Pla/Dumas/Derani.......................370.................................... Glickenhaus 007 LMH

1 2

3 4

WRT (René Rast, později s Frijnsem a Gelaelem odpadli) a United Autosports (Will Owen s Albuquerquem a Hansonem na více než desáté místo LMP2 v cíli nedosáhli). René Rast za kolizi dostal minutovou penalizaci Stop/Go, což způsobilo problémy v boxech druhému vozu týmu WRT (šéf Vincent Vosse), v jehož posádce byl i Ferdinand Habsburg. Kuriozitou zůstává, že třída LMP2 je nyní jakousi formulí Oreca, ze 27 vozů bylo 26 typu Oreca 07, startoval pouze jediný Ligier JS P217, nemluvě o tom, že všechny LMP2 musí mít povinně jednotný motor Gibson 4,2 litru (nepřeplňovaný, odvozen z bloku Nissan V8). Závodu vládla nejprve Toyota číslo 7 posádky Mike Conway, José María López a Kamui Kobayashi, ve vedení se střídala se sesterským vozem číslo 8, s nímž zajel Brendon Hartley pole position a posádku dále tvořili Sébastien Buemi a nováček nejvyšší kategorie Ryo Hirakawa (nahradil Kazuki Nakajimu). Během noci se karty obrátily a loňští vítězové s číslem 7 museli opravovat hybridní systém, což je stálo cenný čas, nicméně i tak dokončili závod stíhací jízdou s plným počtem 380 kol stejně jako vítězové. Sébastien Buemi se stal dalším čtyřnásobným vítězem 24 h Le Mans, Brendon Hartley trojnásobným (byl propuštěn z formule 1) a osmadvacetiletý Ryo Hirakawa vítězem při debutu v LM Hypercar (roku 2016 odpadl a 2017 dojel devětatřicátý, vždy na Oreca LMP2). Nové Toyoty GR010 Hybrid podle předpisů LM Hypercar nahradily dřívější TS050 Hybrid podle LMP1 už v minulém roce, kdy rovněž obsadily první dvě místa, ovšem v obráceném pořadí (číslo 8 ještě s Kazuki Nakajimou, vítězem 2020, který se letos vzdal závodění). Vítězné GR010 pohánějí motory 3,5 litru V6 BiTurbo o výkonu 505 kW (687 k)/ 9500 min1 se systémem Hybrid (ERS 200 kW na přední nápravě, podle předpisů použitelné od 190 km/h); převodovka je sekvenční sedmistupňová Xtrac vzadu se čtyřkotoučovou kompozitovou spojkou ZF Sachs a hmotnost vozu s devadesátilitrovou nádrží činí 1070 kilogramů. Vozy mají vnější rozměry 4900 x 2000 x 1150 mm. Největší rychlosti dosáhl v závodě Sébastien Buemi, kterému naměřili 342,3 km/h na rovince Hunaudiéres. „Jsem u Jima Glickenhause od roku 2015, ale tehdy bych těžko uvěřil tomu, kam až se

1, 2 Osminásobný mistr světa v rally Sébastien Ogier se zúčastnil poprvé (Oreca 07; s Charlesem Milesi a Lilou Wadoux devátí v LMP2) 3 Zleva Felipe Nasr (bývalý jezdec F1), Dane Cameron a Emmanuel Collard z týmu Penske 4 S číslem 5 na pátém místě v kategorii LMP2 (Oreca 07 Gibson posádky Cameron/Collard/Nasr) dostaneme,“ prohlásil Franck Mailleux, „a proto je třetí místo téměř jako vítězství!“ Brit Richard Westbrook, kterého jsme v devadesátých letech viděli také u nás ve formuli 3, dodal: „Jsem nesmírně hrdý na náš tým, odměnili jsme se Jimovi třetím místem a na druhý pokus vystoupili na pódium!“ Jim Glickenhaus z New Yorku, jenž své vozy od roku 2016 nasazoval do menších vytrvalostních závodů pod hlavičkou SCG (Scuderia Cameron Glickenhaus), když dříve získával zkušenosti s replikou Ferrari P4/5 Competizione a ještě jako úspěšný filmový tvůrce se stal sběratelem a renovátorem vzácných sportovních automobilů. Nakonec založil v Connecticutu vlastní automobilku a postupně představil sportovní typy SCG 003, 004, Boot (replika speciálu Steve McQueena pro Baja 1000), 006 a konečně 007 pro kategorii LM Hypercar. Glickenhaus experimentoval s různými motory (Ferrari, Honda), ale pak zvolil Pipo P21 (3,5 litru BiTurbo) od francouzské firmy Pipo Moteurs z GuilherandGranges, která ve spolupráci s italskou Podium Engineering od roku 2020 vyvíjela osmiválec do V/90° pro nosnou zástavbu do kompozitového trupu 007 LMH. Motor o výkonu 551kW (750k)/ 7500min1 údajně vznikl spojením dvou čtyřválcových bloků WRC, jejichž původ se nám nepodařilo zjistit (Pipo je upravoval pro Forda, Hyundai a PSA). Překvapil ovšem spolehlivostí, vždyť Pipo už vítězil v roce