aktuality
florence 2/20
Lidská populace čelí pandemii nového koronaviru Celosvětová epidemie (pandemie) onemocnění COVID-2019 již omezila a takřka zmrazila život ve většině zemí a hraničně zatěžuje i české zdravotnictví a většinu dalších odvětví.
P
rvní případy onemocnění byly hlášeny z Wu-chanu (Wuhan), provincie Chu-pej (Hubei) v Číně 31. prosince 2019. Onemocnění se vyskytlo u lidí, kteří pracovali na trhu, kde jsou prodávány živé ryby, mořské plody, kuřata, netopýři, svišti, ptáci a jiní živočichové a živočišné produkty a kde dochází i k jejich zpracování a konzumaci, nebo tento trh navštívili.
Onemocnění bylo pojmenováno COVID-2019 Světová zdravotnická organizace (WHO) rozhodla, že onemocnění, jehož původcem je nový koronavirus SARS-CoV-2, se bude jmenovat COVID-2019 (COVID-19). Samotný nový koronavirus byl původně označen 2019-nCoV a později přejmenován. Jako původce onemocnění u lidí dosud nebyl zachycen. Koronaviry patří do velké rodiny obalených RNA virů, byly objeveny v 60. letech minulého století, patří mezi zoonotické infekce, vyvolávají onemocnění respiračního a trávicího traktu u lidí a zvířat. Mají různý klinický obraz, od běžného nachlazení až po závažné respirační syndromy (MERS, SARS
Prevence COVID-19 (zdroj: http://www.nrc-hai.cz/) Obecně platná pro nákazy přenášené kapénkami či kontaktem: → vyhnout se úzkému kontaktu s lidmi s akutním respiračním onemocněním → často si mýt ruce, zejména při přímém kontaktu s nemocnými nebo v jejich okolí → v případě akutního respiračního onemocnění dodržovat „etiketu kašle“ – dostatečná vzdálenost od jiných osob, krýt ústa a nos kapesníkem (kašlat a kýchat případně do rukávu) → ve zdravotnických zařízeních dodržovat pravidla prevence a kontroly infekcí – viz stránky NRC pro infekce spojené se zdravotní péčí včetně doporučení pro zdravotnická zařízení při podezření na infekci novým koronavirem
18
a COVID-2019). U lidí se vyskytují koronaviry rodu Alpha- a Beta-. Celkově je dosud známo sedm druhů humánních koronavirů – 229E, NL63, OC43, HKU1, MERS, SARS, SARS-2.
Nejčastější symptomy připomínají chřipku Mezi nejčastější klinické příznaky u hospitalizovaných pacientů patří horečka, kašel, dušnost, bolesti svalů a únava, mezi méně časté se řadí průjem a zvracení, u závažných případů zánět plic. U starších lidí a osob s chronickým onemocněním je pozorován závažnější až smrtelný průběh onemocnění. Aktuálně udávaná inkubační doba nového koronaviru se odhaduje na 5–6 dnů, s maximem až 14 dnů. Zdroj zatím zůstává neidentifikován, zřejmě jím však je zatím blíže neurčené zvíře. Je pravděpodobné, že za první případy onemocnění je zodpovědný zvířecí zdroj z tržnice ve Wu-chanu
Podle vědců je virus přirozeného původu Často se množí dohady o možném umělém původu viru. Studii The proximal origin of SARS-CoV-2, která vyšla v časopie Nature Medicine a prokazuje jeho přirozenou evoluci, přeložili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. V ní je uvedeno, že na základě analýz genomových sekvencí dosud známých koronavirů je zřejmé, že nový koronavirus je nejvíce příbuzný s koronavirem z netopýrů (CoV RaTG13). ByIo však zjištěno, že přes příbuznost s netopýřím virem pro nový koronavir platí, že jeho receptor vázající doména (z angl. RBD), odpovědná za vazbu viru na receptor cílových buněk, se velmi účinně váže na lidskou formu receptoru ACE2, což je membránový protein, který se nachází na vnější straně plicních buněk. Oproti tomu ostatní dosud známé koronaviry patogenní pro člověka využívají k vazbě na lidský ACE2 odlišnou RBD. „Nová“ RDB, kterou má SARS-CoV-2, je zjevně unikátním
výsledkem přirozené selekce, ke které došlo u původně netopýřího viru, a to buď v lidském, nebo ve zvířecím hostiteli s receptorem ACE2 podobným tomu lidskému. Podobné znaky vykazuje také druhá zkoumaná struktura – místo štěpení. Očividně tedy SARS-CoV-2 není produktem genetického inženýrství, ale výsledkem spontánních evolučních procesů. Vědci dále argumentují, že pokud by byl SARS-CoV-2 záměrně vytvořen, byl by odvozen od dobře charakterizovaných a v laboratořích běžně pěstovaných koronavirů (tj. vykazoval by celogenomovou příbuznost např. k lidskému SARS-CoV). K účinnému vstupu do lidské buňky by pak byla použita známá funkční řešení (např. RBD koronavirů patogenních pro člověka s příp. jednoduchými zásahy pro zvýšení účinnosti). „Tyto dva rysy viru, tedy specifické mutace v RBD části bílkoviny a odlišná molekulární struktura, vylučují laboratorní manipulaci jako potenciální původ onemocnění COVID-19,“ dodává jeden z autorů studie Andersen.
Přenáší se převážně kontaktem Nový koronavirus je respirační virus, k přenosu dochází primárně kontaktem s infikovanou osobou, která zejména při mluvení, kašlání a kýchání šíří infekční kapénky do svého okolí. Přenos je možný také předměty čerstvě kontaminovanými sekrety infikovaného člověka. Virus se podařilo izolovat ze vzorků odebraných z dolních cest dýchacích (bronchoalveolární laváž), virová DNA byla detekována ve stěrech z nosohltanu i hrdla, v séru, krvi, výtěrech z konečníku, ve slinách, moči a stolici. Období nakažlivosti je zatím neznámé, vnímavost je zřejmě všeobecná, případná imunita vůči SARS-CoV-2 není dosud stanovena. Hlášená smrtnost kolísá od 2 do 3 %. Zatím publikovaná data z Číny odhadují smrtnost (case fatality) u hospitalizovaných pacientů na 11–14 %, v závislosti na použité metodě sledování, definicích a na vybrané populaci. Literatura u autorky
foto: Profimedia
Šárka Spáčilová, redakce Florence
