L
Před oponou – za oponou se detailně zabývají jak Sekorovou ilustrační a literární tvorbou, tak jeho méně známými aktivitami na poli tuzemského komiksu, divadla, filmu, sportu či jeho entomologickým zápalem. Knihu doprovází bohatý obrazový materiál. Obě knihy jsou mimo jiné k dostání v prodejně MZM v Dietrichsteinském paláci. (jih) Foto: Archív MZM
Sekora i Afrika. Jeden křest, dvě publikace Od toho plány jsou, aby se měnily… Namísto dvou se nakonec v Pavilonu Anthropos sice konal křest pouze jeden, společný, ale o to slavnostnější. A na významu to neubralo žádné z křtěných publikací: ani Okouzlení Afrikou, ani výpravné monografii Ondřej Sekora: Mravenčí a jiné práce. Kromě křtu mají obě díla ještě jednoho společného jmenovatele. Vztahují se ke stejnojmenným stěžejním výstavám Moravského zemského muzea a, i když ty skončí, zůstanou jako jejich trvalá připomínka. „V knížce je patrný můj přístup kurátorský, ale současně prezentované rozhovory se sběrateli a tvůrci inspirovanými uměním Afriky odkrývají také jejich autentický pohled na tento kontinent,“ podotkla editorka knihy a zároveň jedna z kurátorek Okouzlení Afrikou Barbora Půtová z Karlovy univerzity. Na výstavě, která se stala v Anthroposu bez nadsázky událostí podzimu loňského roku, byli zastoupeni čeští umělci, jako Josef Čapek, Emil Filla, František Tichý či Milada Marešová, ze současných se pak představila díla Františka Skály, Jana Švankmajera, Jindry Vikové či Jaroslava Róny. Posledně jmenovaný výtvarník se stal i kmotrem publi-
64
kace: „Bylo mi ctí setkat se s takovými umělci, kteří se na výstavě objevili. Možná jsem z poslední generace, která se o Afriku opírá, a možná, že by budoucí umělci měli přemýšlet, zda se k těmto kořenům nevrátit,“ uvedl Jaroslav Róna. Křest pod mamutím chobotem se stal symbolickým také pro Sekorovu monografii, i když samotná výstava je instalována v Dietrichsteinském paláci. „Dnes už málokdo ví, že právě Sekora byl jedním z ilustrátorů Lovců mamutů a že si Eduard Štorch jeho kreseb cenil stejně jako těch od Zdeňka Buriana,“ připomněl kurátor výstavy Tomáš Prokůpek z Oddělení dějin literatury MZM. Monografie autorského kolektivu pod jeho vedením je rozdělená do dvanácti tematických oddílů, které
Žádné miny v Moravském zemském muzeu Shromáždění či pietní akce, plánované k letošnímu 75. výročí konce druhé světové války a osvobození Brna se kvůli koronavirové pandemii buď neuskutečnily vůbec, nebo jen v komorních rozměrech. Připomeňme si však toto důležité výročí sice opožděně, ale možná o to zajímavěji. V archívu Ústavu Anthropos se totiž dochoval zajímavý a pro svou dobu příznačný snímek. Rudoarmějec jménem Avdějev v něm vedle hlavního vchodu do Dietrich-steinského paláce, jednoho z hlavních objektů současného Moravského zemského muzea, oznamuje, že v objektu „min nět“, což vděčně zaznamenává náhodná školačka. Zajímavé
www.mzm.cz
