TH Auto 01 2022 (leden) by TH Auto

FORD

2022

MUSTANG MACH-E

PŘEDSTAVUJEME ■ MAZDA CX-30 ■ má unikátní motor Skyactiv-X, nyní doplněný hybridní soustavou ■ MITSUBISHI ECLIPSE CROSS ■ přináší modernizovanou verzi s poháněcí soustavou Plug-In Hybrid ■ TOYOTA HILUX ■ prošla faceliftem a dobyla cenu International Pick-Up Award 2022

Foto a kresba Audi

SLAVNÉ MOTORY

Pětiválec 1,9 litru o výkonu 85 kW (115 k)

AUDI COUPÉ GT5S (1.9 R5) Pětiválcové motory byly v osobních vozech vždy výjimkou, k průkopníkům patří Audi jak se zážehovými pětiválci 1,9 až 2,5 l (Audi 100 od 1977), tak vznětovými 2,0 až 2,5 l (Audi 100 od 1978). V roce 1980 vyjelo Audi Coupé GT5S s nepřeplňovaným karburátorovým motorem 1921 cm3 o výkonu 85 kW (115 k), který se montoval se sníženým výkonem na 74 kW (100 k) také do Audi 100. Tradice pětiválců u Audi pokračuje dodnes novými typy (2.5 TFSI). Audi Coupé GT5S (1980 – 1983)

Pětiválec 1921 cm3 (ø 79,5 x 77,4 mm) OHC 2V (ozubený řemen); stupeň komprese 10 Jeden spádový karburátor Zenith 2B5 Výkon 85 kW (115 k)/5900 min‑1 Točivý moment 151 N.m/3700 min‑1

SEDMÝ ROČNÍK číslo 1 (69), leden 2022 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

2022

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2022 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth otevíráte první číslo sedmého ročníku TH Auto, internetového časopisu, který pro vás připravujeme od května 2016, kdy jsme přišli o možnost systematicky publikovat články o automobilismu v kdysi renomovaném tištěném časopise. Děkuji všem, kteří nás na nové cestě podpořili, a také děkuji vám, čtenářům, za setrvalou přízeň. Minulý rok byl poněkud zvláštní, ale nikoli nezajímavý, což se samozřejmě odrazilo i na skladbě časopisu, když ubylo reportáží ze zahraničních cest. Chtěl bych být optimistou a věřit, že nový rok bude mnohem lepší, jenže nikoli všichni se o to snaží. Záleží jen na nás, nesmíme se přece nikdy vzdát. Chtěli jsme, aby první číslo roku 2022 bylo co nejlepší, aby přineslo co nejvíce informací, jaké jinde nenajdete. Stále bojujeme s tím, že dříve naprosto logické soubory technických údajů o nových vozech se dnes prostě nezveřejňují. O to je to větší výzva je sehnat, a průhledové kresby, jaké byly dříve kořením lepších automobilových časopisů, už nikdo nedělá. Po dvacet let jsme začínali novou sezonu návštěvou velkého autosalonu, což bylo zdrojem mnoha informací i generátorem zážitků. To skončilo, také Ženeva je definitivně pohřbena. Zdá se vám, že jste to už někde četli? Pak vězte, že jsem stejnými slovy uvedl první čísto minulého ročníku. Prakticky se nic nezměnilo a nezbývá než věřit, že magické číslo 2022 přinese konečně zlepšení. Za svobodu musíme bojovat. Přeji příjemné čtení, žádné restrikce a radost z jízdy! Všechno nejlepší v roce 2022, hlavně pevné zdraví a zdravý rozum!

►►► OBSAH Los Angeles Auto Show 2021 �� 2 FORD Mustang Mach-E 4X (2022) �� 8 MAZDA CX-30 e-Skyactiv-X186 �� 12 MITSUBISHI Eclipse Cross PHEV �� 16 BMW X2 M Mesh Edition (F39) �� 20 RENAULT Mégane R.S. 300 EDC �� 22 TOYOTA Hilux 2.8 D-4D (GUN 126 LD) �� 24 ŠKODA Superb / UTAC Special Vehicles �� 26 Novinky ze světa automobilů �� 28 Formule 1 zhodnocení sezony 2021 �� 30 Karel Loprais (1949 – 2021) �� 34 EDDA Cup 2021 – 2022 �� 36 Al Unser Sr. (1939 – 2021) �� 41 Jezdci formule 1 �� 42 Legendy motocyklových závodů �� 43 Jezdci formule 1 �� 44 Legendy motocyklových závodů �� 47 VANDEN PLAS (1960 – 1980) �� 48 Nadace Elišky Junkové: LAURIN & KLEMENT 333 (1991) �� 52 The FLXIBLE Corporation (1912 – 1996) ��56 Vavříny s vůní benzinu (NTM Praha) �� 60

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2020 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2020 v ČR

► Za volanty nových automobilů Mercedes-Benz S 400 d, Audi Q4 e-tron, Kia Sorento, Dacia Spring, Toyota C-HR, Mitsubishi L200, Opel Crossland a dalších ► Ohlédnutí za Indy Cars ► Mistři NASCAR za mořem i v Evropě ► Vzpomínka na Franka Williamse a Boba Bonduranta ► Legendy formule 1 ► De Lorean a jeho vozy

1/2022 THauto

Foto AMLA

► LOS ANGELES AUTO SHOW 2021

VELKÝ NÁVRAT... Po předloňské covidové přestávce se vrátil alespoň autosalon v Los Angeles, když se to nepodařilo v New Yorku a Detroitu...

řes dvacet let jsme pravidelně zahajovali sezonu návštěvou autosalonu v Detroitu, ten poslední se konal v lednu 2019, další byl zrušen a poslední se loni změnil na letní výstavu Motor Bella v M1 Concourse v ne dalekém Pontiacu. Ještě hůře skončila New York Inter national Auto Show, v letech 2020 a 2021 přeložená z dubna na srpen, a následně vždy zrušená (2021 se výstaviště Jacob Javits Convention Center změnilo na vakcinační centrum proti čínskému viru). Třetí tradiční americký autosalon Los Angeles Auto Show

auto 2022/1

TOM HYAN 1 Chevrolet Corvette osmé generace, první sériový s motorem uprostřed, dostal nejostřejší verzi, tradičně značenou Z06 2 Chevrolet Silverado, poprvé v provedení ZR2 (model 2022)

(LA Auto Show), loni s předpremiérou AutoMobility LA ve dnech 17. – 18. listopadu 2021 (dříve Press & Trade Days), se sice také nevyhnul problémům se všeobec nými restrikcemi, ale nakonec byl otevřen pro veřej nost plných deset dnů (19. až 28. listopadu)! Patří k největším, pořadatel ANSA Production, jenž nyní vládne autosalonu pořádanému od roku 1907, připra vuje nejen výstavu v halách Los Angeles Convention Center, ale i na volném prostranství s řadou jízdních aktivit. Od konání prvního ročníku letos v lednu uplyne přesně 115 let...

Foto AMLA

9 3 Elektrický Ford F-100 Concept Eluminator na základě pick-upu z roku 1978 4 Ford Maverick, staré jméno pro nový kompaktní pick-up 5 Jeep Grand Cherokee páté generace (WL; model 2022)

7 Přestože tři světové značky Mazda, Honda a Volvo vystavovaly jen prostřednictvím dealera Galpin Auto, účast byla v ročníku 2021 opravdu velká, protože ne chyběly domácí koncerny General Motors (Chevrolet), Stellantis (Chrysler, Dodge, Jeep, Ram, Fiat, Alfa Ro meo) a Ford (Lincoln, Bronco, Mustang a další); velké stánky měly také Porsche, Toyota, Lexus, Subaru, Nissan, Hyundai, Kia, VinFast, Jaguar Land Rover, Mini, Fisker, Mullen a EdisonFuture, na volné ploše se prezentovaly navíc Volkswagen, Audi a ElectraMecca nica. Kromě toho se objevily nejrůznější startupy, ze

6 Porsche Taycan GTS Sport Turismo (světová premiéra) 7 Světová premiéra Porsche 718 Cayman GT4 RS 8 Ford F-150 Lightning, elektrická verze nejprodávanějšího amerického vozu 9 Hyundai Santa Cruz, první korejský pick-up pro USA

jména v oboru elektromobility, ale také jako obvykle historické i závodní automobily včetně specifických custom cars (Galpin’s Hall of Customs). Tradiční byla i prezentace závodu Acura Grand Prix of Long Beach a závodního okruhu Pocono International Raceway. General Motors vsadil na sportovní notu a v Los Ange les uvedl první Corvette Z06 s motorem uprostřed (na základě C8; předcházející od roku 1963 s motory vpředu byly variantami C2, C5, C6 a C7). Model 2023 Z06 je širší než Corvette Stingray C8, má větší vstupy vzduchu a nové křídlo na zádi, ale především nej výkonnější nepřeplňovaný motor V8 DOHC 4V nové krátkozdvihové koncepce LT6 5,5 litru (ø 104,25 x 80 mm) o výkonu 493 kW (670 k)/8400 min‑1 a točivém momentu 845 N.m/6300 min‑1 s limitem otáček 8600 min‑1. Převodovka je osmistupňová dvouspoj ková Tremec, hmotnost vozu 1561 kg (s příplatkovými kompozitovými koly od Carbon Revolution) a novou verzi pneumatik Pilot Sport Cup 2R vyvinul Michelin (vpředu 275/30 ZR 20, vzadu 345/25 ZR 21). Další premiérou byla vůbec první verze Silverado ZR2 oblíbe ného pick-upu Chevrolet Silverado pro MY 2022, zá kladním motorem je osmiválec 6,2 litru o výkonu 309 kW (420 k) s desetistupňovou samočinnou převo dovkou. Kromě toho General Motors potvrdil ►►►

1/2022 THauto

► LOS ANGELES AUTO SHOW 2021

Foto AMLA

1 2

investice kolem tří miliard dolarů do výroby elektromo bilů a jejich akumulátorů v Michiganu, kde v závodě Orion Assembly vyrábí Chevrolet Bolt EV a Bolt EUV a v přestavěné tzv. Factory Zero v Hamtramcku spustil od prosince výrobu kontroverzního elektrického pick -upu GMC Hummer 2022 v třímotorové verzi Edition 1. Zájem o obří elektromobil s úvodní cenou 112 595 USD podpořila listopadová návštěva amerického pre zidenta Joe Bidena v GM Detroit-Hamtramck Plant, kde si nového Hummera vyzkoušel. V modelovém roce 2024 vyjede odvozený GMC Hummer SUV a při pravují se rovněž elektrické pick-upy Chevrolet Silve rado/GMC Sierra EV, jak potvrdila Mary Barra, šéfová General Motors Company (Chairman/CEO). Elektrické šílenství zachvátilo i konkurenty, a tak Jim Farley (CEO Ford Motor Company) dokonce oznámil, že zatím neberou další objednávky na Ford F-150 Lightning, protože je nestačí za první nodelový rok 2022 splnit (dodávky od jara 2022). Elektrický pick-up se základní cenou 41 669 USD si totiž rezervovalo 200 tisíc klientů! Bylo by jistě zajímavé znát profil těchto zájemců, asi to nebudou farmáři z Montany či Louisiany, kteří by za elektromobil 4x4 zaplatili rezervační popla tek! Elektrický F-150 má dva motory (Dual e-Motor) o celkovém výkonu 318 nebo 420 kW (432 nebo 571 k), nezávisle zavěšená všechna kola a uváděný dojezd 370 nebo 480 kilometrů (Extended Range) s akumulá tory Li-Ion, užitečnou hmotnost až 2000 liber (907 kg), podle výkonu schopnost vléci přívěs do 7,7/10,0 tisíce liber (3,5/4,5 tuny), rozvor náprav 3565 milimetrů

auto 2022/1

5 1 Toyota Tundra třetí generace XK70 (už jen šestiválec) 2 Subaru Solterra, první globální elektromobil této značky 3, 4 Futuristický Hyundai SEVEN Concept je předobrazem Ioniqu 7 5 Nissan Z sedmé generace (první bez číselného označení)

a celkové rozměry 5911 x 2123 x 2004 mm. V době dovršení objednávek na 200 tisíc měl Ford v roce 2021 prodáno už 660 tisíc klasických F-150 se spalo vacím motorem. Elektrický F-150 Lightning se vyrábí v Rouge EV Center v Dearbornu, poháněcí ústrojí dodává Ford Van Dyke Transmission Plant. Velký zájem je také o nový kompaktní pick-up Ford Maverick 2022, jenž je v základní výbavě Hybrid se systémovým výkonem 140,5 kW (191 k), převodovkou e-CVT a pohonem předních kol; chcete-li verzi 4x4, musíte mít klasický dvoulitrový EcoBoost s výkonem 184 kW (250 k) a osmistupňovou samočinnou převo dovkou. Užitečná hmotnost je 680 kg, přívěs do 907 kilogramů (nebo 1814 kg s Tow Package AWD). Ma verick se vyrábí v mexickém Hermosillu, má rozvor náprav 3076 mm a celkové rozměry 4844 x 1979 x 1618 mm. Ford podpořil zájemce o elektromobilitu na

Foto AMLA

bídkou zástavbového elektromotoru Eluminator (Ford Crate Motor) ze sériového typu Mustang Mach-E GT s výkonem 210 kW (286 k), točivým momentem 430 N.m, otáčkami do 13 800 min‑1, redukčním převodem 9,05 a hmotností 93 kg. Cena motoru od divize Ford Perfor mance je 3900 USD, je určen pro přestavby custom cars EV, v Los Angeles byl vystaven elektrifikovaný Ford F-100 Eluminator (model 1978) s dvojicí těchto motorů a systémovým výkonem 353 kW (480 k). Osmiválce ovšem nadále žijí, v nabídce je stále mají General Motors, Ford i Chrysler/Dodge, ale to se brzy změní. Legendární Hemi V8 má u Stellantisu své dny spočteny, přestože Chrysler 300 S, Dodge Challenger a Durango existují i v modelovém roce 2022 (Charger zmizel), navíc na Hemi 5,7 litru V8 sází i nová generace Jeep Grand Cherokee 2022. Na modelový rok 2025 se připravuje znovuobjevený Chrysler Airflow, ale půjde

6 Lexus LX čtvrté generace s enormní mřížkou přídě (J300) 7 Toyota bZ4X, dvojče Subaru Solterra, elektrický SUV velikosti RAV4 8 Ruský UAZ Patriot pod italskou značkou Bremach 4x4 SUV pro americký trh 9 Vietnamské SUV VinFast, vpředu VF e36, za ním VF e35 10 Kia Concept EV9, další návrh elektrického SUV

o elektrický crossover, první nový Chrysler po mnoha letech (modely 2022 tvoří sedany 300 a MPV Pacifica, v levnější verzi opět zvaná Voyager). Podobně se u Dodge připravuje e-Muscle, jenž nahradí Chargery i Challengery. Mateřská společnost Stellantis, v níž převzali vládu Francouzi od Peugeotu (podobně jako Němci v někdejší fúzi DaimlerChrysler), ohlásila unifi kaci (badge engineering) se čtyřmi novými platformami STLA Small, STLA Medium, STLA Large a STLA Frame. Znamená to, že se můžete těšit na Alfu Romeo s tech nikou od Peugeotu! Jednou z evropských automobilek, která využila Los Angeles ke světovým premiérám, je Porsche. Předsta vilo se hned pět nových modelů! Oliver Blume, šéf Porsche AG, se nechal slyšet, že Kalifornie je pro značku druhým domovem a vzpomenul premiéry sou časné generace 911 v Los Angeles 2018. V ročníku 2021 zářily 718 Cayman GT4 RS a GT4 RS Clubsport, Taycan GTS a GTS Sport Turismo a také Panamera Platinum Edition. První dva vozy, sériová a závodní klientská verze, znamenají vrchol řady 718 se šestivál covým boxerem 4,0 litru (nepřeplňovaným!) o výkonu 368 kW (500 k), sedmistupňovou převodovkou PDK a hmotností jen 1415 kg, se zrychlením 0 – 100 km/h za 3,4 sekundy a největší rychlostí 315 km/h. Ostatně vůz byl na Nürburgringu (okruh 20,6 km) rychlejší o 23 s než méně výkonný 718 Cayman GT4 (stejný motor, ale 309 kW/420 k). Verze GTS od elektrického Taycanu mají výkon až 440 kW (598 k) s overboostem a Launch Control; novinkou je kombi Sport Turismo, které ►►►

1/2022 THauto

► LOS ANGELES AUTO SHOW 2021

Foto AMLA

1 1 ElectraMeccanica e-Roadster kanadského tvůrce s českými kořeny Henryho Reisnera

2 Čtyřmístná elektrická tříkolka Imperium Sagitta

3 Fisker Ocean SUV v sériové podobě (bude vyrábět rakouská Magna) 4 Třímístná elektrická tříkolka Sondors EV 5 ElectraMeccanica Solo EV, jednomístná tříkolka pro městský provoz doplňuje stávající dvě karoserie (kombi Cross Turismo a základní sedan). Do září 2021 bylo prodáno 28 640 Taycanů všech typů. Panamera Platinum Edition je luxusní verzí na kolech 21“ pro modely Panamera, Panamera 4 a Panamera 4 E-Hybrid. Na americkém trhu se prodávají automo bily, jaké v Evropě nevídáme. Toyota Tundra 2022 je pick-up full-size třetí generace to hoto jména. Od roku 1999 se používaly motory V8 5,7 litru, nyní přichází downsizing se šestiválci Twin-Turbo 3.5 V6 i-Force o výkonu 286 kW (389 k), resp. 321 kW (437 k) v hybridní verzi. Podobně přišla o osmiválec také nová generace Lexus LX (SUV), která se snaží upozornit přerostlou vřetenovitou maskou přídě. Dvojčata Subaru Solterra (první globální EV značky) a Toyota bZ4X (tedy Beyond Zero) jsou spřízněné elektromobily na platformě e-SGP/e-TNGA s pohonem předních kol a výkonem 150 kW (204 k), resp. s pohonem všech kol a výko nem 2x 80 = 160 kW (218 k), akumulátorem Li-Ion 71 kWh a dojezdem 530 (AWD 460) kilometrů podle WLTP (údaje verze pro ja ponský trh). Korejské automobilky představily rovněž elektrické koncepty. Kia Concept EV9 nava zuje na nedávno představený sériový EV6,

auto 2022/1

vznikl jako SUV se třemi řadami sedadel také na platformě E-GMP a tvůrci se chlubí tím, že v konstrukci využili recyklované materiály (plasty) z vyloveného odpadu ve světových mořích. Byly uvedeny rozvor 3100 milimetrů a celkové rozměry 4930 x 2055 x 1790 mm. Dojezd EV na kolech 22“ dosahuje 483 km. Podobně na E-GMP vznikl Hyundai SEVEN Concept s klubov ním interiérem a rozvorem 3200 mm, vy stavený spolu s Ioniqem 5 a nákladním vozem Xcient Fuel Cell. SangYup Lee, šéf globálního designu HMC, prozradil, že vůz s dojezdem EV 483 km je předobrazem sé riového typu Ioniq 7 (stejně jako Prophecy Concept základem Ioniqu 6). Vietnamský VinFast, který už na posledním Pařížském autosalonu 2018 představil dva klasické automobily sedan Lux A2.0 (na základě BMW řady 5 F10) a SUV Lux SA2.0 (BMW X5 F15) a získal s nimi úspě chy na domácím trhu (2020 prodal 31 500 vozů), se opět zviditelnil. Automobilka ve dená paní Le Thi Thu Thuy ohlásila útok na severoamerický trh s novými elektromobily SUV, jejichž design je opět dílem turín ského studia Pininfarina. Byly vystaveny oba větší elektrické SUV VinFast VF e35 (dříve VF32) a VF e36 (dříve VF33),

u nichž se počítá se dvěma elektromotory o výkonu po 148 kW (201 k), přičemž menší typ je alternativně v jednomotorové verzi. U prvního typu je udáván dojezd 460 nebo 500 km podle kapacity akumulátoru, u del šího VF e36 (5,12 proti 4,75 m) dojezd 502 nebo 680 kilometrů. Novým globálním šéfem (CEO) vietnamské automobilky se loni v létě stal Michael Lohscheller, který překvapivě opustil stejnou funkci u Opelu. VinFast chce zahájit prodej z vientnamské produkce v Kalifornii už letos, později však hodlá vyrábět vozy přímo na americkém kontinentu (od 2024). Kanadská společnost ElectraMeccanica Vehicle Corporation uvádí za svoje sídla Vancouver (BC) a kalifornské Studio City, šéfem je Michael Paul Rivera (ex-Ricardo, Inc.) a představila řadu jednomístných městských tříkolek Solo EV. Vyvíjela je od roku 2015 ve Vancouveru a chce od 2022 s čínským investorem vyrábět v nové to várně v Mesa (CA). Ceny jsou od 18 500 USD, synchronní elektromotor 41 kW po hání zadní kolo, konstrukce je samonosná kompozitová, akumulátor 16,1 kWh stačí na 160 kilometrů jízdy, zrychlení 0 – 96 km/h do dvanácti sekund a největší rychlost 128 km/h. Druhým počinem je sportovní

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

motorismu

6 EdisonFuture EF1-T (Truck), dvoumotorový elektromobil se zrychlením 0 – 96 km/h do 4,5 sekundy

e‑Roadster, elektrická replika otevřeného Porsche 356 Speedster. Pokud je vám jmé no společnosti povědomé, tak se nemýlíte. ElectraMeccanica je spojena s firmou Intermeccanica, kterou původně v Itálii založil maďarský emigrant Frank Reisner se svou českou manželkou Pavlou, dcerou Jaro slava Freie (z Jawy!), přestěhoval do Kali fornie a pak do Kanady, kde pod vedením syna Henryho Reisnera (spoluzakladatele ElectraMeccanica) pokračuje výroba replik Porsche 356 a VW 82 Kübelwagen. Řada různých startupů, navrátilců a poše tilců se snaží přiživit na éře elektromobility. Nejinak tomu bylo v Los Angeles, kde jsme třeba v roce 2011 viděli stánek společnosti Coda Automotive, která v Kalifornii montovala

Czech Republic

Nestranný a nez

8 Biliti Electric v USA nabízí indické tříkolky GMW Taskman elektromobily Coda EV Sedan na základě levných a zastaralých čínských sedanů Hafei Saibao. Dnes už si na ně nikdo ne vzpomene, ale jaký bude osud dalších tvůrců, kteří se představili v jiné době nekri tické podpory elektromobilitě v čase světo vého lockdownu pro čínský virus? Zajímavé jistě je, že na řadě projektů představených v USA se podílejí právě různé čínské spo lečnosti. Patří k nim například EdisonFuture s koncepty spřízněných pick-upů EF1-T a skříňových vozů EF1-V, která vyhlašuje dynamické parametry srovnatelné s vozy Tesla (firma Elona Muska na autosalonu tradičně chyběla). Za kanadskou Imperium Motors také jsou Číňané, kteří by rádi v Se verní Americe uplatnili svoje elektrická SUV (Imperium SEV ET5 Skywell), ale také růz ná jiná vozidla od elektrických kol až po elektrické autobusy; ostatně Bob Silzer z holdingu DSG Global (majitel Imperium Motors) už v roce 2019 za tím účelem na vázal spolupráci s čínskou Jonway Auto motive (mj. velký elektrický pick-up Jonway Terra-E). Jistý Storm Sondors už údajně prodal 200 tisíc e-bikes, a tak by rád uspěl s třímístnou elektrickou tříkolkou Sondors EV (pro realizaci projektu využívá crowd funding). Zájemce, kterým se líbí asijské tuk-tuky, by jistě potěšil stánek Biliti Electric z Los Angeles, nabízejí jejich elektrické pro vedení GMW Taskman z indické produkce, se solárními panely pro zlepšení energe tické bilance, ale také s rychlou výměnou akumulátorů SmartSwapp. Svůj vůz na salonu měla i Barbie, výrobce hraček Mattel předvedl otevřený Barbie Extra Car na elek trické platformě Fiat 500. A nakonec ame rická pobočka Bremachu, který v Itálii skončil, uvedla ruský UAZ Patriot pod označením Bremach 4x4 SUV. ■

Leden 2022

Ročník XXII . číslo 237 130•Kč

ávislý měsíčn

7 Mullen Five, elektrický SUV amerického tvůrce s německým pohonem Hofer Powertrain

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist Foto: Archiv Iveco orii

Adolf Raška

Giulio Ramp

oni

Orion F 58 A

Sobiesław Za

sada

MJ_2022_01.in

dd 1

15.12.2021

22:27

Právě vyšlo lednové číslo plné zajímavého čtení

Čerstvě dokončený

Karlštejnbus pózoval

i na Hradčanském

náměstí v Praze

Karlštejnb

Vzhůru ke

usy

hradu!

První otevřený Robur snímku z jara 1967 LO 2500 alias Karlštejnbus na Řešením byla výrazná přestavba z osmnáctimístného karoserie:

uzavřeného autobusu O Velikonocích stal otevřený se vyhlídko roku 1967, pasažérů. Podvozek vý vůz pro tři desítky březnový které tehdy víkend, zažil s rozvorem 3,27 připadly na vený vzduchem Od dolního m vyba‑ městys Karlšte chlazeným poslední válcem parkoviště jn pozoruhodno u Berounky OHV o objemu benzinovým čtyř‑ červeno‑krémo u událost. 70 3345 cm3 a výkonu nahoru ke k (51,5 kW) hradu poprv berounského vý otevřený autobu é vyjel převodovkou spojeným s pětistupňovou s Robur LO dopravního zůstal nezměně 2500 s označe závodu ČSAD. n, zato karose‑ eskoslovenská ním rie prošla radikáln státní

ím řezem. automob doprava neboli Její délka 6,5 ČSAD měla tehdy ilová rozhodlo, že Technick m pol na veřejnou o střechu i boční se nezměnila, přišla však mono‑ (TZZ) ý a zásobova autobusovou a zadní cí závod čelní v Satalicích přepravu, a tak dostala za úkol Tovární zůstala na severový stěna a komplet okna, tým Alfa jen Romeo vytvořit linku, okraji Prahy chodním ní spodní zované návštěvn jež by motori‑ upraví pro tuto levého boku s mechanikem Giuliem pro Targa Florio v říjnu 1920. Vlevo íky vozila od veřejného linku tři malé autobusy i zádě. V pravém polovina Alfa Romeo Ramponim. Zbývající viště nahoru vytvořeno šest Guidem bokuMeregallim parko‑ provenie Robur LO 2500 východo vozy řídili Enzo Ferrari 40/60hp (st. č. 2) Giuseppe Campariho bylo , Campari ke hradu a svislých otvorů německé nce. případně i zpět. a Baldoni do cíle nedojeli Průjezd obcí a Giuseppe Baldoni. cích snadný umožňují‑ Karlštejn Ferrari dojel druhý přístup k šesti Zadání obsahova soukromým motorový už byl totiž v té době za příčným prů‑ běžným lavicím snadný a rychlý lo tyto hlavní požadavky: m vozidlům zakázán. s opěradly a Vedení ČSAD nástup a výstup čalouněním. koženkovým KNV Praha, dobrý výhled daly dopravní pod na hrad během cestujících, Před každou závody ve Středoče něž spa‑ nost fotografo jízdy a mož‑ řadou bylo příčné vání, v případě ském kraji, Ascari madlo, trubkové , jež Campa se deště možnost rychle nasadit v případě potřeby ri, Caracc střechu. nout nahoru dalo vysu‑ iola, Fagiol ri, Seaman, a zajistit. MadlaNuvola i, Ferrari, Straight – měnila v oblouky se takzávod ných Chiron, Maset pro‑ neúpln nesoucí jednodu níků, ý abecední ti, seznam jmen chouvýzna kterým dělal mecha se všemi

Giulio Ramp

oni

Giulio Ramponi kolem

roku 1930

jsem tam Felice Nazzara! Potřásl a blahopřá mi

rukou l ke třetímu nika Giulio slav‑ ještě místu,“ vzpomín v osmdesátých sportu. Nebyl mnými osobnostmi al meziválečnéh Ramponi. Znal se letech Rampon jen mechanikem U Alfy Romeo konstruktére , ale také talento o automobilového testován Giulio pracoval i. m a člověk v oddělení í motorů, dalších vaným závod em, který obratně řešil níkem, na montáži několik podvozků a nakonec měsíců problémy. ním oddělení iulio Rampon ve zkušeb‑ .

Na levém boku karoserie 30

MJ_2022_01

.indd 30

byly jen dveře pro

řidiče, zde ještě bez

rámu okna

Ve i se narodil v Miláně v řízení automob stejné době dostával lekce 8. ledna 1902. jezdcem automob Otec mu zemřel, ilu byl ještě kluk. hlavního testovací od Attilia Marinoniho, ilky Alfa Romeo když zcela Zájem jasné, co jej ho řidiče automob a není „Večer vykazoval odmaličk o mechaniku Giulio na mladém po páté, když ilky. zaujalo. Rampon a, a začal proto vovat pověstno navště‑ možná Snad to bylo jeho nadšení, im mě Marinoni naučil už nás nikdo nerušil, u milánsko spoustu nebo automob protože byl u školu Arti e Mestieri na stále ještě ilech a motorech věcí o závodních via kluk, což byl hubený lání absolvování začal Santa Maria. Po jejím .“ Lepšího vzdě‑ důležitý paramet v konstrukci koli, kdo měl pracovat v malé r pro koho‑ bilce Florenti sdílet kokpit se mu nemohlo výkonných automobilů automo‑ s a a v roce 1918 závodního vozu objemný m Camparim. u firmy Pelizzola krátce také dil jako mechani dostat. V té době již jez‑ V polovině roku 1919 se tak k Rodinný snímek všech Giuseppe Campari. Giulia si tehdy všiml Ramponi stal Ugem Sivoccim také s Enzem Ferrarim členem závod‑ tří Karlštejnbusů pořízený ního týmu , , , který Giuliem sháněl nika pro závody Alfa Romeo Masettim nebo Antoniem Ascarim patrně v létě roku jako mechani do vrchu Parma mecha‑ jednoho z nejlepšíc 1967 di Berceto. . k ‑Poggio V Ramponi byl Campari byl závodě do vrchu h italských závodníků. Ascariho mechan již známým napříkla Poggio di Berceto ikem d na Targa Florio Motor Journal 1/2022 tovali s Alfou star‑ kde v dubnu 1923, Romeo 40/60 startovali s vozem hp. „Potkal Alfa Romeo Vypadalo to RLTF. na jasné vítězství . Když však 15.12.2021

22:29

Mechanik Giulio Ramponi opírající se Parma-Poggio di Berceto v roce 1919 o kapotu Alfy Romeo 24 HP v závodě

Sobiesław

MJ_2022_01

.indd 44

Gran Premio Brescia Giuliem Ramponim 11. září 1921. Baronka Antonietta d’Avanzo dojeli na třetím místě s vozem Alfa Romeo s mechanikem 20/30hp ES Motor Journal 1/2022

Zasada

Sobiesław Zasada a Ewa Trojnásobný v Zakopaném v březnu Goworovská na lyžích mistr Evropy 1951 Zasada je v automobilov nejúspěšnější ých soutěž m polským ného množs ích Sobiesław z Ewy stala paní Zasadová závodníkem. tví . V následuj letech byla mnohok Účastnil se jediným závod závodů za volantem ohrom rát také spolujez ících nejrůznějších níkem nejen ního bloku, dkyní automobilů. ‑ a vedoucí doprovodného z Polska, který se v týmu. Je V únoru 1953 automobilov ale ze všech států tzv. cem světov startoval Zasada východ‑ ských ých soutěž ých značek na lyžař‑ ích stal továrn závodec Steyr Málokdo se ím jezd‑ sjezdu spadl h FIS v Zakopaném. mu mohl rovnatPuch, Porsche, BMW Při a utrpěl kromě rychlos a Merced otevřeno v těžkých es‑Benz. pravé nohy. ti hrála roli dálkových Rána se špatně u zlomeninu rodních rally. také vytrva soutěžích, hojila a Zasa‑ lost. Celkem Automobilový kde dovi dokonce hrozila vyhrál 148 amputac m závodníkem e. Trvalo to meziná‑ dva roky, než se zcela se stal kvůli zotavil. Místo obiesław Zasada zlomené noze. v jeho životě zabraly atletiky se narodil 27. automob

15.12.2021

Veteránsalon

22:29

Motor Journa

lu 1/2022

ledna 1930 ve vesnici Dąbrowa ily. V roce 1957 otevřel Jako šestnácti Górnicza. V Zasada v Krakově 1945 až 1948 letý získal řidičský servis všech letech u Mariana byl členem skautské průkaz gnostický značek s velmi moderní auto‑ Rippera, bratra tovního týmu ho spor‑ níka mi dia‑ mi přístroji. v Bielsko‑Białe, slavného závod‑ Jana. Od roku kde atletice. V roce okruzích s automob Startoval na městských 1948 studoval 1946 získal cenu se věnoval školu ekonomi vysokou také ilem šího sportovc ckou v Krakově pro nejlep‑ v oblastních automobBMW 328 a potom e na rou polského a s podpo‑ Polského svazu 1. atletickém mistrovství ilových soutěžích šampiona v V roce 1960 rally Francisz skautů v Krakově Postawky začal ka ské rally, nemohl startovat na Dolnosle . roku 1952 byl jezdit automob . Až do tzv. za volant tehdy z‑ Zasada členem ilové JJK, soutěže tedy jednoden atletického týmu. usedla paní národního s přítelem Czesławe ní soutěžní Ewa V únoru 1952 Házel oštěpem m Wodnickim jízdy. Díky rekord z roku vyhrál první (osobní rally a vyhráli. tomu má z Dolnosle automobilovou 1951 je 55,65 „O modrou ve stolním tenise zských m), vyhrával vítězství, zatímco rally devět jezdkyní v BMW stuhu Ojcowa“. Spolu‑ její oddíl byl také a jeho skautský sportovn 1961 se stal poprvé manžel jen osm. V roce byla Ewa Goworow í bývalá předním lyžařským mistrem Polska ska, BMW týmem. Asnyka spolužačka z gymnázi s vozem 700. Potom a Adama v Bielsko‑Białe. a Fiatem Abarth jezdil s Mini Cooperem V prosinci 1952 1000 a vydobyl se lepšího si místo nej‑ polského soutěžní ho jezdce.

Zbraslav–Jíloviště

2021, oficiální premiéra

zrestaurovaného motocyklu

Orion F 58

První úspěchy sbíral oblastních soutěžích Sobiesław Zasada na počátku padesátých za volantem BMW let v jednodenních 328

Ewa Zasadová (1961)

MJ_2022_01

.indd 38

Orion F 58 A, v sedle

vedoucí restaurátor

A (1928)

ských dílen NTM Jirka

Doležal

My, kteří máme si zakládáme tu čest čas od času psát na na tom, že milým čtenář píšeme seriózn stránky Motor Journa ům bulíky lu, í texty, že na pohádky. V případě násled nos, případně jim nevypnevěšíme našim sbírek Národ ujícího textu rávíme nějaké ního technic o motocyklu motocyklu kého muzea Orion F 58 je však tak A ze tomu nebud barvitá, že rem to trochu e jinak. Histori pohád zavání. No e zapletl kocour posuďte sami, kou, či snad dokonce horo‑ ek Mikeš i vždyť do tohoto i pražský kat s Pašíkem, příběhu se mladý Indian Alois Weiss. a Jones a nakon Motor Journal 1/2022 ec

lánská firma Vilém Michl k průkopníkům patřila motorismu u bou motocyk nás. Výro‑ lů Orion se zabývala již 15.12.2021 22:29 od

Reklama z roku 1906 Motor Journal 1/2022 MJ_2022_01

.indd 53

roku 1903, a za 30 let činnosti bila na 1000. jich vyro‑ V letech po 1. světové válce se konstruktérem datele firmy Ing. motocyklů stal syn zakla‑ Zdeněk Michl, nejprve se zajímavý který přišel motory v jedno‑ mi stroji s dvoudobými Reklama z roku 1905 dení a zdvihový i dvouválcovém prove‑ mi objemy 350 V roce 1926 se objevily stroje a 600 cm 3. značky (jednodu a F 6, což byly Orion chý dole otevřený F 5 s přední poněkud konvenč vidlicí systému rám cykly se čtyřdobý nější moto‑ Druid a podrámo vou nádrží modern mi motory 500 s ventilovým ‑ a 600 cm 3 ích hranatýc rozvodem V kombinaci h tvarů). s mohutným Vrcholem nabídky SV. vrchovým moto‑ rem tak vznikl slánského podniku stal sportovn se velmi hezkých celek, dle mého názoru, í model F 58 A z roku 1928. Poháněl jej motor proporcí. Vzhledem, ale OHV o zdvihové s ventilovým rozvodem ani výkonem m objemu 499 3 F 58 A nezadal si Orion vaným výkonem s nejlepšími – cm s udá‑ 20 světovou, tedy především britskou podvozek vycházej hp. Motocykl si zachoval konkurencí. firma Viléma ící ze spodovýc Rodinná Michla h modelů však nemohla době konkuro vat velkým výrobcům dlouho‑ . Nepříliš 53

15.12.2021

22:30

www.MotorJournal.cz

► FORD MUSTANG MACH-E 4X (2022)

Foto Tom Hyan

Automobily

EDISONOVA VIZE

Na autosalonu v Los Angeles 2019 představil Ford elektrický Mustang Mach-E, který loni dorazil do Evropy...

řestože se někteří dnešní novináři domnívají, TOM HYAN a německá Berlinera. Opět převážily nevýhody. V deva že Ford vývoj elektromobilů poněkud zane desátých letech následovaly elektrické pick-upy a lehké dbával (jak jsme se dočetli), pravý opak je panel vans pro služby ve městě, vznikly už menší série, Mustang Mach-E pravdou. Samotný Henry Ford byl velkým je prvním sériovým Fordem, ale... V novém tisíciletí Ford uvedl do sériové výroby vyvinutým na nové přítelem a obdivovatelem Thomase A. Edi akumulátorovou verzi Focusu, jezdila výtečně (vyzkou unikátní platformě sona, společně postavili elektromobil v roce 1914, když šeli jsme), ale ty těžké akumulátory a malý dojezd! Pros pro elektrická vozidla Edison přemýšlel o sériové výrobě elektromobilů už tě je nikdo nechtěl, tiše z výrobního programu zmizely, (dříve šlo o úpravy od roku 1903, kdy vyhlásil: „Elektrifikace je výtečná věc, stejně jako elektrický Transit Connect. Teprve ekolo stávajících platforem); gická hysterie posledních let nahrála BEV, výrobci aku nepotřebuje vratný pohyb pístů, vše je rotační, ideální vyzkoušeli jsme a úžasně účinné. Nemusíte řadit, nepotřebujete kapali mulátorů věnovali nemalé prostředky jejich vývoji, a dnes Mustang Mach-E nový chladicí okruh, pohon je tichý a bez zápachu, ab nenajdete velkou automobilku, která by neměla elektro s pohonem všech kol sence vibrací znamená bezpečnou a komfortní jízdu.“ mobily ve výrobním programu. V americkém stylu se a větší kapacitou Edison postavil prototypy, spojil se s Fordem, naposle Ford rozhodl pro kategorie, jež jsou za mořem obvyklé, akumulátoru Extended Range dy se jeho jméno objevilo v souvislosti s konstrukcí a tak kromě elektrického Transitu vyjely sportovní elektromobilu v roce 1927, ale pak to crossover Mustang Mach-E a pick-up vzdal stejně jako Ford. Ani tito dva full size F-150 Lightning. Už v roce ► FORD MUSTANG MACH-E (2022) velcí inovátoři nedokázali eliminovat 1966 Henry Ford II prohlásil, že v době typ výkon točivý spotřeba WLTP dojezd WLTP hlavní nevýhody elektromobilů, jež tak velkého technického a vědeckého [kW/k] moment [kWh/100 km] [km] přetrvávají dodnes... vývoje nebýt mezi avantgardou, zna RWD 75,7 kWh 198/269 430 N.m 17,7 440 Koncem šedesátých let se Ford znovu mená řítit se nezadržitelně zpět... RWD 98,7 kWh 216/294 430 N.m 16,5 610 pustil do elektromobilů pro městský AWD 75,7 kWh A tak je tady Mustang Mach-E, první 198/269 580 N.m 19,5 400 provoz, na nějž se hodí nejvíce, a vy AWD 98,7 kWh čtyřdveřový a první sériový elektrický! 258/351 580 N.m 18,7 540 vinul City Car, britská filiálka Comutu AWD 98,7 kWh GT 358/487 860 N.m 20,0 500 Vyjel sice o více než třicet let po smrti

auto 2022/1

Foto Tom Hyan

Henryho Forda II, ale svému jménu nedělá žádnou ostudu, jak jsme viděli už v létě na autodromu v Sos nové. Jeho dynamické parametry jsou obdivuhodné, pokud se nemusíte starat o reálný dojezd! Mustang je prostě Mustang, a tak i elektrický crossover SUV udivuje značným zrychlením s maximálkou omezenou na 180 km/h, vynikajícími jízdními vlastnostmi s níz kou polohou těžiště (akumulátory dole v podlaze) a ideálním rozložením hmotnosti mezi nápravy, ovšem fyzikální zákony zůstávají v platnosti, a tak pohoto vostní hmotnost 2,1 až 2,4 tuny podle verze je prostě znát. Ford uvedl elektrickou novinku slovy: „Plně elek trický Mustang Mach-E nabízí výkon, styl a svobodu pro novou generaci.“ Řidič má k dispozici tři jízdní režimy Active (normální), Whisper (ekonomický) a Un bridled (sportovní). Zavazadlový prostor je vpředu

1 Přístrojová deska s centrálním dotykovým displejem 15,5“ ve stylu elektromobilů Tesla 2 Digitální přístrojový štít 10,2“ před volantem s údajem dojezdu a stavu akumulátoru 3 Volba jízdních režimů na centrálním displeji (Unbridled je sportovní) 4 Obvyklý otočný ovladač P-R-N-D-L jako u klasických modelů Ford na středové konzoli

i vzadu, dominantou prostorného interiéru je velko plošný dotykový středový displej 15,5 palce nové generace infotainmentu SYNC. Nechybí průběžná aktualizace online by-air systémů vozu. Mustang Mach-E přichází na evropský trh v pěti základ ních verzích, a to s pohonem zadních (RWD) nebo všech kol (4X = AWD), s menším 75,7 kWh či větším akumulátorem 98,7 kWh, přičemž špičková dvoumoto rová verze Mach-E 4X může být se zvýšeným výkonem na 358 kW (487 k) coby Mach-E GT. Vyzkoušeli jsme provedení s pohonem všech kol, větším výkonem 258 kW (351 k) a větším akumulátorem (Extended Range). Přestože výrobce uvádí dojezd podle normy WLTP plných 540 km, indikace na palubní desce byla jiná, a to při převzetí hlásila 316 km (stav nabití akumu látoru 99 %). Indikace dojezdu není lineární, závisí na obvyklých okolnostech včetně způsobu jízdy, denní teploty při testu činily 6 °C. Při krátké jízdě ekostylem po Praze (21 km) sice dojezd naopak narostl o 7 km, ale kapacita akumulátoru se snížila z 99 na 96 procent. Vydali jsme se na delší jízdu do Plzně s využitím dál nice. Ujeli jsme v ekonomickém režimu 96 km, a tak dojezd klesl jen o 80 kilometrů (ovšem kapacita ►►►

1/2022 THauto

► FORD MUSTANG MACH-E 4X (2022)

Foto Tom Hyan

4 1 Prodej Mach-E začal v USA v modelovém roce 2021, první tři vozy se prodaly ještě v roce 2020 (vedle 61 019 klasických Mustangů) 2, 3, 4 Zavazadlový prostor je vpředu i vzadu; pod kapotou je rozdělen plastovými přepážkami, i pro tašku s nabíjecími kabely

akumulátoru z 96 na 72 %). Využili jsme možnosti rychlejšího nabíjení (2,5 h ze 72 na 100 %) a displej pak indikoval dojezd 351 km. Zpáteční cesta 96 km proběhla většinou mimo dálnici, indikace dojezdu klesla jen o 70 km, a to navzdory zkoušce různých jízdních režimů (kapacita akumulátoru ze 100 na 77 procent). Další přerušované jízdy po Praze a okolí znamenaly 83 km, pokles dojezdu o 90 km a kapa city ze 77 na 55 %. Během posledních jízd jsme si ovšem užívali klimatizace, audiosoustavy a sportov

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – dva trakční synchronní elektromotory AC s permanentními magnety, chlazené olejem, každý na jedné nápravě uložen napříč s jednostupňovým redukčním převodem; celkem 258 kW (351 k) a 580 N.m; trakční akumulátor Li-Ion 98,7 kWh (využitelných 88 kWh), 376 článků uložených v plochém bloku pod podlahou mezi nápravami, nabíječka AC 11 kW (na 80 % cca 6 hodin), možnost rychlonabíjení DC 150 kW (10 – 80 % za 45 minut). Trvalý pohon všech kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce z oceli a kompozitních materiálů, pomocné rámy vpředu i vzadu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy, odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy ø 457/432 mm, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD, ESC; hřebenové řízení 14,6:1 s elektrickým posilovačem; kola z lehké slitiny, pneumatiky 225/55 R 19. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2984 mm, rozchod kol 1617/1626 mm; d/š/v 4713/1881 (se zrcátky 2097)/1624 mm; světlá výška 145 mm; objem zavazadlového prostoru vpředu 81 l a vzadu 519/1420 l; pohotovostní hmotnost od 2247 kg, celková 2690 kg, hmotnost přívěsu jen do 750 kg (brzděný i nebrzděný). PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost omezena na 180 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 5,1 s; spotřeba elektrické energie 18,7 kWh/100 km; dojezd WLTP 540 km.

auto 2022/1

ního režimu Unbridled, takže spotřeba elektrické energie vzrostla ze 17 na 24 kWh/100 km (výrobce uvádí 18,7 kWh). A závěr? Jedno je jisté, musíte se přizpůsobit vozu, pokud chcete dojet někam dále bez přestávky na nabíjení, ale to je vlastnost všech elektromobilů (kromě FCEV). Teprve dlouhodobé užívání prozradí skutečné možnosti. Závěrem nám palubní displej sdělil, že při poslední jízdě šlo pouze 55 % spotřeby na elektropohon, ale 23 % na klima tizaci, 17 % zmařila nízká okolní teplota (proti ideál nímu stavu) a zbývajících 5 % zlikvidovalo další pří slušenství vozu (audio, elektricky ovládané funkce). Dobrou zprávou pro sportovce je skutečnost, že vý roba klasického Mustangu s pětilitrovým osmiválcem v Michiganu (Flat Rock) nadále pokračuje. Elektrický Mustang Mach-E se pro celý svět vyrábí v mexickém Cuautitlánu (pouze pro čínský trh nyní běží montáž u Changan Ford v Chongqingu). Situace na trhu BEV ovšem není jednoduchá, elek trických crossoverů SUV přibývá, a tak se Ford Mus tang Mach-E zařadil do skupiny konkurentů, které představují hlavně BMW iX, Mercedes-Benz EQB/ EQC, Tesla Model Y, Audi e-tron a Q4 e-tron, Toyota bZ4X, Kia EV6, Hyundai Ioniq 5 a budoucí Lexus LF-Z Electrified, Volkswagen ID.8 (odvozen z čín ského ID.6) a Cadillac Lyriq. Na českém trhu začínají ceny jednomotorového Mustangu Mach-E od 1,3 mi lionu a dvoumotorového od 1,5 milionu Kč (více a podrobněji na www.ford.cz). ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na sportovní vůz FORD MUSTANG (1969)

1/2022 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► MAZDA CX-30 e-SKYACTIV-X186 (DM)

Mazda vylepšuje spalovací motory, po unikátním spalování Skyactiv-X tento čtyřválec doplnila hybridní soustavou...

ravda, jde pouze o méně výkonný systém TOM HYAN a točivý moment v širokém rozsahu otáček od cca Mild-Hybrid ISG s napětím 24 V, ale i to při 1500/1600 do 6000 min‑1, samozřejmě za současně snížené spotřeby paliva, tedy i výfukových emisí. spívá ke zlepšení energetické bilance, zvláště Mazda CX-30 vyplňuje u motoru SPCCI (Spark Plug Controlled ComMazda Motor Corporation patří k největším samostatnabídku mezi typy CX-3 pression Ignition). V roce 2017 zveřejněný a CX-5; dostala nové jméno, ným automobilkám. Po ukončení aliance s Ford Motor vynález motoru Mazda Skyactiv-X se zvláštním spalovaCompany (z iniciativy amerického partnera) pokračuje protože specifická CX-4 se už vyráběla pro čínský trh cím procesem, který využívá zapalovací svíčkou řízený v aplikaci neobvyklých technických řešení, k nimž patří kompresní zážeh pro zvýšení účinnosti technologie souhrnně označené SkySPCCI, tak kombinuje výhody zážehoactiv, k nimž v budoucnu přibudou ► PŘEHLED MAZDA CX-30 (2022) další. Není žádným tajemstvím, že vého i vznětového motoru. Pro modelotyp výkon převodovka, spotřeba WLTP vý rok 2021 byl vylepšen soustavou Mazda pracuje na využití rotačního (motor) [kW/k] pohon kol [l/100 km] M‑HEV (Mild-Hybrid ISG), známou už motoru systému Wankel v roli prodlue-Skyactiv-G 2.0 122 90/122 6M/6A, FWD 5,9/6,4 žovače dojezdu u elektromobilů (moz kombinace se zážehovými čtyřválci e-Skyactiv-G 2.0 150 110/150 6M/6A, FWD 5,9/6,4 tor, pohánějící generátor elektrické Skyactiv-G, určenými pro Mazdu 3, e-Skyactiv-G 2.0 150 AWD 110/150 6M/6A, AWD 6,4/6,9 energie běží v režimu optimálních otáCX-30 a další budoucí vozy tzv. Next e-Skyactiv-X 2.0 186 137/186 6M/6A, FWD 5,7/6,1 Generation. Výsledkem je vyšší výkon e-Skyactiv-X 2.0 186 AWD 137/186 6M/6A, AWD 6,1/6,6 ček), který by se měl objevit v prvním

auto 2022/1

3 globálním elektromobilu Mazda MX-30. V listopadu 2020 také poprvé potvrdila přípravu nové platformy s podélně uloženým šestiválcovým motorem ve verzích Skyactiv-G, X a D včetně podélně situované převodovky pro pohon zadních kol, a to včetně verzí PHEV a M-HEV (48 V). Kromě toho v programu Post-2022 chce mít exkluzivní platformu pro příští generace Mazda BEV. Vzhledem k vzrůstajícím požadavkům na emisní limity Mazda posiluje spolupráci s Toyotou, kde využije plně hybridní systém THS pro nové SUV vyráběné v USA a jiné SUV pro čínský trh, přičemž v Evropě rozšíří nabídku Mazda 2 Hybrid (Yaris THS). Další alianci má s Isuzu (bude dodávat nový pick-up Mazda BT-50). Společnost, která nedávno oslavila 100 let (vznikla roku 1920 v Hirošimě), ovšem jako jedna z mála

Foto Tom Hyan

4 v yrábí všechny tři klasické kategorie osobních automobilů, a to jak nejrozšířenější typy sedan/hatchback/ kombi a crossovery SUV, tak rovněž sportovní roadstery a kupé! Patří k nim elegantní crossover CX-30 (codename DM), který svou velikostí vyplňuje mezeru mezi typy CX-3 a CX-5, stal se druhým vozem Next Gen po nové Mazdě 3; výrobce svou Next Generation také souhrnně označuje za sedmou generaci (třetím členem je elektrický MX-30; počítá se vždy celá skupina modelů pro dané období). Crossovery SUV dnes vedou, a tak CX-30 posiluje nabídku právě v tomto směru. Od svého uvedení v roce 2019 prochází průběžným vylepšováním, i když vyvážený a nadčasový design čistých linií podle filozofie KODO-Design (Soul of Motion) se prakticky nemění. Inspirací byl Vision Coupé Concept z autosalonu v Tokiu 2017, ►►►

1 Proti CX-3 je interiér Mazdy CX-30 o něco prostornější, na předních sedadlech je dokonce tolik místa jako ve větší CX-5 2 Zavazadlový prostor má základní objem 430 litrů, který lze po sklopení zadních sedadel zvětšit až na 1406 litrů 3, 4 Klasický kokpit s kruhovými přístroji; na centrálním displeji lze sledovat mj. funkci poháněcí soustavy (např. údaj o práci motoru v režimu SPCCI)

1/2022 THauto

► MAZDA CX-30 e-SKYACTIV-X186 (DM)

Foto Tom Hyan

▼ Praktický je plastový kryt motoru, odklopný vzad po odjištění dvou otočných pojistek v přední části

Vyzkoušeli jsme Mazdu CX-30 s unikátním motorem e-Skyactiv-X186, který je osazen systémem Mild Hybrid s napětím 24 V (akumulátor Li-Ion)

výsledkem je působivý design bez zbytečných prvků a plynulé křivky, vyjadřující pohyb a dynamiku One Motion, i když vůz není zrovna v pohybu. Ostatně totéž platí i pro novou Mazdu 3 (BP) v provedení hatchback i sedan, s níž je novinka spřízněna platformou a mechanickými skupinami. V modelovém roce 2021 mají všechny vozy Mazda 3 a Mazda CX-30 se zážehovými motory (vznětové se už nedodávají) soustavu M-HEV 24 V; ačkoli český

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený řadový čtyřválec Mazda e-Skyactiv-X186 s kombinovaným spalováním SPCCI (zážehový/vznětový), částečně přeplňovaný odpojitelným mechanickým kompresorem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; elektronické přímé vstřikování paliva; Mild-Hybrid ISG 24V, Stop/Start; EU6d; 1998 cm3 (ø 83,5 x 91,2 mm); 15,0:1; 137 kW (186 k)/6000 min‑1 a 240 N.m/4000 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – šestistupňová samočinná převodovka Skyactiv-Drive s kapalinovým měničem momentu (3,552 – 2,022 – 1,347 – 1,000 – 0,745 – 0,599 – Z 3,052), stálý převod 4,669. Pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy ø 295/265 mm, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, DSC/TCS; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem EPAS; pneumatiky 215/65 R 16 nebo 215/55 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2655 mm, rozchod kol 1565/1565 mm; d/š/v 4395/1795/1540 mm; přední převis 915 mm; světlá výška 175 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 430/1406 l; objem palivové nádrže 51 l; pohotovostní/celková hmotnost 1391/1965 kg; nebrzděný/brzděný přívěs do 600/1300 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 204 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,6 s; spotřeba paliva WLTP 6,1 l/100 km; emise CO2 od 138 g/km. .

auto 2022/1

dovozce v oficiálním ceníku 2021 nadále používá označení Skyactiv-G nebo X bez předpony e (tedy e‑Skyactiv), jak ale uvádějí jiné firemní materiály (v ceníku 2022 napraveno). Všechny motory jsou dvoulitrové čtyřválce, přesně tedy o objemu 1998 cm3 (ø 83,5 x 91,2 mm), podle výkonu (k) známé coby e‑Skyactiv-G122, G150 a X186, a to s atmosférickým plněním, pouze unikátní X má částečné přeplňování odpojitelným mechanickým kompresorem. Vyzkou šeli jsme CX-30 v provedení e-Skyactiv-X186, které po aplikaci M-HEV 24 V nabízí větší výkon 137 kW (186 k) proti dřívějším 132 kW (180 k) při shodných otáčkách 6000 min‑1, stejně jako zvýšený vrchol točivého momentu 240 N.m/4000 min‑1 proti 224 N.m/ 3000 min‑1. Upravený motor vykazuje změny hlavy válců, pístů, vačkového hřídele na straně sání a snížení stupně komprese ze 16,3 na 15,0. Přestože se základní dynamické parametry oficiálně nezměnily, je znát větší zátah motoru zejména při zrychlování za pohybu, udávaná spotřeba paliva však klesla zhruba o 15 procent. Ve smíšeném provozu jsme dosáhli hodnoty 8,4 l/100 km při svižné jízdě s využitím brněnské dálnice (vůz se samočinnou převodovkou a pohonem jen předních kol). S aerodynamicky účinnější Mazdou 3, vybavenou stejným motorem, ale se šestistupňovou manuální převodovkou, jsme ovšem spotřebu snížili na příznivějších 6,5 l/100 km. O testované modernizované CX-30 samozřejmě platí vše, co jsme uvedli při představení tohoto typu v roce 2020. Platforma Skyactiv-Vehicle Architecture přináší větší tuhost karoserie (až 30 % ultrapevných ocelí), zvýšení bezpečnosti i snížení hlučnosti a vibrací, ale nadále vyznává filozofii Jinba Ittai, tedy jezdec a kůň jedno jsou, jednoduše radost z jízdy. Jízdní vlastnosti jsou příkladné, přestože také Mazda nyní volí torzní příčku pro zavěšení zadních kol, a to v obou verzích FWD (pohon předních kol) i AWD (pohon všech kol). Vyzkoušeli jsme novou Mazdu CX-30 se všemi pohonnými jednotkami, jež jsou na evropském trhu k mání, ale nový e-Skyactiv-X186 je nejlepší. Ceny Mazdy CX-30 na českém trhu v modelovém roce 2022 začínají od 609 900 Kč, s motorem e-Skyactiv-X od 692 900 Kč. (více a podrobněji na www.mazda.cz). ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na osobní automobil MAZDA 1500, jehož karoserii navrhl Bertone (1968)

1/2022 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► MITSUBISHI ECLIPSE CROSS PHEV

DRUHÁ FÁZE

Před čtyřmi lety vyjel první Eclipse Cross, loni v létě byla na náš trh uvedena modernizovaná verze s poháněcí soustavou Plug-In Hybrid... TOM HYAN 1 Nová verze Eclipse Cross PHEV je zajímavou alternativou s elektrickým pohonem, ale bez závislosti na nabíjecích stanicích 2 Nový Eclipse Cross PHEV opět míří do středu nabídky mezi ASX a Outlander, s nimiž sdílí shodnou Mitsubishi Global Platform 3 Mitsubishi Eclipse Cross PHEV nemá jen odlišnou poháněcí soustavu, ale proti Eclipse Cross také pozměněný design, zejména v zadní části

auto 2022/1

itsubishi Motors patří k nejstarším japonským automobilkám, letos slaví 105 let od vzniku svého prvního osobního vozu (Model A), v posledních letech však proslula výrobou automobilů s pohonem všech kol (první prototypy PX33 vyjely už ve třicátých letech). Největší zkušenosti získala dlouholetou licenční výrobou legendárního amerického Jeepu Willys. Tato zapomenutá skutečnost je opravdu pikantní v historických souvislostech, neboť to byla japonská letadla, která v prosinci 1941 podnikla zničující úder na Pearl Harbor. Právě stíhací Mitsubishi A6M2 Zero-Sen, výrobky Misubishi Heavy Industries, tvořily velkou část nasazených letadel spolu s Aichi D3A1 Val a Nakajima B5N2 Kate v této Hawaiian Operation, jak napadení amerického přístavu nazývají v Japonsku. Byly to vesměs jedno motorové dolnoplošníky, poháněné pístovými hvězdicovými motory Nakajima nebo Mitsubishi... Po druhé světové válce v roce 1953 zahájila společnost Mitsubishi Heavy Industries licenční výrobu spartánských vozů Jeep J3/J2 pro domácí trh, byl to první sériový výrobek Mitsubishi 4x4, který přežil až do roku 1998 (CJ-3B), když u Mitsubishi zhotovili celkem 200 tisíc Jeepů podle amerického originálu.

4 Horizontálně členěná přístrojová deska s centrálním informačním displejem a možností připojení chytrého telefonu 5, 6 Velikost interiéru vpředu i vzadu splní všechny běžné nároky 7, 8 Na středovém displeji lze sledovat podíl jízdy na elektrickou energii a její spotřebu, stejně jako spotřebu benzinu

V roce 1981 se objevilo první Pajero, následovaly další vlastní typy 4x4, zejména Outlander, Delica, ASX a Eclipse Cross. Posledně jmenovaný se představil na Ženevském autosalonu 2017 coby cross over SUV, jeho nová verze (někdy značená coby druhá generace) spojila dvě tradiční konstrukce Mitsubishi, a to automobily 4x4 s téměř sedmdesátiletou historií a elektromobily s více než padesátiletou tradicí! Nový Eclipse Cross PHEV je navíc druhým typem svého druhu po Outlanderu PHEV, který slaví celosvětové úspěchy (prodáno přes 220 tisíc). Výrobce použil formuli Eclipse Cross + Outlander PHEV = Eclipse Cross PHEV, což nejlépe vystihuje vznik i poslání nového automobilu. Připomeňme, že Eclipse Cross zdědil jméno po sportovních kupé a spyderech, vyráběných ve společném podniku Diamond Star Motors (Mitsubishi/Chrysler) v americkém Normalu ve státě Illinois až do roku 2011. Nový Eclipse Cross PHEV přebírá z Outlanderu unikátní koncepci elektrifikovaného pohonu Plug-In Hybrid EV, upřednostňující elektrický režim, a to se dvěma elektromotory (na každé nápravě jeden) v kombinaci se zážehovým čtyřválcem. Stejně jako Eclipse Cross pokračuje ve stylu crossoveru SUV se sportovními prvky a výrazným designem, ale užitnou

Foto Tom Hyan

9 Kontrolní přístroje před volantem, vlevo ukazatel hospodárnosti jízdy a rekuperace, uprostřed stav akumulátoru a zásoby paliva, vpravo rychloměr

9 hodnotu zvyšuje přepracovaná zadní část s větším objemem zavazadlového prostoru. Modernizován byl také celkový vzhled automobilu (i příď) s jinými hlavními světlomety a koncovými svítilnami, vzadu zmizela horizontální příčka napříč zadním oknem (omezovala výhled) a celková délka vzrostla o 140 milimetrů. Vůz nadále vychází z vylepšené Mitsu bishi Global Platform, která s nezměněným rozvorem 2670 mm slouží i dalším vozům. Zatímco původní Eclipse Cross vsadil na zážehové motory 1.5 MIVEC (4B40) nebo vznětové 2.2T MIVEC DiD (4N14), nový Eclipse Cross PHEV dostal větší zážehový čtyřválec 2.4 MIVEC (4B12) z nejnovějšího Outlanderu PHEV. Zkratka MIVEC značí Mitsubishi Innovative Valve timing Electronic Control System, tedy variabilní časování všech ventilů. Největší zvláštností automobilu je absence klasické převodovky (nemá ani CVT), protože se rozjíždí vždy elektricky, zatímco spalovací motor (ICE) většinou slouží pro pohon generátoru elektrické energie (běží v optimálních otáčkách), pouze v případě potřeby pohání přímo přední kola přes jednostupňový redukční planetový převod. Na každé nápravě je jeden synchronní trakční elektromotor (unikátní trvalý pohon 4WD S-AWC); spalovací motor se ►►►

10 Nové tvarování zadní výklopné stěny zvětšilo objem zavazadlového prostoru

1/2022 THauto

Foto Tom Hyan

► MITSUBISHI ECLIPSE CROSS PHEV

Zážehový čtyřválec 2,4 l s Atkinsonovým pracovním cyklem má snížený výkon, ale větší objem válců

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – hybridní, se zážehovým motorem, generátorem a dvěma elektromotory; a) kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec Mitsubishi 4B12, uložený vpředu napříč s generátorem 80 kW; 2360 cm3 (ø 88 x 97 mm); 12,0:1; 72 kW (98 k)/4000 min‑1 a 193 N.m/2500 min‑1; DOHC 16V MIVEC; Atkinsonův pracovní cyklus; elektronické vícebodové vstřikování, GPF, EU6d; b) dva střídavé synchronní elektromotory s permanentními magnety; vpředu typ S61, jmenovitý/největší výkon 25/60 kW, 137 N.m; vzadu Y61, 30/70 kW, 195 N.m; c) trvalý pohon všech kol 4WD S-AWC; jednostupňové redukční převody, spalovací motor s vlastní spojkou vpředu; d) akumulátor Li-Ion, 80 článků, 300 V, 13,8 kWh a 80 kW; uložený v podlaze mezi nápravami, samočinné chlazení při rychlodobíjení nebo volitelné tlačítkem dle potřeby; přídavný akumulátor 12 V v zavazadlovém prostoru; e) kombinovaný systémový výkon 138 kW (188 k), pětistupňová brzdná rekuperace (páčky pod volantem) a jízda setrvačností (plachtění), volba pěti jízdních režimů. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy Multilink; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy ø 270/265 mm, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD, ESC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 225/55 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2670 mm, rozchod kol 1540/1540 mm; d/š/v 4545/1805/1680 mm; přední převis 990 mm; nájezdový úhel P/Z 20,4°/29,6°, přechodový úhel 18,5°; objem zavazadlového prostoru (VDA) 359/1108 l; objem palivové nádrže 43 l; pohotovostní/celková hmotnost 1900/2425 kg; nebrzděný/brzděný přívěs 750/1500 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 162 (EV 135) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,9 s; spotřeba paliva WLTP 2,0 l/100 km; emise CO2 46 g/km; spotřeba elektrické energie 17,5 kWh/100 km; elektrický dojezd 45 (město 55) km; nabíjení na 100 % ze zásuvky 230 V, 10/16 A, za 6,0/4,0 h; rychlonabíjení (standard CHAdeMO) na 80 % za 25 minut. Možnost napájení externích spotřebičů do 1,5 kW (zásuvka 230 V) a do 10 kW (CHAdeMO).

auto 2022/1

může přes spojku připojit k pohonu přední nápravy v rozsahu rychlostí zhruba 80 až 162 km/h (maxi mální); do 135 km/h je podle podmínek možná čistě elektrická jízda. Pohyb vozu je tak plynulý beze změny převodových stupňů a nepříjemného nerovnoměrného zrychlování, využívá paralelního i sériového hybridního režimu, v sériovém je možnost volby nejvýhodnějšího zatížení a otáček spalovacího čtyřválce v pásmu nejvyšší účinnosti (Atkinsonův cyklus se zkrácením efektivního kompresního zdvihu, pozdějším zavřením sacího ventilu a kompresním poměrem 12,0:1 místo 10,5:1 po změně tvaru pístů). Kombinovaný výkon činí 138 kW (188 k), přičemž výkon spalovacího motoru byl proti Oultanderu PHEV omezen z 99 na 72 kW (ze 135 na 98 k), zbývajících 66 kW (90 k) připadá na současně využívané elektromotory (jejich největší výkon je P/Z 60/70 kW, tedy 82/95 k); akumulátor (Li-Ion 13,8 kWh mezi nápra vami) ovšem nabízí nejvíce 80 kW. Na středovém palubním displeji je velmi zajímavé sledovat spotřeby benzinu i elektrické energie, před startem hlásil vůz dojezd EV 38 kilometrů a ICE 541 km, ve finále jsme dosáhli 66 procent jízdy pouze elektricky, ale údaji o spotřebě benzinu 2,0 l/100 km (WLTP) jsme se nepřiblížili ani náhodou. Při rychlé jízdě po dálnici může vzrůst i přes devět litrů, v kombinovaném provozu byla 6,0 l/100 km. Nesmíme zapomínat, že hmotnost vozu vzrosla asi o 400 kilogramů a blíží se dvěma tunám. Nový Mitsubishi Eclipse Cross je zajímavou alternativou, kterou výrobce označuje za hybridní elektrické vozidlo, které nevzniklo přidáním elektromotoru ke spalovacímu čtyřválci, ale právě naopak. Torzní tuhost karoserie vzrostla o 30 % proti Outlanderu PHEV, obě nápravy mají zcela nezávislé zavěšení všech kol, vzadu jsou větší tlumiče a poloha těžiště klesla o 30 mm, přičemž rozložení hmotnosti P/Z 55/45 % se blíží ideálnímu stavu. Pro správnou funkci se ovšem PHEV musí dobíjet, protože zásoba elektrické energie na teoretický dojezd EV 45 kilometrů klesá velmi rychle a brzdnou rekuperací (byť od všech kol) přidáte jen několik málo procent. Jízda je však tichá a pohodlná. Na český trh přišel Eclipse Cross PHEV s cenou od 949 950 Kč v základní výbavě Intense+ do 1 179 950 Kč v nejvyšší Instyle+ (více a podrobněji na www.mitsubishi-motors.cz). Zajímavostí je možnost využití vozidla rovněž k napájení externích elektrických spotřebičů (technologie V2X/V2H/V2G). ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na osobní automobil MITSUBISHI ECLIPSE SPYDER (2007)

1/2022 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► BMW X2 M MESH EDITION (F39)

BMW X2 xDrive 20i v akčním modelu M Mesh Edition, určeném především pro uživatele mladé duchem

V kategorii Sports Activity Coupé je X2 už čtyři roky, a tak ji osvěžila atraktivní M Mesh Edition...

ejmenší z vozů BMW kategorie SAC (Sports TOM HYAN BMW X2 (F39) se představil na jaře 2018 coby Activity Coupé) se představil na jaře 2018 nejmenší sourozenec X4 a X6, za první dva roky se s výrazně sportovnějším vzhledem než nová prodalo 40 procent objemu produkce ve staré dobré X1 (F48), s níž je úzce spřízněn. Oba repreEvropě, ale také 10 % v USA a 30 % u čínských souzentují modulární platformu UKL1/2 (Untere Klasse) druhů. Mechanické skupiny s rozvorem náprav 2670 s motorem vpředu napříč a základem milimetrů (stejným jako u X1) vycházejí ► BMW X2 (F39) v pohonu předních kol, která se nejprve z platformy shodné jak pro X1, tak pro uplatnila na kompaktním minivanu řady 2 typ motor převodovka výkon spotřeba EU Mini Countryman, jsou však odlišně Active Tourer (F45) v roce 2014 a záhy naladěny s novými pružinami, tlumiči (turbo) [kW/k] [l/100 km] expandovala do celé nové série levněj- sDrive 18i i stabilizátory. Podvozek M Sport X2, 3R 1.5 6M/DCT7 100/136 5,4/5,6 ších modelů BMW. Dlužno říci, že kon- sDrive 20i snížený o 10 milimetrů, je základem 4R 2.0 DCT7 131/178 5,8 4R 2.0 8A 131/178 6,3 struktéři BMW si s naladěním podvozku xDrive 20i atraktivní série akčních modelů X2 M 92/125 + 70/95 1,9 opravdu pohráli, přesednutí do testova- xDrive 25e 3R 1.5 + EM 6A Mesh Edition, s nimiž bavorská značka sDrive 18d 4R 2.0d 6M/8A 110/150 4,3/4,3 ného BMW X2 xDrive 20i M Mesh Edition osvěžila modelovou nabídku pro rok xDrive 18d 4R 2.0d 6M/8A 110/150 4,9/4,6 2021. Přestože už při uvedení překvapil z nejmenovaného (a hodně drahého) vý- sDrive 20d 4R 2.0d 8A 140/190 4,4 X2 zajímavými stylistickými prvky (napřírobku Volkswagen Group bylo opravdu xDrive 20d 4R 2.0d 8A 140/190 4,6 klad dalším kruhovým logem BMW na příjemným překvapením... xDrive 25d 4R 2.0d 8A 170/231 4,8

auto 2022/1

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (xDrive 20i) – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec BMW TwinPower Turbo, přeplňovaný turbodmychadlem TwinScroll, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; elektronické vstřikování paliva, EU6d; Valvetronic a Double-VANOS; 1998 cm3 (ø 82 x 94,6 mm); 11,0:1; 131 kW (178 k)/5000 – 5500 min‑1 a 280 N.m/1350 – 4200 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – osmistupňová samočinná převodovka Steptronic s kapalinovým měničem momentu a možností přímého řazení (5,519 – 3,184 – 2,050 – 1,492 – 1,235 – 1,000 – 0,801 – 0,673 – Z 4,221), stálý převod 3,200, trvalý pohon všech kol s mezinápravovou elektro hydraulickou vícelamelovou spojkou. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, ABS/EBD, DSC/DTC; pneumatiky (testovaný vůz) Pirelli P Zero 225/40 R 20.

1 2

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2670 mm, rozchod kol 1563/1562 mm; d/š/v 4360/1824/1526 mm; světlá výška 182 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,29; pohotovostní hmotnost DIN 1565 kg, celková 2145 kg, brzděný přívěs do 2000 kg; objem zavazadlového prostoru 470/1355 l; objem palivové nádrže 61 l. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 224 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 7,3 s; spotřeba paliva EU 7,9/5,1/6,3 l/100 km; emise CO2 152 g/km.

Foto Tom Hyan

sloupku C jako za časů ikonických kupé 2000 CS a 3.0 CSL), edice M Mesh jde ještě dále. BMW X2 M Mesh Edition vyniká atraktivní barevnou úpravou exteriéru s podélnými oranžovými pruhy, ostře kontrastujícími se základem v šedé metalíze Brooklyn Grey, který dostal novou příď s tradiční mřížkou (ledvinkami) v černé barvě, nová devatenácti- či dvacetipalcová litá kola s oranžovými ploškami, aerodynamické a další exkluzivní doplňky M Sport včetně koncovek výfuků atd. Také v interiéru se uplatňují působivé prvky, zejména čalounění v dominantní hnědé barvě Mocca Brown kombinace kůže Dakota, alcantary a hliníkových lišt, ale také sedadla M Sport vpředu s integrovanými opěrkami hlavy, pedály z nerezavějící oceli, sportovní volant, displeje 5,7“ před řidičem a středový dotykový s BMW Navigation 8,8“ nebo Navigation Plus 10,25“

včetně Head-Up Display. Tvůrci úprav uvádějí, že mířili především na mladou generaci, přičemž příplatek za speciální edici se pohybuje kolem čtyřicet tisíc korun českých. Posílená konektivita zahrnuje standardní Bluetooth a DAB Digital Radio, rozšířené BMW ConnectDrive Services a tři možnosti ovládání (iDrive, dotykový displej, hlasové). A kombinace motorů, resp. převodovek? Uvádíme je v obvyklé tabulce, M Mesh Edition není jen pro nejlevnější modely sDrive 16d (3R 1.5d/85 kW) a naopak nejsilnější X2 M35i (4R 2.0/225 kW). Vyzkoušeli jsme X2 xDrive 20i se samočinnou převodovkou a na dvacetipalcových kolech, byli jsme velmi spokojeni; jízdní vlastnosti jsou příkladné a uložení motoru vpředu napříč dovolilo lepší využití obestavěného prostoru. Ceny základních modelů X2 začínají od 841 100 Kč (více a podrobněji na www.bmw.cz) ■

1 Opravdu působivé je řešení interiéru, koncepce se vpředu napříč uloženým motorem dovoluje lepší využití obestavěného prostoru 2 Přístrojovou desku s velkoplošným dotykovým displejem může doplnit také barevný HUD (Head-Up Display) 3 Zážehový dvoulitrový motor o výkonu 131 kW (178 k) 4 Testovaný vůz kromě atraktivního vzhledu potěšil velmi dobrými jízdními vlastnostmi s pohonem všech kol xDrive 5 Základní objem zavazadlového prostoru je 470 litrů (u hybridu 410 litrů)

1/2022 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► RENAULT MÉGANE R.S. 300 EDC

PŘIOSTŘENO...

Sportovní Mégane R.S. jako první ostrý hatchback má řízení všech kol a nyní standardně zvýšený výkon... TOM HYAN 1 Renault Mégane R.S. jsme vyzkoušeli na silnicích Středočeského kraje (pro radost z jízdy mimo dálnici) 2 Přestože se základní Mégane vyrábí už ve čtvrté generaci, sportovní R.S. teprve od druhé 3 Přeplňovaný čtyřválec 1,8 litru nabízí výkon 221 kW (300 k)

auto 2022/1

oučasný Mégane R.S. (Renault Sport) vychází ze čtvrté generace Mégane, uvedené v roce 2016 po více než 6,5 milionu vyrobených vozů. Verze R.S. je v nabídce od druhé generace, první R.S. se představila na frankfurtském autosalonu IAA 2003. Na stejném místě ji v roce 2017 následovala premiéra dnešní generace Mégane III R.S. (ta odvozená od třetí generace přijela v roce 2009), která jako první dostala řízení všech kol 4Control a hydraulické dorazy tlumičů, zatímco provedení R.S. Trophy (Cup) vylepšuje standardně montovaný samosvorný diferenciál Torsen. Dříve mělo základní provedení Mégane R.S. čtyřválcový zážehový motor Energy 1.8 TCe 280 o výkonu 206 kW (280 k) a točivém momentu 390 N.m, vyvinutý ve spolupráci s oddělením Renault Sport

ve Viry-Chatillonu; nyní ale převzalo výkonnější verzi Trophy, která má nadále 221 kW (300 k), ale vrchol točivého momentu vzrostl ze 400 na 420 N.m. V nabídce je ovšem jen verze se samočinnou převodovkou, automatizovanou dvouspojkovou EDC6. Zvnějšku Mégane R.S. odlišují od základ ního hatchbacku mnohé sportovní prvky, k nimž patří snížená výška o 5 mm proti Mégane GT, roz šířené blatníky o 60 mm, jiná osmnácti- nebo devatenáctipalcová kola z lehkých slitin, široký difuzor vzadu s centrální lichoběžníkovou koncovkou vý fuku, nárazník s aerodynamickou lištou inspiro vanou přítlačným křídlem vozů formule 1, systém multifunkčních světlometů R.S. Vision, upravený spoiler nad zadním oknem a další. Pro řidiče a spolujezdce jsou vpředu anatomická sedadla R.S. s in tegrovanými opěrkami hlavy, celý interier je buď

► RENAULT MÉGANE R.S. 300

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválcový motor Renault TCe 300 (M5P turbo), přeplňovaný turbodmychadlem TwinScroll, uložený napříč vpředu; DOHC 4V; přímé vstřikování paliva, Stop/Start, EU6d; 1798 cm3 (ø 79,7 x 90,1 mm); 221 kW (300 k)/6000 min‑1 a 420 N.m/4000 min‑1. Dvouspojková automatizovaná šestistupňová převodovka EDC, Launch Control, pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči s hydraulickými dorazy; kotoučové brzdy ø 355/290 mm, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/ESC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem a řízením zadních kol 4Control; pneumatiky 235/40 R 18 nebo 245/35 R 19. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2672 mm, rozchod kol 1631/1609 mm; d/š/v 4364/1875 (se zrcátky 2058)/1447 mm; přední převis 922 mm; objem zavazadlového prostoru 384/1247 l; objem palivové nádrže 50 l; pohotovostní hmotnost od 1447 kg, celková hmotnost 1931 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 255 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 5,7 s; 0 – 1000 m s pevným startem za 24,8 s; spotřeba paliva WLTP 8,4 – 8,5 l/100 km; emise CO2 191 – 193 g/km; stopový průměr otáčení 10,3 m.

6 v provedení látkovém (R.S.) či alcantara (Trophy, u základní R.S. za příplatek dvacet tisíc korun). Samozřejmě, vůz dovoluje bohaté jízdní zážitky zkušeným řidičům, je to však hot hatchback s pohonem pouze předních kol, což při neomalené jízdě vzhledem k vysokému výkonu může vést k protáčení kol. Vynikající jízdní vlastnosti podporuje řízení všech čtyř kol 4Control s natáčením protisměrným do rychlosti 60 km/h, anebo souhlasným při vyšším tempu nad 60 km/h, ve zvoleném režimu Race se hranice změny smyslu natáčení posouvá až na 100 km/h. Standardně se dodává Launch Control (aktivní v režimu Race) a také Multichangedown, tedy systém rychlého sestupného řazení. Tlumiče doplňují kapalinové dorazy, jde vlastně o jakýsi tlumič ve tlumiči, což dále snižuje rázy. Brzdová soustava se třmeny Brembo je posí lena, u Trophy lze volit bi-metalové brzdy (ocelové

Foto Tom Hyan

8 kotouče s hliníkovým středem a nižší hmotností o 1,8 kilogramu na kolo), odlišně jsou naladěny podvozky obou verzí. Za palubní telemetrii R.S. Monitor se připlácí 6500 Kč, ta umožňuje vyhodnocení a sdílení výsledků ze track days na okruhu. Pro jízdu lze volit z obvyklých jízdních režimů Multi-Sense na velkém středovém displeji, závodní Race s deaktivací stabilizačního systému je vhodný pouze pro jízdu na okruhu. Modernizovaný Mégane R.S. nabídne velké jízdní zážitky, ale také se může stát nebezpečnou zbraní v rukách nezkušeného řidiče s falešným sebevě domím. A co bychom Méganu R.S. vytkli? Nejspíš absenci samosvorného diferenciálu v základní verzi, protože není k dispozici ani za příplatek. Ceny na našem trhu po zvýšení výkonu začínají od 962 000 korun českých, za Trophy se platí o plných sto třicet tisíc víc (aktuálně na www.renault.cz). ■

4 Přední anatomická sedadla R.S. s integrovanými opěrkami hlavy 5 Přístrojová deska modernizované R.S., nyní jen s automatizovanou převodovkou 6 Na palubní desce lze sledovat průběh okamžitého výkonu a točivého momentu (zcela vpravo) 7 Změna zobrazení v režimu Race 8 Na centrálním displeji lze volit především režimy jízdy

1/2022 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► TOYOTA HILUX 2.8 D-4D (GUN 126 LD)

NOVÝ KRÁL

Toyota Hilux osmé generace prošla faceliftem a dobyla cenu International Pick-Up Award 2022... TOM HYAN 1 Toyota Hilux osmé generace prošla modernizací v polovině výrobního cyklu 2 Vyzkoušeli jsme vůz ve výbavě Invincible Sport se silnějším motorem

auto 2022/1

odernizovaná Toyota Hilux nezískala jen čestné uznání v šestém ročníku volby odborných novinářů jako pick-up roku IPUA 2022, ale ve výběrovém řízení uspěla i u Armády České republiky, která objednala 1200 vozů (prvních sto dostala loni v létě, dodávky jsou naplánovány na čtyři roky). Vojáci budou mít vozy modernizované v polovině výrobního cyklu, které se představily pro modelový rok 2021. Samozřejmě, vojenský vůz má jisté úpravy, vychází z Double Cab Live se základním motorem 2.4 D-4D (2GD-FTV), ale dostal standardně tažné zařízení, zvýšenou ochranu podvozku, jiná ocelová kola, speciální pneumatiky, pevnostní nástavbu nákladového prostoru, méně elektroniky a speciální odstín laku khaki. Součástí faceliftu je jiný design přídě, rozšířená výbava a konektivita, alternativa většího motoru 2,8 litru a nové verze včetně Invincible Sport, kterou

představujeme na této dvoustránce. Tvůrci vozu tak přihlédli k tomu, že stále více uživatelům slouží Hilux nejen jako pracovní stroj, ale i coby vůz pro rodinu a využití volného času. Vedle známého turbodieselu 2.4 D-4D o výkonu 110 kW (150 k) je nyní alternativou větší 2.8 D-4D (1GD-FTV) o vý konu 150 kW (204 k), nabízený pro nejvyšší výbavy Double Cab. Oba čtyřválce se dodávají jak se šesti stupňovou manuální, tak se šestistupňovou samočinnou převodovkou, přičemž hodnota zrychlení 0 – 100 km/h se ve druhém případě zlepšila o 2,1 na 10,7 sekundy. Vůz získal na dynamice, jízda je překvapivě svižná, i když jde o automobil s užitečnou hmotností kolem jedné tuny a možností vlečení přívěsu do 3,5 tuny, na jehož zadní tuhé nápravě přežívají podélná listová pera. První generace (N10) vyjela na globální trhy v roce 1968 se zážehovým motorem 1490 cm3 typu 2R,

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – Toyota 2.8 D-4D GD (Global Diesel), typ 1GD-FTV; kapalinou chlazený vznětový řadový čtyřválec, přeplňovaný turbodmychadlem VGT s chladičem vzduchu, uložený podélně vpředu; DOHC 4V; přímé vstřikování paliva common rail, Stop & Start System, EU6d; 2756 cm3 (ø 92 x 103,6 mm); 15,6:1; 150 kW (204 k)/3000 – 3400 min‑1; a) 420 N.m/1400 – 3400 min‑1, b) 500 N.m/1600 – 2800 min‑1.

Foto Tom Hyan

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – a) šestistupňová manuální převodovka (4,784 – 2,423 – 1,443 – 1,000 – 0,826 – 0,643 – Z 4,066); b) samočinná šestistupňová s kapalinovým měničem momentu (3,600 – 2,090 – 1,488 – 1,000 – 0,687 – 0,580 – Z 3,732); stálý převod náprav a/b) 3,583/3,909; pohon zadních kol s přiřaditelným pohonem předních, dvoustupňová redukční převodovka; vzadu samosvorný diferenciál. PODVOZEK – rám ze dvou podélníků a příček; přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, vzadu tuhá náprava; pérování vinutými pružinami vpředu a listovými podélnými pery vzadu; teleskopické tlumiče; vpředu kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, vzadu bubnové, ABS/ EBD/BA, VSC/TSC/A-TRC, DAC, HAC; hřebenové řízení s kapalinovým posilovačem; kola z lehké slitiny, pneumatiky 265/60 R 18.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI (Double Cab) – rozvor náprav 3085 mm, rozchod kol 1535/1550 mm; d/š/v 5335/1855/1815 mm; světlá výška 310 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,394; nájezdové úhly P/Z 29°/26°; pohotovostní/celková hmotnost 2130/3210 kg; brzděný přívěs do 3500 kg; rozměry ložné plochy d/š/v 1525/1540/ 480 mm; objem palivové nádrže 80 l. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 175 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za a/b) 10,1/10,7 s; spotřeba paliva WLTP a/b) 7,8 – 8,9 l/100 km, b) 8,8 – 10,1 l/100 km; emise CO2 a/b) 207 – 236/233 – 266 g/km.

3 Ložný prostor pod shrnovacím krytem 4 Nový turbodiesel 2.8 D-4D o výkonu 150 kW (204 k)

5 6

5, 6 Přístrojová deska s dotykovým displejem, vpravo dole otočný ovladač režimů 2H/4H/4L dobře známým i z u nás prodávaných sedanů Corona. Během dlouhých let následovalo sedm dalších generací, Hiluxy se rozšířily do 180 zemí světa a jejich celkový počet překročil 18 milionů! Toyota Hilux se stala skutečným králem pick-upů, osmá generace se představila v květnu 2015 současně v Bangkoku a Sydney, prochází modernizací

a nadále sbírá prodejní rekordy. Průběžně se zvětšuje (z malého pick-upu na mid-size, tedy označeno podle amerických zvyklostí), dodává se s pohonem zadní nápravy, či s přiřaditelným pohonem i předních kol, třemi délkami budky (testovaný vůz byl čtyřdveřový Double Cab). Ve vyšších verzích se uplatňuje bezpečnostní systém Toyota Safety Sense, který samočinným brzděním v případě nebezpečí zabrání kolizi, či sníží její následky. Druh pohonu se mění elektricky otočným ovladačem vpravo pod volantem, a to za jízdy do rychlosti 100 km/h (polohy H2/H4). Pro zařazení redukce je nutno posunout páku voliče do neutrálu a za klidu vozidla přepnout z H4 do L4 (či naopak). Ve výbavě jsou závěr zadního diferenciálu, aktivní kontrola trakce A-TRC, stabilizace VSC, kontrola stability přívěsu TSC, asistent rozjezdu do svahu HAC a sedm airbagů. Jízdní vlastnosti v terénu i na silnici jsou velmi dobré, větší rozměry vozu jej však předurčují spíše k pro

vozu mimo přeplněná centra měst. Výrobce udává spotřebu 8,8 až 10,1 l/100 km podle WLTP, do deseti litrů na stovku kilometrů se však pohodově vejdete. Při jízdě na redukci v terénu spotřeba pochopitelně vzrůstá. Základním výrobním závodem je Toyota Motor Thailand v Samrongu (Samut Prakan), která letos po třinácti letech absence Hiluxu na japonském trhu zahájila export zpět do Japonska. Kromě toho mimo Thajsko zásobuje dalších 121 exportních trhů od počátku programu IMV (Innovative International Multi-Purpose Vehicle), když od roku 2014 vyvezla přes tři miliony Hiluxů sedmé a osmé generace. Pro vybrané trhy se montuje zážehový čtyřválec 2.7i DOHC 16V (2TR-FE) o výkonu 119 kW (160 k). Ceny na českém trhu začínají od 777 000 Kč bez DPH, testovaný Invincible Sport s novým motorem 2.8 D-4D je za 1 266 000 Kč bez DPH (více a podrobněji na www.toyota.cz). Rozšířenou paletu výbav tvoří Live, Active, Executive, Invincible a Invincible Sport. ■

1/2022 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► ŠKODA SUPERB / UTAC SPECIAL VEHICLES

PANCÉŘOVANÁ... Především pro policejní sbory byla navržena pancéřovaná Škoda Superb, upravená ve Velké Británii...

TOM HYAN, Praha-Košíře (CZ) 1 Předváděcí pancéřovaný vůz Škoda Superb Combi od britského výrobce UTAC Special Vehicles 2 Hned při otevření dveří pocítíte jejich zvýšenou hmotnost, okenní skla jsou samozřejmě pevná

auto 2022/1

polečnost Dajbych je jednou z mála čes kých firem, které se zabývají vývojem a pro dejem speciálních vozidel a terénních auto mobilů pro civilní použití, ale i pro armádu, policii a státní instituce. V prosinci v Praze předsta vila pancéřované policejní vozidlo Škoda Superb v civilním provedení, jaké vzniklo ve spolupráci importérské organizace Škoda UK ve Velké Británii a firmy UTAC Special Vehicles pro potřeby britského policejního vozového parku. O rozsahu a významu tohoto projektu svědčí úspěch, jaký pancéřované Superby a Superby Combi slaví ve Velké Británii, kde bylo od roku 2017 vyrobeno a dodáno již více než 450 těchto automobilů policejním složkám. Není bez zajímavosti, že britská firma UTAC Special

Vehicles (USV), která zahájila vývoj pancéřovaného Superbu v roce 2016, je výrobní jednotkou ve sku pině UTAC Group, známé v oblasti testování, ově řování a homologace motorových vozidel, a proto s úzkým vztahem k jejich konstrukci. UTAC Group provozuje známá testovací střediska a laboratoře v Linas-Montlhéry (Essonne) a Mortefontaine (Oise) u Paříže stejně jako v britském Millbrooku (dříve MIRA, ex-General Motors), ale také ve Finsku (Mella tracks, Ivalo airport), USA (od 2016 Livonia u Detroitu) a Maroku (Piste Maroc). Britský výrobce USV při vývoji pancéřovaného Superbu vycházel z více než desetiletých zkušeností s konstrukcí, vý vojem a testováním obrněných vozidel pro britské policejní složky, přičemž spolupráce se Škoda UK

► KRÁTCE ► Zkušební komplex Millbrook Proving Ground, kde nový majitel UTAC Group mj. testoval pancéřovaného Superba, byl postaven v letech 1968 – 1969 společností General Motors (GM) podle vzoru GM Millford Michigan Proving Ground a stal se součástí její britské filiálky Vauxhall Motors. Když Vauxhall zrušil výrobu nákladních vozů Bedford a osobní byly zcela spřízněny s konstrukcemi Opel, převedl GM komplex pod Lotus Group. V roce 1993 Lotus prodal a Millbrook se stal částí GM Holdings UK Ltd. (do 2013). ► V prosinci Lotus ukončil výrobu sportovních vozů Elise (vyráběly se od 1996), Exige (od 2000) a Evora (od 2009) po celkem 51 738 automobilech těchto tří typů (Elise 35 124, Exige 10 497, Evora 6117). Poslední vozy Elise Sport 240, Exige Cup 430 a Evora GT 430 Sport s doplňujícím označením Final Edition nejsou na prodej, ale putují do firemní Heritage Collection. Nástupcem je Emira, poslední Lotus se spalovacím motorem.

3 3 Pancéřovaný vůz jsme vyzkoušeli a byli jsme překvapeni jeho velmi dobrými jízdními vlastnostmi navzdory vyšší hmotnosti 4, 5 Na všech kolech jsou posílené kotoučové brzdy s vnitřním chlazením a většími brzdovými třmeny

4 5

6 Superb Combi se zážehovým motorem 2.0 TSI vykazoval spotřebu 22,7 mpg (12,4 l/100 km)

začala za plné podpory mateřské firmy Škoda Auto. Na vozy Superb v provedení sedan (liftback) i Combi přešel z dříve vyráběných pancéřovaných typů Vauxhall (Opel) Insignia, proti nimž nabízí Superb větší vnitřní prostor. Škoda UK tak dodává vozidla britské policii s plnou podporou a zárukou Škoda Auto (USV vyrábí až čtyři týdně). Petr Dajbych, zakladatel a ředitel Dajbych s.r.o., rozhodl se svými spolupracovníky o nabídce pan céřovaného Superbu také českým klientům, kde zejména v oblasti policejních sborů tato vozidla scházejí. Dajbych má dvacetileté zkušenosti s pan céřováním dodaných terénních vozů Toyota Land Cruiser, nabídkou Range Rover (zatím u nás ne jezdí) i jiných speciálů (dodali pancéřovaný sedan Jaguar XJ). V prosinci dovezené testovací vozidlo je Superb Combi se zážehovým čtyřválcem 2.0 TSI/ 206 kW (280 k), převodovkou DSG7 a pohonem všech kol. Alternativně je k dispozici vznětový čtyř válec 2.0 TDI/140 kW (190 k). Pancéřované prvky jsou vyráběny nejnovější technologií od německé společnosti Benteler z Bielefeldu, tedy za tepla tvářené oceli, tvořící ve vozidle ochrannou klec, spojenou (sešroubovanou) ze šestnácti dílů. Výho dou je nižší hmotnost pancéřování, což má kladný vliv na dynamiku vozu; nová technologie je i levnější.

Samozřejmě, hmotnost vozu i tak vzrostla na 2340 kilogramů, přičemž užitečná hmotnost činí 460 kg a celková pak 2800 kg. Zmíněnou špičkovou techno logii využívají všichni výrobci luxusních chráněných vozů v Německu a Velké Británii. Pancéřování Superbu doplňují pevná pancéřovaná skla, většinou tónovaná; za zadními sedadly je umís těn nouzový únikový výlez. Důležité je, aby se pancé řovaný vůz příliš nelišil od standardních, a proto jeho zařazení do smíšené kolony vozidel bylo nenápadné. Provedení silných skel musí být takové, aby ne zkreslovalo výhled řidiče a nezpůsobovalo mu bolesti hlavy. Údaje o úrovni balistické a protistřepinové ochrany se sdělují pouze klientům, pancéřové Super by však byly testovány podle přísných britských a ně meckých norem. Vzhledem k zvýšené hmotnosti byla posílena brzdová soustava, na všech kolech jsou kotouče s vnitřním chlazením a pneumatiky run-flat, ramena závěsů jsou standardní, ale byla upravena charakteristika pružin, tlumičů a stabilizátorů. Při krát kém testu (vůz měl pravostranné řízení) byla okamži tě zřejmá vyšší hmotnost, ale výkon 206 kW (280 k) byl vyhovující, zrychlení plynulé, byť zejména za po hybu vyšší rychlostí nejen pocitově pomalejší. Další vývoj závisí od zájmu českých klientů, kteří byli oslo veni a pancéřovaný Superb si vyzkoušeli. ■

► Obrněné automobily existují téměř od počátku automobilismu! Vznikly pro vojenské účely a málo je známé, že také Rolls-Royce Silver Ghost posloužil coby základ obrněného pancéřovaného vozu s otočnou věží, osazenou kulometem Vickers 7,7 mm. První byl dodán v prosinci 1914. Jejich řadový šestiválec 7428 cm3 nabízel podle údajů výrobce dostatečný výkon, oficiálně nezveřejňovaný. Za první světové války vzniklo 120 obrněných vozů. Některé po modernizaci sloužily až do roku 1944. ► V České republice vyrábí pancéřované automobily společnost SVOS, spol. s r.o., v Přelouči, která letos slaví třicet let od založení (1992), vycházejícího z ještě delší tradice výroby vojenských vozidel v tomto regionu. Dosud zhotovila přes 6500 speciálních vozidel, která slouží ve více než 60 zemích. K nejčastějším civilním úpravám patří Toyota Land Cruiser 200 a další SUV, ale také pancéřované limuzíny. Společnost vyvinula rovněž vojenská obrněná vozidla Vega a Perun, ale MO ČR je neobjednalo. ► Vojenská vozidla Titus pro Armádu ČR naopak dodá společnost Tatra Defence Vehicle, a.s., která na vývoji od roku 2013 spolupracuje s francouzskou Nexter Systems, ale vyrobí je v Kopřivnici. Obrněné vozy mají upravený podvozek Tatra 815-7 MOB31.262 (6x6) s rozvorem 2550 + 2550 mm, motor Cummins 373 kW (507 k) a samočinnou šestistupňovou převodovku Allison s dvoustupňovou redukcí Tatra. Řízené jsou první a třetí náprava, přední má vypínatelný pohon. Titus značí Tactical Infantry Transport & Utility System.

1/2022 THauto

Foto Radford

► Krátce ► ZE SVĚTA

První Radford Lotus 62 v barvách Gold Leaf při premiéře na veletrhu SEMA 2021 v Las Vegas Obnovená britská karosárna Radford zahájila svou činnost na základě spolupráce s Lotus Cars. Prvním výrobkem je supersportovní kupé Radford Lotus Type 62/2, které připomíná legendární závodní Lotus 62, ale na rozdíl od originálu bude série 62 kusů, z toho padesát v základním provedení anebo v barvách Gold Leaf Team Lotus, zatímco špičkových dvanáct kousků ponese zbarvení John Player Special. Vozy vzniknou na základě Lotusu Exige S, který dostane jinou karoserii, unikátní interiér a upravený podvozek i motor 3.5 V6 (v pořadí typů s výkonem 430, 500 a 600 britských BHP). Nejvýkonnější JPS se šestistupňovou manuální převodovkou vykazuje zrychlení 0 – 100/200 km/h za 2,9/8,4 sekundy a největší rychlost má omezenou na 300 km/h.

Zleva Mark Stubbs, Ant Anstead a Jenson Button, spoluzakladatelé Radford Motors

Foto Touring Superleggera

Loňská oslava 95 let karosárny Touring Superleggera přinesla výroční supersport Arese RH95, který následuje předcházející kreace od Disco Volante po předloňský Aero 3. Nový Touring Arese RH95 je kupé s vpřed výklopnými dveřmi a motorem 3.9 V8/493 kW (670 k) uloženým uprostřed před poháněnou zadní nápravou, postavené pod vedením šéfdesignera Louise de Fabribeckerse na podvozku Ferrari 488 GTB, přestože se to oficiálně neuvádí (převodovka je také F1-DCT7). Rozvor náprav činí 2650 mm, celkové rozměry 4782 x 1982 x 1259 mm, zrychlení 0 – 100 km/h za 3 sekundy a největší rychlost 330 km/h. Výroba je omezena na osmnáct kusů.

Foto Morgan

Morgan Plus Four CX-T pro dobrodružství v terénu

Touring Arese RH95, oslava pětadevadesátin karosárny Touring Superleggera Britská automobilka Morgan z Malvernu už nepatří rodině zakladatelů, ale od roku 2019 italské společnosti Investindustrial, stejně jako Aston Martin (a do roku 2012 i Ducati). Nový majitel podpořil speciální projekty, z nichž jedním je závodní Plus 8 GTR a druhým offroadová verze Plus Four CX-T, která loni vznikla v osmi exemplářích po 170 tisících liber. Písmeno T značí Trial, tedy populární britskou disciplínu s vozy v terénu, ale jinak je CX-T na nové platformě CX určen především pro dobrodružství v přírodě. Světlá výška vzrostla na 230 mm, vůz dostal režim jízdy All-Terrain. Na vývoji se podílel specialista Rally Raid UK se zkušenostmi z Dakaru.

auto 2022/1

Foto Ferrari

Zadní sedadla zmizela, střecha kupé je nižší

Ferrari BR20 na základě GTC4 Lusso

Pininfarina Battista New York City-inspired Hyper GT

Foto Pininfarina

Foto Ferrari

Unikátů se značkou Ferrari není nikdy dost! Další one-off od divize Special Projects nese jméno Ferrari BR20. Jde o dvoumístné kupé pro utajeného klienta na základě platformy GTC4 Lusso. Zadní sedadla byla vyjmuta, protože hlavním rozdílem je proměna kombi shooting brake znovu na čistokrevné kupé. Představilo se v listopadu a využívá stylistických prvků legendárních vozů typu 410 SA a 500 Superfast! Nový vůz navržený týmem Flavia Manzoniho je o 76 mm delší než GTC4 Lusso a pohání jej rovněž dvanáctiválec 6,3 litru o výkonu 507 kW (690 k).

Foto McMurtry

McMurtry Spéirling, elektromobil s přisáváním k vozovce

Foto Pininfarina

Na nekritické podpoře elektromobility se chce přiživit kdekdo! McMurtry Spéirling je pokusem v kategorii pro track days, představeným na Festivalu rychlosti v Goodwoodu 2021 (řídil Derek Bell). Startup McMurtry Automotive z Wotton-under-Edge (Gloucestershire) založil Sir David McMurtry v roce 2016 a s novým jednomístným vozem vsadil na vyzrálou aerodynamiku s ventilátorem 60 kW pro vyvolání přítlaku (jako u Chaparralu 2J). Dva elektromotory ženou zadní kola, slibovaný výkon je tisíc koní (736 kW) při hmotnosti jedné tuny, zrychlení 0 – 300 km/h do devíti sekund a největší rychlost 320 km/h.

Společnost Automobili Pininfarina pokračuje ve vývoji elektrického hypersportu Battista a zdůrazňuje, že každý z vyrobených kusů bude odlišný. Klienti jsou zváni do přestavěného objektu v Cambianu, kde si ve firemním Atelieru dotvoří automobil podle vlastních představ. Příkladem první individualizace (First Bespoke Commission) je zobrazený vůz, o němž tvůrce tvrdí, že je inspirován New York City. Projekt z loňského července vyniká kombinací exteriéru v tmavě modré Iconica Blu Exposed Signature Carbon s jemnými bílými a červenými pruhy a interiéru v kombinaci kůže a alcantary s hliníkovými prvky a paketem Jewellery, jenž nastiňuje poslání vozu. Pravděpodobně jej moc na silnicích neuvidíme. Připomeňme, že Battista má čtyři elektromotory v kolech o celkovém výkonu 1417 kW (1927 k), akumulátory Rimac 120 kW, největší rychlost 350 km/h a dojezd 500 km.

1/2022 THauto

Foto Red Bull Racing

Motorsport

► FORMULE 1 2021

Oslava mistrovského titulu v Abu Dhabi

Konečně změna! V posledním kole posledního závodu Max Verstappen předjel Lewise Hamiltona a stal se poprvé mistrem světa!

avzdory koronavirové krizi představoval TOM HYAN kalendář mistrovství světa formule 1 ne uvěřitelných 22 závodů, které se skutečně Po vítězství v posledním kole odjely! Vrátily se Velké ceny Monaka v Abu Dhabi a Francie, po dlouhé odmlce také Nizo (2021 vyhrál deset závodů zemsko, znovu se jelo v USA, Mexiku a Brazílii, přibyly a desetkrát zajel pole position) vůbec poprvé Katar a Saúdská Arábie, z kalendáře však zmizelo Německo a už se s ním na rozdíl od Číny nepočítá! Mnozí komentátoři sice hovoří o drama tické sezoně 2021, ale šlo jen o souboj dvou nejlepších týmů, když se Red Bull Racing (Max Verstappen) přiblížil Merce des-AMG Petronas (Lewis Hamilton). O výsledku nakonec rozhodlo dravé mládí Maxe Verstappena! Kritika posledních kol závěrečné Velké ceny Abu Dhabi je ne smyslná, za chyby se platí, takže lepší stav pneumatik Verstappena proti Hamil tonovi byl dílem lepší taktiky Red Bull Racing. Mercedes-AMG tak věřil své nadvládě, že na možnost přezutí nere flektoval, a to se jim ve finále vymstilo.

auto 2022/1

V závodech neexistuje žádné kdyby, kontroverzní ne byl jen závěr sezony, ale i další momenty šampionátu. Hned v úvodním závodě v Bahrainu vládl Max Ver stappen, po zastávce v depu opět Lewise Hamiltona předjel, ale sportovní komisaři mu nakázali, aby ho pustil před sebe pro údajné zkrácení trati (tři kola před cílem)! V Imole předjel Verstappen nej většího soupeře hned v první zatáčce, Hamilton si v souboji poškodil přední křídlo, o třicet kol později vylétl z dráhy do kačírku, ale pomohl mu safety car (havá rie Bottase a Russella), takže jeho velká ztráta se eliminovala. V Portimau komisaři sebrali Verstappenovi nejrychlejší kolo, údajně za zkrácení dráhy; start ve Špa nělsku proměnil Verstappen na předjetí Hamiltona, ale tenkrát on doplatil v zá věru na horší pneumatiky; na nejtěžší t rati v Monaku kraloval Verstappen (Hamilton až sedmý) a v Baku suverénně vedl, než mu ve 47. z 51 kol praskla levá zadní pneumatika Pirelli a vůz šel nekontrolo vatelně do zdi. Ve Francii vyhrál Max Ver

► VÍTĚZOVÉ VELKÝCH CEN MS 2021

Vítězství před domácími fanoušky v obnovené Velké ceně Nizozemska

Foto Red Bull Racing

Grand Prix Okruh Vítězný jezdec Vítězný tým Bahrain....................Sakhir..................Lewis Hamilton ............. Mercedes-AMG Emilia Romagna.......Imola....................Max Verstappen ............Red Bull-Honda Portugalsko..............Portimao..............Lewis Hamilton.............. Mercedes-AMG Španělsko ...............Barcelona ............Lewis Hamilton.............. Mercedes-AMG Monako....................Monte Carlo.........Max Verstappen.............Red Bull-Honda Ázerbajdžán..............Baku.....................Sergio Pérez..................Red Bull-Honda Francie.....................Le Castellet..........Max Verstappen.............Red Bull-Honda Steiermark ...............Red Bull Ring.......Max Verstappen.............Red Bull-Honda Rakousko.................Red Bull Ring.......Max Verstappen.............Red Bull-Honda Británie....................Silverstone...........Lewis Hamilton.............. Mercedes-AMG Maďarsko.................Hungaroring.........Esteban Ocon...................Alpine-Renault Belgie.......................Spa......................Max Verstappen ............Red Bull-Honda Nizozemsko..............Zandvoort.............Max Verstappen.............Red Bull-Honda Itálie.........................Monza..................Daniel Ricciardo...... McLaren-Mercedes Rusko.......................Soči.....................Lewis Hamilton.............. Mercedes-AMG Turecko....................Istanbul................Valtteri Bottas................ Mercedes-AMG USA.........................Austin (Texas)......Max Verstappen.............Red Bull-Honda Mexico.....................Mexico City..........Max Verstappen.............Red Bull-Honda São Paulo/Brazílie....Interlagos.............Lewis Hamilton.............. Mercedes-AMG Katar........................Losail...................Lewis Hamilton.............. Mercedes-AMG Saúdská Arábie........Jeddah.................Lewis Hamilton.............. Mercedes-AMG Abu Dhabi................Yas Marina...........Max Verstappen.............Red Bull-Honda

1 3

Foto Red Bull Racing

stappen průměrnou rychlostí 212,53 km/h, ve Štýrsku dosáhl dokonce 223,37 km/h a o týden později na s tejné trati VC Rakouska zajel 219,13 km/h. V britském Silver stone vyhrál první Sprint Race, novou formu určení pořadí na startu Velké ceny, jenže na domácí trati se Hamilton nechtěl smířit s porážkou a do Verstappena narazil. Zatímco Max mohl jen přihlížet, Hamilton s nej silnějším vozem dvě kola před cílem předjel vedoucího Charlese Leclerca (Ferrari) a vyhrál. Bylo zjevné, že komisaři nemají stejný metr pro drama tické situace, podobné prohřešky (pokud jimi vůbec byly!) někdy penalizovali, jindy přehlíželi. Hamiltonův týmový kolega Valtteri Bottas nepochopitelnou kolizí na Hungaroringu vyřadil několik vozů hned v první zatáčce včetně týmu Red Bull (Verstappen, Pérez); troskami

1 S tátou Josem, který ve formuli 1 jezdil, ale nikdy nevyhrál 2 Max Verstappen na vyhlášení výsledků FIA v Paříži se svou partnerkou Kelly Piquet (dcerou Nelsona Piqueta, trojnásobného mistra světa F1) 3 Christian Horner, šéf Red Bull Racing, s manželkou Geri Halliwell (ex-Spice Girls) na akci FIA v Paříži

nejlépe projel Esteban Ocon a po restartu dobyl týmu Alpine-Renault první vítězství. O šanci na pódium pro Aston Martin tam přišel Sebastian Vettel, diskvalifikovali ho z druhého místa, neboť tým nebyl schopen dodat vzorek paliva z nádrže. Šokem byla Rolex Belgium Grand Prix, kde na okruhu ve Spa-Francorchamps lilo jako z konve, nakonec jezdci po tříhodinovém zdržení odkroužili tři kola za Safety Car, ale přesto obdrželi body, byť v polovičním počtu. Při premiéře na nově upraveném okruhu v nizozemském Zandvoortu nedal domácí Verstappen nikomu šanci, Hamilton měl v cíli ztrátu 20,9 sekundy a třetí Bottas 56,4 sekundy! Italská Monza přináší často překvapení, byla svědkem prvních vítězství Toro Rosso a AlphaTauri, a když se Hamilton s Verstappenem srazili, tak vyhrál Daniel ►►►

1/2022 THauto

Foto Ferrari

► FORMULE 1 2021

Foto Mercedes-Benz

► MISTROVSTVÍ SVĚTA 2021 JEZDCI body 1. Max Verstappen (Red Bull-Honda).................. 395,5 2. Lewis Hamilton (Mercedes-AMG)................... 387,5 3. Valtteri Bottas (Mercedes-AMG)..................... 226 4. Sergio Pérez (Red Bull-Honda)....................... 190 5. Carlos Sainz (Ferrari)...................................... 164,5 6. Lando Norris (McLaren-Mercedes)................. 160 7. Charles Leclerc (Ferrari)................................. 159 8. Daniel Ricciardo (McLaren-Mercedes)............ 115 9. Pierre Gasly (AlphaTauri-Honda).................... 110 10. Fernando Alonso (Alpine-Renault).................... 81 11. Esteban Ocon (Alpine-Renault)......................... 74 12. Sebastian Vettel (Aston Martin-Mercedes)........ 43 13. Lance Stroll (Aston Martin-Mercedes).............. 34 14. Yuki Tsunoda (AlphaTauri-Honda).................... 32 15. George Russell (Williams-Mercedes)................ 16 16. Kimi Räikkönen (Alfa Romeo-Ferrari)................ 10 17. Nicholas Latifi (Williams-Mercedes)................... 7 18. Antonio Giovinazzi (Alfa Romeo-Ferrari)............. 3 Další nebodovali (Schumacher, Kubica a Mazepin).

POHÁR KONSTRUKTÉRŮ 2021 1. Mercedes-AMG............................................... 613,5 2. Red Bull-Honda.............................................. 585,5 3. Ferrari............................................................. 323,5 4. McLaren-Mercedes......................................... 275 5. Alpine-Renault ............................................... 155 6. AlphaTauri-Honda........................................... 142 7. Aston Martin-Mercedes.................................... 77 8. Williams-Mercedes........................................... 23 9. Alfa Romeo-Ferrari............................................ 13 10. Haas-Ferrari........................................................ 0

5 1 Carlos Sainz (Ferrari SF21) loni překonal i týmového kolegu

Foto Red Bull Racing

2 Charles Leclerc a Carlos Sainz (Ferrari), nejlepší ze zbytku světa 3 Lewis Hamilton (Mercedes-AMG W12) na trati v Barceloně

6 Ricciardo (McLaren-Mercedes). V ruské Soči se dostal do čela Ricciardův týmový druh Lando Norris, ale v dešti před koncem klesl na hladkých pneumatikách na sedmé místo, zatímco Hamilton po jejich výměně tři kola před cílem vyhrál. Bylo to jeho 100. rekordní vítěz ství, Verstappen po startu z posledního dvacátého místa (výměna pohonné jednotky) se probil až na druhé místo. V Turecku vyhrál Valtteri Bottas zjevně svou poslední Grand Prix (pro 2022 byl propuštěn od Merce desu), v USA a Mexiku vládl Verstappen. V São Paulu se potřetí a v sezoně naposledy jel sobotní Sprint (vyhrál Bottas), tentrokrát byl penalizován Hamilton za výměnu motoru, ale supersilný stroj od Mercedesu mu

auto 2022/1

4 Princ Charles ve Windsor Castle pasoval Lewise Hamiltona na rytíře (titulem Sir se z jezdců F1 pyšnili jen Jack Brabham, Stirling Moss a Jackie Stewart) 5 Valtteri Bottas, třetí v mistrovství světa F1 6 Max Verstappen (Red Bull RB16B Honda) na trati v Barceloně

umožnil vyhrát z desátého místa na startu. Vítězství zopakoval v Kataru, Saúdské Arábii a vedl i ve finále v Abu Dhabi, kam nastoupili oba vedoucí jezdci se stej ným počtem bodů (ale Verstappen měl více vítězství). Finální závod byl dramatický, Verstappen sice zajel pole position, ale v těsném souboji o první pozici hned po startu přišel, i když si k ní Hamilton pomohl vý razným zkrácením trati. Zdálo se, že je rozhodnuto, Hamilton si jel pro osmý titul mistra světa, v 50. z cel kem 58 kol vedl o jedenáct sekund před Verstappenem. V 53. kole havaroval Nicholas Latifi (Williams) a vyjel Safety Car (SC), u Red Bullu vyměnili Verstappenovi pneumatiky za červené měkké, ale Hamilton na trati zůstal. Sportovní katastrofou by bylo, kdyby závod skončil za SC! Zbývalo ovšem jediné kolo! Ředitel závodu Michael Masi proto urychlil předjetí opozdilců za SC, kteří byli mezi oběma rivaly, a dal zelenou! Ne uvěřitelné se stalo skutkem. Max Verstappen předjel Lewise Hamiltona a stal se mistrem světa! Rakušan Toto Wolff, šéf týmu Mercedes-AMG Petronas, zuřil v přímém přenosu, ale všechny jeho protesty FIA zamítla. Nejlepší jezdec je mistrem světa a nejlepší vůz vyhrál Pohár konstruktérů. Max Verstappen v sezoně 2021 vedl 652 kol, Lewis Hamilton jen 297; Max vyhrál více závodů (viz tabulka). V nové sezoně vymění číslo 33 za 1, což je právem a možností pro mistra světa. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy FORD RACING z roku 2001 se vzpomínkou na mistra světa formule 1 Jima Clarka

1/2022 THauto

auto 2022/1

Foto Tatra

► Motorsport ► KAREL LOPRAIS (4. 3. 1949 – 30. 12. 2021)

1 Při druhém vítězství s hasičským speciálem Tatra 815 4x4 (Dakar 1995) 2 Debut 1986 se šestikolovou Tatrou 815 (výsledky vlevo na plakátu neplatí, byli diskvalifikováni za nedodržení časového limitu) 3 S Henri Pescarolem v tiskovém středisku 24 h Le Mans 1995 4 Zleva Radomír Stachura, Josef Kalina a Karel Loprais před startem Paříž – Moskva – Peking 1992 (dojeli druzí)

TOM HYAN

1 Foto Tatra

PAN DAKAR

a sklonku roku zemřel po krátké nemoci v novojičínské nemocnici Karel Loprais, legendární československý reprezentant Tatry v soutěži Paříž – Dakar. Narodil se 4. března 1949 v Ostravě a celý život spojil s kopřivnickou Tatrou. Začínal tam v roce 1967 jako dělník, vypracoval se na zkušeb ního řidiče a nakonec továrního jezdce v pouštních maratonech. Kategorii kamionů na Dakaru vyhrál šestkrát, což překonal až Vladimír Čagin (Kamaz Trucks) sedmým triumfem v roce 2011, v hodnocení abso lutního počtu vítězství v automobilových kategoriích zůstává Karel Loprais třetí za Čaginem a fenomenálním Stéphane Peter hanselem, jenž dominoval s osobními vozy osmkrát (a na motocyklu šestkrát). K pozoru hodným výkonům patří ročník 1994, kdy Lo prais nejen vyhrál kategorii kamionů, ale umístil se šestý v absolutním pořadí, což do sud nikdo nepřekonal. Před ním dojeli jen Germanetti, Masuoka, Wambergue, Auriol a vítěz Lartigue s osobními vozy...

3 Foto Tatra

Foto Tom Hyan

Monsieur Dakar vyhrál klasifikaci kamionů šestkrát...

Premiéru v roce 1986 absolvoval se šestikolo vou Tatrou 815 (V12) a vedl si velmi dobře, než krátce před cílem doplatil na zapadnutí jiných do bahna, zdržel se vyprošťováním a nestihl časový limit. Pro druhý start už měl lehčí čtyř kolovou T 815 (V8) a dojel druhý, 1988 poprvé vyhrál. Při návratu klasifikace kamionů v roč níku 1990 dojel čtvrtý, jeho T 815 4x4 měla znovu dvanáctiválec, 1990 byl čtvrtý, 1991 třetí a 1994 i 1995 opět vyhrál. V ročníku 1996 dojel druhý, o rok později vzdal pro poškození mo toru. V roce 1998 byla Lopraisova Tatra 815 4x4 (nová Puma) první s výkonnějším němec kým motorem Deutz V8 (z Tatry zůstala pře vodovka) a vítězství 1998 i 1999 jí neuniklo, 2000 byl druhý a 2001 naposledy vyhrál. Po sledních pět startů na T 815 4x4 s motorem Deutz v letech 2002 – 2006 vyneslo nejlépe druhé místo 2002 a čtvrté 2005. Později se ně kolikrát zúčastnil Dakaru jako člen doprovodu. Za volantem ho nahradil synovec Aleš Loprais, který byl v den jeho úmrtí už v Saúdské Arábii na startu dalšího novodobého Dakaru. ■

1/2022 THauto

Foto Tom Hyan

► Motorsport ► EDDA CUP 2021 – 2022

BAVIT!

Nezávislý seriál závodů do vrchu EDDA Cup vstupuje do čtrnáctého ročníku... TOM HYAN, Mníšek pod Brdy (CZ) 1 David Černý se stal absolutním vítězem ročníku 2021 na speciálu Goodal Škoda Pick-Up s přeplňovaným motocyklovým čtyřválcem Kawasaki 2 Radek Nešpor se blýskl závěrem sezony na Porsche 911/997 GT3 3 Hana Vaňková (Peugeot 106 GTI) vyhrála Dámský pohár EDDA Cup 2021 4 Eda Patera, zakladatel a organizátor EDDA Cupu

auto 2022/1

eúnavný organizátor motoristických pod niků Eduard Patera založil se svými přá teli EDDA Cup pro sezonu 2008 a od té doby se tyto závody do vrchu pořádají s velkým úspěchem dodnes. Zásadní je, že jsou dostupné a konají se v přátelské atmosféře, což se o jiných motoristických šampionátech říci bohužel nedá; také pořadatelský rozkol v organizaci našich jiných závodů do vrchu význam EDDA Cupu jen potvrdil. Početné startovní pole bylo na všech závodech EDDA Cupu, a to přesto, že kovidové restrikce opět zamávaly původně navrženým kalen dářem. Jak napsal Jaroslav Malík, sportovní komisař EDDA Cupu, závody nabízejí napínavé boje nejen na špici absolutního pořadí, ale i vyrovnané závodění v jednotlivých třídách, kde leckdy o pořadí rozhodují setiny sekundy, a jezdců s reálnou šancí zisku vavří nů je více než nabízejí stupně vítězů, což jen potvrzu je vysokou sportovní úroveň EDDA Cupu. Jede se ve třech kategoriích, jsou to N = sériové vozy, E/F = zá vodní a H = historické do roku výroby 1985. V sezoně 2021 se začínalo až 8. května na nové trati v Makarově (3,8 km) a prim tam hráli jezdci se sou těžními vozy. Pod čas 1:40 min v každé jízdě se dostal jen Tomáš Kučera, vítězný závodník před Ctiborem Černým (oba Mitsubishi Lancer EVO IX),

4 Martinem Lvem (Subaru Impreza STI) a překvape ním v podobě neobyčejně rychlého Jana Reisse, který řídil upravenou Škodu 130 RS. Následovalo dalších 69 jezdců, veterán Ivo Král (VW Golf GTI) tentokrát závod nedokončil (je osminásobným mis trem třídy H 2000). Ve druhém podniku Kdyně – Ko ráb (2,5 km) opět vedoucí trojici tvořili jezdci soutěž ních vozů (vyhrál Lukáš Kubíček na Lanceru EVO VIII), čtvrtým místem se blýskl Lukáš Suchomel se sportovním Lotusem Elise. Svijany Prix v Radotíně (2,95 km) znovu patřila Mitsubishi, vyhrál Tomáš Ko

Foto Tom Hyan

Závodní vozy na vrcholu kopce, připravené ke sjezdu do Řevnic pro další ostrou jízdu

Karel Trojan s vozem Škoda Fabia R5 zajel rekord nové trati Brdy 2021 z Řevnic do Mníšku a suverénně zvítězil

6 šek před Tomášem Kučerou (Lancery EVO VI a IX), následovaly klasické vozy Škoda s motory vzadu (třetí Jan Reiss na 130 RS, čtvrtý Miroslav Černý na 130 L); Josef Srnský Jr. se vyšvihl na osmé (Š 130 LR/H) a Eda Patera na desáté místo (VW Scirocco). Kalendář se průběžně měnil, a tak závodníci místo na Babě u Bratislavy odjeli závody Zbraslav – Točná (2,3 km), kde v sobotu vládl Lukáš Kubíček (Mitsu bishi) před Davidem Černým na speciálu Goodal Škoda Pick-Up (motor Kawasaki Turbo) a Josefem Srnským Jr. (Škoda 130 LR/H). V neděli první dva

ozice obhájili, ale na třetí místo se vyšvihl Miroslav p Černý (Škoda 130 L). Zatrénovat si přijel také závod ník Lukáš Vojáček, známý z mistrovství Evropy (pat náctý a osmý na Mitsubishi Lancer EVO X). V doda tečně zařazeném závodě v Bělé pod Bezdězem (2,4 km), když Prachatice a Jemníky odpadly, první den vládly Mitsubishi (Kubíček před Kučerou), Reiss byl čtvrtý za třetím Tomášem Omelkou (VW Polo), ovšem druhý den obsadil se Škodou 130 RS druhé místo za Lukášem Kubíčkem, když Kučeru prostě porazil! Podzimní Benecko (3,0 km) se konalo ►►►

5 Na nové trati v Řevnicích se letos znovu pojede 14. – 15. května (závod Brdy 2022) 6 Mini R1000 jezdce Tomáše Pujmana, jeden z dalších speciálů s motocyklovým motorem 7 Josef Panožka, bývalý závodník formulí Škoda a Easter, třetí ve třídě H +2000 s vozem Porsche 911

1/2022 THauto

► EDDA CUP 2021 – 2022

Foto Tom Hyan

1 Radek Nešpor (Porsche 911 GT3) při přípravě vozu v závodním depu na silnici z Mníšku do Řevnic 2 Většina závodů se jezdí na přírodních tratích (Lukáš Suchomel na Lotusu Elise v Řevnicích) 3 Ford Escort první generace závodníka Pavla Maiera 4 Většině závodů vládly soutěžní vozy Mitsubishi Lancer 5 Velmi rychlá upravená Škoda 130 RS závodníka Jana Reisse, vítěze třídy E 1600

auto 2022/1

v původně avizovaném termínu 4. a 5. září, diváky potěšili jezdci sportovních vozů Martin Jerman (Lam borghini Huracán GT3) a Jiří Jupa (Chevrolet Cor vette Z06), druhý a čtvrtý první den, kdy vyhrál Tomáš Košek a Lukáš Kubíček byl třetí (oba Mitsubishi), a druhý a šestý následující den, kdy Košek zopakoval triumf, ale na třetí místo se vklínil Oskar Beneš se soutěžní Fiestou. Závod přilákal také Otakara Krám ského Jr., syna slavného otce (BMW M3 E36); ve startovním poli nechyběli Ivo Král (VW Golf GTI), Vla dimír Liška (BMW M3), Petr Januška (Goodal Škoda Pick-Up), Tomáš Hank (Acura), Jaroslav Rejlek (Škoda 130), Josef Srnský Sr. (Škoda 130 RS) a další veteráni s bohatými motoristickými zkušenostmi. Premiéru měla nová trať o délce 4,4 km mezi Řevni cemi a Mníškem pod Brdy na silnici s novým povr chem. Atrakcí byl start soutěžního jezdce Karla Trojana (Korno Motorsport/Škoda Fabia R5), který nedal nikomu šanci a vyhrál obě jízdy, když ve druhé dosáhl nejrychlejšího času dne 1:50,97. V součtu časů nadělil Lukáši Kubíčkovi ztrátu 7,75 sekundy a Davidu Černému 10,91 sekundy, Jan Reiss se tentokrát blýskl sedmým místem. Další soutěžní jezdec Radek Nešpor (Porsche 911 GT3/997) byl celkově čtvrtý. Trať Božkov – Cimbál (2,5 km) na Semilsku také přinesla změnu, první den vyhrál Pa vel Ulman (BMW M3 E36) před Lukášem Suchome lem (Lotus Elise), druhý den Lukáš Kubíček (Lancer) porazil Suchomela a Reisse. Na Rabyni (3,6 km) u Slapské přehrady se z prvenství nejprve radoval Martin Lev (Subaru) před Nešporem, druhý den Lukáš Suchomel (Lotus) porazil Martina Lva. Finále na autodromu v Mostě patřilo Jiřímu Jupovi (Cor vette Z06), v prvním závodě před Kubíčkem, Sucho melem a Jermanem, ale ve druhém před Terezou

Machovou, která přivezla dvoulitrový spider Norma M20F (v prvním závodě sedmá). V konečném zúčtování si titul v nejsilnější třídě sé riových vozů EN +2000 připsal turnovský Lukáš Kubíček z týmu Svijany Racing na voze Mitsubishi Lancer EVO VIII, který celou sezonu bojoval přede vším s Tomášem Koškem a Martinem Lvem. Mezi závodními vozy si vedl nejlépe David Černý z Třebo tova u Radotína, jenž předloni přestavěl svůj speciál Goodal Škoda Pick-Up, ale zůstal věrný motocyklo vému motoru Kawasaki (ve druhém speciálu má čtyřválec VW Golf 2.0 GTI). David Černý zvítězil ve třídě E 2000 už v letech 2019 – 2020, stejně jako Lukáš Kubíček je mistrem potřetí v nepřetržité řadě. V Dámském poháru uspěla Hana Vaňková, která se svým Peugeotem 106 GTI pravidelně bodovala v bo hatě obsazené třídě Saxo Cup (vozy Citroën Saxo/ Peugeot 106). Další místa obsadily Zuzana Horá ková (Škoda Favorit) a Petra Procházková (Suzuki Swift GTI). Pamětníci si jistě vzpomenou, že Hana Lhotská-Vaňková, držitelka titulu Miss Motorismus 1990, na počátku devadesátých let porážela muže v závodech Fiesta Cupu, v sezoně 1992 skončila na okruzích třetí za Ladislavem Barešem a vítězným Břetislavem Engem a v závodech do vrchu rovněž třetí, tentokrát za Stanislavem Matějovským a opět vítězným Engem! Její otec Miroslav Lžičař byl úspěšným soutěžním jezdcem. Nová sezona EDDA Cupu začne 26. března 2022 na autodromu v Mostě. Pořadatel už má mnoho při hlášek do nového ročníku, jehož kalendář ještě není definitivní, ale opět se jedná o zařazení závodu na Slovensku. V předběžném kalendáři jsou Makarov, Řevnice, Kdyně, Radotín a Benecko. O dalších se vyjednává (starosta v Rabyni je proti závodu). ■

Martin Doubek jako první český závodník vyhrál mistrovství EuroNASCAR 2021 ve třídě 2 před týmovým kolegou Tobiasem Dauenhauerem (Hendriks Motorsport/Ford Mustang)

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na osobní automobil AMC Spirit (1982)

auto 2022/1

Foto STP

LEGENDA

TOM HYAN 1 Al Unser Sr. v Goodwoodu (1998)

Foto Tom Hyan

2 V době největší slávy (sedmdesátá léta)

4 Dvanáctý v Indy 500 (1966 Lotus 38 Ford) 5 V Nazarethu 1992 (Penske PC-21 Chevy)

5 Foto Helena Hyanová

3 Před startem 500 Indy 1973 (Parnelli VPJ-2 Offy)

6 Chevrolet Spl. V8, s nímž byl druhý na Pikes Peaku (1962) 7 Unser Racing Museum v Albuquerque

6 7

Odešla druhá legenda Pikes Peaku a Indianapolisu...

Foto IMS

Foto Tom Hyan

► Motorsport ► AL UNSER Sr. (1939 – 2021)

lfred (Al) Unser Senior, o pět let mladší bratr Bobbyho, zemřel 9. prosince 2021 v obci Chama v Novém Mexiku, a to pouhých sedm měsíců po odchodu Bobbyho. Oba pat řili k nejznámějším členům dynastie Unserů, kterou stále připomíná Unser Racing Museum v Albuquerque (NM), založené Alfredem 15. září 2005. Společně mají sedm vítězství v 500 mil Indianapolisu, když Big Al vyhrál v letech 1970, 1971, 1978 a 1987, zatímco Bobby triumfoval 1968, 1975 a 1981; další dvě vítězství přidal syn Little Al v letech 1992 a 1994. Všichni tři dobyli poslední triumf pro Team Penske. Al Unser Sr. je prvním čtyřná sobným vítězem Indy 500, který opustil tento svět, ale nadále drží rekord 644 kol ve vedení Indy 500. Žil střídavě v Chamě a Albuquerque. Narodil se 29. května 1939 v Albuquerque, spolu s Bobbym byl hvězdou Indianapolisu, ale i Pikes Peaku. Jejich otec Jerry, strýcové, sourozenci a děti také závodili. Začínal v osm nácti v okolí Albuquerque s Modifieds, postou pil do Sprint Cars a Midgets, v Indy 500 debu toval devátým místem 1965 (Lola T80 Ford). Vyhrál 39 závodů Indy Cars, první v Naza rethu 1968 a poslední v Indy 1987; jako ná hradník za zraněného Nelsona Piqueta byl třetí v Indy 1992 (Lola T92/00 Buick V6 T), když syn Al Jr. zvítězil, a zaskočil v Nazarethu za Ricka Mearse (dvanáctý stejně jako při po sledním startu v Indy 1993). Americké mist rovství Indy Cars mu patřilo v letech 1970, 1983 a 1985. Startoval i ve formuli 5000; v roce 1985 vyhrál 24 h Daytony (Porsche 962). Později už neměl dobrý vůz pro Indy 500; 1994 se tam nekvalifikoval a skončil se závody. V roce 1998 přijel na Festival rych losti v Goodwoodu a ještě loni se byl podívat na Indy 500. Přežili ho druhá manželka Susan a syn Little Al (Al Unser Jr.); obě dcery Mary a Deborah zemřely dříve. ■

1/2022 THauto

► JEZDCI FORMULE 1

Foto Tom Hyan

(2008)

Toyota TF108 (Hungaroring 2008)

TIMO GLOCK (D) a pro 2008 podepsal s Toyotou pro formuli 1 (nejlépe druhý v Maďar-

Populární německý závodník, který dodnes působí v DTM, když jeho kariéra ve formuli 1 skončila po sezoně 2012 (Marussia). Narodil se 18. března 1982 v Lindenfelsu, podobně jako jiní začal na motokárách a postupoval přes nižší formule až do Velkých cen F1. Debutoval překvapivě v posledních závodech 2004 (nahradil Giorgia Pantana u Jordanu), ale 2005 na něho nezbylo místo, a tak zkusil Indy Cars (druhý v Montrealu). Vrátil se do GP2 Series (čtvrtý 2006, mistr 2007)

sku 2008 a Singapuru 2009), jenže japonská automobilka po roce 2009 ze světa Grand Prix odstoupila. Sezony 2010 – 2012 na pomalých vozech Virgin/Marussia mu body nepřinesly, a tak zamířil do DTM, kde hájí barvy BMW od roku 2013 (M3, M4) dodnes (2021 M6 GT3 Rowe Racing). V závěru VC Brazílie 2008 v dešti neměnil pneumatiky, čímž umožnil předjetí Hamiltonovi v poslední zatáčce a Felipe Massa tak o jediný bod přišel o titul mistra světa.

Foto Tom Hyan

(2008)

Toro Rosso STR3 Ferrari (Hungaroring 2008)

SÉBASTIEN BOURDAIS (F) postupoval od motokár až do F3000 (mistr 2002 po známé penalizaci

Všestranný francouzský závodník, který získal čtyři tituly Indy Cars, ale při sedmadvaceti startech F1 v týmu Toro Rosso neuspěl. Byl nejlépe sedmý při debutu v Austrálii a znovu v Belgii 2008, o rok později osmý v Austrálii a Mexiku, ale pro Hungaroring 2009 ho nahradil Jaime Alguersuari. Tým Toro Rosso ovšem musel Sebovi vyplatit odstupné ve výši 2,1 milionu USD za porušení smlouvy. Narodil se 28. února 1979 v Le Mans, kde závodil i jeho otec Patrick,

Tomáše Engeho) a testoval Arrows F1, jenže tým zkrachoval. Odešel do USA, jel Champ Cars v týmu Newman/Haas Racing, 2003 byl celkově čtvrtý (vyhrál i německý Lausitzring) a v letech 2004 až 2007 dobyl čtyři tituly v nepřetržité řadě. Po intermezzu F1, F-Superleague a 24 h Le Mans (třikrát druhý na Peugeotu 908 HDi) se znovu zaměřil na Indy Cars a sportovní vozy IMSA, kde účinkuje dodnes. S manželkou Claire a dvěma dětmi žijí v St. Petersburgu na Floridě.

Foto Tom Hyan

(2008)

Renault R28 (Hungaroring 2008)

NELSON PIQUET JR. (BR) a 2008 debutoval ve F1 (nejlépe druhý ve VC Německa). Sezona

Jediný syn trojnásobného mistra světa Nelsona Piqueta, který také startoval ve formuli 1. Nelsinho se narodil 25. července 1985 v německém Heidelbergu, do osmi let žil u nizozemské matky Sylvie Tamsma v Monaku, pak u otce v Brazílii, kde od 1993 okusil motokáry a v rodinném týmu Piquet Sports postupoval ze SUDAM F3 (mistr 2002) do britské F3 (mistr 2003) a mezinárodní GP2 Series (druhý 2005). V roce 2007 se stal náhradníkem Renaultu

auto 2022/1

měla crashgate v Singapuru, kdy Piquet havaroval, aby týmový kolega po vyjetí SC získal ztracený čas (Fernando Alonso vyhrál). O rok později jel dále F1 u Renaultu, ale když přiznal havárii na pokyn týmu (výměnou za beztrestnost od FIA), ve F1 skončil stejně jako jeho šéfové Flavio Briatore a Pat Symonds. Od 2010 jezdil v USA (NASCAR), 2014/2015 byl prvním mistrem elektrické formule FIA (sezona 1) a pokračuje v Brazílii (stock cars) i v USA (Lamborghini Super Trofeo).

Foto Petronas

► LEGENDY MOTOCYKLOVÝCH ZÁVODŮ

Valentino Rossi vede před Danilo Petruccim (KTM) a Lucou Marinim (Ducati) Foto Petronas

Valentino Rossi (Yamaha YZR-M1) na Red Bull Ringu

Ralph Bryans na šestiválci Honda 300 RC174 (pro třídu 350 v roce 1967)

Mick Grant (1979 Honda RS1000) v Goodwoodu 2001

Foto Tom Hyan

Hvězdou motocyklových závodů je Mick Grant, narozený 10. července 1944, syn horníka z Yorkshire, který sedmkrát vyhrál Tourist Trophy a objevil se i na Velkých cenách. Pro Hondu se podílel na vývoji exotického čtyřválce NR500 s oválnými písty a osmi ventily na válec (1979), dvakrát vyhrál Macau Grand Prix (1977 Kawasaki, 1984 Suzuki), než po sezoně 1985 skončil. Letos nabídl k prodeji slavnou Team Heron/Suzuki 1000 XR69 číslo 10 se slovy „vždyť mi je 77 let!“ Motocykl dostal od Suzuki a vlastnil jej 36 let.

Krutému osudu neunikl ani Paul Smart (23. 4. 1943 – 27. 10. 2021), který zahynul na motocyklu při vyjížďce v East Sussexu a Kentu po kolizi s automobilem. Vítěz 200 mil Imoly 1972 závodil od roku 1965, byl účastníkem Grand Prix a skončil po sezoně 1978, aby se věnoval svému obchodu s motocykly. V roce 1971 se oženil s Maggie, sestrou Barry Sheena; přežila ho spolu s jejich dětmi Scottem a Paulou. Také Scott byl závodníkem (britský mistr 250 v roce 1997, pak Superbike a Superstock), reprezentantem Británie s RC modely automobilů a nyní je technickým ředitelem FIM pro Superbike.

Foto Tom Hyan

Paul Smart se vrátil za řídítka vítězné Ducati 750 ze 200 mil Imoly 1972 (Goodwood 2001)

Foto Tom Hyan

Devítinásobný mistr světa Valentino Rossi skončil! V srpnu 2021 na tiskové konferenci ještě coby člen týmu Petronas Yamaha SRT oznámil, že po posledním závodě ve Valencii odstoupí (mistrem se stal Fabio Quartararo; Vale celkově osmnáctý). Po zkušenostech s motokárou a minibike vstoupil do MS 1996, poprvé vyhrál v Brně (téhož roku na Aprilii RS125), ve druhé sezoně byl mistrem světa (1997 Aprilia 125), což zopakoval ve třídě 250 (1999 Aprilia) a v poslední sezoně 500 (2001 Honda NSR). Pak přidal šest titulů MotoGP (2002 – 2003 Honda RC211V; 2004 – 2005 a 2008 – 2009 Yamaha YZR-M1). Po přestupu na Ducati se mu nedařilo, vrátil se k Yamaze (druhý v MS 2014 – 2016) a na stroji Yamaha YZR-M1 rovněž kariéru ukončil. Neodchází však, v MS má Aramco (dříve Sky) Racing Team VP46, který letos obsadí MotoGP s motocykly Ducati. V týmu je nevlastní bratr Luca Marini (ročník 1997); jejich matka Stefania Palma měla loni oba syny na startu MotoGP!

Jediným motocyklovým mistrem světa ze Severního Irska je Ralph Bryans, narozený 7. března 1941 v Belfastu, vítěz deseti Velkých cen ve třídách 50, 250 a 350. Začal jezdit v šestnácti na BSA Bantam, měl neobyčejný záběr od Benelli 50 po Norton 500, ale už v roce 1963 se stal továrním jezdcem Hondy, pro niž v sezoně 1965 vyhrál titul mistra světa třídy 50 cm3. Po odchodu Hondy z mistrovství světa silničních motocyklů v roce 1967 také skončil. Zemřel po krátké nemoci 6. srpna 2014 ve svém domě ve skotském Ayrshire.

1/2022 THauto

► JEZDCI FORMULE 1 (1967)

Brabham BT11 Climax V8 (Monako 1965)

BOB ANDERSON (GB) V zimě 1960 se mu po pádu v Jižní Africe obnovily problémy se zády,

Britský motocyklista je příkladem pevné vůle. Narodil se 19. května 1931 v Hendonu, otec lékař záhy zemřel, sám měl problémy s páteří a pobyl dlouho v nemocnici. Zemědělskou školu opustil, pracoval jako mechanik a když viděl motocyklové závody, přihlásil se na svém Triumphu 500 do Cadwell Parku (1953). Byl úspěšný, okusil Nortony 350 a 500, ale i MZ 125 a 250, srovnávali ho se Surteesem a Hailwoo dem. V TT Senior 1958 druhý za Surteesem, třináctkrát bodoval v MS.

lékaři doporučili skončit, a tak přešel na formule Junior (1961 Lola); 1962 vyhrál v Montlhéry a byl druhý v Monaku (Team Lotus). Koupil si Lolu Mk.4 Climax V8 pro F1, debutoval 1963 v Silverstone a vyhrál VC Říma, 1964 přešel na Brabham BT11 (třetí ve VC Rakouska), ale jako soukromník neměl šanci (tým často tvořila jen manželka Marie-Edmée). Jel 25 Grand Prix F1. Při testu v Silverstone havaroval a zemřel 14. srpna 1967 v nemocnici v Northamptonu. (1973)

Brabham BT42 Ford V8 (Mosport 1974)

IAN ASHLEY (GB) a 2009 po čtyřiceti letech jel v Silverstone formuli Ford! Po neúspěchu

Syn pilota RAF se narodil 26. října 1947 ve Wuppertalu, mládí prožil v Německu, pak absolvoval závodnickou školu Jima Russella a debutoval na AH Sprite (1966). Měl pestrou kariéru, ještě v roce 2011 patřil k favoritům v historické F2, ale ve F1 neuspěl. Čtyřikrát se kvalifikoval, osmkrát nikoli, dvakrát těžce havaroval (zlomené kotníky), v letech 1974 – 1977 vystřídal Token, Williams, BRM a Hesketh. Byl však hvězdou F5000, 1977 se vrátil do F3 (Lola T570)

ve F1 se usadil v New Yorku jako pilot business jets (Lear Jet), v USA se objevil jak v Indy Cars, tak ve F-Barber Saab, zkusil motocykly (na Tourist Trophy havaroval se sidecarem a spolujezdec zahynul). V Anglii pak jel BTCC (Vauxhall), Poháry TVR a Lotus Elise, byl instruk torem v Suberbike School Rona Haslama, v Kanadě znovu pilotoval plováková letadla, v historických závodech jel F5000 a koupil pro ně jihoafrický monopost LDS-Alfa Romeo F1 z roku 1961.

BRM P207 (Dijon 1977)

LEIF (CONNY) ANDERSSON (S) trestnou minutu a klesl na čtvrté místo. V sezoně 1976 vyhrál Nürburg

Zapomenutý švédský jezdec F1, jehož kariéra začala v motokrosu (od 1956), aby se teprve v devětadvaceti objevil ve formuli 3, kde jezdil téměř deset let. Narodil se 28. prosince 1939 v Alingas a je jedním z mála jezdců, kteří zažili F3 s limitem objemu do 1000, 1600 a 2000 cm3. V roce 1972 vyhrál Nürburgring a 1973 Oulton Park, 1974 byl mistrem Švédska, 1975 vicemistrem Evropy F3, když přišel o body z vítězství v Monaku, kde za údajně předčasný start dostal

auto 2022/1

ring, Avus, Croix-en-Ternois a Knutstorp (March 763 Toyota), ale titul mu znovu unikl (rovnost 52 bodů s Riccardo Patresem, rozhodly 4 proti 2 škrtnutým). Při debutu F1 v Zandvoortu 1976 na Surteesu TS19 odpadl s poruchou motoru, pro Rotary Watches Stanley-BRM Team na pomalém dvanáctiválci BRM P207 se o rok později čtyřikrát nekvalifikoval. Po odchodu z okruhů převzal otcovy garáže v Nol a vedl je do roku 2008. Pak odešel na odpočinek, ale sport stále sleduje!

► JEZDCI FORMULE 1

Cooper T53 Climax FPF (Aintree 1962)

JACK LEWIS (GB) Přechod na Cooper T45 Climax znamenal triumf v britském mistrovství

Spolu s Tony Marshem patřil Jack Lewis v roce 1961 k největším nadějím formule 1, o něž se zajímal tým BRM (British Racing Motors). Naděje se nevyplnily, Tony jezdil závody do vrchu a Jack šel na farmu do Walesu. Na rozdíl od Tonyho byla Jackova kariéra velmi krátká. Motocyklový závodník Jack (Pop) Lewis, majitel garáží ve Stroudu, koupil Cooper-Norton F3 po Ivoru Buebovi pro svého syna, který byl čtvrtý při debutu v Mallory Parku a pak třikrát vyhrál (1958).

F2 1960 (před Jackem Brabhamem), na T53 Climax ve vlastním týmu otcových H&L Motors ze Stroudu (Ecurie Galloise) postoupil do F1 s nejlépe čtvrtým místem na Monze 1961. Na zapůčeném BRM P48/57 (V8) se Jack nekvalifikoval v Monaku 1962, vrátil se k rodinnému čtyřválci Cooper, ale koncem roku otec oznámil, že končí, protože je to drahé a stěhují se do Walesu (chov ovcí a koní). Jack se narodil 1. listopadu 1936 ve Stroudu, nyní žije v Gloucesteru. (1995)

Ensign N180 Ford DFV (Zolder 1980)

TIMOTHY (TIFF) NEEDELL (GB) formule Ford! V roce 1975 vyhrál mistrovství FF1600, o rok později

Vynikající britský motoristický novinář, závodník a komentátor, který to dotáhl do formule 1, přestože ani na zákrok Bernie Ecclestona a Maxe Mosleye nedostal pro sezonu 1979 superlicenci, aby mohl jet v týmu Ensign. Francouzi ve FIA byli neúprosní, úspěchy v britské F3 nebrali v potaz, protože se seriál jel s národní a nikoli mezinárodní licencí! Tiff se narodil 29. října 1951 v Havantu, ve dvaceti vyhrál soutěž časopisu Autosport a jako cenu získal Lotus 69F

byl vicemistrem FF2000 (prohrál o jediný bod) a vstoupil do F3; v britské F1 Aurora jel poprvé Chevron B41 Ford DFV (1979) a debutoval v MS F1 1980 (na Ensignu odpadl v Belgii, nekvalifikoval se v Monaku). Ze čtrnácti startů 24 h Le Mans si nejvíce cení třetího místa 1990 na Porsche 962C ve vlastním týmu. Jezdil i rallye (Ford RS200, Škoda Felicia), s cestovními vozy (BTCC), British GT atd. Je známý z pořadů BBC Top Gear, Fifth Gear, Lovecars, Fox Sports a dalších. (1957)

Vanwall (Spa 1958)

STUART LEWIS-EVANS (GB) Lewis-Evans, bývalý mechanik Earla Howe, a spolu závodili ve F3

Britská naděje formule 1! Stuart překvapil rychlostí, ale jeho kariéra byla krátká se 14 závody MS F1 v letech 1957 – 1958. Při debutu v Monaku 1957 dojel čtvrtý (Connaught typu B), v dalších třinácti na Vanwallu byl nejlépe třetí v Belgii a Portugalsku 1958, když dvakrát zajel pole position (1957 Monza, 1958 Zandvoort), pětkrát startoval z první řady a celkem vedl pět kol. Narodil se 20. dubna 1930 v Lutonu, vyrostl v garážích v Kentu, které vedl jeho otec Lewis (Pop)

na Cooperu, syn v letech 1951 – 1956, než přešel do F1. Ujal se ho Vanwall, 1957 dojel mimo MS druhý v Maroku, ale tato trať se mu stala osudnou, v ročníku 1958 (už součást MS F1) havaroval, byl letecky převezen do Anglie, ale na těžké popáleniny po šesti dnech zemřel 12. října 1958 v nemocnici v East Grinsteadu (Sussex). Není bez zajímavosti, že jeho manažerem byl Bernie Ecclestone, když v roce 1957 koupil dva vozy Connaught (sám se na druhém v Monaku nekvalifikoval).

1/2022 THauto

► JEZDCI FORMULE 1 (1986)

Ferrari 126 C4 Turbo V6 (1984)

RENÉ ARNOUX (F) byl mistrem Evropy F2 (Martini-Renault). Debutoval ve formuli 1

Populární francouzský závodník jel 149 Grand Prix F1, nejlépe skončil třetí v MS 1983 na Ferrari 126 C2B/C3 (vítěz VC Německa, Kanady a Nizozemska). Další vítězství dobyl pro Renault Turbo (1980 Brazílie a Jižní Afrika; 1982 Francie a Itálie). Narodil se 4. července 1948 v Pontcharratu, v Rimini si zkusil prvně motokáru, odjel do Itálie (mechanik u Conrera), po návratu domů začal ve F-Renault, vítězil na monopostech Tica Martiniho, v Anglii zkusil F5000 a v roce 1977

na dnes zapomenutém voze Martini Mk.23 Ford DFV (1978), koncem roku přešel k Johnu Surteesovi a od sezony 1979 byl členem týmu Renault (legendární je jeho souboj s Gillesem Villeneuvem v Dijonu). Po sezoně 1982 pro neshody s Alainem Prostem přešel k Ferrari. Po jediném startu roku 1985 ho u Ferrari překvapivě nahradil Stefan Johansson, Arnoux se vrátil v letech 1986 – 1989 v týmu Ligier. Pak už místo ve špičkovém týmu formule 1 bohužel nesehnal. (1987)

Tyrrell 020B Ilmor LH10 (Magny Cours 1992)

OLIVIER GROUILLARD (F) Na Velké ceně Brna 1987 (MS) byl třetí a vítěz do 2,5 litru (BMW M3

Francouzský závodník nikdy nestartoval ve špičkových týmech, a tak jel pouze 41 Grand Prix (do dalších 21 se nekvalifikoval). V letech 1989 – 1992 účinkoval v týmech Ligier, Osella, Fondmetal, AGS a Tyrrell. Získal jediný bod za šesté místo v Le Castellet 1989 (Ligier JS33 Ford DFR). Narodil se 2. září 1958 v Toulouse, z motokár postoupil do F-Renault, v roce 1984 byl mistrem Francie formule 3 (Martini) a šel do F3000 (1988 vicemistr Evropy na Lole pro GBDA Motorsport). (1990)

s Luis Pérez-Salou pro Team Bigazzi); v ME 1988 třetí na Monze, Nürburgringu a 24 h Spa (s Jacquesem Laffitem na BMW M3). Po odchodu z formule 1 zkusil Indy Car (1993 pro Indy Regency Racing jedenáct startů, nekvalifikoval se v 500 Indy) a sportovní vozy, získal čtyři vítězství GT (McLaren F1 GTR) a ve 24 h Le Mans byl nejlépe čtvrtý (v roce 2000 pro Pescarolo/Courage-Porsche). Nyní pracuje v autoopravárenství (vede francouzskou divizi Fix Auto).

Ferrari 312 (Watkins Glen 1968)

DEREK BELL (GB) Surtees (jediný bod za šesté místo v USA 1970) a Tecno jel pouze

Pětinásobný vítěz 24 h Le Mans kdysi začínal s formulovými vozy. Narodil se 31. října 1941 v Pinneru, vyrostl na farmě a vyhrál svůj první závod na Lotusu Seven (1964). S podporou nevlastního otce vstoupil do F3 a F2, už roku 1968 dostal nabídku od Ferrari a debutoval na Monze! Při dvou startech F1 vždy odpadl, byl čtvrtý v Tasmánské sérii 1969, pro Ferrari jel také sportovní vozy a F2, ale pro F1 pak dostali přednost jiní. S vozy Ferrari, McLaren,

auto 2022/1

devět Grand Prix F1, do špičkového týmu se už nedostal, a tak se soustředil na sportovní vozy. S nimi se stal dvakrát mistrem světa, trojnásobným vítězem 24 h Daytony a pětinásobným 24 h Le Mans; kromě mnoha jiných závodů. V ME 1977 cestovních vozů byl velmi rychlý v Brně na Jaguaru XJ12C, ale odpadl pro technickou závadu. Jeho první syn Justin je také závodníkem. Derek nyní žije na Floridě, znovu se oženil (má syna Sebastiana) a pracuje coby ambasador Bentley.

Foto Marlboro

► LEGENDY MOTOCYKLOVÝCH ZÁVODŮ

Max Biaggi (Kanemoto/Honda 250), mistr světa 1997

Max Biaggi vyhrál při prvním startu v MS 500 (Kanemoto/ Honda na VC Japonska 1998)

Šestinásobný mistr světa Max Biaggi nezahálí! V listopadu 2021 zajel světový rekord elektrických motocyklů 455,737 km/h na přistávací dráze Kennedy Space Center (FL) se strojem Venturi Voxan Wattman (ve třídě do 300 kg hmotnosti), čímž překonal svůj rekord 407 km/h z roku 2020 (rovněž na Wattmanu). Biaggi se narodil 26. června 1971 v Římě, debutoval v osmnácti, čtyřikrát byl mistrem světa 250 cm3 (1997 Honda, 1994 – 1996 na Aprilii), vyhrál svůj první závod 500 cm3 (Honda v Suzuce 1998), ale v půllitrech skončil nejlépe druhý (1998 Honda; 2001 Yamaha) stejně jako v MotoGP (2002 Yamaha), a tak přidal dva tituly mistra světa v Superbike (2010 a 2012 Aprilia RSV4). Po sezoně 2015 definitivně skončil. Reinhold Roth (Honda 250), dvakrát druhý v MS 1987 a 1989

Foto HB Racing Team

Nešťastný osud dvojnásobného vicemistra světa 250 cm3 se uzavřel 15. října 2021 ve Wangen im Allgäu. Závodník Reinhold Roth unikl smrti na VC Jugoslávie v červnu 1990, když po dvouletém pobytu v nemocnici zůstal ochrnut a odkázán na pomoc bližních přes třicet let (manželka Elfriede, syn Mathias, příbuzní a zdravotnický personál). Narodil se 4. března 1953 v Amtzellu, 1975 debutoval v Poháru OMK (Maico 125), 1977 vyhrál OMK Cup, 1978 byl německým a 1982 evropským mistrem (vždy Yamaha 250), dobyl další čtyři tituly německého mistra a 1984 debutoval v MS. K vítězstvím patří VC Československa 1989. Jeho osud zpečetila pozdní lékařská pomoc v Rijece, kde po pádu zůstal přes pět minut bez kyslíku, v sanitce kyslíkový přístroj chyběl. Začalo pršet, závod nebyl zastaven včas a vedoucí skupina dojela náhradníka Darrena Milnera, jemuž se Reinhold už nestačil vyhnout.

◄ Tommy Robb (vlevo) a Paul Smart v Goodwoodu (2001)

Foto Tom Hyan

K nejlepším jezdcům patřil Tommy Robb ze Severního Irska, který jezdil mistrovství světa v letech 1957 – 1973 a na čtyřválci Honda obsadil v roce 1962 druhé místo ve třídě 350 (vyhrál ve Finsku a Ulsteru). Startoval ve všech třídách, patřil k prvním továrním jezdcům Hondy (mimo Japonců), dominoval s Hondou ve třídách 50 a 125 v Suzuce na první VC Japonska 1962 (a týmový kolega Jim Redman tam vyhrál 350 a 500) a ještě v roce 1973 triumfoval na Tourist Trophy (Yamaha 125). Narodil se 14. října 1934 v Belfastu, začínal v roce 1950 na Jamesu 200 v trialech. Po skončení aktivní činnosti s Dave Dixonem založil školu závodní jízdy. Zemřel 11. září 2021.

Tommy Robb na šestiválci Honda 250 RC166 z roku 1966 v Goodwoodu (1999) ◄ Japonská Honda má obrovskou sbírku závodních strojů ve svém muzeu na Twin Ring Motegi, které pravidelně nasazuje na setkání veteránů. Na našem snímku je vpředu šestiválec Honda 300 RC174 pro třídu 350 a čtyřválec 500 RC171, s nimiž vítězil nezapomenutelný Mike Hailwood v roce 1967.

1/2022 THauto

Foto Tom Hyan

Reinhold Roth (HB Team 1987)

► VANDEN PLAS (1960 – 1980)

Foto Vanden Plas

Historie

BRITSKÁ

NOBLESA

Značka Vanden Plas patřila limuzínám, které ještě v šedesátých letech soupeřily s Rolls-Royce a sloužily u královského dvora...

edle velkých luxusních vozů se značka Van den Plas objevila i na noblesních verzích malých automobilů Austin/Morris a ve víru slučování britských automobilek do British Motor Corporation, British Motor Holdings, British Leyland a Austin Rover se nakonec stala ozna čením prestižních modelů Rover, Jaguar a Daimler. Počátky Vanden Plasu sahají do předminulého století. Značka vznikla jako britská pobočka belgické karo sárny! Guillaume Van den Plas začal v bruselské ko várně svého strýce vyrábět nápravy kočárů, v roce 1884 zavedl výrobu kompletních kočárů v Antverpách a později přenesl produkci opět do Bruselu. Brzy přešel na karoserie, které v Anglii v licenci vyráběla společnost Theo Masui Ltd. ve Westminsteru, záhy přejmenovaná na Vanden Plas (England) Ltd.

auto 2022/1

TOM HYAN 1 Vanden Plas Princess 1100 byl čtvrtou značkovou variantou Austinu 1100 (typu ADO 16) z roku 1963 2 Přístrojová deska malého Princessu 1100 z ušlechtilého ořechového dřeva

Turbulentní doba přinášela změny, britský závod pře vzala nová firma Aircraft Manufacturing Co. (Airco) a pod vedením věhlasného konstruktéra Geoffreye De Havil landa zahájila stavbu letadel. Po válce byla zlikvidována, ale Edwin Fox, jeden z manažerů, převzal značku i pů vodní výrobní program; přenesl novou společnost Van den Plas (England) 1923 Ltd. do jejího posledního sídla v Kingsbury v severním Londýně. Tam se také dříve vy ráběla letadla, ale poválečná změna programu přinesla lehký dvouválcový vůz Kingsbury Junior. Manažer Fox viděl budoucnost v zakázkových karoseriích, a tak od roku 1923 nový Vanden Plas vzkvétal. Dodával karo serie pro vozy vyšší třídy Alvis, Daimler, Lanchester, Leyland Eight, Rolls-Royce a Bentley. V roce 1931 měla čtvrtina všech Bentleyů karoserie Vanden Plas, včetně vítězných automobilů ze závodu 24 h Le Mans.

Foto Vanden Plas

3 4

6 Za druhé světové války se v karosárně vyráběla křídla pro slavná letadla De Havilland Mosquito a dvouplošníky Tiger Moth, obnovená spolupráce s De Havillandem vy držela do roku 1954, kdy v Kingsbury dělali trupy proudo vých Venomů. V letech 1939 až 1974 tam byl ředitelem Roland Fox, syn zakladatele, jehož později nahradil Bill Peel se zkušenostmi od Rolls-Royce, jenž byl ale za městnán u firmy Vanden Plas od roku 1946. Stylistou karoserií Vanden Plas Princess byl John Bradley se zku šenostmi od Invicty. Zlom přinesl rok 1946, kdy se ka rosárna stala součástí automobilky Austin a prošla s ní překotným spojováním s dalšími. Tehdy zahájila stavbu karoserií pro velké šestiválce Austin Princess, z nichž v roce 1957 vznikla samostatná značka Princess a v roce 1960 Vanden Plas Princess. Nejznámější je limuzína Princess 4 Litre barokních tvarů, připomínajících ►►►

3 Vanden Plas Princess 1300, luxusní verze Austinu 1300 z Kingsbury (1967 – 1974)

4, 5 Vanden Plas Princess 4 Litre R (tedy upravený sedan 3 Litre, ale s větším šestiválcem Rolls-Royce místo třílitrového Austinu) 6 Posledním typem byl Princess 1500/1750 na základě Austinu Allegro, ovšem s kruhovým volantem (nikdy kvadratickým jako první Allegra) 7, 8 Luxusní interiér Princess 4 Litre R s palubní deskou z ořechového dřeva

1/2022 THauto

► VANDEN PLAS (1960 – 1980)

Foto Vanden Plas

Klasický Princess 4 Litre se vyráběl po řadě zlepšení až do roku 1968 (celkem vzniklo 3344 vozů všech značek Austin, Princess a Vanden Plas)

3 Rolls-Royce. Vyráběla se do roku 1968, především pro státnické účely, ale i jako přehlídková Landaulette a velké sanitní nebo pohřební vozy (Hearse). Šesti válec 3993 cm3 OHV o výkonu 122 k (90 kW) poháněl klasický Princess 4 Litre s rámovým podvozkem, ale také nákladní vozy Austin a velká kupé Jensen 541. Čtyřstupňová převodovka mohla být nahrazena samo činnou od General Motors. Pokud jde o motor, šlo o průběžně vylepšovanou konstrukci z roku 1947! Nové limuzíny s pontonovou samonosnou karoserií, odvozenou od velkého Austinu A99/A110 Westminster, byly uvedeny v roce 1959 a jmenovaly se Princess 3 Litre (se šestiválcem Austin 2912 cm3 OHV); v roce 1964 přišel nový 4 Litre R, kdy byl do shodné karoserie zabudován větší šestiválec Rolls-Royce 3909 cm3 IOE o výkonu 175 k (129 kW), původně určený pro vojenská vozidla. Jako reprezentační sedan se samočinnou převodovkou se vůz vyráběl až do roku 1968. Vozů Princess této řady vzniklo 11 703 se třílitrovými motory a 6999 se čtyřlitrovými Rolls-Royce. Specialitou bylo šest kombi Princess 3 Litre Estate, z nichž jedno po užívala královna Alžběta II.

auto 2022/1

1 Princess 3 Litre vznikl z Austinu A99 v roce 1959, v létě 1960 se proměnil na Vanden Plas Princess (4719 vozů do roku 1961) 2 Princess 4 Litre byl prvním automobilem značky Vanden Plas, když se proměnil z Austin Princess na Princess (1957) a pak na Vanden Plas (1960) 3 Z karosářského období Vanden Plas je obdivovaný Squire 1½ Litre Two-Seater (1934) 4 Karoserie Vanden Plas sloužily také vozům Alvis 4.3 Litre Tourer (1937)

Kuriozitou byla též výroba malých vozů Vanden Plas Princess 1100/1300 od roku 1963, luxusních verzí Austinu 1100/1300 s předním pohonem, ale s přístro jovou deskou z ořechového dřeva a charakteristickou maskou chladiče (do roku 1973 vzniklo 43 741 vozů). Posledním pokusem od září 1974 se stal Vanden Plas Princess 1500/1750 (později jen Vanden Plas 1500/1750), luxusní verze i u nás dobře známého Austinu Allegro. Tímto vozem Vanden Plas skončil jako samostatná značka, poslední z 11 840 auto mobilů této série se montovaly v adoptivní továrně v Abingdonu (původně MG; produkce skončila 1980 zavřením závodu). Kromě Kingsbury pracoval Vanden Plas v londýnské továrně Park Royal také pro Jaguara a Daimlera. V roce 1974 závod týdně opouštělo sedm limuzín Daimler, dva pohřební vozy, dvanáct luxusních Daim lerů Double Six Vanden Plas a až osmdesát malých vozů Vanden Plas 1500. V sedmdesátých letech byl Vanden Plas poslední automobilkou, vyrábějící sériová vozidla na zvláštní objednávky. Počátkem roku 1979 bylo oznámeno, že se závod v Kingsbury zavírá a vý

► VANDEN PLAS STORY

1870 Guillaume Van den Plas začíná v Belgii 1913 vznik britské pobočky belgické karosárny 1923 nová firma Vanden Plas (England) 1923 Ltd. 1946 převzetí karosárny firmou Austin Motor Co. 1947 limuzína Austin 120 Princess 3.5 Litre 1947 limuzína Austin 135 Princess 4 Litre (do 1956) 1956 Austin Princess IV 4 Litre se samočinnou převodovkou 1957 Princess IV pod samostatnou značkou 1959 nový Princess 3 Litre (Austin Westminster) 1959 Princess 4 Litre, stále s rámovým podvozkem 1960 uvedení značky Vanden Plas (v červnu) 1964 Princess 4 Litre R (motor Rolls-Royce) 1963 Princess 1100 s předním pohonem 1967 Princess 1300 s předním pohonem 1968 konec limuzín Princess 4 Litre a 4 Litre R 1969 nová verze Princess 1300 (výkon 66 k/49 kW) 1980 konec posledního vlastního modelu 1500

5 Modernizovaný Vanden Plas Princess 3 Litre Mk.II vyjel v roce 1961 (vyrobeno 7984 vozů v Kingsbury do 1964) 6 Vanden Plas 4 Litre R (motor Rolls-Royce FB60) zaznamenal 6555 vyrobených kusů v letech 1964 až 1968 v Kingsbury 7 Jméno Vanden Plas se později uplatnilo na luxusních verzích jiných vozů (na snímku Daimler Double Six)

7 8

Foto Vanden Plas

roba prestižních typů Daimler Vanden Plas se pře souvá k Jaguaru na Browns Lane do Coventry. Nástupcem legendárního Princessu 4 Litre barok ních tvarů byl už od premiéry na London Motor Show 1968 nový Daimler DS420 Limousine, dodávaný nadále závodem Vanden Plas na prodloužené plat formě Jaguaru 420G. Byl to poslední svébytný model, který vyráběl pouze Vanden Plas, přestože automobil nikdy nenesl toto jméno. To se totiž na posledy objevilo v osmdesátých a devadesátých letech na prestižních verzích velkých sedanů Jaguar a Daimler, později i na nejvyšších výbavách vozů Rover 3500 (SD1) a Rover 800/Vitesse. Rovněž jméno Princess se jako značka také vrátilo. V letech 1975 – 1982 pro střední řadu osobních vozů zrušil British Leyland dvojí označení Austin a Morris (badge engineering shodných modelů) a prodával sedan Princess (codename ADO 71) se splývající zádí podle motoru coby Princess 1800/2200, později Princess 1700/2000/2200 Series II, než se vrátil k původní značce Austin a odvozený hatchback ještě nějaký čas nabízel coby Austin Ambassador. ■

8 Vzácné kombi Vanden Plas 3 Litre Estate Car (vzniklo jen šest kusů, z toho jeden pro královnu Alžbětu II.)

1/2022 THauto

► LAURIN & KLEMENT 333 (1991)

Foto Král Design

ZAPOMENUTÝ...

Před třiceti lety slavil premiéru v Praze dnes zapomenutý projekt moderního tříkolového vozu... TOM HYAN Maketa tříkolky v měřítku 1:5 byla opakovaně testována v aerodynamickém tunelu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v pražských Letňanech

auto 2022/1

rojekt vozu 333, tedy osobní třímístné tří kolky s nízkou spotřebou paliva 3 litry na 100 kilometrů, byl zajímavý z mnoha úhlů pohledu. Kromě designu Václava Krále budila pozornost samotná skutečnost, že nová tříkolka nesla po 66 letech obnovenou značku Laurin & Klement. Pavel Kadlčák, prezident znovu zrozené firmy Laurin & Klement, s. s r.o., se sídlem na Ovocném trhu v Praze 1, ji získal za pouhých devět set korun československých (správní poplatky). Tehdy o starou českou značku nikdo nestál. Koupě ovšem vzbudila pozornost mladoboleslavské auto mobilky Škoda, právního nástupce původní firmy Laurin & Klement, A.S., která se o značku nenechala připravit, získala ji zpět a dodnes používá pro nej luxusnější verze automobilů Škoda.

Pavel Kadlčák však měl velké plány. Na obnoveném Pražském autosalonu 1991 vystavil maketu tříkolky Laurin & Klement v měřítku 1:1, ale také mopedy, jízdní kola a tříkolku pro soutěž v minimální spotřebě paliva, která se konala několikrát v osmdesátých letech pod záštitou slavného časopisu VTM (Věda a technika mládeži), dnes už dlouho vinou různých pseudopodnikatelů a jiných mudrců také zaniklého. Podle slov Václava Krále jim právě tato soutěž po mohla získat mnohé poznatky pro stavbu tříkolových vozidel. „Vše záleží na lidech, jak budou pracovat,“ řekl nám na autosalonu Pavel Kadlčák, „můžeme vyrábět desítky tříkolek nebo třeba milión! Motory nám dodá kdokoli. Třeba Španělé nebo Američané...“ V roce 1925 vyrobil Laurin & Klement v Mladé Bole slavi poslední automobil, další po spojení se Ško

Na maketě 1:5 se prověřovalo definitivní tvarové řešení včetně zakrytování jediného a nepoháněného zadního kola (tříkolka navržena pro přední pohon)

Foto Král Design

2 dovými závody v Plzni nesly novou značku Škoda. V květnu 1991 byla slavná česká značka obnovena Pavlem Kadlčákem, který s designerem Václavem Králem připravil už v roce 1990 projekt 333 car, tedy 3 kola, 3 osoby a 3 litry na sto kilometrů. Návrh ekonomického vozu vychází z filozofie spotřebi telské skromnosti (rozumí někdo spoza volantu mohutných SUV ještě tomuto spojení?) a ochrany životního prostředí (v tomto směru máme dost demagogů). Uvážíme-li však průměrnou obsaditel nost osobních automobilů v městském provozu ko lem 1,4 osoby, pak jsou vlastně všechna dvoustopá vozidla nehospodárná. Cílem projektu 333 car bylo poskytnout uživateli takový druh vozidla, jež při za chování standardní míry jízdního pohodlí a aktivní i pasivní bezpečnosti významně sníží energetické nároky na přepravu cestujících. Aerodynamicky čistě a účinně tvarovaný automobil umožňuje podle fyzikálních zákonů dosáhnout nej menších jízdních odporů, potřebuje tedy nižší výkon motoru a tím se snižuje spotřeba paliva a míra zne

čištění životního prostředí. Na podzim 1991 se na Pražském autosalonu představila maketa tříkolo vého vozu Laurin & Klement ve skutečné velikosti. Na menším modelu v měřítku 1:5 byly i po opako vaných měřeních v aerodynamickém tunelu VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu) v Praze-Letňanech dosaženy hodnoty součinitele odporu vzduchu cx = 0,17 až 0,19. Projekt předpo kládal poměrně velký rozvor náprav 2700 milimetrů pro dobrou stabilitu při jízdě v přímém směru, pohon předních kol vpředu napříč uloženým motorem o ob jemu 1050 až 1300 cm3 s jednokotoučovou suchou spojkou a plně synchronizovanou pětistupňovou pře vodovkou, či jak uvádí dobové materiály, na zvláštní přání i samočinnou převodovkou. Koncepce se dvěma řadami sedadel umožňovala přepravu tří dospělých cestujících (vůz se směrem vzad zužuje), případně uspořádání 2+2 pro dva do spělé a dvě děti. Uváděný objem zavazadlového prostoru byl 300/500 litrů, hmotnost vozidla 630/700 kilogramů, užitečná hmotnost 340 kg, celkové ►►►

1 Základem aerodynamického tvarování byl kapkovitý profil karoserie v bočním i půdorysném pohledu 2 Dokončená maketa tříkolky při prezentaci v pražském hotelu Hilton v Karlíně

1/2022 THauto

Foto Tom Hyan

► LAURIN & KLEMENT 333 (1991)

Světová premiéra tříkolky Laurin & Klement 333 na Pražském autosalonu 1991

Foto Mathis

Dobová kresba a hrdá loga značky Laurin & Klement z prezentace na Pražském autosalonu 1991

Francouzská tříkolka Mathis V.L 333, představená na Pařížském autosalonu 1946

auto 2022/1

vnější rozměry 4000 x 1500 x 1320 mm, spotřeba paliva 2,2 až 4,0 l/100 km podle verze a největší rychlost 120/150 km/h (s omezovačem). Tvůrci vo zidla dne 20. října 1991 na Pražském autosalonu v Holešovicích také vyhlásili anketu pro návštěvníky, podle jejichž názoru chtěli zhodnotit nejen zájem o koupi, ale i návrhy různých úprav a zlepšení. Podle jejich slov je Laurin & Klement 333 určen pro uni verzální použití, a to především mladým lidem, začí najícím rodinám, jako druhý vůz do rodiny a lidem třetího věku. Jeho provoz má být ekonomický i eko

logický zároveň (snížení množství spalin). Pod vyhlá šením ankety jsou podepsáni Václav Král (designer) a Pavel Kadlčák (prezident firmy). A výsledek? Nic z toho nebylo, jak rychle se projekt 333 objevil, tak rychle upadl v zapomenutí. Pokud vám označení 333 něco připomíná, tak se jistě nemýlíte. Francouzská společnost Mathis od konce třicátých let vyvíjela tříkolku V.L 333 (Voiture Légère) stejné koncepce, tedy 3 roues – 3 places – 3 litres, kterou za války ukryla před německými oku panty a představila na Pařížském autosalonu 1946. Konstruktér Émile Mathis povolal specialistu na aerodynamiku, využil pohonu předních kol se čtyř dobým dvouválcem boxer 707 cm3 a kapkovitého tvaru, takže všechno už tady bylo. Inženýr Jean Edouard Andreau (1890 – 1953) s návrhem dosáhl součinitele odporu vzduchu cx = 0,22, hmotnost vozu byla snížena ze 460 na 385 kg (vzniklo asi devět pro totypů), ale nikdo neprojevil zájem, navíc vůz byl prohlášen coby nevhodný pro masovou motorizaci Francie. Podnikatel Émile Mathis (1880 – 1956) prožil válku v USA (jeho firma MATAM = Mathis Amérique tam vyráběla střelivo), a tak neměl dobré vztahy s francouzským vedením, které se po válce vyžívalo stíháním údajných kolaborantů (zavřeni byli Renault, Berliet i Peugeot). Zklamaný Mathis projekt zrušil, ještě se pokusil o větší (čtyřkolový) Mathis 666, tedy 6 places – 6 cylinders – 6 vitesses, ale když znovu neuspěl, tak značka v roce 1953 zanikla (továrnu ve Štrasburku převzal Citroën). Průkopníci to zkrátka nemají nikde lehké. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na osobní automobil LAURIN & KLEMENT typu A (1906)

1/2022 THauto

► Historie ► THE FLXIBLE CORPORATION (1912 – 1996)

Foto Tom Hyan

OD SIDECARU

K AUTOBUSU

Šedesát let se vyráběly autobusy Flxible, které patřily k typickému obrazu amerických ulic po dlouhá desetiletí... TOM HYAN 1 Flxible Metro ADB (Advanced Design Bus) ve Washingtonu (DC) na lince S4 z centra do Silver Springs 2 Flxible Metro vyjíždí z centra Federal Triangle v hlavním městě USA (1989), kde dnes DC Metro & Bus provozuje téměř 1600 autobusů 3 Flxible Metro, ještě v roce 1998 základ autobusové dopravy ve Washingtonu (DC)

auto 2022/1

roce 1995 byly vyrobeny poslední, o rok později společnost The Flxible Corpora tion se sídlem v Delaware (Ohio) vyhlásila bankrot a vše zbylé šlo do aukce. Podob ný osud stihl také kanadský Orion, který například autobusům Flxible na linkách ve Washing tonu (DC) v devadesátých letech tvořil konkurenci, ale když města přestala objednávat nové autobusy, tak společnost Daimler Buses prostě továrnu Orion také zavřela. Flxible rovněž měnila vlastníky, v roce 1970 se stala součástí kalifornské Rohr Industries, přenesla finální montáž autobusů z Loudonville (OH) do Delaware (OH) a pak začalo v nové době oblí

bené střídání majitelů, které už zahubilo mnoho pod niků. V roce 1978 firmu koupily Grumman Allied Industries (vznikla Grumman Flxible), odnož letec kého koncernu, a v roce 1983 General Automotive Corporation (opět coby Flxible až do trpkého konce). V roce 1994 byla prodána licence na městské auto busy Flxible Metro do Číny, kde se vyráběly v joint -venture s Changzhou Changjiang Bus, především s převzatým designem karoserie (sešikmené čelní sklo u řidiče) a s logem Flxible. Hugo H. Young, zakladatel a někdejší prezident The Flxible Co., prodával motocykly v Mansfieldu v ame rickém státě Ohio. V roce 1912 se stal vynálezcem

Foto Tom Hyan

Flxible je prostě zkratkou, převzatou z výroby sidecarů s pružným závěsem (flexible)

Foto Flxible

6 4 Flxible Model 29B1 (1947) pro 29 cestujících, poháněný osmiválcem Buick, exponát muzea AACA Hershey 5 Flxible Metro ADB nasazený ve Fort Lauderdale na Floridě (1992) 6 Flxible Metro ve službách CTA (Chicago Transit Authority), která dnes provozuje 1800 autobusů na 140 linkách v Chicagu a okolí

7 pružného zavěšení sidecaru (flexible), které dovolovalo naklopení motocyklu v zatáčce, aniž se kolo sidecaru zvedalo nad vozovku. Závěs využíval Hugo sám, ale jeden známý si uvědomil možnosti vynálezu a přesvědčil ho, aby systém patentoval a začal vyrábět. V roce 1913 tak vznikla Flexible Side Car Company v Loudonville (OH), její systém slavil úspěchy nejen na silnicích, ale i na zá vodních tratích a nakonec v armádě, kde byl na pružně uloženém sidecaru namonto ván kulomet. V roce 1916 změnil podnik jméno na The Flxible Company, výraz bez prvního E se stal chráněnou značkou, jenže ve dvacátých letech zahubil Henry Ford motocyklový trh, když cena jeho Modelu T byla o 360 dolarů nižší než cena motocyklu se sidecarem! The Flxible Company musela

hledat nový výrobní program, od roku 1924 prodlužovala osobní vozy (hlavně Buick, ale i Studebaker a další) na malé autobusy, ambulance a pohřební vozy. První velké autobusy Flxible se zrodily v roce 1936 na podvozku nákladního vozu Chevrolet ještě s kapotovou budkou, záhy však přišly trambusové typy. První Flxible Clipper vyjel v roce 1938, vyráběly se auto busy meziměstské i dálkové, teprve po uzavření spolupráce s firmou Twin Coach Company v padesátých letech se Flxible stal velkým výrobcem městských autobusů, největším konkurentem General Motors a nakonec jejich produkci od Twin Coach zcela převzal (1953). Za války tvořily výrobní program díly pro vzducholodě Goodyear a letadla Goodyear Aircraft/Curtiss-Wright,

7 Prvními čtyřkolovými výrobky Flxible byly prodloužené osobní vozy (na snímku Buick s pěti řadami sedadel, postavený v roce 1927) než se podnik plně vrátil k autobusům. Obě loga Flxible a Twin Coach zdobila příď typických amerických městských autobusů šedesátých let, označených New Look Bus, jejichž design byl velmi podobný autobu sům General Motors (New Look od 1959). V letech 1961 – 1978 jich u Flxible vyrobili 13 121, od roku 1969 se specializovali na městské busy. Výroba pohřebních vozů skončila roku 1964, kdy naopak přibyly menší autobusy Flxette (17 až 23 cestují cích) na podvozku Ford, když Flxible získala Southern Coach s továrnou v Evergreenu (AL). V letech 1967 – 1970 se vyráběly obyt né automobily Flxible Cruiser Motor Home. K nejslavnějším typům patří moderní měst ské autobusy Flxible známé coby ADB (Advanced Design Bus). Jejich vývoj ►►►

1/2022 THauto

Foto Flxible

► THE FLXIBLE CORPORATION (1912 – 1996)

1 Flxible Clipper Model 218B pro Greyhound Lines (1953) se třetí vlečenou nápravou pro snížení tlaku na vozovku (a jízdu po silnicích s hmotnostním omezením v Minnesotě) 2 Flxible Airway Model 19C76 pro Teche – Greyhound Lines v Louisianě, postavený v roce 1936 na podvozku Chevrolet se šestiválcovým motorem OHV (19 cestujících) 3 Flxible Starliner pro 29 cestujících, uvedený na trh v roce 1957 jako poslední z autobusů ve stylu úspěšné série Clipper 4 Městský Flxible Twin Coach (New Look Bus) vznikl po převzetí autobusových aktivit od Twin Coach Company v roce 1961 pro dopravce CTA (dodáno 300 kusů pro Chicago) 5 Vyhlídkový jedenapůlpodlažní Vista Liner Model 228 JT1 pro Trailways (od 1955) se vznětovým motorem Cummins uloženým v zádi (vzniklo 228 kusů)

auto 2022/1

začal u Rohr Industries, ale byl dokončen až pod taktovkou Grummanu jako Grumman/Flxible Model 870 a výroba se rozběhla na jaře 1978 (coby náhrada za New Look Bus). Typickým prvkem bylo skloněné čelní sklo před řidičem, zatímco druhé čelní u vstup ních dveří bylo svislé pro zvětšení vnitřního prostoru. Velká objednávka pro New York však přinesla pro blémy, autobusy měly problémy na rozbitých ulicích a úpravy podvozků si vyžádaly sedm milionů dolarů, takže Grumman v roce 1983 firmu Flxible prodal za 41 milionů dolarů (před pěti lety za ni zaplatil o 16 milionů víc) novému majiteli General Automotive Corporation, jenž pokračoval ve výrobě vylepšených Flxible Metro (od 1983 až do posledního roku exis tence 1995). Autobusy se dodávaly v délkách 30, 35 a 40 stop, tedy 9,1/10,7/12,2 metru. Vzadu uložené motory byly většinou dvoudobé General Motors/ Detroit Diesel řady 71 (šestiválce 6V71, osmiválce 8V71) a 92 (6V92), ale také různé typy Cummins či novější čtyřdobé Detroit Diesel; převodovky vesměs samočinné GM Allison, ZF nebo Voith. Do roku 1995 vzniklo 14 456 autobusů této řady, nové Metro tvořily většinu 9814 kusů. V době, kdy americká města nakupovala autobusy, šlo o velmi dobrý business. Největší společnosti pro městskou dopravu provozovaly tisíce autobusů, na příklad v roce 1992 měla New York City Transit

Authority celkem 3645 autobusů, všechny s délkou přes 35 stop (10,67 m). Na dalších místech následo valy dopravní společnosti v New Jersey (2934 auto busů), Los Angeles (2429), Chicagu (2170), Torontu (1792), Montrealu (1643), Filadelfii (1551), Washing tonu (1493), Seattle (1202), New York City (1125), Bostonu (1117) atd. Zpomalení, či zastavení nákupů ovšem znamenaly ohrožení existence výrobců, a tak mnohé firmy zanikly, a to i tak tradiční výroby auto busů General Motors, Flxible, Orion a další. Projekt Rohr Industries Flxible Transbus v sedmdesátých letech s nízkopodlahovou koncepcí neuspěl, tři velké čtyřnápravové prototypy Urban Mass Transportation Demonstrator sice vzbudily pozornost, ale k sériové produkci nedošlo. Ve stejné době zaútočily na ame rický autobusový trh také evropské značky Neoplan, MAN/AM General, Volvo, Ikarus/Crown, Ikarus/NABI a Scania včetně českých trolejbusů Škoda Ostrov/ ETI, z nichž některé krátce uspěly, když podle před pisů zahájily finální montáž v amerických závodech (včetně Škody Ostrov). Zatímco Flxible už patří his torii, tak ze severoamerických značek převzal šta fetu především New Flyer (NFI Group), který v květnu 2019 získal rovněž tradiční britské výrobce autobusů Alexander Dennis a Plaxton, a jen v USA zajišťuje servis pro více než 35 tisíc autobusů New Flyer, NABI (dříve American Ikarus) a Orion. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na autobusy FLXIBLE a jejich motory CUMMINS (1992)

1/2022 THauto

Foto Tom Hyan

eXtra

► NTM PRAHA (12. 10. 2021 – 1. 5. 2022)

Škoda Popular MD (Malá Dohoda) se čtyřválcem 1,0 litru obsadil v soutěži MD 1937 sedmé místo (č. 74 Jaroslav Horák); vyhrál Zdeněk Pohl na otevřeném Popularu MC 1,4 litru

Bugatti 35, základ řady nejúspěšnějších předválečných závodních vozů z Molsheimu, s nimiž u nás závodili Eliška a Čeněk Junkovi (mimo mnoha dalších)

NA VÝSTAVU!

Krásnou výstavu na oslavu československého meziválečného sportu můžete vidět v NTM Praha až do 1. května 2022...

ýstava s názvem Vavříny s vůní benzinu a podtitulkem Meziválečný československý automobilový sport byla otevřena v Národním technickém muzeu (NTM) v Praze v první polovině října 2021 a potrvá nepřetržitě až do 1. května 2022. Je zaměřena na léta od vzniku svobodné Československé republiky v roce 1918 až do vypuknutí druhé světové války, po níž německou okupaci záhy od roku 1948 vystřídal na více než čtyřicet let komunistický teror, podpořený ruskou okupací z let 1968 až 1991. Na vzniku poválečné poroby mají Němci také lví podíl,

auto 2022/1

TOM HYAN 1 Aero 750 s dvoudobým dvouválcem 745 cm3 a aerodynamickou karoserií od Oldřicha Uhlíka pro závod 1000 mil československých 1934 (Otakar Nimshaus odpadl)

vlastně pozvali Sovětský svaz do Evropy, a ten se tím zmocnil vlády nad řadou východoevropských zemí. Období 1918 – 1938 proto zůstává jedinou šťastnou kapitolou v dějinách Československa, kdy došlo k ne bývalému rozvoji života těch občanů, kteří chtěli pra covat a tvořit. Musela to být krásná doba skutečného kapitalismu, o kterém mi s láskou vyprávěli moji pra rodiče z otcovy i matčiny strany, ale i jejich přátelé a spolupracovníci. Doba, kdy Československo mělo tvrdou měnu, rozvíjející se hospodářství včetně strojí renského průmyslu, který udivoval svět originálními

Impéria SS se šoupátkovým šestiválcem 1,8 litru, kterou nasadil Ing. Jiří Tachecí do Velké ceny na Masarykově okruhu (1930 odpadl) a v 1000 mil československých (1935 havaroval)

Foto Tom Hyan

3 konstrukcemi s visačkou Made in Czechoslovakia, a také bohatý rozvoj všech oblastí kultury. Patřily k nim individuální sporty, a to včetně závodů moto cyklových a automobilových. Právě tuto etapu přibli žuje unikátní výstava, na níž jsou k vidění vedle do chovaných automobilů a motorů také různé ceny, plakety a poháry ze závodů i jiná memorabilia, při čemž dojem umocňují velkoplošné dobové fotografie. Automobilové závody, zejména do vrchu, se u nás jezdily už před vznikem samostatného Českoslo venska, ale po první světové válce byla hospodářská situace v zemi velmi špatná, a tak až do roku 1921 platila jistá omezení soukromého provozu motoro vých vozidel a prodeje benzinu. Přesto už před sto lety vznikly další motoristické podniky, Mezinárodní soutěž spolehlivosti Československem se jela v le tech 1921, 1922 a 1923, a na trati dlouhé téměř 2500 kilometrů musely posádky dodržet předepsané jízdní průměry a plnit zvláštní zkoušky, přičemž v žádném případě nesměly přijmout jakoukoli cizí pomoc. Ve dvacátých letech vedle soutěží pokračovaly závody do vrchu, zejména slavná jízda Zbraslav – Jíloviště u Prahy, ale také Brno – Soběšice, Ecce Homo ve Šternberku, Lochotín – Třemošná, Knovíz – Olšany, Karlovy Vary, Schöber u Rumburka, Dubí – Cínovec,

Sv. Kopeček u Olomouce, Křivoklát, Pšovka – Mělník a další. Soutěží rovněž přibývalo a jejich názvy ho vořily jasně, byly to třeba Hvězdicová jízda k auto salonu (Pražskému), Slánská soutěž spolehlivosti, Dvoudenní soutěž Slovenská osma, Soutěž spoleh livosti Šumavou, Růžicová jízda spolehlivosti ve vý chodních Čechách, Soutěž spolehlivosti Moravou, Soutěž napříč Šumavou a jiné. Vrcholem automobilového sportu v Československu se staly mezinárodní podniky třicátých let, zvláště sedm ročníků Velké ceny na Masarykově okruhu (1930 – 1937 s vynecháním roku 1936), kde startovali nejlepší jezdci Grand Prix od Tazia Nuvolariho po Rudiho Caracciolu, ale v závodech se neztratili ani naši závodníci a automobily domácích značek. Napří klad v ročníku 1931 dojel Jiří Kristian Lobkowicz (Bu gatti 51) čtvrtý za Heinrich-Joachimem von Morge nem (Bugatti), Hansem Stuckem (Mercedes-Benz) a vítězným Louisem Chironem (Bugatti). Tento výkon je dodnes nepřekonaným úspěchem našeho jezdce v závodech Grand Prix. Ve stejném ročníku vyhrál kategorii do 1500 cm3 domácí jezdec Florian Schmidt z hornoslezského Krnova (Bugatti 37A). Se stejným typem vozu si vedl velmi úspěšně také Bruno Sojka (do 1500 cm3 dvakrát třetí a pak 1933 druhý). ►►►

2 Bugatti 51 (1931), osmiválec DOHC 2,3 litru, s nímž Jiří Kristian Lobkowicz dojel čtvrtý na Velké ceně Masarykova okruhu v Brně (při dalším startu Zdeněk Pohl šestý 1933) 3 Wikov 7/28 Super Sport ze sbírky NTM Praha po přestavbě pro Velkou cenu Masarykova okruhu 1932 dojel na šestém místě v kategorii 1500 cm3 (Adolf Szczyzycki) 4 Wikov 7/28 Sport (1929) po jezdci Georgu Kremlovi ze sbírky Václava Kafky III., čtyřválec OHC 1,5 litru, s nímž se několik generací Václavů zúčastňuje veteránských akcí 5 Salmson GS (Grand Sport) se čtyřválcem 1086 cm3 z roku 1926, úspěšný francouzský vůz lehké kategorie, který vlastní rodina Vaníčkova už od roku 1930

1/2022 THauto

Foto Tom Hyan

► NTM PRAHA (12. 10. 2021 – 1. 5. 2022)

3 1 Laurin & Klement RK/M (1913) hraběte Alexandra Kolowrata, přestavěný v roce 1921 na nový motor 4,7 litru typu M, a legendární dvouválec Tatra 11 (1923) 2 Bugatti 13 Brescia, s níž Jean Halmovici, rumunský konzul v Československu, absolvoval Zbraslav–Jíloviště 1922 (ze sbírky Jakuba Staucha) 3 SS Jaguar 2½ Litre (1937), jeden ze sedmi tohoto typu, které do Československa dovezl Ing. Zdeněk Klika (vůz vlastnil Jiří Pohl a později Evžen Jegorov) 4 Aero 18 HP, účastník 1000 mil československých (Jiří Pohl v ročníku 1933 osmnáctý); československá legenda mezi malými vozy (dvoudobý dvouválec 662 cm3)

auto 2022/1

Československé automobilky nasadily svoje vozy, které ovšem vzhledem k objemovému handicapu startovaly v kategorii tzv. Voiturette (do 1500 cm3). Na startu brněnské Grand Prix se tak objevily Walter (Jindřich Knapp), brněnské Z (Zetky) a prostějovské Wikovy; řada na nejslavnější značky Škoda a Tatra přišla až po válce. Tři ročníky silničního závodu 1000 mil československých podle italského vzoru Mille Miglia se jely vždy dvakrát z Prahy do Bratislavy a zpět (2x 800 km = 1600 km = 1000 mil). Na rozdíl od Masarykova okruhu se na 1000 mil objevily auto mobily všech československých značek, nezřídka šlo o továrně připravené speciály. První ročník 1933 vyhrál Ing. Petr Mucha na sportovním šestiválci Praga Alfa. Na Slovensku se jezdilo 500 km sloven ských na stokilometrovém okruhu z Bratislavy přes Malacky, Babu a Pezinok zase zpět, který závodníci absolvovali pětkrát. Kromě těchto velkých závodů se jezdila řada men ších, a to do vrchu, na silničních okruzích a samo

zřejmě nechyběly populární soutěže. Vznikly Locho tínský okruh v Plzni, Krakonošův okruh ve Staré Pace, Zlínská osma (okruh) a další tratě v Českém Brodě, Bohdanči, Zdibech, Brandýse nad Orlicí, Ždírci nad Doubravou a jiné, na nichž se pořádaly automobilové závody v různých třídách. Vzhledem k tomu, že Československo bylo ve dvacátých a třicá tých letech jedním z nejdůležitějších exportních trhů pro vozy Ettore Bugattiho, nezřídka jezdci na různých strojích Bugatti vládli domácím závodům. Už 13. dub na 1913 dobyl jistý Robert Patočka první vítězství českého jezdce na voze Bugatti (na typu 13 v kate gorii do 1500 cm3 do vrchu Zbraslav – Jíloviště). V le tech 1922 až 1934 k nám bylo dovezeno dokonce třináct závodních osmiválců Bugatti (různé typy) a sedm jedenapůllitrových čtyřválců (typy 37 a 37A), přičemž kromě dovozce Ing. Vladimíra Guta na tom mají největší zásluhu manželé Eliška a Čeněk Jun kovi, ale také Jiří Kristian Lobkowicz. K dalším jezd cům Bugatti patřili bratři Zdeněk a Jiří Pohlové, Bruno

Podvozek závodního speciálu Zbrojovka Brno Z-14 s pozoruhodným dvoudobým osmipístovým čtyřválcem 1444 cm3, přeplňovaným kompresorem (1931) Sojka, Miloš Bondy, Jan Kubíček, Antonín Komár, Jaroslav Hausman, Václav Vaníček a další. Není bez zajímavosti, že týmy československých automobilek i našich soukromých jezdců se zúčast ňovaly zahraničních závodů a soutěží, z nichž také přivezly mnoho vavřínů. Známá je účast v Soutěži Malou Dohodou 1937 na trati Praha – Bukurešť – Bě lehrad, kterou vyhrál Zdeněk Pohl (Škoda Popular MC), méně známé je vítězství továrního týmu Walter v Mezinárodní soutěži spolehlivosti na 10 000 km Evropou, pořádané v roce 1931 německým autoklu bem ADAC. V roce 1925 obsadily dva vozy Tatra 12 první dvě místa v kategorii do 1100 cm3 na Targa Florio. Na našich tratích se objevovaly i automobily nejrůznějších zahraničních značek, protože v před válečném Československu bylo možné prakticky všechno. Od roku 1921 do poloviny třicátých let posílila zejména střední třída, a tak se o přízeň klientů ucházely nejen domácí automobilky, ale také všechny známé i méně známé světové značky.

K významným importérům sportovních vozů ve třicá tých letech patřil Ing. Zdeněk Klika z Prahy 2, který dovážel britské vozy MG a SS Jaguar, ale také pro dával motocykly Jawa, AJS a Triumph. Závodník Ing. Jiří Tachecí z pražských Košíř zastupoval fran couzskou značku Cottin-Desgouttes, ale především belgickou Impéria, za volantem jejích vozů jel první Grand Prix na Masarykově okruhu a posledních 1000 mil československých. Generálním zástupcem značky Ford byl Pavel Baumann na Královské třídě v Praze, vozy Nash a Packard dovážela firma E. & J. Fröhlich z Dlouhé třídy v Praze, Herbert Glässner v pražské Římské ulici od roku 1936 nabízel auto mobily výjimečných značek Lancia, Cord, Auburn a Duesenberg, italský Fiat měl v pražské Nekázance svoji filiálku a tak bychom mohli pokračovat. Vedle automobilů domácích značek Aero, Jawa, Tatra, Škoda/Laurin & Klement, Z (Zbrojovka Brno), Walter a Wikov jsou na výstavě samozřejmě Bugatti, ale rovněž Impéria, Sénéchal, Salmson a SS Jaguar. ■

5 Zbrojovka Brno Z-4 (Zetka) s dvoudobým dvouválcem 987 cm3 a speciální aerodynamickou karoserií pro závod 1000 mil čsl. 1934 6 Walter Junior SS (1934) z pražských Jinonic na základě licence Fiat 508 Balilla, úspěšný automobil 1000 mil československých, zejména s Jindřichem Knappem za volantem

NTM PRAHA (Národní technické muzeum) Kostelní 1320/42, 17078 Praha 7 – Letná www.ntm.cz; info@ntm.cz Otevřeno Út-Ne 9:00 – 18:00 h Základní vstupné 250 Kč, snížené 130 Kč

1/2022 THauto

Foto Tom Hyan

Lehké francouzské vozy Sénéchal 7 CV Super Sport (1924) a Salmson GS (1926) byly velmi úspěšné v závodech (Sénéchal 970 cm3 Karla Kupky dostal přeplňování kompresorem)

► Krátce ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

Foto Peugeot

► Kuriozní proměny přicházejí v západoevropském průmyslu! Daimler AG pod vedením Oly Källeniuse (CEO) vyhlásil oddělení divize Daimler Trucks, což je součástí zeštíhlení koncernu, neboť za třináctileté vlády předchůdce Dietera Zetscheho začaly klesat zisky. Martin Daum, CEO Daimler Trucks, se nechal slyšet, že luxusní osobní vozy a nákladní automobily mají málo společného v technice, klientské základně i marketingu. Rozdělení prý urychlí cestu k elektromobilitě a autonomní jízdě. ► Daimler AG si nechá minoritní podíl (35 %) v Daimler Trucks, ale i tak se hovoří o překvapivém rozchodu po více než sto letech. Soustředí se na Mercedes-Benz AG, kde je prioritou elektromobilita, zatímco Daimler Trucks sice loni v červnu představil elektrický Actros (konkurenci Tesla Semi, která ještě nevyjela), ale více se zaměří na vodíkové technologie. Je to nejvýraznější strategický krok od rozpadu koncernu DaimlerChrysler (existoval 1998 – 2007).

PEUGEOT 308 Původní funkce evropské ankety Car of the Year (COTY) se zjevně změnila. Patřilo k tradici, že jednou z důležitých podmínek bylo zhodno cení tzv. value for money, tedy užitných vlastností ve vztahu k ceně, a to vedle technických inovací a nápaditého designu. Byly časy, kdy se vítězem stal automobil, technicky převyšující konkurenci, který pak sloužil statisícům uživatelů na celém světě. Z letošních finalistů takovou šanci má jen Peugeot 308, jediný se spalovacím motorem. Porotci vybírali bodovým přídělem z těchto 39 nových vozů, tučně jsou vyznačeni finalisté, mezi nimiž se rozhodne: Aiways U5, Audi Q4 e-tron (Sportback) a (RS) e-tron GT; BMW 2 Coupé a Active Tourer, BMW i4 a iX, Cupra Born, Dacia Spring, DS4 a DS9, Ford Mustang Mach-E, Honda HR-V, Hyundai Ioniq 5 a Bayon, Kia EV6, Lexus NX,

► V dopise zaměstnancům Škoda Auto ze dne 9. prosince oznámil Thomas Schäfer, současný předseda představenstva Škoda Auto, že opustí svou funkci, neboť od 1. července 2022 se stane předsedou představenstva značky Volkswagen, kde nahradí Ralfa Brandstättera, jenž k 1. srpnu dostane odpovědnost za čínskou divizi VW. Změny jsou součástí vize Shaping Mobility for Generations to Come a strategie Together 2025+.

► V evropském plánu elektrifikace závodů VW Group je Brusel s výrobou Audi Q8 e-tron (od 2026), Hannover (Audi Artemis, ID.California, karoserie Bentley), Lipsko (Porsche), Neckarsulm (Audi E6) a zvažují se španělské Pamplona (e-SUV) a Martorell (kompaktní BEV). Výroba akumulátorů a elektro pohonů pro MEB a jiné platformy bude rozšířena v Salzgitteru, Braunschweigu a Kasselu. O osudu závodů v Osnabrücku a Drážďanech se rozhodne při další plánovací akci VW Group číslo 71.

auto 2022/1

RENAULT KANGOO VAN Jednodušší volbu mělo zřejmě čtyřiadvacet odborných novinářů v anketě International Van of the Year 2022, kteří zvolili dodávkou roku nový Renault Kangoo Van a odvozený Mercedes-Benz Citan, protože vzhledem k výrobním kooperacím vybírají ze stále se zmenšujícího počtu kandidátů. Na druhém místě skončil nový VW Caddy, na třetím elektrický Citroën Berlingo a jeho značkové varianty Peugeot, Opel a Toyota (Proace City Electric). Titul IVOTY dosud vyhrály obě značky třikrát, Renault 1998, 2002 a 2012, Mercedes-Benz 1995, 1997 a 2005.

Foto Renault

► Ve stejný den Volkswagen potvrdil nastoupenou cestu k elektromobilitě. Kromě závodů v Emdenu a Zwickau chce vyrábět elektrická vozidla i jinde. Od roku 2023 se produkce ID.3 rozšíří do Wolfsburgu, kam od 2026 přibude Project Trinity. Do roku 2025 chce být Volkswagen Group vedoucí automobilkou v oblasti elektromobility. Do roku 2026 má být každý čtvrtý vyrobený vůz BEV. Z investice 159 miliard eur na příštích pět let připadne poprvé přes polovinu (89 miliard) na elektromobilitu. Podle Hans-Dietera Pötsche, předsedy dozorčí rady, jde o důkaz, jak rezolutně transformují koncern.

Lynk&Co 01, Maserati MC20, McLaren Artura, Mercedes-Benz C-Klasse a EQS, MG EHS a Marvel R, Nissan Qashqai, Opel Mokka, Peugeot 308, Renault Mégane E-Tech, Kangoo (Mercedes-Benz T-Klasse) a Arkana, Škoda Enyaq iV a Fabia, Subaru Outback, Tesla Model Y, Toyota Yaris Cross a Highlander, Volkswagen ID.4, Caddy a T7 Multivan.

NOVÉ KNIHY: TATRA 613 Motoristický historik a publicista Jan Tuček napsal další knihu o československém automobilu Tatra 613, který patří k unikátním a originálním konstrukcím z Kopřivnice. Jeho druhá a rozšířená kniha na toto téma nese název Legendární Tatra 613 a její sourozenci, takže se věnuje nejen vzniku a osudům řady T 613 a nástupce T 700, ale také všem derivátům, ať už sportovním, či pro jiné účely. V knize najdete množství fotografií a kreseb, historii i současnost včetně zajímavých souvislostí, technické údaje a výrobní i exportní počty vozů. V roce 2022 vydala Grada Publishing. K dostání u všech dobrých knihkupců. Doporučujeme!

Kresba Ferrari

SLAVNÉ MOTORY

FERRARI 312B (1970) Plochý dvanáctiválec do V/180° DOHC 4V (řetězy); 2991 cm3 (ø 78,5 x 51,5 mm) Kompresní poměr 11,5:1 Nepřímé vstřikování paliva Lucas Hliníkový blok a hlavy válců Výkon 331 kW (450 k)/12 000 min‑1

Ferrari 312 B2 (1971)

Foto Tom Hyan

Ferrari přešel ve formuli 1 pro sezonu 1970 na ploché uspořádání třílitrového dvanáctiválce do V/180°, který se později uplatnil rovněž ve sportovním prototypu 312 PB (od 1971). Motor dostal i nové rozměry válců ø 78,5 x 51,5 mm, v evoluci 312 B2 (1971) se zkoušely vrtání a zdvih ø 80 x 49,6 mm, které pak převzaly 312 B3 (od 1973), nasazené až do prvních dvou Grand Prix 1975 (Niki Lauda na nástupci 312T mistrem světa 1975). Závodníci Jacky Ickx, Clay Regazzoni a Mario Andretti vyhráli deset Grand Prix F1 (MS 1970 – 1974).

Kresby Chrysler

SLAVNÉ MOTORY

CHRYSLER 2.2 TURBO (1989) Zcela nový čtyřválec Chrysler Trans-4 (E86) pro vozy K-Car s předním pohonem (od 1981), s nimiž Lee Iacocca zachránil americkou automobilku před bankrotem. Odvozené verze 2.2 Turbo, 2.5 (větší zdvih 104 mm) a 2.5 Turbo poháněly různé automobily koncernu Chrysler až do roku 1994. Všechny litinový blok s malou roztečí válců 96 mm, hliníková hlava OHC 2V (Turbo později DOHC 4V) a od 1984 vstřikování paliva místo dvojitého karburátoru. Konstruktéři Willem L. Weertmann a Pete Hagenbuch. Výroba v Trentonu (Michigan); Chrysler roku 1995 prodal licenci a výrobní linku čínské FAW Group (vozy Hongqi). Zážehový čtyřválec OHC 2213 cm3 (ø 87,5 x 92 mm) Vstřikování paliva, turbo Garrett T03 s chladičem vzduchu Kompresní poměr 8,0:1

Výkon 130 kW (177 k)/5200 min‑1 Točivý moment 271 N.m/2400 min‑1 (údaje platí pro 1989 Chrysler GS Turbo 2)

TH Auto 01 2022 (leden)

Articles inside

Ford F-150 Lightning elektrická verze nejprodávanějšího amerického vozu

Elektrický Ford F-100 Concept Eluminator na základě pick-upu z roku 1978

Světová premiéra Porsche 718 Cayman GT4 RS

Porsche Taycan GTS Sport Turismo (světová premiéra)

Jeep Grand Cherokee páté generace (WL; model 2022)