L
Na moravském písečku
Ženy na Brněnsku nosily čepce, šátky i roušky Známé úsloví být pod čepcem zjednodušeně znamená provdat se. Čepec se stal symbolickým předělem mezi svobodnou a vdanou ženou a obřad začepení nevěsty se dochoval na mnoha místech našeho území v živé paměti. Čepec obvykle nosily na Brněnsku mladší vdané ženy ke svátečním příležitostem, a to především v letním období.
Čepce přešly do lidového oděvu z městského prostředí v období 18. století. Jednak se nosily tvrdé vyztužené čepce, prošívané kovovými zlatými a stříbrnými nitěmi, které volily nejbohatší venkovské vrstvy obyvatel, a jednak čepce měkčí, látkové. V textilní sbírce Etnografického ústavu Moravského zemského muzea se dochovala pouze nepočetná, avšak významná kolekce dvanácti kusů těchto měkkých čepců, pocházejí nejen z Brněnska, ale i z jiných částí střední Moravy. Podle střihu se typově jedná o tzv. půlkové čepce, sešité ze dvou dílů – půlí. Dalším základním typem je pak čepec dýnkový. Jeden z čepců, který se dochoval ve sbírce Etnografického ústavu, pochází z Tuřan. Vyztužený brokátový čepec je
76
prošívaný, na smetanovém podkladě jsou patrné červené růžičky se zelenými lístky. Čepec lemovaný devět centimetrů širokou modrou stuhou má v týle zavázanou větší mašli. Dochovalo se nám i jméno nositelky tohoto čepce, jednalo se o Marii Francovou, která pocházela z Tuřan, narodila se v roce 1798 a zemřela v roce 1858. Velmi podobný čepec je pak vidět na fotografii starší vdané ženy z téže lokality, která je oblečena v typickém svátečním oděvu. Ve výstřihu se nosil barevný tištěný šátek s třásněmi. Kabátek býval obvykle v tmavších barvách, pro toto období je charakteristický střih tzv. šunkových rukávů, tedy v ramenou nabíraných a u zápěstí stažených do manžety. Délkou sahal pouze do pasu, až
později se začaly nosit kabátky delší a vypasované, označované jako kacabajka. Sukně a zástěry si na Brněnsku udržely svou dlouhou délku minimálně do půli lýtek, na přelomu 19. a 20. století se délka sukní prodloužila až zcela ke kotníkům. Jedná se o vliv, který přišel z dobové secesní módy, bohatá silueta svědčí o velkém množství škrobených spodních sukní spodniček. Obvyklým doplňkem na fotografiích je modlitební knížka a růženec. Mezi tradiční pokrývky hlavy, které byly v první polovině 19. století nedílnou součástí svátečního lidového oděvu, patřily na Brněnsku kromě čepce i bíle vyšívané šátky. Nosily je obvykle starší ženy. Tyto rozměrné bílé plátěné šátky se nazývaly šaty, pleny či plíny, ale objevují se i jiné místní varianty, například ve Střelicích jim říkali plachetky. Další archaickou oděvní součástí oděvu byly šatky. Obecně se jednalo o různě velké pruhy plátna, které se rozličnými způsobem ovíjely kolem hlavy a jsou známy už z období staro-
www.mzm.cz
