SLOVENSKO Nie v mojom kroji (Jana Močková

minimální autentický vztah“ a po instalaci by se z ní stala jen „nevěrohodná, banální atrakce“. Akademici (M. Bartlová, R. Biegel, J. Fajt, V. Vlnas, O. Slavíček, T. Winter, M. Wintzeler…) zároveň vyzývají k hledání „důstojnějších prostředků připomenutí existence a celé škály významů této památky“. Pirátská strana, jejímž členem je i adresát dopisu Hřib, byla nakonec jediným politickým uskupením, jehož zastupitelé v lednu letošního roku svorně hlasovali proti vztyčení Váňovy napodobeniny sloupu.

Rozhodnutí o instalaci novodobé neautentické repliky na takto významné místo, a to v podstatě pod otevřeným nátlakem poměrně úzké skupiny příznivců, je o to paradoxnější, že po prvotních problémech začal konečně fungovat program s názvem Umění pro město, určený pro podporu uměleckých děl ve veřejném prostoru. Vytipování vhodných míst i samotný výběr děl jsou zde pod dohledem odborných komisí, garantem je Galerie hlavního města Prahy. Žádným z těchto procesů, hlídajících smysluplnost umísťování uměleckých děl do veřejného prostoru i jejich kvalitu, Petra Váňa a jeho sloup projít nemusel. Vedle výtvoru Anny Chromy před Stavovským divadlem tak budeme mít v samém jádru Prahy další dílo průměrného umělce. A ano, opět je Praha dostane darem. Jedním z důvodů, proč program Umění pro město vznikl, přitom bylo právě zamezit svévolnému umisťování nekvalitních děl do veřejného prostoru. KJ ilustrace Miroslav Barták

Žaloba na olomoucký „mrakodrap“

Brno/Olomouc – Ombudsmanka Anna Šabatová podala krátce před koncem svého funkčního období žalobu ve veřejném zájmu proti rozhodnutí Magistrátu města Olomouce o umístění stavby Šantovka Tower v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Magistrát podle ní porušil zákon o státní památkové péči, zákon o ochraně přírody a krajiny, správní řád, stavební zákon i závazky České republiky z Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy. Zcela popřel samotné principy zákonnosti a jeho jednání vzbuzuje vážné pochybnosti o systémové nepodjatosti. Protože sporné územní rozhodnutí již nabylo právní moci, požádala ombudsmanka Krajský soud v Ostravě o přednostní projednání a také o přiznání odkladného účinku žalobě. Stavební úřad v Olomouci vydal v roce 2017 územní rozhodnutí na základě nezákonného závazného stanoviska památkářů a také v rozporu s platným územním plánem. Těchto skutečností si přitom podle ombudsmanky byl plně vědom. Navíc lze pochybovat o nepodjatosti odpovědných úředníků, protože magistrát uzavřel s investorem smlouvu, v níž se město pod hrozbou sankcí zavázalo, že nebude stavební činnosti developera v dané lokalitě bránit.

Developerská skupina okolo podnikatele Richarda Morávka o územní rozhodnutí pro 74 m vysokou Šantovku (projekt od britské kanceláře Benoy) usiluje již řadu let. Přestože odbor památkové péče v jiných případech výškové budovy v ochranném pásmu odmítal, pro Šantovku opakovaně vydával kladné stanovisko, a to navzdory nesouhlasu Národního památkového ústavu a posléze i Ministerstva kultury. Krajský ústav navíc toto rozhodnutí v rámci přezkumného řízení několikrát zrušil, olomoucký úřad to však nerespektoval a v dalším kole opět záměr Šantovky povolil. Podle ombudsmanky se takovýto postup zcela vymyká principům řádného fungování státní správy, která je uspořádána hierarchicky a nižší úřad je vázán názorem nadřízeného. V roce 2017 znemožnila novela stavebního zákona zrušit stanovisko odboru památkové péče v rámci přezkumného řízení. V témž roce developer znovu (po čtvrté) požádal o souhlas odboru památkové péče a znovu ho dostal. Z důvodu změny právní úpravy by ho však tentokrát mohl krajský úřad zrušit až v rámci odvolacího řízení, ale pouze za předpokladu, že by se proti němu některý z účastníků (tedy stavebník nebo město) odvolal. Město Olomouc se však smluvně zavázalo nebránit developerovi ve výstavbě. „Ten se dokonce dopisem přímo obrátil na primátora, tajemníka a další klíčové představitele města s důraznou připomínkou závazku města nečinit žádné kroky proti projektu. Uvedený postup developera nelze vnímat jinak, než jako nátlak na město, aby dodrželo své smluvní závazky a v územním řízení nepostupovalo nezávisle,“ doplňuje ombudsmanka. Územní rozhodnutí bylo podle žaloby navíc vydáno i v rozporu s územním plánem, který pro danou lokalitu stanovuje blokový typ zástavby s převážně obytnými městskými domy a komerčním parterem. Porušen byl i zákon o ochraně přírody, podle kterého je k umísťování a povolování staveb, které by mohly změnit krajinný ráz, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Olomoucký stavební úřad však o umístění stavby rozhodl bez něj.

Proces schvalování Šantovky jako ohrožení veřejného zájmu již od roku 2011 kontinuálně zpochybňuje spolek Za krásnou Olomouc se spřízněnými odborníky – urbanisty, architekty, historiky a památkáři. Spolu s iniciativou Občané proti Šantovka Tower postupně vyčerpali všechny řádné opravné prostředky. Proto se obrátili s podnětem k přezkoumání posledního a tentokrát pravomocného sporného dokumentu – územního rozhodnutí – právě na Úřad veřejného ochránce práv jako na poslední možnou cestu k reálné nápravě. „Bezpráví, které kauzu po léta provází, nebylo možné s ohledem na profesní čest našich členů, nechat jednoduše být,“ říká za spolek Za krásnou Olomouc historička umění Martina Mertová. V prosinci loňského roku dostal spolek Za krásnou Olomouc Cenu za odvahu od Nadačního fondu proti korupci. KJ

NIE V MOJOM KROJI JANA MOČKOVÁ

FOLKLORISTI SA OZVALI. A NEMOHLI TO UROBIŤ LEPŠIE.

V tomto momente sú na Slovensku známe výsledky parlamentných volieb. S najväčšou pravdepodobnosťou už poznáme aj mená novej vlády, vrátane ministra či ministerky kultúry, no v čase vzniku tohto stĺpčeka, sú to všetko zatiaľ iba dohady a tipy.

Bez ohľadu na výsledok má však zmysel pristaviť sa pri iniciatíve, ktorá sa prihlásila o slovo týždeň pred voľbami. Nedá sa zrátať, ako presne a či vôbec jej posolstvo ovplyvnilo rozhodovanie časti voličov, no aj keby nikoho názor nezmenilo, vystúpenie predstaviteľov folklóru a tradičnej kultúry pod spoločnou iniciatívou Nie v mojom kroji, malo veľký význam.

Odkaz desiatok etnológov, choreografov, vedúcich folklórnych a hudobných skupín, interpretov a tanečníkov bol jasný: Folklór a tradície nepatria žiadnej politickej strane a obzvlášť nie tej, ktorá sa pasuje do úlohy ochrancu „toho jediného pravého slovenského“. Názov Kotlebovej fašistickej strany ĽSNS síce priamo nezaznel, ale bolo viac než jasné, pred akými konkrétnymi hrozbami iniciatíva vystríhala.

Bolo naozaj načase, že sa folkloristi ozvali a dobre, že to urobili tak jasne, so zastúpením všetkých generácií – od najmladších interpretov po uznávané folklórne legendy.

Folklór má na Slovensku naozaj širokú základňu a veľkú obľubu aj u úplných laikov. Žiaľ, nesie si so sebou aj pošramotenú tvár z čias pred novembrom 89, keď ho politická reprezentácia veľmi priamo a účelovo využívala na svoje ciele. Odpoveďou na snahy o politické zneužívanie však nesmie byť mlčanie.

Ako jednoducho sa to môže folkloristom vymknúť spod kontroly, sme videli počas posledných dvoch rokov s ministerkou Laššákovou. Aj tesne pred voľbami stihla zorganizovať pod rúškom pomoci chorým deťom hneď niekoľko „benefičných“ folklórnych koncertov, na ktorých nie náhodou vystupovali súbory podporené zo štedrej trojmiliónovej dotácie od premiéra Pellegriniho. Organizácia koncertov pritom stála viac, než sa dostalo deťom. Hlavne, že si na nich ministerka, v niektorých prípadoch aj s premiérom, urobili predvolebný míting.

Tradície, kultúru a folklór sa snažili využiť viacerí. Lenže vo väčšine prípadov sa ukázalo akurát to, akí sú nevzdelaní, ak by sme už rovno nechceli povedať hlúpi. Slovenská národná strana na svojich bilbordoch Za rodinu – Za národ použila moravský ornament stiahnutý z fotobanky, kandidátka Kotlebovej ĽSNS išla po vzor ešte ďalej. Jej blúzku identifikovali ako tovar z čínskeho online obchodu. Aj by to bolo smiešne, keby to nebolo úbohé.

Oveľa nebezpečnejšie než fejkové kroje sú však bezpochyby reči o jedinej správnej slovenskej kultúre, voči ktorým sa iniciatíva Nie v mojom kroji primárne postavila. „Folklór – to je predsa rozmanitosť, to je jeho podstata,“ povedali jasne.

Nielen pre folkloristov a ich fanúšikov je dobré vedieť, že predstavitelia tejto početnej skupiny si uvedomujú svoju zodpovednosť. Že sú nielen nositeľmi tradícií a minulosti, ale aj historickej pamäte. Toto ich vystúpenie sa rozhodne zapíše medzi tie najlepšie. A azda bude mať dlhodobý efekt na členov komunity, aby boli ostražití aj v budúcnosti.

DYMOVÁ HORA

V múzeu mesta Bratislavy už bolo dosť výstav, ale ani jedna nevyzerala ako ozajstná výstava v múzeu. Až teraz. Bratislavské mestské múzeum prenieslo do Starej radnice výstavu českého umelca Eposa 257 Dymová hora. Vlani mala výstava o dnes už zaniknutej bezdomoveckej komunite neďaleko žižkovského nádražia premiéru v pražskom mestskom múzeu.

Dalo by sa teda povedať, že jej repríza v bratislavskom mestskom múzeu je logickým krokom a nemala by ničím prekvapiť. Opak je pravdou. Prekvapuje totiž jednak tým, ako profesionálne je urobená, ale aj samotnou kritickou témou. Áno, oboje by malo byť vlastne úplne bežným štandardom, ale, žiaľ, u nás ešte stále nie je – a obzvlášť na tejto adrese.

Eposovu inštaláciu dopĺňa aj bratislavský kontext. Sergej Kára, ktorý osem rokov viedol neziskovku Vagus a vlani sa stal splnomocnencom pre ľudí bez domova a sociálne bývanie bratislavského magistrátu spolu s Miriam Kaniokovou navrhli koncept inštalácie Bývanie je nám drahé. Sumarizujú dáta, ktoré vyjadrujú (ne)dostupnosť bývania v hlavnom meste.

V čase, keď sa konečne viac hovorí o absolútnom zlyhaní Bratislavy, ale aj iných miest, v otázke dostupného nájomného bývania, je to o to dôležitejší príspevok do debaty. Azda bude múzeum v tomto smere pokračovať. Jana Močková je výtvarnou redaktorkou Denníku N.

6 C G D 1 9 Ceny Czech Grand Design 2019 24. 3. 20:20 ČT Art Design Módní design Šperk Grafický design Ilustrace Fotografie T e r e z a R o s a l i e K l a d o š o v á , G r a n d d e s i g n e r 2 0 1 8 , F o t o : H a n a K n í ž o v á

PODPORUJÍCÍ INSTITUCE: Česká centra, Ministerstvo kultury České republiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, Uměleckoprůmyslové museum v Praze; OFICIÁLNÍ DODAVATELÉ: Tanqueray Gin, Make-Up Institute Prague, TONI&GUY; MEDIÁLNÍ PARTNEŘI: ARCHITECT+, art+antiques, ELLE Decoration, ERA21, H. O. M. i. E. , Marianne Bydlení, Radio 1; PODĚKOVÁNÍ : Acqua Panna, San Pellegrino, Maximilian Hotel; PARTNER VÝSTAVY: Galerie České spořitelny, Česká spořitelna PARTNEŘI: CzechTrade, hlavní město Praha, Renault, Vitra

Předplaťte si ART ANTIQUES na celý rok za 885 Kč. Získáte slevovou kartu ARTcard a přístup do elektronického archivu časopisu na www.artantiques.cz.

Nyní navíc dostanete členství v Klubu přátel Centra současného umění DOX v hodnotě 1 800 Kč, které opravňuje k celoročnímu volnému vstupu pro dva dospělé a dvě děti.

Sk�z(�)m 20/2–31/5 2020 Výstavní cyklus Intenzity 2020 Písek ve stroji 14/5–6/9 2020 Díra 8/10–10/1 2021

JAN MERTA MUZEUM JAN MERTA MUZEUM

Styčná důstojnice / Female Liaison O cer 2015–2018, akryl na plátně / acrylic on canvas, 115 × 105 cm Styčná důstojnice / Female Liaison O cer 2015–2018, akryl na plátně / acrylic on canvas, 115 × 105 cm

22. 2.—24. 5. 202022. 2.—24. 5. 2020

Museum Kampa www.museumkampa.cz Museum Kampa www.museumkampa.cz

VÝSTAVA LUXUSNÍ ČESKÉ BIŽUTERIE

EXHIBITION OF LUXURY CZECH JEWELLERY

www.museumportheimka.cz

Dům Gustava Mahlera

stálé expozice: Rodina Gustava Mahlera I Mladý Gustav Mahler a Jihlava Gustav, Alma a současníci I Soužití tří kultur Snový svět They Weltner I Sochař Jan Koblasa dětský hudební svět I badatelna I galerie

Dům Gustava Mahlera Znojemská 4, Jihlava otevřeno út-so 9–12, 12:30–17:00 www.mahler.cz facebook.com/mahler.jihlava

Od práce k zábavě Podoby volného času v umění XIX. století

21. 2. –10. 5. 2020 Západočeská galerie v Plzni výstavní síň „13“

Výstava je připravena k aktuálnímu tématu 40. ročníku Plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století konaného v rámci festivalu Smetanovské dny.

www.zpc-galerie.cz