KRÁSA JEDNODUCHOSTI 115
Skutečně se učíme tehdy, když nás zasáhne a ovlivní osobní prožitek, když jsou pro nás nové poznatky užitečné a smysluplné, když si osvojujeme dovednosti a postupy, díky nimž se můžeme projevovat a být hrdými členy společenství. Učit se neznamená závodit s časem. Znamená to objevovat – a proces objevování probíhá, kdykoli žák naplno prožívá svou aktuální zkušenost. K tomu dochází tehdy, když se nalézá v uvolněné atmosféře, kde na něj není vyvíjen žádný tlak, kde má příležitost postupovat vlastním tempem a kde se cení pozvolný a jednoduchý průběh samotného učení. Při učení nejde o zvládání zkoušek a dobré známky. Jde o poznání sebe samých. Nesmíme zapomínat, že opravdové učení neprobíhá jen mezi čtyřmi stěnami školních tříd a univerzitních učeben. Učíme se neustále – oficiální vzdělávání se děje pouze nádavkem k nepřetržitému učení, jež se odehrává v každém okamžiku. Došli jsme do bodu, kdy se na formální vzdělání klade nemístný důraz. Ježíš Kristus neměl doktorát z teologie a Buddha nezískal titul z meditace. Formální vzdělání má své místo, ale měli bychom mu ho jasně vymezit a nedovolit, aby našemu životu vévodilo do té míry, že bez diplomu se na nás ostatní dívají spatra. Umění učit se znamená pěstovat zvídavost. Mysl žáka je myslí začátečníka. Učíme se na univerzitě života a univerzitě přírody. Podnětný příklad transformativního učení představuje práce Davida Orra a Fritjofa Capry, která se soustředí na koncepci ekogramotnosti. Autoři mají za to, že moderní vzdělání člověku neposkytuje skutečné
