství 2006/7“. Publikace je zaměřena na nejširší okruh milovníků vína i náhodné konzumenty, cílevědomé sběratele a ty, kteří si budují vlastní archiv, cykloturisty apod. Na každé stránce je vždy jed-

no víno nejprve stručně zhodnoceno. Následuje gastronomické doporučení – tedy co si k vínu uvařit. Tyto tipy vyhoví náročným konzumentům stejně jako čtenářům, kteří se ve vysoké gastronomii neorientují, protože vedle doporučení na vybrané speciality francouzské kuchyně jsou i jednoduchá jídla domácí. Každou stránku pak uzavírá stručná informace o vinařství a úplné aktuální kontakty. Více informací získáte na www.vinarskypruvodce.cz (vo)

Vinařský obzor (7–8/2006) 377

POZOR – změna sídla redakce vchod zde

Vážení čtenáři, Svaz vinařů České republiky a redakce Vinařského obzoru změnily své sídlo. Nová adresa je ul. Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice. Přesunuli jsme se jen o několik desítek metrů směrem na Moravský Žižkov, do budovy firmy Jižní Morava, a. s. Naše nové prostory se nacházejí v prvním patře budovy. Telefony, P.O.Box a e-mailové a webové adresy zůstávají nezměněny. Vaše redakce

Zpráva z Francie: Vinaři a pijáci vína se bouří...

Autor z toho odvozuje, že je dostatek důvodů, aby se každá láhev vína (stále jen vína!) opatřila nálepkou na způsob „pití závažně poškozuje zdraví“... Žádný náznak analýzy příčin, které vedou některé lidi k této nemoci, jako je bída, mravní úpadek, izolace. Žádné uvažování o rozdílech mezi mladými pijáky lihovin a stejnými mladými lidmi, kteří pijí jen víno. Naše společnost, která stále víc prosazuje nulová rizika, se nás znovu snaží přesvědčit, že víno je nebezpečné. Ale co děláme proto, abychom informovali o riziku pro ty, kteří pravidelně pijí limonádu s chemickou příchutí, zvlášť když je toto pití spojeno s pojídáním hamburgerů a smažených hranolků? Kdo zaplatí náklady za těžké, ba smrtelné nemoci populace, ohrožené stále víc obezitou? Ti, kdo vyrábějí tyto nebezpečné výrobky, jsou mocnější než vinařský průmysl, takže nás můžou zcela beztrestně bombardovat svojí reklamou? KAŽDÁ NESTŘÍDMOST JE NEBEZPEČNÁ PRO ZDRAVÍ, AŤ SE TÝKÁ ČEHOKOLIV: – vyšší konzumace sýra zvyšuje cholesterol, – vyšší konzumace cukru vyvolává diabetes, – vyšší konzumace čokolády vede k degeneraci jater, – vyšší konzumace masa způsobuje srdeční a cévní onemocnění, – vyšší konzumace čaje a kávy vyvolává srdeční potíže. Proč je na mušce jen víno? Proč neplatí stejné varování pro slazené nápoje, pytlíky bonbonů, balíčky hamburgerů atd. Neznalost zákona

neomlouvá, i když by nám ani jeden celý život nestačil k poznání všech zákonů, kterými se řídí naše společnost. Všichni vědí, že zneužívání čehokoliv má neblahé důsledky. Proč tedy odsuzujeme pouze víno? Není směšné chtít se ochránit před každým nebezpečím? Život je z podstaty nebezpečný. Každá rostlina, živočich, člověk se rodí proto, aby zemřel. Rychlá jízda vede k nehodám... a přece nemáme v úmyslu namalovat na kapotu každého auta: „řízení auta vážně ohrožuje zdraví“. Přejít přes cestu může být osudné... a přece u každého přechodu pro chodce nestojí tabule s nápisem: „Pozor, přejít přes ulici může mít za následek smrt!“ Nasednout do letadla nás může stát život... a přesto nepíšeme na letenky: „Pozor, letadlo se může zřítit!“ Přestaňte nám nahánět strach!!! Opravdu je třeba psát na krabičku cigaret, že ten, kdo vykouří třeba jen jedinou denně, ohrožuje svůj život? Nedokáže si to uvědomit sám? Pořád a pořád nás někdo něčím straší! Strach z ptačí chřipky. Toto smrtelné nebezpečí, jímž nám celé dny okusovali uši, zmizelo jako zázrakem z médií, aby jej vystřídal nový strach, z předměstí. Ale kdy lidé pochopí, že jim strach brání užívat si život? Kdy konečně pochopí, že jsou strachem manipulováni? Cožpak Francouzi nezvolili znovu stejného prezidenta ze strachu z nejistoty? A Američané nezvolili znovu toho svého ze strachu s terorismu? STRACH S NÁMI MANIPULUJE, BRÁNÍ NÁM ŽÍT. JE NEJVYŠŠÍ ČAS SI TO UVĚDO-

MIT!!! Už 3 roky spotřeba vína ve Francii citelně klesá, a stále nejsme schopni mluvit o výhodách pravidelné a umírněné spotřeby vína. Je to pravda, mnoho Francouzů každý rok umírá na alkoholismus, bídu, depresi, samotu, rakovinu, na Alzheimerovu nemoc, na následky dopravních nehod... A z horka. Nebylo mnoho těch ctnostných, kteří nekouří, nepijí a nikdy nic nepřehánějí, které by dojalo úmrtí 15 000 lidí během vlny veder v létě 2003! Kolik Francouzů umírá každoročně krásnou smrtí díky svému pravidelnému a umírněnému pití vína? I když nikdy předtím nebylo tolik dobrých vín, stvořených mladými vinaři, obdařenými talentem, přesto je milovník vína smutný. Stahuje se do sebe a skoro se skrývá, když chce v klidu ochutnat nápoj Bakchův. Je nejvyšší čas REAGOVAT. Nejsme ani zločinci, ani pokrytci, ani nezodpovědní. Milujeme víno, pijeme jej pravidelně, jsme zdraví (naše výsledky vyšetření to dokazují) a nejsme alkoholici! CHCEME ŘÍCT NAHLAS TĚM, KTEŘÍ NÁM NABÍZEJÍ ŽIVOT V NEGACI, ŽE CHCEME ŽIVOT POZITIVNÍ! NECHCEME TAKOVOU PEČOVATELSKOU SPOLEČNOST! CHCEME ŽÍT VĚDOMĚ. BRAŇME RADOST Z PITÍ VÍNA! Text zveřejnili Christine Ontivéro, Michel Smith a Emmanuel Cazes, zakládající členové Strany vína partidenboire@wanadoo.fr Podle vitisphere.com (akm)

378

Soutěž biovín úspěchem pro tuzemská vína

Se vzorky biovín se zúčastnilo celkem 19 vystavovatelů ze zemí Španělska, Německa, Rakouska, Itálie, České republiky, Francie a Švýcarska. Z celkového počtu 58 vzorků biovín a 141 odevzdaných hlasovacích lístků byly hodnoceny tři kategorie – biovína bílá suchá (21 vzorků), biovína bílá ostatní (15 vzorků) a biovína červená (22 vzorků). Přední místa z předchozích ročníků obhájilo italské Passito rosso, sladký německý Riesling a moravská Malverina s Pálavou, Laurotem a Muškátem moravským. V kategorii vína bílá suchá se na prvních třech místech umístila Malverina 2005, pozdní sběr od Vlastimila Peřiny z Lednice na Moravě, a Muškát moravský 2005, kabinet s Muškátem moravským 2004, pozdní sběr od Josefa Abrleho z Pavlova. V kategorii vína bílá ostatní se mezi vítěze zařadil nejsladší vzorek německého Rieslingu 2003 (167 g cukru) od Harald Steffens, o druhé místo se podělil Alibernet 2005, pozdní sběr od vystavovatele Miloše Michlovského z Vinselekt Rakvice, a německý Riesling 2003, výběr bobulí od Kirchengut Wolf z Traben-Trarbach. Ve vínech červených se na první místo vyšplhalo z loňské třetí pozice italské Passito rosso 2004, výběr bobulí od La Cantina Pizzolato Sas, druhé místo obsadi-

lo Burgundské modré 2004, pozdní sběr ze Švýcarska od Louise Liesch, a těsně za ním italské Roboso 2002, výběr hroznů od La Cantina Pizzolato Sas. Je zajímavé, že žádné víno nezůstalo bez zájmu a má svého potenciálního zákazníka. Z výsledků je jednoznačně patrné, že český spotřebitel dává přednost vínům sladkým, ve všech třech kategoriích vyhrála biovína s největším podílem cukru. Cílem přehlídky je seznámit českou veřejnost, spotřebitele, obchodníky a zástupce vinoték s takovou specifickou komoditou, jako je biovíno. Pro zpracovatele jsou výsledky zajímavé z hlediska chuťových preferencí spotřebitele na biovíno. Příkladem úspěchu na této mezinárodní spotřebitelské ochutnávce v uplynulých letech je italské biovíno La Cantina Pizzolato Sas, které se poté dostalo do prodejen po celé České republice. Účastníci přehlídky mají možnost jednotlivá vína ochutnat, porovnat a ohodnotit. Přehled i hodnocení vzorků je anonymní, během ochutnávky není znám původ, odrůda ani vystavovatel, pouze ročník, jakost, % alkoholu a zbytkový cukr (g). Princip soutěže je v tom, že vína hodnotí cílový spotřebitel – zákazník.

Vybrané výsledky: Vína bílá suchá (21 vzorků) 1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 4. místo Vína bílá ostatní (15 vzorků) 1. místo 2. místo 2. místo 4. místo Vína červená (22 vzorků) 1. místo

Tuzemští biovinaři slavili úspěch také na předchozích ročnících: ROK 2005 Vína bílá suchá (19 vzorků) 1. místo 2. místo Vína bílá ostatní (16 vzorků) 1. místo

Pálava 2002, výběr hroznů směs bílá 2004, pozdní sběr

Miloš Michlovský, Vinselekt Rakvice, CZ Josef Abrle, Pavlov, CZ

2. místo

Hibernal 2003, výběr bobulí

Vystavovatel

ROK 2004 Vína bílá suchá (11 vzorků) 1. místo

Vystavovatel Malverina 2005, pozdní sběr Muškát moravský 2005, kabinet Muškát moravský 2004, pozdní sběr Malverina 2004, pozdní sběr Pálava 2002, výběr hroznů

Vlastimil Peřina, Lednice na Moravě, CZ Josef Abrle, Pavlov, CZ Josef Abrle, Pavlov, CZ

Weingut Steffens – Harald Riesling 2003 Steffens, Reil, DE Miloš Michlovský, VinseAlibernet 2005, pozdní sběr lekt Rakvice, CZ Kirchengut Wolf, Traben– Riesling 2003, výběr bobulí Trarbach, DE Pálava 2003, výběr hroznů Josef Abrle, Pavlov, CZ Vystavovatel Passito rosso 2004, výběr bobulí

4. místo

Laurot 2005, pozdní sběr

5. místo

Laurot 2003, jakostní

Během ochutnávky biovín se zájemci mohli současně zúčastnit degustace anonymně prezentovaných ovocných a zeleninových biošťáv, kterou uspořádalo občanské sdružení Liga ekologických alternativ ve sdělení „Co lidem nejvíce chutná!“ (výsledky přinášíme v příloze). Pestrý doprovodný program obohatila ochutnávka a prodej českých biopotravin společnosti Sluneční Brána, s. r. o., (čaje a koření, dětské dobroty), Pro-bio, obchodní spol. s r.o. (saláty, obiloviny, pochutiny), Biofarma Sasov (uherák, klobásy a vepřový guláš z Vysočiny) – to vše v kvalitě bio. K vínu se podávalo bio pečivo Pekařství Leština a kravský bio sýr Ekofarmy Deblín – zvolené za nejlepšího ekozemědělce roku 2005 a budoucího držitele tzv. Bartákova hrnce. Příjemným zakončením celé akce bylo večerní posezení u cimbálové muziky Pálava. Každému přihlašovateli děkujeme za odvahu postavit se ke kritickému hlasu českého spotřebitele a brát jeho názor za signál, která biovína jej oslovují a chutnají mu nejvíce. Akci pořádala Ekofarma Pollau rodiny Abrlovy, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců ve spolupráci s ADONIS – TIC Mikulov, Vinařský dům Zatloukal, za finančního přispění MZe ČR. Více informací na www.pro–bio.cz (vo)

La Cantina Pizzolato Sas, I Vlastimil Peřina, Lednice na Moravě, CZ Miloš Michlovský, Vinselekt Rakvice, CZ

Vystavovatel Josef Abrle, Pavlov, CZ Josef Abrle, Pavlov, CZ Vystavovatel Pálava 2003, výběr hroznů

Josef Abrle, Pavlov, CZ František Mádl, Velké Bílovice, CZ

Absolutním vítězem s největším počtem hlasů se stala Pálava 2002, výběr hroznů z ekologického hospodářství rodiny Abrlovy z Pavlova

2. místo 3. místo

Vystavovatel Pálava 1997, výběr hroznů Muškát moravský 2002, pozdní sběr Malverina 2003, výběr hroznů

Vína červená (7 vzorků)

Josef Abrle, Pavlov, CZ Josef Abrle, Pavlov, CZ Vlastimil Peřina, Vinný sklep EBEN, Lednice na Moravě, CZ Vystavovatel

1. místo

Laurot 2003, kabinet

Vlastimil Peřina, Vinný sklep EBEN, CZ

2. místo

Cabernet Moravia 2002, pozdní sběr

Josef Abrle, Pavlov, CZ

3. místo

Naturvin 2003

František Mádl, Velké Bílovice, CZ

Absolutním vítězem s největším počtem hlasů se stala Pálava 1997, výběr hroznů z ekologického hospodářství rodiny Abrlovy z Pavlova

Vinařský obzor (7–8/2006) 379

Malotraktor MKS – JM – 204 Výkon 20Hp, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.

Cena 199 000,– Kč bez DPH možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

FILTRY KAPALIN A PLYNÙ

Bílek Filtry s.r.o.

FUNKÈNOST - KVALITA - HODNOTA - ŽIVOTNOST

Pro zamezení tlakovým rázùm filtrace pøed plnìním a souèasnì pro sjednocení filtraèní

ØÍZENÁ FILTRACE

rychlosti s aktuálním výkonem plnièe, zajiš ujeme dodávku øídícího systému.

FILTRACE.COM

Josefov, Czech Republic

tel: + 420 518 372 134

e-mail: info@filtrace.com

fax: + 420 518 372 134

DOKONALÉ ČIŠTĚNÍ N A P L N Ě N ÝC H

L A H V Í

ost! h c u d dno e j a a t Kvali Čistící hlava lahví Cleanett • jednoduché zařízení pro ruční mytí mokrou cestou • důkladné očištění a vysušení lahve • snadná manipulace • lahev je připravena pro aplikaci etikety

Kontakt: Zádveřická 426, 763 11 Zlín tel./fax: +420 577 901 148

SNADNÁ APLIKACE

SAMOLEPÍCÍCH ETIKET NA STROJÍCH

Model ADS/2

• aplikace přední a zadní etikety • poloautomat • výkon až 600 lahví/hod. • nerezové provedení • mobilní

a Kvalitbrou cenu! za do unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz

Výhradní dovozce pro ČR

382

Osobně znám každý svůj keř, tvrdí Jordan Cigoj zapojen do slovinského systému integrované produkce. „Znám svých sedm hektarů velmi dobře, vím, jaké víno může dát každý z oněch 30 tisíc keřů. Vždyť ty keře pětadvacetkrát za sezónu vidím a hladím, prakticky každý hrozen už na keři prochází mýma rukama. Ruční práce ve vinici je pro mě intuitivní záležitost, povídám si s každým keřem.

Jordan Cigoj, vinař, řezník a hostinský ze slovinské obce Črniče Procházka ve vinici Nad vkusnou selskou usedlostí vyjdete do kopců a za pár minut jste svěžím tempem mezi Jordanovými vinicemi. Cigojovi jich obhospodařují celkem 7 hektarů. Spon je širší, až 2,5 metru mezi řádky a keře jsou na vysokém vedení. Sloupky používá akátové, a to nejenom krajové, ale i v řádku. „S příhledem k cestě kvality systematicky redukujeme úrodu. Začínáme již při řezu, zelenými pracemi pak usměrňujeme úrodu na stav jeden letorost = jeden hrozen“, ukazoval výsledek Jordan Cigoj. Po ukončení těchto redukcí instalují sítě, a to nejen proti ptákům, ale také proti kroupám, které jsou tu vzhledem specifikám mikroklimatu docela běžné. Občasně na jedné z vinic, kde má umístěn rezervoár, praktikuje závlahu, ale pouze povrchovou či studniční vodou; dešťová voda je nevhodná kvůli možnosti namnožení škodlivých bakterií. Zaznamenal také poškození slupek bobulí sluncem, a to v momentu, když postřikovali v nevhodnou dobu a teplota byla nad 28 °C. Ročně realizují dle průběhu počasí 5 až 8 ošetření. Například průběh léta 2005 byl velmi deštivý, spadlo asi 250 mm srážek, oproti roku předešlému s 50 mm je to velké kolísání. Cigoj je

Cigojovy vinice jsou vzorně upravené

vínem v jejich pohostinském zařízení. „Více než 70 % vína, co za rok uděláme, doma taky prodáme – ať už v lahvích nebo se rozlije hostům do sklenic“, upřesnil Jordan Cigoj k prodeji vína a dodává: „Asi před deseti lety jsem začal dělat v dobrých ročnících nakvášení na rmutu bílých odrůd. Podmínkou je vysoká cukernatost, dobrý zdravotní stav a dobrá celková vyzrálost hroznu. Optimální to je, pokud je třapina zahnědlá a zaschlá, zelená být nesmí. Do vína se tím vyluhuje množství cenných přirozených ochranných látek a víno není třeba tolik sířit. Například Malvázii, kterou budeme chutnat, nakváším až 5 dní, některé jiné odrůdy 7 až 10 dní. Modré hrozny nakváším bežně až 30 dní a to bez dodání síry na rmut. Bílá vína nechávám dokonce na sudu zrát až 18 měsíců. Co vím, podobné vinifikační postupy praktikují ve Slovinsku ještě asi 3 vinaři. Ve Francii na to přešlo už množství vinařů, je to doslova vlna“. Jordanu Cigojovi tyto postupy ukazoval ještě jeho otec. Pak ovšem přišla moderní doba a moderní technologie, která, dle jeho slov, vína přetechnologizovává. „Po takovém víně vás musí ráno bolet hlava. To po

Návštěva ve sklepě Vína z mladých vinic vůbec nejdou do láhve. Až od osmého roku vinice prodávají tato vína jako lahvová, do té doby jdou do prodeje ze sudu. Vinař velmi šetrně a skromně pracuje ze sírou, mnohdy nedosahuje ani třetiny povoleného limitu. Vína nejsou filtrována, spoléhá na samočistící procesy při zrání ve dřevě a dozrávání v nerezu. „Vzhledem k tomu, že cíleně nechávám vinice téměř strádat dusíkem, ve víně je tím pádem i méně bílkovin a pak méně zákalů a není ani třeba tolik čiřit a sířit. Roční lahvová produkce Cigojova vinařství je asi 30 tisíc lahví, což je asi polovina celkového objemu výroby. Zbytek realizuje v prodeji do Ve sklepě vinař používá klasiku ve formě dřevěných sudů, vlastních nádob či rozlévaným ale i několik nádob z nerezové oceli

Vinařský obzor (7–8/2006) 383

našem vstanete a rozkokrháte se ráno jako kohout“, usmíval se Cigoj. Již mnoho let používá výhradně přírodní korkové zátky od vyhlášené italské firmy Colombin. „Na třicet tisíc lahví ročně mívám tak 5–6 reklamací na víno po korku, což je podle mě naprosto zanedbatelné. Samozřejmě používám ty nejkvalitnější korky, ale domnívám se, že víno je přírodní produkt a jako takový si zaslouží i přírodní zátku, tedy korkovou“, obhajuje Jordan Cigoj a přiznává: „Pan Colombin ke mě do restaurace a penzionu několikrát do roka jezdí, máme velmi přátelské vazby. Dokonce si mě vybrali z vinařů a dodávají mi nové typy korků na odzkoušení. Nejvíc hostů z Itálie Že jsou kvality nabízené v rodinném vinařském podniku také cenově přijatelné, potvrzuje ten fakt, že u Cigojů je často „nabito“. „Nejvíc hostů máme z Itálie. Naučili se sem během let jezdit a s mnohými z nich se blízce znám. Říkají nám, že se u nás cítí jako doma. Snad je to i tím, že s nimi komunikujeme velmi otevřeně a přátelsky“, přemítá vinař. Cigojovi jsou samozásobitelé i ve své restauraci. Až 90 % toho, co v restauraci prodají, je z jejich vlastní produkce – tedy nejenom víno, ale např. i zelenina a maso. Právě k těm sedmi hektarům vinic mají ještě nějaké polnosti, a tak během sezóny potřebují až 10 brigádníků. Polovinu produkce jejich hospodářství uplatňují přímo u nich doma v restauraci a při přímém prodeji, druhá polovina jde na trh. Zajímavostí je jedna zkušenost co se týče cen: když dali v jednom roce nižší a „rozum-

nější“ cenu za láhev, zákazníci si mysleli, že něco není v pořádku a prodej vázl. Když pak zvedli ceny na 10 Eur za láhev, zájem rychle vzrostl. „Nejlépe se nyní u nás prodávají staré, autochtonní odrůdy, které se jinde nepěstují. Někteří vinaři v regionu mají nyní problém prodat moderní tzv. globální odrůdy, jako je například Chardonnay či Pinot noir“, upozorňuje Cigoj. Jeho vína, jak Jordan Cigoj prezentuje svá vína a svůj Pršut doporučuje, se hodí zetavě jantarová barva napovídá nazrálost, což jména jako doprovod regionálních pokrmů. se potvrzuje i v příjemně navinulé vůni. Chuť „Podívejte se, nedržím žádná tajemství. Vše je dobře strukturní, masitá a hutná, s tóny meo tom, co dělám řeknu. Ono v podstatě není co dovosti. tajit“, zamyšleně se sklenicí vína u nosu tvrdil – Rebula 2002 riserva, 13,2 % alk. – vyšší Jordan Cigoj. Když jsem jej pozoroval, uvědobarva sytě jantarového odstínu s reflexem oranmil jsem si, jak se ten muž s tím vínem mazlí, žové. Vůně sena, prašné cesty, sušeného ovoce, jak si láskyplně prohlíží jeho jiskru a chutně podžemu a koření. Chuť je „plnotučná“, komplexlyká doušek Rebuly. Vzápětí vstal a přistoupil ke ní a kulatá, vyvážená a extraktivní. kýtě svého domácího pršutu a zkušeně a zruč– Cuvée Barbera+Merlot+Cabernet Sauně ukrojil další teňoučké plátky. „Všimněte si vignon 2004, ochutnávka ze sudu, cena 1,8 těchto krystalků soli. Je to nejvyšší technologicEur/litr do vlastních nádob – překvapující jemká zralost masa. Pršut je nyní lahodný a až tučná a harmonická ovocitost, kyselina srovnaná, ně nasládlý“, sdělil při ochutnávce Cigoj. lahodné víno. Zejména výtečný poměr ceny a kvality. Ochutnali jsme: Text a fota Richard Stávek – Malvazia 2002, 13,5 % alk., volná síra byla při lahvování 45 mg, povoleno je 250 mg – zla-

Sauvignon gastronomicky Milan Magni, Kuřim

V České republice se ve větším rozsahu vysazuje až od počátku 50. let 20. století (v Čechách není dnes doporučena k pěstování), na Moravě zaujímá v současnosti více než 8 % vinic a jeho podíl se stále

zvyšuje. Nejvíc je rozšířen na Znojemsku, Mikulovsku a Velkopavlovicku, nové výsadby se vyskytují také v okolí Dolních Kounic, na Podluží i jinde, kde nacházejí příznivé podmínky. Sauvignon patří obecně k nejkvalitnějším odrůdám severních vinařských oblastí a dává vína poměrně širokého typového spektra; typická je světle zelenožlutá barva, intenzivní vůně a v ústech dlouhotrvající, kořenitý vjem s výraznějšími kyselinkami. V široké aromatické

škále se nejčastěji vyskytují příznačné travnaté až kopřivové, někdy lákavé ovocité tóny – ty jsou znalci zvlášť oceňovány. Z hlediska pěstitelského Sauvignon vyžaduje velmi dobré polohy ve vyšších částech svahů s chudšími, štěrkovitými půdami, na úrodných roste příliš bujně. Je málo odolný proti plísním a nevyzrálé dřevo trpí mrazy. Svědčí mu vysoké vedení s větším množstvím stařiny a s řezem na dlouhé tažně, ideální je zatížení 10–15 oček/m2. Plodnost

384

je střední a méně pravidelná, zrání hroznů je středně pozdní až pozdní. U nás se sklízí obvykle od poloviny října, hrozny napadené ušlechtilou plísní Botrytis cinerea a ty, co jsou určené pro výrobu ledového vína, se nechávají na vinici značně déle. Pokusíme-li se srovnat naše domácí Sauvignony s těmi ze zahraniční produkce, najdeme často značný rozdíl, a to především v celkovém charakteru a také ve stylu. Jestliže zahraniční Sauvignony jsou často výrazně minerální a poměrně plné, tělnaté, středoevropský model prezentují obvykle lehčí ovocitá vína s živou kyselinkou. Někdy bývá také Sauvignon považován za protipól neméně slavné odrůdy Chardonnay a zdá se, že tato diametrálně odlišná polarita je dána do značné míry použitou technologií výroby: Sauvignon se totiž pro zrání v barikových sudech na rozdíl od Chardonnay příliš nehodí. Podíváme-li se na slavné francouzské Sauvignony ze střední Francie a od Loiry – Sancerre a Pouilly-Fumé, najdeme hned charakteristické rysy této odrůdy, které jsou považovány za měřítko. Sauvignony z oblasti Sancerre překvapují bohatstvím nazrálého ovocitého aroma, nechybí živá kyselinka, výrazná minerální příchuť (křemičité půdy) a v dochuti bývají patřičně razantní. Znalci vyhledávané Pouilly-Fumé je zase někdy obdařeno mysteriózní kouřnatostí, která svádí k domněnce, že je výsledkem školení vína v dubových sudech. (Jak jsem měl možnost sám zjistit, není tomu tak. Tento efemérní efekt zřejmě souvisí s jílovito-vápenatým podložím, na kterém se vinice Pouilly-sur-Loire nacházejí.) V 70. letech 20. století se v Kalifornii (R. Mondavi, Napa Valley) začal tento styl napodobovat, ale zde nechávají Sauvignony kvasit nebo krátce zrát v barikových sudech. Otázkou je, jestli takto docílená zakouřenost je tím nejlepším vyjádřením charakteru odrůdy, nicméně marketingově jsou tato vína velice úspěšná. Zato novozélandské Sauvignony potěší milovníky tradice – ty nejlepší bývají komplexní, atraktivně ovocité a elegantní, jejich svěžest podporují dynamické kyseliny – znalci je občas přirovnávají k nám dobře známému středoevropskému stylu. Zapomenout nelze ani na Sauvignony z oblasti Bordelais. Zde se z nich ovšem nepřipravují čistá odrůdová vína, ale jsou společně s odrůdou Sémillon (a snad i s Muscadelle) významnou součástí prestižních sauterneských cuvée, kterým dodávají potřebnou pikantnost. A jak tedy vypadají Sauvignony u nás? Asi nejaromatičtější a nejvýraznější jsou ze Znojemska, zvlášť ty ze sprašových tratí nabývají po několika letech zrání na láhvi patřičnou plnost, prohlubují se

jí se sladkými dezerty, hitem posledních sezón ve špičkových italských restauracích jsou smetanové krémy s tropickým ovocem v doprovodu botrytických vín. A nemusí to být zrovna slavné a já dodávám, někdy přeceňované Sauternes. I naše lahvově zralé Sauvignony z nejlepších tratí a ročníků, servírují-li se stylově k tučným husím játrům, roquefortu, nebo k misce s lehce přezrálým žlutým ovocem, zaručují i těm nejrafinovanějším gourmetům velký zážitek.

u nich minerální, lehce nahořklé tóny, aniž by víno přišlo o svoji atraktivní šťavnatost. Své příznivce mají i Sauvignony z prosluněných vápencových svahů Pálavy. Jejich svůdně rozvitý květnatý buket umocňuje lehkost, svěžest a impozantní spektrum drobného ovoce v chuti (angrešt, citrusy, broskve...). V poslední době se u nás prosazují Sauvignony z dolnokounické enklávy z mladých výsadeb. Odvážíme-li se je, trochu kacířsky, srovnat s proslaveným francouzským Pouilly-Fumé, možná v nich nalezneme s trochou štěstí podobnou efemérní zadýměnost a minerální esprit. V gastronomii má Sauvignon tradičně výsostné postavení. Mladší, svěže ovocitá vína s vyšší kyselinkou jsou přímo předurčena pro podávání dobře temperovaná jako aperitiv, skvěle doprovází studenou kuchyni (ovocné a zeleninové saláty) a báječně chutnají v kombinaci s drůbeží v jemnější úpravě. Doslova ideálním společníkem jsou Sauvignony fritovaným rybám a plodům moře, stejně jako čerstvým kozím sýrům. Starší, lahvově zralé vzorky se skvěle snoubí s dušeným telecím na víně a s nejrůznějšími úpravami těstovin se sýrovou nebo smetanovou omáčkou (zvlášť jsou-li jejich základem sýry s modrou plísní). Poněkud extravagantní kombinací jsou plnější a nazrále ovocité Sauvignony s uzenými rybami, pro nás středoevropany je to poněkud neobvyklé, ale vynikající, vřele doporučuji! Osvědčenou a staletími prověřenou tuzemskou lahůdkou je Sauvignon v kombinaci s chřestem (nejlépe z Trboušan), nebo také s gratinovanou růžičkovou kapustou. Pozdní sběry a výběry báječně harmonu-

LETNÍ OVOCNÝ SALÁT S KREVETAMI francouzský recept ledový salát, 2 pěkná vyzrálá manga, 1 avokádo, hrst drobných růžových krevet, několik oříšků kešu dresink: 3 lžíce smetanového jogurtu, 0,5 dl pomerančové šťávy, 0,5 dl Sauvignonu, nejlépe kabinet, 2 lžíce slunečnicového oleje, mořská krystalická sůl, několik kuliček červeného pepře Ledový salát rozebereme a opereme, necháme dobře okapat. Mango zpracujeme na kostičky, avokádo na tenké delší plátky, vložíme do misky a zakápneme vínem, necháme v chladu asi 5 minut odpočinout. Mezitím si připravíme dresink: v porcelánové misce rychle smícháme všechny ingredience. Salátovou mísu vyložíme po obvodu listy salátu, vložíme kousky avokáda a manga, navrch umístíme krevety, zalijeme dresinkem, posypeme nahrubo sekanými oříšky kešu a na závěr ozdobíme několika kuličkami červeného pepře. Krátce vychladíme a podáváme ihned s bílým pečivem a v doprovodu toho samého vína, které jsme použili při přípravě. SLADKÉ ZAPÉKANÉ NOČKY rodinný recept 100 g hladké mouky, 2 lžíce maizeny, 2 lžíce práškového cukru, 6 žloutků, na špičku nože strouhaného muškátového oříšku a skořice, špetka soli, 3 dl mléka, 150 g másla, na posypání práškový cukr s trochou skořice Sypké suroviny v misce promícháme, vsypeme do kastrolu a za stálého šlehání metlou přiléváme mléko. Přidáme polovinu másla, postavíme na mírný oheň a mícháme asi 15 minut dokud krém nezhoustne. Necháme jej vychladnout a jenom občas lehce promícháme, aby se neutvořil škraloup. Krém poté rozetřeme přímo na pracovní desku v tloušťce asi 1 cm, vykrajujeme z něj nočky velikosti ořechu a klademe je do vymazané zapékací formy. Pokapeme je zbytkem rozpuštěného másla, pocukrujeme skořicovým cukrem a pečeme krátce ve vyhřáté troubě dozlatova. Servírujeme ještě vlažné v doprovodu dobře vychlazeného Sauvignonu, nejlepší volbou je botrytický výběr. Kresba Martina Magni

Vinařský obzor (7–8/2006) 385

Víno v příslovích sedmi jazyků

Několikerým přeléváním ze sudu do sudu a převážením z místa na místo (tedy překládáním z jednoho jazyka do druhého v případě oněch přísloví) jenom trpí na kvalitě. Stejně tak přísloví vyznívá nejlépe v jazyce, ve kterém původně vzniklo. Přísloví, ve kterých je řeč o víně, existují nepochybně ve všech jazycích na celém světě. Předložit jejich úplný výčet s podrobným jazykovědným výkladem snad ani není možné. Přinášíme tedy (pouze) sedm nejfrekventovanějších přísloví v sedmi jazycích – v latině a dalších šesti jazycích významných vinařských zemí, ne-li vinařských velmocí: italsky, francouzsky, španělsky (velkou vinařskou zemí není jenom Španělsko, ale také Argentina, Chile), portugalsky (nejenom Portugalsko, ale také Brazílie), německy (Německo, Rakousko) a konečně anglicky (Austrálie a Nový Zéland, Jihoafrická republika a v neposlední řadě USA) Ale ještě před tím dvě poznámky k jazyku pro vinařskou terminologii k češtině asi nejbližšímu, tj. k němčině. V němčině je jednou ze dvou variant našeho rčení o tom, že ševcova žena chodí neobuta/bosa, vedle téměř doslovného překladu (der Schuster trägt immer die schlechtesten Schuhe – řeč zde ovšem není o ševcově ženě, ale o ševci samotném, který nosí ty nejhorší boty) také přísloví, které říká, že: Tam, kde roste nejlepší réva, tam se pije nejhorší víno. (Wo der beste Wein wächst, trinkt man den schlechtesten.) Rčení „nalít někomu čistého vína“ ve slova smyslu říci pravdu pravděpodobně existuje vedle češtiny už jen a pouze v němčině (jdm. reinen Wein einschenken). Německý rozhlasový a televizní moderátor a bavič Peter Frankenfeld mohl tedy pro nás přeložitelně vtipně glosovat: „Pokud žena nalije muži čistého vína, pak je to určitě pozdní sběr.“ (Wenn eine Frau dem Mann reinen Wein einschenkt, dann ist es bestimmt eine Spätlese.) Do jiných jazyků je tento se slovy si hrající bonmot asi nepřeložitelný. Opravdu ne všechna rčení a přísloví (a to nejen o víně) jsou přeložitelná do jakéhokoliv jazyka. Ve všech osmi níže uvedených jazycích (tedy včetně češtiny) a možná i dalších existuje snad jen ono nejznámější rčení o tom, že ve víně je pravda, případně že víno rozvazuje jazyk (v tomto druhém případě už ale neexistuje portugalská verze):

Ve víně je pravda. lat. In vino veritas. it. La veritá è nel vino. fr. La vérité est dans le vin. šp. En el vino está la verdad. port. No vinho está a verdade. něm. Im Wein ist Wahrheit. angl. In wine there is truth. Víno rozvazuje jazyk. lat. Ebrietas prodit, quod amat cor, sive quod odit. it. Vino e sdegno fanno palese ogni disegno. nebo Bocca ubriaca scopre il fondo del cuore. fr. Ce que le sobre tient au coeur, est sur la langue du buveur. šp. Después de beber cada uno dice su parecer. port. neexistuje něm. Trunkner Mund, verrät des Herzens Grund. angl. What soberness conceals, drunkenness reveals. Naopak u rčení „víno je mléko starců“ pravděpodobně neexistuje verze španělská: Víno je mléko starců. lat. Vinum lac senum. it. Il vino è il latte dei vecchi. fr. Le vin est le lait des vieillards. šp. neexistuje port. O vinho é o leite dos velhos. něm. Guter Wein ist der Alten Milch. angl. Wine makes old wives wenches. A pouze v několika jazycích existuje rčení o tom, že víno je zrcadlo do duše: Víno je zrcadlo do duše. lat. Vinum animi speculum. něm. Der Wein ist ein Spiegel der Menschen. angl. Wine is wont to show the mind of man. Dlužno ovšem říct, že ne všechna přísloví víno chválí. Na to, že ženy, hazardní hry (kostky) a víno jsou naší zkázou nás upozorňuje jedno přísloví, které má svou latinskou verzi, v italské variantě pochází z oblasti Toskánska a dále se traduje ve španělštině, němčině a v angličtině dokonce ve dvou variantách, z nichž jedna je (stejně jako verze německá) zrýmovaná.

Ženy, hazardní hry a víno jsou naší zkázou. lat. Haec perdunt hominem: Vinum, foemina, tesserae. it. Fuggi donne, vino, dado; se no, il tuo fato é spacciato. šp. La mujer y el vino sacan al hombre de tino. port. A mulher e o vinho tiram o homem do seu juízo. něm. Drei W bringen uns viel Pein; Weiber, Würfelspielen und Wein. angl. Gaming, women and wine while they laugh, they make men pine. nebo Play, women and wine undo men laughing. Ale závěrem přece jenom dvě spíše optimistická přísloví: Dobré víno dělá dobrou krev. lat. Vinum bonum laetificat cor hominis. it. Buon vino fa buon sangue. fr. Le bon vin réjouit le coeur de l´homme. šp. El buen vino alegra el corazón del hombre. port. Bom vinho, faz bom sangue. nebo Vinho é bom para o sangue. nebo Bom vinho alegra o coração do homem. nebo O vinho afina o sangue. (Tato poslední verze doslova říká, že víno čistí krev. Naopak verze francouzská, španělská, německá a anglicka mluví o tom, že víno obveseluje srdce člověka.) něm. Der Wein erfreut des Menschen Herz. angl. Wine makes glad the heart of man. Dobré víno se prodává samo. lat. Vino vendibili suspensa hedera nihil opus. nebo Optimum vinum suspensa non indiget hedera. it. Il buon vino non vuol frasca. fr. A buon vin, point d´enseigne. šp. Vino que es bueno, no ha menester pregonero. port. O bom vinho se vende bem. něm. Guter Wein bedarf keines Kranzes. angl. Good wine sells itself. Zdeněk Vrbík

386

Zakazuje islám víno? Ano, ale… Pojetí vína v raném islámu – bourání vžitých mýtů Doc. PhDr. Miloš Mendel, CSc., Orientální ústav Akademie věd ČR, Praha

Do jisté míry má tato představa opodstatnění, zvláště v zemích, kde jsou zrovna u moci režimy, které si právě na tomto tématu chtějí dokazovat svou ideovou ryzost. Jak už to ale v dějinách lidstva bývá, žádné ideologické představy a oficiálně předepsané vzorce chování neplatí věčně. Islámské náboženství požívání alkoholu skutečně formálně zakazuje, ale existuje nepřeberné množství příkladů o tom, že vyznavači Alláha a jeho proroka Muhammada vínu, této nejdůmyslnější tekutině lidských dějin, holdovali před islámem, v jeho počátcích – a také v průběhu celých islámských dějin. Alkohol a arabská společnost na úsvitu islámu Oblast, kterou ve starověku obývaly nomádské i usedlé populace Arabů a která se později stala kolébkou islámu, nebyla pro pěstování révy vinné příliš vhodná, ale konzumace alkoholu v různých podobách byla běžnou součástí tamějšího způsobu života. Rozhodně to platí pro období raného středověku a přelomu 6. a 7. století n. l. ve střední Arábii, kam je třeba upřít pozornost, chceme-li pochopit historicko-kulturní vývoj islámu se zřetelem k formování jeho názorů na požívání omamných látek a vína zvláště. Arábie a Syrská poušť jsou – na rozdíl od Palestiny, Mezopotámie a severního Íránu – oblasti, jež svým podnebím a půdou nebyly příliš příznivé pro pěstování révy vinné do té míry, aby se stala integrálním symbolem arabské kultury, jako tomu bylo například u Řeků nebo Římanů. A přesto předislámští Arabové vínu i alkoholickým nápojům jiného druhu poměrně náruživě holdovali. Vyráběli vlastní víno, neboť réva vinná se běžně pěstovala v oáze at-Tá’if a snad i v Jathribu (pozdější Medíně), ačkoli se má za to, že tam se o vinice starali především místní židé a Arabové židovského vyznání. V údolích kolem at-Tá‘ifu se prý produkoval vynikající med, z něhož se také připravoval zkvašený nápoj. Medovina se však v Arábii nerozšířila to-

lik, jako víno. Réva vinná byla v některých oázách běžnou plodinou, i když se jistě používala i ke konzumaci hroznů. K vínu z at-Tá‘ifu se dokonce váží mýty o jeho počátcích. Příběhy o pití vína a společenských radovánkách s tím spjatých se týkají i Muhammadových současníků z Mekky a obecně příslušníků mekkánských klanů Kurajšovců a Umajjovců. Víno se prý pěstovalo i na jihu Arabského poloostrova – ve městech Šibám a Tarím v Hadramautu i v jiných částech Jemenu. Ve vyšší kvalitě i větším množství ho ovšem Arabové dováželi ze Sýrie, Palestiny a Iráku, kde byly pro jeho pěstování lepší půdní a klimatické podmínky. Tam ho nakupovali od židů a křesťanů, zejména od mnichů v různých klášterech heterodoxních východních směrů (nestoriáni, jakobité) a od christianizovaných Řeků a Aramejců v Levantě. Ti často vztyčovali na křižovatkách obchodních tras stany, kde se zastavovali středoarabští kupci se svými karavanami i arabští kočovníci z okolí. Stany se měnily ve střediska zábavy, pitek i soutěží v recitaci básní, při nichž se – soudě podle deduktivních rozborů staroarabské poezie – víno konzumovalo dost nezřízeně. V arabských městských státech i beduínských leženích se pití vína považovalo za běžnou společenskou zvyklost a nabízet ho hostům patřilo k nejvřelejším projevům velkodušnosti a proslulé arabské pohostinnosti (karáma). Pití vína sloužilo rovněž k navozování atmosféry pro vnějškové projevy hrdosti (fachr) a mužnosti (murúwa). Tyto klasické vlastnosti starých Arabů a jejich exhibice v sepětí s poží-

Obr. 1: Pití vína. Kresba dle egyptského rukopisu, al-Hariri, r. 1334. Originál uložen v muzeu ve Vídni. Repro Das Goldene Zeitalter Arabiens (M. Meissner)

váním vína jsou kulturní projevy, které opět dokumentuje zejména předislámská poezie. Víno se převáželo a skladovalo v hliněných džbánech a k tomu účelu zvlášť připravených kožených měších opatřených ozdobnými kostěnými hrdly. Není pochyb o tom, že víno, které bylo takto po několik dní přepravováno – často za nevhodných klimatických podmínek – muselo být speciálně upravené. Bylo husté, silně alkoholické, s vysokým procentem nezkvašeného cukru. Není divu, že nejen Arabové, nýbrž i Řekové a Syřané pili (zejména červené) víno ředěné vodou. Víno a prorok Muhammad Ani v době vystoupení proroka Muhammada (asi roku 610) nic nenasvědčovalo tomu, že by požívání omamných látek v podobě šťávy z kvašeného ovoce bylo společensky opovrženíhodným činem. Arabové dokonce při soustavném nedostatku kvalitního levantského vína připravovali běžně vlastní alkoholický nápoj z kvašených datlí, medu, opuncie a jiných surovin. Zdá se, že alkohol požívali nárazově, ale při každé vhodné příležitosti, takže opilství bývalo častou příčinou společenských třenic mezi jednotlivci i rody a z toho pocházející kriminality. Mezi nomády alkohol násobil chuť k vyřizování účtů, spontánním raziím, během nichž se loupil nebo mrzačil dobytek, unášely a znásilňovaly ženy, a k jiným formám agresivního chování, jež v podmínkách neřízeného působení zvykového práva a nepsaného zákona odplaty v rámci kmenové společnosti zvyšovalo společenské napětí a omezovalo možnosti ekonomické prosperity. Poukazuje se i na faktor nedostatečné genetické imunity arabského etnika, zejména středoarabských beduínů, vůči intoxikaci etylalkoholem, což představovalo nebezpečí, neboť zde nešlo o konzumaci „historicky zvládnuté“ omamné látky, tedy látky, jež by byla integrální součástí místní kulinářské kultury nebo náboženské symboliky, nýbrž látky, od níž konzumenti očekávali především okamžitý efekt opojení a s tím spjaté dočasné stimulace. Podle této teze zřejmě mohl občasný jednorázový masivní přísun nekvalitního alkoholu působit na organismus beduínů stejně ničivě jako ve své době vodka na asijská etnika Sibiře nebo whisky na indiánské populace Severní Ameriky.

Vinařský obzor (7–8/2006) 387

Soubory tradic o životě a výrocích proroka Muhammada (žil asi 570–632) ani jeho první kanonizované životopisy se nijak nevyhýbají skutečnosti, že před zjevením Božího slova o okamžitém zákazu požívání alkoholu někdy ke konci druhého mekkánského období, tedy v samém závěru Muhammadovy prorocké činnosti, se požívání vína a datlové pálenky vymykalo kontrole a bylo vážnou překážkou při prosazování celospolečenské reformy v Medíně, zajišťování bojové discipliny muslimů a důstojnosti při vykonávání nových kultovních obřadů. /Mimochodem – v západní i ruské literatuře se v souvislosti s datlovým nápojem často hovoří o „spirit“ či „destiled date juice“, ačkoli autor tohoto článku zatím nikde nenalezl spolehlivou informaci o způsobu destilace do podoby lihového preparátu. Lze předpokládat, že údajná datlová pálenka (nabíz) byla spíše dost nekvalitním zkvašeným sirupem s vysokým obsahem alkoholu, což by bylo logické vzhledem k vysokému procentu cukru ve výchozí surovině. Uvádí se, že nabíz dosahoval až 50 % alkoholu (toto procento však ukazuje opět spíše k původu v destilaci, neboť do tak vysokého procenta alkoholu není možné prokvasit, a nebo se mohlo jednat o směs sladké šťávy a pálenky, v tom případě o první záznam o technologii fortifikace – pozn. red.)./ Jistá prorocká tradice (hadís) z prvního mekkánsského období (610–622) popisuje, jak Muhammadův strýc Hamza Ibn Abd al-Muttalib ve stavu opilosti pobodal a smrtelně zranil velbloudy patřící Prorokovu bratranci Alímu. V nejstarším Muhammadově životopisu z pera medínského sběratele hadísů Ibn Isháka (zemřel 768) se uvádí příběh o tom, jak otec Prorokovy první ženy Chadídži ji nechtěl za mladého nemajetného muže provdat. Aby budoucího tchána přiměl ke svolení se sňatkem, napojil ho prý Muhammad vínem. Také vývojově zřejmě nejstarší verše koránu ohledně vína (16:69), které pocházejí z prvního mekkánského období, nevykazují známky toho, že by obec věřících (umma) měla s alkoholismem problémy, ba naopak – konzumace alkoholu se zde popisuje následovně: „A z plodů datlovníku a hroznů opojný nápoj získáváte i stravu výtečnou – a také v tom je znamení pro lid rozumný.“ Ve verších 10 a 11 téže súry se bez jakýchkoli varování praví: „On (Bůh) je ten, kdo z nebe vodu seslal… a z ní vyrůstá vám obilí, olivovníky, palmy datlové a vinná réva…“. Vizi ráje pro ty, kteří se připojí k obci, případně padnou v džihádu za Boha proti bezvěrcům a modloslužebníkům, spojil Prorok s „řekami vína“ ještě těsně po hidžře – odchodu muslimů z Mekky do Medíny. Korán praví: „Obraz zahrady rajské, jež přislíbena byla bohabojným, v ní řeky jsou s vodou… a řeky vína, jež rozkoší je pijícím.“ (korán 47:15). Tyto verše však pozdější muslim-

ští vykladači svatého textu zcela účelově podrobili zvláštní interpretaci, když rajské víno označili za symbolický nápoj, který bude věřícím odměnou za zbožnost a účast v džihádu. K tomu se váže i pozdější hadís, který dává rajskému vínu zvláštní posvátnou kvalitu.

Obr. 2: „Muhammad je jeho Prorok“. Kaligrafie z Hagia Sophia. Repro Das Goldene Zeitalter Arabiens (M. Meissner) Poněkud obezřetnější postoj k vínu však Muhammad zaujal už kolem bitvy muslimů s Kurajšovci u pramene al-Badr roku 624, tedy v době, kdy ummu bylo třeba motivovat k aktivnímu střetu. Rané komentáře ke koránu dokonce připouštějí, že Muhammadovi stoupenci ještě v Medíně běžně pořádali pitky, které bývaly příčinou chyb a nedůstojného chování při modlitbách. Odkazuje se například na exegetický výklad od historika at-Tabarího k dost nejasným veršům 40–44 14. súry Ibráhím, kde se sice výslovně nehovoří o negativním účinku alkoholu, ale věřící prý budou pod hrozbou trestu v soudný den prosit Boha: „…učiň, abych dodržoval modlitbu“, a kde se hovoří o tom, že Bůh dává odklad (tedy nebude trestat hříšníky) jen do chvíle, než „…oči jejich budou vytřeštěny, kdy lidé přijdou s krky nataženými a s hlavami strnule zdviženými, se zraky neschopnými se odvrátit a se srdci prázdnými“. Sotva jde o něco jiného, než o popis muslima ve stavu alkoholového opojení. Měnící se společenské poměry v Medíně a potřeba udržet ummu v bdělosti tváří v tvář Kurajšovcům, medínským židům a nespolehlivým beduínským spojencům si však vynutily postupnou a opatrnou změnu vztahu k alkoholu: „Dotazuji se tě na víno a (hazardní) hru majsir. Rci: V obou z nich je pro lidi hřích těžký i užitek. Avšak jejich hřích je větší než užitek.“ (korán 2:216) Lze usuzovat, že tento verš může platit jako nejstarší zákaz pití vína, ale zdá se, že šlo stále spíše o doporučení. O tom, že ani varovněji znějící zjevení na muslimy příliš nezapůsobilo, svědčí vývojově ještě pozdější, 43. verš 4. súry an-Nisá‘ (Ženy), půvabný svou bezprostředností: „Vy, kteří věříte! Nepřibližujte se k modlitbě, jste-li opilí, do-

kud nebudete vědět, co říkáte;…“. Mnozí komentátoři soudí, že tento verš je třeba vidět v návaznosti na hadís, podle něhož jistý Abd ar-Rahmán Ibn Auf pořádal hostinu a před pozvané muslimy také postavil džbány s vínem. Po požití vína se hosté odebrali k modlitbě, při níž jeden z přítomných špatně recitoval Slovo boží. Ve větě ‚Ó, vy přidružovači k jedinému Bohu, já neuctívám to, co vy uctíváte!‘ vynechal záporku „lá“, čímž zásadně změnil obsah zjevení. Ale ani výzva, aby muslimové nepili před modlitbou, na ně patrně příliš nezapůsobila, neboť musely být zvěstovány verše 90–91 5. súry al-Má’ida (Prostřený stůl), jež mají už zcela zřetelnou podobu nařízení nebo ponaučení a jež se staly (a dodnes jsou) hlavní oporou právních interpretací sledovaného problému: „Vy, kteří věříte! Víno, hra majsir, obětní kameny a vrhání losů šípy jsou věru věci hnusné z díla satanova. Vystříhejte se toho – a možná, že budete blažení.“ Pro úplnost – v koránu se nacházejí ještě další dva verše zmiňující víno, avšak ty se většinou v souvislosti se vztahem ummy k alkoholu neuvádějí. Súra Júsuf (Josef 12:36, 41) je jednou z literárně nejpoutavějších pasáží koránu, ale zmínky o vínu zde vycházejí ze starozákonního příběhu Josefova a nebývají předmětem exegetických či právnických interpretací v diskuzích o zákazu alkoholu. K formování pozdějšího striktního zákazu požívání alkoholu výrazně přispěla teprve prorocká tradice (sunna). V jejích šesti „kanonizovaných“ i několika dalších sbírkách se problému věnuje poměrně dost pozornosti. Tam, kde nejprestižnější kompendia neposkytují jednoznačné podkladové formulace pro potřebu vysvětlení konkrétní situace formou fatwy nábožensko-právního doporučení) nebo konkrétního soudního verdiktu, sahali muslimští učenci k méně uznávaným sbírkám nebo dokonce k příběhům „apokryfní“ a folklorní povahy. Jedním z nejčastěji zmiňovaných býval vždy hadís, který zní: „Podle cAbdulláha Ibn Umara (ať je Bůh s ním spokojen) Posel boží (ať se Bůh za něho modlí a dopřeje mu míru) pravil: Kdokoli se napije vína na tomto světě a neučiní poté pokání, nebude mu dopřáno pít je na Onom světě.“ Právě jím se často dokládá odlišné pojetí vína při popisu ráje od vína, jehož konzumace oslabuje muslimy na tomto světě a působí v řadách ummy zmatek a pokušení (fitna). Mezi časté a v sunnitském prostředí oblíbené hadísy patří: „Á’iša, žena Prorokova, (ať je Bůh s ní spokojen) řekla: Otázali se Posla božího (ať mu Bůh žehná a dopřeje mu míru) na medové víno. Pili ho lidé z Jemenu. Posel boží pravil: Každý opojný nápoj je zakázán.“ S tímto hadíthem a jeho variantami se setkáme v mnoha fatwách soudobých konzervativních učenců, kteří prosazují jednoznačný zákaz vnitřního

388

užití jakékoli tekutiny obsahující alkohol – bez ohledu na historickou interpretaci dobových tradic nebo na to, zda v tom kterém případě jde skutečně o etylalkohol. Mezi mnoha hadísy a apokryfními příběhy na téma vína či alkoholu vynikají ty se zvláště emotivní dikcí a fabulí, mající odstrašit případné hříšníky. Prorok má jeden takový výrok v nekodifikované sbírce Abú Dáwúdově, jeho důraznější variantu však ší‘itská (neortodoxní) tradice připisuje šestému imámovi Dža‘faru as-Sádikovi, jenž měl říci: „Víno je zjevným zdrojem hříchu a kdo se jej napije, ztrácí úsudek. Zapomene na Boha, je v zajetí hříchu, nikoho si neváží, nectí příbuzné a blízké, neodvrací se od scestného chování. Jeho tělo ztrácí ducha víry a zbožnosti. Bude ho proklínat Bůh, andělé, proroci i pravověrní. Čtyřicet dní jeho kajícná modlitba nebude platnou. V den Posledního soudu jeho tvář zčerná, jazyk bude viset z úst a slina stékat na prsa. Touhou po víně se z jeho hrudi bude drát hrůzné kvílení.“ Soudobý význačný ší‘itský myslitel Sajjid Mudžtabá Rukní Músáví Larí ve své polemické knize o negativech západní civilizace zase zmiňuje následující příběh: „Anas Ibn Málik podle spolehlivého svědectví uvádí: ,Když bylo sesláno Slovo boží ve verši o zákazu vína, právě jsme seděli ve skupině známých v domě Abú Tha‘laba a nezřízeně popíjeli víno. Tehdy k nám dolehl Prorokův hlas: Vy, kteří jste uvěřili! Pomněte, že omamné látky jsou zakázány, jejich pití

je hnusný čin a odporný hřích. Jděte a všechno víno vylijte! Abú Tha‘lab mne požádal, abych mu pomohl vynést všechny měchy a džbány na ulici a vylít je. Rozbíjeli jsme džbány a prořezávali měchy, jiní muslimové vylévali víno do prachu a vymývali džbány vodou. Všichni prosili Boha o odpuštění. Toho dne bylo v ulicích Medíny vylito tolik vína, že jeho barva a zápach se tam udržely ještě příští den.“

Obr. 3: Prorok Muhammad pronáší svou promluvu na rozloučenou. Repro Painting in Islam (T. W. Arnold) Alkohol mezi právní teorií a společenskou praxí Zákaz vína a ostatního alkoholu se v průběhu prvního formativního období tvorby šarí’y – islámského práva – stal všeobecně přijímanou zásadou a právní věda zařadila jeho požívání mezi zločiny z rodu kabá’ir (největší) v kategorii harám (činů zakázaných, po nichž následuje sankce). To ale rozhodně neznamenalo, že se muslimové těmito nařízeními striktně řídili. Totéž platí i pro většinu politicky a kulturně „stabilních“ období v následujících staletích

islámských dějin. K excesům při uplatňování šarí‘atského zákazu alkoholu docházelo zpravidla jen v dobách reformačních sociálních hnutí, jejichž kazatelé či propagandisté chtěli dosáhnout návratu k ideální praxi původní Prorokovy obce věřících přísným uplatňováním koránských nařízení a hadísů obsahujících převážně negativní postoj k alkoholu. K nejznámějším historickým událostem v tomto smyslu patří období po roce 1086 v muslimském Španělsku, kdy severoafrické hnutí Almorávidů po invazi do Andalusie ve prospěch muslimské Sevilly a vítězství nad katolickou Kastilií u Zalláqy (špan. Sacralias) zavedlo na území sevillského emirátu tělesné tresty za požívání vína a oddíly Almorávidů vyklučily a vypálily všechny tamější vinice. Přestože pro formativní období islámského práva v 8.–10. století byl typický jednoznačně negativní vztah k vínu a dalším typům alkoholu a abstinence se z hlediska právních norem i obecných kriterií islámské morálky stala požadovanou normou společenského života a předpokladem stavu, kdy muslim kráčí po „přímé stezce Boží“, je vcelku spolehlivě prokázáno, že mezi právním, resp. etickým ideálem a životní realitou panoval zjevný nesoulad. Víno a další alkoholické nápoje se konzumovaly nejen u dvora a ve vyšších společenských vrstvách, nýbrž i mezi obyčejnými lidmi téměř ve všech oblastech, jejichž obyvatelstvo v průběhu dějin přijalo islám. Ale to už je téma pro samostatné pojednání.

Hold vínu Nemá tedy ten proud Páně jen barvu, chuť a vůni, má ducha i duši, kterou možno vnuknout s douškem zmarněnému tělu, má krev, kterou možno transfusovat ochabující duši. Ta osudná vzájemnost působení božského nápoje v člověku, nápoje, který tělo napřimuje a žene až do tance, do květu všeho pohybu – a který duši zkolébává a nohy zase podlamuje, zdaž není trochu zázrakem? A nebojím se říci, že zázrakem lidským: neboť Bůh možná stvořil révu, ale víno jistě stvořil člověk. I klaníce se vínu, klaníme se člověku, jeho trpělivosti a péči, s jakou štípil a vzdělával vinice, klaníme se práci, třetí sudičce vína. Ptáte se potom právem, které jsou prvé dvě sudičky toho, co se třpytí v poháru jsouc, podobá se monstranci při pozdvihování? S oblibou a od věků se do sesterství vína kladou láska a poezie. Obé opíjí, obé povznáší i strhuje, obé dopouští, že krev i mysl přetéká, jakoby chtěly opustit naše bědné rozměry, obé nás přesahuje. Budiž velebeno, co nás přesahá. A protože – jak bylo řečeno – je to nejen

láska a poezie, nýbrž i víno, budiž tedy velebeno oboje troje. Vzpomeňme na učení římského básníka, že stráviti se zdarem noc lásky možno jen tehdy, leží-li pod postelí soudek červeného vína. A není-li pravda stokrát krvavější, že mnoho soudků bylo vypito, když vytoužené lože se vzdalovalo od našich zraků. Toť ona nejprostší vzájemnost lásky a vína. A není-li pravda, že víno dává povstávat líným slovům, aby se řadila v útvar, který se verš nazývá. A není-li pravda, když slov se nám nedostává, že necháváme hrdlem protékat mlčenlivé víno, které o všech marných slovech ví. Toť ona nejprostší vzájemnost poezie a vína. A není-li pravda, že láska nám vynáší na rty sladká slova i hořké mlčení, a není-li pravda, že poezie nás nutí vše vypovědět i smlčet, a není-li pravda, že při víně se zpívá i propadá se hlavou se zamknutými ústy k hrudi. Abych ale nezapomněl na třetí sudičku vína, na práci. Není-li pravda, že slova jí vadí, nemá-li se vysílit v nic, a že s putnou skalice na zádech není zrovna do zpěvu. Vše má svůj čas.

Dnes se schází víno a poezie, víno a láska, víno a práce v onu památnou chvíli, kdy si nemají co vyčítat, ale kdy se chtějí pozobjímat. Vínu vzdejme chválu, lásku tajme v srdci, práci ctěme a poezii slyšíme. Jestliže čeští básníci se sešli tělem i duchem v Mikulově, není to náhoda. Vždyť je to kraj, kde se múzy zasnubují. Jestli všichni a každý po svém vzdají hold vínu a révě, není to náhoda. Morava byla jedním slavným básníkem přirovnána k dívčině. Tož tiskněte ji. Ale pozor dejte, bratří Čechové, aby vás vínem neklokotala. Ta moravská dívčina má čarodějné šťávy, a kdo jich okusil, vrací se k ní stále a nakonec mezi sudy rozšmelcován bude. Kdo se ale nebojí, ať jí připije. Kdo se nebojí, že se mu z ní hlava zamotá a srdce překypí, ať ji miluje, jak ji milujeme a do skonání milovat budeme my, Moravané. Tóny a slova, verše a písně, vejděte do života našeho a neškoďte. (Na setkání spisovatelů v Mikulově v roce 1964 přednesl Oldřich Mikulášek.)

Vinařský obzor (7–8/2006) 389

Veletržní trio v Německu Ve dnech 26. až 28. září se v německém Norimberku uskuteční rovnou tři odborné veletrhy. Zájemci o novinky ze světa obalové a logistické techniky a technologie se sejdou ve výstavních halách 1, 2, 4, 5, 6, 7 a 9 norimberského Veletržního centra. Budou moci shlédnout až 1200 expozic od vystavovatelů jak z Německa, tak ze zahraničí (až 17 %), a to na výstavní ploše přes 44 000 m2. Veletrh FachPack se zaměří na balicí látky a materiály, pomocné obalové látky, balící stroje, označovací stroje, kontrolní a zkušební zařízení, paletovací techniku, recyklace obalových materiálů, služby v obalové a označovací technice. Oproti tomu PrintPack, jak už napovídá název, se bude zaobírat přípravou pro tisk, designem obalů, potiskem obalů a etiket, zušlechťováním obalů, výrobou obalů, zpracováním tisku a službami. Jejich třetí souputník, LogIntern, předvede transport a dopravní systémy, nakládání a přepravu, skladovací, kompletovací, informační a řídicí systémy, přepravní a skladovací pomůcky, aplikační software a služby vnitropodnikové logistiky. Více informací k veletrhům získáte na webech: www.fachpack.de, www.printpack.de a www.logintern.de. Kontakt na zastoupení veletrhů v Česku: DTIHK, Oddělení veletrhů, Naděžda Lichte, Václavské nám. 40, 110 00 Praha 1, Tel.: 221 490 310, messe1@dtihk.cz (vo) 9. ročník Víno a destiláty mezinárodního nápojového veletrhu pro gastronomii proběhl ve dnech 16. až 17. května v Praze. S téměř třemi stovkami vystavovatelů se mohlo setkat několik tisíc odborných a laických návštěvníků, kteří do prostor holešovického Výstaviště zamířili. 16. května proběhl Den vín z České republiky. Akci koordinoval Vinařský fond a Národní vinařské centrum, kteří zde měli také stánek. Různé soutěže a ochutnávky propagující česká a moravská vína probíhaly na malém pódiu mezi stánky.

Jedním z nejobleženějších stánků byla malá expozice tří vinařů, Veverky a Škrobáka z Čejkovic a Bařiny ze Starého Poddvorova Doprovodným programem byla soutěž vín o Zlatý pohár veletrhu Víno&Destiláty. Šampionem se stalo chilské víno Coyam 2002 vinařství Viñedos y Bodegas Santa Emiliana. Z tuzemských vín byla vítězi svých kategorií následující vína: Pálava pozdní sběr 1997, Patria Kobylí, a. s.; Chardonnay výběr z hroznů 2005, Vinselekt Michlovský, a. s.; Cabernet Sauvignon pozdní sběr 2002, Josef Valihrach, Krumvíř; Rulandské modré výběr z hroznů barrique 2003, Vinné sklepy Valtice. (rs) CUVÉE 2006 4. ročník mezinárodní soutěže směsných vín, u jehož zrodu stál nestor našeho vinařství Prof. Vilém Kraus a ostravský vínobuditel MUDr. Mar-

tin Křístek, proběhl ve dnech 11. až 12. května v ostravském hotelu Atom. Stovku vín z deseti zemí světa hodnotily dvě odborné komise a jako šampiona červených vín vybrala Roučí 2004 (Vinařství Stapleton-Springer). Šampionem bílých suchých vín Blatnický roháč 2005 (Michal Robek, VINIBLAT). Nejlépe hodnoceným bílým polosuchým vínem byl Merlot/Rulandské modré 2005 pozdní sběr klaret (Vinařství Martin Šebesta) a nejvýše hodnoceným růžovým Viňas del Vero 2005 (BIBO Shoe, s. r. o.) ze Španělska. „Moravským vínům udělily odborné komise celkem 19 medailí, což je o 4 více než v loňském roce“, potěšeně konstatoval organizátor Martin Křístek. Jeho radost sdílel také Prof. Kraus: „V konkurenci špičkových červených vín ze Španělska, Francie či Jižní Ameriky se prosadilo Roučí vinařství Stapleton-Springer z Bořetic. Vinaře z Blatnice pod Sv. Antonínkem v jejich práci jistě povzbudí titul šampiona bílých vín pro tradičního Blatnického Roháče. Pohled na výsledky také potvrzuje vhodnost kupáží burgundských odrůd, zejména s Ryzlinkem rýnským. Potěšil mne úspěch mladého vinaře Martina Šebesty, jehož klaret, tedy bílé víno vyrobené z modrých hroznů, zvítězilo v kategorii bílých vín se zbytkovým cukrem.“ Z medailových pozic musela být vyřazena vína Moravských vinařských závodů, s. r. o., a Moravíno, s. r. o., jelikož nebyla v době hodnocení zatříděna. Podobnější výsledky najdete na www.cuvee.cz (rs) „O víně“ – výstava v Národním zemědělském muzeu 15. června proběhla v letenském Národním zemědělském muzeu (NZM) vernisáž mimořádně zajímavé výstavy O VÍNĚ. „Výstava navazuje na podobný předcházející projekt o pivovarnictví. Tuto expozici, která bude přístupna veřejnosti nejméně do konce letošního roku, připravila naše pobočka ve Valticích pod vedením Ing. Viléma Křečka“, sdělil přítomným při zahajovacím proslovu ředitel NZM Přemysl Reibl. Výstava obsahuje historii vinařství, biologii révy, základní vinařskou technologii a také vinařskou legislativu. Texty jsou koncipovány pro milovníky vín a lehce záživným způsobem předkládají tyto základní informace. Součástí akce je bohatý doprovodný program: ankety, přednášky a ochutnávky. K výstavě byl vydán katalog a pracovní listy pro návštěvníky. Na pokladně je také v lahvinkách o objemu 0, 375 l v prodeji Muzejní víno bílé a M. v. červené. Dodavatelem je firma Vinofol. Hlavním partnerem výstavy byl Vinařský fond České republiky. Mediálním partnerem je po celou dobu výstavy také Vinařský obzor. Doprovodné akce na období červenec až září – ochutnávky a prezentace jednotlivých vinařských firem: Vinařství a kulturní centrum Sádek u Třebíče – 11.–16. 7. Botanická zahrada Praha – Vinice Sv. Kláry, Praha 7-Troja – 18.–23. 7. Vinařství Štěpán Maňák, Žádovice – 1.–3. 9. České vinařství, Chrámce – 5.–10. 9. Vinné sklepy, Roztoky – 12.–20. 9. (kromě 18. 9.) Vinařství Černý, Valtice – 21.–24. 9. Vinařství Kovacs, Novosedly – 29. 9.–1. 10. Kontakt: www.nzm.cz (vo)

390

Tramín bílý na Kuksu K téměř třem tisícům keřů burgundských odrůd, vysazených na jaře loňského roku, přibylo v roce letošním sedm set keřů zapomenuté odrůdy našich dědů Tramínu bílého s krásným názvem Brynč. Vznik tomuto počinu dal podnět Prof. Vilém Kraus, který je mimo jiné i velkým propagátorem původních (autochtonních), dnes již téměř zapomenutých odrůd révy vinné. Sazenice obstaral vnuk pana profesora, Vilém Kraus jr. z Mělníka. Tak tedy perla vrcholného českého baroka, Zámek a Hospital Kuks, má znovu obnoven vinohrad. A my všichni se můžeme těšit na rok příští, kdy vydá své první plody a bude se sklízet panenská úroda. Více na www.zamekkuks.cz (str) Den vína si nenechala ujít pětistovka návštěvníků Stylově, výstřelem z děla, už tradičně zahájili v sobotu 27. května Bořetičtí Den vína v areálu vinných sklepů na Kraví hoře. Kromě vlády recesistické kravihorské republiky tak nechyběl ani jeden nefalšovaný ministr. „Tož synku ministře, odpal to,“ předal střelmistr doutník ministru dopravy Milanu Šimonovskému. Ten si napřed frajersky potáhl a teprve pak odpálil čestnou zahajovací salvu. Pak už nic nebránilo desítkám návštěvníků, mezi nimiž nechyběly ani krojové delegace ze Slovenska či ze spřátelené brněnské čtvrti Kraví hora, v pohodové ochutnávce v otevřených pětadvaceti vinných sklepech. Této možnosti využilo více než pět set milovníků dobrého vína. Ten, kdo si chtěl od putování po sklípcích odpočinout, si mohl zazvonit a prohovořit k veřejnosti v řečnické budce v nově otevřeném Hyde parku u hotelu Kraví hora. Podle psaných zásad se tam může mluvit nejdéle dvě minuty a jen jednou za 14 dnů, protože někteří prý by se tam vykecávali pořád. Brzy tam přibude třetí, zatím nepsané pravidlo: Nikdo tam nesmí pomlouvat kravihorského prezidenta! Ale bořetického starostu klidně,“ vysvětlil Václav Petrásek, kravihorský prezident a bořetický starosta v jedné osobě. Ten využil příležitost a přítomné seznámil s plánem Bořetických a Kravihorců pro nadcházející podzimní komunální volby. „Volte Huráá koryta! K blahobytu zlatá brána je Bořetickým odkryta! Zakládá se nová strana s názvem Huráá koryta! Světlé zítřky, kalná rána, tuneláře pusťme z basy! Vše zajistí nová strana! Se sluncem na věčné časy! Jsme bořetičtí vinaři, tunelujem pod Kraví. Když se vínu dobře daří, připíjíme na zdraví. Spolehni se ve všem na nás, nic nesplníme – slibujem! Ke korytům vyšlete nás! My tam mlaskat nebudem! Chraňte špačky – třešně spasou! Ať nažerou se dosyta! Přijďte k volbám s naší chasou, volte Huráá koryta! (špo)

Víno a sýry v Prachaticích Třetí národní přehlídka Sýry a víno se konala 9. a 10. 6. v prostorách Staré radnice v Prachaticích. Hlavní organizátor Michal Kočan soustředil pro odbornou i laickou veřejnost 72 vzorků vína a 54 vzorků sýrů – vše z domácí produkce. Akce sice přilákala pouze několik set návštěvníků, ti však měli v tomto malém počtu velkou výhodu – takřka neomezenou (časově i „kvantitativně“) možnost zkoušet kombinace vín se sýry a nabídnout si z bohatého švédského stolu. Příjemným prostředím radničního sklepení a nádvoří se po oba dny rozléhal jen polohlasný hovor a cinkot skleniček – na rozdíl od klasických vinařských přehlídek si každý z účastníků mohl v naprostém klidu a soukromí vychutnat především nové ročníky dvaceti výrobců vína a nechat se provést podle katalogu špičkovou produkcí našich sýrařů. Případní zájemci by si neměli nechat ujít 22. a 23. 9. 2006 další gastronomickou přehlídku Ryby a víno, která se ponese ve stejném duchu. Martin Novotný

Pozvánka do Čejče ZO Českého zahrádkářského svazu v Čejči, okres Hodonín pořádá v sobotu 19. srpna 2006 již tradiční „Besedu u cimbálu“, tentokráte spojenou s odpolednem „Otevřených vinných sklepů“. Vinné sklepy budou otevřeny od 14.00 do 18.00 hod. Vstupné do areálu vinných sklepů „Pod Bůdama“ bude 100 Kč a bude zahrnovat ochutnávky 20 vzorků vín. Občerstvení bude zajištěno. Beseda u cimbálu začíná v 19.00 hod., vstupné je dobrovolné. Přijeďte nebo přijďte do vinařské obce Čejč ve Slovácké vinařské podoblasti, budete vítáni. Zdeněk Stávek

Československá vinařská liga – výsledky Jarní kolo II. ročníku soutěže se konalo 18. května v hotelu Vinárský dom Pezinok. Desetičlenná odborná jury hodnotila pod vedením doc. Miloše Michlovského 18 moravských a 18 slovenských vín ve 3 kategoriích. Lépe se tentokrát vedlo moravským vzorkům. Nejlépe hodnoceným bílým suchým vínem byl Hibernal 2005 p. s. (Radomil Baloun, Velké Pavlovice) před Ryzlinkem rýnským 2005 v. h. (Milan Sůkal, Bonus Eventus) a Chardonnay 2005 v. h. (Tanzberg Mikulov, a. s.). Nejlepší slovenský vzorek Sauvignon 2005 neskorý zber (Víno Mrva & Stanko, spol. s r. o., Trnava) se umístil jako čtvrtý. V kategorii bílých vín ostatních zvítězila Feteasca regala, ľadový zber (Ing. M. Dudo, Modra), následoval Tramín 2003 sl. (Sonberk, a. s., Brno), Chardonnay 2004 v. c. (Helena Glosová, Collegium Vinitorum) a Muškát žltý 2004 bobuľový výber (J&J Ostrožovič, Veľká Trňa). Mezi červenými víny bylo nejvýše oceněno Rulandské modré 2003 v. h. (Josef Valihrach, Krumvíř), další pozice obsadil Cabernet Sauvignon 2002 (Ing. Vladimír Valenta, Bratislava), Roučí 2004 (Stapleton – Springer, s. r. o., Bořetice) a Dunaj 2004 v. h. (Víno – Masaryk, spol. s r. o., Skalica). (mk)

Rusko předpokládá pokles spotřeby vína Spotřeba vína v Rusku bude v roce 2006 o 5 % nižší nežli v loňském roce, spotřeba piva a nízkoalkoholických koktejlů naopak vzroste. Tato předpověď vychází z 20% nárůstu cen nejvíce populárních nejlevnějších vín v důsledku omezeného dovozu z Moldávie. Dosud ruské supermarkety nabízely moldavská vína v cenách od 1.75 Euro za láhev, dnes jako náhradu vína z Bulharska (od 2.33 Euro) a Argentiny (od 2.91 Euro). podle Vinimarket.com (mk)

Moje víno je Tony Blair s nádechem Cher, jak chutná to Vaše? Jste již unaveni nudnými degustačními poznámkami jako: květnaté aroma, příjemně pitelné harmonické víno se svěží kyselinkou? Což takhle šokovat vaše přátele s podobným vinařským žargonem, který pro zábavu čtenářů připravil Chris Losh, editor časopisu Wine & Spirit. Vzhled: Richie Blackmore (lídr rockové skupiny Deep Purple) – temně purporová barva Vůně: Jalfrezi (typ indického curry) – kořenitá

Vinařský obzor (7–8/2006) 391

Chuť: Ollie Reed (britský herec) – silně stavěná, plná alkoholu Kenneth Clarke (britský politik) – fádní Celkový dojem: Cher (americká zpěvačka/herečka) – příliš vyumělkovaná Tony Blair (britský premiér) – dělá dobrý dojem na vlivného Američana Mick Jagger (zpěvák rockové zkupiny The Rolling Stones) – již za zenitem Robert Redford (americký herec a režisér) – nestárne dobře Pamela Anderson (americká herečka) – první dojem je slušný, ale po bližším prozkoumání žádná sláva Křížovka deníku The Sun – nic moc Millenium Dome (monumentální stavba v Londýně) – vyhozené peníze Příklad: Barva Richie Blackmore, vůně s dotekem jalfrezi, chuť podobná, ale příliš Cher a Pamela Anderson. Archivační potenciál Mick Jagger a Robert Redford. Závěrečný dojem: Tony Blair a Millenium Dome. Podle časopisu Wine & Spirit připravila Helena Baker Nominační výstava vín Slovácké podoblasti se uskutečnila 17. 6. 2006 v Kyjově. Degustace proběhla 10. 6. a přihlášeno bylo celkem 147 vzorků, z toho 103 bílých, 42 červených vín a 2

vína rosé. 25 certifikovaných degustátorů, pod vedením Jakuba Šebesty (SZPI) a odborným dohledem Martina Půčka (SV ČR) rozhodlo o tom, že šampionem výstavy se stalo Rulandské bílé výběr z hroznů 2005 Milana Vašíčka z Prušánek. Starosta města Kyjova František Lukl předal majiteli vítězného vína věcný dar. Radní Jihomoravského kraje Ing. Jan Letocha předal cenu rady JMK za nejlepší kolekci zástupcům firmy Víno Blatel. Nejvýše hodnoceným červeným vínem a cenu Cechu kyjovských vinařů obdržela Jiřina Bučková ze Sudoměřic za Zweigeltrebe pozdní sběr 2005. Cenu Kyjovské vinotéky za nejvýše hodnocené bílé víno získalo Vinařství rodiny Cíchovy z Blatnice pod Svatým Antonínkem – Alena Cíchová, Chardonnay slámové víno 2005. Zajímavé bylo zastoupení vín a výše přívlastků. Plně se projevil dlouhý a slunný podzim roku 2005. V pozdním sběru byla skoro polovina všech vín (44 %) a čtvrtina vín (24 %) byla ve výběru z hroznů. 6 vín (4 %) bylo v kategorii slámové a ledové. Podle statutu výstavy bylo uděleno 10 zlatých, 12 stříbrných a 11 bronzových medailí. 14 vín obdrželo diplom. Jedna třetina vín postupuje na nominace do Národního salonu vín pro rok 2007. I přes nepříznivé počasí pro konání podobných akcí jako jsou výstavy vín a degustace, kdy venkovní teploty dosahují 30 stupňů, je potřeba organizátorům, Cechu kyjovských vinařů poděkovat. Podařilo se jim připravit vzorovou degustaci a pěknou výstavu. Vína byla chlazená na předepsanou teplotu, spokojeni byli nejen degustátoři, ale i návštěvníci výstavy. Mgr. Pavel Navrátil, Kyjov

Kalendář vinařských akcí DATUM

VÝSTAVA

MÍSTO

HOD + KONTAKT

14.–16. 7. 2006

Léto otevřených sklepů

Vinařství František Zlámal

tel.: 776 757 424, vinozlamal@post.cz

21.–23. 7. 2006

Léto otevřených sklepů

Vinařství Vladimír Foltýn

tel.: 606 706 276

28.–30. 7. 2006

Léto otevřených sklepů

Vinařství Reisten, s. r. o.

tel.: 777 151 299, rane@iol.cz, www.reisten.net

22. 7. 2006

Česká vína na Kuksu

Galerie českých vín, Zámek Kuks

605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz

25.–26. 8. 2006

9. ročník Pardubického festivalu Pardubice, Zámek vína

Doprovodné akce festivalu: 1.–2. 8. proběhne soutěž vín a 3. 8. soutěž sommeliérů. www.pardubickyfestivalvina.cz

4.–6. 8. 2006

Léto otevřených sklepů

Vinařství Ing. Josef Abrle

tel.: 519 515 394, josef.abrle@tiscali.cz

11.–13. 8. 2006

Léto otevřených sklepů

Víno Mikulov – Vinařství Pavlov

tel.: 519 504 219, www.bohemiasekt.cz

12. 8. 2006

Galavečer Sektu 2006

Vranovská pláž, Vranov n. Dyjí

777 173 589, www.vslechovice.cz

12. 8. 2006

GRAND PRIX AUSTERLITZ 2006

SPOLEČENSKÉ CENTRUM BONAPARTE, Slavkov

602 515861, www.bankavin.cz

18.–20. 8. 2006

Léto otevřených sklepů

Vinařství Jiří Ilias

tel.: 602 510 952, g.ilias@quick.cz

18.–20. 8. 2006

Víkendový seminář o víně

Vinařská akademie a Sklepní hospodářství SViŠ Valtice

519 352 083, 777 743 496, www.vinarska-akademie.cz

25.–27. 8. 2006

Léto otevřených sklepů

Vinařství Ing. Zdeněk Mikulský tel.: 608 717 231

2. 9. 2006

Zarážání hory v Nechorách

Nechory, Prušánky

Tel.: 518374125, nechory@kosut.net, www.nechory.cz

2. 9. 2006

Nominační soutěž vín mikulovské vinařské podoblasti

Mikulov – zámek

Kateřina Procházková, prochazkova. katerina@worldonline.cz

3. 9. 2006

Zarážání hory a přehlídka mužských sborů

Dvůr staré školy č. 5, Šardice, okres Hodonín

Josef Silák, 603332416, nesporova@sardice.cz, www. sardice.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle volně dostupných informací.

392 Vinařský obzor (7–8/2006)

řádková inzerce l Koupím vertikální košový lis (nejlépe hydraulický) do objemu 400 l. tel.: 606 376 249. l Prodám automatický lis na víno 7 hl. Zvedací vlečku za traktor. Koupím traktor do vinice 5243. Tel.: 602 731 090. l Kdo daruje za odvoz nebo levně prodá starou vinařskou literaturu, popř. starší ročníky Vinařského obzoru (do 60. let). tel.: 775 197 443. l Redakce Vinařského obzoru nabízí ročníky časopisu od roku 1999, po jednotlivých číslech či v deskové vazbě. Při větším odběru individuální ceny. tel.: 519 348 980. l Predám smaltované nádrže 8000 l (20 ks) a 5500 l (30 ks). Kontakt +421 904 402 834. l Koupím starší, ale plně funkční pneumatický lis nejlépe od firmy UNICOM hl 90, nebo i od jiné firmy, možno i s větším objemem. Tel.: 608 272 323.

Stefan WIESINGER A-2244 Spannberg D. Rakousko Tel.+fax: +43-2538-85208 Tel.: +420-606 578 347

sudy od 5 l do 15 000 l barrique sudy dřevořezba čel sudů

ŘÁDKOVÁ INZERCE SOUKROMÁ (NEKOMERČNÍ) JE I NADÁLE ZDARMA. KOMERČNÍ ŘÁDKOVÁ INZERCE STOJÍ 2 KČ/ZNAK.

TEL./FAX/ZÁZN.: 519 348 980, E-MAIL: INFO@VINARSKYOBZOR.CZ

OZNÁMENÍ VINAŘSKÉHO FONDU Vinařský fond tímto v souladu s ustanovením § 1 odst. 3 vyhlášky ministerstva zemědělství č. 97/2006 Sb. o předpokladech a způsobu podpory marketingu a prodeje produktů, podpory rozvoje turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství a podrobnostech o poskytování informací veřejnosti Vinařským fondem (dále jen „vyhláška“) vyhlašuje, že budou poskytovány podpory z prostředků Vinařského fondu v souladu s ustanovením § 31 odst. 4 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky. Tímto Vinařský fond vyzývá všechny případné zájemce o podporu, aby své žádosti o poskytnutí podpory podávali Vinařskému fondu v písemné a elektronické podobě v souladu s podmínkami uvedenými v ustanovení § 3 vyhlášky. Žádosti o podpory lze podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky podávat pouze ve lhůtě od 1.července 2006 do 15.srpna 2006. K žádostem podaným mimo tuto lhůtu nebude Vinařský fond přihlížet. Další informace najdete na stránkách www.vinarskyfond.cz

NOMINAČNÍ VÝSTAVA VÍN OBLASTNÍ SOUTĚŽE MIKULOVSKÉ VINAŘSKÉ PODOBLASTI Sběr vzorků vín proběhne ve dnech 15.–16. 8. 2006 od 7.00–15.30 hod. v Mikulově, ul. Valtická 11 (bývalý Školní statek), firma WINBERG Mikulov, s.r.o. Hodnocení vín proběhne dne 26. 8. 2006 na zámku v Mikulově. Výstava se uskuteční dne 2. 9. 2006 na zámku v Mikulově. Při odběru vzorků bude požadovana přihláška, poplatek za vzorky dle statutu výstavy a Rozhodnutí o zatřídění hodnocených vín.

Inzerce ve Vinařském obzoru přináší ovoce! Tato plocha stojí 2 000 Kč (při opakování poskytujeme slevy)

tel./fax/zázn.: 519 348 980 info@vinarskyobzor.cz

Nabídka Vinafiského obzoru Zásilkov˘ obchod vinafisk˘ch publikací Vinafisk˘ marketing

Pûstujeme révu vinnou

Autor: Franz Gosch Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketinkov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi. Kã 199,00

Autofii: V. a V. Krausovi. Praktick˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ, které jsou vhodné pro pfiírodní podmínky âeské republiky. Je vhodná pro zahrádkáfie, malovinafie i profesionály. Kã 98,00

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. Kã 160,00

Problémy kva‰ení vín Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. Kã 160,00

Zrání vína v sudech barrique Autor: Robert Steidl, Georg Leindl Pfieklad moderní odborné publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Renera. Obsahuje popis dfieva pro v˘robu sudÛ barrique, v˘roby sudÛ, postupy pfii zrání, pfiípravu vína a péãi o sudy barrique. Nezbytná publikace pro kaÏdého vinafie, kter˘ se chce v˘robou vín v sudech barrique serióznû zab˘vat. Kã 168,00

Vinafiem v Africe i leckde jinde Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Sklepní hospodáfiství Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína je opût k dispozici v zásilkovém nebo osobním odbûru v redakci VO. Je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Kniha vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlující aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. Témata: • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení Kã 450,00

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 550,00

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2005 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.

Ekologické zemûdûlství

VÍNO - pomocník pﬁi poznávání ãeského a moravského vína

8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 Lamino Kã 300,00 (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

Ostatní nabídka: Sklepy - opravy a rekonstrukce Michael Balík, Jiﬁí Star˘

Kã 99,00

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty

Kã 90,00

Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dfievin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00 Vinafisk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejstfiík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek

Kã 490,00

Vinaﬁství – návody do laboratorních cviãení Ing. Josef Balík Kã 150,00 S˘r je bratr vína III – Milan Magni

Kã 150,00

Pestujeme viniã – Ján Braun a Ga‰par Vanek

Kã 419,00

Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací) Katefiina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00 Pfiehled odrÛd révy – kolektiv autorÛ

Kã 60,00

Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Smrt vinaﬁského krále – Václav Litavansk˘

Kã 139,00

Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Kã 70,00

Víno z nebe na zem Autor Nicolas Joly popisuje principy biodynamiky ve vinohradnictví a sklepním hospodáﬁství

Kã 299,00

Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Vinařský obzor (7–8/2006) 395

Doplňte si svou vinařskou knihovničku! Nové šlachtenie viniča na Slovensku

Ampelografia Slovenska

(Ing. Dorota Pospíšilová, Ing. Ondrej Korpás, CSc.)

(Ing. Dorota Pospíšilová a kol.)

– teorie šlechtění révy (historie, biologie, dědičnost, křížení, variabilita a dědičnost, rezistence, uznávání nových odrůd, uplatnění nových odrůd) – popis kříženců (Vajnoranka, Modranka, Vihorlatka, Tatranec, Aromína, Hornád, Bodva, Rimava, Žitava, Negra, Kvarcit, Purpur, Ružín, Opál, Saturn, Topas, Kriváň, Zlatava, Smaragd aj.) 222 stran, desítky barevných fotografií, obrázků, schémat a grafů Cena 339 Kč

– – – – –

systematika čeledě ampelografie ampelografické metody rajonizace révy podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení)

368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek Cena 790 Kč

Vinařský obzor je výhradním prodejcem těchto knih v Česku. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, Viniã e-mail: 22.5.2006 9:07 Str. 1 info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

GRAF NOMINÁLNÍ ZÁDRŽNOSTI FILTRAČNÍCH DESEK HOBRAFILT 0 , 1 µm

1 µm

10 µm

100 µm

S 100N S 80N S 60N S 40N S 30N S 20N S 15N S 10N ST 7N

TABULKA POUŽITÍ FILTRAČNÍCH DESEK HOBRAFILT VE VINAŘSTVÍ

ST 5N ST 3N

HOBRA-ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ