4
minimální autentický vztah“ a po instalaci by se z ní stala jen „nevěrohodná, banální atrakce“. Akademici (M. Bartlová, R. Biegel, J. Fajt, V. Vlnas, O. Slavíček, T. Winter, M. Wintzeler…) zároveň vyzývají k hledání „důstojnějších prostředků připomenutí existence a celé škály významů této památky“. Pirátská strana, jejímž členem je i adresát dopisu Hřib, byla nakonec jediným politickým uskupením, jehož zastupitelé v lednu letošního roku svorně hlasovali proti vztyčení Váňovy napodobeniny sloupu. Rozhodnutí o instalaci novodobé neautentické repliky na takto významné místo, a to v podstatě pod otevřeným nátlakem poměrně úzké skupiny příznivců, je o to paradoxnější, že po prvotních problémech
ZPRÁVY
začal konečně fungovat program s názvem Umění pro město, určený pro podporu uměleckých děl ve veřejném prostoru. Vytipování vhodných míst i samotný výběr děl jsou zde pod dohledem odborných komisí, garantem je Galerie hlavního města Prahy. Žádným z těchto procesů, hlídajících smysluplnost umísťování uměleckých děl do veřejného prostoru i jejich kvalitu, Petra Váňa a jeho sloup projít nemusel. Vedle výtvoru Anny Chromy před Stavovským divadlem tak budeme mít v samém jádru Prahy další dílo průměrného umělce. A ano, opět je Praha dostane darem. Jedním z důvodů, proč program Umění pro město vznikl, přitom bylo právě zamezit svévolnému umisťování nekvalitních děl do veřejného prostoru. KJ
ilustrace Miroslav Barták
Žaloba na olomoucký „mrakodrap“
Brno/Olomouc – Ombudsmanka Anna Šabatová podala krátce před koncem svého funkčního období žalobu ve veřejném zájmu proti rozhodnutí Magistrátu města Olomouce o umístění stavby Šantovka Tower v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Magistrát podle ní porušil zákon o státní památkové péči, zákon o ochraně přírody a krajiny, správní řád, stavební zákon i závazky České republiky z Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy. Zcela popřel samotné principy zákonnosti a jeho jednání vzbuzuje vážné pochybnosti o systémové nepodjatosti. Protože sporné územní rozhodnutí již nabylo právní moci, požádala ombudsmanka Krajský soud v Ostravě o přednostní projednání a také o přiznání odkladného účinku žalobě. Stavební úřad v Olomouci vydal v roce 2017 územní rozhodnutí na základě nezákonného závazného stanoviska památkářů a také v rozporu s platným územním plánem. Těchto skutečností si přitom podle ombudsmanky byl plně vědom. Navíc lze pochybovat o nepodjatosti odpovědných úředníků, protože magistrát uzavřel s investorem smlouvu, v níž se město pod hrozbou sankcí zavázalo, že nebude stavební činnosti developera v dané lokalitě bránit. Developerská skupina okolo podnikatele Richarda Morávka o územní rozhodnutí pro 74 m vysokou Šantovku (projekt od britské kanceláře Benoy) usiluje již řadu let. Přestože odbor památkové péče v jiných případech výškové budovy v ochranném pásmu odmítal, pro Šantovku opakovaně vydával kladné stanovisko, a to navzdory nesouhlasu Národního památkového ústavu a posléze i Ministerstva kultury. Krajský ústav navíc
toto rozhodnutí v rámci přezkumného řízení několikrát zrušil, olomoucký úřad to však nerespektoval a v dalším kole opět záměr Šantovky povolil. Podle ombudsmanky se takovýto postup zcela vymyká principům řádného fungování státní správy, která je uspořádána hierarchicky a nižší úřad je vázán názorem nadřízeného. V roce 2017 znemožnila novela stavebního zákona zrušit stanovisko odboru památkové péče v rámci přezkumného řízení. V témž roce developer znovu (po čtvrté) požádal o souhlas odboru památkové péče a znovu ho dostal. Z důvodu změny právní úpravy by ho však tentokrát mohl krajský úřad zrušit až v rámci odvolacího řízení, ale pouze za předpokladu, že by se proti němu některý z účastníků (tedy stavebník nebo město) odvolal. Město Olomouc se však smluvně zavázalo nebránit developerovi ve výstavbě. „Ten se dokonce dopisem přímo obrátil na primátora, tajemníka a další klíčové představitele města s důraznou připomínkou závazku města nečinit žádné kroky proti projektu. Uvedený postup developera nelze vnímat jinak, než jako nátlak na město, aby dodrželo své smluvní závazky a v územním řízení nepostupovalo nezávisle,“ doplňuje ombudsmanka. Územní rozhodnutí bylo podle žaloby navíc vydáno i v rozporu s územním plánem, který pro danou lokalitu stanovuje blokový typ zástavby s převážně obytnými městskými domy a komerčním parterem. Porušen byl i zákon o ochraně přírody, podle kterého je k umísťování a povolování staveb, které by mohly změnit krajinný ráz, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Olomoucký stavební úřad však o umístění stavby rozhodl bez něj.
Proces schvalování Šantovky jako ohrožení veřejného zájmu již od roku 2011 kontinuálně zpochybňuje spolek Za krásnou Olomouc se spřízněnými odborníky – urbanisty, architekty, historiky a památkáři. Spolu s iniciativou Občané proti Šantovka Tower postupně vyčerpali všechny řádné opravné prostředky. Proto se obrátili s podnětem k přezkoumání posledního a tentokrát pravomocného sporného dokumentu – územního rozhodnutí – právě na Úřad veřejného ochránce práv jako na poslední možnou cestu k reálné nápravě. „Bezpráví, které kauzu po léta provází, nebylo možné s ohledem na profesní čest našich členů, nechat jednoduše být,“ říká za spolek Za krásnou Olomouc historička umění Martina Mertová. V prosinci loňského roku dostal spolek Za krásnou Olomouc Cenu za odvahu od Nadačního fondu proti korupci. KJ
