Vinařský obzor 7-8/2007 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

318

(7–8/2007)

„Ze sklépka do sklépka“ v Kudlovicích a v Polešovicích Jejich letošní akce „Ze sklépka do sklépka“ proběhla ve znamení dvacátého výročí zapsání odrůdy Muškát moravský do Státní odrůdové knihy, samozřejmě podbarvená folklorními rytmy cimbálové muziky Radovan spolu s pěkně nastrojenými tanečnicemi a zpěvačkami souboru Lůčka z Kudlovic v sobotu 2. června letošního roku. Náš pan šlechtitel, již dlouho v důchodu, ing. Václav Křivánek ze Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích, byl pozván také. Akci „Ze sklépka do sklépka“ uspořádali kudlovičtí vinaři s podporou místního obecního úřadu. Hlavními iniciátory byly ing. František Hrňa a Miloš Hrdý (H+H), kteří stáli u zrodu folklorních slavností v Buchlovicích, jako kosení luk v zámeckém parku a dalších akcí. Sbor nastrojených sklepmistrů nalil všem návštěvníkům přímo z koštýřů víno odrůdy Muškát moravský, kterým si všichni připili a sezpívaní sklepmistři zapěli píseň o víně. Následovala předříkávaná společná modlitba k vínu a jeho pití v podání Františka Hrni a celého davu zúčastněných. Měl jsem také prostor přednést informace o his-

Sbor kudlovických sklepmistrů s Muškátem moravským

torii Muškátu moravského a jeho významu pro vinohradnictví a vinařství v České republice. Ocenil jsem při té příležitosti práci šlechtitele ing. Václava Křivánka. Kudlovičtí vinaři pak předali mému předchůdci věcný dar a čestný místní diplom. Pan Křivánek do mikrofonu pochválil známou místní trať Paňháje a zdůraznil, že dva klony Rulandského modrého zde nalezené se množí ve vinicích celé České republiky. Po projevech a folklorních vystoupeních mohli účastníci podegustovat víno v patnácti ze sedmnácti otevřených sklepů. V každém z nich bylo k dispozici osm až deset vzorků. Sklepy jsou umístěny ve žlebu jeden vedle druhého. Byly postaveny celkem nedávno v letech 1988–1989. Připomnělo mně to čtrnáct zastavení Krista v Jeruzalémě, ale tady bylo zastavení patnáct. Každý majitel sklípku měl na vstupních dveřích ceduli od římské jedničky až po patnáctku a byly zde vypsány všechny vzorky, které nabízí k ochutnávce. Jedním slovem přehledné. Výše popsáno proběhlo v Kudlovicích, ale ani polešovičtá nelení. Prázdninový čas rychle uběhne a v sobotu 1. září letošního roku se v Polešovicích potkáme na podobné, ale silně rozšířené akci. Tam místní ženský folklorní sbor, který si říká Drmolice, zinicioval spolu s obecním úřadem, s polešovskými vinaři a s podporou Vinařského fondu podobnou akci rozšířenou o slavnostní vinobraní, které se naposledy konalo před padesáti lety. V prostorách obchodního domu bude nainstalována výstava „Historie vinařství v Polešovicích“. V odpoledních hodinách z městečka odejde slavnostní průvod s cimbálovkou a dechovkou, s kšírovanými koňmi a kočárem, který poveze ing. Václava Křivánka, jenž 2. září

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováﬁÛ, 2004

Šlechtitel ing. Václav Křivánek s jedním z duchovních otců akce a organizátorů Františkem Hrňou. oslaví 80 let, spolu s dlouhodobým vedoucím Šlechtitelské stanice Bohumilem Hajzlerem. Průvod dojde do areálu šlechtitelské stanice vinařské, která si v letošním roce připomene 85. výročí svého založení. Tam v přírodním amfiteátru vystoupí s programem žáci z mateřské a základní školy, zpěvačky Drmolice s místní cimbálovou muzikou Kapka a proběhne zarážení hory. Bude proveden hromadný přípitek Muškátem moravským, protože právě před 20 lety v roce 1987 zde byl vyšlechtěn ing. Václavem Křivánkem a zapsán jako nová odrůda. Do dnešních dnů je zatím nejvíce rozšířenou odrůdou z českých novošlechtění. Po skončení programu se návštěvníci rozejdou na degustaci do sklepů místních vinařů. Jako vstupenka pro každého bude sloužit zakoupený tulipánek s emblémem slavnostního vinobraní v Polešovicích. RNDr. Zdeněk Habrovanský, Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice Fota archiv autora

590,(vã. 5% DPH)

Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(7–8/2007) 319

Vážení čtenáři, zdálo by se předčasné zabývat se z jakýchkoliv důvodů problematikou letošní sklizně, ale čas běží a dle předpokladů mnoha odborníků letošní vinobraní začne již koncem srpna. Vzhledem k tomu, že další vydání VO vyjde až kolem 10. září, je nutné alespoň stručně na tomto místě připomenout několik faktů k záležitosti v posledních letech navýsost aktuální – k problematice špačka. Od 1. července 2006 je v platnosti vyhláška č. 294/2006 Sb. MŽP, o odchylném postupu pro usmrcování špačka obecného. Tato vyhláška přesně vymezuje její platnost na vinice ve viničních tratích, které jsou stanoveny vyhláškou č. 324/2004 Sb., pouze však viničních tratích ve vinařské oblasti Morava s výjimkou tratí, které se nacházejí v NP Podyjí. V loňském roce Svaz vinařů zasílal dle postupných oznámení vinařů na referáty životního prostředí místně příslušných úřadů oznámení o tom, že stav 1 000 jedinců špačka na jedno hejno již nastal. V některých případech bylo z úřadů oznámeno, že Svaz vinařů není oprávněn zastupovat vinaře ve všech obcích. Proto byla oproti loňsku dohodnuta změna v tom, že tato hlášení o kritickém stavu a oznámení o odchylném postupu (tedy odstřelu) musí podávat buďto jednotlivé vinařské subjekty, nebo pak společně místní vinařské spolky. V loňském roce bylo na základě povolení odchylného postupu odstřeleno kolem tří tisíc špačků. Jde o číslo celoplošně zanedbatelné, přesto však vyvolalo údiv v řadách ornitologů, kteří počítali s řádově menšími čísly. Ukazuje to, že i odborníci nemají úplně přesnou představu, jak přemnožené populace špačků v posledních letech jsou, a že odchylný postup formou odstřelu je na místě. Dle zdrojů blízkých CHKO Pálava však ani číslo 3 000 nemá na celkovou populaci špačků žádný vliv. Je třeba též ještě zmínit, že onen odchylný postup, tedy povolení k odstřelu, lze vydat pouze na období od 15. 8. do 31. 10. Pro podrobnější informace k celé problematice doporučuji nalistovat článek M. Půčka „Jak je tomu letos se špačkem“ z VO 9/2006 a nebo se informovat přímo na referátech životního prostředí místně příslušných úřadů. Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial................................................................................................................................................... 319 Z redakční pošty...............................................................................................................................................................320 Spolkové informace Martin Půček: Reforma společné organizace trhu s vínem EU..................................................................................322 Informace z činnosti SV ČR..............................................................................................................................................322 Informace z Moravínu.......................................................................................................................................................323 Vinařský fond Informace z Vinařského fondu.....................................................................................................................................324 Právo a legislativa Jan Horešovský: O cestovních náhradách......................................................................................................................324 Česká republika a Evropská unie Jiří Sedlo: Mimořádné jednání pracovní skupiny „VÍNO“ při COPA/COGECA 6. 6. 2007 v Bruselu..................325 ČR nesmí podcenit chystanou reformu vinařství v EU.............................................................................................325 Vinohradnictví Petr Ackermann: Přípravky na ochranu rostlin, které nemohou být použity ve vinicích podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb.........................................................................................................................................326 Den vinohradu byl opět ve Velkých Bílovicích..........................................................................................................330 Pavel Pavloušek: Regulace násady hroznů v době vegetace v ročníku 2007.............................................................333 Petr Hynek: Vinaře na Mikulovsku trápí zanedbané vinice......................................................................................334 Měď ve vinařství – současný stav................................................................................................................................336 Pavel Pavloušek: Sledování kvality hroznů bude v tomto ročníku velmi důležité....................................................337 Petr Ackermann: Fytoplazmové žloutnutí a červenání révy (stolbur) také v našich vinicích.................................343 Patrik Burg: První lis na sběr réví již také v ČR...........................................................................................................346 Patrik Burg: Hodnocení provozních nákladů u lisu na sběr réví...............................................................................353 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Laurot................................................................................................354 Ekologie Lubomír Nátr: Vliv koncentrace oxidu uhličitého (CO2) na rostliny.........................................................................349 Vinařská technologie Erich Minárik: Synergická aktivita katechínu a iných antioxidantov vo víne.........................................................363 Michal Kumšta: Hydroxyskořicové kyseliny – Část 2.: Těkavé fenoly......................................................................364 Korek, plast nebo hliníková kapsule?.........................................................................................................................366 Erich Minárik: Prečo netesnia korkové zátky na vínnych fľašiach........................................................................... 367 Jan Tříska: Ohlédnutí za Intrevitis Interfructa 2007 – inovace v enologii...............................................................368 Nový postup výběru kvasinek pro zvýraznění typického aroma odrůdy Sauvignon blanc.................................369 Jablečno-mléčné kvašení v barikových sudech.........................................................................................................369 Fedor Malík, Katarína Furdíková: Kolobeh síry vo víne................................................................................................. 370 O vínech matolinových a kvasnicových..................................................................................................................... 374 Představujeme... V království červených vín v Čejči.............................................................................................................................. 375 Erich Hubáček: Na Ráji v Mlazicích u Vondráků..........................................................................................................390 Aktivity Tradiční výstava vín – Znojemský košt 2007.............................................................................................................348 Vinársky veletrh VINARIA v Plovdive.......................................................................................................................348 Valná hromada sdružení VOC Morava, o. s................................................................................................................ 357 V Bořeticích přichystali ochutnávku vín z moravských Starých hor....................................................................... 359 Jaroslav Hladík: Tradiční Velikonoční výstava vín v Novém Šaldorfu.......................................................................392 Vinařská historie Petr Šimeček: O čem viněty (ne)hovoří – (V.) – Nejhlubší etiketová historie ČSR..................................................360 Jiří Lafek: Péče o české vinařství v dávné historii....................................................................................................... 376 Drahomír Míša: Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – červencová a srpnová výročí..........................................................................................................................385 Ve Vinařském obzoru před 100 lety............................................................................................................................385 Rozhovor Helena a John Baker: Několik slov s Maters of Wine.................................................................................................... 378 Gastronomie Miroslav Macek: O blahodárnosti posezení na zahradě.............................................................................................. 379 Obchod vínem Petr Hynek: Chceme rozšířit sortimet produkce našich vín, říká nový ředitel společnosti VINIUM Jiří Čábelka......................................................................................................................................................380 Petr Hynek: Nové Vinařství z Drnholce získalo ocenění za design ......................................................................... 381 Značka „Vína z Moravy, vína z Čech“ pohledem moravských vinařů – dokončení..............................................382 Zdeněk Vrbík: Víno – dárkový předmět a zároveň předmět propagace.....................................................................382 Jan Horešovský: Pojďme hledat cesty jak lépe prosadit tuzemská vína... Co třeba Salon vín v Praze?...............384 Klára Kollárová: A znovu Víno & Destiláty... tentokrát 2007......................................................................................386 Jaroslav Hladík: Originální etikety Vinařství Galant...................................................................................................388 Cuvée 2007: z bílých Asparagus z Drnholce, červeným kralovala směska z V. Bílovic........................................389 Tuzemská úspěšná vína: Merlot 2004 od Josefa Valihracha..................................................................................... 391 Vinařství v zahraničí Helena Baker: Vinařství v Uruguayi............................................................................................................................... 394 Společenská kronika Za docentom Erichom Minárikom...............................................................................................................................396

320

(7–8/2007)

Vinařský obzor číslo 7–8, ročník 100 (2007) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 59 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 99 Kč (včetně 5% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 40 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 73 Kč (včetně 5% DPH)/celý ročník 466 Kč (včetně 5% DPH)/ Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3 e-mail: predplatne@abompkapa.sk tel. 02/444 588 21, 16; fax: 02/444 588 19 zelená linka: 0800 188 826 Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 8. 7. 2007 Toto číslo vychází 14. 7. 2007 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

ERRATA Omlouváme se firmě Čebav Tvrdonice, která byla omylem způsobeným technickým nedorozuměním s výpočetní technikou uvedena v minulém čísle VO v článku Petra Hynka nesprávně jako „Nebav Tvrdonice“ a tímto jí ještě jednou blahopřejeme z získání titulu šampiona VVT! korektorka a redakce * Zajímavou vinařskou akcí pro milovníky vín v Čechách byl dne 26. května tohoto roku 3. ročník Ochutnávky českých vín v hotelu Hejtmanský dvůr ve Slaném. Letos bylo možné ochutnat celkem 135 vzorků vín a 3 vzorky medoviny od velko- i malovýrobců z vinařské oblasti Čechy. Po loňském ročníku již návštěvníci nebyli překvapeni víny od Botanické zahrady hl. m. Prahy nebo z Vinařského družstva Sv. Václav v Praze. Ze známých velkovýrobců bylo možné ochutnat Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem, SZaŠ Mělník, ČVZ Chrámce, Žernosecké vinařství, VS Kutná Hora, Klášterní sklepy Litoměřice, Zámek Mělník a vinné sklepy J. Lobkowicze a VSV Karlštejn. Nelze opomenout ostatní výrobce Vinařství a vinohradnictví Slaný Kvíc Petr Rychtařík, Mělnické vinařství Kraus, BC. Luděk Vondrák Mělník, Říha Miroslav Mělník, Česká zemědělská lesnická univerzita Praha, Hrabovský Pavel Velké Žernoseky, ing. Milan Singer Praha, Hubáček Blahotice, Miloc vinařství Vehlovice, Jeviněveské vinařství, ing. Bohuslava z Unětic a p. Hrdličku z Modřan. Vinné sklepy Chomutov a ČVZ Praha dodaly vzorky z vín z Moravy a ze zahraničí. Vzorky medoviny byly od Výzkumného ústavu včelařského Dol u Libčic. Ochutnávka umožnila milovníkům vína porovnat si jednotlivé české podoblasti a jednotlivé výrobce a tentokrát i s moravskými a zahraničními víny. Myslím, že milovníci vína byli nejedním vzorkem překvapeni a strávili příjemné chvíle u vín především z vinařské oblasti Čechy. Chci touto cestou poděkovat pořadatelům obou akcí za možnost degustace především českých vín, neboť není mnoho akcí, na kterých by se milovník vína mohl seznámit s víny z vinařské oblast Čechy. Vladimír Hrouda, Praha

* 1. Žernosecký košt mikroregionu Porta Bohemica Po loňském úspěchu „nultého ročníku“ žernoseckého koštu malovinařů z mikroregionu Porta Bohemica na Litoměřicku (viz VO 11/ /2006) se letos 19. května v dobře připraveném sále Kulturního domu ve Velkých Žernosekách uskutečnil 1. ročník tohoto koštu, tentokrát již za účasti veřejnosti. Organizaci koštu

zajistily obce Velké a Malé Žernoseky v čele se starosty paní Pafelovou a ing. Liškou spolu s paní Balcarovou z mikroregionu P-B, za pomoci několika členů Cechu českých vinařů a za podpory Vinařského fondu ČR. Svá vína vystavovalo 14 vinařů z Velkých a Malých Žernosek a Žalhostic, kteří nabídli návštěvníkům 55 vzorků. Zvláštností bylo, že každý vystavovatel nabízel svá vína přímo, takže zájemci si mohli o vínech pohovořit přímo s výrobci, tento způsob výstavy se setkal s velmi příznivým ohlasem u všech 120 návštěvníků výstavy. Veřejné ochutnávce předcházelo odborné hodnocení všech vystavovaných vín, které prováděli a řídili známí vinaři a degustátoři pánové ing. Fr. Kupsa, jednatel Žernoseckého vinařství, a Vl. Šuhájek, sklepmistr Klášterních sklepů Litoměřice a člen předsednictva Cechu ČV. Tito odborníci vybrali 5 nejlepších vín, která byla odměněna čestným uznáním: RB 2006 p. s. od pana Vybírala z Malých Žernosek, RB 2006 od pana Singera ze Žalhostic, MOPR 2003 od p. Steklého ze Žalhostic, Dornfelder 2005 od P. Hrabkovského z Velkých Žernosek, Svav 2000 – p. Antoš ze Žalhostic. Odborné hodnocení umožnilo vinařům výměnu znalostí a zkušeností. Většina vín měla dobrou úroveň. Soutěž o zájem návštěvníků vyhrál P. Hrabkovský, u kterého milovníci vína ochutnali 111 skleniček. Čestnými hosty Koštu byli 2 žernosečtí vinaři-senioři, 77letí pánové Antonín Hrabkovský a Martin Zálešák. Oba jsou již na odpočinku, ale stále předávají své zkušenosti několika generacím svých následovníků. Ve spolupráci s Obecními úřady a kronikářkou obce Velké Žernoseky byla pro návštěvníky Koštu připravena bohatá výstava historických fotografií, písemností a dalších archiválií o vzniku obcí, včetně promítání filmu o vinařství na Litoměřicku. Také o tuto část Koštu byl velký zájem. Zájem návštěvníků a průběh Koštu ukázal, že k tradici mikroregionu sahající až do roku 1057 vinařství a víno patří. Doufáme, že příští rok se bude Košt opakovat s ještě větším počtem místních vinařů, vzorků a návštěvníků z blízkých měst, jako jsou Litoměřice, Lovosice, Ústí nad Labem a Roudnice, ale také z Prahy. Milan Singer, Žalhostice

INZERCE VE VINAŘSKÉM OBZORU PŘINÁŠÍ OVOCE

(7–8/2007) 321

UPOZORNĚNÍ PRO SLOVENSKÉ ČTENÁŘE Dovolujeme si upozornit naše příznivce na Slovensku, že jsme učinili významný krok, abychom jim byli blíže a komunikace se stala příznivější. Byl zřízen redakční účet u bankovního ústavu Poštová banka, a. s., takže od tohoto okamžiku se usnadní (zejména zrychlí a zlevní) platby za objednané vinařské publikace. Od ledna 2008 budeme též přímo v redakci vyřizovat předplatné Vinařského obzoru na Slovensku, takže případní noví zájemci se mohou obracet přímo na redakci. Stávající odběratelé budou automaticky převedeni dosavadním distributorem do redakční databáze. Číslo slovenského účtu je 20287301/6500. Další podrobnosti se dozvíte v redakci. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 00420-519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, www.vinarskyobzor.cz

322

(7–8/2007)

Reforma společné organizace trhu s vínem EU 4. července představila Evropská komise s velkou pompézností svůj návrh nového nařízení Rady (ES), které by mělo nahradit současné NR (ES) 1493/ /1999. Mělo se tak stát původně v téměř všech vinařských členských státech EU. Až na výjimku, kterou měly strpět Česká republika, sousední Slovenská republika, Slovinsko a Malta. Pravděpodobně si paní komisařka F. Boel řekla, že nepovažuje za nutné tuto reformu zde prezentovat, neboť si představitelé těchto států zajedou k některému ze sousedů. Potom ale nedokážu pochopit, proč bylo vybráno např. Polsko, kde je vysázena plocha vinic v řádu desítek a polský konzument zkonzumuje prozatím pouze 2 litry vína na hlavu a rok. Nedokážu také pochopit, proč také Lucembursko, když tento členský stát má necelých 2 000 hektarů vinic a představitelé tohoto státu si mohli zajet do sousedního členského státu a k tomu vyslechnout návrh reformy v jednom ze svých úředních jazyků a ještě mít na výběr. Svaz vinařů ČR se s tímto diskriminačním postupem absolutně neztotožnil, a to nikoliv z důvodů, že bychom byli jakýmkoliv způsobem ješitní. Ostatně do Vídně bychom to měli blíže než do Prahy, ale z důvodů principiálních. Dle našeho názoru jsou Česká republika, Slovensko, Slovinsko a Malta vinařskými členskými státy EU, a tak jako kdokoliv jiný má právo vyslechnout ve svém rodném a zároveň úředním jazyce EU to, co klíčového je navrhováno pro dalších 10 let v tomto oboru. Paní Komisařka proto obdržela protestní dopis od SV ČR a ledy se hnuly. Prezentace proběhla také v Praze za účasti řady představitelů z oboru. Nyní k tomu, co bylo prezentováno. Novému návrhu NR předcházela roční diskuze v Evropské radě (ER) a Evropském parlamentu (EP). Tyto instituce vyjádřily touhu po reformě, avšak s odlišným postupem, než Komise navrhovala ve Sdělení představeném před rokem. Zejména usnesení EP bylo pro ČR více než pozitivní, a proto jsme se domnívali, že když Evropská komise zodpovídá za implementací usnesení ER a EP do legislativy, bude návrh nového nařízení zohledňovat tyto instituce. Mýlil by se ten, kdo by uvažoval stejně. Komise pravděpodobně při celoroční diskuzi hrála „divadlo“ a tvářila se, jak dává prostor nevládním organizacím (COPA/COGECA, AREV). Představený návrh jde stále v linii liberalizace trhu a posílení produkce v tradičních členských státech jako Itálie a Španělsko. Tak především pro nás klíčové rozhodnutí ve věci použití sacharózy při zvyšování cukernatosti návrh neobsahuje. Tedy její naprostý zákaz a nahrazení zahuštěným moštem. Zde tedy posílení produkce v jižních státech, kde těmito technologiemi disponují. V rámci možnosti zvyšování cukernatosti pak ještě smazání rozdílů mezi zónami A a B a celkové snížení na možnost pouhých 2 % obj. alkoholu, což v přepočtu znamená pouhé 3,4 °NM bez rozdílu bílých a červených vín. Tedy první důvod pro odmítnutí takového návrhu. Restrukturalizace vinic vychází z obdobných principů, jako tomu bylo v minulosti, avšak nedává možnost restrukturalizace sklepních technologií, tak jak požadoval nejeden členský stát. Dle mého názoru druhý důvod pro odmítnutí tohoto návrhu. Likvidace černých výsadeb. Před reformou se řada členských států dožadovala povinnosti likvidace černých výsadeb v Itálii, Španělsku a Portugalsku. Návrh ovšem obsahuje obdobné formulace stávajícího nařízení o zákazu nové výsadby. K tomu pravomoc daná Komisi, že po roce 2014 bude moci liberalizovat výsadbu. Tu však odmítala většina členských států. Tedy třetí důvod pro odmítnutí návrhu. Návrh zcela také mění rozlišení vín stolních a jakostních. Nově jsou vína rozdělena do kategorií bez geografického původu a s geografickým původem. Tzn. to, co se náš zákazník nyní učí a některý již naučil, bude muset pravděpodobně hodit za hlavu a zvykat si na nový systém. Geografický původ je umožněn také u vín konkrétní země. Tedy například španělské víno Cabernet Savignon již bude v kategorii vín s geografickým původem. Domnívám se, že to je přesně cesta, kudy jsme jít nechtěli. Tolik ve stručnosti představený návrh. Domnívám, se že pokud reforma SOT s vínem byla myšlena vážně, tak soudně uvažující představitel Komise nemohl takovou reformu předložit. Ostatně již nyní se předpokládá, že tento návrh bude doslova odstřelen, a to jak v Radě, tak doufám i v Evropském parlamentu. Severní vinařské státy již své odhodlání předem avizovaly. SV ČR a MZe je na obdobné pozici, takže jsou naše síly spojeny. Uvidíme, co se bude s vinařskou politikou v EU dít. Každopádně již nyní můžeme tvrdit, že se pravděpodobně prodlouží doba projednávání. O průběhu reformy vás budeme dále informovat. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR n 17. 5. 2007 se předseda s tajemníkem účastnili valné hromady Potravinářské komory ČR. Valná hromada projednala aktuální problematiku v oboru a zabývala se také změnami svých stanov. n 18. 5. 2007 se tajemník účastnil slavnostního vyhlášení slovenské soutěže vín Agrovíno 2007 v bratislavské Redutě. Současně s touto prezentací měl možnost si poslechnout koncert České filharmonie. n 25. 5. se šéfredaktor VO účastnil besedy na téma tradičních tratí Staré hory v přímém vysílání Českého rozhlasu. n 26. 5. v odpoledních hodinách šéfredaktor VO doprovázel prof. Václava Cílka z Prahy na jeho putování vinařskou krajinou v Bořeticích, Kobylí a Němčičkách. Host se zde účastnil slavnostní vernisáže výstavy vín Staré hory. n Odpoledne 28. 5. byl předseda svazu přítomen jednání představenstva OAK Břeclav. Na programu byla i problematika vinařství. n 29. 5. jednali předseda s tajemníkem se zástupci společnosti PRO-BIO a vinaři hospodařícími ekologickým vinohradnictvím nad problematikou připravované nové směrnice pro ekologické zemědělství. n 30. 5. se tajemník svazu účastnil poslaneckého dne paní europoslankyně Roithové na Hodonínsku. V diskuzním večeru přednesl prezentaci o připravované reformě SOT s vínem. n 1. 6. se předseda s místopředsedou a tajemníkem účastnili slavnostního otevření vinařské stezky ve vinařském a kulturním centru Sádek u Kojetic na Třebíčsku. Návštěvníci zde mají možnost shlédnout velmi široký odrůdový sortiment s největší kolekcí různých typů vedení révy vinné v České republice. n Dne 6. 6. se předseda zúčastnil mimořádného jednání pracovní skupiny COPA/COGECA v Bruselu. Více je uvnitř tohoto čísla VO. n 7. 6. se šéfredaktor účastnil hodnocení vín pro nominační výstavu velkopavlovické vinařské podoblasti, která se konala v Hustopečích. Tentýž den jednali tajemník a ředitel VF se zástupci společnosti Veletrhy Brno

(7–8/2007) 323

o možnostech inovace veletrhu Vinex 2008. Řadu návrhů nyní musí posoudit všechny strany a poté budou prezentovány veřejnosti. n 11. 6. proběhla přípravná schůzka před valnou hromadou VOC Morava. Schůzku vyvolali někteří zástupci zejména ze Znojemska, kteří se domnívají, že vznikající sdružení VOC Morava není krok správným směrem. Na jednání se účastníci shodli, že tuto diskuzi je nutno přenést na půdu valné hromady sdružení VOC Morava.

n 13.–14. 6. se tajemník Svazu účastnil hodnocení soutěže Makro víno 2007. Výsledky soutěže budou prezentovány v září společností Makro ČR. n 18. 6. proběhlo jednání valné hromady VOC Morava, o. s. Bližší informace jsou uvedeny uvnitř VO.

n 12. 6. přijal předsedu a tajemníka SV ČR předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka. Zástupci vinařů předali panu předsedovi pozdrav od vinařů v podobě kvalitního moravského vína. Při neformální diskuzi se hovořilo o možnostech spolupráce Senátu s vinaři.

n 19. 6. proběhlo zasedání Správní rady NVC, o. p. s. Správní rada schválila nového člena SR pana senátora J. Hajdu a novým místopředsedou byl zvolen mgr. L. Opluštil. SR mimo jiné projednala účetní závěrku za rok 2006. n 20. 6. se předseda spolu s dalšími členy svazu účastnil jednání komoditního výboru pro víno při SZIF v Praze. Projednávala se integrovaná produkce a restrukturalizace vinic v tomto i příštím vinařském roce. Téhož dne večer se šéfredaktor účastnil degustace úspěšných vín Znovínu Znojmo, která se odehrála v Praze při příležitosti 15. výročí existence firmy. n 21. 6. se uskutečnilo v sídle redakce zasedání Redakční rady VO. Byla projednána náplň následujících čísel a byla též zhodnocena poslední vydání VO. (jmr)

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice Dle plánu odborné činnosti Moravínu, který všichni stávající členové obdrželi písemně nebo na VH, se uskutečnila v únoru a březnu série seminářů určená jak pro členy Moravínu, tak pro širokou vinařskou veřejnost. Seminářů na aktuální témata se zúčastnilo průměrně 30 zájemců, převážně z řad členů – účastníci měli možnost vyslechnout přednášku L. Nazarčuka – Úvod do umění degustace, ing. A. Becková připravila přednášku na téma choroby a vady vín, navštívili vinařské firmy Víno Marcinčák v Novosedlech (výroba slámových vín), Nové Vinařství v Drnholci (degustační minimum v praxi, zkušenosti se šroubovým uzávěrem), Weinbau Salomon/Rakousko (Weinvirtel DAC; bio-dynamické vinařství) a další. Zájezd do Düseldorfu na výstavu PRO WEIN a do vinařských oblastí Německa musel být pro malý zájem odvolán. Větší zájem projevili členové o jednodenní zájezd na veletrh VINOVA ve Vídni, který se uskutečnil v dubnu, všichni účastníci byli s návštěvou tradičního gastro-vinařského veletrhu spokojeni. V prvním květnovém týdnu se uskutečnil jednodenní odborný zájezd do vinařských oblastí Rakouska, do oblasti Carnuntum, jihovýchodně od Vídně, která je známa jednak rozsáhlými římskými archeologickými vykopávkami, jednak produkcí převážně červených vín. V Göttelsbrunu, centru této vinařské oblasti, jsme navštívili vinařství Pitnauer a Netzl,

v Brucku vinařství Schenzel – odkaz na fotoreportáž pořízenou z tohoto zájezdu je umístěn na www.moravinvaltice.cz. Poslední květnový víkend byl věnován opět vínu. Ve dnech 26.–28.5. 2007 se konala tradiční přehlídka vín Weinparade Poysdorf, kam byl uspořádán jednodenní zájezd a kde se prezentovala nejen Rakouská vinařství, ale i vinařství z Moravy. Vedle řady zlatých a stříbrných medailí získalo „Bakchův pohár“ vinařství Réva Rakvice, s. r. o. za Rulandské bílé roč. 2006, ledové. Organizace se za Moravín a ve spolupráci s NVC ujala p. Seidlová. Zájezd do Slovinska, plánovaný na počátek června, musel být pro nízký zájem odvolán. Členové výboru se sešli za uplynulé období dvakrát, 26. března v Ivani a 22. května ve Valticích. Schůzi řídil předseda L. Nazarčuk, byly zkontrolovány úkoly, p. Seidlová podala informace o uskutečněných zájezdech, akcích a další činnosti. Jak jsme již informovali, sídlo Moravínu zůstává na zámku ve Valticích, v prostorách NVC, jsou však zrušeny úřední hodiny, byla odhlášena pevná telefonická linka, číslo mobilního telefonu zůstává prozatím pouze na příjem hovorů. Zachována zůstává webová stránka www.moravinvaltice.cz, e-mailové adresy: vseidlova@iol.cz; valtice.moravin@ tiscali.cz. a číslo mobilního tel. 602 559 226, event. pevná linka 519 510 200. Ideální a kvalitní způsob jak účinně a kvalifikovaně informovat členy Moravínu o dění ve vinařství je založení e-mailové databanky členů. Žádáme tedy

ty členy Moravínu, kteří mají e-mailovou adresu a zájem být informováni, o zaslání kontaktů na výše uvedené adresy. Dalším krokem k větší informovanosti je doporučení členů výboru rozšířit informační služby pro členy a založit na vybraných místech Moravy tzv. kontaktní místa, kde budou k dispozici propagační materiály, přihlášky a jiné informační materiály. Seznam kontaktních míst bude zveřejněn. Dále byla diskutována další činnost a zaměření Moravínu. Padla řada návrhů a podnětů, jak návrh na užší spolupráci se Svazem zahrádkářů, začlenění některých zahrádkářských organizací do Moravínu, tak návrh na změnu zaměření – založení obchodní společnosti, prodejní degustace vín členů, návrh na vypracování projektu putovních seminářů atp. Z diskuze vyplynulo, že Moravín by měl i nadále zůstat věrný původnímu zaměření a věnovat se vzdělávací a osvětové činnosti a hájit zájmy malých a středních vinařů. Na závěr si dovoluji připomenout, že se na červenec připravuje vinohradnický aktiv k ochraně révy vinné (ing. L. Musil), na poslední týden v srpnu vícedenní odborný zájezd na Slovensko a do Maďarska – Tokaj – a na první zářijový týden odborný zájezd do vinařských oblastí Chile a Argentiny. Případní zájemci se mohou závazně přihlásit na výše uvedených kontaktech. Podrobnější informace budou uvedeny na webových stránkách, event. zaslány zájemcům. Vladimíra Seidlová

324

(7–8/2007)

Informace z Vinařského fondu V současné době právě probíhá další termín pro podávání žádostí o podporu z Vinařského fondu. Tento končí dnem 15. 8. a považuji za důležité uvést a znovu opakovat informace k tomu jak žádost podat, resp. jak postupovat po jejím schválení. Žádost je nutno podat v písemné podobě na adresu Fondu (poštou, písemně), a to nejpozději 15. 8. Žádost tvoří formulář s čestným prohlášením, potvrzení o vedení bankovního účtu žadatele (nebo kopie smlouvy o bankovním účtu), identifikace žadatele (u fyzické osoby nepodnikající kopie občanského průkazu, u fyzické osoby podnikající kopie živnostenského listu, u právnické osoby výpis z obchodního rejstříku, u sdružení, svazů, spolků apod. kopie registračního listu, schválených stanov či obdobného dokladu) a samotný projekt, který musí obsahovat tyto položky: název a cíl žádosti o poskytnutí podpory, způsob dosažení cíle, celkové náklady na dosažení cíle, předpokládané přínosy z realizované žádosti, předpokládané příjmy z realizované žádosti, účel, na který je podpora požadována, údaj o termínu realizace, výše podpory žádané na realizaci cíle, žádosti od ji-

ných subjektů, popřípadě zda a kdy tato podpora byla již poskytnuta. Projekt musí být dodán také v elektronické podobě (nejlépe e-mailem na info@vinarskyfond.cz). V okamžiku podání žádosti musí mít žadatel vyrovnány závazky vůči Fondu (toto stvrzuje svým podpisem na čestném prohlášení). Realizace projektu může být zahájena až po rozhodnutí Rady Vinařského fondu o žádostech (toto proběhne ve lhůtě do 30 dnů ode dne skončení termínu pro podávání žádostí). Následně bude všem žadatelům rozesláno písemné rozhodnutí Rady. Součástí bude průvodní dopis s dalšími pokyny. Nejčastější dotazy se týkají žádostí o podporu konání výstav, uvedu zde několik důležitých informací. V oznámení Vinařského fondu o poskytovaných podporách (VO č. 5) je stanoven termín výstav, které mohou být podpořeny na 14. 9. 2007–31. 3. 2008. Je to právě z důvodu, že podpory mohou být poskytnuty pouze na akce, které budou teprve realizovány. Tzn., že pokud např. výstava vín proběhne 1. března příštího roku, je potřeba podat žádost již nyní, neboť by se vzhledem k daným lhůtám nestihlo vše projednat. Velmi častým dotazem jsou tzv. uznatelné náklady, tj. jaké položky rozpoč-

tu lze hradit z prostředků Fondu. Dle vyhlášky č. 97/2006 Sb. může být poskytnuto 50 % nákladů na pronájem prostor pro konání výstavy a její propagaci. V praxi to znamená, že doložíte-li ve vyúčtování uznatelné náklady ve výši 18 000 Kč, obdržíte na účet 9 000 Kč. Do uznatelných nákladů lze zahrnout pronájem prostor, kde se výstava koná (obecní sál, sokolovna atd.), ne však např. pronájem chladících zařízení. Propagací se rozumí inzerce (tisk, rádio, kabelová TV…), plakáty, pozvánky, katalog. Nelze hradit položky typu vstupenky, skleničky (ani logo na skleničkách), diplomy, ceny, samotnou organizaci akce. Podmínkou pro poskytnutí podpory je mj. oznámení o konání akce v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz/www.vinazcech. cz, umístění loga Vína z Moravy/Vína z Čech a uvedení informace o podpoře Fondu v katalogu, u větších výstav taktéž umístění bannerů v místě realizace (bannery lze po domluvě vyzvednout k zapůjčení v Národním vinařském centru ve Valticích). Veškeré dotazy k poskytování podpor z Fondu Vám rád zodpovím na tel. 541 652 479, resp. e-mailu vecera@vinarskyfond.cz. Pavel Večeřa, Vinařský fond

O cestovních náhradách Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

Je to tak. Auto „s mřížkou“ je totiž nákladní automobil, což si můžete ověřit v technickém průkazu. Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti nový zákoník práce. Podle § 157 tohoto zákona je základní sazba náhrady za jeden kilometr stanovena na 3,80 Kč u osobního automobilu a základní náhrada za kilometr ujetý nákladním automobilem je minimálně dvoj-

násobná. Z toho vyplývá, že pokud absolvujete služební cestu vlastním nákladním automobilem (auto s přepážkou), máte nárok na 7,60 Kč za ujetý kilometr, ale i více. Pokud by však poskytnutá částka náhrady přesáhla 7,60 Kč, nemůže si takový rozdíl vyplacené částky Váš zaměstnavatel zahrnout do daňově uznatelných nákladů, takže takovou variantu příliš nepředpokládám. Pravdu má Váš kolega i v otázce nařizování pracovní cesty. Podle nového zákoníku práce skutečně platí, že na pracovní cestě se s Vámi zaměstnavatel může pouze dohodnout, nikoli Vám ji nařídit. Pokud jde o knihu jízd, platí, že

zákon o daních z příjmů obecně umožňuje zahrnout výdaje, resp. náklady do daňově uznatelných v prokázané výši. Kniha jízd je pouze jedním z možných důkazních prostředků jak výši daňových nákladů prokázat. Rozhodně však neexistuje povinnost jí vést, a to přesto, že Ministerstvo financí operuje s pojmem „kniha jízd“ ve svých výkladech a metodických pokynech. Tyto pokyny ale nemají sílu zákona, a požadavek vést knihu jízd vyplývající z pokynů MF je tudíž nevynutitelný.

(7–8/2007) 325

Mimořádné jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA 6. 6. 2007 v Bruselu Ing. Jiří Sedlo, CSc. – SV ČR 1. Příprava voleb představenstva Volby proběhnou na příštím jednání pracovní skupiny. Předseda J. L. Piton (F) oznámil, že by tuto funkci, bude-li zvolen, vykonával i nadále. Dále budou voleni dva místopředsedové. (Zde máme dohodu s ostatními severními zeměmi, že budeme všichni prosazovat zástupce Německa na místopředsednické místo. Bez francouzského předsedy to nepůjde. Druhým místopředsedou bude zřejmě Ital, protože Španělé mají předsednictví v poradní skupině při Komisi. Francie, Itálie a Španělsko mají celkem 3 miliony hektarů vinic, zbytek EU 1 milion hektarů.) 2. Projednání neoficiálního návrhu Komise k reformě trhu s vínem Tento bod zabral téměř 3 hodiny času. Před-

seda nechal vyjádřit neomezeně dlouho svůj názor každého zástupce. Všichni se shodli na tom, že návrh nařízení nemůže být přijat v takové podobě, v jaké se nyní nachází. Také všem vadilo, že na původním, rok starém návrhu Komise se mnoho nezměnilo. Veškerá doporučení Evropského parlamentu, Rady a nevládních organizací nebyla vzata v úvahu. Bylo to spolu s cestami komisařky po vinařských členských zemích hodnoceno jako pouhé divadlo. Celé jednání bylo v podstatě o tom, zda budeme komentovat znovu nevhodnost některých ustanovení návrhu nařízení, nebo se doporučí Komisi celý tento návrh stáhnout a připravit rozumný návrh. V diskuzi se pro zamítnutí vyslovil předseda Piton, ještě ostřeji bývalý předseda Castany (F), ale také zástupci Česka, Německa, Rakouska, Lucemburska a Slovenska. Vyjádření některých zástupců Itálie bylo neutrální. Pouze zástupce z Řecka a 3 zástupci z Itálie trvali na tom, aby se návrh jako celek nezamítal. Nebyli přítomni zástupci Bulharska, Kypru, Malty, Portugalska, Rumunska a Slovinska.

3. Přijetí společné pozice k tomuto návrhu Během rychlého hlasování se ukázalo, že naprostá většina souhlasila se zamítnutím celého návrhu při další spolupráci s Komisí na novém návrhu, pouze 1 Ital byl proti a 2 se zdrželi. Předseda a sekretariát byli pověřeni vypracováním textu pozice a rozesláním členům pracovní skupiny. 4. Závěr Arogance Komise si nezaslouží jiný závěr, než jaký byl přijat. Navíc oficiální představení návrhu Komise proběhne 4. 7. 2007 v hlavních městech vinařských členských států, ale Praha tam opět chybí, jako před rokem. Přitom jsou tam hlavní města států, které mají kolem 1 tisíce hektarů vinic – Londýn, Lucemburk a Varšava. Nechápu, jak mohou opomenout státy jako Česko, Slovensko a Slovinsko, když každý z nich má asi 19 tisíc ha vinic. Do Prahy to mám dál než do Vídně, kde jsem byl na představení návrhu minulý rok, ale Komise si přeci nemůže dovolit takto ignorovat ČR.

ČR nesmí podcenit chystanou reformu vinařství v EU

Evropský parlament v únoru zkritizoval návrh vypracovaný Evropskou komisí a doporučil zásadní úpravy – považuje za nezbytné reformovat vinařský trh ve dvou fázích v letech 2008–2011 a 2012–2015 a reagovat tak na změny v Unii: rozšíření o dva nové státy, vzrůstající konkurenční prostředí nebo rozvíjející se trh v tzv. třetích zemích (Nový Zéland, Austrálie a jižní Afrika) – zatímco v roce 1993 EU vyvezla 9 milionů hektolitrů vína, v roce 2004 to bylo více než čtyřikrát méně (a export z USA, Jižní Ameriky, jižní Afriky, Austrálie či Nového Zélandu vzrostl v násobcích). „Unie může dováženým vínům konkurovat jen vyšší kvalitou, a proto musíme nejen českého spotřebitele naučit rozeznávat kvalitní vína,“ zdůrazňuje Zuzana Roithová. Evropská komi-

se chce zlikvidovat na 400 tisíc hektarů vinic z celkových 3,4 milionů hektarů, a výrazně tak ušetřit. Z pohledu ČR je velmi neefektivní systém destilace, od kterého chce ale EU upouštět jen velmi zvolna; téměř 40 % podpůrných prostředků spotřebuje Španělsko, hned za ním je Francie a Itálie (dohromady tyto země čerpají 90 % z rozpočtu na vinné odvětví). Dotace výroby lihu z vinné nadprodukce (ročně téměř půl miliardy eur) totiž umožňuje výrobu nekvalitních a neprodejných vín. Nepřijatelný je i zákaz řepného cukru – použití hroznového moštu by zvýšilo náklady na obohacení českého vína trojaž čtyřnásobně, stejně tak by se mělo prosazovat i dokyselování vín, které se týká především vín z přímořských jižních států – nejen v tomto ohledu rozděluje reforma Evropskou unii na se-

ver a jih. „Zatímco pro jihoevropské země je vinařství ekonomickou prioritou, ‚severní’ země, mezi něž řadím například Českou republiku nebo Alsasko, těží spíše z tradiční či kulturní důležitosti vinné produkce v regionu,“ vysvětluje europoslankyně. Stejné rozdělení vnímá Zuzana Roithová i v otázce konkurence: zatímco jižní státy bojují hlavně s konkurencí ze třetích vinařských zemí, naopak země střední Evropy, tedy vinařský „sever“, se potýkají s konkurencí uvnitř EU, která v hektolitrech přichází právě z jižní Evropy. „Taková diskriminace severněji položených výrobců vína je v rámci EU nepřípustná, i proto Evropský parlament upravil návrh Komise tak, aby lépe hájil konkurenceschopnost zemí s menší, zato kvalitnější produkcí,“ říká Roithová.

326

(7–8/2007)

V České republice spotřeba vína stoupá (18 litrů na hlavu za rok je ale pořád poloviční spotřeba oproti unijnímu průměru). České vinařství čeká změna vyvolaná celounijní reformou i změna související s expanzí na zahraniční trhy. Čeští vinaři podle ní musí apelovat na vládu, aby význam reformy nepodcenila – přestože

nejde o klíčové odvětví české ekonomiky, prosperující vinařství je důležité pro udržení kulturního rázu celého kraje či inspirací pro rozvoj turistického ruchu, který dává vzniknout novým pracovním místům – i u nás už vznikají vinné stezky, které například v Alsasku patří ke standardní turistické nabídce. „Vinařství

není jen zemědělským odvětvím, které přímo živí 1,5 milionu lidí v EU (Evropa produkuje asi tři pětiny vína na světě a stejné množství i spotřebovává), ale je i významným zdrojem evropské kultury, o který musíme pečovat,“ říká Roithová. Eva Potužníková

Přípravky na ochranu rostlin, které nemohou být použity ve vinicích podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb. Ing. Petr Ackermann, CSc., SRS Brno

V seznamu jsou uvedeny obecné názvy účinných látek (common names) podle ISO, které jsou totožné s názvy použitými v Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin a v návodech na použití přípravků (etiketách). Přístup k regulaci použití přípravků na ochranu rostlin pro integrovanou produkci je v tomto nařízení vlády odlišný, než byl uplatněn v nařízení vlády č. 242/2004 Sb. v platném znění, příloha č. 11 část B Seznam přípravků na ochranu rostlin, které lze používat v rámci opatření integrované systémy pěstování révy (§ 14a odst. 5, písm. a)). Předností seznamu „zakázaných účinných látek“ je především omezení změn v případě nových registrací přípravků na ochranu rostlin (seznam by se doplňoval pouze tehdy, pokud by byl registrován přípravek s novou účinnou látkou nepřípustnou pro integrovanou produkci, přičemž předpoklad registrace takového přípravku je minimální) nebo pokud by byly u některé povolené účinné látky zjištěny nové skutečnosti, které by použití v integrované produkci vyloučily. Současně také umožňuje použití přípravků povolených jako dovoz souběžného přípravku (souběžný dovoz) podle §53 zákona č. 326/2004 Sb. v platném znění. Na druhé straně tato změna vyžaduje od pěstitele aby dokázal přiřadit k uvedeným účinným látkám obchodní názvy přípravků registrovaných pro použití v révě. Situaci pro pěstitele navíc komplikuje skutečnost, že seznam v části B Zakázané účinné látky v přípravcích na ochranu rostlin (réva vinná) uvádí mimo účinné látky, které jsou registrovány a jsou zakázány pro použití v révě, i další účinné látky, které jsou registrovány a jsou zakázány pro použití v ovocných dřevinách a zelenině. S cílem zjednodušit situaci pěstitelům a předejít případným omylům a následným komplikacím předkládáme pěstitelům seznam „zakázaných účinných látek“, u nichž jsou doplněny obchodní názvy přípravku na ochranu rostlin, které tuto látku obsahují a jsou registrovány nebo povoleny (dovoz souběžného přípravku) pro použití v révě. Zvlášť je uveden přehled účinných látek, které jsou součástí seznamu část B Zakázané účinné látky v přípravcích na ochranu rostlin (réva vinná), ale nemají registraci pro použití v révě a nejsou pro vinaře aktuální. Tyto přípravky nesmějí být použity v révě především pro to, že nejsou do révy registrovány. 1. Účinné látky přípravků na ochranu rostlin registrovaných pro použití v révě vinné zakázané pro použití v integrované produkci alpha – cypermethrin Vaztak 10E C, Vaztak 10 SC, KeMiChem-Alphacypermethrin 100 EC bifenthrin Talstar 10 EC deltamethrin Decis Mega, Decis Flow 2,5, Decis 15 EW, Decis EW 50

dichlobenil diquat dibromide fenazaquin fenitrothion chlorpyriphos-methyl chlorpyriphos lambda-cyhalothrin

paraquat propyzamide terbuthylazin

Casoron G Reglone, KeMiChem-Diquat 200 SL, KeMiChem-, Diquat -I 200 SL, RC-Diquat 200 SL Magus 200 SC Sumithion Super Reldan 40 EC Aliekol, Oleoekol Karate se Zeontechnologií 5 CS, Karate 2,5 WG, KeMiChem-Lambdacyhalothrin 50 CS, RC-, Lambdacyhalothrin 50 CS Gramoxone Kerb 50 W, KeMiChem-Propyzamid 50 W Folar 525 FW (registrace skončila v roce 2004, možnost použití končí v roce 2007) zeta-cypermethrin Fury 10 EW

2. Účinné látky, které jsou uvedeny v seznamu „zakázaných účinných látek“ pro révu vinnou a nejsou účinnými látkami přípravků registrovaných pro révu: carbofuran cypermethrin dimethoate fenproximate chlorothalonil

Furadan 350 F, Furadan 5 G, Furadan 10 G Alimetrin 10 EM, Cyper 10 EM Perfekthion Orthus 5 SC Bravo 500, Chloronil 500, Chloronil 500 SC, KeMiChem-, Chlorothalonil 500 SC, RC-Chlorothalonil 500 SC pirimiphos methyl Actellic 50 EC pyrethriny (přírodní) Spruzid – Flussig triazamate Aztec 140 EW Pozn. Názvy přípravku uvedené kurzívou jsou povoleny podle §53 (Dovoz souběžného přípravku) zákona č.326/2004 Sb. v platném znění. řádková inzerce l Koupím starší deskový filtr na víno. Tel.: 739 044 977 l Prodám automatický, hydraulický lis JESSUR 700l, nerezový koš. Tel.: 777 568 236 l Prodám pneumatický lis – systém WILLMES, obsah bubnu 14 hl a mlýnkoodzrňovač FUHRMANN výkon 60q/hod. Informace tel.: 603 834 166 l Kdo koupí či daruje starší vinařské knihy či časopisy, např. z pozůstalosti? Tel.: 775 197 443

Chci

841 114 114 | www.cpoj.cz

jistotu

Každý dobrý hospodář ocení velký výběr pojištění u České pojišťovny: pojištění vinné révy a dalších plodin pro případ škod způsobených krupobitím a požárem, dále pro případ škod způsobených dalšími živelními událostmi, vyzimováním a jarním mrazem pojištění strojů a motorových vozidel pojištění ostatního majetku pojištění odpovědnosti za škodu

pojištění okrasných rostlin a rostlin ve sklenících a fóliovnících pojištění lesů pojištění zvířat pro případ nákaz a dalších hromadných škod pojištění zvířat pro případ jednotlivých škod

Pohodlné a rychlé hlášení škod na lince Klientského servisu ČP 841 114 114.

inzerat_A5

18.6.2007

11:49

Page 1

HOBRACOL deskový filtr – tělo filtru vyrobené z vysokojakostní nerezové oceli (AISI 316 L) – dodávané standardně v rozměru 20x20 cm (HOBRACOL 200), 40x40 cm (HOBRACOL 400) a 60x60 cm (HOBRACOL 600) – opěrné desky v provedení nerez i noryl (plast) – HOBRACOL 200 také ve výhodné „VS“ variantě (určené pro nápojový průmysl) Filtry HOBRACOL se vyznačují dlouhou životností a filtrace na nich je charakteristická nízkými provozními náklady. Pro více informací kontaktujte naše prodejce nebo Hobru přímo. SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

328

(7–8/2007)

Vinařské technologie od Linde Gas.

Dusík, argon, oxid uhličitý – s atestem pro potravinářství.

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ

O FALZIFIKÁTECH NĚMECKÉ FIRMY ERBSLÖH Firma Proneco, s. r. o., jako výhradní distributor fy Erbslöh Geisenheim A.G. v ČR, upozorňuje všechny zákazníky, že se na českém trhu objevily falzifikáty výrobků fy Erbslöh Geisenheim A.G. Originální balení jsou označeny hologramem společností PRONECO A UNIMPEX. Tento hologram je umístěn viditelně na etiketě a není možné jej odlepit bez poškození. Na balení, které není označeno, neposkytuje firma Proneco, s. r. o. žádnou záruku ani technologickou podporu. Taktéž neručí za obsah balení, jeho účinnost a zdravotní nezávadnost. Na falzifikáty neexistuje potvrzení hlavního hygienika resp. Veterinární správy. Proneco, s. r. o. a Erbslöh Geisenheim A.G. neručí za škody vzniklé použitím falzifikátu. Proto Vás prosíme, věnujte pozornost při nákupu výrobků fy Erbslöh Geisenheim A.G., zda jsou označeny naším hologramem. Jen tak Vám můžeme zaručit, že Váš produkt bude ošetřen tím nejkvalitnějším způsobem. Seznam prodejen originálních balení: Bureš Jaroslav, Velké Pavlovice, Bořetice, Krumvíř Crhák Stanislav, Velké Pavlovice, Hustopeče Fugová Romana, Blatnice pod Svatým Antonínkem Lysá Jana, Mutěnice Mokráš Dušan, SERAFINA, Ratíškovice Patria Kobylí a.s. Polášek Jindřich, VINOPOL Čejkovice Sikos, s.r.o., Drnholec Štěpánová Eva, Březí Vinařské potřeby Břoušek&Miklík, Hodonín Vincoop, s.r.o., Mikulov Vinum Znojmo, s.r.o., Chvalovice Vyskočilová Eva, Blatnice pod Svatým Antonínkem ZAMMA-SUDY, s.r.o., Vojkovice Zapletal Michal, Hustopeče Provozovna: Klentnice 78, 692 01 Mikulov, Tel./fax: 519 515 290, sekretariat@proneco.cz, www.proneco.cz

Aplikace při výrobě vína: ● ochrana vína v nádržích ● míchání obsahu nádrže ● vytěsňování kyslíku z vína ● ochrana vína v lahvích Oxid siřičitý v potravinářské kvalitě ● v tlakových lahvích - náplň 2, 10 nebo 50 kg SO 2 ●

Linde Gas - ideas become solutions.

Linde Gas a.s. U Technoplynu 1324, 198 00 Praha 9 Zákaznické centrum: 800 121 121 info@cz.linde-gas.com, www.linde-gas.cz Linde Technické Plyny Slovensko k. s. Odborárska č. 23, 831 02 Bratislava 3 Tel.: +421 249 102 512, Fax: +421 249 102 547 sluzby@sk.linde-gas.com, www.linde-gas.sk Bezplatná infolinka: 0800 154 633 Tlačítkové telefóny: 0800 1LINDE

(7–8/2007) 329

LIS NA DŘEVNÍ HMOTU www.cime.cz

CIME, s. r. o.,

NKA

I N OV R VČ

K Silu 1426, 393 01 Pelhřimov, Tel.: 565 323 148, fax: 565 323 170, e-mail: cime@cime.cz

CIME-M, s. r. o,

provozovna: Střelecká 116, 691 42 Valtice, tel.: 515 531 844, fax: 515 531 843 mobil: 731 542 030, 731 489 333, 731 542 034 e-mail: cimem@cimem.cz

Mlýnkoodstopkovače

v novém provedení MO – 51 s možností použití bez mačkacích válců a s regulací otáček koše, s výkonem 4–5 t/hod. nebo 8–9 t/hod. u typu MO – 8. Pneumatické lisy na hrozny s volitelnými lisovacími tlaky a upravenými vnitřními odtokovými kanály, zajišťující dokonalé odlisování i při nízkém obsahu náplně v bubnu, jsou dodávány v t.zv. uzavřeném systému s objemy 400, 800, 1 200, 1 500, 2 000, 2 500 umožňující nakvašování přímo v lisu. Lisy s objemem 400 lit. se vyrábí jak v otevřeném systému, tak i v uzavřeném.

Vyrábí a dodává ANTICO Pohořelice, tel. 602 728 466, antico@antico.eu fotogalerie na www.antico.eu

330

(7–8/2007)

Den vinohradu byl opět ve Velkých Bílovicích V městečku Velké Bílovice, které se pyšní největší plochou vinic ve svém katastru, přivítala účastníky akce starostka Marie Vlková. Den vinohradu začal tradičně sérií odborných přednášek v sále místního kulturního domu. Předseda Svazu vinařů ČR Jiří Sedlo seznámil přítomné s navrhovanou reformou Společné organizace trhu s vínem, ředitel společnosti Habánské sklepy Josef Svoboda seznámil s výsledky loňské sklizně a připravil ukázky evidence řezu ve vinici, Petr Příkazský ze společnosti Bayer CropScience seznámil s přípravky na ochranu vinice pro letošní sezonu. Ředitel Vinařského fondu ČR Jaroslav Machovec popsal průběh kampaně na podporu českých a moravských vín a připomenul, že pro letošní rok má fond k dispozici zhruba sto milionů korun na podporu projektů týkajících se propagace tuzemských vín. Zajímavý software eVin představil Pavel Šmerda ze společnosti psSoft. Jde o program na evidenci vinic s vazbou na Registr vinic, evidenci ochra-

ny rostlin, hnojení, agrotechnických zásahů, zpracování hroznů atd. Vyvrcholením Dne vinohradu ve Velkých Bílovicích byly jako obvyk-

le praktické ukázky vinohradnické techniky ve vinicích společnosti Habánské sklepy. Vinohradnický program prezentoval ředitel divize zemědělské techniky akciové společnosti Agrotec Jaroslav Musil. Účastníci akce mohli vidět celou škálu traktorů New Holland v kombinaci s nářadím od mulčovačů přes rosiče až po speciální osečkovače letorostů ad. Nechyběl ani samojízdný sklízeč hroznů Braud, tentokrát v úpravě s postřikovačem Berthoud pro chemickou ochranu vinic. „Mám ve firmě na starosti asi dvě stě hektarů vinic a ruční práce dnes tvoří jednu z největších položek. Je jasné, že jiná cesta než cesta mechanizace nebude do budoucna možná. Proto jsem na této akci, abych Vyvrcholením Dne vinohradu pořádaného spo- získal informace a zkušenosti,“ pochvalečností Agrotec byly ukázky vinohradnické tech- loval si například jeden z účastníků Dne vinohradu Jaroslav Samson. niky ve vinicích společnosti Habánské sklepy (red) Foto: Petr Hynek

(7–8/2007) 331

Historie révy Do střední Evropy se réva dostala asi před 7 500 lety z oblasti dnešního Černého moře. Šlo o révu lesní, popínala se po stromech do výšky až 20 metrů a žila stejně dlouho jako tyto stromy, tedy 80 až 300 let. Byla to dvoudomá rostlina s modrými hrozny, hodně vzdálenými internodii s dlouhými funkčními úponkami. K nejstarším současným odrůdám patří Tramín a rodina Pinot, asi budou starší než tisíc let. Domestikace začala před 8 tisíci lety na jihu Kavkazu. Odtud se pak vinohradnictví šířilo na západ (Anatolie, Středomoří, Balkán a Podunají), jih (Mezopotámie, Jordánsko, Egypt) a východ (Irán, Afghánistán, Čína). Pak se rozvinulo vinohradnictví jako obor v Egyptě, Asírii, Babylonii, Persii a u Sumerů. Alexandr veliký (356–323 př. n. l.) dovezl antické odrůdy na jih Evropy, kde se jejich pěstování ujali Řekové, Féničané a Římané. Je pravděpodobné, že indoevropské národy jako Keltové v Galii a na Balkáně pěstovali révu již dlouho před vznikem Římského impéria. Selekcí se z dvoudomé lesní révy stala postupně rostlina samosprašná s pravidelnou úrodou, dnes označovaná za druh Vitis vinifera subsp. sativa. Klasické záměrné křížení (opylování jinou odrůdou) je dokumentováno od poloviny 19. století, nejdříve v Anglii a Francii. (Tolik z článku, ve skutečnosti se křížením révy na Moravě zabýval již J. Sedláček počátkem 19. století.) W 7/2/JS Hnojivo Megagreen se zdá být řešením při vodním stresu révy Nová pozorování a pokusy v sezóně 2006 potvrzují účinek hnojiva Megagreen od fy Tribo Technologies. Rozbory na buněčné úrovni, prováděné CIRAD (Centrum zemědělského výzkumu v Montpellieru) v r. 2005 ukázaly, že list révy ošetřené Megagreenem je silnější a má početnější a lépe zformované chloroplasty, což je známkou lepší fotosyntézy. U révy ve stavu vodního stresu ukázaly analýzy, že Megagreen umožňuje obnovu kvalitativních parametrů kontrol zralosti: lepší syntézu polyfenolů a antokyanů, zvýšení hmotnosti bobulí, zvýšení cukernatosti. Účinky na vodní stres byly pozorovány během kampaně 2005, a to jednak při preventivním posílení révy v očekávání sucha, jednak později v sezóně oživením zbarvení a obnovení síly oslabené révy při 2 aplikacích po 1,5 kg/ /ha. Obsah vápníku v Megagreenu má úlohu signálu u obranných reakcí rostliny a známé účinky na slupku hroznů a na jejich odolnost vůči botrytidě. Pozitivní účinek Megagreenu na metabolizmus neumožňuje fytosanitární použití, ale je možné ho použít v procesech, sledujících snížení environmentální zátěže vinohradnictví užíváním účinného a víceúčelového aktivátoru fotosyntézy. (akm) Nový Zéland trvale zvyšuje produkci hroznů V roce 2006 se zvýšila produkce hroznů o 30 % oproti roku 2005 a v roce 2007 se předpokládá další nárůst o 20 %. Je to v důsledku nově plodících vinic. Do roku 2010 se předpokládá meziroční zvyšování sklizně hroznů o 10 %. Přitom 55 % vyrobeného vína ze současných 21 tisíc hektarů vinohradů se vyváží. DDW 16-17/JS V oblasti Rioja povoleny netradiční bílé odrůdy Od příští sklizně udělila OIPVR (Organización Interprofesional del Vino de Rioja) místním vinařům souhlas s použitím populárních odrůd Chardonnay, Sauvignon blanc a Verdejo. Jejich podíl v kupážích bílých vín ale nesmí překročit 49 %, zbylou část musí tvořit tradiční odrůdy Riojy: Maccabeu, Malvoisie a Grenache blanc. Podle BKwine Brief nr 43 (mk) Výzkum v ekologickém vinohradnictví Francie, Itálie, Německo a Švýcarsko se spojily za účelem vyvinutí metody ekologického vinohradnictví, která bude přijatelná pro vinaře, pří-

rodní prostředí i konzumenty. V roce 2008 mají být dosažené výsledky předány Komisi EU. Celý projekt probíhá pod hlavičkou italské univerzity v Udine. DDW 20/JS Povolené zavlažování vinohradů Francouzské vinice se konečně dočkaly. Rozhodnutí o legalizaci závlah bylo schválené v prosinci loňského roku. Zavlažování se povoluje i pro vinice d´appellation (AOC), pokud to vlastní dekret kontroly AOC připouští. Tato činnost je však velice striktně vymezená. K žádosti s přesně uvedenou délkou požadovaného období zavlažování musí být přiložen výsledek předběžné studie provedené na části parcely. Období závlah je limitované od 15. června do 15. srpna. Fixní pevné instalace závlah nejsou povolené. (kc) Rekordní sklizeň 2006 v Dánsku Dánští vinaři předpokládají, že ze sklizně 2006 uvedou na trh 50 tisíc lahví vína. Dosud z největší sklizně získali 30 tisíc lahví. Podílí se na tom především tři podniky, ale ve vinařském svazu je celkem 700 vinařů, většina se věnuje vinařství jako koníčku. Jenom šest podniků z toho víno prodává. Podstatnou část sklizně hroznů tvoří německá odrůda Rondo. Dánsko bylo uznáno oficiálně EU jako vinařská země teprve v roce 2000. W 1/1/JS Omezení místního znečištění při ošetřování pesticidy V září loňského roku bylo ve Francii zavedeno nové pravidlo snižující znečištění chemickými prostředky. Redukovat místní znečištění je třeba především údržbou dna nádrží postřikovací techniky, bezpečným plněním a výplachem na pozemku, údržbou zařízení na čištění zbytků. Při používání těchto produktů je rozhodující rychlost větru a také lhůta pro návrat na pozemek a doba před sběrem. Předpis sleduje i zachování ochranných zón v sousedství vodních zdrojů. Francouzské národní instituty ENTAV-ITV vytvořily dokumentaci, ve které vinařům navrhují konkrétní řešení, přizpůsobené lokálním podmínkám, tak aby adaptace na nový předpis byla co nejsnadnější. (kc) Krize vinařství v Austrálii Nejenom EU, ale už i Austrálie je zasažena vinařskou krizí. Podle odhadů postihuje 10 % vinařů v zemi. Nejvíce jsou postiženy regiony s vyššími náklady jako Barossa Valley, Coonawarra nebo Hunter Valley. Původní plán, vyplatit celkem 60 milionů australských dolarů (2 tisíce dolarů za nesklizený hektar vinohradu), vláda nakonec zamítla. DDW13/2/JS Chile: 20 % vinic není rentabilních Chilské vinařství prochází krizí. Tři miliony hektolitrů nenašly během poslední sklizně odběratele. Vzhledem k očekávané dobré úrodě by mohly tyto zásoby dosáhnout až pěti milionů, což znamená značné přetížení. Tento nárůst zásob je následkem poklesu místní spotřeby a zároveň nedostatečného růstu exportu. Podle odborníků bude 20 % ploch osázených vinicemi z důvodu nedostatečné rentability zrušeno. Během posledního roku klesla prodejní cena u některých odrůd až na 80 %. Podle vinařského konzultanta Eduardo Silav Viala patří k nejvíce dotčeným i slavná chilská oblast le Carmenere. Tento rok je prodejní cena 0,3 $ za kilo, což je polovina oproti roku 2006. Prezident Chilské korporace vína (CCV) Gerardo Arteaga se chce co nejdříve setkat s ministrem zemědělství a navrhnout řešení situace. (kc)

332

(7–8/2007)

Zdravé hrozny jsou prvním předpokladem vynikajících vín Šedá hniloba (botrytida) Zdroje infekce této choroby jsou ve vinicích neustále přítomny. Samotný rozsah napadení v daném ročníku je pak ovlivněn celou řadou faktorů. Vedle citlivosti odrůdy a mikroklimatu lokality, výsadby a keře sehrává rozhodující úlohu počasí. Pro šíření infekce je optimální deštivo a vysoká vlhkost vzduchu přesahující 85 %. Teplotní nároky nejsou přitom nijak vyhraněné, širší optimum leží mezi 15–25 ºC. Napadení bobulí je silně umocňováno poraněním způsobeným obaleči nebo kroupami. Obecně je známa skutečnost, že za příznivých podmínek jsou napadána již květenství a kvítky. V našich podmínkách se tak stává velmi zřídka a letošní velmi suchý průběh počasí v době kvetení tuto možnost v podstatě eliminoval. Více pozornosti je ale třeba věnovat období uzavírání hroznů a zaměkání, protože největší škody vznikají právě na zrajících a zralých bobulích. Následkem propuknutí infekce se v nich přestává ukládat cukr, proces zrání je tím přerušen. a výsledkem je znatelné snížení jakosti i množství sklizně. Bobule se začnou na postižených místech nejdříve zabarvovat do hněda, později je možné pozorovat typicky šedé porosty konidioforů a konidií. Od jednotlivých bobulí je rychle zachvacován celý hrozen. Melody Combi a Teldor přináší řešení Pro ošetření v době uzavírání hroznů je ideální použít přípravky se současnou účinností proti peronospoře i botrytidě. K takovým se zcela jistě řadí nově zaregistrované Melody Combi 43,5 WP. Zaujme hlavně širokým spektrem účinku zahrnujícím perenosporu, bílou hnilobu, červenou spálu a významnou vedlejší účinností proti černé skvrnitosti a botrytidě, které jsou deklarovány etiketou. Proti peronospoře je Melody Combi možné nasadit i kurativně a eradikativně. Jedním z míst, kde budou naplno využity vlastnosti tohoto přípravku, je právě období uzavírání hroznů. Je-li potřebné v této vývojové fázi rozšířit fungicidní účinnost ještě na padlí, nabízí se směs s přípravkem Zato. Tento strobilurin vedle výborného působení proti padlí a červené spále poskytuje také vedlejší účinnost na perenosporu, černou skvrni-

tost a botrytidu. Takže při hlavním záměru řešit padlí a současně nižším tlaku třech posledně jmenovaných chorob lze vystačit i se sólo aplikací fungicidu Zato. Základní ošetření k zamezení výskytu botrytidy se provádí v období zaměkání. Porosty je nutné chránit zejména při počasí vhodném k šíření infekce. Pozornost věnujte také náchylným odrůdám s hustým hroznem a vinicím určeným k pozdní sklizni. Způsob postřiku by měl zajišťovat co nejvyšší pokryvnost a směřovat do odlistěné zóny hroznů. Pro tyto indikace je připraven speciální botryticid Teldor. Jeho účinná látka je vysoce specifická, působí protektivně a poskytuje dlouhodobou účinnost na botrytidu a příbuzné choroby. Má lokálně systémové působení a tím, že inhibuje růst klíčního vlákna a mycelia, houba zaniká ještě před proniknutím do rostlinného pletiva. Vysoká odolnost smyvu deštěm je daná lokalizací podstatné části účinné látky ve voskové vrstvě, pouze menší část penetruje do pletiv. Přípravek vykazuje velmi příznivé toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti a nemá žádný negativní vliv na kvašení nebo senzorické vlastnosti vín. Je neškodný pro dravé roztoče, takže bez problémů vyhovuje směrnicím integrované ochrany. Nijak neovlivňuje ani přirozené antagonisty šedé hniloby, jako jsou Trichoderma harzianum, Ulocladium atrum aj. Zásluhou svého jedinečného způsobu účinku nevykazuje Teldor žádnou křížovou rezistenci k jiným botryticidům, a může

tak být zařazován do všech postřikových programů. Teldor je ovšem nutné používat zásadně preventivně a s dostatečným množstvím vody. Ideální je ošetřovat obě strany řádku. Následuje-li v průběhu dozrávání delší srážkové období, oceníte dlouhodobý účinek tohoto přípravku. Ochranná lhůta 14 dnů patří také k významným přednostem. K účinné prevenci výskytu botrytidy výraznou měrou přispívají další agrotechnická opatření. Již při zakládání vinohradu by měla být věnována maximální pozornost výběru vhodného stanoviště a méně citlivé odrůdy. Stejně důležitá je i volba vzdušnějšího typu vedení a sponu. V průběhu ročníku má pak velký význam plné odlistění zóny hroznů. K menší náchylnosti na propuknutí infekce šedé hniloby přispívá i harmonická výživa. Jedná se hlavně o racionální hnojení dusíkem a zajištění dostatku draslíku a vápníku. K dalším důležitým opatřením patří nepřetěžování révových keřů, ideálně se jeví zatížení do 2 kg/keř. Zásadním agrotechnickým zásahem proti botrytidě je ovšem důsledná ochrana před druhou, případně třetí generací obalečů. Nepřipusťte, aby Vám hniloby případně ostatní choroby závěrem ročníku znehodnotily celoroční úsilí. Skvělá vína lze vyrobit jen za zdravých hroznů. Ing. Marian Havliček, Bayer CropScience

(7–8/2007) 333

Regulace násady hroznů v době vegetace v ročníku 2007 Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

V letošním roce najdeme na keřích révy vinné skutečně vysokou násadu hroznů. Není žádnou vzácností najít na letorostech 3 hrozny, někdy dokonce i 4. Tuto vysokou násadu je možné pozorovat téměř u všech odrůd. Tato vysoká násada hroznů se může jevit jako nebezpečná především v lokalitách, kde se začíná projevovat vliv sucha. Z pohledu získání kvalitních hroznů a zachování vitality révových keřů je třeba počítat s určitým stupněm regulace násady hroznů. Jestliže se již v některých vinicích tato poškození suchem projevila, je třeba přikročit k odstranění případných čtvrtých a třetích hroznů na letorostu a udržovat keř v rovnováze plodnosti a vi-

tality růstu letorostů a listové plochy. V lokalitách, kde se pravidelně vyskytuje poškození suchem, je potom velmi opodstatněná kapková závlaha. Ve vinicích, kde se objevuje poškození suchem, je třeba reagovat okamžitě a část hroznů odstranit, aby měla réva vinná dostatečně dlouhé období pro uvedení keře do rovnováhy plodnosti a listové plochy. Regulace násady hroznů v době vegetace je vždy směřovaná úsilím dosáhnout hroznů vysoké kvality. Vzhledem ke klimatickým změnám existuje rozdílný pohled na regulaci násady u bílých a modrých odrůd révy vinné. Regulace násady hroznů musí být marketingově opodstatněná. Je třeba si uvědomit, že snižujeme výnos z vinice o přibližně 25–50 %. Přičemž při snížení výnosu o 50 % je tento zásah již pod hranicí rentability. V pokusech, které jsem prováděl, se vyskytlo i výrazné, 50% snížení výnosu. Ve větši-

ně případů se však snížení výnosu pohybovalo okolo 35 %. Regulace násady hroznů u bílých odrůd způsobuje zvýšení cukernatosti, snížení obsahu kyselin v moštu, zlepšení aromatické zralosti hroznů, a nepřímo snížení napadení šedou hnilobou. U modrých odrůd musíme vidět pozitivní stránky tohoto agrotechnického zásahu ve zvýšení cukernatosti, snížení obsahu kyselin, a to především kyseliny jablečné, zvýšení obsahu antokyaninových barviv, zlepšení fenolické zralosti hroznů a opět snížení napadení hroznů šedou hnilobou. Jaké způsoby regulace násady jsou v tomto ročníku ještě aktuální? – Drobná regulace vysoké násady hroznů a ponechání maximálně 2 hroznů na letorostu a nebo jako reakce na stres suchem je třeba reagovat okamžitě odstraněním celých hroznů.

Detail hroznu – půlení hroznu Foto P. Pavloušek

Plná násada na keři odrůdy Cerason Foto P. Pavloušek

Keř po regulaci – půlení hroznu Foto P. Pavloušek

Násada po půlení hroznů u odrůdy Cerason Foto P. Pavloušek

334

(7–8/2007)

– Regulace metodou půlení hroznů. Je možné uskutečnit před zaměkáním bobulí, pokud jsem schopni spodní třetinu nebo polovinu hroznu odstřihnout, aniž bychom výrazně poškodili bobule. Tento způsob regulace je velmi zajímavý u odrůd s velkým a dlouhým hroznem. Velmi vhodný je u modrých odrůd – Dornfelder, Cabernet Moravia, Frankovka, Cabernet Sauvignon, Merlot… Na základě dosud získaných výsledků s tímto způsobem regulace můžu konstatovat, že velmi pozitivně ovlivňuje fenolickou zralost modrých odrůd révy vinné. – Regulace metodou odstranění celých hroznů. Optimální termín je asi 10 dnů před a po zaměkání nebo vybarvování bobulí. Vhodné je odstranit vždy výše postavený hrozen na letorostu. – Regulace násady formou předsběru, kdy sklidíme část hroznů v jakostním stupni a nebo hrozny, které jsou již napadené hnilobami. Všechny tyto způsoby regulace provádíme ručně. V ekonomice podniku musíme počítat s doplňkovými náklady na regulaci, a tím pádem musí tento zásah přinést ekonomický profit pro vinohradníka a vinaře. Jak je třeba postupovat u jednotlivých skupin odrůd? Každý vinohradník, který přistoupí k regulaci násady hroznů v době vegetace, musí mít jasnou představu, čeho chce tímto zásahem docí-

lit a jaké chce dosáhnout technologické zralosti hroznů. – Vzhledem k oteplování, zvyšování intenzity slunečního záření a v důsledku toho snižování obsahu kyselin není regulace násady vhodná pro bílé moštové odrůdy s nižším obsahem kyselin. Do této skupiny patří například odrůdy Müller Thurgau, Muškát moravský, Veltlínské červené rané, Děvín, Tramín, v některých lokalitách i Neuburské, Chardonnay nebo Veltlínské zelené. – V případě vysoké násady hroznů je vhodná pro bílé moštové odrůdy s vyšším obsahem kyselin a zajímavým aromatickým charakterem. Cílem zásahu je působit na snížení obsahu kyselin a dosažení vynikající aromatické zralosti. Cílem je rovněž dosažení dvou výše zmiňovaných parametrů již v kategorii pozdního sběru, aby bylo možné vyrábět svěží, aromatická bílá vína s osvěžující kyselinkou, a nikoliv vyčkávat až na výběry z hroznů. Mělo by dojít k optimálnímu sladění cukernatosti, kyselin a aromatické zralosti, aby toto bylo ku prospěchu vína. Do této skupiny patří odrůdy Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Rulandské bílé, Rulandské šedé. Vzhledem k oteplování klimatu není regulace u těchto odrůd většinou nezbytná, ale rozhodnutí musí následovat na základě stavu konkrétní vinice a toto rozhodnutí musí provést vinohradník na základě znalosti konkrétní vinice.

– Regulace násady hroznů v době vegetace má v našich klimatických podmínkách opodstatnění u modrých moštových odrůd révy vinné. Většina modrých moštových odrůd má kombinaci vysoké násady hroznů a velkých hroznů. Regulace násady může být zajímavá ve vinicích, kde chceme dosáhnout minimálně kvality pozdního sběru. Znovu je třeba zdůraznit, že u modrých odrůd je parametr cukernatosti v úplně jiné rovině, nežli u bílých odrůd. Regulace násady u modrých odrůd v kombinaci s odlisťováním zóny hroznů působí velmi pozitivně na snížení obsahu kyseliny jablečné a na zkvalitnění fenolické zralosti hroznů. U takto kvalitně vyzrálých modrých odrůd můžeme vyrobit skutečně kvalitní a především přírodní červené víno. – Zcela samostatně může stát Rulandské modré, které v kvalitních lokalitách dosahuje i bez regulace násady vysoké cukernatosti i kvalitní fenolické zralosti. Je zde třeba vycházet z podmínek znalosti konkrétní vinice a vína, které se z této vinice vyrábí. Vinohradník a vinař se musí zamyslet, zdali by určitá regulace nemohla napomoci zlepšení chuťových vlastností vína. Regulace násady hroznů nemá zatím plnou důvěru vinařů. Základem tohoto zásahu musí být myšlenka na zvýšení kvality a dosažení vyššího ekonomického profitu podniku.

Vinaře na Mikulovsku trápí zanedbané vinice

Otevřený dopis starosty „Tahle hromada dokumentů se týká případu pana Holce. Samozřejmě mne netěší, že se tím musím už celá léta zabývat. Vinařům se to pochopitelně nelíbí a stěžují si, ale přes všechny snahy se stále nic nevyřešilo,“ ukazuje na stoh papírů novosedelský starosta František Trefilík. Pan Stanislav Holec pracoval dříve jako vedoucí vinohradnické výroby na Státním statku v Mikulově. Poté začal na vinicích hospodařit soukromě. „Ale to, co lze vidět na desítkách hektarů jím „obhospodařovaných“ vinic, věru nedělá dobré jméno vinohradníkům nejen v naší obci, ba ani v naší republice,“ konstatuje staros-

ta František Trefilík a v otevřeném dopise, který zaslal do médií a na příslušné orgány, se jej ptá: „Cožpak Vám samotnému to nevadí? Cožpak nevidíte, jak se svou prací-neprací v našich vinicích odlišujete od ostatních pěstitelů? Není Vám trapně při myšlence, že také škodíte jiným? Kde je Vaše svědomí při čerpání nemalých dotací, ať už z Vinařského fondu či jiných? Již druhé desetiletí jste pro nás, ostatní vinohradníky z Novosedel, mezi něž se počítám, velmi velmi špatným sousedem. Za tu dobu jste zničil a dále ničíte desítky hektarů vinic, které by jiní zvelebili a měli by z nich užitek. Bohužel, dlužno dodat, že také s tichým souhlasem kompetentních

institucí, které jsem se již snažil ve spolupráci s Vašimi nespokojenými sousedy ve výše popsané věci zainteresovat.“ Čtyřleté sazenice? Při osobní prohlídce vinic v katastru obce starosta ukazuje rozdíly mezi sousedy-vinaři. Stejná poloha, stejné dotace na výsadbu, rozdílný přístup. Zatímco jedna čtyřletá vinice v bezvadném stavu vypadá na solidní úrodu, na vedlejší se v hustém plevelu krčí tu a tam nějaká zakrslá „čtyřletá sazenice“. Chybí drátěné opory a jediné, co svědčí o tom, že vinice neleží ladem, je nedávno kultivované meziřadí. „To jsou

(7–8/2007) 335

Holcovy vinice, zřejmě po mém otevřeném dopise do médií chce ukázat, že se tady pracuje. Ale tady už pomůže jedině nová výsadba,“ ukazuje František Trefilík na zubožené rostliny čtyřleté vinice. Odmítám vést mediální diskuzi Sám ing. Stanislav Holec se k této záležitosti odmítl do telefonu vyjádřit. K dispozici je pouze jeho písemné stanovisko, ve kterém stojí: „Jsem velká vinohradnická firma, hospodařící mimo jiné na 230 ha vinic. Je zcela mou věcí, na které části řez vinic začínám a na které končím. Navíc situaci rychlého nástupu jara nevnímají všichni velcí vinohradníci z hlediska pracnosti jako pozitivní. Zcela jistě mne neustálé ataky p. Trefilíka netěší, již více než deset let se potýkám s urážkami, trestními oznámeními a dopisy tohoto typu. Odmítám s ním však vést po zkušenostech jakoukoliv mediální diskuzi. Nikdo neřeší opuštěné areály vinic. Jedním z nich je mimo jiné i Janův vrch v obci Novosedly na Moravě.“ Tolik ing. Stanislav Holec. V krátkém telefonickém hovoru s redakcí VO též mimo jiné uvedl, že mezi metody viniční agrotechniky patří i alternativní postupy, přičemž víno z jeho hroznů získává zpracovatelům každoročně ocenění na tuzemských i mezinárodních soutěžích. Kontroly v pořádku Vinaře v okolí trápí jednak plevel, který se rozrůstá do jejich vinic, jednak skutečnost, že pokud byly výsadby do těchto neobdělávaných vinic dotovány státem, jde doslova o vyhozené peníze. „Ano, snad Vás ještě ve Vaší špatné práci podpořilo to, že ‚vše je v pořádku’, že Vám jsou přiznávány dotace na výsadbu nových a nových vinic, které snad dokážete jen vysadit, čímž vlastně promrháte peníze nás všech, neboť pouze minimum Vámi vysazených vinic dokážete přivést až k plodnosti. Naopak jsou plochy, kte-

ré jste osázel révou, ale devadesát i více procent výsadby pod Vaší péčí uhynulo či hyne. Jistě podnětný námět pro pracovníky Vinařského fondu k provedení své kontrolní práce, která doposud zřejmě vždy pro Vás jako kontrolovaného dopadla dobře. S podivem,“ konstatuje starosta obce Novosedly František Trefilík. Sám se již několikrát obrátil na příslušné kompetentní orgány a instituce s žádostí o prošetření a vyvození důsledků. Zatím však nikdo na hospodaření vinaře Stanislava Holze neshledal jediné pochybení. Již před třemi lety, v červenci 2004, se starosta obrátil se stížností i na Ministerstvo zemědělství ČR, kterému zaslal dokonce CD s autentickými záběry stavu vinic. A výsledek? Dne 16. srpna téhož roku na Obecní úřad Novosedly došlo vyjádření náměstka ministra zemědělství ing. Zdeňka Růžičky, ve kterém stojí: „Komisionální prohlídka byla provedena dne 2. 8. 2004. Ze zápisu vyplývá, že na dotovaných vinicích Ministerstvem zemědělství nedošlo k porušení podmínek a povinností, a proto není nutné stanovovat sankce a vyvozovat důsledky...“ Od té doby se Ministerstvo zemědělství ČR údajně případem Stanislava Holze nezabývalo. Jsou to tedy již téměř tři roky, kdy řešilo poslední stížnost, přesto ing. Antonín Králíček z oddělení pro révu vinnou a víno při telefonickém dotazu okamžitě věděl, o jaký problém se jedná. „Je možné, že stížnost je někde u mých podřízených, vše má své postupy, ale zatím se mi na stůl nic nedostalo. A pokud vím, kontroly žádné pochybení v hospodaření na dotovaných vinicích neshledaly,“ konstatuje ing. Antonín Králíček. Obec nikdo nekontaktoval Žádné pochybení ostatně neshledal ve vinicích v katastru obce Novosedly ani Vinařský fond České republiky. „Pan ing. Holec vysadil s podporou Vinařského fondu některé své nové vinice, a to v termínech uložených mu zákon-

Novosedelský starosta František Trefilík ukazuje čtyřleté rostliny révy vinné, které přerůstá plevel. Foto: Petr Hynek

nými normami. Tento fakt dokládají i protokoly o kontrole ze strany Vinařského fondu. Dále pan ing. Holec také splnil další podmínku poskytnutí podpory z Vinařského fondu a do dvou let po výsadbě opatřil tyto fondem podporované vinice opěrnou konstrukcí. Také tato skutečnost byla zkontrolována a protokolárně stvrzena. Z hlediska poskytování podpor Vinařským fondem dle tehdy platných zákonných norem pan ing. Holec splnil veškeré povinnosti pro poskytnutí podpory. To že pan Holec dle informací uvedených v dopise pana starosty své vinice neudržuje v řádném stavu, nemá vliv na poskytnutí či neposkytnutí podpory, neboť podmínka tohoto druhu nebyla zákonem ani nařízením vlády řešena, a proto tady možnosti Vinařského fondu končí,“ píše ve svém stanovisku na otevřený dopis ředitel Vinařského fondu ČR ing. Jaroslav Machovec. „Pana Machovce jsem osobně zval, chtěl jsem mu konkrétní vinice sám ukázat. Je totiž s podivem, že v případě kontrol, o kterých hovoří, nikdo nekontaktoval obec,“ reaguje starosta František Trefilík. Kde je pravda? Kde je tedy pravda? Nabízí se řada otázek. Třeba zda dotace určené na výsadbu vinic na Mikulovsku byly využity účelně, zda někdo pouze nechce vidět skutečný stav věcí a přes všechny stížnosti, argumenty a fakta nenalezne ve vinicích jedinou chybičku. Někteří vinaři jsou na straně pana Holce a připouštějí, že může jít o antipatie, vyřizování osobních sporů a závist. Jisté je, že desítky vinic na Mikulovsku by si zasloužily daleko lepší péči. „Připouštím, že kdyby šlo o můj vinohrad, dokázal bych si jej představit v lepším stavu,“ uvedl jeden z pracovníků Ministerstva zemědělství České republiky. Pokud viděl stejné obrázky, které dnes publikujeme ve Vinařském obzoru, je to skutečně velmi profesionální vyjádření stavu věcí... Petr Hynek

Řadu vinic má však vinohradník Stanislav Holec v pořádku. Foto: Petr Hynek

336

(7–8/2007)

Kocide a Thiram – levná a efektivní ochrana révy vinné

Z chemického hlediska se jedná o 53,8% hydroxid měďnatý. Unikátní je WG formulace přípravku – dispergovatelné granule, které se narozdíl od práškových přípravků okamžitě ve vodě rozpouštějí a při práci vůbec nepřáší. Díky speciální, patentově chráněné struktuře částic mědi, které mají veliký povrch, je celková dávka metalické mědi nižší o 25–50 % při zachování vysoké biologiské účinnosti. Splňuje tedy požadavky na aplikaci mědi v IP a může být v IP používán 2x za vegetaci. Dávka přípravku v révě vinné je 2,5–3,75 kg/ha. Množství aplikační kapaliny se pohybuje podle stavu porostu od 300 do 1 000 l vody/ /ha. Cena ošetření od 620 Kč na hektar je nejnižší ve srovnání se všemi registrovanými měďnatými fungicidy. Balení přípravku je 5kg.

Thiram Granuflo se již v révě vinné delší dobu používá v ochraně proti plísni šedé (Botryotinia fuckeliana). Thiram je širokospektrální fungicid a baktericid s kontaktním účinkem. Je registrován v řadě evropských zemí. Má vynikající účinnost proti plísni šedé již v dávce 3 kg/ha. V této dávce je cena ošetře-

ní bezkonkurenčních 597 Kč/ha. Ošetřuje se výjimečně již ve fázi dokvétání, dále pak ve fázi uzavírání hroznů a ve fázi zaměkání. Vyšší hranici (4 kg/ha) doporučeného dávkování je vhodné použít při velmi silném ohrožení porostů. Ochranná lhůta je 28 dní a doporučené množstvé vody je 300–1 000 l/ha. Před aplikací je vhodné dokončit ruční práce ve vinici tak, aby 7–10 dní nedocházelo ke kontaktu pracovníků s ošetřeným porostem. Originální balení přípravku je 20kg, ale je možné zakoupit i malobalení 500g, 3 x 10 g a 10g. Případné dotazy jsou přpraveni zodpovědět pracovníci firmy Chemtura Europe Ltd. na tel. číslech 777 763 311–15.

Měď ve vinařství – současný stav

V první části článku jsme viděli, že v enologii je hlavní formou přímého použití mědi do vína síran měďnatý a proti pachu redukce nebo také, expresivně řečeno, „zaprděnosti“ vína, které má náběh na sirku či ji mělo. S ohledem na jen částečné vysrážení zanechává tato operace nutně v roztoku větší nebo menší množství mědi. S cílem snížit tento reziduální obsah mědi by mělo být brzy homologováno v EU použití citrátu mědi. Přes toto technické zlepšení EU ponechala možnost sáhnout k tomuto opatření až u hotového vína, což nikoho nepobízí jednat preventivně, i když je jinak obecně toto opatření třeba uvítat. Momentálně je tento postup (tj. použití síranu měďnatého) na seznamu povolených postupů v Evropě, čehož můžeme litovat. V duchu moderní a racionální enologie je však důležité dávat přednost profylaktickým opatřením, a z toho důvodu je třeba bojovat s výskytem pachu redukce: obohacováním moštu o nutritivní a regulativní prvky, provzdušnění v průběhu kvašení, oddělením kalů při plnění do sudů, stáčení atd. Je však pravděpodobné, že tato forma kontaminace postupně zmizí díky rozšiřování znalostí a informo-

vanosti. Lepší šíření vinařských informací a určité pedagogické úsilí je však stále žádoucí, a toto je jedna z hlavních úloh, které čekají na profesionální pracovníky v odvětví. Ve vinohardnictví se ukázalo, že tento problém je poměrně složitější. Přísná opatření, spojená s užíváním fungicidů, přirozeně svádí k tomu měď zakázat. Takto to také bylo původně naplánováno na evropské úrovni pro r. 2003 u většiny výrobních postupů. Je však pravděpodobné, že se tak dříve nebo později skutečně stane. Momentálně to však není na pořadu dne, protože chybí náhradní postup, schopný efektivně účinkovat proti plísni révové a současně nebýt ekotoxický. I když nelze tvrdit, že situace je taková, jaká je, díky nehybnosti určitých „partnerů“ vinařského světa, je třeba říci, že za pomalost vývoje nesou plnou zdopovědnost: – agrochemie – stále produkuje málo (pokud vůbec) přípravků bez zhoubných účinků, – aplikační technici – se často a závažně odchylují od doporučení pro uživatele, – francouzské zákonodárství – nepřipravené na masivnější používání přírodních materi-

álů a skrývající se za budoucí evropská rozhodnutí, – stanoviska řídících orgánů biologického zemědělství, často nekoherentní (zákaz fosfonátů draslíku, povolení syntetických feromonů atd.). S vědomím menšího zla a netrpělivým očekáváním pokroku v práci na látkách s žádoucími vlastnostmi doporučujeme maximálně omezit dávky mědi, a pro ty, kteří mohou začít restrukturovat svou politiku ochrany zapojením nových sloučenin, přičemž nezáleží, jestli jsou převzaty z konvenčního nebo biologického vinohradnictví: důležitá je neškodnost výrobků, ne jejich původ. Fakt, že je nějaká látka přírodního původu, v žádném případě nezaručuje její neškodnost. Samozřejmě, že tyto možnosti nezbavují vinohradníka, zvlášť pokud si zvolil „biologickou“ produkci, povinnosti využít všech opatření, která jsou v jeho moci, aby zabránil předčasnému rozvoji nemocí, tím spíš, že většina z těchto opatření je obvykle propagována jako zlepšující dozrávání hroznů. Zdroj: Revue des Oenologues, č. 120, červenec 2006, str. 51–54

(7–8/2007) 337

Sledování kvality hroznů bude v tomto ročníku velmi důležité Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Již na začátku vegetace by měl každý výrobce vína jasně formulovat svoje požadavky na kvalitu hroznů, a tím i na technologickou zralost hroznů. Pravidelná kontrola kvality hroznů ve vinicích musí potom směřovat k cíli, aby se skutečná kvalita hroznů co nejvíce přibližovala naplánovaným parametrům technologické zralosti. Základem úspěchu je správný odběr vzorků pro analýzu. Pro rozbory kvalitativních parametrů není vhodné odebírat celé hrozny. Celé hrozny nereprezentují kvalitu hroznů v celé vinici. Pro analýzu je třeba 100–200 jednotlivých bobulí. Jednotlivé bobule odebíráme do mikrotenových sáčků průřezově z celého révového keře i celé vinice. Při odběru musíme zohlednit jednotlivé části hroznu: horní, střední i spodní. Velmi významné je rovněž odebírání bobulí z osluněné, ale i zastíněné části hroznu. Výrazná variabilita může existovat i na celé ploše vinice. Zejména na svahovitých pozemcích je třeba realizovat odběr vzorků z různých částí svahu. Takto odebrané vzorky je vhodné nejpozději do 24 hodin zpracovat. Vzorky nezamražujeme, můžeme je pouze krátkodobě zchladit v chladničce. Na uvedeném vzorku bobulí můžeme sledovat aromatickou i fenolickou zralost. Ze 100 bobulí vylisujeme mošt, který používáme pro stanovení cukernatosti, obsahu kyselin a pH moštu. Na vzorku moštu sledujeme následující kvalitativní parametry: – cukernatost refraktometricky, – titrovatelné kyseliny, – pH. Cukernatost změříme na získaném vzorku pomocí ručního nebo stolního refraktometru. Velmi důležité je sledovat, v jakých stupních tento refraktometr měří. Ke stanovení titrovatelných kyselin a pH je vhodné pořízení stolního laboratorního pH metru. Tato drobná investice se každému výrobci vína mnohonásobně vrátí v kvalitě analytického sledování, prakticky okamžitě, kdy je třeba. Titrujeme roztokem NaOH do pH = 7. Současně při stanovení titrovatelných kyselin stanovujeme i pH. Hodnotu pH ukáže pH metr před zahájením titrace ke stanovení titrovatelných kyselin. Při těchto základních analýzách si je třeba uvědomit, jaké hodnoty obsahu kyselin jsou spojeny s určitou odrůdou. Tak budeme u Muškátu moravského pravidelně sledovat, aby kyseliny nebyly příliš nízké, a tím negativně neovlivnily kvalitu vyrobeného vína. U Rulandského bílého nebo Sauvignonu budeme sledovat pokles kyselin na hodnotu přijatelnou pro naši technologickou zralost. V ročních s horkým počasím může nastat potřeba podívat se na organické kyseliny trochu detailněji. Přichází potom ke slovu analýza, která ukáže obsah kyseliny vinné, jablečné a citronové v moštu. Toto jsou více specializované analýzy, které provádí některé laboratoře na přístrojích Winescan nebo Grapescan. Na ústavu vinohradnictví a vinařství provádíme tyto analýzy na kapalinovém chromatografu (HPLC). Při těchto základních analýzách je třeba zaujmout správný pohled na bílé a modré odrůdy révy vinné. U bílých odrůd může být vysoká cukernatost spojena s výrazným poklesem kyselin a negativním ovlivněním kvality hroznů. U modrých odrůd může být naproti tomu vyšší cukerna-

tost pozitivní z pohledu antokyaninové a fenolické zralosti těchto odrůd. Aromatické látky v hroznech patří mezi nejdůležitější kvalitativní znaky při optimalizaci termínu sklizně. Kvalitu aromatických látek ovlivňujeme také s využitím agrotechnických zásahů ve vinici. V bobulích se vytváří určité množství aromatických látek, které lze potom využít v procesu výroby vína. Aromatické látky a jejich vlastní senzorický projev v hroznech a vyrobeném víně jsou určujícím prvkem kvality konečného výrobku. Cílem pěstitelů révy vinné je směřovat agrotechniku ve směru maximalizace tvorby žádoucích aromatických látek v hroznech, cílem technologů je potom přenést tuto kvalitu do vína a minimalizace nežádoucích aromatických látek, a cílem obchodníků s vínem je využití aromatického charakteru vína při jeho prodeji. Kvalitní aromatickou vyzrálost získáme pouze při péči o révu vinnou a hrozny ve vinici. Pomocí vinařských technologií můžeme pouze modelovat aromatický projev do vína.

Galerie českých vín Kuks Hospital Kuks a Obecní úřad Kuks Krajský úřad Královéhradeckého kraje

Vinobraní na Kuksu 2007 Požehnání první úrodě z obnoveného vinohradu hraběte Šporka 15. září 2007 – zahájení ve 12.00 hodin Pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje pana Pavla Bradíka a za laskavé účasti pana Oldřicha Vlasáka, člena Evropského parlamentu V obci Kuks byl na jaře r. 2005 znovu obnoven historický vinohrad „Nad zámkem“. Je to jediný registrovaný vinohrad v Královéhradeckém kraji o rozloze 0,5 ha (registrační číslo 677019/0001). V r. 2007 vydá své první plody a vy všichni jste zváni na první ročník vinobraní, které se jistě stane tradicí a příležitostí setkat se s dobrými lidmi i dobrým vínem. Témata doprovodného programu: – Víno v zemích koruny České – Zdravotní aspekty umírněného pití vína – Duchovní rozměr vína – Poezie a víno – Jak se otvírá a pije šumivé víno (sabráž součástí) Dále: Hudba od baroka po současnost, Překvapení z nebe V průběhu dne ukázka starých řemesel a jarmark před Zámeckou vinárnou. Celý den zajištěno bohaté občerstvení. Víno poteče pro všechny zdarma na kaskádovém schodišti. Více informací: www.zamekkuks.cz Mediálním partnerem je

(7–8/2007)

338

V podmínkách „cool climate viticulture“, kam patří i Česká republika, je aromatická zralost hroznů významná především při stanovení termínu sklizně kvalitních odrůd pro výrobu bílých vín. Podstatou aromatické zralosti hroznů je možnost senzorického stanovení aroma a chuti bobulí přímo ve vinici. Cílem je vytvoření poměrně jednoduché metody a definování optimální kvality hroznů. V případě hodnocení aromatické zralosti hodnotíme odděleně slupku i dužninu bobule. Ke sledování aromatické zralosti je možné využít stupnice, které jsem zpracoval na základě tříletého hodnocení a které mohou napomoci sledování aromatické zralosti a dopracování konečné metodiky. Hodnocený znak

5 zlatavá s hnědými skvrnami nepříjemná – agresivní

Barva slupky

zelená

zelenožlutá

žlutozelená

žlutozelená s odstínem do zlatava nebo růžova

Kyselá chuť

velmi silná – nepříjemná

silná – nepříjemná

střední – příjemná

svěží – příjemná

Trpká chuť

silná

střední

nízká

žádná

silná

Ovocné aroma

slabé

střední

silné

velmi silné

slabé – cizí

Travnaté aroma

silné

střední

slabé

nepřítomné

střední intenzita – cizí

Tabulka 1: Hodnocení aromatické zralosti slupky Hodnocený znak

Kyselá chuť

velmi silná – nepříjemná

silná – nepříjemná

střední – příjemná

svěží – příjemná

nepříjemná – agresivní

Sladká chuť

velmi slabá

slabě sladká

Ovocné aroma Travnaté aroma

slabé silné

střední střední

středně sladká silné slabé

velmi sladká velmi silné nepřítomné

sladká s cizími tóny slabé – cizí nepřítomné

Tabulka 2: Hodnocení aromatické zralosti dužniny bobulí Obrázky 1–5 ukazují bobule odrůdy Chardonnay v jednotlivých stupních hodnocení. Stupnice byla vytvořena na základě sledování odrůd Chardonnay, Rulandské bílé, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský a Sauvignon. Nemusí být proto vždy využitelná pro všechny odrůdy, ale bude vyžadovat drobné úpravy. Optimální termín technologické zralosti pro bílé odrůdy je 4. Kvalita červených vín je určovaná především obsahem antokyaninových barviv a obsahem taninů. Oba tyto kvalitativní parametry charakw@w (-: čtěte uau :-) Dne 24. dubna se v Domě u Závoje uskutečnila dosti neobvyklá degustace. Jednalo se o první akci, kterou uspořádaly volně sdružené členky w@w (Women@wine), konkrétně Vlaďka Mrázová (Sonberk), Klára Götzová (Dům u Závoje) a Klára Kollárová (La Dégustation Boheme Bourgeoise). Mnohé zkušenosti s prezentací vín je přivedly k myšlence exaktně prozkoumat, zda existují rozdíly mužských a ženských zálib ve víně. Proto se rozhodly pořádat občasné akce zaměřené na zmapování rozpoznávacích schopností mužů a žen a také na potvrzení či vyvrácení teorie, zda existuje správné „ženské“ a správné „mužské“ víno. Zvláštností uvedené degustace však bylo víc. Jednalo o hodnocení naslepo, a to ve třech různých komisích složených z žen i mužů: odborné, laické a novinářské. Mimo jiné se určovalo, která z pěti degustovaných odrůd je ve skleničce (Rš, Vz, Sg, Rr, Tč), a také ze které země pochází (ČR, Německo, Rakousko, Francie, Itálie). Tato degustace poslouží jako materiál pro doktorandskou práci a s jejími podrobnými výsledky budete v blízké době seznámeni. V odborné komisi bylo jako nejlepší víno vyhodnoceno Ryzlink Rýnský 2006 ps od Jiřího Horta, u novinářské komise to byl Cépage Ryzlink rýnský 2006 z Nového vinařství a u laické komise Sauvignon výběr z hroznů 2005 Sonberk. Nejbližší připravovaná akce bude zaměřená na Ryzlinky rýnské a určení jejich terroir. O dalších aktivitách vás budeme informovat. (kk)

terizuje fenolická zralost. Sledování přirozené fenolické zralosti je velmi významné. Z hroznů takové kvality lze potom vyrobit vynikající červené víno, které velmi dobře charakterizuje svoje terroir. Toto není možné říci o velkém množství červených vín, která jsou předávkovaná enologickými taniny. Přírodní hroznový tanin v takových vínech nenajdete ani pomocí analytických metod. Z pohledu marketingu je možná zajímavější vyrobit skutečně autentické červené víno nežli víno nadopované přidanými taniny, které o kvalitě hroznů ve vinici neříká vůbec nic. Fenolická zralost hroznů je ovlivňovaná odrůdou révy vinné, agrotechnickými zásahy ve vinici a klimatickými podmínkami daného ročníku. V hroznech révy vinné se vytváří kondenzované taniny, které se nachází ve slupkách, semenech, ale i třapinách hroznů. Taniny, které se nachází v hroznech, jsou velké makromolekuly, které vznikají při polymerizaci flavan-3-olů. Mezi flavan-3-oly, které se nachází v hroznech, patří: katechin, epikatechin, epigallokatechin a epikatechin 3-O-gallát. Jednoduché flavan-3-oly se vyznačují hořkou chutí, polymerní taniny naproti tomu trpkou chutí, která se obecně označuje jako „astringency“. Tvorba taninů probíhá v průběhu vývoje bobule. Tvorba taninů v bobulích je ukončena před zaměkáním bobulí. Největší množství taninů může být extrahováno právě v době zaměkání bobulí. V průběhu vývoje semen podléhají fenolické látky chemickým změnám, které vyplývají se změny monomerních na polymerní taniny a tím dochází ke schopnosti tyto taniny extrahovat. Pokles v extrakci těchto látek koreluje se změnou barvy semen. Pro výrobu kvalitních červených vín je proto nezbytné sledovat změnu zbarvení semen a hodnocení chuťových vlastností semen po rozkousání v ústech. Dojde-li ke spojení fenolické zralosti a ostatních kvalitativních parametrů, je možné vyrábět vynikající červená vína i bez nadopování enologickými taniny. Velmi významná je rovněž skutečnost, že všechny tyto sloučeniny fenolické povahy jsou významnými antioxidanty. Jejich antioxidační schopnosti je možné využívat při výrobě červených vín, zejména ve fázích makrooxidace, mikrooxidace a zrání v dřevěných sudech. Hodnocení kvalitativních parametrů hroznů je jedinou cestou pro výrobu kvalitních bílých a červených vín. Již při čtení tohoto článku je třeba se rozhodnout, jestli budu chtít sklízet všechny hrozny ve výběrové kvalitě, a nebo dám raději přednost velké paletě vůni a chutí v kabinetu, pozdním sběru a nakonec i nějakém kvalitním výběrovém víně. Případné dotazy nebo konkrétní rady a poznatky k tomuto tématu mohu poskytnout na mailu: xpavlous@zf.mendelu.cz. Biovíno získává na oblibě V současnosti jsou plochy biovinic ve světě největší v Itálii – 31 tisíc ha a následují Francie a Španělsko, v každém z nich 16 tisíc ha. Na čtvrtém místě je Kalifornie s 8 tisíci ha, kde se ale očekává největší nárůst. W2/1/JS Ve Francii trvale klesá spotřeba vína Sice Francouzi ve spotřebě vína na hlavu stále vedou, ale v nejbližších letech je asi předběhnou USA a Itálie. Mezi roky 2001 až 2005 se ve Francii snížila spotřeba vína na hlavu a rok o 11 %, do roku 2010 se předpokládá další pokles o 8,6 %. V roce 2005 činila spotřeba „jen“ 63,8 l. Spotřeba vína ve světě se naopak zvyšuje. Největší nárůst se očekává v Číně, do roku 2010 o 36 %. W2/2/JS Podvody s vínem v Německu Asi 40 německých vinařů bylo obviněno z černého prodeje vína v množství 1 milion litrů. Víno z Falce, Porýní-Hesenska a Nahe bylo na základě zfalšovaných dokladů prodáváno 2 velkým vinařským podnikům v oblasti Mosel a dále pak uváděny na trh jako moselské víno. Víno nebylo zaznamenáno v evidenci těchto podniků. Celý případ nyní řeší soud, očekávají se vysoké tresty. W4/4/JS

(7–8/2007) 339

Fotografie k článku P. Pavlouška Sledování kvality hroznů bude v tomto ročníku velmi důležité (foto P. Pavloušek)

3 1 – stupeň 1; 2 – stupeň 2; 3 – stupeň 3; 4 – stupeň 4; 5 – stupeň 5

KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ – PODPOŘÍTE NÁS!

340

(7–8/2007)

(7–8/2007) 341

VŠE PRO VINOHRADY OD VÝSADBY PO SKLIZEŇ – OD SAZENIC PO KOMBAJNY Zimní předřez

Výstavba drátěnky a oplocení

Kultivace a přihnojování

Vyvazování letorostů

Osečkovací práce

Sazenice

Prodej sazenic – velký výběr odrůd červených i bílých vín

OSLAVAN, a.s., tel.: 568 623 403; e-mail: oslavan@oslavan.cz; internet: www.oslavan.cz Bítešská 13, 675 71 Náměšť nad Oslavou

PRODEJ A SERVIS ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY

DOPLŇTE SI SVÉ TECHNOLOGIE O KVALITNÍ STROJE A ZAŘÍZENÍ FIRMY WOTTLE

Na Pískách 5 P. O. BOX 287 695 01 Hodonín +420 518 374 231 hm@hmhodonin.cz www.hmhodonin.cz

342

(7–8/2007)

Obr. 1 – Vinice se silným výskytem žloutnutí a červenání révy

Obr. 2 – Červené zbarvení sektorů čepelí listů

Obr. 3 – Svinování listů a zlatožluté zbarvení okolí žilek

Obr. 6 – Nekróza postižených sektorů listů

Obr. 10 – Hnědočerné až černé skvrny na letorostech

Obr. 11 – Svlačec rolní s příznaky stolburu

(7–8/2007) 343

Fytoplazmové žloutnutí a červenání révy (stolbur) také v našich vinicích Ing. Petr Ackermann, CSc., SRS Brno

Příznaky Příznaky onemocnění se projeví především na listech, dále na letorostech a mladých i dozrávajících hroznech. Postiženy mohou být celé keře, části keřů nebo i jednotlivé letorosty, části letorostů i jednotlivé listy. Nápadné příznaky jsou především na listech modrých odrůd. Listy celých keřů, jednotlivých letorostů nebo vrcholků letorostů se zbarvují červeně (obr. 1). Červeně mohou být zbarveny i jednotlivé listy nebo části listů. Pokud jsou zbarveny části listů, jsou červené sektory ostře ohraničeny žilnatinou (obr. 2). U bílých odrůd je změna zbarvení méně nápadná. Listy letorostů nebo vrcholků letorostů, jednotlivé listy nebo sektory listů jsou světlezelené, nápadné je zlatožluté zbarvení okolí hlavních žilek (obr. 3). Listy napadených keřů, nebo části keřů se při silnějším onemocnění svinují směrem dolů (obr. 4). Žlutozelené nebo červené zbarvení vrcholků letorostů a svinování listů může způsobit také ostnohřbetka ovocná (Stictocephala bisonia). Při tomto poškození dochází k typickému zeslabení letorostu pod postiženou částí (obr. 5). Výjimečně dochází i k zasychání částí nebo celých listů (obr. 6). Při silném onemocnění již od července zavadají a zasychají na postižených keřích nebo jednotlivých letorostech mladé hrozny (obr. 7). Při slabším napadení a v období od počátku zaměkání (vybarvování) zasychají stopky nebo části třapiny a hrozny nebo části hroznů zavadají, bobule scvrkávají, případně i zasychají (obr. 8). Příznaky na hroznech v tomto období připomínají fyziologické odumírání třapiny hroznů způsobené nedostatkem vápníku, příp. hořčíku. Hrozny, pokud se vyvinou, jsou menší a obvykle mají vyvinutou jen část bobulí (obr. 9). Na letorostech se v době vyzrávání mohou vytvářet různě velké, zpravidla plošné a ohraničené hnědočerné až černé skvrny (obr. 10). Letorosty postižených keřů později a hůře vyzrávají. Silně napadené keře mají slabší a kratší letorosty a v důsledku zasychání a zavadání hroznů dávají malý výnos nekvalitních hroznů. Prozatím jsme se nesetkali s hynutím napadených keřů. Dokonce ani v průběhu zimy 2005/2006, kdy teploty pokles-

ly opakovaně pod -20 °C, nedošlo k významnému poškození nebo uhynutí nemocných keřů. Specifický je nástup projevu příznaků v průběhu vegetace a změna příznaků v průběhu let. Do období počátku vývoje hroznů nebyly ani u silně nemocných keřů zjištěny žádné nápadné příznaky. Keře normálně rašily, měly přírůstky srovnatelné se zdravými keři a dobře odkvetly. První příznaky onemocnění jsme zjistili až v průběhu července. Příznaky se mění i v průběhu let. Část označených nemocných keřů byla v následujícím roce bez příznaků. Typický je parciální projev onemocnění (jeden kmínek, jedno rameno, jednotlivý letorost nebo část letorostu). Velmi často jsou na tažni vedle sebe zdravé a příznakové letorosty. Hostitelé Fytoplazma stolburu má velmi široký hostitelský okruh. Z kulturních rostlin postihuje především lilkovité plodiny (brambor, lilek, paprika a rajče) a v poslední době také miříkovité plodiny (především celer a mrkev) a také révu.

Z divoce rostoucích rostlin lze považovat za významné hostitele především svlačec rolní, kopřivu dvoudomou a lilkovité plevele. Často jsou napadány také některé druhy z čeledí hvězdicovité (především pcháč rolní), hluchavkovité a bobovité. V našich podmínkách lze za hlavní rezervoárovou rostlinu (na níž patogen přetrvává) považovat svlačec rolní. Rostliny svlačce rolního s příznaky stolburu se hojně vyskytují ve vinicích i v jejich okolí. Napadené rostliny mají krátké, často zmnožené, slabší a vzpřímené lodyhy. Listy mají světle zelené až žlutozelené, obvykle zúžené, menší nebo svinuté (obr. 11). Jsou lokality, kde se vyskytuje více než 30 % rostlin svlačce rolního s příznaky onemocnění. Réva není považována za významného hostitele stolburu. K napadení dochází zpravidla při náhodném sání žilnatky vironosné, pro kterou není réva přednostním hostitelem. U révy vinné jsou významné rozdíly v náchylnosti odrůd. Za velmi náchylné jsou považovány např. Chardonnay, Rulandské bílé, Sauvignon, Rulandské modré, Cabernet Sauvi-

Obr. 8 – Zavadání, scvrkávání a zasychání vyvinutých hroznů

344

(7–8/2007)

Obr. 7 – Zasychání mladých hroznů gnon, Merlot a Zweigeltrebe. U nás bylo onemocnění zjištěno především u odrůd Chardonnay, André, Dornfeldr, Frankovka, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe. Výskyt a škodlivost Onemocnění bylo zjištěno ve většině vinařských oblastí Evropy i na dalších kontinentech. V posledním období je uváděno významné zvýšení výskytu především v oblasti střední Evropy (ČR, Maďarsko, Německo, Rakousko, Slovensko, Slovinsko). V Moravské vinařské oblasti jsme poprvé pozorovali syndrom žloutnutí a červenání révy v roce 2003 (Polešovice, Vrbovec). Od té doby došlo k významnému rozšíření výskytu. Tato skutečnost souvisí nejen se šířením onemocnění, ale i s větší pozorností, která je věnována příznakům při návštěvách vinic. Na základě orientačního průzkumu provedeného v loňském roce lze uvést, že se onemocnění vyskytuje v celé oblasti včetně okrajových částí. Nej-

rozsáhlejší výskyty byly zjištěny na Znojemsku. Rozsah výskytu se významně liší podle lokality i odrůdy. Ve většině vinic se vyskytují ojedinělé nemocné keře, jsou však výsadby, kde výskyt přesahuje 10 % a dokonce i 50 %. Početnější výskyty jsou především ve starších vinicích na teplých a sušších stanovištích. V současné době je shoda v tom, že jde o hospodářsky významné onemocnění, jehož výskyty i oblasti rozšíření významně narůstají. Za typický lze považovat posun z teplých do relativně chladnějších oblastí pěstování révy. Z řady zemí jsou informace o velmi silných výskytech (např. Slovinsko a Španělsko až 80 %). Silně napadené keře chřadnou, dávají nízký výnos nekvalitních hroznů nebo neplodí. Hrozny z napadených keřů nebo částí keřů mají malou výlisnost, nižší cukernatost a vyšší obsah kyselin. Epidemiologie Fytoplazma stolburu je přenosná živočišnými vektory a při vegetativním množení (očko,

Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

řízek). Za hlavního přenašeče v našich podmínkách je považována žilnatka vironosná (Hyalestes obsoletus), křís z čeledi žilnatkovitých (Cixiidae). Vyskytuje se v teplejších oblastech především ve Středomoří. U nás je výskyt vázán na nejteplejší oblasti (zejména jižní Morava) a silnější výskyty na delší teplá období. Stolbur mohou přenášet i další druhy příbuzných křísů (např. v Maďarsku byl jako vektor prokázán druh Reptalus panzeri). Dospělec žilnatky vironosné je 5–6 mm dlouhý, černý, lesklý, křídla má prosvítavá s černou žilnatinou. Samičky mají na konci zadečku voskový chvost. Má jednu generaci do roka. Všechna vývojová stádia, mimo dospělce, žijí v půdě. Dospělci opouštějí půdu prasklinami od poloviny června a žijí několik týdnů, nejdéle do srpna. Sají na více druzích rostlin, především bylin, přičemž preferují lilkovité. Na révě sají jen příležitostně. Oplodněné samičky kladou vajíčka od července mělce pod povrch půdy do blízkosti hostitelských rostlin, především svlačce rolního. Vylíhlé larvy migrují ke kořenům těchto rostlin, kde ve skupinách sají. Žilnatka vironosná má 5 larválních stádií. Larvy si vytvářejí v půdě malé dutinky uvnitř kryté bílými voskovými výpotky. Jsou mléčně bílé, na zadečku mají chvostek tvořený voskovými vlákny. Přezimují larvy 2. a 3. instaru hlouběji v půdě (cca 10 cm). Hlavní rezervoárovou rostlinou stolburu je svlačec rolní a v některých oblastech také kopřiva dvoudomá (např. Itálie – zjištěno 17 % infikovaných rostlin, Německo). Pokud sají larvy žilnatky vironosné na nemocném svlačci, opouštějí dospělci půdu již infikovaní. Zdravý dospělec vektora se může infikovat sáním na nemocných hostitelských rostlinách a dál přenášet onemocnění. Údaje o podílu infikovaných jedinců v populaci se značně liší (18–96 %). Infikovaný vektor zůstává přenašečem po celý život (perzistentní přenos). K šíření onemocnění žilnatkou vironosnou dochází od poloviny června do počátku srpna. Z kulturních rostlin jsou nejvíce ohroženy lilkovité a miříkovité druhy. Na révu je onemocnění přenášeno vektorem z infikovaných bylin. Réva není preferovaným hos-

790 Kč (vč. 5% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(7–8/2007) 345

titelem žilnatky vironosné, na révě saje jen příležitostně. Přenos z révy na révu je výjimečný, čímž je limitován epidemiologický význam výskytů ve vinicích. Onemocnění není přenosné mechanicky šťávou ani semenem. Některé novější poznatky však naznačují, že se situace mění a dochází k rychlejšímu šíření onemocnění i ve vinicích. Důvody nejsou zcela objasněny. Mohou to být především početnější výskyty a rozšíření oblasti výskytu žilnatky vironosné v důsledku oteplování nebo existence významného alternativního přenašeče. Tomuto odpovídá i situace posledních let v Moravské vinařské oblasti. Fytoplazma stolburu se může šířit také množitelským a následně výsadbovým materiálem, ale pouze v omezeném rozsahu. Tato skutečnost souvisí s nestejnoměrnou lokalizací patogena v réví, případně naznačuje možnost „ozdravení“ napadených částí keřů. Ve vodivých svazcích floému vyzrálého réví byly zjištěny neživotné fytoplazmy. Naopak riziko šíření zvyšuje skutečnost, že nové infekce (červen–srpen) se nemusejí v období přehlídek porostů projevit a pro množení může být použit i infikovaný množitelský materiál. V tomto směru je riziko větší u bílých odrůd, kde jsou příznaky onemocnění méně nápadné. Problematika šíření a škodlivosti stolburu v jednotlivých oblastech je značně komplikovaná. Tato složitost souvisí s různými rezervoárovými rostlinami, širokým a variabilním okruhem hostitelů, variabilitou patogena a pravděpodobnou existencí více druhů vektorů často s rozdílnou bionomií včetně adaptace na specifické bylinné hostitele. Možnosti ochrany Ochrana proti šíření fytoplazmového žloutnutí a červenání révy spočívá především v uplatnění komplexu preventivních opatření, která zajistí • regulaci výskytu přenašeče • regulaci výskytu hostitelských rostlin • využití poznatků o parciálním onemocnění keřů • produkci zdravého výsadbového materiálu

K šíření onemocnění dochází především ve výsadbě. Předpokladem napadení révy je výskyt infikovaných bylinných rezervoárových a ostatních hostitelských rostlin a přítomnost vektora, především žilnatky vironosné. Výskyt žilnatky vironosné lze regulovat agrotechnickými opatřeními, především kultivací v jarním (v některých zemích je doporučeno v podzimním i jarním) období (do počátku června) a regulací charakteru ozelenění. Při kultivaci v řádcích nebo v neozeleněných meziřadích (včetně časově usměrněného ozelenění ob řadu) ničíme zemní komůrky larev, a tím omezujeme četnost vektora. Pokud jde o charakter ozelenění, je možno využít poznatku, že žilnatka vironosná preferuje kamenité půdy s řídkým bylinným porostem. Na rizikových lokalitách by mělo být trvale zajištěno souvislé ozelenění (volba vhodných druhů rostlin, přisévání aj.). Relativně malé možnosti skýtá insekticidní ochrana. Křís se pohybuje především v bylinném podrostu a na révě saje jen příležitostně. Regulace škůdce ošetřením vinic v době výskytů dospělců (červen–červenec) je málo efektivní a ošetření vinic včetně bylinného podrostu by nebylo ani při použití vhodných přípravků ekologické. Nověji se však objevují informace o snížení výskytu onemocnění při použití insekticidů proti vektorům. Pokud bude tato závislost dostatečně prokázána, máme i u nás k dispozici vhodný ekologicky přijatelný insekticid na bázi indoxacarbu (Steward EW), který je registrován u révy také proti křísům. Obecně lze doporučit všechna opatření, která vedou k omezení výskytu rezevoárových, resp. hostitelských rostlin ve vinicích a v bezprostředním okolí vinic. Především jde o regulaci výskytu svlačce rolního, příp. i kopřivy dvoudomé, pcháče rolního a lilkovitých plevelů. Využít je možno časově usměrněnou kultivaci (doba rizika přenosu červen–červenec) v řádcích a v neozeleněných meziřadích i vhodné herbicidy (např. ohniskové hubení svlačce rolního v řadách i meziřadích růstovými herbicidy). Omezit výskyt hostitelských rostlin je možno také racionálním usměrněních druhové sklad-

Ekologické zemûdûlství

by a účelnou regulací a obměnou ozelení. Největší riziko výskytu hostitelských plevelů zpravidla přináší systém regulovaného zaplevelení meziřadí. Pokud by to situace vyžadovala, lze využít i časově omezené ozelenění výsevem vhodných druhů či směsí druhů rostlin. Hostitelským rostlinám by měla být věnována pozornost také v bezprostředním okolí vinic (kosení, regulace výskytu hostitelů). Ve vinicích je třeba nemocné keře v období počátku plného projevu onemocnění (zpravidla srpen) trvale označit. V mladých výsadbách je vhodné nemocné keře zlikvidovat a provést podsadbu. Ve starších vinicích je možno při parciálním projevu onemocnění odstranit napadené části keřů (kmínek, rameno, letorost) a keře v následujícím roce sledovat. Silně napadené keře se doporučuje na jaře zmladit a zapěstovat nové kmínky. Pokud se onemocnění opakovaně projeví, je třeba keře odstranit. S ověřováním této možnosti bylo započato i v našich podmínkách. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat výskytům onemocnění v množitelských porostech. Všechny nemocné keře musí být odstraněny. Výchozí materiály by měly být prověřeny také na přítomnost fytoplazmy stolburu (dřevinné indikátory, PCR aj.). Předzákladní materiály musí být umístěny v technické izolaci a základní materiály v prostorových izolátech, kde budou vytvořeny podmínky, které omezí riziko reinfekce množitelského materiálu. K ozdravení množitelského materiálu lze využít také namáčení v teplé vodě (doporučení FAO 50 °C 45 min.). K výsadbě by měl být použit certifikovaný, na výskyt viróz a příbuzných onemocnění prověřený výsadbový materiál. Poznámka Fytoplazma stolburu (Potato stolbur phytoplasma) náleží podle zákona č. 326/ 2004 Sb. v platném znění mezi regulované (karanténní) škodlivé organismy, jen pokud se vyskytuje na rostlinách čeledi Solanaceae určených k dalšímu pěstování (hlízy, sadba).

280,(vã. 5% DPH)

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

346

(7–8/2007)

První lis na sběr réví již také v ČR Ing. Patrik Burg, Ph.D., Ústav zahradnické techniky Břeclav, ZF MZLU Brno v Lednici

Na počátku 80. let minulého století se ve státech jižní Evropy (Itálie, Španělsko) začaly objevovat první stroje umožňující sběr a následné lisování odpadního dřeva z ovocných výsadeb nebo réví z vinic do balíků. První z těchto strojů uvedla na trh italská firma CAEB. Právě její výrobek s označením CAEB QUICKPOWER MP 400/S – 1230 se na jaře letošního roku dostal také do ČR. Jedná se v zásadě o traktorový návěsný sběrací lis (Obr. 1), který umožňuje sběr réví a jeho svinutí do válcovitých balíků přepásaných síťovým rukávcem (Obr. 2). Šířka balíků je dána velikostí lisovací komory a činí přibližně 0,6 m. Průměr balíku se může pohybovat od 0,40 do 0,60 m. Hmotnost balíků činí, v závislosti na vlhkosti réví a tlaku nastaveném v lisovací pracovní komoře, 20–35 (45) kg. Z konstrukčního hlediska je lis tvořen nosným rámem, jednonápravovým podvozkem, závěsem, sběracím ústrojím, svinovací komorou s odklopnou zadní částí a vázacím ústrojím. Pohon funkčních částí stroje je řešen od vývodového hřídele a hydrauliky traktoru. Réví je z povrchu meziřadí plynule přisouváno pomocí postranních clon nebo dvojice přihrnovacích kotoučů s pryžovými prsty, s vertikální osou rotace, ke dvěma podávacím válcům opatřeným ocelovými výběžky hvězdicového tvaru. Lis může být navíc doplněn o výškově stavitelný hřeben (Obr. 3), který usnadňuje jednak nabírání réví při půdních nerovnostech a současně také zamezuje vniknutí případných kamenů do liso-

vací komory. Podávací válce posouvají réví do vnitřní části svinovací komory. Ve svinovací komoře je po obvodu umístěno několik rotujících, podélně rýhovaných válců. Réví je uvnitř komory zpočátku formováno volně, takže jádro balíku není příliš utuženo. Teprve s postupným zaplňováním prostoru komory je jádro balíku obtáčeno více slisovanou vnější vrstvou réví, takže hutnost balíku tak roste od vnitřní k vnější části. Po úplném vyplnění komory révím dojde k jeho fixaci prostřednictvím vázacího ústrojí a síťového rukávce. Intenzita zabalení, tj. počet vrstev rukávce, je stavitelná. Následuje odjištění zadní části komory a uložení balíku na povrch pozemku (Obr. 4), odkud jsou balíky vyváženy. Pro zvýšení výkonnosti a snížení počtu přejezdů meziřadím vinice při vyvážení balíků lze lis doplnit o sběrný koš schopný pojmout až 6 balíků, který lze průběžně vyprazdňovat na úvrati pozemku (Obr. 5). Lis vyžaduje agregaci s traktorem o výkonu motoru minimálně 15 kW. Jistou nevýhodu představuje poměrně vysoká hmotnost stroje, která činí cca 500 kg. K převozu lisu na větší vzdálenosti a nebo při agregaci s lehčími traktory je proto pro přepravu vhodný valník. Výkonnost stroje vyjádřená počtem slisovaných balíků činila při sledování 45–60 balíků za hodinu v závislosti na množství vyprodukovaného réví. Plošná výkonnost tedy závisí na odrůdě, typu vedení, způsobu řezu apod. Balíky slisovaného réví jsou určeny pro spalování v kotlích. Ty však musí být vybaveny s ohledem na rozměry balíků dostatečně velkými dvířky, příp. speciálně upravenými podavači. Účinnost spalování rovněž závisí na vlhkosti réví, která se běžně pohybuje v rozmezí 40–50 %. Balíky je proto vhodné do doby použití skladovat ve vzdušném přístřešku

Obr. 1: Sběrací lis CAEB QUICKPOWER MP 400/S – 1230

Obr. 2: Balíky réví přepásané síťovým rukávcem

(7–8/2007) 347

po dobu nejméně šesti měsíců. Za tuto dobu vlhkost poklesne až na cca 20–25 %. V opačném případě se účinnost spalování snižuje a velká část energie je využita na odpaření přítomné vody. Na odpaření 1 kilogramu vody je potřebná energie v množství 0,68 kWh. U réví s vlhkostí 20 % se výhřevnost pohybuje na úrovni 3,0–3,5 kWh.kg–1. Znamená to, že 3,3 kg réví vysušeného na vzduchu odpovídá výhřevností jednomu litru topného oleje. Při předpokládané produkci réví bezprostředně po řezu v množství 3,0–4,0 t.ha–1 (čerstvý stav), lze po vysušení získat přibližně 2,0–2,8 t.ha–1. Toto množství potom odpovídá úspoře energie vyjádřené 600–800 litry topného oleje na hektar. Tab. 1 uvádí pro porovnání energetickou hodnotu réví (výhřevnost) ve srovnání s ostatními druhy fosilních paliv. Tab.1: Orientační hodnoty výhřevnosti u různých paliv Druh paliva

Výhřevnost [kJ.kg –1]

[kWh.kg –1]

Topný olej

42 000

11,6

Koks

30 000

8,3

Dřevo listnatých dřevin (20% vlhkost)

16 000

4,4

Réví (20% vlhkost)

12 600

3,5

Obr. 3: Výškově stavitelný hřeben (foto prospekt firmy CAEB)

Po dořešení okruhu některých problémů, např. manipulace s balíky, doplnění provozů o kotle pro jejich spalování aj., lze očekávat i v podmínkách ČR rozšíření této technologie zejména u větších pěstitelů s koncentrovanými plochami. S ohledem na sílící podporu v oblasti zavedení a využívání obnovitelných zdrojů energie nelze výhledově vyloučit ani dotační politiku v této oblasti, která je narozdíl od systému peletování a briketování spojena s výrazně nižšími investičními i energetickými vstupy. Oponovaný příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QG 60083 „Konkurenceschopnost bioenergetických produktů“. Použitá literatura: WALG, O.: Taschenbuch der Weinbautechnik. 2. Auflage. Kaiserslautern: Rohr–Druck, 2007. 619 s. ISBN 978–3–921156–78–0. Obr. 4: Uložení balíku na povrch pozemku Zkoušky popisovaného zařízení proběhly fázovitě v areálu vinic bošovické společnosti VERITAS. Pavel Pospíšil, jednatel společnosti ke zkušenostem se sběracím lisem CAEB QUICKPOWER MP 400/ /S – 1230 dodává: „Jsem přesvědčen o tom, že takové technologické zařízení má pro naše vinice budoucnost. Podmínkou ovšem je vyřešení zužitkování balíků réví. My jsme byli spokojeni jak s provozem a prácí stroje, tak s výsledným produktem. Uvažujeme o pořízení, ale je prvně nezbytné zajistit právě to zužitkování réví, ale to dle mého názoru nebude do budoucna problém. Další variantou pro nás je pronájem stroje či objednání služeb u dovozní firmy CIME– M, která mimo jiné uvažuje o provozování těchto strojů formou služeb pro vinohradníky či jejich pronájmu. Pokud uvážíme, že réví je třeba každopádně nějak zlikvidovat, a spočítáme například náklady na pomulčování či odstranění z vinice a jeho další likvidaci, dojdeme z závěru, že právě tento lis by nemusel být marným řešením.“ (red) Zařízení CAEB QUICKPOWER MP 400/S – 1230 do České republiky výhradně dováží firma CIME–M se sídlem ve Valticích. Fota autor

Obr. 5: Sběrací lis doplněný o sběrný koš (foto prospekt firmy CAEB)

348

(7–8/2007)

Tradiční výstava vín – Znojemský košt 2007 Prvních deset ročníků výstavy mělo název Josefský košt, později pak Znojemský košt. Letošní ročník byl již v pořadí osmnáctý. K hodnocení vzorků v deseti degustačních komisích bylo připraveno 493 vín, z toho bylo 347 bílých, 112 červených, 21 vzorků v soutěži o Krále vín odrůda Müller Thurgau a 13 vín v kategorii známkových vín o Pečeť znojemských měšťanů. Tato kategorie známkových vín představuje u nás velmi významný segment nabízených vín v obchodech a na výstavách je tato kategorie jen v malé míře zastoupená. Soutěže se zúčastnilo v samostatné soutěži také 136 vzorků ze sousední rakouské vinařské oblasti Weinviertel. Znojemsko díky velmi pestré škále půd, vyvinutých na matečných substrátech dvou zcela odlišných geologických jednotek Českého masivu a Karpatské předhlubně, skýtá obrovskou škálu velmi rozmanitých a zajímavých typů vín. Nejvíce zastoupenými víny z odrůd bylo Veltlínské zelené (75), Sauvignon (46), Ryzlink rýnský (42), Ruladské bílé (34), Zweigeltrebe (26), Chardonnay (25). Celkově se výstavy zúčastnilo 115 výrobců vín 35 odrůdovými a 22 známkovými víny a kupážemi.

Vlastní výstava se uskutečnila 14.–15. 4. 2007 ve Štukových sálech Louckého kláštera ve Znojmě. Letošní ročník výstavy byl především odrazem vynikajícího vinařského roku 2006 a z celkového počtu 493 vín bylo 267 vzorků vín s přívlastkem. Ročník 2006 můžeme charakterizovat díky klimatickým přírodním podmínkám jako vynikající ročník s velmi vysokou cukernatostí hroznů, který poskytl krásná, charakteristická a vysoce extraktivní vína s výrazným odrůdovým charakterem a optimálním obsahem kyselin. Pozitivně hodnotíme stále stoupající jakost produkovaných vín a zvyšující se úroveň adjustáže lahví, která se projevuje ve stále širší nabídce vín i ve vyšších kategoriích. Také postupně stoupá informovanost konzumentů o nabízených vínech prostřednictvím odborných časopisů, novin, deníků, televizních a rozhlasových pořadů. Od začátku roku 2006 se intenzivně do propagace vín, především z domácí produkce, zapojil i Vinařský fond ČR vydáváním různých propagačních materiálů i finanční podporou na významných přehlídkách vín. Šampionem výstavy se stal překvapivě vzorek Ryzlink rýnský, ročník 2006, výběr z hroznů od

firmy ZEA Hostědarice, a. s. Vítězem v kategorii přírodně sladkých vín se stal vzorek Rulandského šedého 2005, ledové víno, od největšího producenta vín Znojemska – Znovínu Znojmo. Cenu „Nejlepší víno velkovýrobce“ získal vzorek Rulandské bílé 2006, výběr z hroznů, ze společnosti Vinné sklepy Lechovice. Cenu „Nejlepší víno drobného pěstitele“ získal vzorek Ryzlinku rýnského 2006, výběr z hroznů, od Ladislava Mikulenčáka z Jaroslavic. Pohár „Krále vín“ získal vzorek Muller Thurgau 2003, pozdní sběr, ze společnosti Znovín Znojmo, a. s. Pohár starosty města Znojma za „Pečeť znojemských měšťanů“ získal vzorek známkového vína Gracie růžová z Vinných sklepů Valtice. Cenu za nejlepší rakouské víno získal vzorek Weissburgunder, ročník 2006 od rodinné firmy Weingut Hofbauer z Hausdorfu. Oblastní přehlídka vín Znojemské vinařské podoblasti – Znojemský košt – je základní propagační akcí Sdružení znojemských vinařů a přispívá k dalšímu vzájemnému poznávání kvality a propagace znojemských vín. ing. Jaromír Čepička, CSc.

Vinársky veletrh VINARIA v Plovdive Tento veľtrh sa v posledných rokoch stal najväčšou špecializovanou výstavou v oblasti pestovania viniča a výroby vína v strednej a východnej Európe. Uskutočnil sa od 28. 3. do 31.3. vďaka spoločnej organizácii s bulharskou Národnou vinárskou komorou a každoročne sa na ňom stretávajú pestovatelia a výrobcovia vína a obchodníci s alkoholom z rôznych kútov sveta. Tento rok veľtrh VINARIA 2007 oficálne otvoril bulharský minister poľnohospodárstva Nichat Kabil a to slovami: “Vinársky sektor ma bezsporne prioritné miesto v politike rozvoja našej krajiny, dnes už súčasťou veľkej európskej rodiny. Na veľtrhu sa predstavilo 556 firiem z 35 krajín, čo je v porovnaní s minulým rokom nárast o 39 vystavovateľov. So svojimi expozíciami sa zúčastnilo 203 renomovaných bulharských výrobcov a obchodníkov v oblasti – vinárske pivnice, vinárske komplexy, vedecké inštitúcie, firmy na spracovanie hrozna, firmy na výrobu strojov a prístrojov pre pestovanie viniča, stáčanie a balenie. Tradične silná bola aj medzinárodná účasť. Na VINARII 2007 sa tento rok predstavilo 353 zahraničných spoločností z krajín: Austrália, Ra-

kúsko, Argentína, Belgicko, Veľká Británia, Nemecko, Grécko, Dánsko, Španielsko, Taliansko, Čína, Portugalsko, Kórejska republika, Rumunsko, Rusko, USA, Slovenská republika, Slovinsko, Srbsko, Turecko, Maďarsko, Fínsko, Francúzsko, Holandsko, Česká republika, Chile, Švajčiarsko, Juhoafrická republika, Japonsko. Po prvý krát v histórii sa k VINARII, ktorá je členom UFI od roku 1997 pripojili krajiny Luxembursko, Macedónsko, Poľsko a Švédsko. S najväčším počtom expozícií sa zúčastnili Taliansko, Francúzsko a Nemecko. Českú republiku zastupovala vizovická spoločnosť výrabajúca kvalitné ovocné destiláty RUDOLF JELÍNEK, a. s. Jej zastúpenie na tomto prestížnom veľtrhu bolo podmienené najmä kúpou dvoch najväčších bulharských likériek zameraných na výrobu ovocných destilátov, najmä slivovice a to Vinprom TROJAN, a. s., ktorého odkúpenie majoritného podielu akcií v prospech českej spoločnosti prebehlo na začiatku tohto roku a Vinprom TETEVEN, a. s., kde obchod prebehol ešte v polovici roku 2006. Najväčšiu výstavnú plochu tohtoročnej VINARIE zabralo 79 firiem, vyrábajúcich a obcho-

dujúcich s vínom a inými alkoholickými nápojmi. Výnimočne bohatý bol sortiment kvalitných značkových vín, o nič menšia rôznorodosť však nebola ani pri ostatných nápojoch – hroznové a ovocné rakije, vínne brandy, likéry, whisky, vodka, gin, rum a iné. Pod záštitou Národnej vinárskej komory sa uskutočnili oficiálne degustácie vín a alkoholických nápojov, na ktorých sa zúčastnilo celkom 752 súťažných vzoriek, čo je o 91 vzoriek viac ako minulý rok. Udeľovanie cien prebehlo v prvý deň veľtrhu v podvečerných hodinách za účasti 1600 vystavovateľov a pozvaných hostí. Zlatú medailu získalo víno „Cabernet Sauvignon & Merlot”, ročník 2006 Vinárskeho závodu Sakar – Ljubimec. Spomedzi ovocných rakií získala zlatú medailu slivovice už spomínanej spoločnosti Vinprom TROJAN, a. s. Okrem degustácií si mohli návštevníci, milovníci vín a zberatelia počas celého víkendu priamo v areáli výstaviska zakúpiť kvalitné vína a iné alkoholické výrobky značiek renomovaných firiem. mgr. Vladislav Katrenčík, Rudolf Jelínek, Vizovice

(7–8/2007) 349

Vliv koncentrace oxidu uhličitého (CO2) na rostliny Prof. Ing. Lubomír Nátr, DrSc. Katedra fyziologie rostlin PřF UK Praha

Změna koncentrace CO2 působí přímo na následující procesy probíhající v rostlinách (obr. 2). (1) Rychlost čisté fotosyntézy. Rozeberme tato 3 slova. „Fotosyntéza“ (viz minulé číslo VO) je soubor procesů, jimiž je atmosférický CO2 s využitím energie slunečního záření (může to být ale i záření elektrických svítidel) zabudován do organických látek, tedy vytvářejí se nové molekuly cukrů. Je to vlastně jediný proces na této planetě, jímž jsou jednoduché a energeticky chudé látky, molekuly CO2, využity na stavbu energeticky bohatých a velmi složitých organických molekul. Přitom je energie záření přeměněna na energii chemických vazeb, která je takto zpřístupněna pro využití ve všech ostatních metabolických procesech všech živých organismů. „Čistá fotosyntéza“, někdy také označovaná jako „neto“ fotosyntéza. Je to fotosyntéza, jejíž rychlost je měřitelná tak, že se určuje množství CO2 pohlceného například jednotkou plochy listů nebo také celým porostem za určitý čas. Ale skutečná, někdy označovaná jako „hrubá“ fotosyntéza je ve skutečnosti větší. Současně s fotosyntézou v listech a tím spíše v celých rostlinách porostu probíhá dýchání, jímž se naopak CO2 uvolňuje. A o tento uvolněný CO2 je tato hrubá fotosyntéza větší. Samotný přírůstek hmotnosti sušiny odpovídá oné čisté fotosyntéze, která se také poměrně snadno měří. „Rychlost“ je pojem, který se i v této souvislosti používá v jeho původním smyslu. Konkrétně to znamená, že rychlost čisté fotosyntézy se vyjadřuje jako množství CO2 pohlceného jednotkou plochy listů za jednotku času, nejčastěji tedy jako g (CO2) m-2 (listové plochy nebo povrchu půdy pokrytém porostem) s-1. Nebo se také vyjadřuje přírůstkem hmotnosti sušiny (g) na jednotku plochy (m2, ale také třeba hektar) za určitý čas (sekunda nebo i den či týden).

Na obr. 3 je znázorněn vliv koncentrace CO2 ve vzduchu obklopujícím list na rychlost čisté fotosyntézy. Jsou uvedeny 2 křivky ilustrující, že rostliny C3 (například naše obilniny, ale i slunečnice nebo réva vinná) reagují na další zvyšování koncentrace CO2 dalším zvyšováním rychlosti čisté fotosyntézy, zatímco rostliny C4 (například kukuřice nebo cukrová třtina) jsou stávající koncentrací CO2 v podstatě nasyceny. Tato skutečnost je nesmírně významná, protože další zvyšování koncentrace CO2 bude zvyšovat růst a produkci biomasy především u druhů C3, zatímco druhy C4 ovlivněny nebudou. To může vést ke změnám druhového složení přírodních porostů nebo zvýšit škodlivost plevelů typu C4 v porostech kulturních rostlin C3. (2) Rychlost fotorespirace. Nejprve si vysvětleme pojem „fotorespirace“. Výše uváděná fotosyntetická fixace molekul CO2 je u rostlin C3 zprostředkována enzymem ribulóza-1,5-bisfofátkarboxylázou, zkráceně označovanou „rubisco“. Tento enzym má tu zvláštnost, že na příslušný substrát v rostlině dovede navázat nejen molekulu CO2, ale také molekulu kyslíku. A pokud tedy dojde k navázání kyslíku, tak řadou dalších reakcí se do vzduchu uvolní molekula CO2. Tedy z hlediska výměny plynů se jedná o typický projev dýchání: pohlcuje se kyslík a vylučuje CO2. Jenže v tomto případě je to dýchání netypické, které svým mechanismem nemá nic společného s „klasickým“ nebo také „temnotním“ dýcháním a probíhá jen na světle, proto označení „fotorespirace“. Touto fotorespirací se ztrácí přibližně třetina z nově vytvářených produktů fotosyntézy. Jinými slovy potlačením fotorespirace, čehož lze dosáhnout zvýšením koncentrace CO2 asi na 1 000 ppm nebo snížením koncentrace O2 na 3 %, dojde k úplné inhibici fotorespirace. Výsledkem je zvýšení produkce biomasy. Zvýšením koncentrace CO2 se tedy snižuje rychlost fotorespirace, což přispívá k celkovému zvýšení rychlosti fotosyntézy. V této souvislosti je zajímavé, že metabolismus fotorespirace je velmi dobře popsán. Přesto pořád její funkci v rostlinách spíše jen tušíme. Nejčastěji se uvažuje o ochranné funkci proti nadměrnému záření (osvětlení) a o úloze

v metabolismu dusíku. Na druhé straně existuje množství pokusů, v nichž rostliny byly pěstovány v podmínkách zvýšené koncentrace CO2, kdy je fotorespirace prakticky nulová. A toto potlačení fotorespirace se na růstu a vlastnostech rostlin nikterak neprojevilo. U rostlin C4 se fotorespirace nevyskytuje, protože prvotní poutání molekuly CO2 zajišťuje jiný enzym (fosfoenolpyruvátkarboxláza neboli PEPc), který nemá schopnost poutat i molekulu kyslíku. (3) Otevřenost průduchů. Veškerý CO2 ze vzduchu se do listů rostlin dostává difuzí (samovolným transportem ve směru koncentračního spádu) štěrbinami průduchů. Tyto průduchy (stomata – podrobnosti včetně mikrofotografie budou v příštím příspěvku) jsou tvořeny dvěma svěracími buňkami, mezi nimiž je různě velká štěrbina. Velikost této štěrbiny rostlina sama aktivně ovlivňuje. Pokud je štěrbina velmi malá nebo téměř nulová (průduchy jsou uzavřeny, vodivost průduchů je nízká nebo nulová), tak difuze CO2 do listu je prakticky zastavena. A naopak: čím jsou průduchy více otevřeny (jejich vodivost je vysoká), tak rychlost difuze CO2, a tedy i rychlost čisté fotosyntézy, může být vysoká. Štěrbinami průduchů však také prochází většina molekul vodní páry při transpiraci. To znamená, že přivření průduchů omezuje rychlost transpirace, tedy množství vodní páry unikající z listů do vzduchu. Zvýšení koncentrace CO2 ve vzduchu snižuje otevřenost průduchů, tedy jejich vodivost, a tím snižuje množství vydávané vodní páry. Je to tedy velmi pozitivní účinek (z hlediska člověka), protože rostlina takto spotřebovává méně vody (ale viz dále). A jaký je celkový vliv zvýšené koncentrace CO2 na rychlost čisté fotosyntézy, když uvážíme, že na jedné straně může (a) docházet k rychlejší fixaci molekul CO2, ale na druhé straně (b) je jejich difuze do listu omezena menší otevřeností průduchů? Účinek označený jako (a) je nesporný a jednoznačný. K pochopení vlivu (b) si pomůžeme jednoduchým matematickým vztahem: PN = (cvzduch – cchloroplast) . (vodivost průduchů), kde PN je rychlost čisté fotosyntézy, cvzduch udává koncentraci CO2 ve vzduchu obklopujícím list či porost a cchloroplast vyjadřuje koncent-

350

(7–8/2007)

raci CO2 uvnitř listů (přesněji v chloroplastech, v nichž dochází k fotosyntéze). Z uvedeného vztahu je zřejmé, že snížení vodivosti průduchů snižuje i rychlost čisté fotosyntézy. Ale uvedené snížení je v tomto případě indukováno zvýšením koncentrace CO2 ve vzduchu, čímž se zvyšuje první len, tedy rozdíl mezi koncentrací CO2 ve vzduchu a v chloroplastu. Výsledkem je, že i při poklesu otevřenosti průduchů se celková rychlost čisté fotosyntézy zvýší. Naproti tomu rychlost transpirace se sníží. Naznačené vlivy zvyšující se atmosférické koncentrace CO2 jsou tedy z hlediska pěstitelů plodin i révy vinné pozitivní – příznivě ovlivňují množství vytvářené biomasy, přičemž ještě dochází ke snížení spotřeby vody rostlinami. Mohli bychom si alespoň v tomto ohledu říci: Jen víc CO2 do atmosféry? Rostliny jsou velmi složité systémy a jejich vlastní metabolismus i reakce na změny vnějšího prostředí jen málokdy bývají takto přímočaré a jednoduché. Všimněme si obr. 4, kde jsou naznačeny nejen přímé vlivy zvyšující se koncentrace CO2 na rychlost fotosyntézy a produkci biomasy, ale i další důsledky. (1) Rostlina mění kvalitu své biomasy. Zvýšená rychlost fotosyntézy produkuje cukry, tedy bezdusíkaté sloučeniny. Tím se zvyšuje hodnota poměru sloučenin uhlíkatých (C, hlavně jednoduché cukry, ale i škrob a celulóza) ke sloučeninám dusíkatým (N, především bílkoviny). To mění kvalitu biomasy pro mnohé druhy hmyzu, ale i vyšších živočichů, z nichž některé mohou z daného ekosystému vymizet. S nimi pak „odejdou“ například i některé druhy ptáků, které se dlouhodobě adaptovaly zase na ony mizející druhy hmyzu. (2) Zvýšená produkce biomasy s velkou pravděpodobností zvýší i svou potřebu dalších minerálních živin přijímaných z půdy. Ve sklenících s uměle zvýšenou koncentrací CO2 se toto řeší většími dávkami hnojiv nebo vyšší koncentrací minerálních živin v hydroponiích. V přírodních ekosystémech však může dojít k narušení rovnováhy v čerpání živin z půdy s důsledky, které se jen nesnadno odhadují. (3) Dosavadní pokusy prokazují, že v řadě případů je zvýšená produkce biomasy přednostně ukládána do kořenů, což zvyšuje poměr biomasy v prýtu (nadzemních orgánech) ku kořenům. Takto se půda obohacuje o organickou hmotu, což může mít příznivý vliv na její fyzikální i chemické vlastnosti. Zároveň však nelze pominout možnost, že v případě příznivé vlhkosti může větší dostupnost organické hmoty v půdě stimulovat rozvoj půdní fory a fauny vyvolávající tak různě dlouhou imobilizaci minerálních živin, tedy jejich nedostatek pro příjem kořeny rostlin. Naznačené důsledky samozřejmě nepostihují všechny možné změny vyvolané dlouhodobým zvýšením koncentrace CO2 v atmosféře. Navíc

se jedná o změny, které jsou druhově i odrůdově velmi specifické a velmi závisejí na dalších vnějších podmínkách. Uvedu aspoň jeden příklad. V řadě dlouhodobých pokusů trvajících měsíce i roky se prokázalo, že zvýšení rychlosti fotosyntézy a produkce biomasy vyvolané například zdvojnásobením atmosférické koncentrace CO2 se postupně ztrácí. Takže pozitivní vliv jakoby se s časem zmenšoval. Na druhé straně jsou jiné pokusy, a to také trvající několik let, které takovou tendenci neprokázaly. Nejpravděpodobnější vysvětlení se nabízí v tom, že v mnoha případech byly sledované rostliny pěstovány v relativně malých objemech půdy. Tedy nedostatečná možnost adekvátního rozvoje kořenů se může postupně projevit omezením rychlosti fotosyntézy vyvolané zvýšenou koncentrací CO2. A takových příkladů, mnohdy s naprosto nečekanými výsledky a stejně tak překvapivými vysvětleními, nabízí světová vědecká literatura celou řadu. Ale všimněme si ještě obr. 5. Zvýšená koncentrace CO2 snižuje vodivost průduchů, a tak i výdej vodní páry z rostlin transpirací. Tento důsledek má řadu dalších účinků: (1) Nižší rychlost transpiračního proudu snižuje množství minerálních živin transportovaných z kořenů do listů. To se může proje-

Obr. 1. Schematické znázornění vlivu oxidu uhličitého na klima a růst rostlin, vzájemné interakce mezi klimatem a rostlinami i vlivu klimatu a rostlin na obsah CO2 v zemské atmosféře

Obr. 2. Změna koncentrace CO2 ve vzduchu přímo ovlivňuje rychlost fotosyntézy, rychlost fotorespirace a otevřenost průduchů v rostlinách

vit omezením celkové produkce biomasy vyvolaným deficitem minerálních živin v nadzemních orgánech. (2) Nižší rychlost transpirace znamená menší množství vodní páry uvolněné z jednotky plochy listů za určitý čas do atmosféry. Ale zvýšená produkce biomasy (viz výše) často vytváří i větší listovou plochu jedné rostliny, což se promítne v celkově vyšším příjmu vody kořeny z půdy i výdejem vodní páry listy do vzduchu. Takto můžeme počítat jak se snížením spotřeby vody porostem, tak i přesně naopak s jejím rychlejším vyčerpáním. (3) Výdej vodní páry transpirací listů je nesmírně důležitý i pro regulaci teploty rostliny a celého porostu (viz předchozí číslo VO). Pokles rychlosti transpirace zákonitě vyvolává zvýšení teploty listů i celého porostu. A tato dlouhodobá změna teploty se může promítnout nejen do vyšší rychlosti dýchání, ale především i do urychlení růstu a vývoje rostlin. Porost tak předčasně končí svou vegetaci. Také v tomto případě bychom mohli domýšlet další možné alternativy. Rozhodně však nechci vyvolat dojem, že vlastně zvýšená koncentrace CO2 ve vzduchu může rostliny ovlivnit naprosto nepředvídatelně a vlastně jakkoliv. To rozhodně nikoliv. Jen jsem považoval za potřebné ilustrovat, jak stávající obecně platné poznatky o vlivu CO2 na procesy probíhající v rostlinách se mohou v doslova nekonečné kombinaci podmínek půdy a počasí projevovat způsoby, které zatím nedovedeme odhadnout. V obsáhlém souhrnu desítek významných pokusů sledujících vliv zvýšené koncentrace CO2 především na polní plodiny Kimball et al. (2002) zobecňují následující změny: (1) Rychlost fotosyntézy se zvyšuje o 27 i více % u druhů rostlin C3, zatímco u rostlin C4 je podstatně nižší. (2) Zvýšení produkce celkové biomasy i hospodářského výnosu je obdobné, jak je uvedeno v předchozím bodu. Přitom toto zvýšení bylo výraznější v podmínkách nedostatku vody. Většinou dochází ke snížení hodnoty poměru hmotnosti sušiny nadzemních orgánů rostliny ku kořenům, což znamená, že relativně větší podíl „nadprodukce“ asimilátů je transportován a ukládán v kořenech. (3) Vodivost průduchů se zvýšila prakticky u všech sledovaných druhů rostlin stejně tak jako účinnost využití vody rostlinami. (4) V biomase rostlin se snížil obsah dusíku vyjádřený jako podíl v sušině. Tento pokles byl nevýraznější v listech. (5) U mnoha druhů rostlin se prokázalo zkrácení celkové vegetační doby, a to s velkou pravděpodobností jako důsledek prokázaného zvýšení teploty porostů. (6) Změny v půdní mikroflóře a některých dalších charakteristik půd nebyly jednoznačné.

(7–8/2007) 351

Obr. 3. Závislost rychlosti čisté fotosyntézy na koncentraci CO2 u rostlin typu C3 a C4. Svislá šipka naznačuje stávající atmosférickou koncentraci CO2. Tento přehled stovek vědeckých prací by měl zároveň dokázat, že přes mnou naznačenou složitost vyvolávající možná v někom až pocit beznaděje – pokud jde o pochopení vlivu CO2 na rostliny, vědci přeci jen již byli schopni přinést mnoho poznatků, a to i takových, které jsou příslibem pro cílevědomé využití dlouhodobě se zvyšující atmosférické koncentrace CO2 na ovlivnění růstu kulturních rostlin. Uvědomuji si, že čtenáře tohoto časopisu také zajímají výsledky pokusů s révou vinnou. Tyto se pokusím shrnout v následujícím textu. Nejprve však považuji za potřebné přiblížit způsob a metody, jimiž se vůbec vliv zvýšené atmosférické koncentrace CO2 na růst a vlastnosti rostlin studují. Z hlediska metodického se vliv CO2 na rostliny nejprve studoval v malých kyvetách. To znamená, že část listové čepele, celý list nebo i malá větev se uzavře do speciální komůrky a měří se rozdíl v koncentraci CO2 vzduchu vstupujícího do komůrky a koncentrace CO2 ve vzduchu po jeho průchodu touto kyvetou. Tento způsob se využívá dosud a zjišťuje se jím především rychlost fotosyntézy a další gazometrické charakteristiky měřeného vzorku (rychlost dýchání a transpirace, vodivost průduchů apod.). Pro delší kultivaci celých rostlin se využívají uzavřené komory (někdy i tzv. „open-top chambers“, tj. komory bez stropu, jimiž je vzduch s danou koncentrací CO2 vháněn od podlahy) o objemu až několika metrů krychlových, v nichž rostliny mohly růst celou vegetaci. V těchto komorách se většinou udržují konstantní podmínky osvětlení i teploty a vedle kontrolní varianty se standardní koncentrací CO2 se vytváří vnitřní atmosféra se zvýšenou koncentrací CO2. Takto se získala většina prvních poznatků a tento způsob nachází svoje uplatnění i dnes. Je pozoruhodné, že některé komory jsou tak velké,

Obr. 4. Schéma nepřímých důsledků vlivu změny koncentrace CO2 na fotosyntézu rostlin. Podrobnosti v textu.

že umožňují kultivaci i vzrostlých stromů. Jeden takový systém je vybudován také na pracovišti Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd na Bílém Kříži v Beskydech (zájemci najdou podrobnosti na webových stránkách www.usbe. cas.cz). Nejdokonalejší systém studia však představuje tzv. systém FACE (z angličtiny Free Air CO2 Enrichment, tedy obohacení volné atmosféry o CO2). V podstatě se jedná o plochu půdy o rozměru několika desítek čtverečních metrů, kolem níž jsou trubice vhánějící vzduch se zvýšenou koncentrací CO2. Počítačem vyhodnocovaný směr a rychlost větru i měřené hodnoty koncentrace CO2 nad pozemkem uvnitř takového kruhu pak zajišťuje, že skutečně ve zcela přirozených podmínkách se mění jediný faktor – koncentrace CO2. Je to zatím nejlepší systém, jehož jediný nedostatek je zřejmý: náklady. Na druhé straně se tímto způsobem daří i v průběhu řady let sledovat například růst lesních stromů. Velmi cennou předností je také to, že rostliny jsou vysazeny a rostou ve volné půdě. Snímky na obr. 6 a 7 snad s dostatečnou názorností ilustrují vědeckou, ale také finanční velkorysost a náročnost těchto instalací. Podle současného přehledu instalací těchto zařízení je jich doslova na všech kontinentech v provozu asi 33 (viz podrobné informace na http://cdiac.esd.ornl.gov/programs/FACE/ face.html) Velikost příslušné exponované plochy půdy kolísá od 1 m2 až po více než 100 m2. Sledovány jsou nejrůznější druhy rostlin včetně lesních dřevin. Avšak pokud mi některá publikace neunikla, tak zatím pouze jediná instalace byla věnována pokusům s révou vinnou. Je to instalace na vinohradu ve střední Itálii. Vlastní pohnutkou pro vybudování tohoto nákladného pokusného systému byla nabídka tamního producenta CO2, který jej získává z geotermálních

zdrojů. Levný zdroj tohoto plynu tak umožnil výrazně snížit celkové finanční náklady. V daném vinohradu s 20letými keři (odrůda Sangiovese) bylo vytyčeno celkem 8 experimentálních parcel, každá o velikosti 10 x 2 m, na nichž bylo vždy 8 keřů (podrobný popis uvádějí Bindi et al., 2001a). Testovány byly 3 varianty: kontrola, 550 ppm CO2 a 700 ppm CO2. Z velmi obsáhlých výsledků snad může i naše čtenáře zajímat zejména (Bindi et al., 2001b): (1) V době sklizně byla hmotnost sušiny hroznů vyšší o 40 až 45 % a celková sušina rostliny o 45 až 50 % ve variantách s vyšší koncentrací CO2. (2) Vliv zvýšené koncentrace CO2 se projevil na kvalitativních parametrech (koncentrace cukrů a kyselin) dozrávajících hroznů, avšak v plné zralosti už nebyl patrný. (3) Chemické rozbory (polyfenoly, antokyany, flavonoidy, barva, obsah alkoholu, celkové kyseliny, těkavé kyseliny, volný i celkový SO2, pH) vyprodukovaného vína neprokázaly významné rozdíly v kvalitě produktu vyrobeného z hroznů uvedených tří variant. Autoři tak ze svých pokusů shrnují, že zvyšující se atmosférická koncentrace CO2 může významně zvýšit produkci révy vinné, aniž by došlo k narušení kvality hroznů nebo vína. Avšak v souvislosti se změnami klimatu a zvyšující se teplotou zároveň upozorňují, že tento velmi pozitivní efekt může být snížen či úplně anulován právě změnami teploty. Ty totiž mohou vyvolat zkrácení vegetační doby, a tím i doby aktivní fotosyntézy, přičemž se nepochybně zvýší rychlost dýchání. Vliv zvýšené koncentrace CO2 na růst a další vlastností odrůd révy vinné však byl sledován i jinými metodami a pokusy byly zaměřeny na nejrůznější fyziologické i pěstitelské aspekty této plodiny. Snad bude čtenáře zajímat

352

(7–8/2007)

zářením. Napadení listů révy vinné houbovými patogeny má nepochybně nepříznivý vliv na růst a produkci především proto, že dochází k silnému snížení fotosyntézy, jak jednoznačně prokázali Petit et al. (2006). A konečně připomenu ještě publikaci, v níž autoři popisují relativně jednoduchý matematický model růstu a produkce rostlin révy vinné založený na denní Obr. 5. Schéma nepřímých důsledků vlivu změny koncentrace bilanci příjmu a výdeje CO2 na otevřenost průduchů u rostlin. Podrobnosti v textu. CO2 (Poni et al., 2006). Matematické modely se staly neodmyslitelnou součástí nejen fyzialespoň stručné připomenutí některých prací pukálních a chemických výzkumů, ale stále více blikovaných – zatím bohužel jen – v zahraničí. pronikají i do studia rostlin. Právě zmiňovaný Stejné experimentální zařízení FACE (viz model (vytvořený simulačním jazykem STELvýše) využili Tognetti et al. (2005) pro studiLA) je relativně jednoduchý. Při jeho testováum vlivu nedostatku vody na révu vinnou pěsní se prokázala vynikající shoda mezi modelotovanou při zvýšené koncentraci CO2. Prokázavými (simulovanými) hodnotami fotosyntézy, li očekávaný pokles vodivosti průduchů a výpřírůstků sušiny jednotlivých orgánů, dýcháznamný vliv na transport vody pokusnými ní aj. a hodnotami skutečně naměřenými u rérostlinami. vy vinné pěstované v řidším nebo hustším spoPena a Tarara (2004) využili velké komonu. Je nepochybné, že takové postupy umožní ry (objem 8 m3) ke sledování vlivu nedostatku mnohem podrobněji porozumět růstu rostvody na fotosyntetickou fixaci CO2. U zavlažolin a odvodit i optimalizující technologicvaných keřů révy vinné dosahovala maximální ká opatření. rychlost čisté fotosyntézy (PN) až 12 µmol na m2 za sekundu, zatímco při navození suLiteratura cha jen 6,5 µmol na m2 za sekundu. ObdobBindi M., Fibbi L., Lanini M., Miglietta F.: ný byl vliv na výdej vodní páry transpirací, kteFree CO2 enrichment (FACE) of grapevine (Virý u zavlažované parcely dosahoval až 2,5 mmol tis vinifera L.): I. Development and testing of the m-2 s-1, zatímco u nezavlažované jen 1 mmol system for CO2 enrichment. European Journal of m-2 s-1. Tyto výsledky uvádím jednak pro ilustraAgronomy 14: 135–143, 2001a. ci možné fotosyntetické „výkonnosti“ listů révy Bindi M., Fibbi L., Miglietta F.: Free CO2 envinné a jednak se v dalším příspěvku pokusím richment (FACE) of grapevine (Vitis vinifera L.): využít je k názornějším přepočtům na celou rostII. Growth and quality of grape and vine in relinu nebo porost. sponse to elevated CO2 concentrations. European Možná bude čtenáře zajímat, že květenství Journal of Agronomy 14: 145–155, 2001b. révy vinné vykazuje rychlost fotosyntézy Cuevas E., Baeza P., Lissarrague J. R.: Varivyšší než rychlost dýchání. To znamená, že ation in stomatal behaviour and gas exchange květenství je pohlcovačem CO2, a přispívá tak between mid-morning and mid-afternoon of nork fotosyntéze celé rostliny (Lebon et al., 2005). th-south oriented grapevines (Vitis vinifera L. cv. Velmi podrobné hodnocení vztahů mezi oteTempranillo) at different levels of soil water avaivřeností průduchů révy vinné a rychlostí fotolability. Scientia Horticulturae 108: 173–180, syntézy prováděli Cuevas et al. (2006). Přitom 2006. odvodili prakticky použitelné závěry o vhodFila G., Badeck F. W., Meyer S., Cerovic Z., né orientaci řad na vinohradu tak, aby doGhasghaie J.: Relationships between leaf condupolední a odpolední sluneční záření bylo optictance to CO2 diffusion and photosynthesis in málně využito. Stejné charakteristiky fotosyntémicropropagated grapevine plants, before and zy u mladých rostlin v podmínkách in vitro a po after ex vitro acclimatization. Journal of Experijejich převedení do „přírody“ popsali Fila et al. mental Botany 57: 2687–2695, 2006. (2006). Guan et al. (2004) u listů vinné révy Guan X. Q., Zhao S. J., Li D. Q., Shu H. R.: prokázali příznivý vliv fotorespirace (viz výše) Photoprotective function of photorespiration in na ochranu listů před přílišným slunečním

Obr. 6. Instalace systému FACE na parcelách osetých čirokem. Snímek laskavě poskytl Dr. B. A. Kimball (USDA-ARS) a je převzat z knihy Nátr (2000) – viz text

Obr. 7 Sedm instalací systému FACE (průměr každé je 30 m) v porostu borovice kadidlové vysokém 17 m. Snímek laskavě poskytl Dr. G. R. Hendrey (Brookhaven National Laboratory, North Carolina, USA) a je převzat z knihy Nátr (2000) – viz text several grapevine cultivars under drought stress. Photosynthetica 42: 31–36, 2004. Kimball B. A., Kobayashi K., Bindi M.: Responses of agricutural crops to free-air CO2 enrichment. Advances in Agronomy 77: 293–368, 2002. Lebon G., Brun O., Magne C., Clement C.: Photosynthesis of the grapevine (Vitis vinifera) inflorescence. Tree Physiology 25: 633–639, 2005. Nátr L.: Koncentrace CO2 a rostliny. Nakl. ISV. Praha. 2000. Pena J. P., Tarara J.: A portable whole canopy gas exchange systém for several mature field-grown grapevines. Vitis 43: 7–14, 2004. Petit A. N., Vaillant N., Boulay M., Clemet C., Fontaine F.: Alteration of photosynthesis in grapevines affected by esca. Phytopathology 96: 1060–1066, 2006. Poni S., Palliotti A., Bernizzoni F.: Calibration and evaluation of a STELLA software-based daily CO2 balance model in Vitis vinifera L. Journal of the American Society for Horticultural Science 131: 273–283, 2006. Tognetti R., Raschi A., Longobucco A., Lanini M., Bindi M.: Hydraulic properties and water relations of Vitis vinifera L. exposed to elevated CO2 concentration in a free air CO2 enrichment (FACE). Phyton 45: 243–256 Sp. Iss., 2005.

(7–8/2007) 353

Hodnocení provozních nákladů u lisu na sběr réví Ing. Patrik Burg, Ph.D., Ústav zahradnické techniky Břeclav, ZF MZLU Brno v Lednici

Rozhodování o pořízení těchto lisů však bude spojeno s vynakládáním investic a bude podmíněno řadou ekonomických ukazatelů. Tyto závisí zejména na výši provozních nákladů lisu, resp. celé soupravy (traktor agregovaný s lisem), na jejím celkovém ročním využívání, dosahované výkonnosti, ale také celkové energetické náročnosti této pracovní operace. Na základě těchto úvah jsme se na Ústavu zahradnické techniky pokusili o stanovení výše provozních nákladů u lisu CAEB QUICKPOWER MP 400/S – 1230, který jsme měli možnost sledovat při jeho předvádění ve vinicích firmy VERITAS Bošovice, kde byl agregován s traktorem DEUTZ-FAHR Agrocompact F 80 (obr. 1). Pro modelování nákladů bylo využito programu AGROTEKIS. Přehled nejdůležitějších vstupních údajů zadávaných pro potřeby výpočtů uvádí tab. 1. Tab.1: Přehled vybraných technicko-ekonomických a exploatačních parametrů soupravy Parametr Typ stroje Pořizovací cena bez DPH [Kč] Doba odepisování [roky] Rozsah ročního nasazení [h.r-1] Průměrná výkonnost soupravy W07 [ha.h-1] Spotřeba paliva – nafta [l.h-1]

Traktor

Lis na sběr réví

DEUTZ-FAHR Agrocompact F 80

CAEB QUICKPOWER MP 400/ S – 1230

1 250 000

450 000

1000

100 a 200 0,3 – 0,4 – 0,5 8,0

Cena paliva bez DPH [Kč.l-1]

Osobní náklady obsluhy [Kč.h-1]

135

V modelových výpočtech bylo uvažováno s ročním nasazením u traktoru ve výši 1 000 h.r-1, které odpovídá jeho využití v běžném vinohrad-

Obr. 1: Souprava DEUTZ-FAHR Agrocompact F 80 + CAEB QUICKPOWER MP 400

nickému podniku. Pořizovací cena traktoru byla zadávána na úrovni 1 250 000 Kč, pořizovací cena lisu pak hodnotou 450 000 Kč podle aktuálního ceníku. Cena nafty byla uvažována hodnotou 23 Kč za 1 litr paliva. Doba odepisování byla stanovena pro traktor i lis na stejné úrovni 5 let. Osobní náklady řidiče byly zadávány ve výši 135 Kč.h-1. Zjištěný čas potřebný na lisování réví z jednoho hektaru vinice činil s ohledem na otáčení soupravy, přejezdy a ostatní ztrátové časy cca 2,0–3,5 hodiny, což odpovídá směnové výkonnosti 0,3–0,5 ha.h-1. Výsledkem výpočtů jsou hodnoty provozních nákladů strojních souprav vyjádřené v Kč na 1 hodinu nasazení soupravy a v Kč na 1 hektar provedené operace (tab. 2). Tab.2: Hodnoty provozních nákladů

Hodnocená souprava

DEUTZ-FAHR Agrocompact F 80 + CAEB QUICKPOWER MP 400/S – 1230 (rozsah nasazení 100 h.r-1 odpovídá cca 40 ha ploch) DEUTZ-FAHR Agrocompact F 80 + CAEB QUICKPOWER MP 400/S – 1230 (rozsah nasazení 200 h.r-1 odpovídá cca 80 ha ploch)

Provozní náklady [Kč.h-1]

Provozní náklady [Kč.ha-1] pro výkonnost [ha.h-1] 0,3

0,4

0,5

1 584

5 280

3 960

3168

1 212

4 040

3 030

2 424

Z hodnot získaných při modelových výpočtech vyplývá, že se provozní náklady hodnocené soupravy vyjádřené v Kč.h-1 pohybují v závislosti na rozsahu nasazení na úrovni cca 1 200–1 600 Kč.h-1. S ohledem na dosahovanou výkonnost soupravy pak lze předpokládat náklady na hektar vinice v rozmezí 2 400–5 280 Kč.ha-1. V praxi je nutné tyto náklady ještě dále navýšit o náklady na síťový rukávec (cca 700 Kč), a dále také o náklady na manipulaci a odvoz balíků z vinice. Při předpokládané průměrné produkci réví v množství 3,0 t.ha-1 by se náklad na sklizeň 1 tuny réví mohl pohybovat mezi 808–1 760 Kč. Upozorňujeme, že se jedná o první ekonomické hodnocení, které vychází z údajů zjišťovaných při prvním ověřování této techniky v našich podmínkách. Předpokládáme, že při dalším sledování budou údaje upřesněny a provedeno nové, výstižnější ekonomické hodnocení této pracovní operace. (Poznámka redakce: dle sdělení dovozce – firmy CIME-M Valtice – byla spotřeba nafty 2,6 l/motohodinu a to při agregaci s traktorem Maxter Goldoni.) Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QG 60083 „Konkurenceschopnost bioenergetických produktů“. Foto autor

354

(7–8/2007)

Praktické poznatky k odrůdě Laurot Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Vrchol mladého letorostu je poměrně hustě ochlupený bez načervenalého zbarvení. List je středně velký, tmavozelený. Listová čepel je trojaž pětilaločnatá s výraznějšími spodními výkrojky. Řapíkový výkrojek je překrytý s průsvitem. Povrch listové čepele je puchýřnatý. Hrozen je středně velký až velký. U základu třapiny je poměrně intenzivně rozvětvený. Uspořádání bobulí v hroznu je řidší až středně husté. Bobule je malá až střední, modročerná. Dužnina je výrazně šťavnatá. Jednoleté dřevo je hnědé, čárkované. Laurot zařazujeme mezi pozdní odrůdy révy vinné. Zaměkání bobulí začíná ve 2. polovině srpna. Optimální technologické zralosti potom odrůda dosahuje v polovině října. Odrůda má ráda velmi kvalitní stanoviště vhodné pro pěstování modrých odrůd révy vinné. Vysoká kvalita hroznů a následně vína se dosahuje na svahovitých pozemcích s jižní, jihozápadní expozicí. Poloha by měla být dostatečně záhřevná z celodenním osluněním, které velmi pozitivně ovlivňuje fenolickou zralost hroznů. Laurot patří mezi interspecifické odrůdy se zvýšenou odolností k houbovým chorobám. Odolnost k plísni révy je dobrá až velmi dobrá. Odrůdu lze pěstovat rovněž bez chemické ochrany proti této houbové chorobě. V letech se silným infekčním tlakem padlí révy prokázala rovněž velmi dobrou odolnost k této houbové chorobě. Slabé napadení padlím révy bylo možné pozorovat pouze na listech. Na bobulích se příznaky vyskytují na lokalitách s pravidelným

výskytem padlí. Odolnost k šedé hnilobě révy lze označit za dobrou. Napadení šedou hnilobou je závislé na lokalitě a kvalitě provedení zelených prací. Na vlhkých lokalitách se tvoří husté hrozny, a tyto jsou citlivější na šedou hnilobu. Naproti tomu na sušších lokalitách se tvoří menší bobule a volnější hrozny. V závislosti na lokalitě a kvalitě agrotechnických zásahů je možné Laurot pěstovat i bez použití chemické ochrany. Na stanovišti v Lednici nebylo na Laurotu pozorováno fyziologické vadnutí třapiny. V sušších ročních však bylo pozorováno zavadání špiček hroznů. Laurot je odrůda s vysokou až velmi vysokou násadou hroznů. Vhodné je proto pěstování při nízkém zatížení 4–6 oček na m2. Při tomto zatížení a řezu na jeden tažeň je potom vhodná menší vzdálenost keřů v řadě (0,9–1,0 m). Při volbě tohoto sponu však musíme pečlivě volit výběr podnože a zohledňovat půdní podmínky a vododržnost na stanovišti. V průběhu vegetace je třeba provádět regulaci násady hroznů. Vzhledem k výše zmíněnému sklonu k zasychání hroznů může být zajímavé půlení hroznů. Tento způsob regulace je zajímavý rovněž u hustých hroznů s většími bobulemi, kdy jsou potom hrozny otevřené a lépe provzdušněné. Tento agrotechnický zásah se provádí před uzavřením hroznů. Regulaci násady můžeme provádět rovněž okolo zaměkání bobulí odstraněním celých hroznů a ponecháním pouze jednoho nejlépe vyvinutého hroznu na letorostu. V zóně hroznů je velmi významné vylamování zálistků. Oslunění hroznů má velký význam z pohledu snižování obsahu kyselin, který je u této odrůdy poměrně vysoký. Oslunění rovněž pozitivně působí na fenolickou zralost hroznů. Pod odlistěním zóny hroznů si lze představit odstranění 1–2 listů.

USA třetím největším konzumentem vína světa Podle údajů Adams Beverage Group a Merill Research dosáhly USA třetího místa žebříčku největších světových konzumentů vína (předstiženy jsou pouze Francií a Itálií). Spotřeba vína roste nepřetržitě 12 let a autoři sdělení dokonce předpokládají dosažení prvého místa v žebříčku již

Laurot má vyšší obsah kyselin v moštu. Optimální termín sklizně hroznů potom vzniká kombinací cukernatosti, obsahu kyselin v bobulích a pH moštu a fenolické zralosti hroznů stanovené na základě zbarvení semen. Obsah antokyaninových barviv bývá u Laurotu vysoký. Technologické zralosti hroznů musíme uzpůsobit technologii výroby vína. Délku macerace hroznů potom přizpůsobujeme celkové technologické zralosti hroznů. Z Laurotu je možné vyrábět kvalitní víno v pozdním sběru, které můžeme vyrábět delší macerací za řízené teploty. Hrozny nižší kvality – jakostní – je možné zpracovávat na lehčí červená vína s výrazným ovocným aroma. U této odrůdy je nezbytné použití jablečno-mléčné fermentace. Díky tomuto zásahu dochází ke zjemnění a zakulacení chuti a ke zvýraznění vůně. Vína vyšší kvality jsou vhodná pro zrání v dřevěných sudech a nemusí jít vždy o sudy „barrique“. Zrání vína v sudech je nezbytné z pohledu mikrooxidace, kdy dochází ke stabilizaci barviv a zároveň zjemnění chuti pecičkových taninů. Víno potom získává harmonickou chuť. Laurot je odrůda vhodná pro produkci bio vín. Z Laurotu lze vyrábět odrůdové víno. Víno má přitažlivou rubínovou barvu, v chuti jsou dominantní tóny červeného ovoce (třešeň, višeň), při vyšších stupních zralosti tóny vyzrálého lesního ovoce. V chuti lze pozorovat výraznější tříslovinu. Odrůda je velmi vhodná pro výrobu „cuvée“ s některými dalšími interspecifickými odrůdami. Může to být zajímavý marketingový tah pro bio vinaře. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Atlas odrůd révy vinné. Computer Press 2007

během roku 2008! V současnosti produkuje víno na území USA údajně všech 50 států (že by ledová vína z Aljašky?). Zajímavostí je také vysoký podíl po skleničkách rozlévaného vína (41 %) na celkovém prodeji vín v amerických restauracích. Podle BKwine Brief nr 43 (mk)

(7–8/2007) 355

Laurot – hrozen, foto R. Stávek

Laurot – keř, foto P. Pavloušek

Laurot – keř, foto R. Stávek

Laurot – list, foto P. Pavloušek

Laurot – pupen, foto P. Pavloušek

Laurot – vrchol letorostu, foto P. Pavloušek

356

(7–8/2007)

FIBRAFIX TX-R – Hloubkové filtrační desky fy Filtrox pro odstranění TCA Firma Filtrox vyvinula a na výstavě INTERVITIS ve Stuttgartu poprvé představila, svůj nejnovější, k patentování přihlášený a v nejvyšší míře účinný, produkt – hloubkovou filtrační desku Fibrafix TX-R, sloužící pro odstranění látky TCA z vína a jiných nápojů, aniž by přitom bylo ovlivněno aroma a chuť těchto nápojů. „TCA“ (2,4,6 – Trichloranisol) představuje při výrobě vína velký problém. Odhaduje se, že škody, které každoročně v důsledku TCA/“chuti po korku“ při produkci vína vzniknou, dosahují výše ca 150–300 milionů EUR. TCA lze nalézt v korku, dubových sudech, ležáckých tancích i v jiných výrobních zařízeních pro výrobu vína. TCA způsobuje pachuť po plísni, která je lidmi vnímána ještě v koncentraci menší než 5 ppt (nanogram/lt). Překvapivě je však dokonce i při malých množstvích kolem 2 ng/lt, zjišťováno maskování žádanými ovocitými vůněmi, které zabraňují úplnému rozvinutí vinného buké. Pro ošetření vína, kontaminovaného TCA, byly doposud používány s větším nebo menším úspěchem různé metody. Použití polyetylenu je drahé, časově náročné a redukuje komplexní aroma, které dodává vínu jeho charakteristické buké a kořenitost. Rovněž tak je známé i ošetření vína mlékem, popř. produkty mléčné smetany, jež by mělo vést k odstranění TCA. Tato metoda vede ale též k redukci vůně a chuti a přináší k tomu navíc nebezpečí zavlečení alergenních substancí. Tradiční použití hořčičných semen, jako pomocného prostředku k maskování pachuti TCA, se současně negativně projevuje i na jednotlivých odstínech aroma vína. Použití filtračních desek Fibrafix TX-R je podstatně efektivnější než jiné metody, je mnohem jednodušší a přitom negativně neovlivňuje vůně a chuť vína. Během filtrace vína, obsahujícího TCA, do “čistého“ tanku, za použití desek Fibrafix TX-R, bude nežádoucí sloučenina 2,4,6 – Trichloranisol odstraněna v jednom jediném chodu. Hlavní součástí filtračních desek Fibrafix TX-R je anorganická sloučenina. Tato substance byla optimalizována zejména pro odstranění molekul TCA. Je ale rovněž specifická pro odstranění látky „tribromanisol“ (TBA) a látky “tetrachloranisol“ (TeCA) z produktu. TBA a TeCA jsou chemické sloučeniny podobné TCA a mají podobně negativní vliv na aroma vína. Nově vyvinuté filtrační desky FIBRAFIX TX – R byly již úspěšně použity k ošetření vín, kontaminovaných látkami TCA, TCB a TeCA, v různých zemích Evropy, Austrálie a USA. Veškeré zde uvedené produkty a zařízení dodavatelsky zajišťuje fa VULCASCOT, s.r.o., Kounicova 13, Brno, tel.: 541 212 303, fax: 541 244 613, e-mail: vulca@sky.cz

FILTROX AG, Moosmühlestrasse 6, CH-9001 St. Gallen Phone +41 (0)71 272 91 11, www.filtrox.ch

LISY NA HROZNY SUTTER

CROSS-FLOW FILTRY NA VÍNO S KERAMICKOU MEMBRÁNOU

Váš partner pro všechny filtrační procesy v průmyslu nápojů. Švýcarská kvalita filtračních médií a filtračních zařízení. V celosvětovém měřítku jedna z nejvýznamnějších firem v oblasti filtrace nápojů.

Expert na filtraci od roku 1938

(7–8/2007) 357

Valná hromada sdružení VOC Morava, o. s. Po úvodní formální a povinné proceduře byl přistoupeno k diskuzi. Z diskuze vyplynulo následující: l Vilém Kraus – z hlediska dlouhodobého pohledu člověka, který sleduje dění ve vinařství již řadu let, je jednoznačné sdělení. Je nutno přesně definovat pravost vín a vytvořit systém, který bude garantovat původ. Tento systém by pak mělo definovat jedno slovo – „Morava“, tedy původ, odkud daná vína pocházejí. Ve vinařském světě hrají obrovskou roli místa původu, resp. oblasti, nikoliv jednotlivé státy. (Alsasko, Burgundsko, Rheinhesen, Franken a další). Pro nás je důležité, aby stejnou hodnotu mělo jméno, které dává naším vínům profil a které se opírá o dlouhou tradici. Moravská vína znali již dávní panovníci. Ti se snažili chránit názvy vín Morava a Čechy tak, aby tento původ byl chráněn. Domnívá se, že je třeba, aby vzniklo něco, co bude jasně slyšet. Rozmanitost Moravy je sice velká, ale nikoliv tak velká, aby nemohla být prezentována pod jednotným názvem. Protože Morava není jednolitá, nabízí se zde další možnost vytvoření vín typu „Cru, Grand Cru“. Hned napoprvé se nepodaří udělat tradici. Jméno je potřeba vybojovat pro trh. Nejvíce vín, která se pijí, jsou vína jakostní, a to by měla kopírovat vína VOC Morava. Vyšší kategorie se můžou realizovat pod zmíněnými kategoriemi. l Miloš Michlovský – jako jeden z iniciátorů VOC Morava – plně sdílí názor V. Krause a myslí si, že VOC Morava je správný směr. Je to směr, jakým garantovat původ a kvalitu vína. Víno VOC v žádném případě není myšleno jako obyčejné stolní levné víno. Je potřeba na něj klást přísné požadavky, včetně všech standardů, tedy kolkování = chráněná produkce. Již na valné hromadě SV ČR v roce 2006 představil systém, jak by mohla vína VOC Morava vypadat – tedy asi 3 a 3 bílá a červená vína. Již nyní je pozdě tento systém zavádět, současná gastronomie tato vína hledá. Projev terroir v takových vínech je velmi sporný. Na základě dnešních technologií je možno vyprofilovat čitelný původ jen v některých velmi zajímavých podmínkách (Šobes, Pálava, ...). U ostatních je to pouze marketingový tah. Jeho představa systému VOC je uplatnění odrůd, je to však věcí další diskuze. Z těchto odrůd také vytvořit základní cuvée. To, jak bude VOC Morava vypadat, zá-

leží především na členech VOC Morava. Důležitou součástí je také systém zatřiďování. Současný systém zatřiďování vín neumožňuje profilovat určitý typ vína. Jako nejvhodnější by se jevilo další zatřiďování pro VOC, jako nadstavba. Bude však nutná novela zákona. l Jan Horešovský – myslí, že by měl být jiný směr diskuze. Zazněla tady řada argumentů, které jsou pravdivé, a je obtížné na ně reagovat. Přesto si dovolí nějaké argumenty vyslovit. Předně je potřeba se podívat, jak celý systém apelací funguje ve světě. Problém je, že při založení VOC Morava se nikdy nehovořilo o daném víně. Tedy jak by mělo vypadat, jak bude kontrolována jeho kvalita, ale vzniklo jen uskupení, které by mělo toto víno vyrábět. Vinaři by se však měli v jednotlivých místech domluvit sami a následně založit sdružení jednotlivého VOC. Tento návrh VOC by následně měl posoudit nějaký orgán, který řekne, zda má dané VOC své opodstatnění. Není zde kontrola státu a vinaři si víno kontrolují sami. Není zde záruka, že nebudou uvádět na trh jakékoliv víno. Tedy na jedné straně zde může vzniknout iniciativa jednotného celomoravského vína, a na druhé straně iniciativa dvou sousedů, kteří si založí své vlastní VOC, bez jakékoliv oponentury. Všude ve světě existuje mezičlánek (nějaký výbor) mezi vinaři a státem, který komplexně posuzuje, zda takové či jiné VOC má vzniknout. Morava by se měla postarat o to, aby vznikem VOC Morava nebyl systém „zmršen“ už od počátku. Zaznělo tu, že ve světě jsou velké celky jako jednotlivá VOC (Alsasko). Ano, tato vína se produkují, ale jestliže si někdo koupí základní víno např. AOC Alsace, tak koupí velmi nekvalitní produkt. Vše by mělo směřovat k tomu, aby zde byl ustanoven orgán, bez zástupců státu, který by měl definovat jednotlivá VOC. Zaznělo zde, že VOC by mělo být nějaké cuvée. Tady žádné typické moravské cuvée není. VOC = terroir. VOC by mělo vycházet z jednoznačného původu. Apelace terroirových vín by měly být jednoúrovňové. 10, 20–50 různých malých VOC, bez jednoho velkého. Morava má určitou charakteristiku, ale není to ta charakteristika pro VOC Morava. Je hodně zásadně proti vzniku VOC Morava. Dnes se obracet na konzumenty ve světě nemá smysl a je potřeba se zaměřit kvalitou na domácího zákazníka, který to dané

víno pije. Současná úprava zákona ve věci VOC je naprosto nedostatečná pro vznik jakéhokoliv VOC vína. Je třeba jej novelizovat, aby kvalita vína mohla být zachována. To, že nevzniklo VOC Znojmo, je problematika právní. Ing. Králíček se snažil suplovat kontrolu nad touto značkou, ale neumožňuje mu to zákon. l Jiří Sedlo – sdělil, že VOC Morava není myšleno jako nadřazené víceúrovňové, ale po boku ostatních VOC. Vždy to bude postaveno po boku ostatních. K tvorbě vína VOC Morava si řeknou své vinaři sami. l Radomír Nepraš – domnívá se, že všichni máme velmi podobné ideje, ale každý to vidí jinou cestou. V. Kraus má pravdu v jednoduchosti AOC, ale v Alsasku tento systém vznikal desítky let. Např. v Rakousku víno DAC Weinviertel končí. Zjistili, že není možné DAC v takovém množství garantovat. Teď je tu nesmírně závažná věc. Kolik lidí tady je? Mají tito lidé kompetenci mluvit za ostatní? Je pro myšlenku VOC, pracovat na ní a naleznout konsenzuální řešení. Souhlasí s V. Krausem, že Morava je marketingová známka, ale VOC je také marketingová známka. Jestliže jdeme na trh s nějakou známkou, je nutný pořádný nástup. Jestliže vytvoříme velké VOC Morava, tak naprosto znehodnotíme celou značku. Nyní se domnívá, že řešení, které je navrženo, ještě není hotové a je třeba na něm pracovat. l M. Michlovský – vzpomenul koncepci Salonu, kdy vše vznikalo za účasti 3 lidí. Salon nyní funguje a stále se vylepšuje. Domnívá se, že je třeba urychleně tento systém spustit a dodělávat ho za chodu. Myšlenka ve VOC Morava nyní vytvořit „vakuum“ s tím, že obchodníci budou rvát ruce za tímto vínem, je mylná. Uvědomme si, že dnes 80 % vína je prodáno přes řetězce a ten, kdo víno neprodává přes tento segment, bude mít problém v budoucnu. K DAC, u tohoto vína se neustále zpřísňují podmínky a počet vín v systému se zvyšuje. Když někdo říká, že jde o jednoduchá směsná vína, tak to rozhodně není pravda. Nechce se rozhodně pasovat do role, že bude vytvořeno víno VOC Morava a pak vlastním přispěním vše pošle „do kytek“. O tom, jaká vína to budou, se přece teprve bude diskutovat. l Jaroslav Hlaváč – hovořil v podobném duchu. Zná problematiku z dojednávání podmínek VOC Mikulov. Těch názorů je taková spousta,

(7–8/2007)

358

že je velmi obtížné se domluvit v malých regionech. Nakonec se sešli a shodli nad názorem, že je přínosné udělat jedno společné VOC a následně rozvíjet VOC v rámci terroir. To, co nyní chceme, je, abychom společnou silou vyhověli legislativě a vytvořili již jedno silné VOC. l Marek Šťastný – nemá dnes přesný názor, jak velké množství vína budou jako firma uvádět na trh pod značkou VOC Morava. Základní otázkou je však systém. Pravděpodobně bude problém jak financovat 50 různých VOC. Je špatné vymýšlet a opisovat systém, který funguje ve Francii. Je velké nebezpečí u kontroly. Jak následně kontrolovat 50 různých VOC. Základem by mělo být jedno VOC a z něj rozvíjet po jeho boku další. l Jan Hajda – se staví za slova V. Krause a M. Michlovského. Není to v rozporu s tím, že řada firem dodává na trh kvalitní vína. Pokud o tom disktují v Senátu, tak se jej ptají, co pro to dělají vinaři. Nemá smysl se hádat. Bude-li značení VOC Morava, tak by to měla být pro lidi garance, která je kontrolována vinaři. Vůbec není důležité, že tady nejsou všichni vinaři. Kdo se chce účastnit, má možnost. Za ZD Sedlec navrhuje pro výkonný výbor C. Králíka. l Jan Horešovský – zaznělo zde mnoho nepochopení. Jednak VOC = terroir. To je ten původ. Z tohoto pohledu nemůže vzniknout VOC Morava, protože je tady 30 vinařů, kteří chtějí vytvořit VOC Morava. Vše by mělo jít z jiné strany, např. VOC Pavlov. Tam je taky 30 vinařů, ale je to o Pavlově a nikoliv o celé Moravě. Např. Znojemákům může být úplně jedno, jestli si v Pavlově udělají VOC. Onen přípravný výbor, to není žádný další orgán. Je to jen hodnotící systém, který bude doporučovat nebo nedoporučovat na odborné úrovni nově vznikající VOC. Informoval o pracovní schůzce s přípravným výborem a ing. Machovec informoval, že je teoreticky možné, že do VOC může být z VF investováno až 10 mil. Kč. Tzn. že v nějaké koncepci je počítáno s nějakou finanční částkou na tento projekt. Myslí si, že je to naprosto nesprávné. Udělejme koncepci malých VOC, tedy terroirových vín, a ty peníze rozdělme mezi ně. l M. Štastný – přece si někdo nemůže myslet, že bude-li tady 100 různých VOC, tak se

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

systém ufinancuje. Čím víc VOC, tím míň peněz. Peníze z VF je také nutno dávat tam, odkud pocházejí. l J. Machovec – ano, zaznělo, že do systému může plynout tolik peněz, ale rozhoduje a bude o tom rozhodovat nějaký orgán, tedy Rada fondu. Ale vše již do funkčního systému. Peníze jsou nutné pro zviditelnění. Kdyby se nyní neudělal tento krok pro založení VOC Morava, tak žádná diskuze nebude. Vinaři sami nikdy nic neiniciují. Není možné čekat, až všichni přijdou a budou svůj názor vyjadřovat. To se nerozjede nikdy. Kde je záruka, že systém nezdevalvují malá VOC. Ta záruka je menší, protože o těch malých VOC nebude nikdo vědět. l Tibor Nitray – kdyby nevzniklo VOC Morava, tak by žádná diskuze nevznikla. Vlastní VOC Morava má dva pohledy. To je sdružení VOC Morava, o. s., a víno VOC Morava. Stanovy v současné době jsou nedokonalé. Je potřeba je aktualizovat a vytvořit jednací řád. Navrhuje zvolit výbor, vytvořit nový návrh stanov, který se připomínkuje mezi členy a následně schválí valnou hromadou. Pokud nebude udělána změna stanov, nepohneme se dále. l Karel Reichman – pokud chceme zviditelnit Moravu, nevidí důvod proč neprodukovat jednotné víno obdoby Svatomartinského. Ale nikoliv pod značkou VOC. VOC Morava ať „nakopne“ vinaře, aby iniciovali vznik jednotlivých malých VOC. Po diskuzi byla navržena změna stanov. Sdružení odsouhlasilo rozšíření výkonného výboru na 9 členů a změnu u volby předsedy a místopředsedy Sdružení. Nově budou tito 2 představitelé voleni až výkonným výborem. Následně proběhla volba členů výkonného výboru. Z pléna zazněly následující návrhy na členy Sdružení: M. Michlovský, C. Králík; J. Hort, H. Holánek, K. Reichmann, P. Nejedlík, R. Nepraš, M. Šťastný, M. Špalek, J. Hlaváč, P. Staško, S. Škrobák, M. Lanžhotský, Z. Trčka. Vzhledem k nejasnostem cílů některých členů sdružení proběhla k tomuto bodu také krátká diskuze. M. Michovský dodal, že se svou kandidaturou souhlasí pouze v případě, že výsledek jednání

výkonného výboru povede k vytvoření vína VOC Morava. V opačném případě svou účast odmítá. V. Mrázová doplnila, že tomu tak je. P. Staško doplnil, že přijal pozvánku k jednání VOC Morava a za účelem jeho vzniku. J. Hlaváč doplnil, že nemůže hlasovat pro lidi, kteří ve svém prohlášení píšou, že VOC Morava je chybou. T. Nitray jednoznačně sdělil, že chtějí být členy sdružení VOC Morava a chtějí vyrábět vína VOC Morava. To, že je zde nějaké prohlášení, je kvůli tomu, že se domnívali, že se bude vyrábět jedno jednotné víno. J. Horešovský doplnil, že zde zastupuje lidi, kteří chtějí pracovat na koncepci vín VOC. Pracovní tým, který vznikne, dojde k nějakému výsledku. Je možné, že to nebude VOC Morava, ale je těžko nyní předjímat. J. Machovec doplnil, že je zde nutné položit otázku zda víno VOC Morava vyrábět. R. Nepraš dodal, že je třeba diskutovat dále, protože nyní nevíme, jak VOC Morava bude vypadat. M. Michlovský se zeptal, zda je možné jasně deklarovat, že lidé ve výkonném výboru chtějí jednat a výsledek jednání povede k výrobě vín VOC Morava. P. Marcinčák se domnívá, že by se měl zvolit orgán, proběhne diskuze a v případě, že se někdo nebude ztotožňovat s názory, může vystoupit. J. Hlaváč se obává, že výbor bude mít tak odlišné názory, které neumožní žádný kompromis. Po této diskuzi bylo přistoupeno k hlasování. Do devítičlenného výboru byli dle pořadí hlasů zvoleni a ustanoveni: Radomír Nepraš, Hynek Holánek, Miloš Michlovský, Jiří Hort, Ctirad Králík, Stanislav Škrobák, Karel Reichman, Patrik Staško, Marek Špalek. Do tříčlenné kontrolní komise byli dle zvolení a ustanoveni: Jaroslav Hlaváč, Vladimíra Mrázová, Petr Nejedlík. V rámci bodu činnosti sdružení v roce 2007 bylo ve stručnosti výkonnému výboru uloženo přenést diskuzi na jejich půdu. Zde bude potřeba zvolit předsedu a místopředsedu. Výkonný výbor musí připravit případnou změnu stanov, následně svolat valnou hromadu, která schválí další postup činnosti Sdružení. Zkrácenou verzi zápisu opatřil M. Půček, ověřili R. Nepraš a T. Martinec

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Kã 290,00 (vã. 19% DPH) Kã 330,00 (vã. 19% DPH) Kã 380,00 (vã. 19% DPH) Kã 420,00 (vã. 19% DPH) Kã 450,00 (vã. 19% DPH) Kã 490,00 (vã. 19% DPH) Kã 520,00 (vã. 19% DPH) Kã 560,00 (vã. 19% DPH) Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2006 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(7–8/2007) 359

V Bořeticích přichystali ochutnávku vín z moravských Starých hor „Starých hor je na Moravě téměř stovka. Jsou to vesměs prvotřídní viniční svahy, na nichž se réva vinná pěstovala od středověku, a vytvářel se tak základ pozdějších viničních tratí. Staré hory bychom proto měli považovat za jedny z nejcennějších míst moravské vinařské krajiny, které charakterizují a doslova zhmotňují povahu vín z této jedinečné oblasti. Staré hory by měly být vnímány jako symboly starobylosti a nezdolné životnosti moravského vinařství,“ tak popisuje význam těchto jedinečných lokalit autor výstavy a projektu „Staré hory“, vinař Bogdan Trojak z Bořetic. Génius loci Slavnostní zahájení Výstavy vín ze „Starých hor“ se konalo v sobotu 26. května. Součástí celé akce byla také výstava fotografií Jana Hanzlíka z Prahy. Šlo o portréty nejstarších aktivních vinařů, často z těch obcí, odkud byla i vystavená vína. „Staré hory byly zakládány většinou na těch nejvýhodnějších místech, kde se vinná réva dala pěstovat. Většinou šlo tedy o svahy s jižní expozicí, dokonale chráněné, kde vinná réva netrpěla mrazy. Dosud nebyly tyto lokality na Moravě zmapovány, a tak mne napadlo zmapovat je a shromáždit vzorky vín na tuto

O výstavu vín ze Starých hor byl zájem

netypickou výstavu,“ uvedl při zahájení výstavy vín Bogdan Trojak. Celkem se podařilo získat na akci 66 vzorků z celé jižní Moravy, které reprezentují zhruba jednu třetinu viničních tratí nazvaných „Stará hora“ nebo „Staré hory“. „Když jsem tuto výstavu připravoval, jen za poslední měsíc jsem osobně navštívil asi dvacet lokalit a musím říci, že vesměs se jednalo o místa se silným géniem loci. Člověk tam skutečně pochopí, co pro vinaře znamená sepětí s jedním místem. Není to taková ta roztěkanost typická pro dnešní dny, rušení starých vinic, hektické zakládání nových nepromyšleně a na nevhodných místech...,“ dodal Bogdan Trojak. Staré hory, mladistvé víno Výstavu v Bořeticích svojí přítomností poctil také mgr. Milan Magni, oeno-gastronomický specialista, který se na vernisáži přiznal: „Také jsem prochodil několik vinic v lokalitách Starých hor a musím říci, že vína z nich, která jsem ochutnal, byla mimořádná a až s archetypálním nádechem. Pro tuto příležitost jsem si sestavil rovnici, která zní: Staré hory + staré hlavy = velice potentní mladistvé víno s jiskřivým espritem. Víno ze Starých hor má bohatou minulost, o přítomnosti se může-

Foto: Petr Hynek

me přesvědčit dnes sami při ochutnávání vzorků a je jisté, že víno ze Starých hor má také svoji budoucnost. Ale ta už záleží na nás...,“ řekl Milan Magni. Filozofující geolog Zajímavou přednáškou doplnil zahájení výstavy Václav Cílek z Prahy, který se stal známým v poslední době jako „filozofující geolog“. Na výstavě pohovořil o již zmíněném géniu loci Starých hor a jejich významu z hlediska geologického. „Vím, že je to hrozná drzost, když člověk z Prahy má mluvit o révě ve vinném sklípku na jižní Moravě. Ale snad řeknu alespoň něco nového z oblasti mého působení a mé profese. Nedávno jsem se vrátil z výkopů v oblasti Abúsíru v Egyptě, kde jsem si uvědomil, že jsem stále zabořen v archeologickém čase. A víno je také takovou prastarou záležitostí. Už někdy před dvěma a půl tisíci lety Platón upozorňoval, jak Řecko přišlo k tak velké erozi půdy. Bylo nutné začít pěstovat plodiny, které mají hluboké kořeny. A to byly olivy a vinná réva. Říká se, že kořeny révy dosáhnou do hloubky pětadvaceti metrů a možná ještě hlouběji. To znamená, že kde existuje vinice několik set let, je velmi pravděpodobné, že existuje kontinuita, propletené kořání hluboko v zemi... A to, co má kořeny hluboko v minulosti, má šanci pokračovat i hluboko do budoucnosti,“ konstatoval Václav Cílek. Může to mít podle něj i komerční dopad. „Svět je přesycen vínem a co kdybychom proti těm veleplantážím někde v Argentině nebo Austráli postavili místa s tajemnými specifiky Starých hor? Pokud jde o vína z těchto míst se silným géniem loci, je to určitě nápoj, který nás přenáší do jiného prostoru a času,“ dodal geolog. Projekt nekončí Výstava vín ze Starých hor byla koncipována jako dlouhodobější veřejná ochutnávka vín s tím, že vystavené vzorky byly po dva víkendy soustředěny v prostorách enotéky Zájezeří u Bořetic a jeden víkend budou prezentovány v prostorách Lustermanského sklepa na Malé Straně, takže si na své znovu přijde i filozofující geolog či autor fotografií starých vínařů... Boxy enotéky v Zájezeří plánuje vinař Bogdan Trojak naplnit po skončení výstavy víny výrobců vín z Bořetic a okolních vinařských obcí a založit zde menší regionální salon vín, stálou expozici pro

360

(7–8/2007)

návštěvníky Kraví hory. Vína ze Starých hor by se sem však měla do roka opět vrátit. Bogdan Trojak totiž plánuje vydat publikaci, která by zmapovala všechny Staré hory na Moravě a podrobně by je popsala. Pokřtěna by měla být právě na výstavě vín ze Starých hor v příštím roce. Bude to pravděpodobně ve větších prostorách než letos. A jak hodnotí letošní ročník organizátor výstavy? „Jsem celkem spokojený. Bylo zajímavé porovnat vína ze Starých hor, kde vedle sebe byly vzorky z velkých vinařských firem a drobných vinařů, vyrobených opravdu tím starým poctivým způsobem. Co mne trochu mrzí, je nezájem místních vinařů. Zatímco návštěvníků z jiných koutů země bylo několik desítek, z Bořetic přišli dva nebo tři sousedé...,“ krčí rameny Bogdan Trojak. Ovšem, jak se říká, doma není nikdo prorokem. Zřejmě to platí i v tomto případě. Petr Hynek

Výstava se konala se ve vinném sklepě Zájezeří ve sklepním areálu pod Kraví horou Foto: Petr Hynek

O čem viněty (ne)hovoří – (V.) – Nejhlubší etiketová historie ČSR Petr Šimeček www.ovine.cz

Nepodléhám bláhové představě, že tehdy bylo všechno ideální, navíc etikety vín té doby se dnes již neshánějí nijak snadno. Každý nový kousek je sběratelem srdečně vítán a jistě i důkladně prozkoumán. Etiketa je přeci rodným listem vína a pohrdlivý výrok vinaře, že „…na ní nezáleží, hlavní je víno uvnitř…“, je úzkoprsá a podobný přístup se mu může vymstít. Ne ne, etiketa je a vždycky byla důležitou součástí vína jako celku. Na etiketu se zákazník podívá nejdříve, z ní čerpá první informace o víně. Etiketou může víno hodně získat, nebo hodně ztratit. Bohužel za sebou nemáme historii 90 let plynulého vývoje vinařství ani vývoje grafiky etiket. Většinu mrzáčků z období našich národních podniků nelze za plnohodnotné stupně vývoje počítat, zvláště při jejich srovnání s etiketami např. portugalskými, německými, nebo italskými. Co nám o sobě vlastně etiketa může všechno prozradit, o čem tedy dnes takové stoleté viněty hovoří? Jistě jsou zákazníci, kteří se na etiketu podívají jen jedním okem, ovšem jsou i takoví, kte-

ří si viněty prohlížejí lupou a snaží se odhalit vše, co vůbec odhalitelné je. Zvláště u starých etiket, kde není uveden rok sklizně nebo lahvování vína, hraje roli každý sebemenší detail, jakákoliv indicie. Nedávno jsem dostal velmi zajímavý e-mail od kolegy, který je odborník řekně-

Obr. 1

me „přes písmo“. Posuďte sami, co se dá zjistit z etikety (obr. 1), na níž normální člověk nevidí téměř nic: „…co se týká Odenburgeru, asi to bude spíš etiketa pro germanofonní oblast než protektorátní období. Směřoval bych to podle písma a ornamentů spíš tak do přelomu století.

(7–8/2007) 361

A pozor – viněta je vytištěna z mědirytu nebo ryté litografie a přitom signována, což signalizuje velkou kvantitu v edici – pokud by si to někdo dělal na koleni, nebyla by tam signatura. Navíc měditisk i rytá litografie počátkem století výrazně ustupují do sféry čistě kumštovní, vytlačovány jsouce líbivější a levnější kresbovou litografií. Editorovi patrně dost záleželo na výtvarném provedení (a tedy asi šlo ohledně vína o dobrý byznys), nebo ještě neměl k dispozici příslušnou technologii – ale to pak jsme v roce +/- 1890. Tiskárna Farský v Praze existovala už v r. 1858, kdy Josef Farský převádí do litografie a tiskne Umanův portrét K. H. Máchy (malovaný podle vzpomínky a rad pamětníků) pro almanach Máj, a měla pověst kvalitní kamenotiskárny i s produkcí portrétů. Pro Barrandovy ná-

sledovníky např. provádí tisk tabulí s vyobrazeními barradienských zkamenělin v r. 1894…“. Tomu říkám netradiční pohled a přínosný rozbor údajů! Takže tato etiketa bude nejstarší ze zmiňovaných v tomto příspěvku – hovoříme o začátku 20. století, tedy ještě o Rakousko-uherské monarchii… Z té doby přináším i krásně vyvedenou a naštěstí i krásně zachovanou lakovanou etiketu s dostihovým námětem (obr. 2), výrobce J. Střebský z Pardubic. Bohužel jde nejspíš o etiketu likérovou (redakce VO a čtenáři prominou), je však krásnou ukázkou umění své doby. Malinkatý nápis na etiketě zcela dole udává tiskaře-výrobce etikety. Je jím August Matthey, jehož tiskárna byla založena v roce 1868 v rakouském Štýrském Hradci (Graz). Nejprve zde Švýcar August Matthey otevřel kamenotiskové dílny, vyráběl umělecké tiskoviny a především etikety – a to i pro export do ČSR. V roce 1876 měl už 35 spolupracovníků, 3 rychlolisy, 10 ručních lisů a dalších 6 pomocných strojů. Po jeho smrti stála na čele podniku jeho žena, nyní vdova Katharina, která pod-

Obr. 2

Obr. 5 Obr. 3

Obr. 6

Obr. 4

Obr. 7

nik později prodala lékárníkovi Alfrédu Wallovi. Z „Chromo-Lithographische Kunstanstalt, Etikettenfabrik und Steindruckerei August Matthey“ se tak stala firma „Alfred Wall, Graphischer Grossbetrieb“, která zaměstnávala až 400 osob. Zajímavým je např. na etiketě z roku 1917 (obr. 3) francouzský přepis „Château Pustey á Křešice près Žernoseky, Bohême“ jména a sídla výrobce, jímž bylo Vinařství F. J. Herbst, Pustý zámek v Křešicích u Žernosek. Čtvrtou c. k. etiketou je na obr. 4 desertní červený „Il Favorito“ od Gustava Picka z Teplic. Tato etiketa je krásným příkladem jednoho faktu, který pozorujeme i během dalších zhruba 35 let. Řada prodejců vín byly firmy distribuční, velkoobchodní. Ze zachovaných etiket na nás často hovoří plná jména přímých majitelů, ne anonymní názvy firem s nečitelnými vlastnickými vztahy, jak je tomu často dnes (i když zrovna vinařství je vlastně spíše výjimkou). Zajímavé je, že řada těchto prodejních společností sídlila v průmyslově rozvinutějších Čechách a mám i pocit, že si české vinařství za „první republiky“ užívalo většího obchodního věhlasu v porovnání s vinařstvím moravským. Osobně se tomu ani nedivím, i před sto lety platila stejná pravidla jako dnes: nemáš kontakty, neumíš cizí řeči, tedy neprodáš. Někdy to až vypadá, že víno bylo na Moravě pouze vyrobeno, ale pro lahvování a k prodeji se stěhovalo směrem do Čech – jaký to hořký bonbon pro moravské patrioty. Hovoříme však o době bez faxů, e-mailů, bez mobilů a prakticky bez soukromých aut a dálnic. A tak místo jmen vinařů na etiketách čteme jména prodejců, např.: Vinné sklepy A. Lazzarich, Dragičevič, Bartůněk, Tichota, Jehlík, Pilát a Weiser, Tauber a Fišl, Straka, dodnes aktivní Mělnické zámecké Lobkowiczké vinařství, nebo dovozové víno nabízející firma Jan Hubínek a syn (obr. 6). Zajímavá je etiketa firmy Josef Oppelt a synovec (obr. 9) – příčinu použití slova „synovec“ neznám, ale jistě také cítíte zjevnou snahu synovce distancovat se od svého strýce. Nebo veleznámý výrobce kořeněných dezertních vín Tesařík a Pavela (na obr. 7 je přírodně sladký tokajský výběr). Jejich značka „Tesavela“ se stala symbolem pro taková doslazovaná vína a používala se desítky let např. v kuchařských receptech („...přidej 2 dcl Tesavely…“). Dnes se těší popularitě značkové zboží obecně, přičemž tyto značky jsou obvykle uměle vytvořené pojmy. Dříve však bylo značkou mnohdy přímo příjmení výrobce (prodejce). Obvyklé bylo také to, že známé restaurace či hotely si nechávaly vyrábět vína pro svou potřebu pod svým jménem – např. Vinné sklepy reprezentačního domu hl. města Prahy, Česká hotelová společnost v Brně (viz titulní strana), nebo dodnes existující Vinné sklepy Waldštejnské hospody v Praze (obr. 5). Všimněte si na této nenápadné etiketě jakoby starobylého označení

362

(7–8/2007)

„Menší město pražské“. Již sám místní rodák Jan Neruda (1834–1891) běžně používal pojem Malá Strana. Etiketa je tištěna konfekčním kamenotiskem, ale vroubkované oříznutí fotořezačkou pochází nejdříve z 20. let. Samozřejmě i na Moravě byli přímí prodejci, např. Karel Havser Mikulov, M. Viskovič Brno, vinař Pavel Osička (obr. 8) – ten byl po poválečné emigraci úspěšný také v Austrálii. Vína se vyráběla v tak „nevinařských“ městech, jako je Žďár nad Sázavou, Chrudim, Teplice, Kolín, Příbram apod. Nezapomeňme ani na slovenské vý-

robce, kteří byli za dob československé federace vítanými dodavateli vín – např. Vinospol Trnava, Herbária Trenčín (obr. 10), Vinea Košice a mnozí další. V 1. republice žilo také 3,5 miliony sudetských Němců – obr. 12. Jen upřesním, že Komotau je německy Chomutov. Rozjímání nad výpravnou krásou starých etiket, jakou oplývá např. medailemi zahlcená viněta Švastalova šampaňského nápoje (výroba ve Žďáru nad Sázavou) z obr. 13, je zastíněna tím, že známe další vývoj těchto firem. Násilná kolektivizace a zabavování živností v pová-

Obr. 8

Obr. 11

Obr. 9

Obr. 12

Obr. 10

Obr. 13

lečných letech přetrhalo všechny vazby. Pamětníci té doby již téměř nežijí, aby nám vyprávěli o osudech lidí, jejichž jména a adresy dnes na etiketách vidíme. Proto volám: víte-li ke zde naznačeným tématům něco bližšího, prosím nenechte tyto cenné informace zapomenout a přispějte k rodícímu se přehledovému katalogu českých a československých vinných etiket… (Poznámka autora: Děkuji kolegům Broňkovi za viněty a Edovi s Florišem za informace, které mi pomohly a které jsem použil v dnešním článku.)

(7–8/2007) 363

Synergická aktivita katechínu a iných antioxidantov vo víne Dokázalo sa, že pravidelné požívanie červeného vína s mierou vo Francúzsku by mohlo vysvetliť nízky počet kardiovaskulárnych ochorení a úmrtností pri požívaní a príjme aj vysokosaturovaných tukov a ťažkých jedál. Tento úkaz sa označuje ako „Francúzsky paradox“. Vysvetľuje sa antioxidačným účinkom fenolových zlúčenín červeného vína (Frankel et al., 1995). Tento účinok sa už opísal viackrát a mnohé zlúčeniny vyskytujúce vo víne (Maxwell et al., 1994) to zdokumentovali. Zistilo sa, že v niektorých prípadoch kombinácia antioxidantov vykazovali väčšinu antioxidačnú aktivitu, akú by očakávali na báze ich jednotlivých individuálnych účinkov (Vivas et al., 1994, Meyer et al., 1998, Teissedre et al., 1996). Uvedení autori dokázali, že aj iné zlúčeniny môžu chrániť alebo recyklovať zlúčeniny ako napríklad vitamín E, ktorý chráni vitamín C. Nakoľko víno a krv obsahujú prídavné antioxidanty, napríklad sulfity, bolo vhodné študovať aj účinky týchto antioxidantov druhého poriadku. Vybrali preto katechín, pretože je to flavanol, ktorý sa nachádza vo väčšom množstve v červených vínach (Ritchey, Waterhouse, 1999). Katechín má aj úzky vzťah ku kondenzovaným taninom, ktoré sú veľkým zdrojom polyfenolov vo víne a sú jedným z monomerných podjednotiek polymerov (Souquet et al., 1996), ktorých biodostupnosť sa dokázala v krvi po požití čaju alebo čkololády (Lee et al., 1995). Synergická aktivita niektorých antioxidantov Saucier a Waterhouse (1999) sledovali synergickú aktivitu katechínu a ďalších antioxidantov červených vín pri konštantnej koncentrácii 200 µM zdôrazňujúc, že katechín je naozaj ty-

pickým flavanolom červeného vína. Cieľom tohoto štúdia bolo nájsť možnú synergiu medzi flavanolom s inými antioxidantmi prítomnými vo víne alebo o ktoré sa javí biologický záujem (napríklad kyselina askorbová, oxid siričitý, vitamín E, kyselina močová). Antioxidačné vlastnosti fenolových zlúčenín sú dobre definované a zdokumentované. Testy sa robia väčšinou s reagentom Folin-Ciocalteu v roztokoch obsahujúcich určitú zlúčeninu antioxidantu samotnú alebo v zmesi s katechínom. Ukázalo sa, že napríklad zmes katechínu a kyseliny askorbovej (vitamín C) má prídavný antioxidačný účinok resp. kapacitu. Účinosti zistené pri aplikácii dvoch zmesných antioxidantov sú takmer tie isté ako vypočítané súhrnom účinku obidvoch. Pre každú zlúčeninu tak možno vypočítať antioxidačnú kapacitu vyjadrenú v tzv. ekvivalentoch Proloxu (TEAC) (Saucier et al., 1999). Hodnoty tejto kapacity sú: Trolox (analóg vitamínu E) – 1,1, vitamín C – 1,0, kyselina močová – 2,0, oxid siričitý – 0, katechín – 5,5. Prekvapujúca je nulová hodnota antioxidačnej aktivity samostatného oxidu siričitého, čo bolo známe už pred týmito testmi, keď sa dokázalo, že SO2 je minimálny lapač superoxidatívnych aniónov. Vysoká antioxidačná aktivita je pre katechín očividná. Trolox, kyselina močová a vitamín C majú antioxidačný účinok ako katechín, ovšem slabší. Ak sú v zmesi s katechínom, je ich antioxidačný účinok výrazne vyšší. Ak sa oxid siričitý zmieša s katechínom, zvýši sa výrazne antioxidačný účinok katechínu. Je to dôležitý poznatok pre biele vína, ktoré majú mnohonásobne menej katechínu ako vína červené. Mechanizmus synergie SO2 s katechínom zatiaľ nebol objasnený.

Sklepní hospodáﬁství

Súhrn Oxid siričitý poskytuje silný synergický antioxidačný účinok s katechínom vína. Výsledky bádania potvrdzujú význam SO2 ako antioxidantného činidla v spojení s katechínom vína, ale aj s ostatnými fenolovými substanciami. Bežná prax používať menej SO2 v červených vínach ako v bielych vínach je opodstatnená, nakoľko v bielych vínach je desaťnásobne menej (100 až 200 mg/L) fenolových látok ako vo vánach červených (1–3 g/L). Synergický účinok SO2 a fenolov je dôležitý pre ľudské zdravie, nakoľko oxidatívne procesy bývajú často súčasťou mnohých chorôb. Ďalšie štúdium malo byť zamerané na hlbšie porozumenie účinkov týchto antioxidantov vo vinárstve a v ľudskom zdraví. Literatúra E. N. Frankel et al.: Journal of Agricultural and Food Chemistry 43, 1995, s. 890–894 M. J. Lee et al.: Cancer Epimediological Biomerkers Prevention 4, 1994, s. 393–399 S. Maxwell et al.: Lancet 344, 1994, s. 193 až 194 A. S. Meyer et al.: Food Chemistry 61, 1998, s. 71–75 S. Renaud, M. de Lrgeril: Lancet 339, 1992, s. 1523–1526 J. G. Ritchey, A. J. Waterhouse: American Journal of Enology and Viticulture 50, 1999, s. 91–100 C. T. Saucier et al.: Journal of Agricultural & Food Chemistry 47, 1999, s. 4492–4494 J. M. Souquet et al.: Phytochemistry 43, 1996, s. 509–512 Erich Minárik

450,-

Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní techno- (vã. 5% DPH) logii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína, je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlujícími aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

364

(7–8/2007)

Hydroxyskořicové kyseliny – Část 2.: Těkavé fenoly Ing. Michal Kumšta Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice, kumsta@zf.mendelu.cz

Volatile phenols are phenolic compounds and can play a role in wine aroma. There are two kinds of the volatile phenols, which have the same precursors, but different generators. The first is defect of white and rose wines described as pharmaceutic, the second is disease of red wine connected with animal character (sweaty horse saddle, stable etc.) Key words: vinyl phenols, ethyl phenols, Brettanomyces Výchozí látky Výchozími látkami pro vznik těchto nežádoucích složek jsou volné hydroxyskořicové kyseliny, konkrétně p-kumarová a ferulová kyselina. Sloučeniny kyseliny kávové, které tvoří hlavní část hydroxyskořicových kyselin ve víně, jsou významné pro své antioxidační vlastnosti a na tvorbě těkavých fenolů se nepodílí. Jak už bylo uvedeno v první části článku, naprostá většina hydroxyskořicových kyselin se v moštu vyskytuje vázaná na kyselinu vinnou ve formě depsidů (kyseliny koutarová a fertarová). Další část je vázána na polysacharidy buněčných stěn, či v případně modrých odrůd na anthokyany. Pro vznik těkavých fenolů je zásadní uvolnění těchto esterově vázaných kyselin. Tento proces je katalyzován některými hydrolytickými enzymy a zároveň probíhá v kyselém prostředí bobulí, moštu a vína spontánně (obr. 1; A). Přestože se v přírodě vyskytuje velké množství enzymů, jež rozkládají esterové vazby, pouze několik je schopno uvolnit vázané hydroxyskořicové kyseliny. Nejdůležitější a nejaktivnější je chlorogenáthydrolasa (E.C. 3.1.1.42) známější též jako cinnamátesterasa, kterou však tvoří pouze několik mikroorganismů. Z hlediska vinařství je zásadním producentem plíseň Aspergillus niger, jež sice napadá hrozny, ale pouze v teplejších klimatických podmínkách, kde je též producentem ochratoxinu A. Aspergillus niger se však též pěstuje pro pro-

dukci různých průmyslových enzymatických preparátů včetně různých pektinolytických přípravků hojně používaných ke zvýšení výlisnosti rmutu. V současné době přední výrobci těchto přípravků své produkty na přítomnost cinnamátesterasy testují, a proto kvalitní preparáty by neměly způsobovat žádné potíže. Jiná situace je u málo purifikovaných, levnějších a většinou kapalných přípravků, jejichž použití je spojeno s nebezpečím vzniku těkavých fenolů. Okrajový význam pro uvolnění hydroxyskořicových kyselin mají hemicelulasové enzymy, jako je feruloylesterasa. Kyselá hydrolýza esterů hydroxyskořicových kyselin je druhým pochodem, jenž umožňuje vznik těkavých fenolů. Tento proces je výrazně urychlován teplotou, což se děje už na vinici v osluněných hroznech. Podle stupně další přeměny hydroxyskořicových kyselin a výskytu v bílých nebo červených vínech, se těkavé fenoly dělí na vinylfenoly a ethylfenoly. (1) Vinylfenoly Vinylfenoly jsou v nízkých koncentracích přirozenou součástí všech bílých vín. Naproti tomu v červených vínech jsou jejich koncentrace zanedbatelné až nestanovitelné, neboť velmi snadno reagují s anthokyany. Vznikají dekarboxylací volné kyseliny p-kumarové (4-vinylfenol) a ferulové (4-vinylguajakol) pomocí enzymu cinnamátdekarboxylasy, který je přirozenou výbavou některých kvasinek a bakterií (obr. 1; B). Většina kmenů Saccharomyces cerevisiae, používaných ve vinařství, vykazuje během kvašení významnou aktivitu tohoto enzymu narozdíl od pivovarských kvasinek, které byly generacemi selektovány na nízkou tvorbu vinylfenolů (slad také obsahuje hydroxyskořicové kyseliny). Cinnamátdekarboxylasa vinných kvasinek je umístěna uvnitř buněk a je konstitutivní (tvořena vždy), ale vykazuje výraznou inhibici katechiny, což je jedním z důvodů, proč se v červených vínech vinylfenoly nevyskytují. V současnosti je už znám kmen vinných kvasinek s nízkou tvorbou vinylfenolů, jeho komerční dostupnost je však stále nízká („bájné“ Zymaflore VL1). Pro úplnost lze uvést tvorbu vinylfenolů některými mléčnými bakte-

riemi, jež však jsou zodpovědné především za nečisté tóny při biologickém odbourání kyseliny jablečné (rod Pediococcus). Obecně lze říci, že pokud mošt obsahuje volné hydroxyskořicové kyseliny, bude víno obsahovat vinylfenoly, kdy ze senzorického hlediska je důležitá jejich koncentrace. Při poměru vinylfenolu a vinylguajakolu 1:1, který je typický pro většinu bílých vín (část jich má však tento poměr 3:1), je mez rozpoznání kolem 700 μg/l. V modelových roztocích jsou vjemy 4-vinylfenolu popisovány jako léky nebo lékárna, 4-vinylguajakol je pak přívětivěji přirovnáván ke karafiátu. Vliv těchto látek na celkové posouzení vína záleží především na jeho charakteru a nemusí být vždy negativní. Více poznamenána budou jistě vína lehčí konstituce s jemnými ovocnými tóny, zatímco hutnému kořenitému tramínu mohou vinylfenoly spíše senzoricky prospět. Jejich vliv je výrazný především u mladých vín, neboť během zrání vína polymerizují nebo kondenzují na senzoricky neaktivní sloučeniny. (1,2) Ethylfenoly Narozdíl od kvasinek rodu Saccharomyces, pro které jsou vinylfenoly konečným produktem odbourávání hydroxyskořicových kyselin, pokračují kvasinky rodu Brettanomyces v celém procesu dále a tvoří senzoricky aktivnější ethylfenoly (obr. 1; B,C). Tento proces není nijak ovlivněn přítomností révových tříslovin, a proto je jejich vznik možný v červených vínech. Zajímavá a doposud neřešená je ale otázka, proč se nevyskytují ve vínech bílých. Senzorický vjem ethylfenolů je výraznější než u vinylfenolů, kdy mez rozpoznání 4-ethylfenolu v modelovém roztoku je 230μg/l a jeho vjem je popisován jako stáj, zpocené sedlo, chlév apod. Vjem 4-ethylguajakolu je za stejných podmínek popisován jako slanina nebo kouř a mez rozpoznání 47μg/l. V červeném víně se uvedené látky nacházejí v poměru 8:1 a zásadně mění charakter vína při celkové koncentraci ethylfenolů větší než 1mg/l. Jejich menší množství (0,3–1mg/l), ale v závislosti na odrůdě může pozitivně přispívat k celkovému výrazu vína a diskuze se vede i o to, zda výskyt ethylfenolů považovat za chorobu vína,

(7–8/2007) 365

kam podle producenta patří, nebo v některých zemích ceněný projev „terroir“. (1,3) Kvasinky Brettanomyces Narozdíl od vinylfenolů, jejichž tvorba je omezena na kvasný proces, se ethylfenoly tvoří především během zrání červeného vína, kdy mohou nastat příznivé podmínky pro rozvoj jejich producentů. Mikroorganismů schopných tvořit ethylfenoly je známo pouze několik. Pro vinařství jsou zásadní kvasinky rodu Brettanomyces/Dekkera (B.bruxellensis, B.anomala), ale stejnou schopnost mají některé kvasinky rodu Candida a Pichia guillermondii. Nejúpornější kontaminující kvasinky jsou Brettanomyces, neboť snášejí vyšší koncentrace alkoholu a jsou velmi nenáročné na výživu. Vyskytují se už na hroznech, ale anaerobní prostředí kvasícího rmutu brzdí jejich růst, a proto se ethylfenoly v mladých červených vínech ve vyšších koncentracích příliš nevyskytují. Z tohoto hlediska je třeba zajistit, aby rozdrcené bobule co nejdříve začaly kvasit, což postihne i potenciálně nebezpečné, striktně aerobní, kvasinky rodu Candida. Rizikové období pro víno nastává během zrání v dřevěných sudech, zvláště pak typu barrique, kde tyto kvasinky nacházejí v pórech dřeva optimální podmínky pro svůj růst. Mikrooxidativní prostředí, tak důležité pro správný vývoj červeného vína, jim opravdu svědčí. K výživě jim postačí i stopy disacharidu cellobiosy uvolňovaného ze struktur dřeva, alkohol jim nevadí, naopak jsou schopny ho využívat i jako zdroj uhlíku a za vrstvou usazenin chráněny před SO2 pokračují ve svém pomalém, ale vytrvalém růstu. Kromě ethylfenolů produkují i jiné senzoricky významné látky, jako jsou alifatické karboxylové kyseliny (octová, isomáselná, isovalerová a 2-methylmáselná), které rozhodně nevoní, nižší mastné kyseliny, vyšší alkoholy a oxidační produkty lipidů (cis- a trans-2-nonenal). V zahraniční literatuře se pro takto postižené víno používá termín „Brett charakter“ a podle mých zkušeností z místních koštů i reprezentativnějších výstav se tento charakter vyskytuje až u poloviny starších červených vín, pravda často v míře nedegradující jejich celkový dojem. V běžné praxi představují Brettanomyces asi nejrozšířenější chorobu červených vín a pro svoji rezistenci závažný problém. Do vinařského provozu se dostávají s hrozny a pro svoji odolnost, narozdíl od ostatních nesacharomycetních kvasinek, přežijí všechna stadia vinifikace. Jejich rozvoji napomáhá i obtížná a často zanedbaná údržba dřevěných sudů, i když se mohou rozmnožit i v inertních nádobách. Jako opatření vedoucí k omezení činnosti Brettanomyces lze uvést odstranění usazenin z dřevěných sudů následované desinfekcí prázdné nádoby plynným SO2 (minimálně 30mg/l objemu nádoby; tedy je třeba spálit 4 g pevné síry v 250l sudu). Ve víně je pak podle pH třeba udržovat

kolem 30mg/l volné SO2, i když to zpomaluje zrání vína. Významným faktorem je i teplota, která by rozhodně neměla překročit 15 °C. Čiření bílkovinami vede podle dávky a druhu čiřidla k 400–2000násobnému snížení počtu buněk Brettanomyces ve víně a lze jej doporučit jako preventivní opatření před stočením do sudu. Požití přípravků na bázi kaseinu vede navíc k mírnému snížení již vytvořených ethylfenolů. Problematičtější je filtrace vína, protože kvasinky Brettanomyces vytvářejí klidová stádia, která procházejí běžnými 0,45μm kvasničnými filtry, a představují tedy problém i u vín zrajících v lahvi. Jednou vytvořené ethylfenoly pro svoji chemickou stabilitu nepodléhají ve víně dalším přeměnám a jejich množství je možné redukovat pouze drastickým opatřením, jako je použití aktivního uhlí. Jinak na fenolické látky účinný PVPP zde příliš nepomůže. (3) Co s tím? Pro praktického vinaře je z pohledu prevence vzniku těkavých fenolů důležité být uvážlivý ve vinohradě a pečlivý ve sklepě. Výskyt v bílých vínech nepříjemných vinylfenolů je nožné významně ovlivnit odlisťováním zóny hroznů, jak o tom informuje kolega Pavel Pavloušek. Redukce listů by se podle vývoje počasí v kritickém období zaměkávání měla omezit pouze na provzdušnění zóny hroznů. Obzvláště obezřetně se musí postupovat u červených odrůd. Pokud nemáte zaručenu kvalitu pektinolytických přípravků ke zvýšení výlisnosti rmutu, tak raději nepoužívejte žádné. Zajímavé by možná byly experimenty se zvýšeným obsahem vinylfenolů v tramínových vínech a tomu přizpůsobená technologie. (4) Vyšší tvorba volných hydroxyskořicových kyselin v osluněných modrých hroznech ne-

hraje pro vznik ethylfenolů podstatnější roli a je bohatě vyvážena jejich lepší technologickou zralostí, proto lze odlistění modrých odrůd jen doporučit. Výroba klasického stylu vyzrálých, bohatě strukturovaných červených vín vyžaduje kondenzační reakce fenolických látek za pomalého a mírného působení kyslíku, což se děje zráním v různě velkých dřevěných sudech. Tato technologie však vyhovuje i kvasinkám rodu Brettanomyces a aby se zabránilo jejich rozvoji, je třeba věnovat pozornost a náležitou péči dřevěným nádobám ve sklepním hospodářství. Neméně důležité je udržování přiměřené hladiny SO2 (30mg/l), které chrání před aktivitou nežádoucích mikroorganismů, ale nezastavuje správný vývoj vína. Tyto obtíže vedou mnohá vinařství k rezignaci na tradiční tvorbu červeného vína, kterou se snaží urychlit a obejít použitím různých enologických preparátů, inertních nádob a alternativních postupů, kde konečný produkt to, co získá na intenzitě vůně a chuti, ztrácí na komplexnosti a vyváženosti. Schopnost kontroly působení kvasinek rodu Brettanomyces, a tím výroby velkých červených vín, je tedy jedním z měřítek, která odlišují vinařské umění od vinařského průmyslu. Literatura (1) RIBÉREAU-GAYON, P. a spol.: Hanbook of Enology, Volume 2: The Chemistry of Wine and Stabilization and Treatments, 2000 John Wiley &Sons Ltd, s. 218–231 (2) CHATONNET, P.-DOUBOURDIEU, D. a spol.: J. Sci. Food Agi., 62, 1993, s. 191–202 (3) SUÁREZ, R.-SUÁREZ-LEPE, J. A. a spol.: Food Chemistry, 102, 2007, s. 10–21 (4) PAVLOUŠEK, P.: Vinařský obzor, 100, 2007, s. 290–291

Obr. 1: Schéma přeměny hydroxyskořicových kyselin na těkavé fenoly

366

(7–8/2007)

Korek, plast nebo hliníková kapsule?

V poslední době se na trhu objevily alternativní způsoby zátkování neužívající korek. Nicméně zlepšení pracovních metod u výrobců korku (zejména metoda ROSA v Amorim a DIAM v OENEO) znovu obrátilo pozornost na otázku redukce oxidace. Alan Limmer, novozélandský chemik a „winemaker“, bez ustání bojuje pomocí vědeckého výzkumu proti problémům redukce, spojeným s hermetičností kapsulí se závitem, schopných zkazit celé partie vína. Jancis Robinson, britská novinářka, volá na poplach ve Financial Times: „Pryč se syntetickými korky!“ Nemine den bez toho, aby se o této otázce nejednalo nebo nevyšla srovnávací studie. WWF (World Wildlife Fund) rozvíjí ve Středomoří program záchrany a znovuvysazování porostů korkových dubů, jejichž využití s výrobou zátek přímo souvisí. „Nové“ vinařské země, například Austrálie a Nový Zéland, se angažují ve prospěch alternativního zátkování, i přes výstražné hlasy velkých postav enologie, jako je Brian Croser, který zanechal kapsuli se závitem po mnohaletých zkušenostech a těžkých investicích. International Screwcap Initiative, hnutí zrozené na Novém Zélandě v r. 2001, má své přívržence už i ve Francii, kde je jeho vlajkonošem Michel Laroche – jde o reklamní tah nebo technickou jistotu? Nebo o podobnost (která je mnoha lidem trnem v oku) s korkovou zátkou? O zachování rituálu odzátkování? Nebo o ekonomické důvody? Zátkování pomocí plastů nezůstává pozadu, zvlášť ve Francii, kde si vydobylo důležité místo na trhu (18 % spotřeby). Ale objevují se už i problémy: cizorodá kontaminace, pachuťě, oxidace, celé partie takto zátkovaného vína byly zničeny. Víc než kdy jindy je kladena otázka vhodnosti nových způsobů zátkování ve srovnání s korkem. Otázka, která má nejen aspekty ekonomické a kulturní, ale i enologické a ekologické. Tři kulaté stoly (1), konané v sídle OIV v březnu 2005 za účasti nezávislých odborníků, položily zásadní otázky, odpověděly na ně a snažily se najít konsensus. Shromážděné údaje ukazují, že na trhu se prodalo kolem 17 mld. láhví a přibližně stejné množství neláhvovaného vína. Problematika zátkování se liší podle jednotlivých zemí i kontinentů:

Francie l Šroubovací uzávěr představuje 2 % spotřeby. l Syntetická zátka 13 % spotřeby. l Korek 85 % spotřeby. Švýcarsko l 80 % vín je zazátkováno pomocí šroubovacího uzávěru (kapsule). Austrálie l Plasty představují 30 % spotřeby. USA l Korková zátka představuje 75 % spotřeby, plasty 17 % a kapsule 8 %. Ceny v EU představují přibližně: l Korek: 0,015 až 45 centů l Plast: 0,045 centu l Kapsule: 6 centů Kapsule se závitem a plast jsou tedy dražší než korková zátka v nižší cenové třídě. Ale ve střední cenové třídě jsou ekonomičtější než korek, pokud pomineme indukované náklady, spojené se zátkováním pomocí kapsule. Odborníci jsou zajedno v tom, že u spotřebitelů z tradičních vinařských zemí je zazátkování symbolem hodnoty: je součástí balení a jedním z nejdůležitějších prvků komunikace, proces odzátkování je kulturně významný. Tím se možná vysvětluje dobré přijetí plastové zátky, kterou spotřebitel před odzátkováním nemůže rozeznat od tradiční zátky, a jejíž vytažení respektuje tradiční postup. Tím se také vysvětluje převaha zátkování korkem, které je kromě toho také v mysli spotřebitele symbolem kvality. V enologické rovině jsou dnes jevy související s redukcí oxidace ústředními otázkami zátkování vína, a mohou negativně ovlivnit zrání vína. Tyto jevy úzce souvisí se schopností uchovávat víno, a různé způsoby zátkování mají různé účinky: plast (i když mezi jednotlivými druhy plastů jsou velké rozdíly) propouští kyslík, kapsule svojí hermetičností způsobují redukční jevy, přírodní korek je velmi variabilní, a technický korek dává nejlepší výsledky u vín, které je nutno spotřebovat do 18 měsíců.

U dlouho uchovávaných vín se dnes ukazuje, že kvality korku, i přes svou variabilitu, jsou nejlepší zárukou proti rizikům redukce kyslíku, souvisejícím s jinými způsoby zátkování. U jednoduchých vín s rychlou spotřebou představuje technický korek i kapsule se závitem srovnatelnou kvalitu. Odborníci, kteří se sešli na uvedené konferenci, se shodli, že víno v láhvi by se mělo vyvíjet optimálně. Z tohoto pohledu je nutno hodnotit vhodnost určitého způsobu zátkování. Nové metody zátkování vyžadují nové metody péče o víno. Kulatý stůl o životním prostředí ocenil kvality korku: středomořský produkt, recyklovatelný a obnovitelný, ekologický materiál par excellence, u něhož se nemusíme obávat vyčerpání zásob, pokud korkařský průmysl dokáže uchovat porosty korkového dubu, jejichž společenský a politický význam byl prokázán, a najde odezvu ve veřejné politice. Středomořský program organizace WWF ukazuje význam porostů korkového dubu pro tuto oblast světa. Co se týče jiných materiálů určených k zátkování vína, zdá se, že hliník vyžaduje složitý proces výroby, a spojení kapsule s plastem činí tento způsob zátkování velmi nejistým z hlediska potravinové nezávadnosti. Plast, vyráběný z ropy, je předmětem negativních asociací, jednak kvůli možnému vyčerpání ropných zásob, jednak kvůli obtížné recyklaci, ale i z hlediska nezávadnosti, protože u plastů pozorujeme uvolňování ftalátů. Připomeňme si, že hliníková kapsule také obsahuje plastový spoj. Tyto závěry, přednesené na společném zasedání komisí OIV na prvním kongresu, konaném ve španělském Logroňu, ukazují, že kulturní a technické aspekty jsou příznivé pro korek, který snadno vítězí v souboji s jinými způsoby zátkování. (1) Konference pod patronací OIV „Korek, hliník, plast: význam způsobu zátkování pro spotřebitele, pro životní prostředí, pro stárnutí vína“ www.academie-amorim.com Zdroj: Revue des Oenologues, č. 121, říjen 2006, s. 7–8 Podle uvedených zdrojů zpracoval PhDr. Antonín Konečný

(7–8/2007) 367

Prečo netesnia korkové zátky na vínnych fľašiach

Netesnosťou víno spravidla nestráca na kvalite, ak fľaše len „slzia“, pretože vnútorný tlak fakticky neumožní ešte prienik vzdušného kyslíka do vína. Po dlhsom čase skladovania sa tlak na korkovú zátku zvyšuje a táto už nemôže odolávať ani menšiemu tlaku. Pri výkyvoch skladovacej teploty dochádza k úniku vína, ale aj k vstupu atmosferického vzduchu do fľaše. Ak sa fľaše doplňujú vínom a opätovne uzavrú zátkou, sa môže do istej miery zabrániť zmene okolitej teploty. Odpovedať na otázky, prečo vínne fľaše netesnia je jednoduché: vnútri fľaše s vínom je vyšší tlak na zátku než aký je uzatvárací tlak pri fľašovaní. Odpoveď je síce správna, ale zjednodušená. Vysvetlenie príčin prípadov netesnosti možno vždy zistiť len vtedy, ak sú otázky upriamené na faktory, ktoré určujú schopnosť utesnenia korkových zátok a ktoré určujú vnútorný tlak v zazátkovanej fľaši vína. Nakoľko takýchto faktorov je veľa a sú dosť rozdielne, nie sú na ne jednoduché odpovede. Preto ak sa zaoberáme problémom určitej netesnosti korkových zátok, je dôležité obozretne odpovedať na nasledujúce otázky a poskytovať relevantné vysvetlenie k tomuto problému. Známy enológ J. Casey oboznámil vinársku verejnosť Austrálie s netesnosťou korkových zátok a možným únikom vína po nafľašovaní a skladovaní. Zaujímavé časti otázok a odpovedí uverejňujeme. Dôležité otázky a odpovede k problematike netesnosti korkových zátok vínnych fliaš. Prečo sú vlastne vínne fľaše netesné? – fľaše sú nesprávne skladované – korkové zátky sú poškodené, pokrčené či preležané – zátky sú nekvalitné – vnútorný tlak na zátku vo fľaši je privysoký – ústie (otvor) hrdla fľaše je väčšie – zátky sú príliš malé – medzi zátkou a sklom hrdla fľaše sú uviaznuté cudzie čiastočky, ktoré bránia kontaktu zátky so sklom Čo môže spôsobovať tlak vo fľaši? – kompresia pri ústí hrdla fľaše (headspace), keď zátka vniká do fľaše – hmotnosť (váha) iných fliaš v hromade – expanzia vína po zvýšení teploty po nafľašovaní – difúzia vzduchu z fľaše cez zátku – tlak rozpustených plynov vo víne

– fermentačná aktivita mikroorganizmov – nabratý vzduch počas fľašovania Prečo sa netesnosť často objavuje až po istom čase fľašovania? – nedostatok času na kontrolu – kondenzát na vonkajšej strane fliaš zakrýva netesnosť – fľaše sa po zazátkovaní hneď neuložili – istý čas fľaše potrebujú, aby sa zahriali – rozpustné plyny potrebujú čas, aby sa plne prejavili – netesnosť je príliš pomalá, aby sa hneď spozorovala – zvýšenie teploty je postupné Prečo je netesnosť zjavná ihneď po fľašovaní? – víno pri fľašovaní bolo veľmi chladné vysoká koncentrácia rozpustného plynu – vadné korkové zátky – zátky sú poškodené a pokrčené – pri uzatváraní fliaš bol tlak príliš vysoký Prečo sa netesnosť prejavuje len pri niektorých fľašiach? – fľaše nie sú rovnaké – rozdielne otvory hrdla fliaš – niektoré zátky majú nižší alebo vyšší uzavierací tlak – rozdielny počiatočný objem headspace – premenlivý výkon zátkovačky – variabilný príjem vzduchu pri fľašovaní Prečo sa netesnosť korkových zátok vyskytuje u rôznych fľašovateľov častejšie ako u iných? – väčšie ústie hrdla fliaš – vyššia teplota skladovania fliaš – vyšší obsah oxidu uhličitého vo víne – vyšší obsah rozpustného dusíka vo víne – nedobrá údržba korkovačky – horšia kvalita korkových zátok – malý priestor headspace – víno vykazuje väčší koeficient tepelnej expanzie Ako môže korkovačka zapríčiniť netesnosť korkových zátok? – neadekvátne nastavenie korkovačky – zmršťovanie povrchu korkových zátok nepravidelnou alebo prílišnou kompresiou – pomalým vkladaním zátok Prečo netesnia iba niektoré fľaše? – fľaše nie sú rovnaké – rôzne priemery otvorov hrdla fliaš

– niektoré zátky nedostávajú rovnaký tlak, vyšší alebo nižší – variabilný výkon korkovačky – rôzne orientácie zátok v kompresnej komore Na čo poukazuje znečistenie cylindrického povrchu zátky? – nečistý povrch zátky je v susedstve otvoru hrdla fľaše – rezíduá z vína sú v otvore hrdla fľaše – zátka bola poškodená alebo pokrčená korkovačkou – tlak vo fľaši bol privysoký – zátka je príliš mäkká – fľašový otvor je príliš veľký – víno bolo pripravené alebo skladované za zvýšenej teploty Prečo sa tlakom korková zátka zoslabuje? – strata rozťažnosti bunkových stien korku pre zväčšenie obsahu vlhkosti – stres bunkových stien korkovej zátky zdĺhavým tlakom – prenikanie plynu zo stien buniek korkovej zátky – kondenzácia stekutenej pary v bunkách korku Prečo sa netesnosť korkových zátok zastaví? – zátka sa vekom sama môže zregenerovať – fľaša je prázdna – po istom čase netesnosti sa vnútorný tlak zníži pod uzavierací tlak pri zátkovaní Prečo sa tlak vyvinutý pri zátkovaní zvyčajne zníži? – časť plynov sa vo víne rozpustí – všetok kyslík reaguje so zložkami vína – časť plynu difunduje do zátky Súhrn Vínne fľaše resp. korkové zátky netesnia, keď vnútorný tlak presahuje vonkajší uzavierací tlak, t. j. ak nadmerný vnútorný tlak presahuje nedostatočný uzavierací tlak. Netesnosť sa zastaví, ak sa isté množstvo vína z fľaše odoberie, pretože sa vnútorný tlak zníži. Netesnosť sa môže vyvolať pri zvýšení teploty nafľašovaného vína. Rozsah následnej netesnosti sa zníži utlmením efektu zväčšením objemu „headspace“, t. j. priestoru nad zátkou. Tlak vo vínnej fľaši môže sa vyvolávať plynom v „headspace“, keď zátka vchádza do fľaše a tiež keď víno expanduje dôsledkom zvýšenej teploty. Aj nadmerný tlak vyvolaný pri zátkovaní sa po-

368

(7–8/2007)

stupne zmenšuje, pretože stlačený plyn sa vo víne rozpúšťa. Má to však negatívny vplyv na uzatvárací tlak na zátku, hlavne keď zátka zostáva v kontakte s vínom ihneď po nafľašovaní, teda predtým než tlak mierne poklesne. Zvýšením teploty pri skladovaní fľašového vína sa zvyšuje tlak na zátku vnútri fľaše. Podobná situácia môže nastať aj pri preprave za zvýšenej teploty

Nadmerný uzavierací tlak býva priamo i nepriamo hlavnou príčinou netesnosti korkových zátok. Po určitej dobe po nafľašovaní a skladovaní sa môže objaviť netesnosť od „slzenia“ po únik vína. Životnosť korkovej zátky, okrem kvality korku, závisí od trvani a tlaku vyvinutého na zátku. Aj keby bol uzatvárací tlak nízky, aby nastala netes-

nosť a únik vína z fľaše, musel byť vnútorný tlak na zátku vyšší ako tlak atmosferický. Literatúra J. Casey: The Australian Grapegrower and Winemaker 1995, december, s. 30–35 Erich Minárik

Ohlédnutí za Intrevitis Interfructa 2007 – inovace v enologii Doc. Ing. Jan Tříska, CSc. Laboratoř analytické chemie ŽP, Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, v.v.i., České Budějovice Po slavnostních projevech zástupců Deutscher Weinbauverband e.V. a Forschungsring des Deutschen Weinhaus moderovaných předsedající prof. Doris Rauhut z Forschungsanstalt Geisenheim si cca 240 účastníků vyslechlo první blok přednášek věnovaný novým technikám a postupům. V úvodu tohoto bloku bylo konstatováno, že poslední tři roky se intenzivně diskutuje nad novými postupy a technologiemi, ale na druhé straně jsou stále obavy z jejich zavádění. Z nových technologií a postupů byla zmíněna aplikace vysokonapěťových pulzů pro mikrobiální stabilizaci moštů. Tato technika je možnou alternativou k zahřívání moštů, přídavku oxidu siřičitého, kyseliny askorbové a sorbové. Kombinace této techniky s malým přídavkem oxidu siřičitého, nebo kyseliny askorbové zamezí enzymatické oxidaci moštů. Membránové techniky (cross-flow filtrace, ultrafiltrace, nanofiltrace a reverzní osmóza) jsou v současné době stále více uznávány jako technologie, které mohou nahradit jiné způsoby úpravy a zpracování vína při zachování jeho kvality, a zároveň jsou to technologie mnohem přátelštější k životnímu prostředí. V enologii je v současné době reverzní osmóza povolena pro zakoncentrování moštů. Jiné aplikace, dovolující odstranění specifických látek, např. kyseliny jablečné a cukrů u moštů nebo ethanolu a kyseliny octové u vína, jsou v současné době ve vývoji. Vyvinutá dvoustupňová nanofiltrace umožňuje snížení koncentrace kyseliny jablečné v moštu o 30 % a kyseliny vinné o 10 % bez použití neutralizačních chemikálií, např. uhličitanu vápenatého nebo potaše, a bez použití jablečno-mléčné fermentace. Pro stabilizaci vín se dá s výhodou použít karboxymethylcelulóza, která nedovoluje vypadávat kyselině vinné a vinanům z roztoku. Jsou studovány i faktory, např. intenzita osvětlení, ovlivňující skladovatelnost vína ve velkých supermarketech, kde intenzita osvětle-

ní v regálech dosahuje až 2 000 Lux proti běžnému dennímu světlu o intenzitě cca 100 Lux. Bez hluboké znalosti fyzikální chemie to ve vinařství asi nepůjde, jak bylo vidět z přednášky týkající se stabilizace barvy u červených vín. Mezi polyfenolickými látkami vznikají sendvičové struktury, které přispívají ke stabilizaci barvy a které byly studovány z hlediska hodnot ethalpie, entropie a Gibbsovy volné energie. Další přednáška si položila otázku, co je lepší pro chladovou maceraci při produkci červených a bílých vín – pevný (suchý led), nebo kapalný oxid uhličitý? Použití kapalného oxidu uhličitého je ekonomičtější, prohlubuje barvy a zvyšuje obsah celkových polyfenolů. Přednášející z JAR se zabýval otázkou využití fruktofilních kvasinek v kvasných procesech pro lepší využití cukrů (glukózy a fruktózy) v bobulích révy vinné. Upozornil, že hodnota GFR < 1 (poměr obsahu glukózy a fruktózy) při sklizni znamená pro vinaře větší riziko. Do vinařství začíná stále více pronikat výpočetní technika, jak bylo vidět z následující přednášky, ale i z navazujícího veletrhu. Přednášející z Chile prezentoval program (Wine Making Simulator), který umožňuje předpovídat průběh fermentace. Program je možno vyzkoušet na adrese www.ing. puc.cl/biotecgroup. Hrozí nám nebezpečí z geneticky modifikovaných kvasinek? I takovouto otázkou se konference zabývala. Geneticky modifikované kvasinky Sacharomyces cerevisae ML01 byly schváleny v roce 2003 v Kanadě, USA a v Moldávii. Vína připravená fermentací pomocí těchto kvasinek se mohou v zemích EU prodávat za předpokladu, že už tyto kvasinky neobsahují. Také další přednášky prvního dne týkající se biogenních aminů a ochratoxinu A ve víně byly velmi zajímavé. Ochratoxin A (www.ochra-wine.com) je přítomen ve víně ve velmi malých koncentracích, pokud vůbec, a z hlediska limitů je možno Evropu rozdělit do

tří zón. Přednášející z Itálie bohužel měla na místě střední Evropy pouze bílou plochu. Ochratoxin A se dá z vína odstranit aktivním uhlím (řádově desítky g/hl). Druhý den konference v neděli 22. dubna byl zahájen za daleko větší pozornosti politiků a sdělovacích prostředků. Rovněž počet účastníků se zvýšil o několik set díky spojení s další technologickou konferencí (celkový počet účastníků konferencí činil 1 400). Velmi působivý a charizmatický projev měl předseda vlády Bádenska-Württemberska Günther Oettinger, ve kterém se velmi vzal za německé vinařství a vinaře. Úvodní přednášku druhého dne konference proslovil Peter Hayes, prezident OIV, a stejně jako další dopolední přednášky byla zaměřena na otázky dopadu klimatických změn na vinohradnictví a vinařství. Ve všech přednáškách bylo konstatováno, že první příznaky globálního oteplování jsou ve vinařství pozorovatelné již cca posledních 15–20 let. Průměrný obsah alkoholu se zvýšil o 0,8 % obj. a zároveň klesla celková kyselost o 1,5 g/l. Na základě současných znalostí a modelů se dá předpokládat, že budou teplejší a delší sezóny, menší nebezpečí mrazů, nastanou změny v dozrávání a změny v úrodnosti půdy. Pro severněji položené vinice by to pravděpodobně mohla být dobrá zpráva, přičemž se dají očekávat změny ve složení moštů a vína (např. snížení obsahu kys. jablečné, zvýšení obsahu draslíku, zvýšení obsahu prolinu atd.). Vinice na strmých svazích budou trpět nejvíce, protože srážky budou prudší a vydatnější. Důležitou roli bude hrát UV záření, které např. ovlivňuje kapacitu pro stárnutí bílého vína. Podle dalšího přednášejícího se dá počítat spíše s menšími úrodami a s větším tlakem chorob a škůdců. Přednášející českého původu z Australie zdůraznil, že vyšší obsah cukru znamená pro vinaře problémy a na Univerzitě v Adelaide se hledají kvasinky s niž-

(7–8/2007) 369

ší produkcí ethanolu schopné fermentovat mošt z hroznů vypěstovaných v oblastech s vyšší teplotou. Poslední blok přednášek byl věnován novinkám v analytice vína. Do popředí se dostává infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR), která je v Německu již oficiálně uznávána. Pro analýzu volného a vázaného oxidu siřičitého se využívá technika FIA (flow injection analysis). Testuje se používání elektronického nosu, který je však zatím příliš citlivý, až spíše „senzibilní“. V oblasti senzoriky se do popředí dostávají různé exotické vůně a chutě, které jsou vyvolány např. vodním stresem. Podloží a hornina hraje v senzorice rovněž významnou roli, např. velmi dobře koreluje profil sirných sloučenin se složením horninového podloží. Důležitou roli hraje technologický výzkum v oblasti uzavírání lahví. Hledají se stále nové technologie a materiály, které snižují di-

fuzi kyslíku přes zátku, jak bylo ostatně rovněž vidět na veletrhu. Elektrochemický senzor měří obsah síranových iontů, které vznikají oxidací oxidu siřičitého. Při difuzi kyslíku zátkou ve výši cca 0,01 mg/l a den, vydrží bílé víno cca 3–4 roky, aniž by ztratilo své typické aroma. Několik velmi zajímavých přednášek se týkalo taninů, jejich stanovení, jejich výroby a jejich vlivu na kvalitu vín v případě, že se přidávají v průběhu vinifikace. Na mezinárodní konference navazoval neméně zajímavý veletrh, kterého se zúčastnilo cca 600 vystavovatelů, většinou z Německa. Exponáty byly k vidění v 10 obrovských halách. Některé z hal byly umístěny pod úrovní terénu a některé exponáty, zejména větší technika, na otevřených plochách. Celý areál navazuje velmi plynule na rozsáhlý park. Exponáty pokrývaly celou oblast vinohradnictví a vinařství

a návštěvník se mohl setkat jak ve velmi malých stáncích s vtipnými řešeními nějakého vinařského problému, tak s opravdu velkými exponáty odstraňujícími těžkou fyzickou práci ve vinici. Každý si určitě mohl najít to, co jej zajímalo, o čemž svědčily proudy návštěvníků (celkem cca 40 000 návštěvníků) procházející celým areálem. Podle mého názoru byla Intervitis Interfructa 2007 velmi dobrou a významnou akcí v oblasti vinohradnictví a vinařství a věřím, že také Intervitis Interfructa 2010 bude zcela jistě stát za cestu a za návštěvu. Doc. Ing. Jan Tříska, CSc. Laboratoř analytické chemie ŽP, Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, v.v.i., České Budějovice

Nový postup výběru kvasinek pro zvýraznění typického aroma odrůdy Sauvignon blanc

Degustace nebrala do úvahy jen kritérium aroma, ale i vjem a jeho délku v ústech. Různé hodnocení vín vzniklých ze stejného moštu znovu prokázalo úlohu kmene kvasinek v projevení těkavých thiolů. Kmen Zymaflore X5 se velmi jednoznačně projevil při degustacích a rozborech vín (typičnost, komplexnost, délka a živost). Tento kmen umožňuje získat vína, jejichž obsah 4-merkapto-4-metylpentan-2-onu (4MMP) a acetátu 3-merkaptohexylu (A3MH) je pozoruhodný, a při hodnocení vín degustací se obsah obou látek jevil jako vyvážený. Tato schopnost zvý-

raznit 4MMP potvrzuje pokusy, prováděné ve výzkumném centru v r. 2004, které nebyly prezentovány kvůli chybějícím statistickým údajům, ale kmen X5 se už tehdy výrazně lišil od ostatních. Víno pocházející z kmene Zymaflore VL3c bylo také při degustaci vysoce hodnoceno (ovocitost, elegance), stejně jako víno z kmene X5, ale ve srovnání dosáhlo nižších hodnot, pokud se týká kulatosti a délky. Tento kmen prokazuje také dobrou schopnost zvýraznění těkavých thiolů, ale kmen X5 vytvářel více esterů. Autoři podotýkají, že rozdíly v typičnosti vín pocházejících od každého kmene lze hod-

notit při asambláži. Breeding, tato nová technika selekce kvasinek, zde ukazuje svůj význam: kmen Zymaflore X5 už mnozí vinaři velmi cení pro mošt Sauvignonu blanc a autory prováděné pokusy mohou přispět k vysvětlení této skutečnosti. Breeding byl také použit při selekci nového kmene pro výrobu červených ovocitých vín, Zymaflore RX60. Výsledky tohoto postupu budou diskutovány v další publikaci. Podle Revue des Oenologues č. 121/2006, str. 33–35, zpracoval PhDr. Antonín Konečný

Jablečno-mléčné kvašení v barikových sudech Před několika lety byla vyhodnocena míra této změny analýzou těkavých složek dubového dřeva, identifikací molekul s toastovými a kávovými valéry, odpovídajícími některým thiolům, či zkoumáním makromolekul, měnících strukturu vína. Senzorické studie ukázaly, že tyto změny ve složení vína jsou nejčastěji významné, vysvětlují, proč se zájem vinařů o JMK

v barikových sudech neomezuje jen na degustaci mladého vína. Poslední laboratorní studie umožnily lépe pochopit rozvoj dřevoviny počas JMK a speciálně interakci Oenococcus oeni s prekurzory aroma dubového dřeva. Současný výzkum se soustřeďuje na změny, které přináší JMK na organoleptické vlastnosti vín. Bakteriální kvašení je první etapou zrání vína,

zvlášť pokud probíhá v barikových sudech. Jasně byla prokázána úloha mléčných bakterií při uvolňování dřevoviny. Jedná se o uvolňování aromatických molekul z glykozylových prekurzorů v dubovém dřevě. Pramen: Revue des Oenologues, č. 123, duben 2007, s. 25–27 (ako)

370

(7–8/2007)

Kolobeh síry vo víne Ing. Katarína Furdíková Prof. Ing. Fedor Malík, DrSc.

Vinič Rastliny, a teda aj vinič hroznorodý (Vitis vinifera) prijímajú síru v anorganickej forme. Koreňmi z pôdy ju čerpajú vo forme síranových aniónov, listami zo vzduchu ako oxid siričitý a z prípravkov na ochranu rastlín v podobe síranov a elementárnej síry. Deficit sírnych zlúčenín vo výžive rastlín spôsobuje chlorózu listov a celkové žltnutie všetkých zelených častí. Na listoch sa postupne zjavujú výrazné škvrny, tvoria sa lézie, pletivo nekrotizuje a listy sú skrútené a veľmi krehké. Rastliny s vysokým deficitom síry samozrejme nekvitnú a neprinášajú žiadnu úrodu. Aby vinič dobre prosperoval, a aby hrozno obsahovalo dostatok sírnych zlúčenín pre ďalšie pôsobenie kvasiniek, potrebuje vinič dostatočný prísun anorganickej síry. Vzhľadom na správne hnojenie, časté postreky a vzduch s exhalátmi s obsahom síry, nedostatok sírnych látok viniču väčšinou nehrozí. Kumulácia síry najmä v emisiami zaťažených oblastiach môže zapríčiniť problémy s jej relatívnym nadbytkom a so znižovaním odolnosti viniča voči rôznym chorobám. V hroznovom mušte sa síra nachádza najmä v podobe síranov a siričitanov, menšie množstvá sú viazané v proteínoch, peptidoch, niektorých vitamínoch, alebo v podobe viazaných tiolov. Dostatočná koncentrácia asimilovateľnej síry (v spojení s dostatkom dusíkatých látok) je nesmierne dôležitá pre metabolizmus, rast a fermentáciu kvasiniek a následne aj pre výrobu kvalitného vína. Optimálna koncentrácia celkovej síry, ktorá zabezpečí ideálny priebeh fermentácie je 10 mg/l. Oxid siričitý Neodmysliteľnou sírnou zlúčeninou, ktorá zásadne ovplyvňuje výrobu vína je oxid siričitý (SO2). Je to bezfarebný reaktívny plyn, ktorý vzniká oxidáciou síry a pri vyšších koncentráciách má ostrý štipľavý zápach. Aplikácia SO2 má vo vinárstve z technologického hľadiska nenahraditeľný význam. Oxid siričitý zabezpečuje fyzikálno-chemickú a biologickú stabilitu vína, pričom sa využíva jeho antioxidačný a antimikrobiálny účinok. Antioxidačný účinok SO2 spočíva v jeho schopnosti viazať molekulový kyslík a zabraňovať tak chemickým i enzýmovým oxidáciám. SO2 bráni vzniku kyseliny octovej z acetaldehydu, čím sa predchádza narušeniu aromatického profilu vína. Zároveň sa vychytáva aj acetaldehyd, ktorý vo voľnej forme spôsobuje zvetralú a štipľavú príchuť vína [1]. Antiseptické vlastnosti SO2 sú najmä výsledkom vplyvu molekulového SO2. Molekulový oxid siričitý je asi 500krát účinnejší voči kvasinkám, ako ostatné formy voľného SO2. Vo víne s pH 3,0–4,0 sa 94–98 % SO2 vyskytuje vo forme disiričitanových iónov, a iba malý podiel (2–6 %) sa nachádza v molekulovej forme. Viazaný oxid siričitý na mikroorganizmy negatívne nevplýva [2]. Oxid siričitý do bunky prechádza jednoduchou difúziou a v kyslom prostredí cytoplazmy disociuje. V bunke sa siričitany hromadia a reagujú

s koenzýmami (NAD, FAD, FMN), kofaktormi, vitamínmi a nukleovými kyselinami [3]. Tieto a mnohé ďalšie reakcie postupne vedú k nevratnej inhibícii rastu kvasiniek a smrti bunky. Rezistencia niektorých mikroorganizmov k určitým dávkam SO2 je daná geneticky. Z mikroorganizmov, ktoré sa vyskytujú v mušte a vo víne, sú na účinok SO2 citlivé najmä octové a mliečne baktérie, apikulátne kvasinky a vláknité huby. Kvasinky Saccharomyces cerevisiae a Saccharomyces bayanus sú podstatne odolnejšie a tolerujú asi 4 mg/l molekulového SO2. Koncentrácia 8 mg/l molekulového SO2 ich rozmnožovanie zastaví a na kompletnú deštrukciu S. cerevisiae je potrebná dávka vyššia ako 50 mg/l molekulového SO2. Správne dávkovanie SO2 v spojení s použitím čistej kultúry kvasiniek umožňuje kontrolovať priebeh celej fermentácie a výroby vína. Samotný prídavok komerčnej štartovacej kultúry S. cerevisiae do spontánne kvasiaceho muštu nepostačuje na to, aby sa hneď stal prevládajúcim v populácii prítomných kvasiniek a fermentácia bola od začiatku kontrolovaná. Prídavok SO2 však jeho dominanciu zabezpečí. Sírny metabolizmus kvasiniek Rast kvasiniek a ich metabolizmus je podmienený dostatkom sírnych aminokyselín, ako sú cysteín, metionín, S-adenozylmetionín a glutatión. Ak tieto látky vo výžive kvasiniek chýbajú, bunka si ich musí syntetizovať z anorganických sírnych komponentov. Pre hroznový mušt je typické, že obsahuje nedostatok organických sírnych zlúčenín (menej než 10 mg/ /l cysteínu a metionínu), čo je signálom pre ich syntézu z anorganických zdrojov [4, 5]. Väčšina kvasiniek je schopná utilizovať síru v podobe síranov. Tieto sú v bunke pomocou série enzýmov redukované na sulfidy, ktoré sú prekurzormi ďalších sírnych zlúčenín (Obr. 1). Dôležitým krokom metabolickej dráhy sírnych zlúčenín je zabudovanie sulfidov do štruktúry aminokyselinových prekurzorov O-acetylserínu a O-acetylhomoserínu. Vytvoria sa tak aminokyseliny cysteín a homocysteín, ktorý je ďalej transformovaný na metionín. Sulfid je v týchto aminokyselinách bezpečne viazaný a podieľa sa na vzniku ďalších látok, na príklad proteínov. Tento krok je pre technológiu výroby vína veľmi dôležitý. Ak totiž aminokyselinové prekurzory v kvasničnej bunke chýbajú, sulfidy sa nemajú na čo naviazať a vo forme sulfánu sa uvoľňujú do prostredia. Na syntézu O-acetylserínu a O-acetylhomoserínu (dusíkatých látok schopných viazať sulfidy) je potrebný koenzým A a jeho kofaktor kyselina pantoténová. Kyselina pantoténová je dusíkatá látka a v kvasinkách vzniká transformáciou aminokyselín (valínu a kyseliny asparágovej). Sírny metabolizmus kvasiniek je teda veľmi úzko prepojený s metabolizmom dusíkatých látok [4, 6]. Pri dlhodobom nedostatku utilizovateľného dusíka kvasinky postupne odumierajú, proteíny sa degradujú a síra sa z aminokyselín uvoľňuje opäť vo forme sírovodíka. Vitamíny Pre správnu funkciu enzýmových systémov a celkovú aktivitu kvasiniek sú dôležité vitamíny. Veľká väčšina vitamínov (inositol, biotín, kyselina listová, kyselina pantoténová) je v mušte prítomná v dostatočných koncentráciách [7, 8]. Kritickými rastovými faktormi sú tiamín (vitamín B1) a biotín, ktoré oba patria medzi sírne zlúčeniny. S. cerevisiae si tiamín dokáže syntetizovať sám, ale biotín potrebuje prijímať v hotovej podobe.

(7–8/2007) 371

Napriek tomu, nedostatok tiamínu v mušte spôsobuje zastavenie fermentácie a rastu kvasiniek. Nedostatok tiamínu v médiu môžu spôsobovať nesaccharomycétne kvasinky (Kloeckera apiculata, Candida stellata, Metschnikowia pulcherrima). Tieto druhy už za niekoľko hodín spotrebujú majoritnú časť vitamínu B1 v mušte a fermentácia sa tak môže zastaviť skôr, ako sa mušt zakvasí čistou kultúrou S. cerevisiae. Nedostatok tiamínu je typický aj pre hrozno napadnuté plesňou Botrytis cinerea. Prídavok vitamínov do média podporuje rast a navýšenie biomasy [9]. Použitím vitamínového preparátu sa zároveň znížia potrebné dávky oxidu siričitého, pretože optimálne živené kvasinky viažu podstatne menej SO2 ako kvasinky s deficitom vitamínu B1 [8]. Optimálna koncentrácia tiamínu pre S. cerevisiae je 50–500 μg/l. Vitamín B1 sa do muštu pridáva vo forme tiamínhydrochloridu, najviac však v dávke 0,6 mg/l. Deficit biotínu spôsobuje inhibíciu fermentácie glukózy a fruktózy a zníženie syntézy mastných kyselín, DNA, RNA a celkových proteínov. V bunkovej stene klesá obsah manánov, narastá koncentrácia glukánov a krehkosť bunkovej steny sa zvyšuje. Pre väčšinu kvasiniek je postačujúca koncentrácia biotínu v prostredí 1μg/l, maximálny rast dosahujú pri koncentrácii 100 μg/l. Sírna aróma vína Prchavé sírne zlúčeniny hrajú v aróme vína signifikantnú rolu. Je to spojené s ich vysokou prchavosťou, reaktivitou a intenzívnym prejavom aj pri veľmi nízkych koncentráciách [10]. Niektoré zo sírnych zlúčenín sú dôležité pre kvalitu vína, iné spôsobujú silne negatívne zápachy, a to i pri extrémne nízkych koncentráciách. Tvorbu prchavých sírnych zlúčenín ovplyvňujú organické a anorganické sírne zlúčeniny, výživové parametre muštu a metabolizmus kvasiniek. Väčšina prchavých sírnych látok nachádzajúcich sa vo víne sa vytvára počas alkoholovej fermentácie kvasinkami S. cerevisiae [11]. Prchavé sírne látky sa podľa prchavosti delia do dvoch základných kategórií: ľahké s bodom varu pod 90 °C a ťažké s bodom varu nad 90 °C. Koncentrácia ľahkých sírnych zlúčenín vo víne sa vyzrievaním zvyšuje, ale je možné ich odstrániť. Ťažké sírne zlúčeniny majú nízku prchavosť, vyzrievaním sa ich koncentrácia vo víne nemení a odstrániť sa nedajú. Vysoká koncentrácia prchavých sírnych látok vo víne, takzvaná „sirka“, je priamo spojená s metabolickou činnosťou kvasiniek. Túto nepríjemnú vadu vína spôsobujú rôzne sírne zlúčeniny – tioly, polysulfidy a sírne alkoholy, ale majoritné postavenie má sírovodík. Produkciu H2S ovplyvňuje najmä zloženie muštu, koncentrácia a zastúpenie rôznych sírnych a dusíkatých látok, ale tiež genetická výbava zainteresovaných kmeňov kvasiniek. Sulfán Sulfán je vo víne najrozšírenejšou sírnou zlúčeninou. Jeho aróma pripomína hnilé vajcia a prah citlivosti vône je 10–80 μg/l. Sulfán je vysoko reaktívna zlúčenina, ktorá generuje nové senzoricky aktívne látky [10]. Sulfán produkovaný na začiatku fermentácie je asociovaný s rastom kvasiniek a typickým nedostatkom výživových faktorov, špeciálne fosforečnanu amónneho a kyseliny pantoténovej. Hladina 60–250 mg/l asimilovatelného dusíka a 250 mg/l kyseliny pantoténovej zabezpečí signifikantné zníženie produkcie H2S a iných prchavých sírnych zlúčenín [12]. Mechanizmus tvorby sulfánu počas záverečnej fázy kvasenia je podmienený kmeňom kvasiniek [13, 14]. Pri rovnakých podmienkach produkujú rôzne kmene rôzne množstvá sulfánu [4, 13]. Genetická výbava Saccharomyces cerevisiae a expresia génov kódujúcich enzýmy jednotlivých krokov sírneho metabolizmu teda jednoznačne produkciu sulfánu ovplyvňuje. Potvrdzujú to mnohé genetické štúdie. Nadexpresia génu MET17, ktorý kóduje O-acetylserín/O-acetylhomoserín sulfhydrylázu, napríklad vedie k vyššiemu vyväzovaniu sulfidu a podstatnej redukcii tvorby sulfánu [15].

„Sirka“ vo víne sa ošetruje modrým čírením – použitím síranu meďnatého. Meďnaté ióny reagujú s voľnými tiolmi a H2S a vytvárajú sulfidy, ktoré možno odfiltrovať. Znovuvytvorenie zápachov vo víne počas skladovania po ošetrení síranom meďnatým a nafľašovaní je spojená s tvorbou nepríjemných prchavých látok vznikajúcich napr. hydrolýzou esterov kyseliny tiooctovej, pričom sa znova uvoľňujú zapáchajúce tioly. Meďnaté ióny s estermi kyseliny tiooctovej nereagujú, preto je pre úplné odstránenie týchto nežiadúcich látok nutné ošetrenie síranom meďnatým opakovať. Tioly a ďalšie sírne látky Jednou z najdôležitejších skupín aromatických látok vo víne sú tioly (merkaptány). Tioly vznikajú metabolizmom kvasiniek a ich prekurzorom môže byť sulfán [16]. Napríklad etántiol vzniká reakciou sulfánu s etanolom alebo acetaldehydom. V závislosti od koncentrácie a typu môžu merkaptány zapáchať alebo príjemne voňať. Tiofén-2-tiol má dymovú arómu, vo vyšších koncentráciách zapácha ako spálená guma a v nízkych vytvára arómu čerstvo pomletej kávy. Najbežnejšími merkaptánmi vo víne sú metántiol a etántiol. Sú to typicky zapáchajúce látky. Metántiol má zápach hnijúcej vody, etántiol má zápach surovej cibule. Niektoré merkaptány v nízkych koncentráciách príjemne voňajú a tvoria tzv. odrodový charakter hrozna. Napríklad 4-merkapto-4-metylpentán2-ón (4MMP) je látka zodpovedná za odrodový charakter variety Sauvignon Blanc [17], 3-merkaptohexylacetát (3MHA) zase za arómu rizlingov. 3-Merkaptohexanol (3MH) môže voňať po čiernych ríbezliach, grapefruite alebo granátovom jablku, 2-furánmetántiol a 2-furfuryltiol môžu mať arómu praženej kávy [18]. Prchavé tioly sa v hrozne vo voľnej forme nevyskytujú. Prchavý 4MMP typický pre Sauvignon Blanc je v mušte viazaný na aminokyselinu cysteín a vytvára neprchavú zlúčeninu [19]. Aby sa z tohto komplexu uvoľnil, potrebuje zásah kvasiniek. S. cerevisiae účinkom karbonsulfurlyázy sprostredkúva štiepenie neprchavých cysteínových prekurzorov (Cys-4MMP), prchavý tiol sa uvoľňuje a víno získa svoju typickú arómu. Uvoľnenie 4MMP z neprchavého komplexu kódujú štyri gény [19] a možno teda vyhlásiť, že kmeň kvasiniek a jeho genetická výbava aktívne ovplyvňuje aj odrodový charakter vína. Ďalšími prchavými sírnymi látkami vo víne sú polysulfidy, ktoré vznikajú oxidáciou tiolov. Sú to hlavne dimetyldisulfid, dimetyltrisulfid a dimetyltetrasulfid, ktoré majú arómu gumy alebo cesnaku a nemožno ich odstrániť čírením meďnatými iónmi. Kvasinky však dokážu disulfidy spätne redukovať na merkaptány, ktoré s meďnatými iónmi reagujú. Sírna aminokyselina metionín môže byť kvasinkami metabolizovaná na síru obsahujúce alkoholy. Metionol (3-metyltio-1-propanol) je jednou z hlavných sírnych zlúčenín vo víne. Má karfiolovú arómu a môže byť neskôr pozmenený na 3-metyltiopropylacetát, ktorý má hubovú, alebo cesnakovú vôňu [18]. Prídavok suplementov (hydrogénfosforečnan amónny) často vedie k signifikantnému úbytku hladiny metionolu vo víne. Za netypické starnutie vína je zodpovedná sírna zlúčenina 2-aminoacetofenón. Túto vadu možno zaznamenať, ak víno obsahuje nad 0,5 μg/ l 2-aminoacetofenónu. Faktory ako ošetrovanie a hnojenie viniča, stresové podmienky počas vegetačného obdobia, nedostatok dusíkatých zdrojov pre kvasinky, nízka antioxidačná aktivita vína veľmi výrazne vplývajú na rozvoj tohto fenoménu [20]. Správnym hnojením, výberom vhodného kmeňa kvasiniek a dávkovaním kyseliny askorbovej možno vzniku 2-aminoacetofenónu a tiež metionalu efektívne predísť. Záver Sírne zlúčeniny sú pre výrobu kvalitného vína rovnako nepostrádateľné ako sacharidy, kyseliny, či dusíkaté látky. Sú súčasťou každého živého organizmu a plnia úlohu stavebnú i riadiacu. Bez utilizovateľnej síry a niektorých jej aktívnych komponentov by nebolo možné dopestovať hrozno, fermentovať mušt, ani vyrábať víno. K výrobe vína s bezchybnou arómou a chuťou však nestačí len mušt s dostatočnou koncentráciou síry. Metabolizmus sacharidov, dusíkatých a sírnych látok je u kvasiniek kó-

372

(7–8/2007)

dovaný geneticky a je navzájom veľmi úzko poprepájaný. Preto je výroba zdravého, bezchybného vína ovplyvnená celkovým zložením muštu, zastúpením všetkých výživových parametrov (majoritných i minoritných) a tiež výberom konkrétneho kmeňa čistej kultúry kvasiniek. Literatúra [1] Bujan, J., Atrajona, J., 1997.: Degustácia vína. Zošity o víne. Rubes editorial. Barcelona. [2] du Toit, W. J., Pretorius, I.S., Lonvaud-Funel, A., 2005.: The effect of sulphur dioxide and oxygen on the viability and culturability of a strain of Acetobacter pasteurianus and a strain of Brettanomyces bruxellensis isolated from wine. Journal of Applied Microbiology. Vol. 98, p. 862. [3] Rose, A. H., Pilkington, B. J., 1989.: Sulphite. In Mechanisms of Action of Food Preservation Procedures, edited by G.W. Gould, London: Elsevier, 201–216. [4] Henschke, P. A., Jiranek, V., 1993.: Yeast – Growth during fermentation. In: Wine Microbiology and Biotechnology. Ed. G.H. Fleet (Harwood Academic Publishers: Chur, Switzerland) pp. 27–54. [5] Park, S. K. Boulton, R. B. and Noble, A. C., 2000.: Formation of hydrogen sulfide and glutathione during fermentation of white grape musts. American Journal of Enology and Viticulture 51, 91–97. [6] Jiranek, V., Langridge, P. and Henschke, P. A., 1996.: Determination of sulphite reductase activity and its response to assimilable nitrogen status in a commercial Saccharomyces cerevisiae wine yeast. Journal of Applied Bacteriology 81, 329–336. [7] Ough, C. S., Davenport, M., Joseph, K., 1989.: Effects of ceretain vitamins on growth and fermentation rate of several commercial active dry wine yeasts. Am. J. Enol. Viticult. 40, 208–213. [8] Ribéreau-Gayon, P., Dubourdieu, D., Donèche, B., Lonfaud, A., 2006.: Handbook of Enology, John Wiley. LTD Chichester. [9] Kocková-Kratochvílová, A., 1990.: Taxonómia kvasiniek a kvasinkovitých mikroorganizmov, Alfa, Bratislava. [10] Vermeulen, C., Gijs, L. and Collin, S., 2005.: Sensorial contribution and formation pathways of thiols in foods: A review. Food Reviews International 21, 69–137. [11] Rauhut, D., Kürbel, H., Dittrich, H. H., Großmann, M., 1996.: Properties and differences of commercial yeast strains with respect to their formation of sulfur compounds. Die Wein-Wissenschaft, 51, 187–192. [12] Wang, X. D., Bohlscheid, J. C., Edwards, C. G., 2003.: Fermentative activity and production of volatile compounds by Saccharomyces grown in synthetic grape juice media deficient in assimilable nitrogen and/or pantothenic acid. Journal of Applied Microbiology, 94, 349–359. [13] Spiropoulos, A., Tanaka, J., Flerianos, I., Bisson, L. F., 2000.: Characterization of hydrogen sulfide formation in commercial and natural wine isolates of Saccharomyces. Am. J. Enol. Viticult. 51, 233–248. [14] Mendes-Ferreira, A., Mendes-Faia, A. and Leao, C., 2002.: Survey of hydrogen sulphide production by wine yeasts. Journal of Food Protection 65, 1033–1037. [15] Spiropoulos, A., Bisson, L. F., 2000.: MET17 and hydrogen sulfide formation in Saccharomyces cerevisiae. Appl. Environ. Microbiol. 66, 4421–4426. [16] Lambrechts, M. G. and Pretorius, I. S., 2000.: Yeast and its Importance to Wine Aroma - A Review. S. Afr. J. Enol. Vitic. 21, 97–129. [17] Dubourdieu, D., Tominaga, T., Masneuf, I., Peyrot de Gachons, C. and Murat, M. L., 2000.: The role of yeasts in grape flavor development during fermentation: The example of Sauvignon Blanc. Proceedings American Society of Enology and Viticulture 50th Annual Meeting, Seattle, USA, p. 37. [18] Swiegers, J. H., Bartowsky E. J., Henschke P. A., Pretorius, I. S., 2005.: Yeast and Bacterial Modulation of Wine Aroma and Flavour.

The Australian Journal of Grape and Wine Research 11, 139–173. [19] Howell, K. S., Swiegers, J. H., Elsey, G. M., Siebert, T. E., Bartowsky, E. J., Fleet, G. H, Pretorius, I. S., de Barros Lopes, M. A., 2004.: Variation in 4-mercapto-4-methyl-pentan-2-one release by Saccharomyces cerevisiae commercial wine strains. FEMS Microbiol Lett. 240, 125–9. [20] Švejcar, V., 2006.: Netypické starnutie vína. Vinič a víno 3, 70. Prof. Ing. Fedor Malík, DrSc. (11. 1. 1945) – je pedagóg Ústavu biotechnológie a potravinárstva Fakulty chemickej a potravinárskej technológie STU v Bratislave a profesionálne sa venuje senzorickému hodnoteniu vín. Je mediálne známou vedeckou osobnosťou a prispieva k zviditeľneniu vinárskej problematiky na Slovensku i v zahraničí. Ing. Katarína Furdíková (3. 1. 1978) – je PhD študentkou na Oddelení biochemickej technológie FCHPT STU v Bratislave a venuje sa problematike mikrobiológie vína, izolácii a aplikácii čistých kultúr kvasiniek vo vinárstve. Tab. 1 – Charakteristika prchavých sírnych zlúčenín vo víne (Swiegers a kol., 2005) Prchavé sírne zlúčeniny

Koncentrácia vo víne (μg/l)

Prah vône (μg/l)

Aróma

sulfán

stopy–80

10–80

hnilé vajíčka

metántiol

2,1–5,1

0,3

etántiol

1,9–18,7

1,1

dimetylsulfid

1,4–61,9

hnilá voda cibuľa, guma, zemný plyn špargľa, kukurica, melasa

dietylsulfid

4,1–31,8

0,93

cibuľa, cesnak

dimetyldisulfid

15,2

varená kapusta

dietyldisulfid

stopy–85

4,3

cesnak, spálená guma

metionol

140–5000

500

karfiol, kapusta, zemiaky

benzotiazole

0–11

guma

tiazol

0–34

pukance, arašidy

4-metyltiazol

0–11

zelený lieskovec

2-furánmetántiol

0–350 ng/l

1 ng/l

tiofén-2-tiol

0–11

0,8

4-merkapto4-metylpentán-2-ón (4MMP)

0–30 ng/l

3 ng/l

3-merkaptohexán-1-ol (3MH)

0,5–5

60 ng/l

3-merkaptohexylacetát (3MHA)

1–100 ng/l

4 ng/l

spálená guma / pražená káva spálená guma / pražená káva „Sauvignon blanc“ aróma mačací moč / čierne ríbezle granátové jablko, grapefruit „rizlingová“ aróma, granátové jablko, krušpán

Summary Sulfur containing compounds occur in a range of chemical (organic and inorganic) combinations in the natural environment. The most common inorganic compounds are elementary sulfur, sulfides, and oxides of sulfur, sulfites and sulfates. Sulfur is indispensable for metabolism of each cell. It is a part of the essential vitamins, coenzymes, amino acids and proteins and organisms wouldn’t exist without them. Also no wine would be perfect without right combination of proper sulfur compounds. Key words: sulfur compounds, wine, Saccharomyces

(7–8/2007) 373

Obr. 1 – Schéma sírneho metabolizmu vínnych kvasiniek (Swiegers a kol., 2005)

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

od 75,• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a po(vã. 5% DPH) doblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategoriza- Pfii vût‰ím odbûru ce vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice je moÏnost slev! vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Mapa bude k dispozici téÏ v laminované verzi k zavû‰ení na zeì a nebo neskládané v roli. Termín distribuce a ceny budou aktuálnû sdûleny ve VO.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

374

(7–8/2007)

O vínech matolinových a kvasnicových Vinařský zákon uvádí, že vinař, který se rozhodne pro výrobu matolinového nebo kvasnicového vína (přesně je v zákoně „alkoholický nápoj vyrobený z výluhu matolin“ a „alkoholický nápoj vyrobený z vinných kalů“), je povinen oznámit Státní zemědělské a potravinářské inspekci tuto výrobu, a to nejpozději 7 dní před zahájením této výroby. Tyto vinné nápoje není tedy vyrábět zakázáno, ale nesmí být uváděny do oběhu, tedy prodávány nebo jinak šířeny. Vinař si je tedy připravuje výhradně pro svoji spotřebu. V jednom z prvních textů s návrhy vinařského zákona se ve Vinařském obzoru 1/1991 píše, že víno matolinové vyrábí pouze producent hroznů z vlastních matolin, pro vlastní potřebu a v max. objemu 200 l na člena rodiny. Prodej je zakázán a víno se musí ve sklepě označit ležatým křížkem, zatímco víno kvasnicové smí vyrábět producent vína výhradně z vlastních kvasnic pro vlastní potřebu, 100 l na člena rodiny. Prodej je taktéž zakázán a víno se musí ve sklepě označit dvěma ležatými křížky. Vinařský obzor č. 10 ročníku 1907 k tomuto tématu uvedl: „…Přednosti nového zákona oproti dřívějšímu ve prospěch vinařů jest hlavně to, že zakazuje přísadu líhu vůbec a že přirozený mošt cukrem zlepšiti dovoluje se jen ve špatném ročníku a to jen na základě povolení politickým úřadem. Další výhoda spočívá v obmezení výroby petiotu (víno pro domácnost, vyrobené ze slupek, vody a cukru), kterým se často vína „zlepšovala“ neb scelovala zejména u ročníků kyselých. Dle nového vinařského zákona smí sobě vinař jen tolik petiotu udělati, kolik pro svou rodinu a dělnictvo potřebuje, a určí se množství dle poměrů vždy pol. Úřadem. Sudy, v nichž petiot se nachází, musí být zjevně křížem X označeny.“

se započalo s cukřením matolinových vín, což vedlo k tomu, že byly díky obsahu alkoholu srovnatelnému s běžným vínem hůře rozpoznatelné. Výluhy z matolin čili druháky se někdy také podle potřeby dokyselovaly, a to kyselinou vinnou a nebo kyselinou citronovou. Jak uvádí prameny, používaná voda by neměla být příliš chlorovaná a neměla by být přímo studniční, tedy, chladná. Je dobré ji vytemperovat na pokojovou teplotu. Je zde možnost matolinový rmut dle potřeby mírně zasířit. Matolinové víno z bílých odrůd není dobré nechat až nakvášet a už vůbec ne se stopkami. Do vinného produktu by se pak vyluhovaly nežádoucí látky způsobující nahořklou pachuť. Matolinová vína mají obsah extraktivních látek a vůbec strukturních složek velmi málo, je tedy nutno jim věnovat vyšší pozornost než obvykle, poněvadž jsou náchylnější na nemoci a vady. Někteří autoři a také praktici uvádějí, že zajímavé chuťové vlastnosti mají matolinová vína, kde bylo použito matolin několika odrůd. Pro vylepšení jakosti druháků se ještě používají čerstvé a zdravé kvasniční kaly, které v nich rozmícháme a necháme sedimentovat. Vinné nápoje vyrobené z vinných kalů čili kvasnicová vína alias kvasničáky, lze legálně připravit opět jen a pouze pro vlastní potřebu a nelze je uvádět do oběhu. Pro přesnou evidenci pro SZPI existují formuláře takové evidence. Přílohou č. 30 a č. 31 prováděcí vyhlášky jsou níže uvedené formuláře. DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: u matolinových i kvasnicových vín je zakázáno docukřování sacharózou.

V minulosti nebyly tak dokonalé technologické prostředky pro zajištění vysokých výlisností, a tak často ještě mokré a nebo až šťavnaté matoliny byly vhodnou surovinou zájmu vinařů. Za starých dob byly druháky běžně připravovány pro „pití na žízeň“, třeba pro čeledíny na poli. Na rozmělněné matoliny, které běžně po vylisování z poloviny obsahují 50 % slupek bobulí, ze čtvrtiny pak pecičky a ze čtvrtiny třapiny, se nalilo trochu vody (na 50 kg matolin cca 100 l vody, v případě žádoucí výraznější chuti vody méně) a po vyluhování v čase od několika hodin až po dva dny se vylisovaly. V relativně nedávné době, někdy kolem druhé světové války,

Použité prameny: Dohnal, T. – Kraus, V.: Pěstování révy a zužitkování hroznů, SZN Praha 1972 Zákon 321/2004 Sb., ze dne 29. dubna 2004 o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství) Vyhláška 323/2004 Sb., ze dne 5. května 2004, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství Vinařský zákon – návrh textu, Vinařský obzor, r. 1991/č. 1 Sklepní hospodářství – Nový zákon na ochranu přirozeného vína, Vinařský obzor, str. 221, r. 1907/č. 10 Anonym, ústní sdělení, Němčičky, 1990 Anonym, ústní sdělení, Bořetice, 2006 Anonym, ústní sdělení, Velké Pavlovice, 1998 (vo)

Příl. 30 Evidence o výrobě a užití alkoholických nápojů vyrobených z výluhu matolin Měsíc*): Rok:_____________________________________________________ Litrů_ ___________________________________________________ Počáteční zásoba___________________________________________ z toho vlastní výroba_______________________________________ v měsíci__________________________________________________ Vyrobené množství_________________________________________ Prodané množství k destilaci_________________________________ Vlastní spotřeba_ __________________________________________ Technologické ztráty________________________________________ Zásoba na konci měsíce Datum: Podpis osoby odpovědné za vedení evidence: _______________________________________________________ *) pro každý měsíc se zakládá nový formulář

Příl. 31 Evidence o výrobě a užití alkoholických nápojů vyrobených ze zředěných vinných kalů Měsíc*): Rok:_____________________________________________________ Litrů_ ___________________________________________________ Počáteční zásoba___________________________________________ z toho vlastní výroba_______________________________________ v měsíci__________________________________________________ Vyrobené množství_________________________________________ Prodané množství k destilaci_________________________________ Vlastní spotřeba_ __________________________________________ Technologické ztráty________________________________________ Zásoba na konci měsíce______________________________________ Datum: Podpis osoby odpovědné za vedení evidence: _______________________________________________________ *) pro každý měsíc se zakládá nový formulář

(7–8/2007) 375

V království červených vín v Čejči

Vinohradník a vinař Jiří Malík je původní a zatím i hlavní profesí zaměstnán v mezinárodní strojírenské firmě. „Ve svém zaměstnání jsem hodně cestoval a vždy se zajímal, jak pěstují révu v zahraničí, v přibližně srovnatelných podmínkách,“ uvedl své vyprávění Jiří Malík. Zejména v Německu a Rakousku se podrobně na několika místech seznamoval s novými odrůdami pro červená vína. Hledal ty z nich, které dosahují nejenom vysokých cukernatostí v moštu, ale též víno nabývá vysoké extraktivnosti. Jiří Malík se synem Jiřím obhospodařují v současné době několik vinic s celkem asi šesti tisíci keři. Při vinobraní používají taženou nerezovou vanu za traktor s kapacitou 10 q, která je rozdělena na půl, takže mohou sklízet dvě partie či odrůdy zároveň. „Doma vlečku pomalu zvedneme a hrozny zpracujeme – narozdíl od obou sklepů máme doma více místa na lis a kádě,“ vysvětluje rozdělení výrobních prostor při vinobraní Malík. Šest tisíc keřů révy je na to, že vinařinu dělají oba, jak otec, tak syn, po práci, docela výkon. Příští rok chtějí vysazovat ještě Vetlínské zelené. „Už máme předjednány asi tři klony z Poysdorfu. Zajímá nás též odrůda Monarch, kterou budeme zajišťovat ve Freiburgu,“ vyjmenovává Jiří Malík. Kdo z kolegů vinařů byl někdy v Malíkových sklepech, bezesporu si pamatuje nerezové obruče na sudech. Malíkovi v žádném případě nelitují toho, že do nerezových obručí zainvestovali: „Když si vezmete, že každým rokem musíte klasické obruče čistit, poté natírat, je to nesrovnatelné. Ale komu se líbí, ať má obruče černé. Používáme převážně akátové sudy a jsme s nimi vcelku spokojeni.“ Ve sklepech u Malíků je vždy čisto a uklizeno. V zadní části druhého sklepa mají dokonce část výklenku bez cihel, to aby návštěvníci viděli, jaké je tu kolem podloží. Ano, i zde, stejně jako v okolí, převažují těžší záhřevné jílovito sprašovité půdy, ve kterých vápník není rozhodně v deficitu. „Zem je zde tak těžká, že když na jaře poořete, ty hroudy do podzimu nerozbijete,“ potvrzuje Malík. Vinohradníci Malíkovi používají vlastní mechanizaci: traktorem a postřikovačem zvládnou jedno ošetření všech svých vinic v rozmezí tří hodin. Vedení je střední a spon 2,20 m. Vyznávají systém jednoho kmínku a jednoho tažně, který je nezbytným pro dopěstování kvalitních hroznů pro červená vína.

Snížení výnosu pro zvýšení kvality je dle Malíkových potřebné též u odrůdy Hibernal: „Pokud má Hibernal cukernatost pod 24 °NM, jde o neharmonické víno z důvodu kyselin, které jsou při nižší cukernatosti příliš vysoké.“ Malíkovi kromě tradičních technologií experimentují i s výdobytky moderní enologie: u některých odrůd a partií používají enzymy pro zvýšení podílu barviv a zvýšení výlisnosti a nebo také selektované kvasinky, jiné partie vín a odrůdy zase zpracovávají přirozeně, bez těchto aditiv: například Muller Thurgau, Rulandské bílé a nebo Tramín červený. Malíkovi jsou v případě některých odrůd prvními, kdo tyto nové a u nás téměř neznámé odrůdy pěstuje a ověřuje – připravují totiž nejenom demižonové partie, ale též partie v řádu hektolitrů. O tyto nové odrůdy je dle sdělení pana Malíka velký zájem: „Neříkám, že staré tradiční odrůdy jsou špatné, ale je třeba neustále zkoušet nové odrůdy, pověřovat a porovnávat, a to zejména i mimo oficiální instituce, jako je např. ÚKZÚZ,“ zakončuje naše povídání v Čejči Jiří Malík.

i chuť svěží, ovocitá, pitelná. Jde o pěkné selské červené víno. Jablečno-mléčné kvašení nebylo aplikováno. – Cabernet Dorsa 2006 – jde o velmi perspektivní odrůdu. Vyzrává běžně na 24 °NM a kyseliny celkem snadno v Malíkových vinicích odbourává v hroznu. Vůně ochutnávaného vína z této odrůdy byla lehce zauzená, plná a jakoby bariková – přitom v sudu nebylo. Jde o v barvě velmi hutné víno, ve vůni a chuti pak až kožovité a animální. Odrůda má vysokou odolnost vůči houbovým chorobám, trápí je jen roztoči. – Dornfelder 2006 byl černé hutné barvy, víno bylo chaptalizováno. Vjemu dominuje počínající hutnost, ve středu chuti a v dochuti je řídké, jinak harmonické a pitelné. Sazenice pro výsadbu pocházely z rýnsko-hessenského Wormsu. – Acolon 2006 – jde o křížení Frankovka x Dornfelder. Odrůda tvoří krásné hutné hrozny o každoroční cukernatosti minimálně 21 až 22 °NM a výnosu 2,5 kg. „Chvíli nám trvalo, než jsme se s Acolonem naučili dělat – odrůda totiž strašně „žere síru““, vysvětloval Jiří Malík. – Regent 2006 – jde polorezistentní odrůdu z křížení ((SZ x MT) x Chambourcin). V příjemné dochuti byl patrný jahodový kompot. – Cabernet Moravia 2006 – cukernatost hroznů byla 20 °NM a Jiří Malík k tomuto vínu, resp. odrůdě, dodává: „Cabernet Mo-

Ochutnali jsme: – Cuvée Tramín+Děvín výběr z hroznů 2006: Tramín dodal kyselinku, samotný Děvín by dle Jiřího Malíka mohl jít až do fádnosti. Jde o víno hezky voňavé a kulaté. – Kerner výběr z bobulí (27 °NM) 2006: Hrozny panenské úrody daly pěkné a hutné víno. V chuti je extraktivní, nastoupí zde také jemná, nikoliv nepříjemná hořčinka, ke které vinař dodává: „Trošku jsme jej odlistili, bobule se lehce připekly, možná jsme jej měli dříve posbírat. Domnívám se, že tento Kerner bude mohutné, extraktvní a plné víno. Uvidíme, co to udělá po nalahvování.“ – Blauburger pozdní sběr 2006: byly zde aplikovány enzymy na zvýšení barevnosti a výlisnosti. Bar- Na inspekci v Malíkových vinicích loni v září před sklizní se seva je vysoká, vůně šli vinaři z Kobylí a Bořetic. Pan Jiří Malík zcela vpravo.

376

(7–8/2007)

ravia je tak trošku potvora – nechce dělat cukry a často má nezralostné tóny.“ Zaregistroval jsem též ostrou tříslovinu a kyselost. – Nitra 2006 – dle sdělení pěstitelů jde o excelentní odrůdu. Dělá cukry, a to snáze a spolehlvěji než C. Moravia. Barva je hutná, vůně i chuť zatím méně harmonická a vyvíjející se. – Laurot 2006 – tuto odrůdu Malíkovi ve rmutu docukřují a přesto, že je „rezistentní“, i lehce ošetřují. – Fratava 2006 – víno široké tříslovité palety, velmi pitelné a dlouhé. – Rulandské modré (24 °NM) 2006 – vysoká barva, byly použity enzymy, jde o švýcarský klon, který je úrodný. Víno je hrubé a neod-

bourané, ale je předpoklad, že se další rok bude zjemňovat. – Rubinet 2006 – vůně velmi divoká, dramatická, barva krvavě tmavá, chuť drsná, zemitá. – Zweigeltrebe rosé 2006 – voňavé, jahodovo-fialkové, hutné a velmi pitelné. – Regent 2005 – vysoká barva, animální vůně, chuť až pižmová, zpocené dveře od chléva, zemité, minerální, je v kamenině. Snažíme se nyní dávat do sudu, ale zatím zejména kamenina a nerez. – Tintet 2005 – zemité, animální, ale krátké, není nakvášeno déle než dva dny. Rmut je totiž kašovitý. Vzorový pořádek a úhlednost ve sklepě Malíků Text a fota Richard Stávek mohou být příkladem.

Péče o české vinařství v dávné historii Za pořádek v zapisování vinohradnických pozemků do knihy byli odpovědni perkmistři, které museli členové vinařské obce poslouchat. Měli v rukou správu a určitou soudní moc při rozhodování sporů a určování pokut. Jako výkonné orgány měli k ruce „hotaře“ či „vincoury“, kteří museli svědomitě hlídat hory viničné. Práva a hlavně povinnosti majitelů vinic, vinařů, dělníků a jiných byla přesně vymezena horenskými právy. Je zásluhou Karla IV. a jeho hospodářských rádců, že dal dovézt z Francie odrůdy Burgundské modré Pinot Noire, které právě svojí raností a jakostí vyřešilo pěstitelský problém pro Čechy a hlavně pro Mělnicko. K zajištění zdár-

ného pěstování zavedl Karel IV. důležitá opatření a zřídil úřady perkmistrovské, které bděly nad řádným pěstováním vinné révy. Perkmistr měl dohled nad řádným prováděním viničních prací a nad vinaři. Karel IV. zavedl zákony, jimiž chránil domácí vína před dovozem vín cizích. Z berních úřadů zjistíme, že ve 14. století bylo v Čechách a hlavně kolem Mělníka vyrobeno ročně až 180 000 hektolitrů vína. O významu a vyspělosti vinařství v Čechách svědčí i česky psaná kniha Jana Hada, kantora ve městě Pražském, kde byla vytištěna v roce 1558 pod názvem „Winicze“. Mistrně napsaná naučení o pěstování vinného keře jsou dokla-

Dějiny vinařství na Moravě

(Sborník příspěvků z konference uspořádané ve dnech 16. až 17. září 2004 ve Slavkově u Brna)

dem o dokonalém poznání života keře vinné révy a všech způsobů jejího zdárného pěstování. Úpadek vinařství nastal hlavně během třicetileté války v letech 1618–1648 zpustošením vinic a také tím, že před bědami války utíkali obyvatelé ze země. Slavata uvádí, že se vystěhovalo v roce 1623 ponejvíce z krajin vinorodých do ciziny 36 000 rodin. Rozsáhlé české vinohrady zmizely a jako upomínka zbyla pouze jména „Na vinici, Ve vinohradech, Ve vinicích“, označující místa bývalých vinic. Tato pojmenování nacházím nyní tam, kde se již réva vinná dávno nepěstuje. Jiří Lafek, Mělník

400 Kč (vč. 5% DPH)

Pěstování révy vinné (Historie, autentičnost, kvalita a mezinárodní význam moravských vín – Réva v geologii – Historická klimatologie a réva – Vinařství brněnských měšťanů do Bílé hory – Vinice na klobouckém statku v 17. století aj.) Vinařské spolky a organizace Obchod vínem a konzumace (Víno v Jihlavě v předbělohorské době – Spor o vinný desátek – Dovoz cizích vín do Mikulova koncem 17. stol. aj.) Vinařské školství (Vývoj vinařského školství v Čechách a na Moravě – Výuka vinařství na VŠZ v Brně – Vinařské školství na okrese Břeclav) Znaky, pečetě a stavební památky (Vinařské motivy v komunální heraldice – Réva vinná ve znacích a pečetích českého Slezka aj.)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(7–8/2007) 377

BS VINAŘSKÉ POTŘEBY Ing. Vít Minařík

Při každodenním kontaktu s vinaři, našimi zákazníky, a při řešení jejich problémů se stále setkáváme s drobnými „nešvary“ při procesu zátkování, které však mají velký vliv na udržení dobré kvality vína po celou dobu jeho pobytu v láhvi. Jistě jste se setkali s vínem, které, ač mělo velké předpoklady být ve chvíli konzumace kvalitním nápojem, trpělo díky špatnému zazátkování podélným prosakováním, následnou oxidací a mikrobiálními změnami, případně vizuálním klamem o prolínání vína zátkou. Zopakujme si tedy základní pravidla při zátkování, která jistě všichni známe, ale při běžné praxi občas malinko opomíjíme.

obr. 1, prostor pod zátkou min. 15 mm Časté nedostatky Nejčastěji pozorované problémy při zátkování jsou: ohrnutý spodní okraj zátky, utržená hrana s vydrobením korku do vína, podélná povrchová rýha v zátce, výšková deformace, nedostatečný prostor mezi vínem a zátkou v hrdle, hluboko zasunutá zátka nebo její přečnívání nad okraj hrdla.

tce. Dalším předpokladem je pak kvalitní korková či syntetická zátka, skladovaná v originálním balení maximálně po dobu tří měsíců a při teplotách nad 10 stupňů Celsia, jinak u ní dochází ke ztrátě vlhkosti a elasticity. Pravidla zátkování Hrdlo láhve musí být absolutně čisté a v zátkovací fázi suché, abychom se vyhnuli vzniku kapalného filmu mezi korkem a stěnou hrdla láhve, který může vést k postrannímu prosakování nebo k nežádoucímu mikrobiálnímu vývoji v nalahvovaném víně. Stlačení korku musí být pomalé, ale jeho vložení do láhve by mělo proběhnout rychleji. Když je vložení do hrdla láhve příliš pomalé, korek začíná znovu nabývat svůj původní průměr ještě před dosažením konečné polohy, což může vést k deformaci korku, stejně jako k vytvoření nadměrného tlaku uvnitř láhve. Naopak při příliš rychlém stlačení se může na povrchu korku vytvořit rýha. Čelisti zátkovačky by neměly stlačit zátku o více než 30% z jejího původního průměru. Stlačení by mělo být takové, aby průměr zátky po jejím stlačení byl o 1,5 až 2 mm menší než průměr hrdla láhve. Nadměrné stlačení může způsobit zničení korkových buněk a následkem toho je poškozena jeho pružnost a těsnící funkce.

Firma BS VINAŘSKÉ POTŘEBY, s. r. o. nabízí kvalitní korkové i syntetické zátky renomovaných producentů a prostřednictvím svých technologických poradců zajišťuje optimální řešení konkrétních požadavků zákazníků, jak v síti vlastních prodejen, tak i přímo ve výrobních provozech. Samozřejmostí je také nabídka širokého sortimentu lahví a zátkovacích zařízení.

Předpoklady zátkování Pomineme oblast přípravy vína pro lahvování a přejdeme k prvnímu základnímu předpokladu pro dobré zazátkování, jímž je správně seřízená a udržovaná zátkovačka, ať už je ruční, nebo je součástí plnicí linky. Zaměřujeme se zejména na čelisti a jejich hrany, které nesmí vykazovat známky jakéhokoliv poškození. I malá nečistota či vryp může způsobit rýhu na zá-

hnuli nadměrně vysokým tlakům uvnitř láhve a nedocházelo zejména k vytlačování zátky z láhve. Pokud dodržíme doporučenou hladinu plnění uvedenou v technickém výkresu láhve, tak s jistotou získáme prostor v hrdle nutný pro správnou funkci zátky. Před umístěním láhve do pozice vleže nebo dnem vzhůru musí uplynout doba minimálně 5 minut, ideálně 24 hodin, abychom umožnili objemové přizpůsobení zátky oproti úzkému profilu hrdla láhve, a tak zajistili účinné těsnění. Údržba, seřízení a čistota zátkovacího stroje jsou rozhodující a důležité faktory pro zabezpečení správného a úspěšného lahvování. Stav a přizpůsobení čelistí by měl být kontrolován pravidelně při každé změně typu korku i během zátkování, stejně jako zarovnání zátek s hrdlem láhve.

obr. 2, maximální stlačení zátky 30 % Prázdný prostor mezi zátkou a vínem musí být vždy přes 15 mm, abychom se vy-

378

(7–8/2007)

Několik slov s Maters of Wine Arne Ronold (AR), MW, matematik a nukleární fyzik, založil v polovině 80. let časopis o víně Vinforum a víno se od té doby stalo jeho životním posláním, zatímco Julia Harding (JH), MW, lingvistka a editorka, pracovala v nakladatelství, které se zabývalo vydavatelskou činností učebnic cizích jazyků, když se na přelomu milénia rozhodla pro změnu. HB/JB: Proč jste se rozhodli pro studium vína s těmi nejtěžšími zkouškami na světě, když jste byli oba úspěšní v jiných specializovaných oborech? JH: Víte, po 18 letech práce v jazykovém nakladatelství jsem cítila, že nastal ten pravý čas pro radikální změnu. Koneckonců, jedna jazyková učebnice je téměř jako druhá. Již dávno jsem se zajímala o víno. Chtěla jsem si prohloubit znalosti a rozšířit obzor v tomto oboru a zejména jako žena jsem potřebovala důvěryhodnost. A tak jsem se rozhodla jít rovnou na špičku. V roce 1998 jsem učinila první kroky a přihlásila se na Wine and Spirit Education Trust, kde jsem absolvovala nejprve kurzy Certificate, Higher Certificate a poté Diploma WSET. To jsem již pracovala jako nákupčí vín, převážně Bordeaux „en primeur“, pro řetězec Waitrose, který mi poskytl grant 1 000 liber na cestování do vinařských oblastí. V té době jsem se také seznámila s Jancis Robinson, MW, a ta mi nabídla práci na jejím Oxford Companion to Wine, když viděla, jaký jsem nadšenec. Tím byl můj osud zpečetěn a studium na Master of Wine bylo nutností. AR: Po založení časopisu Vinforum jsem se také rozhodl jít až na vrchol a získat tu nejlepší kvalifikaci ve víně na světě – titul Master of Wine. Věděl jsem, že to nebude levná záležitost, studium bude tvrdé a budu si muset opatřit potřebné vzorky vín, které v Norsku v té době nebyly k dostání. A časově to bylo rovněž velmi náročné. Měl jsem štěstí: každému studentu je přidělen tzv. rádce a instruktor. V mém případě to byla Maggie McNie, MW, která měla na starosti kandidáty z Evropy. Každý čtvrtek jednou za dva týdny jsme přiletěli do Londýna, v pátek jsme měli přednášky, v sobotu degustace a v neděli jsme se všichni sešli v jejím domě k diskuzím a Maggie nakonec pro své „ovečky“ uvařila výbornou večeři a pak jsme zase odletěli domů...

Arne Ronold

Julia Harding

HB/JB: Jak se vám oběma vedlo u zkoušek, kde tak málo kandidátů – z 50 pouze asi pět – ročně uspěje? Udělali jste zkoušky hned napoprvé? JH: V roce 2002 jsem začala se studiem MW studies, praktickou zkoušku jsem absolvovala v roce 2003 a o rok později moje diplomová práce byla úspěšná a získala jsem ten magický titul a povolení používat post-nominals MW za mým jménem.

jí pracovní náplní. Víno je sice pro mne až masochistická vášeň, a to říkám každému, kdo si pohrává se stejnou myšlenkou.

AR: Nejprve jsem absolvoval praktické, tzn. degustační zkoušky, a to napoprvé, ale teorii jsem si musel zopakovat. Nakonec moje disertace byla úspěšná a já získal titul Master of Wine v roce 1993. HB/JB: A kam to všechno vedlo, když se vám jako členům tohoto exkluzivního klubu, Institutu Masters of Wine, otevřely dveře? Určitě jste zahrnuti pozvánkami na zahraniční cesty, mezinárodní degustace a soutěže vín jako jury, přednášky, lektorství atd. JH: Od roku 2005 pracuji na plný úvazek s Jancis Robinson jako její pravá ruka. Ve skutečnosti najdu málo času na podobné aktivity, zejména pokud nemají mnoho společného s mo-

AR: Ano, členství v IMW otevře mnoho dveří a příležitostí, ale ani já nemám mnoho času, který převážně věnuji psaní, přednáškám, časopisu a webovým stránkám. Navíc, stejně jako mnoho ostatních, nesouhlasím se soutěžemi vín, kde se degustuje anonymně. Dalo by se říci, že to nedává příliš smysl hodnotit něco naslepo, o čem nevíte absolutně nic. Bylo by totiž daleko rozumnější při hodnocení vědět, co máte ve sklence před sebou. To je můj osobní názor. HB/JB: Julie, čím se v současné době zabýváš? JH: Především aktualizací 6. vydání Světového atlasu vín, na kterém mj. spolupracuji také s tebou, Heleno! Jinak mou hlavní pracovní náplní jsou internetové stránky Jancis Robinson, na kterých s Jancis obě pracujeme a denně je aktualizujeme. Některé sekce jsou pro návštěvníky těchto stránek zdarma, jiné, např. tzv. „purple pages“ (fialové stránky) jsou zpoplatněné a roční předplatné činí 69 liber, přesto je tato internetová prezentace enormně populární s návštěvností z více než 70 zemí světa.

(7–8/2007) 379

HB/JB: Arne, vy jste především známý pro své znalosti a nadšení týkající se rakouských vín, která jste v Norsku velmi zpopularizoval. Není divu, že vám byla v minulém roce udělena cena Bacchus Award. Norsko je především za svými hranicemi poněkud smutně proslulé svojí prohibicí a neuvěřitelně vysokými cenami za vína. Povězte nám o tom něco. AR: Ano, máme tzv. Státní Monopol, což je jediné místo, kde se dá alkohol zakoupit. Ale buďme féroví, tento Monopol se za poslední léta velmi zlepšil. Před 20 lety bylo v Norsku k dostání pouze nějakých 500 druhů vín. Dnes je jich 10 000. A v poslední době nová móda růžových vín způsobila, že se např. růžové víno Schilcher dostalo v Norsku do popředí. Já toto víno miluji a napsal jsem o něm hodně článků, což v nemalé míře způsobilo jeho nynější popularitu, a to mě těší.

HB/JB: Poslední otázka pro vás oba. Máte zajisté nesmírné zkušenosti v tomto obrovském vinném světě – od Patagonie až po Tasmánii a ještě dále... Ale ochutnali jste již někdy vína z České republiky? JH: Aha, opravdu těžká otázka. S určitostí mohu odpovědět, že jsem určitě ochutnala vína ze Slovinska, ale nikdy z České republiky. AR: Pokud si pamatuji, tak jsem jednou chutnal vína ze Slovenska. HB/JB: Promiňte, to je jiná země... Děkujeme za rozhovor.

Více informací na www.jancisrobinson.com a www.vinforum.no

Master of Wine je nejvyšší a nejprestižnější titul, jaký lze v tomto oboru získat. První zkoušky na MW proběhly pod záštitou „Worshipful Company of Vintners“ v roce 1953, kdy první kandidáti, kteří dosáhli požadovaných standardů před zkušební komisí získali titul Master of Wine. Institute of Masters of Wine, který má za cíl propagaci „of excellence in the art, science and business of wine“, byl založen v Londýně v roce 1955 a po tři desetiletí bylo studium omezeno pouze pro britské občany, kteří se zabývali obchodem s vínem. V polovině 80. let se brány otevřely a dnes IMW čítá 257 členů z 21 zemí světa.

O blahodárnosti posezení na zahradě Péče o zahradu má navíc spoustu kladných vedlejších účinků: nutí vás pravidelně ke všelikému pohybu, otužuje vás, učí pokoře, neboť přes vaši největší snahu sem tam něco nevzejde, uschne či zmrzne, a hlavně, učí vás radovat se z každodenních drobných radostí – z prvních pupenů a kvítků, z první vůně fialek, z podvečerního koncertu ptáků, ze spokojené ježčí rodinky, z posezení s milovanou bytostí při západu slunce v omamné vůni lonicery… Zvláště pro toho, kdo jako já vyznává zásadu, že „cesta je cílem“, je zahradničení tím nejkrásnějším cílem – cestou. Když už se ovšem zmiňuji o blahodárnosti zahradničení a posezení na zahradě, třeba se též zmínit, že k takovému posezení samozřejmě patří dobré jídlo a pití. Zvláště za letních měsíců doporučuji nějaké to nepříliš těžké jídlo, doprovázené pochopitelně řádně vychlazeným „letním“ vínem. Abych byl konkrétnější, nabízím jeden mnohokrát vyzkoušený recept (pro čtyři osoby): Chřest a rajčata s vaječnou omáčkou 850 g zeleného chřestu 1 lusk červené papriky svazeček pažitky 30 g šalotky 50 g másla sůl, čerstvě mletý pepř 2 rajčata 1 lžička oleje

Upečte papriky při 220 stupních Celsia, až začne kůže „puchýřovatět“, pak je zabalte do vlhké utěrky a nechte odležet. Odstraňte semeníky a semena, sloupněte kůži a nakrájejte je na drobné kostičky. Oloupejte šalotku a jemně ji nasekejte. Vejce 5 minut povařte (bílek musí být pevný, žloutek ne zcela), ochlaďte, oloupejte a nahrubo rozmačkejte lžící. V kastrolu na másle do světla upražte šalotku, přidejte vejce, osolte, opepřete a udržujte teplé. Okrájejte a odspodu zkraťte chřest. Rozdělte na čtyři porce, každou svažte provázkem a povařte 10–12 minut v prudce vařící osolené vodě. Nechte okapat. Předehřejte talíře. Mezitím rozřízněte napříč rajčata a na pánvi s trochou oleje je krátce opečte. Osolte, opepřete. Umně vyrovnejte na každý talíř chřest, půlku rajčete, pažitku, na chřest nandejte vaječnou omáčku a zasypte paprikovými kostičkami. Příloha: bílý chléb Přeju dobrou chuť! A abych nezapomněl: osobně bych Vám doporučoval k tomuto jídlu velmi vychlazené Veltlínské zelené, a nebo, ještě lépe, dnes už vzácnou, neboť málo pěstovanou odrůdu Chrupku, v Německu zvanou Gutedel a ve Francii Chasselas. Zvláště chrupka z Bádenska, řádně vychlazená, je ke chřestu tím správným, ba mimořádným zážitkem…

Dokonce mne jednou inspirovala k napsání rondeau (taky už dnes vzácný, neb nepěstovaný druh), bádenskou chrupku oslavující. Tady je máte na závěr. A přeju krásný den a případně dobrou chuť!

Rondeau na Chrupku z Bádenska Jak popsat jen tu zvláštní chuť, jež v ústech zprvu hořká zdá se, však záhy rozvine se v kráse a promění krev v hbitou rtuť? Těch podtónů! Však buď jak buď, ty na patře se spojí zase, jak popsat jen tu zvláštní chuť, jež v ústech zprvu hořká zdá se? Fík s broskví… kdoulí… to Bůh suď, ta chuť se proměňuje v čase; dnes pýchou nenadme se hruď, že zkušenost má nevzdala se… Jak popsat jen tu zvláštní chuť?

Miroslav Macek

380

(7–8/2007)

Chceme rozšířit sortimet produkce našich vín, říká nový ředitel společnosti VINIUM Jiří Čábelka

Zeptám se na rovinu – proč jste se rozhodli koupit VINIUM? Především proto, že budeme moci využívat nezanedbatelných synergických efektů, které se nákupem VINIA nabízejí. Produkci obou společností vlastně soustředíme tam, kam by měla především patřit, tzn. ke zdrojům klíčové zpracovatelské suroviny, tedy do pěstební oblasti Velkých Pavlovic. České vinařské závody jsou součástí skupiny Prosperita Holding, která chce vylepšit svoji pozici na domácím trhu s vínem. České vinařské závody se svým zaměřením na produkci stolních vín samy těžko konkurovaly laciným dovozům ze zemí, kde jsou pro pěstování hroznů daleko lepší klimatické podmínky. Nyní se nám otevírá prostor, aby nově kooperující společnosti dosahovaly lepších ekonomických výsledků nejenom připravovanou racionalizací výroby, ale také rozšířením nabízeného sortimentu. Nepopírám, že jsme do tohoto obchodu šli i s tím cílem, abychom si zajistili dostatek suroviny pro produkci obou firem. Budete tedy stěhovat kompletní technologické vybavení ze Žamberka nebo využijete pouze stávající zařízení VINIA? Využijeme převážně stávající technologie, ovšem doplníme to, co bude potřeba. Plánujeme například nové filtry, kartonovačku, paletizaci a další stroje. Ze dvou technologií tak uděláme jednu výkonnou a případně postavíme i jednu další, menší linku. České vinařské závody produkovaly měsíčně zhruba šedesát vagonů a předpokládáme, že VINIUM zhruba stejný objem, takže by měl odcházet z podniku asi milion lahví měsíčně. Sám jste zmínil, že u konzumentů jsou České vinařské závody zapsány spíše jako výrobci stolních vín. Budete je nadále vyrábět i zde, ve Velkých Pavlovicích?

Ano, určitě s tím počítáme. O stolní polosladká vína, dříve známková, je stále zájem na trhu. A je zajímavé sledovat trendy, které na trhu jsou. Čím je větší spotřeba vína, tím více lidé o víně získávají informací a už nechtějí jen ta nejlevnější krabicová vína. V souvislosti se vzrůstající kulturou pití vína přecházejí alespoň na stolní vína, což je určitý předstupeň ke kvalitním odrůdovým vínům. Znám spoustu lidí, kteří dlouho pili stolní vína a teď už pijí polosuchá nebo dokonce suchá kvalitní vína. Dá se říci, že jsme taková vinařská školka, která učí konzumenty kultuře pití. Nákupem společnosti VINIUM se aktivity vaší „školky“ poněkud rozšíří... Ano, nákupem velkopavlovické společnostichceme rozšířit sortiment prodávaných vín vyráběných v rámci činnosti koncernu. Dá se říci, že náš záběr bude od těch levnějších suchých stolních vín, tedy od toho vinařského „dna“ přes oblíbená polosladká vína vyráběná v ČVZ, až k top výrobkům, včetně výběrů a ledových vín vyráběných ve společnosti VINIUM. Tím se samozřejmě rozšíří možnosti našeho uplatnění na trhu, včetně obchodních řetězců a gastronomie Plánujete i export vín do zahraničí? Na spadnutí je smlouva o exportu vín do Kanady, kam budeme vyvážet jakostní odrůdová a přívlastková vína. Jednáme i o vývozu do Číny. Trochu se ale obávám jejich současného masivního vysazování vinic, které se nás časem může dotýkat. Všichni již víme, že když Čína něco dělá, dělá toho hodně a dělá to levně... Za deset let tak svět může mít problémy, co s čínským vínem. Dotkne se sloučení výroby obou firem zaměstnanců? Budete se muset s některými rozloučit? Pokud jde o velkopavlovický provoz, ani ne. Všichni zaměstnanci u linky, ve sklepě a v laboratoři zůstanou na svých místech. Bylo však potřeba

Víno fermentované geneticky modifikovanými kvasinkami Kalifornský list Sacaramanto Bee otiskl na sklonku roku 2006 informaci, že tento rok bude na trh v USA uvedeno první víno, které bylo vyrobeno geneticky modifikovanými kvasinkami, konkrétně kmenem ML10. Kvasinkám tohoto kmene byla pozměněna genetická informace vložením dvou cizích genů; jeden z genů byl převzat z kvasinky Saccharomyces pombe, která byla izolována v Africe a která se bežně používá v pivovarnictví, a druhý byl převzat z bakterie Oenococcus oeni – tento mikroorganismus zabezpečuje biologické odbourávání kyselin. Vědci tedy sloučili dříve dvě fermentace probíhající pomocí kvasinky a bakterie pod patronát kvasinky ML10, která oba procesy dělá souběžně. Příspěvek, který se události věnoval v ji-

Nový ředitel společnosti VINIUM Jiří Čábelka veří v lepší budoucnost firmy. Foto: Petr Hynek kompletně vyměnit management s tím, jak vedení Českých vinařských závodů přešlo do Velkých Pavlovic. Jsme zvyklí na trochu jiný způsob práce. Z VINIA tak odešlo devět lidí, což možná není konečné číslo, ale jak jsem řekl, týká se to hlavně vedení. Pokud jde o České vinařské závody, tak ukončilo pracovní poměr třicet dva zaměstnanců a dalších asi pět lidí odejde do konce roku. Kolik měly České vinařské závody celkem zaměstnanců? Padesát osm. Skončí většina lidí z výroby, do Velkých Pavlovic přešlo vedení a prakticky celý obchodní úsek. Říkáte, že VINIUM jste koupili i kvůli zajištění dostatku suroviny. Dodavatelé hroznů do VINIA tedy mohou počítat s další spoluprací? Určitě. Ve výkupu hroznů budeme pokračovat. V současné době řešíme smlouvy, dokonce chceme podpořit větší smluvní vinaře tím, že bychom jim zaplatili postřiky. Trochu nás mrzí, že společnost VINIUM se v minulých letech zbavovala některých provozů včetně výkupen hroznů, které by se nám hodily. Ale jsem přesvědčen, že výkup zabezpečíme i takto ke spokojenosti všech. Petr Hynek

ném kalifornském periodiku, The Napa Valley Register, se dotazuje Ministerstva potravin a léčiv USA (FDA), zda má tento proces certifikace GRAS (Generally Recognized as Safe = obecně uznáno jako bezpečné). FDA totiž schválilo kmen ML10 na základě dat dodaných od firmy, která kvasinku genově manipulovala, nikoliv na základě údajů vlastních či z vlastní studie. Emeritní profesor Joseph Cumming z University of Western Ontario potvrdil, že kvasinky jsou značně nestabilní a jejich genetické úpravy mohou vést k neočekáváné toxicitě ve finálním produktu, tedy víně. Kromě jiného, tvrdí autoři článku, by mohlo rozhodnutí oněch několika vinařství použít při vinifikaci tyto genově manipulované kvasinky, ovlivnit celý severoamerický vinařský trh, snad jen vyjma organické produkce. Zdroj: The Organic and NON-GMO Report (vo)

(7–8/2007) 381

Nové Vinařství z Drnholce získalo ocenění za design

„U kolekce vizuálního stylu a designu obalů Nového Vinařství, a. s., vystupují svým provedením do popředí především etikety na víno. Mají vysokou výtvarnou úroveň, působí noblesně, současně a kultivovaně. Konečně se objevuje firma, která věnuje této problematice patřičnou pozornost a péči. Láhve doplňuje vkusný uzávěr.“ Tolik z komentáře Design centra České republiky k aktuálnímu ocenění. Pod koncepcí ambaláže (balení) vína jsou podepsáni ing. Jiří Dušek z grafického studia SIGNUM (Roztoky u Prahy), známý fotograf a výtvarník Tono Stano a v neposlední řadě ing. Marek Špalek, ředitel Nového Vinařství. „Design byl pro nás od počátku hodně důležitý a už když jsme tvořili etikety, uvažovali jsme o podpoře Design centra České republiky. Přihlásili jsme se, získali nominaci a nakonec i ocenění. Nechtěli jsme jít cestou tradicionalismu, klasické moravské romantiky, hledali jsme nový, moderní směr,“ říká šéf Nového Vinařství ing. Marek Špalek. Už samotný název firmy napovídá, že nové směry jí opravdu nebudou cizí. Ostatně celý Dům Na Výsluní na okraji obce Drnholec na Mikulovsku je toho zářným příkladem. Moderní klimatizovaná hala postavená na zelené louce připomíná spíše zahraniční továrnu. Ovšem továrnu, která produkuje ta nejkvalitnější vína z vlastních vinic a plněná do originálních obalů. Za zmínku stojí degustační místnost, která svým moderním designem možná šokuje, ale je to šok příjemný, jak záhy zjistíte. Řadě moderních prvků dominuje přísně hranatý dubový stůl odlehčený svrchu svítící „vzducholodí“ a s výhledem přes prosklené stěny do lisovny na straně jedné a do plničky láhví na další straně. Hra barev, tónů, stínů (fotograf Tono Stano by se zde jistě cítil ve své kůži) a samozřejmě chuťových vjemů... „Ano, vsadili jsme všechno na jednu kartu. A to na tu, že se něčím odlišíme, že budeme něčím zajímaví. Víme, že spoustě zákazníků se nebudou zamlouvat naše etikety, ale celá naše filozofie je založená na tom, že osm lidí z deseti si náš produkt nevybere. Když jsme s tímto podnikatelským záměrem přesvědčovali banku o úvěr, přišlo jim to poněkud zvrácené. Jenomže nám stačí právě ten jeden nebo dva z deseti zákazníků, kteří mají vkus a hledají originalitu spojenou s kvalitou. Netajíme se tím,

Na láhve s netradičními etiketami si někteří zákazníci sotva zvyknou. „Jsou určeny těm, kteří hledají originalitu spojenou s kvalitou,“ říká Marek Špalek. Foto: Petr Hynek že útočíme spíše na pozice dovozců dražších zahraničních vín než na pozice moravských vinařů,“ konstatuje ing. Marek Špalek. Hlavním cílem soutěže „Vynikající výrobek roku“ vyhlašované Design centrem České republiky z pověření Ministerstva průmyslu a obchodu ČR je stimulovat zájem výrobců, tvůrců – designérů a manažerů – o soustavné zvyšování konkurenční schopnosti české průmyslové produkce kvalitním průmyslovým designem a také oceňovat vynikající výsledky dosažené v této oblasti. Výsledky soutěže slouží spotřebitelům k orientaci a výrobcům k propagaci oceněného výrobku. Výrobce, který získá ocenění v soutěži Vynikající výrobek roku 2007, má právo označit výrobek visačkou s garancí kvality designu a toto označení pro oceněný výrobek používat v propagačních materiálech a reklamních kampaních. „Upřímně řečeno jsme trochu spoléhali na to, že finance vložené do celé záležitosti se nám v této podobě vrátí. Výsledek nás velmi potěšil, protože jsme byli vlastně jediná vinařská firma, která měla zastoupení v designérské soutěži. Logo Design 2007 se určitě ob-

jeví jak na naší budově, tak na samotných láhvích,“ plánuje Marek Špalek. Nové Vinařství je mladá společnost, která se rozhodla jít cestou inovativních přístupů k pěstování révy vinné, sklizni hroznů a jejich zpracování. Z jednoho keře připravuje jedinou láhev vína. Vinařství obhospodařuje 102 ha vinic v okolí Mikulova, předpokládaná roční produkce je cca 300 tisíc láhví. Z Domu Na Výsluní vycházejí pouze jakostní vína, byť vyrobená z vyzrálých až přezrálých hroznů. „Popření obvyklého systému přívlastků vychází z našeho přesvědčení, že poloha vinice a lidský faktor při pěstování révy vinné a následné přeměně hroznů na víno hraje mnohem důležitější roli než samotná cukernatost hroznů. V Novém Vinařství jsme si zakázali používání řepného cukru a i když u všech vín máme cukernatost od dvaceti stupňů výše, uvádíme je na trh jako jakostní vína, byť jde třeba o výběry z bobulí. Ve světě je běžné, že se víno dělá ze zcela zralých hroznů a není potřeba další specifikace na etiketě,“ míní Marek Špalek, ředitel Nového Vinařství v Drnholci. Petr Hynek

(7–8/2007)

382

Značka „Vína z Moravy, vína z Čech“ pohledem moravských a českých vinařů (dokončení z minulého čísla) Rozhovor s ing. Jaroslavem Machovcem, ředitelem Vinařského fondu 1. V loňském roce Vinařský fond zahájil projekt na podporu tuzemských vín pod národní značkou Vína z Moravy, Vína z Čech. V souvislosti s touto značkou zaznamenalo nějaké aktivity 86 % dotázaných vinařů. Je to pro vás dobrá nebo špatná zpráva? Naším zájmem je, aby tyto aktivity zaznamenali pokud možno všichni vinaři. Je velmi důležité, aby se k podpoře našich vín přidalo co nejvíce vinařů a abychom společnou propagací oslovili všechny spotřebitele se vztahem k vínu. 2. ¾ dotázaných se do projektu Vína z Moravy, vína z Čech nezapojilo. Jednalo se především o malé a střední vinaře. Nejčastěji uváděným důvodem je nedostatek informací. Je to chyba vinařů nebo VF? Nic není černobílé. Výzkum nám měl ukázat, kde jsou mezery v naší komunikaci, a také naznačit cesty pro další práci. Určitě je zájmem, aby se zapojilo co nejvíce našich vinařů, a zde bude nutno odvést z naší strany ještě hodně práce. Určitě se nedalo očekávat, že po prvním roce intenzivní činnosti bude vše ideální.

3. Jiným důvodem proč se nezapojit do této akce bylo například „odmítnutí dělat reklamu někomu jinému“. Není v tomto případě vinař sám proti sobě? Tak tady se osobně domnívám, že je. Vždyť vína z Moravy, respektive vína z Čech, jsou přece produkty všech našich vinařů. Nerozumím tedy názoru, že propagací těchto vín dělají reklamu někomu jinému. Ano, není to konkrétní reklama na jeho podnik, ale tu si každý budováním své značky musí dělat sám. Propagační aktivity Vinařského fondu by toto měly zastřešovat. 4. Z průzkumu vyplývá pocit nespokojenosti většiny malých vinařů, kteří si myslí, že VF podporuje jen velká vinařství. Jak bude VF na tento pocit reagovat? Právě proto se výzkum dělal, abychom lépe poznali požadavky našich vinařů. Určitě budeme hledat cesty k tomu, aby byl tento pocit rychle změněn. V žádném případě není v zájmu Vinařského fondu podporovat jen jednu skupinu vinařů, ať již rozdělení vezmeme podle jakéhokoliv klíče. 5. Míra informovanosti vinařů o aktivitách VF roste s velikostí vinařství. Jakou roli hraje v tomto faktu osobní přístup každého vinaře?

Nesmírně důležitou. Pokud vinaři budou mít zájem a budou konstruktivně přistupovat k projektům obecné propagace našich vín, zcela nepochybně bude mít celé úsilí lepší efekt. Chápu, že mnoho menších vinařství či jednotlivých vinařů má plno práce s obděláváním vinic a vlastní výrobou či následným prodejem vína, a proto mají méně času na sledování všech aktivit – narozdíl od větších společností. 6. Jsou možnosti jak využít aktivity nabízené VF pro každého stejné? Ano. Ovšem je potřeba říci, že například při podpoře prodeje v hypermarketech a supermarketech se tato podpora dotkne jen vín vinařů, kteří zde mají své produkty zalistovány, což zejména ti menší nemají. Nicméně na tomto trhu se prodává více než 60 % všech vín, a nelze tedy tento segment vynechat. 7. Množství vinařů by uvítalo zaměření aktivit VF na větší rozsah reklamy a propagace a na různé formy podpory turistiky spjaté s vínem (cykloturistika, agroturistika, vinařské stezky). Jsou záměry VF v souladu s těmito požadavky? Záměry Vinařského fondu jsou plně v souladu s těmito požadavky. Rozhodně uvítáme další podněty a nápady, které povedou k realizaci těchto cílů. (pr)

Víno – dárkový předmět a zároveň předmět propagace Zdeněk Vrbík, Ladná

Jedná se o různé soutěže, hry a loterie, odměny a dárky, vzorky, veletrhy a prodejní výstavy, přehlídky, ukázky, kupony, slevy, úvěry s nízkým úročením, slavnostní události, odkoupení staré verze při nákupu nové, dlouhodobé

programy, vázané obchody (tedy např. tzv. prodejní balíčky / pakety apod.) Všude tam může sehrát svoji úlohu víno. Láhev vína je přece jedním z nejběžnějších dárků. Autoři knihy o vinařském marketingu „Jak úspěšně prodávat víno“ v kapitole věnované získávání nových zákazníků radí rozesílat tištěné nabídky (katalogy, brožurky)1 vybraným zákazníkům jiného podniku z příbuzného nebo souvisejícího oboru, např. výrobce kvalitních sýrů, mezi jehož zákazníky patří vyhlášené hotely

a restaurace, nebo jiní výrobci tzv. komplementárních výrobků2. Spolupráce na společné propagaci přinese oběma firmám finanční úspory a zkušenosti ukazují, že správné zacílení a opakování byt´ i menšího množství nabídek přináší lepší výsledky než jednorázové rozesílání většího množství správně nezacílených nabídek. Dále autoři navrhují tzv. dárkové akce, tedy nabídnout víno k prodeji větším podnikům, které jej potom darují svým zákazníkům a obchodním partnerům jako pozornost a zajíma-

(7–8/2007) 383

vou formu podpory obchodních vztahů, nebo jej (například v předvánočním čase) věnují svým zaměstnancům jako dárek a poděkování za práci odvedenou pro firmu v uplynulém kalendářním roce. Naše účetní legislativa umožňuje za určitých okolností zahrnout nákup vína pro propagaci a prezentaci firmy do daňově odečitatelných položek. Historie marketingu zná ale i několik velmi originálních a komerčně úspěšných nápadů pro podporu prodeje. V knize o nejúspěšnějších západoevropských reklamních a propagačních kampaních z 80. let minulého století je mezi zhruba padesáti konkrétními případovými studiemi také jeden příklad z Řecka, kdy bylo víno použito jako dárek pro bankovní klienty, kteří zaplatili elektronickou kartou. Řecká vinařská firma „Kourtakis“ tímto způsobem uvedla na trh nové bílé víno jménem Chalet. Dále se v knize objevují propagační akce, ve kterých z alkoholických nápojů figurují: skotská whisky Johnnie Walker – Francie, Velká Británie, Švýcarsko, Itálie, Španělsko 1988; bavorské pivo Löwenbräu – Velká Británie 1986; britské pivo Ruddles – Velká Británie 1989; dánské pivo Carlsberg – Španělsko 1990; z nealkoholických nápojů v jednom případě káva a ve dvou případech limonády (americké produkce). Všichni tito výrobci (mnohdy ve spolupráci s odbornými marketingovými agenturami) dokázali vymyslet nějaký zajímavý způsob jak úspěšně uvést na trh nový výrobek nebo zvýšit prodej výrobku staršího, který je již delší dobu přítomen na trhu. Nejznámější a pravděpodobně i nejoriginálnější jsou ale asi marketingové aktivity pivovaru St James‘s Gate Guinness Brewery založeného roku 1759 v irském Dublinu. První Guinnessova kniha rekordů vyšla po čtyřech letech příprav v roce 1955. „Oficiálně“ se sice tvrdí, že kniha vychází hlavně a především proto, aby dávala odpovědi na otázky typu: co je kde největší, nejdelší, nejrychlejší, nejlepší apod. (tedy odpovědi na otázky, o kterých je řeč, když se sejdou přátelé „na kus řeči u dobrého moku“), evidentně se ale jedná o zdařilý marketingový tah, který dlouhodobě popularizuje značku Guinness.

Zpět ale k zajímavé případové studii s vínem do Řecka. Na začátku roku 1990 uvedla velká řecká vinařská společnost Kourtakis na trh nové bílé víno značky Chalet a řešila problém jak dostat novinku do podvědomí cílových zákazníků, nejlépe zákazníků nakupujících v řetězcích velkých supermarketů, nabídnout jim víno k ochutnání a získat je jako stálé zákazníky. (Dlužno podotknout, že v řeckých supermarketech byl v té době velký výběr velmi kvalitních vín zcela běžnou záležitostí.) Propagační akce probíhala následovně: Každý zákazník, který v kterémkoliv supermarketu řetězce Alpha-Beta nakoupil za obnos vyšší než 12 000 drachem a zaplatil kartou Diners Card (v té době platební karty teprve začínaly), dostal láhev vína Chalet od společnosti Kourtakis. Akce trvala 20 dnů a během ní bylo rozdáno okolo 5 000 lahví. Držitelé karty Diners byly ideální cílovou skupinou pro víno Chalet a víno Chalet bylo skvělou odměnou za platbu kartou Diners v supermarketech obchodního řetězce Alpha-Beta. Řetězec Alpha-Beta přijal po této úspěšné akci víno Chalet do svého nabídkového sortimentu, neboť úspěch právě skončené propagační akce dával jisté záruky nebo alespoň posiloval pravděpodobnost, že se víno Chalet u zákazníků ujme. Je to velmi dobrý příklad toho, jak lze vhodně a výhodně spojit zájmy hned tří zúčastněných stran: Vinařský podnik Kourtakis úspěšně uvedl na trh své nové víno a dosáhl jeho zařazení do nabídkového sortimentu vín prodávaných ve velkém obchodním řetězci. Ztráty z dotování propagační akce a 5 000 zdarma pro reklamní účely rozdaných lahví se nepochybně rychle vrátily následným dobrým prodejem nového produktu. Navíc se lze domnívat, že část nákladů na propagační akci hradila společnost vydávající platební karty Diners, která takto nabídla svým klientům příjemný dárek a pravděpodobně získala i nové klienty (o tom se ovšem v knize nepíše). V neposlední řadě obchodní řetězec Alpha-Beta rozšířil a obohatil svoji nabídku vín o nový artikl, který se dobře prodával.

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

Ne všechny nápady lze přenést v čase3 a prostoru, některé nelze přesně kopírovat např. z právních důvodů (reklama na alkoholické nápoje má v různých zemích různá omezení apod.), ale pro inspiraci a dokreslení dva příklady od nás: Jeden distributor pohonných hmot, dával před Vánocemi svým zákazníkům4, kteří u něj během podzimu nakoupili určité množství benzínu nebo nafty, láhev sektu (víno pocházelo ze stejné země jako značka této celoevropské sítě čerpacích stanic); jiný, v tomto případě rakouský řetězec benzinových pump odměňoval při podobných propagačních akcích své zákazníky sekty českého výrobce. Fantazii se ani v marketingu meze nekladou, ale vymyslet originální, zajímavou a úspěšnou propagační kampaň, to chce opravdu dobrý nápad, jaký se nerodí každý den. Marketing nevyžaduje pouze přísně disciplinovaný vědecký přístup (a někdy i chladný kalkul, zvláště při cenotvorbě), ale také volnou tvořivost a fantazii, a to zejména při hledání nějakého vhodného způsobu vstupu na (nový) trh, uvedení nového (neznámého) výrobku nebo připomenutí existence výrobku již zavedeného a známého. zdroje: l Otto Schätzel, Frank Doka, Klaudia Mahlendorf-Schäfer: Jak úspěšně prodávat víno (Svaz vinařů České republiky, 2004) l Alan Toop: Große europäische Promotions (Ueberreuter Wien, 1993) l www.brandimk.com/?rec=170 l www.gallerygroup.cz l http://irsko-info.promitani.cz/osobnosti.php může se jednat bud´ pouze o obecnou propagaci značky, nebo o konkrétní akční nabídku s omezenou platností (např. časovou nebo do vyprodání zásob) 2 komplementární výrobky – výrobky, které se navzájem doplňují 3 proto jsou také reference o nich zveřejňovány s jistým zpožděním 4 zde je jakási jistota, že zákazníkem, který obdrží láhev vína, nebude osoba mladší 18 let 1

290,(vã. 5% DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pﬁeklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

384

(7–8/2007)

Pojďme hledat cesty jak lépe prosadit tuzemská vína… co třeba Salon vín v Praze? Jan Horešovský Spolek přátel vína

Víno je tedy bezesporu nedílnou součástí moravské kultury, života i mentality lidí. S rostoucím všeobecným zájmem o víno zároveň strmě stoupá i jeho ekonomický význam, z uvedených důvodů především právě pro Moravu. Proto je dle mého názoru pro úspěch moravského vína nezbytná promyšlená strategie jeho odbytu a propagace i mimo její území, především pak v Praze. Význam Prahy pro víno Praha je v oblasti vína protiváhou Moravy v tom smyslu, že je rozhodujícím trhem s vínem, zajišťuje největší podíl jeho odbytu. V Praze se vínu nebývale daří, roste o něj kvalifikovaný zájem, tj. nejen o jeho konzumaci, ale i o informace o něm. To se týká jak pražských obyvatel, tak cizinců, kteří Prahu a Českou republiku navštěvují nejen nárazově, ale stále častěji i na delší pobyt a o českou kulturu jeví značný zájem. V Praze vedle toho trvale žije významná komunita čítající desítky tisíc cizinců, kteří mají velký zájem se v českých vínech orientovat. Zmiňovaný rozvoj zájmu o víno je tedy nepochybně dán i tím, že charakter Prahy je stále zřetelněji kosmopolitní. Koexistují zde kultury z celého světa, a jak známo, víno je výrazný kulturní fenomén. Mimořádně bohatá pražská nabídka vín z celého světa a orientace pražských konzumentů v ní roste patrně rychleji než jinde. V Praze proto existují desítky či spíše stovky vinných obchodů, z nichž mnohé jsou úzce specializované na vína určitého typu, určitého původu atd. Většina specializovaných obchodů přitom nabízí širokou škálu informačních programů vč. degustací, přednášek, prezentací apod. V Praze také rychle roste počet specializovaných restaurací nabízejících odborně sestavená vinná menu k nabízeným jídlům. Citelně zde vzrůstá zájem o kvalifikované sommeliery a odborníky na víno. Tento trend, který lze běžně pozorovat ve vyspělém světě, předurčuje vínu nepostradatelnou roli v gastronomii a již nyní je možné pozorovat ústup pouhé jednoduché konzumace vína ve prospěch jeho snoubení s jíd-

ly, což s sebou pochopitelně přináší další nárůst zájmu o jeho vlastnosti a o jeho kvalitu. Spirála zájmu je tedy nastartována a stoupá. Moderní budoucnost moravských kvalitních vín je dle mého názoru významně spojena s gastronomií, zejména s vyšší gastronomií, a pro moravská vína jsou zcela jistě typickým odbytištěm větší města v čele s Prahou, kde je navíc i nejvyšší kupní síla. Praha je ze zahraničí vnímána jako symbol Česka, a zároveň Morava je uvnitř státu vnímána jako synonymum české hojnosti, a samozřejmě vinařství. Pro moravské vinaře, chtějí-li oslovit zahraniční zájemce, je proto dle mého názoru nezbytné etablovat reprezentativní a důstojné zahraniční klientele otevřené zastoupení své produkce právě v Praze. Návštěvnost takového zastoupení odhaduji na 60 % ve prospěch zahraniční klientely. Je to asi nejefektivnější cesta jak uspokojit zájem o informace o českém (moravském) víně, která současně může při dobrém obchodním vedení přinést vinařům okamžitou efektivitu z prodeje a dobré jméno do budoucna. Takováto široká a organizovaná prezentace moravských vín by se však neměla obejít bez podpory oficiálních vinařských struktur ve spolupráci s pražskou podnikatelskou sférou, neboť jednak tím budou zachovány skutečné zájmy výrobců, a jednak bude zajištěna prosperita projektu v nabídkou nasyceném pražském obchodním prostředí. Zkušenosti s propagací moravských vín v Praze Lze říci, že obchod s moravským vínem v Praze inklinuje převážně k zaběhnutým stereotypům, nikdo neinvestuje do propagace moravských vín tak, aby po nich rostla a obměňovala se poptávka. Propagace i přítomnost vína v Praze je zásadně v rukou privátních subjektů s individuálními obchodními zájmy. Koncentrované tržní prostředí sice obecně zabezpečuje bohatost nabídky vína i informací o něm, ale pokud jde o moravské víno, není zde žádným významnějším způsobem zastoupeno, rozhodně ne tak, jak si přirozeně toto víno zasluhuje.

Je ovšem třeba zdůraznit, že v Praze je u domácího obyvatelstva v této oblasti cítit zřetelný patriotismus, a to i přes velký tlak světové konkurence. Na patriotických preferencích je dle mého názoru bezpochyby možné postavit projekt prezentace moravského vinařství. Tento značný potenciál však dosud není efektivně a koordinovaně ze stany tuzemských výrobců či vinařských svazů podporován, a naopak lze říci, že navzdory dobrým podmínkám je zájem o moravské víno postupně eliminován účinnou reklamou obchodníků se zahraničními víny. Expozice tuzemského vinařství v Praze Pokusy některých soukromých subjektů o umístění rozsáhlé a ucelené expozice tuzemského vína v Praze již proběhly. O domech vín bylo na stránkách tohoto časopisu již dost napsáno. Jejich zkušenosti a zkušenosti některých obchodníků se zahraničním vínem však potvrzují, že trvalá degustační expozice vína je jednou z efektivních a potenciálně úspěšných cest propagace. To potvrzuje ostatně i Salon vín ČR ve Valticích. Jde o nejvyšší soutěž vín v ČR, o garantovaný výběr z tuzemské produkce. Důležitou okolností přitom dle mého názoru je, že jde o expozici, za kterou stojí oficiální vinařské struktury (Svaz vinařů, Národní vinařské centrum, Vinařský fond…). V této souvislosti bych si dovolil poněkud odbočit a zmínit se o Národní bance vín. Národní banka vín je privátní aktivitou jisté pražské společnosti zabývající se obchodem s vínem, která se po vlastnické proměně stala na první pohled jakýmsi vyslancem Salonu vín v Praze. Atraktivita a tedy i propagační síla expozice Salonu vín ČR ovšem spočívá v tom, že návštěvník ochutná jakékoli přítomné víno, tedy spočívá v maximální otevřenosti a přístupnosti. Přesto, že Národní banka vín má velmi hezky vybudovanou expozici Salonu vín ČR, nutno říct, že v současnosti díky výběrem omezeným degustačním programům a návštěvnosti převážně firemní klientely neslouží potřebnému obecně prospěšnému zájmu vinařů, ale spíše zájmu privátní-

(7–8/2007) 385

mu. Otázku důstojnosti role Salonu vín ČR ponechávám zcela stranou. Vytvoření optimální expozice vín v Praze Zdá se tedy, že ideální pro sledovaný cíl by byl důstojně prezentovaný Salon vín České republiky umístěný v Praze, a to pro svou kvalitu, prestiž, optimální velikost, reprezentativnost a v neposlední řadě pro dosti pozitivní vztah a re-

spekt, jaký mají k této expoziční soutěži samotní moravští vinaři a jejich oficiální zástupci. Salon vín České republiky je však bohužel koncipován jako soutěž s jedinou expozicí ve Valticích. Rozměr spotřeby vína z valtické expozice předurčuje cca 7 000 platících návštěvníků za expoziční období a i při tomto množství návštěvníků se jen obtížně daří organizátorům soutěže udržet v expozici všech 100 vín po celé expoziční období. Umístění další expozice v Praze, kde lze očekávat

několikanásobnou návštěvnost ve srovnání s tou valtickou, by však s sebou nutně přineslo zásadní změnu statutu soutěže Salon vín ČR, a tedy zřejmě i podstatnou změnu jeho podoby, což je pravděpodobně nežádoucí. Variantou je tedy vytvoření druhé, stejně uznávané a vinaři (tj. již zmíněnými organizacemi SVČR, NVC a VF) podporované expozice tuzemských vín. Zamyslet se nad tímto konceptem je nepochybně velkým úkolem Národního vinařského centra.

Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – červencová a srpnová výročí Červenec Ředitelem německé vinařské školy v Mikulově byl jmenován Albert Stummer, dosavadní státní vinařský inspektor. 1927, Vinařský obzor, ročník 21, str. 72 10. července 1927 byly jmenovány Zemským vinařským spolkem pro Moravu Mutěnice čestnou vinařskou obcí moravskou. 1927, Vinařský obzor, ročník 21, str. 87 Ministerstvo zemědělství vyslovilo Rudolfu Ungrovi, řediteli v. v. vinařsko-ovocnické školy v Mikulově pochvalné uznání za dlouholetou práci ve škole, při zušlechťování révy a šíření pokroku ve vinařství. 1927, Vinařský obzor, ročník 21, str. 127. 1. července 1937 zemřel JUDr. J. Tolner. Od roku 1924, kdy bylo vinařské družstvo přeloženo z Hodonína do Bzence, pomáhal družstvu po stránce právní. V roce 1926 byl proto zvolen předsedou družstva, později dozorčího výboru. Svoji funkci zastával až do roku 1933, kdy z důvodů choroby se vzdal funkce. 1937, Vinařský obzor, ročník 31, str. 181. 25. července 1957 zemřel ve věku 68 let Bohumil Jermář. 1957, vinařství, ročník 50, 3. str. obálky za stranou 144. Doplněno podle Zahradnického slovníku naučného, Praha 1997: ovocnický a vinohradnický inspektor, absolvoval Zemský pomologický ústav v Troji a vyšší ovocnicko-vinařský ústav v Klosterneuburgu. V letech 1920–1924 byl vinohradnickým inspektorem v Bratislavě, 1924–1938 zakladatelem a vedoucím pokusné vinice v Bratislavě a státní

mateční vinice v Modre. Podílel se na zakládání Svazu vinohradnických spolků na Slovensku. Od roku 1939 byl ovocnářským inspektorem v Praze a člen ČSAV. Napsal v roce 1926 knihu Vinohradníctvo. 1957, Vinařství, ročník 50, 3. str. obálky za str. 144. 7. července 1917 se narodil František Vorlík, dlouholetý mistr odborného výcviku na odborném učilišti vinařském ve Valticích, znám jako vinařský odborník i jako sportovec a funkcionář Sokola. 1997, Vinařský obzor, ročník 90, str. 93. Srpen 28. srpna 1927 zemřel Karel Urbášek, řídící učitel v. v. v Řečkovicích u Brna, zakládající člen Zemského vinařského spolku pro Moravu a jeho dlouholetý funkcionář. Dále zemřeli členové ZVSM MUDr. F. Bohdan, vinař v Ivanovicích na Hané a d. p. Josef Plhal, farář a vinař v Ochozi u Brna. 1927, Vinařský obzor, ročník 21, str. 144 14. srpna 1927 byla uspořádána slavnostní schůze v Bzenci v upomínku na 25. výročí spolkové činnost ZVSM, uvedeny dějiny činnosti spolku. 1927, Vinařský obzor, ročník 21, str. 85 a str. 89. 19. srpna 1887 se narodil Bedřich Pštross v Dolních Beřkovicích. Po studiích na mělnické a na litoměřické škole pokračoval v letech 1905–1908 na Vyšší ovocnicko-vinařské škole v Klosterneuburgu, pak jako stipendista na panství knížete Metternicha v Porýní a na ško-

le v Geisenheimu. Od roku 1920 byl státním inspektorem pro Moravu v Hodoníně. Velmi aktivně se podílel na zakládání státních a zemských révových školek a vinic. V roce 1923 odchází jako správce Rolnické, ovocnicko vinařské školy v Litoměřicích a od roku 1924 ředitel. Byl členem ČSAZ, velmi aktivním dopisovatelem vinařských časopisů. Pro činnost ve vinařství na Moravě byl mezi vinaři velmi oblíben. 1937, Vinařský obzor, ročník 31, str. 183. 9. srpna 1947 zemřel ing. Jan Vobr ve Velkých Žernosekách. Byl vinařským inspektorem v Mutěnicích, vedoucím Státní a zemské révové školky ve Znojmě do roku 1938 a po válce vedoucím Šlechtitelské stanice vinařské ve Velkých Žernosekách. 1947, Vinařský obzor, ročník 40, str. 141 a 181. 8. září 1957 se dožil 60. let dr. ing. Ctibor Blatný, velmi známý a aktivní odborník v ochraně rostlin, zejména révy vinné a ovocných dřevin. Od roku 1924 pracoval v Ústavu pro ochranu rostlin v Praze kde v roce 1939 byl jmenován přednostou. Od r. 1951 byl vedoucím oddělení fytopatologie ČSAV. Byl literárně velmi činný, zejména známý je Atlas škodlivých činitelů ovocných plodin, který byl opakovaně vydán. Během svého aktivního života proslovil asi 1 500 přednášek. 1957, Vinařství, ročník 50, 3. str. obálky za str. 145 a 1967, Vinohrad, ročník 60, str. 129. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša

Ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Dopisy – Z Bohutic (Mor. Krumlovsko) V celém našem okolí vinařském jest následkem silných mrazů poškozena réva. Přibližně dá se prozatím škoda odhadnouti u Muškatele (Veltlínské) na 20 %, chrupky 20 %, Rýzlinku,

Oltlíblu a vlašského ryzlinku 30 %, podobně u Sylvánského a Tramínu. U Portugálského je 75 %, u Burgundského 40 % a Frankovky 60 % očí zmrzlých, vzdor tomu, že v roce 1906 byly v naší obci veškeré vinice skalicí modrou řád-

ně postříkány a dřevo vyzráté. Víno mladé bylo v ceně 18 zl. za 1 hl, nyní co se zjistila škoda mrazem způsobená, stoupla cena z 18 na 22 až 24 zlatých. (Vinařský obzor 4/1907, str. 76)

386

(7–8/2007)

Výběr vhodných druhů pro vinařství moravské „…Staré, ušlechtilé, na oko však neúhledné odrůdy, uhnuly po dosáhnutí svobody rolnictva roku 1848 vábivým velkozrnným, velké hrozny rodícím odrůdám, ačkoli tyto do našeho podnebí se nehodí a víno dávají, za které i skromný člověk se poděkovati musí. Tak opanovaly naše vinohrady – šrik, topol, hýblink, revnač, greneš, falešný tokaj, hainiš a jiné nevhodné odrůdy, kterým vinaři odborníci, nyní potupně, ,selské’ říkají. Příměskem těchto bezcenných odrůd ztrácí slovácké víno čím dál tím více svůj typický charakter, svůj ráz a věhlas… …Úspěch vinohradního hospodářství jest mimo jiných požadavků v první řadě závislý na volbě vhodné odrůdy. Od této odrůdy musíme žádati, aby v našem podnebí úplně vyzrála, pravidelně úrodnou byla a nám lehkým odbytem za přiměřenou cenu užitek co největší dávala. Ze stanoviska zužitkování dlužno odrůdy rozdělit na tabulové a na vinné (sudové). Tabulovým odrůdám nebylo z naší strany dosud věnováno toho porozumění, kterého by zasluhovaly; neb spotřeba tabulových hroznů ve velkých městech jest značnější, než by kdo tušil. Ku příkladu do Vídně bylo dovezeno roku 1905 tabulových hroznů 6 975 896 q a 50 483 hl moštu a burčáku… …Při pěstování tabulových hroznů ve velkém může býti sortiment rozmanitějším a tak upraven, aby hrozny postupně zrály. Při pěstování v malém dlužno se obmezit na jeden neb málo druhů kvůli lepšímu odbytu. Mimo Jakubského, jako náš první zralý hrozen, přijdou zde do kombinace pouze velkozrnné druhy. Zejména oboje ušlechtilé, t. j. chrupka bílá a červená, poněvadž pro svou masitou dužninu ku transportu se hodí a úhledné, na trhu hledané hrozny rodí. Z modrých odrůd: Portugalské modré, v dobrých půdách též Svato-Vavřinecké

a Frankovku. Pěstování muškátových odrůd ve velkém nelze doporučit; vyžadují teplé plochy, humusní půdu a vždy teplé počasí a dávají při tom všem výjimečně plné úrody. Ostatní druhy, jako: hedvábné, skorý Malingré, skorá Damascénka, modré knížecí, augevinka musí ve vinařském hospodářství našeho kraje vyzkoušeny býti; dřív nelze je ku pěstování ve větších rozměrech doporučovat. Při zakládání vinohradů na víno musíme mít na zřeteli odrůdy, které nám dobrého prodejného vína přiměřené množství dají. Především dlužno v našich krajích zrazovat od pěstění červených vín. Modré odrůdy vyžadují k vytvoření barvivých a trpkých látek více tepla, než jim naše podnebí poskytovati může. Jim se daří lépe na jihu, takže nám s jižními červenými víny konkurovat možno není. K tomu jest poptávka po červených vínech chabá, a jsou proto červená vína těžko prodejná. Při bílých vínech má vliv na výtěžek nejen množství sklizeného vína, nýbrž i jeho jakost a cena. Jsou na Rýně a Moselu vína 1 hl až za 1 000 K, kdežto v jižní Francii 1 hl pravidelně 10 K stojí (též ve Francii jsou kraje, v nichž dosahují tak vysokých cen za vína červená i bílá, jako na Rýně a Moselu a jsou tyto speciality závislé ponejvíce od půdy, polohy, podnebí a určitého druhu)… …Proti pěstování tak zvaných kvantitativních odrůd na našem Slovácku svědčí též letošní ukázka úrody. Všechny velkozrnné odrůdy buď zmrzly, aneb vyhnaly jalové výhony, kdežto odrůdy drobnozrnné a kvalitní (rýzlink a všechny burgundské odrůdy), hojnou a krásnou násadou se stkví. Máme-li naše moravské vinařství povznésti a přivést na stupeň dřívějšího věhlasu, musíme se vrátit k osvědčeným odrůdám kvalitním, k nímž čítáme lipku čili Ryzlink rýnský, Tramín, Burgundské bílé, Rulandské; též Sylván

zelený a snad i Veltlín, ačkoli tato poslední odrůda již se k množství přibližuje…“ (Vinařský obzor 7/1907, str. 130) Slzení révy Pláč révy – jak nepatrný to na pohled zjev ve vinici; také vinař náš neláme si zbytečně hlavu pro trochu krve, která často nápadně prýští ze všech čípků a zalévá oči, aby vícekrát se už neprobudili k životu. Krvácení, či slzení révy je zjara ve vinicích něco tak pravidelného a obyčejného, že život vinice se bez toho zjevu ani mysliti nedá. Bujnou vegetaci révy předchází s pravidla silný výtok šťávy či mízy, jež možno dobře srovnati s „pouštěním žilou“. Za starých časů chytávali vinaři šťávu do lahví a prodávali ji apatykářům, kteří z ní vyráběli různé balsámy pro ženský svět a něžná městská gigrlata, která příroda hojně obdařila pihami. Míza z révy měla tak zázračným vlivem působit, neboť do rána, ne-li všecky tož aspoň některá ta piha z obličeje zmizela. Nesmíme se proto diviti, že i pihovaté dcerky „nóblejších“ vinařů často sobě šťávu do láhviček chytaly a obličej svůj z rána a na večer tímto přirozeným lektvarem mastily. Pisatel těchto řádků svého času pod přísným tajemstvím musel rovněž jisté „žabce“ pomáhat šťávou z révy k odstranění škaredých pih, ač věděl předem nešťastný výsledek… …Tak např. za dva dny vyteče tolik minerálních látek, zejména drasla, že by postačilo toto množství ku vývinu 500 g zelených listů. …Dle nejnovějších výzkumů dokázáno též, že šťáva, kterou keř z jara slzením ztrácí, obsahuje nejen minerálné, nýbrž i ústrojné látky, které povětšině dodávati hnojem, a že v každém případě je slzení révy částečné seslabování vinice. (Vinařský obzor 4/1907) (vo)

A znovu Víno & Destiláty… tentokrát 2007 I letos byly jednotlivé dny zasvěceny vínům z různých regionů. První patřil České republice, druhý vínům z Francie a závěrečný den vínům z Bulharska. Součástí veletrhu je každoročně soutěž „O zlatý pohár veletrhu Víno&destiláty“. Letos se soutěžilo v konkurenci 420 vín ve 12 kategoriích. Absolutním vítězem s titulem „Champion – Cena premiéra ČR“ se stala Pálava, pozdní sběr, 2006 společnosti Vinselekt Michlovský Rakvice. Neopomenutelné místo si vydobyla charitativní aukce

archivních vín. Letos putoval výtěžek z dražby na konto dětského fondu OSN – UNICEF. Tolik k nejdůležitějším statistickým informacím z veletrhu. Předtím, než se pustím do podrobnějšího popisu veletrhu, bych ještě ráda zmínila novinku letošního festivalu, kterou byla harmonizační soutěž „Symfonie vína a sýrů“. Jejím cílem bylo vybrat k vítězným pěti vínům ze čtyř kate-

(7–8/2007) 387

gorií soutěže nejlahodnější z nabídky 16 sýrů z naší i zahraniční produkce. Dobrou zprávou pro milovníky českých sýru bude zajisté informace, že ve čtyřech z pěti kombinací zvítězily české produkty z firmy Madeta. Tato soutěž jistě reagovala na zvýšený zájem konzumentů vína o snoubení vína a pokrmů. Veliká škoda je, že ochutnávka vítězných kombinací byla neveřejná. Stejně tak mi přišlo jako veliká škoda, že na stánku Madety se dal sice čas od času ochutnat nějaký ten reklamní kousek sýra, ale chyběla mi velice možnost sednout si a klidně i za peníze ozkoušet možné kombinace s vínem. Je s podivem, že sice bylo možné si zde zakoupit malé balení sýrů, leč neprodyšně zabalených a bez možnosti jejich kulturní konzumace. První den veletrhu probíhal ve znamení vín České republiky. Na hlavním podiu se slavnostně předávala ocenění vítězným vínům a za účasti zástupců vydavatelství, členů Svazu vinařů a Vinařského fondu probíhal křest nového vydání knihy „Velký vinařský slovník“. Na prvních 250 stránkách textu knihy se lze ve stručně zpracovaných heslech od našich předních odborníků dozvědět vše o víně, počínaje růstem révy vinné, chorobami, zpracováním hroznů, konče historickými osobnostmi, důležitými institucemi a mnoho dalšího. Na dalších 150 stránkách nalezneme užitečné jazykové rejstříky s hesly v němčině, francouzštině, angličtině a ovšem češtině. Součástí knihy je i barevná příloha, která vhodně dokresluje některá hesla. Žádný z příchozích si nemohl nevšimnout po hale se potulujících „špačků“, kteří rozdávali účastníkům „kapesního sommeliera – pomocníka pro orientaci při nákupu vín“. Ti šťastnější z nás, kteří se ocitli před pavilonem ve stanovenou dobu, se mohli potěšit scénkou ze života moravského vinaře. Jednalo se o parafrázi na reklamní spot kampaně „Vína z Čech, vína z Moravy“, jak mi bylo vysvětleno u informačního stánku Národního vinařského centra. Vzhledem k tomu, že nemám doma televizi a spot jsem neviděla, přišla mi tato atrakce poněkud nepochopitelná, a myslím, že by prezentace našeho vinařství mohla být pojata poněkud seriózněji. A i když to byla jen její část, byla bohužel nejvíc viditelná. U informačního stánku se mohli zájemci o české a moravské víno seznámit také s propagačními publikacemi „Krajem vína“ a získat informace o Národním salonu vín a o dalších aktivitách v jednotlivých regionech. Druhý den byl věnován vínům z Francie. Již loni jste mohli ochutnat vína z Burgundska (prezentaci podporoval Maison de Bourgogne, zastoupení Bourgundska v Praze) a letos se k jejich expozici připojila i vína z celé Francie. Potěšila mě slova Bernarda Boidina, ekonomického a obchodního rady Ekonomické mise v Praze, který zaznamenal pozitivní změnu v chutích českých milovníků jídla a vína. Tento den zpříjemňovala pobyt v centrální hale burgundská lidová hudba, francouzské šansony a vůně pečených šneků. Atraktivní podívanou nabídlo tradiční pasování burgundským vinařským cechem „Confrérie Saint-Vincent“ z Macônu i cechem milovníků šneků „Confrérie des escargots“. Tolik k programu prvních dvou dnů veletrhu, kterých jsem se osobně účastnila. Nyní bych se vrátila k tomu, o co hlavně na této akci šlo, a to k prezentaci jednotlivých vinařství a k vínům, která mě zaujala, a to nejen z chuťového hlediska. Hned na začátek mě překvapila vína z Coteaux Peluic svou vizuální prezentací na stánku, kvalitou vín i celkovou filozofií vinařství. Zaujalo mě barikové Pinot Gris 2005 a robustní červené N.E.R. 2005. Další zajímavá vína čekala na ochutnání ve stánku ŠS VP, kde mě oslovilo jednoznačně André ze starých, původních vinic vysazených v roce 1970, a také Chardonnay 2005 pozdní sběr barrique. Toto víno existuje i v nebarikové formě, která mě tolik nenadchla, o to větší bylo mé překvapení, co s tímto vínem dokázalo udělat ležení na sudu. Další překvapení na mě

čekalo u stánku vinařství Lahofer (bývalá 1. znojemská vinařská). Změna designu i jména tomuto vinařství sluší a je dobře, že se stále více vinařů nebojí pustit do originálních a inovativních etiket a celkové image. Ochutnala jsem velmi příjemné grepové Neuburské 2006 pozdní sběr z vinice „U hájku“ a ze stejné polohy polosladký, výrazně aromatický Sauvignon 2006 ve výběru z hroznů. Hned vedle nabízelo k degustaci Vinařství Sádek mimo vín (zajímavý Hibernal 2006 ve výběru z cibéb) vynikající moravské sýrové klobásy! K prezentaci vinařství ČEBAV, s. r. o. Tvrdonice mě přivedla zvědavost ochutnat i jiné víno než championa letošních Valtických vinných trhů Sauvignon 2006 výběr z hroznů. Dostalo se mi zajímavého Neuburku 2005 v pozdním sběru a svěžího a příjemně pitelného Ryzlinku rýnského 2006 stejné kategorie. Tradičně příjemná atmosféra na mě čekala u stánku sdružení Bonus Eventus. Produkce všech jeho členů byla jako vždy vyrovnaná, tak zde vyzdvihnu snad alespoň Benešův Aurelius 2006 ve výběru z hroznů, Tichého Ryzlink rýnský 2005 pozdní sběr a harmonické cuvée Cabernet Moravie a Merlotu „Krásnou Horu“ 2005 z rukou pana Sůkala. Nepřehlédnutelný byl stánek Moravských vinařských závodů a Mikrosu. Ochutnala jsem „Ega“ oceňená na Vinitaly a dala zapravdu rozhodnutí tamních degustátorů. Konečně jsem se seznámila s víny z mikrosovské Premium Line. Jejich ambaláž a celková prezentace je inteligentní, elegantní i robustní a plná očekávání. Ryzlink vlašský z Železné mi učaroval, víno je to opravdu světové, škoda jen, že tomu odpovídá i cena. Další zastávkou bylo vinařství Krist, kde jsem byla zvědavá na medailemi ošperkované polosuché Sylvánské zelené 2005 pozdní sběr, které se za ně opravdu jen neschovává. Jako další splnila mé očekávání vína z produkce Ludvíka Maděřiče. Líbila se mi Rulanda šedá s pěknou kyselinou, harmonické Chardonnay ročník 2006 a samozřejmě 2005, i růžový Zweigelt. Krásný zážitek jsem měla u burgundského sdružení čtyř vinařů „Bourgogne Toujours…“ (s lehkou nadsázkou bych to přeložila jako: „S Burgundskem na věčné časy“). Líbila se mi myšlenka tohoto sdružení malých vinařů, z nichž každý reprezentuje jednu z oblastí Burgundska (mimo Chablis) a každý ukazuje trochu jiný pohled na zpracování odrůd vycházející s dlouhé tradice jednotlivých vinařství. A to je jen elementární a zkratkovitý výběr, bylo toho mnohem víc, spousty podnětných zážitků s moravskými víny, které si se zahraničními suverénně konkurovaly. Vím ale, že mi také mnoho skvělého uteklo… škoda, že to celé netrvá alespoň týden! Klára Kollárová

388

(7–8/2007)

Originální etikety Vinařství Galant Jak jste přišli na nápad uvádět informace psané Braillovým písmem? „Na nápad etiket s Braillovým písmem jsme přišli ve spolupráci s firmou, u které jsme si nechali tisknout naše etikety. S ročníkem 2005 jsme vstupovali na trh a museli jsme vymyslet kompletní vzhled našich vín. Jsme rodinná firma, a proto nejdříve hledáme ve vlastních řadách. Vzhled a tvar etikety navrhl můj bratr. Pro láhev jsme zvolili tmavě zelenou olivovou barvu, obdobu klasického tvaru Bordeaux – o trochu štíhlejší a vyšší. Když jsme pak hledali tiskaře, narazili jsme na jednu pražskou firmu. Byli jsme u nich na jednání, procházeli jsme tiskárnu a ze zvědavosti se ptali, na co je jaký stroj. Když nám sdělili, že mají také svou technologii na tisk slepeckého písma, bylo rozhodnuto. Vždyť „rozházené“ transparentní tečky na etiketě vidícímu nevadí a nevidomému velmi pomohou. Nepotřebuje pomoc, prostě si přečte a vybere sám – uvedená je odrůda, informace, že jde například o bílé víno suché, a ročník. Používá u nás či v Evropě ještě někdo jiný slepecké písmo na etiketách? Pokud je mi známo, tak v České republice, a dokonce i ve střední Evropě jsme jediní, kdo slepecké písmo používá. Ve Francii je v apelaci Hermitage jedno vinařství, které Braillovo písmo na etiketách používá, ale o jeho existenci jsme se dozvěděli až po vytištění našich prvních etiket. Vinařství se jmenuje M. Chapoutier. Jakou pozornost a ocenění jste vzbudili či získali za tento zajímavý nápad? Ocenění ohledně vína i ohledně etiket jsme získali hned během prvního roku na trhu ně-

kolik. Etiketa byla oceněna jako vítěz soutěže OBAL ROKU 2006 v kategorii „Etikety, uzávěry a další pomocné obalové pomůcky“ pořádané společností SYBA a Českou obalovou asociací (více na našich stránkách www.galant.cz, kde jsou v sekci „reference a ocenění“ i odkazy na www.obalroku.cz (tam si musíte kliknout na předchozí ročníky – 2006). Tím jsme se nominovali i do celosvětové soutěže WORLD STAR FOR PACKAGING, kde jsme v naší kategorii také získali ocenění WORLD STAR PACKAGE 2006 (také na stránkách www.obalroku. cz nebo na našich stránkách v sekci reference). Pro cenu jsme si byli minulý týden v Chicagu – po dohodě si ji vyzvedl zástupce tiskařské firmy SVS, s. r. o. Dalším oceněním byla cena Mosty 2006 pro nestátní subjekt za mimořádnou aktivitu nebo čin ve prospěch občanů se zdravotním postižením. Cenu uděluje Národní rada zdravotně postižených ČR. Fotografie ceny i diplomu je opět na www.galant.cz – reference a ocenění. Na jaká vína tyto etikety dáváte? Etikety se slepeckým písmem máme na všech našich vínech a myslím, že jsme tím posunuli laťku opět o něco výše a hlavně blíže ke kvalitnějšímu životu nevidomých. Byli bychom rádi, kdyby nás následovaly i firmy z potravinářského a farmaceutického průmyslu. Vždyť na potravinách a na lécích může být tato informace pro nevidomého nejen příjemná, ale zvláště u léků i přínosná pro větší jistotu a ochranu před jejich případným zaměněním.“ Děkuji za Vaše odpovědi. Myslím, že tímto sympatickým a neotřelým nápadem se Vinařství Galant dostane do povědomí široké veřej-

nosti. A sběratelé etiket budou mít jistě radost a zajímavé kousky k výměně. ing. Hladík Jaroslav, Prosiměřice fota autor

syntetické Z ÁT K Y

Technologie, která uchovává Vaše vína...

„Jednoduše lepší zátka“

•

Nezanechává pachuť korku

•

Nepouští barvu

•

Oxidace vín pod kontrolou

Přední

světový výrobce syntetických extrudovaných zátek

spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

(7–8/2007) 389

Cuvée 2007: z bílých Asparagus z Drnholce, červeným kralovala směska z V. Bílovic

Jako již tradičně byl organizátorem klub ostravských vínobuditelů KAHAN společně s hotelem Atom Ostrava a za spolupráce s Cechem českých vinařů, Moravínem a s hlavním partnerem Moravskými vinařskými závody Bzenec. Třetí květnový den zasedaly dvě odborné komise pod vedením prof. Fedora Malíka a doc. Miloše Michlovského a také paralelně komise spotřebitelské veřejnosti, z níž výsledky se sice nezapočítávají do oficiálního hodnocení soutěžních vzorků, ale jsou zasílány spolu s ostatními informace o soutěži vinařům s určitým poselstvím, jak jejich vína vnímají konzumenti a milovníci vín.

kupáž Veltlínského zeleného a Sauvignonu z mikulovské podoblasti, šampionem červených vín španělský Abadal Reserva 2001 (Petrus, s. r. o.), kupáž Merlotu, Cabernetu Sauvignon a Syrahu. Nejlépe hodnoceným tuzemským červeným vínem se stal Cabernet Sauvignon / Merlot 2006 (Vinařství David Zemánek) z Velkých Bílovic. Vítězem kategorie bílá vína nad 4 g/l zbytkového cukru byla Gracie 2006 (Vinné sklepy Valtice, a. s.), nejvýše hodnoceným vínem růžovým Znovín Light Cuvée Rosé 2006 (Znovín Znojmo, a. s.) a nejlepším vzorkem kategorie perlivých a šumivých vín Cava Clasic Vallformosa Rosado 2004 (BIBO Shoe, s. r. o.) ze Španělska. Moravským vínům udělily odborné komise 17 medailí (3 zlaté, 2 stříbrné a 12 bronzových). Více než jednu medaili získalo Nové Vinařství, a. s. (1 zlato, 1 stříbro, 1 bronz), Vinné sklepy Valtice, a. s. (1 zlato, 1 stříbro), Vinium, a. s. (1 stříbro, 1 bronz) a SOŠV a SOUZ Valtice (2 bronzy). Mezi zahraničními účastníky uspěla zejména vína ze Španělska (2 zlaté, 2 stříbrné, 4 bronzové), Francie a Austrálie (1 stříbro, 2 bronzy), Brazílie (3 bronzy), dále ze Slovenska (1 stříbro) a Bulharska (1 bronz). Bez medaile zůstala vína z Německa, Maďar-

MANDY

s pol. s r. o.

Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava 49 Slovenská republika, www.mandy.sk K posouzení bylo připraveno celkem 102 vzorků vín (52 zahraničních a 50 tuzemských – tuzemští vinaři, kde jste?! Směsná vína jsou „in“ a zájem o ně stoupá, nenechávejte je zahálet doma ve sklepech!), a to v pěti soutěžních kategoriích (22 bílých vín do 4 g/l zbytkového cukru, 12 bílých vín nad 4 g/l zbytkového cukru, 49 vín červených, 8 vín růžových, 11 vín perlivých a šumivých) z celkem 10 vinařských zemí (Česká republika, Španělsko, Francie, Austrálie, Brazílie, Slovensko, Bulharsko, Německo, Itálie a Maďarsko). K hodnocení všechny komise použily modifikovanou tabulku 100bodového systému Mezinárodní unie enologů. „Pouze vítěz kategorie nebo víno se ziskem více než 90.0 bodů obdrželo zlatou medaili, což činí z našeho konkurzu vín jednu z nejpřísnějších soutěží vín v České republice. Stříbrnou medailí oceňujeme vína se ziskem 85.0 až 89.9 bodů a bronzovou medailí vína mezi 80.0 až 84.9 body. Celkový počet medailí nesmí překročit třetinu počtu do soutěže přihlášených vzorků,“ vysvětlil pro Vinařský obzor organizátor MUDr. Martin Křístek a dodal: „Novinkou letošního ostravského klání je první udělení ceny FIJEV na poli tuzemských soutěží. Podařilo se nám seskupit z komisí celkem 5 tuzemských členů této mezinárodní federace novinářů a autorů píšících o víně.“ John Baker, Tomáš Dominec, Bogdan Trojak, Richard Stávek a Martin Křístek se shodli na tom, že nejlepším červeným vínem bylo španělské Viñas del Vero Gran Vos Reserva 2002 (BIBO Shoe, s. r. o.) a z bílých vín nejvíce zaujal Velkopavlovický Műller 2005 (Vinium, a. s.). Z hlavních výsledků CUVÉE 2007 Odborné komise udělily 4 zlaté, 7 stříbrných a 24 bronzových medailí, šampionem bílých vín určily Asparagus 2006 (Nové Vinařství, a. s.),

• Nerezové sudy, cisterny • Drevené sudy, barikové sudy • Prípravky na ošetrenie vína • Vinárske potreby • Vinifikátory • Pneumatické a hydraulické lisy • Mlynko-odstopkovače • Certifikované viničové sadenice (pôvod Francúzsko)

Tel./Fax.: +421/2/6477 4937 e-mail: mhudec@stonline.sk

mobil: +421/903/829216 (-7) +421/918/614876

390

(7–8/2007)

ska a Itálie. Cenu za nejlepší kolekci vín získalo BIBO Shoe, s. r. o. (1 zlato, 1 stříbro, 4 bronzy). Šampiony veřejnosti byli Charlotta 2004 (Vinařství Jiří Hort), bílé víno ze znojemské podoblasti, a australská kupáž Cabernetu Sauvignon a Merlotu Hope Estate Cracker 2001 (MAMA marketing). Nejlépe hodnoceným tuzemským červeným vínem se stalo cuvée Krásná hora 2005 (Milan Sůkal, Bonus Eventus, podoblast slovácká, vinařská obec St. Poddvorov), směsné víno Cabernetu Moravia a Merlotu. Slavnostního vyhlášení výsledků a doprovodné prodejní výstavy vín desítky moravských vinařů a dovozců zahraničních vín se dne 4. květ-

na zúčastnilo několik stovek milovníků vín. „Naším neskromným cílem je renesance dobrého jména kupáží v očích veřejnosti a návrat kvalitního cuvée na přední místa nabídky českých a moravských vinařů, podobně jako je tomu v jiných vinařsky vyspělých zemích. Slovy duchovního otce soutěže prof. Viléma Krause: „Není cuvée jako cuvée“,“ dodal na závěr Martin Křístek. Více informací, kompletní výsledky a kontakt na pořadatele najdete na www.cuvee.cz. (rs) Foto archiv KAHANu

Na Ráji v Mlazicích u Vondráků

Vinařina v rodě Vondráků nemá mnoholeté a generační kořeny. Před 20 lety si otec Dušan pronajal v Liběchově asi 1 ha chátrající vinice nad bezinkou a hospodařil zde do počátku 90. let, kdy byly pozemky navráceny restituentům. K pěstování révy měl blízko, pracoval totiž několik let jako manipulační technik v pražských vinařských závodech. A tak není divu, že se mladší syn Luděk „potatil“ a v první polovině 90. let absolvoval zahradnickou školu v Mělníku. Se studiem pak pokračoval na Vysoké škole v Praze-Suchdole, odkud si odnesl titul bakaláře (Bc.). Šest let pak vyučoval po učilištích i na Střední zahradnické škole v Mělníku. V roce 1996 coby devatenáctiletý si pronajal spolu s otcem 2 ha vinic v nedalekém Liběchově. Začátky byly problematické. Rok 1996 byl chladný a přesto, že vinobraní proběhlo první týden v listopadu, cukernatost moštů kolísala mezi pouhými 10–12 °NM. V dalším roce udeřily pro změnu silné mrazy a ročník 1997 neměl téměř žádnou úrodu. Je dobře, že tyto nezdary nevzaly mladému začínajícímu vinaři chuť do další práce. Následovaly dobré roky i úroda. V horkém ročníku 2000 se podařilo díky suchému a slunnému podzimu dosáhnout u Rýnského ryzlinku botrytického výběru z bobulí (jako první v Čechách) při neuvěřitelné cukernatosti 38 °NM. Měl jsem možnost ho několikrát během 3 let ochutnat. Pozvolna nazrává, má tmavější jantarovou barvu se zvláštním botrytickým aroma. Sladká vanilkovo-skořicová chuť se stále živou kyselinkou. Na regionální výstavě v Mělníku v roce 2004 získalo zlatou medaili. Další velmi dobrý ročník zaznamenali Vondrákovi v roce 2003, kdy se 10. října končilo se sklizní a průměrná cukernatost hroznů dosahovala krásných 23 °NM. Ročník 2005 však mnohé předčil a na vinicích se podařilo dosáhnout

u Kerneru a Rýnského ryzlinku cukernatosti téměř 25 °NM, hrozny byly napadeny ušlechtilou botrytidou a veškerá další produkce dosáhla pozdního sběru. Na nominační výstavě českého regionu pro Salon vín 2006/07 v září 2006 v Kutné Hoře dosahuje pan Luděk dosud největšího úspěchu. Z pěti vystavovaných vzorků obdržel v silné konkurenci vyhlášených českých vinařství 4 zlaté medaile za oba botrytické výběry 2005 Kerner, Rýnský Ryzlink a pozdně sběrový 2005 Kerner a Rulandské šedé. Botrytický výběr Kerneru 2005 se stal absolutním šampionem výstavy, a zastínil tak vína známých českých vinařství. Když jsem letos v lednu podnikl návštěvu k Vondrákovým, otec Dušan bohužel onemocněl. Prohlídkou vinařství a ochutnávkou mladých vín ročníku 2006 mě provázel syn Luděk. Než se však pustím do hodnocení, zmíním se o jejich současné ampelografii a vinifikaci. Hospodaří na 10 ha vinic, z toho je 5 ha vlastních a 5 ha pronajaté plochy. V půdním složení převládá opuka s pískem, na Liběchově ještě také trochu mazlavý jíl. Liběchovské vinice se nacházejí na jižních svazích břehu řeky Labe, což má velmi dobrý vliv na zdejší mikroklima ve vinicích. V Liběchově na viničních tratích Liběchovska Na Pelunce a Liběchovské cestě se pěstují bílé odrůdy: Müller Thurgau, Rýnský Ryzlink, Rulandské šedé, Rulandské bílé, Kerner a Pálava. Spon ve vinicích je 0,8 x 3 m. V Kelských vinicích na trati Turbovická plodí Svatovavřinecké, Modrý Portugal a Tramín červený. Spon se pohybuje ve 2 až 4 m x 1 m. Na vinicích je kombinované meziřadí – černý a herbicidní úhor, klasické zatravnění. Vedení je převážně nižší rýnsko-hesenské. Výsadba vinic pochází z let 1987–88, réva je tak v půdě již hluboce zakořeněna, hrozny tím získávají z pů-

dy větší množství minerálů a stopových prvků, což se pak projevuje na vysokém extraktu Vondrákových vín. Jenom bílá vína dosahují hodnoty kolem 30 g/l! Při vinifikaci se ctí zásadní pravidlo, že se víno dělá již ve vinici a základem úspěchu je pochopitelně redukce výnosu na sklizeň cca 1,5–2 kg na keř a zdravé hrozny. Po vylisování moštu a následné sedimentaci zakváší čistou kulturou kvasinek. Během kvašení se samozřejmě hlídá a reguluje teplota moštu, takže se dá hovořit o řízené fermentaci. K číření se užívá běžných čiřidel, jako je bentonit či želatina. Před lahvováním jsou vína filtrována přes deskový filtr. Letos poprvé vinařství zdárně aplikovalo u červených vín jablečno-mléčnou fermentaci. Před dosažením sudové zralosti se vína skladují v plastových nádobách a nádržích s plovoucím víkem. Zajímala mě partie vítězného botrytického Kerneru 2005. Ta či-

(7–8/2007) 391

nila 700 l, ovšem v salonu 06/07, kam by se víno zajisté dostalo, na něj nenarazíte, vinař raději preferuje regionální prodej, a tak si zájemce o tento skvost bude muset udělat čas na cestu do Mělníka… Letošní ročník 2006 hodnotí mistr vinař jako mimořádný, úroda bílých odrůd byla sklizena na rozhraní výběrů z hroznů, Svatovavřinecké deklarováno v pozdním sběru. Ochutnávka se tak stala skutečným koncertem výtečné kvality vín a umu pana Luďka. Začala chutným sudovým směsným vínem MT+RR, které je nabízeno za 40 Kč/l. Následovala mladá vysoce jakostní přívlastková vína, v pětihvězdičkovém hodnocení velmi dobré až excelentní kvality: – Rulandské šedé p. s. 2006 – výrazná čerstvá vůně, kulaté tělo a dlouhá svěží dochuť **** – Kerner p. s. 2006 – vynikal ananasovo-broskvovým aroma, plností a úžasnou kyselinkou ****1/2 – Ryzlink rýnský botrytický výběr z hroznů 2006 – „noblesní zákusek“ s tóny ušlechtilé botrytidy. „Je ho plná pusa“ ****1/2 – Rulandské šedé v. z h. 2006 – ještě voňavější a plnější než první vzorek v kategorii p. s., mohutné tělo, vysoký extrakt robustní a perzistentní víno zráním jenom získá *****

– Rulandské bílé v. z h. 2006 – neskutečná široká a sytá vůně, robustní máselnost, sametovost, zároveň minerální podtón, nekonečná dlouhá svěží dochuť. Pro mě šampion koštu, ještě o něm uslyšíme. ***** – Ryzlink rýnský v. z h. 2006 – podle vinaře nejlepší „rýňák“, jaký kdy stvořil. Čisté minerální tóny, plnost a zároveň elegance s úžasnou svěžestí a dochutí. Skutečný král vín. Kdo neochutná, neuvěří. ***** Přiznám se, že jsem se ochutnávky dvou červených vín po tak slastném koštu vinařovy bílé chlouby trochu obával. Mělník sice býval vyhlášen svým červeným, avšak doménou Čech jsou přece jenom bílá vína. Jakost mladého Modrého Portugalu s pozdněsběrovým Svatovavřineckým mě příjemně překvapila: – Modrý Portugal 2006 – syté povidlo – ovocité aroma, plná srovnaná hladká chuť, perzistentní **** – Svatovavřinecké p. s. 2006 – výrazná vůně sušených švestek a povidel, středně plná, avšak šťavnatá a ovocitá chuť, vcelku perzistentní **** Troufám si říci už teď, že nejeden mok z letošního ročníku osloví degustátory na vinařských akcích, a do „vitríny“ Vondrákových tak přibudou další zasloužená ocenění. Zárukou

úspěchu je bezpochyby správná volba odrůdového složení ve vinicích. Do budoucna uvažuje mladý vinař o dosadbě v Čechách dosti oblíbeného a vysoce jakostního Rulandského modrého, z bílých by rád pěstoval resistentní Hibernal. S víny rodiny Vondráků se zatím ve vinotékách spíše nesetkáte, jsou prodávána častěji regionálně ze sklepa nebo na přání rozvážena do okolí. Na prosincových hrnčířských trzích v Praze na Výstavišti mají každoročně Vondrákovi svůj stánek, kde je možno ochutnat jejich produkci. Podobných akcí se účastní pravidelně v Berouně a Liběchově. Vzhledem k vysoké kvalitě potěší konzumenty příjemná cenová relace mezi 65–75 Kč/ /láhev zemského či jakostního vína, 100–150 Kč za přívlastková vína. Nejdražším vínem je již zmiňovaný botrytický výběr z bobulí Ryzlinku 2000 za 300 Kč. Všem vinařským turistům a milovníkům nevšedních moků vřele doporučuji návštěvu v Mlazicích, neboť tento sympatický skromný mladý vinař má ještě určitě mnohé před sebou a svým umem si brzy získá další nové zákazníky. Erik Hubáček, Praha Fota archiv autora

Tuzemská úspěšná vína: Merlot 2004 od Josefa Valihracha

Sklepní provoz vinařské firmy Josefa Valihracha pobýval po většinu doby svého vývoje v pronájmu a to v Krumvíři a posléze také v Terezíně. Od roku 2002, kdy Josef Valihrach v Kašnici zainvestoval do vlastního provozu v areálu bývalé vinařské firmy Hudson, hospodaří na svém. Přistavěli zde zpracovatelskou halu a klimatizovaný sklad. „Technologické zařízení jsme si budovali nezávisle na tom, kde jsme byli,“ vysvětluje Josef Valihrach. V oblasti výsadby vinic byl od počátku spolehlivým partnerem bratr František Valihrach, který spolu se svým synem Martinem vysadil bezmála 13 hektarů vinic, a to v odrůdách a klonech, na kterých se předem domluvili. Většina vinic obou Valihrachů, kterých je celkem více než 15 ha, je ve vynikající krumvířské trati Nivy. V rozsáhlých výsadbách, které započali hned začátkem nového tisíciletí, preferovali pestré odrůdové složení. Josef Valihrach připravuje celkem 22 čistých odrůdových vín. Teprve loni připravili cuvée z odrůd Sauvignon a Rulandské

bílé, které sklidilo mimořádný úspěch. „Z bílých odrůd preferuji a doslova protěžuji Neuburské, které je u nás neprávem opomíjené. Pěstujeme jej téměř 6 tisíc keřů. Dále z bílých u nás v mladších výsadbách převládá Chardonnay, Sauvignon a Veltlínské červené rané, o které je nebývalý zájem. Ze starších výsadeb dopěstováváme pěkné hrozny Veltlínského zeleného, obou Ryzlinků a Sylvánského zeleného,“ vyjmenovává Josef Valihrach. Z odrůd pro červená vína považuje za základ Modrý Portugal, dále vysazoval a pěstuje Merlot, Rulandské modré, Svatovavřinecké, Frankovku, Cabernet Moravia a C. Sauvignon. Merlot 2004 pozdní sběr, panenská sklizeň Hrozny pocházely z tříleté výsadby z viniční tratě Nivy v Krumvíři. Výsadbový materiál pocházel z Francie. Před výsadbou zde půda od vinice 15 let odpočívala, dříve zde byly tradičně kvalitní tratě. Vinice je na mírném savhu v jižní expozici. Půda je zde těžká až jílovitá, vododrž-

392

(7–8/2007)

ná, s dobrým obsahem vápníku. Řádky mají orientaci východ-západ. Spon je 2,30 m x 0,80 m a réva je vedena v systému jeden kmínek – jeden tažeň s 7 až 8 očky na keř, přičemž kmínek je vysoko cca 70 cm. Vinice byla dobře odlistěna v zóně hroznů, která je v horizontální souvislé linii, a byla provedena probírka hroznů za zelena. Výnos byl do kila na keř. Sklizeň proběhla 25. října 2004 a to při cukernatosti 23,5 °NM. Při vinifikaci nebyly použity enzymy (stejně jako u všech Valihrachových vín), rmut byl zakvašen čistou kulturou kvasinek. 10 dnů kvasící rmut byl ve vinifikátoru svrchně skrápěn. Teplota při fermentaci nepřesáhla 30 °C. V mladém víně spontánně započala malolaktická fermentace, která byla podpořena zahříváním. Asi v polovině tohoto odbourávání bylo zahřívání přerušeno a proces se samovolně zastavil, k če-

muž vinař dodává: „Poslední dobou se setkávám s tím, že mladá červená vína, která jsou masivně biologicky odbourávána z kyselin, mají příchuť po košťálovinách, zvlášť z dobrých, vyzrátých ročníků. Bývají s nimi problémy, jsou takzvaně hladná po síře, vystupují těkavé látky. Biologické odbourávání se stále učíme a asi bude nejlepší, když co nejvíce kyseliny jablečné odbourá již hrozen.“ Partie 1 600 litrů tohoto Merlotu byla poté zasířena a stočena do dřevěných sudů; část do klasických velkých sudů o objemu 1 000 l a část do barikových sudů firmy Mercier a též maďarských. V sudech víno leželo asi půl roku, pak bylo sceleno, čiřeno a po filtraci přes cross-flow filtr postupně lahvováno. Valihrachův Merlot patří k úspěšným tuzemským vínům. Získal již jako mladé víno zlatou medaili na VINUM JUVENALE 2004. Význam-

ným úspěchem je titul champion červených vín v mezinárodním klání Československá vinařská liga, kde ostatně Valihrachova krumvířská vína již třikrát po sobě vyhrála kategorii červených vín. Zatím posledním význačným výsledkem tohoto Merlotu je zlatá medaile na prestižním Concours Mondial de Bruxelles v letošním roce. Víno má 12,9 % objemových alkoholu a překvapivých 22 g/l bezcukerného extraktu. V hutné rubínové barvě jsou již odstíny nazrálosti. Vůně je jemně dřevitá, naleželá, čistá. V jemné a hladké chuti se objeví příjemná a nasládlá tříslovina, víno je technologicky velmi dobře zvládnuto, je zakulacené, čitelné, srozumitelné a snadno pitelné. Foto archiv firmy Valihrach (rs)

Tradiční Velikonoční výstava vín v Novém Šaldorfu

A protože je konkurence mezi místními vinaři velká, pořádají zde každoročně své vinařské klání v podobě již 14. soutěžní přehlídky vín obcí Nový Šaldorf, Sedlešovice, Konice, Havraníky, Hnanice, Oblekovice a partnerské obce Jetzelsdorf a Haugsdorf (Weinviertel – Rakousko). V katastru jmenovaných obcí na naší straně jsou skvělé viniční tratě, jako například Kraví hora, Stará vinice, U kapličky, Fládnická, Dívčí hora, Načeratický kopec a řada dalších. Místní výstavu, která je nedílnou součástí vinařského dění v obci, pořádá Cech vinařů Nový Šaldorf – Sedlešovice. V soutěžních propozicích stojí, že hlavním kriteriem je původ vína – hrozny musí pocházet pouze z výše uvedených obcí. I přesto, že u některých výrobců byly adresy odjinud, hrozny opravdu nakupovali tak, jak říkají kritéria výstavy. Letošní přehlídka měla jistý půvab v tom, že se podařilo překonat loňský počet vzorků téměř o stovku, takže soutěžilo celkem 281 vín. Vína hodnotilo pod vedením předsedy Cechu vinařů ing. Marka Špalka celkem 19 degustátorů 28. března a vlastní výstava proběhla v neděli 8. dubna 2007. Po 11 hodině dopoledne proběhlo pod vedením ing. Špalka, P. Ilgnera a paní Nápravové slavnostní vyhodnocení oceněných vín a vinařů. Šampionem letošní výstavy se stal velice dobrý Ryzlink rýnský výběr z bobulí 2005 Vinařství rodiny Špalkovy – Nový Šaldorf. Mezi

Vinař ze Strakonic, ing. Jaroslav Beck vinaři velice ceněná prestižní cena Nejlépe hodnocená kolekce vín s průměrem 84,5 bodů se překvapivě dostala do rukou ing. Jaroslava Becka ze Strakonic (Veltlínské zelené pozdní sběr 2006, Tramín červený pozdní sběr 2006, Rulandské bílé ve výběru z hroznů a pozdním sběru 2005 a 2006, Ryzlink rýnský pozdní sběr 2006), který vzal docela suverénně tak říkajíc vítr z plachet všem vinařům z okolí, ale i vinařům sdruženým v Cechu vinařů pořádající obce. Docela svým vítězstvím místní vinaře zaskočil, protože jak se říká, přišel, viděl a zvítě-

zil. Pan ing. Jaroslav Beck odpověděl na následující otázky: 1. Všechna Vaše vína jsme ochutnali a jsou opravdu skvělá. Žijete ve Strakonicích, jak jste se dostal k výrobě vína? Jsem rád, že Vám má vína chutnala. Já je totiž dělám s láskou a s úctou k pěstiteli, který je vypěstoval, a to pouze pro svou potřebu a potřebu mé rodiny a příbuzenstva, ze zásady víno neprodávám. Již 25 let žiji ve Strakonicích a k jižní Moravě mám velmi vřelý vztah. Již v mládí jsem měl cíl pokusit se vyrobit víno z hroznů. Tento sen se mi splnil před sedmi lety, kdy jsem se v období vinobraní pohyboval v Kobylí na Moravě a podařilo se mi nakoupit asi 80 kg hroznů a podle doporučení místních vinařů jsem se snažil je přeměnit v pokud možno pitelné víno. Od té doby jsem přečetl snad veškerou dostupnou literaturu o pěstování vinné révy a zpracování hroznů. Každým rokem se snažím technologické postupy zdokonalovat na základě z konzultací s odborníky. 2. Vlastníte vinici na Znojemsku, nebo hrozny kupujete, a kde víno vyrábíte? Vinici na Znojemsku bohužel zatím nevlastním, a proto hrozny nakupuji. V posledních letech se snažím soustředit na nákup velmi kvalitní suroviny v Havraníkách. Protože mám již od mala úzký vztah k pěstování rostlin, rozho-

(7–8/2007) 393

dl jsem se před čtyřmi lety založit vinohrad ve Strakonicích a obnovit po cca 300 letech pěstování révy ve Strakonicích. Vysadil jsem si vinohrádek s 230 hlavami a letos očekávám první sklizeň. Zvolil jsem dvě rezistentní odrůdy: červený REGENT a bílý HIBERNAL. V průběhu dvou let jsem byl nucen pouze 1x provést ochranný postřik. Víno zpracovávám zatím ve Strakonicích, kde mám veškerou technologii pro zpracování. Při výrobě se snažím o použití nových technologií při zpracování. Počátkem letošního roku jsem si splnil další svůj sen a pořídil jsem si skutečný vinný sklep ve Chva-

lovicích, který je kopaný v pískovci a do budoucna mi zaručí kvalitní podmínky pro uložení vín a možná i pro další výrobu. 3. Jsou to Vaše první úspěchy, nebo máte i jiná ocenění z výstav vín? Výstav vín se neúčastním pravidelně. Svá vína jsem dodával na místní výstavy do Hlohovce a Bořetic, lokalit, odkud jsem nakupoval hrozny révy, a vždy jsem obdržel nějaká ocenění, kterých si velmi vážím. Jak je patrné z odpovědí pana ing. Becka, je možné dělat dobré víno nejenom v tradičních

Přehlídka biovín v Pavlově 28. dubna 2007 se uskutečnilo Mezinárodní spotřebitelské hodnocení biovín již tradičně v Pavlově ve Vinařském domě Zatloukal. Příznivci biovín se sešli k ochutnávce a posouzení předností vybraných biovín z ekologicky obhospodařovaných vinic z několika zemí – České republiky, Francie, Itálie, Německa, Rakouska, Španělska, Švýcarska. Akce probíhala již tradičně na základě anonymního spotřebitelského hodnocení českých a zahraničních biovín. Cílem přehlídky bylo seznámit českou veřejnost, spotřebitele, obchodníky a zástupce vinoték s takovou specifickou komoditou, jakou je biovíno. Účastníci měli možnost jednotlivá biovína ochutnat, porovnat a zhodnotit. Nejoblíbenějším bílým biovínem se stal Riesling, výběr hroznů, 2005 od Weingut Steffens – Kess z Reil/Mosel z Německa, následoval Hibernal, výběr hroznů, 2006 z Vinného sklepa Eben od Vlastimila Peřiny z Lednice na Moravě a německý Rieslaner, jakostní, 2005 od Weingut Rothe z Nordheimu. V kategorii červených biovín se vítězem stala španělská směs Novas, pozdní sběr, 2003 od Iranzo Fields z Valencie, za ní se těsně zařadil Laurot, pozdní sběr, 2006 z Vinného sklepa Eben od Vlastimila Peřiny z Lednice na Moravě. Přední místo ve sladkých vínech obsadilo italské Passito bianco, výběr bobulí, 2005 od La Cantina Pizzolato z Villorby, následoval jakostní Riesling, 2005 od Weingut Steffens – Kess z Reil/Mosel z Německa. Převaha zahraniční provenience v představovaných vzorcích vín je signálem našim vinařů, že na poli tuzemské produkce vín v biokvalitě je ještě dost volného místa. (vo) V Kutné Hoře otevřeli nový sklep Den 8. června 2007 se stal významným mezníkem společnosti Vinné sklepy Kutná Hora. Tento den došlo ke slavnostnímu otevření nové provozovny v historických prostorech Kláštera svaté Voršily v Kutné Hoře (ul. Jiřího z Poděbrad 288). Ve sklepení je umístěna kompletní technologie – lisovna, lahvovna, ležácký sklep. V nadzemí je pak podniková prodejna, sklad s kanceláří, degustační místnost a velký sál bývalého refektáře, který slouží pro větší skupinky zájemců. „Na pěti hektarech vlastních vinohradů se u nás daří nejvíce odrůdám Tramín červený a Rulandské modré, uvedl během slavnostního otevření sklepmistr Lukáš Rudolfský. Kutná Hora je s 650 tisíci turisty za rok po hlavním městě druhým nejnavštěvovanějším místem v České republice. Její historické centrum s dominantním chrámem Svaté Babory je zapsáno na seznamu památek kulturního dědictví UNESCO. (vo) Španělsko: Josep Puxeu hájí hobliny V interview, uveřejněném na stránkách larioja.com, Josep Puxeu, č. 2 na španělském ministerstvu zemědělství a vinař v Priorato, hájí liberálnější vinařství a odsuzuje chování producentů z oblasti Rioja, vel-

vinařských oblastech. A to je dobrá zpráva pro mnohé milovníky vín, kteří by se mohli jeho příkladem inspirovat. Kompletní výsledky jsou zveřejněny na webových stránkách Cechu vinařů Nový Šaldorf – Sedlešovice. Sympatický spolek – Cech vinařů Nový Šaldorf – Sedlešovice – má za sebou další úspěšnou vinařskou akci, na kterou budou jistě mnozí účastnící velice rádi vzpomínat. Více na www. ovine.cz. Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice Foto archiv autora

mi znepokojených legalizací hoblin. „La Rioja je naše vrcholná značka, u aut bych to přirovnal k Renaultu Fernanda Alonsa. Ale ve Španělsku se nevyrábí jen špičková vína, jezdí tady hodně Fiatů Panda. La Rioja nemůže vnucovat způsob jízdy těm, kteří jezdí v Pandě.“ A opakoval: „Trh vyslal sérii varování, zvlášť francouským producentům, protože nenaslouchali spotřebitelům. Chovali se autisticky. A dnes jsou to vinohradníci a vinaři, kteří od nás požadují zmírnění pravidel, aby mohli být více konkurenceschopní. Hobliny a mikrooxidace jsou postupy, užívané při výrobě vín střední cenové skupiny. A dávají někdy lepší výsledky než bariky staré 15 let. Kromě toho podle mých informací toto evropské rozhodnutí legalizuje situaci, která už de facto existuje.“ (akm) Technológia základných vín určených na šampanizáciu v Rusku Na výrobu základných vín pre sekty používajú v Rusku odrody Rkaciteli, Rizling rýnsky a Aligote. Aligote i Rkaciteli sú pre sekty veľmi vhodné a porovnateľné s klasickými základnými vínami. Majú vysoký obsah fenylalkoholov a iných aromatických látok prispievajúcich buketu a aróme sektu. Podľa Piščevaja Technologija (em) Italští vědci objevili, že hormon melatonin, obsažený v červeném víně působí jako „přípravek na spaní“. Tento hormon vzniká i v těle savců a je regulátorem režimu den–noc. Pivo a červené víno podporují usnutí, ale jsou současně příčinou neklidného spánku a častého buzení. W 7/5/JS Revoluce na postupu: Médoc a Haut–Médoc jsou prvními AOC, kde jsou schvalovány obchodní značky… Syndikát Médocu uděluje certifikáty kontroly kvality při láhvování na základě vzorků odebraných z pásu v láhvovně, čímž připravuje vinaře na reformu INAO, chystanou na r. 2008. Vinaři mohou na bázi dobrovolnosti obdržet tento certifikát na určitou značku nebo château v apelacích Médoc a Haut–Médoc. Náhodný vzorek je odebrán při láhvování. Je degustován komisí sestávající s 5 členů (vinařů, enologů, obchodníků, zkušených amatérů) a musí mít vyplněný výkaz o zkoušce. Certifikát je udělován té značce nebo château, která získá minimálně 4 kladná hodnocení z 5. Po roční zkušební době bylo vydáno už kolem sta certifikátů. Zkušenost a renomé Syndikátu appelací Médoc a Haut–Médoc jsou rozhodujícím faktorem pro zavedení a rozšírení reformy certifikace INAO. (akm)

394

(7–8/2007)

Vinařství v Uruguayi Helena Baker, Chodouň

Uruguay („uru“ v indiánské řeči Guaraní znamená „pták“, „y“ je „voda“), celým názvem „Republika nacházející se východně od řeky Uruguay“ leží mezi 30. a 35. rovnoběžkou jižní šířky v mírném přímořském pásmu omývaném chladnými antarktickými proudy. Krajina je zde lehce zvlněná, ale nadmořská výška nedosahuje nikde víc než 500 m. Tyto nejvýše položené kopce se nazývají „cuchillas“ (velké nože), které jakoby „proříznou“ četné vodní toky. Obyvatelé Urugaye, jejichž předkové se sem přistěhovali nejen z Itálie a Španělska, ale také z Francie, Anglie i odjinud, jsou převážně evropského původu. Existuje zde i malé procento obyvatel afrického původu, které sem původně přivlekli Španělé z pobřeží západní Afriky v dobách kolonizace, avšak původní indiánské kmeny vymizely již před více než sto lety. Uruguay má kolem 3 milionů obyvatel (z nichž polovina žije v hlavním městě Montevideo). Vinařství Uruguaye je poměrně mladé a datuje se od roku 1870, kdy se poprvé začala vína této země komercializovat. V této době zde také Baskové vysadili odrůdu Tannat – rustikální, hutný kultivar, bohatý na třísloviny a známý především v jihozápadním koutě Francie v apelacích Madiran, Irouléguy a Cahors. Po celých sto let se zde této odrůdě přezdívalo Harriague, podle jejího propagátora (Pascual Harriague). V posledním desetiletí je jméno Tannat neodlučně spojováno s Uruguayí, stejně jako Malbec s Argentinou či Carmenère s Chile. Tato odrůda sama o sobě produkuje hutná, ovocitá vína, ale lépe si vede v kupážích s poddajnějšími kultivary, jako jsou např. Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Petit Verdot. (Pro zajímavost: odrůda Tannat z jejích nejtypičtějších proveniencí se pravidelně degustuje a porovnává; naposledy to byla srovávací degustace Uruguay versus Madiran pro „Circle of Wine Writers“, která se konala před rokem v Londýně.) V 50. letech minulého století dosáhla celková plocha vinic v Uruguayi absolutního maxima 19 000 ha, v současné době má něco mezi 8 500

a 9 000 ha vinic, které v roce 2005 vyprodukovaly 850 000 hl vína. Existuje zde 250 vinařství, z nichž 50 exportuje. Deset procent výsadby tvoří hybridy a 90 % je Vitis vinifera. Uruguayská vína jsou zatříděna do dvou kategorií: VCP (Vino de calidad preferente) a VC (Vino común). Hlavní vinařskou oblastí Uruguaye je Canelones, ležící severně od hlavního města Montevidea, kam je koncentrována převážná většina vinařského průmyslu. Hlavní vinařské obce jsou Progreso (zde se nachází vinařství Viñedos y Bodegas Pisano), Juanicó (Bodega Juanicó), Etchevarría (Marichal), El Colorado (De Lucca), La Paz (Stagnari, Del Pedregal) a Las Piedras (Castillo Viejo). V departamentu Montevideo leží vinařské obce Melilla (vinařství Bouza a Beretta) a Colón (Carrau a Santa Rosa). Západně od Montevidea leží region Colonia (vinařství Irurtia a Los Cerros de San Juan), východně (poblíž luxusního přímořského letoviska Punta del Este) oblast Maldonado (vinařství Altos de Sauce) a na severu, podél hranic s Brazílií, se rozkládá oblast Rivera (Bodegas Carrau). Nejznámějším uruguayským vinařstvím na světové vinařské scéně je bezpochyby Pisano, které se nachází na adrese Camino de

Vinice vinařské firmy Bouza

los Ingleses v Progresu, necelou hodinku cesty minibusem z centra Montevidea. Daniel Pisano (ředitel exportu) s bratry Eduardem (vinohradník) a Gustavem (enolog) nás přivítali v jejich rodinném podniku, kterému říkají „artisania en vinos finos“. Jejich dědeček, César Pisano, původem z Ligurie, jenž se oženil s baskickou imigrantkou jménem Doña María Elsa Arretxea v roce 1916, založil v Progresu vinohrad, kde vysadil italské odrůdy Nebbiolo, Barbera a Sangiovese. Dnes má tato vinice rozlohu 15 ha a představuje největší výsadbu odrůdy Tannat na celém světě. Dalších 17 ha vinic vysadila rodina Pisano v roce 1987 v localitě Barrancal a přibližně 20 % hroznů nakupují od smluvních pěstitelů. Uruguayská vína byla světu poprvé představena v roce 1997, kdy se charizmatický Daniel Pisano vydal na veletrh Vinexpo do Bordeaux. Prozradil nám: „Tenkrát jsem neměl ani ceník – a vůbec – ani nejmenší představu o cenách, a tak jsem si z hlavy vysumíroval, za kolik bych svá vína tak mohl prodávat.“ Musela to být opravdická „cenová bomba“, protože to byl okamžitý úspěch a zbytek, jak se říká, je historie... Nedávno se vinařství Pisano zapsalo i do dějin sladkých vín, kdy se Gustavo a Gastón Pisano vypravili letos v květnu na Vinoble

(7–8/2007) 395

Jerez, aby tam představili bílé Fabula Late Harvest (cuvée odrůd Chardonnay, Viognier a Torrontés) a Etxe Oneko (červené víno z bobulí odrůdy Tannat, jež samovolně uschly na keři, a to bez napadení ušlechtilou plísní), které zabodovalo i v soutěži časopisu Decanter. V degustační místnosti viřaství Pisano, kde si člověk připadá jako součást této velké italské rodiny, jsme ochutnali celý sortiment vín, od základní řady Río de los Pájaros (řeka barevných ptáků), přes Cisplatino a Reservu Personal de la Familia z odrůd Syrah, Tannat, Petit Verdot, Pinot Noir, Cabernet Sauvignon, až po špičky, jakými byly bezesporu Tannat Elisa’s Dream (Elisa je Danielova manželka) a Tannat ArretXea (Arretxea je dívčí jméno babičky) vynikajícího ročníku 2002. Elisa je rovněž křestní jméno paní domu ve vinařství Bouza – „bodega boutique“. Je to relativně nové vinařství, které rodina Bouza koupila v roce 2001 jako opuštěnou usedlost a bodegu, postavenou v roce 1942 ve stylu kostela (původní majitelé byli totiž velmi pobožní). Své první víno vyrobili z nakoupených hroznů v roce 2002. Vinice, které nedávno začaly plodit, se nacházejí v lokalitách Melilla (4 ha) a Las Violetas (16 ha) poblíž hlavního města Montevidea a nosnou odrůdou je samozřejmě Tannat. Otec Elisy však pochází z Galicie v severním Španělsku a jeho zásluhou se do vinice Las Violetas vysadila tamní, vysoce kvalitní bílá odrůda Albariño, což je v Uruguayi unikát, ale vzhledem ke kvalitě a popularitě tohoto vína se s určitostí tato odrůda bude vysazovat i jinde. Pro výrobu červených vín se kromě odrůdy Tannat rovněž pěstuje Merlot a Tempranillo. Rodinná bodega Bouza má 15 zaměstnanců (z toho 3 enology s doktorským titulem!) a ročně vyprodukuje 100 000 l vína. Celé toto vinařství působí velmi „butikově“ – pečlivě ošetřené vinice, krásná bodega, exkvizitní sklepy s katedrálou barikových sudů Berthomieu, François Frères a Seguin Moreau, restaurační zařízení s vynikající kuchyní, muzeum automobilů-veteránů, dva vyřazené historické železniční vagony ještě z dob britského impéria, které prý mají v budoucnu sloužit jako degustační sály, apod. Po skvělém obědě, který nám připravil šéfkuchař hodný ocenění hvězdičky Michelin, jsme ještě měli možnost ochutnat Grappu z odrůd Tannat a Tempranillo a nakonec se projet veteránním vozem úhlednými zatravněnými vinicemi, kde se páslo stádo ovcí. Že by do budoucna i biodynamie...? V rodinném vinařství Bodegas Castillo Viejo (Catamayor) v San José poblíž města Las Piedras nás přivítal majitel Edgardo J. Etcheverry, jehož předkové pocházejí z Hasparrenu v baskické části Francie, se svou rodinou. Zde jsme zaznamenali daleko větší produkci: 120 hektarů a 1 milion litrů vína. Tentokrát jsme měli možnost ochutnat vína z odrůd

Tanková hala ve Vinařství Juanicó má odvážnou architekturu Chardonnay, Sauvignon Blanc, Rosé Cabernet Franc, Merlot, Cabernet Sauvignon a pochopitelně i Tannat. Vlajkovou lodí podniku je El Preciado 1er Cru Gran Reserva (Cabernet Franc 56 %, Merlot 20 %, Tannat 18 %, Cabernet Sauvignon 6 %), nazvané podle lodi, která se v zálivu Río de la Plata v roce 1792 potopila. O vinařství Del Pedregal (Hector Nelson Stagnari) člen České filharmonie a milovník vín Ondřej Vrabec (jenž toto vinařství se svými kolegy rovněž navštívil) napsal, že je „jako dokonale sehraný orchestr, ve kterém si dirigentskou taktovku předává ženský tým: Virginia Stagnari (šéfdirigent, majitelka vinařství), paní Laura Casella (hlavní dirigent, enolog) a dcera majitelky Mariana Menesuzzi Stagnari (prozatím asistent dirigenta, po dokončení studií enologie se stane stálým dirigentem). Dámy vinařky odvádějí skvělou práci, na kterou mohou být právem pyšné.“ H. Stagnari – Castel „La Puebla“ je vinařství druhé Virginie Stagnari, švagrové výše zmíněné, které se nachází asi 10 minut chůze od bodegy Del Pedregal. Zámeček La Puebla pochází z roku 1890 a rodina obhospodařuje celkem 30 ha vinic v lokalitách La Puebla a La Caballada, kde pěstují odrůdy Chardonnay, Viognier, Gewurztraminer, Syrah, Merlot, Cabernet Sauvignon a samozřejmě Tannat. Ve vinařství De Lucca, které vlastní Reinaldo De Lucca, jehož předkové z rodů De Lucca a Galerato emigrovali do Urugaye počátkem 20. století ze severoitalského regionu Piemont, pro nás po prohlídce vinařství a vinohradů v El Colorado připravili degustaci s ve-

čeří v neobvyklém prostředí: Antigua Hotel de Las Piedras přítele Lo de Porro. Toto vetešnictví, bar, restaurace (a zřejmě i hotel!) je tak populární, že se musí rezervovat hodně dopředu. Ke specialitám na úrovni Slow Food jsme ochutnali jejich Sauvignon Blanc, Marsanne, Roussanne, Pinot Noir, Tannat a specialitu Late Harvest. Poslední den jsme navštívili vinařství Juanicó ve stejnojmenné vinařské obci, kde bylo první vinařství založeno již v roce 1830. Obec Juanicó má 4 000 obyvatel, kteří jsou více méně závislí na zaměstnání v tomto vinařství. Dříve se zde vyráběla brandy a moderní vinařství Juanicó, tak jak je známe dnes, bylo vybudováno v roce 1984. Společníkem vinařství je známá osobnost z oblasti Bordeaux – Bernard Magrez. Statistiky: 1 000 ha vinic plus 205 ha v jednotlivých viničních tratích, kapacita 5,5 milionu liltrů, roční produkce 4,5 milionů litrů, 100 zaměstnanců na plný úvazek, 200 zaměstnanců během vinobraní, ruční sklizeň. V degustačním sále vinařství Juanicó proběhla anonymní degustace vzorků vín za účasti všech uruguayských vinařství, která své vzorky do degustace poskytla. Všichni zúčastnění zahraniční novináři (z Velké Británie, Francie, Belgie, Švýcarska, Švédska, Brazílie, Polska a České republiky) pak přednesli své degustační poznámky a sdělili informace o tom, jak by se tato vína umístila na trzích v jednotlivých zemích. Helena a John Baker Fota archiv autorů

396

(7–8/2007)

Za docentom Erichom Minárikom

Ten augustový deň spred troch rokov bol tiež plný slnka a vôni kvetov. Docentovi Erichovi Minárikovi som pripíjala na zdravie vyzretým Cabernet Sauvignonom – vínom, ktorému dával prednosť pred ostatnými – a pripravovala s nim rozhovor do časopisu pri príležitosti jeho okrúhleho životného jubilea. Nebolo možné neobdivovať jeho nesmiernu vitalitu, sviežosť mysle, mladistvý elán, chuť do života... Náš významný vedec – enológ, pedagóg a výnimočný človek ma vtedy so skromnosťou, ktorá mu bola vlastná, previedol takmer ôsmimi desaťročiami, rokmi, naplnenými jeho tvorivou prácou. Dnes, vo chvíľach smútočných, sa vraciam k vysloveným slovám, napísaným vetám a mysľou mi defiluje jeho bohatý vedecký život. Jeho hlavnou životnou náplňou bola veda – enológia. Po absolvovaní Chemicko-technologickej fakulty v roku 1950 sa stal jeho pôsobis-

kom Vinársky ústav, kde ako enológ–chemik založil a viedol mikrobiologické laboratórium. V tom období sa začal venovať štúdiám o ekológii vínnych kvasiniek. Z jednotlivých vinohradníckych oblastí vtedajšieho Československa odoberal rôzne orgány viniča z ktorých izoloval a z jedinej bunky pripravoval čisté kultúry, a ukladal ich do zbierky kvasiniek. Vybudoval Ústavnú zbierku kvasiniek, tá sa postupne stala celoštátnou a začiatkom 60. rokov sa včlenila do Svetovej zbierky mikroorganizmov. Prostredníctvom jeho vedeckej a publikačnej činnosti sa výsledky nášho výskumu prezentovali v celom vinárskom svete. Už v roku 1960 publikoval monografiu „Klasifikácia kvasinkovej flóry malokarpatskej oblasti“ v SAV, ako súčasť prvej dizertácie. Prácu obhájil a dosiahol vedeckú hodnosť kandidáta biologických vied. O sedem rokov neskôr sa habilitoval na Vysokej škole zemědelskej v Brne s dizertáciou „Ekológia vínnych kvasiniek prírodných stanovíšť v Československu“ a dosiahol vedecko-pedagogickú hodnosť docenta. Vyvrcholením jeho vedeckej činnosti bola obhajoba doktorskej dizertácie „Štúdium ekológie vínnych kvasiniek a kvasinkových organizmov prírodných a druhotných stanovíšť“ , po ktorej dosiahol vedeckú hodnosť doktora biologických vied. Výsledky výskumu publikoval nielen doma , ale aj v zahraničí – dovedna to bolo 250 vedeckých a odborných prác, nehovoriac o doslova stovkách odborne populárnych článkov. Čo je však najdôležitejšie, aplikáciou výskumu kvasiniek vniesol novú filozofiu do vinárskej praxe. Bohatá bola jeho pedagogická práca. V rámci nej sa okrem odbornej výchovy mladších vedeckých pracovníkov venoval prednáškam vybraných kapitol z technológie, chémie a mikrobiológie vína na CHTF SVŠT v Bratislave a na VŠZ

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

v Lednici na Morave. Takmer desať rokov riadil školiace pracovisko vo Výskumnom ústave vinohradníckom a vinárskom – pracoval v ňom celý život – kde bol školiteľom viacerých vedeckých ašpirantov, dnes uznávaných odborníkov. Nemožno nespomenúť jeho významný podiel v oblasti senzorického hodnotenia vína. Z poverenia OIV sa podieľal na vypracovaní penalizačného systému hodnotenia vín a už začiatkom sedemdesiatych rokov zorganizoval viacero medzinárodných konkurzov vín. Bol mimoriadne aktívny pri spolupráci s OIV v Paríži. Pravidelne sa zúčastňoval na zasadaniach subkomisií a pracovných skupín a dlhšie pôsobil ako podpredseda pracovnej skupiny „mikrobiológia“. Zabezpečoval tak prenos najnovších vedeckých informácií na Slovensko, priamo z „centra“. Bol by potrebný veľký priestor na vymenovanie všetkých jeho aktivít, ktoré bravúrne a pedantne, s využitím bohatej znalosti jazykov, zvládal. Patrilo k ním množstvo medzinárodných sympózií, na ktorých sa doma i vo vyspelých vinárskych štátoch zúčastňoval a sám ich na domácej pôde organizoval, členstvo v redakčných radách a odborná práca vo významných vedeckých časopisoch v zahraničí, publikovanie, prekladanie odborných publikácií z cudzích jazykov..., a to do poslednej chvíli tlkotu jeho statočného srdca. Lúčime sa s Vami, Vážený pán docent a s úctou sa skláňame pred Vašou pamiatkou. Patrili ste k tým vzácnym osobnostiam, ktoré plnili vznešené poslanie človeka, aby svoj um, nadanie, vzdelanie a celoživotné dielo zanechali ďalším generáciám. Vinohradnícka a vinárska obec nikdy na Vás nezabudne. Zdenka Šuranská

190,-

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Nabídka Vinaﬁského obzoru Zásilkov˘ obchod vinaﬁsk˘ch publikací Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 520,00 560,00

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2006 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.

Ekologické zemûdûlství

Moderní pﬁíprava ãerveného vína

Pﬁeklad moderní publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Rennera. Obsahuje moderní pohled na v˘robu ãerveného vína, od vinohradnick˘ch aspektÛ aÏ ke stáãení do láhví. Kã 168,00

Dûjiny vinaﬁství na Moravû

(Sborník pfiíspûvkÛ z konference uspofiádané ve dnech 16. aÏ 17. záfií 2004 ve Slavkovû u Brna) • Pûstování révy vinné (Historie, autentiãnost, kvalita a mezinárodní v˘znam moravsk˘ch vín – Réva v geologii – Historická klimatologie a réva – Vinafiství brnûnsk˘ch mû‰ÈanÛ do Bílé hory – Vinice na klobouckém statku v 17. století aj.) • Vinafiské spolky a organizace • Obchod vínem a konzumace (Víno v Jihlavû v pfiedbûlohorské dobû – Spor o vinn˘ desátek – Dovoz cizích vín do Mikulova koncem 17. stol. aj.) • Vinafiské ‰kolství (V˘voj vinafiského ‰kolství v âechách a na Moravû – V˘uka vinafiství na V·Z v Brnû – Vinafiské ‰kolství na okrese Bfieclav) • Znaky, peãetû a stavební památky (Vinafiské motivy v komunální heraldice – Réva vinná ve znacích a peãetích ãeského Slezska aj.) Kã 400,00

Ampelografia Slovenska

(Ing. Dorota Pospí‰ilová a kol.) • systematika ãeledû • ampelografie • ampelografické metody • rajonizace révy • podnoÏová réva (odrÛdy pÛvodní a odrÛdy z kfiíÏení) • u‰lechtilá réva (registrované odrÛdy, odrÛdy v minulosti pûstované, odrÛdy z novo‰lechtûní, odrÛdy interspecifického kfiíÏení). 368 stran, formát v˘pravné publikace, desítky barevn˘ch fotografií, tabulek. Vinafisk˘ obzor je v˘hradním prodejcem této knihy v âesku. Kã 790,00

Vady vína (rozpoznání, pﬁedcházení, odstranûní)

Autor: Reinhard Eder a kol. JelikoÏ je pro vinafie usilujícího o nejvy‰‰í kvalitu neÏádoucí v˘skyt vín postiÏen˘ch nedostatky, vín vadn˘ch a nemocn˘ch jak osobnû, tak i finanãnû silnou zátûÏí, popisují se v této knize pfiíãiny nedostatkÛ, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a moÏnosti jejich prevence a odstraÀování. Publikace je urãena nejen pro odbornou vinafiskou vefiejnost, ale také pro v‰echny milovníky vína, ktefií chtûjí prohloubit své znalosti v tomto oboru. Vína ze zavadl˘ch hroznÛ • Mrazová pfiíchuÈ • Hnilobn˘ tón • Vady související s tfiíslovinami • Vady kva‰ení • Nedostateãná barva ãerveného vína • Pelargóniov˘ tón • Cizí tóny • PachuÈ po SO2 • Sirka • Netypické tóny stárnutí • Tón po aldehydu, kfiís, oxidáza • Octovatûní • Tón po kyselinû mléãné • Biogenní aminy – Vláãkovatûní – My‰ina • Brettanomyces • Vady pfii ãifiení • PachuÈ po plísni • Zbarvení bíl˘ch vín do rÛÏova - „pink effect" • PachuÈ po korku • Krystalické sraÏeniny • Kovová pfiíchuÈ • Biologické pfiíãiny zákalÛ • Bílkovinné zákaly Kã 290,00

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Cesta ke ‰piãkovému vínu

Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. Kã 160,00

VÍNO - pomocník pﬁi poznávání ãeského a moravského vína

Ostatní nabídka:

8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Roãenka 100 let Vinaﬁského obzoru

Kã 59,00

Reedice roãníku 1907 faksimile

Kã 39,00

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

Problémy kva‰ení vín Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. Kã 160,00

Velk˘ vinaﬁsk˘ slovník – kolektiv autorÛ

Kã 590,00

Nové ‰ºachtenie viniãa na Slovensku Ing. Dorota Pospí‰ilová, Ing. Ondrej Korpás, Csc.

Kã 339,00

Víno z nebe na zem – Nicolas Joly

Kã 199,00

Pûstování révy vinné v zahradách Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D.

Kã 249,00

V˘roba vína u malovinaﬁÛ Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D.

Kã 119,00

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty

Kã 90,00

Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dﬁevin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00 Vinaﬁství – návody do laboratorních cviãení Ing. Josef Balík Kã 150,00 S˘r je bratr vína III – Milan Magni

Kã 150,00

Historie vinaﬁství na Moravû (komplet 3 publikací) Kateﬁina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00 Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Jak úspû‰nû prodávat víno Otto Schätzel, Frank Doka, Klaudia Mahlendorf-Schäfer

Kã 290,00

Vinaﬁsk˘ marketing – Franz Gosch

Kã 199,00

Zrání vína v sudech barrique dipl. Ing. Robert Steidl, Georg Leindl

Kã 168,00

Sklepní hospodáﬁství dipl. Ing. Robert Steidl

Kã 450,00

Pûstujeme révu vinnou“ V. a V. Krausovi Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Kã 98,00

(7–8/2007) 399

Úèinné propojení technologií KØEMELINOVÉ FILTRY SVÍÈKOVÉ

TANGENCIÁLNÍ FILTRY extrémnì nízká možnost oxidace a ohøátí filtrátu možnost plnì automatického procesu

PLNÌNÍ BEZ PØÍSTUPU VZDUCHU

ØÍZENÁ MIKROFILTRACE zamezení prudkým impulzním zmìnám prùtoku a tlaku v prùbìhu filtrace pøi plnìní v závislosti na aktuálním výkonu plnièe

PERFEKTNÍ SANITACE regulace ohøevu a hydraulického výkonu pro aplikaci u filtraèních zaøízení plnièù a zásobovacích tankù pøedfiltrace sanitaèní a sterilizaèní vody

elektronické øízení a evidence 1 až 3 stupòové vystøikování (sterilizace) vnitøní plochy a atmosféry láhve plnìní bez pøístupu vzduchu inertní plyn pøed uzavíráním výkon 300 až 500 lahví/hod možnost osazení zátkovaèkou Kontakt: Josefov 135, PSÈ 696 21, CZ tel.: +420 518 372 134 fax: +420 518 372 134 e-mail: info@filtrace.com, www.filtrace.com