Silverius POD LUPOU 1/2022
UJEP má zbrusu nové Centrum pro výzkum nanomateriálů a biotechnologií
Krása antických váz v digitální podobě
Chytrý venkov aneb i na vesnici to může být SMART UJEP
1
Silverius 1/2022 Časopis, který pro vás připravujeme na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Adresa redakce:
Obsah CENAB
Pasteurova 1 400 96 Ústí nad Labem Jsme registrováni na Ministerstvu kultury ČR pod číslem E 22417.
Redakce Jiří Škoda redaktor
Barbora Slámová redaktorka
Josef Růžička grafik, fotograf a ten, který na to v závěru vždycky ještě hodí očko
Redakční rada
4
UJEP má nové Centrum nanomateriálů a biotechnologií, které se věnuje špičkovému výzkumu na mezinárodní úrovni.
Pavel Doulík
23
Jana Kasaničová Ondřej Kounovský
Kontakt e-mail: redakce@ujep.cz telefon: +420 475 286 280 web: www.ujep.cz
Titulní fotografie
10
Na konci roku 2021 byl úspěšně ukončen projekt 3D digitalizace antických váz.
Peříčkovitá struktura u litého mate riálu AlSi10. Provedena anodická oxidace a pozorováno v polarizovaném světle. Že vám to nic neříká? Na stránkách 20–21 se dozvíte více.
24
Kampus kompostuje!
2
Silverius
Virtuální pitevní stůl ANATOMAGE
Dále:
Cyklo startup absolventů UJEP vyhrál inovační firmu Ústeckého kraje 12 UJEP on-line: nový web a TikTok 14 Svět pod lupou aneb menší, menší a ještě menší 16 Elektronická komunikace pod lupou 17 Svět jako krasohled 18 Čarující kov 20 Chytrý venkov 22 František Erbert: Do důchodu jsem se těšil kvůli studiu 26
Dveře opět otevřené 28 Gender Equality Plan (GEP) na UJEP 31 Milan Kubiatko se stal zástupcem šéfredaktora časopisu Frontiers in Psychology 32 Práce pro UJEP jako nová šance pro plnohodnotný život handicapovaných 33 Pomáháme Ukrajině 34 Ve zkratce 35 Výlety „pod lupou“ 36
text: Jiří Škoda
4
Silverius
foto: Josef Růžička
„Jedná se o perspektivní spojení,“ říká o novém Centru nanomateriálů a biotechnologií jeho vedoucí Jan Malý
UJEP
5
rozhovor
Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem existuje od začátku letošního roku nové výzkumné a vzdělávací centrum – Centrum nanoma teriálů a biotechnologií (CENAB). Vytváří na fakultě optimální podmínky pro výzkum a vývoj v problematice nanovlákenných mate riálů, zejména pro biomedicínské a environ mentální aplikace či diagnostická mikro zaří zení v medicíně. Ve dvaceti laboratořích je vybavení za 200 milionů korun.
a vybavením mezinárodního srovnání. Pracovníci centra jsou zapojeni do řešení několika projektů základního i aplikovaného výzkumu a úzce spolupracují s řadou institucí a firem v ČR i zahraničí.
CENAB je nová součást PřF UJEP, která vznikla jako odpověď na vzrůstající poptávku po mezioborovém výzkumu a vývoji nových aplikací na pomezí nanomateriálů a biologie. Propojení těchto výzkumných oblastí je obecně spojováno s vysokým inovativním potenciálem a Přírodovědecká fakulta UJEP má v tomto ohledu již několikaletou tradici. „Od založení nového výzkumného centra si slibujeme především vytvoření optimálních podmínek pro výzkum a vývoj,“ vysvětlil děkan Přírodovědecké fakulty UJEP Michal Varady.
Přestože centrum existuje teprve krátce, úspěšně se rozvíjí jeho výzkumná činnost v několika oblastech. V laboratořích Oddělení nanomateriálů CENAB se připravují nanovlákenné materiály zejména pro technické aplikace. „Společně s průmyslovými partnery vyvíjíme speciální materiály na bázi modifikovaných nanovláken, která mají aplikační potenciál ve speciálních filtračních méd iích s antimikrobiálním účinkem, dále jako membrány pro selektivní záchyt plynů i nanovlákenné membrány pro medicínské využití. V této oblasti se nám již podařilo obdržet několik patentů a užitných vzorů,“ upřesnila Pavla Čapková. Toto oddělení se rovněž zabývá modifikací povrchů polymerních materiálů pro biomedicínské aplikace, např. pro tkáňové inženýrství.
Centrum sídlí v areálu univerzitního kampusu, v nové budově Centra přírodovědných a technických oborů (CPTO) dokončené v r. 2020, a disponuje moderními a v řadě ohledů unikátními laboratořemi
Úspěšně se rovněž rozvíjí výzkum v oblasti cílené dopravy léčiv. „Studujeme využití speciálních polymerů pro cílenou dopravu léčiv do nádorových buněk, např. glioblastomu, který je velmi agresivním
nádorovým onemocněním mozku se špatnou prognózou. Jako velmi slibný a originální přístup se také rýsuje využití přirozených komunikačních systémů buněk – membránových váčků, tzv. exosomů, jako biomarkerů a dopravního systému pro obtížně doručitelná léčiva. Výzkum v této oblasti je teprve na samém počátku a v budoucnu může přinést významné pokroky v léčbě nádorů a některých degenerativních onemocnění,“ vysvětluje Olga Šebestová Janoušková z Oddělení biotechnologie CENAB.
Vedoucím Centra nanomateriálů a biotechnologií je Jan Malý z Přírodovědecké fakulty UJEP 6
Silverius
„Posláním centra je nejen vlastní výzkumná činnost, ale i příprava vysokoškolsky vzdělaných odborníků s mezioborovým zaměřením,“ říká vedoucí centra Jan Malý, se kterým jsme vedli na téma CENAB rozhovor. Můžeme se vrátit na začátek? Jakým způsobem navazuje CENAB na dříve fungující Ústecké materiálové centrum?
z magisterských specializací experimentální biologie. Propojení biotechnologie a nanotechnologie je velmi progresivní směr s řadou zajímavých aplikací. Kolik lidí je v centru zapojeno? V tuto chvíli osm akademiků. A samozřejmě velké množství doktorandů. Do jaké míry bude centrum propojeno s projektovou činností? Klademe velký důraz na to, aby chod centra byl celý financovaný z projektové činnosti.
V tomto roce končíme hned několik projektů, na kterých jsme pracovali. Řešíme také dost projektů základního výzkumu, případně aplikovaného výzkumu. Vše je hodně provázané s doktorskými studii. Jaký je mezi typy výzkumů rozdíl? To, jestli je vývoj aplikační, před-aplikační nebo základní, nám říká, jak daleko bychom při práci měli zajít. U těch před-aplikačních jde o využití základních poznatků a přesun blíže k praxi, ale už zde není povolena aplikace jako taková, výsledkem není žádný produkt. Když budete mít aplikační projekt, UJEP
7
rozhovor
V rámci přírodovědecké fakulty pracovaly již nějaký čas výzkumné skupiny, které se zabývaly jak nanomateriály z hlediska technických, tak hygienických aplikací. To hovoříme o oblasti biomedicíny, cíleného doručení léčiv, případně nějakého diagnostického využití. Tyto týmy, které byly rozesety po různých katedrách, byly poměrně dost propojené skrze řešení různých projektů a témat. V průběhu posledních let se ukázalo, že by bylo dobré a účelné tyto týmy k sobě ještě více přiblížit. Má to pak i větší váhu v rámci fakulty. Navíc tím můžeme profilovat určitý směr, kterým se dále vydat. CENAB jako takový je tvořen pracovníky, kteří už před jeho vznikem měli úvazek na různých katedrách a v rámci zmíněného materiálového centra (ÚMC). V oddělení biotechnologií, které je nové a nenavazuje na předchozí činnost ÚMC, došlo v posledních letech k výraznému personálnímu posílení. Centrum navíc zajišťuje i výuku studijních programů aplikované nanotechnologie – od bakalářského studia až po doktorské – a podílí se na zajištění studijního programu biologie, kde je jednou
rozhovor Mikrofluidní zařízení musí vznikat v čistém prostředí. Výroba je podobná výrobě mikročipů musíte do něj mít zapojenou firmu a výstupem by měl být přenos znalostí od nás směrem k té firmě. Ta se pak zaváže, že v určitém horizontu bude realizovat výrobu nebo posune celou věc dál. U před-aplikačního výzkumu byla stopka nastavena tak, že jsme měli mít připraveny výstupy využitelné v praxi, ale už do toho nebyl zapojen nikdo další. Vaše pracoviště už je držitelem několika patentů. Je to tak. Držíme patenty hlavně v oblasti nanovlákenných aplikací, na jeden z nich máme už i licenční smlouvu. Podívejme se na hlavní aktivity centra. Tou první jsou bioaktivní povrchy a výzkum nádorů. Můžete to blíže představit? To, co je z našeho hlediska unikátní, jsou mikrofluidní zařízení. Ta si můžete představit jako soustavy mikrokanálků v různých materiálech. Vyrábíme je podobně, jako se vyrábějí mikročipy. Tato zařízení mají využití v diagnostice a v simulaci nádorových onemocnění. Tyto takzvané orgány na čipu mohou výrazným způsobem posunout a urychlit biologický výzkum vyžadující v některé své fázi testování látek na živých organismech. Jednou z problematických oblastí, na které se soustředíme, je vývoj tzv. 8
Silverius
tkáňových bariér. Když budete mít nějaké léčivo, které má protinádorový účinek na oblasti v mozku, musí projít právě přes takovou tkáňovou bariéru, a řada léčiv přes ni projít nedokáže. Naše zařízení umožňuje napodobit toto chování. Vytvoří prostředí podobné skutečnému a my můžeme sledovat, jak látky prostupují nebo neprostupují dál. Navíc umíme pracovat s nádorovými 3D kulturami. Snažíme se různými přístupy
vytvořit malý model nádoru. Při klasických experimentech se pracovalo s 2D kulturami. Představte si nějakou nádobku. Na dně té nádobky kultury rostou, vy je vystavíte účinku nějakého léčiva a sledujete, co se děje. Jenže to není přirozená situace, buňky v těle rostou ve všech směrech. S 3D kulturami jsme schopni sledovat ty dopady mnohem lépe. Podílíte se v dalších krocích i na testování zmíněných léčiv? Schopní toho jsme, máme tu na to vybavení. Jsou tu laboratoře na přípravu zařízení, na kultivaci buněk, laboratoře mikroskopické, kde můžeme pozorovat léčiva… Jsme univerzální v tom, že můžeme pokrýt všechny tyto činnosti. Pro nás je důležité pracovat s primárními kulturami, tedy s těmi, které prochází přímo z nádorů pacientů. Ty se chovají úplně jinak, než když máte nějaké usmrcené kultury nebo ty kultivované po několik let v miskách. Se zdravotnickými zařízeními pracujeme hlavně na získávání těchto primárních kultur. Spoluprací se zdravotnickými zařízeními se ukazuje obrovský potenciál našeho oboru. Například neustále stoupá tlak na omezování testování na zvířatech. Už dnes řada léčiv, než dojde k testům na zvířatech, prochází ověřováním na různých úrovních. Pokud budou k dispozici modely, jako jsou ty naše, byť zjednodušené, ale pořád validnější než
uměle pěstované kultury, řadu kandidátů léčiv můžeme vyřadit ještě předtím, než by došlo k testům na zvířatech. Pokud budete mít léčivo, které je skvělé na mladých kulturách, zabíjí všechny buňky, ale není schopné projít přes tkáňovou bariéru u živého tvora, tak ho odhalíme mnohem dříve. Jak dlouho se biomedicíně přírodovědecká fakulta věnuje? Byla to postupná geneze. Největší rozvoj přišel v posledních pěti letech, souvisí to samozřejmě s výstavbou této budovy (CPTO), kdy jsme si mohli naplánovat naše laboratoře včetně čistých prostor pro výrobu mikrofluidních zařízení. Funguje to i naopak, že jste vyžádáni pro nějaké úkoly subjekty mimo univerzitu? Určitě. Naše činnost je například zajímavá pro řadu biologů, od nichž přicházejí různé podněty. Chystáme teď projekt na mikrozařízení, které nám umožní studovat nanotubuly, které buňky vysílají mezi sebou a pomocí nichž komunikují. Opět to souvisí i s nádorovými onemocněními. Nádorová buňka ovládá v mikroprostředí ostatní buňky a jeden ze způsobů, jak to může udělat, je, že vyšle nanotubul – vypadá to jako trubička – a napojí se na ni. Skrz něj pak může posílat různé informace, molekuly, a přestaví buňku na nádorovou. Běžnými postupy se to ale špatně pozoruje.
rozhovor
Jsou na území republiky pracoviště srovnatelná s vaším? Co se týče vybavenosti, tak by se dalo určitě srovnat s brněnským CEITEC. Ale co se týče zaměření, tak si myslím, že jsme v něm unikátní. Snažíme se zaměřit z hlediska výroby na takzvanou soft litografii, což je postup, kterým můžete vytvářet mikrofluidní kanálky především z polymerních materiálů. Doteď se používaly hlavně tvrdší materiály, jako je sklo. U nich je ale problém vytvořit zařízení, které je možné komerčně nabízet a sériově připravit. Kdežto my se zaměřujeme na postupy, které právě ten potenciál sériové výroby mají. Jsou to většinově netradiční materiály a netradiční postupy. V rámci naší republiky mi není známo pracoviště, které by se tímto směrem vydalo. UJEP
9
foto: J. Preclík; snímky 3D modelů antických váz z prostředí sketchfab.com, autorka: Tereza Šťastná, CDDKD, FF UJEP
Krása antických váz nyní v digitální podobě FF
Na konci roku 2021 byl úspěšně ukončen projekt 3D digitalizace antických váz a části středověkého stříbrného mincovního depotu nalezeného na Podřipsku v roce 2020. Všechny 3D modely jsou dostupné veřejnosti na portálu eSbírky, ve složce Podřipského muzea. V projektu 3D digitalizace spojily své síly Centrum pro dokumentaci a digitalizaci
10 Silverius
kulturního dědictví katedry historie FF UJEP, Ústav historických věd FF Univerzity Pardubice, Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem a Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Projekt, který byl podpořen dotací z Ministerstva kultury ČR, byl zaměřen na 3D digitalizaci souboru antických váz a části středověkého stříbrného mincovního depotu nalezeného na Podřipsku v roce 2020. Soubor 32 řeckých a etruských váz
je součástí antické sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, která je dlouhodobě vystavovaná v Podřipském muzeu, kde rovněž probíhá její badatelské vyhodnocení. 3D digitalizace souboru antických váz je prvním počinem svého druhu v ČR, v nejrůznějších sbírkových databázích jsou antické vázy vystavovány pouze v podobě 2D fotografií. Díky skutečnosti, že výše
„Značný problém představoval černý lesklý firnis, kterým jsou na většině svého povrchu vázy potaženy. Jejich dokumentace tak byla vzhledem k extrémní odrazivosti světla a dalším relevantním aspektům velmi obtížná. Další problém při 3D digitalizaci způsoboval i mnohdy nejednoduchý tvar těchto váz se značnou členitostí jejich povrchu,“ dodává vedoucí projektu doc. PhDr. Martin Trefný, Ph.D. Všechny problémy však byly nakonec úspěšně zvládnuty a dvaatřiceti antickým vázám se
podařilo vytvořit jejich digitální 3D protějšky. Všechny 3D modely jsou dostupné veřejnosti na portálu eSbírky, a to ve složce Podřipského muzea. Všichni zájemci tak mohou prostřednictvím několika „kliků“ zhodnotit práci celého týmu. Kromě portálu eSbírky budou 3D modely k vidění také ve veřejných prostorách Filozofické fakulty UJEP. Nově vzniklé modely budou v nejbližší době použity pro výuku studentů FF UJEP, avšak k dispozici budou také nejširší veřejnosti se zájmem o hmotnou kulturu starověku. Jejich dostupnost v online prostředí lze
ocenit i s ohledem na covidovou pandemii, kdy může být možnost spatřit originály v muzejních vitrínách z pochopitelných důvodů často omezena. Tento výzkum je na UJEP prováděn v rámci projektu „Digitalizace antických váz a středověkých mincí ve sbírce Podřipského muzea“ spolufinancovaného Ministerstvem kultury ČR v rámci programu „Podpora projektů zaměřených na poskytování standardizovaných veřejných služeb muzeí a galerií, tematický okruh č. 1, č. j. MK11997/2021“ a Městem Roudnice nad Labem. Sbírku si můžete prohlédnout na www.esbirky.cz/hledat/instituce/40241119 a na www.sketchfab.com/ podripskemuzeum (ve 3D).
FF
zmíněný tým byl prvním, který se této digitalizaci věnoval, byl také prvním v ČR, který se musel vypořádat s problémy, jež 3D digitalizace tohoto typu artefaktů přináší.
UJEP
11
text a foto: Inovační centrum Ústeckého kraje
Cyklo startup absolventů UJEP vyhrál inovační firmu Ústeckého kraje Inovační centrum Ústeckého kraje (ICUK) spolu s Ústeckým krajem a UJEP vyhlásily ve čtvrtek 17. února 2022 nejvíce inovativní firmy regionu. Již tradičně o výhercích soutěže rozhodla odborná porota. Ocenění si odnesl startup Posedla, s. r. o., a z kategorie malých a středních podniků New Water Group, s. r. o. V soutěži Inovační firma Ústeckého kraje se každoročně oceňují inovace výrobků, služeb nebo technologií zrealizované v regionu za uplynulé tři roky. Odborná porota se zástupci agentury CzechInvest, ICUK, partnera soutěže Komerční banky a experta celonárodního programu YNOVATE vybírala ty nejlepší inovace ze dvou desítek přihlášených firem. Nad oceněním
ICUK 12 Silverius
převzal záštitu hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller. Do kategorie startupy se přihlásilo celkem 8 firem, z kterých porota vybrala 5 finalistů: Bridge Academy Group, s. r. o. (inovace ve využití herních technologií v oblasti výuky), Impact Metrics (inovace v měření udržitelnosti pomocí firemních dat), Posedla (inovace ve výrobě cyklistických sedel promocí 3D technologie), Psychomat (inovace v zábavní a přístupné formě edukace v oblasti psychologie a duševního zdraví) a SKYCHATTERS (inovace spočívající v propojení cestujících v databázi letů a vytvoření unikátní post-covidové sítě).
Porota se shodla na vítězi, kterým se stal startup firmy Posedla, s. r. o. Firmu sídlící ve Varnsdorfu založili dva Severočeši, Jiří Dužár a Martin Řípa, oba úspěšní absolventi UJEP. Původní profese vyměnili za podnikání v oblasti, která je spojována s jejich největším koníčkem a životním stylem – s cyklistikou. „Čím více času jsme trávili v sedle, tím více jsme si uvědomovali, že oba světy lze navzájem propojit. Z touhy vznikla posedlost a ta stvořila Posedla,“ shodují se výherci, kterým ocenění předal rektor UJEP Martin Balej. A v čem je jejich výroba jiná, inovativní? Posedla využívá vlastní algoritmus a průmyslový 3D tisk ve vývoji a výrobě cyklistických sedel, a to doslova na míru každému zákazníkovi.
Porota posuzovala inovace firem i v kategorii malé a střední podniky. I tady z 12 přihlášených firem vybírala 5 finalistů, kterými se staly: Edhance (inovace v digitálních výukových materiálech pro pedagogy), GoodAccess (inovace v cloudovém VPN připojení firem), New Water Group (inovace v technologii pro úpravu a recyklaci vod), Revital Solutions (inovace v unikátním systémovém řešení pro zaměstnance v exekucích) a VirginGrip (inovace ve vývoji nové generace ekologického polyuretanu). Vítězství v kategorii malých a středních podniků si za rok 2021 odnesla firma New Water Group, s. r. o., a to za svůj inovativní přístup k filtraci vody. V New
ICUK
Proces výroby je rozdělený na digitální a hardwarovou část. V té digitální využívá pokročilé softwarové nástroje pro modelování a fotogrammetrii a v hardwarové části zase unikátní výrobní postup, který kombinuje dlouho-vlákenné materiály a 3D tisk. A výsledkem je jednoduše řečeno cyklistické sedlo plně na míru zákazníka, které pomáhá ke zdravému pohybu a posedu na kole.
Water Group přišli s ultrafiltrací, což je tlakový membránový separační proces, který účinně odstraňuje nerozpuštěné látky, zákal, bakterie a viry z vody. Tento druh filtrace je jednak účinnější než pískové a ostatní konvenční filtrace, jednak v kombinaci s dalšími dezinfekčními procesy vytváří tzv. multibariérový systém, který zajišťuje lepší a bezpečnější úpravu i recyklaci vod. Obě vítězné firmy si odnesly ceny v hodnotě 50 000 Kč, skleněné pamětní plakety,
možnost používat logo Inovační firma Ústeckého kraje za rok 2021 a navíc speciální cenu – voucher na zapůjčení elektro vozu dle vlastního výběru ze značek Audi, VW nebo Hyundai od partnera soutěže společnosti Louda Auto. Hlavním partnerem ocenění je Komerční banka, partnery jsou agentura CzechInvest, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a Krajská hospodářská komora. Soutěž je podpořena z projektu Podpora a rozvoj inovačního prostředí v Ústeckém kraji II, CZ.02.2.69 /0.0/0.0/18_055/0014194. UJEP
13
UJEP on-line: nový web a TikTok #myjsmeujep
Možná jste si všimli, že naše univerzita má nový web. Pokud rozkliknete staré stránky univerzitaseveru.cz, budete automaticky přesměrováni na myjsmeujep.cz. Změna se ale netýká jen naší domény. Redesignem prošel kompletně celý web. Čeho konkrétně se novinky týkají? Zájemce o studium na UJEP určitě potěší nový konfigurátor studijních programů. Nově lze totiž vybírat studijní programy na základě oblastí zájmu. Zajímají vás nová média, grafický design nebo kultura? Dáváte přednost technologiím, strojírenství a fyzice? Podle zvolených okruhů vám nový web nabídne studijní programy, které 14 Silverius
by se vám mohly zamlouvat. U každého programu pak přehledně zjistíte, jaké jsou podmínky pro přijetí, do kdy je potřeba podat přihlášku a co můžete od studia očekávat. Na webu naleznete také informace o fakultách naší univerzity. Úspěchy jednotlivých fakult, informace o přijímacím řízení, dny otevřených dveří, ale také věda a výzkum – to vše na jednom místě. Motivací ke studiu na univerzitě může být i studentský život. Také o něm se na nových stránkách dočtete. Co vše u nás mohou studenti využívat a jaké akce univerzita
myjsmeujep.cz
pravidelně pořádá? Stačí pár kliknutí a můžete si nejen číst, ale také prohlížet fotografie, a přesvědčit se tak, že to u nás opravdu žije. Kromě webu jsme ale aktivní i na sociál ních sítích! K našemu facebookovému a instagramovému účtu jsme před několika týdny přidali také profil na TikToku, pomocí něhož se snažíme oslovit nejen naše studenty, ale především uchazeče o studium na UJEP. Jak se nám zatím na této platformě daří? Podívejte se sami a nezapomeňte nás sledovat!
ujep.cz @ujepul ujep.official Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Poznejte UJEP Nová publikace Poznejte UJEP je základním průvodcem po naší univerzitě. V tištěné podobě si ji můžete vyzvednout na každé recepci v kampusu, on-line je k dispozici na stránkách myjsmeujep.cz
UJEP
15
#myjsmeujep
www.tiktok.com/@ujep.official
text: Monika Trochtová
foto: Vědecká knihovna UJEP
Svět pod lupou aneb menší, menší a ještě menší knihovna
Člověk je tvor zvídavý. Díky moderním techno logiím dnes dokážeme vidět minulost zobraze nou ve vesmíru. Zároveň rozebíráme a zkou máme náš svět do menších a ještě menších detailů, abychom zjistili, že ho kolem nás i v nás stále dobře neznáme. Momentální odraz naší znalosti najdeme v knihách. Máme pro naše čtenáře několik tipů na knihy, které nám svět pod lupou více přiblíží.
metru. Rozměr, který je pouhým okem nerozpoznatelný a bez patřičné techniky nedosažitelný. Je to fascinující nový svět plný možností a výzev. Do světa nanotechnologií se můžete vydat prostřednictvím několika zajímavých knih.
SATTLER, Klaus D. Fundamentals of Picoscience
Prvním průvodcem může být Introduction to Nanofiber Materials. Tato publikace je jakýmsi základním kamenem pro vstup do světa nanotechnologií. Nastiňuje široký záběr, který nanotechnologie mají. Začněme nanofiltrací. Kvůli koronavirové epidemii jsme si všichni vyzkoušeli nošení nanoroušek. Nanotechnologie se také v hojné míře uplatňují v medicíně, například pro velmi přesné dávkování léků. Samozřejmě autoři neopomíjí nanovlákna, především polymery. Polymerům je věnována celá jedna kapitola. Kniha jde do hloubky zmínkou konkrétních
Začneme tím možná nejmenším, piko rozměrem. Jeden pikometr je triliontina jednoho metru. Tomuto nepředstavitelnému rozměru se věnuje kniha Fundamentals of Picoscience. V knize jsou popsány metody, materiály a vědecké výzkumy, které probíhají v rámci „pikosvěta“. Když otočíme pomyslným šroubem a oddálíme objektiv mikroskopu, dostaneme se do nanosvěta. Nano je miliardtina jednoho
KO, Frank K. a Yuqin WAN. Introduction to Nanofiber Materials
technologií výroby nanovláken a jejich využití v praxi. JAIN, Kewal K. The Handbook of Nanomedicine The Handbook of Nanomedicine je dalším zajímavým tipem. Využití nanobiotechnologií v klinické medicíně, a to napříč všemi obory. Kniha popisuje a nastiňuje možnosti využití nanotechnologií při operacích, cíleném dávkování léků pomocí podkožních implantátů a nevynechává ani nanodiagnostiku. V závěru se autor věnuje etice a bezpečnosti využívání nanobiotechnologií a také jejich budoucnosti. Ještě naposledy otočíme pomyslným šroubem mikroskopu, znovu oddálíme objektiv a dostaneme se do „mikrosvěta“. Mikro je jedna miliontina metru. V „mikrosvětě“ jsou pro nás velmi důležité mikroorganismy. V našich tělech žijí celá mikrobiální společenstva. Mnohé vědecké studie potvrdily jejich význam pro naše fyzické i mentální zdraví. FINLAY, B. Brett a Jessica M. FINLAY. Mikrobiom lidského těla: Jak spolupracovat s mikroby v těle a prostředí a žít déle a zdravěji Kdo by nechtěl být zdravější a žít déle? Mikrobi jsou našimi celoživotními partnery v nemoci i ve zdraví. Pokud se o své životodárné mikroby nestaráme, koledujeme si o vznik různých chronických onemocnění. Tento motiv prostupuje celou knihou. Autoři podrobně popisují nejen ústní, kožní, střevní a žaludeční mikrobiom, ale i mikrobiom mozku, plic, močových cest či srdce. Co my víme? Možná je pramen mládí plný mikrobů. KLABAN, Vladimír. Ekologie mikroorganismů: ilustrovaný lexikon biologie, ekologie a patogenity mikroorganismů
16 Silverius
text: Barbora Slámová Pro všechny studenty a odbornou veřejnost zabývající se mikroorganismy má naše knihovna v nabídce bohatě ilustrovaný lexikon Ekologie mikroorganismů.
knihovna
Snad Vás některá ze zmíněných knih zaujala a rozhodnete se s ní seznámit osobně. Všechny výše uvedené publikace jsou k dispozici k zapůjčení ve Vědecké knihově UJEP.
Čeština „na pohodu“
Elektronická komunikace pod lupou Nejmenšími jednotkami psaného jazyka, na které bychom někdy skutečně potřebovali lupu, jsou diakritická a interpunkční znaménka. Pokud se ale zaměříme na elektronickou komunikaci, občas nám ani lupa při hledání těchto znamének nepomůže. Někteří uživatelé se totiž rozhodli, že si jimi nebudou komplikovat životy, a jednoduše je vynechávají. Co se týče diakritiky, situace není zas tak vážná. V SMS z počátku 21. století se objevovala jen zřídka, možná i vinou tehdejší techniky. Z naší ankety ale vyplývá, že dnes většina z vás háčky a čárky nad písmeny píše i v chatu. Horší je to s chudákem tečkou na konci věty. Dle výzkumu, který proběhl na Binghamtonské univerzitě v roce 2015, jsou pisatelé používající tečku za větou považováni za neupřímné! Podle lingvisty Owena McArdla (Cambridge) jsou tečky zvýrazněním příkrosti a naštvaného tónu. Někteří z nás si prostě zvykli elektronická písemná sdělení zakončovat pomocí emotikonů, které do této komunikace vnáší emoce, a tak se může stát, že jim je toto interpunkční znaménko, jehož historie sahá do 3. století před naším letopočtem, nepříjemné. Jaký postoj k interpunkčním a diakritickým znaménkům zaujímají sledující našeho instagramového profilu? Posuďte sami.
cestina_na_pohodu Zeptali jsme se vás na instagramu Pokud nás ještě nesledujete na instagramu, měli byste! (@ujepul). Získáte tak, mimo jiné, možnost zapojit se do našich hlasování. Tentokrát nás zajímalo, co je pro vás zvykem v elektronické komunikaci. Jsou pro vás výsledky překvapivé, nebo nikoli? Dejte nám vědět!
Používáte v elektronické komunikaci diakritiku – háčky a čárky nad písmeny?
ANO
ne
Nahrazujete tečku za větou emotikonem?
ANO
ne
Během neformální elektronické komunikace tečku za větou:
píši
nepíši
Pokud někdo v neformální elektronické komunikaci napíše tečku za větou, znejistí vás to?
ANO
ne UJEP
17
#příběhujep 18 Silverius
foto: Josef Růžička
#PŘÍBĚHUJEP
Svět jako krasohled Mgr. Hana Auer Malinská, Ph.D.
Vidět ve světě kolem sebe to dobré a věnovat se hlavně tomu je pro Hanku vědomá volba. Na sever přišla z Moravy a kousek oné pověstné pohostinnosti, otevřenosti a nadšení pro krásy světa tak přinesla i sem k nám na sever. Zelená katedra Přírodovědecké fakulty UJEP je Hančiným královstvím. Rostliny i lidé tu pod jejím dohledem mládnou jak mávnutím kouzelné hůlky. Místo hůlky k tomu však Hanka používá skleník, fytotron a svůj odzbrojující úsměv.
neodborné. A kdyby mi někdo řekl, že se tím jednou budu živit, vrtat se v hlíně a podobně, tak bych jako dítě asi vůbec nebyla ráda.“ „Mě hrozně zajímaly minerály a nerosty. I jako malá jsem vylézala na kopce, o kterých jsem si zjistila, že se na nich mělo nalézat to a ono. Vrtala jsem se v té zmiňované hlíně, ale za jiným účelem. Později mě uchvátil vesmír a plánovala jsem, a všichni s tím tak nějak počítali, že v roce 2021 poletím na Mars.“
Zaznělo v podcastu
„Já jsem byla typická – s prominutím – šprtka. Musela jsem mít – a bylo to moje puzení, ne, že by mě do toho někdo nutil – všechno perfektní, ze všeho jsem musela mít jedničky. Na gymnáziu se to zlomilo tím způsobem, že to šprťáckovství už nestačilo, protože jsme tam takoví byli už všichni. Musela jsem si vybrat. Biologie mi vůbec nešla, ale o to víc jsem se ji musela učit. Od té doby ji studuji.“
„Kytky jsem nejdřív vůbec neměla ráda. Jako dítě jsem byla nucena na zahrádce neustále něco okopávat, vytrhávat, a dostávala jsem pouze podřadné práce, naprosto
„Na UJEP jsem dostala úplně volnou ruku, za což jsem strašně vděčná. Mohla jsem dělat, cokoli jsem chtěla, a tím pádem jsem si tady začala plnit sny.“
„To, že kytky nekřičí nebo nekrvácí, neznamená, že netrpí. Jsou schopny vnímat podobně jako my. Jen to na nich nepoznáme tak snadno, a proto to zkoumám a měřím.“ „Kdyby nic jiného, tak bych chtěla, aby si studenti ode mě odnesli, že kytky nejsou jen támhle to zelené, ale že jsou docela zajímavé a že toho umí mnohem víc než jen sedět v květináči, a třeba to předali dál.“ „Ono to zní hrozně vzletně, priming. Ale ve výsledku – a to mě na tom právě baví – je to strašně primitivní věc. Máme dostupné různé molekulární metody, můžeme používat na analýzu genomů i těch rostlin různé sofistikované vybavení a různé další úžasné věci. Ale tohle? Zkoušíme rostlinu otužovat. A ono to opravdu funguje, jen to ještě nikdo nevyzkoušel.“
#příběhujep
Molekulární bioložka Mgr. Hana Auer Malin ská, Ph.D., se na svět dívá skrz čočky mikro skopu. Když jí připadá, že v něm není vidět moc života, obarví si ho. Třeba klidně na růžovo. Říká tomu „fluorescenční mikrosko pie“. (Ale mezi námi, jen tak šeptem, je to prostě obyčejné umění!) A i když na konci dne oči od mikroskopu zvedne, dokáže si ty „růžové brýle“ ponechat nasazené.
Celý příběh včetně odkazů na podcast i video najdete na
pribeh.ujep.cz/people/hana-malinska UJEP
19
Čarující kov Slitiny hliníku patří kromě ocelí k nejpoužívanějším kovovým konstrukčním materiálům. Při velkém zvětšení se ale před námi otevírá ještě jeden svět – svět zajímavých tvarů, struktur a při troše snahy i úchvatných barev. Podívejte se s námi.
Barevně leptáno Kov při pouhém zvětšení – pohybujeme se mimochodem v řádu mikrometrů (µm = 0,000 001 metru) – samozřejmě není takto barevný. Toho dosáhneme barevným leptáním, které nám od sebe jasně odliší jednotlivé prvky tvořící slitinu.
infografika
Zrna Dělá se to proto, abychom mohli pozorovat vlasnosti jednotlivých zrn a jejich hranic. Vlastnosti materiálu se totiž odvíjí od vlastností hranic (jako je např. pohyblivost, difuzivita, míra segregace, intenzita reakce na zvýšenou teplotní expozici atd.), ale také od jejich uspořádání. Dural I. Vůbec první slitina hliníku byla vyvinuta v roce 1906, známá je jako dural (AlCu4Mg). Tato slitina znamenala převrat ve stavbě vzducholodí a letadel.
To je super O duralu obohaceném o mangan hovoříme jako o duralminu.
20 Silverius
foto: Štefan Michna
Slitiny s křemíkem (siluminy) Jsou určeny k výrobě tvarových odlitků litím do písku, do kovových forem nebo tlakově. Líbily se nám tak moc, že je máte i na titulce časopisu.
Přitvrdíme Přísada Mg a Cu umožňuje tyto slitiny vytvrzovat. Všimněte si peříčkovitých zrn, rozvinutá jsou ve směru odvodu tepla.
infografika
Mohutné útvary Si
Čím hliník obohatit? • Měď (Cu), která může být do 12 % obsahu, zvyšuje tvrdost i pevnost, nepříznivě ovlivňuje tvárnost a odolnost proti korozi. • Hořčík (Mg), do maximálního obsahu 11 %, zajišťuje vytvrditelnost a zlepšuje odolnost proti korozi a pevnost. • Mangan (Mn), obvykle do 2 % obsahu, zvyšuje tvárnost, pevnost, houževnatost a odolnost proti korozi. • Křemík (Si), až do 25 % obsahu (u slévárenských slitin) či 1 % (u tvárných), zvyšuje odolnost proti korozi a pevnost. • Zinek (Zn) (max. 6–8 %) zvyšuje pevnost za cenu nižší odolnosti proti korozi. • Železo (Fe) zvyšuje slévatelnost a pevnost, snižuje tvárnost a odolnost proti korozi, a to až do 1,5 % obsahu. • Nikl (Ni) zvyšuje teplotní odolnost, pevnost, houževnatost i odolnost proti korozi, jeho koncentrace ve slitinách je do 2 % obsahu. UJEP
21
text: Eliška Štádlerová
foto: pixabay
Chytrý venkov
I na vesnici to může být SMART budoucnost
Jistě jste již někdy slyšeli o konceptu smart city (chytré město), tedy oblasti, kde jsou digitální, informační a komunikační technologie na takové úrovni, že se podílejí na zvýšení kvality života jednotlivých obyvatel. V těchto koncepcích se mluví o optimalizaci dopravy, obnovitelných zdrojích, ekologii nebo sdílení dat pro veřejné účely. Vedle těchto měst ale nesmíme opomíjet ani venkovské oblasti. Ty procházejí odlišným vývojem a implementace konceptu smart city je zde omezena. Koncept chytrého venkova usiluje o zamezení technologického zaostávání venkova za městy a o to, aby města s venkovem vytvářela integrovaný funkční celek. Tým odborníků z UJEP v čele s Ing. Petrem Hlaváčkem, Ph.D., (fakulta sociálně ekonomická) a Mgr. Vladanem Hruškou, Ph.D., (přírodovědecká fakulta) ve spolupráci s Inovačním centrem Ústeckého kraje (ICUK), Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Národní sítí MAS ČR
řeší projekt Technologické agentury ČR s názvem Chytrý venkov: udržitelný rozvoj venkova s využitím Smart řešení. V rámci projektu vznikla publikace Koncept Chytrého venkova, která reaguje na existující problémy, trendy a rozvojové příležitosti pro venkovské obce. Součástí konceptu je zmapování oblastí pro vytvoření chytrých, resp. smart řešení, která mohou napomoci rozvoji venkovských oblastí, aby si venkov udržel atraktivitu v konkurenci s městy a byl stále místem, kde se dobře žije. V současnosti je také dokončena Metodika Chytrého venkova, která má za cíl napomoci obcím zavádět chytrá řešení do svého rozvoje. Konkrétně v oblastech vymezených v Metodice jako efektivní místní ekonomika, resilientní komunita a chytré služby, kvalitní životní prostředí, dopravní mobilita, inovativní energetika. V zájmu zavedení chytrých řešení do rozvoje byl pro Metodiku také vytvořen soubor
příkladů chytrých řešení, která přináší podnětné nápady a inspirativní řešení. Chytrá řešení jsou často multioborového charakteru. Příkladem mohou být coworkingové prostory, které v obcích mohou fungovat nejen pro podporu rozvoje začínajících podnikatelů, ale i v podobě komunitních center. Výběr typologických projektů vycházel v prvé řadě z českého prostředí, protože existence určitého příkladu v Česku znamená, že se jedná o aktivitu v českých reáliích dosažitelnou. Na druhou stranu doplnění zahraničních příkladů přináší nový rozměr zkušeností a nových řešení, která v domácím prostředí dosud neexistují. Zahraniční příklady pak ukazují, jak se k rozvoji venkova přistupuje v jiných státech, jaké aktivity se tam rozvíjejí, a mohou být inspirací i pro Česko. Důvodem je i skutečnost, že idea Chytrého venkova byla za hranicemi rozvíjena dříve, proto i příkladů dobré praxe v zahraničí existuje mnoho a byla by škoda je nevyužít. Pochopitelně řešení daných problémů nemůže probíhat prostřednictvím unifikovaných procesů, ale je třeba mobilizovat místní komunitu a apelovat na jejich angažovanost. Zároveň moderní technologie mohou řešení problémů posunout výrazně vpřed. Připravovaný workshop se zástupci obcí a místních akčních skupin by měl napomoci nejen ve tvorbě rozvojových strategií, ale zvláště v rozhodování, jaká chytrá řešení vybírat, aby odpovídala podmínkám a potřebám místních komunit a obcí.
Metodika pomůže obcím zavádět chytrá řešení do svého rozvoje 22 Silverius
text: Jan Povolný
foto: archiv FZS
Virtuální pitevní stůl
ANATOMAGE
ANATOMAGE je z pohledu technika výkonným počítačem umístěným pod dva velké LCD panely vzhledově a rozměrově imitujícími konvenční pitevní stůl používaný pro medicínské účely. Stěžejní částí celého kompletu je obslužný software, pomocí kterého je možné na těchto panelech zobrazit 3D modely lidských těl i zvířat generované z reálných snímků magnetické rezonance (MRI) nebo CTA (formát DICOM). Uživatel tak fakticky pracuje s virtuálními modely reálných lidských těl, pomocí dotykových ploch LCD panelů s nimi může manipulovat, provádět řezy, pitvat, a ukázat tak studentům jejich libovolnou část v podobě, která je pro výuku v dané chvíli nejvhodnější.
V nové verzi SW byla přidána i možnost zobrazení animovaných orgánů lidského těla, např. srdce. Studenti tak mohou při volně stanovené tepové frekvenci pozorovat činnost chlopní, komor a předsíní na reálném 3D modelu s možností provádění řezů a manipulace s objektem stejným způsobem, jak již bylo řečeno výše. V knihovně nabízených 3D modelů pak najdete i menší zvířata, „hi-res“ anatomii některých orgánů či snímky mikroskopických struktur živočišných tkání (histologie). Virtuální pitevní stůl lze užívat jak ve standardní horizontální poloze, tak i v poloze vertikální, která je vhodná při výkladu směrem do učebny k většímu množství přítomných studentů. Stůl disponuje i standardní sadou výstupních konektorů USB (pro export dat) a HDMI, obraz z panelů tak lze snadno distribuovat na projektor umístěný v učebně (případně bezdrátově i do jiné učebny). Kromě samotného zatraktivnění náročné výuky lidské anatomie lze využít stůl i pro získání grafických podkladů pro tvorbu závěrečných prací studentů nebo studií vytvářených akademickými pracovníky fakulty. Kterýkoliv obraz, řez části lidského
FZS
Na sklonku roku 2020 se podařilo na Fakultu zdravotnických studií UJEP získat cennou pomůcku pro výuku anatomie, která je jedním z klíčových předmětů všech studijních pro gramů fakulty. Nákup virtuálního pitevního stolu ANATOMAGE byl financován pomocí projektu OPVVV U21 (Univerzita 21. století – Kvalitní, moderní a otevřená instituce) – materiálně-technické a infrastrukturní zabez pečení (neboli U21-KI) sloužícího právě pro nákup inovativních pomůcek pro výuku.
těla nebo orgánu lze uložit ve standardních grafických a video formátech pro další potřebu. Samostatnou kapitolou je pak využití virtuálního pitevního stolu pro analýzu snímků z externích zdrojů. Díky spolupráci s Masarykovou nemocnicí, jmenovitě s Radiologickou klinikou, se nám daří získávat snímky reálných případů pořízených prostřednictvím MRI a CTA, jež můžeme nahrát do virtuálního pitevního stolu, zobrazit je jako 3D modely a provádět s nimi všechny úkony popsané výše. Studenti tak mají možnost pracovat se skutečnými defekty, tj. frakturami končetin, lebky apod. Získání těchto snímků je však podřízeno podpisem informovaného souhlasu pacientů. Pro naše studenty bude v budoucnu čím dál obtížnější získávat praktické dovednosti v reálném prostředí nemocnic, i proto se fakulta zdravotnických studií rozhodla zakoupit pro výuku nejen tento virtuální pitevní stůl, ale i další simulátory. O těch však zase někdy příště. UJEP
23
text: Veronika Fialová
foto: Radek Timoftej
S kompostováním
o krok blíže Zelenému kampusu FŽP
Odpady a jejich třídění jsou velkým tématem dnešní doby. Co se třídění plastů, papíru a skla týče, patříme mezi evropskou špičku. Ale na co zapomínáme, je bioodpad. Přitom právě bioodpad tvoří až 40 % obsahu našich odpadových nádob. O to smutnější je fakt, že právě tento druh odpadu se dá celkem snadno přeměnit na kvalitní organické hno jivo – kompost.
směrem k udržitelnosti. Všude se na nás valí informace o tom, že je potřeba odpady třídit. Všimli jste si ale nějaké informace o tom, že je potřeba třídit i bioodpad? Těch už se objevuje mnohem méně. Ideou výzkumu univerzitního kompostování je proto nejen monitorování třídění bioodpadu, ale také osvěta a vzdělávání lidí v oblasti nakládání s odpady.
A co to vlastně bioodpad je? Je to veškerý biologicky rozložitelný odpad podléhající anaerobnímu (bez přístupu kyslíku) či aerobnímu (s přístupem kyslíku) rozkladu. Pro lepší představu se jedná například o zbytky z ovoce a zeleniny, trávu, listí, plevel, zeminu z květináčů, skořápky od ořechů, kávovou sedlinu aj. Tento druh odpadu se dá po vytřídění zpracovat různými způsoby v kompostárnách, bioplynových stanicích anebo jednoduše pomocí kompostéru či vermikompostéru (součástí jsou žížaly) přímo v domácnosti.
V rámci dvouletého výzkumu budou postupně instalovány tři tříkomorové kompostéry vytvořené z dřevěných palet. Do jednotlivých komor se bude házet bioodpad vyprodukovaný na univerzitě (posečená tráva, listí, odpad z menzy, od studentů i zaměstnanců). Kompostéry budou moci využívat i obyvatelé žijící kolem kampusu, kteří nemají jinou možnost jak bioodpad třídit. Momentálně je k dispozici jeden tříkomorový kompostér, který se nachází poblíž fakulty umění a designu. Všechny tři komory kompostéru jsou využívány a zaplněny z více než 80 %. Zároveň vznikla facebooková skupina „Kompostování v kampusu“, která má za úkol třídění bioodpadu monitorovat a také propagovat. Na jaře tohoto roku je v plánu instalace dalších dvou kompostérů a tvorba informačních cedulí, které by vysvětlovaly podstatu třídění bioodpadu i všem kolemjdoucím.
Díky kompostování můžeme zvýšit úrodnost půdy i množství vody, které dokáže voda pojmout a v neposlední řadě snížit negativní dopad na životní prostředí. Ptáte se jak? Pokud nebudeme ukládat bioodpad na skládky, snížíme nejen produkci skládkového plynu, ale také znečištění podzemních a povrchových vod. Ve své podstatě je tento proces logický a jednoduchý. Právě efektivní nakládání s odpady a jejich přeměna na další zdroje jsou jedněmi z cílů cirkulární ekonomiky (oběhové hospodářství), která je součástí akčního plánu EU jak nakládat s odpadem. I proto byl během října roku 2021 v rámci diplomové práce spuštěn pilotní výzkum v režii Fakulty životního prostředí UJEP, který se zabývá univerzitním kompostováním bioodpadu. Ten je zároveň prvním viditelným krokem rodícího se projektu Zelený kampus, který posune naši univerzitu 24 Silverius
Věděli jste, že kromě toho, že je kompostování smysluplné, zabývat se bioodpadem nám nakazuje i legislativa? Jakožto člen EU jsme se zavázali k plnění společných cílů. Jedním z nich je i zákaz skládkování biologicky rozložitelných odpadů, které se sbírají odděleně za účelem recyklace (například kompostováním). Určitě jste si všimli, že firmy i obce zavádějí postupně sběr biologického odpadu. Mají na to čas do konce roku 2023. Například město
Ústí nad Labem poskytlo do domácností již v roce 2015 celkem 1 200 kompostérů a 100 vermikompostérů. V létě 2017 spustilo projekt, při kterém bylo instalováno celkem 200 nádob na bioodpad. Bohužel již v lednu 2021 byl tento projekt ukončen. Důvodem bylo, že nevhodný odpad se vyskytoval až v 75 % všech nádob a jeho dotřídění nebylo reálné. Lidé na to jednoduše nebyli připraveni. Na začátku letošního roku spustilo město nový projekt, ve kterém si budou občané moct zažádat o kompostéry, vermikompostéry a 240litrové nádoby na bioodpad. Svoz nádob by měl být spuštěn od dubna 2022, a to v intervalu 1x za 14 dní. Rozdávání kompostérů v rámci dotačních programů se jeví jako správná cesta. Jen tu opět chybí nějaká cílenější osvěta. Takovéto projekty by si zasloužily větší pozornost a propagaci. Nutno dodat, že od roku 2030 by měla platit omezení skládkování na veškerý odpad, který je vhodný k recyklaci nebo materiálovému či energetickému využití. To s sebou ponese i postupný nárůst cen za svoz komunálního odpadu. Problémem je, že běžný člověk nemá o tomto ani tušení. Doufáme, že i díky našemu projektu se to brzy změní. Každý člověk vyprodukuje průměrně zhruba 2 kg bioodpadu týdně. Pokud tímto výzkumem oslovíme byť jen jednoho člověka, můžeme tak předejít skládkování až kolem 100 kg bioodpadu za rok. Pro někoho možná zanedbatelné číslo, na druhou stranu, někde se začít musí. Proto nebuďme k této problematice lhostejní, zamysleme se nad ní a zkusme třídit společně.
FŽP
V univerzitním kampusu se postupně objeví tři takovéto kompostéry
UJEP
25
ptala se: Barbora Slámová
foto: Josef Růžička
František Erbert:
Do důchodu jsem se těšil kvůli studiu František Erbert je důkazem toho, že s důcho dem život rozhodně nekončí. Studuje na Uni verzitě třetího věku UJEP, sbírá autogramy českých vědců, pořádá charitativní aukce. Jeho velkou vášní je umění, a to už více než 50 let. Pojďme začít vaším studiem. Proč jste se rozhodl pro studium na U3V? Po celou dobu aktivního pracovního života mě lákalo rozšířit si vědomosti z výtvarného umění, které jsem sbíral zhruba 50 let. U3V je ideální možností pro člověka v důchodu. Co se týče oborů, je z čeho vybírat. Já jsem si zvolil nejprve Dějiny umění – interpretace a souvislosti a poté ještě Grafiku. Bylo pro vás těžké rozhodnout se, který obor si zvolíte? Vůbec ne. To jsem věděl na sto procent ještě několik let před tím, než jsem skončil
v práci. Chtěl jsem něco, co se bude týkat právě umění, ať už teorie, nebo praxe. Jak studium hodnotíte? Na Dějiny umění k paní doc. Dytrtové chodím už 3. rokem a jsem z toho nadšený! Jak jsem říkal, zajímám se o to už 50 let, takže jsem už nějaké znalosti měl, ale zdaleka jich nebylo tolik. Především mi chyběly ty souvislosti. Je to pro mě obohacující, každá přednáška paní docentky mě fascinuje. V kurzu Dějiny umění se věnujete teorii. Co praxe? Většinu technik znám hlavně teoreticky, ale je pravda, že jsem si toho nikdy moc nezkusil v praxi. Právě proto jsem si vybral ještě druhý kurz – Grafiku. Tady si mohu vše vyzkoušet a opět mi to dělá obrovskou radost. Strašně mě to chytlo, baví mě to a těším se na každé
další setkání. Práce na jednotlivých dílech a celkově možnost být v kolektivu dalších studentů je pro mě bezvadný relax. Co děláte s díly, která na kurzu vytvoříte? Zatím tvořím jen tak pro potěšení. Udělal jsem něco každému blízkému člověku – manželce, dětem, vnukům, aby měli na památku. Jsou to takové začátky, ale dávám do toho srdce a líbí se mi to. Každopádně si nemyslím, že by to bylo nějak umělecky hodnotné, ale dávám do toho své city. Předpokládám, že i vás se nějak dotklo uzavření škol v posledních letech… Bohužel ano, kurzy v tu dobu probíhat nemohly. Naštěstí mám v Teplicích kamaráda s výtvarnou dílnou, tak jsem k němu třikrát týdně chodil a vytvářel jsem grafiky u něj. Neuvažoval jste nad studiem na vysoké škole už v mládí? Já jsem na univerzitu chodil, ale bohužel jsem v tu dobu měl jiné zájmy. V roce 1974 jsem začal studovat práva, tenkrát to bylo na čtyři roky. Po třech letech jsem se s tím rozloučil, z vlastní lehkovážnosti. Ale možná si to o to víc užívám teď. Ta atmosféra mě prostě baví. Jsem pyšný na to, že tady v kraji takovou univerzitu máme. Kdy se ve vás probudila láska k umění?
U3V
Už si to nepamatuji přesně. Ale když mi bylo 14 let, tak jsem byl na své první
Spolu s tehdejší rektorkou UJEP Ivou Ritschelovou na vernisáži jeho výstavy autogramů v roce 2009 26 Silverius
se dělají hrdinové. Přitom tu máme skvělé vědce a šikovné lidi, před kterými se klaní svět. Tak jsem kolem roku 1996 začal sbírat podpisy českých vědců. Pokud se nemýlím, tak jste autogramy vystavoval kdysi i u nás na univerzitě. Je to tak. V roce 2009 jsme s tehdejší rektorkou Ivou Ritschelovou připravili výstavu v univerzitní kapli. Podpisů jsem tehdy měl něco kolem stovky. Do loňského roku jsem jich dal dohromady už více než 220. Vystavoval jste je ještě někde jinde? Ano, poslední výstava byla v teplickém divadle, kterou dokonce přijel zahájit místopředseda Akademie věd ČR dr. Havlas. To mi udělalo velkou radost! Bohužel, výstava se po asi 10 dnech zavřela, kvůli covidu-19. Ale i tak byl zájem velký. Byla to v pořadí 5. výstava.
brigádě a z výdělku jsem si pořídil reprodukci obrazu Vincenta van Gogha Pole s havrany. Myslím, že zhruba v té době jsem se o umění začal zajímat. Věnoval jste se někdy umění i v rámci svého povolání, nebo to byl vždy jen koníček? Ne, byl to vždy jen můj koníček. Ale zároveň bylo mým snem, už za dob minulého režimu, mít svou vlastní galerii! Tenkrát to samozřejmě možné nebylo. První příležitost se mi naskytla až v roce 1997, kdy jsem založil první soukromou galerii v Teplicích, která fungovala asi rok a půl. Pak jsem dostal možnost vystavovat v Krupce, ale tam to také nebylo na dlouho.
Usiloval jste o vlastní galerii i nadále? Ano, vyvrcholilo to tím, že jsem v roce 2011 koupil dva železniční vagóny, které jsem umístil na nádraží v Teplicích. Fungovaly jako galerie celých 6 let. Pak se koleje vybagrovaly a vagóny jsem musel prodat, ale svůj sen jsem si splnil. Četla jsem i o vaší sbírce autogramů. Řeknete mi o ní něco více? Když mi bylo asi 50 let, začal jsem uvažovat o různých životních hodnotách. Došlo mi, že nám jsou všeobecně předkládány nehezké příklady. Celebrity, jejich aféry, milenky a milenci, pití… A z takových lidí
Máte pravdu. Dlouhodobě mě zajímají vlaky, rád jezdím po nádražích a fotím si je a vlastně vše, co souvisí s dráhou – budovy, výhybky… V poslední době mě také přitahuje mapování zaniklých průmyslových budov. Je mi trochu smutno z toho, jak mizí staré budovy a staví se na jejich místech nové haly, které tu zanecháme dalším generacím bez nějakého historického a architektonického významu. Jinak se se ženou věnujeme pěší turistice, zahrádkaření a samozřejmě vnoučatům. Takové normální věci. Také rád čtu, nejen beletrii, ale také různá periodika. Mě prostě zajímá všechno! Teď jsem se třeba dal do erbů. Prozradíte nám na závěr svou motivaci ke studiu? Největší motivací samozřejmě je, že mě to baví. Nechci sedět doma a bědovat nad tím, že mě bolí kolena, záda, že mám vysoký tlak. Dokud to jde, chci se věnovat něčemu užitečnému. Jsem moc rád, že nám, kteří už nejsme v aktivním pracovním věku, univerzita umožňuje tenhle seberozvoj. Je to úžasná příležitost. UJEP
27
U3V
Jste opravdu obdivuhodně aktivní! Něco mi říká, že studium, galerie a sbírka autogramů ještě není vše. Čemu se věnujete dál?
text: Jiří Škoda
foto: Josef Růžička
Dveře opět otevřené
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem pořádala 3. února Den otevřených dveří. A po dvou letech opět naživo! Jednotlivé fakulty univerzity měly připravený samostatný program odpovídající jejich zaměření. Prezentovaly nejen nabízené studijní programy, ale také zvaly návštěvníky do specializovaných pracovišť a laboratoří s desítkami výukových přístrojů, demonstračních modulů a moderních vědeckých zařízení.
den otevřených dveří
Bez plánku by to nešlo. Jednotlivé části univerzity jsou stále blíže u sebe. Pouze fakulta zdravotnických studií si chystá nové zázemí v centru dění u krajské nemocnice
19 18
22 16 17
21
20
11 14
15
8
9
10
2
13
12
1
7 3
0
6
4 5
8 FSI TVÍ KARTY HKUPEC 9 ISIC RZITNÍ KNI 10 UNIVE PUSKA ÁRNA KAM 11 KAV EÁTR LA 12 AMFIT LAVA HAV VÁC A IČK 13 LAV UJEP 14 FF HOVNA ECKÁ KNI 15 VĚD
RT 0 STA toř) y, observa Y 1 AUL slonice Kal smus+) é, kostra TORÁT (Era Rest Caf 2 REK PřF, For O (FŽP, 3 CPT TOŘ LABORA 4 MENZA BEHAVIORÁLNÍ NÍ M 5 MOBIL É CENTRU ADENSK FSI) 6 POR (součást z MTECH meujep.c 7 CEM www.myjs
28 Silverius
P
ří UJE ných dve Den otevře
LE RZITNÍ KAP iální 16 UNIVE edra soc (aula, kat 17 FSE IČKA FSE 18 LAV 19 FUD 20 PF 21 50BAR HALA PF RTOVNÍ 22 SPO
ial ujep.offic
práce)
Hodně lidí lákalo nedávno dostavěné Centrum materiálů, mechaniky a technologií (CEMMTECH). Sídlit v něm bude fakulta strojního inženýrství. Slavnostní otevření centra proběhne v blízké době
V budově CPTO (Centrum přírodovědných a technických oborů) sídlí fakulty přírodovědecká a životního prostředí. Účastníci dne otevřených dveří mohli nahlédnout do desítek laboratoří, vyzkoušet si práci s přístroji, seznámit se s jednotlivými obory nebo prověřit své znalosti, třeba v pH-kvízu (snímek nahoře) UJEP
29
den otevřených dveří
Nestihli jste akci naživo? Prohlédnout si UJEP můžete i on-line: www.myjsmeujep.cz/den-otevrenych-dveri/
Hosty přivítala i fakulta umění a designu, fakulta sociálně ekonomická nebo vědecká knihovna
den otevřených dveří A letošní den otevřených dveří je za námi! Uchazeči o studium najdou všechny důležité informace na novém webu www. myjsmeujep.cz a v nové brožurce Poznejte UJEP, kterou dostanete na recepcích v kampusu (podrobněji o obou novinkách píšeme na stranách 14–15) 30 Silverius
RIGHT NOW / INTERNÍ AUDIT
text: Jiří Škoda
Gender Equality Plan /GEP/ Gender Equality Plan (GEP) na UJEP a pracovního života, rovné odměňování, kariérní růst, další rozvoj a vzdělávání, zastoupení mužů a žen na pracovních pozicích, komunikace a vztahy na pracovišti). Jedná se zároveň o dokument požadovaný Horizontem Evropa (rámcový program EU pro výzkum a inovace pro období 2021–2027), který musí mít žadatelské instituce implementován od roku 2022. Jde o kritérium způsobilosti žadatele.
Plán genderové rovnosti představuje pro instituci jasný závazek věnovat se podpoře genderové rovnosti, je součástí její strategie rozvoje a jejího řízení. Nejinak je tomu i na UJEP. Jak to s přípravou probíhá, jsme si povídali se Zdenkou Černou, vedoucí zaměstnaneckého odboru univerzity.
V období od ledna do března 2022 probíhá na UJEP genderový audit. Ten je v režii externí firmy Genderové informační centrum NORA, o. p. s. Výstupy budou představeny do konce dubna 2022.
Co je Gender Equality Plan (GEP) a k čemu ho UJEP potřebuje?
Genderový audit bude probíhat v několika fázích: sběrem a obsahovou analýzou dokumentů UJEP, dotazníkovým šetřením a prostřednictvím individuálních a skupinových rozhovorů. Dotazníkové šetření končí v těchto dnech. Do individuálních nebo skupinových rozhovorů je možné se
Plán přispěje k zvýšení povědomí o tématu genderové rovnosti na univerzitě a ke zlepšování firemní kultury v této oblasti (např. slaďování osobního / rodinného
Kdy bude mít UJEP vlastní GEP?
Jak audit probíhá?
ještě přihlásit – budou probíhat na UJEP v týdnu od 21. do 25. 3. 2022. Lze se zapojit i jinak? Můžete nám samozřejmě přispět jakýmkoliv podnětem či nápadem k tvorbě GEP či k tématu genderové rovnosti na UJEP. Kdo přípravu GEP na UJEP koordinuje? Přípravu všech dokumentů, spolupráci s Genderovým informačním centrem NORA, o. p. s., komunikaci s fakultami a všechny další činnosti s auditem a přípravou GEP koordinuje Zaměstnanecký odbor UJEP. Na koho se obrátit s dotazem ke GEP či genderovému auditu na UJEP? Na vedoucí Zaměstnaneckého odboru UJEP Ing. Zdenku Černou (zdenka.cerna@ ujep.cz; 475 286 311) nebo na Mgr. Hanu Galiovou z Centra projektového servisu (hana.galiova@ujep.cz; 702 232 442). Více informací naleznete na www.ujep.cz/cs/ gender-equality-plan-gep-na-ujep UJEP
31
GEP
Plán genderové rovnosti je nástrojem pro syste matické řešení genderové (ne)rovnosti v insti tuci, který přináší strukturální a kulturní změny. Takzvaný GEP se neuplatňuje pouze v akademické sféře, ale i v jiných veřejných či soukromých institucích. Plán je souborem cílů, jichž má být dosaženo v konkrétním časovém horizontu, a aktivit a opatření, které mají naplnění daných cílů zajistit. Tyto cíle – a opatření – jsou zpravidla sestaveny „na míru“ konkrétní organizaci, v závislosti na kontextu, problémových oblastech / zjištěných nerovnostech a dalších charakteristikách.
text: Barbora Slámová
Milan Kubiatko
se stal zástupcem šéfredaktora časopisu Frontiers in Psychology
Pedagogická fakulta zakončila rok 2021 skvě lým úspěchem. Odborný asistent katedry preprimárního a primárního vzdělávání PF UJEP Milan Kubiatko se 1. prosince 2021 stal zástupcem šéfredaktora v sekci Educati onal Psychology (pedagogická psychologie) jednoho z nejvýznamnějších psychologických časopisů na světě. Frontiers in Psychology má své hlavní centrum ve Švýcarsku. Časopis je rozdělen do 32 sekcí na základě jednotlivých oborů psychologie. Rukopisy do něj posílají univerzity a výzkumná centra z celého světa. „Jde o prestižní, indexovaný časopis. Na to, aby se udržel v databázích jako jsou Web of Science nebo SCOPUS, musí publikovat články z co nejvíce zemí,“ vysvětluje Kubiatko. Do redakční rady také přizval dva kolegy z Pedagogické fakulty UJEP, kteří splňují kritéria k tomu, aby v ní mohli působit. Kubiatko s časopisem spolupracoval již v předchozích letech: „Od roku 2018 jsem pro ně psal pravidelné posudky a zhruba před rokem (březen 2021) mi přišla nabídka ke členství v redakční radě. Poté byl zhruba půl roku klid, tak jsem na to trochu zapomněl, ale v říjnu mi znovu přišel e-mail od hlavního šéfredaktora
s tím, že se můžu ucházet o post jeho zástupce.“ Následovalo výběrové řízení, které Kubiatko vyhrál, a od 1. prosince 2021 působí na zmiňované pozici. „O tuto ani o podobné pozice jsem nikdy sám neusiloval. Většinou to přišlo ve formě pozvánky,“ upřesňuje. Pro Kubiatka to není první zkušenost s vedoucí pozicí v časopise. „Působím ještě ve dvou dalších a ta práce je všude stejná. V podstatě jde o to přečíst každý týden několik rukopisů, rozhodnout o tom, zda jsou pro časopis vhodné, a následně oslovit oponenty – vždy minimálně dva. Je to vlastně převážně komunikace mezi autory a oponenty,“ popisuje svou každodenní práci. Během celého procesu musí zástupce šéfredaktora dbát i na to, aby nedocházelo ke střetu zájmů: „Když
náhodou osobně znám autora rukopisu, musím práci přehodit na někoho z kolegů.“ Zatím ho ale práce baví, zejména z pracovního hlediska: „Alespoň vím, jak v dané výzkumné oblasti pracují v jiných zemích.“ Kubiatko má ze jmenování zástupcem šéfredaktora radost a zatím ho trápí jen jediné. „Obavy mám zatím jen z časového hlediska. Těch rukopisů není málo, tak abych měl kromě práce čas i na osobní život,“ dodává závěrem. Web časopisu najdete na adrese www.frontiersin.org/journals/psychology
PaedDr. Milan Kubiatko, PhD. PF
Odborný asistent Katedra preprimárního a primárního vzdělávání PF UJEP Ve své odborné činnosti se věnuje zejm. otázkám alternativních koncepcí a postojů zaměřených na oblast přírodovědného vzdělávání. 32 Silverius
Práce představuje v našem životě bezesporu hodnotu, která se odráží v rozvoji celé společ nosti. Podle odborníků má nejen ekonomický, sociální a kulturní přínos, ale odráží se i do zdravotní stránky člověka. O to větší je její důležitost pro lidi, kteří nepatří mezi zdravé jedince, a to ať příčinou tragické životní udá losti, nebo kvůli vrozené vadě nebo nemoci. Společenská odpovědnost se skutečnou hodnotou Podle jednoduché obecné statistiky napříč Evropou žije zhruba 10 % populace s určitým handicapem. To není zcela zanedbatelné číslo, proto je možné, že řada pracujících nemá tušení o tom, že jejich kolegové mohou mít zdravotní postižení. Věděli jste, že také UJEP má ve svých řadách téměř 45 zaměstnanců, kteří mají první nebo druhý stupeň invalidity? Nejčastěji pracují na administrativních pozicích, jako recepční nebo pracovníci
dohledového centra. Uplatnění zde nacházejí díky partnerství UJEP se SDZP družstvem, které téměř dvacet let vytváří pomoc na míru handicapovaným a zajišťuje jim komplexní integraci tak, aby zdravotně postižení mohli vést plnohodnotný a spokojený život. Soustředí se na realizování vlastních projektů a služeb, díky kterým se jejich klienti profesně i osobnostně rozvíjejí. UJEP patří mezi nejstarší partnery této mise a dává už od roku 2012 handicapovaným nejen finanční jistotu, ale především motivaci pro seberozvoj a uplatnění ve společnosti. „Hlavní benefity naší spolupráce v oblasti outsourcingu administrativní práce, recepčních služeb a zabezpečení vidím u SDZP družstva hlavně v ochotě naslouchat našim potřebám a hledat řešení k naší plné spokojenosti,“ říká vedoucí hospodářské správy UJEP Ing. Josef Prokop.
příležitost
Práce pro UJEP jako nová šance pro plnohodnotný život handicapovaných Přínos pro všechny Podle zkušeností největších zaměstnavatelů má zaměstnávání handicapovaných přínos pro celou firemní kulturu. Podle nich jsou lidé se zdravotním postižením často velmi pracovití a loajální zaměstnanci. Často je to dané skutečností, že pro zdravotně postiženého je složitější nalézt takové zaměstnání, které mu skutečně vyhovuje po všech stránkách. Ve chvíli, kdy takové najde, tak si ho mnohem více cení. Další výhodou pro zaměstnavatele je také diverzita pracovních týmů, která prokazatelně vede ke snížení stresu v týmu, i ke zkvalitnění atmosféry na pracovišti. Z pohledu handicapovaných je největší přidanou hodnotou především kontakt s lidmi, udržení v činnosti a životní aktivitě, pocit užitečnosti a potřebnosti, uspokojení z dobře odvedené práce a také skutečnost, že mohou zapomenout na své všední starosti a často i na samotný handicap. UJEP
33
foto: Josef Růžička
Pomáháme Ukrajině UJEP pomáhá
Základní informace o druzích a formách pomoci ukrajinským studentům a obětem válečného konfliktu zveřejňuje ústecká univer zita na hlavní stránce svého webu. Zároveň ve spolupráci s městem a krajem pomáhá koor dinovat centrální formy pomoci a zapojuje do nich své studenty i zaměstnance. Na UJEP studuje v řádném studiu nebo v jazykových kurzech 92 ukrajinských studentů a pracuje 7 akademických pracovníků (z nich 5 má již české občanství). Přestože řeší aktuálně nelehkou životní situaci, nabízejí sami svoji pomoc při práci s uprchlíky, kteří na území našeho města a republiky hledají pomoc. „Solidarita je obrovská,“ hodnotil rektor Martin Balej. „Evidujeme již nyní stovku studentů a zaměstnanců UJEP, kteří jsou připraveni pomáhat městu a kraji zejména při přijímání rodin postižených vojenským konfliktem. Jsou to lidé hovořící ukrajinsky, rusky či anglicky a mohou tlumočit, pomáhat uprchlíkům s vyřizováním agendy na úřadech apod.,“ doplnil. Web UJEP obsahuje základní kontakty pro potřebné v oblasti studijního i psychologického poradenství, žádostí o mimořádná 34 Silverius
však v tomto směru nemá limity a jsme připraveni udělat v případě potřeby mnohem více,“ zdůraznila prorektorka Chvátalová.
stipendia či ubytování. Každá z fakult UJEP má navíc svého studentského ambasadora, na kterého se na konkrétní fakultě mohou obracet stávající i příchozí ukrajinští studenti. „Naše poradenské centrum v současné době eviduje 7 žádostí o mimořádnou podporu z řad studentů našich fakult a budeme ji řešit individuálně podle konkrétních potřeb žadatelů,“ vysvětlila Alena Chvátalová, prorektorka pro studium.
Koleje UJEP zatím uvolnily pro příchozí z Ukrajiny celkem 70 ubytovacích míst. Jako ubytovatel jsou zapojeny do Integrovaného záchranného systému města, pro který uvolnily polovinu ze své volné kapacity a zbytek volných míst rezervují pro očekávané nové ukrajinské studenty. Ubytovací kapacitu 42 míst může UJEP poskytnout ve Výcvikovém a rekreačním středisku Bukovina v obci Karlovice.
Ze svého rozpočtu je UJEP na pomoc Ukrajině připravena sama uvolnit 1 mil. korun. V oblasti finanční podpory pomáhá vysokým školám zásadním způsobem MŠMT, které podpoří studium ukrajinských studentů na českých vysokých školách. Pomoc se týká jak nově přijatých studentů ke studiu celého studijního programu, tak studentů přijíždějících na krátkodobé studijní pobyty. „Bohužel musíme předpokládat, že válka na Ukrajině neskončí v brzké době, a je proto dobré se připravit i na to, že naší pomoci bude zapotřebí v delším časovém horizontu,“ upřesnil rektor.
UJEP dne 1. 3. 2022 vyhlásila Materiální sbírku na pomoc Ukrajině. Připojily se i jednotlivé fakulty.
Fakulty UJEP v současné době avizují ochotu a možnosti přijmout do studia formou například stáží minimálně 220 ukrajinských studentů. „Ochota pomoci
Dne 1. 3. 2022 uspořádali studenti Filozofické fakulty UJEP protestní akci na odsouzení ruské agrese a vyjádření podpory ukrajinským studentům a akademikům. Na místě bylo možné si zakoupit občerstvení a jeho cenu rovnou odeslat neziskovým organizacím. Zároveň byla zveřejněna e-petice, kterou lze online podepsat. Na UJEP je také připravován online charitativní koncert „Ukrajino, jsme s tebou!“, do kterého se zapojí sbory Pedagogické fakulty UJEP a další interpreti, kteří mají vazby na katedru hudební výchovy PF UJEP.
KOSTERNÍ PREPARÁT SLONICE KALY PŘESÍDLIL NA ÚSTECKOU UNIVERZITU Impozantní kostra někdejšího symbolu ZOO Ústí nad Labem, slonice Kaly, byla převezena na UJEP z Muzea města Ústí nad Labem. Zde najde dlouhodobé umístění, aby co nejlépe posloužila prezentačním i badatelským účelům. V prostorách CPTO, které sdílejí dvě přírodovědně zaměřené fakulty (PřF a FŽP), bude preparát sloužit nejen jako výukový objekt pro studenty UJEP, ale nepochybně vzbudí pozornost jejich častých návštěvníků, žáků a studentů základních a středních škol.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE STUDENTKY FŽP UJEP SE STALA SOUČÁSTÍ MAPOVÉHO SERVERU ČESKÉ GEOLOGICKÉ SLUŽBY Ve volně dostupné digitální mapě se nachází více než 10 tisíc digitalizovaných zákresů polohy historických povrchových těžeben stavebních surovin (lomy, pískovny, hliniště) z doprovodných map k sérii knih Soupisy lomů, které vycházely v Československu po dobu několika desítek let. Digitalizace představuje hlavní výstup bakalářské práce studentky Fakulty životního prostředí UJEP Marie T. Peterkové, která úspěšně absolvovala fakultu v roce 2015. „Návštěvníci mapového serveru vidí jednu mapku, ale za ní se skrývají desítky hodin nezáživné práce u počítače spočívající v manuální digitalizaci a zápisu tabulkových údajů. Výsledkem je však unikátní datová vrstva, která najde široké využití u odborné veřejnosti,“ hodnotí bakalářskou práci dr. Richard Pokorný, tehdejší školitel a dnes také vedoucí katedry životního prostředí FŽP UJEP.
ÚSTECKÝ KRAJ PODPOŘIL MLADÉ VĚDCE NA UJEP Mladí výzkumníci ústecké univerzity obdrželi v uplynulém roce podporu od Ústeckého kraje na rozvoj svých výzkumných aktivit. Cílem bylo zejména podpořit a stabilizovat v kraji nadějné mladé vědce řešící výzkumná témata z oblastí prioritních pro budoucí rozvoj a konkurenceschopnost České republiky. V rámci výzvy „Podpora a stabilizace mladých vědeckých pracovníků Ústeckého kraje“ bylo podpořeno celkem 8 projektů z Přírodovědecké fakulty UJEP, Fakulty životního prostředí UJEP a Fakulty strojního inženýrství UJEP. Všechny žadatele spojovalo studium nebo zaměstnání na jedné ze zmíněných fakult, věk do 35 let a práce na výzkumu v jedné z perspektivních oblastí, které jsou považovány za klíčové. „Přeměna našeho kraje z uhelného na kreativní se nestane bez úzké spolupráce Ústeckého kraje a univerzity. A tato změna nespočívá v dalších tunách betonu a v nových stavbách, nýbrž v investicích do lidí a do zlepšení jejich kvality života. Jsem moc rád, že zmíněná podpora kraje mladým lidem toto pomáhá naplňovat,“ říká rektor UJEP doc. Martin Balej.
Data poskytují přehled polohy objektů a jejich základní charakteristiku v době publikování Soupisů. S přihlédnutím k přesnosti zdroje – digitalizace skenů map zpravidla v měřítku cca 1 : 75 000 – je lze i dnes použít jako cenný archivní zdroj pro geologické mapování, environmentální analýzy nebo historické socioekonomické vazby. ČGS do budoucna plánuje obohacení zveřejněných dat o další údaje. Službu Soupisy lomů (1932–1962) najdete v rozcestníku mapových služeb ČGS nebo si ji můžete přidat do libovolné mapové aplikace ČGS či do GIS software z adresy: https://mapy.geology.cz/arcgis/rest/services/Dulni_Dila/ soupisy_lomu/MapServer UJEP
35
ve zkratce
V minulosti měla Přírodovědecká fakulta UJEP za svého neoficiálního zvířecího patrona medvěda malajského Myanmara z ústecké ZOO. Nyní by se jím mohla stát kostra slonice Kaly. Je totiž pro fakultu nejen vynikajícím studijním exponátem, ale zároveň symbolem propojení a záměru spolupracovat se dvěma důležitými institucemi ve městě – muzeem a zoologickou zahradou.
text: Pavla Růžičková foto: Wikimedia Commons, pixabay, město Děčín, Radek Timoftej
Výlety „pod lupou“ Krajina i příroda pod lupou: Bořeň Vrch Bořeň je bezpochyby největší dominantou města Bíliny, od kterého je vzdušnou čarou vzdálen pouhé 2 km. Jeho silueta s téměř kolmo vzhůru stoupajícími křivkami je svým tvarem zcela unikátní nejen pro oblast Českého středohoří, ale v rámci celé České republiky vůbec. Se svou nadmořskou výškou 539 m sice zdaleka nepatří k nejvyšším vrcholům Českého středohoří, přesto vystupuje vysoko nad okolní krajinu. Odborníky je Bořeň považován za největší znělcové těleso v Evropě, zároveň je také označován za nejskalnatější, samostatně stojící vrch České republiky. Bořeň má co nabídnout hned v několika oblastech, z vrcholu je nádherný kruhový
výlety
Vrch Bořeň se tyčí nad městem Bílina. Nejsnadnější přístup je z druhé strany 36 Silverius
výhled na Krušné hory, České středohoří, Bílinu s radovesickou výsypkou či podkrušnohorskou pánev. Horolezci pak ocení četné skalní útvary, které dokonce umožňují výstupy vysokohorského rázu. Bořeň je domovem řady unikátních druhů rostlin a živočichů, také proto zde byla vyhlášena
národní přírodní rezervace. Roste zde například hvězdnice alpská, hvozdík sivý či koniklec luční. V nepřístupných skalních stěnách hnízdí na 90 druhů ptáků, z toho 22 přísně chráněných. Bořeň je prostě takový malý ráj pro turisty, horolezce, botaniky i zoology.
Děčínská zoologická zahrada se rozkládá na pouhých šesti hektarech
Na Bořeň se lze vydat dvěma směry, přes Lázně Kyselku nebo přes město Bílinu po zeleně značené turistické cestě.
obchodník a zoolog Ludvík Grác. Vybrali pro ni úžasné místo v překrásném prostředí lesoparku na Pastýřské stěně, kde v letech 1919–1925 provozovala podmokelská Pilzova divadelní společnost lesní divadlo a kde v roce 1936 vystavěl Horský spolek pro České Švýcarsko mládežnickou ubytovnu, která se později stala sídlem správy zoo i několika teplomilných druhů zvířat. Dnes zoologická zahrada v Děčíně chová asi 450 zvířat více než 150
druhů. Ikonou zoo jsou dlouhodobě medvědi, aktuální místní celebritou je mladý a majestátný samec Bruno. K zoo patří ještě unikátní expozice Rajské ostrovy, která se nalézá v nenápadném činžáku kousek od centra města. Jsou zde akvária a terária plná fascinujících tvorů, kteří mnohdy vypadají, jakoby pocházeli z kouzelného světa Harryho Pottera.
výlety
Výrazný tvar vedl obyvatele okolních obcí k dohadům, co jim vlastně Bořeň připomíná. Silueta hory se z každého místa jeví odlišně, proto jsou také nabízená vysvětlení odvislá od bydliště pozorovatelů: zatímco v Bílině převládá názor, že se podobá ležícímu lvu, v Liběšicích je při pohledu k Bořni shledávána hlava mamuta, v nedalekých Želenicích se mluví o hlavě obra.
www.zoodecin.cz
Nejmenší zoo v kraji: Zoo Děčín Malá, ale šikovná, tak by se bezesporu dala nazvat nejmenší zoologická zahrada v Ústeckém kraji, Zoo Děčín. I když se rozkládá na pouhých šesti hektarech na Pastýřské stěně vysoko nad Děčínem a labským údolím, rozhodně má co nabídnout. Zahrada byla založena v roce 1948 z iniciativy skupiny milovníků zvířat, kterou kolem sebe soustředil podmokelský
Relikviář je jedním z největších pokladů Česka UJEP
37
Detektivní příběh: Relikviář svatého Maura Mezi největší poklady v Česku patří zlatem, stříbrem a drahými kameny zdobený relikviář svatého Maura. Když se po druhé světové válce na několik desetiletí ztratil, hledali ho detektivové, zlatokopové i hledači pokladů.
výlety
Relikviář byl původně uložen v klášteře v belgickém městě Florennes, kde v něm po staletí mniši uchovávali relikvie svatého Jana Křtitele a později i svatého Maura. Když pak po Velké francouzské revoluci vláda klášter zrušila, relikviář z počátku 13. století věřící přenesli do nedalekého kostela. Byl ale poškozen a církev neměla peníze na jeho opravu, proto roku 1838 církevní rada památku prodala panu Alfredu de Beaufort, který nechal poničený relikviář zrestaurovat a poté ho přemístil na svůj zámek v Bečově nad Teplou. Tam nedaleko Karlových Varů památka odpočívala až do konce druhé světové války, kdy Beaufortové z Bečova uprchli. Vzali 38 Silverius
si s sebou jen nejnutnější věci, relikviář zakopali pod podlahu hradní kaple. Zámek byl po válce znárodněn a vzácná památka se ztratila z očí. Až po čtyřiceti letech se začaly dít věci. V roce 1984 začal o odkoupení blíže neurčené historické památky, ukryté na území Československa, vyjednávat obchodník z USA Danny Douglas. K vyjednávání byli přizváni i kriminalisté, kteří měli za úkol zjistit, o jaký předmět má obchodník zájem. Díky několika indiciím se kriminalistům podařilo relikviář vytipovat a začali prohledávat celý bečovský areál doslova pod lupou. Relikviář objevili v zásypu hradní kaple. Československo nakonec Relikviář svatého Maura do ciziny za 250 tisíc dolarů nevydalo. Po znovuobjevení památky začaly soudní spory (Československo versus Beaufortovi). Teprve po vyjasnění majetkových a vlastnických vztahů, když mezinárodní soud přiřkl relikviář státu, mohly započít restaurátorské práce. To bylo roku 1991. Oprava relikviáře trvala více než deset let – až do roku 2002. V květnu 2002 se relikviář vrátil na „místo činu“ a je od té doby vystaven
na Bečovském zámku. Návštěvníkům se otevře 1. června a návštěvu tohoto vzácného pokladu je lepší si rezervovat předem. www.zamek-becov.cz Zmenšený svět: Park miniatur V České Kamenici na Děčínsku obnovili zhruba po 70 letech park miniatur. Jde o drobné modely domků z modřínového dřeva a betonu v lokalitě Mlýnky nad městským koupalištěm. Jedná se o kopie budov z České Kamenice rozmístěných v okolí zdejšího potůčku. Některé z modelů jsou pohyblivé, voda z potoka roztáčí například miniatury mlýna nebo pily. Mlýnky stávaly v České Kamenici před 2. světovou válkou, vytvořil je českokamenický obyvatel Anton Gampe. Po odsunu Němců park miniatur postupně zanikl, protože se o něj neměl kdo starat. Ve snaze podpořit turistický ruch je město v roce 2021 obnovilo jako součást historického lesoparku. Areál pomáhají dotvářet děti z místní školy. Postupně doplňují další domečky, postavičky a další doplňky v rámci školních dílen.
„Čerstvé podnikatelské maso“ z inkubátoru ICUK před investory, porotou a veřejností v dalším ročníku ústeckého Dne D
STARTUP GO! GRILL
I
6. 4. 2022, OD 17.30 H. ICUK SPACE HRADEBNÍ Velká hradební 2800/54, Ústí nad Labem
Vstup zdarma po registraci na → icuk.cz/grill
www.myjsmeujep.cz
#myjsmeujep
ww.ujep.cz
