ASA 1000 GT (1962 – 1967)�������������������� STANDARD

Foto Tom Hyan FERRARINA

Nejmenším automobilem z dílny Ferrari byla lidově přezdívaná Ferrarina; nakonec však vznikala u jiné italské firmy jako ASA 1000 GT...

Sportovní automobily ASA 1000 GT se vyrá‑ běly v letech 1962 až 1967, údaje o počtu kusů se různí, Registro ASA uvádí přes osmdesát dochovaných, z toho patnáct Spiderů a čtyři prototypy. Známé je kupé ASA 1000 GT, první sériový typ nové značky, která vznikla zkratkou z Autocostruzioni S.p.A., účelově založené pobočky chemického koncernu De Nora, jehož vedení převzalo projekt malého sportovního Ferrari. Původně měl automobily vyrábět Bertone, v jehož studiu pod vedením Giorgetta Giugiara vznikly návrhy karoserie, ale k dohodě nakonec nedošlo. Jak lze posoudit z připojených fotografií, design byl velmi zdařilý, italské nadčasové linie připomínaly větší sourozence Ferrari. Základem byl motor, vyvinutý pod vedením Franca Rocchiho v Maranellu. Od roku 1959 se tam zabývali vývojem malého čtyřválce, nejprve 849 cm3 (ø 65 x 64 mm), označeného jako typ 126 (854), který dosáhl výkonu 55 kW (75 k)/6800 min‑1. Tento motor byl zabudován do Fiatu 1200 Pininfarina Coupé se zkráceným rozvorem z 2,40 na 2,20 metru; vůz zkoušeli osobně Enzo Ferrari, konstruktéři Franco Rocchi a Giotto Bizzarrini, ale rovněž závodníci Lorenzo Ban‑ dini, Phil Hill, Richie Ginther a další. Projekt vzbudil velký zájem, Rocchi připravil větší verze jako typ 125 (164; 950) o objemu 973 cm3 (ø 67 x

TOM HYAN

▲ ASA 1000 GT model 1967 na Concorso Italiano 2002 v kalifornském Quail Lodge (vozy do USA dovážel Luigi Chinetti) ▼ Titulní strana prospektu, který autorovi článku poslal belgický zástupce Ets. Jules Robert z Liège v dubnu 1967 (foto na Piazza della Scala v Miláně) 69 mm) a konečně 1032 cm3 (ø 69 x 69 mm), jež se jako typ 173 s výkonem nejprve 71 kW (97 k)/7000 min‑1 stala základem sériového vozu ASA 1000 GT s karo‑ serií podle návrhu Bertone. O automobilu, známém neoficiálně jako Ferrarina, se hovořilo na všech úrov‑ ních; vzbudil obrovský zájem jako očekávaný Ferrari pro masy a stal se předchůdcem dnešního downsizingu. Bohužel Ferrari v té době prožíval těžké období, přes‑ tože Phil Hill dobyl titul mistra světa 1961 ve formuli 1 jako první Američan v historii, tak na Monze ve stejném roce přišel o život německý závodník Wolfgang von Trips a spolu s ním čtrnáct diváků. Důsledkem bylo do‑ časné zastavení účasti ve formuli 1 (Ferrari vynechal závěr sezony), restrukturalizace podniku a odchod řady spolupracovníků včetně Giotta Bizzarriniho a Carla Chitiho, kteří pak založili konkurenční ATS (sportovní vozy a F1), kam zamířili i jezdci Phil Hill a Giancarlo Baghetti. Carrozzeria Bertone představila na Turínském autosalonu 1961 téměř sériový prototyp, označený jen Mille (=tisícovka); od produkční verze se lišil aerodynamickými překryty světlo‑ metů. Sériová ASA 1000 GT slavila premiéru o rok později rovněž na au‑ tosalonu v Turíně, první vyjela ze zá‑ vodu v Miláně (Lambrate) zásluhou společnosti Autocostruzioni S.p.A., kterou založili Oronzio De Nora se synem Niccolou. Obchodním ředite‑ lem byl markýz Gerino Gerini, ►►►

1

2 3

1 ASA 1000 GT Spider s laminátovou karoserií (za volantem závodník a oficiální testovací jezdec Giorgio Bassi) 2 Prototyp Mille na stánku Bertone (Salone di Torino 1961) 3 ASA 1000 GT na Motor Show 1992 v Essenu 4, 5 Sportovní kokpit se sedmi kruhovými kontrolními přístroji a řazením pákou na středovém tunelu 6 V zádi byl relativně velký zavazadlový prostor

4

Foto Bertone

5 6

Foto Tom Hyan

Kresba Bertone/Giovanni Cavara Průhled prototypem Bertone Mille z roku 1961

Čtyřválec 1032 cm3 z dílny Ferrari, od 1969 měl zvýšený objem na 1092 cm3 (konstruktér Franco Rocchi)

2

Foto Ferrari

1

1 První malý motor Ferrari 854 (Tipo 126) 2 Ferrarina 854, upravené kupé Fiat 1200 pro zkoušky motoru Ferrari 854 (Richie Ginther na Monze v roce 1960)

bývalý závodník na Ferrari a Maserati. V Ženevě 1963 debutoval Spider, jehož sériová verze dostala laminátovou karoserii místo ocelové (opět design Bertone). Automobily s tuhým trubkovým rámem vynikaly nízkou hmotností 780 kg, která během let narostla na 830 kg, ale i tak mrštné kupé dosahovalo největší rychlosti 190 (185) km/h. Výkon motoru 1032 cm3 v roce 1965 klesl na 67 kW (91 k)/6800 min‑1 , ale u vylepšeného nástupce ASA 411 s hliníkovou karoserií Marazzi a hmotností sníženou na 720 kilo‑ gramů ve větší verzi 1092 cm3 (ø 71 x 69 mm) nabí‑ zel 76 kW (104 k)/7500 min‑1. Finanční problémy zna‑ menaly restrukturalizaci na Accomandita Semplice Autocostruzioni (ASA) di Oronzio De Nora & C, když výroba v roce 1965 dosáhla 77 kupé, devíti Spiderů a jedné nové čtyřistajedenáctky. K posledním pokusům patřil otevřený prototyp ASA RB (Roll Bar) 613, kupé targa s ochranným obloukem, navržený pro nový čtyřválec 1755 cm3 (ø 90 x 69 mm) o výkonu 110 kW (150 k)/7000 min‑1 ,

3

4

► ASA 1000 GT (1963)

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec typu 173 (Ferrari), uložený podélně vpředu; OHC 2V (řetězy); hliníkový blok a hlavy válců; dva dvojité karburátory Weber 40 DCOE; 1032 cm3 (ø 69 x 69 mm); 9,1:1; 71 kW (97 k)/7000 min‑1. Jednokotoučová suchá spojka; čtyřstupňová převodovka (3,35 – 2,14 – 1,39 – 1,00 – Z 4,24) s elektricky řazeným rychloběhem Bianchi 0,8:1 na III. a IV. stupni; stálý převod nápravy 4,55; pohon zadních kol. PODVOZEK – nosný rám z ocelových trubek a příček; přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, vzadu tuhá náprava, vedená podélnými rameny a příčně ustavená panhardskou tyčí; pérování vinutými pružinami a soustřednými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kapalinové kotoučové brzdy Dunlop s podtlakovým posilovačem; hřebenové řízení; pneumatiky 145 x 13. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (Coupé) – rozvor náprav 2200 mm, rozchod kol 1226/1240 mm; d/š/v 3900/1550/1200 mm; objem palivové nádrže 60/65 l; hmotnost prázdného vozu 780 kg (Spider 695 kg). PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 190 km/h; spotřeba benzinu Super 11,0 l/100 km. Cena při uvedení na trh 2 520 000 italských lir. VÝROBCE – AUTOCOSTRUZIONI S.p.A., Via S. Faustino 65, Milano, Itálie

5

ale hlavně pro unikátní řadový šestiválec 1290 cm3 (ø 69 x 57,5 mm) typu 130 o výkonu 91 kW (124 k)/ 6000 min‑1. Stejně jako u 411 nahradila čtyřstupňo‑ vou převodovku s elektrickým rychloběhem nová pětistupňová ZF (nebo Fiat). Počítalo se s vývozem do USA, vznikly ale jen čtyři vozy s laminátovou karoserií milánské firmy Carrozzeria Corbetta, připo‑ mínající Corvette Sting Ray 1963. Byla to jen labutí píseň, značka v roce 1967 zanikla. Za zmínku stojí sportovní aktivity, automobily ASA do roku 1967 účinkovaly v rallye i závodech spor‑ tovních prototypů. K významným závodníkům s nimi patřili Giorgio Bassi, Giorgio Pianta, Spar‑ taco Dini, Raffaele Pinto, Pino Babbini, Ignazio Giunti, Robert Mieusset a Gianpiero Moretti, ale také dámy Donatella Odoardo (provdala se za Andreu De Adamicha, jezdce formule 1), Suzy Dietrich a Donna Mae‑Mims. V sezoně 1966 se vozy ASA objevily na Targa Florio a 24 h Le Mans. V sicilském závodě obě posádky Spartaco Dini/Giuseppe della Torre na závodní verzi ASA 1000 GTC (Competizione 1092 cm3) a Giorgio Pianta/Gianpiero Moretti (pseudonym Sir Odensio) na speciálu ASA 1000 GT se čtyřválcem 1755 cm3 nedokončily, zatímco dvojice Silvestre Semilia/ Raffaele Pinto na sériové RB 411 dojela čtvrtá v ka‑ tegorii prototypů do 2000 cm3 a jedenadvacátá absolutně. Ve 24 h Le Mans 1966 byly nasazeny šestiválce ASA RB 613, ale jezdci Spartaco Dini/ Ignazio Giunti (porucha spojky) a François Pasquier/ Robert Mieusset (vyjetí z trati po kolizi s Jean‑Clau‑ de Ogierem na CD‑Peugeotu) rovněž odpadli. Ženy byly zřejmě k vozům šetrnější, když za mořem Donna Mae‑Mims/Suzy Dietrich v roce 1967 s RB 1300 dokončily ve 24 h Daytony čtyřiadvacáté a ve 12 h Sebringu pětadvacáté. Tím se historie ASA uzavřela. Projekt kupé X1 s motorem uprostřed (šestiválec 1290 cm3 z RB 613) se nerealizoval, za‑ tímco monopost ASA formule 3 (1967) po testování nebyl nasazen do závodů. ■

Foto ASA

6

3 Druhým modelem byla ASA 411 Coupé, rovněž se čtyřválcem, ale o zvětšeném objemu z 1032 na 1092 cm3 (1965) 4 Slavní závodníci Spartaco Dini/Ignazio Giunti (ASA RB 613) nedokončili 24 h Le Mans 1966 pro poruchu spojky 5 Trubkový rám ASA 1000 GT s tuhou zadní nápravou 6 Vyvrcholením konstrukcí ASA byl nový šestiválec 1290 cm3 (1966)