Vinařský obzor 9/2006 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

398

Vinařský obzor (9/2006)

Fotografie k článku ze strany 407 (foto P. Pavloušek)

Obrázek 1 – Malverina – průřez bobulí

Obrázek 2 – Malverina – zbarvení slupky

Obrázek 3 – Modrý Portugal – průřez bobulí

Obrázek 4 – Dornfelder – průřez bobulí

Obrázek 5 – Dornfelder – semeno a dužnina

Obrázek 6 – Modrý Portugal – semeno a dužnina

Obrázek 7 – Dornfelder – fenolická zralost semene

Obrázek 8 – Modrý Portugal – semeno

Obrázek 9 – Dornfelder – půlené hrozny

Obrázek 10 – Dornfelder – celý hrozen

Vinařský obzor (9/2006)

399

Vážení čtenáři, asi ani nebudu prozrazovat, kde jsem ulovil snímek z protější části strany. Ano, jak mnozí z vás jistě poznali, je to ona – skutečná hmyzí dáma – kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Kudlanka je poměrně velký hmyz, mívá až 8 cm a dokáže téměř dokonale a v strnulé nehybnosti splynout s okolím. V hmyzí říši je to nesmírný dravec, kudlanka dokáže bez problémů překonat a ještě za živa sníst mnohem větší, hmotnější a tvrdší kořist, než je ona sama. Kdyby dosáhla velikosti psa, člověk by neměl při setkání šanci. Známé je též to, že samička samečkovi při milostném aktu ukousne hlavičku, avšak samotná kopulace tím ohrožena není, protože k ní sameček hlavičku nepotřebuje a sperma do samičky vstřikuje již jako bezhlavý. Charakteristický postoj předního páru končetin jakoby sepjatých k modlitbě ji činí nezaměnitelnou. Kudlanka se však nemodlí – tato póza končetin má zcela jiný význam: jakmile se v blízkosti tohoto dravého hmyzu objeví kořist, nohy se prudce vymrští a oběť již nemá šanci uniknout. Sevření je pevné, neboť končetiny jsou opatřeny jakýmsi otrněním. Tento vzácný a zejména chráněný druh hmyzu obývá jen velmi teplá a výslunná stanoviště. Někteří autoři mluví o kudlankách jako o kriticky ohroženém druhu, avšak její výskyt již není jako v minulosti vázán jen na jižní Moravu. Jsou stále častěji popsány také na Hané a nebo na některých lokalitách Českomoravské vrchoviny. Jak vidno ze snímku, kudlanka obývá révový keř (a to skutečně – nebyla tam nainstalována a je na to několik svědků) šetrně obdělávané vinice. Na místě by mohla být snad i oprávněná obava, aby se nějací ekologičtí aktivisté nezasazovali o omezení produkčního vinohradnictví v této vinici, protože se zde necházejí i další chráněné organismy (hlaváčky, koniklece aj.). Pro vinohradníka je to však potěšující zpráva, neboť si může být jist, že hrozny pochází z ekologicky čisté lokality. Přemýšleli jste někdy o tom, jak pestré je složení fauny a flóry ve vaší vinici? S kterými organismy a v jakém mmnožství žije ve společenství vaše réva vinná? Určitě by takové místní šetření vypovědělo mnohé o lokalitě samé a o způsobu, jakým k této vinici přistupujete. Jisté je, že černý nebo dokonce herbicidní úhor pestrost druhů významně snižuje. Dobrý vliv naopak může mít blízkost lesa, remízků či mezí. A zdaleka se nejedná jen o hmyzí osídlení – vinici prospívá i přítomnost například ježků či ještěrek, kteří polapají mnohé škůdce. Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial.................................................................................................................................399 Z redakční pošty.............................................................................................................................................400 Spolkové informace Martin Půček: Jak je tomu letos se špačkem...............................................................................................402 Informace z činnosti SV ČR............................................................................................................................402 Informace z Cechu českých vinařů.................................................................................................................403 Vinařská legislativa Daniela Kolejková: SZPI nemůže a nebude postupovat podle novely zákona o víně..............................403 Jan Horešovský: Může se malovinař domáhat svých zákonných výhod?................................................404 Zdeněk Koudelka: Malovinaři a Evropská unie...........................................................................................404 Eliška Ševelová: Několik slov o činnosti ÚKZÚZ-OTK v Oblekovicích....................................................405 Seznam vinařských důvěrníků SZPI pro rok 2006..................................................................................427 Česká republika v EU Jiří Sedlo: XX. Mezinárodní rada AREV 27. 7. 2006 v Brně......................................................................406 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Aktuální informace přímo z vinice.................................................................................407 Patrik Burg: Hodnocení mechanicko-fyzikálních vlastností hroznů moštových odrůd révy vinné.........................................................................................................................................408 Pavel Pavloušek: Odrůda měsíce – André.................................................................................................... 410 Vít Rucki: Méně známé a relativně nové odrůdy révy vinné................................................................... 414 Skale – víno z vinic vedených „na hlavu“.................................................................................................431 Vinařská technologie Martin Půček: Pracovní skupina Víno-enologické postupy a poradní skupina Víno-enologické postupy při Komisi EU...................................................................................................422 Václav Švejcar: Příprava moštů a rmutů před kvašením............................................................................423 Erich Minárik: Frakcionovaná inokulácia muštu vínnymi kvasinkami..................................................424 Jan Stávek: Maillardova reakce-fenomén zrajících vín.............................................................................425 Erich Minárik: Víno v ošiali High-Tech v Novom svete.............................................................................426 Vinařství v zahraničí Jiří Drábek: V řeckém Santorini proběhla vinařská konference Ampelos 2006.................................... 411 Vinařský veletrh MiWine 2006..................................................................................................................429 RMS otevírá katedru Managementu vín a šampaňského........................................................................432 Obchod vínem Pavel Pavloušek: Vína se značkou „terroir“.................................................................................................433 Milan Magni: Česká a moravská úspěšná vína – Rulandské šedé 2004, slámové víno........................434 Reportáž Petr Hynek: André z Velkých Pavlovic známe už přes čtvrt století.........................................................421 Den otevřených sklepů na Novém Poddvorově........................................................................................432 Klára Kollárová: Svatovavřinecké slavnosti mělnických vín a gastronomie...........................................439 Jana Herzánová: Den otevřených sklepů v Moravské Nové Vsi................................................................442 O vinařské aktivity v Moravské se má kdo postarat...............................................................................442 Petr Hynek: Putování Krajem André bylo velmi příjemné...................................................................... 444 Vinařská historie Miloš Mendel: Víno jako problém islámského práva.................................................................................439 Bogdan Trojak: VINUM (ouvertura).............................................................................................................445 Společenská kronika Vilém Kraus: Ing. Ladislav Musil padesátníkem........................................................................................448 Životní jubileum Ing. Pavla Pastorka.........................................................................................................448 Drahomír Míša: K nedožitým 55. narozeninám Ing. Romana Moslera....................................................449 Zprávy z domova i ze světa..............................................................................................................................450

400

Vinařský obzor číslo 9, ročník 99 (2006) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek . (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc. (předseda), (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz). Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. . Vychází měsíčně. . Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5% DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břeclav, . MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5% DPH). /celý ročník 454 Kč (včetně 5% DPH)/ Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja. P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3. e-mail: predplatne@abompkapa.sk. tel. 02/444 588 21, 16; fax: 02/444 588 19. zelená linka: 0800 188 826 Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, . Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, . tel./fax: 519 348 980, . e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 29. 8. 2006 Toto číslo vychází 6. 9. 2006 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

* Vážená redakce, je pravdou, že odrůda Neuburské je citlivější na používání herbicidů ve vinici? Děkuji předem za odpověď Luděk Řihák, Dubňany Vážený pane Řiháku, tato domněnka se nezdá být opodstatněná. Diskutoval jsem tuto věc s Ing. Drahomírem Míšou, který se chemickou ochranou révy vinné dlouhá léta zabývá, a ani on nepotvrdil, že by Neuburské bylo citlivější na herbicidy. Problematika má však zřejmě širší záběr, neboť je třeba upřesnit, o jaký druh herbicidu se jedná. Například u kořenových herbicidů by byla situace závislá na hloubce kořenění keřů.

* Vážená redakce, jako hobby vinař bych chtěl zkusit vyrobit slámové víno ze dvou až tří metráků hroznů. Mohu hrozny uskladnit na půdě, na které v zimě mrzne, pověšené jako prádlo, nebo hrozny musí být ve vytápěném prostoru, protože by je mráz poškodil? Dáte mi nějaké další doporučení? O výrobě slámového vína jsem četl už hodně článků, většinou seznamovaly spotřebitele s tím, co je sur paille, ale kvalitních informací je jako šafránu. Děkuji za odpověď. Pavel Selucký, Koryčany Pro začátek, z dvou až tří metráků vyrobíte snad asi 50 litrů moštu. Stručný postup je takový: 1. Vybíráme jen bezvadně (bez vady) zdravé hrozny, při výběru hroznů je nutno počítat s tím, že hrozny musí vydržet další tři měsíce. Pozor na nebezpečí hroznů s třeba jen jednou bobulkou napadenou plísní, odstanění této většinou nestačí, skrytě bývá napadena také třapina a bobule v okolí této bobule. 2. Víno se dělá ve vinici – to zde platí dvojnásob – volíme odrůdy s pevnou slupkou, zejména pozdněji dozrávající odrůdy se jeví jako velmi vhodné. Zcela nevhodné jsou odrůdy s tenkou slupkou a hrozny přezrálé, kdy nám bobule padá z třapiny při práci s hroznem. 3. Hrozny opatrně transportujeme z vinice na místo k vysychání, abychom zabránili poškození hroznů. 4. Uložení – v zásadě známe dva základní způsoby: položení na slaměnou nebo rákosovou rohož a nebo zavěšení hroznu (u odrůd s velkým hroznem (například Veltlínské zelené) se hrozen může pověsit stopkou dolů – pěkně se rozklesne a lépe vysychá. 5. Stanovení vhodného termínu lisování – ne dříve než tři měsíce od uložení

hroznů k vysycháni. V úvahu je třeba též vzít zdravotní stav a dobré je též občasně zkontrolovat cukernatost bobulí pomocí refraktometru. Cukernatost postačující pro výrobu produktu s dostatečným alkoholem a zbytkovým cukrem je nad asi 36 °NM. 6. Lisování – praktikuje se lisování celých hroznů bez odzrnění – ze seschlé třapiny se nemůže uvolňovat žádný chlorofil, odzrněním bychom dostali jen hustou kaši obtížně lisovatelnou. Následuje odkalení a zakvašení (viz článek ve VO – myslím, že se to jmenovalo výroba ledových a slámových a byl od firmy Proneco). Co se týče klimatu, u nás ve firmě využíváme klima přirozené. Někdy se stane, že jsou hrozny zmrzlé na kost, kvalitu vín to nijak záporně neovlivňuje – viz mnohá naše ocenění. Oldřich Drápal ml., Sonberk Pouzdřany (vzkaz pro tazatele: pošlete do redakce za rok a půl vzorek – stavím se ochutnat!)

* Vzpomínka na vinaře Dne 13.8. dotlouklo srdce mého letitého přítele, učitele ve sklepě i vinici Ludvíka Kunovjánka z Prahy, rodáka v Blatnice pod Sv. Antonínkem. Sice byl pouze krátkou dobu členem Cechu českých vinařů, ale mezi vinaři-zahrádkáři byl velice oblíben svým šarmem a vždy neobyčejným vtipem. Byl tím, kdo obnovil Svatováclavskou vinici na vrchu Cecenín mezi obcemi Dřísy a Nedomicí, dále šířil své zkušenosti ve vinařství a vinohradnictví mezi nadšenci zahrádkářského spolku. Vinaři české vinařské oblasti vedené Josefem Pekárkem, zakládal vinici Kotlářka v Praze-Smíchov, a tak bych mohl pokračovat dále. Nechť je Ti, Ludvíku, země lehká a odpočívej v pokoji. Mirek Říha, Mělník

* Ocitli jsme se opět v devatenáctém století?? Při oponování jedné ze studentských závěrečných prací jsem narazil na zajímavý text, který mne zaujal svou podobností dnešním dním. Jednalo se o práci studentky oboru Zahradnictví, Kláry Jordánové, o historii vinohradnictví a vinařství v ČR, kapitolu „Moravské vinohradnictví v 19. st.“. Níže uvádím úryvky této práce: „…Po napoleonských válkách stoupá cena obilí a víno zůstává levné. Narůstající populace dává přednost pivu a levné kořalce z bramborového lihu (GRŮZA, 2006). Rychlý úbytek vinic byl způsoben i zruše-

Vinařský obzor (9/2006)

ním celní hranice mezi Uherskem a Rakouskem. Levným uherským vínům nemohla čelit vína moravská. Když se pak v druhé polovině 19. století upouští od trojhonného hospodaření na polích, zajímají se zemědělci o výnosné technické plodiny (cukrovka) a vinice rychle mizí (KRAUS a KOL., 1999)… …Od druhé poloviny 19. století sílil vliv průmyslové revoluce na Moravě. Rozvíjející průmysl odváděl mnoho lidí do měst, a tak neměl vinohrady kdo obdělávat. Zlepšila se možnost obchodu s jižními víny a jejich dovozu – vína jsou silnou konkurencí pro moravské vinařství. Od roku 1855 přestalo být víno lidovým nápojem, oslabila se zemědělská výroba a vinohrad se stal hospodářským přepychem. Pozvolna se přecházelo na jiné zemědělské plodiny (DOLEŽAL, 2001). V roce 1862 byl vydán zákon, který umožnil drobným vinařům zakládat spolky, v nichž si mohli vyměňovat zkušenosti s pěstováním vinné révy, dokonce i zakládat družstva, která umožňovala jednotlivým pěstitelům vyšší příjmy z produkce vinohradů (ŠTRAHA, 2004)…..“ Jak skončí toto, pro tuzemského vinaře, nepříznivé období? Přežije dnešní soukromník-živnostník sám v konkurenci zahraničních vín nebo bude třeba, jako v případě před 150 a 50 lety, sdružování do větších celků ? Pozitivní je, že alespoň registrujeme nárůst vinařské kultury a popularizace vína, což vede jistě k sice pozvolnému, ale opětnému návratu pravidelné střídmé konzumace vína mezi všechny vrstvy obyvatelstva. Jan Stávek, ZF MZLU Lednice

* Vážená redakce! Loňskou, na mé poměry rekordní úrodu jsem po vylisování nechal

kvasit i ležet místo ve skleněném demižonu v plastovém 80litrovém sudu, jenž byl však naplněn vinným moštem jen z poloviny. Víno má bohužel pachuť. Je to velkým obsahem vzduchu při výrobě? (Vliv plastu bych pominul, neboť před pár lety jsem v tomto sudu vyrobil víno ze svařeného jablečného moštu a bylo bez pachuti.) Lze pachuť z vína nějak odstranit, nebo mi zbývá jen vínem pročistit potrubí kanalizační místo tělní? P. Majer, Praha Pane Majere, víno, o kterém píšete, že má pachuť, je zřejmě znehodnoceno dvěma faktory. Jeden, méně významný, je ten, že kvasilo a možná i leželo delší dobu v plastové nádobě. Skutečnost, že jste v ní před lety již kvasil, je nepodstatná. Vaše plastové nádoby nejsou vhodné na víno! Druhý faktor, který Vaše víno úplně znehodnotil, je nadměrné množství vzduchu (kyslíku), který se nevhodnou technologií dostal do vína. Máte pravdu v tom, že takovéto víno je jen pro vylití do kanálu. Prosím, pamatujte, že mošt musí kvasit v téměř plné nádobě a víno musí ležet v úplně plné nádobě. Václav Švejcar

Vážená redakce, v některých odborných publikacích týkajících se odrůd révy vinné je u odrůdy Ryzlink rýnský uvedeno, že tato odrůda nesnáší vyšší obsah vápna. V minulosti jsem několikrát obcházel vinice osázené RR, které jsou situovány na jihovýchodním svahu mikulovského Svatého Kopečku, kde vápníku je, předpokládám, v půdě nadbytek. Keře byly vždy v dobré kondici bez symptomů nějakých fiziologických či jiných poruch. Vinice je stará

401

minimálně 15 let. Zajímalo by mě tedy, jak to skutečně s nesnášenlivostí vápníku u odrůdy RR je. Děkuji předem za odpověď. Milan Konečný, Břeclav Jde o téma, jehož vyložení by přesáhlo možnosti této rubriky. Vzhledem ke specifičnosti otázky jsme oslovili Ing. Zdeňka Peřinu, který na Mikulovsku vinohradničí dlouhá léta a také pěstuje Ryzlink rýnský: „Není možné obecně říci, že RR je náchylný k žloutence způsobené nadbytkem vápníku v půdě. Situace je však na několika místech mikulovského regionu u RR katastrofální co se týce žloutenky. Jedná se o výsadby z 80. let, jestli to je podnoží, nevím, ale jisté je, že dnes je výběr podnoží mnohem pestřejší a problém se projevil u starších výsadeb, které byly na podnoži Kober. Osobně mne napadlo, že to může být tím, že réva v tomto středním věku prokořenila již hlouběji, narazila na nepropustné podloží, které může být v těchto lokalitách silně vápenité, a problém byl na světě. Mikulovsko obecně ale tolik vápníku v půdě nemá, je sice vyšší, ale nic kritického. RR může mít tedy sklon, ale vliv má také průběh počasí v ročníku. Jsou ročníky, kdy žloutenka skoro není. Velký vliv má také způsob obdělávání půdy – pokud je hodně deštivo a voda zahltí půdní póry, vzduch v půdě chybí, vstřebávání živin je omezeno a objeví se žloutenka. Když je naopak sucho a půda ztratí většinu své vláhy, objevuje se žloutenka taktéž.“ redakce (této problematice se pokusíme podrobněji věnovat v budoucnu)

Redakce Vinařského obzoru hledá

externí spolupracovníky pro práci – dopisovatelskou (zpravodajství, konzultace i odborné články) – obchodní (prodej inzertní plochy, prodej předplatného aj.) Nabízíme možnost osobního růstu a individuální finanční ohodnocení dle odvedené práce. Vaše nabídky zasílejte písmně či mailem na adresu redakce: Vinařský obzor, P. O. Box 34, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

402

Jak je tomu letos se špačkem Vzhledem k tomu, že bobule z hroznů můžeme již nyní ochutnat a čas vinobraní se blíží, nastala také doba problémů způsobovaných špačkem obecným ve vinicích. Chci vás níže seznámit se skutečnostmi a fakty, které jsou v letošní sezóně platné ve smyslu nové vyhlášky, která stanovuje odchylný postup při usmrcování špačka obecného. Od 1. července 2006 je v platnosti vyhláška č. 294/2006 Sb. MŽP o odchylném postupu pro usmrcování špačka obecného. Tato vyhláška přesně vymezuje její platnost na vinice ve viničních tratích, které jsou stanoveny vyhláškou č. 324/2004 Sb., pouze však ve viničních tratích ve vinařské oblasti Morava, s výjimkou tratí, které se nacházejí v NP Podyjí. Odchylný postup je možno uplatňovat pouze v případě, že se na vinicích ve správním obvodu místně příslušného orgánu ochrany přírody (dále jen „úřad“) vyskytuje v období od 15. 8.–31. 10. alespoň jedno hejno špačků, odhadem čítající alespoň 1000 jedinců, a byla-li tato skutečnost místně příslušným úřadem vyhlášena. Za tímto účelem Svaz vinařů České republiky rozeslal dopis na všechny místně příslušné úřady s konstatováním, že výše zmiňovaný stav již nastal (1000 jedinců špačků a s žádostí o vyhlášení odchylného postupu od 15. 8., tak jak vyhláška umožňuje. K tomu aktu bych chtěl sdělit, že požádat úřad může kdokoliv (kterákoliv osoba) a vyhlášení není sdělováno formou správního řízení, pouze vyhlášením na úředních deskách. Je, ostatně tak jako prozatím v každém roce, podivné, že každý úřad se k žádosti postavil odlišně. Byly úřady, které odchylný postup vyhlásily téměř obratem s platností od 15. 8., avšak byly úřady, které nám sdělily, že stav vyhlásí nejdříve po 15. 8., a to pouze v případě, že budou nahlášeni střelci, tak jak vyhláška údajně stanovuje. Vyhláška však nestanovuje, kdy se tito střelci mají na úřad nahlásit. Z logiky věci, alespoň mně vyplývá, že případný střelec se k něčemu může přihlásit pouze tehdy, kdy je mu známo, že bude někde potřebný. Ostatně máme-li v republice povodně, tak se dobrovolníci na likvidaci škod nehlásí také měsíc před povodněmi, ale až tehdy, nastane-li s vodou problém. Upozorňuji na to proto, že dopis s žádostí byl zaslán také Krajskému úřadu JMK na vědomí a myslím si, že určitá koordinace by mohla v JMK fungovat. Zde tedy úřady nepostupovaly asi tak, jak měly. Tam, kde tedy byl odchylný postup vyhlášen, se můžou jednotliví střelci hlásit na úřad prostřednictvím vyplněného formuláře (příloha č. 1 vyhlášky 294/2006 Sb.), který podává buďto přímo konkrétní střelec, anebo prostřednictvím uživatele honitby. Ve formuláři je nutno uvést název (jméno) uživatele honitby, adresu, název honitby a vinařskou obec. Dále pak jméno(a) a příjmení, adresu a číslo(a) loveckého lístku střelců. Tam, kde odchylný postup vyhlášen nebyl je nutno žádat jakýmkoli způsobem úřad (ústně nebo písemně), aby provedl případné místní šetření, a na základě zjištění přítomnosti alespoň tisícihlavového hejna odchylný postup neprodleně vyhlásil. Doporučuji také bez ohledu na to, zda byl stav vyhlášen nebo ne, nahlásit střelce na úřad. Do doby psaní tohoto článku (18. 8.) vyhlásily tyto úřady odchylný postup: Břeclav, Hodonín, Hustopeče, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Otrokovice, Slavkov u Brna, Veselí nad Moravou, Židlochovice. V případě, že jsou splněny všechny podmínky pro uplatňování odchylného postupu, tak nahlášení střelci, kteří můžou být osoby oprávněné lovit v souladu s § 46 – 48 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti, mohou od 15. 8. do 31. 10. provádět odstřel, a to každý den v době od východu slunce do nejpozději hodinu před jeho západem. Východem a západem slunce se rozumí čas, který nalezneme např. na webu www.pocasi.idnes.cz. Bude tedy každým dnem jiný. Každý střelec může použít brokovou, popř. kombinovanou zbraň s využitím max. 2 hromadných střel s broky do velikosti 2,5 mm včetně. Střelba se provádí do hejna čítajícího odhadem min. 1000 špačků, a to do jeho okraje. V případě, že se hejno zažene, ale opět se vrátí k osobě provádějící odchylný postup, je možno střelbu opakovat. Odchylný postup je možno provádět na pozemku vinice a dále pak max. do vzdálenosti 50 metrů v jejím okolí. Zastřelené jedince je dle vyhlášky nutno dohledat a v případě, že mají na noze ornitologický kroužek, tak tento stáhnout a odevzdat úřadu. Naštěstí vyhláška již nepíše nic o pohřbívání špačků. Závěrem sezony, tedy po 31. 10., musí každá oprávněná osoba (střelec) odevzdat na příslušném úřadu přílohu č. 2 vyhlášky č. 294/2006 Sb., kde se hlásí provedené zástřely. Uvádí se zde honitba, název vinařské obce a souhrnný počet špačků za jednotlivé měsíce. V případě nalezených kroužků pak jejich čísla. Dle sdělení České ornitologické společnosti však špačků s kroužky bude velmi zřídka a spíše půjde o vzácnost, neboť poslední kroužkování proběhlo již s delším časovým odstupem. Vážení vinaři, chtěl jsem zde vcelku podrobně podat informaci o současné situaci. I když se mi některé části textu vyhlášky zdají přinejmenším divné a složité, je třeba v demokraticky smýšlející společnosti tuto právní normu respektovat. V případě zájmu je možno v redakci Vinařského obzoru citované přílohy vyzvednout. Dále doporučuji sledovat stránky www.vinarskyobzor.cz, kde bude aktuální informace o úřadech, které odchylný postup vyhlásily. Přeji vám tímto úspěšnou sezonu a klidné a pohodové vinobraní. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR n 28. 6. proběhlo zasedání Redakční rady Vinařského obzoru. Na zasedání byla projednávána náplň nejbližších čísel časopisu a byla hodnocena poslední vydání VO. n 30. 6. 2006 proběhla exkurse za účelem minimálně řezaných vinic do rakouské školy v Kremži a Mistelbachu. Výsledky pokusů v Rakousku nebyly tak přesvědčivé jako v Německu (viz článek ve VO 7-8/2006). Exkurse se za SV ČR účastnil tajemník Svazu. n V pondělí 10. 7. jednal předseda a asistent SV ČR na MZe, oddělení pro víno, o stanovisku k připravované reformě trhu s vínem EU a o přípravě jednání AREV v Brně. n Ve dnech 11.–12. 7. se tajemník Svazu účastnil zasedání výboru pro víno – enologické postupy konaného při COPA/COGECA a následně poradního výboru pro víno – enologické postupy při Komisi v Bruselu. Podrobnosti jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla VO. n Dne 18. 7. šéfredaktor navštívil pražskou vinici v trati Baba. Téhož dne vedl jednání na Orientálním ústavu ČAV a navečer navštívil vinice v okolí Velkých Žernosek. n Ve dnech 27. a 28. 7. se uskutečnilo v Brně zasedání AREV, které organizačně zajišťoval SV ČR a Vinařský fond. Podrobnosti jsou uvnitř tohoto čísla VO. Výsledkem zasedání je rezoluce vyjadřující stanovisko Sdružení evropských vinařských regionů k návrhu Komise reformy tržního řádu s vínem v EU. n 1. 9. byl šéfredaktor VO členem degustační komise pro hodnocení vín soutěže Znojemská galerie veltlínů. n Ve dnech 4.–5. 8. se šéfredaktor VO věnoval skupince degustátorů z USA. Navštívili Templářské sklepy Čejkovice, několik sklepů malovinařů, lokalitu sklepů Kraví hora v Bořeticích a Národní salon vín. Americké hosty velmi zaujala bílá vína a jednali o možnosti exportu. n Ve čtvrtek 3. 8. jednal v Rakvicích v podniku Vinselekt Michlovský předseda svazu spolu s M. Michlovským, V. Hlaváčkem a M. Hluchým s ministrem zemědělství J. Mládkem a dalšími zástupci ministerstva o budoucnosti integrované produkce hroznů. Návrh pro roky 2007–2013 vyžaduje ještě další jednání. n 21. 8. jednal v redakci šéfredaktor s Ing. D. Míšou a K. Kollárovou o realizaci diplomové práce zabývající se Vinařským obzorem a jeho historií a vývojem. (jmr)

Vinařský obzor (9/2006)

403

Informace z Cechu českých vinařů Zprávy z jednání předsednictva Cechu českých vinařů ze dne 8. srpna 2006, konaného v Kutné Hoře – Vinné sklepy Kutná Hora. Jednání řídil místopředseda Jiří Čábelka. Nominační výstava vín VO Čechy Byl upřesněn seznam degustátorů na hodnocení dne 30. srpna. 22. září proběhne slavnostní předání titulu Champion a zlatých medailí a 23. září proběhne již 14. ročník Svatováclavských slavností (program v zadní části časopisu) – vše v Kutné Hoře.

Zájezd do Alsaska V termínu 23. až 27. listopadu 2006 se uskuteční zájezd do Alsaska. Milým průvodcem nám bude Prof. Vilém Kraus. Program a cena zájezdu bude zveřejněna v příštím čísle VO. Pardubický festival vína Cech bude již tradičně vystavovat vína svých členů ve společném stánku na PFV. Různé – p. Čábelka upozornil na novelu vinař-

ského zákona č. 321 z roku 2004 Sb., která je vyhlášena jako Zákon č. 215 z roku 2006 Sb. a která vstoupila v platnost od 1. 7. 2006. Zároveň vřele doporučuje věnovat pozornost webovým stránkám SZPI, kde lze nalézt jaké platí podmínky pro etikety, např. z hlediska velikosti písma apod. Hledejte na: www.szpi.gov.cz/ víno/označování vína/vzory etiket. – Předsednictvo si prohlédlo vinice Vinných sklepů Kutná Hora a posoudilo jejich skladbu a zdravotní stav. Zapsala Ing. Ludmila Svobodová

SZPI nemůže a nebude postupovat podle novely zákona o víně

Do novely vinařského zákona byla v rozporu s příslušnými nařízeními ES včleněna část, která zavádí pojem „malovinař“ a jeho oprávnění a dále podmínky, za kterých je možné na etiketách vín uvádět obec a viniční trať, kde byly hrozny vypěstovány. Pro tzv. „malovinaře“ stanovuje novela jiné podmínky, než je přípustné. Cílem zřejmě bylo osvobodit menší producenty, kteří ročně vyrobí maximálně 2 tisíce litrů vína, od povinnosti vést evidenční knihy a zasílat příslušná prohlášení, ačkoli mohou celou produkci bez jakéhokoli omezení uvést na trh. Příslušný předpis ES však od těchto povinností osvobozuje ty vinaře, kteří pěstují révu vinnou na ploše do 10 arů nebo vyprodukují nejvýše 1 tisíc litrů vína a především toto víno neuvádějí na trh, ale prodávají ho k přímé spotřebě ve sklepě. Jde hlavně o výrobce vína, kteří vlastní sklepy podél rozvíjejících se

vinařských stezek. Evropská unie vidí takové malé vinaře jako ty, jejichž činnost je tradičně spojena s krajinou, v níž žijí. Proto na ně neklade téměř žádné administrativní nároky, protože jejich činnost neovlivňuje jinak přísně regulovaný a chráněný celoevropský trh s vínem. Stejné podmínky proto mají i malí moravští a čeští vinaři, kteří jsou podle evropských nařízení povinni pouze jedenkrát za rok poslat jedno, případně dvě prohlášení Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému. Samozřejmě pouze v případě, že splňují popsané podmínky. Novela zákona o víně se rovněž snaží změkčit pravidla pro označování etiket vín údajem o obci a viniční trati, kde byla réva vypěstována. Podle evropských nařízení je v takovém případě nezbytné, aby sto procent hroznů skutečně z této obce a trati pocházelo. Novela zákona naopak připouští, aby tento původ mělo

Nové šlachtenie viniča na Slovensku Ing. Dorota Pospíšilová, Ing. Ondrej Korpás, CSc.

pouze 85 % produkce, zbytek může být přimíchán z hroznů pocházejících z jiných vinic. Toto ustanovení je rovněž v rozporu s nařízeními ES. Nařízení Evropských společenství patří mezi tzv. přímo aplikovatelné předpisy, které není možné nijak upravovat nebo měnit národními zákony nebo vyhláškami. Komunitární právo, jehož součástí jsou i nařízení, je vnitrostátnímu právu nadřazeno a musí být používáno přednostně. Ani v případě zákona o víně není možné postupovat jinak. Státní zemědělská a potravinářská inspekce proto bude postupovat v souladu s příslušnými nařízeními ES, které řeší problematiku vinohradnictví a vinařství. Bližší podrobnosti najdete na webových stránkách SZPI www.szpi.gov.cz v odkazu Víno. Daniela Kolejková, tisková mluvčí SZPI

339 Kč (vč. 5% DPH)

– teorie šlechtění révy (historie, biologie, dědičnost, křížení, variabilita a dědičnost, rezistence, uznávání nových odrůd, uplatnění nových odrůd) – popis kříženců (Vajnoranka, Modranka, Vihorlatka, Tatranec, Aromína, Hornád, Bodva, Rimava, Žitava, Negra, Kvarcit, Purpur, Ružín, Opál, Saturn, Topas, Kriváň, Zlatava, Smaragd aj.) 222 stran, desítky barevných fotograﬁí, obrázků, schémat a grafů Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

404

Může se malovinař domáhat svých zákonných výhod? Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

Vidím, že Vás rozčílili, a jdete rovnou k jádru, když zvažujete žalobu na Inspekci. SZPI je správní orgán, který vykonává státní dozor v oblasti mj. zemědělských výrobků a potravin, tedy samozřejmě i u vína, a má oprávnění přitom Vám něco nařizovat či zakazovat. Z právního hlediska tedy Inspekce svou činností hojně zasahuje do Vašich tzv. veřejných subjektivních práv, neboli „česky“ řečeno – k něčemu Vás nutí při Vašich vinařských aktivitách. To je situace potenciálně žalovatelná, neboť proti zasahování do práv správním orgánem se lze bránit u správního soudu. Je třeba si ale uvědomit, že výkon státní správy obecně zasahuje do našich práv více méně vždy (což běžně akceptujeme, neboť stát potřebujeme, je nám užitečný a za to mu tolerujeme různá omezování ve formě zákona). Některé zásahy do našich práv jsou tedy v souladu se

zákonem, jiné ovšem ne. Tak např. jestliže nám zákon ukládá, že musíme při výrobě vína vést nějakou evidenci, je tím (legálně) zasaženo do našich práv přímo ze zákona (přirozené je přece žádné evidence nevést). Jiné zásahy do práv mohou činit správní orgány, které při provádění zákonů ukládají různé povinnosti a jde vždy o to, zda jim to zákon dovoluje. Žalovat stát za nedobrý zákon nejde. Jde však žalovat správní orgán, který postupuje v rozporu se zákonem, neboť správní orgán smí zásadně činit jen to, co mu zákon výslovně dovolí, a to jen způsobem, který zákon stanoví. Tolik obecné pravidlo. SZPI dne 31. 7. 2006 uveřejnila svou tiskovou zprávu, ve které oznámila, že nebude respektovat zákon, který poskytuje malovinařům úlevu od některých administrativních povinností a umožňuje jim uvádět určité údaje na etiketách. To je prohlášení nevídané! Tedy by se zdálo, že pokud SZPI bude postupovat v rozporu se zákonem, mohla by žaloba proti ní být úspěšná. Bohužel tomu však v tomto případě tak není. Našemu tuzemskému právu jsou totiž nadřazena pravidla vyjádřená tzv. nařízeními Evropské-

ho společenství. Pokud je tuzemský zákon v rozporu s těmito nařízeními, nepostupuje se podle něho, nýbrž přímo se aplikuje nařízení ES. Tak je tomu i ve uvedeném případě malovinařů. Na celé věci je pozoruhodné spíše něco jiného: jak je možné, že český stát nerespektuje pravidla ES a generuje zákon, který je neaplikovatelný? Neznám pozadí tohoto případu, ale bohužel věc vypadá tak, že autoři novely zákona a neaplikovatelných ustanovení se chtěli blýsknout před vinaři a navrhli ke schválení změkčení, aniž by znali souvislosti s evropským právem. Není mi známa cesta návrhu novely vinařského zákona, ale je zarážející, že vadný text nezachytil legislativní odbor sněmovny či senátu. Zkrátka – zákon byl sice přijat v líbivé podobě a chápu, že se nechcete „získaných“ výhod vzdát, ale dovolávat se tohoto zákona opravdu nemůžete. Pravdu má v tomto případě SZPI a nezbývá, než aby si každý malovinař nastudoval příslušná nařízení ES, neboť podle nich bude vůči němu postupováno. To je jediný reálný výsledek odbyté práce v poslanecké sněmovně na návrhu novely, která byla v této podobě puštěna ke schválení.

Malovinaři a Evropská unie Zdeněk Koudelka Právnická fakulta Masarykovy univerzity Zavedením administrativních osvobození malovinařů se sice usnadňuje jejich postavení, ale naše právo se dostává do rozporu s právem evropským. Evropská unie umožňuje administrativní zvýhodnění jen u vinařů do rozlohy vinic maximálně 10 arů a do výroby vína 1 000 litrů ročně. Je tedy otázkou, jak dlouho tato úprava přetrvá. Před orgány Evropské unie se stát nemůže dovolat vnitrostátního práva jako důvodu neplnění evropských závazků. Ovšem podle naší ústavy, každý zákon má

předpoklad správnosti a bezvadnosti, pokud jej nezruší Ústavní soud či Parlament. V minulosti se při rozporu evropského a národního práva dovolaly před evropskými orgány proti členskému státu ochrany soukromé osoby, kterým vnitrostátní zákon dával povinnosti či omezoval svobody v rozporu s evropským právem, když národní právo zhoršovalo jejich postavení proti právu evropskému. Avšak stát se nemůže dovolat ochrany před evropskými orgány proti svým občanům proto, že jeho právo je v rozporu s právem Evropské unie. Jen stát se vystavuje možné sankci Evropské unie za neplnění evropských závazků. Je věcí státu, aby uvedl své vnitrostátní právo do souladu s právem evropským. To znamená, že malovinaře, kteří budou využívat dobrodiní zákona o vino-

hradnictví a vinařství, byť je v rozporu s evropským právem, nemohou státní orgány za tento postup podle platného zákona trestat. Stát nemůže trestat své občany za to, že stát, nikoliv občané, neplní své mezinárodní závazky. Pokud by tak nějaký orgán učinil, je nutné, aby proti-. ústavně potrestaný vinař podal správní žalobu ke krajskému soudu, jenž by příslušné rozhodnutí zrušil. Soudy jsou vázány zákonem a nemohou odmítnout jeho užití, jen mohou iniciovat jeho zrušení Ústavním soudem. Takové zrušení však nemá zpětnou časovou působnost. Pro úplnost je nutné dodat, že definice malovinaře je stanovena jen pro účely zákona o vinohradnictví a vinařství, nijak se nezpochybňuje vynětí drobných výrobců vína do 2 000 litrů ročně z plátců spotřební daně z vína.

Vinařský obzor (9/2006)

405

Několik slov o činnosti ÚKZÚZ-OTK v Oblekovicích Ing. Eliška Ševelová, ředitelka OTK, ÚKZÚZ Brno

Činnost odboru vychází ze zákona č. 147/2002 Sb. o ÚKZÚZ. Jeho odbornou činnost dále řídí zákony: zákon č. 219/2003 Sb. o uvádění osiva a sadby do oběhu ve znění zákona 445/2005 Sb. a 178/2006 Sb. (úplné znění – zákon č. 316/2006 Sb.), zákon č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství ve znění zákona č. 215/2006 Sb., zákon č. 322/ 2004 Sb. o ochraně chmele, zákon č. 408/2000 Sb. o ochraně práv k odrůdám ve znění pozdějších právních předpisů (úplné znění – zákon č. 32/2006 Sb.), zákon 252/1997 Sb. o zemědělství (úplné znění – zákon č. 4/2006 Sb.), plus prováděcí právní předpisy jmenovaných zákonů. Dalším aspektem ovlivňujícím činnost odboru je zákon č. 552/1991 Sb. o státní kontrole ve znění pozdějších právních předpisů a zákon č. 500/2004 Sb. správní řád. Neopomenutelnou složkou ovlivňující chod nejen našeho odboru je legislativa EU. OTK v současnosti zaměstnává 46 lidí a zastřešuje problematiku v oblasti ovocnářství, vinohradnictví a vinařství, okrasných rostlin a chmele. Pod vedení OTK v Brně nyní spadá pracoviště ve Znojmě-Oblekovicích zajišťující Registr vinic. V současné době má 2 referáty – referát vína a referát révy. Z hlediska vinohradnictví a vinařství je agenda rozdělena do dvou částí: 1. Kontrola produkce rozmnožovacího materiálu révy vinné a jeho uvádění do oběhu – zajišťuje oddělení inspekce se sídlem v Brně. 2. Registrace vinic, veškerá prohlášení a oznámení v oblasti vinařství – zajišťuje referát vína a referát révy ve Znojmě-Oblekovicích. Pracovníci stanice v Oblekovicích shromažďují data o jednotlivých vinicích, starají se o práva na opětovnou výsadbu a státní rezervu. Sumarizují veškerá podávaná hlášení ÚKZÚZu, tj. oznámení o zahájení, přerušení a ukončení výroby, prohlášení o sklizni, produkci (do 10.

prosince ke dni 30. listopadu téhož roku) a zásobách (do 10. září ke dni 31. července téhož roku). Registr vinic ČR je veden od roku 1995, přičemž v roce 2000 došlo ke komplexnímu přeregistrování všech vinic z důvodů novely Zákona o vinohradnictví a vinařství a následně i změn softwarové podoby registru. Od roku 2004 – po vstupu ČR do EU – došlo k rozšíření činnosti Registru vinic v oblasti evidence práva na opětovnou výsadbu, státní rezervy pro novou výsadbu a správy produkčního potenciálu. Novinkou je v současné době dostupnost Registru vinic přes Portál farmáře, kde si jednotlivé subjekty mohou kontrolovat svá data a reagovat na případné nesrovnalosti. Záměrem Ministerstva zemědělství do budoucnosti je i možnost hlásit změny v Registru přes Portál farmáře a zjednodušit tak pěstitelům administrativu. V průběhu roku 2006 je plánováno rozšíření činnosti Registru vinic v oblasti kontroly a inspekce, a to ve smyslu přímých kontrol jednotlivých vinic inspektory dané oblasti s údaji nahlášenými pěstitelem do Registru vinic. Při zjištění nesrovnalostí bude ze strany ÚKZÚZ postupováno podle zákona. Je proto v zájmu každého pěstitele, aby údaje v Registru vinic aktualizoval a harmonizoval tak, aby nemuselo docházet k sankcionování. Další část kontrol bude zaměřena na podávání jednotlivých prohlášení. Tato prohlášení jsou podávána již třetím rokem. Přestože opakovaně na mnoha přednáškách pro odbornou veřejnost i v tisku, byli pěstitelé a výrobci vína upozorňováni na nutnost zasílání prohlášení, dochází k situacím, kdy jsou prohlášení posílána po termínech nebo jsou neúplně vyplněná či se špatnými údaji, v nejhorším případě subjekt prohlášení nepodá vůbec. Jak je zřejmé z článků v předchozích číslech Vinařského obzoru, je národní legislativa v oblasti podávání prohlášení v rozporu s legislativou Evropské unie. ÚKZÚZ je zodpovědný za podávání veškerých statistických hlášení pro Komisi EU. Podle nařízení EU jsou pěstitelé a zpracovatelé povinni zasílat příslušná prohlášení od rozlohy 10 arů a produkce 1000 l.

a) Prohlášení o zásobách se podává každoročně. Oznamuje se zásoba vína, hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu, která je k 31. červenci v podniku. Prohlášení je nutno zaslat do 10. září. Podává jej každý, s výjimkou maloobchodníka (množství prodaného vína nepřekročí 1000 hl) a konečného spotřebitele. Povinnost poskytovat hlášení se vztahuje na subjekty, které vyrábějí víno v objemu větším než 1000 l a zároveň na ty, kteří uvádějí víno do oběhu, což se vztahuje i na obchodníky a zprostředkovatele (vyhláška č. 437/2005, příloha č. 22). Po 25. 9. budou subjekty, které nepodaly prohlášení, vyzvány k dodání prohlášení. Pokud nedojde z jejich strany k nápravě, bude postupováno podle správního řádu a celá kauza bude řešena právní cestou. b) Prohlášení o sklizni se podává každoročně a zahrnuje veškerou sklizeň a nákupy hroznů v průběhu hospodářského roku (1. srpna–31. července). Zasílá ho každý subjekt, který obhospodařuje plochu větší než 10 arů nebo uvádí hrozny do oběhu, nemusí ho podávat ten, který veškerou svoji sklizeň zpracuje na víno, popř. si ji nechá zpracovat na svůj účet. Lhůta pro zaslání prohlášení o sklizni je 10. prosince. c) Prohlášení o produkci se podává každoročně a zahrnuje celkovou výrobu a nákup vín v průběhu hospodářského roku. Vypracovává ho každý subjekt, který vyrobí více než. 1 000 l nebo prodá jakékoliv množství vína. Termín zaslání prohlášení o zásobách je stejný jako u předchozího prohlášení, tj. 10. prosince. U prohlášení o sklizni a o produkci bude postupováno stejně jako v bodě a), pouze termín zahájení výzev k subjektům bude 25. prosince. Veškerá inspekční a kontrolní činnost vychází ze zákona č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství ve znění zákona č. 215/2006 Sb., zejména pak z § 39 týkající se správních deliktů. Na základě zavádění těchto kontrol bude ÚKZÚZ, OTK – Znojmo-Oblekovice pořádat soubor školení pro prohloubení a rozšíření znalostí odborné veřejnosti v dané problematice.

406

XX. Mezinárodní rada AREV 27. 7. 2006 v Brně Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR

Jednání předcházely schůzky vedení AREV s ministrem zemědělství předsedající země EU –. J. Pröllem. Týden před zasedáním pak proběhla schůzka s komisařkou M. Fischer-Boel o reformě. Jediným projednávaným bodem AREV byla reforma trhu s vínem EU. Vlastnímu zasedání Mezinárodní rady předcházelo ráno jednání CEPV (Rada vinařských odborníků AREV), které vedl předseda CEPV a 1. vicepresident AREV R. Muth (D) za účasti 12 členů. CEPV souhlasilo s návrhem připravené rezoluce. Mezinárodní radu zahájil a řídil president AREV L. Durnwalder (I). Závěry z jednání: AREV podporuje reformu jako způsob řešení krize. Cílem je posílení konkurenceschopnosti vůči třetím zemím, zjednodušení pravidel trhu, podpora evropského vinařství, zohlednění zdravotních aspektů a ochrany spotřebitelů. Klučení vinic v navrženém rozsahu a následná deregulace jdou proti sobě a bude to znamenat otevření se třetím trhům. Rovněž jsou v rozporu zákaz zvyšování cukernatosti řepným cukrem a současně liberalizace enologických postupů. Zdůraznit je nutno také zvýšení odpovědnosti regionů za trh a zavést sledování trhu v regionech. Dále AREV: • zamítá okamžité zrušení výsadbových práv, které by vedlo k chaosu na trhu a k dalšímu zvyšování přebytků, následně pak ke zrušení celých vinařských regionů. Zatím by měla být výsadbová práva zůstat zachována; • nepopírá nutnost podpory klučení, ale ne v navrhovaném rozsahu a v navrhovaném rozsahu finanční podpory. Klučení musí být rovněž řízeno regiony, ne jenom volně přístupné v rámci celé EU; • schvaluje zachování destilace vedlejších produktů, ale požaduje hledat alternativy, jako

• •

•

například kompostování. Současně se musí zabránit spekulacím s matolinami. Produkce alkoholu k lidské konzumaci by měla být bez finanční podpory; podpory na soukromé skladování by měly zůstat v rámci národních financí; podpory na produkci zahuštěného moštu a rektifikovaného moštového koncentrátu by měly zůstat zachovány jako součást kompromisu s možností zvyšovat cukernatost moštu řepným cukrem; krizová destilace musí zůstat zachována, ale zodpovědnost musí nést členské státy a regiony (včetně financování). V minulosti to vedlo k tomu, že některé regiony produkovaly víno jen za účelem této destilace, to nadále nelze připustit; AREV odmítá zásadní změny v označování vín, trvá na tom, aby pravidla nadále stanovovala Rada a nikoliv Komise. Musí zůstat rozdíly mezi stolním a jakostním vínem. Stolní víno nemůže mít uvedenu odrůdu a ročník. Je proti tomu, aby na etiketě byla předepsána různá varování. Podporuje posílení role profesních svazů při označování původu; nové enologické metody nemůže schvalovat Komise, ale i nadále Rada. Nelze souhlasit s metodami nedoporučenými OIV, s výrobou vína z dovezených hroznů a moštů a míšením vína z EU s vínem ze třetích zemí. Z důvodu odlišení vína od ovocného vína by měl být zachován minimální obsah

přirozeného alkoholu pro víno; • metody zvyšování cukernatosti by měly zůstat jako dosud, vyplývá to již z dohod s USA. Nelze připustit dovoz za úplně jiných podmínek než produkci zde; • Komise by měla zajistit informování o evropských vínech v Rusku, Indii a Číně. Mělo by se uvádět, že pravidelná přiměřená konzumace vína je prospěšná zdraví; • nelze legalizovat ilegální výsadby vinohradů. Příslušný členský stát musí zajistit likvidaci vína z těchto vinic na své náklady. Region, který takové výsadby na svém území má, by neměl obdržet pro sektor vína žádné finanční prostředky z EU; • Komise by měla zajistit centrální monitoring trhu s vínem v EU. AREV si přeje, aby politiku vinařství EU spoluutvářely jednotlivé regiony a profesní svazy. Tento dokument bude předán Radě regionů, hospodářskému a zemědělskému výboru EP, ministrům, Komisi a dalším. Současně by členové této rady měli předat tento dokument příslušnému ministru ve svém státě a jejich poslancům v Evropském parlamentu. Druhý den následovala exkurze, účastníci navštívili šlechtitelskou stanici doc. Michlovského, Vinné sklepy Valtice, a.s. a Národní vinařské centrum Valtice, o.p.s. Těmto podnikům patří poděkování za vstřícnost. Organizačně celou akci zajišťovali zaměstnanci SVČR a Vinařského fondu, za což jim patří rovněž poděkování.

Vinařský obzor (9/2006)

407

Aktuální informace přímo z vinice Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě O zralosti hroznů nám velmi výrazně napoví průřez bobulí (Obrázek 1), na kterém vidíme vývoj jednotlivých částí bobule. Můžeme pozorovat konzistenci dužniny, přilnavost slupky a zbarvení semene, které jsou z pohledu fyziologické a technologické zralosti bobulí révy vinné velmi důležité. U bílých odrůd révy vinné můžeme započít S hodnocením aromatické zralosti bobulí. Do této doby zelené a tvrdé bobule začínají postupně měknout a vybarvovat se do různých odstínů zelenožluté, žlutozelené, žluté, narůžovělé atd. Obrázek 2 ukazuje měnící se zbarvení slupky u odrůdy Malverina. Na fotografii je patrné, že slupka ztrácí svoji ostře zelenou barvu a získává nažloutlý odstín se zatím velmi slabým růžovým nádechem, který je v době kvalitní aromatické zralosti typický pro tuto odrůdu. Při důkladném senzorickém hodnocení slupky dužniny cítíme především kyselou chuť dužniny, která je způsobena vysokým obsahem organických kyselin. Při důkladném rozmělnění dužniny v ústech převažují prozatím především bylinné tóny, podobné zelenému hrášku, rajčatovému listu, nebo vyloženě trávovité chuti. Zajímavý je i chuťový tón připomínající žlutý meloun. Aromatickou zralost u bílých odrůd je vhodné sledovat každý týden až do doby sklizně hroznů, pečlivě si zaznamenávat chuťové dojmy a změny obsahu cukrů, kyselin a pH v moštu. Pomocí těchto a mnoha ještě daleko detailnějších analýz můžete dostat svoje vinohradnictví a vinařství na daleko vyšší úroveň.

U modrých odrůd je velmi významným parametrem stanovení technologické zralosti fenolická zralost semen. Chtěl bych Vám některé změny ukázat na dvou odrůdách s přibližně stejnou dobou dozrávání – Modrém Portugalu a Dornfelderu. Obrázek 3 a 4 ukazuje průřez bobulí obou odrůd pro hodnocení konzistence dužniny, stavu slupky a semen. Obě odrůdy jsou pěstované na identickém zatížení keřů – 10 oček na keř. Velmi zajímavý a dosud nezmiňovaný parametr technologické a fyziologické zralosti ukazují obrázky 5 a 6. Jedná se o vzájemnou přilnavost semene a dužniny. Podíváme-li se na oba obrázky, vidíme, že zatím je přilnavost dužniny a semene velmi výrazná u obou odrůd. Přesto lze však pozorovat, že u Modrého Portugalu (Obrázek 6) se již semeno velmi pozvolna uvolňuje od dužniny, zatímco u Dornfelderu (Obrázek 5) je semeno pevně obaleno dužninou. Z uvedeného je patrné, že Modrý Portugal je ve fenolické zralosti o něco dále než Dornfelder, což potvrdí i hodnocení semene. Obrázky 7 a 8 ukazují semena, která je možné využít pro hodnocení fenolické zralosti semen. Na obrázku 7 je vidět semeno odrůdy Dornfelder, které je prozatím úplně zelené a rovněž částečně měkké, což značí teprve počátek fenolického vyzrávání semen. Obrázek 8 potom ukazuje semeno Modrého Portugalu, které je už ve fází postupující fenolické zralosti, semeno je tvrdé a získává nahnědlý odstín. Rovněž fenolickou zralost semen u modrých odrůd je třeba pravidelně hodnotit až do doby sklizně, kdy je třeba určité fenolické zralosti přizpůsobit technologii výroby vína. Zajímavé budou určitě výsledky pokusů s různými způsoby regulace násady hroznů v době vegetace. Již v tuto dobu je však ve vinici vidět vliv na hustotu bobulí hroznu vlivem půle-

Pûstujeme révu vinnou

ní hroznů. Technika půlení hroznů byla použita u odrůdy Dornfelder. Obrázky 9 a 10 ukazují hrozen Donfelderu půlený a celý. Je zde vidět, že půlený hrozen je více volněji uspořádaný nežli hrozen nepůlený, zejména ve spodní třetině hroznu. Technologie půlení hroznů může nejen významně ovlivňovat kvalitu hroznů, ale může být i možností nepřímé ochrany proti hnilobám, což je velmi významný parametr.

(Vilém Kraus Jr., Vilém Kraus)

řádková inzerce l Prodám elektrický mlýnek na hrozny – odzrňovač, 3 ks plastové nádoby o objemu 500 litrů. Tel.: 608 719 641. l Kdo daruje za odvoz nebo levně prodá starou vinařskou literaturu, popř. starší ročníky Vinařského obzoru (do 60. let). tel.: 775 197 443. l Koupím hrozny Muškátu moravského, min. množství 2 t. Tel.: 603 893 059. l Prodám kameninové nádoby na víno o obsahu 113, 226 a 339 l. Tel.: 602 550 729. l Redakce Vinařského obzoru nabízí ročníky časopisu od roku 1999, po jednotlivých číslech či v deskové vazbě. Při větším odběru individuální ceny. Tel.: 519 348 980. l Prodám originálně zabalenou pneumatickou zátkovačku (vyr. Itálie), model T.P.A., 4 bar, 500–600 lahví/hod., 56 kg, 340x400x1330 mm. Kontakt: Dušan Černoch, Bzenec, tel. 724 334 888. l Prodáváme láhve na víno typ SCHLEGEL 0,75 l zelená a hnědá a BORDOLESE 1 l zelená v ceně 1 Kč za kus. Informace na tel. č. 519 361 325 – p. Pávišová l ZD Sedlec – Sedlecká vína hledá obchodního zástupce pro prodej vína v rámci celé ČR. Zájemci hlaste se na tel. č. p. Minaříková 777 719 117.

98,-

Autofii vycházejí vstfiíc rostoucímu zájmu o pûstování révy vinné z fiad ‰iroké vefiejnosti, oslovují (vã. 5% DPH) ty, kdo vinafiství chtûjí jako koníãek, neví, jak na to a zatím vydané publikace jsou pro nû moc odborné. Na základû údajÛ z posledního desetiletí sestavili pfiehledn˘ a vlastními zku‰enostmi podloÏen˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ. KníÏku jistû pfiivítají jak drobní vinafii hospodafiící na plo‰e 5-10 arÛ, ktefií révu zpracovávají na vinn˘ mo‰t pro vlastní spotfiebu, tak i drobní pûstitelé-zahrádkáfii, ktefií pûstují révu pro radost i uÏitek na své zahradû a plody pak vyuÏívají k pfiímé konzumaci. Dovíme se nejen jak rozmnoÏovat révu, zakládat vinice, jak révu tvarovat a fiezat, o v˘Ïivû a hnojení, obdûlávání pÛdy, o ochranû révy, o pfiehledu odrÛd zapsan˘ch ve Státní odrÛdové knize, ale najdeme tu i rady, co je v‰echno nutné udûlat, aby se nám réva pûknû pnula po pergole na zahradû nebo popínala zeì domku ãi chaty a produkovala i ‰Èavnaté zdravé plody. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

408

Hodnocení mechanicko-fyzikálních vlastností hroznů moštových odrůd révy vinné Ing. Patrik Burg, Ph.D., Ing. Pavel Novák, MZLU Brno, ZF Lednice, Ústav zahradnické techniky Břeclav Vedle agrotechnických opatření, jakými jsou přímost řad, správné zapěstování keřů a jejich udržování v průběhu vegetace, typ opěrné konstrukce atd., ovlivňuje úspěšnost sklizně technická a konstrukční úroveň sklízečů. Rozhodující roli sehrává v tomto směru sklízecí a záchytné ústrojí. Pouze správné seřízení pracovního ústrojí sklízeče (frekvence a amplituda kmitů, výchylka sklízecích prutů atd.) v souladu s dalšími funkčními mechanismy sklízečů (rychlost pohybu dopravníků, intenzita odsávání u ventilátorů atd.) vyústí v překonání poutací síly bobulí (síla, jíž je bobule poutána k třapině hroznu) u sklízených hroznů a umožní tak jejich bezproblémové sklizení. Při plně mechanizované sklizni hroznů je potřebné věnovat pozornost nejen vlastnímu pracovnímu ústrojí sklízečů, ale také biologickým vlastnostem révy, resp. hroznům jednotlivých odrůd, které mohou zásadním způsobem ovlivnit kvalitu a účinnost sběru. Mezi hlavní biologické předpoklady při plně mechanizované sklizni patří především volba vhodného termínu sklizně. Ten se projevuje hned v několika směrech. Obecně lze říci, že termín sklizně přímo souvisí se stupněm zralosti hroznů. Pozdější sklizně mohou za dodržení všech agrotechnických opatření přispívat k lepší jakosti hroznů za současného poklesu veli-

kosti poutacích sil bobulí. Tato skutečnost je pro potřeby plně mechanizované sklizně zcela vyhovující. Výjimku v tomto směru představují některé odrůdy, jako je např. Muškát moravský a Müller Thurgau, u nichž v době plné zralosti dochází k výrazném poklesu poutacích sil bobulí, což může paradoxně neúměrně zvyšo-

vat výši sklizňových ztrát jejich propadem na zem. V roce 2005 bylo na Ústavu zahradnické techniky prováděno experimentální měření zaměřené na sledování dynamiky vývoje poutacích sil bobulí u vybraných moštových odrůd révy ve vztahu k jejich cukernatosti a termí-

Obr. 1: Měření poutací síly pomocí siloměru

Obr. 2: Měření cukernatosti bobulí pomocí refraktometru

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostﬁedky pro vinohradnictví

90,(vã. 5% DPH)

Autofii: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy, pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy, aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (9/2006)

nu sklizně. Hodnocení bude probíhat v letošním i následujícím roce. V katastrálním území Popovice a Rakvice bylo hodnoceno celkem 16 moštových odrůd – Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink vlašský, Muškát moravský, Rulandské bílé, Chardonnay, Rulandské šedé, Rulandské modré, Sauvignon, Modrý portugal, Frankovka, Neburské, Hibernal, Zweigeltrebe, Blauburger, Malverina. Na keřích bylo náhodně vybráno a označeno pomocí PE pásky pět hroznů. Měření bylo prováděno v týdenních intervalech od poloviny srpna (po termínu zaměkávání) do sklizně hroznů. Při samotném měření bylo z hroznů odtrháváno 20 náhodně vybraných bobulí. Síla potřebná k překonání poutací síly byla měřena siloměrem s přesností na 0,1 N (Obr. 1). Cukernatost byla měřena ručním refraktometrem s přesností na 0,5 °ČNM (Obr. 2). Výsledky měření prokázaly nejnižší hodnoty poutacích sil v době sklizně u odrůd Muškát moravský (0,35 N při cukernatosti 21,4 °ČNM) a Müller Thurgau (0,6 N při cukernatosti 20,1 °ČNM). Naopak nejvyšší u odrůdy Ryzlink vlašský (2,0 N při cukernatosti 17,1° ČNM).

Graf 1: Průběh vývoje poutací síly a cukernatosti v závislosti na termínu hodnocení Tabulka 1 uvádí vzestupné pořadí hodnocených odrůd s ohledem na rozpětí poutacích sil v průběhu měření. Ukázku průběhu vývoje poutacích sil a cukernatostí v závislosti na termínu hodnocení uvádí u odrůdy Muškát moravský Graf 1.

Tab.1 Pořadí odrůd podle velikosti poutacích sil Název odrůdy Muškát moravský Müller Thurgau Chardonnay Rulandské bílé Rulandské modré Hibernal Blauburger Sauvignon Frankovka Veltlínské zelené Neuburské Malverina Modrý Portugal Zweigeltrebe Rulandské šedé Ryzlink vlašský

Rozsah poutacích sil [N] při sledování 2,70–0,35 1,90–0,60 1,87–0,68 2,27–0,82 2,58–0,83 2,00–0,90 2,00–1,10 2,05–1,17 2,30–1,26 2,40–1,38 2,80–1,39 2,30–1,39 1,90–1,40 2,90–1,70 3,00–1,85 3,30–2,00

409

Průměrná cukernatost [0ČNM] v termínu sklizně 21,4 20,1 20,7 19,1 20,6 26,0 22,5 25,3 19,0 22,0 24,0 22,0 19,0 19,2 20,4 17,1

Obr. 3: Plně mechanizovaná sklizeň provedená ve správném termínu

Termín sklizně 2005 30. 9. 28. 10. 14. 10. 14. 10. 14. 10. 28. 10. 28. 10. 28. 10. 28. 10. 28. 10. 28. 10. 28. 10. 28. 10. 28. 10. 14. 10. 28. 10.

Detailní znalost těchto vazeb je velmi důležitá pro stanovení optimálního termínu sklizně a pro správné seřízení sklízecího ústrojí. Obr. 3 a Obr. 4 zachycují rozdíly v množství oddělených bobulí po průjezdu sklízeče při správně a nesprávně zvoleném termínu sklizně. Z Obr. 3 je patrné, že při vhodně zvoleném termínu sklizně a u správně seřízeného sklízeče zůstávají na keřích pouze třapiny. Naopak z Obr. 4 je patrné, že na třapinách zůstává poměrně velký počet bobulí, tedy že jejich poutací síla nebyla překonána mechanicko-vibračním působením sklízecího ústrojí. Výsledky získané víceletým sledováním plánujeme využít pro sestavení pořadí odrůd z hlediska jejich vhodnosti pro plně mechanizovanou sklizeň, ale také z hlediska stanovení optimální technologické zralosti, termínu sklizně a nastavení pracovních parametrů sklízečů. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. 1G46082 „Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné“. Fota P. Burg

Obr. 4: Plně mechanizovaná sklizeň provedená v nesprávném termínu

410

Odrůda měsíce – André Ampelografická charakteristika Vrcholek letorostu je středně hustě až hustě ochlupený. Mladé lístky jsou žlutozelené s načervenalým okrajem. List je středně velký až velký. Listová čepel je pětilaločnatá s mělkými až středně hlubokými výkrojky. Barva listové čepele je tmavozelená. Rub listové čepele je jemně ochlupený. Řapíkový výkrojek je uzavřený, překrytý, bez průsvitu. Hrozen je středně velký až větší. Tvar hroznu je kuželovitý, u základu třapiny s křidélkem. Uspořádání bobulí v hroznu je poměrně husté. Bobule je středně velká, kulatá, modrá s celoplošným voskovitým ojíněním. Pěstitelské vlastnosti André je odrůda určená především do nejlepších lokalit významných pěstováním modrých odrůd. Nezbytné jsou svahovité pozemky s velmi dobrou expozicí ke slunečnímu záření. Vyžaduje půdy hluboké, úrodné, dobře zásobené živinami a vodou. Na lehčích půdách s horším vodním režimem je nutné pečlivě regulovat zatížení keřů. Keře na takových půdách velmi rychle ztrácejí růstovou vitalitu a stárnou. Nástup do téměř všech fenofází je pozdní, včetně zaměkání bobulí a dozrávání. André dozrává ve druhé polovině října až začátkem listopadu v závislosti na zdravotním stavu hroznů a počasí. Odolnost proti zimním mrazům je poměrně dobrá. Přetížení keřů naopak mrazuodolnost snižuje. Proti jarním mrazům je odolná. Odolnost proti plísni révy a padlí révy je střední. Hrozny a bobule jsou odolné proti šedé

hnilobě v době dozrávání. Odrůda má proto potenciál pro dlouhé a kvalitní dozrávání hroznů. Výběr podnože je závislý na půdních podmínkách stanoviště. Pěstuje se nejčastěji na podnožích Kober 5 BB a Kober 125 AA. Do velmi dobrých půdních podmínek lze doporučit i podnož SO4. André je dobré pěstovat při nižším zatížení 4–6 oček na m2. Rovněž řez na vodorovný tažeň je velmi prospěšný z důvodu rovnoměrnějšího dozrávání hroznů. Chceme-li z této odrůdy dopěstovat kvalitní hrozny, je třeba věnovat pozornost regulaci násady hroznů v době vegetace a především odlistění zóny hroznů. S využitím odlistění zóny hroznů umožníme lepší vývoj barviv a snižování obsahu kyselin v hroznech. André je vhodné pro produkci vysoce kvalitních přívlastkových vín. Musíme proto při sklizni sledovat cukernatost, obsah kyselin v moštu, pH moštu a především fenolickou zralost bobulí. Enologické vlastnosti Na základě fenolické zralosti semen je třeba optimalizovat technologii zpracování hroznů a především délku macerace. Cílem je, abychom dosáhli víno plné a jemné chuti, ale zároveň se stabilní barvou a dostatečným antioxidačním potenciálem. Pro bobule s nižší fenolickou zralostí je vhodná kratší délka macerace, naopak pro bobule dokonale fenolicky vyzrále dlouhá macerace (14–21 dní). Pro plnost vín je rovněž důležitá teplota při maceraci. Vhodné jsou teploty ma-

Pﬁehled odrÛd révy

cerace mezi 26–30 °C, které příznivě ovlivňují extrakci jemných taninů ze slupky a pozitivně působí na plnost vína. André by mělo procházet procesem makrooxidace při maceraci a následné mikrooxidace, která pozitivně ovlivňuje chuťový dojem vína. Velmi významná je v technologii výroby tohoto vína i jablečno-mléčná fermentace. Jestliže byly sklizeny dokonale fenolicky vyzrále hrozny, má André velmi velký potenciál pro zrání v dřevěných sudech. Dlouhodobá mikrooxidace přes dřevo sudu velmi pozitivně zakulacuje chuťový dojem z tohoto plného vína. Doba vhodná pro zrání těchto vín může být 12, ale i 18 měsíců. Výsledkem takové technologie je potom extraktivní červené víno s bohatým ovocitým charakterem, doplněné čokoládovým podtónem v chuti a s jemným charakterem nazrálosti v dřevěném sudu. Při zrání v sudu nemusí jít vždy výhradně o sud „barrique“. Ovocný charakter je velmi výrazný i v klasických dřevěných sudech. Využití odrůdy Stále častěji se ukazuje, že André má svoje místo v nejlepších viničních tratích a v kategorii přívlastkových vín s obsahem alkoholu kolem 13 % a více. Nezastupitelná je i úloha dřevěného sudu. Odrůda má velký potenciál v oblasti propagace kvalitních červených vín z Moravy v zahraničí, protože je představitelem velmi kvalitní odrůdy pro červená vína. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ZF MZLU Lednice

60,(vã. 5% DPH)

• anal˘za stavu vinohradnictví v âR Pfii vût‰ím odbûru • popis jednotliv˘ch odrÛd s uvedením pÛvodu odrÛdy, odrÛdov˘ch znakÛ, je moÏnost slev! odolnosti chorobám, vhodnosti poloh a podnoÏe, vedením a fiezu, udrÏovatelÛ odrÛdy, charakteristiky vína • odrÛdy podnoÏové, mo‰tové i stolní, seznam odrÛd a klonÛ vãetnû jejich udrÏovatelÛ Na témûfi stovce stran najdete 50 barevn˘ch vyobrazení hroznÛ odrÛd znám˘ch i nedávno novû registrovan˘ch (Dornfelder, Auxerrois, Hibernal, Vrboska, Domina, Laurot, Rubinet) ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (9/2006)

411

V řeckém Santorini proběhla vinařská konference Ampelos 2006 Mgr. Jiří Drábek, Ph.D., Olomouc

Hlavním tématem tohoto ročníku konference bylo hodnocení kombinace půda–klima–odrůda ve vinohradu a využití potenciálu této kombinace pomocí vinohradnických, vinařských a marketingových technik. Program měl deset sekcí: 1 úvod 2 vinohradnictví – genetické zdroje a hodnocení 3 práce ve vinohradu 4 práce ve sklepě 5 složení hroznů a vína 6 charakterizace vinohradnických zón – terroir a víno 7 výběr kvasinek a bakterií – vinařská mikrobiologie 8 diskuse u kulatého stolu o budoucnosti vína z izolovaných oblastí 9 diskuse u kulatého stolu o spojení vinařského a turistického byznysu 10 víno a senzorická analýza Elias Castanas: Wine and health Krétský profesor Elias Castanas zahájil konferenci zopakováním výsledků metastudií o preventivních účincích vína proti kardiovaskulárním nemocem, rakovině a neurodegenera-

tivním onemocněním. Zdůraznil úlohu tří skleniček vína denně, nezastupitelných pivem nebo destilátem se stejným souhrnným množstvím alkoholu. Na průběhu 20. století sledoval postoj ke stravě: od poválečného „jezte dostatečně“, přes „jezte méně“, „jezte rychle“ až po „jezte racionálně“. Použil v souvislosti se středozemní dietou pěkné slovní spojení „kultura vína a oliv“. Po mém dotazu na účinky resveratrolu, extrahovaného ze slupek burských oříšků, ve srovnání s účinkem resveratrolu ve víně, profesor pronesl, že nevěří výjimečnému postavení antioxidačních účinků resveratrolu mezi příčinami francouzského paradoxu. Podle něj působí spíše směs jednotlivých látek ve víně, které můžeme považovat za 11% etanolový roztok. Nejblahodárnější účinek přikládal proanthokyanidinům. U bezalkoholových vín poukázal na své špatné zkušenosti s možnostmi zabránit oxidaci zdraví prospěšných složek. Závěr je jasný – nealkoholické víno nebo komerční extrakty resveratrolu nemohou opravdové víno nahradit. Sotiria Triatari: Wine–drinking as a factor of learning and a criterion of intellectual pleasure in Aristotle Kulturu pití vína rozvedla Sotiria Triantari z řecké Makedonie na příkladu Aristotela, který výuku svých následovníků a intelektuální symposia prokládal vínem a jídlem. Aristoteles kladl na filozofy požadavek rozumné míry před, v průběhu a po požití alkoholu. Víno zlep-

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

šuje komunikaci mezi extroverty a introverty; duše však má být vínem povznesena a ne rozbouřena. Angelo Costacurta: Is there a Greek ampelographic heredity in South Italy? SSR profile comparison of cultivars growing in both countries. Angelo Costacurta pomocí DNA profilování 11 mikrosatelitů zkoumal, zda existuje genetická „stopa“ původně řeckých révových odrůd v jižní Itálii jako pozůstatek předřímské helenizace. Testoval 46 řeckých révových odrůd (pomocí mikrosatelitů rozlišil 33 z nich) a 41 jihoitalských. Stopu našel nezřetelnou. Zato srovnání odrůd révy z celé Itálie a Řecka už přineslo mnohé podobnosti. Například Malvasia del Chianti a Malvasia delle Lipari prokázaly příbuznost prvního stupně (jsou sourozenci nebo potomek a rodič). Antonis Mathaiou: Ampelographic study of some of the rarest and oldest autochthonous wine grape cultivars (Vitis vinifera L.) of the island Santorini by multivariate analysis Na Santorini je v současné době 80 % vinic vysázeno odrůdou Assyrtico a zbytek dalšími 16 místními (autochtonními) odrůdami, přičemž před sto lety bylo odrůd 80. Antonis Mathaiou použil na santorinskou révu ampe-

190,-

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

412

lografické deskriptory OIV (Organisation Internationale de la Vigne et du Vin) a IPGRI (International Plant Genetic Resources Institute), hodnocené multivariačními metodami, jako je analýza hlavních komponent a shluková analýza. Sestavil dendrogram odrůd na základě eukleidovské vzdálenosti, přičemž nalezl velkou variabilitu. Ze zajímavých nálezů uvedl, že odrůdy Glykada a Agrioglykada jsou ampelograficky hodně podobné, jak by názvy nasvědčovaly. Naproti tomu Vaftra a Vaftra Aspri mají nepodloženě podobné názvy. Taková homonyma bývají častá například u odrůd Malvasia. Jiří Drábek: Changes in the amount of extractable grapevine DNA during vinification Přednesl jsem výsledky sledování DNA v průběhu přípravy vína, získané ve spolupráci s Michaelou Jalůvkovou, Tomášem Jurčekem, Ivo Frébortem a Janem Stávkem. Množství révové DNA, které lze v průběhu vinifikace získat, závisí na odrůdě révy vinné, vinifikačním postupu a době uplynulé od sběru hroznů. I na konci vinifikace – v lahvovaném víně – lze nalézt DNA. Největším problémem není při současné citlivosti detekčních metod ani tak mizivé množství révové DNA ve víně, jako obrovský nadbytek DNA baktérií a kvasinek. Můj závěr, podpořený předběžnými výsledky, že po optimalizaci multiplexní mikrosatelitové PCR bude možné odrůdy ve víně autentizovat analýzou DNA, se setkal se smíšenou reakcí. Někteří považovali tento nález za zajímavý a uvažovali i o důsledcích pro politiku vína EU. Italové se oproti tomu přiznali, že se o analýzu DNA ve víně sami neúspěšně pokoušejí a o spolupráci neměli zájem.

asi nebude možný: Protos se dá použít jen při vysoké kyselosti, kterou sráží. Spolu s kyselostí však snižuje i aroma. Naproti tomu u červených vín Protos v kombinaci s menším množstvím SO2 poskytuje harmoničtější, zakulacenější vína s včasnější lahvovou zralostí než samotné SO2, takže zde je použití Protosu opodstatněné. Uvidíme, jaký postoj k Protosu zaujme OIV. Stefanos Koundouras: Wine aroma and flavour Rozpitvání vůní na jednotlivé chemikálie může mít smysl snad jen pro toho, kdo si chce v laboratoři namíchat své vlastní Le Nez du Vin. Není to můj případ, přesto mě v přednášce zaujalo, že isobutylmethoxypyrazin, který dodává Sauvignonům a Semillonům travnatou, bylinnou, zemitou až pepřovou vůni, se ve vínech jiných révových odrůd může objevit tehdy, pokud se s hrozny pomelou i slunéčka sedmitečná. George Soleas: Rule of a new sensory evaluation system in the production selection process at LCBO Proces hodnocení kvality vína zůstane vždy částečně subjektivní. Nelze objektivně měřit například harmonii složek. Přesto je záslužné snažit se o objektivizaci hodnocení a hodnotitelů, zvláště když chcete obhájit výběr vín pro distribuci tak velké organizace, jako je kanadská Liquor Control Board of Ontario. Počítačové zpracování výsledků je běžné už i na českých soutěžích a degustacích. Zde však šli dále. Adaptovali tři kroky: 1) stobodový hodnotící systém OIV/UIOE (Union Internationale des Enologues), 2) uživatelsky přívětivé tabletové interface IBM Think Pad X41 a 3) software

Ioannis Kanakis: Influence of the different level of water stress on the quantity and quality of the products of Syrah (Vitis vinifera L.) grapevines V průběhu přednášky Ioannise Kanakise jsem se nemohl zbavit pocitu, že psychologické rozlišení stresu na blahodárný eustres, který vede k mimořádným výkonům, a distres, který paralyzuje, lze aplikovat i na révu vinnou. Maria–Ioanna Salacha: Enological use of „Protos“ as an alternative to sulphur dioxide Evropská unie vyžaduje označit víno s více než 10 mg/ml SO2, což může odradit některé zákazníky. Jako náhražka zdraví škodlivého SO2 by mohl (zvláště pro biovíno) sloužit přirozený antioxidant, prodávaný švýcarskou firmou Bioma pod názvem Protos. Přesné složení Protosu je tajné, ale obsahuje vitamín C a extrakt černé ředkve Raphanus niger. Z testování vyplývá, že přechod z SO2 na Protos u bílých vín

Obr. 1 Degustace vín evropských vinařek

firmy Compusense five do rychlého a plynulého procesu, který neodradí konzervativní vinaře a zároveň přináší pokročilou deskriptivní statistiku hodnocení vín a degustátorů. Původně zkoušený dvacetibodový systém vedl k přílišné nivelizaci výsledků – jako by byla jen samá průměrná vína a žádné extrémy. Stobodový systém se ukázal spravedlivější, „roztrhal peloton“ vín a navíc zkrátil dobu hledání konečného, konsensního ohodnocení vzorku, na základě kterého padne rozhodnutí, zda víno zařadit do distribuce. Stobodový systém „stáhl“ původních 45 % statisticky odlehlých výsledků na 21 %. Přestože každý z degustátorů společnosti musí mít certifikát Wine and Spirit Education Trust of the Masters of Wine, nemohou usnout na vavřínech. Každý rok jsou zpětně sledováni, který nedostatek vína kdy nerozeznali. Dostanou také návrh na cílený tréning pro určité aroma, kde mají vysoký práh citlivosti. Tablet vypadá jako magnetická destička, se kterou si děti hrály před dvaceti lety. Ostatně, asi jej znáte od televizních komentátorů hokeje. Je snadno přenosný a píše se na jeho obrazovku psacím písmem, nebo se zatrhávají hodnoty v tabulkách se standardizovaným slovním hodnocením. Data z tabletu každého degustátora se přenášejí bezdrátově do zpracovatelského počítače, kde se dají průběžně sledovat výsledky. Degustátor se však své průběžné srovnání s ostatními dozví až po celkovém skončení degustace, protože jinak by měl tendenci vyvarovat se extrémních bodových ohodnocení, aby splynul s průměrem. Jako přínosné se firmě LCBO jeví, že software nepustí hodnotitele k dalšímu vínu, pokud nedokončil hodnocení předchozího. Vede to prý k většímu soustředění hodnotitelů.

Vinařský obzor (9/2006)

Marousa Tsachaki: Effect of proteins on aroma release from wines Vinné slzy nebo vinné nožičky, vrstva vzlínaných kapiček stékajících zevnitř sklenice pomalu a malebně zpět do vína, jsou demonstrací Marangoniho efektu. Tento efekt je způsoben chováním nehomogenní směsi kapalin o různých povrchových napětích. Kapalina o nižším povrchovém napětí k sobě „stahuje“ kapalinu s vyšším povrchovým napětím. Pokud víno kapilární silou vystoupá po sklence, pak se z této směsi alkohol–víno vypaří nejprve alkohol. Zbylá voda má vyšší povrchové napětí a stahuje k sobě homogenní víno ze dna sklenice. Nashromážděné víno vytvoří kapičky a ty stečou gravitační silou směrem ke dnu sklenice. Marangoniho efekt u vína popsal už v roce 1855 bratr lorda Kelvina – James Thomson; Marousa Tsachaki po 150 letech začala zkoumat hlouběji vliv dalších látek, ve víně přítomných. V uzavřeném systému proháněla nad simulovaným vínem (roztokem etanolu) inertní dusík a sbírala zachycené aromatické látky. Její modelový systém se nepodobal vínu, dokud nezačala do etanolového roztoku přidávat další látky. Ve víně jsou totiž (kromě mé oblíbené DNA) také proteiny, které působí proti Marangoniho efektu. Další proteiny se do vína dostávají samotným procesem pití vína. Pokud kombinujeme sýr nebo pečivo s vínem, tak při pití do vína spláchneme část proteinů. A to ani nemluvím o povrchově aktivní rtěnce nebo zbytcích detergentů ve špatně vypláchlé sklence. Celkově měla konference hladký a informačně hodnotný průběh, přehlédnu-li tradiční jihoevropské patnáctiminutové zpoždění v mnoha částech programu. Mrzelo mě, že jsme neměli zastoupení v paralelním kongresu „Mezinárodní organizace Ženy a víno“ (International Associated Women and Wine, Obr. 1), který při neřízené degustaci umožnil srovnat vína z velké části Evropy. Že bychom u nás neměli šikovné vinařky? Uvedl jsem jen obsah přednášek, které mě jako molekulárního genetika zaujaly. Pro podrobnější výklad přednášek a plakátových sdělení (posterů) odkazuji na konferenční sborník. Líčením kulturního programu nebudu unavovat. Stačí jen říci, že dionýsovské umění zapomenout na žal – techni alypia – Řekové nezapomněli. Teď ještě několik poznámek k samotnému Santorini, které bývá častou dovolenkovou destinací. Santorini je nejjižnější ostrov řeckých Kyklád v Egejském moři, vzdálený 63 námořních mil od Kréty. Má plochu jen 73 km2 a jsou to vlastně jen strmé skály vulkanického původu chudé na minerály (andezit, čedič), čerpající vláhu z ranních mlh, na kterých přežije jen réva (Obr. 2), místní cherry rajčátka (Obr. 3), vikev fava s půlenými hrášky a 13 000 stálých

obyvatel. Brízy od moře bičují révu takovou měrou, že ani révokaz se zde neujme a vinohradníci musí použít speciální vedení révy, kde jsou hrozny chráněné ve středu „věnce“ (Obr. 2)

413

na nepije a neuznává. Nízký výnos a pracnost výroby vína v extrémních ostrovních podmínkách vede k nepříznivým cenám i ve srovnání s krétským vínem. Proto santorinská vína okusí jen cestovatel nebo hledač osobitých vín. Santorinské odrůdy mě zajímaly i z jiného důvodu: chtěl jsem zařadit jejich DNA do své banky odrůd, které podrobuji DNA profilování pomocí mikrosatelitů. S pomocí účastníků konference jsem se dostal k nejlepšímu santorinskému ampelografovi Nikosovi (Obr. 7).

Obr. 2 Místní réva. Na neolistěném keři lze vidět speciální věncové vinutí Současná geologická tvář ostrova je ovlivněna silným výbuchem sopky před 3 600 lety. Lodí můžete navštívit kalderu (mořský kráter), kde se doposud činná a pečlivě monitorovaná sopka projevuje slabými obláčky síry (Obr. 6), které i přes svou nepatrnost v nose udělají své. A jaká jsou santorinská vína? Nejčastější santorinská odrůda Assyrtiko je v cuvée s Athiri a Aidani prodávaná pod názvem Nykteri, což je původní název pro práci do noci (anglicky burning midnight oil) v tradičních vinařstvích – kanavách. Nykteri mě získalo svým jasmínovým aromatem; v dalším typickém santorinském víně, tokajskému podobném Vinsantu, jsem cítil med, rozinky a kávu. Zde se retsi-

Obr. 6 Únik sopečných sirných par

Obr. 7 Santorinský vinohradník Nikos ve svém království Vinohrady jsme společně prošli v den mého odletu. Obloha hrozila deštěm, ale zas takové štěstí, abych stihl jeden ze tří deštivých dnů v roce na Santorini, jsem neměl. Přestože bríza vytrhávala listy révy z rukou a má řečtina začíná a končí poděkováním za pozornost, domluvili jsme a získal jsem vzorky 10 autochtonních odrůd. Že by jejich analýza byla záminkou navštívit další ročník konference Ampelos na Santorini? Poděkování: má účast na konferenci v Σαντορίνη byla hrazena z grantu 1K104 MŠMT. fota autor

414

Vinařský obzor (9/2006)

Méně známé a relativně nové odrůdy révy vinné (1.) – Veritas Ing. Vít Rucki, ÚKZÚZ Brno, Stanice Oblekovice

Úvod Význam národních odrůd je v rozšíření nabídky zajímavých vín u našich vinařů a prezentuje jedinečnost českého a moravského vinařství ve světě. Pěstování révy patřilo k nejstarším lidským činnostem a významným způsobem ovlivnilo některé krajiny ve světě. Už v raných civilizacích člověk třídil a vybíral zajímavé kultivary jednotlivých plodin tak, aby svými vlastnostmi odpovídaly potřebám lidské populace. Různé odrůdy révy vznikaly na základě specifických požadavků, vyplývajících z klimaticko-geografických poměrů v dané oblasti a schopností člověka přizpůsobit, vyšlechtit nebo adaptovat si konkrétní kultivar révy. Není bez zajímavosti, že některé z odrůd révy nalezené před několika tisíci lety se stále aktivně pěstují a patří mezi nejstarší hospodářské odrůdy na světě. Důkazem lidské činnosti a schopnosti neustále šlechtit nové odrůdy je velký počet (několik tisíc) známých odrůd révy. Ačkoliv se ve světovém měřítku v současnosti významně pěstuje jen několik desítek známých odrůd, každý rok jsou vyšlechtěny nové odrůdy révy, hlásící se o své místo mezi tradičně pěstovanými odrůdami. Důvod, proč vyšlechtit novou odrůdu, je reakce na neustále se měnící zájem konzumentů vín v jednotlivých časových obdobích, kdy byly a budou požadovány nejrůznější druhy a typy vín. Jaká vína bude konečný spotřebitel vyhledávat, není pro šlechtitele snadné odhadnout a působí mimořádnou aktivitu ve šlechtění odrůd révy v posledních letech. Šlechtění nových odrůd révy je často celoživotní namáhavá práce, kdy si vlastní šlechtitel není jistý, jak bude jeho nová odrůda přijata. Navíc časový interval od objevení a prvotního vyzkoušení odrůdy, až po konečné zaregistrování, může trvat několik desetiletí. To stojí nemalé úsilí, a nejen po stránce finanční. Přesto na našem území vzniklo mnoho zajímavých křížení a úspěšně obohatilo sortiment původních odrůd. Vysokým bonusem

národních odrůd vín je v dnešní době vytvoření jedinečného a neopakovatelného bohatství odrůd, pěstovaných ve vinařských oblastech Čech a Moravy. Nové národní odrůdy dokazují snahu našich šlechtitelů obohatit sortiment pěstovaných odrůd révy v České republice, především v době, kdy stoupá import zahraničních vín do naší republiky. Společné využití tradičních odrůd a jedinečnost národních odrůd révy zvyšuje ekonomickou konkurenceschopnost českého vinohradnictví a vinařství ve světě. Národní odrůdy vyšlechtěné v nedávné době, v současnosti a pravděpodobně také v budoucnosti nedosáhnou takového rozsahu pěstování jako světové odrůdy (například Chardonnay, Ryzlink rýnský nebo Cabernet Sauvignon). Význam nových odrůd se bude hledat právě v jejich jedinečnostech a zvláštnostech doplňující tradiční odrůdy. Domnívám se, že národní odrůdy nedosáhnou v ČR ani v budoucnosti jedné pětiny z výměry vinic, ale vždy budou vyhledávány významnou skupinou milovníků vína pro svoji jedinečnost a neopakovatelnost vlastností těchto vín. Vybrané odrůdy révy, popisované v následujícím článku, se dnes pěstují jen v malém množství a mají neprozkoumaný potenciál. Nové odrůdy révy budou pro mnohé vinohradníky a vinaře s budoucími národními odrůdami révy zajímavou výzvou a je otázkou času, jak se projeví. Ve svém článku se zaměřuji na málo pěstované české odrůdy révy vinné, vzniklé relativně v nedávné době na území našeho státu a jsou zapsány ve Státní odrůdové knize ČR. Cílem popisu odrůd je snaha navázat na publikaci Přehled odrůd révy 2004, který vydal Svaz vinařů ve spolupráci s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Charakteristika odrůdy se skládá z několika bodů: Původ odrůdy, kde jsou popsány základní data o odrůdě, včetně rodičovských odrůd a vlastníka odrůdy. Popis odrůdy, vycházející z mezinárodního platného klasifikátoru CPVO TP/50/1 (= UPOV TG/50/8). Tento klasifikátor se používá pro všechny rozmnožované moštové a stolní odrůdy révy, včetně podnoží a okrasných odrůd. Klasifikátor je používán v mezinárodním měřítku, nyní obsahuje pa-

desát základních důležitých znaků, které charakterizují určitou odrůdu a její vlastnosti. V současnosti je využíván k registraci nových odrůd révy v ČR nebo pro právní ochranu odrůd révy v Evropské unii. Vlastní popis odrůdy byl vytvořen podle uvedeného klasifikátoru ve zkušební vinici ÚKZÚZu v Oblekovicích a je doplněn dalšími ověřenými významnými poznatky. Odolnost odrůdy sleduje významné patogeny u sledované odrůdy a míru jejich škodlivosti. Konkrétní projev chorob a škůdců je uveden v následných tabulkách podle Základní stupnice pro révu: 9 = úplně zdravé, bez příznaků,. 7 = projev do 5 %, 5 = projev do 15 %, 3 = projev do 40 %, 1 = projev nad 70 %. Výsledky jsou získány z vinohradů s běžnou chemickou ochranou. Pěstitelské vlastnosti se zabývají významnými a doporučovanými agrotechnickými požadavky jednotlivých odrůd, které jsou známy a byly pozorovány i v minulosti, včetně mrazuodolnosti, sprchávání, pěstebních vlastností apod. Sklizeň se zaměřuje na důležité vlastnosti sklízené odrůdy pro výrobu vína (doba sklizně, výnos, cukernatost, kyseliny) získané ze zkušební vinice. V bodě Víno je charakteristika základních vlastností odrůdových vín a naznačeny způsoby výroby vína. Doplňující Tabulková část u každé sledované odrůdy je opět rozdělena na několik tématických celků. Tříletá výsledná data pochází ze zkušební vinice v Oblekovicích, včetně dat kontrolních odrůd vysazených na stejné zkušební parcele. Ve vegetačních tabulkách jsou zaznamenány rozhodující fenofáze révy a některé důležité agrotechnické vlastnosti odrůd. V následující srovnávací tabulce je numericky vyjádřena odolnost odrůd proti vybraným významným biologickým patogenům. V technologické tabulce jsou uvedeny výsledky sklizní a bodové zhodnocení z degustace jednotlivých ročníkových vín. Poslední tabulka je zaměřena na základní charakteristiky odrůdových vín, případně burčáku. Sledovaná vína vybrané odrůdy pochází od jednotlivých pěstitelů z různých ročníků a byla vyrobena odlišnými způsoby. Hodnoceny byly několika nezávislými skupinami degustátorů a v tabulce jsou v sestupném pořadí uvedeny nejvýznamnější shodné vlastnosti hodnoceného vína. (pokračování na str. 419)

Viniã

22.5.2006

9:07

Str. 1

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

GRAF NOMINÁLNÍ ZÁDRŽNOSTI FILTRAČNÍCH DESEK HOBRAFILT 0,1 µm

1 µm

10 µm

100 µm

S 100N S 80N S 60N S 40N S 30N S 20N S 15N S 10N ST 7N

TABULKA POUŽITÍ FILTRAČNÍCH DESEK HOBRAFILT VE VINAŘSTVÍ

ST 5N ST 3N

HOBRA-ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

416

AEB GROUP NOVINKY NA KAMPAŇ 2006

Endozym® ANTIBOTRYTIS (Pektolytický enzym pro bílé i modré hrozny napadené botrytidou) Pektolytický enzym s vysokou sekundární aktivitou pro ošetření bílých i modrých hroznů napadených botrytidou, vyráběný pod kontrolou Mikrobiologické laborataře Pascal Biotech. Endozym® ANTIBOTRYTIS je čištěný enzymatický přípravek, jehož vlastnosti mohou přispět k řešení problémů vyvolaných přítomností Botrytis cinerea v moštu. Lakáza, která se vyskytuje v hroznech napadených plísní, se šíří v daném prostředí a s pevnými částicemi vytváří stabilní sloučeniny, okysličuje antokyany a rychle ničí barviva v hroznech a definitivně narušuje jejich strukturu v důsledku neexistující přiměřené obrany. Endozym® ANTIBOTRYTIS působí nepřímo na polyfenoloxidázy (tirosinázy – lakázy) vyskytující se v moštu a zároveň přispívá k zachování jak aromatických prekurzorů, tak barviva. Endozym® ANTIBOTRYTIS musí být používán společně s normálními enzymy [Endozym® Aktive – Eclaire – Rouge], ať již slouží k čiření nebo k extrakci barvy. Ošetření přípravkem Endozym® ANTIBOTRYTIS má rozhodující vliv na mošty vyprodukované z hroznů silně napadených šedou plísní vyvolávající problémy, které se nedají řešit ani oxidem siřičitým, ani jiným technologickým postupem. Pozitivní účinek přípravku Endozym® ANTIBORYTIS se projevuje také intenzivní aktivitou β–glukanázy, která umožňuje rozložit glukany a usnadňuje čiření a filtrování moštů a vín vyrobených z hroznů napadených plísní. Endozym® TMO Pektolytický enzym pro čiření moštů a červených vín Pektolytický enzym pro čiření moštů a červených vín vyráběný pod kontrolou Mikrobiologické laborataře Pascal Biotech. Endozym® TMO je čistý koncentrovaný enzymatický přípravek, který se aplikuje při čiření moštů a červených vín vyprodukovaných pomocí vinifikace za tepla, jako je tomu v případě zařízení thermoflash a termovinifikace. Při těchto aplikacích je nezbytné urychlit fázi čiření a tak zajistit stabilitu technologického procesu a zachování pozitivních vlastností moštů a vín, které jsou dány použitím odrůd. Endozym® TMO se vyznačuje významnou sekundární aktivitou, která může ovlivnit pektinové řetězce ve slupce. Tyto molekuly zasahují intenzivně do měnícího se prostředí a jsou obvykle odolné proti rozkladu. Velmi aktivně působí na koloidy, které znesnadňují čiření a filtraci. Působením tohoto enzymu dochází k odstranění molekulových komplexních sloučenin, které zjevně narušují správný průběh transformačního procesu, což negativně ovlivňuje konečnou výtěžnost a kvalitu výrobku. Endozym® TMO vykazuje optimální koncentraci pektolytických jednotek a je ideálním přípravkem pro odstraňování překážejících sacharidů. Tento enzym je totiž rozkládá a tak přispívá k nespornému zlepšení kvality moštu a zvýšení výtěžnosti v lisovací fázi. Přípravek je nutné použít ihned po tepelném ošetření a následném snížení teploty pod 40 °C.

Čiření a stabilizace Druh enzymu 1. Pektinlyáza (Endo-PL) 2. Polygalakturonáza (exo- a endo- PL) 3. Pektinesteráza (PE) 4. Exo- a endo- arabinóza 5. Galaktanáza 6. Rhamnogalaktanáza 7. Endo- a exo- glukanáza 8. Galaktomananáza

Význam üüüü üüüü ü(slabých [C|]) üüüü üüüü üüüü üüü üüü

Vliv

Čiření

Výsledky 1. Snížení viskozity 2. Lepší filtrace 3. Stabilita vína . – zákal 4. Stabilita zabarvení 5. Organoleptické vlastnosti vína

FERMOL® IPER R Kvasinky vyšlechtěné pro moderní technologii výroby bílých a červených vín Vyšlechtěno a kontrolováno prof. Paolem Giudici a Andreou Pulvirenti v mikrobiologické laboratoři katedry zemědělských věd Univerzity v Modeně a Reggio Emilia. FERMOL® IPER R jsou kvasinky vyprodukované za účelem uspokojení požadavků nejmodernější technologie výroby bílých a růžových vín. Jde o kmen, který je schopen uvolňovat a transformovat aromatické prekurzory obsahující síru, které se nacházejí ve vinné révě a přetrvávají především díky hyper–redukci, tj. vinifikační technologii, která se používá stále častěji pro její schopnost zvyšovat intenzitu vůně vína. Aromatický rámec vín fermentovaných pomocí FERMOL® IPER R je komplexní a bohatý na tóny květů a tropického ovoce s aromatickými odstíny, které připomínají plod mučenky, ananas, grapefruit, šalvěj a pupeny zimostráze. Všechny tyto vjemy lze vztáhnout právě k přítomnosti molekul, které kmen IPER R uvolňuje v hojném množství z hroznů: 4–merkapto– 4–methylpentan, 3–merkaptohexanol, 3–merkapto–hexilacetát. FERMOL® IPER R se vyvíjí rychle i za nízkých fermentačních teplot a snadno získává převahu nad původní mikroflórou, kterou tvoří především apikulátní kvasinky. Díky těmto vlastnostem je kmen IPER R ideální pro zajištění kvašení moštů získaných předfermentační macerací za studena, kde přítomnost nežádoucí mikroflóry je vyšší, než je průměrná hodnota. FERMOL® IPER R vykazuje výborné výsledky během zrání na kvasničních kalech, protože vytváří práškovitou usazeninu se snadnou tvorbou suspenze, která se nelepí na dno nádrže a nevytváří anomální pachy. FERMOL® IPER R je kmen, který se rychle vyvíjí a nejlepší výsledky vykazuje při fermentační teplotě nižší než 22 °C, kdy obsah alkoholu snadno dosáhne 15 % objemu. BIOLACT ® FRESH Bakterie pro jablečno-mléčné kvašení – kmen aktivní v mezních podmínkách Jde o kmen Œenococcus œni, který má vynikající fermentační vlastnosti, vysoký stupeň snášenlivosti oxidu siřičitého a vysokého obsahu alkoholu. Vzhledem k jeho slabší toleranci při nízkých teplotách je vhodný pro brzké naočkování, a to i v případě, že alkoholové kvašení není u konce. Díky inovačnímu výrobnímu postupu je možné ten-

Vinařský obzor (9/2006)

to přípravek uchovávat při teplotě +1 až +7 °C, aniž by přestal být aktivní, což samozřejmě usnadňuje jeho skladování a používání. Pokud by přípravek byl zmražen, musí být po rozmražení použit co nejdříve. Tento postup umožňuje, kromě jiného, přidat bakterie přímo do vína, aniž by před tím musely projít aklimatizací, přičemž jejich fermentační schopnost se nemění. sušené ovoce nakyslý

trávová příchuť

květinový-

plnost

-ovocný

hořký

BIOLACT® FRESH zaručuje, díky své fermentační síle, prevalenci nad bakteriemi přítomnými ve víně i v případě jejich vysokého výskytu a brání nepříjemnému nárůstu těkavých kyselin, které by mohly ohrozit kvalitu vína. Výrobky ošetřené přípravkem BIOLACT® FRESH vykazují příjemné aromatické tóny a velmi čisté chuťové vjemy. Skutečnost, že nedochází k tvorbě biogenních aminů, byla jedním z kritérií výběru tohoto kmene. Parametry, které je třeba brát v úvahu ve fázi očkování selektovanými bakteriemi Počet kmenů Minimální pH Tepelný limit (°C) Stupeň objemu alkoholu (%) Minimální teplota při očkování kultury (°C) Maximální koncentrace polyfenolů

Biolact© Fresh 2 3,2 18 15 20 70

sladkokyselý

medový Kontrolní vzorek FML (jablečno-mléčné kvašení) FML spontánní FML naočkovaná

máslový

417

Technolog a konzultant: Ing. Róbert Müller tel.+fax: 00421 32 7710 686 mobil: 00421-905-403 296 e-mail: muller@nextra.sk

Na Pankráci 30 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280–5 fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

418

PRONECO – Váš tradiční dovozce značkových produktů E f e k t i v n í o š e t ře n í m o š t u t e c h n o l o g i í S E P O R I T P O R E - T E C Již v minulosti jsme Vám představili speciální vysoce adsorpční bentonit na ošetření moštu s názvem Seporit eisenarm - německé firmy Erbslöh. Nyní přicházíme na trh s novou generací vápenatého bentonitu SEPORIT PORE-TEC.

Obvyklý bentonit

PORE-TEC technologie

Už při pohledu na bentonit vyráběný PORE-TEC technologií je nápadná houbovitá struktura. Nová výroba Vám přináší následující přednosti: • snadné bobtnání Proč použít bentonit? • málo ovlivňuje barvu • intenzivní a selektivní adsorpK čištění ce bílkovin a koloidů • silná flokulace • důkladná flokulace • těžké kaly • silný čistící účinek také • rychlá sedimentce v problematických případech a při vysokém pH Ke stabilizaci • nižší objem kalů • adsorpce bílkovin • vysoký stupeň čistoty • adsorpce tříslovin • ještě šetrnější k nápojům • adsorpce koloidů • extrémě prostý železa • snadnější filtrace

Proneco, s. r. o. • provozovna 692 01 Klentnice č. p. 78 • tel./fax: 519 515 117, 519 515 290 e-mail: sekretariat@proneco.cz • www.proneco.cz

Systémy pro sbûr a pﬁepravu hroznÛ

• • • • •

snadná a rychlá manipulace optimální velikost obalu vysoká Ïivotnost díky robustní konstrukci objem od 3 do 670 litrÛ vyrobeno z HDPE nebo PP, vhodné pro pfiím˘ styk s potravinami • vhodné do vlhkého prostfiedí sklepÛ • moÏnost stohování, pfiíp. pouÏití víka

spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

Prípravky na ošetrenie vína Vinárske potreby Drevené sudy Barikové sudy Vinifikátory Certifikované viničové sadenice

Royal – Hudec Miroslav, Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava Tel./Fax: +421 (0)2/6477 4937, Mobil: 0903/829 216, 0903/829 217 E-mail: mhudec@stonline.sk

Vinařský obzor (9/2006)

Veritas Původ Odrůda byla vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici vinařské ve Vrbovci v šedesátých letech a předběžně byla již zkoušena v polovině sedmdesátých let dvacátého století. Odrůdu vyšlechtili Ing. Miloš Zbořil a Cyril Míša a byla přihlášena do registračních zkoušek pod pracovním názvem RČBH–I–5/3. Vznikla křížením odrůd Ryzlink červený a Bouvierův hrozen. V současné době je majitelem a udržovatelem odrůdy Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s., 671 24 Vrbovec 274. Odrůda byla zapsána do Státní odrůdové knihy ČR v roce 2001 a je v současnosti právně chráněna. Ampelografický popis odrůdy Rašení oček je rané až velmi rané. Réví žlutavě hnědé, eliptického příčného průřezu a žlábkovaté. Tvar vrcholu mladého letorostu je plně otevřený, hustota chloupků na vrcholku letorostu je střední až hustá a intenzita anthokyanového zbarvení chloupků chybí nebo je velmi slabá. Barva vrchní strany čepele mladého listu je žlutozelená nebo žlutozelená s anthokyanovými skvrnami, hustota chloupků mezi hlavními nervy na spodní straně čepele je hustá a hustota štětinek na hlavních nervech na spodní straně čepele chybí nebo je velmi řídká. Postavení letorostů před vyvázáním je polovzpřímené, může být v některých případech vodorovné, letorosty jsou středně vzrůstné v době květu. Intenzita anthokyanového zbarvení prvních šesti listů před květem je slabá. Barva dorsální strany nodů a internodií je zelená s červenými pruhy, barva ventrální strany nodů a internodií je zelená s červenými pruhy. Štětinky na nodech a internodiích chybí nebo jsou velmi řídké. Počet za sebou následujících úponků je méně než tři, charakteristický pro Vitis vinifera, délka úponků je krátká až střední (průměr 14–16 cm). Květ oboupohlavní, s plně vyvinutými tyčinkami a plně vyvinutým pestíkem. Velikost čepele dospělého listu je střední (N1=12 cm, N2=11 cm, N3=9 cm), tvar čepele je pětiúhelníkovitý nebo srdcovitý. Profil čepele je rovný a dospělý list má světlezelenou barvu. Dospělý list je pětilaločnatý nebo srdčitý, má střední až silnou puchýřovitost vrchní strany čepele. Hloubka horních bočních výkrojů je mělká až střední, tvar horních bočních výkrojů je uzavřený a ve tvaru U. Řapíkový výkroj není ohraničený nervaturou, tvaru V a má laloky mírně překryté. Délka zoubků je krátká až střední (5– 7 mm), poměr délky ku šířce je malý až střední a na stranách se vyskytuje kombinace obou stran rovných a konvexních, případně jsou obě strany konvexní. Anthokyanové zbarvení hlavních nervů na vrchní straně čepele chybí, případně je velmi slabé. Hustota chloupků mezi hlavními nervy

na spodní straně čepele je hustá a hustota štětinek na hlavních nervech na spodní straně čepele je řídká. Poměr délky řapíku ke střednímu nervu je mírně kratší až střední. Zaměkání bobulí je rané. Velikost hroznů bez stopky je střední (délka hroznu cca 13–17 cm, šířka hroznu cca 8–10 cm). Hrozen je středně hustý až hustý, stopečky bobulí nepohyblivé a bobule nepohyblivá. Na jednom letorostu jsou obvykle tři hrozny až čtyři hrozny válcovitého až kónického tvaru s oušky. Délka stopky hroznu je krátká až střední (30–45 mm) a lignifikace stopky je slabá až střední. Bobule jsou malé až střední (délka bobule 13–16 mm, průměrná hmotnost 1,8 g, 100–150 bobulí v hroznu), uniformní v barvě a relativně nevyrovnané ve velikosti. Bobule mají kulatý tvar profilu, barva slupky bobule bez ojínění je žlutozelená. Ojínění bobule je střední až silné. Oddělování bobule od stopky je relativně snadné, tloušťka

419

slupky je tenká až střední. Pupek bobule je zřetelný. Dužnina bobule je mírně pevná, velmi šťavnatá, neutrální chuti, bez anthokyanového zbarvení dužniny. V bobuli jsou přítomna vyvinutá a úplná semena. Odolnost Odrůda je středně odolná proti padlí a středně odolná proti plísni révové. Především plíseň révová napadá za nepříznivých klimatických podmínek dospělé listy, zálistky, stopečky bobulí i vlastní bobule po odkvětu. Odrůda je citlivá až málo odolná proti plísni šedé, která poškozuje přezrálé nebo poškozené bobule, zvláště v nepříznivých klimatických podmínkách, a ohrožuje sklizeň hroznů. Příznaky plísně bílé a červené spály nebyly v posledních letech pozorovány. Odrůda je středně odolná proti napadení roztoči. Významný výskyt svilušek nebyl pozorován.

420

Pěstitelské vlastnosti Odrůda Veritas patří mezi bílé moštové odrůdy, které se v našich podmínkách pěstují již několik desetiletí a byla vyšlechtěna z důvodu překonání odrůdy Bouvierův hrozen. Veritas středně raně vstupuje do plné plodnosti. Odrůda je citlivá na srážky v období kvetení, které způsobují sprchávání bobulí. Letorosty odrůdy dobře vyzráva-

jí. Odolnost proti poškození zimními nebo jarními mrazy je velmi dobrá a odrůda se může pěstovat i v mírně nepříznivých podmínkách obou vinohradnických oblastí. Odrůda je vhodná do většiny půd. V písčitých půdách má sice menší bobule a hrozny, ale vyšší cukernatost a lepší zdravotní stav. Ve vlhkých lokalitách a půdách je vysoké riziko napadení plísní šedou. Odrůda Veritas je

středně bujná až bujná, ale v podstatě jí vyhovují všechny způsoby vedení. Pro vyšší cukernatost hroznů a kvalitu sklizně se doporučuje regulace násady hroznů na tři kilogramy z keře. Podnože volíme dle půdního typu, pro vyšší tvary jsou doporučovány bujněji rostoucí podnože. Sklizeň Odrůda je středně raná, sklizňová zralost hroznů začíná již v polovině září, sklizeň hroznů probíhá v našich podmínkách současně s odrůdou Müller Thurgau. Do plodnosti vstupuje velmi brzy po výsadbě. Z odrůdy je možnost vyrobit zajímavá a harmonická bílá vína. Úroda je vysoká a pravidelná, osmiletá průměrná sklizeň hroznů z jednoho keře je 4,66 kg.keř–1. Odrůda dosahuje vysoké cukernatosti, osmiletý průměr je 19,5 0ČNM. Odrůda je předurčena pro výrobu vín s přívlastkem v okrajových oblastech, kde ostatní odrůdy mají nízkou cukernatost z důvodu dlouhé vegetační doby a v nepříznivých podmínkách nedozrávají. Víno Z odrůdy Veritas se vyrábí lehké a velmi dobré odrůdové víno. Víno má žlutozelenou barvu, ve vůni převažují slabě květinové, ovocné tóny. Některé ročníky mají nádech travnatého charakteru buketu vína, případně dalších vůní, např. lipový květ nebo slabé aroma nezralého zeleného jablka. Přírodní odrůdové víno má chuť květinovou nebo ovocnou (jádrové ovoce – jablko, ale i jiné ovocné tóny). Kvalita odrůdového vína je velmi dobrá, obvykle závisí na ročníku a poloze, odkud pochází zpracovávané hrozny. Odrůda je především určena pro výrobu vín s přívlastkem, bez zvláštních nároků na zpracování. Odrůda není přímo určena pro dlouhou archivaci odrůdového vína, doporučuje se konzumace mladých vín nebo harmonických vín ve stáří okolo pěti let. (pokračování příště odrůdou Vrboska)

POZOR – změna sídla redakce vchod zde

Vinařský obzor (9/2006)

421

André z Velkých Pavlovic známe už přes čtvrtstoletí Odrůda André byla vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích a na svět ji přivedl šlechtitel Jan Havlík, který loni zemřel. Na novošlechtění se začalo intenzivně pracovat v roce 1960 s cílem vyšlechtit nový, jakostní kultivar s intenzivní modrou barvou. Výchozím materiálem byly otec – Svatovavřinecké a matka – Frankovka. Ve výnosu, jakosti i barevnosti překonal novošlechtěnec rodiče odstraněním sprchavosti Frankovky a výnosové nestálosti, hustozrnosti a náchylnosti k botrytidě Svatovavřineckého. Víno je vysoce barevné, plné, velmi extraktivní s harmonickým obsahem kyselin, zvláště po nazrávání v lahvích. Svým charakterem připomíná nejkvalitnější vína z jižních vinařských zemí. Při správné agrotechnice je odrůda vysoce úrodná. O víno je velký zájem nejen doma, ale zaslouženou pozornost a uznání sklízí po celém světě. Na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích se od 50. let kromě šlechtění vyrábí víno a nechybí samozřejmě ani André. „André děláme z hroznů z původní výsadby z osmdesátých let. Jde o udržovací šlechtění, kde pracovníci z ÚKZUZ pravidelně provádějí kontroly na virové choroby. V loňském roce jsme sklidili deset a půl tuny hroznů, z kterých jsme vyrobili sedm tisíc litrů André, vše v kategorii výběr z hroznů s cukernatostí 24,2 °NM,” představuje André ročník 2005 Ing. Stanislav Málek, technolog a sklepmistr Šlechtitelské stanice vinařské Velké Pavlovice. S výrobou vína ve Šlechti-

Název CH. C. André a portrét tohoto francouzského vinohradníka zdobí každou vinnou etiketu z vinařství Šlechtitelské stanice vinařské Velké Pavlovice. Foto: Petr Hynek

telské stanici vinařské se ve větším rozsahu začalo v r. 1959, kdy byl postaven nový sklep s archivem vín. Dnes zde leží vína všech ročníků a nechybí samozřejmě ani nejstarší André na světě – z roku 1980. Moderní vinifikace Šlechtitelská stanice byla do roku 1995 státním podnikem, který patřil pod Osevu Brno, po privatizaci nese statut akciové společnosti. Kvůli šlechtění je zde limitovaná úroda, průměrný hektarový výnos dosahuje cca 3,2 t. V současné době má šlechtitelka celkem 41 ha vinic, z toho 36 ha plodných. „Ročně vyrábíme asi devět vagonů vína, z toho sedmdesát procent tvoří vína červená,” konstatuje Stanislav Málek. Pokud jde o technologii, sklizené hrozny putují do nerezových van, bílé pak přímo do mlýnku nebo pneumatického lisu, vylisovaný mošt jde do odkalovací nádrže, zchladí se na 8 až 10 °C, u některých odrůd se přidává ben- V archivu Šlechtitelské stanice vinařské ve Velkých Pavtonit nebo želatina pro urych- lovicích nechybí ani nejstarší André na světě – z roku lení sedimentace. Po stáčení 1980. Na snímku jej ukazuje Stanislav Málek, technolog dochází ke kvašení v nerezo- a sklepmistr Šlechtitelské stanice vinařské Velké Pavlovivých cisternách při teplotě do ce, a.s. Foto: Petr Hynek 18 °C. Červená vína se vyrábějí ve vinifikátorech, přičemž ten švýcarský z r. 1978 patří k nejstarším u nás hradníka. Ten s řadou dalších utekl z Francie a sklepmistr Stanislav Málek si jej nemůže vypři perzekucích provázejících Francouzskou renachválit. „Loni jsme pořídili nový, ale ten švývoluci. Ve své práci pokračoval na jižní Moracarský i přes svůj věk pracuje lépe,” říká. Po pěti vě, kde našel příznivé podmínky pro pěstování dnech jdou hrozny z vinifikátoru na lis a do-. révy. Přinesl s sebou zkušenosti z francouzskékvašení do nerezu, po odbourávání míří část ho vinohradnictví a vinařství. Jako první navrvín do dřevěných sudů a část do nerezových hl množit révu křížením. Právě na základě jeho tanků. „Používáme mikrooxidaci a musím konprací a poznámek byly na poč. 20. století zahástatovat, že červeným vínům jednoznačně lépe jeny první šlechtitelské pokusy a začala novodovyhovuje prostředí dřevěného sudu,” dodává bá historie Šlechtitelské stanice vinařské ve VelStanislav Málek. kých Pavlovicích. A protože se společnost hrdě hlásí k odkazu předků, dala si název CH. C. AnKdo byl Christian Carl André dré a portrét tohoto francouzského vinohradníOdrůda André byla pojmenována na poka do svého loga, jež zdobí i každou vinnou etičest francouzského hugenota, vědce a vinoketu z vlastního vinařství. Petr Hynek

422

Pracovní skupina „Víno – enologické postupy“ a poradní skupina „Víno – enologické postupy při Komisi EU“

Z programu jednání vyplynula příprava stanovisek na následující den, kdy proběhlo jednání poradního výboru pro enologické postupy při Komisi. Předně byla komentována připravovaná reforma. C/C musí tuto jednoznačné, v takové podobě jak je, odmítnout. V případě enologických postupů je nutno vycházet z postupů povolených OIV. 1. Následovala diskuse k novým enologickým postupům, které chce Komise nově povolit. l Odalkoholizování vín – jedná se o metodu, kdy dojde k částečnému snížení alkoholu u vín s vysokým obsahem přirozeně vytvořeného alkoholu. Spotřebitel nyní požaduje lehčí vína, která se dobře pijí. Jestliže USA může nyní přidávat do vína velké množství vody, tak je nutno mít podmínky za účelem výroby lehčích vín. Nikoliv však při použití vody. V případě povolení je nutno nastavit silná pravidla kontroly. Otázkou bude vždy, zda se jedná ještě o víno jako produkt. V každém případě však vždy dojde ke korekci aroma. Také je nutno brát v úvahu následnou cenu produktu. Náklady se hodně zvyšují. C/C musí vyřešit dilema, kdy na jedné straně nechceme povolovat takové drastické zásahy do vína, na straně druhé tato vína na trhu EU jsou (USA, Austrálie...). Generelně však říci ne nyní nelze. V případě nedostatečné kontroly se může stát, že zákazník tuto metodu nepřijme. Zástupkyně C/C připomenula, že na Komisi existuje studie, která ve stručností říká, že moc alkoholu v čemkoliv škodí zdraví. Tuto záležitost je nutno ještě diskutovat a ponechat si prostor před konečným stanoviskem. l Přikyselování vína kyselinou mléčnou – Na trhu existují různí obchodníci se vším mož-

ným a rozhodně v rámci „černého trhu“ je již tato metoda používána. Použití kyseliny mléčné je však v rámci výroby vína jedno z nejčistších řešení. l Membránové procesy – jedná se o ultrafiltraci, při níž se odfiltruje pouze ta část, která má být upravována (alkohol, kyselina...), tato je následně upravena a vrácena do konečného množství. Vždy je nutno však rozeznávat mezi hranicí víno a nápoj. 2. K reformě tržního řádu s vínem proběhla diskuse pouze na úrovni enologických praktik. Diskutováno bylo zejména zvyšování cukernatosti. Pozice jižních států (E, P, ale následně i I) je, že nejvhodnější metodou pro zvyšování cukernatosti je použití zahuštěného hroznového moštu. Rakousko s tímto stanoviskem nesouhlasí, jde o tradiční metodu používanou přes 200 let. To, že nyní zavádíme velmi diskutované nové metody v technologii vín, jen podporuje myšlenku zachování tradičních způsobů. ČR se připojila k tomuto návrhu s tím, že náklady na použití moštů jsou bez subvencí min. 2x tak větší a navíc ČR nemá technologii pro zahušťování moštů. Pro zvyšování cukernatosti tak půjdou mošty z jižních zemí. V diskusi o převzetí postupů OIV EK bylo řečeno, že Komise by neměla mít sama pravomoci tyto praktiky povolovat. Akceptace toho, co nepovolila OIV, je také nepřípustná. 12. 7. 2006 pak proběhlo jednání poradního výboru při Komisi pro enologické postupy. Jednání zahájil jeho předseda B. Lefevre z DG Agri. Jednání se účastnili také zástupci organizace CEV, což je sdružení obchodníků a výrobců vína. 1. Jednání bylo zahájeno stručnou informací Komise (vzhledem k tomu, že reforma již byla oficiálně představena) o připravované reformě trhu

VADY VÍNA

– rozpoznání – předcházení – odstranění

s vínem. Zde jsou v diskusi 2 varianty. První je jednoetapová, s tím, že bude vše nastaveno od prvopočátku, a druhá počítá s postupným nástupem opatření. Předpokládá vyklučení 400 000 ha vinic s podporou 2,4 mld. €. Více informací bylo věnováno k enologickým postupům. Komise navrhuje přesunutí pravomocí z Rady na Komisi uznávání jednotlivých enologických postupů. Navrhuje se zrušení možnosti zvyšování cukernatosti řepným cukrem a snížení hranice povolené ke zvýšení alkoholu. Je navrhováno povolit pouze 2 % v zónách A+B a 1 % v zóně C. Komise navrhuje nový způsob značení na vína s geografickým původem a bez geografického označení. Současně také navrhuje umožnit míšení vín EU s víny ze 3. zemí (tato skutečnost bude muset být na etiketě). COPA/COGECA (C/C) sdělila, že konečné stanovisko k celému návrhu podá až po konečném usnesení výboru pro víno, ale již nyní může konstatovat, že pokud jde o enologické postupy, tak není vhodné přebírat vše, co OIV schvaluje. V OIV nejsou všechny vinařské státy světa a přebírat vše automaticky by mohlo působit problémy. Je nutno vybrat pouze to, co zajistí, aby víno zůstalo vínem. Ve věci zvyšování cukernatosti konstatuje, že použití řepného cukru je 200 let stará a tradiční metoda, která je v některých státech používána. Zákaz je pro řadu států nepřijatelný. Paradoxem zde je, že cukr je přírodní produkt a my již nyní máme povolenu řadu chemických látek. C/C nyní však žádá čas pro interní diskusi. 2. Zástupce Komise informoval o předpisu NK (ES) č. 643/2006, který již platí a povoluje použití dimethyldikarbonátu (DMDC) ve víně a kyseliny L–askorbové v moštu. Dále informoval o návrhu EK pro použití dubových chipsů pro víno. Výsledný návrh je velmi liberalizovaný, ve struč-

290 Kč (vč. 5% DPH)

Autor: Reinhard Eder a kol., ISBN 80-903201-6-3, Počet stran 263, formát A5 Jelikož je pro vinaře usilujícího o nejvyšší kvalitu nežádoucí výskyt vín postižených nedostatky, vín vadných a nemocných jak osobně, tak i ﬁnančně silnou zátěží, popisují se v této knize příčiny nedostatků, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a možnosti jejich prevence a odstraňování. Publikace je určena nejen pro odbornou vinařskou veřejnost, ale také pro všechny milovníky vína, kteří chtějí prohloubit své znalosti v tomto oboru. Vína ze zavadlých hroznů – Mrazová příchuť – Hnilobný tón – Vady související s tříslovinami – Vady kvašení – Nedostatečná barva červeného vína – Pelargóniový tón – Cizí tóny – Pachuť po SO2 – Sirka – Netypické tóny stárnutí – Tón po aldehydu, křís, oxidáza – Octovatění – Tón po kyselině mléčné – Biogenní aminy – Vláčkovatění – Myšina – Brettanomyces – Vady při čiření – Pachuť po plísni – Zbarvení bílých vín do růžova – „pink effect“ – Pachuť po korku – Krystalické sraženiny – Kovová příchuť – Biologické příčiny zákalů – Bílkovinné zákaly

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (9/2006)

nosti říká, že použití chipsů je podmíněno jejich určitou velikostí a následným značením na etiketě. Každý jazyk bude mít svůj překlad v případě použití chipsů. 3. Informace Komise o návrhu povolení nových enologických metod. a. Odalkoholizování vína – na trhu se objevuje požadavek na méně alkoholická vína a tato metoda je jednou z těch, jak taková vína udělat. Jedná se o celkový trend snižování konzumace alkoholu. Metoda odporuje požadavku na zachování možnosti zvyšování cukernatosti vín. C/C sdělila, že vždy je nutno mít na paměti, aby výsledný produkt zůstal nadále vínem, a nikoliv jen chemickou sloučeninou.

b. Použití kyseliny mléčné – byly zopakovány poznatky z jednání pracovní skupiny C/C. Použití k. mléčné je jedním z nejčistších enologických metod. Tato se vyskytuje ve víně i normálně. Působí ve smyslu zjemnění vín a používání nemá žádné vedlejší účinky. c. Membránové procesy – byla podána informace o možnostech použití. Pomocí těchto procesů se mění obsah pouze požadovaných látek (alkohol, kyseliny, aroma…). Některé metody jsou již použity v Novém světě. Opět je zde otázka, zda takové víno zůstává nadále vínem. C/C sdělila, že i zde bude mít pro stanovisko konečné slovo výbor pro víno při C/C, s tím, že i zde je nutný čas pro diskusi.

423

4. Specifikace organických vín – Zástupkyně DG Research (výzkum) přednesla stručnou informaci o nedávno spuštěném projektu, který bude mapovat výrobu BIO zemědělských produktů v jednotlivých členských státech. Projekt má za úkol srovnávat produkci konvenčních vín v porovnání s BIO víny. Navrhuje se vytvoření speciálního seznamu postupů pro výrobu BIO vína. Tato problematika je diskutována v C/C. C/C požaduje zaslat informace z probíhajícího projektu k následné formulaci stanoviska. Základem pro stanovisko však je, že by nemělo být BIO víno řízeno zvláštními předpisy, ale mělo by být pod legislativou vína jako takového. Martin Půček, Svaz vinařů České republiky

Příprava moštů a rmutů před kvašením Ing. Václav Švejcar, CSc., Mutěnice

O aromatické zralosti, resp. jejím sledování už bylo ve Vinařském obzoru několikrát psáno. Nedílnou složkou určující dobu sklizně je také fyziologická zralost, protože teprve při jejím plném dosažení hrozny obsahují dostatečné množství cukru, přijatelný obsah kyselin a mají také dostatečné množství dusíku, asimilovatelného kvasinkami, čímž odpadají problémy s předčasným zastavením kvašení moštů a rmutů. Dobrým ukazatelem správného začátku kvašení by měla být také degustace bobulí, zejména však sledování vyzrálosti semen bobulí. Ta by měla být vždy zcela zbarvena dohněda a měla by být tvrdá. Vlastní sklizeň dobře vyzrálých hroznů musí být také dělána šetrně, zvláště za teplých dnů. Ručně sklízené hrozny by neměly být poškozovány třeba mačkáním či šlapáním a vrstveny do velkých výšek. Pochopitelně trochu jiná situace bude v těch podmínkách, kde se budou hrozny sklízet pomocí kombajnů. V takovýchto případech je nutno počítat s tím že zde dojde k vyššímu obsahu tříslovin – asi o 10–12 %. Tento fakt musí být brán v úvahu při rozhodování, jakou kvalitu vína chceme dosáhnout. Při sklizni i sebekvalitnějších hroznů hraje také velkou úlohu rychlá přeprava hroznů z vinice do lisovny a jejich rychlé a šetrné zpracování. Pod pojmem šetrné zpracování se rozumí skutečnost, že rozemleté či odzrněné hrozny se dopravují samospádem. To je nejideálnější způsob. Není-li přeprava rmutu takto možná, je nutné čerpání rmutů pomocí čerpadel omezit na minimum. Nešetrná přeprava je příčinou zvý-

šených tříslovin a hořčin v moště, kam se při takovéto manipulaci dostávají ze slupek bobulí, což v konečném důsledku vede ke zhoršení aromatických látek. Při přepravě hroznů a vůbec v celém zpracovatelském podniku musí být během celého vinobraní udržovaná vysoká hygiena. Jen takovýmto způsobem se dá zabránit nežádoucím odstínům esterů, případně možné produkci kyseliny octové, která může vzniknout příliš velkou aktivitou bakterií či divokých kvasinkových mikroorganismů. Mošt, získaný mírným tlakem, by měl být vždy odkalen, ať pouhou sedimentací či nějakým čiřicím přípravkem, např. moštovým bentonitem či některými pektolytickými enzymy. Dávkují se dle informace na obalu, zpravidla 2 až 5 ml.l-1. Jak ve velkoprovoze, tak i u drobných vinařů musí být čiřicí přípravek vždy rovnoměrně rozdělen ve veškerém moště. Nejlépe se to docílí důkladným mícháním po dobu 15 až 20 minut. Potom pochopitelně musí následovat sedimentace, aby se kaly dobře oddělily od čistého moštu. Další technologickou operací již odkaleného moštu je přidání bentonitu. Mezi technology se stále ještě vedou diskuse, zda je lepší použít bentonit do moštu či až do mladého vína. Je třeba vycházet z poznatku, že bentonit odstraňuje z moštu či vína termolabilní bílkoviny později způsobující ve vínech zákaly, ale že je také dobrým adsorbčním prostředkem pro rezidua z postřikových přípravků, které omezují průběh kvašení. Na odstranění nežádoucích bílkovin se v praxi používá 100 až 150 g. l-1. V ročnících, které jsou bohaté na termolabilní bílkoviny, se musí použít vyšší dávky – 200 až 250 g l.-1. Je velmi důležité, aby mezi aplikací enzymů a bentonitu byla dostatečně dlouhá doba, nejméně 2 hodiny. Jinak dojde k pohlcení enzymů bentonitem, čímž se jejich

účinnost sníží na nulu. Kaly musí být, podle jejich stavu a množství, zpracovány odděleně, případně z dalšího technologického procesu vyloučeny. Někdy je vhodné již odkalený mošt mírně přisířit, maxim. do 40 až 50 mg. l-1, právě tak jako použít rozpustnou želatinu, která může zabránit nežádoucím hořkým pachutím. Nejčastěji se želatina používá při kombajnové sklizni. Ještě v nedávné době (zhruba před 15–20 lety) se dost často u vyčiřených moštů před kvašením používal uhličitan vápenatý ke snížení kyselosti. V současnosti se již tento způsob snižování kyselin v moště téměř nepoužívá. Případnou zvýšenou hladinu kyselin lze celkem jednoduše řešit biologickým odbouráním pomocí bakterie Oenoccocus oeni v mladém víně. Vyčiřením moštu se výrazně omezí kvasinková mikroflóra. Je proto nutné, aby kvašení probíhalo podle představ technologa, použít vhodnou čistou kulturu kvasinek ve formě ASVK, případně pro zvětšení vnitřního povrchu moštu přidat trochu perlitu nebo bentonitu – 5 až 10 g. hl-1. Protože mošty z nahnilých hroznů přinášejí do moštů větší množství cizích mikrobiálních zárodků a méně výživných látek, je vhodné na každých 10 % hniloby dát na začátku kvašení vyšší dávku čistých kultur kvasinek, případně výživnou sůl, even. také vitamin B1. Při výrobě vín je třeba mít stále na paměti dnešní požadavky kladené hlavně na bílá vína, to je produkovat vína mladá, svěží, ovocná a pokud možno suchá s odpovídajícími kyselinami. Základ je dán v dostatečné vyzrálosti hroznů s příjemnými aromatickými látkami. Jinými slovy řečeno, sklizeň hroznů nezávisí na vinaři, ale na zralosti hroznů.

424

Frakcionovaná inokulácia muštu vínnymi kvasinkami Doc. Ing. Erich Minárik, CSc., Bratislava

Výber kmeňa kvasiniek sa dnes riadi požadovanou farbou (Cuinier 1994), kyselín a arómy (Dubourdieu et al., 1988). ASVK možno do muštu inokulovať po reaktivácii rôznym spôsobom priamo a rýchle. V istých prípadoch sa inokuluje podľa vopred požadovaného finálneho produktu, napríklad pri nakvášaní rmutu. Za istých okolností je potrebné oneskoriť moment inokulácie. Prvoradá je najmä kontrola a riadenie teploty fermentácie a zachovanie prísnej hygieny, aby sa zabránilo prípadnému rozvoju „divých“ autochtónnych druhov kvasiniek. Pravdou však je, že sa dnes experimentuje využívaním aj „divých“ druhov kvasiniek (sacharomycéty i nesacharomycétové druhy) (Mora et al., 1990), hoci takéto pokusy nekončia vždy úspešne, najmä z hľadiska arómy vína. Delteil (1990) ukázal, že pri inokulácii jedného selektovaného kmeňa do muštu, môže byť implantácia v prospech inokulovaného kmeňa otázna, často len do 10–50 %. Implantácia vybraného selektovaného kmeňa býva o to menej úspešná, čím viac času uplynie medzi príjmom hrozna a jeho spracovaním v lisovni a jeho inokuláciou kmeňom Saccharomyces cerevisiae alebo S. uvarum. Je pravdepodobné, že aplikácia ASVK je potom zbytočná, pretože pôvodná autochtónna mikroflóra veľmi prevažuje počtom

buniek i aktivitou nad pridanými sacharomycétami. Význam frakciovanej inokulácie ASVK Nes set al. (1993) dokázali, že inokulácia muštu ASVK aj pri silnejšom zákvase nemusí byť vždy úspešná, zvlášť, ak sa praktizuje už v sčasti rozkvasenom mušte, keď pridané ASVK nemajú šance sa profilovať a implantovať. Pôvodná „divá“ autochtónna kvasinková flóra už značne prevažuje, čo možno dokázať genetickým profilom prevažnej väčšiny izolovaných kmeňov (Ness et al. 1993). Týka sa to ej počiatočnej mikroflóry pred začiatkom fermentácie. Dôvodom je aj neaklimatizácia ASVK na alkohol vznikajúci počas fermentácie, keď sa pridaná kultúra S. cerevisiae nemôže vyvíjať. Niektorí enológovia preto navrhli inokuláciu postupnú štartovacou kultúrou, keď hustota média dosahuje 1050, 1020 a 1000. Podmienky prostredia už budú iné: pôvodná kvasinková flóra sa už zoslabuje v svojej fermentačnej aktivite, dochádza k úbytku životaschopnosti buniek autochtónnej mikroflóry, ktorá sčasti sa usadzuje, autolyzuje a ktorá je neschopná zabezpečiť úplné odkvasenie sacharidov. Opätovná inokulácia ASVK v uvedených fázach fermentácie býva takmer vždy úspešná a prispieva k úplnému dokvaseniu mladého vína. Samozrejme, že dôležitým faktorom je vždy použitý kmeň ASVK. Najlepšie výsledky frakcionovanej inokulácie sa dosahuje pri hustote 1020 so selektovaným kmeňom S. cerevisiae alebo S. uvarum.

Problémy kva‰ení vín

Táto netradičná frakcionovaná inokulácia je síce nezvyčajná, hoci to testoval a odporúčal v tridsiatych rokoch minulého storočia Castelli z Univerzity v Perugii. Záver Novšie výskumy poukazujú na isté prednosti inokulácie hroznového muštu postupne tzv. frakcionovanou inokuláciou, a nie pred začiatkom, prípadne búrlivom kvasení, keď „divá“ pôvodná autochtónna kvasinková mikroflóra prevažuje nad štartovacou kultúrou Saccharomyces cerevisiae alebo S. uvarum. Tento spôsob inokulácie je v rozpore s dotejšou zvyklosťou inokulovať mušty pred začiatkom kvasenia ASVK, keď sa predpokladá, že koncentrácia buniek „divých“ kvasiniek je pomerne nízka. Je však nutné novší spôsob inokulácie ešte ďalej preverovať, kým by sa mohol širšej vinárskej praxi odporučiť. Literatúra C. Cuinier: Eurovita 8ème Colloque Viticole et Oenologique. 1994, s. 135–140 D. Delteil: Levurage en oenologie. Cevilar 1990, s. 59–81 D. Dubourdieu, C. Ollivier, J. N. Boidron, J. Ribéreau – Gayon: Comptes rendu de l´Academie des Sciences 306, 1988, s. 489–493 J. Mora, J. Barbas, A. Mulet: American Journal of Enology and Viticulture 43, 1992, s. 4 F. Ness, F. Lavallée, D. Dubourdieu, M. Aigle: Journal of the Science of Food and Agriculture 62, 1993, s. 89–94

160,-

(vã. 5% DPH) Autor: Robert Steidl • ISBN 80-903201-3-9, cca 74 stran, formát A5 Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀováním následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. V první ãásti jsou analyzovány vinohradnické faktory (zásobení révy Ïivinami, obdûlávání pÛdy, o‰etfiování révy), vãetnû faktorÛ sklizÀov˘ch a v návaznosti na to problémy kva‰ení. Pfiedãasné zastavení kvasného procesu pfiedstavuje ztrátu na kvalitû. Odstranûní kvasné poruchy vyÏaduje zv˘‰enou pracnost a náklady. Pfiíãinou mohou b˘t rÛzné dÛvody, které nejsou vÏdy na první pohled patrné. Teprve kdyÏ se projeví, lze jejich problém cílevûdomû fie‰it. Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi, jak problémy s kva‰ením posuzovat a odstraÀovat, popfiípadû jak jim pfiedcházet.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (9/2006)

425

Maillardova reakce – fenomén zrajících vín Ing. Jan Stávek, Ústav posklizňové technologie, ZF MZLU

Mechanismus Maillardovy reakce Maillardova reakce je obecně soubor chemických reakcí redukujících sacharidů (fruktóza, glukóza, maltóza, xylóza) a aminosloučenin (aminokyseliny a bílkoviny). V průběhu reakcí vzniká řada reaktivních karbonylových sloučenin, které reagují vzájemně a také s přítomnými aminosloučeninami (tzv. neenzymatické hnědnutí potravin). Tato reakce je obecně monitorována v potravinářství, z toho důvodu, že některé produkty MR jsou toxické (tj. například hydroxmethylfurfural a nitrosamin). Škodlivé účinky MR Předpokládá se, že produktem MR jsou neoalergeny, vznikající především při tepelném zpracování potravin, což zahrnuje sušení, odpařování, zahřívání (vaření, pečení, grilování, pražení), působení horké páry, pasterizaci, sterilaci. Díky MR mohou vznikat malá, nezanedbatelná množství akrylamidu, zvláště v těch potravinách, kde je v dostatečné míře přítomna aminokyselina asparágová a cukr glukóza. O tom, do jaké míry spolu tyto dvě látky reagují, rozhoduje čas a teplota. Do 120 °C akrylamid téměř nevzniká, ve vařených potravinách tedy není. Nad 140 °C naopak záleží na každém stupni a minutě. Zvýšení teploty pražení ze 145 na 165 °C zvýší koncentraci této látky například u některých odrůd mandlí až dvace-

tinásobně, u hranolků dvojnásobně. Významným zdrojem mohou být do křupava upražené bramboráky. Maso je v tomto ohledu bezpečné, pro danou reakci obsahuje příliš málo sacharidů. V souvislosti s nebezpečnými látkami se mluví také o furfuralu, který je jedním z produktů MR. Jeho obsah ve víně je ale natolik malý (průměrně kolem 0,1 mg.l-1), že není třeba se otázkou toxicity vůbec zabývat. Většina výzkumu zaměřeného na stanovení mutagenních účinků produktů Maillardovy reakce se provádí s glukózou jako zdrojem karbonylové skupiny a aminokyselinami jako zdrojem aminoskupiny. Tyto jsou pak v modelových podmínkách tepelně ošetřeny (120 °C) a sledovány jejich produkty. Vliv MR na aroma vína Při studiu aromatických látek ve víně je třeba brát v úvahu sloučeniny síry, které vznikají tepelnými zásahy do moštu nebo vína. Jejich vznik ve víně je zaručen průběhem MR, zvláště v případech, kdy jsou vína vyráběna metodou termovinifikace nebo pokud je použito vysokoteplotní lahvování. K tvorbě těchto látek může také dojít v případě, že je přepravovaný hroznový mošt vystaven slunečnímu záření nebo když je víno vystaveno teplotě nad 20 °C (například během distribuce nebo na místě prodeje). Díky MR vznikají z aminokyselin příslušné aldehydy. Některé aldehydy jsou tepelně nestabilní a mohou přecházet až v akrolein nebo methanethiol, což může vést k negativnímu aroma vařeného květáku nebo mokrého psa. Maillardova reakce je často spojována s aroma sušených plodů. Bylo také zjištěno, že MR je

Zrání vína v sudech barrique

zodpovědná za celou řadu aromat, které vznikají po degoržování šumivých vín. Tento fakt můžeme vysvětlit reakcí cukrů z dozáže a aminokyselin, které se uvolnily (a modifikovaly) během autolýzy, ležení vína na kvasnicích. Již víme, že některé vedlejší produkty MR jsou zodpovědné za pečené-přípálené-vanilkové aroma po degoržování. Závěr MR je zajímavých fenoménem, který ovlivňuje kvalitativní znaky nejen vín, ale také ostatních potravin. Její studium je významné nejen pro možnosti řízení kvality potravinářských produktů, ale také pro indikační vlastnosti tepelných zásahů. Studium toxických vlastností jejích produktů není u vína, na rozdíl od některých potravin vyráběných za vysokých teplot (nad 120 °C), významné. Použitá literatura Brands, CMJ; Alink, GM; van Boekel, MAJS; Jongen, WMF, J. Agric. Food Chem., 48, 2000, s. 2271–2275 http://www.automa.cz/elektro/2005/ el070520.htm, 15.4.2006 Pacák, J., Vesmír 64, 24, 1985/1 Tareke, E., Rydberg, P., Karlsson, P., Eriksson, S., J. Agric. Food Chem., 50, 2002, s. 4998– 5006 Bright, D., Graham G. Stewart, Patino H., J.Am. Soc. Brew. Chem. 57, 1999, s. 133–137 Ribéreau-Gayon, P., Glories, Y., Maujean, A., Dubourdieu, D.: Handbook of Enology, Volume 2, John Wiley and Sons, Chichester, Chichester, 2000

168,-

(vã. 5% DPH) Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-1-2, cca 72 stran, formát A5 Pfieklad moderní odborné publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a Georga Leindla. Obsahuje popis dfieva pro v˘robu sudÛ barrique, v˘roby sudÛ, postupy pfii zrání, pfiípravu vína a péãi o sudy barrique. Nezbytná publikace pro kaÏdého vinafie, kter˘ se chce v˘robou vín v sudech barrique serióznû zab˘vat. Zrání vína v sudech barrique je dnes v‰eobecnû akceptovanou metodou. Jako jedna z fiady moÏností vinifikace pfiedává vínu charakteristické aroma. Aby bylo dosaÏenou optimálního v˘sledku, jsou k dispozici komplexní moÏnosti v˘bûru dfieva, zpracování a skladování vína, které v‰ak vyÏadují vysokou míru zku‰eností. Poznání základÛ o volbû vhodného dfieva, prÛbûhu reakcí ve vínû a rozhodujících faktorech o zrání je dÛleÏité pro optimální vyzrání pfiíslu‰ného vína. Kniha si klade za cíl podpofiit vinafie pfii pfiedcházení vadám vína a pfii pfiijímání správn˘ch rozhodnutí.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

426

Víno v ošiali High–Tech v Novom svete Povolenie dovozu dizajnových vín do E. Ú. Začiatkom roka 2006 Európska únia na základe tlaku Svetovej obchodnej organizácie (WTO) uznala nové spôsoby výroby vína v súčasnosti už praktizované v USA a zrušila zákaz dovozu takýchto vín do krajín E. Ú. Nový obchodný zákon E. Ú. o víne akceptoval aktuálne metódy High – Tech, ako aj dovoz do jednotlivých krajín E. Ú. Nový zákon pripúšťa dokonca, aby sa uvedené nové výrobné procesy, ktoré sa ešte len vyvíjajú, boli bezvýhradne povolené. Je dokonca možné, že by sa povolili aj génové manipulácie vínnych kvasiniek v USA. Rozhorčenie vinárov E. Ú. je pochopiteľné, nakoľko sa uvedenými metódami značne znížia nielen výrobné náklady, ale aj predajné ceny vín v porovnaní s akostnými vína v E. Ú. Podľa známeho rakúskeho vinohradníka Bodensteina vo Wachau bol tlak na európskych producentov vína enormný. Američania sa vyhrážali, že ak sa nedosiahne dohoda, bude musiať byť každé víno z E. Ú. pri exporte do USA zaťažené certifikáciou, čo by znamenalo podstatnejšie zdraženie európskych vín. Otázkou je, čo robia v USA inak ako v Európe, keď vína na oboch kontinentoch chutia rovnako svieže, mäkko a príjemne. Rozoznať rozdiely by mohli iba skutoční experti a znalci vína. Podľa odborníka Ing. Steidla z Výskumného ústavu v Klosterneuburgu majú európski vinohradníci do štádia muštu až 80% vplyv na kvalitu vína, kým vinári Nového sveta ovplyvňujú kvalitu vína, až keď dosiahlo už posledné štádium výroby. Európski vinári dbajú na kvalitu vína už vo vinici. Američania doťahujú metódami High – Tech až v pivnici a laboratóriu. Existujú zrejme dve filozófie: kým vinári Európy musia venovať do 800 hodín práce vo

vinohrade, aby dosiahli najvyššiu akosť vína, v USA vinohradník vo vinici investuje iba asi 200 hodín. „Zázračná“ odstredivá kuželová kolona Vinári Severnej a Južnej Ameriky či Austrálie nepotrebujú enormné pracovné nasadenie domácich vinohradníkov a vinárov, nie sú uprednostnení len topografickými podmienkami, ale majú aj „zázračnú“ odstredivú kuželovú kolonu (Spinning Cone Column). Tajomstvo tohto oceľového monštrumu spočíva v tom, že podľa požiadaviek vinára víno rozložia na jeho najdôležitejšie súčasti – vodu a alkohol. V štádiu, keď je víno prakticky hotové, ho nechajú viackrát pretiecť cez túto kolonu. Na jednom konci kolony sa víno naplní, potom tečie cez veľké tanierom podobné plochy. Zo spodného konca prúdi cez kolonu vodná para, ktorá extrahuje požadované zložky, ako arómy alebo alkohol. To, čo po tomto procese zostáva, je málo akostné víno, ktoré sa teraz doplní získanou arómou. Para so všetkými arómami sa ochladí, z kondenzátu sa potom oddelia nežiadúce arómy. Vinári môžu na odtiene presne nastaviť požadovanú arómu vína. Prípadné nedostatky možno rýchle a jednoducho odstrániť (Metzger 2006). Druhým prietokom možno upraviť hladinu alkoholu. Prednosťou tohto procesu je, že vinár môže obsah alkoholu presne upraviť na optimálnu rovnováhu medzi kyselinami, sacharidmi a alkoholom. Dubové čipy namiesto barikových sudov Už niekoľko rokov panuje medzi Novým svetom a Európou spor svedomia medzi použitím

Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

bariku a dubových čipov. Školenie a vyzrievanie najmä červeného vína v barikovom sude patrí totiž k najnákladnejším metódam výroby barikového vína. Barikový sud (225 lit.) stojí 500 – 800 Eúr, hoci jeho použitie je obmedzené na tri roky. Osobitosť barikového suda je v jeho „toastovaní“ (vypaľovaní vnútornej steny suda). Existujú tri rôzne stupne toastovania: light, medium a heavy (ľahké, stredné a ťažké). Každý stupeň poskytuje vínu špeciálnu vôňu a chuť. Triesloviny dubového suda dávajú vínu tanin. Americkí vinári praktizujú oveľa jednoduchší a hlavne lacnejší variant bariku. Používajú dubové čipy namiesto barikov. Čipy zavesujú do väčších sáčok alebo do vína vsúvajú „staves“ – dubové palice, ktoré sú už do oceľového tanku vbudované. Takto praktizujú aj fermentáciu a vyzrievanie vína s čipmi. Tento spôsob výroby barikových vín je desaťkrát lacnejší ako klasická výroba barikového vína! Na rozdiel od odstredivej kuželovej kolony pri používaní čipov a dubových palíc namiesto barikových sudov, zabudlo sa, že časť chuti takto pripravených vín sa stráca, nakoľko sa zabudlo naozaj pri červených barikových vínach, že potrebujú aj malé množstvo kyslíka – mikrooxigenáciu – počas zrenia. Prirodzený prienik kyslíka je totiž možný cez dúžky dubového dreva barikov. V oceľových tankoch tento prienik nie je možný. V súčasnosti už pracujú ako nahradiť tento nedostatok dávkovacím zariadením kyslíka. Zatiaľ zostávajú červené vína v USA ešte ďaleko za európskymi v kvalite barikových vín: dubové čipy umožňujú výrobu barikových vín strednej akosti. E. Metzger: Die Weinmaschine – Designerweine aus Amerika. News 2006, č. 5, s. 88–93 Erich Minárik

790 Kč (vč. 5% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (9/2006)

427

Seznam vinařských důvěrníků SZPI pro rok 2006 poř.č. jméno a příjmení důvěrníka

adresa

oblast/podoblast

telefon

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43.

Znojmo-Přímětice Hrušovany nad Jevišovkou Znojmo Vrbovec Znojmo Dolní Dunajovice Valtice Iváň Lednice Valtice Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice Sedlec Mikulov Dolní Dunajovice Pavlov Pavlov Velké Pavlovice Hustopeče Kobylí na Moravě Velké Bílovice Dolní Kounice Rakvice Čejkovice Mutěnice Dubňany Prušánky Kyjov Archlebov Blatnice pod Sv.Antonínkem Strážnice Polešovice Bzenec Moravská Nová Ves Nový Poddvorov Hovorany SZPI Praha SZPI Tábor SZPI Tábor SZPI Ústí n.Labem Velké Bílovice Zaječí Brumovice

Morava/znojemská Morava/znojemská Morava/znojemská Morava/znojemská Morava/znojemská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Čechy/mělnická Morava/znojemská Morava/znojemská Čechy Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická

604537679 607611337,515238477 736614199,515222978 732826380 602525875 728371337,519517102 519352164 519427795 723453182,519340332 519352392 724247336,519517421 607268583,519517238 519513344 601549784,519510356 723744948 606362576,519515487 608252360,519515465 603258436 728636332,519411064 519431219 604418229 737780721 608302059,519349469 728176586 518370685 608725977,518364492, 732953607,518374183 518612095 518633537 721014314,518331592 518332543 721450992,572593195 731258250,518385035 776324031,519342242 728401544 723638927,518375356 603441379 605229545 605229536 603885182 605428889 519351265, 605144553 736647184

Ladislav Křivan Josef Auer František Všetečka Jiří Písař Ing.Josef Svoboda Petr Osička Jan Grandič František Gracl Josef Fibingr Jiří Buršík Ing.Pavel Bravenec Vladimír Bičan Ing.Antonín Havelka František Zvonek Václav Volavka Vladimír Pfeffer Miloš Středa Ing.Pavel Veverka Ivan Kuchař Miroslav Sedláček Lucie Michalicová Miloslav Hladký Stanislav Káňa Jiří Pecůch Ing.Zdeněk Klobáska Jan Ondráček Jaroslav Damborský Walter Brüch Ing.Josef Strmíska Václav Minařík Otakar Kolesík Vojtěch Náplava Ludmila Indrůchová Stanislav Miklica Václav Mrkva Josef Mančík Irena Chleborádová Leoš Dytrt Milan Podlesný Ing.Jiří Klimeš Libuše Vajbarová Václav Petrák Josef Beneš

Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Brno Košt slovenských vín Spolek přátel vína (www.misenska.cz) uspořádá dne 3. října 2006 v Praze ve sklepě Vysokého domu na adrese Míšeňská 2, Praha 1–Malá Strana ochutnávku slovenských vín v čase od 15.00 do 22.00 h. Na vzrůstající zájem o slovenská vína organizátoři odpoví soustředěním vín z 18 vinařství z celého Slovenska tak, aby ochutnávka zahrnovala reprezenta-

tivní průřez celé slovenské vinařské produkce, cca 70 vzorků. Výstavy se účastní např. tito výrobci: Karpatská Perla, s. r. o., Stredná vinársko-ovocinárska škola, Víno Ludvík, s. r. o., Hacaj, s. r. o., Vinkova, s. r. o., Provin, s. r. o., Limbašské vinohradnícke družstvo, Vinszalkontakt Moča, Víno – Masaryk, s. r. o., PD Choňkovce, Valenta Víno, JM Vinárstvo Doľany, VPS, s. r. o. (Pavelka, Sobolič), Tokaj vín, s. r. o., Kaštiel Belá, s. r. o., Vinpro-

Vinaﬁsk˘ marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5

199,(vã. 5% DPH)

Pfieklad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinafiském marketingu, jeho zákonitostech, sloÏitostech a v˘znamu s velk˘m zamûfiením na praxi. „Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketingov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi" (z pfiedmluvy autora). ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

428

dukt Modra-Kráľová, VVD Dvory nad Žitavou a J&J Ostrožovič. Na výstavě budou přítomni osobně i někteří sklepmistři, takže bude možné pohovořit přímo s tvůrci vystavovaných vín. Tato výstava je unikátní možností srovnat slovenskou produkci s produkcí českou a moravskou, a proto by si ji neměl nechat ujít žádný znalec našich vín. Jan Horešovský, Spolek přátel vína Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – výročí v září 26. až 29. září 1926 se konaly „První výstavní trhy na vína z tuzemské produkce“ v Bzenci, kterou uspořádal Ústřední svaz vinařů československých. Současně byla uspořádána valná schůze ZVS pro Moravu a valná schůze ÚSVČS. 20, Vinařský obzor 1926, č. 14, str. 105 a č. 15, str. 115. Při valné schůzi ÚSVČS v Bzenci dne 26. září 1926 byla jednomyslně přijata rezoluce vinařů,která vymezovala jejich požadavky. 20, Vinařský obzor 1926, č. 19, str. 148. 3.–5. září 1936 byl konán středoevropský vinařský kongres ve Vídni v Rakousku. Československá delegace byla jednou z nejpočetnějších. Na programu bylo vinařské zákonodárství, regulace produkce vína, zužitkování přebytků, zvýšení propagace vinařství. Součástí programu byla návštěva vinařské školy a muzea v Kremži a vinařských podniků ve Wachau. 30, Vinařský obzor 1936, č. 11, str. 243. Text rezoluce z kongresu uveřejněn v 31, Vinařský obzor 1937, č. 1, str. 11. 6. září 1946 se narodil Ing. Václav Prokeš. Po maturitě na SZTŠ v Mikulově nastoupil v zemědělském družstvu v Horních Bojanovicích, kde prošel různými funkcemi, zejména se zajímal o rozvoj vinohradnictví. Po sloučení s družstvem v Boleradicích byl zvolen do funkce předsedy. I při tomto vysokém vytížení vystudoval dálkově Zahradnickou fakultu VŠZ v Lednici, kde řešil v diplomové práci možnost využití vedení GDC. Byl i veřejně činný a byl znám odbornými články s vinařskou tematikou. Tragicky zahynul 22. listopadu 1985. 24, Vinohrad 1986, č. 4, str. 94 11.–12. září 1986 byly v Mikulově uspořádány „Vinařské dny“ s mezinárodní účastí. Vedle našich odborníků – Ing. Vaneka, Ing. Křivánka, Ing. Fučíka atd., přednášeli Ing. Ferenc Tóth z Nagyréde (Maďarsko), Dr. Zoltán Kerényi (Maďarsko) a Dr. Eros Bertuol z Verony (Itálie). 25, Vinohrad, 1987, č. 1, str. 13. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša Skvělý úspěch moravských vín na letošním VINOFORU Na patnáctém ročníku mezinárodní soutěže vín VINOFORUM, který se letos konal ve slovenské Modre, dominovala moravská vína. Naši vinaři přihlásili nejvíce vzorků (164 z celkových 510) a posbírali téměř polovinu hlavních trofejí: 2 tituly „šampion“ ze čtyř a 14 zlatých medailí z celkových 30. Mezinárodní komise hodnotily vína z 25 zemí světa dva dny v uplynulém týdnu. Šampionem bílých suchých vín je Sauvignon, pozdní sběr 2005, od společnosti Vinselekt Michlovský, a.s., Rakvice (CZ). V kategorii bílých vín se zbytkovým cukrem získal titul šampiona Welschriesling TBA 2001, Weingut Markowitsch, Göttlesbrunn, Rakousko. Asi největším překvapením je v kategorii červených vín šampion André, pozdní sběr 2005, ze Znovínu Znojmo, a.s. (CZ), který zvítězil v silné konkurenci červených vín ze Španělska, Portugalska, Argentiny a dalších zemí. Jediný šampion zůstal na domácí půdě díky sektu Hubert Grand Rosé medium dry ze společnosti Hubert J.E., s.r.o., Sereď (SK). Pro porovnání, Slovenská vína se účastnila 141 vzorky a získala jednoho šampiona a dvě zlaté medaile. Veřejná degustace a oficiální vyhlášení výsledků výstavy vín VinoForum Modra 2006 se uskuteční v září t.r. v Modre. Příští ročník Vinofora se chystá do naší republiky – do Pardubic. (nvc)

Asie: Poptávka po víně roste závratným způsobem Poptávka po víně, a zvlášť po tradičních francouzských vínech, jako je Bordeaux a burgundské, v současnosti v Asii roste závratným způsobem. V Hong-Kongu většina investorů volí Bordeaux, zatímco Tchajwan dává přednost burgundskému. V Číně v příštích deseti letech spotřeba vína významně vzroste, předpoklad je o 35 %. Také v Singapuru je patrná dobrá znalost investorů ve výběru vín výborné kvality. S pochopením velkého potenciálu asijského trhu pro vinařský průmysl vytvořila jedna z odboček Société Générale d’Asie Pacifique pro své partnery program degustace vín, aby ochutnali nejlepší značky, navštívili některé soukromé vinice a setkali se s vinaři. Ve Velké Británii firma Berry Bros & Rudd otevře své zastoupení v Šanghaji v Číně, aby také mohla hrát svou roli v této nabídce. Podle vitisphere.com (akm) Hérault: Odpařovací nádrž v Domaine Font-Mars Vinice v Domaine Font-Mars v Meze je vysázena v oblasti, kde se pravidelně nacházejí zkameněliny vajec dinosaurů. Kvůli ochraně této jedinečné lokality použil její majitel, vinař Jean-Baptiste de Clock metody šetrné k životnímu prostředí. Po prozkoumání různých postupů použil na likvidaci odpadů ze sklepu řešení metodou přirozeného odpařování. Metoda přirozeného odpařování spočívá ve shromáždění předem prosetých odpadů a jejich uložení v nádrži, kde se účinkem příznivých meteorologických faktorů (tepla a větru) odpařují. Tato metoda odpovídá investici 35€ na 1 m3 odpadních vod, čili 1,75 €/m3 za 20 let. Zpracování odpadů je součástí plánu na zlepšení prostředí v hospodářství a bylo schváleno HACCP (Analýza rizik a kritických bodů). Uvedení zařízení do provozu, které se konalo loňského 20. října, bylo zároveň příležitostí k podepsání trojstranné dohody (regionální parlament v Héraultu, správa vodních toků a syndikát nezávislých vinařů v Héraultu) o vzájemné pomoci při odstraňování znečištění pocházejícího z vinařství. Podle vitisphere.com (akm) Zdraví: Jedna ze složek červeného vína působí proti Alzheimerově nemoci Nedávné výzkumy ukázaly, že resveratrol, látka, přítomná v modrých hroznech a víně, snižuje hladinu amyloid-beta peptidů, tedy látek, které se podílí na rozvoji Alzheimerovy nemoci. Výzkumníci Litwin-Zuckerova centra pro výzkum Alzheimerovy nemoci a poruch paměti podávali resveratrol lidským buňkám, produkujícím amyloid-beta, a dokázali, že v takto ošetřovaných buňkách byla hladina amyloidu-beta nižší než v neošetřovaných. Nicméně autoři této studie trvali na tom, že pojídání modrých hroznů nebo pití červeného vína by za současného stavu výzkumu nemělo žádný léčivý účinek, protože přírodní resveratrol je nestabilní. Prozatím byl prokázán léčebný potenciál přírodního resveratrolu. Podle vitisphere.com (akm) Kalifornie: Ročník 2005 přinesl zisk výrobcům tanků a sudů Kalifornie zažila nejvyšší úrodu hroznů za posledních 5 let, 3,2 miliónů tun, což je nárůst o 14 % ve srovnání s minulým rokem. Podle Press Democrat, kalifornští výrobci vína zjistili až při sběru, že úroda bude tak velká, což vyvolalo nápor na výrobce nádrží. Poptávka o nerezové tanky stoupla v krátké době o 20 %, sděluje Ferronato, největší dodavatel v USA. Stejná tendence je patrná u výrobců sudů, jejichž obrat by měl stoupnout nejméně o 35 % do konce roku. Nabídka importovaného zboží nestačí poptávce. Zdá se, že kalifornští vinaři, normálně velmi vybíraví, vykoupí letos cokoliv, co je vyrobeno z dubu, sděluje časopis. V současnosti se cena jednoho sudu barrique pohybuje mezi $350 (290 eur) za americký dub až $850 (704 eura) za francouzský dub. Podle vitisphere.com (akm)

Vinařský obzor (9/2006)

429

Vinařský veletrh MiWine 2006 Organizátor veletrhu, společnost SIFA, 100% dceřiná firma Fiera Milano, potvrdil, že letošní MiWine se opět, stejně jako první ročník před dvěma lety, výrazně zapsal do povědomí mezinárodní odborné veřejnosti z odvětví obchodu vínem. Více než 700 vystavovatelů na ploše 12 000 m2 a zejména desetitisíce návštěvníků, mezi nimiž převládají profesionálové z oboru vína a gastronomie, ubezpečili organizátory o tom, že o tento druh podujetí, který je svého druhu jeden z nejdůležitějších v Evropě, bude i do budoucna zájem. Producenti, distributoři, nákupčí, majitelé restaurací, provozovatelé hotelů, vinných barů, vinoték, experti a odborní novináři se sešli, aby u stánků vystavovatelů a nebo na četných seminářích a řízených či volných degustacích porovnávali a diskutovali nejrůznější vína a aktuální problematiky odvětví. Je jisté, že stejně jako konkurenční (ale mnohem masovější – veřejnosti přístupný) veletrh VINITALY, je ze značné části zaměřen na italská vína. To však neznamená, že inspiraci a zejména přehled o aktuálním dění na mezinárodním poli zde nenajdou také zahraniční producenti a obchodníci pídící se po vínech z jiných zemí. Itálie patří k světovým vinařským velmocem nejenom na poli enologických technologií, ale samozřejmě také oblasti produkce vína a jeho obchodu. Víno jako průsečík obchodu a kultury „Budoucnost obchodu vínem vidíme na jakémsi správně nasměrovaném průsečíku komerce a kultury“, prohlásil Piergiacomo Ferrari z Fiera Milano a dodal: „Chceme patřit k nejvýznamnějším evropským vinařským platformám, která bude mít ty nejlepší reference mezinárodních expertů a kde bude docházet k výměně aktuálních informací a zkušeností z celého odvětví obchodu vínem.“

Ochutnávky vín za účasti předních italských enologů se zúčastnili profesionálové z mnoha zemí světa.

Návštěvnost veletrhu daleko překonala očekávání a předpovědi odvozené od 25 tisíc návštěvníků z prvního ročníku MiWine. Letos zvýšili svou účast zejména zájemci z asijských zemí, kde jde spotřeba vína na hlavu prudce nahoru – z Číny, z Koreje, z Japonska a ze Singapuru. Na druhé straně, z evropských zemí zaznamenali největší účast z Německa, Anglie, Skandinávie, Rakouska, Belgie a Švýcarska. MiWine doprovázelo množství tématických akcí Během veletrhu měli jak samotní návštěvníci, tak i odborní novináři možnost účasti na různých doprovodných akcích. Jednou z nich bylo „In the Earth of MiWine…“, tedy „v zemi MiWine…“, kde bylo množství panelových diskuzí okolo aktuálních průzkumů trhu vínem. „MiWine in the city“ vtáhlo návštěvníky do samotného města Milána – měli možnost se zúčastnit série gastronomických programů snoubení jídel a vín v mnoha vyhlášených milánských restaurantech. Například akce MiJAZZ, která představila spojení jazzové hudby a vína, měla mimořádný ohlas. Svou premiéru zažilo podujetí MiCooking – 1. ročník festivalu Bakkchusova vaření. V průběhu veletrhu, ale i následně po něm, až do 20 června, zde byli Enotours, organizované poznávací výlety s vinařskou tématikou po hlavních italských vinařských regionech (Puglie, Lombardie, Sicílie a Toskánsko). Tuto nabídku ocenili nejenom zahraniční dealeři, ale také odborní novináři, kteří tak měli skvělou možnost blíže se seznámit s italskými vinařskými regiony. Mezi konkrétními vinařskými podujetími přímo v prostorách nového milánského výstaviště, kde se letošní ročník odehrával, zejména zaujaly tyto: – Časopis WineEvolution zorganizoval seminář srovnávající trendy v uzávěrech vína. Byly zde hodnoceny studie týkající se klasického korku, syntetického korku a šroubovacího uzávěru. – Samoobslužná srovnávací ochutnávka růžových tichých a šumivých vín představila vína ze všech italských vinařských regionů a ukázala zajímavou škálu barev, vůní a zejména chutí, které je možno dosáhnout u tohoto segmentu vín. – Seminář pod vedením italského experta Andrea Rei se zabýval způsoby vedení marketinkových průzkumů v oblasti vína. – Institut vinařského marketinku také představil zajímavou studii pojednávající o konzu-

Mezi nejzajímavější akce na veletrhu bezesporu patřila volná srovnávací degustace růžových tichých i šumivých vín ze všech italských vinařských regionů. maci jakostních vín v Milánu – o jejích trendech a vyhlídkách mezinárodního obchodu. Studie se zabývala zvyklostmi konzumentů přímo ve městě a ukázala na zajímavé jevy. – Jedna z nejpůsobivějších ochutnávek byla ta pod názvem Velcí umělci vína a představila nejlepší vína patnácti nejlepších italských enologů, kteří často pracují pro několik sklepů, takže jich zde bylo více než dvojnásobek. Samotní enologové byli u prezentačních stolků osobně přítomni. Zahraniční nákupčí garantují mezinárodní obchod Zahraniční obchodníci vínem, kteří navštívili veletrh MiWine 2006, mohou být charakterizováni statistickým údajem, ale nic nepoví tolik jako několik důležitých jmen. Tak například Jason Cha-Kim, generální manažer Epcot, člen Dozorčí komise pro nápoje koncernu Walt Disney a nákupčí manager společnosti Walt Disney Wolrd v americkém městě Orlando. Jeho přítomnost převedena na čísla znamená 44 milionů návštěvníků ročně, 462 stravovacích zařízení a více než 500 zaměstnaných sommeliérů. Jason Cha-Kim zde také reprezentoval EPCOT – mezinárodní potravinářský a vinařský veletrh, jednu z největších světových událostí svého druhu, kde se každoročně schází zástupci stovek národních i zahraničních vinných barů. Dalším důležitým návštěvníkem veletrhu MiWine byl Jose Barragan, ředitel sekce pro potraviny a nápoje hotelů a banketů v DisneyLandu v Los Angeles. Ale nesmíme opomenout významné hosty z Anglie – zástupci společnosti Harrods reprezentují každoročních 5,5 miliónu zákazníků. Veletrh MiWine a tato síť obchodních domů uzavřeli smlouvu o spolupráci a partnerství. Text a fota Richard Stávek

430

Sýry, ryby & víno – Národní gastronomické přehlídky v Prachaticích Akci slavnostně zahájily fanfáry v arkádách renesanční radnice. Po nich hosty přivítal starosta města a poslanec Parlamentu ČR Ing. Jan Bauer. O zajímavou diskusi na téma víno a gastronomie se postarali pozvaní odborníci a o novinkách v legislativě vinařství a vinohradnictví informovala Ing. Lenka Bublíková z Ministerstva zemědělství ČR. Pak už byla na řadě toužebně očekávaná degustace, která přilákala do města v podhůří Šumavy návštěvníky ze širokého okolí. Pohodu dotvářela i nevtíravá hudební kulisa malého koncertu manželů Weisových, kteří jazzovými melodiemi rozezvučili radniční nádvoří. Veliký úspěch měl u odborníků i široké laické veřejnosti Dr. Václav Šmíd se svou přednáškou „Obsluhoval jsem…“. Tento nenápadný muž vyprávěl veselé historky z natáčení nového českého filmu Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále, při jehož vzniku byl odborným konzultantem. Jeho líčení zážitků z obsluhy čtyř českých prezidentů, španělského krále, princezny Diany a prince Charlese, papeže Jana Pavla II., Michaila Gorbačova a jiných významných osobností a celebrit vyvolávalo mezi posluchači nejen salvy smíchu, ale i živý zájem o jídelníčky slavných a o celý proces servírování.

Tento ročník přehlídky měl neopakovatelnou atmosféru a dokázal, že se jedná o jedinečnou akci, která u nás nemá obdoby. V České republice se sice každoročně pořádá řada vinařských veletrhů a výstav, ale přehlídka koncipovaná v podobném duchu jako ta v Prachaticích jinde chybí. Tady totiž návštěvníci prožívají tzv. „zážitkovou gastronomii“, nejenže degustují víno a k němu i vhodný doplněk v podobě sýrů, ale mohou se dozvědět zajímavé postřehy profesionálů a navíc se pohybují krásnými historickými prostory arkád, Radničního sálu a renesančních sklepení doplněnými květinovou výzdobou a vychutnají si i příjemné tóny kytary a příčné flétny. Přehlídky se zúčastnilo dvacet vinařů z Čech a Moravy s více než sedmdesáti vzorky vín a devět výrobců sýrů. Hosté tak měli možnost ochutnat přes padesát vzorků. Hlavním smyslem akce byla podpora a propagace kvalitních českých a moravských vín a podpora výchovy a osvěty v oblasti vinařské kultury, společně s podporou a propagací kvalitních českých a moravských sýrů. Toto úsilí významně podpořil Vinařský fond ČR a Státní zemědělský intervenční fond, jehož hlavním úkolem je projekt Národního programu podpory potravin – značky KLASA. Mezi hlavní partnery přehlídky

„Leader – ne dealer“: Úderná kampaň pro francouzský vinařský obchodní řetěz V reakci na strategii francouzské vlády a v rámci kampaně proti alkoholismu Coordination Rurale (CR) spustila údernou kampaň „Leader – ne dealer“, ilustrovanou obrázkem vinaře s hroznem. Profesionální vinaři nesmí vypadat jako dealeři, ale je třeba v nich vidět leadery naší ekonomiky“, říká Sébastien Spiteri, komunikační odborník, který realizoval tuto kampaň spolu s CR a Julienem Pujosem, nezávislým výtvarníkem. CR se rozhodla nabídnout ostatním členům obchodního řetězce toto logo, ve kterém by pouze nahradili její podpis svým. Komě uvádění v tisku se rozjela i distribuce plakátů na pozemky vinařů, která bude rozšířena i na jiná místa. Podle vitisphere.com (akm) Čína: první mezinárodní salon červeného vína Guangzhou, hlavní město provincie Guangdong, jedné z hospodářských velmocí jihu Číny, bude od 8. do 11. prosince hostit první meziná-

patřily Znovín Znojmo, a.s., se sídlem v Šatově a Madeta, a.s., České Budějovice. Na podzim ve dnech 22.–23. září připravuje Kočanův tým první ročník gastronomické přehlídky – ryby a víno Prachatice 2006. Po oba dva dny bude akci moderovat a přitom i vařit Petr Stupka – kuchař a moderátor- známá tvář z televize PRIMA – programu Prima vařečka. Návštěvníci tak budou moci degustovat nejen v prostorách radnice, ale i přímo na náměstí, kde se počítá se stany s jídlem a pitím, ale i příjemným poslechem živé hudby. Bude připravena například aukce archivních vín, jejíž výtěžek poputuje na činnost prachatického hospice. „Pozvání k prezidentskému stolu“, při kterém nebude chybět ukázka servisu prezidentského stolu spojená s besedou a výstavou vzácných jídelních lístků deseti našich prezidentů, zajistí již zmíněný Dr. Václav Šmíd. Pro milovníky rybích delikates připraví Miloš Štěpnička ukázku filetování, přichystá a upraví různé rybí pochoutky, o kterých píše ve svých kuchařských knihách. O dalším bohatém programu této národní přehlídky se zájemci mohou dozvědět více na webových stránkách www.rybyavino. cz nebo www.prachatice.cz. David Jan Žák

rodní salon červeného vína v Číně. Podle organizátorů se jej účastní asi stovka vinařských podniků z celého světa. I když je čínská tradice historicky více spojená s konzumací bílých vín a likérů, v posledních letech zaznamenala konzumace červeného vína rozkvět. V tomto kontextu je Guangdong, středisko kantonské kuchyně, jedním ze vznikajících trhů vína v Číně. Podle vitisphere.com (akm) Švýcarsko: Nejnižší spotřeba alkoholu Spotřeba alkoholu ve Švýcarsku dosáhla loni nejnižší úrovně za posledních 20 let. Týká se všech druhů alkoholických nápojů: vína, piva a lihovin. Spotřeba vína klesla ze 40,9 na 40,2 litrů ročně na 1 obyvatele, což představuje téměř jednu láhev na osobu méně. Spotřeba piva klesla na 57 litrů: každý obyvatel vypil o dvě sklenice piva méně. Podle vitisphere.com (akm)

Vinařský obzor (9/2006)

431

Skale – víno z vinic vedených „na hlavu“ Pavel Springer je původem ze sousedních Bořetic, kde má také sklepní hospodářství a většinu vinic. Jeho manželka Naďa ale pochází z Vrbice, a tak před několika lety koupili několik pozemků na konci obce směrem na Velké Bílovice, začali stavět dům a pod ním, na mírném jihovýchodním svahu založili vinici. Pavel

Uprostřed vinice by chtěl vinař v budoucnu postavit malou provozovnu, kde by zpracovával pouze hrozny z této vinice. se před výsadbou vyptával místních pamětníků, jakéže odrůdy se v této trati Skale pěstovaly. Dozvěděl se, že v této poloze vynikaly především modré odrůdy, a tak bylo rozhodnuto. „Pro vedení na hlavu jsem se odhodlal proto, že mi bylo jasné, že pokud chci u vysazovaných odrůd Cabernet Sauvignon a Merlot udělat špič-

Vinice vedená na hlavu vyžaduje množství ruční práce. Pás kolem hlav široký asi 40 cm je okopáván ručně motykou a letorosty jsou k opěrnému kůlu vyvazovány bužírkou.

kové červené víno, musím jít se zónou hroznů více k zemi a nutně omezit počet hroznů na jedné hlavě“, vzpomíná Springer. Čtyřletá výsadba s rozpětím řádků dva metry kvůli možnosti částečnému obdělávání mechanizačně a vzdáleností mezi hlavami 90 centimetrů bezesporu patří mezi unikáty v tuzemském vinohradnictví. Podpěrné kůly u každé hlavy jsou z řezaného akátu a jsou celkové délky 220 cm. „Vinici obdělávám v systému integrované produkce a řídím se dle pravidel Svazu integrované produkce hroznů a vína. Aplikuji zde také některé biodynamické vinohradnické postupy a aplikaci chemických přípravků omezuji na minimum“, zdůraznil při našem setkání Pavel Springer. Škoda jen, že dvakrát položenou otázku, které ty chemické prostředky ochrany má na mysli, zamluvil. Snažil jsem se tedy více vyzvědět o zmíněných biodynamických principech. „Vinici ošetřujeme bylinnými výluhy v teplé vodě. Zatím používáme nať kopřivy a plody šípku. Ke spodnímu úvratí vinice jsme vysadili planou šípkovou růži, na které se zdržuje blanokřídlý hmyz, který je v ekosystému biodynamické vinice velmi důležitý“, vysvětlil Springer. Z dalších biodynamických prvků chtějí zkusit ošetření křemíkem a křemenem. Springerovi řežou hlavy na 4–5 dvouokých čípků, zóna hroznů je zhruba na píď od země, takže větší hrozny běžně leží nad zemi a jsou od půdy. „Mnohým by se mohlo zdát, že u země ty hrozny musí hnít, ale opak je pravdou“, usmívá se Pavel Springer. Tvrdí, že absencí třeba až metrového kmínku, jak lze u některých i mladých vinic vidět, dosáhne vegetačního náskoku a přes to, že Cabernet Sauvignon patří k pozd-

Pavel Springer se svým cuvée SKALE

Zóna hroznů začíná takto nad zemí, tvrdí Pavel Springer ním odrůdám, se hravě přenese. Důkazem pro to může být i to, že sousední vinice, kde je na klasickém středním vedení Svatovavřinecké, kvete o dva týdny později než jeho Cabernet a Merlot. „Během vegetace se tento náskok ještě zvýší, a když k tomu připočítám redukovanou násadu a to, že sklízíme v relativně pozdních termínech, bezproblémově dosahujeme už na této mladé výsadbě cukernatosti 25 až 26 °NM. Tím, že jsou hrozny u země a dobře vyzrají, snižuji kyselinu jablečnou již ve hroznech“, chlubí se později ve sklepě Pavel Springer, a věru se má chlubit čím. Ochutnali jsme: l SKALE 2005, jednoodrůdové cuvée Cabernet Sauvignon, pozdní sběr, 23,5 °NM: temná rubínově červená barva s jemným cihlovým meniskem a hutná zemitá vůně předjímá zajímavé víno. V projevu chutě je zprvu nenápadné, po chvilkovém poválení na teplém patře úst a prosrknutí se otvírá do své šíře a komplexnosti. Vystupují zde tóny džemu z přezrálých višní, čokolády a v dochuti zřejmá animálnost s podtóny staré kůže. Víno právě leží v barikovém sudu, kde nabírá na své kvalitě. l SKALE 2004, v tomto cuvée je podíl hroznů z trati Čtvrtě: jemně navinulá vůně evokuje pokročilejší a srovnanější víno než předchozí. Chuť je plná, extraktivní a vyrovnaná. Dlouhá mineralita a jemná hedvábnost slibují další vývoj ke kvalitě posléze na láhvi. Springerův vinohrad ve vrbické trati Skale stojí za zhlédnutí. Asi nedojde k nějakému masovému přechodu pěstitelů modrých odrůd na vedení na hlavu, ale rozhodně je to zajímavá alternativa konvenčnímu pěstování. Richard Stávek, fota autor

432

RMS otevírá katedru Managementu vín a šampaňského Obor vznikne díky spolupráci školy se soukromými firmami z oboru výroby a komercializace šampaňského jako Moët & Chandon, Veuve Clicquot, Krug (LVMH), Pommery nebo Laurent Perrier, ale také díky účasti města Reims a CIVC, profesionálního kolegia vinařů z oblasti Champagne. Tato dohoda zajistí finanční podporu projektu ve výši 250 000 eur po dobu tří let. Šampaňské – lokální produkt s distribucí po celém světě Šampaňske víno je jedním z nejrozšířenějších luxusních produktů. Každou sekundu se na světě otevře 9 lahví tohoto lahodného nápoje. Každoročně region Champagne produkuje více než 300 millionů lahví, což znamená více než 4 miliardy eur zisku každý rok. Více než 10 000 lidí je přímo zaměstnáno ve vinicích nebo v prestižních vinařských firmách jako Moët & Chandon. Jako téměř všechny sektory luxusu, i vinařský sektor je pod tlakem vzrůstající konkurence, hlavně ze strany výrobců sektu, a musí se potýkat se stále se zvyšujícími nároky ohledně strategie, logistiky a prodeje jak ve Francii, tak v mezinárodním měřítku. Základnou katedry Managementu vín a šampaňského bude výzkumná laboratoř pod vedením profesora – odborníka na tento sektor a celým týmem spolupracovníků a expertů ze škol patřících do skupiny RMS. V prvé řadě se tým bude zabývat výzkumem a analýzou marketingu luxusních produktů, kamenem úrazu pres-

tižních Grandes Maisons (velké firmy vinařského průmyslu). Mimo jiné ale jejich cílem bude také odpovědět na otázky ředitelů firem distribuující šampaňské víno, jako: jak převést firmu na potomstvo, jak vybrat vhodnou marketingovou strategii adaptovanou na tento obor, jak analyzovat nákupní chování zákazníků, jak analyzovat a zlepšit distribuční kanály, jak vytvořit přidanou hodnotu produktu, účetnictví a podobně. Ředitel a děkan Reims Management School pan François Bonvalet říká: „Jsme velmi rádi, že se díky otevření katedry Managementu vín a šampaňského můžeme podílet na rozvoji tolik očekávaného výzkumu v tomto oboru. Veškeré výzkumné aktivity budou vyvinuty v úzké spolupráci s hlavními místními výrobci šampaňského.“ Katedra Managementu vín a šampaňského – co to komu přinese? Velké firmy sektoru šampaňského budou mít možnost využít speciálně pro ně vyvinutých školících programů vedoucí pracovníky a manažery. Programy se budou zakládat na výsledcích získaných z průzkumu laboratoře, ale také na tématech, jako je management luxusních produktů. Vlastníci vinic a manažeři velkých vinařských domén budou moci získat školení v pro ně nových oborech, jako marketing, účetnictví, distribuce a budou tak moci inovovat a dosáhnout lepších výsledků.

Soukromé prestižní firmy zapojené do této spolupráce budou na oplátku poskytovat praktické auditové případy a témata pro studenty škol patřících do skupiny RMS : Sup de Co, Cesem, MBA. Cílem RMS je také otevření letního programu na téma managementu šampaňského, který bude určen zahraničním studentům z partnerských škol RMS, hlavně z USA, Japonska a Číny. Reims Management School Skupina RMS nabízí tři různé obory vzniklé na základě smlouvy o spolupráci mezi školou a soukromými podniky. Jedná se o obor velké distribuce díky smlouvě s Auchan, obor bankovnictví díky smlouvě s Crédit Agricole du Nord Est a v neposlední řade obor Management vín a šampaňského. RMS existuje jiz přes 75 let a každoročně vysílá 3 500 absolventů jak francouzských, tak zahraničních. Skupina RMS nabízí širokou škálu studijních oborů všech stupňů, ať už jde o undergraduate, graduate či postgraduate programy, jejichž kvalita je uznána na mezinárodní úrovni díky ocenění EQUIS od roku 2000. Více informací o přijímacím řízení pro místo profesora katedry Managementu vín a šampaňského : h t t p : / / w w w. e f m d . o r g / h t m l / N e twork/cont_detail.asp?id=041019dbvg&aid=060508vtnx&tid=1 Pro více informací o RMS: http://www. reims-ms.fr/index-en.html (vo)

Den otevřených sklepů v Novém Poddvorově Už loni místní vinaři nabízeli svá vína k ochutnání a prohlídku sklepů turistům, zajímajícím se kamarádům a kupcům vín z celé České republiky. Proto se letos jednalo již o druhý ročník této akce pořádané místním spolkem vinařů. Znamená to, že se na Moravě vžívá nová tradice, která má určitě význam a své jedinečné kouzlo. Zde na jihu, kde hřeje slunce a zem je úrodná, se většina lidí věnuje vinohradnictví a vinařství. Svou práci a její následný výsledek je určitě potřeba správně prezentovat, třeba i nějak výjimečným způsobem. Sklep je místo, kde vinař ještě včetně vinohradu vynakládá nejvíce své píle, snahu, ale také lásku při výrobě lahodného nápoje vína. Tráví zde většinu času a je tedy dobré, když také svou „svatyni“ nabídne k prohlídce, a to především lidem, kteří o víno mají zájem a nakupují ho od něj. Zákazník tak má i na vinaře jiný a většinou obdivný náhled.

Vinařský obzor (9/2006)

433

Agroturistika a folklor k vinohradu neodmyslitelně patří. Lidové zvyky a tradice by se bez vína a vinných sklepů jen stěží obešly. Je ku prospěchu, že náš kraj stále více protkávají nové vinařské cyklostezky. Po nich může cyklista projíždět mezi vinohrady, krásnou přírodou a dostat se až k tolik (především turisty z Čech) vyhledávaným vinným sklípkům. Jen páni poslanci nám teď s tím novým silničním zákonem tak trochu házejí klacky pod nohy. V Novém Poddvorově si však nad něčím takovým hlavu nelámali (Den otevřených sklepů se konal ještě před zavedením pokut pro cyklisty, kteří pili alkohol) a nálada byla jak se patří. Celkem vinaři otevřeli osm sklepů. Jednalo se o tyto vinaře: Sdružení vinařů Bonus Eventus – Milan Sůkal Vinařské sdružení Císařův vinohrad – Vladimír Kašík, Václav Mrkva, Pavel Veselský Tomáš Bařina (host ze Starého Poddvorova) Ivoš Padalík (host ze Starého Poddvorova) vinařství Jaromír Hnidák vinařství Vašíček (host z Prušánek) Den otevřených sklepů začal již v 10 hodin dopoledne a někde trval i do brzkých ranních hodin následujícího dne. V loňském roce stálo vstupné 150 Kč a návštěvník si ještě dokupoval konzumační lístky. Letos se organizace rozhodla pro změnu, kdy vstupné činilo 300 Kč (v ceně byla zahrnuta sklenička a katalog) a mohlo se pít neomezeně. Vinaři vystavovali svá vína většinou v lisovně sklepů, kde také nabízeli ceník vín a propagační materiály. Pokud byl ze strany hostů zájem, byla též možnost prohlídky každého sklepa a zakoupení celých lahví vín. Účelem této akce bylo prezentovat se, udělat si reklamu a v dobrém případě si zajistit pravidelného kupce. „Jde nám především o jakési zvidi-

telnění jak nás vinařů, tak i obce Nový Poddvorov. Neočekáváme ani tak výdělek, jako si spíše popovídat, ochutnávat a pobavit se.“ říká pan Vladimír Kašík, který patřil mezi organizátory. „Líbí se nám taková akce a máme v plánu ji každoročně opakovat.“ dodává s úsměvem. Většinou si to všichni pochvalují a některým vinařům se podařilo získat zajímavé odbyty na jejich vína. Návštěvnost byla pěkná, prodalo se přes 140 lístků. Dorazili lidé z Čech, cyklisté, přespolní i místní. Po celou dobu vyhrávala cimbálová muzika vedená panem Vašíčkem, občerstvení bylo také zajištěno a pan Opluštil z Čejkovic ještě pro úplné pohodlí obstarával převozy v kočáře se svým koňským spřežením. Jana Herzánová, Čejkovice Foto archiv pořadatelů

Vína se značkou „terroir“ Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě V současném velmi globalizovaném světě jsou právě vína, která reprezentují určitou lokalitu velmi významným obohacením sortimentu. I z pohledu konkurence mezi vinaři jsou vína se značkou „terroir“ velmi zajímavá. Jelikož tato vína reprezentují skutečně pouze jednu určitou lokalitu, neměla by obvykle být předmětem konkurenčního boje mezi vinařskými podniky. Tento typ vín by měl představovat to nejlepší, co dá určitá vinařská firma na trh. V závislosti na velikosti podniku potom u malých firem dostačuje pouze jedno víno, které bude charakterizovat vinice daného podniku. I u velkých firem by neměl být jejich počet velký, ale zaměřit se skutečně na originalitu lokality a svým způsobem i originalitu odrůdy. Jaké jsou potom vhodné odrůdy pro produkci těchto vín? Bylo by dobré v tomhle ohledu stavět na odrůdách z domácího šlechtění, jako jsou Aurelius, Pálava, Muškát moravský nebo André. Dále by to měly být odrůdy, které jsou dlouhodobě pevně spojeny s danou lokalitou. Ve Bzenci by to byl Ryzlink rýnský, na Znojem-

sku Veltlínské zelené nebo Sauvignon, v Dolních Kounicích Frankovka apod. Vína se značkou „terroir“ by měla dostat svoji zvláštní péči už při pěstování hroznů ve vinici. Jedná se o optimální výživu révy vinné, abychom se vyhnuli jakýmkoliv stresovým situacím, které mohou velmi pozměnit aromatický a chuťový dojem vína. Velmi významné je rovněž včasné provedení všech zelených prací ve vinici, které velmi významně ovlivňují kvalitu vína. Zde je třeba zdůraznit optimalizaci výnosu hroznů k podmínkám daného ročníku, aby mohla být sklizeň skutečně po všech stránkách kvalitní. A v neposlední řadě je třeba mít na zřeteli vynikající zdravotní stav hroznů, který je opět velice úzce propojený s kvalitou budoucího vína. Víno se značkou „terroir“ by neměl být unifikovaný produkt, ale skutečně po všech stránkách reprezentovat danou lokalitu. Takový produkt v sobě musí spojovat kulturní a společenské tradice dané oblasti, charakterizovat geologické a půdní podmínky. Právě geologie a půda mohou významně ovlivňovat složení

a množství aromatických látek v bílých vínech, právě tak jako antokyaninových barviv a tříslovin ve vínech červených. Velký význam má i průběh ročníku po stránce klimatické, s kterým mnoho nenaděláme, musíme se ho naučit respektovat a zároveň přizpůsobit život keře ve vinici právě těmto klimatickým podmínkám. Hrozny by potom přirozeně měly být sklizeny ručně a co nejvíce šetrným způsobem, který nezavdá žádnou možnost pro rozvoj nežádoucí mikroflóry na hroznech dříve, něž se tyto dostanou ke zpracování do sklepa. Vína se značkou „terroir“ by měla být produktem spontánního kvašení. Z tohoto pohledu je velmi důležitý zdravotní stav hroznů, na němž závisí složení mikroflóry na hroznech. Ušlechtilé vinné kvasinky Saccharomyces cerevisiae se vyskytují na hroznech ve velmi malém množství, do 5 % z celkové mikroflóry na hroznech. Při spontánním kvašení hrají velkou roli divoké kvasinky, které nepatří do rodu Saccharomyces. Právě tyto kvasinky ale vytváří velmi zajímavé aromatické profily vín díky pro-

434

dukci esterů, které dávají vínům výrazné ovocné nebo květinové aroma. Tyto divoké kvasinky jsou aktivní v počátečních fázích kvašení a se zvyšujícím se obsahem alkoholu jejich aktivita postupně slábne a zastavuje se. Velkou roli v tomto ohledu sehrává rovněž mikroflóra, která se vyskytuje v technologických provozech a na technologickém zařízení (mlýnky, lisy, nádoby na víno…) Možností, jak řídit toto spontánní kvašení, je šetrné odkalení, které představuje odstranění

hrubého kalu, který představuje většinou nejvyšší nečistoty, a potom provedení kvašení pomocí řízení teploty. Jedná se většinou o chladné kvašení, při teplotách často nižších nežli 15 °C. Jelikož i kvašení nastupuje později a je velmi zdlouhavé, vyžaduje tento způsob výroby velmi dobré znalosti mikrobiologie a biochemie výroby vína. A ani toto nezaručuje, že se vždy podaří vyrobit kvalitní produkt. Rovněž vývoj aromatického a chuťového projevu vína je zdlouhavý a víno lze potom lah-

vovat a dávat na trh i po více než roce od sklizně hroznů. Víno se značkou „terroir“ by mělo být specialitou každého vinařského podniku. Skvěle mohou reprezentovat lokality odrůdy jako Ryzlink vlašský, který dokáže být i skvěle aromatický, Neuburské nebo Modrý Portugal. Měla by zkrátka i v odrůdách reprezentovat tradici.

Česká a moravská úspěšná vína: Rulandské šedé 2004, slámové víno Famózní výčet ocenění připomíná stacatový rytmus svižného ragtimu: Grand Prix Vinex – diplom, Festival Zlatá štika – bronzová medaile, Nominační výstava Velkopavlovické oblasti – celkový šampion, Muvina Prešov – zlatá medaile, Vinofest Bratislava – zlatá medaile, Vinoforum Modra – stříbrná medaile, Grand prix Austerlitz – celkový šampion. Oldřich Drápal starší obnovil výrobu vín v roce 2004 a od počátku se programově věnuje vínům slámovým. K dnešnímu dni má ve svém portfoliu sedm vzorků (RŠ, VČR, Fr, RM, RR, VZ a TČ) v partiích kolem 3 000 lahví (0,35 l), které dobře uloženy čekají na svůj čas. První na trh bylo uvedeno vítězné Rulandské šedé a právě tento „slamáček“ mě po ochutnání a s přihlédnutím k ne-. bývalé vyrovnanosti celé série přinutil k zamyšlení: tady je potence, tady se rodí velké překvapení, tady vzniká kvalita! Základnou aktivit O. Drápala st. je zóna na hranici dvou vinařských pod-

oblastí – Mikulovské a Velkopavlovické; zpracovává hrozny z vinic v Pouzdřanech, Strachotíně a ze Žabčic, kde se nachází i historické sýpky, ve kterých jsou hrozny uloženy na slaměných rohožích před zpracováním. (Mimochodem, je to jeho rodný kraj, O. Drápal st. pochází z nedaleké Ivaně a jak sám říká, tak trochu se „vrací domů“.) Zvlášť si pochvaluje spolupráci se Školním statkem MZLU v Žabčicích, kde se urodily a zrály hrozny, ze kterých bylo připraveno právě ono veleúspěšné slámové Rulandské šedé. Jak říká sám autor, náročný proces výroby slámových vín pro něj začíná už na vinici: osobně monitoruje situaci v terénu, společně s vinohradníkem vybírá hrozny a samotný proces zpracování hroznů, vinifikace a všechny následné technologické operace až po finální lahvování se samozřejmě neobejde bez jeho přítomnosti, vše doslova prochází jeho rukama. Tak tomu bylo i s naším slámovým „šeďákem“: hrozny se sklízely koncem září – začátkem října (5 q) a dosáhly cukernatosti 36 °NM, poté 5 měsíců odpočívaly na slámě, vylisovalo se z nich 30 hl moštu, který kvasil 3/4 roku, aby byla nakonec nalahvována celá partie v objemu 25 hl. Docela úctyhodné! Jaký tedy je ten „slámový ruland“, jak jsem o něm slyšel mluvit na letošním Vinexu? Především technologicky relativně čistý, bez subjektivně vyššího projevu tzv. těkavek, které dost často provázejí vína tohoto typu, dále je třeba zmínit stále čitelný odrůdový charakter a podle mého názoru je jeho úspěch na otevřené scéně podložen poměrně vyšším obsahem kyselin (10,5 g/l), které ve vjemu kompenzují zbytkový cukr (164g/l) a díky nimž víno zdaleka nepůsobí fádně, ba naopak. Celkově elegantní výraz a moderní styl dotváří také adekvátní objem al-

koholu (11,0 % obj.) a koncentrovaný bezcukerný extrakt (57g/l). Rulandské šedé 2004, slámové víno Vinařství Oldřich Drápal starší, Klobouček 23, Brno www.drapalovoslamovevino.cz barva: intenzivně zlatožlutá s bronzovými reflexy na menisku vůně: diskrétní, s medově pylovou nadějí, lehce citrusová a evokující květy vodních kosatců chuť: svěže nazrálá, plná, s projevem tónů tropického ovoce (mango, kandované citrusy) a přezrálých fíků, ve finále příjemně extraktivní a jemně kořenitá (zázvor), v dochuti náznakově minerální. Hebké až sametové víno, vzrušující a vyzývavě pitelné, aktuálně juvenilně nymfické, s perspektivou 8–12 let zrání v archivu náročného sběratele. gastronomická doporučení: Snoubí se báječně se širokou paletou rybích specialit (fritované plody moře), vyzní, servíruje-li se dobře vychlazené k pikantním úpravám drůbeže na roštu, k dušené pernaté zvěřině a k jemným játrovým paštikám s bylinkami. Skvěle doprovází gratinovanou zeleninu a la-. sagne se smetanovou omáčkou, tvoří dobrou svatbu s čerstvými sýry (gervais, mascarpone) a zrajícími sýry typu trapist. Excelentní v kombinaci se sladkými tvrdšími deserty (biskupský chlebíček) a kakaovými, ev. čokoládovými „hladkými“ krémy s tropickým ovocem. Milan Magni Foto: archiv O. Drápala

Vinařský obzor (9/2006)

435

Technologie plnění bez přístupu vzduchu! Široká možnost výběru sestavení stroje dle vašich požadavků: vystřikování odsávání vzduchu s plněním inertním plynem před plněním plnění inertní plyn před uzavíráním uzavírání korkem uzavírání šroubovým uzávěrem, korunkou aj. uzávěry

ce k u d e r á k Drastic ce vína! oxida

Výhradní dovozce, váš dodavatel a servis

Kontakt: Zádveřická 426, 763 11 Zlín tel./fax: +420 577 901 148

unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz

436

Bílek Filtry s.r.o.

Filtry kapalin a plynù

DOKONALÁ FILTRACE

696 21 Josefov Czech Republic

fax: +420 518 372 091 e-mail: info@filtrace.com

KCE! A R POZO I Ø A ACE VIN R T L I " A "F Í N A 0% BR 1 O N I A "V SLEV ZENÍ Í Ø A ÈNÍ Z A R T IL DRŽE Á NA F N OVÉ Z E R 006 2 A NE . 0 1. 1 DO 3

tel: +420 518 372 134 tel: +420 518 372 075

Malotraktor JINMA–JM–204 Výkon 20Hp, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.

Cena 199 990,– Kč bez DPH možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

Bordeaux 28.–30. listopadu 2006

- Photo : Twin H. Lefebvre

Místo setkání vinařů z celého světa

www.vinitech-bordeaux.com Další informace: Active Communication Praha tel. 222 518 587 active@telecom.cz

Approved number AXZE VINITEC

O D B O R N Ý V E L E T R H P Ě S T O VÁ N Í V I N N É R É V Y , V Ý R O B Y V Í N A A D E S T I L Á T Ů

Vinařský obzor (9/2006)

437

micro box 74 rozměr: 80 x 60 cm výška: 74 cm hmotnost: 11 kg objem: 255 l

nosnost: 150 kg stohovací nosnost: 2000 kg láhev bordo 0,50 l - 220 ks láhev bordo 0,75 l - 162 ks

pro vaši zrající chuť... Micro Boxy jsou vyrobeny z plastu HDPE s ochranou proti působení UV záření a poskytují záruky absolutně nejvyšší hygieny. Materiál HDPE má vysokou životnost, nevsakuje tekutiny a pachy a nepřenáší je proto na potraviny. Použitý materiál účinně zabraňuje vzniku plísní škodlivých pro jakýkoli přepravovaný výrobek. Big Box Rozměr 1200 x 1000 x 790 mm 1200 x 1000 x 790 mm 1200 x 1000 x 760 mm 1200 x 1000 x 760 mm

Provedení plný, 3 lyžiny plný, 4 nohy děrovaný, 3 lyžiny děrovaný, 4 nohy

Hmotnost 39,5 kg 35,0 kg 39,5 kg 34,5 kg

Materiál HDPE HDPE HDPE HDPE

Objem 600 ltr. 600 ltr. 670 ltr. 670 ltr.

Nosnost 500 kg 500 kg 500 kg 500 kg

Big Box Rozměr 1200 x 800 x 790 mm 1200 x 800 x 790 mm

Provedení plný, 3 lyžiny plný, 4 nohy

Hmotnost 35,0 kg 29,5 kg

Materiál HDPE HDPE

Objem 535 ltr. 535 ltr.

Nosnost 600 kg 600 kg

Prodejce do 50-ti kusů: Žižkovská 1230 I 691 02 Velké Bílovice tel.: +420 519 346 236 fax: +420 519 347 314 email: info@bsvinapo.cz I www.bsvinapo.cz

Prodejce nad 50 kusů:

ObalPro s.r.o.

Brněnská 3497 l 695 01 Hodonín tel.: +420 518 343 700 fax: +420 518 345 001 www.obalpro.cz

Vinařský obzor (9/2006)

439

Svatovavřinecké slavnosti mělnických vín a gastronomie Celá akce byla zajímavá především tím, že vedle známých firem se zde prezentovali hlavně mělničtí malovinaři. Další příjemnou součástí bylo propojení s gastronomií. Většinou se k proklamacím takového typu stavím skepticky, ale nutno přiznat, že nabídka jídla byla vskutku zajímavá. Vinárna Modrá Hvězda připravila různé druhy nakládaných sýrů (fetu, eidam a výborný kamadet), restaurace Stará škola nabízela výborný jehněčí špíz, restaurant Svatý Václav zase pečené sele. Nechyběla ani prezentace místního pekařství a domácí uzené maso. Myšlenka uskutečnit výstavu vín vznikla v hlavách knížecí rodiny Lobkowiczů a provozovatele několika vyhlášených mělnických restaurací. O tom, že takové akce stojí za to pořádat, se mohli přesvědčit všichni, kdo se zúčastnili. Přes tisíc zakoupených degustačních skleniček přímo z rukou Bettiny Lobkowicz (to nepočítám návštěvníky, kteří si přinesli vlast-

ní sklo ani ty, kteří se o sklenku dělili s partnerem…) svědčí zajisté o velkém i trochu neočekávaném úspěchu. Svá vína zde představilo Lobkowiczské zámecké vinařství, Školní statek Mělník, vinařství Kraus, Školní statek Lány, Miroslav Říha, Karel Nevrkla, Miloš Nána, Dušan Vondrák, Roman Kříž a Božek Vaněk. Z Lobkowiczského vinařství mě zaujalo známkové víno Zámek Mělník bílý 2005 z muškátu moravského, nevtíravé, ale voňavé na dlouhé pití, a Labín 2005, růžové z hroznů rulandského modrého. Školní statek Mělník tradičně přesvědčil vynikajícími ryzlinky. Vinařství Kraus zaujalo svým cuvée Enotrion 2005 z burgundských odrůd. Školní statek Lány představil zajímavá vyzrálá vína ročníku 2003 a vína ročníku 2004, z nichž mě zaujal Tramín červený deklarovaný jako jakostní, ovšem sklizený v kategorii výběru z hroznů. Velmi příjemným překvapením byla vína z pro-

dukce malovinařů, zmínit zde bohužel nemohu všechny. Vinařství pana Vaňka mě přesvědčilo Müllerem a Ryzlinkem ročníku 2005, u Romana Kříže mě oslovil taktéž mladý Müller, potom Ryzlink rýnský 2004, který zrál v dubových sudech, a zajímavé víno z odrůdy Scheurebe 2004 (kříženec SZ x RR), tzv. Šojův ryzlink. Luděk Vondrák nabízel botrytická vína ročníku 2005 a 2000. Velmi pěkná vína se dala ochutnat u pana Říhy. Jeho vína jsou nefiltrovaná, bez konzervačních látek a stabilizátorů. Zmíním jen namátkou Rýnský ryzlink 2003 z Pelunecké vinice, o níž jste se dočetli v minulém čísle VO, nebo překvapivý Neronet 2005. Podobné akce jsou jistě přínosem a hlavně impulsem k oživení české vinařské tradice, o kterou, jak se ukázalo, je mezi lidmi veliký zájem. Klára Kollárová

Víno jako problém islámského práva Doc. PhDr. Miloš Mendel, CSc., Orientální ústav Akademie věd ČR, Praha

Arabskoislámská tradice prozrazuje Islámské prameny prozrazují mnohé o rozsahu a možná i dramatičnosti diskusí na téma alkoholu. Dá se hovořit o poměrně silném odporu veřejnosti k novým islámským zákonům a o jejich častém překračování. Zákaz alkoholu patřil k nejméně populárním legislativním opatřením jak mezi arabskými beduíny, tak na území někdejších kulturně vyspělejších říší, které mus-

limští Arabové v prvním století své expanze obsadili a kde se do té doby kultura vína pěstovala jako součást životního stylu i náboženského kultu. A třebaže se prohibice na židy a křesťany ze zákona nevztahovala, jejich požívání vína na veřejnosti za přítomnosti muslimů se považovalo za trestné. Byla zde zřetelná snaha právních učenců a teologů udržet a do šarí‘y integrovat alespoň některé z norem předislámského zvykového práva, jejichž pomocí by se daly represivní normy „změkčovat“ nebo obcházet. Již řada historiků islámu podala svědectví o tom, že obyvatelé chalífátu, včetně vládců, jejich vezírů, dvořanů a příslušníků mocenské elity v provinciích a později na centru nezávislých států Boží zákon podle potřeby překračo-

vali nebo své vzdalování se ideálu šarí‘y nechávali legalizovat v podobě nepřeberného množství nových právních norem a novel dosud platných drakonických zákonů. Konzumace vína sice stále patřila k nejběžnějším projevům „kriminality“, ale právní autority na dané téma diskutovaly a část z nich vždy intenzivně hledala kompromisní nebo alespoň únikové řešení. Základní právní a etický imperativ, že požívání omamné látky je harám (zakázaný), však zůstal nezpochybnitelnou zásadou. Právní norma a skutečnost Realita ovšem skýtala docela jiný obraz obecné zbožnosti. O poměrech na abbásovském dvoře za vlády slavného chalífy Hárúna ar-Raší-

440

da (786–809), známého z pohádek Tisíce a jedné noci), si lze odvodit představu prostřednictvím pijácké poezie barda a chalífova společníka Abú Nuwáse a abbásovský chalífa al-Káhir (932–934), tedy člověk zodpovědný Bohu i společnosti za výkon světské moci uplatňováním Božího zákona, byl prý málokdy k nalezení ve střízlivém stavu. Společenské, kulturní a také kulinářské poměry ve středních vrstvách měst za abbásovské doby se velmi plasticky promítají právě do příběhů Tisíce a jedné noci, tohoto „Dekameronu“ klasické islámské literatury. Motiv pití vína nebo vinného destilátu a s ním spjatého společenského života je tam běžný. O umění rozumného pití vína se hovoří v literárním žánru adab, tedy didaktické próze o etiketě, životních zkušenostech a vědeckých poznatcích, určené synům vladařů, dvořanů a příslušníků vzdělaných vrstev, v zábavném žánru zvaném makáma i ve folklorních látkách. Víno má nezpochybnitelné místo v literární produkci islámské mystiky, kde je jedním z nejčastějších symbolů extáze či cesty věřícího ke splynutí s božskou podstatou. Je zřejmé, že islámská mystická tradice se zde napájela především z jazykových a poetických zdrojů křesťanství, hinduismu a dalších nábožensko-kulturních celků, mnohem méně ze strohých pravidel islámské státoprávní teorie. Těmi se mystika řídila pouze okrajově, vždyť právě vůči nim se namnoze vymezovala jako „duchovnější“ alternativa islámu. Analýzou relativně reprezentativního vzorku tradic o životě Proroka a další (převážně historiografické, didaktické a cestopisné) literatury, soudních spisů a soukromých memoárů ze „zlatého věku“ chalífátu lze dospět k popisu toho, jak prostřednictvím stále se množících právních spekulací a kliček a stále důmyslnějšího zapojování principu svobodného tvořivého přístupu právníka k formulaci zákonů se dosahovalo zmírnění doslovného a neúnosně přísného znění trestních postihů za požívání vína. Prostřednictvím různých postupů při spekulativním teologickém výkladu Koránu, interpretaci tradic a účelového použití různých právnických metod se islámští právníci snažili sladit šarí‘u se společenskou praxí. Mnoho interpretačních kroků právníků mělo prokazatelně přiblížit legislativu hluboce zakořeněným společenským zvyklostem – alespoň těm, kdy se alkohol konzumoval v soukromí muslimského domu, aniž by jeho následky narušovaly veřejnou morálku. Zdá se, že proces postupného uzavírání svobodné tvorby práva v průběhu 11.–12. století zamezil volnému hledání nového a méně bigotního pohledu šarí‘y na společenskou a kulturní roli vína. Metoda neplodné úcty k dosavadním právním stereotypům konzervovala i negativní postoj k alkoholu, takže diskuse na toto téma se ve vrcholném středověku výrazně omezily.

a kruté. Poukazovalo se, že to byl jen mimořádný krok Prorokových současníků, odůvodněný mimořádnými vnitropolitickými poměry v letech odpadlických tendencí beduínů, krok, který není třeba napodobovat.

Setkáme se s nimi pouze okrajově v některých významných exegetických dílech nebo sbírkách náboženskoprávních doporučení (fatwa). To ovšem neznamená, že víno jako mystický symbol i jako reálný alkoholický nápoj zmizely z myslí a stolů přinejmenším některých společenských vrstev v některých islámských oblastech a historických obdobích. Při stanovování trestů za překročení zákazu se čistě teoreticky vycházelo z krátké praxe Proroka samého po dobytí Mekky roku 630, zejména ovšem praxe chalífů Abú Bakra a Umara v období hrozícího rozpadu muslimské obce a potírání odstředivých tendencí beduínských kmenů v letech 632–634, kdy udržet ideovou a bojovou kázeň muslimů bylo nezbytné. Tendence porušovat zákaz pití byla zřejmě výrazná. Ti právníci islámského středověku, kteří chtěli požívání omamných látek postavit jednoznačně mimo zákon, se mohli v Koránu opřít jen o verše 90–91 5. súry, které víno jasně zakazují. Proto museli při tvorbě legislativy vybrat ze zdrojů sunny takové tradice, jež buď samy o sobě nepřipouštěly liberálnější výklad, nebo vytvářely prostor pro další rigorózní interpretaci. Legislativci si mohli vybrat, zda si při stanovování trestní sazby vezmou za vzor praxi Muhammada samého a Abú Bakra (nechávali bičovat čtyřiceti ranami), či praxi Umarovu (80 ran), chalífa Alí prý praktikoval obě varianty. Zdůvodnění 80 ran bičem se opíralo o kazuistickou spekulaci, že každý, kdo je pod nežádoucím vlivem omamné látky, má přirozený sklon říkat nepravdu a ostatní souvěrce pomlouvat. Trest za pomluvu byl právě 80 ran. Toto zvýšení trestu bylo v době otevřené diskuse nad tvorbou práva kritizováno jako metodicky nečisté

Pít víno nebylo bohulibé, ale lidské Žádné shody ohledně právní kvalifikace stavu „opilosti“ (sukr) nebo výše trestu nikdy nebylo dosaženo a mnozí právní experti a řadoví soudci se k inspiraci chalífou Umarem neuchylovali. V pozdější době byli právě hanífovci mnohem mírnější, v tom je následovali šáfi‘ovci a také ší‘itští vykladači práva v safíjovském Íránu (1501–1736) – všichni navrhovali nanejvýš 40 ran, ale ani tento ortel prakticky nebyl uplatňován. Avšak i mezi nimi panovaly dílčí rozdíly. Dža‘farovci (stoupenci nejrozšířenější ší’itské právní školy) umožňovali ošetření delikventa až po vykonání celého rozsudku, zatímco hanífovci umožňovali přerušení výkonu trestu už po prvních deseti ranách, jestliže odsouzenec omdlel nebo ztratil příliš mnoho krve. Přísnější interpretaci alkoholu a trestních sazeb přinesly až některé reformistické proudy v 19. století, jako bylo hnutí wahhábovců (od roku 1740) na Arabském poloostrově. Rozhodující pro vynesení rozsudku je prokazatelné požití omamné látky nebo svědecky doložený stav úmyslného opilství. Zločinem je samozřejmě i neúmyslný trestný čin spáchaný pod vlivem alkoholu. Za pouhý – nahlas a před svědky vyslovený – úmysl napít se může být muslim předmětem společenského opovržení, ale nemůže být odsouzen. Své nekalé myšlenky by měl potlačit ve „velkém džihádu“ nebo též „džihádu srdcem“, jímž se rozumí soustavná kultivace vlastní mravnosti a pěstování zbožnosti. Lítost a pokání po spáchaném zločinu se připouští a má zpravidla vliv na výši trestu (na rozdíl od většiny ostatních „hrdelních“ zločinů). Za důkaz pro spáchání trestného činu platilo kromě přiznání i svědectví dvou nestranných osob, které pachatele viděly nebo u něj víno zajistily. Usvědčení dvěma svědky je ovšem některými právníky zpochybňováno jako zneužitelná forma. Podle většiny autorit přiznání pachatele je v tomto případě jediným nezpochybnitelným důkazem. Iniciativa svědků při podání trestního oznámení k soudu má zároveň soudce varovat, že může jít o křivé svědectví, jež samo o sobě je v islámu jeden z nejtěžších zločinů. Jakkoli hrůzně znějí suché právní předpisy, rozhodně nelze říci, že by veřejné bičování nebo jiné drastické tresty za požití alkoholu byly v islámských dějinách běžným projevem uplatnění trestního práva. Určitě se však mezi muslimy vžila zásada, že pít není slušné a zbožné, nemluvě o stavu opilosti na veřejnosti. Dějiny nám však ukazují, že ani tato obecně platná zásada se nedodržovala vždy a všude. Jeden

Vinařský obzor (9/2006)

příklad za všechny: Ve druhé polovině 19. století fungovalo v Istanbulu, hlavním městě Osmanské říše, na 150 vináren (tur. meyhane) a dalších veřejných míst, kde se podávalo dobré víno – převážně řecké a další balkánské provenience. Co je chamr? Diskuse nad dvojznačností základních pojmů Diskuse o tom, co je vlastně omamnou látkou, se začaly odvíjet od zdánlivě banálních otázek: Vztahoval se zákaz proroka Muhammada a represivní praxe prvních chalífů na všechny alkoholické substance, či jen vybrané omamné látky? Odpověď na ně má dokonce i z pohledu nezávislého vědeckého studia dvě propojené dimenze – filologickou a historickou. Až dosud jsme si při výkladu vystačili s vágními „evropskými“ termíny jako víno, alkohol, pálenka apod. Pro pochopení diskuse na platformě islámského práva je však třeba vyjasnit základní pojmy – a není to snadné. Podle všech právních škol sunny i dža‘farovské školy ší‘y se za omamný nápoj v kategorii zakázaných činů (harám) považuje chamr, tedy látka, jež dosl. „zastírá mysl“. Spor se ovšem vede o to, co všechno lze za chamr považovat. Učenci vycházejí z přesvědčení, s nímž ostatně mohou souhlasit i nezávislé vědecké výzkumy – totiž že se za Prorokova působení v Medíně nejednalo ani tak o hroznové víno, jako o zkvašený nápoj z datlí. Druhý termín, který se v souvislosti s „vínem“ objevuje v Koránu i prorockých tradicích, je nabíz. Ten měl pít dokonce sám Prorok a také ho v Koránu doporučuje. Je užit i v přitažlivém popisu ráje, kdy pro ty, kteří se stanou muslimy, budou následovat Proroka do Medíny a povedou „džihád za Boha“, budou žít v ráji, kde „tekou řeky vína“. Mezi klasickými interprety však nepanuje jednota v názoru, zda se nabíz vyráběl pouze z datlí, či také z ječmene, medu nebo druhu pšenice, zvaného špalda. Dokonce se uvádí, že to byl i název pro mladé hroznové víno. Západní autoři poukazují na klasická arabská historic-

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

ká díla komentující množství pramenů a zjišťují, že chamr a nabíz byly z hlediska hospodářských dějin své doby téměř synonyma a jejich užití se lišilo podle místa. Podotýká se, že jen pro révu vinnou znaly dobové dialekty arabštiny desítky výrazů, nemluvě již o fermentovaných nápojích obecně. Zdá se, že poživatina, jež se nazývala chamr (příp. nabíz), se v době vystoupení proroka Muhammada vyráběla z pěti základních plodin: révy vinné, datlí, medu, ječmene a různých druhů pšenice. Podstatné ovšem je, jak pojem chamr interpretovali klasičtí právníci při tvorbě příslušných norem. Obecně se vychází z toho, že když byl alkohol zakázán Prorokovým recitováním Božího zjevení, Medínští hromadně vylévali na ulici vše, co měli doma a co považovali za omamnou látku, k jejíž likvidaci je Bůh vyzval. Prorokův současník Ibn Umar naopak udává, že v době Božího zjevení nebyl v Medíně k mání žádný chamr. Jiný zdroj uvádí, že ve chvíli zjevení zákazu chamru bylo v Medíně sotva nějaké významnější množství hroznového vína, protože réva vinná se tam tehdy nepěstovala. Poslední skromné vinice, patřící židovskému kmeni Banú Kurajza, muslimové pravděpodobně vyklučili spolu s palmovými háji v roce 627 při krvavé konfrontaci s tímto kmenem, který odmítl přijmout islám a spojil se s tehdy ještě pohanskou Mekkou ve snaze o potření muslimů. Je zřejmé, že nejasnosti při interpretaci toho, co je chamr, a tudíž harám, jsou způsobeny dvěma okolnostmi. Lidé byli zvyklí připravovat z datlí, některých druhů hroznů, hrozinek, medu, obilí a jiných plodů nápoje, jež získaly určitý obsah alkoholu pouze za předpokladu, že byly skladovány v odpovídajícím prostředí po delší dobu a speciálními metodami. Kde se ovšem nachází ona hranice mezi povoleným a zakázaným druhem ovocného nápoje? Existují fatwy, podle nichž už lehce zkvašená pěnící hroznová šťáva (burčák!) se zakazuje jako chamr, zatímco silně fermentovaný mok z datlí s obsahem 35–50 % alkoholu nemusí být mezi zakázané nápoje zařazen. Sbírky tradic poskytují pro soudobé právní výklady nepřebernou

Kã 290,00

(vã. 5% DPH)

Kã 330,00

(vã. 5% DPH)

Kã 380,00

(vã. 5% DPH)

Kã 420,00

(vã. 5% DPH)

Kã 450,00

(vã. 5% DPH)

Kã 490,00

(vã. 5% DPH)

441

škálu možností. Je jen na právníkovi, z jakých obecných názorových kořenů vychází, v jakém společenském a vnitropolitickém prostředí se pohybuje a na čí objednávku či dotaz svou fatwu formuluje. Existuje mnoho fatw, jež nepřipouští žádnou výjimku, ale také postoje, jež zmiňují nabíz mezi nápoji, které pro samého Muhammada připravovaly jeho manželky. Alkohol je slovo arabského původu Aby byl problém ještě složitější, islámské dějiny do něho vnesly další, všeobecně známý termín al-kuhúl (alkohol). Často se uvádí jako příklad arabských slov, jež v průběhu dějin obohatila slovník evropských jazyků. Nemá však nic společného s náboženskoprávním pojetím problému, protože v textech, jež jsou pro tento problém důležité, se nevyskytuje. Je spjatý až s rozvojem chemie, příp. alchymie (z arab. al-kímijá) vrcholného středověku a rozumí se jím každá látka obsahující etylalkohol, včetně látek, jež byly vyrobeny technicky, umělou chemickou reakcí, a nejsou určeny ke konzumaci. Termín al-kuhúl se přesto někdy používá v moderních islámských diskusích. Představuje jakousi zkratku, jíž se vyjadřuje jednota omamných látek a symbolizuje jednota otázek, jež islámští učenci v průběhu dějin nastolovali a nastolují zejména dnes, kdy škála látek, jež mají být předmětem zákazu, jde díky vědeckotechnickému pokroku v mnoha interpretacích daleko za rámec hroznové nebo datlové šťávy. V terminologii soudobých náboženskoprávních textů často panuje naprostý chaos, pokud jde o význam klíčových pojmů, takže nebývá zcela zřejmé, zda al-kuhúl je střešní výraz pro všechny typy chamru (nabízu), nebo zda al-kuhúl a chamr jsou synonyma. Mnohé fatwy a teologické úvahy se vyžívají ve spekulacích o tom, zda lehce zkvašená hroznová nebo datlová šťáva je už chamr – a tedy harám – je-li v ní prokazatelně přítomen al-kuhúl, ale není ještě muskir. Vždyť ji pil sám Prorok a mnozí z jeho druhů, aniž by bylo doloženo, že zamlžila jejich mysl. Foto archiv autora

Kã 550,00 (vã. 5% DPH) Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2005 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

442

Den otevřených sklepů v „Moravské“ Den otevřených sklepů pořádal místní Vinařský spolek a obec Moravská Nová Ves. Vinařský spolek má asi 143 členů, od malých vinařů až po ty velké. Jeho úkolem je touto akcí pomoci při prodeji vína především těm malým vinařům a podpořit i agroturistiku. O zdárný průběh a organizaci se staral pan Jan Toman, ředitel Vinařského spolku, a jeho dcera slečna Ivana Tomanová, která se podílela i na celé přípravě. Akce začínala v 10 hodin dopoledne a probíhala až do 18. hodiny večerní. Samozřejmostí však bylo, že vinaři své sklepy nechali pro zájemce otevřené déle. Celkem bylo otevřeno 19 sklepů ve sklepních uličkách Výmol a Zátiší a také 4 sklepy mimo tuto lokalitu. Každý sklep měl své číselné označení, a tak si návštěvníci mohli vybrat, kde své putování začnou. Vinaři, kteří otevřeli sklepy: Fila Jiří, Moravská Nová Ves; Rajský Jan, Moravská Nová Ves; Vinařství Glosovi, Moravská Nová Ves; Lanová Regina, Moravská Nová Ves; Mackových Jan, Moravská Nová Ves; Sukup Jan, Moravská Nová Ves; Maláník Štěpán, Mikulčice (host ve sklepě p. Luňáka); Ing. Lano Miloslav, Moravská Nová Ves; Ing. Košut Miroslav, Moravská Nová Ves; Miklica Stanislav, Moravská Nová Ves; Helešic Antonín, Moravská Nová Ves; Hřebačka Antonín, Hodonín; Hřebačka Michal, Moravská Nová ves; Tomanová Ivana, Moravská Nová Ves; Frýdek Jiří, Moravská Nová Ves; Nešpor Jaroslav, Moravská Nová Ves; Brabec Josef, Moravská Nová Ves; Ing. Kruták Jaroslav, Moravská Nová Ves; Guláš Milan, Moravská Nová Ves.

V příjemném prostředí okolo vinných sklepů bylo přichystáno dostatečné množství míst k posezení, zajištěné chutné občerstvení nebo například i nerezové odlivky pořízené na podobné akce. K navození té správné atmosféry pak vyhrávala cimbálová muzika Slovácko z Mikulčic. Od loňského ročníku se den otevřených sklepů dočkal změny v podobě vstupného. V roce 2005 návštěvníci zaplatili stejnou částku, přestože ochutnali rozdílné množství vína i v odlišné kvalitě. Nyní byl systém spravedlivější jak pro vinaře, tak pro konzumenty. Vstupné činilo 250 Kč, ve kterém byla zahrnuta sklenička, průvodce a bločky na konzumaci vína. Záleželo pak na samotném vinaři, kolika bločky nalévaná vína ocení. V každém sklepě čekal na zákazníka ceník s nabízenými víny k ochutnávce a v případě zájmu byla i možná prohlídka otevřených sklepů. Podstata takovéto akce spočívá hlavně v kontaktu mezi vinařem a návštěvníkem. Oba si mohou o víně popovídat, prodiskutovat požadavky jedné či druhé strany. Vinař má vše pod svou režií. Zjistí si názory zákazníka a může se jimi poučit i vést. Zákazník smí nabízená vína porovnávat a má tak jinou příležitost jak nakoupit víno než z běžného trhu. Tím, že návštěvník ochutná víno přímo od výrobce a seznámí se s nabídkou, vzniká důležitá vazba mezi konzumentem a vinařem. Velkou prioritou podobného businessu je také to, že se v nabídce objevují vína, se kterými by se zájemce třeba vůbec nesetkal. Budoucnost tu mají především malovinaři. Všude platí pořekadlo: náš zákazník – náš pán. Zákazník si zde vybere svého vina-

ře, jehož kvalitní vína náležitě ocení. Na rozdíl od místních výstav má zákazník volný prostor a není ovlivněn žádnými body. Lidé také poznají na vlastní oči náš kraj, naši práci. Osobní setkání vinaře s kupcem jistě přispívá i k tomu, že si konzument vína více váží, vidí-li opáleného a prací poznamenaného, přesto však s vinohradnictvím a vinařstvím láskou spjatého člověka. A i v tomhle jsou běžné výstavy vín v mínusu. „Místní výstavy vín jsou spíše přežitky. A důvod je především v tom, že je vinař potlačen. Chybí zde ten důležitý kontakt“, říká pan Jan Toman a dále zastává názor, že víno prodává hlavně prostředí a kvalita vína. Při dnu otevřených sklepů je nabízena i kultura a folklor, což k vínu neodmyslitelně patří. Do Moravské Nové Vsi zavítalo okolo 200 návštěvníků. Nad domácími převažovali hlavně cizinci a přespolní cyklisté. Jelikož zdárnému průběhu přálo i krásné počasí, spokojenost byla znát. A kromě této akce, která se bude konat i příští roky, plánují v Moravské Nové Vsi na 9. září 2006 Slavnostní vinobraní se slavnostním průvodem, zarážením hory a přehlídkou vín odrůdy Cabernet Moravia. Letos v listopadu je na programu ochutnávka mladých vín, probíhající podobnou formou jako Den otevřených sklepů. Dále pak 26. prosince 2006 Svěcení vína a téměř za rok 1. května 2007 by měl být Den lidových řemesel. Jedná se o místní výstavu vín obohacenou o vzorky z jiných vinařských oblastí, které zajišťuje paní Regina Lanová. Letos již tato akce proběhla, a to i s účastí vín z Mělníka a Slovenska. Jana Herzánová

O vinařské aktivity v Moravské se má kdo postarat

Začnu obligátní otázkou – jak jste se k vínu dostala? Absolvovala jsem SViŠ Valtice, obor agropodnikatel, a tedy pracuji ve svém oboru. Také dále se snažím vzdělávat – pokračuji dálkově na MZLU ZF v Lednici na oboru zahradnické inženýrství. Dala jsem si sice na VŠ přihlášku již po

maturitě, dokonce jsem se dostala, ale do školy jsem pak nenastoupila. Začala jsem podnikat ve vinařství, ale pořád jsem si říkala, že bych dále studovat měla, protože bez pořádného vzdělání je to těžké – střední školu má dnes kdekdo. Od maturity tedy pracuji v oboru – vinařím. Dříve jsme v rodině měli běžný záhumenkový vino-

hrad. Nyní obděláváme především mladou výsadbu z roku 2004 a roční produkce dělá zatím 2000 litrů vína. Jste jako vinařka z „Moravské“ členkou sdružení Collegium vinitorum? Ne, to nejsem. Pánové jsou uzavřená skupina a nepřibírají nové členy. Kdysi to navrhovali

Vinařský obzor (9/2006)

443

Mladá vinice Tomanovy rodiny. V pozadí jsou ještě patrny jarní záplavy kolem řeky Kyjovky a Moravy.

Ivana Tomanová kontroluje přezimování révy.

Vinařka ve sklepě se svým ledovým vínem.

mému otci, ale on je státní zaměstnanec a nesmí podnikat, takže nemohl. A já jsem asi zatím příliš mladá. Působím v obci v místním vinařském spolku při zahrádkářském svazu. Vinařím na živnostenský list, vycházím malým vinařům vstříc, snažím se pro ně něco udělat. Sdružení Collegium vinitorum (CV) je zde jakási záruka, která dělá Moravské dobré jméno. To je ale překvapující, že vinaři z CV jsou tak uzavřená společnost...jste s nimi alespoň v užším kontaktu? To bezesporu ano. Bydlím kousek od pana Rajského, takže alespoň občas s ním přechutnáváme navzájem vína. A s ostatními vinaři, nejen v Moravské, jsem také v blízkém kontaktu – dělám pro SZPI vinařského důvěrníka. Laický dotaz – jak to funguje, když vy sama vinaříte a chcete si ověřit cukernatost – ověřujete si to sama sobě? Ne, to by nešlo. Zavolám nejbližšího možného kolegu, v tomto případě pana Damborského, který má na starosti Prušánky a okolí. Je mezi vinařskými důvěrníky více těch, co vinaří? Asi ano, ale já jsem z těch, co znám, určitě nejmladší. Většina z nich je v důchodovém věku. Určitě neaspiruji se stát vinařem–expertem. Ve vinařském odvětví mě baví právě možnost komunikace s lidmi, propagace oboru, pořádání různých vinařských událostí apod. Vraťme se ještě k tomu vinobraní…jak to v jeho průběhu zvládáte? Důvěrnice, technoložka a k tomu ještě nějaké návštěvy ve sklepě... Ano, bývá to napjaté. Kromě vinobraní mívám právě i návštěvy ve sklepě, zákazníci jezdí pro burčák, do toho ještě studium. Zejména ti důvěrníci důchodového věku to mají pomalu jako obřad, často nechají vinaře, aby si pro ně jezdili. Několikrát se mi stalo, že mi volali vinaři kvůli ověřování a zrovna jsem měla ve škole přednášku. Většinou přijedu po 17. hod. a někdy je to hodně hektické. Ale zatím mě to baví. Neměla jste už chvilku, že jste si řekla, zda toho nenechat? Ale to víte, že měla. Domnívám se ale, že rozhodně má cenu propagovat to naše tradiční malé a střední vinařství, pořádat Dny ote-

vřených sklepů a zejména pomocí agroturistiky a cykloturistiky učit zákazníky jezdit k vinařům do sklepů. Občas se mě návštěvníci u mě ve sklepě ptají, která vína v běžné velkodistribuci si mají kupovat, která jsou dobrá. Často třeba z těch větších firem už znají Znovín Znojmo, neboť má kvalitně propracovanou osvětu, dobře zvládnutý marketing. Pro propagaci Znojemska udělali hodně, dost lidí, co zavítá k nám, tvrdí, že už byli na Znojemsku a jsou spokojeni, jak tam byl provedeno značení na vinařských cyklostezkách apod. Stavíte propagaci vinařství v Moravské hlavně na tradicích? Ano, tradice jsou v tomto dobré, lidé se o ně zajímají. Ale dříve ta různá – dnes tradiční – podujetí nebyla jen o obchodu. Místní lidé se scházeli u vína proto, že si chtěli popovídat, setkat se. Dříve obchod nebyl tak globální, většina vína ze sklepa byla odebrána několika obchodníky, a to v sudovém stavu, nyní se do toho musí zapojovat agroturistika. A co integrovaná produkce? Jste v ní s vaší rodinnou firmou zapojeni? Zatím ne. Někteří říkají, že je okolo toho akorát papírování, takže zatím zvažuji. Ale prý půjde získat až 14 tis. na hektar... …to už není málo… Ano, ale uvažte, že kvůli půlhektaru bude jeden řešit všechny ty byrokratické kolotoče! Bude asi dobré se poradit s vinohradníky, kteří jsou již zapojeni. Funguje zde v Moravské něco jako obecní vinotéka? Právě, že bohužel zatím ne. Řeší se to jen na domluvu, a to u všech vinařů. Nakonec i návštěvníci zatím nejsou příliš naučeni, aby si třeba stejně jako v Rakousku, když projíždějí kolem, koupili nějakou tu láhev. Nejčastěji se to odehrává jen v rovině ochutnávky. I když i to je diskutabilní, neboť se už stalo v jedné nedaleké obci, že kousek za dědinou stáli policajti a na trase vinařské cyklostezky stavěli cyklisty a dávali jim dýchat a neobešlo se to bez pokut. Ano, i cyklista je účastník silničního provzu a řídí vozidlo a nesmí požívat alkohol. Potom ale nemá smysl ani otevírat sklep, když cykloturista bude stíhán za pár pohárků.

A jak jinak jste s návštěvníky z řad cykloturistů spokojena? Úroveň bývá různá. Někdy se však nestačím divit. Někteří se chovají hezky, někteří hrubě. Je to ale v lidech – při Dnech otevřených sklepů někteří dokonce utíkají bez placení. A přitom vypijí jen za pár desítek korun, žádný majlant! Ano, zvlášť lidé z měst jsou zvyklí, že „ta jižní Morava je tak pohostinná...“ Někdy je náročné zvládnout příchozí skupinku. Každý vyžaduje pozornost, někdy se pak ztratí i láhev, sem tam někdo zmizí bez placení. Často diskutujeme s vinaři, zda se vyplatí tu jeden celý den stát a čekat na kolemjdoucí. To nezní moc optimisticky… Ale ne, jsem optimista – jsem ráda, že mám své stálé zákazníky, a to i z řad firemní klientely. Dělám různé prezentace, ochutnávky a vzhledem k tomu, že mám na všechno živnost, mohu vystavit seriózní účet a firma si to může dát do nákladů jako prezentaci. Někdy si i s kolegy vinaři vypomáháme, když se nám sejdou dva zájemci o jeden termín, nebo když nemůžu, kolegové vinaři rádi zaskočí. Povězte čtenářům něco o dění ve vašem sklepě… V těchto dnech (první polovina dubna – pozn. red.) lahvujeme, také zatřiďujeme Chardonnay ve výběru. Letos jsem dělala také ledové víno z Cabernet Moravia. U Veltlínského zeleného provádím až do pozdního podzimu fázovou sklizeň, loni to přineslo poměrně vysoké přívlastky. Také zkoušíme slámové víno. Ještě nyní jsou na půdě hrozny Cabernet Sauvignon. U červeného vína zkoušíme různé doby macerace na slupkách. Loni jsme červené nechávali asi půl roku (ZW+CM). Chci časem dosáhnout toho, abychom většinu produkce lahvovali. Dnes prodáváme i sudové víno, Muškát moravský na burčák, pro kteréžto účely je to výborná odrůda. Provozuji také sklep u Myslivny, kde je též venkovní posezení a možnost noclehu. No, je vidno, že se nenudíte a rozhodně máte i vize do budoucna. Samozřejmě. Neustále investujeme a máme množství plánů. Nyní uvažujeme o rekonstrukci starého dřevěného lisu z roku 1719 a vystavení na veřejnosti. (rs)

444

Putování Krajem André bylo velmi příjemné Zastavení první – Hustopeče Autokemp Formanka v Hustopečích vítá první cyklisty. Někteří si tu hned po ránu dávají pivo. Mezi prvními přijíždí starosta Jiří Teplý a má pěkně zablácené kolo. „Takhle jsem dopadl, když jsem si byl projet první úsek stezky. Ale poradím vám dobrou objížďku,“ ukazuje starosta ochotně. Na startu dostaneme za pouhé kilo „Průkaz účastníka expedice“, mapku, propisku a triko s logem stezky a především nezbytnou pomůcku pro celý následující den – proutím opletenou koštovačku na krk. Můžeme vyrazit. Po necelém kilometru ovšem už brzdíme před domem U Synků, kde nás čeká soutěž a první pohárek André. „Kdo ze tří vzorků pozná odrůdu André, vyhrává celou láhev,“ vybízí šéf zdejší vinařské expozice Radek Sedláček. Zájem je obrovský. Zastavení druhé – Starovičky Kolem vinohradů nás stezka dovede k dalšímu kontrolnímu stanovišti ve Starovičkách u rybníka. Lákají tu na výborné grilované klobásky. Zastavení třetí – Velké Pavlovice Stezka André nás zavede ke Šlechtitelské stanici, kde tuto odrůdu křížením Frankovky a Svatovavřineckého vyšlechtil Jaroslav Horák. Po příjemné návštěvě vinařství této stanice a nezbytné ochutnávce výborného André míříme do cent-

ra Velkých Pavlovic k dalšímu stanovišti „na půli cesty“. V areálu za kostelem vyhrává country kapela, pro zájemce o projížďku jsou připraveny bryčky. K návštěvě lákají další otevřené sklípky, mapku s jejich popisem jsme dostali. Ale nedá se stihnout všechno…

jich majitelé se nás, žíznivých poutníků, ochotně ujmou. Taky starosta Vrbice Vlastimil Bařina nás pozve do svého sklípku – víno tu dělá opravdu každý. „Nemám ale nic k zakousnutí, po starostovi Hustopečí tu zbyly jen okurky,“ omlouvá se. Ale víno máte dobré starosto!

Zastavení čtvrté – Kraví hora Když dojedeme do bořetické Kraví hory, kolega s hrůzou zjistí, že někde zapomněl svůj nový digitální foťák. „Ano, máte ho tady, stavte se,“ uklidňuje ho po telefonu majitel jednoho pavlovického sklípku. Takže zpátky! „Kam jedete chlapi?“ ptá se jeden z cyklistů, kterého jsme v onom sklípku potkali. Vysvětlujeme situaci. „To je skvělé,“ raduje se. „Já tam nechal cyklistické rukavice, že mi je přivezete…?“ Vše se našlo. Kilometry navíc a hlavně výšlap na novou rozhlednu nad Kraví horou a jsme zase střízliví. To už se o nás ale postarají ve vládním sklepě místní recesisté Svobodné spolkové republiky Kraví hora. Tekutý kravihorský poklad zajídáme výborným meruňkovým koláčem, před vládní budovou vyhrává cimbálka.

Zastavení poslední „Byla to skvělá akce, něco podobné jsme ještě nikdy nezažili. Nejsme tu rozhodně naposledy,“ pochvaluje si skupinka cyklistů z Prahy. A mají pravdu. Akce se opravdu povedla. Bohatý program, špičková vína, nevšední zážitky. Na trase byly asi tři stovky cyklistů, jelo se oběma směry – z Hustopečí do Vrbice i naopak. Nová setkání, noví přátelé, nové inspirace. „Stezka Krajem André bude samozřejmě v provozu i nadále, je vyznačena a nějaké otevřené sklípky se jistě taky vždycky najdou. Když to vyjde, počítáme i příští rok s nějakým bohatějším programem,“ říká jeden z autorů projektu Zbyněk Háder. Celý projekt byl realizován zásluhou Mikroregionu Hustopečsko a za podpory Vinařského fondu. Stezka Krajem André měří cca 19 km a vede přes vyhlášené vinařské obce. Celkové převýšení je 128 m. Trasa je vhodná pro trekkingová a horská kola i pro pěší turistiku. Je středně náročná (pokud není otevřeno hodně sklípků…). Doporučuji ochranné přilby a zajistit si v místě ubytování. Už kvůli novému silničnímu zákonu. Štastnou cestu a někdy na stezce Krajem André zase „na viněnou“. Petr Hynek, fota autor

Zastavení páté – Vrbice Závěrečný výšlap přes Bořetice do cílové obce Vrbice dá zabrat, ale čeká nás vrcholová prémie – sedmička André za absolvování celé stezky. Zdejší pískovcové sklepy z 15. století pamatují hodně a jsou opravdovým skvostem. V lokalitě Na Stráži stojí až v sedmi patrech nad sebou. Je-

Vinařský obzor (9/2006)

445

VINUM (ouvertura) Mgr. Bogdan Trojak, Bořetice

I umění koštérské se podnes drží starého, osvědčeného římského COS – stejně jako za Marca Aurelia či Diocleciana hodnotíme color, odor a sapor. Antické VINUM budiž tedy ústředním tématem série článků, jež by měly přiblížit fascinující svět římského vinařství. Průvodcem na této cestě nám bude fiktivní římský mladík Gaius Cornelius Viticola z 3. století po Kr., který zdědil po otci, významném právníkovi, rodinné vinice v Kampánii. Jelikož je zvídavý a zodpovědný, touží se o vinohradnictví a vinařství dovědět co nejvíc. Naštěstí nezdědil jen půdu, ale i bohatou otcovu knihovnu. Dříve, než navštívíme Gaiovo „tablinum“ neboli studovnu, je však záhodno sestoupit ještě hlouběji do nejzastřenějších etáží vinařské historie. Člověk potkává révu: paleolitická hypotéza Volně rostoucí réva lesní se dnes vyskytuje v mírném pásmu kolem Středozemního moře od Španělska po Libanon, ve vnitrozemí podél toků Dunaje a Rýna, kolem pobřeží Černého moře a u jižních břehů Kaspického moře, u pramenů Eufratu a Tigridu a dále na východě v oázách Střední Asie. Její současné rozšíření je však jen pouhým stínem jejího „slavného období“, které začalo před cca 50 miliony let a trvalo do nástupu doby ledové před cca 2,5 milionem let. Ostrůvky Vitis vinifera subsp. silvestris se pak udržely jen v níže položených, chráněných údolích. Réva lesní se během holocénního klimatického optima na území dnešní ČR nepochybně vyskytovala, její semena byla nalezena např. ve fluviálních sedimentech v dolnomoravském úvalu. Patří proto nepochybně k původním druhům naší flóry, minimálně v areálu lužních lesů u řeky Moravy a Dyje. O současném výskytu révy lesní na území České republiky nebyly dlouho žádné důkazy. Až v roce 1996 byl objeven jeden vzrostlý keř v lužních lesích Dyjskomoravské nivy, jenž byl v literatuře prezentován jako réva lesní. Později bylo zjištěno, že objevený exemplář má oboupohlavní kvě-

ty – réva lesní je však při volném růstu rostlinou dvoudomou. Je proto pravděpodobné, že se nejedná o révu lesní, nýbrž že liána je zplanělým exemplářem révy vinné pravé (Vitis vinifera subsp. vinifera). Domněnku o rozšíření révy lesní na jihu Moravy posilují nálezy vitis vinifera subsp. silvestris v záplavových územích řeky Moravy na území nynějšího Rakouska. (V literatuře se dokonce uvádí, že hrozny z této „pomoravské“ volně rostoucí révy se ještě v roce 1911 zpracovávaly na ucházející víno!) Réva lesní se tady dnes popíná především po dubu, javoru, olši, topolu, jasanu a habru (lokalita Marchegg). Známá je rovněž lokalita u Čenkova na Slovensku. Lesní réva tam lne k topolu bílému. Je tedy téměř jisté, že se lidé seznámili s volně rostoucí révou vinnou a jejími osobitými plody velice brzy. Když migrovaly lidské tlupy před cca 2 mil. let z východní Afriky přes Sinajský poloostrov na Střední Východ, mohly narazit na hrozny ve východním Turecku, severní Sýrii nebo severozápadním Íránu. Je také možné, že se s révou seznámili jižněji – na palestinských vrchovinách či v kopcích za řekou Jordánem, protože v těchto lokalitách převažovalo během dob meziledových vlhčí podnebí než dnes. Člověk a réva se tedy s největší pravděpodobností potkávají už v paleolitu. Z této premisy vychází tzv. Paleolitická teorie, kterou se odborníci seriózně zabývali na zlomové konferenci nazvané „Původ a pradějiny vína“ na půdě vinařství Roberta Mondaviho v roce 1991. Tvorové tak rozdílní, jako je octomilka a slon, tíhnou k fermentovanému ovoci a mají podobné fyziologické reakce. Tato jejich slabost je pochopitelná, protože fermentace cukrů je nejstarší formou produkce energie, jež je nutná pro zachování života. Předpokládá se, že již nejstarší mikroorganismy „stolovaly“ na jednoduchých cukrech v prvopočáteční Stvořitelově „polévce“ před 4 miliardami let a vylučovaly přitom etanol a oxid uhličitý. Dnešní kvasinky vykazují podobný druh anaerobního metabolizmu. Pokaždé, když začnou produkovat etanol, je to jako signál vyslaný všem milovníkům cukru, neboť tato štiplavá těkavá látka ukazuje vždy cestu ke zdroji glukózy nebo fruktózy. Představme si skupinku pravěkých lidí ze starší doby kamenné shánějící potravu v říč-

ním údolí nebo na svazích porostlých bujným lesem. Jejich pozornost v jednu chvíli upoutají krásně vybarvené plody, které visí ve velkých trsech nad jejich hlavami. Réva se tady pne po vysokých kmenech opadavých i stále zelených stromů. Jeden z lidí utrhne hrozen a váhavě jej ochutná. Sladké ovoce mu zachutná natolik, že sbírá další a další. Ostatní se k němu přidají a plní neznámými plody kožené vaky nebo nahrubo opracované dřevěné nádoby. V závislosti na zralosti hroznů mohly slupky některých bobulí vespod nádoby popukat, zvláště když na ně působila váha ostatních hroznů. Pokud pravěcí sběrači nechali „úrodu“ v nádobách a odebírali ovoce postupně, šťáva z prasklých bobulí zkvasila a vzniklo první „víno“ s nízkým obsahem alkoholu. Když se náš jeskynní člověk posilnil zpěněným nápojem ze dna nádoby, byl zřejmě příjemně překvapen jeho aromatikou a opojností. Mohlo následovat záměrné odšťavňování a ochutnávání… Bohužel je jen málo pravděpodobné, že se správnost této Paleolitické teorie ověří na základě archeologických důkazů. Potíž tkví v naprosté nepravděpodobnosti nálezu zachovalé nádoby s nedotčenými zbytky pravěkých organických usazenin, které by bylo možno identifikovat jako víno. Paleolitičtí lidé totiž neznali vypalovanou keramiku, která ideálně vstřebává a uchovává organické pozůstatky. Abychom byli přesnější – vypalované hliněné artefakty ve formě tzv. Venuší jsou známy z období před téměř 26 000 lety (nejstarší je slavná Věstonická Venuše), výrobky hrnčířů ze stejné doby však kupodivu nalezeny nikdy nebyly. Nejranější keramika se objevuje až kolem roku 10 000 p. n. l. ve východní Asii a v Japonsku. Kamenné nádoby byly sice nalezeny, zatím ale žádná z nich nebyla testována pomocí molekulárních archeologických technik. Je třeba zdůraznit, že naprostá většina takových nádob jsou otevřené mísy, nemají tedy zúžené hrdlo a nedají se těsně uzavřít. Jakékoli víno připravené v podobné nádobě muselo být vypito jako mladé, dokud se neproměnilo v ocet. S trochou nadsázky si ho můžeme představit jako pravěké Heurige nebo Beaujolais nouveau. Paleolitičtí lidé mohli ovlivnit kvašení jen málo. Jejich nádoby nebyly vzduchotěsné. Karbonická macerace sice zřejmě probíhala

446

u dna nádoby, ale přezrálé hrozny a mošt, které byly živnou půdou pro mnoho dalších mikroorganizmů, mohly snadno získat nepříjemnou vůni i chuť. Nevypočitatelná fermentace mohla přinést málo alkoholu. I přesto mohl být výsledný „kompot“ celkem povzbuzující a aromatický. Jedna věc je však jistá: od chvíle, co byla objevena oblažující moc nového nápoje, vracely se kočující lidské skupinky rok co rok ke stejným révovým keřům.

Přírodopise (Naturalis historia). Borovicová, cedrová nebo nejlépe terebintová pryskyřice byla do vína přidávána jako činidlo proti octovatění. Jedinou reminiscencí na tuto technologii zůstává dnešní řecká retzina. V Řecku byla terebintová smola žvýkána a v Egyptě se z ní vyráběly vonné oleje. S touto pryskyřicí souvisí i další zvyk. Podle Sózomena z Gazy, církevního historika z pátého století, probíhala každoročně v květnu v Hebronu terebintová slavnost, při níž byly dodržovány zápovědi týkající se nových šatů a sexuality. Důvodem tohoto odříkání byla skutečnost, že se omývaly a čistily svaté předměty. (Podobné zápovědi platily pro měsíc květen i v antickém Římě – o neskutečné životnosti této tradice vypovídá přetrvávající nechuť uzavírat sňatky v máji.) Je obtížné říci, zda bylo víno z Hadži Firuz připraveno z hroznů rostoucích na keřích lesní révy, nebo z plodů domestikované Vitis vinifera sativa. V dotčené oblasti se totiž dodnes vyskytuje divoká Vitis vinifera silvestris. Neolitičti lidé měli tedy možnost sbírat plody divoké révy. Pokud bylo všech šest nádob v neolitické „kuchyni“ naplněno vínem, pak měli obyvatelé domu k dispozici cca 50 l, což ukazuje na jeho relativně vel1. Jedna ze šesti nádob nalezených v neolitické „ku- kou produkci i spotřebu. Potvrzují to chyni“ v osadě Hadži Firuz (Írán), která obsahovala další odkryté příbytky v téže neoliticpravěkou „retzinu“. ké vrstvě, kde byly nalezeny početné nádoby stejného vzhledu, z čehož lze Starověké „Chateau“ Hadži Firuz usuzovat, že réva vinná byla pravděpodobně cíRéva vinná je nesporně praobyvatelkou leně pěstována a víno mohlo být vpravdě lidoEvropy, jak pravil A. P. Čechov, a kvasný proces vým nápojem. je jedním ze základů naší civilizace, avšak první stopy cíleného sbírání jejích plodů nalézáme v Asii, konkrétně v neolitické osadě Hadži Firuz na hranici mezi dnešním Irákem a Íránem. Bylo zde nalezeno neolitické obydlí z nepálených cihel a v něm pravěká „kuchyně“ s šesti hliněnými nádobami z doby kolem roku 5000 před Kr., jejíž stěny pokrýval zaschlý žlutý povlak. Tato hmota byla na základě podrobně chemické analýzy identifikována jako zbytek starověkého vína, neboť obsahovala kyselinu vinnou v množství, které se vyskytuje výhradně ve vinných hroznech. Teorii, že se skutečně jedná o jakési pravíno, podepřela nakonec i přítomnost terebintové pryskyřice z řečíku, jíž se ještě v dobách římských víno konzervovalo. Řečík terebintový z rodu pistacia poskytuje z kůry nebo lisováním peckovic pryskyřici, z níž se získává i terpentýn. Vyskytuje se hojně na Středním východě a roste dokonce v pouštních oblastech. Plinius Starší, římský spisova2. Vitis Vinifera subsp. silvestris na vyobtel a encyklopedista z prvního století po Kr., razení z arabského rukopisu ze začátku věnoval vinné révě, vínu a jeho ošetřování po13. století mocí pryskyřice celou jednu kapitolu ve svém

Snídaně a oběd u Gaia Viticoly Cesta vína do starého Říma byla dlouhá a spletitá. Vše nasvědčuje tomu, že ani popisovaná oblast kolem „chateau“ Hadži Firus nebyla pravou kolébkou vinohradnictví, nejstarší semena domestikované révy byly totiž nalezeny v Gruzii – radiokarbonová zkouška určila, že jsou z doby cca 6000 let p. n. l. Nejvýznamnějším inspiračním zdrojem pro římské vinaře bylo nepochybně antické Řecko. Nebudeme se zde snažit o hledání místa či ohniska, z něhož se ušlechtilá réva rozšířila do starověké Hellady, vydalo by to na mnohostránkové pojednání. Příznačné ale je, že samotní Řekové považovali víno za „dar ze zámoří“, který jim přinesl bůh Dionýsos. Odkud toto božstvo připutovalo, nelze jednoznačně říci, ani řečtí autoři se na jeho původu neshodnou. Nahlédněme však konečně do římského domu našeho mladého průvodce Gaia, který právě posnídal chléb s trochou soli, hrst oliv a kousek sýra a vše zapil sladkým vínem. Nyní se natáhl na lehátko a z kožených pouzder vytahuje autory slovutných jmen. Tak je tu třeba Homér, Eurípidés a Alkaios, velký milovník vína, který se proslavil větou: Nesázej žádnou rostlinu dřív než révu! Dále zde vidíme Hygina, Fílina, Theopompa z Chiu a Héróna z Alexandrie.

3. Masivní stříbrný kus nádobí s bakchickými scénami, 4. stol. po Kr. Gaius se záhy přesvědčí, že Dionýsovy osudy byly vpravdě pestré. Byl synem boha Dia a jeho milenky Semely, takže ani nepřekvapuje, že se ho pokoušela Diova manželka Héra všemi způsoby zahubit. Začalo to už předčasným porodem, kdy Dionýsa donosil sám Zeus zašitého v stehně (nebylo odvozeno substantivum stehno od oněch Diových stehů?) a posléze ho předal na vychování bohu Hermovi. Ten jako posel bohů neměl času nazbyt a nakonec, aby ho ochránil před Héřinými úklady, svěřil Dionýsa nymfám, které ho ukryly v jeskyni porostlé révou. Zde se tento bůh seznámil s vínem, jímž

Vinařský obzor (9/2006)

opájel nejdříve své okolí, tedy nymfy, sirény a satyry. Existují však i jiné, starší verze pověsti o Dionýsově původu. Bůžek vína, kterému se dříve říkalo Zagreus, byl plodem lásky Dia a Persefony, kterou hromovládce navštívil v podobě hada. Ačkoli měl Zagreus býčí hlavu, Zeus si ho oblíbil natolik, že si jej zvolil za nástupce. To se však nelíbilo tradičně žárlivé Héře, která na nebohého Zagrea poslala Titány a ti jej roztrhali na kusy a snědli. Pallas Athéně se podařilo zachránit jenom jeho bijící srdce. Tento orgán pak Zeus použil jako základ pro obnovení celého Zagreova těla. (Jak se to podobá snahám dnešních vědců!) Jiní autoři uvádějí, že to byl Dionýsův syn Stafylos, kdo pro lidstvo objevil zázračné vlastnosti vinného keře. Stafylos, jenž se později zúčastnil výpravy argonautů, vzešel ze spojení Ariadny a Dionýsa. Bůh vína (nezapřel v sobě svého necudného otce Dia) svedl Ariadnu v podobě plného, šťavnatého vinného hroznu. Stafylos v mládí pásl kozy kalydónského krále Oinea. Jednou si všiml, že jedna jeho koza opakovaně opouští stádo a když se pak vrací, je živější a veselejší než ostatní. Vydal se tedy po jejích stopách a spatřil ji, jak si pochutnává na vinných hroznech, na dosud neznámém ovoci. Donesl proto několik trsů králi Oineovi, který z nich vyrobil první víno.

4. Nástěnná malba z římské vily znázorňující bacchanalia (polovina 1. století př. Kr.)

se mu dostala odměnou, žel pochybnou. Později ho zabili pastýři, kteří ještě neznali účinky vína a domnívali se, že je Ikarios chce otrávit. Mrtvolu Ikaria nalezla jeho dcera Érigoné, kterou na místo tragédie dovedl její pes Maira. Nešťastná dívka se rozhodla spáchat sebevraždu, ještě před smrtí však prosila bohy, aby stejný osud stihal i ostatní atické dívky, a to do doby, dokud nebude její otec pomstěn. Vrahové Ikaria zatím prchli a atické dívky skutečně začaly páchat jedna po druhé sebevraždy oběšením. Uprchlí vrahové byli nakonec dopadeni a oběšeni, takže kletba přestala účinkovat. Na paměť této události byla pak založena slavnost vinobraní. Dionýsos přenesl Ikaria, Érigonu i jejího psa Mairu na oblohu, kde září v podobě souhvězdí Boóta, Panny a Malého psa. Právě ve chvíli, kdy do pracovny vchází otrok, aby pána upozornil, že již nadešel čas oběda, narazí Gaius u Thukydida, řeckého historika z pátého století před Kr., na tuto větu: „Lidé ve Středomoří přestávají býti barbary ve chvíli, kdy se naučili pěstovat olivy a vinnou révu.“ Nezmiňuje zde sice obilí, bez něhož by nebylo chleba, ale ten se mu zdál asi příliš profánní. Víno, olivy a obilí dohromady jsou však oslaveny v jiném příběhu z řecké mytologie, který Gaius zná již odmalička. Délský král Anios, syn boha Apollóna a zároveň jeho kněz, měl tři dcery – Elaidu, Spermu a Oinu, které zasvětil bohu Dionýsovi. Dionýsos se králi odvděčil. Kdykoli jeho dcery zavolaly boha vína na pomoc, proměnilo se vše, čeho se dotkla Elais v olivový olej, čeho pak Spermó v obilí a Oinó proměnila vše ve víno. Král Agamemnón, který v té době řešil logistické otázky spjaté s trójskou válkou, se o zázračných pannách dozvěděl a násilím je zavlekl na bojiště, aby zásobovaly proviantem jeho vojáky. Tři „Pěstitelky révy“, jak se jim také říká, však uprchly a na jejich prosby je Dionýsos proměnil v bílé holubice. Zamyšlený Gaius Viticola odchází do jídelny, které se říkalo triclinium. Dumá o zázračných schopnostech panny Oinó a vybavuje se mu zázrak připisovaný jakémusi Jošuovi Nazaretskému, jehož uctívají dosud pronásledovaní římští křesťané. Mnoho o něm neví, ale slyšel, že se proslavil trasmutací obyčejné vody v lahodné víno na svatbě v Káni Galilejské.

Podle nejrozšířenější verze daroval vinný keř králi Oineovi přímo Dionýsos. Od jména krále Oinea se odvozuje řecké slovo oinos–víno. Od tohoto pojmenování se pak odvozují slova jako enologie nebo enogastronomie. Staphylos samozřejmě znamená hrozen. Římský spisovatel Hyginus ve své Astronomii praví, že Dionýsos poskytl sazenici vína lidem prostřednictvím dnes zapomenutého atického rolníka Ikaria, jenž, nepoznav boha, pohostil ho jako neznámého poutníka, a sazenice vína

5. Římské convivium (6. stol. po Kr.)

447

Gaius na křesťany nepohlíží s důvěrou, a tak podezírá Nazareťana z podvodu. Z otcových svitků totiž zná kouzelnou amforu řeckého mechanika Héróna z Alexandrie. Hérónova amfóra je vskutku geniální. Jedná se o obyčejnou hliněnou nádobu, která je uvnitř rozdělena na dvě stejné komory svislou dělící stěnou, zatímco otvor vede tekutinu ke společné výpusti umístěné ve spodní části nádoby. V hrdle nádoby je kulatá přepážka s malými dírkami podobající se cedníku. Navíc má nádoba v horní části na levé i pravé straně malou kouzelnou dírku. Když je kohoutek amfory zavřený, můžete hrdlem amfory nalévat víno, kterým naplníte pouze tu komoru, jejíž kouzelná dírka není uzavřená prstem. Pak můžete pomocí stejné metody naplnit vodou i druhou komoru amfory. Když je nádoba plná, uzavřete hrdlo nádoby a hned získáte moc proměňovat vodu ve víno nebo víno ve vodu – stačí ucpat prstem tu správnou dírku. Podívaná podobná té v Káni. Gaius již spočinul na jasanovém lehátku v jídelně. Zhltl jen pár soust a znavený několikahodinovým studiem, odevzdal se zcela do rukou boha Hypna. Zdá se mu o rodinných vinicích v Kampánii a bohatém vinobraní. Příště se tam s ním vydáme. Literatura: McGovern, P.: Ancient Wine. The Search for Origin of Viticulture, 2003, Princeston Univerzity Press, USA Arnold C., Gillet F., Gobat JM: Situation de la vigne sauvage Vitis vinifera spp. silvestris en Europe, 1998 Fleming, S.: Vinum. The Story of Roman Wine, 2001, Art Flair, USA P. Maděra, M. Martinková: Assessing the occurrence of Vitis vinifera subsp. sylvestris (C. C. Gmelin) Hegi in the Czech Republic, Journal for Forest Science, 48, 2002 (11): 482–485 Stiebitz, F.: Řecká lyrika, 1954 Zdroje obrázků Obr. 2–5: „Fleming, S.: Vinum. The Story of Roman Wine, 2001, Art Flair, USA“ Obr. 1: „Repro „McGovern, P.: Ancient Wine. The Search for Origin of Viticulture, 2003, Princeston Univerzity Press, USA“

448

Ing. Ladislav Musil padesátníkem

Ing. Ladislav Musil je rodákem z čarokrásného Dolnokounicka, kde již naši předkové odkryli příhodné podmínky pro vznik zajímavých a svérázných vín, zvláště červených. Narodil se 26. 7. 1956 a mládí prožil v Jezeřanech–Maršovicích na rozhraní Znojemska a Brněnska. Kolem vinařství se v rodině Musilových vedla řeč již od jeho mládí. Rodiče měli vlastní vinici, otec pracoval jako bednářský mistr v provozovně v Mikulově a matka ošetřovala vinice ve vinařské skupině tamního JZD. Když mladý „Laďa“ ukončil základní vzdělání, nemyslel ani na nic jiného nežli na odbornou vinařskou průpravu ve specializovaném učilišti. Nastoupil do tehdejší SZTŠ ve Valticích, kde se jeho odborné výchovy ujal třídní učitel Ing. Drahomír Míša. Klidné a důsledné vedení zanechalo v tvárlivém mladém organismu hlubokou stopu. Jeho vzdělavatel v něm utužil myšlenku důležitosti dalšího poznávání oboru. Vstoupil na Vysokou školu zemědělskou v Brně, Zahradnickou fakultu v Lednici. Vysokoškolské prostředí, kolektiv stejně laděných mladých lidí, zvídavost po odborném poznávání prostřednictvím diplomových prací, setkání a vzájemné

poznávání Čechů a Slováků, to všechno rozvíjelo a formovalo odbornou dospělost a nemálo k tomu příspívalo i prostředí lednického parku, které bezděčně zapůsobilo na všechny, kdož touto školou prošli, aniž by si toho byli vědomi. V té době trpěla naše školkařská praxe kolísavými úspěchy při získávání štěpovaných révových sazenic. Zadal jsem mladému adeptovi diplomovou práci na téma: Využití růstových látek při množení révy vinné. Nad dílčími výsledky každoročních pokusů jsme spolu vedli sáhodlouhé debaty a snažili jsme se poodhalit roušku tajemného působení růstových látek na zvyšování výtěžnosti štěpů dokonalé jakosti. Zajímavá zjištění jsme konstatovali při používání kyseliny beta–indolylmáselné a alfa–naftyloctové, což otevřelo cestu k dalšímu zkoušení mladšími kolegy. Laďa se ukázal jako velmi houževnatý badatel a nejvíce mě těší, že ho „buldočí“ houževnatost neopustila ani v další odborné činnosti. Po absolvování VŠZ v roce 1980 nastoupil do funkce vedoucího vinic, sadů a sklepního hospodářství v JZD Pojihlaví v Kupařovicích, kde se blíže seznamoval se sortimentem modrých odrůd a s výrobou červených vín. Když bylo na Zahradnické fakultě v Lednici otevřeno postgraduální studium vinařství, zúčastnil se a zakončil studium prací na téma: Vhodnost nových modrých odrůd pro Dolnokounický mikrorajón. Ze zkoušeného sortimentu novošlechtění pocházejících z VÚVV Bratislava se nejlépe osvědčil kříženec Castets x Abouriou 3/8, což je současná odrůda Nitra.

Jakmile se uvolnila cesta k soukromému podnikání, nastoupil od roku 1992 na dráhu soukromého zemědělce v Dolních Kounicích. Začínal na ploše 3 ha vinic a postupně se jeho podnik rozrostl na 28 ha vlastních i pronajatých vinic. Současně rozvinul vlastní zpracování hroznů a láhvování vlastní produkce. Na oslavě životního jubilea předvedl dlouhou, vývojovou řadu svých vín z mnoha ročníků – bílých i červených. Mě nejvíce oslovila bílá vína odrůd Rulandské bílé a Chardonnay, i když mnozí z přítomných nejvíce horovali pro Rulandské šedé z Ivančické lokality. Mezi červenými víny se zaskvěl Cabernet Moravia i Svatovavřinecké, ale jistě nejvíce pozornosti na sebe přilákala dlouhá řada Frankovek, dokumentující vývoj podniku a rukopis postupně se měnící technologie oslavence. Ing. L. Musil si je při všech starostech a při houževnaté práci vědom toho, že naše vinařství potřebuje neustálé rozvíjení odborné úrovně všech, kdož to s budoucností tohoto malého, ale pro tvář jižní Moravy nesmírně důležitého oboru myslí vážně. Je členem výboru spolku Moravín, pracuje v kontrolní komisi Svazu integrované produkce, je členem zatřiďovací komise při SZPI a působí v Městské radě i v zastupitelstvu města Dolní Kounice. Přeji mu jako jeho bývalý učitel, jistě i se všemi jeho přáteli, aby jeho vytrvalost přinášela prospěch nejen jeho podniku, jeho vinicím a vínům, ale i naší krásné jižní Moravě. Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc.

Životní jubileum Ing. Pavla Pastorka Ing. Pavel Pastorek se narodil 30. srpna 1956 v Čejkovicích. Po Střední zemědělské a technické škole v Kloboukách u Brna absolvoval v letech 1975 až 1980 Agronomickou fakultu VŠZ v Brně. První zkušenosti s organizací zemědělské výroby získal v tehdejším JZD Blatnice, kam nastoupil ihned po promoci. Po třech letech přešel z rodinných důvodů do JZD Čejč, kde postupně zastával řídící pozice. Na začátku devadesátých let se stal v Čejkovicích jedním z iniciátorů obnovy vinařského družstva, které bylo v r. 1952 zestátněno. Bezprostředně po registraci vinařského družstva na

obchodním soudu v r. 1992 zpracoval konkurenční privatizační projekt na subjekt zdejšího sklepního hospodářství, obhospodařovaného Státním statkem Hodonín, jehož základy položilo zmíněné původní vinařské družstvo v r. 1936. Ing. Pavel Pastorek se dokázal dobře orientovat ve složitém procesu transformace zemědělství a svým jednáním významně přispěl k úspěšnému dokončení privatizace zmíněného sklepního hospodářství Templářských sklepů do vlastnictví vinařského družstva. Od začátku skutečné hospodářské činnosti vinařského

Vinařský obzor (9/2006)

družstva – v březnu 1994 – zastává funkci ředitele a zdolává řadu překážek v podobě dokončení privatizace a zajištění chodu družstva. Postupně se mu daří stabilizovat vinařské družstvo, do kterého se stále hlásí za členy další vinaři, idea provázanosti prvovýroby se zpracovatelskou firmou nachází pochopení i u větších zemědělských společností, pro které je výhodné do družstva dodávat hrozny. Odborný rozhled a cit pro organizaci prosazuje ve společnosti realizací moderních metod zpracování hroznů a výroby vína s důrazem na posílení pozice vinařského družstva na trhu nejprve České republiky a v poslední době i pronikáním na

zahraniční trhy. Velký význam klade v začátku devadesátých let na výsadbu nových vinic a významně se angažuje při organizaci nových ucelených výsadeb vinic v Čejkovicích. Úspěšná manažerská činnost Ing. Pavla Pastorka nezůstává bez povšimnutí, v r. 2005 byl vyhlášen vítězem v prestižní soutěži v kategorii pro malé firmy „Manažer roku“. Toto jeho významné ohodnocení schopností a práce je o to významnější, že je ve dvanáctileté historii této soutěže prvním a dosud jediným v komoditě vinařství. Mimo práce ve vinařském družstvu se spolu s rodinou věnuje rodinnému vinařství, mezi

449

jeho další zájmy patří myslivost, na kterou má – jak sám dodává – bohužel – málo času a rád si něco přečte. Jménem vedení Templářských sklepů, vinařského družstva a jeho představenstva, ale i mnoha členů družstva přejeme našemu oslavenci k jeho významnému životnímu jubileu hodně zdraví, elánu v jeho manažerské práci a pohody v osobním životě. S pohárkem lahodného čejkovického vína připíjíme našemu oslavenci – na zdraví! Představenstvo Templářských sklepů Čejkovice, vinařské družstvo

K nedožitým 55. narozeninám Ing. Romana Moslera Po ukončení studia v r. 1974 a absolvování jednoho roku základní vojenské služby nastoupil jako učitel na Střední vinařskou školu ve Valticích. Zde působil nepřetržitě třicet let. Mimo výuku od všeobecně vzdělávacích předmětů až po odborné, jako jsou nauka o prostředí, praxe atd., se velmi věnoval též odborné činnosti, estetickému zkrášlení školy, kulturně společenským akcím. Byl znám jako vynikající varhaník v kostele v Lednici a v Hlohovci, později v Úvalech a Valticích. Svou hrou na varhany doprovázel na příklad vydávání maturitních vysvědčení, ale též různé občanské záležitosti na městském úřadě, jako vítání na-

rozených dětí, svatební obřady. Byl velmi činný až do příchodu dlouhé a těžké choroby a smrti 20. července 2006. Vysoce jsme hodnotili nejen jeho vztah k hudbě, ale též estetické cítění a preciznost v organizační práci a administrativě. Velmi obětavě spolupracoval při všech odborných akcích školy, jako byly semináře, senzorické zkoušky, oborové dny VVT, školní vinobraní atd. Studenti školy též vysoce hodnotili jím organizované odborné exkurze, které vždy měly široký záběr odborný i kulturní. Velmi krásný byl jeho vztah ke květinám a jejich aranžování. Při všech školních akcích, jako vinobraní, plesu, se staral o květinovou výzdobu školy i sálu. V r. 1994 spolu s Ing. Mužíkovou velmi úspěšně realizoval vypracování a realizaci návrhu botanické zahrady a arboreta SZeŠ v areálu školy, který byl pak podstatně pohlednější a sloužil i k výuce. Ve stejném roce spolu s Ing. Račickým pracoval na zkrášle-

Dějiny vinařství na Moravě

(Sborník příspěvků z konference uspořádané ve dnech 16. až 17. září 2004 ve Slavkově u Brna)

ní vnitřních prostor školy, které byly obohaceny o výstavní skříňky se sbírkami pro učební účely a též esteticky zpracované epifyty, mapy a schémata, akvária a pod. V r. 1981 se oženil a žil pak v malé obci Úvaly u Valtic. Velmi dobře vychoval dvě dcery. Rodina – škola – varhany byly tři stěžejní pilíře jeho života. Ale i v místě bydliště se neomezoval jen na soukromí. Podílel se na obnovení úvalských hodů, byl milovníkem lidových krojů a sám se do nich též rád oblékal. Pro děti v Úvalech pořádal mikulášské zábavy a také pro důchodce besedy. Jeho odchodem ztrácí rodina hodného manžela a starostlivého tatínka, škola vynikajícího a obětavého pedagoga a všichni ostatní dobrého člověka. Toto potvrdila též vysoká účast spolupracovníků, studentů a absolventů školy i jeho přátel na posledním rozloučení. Zapsal se trvale nejen do historie školy, ale též do srdcí všech, kteří ho znali. Ing. Drahomír Míša, Lednice

400 Kč (vč. 5% DPH)

Pěstování révy vinné (Historie, autentičnost, kvalita a mezinárodní význam moravských vín – Réva v geologii – Historická klimatologie a réva – Vinařství brněnských měšťanů do Bílé hory – Vinice na klobouckém statku v 17. století aj.) Vinařské spolky a organizace Obchod vínem a konzumace (Víno v Jihlavě v předbělohorské době – Spor o vinný desátek – Dovoz cizích vín do Mikulova koncem 17. stol. aj.) Vinařské školství (Vývoj vinařského školství v Čechách a na Moravě – Výuka vinařství na VŠZ v Brně – Vinařské školství na okrese Břeclav) Znaky, pečetě a stavební památky (Vinařské motivy v komunální heraldice – Réva vinná ve znacích a pečetích českého Slezka aj.)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

450

Kalendář vinařských akcí DATUM

VÝSTAVA

8. 9. 2006

Praktická škola sommeliera

8.–10. 9. 2006

Pálavské vinobraní

9. 9. 2006

Slavnostní vinobraní

15. 9. 2006

Úvod do degustace vína

16.–17. 9. 2006 Vinobraní pod hradbami v Nosislavi

MÍSTO Přednáškový sál Národního vinařského centra, Valtice Mikulovské náměstí, zámek a přírodní amfiteátr Pod Turoldem, Mikulov Ve sklepní uličce Výmol a Zátiší v Moravské Nové Vsi Přednáškový sál Národního vinařského centra Valtice Nosislav – areál TJ Sokol, Lidový dům a prostranství pod historickými hradbami

22. 9. 2006

VINSPICE – derniéra

synagoga, Břeclav

22.–23. 9. 2006

Nominační výstava českých vín

Vinné sklepy Kutná Hora

7. 10. 2006

Valtické vinobraní 2006

Valtice – náměstí, zámecká jízdárna

HOD. + KONTAKT Ing. Marek Babisz, tel.: 519 352 072, narodni@vinarskecentrum.cz Václav Kosmák, tel.: 519 444 568, kultura@mikulov.cz, . www.mikulov.cz p. Janulíková oú, vinařský spolek Ivana Tomanová, tel.: 519 342 202,777 561 535, podatelna@mnves.cz; ivanatomanova@seznam.cz, www.mnves.cz Ing. Marek Babisz, tel.: 519 352 072, narodni@vinarskecentrum.cz Ing. Karel Válka, tel.: 547 231 628, 776 164 929, sklepmistr@karelvalka.cz, www.nosislav.cz http://muzeum.breclav.org, bvmuz@seznam.cz, . tel.: +420 519 322 878 Rudolfský Stan., tel.: 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz, . www.cechcv.cz Ing. Terezie Lvová, místostarostka města, tel.: 606 795 910, vice@radnice-valtice.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle volně dostupných informací.

Přehlídka českých vín Vinné sklepy Kutná Hora, s. r. o., a Cech českých vinařů se sídlem v Mělníku pořádají Přehlídku českých vín, která se uskuteční 23. září 2006 v Kutné hoře. Při příležitosti 14. ročníku Svatováclavských slavností, konaných pravidelně ve starobylé Kutné Hoře, si Vás dovolujeme pozvat na odborný program a následující ochutnávku vín z vinařské oblasti Čechy. Program: I. část pouze pro odbornou veřejnost – Vlašský Dvůr 10.00 Slavnostní zahájení – místostarosta města Kutná Hora p. Václav Vančura a komorní pěvecké sdružení Cantica 10.15 Novinky ve vinohradnické a vinařské legislativě – Ing. Antonín Králíček, vedoucí oddělení pro víno, MZe 10.30 Význam našeho vinařského regionu v kontextu světové globalizace – prof. Vilém Kraus 10.50 Duchovní rozměr vína – Bohumil Vurm 11.10 Víno a zdraví, MUDr. Jan Wáclav 11.30 Degustace vín II. část pro nejširší veřejnost – Sankturinovský dům, Palackého náměstí 14.00 Slavnostní zahájení 14.10 Vinařství a vinohradnictví v českém vinařském regionu – prof. Vilém Kraus 14.30 Ochutnávka vín za účasti vinařů a zkušených sommelierů 18.00 Slosování vstupenek a předání výher Chutnat se budou vína ze všech významných podniků vinařské oblasti Čechy včetně vín z Kutné Hory. Bude i burčák z kutnohorských hroznů. Datum: 23. 9. 2006 Místo: Kutná Hora, Palackého náměstí – Sankturinovský dům Vstup: I. Část Kč 500,– v ceně občerstvení II. Část Kč 100,– v ceně je zahrnut katalog vystavených vín (úvod prof. Vilém Kraus), sklenička OIV s logem a deset kuponů na odběr vína, každý další kupon a 10 Kč. Vstupenky jsou slosovatelné. Případní zájemci o první část programu nechť laskavě kontaktují organizátory. Počet míst je omezen. Kontakt: Stanislava Rudolfská 736 536 489, mail: vinokutnahora@seznam.cz, www. vinokutnahora.cz Založení vinice s bezvirovými klony ve ztížených podmínkách severozápadu Itálie Vzhledem k tomu, že vinohradnictví na svazích Cinque Terre v Ligurii vyžaduje těžkou manuální práci s vysokými náklady a nízkými výnosy, je problém udržet toto odvětví ziskové. Pro udržení místního vinohradnic-

tví při životě s podporou turismu je využíváno suchých kamenných zdí na příkrých svazích vinic. Jedním z hlavních příčin nízkých výnosů původních vinic Cinque Terre však bylo rozšíření virových onemocnění (GLRaV1 a V3 a GVA). Řešením této problematiky např. pro odrůdu Vermentino bylo zvýšení počtu volně dostupných bezvirových klonů. Všechny rouby byly roubovány na certifikovanou podnož 1103 Paulsen. (pc) USA: UC Irvin Extension spouští vzdělávací program o víně Americká společnost UC Irvine Extension na začátku roku spouští program úvodu a výcviku v degustaci pro podnikatele. „Čím dál víc obchodů se nyní uzavírá u dobrého jídla, zavlažovaného dobrými víny. Svět byznysu by si měl osvojit znalost vín“, soudí Kirwan Rockfeller, ředitel této společnosti, zaměřené na vzdělávání. Součástí vzdělávacího programu jsou různé moduly, např.: «Jak si vybrat z vinného lístku?», «Úvod do degustace», «Organizace interaktivních her s tematikou vína, posilujících týmovou soudržnost» nebo «Víno, nástroj businessu». Podle vitisphere.com (akm) Zabránění půdní erozi na svazích Douro – Itálie Prudké svahy se upravují buďto na vertikální pěstování nebo úzké terasy, v prvé řadě závisející na počátečním spádu daného kopce. Tedy, pokud je počáteční gradient níže než 35–40 %, pěstujeme vinice vertikálně. Tam, kde je příkřejší, je svah tvarován do sérií pomocí úzkých horizontálních teras – nejlépe pomocí použitím buldozeru k výstavbě teras a cest. K pečlivému zajištění výstavby gradientů použijeme např. TOPCOM RL– H2S – laserový zaměřovací systém. Pokud se týče druhů trav, běžně potom upřednostňujeme avena sativa nebo vicia sativa, jelikož jsou nejlépe adaptovatelné k našim pěstebním podmínkám. (pc) Vinařská akademie školila pracovníky médií S cílem zlepšení informovanosti obyvatel ČR o víně a ovlivnění spotřebitelů vína jak z hlediska výběru kvality, tak původu vína, připravila Vinařská akademie Valtice kurz pro lidi, kteří mají velký vliv na informovanost populace – pracovníky médií. Vznikl tak kurz ABC o víně pro pracovníky sdělovacích prostředků. Kurz byl připraven ve spolupráci s „Vinařskou školou Valtice“ za podpory Vinařského fondu ČR. Ve dnech 23.–24. 6. 2006 odstartoval první běh tohoto kurzu. Účastníky této prestižní akce přijel do Hradebního sklepa ve Valticích přivítat Ing. Jaroslav Machovec – ředitel Vinařského fondu a Ing. Jiří Sedlo – ředitel Svazu vinařů ČR. Slavnostní přípitek pak pronesl prof. Vilém Kraus, nestor našeho vinařství. Po následném občerstvení se účastníci kurzu odebrali do učebny, kde je s historií vinařství

Vinařský obzor (9/2006)

seznámil již zmíněný pan prof. Kraus, kterého následně vystřídal Ing. Josef Balík s přednáškou na téma Umění koštéřské. Dalším bodem programu byla prohlídka Národního vinařského centra s moderní degustační místností, kterou slovem provázel ředitel NVC Ing. Pavel Krška. Degustátorské schopnosti si pracovníci médií dále procvičovali na vzorcích v Salonu vín ČR. S tím, jak vypadá vinařský výrobní provoz, se kurzisté seznámili na školním sklepě Venerie, kde je přivítala a jedinou Vinařskou školu v naší republice představila ředitelka Ing. Ivana Machovcová. Následoval odborný výklad o víně a degustace školních vín, kterou vedl sklepmistr p. Buriánek. Druhý den kurzu byl věnován problematice výroby vína s prezidentem Vinařské akademie Ing. Jiřím Kopečkem a sommelierství s p. Nazarčukem. Chybět samozřejmě nemohla ani praktická výuka ve vinohradu, kterou účastníci absolvovali ve školním ukázkovém vinohradu pod kolonádou Rajsna, ze které se jim naskytl krásný panoramatický výhled na okolní krajinu a byl podán výklad o historii Valtic a okolí. O tom, že se podařilo podnítit zájem o další poznávání vína svědčil i fakt, že většina účastníků kurzu zavítala ještě na 1. ročník Dne otevřených sklepů ve Valticích. Dle stejného harmonogramu proběhlo i druhé kolo tohoto kurzu, a to v horkých červencových dnech (20. – 21. 7.). I z něj odjížděli účastníci se spoustou získaných informací od největších současných odborníků na víno a s množstvím vinařské literatury pro další studium. Kurz se setkal s příznivým ohlasem a jeho výsledky se jistě promítnou do informovanosti našich obyvatel. Šárka Nádvorníková Muscats du Monde Šestý ročník soutěže vín muškátových odrůd se konal dne 13.–15. července ve Frontignan–la–Peyrade (Languedoc–Roussillon). Odborná jury posoudila 210 soutěžních vzorků z 25 zemí světa a medailemi ocenila celkem 70 vín. Nejúspěšnější byla domácí Francie (2 VZM, 10 ZM, 18 SM), následovala Itálie (2 ZM, 7 SM), Španělsko (1 VZM, 3 ZM, 1 SM), Portugalsko (4 ZM), Brazílie (2 ZM, 2 SM), Jižní Afrika (2 ZM, 1 SM), Austrálie (1 VZM, 1 ZM), Kypr (2 ZM), Švýcarsko, Slovinsko a Rumunsko (2 SM), Německo, Rakousko, Bulharsko, Makedonie a Turecko (1 SM). Bez medaile zůstaly USA, Izrael, Libanon, Tunisko, Řecko, Chile a Uruguay. Česká republika získala 1 stříbrnou medaili – Muškát Ottonel 2005 (Znovín Znojmo, a. s.), stejně jako Slovensko – Irsai Oliver 2005 (Víno Matyšák, s. r. o.). (mk) Akostné španielské vína v tetrapaku Španielská firma Vallformosa z Penedesu prezentuje o. i. najnovšie vína Xarel – lo 2004 alebo Merlot Gemma 2003 v tetrapakovom balení. Doposiaľ akostné vína do tetrapaku nefľašovali, nejmä vína kvality D. O. Weinwirtschaft 2005, č. 6, s. 70 (em) Kalifornské vinice ohrožuje globální oteplování Do roku 2099 může z mapy vymizet až 80 % vinařských oblastí USA. Studie National Science Academy tvrdí, že příčinou ohrožení není vzestup průměrných teplot, ale rostoucí počet dnů, v nichž teplota přesáhne 35°C. Počítačový model vytvořený na základě pozorování klimatických změn a předpokladu, že réva neodolá déle než 14 dnů teplotám nad 35°C, předpovídá redukci plochy nejlepších kalifornských vinic na polovinu. Pacifický severozápad a Nová Anglie, regiony tradičně příliš chladné, vlhké a rizikové pro pěstování révy vinné, tak možná nahradí Napa Valley v produkci špičkových vín. podle Vinimarket.com (mk) Kalifornie: Vinařský podnik, zásobovaný na 100% solární energií Cline Cellars, kalifornské vinařství se sídlem v Carneros, vsadilo na solární energii. Podnik byl vybaven 35 000 m2 hliníkových solárních panelů, instalovaných na střeše výrobní haly. Tato instalace je schopná svým výkonem pokrýt roční spotřebu energie podniku. „Finanční pomoc státu při výrobě solární energie činí tuto investici životaschopnou pro všechny typy činnosti,“ ujišťuje Chris Bunas ze SolarCraft, firmy, která solární systém

451

realizovala. Toto zařízení, které zajišťuje energetickou nezávislost sklepu, umožňuje také Cline Cellars rozšířit prohlídku sklepa návštěvníkům a ukázat zařízení, které napájí sklep solární energií. Podle vitisphere.com (akm) Hollywood připravuje film „Judgement of Paris“ Památná anonymní degustace z roku 1976, kdy kalifornská vína porazila velká francouzská Château, se brzy objeví na plátnech kin. Filmová společnost z Los Angeles se stala vlastníkem filmových práv ke knize George Tabera „The Judgement of Paris : California vs. France“. Hlavní roli Stephena Spurriera, organizátora degustace a nyní odborného poradce filmařů, by měl ztvárnit britský herec Jude Law nebo Hugh Grant. „Jediný problém vidím v tom, že jsou pro roli příliš staří. Když jsem degustaci připravoval, bylo mi 34 let,“ dodává Spurrier. podle Vinimarket.com (mk) Nová termochromatická stupnice vinařů z Mont Ventoux Vinaři z Mont Ventoux dali na trh svou novou kolekci, určenou mladým spotřebitelům. Varicolor Ventoux sestává s rosé Pink Ventoux, červeného Red Ventoux a bílého White Ventoux. Logo „by VMV“ označuje tuto moderní kolekci, která se snaží přilákat nové spotřebitele. Tato vína se pijí chlazená až hluboko chlazená. Jeden z prvků designu, hlava prasátka, je vytištěn na etiketě s termochromatickým barvivem. Její barva se mění podle teploty od bílé do růžové, takže zároveň udává doporučovanou teplotu podávání. Doporučená cena: 2,90 euro. Podle vitisphere.com (akm) Vinoforum Modra 2006 Ve dnech 6.–7. července 2006 se v hotelu Vinárský dom Pezinok konalo hodnocení vín patnáctého ročníku mezinárodního vinařského konkurzu VINOFORUM. Pět šestičlenných komisí degustátorů z Evropy i zámoří posuzovalo pod vedením prof. Fedora Malíka celkem 510 vín z 25 zemí světa. Šampiónem kategorie bílá vína suchá byl vyhlášen Sauvignon 2005 p.s. (Vinselekt Michlovský, a.s.), kategorii bílá vína se zbytkovým cukrem ovládl rakouský Welschriesling 2001 T.B.A. (Weingut Markowitsch). Mezi sekty zvítězil Hubert Grand Rosé (Hubert J.E., s.r.o.) a šampiónem kategorie vína červená se stalo André 2005 p.s. (Znovín Znojmo, a.s.). Příští ročník prestižní soutěže se uskuteční v hotelu Zlatá štika Pardubice. (mk) Austrálie: Nejrychlejší plnička na světě Casella Wines, která vyrábí velmi proslulé víno Yellow Tail, investuje 28 mil. USD do nové plnicí linky, která se rychlostí 36 000 lahví za hodinu stane nejrychlejší na světě. Tato nová linka bude plnit hlavně značku Yellow Tail, uvedenou na trh před čtyřmi roky, jejíž roční prodej dosáhl už 144 mil. lahví. Yellow Tail je dnes na prvním místě mezi značkami vín, dováženými do USA. Je to největší úspěch v oblasti uvedení vína na americký trh. Podle vitisphere.com (akm) XXI. setkání přátel vín v Ostravě Dne 29. června 2006 se v ostravském restaurantu Koras uskutečnilo hodnocení vín odrůdy Cabernet Moravia. Stobodovým hodnotícím systémem bylo anonymně posouzeno 16 vzorků nominovaných členy sdružení K.A.H.A.N. Teprve potřetí v historii hodnocení byla vítěznému vínu udělena pomyslná Velká zlatá medaile – Cabernet Moravia 2004 p.s. (Glosová) (92 b.). Stříbrných bodových hodnot dosáhl Cabernet Moravia 2004 (Líbal) (87 b.), Cabernet Moravia 2005 (Škrobák) (84 b.) a Cabernet Moravia 2004 (Horák) (84 b.). Bronzová medaile náležela Cabernetu Moravia 2003 (Čapka) (82 b.), Cabernetu Moravia 2004 (LIVI) (80 b.) a Cabernetu Moravia 2004 (Blatel) (80 b.). Někteří z favoritů překvapivě nepřekonali medailovou mez (Sůkal, Glos, Baloun), jiní nesplnili očekávání (Musil, Beneš). Pozice nejhůře hodnoceného vína patřila Cabernetu Moravia 2003 kab. (Moravčík) (67 b.). (mk)

452

Vinařský obzor (9/2006)

Místa distribuce Vinařského obzoru Prodejna

Adresa

Místo

Telefon

Břoušek a Miklík

Národní třída 38

695 01 Hodonín

518 321 821

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Čejkovská 35

691 02 Velké Bílovice

519 346 238

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 259, 602 734 499

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Zámky a semena, Janíček Svatopluk

nám. Míru 21

667 01 Židlochovice

602 506 537

Nabídka Vinafiského obzoru Zásilkov˘ obchod vinafisk˘ch publikací Vinafisk˘ marketing

Pûstujeme révu vinnou

Autor: Franz Gosch Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketinkov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi. Kã 199,00

Autofii: V. a V. Krausovi. Praktick˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ, které jsou vhodné pro pfiírodní podmínky âeské republiky. Je vhodná pro zahrádkáfie, malovinafie i profesionály. Kã 98,00

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. Kã 160,00

Problémy kva‰ení vín Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. Kã 160,00

Zrání vína v sudech barrique Autor: Robert Steidl, Georg Leindl Pfieklad moderní odborné publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Renera. Obsahuje popis dfieva pro v˘robu sudÛ barrique, v˘roby sudÛ, postupy pfii zrání, pfiípravu vína a péãi o sudy barrique. Nezbytná publikace pro kaÏdého vinafie, kter˘ se chce v˘robou vín v sudech barrique serióznû zab˘vat. Kã 168,00

Vinafiem v Africe i leckde jinde Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Sklepní hospodáfiství Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína je opût k dispozici v zásilkovém nebo osobním odbûru v redakci VO. Je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Kniha vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlující aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. Témata: • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení Kã 450,00

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 550,00

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2005 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.

Ekologické zemûdûlství

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00

VÍNO - pomocník pﬁi poznávání ãeského a moravského vína

8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 Lamino Kã 300,00

Ostatní nabídka: Nové ‰lachtenie viniãa na Slovensku Ing. Dorota Pospí‰ilová, Ing. Ondrej Korpás, CSc

Kã 339,00

Ampelografia Slovenska Ing. Dorota Pospí‰ilová a kol.

Kã 790,00

Sklepy - opravy a rekonstrukce Michael Balík, Jiﬁí Star˘

Kã 99,00

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty

Kã 90,00

Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dfievin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00 Vinafisk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejstfiík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek

Kã 490,00

Vinaﬁství – návody do laboratorních cviãení Ing. Josef Balík Kã 150,00 S˘r je bratr vína III – Milan Magni

Kã 150,00

Pestujeme viniã – Ján Braun a Ga‰par Vanek

Kã 419,00

Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací) Katefiina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00 Pfiehled odrÛd révy – kolektiv autorÛ

Kã 60,00

Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Smrt vinaﬁského krále – Václav Litavansk˘

Kã 139,00

Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Kã 70,00

Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

(Pﬁi vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Fotografie k článku Odrůda měsíce – André, str. 410

André, foto R. Stávek

André – hrozny, foto R. Stávek

André – list, foto P. Pavloušek

André – keř, foto R. Stávek

André – včelka, foto P. Pavloušek

André – vrcholek výhonu, foto P. Pavloušek

André – zimní očko, foto P. Pavloušek