V
malé vesničce, kterou najdete až na samém kraji Vysočiny mezi starobylými městy Telč a Dačice, tam, kde větve starých smrků shlížejí do jasných ok jihočeských rybníků, žijí dva psi – Fany a Bery. Že už jsem vám tohle několikrát říkal? No to máte pravdu, protože příběhy těchhle dvou neposlušných psů mnozí z vás znáte. Ale co když se objeví nový čtenář? Někdo, kdo neví, že Fany je fenka vlčáka a Bery kříženec lajky s retrívrem? A co když ten někdo nebude vědět, že žijí na farmě pana Kloboučka ve vesničce Kostelní Myslová? Takový čtenář by pak neznal souvislosti, které jsou po naše příběhy prostě a jednoduše důležité. A tak právě pro takového čtenáře-nováčka musím všechno znovu zopakovat. Protože já, krkavec Eman, špion, hlídač a kronikář v jednom ptákovi, dělám vždycky všechno na sto, co na sto, na tisíc procent! Takže, milé děti, začínáme! Fany je fenka vlčáka, má čokoládově hnědou srst přecházející do medově zlaté, špičaté uši, které zaslechnou sebetišší zvuk, dlouhý huňatý ocas, a když se na vás usměje, zmačká se jí čelo do roztomilých vrásek. Je to prostě krasavice. Bery je oproti ní nevycválaný mladíček, kříženec laiky a retrívra, je černý jako noc, dlouhosrstý a povahu má, no, 7
