medailonek gie bylo zřízeno rozhodnutím vedení NNB již v roce 2006. Byla realizována zásadní změna v organizaci oddělení a v rozsahu poskytované péče. Do roku 2007 bylo v Nemocnici Na Bulovce pečováno pouze o fyziologické novorozence, JIP se stala novou kapacitou. Celé oddělení bylo rekonstruováno, byla pořízena nová zdravotnická technika a sestaven erudovaný tým lékařů a sestřiček. Naše oddělení bylo v roce 2014 zařazeno mezi intermediární perinatologická centra.
Když se ohlédnu, tak bych si nemohla nic lepšího přát Své zkušenosti a práci nám přiblížila vrchní sestra neonatologického oddělení pražské Nemocnice Na Bulovce Mgr. Jaroslava Saxlová. Při rozhovoru z ní sálala pohoda a optimismus. Stejná nálada vládla i na celém oddělení, o kterém s láskou a úsměvem vyprávěla.
Šárka Spáčilová, redakce Florence Jak vás vůbec napadlo jít studovat na zdravotní sestřičku? Chtěla jsem být zdravotní sestrou od samého začátku. Jako malá holčina jsem ráda ošetřovala panenky, starala jsem se o ně jako o mimina. Dobrý vztah mám i ke zvířatům, která jsem také zraněná ošetřovala. Ale vždy jsem chtěla spíše pečovat o děti. Jak jste se dostala na neonatologii na Bulovce? Když jsem po maturitě nastoupila do chebské nemocnice, byl obor neonatologie v plenkách. Něco se o něm šuškalo, ale pracovat na neonatologickém oddělní bylo za odměnu. Zprvu jsem se hrozně bála a měla jsem velký respekt před těmi malinkými tvorečky. Abych pravdu řekla, ani se mi tam moc nechtělo, protože jsem si moc nevěřila. Ale když mi to
nabídli, zkusila jsem to. Od té doby je neonatologie můj životní obor. V roce 1979 jsem se rozhodla pro Prahu a z více nabídek si vybrala neonatologii v Motole. Bylo to nové špičkové pracoviště. Moc ráda na to vzpomínám, získala jsem hodně zkušeností, byla to velká škola a opravdu velmi zajímavé období. Pracovala jsem na JIP až do roku 1990, do svého odchodu na mateřskou dovolenou. Po návratu na neonatologickou JIP se mnoho změnilo ve smyslu pokroku v diagnostice, léčbě a ošetřovatelské péči o novorozence. Dělala jsem školící sestru a mentorku. Externě jsem spolupracovala se zdravotní školou 5. května, starala se o studentky a školila je. V roce 2006 jsem dostala a následně přijala nabídku od pana primáře MUDr. Martina Čihaře pracovat na neonatologickém oddělení Nemocnice Na Bulovce na pozici vrchní sestry. Oddělení neonatolo-
Co pro vás znamenala listopadová revoluce v roce 1989? Po listopadové revoluci v roce 1989 se zdravotníkům doslova otevřel svět. Účastnila jsem se čtrnáctidenní stáže v rámci projektu Hope v Londýně a v roce 1994 jsem byla na dvoutýdenním výměnném pobytu na neonatologické klinice v Salt Lake City. V té době tam byla péče na úplně jiné úrovni než u nás, velmi pěkně se tam o nás starali a edukovali nás v nových postupech ošetřovatelské péče v neonatologii. Recipročně z této kliniky přijel tým zdravotníků k nám do Motola a pomáhal nám získané poznatky zavést do praxe. Baví vás vaše práce i po tolika letech? Když vezmu svůj profesní život, mám ho krásně naplněný. Vždy jsem dělala to, co se mi líbilo, a našla jsem v tom uspokojení. Ohlédnu-li se, tak jsem si nemohla nic lepšího přát. U malých dětí nebo novorozenců člověk ani nemůže vyhořet, většinou jsou to zdravá miminka, jsou krásná, chovací a odchází domů zdravá. Můžete srovnat situaci v oboru, když jste začínala, a dnes? Se situací, kdy jsem v oboru začínala, se to dnes nedá srovnat. Měly jsme jako sestry dost jednoduché vybavení, o kvalitní přístrojové technice jsme si mohly nechat zdát. Před třiceti lety bylo problémem zachránit děťátko s porodní vahou 1–1,5 kilogramu. Ta, která přežila, se často potýkala s trvalými následky. Dnes tyto děti umíme dobře léčit. Česká republika se může pochlubit jednou z nejnižších úmrtností novorozenců. V ošetřovatelské péči jsou teď úplně jiné postupy. Jsme zastánci ověřených, bezpečných postupů, které se snažíme provádět co nejšetrněji. Na této úrovni je stále co zlepšovat a jde to ruku v ruce s novými znalostmi a spoluprací s ostatními neo-
31
