8 minute read

ZÁSLUŽNÝ ČIN

Next Article
PO 40 LETECH...

PO 40 LETECH...

Krásnou výstavu kopřivnických vozů Tatra můžete zhlédnout ještě do 30. března 2023 v nizozemském Eindhovenu...

Pozoruhodná výstava osobních i nákladních automobilů Tatra s podtitulkem Od Hanse Ledwinky k Tatře Phoenix pokračuje v nizozemském Eindhovenu až do 30. března 2023! Byla umístěna do stálé expozice v budově DAF Museum spolu s výrobky nizozemské značky, a to vcelku s jasným záměrem, protože obě firmy už více než deset let spolupracují při výrobě nákladních vozů T 158 Phoenix. Nemyslete si ale, že v Eindhovenu nemůžete vidět něco jiného než v kterémkoli ze dvou stánků tatrovácké historie v Kopřivnici!

Na výstavě jsou totiž i vzácné kousky, jaké zapůjčili sběratelé z Čech, Moravy a Slovenska, jaké v Kopřivnici nemají!

Výstava v Eindhovenu byla slavnostně otevřena v sobotu 1. října, když Kopřivničtí v minulém roce slavili 125 let od zahájení výroby motorových vozidel! Expozice se tam dodnes těší velkému zájmu a od vchodu do muzea DAF vás vítají české vlajky. Pečlivě vybrané exponáty jsou jak ve spodní části muzea v jakémsi skanzenu vedle fasád nizozemských domků, tak ve světlé hale v patře, kam najely hlavně těžké ná­

TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Eindhoven (NL)

▲ Ve vstupní hale jsou vystaveny osobní vozy Tatra 603, 87 a 700

▼ DAF Museum v Eindhovenu v době konání výstavy Tatra vítá českou vlajkou kladní vozy. Nechybí ani vitríny plné jak komerčně prodávaných miniaturních modelů, tak větších továrních maket pro zkoušky ve vzduchovém tunelu, nejrůznější memorabilia a rovněž příslušná literatura. Zaujala nás publikace o prototypu Tatra V570, který byl předlohou německému Volkswagenu Typ 1, a tak po válce wolfsburská automobilka za to kopřivnické Tatře platila symbolickou částku z každého vyrobeného Brouka! DAF Museum leží v centru Eindhovenu nedaleko továrny DAF Trucks, kterou založili bratři Hub a Wim van Doorne, vynálezci plynulé převodovky Variomatic, a to původně pro výrobu přívěsů. Postupně přidali užitkové, osobní i speciální vojenské vozy, návěsy, autobusy a motory vlastní konstrukce...

Připomeňme, že Tatra patří vůbec k nejstarším ještě existujícím světovým automobilkám, stavba prvního kopřivnického vozu Präsident začala už v roce 1897! Tenhle kočár bez koní je však příliš vzácný, a proto na výstavu do Eindhovenu neputoval (ochraňuje jej Národní technické muzeum v Praze, v Kopřivnici si vyrobili přesnou repliku), ale jinak je výběr vysta­ vených typů osobních i nákladních opravdu reprezentativní. Nechybí nic z originálních konstrukčních řešení, jež kopřivnickou Tatru proslavila na celém světě. Jsou to především vzduchem chlazené zážehové i vznětové motory, páteřový rám s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami, u novějších osobních automobilů pak hlavně aerodynamické karoserie s motorem uloženým až vzadu.

Nevídaným kouskem je třeba kompletní poháněcí jednotka první sériové aerodynamické Tatry 77 ze druhé poloviny třicátých let, vystavená vedle další legendy Tatra 603. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout sestavu se vzduchem chlazeným vidlico­ vým osmiválcem, dvěma ventilátory chlazení, čtyřstupňovou převodovkou v bloku s rozvodovkou, výkyvnými hnacími polonápravami a odpružením příčným vícelistovým pérem.

Posledním klasickým osobním automobilem Tatra s motorem vpředu a pohonem zadních kol byl typ 57, jehož produkce přežila od třicátých do konce čtyřicátých let. Vystavený polokabriolet patří k těm starším, byl to jeden z nejrozšířenějších vozů na našich silnicích, postupně sílil a procházel modernizací. Lid jej láskyplně nazýval Hadimrškou, a toto pojmenování se v Československu těšilo značné popularitě stejně jako samotný automobil. Motor byl vzduchem ►►►

1, s proudnicovou karoserií, jejíž výroba pokračovala i po válce

3 Tatra 613 Landaulet ve společnosti modelu T 613 pro Rychlou záchrannou službu

4 Tatra 700, další vývoj typu 613, s níž skončila výroba osobních vozů Tatra v roce 1998

5 Pohonná jednotka Tatra 77 včetně převodovky, rozvodovky a zadní nápravy

1, 2 Pečlivě renovovaná Tatra 27b s generátorem dřevoplynu za budkou a čističem plynu vpředu za nárazníkem (1943)

3 Tatra 148 NT 6x6, tahač návěsů se vzduchem chlazeným osmiválcem o výkonu 132 kW (180 k)

4 Model Slovenské strely, dalšího výrobku Tatry (nedávno zrenovovaný originál je v Kopřivnici) chlazený čtyřválec, podobný se později uplatnil v novém Tatraplanu, ovšem v něm se už přestěhoval do zádě vozu. Tatraplan byl dalším vývojem předválečného čtyřválce Tatra 97, ovšem Tatra sázela hlavně na osmiválce, které se postupně představily coby Tatra 77, 77A, 87, 603, 613 a 700. Nejvýraznější typ Tatra 87 je v Eindhovenu vystaven v typické stříbrné barvě, stejně jako poslední model Tatra 700, připomínající letecké konstrukce, a je to právě ten typ automobilu, s nímž absolvovala slavnou cestu kolem světa známá cestovatelská dvojice Hanzelka a Zikmund.

Pokračující výrobu osobních vozů Tatra se vzduchem chlazenými motory vzadu od poloviny padesátých let reprezentují legendární Tatra 603, ale také šestsettřináctka ve vzácném otevřeném provedení Landaulet (vzniklo jen několik kusů) a další limuzína Tatra 700, vlastně modernizace typu 613, s nímž skončila výroba osobních vozů Tatra v roce 1998. Od padesátých let se Tatra specializuje na těžké ná­

5, 6 Tatra 111 NR, legendární desetituna v provedení valník s navijákem (výroba do roku 1962)

7 Klasický vojenský valník/tahač Tatra 813 Kolos 8x8 zapůjčil Antonín Slezák

8 Tatra 158 Phoenix 6x6 ze současné produkce využívá budku DAF a kapalinou chlazený šestiválec PACCAR MX, plnící emisní normu EU6

9 Tatra 138 NT 6x6 z řady 137/138, která uvedla osmiválce nové generace T 928 kladní vozy s vysokou průchodností terénem, starší typy s pohonem jen zadních kol na výstavě reprezentují lehká Tatra 13 v originálních barvách slovenské pekárny Kachaňák z Turzovky a také jeden z našich nejrozšířenějších nákladních vozů třicátých let Tatra 27. Tato třítuna má ještě kapalinou chlazený zážehový čtyřválec s velkým chladičem na přídi, vystaveno je válečné provedení s generátorem dřevoplynu Imbert. Litr benzinu nahradily čtyři kilogramy dřeva do zplynovače, ale výkon proti zážehové verzi klesl o 20 %, nicméně se jelo, i když byl nedostatek benzinu. Tatra 27 patří k našim nejdůležitějším nákladním vozům přelomu třicátých a čtyřicátých let, podle dostupných údajů se jich vyrobilo 7620 v letech 1930 – 1946, a pak dalších 1009 evolučních typů Tatra 114 a 115 do roku 1949, tedy vlastně rekonstruovaných sedmadvacítek na vzduchem chlazený vznětový čtyřválec nové řady (modulární koncepce odvozená od dvanáctiválce T 111).

Vystavená Tatra 27b z roku 1943 na ložné ploše veze model rychlého železničního motorového vozu Slovenská strela. Návštěvníci muzea dostávají informace jak o tomto dalším výrobku Tatry, tak o legendárním technickém řediteli Dr. Ing. Hansi Ledwinkovi (1878 – 1967), který se nejvíce zasloužil o originální tatrováckou koncepci.

Výstava poválečných těžkých vozů zahrnuje nejen slavné Tatry 111, 138, 148, 813 a 815, ale i nejnovější typ 157 Phoenix, který vzniká ve spolupráci s nizemskou automobilkou DAF (budka; motory EU6). Není bez zajímavosti, že Tatra od loňska ve spolupráci s DAF Trucks plní objednávku na 900 logistických vozidel pro belgickou armádu. DAF Museum leží na konci ulice Tongelresestraat, ale v parkovací zóně. Občerstvení přímo v muzeu zajišťuje Daffetaria s výhledem do expozice. O návštěvníky se starají dobrovolníci z řad milých důchodců. Samozřejmě, spolu s výstavou si můžete prohlédnout celé DAF Museum, které zahrnuje i kovárnu z konce dvacátých let. ■

Tongelresestraat 27, 5613 DA Eindhoven, Nizozemsko www.dafmuseum.nl; info@daf-museum.nl

Telefon: + 31(0) 40 24 44 364

Otevřeno Út-Ne 10 – 17 h

Základní vstupné 12,5 eur

Placená parkovací zóna (max. 6,80 eur/den)

► Problém se zákazem prodeje vozů se spalovacími motory v Evropě má zřejmě jen minoritní část společnosti, politici včetně části českých europoslanců ten zvláštní nápad houfně podporují, mladá generace se prý už téměř udusila emisemi z výfuků (asi není tak odolná jako ty starší) a ani automobilky nejsou proti, vždyť už investovaly obrovské prostředky do vývoje elektromobilů. V tom, která značka bude za několik let pouze elektrická, se tiskové zprávy jen předhánějí. Zajímavé ovšem je, že se taktně mlčí o motocyklech, které jsou v emisních limitech vždy o něco pozadu za osobními vozy.

► Britský Rolls-Royce oznámil, že faceliftované verze (série 2) Ghostu, Cullinanu a Phantomu budou posledními s motory V12, od konce 2030 hodlají vyrábět jen elektromobily (Dawn a Wraith už skončily). Čtyřmístné kupé Spectre prochází testy, bude prvním BEV značky, nadále postaveném na platformě Aluminium of Luxury. Zřejmě je čas na propagandistická hesla!

Němec Torsten Müller­Ötvös, generální ředitel (CEO), vyhlásil, že nový Spectre bude pro Rolls­Royce stejně důležitý jako Silver Ghost v roce 1906. My ovšem pochybujeme, že se také dožije 18 let výroby!

► Přihláška Garage 56 byla ve 24 h Le Mans vytvořena pro vozy, které budou testovat nové technologie. Nyní se však zdá, že se původní záměr nedaří naplnit, a tak vodíkový projekt Mission H24 opět v závodě neuvidíme.

Zrodil se ve spolupráci ACO Le Mans a GreenGT v roce 2018, byly postaveny dva prototypy s palivovými články FC Technology, 2019 vznikl tým H24 Racing pro nasazení vozu (šéf Jean­Michel Bouresche), vodíkové sportovní prototypy projely okruh (před závody 24 h Le Mans 2019 a 2020 první typ, 2021 druhý), ale tím to skončilo. Vozy vznikly ve spolupráci s výrobcem podvozků ADESS (Colin Kolles).

► Americký Hendrick Motorsports se letos zaslouží, aby Garage 56 nepřišla zkrátka, přihlásil totiž upravený závodní vůz NASCAR nové generace, což znamená návrat stock cars do 24 h Le Mans poprvé od roku 1976 (Dodge Charger a Ford Torino). Nový Chevrolet Camaro

ZL1 NASCAR Cup ale musí dostat hlavní světlomety i koncové svítilny, kompozitové brzdy a větší nádrž na 120 litrů pro motor 5,8 litru V8. Hmotnost bude snížena z 1580 na 1343 kg. Posádku tvoří hvězdy Jimmie Johnson (sedminásobný mistr NASCAR Cup), Jenson Button (mistr světa

F1 2009) a Mike Rockenfeller (dvojnásobný vítěz 24 h Le Mans).

AlphaTauri AT04 při premiéře v Lincoln Center (NY City)

ALPHATAURI – DEBUT V NEW YORKU

Po Red Bull Racing uvedla nový monopost F1 v New Yorku také Scuderia AlphaTauri. Jak známo, AlphaTauri je prémiovou módní značkou skupiny Red Bull, a proto její jméno před třemi lety dostal druhý tým Toro Rosso z impéria loni zesnulého Dietricha Mateschitze. Nový monopost AT04 spolu s jezdci Yuki Tsunodou a Nyck de Vriesem byl představen v Appel Roomu Lincoln Center u příležitosti New York Fashion Week, protože značka AlphaTauri zároveň vstupuje na americký trh, kde od července nabídne kolekci podzim/zima 2023. Ahmet Mercan, CEO AlphaTauri, a Franz Tost, šéf týmu F1, zdůraznili zviditelnění značky pro obchodní expanzi. V říjnu 2020 Honda překvapivě odstoupila z formule 1, pro 2021 se její motory změnily na RBPT (Red Bull PowerTrain), ale Max Verstappen s nimi vyhrál jak titul 2021, tak 2022. Vzhledem k tomu, že nadále pokračuje spolupráce, bylo nedlouho po premiérách Red Bull RB19 a AlphaTauri AT04 oznámeno, že pro sezony 2023 – 2025 motory ponesou společné označení Honda RBPT.

AC Cobra Coupé A98 (motor Ford V8 4,7 litru) po třiceti letech v jízdě legend při 24 h Le Mans 1994

Jack Sears (Goodwood 2000)

ZAVINILI RYCHLOSTNÍ LIMIT?

Podle legendy testování AC Cobra Coupé A98 na londýnském obchvatu M1 před závodem 24 h Le Mans 1964 s dosažením rychlosti 180 mph (290 km/h) bylo důvodem k zavedení rychlostního limitu 70 mph (112 km/h) na britských dálnicích. Jak uvedl jeden z účastníků, závodník Jack Sears (1930 – 2016), sešli se ve 4:30 ráno na Southern Service Station, zahřáli motor, pak zajel 180 mph, kolega Peter Bolton to zopakoval, vůz fungoval perfektně a Jack už si v 8:30 dával snídani eggs and bacon doma na farmě v Norfolku.

Elektrifikace Trochu Jinak

Elektrifikace železnic tu byla dávno, nepotřebuje akumulátory, protože odebírá energii přímo z trolejí. To ovšem vládci EU nechtějí pochopit, žádný rozvoj železnice je nezajímá, bližší je jim nákladní vůz s pěti tunami akumulátorů na palubě!

O tom, že má elektrifikace i jiné podoby, svědčí maglevy, tedy vlaky vznášející se na polštáři magnetického pole.

Dalším příkladem doplňujeme článek o firmě Henschel (Thyssen Henschel) z minulého čísla, která je jejich průkopníkem.

Ve spolupráci se Siemensem dodala tři vlaky Transrapid 08 SMT do Šanghaje, kde na lince mezi městem a letištěm oslaví 10. října dvacet let běžného provozu. Největší provozní rychlost je 431 km/h, ale v listopadu 2003 bylo dosaženo rekordu 501 km/h.

Jenže kdosi o tom vyprávěl v baru, bulvární Sunday Times z toho udělaly senzaci na první stránku a Sears (dvojnásobný britský mistr v závodech cestovních vozů) byl dlouhá léta považován za viníka rychlostního limitu, zavedeného v roce 1967. Jak se později ukázalo, nebyla to pravda, příslušné ministerstvo mělo omezení v rukávu už dávno. Start v Le Mans 1964 se také nevydařil, Boltonovi praskla pneumatika, skončil v nemocnici a vůz byl zničen. Vrak se vrátil do továrny, později jej koupil Barrie Baird a renovoval do dnešní krásy.

This article is from: