T ERAPIE V HEMATOLOGII
1
Obsah CHRONICKÁ LYMFOCYTÁRNÍ LEUKEMIE 1 Aktuální trendy v terapii CLL
CHRONICKÁ LYMFOCYTÁRNÍ LEUKEMIE 3 Kterak jedna molekula mění osud pacientů – část první: CLL
AKUTNÍ MYELOIDNÍ LEUKEMIE 5 Kterak jedna molekula mění osud různých pacientů – část druhá: AML
POST-ASH 6 Kam nás posouvá to nejlepší z české a světové hematologie
DIFUZNÍ VELKOBUNĚČNÝ B-LYMFOM 7 Na terapeutickém nebi vyšla polární hvězda a ukazuje směr k delšímu přežití bez progrese
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, s mottem „Kam nás posouvá to nejlepší z české a světové hematologie“ proběhly v druhé půli ledna (po dlouhých měsících covidového on-line půstu konečně prezenčně) 22. pražské hematologické dny – Hematologie 2022. Byly ohlédnutím za nejdůležitějšími tématy krátce předtím skončeného výročního zasedání Americké hematologické společnosti (ASH), ale přinesly i řadu původních sdělení českých autorů, vesměs prezentovaných na předních mezinárodních kongresech. Naši redaktoři tradičně sledovali hlavní program i satelitní sympozia a připravili pro vás krátký souhrn novinek, které v pražském hotelu Clarion zazněly. Přeji vám příjemné a inspirativní čtení.
Ing. Kateřina Michnová šéfredaktorka Care Comm s.r.o.
CHRONICKÁ LYMFOCYTÁRNÍ LEUKEMIE
Aktuální trendy v terapii CLL Vzájemné kombinace cílených léků, časově omezená léčba, monitoring minimální reziduální nemoci a také nadějná data o možnosti překonat Richterovu transformaci – to byla hlavní témata týkající se chronické lymfocytární leukemie (CLL), jež se z loňského kongresu Americké hematologické společnosti (ASH) přenesla i do programu 22. pražských hematologických dnů. Své "post-ASH" sdělení zahájil MUDr. Martin Špaček, Ph.D., z I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze rekapitulací nových poznatků o účinnosti a bezpečnosti kombinací cílených léků. Kombinační režimy pro léčbu s fixní délkou podávání podle detekce MRN Randomizovaná klinická studie fáze 2 CAPTIVATE hodnotila efektivitu a bezpečnost terapie vedené podle detekce minimální reziduální nemoci (MRN) po dokončení první linie léčby inhibitorem Brutonovy tyrozinkinázy (BTK) ibrutinibem v kombinaci se selektivním inhibitorem antiapoptotického proteinu BCL-2 venetoklaxem. Všem účastníkům byly v 1. linii podány tři cykly ibrutinibu v monoterapii (pro snížení nádorové nálože a rizika syndromu nádorového rozpadu) následované 12 cykly kombinované léčby ibrutinib + venetoklax. Pacienti, kteří měli navzdory léčbě 1. linie detekovatelnou MRN, pokračovali v otevřeném podávání kombinace ibrutinibu s venetoklaxem, nebo pouze ibrutinibu. Ti, kteří dosáhli nedetekovatelné MRN, byli od následujícího cyklu dvojitě zaslepeně randomizováni k dalšímu užívání samotného ibrutinibu, nebo placeba. Primárním cílem bylo dvouleté přežití bez známek nemoci (disease free survival – DFS) definované jako přežití bez progrese, relapsu nebo detekovatelné MRN. V obou dvojitě zaslepených ramenech byla míra dosažení 12měsíčního DFS numericky shodná (95,3 % pacientů, kteří
již nepokračovali v žádné léčbě, vs. 100 % s ibrutinibem; p = 0,157). Výsledek podle MUDr. Špačka ukazuje na to, že časově omezená léčba CLL venetoklaxem vedená podle monitoringu MRN je nosným konceptem s výrazným potenciálem do budoucna, v první linii určitě ano, protože umožňuje přerušení terapie bez dopadu na její výsledky. Podobný koncept, ovšem v indikaci relapsu/refrakterní (R/R) CLL, měla klinická studie fáze 2 Vision HO141. Pacienti v ní zahajovali léčbu dvěma cykly ibrutinibu, poté pokračovali kombinací ibrutinib + venetoklax do dovršení 15 cyklů. Ti, kteří nedosáhli nedetekovatelné MRN, pokračovali kontinuálně v užívání ibrutinibu. Pacienti, kteří při kombinační léčbě dosáhli minimálně částečné odpovědi s nedetekovatelnou MRN, byli randomizováni k pokračování terapie ibrutinibem (rameno A), nebo k přerušení léčby a k observaci (rameno B) s tím, že byli kontrolováni každé tři měsíce. Pokud se u nich znovu objevila detekovatelná MRN (> 10–2), byla jim nasazena opět kombinovaná léčba ibrutinib + venetoklax. Po 12 měsících od randomizace (tedy 27 měsíců od zahájení léčby) zůstávalo v rameni A i B zastoupení pacientů s nedetekovatelnou MRN v periferní krvi podobné (75 vs. 71 %), po celkových 30 měsících byl poměr mezi rameny 63 vs. 56 %. Za pozornost stojí i to, že v rameni B přežívalo po 12 měsících od ukončení časově omezené léčby venetoklaxem bez známek progrese onemocnění 98 % účastníků. Tato data podle MUDr. Špačka
Ediční řada: Terapie v hematologii | březen 2022 | Vydavatel: Care Comm s.r.o., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5 | šéfredaktorka: Ing. Kateřina Michnová, katerina.michnova@carecomm.cz | odborná redaktorka: Mgr. Lucie Simonidesová, lucie.simonidesova@carecomm.cz | specialista medicínských projektů: Jan Laitl, jan.laitl@carecomm.cz, +420 725 778 001| Jazyková redakce: Mgr. Irena Kratochvílová | Grafická úprava: Karel Zahradník | Tisk: Akontext s.r.o., Zárybničná 2048/7, 141 00 Praha 4 | Distribuováno s časopisem Transfuze a hematologie dnes č. 1/2022 | Neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. | Přetisk a jakékoli šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. | Redakce nezodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. | © Care Comm s.r.o. www.terapie.digital
www.facebook.com/terapie.digital
