Vinařský obzor 9/2008

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)

Vinafisk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinafisk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín.

Uvnitfi ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Odrůdové pohlednice

opět v nabídce!

Od konce listopadu jsou opět v redakční nabídce zásilkového obchodu Vinařského obzoru pohlednice odrůd révy vinné. Úspěšný projekt odrůdových pohlednic v šestnácti druzích je tentokrát rozšířen o dalších celkem 9 odrůd. Komplet kresebných vyobrazení více než dvou tuctů pěstovaných tuzemských hroznů bude doprovázet popisný text o odrůdě a víně z ní. 25 druhů po jedné pohlednici budeme nabízet ve vkusné a praktické kartonkové složce.

Pohlednice opět najdou uplatnění nejenom v klasickém poštovním použití (dnes, v době všeobjímající elektronické komunikace tolik vzácném, ba exkluzivním!), ale i v osvětové činnosti a propagaci našeho vinařství. Jak jsme se dozvěděli z ohlasů z první edice v roce 1999, vinaři a vinotékáři často používali tento komplet pohlednic i jako dárky pro své klienty nebo soubor měli zařazen v nabídce svých obchodů, používali je též na ilustrativní výzdobu svých degustačních místností. Tato forma osvěty je ve vyspělých vinařských zemích již desetiletí běžná a oblíbená. Též bezesporu u nás přispěje svým douškem k šíření vinařské osvěty.

Komplety 25 odrůdových pohlednic s popisy je možné si objednávat či přímo osobně zakoupit v redakci Vinařského obzoru. Distribuce bude probíhat též v prodejnách vinařských potřeb. Prodejcům a množstevním odběratelům poskytujeme individuální slevy.

Odrůdy vychází v těchto druzích: Aurelius • Frankovka • Chardonnay • Irsai Oliver • Kerner • Malverina • Merlot • Modrý Portugal Müller Thurgau • Muškát moravský • Muškát Ottonel • Neuburské • Pálava • Rulandské bílé Rulandské modré • Rulandské šedé • Ryzlink rýnský • Ryzlink vlašský • Sauvignon • Svatovavřinecké Sylvánské zelené • Tramín červený • Veltlínské červené rané • Veltlínské zelené • Zweigeltrebe

Objednávky a bližší informace: Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

DLOUHO OČEKÁVANÁ NOVINKA!

Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci Více než 900 fotografií 37 autorů ze 7 zemí na 504 stranách Choroby a škůdci jádrovin, peckovin, drobného a skořápkatého ovoce a révy.

– stručné popisy jejich škodlivosti a bionomie – prahy škodlivosti, prevence a přímá ochrana – fotografie typických příznaků poškození Ochrana ovocných kultur a révy v organické produkci Integrované systémy pěstování ovoce a révy

Fotografie a popisy užitečných organismů Komerčně produkované prostředky biologické a biotechnické ochrany Význam prognózy a signalizace v integrované ochraně rostlin Aktuální názvosloví Doporučená prodejní cena: 495 Kč vč. 9% DPH. Pro přímé předplatitele Vinařského obzoru poskytujeme v období letních prázdnin při osobním odběru přímo v redakci speciální slevu – 5 %.

SV ČR – Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz

(9/2008)

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, září jakoby symbolicky uzavírá prosluněné léto, ale abychom se letní tematiky úplně nezbavili ani na stránkách VO, zařadili jsme uvnitř jeden z příspěvků konference Rosé 2008, která se uskutečnila letos v červnu v Lednici a jejíž reportáž pro vás připravujeme do některého z dalších čísel VO, stejně jako snad i některé další příspěvky sdělené na této konferenci, ať už v původním znění nebo ve verzi upravené pro VO. Ale v Lednici se nezahálí – několik dní po vytisknutí tohoto čísla VO se na půdě Zahradnické fakulty odehraje další odborné podujetí.

Více zjistíte na www.zf.mendelu.cz/veda-vyzkum/konference/vinarstvi08/index.html.

Jedním z nosných příspěvků tohoto čísla je „kauza špaček“ z pera R. Sotoláře. Jde o téma navýsost aktuální a doufejme jen, že se škody způsobené špačkem podaří letos zmírnit více, než tomu bylo v minulých letech. Téma necháváme otevřené i do dalších vydání VO, takže pokud budete mít během letošní sklizně nějaké zajímavé poznatky, neostýchejte se nám je nabídnout.

Rubrika „polemika“ tentokrát zahrnuje několik příspěvků. Diskusi rozhodně svým příspěvkem vzbudí J. Ševčík, mezi polemické určitě bude patřit i rozsáhlý rozhovor s europoslancem Vladimírem Železným, místopředsedou Meziskupiny Evropského parlamentu pro vinohradnictví a vinařství – jeho vyhraněné názory najdou jak své zastánce, tak bezesporu odpůrce. Třetí polemikou je reakce J. Horešovského na příspěvek J. Hajdy v minulém čísle VO na témže místě.

K zářijovému číslu VO by to asi na tomto místě bylo všechno; ostatně obraťte list a posuďte dále sami. Snad bych ještě nastínil jedno z témat, které bude protkávat nejméně jedno budoucí číslo VO, a tím je Sauvignon. Nebudeme se vracet k příspěvkům z takto tematicky zaměřeného letního dvojčísla dva roky zpět, ale pokusíme se o výtahy z velké události, během a na níž dolaďuji toto vydání VO, a tou je World Sauvignon Congress v rakouském Grazu. Třídenní maraton přednášek, diskusí a degustací může být poněkud monotónní a já jen doufám, že se podobná věc neodrazí i v příspěvcích z něj. Domů už se těším na hltek dobrého červeného.

Richard Stávek, Graz

399

Obsah Richard Stávek: Editorial..................................................................................................................................399 Z redakční pošty..............................................................................................................................................400 Spolkové informace Martin Půček: Klučení vinic...........................................................................................................................402 Informace ze SV ČR.........................................................................................................................................402 Právní předpisy Administrativní povinnosti vinařů, vinohradníků a obchodníků s vínem v průběhu vinařského roku.....................................................................................................403 Česká republika v Evropské unii Jiří Sedlo: Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA, 15. 7. 2008 Brusel............................404 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Děvín..................................................................................406 Radek Sotolář: Causa špaček obecný.............................................................................................................411 Martin Křístek: Novinky ze světa vín.............................................................................................................413 Richard Stávek: Vinice na zámku Hluboká....................................................................................................414 Bronislav Pavelka: Ověřování hroznů révy vinné sklizně 2007...................................................................415 Seznam vinařských důvěrníků pro rok 2008..............................................................................................417 Rozhovor Hovory MM (7.): O víně (III.) – Rulandské modré.......................................................................................418 Víno potřebuje příběh, legendu, tvrdí europoslanec Vladimír Železný....................................................427 Vinařská technologie Erich Minárik: Úskalia spontánnej malolaktickej fermentácie....................................................................419 Filtrační svíčky doporučené pro finální mikrobiální stabilizaci nápojů....................................................420 Josef Balík, Jan Stávek, Pavel Híc: Význam a možnosti rychlého stanovení alkoholu během kvašení..........................................................................................................................421 František Bílek: Křemelinová filtrace účinně – ekonomicky – šetrně.........................................................423 Nové alternativy ošetřování oxidace moštů a vín bez alergizujícího kaseinu..........................................425 Ve jménu typičnosti bez zákazů..................................................................................................................425 Faktory určující vliv dubových hoblin na senzorické vlastnosti vín.........................................................425 Víno a gastronomie Milan Magni: Svět růžových vín.....................................................................................................................430 Polemika Jan Horešovský: Různé úhly pohledu na vinařské vize................................................................................432 Josef Ševčík: Košty & Moravské Božolé.........................................................................................................432 Vinařské aktivity Jaromír Čepička: Vinařská slavnost našich jižních sousedů: Týden retzského vína...................................434 Obchod vínem Helena Baker: VINOBLE 2008 – mezinárodní salon „noblesních“ vín – Jerez de la Frontera.................434 Hodnocení vín Pavel Krška: Aktuální informace ze Salonu vín ČR......................................................................................439 Vinařská historie Radek Sotolář: Patroni vinařů (4. část) – sv. Ludmila, sv. Vít.......................................................................440 Drahomír Míša: Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – výročí v září...............................................................................................................................442 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety... .........................................................................................442 Vinařská povídka Václav Fiala: Adelaide.....................................................................................................................................444

400

(9/2008)

Vinařský obzor číslo 9, ročník 101 (2008) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Ri­chard Stávek (e-mail: ri­chard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zde­něk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (ma­cho­vec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Edu­ard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sed­lo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630.

Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH).

Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břec­lav, MediaPrint&Kappa, sou­kro­mí distributoři.

Předplatné 2008: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bí­lo­vi­ce, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 1. 9. 2008 Toto číslo vychází 8. 9. 2008 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být ko­pí­ro­vá­na či jinak dále šířena bez sou­hla­su vy­da­va­te­le. Redakce ne­od­po­ví­ dá za obsah in­zer­ce a ko­merč­ní pre­zen­ta­ce. Redakce si vyhrazuje právo na otištění pří­spěv­ků či ko­re­spon­den­ce došlých do redakce, pokud není pře­dem do­hod­nu­to ji­nak, a na jejich běžnou úpravu.

Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Na základě řady dotazů se vracím k mému příspěvku „Problémy síření u malovinařů“, VO (6/2007). Omlouvám se, že jsem nezdůraznil, že roztoky SO2 běžně dostupné v obchodech obsahují vyšší množství NH4, a jsou tedy vhodné ve fázích výroby vína před kvašením (rmut, mošt), jak je ostatně uvedeno i v jejich návodech k použití. Při použití do vína mohou způsobit problémy ve vůni i chuti.

Milan Singer, Žalhostice

* Vážená redakce, Před krátkou dobou jsem zakoupil pozemek, na kterém byly v 70. letech provedeny terénní úpravy a nyní vede přes terasy. Při oceňování skutečného stavu pozemku (zejm. porostu) pro účely výpočtu daně z převodu nemovitosti přišel bývalý majitel, prodávající, ke zjištění, že na části pozemku, na jedné terase, přes kterou pozemek vede, byla před 4 lety vysazena vinice. Tím pádem vzrostla odhadní cena této části nemovitosti, podle které se vypočítává daň, asi 90násobně. Majitele to velmi rozhořčilo. Chci se zeptat, zda může někdo, kdo má pozemek v nájmu, umožnit třetí osobě, aby si na pozemku jiného vlastníka vysadila vinici a tuto případně registrovala? Děkuji předem za odpověď.

J. E., Břeclavsko Pokusím se jednoduše odpovědět z pohledu Registru vinic. V současné době (po vstupu ČR do EU) je nutné, aby pěstitel před výsadbou měl zajištěno právo opětovné výsadby (POV) nebo právo na novou výsadbu. POV vzniká vyklučením vinice, právo na novou výsadbu přiděluje RV na základě žádosti pěstitele ze státní rezervy. K registraci vinice je poté nutné doložit čísla rozhodnutí o přidělení těchto práv, list vlastnictví (pokud je pěstitel současně vlastníkem pozemku) nebo nájemní smlouvu (pokud je pěstitel na daném pozemku v nájmu). Situace, kdy jsou pozemky dále podnajímány, je řešena společně s právním oddělením, jelikož není vždy jasné, zda se daný pozemek může dále podnajímat atd.

Proto bych si dovolil podotknout, že na část dotazu neumím plnohodnotně odpovědět, jelikož nejsem právník a ani jsem neviděl dané smlouvy a nevím, kdy k takové situaci došlo. Myslím, že v současné době k takovým situacím ani nedochází, jelikož výsadbou vinice se daný pozemek zhodnocuje a mělo by být v zájmu pěstitele, mít smluvně tento vztah (vlastník– nájemce–pěstitel) řádně ošetřen. Záleží,

zdali je možno daný pozemek dále podnajímat a jaké jsou podmínky v jednotlivých smlouvách, ale toto posuzovat opravdu není v kompetenci ÚKZÚZ. ÚKZÚZ, Oddělení RV požaduje při registraci nové vinice doložit list vlastnictví nebo nájemní smlouvu na daný pozemek, kde je hlášena nová výsadba.

To jen tak v kostce vyjádření k Vašemu dotazu.

Pokud by měl vzniknout na základě těchto emailů krátký článek, prosil bych ještě o přeposlání konečné verze.

Děkuji, a pokud bude třeba něco dovysvětlit, jsem k dispozici.

Ing. Vojtěch Mrňa, ÚKZÚZ, Odbor trvalých kultur – oddělení registru vinic

* Cyklostezky Již několik let je v provozu vybudovaná spojnice mezi cyklostezkami Brno–Vídeň, Brněnskou vinařskou stezkou, Velkopavlovickou vinařskou stezkou a Cyklostezkou Cézava. Vše je spojeno krátkou trasou cca 6 km vedoucí přes Nosislav. Po mnoha urgencích, že v propagačních materiálech, vydávaných Vinařským fondem nebo NVC a mapách dále poskytovaných dennímu tisku, tento propoj není zaznamenán, se opět setkávám se stále stejnou chybou.

Po přečtení zprávy v posledním čísle (7–8) vinařského obzoru na straně 378, že NVC má webové stránky s novými interaktivními mapami vinařských oblastí, jsem zjistil, že tyto mapy opět ignorují tento propoj všech čtyř cyklostezek. Mám za to, že sliby, které jsem slyšel z úst pana ing. Machovce, pana ing. Kršky, dále zástupce Schockartu, jsou pouhými sliby, které neřeší podstatu problému. Nosislav, potažmo naše vinařství, je tím dlouhodobě poškozováno přesto, že veškeré závazky platíme a snažíme se dělat čest vinařskému řemeslu. Navíc je to neúcta k investici, kterou z velké části hradila nadace Partnerství pro Cyklostezku Brno–Vídeň a která tento propoj ve svých mapách a materiálech zakreslen má a také jej propaguje. Žádám odpověď, kdy bude učiněna náprava a nově vydávané propagační materiály budou vydány opravené, bez takovýchto opakujících se chyb, na které je dostatečně dopředu upozorňováno a jsou neustále tyto výtky ignorovány. Pokud je Vinařský fond pro všechny vinaře, proč nedbá také o vinařskou obec Nosislav? Děkuji za brzké vyřešení situace a sdělení, kdy můžeme očekávat opravdu dobré propagační materiály.

Ing. Karel Válka, Nosislav

(9/2008)

Vážený pane Válko, co se týče udržování aktuálních informací o vedení moravských vinařských stezek, tato věc je v kompetenci našeho partnera – Nadace Partnerství. Dle informací, které mám, byla spojka přes Nosislav zanesena do mapových podkladů – především firmy SHOCart, která udržuje aktuální mapovou vrstvu moravských vinařských stezek pro tiskové užití, a jedná se s dalšími správci mapových podkladů. Faktem je, že v příloze o víně, která byla v MF Dnes a LN na jaře t. r., byla otištěna mapa MVS bez této spojky. Bylo to způsobeno tím, že Nadace Partnerství dodala do této přílohy starší verzi mapy MVS bez vyznačení této spojky. Tato věc se vysvětlila a v tištěných mapách by se tato chyba neměla opakovat.

Co se týče interaktivní mapy na www.wineofczechrepublic.cz, zde je situace mnohem složitější než u tištěných map. Zde jde o kombinaci zobrazování bodů v mapě (vinařství, vinných sklepů, vinoték, vinařských zajímavostí atd.) na obecném mapovém podkladu pomocí tzv. API rozhraní.

V současné době jsou reálně využitelní tři poskytovatelé API rozhraní: amapy.cz, maps.google.cz a mapy.cz. Posledně zmiňovaný poskytovatel nám nabídnul bohužel neakceptovatelné podmínky. První dva poskytují za určitých podmínek API rozhraní zdarma. Při porovnání těchto dvou je pro naše účely jednoznačně nejlepší amapy.cz.

Naše interaktivní mapa řeší adresní vinařské body, jako jsou vinařství, vinné sklepy, vinotéky, vinařské zajímavosti, vinařské obce, vinařské expozice a muzea a lokální naučné stezky. U vykreslování tras je toto možné podobně jako jiné adresní body, ale pomocí spojitých mapových bodů (tzv. polylines). Toto řešení je ale v současné době tak časově náročné (na straně serveru i PC uživatele), že není reálně použitelné. Nyní pracujeme na dvou variantách řešení – buď optimalizace těchto polylines, nebo přebírání vinařských tras z obecného mapového podkladu.

Současná situace je taková, že v interaktivní mapě moravské vinařské stezky (v této definici) vykresleny nejsou. Jsou vykreslovány, na základě zapnutí přepínače, obecné značené cyklotrasy (které se zčásti kryjí, zčásti nekryjí s moravskými vinařskými stezkami).

Co se týče spojky přes Nosislav, ta je již uváděna v některých jiných mapových podkladech (přebíraných od SHOCartu). Bohužel mapový podklad na amapy. cz je přebírán od firmy DPA a tato spoj-

ka tam zatím není. Věc jsem konzultoval s p. Grombířem z Nadace Partnerství a domluvili jsme se, že po jeho návratu z dovolené bude kontaktovat DPA a pokusí se s nimi dohodnout dokreslení této spojky i do jejich cyklo vrstvy. Obecně se úroveň internetových mapových podkladů i API řešení za poslední cca 2 roky zásadně zlepšila a i to nám umožnilo udělat interaktivní vinařskou mapu na takové úrovni, na jaké je; i přes některé dílčí nedostatky.

Chápu, že z vašeho pohledu (který zohledňuje váš lokální zájem) vypadá věc jednoduše, ale mohu vás ubezpečit, že šlo o technicky i organizačně poměrně velmi složité řešení, které stálo mnoho úsilí nás, jako správce databází, tak firmu, která aplikaci programovala. V současné době se jedná o jednu z nejvyspělejších API aplikací podobného druhu, což potvrdila i firma centrumholdigs – správce amapy.cz, která uvedla, že se jedná o jedno z nejlepších a nejobsáhlejších využití jejich API rozhraní.

Ing. Pavel Krška, Národní vinařské centrum

* O dvou kalendářích vinařských akcí Dostaly se mi do rukou shodou okolností ve stejnou dobu dva kalendáře vinařských akcí. Ten první vydalo Národní vinařské centrum a je v něm podle sestavovatelů tohoto kalendária obsaženo pozvání na vinařské akce

401

po celé České republice... Druhý, mnohem skromnější, podává přehled podobných akcí na Mikulovsku... Podíváme-li se na oba kalendáře trochu podrobněji, zjistíme, že ten mikulovský, podávající přehled akcí konaných v průběhu letošního roku, je při vší stručnosti přehlednější a informuje snad spravedlivě o většině konaných akcích v mikroregionu Mikulovsko. A došlo-li zde k nějakým opomenutím, svědomí by měli zpytovat především ti, kteří měli připravované akce do nějakého data nahlásit.

To bohužel nemohu konstatovat o kalendáři vinařských akcí vydaném Národním vinařským centrem, který pro toto centrum vyrobila agentura Bravissimo Znojmo. O některých akcích jsou zde informace mnohomluvné a opakující se, další spousta akcí se k lítosti organizátorů v mnoha místech, kde se například konaly místní výstavy vín, do tohoto kalendáře nedostala... Proč k tomuto nedopatření došlo, by bylo zapotřebí osvětlit. Snad je vina na těch, kteří zapomněli akce nahlásit.

Také rozsah sdělení, pokud se nejedná o placenou službu, by měl být na příští léta optimalizován, neměl by se opakovat (např. Vaříme s vinařem – Čejkovice, která se objevuje v kalendáři nejméně 10x pokaždé s mnohoslovným, často se opakujícím sdělením). Dal jsem si práci a pokusil jsem se vyhledat akce, které jsou obsaženy v obou nabídkách. Úspěšný jsem byl pouze v deseti případech. O tom, že byly připraveny košty vín v Pasohlávkách, Dolních Dunajovicích, Bavorech, Perné, Drnholci a v dalších místech, že jsou hody nejen v Pavlově, ale i jinde, že vinobraní v Novosedlech se těší pozornosti nejen místních, o tom nikde ani vidu nebo slechu. A to stále mám na mysli jen Mikulovsko... Myslím, že pro příští léta by se měla uskutečnit pečlivější příprava takového materiálu. Jsem přesvědčen, že se nejednalo o zlý úmysl. Ale je třeba si uvědomit, jaké chyby a kdo se dopustil, aby se příště toto neopakovalo. Příležitost k propagaci svých akcí by měly mít jednotlivé obce jižní Moravy rovné. Kde se tedy stala chyba?

Jiří Janeček, Drnholec

402

(9/2008)

Klučení vinic Ročník 2008 se dostal do fáze pro vinaře asi ze všech nejmilejší. Nastává čas plnění sklepů sladkým mokem, který naši nejmilejší přátelé – kvasinky – spapají a přemění na alkohol a vznikne tak krásná čirá tekutina, které jednoduše říkáme víno.

Všichni doufáme, že se tento ročník kvalitou zapíše mezi ty nadprůměrné, ostatně vše tomu nasvědčuje.

Posun nastává také v oblasti legislativní, a to v souvislosti s nově přijatou reformou společné organizace trhu s vínem v EU. Hlavní nařízení rady, které má číslo NR (ES) 479/2008, je již publikováno a je platné, i když obsahuje pasáže, které mají odloženu účinnost. Jde především o všechny věci týkající se enologických postupů a značení vín. Vinařsky řečeno, současný ročník 2008 bude zpracováván úplně stejně jako loňský a až ročníku 2009 se budou týkat veškeré novinky (zvyšování cukernatosti, enologické postupy, značení atd.). Co však nyní již platí, je režim podpor. Jedná se jednak o režim podpor v rámci SOT s vínem. Zde ČR podala svůj návrh podpor na Komisi a čeká se na jeho schválení, resp. horší variantu na dotaz Komise, kdy by se celý proces prodloužil.

Další část, která je nejvíce aktuální, je režim klučení. Legislativně je ošetřen v nařízení komise (ES) 555/ 2008 a dále v novém nařízení vlády, které vláda schválila na svém zasedání 20. 8. 2008. Podívejme se podrobněji na možnosti využití této podpory.

Předně je nutno říci, že se jedná o režim trvalého se vzdání vinohradnictví na dané klučené ploše, což znamená, že po vyklučení již tato plocha nemůže být obnovena a o tuto plochu se také snižuje produkční potenciál ČR. Podpory na klučení budou vypláceny pouze v následujících třech letech, tedy 2008/2009, 2009/ /2010 a 2010/2001, a to dle historického výnosu podniku za poslední 3 hospodářské roky. Tento historický výnos je dán na základě podaných hlášení o sklizni (resp. produkci) za hospodářský tok 2007/2008, 2006/ 2007 a 2005/2006. Výjimku zde můžou uplatnit podniky, které byly postiženy tzv. vyšší mocí (kroupy, špačci apod.). V tomto případě se nebude k danému roku škody přihlížet. Ten, kdo toto hlášení nepodal, je automaticky vyloučen z možnosti čerpání prémie. V opačném případě je třeba splnit další podmínky. Prvně na danou plochu klučení nesměla být v minulých 10 letech poskytnuta jakákoliv podpora týkající se restrukturalizace a přeměny vinic a ani další jiná podpora z jiného tržního řádu za posledních 5 let. Do těchto zmíněných podpor nespadají podpory typu podpora integrované produkce, ekologické vinohradnictví (tedy bývalé HRDP, nynější EAFRD). Minimální plocha pro poskytnutí prémie je 0,1 ha, musí být udržována a nesměla být osazena v rozporu s platnými předpisy. Žádosti o klučení se budou podávat prostřednictvím SZIFu na formulářích, které má SZIF k dispozici. Termín podání žádosti je v tomto hospodářském roce stanoven od 8. 9. do 15. 9. 2008. Je zde tedy velmi malý čas pro podání žádostí. Toto zpoždění není dáno nečinností úředníků v ČR, nýbrž velkým zpožděním vydání prováděcího předpisu Evropskou komisí. Další důležitý termín je 15. 10. 2008, dokdy musejí být ze strany SZIFu provedeny správní kontroly oprávněnosti žádostí. Od SZIFu půjde pravděpodobně o kontrolu, zda daná vinice skutečně existuje a existuje oprávněnost následného čerpání prémií. Členské státy pak musejí do 1. 2. 2009 schválit (případně zamítnout) žádosti vinařů. Následně stát sdělí Komisi požadavek na finanční prostředky včetně klučené plochy a v případě, že požadavky budou vyšší, než je rozpočet, dojde ke krácení prémií.

Vlastní výše prémie je dána přílohou 15 nařízení komise (ES) 555/2008 a obsahuje následující sumy: Vidíme, že jednotlivé částky na hektar jsou v jednotliVýše prémie na klučení (€/ha) schválené schválené schválené vých letech různé a klesají v souvislosti se schváleným rozHistorický žádosti žádosti žádosti výnos na ha počtem pro jednotlivé hospodářské roky. Tedy čím dřív v roce v roce v roce (hl) 2008/2009 2009/2010 2010/2011 bude využita prémie, tím tato bude vyšší. Hodnota výnosu ≤ 20 1740 1595 1450 je uváděna v hektolitrech, stejně tak jako v povinných hlá> 20 a ≤ 30 4080 3740 3400 > 30 a ≤ 40 5040 4620 4200 šeních. Jednoduchým přepočtem koeficientem 0,7 zjistíme > 40 a ≤ 50 5520 5060 4600 nám přívětivější množství hroznů z daného ha vinice. > 50 a ≤ 90 7560 6930 6300 Budeme-li hodnotit onu tabulku, vidíme jednoznač> 90 a ≤ 130 10320 9440 8600 > 130 ně, kterým směrem je navržena. Využití konkrétních pré13320 12210 11100 a ≤ 160 mií v ČR je jednoznačně nevýhodné, neboť na plochy, kte> 160 14760 13530 12300 ré jsou přestárlé a byly by vhodné k vyklučení, se vztahuje podpora v rámci nízkého historického minima výnosů. Při výnosech cca 20–30 hl/ha (tedy 2,8–4,2 t/ha) jde při současném kurzu o částku 97 000 tisíc Kč/ha a u vinic s výnosem 30–40 hl/ha (tedy 4,2–5,8 t/ha) pak částku asi 120 000. Při současných nákladech asi 80–100 tis. na vyklučení jednoho hektaru vinice je třeba zvážit výhodnost celé akce. Jistým plusem může být fakt, že se výnosy budou počítat formou historického výnosu podniku, kde jde vždy o celkový výnos dělený počtem hektarů podniku. Zde by bylo možno se dostat v některých případech na zmíněnou vyšší částku.

Tolik ve stručnosti o možnostech, které „centrální plánované hospodářství“ EU dává. Každý si musí zvážit, zda daný program využije, či nikoliv. Osobně se domnívám, že v celé EU jde o vyhozené prostředky, sloužící pouze jako zlepšení hospodářských výsledků italských a španělských vinařů, kteří reformou „zlegalizovali černé vinice“ vysázené před 1. 9. 1998, na nichž mají vysoké výnosy, čímž jsou schopni vyčerpat slušné prostředky na klučení a po roce 2015 tyto vinice opět vysadit.

Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR n Proběhnuvší valná hromada 19. 6. zvolila následující členy do orgánů SV ČR: Předseda SV ČR Ing. Jiří Sedlo, CSc. Místopředsedové SV ČR Ing. Josef Svoboda (zvolen jako místopředseda SV ČR pro Moravu) Jiří Čábelka (nominován Cechem Českých vinařů a schválen jako místopředseda pro Čechy) Členové představenstva Ing. Jaromír Čepička, CSc. Lubomír Glos Ing. Tomáš Martinec Ing. Pavel Mayer Ing. Břetislav Palička, CSc. Mgr. Ing. Marek Šťastný Josef Valihrach Zástupci svazů v představenstvu SV ČR Ing. Hynek Holánek – Moravín Ing. Tomáš Richter – Svaz integrované produkce hroznů a vína Ing. Antonín Šťastný – Českomoravský svaz vinařských podniků Ing. Alois Tománek – Sdružení šlechtitelů révy vinné Dozorčí rada Ing. František Mádl – předseda Ing. Ladislav Musil Ing. Jaroslav Osička n 25. 6. proběhlo první společné zasedání nově zvoleného představenstva SV ČR a dozorčí rady SV ČR. Dozorčí rada úvodem zvolila svým předsedou Ing. Františka Mádla. Představenstvo rozpracovalo plán činnosti pro následující období, jmenovalo komisi pro stanovy, která bude mít za úkol předložit představenstvu konkrétní návrh nových stanov a jednacího řádu. n V úterý 15. 7. se předseda svazu zúčastnil jednání pracovní skupiny pro víno při COPA/COGECA v Bruselu. Podrobnosti jsou uvnitř tohoto čísla. n 1. 8. proběhlo představenstvo OAK Břeclav, kterého se účastnil předseda SV ČR. OAK Břeclav projednala aktuální problematiku zemědělství, zejména situaci o sklizni obilovin, dále pak projednala možné návrhy na změnu podmínek EAFRDu. Za tímto účelem požádalo komoditní radu pro víno při AK ČR, aby na svém nejbližším jednání tuto problematiku projednala a na MZe zaslala své návrhy na změny.

(9/2008)

n 7. 8. se uskutečnilo ve Velkých Bílovicích první jednání pracovní skupiny pro stanovy při SV ČR. Skupina se shodla na základním principu fungování SV ČR ve smyslu varianty I již připravených stanov a na systému voleb do představenstva dle připravených stanov. Dále komise projednala možnosti profesionalizace členské základny a bude navrhovat systém přidružených členů svazu. Řádné členství by mělo být definováno stejně jako povinnost vinaře dle zákona platit do Vinařského fondu.

n V úterý 12. 8. proběhlo ve Velkých Bílovicích jednání komoditní rady pro víno při AK ČR. KR projednala problematiku současného fondu EAFRD ve vztahu k vínu a navrhnula řadu drobných i významných změn. Zejména jde o otevření nového programu pro dotování sklizňových technologií v případě révy vinné.

Myšleny jsou zejména sklízeče a technologie systému box palet. Ale zatím jde pouze o návrh KR, který byl zaslán na MZe. n 13. 8. jednali předseda SV ČR, tajemník, se-

403

nátor J. Hajda a předseda RAK Jihomoravského kraje V. Hlaváček s novým náměstkem ministra zemědělství J. Urbanem o možnostech spolupráce. Odpoledne se předseda svazu zúčastnil jednání s vedoucím oddělení pro víno DG AGRI E. Jacquinem a ředitelem pro ekonomiku a regionální politiku Generálního sekretariátu Rady EU P. Blížkovským na Slováckém statku J. Fencla. V podvečer 14. 8. diskuse pokračovala v Pavlově a Mikulově.

JS a MP

Administrativní povinnosti vinařů, vinohradníků a obchodníků s vínem v průběhu vinařského roku aneb kdy, co, proč a komu zasílat 31. červenec 2008 byl posledním dnem uplynulého vinařského roku. Nedílnou součástí administrativních povinností, které celým rokem vinaře, vinohradníky a obchodníky s vínem provází, jsou Prohlášení. Jejich vyhotovení a zaslání je povinností vinařů vůči státu, vyplývající ze zákona o vinohradnictví a vinařství (zákon č.321/2004 Sb.) Zasílají se ÚKZÚZ, Odboru trvalých kultur, Oddělení registru vinic se sídlem ve Znojmě-Oblekovicích.

V současné době je aktuální prohlášení o zásobách.

Prohlášení podává každý pěstitel, který na vinicích s plochou 10 arů a větší pěstuje hrozny, které dále zpracovává byť jen pro spotřebu vlastní nebo potřebu své rodiny, a dále pak každý, kdo uvádí víno do oběhu.

Producent i obchodník zde uvádí stav zásob vína a ostatních vyjmenovaných produktů k 31. červenci.

Prohlášení o zásobách se podává do 10. září a je zde uveden stav zásob hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu a vína k 31. 7. 2008 – tzn. ke konci vinařského roku 2007. Uvádí se zásoby pocházející z území České republiky, Evropského společenství i ze třetích zemí.

Všem výrobcům vína doporučujeme zkontrolovat, zda při zahájení výroby vína nahlásili tuto skutečnost registru vinic. Prohlášení o zahájení/přerušení/ukončení výroby produktů – stručněji Prohlášení o výrobě – oznamuje výrobce nejpozději v den, kdy poprvé začíná zpracovávat hrozny. ÚKZÚZ v současné době umožňuje toto oznámit i zpětně a splnit si tak svou povinnost. Je třeba vyplnit tiskopis – příloha č.17 k vyhlášce 323/ /2004 Sb., který je umístěn na webových stránkách: www.ukzuz.cz. Jedná se jednorázové ohlášení, které se neoznamuje každoročně.

Tiskopisy prohlášení o zásobách jsou k dispozici pěstitelům na pracovišti Registru vinic ve Znojmě-Oblekovicích, na obecních úřadech vybraných vinařských obcí. Seznam těchto obcí i pokyny pro vyplnění prohlášení jsou ke stažení na www.ukzuz.cz.

Tiskopisy samotné není možné stahovat z internetu ani kopírovat. Byly vytvořeny tak, aby mohly být dále počítačově zpracovávány a jejich přehýbání, mačkání – např. při zasílání poštou, znemožňuje další zpracování.

Dalším způsobem, jak splnit svou zákonnou povinnost, je možnost elektronického podávání prohlášení prostřednictvím tzv. elek-

tronické podatelny na Portálu farmáře. To je informační systém Ministerstva zemědělství umístěný na www.farmar.mze.cz. Heslo podmiňující přístup do Portálu farmáře lze získat na místně příslušné Zemědělské agentuře a Pozemkovém úřadě (ZA a PÚ).

Portál byl již na stránkách Vinařského obzoru vícekrát prezentován a je s ním spojeno několik typů specializovaných vinařských elektronických programů, které díky kvalitní datové komunikaci umožňují zjednodušit a zefektivnit administrativní vinařské povinnosti a patří mezi základní informační pilíře a pomocníky moderního vinaře.

Ve vinařském roce 2008 začínají administrativní povinnosti pro pěstitele podáním Prohlášení o sklizni a Prohlášení o produkci.

Prohlášení o sklizni podává pěstitel, který na vinicích s plochou 10 arů a více pěstuje, byť jen pro svou vlastní spotřebu a potřebu své rodiny, hrozny a část nebo celou svoji sklizeň prodává zpracovatelům hroznů.

Prohlášení o sklizni nepodává ten, kdo sám zpracovává celou sklizeň.

Prohlášení o produkci podává každý vinař, který na vinicích s plochou 10 arů a více pěstuje, byť jen pro svou vlastní spotřebu a potřebu své rodiny, hrozny, a dále pak každý vinař, který uvádí víno nebo jeho produkty do oběhu a nebo vyrobí v předmětném roce alespoň 1 000 l vína.

Prohlášení o produkci nepodává ten, kdo celou sklizeň prodává zpracovatelům hroznů.

Tyto povinnosti – podávání prohlášení – vyplývají nejen z národní legislativy, ale především z legislativy Evropských společenství. Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, je platný od 28. 5. 2004 a navazuje na nařízení Rady a Komise. Většina záležitostí týkajících se vinohradnictví a vinařství je řešena pro občany členských zemí EU, tedy i pro ČR, přímo platnými nařízeními Rady a Komise, která jsou nadřazena národní legislativě.

Včasné odevzdání řádně vyplněných tiskopisů je z důvodu splnění zákonné povinnosti ve vlastním zájmu každého pěstitele révy vinné a producenta vína a je jednou z podmínek pro přiznání dotací a podpor poskytovaných vinařům Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF).

Doufáme, že tento článek vám bude nápomocen k lepší orientaci ve vinařské administrativě.

Ing. Eva Bartáková Ing. Vojtěch Mrňa ÚKZÚZ – Oddělení registru vinic

404

(9/2008)

Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA, 15. 7. 2008 Brusel Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR Za mě s t n a n k y ně C/C úvodem informovala o tom, že proběhly změny v podmínkách pro dobrou zemědělskou a ekologickou praxi v nařízení č. 1698/05 k rozvoji venkova. Nové jsou podmínky k zachování dobrého stavu révy a oliv v příloze III, ostatních komodit se změny netýkají.

Stav na trhu s vínem v členských zemích (pořadí států dle zasedacího pořádku jejich zástupců): Francie: Sklizeň v minulém roce byla slabší až střední, takže došlo ke snížení zásob všech druhů vína. Pozitivní vývoj byl především v první polovině vinařského roku a zvláště u bílého a růžového vína, kde se zvyšovaly i ceny.

Od dubna nastala stagnace. Červené a stolní víno už na tom není nejlépe, od ledna klesají ceny. Letošní sklizeň se odhaduje co do množství jako průměrná. Španělsko: Ceny vína klesají, jsou nižší než ceny na začátku vinařského roku. Nejhorší je to u stolního červeného vína. Situace je nyní podobná jako ve Francii.

Itálie: Podobný stav jako ve Francii a Španělsku. V jižních regionech je více vína ve skladech, jeho cena klesá, jak bílého, tak červeného. Ke sklizni je ještě předčasné se vyjadřovat, ale v některých regionech je výrazné poškození kroupami, zvláště v Piemont a Lombardii. V jiných regionech, zvláště na jihu, činí problém padlí révové.

Slovensko: Situace je obdobná, předpokládaná sklizeň je ještě dva měsíce před námi, mezitím se může mnohé stát. Zatím to ale vypadá dobře. V trendu je růžové víno. Česko: Začínají potíže s dovozem vína kvůli slabému kurzu dolaru vůči koruně. Sklizeň se zatím předpokládá velmi vysoká, což může způsobit další problémy. Padlí i plíseň révová se vyskytují nadprůměrně, ale není to nic katastrofického.

Rakousko: Trh je stabilní, sklady se vyprazdňují, především bílé víno je žádáno, stejně jako v minulých letech je trochu problém s červeným vínem. Ve vinicích se střídají období veder s chladnem a s kroupami. Jinak příští úroda vypadá dobře.

Německo: Rovněž stabilní trh. Byla zvýšena u všech produktů DPH (na 19 z 16 %), což znamenalo zvýšení cen a mírný pokles spotřeby vína. Co se týká dovozu vína z EU, vyhrává v Německu ten, kdo nabízí nejlevnější víno.

Sklizeň by měla být spíše nižší v důsledku krupobití a dalších vlivů počasí. Červené víno má nadále nízkou popularitu. Všeobecné zdražování potravin a energie asi povede k dalšímu snižování spotřeby vína jako luxusního produktu.

Export do USA mírně klesá v důsledku poklesu hodnoty dolaru vůči euru.

Závěr předsedy skupiny: Nejsou známy všechny příčiny, které vedou k uvedeným výkyvům trhu, ale je jasné, že k nim patří mimo jiné klesající hodnota dolaru vůči euru. Nepochopitelné je v současné situaci snižování ceny bílého vína, jak se děje ve Francii a Itálii. Ale je pravda, že nejdříve se zvyšovaly a nyní jen mírně klesají.

Předpisy připravované Komisí l Alergeny – jde o síru, kasein a albumin.

Musí být uváděny na etiketě v národním jazyce, což je problematické. Proto se navrhuje buď jen angličtina, nebo grafické spodobnění. U vína by se to mělo pak promítnout do národních vinařských zákonů. C/C k tomu zpracovala své stanovisko, včetně velikosti písma uváděného na etiketě. Návrh DG Sanco není zrovna ten nejlepší. l Návrh nařízení o prováděcích předpisech k ochraně geografických údajů a původu některých vinařských produktů Zástupci Itálie vyjádřili nespokojenost s textem z 10. a 11. 6. Nejvíce jim vadilo následující: – Dovezené víno nepodléhá stejným podmínkám jako víno z EU. – Výroba vína může probíhat i v zahraničí, mimo území EU. Jak bude praktikována kontrola?

– Není definováno, co je „drobná změna“. Je to nutno jasně stanovit.

– Kontroly jsou zbytečně zdvojeny, vše je v registru a ještě jednou se musí písemně žádat.

Obecně na zpracování dokumentu, bez ohledu na nepřeložení do národních jazyků EU (pouze francouzsky a anglicky), bylo velmi málo času. Takto nadále pracovat nelze.

Zástupce Francie se vyjádřil k návrhu v tom smyslu, že s ním v zásadě souhlasí, jen je nutno vytvořit seznam chráněných geografických regionů, které v rámci výjimky mohou vyrábět víno i mimo své území.

Předseda německého svazu vinařů oznámil, že předal sekretariátu C/C připomínky za Německo, které připravilo jejich ministerstvo a budou prezentovány. Dokument považuje za nepřehledný.

Zástupce Španělska kritizoval, že každé 2 týdny se tento dokument mění a není ve všech jazycích (míněno A, F, ES, I, D), takto přece nelze pracovat.

Následovala debata o tom, zda by zpracování hroznů mohlo probíhat i mimo vymezený region s chráněným označením. Španělé byli pro, Italové proti. Nakonec se ukázalo, že jde jen o Jeres, což lze vyřešit výjimkou.

Zástupce Rakouska oznámil, že musí trvat na tom, aby z hlediska původu pocházelo víno ze 100 % z příslušného regionu a odrůda a ročník musí odpovídat uvedeným údajům jen z 85 % (nutnost udržování nádob v plném stavu). Toto stanovisko následně podpořili zástupci Slovenska a Česka.

Závěr (předseda J. L. Piton): Budeme nadále požadovat dodržování přiměřených lhůt k vyjádření a všechny jazykové verze návrhů. Z hlediska výjimek z produkce vína v regionu označeném na etiketě se ukazuje, že je nutná jen pro Jeres. l Návrh nařízení ke stanovení některých prováděcích předpisů ke značení vinařských produktů Zástupce Francie – víno bez označení původu by nemělo mít bližší označení než členský stát. Nesouhlasí s neregulovaným uváděním názvů jako „Chateau“ apod.

Zástupci Itálie vyjádřili nesouhlas s následujícím: n Víno z EU – proč? Může být uvedena konkrétní země, je to zavádějící. Víno z EU může znamenat 3 různá vína: – víno z Itálie, – směs vína z Itálie s vínem ze Španělska, – v Itálii vyrobené víno ze španělských hroznů. n Původ – musí pocházet ze 100 % z uvedeného regionu. n V případě dováženého vína by údaj o dovozci neměl být dobrovolný, ale povinný. n Požadují stejné předpisy v EU pro všechny členské státy, pokud každý stát bude mít jiné předpisy, bude v tom chaos a nebude možná kontrola.

(9/2008)

Španělsko: Víno z EU má nahradit stolní víno, které po roce 2009 nebude už existovat, protože má pověst nejhoršího vína.

Závěr (J. L. Piton): Pro uvádění ročníku a odrůdy musí zůstat pravidlo „nejméně 85 %“, pro označení původu musí zůstat pravidlo 100 % z uvedeného regionu. Ochranné známky nemohou obsahovat geografické údaje a mást tím spotřebitele. Víno z EU – mimo Španělska nikdo toto značení nepožaduje, naopak většina členských států je proti. Ale o kompromisu bude nutno jednat až příště. Je nutné vnést požadavek na povinný údaj na etiketě o dovozci vína. l Pracovní dokumenty k enologickým postupům Existují dva pracovní dokumenty, zatím nejde o návrhy nařízení.

Vystoupil zástupce Španělska s tím, že jako předseda pracovní podskupiny C/C pro enologii by rád komentoval návrhy Komise. Snížení obsahu síry ve vínu je pouze populismus, jinak těch pár miligramů na nic nemá vliv. Pracovní podskupina vznikla na výzvu Komise a ta nyní stejně nebere ohled na výsledky její práce. Řídí se jen doporučením OIV. Mají-li se přebírat normy OIV, mělo by opačně OIV brát i naše předpisy. Zvažuje se, zda se má Komise stát členem OIV. Ale to má smysl jenom tehdy, když OIV a EU budou pracovat obousměrně, když EU nebude jenom přejímat rozhodnutí OIV. EU produkuje 70 % vína světa! Nesprávným směrem se vyvíjí i přípravy na vytvoření nařízení pro biovíno, tedy zpracování biohroznů na biovíno. Zatím vše běží dvoukolejně – prostřednictvím biozemědělců a prostřednictvím vinařů. Přitom by měl vzniknout jeden předpis. Biovíno je především víno a musí odpovídat všeobecným požadavkům na víno.

Proto by mělo být zahrnuto do předpisů pro víno.

Zástupce Španělska – nechtějí, aby se biovíno vyčleňovalo vůči tradičnímu vínu. Biovíno se ničím neliší, je to taky víno. Existuje bílé víno, víno červené, biovíno, ovocné víno atd.

Zástupce Německa – při produkci hroznů je rozdíl, zda jde o konvenční pěstování nebo o ekologické. Při zpracování hroznů na víno je těch rozdílů méně a jsme proto proti tomu, stejně jako ECOVIN (svaz ekologického vinařství v Německu), aby pro zpracování biovína platil jiný předpis než pro zpracování vína obecně.

Zástupce Itálie – u biovína, ale i u konvenčního vína by mělo dojít k výraznému snížení obsahu síry. Příkladem mohou být USA, kde se biovíno vůbec nesíří.

Závěr k enologickým postupům (tajemnice pracovní skupiny): Maximální obsah síry ve víně by měl i nadále zůstat ve výši

jako dosud. Tedy u konvenčního vína, nikoliv biovína. Enologické postupy EU by měly být převzaty OIV. EU by se měla stát členem OIV. Národní programy členských států v rámci reformy trhu s vínem Opět odpovídali zástupci jednotlivých členských států podle zasedacího pořádku: Německo – Komise byla včas požádána o 4 programy – restrukturalizaci vinohradnictví, investice do vinařství, propagaci vína ve třetích zemích a jen pro první vinařský rok 2009/ 2010 podporu na užití rektifikovaného moštového koncentrátu, ale pouze ve výši nižší než 1/3 částky minulého roku. Dále byla podána žádost o podporu pojištění sklizně, ale ne pro první 3 roky.

Rakousko – požádali o 3 programy – restrukturalizaci vinohradnictví (podle dosavadních programů), investice do vinařství (s cílem zvýšit kvalitu) a propagaci vína ve třetích zemích. Česko – byla odevzdána žádost Komisi o schválení 2 programů – restrukturalizaci vinohradnictví (přibližně jako dosavadní programy) a investice do sklepního hospodářství.

Více programů vzhledem k omezenému objemu poskytovaných finančních prostředků nechce otevírat.

Slovensko – většina prostředků je určena na restrukturalizaci, dále na investice do sklepního hospodářství, propagaci na třetích trzích, užití rektifikovaného moštu a podporu pojištění sklizně.

Itálie – má celkem 6 programů, mimo jiné podporu odbytu na třetích trzích, jde celkem o 1/3 veškerých poskytnutých prostředků.

Hlavním opatřením je ale restrukturalizace vinic, dále následují investice do sklepního hospodářství, destilace podle § 16 a destilace podle § 17 a podpora užití rektifikovaného moštového koncentrátu. Španělsko – chce využít 7 programů: podporu II. pilíře, podporu marketingu ve třetích zemích, restrukturalizaci vinic, investice do sklepního hospodářství a podporu destilace podle § 16, § 17 a § 18.

Francie – největší váha je vložena na pozitivní opatření, jako je restrukturalizace vinic, podpora investic ve sklepním hospodářství a podpora marketingu ve třetích zemích, celkem jde o 70 % finančních prostředků. Dále jde o užití rektifikovaného moštového koncentrátu, podporu pojištění sklizně a podporu destilace podle § 16.

Následující dva státy nebyly přítomny, ale zaslaly k danému tématu podklady: Portugalsko – podpora marketingu ve třetích zemích, restrukturalizace vinic, investice do sklepního hospodářství a podpora destilace podle § 16 a § 17.

405

Řecko – podpora II. pilíře, podpora marketingu ve třetích zemích, podpora restrukturalizace vinic, podpora destilace podle § 17 a § 18, podpora užití rektifikovaného moštu.

Závěr (předseda): Všichni si stěžují na postup Komise, konečná pravidla pro nové programy byla zveřejněna až v samotný den odevzdávání programů. Následně si Komise stanoví 3 měsíce na odpověď. Je to arogantní jednání, které by do těchto vztahů patřit nemělo. C/C zašle protestní dopis. Problémem jsou i programy v rámci rozvoje venkova a jejich prolínání s novými programy v rámci SOT s vínem.

Diskuse o zařazení společné organizace trhu s vínem do jednotné zemědělské organizace trhu Komise se pokouší vložit víno znovu do jednotné zemědělské organizace trhu. Nepodařilo se jí to v roce 2006, a tak to zkouší znovu, s datem účinnosti od 1. 8. 2009. Představa byla, že by se tak stalo za francouzského předsednictví, případně by to bylo dokončeno za předsednictví českého. Podle francouzských zdrojů ale vše asi bude započato až za předsednictví ČR. Během jednání pracovní skupiny C/C francouzský zástupce oznámil, že v navrhované jednotné zemědělské organizaci trhu nebude ani členění na komodity. Komise se snaží vše rozhodnout sama, bez Rady a Parlamentu. Podle vyjádření francouzského ministra zemědělství proběhne nejprve reforma celého zemědělství a pak bude do společné zemědělské organizace trhu vloženo víno. Oficiálně tato informace zatím neproběhla. Oficiální návrh postupu by měl být předložen po letošních prázdninách. Pracovní skupina C/C vyjádřila bez výjimky s tímto postupem nesouhlas a všichni účastníci byli požádáni o iniciativu v jednotlivých členských státech o podporu změny dosavadního stanoviska Komise.

406

(9/2008)

Praktické poznatky k odrůdě Děvín Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je slabě ochlupený. Mladé lístky jsou zeleně zbarvené. List je střední velikosti. Listová čepel je troj- až pětilaločnatá, slabě zvlněná. Listové výkrojky jsou středně hluboké. Spodní strana listové čepele je jemně štětinkatá. Řapíkový výkrojek je otevřený, lyrovitý. Hrozen je malý až středně velký. Tvar hroznu je kuželovitý. Uspořádání bobulí v hroznu je husté až velmi husté. U základu třapiny jsou na hroznu vytvořena křidélka. Bobule je malá, slabě oválná, žlutozeleně zbarvená. Slupka je pevná. Chuť dužniny je slabě aromatická.

Pěstitelské vlastnosti Děvín se hodí pro pěstování v dobrých vinohradnických podmínkách. Pro výsadby jsou vhodné svahovité pozemky, s dobrou expozicí ke slunečnímu záření. Odrůda náročná na půdní podmínky. Děvín nesnáší suché lokality, s výsušnými půdami nebo velkými periodami sucha. V takových podmínkách jsou přírůstky listové hmoty menší. Vytváří se menší hrozny s menšími bobulemi. V suchých podmínkách se rovněž mohou vytvářet hořké látky v bobulích, které mohou působit jako stresové metabolity. V aromatickém profilu se vyskytují monoterpeny, které právě při stresových situacích mohou vykazovat nahořklou příchuť. Aromatický a chuťový projev vín bývá výrazně ovlivněn suchými podmínkami v neprospěch kvality budoucího vína. Výběr optimálních půdních podmínek je pro pěstování této odrůdy zásadní.

Odrůdě proto vyhovují hlubší půdy, dobře zásobované vlhkostí a přitom dostatečně záhřevné, což pozitivně ovlivňuje zralost hroznů.

Děvín dozrává koncem září až v 1. polovině října v závislosti na požadované kvalitě hroznů a podmínkách ročníku. Odolnost k zimním mrazům je dobrá až velmi dobrá.

Odrůda je citlivá na houbové choroby. Je nejcitlivější na napadení padlím révy. Padlí může

významně napadat listy i hrozny. Ochrana proti padlí révy je velmi důležitá, protože napadení velmi negativně ovlivňuje kvalitu hroznů a vína.

Husté hrozny jsou rovněž citlivé na napadení šedou hnilobou. V příznivých ročních však bývají hrozny napadené ušlechtilou formou šedé hniloby. Odolnost odrůdy k plísni révy je střední a vyžaduje běžnou chemickou ochranu.

Děvín je odrůda vhodná pro rýnsko-hessenské vedení s řezem na tažně. Optimální zatížení plodnými očky pro tuto odrůdu je 6–8 oček na m2. Vhodný je řez na dlouhý tažeň, abychom zabezpečili dostatečnou vzdušnost listové plochy keře, která je u této odrůdy velmi důležitá.

Z pohledu nepřímé ochrany proti houbovým chorobám a vzhledem ke kvalitě hroznů jsou velmi významné zelené práce.

První operací je podlom a včasné vylamování zálistků v zóně hroznů, které provzdušní keř, umožní lepší osychání listů a hroznů a tím může nepřímo zlepšovat odolnost k houbovým chorobám.

Odlistění zóny hroznů není vhodné uspíšit a provádět v závislosti na podmínkách počasí daného ročníku. V horkých ročnících je proto vhodné odlistění až po zaměkání bobulí. Rané odlistění, po odkvětu a následující velmi teplé počasí může způsobovat nadměrné snižování obsahu kyselin v hroznech a zároveň negativně ovlivňovat aromatickou zralost hroznů. Nevhodné odlistění z pohledu termínu i intenzity se projevuje zhnědnutím bobulí a negativním ovlivněním kvality hroznů a vína.

Při úměrném zatížení keřů není většinou potřeba doplňkové regulace násady hroznů v době vegetace. Regulace násady hroznů může být zajímavá pouze na přeplozených keřích.

Velmi významný je u této odrůdy výběr podnoží ve vztahu k pěstitelským podmínkám. Vhodnou podnoží je středně bujně rostoucí SO 4. Tuto podnož však není vhodné využívat právě na lokalitách s výraznějšími suchými podmínkami. V takových podmínkách jsou potom vhodné podnože Kober 125 AA, Kober 5 BB a Craciunel 2. Na podnoži Kober 5 BB se může na výživných půdách vyskytovat sprchávání květenství.

Pro stanovení termínu sklizně je potřeba představa o kvalitě vína, které chce výrobce vyrábět. Zásadní jsou potom cukernatost, obsah kyselin a aromatická zralost, respektive sklizeň hroznů dříve, než se na nich začne projevovat zhnědnutí slupky.

Enologické vlastnosti Děvín je odrůda vhodná pro produkci všech jakostních stupňů vín. Rozhodují pouze představa zákazníka a naplnění této představy vinohradníkem a vinařem.

Ve slupce bobulí a částečně v dužnině se vyskytují muškátovo-květinové aromatické látky, které jsou senzoricky patrné již v hroznech.

Může se proto nabízet krátkodobá macerace hroznů ke zvýšení uvolnění těchto aromatických látek. K maceraci jsou však vhodné pouze kvalitně vyzrálé, nestresované hrozny. U hroznů z vinic postižených suchem by se v průběhu macerace mohly uvolňovat ve větší míře látky, které se projeví ve víně travnatými tóny a hořkou chutí. U těchto hroznů je potom vhodné šetrné lisování při nízkých tlacích, ihned po odstopkování hroznů.

Děvín často dozrává do kvality výběr z hroznů až výběr z cibéb. V technologii výroby těchto vín je potřebné ponechání harmonického obsahu zbytkového cukru ve víně. Zbytkový cukr ve víně zvýrazňuje rovněž aromatický charakter vín. Aroma vín z odrůdy Děvín může být často nevýrazné a zastřené v suchých vínech s vysokým obsahem alkoholu (14–16 obj. %).

Využití odrůdy a kvalita vína Při vynikající kvalitě hroznů je vhodná pro výrobu přírodně sladkých vín. Zajímavá jsou však i suchá vína v pozdním sběru.

Kvalitně vyrobená vína jsou aromatická, muškátově-květinovo-kořenitá. Kyseliny jsou jemné a pikantní i ve vyšších jakostních stupních. Optimální zbytkový cukr podporuje chuťový i aromatický zážitek z vína odrůdy Děvín.

Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704.

(9/2008)

Děvín – detail keře, foto R. Stávek

Děvín – hrozen, foto R. Stávek

Děvín – list, foto R. Stávek

Děvín – vrchol letorostu, foto P. Pavloušek

Děvín – zimní očko, foto P. Pavloušek

Děvín – hrozen, foto P. Pavloušek

Děvín – keř, foto P. Pavloušek

407

(9/2008)

408

inzerat_A5:inzerat_A5

31.7.2008

16:12

Stránka 1

HOBRAFILT hloubkové filtrační desky DOPORUČENÉ TYPY FILTRAČNÍCH DESEK HOBRAFILT PRO JEDNOTLIVÉ FÁZE FILTRAČNÍHO PROCESU PŘI VÝROBĚ VÍNA: Hrubá / čiřící předfiltrace – typy S 30 N, S 40 N, S 60 N, S 80 N Jemná / leštící filtrace – typy S 10 N, S 15 N, S 20 N Sterilní / mikrobiologicky účinná filtrace – typy ST 3 N, ST 5 N, ST 7 N FILTRAČNÍ DESKY HOBRAFILT KOUPÍTE U TĚCHTO PRODEJCŮ: ČR: BS Vinařské potřeby, Vínum Znojmo, Vinařské potřeby Bureš Velké Pavlovice, Vincoop Mikulov SR: VIN.TECH Pezinok, Agrokomp Modra, Campeon Viničky, Kolor Plus Humenné SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o.

SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

VINITECH BORDEAUX 2. – 4. PROSINCE 2008

Kupujte u našich inzerentů – podpoříte Vinařský obzor!

Děkujeme!

dubové SUDY-BARRIQUE

Místo setkání vinafiÛ z celého svûta

Pravá francouzská kvalita

Sudy jsou vyrábeny z francouzského dreva “ALLIER, NEVERS, TRONCAIS, VOSGES, LIMOUSIN”.

Možné vypálení sudu, tzv. toasting: Lehké (LT) Strední (MT), Stredne težké (MT+) Težké (HT) Francouzské dubové sudy v nejširším sortimentu.

225l (ruzné modely) 300l 400l 500l

Preparáty pro výrobu vína enzymy kvasinky

bakterie taniny

pravá francouzská kvalita z Epernay - srdce vinařství

korkové zátky

Aglomerované 1+1 a další

Koextrudované plastové zátky

vinitech-bordeaux.com Bordeaux, mûsto zafiazené do Seznamu svûtového dûdictví UNESCA, má velmi pfiíjemnou atmosféru. Odborníci pfiijíÏdûjící na veletrh mají moÏnost obohatit svÛj pobyt exkurzí u nûkterého z vinafiÛ, jakoÏ i proÏít nezapomenutelné turistické záÏitky.

3 HLAVNÍ SEKCE VELETRHU

Zprostøedkování dovozu z Itálie

- vinohradnická technika - vinaøská technika - víno a vinné mošty Za výhodné ceny od osvìdèených partnerù Zdenìk Vrbík mobil: 724 105 145 e-mail: vrbik.zdenek@quick.cz

PùSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY V¯ROBA VÍNA PLNùNÍ DO LAHVÍ A UVEDENÍ NA TRH

DOBR¯ NÁPAD A INOVACE V POP¤EDÍ ZÁJMU FORUM NÁPADÒ – Setkání, diskuse, kolokvia SEKCE INOVACE – Pfiehlídka inovací a nov˘ch trendÛ, Ceny za inovaci TÉMATICKY ZAMù¤ENÉ V¯STAVY – Vína a pfiedmûty, Kontakty a poradenství, Stavebnictví a architektura Kontakt pro dal‰í informace: Active Communication Praha, tel. 222 518 587 info@francouzskeveletrhy.cz, skype: active.communication

MEZINÁRODNÍ VELETRH ZA¤ÍZENÍ A TECHNOLOGIÍ PRO PùSTITELE VINNÉ RÉVY A V¯ROBCE VÍN A DESTILÁTÒ B O R D E A U X – V ¯ S TAV I · T ù L A C

- Photos : CIVB, F. Poincet, L. Stinus

Prírodní

410

foto: VaŠ

(9/2008)

foto: J. Halady

foto: J. Halady

foto: VaŠ

foto: VaŠ

foto: VaŠ

foto: J. Halady

(9/2008)

411

Causa špaček obecný

(Sturnus vulgaris subsp. vulgaris L.) Ing. Radek Sotolář, Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice

Špaček obecný je černý pták s kovově purpurovým až zeleným leskem a bílými skvrnami. Ty jsou největší po letním pelichání, postupně se obrušují a u samečků mohou koncem jara i zmizet. Mladí ptáci od vylétnutí do prvního pelichání jsou hnědošedí, bez skvrn. Špaček je poněkud zavalitější něž kos, je dlouhý cca 22 cm a váží přibližně 80 g. Po zemi se pohybuje hbitou chůzí, ve vzduchu létá frčivým letem. Za letu má trojúhelníkový obrys, tzv. delta křídlo, umožňující dobré manévrovací schopnosti i při letu nízko nad zemí. Je velmi společenský. Čeleď špačkovitých zahrnuje podle systému nového českého názvosloví na 119 rozličných druhů. Většinou jde o ptáky exotické, obývající Afriku, Asii, Austrálii, ale najdeme je třeba až na tichomořských ostrovech. Ačkoliv čeleď špačkovitých je dělena na vícero rodů, čeština zná jen pět rodových jmen. Jsou to: špaček, majna, leskoptev, loskuták a klubák.

V Evropě se vyskytují jen tři druhy, z toho pak dva jen v okrajových částech. Jde o špačka růžového (Sturnus roseus Linnaeus, vyskytuje se až zcela na východě, konkr. západní Zakavkazí až Irák), špačka černého (dříve jednobarvého Sturnus unicolor dnes inicolor Temminck, vyskytujícího se ve Španělsku a severní Africe) a pak konečně špačka obecného (Sturnus vulgaris L.). Druh Sturnus vulgaris L. se dnes člení do 13 poddruhů: poddruh Sturnus vulgaris caucasicus Lorenz, 1887 – špaček obecný kavkazský poddruh Sturnus vulgaris faroensis Feilden, 1872 – špaček obecný faerský poddruh Sturnus vulgaris granti Hartert, 1903 poddruh Sturnus vulgaris humii Brooks, 1876 poddruh Sturnus vulgaris minor Hume, 1873 poddruh Sturnus vulgaris nobilior Hume, 1879 poddruh Sturnus vulgaris oppenheimi Neumann, 1915 poddruh Sturnus vulgaris poltaratskyi Finsch, 1878 poddruh Sturnus vulgaris porphyronotus Sharpe, 1888

poddruh Sturnus vulgaris purpurascens Gould, 1868 – špaček obecný arménský poddruh Sturnus vulgaris tauricus Buturlin, 1904 – špaček obecný černomořský poddruh Sturnus vulgaris vulgaris Linnaeus, 1758 – špaček obecný evropský poddruh Sturnus vulgaris zetlandicus Hartert, 1918 – špaček obecný shetlandský. Špaček obecný obývá většinu Evropy, včetně Islandu, a jeho teritorium výskytu zasahuje až po Írán a střední Asii. Introdukovaní (uměle vysazení) špačci úspěšně osídlili Severní Ameriku, jižní Afriku, jižní Austrálii a Nový Zéland.

Zavlečení špačka evropského na jiné kontinenty nebylo náhodné. Špaček býval i v minulosti s oblibou chován v zajetí. Od mládí vychovaný špaček v zajetí velice zkrotne a je velmi přítulný. Obliba chování špačků měla svou příčinu nejen v jejich přítulnosti, ale také ve schopnosti naučit se opakovat různá slova. Již Komenský se zmiňuje o špačkovi jako o ptáku, který se naučí vyslovovat lidské hlasy. Špaček obecný patří mezi nejhojnější evropské ptáky. Odhaduje se, že v Evropě žije kolem 35 až 60 milionů špačků a celosvětovou populaci tvoří více než 650 milionů jedinců. Špaček obecný měl původně převážně evropský areál rozšíření, ale dnes díky vysazování člověkem osídlil rozsáhlá území po celém světě, podobně jako réva vinná (viz obr. č. 1).

Obr. č. 1: Osídlení špačka obecného ve světě (W ikipedia , 2007) Evropu obývající špaček obecný je mimo populací z jižní a západní Evropy tažným dru-

hem, zimujícím většinou právě v jihozápadní Evropě. Jeho stavy byly v Evropě ještě donedávna relativně stabilní, nyní v posledním desetiletí zejména ve střední a jižní části Evropy významně stoupají. Ve zbytku Evropy je však hlášen pokles stavů, proto je v současnosti špaček považován za ubývající druh a vztahuje se na něj tzv. Bernská úmluva (Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť). Jde o ochranu planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů včetně míst jejich přirozeného výskytu, a to zejména druhů a lokalit, které přesahují hranice států. Zvláštním programem je SMARAGD (EMERALD), iniciovaný Radou Evropy, nyní je na území členských států Evropské unie postupně začleňován do soustavy Natura 2000, samostatně existuje ve státech mimo území Evropské unie. Podle tohoto programu jsou vymezována ASCI (Areas of Special Conservation Interest).

V ČR hnízdí špaček na celém území, nejhojnější je v nížinách až pahorkatinách, vzácně vystupuje až vysoko do hor (max. 1 290 m n. m., konkr. v Krkonoších, hnízdil v dutých sloupech lyžařského vleku). Početnost stavu v ČR stoupá, např. v letech 2001–2003 u nás hnízdilo již 0,9–1,8 milionů párů. Špaček miluje světlé, řidší lesy, sady a parky i v okolí lidských sídel. Naši ptáci jsou převážně tažní, i když každoročně jsou řídce pozorováni i v průběhu zimy. Návrat ze zimovišť probíhá od konce února do března, zpět odlétají většinou v průběhu října (dalo by se říci „po sklizni“). V ČR hnízdí většinou dvakrát do roka. Hnízda si staví v dutinách stromů, s oblibou používají i budky a stále častěji i dutiny na budovách. Od dubna do června snáší 4 až 6 (2–9) vajec, sedí oba rodiče 12–13 dní. Mláďata hnízdo opouštějí po 16–24 dnech, postupně se houfují do stále větších hejn, ve kterých se zdržují až do odletu. Pohlavně dospívají koncem prvního roku života, nejvyšší věk je cca 15 let. Z počátku hnízdní sezony se živí téměř výlučně živočišnou potravou (kráčivou chůzí pěk-

412

(9/2008)

ně na zemi), postupně se žel navyšuje množství potravy rostlinné. V živočišné potravě převládá hmyz (hlavně brouci, blanokřídlí, dvoukřídlí a motýli), rostlinná potrava se skládá z různých dužnatých plodů (třešně, rybíz, bez černý, hrozny révy apod.), v menší míře požírá i vegetativní části rostlin. Špaček je velmi inteligentní a obezřetný pták. Hejna špačků bývají s příchodem léta někdy velmi nepříjemná. Přes den shánějí potravu jen v menších skupinách, ale na noc se vždy shlukují do velkých hejn. Později na podzim, těsně před tahem, zůstávají již ve větších hejnech. Špaček, má-li příležitost, spolehlivě sklidí dozrávající třešně, rybíz, švestky a později i hrozny. Tato velká hejna nocují společně na vyšších stromech. Tyto noclehárny nelze minout, hašteřivý křik je slyšet široko daleko. Taktika, s jakou nalétávají na vinice, je obdivuhodná. Většinou se hejno snese na nejbližší vysoké stromy, sloužící jako pozorovatelna. Jen malá část hejna se oddělí a tito průzkumníci učiní nejprve oblet a následně se snesou do vinice.

Pokud se nic neděje, je to signálem pro ostatní a hody mohou začít. Koncem podzimu jsou již často systematicky plašeni, nestačí pak ale bobule zhltnout a většina skončí na zemi. Přichází však změna taktiky a pro opadané bobule si zbylá část hejna dojde po zemi pěšky. Koncem září a v říjnu jsou již hejna špačků tak veliká (zejména na jižní Moravě), že se nebojí téměř ničeho. Na statické rány plynového plašiče již ani nereagují, stejně jako na zvuky dravců či píšťalky.

Sítě na keřích úrodu také spolehlivě neochrání, neboť od bobulí poškozených drápy a zobákem špačků pak hnijí celé hrozny. Dosud nejúčinnější obranou tak zůstává „komplikovaný“ odstřel.

Postřehy ze zákonných nařízení týkajících se ochrany a možného odstřelu špačka obecného Ministerstvo životního prostředí podle § 5b odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zejména pozdější vyhlášky č. 294/2006 Sb., o odchylném postupu pro usmrcování špačka obecného, praví ve stručnosti toto:

l Paragraf 1 (Předmět úpravy) říká, že z důvodu prevence závažných škod na úrodě révy vinné na vinicích je možné špačka usmrtit.

Nicméně účelem usmrcování není snižování početních stavů špačka obecného lovem, ale zvýšení účinnosti střelby jako metody plašení jedinců špačka obecného. l Paragraf 2 (Prostředky, způsob a metody postupu) potom říká, že usmrcení špačka obecného je možné pouze loveckou zbraní brokovou, popř. kombinovanou, při využití max. dvou střel s broky do velikosti 2,5 mm včetně. Střílet lze pouze na okraje hejna, čítajícího odhadem min. tisíc jedinců. Střílet lze i opakovaně, ovšem jen v případech okamžitého návratu hejna do dohledu střelce. l Paragraf 3 (Časové a místní okolnosti) potom upravuje dobu, kdy se může na špačky střílet. Je to od 15. srpna do 31. října, a to od 30 minut po východu slunce až po hodinu před jeho západem. A pozor, jen na území vinařské oblasti Morava, s výjimkou území Národního parku Podyjí. Střílet se smí z „hlídané“ vinice, případně z pásu 50 metrů kolem dané vinice. l Paragraf 4 (Další podmínky) má hned čtyři neméně důležité oddíly: – odd. 1 stanoví, že odstřel lze uplatňovat, jen jestliže se na vinicích ve správním obvodu místně příslušného orgánu ochrany přírody vyskytuje ve stanoveném období nejméně jedno hejno špačka obecného čítající odhadem minimálně tisíc jedinců a jestliže tato skutečnost byla místně příslušným orgánem ochrany přírody ověřena a vyhlášena; – odd. 2 stanoví, že odstřel mohou provádět jen fyzické osoby, které jsou oprávněny lovit zvěř (myslivci) a které se předem písemně ohlásí osobně nebo prostřednictvím uživatele honitby místně příslušnému orgánu ochrany přírody; – odd. 3 říká, že odstřel nelze uplatňovat v případě, kdy je hejno již střelbou vyplašeno a odlétá z vinice; – odd. 4 říká, že podmínkou je i následné dohledání usmrcených jedinců, sejmutí případ-

Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

ných ornitologických kroužků a jejich odevzdání místně příslušnému orgánu ochrany přírody s informací o datu a lokalitě zástřelu. l Paragraf 5 (Účinnost) pak stanovuje dobu, kdy takto upravený předpis nabývá účinnosti, konkrétně 1. 7. 2006.

Když se na ony výše zmíněné paragrafy podíváme trochu podrobněji, zjistíme, že špačky smí střílet jen myslivec, konkrétně občan ČR, který včas odevzdá příslušnému orgánu ochrany přírody vyplněný formulář. Pokud jsem tedy jen vinař, je třeba se dát k myslivcům anebo si nějakého myslivce sjednat. Dále je třeba zjistit, co je to příslušný orgán ochrany přírody, protože ten ve jmenované vyhlášce blíže jmenován není. Mělo by však jít o orgán ochrany přírody obecního úřadu obce s rozšířenou působností (dle § 75 odst. 1 písmene c, zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění). Dále se smí střílet v podstatě jen brokovnicí maximálně dvěma výstřely jednoho střelce, s broky do velikosti 2,5 mm.

Tady páni ochranáři udělali dost zásadní chybu.

Pro vyplašení hejna špačků (jak se všude několikrát píše) by totiž byly vhodnější broky o větší velikosti, např. 3,5 mm, neboť špačky vyplaší stejně, ale protože jsou větší, není jich v patroně tolik, a tudíž usmrtíme méně špačků. Také počet střelců „bránící“ vinici není přesně stanoven, takže takových deset střelců se dvěma výstřely… to už početné hejno pěkně vyplaší a probere. Je však třeba připomenout i ekonomickou stránku věci. Jeden hlídač se zbrojním průkazem včetně střeliva vychází zhruba na 10 000 korun na měsíc. To nepočítám sítě proti špačkům, plynová děla, elektrické a jiné plašiče, chemickou ochranu proti plísním, které začínají bujet na poškozených bobulích činností hladových špačků…

Docela zajímavá je už i první věta příslušné vyhlášky (viz výše § 1), která odůvodňuje odstřel špačků z důvodů prevence závažných škod na úrodě, ale pozor – dále říká doslova na úrodě révy vinné. Takže ostatní druhy rév a odrůdy interspecifické tedy chráněné asi nejsou. Dále není přesně stanovena ani doba odstřelu. Doba od

820 Kč (vč. 9% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(9/2008)

15. 8. do 31. 10. je jen orientační, neboť dobu, odkdy se smí střílet musí stanovit (vyhlásit) právě příslušný orgán ochrany přírody. Postup orgánu je většinou následující: Na základě terénní pochůzky nejdříve 15. srpna daného roku, někdy v ranních hodinách, v lokalitě, kde se dá tisícihlavé hejnko špačků očekávat, se tito odhadem spočítají, vydá se prohlášení a teprve pak je odchylný postup pro usmrcování špačka obecného úředně schválen. Co se stane v případě, kdy se určený pracovník příslušného orgánu ochrany přírody opakovaně po několik dnů s potřebně početným hejnem špačků nesetká, se bojím domýšlet. Stejně tak, když raně zrající odrůdy začnou špačci okupovat již před 15. srpnem…

Za zmínku stojí i § 4 odd. 4, který navíc ještě i odrazuje případné myslivecké hlídače vinic od vykonávání této činnosti dohledáváním střelených špačků, jejich prohledáním, zda nemají ornitologické kroužky, a mají-li náhodou tyto kroužky, povinností odevzdat je příslušnému orgánu ochrany přírody většinou včetně vypracovaného hlášení o datu a lokalitě zástřelu.

Závěrem Špaček obecný, podruh evropský je krásný pták, vyskytující se na území ČR odnepaměti. Dokládá to také jeho název český i latinský (jeho české jméno je skutečně doslovným překladem jména latinského, což tak obvyklé v českém názvosloví zase není). Nicméně na území ČR se jeho početní stavy stále zvyšují, tím se zvyšují i škody a ztráty ve vinicích na úrodě během roku, potažmo náklady, které je pak nutné připočíst ke každé zakoupené láhvi s vínem.

Jak to v našich vinicích v podzimních měsících

mnohde vypadá, dokumentují obrázky na straně 410. Problémem je i taková malá drobnost, jako je pojištění úrody proti špačkům. Fenomén špaček je totiž pojišťovnami obecně brán jako tzv. „nepojistitelný vliv“.

Bernská úmluva, která špačka obecného klasifikuje jako chráněného živočicha, vznikla v roce 1979 ve Švýcarsku. Od roku 1998 platí i na území ČR. Zavedení intenzivního zemědělství v severních částech Evropy mělo údajně negativní vliv na populaci špačků v těchto zemích. Např. v Anglii klesla populace špačka v roce 2004 až o 80 % oproti roku 1966, ačkoli v Severním Irsku zůstala populace stabilní, ba s mírným nárůstem. Pokles stavů byl hlášen i z Pobaltských států, Ruska, Švédska a Finska (k roku 1980). Naopak v jižní a centrální Evropě, zvláště v Itálii, jižní Francii a v severovýchodním Španělsku, se stavy špačka obecného oproti roku 1960 významně zvýšily. Úmluva vznikla i proto, že ve státech, kde evropský špaček zimuje (Belgie, Francie, Španělsko, Portugalsko...), byl, a mnohde je, považován za lovnou zvěř a také se hojně loví. Ještě koncem 19. století bylo i na našem venkově obvyklé, že lidé vybírali špačkům mláďata, aby si na jaře pochutnali na „čerstvé zvěřině“. Jedno nebo dvě mláďata jim však vždy ponechali, aby rodiče hnízdo neopustili.

Literární zdroje PODPĚRA, P.: Špaček obecný, [online]. http:// www.ifauna.cz, 2008 ŠŤASTNÝ, K. – BEJČEK, V. – HUDEC, K.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001 až 2003. Vydalo Aventinum 2006

Francie vykročila vstříc běžným konzumentům Vinařské regiony Francie jsou tradičně dopodrobna rozděleny v geografické celky, jejichž názvy jsou adorovány sommeliery a znalci vín, avšak běžnému spotřebiteli mnoho neřeknou. Francouzská vína tak na světovém trhu ztrácejí pozice ve prospěch jednoduše a srozumitelně značených vín Nového světa. Plán modernizace francouzského vinohradnictví předkládaný ministrem zemědělství Michelem Barierem předpokládá nejpozději od sklizně ročníku 2009 uplatnění třístupňového klasifikačního systému: Vins de table (etiketa včetně ročníku a odrůdy, původ hroznů odkudkoliv z Francie, sklizeň bez limitace hektarového výnosu, možnost zavlažování i využití dubových chipsů), Vins de territoire (substituce řady ambiciózních Vins de pays nebo některých rozlehlých AOC např. Bordeaux), Vins de terroir (garance nejen původu, ale i kvality vína, obsazení zatříďovacích komisí nejen místními vinaři, ale také nezávislými degustátory).

Zdroj: 30SecWineAdvisor Belgie zakročila proti kalifornským plagiátorům Belgická celní správa zabavila a komisionálně zničila 3288 lahví šumivých vín kalifornské firmy E&J Gallo, jejichž etikety nesly pro zákazníky matoucí a klamné označení původu „Califoria Champagne“ a zavádějící název výrobce „Andre Champagne Cellars“.

Zdroj: BK Wine Brief

413

Kolektiv autorů Ministerstva živ. prostředí: Vyhláška č. 294 – o odchylném postupu pro usmrcování špačka obecného, Praha 2006 Kolektiv autorů Wikipedie (online encyklopedie): Taxonomy of Sturnus, [online]. http://en.w ik ipedia.org /w/index.php?t itle=Sturnus&action=edit&section=1, 2007 Kolektiv autorů bernské úmluvy: Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, [online]. http://www. nature.coe.int/english/ cadres/bern.htm, 2008 ČTYROKÝ, P.: Špaček obecný, [online]. http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_ zprava/31139, 2002 Použité zákony a vyhlášky – §5a odst. 1 písmene a + §5b odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. – §46 a §48 + §54 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.

– Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR, ve znění pozdějších předpisů + Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

– Vyhláška č. 294/2006 Sb., stanovující podmínky možného odstřelu špačků.

– Vyhláška č. 324/2004 Sb., stanovující seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení.

Britské restaurace preferují větší sklenice Namísto dosud standardních 125ml sklenic servírují dnes tři ze čtyř gastronomických zařízení ve Velké Británii víno ve sklenicích o objemu 175 ml a 14 % podniků rozlévá vína do sklenic o objemu 250 ml. Britská lékařská komora obvinila provozovatele restaurací z nezodpovědného chování ve snaze přimět zákazníky k vyšší než zdraví přínosné konzumaci vína.

Zdroj: Timesonline Britští lékaři doporučují lahve o nižším objemu British Medical Journal zveřejnil článek doporučující distribuci vína v lahvích o objemu 0,5 l namísto obvyklých 0,75 l. Podle autorů platí pravidlo: Čím větší objem lahve, tím vyšší riziko zneužití obsahu. Objem 0,5 l navíc lépe než standardní 0,75 l láhev odpovídá doporučené souhrnné denní konzumaci vína pro muže a ženu.

Zdroj: Vinimarket.com Austrálie : Méně alkoholu pro lepší chuť vína Australský Wine Research Institute usiluje o selekci kvasinek, které by konvertovaly v alkohol méně cukru než obvykle. Dle názoru vědců potlačuje vysoký obsah alkoholu ve víně šíři jeho senzorických projevů. Člen týmu, Dr. Paul Chambers, charakterizoval svou práci jako snahu zlepšit kvalitu vín snížením obsahu alkoholu.

Zdroj: ABC News Krátké zprávy připravil Martin Křístek

414

(9/2008)

Vinice na zámku Hluboká „Loňskou úrodu kromě několika náhodných kolemjdoucích ochutnali jen ptáci,“ začíná nevesele ten, jemuž Hluboká vděčí za svou unikátní viničku, majitel místního zahradnictví Libor Dušek.

Nápad vysadit zde na jižním svahu pod zámkem vznikl kolektivně. Pan Dušek při zjišťování pozemků pro svoji zahradnickou činnost zjistil v původních mapách, že jedna zdejší trať nese název Vinice. Při diskusi s představiteli obecního úřadu se zrodila myšlenka obnovy tradice místního vinohradnictví. „Partnerským městem Hluboké je německý Neustadt, který je známým vinařským městem, takže i ze strany obce zde byl zájem přiblížit se svému partnerovi. V prvotní fázi u mne převládalo bláhové nadšení a zapálení pro věc. To jsem ještě ovšem netušil, co to dá práce a jak nicotný bude výsledek,“ přiznává Libor Dušek. Je jisté, že vinici nelze vysadit a obdělávat jen pro dobrý pocit. Úprava pozemku ručním rygolováním rýčem do 50 centimetrů proběhla před pěti lety, vinice je čtyřletá. Po prvních dvou letech trápení, kdy byl vzrůst nejistý, se keře zotavily a vinice se zdá být v kondici. Libora Duška tedy teď aktuálně trápí to, že prakticky ještě nesklízel. To, co neozobali turisti, o to se postarali ptáci. Vlastně se jedná o dvě menší vinice vzdálené od sebe několik desítek metrů. Do-

hromady je zde vysazeno asi 300 keřů v hustém sponu. „Naši němečtí partneři nám doporučili jejich původní odrůdu Regent a vzhledem k dobrým referencím jsme ji nakonec i vysadili,“ vysvětluje Libor Dušek. Jedná se o čistý jižní svah pod zámkem, a tak lze předpokládat, že fenofáze zde oproti tradičním vinařským regionům země nebudou nijak zásadně opožděny.

Nadšený vinohradník obdělává obě vinice zcela ručně, bez možnosti mechanizace. Meziřadí musí být zatravněna, ani kopání není vzhledem ke svažitosti a povaze terénu možné – zemina by byla při prvních deštích splavena. Keře jsou vedeny „na hlavu“ u mořených smrkových kůlů. V loňském roce vinice poněkud trpěla suchem, většinu keřů proto byly nuceni několikrát zalévat. „Pro mě jsou obě vinice, které jsem pro město vysadil, takovou jakousi „bokovkou“, neboť se musím pochopitelně soustředit v první řadě na to, abych uživil svoji zahradnickou firmu, což také není zdaleka lehké. Pokud se podaří úrodu uchránit do té míry, že uděláme opravdové vinobraní, těším se, až se zrodí první hlubocké víno,“ uzavírá naše setkání Libor Dušek, zahradník, vinohradník a snad i budoucí vinař na Hluboké.

Text a foto Richard Stávek

3. ročník vinobraní v Hluboké nad Vltavou Na náměstí v Hluboké nad Vltavou se 20. září bude třetím rokem slavit vinobraní. Předešlé dva ročníky byly nad očekávání úspěšné, hojná účast se očekává i letos.

Slavnosti budou zahájeny ve 13 hod. sběrem vína na zámecké vinici. Hned ve 13.15 bude následovat slavnostní průvod městem. „Průvod povede Karel IV. s královnou Eliškou v kočáře a zúčastní se ho všechny významné místní organizace,“ uvedl organizátor akce, Jan Šmidmayer ze společnosti Ekologos.

Poté bude na náměstí následovat bohatý kulturní program, který bude trvat do 18 hodin. „Připravena je cimbálová kapela, pivní stan s posezením, dechová hudba, trh s ukázkami lidových řemesel, skákací hrad, balonkový kouzelník, mažoretky, dětské taneční soubory, ukázky výrobků z krajek a mnoho dalšího,“ doplnil Jan Šmidmayer. Návštěvníci budou moci rovněž zhlédnout ukázky z tolik oblíbeného muzikálu Jedna noc na Karlštejně v podání hlubockých divadelníků. Celou akci bude moderovat Jan Vala, známý herec a znalec vína. Bude přichystáno 1 000 litrů burčáku, o který byl během předešlých dvou ročníků tak velký zájem.

Od 14 do 22 hodin bude probíhat degustace vín a sýrů v hotelech Podhrad a Záviš z Falkenštejna. „Návštěvníci, kteří na slavnosti dorazí v historických kostýmech, budou mít ochutnávky vín zdarma,“ sdělil novinku slavností Jan Šmidmayer.

Slavnosti připomínají tradici vinařství ze 16. století, kdy byla v Hluboké nad Vltavou vysazena první vinice tehdejším majitelem panství Ondřejem Ungnadem ze Suneku. Tradici obnovuje vinice, která byla před několika lety vysázena pod Knížecím Dvorem a která se každým rokem chlubí bohatší úrodou.

Slavnosti pořádá společnost Ekologos, a to zejména díky dotaci z Regionálního operačního programu Jihozápad.

Veškeré další informace o slavnostech lze nalézt na internetové stránce www. hlubokanadvltavou.eu. (vo)

(9/2008)

415

Ověřování hroznů révy vinné sklizně 2007 Ing. Bronislav Pavelka, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Brno

Ročník 2007 je historicky, co do množství ověřených hroznů, tím nejúspěšnějším. Přestože nebyl překonán rekord z roku 2006 v počtu provedených ověření – viz graf, celkem bylo ověřeno 28 056 866 kg hroznů. Oproti roku 2006 bylo ověřeno o 5 099 722 kg hroznů více, což je cca 22% nárůst.

V ročníku 2007 bylo provedeno celkem 5 946 ověření hroznů. Z uvedeného grafu je zřejmé, že pokud se jedná o příznivý rok, tak zájem vinařů produkovat jakostní vína s přívlastkem meziročně narůstá.

V roce 2007 bylo v jednotlivých vinařských podoblastech ověřeno celkem (uvedeno sestupně): Mikulovská 9 486 002 kg, Velkopavlovická 7 691 000 kg, Slovácká 6 066 076 kg, Znojemská 3 958 106 kg, Litoměřická 569 539 kg, Mělnická 286 143 kg hroznů – viz tabulka.

Pro porovnání bylo v roce 2006 v jednotlivých vinařských podoblastech ověřeno celkem (uvedeno sestupně): Velkopavlovická 6 964 446 kg, Mikulovská 6 460 964 kg, Slovácká 4 406 845 kg, Znojemská 4 368 098 kg, Litoměřická 504 430 kg, Mělnická 252 361 kg hroznů.

Mikulovská vinařská podoblast předstihla podoblast Velkopavlovickou, a to meziročním nárůstem o cca 47 %. Velký meziroční nárůst množství ověřených hroznů zaznamenala i Slovácká vinařská podoblast.

Oproti roku 2006 zde bylo ověřeno o cca 38 % více hroznů.

Mezi nejčastěji ověřované odrůdy ročníku 2007 patří zejména (uvedeno sestupně): Sauvignon, Rulandské modré, Chardonnay, Ryzlink Rýnský, Rulandské šedé, Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Tramín, Frankovka, Ryzlink vlašský, Müller Thurgau, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a Cabernet Sauvignon – viz tabulku.

Pro porovnání byly v ročníku 2006 nejčastěji ověřovány odrůdy (uvedeno sestupně): Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Frankovka, Chardonnay, Müller Thurgau, Rulandské šedé, Rulandské modré, Ryzlink vlašský, Zweigeltrebe, Sauvignon, Rulandské bílé a Svatovavřinecké.

Při sklizni byly také ověřovány hrozny napadené ušlechtilou plísní Botrytis cinerea P. Dle ustanovení vyhlášky č. 323/2004 Sb. v platném znění lze ověřit hrozny jako „botrytický sběr“, pokud je aspoň 30 % hroznů touto plísní napadeno. Celkem bylo v ročníku 2007 vystaveno 58 ověření – 18 výběrů z hroznů, 29 výběrů z bobulí a 11 výběrů z cibéb. V ročníku 2006 to bylo pouze 32 ověření. Nejčastěji byly ověřeny hrozny odrůd Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Aurelius, Chardonnay a Ryzlink vlašský.

Celkem bylo ověřeno 202 894 kg hroznů vhodných pro výrobu botrytických sběrů.

Ověření podle odrůd Odrůda Agni

Celkem z Agni Alibernet

Celkem z Alibernet André

Celkem z André Ariana Celkem z Ariana Aurelius

Celkem z Aurelius Cabernet Moravia

Celkem z Cabernet Moravia Cabernet Sauvignon

Graf – Vývoj počtu ověření od r. 1995

Druh přívlastku Pozdní sběr Výběr z hroznů Kabinetní víno Slámové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Ledové víno Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Pozdní sběr Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Výběr z cibéb Kabinetní víno Ledové víno Slámové víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí

Množství 3050 300 4190 540 8080 24563 770 600 600 26533 16340 1320 202768 700 3100 224228 15050 15050 72027 10385 59492 2730 144634 86682 1640 1680 242650 11340 343992 63440 7500 754534 5200 450

Počet 2 1 2 1 6 12 2 1 2 17 5 1 45 1 1 53 2 2 27 4 19 2 52 15 3 2 63 7 90 8 1 137 2 1

416

(9/2008)

Výběr z hroznů Celkem z Cabernet Sauvignon Děvín

Celkem z Děvín Dornfelder

Celkem z Dornfelder Frankovka

Celkem z Frankovka Hibernal

Celkem z Hibernal Chardonnay

Celkem z Chardonnay Irsai Oliver Celkem z Irsai Oliver Kerner

Celkem z Kerner Laurot

Celkem z Laurot Lena Celkem z Lena Malverina Celkem z Malverina Merlot

Celkem z Merlot Modrý Portugal

Celkem z Modrý Portugal Müller Thurgau

Celkem z Müller Thurgau Muškát moravský

Celkem z Muškát moravský Muškát Ottonel

Celkem z Muškát Ottonel

Pozdní sběr Kabinetní víno Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Kabinetní víno Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů – Kabinetní víno Pozdní sběr Ledové víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno

65584 896708 19451 1600 5050 26101 20340 128426 7580 156346 229778 10950 1200367 24270 800 27200 1493365 17423 280 600 1900 30275 50478 19055 830 1552084 4590 56570 5730 629098 2267957 34156 10410 44566 3280 26684 414 200 21265 51843 920 940 4490 6350 820 820 600 17820 18420 520 346764 990 530 100483 449287 60249 352972 12013 425234 786309 551736 32660 1370705 204486 281453 29844 515783 1230 650 15080 720 17680

19 168 12 1 3 16 4 42 3 49 31 4 202 11 1 8 257 9 1 1 1 13 25 8 1 362 3 15 2 127 518 10 6 16 2 10 1 1 8 22 1 1 1 3 1 1 1 5 6 1 71 2 1 28 103 12 69 6 87 123 104 4 231 40 84 8 132 1 1 10 1 13

Neronet Celkem z Neronet Neuburské

Celkem z Neuburské Pálava

Celkem z Pálava Rulandské bílé

Celkem z Rulandské bílé Rulandské modré

Celkem z Rulandské modré Rulandské šedé

Celkem z Rulandské šedé Ryzlink rýnský

Celkem z Ryzlink rýnský Ryzlink vlašský

Celkem z Ryzlink vlašský Sauvignon

Celkem ze Sauvignon Směs odrůd

Celkem ze Směs odrůd Svatovavřinecké

Celkem ze Svatovavřinecké Sylvánské zelené

Kabinetní víno Pozdní sběr Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Kabinetní víno

6720 13162 19882 102035 600 269220 5742 1500 63110 442207 150153 2300 21186 350 222929 396918 53646 2100 1200929 27100 355954 1639729 57235 6195 1163831 6535 22118 2260 1080671 2338845 23138 10885 1009656 12220 199737 13195 910811 2179642 258736 6720 1847089 2328 3100 1144 93619 2212736 356486 26438 847582 12200 15080 13260 107419 1378465 197164 1866931 412 32077 542487 2639071 16467 46944 428 250 2103 66192 372143 767308 200 31450 1171101 47136

2 6 8 27 1 68 2 1 14 113 46 2 15 1 58 122 15 2 221 6 71 315 12 2 195 2 8 1 200 420 9 5 226 4 51 5 234 534 55 4 257 3 4 1 23 347 69 10 154 2 3 2 20 260 40 376 1 9 114 540 5 25 1 1 3 35 53 134 1 5 193 19

(9/2008)

Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Celkem ze Sylvánské zelené Tramín

Celkem z Tramín Tramín červený

Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů

Celkem z Tramín červený Veltlínské červené rané

Celkem z Veltlínské červené rané Veltlínské zelené

Celkem z Veltlínské zelené Veritas Celkem z Veritas Vrboska Celkem z Vrboska Zweigeltrebe

Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Pozdní sběr Pozdní sběr Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů

Celkem z Zweigeltrebe Celkový součet

214255 200 8385 269976 2974 87441 3920 29860 54496 178691 1900 1200 723638 7641 82319 584991 1401689 94165 86690 8000 5920

53 1 6 79 1 25 2 7 12 47 1 1 180 7 33 138 360 14 21 1 2

194775

38

585913 14355 1352722 6042 3760 3000 102140 2067932 10060 10060 1000 1000 180226 675428 1930 500 90101 948185 28056866

96 5 230 7 1 1 20 360 2 2 1 1 35 142 1 1 21 200 5946

417

Ověření podle podoblastí Podoblast Litoměřická

Celkem z Litoměřická Mělnická

Celkem z Mělnická Mikulovská

Celkem z Mikulovská Slovácká

Celkem ze Slovácká Velkopavlovická

Celkem z Velkopavlovická Znojemská

Celkem ze Znojemská Celkový součet

Druh přívlastku Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů

Celkem 244823 1600 248838 6890 67388 569539 66077 163702 400 2000 53964 286143 897264 35250 6074938 62565 226733 29757 2159495 9486002 954598 14860 4176131 9539 112750 9892 788306 6066076 1390783 18217 4942917 30842 79169 6100 1222972 7691000 333200 27780 2501795 7106 82340 1005885 3958106 28056866

Celkem 18 1 30 2 13 64 22 42 2 1 17 84 174 11 1090 18 60 8 454 1815 199 12 1045 17 59 5 283 1620 248 17 1151 22 36 4 290 1768 55 6 381 4 9 140 595 5946

Seznam vinařských důvěrníků pro rok 2008 jméno a příjmení

adresa

oblast/podoblast

Ladislav Křivan

Morava/Znojemská

Ing. Viktor Luskač Jiří Písař Josef Kubiš Jan Grandič František Gracl Jiří Buršík

Znojmo-Přímětice Hrušovany nad Jevišovkou Znojmo Vrbovec Novosedly Valtice Iváň Valtice

Ing. Pavel Bravenec

Dolní Dunajovice

Vladimír Bičan

Dolní Dunajovice

Josef Auer

Ing. Antonín Havelka František Zvonek Václav Volavka

telefon

604537679 607611337, Morava/Znojemská 515238477 Morava/Znojemská 728076654 Morava/Znojemská 732826380 Morava/Mikulovská 723470280 Morava/Mikulovská Morava/Mikulovská 519427795 Morava/Mikulovská 519352392 724247336, Morava/Mikulovská 519517421 607268583, Morava/Mikulovská 519517238

Sedlec

Morava/Mikulovská 519513344

Mikulov Dolní Dunajovice

Morava/Mikulovská 601549784 Morava/Mikulovská 723744948 606362576, Morava/Mikulovská 519515487 Morava/Mikulovská 608252360 Morava/ 603258436 Velkopavlovická Morava/ 728636332 Velkopavlovická Morava/ 519431219 Velkopavlovická Morava/ 604418229 Velkopavlovická Morava/ 737780721 Velkopavlovická

Vladimír Pfeffer

Pavlov

Miloš Středa

Pavlov

Ing. Pavel Veverka

Velké Pavlovice

Ivan Kuchař

Hustopeče

Miroslav Sedláček

Kobylí na Moravě

Lucie Michalicová

Velké Bílovice

Miloslav Hladký

Dolní Kounice

jméno a příjmení

adresa

Stanislav Káňa

Rakvice

Jiří Pecůch

Čejkovice

Libuše Vajbarová

Velké Bílovice

Josef Beneš

Brumovice

Ing. Zdeněk Klobáska Jan Ondráček

oblast/podoblast Morava/ Velkopavlovická Morava/ Velkopavlovická Morava/ Velkopavlovická Morava/ Velkopavlovická

telefon 608302059 728176586 605428889 736647184

Mutěnice

Morava/Slovácká

518370685

Dubňany

Morava/Slovácká

Jaroslav Damborský

Prušánky

Morava/Slovácká

Walter Brüch Ing. Josef Strmíska

Morava/Slovácká Morava/Slovácká

Otakar Kolesík

Kyjov Archlebov Blatnice pod Sv.Antonínkem Strážnice

Vojtěch Náplava

Polešovice

Morava/Slovácká

608725977 732953607, 518374183 518612095 518633537 721014314, 518331592 518332543 721450992, 572593195 731258250, 518385035 776807971 728401544 723638927, 518375356 731509041 605229545 605229536 605229569

Václav Minařík

Morava/Slovácká Morava/Slovácká

Ludmila Indrůchová Bzenec

Morava/Slovácká

Jaroslav Tuček Václav Mrkva

Kostice Nový Poddvorov

Morava/Slovácká Morava/Slovácká

Josef Mančík

Hovorany

Morava/Slovácká

Ing. Martin Busta Leoš Dytrt Milan Podlesný Luděk Weis

SZPI Praha SZPI Tábor SZPI Tábor SZPI Ústí n. Labem

Čechy/Mělnická Morava/Znojemská Morava/Znojemská Čechy/Litoměřická

418

(9/2008)

Hovory MM: O víně při víně (III.) – Rulandské modré Rulandské modré pozdní sběr 2007, Rakvice, C 204/10 000 MM: Výrazný projev, tóny peckového ovoce, čerstvá povidla, ovocitý styl.

PH: Mandlička peckovitého ovoce.

RS: Vyšší barva, plnost a hutnost ve vůni i v chuti, peckoviny, jemný perníček.

Rulandské modré pozdní sběr 2007, Čejč, C 209/10 000 MM: Více tanonový, pikantnější kyselinka, tóny drobného ovoce – červeného rybízu apod., klikve.

PH: Kombinace odrůdové – rulandové – typičnosti se zahradním ovocem – třešně aj. Plná, až nasládlá chuť. Čisté, typické.

RS: Svěží, zaznamenatelný zbytkový CO2, ale poněkud kratší, taninové, tóny drobného ovoce Rulandské modré pozdní sběr 2007, Hustopeče, C 360/50 000 MM: Výrazněji animální, připomíná silně aromatické, již doznívající letní květy, kůži.

PH: Lehce kávový, tóny čokolády.

RS: Dehtové, ostřejší, kožovitost – ne však BRETT. Rulandské modré pozdní sběr 2007, Hovorovany, C 220/20 000 MM: Vyváženost drobného ovoce, sladké taniny.

PH: Ovocitý, s tóny jahod.

RS: Vůně neutrální, méně výrazná, řidší, ovocité, tóny malinového sirupu.

Rulandské modré pozdní sběr 2007, Hovorany, 223/20 000 MM: Výraz peckového ovoce, šťavnaté.

PH: Ovocité, třešňové.

RS: Lehce svěží, velmi pitelné, má potenciál zrání.

Rulandské modré pozdní sběr 2007, Rakvice, C 46/5 000 MM: Sušené peckoviny, drobné černé ovoce PH: Čokoláda, plnost, přezrálé třešně.

RS: Výrazné, v projevu ostřejší, extraktivní, tóny sušených drobných peckovin, jakoby zakouřené.

Rulandské modré pozdní sběr 2007, Novosedly, C 205/10 000 MM: Lehce animální, výrazně minerální.

PH: Kouřovinka, silně expresivní.

RS: Ve vůni kamenný prach, letním sluncem rozpálený kámen, chuť srovnaná, harmonická, dochuť jemná, ale kratší.

Rulandské modré výběr z hroznů 2007, Novosedly, C 41/10 000 MM: Jemný humidorový tón, amigdalinová hořčinka, necukernatá sladkost v chuti.

PH: Čokoládka, jahoda – jakoby teplá cesta, velmi odrůdově typická.

RS: Hedbávné ve vůni, v chuti hořčinka, poněkud kratší.

V pořadí třetí rulandě byl výrazný živočišný, až animální tón. Netvrdím, že to bylo, jak se dnes módně v širokých degustátorských kruzích říká, „BRETT víno“, spíše si myslím, že ne.

Tyto tóny nemusí být samozřejmě vůbec známkou mikrobiálního napadení rodem kvasinek Brettanomyces. Často v tomto dochází k pletení pojmů a dojmů. Domnívám se, že v tomto případě se jedná o látku guajakol, vědecky 2-furanmethanthiol, což je látka, která vzniká jako meziprodukt při biologickém odbourávání kyselin. A pokud tento proces probíhá v nových vypalovaných sudech nebo mladé víno po odbourávání jde do těchto sudů, tato látka se umí takto a podobně projevit. U mladých červených tak tento výraz přetrvá ve víně po mnoho měsíců, ležením se však ztratí.

V posledních dvou vínech mne velmi zaujala vůně – její projev byl u obou zcela se vymykající představě klasického Rulandského modrého, přesto ale od sebe navzájem odlišný. Oba dva spojoval velmi pěkný a mohutný nástup chutě, nicméně ve druhé polovině vjemu přišel náhlý a rychlý konec, jako by byla chuť useknuta. Oproti vzorkům č. 5 a 6., které byly v dochuti pozvolné a delší.

Co bychom po nich také chtěli, nejsou z Modrých hor… ale ne, to byla samozřejmě legrace, dál už vážně.

Při popisu vín zde padl mimo jiné termín „sladké taniny“. Je nezřídka používán, ale setkal jsem se už i s jeho odpůrci, kteří jej považují za nonsens…

Jde pouze o terminus technicus. Elagotaniny z dubu mají pracovní název, ať je to z hlediska biochemie správně či nikoli, sladké taniny či sladké třísloviny, protože působí nasládlým dojmem. S tím souvisí i např. ona amygdalinová – mandličková, pecky připomínající – vůně také působí nasládlým dojmem. Pojem sladké taniny ale používají např. i degustátoři ve Francii.

U mladých vín mohou tyto nasládlé elagotaniny „zlobit“, působit nevyváženost, ale po čase se zakomponují, disharmonie ustupuje a do dvou let se víno většinou velmi pěkně vyvine.

Vůně vín může připomínat mnoho věcí z denního života. Ve svém příspěvku pro deník Lidové noviny jednou europoslanec Vladimír Železný popisoval, jak ochutnával bur-

gundské Mussigny 1988, které (nejen) mu evokovalo intimní ženskou vůni… znáte to víno?

Nepil jsem jej, ale znám jej z vyprávění z Moskvy, protože toto víno je svou vůní velmi proslavené. Ale degustátoři jsou konfrontováni s mnoha dalšími vůněmi a chutěmi, které jdou do pyžem a různých živočisností – jedna tuzemská degustátorka, jak sama také uvádí „na světové scéně“, vzpomíná též občas u vín evokaci intimních partií adolescentních chlapců…

Ale vraťme se zpět k ochutnávaným vínům. Překvapil mě zcela zásadně odlišný projev u druhého a čtvrtého vzorku, přitom pocházejí z téměř doslova sousedních vinic.

Jistě, opět to potvrzuje ten fakt, že někteří přeceňují terroir a podceňují technologii. Vzpomenu-li nedávno vzniklý mikroregion „Modré hory“, nemohu se ubránit dojmu, že dochází ke slučování neslučitelného. Říčka Trkmanka tekoucí na dně bývalého kobylského jezera, tvoří jakousi pomyslnou geologickou čáru a téměř kopíruje geologický zlom jdoucí údolím.

Je faktem, že nahlédneme-li, v jakém materiálu hloubili naši předkové sklepy např. v Němčičkách a v jakém např. na Vrbici, uvidíme naprosto odlišné profily.

Přesně tak to vypadá, když se do vinařství pouštějí obecní úřady. Komunisti si prosazovali své silou, zde přišla skupinka lidí a prosazuje si své zdrzlostí. Když se slučuje neslučitelné a ještě k tomu neodborně, výsledek bývá vždy stejný.

Dobře znám náhlé přechody půd a podloží v okolí Pálavy.

Ale zpět k Rulandským modrým: mám zajímavý technologický poznatek k této odrůdě z Nového Zélandu – tedy znali jej už samozřejmě jak jinak i naši předkové, i když v trošku jiné podobě – je to jarní odbourávání kyselin.

Myslíte to, jak se našim dědům běžně vína v teplejším sklepě zjara „pohla“, zejména pokud je nechali na kvasnicích, příliš nestáčeli a až tak nesířili…

Tak tak. My s tím experimentuje za pomoci moderních technologií, kdy si můžeme dobře ohlídat i všechny ostatní technologické aspekty. Na Novém Zélandu je tento jarní odbourávací proces, když to řeknu zjednodušeně, základem pro většinu významných vinařství, co se týče odrůdy Rulandské modré. Ve víně se zachová živost, prodlouží se jeho svěžest a mladistvý projev.

Určitě ale pak dojde i k oddálení jeho pitelnosti, vhodnosti ke konzumaci.

(9/2008)

Ano, ale to u velkých vín nevadí. I pokud jde o vína určená do Vánoc dalšího roku na trh, mají po tomto zásahu výhodu. Ta, u nichž veškeré procesy proběhly hned po alkoholové fermentaci, vína už byla vyčiřena, zfiltrována, jsou oproti těm, u nichž se odbourávání v zimě jen zastavilo a zja-

ra dále dobíhá, v nevýhodě, protože druhá z nich jsou pitelnější svou svěžestí, kdežto první typ bývá unavený. A vzhledem k tomu, že často jdou společně na trh, jde bezesporu o výhodu.

U vín, která procházejí tímto jarním procesem, mohu-li to tak nazvat, jsou tak v pod-

419

statě téměř rok stále živá, lehce kalná, mikrobiálně činná.

Ano a to je jejich předností. Můj otec říkával, že dobrá rulanda je první tři roky „nepitelná“, a myslím, že u toho to zůstane.

Otázky pokládal Richard Stávek

Úskalia spontánnej malolaktickej fermentácie

Treba riadiť určité dané chemické zložky vína, ktoré vyprofilujú senzorický vnem spotrebiteľov. Je potrebné optimalizovať množstvo nevyhnutného oxidu siričitého najmä počas malolaktickej fermentácie (MLF).

Treba limitovať zložky, ktoré by mohli byť zdravotným rizikom. Je preto dôležité, aby konzument vína v ňom videl bezpečný a zdravý nápoj. Výroba vína sa musí uberať tak, aby neobsahovalo biogénne amíny, najmä histamín, kadaverín a pod. Minimalizovať sa musí aj obsah karbamátu etylového.Počas obchodného života vína musia byť také podmienky, aby sa zachovávala stabilita aromatických a polyfenolových štruktúr, ako aj tých zlúčenín podporujúcich a zodpovedajúcich za farbu vína.

Treba si tiež uvedomiť, že sa na trhu vína pomerne rýchle menia preferencie návykov spotrebiteľov. Väčšina konzumentov preferuje biele vína s ovocným charakterom so strednou až nižšou kyslosťou, čo predstavuje moderný štýl vína.

Z týchto dôvodov je kontrola MLF čoraz viac významná aj pri mnohých typoch červených vín. Úskalia spontánnej (neriadenej) malolaktickej fermentácie Hlavným problémom nežiadúcej malolaktickej fermentácie je tvorba prchavej kyslosti. Aj vyššie množstvo diacetylu (2 – 3 butándiolu) ruší ovocný charakter vína. Niektoré mliečne baktérie (MB) môžu produkovať nežiadúce pachute a pavône. Ďalším rizikom spontánnej MLF je strata časti farbiva „divými“ MB a zvýšenie pH. Neregulovaná MLF produkuje zdraviu škodlivé karcinogénne biogénne amíny a karbamáty. Mikroorganizmy zodpovedné za ich produkciu sú mnohé kmene Lactobacillus sp., niektoré kmene Oenococcus oeni a najmä Pediococcus sp.

Poruchy akosti vína pri spontánnej MLF sú nasledujúce: Horkosť: rozklad glycerolu na akroleín. Kombinácia akroleínu s taninom spôsobujú veľmi nepríjemnú horkosť v chuti vína.

Mliečne pichľavosť: spôsobujujú taktiež divé MB vo víne s nedokvasenými sacharidmi, ktoré baktérie transformujú na CO2, kyselinu octovú a etanol. Vo víne sa objavuje D – isomer kyseliny mliečnej na rozdiel od kyseliny L – mliečnej,

ktorú produkujú selektované O. oeni.

Produkcia prchavých fenolov: V červených vínach môžu sa vytvárať 4 – vinylfenol, 4 – vinylguajakol. Tieto zlúčeniny pripomínajú pach maštale a konský pot. Tvoria ich isté Pediococcus sp. a Lactobacillus sp.

Myšina: Niektoré kmene heterofermentatívnych druhov Lactobacillus sp. a divé Oenococcus oeni môžu produkovať heterocyklické bázy spôsobujúce výraznú myšinu. Môžu ju vytvárať aj Brettanomyces.

Etylkarbamát: Kazenie vína môže vznikať etylkarbamátom, ktorý je zdraviu škodlivý. Vzniká z arginínu metabolizmom „divých“ MB. Pozitívny príspevok mliečnych baktérií Očividne najpozitívnejším príspevkom MB je zníženie acidity kyseliny jablčnej. Niektoré vedľajšie produkty metabolizmu ako laktan etylový a diacetyl môžu v nízkych koncentráciach mierne zvýšiť aromatickú komplexnosť vína (Gerland 1999), čím sa môže zvýšiť odrodová aróma vína.

Môžu zaokrúhliť chuťový vnem vína. Môžu tiež mierne znížiť hladinu oxidu siričitého spotrebou acetaldehydu s naviazaným SO2. Dokážu to len kmene Oenococcus oeni. Preto tiež je dôležitá MLF selektovanými (obchodnými) kmeňmi O. oeni.

Vplyv malolaktickej fermentácie na senzoriku vína Vína po prebehnutej MLF hodnotia sa zväčša pozitívne, ak MLF prebehlo osvedčenými selektovanými MB Oenococcus oeni. Spontánna MLF býva kladne hodnotená, záleží však na náhodnom kmeni MB: chuť vína sa opisuje ako maslová, orechová, medová, vanilková, korenistá, zemitá, pripekaná atď. Vína chutia plnšie, guľatejšie, s menej ostrým taninom a dlhšou výdržou v chuti. Často však vedie „divá“ MLF k negatívnemu hodnoteniu vína (intenzívna aróma po jógurte, mliečna aróma, intenzívna horkosť, živočíšna pachuť a pod).

Dopad diacetylu na arómu vína je veľmi variabilná: koncentrácie od 5–14 mg/L poskytujú maslovú arómu, hladiny od 2–4 mg/L diacetylu majú príchuť po orechoch, karamelu prípadne po kvasniciach.

Chuťový a vôňový vnem má vyšší prahový postreh v červených vínach; preto vyšší obsah diacetylu nespôsobuje zjavnejší negatívny dopad na senzoriku.

Metabolizmus malolaktickej fermentácie Vývin malolaktických MB vo víne počas MLF je charakteristický v podstate tromi dobre diferencovanými metabolickými fázami: 1. Rozmnožovanie buniek MB: Využívanie sacharídov média ako zdroj energie. Nevyužívanie kyseliny L – jablčnej alebo kyseliny citrónovej 2. Stacionárna fáza I: Mliečne baktérie nevyužívajú sacharidy. Kyselina jablčná sa transformuje na kyselinu mliečnu. Kyselina citrónová sa neodbúrava a nevytvára sa kyselina octová.

3. Stacionárna fáza II: Nedochádza k odbúraniu sacharidov ani katabolizmu kyseliny jablčnej na kyselinu mliečnu. MB spotrebujú kyselinu citrónovú a produkujú kyselinu octovú a diacetyl.

Tejto fáze možno predísť aplikáciou oxidu siričitého alebo lysozymu (Pallacios et al. 2004).

Záver Pri spontánnej (nekontrolovanej) malolaktickej fermentácii vína, ktorú považujeme za metabiotický proces prebiehajúci samovoľne po alkoholickej fermentácii, často vznikajú nežiadúce metabolity „divých“ MB, ktoré konzumenti vína postrehnú pri nižšom vneme ako vážny nedostatok až chybu vína. Spotrebiteľov je schopný rozlíšiť tieto nedostatky alebo chyby v aróme vína, ktoré prebehlo spontánnou MLF. Takýmto chybám možno predísť, ak víno tesne po alkoholovej fermentácii inokulujeme selektovanou kultúrou Oenococcus oeni pri dodržiavaní hygienických podmienok v pivnici (Costello et al. 2000).

Literatúra: P. J. Costello et al.: Australian Journal of Grape and Wine Research 7, 2001, s. 160–167 C. Gerland: Revue des Oenologues 96, 1999, s. 31–33 A. Pallacios et al.: Les Entretiens Scientifiques Lallemand 12, 2004, s. 45–52 Doc., Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava

Vitipore™ II a Vitipore™ II Plus Filtrační svíčky doporučené pro finální mikrobiální stabilizaci nápojů

O.K SERVIS BioPro představuje společnost Millipore, která poskytuje společnostem, vyrábějícím nápoje po celém světě, řešení pro optimalizaci výrobních procesů a zároveň rozvíjí programy mikrobiálního řízení sledující odstraňování mikroorganismů v různých odvětvích nápojářského průmyslu. Na základě těchto zkušeností byla vyvinuta nová generace filtračních svíček Vitipore™ II a Vitipore™ II Plus s absolutní záchytností při odstraňování koloidních částic a mikroorganismů během filtrace nápojů.

Základním konstrukčním prvkem je polyvinylidenfluoridová membrána Durapore™. Filtry Vitipore™ jsou tak ideální pro použití v nápojářském průmyslu a všude tam, kde je důležitá dlouhá životnost a optimální náklady na filtraci. Vitipore™ II a Vitipore™ II Plus jsou charakteristické minimální absorpcí látek tvořící celkový profil vína.

Výhody Vitipore™ II a Vitipore™ II Plus jsou ideální filtrační svíčky pro odstranění částic a mikroorganismů způsobujících zákaly. Inovační typ filtrační svíčky umožňuje vysokou průtočnost v kombinaci s dlouhou životností.

Díky jedinečnému patentovanému typu uzávěru (end-cap design) je za zajištěna vynikající mechanická odolnost.

Ultra tenká, polyvinylidenfluoridová membrána zajišťuje jeho kvalitu chuť.

Jednoduchá sanitace a chemická kompatibilita prodlužuje životnost svíček Vitipore™ II a Vitipore™ II Plus a tím se celkově snižují náklady na filtraci a zlepšuje se tak hospodárnost celého procesu. Široký výběr konfigurací splní požadavky vašeho výrobního procesu.

Certifikát kvality je součástí každého balení Vitipore™ II a Vitipore™ II Plus.

Vlastnosti Membránové filtry mají široké použití v mnoha průmyslových odvětvích a hlavně v oblasti sterilizace nápojů, které jsou k jiným sterilizačním metodám obzvlášť citlivé. Použití membránové filtrace při výrobě vína, jablečné šťávy, piva, vody balené do lahví a ostatních nápojů přispívá k zajištění naprostého odstranění koloidních látek a hlavně mikroorganismů způsobujících jejich nestabilitu.

Jedinečný design filtračních svíček Vitipore™ II a Vitipore™ II Plus poskytuje optimální řešení při membránové filtraci s vynikajícím výkonem pokud jde o mikrobiální záchytnost a stabilitu se zachováním charakteristické chuti a vzhledu filtrovaného produktu.

Typická vodní průtočnost při 25 °C 75 cm (30“) svíčky

komponenty nabízející širokou chemickou kompatibilitu s běžně používaným sanitačními prostředky. Vyznačují se vysokou odolností při opakovaných čistících a sanitačních procesech vedoucích tak k delší životnosti a tím k celkově nižším nákladům na filtrační proces.

Filtrační svíčky Vitipore™ II Plus mají navíc speciální předfiltrační vrstvu z esterů celulózy zajišťující vyšší výkonnost, delší životnost obzvláště při filtraci těžce filtrovatelných kapalin, které obsahují částice nebo mají vysoký obsah koloidních látek.

Jak vybrat ten správný typ filtrační svíčky Filtrační svíčky Vitipore™ II a Vitipore™ II Plus jsou dodávány v široké škále velikostí pórů, délce a možných konfigurací. Výběr optimálních požadovaných charakteristik filtrační svíčky pro vaši potřebu se odvíjí od několika klíčových parametrů filtrační operace. Čistota Čím kvalitnější jsou vaše filtrační svíčky, tím mají delší životnost a tím budou vaše celkové filtrační náklady nižší. Durapone™ membrána a polypropylenová konstrukce svíček Vitipore™ II tak nabízí širokou chemickou kompatibilitu s běžně používanými čistícími a sanitačními prostředky.

Vitipore™ II a Vitipore™ II Plus lze čistit pomocí procesů a to buď vodní nebo chemickou regenerací. Z tohoto důvodu můžete efektivně provádět sanitaci celého vašeho filtračního systému včetně svíček Vitipore™ II. Vodní regenerace Vodní regenerace odstraňuje a rozpouští částice, které jsou zachycené na membráně. Tímto procesem také snižujete kontaminující biologická zátěž, což vede ke snížení počtu živých mikroorganismů zachycených na povrchu membrány. Doporučená teplota pro maximální efektivitu čištění je zpravidla 60 °C.

Chemická regenerace Pokud cyklus vodní regenerace dostatečně neobnoví požadované a správné hodnoty průtočnosti, je chemická sanitace velmi často efektivním a doplňujícím čistícím procesem. Mezi typické chemické prostředky patří chlornan sodný, silné kyseliny a mnoho dalších komerčně dostupných čistících a sanitačních prostředků.

Cyklus sanitace Sanitace se provádí vždy před každým plněním nebo po delším období zastavené filtrace tak, aby došlo k zahubení mikroorganismů, které zůstaly uchyceny na povrchu filtrační svíčky. Pro klasickou sanitaci se použije pára o teplotě 105 °C, horká voda 85 °C, chlor 100 ppm při 40 °C nebo kyselina peroctová v koncentraci 100 ppm při 40 °C. Zajištění kvality Filtrační svíčky Vitipore™ II a Vitipore™ II Plus jsou během výroby testovány na 100% integritu. Každé balení svíčky obsahuje Certifikát kvality, který potvrzuje, že filtrační svíčky splňují kritéria zajišťující kvalitu pro uvedení dané série na trh. Certifikát kvality rovněž obsahuje prohlášení o záchytnosti mikroorganismů. Svíčky Vitipore™ II se vyrábějí ve společnosti, kde systém řízení kvality je schválen akreditovaným orgánem a registrace odpovídá normám kvality systému ISO 9000.

Dokonalá konstrukce a design Filtrační svíčky Vitipore™ II a Vitipore™ II Plus mají jedinečný (podána žádost o udělení patentu) systém koncovéhouzávěru a jsou konstruovány tak, aby vyhověly velmi náročným podmínkám filtračního procesu. Jejich mechanická konstrukce v kombinaci s vysokou zádržnou schopností zachycení mikroorganismů je tak činí ideálními pro finální mikrobiální stabilizaci různých kapalin v nápojářském průmyslu.

Filtrační svíčky Vitipore™ II a Vitipore™ II Plus jsou vyrobeny z polyvinylidenfluoridové membrány Durapore™ s polypropylenovými lisovanými

Závěr Tento článek se velice okrajově dotknul mikrobiální a koloidní stabilizace vín v nápojářském průmyslu.. Samozřejmě pouze produkt není sám o sobe řešením. Je potřeba celý proces posuzovat v kontextu všech daných parametrů. Proto jsme připraveni společně s váni hledat a následně navrhnout optimální řešení vaší filtrace, které zajistí koloidní a mikrobiální stabilitu vín a tím i tak důležité obchodní úspěchy na trhu s vínem.

Bližší infromace: O.K. SERVIS BioPro s.r.o, Bořetická 2668/1, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice Tel.: 281 091 460, 841 111 114, m.harapes@oks.cz, www.biopro.cz

(9/2008)

421

Význam a možnosti rychlého stanovení alkoholu během kvašení Ing. Josef Balík, Ph.D. Ing. Jan Stávek Ing. Pavel Híc Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnická fakulta Lednice MZLU v Brně

S nárůstem objemu vyrobených přívlastkových vín v posledních letech hledáme daleko intenzivněji nástroje, jak ovlivnit obsah zbytkového cukru a výši vyprodukovaného alkoholu v nich. Množství násady hroznů a termín sklizně s cíleným obsahem cukrů a kyselin primárně rozhoduje, jaký typ vína vyrobíme. Dalším rozhodujícím krokem je usměrnit proces kvašení k požadovanému látkovému složení budoucího vína prostřednictvím řízené fermentace. Skutečné ovládání kvasného procesu však znamená vědět, ve kterém stadiu se fermentace právě nachází a kolik se již vyprodukovalo alkoholu. Jestliže chceme ovlivnit konečný poměr zbytkového cukru a množství vytvořeného alkoholu, pak možnost stanovení v jakékoli chvíli „třeba o půlnoci“ je na místě.

V některých případech máme problémy s hladkým průběhem kvašení, někdy dokonce s jeho přerušením, a je nutné znát, v jakém stupni prokvašení mladé víno právě je nebo zda se např. mošt pro výrobu slámového vína rozkvasil nebo jakých hodnot alkohol již dosáhl a zda je tato koncentrace pro nás uspokojivá. Právě analytické sledování dynamiky průběhu fermentace pravidelným stanovením alkoholu nám odhalí, zda jde o kvašení pozvolné, bouřlivé nebo zda se schyluje k jeho předčasnému zastavení. Odběry rozkvašených vzorků a jejich transport do specializované laboratoře často selhávají, protože výsledek analýzy získáme s takovým zpožděním, že mošt se již nachází v úplně jiném, často pokročilejším stádiu kvašení, než by odpovídalo výsledkům, které nám laboratoř sdělila.

Celá řada vinařů si již zvykla na mobilní postupy a rychlá stanovení některých látkových složek vín, jako jsou veškeré kyseliny, termolabilní bílkoviny nebo oxid siřičitý, a určitě se některým zdá, že se bez těchto pomůcek sotva mohou obejít. S dostupností spolehlivých a rychlých metod stanovení alkoholu je to však mnohem složitější.

Velmi rozšířeným prostředkem pro stanovení alkoholu ve víně jsou různé typy Malligandova ebulioskopu. Ebulioskopické stanovení je založeno na stanovení bodu varu alkoholického roztoku, jehož hodnota se mění v závislosti od koncentrace alkoholu v něm. V případě révového vína je jeho bod varu tím nižší, čím více alkoholu obsahuje. Teplota varu révového vína se současně mění s barometrickým tlakem okolního vzduchu a zejména s obsahem cukrů. Proto u sladkých vín nebo dosucha ještě neprokvašených moštů tato metoda neposkytuje uspokojivé výsledky. O použití nespolehlivých skleněných vínometrů nelze v našem případě vůbec hovořit. Určité řešení nabízí oxidometrické stanovení alkoholu, které je založeno na oxidaci destilací získaného alkoholu a titraci odměr-

ným roztokem. Používá se zde velmi jednoduchá destilační aparatura bez nuceného chlazení vodou, ale poměrně složité a nebezpečnější chemikálie, které musí být pro titraci připraveny přesně a průběžně kontrolována jejich kvalita. To vyžaduje znalosti z analytické chemie nebo zabezpečení dodavatelskou firmou. Mezi nejmodernější způsoby stanovení alkoholu patří fyzikální přístupy stanovení, které jsou dostatečně rychlé a spolehlivé. Jedná se o separační metody plynové, případně kapalinové chromatografie nebo měření v blízké infračervené oblasti NIR např. použitím alkoholometru (Alcolyzer Wine – Anton Paar) nebo tzv. WineScan – FOSS, který využívá celého infračerveného spektra (metoda FTIR) pro současné stanovení celé řady dalších látek. Ve všech případech se však jedná o zařízení co do obsluhy náročná a finančně velmi nákladná. Jejich pořízení je vhodné zejména pro firmy s vysokou roční produkcí nebo specializované laboratoře, které provádějí denně řadu rozborů. Nejmodernější systémy řízeného kvašení, které mají fermentační proces řízený softwarově, jsou schopné sondami v nádržích monitorovat obsah vznikajícího oxidu uhličitého při kvašení a pomocí přepočtu z rovnice alkoholového kvašení pak vypočítat množství vzniklého alkoholu nebo koncentraci zbytkového cukru, a to s odchylkou maximálně v jednotkách procent. Vybavit nádrže touto technologií je ovšem rovněž velmi nákladné.

Pro již hotová vína někteří autoři doporučují stanovení alkoholu výpočtovou metodou z naměřené relativní hustoty vína hustoměrem a rozpustné sušiny refraktometrem ve stupních Oechsle. Tento méně náročný postup, který je využitelný také pro stanovení veškerého extraktu, rovněž selhává u sladkých a ještě nedokvašených vín. Využití hustoměru, v našem případě cejchovaného lihoměru, je nejdostupnější a spolehlivá metoda, avšak je nutné nejdříve alkohol z vína vydestilovat. Destilační postup je založen na destilaci přesného objemu zalkalizovaného vína a následném stanovení alkoholu v získaném destilátu o totožném objemu při 20 °C. Získaný údaj v objemových procentech etanolu (% obj.) odpovídá koncentraci alkoholu ve víně. Dostupné laboratorní destilační aparatury jsou na sestavení svých skleněných součástí a jejich ovládání pro běžného vinaře značně náročné, proto jsme v minulém roce pro sledování kvasného procesu použili stolní poloautomatický Analyzátor vína AP01 od firmy 1-CUBE, s. r. o., Havlíčkův Brod. Destilační postup na tomto zařízení byl v souladu s metodami společenství pro analýzu vín (Nařízení komise EU 2676/ 90). Konkrétně se jednalo o destilaci vodní parou, kterou si zařízení samo vyvíjelo z malého množství destilované vody.

Po zapojení přístroje do elektrické sítě a připojení na vodovodní řad a odpad bylo ovládání analyzátoru jednoduché a celková doba destilace 100 ml vzorku trvala asi 5 minut. Analyzovaný vzorek se odměřil pomocí speciální baňky a po krátké stabilizaci teploty ve vodní lázni dodané k přístroji se objem vzorku upravil přesně ke značce. Následně se odměřený objem kvantitativně nalil do destilačního přístroje, baňka se několikrát vypláchla destilovanou vodou a zavěsila na vahadlo přístroje pro zachytávání vytékajícího destilátu. Před zahájením destilace je nutné ještě vzorek v destilační baňce přístroje zalkalizovat malým množstvím louhu sodného nebo vápenatého, aby se do destilátu nedostaly těkavé kyse-

422

(9/2008)

liny spolu s oxidem siřičitým, které by mohly zkreslit výsledek stanovení, a přidat nepatrně prostředku pro zábranu pěnění během destilace. Po zachycení stanoveného množství destilátu se přístroj sám vypnul a zazvoněním dal signál, že destilace vzorku byla ukončena.

Získaný destilát se nejdříve asi půl hodiny stabilizoval v přiložené vodní lázni na teplotu původního vzorku a následně se po promíchání doplnil destilovanou vodou ke značce. Potom se destilátem naplnila suchá vestavěná skleněná trubice s lupou, která nám usnadnila, po opatrném vložení suchého ověřeného lihoměru, odečíst koncentraci alkoholu v destilátu, který odpovídal koncentraci alkoholu ve zkoušeném vzorku. Přitom bylo nutné na lihoměru odečíst aktuální teplotu měřeného destilátu. Jestliže se jeho teplota lišila od 20 °C, bylo třeba stanovenou koncentraci alkoholu jednoduše korigovat pomocí dodaných speciálních tabulek.

Pomocí Analyzátoru vína AP01 jsme stanovili obsahy alkoholu ve čtyřech rozkvašených vzorcích. Současně byly tyto vzorky podrobeny analýze i v referenční laboratoři, která je ze zákona pověřená pro analytické rozbory vín. Protože intenzivně uvolňovaný oxid uhličitý znesnadňoval přesné odměření vzorků pro destilaci, byl každý vzorek stanoven třikrát po sobě – jednou bez pokusu o odstranění oxidu uhličitého ze vzorku, ve druhém a třetím případě byla snaha o maximální redukci oxidu uhličitého jeho odsátím vakuovou pumpou respektive filtrací přes skleněnou fritu. Z výsledků uvedených v tabulce 1 vyplývá, že dosažená shoda vý-

sledků mezi analyzátorem AP01 a referenční laboratoří byla pro sledování kvasného procesu zcela vyhovující a současně nebylo nutné ani odstranění oxidu uhličitého ze zkoušených vzorků.

Současně bylo zařízení testováno na destilaci těkavých kyselin s následným stanovením jejich koncentrace ve víně. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2 i s hodnotami získanými referenční metodou podle Nařízení komise EU 2676/90. Z obou vzorků vín bylo vždy po vytřepání oxidu uhličitého přesně odměřeno 10 ml do destilačního zařízení. Stanovení bylo u každého vzorku čtyřikrát opakováno s přídavkem, respektive bez přídavku kyseliny vinné (asi 0,5 g) k destilovanému vzorku. Po sepnutí startu, tedy po zahájení destilace vodní parou, bylo zachyceno buď 100 ml, nebo 250 ml destilátu. Následnými titracemi získaných destilátů odměrným roztokem louhu se zjistilo, že je zásadně nutné odebírat až 250 ml destilátu vhledem ke kvantitativnímu vydestilování veškerých těkavých kyselin z 10 ml vzorku vína. Přídavek kyseliny vinné ke vzorku vína před destilací přispěl k lepší separaci těkavých kyselin na Analyzátoru vína AP01.

Použitá literatura: Commission Regulation (EEC) No 2676/90: Community methods for the analysis of wines. Official Journal of European Communities L 272, 33, 1990.

BALÍK, J.: Vinařství – návody do laboratorních cvičení. 3. vyd. Brno: ES MZLU v Brně, 2006.

EDER, R., BRANDES, W.: Weianalyse im eigenen Betrieb-Grundparameter. Stuttgart: Eugen Ulmer, 2003.

Analyzátor vína AP01 1-CUBE, s. r. o., Havlíčkův Brod

Filosoe vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás

220 Kč (vč. 9% DPH)

Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze ze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka.

Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosofie vína, a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit… Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(9/2008)

423

Křemelinová filtrace: účinně – ekonomicky – šetrně Je mnoho faktorů, které vstupují do filtračního procesu a působí na samotný průběh i na konečný výsledek. Říká se, že nejlepší filtrace je žádná filtrace. Zní to lákavě, leč realita vyžaduje ve většině případů opak. Je známo, že každý hydraulický úkon s vínem je určitým rizikem vzhledem k jeho původní charakteristice. Tudíž i celkový počet filtračních úkonů by měl být co nejnižší! Způsob filtrace, typ filtru a časový termín provedení by měly být zodpovědně plánovány odvisle od následného kvalitativního zaměření vína! Proto by víno před filtrací mělo být připraveno do takového stavu, aby filtrování proběhlo rychle, účinně a tím s co nejmenším množstvím negativních následků. To znamená, že předcházející čiření – jež je také určitým způsobem filtrace – musí probíhat co nejúčinněji, aby vlastní filtrační proces nebyl náročný – především pro víno samotné. Čiření vín je velkou a velmi důležitou kapitolou ve výrobě vína a zaslouží si zvláštní důraz. I když to není předmětem tohoto článku, zmíním jen to, že v našich vinařských firmách vzniká dost špatných výsledků po aplikaci čiřících prostředků ne proto, že by jejich kvalita byla nízká, ale především proto, že se neuplatňují dokonalé aplikační postupy. A to především díky chybějící účinné aplikační technice. Avšak i zde se od dodavatelů blýská na lepší časy – o tom až někdy příště.

Pojďme se podívat do současných provozů, jak je filtrace praktikována (viz technologické schéma). Najdeme zde filtry deskové, naplavovací – křemelinové, tangenciální – crossflow a mikrofiltry svíčkové.

Zaužívaným způsobem, ve většině malých i velkých vinařství, je filtrace na deskových (vložkových) filtrech. Je to metoda poměrně nenáročná na obsluhu a nevyžaduje, pro relativně dobrý výsledek, složité a drahé zařízení. Žel pravdou také je, že byť je to metoda léta využívaná a podložená praxí, její výsledky jsou často neočekávaně nedobré, zvláště v mikrobiologické kvalitě, což není při filtraci vidět očima – podle „jiskry“. Pouze laboratorní rozbor prozradí faktický stav úspěšnosti takové filtrace. Mezi laiky, ale i odborníky nejsou často k dispozici některé zásadní znalosti o fyzikálních principech, které jsou při deskové filtraci využívány. S ohledem na špatné výsledky má největší podíl nedodržování, resp. překračování optimálních průtokových a tlakových parametrů filtračních vložek, předepsaných výrobcem. V praxi tolerované dogma, že deskový filtr mohu během filtrace kdykoliv vypnout či zapnout způsobem stop–start čerpadla, mívá doslova katastrofální dopad v mikrobiologické kvalitě vyfiltrovaného vína! Tlakové rázy „přinesou své ovoce“... Uvažováno opačně, filtrace desková, má-li přinést vynikající výsledek, vyžaduje precizní

424

(9/2008)

znalosti i samotné ovládání filtru a čerpadla (dané v podrobném manuálu zařízení a zvláště vložek).

Dnešní pojednání má být hlavně o filtraci křemelinové a zařízeních k ní určených. K výše uvedené filtraci deskové se ještě dostaneme v souvislostech. O filtrech tangenciálních a mikrosvíčkových se zmíním jen okrajově.

Takzvané křemeliňáky jsou dnes také dost rozšířeným zařízením. Jsou využívány ve většině provozů výhradně k „hrubé“ filtraci. Na rozdíl od deskových filtrů, využívaných spíše k „jemným“ a někdy ještě k „ostrým“ filtracím. Tento stav rozdělení rolí je způsoben filtračními schopnostmi nižší účinnosti křemelinových filtrů, (hojně zavedených) sítových – talířových. Od nich není očekáván tak excelentní výsledek jako od „deskáče“. Proč? Odpovědí může být hned několik: Zaužívanost deskových filtrů ještě ne všude pustila ke slovu křemelinu, a to je velká škoda. Vždyť málokdo ví, že křemelina je obsažena i v samotných filtračních vložkách pro zvýšení jejich účinnosti i kapacity. Z toho vyplývá – potvrzeno v praxi, že filtrace přes správně zvolený typ křemeliny je stejně účinná jako filtrace desková. Je tady však ještě druhý faktor, nutný pro uvažovanou vysokou kvalitu filtrace přes křemelinu. Je jím typ křemelinového filtru. Respektive jeho konstrukce – výbava a obzvlášť důležitým prvkem je typ podpůrných nosičů filtrační vrstvy, tvořené z křemeliny a zachycených nečistot různého druhu! Rozšířené talířové křemeliňáky ze své konstrukční podstaty, kdy nosičem křemeliny je zde síto (pletivo z jemného drátu), nemohou plnit nejvyšší požadavky na filtrát.

V důsledku mechanických deformací tohoto síta na drenážním podkladu, a tím i deformací filtrační vrstvy (koláče) na něm položené, způsobených dílčími tlakovými změnami při filtraci, není vždy zaručena její integrita (neporušenost). Pak se může objevit známý efekt přítomnosti křemeliny v zásobním tanku po filtraci. To je známkou toho, že přes síto, i když nemusí být poškozené, unikla jistá část deformované křemelinové vrstvy a předpokládaně s ní i nečistoty na ní a v ní zachycené! To je samozřejmě nežádoucí, budeme-li uvažovat o perfektní kvalitě. Nutno však uvést, že uvedený negativní efekt může vzniknout (pomineme-li nesprávnou obsluhu) i nedostatečnou technickou vybaveností zařízení. Například když nejsou osazeny kompenzátory pro eliminaci tlakových impulzů. To je možno vidět zprostředkovaně na kontrolních manometrech filtru jako neustálou pulzaci hydraulického tlaku, pocházející od činnosti pístového dávkovacího čerpadla nebo i jiných externích defektních zdrojů. Zvýraznění přítomnosti křemeliny po filtraci může být umocněno i při

použití nesprávného typu křemeliny, která nedrží dobře svoji vazbu na sítě a uvolňuje se, tzv. „práší“. Je zřejmé, že výběru používané křemeliny pro daný účel bychom měli dát dostatečný význam. Také víme, že i filtrační zařízení na trhu se liší svojí technickou úrovní. Kromě zmiňovaných talířových filtrů jsou v nabídce i křemeliňáky s výrazně pokrokovějšími nosiči křemeliny i vybaveností příslušenstvím, zvyšujícím jejich užitnou hodnotu. Jsou to svíčkové křemelinové filtry FKS. Svíčky (nosiče) jsou vyrobeny z drátu lichoběžníkového průřezu, navinutého do tvaru úzkého válce, respektive trubice.

Tato odolná konstrukce zamezuje nežádoucím mechanickým deformacím při běžném tlakovém režimu filtru. Tím pádem je filtrační vrstva stabilní a účinnost filtrace je pochopitelně vyšší. Stejně tak i životnost tohoto konstrukčního prvku je diametrálně odlišná od talířových sít. Proto s využitím FKS je možno provádět nejen hrubou filtraci, ale i velmi jemnou (ostrou) s mikrobiálním dosahem – srovnatelnou s deskovou filtrací.

Je-li takový křemelinový filtr vybaven navíc kontrolou průtoku a vyrovnáváním tlakových impulzů, lze s ním plnohodnotně zastoupit deskové filtry. Ve srovnání s nimi má i další přednosti. Je podstatně produktivnější a z hlediska provozních nákladů mnohonásobně úspornější! Jedna jeho schopnost však vyčnívá ještě výše. Tou je minimální negativní vliv křemelinové filtrace na charakterové vlastnosti vína ve srovnání s deskovou filtrací. Kde je základní příčina tohoto rozdílu? Spočívá především v existenci sekundárního, podpůrného filtračního (zachycovacího) efektu, tzv. „potenciálu zeta“, u filtračních desek s mikrobiální účinností. Ten pomocí elektrostatického potenciálu a polarizace vložky zvyšuje její zachycovací schopnost velmi malých částic (například i kvasinek a bakterií). Problém je v tom, že tento potenciál nechtěně zachycuje i některé jiné částice, ještě s nižší selektivitou (rozlišením). To má mnohdy za následek změnu senzorických vlastností vyfiltrovaného vína a jeho charakteristiky, žel k horšímu. Pak víno může ztratit na barvě, výraznosti chuti či aroma, nebo plnosti. Ve vinařském žargonu je to nazýváno „strháním“ nebo „oškubáním“ vína. V běžné vinařské praxi je tento faktor tolerován jako nutné zlo, jako daň za potřebu filtrovat.

Uvědomme si však, že jsou dnes k dispozici i jiné způsoby filtrace, bez této daně. Jednou z cest jsou filtry FKS. Jen sporadicky je slyšet hlas odpůrců křemeliny coby materiálu, že tato nechává pachovou stopu ve víně.

Mnohaleté zkušenosti s křemelinovou filtrací ukazují, že to není opodstatněný názor. U dobře připraveného vína a správně zvoleného typu křemeliny (včetně lokality jejího původu) je výsledek bezchybný! Křemelina je přírodní inertní materiál s vynikajícími filtračními vlastnostmi. Její schopnosti byly však donedávna limitovány určitou konstrukční nedokonalostí filtračních zařízení (hlavně popisovaných nosičů). Dnes mají ve vinařství nejmodernější svíčkové křemeliňáky své jasné místo. FKS je univerzálním filtrem, který přináší do provozů vysokou efektivitu v širokém spektru využití s výraznou šetrností k vínu.

Vedle nich alternativně stojí crossflow filtry, které udělaly taktéž velký pokrok v uplatnění ve vinařství. Nicméně jejich přiřazení ke konkrétnímu termínu filtračního procesu u jednotlivých vín vyžaduje pečlivé zvážení z enologického hlediska (časového a vývojového), aby vínu daným tangenciálním principem neublížily. V tomto ohledu jsou rizikovější než FKS. Stejně tak jejich provoz je dražší.

Zákonem ve filtraci vín, stojícím nad všemi tady citovanými filtry, je použití koncových hydrostatických mikrofiltrů FMS s garančními svíčkami – membránami v účinných sestavách se sanitačními stanicemi CIP – pro udržení všeobsáhlé a nezbytné mikrobiologické čistoty.

Do doby, kdy nebude třeba filtrace vín, to ještě chvíli potrvá. Proto je třeba volit optimální a co nejšetrnější filtrační proces, zachovávající do nejvyšší možné míry původní vlastnosti vína i po filtraci. Abychom se mohli správně rozhodnout, potřebujeme znalosti a informace. Přeji vám, aby ty výše uvedené byly ku prospěchu věci ve vaší vinařské praxi.

František Bílek, Josefov

(9/2008)

425

Nové alternativy ošetřování oxidace moštů a vín bez alergizujícího kaseinu A jelikož je víno považováno za potravinářský produkt, musí odpovídat předpisům, týkajícím se uvádění alergenů na etiketách: pokud jsou k ošetření moštů nebo vín použity produkty na bázi mléka nebo vajec, je třeba tuto skutečnost uvést na etiketě. Kasein, vyráběný z mléka, a bílek a lysozym, obojí pocházející z vajec podléhají také tomuto předpisu.

Na základě své zkušenosti s rostlinnými bílkovinami se oddělení výzkumu a vývoje Martin Vialatte Oenologie pustilo do hledání alternativ ke kaseinu na bázi rostlinných nealergizujících bílkovin.

Výrobky obsahující kasein jsou velmi účinné, zvlášť při ošetřování bílých a růžových moštů proti oxidaci. Cílem prováděných experimentů byl výrobek neobsahující kasein, nealergizující a odpovídající následujícím požadavkům:

– Schopnost bránit oxidaci; – Eliminace trávové příchuti a hořkosti; – Obnova svěžesti a ovocitého charakteru ošetřovaných moštů a vín; – Absorpce při 280 nm, aby bylo možno odhadnout množství eliminovaných polyfenolů: čím víc klesá DO 280 po číření, tím víc je tato účinnější; – Absorpce při 320 nm, aby bylo možno odhadnout množství prekurzorů oxidace: čím slabší je DO 320, tím lépe je víno chráněno proti riziku oxidace; – Absorpce při 420 nm a 520 nm, barevná intenzita a odstín, aby bylo možno odhadnout změny zbarvení, způsobené ošetřením; – Kalnost, aby bylo možno odhadnout rychlost usazování; – Objem kalů, aby bylo možno odhadnout ztráty vína;

– Chuť.

Experimenty byly realizovány na více místech, v laboratořích i ve sklepích.

Rozličné pokusy prováděné v různých vinorodých regionech ukázaly, že je možné vytvořit účinný produkt na ošetřování moštů a vín proti oxidaci neobsahující kasein. Počas experimentů se ukázalo, že produkt P6 odpovídá určeným cílům: brání oxidaci, odstraňuje travnatou příchuť a hořkost, ošetřovaným moštům a vínům vrací svěžest a ovocitý charakter.

Tento produkt, vytvořený na bázi rostlinných, nealergizujících proteinů, prodává Martin Vialatte Oenologie a enologická stanice Champagne pod názvem PolyGreen.

Revue des Oenologues, č. 127, duben 2008, s. 14–17. (ako)

Ve jménu typičnosti bez zákazů „AOC víno by mělo chutnat tak, aby bylo zřejmé, odkud pochází,“ byl pohled vyjádřený René Renou, exprezidentem Institut National des Appellations d‘Origine (INAO). V průběhu debaty se každý z vystupujících snažil nabídnout svoji vlastní interpretaci. Řeč Claire Naudin, vinařky z Les Hautes-Côtes de Nuits a prezidentky Komise monitorování směřování kvality v BIVB, byla obzvláště dobře přijata. Kvalifikovaně připomenula podmínky vyžadované pro produkci typických vín: „sklizené hrozny musí být zralé, zdravé a neporušené“. Víno by pak mělo vyzrávat s minimem zásahů, bylo

dále jedním z hlavních bodů jejích argumentů. Poté zdůraznila, s odvoláním na historické dokumenty podporující její tvrzení, že: „Naše enologická historie není tak přímočará, jak se obyčejně domníváme. Je chybou a vskutku neplodné omezovat naše praktiky skrze úzkostlivá a nediskutovatelná pravidla.“ Její úhel pohledu se nelišil od toho, který vyjádřil Pierre-Henry Gagey, předseda BIVB, v úvodu diskuse: „Pokus zavést typickou chuť specifické apelace by šel proti všemu, co dělá víno tím, čím je.“ Závěr diskuse byl, že pro produkci typického vína nic nemůže nahradit dobré vinohrad-

nické postupy na dobrém terroiru, ačkoliv toto nebrání typičnosti vycházející z dobové zvyklosti, mínění pracovníků a vztahu mezi těmi, kdo víno produkují, a těmi, kdo ho kupují. Je tedy na místě připomenout, že v 16. století bylo třídenní nakvášení v kádi považováno za dlouhé, zatímco dnes patnáctidenní není neobvyklé! Kontrolní snahy musí být především soustředěny na úroveň pěstitelskou, jestliže spotřebitelům má být garantována kvalitní produkce. zdroj: Burgundy Direct – newsletter BIVB Pavel Jelen

Faktory určující vliv dubových hoblin na senzorické vlastnosti vín Ačkoliv je dubový sud privilegovaný recipient pro uchovávání kvalitních vín, existují i jiné, méně nákladné možnosti. Mezi nimi je třeba uvést dubové hobliny, piliny a lišty (např.

DeGaris, 1991; Hooper a Marks 1992). Kromě toho jsou běžně používány některé dužiny,

které se svojí velikostí nehodí k výrobě sudů (Spillman, 1999).

Vliv dubového dřeva na aroma a chuť vína je dán především extrakcí těkavých sloučenin dřeva do vína. Některé součásti dubového dřeva, jako cis-izomer metyloktalaktonu jsou přítom-

ny v syrovém dřevě, zatímco jiné (např. vanilin, guajakol, 4-metylguajakol a furfural) vznikají hlavně v důsledku tepelné degradace polymerů dubového dřeva (v bednářství), hydrolýzy (vlivem kyselin ve víně) nebo kombinací obého (Reazin, 1981; Chatonnet et al., 1989; Hale et

426

(9/2008)

al., 1999). V důsledku toho dřevo, které je určeno k maceraci ve víně, často prochází tepelnou úpravou, aby byl napodoben senzorický efekt pěstování v sudech.

Kromě původu a složení syrového dubového dřeva mohou výsledky macerace dubových hoblin nebo pěstování v dubových sudech předurčit ještě některé další faktory. U macerace je to velikost hoblin, délka a teplota ohřevu, okamžik započetí macerace, délka kontaktu hoblin s vínem, předcházející ošetření hoblin oxidem siřičitým a délka uchovávání hoblin.

Tato studie popisuje některé pokusy, které měly za úkol určit význam některých parame-

trů, které by mohly mít vliv na používání dubových hoblin ve víně. Tyto pokusy nejsou nepochybně vyčerpávající a nezahrnují žádné pokusy s velkými kusy dubového dřeva, jako jsou dužiny. Kromě toho jsme nezkoumali důsledky okamžiku, kdy dubové dřevo přijde do kontaktu s vínem, i když existuje v literatuře mnoho zmínek o tom, že velká část vanilinu, která je rychle extrahována, se až do konce primárního kvašení mění v relativně bezvonné deriváty. Je těžké předvídat výsledky macerace dané partie hoblin nebo pilin v sudě kvůli velkému počtu proměnných, které mohou ovlivnit složení dubového dřeva. Existuje možnost ošetřit menší

Beaujolais: Vinaři mobilizují proti předpokládanému prodeji cukru Výslech čtyř osob v rámci vyšetřování podezření z ilegálního prodeje cukru loňského 4. prosince rozbouřil atmosféru v Beaujolais. Vyslýchané osoby se vystavují stíhání pro podíl na přepravě a prodeji cukru určeného k nezákonné chaptalizaci. Dle vyšetřujících orgánů se šetření později zaměřilo na prodejce a zodpovědní činitelé šesti regionálních velkoobchodů jsou znepokojeni. Příjemci ilegálního cukru jsou posledními články řetězu a domovní prohlídky umožnily orgánům zajistit adresáře, v nichž figurují adresy 100 až 150 vinařů přímo spojených s případem.

Jako u všech vinic na severu je chaptalizace v Beaujolais povolena a dovoluje zvýšit obsah alkoholu v hranici dvou stupňů, s možností snížení této hranice, pokud to kvalita ročníku umožňuje; musí však být omezena na přidání 17 g cukru/l. Zajištěné množství cukru, více než 600 t mezi roky 2004 a 2006, vyvolává obavy, že kromě tajné chaptalizace vín existuje i nelegální výroba.

Vinaři zastoupení Inter Beaujolais oznámili v tiskovém prohlášení, že „přísně odsuzují tyto nezákonné praktiky, a pokud vyšetřování potvrdí jejich skutečnou existenci, zvažují možnost žaloby“. Bruno Martray, prezident Unie vinařů v Beaujolais, vyhlásil v Le Monde 18. prosince: „Tyto excesy maří naši snahu po větší autentičnosti.“ Podle vitisphere.com (ako) Trvale udržitelný rozvoj: Spékaný nerez ve filtraci špičkových vín Poslední etapa výroby vína, filtrace, je zárukou čirosti vína a podílí se na stabilitě jeho uchovávání. Současné způsoby filtrace, bodová nebo prostřednictvím organických látek, stále ještě nesou riziko kontaminace a/ /nebo újmy na kvalitě vína. Alternativou k příliš drastické nebo kontaminující filtraci je vynechání tohoto kroku, které však nedává záruky stability.

V případě vín nejvyšší třídy (jejichž výroba je časově náročná) umožňuje filtrace dosáhnout cíle bezpečně pro víno, aby byl zaručen optimální návrat velkých investic, vložených do kvalitního vinohradu, pečlivé výroby a pečlivého a drahého skladování.

Je tedy důležité najít způsob filtrace dostatečně porézní, aby respektoval integritu vína a aby zadržel vše, co může uškodit čirosti a stabilitě vína, tedy: – všechny částice větší než 5 µm, – maximum částic mezi 2 až 5 µm (kvasnice), – žádnou částici menší než 0,65 µm, protože tato kategorie zahrnuje polysacharidy a další užitečné makromolekuly (podporující aroma,

množství vína dubovým dřevem v různých podobách (nebo směsí těchto produktů) a z toho usoudit na senzorické výsledky, ale tato metoda má jen omezený význam, pokud máme v úmyslu použít dubové dřevo od začátku kvašení. Jiným přístupem je určení složení extraktu z dubového dřeva analytickou cestou. Použití takových údajů vyžaduje znalost vztahu mezi složením vína a jeho senzorickými vlastnostmi, a tuto znalost lze získat jen a jen zkušeností a hlubším studiem.

Pramen: Revue des Oenologues, č. 123, duben 2007, s. 11–15. (ako)

vytvářející strukturu, hutnost, délku...), zásadní součásti špičkových vín.

Firma FABBRI vyvinula nerezovou filtraci, která vyhovuje těmto požadavkům, eliminuje choulostivou manipulaci s organickými látkami a odstraňování jejich odpadů ve prospěch frontální filtrace a mechanického zachytávání pomocí progresivního vychytávání a zanášení pórů. Výrobce sáhnul po neopotřebovatelném, 100% recyklovatelném materiálu, neovlivňujícím potravinovou bezpečnost : spékanému nerezu neboli nerezu 316. Průměr kalibrovaného póru FG5 je dokonale přizpůsobený zmíněným požadavkům na zachytávání. Materiál se čistí jednoduše proudem vody, střídavě studené a horké; hlubší čištění se provádí prostředkem bez chlóru.

Materiál respektující životní prostředí, jednoduchá technologie, žádná spotřeba ani odpady při kvalitní filtraci. Tento filtr o 5m2 umožňuje přefiltrovat 15 až 20 hl/h.

Podle vitispehere.com (ako) Návrh na nižšie štandardy kvality vína Európska únia má v pláne aj reagovať na zjednodušenie previdiel v produkcii vína. Vinohradníci a vinári v E. Ú. sa musia vyrovnať so vzrastajúcou konkurenciou Juhoafrickej únie, USA, Austrálie a juhoamerických krajín. Predpokladá sa zvýšiť výrobu vín bez geografického označenia v Európe. Má sa povoliť zmiešanie európskych a mimoeurópskych vín, čím by odpadli a zjednodušili pravidlá pri etiketovaní fľašových vín.

Naopak, malo by sa rozoznať skadiď vína pochádzajú. Očakáva sa veľký odpor a nesúhlas vinohradníkov a vinárov v jednotlivých krajinách E. Ú.

Genuss Wein.Pur 2006, č. 2, s. 9 (em) DC Pfalz Falc jako první německá vinařská oblast (23 tisíc ha vinic) zavedla v roce 2004 jednotné označení pro typické falcké víno, které může pocházet z 5 klasických odrůd: Ryzlink rýnský, Pinot blanc, Pinot gris, Pinot noir a Dornfelder. Vína jsou senzoricky hodnocena komisí, která rozhoduje o možnosti udělení stříbrné záklopky s logem DC Pfalz a nápisem Districtus Contollatus Pfalz. Pokud víno v komisi napoprvé neprojde, komise doporučí další postup (zpravidla smísení s jiným vínem) a může být pak předloženo opět. Nově již mohou být uváděny do oběhu i láhve se šroubovacím uzávěrem či skleněnou zátkou. Celá akce je podporována reklamou v běžném tisku. Organizátoři jsou spokojeni, dosud bylo uděleno označení DC Pfalz pro více než 1,2 milionu lahví vína.

DDW/1/10/JS

(9/2008)

427

Víno potřebuje příběh, legendu, tvrdí europoslanec Vladimír Železný

RS: Vážený pane doktore, jsme na vás tentokrát dva – spolu se mnou přišel kolega Trojak, který pro nás zpracovává témata týkající se vinařské historie a věcí podobných, takže pokládané otázky si adekvátně rozdělíme. Když jsem se připravoval na dnešní rozhovor, znovu jsem našel na internetu seriál příspěvků o víně, který jste před pár lety psal pro jeden celostátní deník. V jednom z dílů jste napsal, že „víno má vnitřní tajemství, je magické, tajemné a složité“. Pamatujete si na první víno, u něhož jste si tyto atributy cele uvědomil?

VŽ: (dlouhé zamyšlení) To bylo hluboko, hluboko v komunismu, samozřejmě. Které to přesně bylo, si již nevybavím, nicméně první uvědomnění si té úžasnosti vína spadá do doby nějakých mých 14–15 let. Vínem jsem se prokousával bez nějakého vedení, spíše vlastními zkušenostmi.

RS: Jedna z nejdůležitějších vinných „maličkostí“ je bezeporu uzávěr láhve – jak se díváte na stále více se ve světě prosazující alternativy klasické korkové zátky?

VŽ: Tento trend je v přímé souvislosti s dlouhodobě rostoucími cenami korkové suroviny, což začíná významně ovliňovat ekonomiku každé jedné lahve. Co se týče uzávěru, mám v tom, přiznám se, celkem jednoznačný názor. Jakékoli víno, které by mělo vydržet 1 až 1,5 roku, by mělo mít korek. U vín, jejichž potenciál je do té zmíněné hranice půldruhého roku, tedy mám na mysli vína jednodušší, která nebudou nazrávat a budou se lehce pít a vypita budou do této doby, si umím představit šroubovací uzávěr. Například u Martinských vín – u nich není důvod nechávat prodýchávat dlouhou dobu přes korek. U nich je předpoklad, že budou velmi brzy vypita. Proto považuji v tomto případě šroubovací uzávěr za relativně korektní a ekonomicky vhodné řešení.

RS: A co syntetické plastové korky?

VŽ: Gumové zátky zásadně odmítám. Přijdou mi, ve vztahu k vínu, jako gumové rukavice uklizeček. Něco tak neestetického a až odpudivého ničí do jisté míry, dle mého názoru, zážitek z vína.

RS: Některé vinařské firmy začaly experimentovat se skleněnými uzávěry…

VŽ: To je příliš drahé řešení, dle mých informací. Ale nemám v tomto případě vůbec žádnou konkrétní zkušenost. Přiznám se, že jsem ještě neměl v ruce láhev se skleněným uzávěrem. Až jej uvidím, tak vám povím, jak to na mě působilo. Chce to experiment. Mně osobně sklo nevadí. Sklo je netečný ušlechtilý materiál.

RS: V jednom ze svých textů se obdivujete starým vinicím, starým keřům révy.

V čem spatřujete hlavní podstatu vín ze starých rév?

VŽ: Nejprve chci sdělit, že jsem nikdy nepochopil podstatu zbožštění vín z panenských úrod. Panenské víno je to nejhorší, co můžete pít a co vás může potkat. A někde se to dokonce uvádí na vinětě! Já, když toto na vinětě spatřím, prchám! Ve svém tehdejším příspěvku jsem to tuším popsal v aforickém rozměru, tedy že je to takřka stejné jako s pannou… že to je nezkušené, nevy-

zrálé, útlé a jediná výhoda je, že je to poprvé.

Tato problematika se ale týká i systému predikátního značení vín. Zbožštili jsme totiž všechno, co je od povrchu půdy nahoru. To znamená: zbožštili jsme slunce, klima, počasí, také déšť.

To všechno, co je od půdy nahoru, nám nyní stanovuje kvalitu vína. Tím pádem vědomě preferujeme ty charakteristiky vína, které jsou pro víno mladé. Mladý keř je totiž mimořádně vnímavý – díky svému mělkému zakořenění je obrácen spíše nahoru. Jak roky přibývají, převládá to, co je dole – kořeny pronikající do hloubky půdního profilu až podloží táhnou vzhůru do hroznů minerální substance. A teprve toto je zásadní.

RS: Neoddiskutovatelným faktem je, že počet přívlastků ověřených v hroznech a schválených do oběhu ve víně dramaticky narostl a také určitým způsobem narostla průměrná dosažená cukernatost podle velikosti ročníku. Často se stává, že je to hlavním ukazatelem, po kterém se pěstitel, potažmo technolog, pídí. A to jistě není dobře, ostatně, zaznělo to i na stránkách VO… VŽ: To jistě není dobře. Dokonce se domnívám, že tato honba zúžená na cukry v hroznech nám zničila zákazníka.

RS: Náš první a vlastně i současný vinařský zákon, je založen na predikátním modelu podobném germánskému systému a v roce 1995 bezesporu nastavil základní mantinely pro vinaře v tuzemsku…

VŽ: …a jakkoli je nyní již pro naše potřeby neaktuální, v době svého vzniku měl opodstatnění a zaplaťpánbůh alespoň za něj. Tím, že jsme naučili klienta orientovat se podle přívlastku, a nikoli podle terroiru, necháváme zmítat jeho chutě každoročními sezonními výkyvy, ale zejména zanedbáváme to, co je pro víno podstatnější, a to je terroir.

RS: Takže byste byl pro transformaci tohoto systému v rámci našich vinařských právních předpisů?

VŽ: Naprosto jednoznačně ano, a to pro zcela zásadní a co nejrychlejší transformaci. Myslím si, že i v tomto máme model, jímž se mů-

428

(9/2008)

žeme nechat inspirovat, a to je Alsasko. Je to francouzský vinařský region, jehož německá tradice sahá do 9. století, včetně viničního práva. V průběhu staletí v tomto právu byl zakomponován predikátní model, protože oblast byla celá v německém vlivu. Nicméně shodou geopolitických událostí připadla částečně do Francie. Ta ovšem nepřipustila, aby měla na svém území enklávu německého vinařského práva, proto převzali „cru“, tedy terroir, a to za současného zachování přívlastkového značení. Je to jakési přechodné období, které možná zůstane i do budoucna, Alsasané si jej velmi pochvalují.

RS: Jak to funguje v praxi, mohl byste nám to popsat?

VŽ: Mají-li v Alsasku dobrý rok, na vinětu dají „cru“ a k tomu ještě přívlastek, jenž automaticky zvýší hodnotu vína oproti „cru“, které už tam je. Je-li horší ročník, je na vinětě alespoň to „cru“, protože původ vínu špatné počasí upřít nemůže. Takže by se dalo říci, že alsasští vinaři těží z obou stran oné mince, která rozhoduje o kvalitě. To je jedno z možných řešení, minimálně přechodových.

RS: Cítím, že se už nemůžete dočkat na alespoň částečné zavedení románského značení i u nás…

VŽ: …jistě, domnívám se totiž, že současný přívlastkový systém je přežitý a aktuálně až téměř zločinný…

RS: …to jsou slova těžkého kalibru.

Specifikujte, prosím, tuto „zločinnost“.

VŽ: V posledních šesti letech je v naší zemi pro mne nepochopitelná móda vín se zbytkovým cukrem. Kdyby byl suchý ryzlink sebešpičkovější, neuspěje, protože nemá zbytkový cukr. Nejhorší je, že se tím řídí i hodnotitelé na oficiálních soutěžích, a to je na pováženou.

Pěstitele a technologa jako by už přestala zajímat hladina kyselin v moštu a hrozny se nechávají nesmyslně přezrávat, aby měly co nejvyšší cukernatost. Sklízí se pak na počátku hniloby, jen aby se dosáhlo co nejvyššího predikátu.

RS: Také jsem zaznamenal tento trend, ale domnívám se, že je již za vrcholem.

Je zde již spousta vinařů, kteří nesledují jen cukernatost, ale i kyseliny či pH moštu a další faktory.

VŽ: Pil jsem Ryzlink vlašský z ročníku 2003 od jednoho vyhlášeného vinařství a mělo 16,5 % alkoholu. Ptám se: K čemu budeme toto vno servírovat, s čím jej snoubíme? Velmi těžko najdeme řešení. Takovéto „kořalky“ jsou stěží v gastronomii uplatnitelné. A nezapomínejme, že víno je především gastronomický nápoj. Podáváme jej k jídlu, které by mělo víno povznést a zase naopak pokrm pozvedne víno.

A to jsme zapomněli, což je škoda. Stále přetrvává zvyk pít víno mimo jídlo, v lepším případě po jídle.

RS: Vraťme se zpět k tomu, kdy jste zmínil přání provést transformaci našeho značení vín…

VŽ: Velký problém spatřuji v tom, že bude těžké najít shodu ve složení komise, která by měla nějakým způsobem ohodnotit vinice a případně jim přidělit cru. Trošku se bojím nějakého období nejistoty. Budu-li mít však Turold, Anenský vrch, Slunečnou, Železnou a kousek Svatého kopečku, jsem si jist, že pěstuji révu na nejlepších místech, která jsou v Mikulově a okolí. Nedělám si však ani iluze, že vyšší „body“ v pomyslném hodnocení dostane třeba i vinice, která odpovídajících kvalit nedosahuje, ale jsou zde zájmy majitele… takové případy však budou snad výjimkou. Důležité bude též stanovit správná kritéria hodnocení – svažitost, sumu teplot, expozici, půdní složení, srážky, dlouhodobý výnos apod. – a ta striktně dodržovat.

RS: Domnívám se, že pokud budou pravidla přesně nastavena a bude v nich shoda, pak se bude jednat jen o to, aby byly dodávány korektní podklady – samotné vyhodnocení by mohlo vypadat jako součet čísel…

VŽ: Zde bude ovšem záležet na naprosté nezávisloti komise, ba troufám si říci na neuplatitelnosti.

RS: V jednom vašem textu jste napsal, že nejúrodnější znamená nejhorší. Které skutečnosti vedly k tomuto výroku?

VŽ: V jedné reklamě na víno bylo popisováno, že z oněch NEJúrodnějších vinic dělají to NEJlepší víno. Musel jsem striktně protestovat, protože nejenom, že to není pravda, ale je to i maření osvěty okolo vína, kdy vysvětlujeme, že ke kvalitě se dá dojít jen redukcí, snížením výnosu. Vzhledem k tomu, že vizuální reklama je velmi sugestivní, šlo o významnou věc, kterou bylo třeba komentovat.

RS: Hovoříme-li o reklamě, marketingu, povězte našim čtenářům, jak vnímáte marketingovou komunikaci s konečným spotřebitelem? Přímá inzerce samotných vinařství zatím u nás není tolik rozšířená, vyvíjí se. Patrná je již mnoho měsíců společná komunikační kampaň Vinařského fondu.

VŽ: Jsou zde dvě věci: za prvé se domnívám, že instituce jako Vinařský fond tady nemá co dělat. Jde o komunistický přežitek…

RS: Jde bezesporu o váš úhel pohledu, nicméně chci podotknout, že svůj vinařský fond mají třeba i v sousedním Rakousku…

VŽ: Ať mají, moje kritika směřuje i na rakouský. Jde o typ komunistického výdobytku, protože považuji za nehorázné, že vinař je ze zákona povinnen odvádět finanční prostředky kamsi jinam, místo aby je použil na propagaci svého výrobku, své konkrétní lahve. Odevzdá

tyto peníze, pro vinaře často významné peníze, aby někdo OBECNĚ propagoval něco, co není třeba obecně propagovat.

RS: Dovoz a prodej zahraničních vín na našem trhu ale evidentně dál roste…

VŽ: Opravdu se domnívám, že moravská vína netřeba propagovat. Bez problémů si všechno vypijeme v naší zemi. Ani export z naší země nebude nikdy nějak významný. Vždyť si vyrobíme jen asi 60 % celkové spotřeby vína!

RS: Podle posledních statistických údajů je to ještě méně – asi 40 %.

VŽ: No vida, ten posun bude asi zapříčiněn rostoucí spotřebou a tomu neodpovídajícími rostoucími plochami vinic a tím výrobou vína v tuzemsku. K čemu potom ale obecná propagace vína? Mají-li podobné marketingové instituce v zemích na jih a západ od Alp, tak jsou to spíše regionální sdružení, na dobrovolné bázi, s hojným přispíváním státu či regionu.

RS: Chcete říci, že podle vás má význam propagace jen konkrétních vín, např. regionální produkce, místních značek apod.?

VŽ: Přesně tak. Například „mikulovská vína“. Nebo bzenecké ryzlinky – prostě jen o něco širší platforma, než je vinařovo konkrétní víno. Na toto si dovedu představit obecnou reklamu. Ale prosím vás, ne chlapíka ve vestičce, který se na billboardu tváří blazeovaně a unuděně – to je to, co mi vadí. Tupý pohled se skleničkou v ruce je pro mne docela iritující… O velmi špatně udělaném castingu nemluvě. A přitom si říkám: proč já jsem tohle platil z každé své láhve? Vinaři z praxe mi potvrdí, že ekonomika je v současné situaci, kdy nedosáhneme zdaleka na takové dotace a subvence jako vinaři z člensky starších zemí EU, velmi napjatá. Považuji proto za nemravné za těchto okolností nutit vinaře do povinných plateb.

RS: Jenže marketing vína je velmi složitá a problematická záležitost…

VŽ: To je mi jasné. Jste-li s kvalitou produkce na špici a neděláte-li mnoho, prakticky nepotřebujete marketing.

RS: Jenže podle průzkumu mezi vinaři, který zadal Vinařský fond, považuje většina vinařů jeho práci za potřebnou a prospívající.

VŽ: Každá dotovaná organizace bude vždy tvrdit, že je nepostradatelná, zvlášť v průzkumu, který si sama platí.

BT: Dle tezí Vinařského fondu se s největším ohlasem jak mezi výrobci vína, tak mezi spotřebiteli setkala marketingová kampaň Svatomartinských vín.

VŽ: Zablokování názvu Svatomartinské různými podmínkami ze strany majitele ochranné známky považuji za ryze nešťastné. Také jsme dělali Svatomartinské, ale už nebudeme. Proč mám platit dodatečně za to, že plním víno k datu 11. 11.? Lze to vůbec řešit ochrannou znám-

(9/2008)

kou? Myslím, že by to stálo za pěkný soudní spor, který by současný držitel ochrané známky jistě prohrál. Vázat něco na jeden jediný den není možné. Datum je obecný majetek a ten si nelze přivlastnit. Můžete si přivlastnit název firmy, který máte jen vy, ale nemůžte si zaregistrovat datum svátku světce. Copak lze registrovat „Silvestrovský večer“? Pokud by to šlo, nebojte se, že by to někdo neudělal. Platili by mu pak všichni, kteří budou chtít pořádat silvestrovskou párty?

RS: Vrátím se ještě k vaší zmínce o dotacích a subvencích zahraničním vinařům. Vy jako člen Evropského parlamentu máte možnost přístupu k bližším informacím, povězte našim čtenářům, jak je možné, že naši pěstitelé jsou takto znevýhodňováni? Jak je možné, že nedosahujeme ani na polovinu euroounijních příspěvků jako např. rakouští nebo španělští vinaři?

Je to nešikovností našich vyjednávačů během přístupových rozhovorů?

VŽ: Ano, je to především tím. A kde jsou teď ti, kteří za to byli odpovědni? Podívejte se: poradce EU v Bruselu Pavel Telička je stejně jako eurokomisař Vladimír Špidla jedním z nejlépe placených bruselských úředníků. Tito pánové dojednali – Telička – a podepsali – Špidla – vinařskou politiku.

BT: Domníváte se, že by do budoucna pro nás mohla být výhodná spolupráce s evropskými zeměmi severní hranice pěstováné révy, tedy např. s Německem, na poli společné vinařské politiky?

VŽ: S Německem asi ano, Francie je naprosto roztříštěná, tam se pokoušet o nějakou smysluplnější spolupráci nemá smysl. Champagne má úplně jiné zájmy než třeba Provence…

RS: Nejsilnějším lobbistickým blokem je tradičně spojenectví Itálie–Španělsko.

Copak by nešlo své zájmy tlačit například přes problematiku černých výsadeb v Itálii?

VŽ: Možná ano, však to také nyní navrhuji.

Celá evropská nadprodukce vína se téměř přesně objemově rovná italským černým výsadbám.

Evropská unie má dvojí měřítka – když Česká republika malinko překročila kvótu v produkci mléka, už jsme byli pokutováni. Nás hlídají opravdu velmi precizně. Přitom ale vědí velmi dobře, kolik je v Itálii na černo vysazených produkčních vinic – satelitní snímky jsou dnes velmi přesné a můžete na nich málem počítat jednotlivé keře. V rámci našeho nadcházejícího předsednictví navrhuji, aby Česká republika vyvolala revizi satelitních snímků italských vinic. Italové a Španělé se už dříve na možnost revize připravovali – prosadili totiž, že tuto kontrolu vinic provádí národní stát. Dovedete si představit, že by se Itálie udala? Udala, že způsobuje veškerý produkční převis evropských vín? Moje iniciativa bude čistě korektní

a půjde o pouhé technické přepočítání výměr italských vinic. Česká republika bude mít právo jako předsedající země v rámci své zemědělské politiky na kontrolu družicových snímků italských vinic.

RS: Když jsme na tom jihu Evropy, zeptám se vás na problematiku docukřování – chaptalizace – a dokyselování – acidifikace.

VŽ: Jistě víte, že prošel můj pozměňovací návrh na zachování použití sacharózy při docukřování moštů. Stálo to mnoho lobbingového úsilí, částečně jsem to směnil s Polskem za to, že oni budou moci používat slovní označení „víno“ i na jejich jabčáky a rybízláky. Podpořili to i Švédové, kterým je to úplně jedno, no a pak zase Polsko podpořilo mé pozměňovací návrhy, kterých bylo 136. Podal jsem je jako jediný z České republiky. Naštěstí jich 8 prošlo a to těch pro nás nejdůležitějších.

RS: Hovořilo se tedy i o dokyselování?

VŽ: Ano, a můj návrh, aby byly chaptalizace a acidifikace svázány, tedy pokud bude zakázány jedna, aby tak skončila i druhá, byl halasně komentován a nakonec díky silnému tlaku jihu neprošel. Zalekli se a dokyselování dali z jednání úplně bokem, že prý jde o jiný problém.

RS: Při naší poslední debatě jste se zmiňoval, že zejména na jihu Itálie se začíná běžně dokyselovat.

VŽ: Ano, při svojí poslední pracovní cestě do těch oblastí jsem byl překvapen, s jak pikantní kyselinkou nabízejí vína. Nevídané! Dokyseluje se nejenom vinnou, ale i jablečnou kyselinou. Přesně nadávkují, kolik potřebují, aby měli lahodný produkt. Ta původní tradiční přehřátá a unavená těžká vína mají najednou to lehké cinknutí dodané kyselinky a už jsou i k rybě akceptovatelná, což dříve nebyla.

BT: Zeptám se na tanzberský sklep v Bavorech. Postavili jej novokřtěnci, poté tam hospodařili řekněme němečtí Moravané, ve svých firemních materiálech také akcentujete židovskou tradici. Vzhledem k historickým událostem došlo k odchodu všech těchto skupin. Není zřejmě lehké navazovat v tomto kraji na vinařskou tradici vzhledem ke skutečnosti, že součástí terroir je bezesporu i člověk, který je spojen s určitým místem…

VŽ: Naše úloha zde na Mikulovsku nespočívá ve vzkříšení tradice, to opravdu nejde. Spíše chceme tradici připomenout. Takže už jen to povědomí o tradici může vést k tomu, že víno bude obdarováno tím nejcennějším, co může na trhu získat, a to je legenda, příběh. Víno bez příběhu, i když je výborné, je obyčejným vínem. Víno s příběhem je vždy posunuto na vyšší kulturní úroveň – tím nechci říci, že legenda dokáže vylepšit vnitřek láhve, nedokáže. Co dokáže, tak probudit zájem konzumenta, aby ochutnal něco, co je zvláštní, jedineč-

429

né, co už ochutnával někdy z nějakého místa někdo jiný. Proto je výhodné, když ne každou láhev, tak alespoň celou produkci obecně vybavit legendou, příběhem. A právě toto oby měla být práce Vinařského fondu – když už mu dáváme peníze, měl by se vykašlat – a na tom slovu trvám – na nicneříkající billboardy a drahé kampaně. Věřte, že v tomto oboru přece jenom nějaké zkušenosti mám – již před Novou jsem se živil reklamou. To, co předvádí pro Vinařský fond najatá reklamní agentura, je skandálně amatérské. Ať Vinařský fond opustí tuto cestu a věnuje větší část prostředků na pomoc vinařům s hledáním příběhu, legendy.

BT: Můžete uvést příklad?

VŽ: Ano – např. vinař na Bzenecku napíše na Vinařský fond: mám tuto vinici, sklep stojí v této vesnici, v tomto domě, rád bych věděl, zda jsou v historických análech nějaké záznamy o vinařství v těchto místech, zda tu vinice byly, zda se víno odtud někam vyváželo, kdo s ním obchodoval, zda se nepodávalo u panovníků. U nás v Tanzbergu jsme si takové údaje pracně zjistili.

BT: Práce s historickými zdroji vyžaduje značné znalosti a množství zkušeností…

VŽ: To dobře vím – musíte umět neměcky, latinsky, umět pracovat s archivními materiály… prostě se jedná o vysoce expertní práci, a to by měl zajišťovat, kromě jiného, Vinařský fond. Jde o velmi potřebnou práci, vinařství by potřebovala být v tomto duchu pro marketing dobře vybavena. Je jisté, že tu na Moravě byla zpřetrhána tradice a zejména kontinuita.

BT: V Čechách, pokud vím, existuje minimálně jeden producent košer vína. Proslýchá se, že i vaše vinařská firma v Bavorech uvažuje o této produkci.

VŽ: Ano, souhlas ke kašrutu jsme již dostali. To je vše co k tomu mohu říci. Ano, máme zajímavé plány.

BT: Ještě k těm košer vínům. Nemohu se totiž ubránit dojmu, že v dnešní době, kdy jsou vinice často ošetřovány různými pesticidy proti chorobám a škůdcům, právě rezidua pesticidů musí logicky ovlivnit kvalitu košer vín. Počítá se s tím? Je to vůbec podstatné?

VŽ: Ne, není. U košer vín jsou úplně jiné rituální požadavky než kontrola tohoto typu chemické čistoty. Stejné je to, myslím, i u mešních vín. Ale košer vína jsou v dalších požadavcích, myslím, přísnější.

BT: Můžete uvést příklad?

VŽ: Veškerý samotok, který se uvolní cestou z vinice do sklepa, již není možné použít.

Hrozen spadlý na zem při sklizni již nezvedáte.

Těchto drobných nuancí jsou spousty.

BT: V dnešní době se často skloňuje pojem tradice. Dle mých poznatků si troufám tvrdit, že moravští vinaři nemají ješ-

430

(9/2008)

tě úplně jasno v tom, jakým typem vína by se měla Morava vyjádřit. Jaký je váš názor na tento problém?

VŽ: Za velkou chybu považuji to, že se z Moravy udělala oblast a z regionů pouhé podoblasti. V rámci vinařské Moravy existuje tak široká škála protilehlých charakterů – vysoké procento volného vápna v půdě, těžké jílovité půdy, písky na Bzenecku. Rozptyl je příliš široký na to, abychom mohli hovořit o moravských vínech. Pokud by Morava byla jednolitá deska s jedním terroir – budiž, ale situace je jiná. Spí-

še než o moravských vínech hovořme o vínech znojemských, mikulovských či bzeneckých. Je zde také několik velmi lokálních záležitostí, které by si zasloužily samostatné, a nikoli regionální pojmenování.

BT: Podoblastní značení – Mikulovko, Velkopavlovicko – mělo by to být to, co budeme chtít sdělit našim spotřebitelům?

VŽ: Ano, ale zejména potenciálním spotřebitelům směrem ven!

BT: Bude to mít ale význam, pokud jej nebudeme vyvážet?

VŽ: Správná otázka. Význam to mít nebude. S vývozem moc nepočítejme. Konkurence na zahraničních trzích je obrovská. Franzouci či Italové mají před námi padesátiletý náskok.

Další faktor je, že nemáme nadprodukci, takže hlavní argument pro export zde není. (pokračování) Otázky kladli Richard Stávek a Bogdan Trojak Foto: archiv Vl. Železného

Svět růžových vín – malá exkurze s enogastronomickým zaměřením Milan Magni

Růžová vína, ryšáky, růžáky, pro zjednodušení rosé, ať ta z ciziny, nebo naše tuzemská, jsou vždy voňavá, svěží, někdy přátelská a svůdně lákavá, jindy jsou dráždivě vyzývavá, leckdy překvapí, ale vždy okouzlí. A co teprve barva? Erupce slunce ve sklenici, bohaté spektrum opalizujících tónů růžové, oranžové, nafialovělé, někdy s šedým reflexem, jindy s purpurovým valérováním; růžové víno v karafě prostě nelze na stole přehlédnout. Ale jak je to vlastně s růžovými víny, co je spojuje, čím jsou výjimečná, co z nich v poslední době dělá nepřehlédnutelný fenomén nejen na našem trhu? Je to především kreativní technologie: obecně existují tři základní metody výroby – přímé lisování, krvácení a krátká macerace. Všechny tři metody vyžadují přesnost a soustředěnou práci vinaře. (Například, aby rosé při maceraci získalo tu správnou barvu, je třeba pečlivě hlídat čas, několik minut navíc už může způsobit, že barva ve výsledku příliš ztmavne, což v našich zeměpisných šířkách je považováno za handicap.)

Kýžený, většinou u nás žádaný světlý a jiskřivě jasný odstín závisí tedy na tom, jak dlouho zůstává mošt v kontaktu s podrcenými slupkami.

Ale i tříslovinové látky, vyluhované v průběhu macerace, hrají důležitou roli, bez nich by rosé bylo příliš „ploché“ a chyběla by mu tak oceňovaná struktura. Samotné kyselinky a primární aromatika totiž, jak se v praxi ukazuje, nestačí.

Ať již ale vinař zvolí z nabídky technologických metod jakoukoliv, jeho cílem je vždy elegantní, svěží, lehce aromatické a vstřícné víno, a to je asi tou jeho hlavní devízou.

Růžové víno v gastronomii a při stolování To, že máme chuť po první sklence růžového ještě minimálně na jednu, je způsobeno především jeho charakteristickým ovocitým aromatem (mobilizuje mozkové centrum euforie často už při prvním přivonění!), ve kterém dominují svěží a přitom jemně sladěné kyselinky. Všechna růžová vína jsou tzv. „vína na žízeň“, dobře se pijí jako aperitiv, osvěží v bistru, kam se uchýlíme, jak říkají Francouzi, „na skok“, a doprovázejí nás spolehlivě při denním stolování.

Někdy se o rosé říká s nadsázkou, že je to víno přátelství a lásky. Jistě, není nic lepšího, než si dát s dobrými kamarády v horkém létě ve stínu stromů dobře vychlazenou skleničku a k tomu nějakou specialitu místní kuchyně. Potvrzuji, opravdu to sbližuje, zažil jsem to mnohokrát. Zvlášť dobře to funguje, když ve společnosti nechybí krásné zástupkyně něžného pohlaví, to pak chutná dvojnásob a vše se hladce odvíjí...

A vůbec, rosé má rádo kolem stolu velkou, různorodou a veselou společnost.

Uvažujeme-li o vhodných enogastronomických kombinacích a chceme-li se opřít o literaturu, jsme v první chvíli na rozpacích – dočteme se totiž, že růžová vína jsou tzv. univerzální a hodí se prakticky ke všemu. No, ne že by to bylo úplně špatné tvrzení (uvažme, kolik je jenom různých typů a stylů), ale přece jenom to neplatí absolutně. Snad na začátek bychom mohli říci, k čemu se růžová vína nehodí.

Tak tedy dobrou kombinací s největší pravděpodobností netvoří: s divočinou, hovězím masem, s nadmíru ostrými, palčivými a sladkokyselými pokrmy, příliš sladkými deserty a samozřejmě spolehlivě kontraproduktivní jsou tabák, káva a čokoláda. Ale raději pojďme k tomu, co růžovým vínům svědčí: tradičně jsou mimořádně vhodné uzenářské lahůdky, tj. paštiky, terriny, sušená a fermentovaná masa, zabijačkové speciality a všechno grilované a na roštu; pro někoho překvapivě i polévky. Inspirací tady může být Středomoří – růžová vína skvěle doprovázejí slavné rybí polévky bouillabaisse a bardatte.

A co taková česneková majonéza aioli podávaná s bílým pečivem a miskou černých oliv? Hotová báseň! Zkušení sommelieři také nabádají někdy zkusit světlejší rosé (s velkou pravděpodobností s vyšší kyselinkou) místo obligátně doporučovaného bílého vína k nejrůznějším úpravám ryb. Protože růžové víno je personifikací poled-

(9/2008)

níkového slunce, nepřekvapí, že stylově doplňuje také exotické dobroty, zvláště ty z arabského světa. Pokud ovšem pikantnost nepřesáhne námi akceptovatelnou středoevropskou míru!

To už potom nezachrání žádné víno. Ale pozor, koření samo o sobě není nepřítelem – archetypální šťavnatost růžových vín se totiž výborně snoubí s přirozeně a přiměřeně kořeněnými jídly a je třeba zdůraznit, že doslova dobrou svatbu tvoří s česnekem. Takové sardinky na roštu s česnekovým dresinkem anebo třeba ostřejší moravská domácí klobáska v doprovodu paprikového čatní nějaké to rosé přímo vyžadují – určitě bych v tuto chvíli doporučil korsicko-sardinský model hutnějšího extraktivního rosé (poznáme jej i podle vyšší a často nafialovělé barevnosti); naštěstí i u našich vinařů se už občas něco podobného objeví.

Samostatnou kapitolou jsou ovoce a zelenina v jakékoliv podobě (zvláště styl cru, tj. čerstvé, syrové, nijak neupravované). Nemá smysl zde taxativně vyjmenovávat všechny druhy, laskavý čtenář jistě ví, jaké široké spektrum jich dnešní globalizovaný svět nabízí. Stejně tak je to se sýry. Ale pozor na bílou plíseň penicillium camemberti (hermelín, brie, camembert...)! Díky vyšším kyselinkám, podobně jako u bílých vín, po požití a zavlažení hrdla se záhy dostavuje efekt hořkosti. Osvědčené jsou plnotučný tvaroh ochucený bylinkami, olivami apod., čerstvé sýry, mladé sýry holandského typu, sýry ovčí, kozí, uzené i zrající. (Tady je třeba zvážit konkrétní typ růžového vína, platí zásada, že ke světlejším, ovocitějším a kyselejším „jdou“ výborně lehké, nízkotučné a mladé sýry, a naopak. Výjimkou jsou snad sýry typu parmazán, platí, že čím je sýr starší a vyzrálejší, rozuměj slanější a pikantnější, tím lehčí a svěžejší rosé vyžaduje.)

A na závěr dobrá rada všem milovníkům růžových vín – pijte je s vášní, obdivujte jejich elegantní barevnost, kořte se jejich juvenilnímu espritu, ale pozor, nenechte se ukolébat nízkým obsahem alkoholu a opojnou vstřícností. Zvlášť v létě to může být zrádné...

TŘI ZÁKLADNÍ METODY VÝROBY RŮŽOVÝCH VÍN, jejich rámcové gastronomické aliance 1./ přímé lisování: Modré hrozny se lisují bez podrcení tak dlouho, až mošt získá odhadem žádanou intenzitu ve škále tmavosti. V tomto případě bude mít víno světlé roucho, často s šedavým nádechem, popisuje se jako lososové, cibulové apod., ale v chuti nebude tak plné a bohaté jako růžová vína vyrobená druhou metodou – krvácením. Jak již bylo řečeno výše, samotná ovocitost a kyselinka ale někdy nestačí, vína založená na primárním aromatu jsou pro některé znalce tak trochu prvoplánová. Zato v nich občas najdeme mytickou chuť „anglických bonbonů“ *, a když se servírují dobře vychlazená, mají jistě svůj pů-

vab. V gastronomii je lze doporučit k čerstvému vyzrálému zahradnímu ovoci, k ovocným a zeleninovým salátům, k šerbetům, ke studeným ovocno-smetanovým polévkám, k fritovaným plodům moře, ke gratinované zelenině, k rybím pokrmům, k dušené drůbeži a k čerstvým sýrům (brynza, feta) nebo ke smetanovým sýrům typu gervais se sekanými lískovými oříšky.

2./ krvácení: Modré hrozny (podrcené) se lisují svou vlastní vahou. Mošt a slupka jsou v kontaktu, vinař ukončí proces tehdy, až odtékající mošt dosáhne správné (předpokládané!) barvy. Po vykvašení vznikne obvykle víno příjemně narůžovělého roucha, popisovaného jako pivoňkové, meruňkové apod., vzácně s adorovaným opalizujícím reflexem koroptvího oka (l´oeil de perdrix), s příznačně lákavě rozvinutou kyticí, v chuti výrazně ovocité, v dochuti s lehce pikantními, minerálními až slanými tóny (podle odrůdy a terroir). Tento způsob výroby je obvyklý v těch zemích, kde hrozny modrých odrůd občas dostatečně nedozrají a hrozí, že červená vína by nemusela mít patřičnou kvalitu.

Místní vinaři v těchto oblastech často používají zbytek suroviny (podrcené modré hrozny, které zbyly v lisu) pro výrobu velice kvalitních originálních destilátů. Enogastronomické možnosti jsou tady už zajímavější, zkušený praktik dokáže rozehrát poměrně širokou škálu rafinovaných chutí a dochutí. Obecně platí, že vše, co je česnekové, kořenité a slané, si žádá svěžest, vyšší kyselinku a jistou kategorii šťavnatosti, což tato vína v pohodě zaručují. Tvoří dobrou svatbu s tropickým ovocem, rybami a drůbeží na roštu s česnekovou marinádou, ideálně doprovázejí tučnější játrové paštiky a terriny, zabijačkové speciality, báječně harmonují s telecím a skopovým ragout a jsou ideální ke specialitám arabské kuchyně (taboulet, kus kus, klobásky mergues). Překvapením pro náročné budou jistě v kombinaci s miskou lesního ovoce se smetanou, stejně jako s kozími a ovčími sýry.

3./ krátká macerace: Je nejčastější způsob výroby růžových vín, užívá se jak v jižních zemích, tak v posledních letech i ve střední Evropě. Jedná se v podstatě o stejný postup jako při výrobě červeného vína: podrcené hrozny modrých odrůd (nemusí být vždy odzrněné) se nechají krátce nakvasit. Doba kontaktu hroznové šťávy se slupkami je ale zkrácena, vinař ukončí nakvášení tehdy, až mošt získá správnou barvu, lépe řečeno až na základě zkušenosti odhadne výsledný tón – víno vyráběné touto metodou totiž velice rychle získává příliš intenzivní barvu, blížící se červeným vínům, a v chuti se pak projevují nežádoucně intenzivní třísloviny. V barvě se rozlišují dva základní typy – studený rubínový a teplý granátový, čili do fialova a do oranžova. Buket bývá opulentní, kromě ovocitosti se zajímavě ukazují i vegetativní, dřevité a kořenité ná-

431

zvuky a na patře už lze analyzovat komplikovanější aromatiku včetně někdy překvapivě extraktivního finále. Tato vína jsou v enogastronomii na vrcholu pyramidy možností, zde lze s trochou fantazie pracovat nejen s očekávanou harmonií, ale i s nečekanými kontrasty, zvláště u vín lahvově zralých, tj. v tomto případě 2–3letých. (Tady se nabízí otázka, zda růžová vína vyrobená metodou krátké macerace snesou zrání v sudech, třeba i barrique. Nechám to k úvaze kolegům, podotýkám, že pár takových a poměrně zdařilých jsem již okusil, v gastronomii je to mimochodem velká výzva!) Obecně platí, že v kuchyni snoubíme tato vína s rybami i drůbeží v pikantnějších úpravách – vhodná je i pernatá zvěřina, klasikou jsou skopové kotletky na roštu s mátovým dresinkem, skvělá jsou grilovaná červená masa (např. vepřové koleno na šalvěji) a zkusit se může i balkánská lilková musaka se sýrem kaškaval. Okouzlující je aliance s tvrdými, ne příliš sladkými dezerty (biskupský chlebíček, zázvorky) a karafovaná vína doslova excelují, servírují-li se k uzeným ovčím a zrajícím sýrům typu trapist.

Výjimka potvrzuje pravidlo aneb růžové sekty je možné připravovat jinak Evropská legislativa zakazuje míchání červeného a bílého vína pro získání vína růžového.

Pro výrobu sektů to ale samozřejmě neplatí. Vinaři v oblasti francouzské Champagne tak mohou přidávat trochu červeného k bílému vínu pro výrobu champagne–rosé. Stylové růžové šampaňské má být samozřejmě dokonale čiré, vítaný je jemný šedokrémový odstín a po nalití musí vytvářet sněhobílou pěnu. První víno tohoto typu bylo vyrobeno k prodeji v roce 1777 v Maison Cliquot. Ve své době bylo velice oblíbené, dnes se znalci v názoru rozcházejí: pro některé je přitažlivé pouze na pohled, je mu vyčítáno, že je příliš „těžké“. Nicméně někteří milovníci šampaňských vín si ho oblíbili (já také, takový Ruinard rosé stojí rozhodně za to!) a hlavně, růžové sekty mají v gastronomii své pevné místo. Tradičně se doporučují k hutným těžším pokrmům, nejčastěji se uvádí kachna na pomerančích a nelze se nezmínit o zabíjačkových specialitách – takové černé jelítko pečené se sladkými jablíčky na plechu, jak je připravují v Alsasku, je v doprovodu dobře temperovaného růžového sektu pozvánkou do ráje všech labužníků. * Ve francouzské literatuře se tradičně používá toto označení pro vyjádření určitého, velice specifického charakteru růžových vín, bohužel se mi nepodařilo zjistit, co přesně se tímto označením rozumí. (Nevěděli to ani H. a J. Baker, a ti ví o Anglii skoro všechno.) Jde zřejmě o jistou kategorii ovocitosti spojenou s výrazně sladko-kyselým akcentem, čili o bonbony u nás známé jako drops.

432

(9/2008)

Různé úhly pohledu na vinařské vize Nesdílím úhel pohledu pana Hajdy na některé uplynulé věci, jak je popsal, a troufám si říct, že jeho pohled ani nevyplývá z faktů. Pan Hajda se totiž dopustil několika nepřesností a zobecnění, jež mu umožnily dojít k závěrům, na které je možné se dívat zcela jinak.

Místo vyvracení platnosti jednotlivých jeho vět vyjdu raději z výsledků práce Vize2008 a pokusím se tak pootočit jeho pohled. Je pravda, že formálně Vize2008 příliš neúspěla při prosazování svých kandidátů do orgánů Svazu. První zasedání staronového představenstva po volbách však proběhlo v dělném duchu a po nutném procedurálním uspořádání projednalo celkem 9 věcných bodů, z nichž 7 bylo přímým naplněním programu Vize2008 (stručně: stanovy, vnitřní předpisy, internet, vinařské evidence, vinařské dotace – to všechno jsou naše témata). Pak tedy sláva tomuto představenstvu!

Nevyhráli jsme, ale náš program ano. Jsou to body, které jsme postrádali v předvolebních materiálech Svazu vinařů. A na tom nic nezmění slova pana Hajdy plná osobních odsudků a kritických hodnocení Vize2008. Z tohoto pohledu jsme prostě úspěšní – a prospěšní.

Vize2008 je tu, pracuje a působí. Podařilo se jí přivést vinaře k hlubším úvahám o jejich vlastních věcech, a to přesto, že Svazu vinařů dosud zjevně spíše vyhovovalo, když se vše „upeklo“ bez většího povšimnutí. To ostatně byl jeden z hlavních důvodů ktitiky a aktivizace Vize2008. A také důvod sporů okolo VOC. Nic na tom nezmění fakt, že se panu Hajdovi ani dalším lidem ten povyk pranic nelíbí. Jeho

smyslem ovšem bylo rozvířit kalné vody, ve kterých se líně povalovali ztučnělí kapři. Já doufám, že se podaří tuto nově nabytou pozornost vinařů udržet a dále posílit. To je totiž mnohem více v jejich zájmu než nekonečně opakovaná porce sebechvály v podobě formálního výčtu úspěchů Svazu vinařů a Vinařského fondu (jehož stručnou verzi ostatně zopakoval i pan senátor ve svém článku), přijímaná však vinaři pasivně a bez nadšení. Každodenní návštěvnost internetových stránek Vize2008 (i když byly v rekonstrukci a nic zvláštního od valné hromady neposkytovaly) je i po volbách dosti vysoká, což znamená, že je tu určité očekávání vinařské veřejnosti.

To nepromarníme. Vizi2008 spojil myšlenkový soulad, nikoli touha po moci, jak nám bylo podsouváno. Jsme skupinou aktivních lidí a máme co říci k podobě našeho vinařství. Budeme nadále přinášet podněty do diskuse, budeme kritizovat nešvary a bojovat za myšlenkovou modernizaci vinařství. Modernizace technická, o které mluví pan Hajda, která by zůstala bez obrody myšlení a institucí jako jsou SVČR, VF a NVC, je sama o sobě k ničemu.

Přetrvávají dobré důvody, proč chce Vize2008 ve své činnosti pokračovat. Je to především demokratizace Svazu související s postoji některých jeho představitelů. Těžko uvěřit ve schopnosti vést vinařství a Svaz k moderním zítřkům, když stále převažují v jeho vedení osobní averze překračující rámec zájmu Svazu jako celku. Již poněkolikáté osobně pan předseda Sedlo cenzurně zasáhl v případě uveřejnění

mých textů ve VO, a to bez ohledu na názor Redakční rady patrně v přesvědčení, že čtenářům by se mé názory nelíbily stejně jako jemu. Bude tedy rozhodně nutné, aby Svaz vinařů nově definoval roli Redakční rady, cíle Vinařského obzoru a vliv vydavatele na myšlenkový obsah tohoto vinařského tisku a zavázal své představitele tyto principy respektovat. Jsem zvědav, zda se tentokrát podaří prosadit na stránky VO tento text. Chtěl bych kvůli tomu oslovit i pana Hajdu. Dle svých vlastních slov je připraven respektovat demokratické změny ve Svazu vinařů. Pak tedy doufám, že k demokratizaci Vinařského obzoru, resp. Svazu vinařů napomůže například tím, když se vysloví za uveřejnění mých článků. Vždyť testem demokracie je zejména to, jak se chováme k myšlenkám, s nimiž nesouhlasíme.

Vize2008 se jistě bude zajímat i o to, jak jsou plněny úkoly jednání Představenstva, zda posouvají vinařství, nebo směřují spíše k sebechválám, jako to bylo dosud. Z prvního zápisu z jednání nic planého nevyplývá, což je vynikající zpráva.

Na závěr mi dovolte osobní poznámku: Kritický otevřený dopis patří k demokratickým způsobům chování, a to, že se dotýká nemile adresátů, je jeho obvyklá vlastnost. Nevidím na tom nic pod vinařskou úroveň, kterou zmínil pan Hajda. Zvlášť když na základě takového dopisu přijde o svých věcech rozhodnout mnohonásobně víc vinařů. Odsudky na tom nic nezmění.

Jan Horešovský

Košty & Moravské Božolé Po roce 1989 všichni vinaři a drobní zemědělci sháněli pozemky po svých předcích, aby na nich mohli hospodařit. Nakupovali malou, ale i větší zemědělskou techniku s tím, že nastartují kapitalistický růst rozvoje venkova.

V letech 1997 až 1998 nastává s ostatními ekonomickými změnami i určitý pokles zájmu o vinice, neboť veškeré vstupy (hnojiva, postřiky, technika) šly třikrát nahoru, kdežto finální produkt (hrozny) se propadl v některých odrůdách na polovinu výkupní ceny z dob socialismu.

Samozřejmě se na tom také podepsalo otevření trhu a dovoz levných vín ze zahraničí.

Vždyť Evropa má v současné době 40% nadprodukci a také sem exportují nové vinařské země – Austrálie, Chile, Nový Zéland apod.

Další hrozbou je pro nás Čína, která si najala nejlepší vinařské odborníky z Francie či Španělska a vysazuje obrovské plochy vinic. Pochopitelně se zanedlouho budou snažit zaplavit i evropský trh, tak jak se to děje s jinými produkty.

Vzhledem k tomu, že místní výstavy vín ve vesnicích se stávají určitým stereotypem, napadlo nás ve firmě podpořit odbyt vynikajícího moravského vína dalšími netradičními akcemi na hotelu Zámeček v Mikulově, kde jsme vybudovali 70 m dlouhý vinný sklep s rotundou a archivními kójemi. Na místních venkovských výstavách se neustále potkávají stejní lidé, převážně vinaři. Pochválí si nebo pohaní, kdo má lepší Portugal či Frankovku, ale z hlediska odbytu tyto akce moc velký význam nemají. Napadlo

(9/2008)

nás proto zabývat se myšlenkou oslovení široké business klientely z celé ČR. Vzhledem k tomu, že jsem v představenstvu hospodářské komory, vytvořil jsem databázi ředitelů a manažerů nevinařských firem, kteří jsou potenciálními zákazníky jednotlivých vinařů.

Všechny jsme obeslali a pozvali k nám na hotel Zámeček do Mikulova do Moravského sklípku.

Rovněž jsme pozvali 300 majitelů vinoték z celé ČR. Letošní ročník – 3. prestižní degustace moravských vín – se konala v květnu za účasti 150 vystavovatelů, 715 vzorků vín a přibližně 1500 návštěvníků. Spousta lidí popisovala celou akci jako výjimečnou v celém regionu, neboť kromě konzumace špičkových vín měli možnost přípitku z vinné kašny v areálu před hotelem za účasti mužáckých folklorních souborů z Březí, Mikulova a Velkých Pavlovic. Rovněž tak v celém areálu byly na stáncích podávány gurmánské speciality; guláše, steaky, langoše či smažené a pečené ryby připravované přímo rybáři.

Vinnou kašnu, o které jsem se již zmínil, můžete vidět také ve Francii (Alsasko) či v rakouském Retzu nebo Jižním Štýrsku. Dnešní vinařská a business klientela hledá stále nové, výjimečné zážitky, přeje si být bavena a odtrhnuta od stereotypního stresujícího způsobu života, tito lidé rádi spojují vše příjemné s užitečným, což také může znamenat to, že si najdou svého vinaře, dobře se najedí a přitom se pobaví při cimbálové muzice nebo jiné zábavné atrakci.

Víno, které se nevypilo na našem koštu, jsme uplatnili následující týden, kdy jsme pořádali oslavu Mezinárodního dne dětí. Kromě zábavných soutěží pro děti (skákání v pytli, střelba ze vzduchovky, přetahování lanem…) a indiánské diskotéky jsme rozdali spoustu dárků od sponzorů a rodičům zadarmo nalévali toto víno z degustace. Spousta kojících maminek byla nadšená a říkala, že jejich děti ten večer dostanou náhražku v podobě Sunaru. Takže i tato nevšední akce měla velký ohlas.

Ale abych se vrátil zpět k problematice vinařství – myslím si, že by se mělo pracovat na tom, aby se zjednodušily právní předpisy pro drobné vinaře, aby se otvíralo více sklepů v jednotlivých vesnicích. Návštěva 10–20 sklepů ve větší vinařské obci není zas až tak lákavá. Tradice z Rakouska popíjení tzv. pod víchou by jistě nalákala širokou veřejnost z celé ČR, ale i ostatních zemí.

Např. Poláci, kterých je 40 mil., rádi migrují přes jižní Moravu jednak k moři, pak do Alp, ale i za prací do jižních zemí. Vždyť jen přes Mikulov jich projede ročně okolo 15 mil. A to jsme právě pochopili, že by mohlo být zajímavé odbytiště pro vinaře na této hlavní trase, neboť Polsko není produkčně vinařská země a je zde potenciál růstu konzumace vína na úkor jiných alkoholicých nápojů. Myslíme si, že právě v Mikulově, který leží na jantarové stezce, kdy již za Sámovy říše kupecké karavany migrovaly od Skandinávie po Balkán, je zapotřebí vyvíjet tyto vinařské aktivity ve stále

větším a zajímavějším rozsahu včetně představování vinařských firem z nejbližšího okolí a spojit je se zábavnými akcemi, které mikroregion Mikulovsko v hojné míře nabízí.

Zajímavá myšlenka zazněla z úst europoslance V. Železného na vinařském sympoziu letos v Hustopečích – vinař by zaplatil paušální daň, obdržel kolek, vylepil ho na dveře od sklepa (obdoba dálniční známky) a finanční úřad tam nesmí. Pak už je jedno, příměrem řečeno, jestli po dálnici jedu 2x za rok nebo 2x za den.

Rovněž tak by stálo za úvahu, aby starostové tlačili na zákonodárce ve smyslu vytvoření jednoduchého hygienického minima či zdravotnického průkazu pro vinaře, aby měl volné pole působnosti v nabídce svých vinných produktů. Vždyť při dnešní byrokracii to může dopadnout tak, že při otevření sedmičky vína ve sklepě bude někdo chtít po vinaři hostinskou činnost. Také máme vybudovány stovky cyklotras, ale cyklista se ze zákona napít nemůže. Je to postavené na hlavu.

Další naší zajímavou akcí na hotelu Zámeček v Mikulově je ochutnávka mladých vín „Moravské Božolé“. Obdobnou akci pořádají také vinaři v Rakvicích týden po sv. Martinu pod názvem „Kateřínské mladé víno“.

Myslíme si, že tak jako za burčákem jedou návštěvníci postupně, tak by to mělo být i s mladým vínem. První vinobraní v Jihomoravském kraji začíná ve Velkých Pavlovicích již 30. srpna, pak následuje Mikulov, Znojemské vinobraní a nakonec do Hustopečí můžete přijet za burčákem až 5. října.

Moravské božolé zahájíme, jakmile jsou signály, že je víno čisté, tedy okolo 20. října. Zejména chceme touto akcí probudit a upozornit všechny milovníky mladých vín, že obzvláště Muškáty a Irsai Oliver (nejsou zařazeny pod značku Svatomartinské) jsou vynikajícím lákadlem a pokušením. Spousta vinařů tak činí a láká zákazníky na mladé víno z raných odrůd do svých sklepů. Touto myšlenkou si zajistí částečně odbytiště a vytvoří si prostor, kam uskladnit později dozrávající odrůdy, jako je Veltlínské zelené či Ryzlink vlašský.

Kdyby se totiž s propagací začínalo včas, jistě by se nestalo to, co v loni v Poddvorově, že hrozny Veltlínského zeleného nikdo nechtěl ani za 3 Kč.

První burčák se v inzerátech objevuje již od 1. 8. (jeho prodej je ale zákonem povolen od 15. 8. – pozn. red.), takže se domnívám, čisté víno není problém vyrobit za 4 týdny. V sousedním Rakousku při burčákových slavnostech v Retzu se objevují stánky v půli října s jungweinem (mladým vínem) a zákazníci jsou nadšeni. Respektují i vyšší cenu (8–10 Eur) za sedmičku, tak jak je to na našem trhu např. s první jahodou či bramborou. Ceny začínají na 20 Kč, později pak okolo Vánoc můžete nakoupit brambory v Makru za 3,50 Kč (pochopitelně z Itálie).

Myslím si, že naši vinaři by se měli časově odlišit od 60 let zastaralého marketingového tahu francouzského Beaujolais. Francouzi v té době

433

byli alespoň prozíravější, že termín ochutnávání mladých vín naplánovali vždy na 3. čtvrtek v listopadu, v pátek si vezmou volno a víkendem se propíjí do mladého ročníku. Je jedno, jestli je v datu 15. či 20.

U nás vzniklo Svatomartinské 11. 11. Loňský rok připadl na neděli, letos to bude v úterý, díky přestupnému roku, a nejbližší víkend připadá v úvahu až v roce 2012. Velkou škodou a špatným marketingovým tahem je také to, že během tří dnů, od 11. 11. do 3. čtvrtka v listopadu máme zaplněné regály francouzským, italským i Svatomartinským mladým vínem. Tím vzniká obrovský přetlak na trhu těchto mladých vín. Proto někteří vinaři v loňském roce v Moravské Nové Vsi či Pavlově zvali na mladé víno již o den dříve, neboť v neděli by k nim nikdo nepřišel. Kdo může jít následující den do práce a sednout za volant?

Když hovořím se starosty z Břeclavska, tak jsou v rozpacích, neboť každá druhá dědina na Slovácku má Martinské hody, které bývají v sobotu, a oni mohou do pozvánek napsat pouze mladé víno, nikoliv Martinské, jak to bylo zvykem od 4. století, kdy tato tradice vznikla. Název „Svatomartinské“ měl zůstat národním moravským pokladem všech vinařů ve spojení s jednoduchou legislativou a mohli tak nabízet víno pod víchou a spojit to s martinským hodováním a folklorem.

Tak se to děje i v celé křesťanské Evropě, zejména v Rakousku a Německu. Zde také mají svého sv. Martina a uznávají jej; např. v rakouském Golsu bývá pravidelně otevřeno přes 80 sklepů o předcházejícím víkendu.

V současné době je to bohužel výsada asi sedmi desítek větších vinařských firem z celkem 700 registrovaných u nás. Malý vinař na tyto podmínky nedosáhne. Větší vinařské firmy tlačí výkupní ceny hroznů na minimum, vykoupí jen to, co potřebují, a zbytek své produkce (víno) si přivezou z Itálie či Španělska. Musí se přeci chovat tržně, nějaké trable drobného vinaře se jich netýkají. Bylo by však vhodné začít se zabývat starostmi drobného vinaře, tak jak to funguje v EU, aby naše moravská krajina nepřerostla v úhor a opuštěné vinohrady, jak se to jíž začíná v některých místech projevovat. Měli bychom podporovat to, co je na Jižní Moravě typické a co láká návštěvníky nejen z České republiky, ale i z celé Evropy a vzdálenějších koutů. A to je právě srdečná moravská pohostinnost spojená s tradičním folklorem. Jedno s druhým jde ruku v ruce, a pokud nebudeme podporovat malé vinaře v jejich práci, zaniknou i folklorní akce typu hodů, plesů či vinobraní. Proto bychom měli podporovat a chránit dědictví, které nám zachovali naši předkové, rozvíjet ho ku prospěchu všech a zajistit si tak úspěšný rozkvět turistické destinace jižní Moravy. Protože právě jih Moravy má obrovský potenciál, který je jen třeba správně využít.

Josef Ševčík, majitel společnosti Agrico Velké Pavlovice a provozovatel hotelu Zámeček v Mikulově

434

(9/2008)

Vinařská slavnost našich jižních sousedů: Týden retzského vína Svátek vína retzských vinařů má tři zvláštnosti – uskutečňuje se pravidelně ke konci května v městském parku uprostřed městečka Retz, každá vinařská obec má svůj stánek, ve kterém nabízí víno k ochutnání 4–6 vinařských rodinných firem, a není možné, aby ve stánku byla pouze jedna velká vinařská firma. Stánky jsou demontovatelné, v majetku vinařských spolků v jednotlivých vinařských obcích – celkem 40 – a na které tyto spolky dostaly finanční podporu. Organizátoři každoročně vyhlašují vítěze u jednotlivých odrůdových vín (18) a v posledních deseti letech vyhlašují nejlepších 10 vinařských firem – TOP Winzer roku vinařského regionu Retzerland, kdy vítěz dostává nový barrique sud s názvem vítězné firmy. Slavnostní zahájení se uskutečnilo 22. května za přítomnosti významných osobností vlády Dolního Rakouska, Okresního úřadu v Hollabrunnu, Městského úřadu Retz i profesních svazů v čele s prezidentem Svazu vinařů Rakouska Ing. Josefem Pleilem. Za Znojemsko byla přítomná delegace vedená Mgr. Marianem Keremidským, místostarostou města Znojma a Ing. Jaromírem Čepičkou, CSc., ze Svazu znojemských vinařů.

Hlavní důraz vinařských slavností je kladen na původ dolnorakouských vín v závislosti na klimatických a půdních podmínkách jednotlivých vinařských obcí i jednotlivých výrobců vín.

Vinařská oblast Weinviertel (16 650 ha) má odrůdovou skladbu poměrně úzkou, zaměřenou především na odrůdu Veltlínské zelené (60 %), dále Ryzlink rýnský, v malém zastoupení Bílý Burgund, Chardonnay a velmi malé zastoupení mají odrůdy Muškát žlutý, Tramín kořenný, Sauvignon blanc. Z modrých odrůd (zastoupení asi 25 %) je to především Zweigeltrebe, Modrý Portugal a v malém Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc či Merlot. V mikroregionu Haugsdorf, kde jsou vhodné půdy pro modré odrůdy, mají zastoupení těchto modrých odrůd asi 75 %. V celé vinařské oblasti je velké množství malých rodinných firem, které produkují také vína se zeměpisným původem – DAC Weinviertel z odrůdy Veltlínské zelené, které povoluje Spolkové ministerstvo zemědělství (od roku 2001). Ve vinařském roce 2006/2007 bylo celkem přihlášeno u sdružení Weinviertel DAC na 2 000 vín od 450 firem a komisí byla uznána necelá polovina přihlášených vín. V celkovém objemu to bylo prodaných 1,7 mil. lahví vína s tímto

označením. Tato vína uznává Spolková sklepní inspekce jako odrůdu Veltlínské zelené a senzorické hodnocení provádí komise Weinviertel DAC, která má hlavní kritérium, aby předložené víno odpovídalo charakterem a profilem „typickému vínu Weinviertel DAC“.

Vítězem TOP vinařské firmy se letos stala firma Weingut Zull – Schratenthal, druhé místo získala firma Weingut Lauer – Deinzersdorf a třetí příčku obsadila firma Weingut Hofbauer – Unterretzbach.

V soutěži Vítěz v odrůdě mají čtyři ceny určeny jen pro odrůdu Veltlínské zelené (lehké, klasik, Reserve a Weiviertel DAC), pak udělují nejlepší víno v odrůdě Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Neuburger, Bílý Burgund, Chardonnay, Sauvignon blanc, Muškát žlutý, Tramín kořenný, Modrý Portugal, Zweigeltrebe a Svatovavřinecké. Dále udělují cenu za skupinu vín polosladkých (Reserve) a vín sladkých – predikátní vína v kategorii bobulový výběr, slámová a ledová vína. U červených vín je ještě skupina vín cuvée.

Ing. Jaromír Čepička, CSc. Sdružení znojemských vinařů, Znojmo

VINOBLE 2008 – mezinárodní salon „noblesních“ vín – Jerez de la Frontera

Samotná výstava probíhá po čtyři dny za zdmi majestátné jerezské pevnosti El Alcázar – v jejím paláci, v mešitě, pod širým nebem, na patiu či v nádherných arabských zahradách, kde zurčí fontány a vane příjemný větřík od Atlantiku. Duchovním otcem této přehlídky je Carlos Delgado, Mexičan žijící ve Španělsku, který spolu se starostkou města Jerez, Pilar Sánchez Muñoz, akci slavnostně 25. května 2008 zahájil.

Na VINOBLE se prezentují noblesní vína nejen z Andalusie, jako jsou sherry Fino, Amontillado, Oloroso, Palo Cortado, Cream, Pale Cream, Pedro Ximénez, Muscatel, Manzanilla, Manzanilla Passada, včetně velmi starých exemplářů (vzácných „vintage“ sherry či některých soler započatých v polovině 19. století), ale také fortifikovaná vína z oblastí Condado de Huelva, Pedro Ximénez Montilla-Morilles, Muscatel z Málagy, Navarry a Valencie, Fondillon z Alicante, Malmsey z Kanárských ostrovů, sladká vína z oblastí Penedés, Jumilla, Yecla, Ribera del Duero, Toro, Vizca-

ya, La Mancha, botrytická vína z oblastí Sauternes, Barsac, Coteaux du Layon či Alsaska, portská vína z Portugalska, madeirská z Madeiry, Moscatel ze Setúbalu, tokajská Aszú z Maďarska, ledová z Kanady, vína vysokých přívlastků z Německa a Rakouska, speciality ze Švýcarska, Řecka, Libanonu, Jihoafrické republiky, Mexika, Nového Zélandu, Urugaye a dalších koutů světa.

Pro zahraniční novináře, sommeliery a dovozce vín, včetně vysokého počtu Masters of Wine pozvaných ze 30 zemí, byly v příjemném chládku mešity a přilehlých sálech v průběhu celého veletrhu pořádány řízené ochutnávky. Nejzajímavější pro mne byla degustace nazvaná Jerez, los más viejos del lugar (Sherry, nejstarší vína regionu). César Saldaña zde představil staré Amontillado González Byass a Osborne ze soler ročníků 1871, resp. 1903, dále pak ročník 1959 Williams & Humbert z historické kolekce „Vintage“, Oloroso VORS Bodegas Tradición, Viejo Cream Valde-

(9/2008)

Arne Ronold, MW a John Salvi, MW u české expozice.

435

lika i čestný stánek v prvním patře hlavní budovy Palacio de Villavicencio, kterému byl zcela zdarma přidělen ještě sommelier jménem Francis Hidalgo, aby zajišťoval návštěvníkům po celé čtyři dny obsluhu. Samotná komentovaná degustace 6 vzorků se konala hned v podvečer prvního dne veletrhu v salonku Patio San Fernando a zúčastnili se jí slavní Masters of Wine jako Cathy van Zyl, John Salvi a Arne Ronold. Nechyběl ani vysoce uznávaný expert na sherry Julian Jeffs a v publiku jsem zahlédla i dovozce španělských vín do ČR Dominika Sokola z firmy Petrus. Úspěch této prezentace byl takový, že stánek České republiky navštívila i španělská média a požádala mne o několik interview. Byli jsme spolu s expozicí z Indie zřejmě „nejexotičtějšími“ vystavovateli (viz článek z deníku La Voz ze dne 28. 5. – k dipozici u autorky)! Zejména John Salvi MW (http://john.salvi.free.fr/article19.html), jenž Českou republiku a několik vinařství (mezi nimi právě Sonberk a Vinselekt Michlovský) navštívil, s manželkou Nellie komentovali, jaká je to škoda, že se našim vinařům nedostává podpory státních vinařských institucí, aby tato noblesní vína, o kterých se někteří experti již doslechli, ale která nadále zůstávají „velká neznámá“, světu lépe představili. A lepší prezentace než VINOBLE JEREZ snad nikde jinde ve světě neexistuje. Doufejme, že se tedy jako významný producent vín vysokých přívlastků bude Česká republika prezentovat svými vinaři a víny na stáncích veletrhu VINOBLE v Jerez de la Frontera v roce 2010!

Helena Baker Foto archiv autorky Poznámka redakce: Není pravdou, že státní instituce nepodporují vinaře, jak uvádí ve svém příspěvku autorka – faktem je to, že podpora na zahraniční konkurzy vín je vymezena na několik předem daných soutěží a VINOBLE zřejmě jen (možná zatím) není na takovém seznamu. Ale může být – bude to jistě záležet jen na tom, o účast na kterém konkurzu projeví vinaři zájem a toto si prosadí.

Na stánku Republica Ceca bylo stále plno. spino – vino de gran vejez a Palo Cortado Reliquia Barbadillo pocházející ze sudu zvaného bota del „no“ (sud s označením „ne“, který je dokonce opatřen visacím zámkem!). Vysoký devadesátník, Don Maurício González-Gordon, čtvrtá generace firmy González Byass, pro změnu upoutal přítomné svojí fundovanou bilingvní přednáškou v angličtině i španělštině s degustací ročníkových vín sherry zvaných añada. Zde přítomné nejvíce zaujalo jeho Palo Cortado ročníku 1978 a Oloroso nazvaný Millenium, což je blend pocházející ze specifických ročníků 1902, 1917, 1923, 1935, 1946, 1957, 1962, 1977, 1983 a 1992 bodegy Gonzáles Byass. Lígia Marques z uskupení Sogrape vedla přednášku o Velkých portských vínech Tawny, ve které porovnávala vína s označením Colheita, Single Harvest a vína průměrného označeného stáří od 10 až po 40 let různých výrobců, např. Niepoort, Noval, Krohn, Graham‘s, Ferreira aj.

Největší mediální zájem byl ovšem o degustaci čtyř ročníků Château d‘Yquem, věhlasného zámku nejvyšší kategorie grand cru classé oblasti Sauternes, kterou řídili Pierre Lurton, předseda představenstva nadnárodního uskupení zabývajícího se luxusním zbožím – Louis Vuitton Moët Hennessy – jenž zámek a značku d‘Yquem vlastní, a Sandrine Garbay, jejich mladičká enoložka a maître de chais. Ochutnali jsme skvosty ročníků 2004, 2003, 1998 a 1988, avšak tato vína si zaslouží samostatnou kapitolu.

Bohužel i letos na veletrhu VINOBLE chyběla Česká republika. Organizátoři mě tudíž oslovili, zda bych sladká vína z naší země nechtěla představit. Vyčlenili mi na to salonek s hosteskami a tlumočníkem, který moji řízenou ochutnávku v angličtině simultánně překládal do španělštiny. Oslovila jsem tedy vinaře, o kterých vím, že sladká vína vyrábějí.

Do Jerezu pak poslaly svá vína firmy Sonberk Pouzdřany, Vinselekt Michlovský Rakvice, Radomil Baloun Velké Pavlovice a Jan Stávek Němčičky.

Jelikož se vzorků sešlo více, než se předpokládalo, dostala Česká repub-

438

(9/2008)

Rád testuji nové přípravky a vyplácí se mi to...

Každý ročník je jiný Produkty italské firmy ESSECO Enartis začal Ing. Jiří Hort testovat poprvé před dvěma lety, a protože se osvědčily, půjde s nimi i do letošní kampaně. „Předtím jsem zkoušel přípravky jiných firem, různě kombinuji. Dospěl jsem k přesvědčení, že se mi skutečně vyplácí testovat nové věci, protože každá sezona je jiná, a co platí pro jeden ročník, nemusí platit pro druhý.

Pokud se chce vinař udržet na špici, jinak to ani nejde,“ doporučuje Jiří Hort. Jeho firma rozhodně nepatří k těm konzervativním, jež desítky let vyrábějí víno bez sebemenší změny. „Jsme dynamická firma, rychle se vyvíjíme, rádi testujeme nové věci,“ konstatuje Jiří Hort. Jeho vinařství se stále více zaměřuje mj. na battonage a metodu sur-lie (metody využívající delšího ležení vína v průběhu vinifikace na zdravém kvasničném kalu). Největší úspěchy sbírá vinařství v technologii růžových vín. Vinařství je spojeno s pořádáním specializované soutěže růžových vín Jarovín rosé, která je jediná svého druhu v České republice.

S taniny opatrně VINO HORT s úspěchem již třetí sezonu používá přípravky řady SURLIE a PROLIE a taniny z řady TANENOL. „S taniny řady TANENOL mám jen výborné zkušenosti, a to nejen u růžových vín. Jsem přesvědčen, že jsou na špičkové úrovni. Testoval jsem je jak na červených, tak na bílých vínech. Chtěl bych však zdůraznit, že s taniny je třeba pracovat, nelze je bezmyšlenkovitě sypat do vína, to je největší chyba. Vycházím sice z doporučené dávky na obalu, nicméně každý vinař by si měl v malém množství udělat vlastní testy pro určité odrůdy a ročník. Každý ročník

má totiž svá vlastní specifika, která je třeba brát v potaz. Jediný gram taninů navíc může hrát obrovskou roli. Při správném použití napomohou taniny vyrobit velmi zajímavé víno, je ale nutné přihlížet k obsahu přírodních látek ve víně. Chtěl bych však zdůraznit, že prvním a základním předpokladem je šetrnost a hygiena v průběhu celého výrobního procesu, to je alfa a omega výroby vína. Kdo tohle nechápe, nemůže být dobrým vinařem,“ varuje vinař ze Znojma. Dodejme, že aplikace přípravků řady TANENOL po alkoholickém kvašení podporuje lepší reakci mezi taniny a molekulami barviva, ale také dřívější sloučení a stálost. Produkt je vhodný zvláště pro hrozny s nedostatečnou zralostí, kde nemuselo dojít k dobrému vyzrání polyfenolů, nebo pro hrozny, které byly infikovány botrytidou. V bílých vínech eliminuje přídavek taninů množství proteinů, a tím může redukovat množství použitého bentonitu.

Bílým, červeným nebo rosé vínům přinášejí taninové přípravky ovocné tóny. Mohou také maskovat lehkou svíravost některých červených vín atd.

Zachytit mezní bod Také se SURLIE a PROLIE přípravky pro zrání a stabilizaci vína má Jiří Hort dobré zkušenosti. „Jsou to přípravky, které se mi osvědčily zejména u takových odrůd, jako jsou Pinot Noir, Chardonnay, Ryzlinky nebo Veltlíny. Určitě bych nedoporučoval pro Müller Thurgau, ale každý vinař si to opět musí vyzkoušet sám. Ve fázi kalného stavu, když máte víno na SURLIE, se může někomu zdát, že se najednou vytratila přirozená aromatičnost, ale opak je pravdou. Jen je třeba zachytit správně mezní bod, kdy ukončit celý proces, a přírodní aroma se zase vrátí zpátky,“ radí Jiří Hort.

Produkty řady SURLIE a PROLIE obsahují enzymaticky aktivované buněčné stěny kvasinek bohaté na komplexní polysacharidy. Aplikace zvyšuje aroma a plnost chuti.

U bílých, červených i růžových vín přispí-

vají tyto přípravky k proteinové, vínanové i polyfenolové stabilitě. Šestý smysl Vinařství VINO HORT se experimentů nebojí, nepoužívá ale jen uvedené produkty společnosti ESSECO Enartis. „Každá firma má něco dobrého, ESSECO Enartis má třeba špičkové taniny, ale na druhé straně by mohla posílit v bentonitech... Pokud jde o naši výrobu, vždycky kombinujeme přípravky několika firem. Je to hlavně o poctivém testování, hledání správné kombinace. A to se nakonec vyplácí,“ konstatuje Ing. Jiří Hort. Rozhodující v procesu testování podle jeho zkušeností může být jak správný čas, tak teplota nebo fáze procesu zrání. „A to je na tom vinařství to krásné. Můžete mít vedle sebe pět vinařů, kteří dostanou za úkol vyrobit víno ze stejných hroznů, se stejnými produkty od stejných firem, ale nakonec z toho vznikne pět naprosto rozdílných vín. A někdy je to trochu i o štěstí. Když třeba v daný okamžik ochutnáváte víno, najednou vás něco osvítí a vy tam ten přípravek dáte. To je zřejmě ten šestý smysl, bez kterého se opravdový vinař neobejde,“ dodává Ing. Jiří Hort ze znojemského vinařství.

Petr Hynek Zastoupení firmy ESSECO Enartis pro ČR a SR:

(9/2008)

439

Aktuální informace ze Salonu vín ČR V letošním roce probíhá již osmý ročník soutěže a degustační expozice. Hodnocení letošního ročníku se uskutečnilo ve dnech 15.–17. 1. pod vedením profesora V. Krause. Na základně nominací z nominačních soutěží přihlásilo 83 vinařských firem k hodnocení celkem 335 vzorků vín. Dle Statutu bylo titulem oceněno celkem 100 vín od 42 vinařských společnosti – od malých rodinných vinařství až po naše největší vinařské firmy.

Odrůdová skladba letošního ročníku čítá 27 odrůd révy vinné a 2 vína cuvée. Z odrůd nejvíce uspěl Ryzlink rýnský (10 vzorků), Chardonnay (8 vz.), Rulandské bílé a Ryzlink vlašský (po 6 vz.); z červených odrůd Frankovka (6 vz.), Rulandské modré (po 4 vz.), Cabernet Sauvignon a Zweigeltrebe (po 3 vz.). Z hlediska jakostních kategorií převažují pozdní sběry (39 vz.) a výběry z hroznů (37 vz.). Dvě vína jsou z vinařské oblasti Čechy, ostatní vína z vinařské oblasti Morava.

Při hodnocení vín letošního ročníku se kladně projevily změny ve Statutu, které byly částečně zapracovány již v minulém ročníku; zejména výběr nejlepších vín kombinací odrůdového kritéria a absolutního hodnocení. Konkrétně do kolekce Salonu vín ČR postupují dvě nejlépe hodnocená vína patnácti nejrozšířenějších odrůd v ČR; u dalších patnácti odrůd je to jedno víno. Dále se vybírá 12 nejlépe hodnocených sladkých vín a dvě šumivá vína. Ostatní vína se vybírají již podle absolutního bodového hodnocení (mimo sladkých a šumivých vín).

Tento princip přispěl k větší odrůdové pestrosti a zajímavosti kolekce.

Návštěvnost degustační expozice Salonu vín se stále zvyšuje Oblíbenost degustační expozice Salonu vín ČR se neustále zvyšuje. Jestliže v roce 2006 to inzerce

bylo cca 7 tis. návštěvníků některého degustačního programu, v roce 2007 dosáhlo číslo bezmála 10 tis. absolventů některého z degustačních programů. V roce 2008 je dynamika návštěvnosti v průměru kolem 11 %. V minulém období navštívila expozici řada významných osobností; mimo jiné také prezident republiky V. Klaus.

Letní prezentační akce mladých vín Již v loňském roce byla kolekce Salonu zpestřena letní prezentační akcí růžových vín. Tato tradice pokračuje, konkrétně je letos v degustační expozici prezentována nad rámec vín kolekce Salonu vín také 12 mladých vín z ročníku 2007, která získala významné ocenění na našich nebo zahraničních prestižních soutěžích vín. Ochutnávka těchto vín je možná v rámci programu „volné degustace“. Prezentační akce mladých vín začala v první polovině července a bude pokračovat až do konce září; v případě zájmu návštěvníků i déle.

Novinky pro příští ročník Pro příští ročník (2009) zůstane struktura nominačních výstav podobná jako v ročníku letošním, tj. nominačními výstavami budou Grand Prix VINEX 2008, Valtické vinné trhy 2008, Nominační oblastní soutěž českých vín 2008, Nominační soutěže moravských podoblastí (Slovácké, Velkopavlovické, Mikulovské a Znojemské podoblasti), Malá encyklopedie moravských a českých vín 2008 a Soutěž vín Víno a destiláty 2008. Nominační výstavy mohou nominovat 40 % nejlépe ohodnocených vín s původem v ČR. Pro příští ročník bude platit ve Statutu princip tzv. „divoké karty“ – každé vinařství, které bude mít minimálně jednu nominaci do Salonu vín ČR 2009, může přihlásit jed-

no víno ze své produkce do soutěže Salon vín ČR 2009 mimo již nominovaná vína.

Informace o nominacích budou vinařům zaslány poštou, případně budou také na webové stránce www.vinarskecentrum.cz a www. wineofczechrepublic.cz v sekci „pro odborníky“.

Pavel Krška, Národní vinařské centrum

řádková inzerce l Prodám vinný sklep v Boleradicích vhodný pouze k uskladnění vína, užitná plocha 95 m2, archiv na cca 12 tis. lahví. Cena dohodou. Více informací na tel.: 732 373 615 l Hledám staré vinařské knihy a časopisy (období před 2. svět. válkou). Tel.: 775 197 443 l Prodám nerezové nádrže na víno 8 a 4 m3 stojaté, výška 3,4 m, průměr 2,2 a 1,3 m.

Plastové nádrže na paletě 1 000 l. Tel.: 603 543 528 l Koupím kameninovou nádobu. tel.: 775 197 443 l Prodám nerez. lis Wottle 1250 l, hrozny Rulandské šedé, 15 t, Velkopavlovicko, Tel.: 604 550 376 l Prodám pneumatický celonerezový lis na hrozny ZAMBELLI. Obsah koše 1 400 l, rok výr. 2003, pořiz. hodnota 400 tis., prodejní cena 240 tis. Důvod prodeje – pořízení většího. Tel. 603 828 603 l Koupím ožínačku na vinohrad. Tel.: 606 90 90 79 l Kdo levně prodá nebo daruje za odvoz ruční dřevěný mlýnek na hrozny, pouze funkční, zachovalý. tel.: 775 197 443

440

(9/2008)

Patroni vinařů (4. část) – sv. Ludmila a sv. Vít Ing. Radek Sotolář, Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice

Sv. Ludmila 16. září Patronka: Čech; vinařů, babiček, matek, křesťanských vychovatelů a církevního školství Atributy: závoj nebo šála, dlouhý plášť, děti, palmový list, hlava s knížecí čapkou, korunkou a závojem

* mezi léty 855 a 860 na hradě Pšov; † v noci z 15. na 16. září 921 na hradě Tetín Její otec Slavibor byl knížetem kmene Pšovanů, sídlících převážně na levém břehu Labe.

Ludmila se narodila kolem roku 860 na opevněném dřevěném dvorci, který byl centrem kmene Pšovanů. Ten stál na soutoku řek Labe a Vltavy, obklopený již tehdy vsí (dnešním Mělníkem). Svatá Ludmila je osobností spjatou s první fází pokřesťanštění Čech.

Byla provdána za Bořivoje I. (851–852 až 888) někdy mezi léty 871 a 874. Bořivoj měl v té době asi 20 a Ludmila 16 let. Pro Čechy to byla doba značně neklidná. Jednotlivá území ovládaly různé kmenové svazy – tehdejší „přemyslovské“ državy se omezovaly pouze na pražskou kotlinu. Nicméně obyvatelé celé české kotliny vystupovali navenek jednotně. Tento budoucí Český stát byl politicky orientovaný více na Bavory – východofranckou říši (ti považovali Bohemii za závislé regnum) – než na Velkou Moravu. Kartami zamíchala i bitva roku 872, kdy se šest českých knížat střetlo s franckými vojsky a jedním z nich byl i Bořivoj, jenž ovládal území východních Čech. Sňatkem Ludmily s knížetem patrně moravského původu Bořivojem (velkomoravský velmož Rostislav byl

zřejmě Bořivojovým otcem) je pak zahájen sjednocovací proces jednotlivých kmenů na českém území v jeden celek i pomocí jeho strýce Svatopluka I. (datum narození neznámé – 894), který jej zřejmě dosadil na dobyté území. O pokřtění Bořivoje se dnes vedou spory, jestliže však byl synem Rostislava (napovídá tomu studium kosterních ostatků, zejména stavba lebky – atypický zvukovod a shodná krevní skupina), byl jistě pokřtěn již v mladém věku, a nikoli až při svatbě s Ludmilou. Stejně tak Ludmila musela být pokřtěna již před svatbou. Ludmila pravděpodobně přijala křest asi roku 871 (viz zprávu Fuldských análů k roku 871 o přepadení průvodu nejmenované nevěsty, již si Moravané přiváděli z Čech). Sňatek tedy uzavřeli rozhodně oba jako křesťané na Moravě. Porodila tři syny a minimálně tři dcery. Známí jsou však jen Spytihněv (narodil se v roce 872) a Vratislav (asi v roce 874). Bořivoj záhy sjednotil většinu českých kmenů (potlačením vzpoury proti němu a Svatoplukovi) a za jeho vlády pak dochází k postupnému šíření křesťanství v českých zemích, jsou vystavěny první křesťanské svatyně v Čechách – kostel sv. Klimenta na Levém Hradci a kostel Panny Marie poblíž kamenného stolce českých knížat na vrchu Žiži, kam přenáší kolem roku 885 své knížecí sídlo a jehož opevněním vzniká základ dnešního Pražského hradu. Nové sídlo, mající pod svojí kontrolou významný brod přes řeku Vltavu, se pak stává centrem nově se formujícího přemyslovského státu.

Po jeho smrti (asi roku 888 či 889) se údajně ujal vlády jeho nejstarší syn Spytihněv I. (872 až 915) a jeho více než dvacetiletá vláda je zahalena mnoha tajemstvími. Pravděpodobnější však bude, že zpočátku držel vládu nad českým územím moravský velmož Svatopluk. Spytihněv se rozhodne za svá práva bojovat a staví se do čela protimoravské opozice. Jeho nástup na český knížecí stolec v roce 894 se pak stává symbolem odtržení českých zemí od Velkomoravské říše. Po pádu Velké Moravy musí Spytihněv I. čelit nájezdům Maďarů, což se mu stalo patrně i osudným. Také on za své vlády podporuje křesťanství a je to asi právě on, kdo uvádí do Čech latinské kněze západní církevní orientace. Jmenovitě je mu připisováno založení kostela sv. Petra a Pavla v Budči. V této svatyni pak získává své vzdělání i např. sv. Václav. Politicky spadá Spytihněvova vláda do doby zmatků kolem rozkladu Velkomoravské říše, kdy se začínají uvolňovat svazky českých zemí s Moravou. Spytihněv se proto svojí zahraničně-politickou orientací přiklání k východofrancké říši.

Po jeho smrti se ke kratičké šestileté vládě do-

stal i jeho bratr Vratislav I. (874–921). Pojal za manželku Drahomíru, pocházející z pohanského (nepokřtěného) kmene Stodoranů (či Havolanů – kmen Polabských Slovanů). Za Vratislava se provdala zřejmě roku 906 a v té době byla také pokřtěna. Narodilo se jí šest dětí, dva synové a čtyři dcery, ovšem pokud došlo ke sňatku později, mohla být Drahomíra matkou pouze jeho mladších dětí. Po Vratislavově smrti v roce 921 (údajně 13. 2. 921) se Drahomíra dostala do sporu s tchyní Ludmilou, která ještě za života Drahomířina manžela Vratislava vychovávala jeho syny Václava (asi 907–929 či spíše 935) a Boleslava (asi 915–967 či 972). Po smrti Vratislava pravděpodobně kmenové shromáždění rozhodlo o rozdělení moci mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru. Do Ludmiliny péče byla nadále svěřena výchova budoucího knížete Václava (v té době asi patnáctiletý), Drahomíra jej naopak měla do doby jeho nástupu zastupovat – stala se regentkou.

Konflikt mezi oběma ženami snad souvisel s vývojem mezinárodní situace, kdy se moc přesouvala z bavorského vévodství na Sasko. V roce 921 bavorský vévoda Arnulf Bavorský (vládl 907–937) uznal východofrancký královský titul Jindřicha I. Ptáčníka (asi 876–936) a tím také prakticky uznal přesun moci do Saska. Čechy, které do této doby stály na straně Bavorska a se znepokojením sledovaly agresivní politiku vůči Srbům na severozápadě, se musely rozhodnout, jakou politiku nadále sledovat. Zdá se, že Drahomíra se spíše zasazovala pro spolupráci se Saskem i přes riziko omezení relativně nezávislého postavení Čech, Ludmila snad věřila spíše v další orientaci na Bavorsko, byť oslabené. Politický konflikt byl podle legendy završen vraždou Ludmily dne 15. září 921 na hradišti Tetín u Berouna. Historikové uvádějí, že Ludmila byla uškrcena (snad vlastním závojem) Tunnou a Gommonem, údajně Varjagy (tj. ruský název severských Vikingů), družiníky kněžny Drahomíry. Z antropologicko-lékařského průzkumu kosterních pozůstatků kněžny Ludmily vyplynulo, že se dožila asi 66 let.

Ludmila se během života stala horlivou křesťankou, podporovala chudinu a ujímala se opuštěných a nešťastných. Po zesnutí sv. Metoděje (815–885), když byli jeho učedníci na Moravě perzekuováni a nakonec vyhnáni, odešli jistě někteří do Čech, kde byli vlídně přijati a zapojili se do rozšiřování a upevňování slovanské bohoslužby. Nad místem Ludmilina hrobu pak nechává Drahomíra vystavět kostelík sv. Michala (dnes sv. Jana Nepomuckého), prý ve snaze, aby případné zázraky nad Ludmiliným hrobem

(9/2008)

byly připsány tomuto světci. Brzy po svém nástupu na knížecí trůn dal Václav vykázat matku z Prahy na Budeč a dne 10. listopadu 926 dal za účasti světícího biskupa Michala převézt ostatky své babičky do svatojiřské baziliky na Hradě pražském, založeném jeho otcem Vratislavem I. U chrámu pak založili Boleslav II. a ctihodná Mlada první český klášter vůbec a uvedli do něj benediktinky, které pečovaly o šíření kultu první české světice. Písemně je však tato úcta doložena až od konce 11. století. Od počátku 12. století se tedy kult sv. Ludmily v Čechách zakotvuje. Za svatojiřské abatyše Kunhuty (1302–1321), nejstarší dcery krále Přemysla Otakara II., se ustálilo slavení svátku Ludmilina mučednictví na 16. září a uložení jejích ostatků na 10. listopad.

První vinice v Čechách zakládala prý právě sv. Ludmila, podle pověsti moravský kníže Svatopluk daroval sud výborného moravského vína knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile k oslavě narození jejich syna Spytihněva. Tento dar byl přivezen na Vyšehrad, kde Ludmila ochutnala toto víno během oslavy a byla jím nadšená. Údajně obětovala úlitbou trochu vína i pohanské bohyni Krosyně s prosbou o vydatný déšť. Její prosba byla vyslyšena a úroda zachráněna. Jisté je, že skutečně podporovala pěstování révy v Čechách, stejně jako Bořivoj. Zasloužila se o první výsadby vinic v okolí Mělníka, na kterých snad pracoval i její vnuk Václav.

První vinice byla údajně mezi obcemi Nedomice a Dřísy. Veškeré dochované písemnosti popisují kněžnu Ludmilu jako laskavou, milosrdnou a horlivě zbožnou ženu. Sv. Ludmila, česká prvomučednice, se stala nejen patronkou vinařů, babiček, matek a křesťanských vychovatelů, ale především českou spolupatronkou, často nazývanou matka české země.

Sv. Vít 15. červen (ve východní církvi 28. června) Patron: český, saský a sicilský; mládeže, vinařů, hostinských, lékárníků, kovářů, herců, sládků, horníků, němých a hluchých Atributy: dítě nebo mladík, havran s chlebem, kniha, kohout, lev, kotel, koruna, palma * kolem roku 293 v Mazara di Vallo (Sicílie), † kolem roku 305, pravděpodobně v Lukánii (jižní Itálie při Tarentském zálivu) Vít se narodil koncem 3. století v sicilské Mazaře pravděpodobně roku 293 po Kristu (pozdější legendy uvádí rok 297 a rok úmrtí pak 304). Otcem byl bohatý Říman Hylas (či Ilasius nebo Gelas). Jako vychovatelé jsou uváděni křesťanská chůva (kojná) Krescencia a její manžel Modest. Ti jej tajně údajně vychovali v křes-

441

Předpokládaná česká kmenová území (Turek,1982; Randus, 2007). ťanském duchu a Modest dal chlapce bez vědomí jeho otce pokřtít. Otec tedy o jeho křtu a výchově ve víře nějaký čas vůbec nevěděl. Až jednoho dne si uvědomil, že synek nectí tradiční bohy, jak by se slušelo, a proto s ním o věci promluvil a přemlouval ho, aby změnil víru, kterou přijal od křesťanů. To Vít neudělal, své křesťanské učitele zapřel, a proto otec nařídil otroku, aby jej řádně zmrskal pruty. V té době vyšla Diokleciánova (vládl 284–305) nařízení proti křesťanům a začalo se s jejich pronásledováním. V kolika letech Vít dospěl pro věčnou slávu, přesně nevíme, ale z lidského pohledu dospělosti nedosáhl. Legendy vypráví, že na víru byl obrácen jako sedmiletý, a když je pak Vítovi dvanáct let, začíná v Římské říši nechvalně proslulé pronásledování křesťanů císařem Diokleciánem (např. kniha Rok se svatými uvádí, že se dožil pouze sedmi let!). Životopis, který by se dal označit za spolehlivý, se nám nedochoval a současné životopisy jsou značně ovlivněné legendami, které mohutněly se zájmem o tohoto mladého světce.

Vítek byl pro víru pořádně zbit ještě jednou, pravděpodobně u místodržícího Valeriána, protože umíněně vyznával víru v Ježíše. Vrácen byl otci s napomenutím, že musí co nejdřív změnit svůj postoj k náboženství. Vít jako křesťan začíná být pro celou rodinu nebezpečím, otec mu udělí přísné domácí vězení a dále na něj naléhá, ať se své víry vzdá. Vít ale odmítne. Valerián se znovu oboří na Hylase, proč Vít neuctívá římské bohy, nato Hylas vydá svého syna jako křesťana římským úřadům. Vít však cestou uprchl i se svými vychovateli. Prchali patrně do Říma. V Lukánii (dnešní Basilikata) byli však dopadeni a vydáni do rukou císaři Diokléciánovi. Vít měl tehdy údajně zbavit Diocleciánova syna záchvatu epilepsie nebo z posedlosti. Panovník se však snažil odvděčit v prvé řadě tím, že mu chtěl vymluvit jeho křesťanskou víru. Marně. Nakonec byl spolu se svými přáteli opět uvězněn a mučen. Nejdříve jej vrhli do kotle s vařícím olejem, ale bez

tragických následků. Pak ho předhodili lvu, ale ani ten mu neublížil. Teprve když ho pověsili na strom a probodli trojzubcem, skonal. Jiné prameny tvrdí, že byl nakonec sťat.

Vít brzy začal být vzýván jako ochránce proti mnoha nemocem a pro více povolání se stal patronem. První kostel mu byl zasvěcen v Římě, roku 756 byly jeho ostatky přeneseny do baziliky Saint Dennis u Paříže a odtud v roce 836 do kláštera v Corvey. Svatý Vít se těšil velké úctě již v 9. století na Moravě. Šíření jeho úcty bývá často přičítáno misionářům, kteří údajně chtěli „nahradit“ kult pohanského slovanského boha Svantovíta. V českých zemích je pak uctíván jako jeden z patronů české země, část jeho ostatků (konkr. rameno) dostává darem od německého krále Jindřicha I. Ptáčníka český kníže Václav, který pak nechává na Pražském hradě na Vítovu počest vystavět čtyřapsidovou rotundu. Karel IV. pak ve 14. století získá další část Vítových ostatků (v roce 1355 i hlavu sv.

Víta) z Pavie a ukládá je do nového chrámu, stavěného na Pražském hradě (chrámu, jenž měl být původně zasvěcen Panně Marii a patronům českých zemí), tento chrám pak dostává jméno chrám sv. Víta a je dodnes jedním z nejmajestátnějších chrámů Evropy.

Jeho svátek je slaven 15. června, kdy ponejvíce réva kvete. Nejčastěji bývá zobrazován jako mladík (někdy poněkud starší, než by odpovídalo jeho skutečnému věku) v bohatém odění, stojící v kotli s vroucím olejem, v ruce má mučednickou palmu nebo knihu. Také se objevuje emblém havrana nebo orla v Německu, v Čechách nejčastěji kohouta. Atribut kohouta je interpretován jako symbol bdělosti. Jako patron saských císařů mívá někdy i jablko a hermelín.

Je ctěn jako ochránce kotlářů, horníků, sládků, vinařů, lékárníků, herců, němých a hluchých, je volán na pomoc při epilepsii, hysterii, posedlosti, šílenství, uštknutí hadem a při otravě, dále proti blesku a bouři, při nebezpečí ohně a živelných katastrof.

Obrázky z archivu autora

442

(9/2008)

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – výročí v září Po podpisu Mnichovské dohody 29. září 1938 a obsazení našeho pohraničí německými vojsky zanikly vinařské besídky ve Valticích (Hlohovci a Lednici), Hustopečích u Brna, Chorvatské Nové Vsi, Břeclavi, Dobrém Poli a Frélichově.

1938, VO, roč. 32, č. 12, str. 275 Koncem roku po Mnichovské dohodě došlo k přemístění našich vinařských odborníků z obsazených území. Prof. Bedřich Pštross přešel jako profesor na mělnickou školu, Vladimír Joska ze Státní výzkumné stanice vinařské v Malé Toroni přešel jako vedoucí do Moravského kolonizačního družstva v Blatnici, Ing. Jan Vobr byl pověřen správou zemských vinařských objektů na Moravě a Cyril Míša, zemský vinařský in-

struktor ve Znojmě, byl přeložen do Hospodářské stanice ve Strážnici.

1939, VO, roč. 33, č. 1, str. 20

a doc. Ing. Vilémem Krausem představili novošlechtění včetně mezidruhových kříženců.

1988, Vinohrad, roč. 26, č. 11, 2. str. ob.

Nestor českých zahradníků Josef Vaněk zemřel 9. září 1968 v Chrudimi ve věku 82 let. Je znám svojí bohatou literární činností i jako redaktor a vydavatel zahradnické literatury.

1968, Vinohrad, roč. 6, č. 11, str. 184

Valtická vinařská škola oslavila výročí 125 let od založení v r. 1873. Založena byla z podnětu prezidenta okresního hospodářského spolku Jiřího Grobera. Zakladatelem byl Jan II. z Lichtenstejna. Přes všechny potíže v období válek se škola postupně vyvinula až na čtyřletou školu s maturitou a po stránce odborné i kulturní je jednou z nejvýše hodnocených odborných škol v České republice.

1998, VO, roč. 91, č. 11–12, str. 188

Na valtické vinařské škole byla 13. září 1988 uspořádána výstava a hodnocení hroznů stolních odrůd révy vinné pobočkou ČSVTS na škole a Moravínem. Soutěže a bodování se účastnilo 40 členů poroty z řad šlechtitelů a vinařských odborníků, kterou vedl Ing. Václav Křivánek, jenž spolu s Ing. Milošem Michlovským

Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša, Lednice

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Dopisy Ramování kořínků. Stručně se upozorňují majitelé štěpovaných vinic na tuto velmi důležitou práci při štěpovaných hlavách na americké podložce. Z hlavy, jež se vytvořuje z vrubu domácí révy, vyrážejí velmi často kořínky.

Tyto musejí se ostrým nožem (na př. ostrým kosířkem neb žabkou) opatrně odříznouti či oramovati. Prvně se to dělá při sázenicích 1. rok zasazených v červenci neb v srpnu, též i dříve, potom ještě v podzim při zakrývání hlinou.

V 2. a dalších rocích jest třeba stále všímati si této okolnosti tvoření kořínků a je odřezovati.

Kdyby se tyto kořeny z hlavy z vrubu povstalé ponechaly neb zanedbalo se je odstraniti, stane se, že americká podložka seslábne a zhyne, a takový keř udrží-li se těmi kořeny z hlavy, pak je opět svými kořeny vlastně domácí keř a vystavený k zahynutí révokazem. Že mnohému šlechtěna réva zahynula, kdo tuto práci nekonal, jsou dosti četné případy a takový postižený vinař dával vinu, že šlechtěná réva na amerikánech se nedaří, zatím byl sám vinař vinen. H. Vinařský obzor, 5/1908, str. 147–8 Jak se za starých dob hospodařilo s vínem ve sklepích a jak se hospodaří v době přítomné … Čeření vína čerstvou krví: Krev je silným čeřidlem pro víno, neboť obsahuje značné množství bílkoviny, avšak upotřebí se tohoto čeřidla jen ve výjimečných případech.

Z pravidla se použije krve tam, kde jiná čeřidla nejevila účinek. Krev ku čeření musí býti úplně čerstvá, šlehaná. Dobře prošlehaná (hned při vytékání ze zvířete) vpraví se do sudu, kde důkladně se promíchá 100–150 cm2 krve na 1 hl vína aneb na 5 hl ½ l krve jest schopno víno bílé zejména zhnědlé neb dřevovinou zbarvené úplně vyčistiti a jemu zase přirozenou barvu a chuť zpět dodati.

Vzdor tomu se čistění krví nedoporučuje, poněvadž může v sobě chovati též zárodky vínu nebezpečné. Čeření vína sladkým mlékem: Sýrovina mléka sráží se ve víně s kyselinami i taninem a klesá ke dnu, berouc sebou veškerá kalící tělíska a děje se tento proces z pravidla velmi rychle. Sýrovina mléka odbarvuje též víno a odnímá různé příchutě i cizí zápach, tak že někteří sklepmistři mléko velmi rádi upotřebí u bílých vín zlomených, zhnědlých neb takových, která pochází z nahnilých hroznů a různé nepříjemné vlastnosti v sobě chovají.

K čeření jest schopné jen mléko úplně čerstvé, nejlépe odstředěné, tudíž smetany zbavené. Na 1 hl béře se ¼–1 l mléka, které se do sudu vpraví, dobře promísí a jakmile učistění nastalo ihned stočí, což bývá v 5–10 dnech. …

Vinařský obzor, č. 6, r. 1908, str. 160–163 Ptáci na hroznech „Nad úvozem na roštině švitořivý vrabčík seděl,

vůkol sebe po krajině potutelným očkem hleděl“.

Rubeš Jakmile dozrávají hrozny, už je vrabec ve vinici a dovede vždy upláchnouti včas hrozící záhubě neb pronásledování.

Míním tu vrabce domácího, známého křiklouna a dotěrného vetřelce. Dosti nedbale se nosí a vůbec se liší tím i svým chováním dostatečně od vrabce polního. Hlavička vrabce polního jest hnědá, úzký bílý kroužek kolem krku, dva bílé proužky na příč křidélka a černá páska na hrdélku pod zobáčkem i u samičky liší ho dostatečně od vrabce domácího. Mimo oba vrabce vyplašíme z vinic před vinobraním hejna špačků, kavek, vran, kosů a jiného ptactva.

Chci hned na to upozorniti, že mimo vrabce domácího jsou ostatní ptáci v našich vinicích v době zrání hroznů poutníci jiných krajů, kteří se stěhují před blížící se zimou do teplejších končin. Jich soudruzi u nás vylíhlí už před tím nás opouští a právě tak se zachovají ve vinicích na své pouti, pochutnají si i na fíku těchto zemí.

Nejvíc škodí hroznům velké houfy špačků, pak vrabec domácí a u nás na Znojemsku v značné míře kosi, kteří se úžasně rozplemenili.

Jest nutné do těchto přistěhovalců našich vinic stříleti a jen tenkráte, když jich z houfu několik bylo zastřeleno, odstěhují se dále.

Vrabci domácímu a kosu puškou neuškodíme, tu nezbude nic jak hnízdění jím znemožniti a po celý rok hubiti, vždy se jich dost ještě přistěhuje ze sousedství.

(9/2008)

Jak vrabec domácí tak i kos nestrpí vedle sebe naše malé, tak užitečné hmyzožravé ptactvo, známo jest jak vrabec již hotové hnízďátko pěnkavy rozškube a jednotlivé části někam pod střechu ku stavbě svého hnízda užije.

Taková vrabčí hnízda jsou stálé nebezpečí příbytků lidských, vždyť tak lehce se chytnou, když jiskra při požáru sem zalítne. V sousedství hnízda kosů málokdy najdem hnízdo jiného menšího ptáka a to je dosti význačné pro jeho povahu. Jen polní vrabec, ten s tou hnědou hlavičkou, domácí vrabec má vždy šedá pérka na hlavě, ať se všestraně chrání a když koncem dubna nebo začátkem května v některém dutém stromu, staré zdi neb v děrách stěn hlubokých ouvalu polních mladé se vylíhnou, pak můžeme pozorovati, jak často starý vrabec doletí s housenkou v zobáčku.

Upozorňuji zároveň ještě na třetí druh vrabce, který na hrozny do vinic přilítne. Jest to vrabec žlutokrký, podobný samičce vrabce domácího, jenže sameček má citronově žlutá pérka uprostřed prsou, samička a mladé na tom samém místě jen bledší skvrnu. V houfech špačků naše vinice plenivších vyskytne se také někdy špaček růžový, s černou pohyblivou chocholkou na hlavě; samička i mladé jsou nepatrně šedožlutě zbarvené. Domovem jsou mu země kolem moře Černého, tedy jižní Rusko, Malá Asie a země balkánské. Tam odtud pochází asi i houfy špačků, s kterými cestuje a naše vinice před vinobraním navštěvuje.

Jest tedy žádoucno ve vinicích zastřelené špačky a jiné ptáky nezahoditi, nýbrž odevzdati spolku vinařskému, který pak odborníky je určiti dá.

Tím se také zjistí původ, tedy země, z kterých ty houfy špačků k nám přiletěly.

Ludvík Siegel, Znojmo Vinařský obzor, č. 7, r. 1908, str. 187–188

7. února 1908 o ochraně ptactva. Dřívější zákon zakazoval stříleti špačky ve vinicích, nový zákon v § 16. má toto ustanovení: Politické úřady (hejtmanství) mají právo dáti povolení majitelům vinic, zahrad, školek rostlinných, osetých polí neb lesů, by směli v určité době ptáky, kdy zvláště mnoho škody působí, stříleti. Zvláště o špačcích stanoví: Napadnou-li špačci v stádech v době zrání hroznů vinice, tak může starosta odstřel těchto špačků hned zaříditi hodnověrnými osobami, jež k tomuto střílení honebních lístků nepotřebují. Starosta současně oznámí odstřel špačků hejtmanství, jež jest oprávněno použití výhod zákona kontrolovati; zroveň starosta jest povinen oznámiti odstřel špačků i majitelům honby. Zastřelené ptactvo nesmí se prodávati. – Špačci jsou skutečně na mnohých místech zrovna pravou metlou vinařů; vpadnou-li do vinice, mnoho škody působí. I moravský zemský sněm by měl po této stránce zemský zákon ze dne 30. dubna 1870, č. 36, o ochraně ptactva jednající změniti, by se dostalo i moravským vinařům zvláště proti špačkům (také v některých obcích i proti jiným ptákům) ochrany. Nejen vinice, ale i třešně trpí velice špačky. – Také zemská komise pro vinařské záležitosti na Moravě ve svém sezení 28. prosince 1907 v Brně přijala návrh, aby podobně jako v Dol. Rakousích pro vinorodé kraje Moravy byl vydán zemský zákon, jenž by připouštěl časem odstřel ptáků jinak pro zemědělství užitečných, jako špačků, kosů a p., kteří ale v době zrání hroznů ve vinici mnoho škod působí.

Zemský vinařský spolek podá též o této věci petici na sněm. Žádáme, by naši vinaři na dopisnici zaslali jména ptáků, kteří v jejich obcích škody na hroznech působí, na adresu: Zem. vinařský spolek ve Vel. Pavlovicích. H. Vinařský obzor, č. 7, r. 1908, str. 188

Proti špačkům ve vinohradech. Dolnorakouští vinaři domohli se výhodného opatření proti řádění špačků ve vinicích v době zrání hroznů v novém zemském zákoně ze dne

Dotazovna 22. Petr Šeda, Němčičky. Přál bych si, byste mně sdělili, je-li Vám možno, jak se dělá pelyňkové víno.

inzerce

443

Vermuth vyrábí se několika způsoby a jsou známy Vermuth chinový, Madeira vermuth, Muškát vermuth, italský vermuth a uherský vermuth.

Nejčastěji přichází do obchodu vermuth italský.

Vyrábí se takto: Směs 12 dkg pelyňku, kůry z 5 pomerančů, 12 dkg bodláku benediktinského (Carduus benedictinus), 10 dkg máty, 2 dkg kořene angelikového, 10 dkg skořice, 6,5 dkg muškátových oříšků a 6 dkg hořce v sáčku, ponoří se do 1 hl kvasícího moštu.

Před ukončením kvašení sáček se vyjme a přidá se do mladého vína toho 10–11 litrů líhu a 7 kg cukru. Víno na to se rychle učistí a po nějakém čase ležení dá se stáčeti do lahví.

Ostatní způsoby sdělíme Vám milerádi, budete-li si toho přáti.

23. Několik vinařů ve Vel. Pavlovicích doneslo mi šlechtěnou révu z vysazované vinice rok nebo dva roky, jež byla ohryzána, následkem čehož v červenci a srpnu počala vadnouti. Tázali se mne na škůdce těchto šlechtěných rév. Škůdcem tímto jest ponrava č. kundrát, larva to chrousta. Ponravy jsou velice žravé, hlavně ožírají kořínky mladých rév; nejvíce trpí štěpy v prvním a ještě v druhém roce, další roky již zřídka, staré dřevo více nenapadají. Od spodu ožírají kolem dokola podložku nahoru. Je-li podložka kolem dokola ohryzána, počne štěp vadnouti a hyne. Některé podložky jsou úplně skoro přehryzány. Ponravy u nás v Pavlovicích objevují se hlavně a to zcela přirozeně v rigolovaných půdách s polohou polední s půdou lehčí. Nakypřená půda rigolováním poskytuje chroustu dobrého úkrytu pro kladení vajíček. Přirození hubitelé ponrav jsou krtci. Nějaký umělý prostředek naprosto hubící ponravy dosud není znám. Radí se zastřikování sirouhlíkem nebo benzínem, také sází se salát, bob, brambory a j., než podložka náležitě zdřevnatí a sestárne, kterou již ponravy nehryzají.

A. V. H. Vinařský obzor, č. 7, r. 1908

444

(9/2008)

Adelaide

(vinařská povídka)

Akorát zpíváme před cimbalkó tu našu „Vínečko bílé“ a v tom se přímo rozletěly dveře od sklepa a v nich soused s bratrancem Jurou z Adelaide, který tu nebyl třiaštyřicet roků. Kdybys nevěděl, tak Adelaide je město na jihu Austrálie věčí jako Brno. To víš, my sme generačně s Jurou hození od sebe skoro o dvacet roků, takže sem ho viděl naposled jako kluk v osumaštyricátým, než ho vylóčili ze študijí za jeho třídní původ. Ale poznál sem ho podle strýca Jury hned. Ale to ti chcu říct, von začal s nama zpívat tak krásně česky ty moravský písničky, jako by odešel z téj republiky teprvá včera. Říkal sem si, jak je to možný? Akorát si pořád nemohl vzpomnět na jednu barvu, a to fialovó, stále do toho pletl to anglicky párpr nebo tak jaksi.

Ale proti tem našim tenistům, kteří vodešli daleko po něm a v televizi při intervijú z nich vypadává nejčastější slovo ááááááá, jak si nemožú vzpomenút na našu řeč, to bylo neco úplně jinýho. Taky Jura v tej Australii tvrdě dřel a vyštudovál a dělal advokáta, pak mu dali aj u nás už jako důchodcovi čestné doktorát na Masarykové univerzitě.

To víš, to bylo řečí a hned sme si vyprávěli o tem australským víně, jak to tady teď taky letí, z toho „Novýho světa“. Říkal, že každé rok si koupí trochu hroznů tej jejich modré odrůdy Širááz nebo Kabernei, z tech že só jejich nélepší červená vína, v malým hrozny pomačká a vylisuje, aby nezapomněl, jak dělával na Moravě víno. A jaký to tam je ve velké vinařině? To každé vekend se táhnó karavany aut z Adelaide po dálnici na sever do Barossy Valley (to je jejich nejpopulárnější oblast, tu jsou velké vinařské podniky), kde všeci vystoupí i s děckama, hrajó golf, só tu koncerty a všecko možný, nebo

taky dělají „barbie“, jak Australani říkají grilování masa, kdy nesmí chybět ani flaška vína.

Jó, ochutnávání vína se tu stalo lidovém sportem, a když se v nedělu večer všeci vrací zpátky do Adelaide, kufry aut só plný tech flašek.

Abych nezapomněl, co myslíš, že si nejvíc Jura zapamatoval, než od nás odešel (tenkrát to bylo navždycky) do tej Austrálie. To, když byl malé kluk a utíkál přes naše humno a štípla ho stará husa, jak se tam pásla s húsatama. A víš, co chcó a hledajó Australani v tem svým víně? No, přeci „Australské styl“, ovocný aroma, tanin z nasládlýho dřeva z téch bariků a taky říkal Jura tu smetanovó „tekstúru“ nebo tak nejak, kyselinku a vostřéši tříslo nechcó, to dajó přednost radši temu sladkýmu dřevu z tech bariků. A taky si představ, že vinobraní je tam v únoru až dubnu, darmo se neříká u protinožců. Australia je velké světadíl a só tam pak rozdílný podnebí a podle teho různý i vína. Já na to „A co naše červený?“ „Víš, to nesrovnavé, to ani nende,“ povídal ně Jura. To só zkrátka jiný vína, naše vína majó kyselinku, jiný tříslovinky a taky jiný podnebí a najdeš u nás taky parádní červený vínka, ale jiný. Ale jedno ti řeknu a teho se drž! Musíte bét svoji, zkrátka jak voni majó svůj „Australské styl“, tak vy musíte najít „svůj styl“! Vždyť já su taky pořád ten kluk, kerýho štípla ve vašem humně husa,“ ukončil Jura. Aha, tak to teda je, pomyslel sem si, my furt neco hledáme a málem nám utekl ten „náš styl“. A na to mě navedl až ten kluk z teho horkýho světadílu, zasnil se strýc Josef a jeho ještě pronikavé oči se zaměřily do jednoho bodu, jako by chtěly vytvořit pomyslnou křivku, která obletí zeměkouli k protinožcům jako řízená střela. Jó, jó, styl je styl jako víno je víno a Adelaide je Adelaide.

Úspěchy vín z ČR na prešovské Muvině Ve slovenském Prešově proběhla ve dnech 11.–13. června mezinárodní soutěž vín pod patronací OIV MUVINA 2008. Moravská a česká vína sklidila opět obrovské úspěchy. Naši vinaři obdrželi celkem 58 významných ocenění.

Do soutěže v šesti klasických kategoriích zaslali dohromady 550 vzorků kromě našich zástupců také vinaři z Argentiny, Uruguaye, Chile, Německa, Španělska, Bulharska, Maďarska, Slovinska a Slovenska. Kvalitu vín posuzovala mezinárodní porota složená ze zástupců z celé Evropy.

Moravští a čeští vinaři poskytli do soutěže celkem 200 vzorků vín. Téměř třetina z nich získala nějaké ocenění. Ze šesti titulů šampionů, které udělila porota, šla polovina domů. Tato nejvyšší ocenění získaly firmy Bo-

Vysvětlivky k povídce: 1/ Adelaide – hlavní město jižní Austrálie, která je největším vinařským australským svazovým státem, přes 40 000 ha vinic. Přímo kolem Adelaide vinařské oblasti Barossa Valley, Adelaide Hills, Clare Valley, Southern Vales.

2/ Shiraz – je nejčastěji pěstovanou modrou odrůdou v Australii, cca 18 % ze 100 000 ha je zde skoro ve všech vinařských oblastech.

Víno z ní se stalo celosvětovým pojmem označujícím novou ambiciózní australskou vinařskou kulturu. Dříve se nazýval Hermitage, to prozrazuje jeho původ ze severní Rhony, kde se jmenuje Syrah. Do Francie se dostal údajně před 2 000 lety z perského města Širazu (dnes Irán), proto se v zemích jižní polokoule nazývá Shiraz.

3/ „Kabernei“ (hovorově) – Cabernet Sauvignon, druhá nejpěstovanější modrá odrůda, cca 15 %, v hodnotícím žebříčku australských výrobců vína stojí většinou výše než Shiraz.

4/ Textura vína – pojem při určování jakosti vína (používá se v Novém světě). Kritéria – jak je víno „smetanové“ (měkké a husté, u bílých vín to závisí na tom, zda prošla jablečno-mléčným kvašením), nebo jak má vypulírované třísloviny (hladké sametové, u červených vín to souvisí především se zráním v malých dubových sudech – barrique). Tzn., že víno je na jazyku měkké a zároveň koncentrované.

Použitá literatura: PRIEWE J.: Vína Nového světa STEWENSON T.: Světová encyklopedie vín Václav Fiala 8/2008

hemia sekt za Louis Girardot brut, 2003, Nové Vinařství za Cabernet Sauvignon rosé, 2007 a ZD Sedlec za Chardonnay slámové víno, 2006.

Kromě titulu šampiona si i ostatní moravská a česká vína vedla skvěle.

Vinaři z Čech a Moravy se mohou pochlubit osmnácti zlatými medailemi, stříbrných obdrželi čtyřicet. Deset vzorků navíc dosáhlo na tzv. čestnou stříbrnou medaili – získaný počet bodů odpovídal stříbrné medaili, ale vzhledem k tomu, že se uděluje maximálně 30 % medailí z celkového počtu vín, tak ji nedostanou.

Slavnostní vyhlášení mezinárodní vinařské soutěže MUVINA 2008, na kterém si vítězové jednotlivých kategorií přeberou zlaté a stříbrné medaile, proběhne 12. září v Prešově.

Zdroj: Omnimedia, NVC (vo)

(9/2008)

Vinobraní na Kuksu Dne 13. září se ve východočeském Kuksu uskuteční druhý ročník slavnosti Vinobraní 2008. Pořadatelem je Galerie českých vín na Kuksu ve spolupráci s Vinotékou u svatého Mikuláše. V letošním roce bude na zdejším znovuobnoveném vinohradu sklízena panenská úroda, a to je jistě důvod k malé oslavě.

K hlavní nabídce patří dvě vystoupení houslového virtuosa pana Jaroslava Svěceného a již tradičně zurčení vína na kaskádovém schodišti. Celý bohatý program je přílohou tohoto vydání a na www.vinobranikuks.cz a www.zamekkuks. (vo)

445

tovala s představiteli průmyslu o tom, že by varovné nápisy byly umístěny v hospodách, prodejnách nápojů a supermarketech. „Obsah alkoholu se liší od jednoho nápoje k druhému, spotřebitelé ne vždy vědí, jaké množství alkoholu pijí,“ stěžovala si ministryně. Tato preventivní kampaň, která spojovala informaci o obsahu alkoholu s varováním typu „neopíjejte se“, by se měla rozjet za dva roky. Egon Ronay odpověděl, že obsah alkoholu je jasně uvedený na lahvích vína a tento projekt by zesměšnil Velkou Británii v očích celého světa.

Podle vitispehere.com (akm)

Ve vinařském roce 2006/2007 činila v Německu průměrná spotřeba vína a sektů 24,3 l na osobu. Konkrétně tak průměrný obyvatel spotřeboval 8,8 l tuzemského vína, 11,8 l vína z dovozu a 3,7 l šumivého vína. Spotřeba vína se tak meziročně zvýšila o 1,8 %.

DDW/1/1/JS Velká Británie: Vření kolem kampaně proti alkoholismu „Velká Británie se stane terčem posměchu celé planety.“ Těmito slovy komentoval gastronomický kritik Egon Ronay plán ministryně zdravotnictví Caroline Flint, aby se na etiketách alkoholických nápojů objevilo varování před účinky alkoholu na zdraví. Ministryně oznámila, že vláda disku-

Kalendář vinařských akcí DATUM 13.–14. 9. 2008 18.–20. 9. 2008

VÝSTAVA SLOVÁCKÉ SLAVNOSTI VÍNA A OTEVŘENÝCH PAMÁTEK VI. ZÁMECKÉ BURČÁKOVÉ SLAVNOSTI BUČOVICE

19.–20. 9. 2008

3. gastronomická přehlídka – ryby a víno

19. 9. 2008 19.–21. 9. 2008 19.–21. 9. 2008 19.–21. 9. 2008

Cyklus „Povídání o víně“: Agni a Ariana Vinobraní Česká Třebová Víkendový seminář o víně Mělnické vinobraní 2008

19.–21. 9. 2008

Vinobraní v muzeu

20. 9. 2008 20. 9. 2008 20. 9. 2008 20. 9. 2008 20. 9. 2008 26.–27. 9. 2008 26.–27. 9. 2008 26.–27. 9. 2008 26.–27. 9. 2008 27. 9. 2008

Slavnosti vinobraní a otevřené vinné sklepy Le Tour de burčák Vinobraní Novosedelská slavnost Vinobraní Bzenecké krojované vinobraní Starovické vinobraní Vinobraní Vamberk Valtické burčáky Burčákfest Vinobraní v Litoměřicích Burčákové slavnosti

27.–28. 9. 2008

XII. Karlštejnské vinobraní

27. 9. 2008 27. 9. 2008

Vinařská slavnost Svatováclavské slavnosti v Kutné Hoře

28. 9. 2008

Hradecký koštýř

30. 9.–3. 10. 2008 2.–4. 10. 2008 4. 10. 2008

Kurz SOMMELIER (I. část) Burčákové slavnosti v Hustopečích Valtické vinobraní 2008 8. ročník Běhu Bořeticemi za Bořetickým burčákem NA KOLE VINOHRADY UHERSKOHRADIŠŤSKA Zavírání sezony na vinařských stezkách Hodky s vinobraním

20. 9. 2008

4. 10. 2008 4. 10. 2008 4. 10. 2008 5. 10. 2008

MÍSTO historické centrum Uherského Hradiště a Mařatické vinohrady Nádvoří renesančního zámku v Bučovicích Historické prostory Staré radnice – radniční sál, radniční sklepy a arkády. Prachatice RTIC Židlochovice, Masarykova 100 staré náměstí učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2 Mělník ochutnávka kvalitních českých vín (Mělník, Roudnice nad Labem, Žernoseky, Chrámce, Litoměřice) ve středověkých sklepích, posezení v muzejní kavárně na historických hradbách

HOD + KONTAKT Marta Ondrová 572 525 111, marta.ondrova@mesto-uh.cz Mgr. Aleš Navrátil +420 736 607 024, vinari. bucovice@seznam.cz Michal Kočan 388 312 273, 608 973 318, kocan@nettel.cz Ing. Ivana Flajšingerová, Ph.D., musilova.ivana@centrum.cz Prouzová Monika 608 821 269 Petra Wimmerová 774 145 437, vin.akad@telecom.cz www.melnicke-vinobrani.cz/ Regionální muzeum Mělník 315 630 922, muzeum@muzeum-melnik.cz

Vinné sklepy Tihelna, Boleradice

Mgr. Petr Koráb 739 089 104, sale@vinarstvikorab.cz

Bzenec a okolí Sklepní kolonie Nechory, Prušánky Novosedly na Moravě Sklepy pod Sokolovnou, Bzenec u sklepů, Starovice Husovo náměstí, Vamberk Parkoviště u Vinných sklepů na Vinařské ulici Loucký klášter, Znojmo Litoměřice, Mírové náměstí Robertova vila, Židlochovice Nádvoří hradu, prostranství před vinicí, náměstí pod hradem, dětský ráj (prostranství u ZŠ), louka za mostem, Karlštejn Vinice Johanka Otmíče, podoblast Mělnická Otmíče klášter sv. Voršily, Jiřího z Poděbrad 288 Městská hudební síň, Zieglerova ulice + terasy v Žižkových sadech, Hradec Králové učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2 Dukelské náměstí a přilehlé okolí náměstí Svobody, zámecká jízdárna

Jan Grombíř 606 162 167, gromba@tiscali.cz

Bořetice

Václav Surman 519 430 103, obec@boretice.cz

Vinohrady Uherskohradišťska – start a cíl na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti Vinařské stezky na Uherskohradišťsku, Uherské Hradiště Dolní Bojanovice

František Trefilík 519 521 331, novosedly@mikulovsko.cz Ing. Roman Ostrézí 518 306 413, tajemnik@bzenec.cz Josef Vrátil 606 771 602, bohemia@canopusmorava.cz Prouzová Monika 608 821 269 www.znovin.cz Ing. Kmoníčková 416 732 804, programy@mkz-ltm.cz Tomáš Šenkyřík 547 426 024, senkyrik@zidlochovice.cz Helena Kolářová 311 681 167, info@karlstejnskevinobrani.cz Ing. Josef Hrdlička 737 683 587, vchladkova@volny.cz Rudolfský 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz Pavel Doucek 495 534 482, doucek@ic-hk.cz Martina Havlíková 777 743 496, vin.akad@telecom.cz Martina Ondrová 519 411 401, kultura@volny-cas.cz Světlana Hanáková 519 352 978, tic.info@radnice-valtice.cz

Renáta Polišenská 572 525 525, mic@uherske-hradiste.cz Jan Grombíř 606 162 167, gromba@tiscali.cz

Petra Wimmerová 774 145 437 519 352 083, vin. akad@telecom.cz Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese http://www.wineofczechrepublic.cz.

10.–12. 10. 2008

Víkendový seminář o víně

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice

Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ

Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití.

V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY

autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

999 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Ampelografia Slovenska 820 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč Filosofie vína – Průvodce po Onom světě 220 Kč Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci 495 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

, ČTVRTEK ČT Č T VRTEK 2. 10 TVRTEK 10.

0. 200 2008 8 OD D 16.00 HUSTOPEČE SE BAVÍ

PÁ PÁTEK ÁTEK Á TEK K 3.

3 10.

10 2008 Dukelské Du ukelské náměstí OD D 17.00 ZA ZAHÁJENÍ SLAVNOSTÍ SLAVNOSTÍ,, „A A TAK TĚ PROSÍM KNÍŽE“

– ddivadelní ivadelní adelní představení, představení předsta Slavnostní SSla l aavnostní vnostní ostní stní otevírání rání ání vinařských vinařskýc vinař mázhausů, mázh mázhausů má mázha oohňová hňová ňňová ováá šou, š posezení posezen eze í u cimbálu cimbá cimbál i bá

CENY VSTUPENEK

SO SSOBOTA OBOTA BOTA B O 4. 10 4 10.

0. 2008 200 8

ffolklórní lkkkló ló í pásmo, á historický hi t i ký průvod ů d městem, ě t zasedání Burčákové unie, posezení u cimbálu, vystoupení dechových hudeb

Sobota 4. 10. 2008 – Dukelské náměstí CELODENNÍ VSTUPNÉ Dospělí 80,- Kč Mládež, důchodci 50,- Kč Děti do 15 let ZDARMA

DŮM U SYNKŮ

VSTUP V HISTORICKÝCH KOSTÝMECH ZDARMA

OD D 9.00 Středověký jarmark,

OD 9.30 Divadelní představení,

rytířská klání, dobová hudba

SÁL MĚKS OD 20.00 BURéÁKOVÁ DISKOTÉKA (ve stylu oldies a české muziky) - DJ H2O

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA

PŘEDPRODEJ VSTUPENEK A INFORMACE: Centrum volného času Kulturní středisko, Dukelské nám. 15 (kancelář kina) 693 01 Hustopeče, tel. 519 411 401 e-mail: kultura@volny-cas.cz, produkce@volny-cas.cz

Ilustrativní foto k článku na str. 411, foto J. Halady

s firmou Gregoire Dovolujeme si pozvat všechny vinaře a vinohradníky

25.9.2008 v Blatnici.

na praktickou ukázku mechanizované sklizně hroznů, která se koná Představeny budou tažené sklízeče GREGOIRE G55 a G60, samochodné sklízeče Gregoire G114, G107 a G152, nástavbový čtyřřádkový nosič CVAT 152, třířádková osečkovací lišta AX270c a jiné stroje.

9.30 hod ~ sraz účastníků v degustačním sále Víno Blatel (administrativní budova) 10.00 - 11.00 hod ~ představení společnosti Blatel a.s.

- Ing. Olbrecht Představení společnosti HM s.r.o. ~ Ing. František Hnidák Představení společnosti Gregoire ~ p. Michael Fette

11.30 hod ~ Praktická ukázka sklizně hroznů ve vinici Víno Blatel a.s. (mezi Blatnicí a Blatničkou po levé straně) 13.00 hod ~ Ochutnávka vín a burčáku Víno Blatel a.s. ve sklepním hospodářství v Hluku.

Na Pískách 5, P.O. BOX 287, 695 01 Hodonín tel./fax: +420 518 374 231