NEÚNAVNÝ...

Anthony-Joseph Foyt oslavil osmaosmdesáté narozeniny, jeho tým jede dál v letošní sezoně Indy Car s dvojicí mladých jezdců...

Příznivci velkých automobilových závodů se dohadují o tom, kdo je nejlepším americkým automobilovým závodníkem, pro někoho je to A.J. Foyt, pro jiného Mario Andretti. Prvně jmenovaný Anthony-Joseph Foyt, kterému nikdo neřekne jinak než A.J. (ej-džej), vyhrál čtyřikrát 500 mil Indianapolis, je rekordmanem v počtu vítězství Indy Car (má jich 67) a vítězem největších závodů sportovních prototypů.

Mario Andretti dobyl více vítězství v dalších diciplínách, na rozdíl od Foyta nejen jezdil formuli 1, ale stal se v ní mistrem světa v roce 1978, v Indy 500 zvítězil jednou (možná dvakrát, ale rozhodlo se u zeleného stolu), ve 24 h Le Mans byl nejlépe druhý (Foyt vyhrál v ročníku 1967), ale také zářil v americké formuli Indy Car. Oba mají nespočet triumfů v dalších disciplínách, zejména na amerických okruzích.

Jsou však oba Američané? U Foyta je to jasné, narodil se 16. ledna 1935 v Houstonu v Texasu, stejně jako jeho otec A.J. Senior. Dnes třiaosmdesátiletý

Mario Andretti žije v USA od poloviny padesátých let, kdy se rodina dostala z komunistické Jugoslávie do italského lágru, aby se nakonec vypravila za příbuznými do Pensylvánie. Mario se narodil 28. ledna 1940 v italské vesnici Montona (nyní chorvatský Motovun), a tam mu nedávno na rodném domě odhalili pamětní desku. Začínal spolu s bratrem Aldem stejně jako Foyt na hliněných tratích s midgety a stock cars až po příjezdu do Ameriky. Jeho původ je tedy jasný.

Jméno Foyt není v Americe příliš obvyklé, a tak se objevily dohady, že vzniklo kvůli správné výslovnosti z českého Fojt prostým přepisem na Foyt. Pokud se to stalo, tak to bylo hodně dávno, rodiče čtyřnásobného vítěze Indy 500 se totiž oba narodili v Houstonu, kde se poznali a v roce 1934 vzali.

Málokdo má za sebou tak dlouhou a úspěšnou kariéru závodníka, šéfa týmu a podnikatele jako právě A.J. Foyt Junior, majitel závodního týmu AJ Foyt Racing, za který v nadcházející sezoně pod vedením jeho syna Larryho nastoupí do závodů Indy Car nadějní mladíci Santino Ferrucci z Connecticutu (pojede se čtrnáctkou, oblíbeným startovním číslem

A.J. Foyta) a Benjamin Pedersen, student ze Seattle narozený v dánské Kodani, k nimž obvykle pro největší závod 500 mil Indianapolis přibude třetí vůz (v posledních dvou ročnících tam pro Foyta jel zkušený J.R. Hildebrand z Kalifornie).

Otec mistra A.J. Foyt Senior (1913 – 1983) byl sám závodníkem, ale jen v nižších kategoriích, zejména s midgety na oválech dirt track, který si sám vozy připravoval a později se hlavně věnoval jejich stavbě a servisu pro jiné jezdce. Junior neustále zdůrazňuje, že nikdo jiný na něho neměl takový vliv jako

5 A.J. Foyt Jr. se svými rodiči, matkou Evelyn a otcem Tonym (A.J. Foyt Sr.)

6 Šestiletý A.J. se svým idolem Doc Cosseyem, pak spolu vyjeli na dráhu Buff Stadionu v Houstonu přísný otec, který nikdy nezměnil své slovo a vždy vše dotáhl do vítězného konce. A.J. Junior říká, že právě tato zkušenost ho vyprovokovala k velkým výkonům, protože chtěl otci dokázat, že je také dobrý.

7 Druhé vítězství v 500 mil Indianapolisu 1964 rekordní průměrnou rychlostí 237,08 km/h!

To se mu podařilo, byli nejen tátou a synem, ale i nejlepšími přáteli a spolupracovníky. V květnu 1981 zemřela nejprve jeho matka Evelyn (ročník 1916), o dva roky později opustil tento svět A.J. Foyt Senior. Pro A.J. Juniora to byly nejhorší dny života, jak ještě dlouho říkal. Za jeho kariérou stál především otec, hybná síla týmu s obrovskými zkušenostmi...

Mladý A.J. usedl za volant poprvé ve třech letech, kdy mu táta postavil repliku závodního vozu. Jeho fotografie coby šestiletého v quartermidgetu se objevily v místních novinách, vedle seděl v dospělém midgetu jeho idol Doc Cossey. Pod dohledem rodičů pak mladičký Foyt s Cosseyem vyjel na ukázkovou jízdu po dráze Buff Stadionu v Houstonu, a to byl prostě začátek. V jedenácti mladý A.J. utrpěl první popáleniny rukou, když se snažil hasit otcův midget, který vytáhl z garáže, aby se projel po zahradě. V roce 1953 začal opravdu závodit, protože mu to přišlo zajímavější, než šroubovat v dílně. To však neznamená, že nebyl výtečným mechanikem ►►►

▲ Ocenění Muž roku 1967 za vítězství ve 24 h Le Mans a Indy 500 v jediném roce předal Jacque Passino, šéf motorsportu od Forda

▲ Úmrtní oznámení babičky A.J. Foyta Jr. v českých novinách v Texasu (1926)

1 Legendy Indy Cars 1965: zleva Mario Andretti, Jim McElreath, A.J. Foyt, Don Branson a Gordon Johncock

2 Koncem šedesátých let v závodě stock cars (Ford slavného týmu Holman Moody)

3 A.J. Foyt vítězil rovněž s upravenými cestovními vozy stock cars (1970) a technikem, jak pak dokázal při stavbě vlastních vozů a motorů. V roce 1960 byl poprvé mistrem Indy Car a přidal dalších šest titulů v letech 1961, 1963, 1964, 1967, 1975 a 1979! Při debutu v 500 mil Indianapolisu v roce 1958 dojel šestnáctý, když se ještě startovalo na vozech s motory vpředu, 1961 poprvé vyhrál, 1964 triumf zopakoval, potřetí vyhrál 1967 (prvně s motorem vzadu) a počtvrté ve vlastním týmu v roce 1977, kdy dosáhl průměrné rychlosti 259,58 km/h. Při posledním startu v Indy 500 dojel devátý, když se kvalifikoval průměrnou rychlostí 358,48 km/h! Psal se rok 1993 a bylo mu osmapadesát let! Pak se soustředil na vedení svého týmu, jehož jezdci vyhráli dvakrát šampionát Indy Car a ještě jednou Indy 500 (Švéd Kenny Bräck v ročníku 1999). Vypočítávat závodnické úspěchy A.J. Foyta Juniora se vymyká rozsahu tohoto článku, je ovšem jediným jezdcem, který vyhrál jak Indy 500 (čtyřikrát), tak 500 mil Daytony (stock cars), 24 h Le Mans, 24 h Daytony (dvakrát) a 12 h Sebringu. Kromě Indy Car má pět dalších mistrovských titulů v jiných disciplínách USAC. Ve formuli 1 však nikdy nestartoval. Na Velké ceně USA 1964 ve Watkins Glen měl jet na BRM, ale neobjevil se tam. V roce 1966 byl ve startovní listině Velké ceny Belgie, Dan Gurney chtěl, aby A.J. jel s jeho druhým vozem Eagle. Byla to jen předběžná domluva, pak Foyt utrpěl popáleniny po nehodě v Milwaukee a nějaký čas se léčil. O rok později spolu vyhráli 24 h Le Mans na továrním Fordu GT Mk.IV a právě tam zavedli tradici s otevíráním šampaňského ještě na pódiu! Přežil ale i řadu vážných havárií. Když v roce 1981 havaroval na oválu v Michiganu, tak si vážně zranil ruku. Aby se dostal opět do formy, vlastnoručně natřel mnoho mil plotu kolem svého ranče. Horší to bylo, když na něho na farmě zaútočily včely, či když málem utonul, protože se převrátil s buldozerem do rybníka. Je totiž úspěšným podnikatelem, ale rád sám pracuje na ranči. Jeho synové a vnuci se rovněž stali závodníky.

Zdá se, že A.J. Foyt má skutečně české kořeny. Když československý emigrant, vynikající automechanik Ferda Hroch, syn jezdce ploché dráhy ze Zábřehu, který v USA působil v těch nejvýznamnějších týmech včetně Ferrari of Houston, připomněl, že podle Foytova otce opravdu jeho předci změnili příjmení z českého Fojta kvůli výslovnosti, začali jsme pátrat. Důkazem jistě může být úmrtní oznámení v českém jazyce, jež zveřejnily noviny Nový domov, vycházející v texaském Hallettsville. Dočteme se, že Marie Foytová (rozená Glogerová) zemřela 12. srpna 1926 ve stáří 35 let, 3 měsíců a 12 dní. Přežil ji manžel Tom Foyt a děti Marie, Anton, Margaretta a Gertruda. Jejich jediný syn Anton není nikdo jiný než A.J. Foyt Senior, otec A.J. Foyta Juniora, dvanáctinásobného mistra USAC a vítěze čtyř ročníků 500 mil Indianapolisu.

Další pátrání přineslo zjištění, že Foytova babička Marie se narodila v Paskově (okres Frýdek-Místek) a její manžel Thomas (Tom) Frank Foyt (1888 až 1933) je rodákem z blíže neurčeného místa na jižní Moravě. Oba zemřeli v Houstonu v Texasu, kde se od roku 1911 rodily jejich děti Marie, Anton a Gertrude. Byl to právě Anton, řečený Tony a později zvaný A.J. Foyt Senior, který zahájil motoristickou sportovní kariéru rodu Foytů. A.J. Foyt Junior a Lucy (rozená Zarr) mají tři děti Tonyho (A.J. III; ročník 1956), Jerryho (1962) a dceru Terry (1958).

Třetí A.J. nikdy nejel velké závody (údajně jen regionální), ale stará se o dostihové koně a otcův ranč, jeho syn A.J. Foyt IV (ročník 1984) byl mistrem Indy Lights 2002 (tehdy Infiniti Pro Series), jezdcem Indy Cars (2003 – 2010) i NASCAR Busch Series a v roce 2003 nejmladším účastníkem Indy 500 (dojel osmnáctý); velmi se ovšem věnoval americkému fotbalu pro Indianapolis Colts (oženil se s dcerou viceprezidenta klubu). Larry Foyt (1977) je synem Terry, která se věnuje prodeji nemovitostí (Foyt Realty), ale dědeček ho spolu s Lucy oficiálně vychoval jako adoptivního syna (Terry se hned s Larryho otcem rozešla) a Larry v jeho týmu jel nejen v NASCAR Nextel Cup, ale také třikrát Indy 500 (2004 – 2006). Také Jerry krátce startoval v závodech NASCAR. Na úspěchy otce a dědečka Anthony-Josepha Juniora však navázat nedokázali. ■

4, 5 Pozdrav a pohlednice, kterou A.J. Foyt Jr. poslal s autogramem autorovi článku v roce 1970

6 Santino Ferrucci při prvním letošním testu na okruhu Thermal Club v Kalifornii

7, 8 Santino Ferrucci jede pro AJ Foyt Racing s tradičním startovním číslem 14, které si A.J. Foyt Jr. tolik oblíbil

9, 10 Američan dánského původu Benjamin Pedersen letos slaví debut Indy Car právě v týmu AJ Foyt Racing

Po startu v Brně 1981 jedou Henk van Kessel (Kreidler č.5), Theo Timmer (Bultaco č.7) a Stefan Dörflinger (Kreidler)