ALLIS-CHALMERS (1860 – 2022

2

Foto Tom Hyan

1 3

Allis-Chalmers z Wisconsinu patří k průkopníkům v mnoha oborech od mlýnských zařízení a parních strojů až po nukleární reaktory a palivové články...

FRANTIŠEK TVRDÝ

4

Proč píšeme o společnosti, která nikdy do světa automobilů výrazněji nezasáhla? Důvod je prostý, první elektrické vozidlo s palivovými články už v roce 1959 neslo značku Allis-Chalmers. Jasně, byl to zemědělský traktor, ale až o sedm let později se objevily palivové články v automobilu (GM Electrovan). Edward Phelps Allis (1824 – 1889) odešel z rodného státu New York do Wisconsinu, aby ve dvaadvaceti založil firmu na zpracování kůží, ale po deseti letech ji prodal společníkům 1 Allis-Chalmers Model S z roku 1936 (ještě se zážehovým motorem) 2 Kolový traktor United (Allis-Chalmers Model U) z počátku třicátých let 3 Allis-Chalmers Model L, poháněný zážehovým motorem (1932) 4 Pásový Monarch (Allis-Chalmers 35-K) z roku 1930, který rodina Freda C. Heidricka vlastnila přes šedesát let 5 První traktor světa, jehož trakční elektromotor napájejí palivové články (1959)

Foto Smithsonian Institution

5

a záhy koupil zbankrotovanou strojírnu v Milwaukee (WI), kde se pustil do výroby mlýnských zařízení (Wisconsin byl vedoucím producentem mouky). Přidal strojní pily i parní stroje, a jen v letech 1879 – 1889 vybavil přes padesát tisíc mlýnů na celém světě svým zařízením. Synové Charles a William pokračovali, v roce 1900 byla Edward P. Allis Company největším výrobcem parních strojů v USA a po spojení s Fraser & Chalmers, Gates Iron Works a částí Dickson Mfg. Co. také prvním hromadným výrobcem strojního zařízení

6

7 9

Čelní nakladač typu TL-20 s motorem o výkonu 96 kW (130 k) ze sedmdesátých let

8

10

v Americe. Od května 1901 se změnila na Allis-Chalmers Co., následující rok otevřela novou továrnu ve West Allis u Milwaukee. V roce 1912 byl podnik reorganizován, dostal nový název Allis-Chalmers Manufacturing Co., pod kterým úspěšně působil až do osmdesátých let (ředitelství v Milwaukee, základní závod ve West Allis), dokud byl svět ještě v pořádku, než od osmdesátých let začala vlna fúzí, zániky tradičních značek a postupný úpadek průmyslu. Výroba zemědělských traktorů začala v roce 1914, výroba pásových se rozběhla převzetím Monarch Tractor Co. ze Springfieldu (IL), zatímco značné rozšíření prodejní sítě od 1931 (přes 2400 lokalit) zajistila akvizice Advance-Rumely z La Porte (IN). Elektrická divize vznikla převzetím amerických aktivit koncernu Brown, Boveri & Cie z Curychu; úspěšná divize stavebních strojů v roce 1963 vyvážela do 129 zemí, u nás byly partnerem Přerovské strojírny. Výroba scraperů vzešla z akvizice Laplant-Choate (1952), graderů z Ryan Mfg. Co. (1932), buldozerů a pásových

6 Allis-Chalmers 20-35 se zážehovým čtyřválcem 7,6 litru o výkonu až 26 kW (35 k) se vyráběl v letech 1922 – 1930 7 Allis-Chalmers 35, jeden z klasických pásových typů, odvozených z Monarchu 8 Allis-Chalmers vyráběl rovněž vlastní motory (zážehové, vznětové i elektrické) 9 Allis-Chalmers Model K, poháněný motorem Allis-Chalmers Diesel se vstřikováním paliva, ale ještě se zapalovacími svíčkami (1936) 10, 11 Terra Tiger, model 1969/1970, vstup do světa dvoumístných ATV od Allis-Chalmers Outdoor Product Division z Lexingtonu (SC)

11

Foto Allis-Chalmers ▲ Scraper modulární konstrukce typu 562C, poháněný dvojicí motorů Allis-Chalmers 25000, šestiválců 13,8 litru o výkonu po 320 kW (435 k)

▲ Scraper typu 460B (jeden motor 320 kW), modulární konstrukce s jednoosým tahačem, vhodným pro scrapery, dumpery, buldozery a další stroje (1965)

1

2

▲ Motorový grader typu M-100 z roku 1965 se šestiválcem Allis-Chalmers 10000 o objemu 8,5 litru a výkonu 123 kW (167 k) nakladačů od Monarch Tractor (1928) a kolových nakladačů od Tractomotive (1959). Kromě kombajnů Gleaner nesly všechny mobilní stroje společnou značku Allis-Chalmers. Už od roku 1929 byla typickou barvou Allis-Chalmers oranžová Persian Orange, inspiraci totiž získal dlouholetý ředitel Harry Merritt v Kalifornii, kde spatřil květy sluncovky kalifornské. Nezávislost na dodávkách vznětových motorů od roku 1953 přineslo převzetí Buda Engine Co. z Harvey (IL), motory Buda-Lanova se dalším vývojem proměnily na Allis-Chalmers Diesel. Za druhé světové války patřil Allis-Chalmers k největším armádním dodavatelům, známé jsou nejen parní turbíny pro pohon bitevních lodí, ale také vojenské pásové tahače (např. M4 nebo M6). Výroba traktorů přinesla nespočet různých typů a když v roce 1928 Ford zastavil americkou produkci Fordsonu, spojila se řada firem do United Tractor & Equipment Corporation pro výrobu náhrady coby United Tractor se čtyřválcem Continental, ovšem po rozpadu konglomerátu pokračoval Allis-Chalmers v jeho výrobě jako Modelu U. Se společností Firestone se také zaměřil na zavedení traktorových pneumatik. Do světa nákladních vozů vstoupil krátce typem B-6 Half-Track (1915 – 1918), polopásovým valníkem s dlouhou kapotou, určeným pro nejtěžší podmínky (deset vozů koupilo Rusko za první světové války). Na podobné vozy se specializovala rovněž firma Linn Mfg. Corp., ale ta je vyráběla v letech 1916 – 1952 (jeden je ve sbírce Hays/Heidrick spolu s několika traktory Allis-Chalmers a mnoha dalšími vozidly). V roce 1958 oznámila firma vývoj palivových článků, na nichž její Research Division pracovala už od roku 1951, a 15. října 1959 se představil Allis-Chalmers Fuel Cell Tractor v praktické zkoušce při orbě nedaleko West Allis. Byl první na světě, teprve v letech 2008 – 2009 uvedl New Holland svůj NH2 Fuel Cell Tractor s výkonem 75 kW (102 k) na stlačený vodík. Allis-Chalmers využíval jako palivo směsi plynů (hlavně propanu) a kyslíku, přiváděných z nádrží vzadu do soustavy 1008 článků pod kapotou (čtyři zásobníky po 28 blocích, číta-

1 Pásový traktor HD-16 o hmotnosti 15,7 tuny se šestiválcem Allis-Chalmers 16000H o objemu 13,8 litru a výkonu 184 kW (250 k), měničem a převodovkou 3+2Z (1964) 2 Pásový traktor HD-21P o hmotnosti 22,7 tuny se šestiválcem Allis-Chalmers 21000H o výkonu 283 kW (385 k), kapalinovým měničem a dvoustupňovou převodovkou

▲ Kolový nakladač TL-40 se lžící objemu 3,2 až 5,3 m3 , výkonem 283 kW (385 k), samočinnou převodovkou Twin Disc a hmotností 20,5 tuny (1965)

▼ Rozrývač na zádi těžkého pásového buldozeru HD-21R (Ripper) s hydraulickým ovládáním pro hloubku rýhy 482 až 838 mm (1965) ▲ Elevátorový scraper typu 260E se šestiválcem Allis-Chalmers 19000 o objemu 12,8 litru a výkonu 261 kW (355 k)

3

4

▼ Nakladač H-3 se zážehovým čtyřválcem Allis-Chalmers Power Crater 2,9 litru/32 kW (43 k), vybavený lžící o objemu až 0,66 m3 (1965)

5

jících po 9 článcích), kde v elektrolytu s katalytickým povrchem chemickou reakcí vznikla elektrická energie, přičemž jediným odpadem byla voda. Traktor poháněl vlastní elektromotor konstrukce Allis-Chalmers 14,7 kW (20 k), uložený vzadu mezi dvěma nádržemi propanu, stroj měl celkovou hmotnost 5270 liber (2390 kg) a tažnou sílu 3000 liber (13,3 kN). Nyní je traktor ve sbírkách Smithsonian Institution. Není bez zajímavosti, že k výrobkům Allis-Chalmers patřil také nukleární reaktor. Společnost Allis-Chalmers pracovala na palivových článcích pro kosmický výzkum a vojenské využití, postavila rovněž první vysokozdvižný vozík s články Fuel Cell a také vyrobila golfové vozíky s palivovými články (1965). Vývoj byl ukončen až v roce 1970, kdy byly omezeny prostředky na výzkum, soutěž na dodávky FC pro vesmírný program Apollo (NASA) totiž vyhrála konkurence Pratt & Whitney, známý výrobce leteckých motorů. Allis-Chalmers vstoupil stejně jako John Deere (Gator) do světa šestikolových ATV s obojživelným typem Terra Tiger na základě licence Marvina Feldmana,

3 Kolový buldozer D-30, odvozený z nakladače TL-30, s radlicí o šířce 3,37 metru, výkonem 176 kW (240 k) a hmotností 18,5 tuny (1965) 4 Pásový HD-3 se vznětovým čtyřválcem Allis-Chalmers 2,6 litru/35 kW (48 k), převodovkou 4+4Z (nebo Power Director 8+2Z) a hmotností 3,3 tuny 5 Pásový HD-4 se vznětovým čtyřválcem Allis-Chalmers 3,3 litru/38 kW (52 k), anebo coby H-4 se zážehovou verzí 3,3 litru/43 kW (59 k) který v šedesátých letech vytvořil plovoucí vůz 6x6 s vodotěsným laminátovým trupem. Allis-Chalmers dodával dva modely 10 HP a lépe vybavený 18 HP, silnější s dvoudobým jednoválcem JLO 292 cm3 a kapalinovým měničem, který dosahoval rychlosti až 48 km/h. V sedmdesátých letech došlo k velkým změnám, vznikly společné podniky Fiat-Allis, ale Italové nakonec výrobu traktorů a stavebních strojů převzali, stejně jako produkci traktorů New Holland/Ford, Case a International. Po vzniku CNH (Case New Holland) zanikl jak Fiat-Allis (1974–1982), tak nástupce Fiatallis (1983–2000), výroba ve West Allis byla zastavena v prosinci 1985, ale pokračovala v Itálii a Brazílii. V roce 1985 převzal traktory německý KHD Deutz, zavedl značku Deutz-Allis, ale 1990 ji prodal managementu, čímž vznikla AGCO Corporation (Allis-Gleaner Corp.) a ta vrátila na trh oranžové traktory AGCO Allis (1990–2011). Dědici původní slávy jsou nadále AGCO (nyní s jinými značkami traktorů včetně Massey-Ferguson, Fendt a Valtra) a Allis-Chalmers Energy Inc. (zařízení pro těžbu plynu a ropy). ■