Vinařský obzor č. 9/2009 by Časopis Vinařský obzor

(9/2009)

387

Víno portské není tiché Čas od času se stane, že právo užívá určité pojmy, které mají jiný význam v obecném jazyce a jiný v jazyce právním. Platí výkladová zásada, že jestliže určitý pojem není v právním předpise definován, myslí se jím to, co znamená v obecném jazyce. Pokud však je pojem v právním předpisu definován, vykládá se podle této právní definice bez ohledu na obecné vnímání. Ideální stav je takový, kdy právo užívá pojmy v tom významu, jaký mají v normální mluvě, ale takovýto právní ideál platil naposledy za císaře rakouského a markraběte moravského Františka Josefa I. Spor o výklad se dotkl i pojmu tiché víno.1 I když se v obecné mluvě tiché víno užívá v opozici k šumivému vínu, není vše, co nešumí, tiché. Přesvědčil se o tom jeden známý moravský vinařský podnik, který se dostal do sporu s Celním ředitelstvím v Brně o to, zda má povinnost zaplatit spotřební daň z portského vína. Tedy vína, které je původně vínem tichým, do něhož se v procesu kvasu přidává brandy (vínovice), což zvýší obsah alkoholu asi na 20 % a přeruší proces kvašení. Vinařský podnik trval na stanovisku, že portské je tiché víno, na které se podle zákona vztahuje nulová sazba spotřební daně.2 Celníci však měli na věc jiný názor a vinařskému podniku vyměřili spotřební daň, jelikož považují portské víno za víno netiché z pohledu spotřební daně, neboť neobsahuje čistě alkohol vzniklý zkvašením hroznů (je fortifikováno lihem) a má větší obsah alkoholu než 10 %. Spor nakonec řešil až Krajský soud v Brně ve správním soudnictví, který dal svým rozsudkem3 za pravdu celníkům. Tiché víno tedy nelze vnímat jen jako víno nešumivé, ale jde o mnohem užší kategorii vína, což je důležité právě z hlediska spotřební daně. Veškeré úlevy na tiché víno z hlediska platby a správy spotřební daně, včetně drobných a malých vinařů,4 se totiž vážou jen na kategorii tichého vína. Nejen dovoz skutečného portského, ale i drobná výroba „moravského portského“ se může po snaživém udání všímavých sousedů stát problémem řešeným celníky. Zdeněk Koudelka

Též šumivé víno má jinou právní deﬁnici v § 93 ods. 2 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřební dani, a v § 20 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. § 93 ods. 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřební dani. Rozsudek Krajského soudu v Brně č. 1599 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sv. 7/ /2008 (31Ca 88/2006–22). § 92 a 100a zákona o spotřební dani. Zdeněk Koudelka: Změny vinařského práva, Vinařský obzor 1– 2/2006, s. 8–9 a Novela zákona o vinohradnictví a vinařství, Vinařský obzor 7–8/2006, s. 317.

Obsah Aktuálně Zdeněk Koudelka: Víno portské není tiché ...................................................................................... 387 Z redakční pošty ................................................................................................................................ 388 Spolkové informace Martin Půček: Reforma nabyla platnosti ......................................................................................... 390 Informace z činnosti SV ČR ............................................................................................................... 431 Právní předpisy Vinaři, podávejte prohlášení o zásobách (elektronicky).............................................................. 391 Ivo Nagy, František Čitbaj: Liturgické a omšové vína ....................................................................... 431 OIV Ondřej Mikeš: Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2009......................................................... 392 Vinohradnictví Luboš Purchart, Jaroslav Bašta, Václav Křivan: Fauna střevlíkovitých brouků (Coleoptera Carabidae) ve vinohradech s různým režimem hospodaření v oblasti jižní Moravy ................................................................................................. 396 Význam přípravku Emistim při převodu rostlin in vitro révy vinné do nesterilních podmínek .......................................................................................... 398 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Agni ...................................................................... 403 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Mechanizační prostředky pro školkařskou produkci sazenic révy vinné ...................................................................................................... 404 Martin Křístek: Po stopách amerických rév – Muscadine .............................................................. 407 Vinařská technologie Jan Kašpar: SYMBIOS – metoda prevence korkových zátek před TCA ........................................ 410 Studie interakcí mezi Saccharomyces cerevisiae a Oenococcus oeni......................................... 411 Za naše ﬁltry ručíme nejméně 10 let, říká František Bílek ......................................................... 412 Třísky a dužinky u bílých vín a rosé .............................................................................................. 414 Výzkum chemického složení výtažků z divoce rostoucích bobulí v Gruzii ................................ 415 Technologické zprávy ..................................................................................................................... 415 Katarína Furdíková, Fedor Malík: Botrytis cinerea v enológii ........................................................... 416 Vinařství v zahraničí Helena Baker: Master of Wine: Zkouška v roce 2009 .................................................................... 423 Vinařské aktivity Jaroslav Hladík: Nová vinotéka Ampelosu ve Znojmě; 3. ročník Galerie rulandských vín v ČR zná vítěze ........................................................................................................... 426 Petr Weber: Collegium Vinitorum boduje i na netradiční scéně ................................................... 429 Nová řada viničních traktorů se představila ................................................................................. 434 Vinařská historie Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety... ............................................................................ 427 Historické události a osobnosti v minulém století. Devítky vinařského obzoru – výročí v září ................................................................................................................. 427 Zdeněk Vrbík: Chevrolet a čerpadlo na víno ................................................................................... 428 Zprávy Vinoforum 2009 bylo v Trenčíně ................................................................................................... 431 Kalendář vinařských akcí ............................................................................................................... 431

388

(9/2009)

Vinařský obzor číslo 9, ročník 102 (2009) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Martin Půček (e-mail: martin.pucek@svcr.cz) Editor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: marketa.novakova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (drugin@tiscali.cz) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Tisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2009: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 6. 9. 2009 Toto číslo vychází 11. 9. 2009

Ad „Z redakční pošty“ VO č. 6/2009 Vážený pane Pavle z Hodonínska, dovolte mi několik připomínek k uveřejněné odpovědi na Váš dotaz uveřejněný ve VO č. 6. Každý filtr je zkonstruovaný na „nějaký“nejvyšší dovolený tlak, obyčejně na tlak 3–6 bar. U filtrů pro filtraci sektů jsou nejvyšší dovolené tlaky vyšší. Hlídáním tlaku rozumím nárůst (zvýšení) rozdílu tlaku mezi vstupem nefiltrovaného vína a výstupem vína filtrovaného. Tento rozdíl tlaků by se neměl zvyšovat o víc než 0,2–0,5 bar/hod. po celou dobu filtrace. Průtok u filtrů naplavovacích je podstatně vyšší při naplavování. Po naplavení se sníží výkon čerpadla u filtrace vín místo druhé stáčky na průtok: víno bílé 700–1 000 l/m 2/hod. víno červené 600–800 l/m2/hod. Postupuje se tak, že se seřídí dopravní čerpadlo vína na příslušný průtok – výkon.Výkon čerpadla se po celou dobu filtrace neupravuje. Výkon čerpadla klesá podle výkonového diagramu (charakteristiky) čerpadla. Bez potíží je možné výkon čerpadla snížit, ale ne obráceně. Je třeba si uvědomit, že jde u filtrů deskových a křemelinových o povrchovou filtraci. Při zvýšení výkonu čerpadla (průtoku filtrem) dojde ke zvýšení tlaku,dochází k poškození filtračního koláče u filtrů naplavovacích. U filtrů deskových mnohdy k poškození filtrační desky (papíru). U obou filtrů dojde ke zhoršení, nebo až ke znehodnocení filtrátu. Příčinou zvýšení tlaku jsou odfiltrované nečistotykvasinky apod. U deskových filtrů je postup jiný, od začátku se seřídí čerpadlo na průtok dle použitých filtračních papírů. Při takzvané sterilní filtraci je doporučován výkon 100–150 l/m 2/hod. (Schenk). U všech typů filtrů je kvalita filtrátu od samého začátku filtrace až po její ukončení stejná. Požadovanou kvalitu filtrátu dosáhneme kvalitním filtrem a kvalitním pomocným filtračním materiálem. Jak kvalitní filtrát vinař hodlá mít, záleží na jeho náročnosti. Ladislav Večeřa

ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Vážená redakce, prosím o radu, jak s ﬁltrací. Po mém zesnulém tchánovi jsem zdědil vinohrad i s vinařským sklepem. Na rozdíl od tchána bych rád uchovával větší část vyrobeného vína v láhvích. Mám k dispozici podomácku vyrobený křemelinový ﬁltr a nejsem si jist,

jestli taková filtrace křemelinou postačuje. Můj soused, který také láhvuje, filtruje přes desky. J. Kučera Vážený pane Kučero, i když je odpověď na Vaši otázku celkem jednoduchá, nemusí vždy přinést uspokojivý výsledek. Pokud je křemelinová filtrace provedena správným způsobem, je konečná čistota vína zcela srovnatelná s filtrací deskovou. Oba způsoby filtrace mají své klady a zápory a jejich výsledky velmi závisí na úrovni jejich provedení, respektive na provozních parametrech, jako jsou typ filtru a křemeliny nebo desek, druh vína s mírou a charakterem jeho znečištění a také filtrační rychlost a tlak. Velkou výhodou křemelinové filtrace je, že nechává vyniknout původní charakteristiku vína. Jinými slovy „nestrhává“ ji, což je dnes, s důrazem na originalitu odrůd i regionů, vítaným přínosem. Deskové filtry mají sice jednodušší obsluhu, ale při překročení doporučeného maximálního průtoku a tlaku, je větší riziko nedostatečné účinnosti filtrace. Před láhvováním se předpokládá v ideálu 100% účinnost, aby ve víně nezůstaly žádné kvasinky! Problém je v tom, že při nedodržení doporučených provozních hodnot udaných výrobcem, filtr propouští kvasinky a po nalahvování se víno může „pohnout“, nebo dokonce zkazit, což se stává poměrně často. Proto je dobré mikrobiologickou čistotu vína pojistit membránovým mikrofiltrem. Ten Vám jako jediný garantuje 100% výsledek! Tím nechci říct, že když ho nemáte, musíte hodit flintu do žita. Možností je zde několik, ale je to natolik obsáhlé téma, že přesahuje rozsah této rubriky. Mohu však nabídnout konzultaci v naší firmě, kde se Vám dostane odborné pomoci. František Bílek

Klučení vinice – praktická zkušenost Využil jsem informace z loňského Vinařského obzoru č. 9 a zúčastnil jsem se výběrového řízení SZIF Brno o prémii za klučení vinice. Jelikož jsem splnil podmínky SZIF pro získání této prémie, požádal jsem jako uživatel vinice v zahrádkářské osadě vlastníka pozemku – POZEMKOVÝ FOND – o povolení ke klučení více než 40leté vinice. Zde je zkušenost: Dvě instituce, které prakticky spadají pod jedno ministerstvo „jdou proti sobě“. SZIF požaduje produkční vinici, Pozemkový fond

(9/2009)

Břeclav zdůrazňuje nepoužitelnost stávající „vinice“. Navíc dle citace Pozem. fondu nemůže rozhodnout bez pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy. Přitom druh pravomocného rozhodnutí, tedy KDO rozhodne, není v metodickém pokynu Pozem. fondu uveden. Program SZIF na klučení vinice je rozložen na tři roky. Uvádím tuto skutečnost proto, aby případní zájemci o klučení vinice na státní půdě, které nelze z principu dle vyjádření Pozemkového fondu provést, od tohoto přání upustili, a tím nezatěžovali pracovníky SZIF a dalších institucí zbytečnými a nákladnými

šetřeními. V konečném důsledku jim Pozemkový fond navrhne (v mém případě po půl roce jednání) koupi pozemku, na kterém „vinice“ leží. MÁ TO LOGIKU?! Antonín Karpíšek, zahrádkář z Hustopečí – města dobrého vína

Vážená redakce, dostal jsem nabídku od ﬁrmy SANITACE, s. r. o., kde nabízí novinky pro vinobraní 2009. Mimo jiné nabízí biologické odbourávání kyselin a nové postupy

389

s přípravkem 1 – STEP. V návodu použití tohoto přípravku se píše: do 100 litrů vody přidáte aktivátor, nechte 20 minut aktivovat, pak přidáte do 100 litrů vína a ponecháte 24 hodin stát. Potom celých 200 litrů směsi vody a vína vpravíte do 1000 litrů vína. Je to vůbec možné?? Nebo opravdu už zase platí rady, které jsem od starších vinařů dostával před 30 léty – „Ty nevíš, že když chceš udělat dobrý vlašák, že tam musíš nalít kýbl vody?“ Tak to pak není žádná novinka, snad jenom v tom nalití vody do vína za 24 hodin. Oni tam tu vodu nalili rovnou. Pavel Navrátil

390

(9/2009)

Reforma nabyla platnosti Prvního srpna vstoupila v platnost další část reformy společné organizace trhu s vínem, která je nyní součástí celkového zemědělského nařízení Rady (ES) 1234/2007, kde jsou a postupně budou po jednotlivých reformách kumulovány jednotlivé zemědělské komodity. Ostatně o tomto „zjednodušování“ legislativy à la Evropská komise jsem již na těchto stránkách psal. Víno se tak „konečně“ dostalo mezi cukr nebo banány, resp. vepřové maso. Chudáčku dědečku „Nováku“, až budete něco hledat. Víra v instituce Evropské unie Vás jistě přejde. Stále více mne těší můj negativní hlas při referendu vstupu ČR do EU a můj odhad, že jsem se nemýlil. Dost však pláče a podívejme se na zásadní věci, o kterých považuji za důležité informovat. Mimochodem hlavní nařízení Rady (ES) bylo schváleno 29. dubna 2008 a zveřejněno v Úředním věstníku 6. 6. 2008, od té doby již bylo třikrát novelizováno. Jestli se tak děje ve všech oborech EU, tak panbůh s námi. Toto nařízení zavedlo nový systém původu vína a sjednotilo víno na úroveň ostatních zemědělských produktů, ve smyslu označování vín dle chráněného zeměpisného označení (CHZO) a chráněného označení původu (CHOP). Byly tedy zavedeny dvě kategorie. První CHZO a CHOP, u které se bude uvádět původ a druhé kategorie „víno“ což je původní, na trhu používané, stolní víno. Co každá kategorie znamená: Víno (bez původu) je jakékoliv víno pocházející z EU, s tím, že tato vína je možné mísit jak v rámci oblastí, tak v rámci členských států. Víno se může značit odrůdou a ročníkem. Může tak klidně vzniknout smísením Merlotu z Itálie a Merlotu ze Španělska „víno z Evropské unie Merlot 2007“. Víno s původem, tedy CHZO/CHOP bude veškeré víno, které má značen konkrétnější původ nižší, než je jednotka členského státu. Tedy naše stávající zemská vína budou značena jako víno CHZO a vše, co bylo dříve v kategorii jakostní a jakostní s přívlastkem a VOC, bude značeno jako víno CHOP. Tyto názvy zemské víno, jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr atd. jsou tzv. tradičními výrazy a vydáním příslušného nařízení komise se dostaly na stejnou úroveň jako např. Pohořelický kapr, Žatecký chmel či Českobudějovické pivo a jakékoliv zneužití bude možno dle legislativy sankcionovat. Dosavadní značení platí bez omezení do 31. 12. 2010, avšak kdo chce, může víno podle nových předpisů značit již nyní. Dalším krokem systému bude rozšíření tohoto seznamu o naše stávající vinařské podoblasti a viniční tratě na úroveň CHZO a CHOP. Tyto žádosti již budou podávat jednotlivé subjekty, které budou mít zájem tyto názvy chránit. V souvislosti s novou legislativou tak byla aktivována pasáž v našem vinařském zákoně o možnosti obsahu vína z jiné podoblasti či trati do 15 %, která byla v rozporu se starou evropskou legislativou. Nyní je možné takto vyrobená vína již vyrábět a značit. Víno s původem až do viniční trati je možno dolít do 15 % vínem ze stejné podoblasti. Protože se mění také technické věci, které jsou nyní aktuální, považuji za nutné Vám podat informaci o pravidlech zvyšování cukernatosti. Nové nařízení zavedlo strop pro maximální množství alkoholu u vín, kde se provádělo zvyšování cukernatosti, a to na 11,5 obj. % v zóně A a 12,0 obj. % v zóně B. Zvýšení cukernatosti je možné provést sacharózou o max. 2,0 obj. % (3,4 °NM) zóna B, resp. 3,0 obj. % (5,0 °NM) zóna A, avšak vždy do max. hranice alkoholu – viz výše. Odchylně od tohoto ustanovení může členský stát povolit prostřednictvím své legislativy u vín CHZO a CHOP zvýšení maximální hranice alkoholu až do výše 15 obj. % a také maximální hranici alkoholu u červených vín na 12,0 obj. % v zóně A a 12,5 obj. % v zóně B. Česká republika tuto hranici stanovenou prozatím nemá, ale v přípravě je legislativa, která tuto hranici zavede. Svaz vinařů ČR bude urychlené zavedení této hranice nekompromisně požadovat! Obdobná situace je také ve zvyšování obsahu kyselin. Bývalá povinnost požadavku státu na povolení u Evropské komise byla zrušena a pravomoc přenesena na členský stát. Avšak opět pouze tehdy, bude-li zapracována do národní legislativy. Zde bude Svaz vinařů požadovat využití maximálních limitů, tedy 1,5 promile u moštů, resp. 2,5 promile u vína. Obdobná situace je u těkavých kyselin. Zde je jediná a platná hranice 1,1 promile pro mošt, bílé a růžové víno a 1,2 pro červené víno. Je opět na státu, aby pro další kategorie vín (ledová, slámová vína, speciální výběry apod.) ve své legislativě stanovil maximální hranice. Svaz vinařů bude i zde nekompromisně urychlené zavedení hranic požadovat na hodnoty, které byly platné do 31. 7. 2009. Komisařkou avizované upuštění od povolení mísení bílých a růžových vín je v legislativě uveden velmi právnickým textem, který sice zakazuje mísení červených a bílých vín (tedy obyčejných bez původu) pro vznik růžového vína, ale už nic neříká o vínech CHZO a CHOP. Je tedy pravděpodobná pravomoc členského státu tuto možnost stanovit. Zde bude nutná velká diskuse k tomuto tématu, neboť pokud toto mísení povolí ostatní členské státy, tak bychom mohli zůstat v Evropě sami. I když produkce takového vína tímto postupem se mi osobně velmi příčí. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR Ve čtvrtek 16. 7. projednali předseda s tajemníkem se zástupci z ÚZEI možnosti spolupráce na přípravě Zelené zprávy 2009 a dohodli se na dodání podkladů statistik o evropském vinařství. 20. 7. se tajemník účastnil jednání představenstva OAK Břeclav. Zástupci jednotlivých komodit zde informovali o stavu v zemědělství. Situace je kritická. Z hlediska révy je očekáván ročník s výnosem na úrovni loňského roku. Místně byly vinice silně poškozeny kroupami. V souvislosti s tlakem na cenu hroznů v okolních státech je očekáván tento tlak také v ČR. Problém bude při prodeji modrých hroznů. 28. 7. se tajemník účastnil komise pro otevírání obálek při tendru VF na dodávku komunikačních a marketingových služeb na následné tři roky. Komise zhodnotila nabídky z hlediska formálního. Vlastní nabídky na služby pro VF bude zhodnocovat komise složená ze členů Rady VF a dozorčí rady VF. V pondělí 3. 8. se tajemník svazu opět účastnil této komise v Brně na VF a následně pak předseda komise pro vyhodnocování jednotlivých nabídek. 7. 8. projednali předseda s tajemníkem problematiku připravovaného nařízení komise (ES) pro produkci biovín s kolegy z Ekovínu, konkrétně s předsedou M. Hluchým, zástupci ministerstva zemědělství a U. Hofmannem. Komise navrhuje 50% snížení použití SO2 v biovínech, což je pro severní vinařské likvidační podmínka pro produkci biovín. 11. 8. se předseda s tajemníkem účastnili semináře pořádaného oddělením pro víno při MZe, kde přednášel jeho vedoucí A. Králíček. Přítomní byli seznámeni s novou evropskou legislativou, platnou od 1. 8. 2009. V pondělí 17. 8. pokračovalo výběrové řízení na VF v Brně za účasti předsedy svazu. Výběr zatím nebyl uzavřen. Odpoledne 18. 8. ve V. Bílovicích proběhla komoditní rada pro víno při AK ČR. Řešily se nové předpisy pro víno, systém soutěží vín a restrukturalizace vinic.

(9/2009)

391

Vinaři, podávejte prohlášení o zásobách (elektronicky) Využijte možnost, že letos nově k e-podání prohlášení o zásobách přes Portál farmáře nepotřebujete elektronický podpis

Jak zřejmě víte, většina z vás má aktuální povinnost podat prohlášení o zásobách, které skladujete ke dni 31. 7. 2009. Povinné prohlášení o zásobách je stanoveno v zákoně 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Zákon uvádí, že každý, s výjimkou maloobchodníka a konečného spotřebitele, je povinen každoročně odevzdat prohlášení o zásobách hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu a vína, které jste skladovali k 31. červenci. Jak vinařům a vinohradníkům zdůrazňují pracovníci ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský), vyplnění prohlášení o zásobách je nejen plněním zákonné povinnosti, ale také je nezbytnou podmínkou pro každého úspěšného uchazeče o dotační podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic. Dotační podpora bude odepřena, pokud svou povinnost nesplníte včas. Když v termínu, tak elektronicky Jste-li tedy osobou povinnou podat prohlášení, máte možnost tak učinit do termínu 10. 9. 2009. Pokud jste tak dosud neučinili, pak opravdu máte nejvyšší čas a je dobré vědět, že datem podání se rozumí datum doručení na ÚKZÚZ. Podáním elektronicky se přitom můžete vyhnout možnosti, že k doručení dojde po termínu podání. A již je znám případ, kdy i doporučený dopis šel šest dní. Bohužel úřad taková podání dle zákona musí chápat jako pozdě doručená. S ohledem na význam tohoto prohlášení pro vás v letošním roce bylo připraveno podstatné usnadnění možnosti podávat prohlášení o zásobách elektronicky přes Portál farmáře (www.farmar.eu) z pohodlí vašeho domova, bez zbytečného papírování, cesty na úřad a na poštu. V čem je elektronické podání prohlášení o zásobách dostupnější? Prohlášení o zásobách bylo možné podávat také v loňském roce elektronicky, ale pouze s elektronickým podpisem. Nyní máte možnost jednoduše vyplnit formulář, tedy podat platné elektronické prohlášení bez nutnosti vyřizování elektronického podpisu. Pro identifikaci uživatele postačí vaše přihlašovací jméno a heslo – tyto identifikační údaje slouží již dnes řadě z vás pro přístup do zabezpečené části Portálu farmáře. Získání přístupu je bezplatné. Portál farmáře vám tak nabízí další zjednodušení komunikace s naším úřadem. Jak konkrétně postupovat? Jste-li osobou povinnou podat prohlášení, učiňte tak, prosím, do termínu 10. 9. 2009, a to prostřednictvím Portálu farmáře na www.farmar. eu po přihlášení (zadáte login a heslo), kliknout na tlačítko „Registr vinic“, vybrat „Elektronická podání prohlášení“, vyplnit formulář a již jen kliknout na tlačítko “Odeslat prohlášení”. (Nebo vyplněním papírového formuláře, který si stáhnete z www.farmar.eu, vytisknete a zašlete poštou na adresu úřadu. Nebo vyplněním papírového formuláře, pro který ovšem musíte vážit cestu na úřad, kde jej dostanete, a zasláním poštou na adresu úřadu.)

Desatero elektronického podání Jak vyplývá ze zprávy ÚKZÚZ, úřad doporučuje naučit se využívat právě první možnost, tedy elektronické vyplnění a odeslání formuláře přes Portál farmáře, které znamená nejen významné úspory času a práce na straně vaší i na straně úřadu. Posuďte sami následující desatero výhod elektronického podání: 1. Při kontaktu s úřadem vás neomezují žádné fronty, můžete podávat kdykoli, o víkendu nebo v noci. 2. Na Portálu farmáře máte možnost kdykoli dohledat, že vaše povinnost byla splněna. 3. Formulář si můžete vytisknout, kdykoli jej potřebujete. 4. Elektronické podání je bezpečnější cesta, neriskujete ztrátu dokumentu poštou. 5. Šetříte práci sobě i pracovníkům úřadu o zbytečné papírování. 6. Šetříte peníze na poštovném a dopravě. 7. Šetříte čas. 8. Šetříte papír. 9. Svou schopnost elektronicky podávat využijete také při dalších prohlášeních. 10. Nikdy to nebylo tak jednoduché. Nemáte login a přístupové heslo na Portál farmáře? Potom se nevyhnete jedné cestě, přístup na Portál farmáře si můžete bezplatně nechat zřídit na nejbližší Agentuře pro zemědělství a venkov. Jednou získané přístupové údaje není třeba každoročně obnovovat, budou vám stále sloužit do dalších let. Co říkají samotní vinaři? Podle poznatků odborníků ÚKZÚZ je elektronické podání průměrně sedmkrát rychlejší než práce a běhání s papírovým dokumentem, nehledě na úspory z elektronické komunikace na straně státní správy. Rostoucí využití Portálu farmáře mezi vinařskou veřejností dokládají roční statistiky dotazů. V roce 2008 bylo od vinařů na registr vinic Portálu farmáře vzneseno více než 23 tisíc dotazů (meziroční nárůst o 80 %) a ověřeno bylo přes dva tisíce dodavatelů (nárůst o 91 %) a více než tři tisíce vinic (nárůst o 118 %). Přesto ještě papírově komunikující vinaři převažují. Proč je tomu tak, odpovídají samotní vinaři. Společnost CCV Informační systémy, která je technologickým dodavatelem portálu, na tiskové konferenci při zahájení letošního veletrhu VINEX společně s Ministerstvem zemědělství představila výsledky reprezentativního marketingového průzkumu mezi stávajícími a potenciálními uživateli Portálu farmáře, vinaři a vinohradníky. Celkem 95 % vinařů souhlasilo s tvrzením, že Portál farmáře je správnou cestou ke zjednodušování administrativy s resortní státní správou, současně však označilo jako jednu z bariér plošného využití elektronického podávání otázku elektronického podpisu. Celkem 40% vinařů se totiž domnívalo, že proces získání a obnovy elektronického podpisu je pro ně příliš složitý. Názor vinařské veřejnosti byl také jeden z důvodů, proč bylo spuštěno jednodušší elektronické podání prohlášení o zásobách bez elektronického podpisu. Zda to bude správná cesta do budoucna, ukážou už zářijové výsledky podání. (vo)

392

(9/2009)

Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2009 Ondřej Mikeš, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Odbor kontroly, laboratoří a certifikace Zasedání Subkomise OIV pro metody analýzy vín se uskutečnilo ve dnech 17. až 19. března 2009 a mělo k projednání ambiciózních cca 80 bodů programu k návrhům rezolucí, které většinou navazovaly na připomínky čl. států OIV, provedených v etapách 3 a 5 (z celkových sedmi etap přijímacího postupu rezolucí OIV). V úvodu byly prezidentem Subkomise stručně shrnuty rezoluce přijaté Valným shromážděním OIV v červnu loňského roku ve Veroně, které byly projednávány v rámci Komise II pro enologii (OENO), tj. ošetření vína citrátem měďnatým, ošetření vína karboxymetylcelulózou (CMC), ošetření moštu a vína D,L-kys. vinnou, metoda rozlišení enologických taninů, požadavky na použití odstředěného mléka ve vinařství, souběžné stanovení kys.askorbové a D-isoaskorbové ve víně HPLC s UV detekcí. Přehled všech přijatých rezolucí naleznete na stránkách OIV (www.oiv.int, pod odkazem Rezoluce). Zástupce Evropské Komise (dále jen „EK“) p. Lefevre poté připomenul zúčastněným změny v právních předpisech. Dle čl. 31 nařízení Rady (ES) č. 479/2008 jsou jedinými metodami rozboru vín metody doporučené a zveřejněné OIV v Kompendiu mezinárodních metod analýzy vína a moštů, a to počínaje datem 1. 8. 2009. Evropská unie (dále jen „EU“) tedy již nebude v případě laboratorních metod „prostředníkem“ mezi OIV a členskými státy Společenství. Metody Společenství z nařízení Komise (EHS) č. 2676/90 však jsou z větší části shodné s metodami Kompendia OIV. Nařízení Komise (EHS) č. 2676/90 bude od 1. 8. 2009 zrušeno. Přílohy uvedené v Kompendiu budou rovněž aplikovatelné, s výjimkou maximálních limitů látek (Příloha C). Závazné limity pro členské státy EU jsou uvedeny v odpovídajících nařízeních Společenství. Rovněž byly členské státy upozorněny na platnost čl. 118 nař. Rady (ES) č. 479/2008, kde si čl. státy určí laboratoře pověřené oﬁciálními rozbory v odvětví vína, přičemž tyto musí odpovídat kritériím pro zkušební laboratoře stanovené normou ISO 17025. EK zajistí publikaci metod OIV v Úředním věstníku ve všech jazycích Společenství.

Přehled návrhů rezolucí v etapě 6 1/ Stanovení 2,4,6-trichoranisolu (TCA) uvolnitelného z korkových zátek do vína (OENO/SCMA/04/296) metodou SPME-GC. Návrh metody byl do značné míry pozměněn ze strany Portugalska, zejména způsob přípravy vzorku a vlastní stanovení a byly doplněny výsledky kruhového testu. Metoda slouží ke stanovení spontánně uvolnitelného TCA ze zátek do vodno-alkoholového roztoku a slouží jako kontrola kvality korkových zátek. Problematickým místem návrhu metody bylo použití teflonových uzávěrů nádob, délka extrakce zátek a způsob vyjádření výsledků. Jedná se o metodu typu IV (provozní metoda), která bude posunuta do etapy 7 k přijetí Valným shromážděním v červnu t. r. 2/ Metoda odhadu a kvantifikace polyfenolických sloučenin ve víně (OENO/ /SCMA/07/298). Jedná se o spektrofotometrickou metodu stanovení celkových polyfenolů, proanthokyanidinů a anthokyanů již jednou vrácenou zpět do etapy 5 kvůli nesrovnalostem – je nutné objasnit cíl metody a využití výsledků a celkově aktualizovat metodu. Německem a Rakouskem bylo navrženo zrušení části se stanovením proantokyanidinů, která je problematická. Po zvážení možnosti celkového přepracování metody (vrácení do etapy 2) bylo rozhodnuto celý návrh rezoluce vyškrtnout. 3/ Metoda (OENO/SCMA/07/343) pro stanovení poměru izotopu 13C/12C glycerolu ve víně metodou plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií izotopového poměru se spalovací jednotkou (GC-C-IRMS) nebo kapalinovou chromatografií s hmotnostní spektrometrií izotopového poměru (HPLC-IRMS). JRC (Jednotné výzkumné středisko EK v italské Ispře) byla původní metoda stanovení GC-C-IRMS v etapě 5 doplněna metodou HPLC-IRMS. Metoda slouží ke zjištění přídavku glycerolu z určitých přírodních nebo syntetických zdrojů, které nejdou zjistit stanovením 3-metoxypropan-1,2-diolu a cyklických diglycerolů. Zejména metoda HPLC-IRMS dává dobré výsledky pro vína s vyšším obsahem cukrů. Určitá forma validace metody již proběhla, avšak nezúčastnilo se jí mnoho laboratoří, možno zkusit znovu, metoda zůstává tedy zatím metodou typu IV. Celá metoda byla prezentována jako návrh označený FV1303 („zelený list“ = „feuille verte“), proto zůstane v etapě 5 připomínkování.

4/ Metoda stanovení glutathionu v moštech a vínech kapilární elektroforézou s LIF detekcí (OENO/SCMA/07/345). Glutathion sice nefiguruje v Enologickém Kodexu OIV, avšak tato metoda typu IV je použitelná (pro obsahy 0–40 mg/l) a byla bez problémů posunuta do etapy 7 k přijetí Valným shromážděním v červnu t. r. 5/ Metoda stanovení biogenních aminů HPLC (OENO/SCMA/07/346). Jedná se o metodu typu II (plně validovaná referenční metoda) umožňující kvantifikovat až dvacítku biogenních aminů v rozmezí 0–20 mg/l. Po zohlednění připomínek ČR k délce kolony a pH použitého pufru bude metoda posunuta do etapy 7 k přijetí Valným shromážděním v červnu t.r. 6/ Revize definice objemového obsahu alkoholu (OENO/SCMA/07/350). Původní definici (počet l etanolu ve 100 l vína při 20 °C) je nutno změnit na „počet l etanolu ve 100 l hydroalkoholického roztoku o stejné hustotě jako destilát tohoto vína, které bylo předem neutralizováno, při 20 °C“. Po připomínkách FIVS (Mezinárodní federace pro víno a lihoviny), Itálie a Austrálie bude odstraněna část textu rezoluce a doplněny nezbytné možnosti označování obj.obsahu alkoholu. Poté bude návrh posunut do etapy 7 k přijetí Valným shromážděním v červnu t. r. 7/ Metoda stanovení poměru izotopů 18 O/16O vody ve vínech a moštech (OENO/ /SCMA/07/353). Jedná se o revizi současné metody OIV (OENO 2/1996) předložené JRC a sesouladěné se standardy ISO s umožněním používání různých zařízení na pracovištích IRMS. Oproti poslední verzi byla metoda pozměněna na základě připomínek čl. států, byla doplněna částí ruční přípravy, automatické ekvilibrace a analýzy dual inlet IRMS a prezentována JRC jako FV1304. V dokumentu bude následně odmazána část 4 (Princip), bude přidána příloha s kruhovým testem, který je uložen v archivech OIV, a metoda bude posunuta do etapy 7 k přijetí Valným shromážděním v červnu t. r. Přehled návrhů rezolucí v etapě 4 8/ Revize limitu bromidů (OENO/SCMA/07/341). Dlouhodobě problematický návrh zvýšení limitu obsahu brómu ve víně na 2 mg/l, jako ochrana proti nepovolenému ošetření vína monobromoctovou kyselinou (MBA). Současný limit uvedený v Kompendiu OIV je 1 mg/l, s výjimkou pro vína z brakických

(9/2009)

půd. Diskuze navázala na loňskou, dle vědeckých studií velmi málo světových vín přesahuje 2 mg/l, nepovolená konzervace MBA již vymizela, navíc nemá smysl zvýšit limit a ponechat výjimku. Nakonec bylo rozhodnuto celý návrh rezoluce vyškrtnout. 9/ Stanovení histaminu ve víně metodou ELISA (OENO/SCMA/08/389). Jedná se o metodu typu IV (provozní metoda). Proběhla diskuze, zda je možno v metodě použít název komerční značky kitu, i když by k němu bylo doplněno „nebo ekvivalentní“. Název kitu nelze z metody odstranit, pokud nebyly jiné značky prověřeny, a to by znamenalo časovou a ekonomickou zátěž. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto celý návrh rezoluce vyškrtnout. 10/ Rychlá metoda pro vyhodnocení antioxidační kapacity vín a brandy použitím volného organického radikálu 1,1-difenyl-2-pikrylhydrazil (DPPHº) (OENO/ /SCMA/03/269). Jedná se o metodu typu IV, která byla oddělena od metody stanovení celkového antioxidačního statusu vypočítaného jako Trolox Equivalent Antioxidant Capacity (TEAC hodnota). Jeví se však, že metoda nemá žádné lékařské vyhodnocení a slouží spíše jako příklad. Jelikož existuje spousta dalších metod pro stanovení antioxidační kapacity, mělo by nejdříve existovat nějaké porovnání. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto celý návrh rezoluce vyškrtnout. 11/ Stanovení celkového antioxidačního statusu vypočítaného jako Trolox Equivalent Antioxidant Capacity (TEAC hodnota) (OENO/SCMA/08/375). Radikál se vytvoří buďto přídavkem peroxidázy (metoda použití ABTS a myoglobinu), nebo přídavkem peroxidu (metoda použití ABTS a persulfátu). Vyvstala stejná diskuze ohledně velkého množství podobných metod a pokračování v práci, pokud nejsou ujasněny cíle. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto celý návrh rezoluce vyškrtnout. 12/ Revize rezoluce OENO 8/2006 („Stanovení přítomnosti a obsahu polychlorfenolů a polychloranisolů ve víně, korkových zátkách, dřevu a bentonitech“ (OENO/ /SCMA/08/374) metodou GC s ECD nebo MS detekcí). Revize byla požadována ze strany Portugalska, neboť podle zástupců korkového průmyslu rezoluce neodrážela současné znalosti z výzkumu halofenolů a haloanisolů a nepřesnosti v metodě ovlivňují její proveditelnost a nejistotu výsledků. Připomínky byly v metodě zohledněny, do metody by měly být přidány rovněž polybromfenoly a polybromanisoly. Jedná se zatím o metodu typu IV (provozní metoda). Proto byla vytvořena pracovní skupina Portugalska, Belgie a Španělska za účelem vytvoření kolaborativní studie, která bude do metody přiložena dodatečně. Z důvodu prodlev postupu prací v souvislosti s problematickým návrhem Stanovení 2,4,6-trichoranisolu (TCA) uvolni-

telného z korkových zátek do vína (OENO/SCMA/04/296) metodou SPME-GC (bod 1) byla metoda posunuta přímo do etapy 7 k přijetí Valným shromážděním v červnu t. r. 13/ Aktualizace Kompendia mezinárodních metod analýzy vín a moštů (OENO/ /SCMA/08/377). Cílem aktualizace je provést klasifikaci metod analýzy a reorganizovat Kompendium. Dříve byly metody rozděleny v Kompendiu pouze na referenční a běžné, resolucí OENO 9/2000 byla modifikována klasifikace na metody typu I–IV podle validace a bylo tedy nutné překlasifikovat původní metody do r. 2000. Práce byla rozdělena na metody již přijaté jako typ I, typ II a typ IV a metody, které je nutno klasifikovat. Austrálie poukázala na fakt, že vlastně nejsou žádné metody typu III. Itálie se dotázala, proč jsou některé metody na stanovení těžkých kovů metodou AAS typu IV a některé typu II a požádala o vyškrtnutí kapitoly „molekulární SO2“, neboť nefiguruje v nař. Komise (EHS) 2676/90. Portugalsko požádalo o zařazení metody stanovení těkavých kyselin, celkové kyselosti a vázané kyselosti do metod typu I. Co se týče metod stanovení hustoty vína při 20 ºC, všechny metody jsou kriteriální (typu I) a bude nutno doplnit metodu stanovení hustoty frekvenčním oscilátorem. ČR upozornila na nepraktické aspekty existence metody stanovení celkového extraktu (resp.bezcukerného extraktu) referenční gravimetrickou metodou (typu I). Densimetrická (výpočtová) metoda je navrhována jako typ IV a referenční metodou je metoda gravimetrická, která se jeví jako zastaralá a málo používaná. ČR požádala o upřesnění, která z metod pro stanovení cukrů (glu+fru, příp.+sach) typu II bude referenční – zda HPLC, nebo enzymatická. Poukázala na fakt, že pyknometrická metoda stanovení hustoty vína při 20 ºC by neměla být typu IV. ČR upozornila, že metody stanovení umělých barviv a umělých sladidel jsou pouze kvalitativní (TLC) a v Kompendiu OIV neexistuje kvantitativní metoda, např. HPLC. Na základě vyjádřených připomínek bylo přijato následující rozdělení metod (dokument CRD 1 Cor): Metody typu I (kriteriální referenční metody): Chromatické charakteristiky (chromatograficky), Měření přetlaku (afrometrem), celková kyselost (titračně), vázaná kyselost, těkavé kyseliny (titračně po destilaci), objemový obsah alkoholu (pyknometricky, frekvenčním oscilátorem, hydrostat.váhami), popel (gravimetricky), hustota při 20º (pyknometricky, hydrostatickými váhami), stanovení obohacení moštů a vína, moštových koncentrátů a rektifikovaných moštových koncentrátů NMR (SNIF-NMR), celkový suchý extrakt (gravimetricky), vyhodnocení cukernatosti moštů, moštových koncentrátů a rektifikovaných moštových koncentrátů (refraktometricky), pH (potenciometricky). Metoda sta-

393

novení hustoty vína při 20º frekvenčním oscilátorem by měla být jako metoda typu I doplněna do Kompendia co nejdříve. Metody typu II (referenční metody): Šikimová kyselina (HPLC), poměr CO2 (titračně), stanovení poměru izotopů 13C/12C v CO2 (IRMS), stanovení CO2 (manometricky), stanovení devíti hlavních antokyanů (HPLC), fluoridy (specifickou elektrodou), stanovení 3-metoxypropan-1,2-diolu a cyklických digyceridů (GC-MS), cukry (HPLC), vápník (AAS), chloridy (specifickou elektrodou), kyselina citronová (enzymaticky), deriváty kyanidů (kolorimetricky), stanovení izotopového poměru v etanolu (SNIF-NMR), etylkarbamát (GC-MS), kyselina mléčná (enzymaticky), kys.D- a L-jablečná (enzymaticky), izotopový poměr 18O/16O (IRMS), celkový dusík (Dumasova metoda), Ochratoxin A (HPLC), organické kyseliny (CE), draslík (AAS), sodík (AAS), glukóza a fruktóza (enzymaticky), sulfáty (gravimetricky), stanovení SO2 (titračně). Vybrané metody typu IV (provozní metody): Sorbová kyselina (CE), poměr kyselin sorbové, benzoové a salicylové (HPLC), stanovení přítomnosti kyseliny metavinné (spektrometricky), polychlorfenoly a polychloranisoly (GC), lysozym (HPLC), acetaldehyd (kolorimetricky), kyselost popela (titračně), umělá sladidla (TLC), umělá barviva (TLC), L-askorbová kyselina (spektrofluorometricky), olovo (AAS), kyselina citronová (jodometricky), Měď (AAS), dietylenglykol (GC), celkový suchý extrakt (densimetricky), etylacetát (GC, titračně), glycerol (enzymaticky, kolorimetricky), hydroxymetylfurfural (kolorimetricky, HPLC), Malvidin diglukosid (kolorimetricky), metanol (GC), celkový dusík (Kjeldahlova metoda), organické kyseliny (HPLC), oxidačně redukční potenciál (potenciometricky), sorbová kyselina (spektrofotometricky, GC, TLC), glukóza, fruktóza a sacharóza (pH-metricky), redukující cukry (titračně po čiření), stanovení SO2 (jodometrická rychlá metoda), kyselina vinná (gravimetricky), aj. Součástí změn je rovněž přejmenování metody redukující cukry na redukující látky, neboť dle rezoluce ECO 3/2003 jsou za redukující cukr, zbytkový cukr nebo invertovaný cukr považovány suma glukózy a fruktózy. Pro stanovení glu+fru (+sach) v koncentracích do 5g/l je za referenční metodu považována enzymatická metoda, nad 5g/l metoda HPLC. Metody stanovení některých těžkých kovů (Pb, Mg) byly validovány, proto byly zařazeny do metod typu II. Dokument „CRD 1 Cor“ bude předložen přímo do etapy 7 ke schválení Valným shromážděním v červnu t. r., jelikož klasifikace metod Kompendia OIV je nezbytná zejména pro čl. státy EU. Současné znění Kompendia mezinárodních metod analýzy je na stránkách www.oiv. int pod odkazem „Publikace“.

394

(9/2009)

14/ Metoda multielementární analýzy pomocí ICP-MS (OENO/SCMA/07/344). Návrh zůstal minulý rok v etapě 3, jelikož obsahoval nedokončené části a bylo rozhodnuto vyčkat na výsledky mezilaboratorní studie, které se zúčastnilo devět evropských laboratoří mj. včetně ČR (laboratoř ÚKZÚZ). ČR zopakovala loňské připomínky k dokumentu, které se týkaly zejména revize metody s ohledem na rychlý vývoj oboru (umožnění použití kolizních-reakčních cel a moderního vybavení laboratoře), harmonizaci výrazů, deﬁnic a jednotek dle normy ISO 17025 a zásadních a redakčních úprav v textu. Španělskem byl prezentován dokument FV1320, který zohledňuje připomínky čl. států a zahrnuje provedenou kolaborativní studii. Bylo dohodnuto zahrnout dokument FV1320 do metody OENO/SCMA/07/344 a současně spojit s návrhem metody Stanovení bromidu ve vzorcích vína pomocí ICP-MS (OENO/SCMA/08/376), které loni představilo Španělsko, a ke kterému však čl. státy měly řadu připomínek. ČR připomenula nejednotné vyjádření označení bromid a bróm v textech OIV. Jednotný dokument bude posunut do etapy 5 k připomínkám členských států. 15/ Revize Kompendia mezinárodních metod analýzy pro alkoholické nápoje, resp. lihoviny (OENO/SCMA/08/379, OENO/ /SCMA/08/380, OENO/SCMA/08/381 a OENO/SCMA/08/382). Cílem revize metod bylo zúžit metody výhradně na alkoholické nápoje vinohradnicko-vinařského původu a provést rozdělení současných metod na metody: – validované (referenční) metody typu II (objemový obsah alkoholu, těkavé látky, celkový suchý extrakt a trans-anetol), – metody validované na EU úrovni, ale dosud nepublikované v OIV jako typ II (kyseliny a cukry), – metody de facto validované s potřebou aplikace na alk.nápoje a drobné modiﬁkace textu typu II (poměr 13C/12C etanolu v alkoholických nápojích IRMS, distribuce deuteria v etanolu alk.nápojů SNIF-NMR), – metody typu IV, pro které může být validace použitelná z výsledků mezilaboratorního testování (látky extrahované z dřeva během stárnutí, hustota, stanovení alkoholu NIR, nepřímý suchý extrakt výpočtem, pH, etylkarbamát, barevná intenzita, zákal, Ca, Cu, Fe, Pb, polyfenoly…), – nové nevalidované metody jako typ IV (fenolické sloučeniny, α-dikarbonylové sloučeniny po derivatizaci 2,3-diaminobenzenem GC-MS nebo HPLC). Návrh rezoluce bude předložen přímo do etapy 7 ke schválení Valným shromážděním v červnu t. r., vyjma nevalidovaných metod stanovení fenolických sloučenin (OENO/SCMA/ /08/382B), α-dikarbonylových sloučenin po derivatizaci 2,3-diaminobenzenem GC-MS nebo

HPLC (OENO/SCMA/08/382C a OENO/SCMA/08/382D), které zůstanou v etapě 5 k připomínkám čl. států. 16/ Stanovení lysozymu ve víně metodou vysokoúčinné kapilární elektroforézy (OENO/SCMA/08/385). Přídavek do vína je v praktikách OIV povolen v množství 100–500 mg/l. Z důvodu jeho vazby na fenolické sloučeniny a vlivu aplikační doby lysozymu se jedná o stanovení spíše zbytkového lysozymu. Metoda bude posunuta do etapy 5 k připomínkám čl. států. 17/ Analýza α-dikarbonylových sloučenin po derivatizaci 2,3-diaminobenzenem (OENO/SCMA/08/386). α-dikarbonylové sloučeniny (glyoxal, metyloxal, diacetyl, pentadion) jsou ve vínech hojně zastoupeny, zejména po fermentaci nebo jabl.-ml. fermentaci a v červených vínech. Po reakci s aminokyselinami vznikají sloučeniny podobné „stárnutí vína“. Analýza je provedena buď přímo HPLC-UV nebo po derivatizaci GC-MS nebo speciálním detektorem dusíkatých látek. Bylo navrženo odseparovat obě metody jako OENO/SCMA/08/386A a OENO/SCMA/08/386B a obě posunout do etapy 5 k připomínkám čl. států. 18/ Metodologie aplikovatelná na test vlastností materiálů v kontaktu s alkoholickými nápoji, část 1: dřevo a materiály z korku (OENO/SCMA/08/384). Jedná se o určitá vodítka pro výrobce nebo laboratoře s potřebou vyhodnocovat nebo porovnávat materiály v kontaktu s alkoholickými nápoji, v tomto případě je to reakce na vzrůstající použití např. dřevěných čipsů (platné rezoluce OENO 8/2001, OENO 9/ /2001, OENO 3/2005) nebo náhražek korku. Austrálie a FIVS vyjádřily určité pochybnosti ohledně cíle a potřebnosti této rezoluce, Portugalsko a Itálie požadují modifikaci postupu, navíc nebyla studována extraktibilita látek do vína. Bylo rozhodnuto předat záležitost do expertní skupiny Specifikace enologických produktů a ponechat rezoluci v etapě 3 připomínkování. Pracuje se na vzniku části 2: plasty a epoxidové části. 19/ Doplnění metody stanovení suchého extraktu (OENO/SCMA/08/387) bylo předloženo Itálií a jedná se o návrh zohlednění inverzního kroku nebo obsahu sacharózy při výpočtu celkových cukrů pro zjištění bezcukerného extraktu aromatizovaného vína. Výpočet bezcukerného extraktu by měl být modifikován na: BE=CE – (glu+fru+sach) nebo BE=CE – reduk. cukry – (cukry po inverzi – cukry před inverzí × 0,95). Portugalsko a ČR požadovaly, aby se zohlednění inverzního kroku nebo obsahu sacharózy týkalo všech typů vína, nejen aromatizovaných vín. Problematickým místem je uvedení termínu redukující cukry, zda jej v rezoluci ponechat, nebo změnit na redukující látky ve smyslu rezoluce ECO 3/2003 a neexistence popisu inverzního kroku v Kompendiu OIV. Rezoluce byla postoupena přímo do etapy 7 ke schválení Valným shromážděním v červnu t. r.

20/ Vodítka pro nejistoty a výtěžnosti (OENO/SCMA/08/392). Tato rezoluce je výsledkem činnosti prac. skupiny Spojeného království, Německa a Francie s cílem doplnit do Kompendia OIV vodítka pro zohledňování výtěžností (a nejistot) u výsledků rozboru. Pracovní skupinou byl distribuován dokument FV 1314 o výtěžnosti s vědeckými podklady a přístupy jednotlivých vědeckých organizací (Codex Alimentarius, EU, ISO, IUPAC, EURACHEM a AOAC) k této problematice. Návrh znění rezoluce je ve smyslu: „Výsledky mají být vyjadřovány na bázi korekce na výtěžnost tam, kde je to vhodné a relevantní, a poté musí být korekce zmíněna.“ Jelikož se jedná o prioritní problematiku, rezoluce byla posunuta přímo do etapy 7 ke schválení Valným shromážděním v červnu t. r. 21/ Příručka automatizovaných kolorimetrických analyzátorů v enologii (OENO/ /SCMA/08/391) zahrnuje složení a princip měření analyzátorů v kontinuálním proudu, včetně metod využití (tj. stanovení těk. kyselin, kys. jablečné, mléčné, vinné, citronové, redukujících cukrů, glukózy a fruktózy, SO2). Dále popis a princip měření sekvenčních analyzátorů, včetně metod využití (tj. stanovení kys. octové, SO2, glukózy a fruktózy, kys. jablečné, mléčné, fenolických sloučenin, Fe, α-aminodusíku, amoniakálního dusíku). Jelikož se jedná pouze o určitá vodítka, dokument bude publikován zvlášť (mimo Kompendium). Rezoluce byla posunuta do etapy 5 k připomínkám členských států. 22/ Příručka infračervených analyzátorů v enologii (OENO/SCMA/08/390) zahrnuje složení a princip měření analyzátorů NIR včetně metod využití (tj. stanovení alkoholu) a analyzátorů FTIR (Fourrierův transformovaný interferometr), včetně výčtu metod využití (tj. přímé metody: glukóza a fruktóza, kyselina jablečná, mléčná, vinná, glukonová, CO2 a glycerol; nepřímé metody: hustota, alkohol, celková kyselost, těkavé kyseliny, pH, α-aminodusík, amoniakální dusík; a biologické metody: index botrytidy v moštu, fermentační index, index octových bakterií, index Aspergillus carbonatus (OTA), stanovení OTA. Jelikož se jedná pouze o určitá vodítka, dokument bude publikován zvlášť (mimo Kompendium). Rezoluce byla posunuta do etapy 5 k připomínkám členských států. Automatizované metody je v EU dle nař. Komise (EHS) č. 2676/90 možné používat za podmínek přesnosti, opakovatelnosti a reprodukovatelnosti nejméně rovnocenných s referenční metodou (převzato z normy ISO 17025, která popisuje navázání interní metody na referenční). V Kompendiu OIV tato formulace není a bude muset být co nejdříve dopracována. 23/ Vyhodnocovací protokol vad/nedostatků vína senzoricky (OENO/SCMA/ /08/388). Rezoluce nastavuje kritéria nezbytná pro vyhodnocení senzorického porušení vína a metodologie pro příslušné degustáto-

(9/2009)

ry. Metoda je popsána pro tichá bílá, červená a růžová vína s teoreticky možným použitím na šumivá vína a likérová vína. Hlavní „defekty“ vína rozděluje do skupin: vegetální, zaplísněný, octový, redukovaný, oxidovaný, živočišný, mléčný a předčasného zrání. Základní molekuly jednotlivých skupin jsou prokazatelné i chemicky, avšak zatím existují velké rozdíly mezi senzorickým a chemickým stanovením. Dokument popisuje jednotlivé skupiny, molekuly a prahy vnímání, odkazy na normy na prostředí a vybavení místnosti a školení degustátorů. Francie požaduje jasnou deﬁnici „defektu“ vína, FIVS požaduje přehodnotit jednotlivé nedostatky vín. Byla tedy vytvořena pracovní skupina pod koordinací Francie, Portugalska a Itálie, za účelem oddělení a dopracování obecné části a seznamu „defektů“ vína. Rezoluce bude rozeslána v etapě 3 k připomínkování čl. státům. Metoda senzorického vyhodnocení 2,4,6-trichloranisolu (TCA) ve vínech (SCMA/ /OENO/08/393) bude přepracována touto pracovní skupinou a zařazena do seznamu „defektů“ rezoluce OENO/SCMA/08/388. Návrh Portugalska metody senzorického hodnocení hroznů, vína a alkoholických nápojů (FV 1310) bude rovněž včleněn do obecné rezoluce OENO/SCMA/08/388. Dále byla představena témata, k nimž se zvolna zahajují jednání a která budou na pořadu dne v příštích zasedáních subkomise: 24/ Stanovení ochratoxinu A v moštech a vínech HPLC-MS/MS nebo GC-MS/MS (FV 1309). 25/ Návrh rozlišení syntetické a přírodní kyseliny octové ve vinném octu stanovením izotopového poměru různých prvků a pozic pomocí IRMS (FV 1315). 26/ Revize vodítek pro validaci, kontrolu kvality a nejistoty metody v enologických analýzách (FV 1317). 27/ V návaznosti na posunutí povinností označovat alergenní látky na etikety vín dané evr.legislativou o 1,5 roku (prosinec r. 2010), Itálie podala informace o projektu na výzkum metody stanovení alergenních proteinů ve ﬁ-

nálním výrobku. Cílem práce je v polovině r. 2009 prezentovat validovaný kit pro kaseináty (na principu metody ELISA), v únoru r. 2010 kit pro ovalbuminy a na konci roku 2010 by měly vzniknout jednoduché a dostupné kity použitelné pro vinaře na okamžité zjištění přítomnosti alergenů. Záležitost způsobu označování alergenů na etikety výrobku v případě, že budou ve výrobku po jejich použití do vína přítomny a jejich stanovení laboratorními metodami, je jednou z hlavních priorit OIV. Proto návrh metody stanovení reziduí vaječných ovalbuminů a mléčných kaseinů kapilární elektroforézou představené Rakouskem jako FV 1300 a studie alergického potenciálu vín čiřených různými proteiny předložená Německem včetně informací podaných Itálií a identiﬁkace kritických bodů analýzy půjdou do etapy 3 a poté zrychlenou procedurou. 28/ Aktualizace metody stanovení nepovoleného obohacení vín metodou NMR. 29/ Stanovení oxidačního stavu vína (FV 1308) potenciometrickou titrací. 30/ Použití vína jako solubilizačního prostředí za účelem kontroly některých enologických produktů (FV 1313), jako např. čipsů, PVPP a bentonitu. 31/ Metoda stanovení celulózové gumy v bílých vínech (FV 1294). 32/ Stanovení objemové hmotnosti alkoholu moštových koncentrátů a rektiﬁkovaných moštových koncentrátů (FV1295). 33/ Metoda stanovení velikosti dubových čipsů (FV 1296). 34/ Metoda stanovení sulfátů ve víně kapilární elektroforézou (FV 1297). 35/ Analýza souhrnných výsledků mezilaboratorních porovnání laboratoří za období 2002–2008, které pravidelně každý rok organizuje a vyhodnocuje Unie Enologů ve Francii. (FV 1302) Každý parametr: obsah alkoholu, objemová hmotnost, SO2, kys. octová, těkavé kys., pH, celková kyselost, kys. vinná, kys. mléčná, kys. jablečná, vlnové délky 280, 420, 520, 620, redukující cukry, glu+fru, CO2, Fe, Cu, K, Ca a Na je vyhodnocen různými metodami a jsou porov-

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

395

nány dosažené reprodukovatelnosti s těmi uvedenými v Kompendiu OIV. Zasedání Komise II pro enologii V rámci krátkého zasedání Komise II pro enologii dne 19. 3. 2009 byly shrnuty závěry k rezolucím, které nebyly v rámci expertních skupin dořešeny a byly proto postoupeny ke komplexnějšímu posouzení. Expertní skupina Technologie postoupila k dořešení návrh rezoluce v etapě 3 OENO/ /TECHNO/08/394 Částečná dealkoholizace vína, který modifikuje rezoluci z roku 2004, ve které je nastaven limit částečné dealkoholizace na 2 % obj. OIV je navrhováno úplné uvolnění limitu (za podmínky respektování min.obsahu alkoholu vína). S uvolněním limitu nesouhlasí Rakousko, Německo, Řecko a Itálie. Na úrovni EU je v současné době rovněž diskutováno převzetí možnosti používat tuto praktiku z OIV a s uvolněným limitem. Problematickými jsou rovněž návrhy rezolucí v etapě 3 OENO/TECHNO/08/ /360 a 361 týkající se acidifikace moštu a vína bipolárními membránami. Francie jako autor návrhu přislíbila vzít ohled na připomínky čl. států, zejména sjednocení znění obou návrhů a doplnění odkazu na limit pro acidifikaci. V případě návrhu rezoluce v etapě 3 OENO/TECHNO/08/362 týkajícího se prevence nebo minimalizace kontaminantů (definice kontaminantů, cíle a předpisy), která je dílem ad hoc pracovní skupiny pro kontaminanty, bylo rozhodnuto sbírat nadále informace a předložit je k posouzení Vědeckotechnickému a Výkonnému výboru. Vědeckotechnickému výboru bude rovněž postoupen k posouzení problém uvádění názvu komerčních kitů v metodách, konkrétně se to týká návrhu rezoluce v etapě 3 Stanovení histaminu ve víně metodou ELISA (OENO/ /SCMA/08/389), diskutovaného v Subkomisi pro metody analýzy, viz bod 9. Španělskem bude v nejbližší době prezentován a distribuován konsolidovaný dokument Identifikace rizika a kritické body ve vinohradnicko-vinařské produkci, který je součástí tématu K5 Strategického plánu OIV na období 2009–2012.

197 Kþ 190 ,(vč. 9% DPH)

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

396

(9/2009)

Fauna střevlíkovitých brouků (Coleoptera Carabidae) ve vinohradech s různým režimem hospodaření v oblasti jižní Moravy Luboš Purchart1*, Jaroslav Bašta2, Václav Křivan3 1 Skřivanova 3, 612 00 Brno; e-mail: lubos.purchart@post.cz 2 Ukrajinská 13, 625 00 Brno 3 Štěměchy 68, 675 27 Předín * Kontaktní osoba Střevlíkovití brouci jsou epigeickou (epigeické organismy – aktivně žijící na vrchní vrstvě půdy) skupinou hmyzu. Vesměs se jedná o nespecializované (ale i potravní specialisty) predátory, herbivorní (býložravé) nebo omnivorní (všežravé) živočichy. Pro svou úzkou vázanost k prostředí a speciﬁcké vlastnosti, jako např. citlivost vůči vlhku, teplu, světlu, vazbu na určitý biotop, velký počet druhů (v České republice přibližně 530) značné rozšíření s často hojným zastoupením, dobře vypracovanou metodiku sběru a determinace, vhodnou skupinou pro indikaci změn kvality životního prostředí (Hůrka et al. 1996; Rainio, Niemelä 2003). Problematice vlivu různého typu hospodaření v zemědělských systémech na společenstva střevlíkovitých je věnována značná pozornost (např. Langmaack et al. 2001; Cole et al. 2002; Purtauf et al. 2005; Tyler 2008), proto je překvapivé, že až na několik výjimek (Daccordi, Zanetti 1989; Goulet et al. 2004) prakticky neexistuje studie zabývající se dlouhodobě, uceleně a ve větším rozsahu vlivem různých typů managementu na střevlíkovité obývající vinice. Cílem tohoto příspěvku je prezentovat předběžné výsledky získané studiem společenstev střevlíkovitých po prvním roce monitoringu. Výsledky studia ﬂóry publikovala Lososová et al. (2009). Metodika Fauna střevlíkovitých byla sledována v devíti vinohradech ve třech vinařských jihomoravských podoblastech – Znojemsko, Mikulovsko a Hustopečsko. Jednotlivé podoblasti byly reprezentovány třemi vinohrady, z nichž každý byl v jiném režimu hospodaření (biologický, integrovaný a konvenční). Jako srovnávací (přírodě blízké) plochy k těmto vinohra-

Obr. 1: Zemní past – plastový kelímek o objemu 0,5 l naplněný roztokem 2–4% roztoku formaldehydu

dům byly vybrány stepní lokality v přírodních rezervacích Pouzdřanská step, Svatý kopeček u Mikulova a Ječmeniště u Znojma. Střevlíkovití byli v období od poloviny dubna do poloviny října získáváni metodou formalínových zemních pastí (obr. 1, 2), které byly na každé ze sledovaných lokalit umístěny v liniích po pěti kusech ve vzdálenosti 15–20 m od sebe. Zachycený biologický materiál byl z pastí vybírán ve čtyřtýdenních intervalech. Všichni takto získaní jedinci byli určeni do druhové úrovně a zařazeni podle ekologické valence (rozsah hodnot určitého faktoru prostředí, který je daný druh schopný snášet – tzn., že například druhy s úzkou ekologickou valencí tolerují malý rozsah hodnot určitého faktoru, tzv. stenoekní druhy, opakem jsou tzv. euryekní druhy) do jedné ze tří kategorií: E – eurytopní (euryekní druhy obývající široké spektrum stanovišť), A – adaptabilní a R – reliktní (většinou stenoekní druhy s vyhraněnými nároky na prostředí, většinou obývají speciﬁcká stanoviště) podle Hůrky et al. (1996). Na základě procentuálního podílu jednotlivých skupin lze do jisté míry určit zachovalost zkoumaného území, přičemž platí, že přirozená stanoviště mají určitý podíl druhů R (čím více tím lépe), převahu druhů A a minimum druhů E. Naopak se zvyšujícím se narušením prostředí klesá počet R druhů (mohou zcela chybět), klesá počet druhů (a jedinců) A skupiny a přibývá druhů (a jedinců) skupiny E. Výsledky a diskuze V roce 2008 (první rok šetření) bylo na 12 plochách (9 vinic a 3 srovnávací lesostepní lokality) zaznamenáno celkem 81 druhů střevlíkovitých. To představuje přibližně 15 % druhů známých z České republiky.

Obr. 2: Plechová stříška chránící zemní past před deštěm

(9/2009)

Na většině ploch byl nejpočetnějším druhem běžný a nenáročný polní střevlík Pseudoophonus ruﬁpes (De Geer, 1774), doprovázený dalšími hojnými polními druhy Harpalus distinguendus (Duftschmid, 1812), Calathus fuscipes (Goeze, 1777), Pterostichus melanarius (Illiger, 1798), Calathus ambiguus (Paykull, 1790), Harpalus afﬁnis (Schrank, 1781) a Dolichus halensis (Schaller, 1783). Počet jedinců i druhů byl obecně nejvyšší ve vinohradech s konvenčním režimem hospodaření (průměr 32 druhů/ /3 726 jedinců) a vinohradech s integrovaným režimem (průměr 32 druhů/1 498 jedinců). Nižší hodnoty byly zjištěny v biologických vinohradech (průměr 28 druhů/1 037 jedinců) a nejnižší na stepních lokalitách (průměr 9 druhů) – (obr. 3). Nízký počet druhů a jedinců je typický pro stepní stanoviště, naopak vysoký počet jedinců je charakteristickým znakem polních lokalit.

397

Významné druhy Na zkoumaném území byly ve smyslu vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. zaznamenány níže uvedené ohrožené druhy střevlíků. Z pohledu významnosti a míry ohroženosti jednotlivých druhů je tento seznam uvedený ve zmíněné vyhlášce nejméně objektivní, neboť zahrnuje prakticky jen velké nebo atraktivní a na první pohled nápadné druhy. Ve skutečnosti existuje celá řada malých a málo nápadných, často velmi vzácných a zranitelných druhů, zasluhujících si přinejmenším stejnou úroveň ochrany jako druhy uvedené ve „Vyhlášce“. druh ohrožený Carabus scheidleri Panzer, 1799 (BIO a IP Znojemsko) Carabus ullrichi Germar, 1824 (BIO Hustopečsko, IP Mikulovsko) Cicindela germanica Linnaeus, 1758 (BIO, konv. Mikulovsko; BIO a IP Hustopečsko) Na sledovaných lokalitách byl rovněž zaznamenán výskyt řady druhů uvedených v aktuálním „Červeném seznamu bezobratlých ČR“ (Farkač et al. 2005), využívajícím kategorie ohroženosti podle pravidel IUCN (Světový svaz ochrany přírody). Tento seznam je v současnosti zřejmě nejobjektivnějším měřítkem hodnocení ohroženosti střevlíkovitých a bezobratlých v ČR obecně. zranitelný Cicindela germanica Linné, 1758 (viz výše) Poecilus punctulatus (Schaller, 1783) (IP Hustopečsko, konv. Mikulovsko) Poecilus sericeus Fischer von Waldheim, 1824 (BIO a IP Hustopečsko; BIO a konv. Mikulovsko; IP Znojemsko)

Obr. 3: Počet druhů a jedinců střevlíkovitých zjištěných na všech lokalitách v r. 2008 (řazeno podle počtu jedinců) První rok sledování odhalil, z hlediska fauny střevlíkovitých, rozdíly mezi jednotlivými typy vinic. Ty však nebyly statisticky významné. Populační charakteristiky společenstev střevlíkovitých se mohou meziročně značně lišit. Proto je nezbytné pokračovat i nadále v jejich monitoringu, aby mohl být tento faktor eliminován. Pak bude možné na základě delší časové řady vyhodnotit a interpretovat získaná data a deﬁnovat vliv různého typu hospodaření z dlouhodobého hlediska. Hodnocením lokalit podle procentuelního podílu zástupců ekologických skupin (adaptabilní, eurytopní, reliktní) střevlíkovitých, byl odhalen obecný trend zvyšujícího se podílu nenáročných eurytopních druhů a naopak snižující se podíl druhů adaptabilních a reliktních ve směru od stepních lokalit ke konvenčním vinicím (obr. 4). To znamená snižující se „kvalitu“ prostředí od BIO vinic, přes vinice v IP režimu až ke konvenčním vinicím.

Obr. 4: Procentuální zastoupení střevlíkovitých na monitorovacích plochách v r. 2008 podle tříd ekologické valence (E – eurytopní, A – adaptabilní, R – reliktní). Přímky ukazují trend změn podílu ekologických skupiny na jednotlivých plochách.

téměř ohrožený Harpalus modestus Dejean, 1829 (konv. Znojemsko) Harpalus picipennis (Duftschmid, 1812) (BIO a IP Mikulovsko) Nejvýznamnější indikační skupinou jsou tzv. reliktní druhy (sensu Hůrka et al. 1996). Tato kategorie obsahuje především druhy stenoekní (s úzkou ekologickou valencí – s malou tolerancí ke změnám v jejich prostředí), často vzácné a ohrožené druhy přirozených stanovišť. Mezi zástupce skupiny R jsou dále řazeny druhy s těžištěm na víceméně narušených stanovištích v dosahu zachovalých, zejména xerotermních lokalit. „Jedná se především o nestálá a přechodná stanoviště typu mezí, úhorů, okrajů polí, vinic atd., která svou povahou připomínají původní přirozená stanoviště těchto stepních druhů. Tyto druhy nepronikají zpravidla do otevřené zemědělské krajiny mimo areály zachovalých přirozených lokalit, zároveň se však nevyskytují, nebo jen vzácně, na nenarušených přirozených plochách“ (Hůrka et al. 1996). Většina zjištěných R druhů patřila právě do této skupiny. Jejich přítomnost poukazuje na důležitost stávajících krajinných fragmentů obklopujících vinice, ale i vinic samotných, pro zachování diverzity a existence těchto významných druhů. Na monitorovaných vinohradech byla zaznamenána přítomnost těchto druhů: Harpalus albanicus Reitter, 1900 (BIO, IP a konv. Mikulovsko; konv. Hustopečsko; IP Znojemsko) Harpalus modestus (Dejean, 1829) (viz výše) Harpalus picipennis (Duftschmid, 1812) (viz výše) Ophonus sabulicola (Panzer, 1796) (BIO Hustopečsko) Poecilus punctulatus (Schaller, 1783) (viz výše) Poecilus sericeus (Fischer von Waldheim, 1824) (viz výše) Kromě výše uvedených druhů byly pozorovány další vzácné nebo jiným způsobem faunisticky zajímavé nebo významné druhy. Harpalus froelichi (Sturm, 1818) (IP a konv. Znojemsko) Harpalus subcylindricus ( Dejean, 1829) (BIO Mikulovsko) Licinus depressus (Paykull, 1790) – (BIO Znojemsko) Microlestes ﬁssuralis (Reitter, 1900) (BIO a konv. Hustopečsko)

398

(9/2009)

Závěr Vycházíme-li z předpokladu, že stepi patří mezi nejhodnotnější stanoviště na jižní Moravě, pak z tohoto hlediska se tomuto kriteriu blíží vinohrady v integrovaném a především BIO režimu hospodaření. Jako důležitý faktor ovlivňující populační charakteristiky střevlíkovitých se jeví celková míra ozelenění meziřadí a doba aplikovaného managementu. Dosavadní předběžné výsledky ukazují, že vinice všech typů hospodaření (včetně konvenčních) mohou být důležitým stanovištěm výskytu řady vzácných a významných druhů střevlíků, vázaných buď přímo na lokality tohoto typu, nebo na jejich bezprostřední okolí (meze, terasy), kde se řada druhů vyvíjí a odkud pak pronikají do vlastních vinic. Poděkování Rádi bychom poděkovali dr. M. Hluchému za poskytnutí informací ke sledovaným vinicím. Především pak všem pracovníkům z dotčených vinic, kteří nám vycházeli vstříc při našich návštěvách jednotlivých ploch. Literatura Cole L. J., McCracken D. I., Dennis P., Downie I. S., Grifﬁn A. L., Murphy K. J., Waterhouse T. 2002: Relationships between agricultural management and ecological groups of ground beetles (Coleoptera: Carabidae) on Scottish farmland. Agriculture, Ecosystems and Environment, 93: 323–336.

Daccordi M., Zanetti A. 1989: Carabid and staphylinid beetles in two vineyards in the province of Verona (Italy). Agriculture, Ecosystems and Environment, 27: 307–313. Goulet H., Lesage L., Bostanian N. J., Vincent Ch., Lasnier J. 2004: Diversity and Seasonal Activity of Ground Beetles (Coleoptera: Carabidae) in Two Vineyards of Southern Quebec, Canada. Ann. Entomol. Soc. Am. 97(6): 1263–1272. Hůrka, K., Veselý, P., Farkač, J., 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera, Carabidae) k indikaci kvality prostředí. Klapalekiana, 32: 15–26. Langmaack M., Land S., Büchs W. 2001: Effects of different field management systems on the carabid coenosis in oil seed rape with special respect to ecology and nutritional status of predacious Poecilus cupreus L. (Col., Carabidae). Journal of Applied Entomology, 125: 313–320. Lososová Z., Lvončík S., Krejčí P. 2009: Vegetace biologických, integrovaných a konvenčních vinohradů na jižní Moravě. Vinařský obzor, 3: 103–104. Purtauf T., Roschewitz I., Dauber J., Thies C., Tscharntke T., Wolters V. 2005: Landscape context of organic and conventional farms: Influences on carabid beetle diversity. Agriculture, Ecosystems and Environment, 108: 165–174. Rainio J., Niemelä J. 2003: Ground beetles (Coleoptera: Carabidae) as bioindicators. Biodiversity and Conservation, 12: 487–506. Tyler G. 2008: The ground beetle fauna (Coleoptera: Carabidae) of abondoned fields, as related to plant cover, previous management and succession stage. Biodiversity Conservation, 17: 155–172.

Význam přípravku Emistim při převodu rostlin in vitro révy vinné do nesterilních podmínek Byl zkoumán vliv ošetření přípravkem Emistim rostlin in vitro před výsadbou do substrátu, jejich stav přímo v substrátu a také po hnojení rostlin. Výzkumní pracovníci dělali pokus na podnoží Cober 5BB a rostliny byly před výsadbou do substrátu ošetřeny roztoky KMnO4 a kyseliny indoloctové (kontrola). Následně byly rostliny ošetřeny ještě přípravkem Emistim v koncentraci 10-6 až 10-9. Nejlepších výsledků dosahovaly rostliny, které byly ošetřeny pomocí Emistim v koncentraci 10-7 a po pouhých dvou týdnech předčily v kontrole počtu listů, o měsíc později také ve výšce rostliny a po dvou měsících ve všech ukazatelích (počet listů, výška rostliny, diametr letorostů). Při zkoumání vlivu přípravku Emistim na adaptaci rostlin in vitro révy vinné odrůdy Cabernet severny k nesterilním podmínkám byly

rostliny ošetřovány přípravkem do začátků adaptace a v průběhu jejího procesu (přípravek Emistim zapracovali do substrátu po otevření obalu). Zjistilo se, že ošetřeni rostlin přípravkem Emistim do adaptace je méně účinné než zapracováni přípravku do substrátu po 7 dnech od začátku adaptace na otevření obalu. Ošetření rostlin pomocí Emistim s koncentrací 10-10 mělo pozitivní vliv na růst rostlin, růst a plochu listů (za 45 dnů se plocha 3 horních lístků zvětšila ve srovnání s kontrolou 2,2krát). Emistim byl také testován jako přísada k roztoku Chesnokova-Bazyrinoy při hnojení adaptovaných rostlin a jako samotný přípravek bez roztoku. Pokus ukázal, že během prvních dvou měsíců samotný přípravek bez roztoku nemá pozitivní vliv na vývoj rostlin, ale jako přísada v koncentraci 10-10% k roztoku Chesnokova-Bazyrinoy výrazné zlepšuje vývoj rostlin (za 2

měsíce předčily kontroly ve výšce rostliny 3,5násobně, v počtu listů 1,5násobně a v diametru letorostů 2násobně). Hnojení bylo provedeno 14 dnů po začátku adaptace. Tento výzkum poukázal na nutnost používaní přípravku Emistim při převodu rostlin in vitro do nesterilních podmínek, za účelem zvýšení jejich adaptivních vlastností. Je třeba poznamenat, že účinnost přípravku závisí na odrůdových vlastnostech révy vinné, koncentraci přípravku a na způsobu jeho používání. Literatura: Doroshenko, N. P.: Význam přípravku Emistim při převodu rostlin in vitro révy vinné do nesterilních podmínek. Vinogradarstvo i vinodelie, 5/2008, s. 30–31, Moskva Podle uvedeného zdroje zpracovala Tatiana Říhová

(9/2009)

399

dubové SUDY-BARRIQUE

Pravá francouzská kvalita

Sudy jsou vyrábeny z francouzského dreva “ALLIER, NEVERS, TRONCAIS, VOSGES, LIMOUSIN”. Možné vypálení sudu, tzv. toasting: Lehké (LT) Strední (MT), Stredne težké (MT+) Težké (HT) Francouzské dubové sudy v nejširším sortimentu. 225l (ruzné modely) 300l 400l 500l

bakterie enzymy taniny

kvasinky

Preparáty pro výrobu vína pravá francouzská kvalita z Epernay srdce vinařství

Prírodní

Aglomerované

1+1 a další

korkové zátky

Koextrudované plastové zátky

402

(9/2009)

Fotografie k článku Praktické poznatky k odrůdě Agni, foto P. Pavloušek

AGNI – vrchol letorostu

AGNI – pupen

AGNI – hrozen

Váš partner pro skladování a distribuci vína AGNI – hrozen

AGNI – keř

AGNI – list

Vážení vinaři, Protože s mnohými z Vás spolupracujeme v oblasti distribuce a skladování vína již mnoho let, rozhodli jsme se tyto služby nabídnout i ostatním z Vás. Naše logistická centra (Brno, Hodonín, Praha, Most) jsou strategick y umístěna v bezprostřední blízkosti vinařsk ých oblastí . Denně distribuujeme do celé ČR , na Slovensko i do dalších zemích. Pro naše zákazník y přepravujeme zásilk y od jedné lahve až po několik palet. Jsme si vědomi náročnosti manipulace s touto drahocennou tekutinou, proto Vám zajišťují servis zkušení a vyškolení pracovníci. Vaše zboží je distribuováno zákazníkům zejména našimi vlastními vozidly, což zaručuje vysokou kvalitu a minimalizuje poškození Vašeho zboží.

kontakt: obchod @csad.com, tel: 606 725 973, www.csad.com

(9/2009)

403

Praktické poznatky k odrůdě Agni Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Ampelografická charakteristika Vrchol letorostu je zelený, téměř bez antokyaninového zabarvení. Vrcholek je středně bělavě plstnatý. List je malý až středně velký. Tvar listu je srdčitý, slabě trojlaločnatý. Povrch listové čepele je slabě puchýřkovitý. Ochmýření spodní strany listové čepele je velmi slabé. Řapíkový výkrojek je otevřený ve tvaru písmene U. Hrozen je menší až střední. Je válcovitě-kuželovitý, u základu třapiny rozvětvený v křidélka. Uspořádání bobulí v hroznu je husté až velmi husté, kdy jsou bobule deformované. Bobule je malá, v plné zralosti modročerná až černá s voskovitým ojíněním. Bobule je šťavnatá s velmi zajímavým muškátovým aroma. Pěstitelské vlastnosti Odrůda Agni je vhodná pro pěstování ve všech vinařských podoblastech v České republice. V nevinařských oblastech je možné pěstovat Agni na zahrádkách. Vhodné jsou svahovité pozemky s dobrou expozicí ke slunečnímu záření. Stanoviště by měla být dostatečně vzdušná. Méně vhodné jsou lokality s výsušnými půdami. Na takových lokalitách bývá měně výrazný rozvoj muškátového aroma, nebo se mohou projevit hořké tóny ve víně ze stresu suchem, podobně jako u jiných muškátových odrůd. Vhodné jsou proto půdy hlinitopísčité s dobrou vododržností. Příliš vlhké půdy nejsou také vhodné, protože podporují tvorbu hustých hroznů. Je-li to možné, je třeba se vyhnout lokalitám s větším výskytem savého hmyzu, který tuto odrůdu v době dozrávání velmi silně poškozuje. Agni má poměrně dobrou odolnost k zimním i jarním mrazům. Agni patří mezi odrůdy s vyšší citlivostí na napadení houbovými chorobami. Odolnost proti plísni révy je nízká, proti padlí révy střední. Hrozny v době dozrávání jsou nabodávány savým hmyzem a následně mohou

být silně poškozovány šedou hnilobou, octovou hnilobou a dalšími hnilobami. Vyšší napadení hnilobami lze pozorovat v ročnících s vlhkým a teplým podzimním počasím a v hustých hroznech. V teplých podzimech může naproti tomu docházet i ke tvorbě cibéb. V ročnících s nepříznivým počasím v době kvetení – deštivé a chladné počasí a nebo naopak velmi suché počasí trpí odrůda sprcháváním květenství. Agni patří mezi ranější odrůdy. Odrůdu je možné sklízet začátkem září až v první polovině září. Jelikož se jedná o odrůdu s menším hroznem, je možné zvolit vyšší zatížení plodnými očky. Zatížení se může pohybovat v rozsahu 8– 10 oček na m2. Regulaci násady hroznů není třeba provádět. V době po zaměkání můžeme hrozny regulovat pouze za účelem rozvolnění zóny hroznů, aby tyto dobře osychaly a nevytvářely se podmínky pro rozvoj hnilob. Obecně lze ale konstatovat, že se regulace násady hroznů provádí pouze zimním řezem, a nikoliv zelenými pracemi v době vegetace. Zónu hroznů je v době vegetace třeba udržovat dostatečně vzdušnou, proto se věnuje velká pozornost vylamování zálistků v zóně hroznů, případně odstranění listů, které by výrazně zahušťovaly zónu hroznů. Cílem zelených prací u odrůdy Agni je především udržovat dostatečně provzdušněný keř révy vinné a tím nepřímo bojovat proti houbovým chorobám. Otázka použití vhodné podnože není prozatím dobře vyzkoušena. Jelikož se u této odrůdy objevuje sprchávání květenství, bylo by proto vhodné vyhnout se použití podnože Kober 5BB. Vhodnými podnožemi by byly Kober 125 AA, SO 4 a Teleki 5 C v závislosti na půdních a vlhkostních poměrech daného stanoviště. Termín sklizně hroznů je většinou určovaný dosaženou cukernatostí v kombinaci s kvalitou muškátového aroma v bobulích a obsahu kyselin v bobulích. Nesmí docházet k hořknutí bobulí. Velmi rozhodující pro stanovení termínu sklizně bývá často i napadení savým hmyzem, které většinou uspíší termín sklizně. Agni dosahuje obvykle cukernatosti mezi 19–21 °NM s nižším obsahem kyselin 4–6 g/l. V teplých

ročnících však může odrůda vyzrávat do vyšších jakostních stupňů a tvořit cibéby. Enologické vlastnosti Odrůda Agni má poměrně vysoký obsah barviv a nevyžaduje proto příliš dlouhou maceraci hroznů. Vhodným typem vína by bylo nejspíše lehčí, chuťově, jemné a zajímavě aromatické víno s nižším obsahem tříslovin. V průběhu macerace musíme rovněž pečlivě kontrolovat, zda-li nedochází k extrakci hořkých chuťových látek z hroznů. V takovém případě by bylo vhodné maceraci ukončit, aby se dále neovlivňovala kvalita vína. Na rozdíl od většiny modrých odrůd může být vhodnou technologií reduktivní technologie v nerezových nádobách, která bude velmi pozitivně působit na udržení muškátového aroma a svěžesti vína. Z pohledu zajímavé vůně patrně není vhodné biologické odbourávání kyseliny jablečné – jablečno-mléčná fermentace by mohla ovlivnit muškátové aroma vína. Využití odrůdy a kvalita vína U Agni se nabízí hned několik možností jak hrozny využít. První možností je výroba odrůdového vína, které můžeme deklarovat jako určitou specialitu, protože v celosvětovém měřítku existuje poměrně málo muškátových modrých odrůd révy vinné. Další možností je výroba růžových vín a jejich případné použití pro výrobu růžových šumivých vín, kde může muškátové aroma působit opět velmi zajímavě. Po kratším naležení nebo uvolnění barviv teplou cestou by bylo možné využít odrůdu na výrobu nealkoholických nápojů. Víno má intenzivně červenou barvu s muškátovým aromatem, které je doplněno květinovými tóny. Tříslovina je velmi jemná. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704.

404

(9/2009)

Mechanizační prostředky pro školkařskou produkci sazenic révy vinné Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky

Proces výroby révových sazenic je časově i pracovně náročný. Zahrnuje období od sklizně a uskladnění podnoží i roubů, roubování, stratiﬁkace, výsadby roubovanců, jejich dopěstování a sklizně. Výtěžnost révových sazenic se u našich producentů pohybuje v rozmezí 40 až 50 % sazenic I. třídy. Základním předpokladem kvalitní a efektivní školkařské produkce révových sazenic je využití mechanizačních prostředků při většině pracovních operací. Jedná se především o kvalitní zpracování půdy, úpravu půdního povrchu, formování hrůbků a jejich nakrývání PE fólií, kultivační zásahy prováděné během vegetace, chemickou ochranu, zakracování letorostů, vyorávání sazenic ale také nezbytné dopravní a manipulační operace.

Obr. 1: Pokladač fólie

Energetickým prostředkem využívaným ve školkařské produkci zůstává i nadále kvalitní traktor. Standardně jsou využívány dvounápravové traktory středních výkonnostních tříd s dostatečným výkonem motoru a potřebným počtem vnějších hydraulických vývodů potřebných pro pohon přípojného nářadí. Zpracování půdy bývá prováděno s využitím standardních radličných pluhů na podzim do hloubky 0,3–0,4 m. V zimním období se pozemek ponechává v hrubé brázdě. Hlavním cílem této operace je kvalitní promíchání a provzdušnění půdy ve zpracovávaném horizontu. Na jaře je nutné provádět smykování příp. vláčení pozemku s cílem urovnání půdního povrchu, výjimkou není ani využití rotačních kypřičů pro dokonalé rozdrobení hrud. Dokonalé přípravě půdy je nutné věnovat náležitou pozornost, protože může zásadním způsobem ovlivnit provádění dalších pracovních operací i vývoj mladých rostlin. Před výsadbou roubovanců se dnes výhradně provádí nakrytí půdního povrchu mulčovací fólií, která příznivě ovlivňuje tepelný a vlhkostní režim v půdě a zároveň zabraňuje prorůstání plevelů. Pod fólii bývá často ukládána kapková závlaha, která umožňuje aplikovat doplňkovou

závlahu, případně může být využívána pro přihnojování v průběhu vegetace. K rozvíjení fólie bývá využíván pokladač fólie (Obr. 1). Tento stroj je řešen jako traktorový nesený. Je tvořen masivním ocelovým rámem, ke kterému jsou uchycena další pracovní ústrojí. V čelní části stroje se jedná o dvojici přihrnovacích talířů, které umožňují přihrnování a formování půdy do hrůbku. Ten je při jízdě pokrýván fólií, která se odvíjí z horizontálně uložené cívky. Na okraji řádku je potřebné rozvíjenou fólii nejprve upevnit a stabilizovat, např. ke kolíku, nebo přihrnutím půdy. Rovnoměrné rozvinutí a dostatečné vypnutí fólie zabezpečuje ocelový válec uchycený k rámu těsně nad půdním povrchem společně s dvojicí přítlačných bantamových kol. Okraje fólie jsou pak v celé délce po obou stranách přihrnovány půdou druhou dvojicí přihrnovacích talířů. Dva úzké válce v zadní části pokladače plní přítlačnou funkci a zabezpečují utužení půdy přihrnuté k okrajům folie. Mezi nimi je umístněn kotouč po obvodu opatřený ocelovými trny, které rozvinutou fólii v pravidelných vzdálenostech propichují. Do takto předpřipravených otvorů se pak ručně vysazují roubovance (Obr. 2).

Obr. 2: Ruční výsadba roubovanců

(9/2009)

Obr. 3: Rosič při provádění chemické ochrany porostu Kultivace půdy mezi jednotlivými řádky představuje soubor mechanických operací, při nichž dochází k prokypření půdy bez jejího obracení s cílem likvidace vzcházejících plevelů a rozrušování půdního škraloupu. Tato operace bývá zajišťována pomocí radličkových pleček a rotačních kypřičů. Plevele mohou být ničeny také chemicky s využitím herbicidů. Při jejich použití však musí být dodrženy všechny zásady (ochranné kryty, aplikační dávky, termín aplikace), aby nedošlo k poškození sazenic. Z hlediska zajištění dobrého zdravotního stavu pěstovaných sazenic plní klíčovou roli chemická ochrana. Aplikace chemických přípravků, nejčastěji fungicidů, je nutné provádět s ohledem na infekční tlak v pravidelných intervalech. Nejjednodušší varianty představují zádové postřikovače a rosiče. V podmínkách ČR představují nejčastější variantu standardní typy ventilátorových rosičů, u kterých je proud vzduchu usměrněn do dvojice hubic nesených ve výšce ošetřovaných sazenic po obou stranách ošetřovaného řádku (Obr. 3). Při použití traktorových nesených postřikovačů jsou na každém z ramen uchyceny 2 až 4 tunelové sekce, které aplikují postřik vždy z obou stran ošetřovaného řádku. V horní čás-

Obr. 4: Osečkovač letorostů

ti ramen může být navíc uchycena dvojice clon, která zabrání většímu úletu a díky níž lze provádět ošetření porostu i při větším větru. Zpravidla ve druhé polovině vegetačního období je nutné provádět také zakrácení letorostů. Tato pracovní operace vede k zastavení prodlužovacího růstu letorostů a urychluje jejich vyzrávání. Zakrácení v požadované výšce bývá prováděno pomocí vrtulových nožů. Nejjednodušší konstrukce mají tvar tunelu, ve kterém jsou po stranách a nahoře umístěny rotující nože. Jsou vyvíjeny i osečkovače speciální konstrukce (Obr. 4), kde pracovní ústrojí tvoří dvojice šnekových válců nesených na nosném tunelovém rámu v šikmé poloze podél ošetřovaného řádku. Po najetí na ošetřovaný řádek jsou mladé letorosty pomocí těchto válců přizvedávány do vertikální polohy a posouvány ke dvojici nožových kotoučů, kde dochází k jejich odstřižení. Odstřižené vrcholky letorostů padají na povrch pozemku. V zahraničí je také běžné provádět před vyrýváním sazenic zakrácení zdřevnatělých prýtů. Tato operace usnadňuje samotné vyorávání sazenic, ale také následnou manipulaci s nimi. Pro tuto operaci se opět používá čelně nesených osečkovačů. Stroje jsou nejčastěji ře-

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostﬁedky pro vinohradnictví

405

šeny jako tunelové, 2–4řádkové. Nad každým z ošetřovaných řádků bývá na tunelovém rámu nesena trojice pilových kotoučů. Dva z kotoučů jsou uchyceny po stranách řádků a třetí je nesený nad řádkem v požadované výšce, kterou lze nastavit pomocí opěrných kol. Pohon kotoučů bývá zajištěn hydromotory. Samostatnou kategorii strojů určených k odstranění listů u sazenic na konci vegetačního období představují odlisťovače. V našich podmínkách není použití těchto strojů běžné, protože k opadu listů dochází spontánně v důsledku teplotních poklesů. Odlisťovače pracují na principu ometačů kmínků a jsou konstruovány jako traktorové nesené. Pracovní ústrojí tvoří horizontálně uložený rotor s pryžovými pásky, který se pohybuje nad nebo souběžně s ošetřovaným řádkem. Pohon rotoru je řešen hydraulicky nebo elektromotorem. Hlavními mechanizačními prostředky pro sklizeň školkařských výpěstků jsou vyorávače sazenic (Obr. 5). Tato operace představuje velmi namáhavou a náročnou práci, která se provádí v krátkém časovém období a je často ztížená klimatickými podmínkami (déšť, mráz). Při vlastní sklizni je třeba sazenice révy uvolnit (vyorat-odřezat), nadzvednout, vy-

90Kþ ,93 (vč. (vã. 9% 5% DPH) DPH)

Autofii: ãoc. Ing. Pavel Zemánek, PhD., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

406

(9/2009)

Obr. 5: Vyorávač sazenic jmout a z kořenů uvolnit půdu. Podle agrotechnických požadavků se kořeny nesmí poškodit. Vyorávače mají různé konstrukční provedení podle účelu. Většinou se jedná o speciální jednoúčelové, jednořádkové stroje, jejichž základem je masivní rám pevně spojený s tříbodovým závěsem traktoru. Na rámu je pak uchyceno vlastní vyorávací zařízení, tvořené různě tvarovanou radlicí s prosévacími pruty. Vyorávací radlice je pevná, u náročnějších konstrukcí pohyblivá s vibračním pohonem pro snadnější vnikání do půdy a jednodušší uvolňování rostlin. Vyorávaný proﬁl prochází mezi koly tažného prostředku, vrstva půdy se podorává a nadzvedává sazenice i s kořeny. Na prosévacích prutech dochází k separaci půdy od kořenů. U jednodušších vyorávačů jsou sazenice

Obr. 6: Sazenice připravené ke svazkování odebírány ručně a ve svazcích ukládány na povrch pozemku. U moderních typů vyorávačů jsou vyorané sazenice následně uchyceny dvojicí pryžových pásů (podobně jako u vyorávačů kořenové zeleniny), kterými jsou dopraveny k zásobníku. Zásobník je tvořený pevným dnem s dvojicí obloukovitě prohnutých pružně uchycených prutů, odkud jsou sazenice ve svazcích ručně odebírány a ukládány na povrch pozemku (Obr. 6), případně na ložnou plochu dopravního prostředku. Svazkování sazenic se může provádět ručně nebo s využitím traktorových nesených svazkovacích strojů. Každý svazek musí být ihned označen plastovým štítkem s označením odrůdy. Svazky se nakládají do velkoobjemových beden nebo na standardní traktoro-

vé přívěsy a jsou odváženy k dalšímu dotřídění a uskladnění. Stroje všech uvedených skupin patří ke speciálním, většinou jednoúčelovým strojům. Školkařská výroba vysokou pracností svých operací, ale nutí producenty k jejich pořizování, i když jejich efektivní využití je často problematické. Řada strojů se vyznačuje poměrně jednoduchou konstrukcí a lze je získat úpravou standardních strojů. Přesto je jejich zavádění do školkařské praxe pomalé, neboť je spojeno s relativně vysokými náklady. Rostoucí náklady na lidskou práci i v této oblasti znamenají silnou motivaci pro jejich vývoj a pořizování. Budoucnost ve školkařské praxi bude zcela jistě patřit těm, kteří efektivní provádění jednotlivých operací zvládnou s využitím mechanizace.

Konference VINOENVI 2009 Dovolujeme si Vás pozvat na třetí ročník mezinárodní vinohradnicko-vinařské konference, zaměřené na ekologické vinohradnictví a produkci biovína

VINOENVI 2009 „Půda a kvalita vína“ pořádanou ve dnech 10. a 11. září 2009 od 9.00 hodin v prostorách zámku Mikulov v Mikulově

Program:

11. 9. 2009

10. 9. 2009

Dr. Uwe Hofmann, Eokologische Beratung, Geisenheim – Sklepní technologie výroby biovín – představení navrhované EU směrnice

Prof Dr. Eder, Spolkový výzkumný ústav ovocnářsko vinařský, Klosterneuburg – Vliv vinohradnické a sklepní technologie na kvalitu vína Ing. Milan Hluchý, PhD., EKOVÍN, o. s., Brno – Detailní představení zahajovaného projektu „Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví“

Ing. Daniel Ansen, Tyﬂo, Colmar, Alsasko – Zkušenosti s integrovanou a ekologickou produkcí v Alsasku

Dr. Wilfried Hartl, Bio Forschung Austria, Wien – Příklady vhodných strategií ozelenění vinic pro experimentální lokality jižní Moravy a Vídně

Mgr. Kateřina Rausová, Ústav organické chemie a biochemie MU Brno – Biochemická podstata indukované rezistence – principy a předběžné výsledky studia révy vinné

Dr. Bernhardt Kromp, Bio Forschung Austria, Wien – Žížaly – významná součást půdního edafonu – bionomie, význam, podpora

Ing. Markéta Broklová, EKOVÍN, o. s., Brno – Výsledky testování nových pomocných látek v ochraně ekologických vinic

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, PhD., Zahradnická fakulta MZLU, Lednice – Nově registrované a perspektivní odrůdy révy vinné – charakteristika + ochutnávka vín

Ing. L. Kakalíková, CSc., Iprovin, Modra – Výsledky ověřování ekologického vinohradnictví na Slovensku Kontakt na organizátory a bližší informace včetně možnosti registrace: www.vinoenvi.cz (vo)

(9/2009)

407

Po stopách amerických rév – Muscadine MUDr. Martin Křístek

Florida Florida je považována za kolébku vinařství USA. Francouzští Hugenoti se krátce po vylodění v r. 1562 pokoušeli viniﬁkovat plody divoce rostoucí Vitis rotundifolia, což je nejstarší záznam o výrobě vína na půdě Nového světa. Staletí trvající pokusy o výsadbu révy vinné dovezené z Evropy bohužel vedly k poznání, že jiné než původní druhy netolerují místní klima. Teploty dosahují na jihu poloostrova subtropických hodnot (zmírňující vliv mají rozsáhlé okolní vodní plochy a vlhké oceánské větry) a roční srážkový úhrn činí v průměru 1320 mm. Zimy jsou suché a kumulace srážek v horkých letních měsících vytváří ideální podmínky pro šíření plísní a Pierceovy choroby. Univerzitní program šlechtění vhodných kultivarů byl za podpory státních i federálních institucí zahájen ve 30. letech minulého století. V r. 1923 vzniklo neziskové sdružení Florida Grape Growers Association za účelem pomoci farmářům a zahrádkářům v zakládání vinic, přístupu k novým poznatkům a zkušenostem jiných vinohradníků, a také v šíření povědomí o kvalitě a příznivém zdravotním působení místních hroznů. V současnosti se ve ﬂoridských vinicích (celkem 235 ha) vyskytují dvě geneticky vzdálené skupiny odrůd. První jsou odolné původní kultivary Muscadine (Vitis rotundifolia), včetně novošlechtění z Georgia Agricultural Experiment Station: Dixie (r. 1976), Welder (r. 1977), Alachua (r. 1990), Florida Fry (r. 1994) a hybridu bunch/muscadine Southern Home (r. 1994). Druhou skupinu tvoří Florida hybrid bunch grapes, které byly vyšlechtěny složitým mezidruhovým křížením za účelem vyšší rezistence k chorobám. Nejvíce rozšířeny jsou Stover (od r. 1968), Conquistador (r. 1983), Lake Emerald (r. 1954) a Blanc Du Bois (r. 1987), dalšími zástupci jsou Blue Lake (r. 1960), Norris (r. 1966), Liberty (r. 1976), Suwannee a Daytona (r. 1983), Orlando Seedles (r. 1986), podnože Tampa (r. 1982) a Florilush (r. 1994). Druhá skupina obecně dává vína vyšší kvality, avšak odolnosti Muscadine

nedosahuje. Statistická data uvádějí následující podíly na výsadbách: 72 % Muscadine, 28 % Florida hybrid bunch grapes. Muscadine (Vitis rotundifolia Michx.) Skupina rév jihovýchodu USA (od Delaware po státy Mexického zálivu, dále Missouri, Kansas, Oklahoma a Texas), která byla známá rovněž pod názvy Bullace, Scuppernong nebo Southern Fox Grape (jižní liščí réva). Charakteristická je malým počtem (2 až 40) kulatých bobulí (25–37 mm) a tlustou slupkou zelenkavé, bronzové, růžové, purpurové nebo černé barvy. Nevytvářejí hrozen, jednotlivé bobule samostatně dozrávají a poté opadávají. Vzhledem k odlišnému počtu chromozomů podrodů Muscadine a Euvitis (40 vs. 38), selhávají pokusy o jejich křížení (s výjimkou Southern Home jsou hybridy neplodné) a muskadinové podnože nejsou kompatibilní s evropskou révou. Muscadine je označována jako America´s First Grape (první réva Ameriky), neboť již první osadníci konzumovali její plody (St. Augustine, Florida). V polovině 19. století, když byla Severní Karolína největším producentem vína v USA, bylo nejprodávanějším vínem Virginia Dare (cuvée Muscadine/Concord/Catawba). Severní Karolína dodnes uděluje v rámci North

Carolina State Fair zvláštní cenu za Best Muscadine (nejlepší Muscadine). Dalšími producenty jsou Jižní Karolína, Georgia, Alabama, Mississippi, Florida, Louisiana, Tennessee a Texas. Popsáno bylo několik desítek původních odrůd i novošlechtění. Nejrozšířenějšími jsou Scuppernong, Carlos, Magnolia a Noble. 1. Dvoudomé odrůdy Black Beauty (jedna z nejlepších Muscadine, černá slupka), Black Fry (vysoce resistentní, velmi plodná, výborná chuť, černá slupka), Darlene (bronzová slupka), Fry (nízká odolnost k černé hnilobě, velká bobule, bronzová slupka), Higgins (nadměrně plodná, růžová slupka), Jumbo (vysoce resistentní, největší bobule ze všech Muscadine, postupně dozrávající během několika týdnů, ideální pro vinaře-zahrádkáře), Scuppernong (raná odrůda, objevená r. 1810 Dr. Calvinem Jonesem v Severní Karolíně, výborná jemná chuť, bronzová slupka), Sugargate (výborná chuť, velká bobule, černá slupka, vhodná pro vinaře-zahrádkáře), Summit (plodná odrůda, tenká bronzová slupka), Supreme (resistentní, plodná odrůda, výborná kvalita, černá slupka), Sweet Jenny (resistentní, plodná odrůda, velká bobule, bronzová slupka). 2. Jednodomé odrůdy Carlos (jedna z nejvhodnějších Muscadine k výrobě vína, vysoká plodnost, malá bobule,

408

(9/2009)

bronzová slupka), Cowart (největší bobule ze všech jednodomých odrůd, černá slupka), Dixieland (velká bobule, výborná chuť, bronzová slupka), Dixie Red (velmi plodná, 12 až 30 bobulí, červená slupka), Fry Seedles (nutné je opýlení, červená slupka), Magnolia (velmi plodná, výborná pro výrobu vína, atraktivní bílá slupka), Nesbitt (plodná odrůda, bobule postupně dozrávají 4 až 5 týdnů, černá slupka), Noble (raná a plodná, vhodná pro červená vína, černá slupka), Redgate (až 40 bobulí, dozrávají společně, červená slupka), Regale (raná odrůda, vysoký obsah kyselin, vhodná pro červená vína, mošty a želé, černá slupka), Sterling (dobrá rezistence, bronzová slupka). Vitis rotundifolia je ideální révou teplého a vlhkého jihovýchodu USA, kde neprospívá Vitis vinifera ani Vitis labrusca. Nízká mrazuvzdornost limituje její výsadby na území, kde teplota neklesá pod -12 °C. Nejlépe proﬁtuje na půdách písčitých a jílovitých (pH 5,5 až 6,5), nesnáší půdy vododržné. Původní Muscadine jsou dvoudomé liány s charakteristickou „foxy“ vůní nahnilých jahod. Šlechtění vedlo k selekci samosprašných jedinců (ve smíšených výsadbách vždy alespoň každý třetí keř nebo nejvýše 7,5 m vzdálený od samičího keře) s ovocitým aromatickým proﬁlem. Kořenový systém je velmi mělký (většina kořenů do 30 cm hloubky) a zavlažování mladých vinic (2 až 4 roky) v regionech se suchými léty (srážkový úhrn pod 760 mm) nezbytné. Používají se dva způsoby vedení: vertikální (trojdrátí s vodorovně nebo vějířovitě vedenými tažni) a horizontální „overhead“ (až 8 ramen z jednoho kmínku ve výšce 210 cm). Množení pomocí řízků není obvyklé, tradičně se využívá kladení rozvodů

(letorosty se skloní k zemi a přihrnou zeminou) nebo štěpování semenáčů. Plodnost nastupuje ve 3.–5. roce. Objem sklizně činí 3 až 7 tun/ /hektar (tj. více než 9 kg na keř). Divoce rostoucí keře byly údajně schopné pokrýt plochu 2,5 ha a vyprodukovat 1 000 kg plodů. Vitis rotundifolia je mnohem odolnější k chorobám než Vitis vinifera nebo labrusca a zcela imunní je vůči révokazu a Pierceově chorobě. Problémem může být hořká hniloba (Melanoconium fuligineum), padlí révové (Uncinula necator), bakteriální skvrnitost (Mycosphaerella angulata) a černá hniloba (Guignardia bidwellii). Příležitostnými škůdci jsou kobylky, mšice, dřepčíci a ptactvo. Bobule dozrávají jednotlivě od poloviny září do konce října. Při sklizni lze využít mechanické setřásání (nízká soudržnost bobule s třapinou). Přestože obsahují pecičky, jsou vhodné k přímé konzumaci (trvanlivost prodlouží mírné podchlazení). Nejčastěji se ale uplatňují při výrobě vinného želé, marmelády a moštu, v menší míře jako surovina pro sladká či suchá vína. Vzhledem k silné a tuhé slupce je výlisnost nízká, výlisky slouží i jako krmivo pro dobytek. Produkty Muscadine jsou na trhu USA potenciální plnohodnotnou alternativou zde tolik populární odrůdy Concord (Vitis labrusca). Producenti zdůrazňují vysoký obsah resveratrolu (kardioprotektivní a antikancerogenní účinky) a vlákniny (snižuje krevní tlak, hladinu triglyceridů, celkového i LDL cholesterolu, riziko rakoviny tlustého střeva, zpomaluje absorpci glukózy a zvyšuje senzitivitu příčně pruhovaného svalstva k insulinu). Např. studie Mississippi State University prokázala, že potkani krmeni stravou obohacenou o muskadinové pyré vykazovali nižší hladinu LDL choleste-

Vinice v San Sebastian Winery s keři odrůdy Muscadine. Foto archiv autora.

Vitis rotundifolia rolu a vyšší hladinu HDL cholesterolu než kontrolní skupina. Bílá i červená vína Muscadine obsahují i více než 40 mg/l resveratrolu (červená vína z Vitis vinifera 0,2–18 mg/l). San Sebastian Winery Muscadine zpracovává na Floridě celkem 16 vinařství. San Sebastian Winery bylo založeno r. 1996 nedaleko historického centra St. Augustine (východní pobřeží Floridy). Vinohrady (32 ha) se nacházejí v nedalekém Clermontu, další surovinu nakupují od smluvních dodavatelů (165 ha): Florida hybrid bunch grapes (Stover, Suwannee, Blanc Du Bois), Mississippi hybrid (Miss Blanc) a Muscadine (Noble, Carlos, Magnolia, Welder). Průměrný hektarový výnos činí 15 až 17 tun hroznů. Standardně využívají ušlechtilých kultur kvasinek, chaptalizace a pomalé (2 až 8 týdnů) fermentace při nízkých teplotách (bílá vína 13–15 °C, červená vína 24 °C). Roční produkce činí 960 000 lahví: 12 druhů vín, vč. šumivého a dezertních „Cream Sherry“ a „Port“ (sic!). Vína jsou distribuována pouze na území Floridy s doporučenou dobou konzumace do dvou let. Návštěvníci vinařství se mohou zúčastnit komentované prohlídky výrobních prostor, vč. doprovodného ﬁlmu a ochutnávky, nakoupit vína, místní speciality a sommelierské potřeby ve ﬁremní prodejně, nebo navštívit Wine and Jazz Bar s živou jazzovou hudbou. San Sebastian Vintners White – světle zlatožlutá barva, výrazná vůně lesních jahod, tóny přezrálé josty, angreštu a černého rybízu, středně plné, polosladké, jemná kyselinka, čistá dochuť (**½) San Sebastian Vintners Red – temně rubínová barva, výrazná vůně jahodové marmelády, tóny sušených bylin, plnější, polosladké, svěží kyselinka, perzistentní dochuť (***)

(9/2009)

Předpokládané důsledky změny klimatu pro rakouské vinařství K. Bauer z Kremže a A. Fardossi z Klosterneuburku se zabývali důsledky změny klimatu a došli k následujícím závěrům: V alpském prostoru se během posledních 100 let se zvýšila teplota o 2 °C. Dochází k posunu severní hranice pěstování révy. Zvyšuje se podíl přívalových dešťů (záplavy). Častější jsou periody veder a sucha, rostliny vyžadují více vody. Zvyšuje se podíl srážek v zimě na úkor jara, léta a podzimu. To s sebou nese pozitivní, ale především negativní důsledky. Pro vinohradnictví obecně jsou často tyto důsledky pozitivní, zvláště pro pěstování modrých odrůd. Lze pěstovat i později dozrávající odrůdy. Vysoké noční teploty ale vedou k odbourávání kyselin, ke zvýšenému výskytu plísní. Přívalové deště způsobují půdní erozi a nedostatek vláhy (voda se nestačí vsáknout do půdy). Přichází nové choroby a škůdci, zvyšuje se počet jejich generací během roku (např. 3. generace obaleče). Dřívější počátek vegetace zvyšuje nebezpečí jarních mrazíků, rychlý vývoj rostlin po odkvětu zvyšuje náchylnost hroznů na úpal. Vyšší teploty zvyšují i odpar vody u ozelenění v meziřadí. Zvyšuje se stres rostlin, jejich výživa. Složitěji se dosahuje ledového vína. Proto bude nutné lépe dbát na výživu rostlin, podle rozborů půdy, zvláště na množství draslíku. I jeho menší nedostatek výrazně zvyšuje spotřebu vody. Před výsadbou vinice by mělo být zapraveno zásobní hnojení asi do hloubky 50 cm a pozemek by měl být pokryt osevem rostlin nebo nastýláním organickým materiálem. Ve vinici se ročně odpaří voda v množství asi 200 l/m2 prostřednictvím listové plochy révy a dalších 300 l/m2 přes otevřenou půdu nebo 600 l/m2 přes půdu pokrytou rostlinami. Proto se jeví jako optimální mulčování půdy slámou nebo přerušení pokryvu rostlinami přes letní vedra. Z podnoží lze doporučit Kober 5BB, 1103 Paulsen, 110 Richter, Ferkal a Börner. Jsou odolnější vůči suchu, ale je nutné u jednotlivých podnoží respektovat jejich snášenlivost k vápnu. Asi se bude měnit i odrůdová skladba. Například Cabernet Sauvignon nebo Chardonnay jsou podstatně odolnější vůči stresu suchem než Veltlínské zelené a Zweigeltrebe. W/2/5 a 6/JS Kontinuálne pestovanie mliečnych baktérií Oenococcus oeni pri malolaktickej fermentácii Študovali rastové charakteristiky Oenococcus oeni a Lactobacillus brevis, aby zistili kinetické vlastnosti obidvoch druhov malolaktických

409

MB vína. Obe sú vhodné pre MLF vína: vykazujú adekvátne vhodný rast buniek a toleranciu ne environment vína aj za nepriaznivých podmienok. I keď produkcia biomasy baktérií, t. j. rast je účinnejší pri L. brevis, O. oeni tolerujú lepšie etanol a nízke pH vína. Applied Microbiology and Biotechnology 65, 2006, s. 658–664 (em) Distribuce vína v Bulharsku V Bulharsku neexistuje podobná distribuce vína jako ve Francii. V komunistickém období byl prodej alkoholických nápojů včetně vína omezený na státní obchody, stát ovládal nabídku a výběr byl omezený. Od počátku 90. let umožnilo otevření trhu rozvoj distribuce a diverzifikaci nabídky. Nejvýraznější restrukturalizaci trhu přinesl příchod velkých zahraničních prodejců, jejichž investice od r. 1999 byly bezprecedentní. Trh a distribuce jsou ještě málo diverzifikované. Distribuce vín je realizována především v obchodech s potravinami. 44 % populace nakupuje u maloprodejců. Velkoprodejci dodávají restauracím a maloprodejcům. Nejkvalitnější vína jsou k dostání především v restauracích. Zahraniční vína jsou nabízena hlavně v nejlepších restauracích velkých měst, turistických komplexů u Černého moře a zimních letovisek. V největších městech je několik specializovaných obchodů, které prodávají především vína a lihoviny. Největší výběr vín nabízejí velké a střední prodejní řetězce, jejichž počet je v současnosti omezený. Hypermarkety se soustřeďují v několika velkých bulharských městech, jako je Sofia, hlavní město, Plovdiv a Varna. Lze pozorovat progresivní reorientaci nákupů spotřebitelů směrem k hyper- a supermarketům. V této především potravinářské kategorii operují na bulharském trhu tři velké nadnárodní řetězce: Metro Cash & Carry, Billa, specializovaná především na diskontní prodej, a Ramstore, dcera tureckého řetězce Migros. Ostatní velké řetězce mají menší podíl. Hlavní potravinářské skupiny v Bulharsku: Metro Cash & Carry, Billa, Alfa Beta Vassilopoulos, Ramstore, Stambouli. Podíl nákupů v různých kategoriích převážně potravinářských obchodů (včetně vína): různé kategorie obchodů podíl prodeje hypermarkety 1% supermarkety 5% malé smíšené prodejny 64 % (ako)

Ochrana ovocných dĭevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci

495 Kþ (vč. 9% DPH)

Více než 900 fotografií 37 autorů ze 7 zemí na 504 stranách. Choroby a škůdci jádrovin a peckovin, drobného a skořápkatého ovoce a révy: stručné popisy jejich škodlivosti a bionomie – prahy škodlivosti, prevence a přímá ochrana – fotografie typických příznaků poškození. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

410

(9/2009)

SYMBIOS – metoda prevence korkových zátek před TCA Jan Kašpar, Cork Janosa, Zlín

Rozhodnutí bylo přijato na úrovni portugalské vlády především proto, že stále se opakující problémy s TCA, které jsou většinou (a chceme-li být objektivní, zdaleka ne vždy právem) připsány na vrub korkové zátky, trvale poškozovaly pověst korkové zátky jako uzávěru na víno. Tím samozřejmě docházelo i k nemalým ekonomickým škodám na celém portugalském hospodářství, které je na výrobě korku dost závislé. Je vhodné a důležité zdůraznit, že CTCOR je nezisková, státem ﬁnancovaná organizace, takže nemá ekonomický zájem na případném zkreslování výsledků vývoje. Zadání bylo dvojí. Za prvé, pokud možno ekologickou cestou dokázat extrahovat přítomný TCA z korkové kůry, pokud je tam přítomen. Za druhé, nalézt takovou ekologickou prevenci při zpracování suroviny, ze které jsou zátky vyráběny, že v ní k vývoji a tím pádem detekci TCA později vůbec nedojde. Po náročném výzkumu se druhá možnost ukázala jako vhodnější a praktičtější. Bylo totiž zjištěno, že k vývoji TCA dochází v korku vždy nejvíce ve fázi suroviny, a to po jejím paření, což je technologický proces, kdy je korková kůra napařována v tlakových bojlerech a lázních. Tento proces sice kůru čistí od všech druhů chemických i mechanických nečistot, ale po jeho

ukončení zůstává kůra dále ležet s vysokým obsahem vlhkosti. V tomto okamžiku pak právě dochází k rozvinutí TCA, pokud je v korku přítomen. Není-li TCA přítomen v této fázi, není již, jak bylo prokázáno, možný ani jeho další vývoj v pozdějších technologických fázích, a to ani v korkových zátkách. To samozřejmě neznamená, že není možné zátky nebo víno kontaminovat TCA kdykoliv později při manipulaci, skladování či zpracování zátek. Proto se výzkum soustředil na takovou prevenci korkového materiálu, která by TCA znemožnila vůbec se v korku rozvinout do laboratorně zjistitelné úrovně. Výsledkem bylo vyvinutí enzymu, který se přidává do lázně ve fázi paření korku a který, zjednodušeně řečeno, pro svou existenci spotřebuje veškerý živný materiál, který by jinak působil jako „potrava“ pro rozvíjející se TCA. Namísto TCA tak v korkové kůře dochází k rozmnožení neškodných mikroorganizmů, které naopak nedovolí TCA rozvinout se. Nemá-li tak TCA v takto ošetřené kůře žádnou živnou půdu, nedojde vůbec k jeho rozvinutí po dobu vysychání kůry a tím pádem je i později ve vyrobených zátkách jeho úroveň měřená chromatograﬁckým detektorem prakticky nezjistitelná. Mezinárodními předpisy tolerovaná úroveň TCA v korkových zátkách je přitom ve Spojených Státech 3–4 ng/l a v Evropě 4–6 ng/l vyluhované tekutiny. Použitá jednotka „nanogram na litr“ je skutečně nepředstavitelně malé množství.

Sklepní hospodáﬁství

V průmyslu výroby vína je přitom zcela jednoznačně prokázáno, že úroveň TCA menší než 3 ng/l je lidskými smysly ve víně nezjistitelná a nezpůsobuje ani pozdější problémy s jeho detekcí u později otevírané láhve. SYMBIOS byla poprvé představena na známém mezinárodním londýnském veletrhu vína (Wine and Spirit Fair, London) v roce 2005, a to celou skupinou nejvýznamnějších odborníků na korkové zátky, která se nazývá „skupina uživatelů korku“ (Cork Users Group). Tato skupina se skládá ze samých významných průmyslových, obchodních a vědeckých kapacit a patří do ní například: – CELIÉGE (Evropská korková federace, sídlo Francie) – APCOR (Portugalská korková asociace) – CTCOR (Technologické centrum pro výzkum korku, viz výše) – CIF (Britská korková federace) – Marks & Spencer (gigantický britský obchodní řetězec) – TESCO (velmi významný britský obchodní řetězec) – Sainsbury (jeden z nejvýznamnějších luxusních britských obchodních řetězců s vynikající pověstí) Výsledky, které byly prezentovány, jsou při použití těch nejpřesnějších metod měření následující: Hladina opakovaně měřené úrovně TCA byla u všech testovaných vzorků v úrovni mezi 0,7–1,4 ng/l

467 450Kþ ,(vč. 9% DPH)

Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní techno- (vã. 5% DPH) logii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína, je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlujícími aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(9/2009)

Ukazuje se tedy, že použití postupu SYMBIOS má zcela neoddiskutovatelný vliv na výslednou hodnotu TCA v korku a tím samozřejmě také na výši pravděpodobnosti, že se ve víně korkem uzavřeném objeví známá nechtěná pachuť. Funkci SIMBIOS lze tedy pojmenovat a shrnout do několika následujících bodů: – jedná se o preventivní biologický proces, který podporuje rozvoj mikroorganismů, které zabraňují vzniku nechtěných metabolických procesů. Ty mají za následek nežádoucí pachuti ve víně, – jedná se o proces, který blokuje biosyntézu chloranisolů v průběhu přípravné fáze výroby korkové zátky, – praní kůry se SIMBIOS zajišťuje efektivnější čištění korkové kůry také od ostatních nežádoucích substancí /polyfenolů, pevných částic/, které rovněž způsobují nežádoucí zápachy a pachuti ve víně, někdy mylně identiﬁkované jako TCA, – odpad, který vzniká při procesu SYMBIOS, je plně ekologicky odbouratelný a nijak nepoškozuje životní prostředí. Proces je neškodný a je plně v souladu s evropskými zákony pro styk s potravinami, – proces nezpůsobuje žádnou změnu fyzikálních ani mechanických vlastností korku a tedy ani budoucí korkové zátky. Do dnešní doby je používáno několik metod, které mají různou úroveň spolehlivosti a kte-

Korkový dub ré mají za úkol eliminovat obsah TCA v korku, používaného pro výrobu zátek. Jedná se především o použití tlakových bojlerů pro praní korkové kůry a dále je to většinou použití mikrovlnného záření, které z kůry dovede TCA vcelku spolehlivě odstranit. Obě metody mají ale typickou nevýhodu „lidského faktoru“ – jsou perfektně funkční pouze do té doby, dokud je zařízení obsluhující personál provádí přesně tak, jak je třeba. Jakmile pozornost obsluhy poleví a práce je „odﬂáknuta“, což jak vidíme denně kolem sebe je věc dosti obvyklá, výsledek je ne-

411

jistý. U mikrovlny navíc musíme počítat s omezenou účinností s narůstající hloubkou materiálu, kdy nejúčinnější je ozáření pouze do 1,5cm hloubky materiálu. Přírodní zátka se ale vyrábí z kůry, která je cca 30mm silná, takže působení z obou stran sice prozáření zajistí, ale při vyšší síle materiálu již jeho účinnost může být sporná. Tvůrci SYMBIOS se proto vydali jiným směrem – ve výrobních firmách sami kontrolují správné dávkování a výměnu enzymu po provedených cyklech, nic jiného totiž není třeba dodržovat a prostým odebráním vzorku z lázně lze kdykoliv zjistit, zda nedochází k nadužívání enzymu oproti technologické normě. Tím je eliminována možnost nekvalitní práce obsluhy lázně, která mnohdy nedomýšlí důsledky svého chování, na absolutní dosažitelné minimum. Enzym je tedy poskytnut pouze takovým korkařským firmám, které se zavážou ke spolupráci a umožní ze strany SYMBIOS kdykoliv kontrolu probíhajícího procesu. V případě porušení pravidel je pak spolupráce přerušena a delikt okamžitě zveřejněn CTCOR, takže informace je rychle rozšířena v odborných kruzích i mezi zákazníky. Systém připomíná nám dobře známé ISO nebo HACCP, s tím rozdílem, že zde pracovníci SYMBIOS okamžitě a bez vlivu zpracovatele – tedy majitele firmy, přijímají poměrně drastické opatření. Věřme tedy, že SYMBIOS bude i nadále úspěšně pokračovat ve své misi a pomůže eliminovat nežádoucí pachuti a další nechtěné senzorické projevy ve víně.

Studie interakcí mezi Saccharomyces cerevisiae a Oenococcus oeni

To byl cíl přeložené studie (doktorská dizertace N. Nehme, 2008). Práce se rozčlenila na tři etapy. Napřed bylo testováno tucet různých párů kvasinky/bakterie s použitím metody sekvenčních kultur. Poté byl vybrán silně inhibující pár a proběhl pokus dokázat vliv jedné molekuly proteinu na inhibici JMK, což je dodnes málo prozkoumaná cesta. Nakonec se stejným silně inhibujícím párem byla použita metoda koinokulace, aby mohla být zhodnocena její účinnost na JMK. Kmeny S. cerevisiae a O. oeni, použité v této studii, jsou kmeny enologické, vyráběné a prodávané fy Lallemand Inc. Materiály a metody nebyly představeny velmi podrobně (dok-

torská dizertace N. Nehme), předložena byla pouze syntéza hlavních výsledků. Studie umožnila následující závěry: 1. Důkaz významu výběru kmenů kvasinek – bakterií v páru. Ve skutečnosti stejná bakterie může být inhibována v různé intenzitě různými kvasinkami, ale kvasinka nejvíc inhibující určitou bakterii se může projevit neutrálně nebo dokonce stimulačně u jiných bakteriálních kmenů (Nehme et al., 2008; nepublikované údaje). 2. Kvantiﬁkaci inhibice a stimulace JMK díky sledování bakteriálního růstu a degrada-

ce kyseliny jablečné v tekutém prostředí, napodobňujícím přirozené prostředí. 3. Důkaz vlivu malých molekul bílkovinné povahy na inhibici, mimo již známých molekul (etanol, SO2, mastné kyseliny). 4. Důkaz významu strategie inokulace pro úspěch JMK, nejen významu výběru kmenů. Pro další pokračování studie bude samozřejmě zajímavé izolovat a popsat tyto inhibující kvasinkové peptidy. Pramen: Revue des Oenologues, č. 131, duben 2009, s. 11–14. (ako)

412

(9/2009)

Za naše filtry ručíme nejméně 10 let, říká František Bílek jím zpracování především v potravinářském průmyslu – balené vody a podobně. Jakými zásahy je tedy voda ovlivněna? Kromě různých čiření a několika stupňů ﬁltrací jde zejména o ovlivňování hladin některých prvků, např. kyslíku, dusíku.

Pane Bílku, přestože se známe již 12 let, kdy jsem si s vámi poprvé sedl za jednací stůl – tehdy jako váš zákazník mající zájem o filtr – nebude se mi začínat tento rozhovor lehce. Děkuji za sklenici vody, kterou jste mi zde nabídli – zeptám se, je filtrovaná? Jak se vůbec díváte na vodu z hlediska její čistoty a kvality? Pitná voda veřejně dostupná běžně filtrovaná je, nicméně ta, kterou pijete, není z vodovodu. Pro potřebu zaměstnanců naší firmy, ale i mojí domácnosti, jezdíme s kanystry pro vodu k jednomu známému pramenu v regionu. Co se týče kvality vody, tedy její vnitřní kvality, je to opravdu zajímavá záležitost. Zrovna nedávno jsem studoval materiál od našeho partnera společnosti AquaSanatura, která se čistotou a kvalitou vody zabývá. Zkoumali vzorky vod z městských a obecních vodovodů několika krajů Česka a také několika známých pramenišť, např. i v blízkosti poutních míst. Jaké jsou výsledky? Liší se tyto vody? Samozřejmě se liší a nemálo. Po letech nejen teoretického bádání, ale i sérii vlastních zkušeností musím říci, že ne každá voda, která nám chutná, je kvalitní. Dobře, ale čím to bude? S pitnou vodou se dnes v průmyslové rovině dělají doslova harakiri. A z jakého důvodu, proč? Je to prosté: aby lépe chutnala. Upravuje se samozřejmě voda, která jde do vodovodu, ale ty nejhrubší a zcela umělé zásahy se dějí až při je-

Pojďme ale k vínu. Vzhledem k délce vašeho působení mezi vinaři bude možno asi říci, že vaše filtrační zařízení používá hodně tuzemských vinařů. Dovolím si to ještě modifikovat: ano, hodně jich to používá, ale také ještě hodně jich naše zařízení nemá. A samozřejmě nejenom tuzemských… Naše firma si dobře uvědomuje, že v tomto segmentu neplatí pořekadlo „Sedej, panenko, v koutě, budeš-li hodná, najdou-tě“. Chceme být vidět a být v kontaktu s našimi stávajícími i potenciálními zákazníky. Považujeme prezentaci a reklamu našich produktů a služeb za jednu z důležitých složek podpor prodeje a proto se také objevujeme na stránkách Vinařského obzoru. Začínali jste s výrobou motorových zádových postřikovačů, pak jste přešli přes deskové filtry k naplavovacím křemelinovým. Máte také mezi zákazníky takové ty stálice, které od vás odebraly prvně postřikovač, koupily si i deskový filtr a nakonec se neobešly ani bez křemelinového? Ano, jistě, máme i takové zákazníky. Přikládám věrnost faktu, že pokud někdo zjistí, že má kvalitní výrobek, osloví daného výrobce i v případě jiného výrobku, který potřebuje a firma jej nabízí. Bylo tomu tak v celé řadě případů a jen nám to potvrzuje naši dlouhodobou strategii kladení důrazu na vysokou kvalitu výrobků a péče o zákazníky. Za několik posledních let jsme k našemu příjemnému překvapení zjistili, kolik nových vinařských firem u nás vzniklo, kolik mladých vinařů se zrodilo. S mnohými z nich jsme už v kontaktu ohledně problematiky filtrace. Ohlédnu-li se těch asi 15 let zpět, co sleduji vaši firmu a její výrobky, uvědomuji si, že jste celou tu dobu vždy spolupracovali s celou řadou výzkumných pracovišť i specializovaných firem či institucí, ať už

v tuzemsku nebo i se zahraničními. Jaká je situace v tomto ohledu dnes? To je velmi zajímavá otázka. Lze říci, že se s časem různě rozvíjela, nebo nerozvíjela. Jedním z důležitých aspektů naší činnosti je v prvé řadě spolupráce s profesionály v oboru. Výměna informací, zkušeností, ale i zboží funguje oboustranně, což je pro nás potvrzením toho, že odvádíme kvalitní a poctivou práci. Dokonce se setkáváme již několik let s tím, že nás kontaktují i vysloveně konkurenční firmy, pro které jsou naše zařízení zajímavá a nabízejí spolupráci. Ano, proč ne, ale ta musí být především oboustranná. S jakými nabídkami od těchto firem se setkáváte? V poslední době jsme měli bohužel i několik požadavků na výrobu určitých zařízení, která by měla být z pohledu zadavatele vyrobena za nižší náklady než v Číně. A to my nejenom, že nechceme, ale my to takto levně ani neumíme. Celý svět dnes vyrábí v Číně a celému světu se tato taktika vrací nejen pozitivně. A bude to jen horší. Řada firem tedy od nás odjela neřekněme zklamaná, ale spíše neuspokojená. Nabídli jsme jim zařízení, které mělo vysokou kvalitu, mělo vysokou užitnou hodnotu, ale cena je nenaplňovala – byla vyšší, než jejich současná představa o ceně. Jedna z firem, se kterými úspěšně spolupracujeme od samého začátku, je Domnic Hunter. Na základě našich dlouholetých zkušeností z praxe naší i našich spokojených zákazníků je třeba konstatovat, že neznáme na trhu lepší produkty, než jsou svíčkové moduly značky Domnick Hunter a proto je prosazujeme. Samozřejmě chce-li zákazník jiné komponenty, umístíme do konstruovaného zařízení požadované. Domnick Hunter nám nabídli i nejlepší kooperační servis, včetně toku správných informací k zákazníkovi, které posléze využije při práci s filtračním zařízením. Ne vždy totiž musí platit, že pokud někdo prohlašuje, že je největší, projeví se to i v rovině konečného produktu, se kterým vinař pracuje. Nikdy nebudeme prohlašovat, že jsme největší anebo nejlevnější – cestu stlačování cen nepovažuji za rozumnou cestu, zejména i proto, že musí trpět v souvislosti s tím i péče o zákazníka, záruční i pozáruční servis. U nás se zákazník nedočká toho, že až bude potřebovat poradit, tak

(9/2009)

zjistí, že firma už neexistuje, zástupce je na dovolené, a není nikdo jiný, a tak podobně. A nebo cena za výrobek byla tak nízká, že obchodník, od kterého vinař koupil, nemá kapacity a ani možnosti se servisu věnovat. Jsou to bezesporu případy, které se dějí, nejenom ve vinařství. Hovořili jsme o servisu zákazníkům – s ním souvisí např. i záruční doba. Jakou vedete v tomto ohledu strategii u vás ve firmě? V naší firmě jsme se díky několika skutečnostem rozhodli, že záruční dobu na naše filtrační zařízení prodloužíme na celých 10 let. Jedním z faktorů, které nás v tomto ovlivnily, bylo vědomí potřeby spokojeného zákazníka. Nejsme dokonalí a i naše stroje dělají jen lidé a víme, že chybička se může vloudit. Proto je tu náš servisní tým, který v případě nějakého problému našeho filtračního zařízení u vinaře přijde s okamžitým řešením. Nejde ale v tomto případě jen o faktor samotného zařízení, ale týká se to samozřejmě i principu používání. Uvedu příklad: někdo si koupí naše zařízení ne u nás, kde před samotnou koupí dostane k zařízení dostatečně hluboký a odborný výklad, ale v jiné prodejně, např. i maloobchodní, kde může být úroveň odborné péče o vinaře různá. Může se stát, že za pultem bude prodavač, který nebude schopen zodpovědět byť i základní otázky k zařízení, které zákazníkovi prodali. Proto jsme chtěli, aby vinař, tedy konečný uživatel našich zařízení, měl kdykoliv možnost dosáhnout na takové informace, které mu umožní dokonale užívat naše filtrační zařízení. Garance je totiž jeden z významných faktorů, který cosi vypovídá o firmě a jejím vztahu k zákazníkovi. Naším rozhodnutím chceme vinařům sdělit jejich desetiletou jistotu s naším zařízením – tedy jak se servisem, tak zejména s odbornou radou. Určitě jste si vědomi, že podobná vstřícnost k zákazníkovi, až jakési gesto, má bezesporu vliv na rozhodování, které filtrační zařízení si do sklepa pořídit…

413

Ano, určitě. Jak už jsem uvedl na začátku, nebudeme stát v koutě a chceme i tímto dát o sobě vinařské veřejnosti vědět.

cen tedy nemusí mít naši zákazníci žádné obavy. Naše ceny patří k rozumným – netvrdím, že nejlevnějším, ale spíše rozumným.

Každopádně deset let je poměrně hodně. Co vás vedlo k doslovnému zpětinásobení standardní záruky podle zákona? Rozhodovali jste se na základě pouhého úsudku o vašich výrobcích a jejich jakosti, nebo jste brali v potaz též např. informace od ostatních firem v oboru filtrace vína? Našemu rozhodnutí, jakou záruku zvolíme, samozřejmě předcházelo podrobné zmapování aktuální situace na trhu našeho segmentu. deset let je přece jenom nezvykle dost, snad by se dalo říci, že je to až odvážné – a my to připouštíme. Stojíme si ale na svém. Utvrzuje nás v tom i fakt, že mnohá zařízení, která jsme vyrobili na začátku působení naší firmy – a týká se to i počátku s postřikovači – pracují dodnes a velmi spolehlivě. Další podnět – naše výrobky mají velmi nízký počet reklamací. Vedeme si statistiky, kolik filtrů různých typů po tuzemských sklepech funguje a které nefungují – také to nás utvrzuje ve spolehlivosti našich zařízení.

Hovořil jste o spolupráci s některými renomovanými specialisty v oboru – jak sledujete vývoj, inovace a případná zlepšení v oboru filtrace? Spolupracujete v těchto záležitostech ať už s praxí – předními vinařstvími, anebo například s vědeckými pracovníky v našem výzkumu, ve školství? Zde musím uvést, že naši specialisté se rádi učí od procesů, které jsou z hlediska kvality filtrace výše, než je vinařská filtrace – mám na mysli např. farmacii nebo i známé tuzemské pivovarnictví. Takže spolupráce byla a je s pivovary či s výzkumnými pracovišti pro pivovarnictví. V případě potřeby jsme se o jejich rady opírali od samotného počátku. Pivovarnictví jako obor mělo v dřívějších dobách větší podporu ze strany státu než naše vinařství. Vinařství jako obor má některé aspekty filtrace přinejmenším podobné, takže některé věci jsme mohli přejímat. Co se týká odborných škol, tak tady si myslím, že je ještě stále co dohánět. Na školách, kde se vyučuje vinařství, se evidentně filtraci jako takové příliš času nevěnuje. Ať už ze sektoru středoškolského, tak vysokoškolského vycházejí absolventi, kteří nám sdělují, potažmo ukazují, že nemají dostatek informací o filtraci. Netvrdím, že se filtrace na školách nevyučuje, ale není to v dostatečné míře pro praktické použití. Takže se snažíme v rámci našich možností školy informačně dotovat. Zatím se nám bohužel jeví, že není dostatečná odezva.

Bezesporu si uvědomujete, že destiletý servis vás může v některých případech stát i nemalé prostředky vynaložené na servis nebo poradenství… Víme to. Je to náš vklad do trhu a zároveň jakési dodatečné zhodnocení toho, co na trh uvádíme. Ano, věříme, že i my něco získáme zpět, ale zdůrazňuji, že vždy klademe důraz na vyváženost. Nedá mi to a zeptám se ještě takto: i pozáruční servis, o to více desetiletý, musí někdo zaplatit. Nenavýší se ceny konečných výrobků? Nenavýší. Předurčují to kvalitní výrobní kapacity a zejména mizivé procento reklamací našich zařízení. Opravdu nemáme důvod navyšovat cenu. Zní to možná jako klišé, ale není to klišé. A to i za situace, kdy stoupají výrobní vstupy – a to jistě sledují všichni. Ze zvyšování

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-4-7, cca 68 stran, formát A5

To je zajímavé. Čím myslíte, že to je? Bude zde určitě několik faktorů. Například je na všechno stále málo času. Svůj vliv má také dle mého názoru ne zcela ideální koncepce školství. Vidím to v tom, že důležitější jsou peníze získané za počet studentů, než je akcent na to, co se tam bude fakticky studovat. Potvrzují nám to i konkrétní zkušenosti s lidmi přímo ze školství. Zdůrazňuji ale, že takto kriticky

166 Kþ 160 ,(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH)

Kvalita vína je v˘sledkem míry vyuÏití potenciálu hroznÛ a ztrát pfii zpracování. Ani u vín ‰piãkové kvality to není jiné. PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

414

(9/2009)

vidíme skutečně pouze úzké téma filtrace vína, takže se tato má slova netýkají celého vinařského školství. Jak vnímáte motivaci – a to oboustrannou – pro užší spolupráci s výzkumnými pracovišti a školskými zařízeními? Netvrdím, že motivace není, ale dle našich zkušností je hodně determinována personálními a finančními faktory té které instituce. Do jaké míry spolupracujete s ostatními firmami a organizacemi? Je hloubka těchto kooperací taková, že významně ovlivňují např. technologický vývoj ve vaší výrobě? V 90. letech, kdy naše firma s filtračními zařízeními začínala a kdy se teprve i naše vinařství rozvíjelo, neměli sami vinaři tolik zájem proniknout hlouběji do problematiky filtrace. Od roku 2000 příšel prudký rozvoj ve vztazích s vinaři – tehdy jsme i velkým vinařským firmám ukázali, že filtraci opravdu umíme a práci

děláme poctivě. A to nejenom pro malé, ale i pro velkovýrobce. Na základě vstupů našich výrobků a informací do vinařské firmy začaly vznikat zpětné reakce, metody řešení provozu filtračních zařízení a další spousta drobných věcí, která se nám po čase v dobrém vrátila zpět. Pro nás je dobrým znamením, že řada firem, které před lety ve spolupráci s námi řešily problematiku filtrace, nyní už tuto rovinu zvládá správně a bezchybně. S některými z nich jsme i dále zařízení, které jsme jim před lety dodali, dále povýšili, vylepšili. Ve vašich firemních materiálech jsem se dočetl, že nabízíte takzvaný filtrační audit. Co si čtenáři Vinařského obzoru pod tímto pojmem mohou představit? Pojem audit znají jistě čtenáři i z jiných odvětví, provádí se například finanční audit, jde o jakousi kontrolu. Nahlédneme vlastně do technologického zázemí firmy do co možná největší hloubky, zanalyzujeme rizika každého úkonu, vyjmenujeme zásadní body – zhodno-

tíme dosavadní filtrační zařízení, postupy jeho používání atp. Nedílnou součástí filtračního auditu jsou samozřejmě náhledy do zázemí blízkého filtraci: předfiltrační zařízení, zásobní nádrže a tanky, potrubí, zařízení za plničkou apod. Kontrola zmapuje vyjmenované procesy a poukáže na pozitivní stránky, ale zmíní samozřejmě i negativní. Auditem ukážeme případnou cestu možné nápravy. Ne vždy je třeba uvažovat o výměně technologického zařízení pro filtraci – je řada firem, které měly vysoce kvalitní filtry, ať už byly od kteréhokoli výrobce. Problém vězel spíše ve správnosti postupů při filtraci než ve kvalitě zařízení samotného. Filtrační audit zabere od několika hodin u malé a střední firmy, až po několikadenní zkoumání a výsledkem je naše stanovisko z odborného hlediska. A na zákazníkovi už pak je, aby se rozhodl co dál, jaké důsledky vyvodí z námi sdělených informací. Děkuji za rozhovor Otázky pokládal Richard Stávek

Třísky a dužinky u bílých vín a rosé – souhrn šesti let pokusů Oproti některým převzatým názorům nejsou třísky nutně nástrojem „kopírujícím“ barik. Naopak, typ vína, vyhledávaný komercí nevykazuje přímo dřevité tóny typu „vanilka“ nebo „praženina“. Existují dva základní cíle tohoto postupu, odpovídající různým strategiím použití: – Nejdůležitější poptávka se týká vín, u nichž jsou třísky použity tak, aby posílily ovocité aroma, aby zvyšovaly pocity plnosti v ústech, aniž by spotřebitel rozpoznal dřevité tóny. Patří sem stejně tak bílá vína jako rosé;

– Druhou skupinou jsou vína, u nichž se požadují přímo dřevité tóny, více či méně intenzivní, plnost v ústech, a u nichž se toleruje mírná svíravost nebo suchost, která ale nesnižuje pocit kulatosti. Zkušenost nových producentských zemí ukazuje, že tyto dvě skupiny nejčastěji souvisí s konečnou prodejní cenou vína: první skupina odpovídá kategorií Premium nebo Popular Premium (cena řádově méně než 4 €), druhá Super nebo Ultra Premium (5 až 12 €).

Zrání vína v sudech barrique

Správná strategie spočívá na jednoduchých pravidlech: přednost mají silné dávky pro část vína, určeného k asambláži před nižšími dávkami pro všechna vína, degustace v reálném čase, a to nejen jednotlivých vín, ale i asambláží mez víny „nezpracovanými“ a „zpracovanými“, aby bylo možné vyjmout hobliny ve správném okamžiku, brát v úvahu senzorické výsledky, ale také (a především) názory kupujících na předložená vína, aby se ustálila nebo dále rozvíjela praxe. Pramen: Revue des Oenologues, č. 131, duben 2009, s. 44–46. (ako)

174 Kþ,168 (vč. 9% DPH)

(vã. 5% DPH) Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-1-2, cca 72 stran, formát A5 Pfieklad moderní odborné publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a Georga Leindla. Obsahuje popis dfieva pro v˘robu sudÛ barrique, v˘roby sudÛ, postupy pfii zrání, pfiípravu vína a péãi o sudy barrique. Nezbytná publikace pro kaÏdého vinafie, kter˘ se chce v˘robou vín v sudech barrique serióznû zab˘vat. Zrání vína v sudech barrique je dnes v‰eobecnû akceptovanou metodou. Jako jedna z fiady moÏností vinifikace pfiedává vínu charakteristické aroma. Aby bylo dosaÏenou optimálního v˘sledku, jsou k dispozici komplexní moÏnosti v˘bûru dfieva, zpracování a skladování vína, které v‰ak vyÏadují vysokou míru zku‰eností. Poznání základÛ o volbû vhodného dfieva, prÛbûhu reakcí ve vínû a rozhodujících faktorech o zrání je dÛleÏité pro optimální vyzrání pfiíslu‰ného vína. Kniha si klade za cíl podpofiit vinafie pfii pfiedcházení vadám vína a pfii pfiijímání správn˘ch rozhodnutí.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(9/2009)

415

Výzkum chemického složení výtažků z divoce rostoucích bobulí v Gruzii Například nejvíce barvících látek obsahují bobule černého bezu, maliny (130,356 mg/dm³), ostružiny, borůvky (496,649 mg/dm3) a kaliny. Na lipidy (stearin, vyšší mastné kyseliny, estery vyšších mastných kyselin, alkoholy, sacharidy, mono-, di- a triglyceridy) jsou bohaté plody černého bezu (8,7 %), malin (7,9 %), kaliny, šípku (8,2 %), trnků a rakytníku. Počet dusíkatých látek (celkový dusík, bílkoviny, aminový dusík a pep-

tidy) kolísá v rozmezí 0,3–0,91 % (malina). Na dusíkaté látky jsou rovněž bohaté plody rybízu, dřišťálu a černého bezu. Dle obsahu minerálních látek vynikla jeřabina (1 000 mg Ca %), rybíz, černý bez, dle obsahu vápníku – hloh (80 mg), šípek, jeřabina, borůvky. Dle obsahu fosforu červený rybíz (0,626 %), ostružiny a jeřabina. Dá se usoudit, že divoce rostoucí bobule a jejich extrakty (lipoﬁlní, vodní, lihový) po vhod-

Vplyv fenolových zlúčenín na fyziológiu Oenococcus oeni Študovali účinok fenolkarbonových kyselín (kyselina gallová, kaftarová, ferulová, p-kumarová) na rast a metabolity Oenococcus oeni a na podmienky tvorby kyseliny octovej počas malolaktickej fermentácie (MLF). Zistilo sa, že O. oeni sú ovplyvňované nedostatkom fenolových látok. Kyselina kumarová má najväčší inhibičný účinok, kyselina kávová najmenší vplyv na rast O. oeni. Kyselina galová mliečne baktérie (MB) stimuluje, katechín a kvercetín rast MB inhibuje. Journal of Applied Microbiology 88, č. 6, s. 1065–1071 (em) Pančovaný olivový olej v Itálii Po dioxinech v sýru a hnojivu ve víně se objevil v Itálii nový skandál – pod označením „olivový“ olej byl prodáván levný, pančovaný slunečnicový olej. Celkem za to bylo uvězněno 25 osob a dalších 14 osob dostalo domácí vězení. W/3/5/JS Integrovaná produkce a bioprodukce v Rakousku Bioprodukce hroznů v Rakousku prudce narůstá. V současnosti obdělává více než 500 biopodniků téměř 2 500 ha vinic. V integrované produkci je zařazeno 4 560 vinařských podniků. Nově se letos zavádí dobrovolná nezávislá kontrola IP. Spočívá v tom že vinař, který se k ní přihlásí, se nechá každý rok před sklizní zkontrolovat z dodržování pravidel pro IP a v kladném případě obdrží pro daný rok certiﬁkát. Ten by mu měl pomoci v marketingu vína jako záruka dodržování pravidel nepoškozujících

ném zpracování mohou být využity v medicíně, parfumerii a potravinářském průmyslu. Literatura: Bagashvili, I. B., Mamardashvili, N. G., Luliashvili, M. A., Mudzhiri, L. A. Výzkum chemického složení výtažků z divoce rostoucích bobulí v Gruzii. Vinogradarstvo i vinodelie, 5/2008, s. 27, Moskva Podle uvedeného zdroje zpracovala Tatiana Říhová

přírodu. Kontrolu provádí soukromá ﬁrma, službu vinař platí – v průměru asi 175 eur/rok. W/1/6/JS Nový spôsob superkontroly extrakcie 2, 4, 6-trichlóranizolu podozrivých korkových zátok Vypracovali spoľahlivú metódu superkritickej kontroly extrakcie 2, 4, 6-trichlóranizolu (TCA) zo základnej matrice korku. Možno ňou identiﬁkovať 0,13–2,11 µg/g TCA v korku a korkových zátkach, resp. hroznových vínach, ktoré sú napadnuté TCA. Podrobne popísanou metódou možno bezpečne a rýchle určiť zdroj TCA v kontaminovaných korkových zátkach. Journal of Agriculture and Food Chemistry 41, č. 6, s. 2208–2211 (em) Vplyv elektromagnetického pola na mikrobiologické a biochemické procesy výroby vína Ruskí autori zistili, že fyzikálne metódy majú významný vplyv na výrobu vína. Umožňujú kompletnú mechanizáciu a automatizáciu procesov, ušetria čas pri výrobe. Extrémne nízke frekvencie elektromagnetického pola potvrdili, že ho možno úspešne využívať v ochranne vína proti škodlivým octovým a niektorým mliečnym baktériam. Zdôrazňuje sa, že tento postup môže urýchliť alkoholovú fermentáciu i stimuláciu vínnych kvasiniek a ich enzýmov. Piščevaja Technologija 2006, č. 2/3, s. 16–19 (em)

Vinaři navštívili hejtmana Zlínského kraje Předseda s tajemníkem Svazu vinařů České republiky Ing. Jiří Sedlo a Ing. Martin Půček společně s ředitelem Vinařského fondu Ing. Jaroslavem Machovcem navštívili hejtmana Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišáka v sídle úřadu ve Zlíně. Schůzka proběhla na základě požadavku Svazu vinařů České republiky a potřeby projednání řady záležitostí a okruhů pro budoucí spolupráci Zlínského kraje s vinaři, neboť jde o kraj s druhou největší plochou vinic v ČR. Zlínský kraj má v současné době asi 517 ha vinic ve 43 vinařských obcích a registrováno je zde 464 pěstitelů. Přepočteme-li produkci kraje přes dlouhodobý celorepublikový průměrný výnos, tak se v kraji vyprodukuje asi 3 000 tun hroznů, což odpovídá produkci 21 000 hl vína. Na jednání s hejtmanem byly prodiskutovány možnosti podpor hlavních vinařských akcí ze strany Zlínského kraje s možným spoluﬁnancováním z prostředků Vinařského fondu a reciproční možnosti účasti vinařů Zlínského kraje na různých marketingově zajímavých akcích. Hejtman Stanislav Mišák společně s radní Milenou Kovaříkovou vyjádřili vinařství podporu a přislíbili zájem na užší spolupráci. (mp)

Zleva: Ing. Jan Kostelecký (úřad hejtmana ZL kraje), Milena Kovaříková (členka rady), Ing. Jaroslav Machovec (ředitel VF), Ing. Jiří Sedlo, CSc. (předseda SV ČR), MVDr. Stanislav Mišák (hejtman ZL kraje)

416

(9/2009)

Botrytis cinerea v enológii Katarína Furdíková, Fedor Malík, Fakulta chemickej a potravinárskej technológie STU, Bratislava

Všeobecná charakteristika Botrytis má vo svete mnoho názvov – anglický „bunch rot“,„noble rot“, či „grey mould“, francúzsky „pourriture noble“ a „pourriture gris“, alebo „Graufaüle“ a „Edelfäule“ v nemčine. Druhový názov Botrytis cinerea je odvodený od gréckeho βοτρυζ, čo znamená hroznový strapec a latinského prívlastku cinerea, čiže popolavý. Hroznový strapec v tomto názve charakterizuje nielen hostiteľa (vinič), ale i strapcovitý tvar huby pri pohľade do mikroskopu (obr. 1). Popol zasa hovorí o sivej farbe jej spór. Ako prvý sa touto hubou zaoberal taliansky botanik Pier Antonio Micheli. Syn chudobného farbiara sa vypracoval na riaditeľa botanickej záhrady a v roku 1729 vydal dielo Nova plantarum genera, kde opísal aj vzťah medzi B. cinerea a hnilobou napádajúcou melóny v záhradách vojvodu Toskánskeho vo Florencii. Rod Botrytis potom formálne opísal v roku 1801 Christian Hendrik Persoon. Nemecký mykológ de Bary (1831–1888) objavil vzťah medzi konidiálnou formou tejto huby (Botrytis), skleróciovou formou (Sclerotium) a produkciou apotécií (Botryotinia fuckeliana de Bary). Botrytis cinerea je anamorfné (nepohlavné) štádium huby Botryotinia fuckeliana, ktorej taxonomické zatriedenie je nasledovné: ríša Fungi, kmeň Ascomycota, trieda Ascomycetes, rad Helotiales, čeľaď Sclerotiniaceae, rod Botryotinia. Samotná Botrytis cinerea sa zaraďuje do ríše Fungi, triedy Deuteromycetes, radu Moniliales, čeľade Moniliaceae a rodu Botrytis [1]. Botrytis cinerea je fakultatívne parazitická vláknitá huba. Reprodukuje sa vegetatívne pomocou konídií, vytvára odpočinkové štádiá – sklerócia a produkuje širokú škálu exocelulárnych enzýmov. Na prirodzenom substráte aj pri kultivácii na sladinovom agare vytvára svetlé hnedosivé chumáčovité až vločkovité poras-

ty so sivým popraškom konídií. Často sa na dolnej časti vzdušného mycélia alebo po stranách kultivačných nádob tvoria čierne šošovkovité skleróciá s veľkosťou 0,2 až 0,5 mm, s pomocou ktorých huba pretrváva (obr. 2). B. cinerea sa v prírode často nachádza na rôznych rastlinných zvyškoch, ale aj na živých rastlinách, u ktorých spôsobuje ochorenia a hniloby. Spôsobuje hnilobu rajčín a hrozna a napáda tiež ovocie a zeleninu dotýkajúcu sa vlhkej zeme (jahody, tekvice, melóny). Vyskytuje sa aj na skladovanej zelenine, napáda semenáče stromov. Pri hojnom výskyte môžu konídia tejto huby vyvolávať u ľudí alergické reakcie. Huba znáša veľmi nízke teploty (minimum -2 °C) a bola zistená aj na zmrazenom mäse [2]. Vinič vs. Botrytis cinerea Nielen B. cinerea, ale aj mnohé iné huby môžu napádať vinič, parazitovať na ňom a spôsobovať mu rôzne ochorenia. B. cinerea je však unikátom v parazitológii. Jeho výskyt na hrozne väčšinou vedie k poklesu kvality hrozna a len v špeciálnych rastových podmienkach sa objavuje forma, ktorá dostala meno „puorriture noble“. Tento fenomén je nepostrádateľný pre výrobu jedných z najušľachtilejších prírodne sladkých vín, akými sú Sauternes a Coteaux du Layon vo Francúzsku, Trockenbeerenauslese v Nemecku, ako aj vín likérových typu Tokaj Aszú v Maďarsku a samozrejme Tokajský výber na Slovensku. Konídia reprezentujú hlavnú formu šírenia huby a sú rozhodujúcim faktorom pri procese rozvoja ušľachtilej hniloby. Infekcia sa objavuje na zakrpatených a starnúcich častiach kvetov, hlavne na tyčinkách a okvetných lístkoch. Napadnuté časti kvetov bez vyvinutých strapcov môžu v neskoršom období iniciovať infekciu plodov. V podmienkach dostatočnej vlhkosti sa na povrchu rastlinného pletiva objavujú hýfy klíčiacich konídií, ktoré však nemôžu priamo preniknúť dovnútra bobule hrozna. Enzymatická aktivita huby počas klíčenia konídie je príliš slabá na rozloženie hrubej kutikuly bobule. Pokožka bobule hrozna však obsahuje prieduchy, ktorými bobuľa v prvých fázach vývoja dýcha. Ako hrozno dozrieva, prieduchy postupne nekrotizujú a praskajú. Takto sa aj na povrchu zdravého hrozna vytvoria 10–100 µm široké lézie, cez ktoré hýfy môžu penetrovať. Klí-

čiace spóry dokážu vyklíčiť už po 48 hodinách, no ich rezerva zásobných látok nestačí na to, aby klíček dosiahol mikroprasklinku. Na povrchu hrozna sa však nachádza vysušená šťava, ktorá sem z dužiny hrozna prichádza cez mikrolézie. Šťava poskytuje hube bohatý zdroj živín a uľahčuje infekciu plodu. Počas dozrievania sa v hrozne mení pomer sacharidov a kyselín. Čím je cukornatosť hrozna vyššia, tým bohatšia je výživa klíčiacej konídie. Vodu huba v tomto štádiu získava len zo vzdušnej vlhkosti [3]. Botrytis cinerea produkuje množstvo fytotoxických sekrétov a enzýmov spôsobujúcich degradáciu rastlinných bunkových stien. Niektoré enzýmy spolupôsobia pri degradácii pektínových látok, iné vedú k rozrušeniu celulózových vlákien, ďalšie sú zodpovedné za degradáciu proteínových partií bunkovej steny [4]. Bunková stena má pôsobením týchto enzýmov značne pozmenenú štruktúru. Hýfy preniknú do hlbších vrstiev pokožky umiestnených pod kutikulou, mycélium sa rozrastá pod celým povrchom bobule a bobule bieleho hrozna dostávajú charakteristický čokoládový odtieň (obr. 3). Hýfy prerastajú aj smerom von a vyrastajú na nich konídiofory a konídia, ktoré sa oddeľujú a kontaminujú susedné dozrievajúce bobule. Steny pokožkových buniek bobule sú po invázii Botrytis cinerea natoľko zmenené, že nemôžu byť dlhšie funkčné, stenčujú sa, nastáva kolaps a smrť napadnutého pletiva. Vinič reaguje na útok huby produkciou antifungálnych látok – fytoalexínov, ktoré limitujú rozvoj mycélia na vlastných epidermálnych bunkách. Fytoalexínový rad obsahuje mnoho látok izoflavonoidnej a terpenoidnej povahy špecifických pre hostiteľskú rastlinu [5]. U Vitis vinifera bol v listoch napadnutých hubou Botrytis cinerea identifikovaný fytoalexín viniferín-α, ktorý je štrukturálnym trimérom resveratrolu. Resveratrol patrí medzi stilbény a jeho substitučné deriváty majú širokú antifungálnu aktivitu [6]. V poslednom čase sa veľa diskutuje aj o jeho antioxidačných a pre organizmus všeobecne pozitívnych vlastnostiach. Koncentrácia resveratrolu vo víne sa pohybuje od 0 do 7 mg/l. Nadmerné koncentrácie resveratrolu vo víne svedčia o prekonanej hubovej infekcii. Produkcia resveratrolu a iných fytoalexínov je odpoveďou rastliny (viniča) na invazívny útok vláknitých húb. Vysoká koncentrácia resveratro-

(9/2009)

lu teda môže znamenať, že rastlina počas svojej vegetácie aktívne bojovala s hubovou infekciou. V zdravom hrozne, ale i v takom, ktoré úplne podľahlo botrytickej infekcii, je koncentrácia fytoalexínov veľmi nízka. Smerovanie infekcie Náchylnosť k chorobe a jej smerovanie (zhubná sivá vs. ušľachtilá hniloba) závisia od rozličných faktorov. Najdôležitejšími faktormi rozvoja botrytídy na viniči, sú odroda viniča, klimatické podmienky a často aj geografická poloha. Slabý koreňový systém rastliny, husté strapce a tenká pokožka bobúľ spolu s vysokou vlhkosťou vzduchu podporujú praskanie bobúľ a objavujú sa chumáče zhubnej hniloby. Hrubá pokožka bobúľ a otvorené strapce (prístup vzduchu) redukujú dopad tohto ochorenia v období častých dažďov a vysokej vlhkosti. Mikroklíma hroznového strapca značne ovplyvňuje rozvoj huby, ušľachtilá a zhubná hniloba sa tak môže objaviť na tom istom strapci hrozna. Odrody, ktoré sa využívajú na výrobu botrytických vín majú relatívne hrubú pokožku bobúľ, otvorené strapce, neskoro dozrievajú a majú ďalšie klonálne špecifiká (počet stopiek v strapci, produkcia fytoalexínov). K takýmto patria najmä odrody Semillon, Sauvignon blanc, Rizling rýnsky, Gewurztraminer, Chenin blanc a Pinot blanc. Typickými odrodami maďarskej a slovenskej Tokajskej vinohradníckej oblasti sú Furmint, Lipovina (Hárslevelű), Muškát žltý (Muskat Lünel) a ako aj kríženec Oremus (Bouvierovo hrozno × Furmint). Ušľachtilá hniloba sa objavuje v podmienkach kolísavej vlhkosti v neskoršom letnom období, keď sa vlhké noci striedajú s teplými suchými dňami. Takéto podmienky síce infekciu umožňujú, ale limitujú rast huby a modifikujú jej metabolizmus. Ideálnym časom botrytickej invázie je doba blízka úplnej zrelosti hrozna, pričom bobule musia byť v tom čase stále ešte neporušené. V dňoch s teplotou 15–20 °C a relatívnou vlhkosťou vzduchu 90 % mycélium huby rastie a tvoria sa na ňom konídie. Koncom leta a počas teplej jesene, keď denné teploty prekračujú 20 °C, relatívna vlhkosť vzduchu je znížená na 50 % a zvyšuje sa prúdenie vetrov, dochádza k vysušovaniu bobúľ hrozna. Voda, ktorú huba čerpá z bobule, sa odparuje a stratou fyziologickej kontroly sa plod v suchých podmienkach dehydruje. Dozrievaním sa cievne spojenie bobule so strapcom a s celou rastlinou prerušuje, stratená vlhkosť sa nedopĺňa, vnútorný obsah bobúľ sa koncentruje, bobule sa vysušujú, hrozienkovatejú a vznikajú z nich cibéby. Chemické a fyzikálne zmeny muštu počas napadnutia ušľachtilou hnilobou Ušľachtilá hniloba napádajúca bobule hrozna a svojim metabolizmom výrazne ovplyv-

ňuje chemické zloženie muštu. Botrytis cinerea pôsobením celej škály exocelulárnych enzýmov degraduje bunkové steny a spôsobuje tak smrť epidermálnych buniek bobúľ hrozna. Huba čerpá vodu a živiny potrebné pre svoj rast zo živých buniek, degraduje látky obsiahnuté v hrozne a produkty svojho metabolizmu vylučuje do vnútra napadnutého pletiva. Hrozno napadnuté Botrytis cinerea má teda oproti zdravému hroznu značne pozmenené chemické zloženie. Sacharidy Hlavným zdrojom uhlíka pre hubu sú sacharidy obsiahnuté v dužine bobule hrozna. Botrytis cinerea je glukoﬁlná huba a ako zdroj uhlíka uprednostňuje glukózu pred fruktózou. Z tohto dôvodu pomer glukózy a fruktózy v botrytickom hrozne s časom klesá. Asimilácia glukózy a fruktózy sa mení v závislosti od environmentálnych podmienok a stupňa zrelosti hrozna a reprezentuje približne 50 % počiatočného množstva sacharidov. Evolúcia sacharidov v hrozne počas infekcie B. cinerea je spojená s metabolizmom huby. Počas počiatočného rozvoja huby pod pokožkou bobule hrozna, je degradácia sacharidov limitovaná následkom nedostatočného prísunu kyslíka a dochádza k rozsiahlej produkcii glycerolu. B. cinerea nedokáže asimilovať glukózu v anaeróbnych podmienkach úplne, preto sa vzniknutý glycerol kumuluje v médiu. Produkcia a akumulácia glycerolu počas „ušľachtilého hnitia“ zvyšuje u botrytických vín pocit hladkosti v ústach. Koncentrácia glycerolu v bobuli je tým vyššia, čím dlhšie huba ostáva pod povrchom pokožky bobule. Mušt z botrytického hrozna obsahuje 5–7 g/l glycerolu, na rozdiel od muštu vyrobeného zo zdravého hrozna, ktorý glycerol neobsahuje vôbec [3]. Keď mycélium dosiahne povrch bobule, kde je kyslíka dostatok, nastáva v metabolizme glukózy zmena. Huba prestáva asimilovať kyselinu glukónovú, a tá sa kumuluje v hrozne ako typický sekundárny metabolit. Prítomnosť kyseliny glukónovej vo víne nie je možné zaznamenať senzoricky. Sladká chuť cyklických esterov (laktónov) kyseliny glukónovej je podľa všetkého príliš slabá na to, aby mohla byť vo víne postrehnutá. Koncentrácia kyseliny glukónovej závisí od času vývoja huby, pričom mušt z inﬁkovaného hrozna obsahuje 1–2,5 g/l kyseliny glukónovej. Kvasinky túto kyselinu počas alkoholovej fermentácie nedegradujú a jej prítomnosť vo víne poukazuje na predošlý výskyt B. cinerea na bobuliach hrozna [7]. Organické kyseliny Botrytis svojim metabolizmom redukuje aj obsah hlavných organických kyselín dužiny hrozna. Všeobecne platí, že čím je počiatočná

417

koncentrácia kyselín v zdravom hrozne vyššia, tým viac ich huba v procese infekcie využije. Najviac degradovanými kyselinami v hrozne sú kyselina vínna a kyselina jablčná. Kyselina vínna je asimilovaná pomocou vínandehydrogenázy a je metabolizovaná vo väčšom množstve ako kyselina jablčná. Tá je asimilovaná hlavne počas externej fázy fungálneho rozvoja v čase, keď sa tvoria konídiofory a slúži na vytvorenie energetickej rezervy, ktorá bude uložená v konídiach. Degradácia ostatných organických kyselín nie je taká vysoká ako degradácia kyseliny vínnej, či jablčnej. Koncentrácia niektorých organických kyselín dokonca v dôsledku metabolizmu B. cinerea v cibébach narastá. Hladiny týchto kyselín však zostávajú relatívne nízke a napriek koncentračnému fenoménu, mušt z tohto hrozna zriedka obsahuje nadmernú koncentráciu kyseliny octovej. Kyselina citrónová je metabolizovaná slabo a niektoré kmene Botrytis cinerea ju dokážu dokonca aj syntetizovať [7]. Výsledná koncentrácia kyseliny citrónovej v mušte získanom z botrytického hrozna je približne 0,5 g/l. V hrozne inﬁkovanom B. cinerea je badateľný nárast obsahu kyseliny galakturónovej, ktorá pochádza z enzymatickej hydrolýzy pektínových látok rastlinných bunkových stien. Kyselina galakturónová môže byť enzymatickou oxidáciou transformovaná na kyselinu mukovú, ktorej koncentrácia môže v mušte vylisovanom z napadnutého hrozna dosiahnuť až 2 g/l [7]. Botrytis môže tiež indukovať nestabilitu vápenatých solí. Botrytis cinerea produkuje enzým, ktorý oxiduje galakturónovú kyselinu (základnú zložku pektínov) na kyselinu galaktarovú. Táto kyselina sa pomaly zlučuje s vápnikom a vzniká nerozpustná soľ, ktorá môže vytvárať sediment. Dusíkaté látky Botrytis cinerea svojim parazitickým spôsobom života „likviduje“ dusíkaté látky v hrozne. Huba je schopná využívať rôzne formy dusíka – amoniak, aminokyseliny aj proteíny. Prednostne však asimiluje dusík v jeho jednoduchej forme, a preto vo výslednom mušte zostáva nízka hladina ľahko utilizovateľného dusíka. Huba pôsobením exocelulárnych proteáz a aminooxidáz degraduje a konvertuje proteíny hrozna na rôzne aminokyseliny, ktoré difundujú do vnútra bobule [3]. Modiﬁkované aminokyseliny sú typické pre mušt vyrobený z botrytického hrozna. Botrytis cinerea využíva dusík na syntézu štrukturálnych a metabolických proteínov, ktoré sú dôležité pre jeho rast na povrchu bobule. Huba vylučuje do dužiny hrozna exocelulárne fungálne proteíny, ktoré spôsobujú ťažkosti pri čírení a stabilizácii vína. Mušt z cibéb tak navyše obsahuje komplex rôznych dusíkatých foriem, ktoré pochádzajú z dužiny hrozna, no ob-

418

(9/2009)

sahuje menej ľahko utilizovateľného dusíka ako mušt zo zdravého hrozna. Fenolové látky Podobne ako iné huby, tak aj B. cinerea produkuje exocelulárnu polyfenoloxidázu, ktorá sa nazýva lakkáza. Lakkáza patrí medzi meďnaté enzýmy a katalyzuje oxidoredukčnú premenu fenolových látok. Jej pôsobením sa fenoly obsiahnuté v hrozne oxidujú a vznikajú „zlaté“ a hnedé produkty, ktoré vytvárajú typické zafarbenie tokajských vín. Huba reguluje molekulárnu štruktúru a množstvo exocelulárnej lakkázy podľa pH hostiteľského pletiva a podľa obsahu fenolových látok [7]. Hlavné fenolové zložky bieleho hrozna (kyselina kávová a p-kumarová, voľná alebo esteriﬁkovaná kyselinou vínnou) sú pomocou lakkázy transformované na chinóny. Chinóny majú tendenciu polymerizovať a vytvárať hnedé produkty. Charakteristická farba pokožky cibéby vyplýva z tohto fenoménu [3]. Na rozdiel od polyfenoloxidázy prítomnej v hrozne, fungálne lakkázy tolerujú nízke pH hotového vína a prítomnosť nízkych koncentrácií SO2. Lakkáza je vo víne pri pH 3,4 inhibovaná až koncentráciou voľného SO2 nad 50 mg.l-1. Aktivitu lakkázy ovplyvňuje hlavne koncentrácia kyslíka v prostredí. Vysoká hladina sacharidov vo vnútri bobule spôsobuje znižovanie rozpustnosti kyslíka, čím sa aktivita lakkázy čiastočne inhibuje. Na konci svojho vývoja už huba enzým neobnovuje a cibéby majú nižšiu lakkázovú aktivitu ako v štádiu „plnej hniloby“. Aktivita a stabilita lakkázy v mušte a víne majú však vážne dôsledky pre červené vína. Tento enzým rapídne a ireverzibilne oxiduje antokyaníny a aj malé infekcie môžu generovať výraznú stratu farby a zhnednutie. Zlatá farba vznikajúca z niektorých fenolových látok prítomných v bielom hrozne je výrazná a pozitívna kvalitatívna vlastnosť cibébových výberov. Stupeň zhnednutia závisí najmä od odrody hrozna a stupňa infekcie [7]. Aromatické látky Počas napadnutia ušľachtilou hnilobou dochádza k zmenám aromatických látok hrozna. Charakteristickým rysom ušľachtilej hniloby je strata primárnej arómy hrozna. Často je možné tento fenomén pozorovať pri spracovaní muškátových odrôd. Glykozidázy produkované B. cinerea hydrolyzujú terpenylové glykozidy, ktoré dodávajú odrode typickú vôňu a aróma hrozna sa vytráca. Vznikajú tak voľné terpenoidy, z ktorých niektoré majú antifungálne vlastnosti. Niektoré aromatické terpény, ako linalool, geraniol a nerol degraduje Botrytis cinerea oxidatívnymi mechanizmami na menej aromatické prchavé látky (β-pinén, α-terpineol, oxidy furánu a pyránu). Neskoršie sa môžu v niektorých botrytických vínach vytvárať fenolové a jódu

podobné zápachy. Botrytis tiež produkuje esterázy, ktoré dokážu degradovať estery dodávajúce bielym vínam ich ovocný charakter. Signifikantnosť straty arómy závisí od relatívnej dôležitosti degradovaných látok a od odrody. Aromatické odrody často strácajú viac primárnej arómy, ako získavajú pri infekcii ušľachtilou hnilobou. Odrody Rizling rýnsky a Semillon väčšinou získajú v „hnilobnom“ procese viac aromatických látok, ako stratia [7]. Okrem toho, že sa pôsobením huby mnohé aromatické látky rozkladajú, B. cinerea rôzne špecifické prchavé látky tiež syntetizuje. Vonnou látkou typickou pre Botrytis je sotolon (3-hydroxy-4,5-dimetyl-2-(5H)-furanón). Sotolon má sladkú vôňu a prispieva k charakteristickej aróme botrytických vín. V kombinácii s ďalšími aromatickými látkami, ktoré sa nachádzajú v botrytických vínach, dodáva sotolon vínu charakteristickú medovú až hrozienkovú vôňu [8]. Polysacharidy Počas infekcie syntetizuje Botrytis celý rad vysokomolekulárnych polysacharidov. Zaraďujú sa do dvoch skupín. Jednu skupinu tvoria polyméry manózy a galaktózy s malým množstvom glukózy a ramnózy, ktoré indukujú zvýšenie produkcie kyseliny octovej a glycerolu počas fermentácie. Druhá skupina pozostáva z β-glukánov, polymérov glukózy (105-106 Dalton). Nemajú podstatný efekt na metabolizmus kvasiniek, ale zrážajú sa v prítomnosti alkoholu a upchávajú filtre počas čírenia. Menej ako 2 či 3 mg.l-1 týchto látok môže závažne spomaliť filtráciu. Prídavok komerčných zdrojov β-glukanáz uľahčí degradáciu polysacharidov a následnú filtráciu. Botrytické hrozno je zvyčajne zbierané a lisované jemne, aby sa minimalizovalo uvoľnenie β-glukánov do muštu. β-glukány sú lokalizované priamo pod pokožkou, v blízkosti mycélia huby, ktoré ich produkuje [7]. Zmeny podmienené koncentračným efektom vysušovania Jednou z najmarkantnejších zmien počas rozvoja ušľachtilej hniloby je zvýšenie koncentrácie sacharidov v dužine hrozna. Napriek zníženiu celkového množstva sacharidov (v rozmedzí 35–45 %) je v dôsledku koncentračného efektu mušt z napadnutého hrozna charakteristický vysokou hladinou sacharidov (300 až 500, niekedy až 650 g/l). Botrytis cinerea degraduje 70–90 % pôvodného množstva kyseliny vínnej a 50–70 % kyseliny jablčnej, napriek tomu je výsledná koncentrácia týchto organických kyselín v botrytickom mušte veľmi podobná koncentrácii v mušte zdravom. Koncentračný efekt vyplývajúci zo straty vody totiž vedie k zahaleniu skutočného úbytku kyselín. Zastúpenie jednotlivých kyselín je však podstat-

ne zmenené. Vysoká koncentrácia sacharidov v mušte má za následok zvýšenie osmotického tlaku, čo výrazne sťažuje alkoholovú fermentáciu. Relatívne vysoké pH muštu (3,5–4,0) poukazuje na koncentrovanie ďalších látok, ako sú draslíkové ióny. V dôsledku metabolizmu huby a koncentračnému efektu sa v mušte mierne zvyšuje aj koncentrácia fenolových látok, peptidov a proteínov, ktoré môžu spôsobovať ťažkosti pri stabilizácii vína. Nemenej podstatnou otázkou je aj samotný zber cibéb. V dôsledku vysušenia bobúľ totiž markantne klesá výnosnosť zberu (až o 50–80 %) [7]. Iné zmeny B. cinerea produkuje do hrozna aj rozličné inhibične pôsobiace polysacharidy (botryticín a cinereín) a antibiotické látky (botrytidial, norbotryalacetát, botrylaktón) [3]. Inhibične pôsobiace polysacharidy a mastné kyseliny, nízka hladina asimilovatelného dusíka spolu s deficitom vitamínov (tiamín) i pomerne vysoká počiatočná koncentrácia etanolu (6–8 % obj.) v botrytických muštoch spôsobujú nemalé problémy s fermentáciou. Rast vínnych kvasiniek i fermentácia sa v dôsledku týchto faktorov môže spomaliť i zastaviť, dochádza ku kumulácii ketokyselín, vyššej produkcii kyseliny octovej a mušt má vysokú kapacitu viazania SO2. Záver Botrytis cinerea svojim metabolizmom zásadne ovplyvňuje chemické zloženie muštu a tiež senzorické vlastnosti budúceho vína. Zníženie objemu bobúľ v dôsledku dehydratácie, riziko strát úrody pri dozrievaní a ťažkosti spojené s fermentáciou a klarifikáciou spôsobujú, že výroba botrytického vína je finančne veľmi náročná. Každá kvapka takéhoto média je výsledkom spoločného pôsobenia slnka, vody, viniča, huby B. cinerea, kvasiniek, baktérií a samozrejme človeka. Dokonale zladiť všetky tieto faktory je umenie, výsledkom ktorého je potom produkt, ktorý vo svete vína nemá obdoby. Literatúra [1] Hawksworth D. L., Kirk P. M., Sutton B. C., Pegler D. N., 1995: Dictionary of the Fungi, 8th edition. [2] Fassatiová, O., 1979: Plísně a vláknité houby v technické mikrobiologii. Nakladatelsví technické literatury, Praha. [3] Riberau-Gayon, P., Dubourdieu, D., Donèche, B., Lonvaud, A., 2006: Handbook of Enology, Vol 1, 2nd Edition. John Wiley & Sons, LTD Chichester. [4] Movahedi, S. and Heale, J. B., 1990: The roles of aspartic proteinase and endo-pectin lyase enzymes in the primary stages of infection and pathogenesis of various host tissues by different

(9/2009)

419

Obr. 1– Botrytis cinerea – mikrokultúra (© A. Kubátová)

Obr. 2 – Botrytis cinerea na kultivačnej platni (© A. Kubátová)

Botrytis cinerea

isolates of Botrytis cinerea Pers ex. Pers. Physiol. Mol. Plant. Pathol. 36, pp. 303–324. [5] Vitrac, X., Bornet, A., Vanderlinde, R., Valls, J., Richard, T., Delaunay, JC., Mérillon, JM., Teissédre, PL., 2005: Determination of Stilbenes (δ-viniferin, trans-astringin, trans-piceid, cis- and trans-resveratrol, ε-viniferin) in Brazilian Wines. J. Agric. Food Chem., 53 (14), 5664 –5669. [6] V. Pont and R. Pezet, 1990: J. Phytopathol. 130 , p. 1. [7] Fleet, G. H., Heard, G.M., 1993: Botrytized wines. In: Wine Microbiology and Biotechnology. Ed. G.H. Fleet (Harwood Academic Publishers: Chur, Switzerland) pp. 27–54. [8] Masuda, M. at al., 1984: Identiﬁcation of 4,5-dimethyl-3-hydroxy-2(5H)-furanone (Sotolon) and ethyl 9-hydroxynonanoate in botrytised wine and evaluation of the roles of compounds characteristic of it. Agricultural and Biological Chemistry 48, 2707–2710. Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu výskumu a vývoja na základe zmluvy č. APVV-0488-07 a grantovou agentúrou Ministerstva školstva Slovenskej republiky VEGA č.1/ 0786/08.

Obr. 3 – Furmint napadnutý ušľachtilou B. cinerea (www.vinoverve.com)

Obr. 4 – „Sivá pleseň“ Botrytis cinerea na hrozne (© Ch. Pensis)

420

(9/2009)

421

Pomocí taninů získáme víno s nejlepšími kvalitativními parametry

Jak dlouho se vaše firma zabývá produkcí přípravků na bázi taninů? Je to již více než dvacet let. Můžete popsat hlavní přednosti taninů pro výrobu vína? Taniny mohou být použity u všech typů vín a to už při zpracování hroznů, ve fázi vinifikace, při číření a také před samotným lahvováním. Ve fázi vinifikace se používají taniny hydrolyzovatelné s antioxidačními účinky, kdy způsobují blokaci oxidačních enzymů. Kondenzovatelné taniny, přidávané do červeného moštu, stabilizují barvu bezprostředně po vyluhování. Ve fázi čištění moštu pomáhají odstranit vady v chuti a vůni, celkově zlepšují organoleptický profil. Také ve fázi před lahvováním v již hotovém víně dokáží taniny jemně doladit charakteristické organoleptické parametry. Dá se říci, že aplikace přípravků na bázi taninů eliminuje použití jiných přípravků pro ošetření vína? Správné použití taninů u bílých vín podporuje stabilitu proteinů, a tak částečně redukuje používání bentonitu. Dále zabraňuje oxidaci a eliminuje tak následné použití dalších přípravků pro ošetření vína, např. PVPP, kaseinátu, přípravků na bázi kys. askorbové atd.. U červených vín taniny stabilizují barvu za současného snížení dalších přípravků s tímto účinkem.

Mohou taniny napomoci také při výrobě růžového vína, které je

v současnosti velmi populární v České republice? A jak je to u ledového a slámového vína? Růžová vína jsou mnohem citlivější a delikátnější než vína červená, vyžadují tedy především antioxidační péči. V růžových vínech jsou taniny nezbytné pro stabilizaci lehkých barevných tónů. U každého typu vína, tedy i u slámového nebo ledového, ale i u mladého vína, může použití správného taninu zabezpečit ochranu nebo zlepšení organoleptických vlastností. V podstatě uplatňováním této metody neděláme nic jiného, než že dodáváme vínu přírodní látky. Mají taniny vůbec nějaké „chyby“? Jediná chyba může vzniknout při aplikaci. Použití neadekvátního množství taninů a to zejména ve fázi aplikace do vína před lahvováním může vést ke změnám chuti a charakteru vína. Proto doporučujeme vždy začínat aplikaci taninů v nižších koncentracích, provádět průběžně degustaci a případně koncentraci postupně zvyšovat. Jaké novinky jsou v současnosti v oblasti produkce přípravků na bázi taninů? Postupy extrakce při výrobě taninů jsou stále více regulovány, což souvisí s vývojem technických extraktů v posledních letech. Také pokud jde o praktické použití, byla zahájena výroba taninů v granulovaném stavu. Jejich příprava před samotným použitím ve vinném sklepě je mnohem rychlejší a jednodušší. Jaký vývoj lze očekávat v oblasti používání taninů ve světě? Očekávám vzestup při používání taninů při výrobě bílých a růžových vín. Pokud jde o vína červená, bude jejich produkce po

stránce kvantity stabilní, avšak stále více precizní a systematická. (p.r.) ----------------------------Firma ENARTIS - Esseco Srl. produkuje taniny od hroznových, přes elagické a galické až po různé speciální přípravky. Pro bílá vína ve fázi fermentace je v nabídce např. přípravek Tanenol Blanc nebo Tanenol Elegance, u červených vín je nejpoužívanější Tanenol Rouge, případně Tanenol Rich a Tanenol Fruitan. Do hotových vín pro ovlivnění chuti, barvy a stability lze použít např. Tanenol Fruitan, Tanenol Uva, dále taniny dubové elagické (pro červená i bílá vína), jako jsou Tanenol Elevage, Tanenol Coeur de Chene, Tanenol Superoak nebo Tanenol Extra. Těsně před plněním lze do vína aplikovat speciální taniny řady unico, jako je Unico 1 s chutí i vůní po barikovém dřevě, vanilce, karamelu a sladkém ovoci, popřípadě Unico 2, což je hroznový tanin s chutí a vůní po černém rybízu, višních apod. A když už má hotové víno nějakou tu vadu na kráse, lze ji potlačit opět taniny. Lze jimi například eliminovat hořčinu, sladkým taninem lze potlačit hrubé nežádoucí nativní taniny apod. Zastoupení ﬁrmy ESSECO Enartis pro ČR a SR:

422

(9/2009)

P O Z VÁ N K A na představení nové řady

Místo konání: vinice společnosti Vinselekt Michlovský v Rakvicích – Vinice pod Majákem Datum: 7. 10. 2009, 10.00 hodin

Bližší info upřesnění: Ing. František Hnidák – 602 522 105, Ing. Milan Janoštík – 602 511 838 www.hmhodonin.cz Na Pískách 3903/5, 695 01 Hodonín, tel./fax: +420 518 374 231, e-mail: hm@hmhodonin.cz

(9/2009)

423

Master of Wine: Zkouška v roce 2009

Titul Master of Wine (zkratka MW, která se smí uvádět za jménem držitele titulu) je nejvyšší kvalifikací v oboru vína. První zkoušky MW proběhly v roce 1953 ve Velké Británii pod záštitou „Worshipful Company of Vintners“, kdy několik kandidátů, kteří splnili požadovanou úroveň znalostí před zkušební komisí, získali titul Master of Wine. Samotný institut IMW byl založen v roce 1955 a téměř po tři desetiletí bylo toto masterské studium určeno výhradně pro britské občany zabývající se „vědou, uměním a obchodem v oblasti vína“, než se brány v roce 1984 otevřely novinářům, sommelierům a v roce 1987 zahraničním kandidátům. Podmínkou pro přijetí na dvouleté studium zakončené zkouškou MW, kterou každoročně absolvuje zhruba pouhých 10 % uchazečů, je prokázání adekvátních znalostí vinohradnictví, vinifikace, obchodu, marketingu, vinařských zákonů, logistiky, degustace a hodnocení vín z celého světa, což zpravidla bývá Diplom Wine & Spirits Education Trust, Weinakademiker nebo titul AIWS, jenž smí používat pouze členové Institutu of Wine & Spirits, kteří jsou zárověň držiteli Diplomu WSET. Navíc musí mít každý uchazeč o titul MW svého „mentora“ v podobě stávajícího člena IMW, který za něj nese odpovědnost. IMW vděčí za svoji existenci jedné z nejstarších cechovních společností Spojeného království – Vintners‘ Company, jež obdržela svoji královskou výsadní listinu již v roce 1437, a sdružení Wine and Spirit Association. Brzy po skončení druhé světové války se tyto dvě organizace rozhodly zvýšit úroveň odborného vzdělání osob zabývajích se živností obchodu s vínem a certifikovat své talentované členy. Tyto dvě instituce připravily seminář zakončený zkouškou Master of Wine, o níž se v roce 1953 ucházelo 21 kandidátů, z nichž šest jich získalo titul MW. Těchto šest absolventů založilo o dva roky později Institute of Master of Wine v londýnském City. Ačkoliv dnes není IMW již závislý na žádné z těchto institucí, královská společnost Vintners‘ Company hraje nadále v jeho aktivitách významnou roli a ve Vintners‘ Hall se pod její záštitou každoročně pořádají valné hromady, slavnostní udělování certifikátů MW a významné degustace vín. K dnešnímu dni IMW čítá 274 členů ze 23 zemí světa (jména kandidátů, kteří úspěšně složili zkoušku MW v roce 2009 ještě nebyla oznámena), mezi nimiž jsou například Jancis Robinson OBE, Michael Broadbent, Clive Coates, Nicolas Belfrage, Angela Muir, Rosemary George, Olivier Humbrecht, Fiona Morrison, Maggie McNie, Jasper Morris, Serena Sutcliffe a David Peppercorn, avšak mediálně nejznámějším držitelem titulu MW u nás je bezpochyby hrabě John Umberto Salvi, který Českou republiku za poslední dva roky navštívil nejméně šestkrát, naposledy letos v červnu, kdy se zúčastnil hodnocení moravských odrůd pro MF Dnes Test. A zde jsou otázky, které vybrala komise IMW na letošní zkoušku Master of Wine. Jancis Robinson na svém internetovém portálu komentuje: „Nenechte se zmást. Ačkoliv se otázky tváří jako velmi snadné, opak je pravdou. Známkování je přímo ďábelské a úroveň požadovaných detailů extrémně vysoká. Výsledky mohou být mnohdy děsivé – zejména pro ty z nás, kteří prošli touto zkouškou již tak dávno jako v roce 1984...“

INSTITUTE OF MASTERS OF WINE® Teoretická (písemná) zkouška Zkouška I. – Výroba vína – část 1 (úterý 2. června 2009) Odpovězte celkem na tři otázky, přičemž jedna musí být ze Sekce A a dvě ze sekce B (na všechny tři odpovědi je stanoven časový limit celkem 3 hodiny): Sekce A 1. Jakou roli ve vinohradnictví hraje voda? 2. Jmenujte problémy a výhody stanovištních podmínek a viničních poloh v oblastech „marginálního“ klimatu pro výrobce kvalitních vín s uvedením relevantních příkladů. Sekce B 3. Jaký dopad má zvolený způsob vedení ve vinici na výnosy a zdraví hroznů? 4. Proč by chtěl vinař upravit cukernatost a obsah kyselin a tříslovin ve víně a jak to může učinit? 5. Jaké jsou výhody a nevýhody zvýšené mechanizace ve vinohradě? 6. Jakou výzvu pro vinaře představují hrozny napadené botrytidou při jejich zpracování? Zkouška II. – Výroba vína – část 2 (středa 3. června 2009) Odpovězte celkem na tři otázky, přičemž jedna musí být ze Sekce A a dvě ze sekce B (na všechny tři odpovědi je stanoven časový limit celkem 3 hodiny): Sekce A 1. V případě produkce růžových vín v různých částech světa vysvětlete, jak různé způsoby výroby ovlivní styly vín. 2. V případě produkce sladkých vín v různých částech světa vysvětlete, jak různé způsoby výroby ovlivní styly vín. Sekce B 3. Přezkoumejte kriticky „pro“ a „proti“ současných dostupných technologických procesů ve vinařství za účelem dosažení žádoucího obsahu alkoholu ve víně. 4. Vyjmenujte možnosti, které má vinař k dispozici pro práci s dubovým dřevem pro výrobu: a) levného červeného vína vyrobeného z kupáže odrůd; b) bílého burgundského vysoké kvality; c) bordeauxských vín lahvovaných v jednotlivých châteaux. 5. Jak byste řešili v pozici manažera kvality kontraktačního lahvovacího operátora výskyt mikrobiální kontaminace, která se projeví při náhodné kontrole vzorků odebraných z lahvovací linky? 6. Jaký vliv na kvalitu a styl vína má penetrace kyslíku u různých typů obalů?

424

(9/2009)

Zkouška III. – Obchod vínem (čtvrtek 4. června 2009) Odpovězte celkem na tři otázky, přičemž jedna musí být ze Sekce A a dvě ze sekce B (na všechny tři odpovědi je stanoven časový limit celkem 3): Sekce A 1. Jak důležitá je vertikální integrace za účelem úspěchu známkových vín? 2. Mají evropská vinařství výhodu nad jejich „novosvětskými“ konkurenty, co se týče marketingu vín? Sekce B 3. Navrhněte plán exportní kampaně v pozici manažera pro export nově založeného vinařství. 4. Přezkoumejte roli devizových kurzů za účelem upevnění globálních trhů s víny, zejména v období mezi 2006–2009. 5. Ohodnoťte koncept „regionality“ v oblasti marketingu vín. 6. Prozkoumejte výhody a nevýhody dnešních globálních trhů pro rodinná vinařství. Zkouška IV. – Současná problematika (pátek 5. června 2009) Odpovězte na dvě z následujících pěti otázek (na obě odpovědi je stanoven časový limit celkem 3 hodiny): 1. Jaký dopad může mít současná ekonomická krize na globální trhy s vínem? 2. Jak férová jsou Fairtrade vína? 3. Komentujte tvrzení „Značkové víno je stejně dobré jako obsah jeho láhve“. 4. Do jaké míry je zapotřebí legislativy za účelem kontroly podpory prodeje vín? 5. Vzpamatuje se mezinárodní trh s fortiﬁkovanými víny?

Praktická (písemná) zkouška Zkouška I. – úterý 2. června 2009 (12 anonymních vzorků, časový limit 2¼ hodiny) 1) Vína 1–8 jsou všechna vyrobená z jedné odrůdy a pocházejí ze čtyř různých zemí. U všech osmi vín: a) Určete odrůdu na základě vlastností všech vín (32 bodů); U každého vína: b) Určete co nejpřesněji jeho původ (8 × 8 bodů); c) Ohodnoťte kvalitu, zejména co se týče obsahu zbytkového cukru, alkoholu a jeho zralosti a vývoje (8 × 8 bodů); d) Odhadněte jeho komerční potenciál (8 × 5 bodů). 2) Vína 9–12 jsou Chardonnay, která pocházejí ze čtyř různých zemí. U každého vína: a) Určete co nejpřesněji jeho původ (4 × 10 bodů); b) Komentujte způsob výroby, zejména co se týče práce s dubem (4 × 5 bodů); U všech čtyř vín: c) Porovnejte kvalitu všech čtyř vín. Ohodnoťte různé styly, zejména s ohledem na současnou pozici odrůdy Chardonnay na globálních trzích (40 bodů). Zkouška II. – středa 3. června 2009 (12 anonymních vzorků, časový limit 2¼ hodiny)

1) Vína 1–4 jsou všechna z jedné země a oblasti. U všech čtyř vín: a) Určete zemi a oblast výroby co nejpřesněji (20 bodů); U každého vína: b) Okomentujte styl vína a použitou technologii (4 × 10 bodů); c) Určete stáří vína (4 × 5 bodů); d) Ohodnoťte kvalitu. Určete oficiální stupeň jakosti (4 × 5 bodů). 2) Vína 5–8 pocházejí ze čtyř různých zemí. Všechna jsou vyrobená scelením dvou nebo více odrůd, ale všechna mají společnou jednu dominantní odrůdu. U všech čtyř vín: a) Určete hlavní odrůdu (24 bodů); U každého vína: b) Určete jeho původ co nejpřesněji a komentujte jeho kvalitu v kontextu oblasti původu, zejména s ohledem na zralost vína a jeho předpoklad se dále vyvíjet (4 × 16 bodů); U vín 7 a 8: c) Porovnejte různé specifické styly těchto vín. Okomentujte jejich komerční potenciál (12 bodů). 3) Vína 9–12 pocházejí ze čtyř různých zemí. Každé je vyrobené z jiné (min. 90 %) odrůdy. U každého vína: a) Určete odrůdu a původ co nejpřesněji (4 × 12 bodů); b) Popište způsob výroby a vysvětlete, jak tento způsob vinifikace ovlivnil styl vína (4 × 5 bodů); c) Ohodnoťte kvalitu a potenciál k archivaci a dalšímu vývoji (4 × 8 bodů).

Zkouška III. – čtvrtek 4. června 2009 (12 anonymních vzorků, časový limit 2¼ hodiny) 1) Vína 1–5 pocházejí ze čtyř různých zemí, z toho tři jsou z Evropy a dvě odjinud. U každého vína: a) Ohodnoťte styl a kvalitu. Zvažte jeho komerční potenciál (5 × 16 bodů); b) Určete původ a odrůdu co nejpřesněji (4 × 9 bodů). 2) Vína 6–9 jsou dvě dvojice: 6 a 7; 8 a 9. První dvojice vín je vyro-bená z jedné odrůdy a pochází ze dvou různých zemí. Druhá dvojice je vyrobená z jiné, rovněž jedné odrůdy, a obě vína pocházejí z jedné země. U každé dvojice vín: a) Určete odrůdu (2 × 16 bodů); b) Určete původ co nejpřesněji (2 × 12 bodů); c) Porovnejte kvalitu obou vín každé dvojice (2 × 12 bodů). U všech vín: d) Porovnejte různé styly vín u obou odrůd (20 bodů). 3) Vína 9–12 pocházejí ze stejné země a oblasti. U všech vín: a) Určete původ co nejpřesněji (15 bodů); b) Porovnejte styly a způsob výroby jednotlivých vín s důrazem na určení obsahu alkoholu u jednotlivých vín (45 bodů); c) Navrhněte nejlepší a nejvhodnější způsob propagace těchto vín (15 bodů). Následuje klíč k vínům, která byla předmětem jednotlivých praktických zkoušek v roce 2009. A pokud byste měli štěstí být mezi pěti až

425

(9/2009)

sedmi kandidáty, kteří teoretickou i praktickou zkoušku ročně zvládnou, čeká vás ještě disertační práce v rozsahu 10 000 slov. Nezbývá než popřát budoucím kandidátům hodně štěstí!

Zkouška 1 Název vína 1. 2.

Jacob’s Creek Riesling

Roč. 2007

Alk.

Region

Země

13,0

Jihovýchodní Austrálie

Austrálie

Zkouška 3 Název vína

Roč.

Alk.

Region

Země

Pinot Grigio Rosé

2008

12,0

Pavia

Itálie

Château Romassan, Domaines Ott

2007

14,0

Bandol

Francie

Sancerre Rosé, Serge Laloue

2007

13,0

Loire

Francie

White Zinfandel, Blossom Hill

2007

10,0

Kalifornie

USA

Rose of Virginia, Charles Melton

2008

13,0

Barossa Valley

Austrálie

Pinot Gris, Cuvée Ste. Catherine, Weinbach

2007

15,0

Alsasko

Francie

Pinot Grigio, Canaletto

2008

12,0

Benátsko

Itálie

Friendly Grüner Veltliner, Laurenz V

2008

12,0

Dolní Rakousy

Rakousko

Grüner Veltliner, Schloss Gobelsburg

2006

14,5

Kamptal

Rakousko

Riesling Réserve, Cave Vinicole à Hunawihr

2007

12,0

Alsasko

Francie

Riesling, QbA

2006

10,0

Nahe

Německo

Rüdesheimer Kabinett, Leitz

2006

9,5

Rheingau

Německo

Zeltinger Schlossberg, Riesling Auslese, Selbach Oster

2004

8,0

Mosela

Německo

Riesling, Springvale, Grosset Valley

Riesling, Achleiten, Smaragd, Prager

Riesling, Clos St. Urbain, 2004 Rangen, Zind-Humbrecht

14,0

Alsasko

Francie

Mâcon-Verzé, Nicolas Maillet

2007

13,0

Burgundsko

Francie

10.

Chardonnay (unoaked), Rockbare

2007

13,5

McLaren Vale

Austrálie

11.

Chardonnay, Kumeu River

2006

13,5

Kumeu

Nový Zéland

12.

Chardonnay, Hudson Vineyard, David Ramey

2006

14,5

Carneros, Kalifornie

USA

Roč.

Alk.

Region

Země

2007 2006

13,5 13,5

Watervale, Clare Wachau

Austrálie Rakousko

Zkouška 2 Název vína 1.

La Vendimia, Palacios Remondo

2007

13,5

Rioja

Španělsko

Crianza, Monte Real

2005

13,5

Rioja

Španělsko

Reserva, Remelluri

2003

13,5

Rioja

Španělsko

Gran Reserva, Prado Enea, Muga

1998

13,5

Rioja

Španělsko

Domaine de Chevalier

2004

13,0

Pessac, Bordeaux

Francie

Ca‘ Marcanda, Gaja

2004

14,5

Bolgheri, Toskánsko

Itálie

Cabernet/Merlot, Vasse Felix

2005

14,5

Margaret River

Austrálie

Peter Barlow, Rustenberg

2005

14,5

Stellenbosch

Jižní Afrika

Pinot Noir, Ata Rangi

2006

14,0

Martinborough

Nový Zéland

10. Malbec, Catena

2006

13,5

Mendoza

Argentina Austrálie

11.

Shiraz/Viognier, Willunga 100

2006

14,5

McLaren Vale

12.

Zinfandel, Seghesio

2006

16,0

Sonoma County, USA Kalifornie

Oloroso, Pata de Gallina, 10. Juan García Jarana, Lustau

bez uvede- 20,0 ní

Jerez y Sanlúcar

Španělsko

Manzanilla Pasada, 11. Almacenista Manuel Cuevas Jurado, Lustau

bez uvede- 17,0 ní

Jerez y Sanlúcar

Španělsko

Amontillado, bez 12. Miguel Fontadez Florido, uvede- 18,5 Lustau ní

Jerez y Sanlúcar

Španělsko

Zdroj: The Institute of Masters of Wine, Five Kings House, London EC4; www.jancisrobinson.com Text: Helena Baker, AIWS Foto: Richard Stávek

Jeden z nejstarších Masters of Wine, conte John Umberto Salvi, MW, jenž začal se studiem v roce 1963 a touto přísnou zkouškou prošel již v roce 1967 po dvou neúspěších (díky jeho mladistvým excesům, kvůli nimž byl ze zkoušek vyloučen...). Na obrázku ve společnosti somellierky Kláry Kollárové.

426

(9/2009)

Nová vinotéka Ampelosu ve Znojmě

Vlastní ﬁremní vinotéku mají totiž již několik let otevřenou u silice vedoucí ze Znojma k hranicím s Rakouskem ve vrbovecké sklepní uličce přímo pod vlastní šlechtitelskou stanicí. Ovšem pro návštěvníky Znojma je to přece jenom daleko. Tam do velice atraktivního prostoru staré lisovny a sklepa zavítají hlavně motoristé jedoucí za nákupy a zábavou do Freeportu či Rakouska nebo cykloturisté brázdící naše stále početnější cyklostezky. Nová vinotéka je umístěna za obchodním domem Dyje, stojícím v centru města a za dominantní radniční věží, na Zelenářské ulici, směřující do uliček starého města. Podél stěn stojí police s desítkami lahví vín různých ročníků a odrůd, které šlechtitelská stanice pěstuje. Nad regály visí zvětšené skvělé reprodukce fotograﬁí starého Znojma. V příjemném prostředí je možné ochutnat vždy několik druhů většinou bílých vín z právě otevřených lahví a v klidu studovat, vybírat a přebírat bohatou nabíd-

ku. Vinotéka je otevřená po celý rok, ale pouze v pracovní dny od 10 do 17 hodin. Samozřejmě při otevření vinotéky nemohla chybět degustace a povídání o vínech, ale nejenom o nich. Ze zajímavostí snad jedna potěšitelná zpráva pro přátele Ampelosu, protože neblahé počasí v červnu, které přineslo v podobě silného krupobití pro mnohé vinice tragédii (Krhovice, Vrbovec, Hodonice atd.), vinice Ampelosu postihlo jenom nepatrně. Jak poznamenal Lukáš Kylián: „U nás to krupobití udělalo naštěstí jenom takovou drobnou probírku hroznů ve spodní části vinic.“ Volně podle vlastní chutě a zájmu se degustovala vychlazená vína ročníku 2008. Celkem bylo nabídnuto 25 vín v jakostních zařazeních: 6 odrůdově jakostních (Veltlínské zelené, Svatovavřinecké, André, Cabernet Sauvignon, Alibernet, Neronet), 4 kabinety (Müller Thurgau, Sylvánské zelené, Veltlínské zelené, Tramín červený), 11 vzorků v pozdním sběru (Neuburské,

Aurelius, Kerner, Rulandské šedé, Chardonnay, Sauvignon, Muškát Moravský, Modrý Portugal, Rulandské modré klaret, Zweigeltrebe rosé) a 4 ve výběru z hroznů (Pálava, Veritas, Rulandské šedé, Hibernal). V letošním roce rosé vín zaujala dvě rosé a klaret, kterými firma obohatila svůj sortiment. Ten je mnohem širší nežli obsahovala vlastní degustace. Vína Ampelosu se úspěšně prosazují v silné konkurenci, nachází si místo na trhu. Je dobře, že další vinařská firma otevřela vlastní prodejnu. Mimo známých vinoték Znovínu a VS Lechovice, nepočítaje řadu menších, které nabízejí vína mnoha pěstitelů i z jiných vinařských podoblastí, je to teprve třetí firma, prezentující pouze a jenom vlastní vína. Od července si všichni návštěvníci Znojma mající rádi víno mohou obohatit své vinné chutě o nová vína šlechtitelské stanice Ampelosu. Víc informací o šlechtitelské stanici vinařské a vínech je na jejich nových webových stránkách www.ampelos.cz. Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice

3. ročník Galerie rulandských vín v ČR zná vítěze Výrobcem tohoto vína je pan Oldřich Drápal z Brna, specialista na slámová vína. Šampionem rulandských bílých se stalo víno ročníku 2000 s přívlastkem výběr z hroznů z Vinařství JUDr. Blanka Ďurinová ze Bzence. Šampionem odrůdy rulanské šedé se stalo víno z Vinařství Bunža Petr rovněž ze Bzence, ročník 2008 výběr z cibéb. Šampionem mezi rulandskými modrými se stal klaret 2008 výběr z cibéb Vinařství Livi Dubňany. Cech kyjovských vinařů zve všechny milovníky vín na výstavu 3. ročníku Galerie rulandských vín v ČR, která se koná v rámci Kyjovských letních slavností 15. 8. ve 14 hodin v Domě kultury v Kyjově. Z 309 vzorků převážně z Moravy a Čech bude možné ochutnat také rulandy zahraniční, např. ze Slovenska, Moldávie, Itálie, Francie atd. Pavel Navrátil

(9/2009)

427

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Objednávka amerických rév Kdo chce z jara 1910 (v dubnu) štěpovati americkou révu, musí si v podzim t. r. během měsíce listopadu objednati americké řízky u obecního úřadu C. k. moravské místodržitelství vydává každoročně vyhlášku, v níž stanovany jsou podmínky objednávek révy americké. C. k. hejtmanství pravidelně zasílají na obec seznam objednávek čili konsignaci a to obyčejně jen na obce zamořené (révokazem napadené), poněvadž zásoby ze stát. a zem révových školek českých na Moravě sotva dostačují na objednávky ze zamořených obcí. Lhůta objednávek u obecního úřadu je asi do 1. prosince. Obecní úřad zašle konsignaci do 15. prosince státnímu vinařskému komisariátu do Hodonína (němečtí žadatelé stát. vinař. inspektorátu do Znojma). Na žádosti zaslané na ministerstvo, nebo pozdě zaslané nebere se ohledu. Objednávají se buď řízky americké révy 1 000 kusů as 40 cm dlouhých za 5 K, aneb kořenáče amer. révy za 10 K. Za tuto cenu dostávají americkou révu jen menší majitelé vinic pro svou vlastní potřebu (nikoliv snad na obchod.) Obce nebo spolky, případně i jednotliví nemajetní vinaři mohou na zvláštní žádost obdržeti řízky nebo kořenáče zdarma ku založení americké školky, nebo vzorné vinice, ovšem když se prokáže důležitost založení takové školky nebo vinice. Zámožní majitelé vinic mohou obdržeti americkou révu, pokud zbývá ze zásoby a to 1000 řízků po 20 K, kořenáčů 40 K. Dovozné a obal musí hraditi si objednavatelé. Objednaná réva dodává se z pravidla z jara v březnu buď obecnímu úřadu, který ji rozdá, aneb z praktického ohledu do té státní a zemské révové školky, kam dotyčné obce ku štěpování jsou poukázány, nebo mají nejblíže. Při odebrání révy hned se musí zaplatiti. Při objednávce musí se udati, zda-li žádá révu ve snížené ceně (5 K

a 10 K) nebo výrobní (0 K a 40 K). V obci, jež nedostane konsignace (seznamy objednávek), ať žádají o ni na c. k. hejtmanství, případně podají žádost v stručném tomto znění: Slavnému státnímu vinařskému komisariátu v Hodoníně. V úctě podepsaný žádá za . . . kusů amerických řízků na jarní štěpování 1910 této odrůdy americké: Portalis (Solonis, kříženců) za cenu 5 K za 1 000 řízků (10 K u kořenáčů). Každý, kdo obdrží americké řízky za 5 K nebo kořenáče za 10 K, jest zavázán menší část americké révy vysaditi jako keře matečné (na řízky pro další svou potřebu), nač zvláště se upozorňuje. Kdo objednává americkou révu a nezná těch amerických odrůd, nebo neví, jakou americkou révu jako podložku bude potřebovati pro půdu anebo odrůdu evropskou na svém pozemku, nechť dopíše dotaz na st. vin. komisariát, na redakci tohoto listu, na zem. vinař. spolek do Vel. Pavlovic, nebo na st. a zem. révové školky: v Kyjově, ve Vel. Pavlovicích, v Kloboucích u Brna, Čejkovicích, neb Mutěnicích, v němž udá a) polohu, b) půdu (těžká, lehká, mnoho nebo málo vápenatá) c) odrůdu (peň), který hodlá šlechtiti. Kdo chce znáti obsah půdy na vápno nechť vezme ze svého pozemku půdu z více míst dle rozdílu půdy, a sice as hrst svrchní půdy, dále z téhož místa z hloubky 30 cm a z hloubky větší dle poměrů (60–80 cm). Hrst každé té hlíny dá do pevného sáčku papírového nebo plátěného, krabice od cigaret nebo co je po ruce, přiloží pojmenování pozemku a své jméno, udá hloubku atd., obyčejně hlíny z jednoho místa (svrchní, střední, spodní) opět do sáčku nebo papíru zabalí. Balíček těchto vzorků zašle vyplaceně na adresu: »Správa státní a zemské révové školky ve Vel. Pavlovicích«. V této školce jest vápnoměr a zároveň vinař jest již dostatečně vycvičen ve zkoušení půdy na vápno. Za několik dnů sdělí se výsledek zkoušky na vápno. Na odpověď stačí přiložiti deseti nebo pěti-

haléřovou známku. Za rozbor půdy se neplatí. Dobře jest, když z téže obce více vinařů pošle hlínu společně pro ušetření poštovného. Na konec uvádíme, že v konsignaci jest udána odrůda »Rupestris monticola«, tato pojmenování nejlépe jest přetrhnouti a napsati: »Křížence«. Z odrůd americké révy se obyčejně žádají: Portalis, Solonis, dále křížence: Aramon Rupestris, Riparia Rupestris Gamay Couderc, Giganthea, Mourveder Rupestris, totiž ty odrůdy, které dnes české školky dodati mohou. Připomíná se zvláště oněm objednavatelům americké révy, kteří poprve štěpovati budou, aby na všechny okolnosti se otázali oněch vinařů, kteří již mají zkušenosti, aneb u osob, které věci rozumí, by snad svým vlastním domýšlením štěpování si nezkazili a tím nejen sobě škodu způsobí, ale i státu a zemi, které velmi draze americké révy vypěstují (výrobní cena přes 20 K za 1 000 řízků a tímto nešetrným ba nerozumným jednáním takového vinaře jsou pak rovněž poškozeny. Podložkový materiál americké jest drahý; ať někdo zkusí objednati si ho z obchodních školek nebo přečte si inserty v německých vinařských lístech, uvidí, jaké jsou ceny. Náš vinař dostane 1 000 řízků amerických za 5 K (a několik haléřů na obal a dopravu), t. j. asi za ¼ výrobní ceny, nabídky obchodních vinařů nebo školek zní za 1 000 15–80 K. Vím ze zkušenosti, kolik materiálu amerického nevyhnutelně se zkazí při štěpování a vškolování atd. Proto opatrnost a šetrnost jest tu na prvém místě, šetřte a využitkujte každého řízku amerického. Poznámka. Letošní vyhláška mor. místodržitelství o objednávce amer. rév nebyla dosud uveřejněna, kdy číslo toto bylo již v tisku, budou-li změny v podmínkách objednávání americké révy, uveřejníme to v č. 10. Al. V. Horňanský (Vinařský obzor, r. 1909, č. 9, str. 144)

Historické události a osobnosti v minulém století. Devítky vinařského obzoru – výročí v září Ladislav Hosák, profesor gymnasia v Břeclavi byl promován doktorem ﬁlosoﬁe na brněnské universitě. Byl pilným dějepisným badatelem a do Vinařského obzoru přispěl řadou článků z dějin našeho vinařství a též knižně zpracoval historii několika vinařských obcí. 1929, VO, č. 17, str. 108. 11. září 1969 se dožil Ing. Miloš Zbořil 60. let. Po maturitě na mělnické škole vystudoval VŠZ v Brně, pak byl zaměstnán na Stát-

ní pokusné vinici v Mutěnicích, po třech letech přeložen do Státní révové školky ve Velkých Pavlovicích. Věnoval se převážně šlechtění, výživě a ochraně révy. V r. 1941 nastoupil na místo odborného referenta pro vinařství a ovocnictví na Zemském úřadě v Brně. V r. 1958 pak nastoupil na místo vedoucího ŠS vinařské ve Znojmě, kde mimo běžné činnosti se věnoval novošlechtění a dokončil uznávací řízení s odrůdou Veritas. 1969, Vinohrad, č. 9, str. 144

10. září 1999 se uskutečnilo slavnostní předání cen Vinoforum 199 na zámku ve Valticích. Vystaveno bylo 410 vzorků vína z 15. zemí světa. Z ČR bylo 194 vzorků. Uděleno 105 medailí, z toho 2 velké zlaté, 34 zlatých a 69 stříbrných. 1999, VO, č. 10, str. 326. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša

428

(9/2009)

Chevrolet a čerpadlo na víno

Louis Joseph Chevrolet se narodil 25. prosince 1878 v La Chaux-de-Fonds ve Švýcarsku. Byl druhým synem hodináře Josepha Feliciana Chevroleta a Angeliny Marie (Mahon) Chevroletové. Vyrůstal se šesti bratry a sestrami. Když mu bylo zhruba šest let, rodina se odstěhovala do malého městečka Beaune v Burgundsku (několik kilometrů na jih od Dijonu), kde je dnes po něm pojmenovaná ulice. Louis dostal od otce základy mechaniky a naučil se přesnosti při práci se strojními díly, což se mu později, když se stal strojním konstruktérem, velmi hodilo. Aby pomohl rodinnému rozpočtu, přijal práci v jednom burgundském vinařství. Když viděl, jak dlouho trvá přelévání vína z jednoho sudu do druhého, údajně navrhl a zkonstruoval vlastní čerpadlo na víno, které mu v nejbližším okolí přineslo uznání a užívalo se v celém Burgundsku po několik desetiletí. Ve svých 22 letech mladý Chevrolet odplul do kanadského Quebecku, kde prý chtěl začít prodávat (své) čerpadlo na víno. Jenže se tu přibližně rok živil jako řidič. Pak, v roce 1901, z Kanady přesídlil do sousedních Spojených států, kde zaujal nejen svou šikovností a výbornými znalostmi konstrukce automobilu, ale také svým závodním talentem, který prokázal jako řidič při sportovních soutěžích.1 V roce 1905 postavil svůj první motor pro vlastní automobil a se svým společníkem Williamem C. Durantem založil v Detroitu společnost Chevrolet Motor Car Company. Ta se později, ještě za jeho života, (Chevrolet umírá 6. července 1941 v Detroitu), stala součástí koncernu General Motors (GM). Ale zpět k vinařskému čerpadlu. V životopisné knize o rodině Chevroletových se její autor francouzský historik Jacques Chevalley o tomto čerpadlu na víno sice zmiňuje, ale zároveň vyjadřuje pochybnosti, zda je skutečně Louis Chevrolet jeho vynálezcem. To, že Louis Chevrolet ve své době vynalezl nějaké nové či přinejmenším zdokonalil stávající čerpadlo na víno, tvrdí jeho američtí životopisci. Z té doby se dochovala reprodukce propagačního letáku ﬁrmy Ch. Demoisy & synové z Beaune, který kromě vinařského lisu ono údajně Chevroletovo čerpadlo nabízí. Tento propagační materiál pochází

z roku 1898 a je docela zajímavou sondou pro poznání, jak vypadala reklama před sto lety a jakým vývojem mezitím prošlo reklamní textařství. Nic ale nedokazuje, že původcem inzerovaného „nového“ čerpadla na víno2 je právě Louis Joseph Chevrolet. A zřejmě neexistují ani žádné jiné věrohodné historické prameny, které by toto dokazovaly. Jméno Chevrolet se tedy ne-

zapsalo do historie enologie a její techniky, ale korporace General Motors, jíž je značka Chevrolet dnes součástí, vstoupila do historie vývoje manažerského a marketingového myšlení. Po Williamu Durantovi, v té době již bývalému Chevroletovu společníkovi stojícím v čele United Motors, předchůdci GM, se v době poválečné recese ve 20. letech minulého století dostává do čela vedení společnosti Alfred P. Sloan ml.

Specializovaní výrobci všech vinařských strojů Ch. Demoisy & synové – výrobci patentových mechanismů, Pont – St. Jean, Beaune Pan Ch. Demoisy & synové zvou pány majitele vinic a obchodníky s vínem, kteří zamýšlí nákup vinařského vybavení, aby se přišli podívat do jejich nového obchodu, který se nachází poblíž jejich výrobních dílen, na různé typy zdokonalených západkových lisů různých rozměrů, stabilních i pojízdných. Tato zařízení, jejichž značná část je z oceli, jsou velmi pečlivé robustní konstrukce. Mimo to jsou prodávána za mírné ceny. Momentálně je na skladě zcela kompletní řada jejich nových čerpadel na víno všech velikostí a všech forem a je k dispozici pánům kupujícím, kteří ocení vynikající fungování a dobrou cenu. Na vyžádání bezplatné zaslání katalogů. Pan Ch. Demoisy & synové mimoto informují svoji klientelu, že mají, jako v předchozích letech, několik lisů na zapůjčení. Je třeba nechat se zapsat několik dní předem.

(9/2009)

(1875–1966), který je považován za typického představitele tzv. empirického managementu. Sloan provádí postupnou reorganizaci podniku, výrazně snižuje výrobní náklady a v roce 1927 vyhrává konkurenční boj s Fordem, který zastavuje výrobu svého slavného modelu T zvaného „Plechová Líza“.3 To již trh ovládá General Motors, která už v roce 1920 zavádí jako první dnes běžnou marketingovou koncepci každoroční obměny modelů automobilů. V té době byl Chevrolet nejplodnější a nejvýznamnější značkou korporace GM. Celá Sloanova filozofie řízení i podrobně rozpracovaná organizace byla na svoji dobu neobyčejně pokroková a některých principů se využívá dodnes. Z jeho manažerských zásad vycházel například i Peter Ferdinand Drucker (1909–2005) uznávaný pedagog a inspirující lektor managementu, který vždy zdůrazňoval myšlenkovou návaznost na Alfreda P. Sloana. Společnost General Motors má dnes jako mnoho automobilek existenční, nebo přinejmenším finanční, problémy. GM se dařilo dobře, dokud se vedení neujali finančníci a nezačali se místo značky soustřeďovat na čísla. Dopustili, že se rozpadl marketingový plán Alfreda P. Sloana s jeho koncepcí rozdílných a tedy snadno odlišitelných značek. Aby splnil své krátkodobé finanční cíle, začal se každý z šéfů divizí zaměřovat pouze na střed trhu, tj. na vozy střední kate-

gorie a došlo k tzv. kanibalismu, kdy jedna značka stejného koncernu „požírá“ druhou. Na myšlenkovém odkazu bývalého prezidenta GM Alfreda P. Sloana i na příběhu zakladatele jedné z jejích korporátních značek Louise Josepha Chevroleta je mnoho poučného. Někdy v životě člověka rozhodují náhody. Možná, že to ale byla pouze lepší ekonomická příležitost, která způsobila, že se Louis Joseph Chevrolet nakonec plně věnoval jiné činnosti a značka Chevrolet dnes není značkou např. vinařských čerpadel. Zdeněk Vrbík Prameny a zdroje: – Brož Ivan: Louis-Joseph Chevrolet (Z galerie osobností dějin průmyslu – Management/ /Ekonomika), MM Průmyslové spektrum 2007 / 7, z 26. října 2007 – Chevalley Jacques: Chevrolet, un nom – une famille. Beaune, Éditeur Jacques Chevalley 1992 – Kotler Philip: Marketing management. Praha, Grada Publishing 2001 (10. rozšířené vydání, dotisk 2005) – Macbeth Graham: Velký obrazový atlas automobilu. Praha, Artia 1985 – Ries Al, Trout Jack: 22 věčných zákonů marketingu. Praha, Management Press 1997 – Truneček Jan: Management v informační společnosti. Praha, VŠE 1997

429

– korespondence s Centre Beaunois d‘Etudes Historiques – Centrem historických studií v Beaune, Francie 1

Automobilovým závodníkem byl i jeho mladší bratr Gaston Chevrolet (1892–1920), zemřel tragicky při nehodě během závodu. Slova „jejich nová čerpadla“ na víno jsou podtržena. Nutno ale dodat, že Henry Ford se tak trochu porazil sám, neboť byl dlouho přesvědčen, že jeho „Plechové Lízince“ žádná vážná konkurence nehrozí. Poté, co na jaře roku 1927 její výroba skončila, nevyjel několik následujících měsíců z Fordovy továrny v Detroitu žádný automobil. Zdá se, že Henry Ford nebyl na tuto alternativu v dané chvíli připraven.

Collegium Vinitorum boduje i na netradiční scéně To Evropské centrum židovských studentů (European Centre of Jewish Sudents, ECJS) se sídlem v Bruselu sezvalo zájemce pod heslem „Léto je zde“ do Prahy připomenout si čtyři sta let pražského Maharala (slavný učenec rabín Jehuda Löw ben Becalel, k němuž se víže pověst o Golemovi), strávit pozoruhodný šabat ve společnosti kamarádů a kamarádek, prohlédnout si pamětihodnosti Prahy, předně samozřejmě ty židovské a, „last but not least“, vždyť jsme mladí, okusit pražský noční život, diskotéky nevyjímaje. To vše díky neúmorné péči a pozornosti Bonnie Shay (B), kanadsko-izraelské dobrovolnice působící v belgické centrále organizace, a desítky jejích dalších spolupracovníků a spolupracovnic. Průběh šabatu osvěžila řízená degustace košer vín z produkce Vinařství Dvořáček LTM, s. r. o., z Mikulčic u Hodonína. Majitel a producent Lubomír Dvořáček (L), člen sdružení Collegium Vinitorum, seznámil přítomné s obecnou technologií výroby vín, pravidly pro hodnocení a specialitou své ﬁrmy, výrobou moravských ko-

šer vín pod supervizí a za pomoci dřívějšího brněnského, nyní pražského rabína M. Ch. Kollera a jeho několika pražských spolupracovníků (viz např. Vinařský obzor 11/2004, str. 536). Půldruhé stovky přítomných mělo možnost ochutnat poté tato KOSHER vína: Chardonnay pozdní sběr 2006, Modrý portugal 2006 a Cabernet Sauvignon 2006. Nalévali a obsluhovali dobrovolníci (hoši i dívky) z řad posluchačů. To proto, neboť s košer, čili k liturgickým účelům určeným vínem nesmí dle náboženských předpisů manipulovat v židovském prostředí ten, kdo není věřící Žid, dodržující Halachu (soubor náboženských a etických pravidel židovské víry). Krom toho předváděná kolekce vín splňovala i ta nejvyšší liturgická kriteria, jednalo se o produkty „not yain mevushal“ (nepasterizovaná), tudíž schválená pro konzumaci „shel Pesach“, tedy o největším židovském svátku Pésach. Po skončení večerní Havdaly (bohoslužba uzavírající šabat) zájemci mohli testované vzorky zakoupit v improvizovaném stánku v hotelové

hale. A zájem byl, přinejmenším o zajímavý suvenýr z Prahy pro přátele a známé, ale nechyběly ani sondážní rozhovory o možnostech vývozu do vinařské velmoci – Francie. To už se šábes přehoupl do neděle a přistavené autobusy počaly odvážet hosty do víru světské zábavy – pražské prázdniny pokračovaly další kapitolou. Degustaci, výklad i následující diskusi moderoval v angličtině autor těchto řádků. Petr Weber

Ilustrační foto: „Sabat skončil“, hlavní protagonisté akce B&L zleva v bílém, foto autor, 2009

430

(9/2009)

Liturgické a omšové vína Ing. Ivo Nagy, Plodoovoč-Contexo Michalovce JCDr. František Čitbaj, PhD., Gréckokatolícka eparchia Košice

Súčasná teológia sa touto sviatosťou zaoberá veľmi intenzívne. Umiestnila ju dokonca do centra duchovného života katolíka. Krst totiž otvára človeku bránu do Cirkvi a tým aj k prijatiu Eucharistie. Pokánie umožňuje človeku prijímanie Eucharistie, kňazská služba Cirkvi sa sústreďuje na prípravu a slávenie Eucharistie, manželstvo sa vysluhuje uprostred slávenia Eucharistie, ako posledná milosť človeku na tomto svete sa udeľuje Eucharistia. Ona je sviatosťou sviatostí. Preto je od počiatku kladený veľký dôraz aj na to, aby matéria, ktorá sa používa pri vysluhovaní Eucharistie bola dôstojná a čím viac sa stotožňovala s tou, ktorú Ježiš Kristus skutočne použil pri prvom eucharistickom slávení pri svojej rozlúčkovej večeri s apoštolmi. Jednou z matérii používaných pri eucharistickom slávení je liturgické alebo omšové víno. Výroba sa riadi podľa Kánonu 706 KKVC – JÁN PAVOL II., Kódex kánonov Východných cirkví (Canon 706 CCEO – In Divina Liturgia sacra dona, quae offeruntur, sunt pani smere triticeus recenter confectus ita, ut nullum sit periculum corruptionis, et vinum naturale de genimine vitis non corruptum – Posvätné dary, ktoré sa obetujú v Božskej liturgii, sú čistý pšeničný chlieb čerstvo pripravený tak, aby nebolo nebezpečenstvo pokazenia a nepokazené víno z vínnej révy.) a Kánonu 924 § 3 CIC – Codex Iuris Canonici (Vinum debet esse naturale de genimine vitis et non corruptum – Víno musí byť prírodné z plodov viniča a nepokazené.) Liturgické a omšové vína smie označovať a do obehu uvádzať iba dôveryhodná osoba, najlepšie ak je ňou pokrstený praktizujúci katolík. Po vykonaní patričných prísľubov a prísahy jej miestny biskup vydá dekrét a súhlas na distribúciu. Výroba liturgických a omšových vín je povolená iba zo zdravých plodov viniča hroznorodého (Vitis vinifera L.) z odrôd schválených a zapísaných v listine povolených odrôd (LPO), ktoré dosiahli cukornatosť minimálne 18 °NM. Výroba a miešanie vína vyrobeného z priamorodiacich hybridov (Izabela, Bako, Ottelo a pod.) alebo ovocných vín s liturgickým alebo omšovým vínom je zakázané. Výroba hroznového muštu a vína sa riadi tradičnými technologickými postupmi.

Povolené technologické postupy a látky: prevzdušňovanie, odstreďovanie, v nepriaznivých ročníkoch použiť na úpravu cukornatosti zahustený hroznový mušt, hroznový mušt zakvasiť čistou kultúrou vínnych kvasiniek, na čírenie muštu a vína použiť prírodné číriace látky s kladným elektrickým nábojom – želatína, vyzina, vaječný bielok a ich zmesi, zo záporným elektrickým nábojom – bentonit, kaolín, tanín, filtráciu inertnými filtračnými materiálmi, ak nezanechajú nežiadúce rezíduá alebo filtráciu bez filtračných materiálov, vo výnimočných prípadoch použiť vínny destilát (ak víno obsahuje menej ako 18 obj. % alkoholu, maximálne však do 18 obj. %), počas technologických postupov použiť oxid siričitý alebo pyrosiričitan draselný, na technológiu výroby použiť nádoby zo skla, dreva, nerezu a smaltu, dolievať iba vínom, ktoré spĺňa podmienky liturgického, omšového vína, použiť fyzikálne metódy na stabilizáciu, použiť baktérie na jablčno-mliečnu fermentáciu, plniť vína do sklenených fliaš a uzavrieť ich korkovou zátkou, použiť oxid uhličitý, argón alebo dusík jednotlivo alebo aj ich zmesi na vytvorenie inertného prostredia a na ochranu výrobku pred vzduchom, v nafľašovanom víne je povolený menší výskyt kryštálov vínneho kameňa a farbiva. Nepovolené technologické postupy a látky: použiť enzýmy na zvýšenie výlisnosti alebo zvýraznenie farby a arómy, upraviť cukornatosť muštu alebo v iných technologických fázach dodávať repný alebo trstinový cukor alebo iné sladidlá, použiť prídavné látky na podporu kvasenia, zakvášať mušt genetický upravovanými kvasinkami, použiť čistý uhličitan vápenatý alebo uhličitan vápenatý s pridaním podvojnej soli kyseliny vínnej a kyseliny jablčnej,

obsah alkoholu zvyšovať pridaním etanolu, okrem vínneho destilátu, použiť kyselinu sorbovú alebo sorban draselný, upravovať pH a rH v mušte a víne rôznymi chemickými látkami, použiť aktívne uhlie, preparáty bunkových stien kvasiniek, polyvinylpolypyrolidon, oxid kremičitý vo forme gélu alebo koloidného roztoku, enzýmové prípravky obsahujúce betaglukanázu, hexakyanoželeznatan draselný, kyselinu metavínnu, kyselinu L– askorbovú, hydrogénvínan draselný, síran meďnatý, karamel a farbivá na prifarbenie vína, kyselinu citrónovú, arabskú gumu, plniť liturgické vína do PET ﬂiaš a tetrapak obalov, použiť iné technologické postupy a látky, ktoré nie sú uvedené v odstavci „Povolené“. Splnením všetkých podmienok výrobca uvedie na etikete „LITURGICKÉ VÍNO“ alebo „OMŠOVÉ VÍNO“, číslo dekrétu a kto ho vydal. Ostatné údaje uvádza podľa zákonov a vyhlášok, ktoré určujú označovanie vína. Najlepšie miesto na uskladnenie vína je chladná tmavá miestnosť, kde nedochádza k prudším výkyvom teploty, lebo víno nie je chemicky stabilizované a môže dôjsť k vzniku rôznych zákalov, čím sa znehodnotí a potom nie je vhodné na liturgické účely. Fľaše ukladáme ležato, korková zátka sa zvlhčuje a nevysychá. Otvorenú fľašu vína uzatvoríme vhodnou zátkou a odložíme do chladničky alebo na iné chladné tmavé miesto. Ak kňaz alebo iná poverená osoba zistí nepriaznivé zmeny vo farbe, čistote, chuti a aróme vína nesmie ho použiť na liturgické účely. Víno reklamuje u výrobcu alebo predajcu. Za matériu používanú pri eucharistickom slávení nesie zodpovednosť kňaz, ktorý ide Eucharistiu sláviť. Od platnosti matérie totiž závisí aj platnosť samotnej sviatosti. Preto pri zaobstarávaní a používaní liturgického, omšového vína musí vziať do úvahy predchádzajúce zásady.

(9/2009)

431

Vinoforum 2009 bylo v Trenčíně

Během letošního ročníku posuzovala šestice odborných komisí za odborného vedení prof. Fedora Malíka (degustátoři z Chorvatska, Maďarska, Makedonie, Nizozemí, Polska, Rakouska, Ruska, Slovenska, Slovinska a České republiky) celkem 435 soutěžních vzorků z 19 zemí (Argentina, Česká republika, Francie, Chile, Izrael, JAR, Kypr, Maďarsko, Makedonie, Moldávie, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Uruguay). Titulem CHAMPION VINOFORUM 2009 byli po ﬁnálových rozstřelech mezi nejvýše oceněnými víny v jednotlivých kategoriích hono-

rováni: V kategorii bílá vína suchá Rulandské šedé 2008 v. z h. (Martin Pomfy – Mavin, Slovensko), v kategorii bílá vína ostatní Ryzlink rýnský 2008 ledové (Znovín Znojmo), v kategorii vína červená Alonso del Yerro 2006 (Vinedos Alonso del Yerro a Maurodos, Španělsko), v kategorii vína růžová Cabernet Sauvignon 2007 ledové (Vinné sklepy Lechovice), v kategorii vína šumivá Louis Girardot Brut 2003 (Bohemia Sekt) a vítězem kategorie vína zpod kožky a likérová vína Commandaria Alasia 1985 (Loel Ltd., Kypr). Moravští vinaři vybojovali dohromady 8 zlatých a 22 stříbrných medailí: Znovín Znojmo

(2 zlaté, 5 stříbrných), Vinařství Valihrach (2 zlaté, 1 stříbrná), Vinné sklepy Lechovice, Vinařství Mikrosvín (1 zlatá, 1 stříbrná), Oldřich Drápal st. (2 zlaté), Vladimír Tetur (4 stříbrné), Bohemia Sekt, Moravské vinařské závody Bzenec, SOŠV a SOUZ Valtice a Vinařství Volařík (2 stříbrné), Vinařství Kovacs a Vinařství Dufek (1 stříbrná). Zajímavostí konkurzu byla historicky první zlatá medaile pro víno z Nizozemí, Cabernet blanc 2008 (Wijnhoeve de Colonjes), a také první stříbrné ocenění polského vína, Cuvée Golesz 2008 (Winica Golesz). MUDr. Martin Křístek

Kalendář vinařských akcí DATUM

Akce

MÍSTO

KONTAKT

Výstava hroznů

Regionální turistické informační centrum a Vinotéka, Židlochovice

Tomáš Šenkyřík – senkyrik@zidlochovice.cz

10.–11. 9. 2009

Konference Vinoenvi 2009

zámek Mikulov

Richter Tomáš, Ing. 737 578 081, info@siphv.eu

11.–13. 9. 2009

Pálavské vinobraní 2009

Město Mikulov

Odbor Kultury MěÚ Mikulov 519 444 568, kultura@mikulov.cz

11.–12. 9. 2009

Znojemské historické vinobraní 2009

Městská památková rezervace Znojmo

Renata Polášková 515 300 484, polaskova@beseda.znojmo.cz

12.–13. 9. 2009

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek

Uherské Hradiště

Mgr. Antonín Mach 572 430 420, mach@kkuh.cz

10.–13. 9. 2009

12. 9. 2009

Slavnost vinobraní

Moravská Nová Ves

Janulíková Martina 519 342 202, podatelna@mnves.cz

12. 9. 2009

Svátek vína

Masarykovo náměstí v Hodoníně

Tel.: 518 309 411, dkhodonin@dkhodonin.cz

12. 9. 2009

Vinobraní

Lužice

Tel.: 518 357 225, lorencova@luziceuhodonina.cz

12.–13. 9. 2009

Vinobraní pod hradbami

Nosislav

Pavel Fröhlich 547 238 015, starosta@nosislav.cz

18.–19. 9. 2009

4. eno-gastronomická přehlídka – ryby a víno

Prachatice, Velké náměstí 1

Michal Kočan 388 312 318, kocan@nettel.cz

18. 9. 2009

Povídání o víně: Modrý Portugal a Muškát moravský

Židlochovice

Tomáš Šenkyřík – senkyrik@zidlochovice.cz

18.–19. 9. 2009

Vinobraní Velké Žernoseky

Velké Žernoseky - náves a veřejná prostranství

Ludmila Pafelová 602 496 918, ouzernoseky@iol.cz

18.–19. 9. 2009

Bzenecké vinobraní 2009

Bzenec

Tel.: 518 306 410, podatelnavbzenec.cz

19. 9. 2009

Vinobraní

Dolní Dunajovice

ČZS ZO Dolní Dunajovice 728 424 747, zahradkari. dunajovice@seznam.cz

19. 9. 2009

Slavnost vinobraní a Den otevřených sklepů

Obec Novosedly

František Treﬁlík 724 171 331, novosedly@mikulovsko.cz

19. 9. 2009

Slavnost vinobraní

Prušánky

Vlasta Trechová 518 374 287, kultura@obecprusanky.cz

25. 9. 2009

Lázeňské vinobraní

areál Lázní Hodonín

Bařinová Marie 518 395 530, barinova@laznehodonin.cz

25.–26. 9. 2009

Vinobraní Litoměřice 2009

Litoměřice

Dream Production MP, s.r.o. 475 209 780, machon@dreamproduction.cz

26.–27. 9. 2009

XIII. Karlštejnské vinobraní

Karlštejn

Helena Kolářová 311 681 167, info@karlstejnskevinobrani.cz

27.–29. 9. 2009

Tradiční krojované hody

Dolní Bojanovice

Tel.: 724 365 686, kultura@dolnibojanovice.cz

28. 9. 2009

Hradecký koštýř

Hradec Králové

Pavel Doucek 495 534 485, doucek@ic–hk.cz

1.–4. 10. 2009

Dny moravských vín na Floře

areál Výstaviště Flora Olomouc, a.s.,

ing. Jana Jirovská 585 726 113, jirovska@ﬂora–ol.cz

1.–3. 10. 2009

Burčákové slavnosti v Hustopečích

Dukelské náměstí a přilehlé ulice

Martina Ondrová 519 411 401, kultura@volny–cas.cz

3. 10. 2009

Na kole vinohrady Uherskohradišťska

Uherské Hradiště

Mgr. Markéta Macháčková 572 525 526, marketa. machackova@uherske–hradiste.cz

3. 10. 2009

Valtické vinobraní

náměstí Svobody,zámecká jízdárna

TIC Valtice 519 352 978, tic.info@radnice–valtice.cz

3. 10. 2009

Zavírání sezóny na vinařských stezkách

Uherské Hradiště

Jan Grombíř – jan.grombir@nap.cz

6.–9. 10. 2009

Kurz Sommelier

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

Veronika Šrámková 774 145 438, vin.akad@telecom.cz

10. 10. 2009

33. ročník Pochod slováckými vinohrady

Rohatec, Vacenovice, Milotice, Dubňany, Mutěnice

Květoslav Pašek 518 351 484, kvetospasek@seznam.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete–li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on–line například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz

432

(9/2009)

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Čejkovská 35

691 02 Velké Bílovice

519 346 238

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

ROSENBERG TECHNIC s. r. o.

Brněnská 10/58

693 01 Hustopeče

608 889 967

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 259, 602 734 499

Vinařské potřeby, spol. s. r. o.

Národních hrdinů 22 690 02 Břeclav

519 321 235

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Zámky a semena, Janíček Svatopluk

nám. Míru 21

667 01 Židlochovice

602 506 537

řádková inzerce Prodám etiketovačku na lepení samolepicích etiket ze 2 pásů na lahve 0,3–1 l. Přenosná. Tel.: 519 346 549 Prodám nerezový mlýnkoodzrňovač s čerpadlem. Tel.: 777 314 313 Koupím kameninovou nádobu na víno. Tel.: 775 197 443 Výhodná nabídka pro oplocení vinohradu. Sloupek tvaru U 35/40/35 pozink., v. 2 800 mm, váha 8 kg – 210 Kč. 50% sleva – 105 Kč. Nestejná šíře. Možnost oplocení na klíč, 1 bm – 320 Kč. Mob.: 603 320 953 Prodám cca 30 tun Frankovky. Oblast Dolní Kounice. Tel.: 604 74 24 79 Koupím starší lis na cca 3q hroznů. Cena dohodou. Tel.: 775 104 403 (p. Hanák) Prodám 2 ks plastové nádrže, obsah 700 l. Výroba Čejkovice. Ve velmi dobrém stavu. Cena dohodou. Tel.: 732 148 540

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotograﬁí. U každé odrůdy naleznete její ampelograﬁckou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství, a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy historické aktuální geologické geochemické půdní hydrologické klimatické vegetační a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 690 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč VAZBY ROČNÍKU 2008 590 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

OSTATNÍ NABÍDKA: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč Filosoﬁe vína – Průvodce po Onom světě 220 Kč Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci 495 Kč VINITORIUM HISTORICUM 349 Kč Historie kounického vinohradnictví a vinařství 260 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

434

(9/2009)

Nová řada viničních traktorů se představila

K hostům odborného setkání v areálu ranče Horse Academy v Radimovicích promluvil celý tým specialistů. „Naše pobočková síť, díky které zabezpečujeme informační a servisní služby našim klientům jak před prodejem, tak samozřejmě po něm, se dnes již nachází nejen v regionu středních Čech, kde máme již šest poboček, ale také v severních Čechách a letos nově ve východních Čechách a na severní Moravě“, sdělil přítomným Ing. Miroslav Pilz, ředitel a předseda představenstva společnosti PEKASS. Firma dnes zaměstnává asi 120 lidí, přičemž obrat za loňský rok činil 750 miliónů korun. „Sektor komunální techniky nám přinesl nový typ zákazníka – obce a města, a v současné době můžeme říci, že v problematických obdobích, kterými toto je, komunální technika je jakýmsi stabilizujícím prvkem prodeje strojů“, dodal dále ředitel Ing. Pilz.

le pokračoval: „U obchodního úvěru lze využít možnost odpočtu celého DPH z pořizovací ceny stroje s možností případného rozpuštění formou mimořádné splátky v průběhu splácení, což má významný efekt pro rovnoměrné rozložení zatížení cash flow, města, resp.obce. Forma úvěru dává klientům možnost čerpání státních dotací, kdy okamžikem předání stroje přechází vlastnické právo na klienta a tím je splněna podmínka čerpání státních dotací, nebo jiných příspěvků z rozpočtu.“ Dobu trvání smlouvy u obchodního úvěru nabízí PEKASS minimálně 12 měsíců. U finančního leasingu je tato doba trvání smlouvy minimálně 54 měsíců, přičemž splácení je možné i na kratší dobu (12, 24, 36, 48), případně dobu delší: 60 nebo 72 měsíců. V rámci protikrizového balíčku byla stanovena minimální doba trvání smlouvy finančního leasingu u II. odpisové skupiny na 24 měsíců. Společnost PEKASS a.s. umožňuje svým klientům stroje výhodně pojistit, včetně strojního pojištění. Nezanedbatelnou výhodou pro klienta je rychlost vyřízení financování stroje ve zkráceném termínu. Konkrétně to znamená, že po předložení potřebných podkladů má klient závaznou informaci o možnosti financování do 48 hodin. Ing. Radek Mašek, marketinkový specialista firmy PEKASS, zašel už ke konkrétním tématům setkání – v kostce shrnul historii značky Antonio Carraro. „Významný italský výrobce, kterého v České republice zastupuje naše firma, oslaví v příštím roce 100 let od položení základů výroby traktorů“, uvedl Radek Mašek a pokračoval: „Ale ani po sto letech Antonio Carraro nespí – neustále pracuje na zdokonalování a vývoji strojů, o čemž se dnes přesvědčíme. Rád bych připomenul, že naše společnost si uvědomuje kvalitu a spolehlivost strojů Antonio Carraro, a tak svým zákazníkům nabízí až čtyřletou záruku na zakoupené traktory.“

Ředitel a předseda představenstva společnosti Pekass Ing. Miroslav Pilz Dalším z mluvčích byl Ing. Václav Himmel, který se ve firmě zabývá leasingem a úvěrováním. Připoměl, že PEKASS zajišťuje u svých smluvních partnerů financování měst, obcí a společností s majetkovou účastí města a obce již řadu let. V posledních pěti letech zaznamenali nárůst zrealizovaných smluv o více než 200 %, což svědčí o mnohém. „Nabízíme možnost financování formou obchodního úvěru nebo finančního leasingu“, sdělil mimo jiné přítomným Ing. Himmel a dá-

Radek Mašek křtí traktor Antonio Carraro nové řady ERGIT 100 šumivým vínem společnosti Bohemia Sekt Pekass zastupuje značku charakteristicky červených traktorů, které mají v logu dva proti sobě vzepjaté koně, od roku 1999. Představení nové

(9/2009)

řady ERGIT 100 bylo jen logickým vyústěním stálých snah výrobce o zdokonalení vyráběných strojů. ERGIT 100 – TRAKTOR NOVÉHO TYPU Od kapoty motoru k ložiskům, nárazníkům a novému bullbaru představují nejaktuálnější modely řady ERGIT 100 základnu nové koncepce traktorů. Linie „žraločí tlamy“ zaručuje lepší výhled dopředu a byla zvláště řešena se zřetelem k usnadnění údržby. U karoserie, která je uložena na pružných tlumicích prvcích, je použit nový spojovací materiál, odolný proti nárazům. Kolem motorového prostoru je velká mřížka s voštinovou strukturou, která garantuje výměnu tepla pro výkony motorů nad 100 koní. Čelní nárazník má ve své mohutné struktuře tažný hák a hydraulické přípoje. Pomocí nových skupin světlometů, zapuštěných v předním a v zadním nárazníku, které se na přání dostanou také s ochrannou mřížkou, je práce po celý den bezpečná. Motory o výkonu od 60 do 100 koní (stupeň 3A) se zaručenou životností do 20 000 hodin pohánějí stroje prostřednictvím velmi klidně běžící převodovky, které mohou vyžadovat výkon až do 100 koní. Nové motory, rovněž s velmi klidným chodem, s elektronickou kontrolou otáček, poskytují výkon a točivý moment už při nízkých otáčkách, což současně přináší znatelnou úsporu paliva. Převodovky pojezdu a reverzační převody jsou synchronizované; 32 převodových stupňů, 16 pro jízdu vpřed a 16 vzad. Model Ergit 100 má přípustnou silniční rychlost 40 km/h; kotoučové brzdy pracují v olejové lázni, nevyžadují seřizování a působí u všech čtyř kol. Kompaktní zdvihací zařízení se dvěma vertikálně uspořádanými hydraulickými válci, regulační poloha a kombinovaná, s 3bodovým připojením a zdvihací sila odpovídající břemenu 2 300 kg. Synchronizovaný zadní vývodový hřídel s elektrohydraulickou stupňovitou spojkou je úplně nezávislý, má frekvenci otáček 540 n/min, 540E a synchronizované otáčky. Nový samočinný mazací systém hřídelů a převodovek. Hydraulická soustava se dvěmi nezávislými čerpadly, se stará o to, aby byl stále k dispozici plný výkon přípojných strojů. Pravé táhlo a 3. bod jsou hydraulicky ovládané a zdvihací tyče jsou nastavitelné pomocí rychlopřípojů. Údržba řady Ergit 100 je díky pohodlnému otevírání kapoty motoru a četných, užitečných zařízení, velmi prakticky řešena s cílem, aby mohl být zabezpečen bezproblémový přístup ke každému místu v motorovém prostoru. Další pozoruhodná výhoda je, že na celou řadu Ergit 100 se vztahuje dvouletá záruční doba.

Traktory Antonio Carraro jsou uživatelsky příznivé ke všem věkovým skupinám bez rozdílu pohlaví. Snímek z předváděcího dne ve Velkých Němčicích.

435

Volitelné výbavy řady ERGIT 100 Kabiny Starlight a Protector Bullbar – prvek k ochraně chladiče a kapoty motoru přední závaží mřížky světlometů závěs SLIDER – rychlozávěs, různé polohování zvyšuje počet variant vybavení traktoru – joystick – u loketní opěrky sedadla, možnost ovládání stroje v obou směrech jízdy. Richard Stávek Fota autor a Pekass – – – – –

Antonio Carraro řady ERGIT 100,model SRX 104