Ukázkové VO 7-8/2013

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem

7/8

ročník 106/2013, cena 110 Kč (předplatné 84 Kč) vydává Svaz vinařů České republiky

Text: Tomáš Richter svaz Ekovín

Spolkové informace

O projektu Sondar V rámci přeshraniční spolupráce Rakousko – Česká republika byl schválen projekt Sondar CZ–AT, jehož realizace začala v dubnu roku 2012.

H

lavním cílem je vytvořit vazby vedoucí ke zvýšení povědomí o půdě. Aktivitami projektu chceme přispět k tomu, aby témata jako „kvalita půdy“ nebo „zdravá půda“ byla za několik let brána jako samozřejmost nejen v mysli odborníků, kteří s půdou pracují, ale i občanů, představitelů obcí a měst, učitelů a v neposlední řadě dětí, které jsou naší budoucností. Společně s partnery na jižní Moravě, v Dolním Rakousku a Vídni se budeme snažit prosazovat nové podněty vedoucí ke zvýšení informovanosti o půdě, jejích důležitých vlastnostech a funkcích.

Na tomto nepochybně významném projektu se svaz Ekovín podílí především praktickou realizací protierozních opatření na několika lokalitách vinic, sadů a orné půdy. Druhou významnou aktivitou

je příprava série vzdělávacích kurzů pro uživatele a vyslance půdy.

Dne 27. 6. 2013 proběhl v rámci projektu první seminář pro vinohradníky a vinaře.

Ve vinařství Gotberg v Popicích se sešla jen malá hrstka zájemců, ale věřím, že své účasti nelitují. Po krátkém teoretickém úvodu na téma Půda se uskutečnila prohlídka a následná diskuse k různým variantám pokusů s ozeleněním. Přednášející Dr. Wilfried Hartl z institutu Bioforschung Austria a Ing. Milan Hluchý, Ph.D., se zasloužili o kvalitní odbornou úroveň této akce.

V rámci projektu budeme dále pokračovat ve spolupráci s Bioforschung Austria na vývoji a zkoušení různých variant protierozních opatření především na orné půdě.

Zabývat se půdou je skutečně důležité a smysluplné! Zveme k účasti a spolupráci

všechny zástupce obcí, vzdělávacích zařízení, aktivních sdružení a samozřejmě majitele a uživatele půdy. Více informací najdete na stránkách www.sondar.eu.

Partneři projektu: Boden- und Bioenergie-Netzwerk NÖ/EU – BIENE Netzwerk; Institut für Bodenforschung (BOKU); Bioforschung Austria; Masarykova univerzita; Mendelova univerzita; Obec Nová Lhota; Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína, o. s., Ekovín; ZERA – Zemědělská a ekologická regionální agentura, o. s. „Společně pro naši půdu!“

Vinařská kultura dědictvím lidstva Skupina poslanců Evropského parlamentu (EP) ze Španělska, Francie, Itálie, Portugalska, Německa a Polska podala písemné prohlášení k nominaci vinařské kultury za nehmotné kulturní dědictví lidstva.

P

oslanci jsou zařazeni v Evropské straně lidové, Skupině socialistů a demokratů, v Zelených a ve sdružení Evropa svobody a demokracie. Česká republika v EP asi žádné poslance nemá anebo je vinařství pro ně nezajímavé. V prohlášení se mj. uvádí:

1. Vinařská kultura přispěla výraznou měrou ke vzniku prvních civilizací a stala se symbolem naší identity; víno je důležitým prvkem jak náboženského, tak i kulturního života.

2. Vinařská kultura se vyvinula při expanzi Římské říše, kdy vznikaly významné vinařské regiony.

3. Víno je po staletí součástí výživy a kultury lidstva a je potravinou, která souvisí se zdravým životním stylem, konzumuje-li se v přiměřeném množství.

4. Vinařská kultura má pro některé regiony nenahraditelný význam a podporuje turismus. Na strmějších svazích je vinohradnictví jedinou možností zemědělského využití.

5. E vropská unie podporuje vinařskou kulturu a zlepšování kvality vína po desetiletí s vědomím toho, že tento obor má podstatný význam pro budoucnost a proto je potřeba nejen zachovat podporu Evropské unie, ale také ji v budoucnosti zvyšovat.

6. Tímto se vyzývá Komise o podporu nominace vinařství jako součásti nehmotného dědictví lidstva v UNESCO. Zdroj: EP, 20. 5. – 20. 8. 2013/JS

349

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem

speciál

Dedikováno profesoru Krausovi 355

Text: Richard Stávek a další autoři, Vinařský obzor Foto: archiv Richarda Stávka

Vinařský obzor 7–8/2013

Speciál

Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. Učitel, šlechtitel a kamarád moravských, českých i slovenských vinařů

P

rof. Ing. Vilém Kraus, CSc., se narodil 30. května 1924 v Praze.

V roce 1929 se jeho rodiče přestěhovali do Loun, kde absolvoval základní vzdělání a studoval na tamním reálném gymnáziu. Od dětství toužil stát se zahradníkem. Po ukončení 5. třídy gymnázia si vynutil na rodičích svolení ke studiu na Vyšší ovocnicko-vinařské a zahradnické škole v Mělníku. Tamní vinice a výuka vinařství na něj silně zapůsobily. Po absolvování školy pracoval jako sklepmistr a později disponent vinařské firmy v Teplé u Třebenic. Po jejím znárodnění odešel v roce 1949 studovat na České vysoké učení technické v Praze fakultu zemědělského a lesního inženýrství. Po složení I. státní zkoušky přestupuje na Vysokou školu zemědělskou v Brně – obor zahradnicko-vinařský. V r.

1952 absolvuje školu úspěšným obhájením diplomové práce na téma „Možnosti uplatnění vysokého vedení révy vinné v našich vinařských oblastech“. Zůstává ale dále na škole, přesněji ve Vinařském ústavu v Lednici na Moravě jako instruktor pro vinařství, a plně se věnuje vyzkoušení, propagaci a následně i uzpůsobení Moserova vysokého vedení révy vinné pro moravské podmínky. V roce 1955 publikuje nejen zahraniční, ale i své vlastní zkušenosti v knize Vedení a řez révy vinné.

Od r. 1955 až do r. 1964 působí jako šlechtitel a technolog vinařské produkce na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Žernosekách. Současně však studuje externě na VŠZ v Brně aspiranturu a v r.

1960 úspěšně obhajuje svou disertační práci na téma „Historický vývoj severočeského vinařství a předpoklady k jeho rekonstrukci“.

V roce 1964 se stává v Lednici na Moravě vedoucím Vinařského ústavu Vysoké školy zemědělské, na níž se habilituje

docentem pro vinařství, kde až do r. 1991 přednáší disciplínu vinohradnictví.

V tomto nesmírně plodném období publikoval desítky odborných a odborně populárních knih, více než 50 vědeckých prací a okolo 200 populárně-vědeckých a odborných prací. Hojně psal pro odborné časopisy, za všechny jmenujme Vinařský obzor, Vinohrad, Vinařství, ale psal také do německých a rakouských časopisů. Jeho přednášková činnost se odehrává nejen ve vysokoškolských lavicích, ale na aktuální téma přednáší přímo v terénu, a to audiovizuálně ztvárněnými přednáškami či přímo formou polních kázání. V počátcích Soutěže v řezu révy vinné vedl instruktáž a byl předsedou odborné komise.

Ještě v roce 1964 spoluzaložil MORAVÍN – Svaz moravských vinařů, jehož byl předsedou a vědeckým sekretářem.

V rámci tohoto svazu pořádal četná vystoupení zahraničních odborníků pro naši vinařskou veřejnost a jejich přednášky překládal simultánně z němčiny, francouzštiny a ruštiny.

Spolupracuje na Vinařském zákonu č. 115/1995 Sb. a jeho novelách. Je odborným garantem Vinařské akademie Valtice, kde přednáší v kurzech pro sommeliery a širokou vinařskou veřejnost.

Dále pracuje na publikaci Réva a víno v Čechách a na Moravě, na Encyklopedii českého a moravského vína (1. a 2. díl), na naučném Zahradnickém a Vinařském slovníku, popularizační knížce Setkání s vínem a na mnoha dalších publikacích. Poměrně unikátní je jeho poslední publikace – Vinitorum Historicum. Konzultuje rovněž televizní pořady o víně – Putování za vínem, Vinitorium moravicum aj.

V roce 1990 je doc. Ing. Vilém Kraus, CSc., se značným zpožděním jmenován profesorem pro vinohradnictví a vinař-

ství. Dále je za zásluhy o rozvoj vědy na Mendelově univerzitě oceněn zlatou medailí a na Masarykově univerzitě medailí stříbrnou. Jeho zásluhy o rozvoj oboru byly oceněny v Paříži pamětní medailí O.I.V. Rovněž mu byla udělena pamětní medaile za celoživotní práci pro vinařství Českomoravskou vinohradnickou a vinařskou unií. Za celoživotní práci v oboru se stal v roce 2004 nositelem státního vyznamenání medaile Za zásluhy v oblasti vědy.

Období od r. 1991 až do současnosti by mělo být obdobím zaslouženého odpočinku na penzi. To se ale samozřejmě našeho velmi aktivního profesora netýká.

Do písmene naplňuje pozdrav důchodců: „Nazdar, nemám čas.“ Po odchodu do důchodu se kromě odborné práce věnoval i nadále propagaci českého a moravského vinařství a kulturnímu užívání vína. Byl odborným garantem Vinařské akademie Valtice a přednášel v kurzech pořádaných pro sommeliery i širokou veřejnost.

Jako jeden z mála spolupracoval s nejvýznamnějšími vinařskými centry Evropy.

Vzpomeňme alespoň na kolegy z Maďarska jako Koleda, Czizmazia, Kozma, z Německa pak Aleweld a především jeho přítel Helmut Becker z Geisenheimu.

Jeho vědecká a výzkumná činnost byla vždy konkrétní a byla zaměřena na ty nejpalčivější problémy, před kterými se tehdy československé vinařství nacházelo. Jestli to byl kolosální úbytek pracovní síly v zemědělství, tedy i ve vinařství, který bylo nutné řešit využitím mechanizace a s tím spojenými otázkami šířky meziřadí, výšky a tvaru keře, aplikovaného řezu, ošetření půdy v meziřadí – zatravnění, mulčování či v příkmenném pásu – herbicidy, výkyvné sekce anebo výživa révového keře, jeho ochrana, otázky afinity podnože a naštěpované

357

Speciál

Dedikováno profesoru Krausovi

Profesor Kraus objektivem fotoaparátu Od sklonku devadesátých let minulého století se mi nesčetněkrát dostalo mnoha příležitostí nejenom osobně promlouvat o věcech odborných i zcela obyčejných, všedních, s Prof. Ing. Vilémem Krausem, CSc., ale též možnosti jej zahlédnout v hledáčku mých fotoaparátů. Vzpomínat na něj slovy budou ti, kteří s panem profesorem zažili více a déle, já si zde na tomto místě dovolím vybrat pro naše čtenáře několik momentek z posledních 14 let…

Pražský hrad, 28. říjen 2004: Prezident Václav Klaus promlouvá nejenom k hostům, ale zejména k těm, kdož za chvíli od něj obdrží slavnostní vyznamenání; prof. Kraus sedí první zprava a tehdy se stal nositelem státního vyznamenání za celoživotní zásluhy v oblasti vědy.

V rámci Valtických vinných trhů byla v roce 2000 slavnostně pokřtěna mapa vinařských oblastí, kterou vydala Vinařská akademie Valtice, s níž pan profesor úzce spolupracoval. Na snímku je zcela vpravo, druhý zprava pak Jiří Kopeček, zakladatel akademie.

364

V roce 2000 doprovodil v rámci studijní cesty po francouzských biovinicích skupinku moravských vinařů, kterým byl výtečným rádcem, překladatelem a společníkem. Na snímku je spolu s vinařem René Mouchotem z Buvilly v regionu Jura.

Vinohradnictví

Vinařský obzor 7–8/2013

Praktické poznatky k odrůdě Váh Váh je modrá moštová odrůda révy vinné, která byla v roce 2011 zapsána do Listiny povolených odrůd ve Slovenské republice. Udržovatelem odrůdy je subjekt 607 – Chateau Modra, a. s., a zplnomocněným zástupcem ve Slovenské republice je subjekt 645 – Vitis select, spol. s r. o. (www.uksup.sk). Odrůda vznikla v roce 1976 v VÚVV Bratislava křížením dvou francouzských odrůd vysoké kvality (Pospíšilová a Korpás, 1998). Jedná se o křížence odrůd Castets × Abouriou noir 3/13.

Ampelografická charakteristika List je velký, pětilaločnatý. Výkrojky listové čepele jsou středně hluboké až mělké. Řapíkový výkrojek je otevřený, mírně okrouhlý. Hrozen je středně velký až velký.

Třapina je u svého základu vícekrát rozvětvená. Tvar hroznu je kuželovitý. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až řidší. Bobule je obvykle malá, kulatá. Barva slupky je tmavomodrá až černá. Na povrchu bobule je výrazné voskovité ojínění.

k šedé hnilobě hroznů révy. U odrůdy se může projevovat sprchávání květenství.

Doporučované zatížení pro odrůdu Váh je 4–6 oček na m2. Optimální je řez na jeden dlouhý tažeň, aby bylo zabezpečeno dobré rozmístění hroznů a minimalizovalo se zahuštění listové stěny. Listy jsou velké.

Vhodné je proto kvalitní provedení základ-

Pěstitelské vlastnosti Již téměř 10 let pozoruji tuto odrůdu v sortimentu odrůd na Zahradnické fakultě. Na základě tohoto pozorování je možné formulovat následující poznatky.

Odrůda Váh je vhodná do velmi kvalitních a vzdušných terroir. Velmi vhodné jsou jižní svahy, a lokality bez výskytu zimních mrazů. Na Moravě je tato odrůda vhodná do lokalit typických pěstováním modrých odrůd révy vinné. Vyskytuje se zde např. ve výsadbách na Podluží a v Mutěnicích. Na půdu nemá velké požadavky.

Nejsou vhodné půdy vododržné a vlhké.

Vhodnější jsou půdy sušší.

Optimální zralosti dosahuje Váh ve 2.–3. dekádě října. Odolnost k zimním mrazům je střední. Odolnost k plísni révy je také střední. Odolnost k padlí révy je nízká.

Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté, a proto má odrůda dobrou odolnost

366

k jejímu snížení. Dostačuje odstranění 1–2 listů v zóně hroznů. Obvykle není třeba regulace násady hroznů během vegetace. Váh dosahuje většinou dobré kvality hroznů i bez redukce výnosu. Vhodné jsou podnože, které nepodporují sprchávání květenství, tzn. Kober 125 AA, SO4 a Teleki 5C. Váh dosahuje velmi dobré cukernatosti a poměrně dobré fenolické zralosti semen. Při hodnocení semen si je třeba uvědomit, že methoxypyraziny se vyskytují také v semenech a při dlouhé maceraci méně kvalitně vyzrálých hroznů se mohou extrahovat do vína.

Enologické vlastnosti

ních zelených prací, tzn. upevnění letorostů do drátěnky, vylamování zálistků v zóně hroznů a odlistění zóny hroznů. Odlistění zóny hroznů může také ovlivňovat obsah methoxypyrazinů v hroznech, které způsobují „travnaté“ aroma. V horších ročnících je „travnaté“ aroma v chuti bobulí výraznější a odlistění zóny hroznů může napomoci

Délka macerace se řídí cukernatostí a fenolickou zralostí hroznů. Při velmi dobře fenolicky vyzrálých hroznech je vhodná i delší macerace. V takových případech je možné používat k maceraci též dřevěné vinifikátory, které přispívají k harmonizaci struktury tříslovin. Součástí technologie je jablečno-mléčná fermentace.

Na základě aromatických vlastností a struktury tříslovin je vhodné dlouhodobé zrání v dubových sudech nebo sudech barrique a následné kupáže.

Využití odrůdy a kvalita vína Na Moravě se odrůda pěstuje především u malopěstitelů révy vinné a malovinařů.

Postupně se objevují i větší výsadby. Váh

Vinařství

Vinařský obzor 7–8/2013

Zařízení pro manipulaci s lahvemi a skládaní kartonových obalů Rozvoj vinařských technologií směřuje stále častěji k využívání výkonných lahvovacích linek, které umožňují plnění lahví o objemu 0,25–2,0 l. Denní výkonnost těchto linek činí 25 000–40 000 lahví, tj. asi 3 000–5 000 lahví o objemu 0,75 litru za hodinu. Z hodnot výkonnosti je zřejmé, že se tato investičně náročná zařízení neobejdou bez zařízení pro manipulaci s lahvemi a jejich skládání do kartonových obalů, které mají srovnatelnou výkonnost a jsou tak bez problému schopna zabezpečit přísun prázdných lahví na vstupní části plnících linek a současně odebírání naplněných lahví na části výstupní.

Z

hlediska požadavků racionální manipulace a skladování je ve vinařství uplatňována tzv. obalová posloupnost (Obr. 1). Její podstatou je, že jednotka spotřebitelského balení (láhev), která vzniká v plnící lince rozměrově navazuje na skupinové balení (kartonová krabice, přepravka). Rozměry skupinových balení musí dále odpovídat použitým prostředkům transportního balení, kterými je nejčastěji transportní paleta normalizovaných rozměrů. Palety výrazným způsobem usnadňují a manipulaci a transport zboží mezi vinařským provozem a cílovým spotřebitelem. Nespornou předností je možnost ukládání zboží na paletách do výškových regálů umístněných v expedičních skladech nebo meziskladech (Obr. 2).

Při manipulaci jsou jednotlivá skupinová balení pevně fixována proti posunu pomocí průtažné nebo smrštitelné fólie.

Obr. 2: Zboží na paletách ve výškových regálech

Obr. 1: Obalová posloupnost A – spotřebitelské balení, B – skupinové balení, C – transportní balení

Obr. 3: Fáze tvorby skupinového balení do kartonů (kartonových krabic) A, B – uzavírání spodních chlopní kartonové krabice (tvorba dna), C – vkládání lahví pomocí paletizačního zařízení přes usměrňovací rukávec, D – uzavírání vrchních chlopní kartonové krabice, E – přelepení kartonové krabice lepící páskou, lepení identifikačního štítku

386

Konstrukční řešení zařízení pro vytvá­ ření skupinových balení využívá řadu mechanicko-pneumatických a optoelektronických prvků. Jedná se o robotické manipulátory, které slouží k paletizaci a depaletizaci, k zajištění přísunu a odsunu lahví. Některé konstrukce jsou přizpůsobeny tvorbě obalu (formátování krabic), nejnáročnější konstrukce robotických ramen a manipulátorů jsou určeny pro vkládání lahví do skupinových obalů. Obecné schéma tvorby skupinových balení je na Obr. 3.

Automatický depaletizátor (Obr. 4) využívá pneumatické vakuové hlavice uchycené k manipulačnímu rámu. Jejich rozmístění je dáno povahou operace. Při vkládání lahví z palety na dopravník plnící linky jsou hla­ vice rozmístněny v řadě za sebou (Obr. 5).

Pro odebírání naplněných a uzavřených lahví je rozmístění rovněž v řadě tam, kde jsou plné lahve ukládány např. do klecových

Vinařství

Vinařský obzor 7–8/2013

Bez alkoholu (tedy téměř) Nealkoholické pivo zná skoro každý, mnoho řidičů (anebo těch, kdo z různých důvodů nemohou alkohol – nemocní, těhotné ženy apod.) jej s chutí popíjí nejen za horkých letních dnů. Nealkoholické víno zase až tolik rozšířené není, i když je jeho historie více než 100 let stará. První dealkoholizované víno vyrobil německý vinař C. Jung z Porýní a pod značkou stejného jména je i u nás na trhu déle než 10 let.

L

éto již bylo v plném proudu a médii probleskla zpráva, že na trh vstupuje tuzemská značka nealkoholického vína. Nebyl by to Miloš Michlovský, v mnoha věcech (nejen) tuzemský průkopník, inovátor a určovatel trendů, kdyby nestál první za touto tuzemskou novinkou právě on. Svou řadu nízkoalkoholických vín tedy rozšířil o nealkoholické rosé. „Jedná se o růžové nealkoholické víno z odrůd Ariana a Zweigeltrebe, které je decentně perlivé, přičemž přetlak CO2 nepřesahuje 1,8 kPa,“ uvádí naše setkání Miloš Michlovský a pokračuje: „Rozhodli jsme se pořídit technologické zařízení od australské společnosti FLAVOURTECH, které je zde v Evropě zatím ojedinělé, víme o někom ve Španělsku, jinak jsme druzí v Evropě, kdo jej používá. Zařízení pracuje na principu vakuového odpaření při teplotě kolem 30 °C, takže je velmi šetrné a aroma vína, které je během procesu nejprve odjímáno a pak vráceno, zůstane nepoškozené.

Je však energeticky velmi náročné, vezme si 50 kW příkonu, takže pokud jej zapneme, celé Rakvice jedou doslova na dvě fáze.“ Není snadné klást Miloši Michlovskému otázky, ale pokud to už jde, stojí to zato.

Bez nich by se však zřejmě neobešel ani tento článek.

Jak reaguje na tento proces síra?

Samozřejmě odchází také, mezi prvními, vzhledem k těkavosti. V prvním kole, kdy odchází část aromatická, dochází už k menší, částečné dealkoholizaci, protože i mnohé z aromatických látek jsou chemicky alkoholem. Některé aromatické složky jsou těžší, různě navázané, ty nejdou oddělit tak rychle a snadno.

Pokud se tedy po dealkoholizaci vrací složka aromat zpět, nedochází k opětnému navýšení alkoholu?

Ano, samozřejmě, proto nelze veškerou aromatickou složku vrátit beze zbytku do vína, pokud se chceme dostat pod 0,5 %, aby to splňovalo definici „nealkoholické“.

Ale týká se to i vín, kde se jen snižuje obsah alkoholu např. z 11,5 na 9 %, protože pokud bychom tam vrátili celou aromatickou složku, víno by bylo příliš aromatické.

Jaká je hodinová kapacita dealkoholizačního zařízení?

Je zde kapacita 400 litrů nátoku vína za hodinu, dělá-li se odnětí aroma, nebo 200 litrů za hodinu, pokud se provádí dealkoholizace.

A co alkohol, který odeberete, co pak s ním?

No, není to legrace, my pár dní předtím, než stroj uvedeme do chodu, musíme tento záměr nahlásit na Celní správu, která vyšle pracovníky, kteří po celou dobu chodu dohlížejí na provoz. Z procesu dostáváme alkohol o lihovitosti cca 51–52 %, který je ihned překvapivě jemný jako vínovice po mnoha měsících prodýchávání a zrání. Jenže toto není jen tak obyčejná vínovice, náklady na její výrobu jsou vzhledem k ceně pořízení této technologie velmi, velmi vysoké…

Jaké jsou požadavky na víno, které má podstoupit tento proces?

Mělo by být dobré. Ale vážně – na víno až tak náročné požadavky nejsou, myšleno, co se týče předpřípravy.

A jaká byla pořizovací cena?

Samotné australské zařízení stálo něco kolem jednoho milionu australských dolarů, přičemž související technologie – zásobní tanky, rozvody atd. – a stavba, která byla

398

Terrasso nealko rosé

Text: Ondra Kopička Winepunk.cz

Vinařský obzor 7–8/2013

Vinařství

Surový Londýn L

ondýnská přehlídka naturálních vín RAW fair byla dobrou příležitostí k zhodnocení toho, jakou cestu tento segment ušel během posledních několika let. Výrobci i veřejnost, oba tábory, udělaly velký krok kupředu a poměrně jasně se z nich vyprofilovalo několik skupin. Spíše než popisu vín se tak budeme věnovat sociologické analýze trhu s výjimečností. Výsledek je zjednodušený často ad absurdum, ale v obrysech víceméně platný.

Co je to za vína?

V poměrně pravidelných cyklech proběhne médii vzrušená výměna názorů na téma přírodní víno. Vynořují se různé definice, které vzápětí zanikají, aby byly nahrazeny jinými, stejně jepičími.

Možná je tomu tak proto, že samo téma naturálních vín se jednoduché definici vzpírá. Ve světě tak dodnes nemáme žádný ucelený názorový proud nebo hnutí, které by tuto myšlenku reprezentovalo.

Možná je to dobře – bez institucionalizace se mnohem snáze otevřeně diskutuje o tom, jak moc je víno přírodní nápoj

a kam se neustálým přidáváním technologií posunula jeho chuť. Ale možná je to špatně, protože tento segment obsazuje trh, a panuje-li nejasno o definici mezi samotnými vinaři, mají v tom ještě daleko větší zmatek konzumenti.

Jsou to vína bez dodané síry?

Ne nutně, ale často ano. Vína vhodná pro vegany? Jen některá. Vína spontánně kvašená? Částečně. Tedy od všeho trochu.

Názorů je hodně a přístupů rovněž. Organizátorka výstavy Isabelle Legeron, jediná Francouzka s titulem Master of Wine, podává následující vysvětlení: „RAW se snaží představit vinaře, jejichž principy hospodaření ve vinohradu i ve sklepě umožňují vznik živých vín. Vín, která se chovají jako lidé. Jsou to vína, která jsou autentickým odrazem místa svého původu.

RAW bojuje za to, aby se konzumentům dostávalo pravdivých informací o tom, co přesně mají ve sklence. Myslíme si, že všechny procesy nebo aditiva, která jsou při výrobě vína použita, by se měla objevit na etiketě. Bez výjimky jde ale o vína

z ekologického hospodářství, takže vztah k přírodě je možná tím nejdůležitějším společným jmenovatelem. A to je rozhodně důležité.“ Tvůrce těchto vín se rozhodla francouzská sommeliérka svolat na jedno místo a jejich vína představit lidu. Lidu londýnskému, který ve své zmlsanosti vzal její přehlídku útokem.

Kdo jsou konzumenti?

Londýn je město trendů. Není tu problém dorazit na beznadějně vyprodaný koncert kapely, která ještě nevydala jedinou desku. Lidé spolu komunikují prostřednictvím řady sociálních sítí, vyměňují si tipy na horké novinky a žhavé akce. O víně a jídle to platí zrovna tak.

Navíc je to město diverzity. Žije zde řada alergiků, jejichž organismus se špatně vypořádává se sírou. Je zde množství veganů, kteří odmítají používání živočišných produktů při výrobě čehokoliv, co konzumují (u vína například čiření vaječným bílkem nebo vizinou). Je zde řada hipsterů-trendařů, pro něž je zásadním kritériem sám fakt, že jde o něco nového. Důležití jsou ekologové, kteří

403

Marketing & ekonomika

Vinařský obzor 7–8/2013

Drinktec 2013: Jednička v mezinárodním světě nápojů část II. Pro výrobce strojů a zařízení na výrobu, plnění a balení nápojů a tekuté stravy je veletrh drinktec zcela výjimečnou událostí, jak předvést mezinárodní odborné veřejnosti svá inovativní řešení.

Renesance skla jako obalu Mezi trendy, které bude možné na veletrhu DRINKTEC zaznamenat, lze počítat inteligentní ochranu produktu, potřeby konzumentů a prostředky efektivních technologií. „Balení do skla má dlouhou tradici; bylo vždy nedílnou součástí nápojového průmyslu,“ tvrdí Dr. Johann Overath, hlavní manažer Federální asociace německého sklářského průmyslu, a dodává: „Co se týče vín tichých a šumivých, piv a lihovin, vždy je téměř výhradně používáno sklo. I z toho důvodu je pro nás důležité být na veletrhu DRINKTEC a potkat se s našimi odběrateli stávajícími i potenciálními. Je neoddiskutovatelné, že i v našem segmentu je zřejmý jakýsi vývoj; na jedné straně se veřejnost silně zajímá o témata, jako je udržitelnost, na straně druhé sledujeme, že například u minerálních vod probíhá jasná renesance skleněného obalu. A co je pozitivní, roste jeho používání i u nových a inovativních nápojů.“

412

Odborná veřejnost ze 170 zemí – na veletrhu se setkává celý svět Trend ve vývoji návštěvnosti u zahraničních návštěvníků je obdobný jako u vystavovatelů. I zde jsme v posledním desetiletí zaznamenali výrazný nárůst.

Od roku 2001 do roku 2005 se zvýšil podíl zahraničních návštěvníků na 37 %.

V roce 2005 se účastnilo poprvé více zahraničních návštěvníků než domácích.

V době krize v roce 2009 se nám nicméně podařilo udržet téměř konstantní počet návštěvníků z ciziny (33 309). Pro veletrh drinktec 2013 máme v úmyslu počet zahraničních návštěvníků ještě navýšit.

Většina zahraničních návštěvníků pochází přirozeně z Evropy, nicméně téměř třetina jich na veletrh do Mnichova přijíždí ze zámoří. Jen 8 500 je jich ze samotné Asie a Ameriky!

Nebudeme přehánět, když řekneme, že na veletrhu drinktec se setkává celý svět.

Naposledy nás navštívili návštěvníci ze 170 zemí. Pouze pro srovnání: v současné době je 193 států členy Organizace spojených národů.

Zaostřeno na procesní techniku přesahující jednotlivé výrobní obory Tematikou procesní techniky přesahující jednotlivé výrobní obory, procesní automatizace, řízení, řídicí techniky a IT se budeme zabývat v pavilonech A3 a A4.

U procesní automatizace směřuje trend k automatizačním řešením šitým na míru pro všechny velikosti firem, tedy stejně tak pro středně velké podniky, jako pro společnosti s celosvětovou působností.

V ideálním případě zjistí zaměstnanec jediným pohledem na obrazovku, jestli výrobní proces probíhá podle plánu.

Marketing & ekonomika

Při jednání s RENOMIA jsem jednoznačně poznal rozdíl v přístupu ve srovnání s minulým pojištěním, zvlášť když přihlédnu i k tomu, že jsem měl u předcházející pojišťovny pojištěných několik firem po dlouhá léta.

Jakým způsobem vůbec takový přechod probíhá?

Bylo to vcelku snadné. Pracovníci RENOMIA mi po analýze rizik a vyhodnocení celkové situace připravili návrh, který vychází z vítězné nabídky v rámci výběrového řízení na nejvýhodnější podmínky pojištění pro členy Svazu, kterou předložila Kooperativa, pojišťovna, a. s. Poté jsme si návrh odsouhlasili. Jednání bylo rychlé, přehledné a sro-

zumitelné. Samotný přechod potom zařídila právě RENOMIA, na základě plných mocí, takže pro mne to bylo i komfortní.

V rámci nabídky jsme si také ujasnili, co vlastně má smysl pojišťovat, a co ne.

To se týká hlavně strojních rizik. Takže do tohoto okamžiku jsem spokojen, čas však ukáže, jak to bude vypadat v případě, že dojde k pojistné události.

Něco specifického, co byste vyzdvihl?

Jak jsem již říkal, určitě strukturu nabídky a pojistky, která je velmi přehledná a vychází vstříc tomu, co potřebuji, to zna­mená, že zde není obrovské množství výluk, kvůli kterým pojistka v podstatě pozbývá smyslu. Výhodné je také to, že

Sklepní uličky vyprávějí příběhy

mám pojištěné čtyři firmy v rámci jedné pojistné smlouvy a v neposlední řadě i možnost čtvrtletní platby pojistného, takže se dají náklady na pojištění lépe rozložit v čase. I díky těmto věcem předpokládám, že případná pojistná událost bude řešena k oboustranné spokojenosti.

Setkal jste se s něčím, co nešlo pojistit?

Po pravdě jsem se s touto situací zatím nesetkal, spíše je problém právě v některých výlukách a specifických podmínkách, které výsledné pojištění upravují v podstatě v neprospěch pojištěného. V novém pojistném programu je však výluk opravdu výrazně méně. (pr)

Text: Václav Petrásek pro Vinařský obzor

Fenomén víno

Ve vinařských obcích jižní Moravy je mnoho areálů se sklepy, pro které se podle vzoru z Rakouska začíná vžívat výraz sklepní uličky. V posledních letech míří do těchto kolonií vinných sklepů v rámci vinařské turistiky stále více turistů, pro které je nutné připravit mimo vzorky dobrého vína i kvalitní informace o navštívené lokalitě, historii obce, regionu či vinařství.

T

oto si vzala za úkol Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava se sídlem v Brně, ve spolupráci s destinační agenturou Weinviertel Tourismus z Dolního Rakouska. Pro certifikaci a pilotní projekt byly vybrány čtyři lokality nejlépe zachovalých, nejhodnotnějších a nejlépe vybavených areálů se sklepy u nás a v Rakousku. Ve Znojemské podoblasti je to sklepní ulička v ovci Nový Šaldorf – Sedlešovice, v podoblasti Mikulovské obec Pavlov, ve Velkopavlovické podoblasti obec Bořetice s areálem sklepů pod Kravími horami a v podoblasti Slovácké obec Prušánky s areálem sklepů Nechory. V rámci projektu bude těmto vybraným sklepním uličkám poskytnuta marketingová podpora, a to zejména formou vytvoření internetové stránky, zpracování přehledu akcí pořádaných v těchto sklepních uličkách, vydáním tištěné mapy sklepních uliček a průvodce po

nich a také propagačního letáku pro všechny tyto sklepní uličky. Jako doplňkové aktivity se v rámci projektu uskuteční certifikace sklepních uliček, školení akreditovaných průvodců těmito uličkami a vytvoření 4 místních lokálních expozic o historii místa a vinařství. Všechny tyto uvedené výstupy

budou součástí me­diální a propagační kampaně zaměřené jednak na podporu vinařské turistiky ve sklepních uličkách, (jedna v každé vinařské podoblasti) kterým bude poskytnuta veškerá podpora výše popsaného projektu na podporu vinařské turistiky a také na začlenění vybraných akcí do programu Zemské výstavy „Chléb a víno“ pořádané v Dolním Rakousku.

Expozice bude umístěna do vytipovaných vhodných objektů a jejich okolí. V Bořeticích je to sídlo prezidenta a vlády této samozvané vinařské republiky Kraví hora.

Vzhledem k malému prostoru se instalace soustředila na graficky pojednané závěsné panely a panely v okolí sklepa. Ve sklepě je malá expozice drobného vinařského nářadí a vedle sousedního sklepa formanský vůz používaný pro vinobraní v minulosti.

V případě, že se uskuteční nástavba lisovny, bude expozice rozšířena.

417