Muzeum motoryzacji Topacz Ślęza/Wróclaw, PL

Prototyp Syrena Sport vznikl v jediném exempláři jako výzkumný projekt varšavské automobilky FSO, originál se nedochoval a v muzeu je replika

POLSKÁ HISTORIE

Polská historie motorových vozidel je poměrně bohatá, ale málo známá. U zámku Topacz však mají zajímavé kousky v muzeu motorizace...

TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Ślęza/Wróclaw (PL)

1 3

Expozice v jedné z hospodářských budov okolí zámku Topacz není velká, ale přehledná a zajímavá. Kromě polských automobilů a motocyklů tam najdete také vybrané vozy světových značek, ať už americké (Studebaker, Lincoln, Buick, Ford), britské (Bentley, Rolls-Royce, Jaguar), německé (Volkswagen, Porsche, DKW Auto Union), italské (Fiat), ukrajinské (Záporožec) a československé (Škoda). Od nás tam lze pohodlně dorazit směrem na Wróclaw (Vratislav), z Prahy je to přímou cestou cca 280 kilometrů, vstupné je levné, stejně i jako možnost občerstvení v polských hostincích. Zámek Topacz v přilehlé zahradě je ovšem luxusním hotelem s lázněmi, wellness a dražší restaurací. My jsme však přijeli především kvůli polským automobilům a motocyklům... Muzeum motoryzacji Topacz láká především na věrnou repliku legendárního automobilu FSO Syrena Sport z roku 1960, jehož tvary navrhl Ing. Cezary Nawrot doslova v italském stylu té doby. Úhledný dvoumístný automobil měl nejen elegantní laminátovou karoserii, ale také vzduchem chlazený čtyřdobý dvouválec boxer 750 cm3 (typ S-16) o výkonu 26 kW (35 k), který poháněl přední kola prostřednictvím čtyřstupňové nesynchronizované převodovky. Vůz najel cca 30 000 kilometrů ve zkouškách, ale sportovní automobil byl trnem v oku vládnoucím komunistům, jeho vývoj kázal zastavit sám vedoucí polský představitel, nechvalně proslulý proruský kolaborant Władysław Gomułka (1905 – 1982). Vůz byl uložen v garáži do konce sedmdesátých let a pak komisně zničen. O něco lepší osud měl malý Mikrus MR-300 ve stylu Goggomobilu, který zaznamenal sérii 1728 kusů v letech 1957 – 1960, než byla

2

1 Vozy Syrena 102 a 100 s dvoudobými dvouválci a pohonem předních kol, ještě z výroby ve varšavské automobilce 2 Polski-Fiat 125p a jeho předchůdce FSO M20 Warszawa, nejznámější polské osobní automobily z varšavské továrny 3 Pokus o lidový automobil Mikros MR-300, jehož výroba se navzdory tříleté snaze nikdy zcela nerozběhla 4 Nysa N-59, jedna z prvních verzí oblíbeného lehkého užitkového vozu s motorem z Warszawy (model 1961) 5 Furgon FSM Syrena 105B Bosto, sériově vyráběný s dvoudobým tříválcem S-31 o objemu 842 cm3 a výkonu 29 kW (40 k), uveze 375 kg nákladu

4

5

výroba v závodech WSK v Mielci a Rzeszówě zrušena pro vysokou cenu a značné náklady. MR-300 značí Mielec, Rzeszów a objem válců 300 cm3 . Poláci nebyli ve výrobě osobních automobilů dříve příliš úspěšní, prvním symbolem jejich produkce je poválečná Warszawa, následovaná malou Syrenou vlastní konstrukce a nakonec řadou různých typů Polski-Fiat 125p a Polonez, které Warzsawu na výrobních linkách ve varšavském Žeraniu nahradily. Prvním vozem FSO (Fabryka Samochodów Osobowych) byla tedy Warszawa podle sovětské licence, jejíž sériová výroba v roce 1957 překonala desetitisícovou hranici. Byl to velký vůz pro služební účely, a proto se vývojové Biuro Konstrukcyjno-Doświadczalne FSO pustilo do vývoje vlastního lidového automobilu. Vedoucími ►►►

Foto Tom Hyan

1 3

4

2

1 Motocykly WFM mají stejný poválečný základ jako SHL z Kielců, odkud byla výroba přenesena do Varšavy v roce 1952 a zanikla až 1966 2 Motocykly SHL 175 M-11 (W) vznikly v letech 1961 – 1968 v celkem 160 tisících exemplářů, dvoudobý jednoválec měl výkon 8,8 kW (12 k) 3 Klasický motocykl Junak 350 se čtyřdobým jednoválcem, vyráběný v cestovní (M-07, M-10), motokrosové (M-07C) a soutěžní verzi (M-07R) 4 Malé motocykly Romet, jejichž značka po privatizaci přežila až do nového tisíciletí (od 2006 Arkus & Romet Group) 5 WSK ze Świdniku (později PZL) vyráběla dvoudobé jednoválce ze série SHL, WFM a WSK nejdéle (až do roku 1985, pak dostaly přednost vrtulníky) konstruktéry byli Ing. Karol Pionnier (podvozek), Ing. Fryderyk Blümke (motor S-15) a Prof. Stanislaw Panczakiewicz (karoserie). Levný vůz měl i jednoduchý motor, sériové Syreny dostaly dvoudobé dvouválce a tříválce. Dvouválec S-15 o objemu 746cm3 dosahoval výkonu 20kW (27k), ve vylepšené verzi S-150 pak 22kW (30k). Vozy byly určeny jen pro domácí trh a postavily Polsko na kola. Ve Varšavě se vyráběly Syreny 100, 101, 102, 103 a 104; vzhledem k nedostatečné výrobě motorů ve WSK Bielsko-Białą vznikly v malém počtu Syreny 102S a 103S, které dostaly dvoudobý litrový tříválec z Wartburgu 312. Dvouválce S-15 se montovaly až po typ 102, další 103 měl v základní verzi modifikovaný S-150 o výkonu 30 koní (22kW). Polský inženýr Fryderyk Blümke, jehož život ukončilo letecké neštěstí při návratu ze služební cesty roku 1962 ve Varšavě, ještě stačil připravit nový dvoudobý tříválec S-31 (842cm3) s výkonem 29kW (40k), jenž značně zlepšil dynamické parametry nové Syreny 104. Její výroba byla v listopadu 1971 převedena do WSK Bielsko-Białą a závod se změnil na FSM (Fabryka Samochodów Małolitraźowych). Od roku 1972 se stal jediným výrobcem Syren, protože ve Varšavě prostory nestačily pro licenční Fiat 125p, kterého pak vystřídal Polonez. Vývoj se nezastavil, poslední sériové Syreny nesly označení 105 (s tříválcem S-31). Vyráběly se paralelně s užitkovými verzemi R-20 (pick-up) a 105 Bosto (univerzální skříňový vůz) až do 1983, kdy také v Bielsko-Białej definitivně přešli na produkci vozů Fiat. Od roku 1987 se automobily Fiat vyrábějí v nedalekých Tychách, zatímco v Bielsko-Białej se vrátili k produkci motorů. Poláci už před válkou zahájili výrobu osobních vozů podle zahraničních licencí, byl to nejen Fiat, ale i naše Praga; pokusy o vlastní konstrukce nebyly úspěšné. Lépe se vedlo tvůrcům motocyklů, v muzeu jich najdete mnoho, jejich značky jsou ale dávno zapomenuty. Vypočítávat jednotlivé konstrukce se vymyká rozsahu článku, proto připomeneme jen některé. Málo se ví o značce Lech, zrozené roku 1929, podobně jako o jiných průkopnících, pozornost však vzbudil velkoobjemový dvouválec CWS M111 Sokól 1000 z let 1933 – 1939 ve stylu amerických strojů Harley-Davidson, výrobek varšavské strojírny Państwowe Zakłady Inźynierii (PZInź). Vidlicový dvouválec 995 cm3 měl výkon 13,2 kW (18 k), motocykl o hmotnosti 230 kg (se sidecarem 375 kg) dosahoval

5

6 7

rychlosti 100 km/h. Výrobu pak rozšířily jednoválcové typy Sokól 600 a 200. Motocykl Podkowa 98 z Legionowa měl stejný motor Villiers jako první SHL, originálem je naopak MOJ 125 (1937 – 1939), či varšavské Perkuny 125 (1938 – 1939). Poválečnou produkci polských motocyklů reprezentovaly především značky SHL, WFM, WSK a SFM, jejichž výrobky se těšily velké oblibě. Výroba SHL vycházela z předválečné tradice, kdy se Huta Ludwików, S.A., v Kielcích, zařadila mezi výrobce motocyklů první polskou stovkou SHL 98 (1938 – 1939), jejíž dvoudobý jednoválec vzešel z britské licence Villiers (jiní výrobci dávali přednost třídě 125 cm3). Konstruktér Ing.Rafal Ekielski se inspiroval československou Jawou, od roku 1938 se montovaly motory Villers importované z Anglie, postupně SHL zvyšovala podíl domácích dílů. Značka SHL byla zkratkou Suchedniowska Huta Ludwików, po válce produkce pokračovala odvozenými typy M04 a M05, kromě výroby vířivých praček SHL Frania (jedna je v muzeu). Podobně jako u nás docházelo k administrativním rozhodnutím o přesunech výroby, a tak Ing.Fryderyk Blümke zahájil vývoj prvního motoru S01, který se uplatnil v mnoha poválečných typech motocyklů

8

CWS 111 Sokól 1000, těžký polský motocykl z konce třicátých let, vhodný pro provoz se sidecarem (1933 – 1939)

9

6 Elegantní skútry WFM Osa z varšavské motocyklové továrny, vyráběné ve dvou objemových třídách 150 (M-50) a 175 cm3 (M-52) 7 SHL 98 s motorem Villiers, základ předválečné výroby motocyklů v Kielcích 8 MOJ 125 dostal značku podle pseudonymu Ing. Gustawa Róźického, majitele Fabryky Maszyn oraz Odlewni Źelaza i Metali z Katovic (1937 – 1939) 9 Podkowa 98, výrobek někdejší továrny z Legionowa na podkováky (hřebíky do podkovy), takže volba značky je jasná (1938 – 1939)

z různých závodů. Vyšel ze světové DKW RT125 a průběžně vylepšovaný S01 zůstal ve výrobě až do roku 1968! První motory opustily výrobní závod ZM (Zakłady Metalowe) v Ustroniu Śląskim, další se dělaly ve WFM (Warszawska Fabryka Motocykli) a ZM Nova Dęba, výroba motocyklů SHL přešla do varšavské WFM, aby se do SHL od roku 1957 vrátila, později se vyráběly také ve třídě 175cm3 velmi podobné motocykly SHL, WFM a WSK (Wytwórnia Sprzętu Komunikacyjnego). V podkroví muzea je velký výběr poválečných typů, a to rovněž různých mopedů od ZR (Zawody Rowerowe z Bydgoszcze). Motocykly SHL 175 M11, už s novým motorem W2-A (Wiatr), se vyvážely dokonce až do USA a licenci koupila Indie, která je dále vyráběla jako Rajdoot do roku 2005! Produkce motocyklů SHL skončila v roce 1970 a WFM v roce 1966, přežila WSK (později PZL) ve Świdniku do roku 1985, než se firma soustředila na leteckou výrobu. Tehdy měla většina motocyklů dvoudobé motory, a proto překvapil čtyřdobý Junak 350 ze Štětína, výrobek SFM (Szczecińska Fabryka Motocykli) z let 1957–1965. Dalším hitem byly úhledné skútry WFM Osa M-50 (148cm3) a M-52 (173cm3), vyráběné ve Varšavě v letech 1959–1965. ■

MUZEUM MOTORYZACJI TOPACZ

Zamek Topacz, Glówna 12, 55040 Ślęza, Wróclaw, Polsko

www.muzeum.topacz.pl

Telefon: + 48 888 108 148 Otevřeno denně 11 – 20 h Základní vstupné 25 zł, zlevněné 15 zł, parkování zdarma

► Víte, že Mercedes-Benz vyrábí osobní vozy v Maďarsku už přes deset let? Továrna v Kecskemétu byla slavnostně otevřena 29. března 2012 pro produkci CLA 4 door Coupé a CLA Shooting Brake, k nimž později přibyly vozy nové třídy A a B, ale také první hybridy (CLA 250e) a elektromobily (EQB). Půlmiliontý vůz vyjel ze závodu v roce 2016, miliontý 2018, jubilantem byla vždy třída CLA, vyráběná v Maďarsku pro celý svět. ► Poslední Lamborghini Aventador vyjel z výrobní linky v Sant’Agata Bolognese v září 2022. Byl jím model LP780-4 Ultimae Roadster, poslední čistokrevný dvanáctiválec značky, nástupci už budou mít elektrickou asistenci (PHEV). Technický ředitel Rouven Mohr stejně jako generální ředitel Stephan Winkelmann potvrdili cestu k hybridům včetně nástupce Aventadoru, v němž elektromotory doplní dvanáctiválec, ale také čistě elektrický čtyřdveřový model. Za jedenáct let vzniklo 11 465 Aventadorů. ► Britský Aston Martin shání peníze, koncem září čínská skupina Geely Holding získala podíl 7,6 %, což zvýšilo potřebné investice na 654 milionů liber. Geely se ucházela o Aston Martin už v roce 2020 než kanadské konsorcium Yew Tree (Lawrence Stroll) firmu koupilo. Geely nyní prostřednictvím Atlas Consortium (Geely a Investindustrial, vlastník Morganu) vstoupila, když už má Volvo Cars, Polestar, 50 % Smartu, Lotus, LEVC (London Taxi) a Lynk&Co. Na Aston Martinu se podílejí rovněž Yaw Tree 19 %, Mercedes-Benz (přes 10 %) a PIF (Public Investment Fund) ze Saúdské Arábie (16,7 %). ► Sedan Dodge Neon žije! Nyní jde o verzi Fiatu Tipo 1.6 e.torQ o výkonu 81 kW (110 k) se šestistupňovou samočinnou převodovkou z turecké výroby Tofas, určenou pro Mexiko a Střední východ. První Dodge ovšem opouštějí také italskou továrnu v Pomigliano d’Arco, jde o kompaktní SUV Dodge Hornet pro MY 2023, spřízněný s Alfou Romeo Tonale. Jean-Philippe Imparato, CEO Alfa Romeo, předpokládá kapacitu 30 tisíc Tonale ročně, zatímco Hornet výhradně pro Severní Ameriku bude mít 70 tisíc ročně! ► Po sedmi letech Bollinger nedokázal rozjet výrobu avizovaných elektrických SUV B1 a pick-upů B2, pak výrobu v lednu 2022 odvolal s tím, že se soustředí na užitkové elektromobily třídy 3 (4,5 – 6,3 t), o něž je větší zájem. Výroba se však nikdy nerozběhla, firma se několikrát přestěhovala, ale nyní se zjevila další naděje. V září 60 % podniku za 148 milionů USD koupila další americká společnost Mullen Automotive a hodlá B1/B2 sériově vyrábět. V pražské centrále Toyoty jsme si poprvé prohlédli nový Lexus RX, jehož import z Japonska bude zahájen počátkem roku 2023. Model RX, vyráběný od roku 1998, dospěl do páté generace, v níž byla alternativa V6 nahrazena full hybridem RX 500h o kombinovaném výkonu 273 kW (371 k) a točivém momentu 551 N.m, což dovoluje zrychlení 0 – 100 km/h za 6,2 sekundy. Vůz má zážehový čtyřválec 2.4T (poprvé turbo u hybridu TMC), samočinnou šestistupňovou převodovku s měničem momentu (nikoli CVT!)

NOVÝ LEXUS RX

Foto Tom Hyan

a trakční elektromotory na obou nápravách. Délka vozu 4890 mmilimetrů se nezměnila, rozvor 2850 mm narostl o 60 mm, větší je také rozchod kol (P/Z + 15/45 mm). V nabídce je soustava jízdních asistentů LSS+3, vyspělý Tazuna Cockpit a středový dotykový displej 14“, audioaparatura Mark Levinson s jedenadvaceti reproduktory atd. Další verze jsou RX 350h a RX 450h+ (PHEV) s pohonnými jednotkami jako u NX. Ceny začínají od 1,79 milionu Kč. Loni u nás prodal Lexus 842 vozů, z toho 277 modelu RX.

PEUGEOT V ARKÁDÁCH

V době rušení automobilových výstav potěšila expozice vzácných vozů a motocyklů značky Peugeot v pražském Obchodním centru Arkády (7. až 27. září). Poprvé se v České republice představila studie elektrického kupé Peugeot e-Legend, kterou jsme obdivovali na posledním Pařížském autosalonu 2018. K vidění byly rovněž automobily BéBé, 5 CV, 201, 202, 203, 302, 304 a další, ale také nový Peugeot 208, určený pro vítěze z řad návštěvníků (stejně jako moderní skútr Peugeot Tweet).

Foto Tom Hyan

ING. STANO CVENGROŠ (1938 – 2022)

Slovenský motoristický novinář Stano Cvengroš opustil tento svět 21. května, když posledních pětatřicet let života zasvětil především nákladním vozům. Narodil se 16. října 1938, vystudoval strojní inženýrství, v sedmdesátých letech působil v bratislavském časopise Stop auto-moto revue a od 1986 byl manažerem LIAZ Racing Teamu. V letech 1991 – 2006 řídil česko-slovenský časopis Trucker. Působil jako porotce odborných anket Truck of the Year a Van of the Year. Jakub Květoň, šéf Lexusu v ČR, představuje nový RX 500h

Peugeot e-Legend a BéBé 6 CV (dílo Ettore Bugattiho)

ŠKODA VISION 7S

Škoda Auto představila vybraným hostům v Praze sedmimístnou studii Vision 7S, která prozrazuje nový designový jazyk značky a cestu k velkým elektromobilům s dojezdem přes 600 kilometrů (má akumulátor 89 kWh a dobíjení DC 200 kW). My jsme představu o stylu a proporcích vozu získali až zhlédnutím designové sádrové makety 1:1, krátce vystavené ve Škoda Auto Muzeu, která postrádala interiér (skutečný vůz má boční dveře otevírané proti sobě bez sloupku B). Kuriozitou je ovšem absence tradičního loga Škoda, zvláště po získání výhradních práv od plzeňské Škoda Group, které se neobjevilo ani na středech kol a na karoserii jsou pouze nápisy Škoda novým písmem.

SLAVNÉ MOTORY

FORD TAUNUS 17M (1965)

V roce 1965 přešel německý Ford na vidlicové čtyřválce i u větších vozů Taunus 17M, u nichž nahradil čtyřválce řadové. Motor do V/60° se zalomením klikového hřídele ve dvou rovinách má protiběžný vyvažovací hřídel; blok a hlavy válců jsou z tenkostěnné litiny. První typ pro Taunus 12M z roku 1962 měl objem 1183cm3 (ø 80 x 58,86 mm), další 1283 cm3 pro Capri (ø 84 x 58,86 mm), verze 1498 cm3 vznikla převrtáním na 90 mm, 1699 cm3 navíc zvětšením zdvihu na 66,8 mm. Výroba motorů V4 přežila v Kolíně nad Rýnem do roku 1981 pro německé verze Fordů včetně Transitu, ale také pro Saab 96 V4.

▲ První verze 1,5/1,7 litru pro Taunus 17M (1965) Na počátku byl V4 pro Taunus 12M (1962) ►

Čtyřválec do V/60°; OHV 2V; 1498/1699 cm3 (ø 90 x 58,86/66,8 mm) Stupeň komprese 8,0; spádový karburátor Solex 32 PDSIT Výkon (DIN) 44/48 kW (60/65 k)/4500 min‑1 (1965 Taunus 17M) Točivý moment (DIN) 112/126,5 N.m/2400 min‑1 (1965 Taunus 17M)

kresba Ford Foto a

Ford Taunus 17M model 1965

kresby Ford Foto a

FORD TAUNUS 20M (1965)

V roce 1965 představil německý Ford šestiválcové motory s válci do V/60°, spřízněné s dříve uvedenými V4. Při stejném výkonu jsou vidlicové motory zhruba o 15 % kratší než řadové a také asi o 10 % lehčí. První byla dvoulitrová verze, následovala 2293 cm3 (převrtána na 90 mm) pro Taunus/Capri, pak 2550 cm3 (narostl zdvih na 66,8 mm) pro Taunus 26M a 2637 cm3 (ø 90 x 69 mm) pro Capri RS2600. Blok a hlavy válců z tenkostěnné litiny. Další vývoj motoru Ford Köln V6 přinesl ještě výkonnější typy. Výroba odvozených přežila v Kolíně nad Rýnem až do roku 2011.

Šestiválec do V/60°; OHV 2V; 1998 cm3 (ø 84 x 60,14 mm) Stupeň komprese 8,0; spádový karburátor Solex 32/32 DDIST Výkon (DIN) 62,5 kW (85 k)/5000 min1 (1965 Taunus 20M) Točivý moment (DIN) 148 N.m/3000 min1 (1965 Taunus 20M)

Model 1969 pro Capri V6 (2,0/2,3 litru) První verze dvoulitrového šestiválce 20M (1965)

SLAVNÉ MOTORY

Ford Taunus 20M model 1965