Výběr z ukázkového čísla časopisu

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 4, ročník 103/2010 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Chrousti a ponravy v roce 2010 Pneumatické lisy Vinařství roku je v Rakvicích Zahraniční obchod vínem ČR 2009

174

Vinařský obzor (4/2010)

Vinařská technologie

Valašský barrique?

Zajeďte do Vlachovic

Foto Archiv rodiny Fryzelkových

1 Zakladatel rodové bednářské tradice Josef Kovářík (zcela vlevo)

Tradice a kvalita „Naše rodinná firma byla založena roku 1928 dědou Josefem Kovaříkem. Tomuto řemeslu se vyučil můj otec, strýc a později i já“, usmívá se při našem setkání bednář Josef Fryzelka a dodává: „Firmu jsme znovuobnovili v roce 1991 a nyní ji vedu společně se synem. Zaměstnáváme 5 pracovníků.

Díky získaní cenných dobrých zkušeností od bednářských mistrů – mého otce a strýce – se snažíme vyrábět kvalitní bednářské výrobky a neustále je pro naše zákazníky zdokonalovat.“ Dokonalá znalost dřeva a umění výroby sudů se u Fryzelkových očividně předávají z otce na syna. Každý z jejich sudů dělají tak, aby byl určen ke zrání vín nebo destilátů té nejlepší kvality s odpovídajícím výborným výsledkem. Výroba sudů probíhá podle tradičních postupů, ale obohacených o moderní poznatky a požadavky vinařů.

Produkce sudů probíhá v malém podniku v úzkém rodinném kolektivu, kde je evidentní a snadno uhlídatelná snaha o kvalitu odvedené práce u každého jednotlivého sudu.

V počátcích firma pochytila určité množství nových zkušeností od francouzských bednářů, které se později, samozřejmě, hodily. Svého času Fryzelkovi exportovali velkou část produkce do USA, se změnou kurzu dolaru však přestalo být pro americké

2 Kolektiv prvorepublikových bednářů při práci

partnery výhodné moravské sudy vozit přes oceán.

Dřevo Dubové dřevo pochází výhradně z valašských lesů z okolí Vlachovic, tedy z jedinečné a nenarušené oblasti severní části CHKO Bílé Karpaty. Akátový materiál po-

chází z jižní Moravy, konkrétně z Hodonínska. Na zakázku je možno připravit i modřínové kádě. „Kulatinu si sami vybíráme a u nás řežeme a tak je zaručeno, že pro výrobu sudů používáme to nejkvalitnější dřevo“, vysvětluje Josef Fryzelka a pokračuje: „Vysoušení dřeva pro sudy probíhá přírodně v hráních 2 roky. Samotné ohýbání sudů provádíme, kromě malých soudků, tradičně nad ohněm. Sudy typu „barrique“ vypalujeme podle přání zákazníka na několik stupňů: LIGHT (mírné), MEDIUM (střední), MEDIUM PLUS nebo HEAVY (těžké), včetně možnosti vypálení den. Všechny intenzity vypálení sudů jsou prováděny nad otevřeným ohněm spalováním malých kousků dubového dřeva za naše dohledu a v rámci požadavků zákazníka. Zajímavé je, že v poslední době velmi stoupla poptávka po menších barikových sudech o objemu kolem 100 litrů.

Josef Fryzelka mladší otce doplňuje: „U všech našich sudů je zkoušena těsnost Foto Richard Stávek

Foto Archiv rodiny Fryzelkových

Barikové sudy z Valašska? Proč ne! Bednářská rodová tradice Fryzelkových z Vlachovic nedaleko Valašských Klobouk sahá až do roku 1928, kdy se datuje vyučení řemeslu bednářskému děda současného majitele firmy, Josefa Fryzelky.

3 Fryzelkovi umí nejenom sudy, ale též stylový nábytek do vináren, barů a vinoték

Vinařský obzor (4/2010) 175

Foto Richard Stávek

Vinařská technologie

LIGHT TOAST = mírné vypálení – Intenzivní dřevěné chutě/vůně jsou extrahovány, ale doplňují se velmi dobře s dlouhodobým uchováváním vína ve sklepě.

MEDIUM TOAST = střední vypálení – velmi neutrální aroma ve výrazu vypálení. Výměna dřeva do vína je hluboká s menšími sladkými vjemy při dochuti v ústech. Více pomáhá struktuře a chuti vína v ústech, ponechává dominantní ovoce. Barva dřeva (dužin) je světle hnědého nádechu.

MEDIUM TOAST PLUS = střední vypálení PLUS – začínají se projevovat extrakce kokosového ořechu, vanilky a lehké kouřové aroma. Sladké chutě dubu a koření v ústech, někdy s lehkým kouřem (uzená šunka) v dochuti. Proces vypalování ohněm nižší intenzity provádíme velmi pomalu, abychom se vyhnuli zakouřeným a spáleným chutím. Dřevo má až tmavě hnědou barvu.

4 Spokojený zákazník si z Vlachovic odváží dřevěnou káď. Josef Fryzelka st. zcela vpravo

Foto Richard Stávek

HEAVY TOAST = těžké vypálení – vysoká extrakce aromatických elementů vanilky, čokolády a karamelových chutí. Vína musí být velmi silná v odrůdových charakteristikách. Chuť v ústech je bohatá a komplexní s vláčnou strukturou. Charakteristická chuť „šunky/slaniny“ velmi často převládá nad chutí ovoce. Barva dřeva je černá.

Foto Richard Stávek

tlakem a vodou. Dále můžeme dle požadavku vinaře na čele sudu zhotovit reliéfní řezbu dle individuálního přání. V ceně sudu jsou máme zahrnuty již i zátky v otvorech a nabízíme možnost dodání dřevěných píp.

Obruče používáme žárově zinkované.“

5 Josef Fryzelka ml. je na svoji práci hrdý

6 Památné zákoutí s výučním listem praděda a fotografiemi

Fryzelkovi také dodávají ke každému sudu podstavec. U větších obsahů sudů samozřejmě zhotovují dvířka ve dně. Firma běžně nabízí sudy v těchto objemech: 5, 10, 15, 20, 25, 30, 40, 50, 75, 100, 150, 200, 300, 400, 500 a 600 l. Samozřejmostí je i nabídka klasického barikového sudu o objemu 225 l. Dále je možné si ve Vlachovicích nechat zhotovit modřínové nebo dubové kádě – a to jak vinařské, tak na kysané zelí, ovocný kvas či oválné vany do koupelen a saun a ostatní bednářské výrobky Fryzelkova firma se kromě bednářství též zabývá zakázkovou výrobou nábytku a aty-

pických výrobků. Žádané jsou stoly či židle tvarově odvozené od soudků, které jsou pak stylovou ozdobou nejedné vinotéky, vinárny, baru či sklepa. Je zapojena mezi sdružením regionálních řemeslníků pod značkou Tradice Bílých Karpat. Dodací lhůty se u Fryzelkových pohybují kolem šesti týdnů. „Víme, že se k nám vozí vinařské sudy hned z několika zemí Evropy, ale konkurence se nebojíme. Máme tradiční kvalitu a vinaři se k nám vracejí“, uzavírá naše setkání Josef Fryzelka.

Richard Stávek

188

Vinařský obzor (4/2010)

Vinařské aktivity

Ocenění Vinařství roku 2009 získal VINSELEKT

V loňském roce vyhlásil Svaz vinařů realizaci odborného ocenění Vinařství roku. Byl schválen statut, termíny pro podávání nominací odbornými institucemi a návštěvy rozhodčí poroty u pětice vybraných finalistů, tj, těch, kteří získají nejvíce nominací. Vítězné vinařství obdrželo na slavnostním galavečeru originální odlévanou bronzovou plaketu.

Vítězná firma porotce přesvědčila hlavně díky vysoké kvalitě vín, sofistikované technologii, ale také citlivému přístupu při pěstování révy vinné, který respektuje krajinný ráz a půdní podmínky. Důležitým měřítkem byla i chuťová typičnost odrůdových vín, oblasti a ročníků, odpovídající podmínkám Moravy“, vysvětluje jeden z porotců, sommelier Ivo Dvořák.

ODBORNÁ POROTA Ivo Dvořák, sommelier Ing. Pavel Krška, ředitel NVC Valtice Ing. Bronislav Pavelka, vedoucí oddělení kontroly vína, SZPI Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ZF MENDELU Brno Vlastimil Peřina, ekologický vinohradník

Foto archiv redakce

Galavečer a vyhlášení Galavečer v pražském divadle Hibernia proběhl za moderování zkušeným matadorem Vojtěchem Bernatským. Kromě prvotního představování jednotlivých vinařství ústy jejich zástupců byla přítomna i kulturní vložka, o kterou se postaral houslista-vir-

1 Miloš Michlovský získání ocenění komentoval slovy: My jsme se získání ocenění ani tak nepřičinili. Největší zásluhu má réva a víno.

2 Po gratulacích a předání bronzové plakety byla Miloši Michlovskému předána ještě jedna výhra – přelet nad Alpami, který byl realizován ihned na místě

tuos Pavel Šporcl a také ukázka z muzikálu Baron Prášil za účasti např. Josefa Vojtka.

Sál zaplněný pozvanými hosty byl pln očekávání, když náměstek ministra zemědělství Oldřich Černoch byl požádán, aby rozpečetil obálku a vyhlásil vítěze – vinařství VINSELEKT Michlovský.

Ochutnávka salonních vín a aukce vín pro Paraple Součástí dalšího programu galavečera v Hibernii byla i pochůzková ochutnávka vín čerstvě otevřeného Salonu vín České republiky. Hosté si mohli ochutnat všech 100 vín seřazených v řadách a na několika místech budovy a opatřených stejně podrobnými informacemi jako v projektu Salonu vín v NVC Valtice. V druhém patře byly zase k dispozici ochutnávkové prezentace jednotlivých nominovaných finalistů a nutno podotknout, že zájem byl o každý ze stolků s lahvemi mimořádný, až by se dalo říci, že škoda, že prostory nebyly nafukovací.

Foto archiv redakce

Foto archiv redakce

16. března 2010 bylo předáno první odborné ocenění Svazu vinařů České republiky „Vinařství roku“ a to za rok 2009.

Historicky prvním vítězem se stala rakvická firma VINSELEKT Michlovský, a. s.

3 140 000 Kč poputuje na konto Centra Paraple, které zde zastupoval Zdeněk Svěrák

Před devátou večerní se přítomní sešly ve foyeru divadla, kde proběhla aukce lahví vín věnovaných vinaři a výtvarně pojatých známými umělci, jako např. Iva Hűttnerová, Vlasta Kahovcová, Kristián Kodet, Josef Velčovský, Veronika Bromová, Miroslav Slejška, Karel Beneš, Boris Jirků, Vítězslav Stoklasa a další. Dražilo se celkem 7 kolekcí hodnotných lahví a úspěšní dražitelé celkem ve prospěch aukce složili 127 000 Kč. V některých médiích se objevilo, že aukce vynesla 140 000 Kč, což ale nebyla pravda, protože chybějících 13 000 Kč pro zaokrouhlední na konečnou částku 140 tis. Kč, které putovaly na kontro Centra Paraple (též viz snímek) věnoval ze svých prostředků Svaz vinařů.

V tomto čísle VO se na stranách 182–184 seznámíte s názory vítěze soutěže Vinařství roku Doc. Michlovského na filtraci. V dalších vydáních VO budeme postupně podrobněji navštěvovat i další finalisty. (vo)

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (4/2010) 189

VINSELEKT Michlovský – Vinařství roku 2009 né pití, tak vína plná, extraktivní a kořenitá s výrazným potenciálem zrání. Sortimentní řady jsou rozděleny podle původu hroznů a technologického zpracování včetně kvašení a zrání v dubových sudech. Premier jsou vína s výrazným rukopisem svého terroir, z dokonale vyzrálých hroznů, které se sklízely 30–60 dní po ukončení vegetace.

Vinium Palaviense jsou vína z vinic v okolí Perné na úpatí vápencových skal Pálavy, Chateau Dowina červená barikovaná vína.

Harmony jsou cuvée určená pro supermarkety i restaurace. Latitude 49 pak kabinetní mladá vína pro restaurace. Od roku 1990 dělá Vinselekt i šumivá vína pod značkou Crémant de Vinselekt.

Vinařství klade velký důraz na komplexnost přístupu k vínu. ‚Máme poměrně široký záběr. Když to máte rozehrané na několika stranách, tak tu mozaiku daleko lépe sestavíte a můžete lépe uspět,‘ říká Miloš Michovský. ‚Když máte znalosti půdy, terroir, odrůd, podnoží, tak máte šťastnější ruku při výběru hroznů ke sklizni. A když je hrozen kvalitní a vy to nezbabráte ve sklepě, uděláte z něho i kvalitní víno. To je asi naše devíza, aby si to všechno pěkně sedlo a poskládalo v jeden celek.“

Úspěchy v soutěžích: Vinselekt je nejúspěšnější firmou Salonu vín, v letošním roce tu má 15 vzorků. S 11 medailemi je nejlepším tuzemským vinařstvím v soutěži Prague Wine Trophy 2009. Pálava 2007 výběr z bobulí je první moravské víno, které se stalo šampionem mezinárodní soutěže vín – na Terravino v Izraeli 2009 získal velkou zlatou medaili, A budoucnost? ‚Naší prioritou není zvyšování prodeje. Chceme se držet kolem toho milionu lahví a udržet kvalitu 2009, držet si tvář, rukopis vína,‘ říká obchodní ředitel Miroslav Majer. (hve) Foto archiv redakce

Foto archiv redakce

Vinařství Vinselekt je spojeno s osobou Miloše Michlovského, který patří v současnosti k nejvýznamnějším šlechtitelům révy. V roce 1994 zprivatizoval Šlechtitelskou stanici vinařskou v Perné, kde se zrodila například dnes již rozšířená pálava. Je také průkopníkem biologického pěstování révy, obhospodařuje osm hektarů ekologických vinic a uvádí na trh nejen vína, ale i mošty vyrobené z hroznů pod označením BIO. Za Hibernal 2008 pozdní sběr BIO získal na letošním Vinexu titul šampiona.

Vinselekt obhospodařuje 130 hektarů vinic ve velkopavlovické a mikulovské podoblasti, hlavně v okolí Pálavy. Produkuje vína z mnoha odrůd – jak lehká svěží, ovocná s nižším obsahem alkoholu na běž-

Další finalisté soutěže Vinařství roku

Foto archiv redakce

Moravíno Valtice Adresa: Mikulovská 176, Valtice Vinařská podoblast mikulovská www.moravino.cz Sklepmistr: Lubomír Černý Rozloha vlastních vinic: 15 ha Počet pracovníků: 9 Roční produkce: do 300 000 lahví

Vinařská firma Ludvíka Budína se sídlem ve Valticích se svým objemem řadí mezi středně velké výrobce vína. Hospodaří na 15 hektarech vlastních a 30 hektarech pronajatých vinic. Všechny se nacházejí na vynikajících viničních tratích mikulovské podoblasti. Ludvík Budín patří k těm vinařům, kteří ‚nevypustí‘ z brány vinařství víno, kterému by nevěřil. Mnohokrát se to

projevilo i v testech MF DNES, které hodnotí vína z běžných obchodů. V supermarketech vína z Moravína nenajdete, ale ve vinotékách a restauracích ano.

Značka Moravíno znamená velmi kvalitní vína za příznivou cenu. Většinou jsou to odrůdová bílá vína s výraznou aromatikou – suchá, polosuchá i polosladká, ale i zajímavá červená vína s nasládlými tříslovinami, v poslední době k nim přibyla i polosuchá růžová. Vybrané partie vín zrají ve velkých dubových sudech a některá červená vína v sudech barikových.

Firma se nezaměřuje jen na odrůdová vína, velký úspěch zaznamenala i známková vína, tedy směsi několika odrůd, pod značkou Grand cuvée. ‚Vyhráli jsme s ním Valtické vinné trhy a vlastně přinutili změnit vinařský zákon,‘ říká majitel firmy Ludvík Budín. Do té doby mohlo být známkové víno jen jakostní, dnes může být i přívlastkové. Moravínu se tak podařilo zbavit cuvée špatné pověsti z minulosti, kdy byla vnímána jako směsky průměrné kvality.

Cuvée z Moravína jsou již několik let stálicí Salonu vín. V tom letošním má Moravíno mezi stovkou nejlepších šest vín.

Zahraniční soutěže soutězuje vín obsazuje valtické vinařství méně než ostatní. ‚Posíláme vína většinou jen do rakouského Poysdorfu, protože nám to v příhraniční oblasti pomůže v obchodu.‘ Přesto loni zaznamenala na světové výstavě IWC v San Francisku velký úspěch Pálava výběr z hroznů 2008, získala stříbrnou medaili. Tisíc sto lahví této sladké pálavy putovalo po loňské návštěvě papeže Benedikta XVI. v Česku do Vatikánu. Velký úspěch u zákazníků mají vína ovocitého charakteru, tedy Rulandské šedé, Chardonnay, Rulandské bílé.

A budoucnost? ‚Chceme stabilizovat a vylepšit naši produkci, rozhodně ji nehodláme rozšiřovat, nechceme dělat uniformní vína. A rozšířit nabídku vinařské turistiky a ochutnávek,‘ říká Ludvík Budín.

Sonberk Adresa: Sonberk 1, Popice Vinařská podoblast mikulovská www.sonberk.cz Sklepmistr: Oldřich Drápal ml.

Rozloha vlastních vinic: 40 ha Počet pracovníků: 9 Roční produkce: 170 000 lahví

už je úctyhodná – Vinalies Paříž, IWC Londýn, Mundus Vini Germany, Vinitaly nebo Decanter. Nejúspěšnější jsou slámová vína.

Vlajkovou lodí Sonberku je Pálava a Ryzlink rýnský.

A budoucnost? ‚Udržet kvalitu, kterou jsme nastavili, to je hlavní cíl. O nás se říkalo ‚Sonberk – vinařství s potenciálem‘, teď už se začíná říkat ‚Sonberk ano‘. A pro nás je důležité, abychom to udrželi,‘ říká Vladimíra Mrázová.

Tibor Nyitray, předseda představenstva Sonberk, a. s.

Vinařství Sonberk má ze všech pěti finalistů nejkratší historii. Vzniklo v roce 2004.

Handicap nezkušeného nováčka na trhu se mu však velmi rychle podařilo vymazat. ‚Snažíme se svoji značku budovat tak, aby si zanedlouho všichni mysleli, že tu byla odjakživa,‘ říká obchodní ředitelka společnosti Vladimíra Mrázová. I za tak krátkou dobu si Sonberk dokázal vytvořit jméno u zákazníků i uznání odborníků. Důkazem je i tato nominace do soutěže Vinařství roku. Velkou chloubou společnosti je unikátní budova vinařství, kterou architekt Josef Pleskot zasadil přímo do vinice Sonberk. ‚Jsme na ni pyšní, nicméně je to jen ta špička ledovce, která je vidět. Stejně tak nás těší, že jsou pozitivně přijímána i naše vína, která se dělají uvnitř.‘ Sonberk se profiluje jako vinařství, z jehož vín ‚nesmí bolet hlava‘, musí být tedy co nejpřírodnější a nejšetrnější, bez zbytečných zásahů, doslazování, bez jakýchkoliv konzervantů kromě siřičitanů. Sympatické na Sonberku je, že se nesnaží dělat všechno, ale zaměřil se jen na několik bílých odrůd, kterým se na vinicích Sonberku daří.

Roční produkce nepřesahuje 170 000 lahví. ‚Myslíme si, že rukopis vinařství se dá udržet jen do 200 000 lahví. A toho bychom se chtěli držet. Proto děláme jen vína z jednoho kopce,‘ říká Mrázová. Vinařství dodává na trh vína ve dvou řadách: Stříbrný Sonberk jsou typicky moravská vína pro každý den, pitelná, šťavnatá, aromatická. Velký Sonberk jsou vína s typickým charakterem vinice Sonberk, vhodná k delšímu zrání v lahvi. Specialitou jsou slámová vína z hroznů dozrávajících pod střechou vinařské budovy. Úspěchy na soutěžích: Vína neposílá na zahraniční výstavy soutěží příliš často, přesto téměř vždy přivážejí medaile. Sbírka

Vinné sklepy Valtice Adresa: Vinařská 407, Valtice Vinařská podoblast mikulovská www.vsvaltice.cz Sklepmistři: Miroslav Suchomel, Zdeněk Horník, Zdeněk Antoš, Jiří Uřičář, Jaroslav Matocha Rozloha vlastních vinic: 550 ha Počet pracovníků: 75 Roční produkce: 4 000 000 lahví Foto archiv redakce

Ludvík Budín při vyhlášení ocenění Vinařství roku, na snímku s moderátorem V. Bernatským

Foto archiv redakce

Vinařské aktivity

Foto archiv redakce

Vinařský obzor (4/2010)

Foto archiv redakce

190

Tradiční velký výrobce vín se zaměřuje především na produkci kvalitních odrůdových vín pod značkou Château Valtice.

V současné době zpracovávají Vinné sklepy Valtice kolem 5 000 tun vinných hroznů ročně. Společnost je největším pěstitelem révy vinné v České republice. Vinice, na nichž pěstuje asi 15 odrůd bílých i červených, se nacházejí na Valticku a v okolí Pavlovských vrchů. ‚Vždycky jsme se profilovali jako firma, která vychází z moravské surovinové základny. Máme vinice v lokalitě Pálava, Dolní Dunajovice, Novosedly, které jsou specifické mineralitou a zvláštním projevem terroir,‘ říká ředitel společnosti Marek Šťastný. Záběr firmy je skutečně velmi široký – od stolních vín přes známková (populární Grácie) a odrůdová jakostní až k přívlastkovým ve všech kategoriích – kabinety, pozdní sběry, výběry z hroznů, botrytické výběry, vína ledová i slámová. Před dvěma lety k nim přibyly i sekty.

Pýchou vinařství jsou dva unikátní historické sklepy – Křížový a Zámecký, kde se vína připravovala už před 500 lety. Zrají zde především červená vína, která byla vyrobe-

Marek Šťastný, ředitel společnosti, při slavnostním večeru v Divadle Hibernia

na v moderních technologických prostorách. Sklepy pojmou přes milion litrů vína uloženého v dubových sudech i nerezových cisternách a zrajícího v 300 tisících lahví.

Dozrávají tu archivní vína, která společnost dodává na trh v lahvové zralosti. Valtická vína se vyvážejí i do zahraničí, především do Kanady, Velké Británie a Německa. Úspěchy na soutěžích: Vína se značkou Château Valtice jsou pravidelně zastoupena na Salonu vín. Největší úspěch v historii zaznamenalo Neuburské ledové 2001 na soutěži v Panamě, kde bylo oceněno jako víno století. V loňském roce si přivezly Vinné sklepy Valtice velkou zlatou medaili z mezinárodní soutěže Terravino v Izraeli za Ryzlink vlašský výběr z bobulí 2007 a zlatou za Chardonnay výběr z hroznů 2008. Zlato získalo i Veltlínské zelené pozdní sběr 2007 na IWC v San Francisku, ledové Veltlínské si vybojovalo zlato na Concours Mondial Bruxelles.

A budoucnost? ‚Ještě více turisticky zatraktivnit lokalitu, jednak Lednicko–valtický areál, ale i vlastní vinohradnictví kolem Pálavy. Chceme se mnohem víc otevřít návštěvníkům, formou turistických vinařských programů a různých aktivit navázat kontakt s lidmi,‘ říká Marek Šťastný.

Znovín Znojmo Adresa: Šatov 404 Vinařská podoblast znojemská www.znovin.cz Sklepmistři: Petr Drozd, Ladislav Mikulenčák, Libor Tvarůžek Rozloha vlastních vinic: 20 ha Počet pracovníků: 110 Roční produkce: 5 000 000 lahví

Foto archiv redakce

Z pětice finalistů je Znovín Znojmo největší firmou. Pro představu denně prodá 17 000 lahví. Patří ke stálicím moravského vinařství. Firma je zaměřena především na tuzemské zákazníky, kterým nabízí celou škálu vín – jakostní i přívlastková, odrůdová i známková, věnuje se i výrobě ledových, slámových a šumivých vín. To vše z nejlepších viničních tratí znojemské podoblasti.

Znovín vlastní jednu z nejkrásnějších vinic na jižní Moravě – 12hektarový Šobes nad ohybem řeky Dyje, výjimečnou polohu mají i vinice dlouhodobých dodavatelů Znovínu např. v tratích U tří dubů nebo Weinperky.

Důraz na polohu vinice se odráží i v mottu společnosti ‚vína hrdá na svůj původ‘. Znovín byl možná na Moravě prvním propagátorem ‚terroir‘, tedy myšlenky, že není důležitá jen odrůda, ale i vinice, ze které pocházejí hrozny. Vína s označením Terroir Levure jsou vyrobena z kvasinek získaných z vinic uvedených na etiketě. ‚Pro nás je důležitý původ vín. Víno není jen Ryzlink nebo Veltlínské či Sauvignon, my do něj přidáváme i viniční trať. To je pro nás priorita,‘ říká ředitel Znovínu Pavel Vajčner. Proto se firma zaměřuje především na bílé aromatické odrůdy – Sauvignon, Tramín, Pálavu, Ryzlink a Veltlínské. ‚Ze Znojemska jsou voňavější než z jiných oblastí. V létě horké dny a studené noci, to jinde na Moravě není.‘ Znovín je průkopníkem i v jiných oblastech. Byl například prvním vinařstvím, které začalo v 90. letech s technologií řízeného kvašení. První uvedl do života dnes již běžnou a oblíbenou zásilkovou službu. Ze všech vinařství má nejpropracovanější turistický program. Jeho Vinařská putování jsou již proslulá. Velmi záslužné jsou i akce v Louckém klášteře. Úspěchy na soutěžích: Znovín Znojmo má na svém kontě ta nejvyšší ocenění téměř

Vinařský obzor (4/2010) 191

Pavel Vajčner, ředitel Znovínu, při slavnostním večeru v Divadle Hibernia

ze všech významných světových výstav. Ze všech pěti finalistů má nejvíc medailí ze soutěží. ‚Je to tím, že jich obesíláme hodně,‘ říká skromně Pavel Vajčner. ‚Vína na soutěže jsme posílali už dříve, než je začal Vinařský fond podporovat.‘ Hodně zlatých a stříbrných posbíral Ryzlink rýnský bobulový výběr 2000 ze Šobesu.

A budoucnost? ‚Chtěli bychom, aby zákazníci ještě více vyhledávali jednotlivé viniční tratě. Nejen Šobes, ale i další. Aby si oblíbili víno z určité lokality a nevybírali jen podle odrůdy. A aby značka Znovín byla zárukou ještě větší kvality,‘ říká Pavel Vajčner. (hve) Foto archiv redakce

Foto archiv redakce

Vinařské aktivity

Obchod vínem

Vinařský obzor (4/2010)

195

Ing. Jiří Sedlo, CSc. Svaz vinařů ČR

Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2009 V roce 2009 se poprvé od vstupu ČR do EU zlomil trend narůstajícího dovozu vína, který se vrátil na úroveň roku 2007 a dovoz tak byl meziročně o 5 % nižší. Důvodem asi byly dvě po sobě jdoucí vysoké sklizně hroznů v ČR. Stále narůstající objem našeho vývozu se v roce 2009 zastavil na úrovni předcházejícího roku. Na celkové snížení obchodní výměny vína mezi ČR a ostatními státy může mít vliv hospodářská krize.

Graf 1 Bilance vína v ČR (tis. hl) 2 500 R2 = 0,7038

2 000 R2 = 1 R2 = 0,6706

1 500

1 000 R2 = 0,5369

500

0 2005

2006

2007

2008

2009 R2 = 0,9276

-500 Dovoz

Vývoz

Produkce*

Nabídka

Spotřeba

Produkce* – je uvedena produkce ze sklizně předcházejícího roku

Graf 2 Dovoz vína do ČR (v tis. hl) 900

R2 = 0,1379

800 700

R2 = 0,8677

600 500 400 300 200 100 0 2005 Sudové víno

2006 Lahvové víno

2007 Ostatní

2008

2009

Pozitivní je nárůst exportu vína z ČR. V roce 2005 to byl objem ve výši 5 % tuzemské produkce, v roce 2006 již 10 %, v roce 2007 dokonce 25 % a v letech 2008 a 2009 22 %.

Tyto výsledky jsou ovlivněny samozřejmě nejenom exportovaným množstvím tuzemského vína a sklizní, ale může zde působit i faktor čilého obchodu s vínem, kdy možná naprostá většina exportovaného vína nepochází z ČR. Což ale na konečnou bilanci vína na našem území nemá vliv.

Dovoz trvale narůstá, ale přímka je téměř rovnoběžkou se spotřebou vína. Po započtení nárůstu exportu z hlediska delšího časového vývoje by zde neměl být větší problém. V roce 2007 došlo dokonce ke snížení zásob vína, ale v následujících dvou letech vlivem vyšší sklizně se zásoby nejen doplnily, ale opět zvýšily. V roce 2009 byl přebytek nabídky nad poptávkou nižší než v roce 2008, i tak však dosti velký. Avšak nízká sklizeň na podzim 2009 by mohla přispět k rovnováze trhu.

V případě vývozu, nabídky a spotřeby, jak naznačují korelační koeficienty přímek v grafu, jde o poměrně stabilní trendy ve sledovaných 5 letech po vstupu ČR do EU. Méně stabilními faktory jsou dovoz a především tuzemská produkce hroznů, protože dovoz na ni reaguje.

Z uvedeného grafu vyplývá, že ve 4 letech nabídka vína velmi mírně přesahovala poptávku a v jednom roce tomu bylo opačně. K vyrovnání těchto výkyvů slouží zásoby vína na skladech, které v grafu nejsou zohledněny. Obecně lze konstatovat, že zásoby vína jsme před vstupem do EU měli nižší než je běžné v producentských zemích EU. Při podrobném sledování dovozu zjistíme, že trend je jednoznačný. Trvalý nárůst dovozu lahvového vína, jak ukazuje korelační koeficient v následujícím grafu. Meziroč-

196

Vinařský obzor (4/2010)

Obchod vínem

ní nárůst dovozu lahvového vína za posledních pět let činí průměrně 25 tisíc hl. Dovoz sudového vína více kolísá a zřejmě reguluje vztah mezi nabídkou a poptávkou, tedy reaguje na výši tuzemské sklizně hroznů. V posledním roce se dovoz sudového vína snížil o téměř 100 tisíc hl a dovoz lahvového vína stagnoval na úrovni roku 2008.

Graf 3 Dovoz vína do ČR v roce 2009 celkem (1 443 tis. hl)

Německo 3%

Francie 4% Chile 4%

Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech následující (v milionech Kč): Rok

Dovoz

Vývoz

Rozdíl

2006

-2 699

193

-2 506

2007

-3 143

293

-2 850

2008

-3 275

415

-2 860

2009

-3 139

385

-2 754

Ostatní 12 %

Itálie 39 %

Španělsko 12 %

Maďarsko 14 %

Slovensko 12 %

Graf 4 Vývoj dovozu vína dle států (tis. hl)

600 500 400 300 200 100 0 2005 Itálie Rakousko

2006 Španělsko Francie

2007 Maďarsko

2008

2009

Slovensko

Chile

Graf 5 Průměrné ceny dováženého lahvového vína

80 70 60 Cena v Kč/l

Záporné saldo zahraničního obchodu ČR se tedy stále blíží 3 miliardám Kč ročně, i když se v roce 2009 o více než 100 milionů zlepšilo. Hodnota vyvezeného vína se meziročně o něco málo snížila, i když jeho objem zůstal stejný. Finanční hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou dovezeného sudového vína) se pak pohybuje přibližně mezi 5 až 6 miliardami Kč.

Nejvíce finančních prostředků za dovezené víno každoročně skončí v Itálii (tentokrát 880 mil. Kč) a pak následuje Francie (517 mil. Kč). Přitom z Francie se dováží asi 11 % objemu vína v porovnání s Itálií.

Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína zobrazuje graf 3.

Přibližně 90 % objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno z členských zemí EU a ve finančním vyjádření to činilo 83 % celkem uhrazené částky.

Vývoj objemu dovozu z jednotlivých států se v posledních letech příliš (graf 4).

Větší meziroční pokles nastal u Španělska, které se tak dostalo na nejnižší hladinu za posledních pět let.

Mírný pokles dovozu byl zaznamenán v případě Slovenska a o přibližně stejné množství se zvýšil dovoz z Maďarska, které poprvé za poslední pětiletí překročilo hranici 200 tis. hl.

Rakousko už své výsadní pozice definitivně ztratilo, více vína se v roce 2009 dovezlo už i z Německa.

Sudového vína bylo dovezeno 779 tis. hl za 846 mil. Kč. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na grafu 6.

Z členských zemí EU pochází 95 % dovezeného sudového vína, za které bylo uhrazeno 93 % finančních prostředků. Tak jako v předcházejících letech přibližně ½ objemu tohoto dovozu pochází z Itálie. Slovensko si drží dobyté pozice (2009: 17 %, 2008: 18 %, 2007: 15 %, 2006: 12 %).

50 40 30 20 10 0 2007 Francie Slovensko

Chile Maďarsko

2008 Německo

Itálie

Španělsko

2009

Obchod vínem

Graf 6 Dovoz sudového vína do ČR v roce 2009 (779 tis. hl) Španělsko 4% Rakousko 4%

Vinařský obzor (4/2010) 197

Graf 8 Průměrné ceny dováženého sudového vína

16 Ostatní 8%

15

Maďarsko 17 %

Itálie 50 %

Cena v Kč/l

14 13 12 11 10 Slovensko 17 %

9 8 2007 Španělsko

Graf 7 Dovoz lahvového vína do ČR v roce 2009 (631 tis. hl)

2008

Rakousko

Slovensko

2009 Maďarsko

Itálie

Graf 9 Vývoz vína z ČR (tis. hl)

120 Ostatní 15 % Chile 5%

100 Itálie 26 %

Německo 6%

80 60

Slovensko 5% Španělsko 23 %

Maďarsko 11 % Francie 9%

40 20 0 2005

2004

Sudové

Lahvového vína bylo dovezeno přibližně stejně jako v roce předcházejícím a jeho cena se velmi mírně zvýšila na 2,05 miliardy Kč. Z uvedené finanční hodnoty putovalo téměř 0,4 miliardy Kč do Francie. Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně přes 72 Kč/l a naopak Španělsko v ceně 17 Kč/l. Španělsko spolu s Itálií nám dodávají ½ objemu dováženého lahvového vína, na nečlenské státy EU zbývá 15 % a v hodnotě 450 milionů Kč. Dovoz lahvového vína z Itálie již předběhl dovoz ze Španělska. Meziročně více vína dodalo i Maďarsko, ostatní si přibližně drží své pozice.

Průměrné ceny dováženého lahvového a sudového vína podle jednotlivých států můžeme pozorovat na následujících obrázcích, z čehož si lze vyvodit i závěry o pravděpodobné kvalitě těchto vín (graf 5).

Během posledních tří let k výraznějším výkyvům v cenách dovážených lahvových vín nedošlo, každý stát se „drží“ v kategorii, do níž byl zařazen. Přesto k mírnému

2006

2007

2008

2009

Lahvové

Graf 10 Vývoz vína do Polska

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2005 mil. Kč

2006 tis. hl

2007

2008

2009

Graf 11 Obchod se Slovenskem (tis. hl)

200

150

100

50

0 2005

2006

dovoz

2007

2008

2009

vývoz

Graf 12 Průměrná dovozní cena vína za jednotlivé měsíce 45 40 R2 = 0,0134

35 30 25 20 15

R2 = 0,1391

10 5

lahvové

sudové

XII/2009

XI/2009

X/2009

IX/2009

VIII/2009

VII/2009

VI/2009

V/2009

IV/2009

III/2009

II/2009

I/2009

XII/2008

XI/2008

0 X/2008

poklesu cen došlo u vín z Chile a Slovenska a naopak k nárůstu u Německa a Maďarska. Zatímco vína v obalech do 2 l ze Španělska nedosahují ceny ani 20 Kč/l, vína z Francie přesahují 70 Kč/l a jsou více jak 2× dražší v porovnání s ostatními členskými státy EU. Naopak u dováženého sudového vína ceny v posledních třech letech klesaly a snižoval se i cenové rozpětí mezi jednotlivými státy (z 11 až 15 Kč/l na 10 až 12 Kč/l). Zajímavý je i vývoj cen sudového vína dovezeného z Itálie, Maďarska a Slovenska. Skoro to vede až k neprokazatelnému závěru, že víno původem z Itálie je v Maďarsku zdraženo o režie a provizi a posláno na Slovensko, odkud po absolvování stejné procedury pokračuje k nám.

Vývoz vína z ČR zůstal při meziročním srovnání v objemu na přibližně stejné úrovni – 182 tis. hl vína, ale poklesla jeho finanční hodnota na 385 mil. Kč (o 7 %). Z toho 168 tis. hl putovalo za 335 mil. Kč na Slovensko a 7 tis. hl za 15 mil. Kč do Polska.

Meziročně export sudového i lahvového vína stagnoval. Export lahvového vína se udržuje na přibližně stejné hladině již třetím po sobě následujícím rokem. Vývoz sudového vína z prakticky nulové hodnoty ještě v roce 2006 narostl v roce 2007 na téměř 50 tis. hl a v roce 2008 se přiblížil 120 tis. hl, stejně jako v roce 2009. Pouhé zkopírování výsledků roku 2008 na rok 2009 je dáno asi celosvětovou krizí, i když 92 % našeho exportu putovalo na Slovensko.

Od roku 2005 trvale narůstá vývoz vína z ČR do Polska. Jeho objem ale stále není nijak velký a v roce 2009 dokonce meziročně poklesla finanční hodnota vývozu, protože se exportovalo více sudového vína. Statisticky vzato spotřebuje každý občan Polska ročně 20 ml vína z ČR, ze svých necelých 2 litrů. Tedy asi 1 %.

Vývoj obchodu vínem se Slovenskem uvádí graf 11.

Ze Slovenska jsme od vstupu ČR do EU více vína dováželi, než tam vyváželi. Teprve v roce 2009 se objem obchodní bilance vyrovnal. V obou směrech jde o víno převážené z jednoho státu do druhého, nezbytnou podmínkou není, že víno má původ v uvedeném exportním státě.

Průměrná cena dováženého sudového i lahvového vína má v posledních 16 měsících klesající tendenci, přičemž lahvové víno vykazuje trojnásobek průměrné ceny sudového vína. Vývoj průměrné ceny dováženého vína lze pozorovat na grafu 12.

Z naznačených trendů (i když s velmi nízkou spolehlivostí R) vyplývá, že za posledních 16 měsíců průměrná cena dováženého lahvového vína poklesla o 1,70 Kč/l, tedy o 5 %. Obdobný pokles nastal i u dováženého sudového vína.

Obchod vínem

IX/2008

Vinařský obzor (4/2010)

Cena v Kč/l

198

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Vinařský obzor (4/2010) 201

Zpráva zem. výboru o zvelebení vinařství na Moravě od r. 1908 Ve schůzi mor. sněmu zemského dne 17. září 1907 podali posl. Šilinger a soudr. návrh, kterýžto návrh byl z usnesení ze dne 24. září 1908 přikázán zemskému výboru, aby při jednáních ku zvelebení vinařství směřujících vzal na něj ohled.

K nakládá mor. zemský výbor úplně samostatně na základě odborných dobrozdání, která si v každém jednotlivém případě vyžádá od státního orgánu, totiž od státního vinařského inspektorátu ve Znojmě a státního vinařského komisariátu v Hodoníně.

Při tom dlužno podotknouti, že tyto dotace doposud úplně dostačovaly, že však zemský výbor nebude svého času otáleti s vymáháním zvýšené státní subvence pro zemi Moravu, která by byla přiměřenou ploše, na níž se réva pěstuje, tak jak tomu jest v ostatních vinařských korunních zemích.

2. Školky révové dosud zemí a státem společně udržované, buďte převzaty do zemské správy a dle potřeby rozšířeny a rozmnoženy.

Zemský výbor převzal všechny révové školky do správy zemské a rozšířil dosavadní révové školky a vzorné vinice, jichž výměra obnášela v roce 1907 pouze 2 ha 64 a,

na 13 ha 64 a. Jsou to révové školky ve Vel. Pavlovicích, v Kyjově, v Kloboucích u Brna, v Čejkovicích, Mutěnicích a ve Strážnici.

Kromě toho byla zřízena révová školka v Šumicích u Slavkova a obci Polešovicím povolena subvence na zřízení vzorné vinice. Těmto obcím, jakož i obcím Vlčnovu a Syrovínu budou také později subvence povoleny, zemský výbor učinil však povolení dalších subvencí závislým na tom, jaký zájem bude míti obyvatelstvo na zřizování vzorných vinic. Na zřizování těchto vzorných vinic a školek révových dodávány byly bezplatně potřebné révové podložky, jakož i réva s kořeny. Jednotlivým vinařům, kteří jevili zvláštní zájem na zřízení šlechtěných a vzorných vinic, poskytnuty byly subvence od 100 až 200 K na úhradu nákladů, spojených s rigolováním a ohrazením vinic, a potřebný materiál podložkový byl jim zdarma přenechán. (Pokračování) inzerce©

O tomto návrhu, jakož i jiných přáních a pokynech, povolanými činiteli při každoročně pořádaných schůzích zemské vinařské komise přednesených, jednáno bylo na těchto schůzích a byly také dle možnosti provedeny.

1. Smlouva dosavadní, o bránění révokazu a podpory vinařství mezi státem a zem. uzavřená, nebudiž pro příště obnovována, nýbrž po vzoru Do. Rakous a Štýrska země sama ať do rukou vezme péči o moravské vinařství, zabezpečivši si ovšem vydatnou státní subvenci a zároveň úplnou samostatnost pro rozhodování zemského vinařství.

Co se týká prvního odstavce návrhu P. Šilingra, nebyla dotyčná dosavadní, smlouva mezi státem a zemí již více obnovena a c. k. ministerstvo orby zvýšilo na dodatečnou intervenci zemského výboru dosavadní státní subvenci z 32.000 K na 40.000 K, země sama pak zvýšila dosavadní dotaci z 28.000 K na 42.000 K. S touto celkovou dotací 82.000

Drobné zprávy

Rol. Vinařské družstvo v Dol. Bojanovicích konalo výroční valnou schůzi 27. února t. r. Zprávu přineseme příště. Poradní sbor pro záležitosti družstevní při českém odboru zemské rady v Brně navrhl tomuto družstvu dne 23. pros. 1909 státní subvenci 10.000 K.

Mapa hospodářského průmyslu Moravy, sestavená prof. Jar. Součkem z Přerova, je přiložena k cennému národohospodářskému sborníku »Zemědělská politika« č. 6., Viii. roč.

1909. I vinařské kraje jsou na mapě poznačeny, ač chybí okres uh.-brodský, v nichž jsou též vinice, ač v menší ploše. Jinak jest mapa velmi názorná a přehledná.

Révokaz byl zjištěn v německé obci Pouzdřanech u Mikulova.

Velký ústřední (centrální) sklep pro státní a zemské révové školky české bude zřízen v Mutěnicích. Jest to úspěch vinařské výstavy hodonské.

V podzim 1909 dlel v Mutěnicích c. k.

vládní rada vrchní říšský, inspektor vinařský Frant. Kurmann z Vídně spolu se st. vin. komisařem K. Votrubou z Hodonína na komisi. Německé školky mají takový sklep již ve Znojmě.

Rakouský říšský spolek pro vinařství ve Vídni obdržel schválení svých změněných stanov. Působí již 25 roků. Činnost jeho vztahuje se na veškeré země rakouské a i na Bosnu a Hercegovinu. Členové jsou čestní, zakládající (100 K) podporující (ročně 10 K), řádní (r. 2 K) a mimořádní (r. 5 K).

Správa spolková sestává z předsedy, 5 místopředsedů a 42 členů výboru na 3 léta volených, z nichž každoročně třetina vystupuje. Spolek zřizuje odbočky všude tam, kde je nejméně 10 členů řádných, dále má důvěrníky v jednotlivých obcích vinařských. Veškeré vedení je německé. Vydává měsíčně pro členy zdarma »Mitteilungen«, vinařský kalendář (německý), různé brožury atd.

Proti zamýšlené nové státní dani z vína agitace ve vinařských zemích, jako v Dolních Rakousích, Štyrsku, Kraňsku, Přímoří, Tyrolsku aj. neu-

stává. Četná shromáždění vinařů resolucemi vyslovují se proti zavedení této nové daně z vína. Kraňský zemský sněm přijal pilný návrh proti této dani jednohlasně, podobně tyrolský, dolnorakouský aj.

Zemská daň z vína na Moravě nebyla v posledním zasedání mor. sněmu projednávána, projedná se, až se dohodnou strany o sanaci. – Pozemek bývalé st. a zem. révové školky v Hustopečí, teď zrušené na tomto pozemku, bylo povoleno prodati.

– Na sněmu byla přijata resoluce ve prospěch vinařství, zamítnuta byla resoluce, aby do zemských ústavů moravských kupovalo se jen moravské víno.

Zemskou daň na vino mají Korutany, Vorarlberk a Salcbursko, a také tato zemská daň jeví škodlivé účinky na spotřebě vína v těch zemích, neboť spotřeba vína tu rok za rokem klesá, tím zase vinařské kraje, které jsou jen na pěstování vína odkázány, trpí, neboť zmenšuje se jim odbyt vína i hroznů. Ve Vorarlberku platí se z 1 hl vína 4 K zemské daně od 1. srpna 1908.